MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů
Zařazení gymnastických disciplín do výuky na ZŠ Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Pavlína Vaculíková, Ph.D.
Barbora Králová ASAK + ZE
Brno, 2013
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.
V Brně dne … … … … … …
podpis … … … … … …
Poděkování Tímto bych chtěla především poděkovat mé vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Pavlíně Vaculíkové, Ph.D., za metodické vedení, cenné rady a připomínky k práci. Také bych ráda poděkovala všem učitelům základních škol v Opavě a Raduni, kteří byli ochotni vyplnit dotazníky. Velké dík patří mé rodině, která mě podporovala po celou dobu mého studia a také mému příteli Ing. Martinu Billerovi za podporu a drobnou korekturu bakalářské práce.
Obsah Úvod............................................................................................................................. 6 1
Teoretická východiska ...................................................................................... 7 1.1
1.1.1
Charakteristika moderní gymnastiky .................................................. 8
1.1.2
Historie gymnastiky ............................................................................. 8
1.1.3
Historie moderní gymnastiky ............................................................ 10
1.1.4
Stručná pravidla moderní gymnastiky .............................................. 11
1.1.5
Charakteristika rytmické gymnastiky................................................ 12
1.2
3
4
Strukturalizace gymnastických disciplín .................................................. 13
1.2.1
Charakteristika Rámcového vzdělávacího programu ....................... 18
1.2.2
Tělesná výchova ................................................................................. 19
1.2.3
Školní vzdělávací program základního vzdělávání .......................... 20
1.3
2
Gymnastika ................................................................................................... 7
Mladší a střední školní věk ........................................................................ 22
1.3.1
Mladší školní věk (6 – 10 let) ............................................................ 22
1.3.2
Střední školní věk (11 – 15 let) ......................................................... 23
Cíle, úkoly práce a výzkumné otázky ........................................................... 25 2.1
Cíle .............................................................................................................. 25
2.2
Úkoly práce ................................................................................................ 25
2.3
Výzkumné otázky....................................................................................... 25
Metodika práce ................................................................................................ 26 3.1
Popis zkoumaného vzorku ......................................................................... 26
3.2
Metody ........................................................................................................ 28
3.3
Zpracování .................................................................................................. 28
Výsledky a diskuze........................................................................................... 30
5
Závěr .................................................................................................................. 54
Seznam použité literatury ...................................................................................... 56 Seznam příloh .......................................................................................................... 58 Seznam obrázků ...................................................................................................... 58 Seznam tabulek ........................................................................................................ 59 Resumé ...................................................................................................................... 65 Summary................................................................................................................... 65
Úvod Dané téma jsem si zvolila z toho důvodu, že mnohé ženy dnes vyhledávají rytmickou gymnastiku, především aerobic a jiné formy tanců k tomu, aby zformovaly své těla a zvýšily si fyzickou zátěž svého těla. Moderní gymnastika patří mezi estetické sporty, které můžeme sledovat i na letních Olympijských hrách, cílem tohoto sportu není zformování svalstva, ale rozvoj koordinačních schopností a zvýšení estetiky pohybu. Druhým důvodem, proč jsem toto téma práce zvolila bylo, že jsou mi tyto dvě odvětví gymnastiky už od dětství blízké. Moderní gymnastiku jsem provozovala již od útlého dětství a posléze jsem přešla na rytmickou gymnastiku, přesněji aerobic. V dnešní době, kdy se většina děti nevěnuje skoro žádnému sportu, ať už ve svém volném čase, v kroužcích nebo pouze rekreačně, ale spíše zvolí sedavý způsob života, tráví čas u PC, televize a nehýbají se, by mě zajímalo, jak se k tomuto staví učitelé na základních školách. Většina dětí se k tělocviku a především ke gymnastice staví pasivně, proto jsem se rozhodla zjistit, jak i přes tyto úskalí zařazují moderní a rytmickou gymnastiku do výuky na základních školách. Cílem bakalářské práce bude zjistit, zda moderní a rytmickou gymnastiku zařazují pedagogové do tělesné výchovy na ZŠ a jaké mají k tomuto účelu vybavení tělocvičen. Způsob, jak cíle dosáhnout, bude spočívat v dotazníkovém šetření, kdy oslovíme pedagogy ze základních škol z Opavy a Raduně. V práci
se
budeme
z počátku
zabývat
charakteristikou
moderní
gymnastiky, na tu navážeme historií gymnastiky a popíšeme si stručná pravidla moderní gymnastiky. V následující podkapitole se budeme zabývat strukturalizací gymnastických disciplín, Rámcovým a Školním vzdělávacím programem pro základní vzdělání, abychom si objasnili, kdy by se tyto disciplíny měly zařazovat do výuky tělesné výchovy a dále si specifikujeme období mladšího a středního školního věku dítěte. V praktické části práce se budeme věnovat rozboru dotazníkových otázek a ty dále okomentujeme. V závěru práce zhodnotíme, zda se gymnastické disciplíny na ZŠ vyučují a zda jsou tělocvičny pro tyto sporty dostatečně vybaveny.
6
1
Teoretická východiska V této kapitole se budeme zabývat definováním pojmů gymnastika,
moderní a rytmická gymnastika. Dále historií gymnastiky a stručnými pravidly moderní
gymnastiky.
Provedeme
strukturalizaci
gymnastických
disciplín
a v závěru rozebereme rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání.
1.1 Gymnastika Slovo gymnastika pochází z řeckého „gymnos“, tj. nahý a „gymnasein“, což znamená cvičiti nahý. Toto slovo pochází z doby, kdy mladíci cvičili na patnáctých Olympijských hrách př.n.l. na stadionech obnažení, tudíž toto slovo ve svém smyslu má pouze historický význam (Kos, 1990). V antice byl názvem „gymnastes“ označován nejen bojovník nebo také cvičenec, ale i člověk, který byl vzdělaný medicínsky a filozoficky. Tito lidé se zabývali „vědou o tělesných cvičeních“. Současná gymnastika zřejmě vychází z antického pojetí, pro nějž byl ideál harmonie tělesné a duševní složky člověka, čili tzv. kalokagathie (Kristofič & Svatoň, 2003). Definice zní: „Gymnastika jsou metodicky uspořádaná tělesná cvičení, zaměřená k určitému cíli“. Cíle gymnastiky jsou tělesný a pohybový rozvoj. Gymnastika jsou tedy metodicky uspořádaná tělesná cvičení, zaměřená na rozvoj těla a jeho pohybových schopností (Kos, 1990). „V nejširším
pojetí
chápeme
gymnastiku
jako
otevřený
systém
uspořádaných, přesně určených gymnastických činností s cílem pozitivně ovlivňovat a rozvíjet pohybový projev cvičence, podílet se na pohybové, estetické a společenské kultivaci člověka“ (Krištofič & Kolbová, 2009, p. 8). Gymnastiku v současné době chápeme jako soubor pohybových činností, které rozvíjejí pohybové schopnosti: sílu, rychlost, vytrvalost, kloubovou pohyblivost a koordinační schopnosti. Aktivizují sportovní výkonnost, estetické cítění a výrazový projev člověka, cíleně odstraňují svalovou dysbalanci a pozitivní životní styl (Strešková, 2008).
7
1.1.1
Charakteristika moderní gymnastiky V této bakalářské práci jsem se zaměřila především na výuku moderní
a rytmické gymnastiky, proto bude těmto problematikám věnován větší prostor. Moderní gymnastiku řadíme do skupiny technicko – estetických sportů, někdy nazývaných esteticko – koordinačních, do této skupiny řadíme rovněž sportovní gymnastiku, skoky do vody nebo krasobruslení (Klárová, 1998). Moderní gymnastika je ryze ženský sport, pouze v Japonsku se mu věnují i muži (Rhythmic Gymnastics, 2013). Cílem moderní gymnastiky je předvedení sestavy s předepsaným počtem prvků obtížnosti. Gymnastka musí využívat celého prostoru závodní plochy, požaduje se od ní dynamika a rozmanitost pohybů a prvků v sestavě, dále musí sjednotit svůj pohyb s hudbou. Činnosti, které se provádějí v moderní gymnastice, jsou stylizované, výkon má charakter stereotypu, tedy závodnice musí dojít k tomu, že veškerý pohyb, který vykonává, musí být vysoce automatizovaný (Klárová, 1998). „Vysoké nároky jsou kladeny na koordinačně obratnostní schopnosti zejména ve složitých vztazích vzájemného působení pohybu těla a náčiní“ (Kristofič & Svatoň, 2003). Moderní gymnastka musí zvládat dovednosti cvičení jak s náčiním, tak bez náčiní, spojit gymnastické a taneční prvky na instrumentální hudební doprovod. V sestavách najdeme jak prvky baletu, gymnastiky, tak i akrobacie. Mezi tyto prvky se řadí například skoky, rovnovážné prvky, obraty (piruety), cviky ohebností a vlny. Gymnastky se pohybují pomocí klusu a tanečních poskoků. V moderní gymnastice považujeme za nejdůležitější pohybovou schopnost koordinaci a výraznou flexibilitu kloubů, která je limitujícím faktorem výkonu (Bernaciková, Kapounková, & Novotný, 2010). 1.1.2
Historie gymnastiky Gymnastika patří mezi nejstarší sportovní disciplíny. Mnohé národy měly
své formy gymnastických cvičení, například to byli Egypťané, kteří uplatňovali akrobatickou gymnastiku, která byla příznačná pro chrámové tanečnice, které dělaly stoje na hlavě, přemety vzad, kotouly. V Číně vznikla takzvaná léčebná
8
a zdravotní gymnastika zvaná Kung-fu, což v překladu znamenalo „umělec – muž“. Řekové kladli důraz na tělesnou krásu, která byla vypěstovaná tělesným cvičením. Pro Řeky byla představa ideálu propojení tělesné a duševní krásy v tzv. kalokagathii (Grexa, 2007). Ve středověku s nástupem křesťanské církve tělesná výchova upadá, tedy i gymnastika. Tělesná výchova byla v tomto období zaměřena pouze na vojenský výcvik. Až renesance se navrací zpátky k antické kultuře k významu tělesné výchovy a vznikají zde první předpoklady pro zrození novodobé gymnastiky. Na gymnastiku ve svých dílech nezapomínali ani následovníci pozdější doby J. Locke, J. J. Rousseau a také náš světově uznávaný pedagog J. A. Komenský (Kos, 1990). Ke konci 18. století vznikají v německých státech nové školy, tzv. filantropické ústavy, kde byla jako vyučovací předmět zavedena tělesná výchova a stala se rovnocenným předmětem. Také v Evropě vznikají nejrůznější gymnastické směry – německý, švédský a francouzský. Tyto směry se od sebe lišily svou filozofií, ale najdeme zde kořeny vzniku a rozvoje národních tělesných systémů. (Grexa, 2007). V druhé polovině 19. století byla v českých zemích vytvořena sokolská tělocvičná soustava Miroslavem Tyršem, která vycházela z nářaďové gymnastiky. Komplexní metodiku tělesné výchovy pro dívky a ženy zpracovala Klemeňa Hanušová, založila Tělocvičný spolek paní a dívek pražských (Krištofič & Kolbová, 2009). Dále pak v druhé polovině 19. století zesílilo úsilí o rovnoprávnost žen. Ani tento emancipační proces se nevyhnul tělesné výchově, postupně se zformovala ženská tělovýchovná soustava, kde patřily sporty jako estetický tělocvik, výrazový tanec a rytmická gymnastika. Ve svém spise Umělecká gymnastika se Kallemyerová zasazovala o výchovu pohybové krásy a také k estetickému vnímání pohybu. V důsledku rozvoje žen ve sportu byla založena v roce
1921
ženská
sportovní
federace
Fédération
Sportive
Féminine
Internationale (FSFI), která měla za úkol organizovat Ženské světové hry. Také v 19. století vyvrcholil rozvoj sportu, a to obnovením Olympijských her (Grexa, 2007).
9
1.1.3
Historie moderní gymnastiky Moderní gymnastiku známe do roku 1969 pod názvem umělecká
gymnastika. Počátky moderní gymnastiky nacházíme na přelomu 19. a 20. století v různých systémech a směrech, v tanečních a baletních školách a také v lidových tancích. Vznik moderní gymnastiky se datuje od třicátých let 20. století v SSSR, významným rokem pro tehdejší Československou republiku je rok 1953, kdy byl v Praze položen základ pro vytvoření nového sportovního odvětví – umělecké gymnastiky. Mezi první učitelky patřily J. Kröschlová, M. Majerová, J. Jeřábková a také B. Mensendicková, která zdůrazňovala přirozený pohyb, bez násilí a křečovitosti (Klárová, 1998). Od roku 1954 se začaly konat první soutěže v moderní gymnastice. Na podzim v Karlínském divadle probíhala první celorepubliková soutěž pódiových skladeb. Současně byly vypracovány první povinné sestavy. První mistrovství republiky se konalo v roce 1958 v Karlových Varech, kde startovalo 19 účastnic. V roce 1962 byla moderní gymnastika na základě exhibičního vystoupení, které proběhlo v Praze při příležitosti Mistrovství světa ve sportovní gymnastice, přijata za řádného člena FIG (Mezinárodní gymnastická federace). První mezinárodní trojutkání v umělecké gymnastice se konalo v Bulharsku v roce 1960 a československé reprezentantky skončily za Sovětským svazem na druhém místě. Na Letních Olympijských hrách v Moskvě v roce 1980 byl předveden jako ukázkový sport moderní gymnastika, která se po 4 letech v roce 1984 v Los Angeles stala součástí programu Olympijských her, kde se bohužel československé gymnastky soutěže nezúčastnily. Od roku 2006 se pravidelně v Brně koná významná evropská soutěž Grand prix, kde je možnost vidět světově talentované závodnice a olympijské vítězky (Český svaz moderní gymnastiky, 2011). Od svého založení přibyla v moderní gymnastice velká konkurence z celého světa. V moderní gymnastice se začínají prosazovat hlavně závodnice z neevropských kontinentů, na vrcholu jsou ovšem stále závodnice z Bulharska a bývalého Sovětského svazu. Moderní gymnastice se také zpřísnila pravidla, ve kterých jsou například přesně předepsané gramáže pro náčiní, přesně popsané standardy pro dresy závodnic a další (Klárová, 1998).
10
V 19. století začaly vznikat i taneční školy zaměřené na výrazový nebo umělecký tanec. E. J. Dalcroze je zakladatelem rytmické gymnastiky, která vychází rovněž jako moderní gymnastika z hudby a sleduje její souvislost s pohybem. Systém jednoduchých pohybů se dá vyjádřit také pomocí tempa v hudbě, kdy je například čtvrťová nota přirovnávána k chůzi, osminová nota k běhu, tečkovaný rytmus k cvalu. Mezi propagátory rytmické gymnastiky patřili J. Kröschlová a A. Otčenášek (Klárová, 1998). 1.1.4
Stručná pravidla moderní gymnastiky Mezinárodní
pravidla
pro
moderní
gymnastiku
FIG
(Federation
Internationale de Gymnastique) platí vždy pro olympijské období, nyní platí pravidla pro období roku 2013 – 2016. FIG vypisuje kategorie pro seniorky a juniorky, dětské kategorie už si vypisují státy samy (Rhythmic Gymnastics, 2013). V moderní gymnastice se cvičí s pěti druhy náčiní – obruč, švihadlo, kužele, stuha a míč, z nichž se vybírají pouze čtyři náčiní, se kterými se daný olympijský cyklus závodí. Náčiní má přesně daná pravidla podle FIG, je udáno rozmezí gramáží, jejich velikost a popřípadě i z jakého materiálu by měla být vyrobena. V roce 2013 jsou zvolena v soutěžích jednotlivců obruč, míč, kužely a stuha. Pro družstvo seniorek je dáno 5 kuželů, dále kombinace 3 míčů a 2 stuh, pro soutěž v juniorské kategorii 5 obručí a pro další skladbu 10 kuželů (Rhythmic Gymnastics, 2013). Závodní plocha koberce má rozměry 13x13m, který je obklopen bezpečnostní hranicí 1 metru. Hranice závodní plochy nesmí být překročena ani gymnastkou, ani jejím náčiním, za překročení je penalizace 0,20 bodů. Gymnastka nebo náčiní můžou překročit tuto danou hranici pouze v případě, že se nedotknou závodní plochy. Hudební doprovod je jasně dán, hudba smí být pouze instrumentální a nesmí se v ní objevovat nežádoucí zvuky, jako například sirény, motorové zvuky a další, za toto je pak srážka 0,05 bodů z hodnocení. Délka skladby je u jednotlivců dána v rozmezí 1m15s – 1m30s a v sestavě družstev je to 2:15 – 2:30 (Rhythmic Gymnastics, 2013).
11
Výkon gymnastek hodnotí skupina rozhodčích, kteří jsou rozděleni na skupinu hodnotící kompozici a skupinu pro provedení skladeb. Tito rozhodčí mají za úkol hodnotit technickou hodnotu, umělecký dojem, počet a úroveň prvků obtížnosti, volbu prvků s náčiním a bez náčiní, choreografickou originalitu a nakonec hudební doprovod. Maximální bodové ohodnocení, které může závodnice získat je 30 bodů. Výsledná známka za předvedený výkon je dána součtem 3 známek, které se skládají z technické hodnoty, uměleckého dojmu a provedení (Klárová, 1998). 1.1.5
Charakteristika rytmické gymnastiky Rytmická gymnastika je nejpropracovanější metoda hudebně pohybové
výchovy s gymnastickým zaměřením. Je zde propojena hudba nebo jiný rytmický doprovod, můžou to být předměty denní potřeby, vytleskávání a další, s pohybem. Rytmická gymnastika vytváří základ pro tanec (Kristofič & Kolbová, 2009). „Základem přípravy je záměrné utváření esteticko – koordinačních dovedností založených na osvojování uvědomělého řízení estetického a optimálně rytmizovaného pohybu s cílem formování kultivovaného pohybového projevu. Podněcování pohybové tvořivosti při cvičení s hudbou vede k vlastní tvorbě pohybů, k pohybové improvizaci až k vlastní tvorbě pohybové skladby“ (Krištofič & Kolbová, 2009, p. 17). Hudební předloha v rytmické gymnastice neslouží pouze jako doprovod, ale také nás motivuje, pomáhá nám vyjádřit emoce a také má svou dramatickou funkci, kdy s její pomocí můžeme vyjádřit například děj. Cvičení s hudbou podněcují ve cvičenci tvořivost a směřují k tvorbě pohybové skladby (Krištofič & Kolbová, 2009). Rytmicko – melodická složka je podřízená cílům cvičení, které vedou k rozvoji esteticko – koordinačních, silových, pohybových a vytrvalostních schopností a také mají za cíl správné držení těla a dále zlepšování funkci vnitřních orgánů. Hudební doprovod by měl pozitivně psychicky ovlivňovat cvičence a zintenzivnit prožitek z prováděného cvičení (Choutka & Vorel, 1988).
12
Rytmickou gymnastiku rozdělujeme dle Krištofiče & Kolbové (2009) na čtyři části podle obsahu: a) hudebně pohybová výchova (počítací doba, metrum, metrické modely, tempo, rytmus, dynamika, agogika, tektonika), b) cvičení bez náčiní (chůze, běh, taneční kroky, skoky, rovnovážné tvary, obraty, vlny, rotace, akrobatické tvary), c) cvičení s náčiním (švihadlo, míč, obruč, kužele, stuha, závoj, praporce aj.), d) taneční výchova (různé taneční techniky, styly a druhy tanců). Z funkčního hlediska dělíme rytmickou gymnastiku na tyto programy: a) aerobik (aerobní gymnastika a další druhy gymnastiky), b) kondiční programy (různé druhy cvičení bez náčiní, s náčiním, pomůckami), c) netradiční cvičení (nové druhy cvičení, náčiní nebo netradiční využití). U těchto programů je hudební doprovod převážně ve funkci motivační a regulační (Krištofič & Svatoň, 2003). Funkce motivační je závislá na melodii, žánru, hudebním stylu, dynamice a také na charakteru interpretace, zatímco funkce regulační sjednocuje hudbu s pohybem do jednotné časové členitosti. Hudba nám v této funkci udává rozsah pohybu, tempo, ve kterém cvičíme a také počet opakování určitého cviku (Rytmická gymnastika, 2010).
1.2 Strukturalizace gymnastických disciplín Gymnastiku můžeme dělit hned ze dvou hledisek. První rozdělení je organizační strukturou gymnastiky mezinárodní gymnastickou federací FIG a UEG (Union Européenne de Gymnastique), která byla v roce 1984 uznána jako kontinentální gymnastická unie Evropské gymnastické federace. Dále k těmto dvěma federacím odpovídá i dělení příslušných národních odvětví zabývající se gymnastikou. Rozdělení je na sporty, které jsou olympijské a neolympijské (Krištofič & Svatoň, 2003).
13
Struktura gymnastiky dle FIG a UEG: 1. Sportovní gymnastika mužů – olympijský sport, 2. Sportovní gymnastika žen – olympijský sport, 3. Moderní gymnastika – olympijský sport, 4. Skoky na trampolíně – olympijský sport, 5. Všeobecná gymnastika – oblast sportu pro všechny, 6. Neolympijská sportovní odvětví – zde patří sportovní akrobacie, sportovní aerobic, akrobatický rock’n’roll, Euroteam, Fitness, estetická gymnastika. Druhé dělení je založeno na přístupu z hlediska charakteristiky obsahu gymnastiky, které je rozdílné u nezávodních forem gymnastických cvičení. V tomto dělení se spousta autorů rozchází (Krištofič & Svatoň, 2003). Kos (1990) vychází z tvrzení, že gymnastika jsou metodicky uspořádaná cvičení pro rozvoj těla a jeho pohybových schopností. Proto strukturoval gymnastické disciplíny v systému tělesné výchovy na: 1.
Základní gymnastiku – ta je zaměřena na celkový rozvoj jedince, patří zde cvičení prostá, pořadová, všeobecně rozvíjející, na nářadí, akrobatická, rytmická a užitá,
2.
Aplikované druhy gymnastiky – rozdělil na aplikované v léčebném procesu, pracovním procesu, sportovním tréninku a v umění,
3.
Gymnastiky se sportovním zaměřením – na sportovní gymnastiku, moderní
gymnastiku,
akrobatickou
gymnastiku,
skákání
na trampolínách a kulturistiku. Svatoň (2003) publikuje, že gymnastická cvičení jsou soustavou pohybových cvičení otevřenou, vyvíjí se z lidské tvořivosti, tradic, vědeckého přístupu a v souladu s estetickými normami se mění. Z tohoto vývoje dělí gymnastiku na všeobecnou a sportovní druhy gymnastiky. Dále se všeobecná gymnastika podle něj dá rozdělit na tři části: 1. Základní druhy – cvičení prostná, cvičení na nářadí, cvičení akrobatická, cvičení užitá, cvičení soutěživá, pořadová a cvičení s náčiním,
14
2. Účelové
druhy
–
kondiční,
gymnastika
sportovce,
zdravotní
gymnastika, léčebná gymnastika apod., 3. Rytmické druhy – gymnastika při moderní hudbě, rytmická gymnastika, aerobic, aerobní gymnastika, kalanetika. Appelt dělí gymnastiku na: 1. Druhy gymnastiky zaměřené účelově – jsou to základní gymnastika, kondiční gymnastika, speciální průpravná gymnastika, zdravotní a léčebná gymnastika, 2. Druhy gymnastiky zaměřené rytmicky – do této skupiny patří kondičně rytmická gymnastika, tanečně rytmická gymnastika, koordinačně estetická gymnastika a rytmická gymnastika, 3. Druhy gymnastiky zaměřené sportovně – do této kategorie spadá gymnastika na trampolíně,
sportovní,
moderní,
akrobatický
sportovní
rock’n’roll,
akrobacie,
sportovní
skoky
kulturistika
a sportovní aerobic (Krištofič & Svatoň, 2003). Skopová, Zítko (2009) vycházejí při dělení gymnastiky z objektivního vymezení pojmu a obsahu gymnastiky z tradičního pojetí a také z dynamického vývoje různých gymnastických druhů. Jak můžeme vidět v tab. 1, vymezili si dvě hlavní skupiny podle obsahu a účelu cvičení na gymnastické druhy a gymnastické sporty, ty pak dále dělí:
15
Tab. 1: Dělení gymnastiky (Skopová, Zítko, 2009)
GYMNASTIKA Gymnastické druhy Základní
Rytmická
gymnastika
gymnastika
pořadová
prostná s náčiním na nářadí
Gymnastické sporty Aerobic
Olympijské
Neolympijské
hudebně-
kondiční (bez
pohybová
náčiní,
výchova
s náčiním)
cvičení bez
taneční
moderní
sportovní
náčiní
choreografie
gymnastika
akrobacie
sportovní gymnastika
cvičení s
skoky na
náčiním
trampolíně
sportovní aerobic
TeamGym aerobik fitness
tanec
družstev
akrobatická
fitness jednotlivců estetická
užitá
skupinová gymnastika Akrobatický rokenrol
Strešková (2008) strukturovala gymnastiku podobně jako FIG. Dělí gymnastiku na tři hlavní skupiny všeobecnou gymnastiku, gymnastické sporty, která je stejná jako dělení FIG a UEG a třetí skupinu představují pohybové skladby, které zahrnují tance lidové, sportovní, klasické, moderní, country a mnoho dalších druhů. Všeobecná gymnastika se v dělení liší a je rozdělena takto: 1. Základní druhy – základní gymnastika, cvičení prostná, na nářadí, akrobacie, gymnastické hry, jóga, strečink apod., 2. Účelové druhy – kondiční, zdravotní, programově zaměřená a léčebná gymnastika, kondiční kulturistika, 3. Rytmické druhy – rytmická, aerobní, taneční gymnastika, s využitím náčiní a nářadí.
16
Novotná, Panská a Chrudimský (2009) dělí gymnastiku z hlediska obsahové stránky a cíle činnosti na dvě oblasti, které tvoří provázaný systém, který je zobrazen v obr. 1 takto:
Gymnastika
Gymnastické druhy
ZG
Gymnastické sporty Olympijské Neolympijské
RG
AE
Gymnastické programy
Pohybová skladba
Obr. 1: Dělení gymnastiky (Novotná, Panská & Chrudimský, 2009)
Rámcově vzdělávací programy pro základní vzdělávání Vzhledem k tématu práce jsme zde zařadili podkapitolu, která se bude zabývat Rámcovým a Školním vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, abychom věděli jaké gymnastické disciplíny z moderní a rytmické gymnastiky by se měli vyučovat na základní škole. Od roku 2004 se schválil Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nový systém kurikulárních dokumentů, který se týká předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělání, tedy základního vzdělávání žáků v rozmezích od 9 do 13 let. Reforma všeobecného vzdělávání nového školského zákona vychází z publikace Bílá kniha. Kurikulární dokumenty jsou sestavovány pro dvě úrovně, a to na státní a školní úroveň. První úroveň, státní, představuje Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy, jedná se o dokument zvaný Rámcový vzdělávací program (RVP), tato úroveň vymezuje
17
vzdělávání jako celek a konkretizují požadavky státu na cíle, obsah a očekávané výstupy žáků. Druhou úrovní je školní, která představuje školní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichž si tvoří svoje programy jednotlivé školy samy, při vytváření vycházejí z RVP. Oba tyto programy jsou veřejné dokumenty, které jsou přístupné pro pedagogickou i pro nepedagogickou veřejnost. RVP vydává Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (Balada & Zahradníková, 2005). Od 1. 9. 2007 zahájily výuku podle ŠVP první pilotní základní školy, které si jej vytvořily podle prvního RVP pro základní vzdělávání. Od 1. 9. 2010 se podle ŠVP řídí všechny základní školy, které mají obor pro vzdělávání základní škola speciální. RVP se v určitých časových intervalech bude inovovat podle měnících se potřeb společnosti, potřeb a zájmů žáků a podle zkušeností učitelů s ŠVP. Nyní od 1. září 2013 vydalo MŠMT nový RVP (Koubek, 2013). 1.2.1
Charakteristika Rámcového vzdělávacího programu „Kurikulum je složitý edukační fenomén, který z nejobecnějšího pohledu
znamená obsah vzdělávání, učební plán“ (Průcha, 2009, p. 117). RVP pro základní vzdělání navazuje na RVP pro předškolní vzdělávání a dále z něj navazuje RVP pro střední vzdělávání. Vymezuje, co je nezbytné v povinném vzdělávání školáků na základních školách. Specifikuje úroveň kompetencí, kterých by měl žák dosáhnout v určitém období školství. Je závazným
dokumentem,
z
něhož
by
měly
vycházet
střední
školy
při stanovování požadavků při příjímacím řízení pro vstup na střední školu nebo gymnázium (Balada & Zahradníková, 2005). U žáka je především zohledňován význam individualizace vzdělání, který bere v potaz osobnost žáka a zvláštnosti vývoje a jeho potřeby. Obsah RVP tvoří šířeji pojaté vzdělávací oblasti, předměty už nenajdeme jednotlivě, ale lineárně uspořádané ve skupinách dle tématu učiva. Každou tuto vzdělávací oblast nejprve najdeme stručně charakterizovanou a dále strukturovanou do dílčích vzdělávacích oborů. Obsah oborů tvoří výstupy, které budeme očekávat za určité období od žáků (Průcha, J., 2009).
18
1.2.2
Tělesná výchova RVP je rozdělen do vzdělávacích oblastí, které obsahují jednotlivé
vyučovací předměty. Jednou z oblastí je Člověk a zdraví, kterou se budeme více zabývat, v této kapitole jsou obsaženy předměty Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, ze kterých budeme vycházet (Balada & Zahradníková, 2005). Tělesná výchova je v České republice povinná ve vzdělávání, tento vyučovací předmět by měl být rovnoprávný s ostatními předměty, avšak ze strany většiny škol dochází k jejímu podceňování a i hodnocení a výsledné známce je přidělována nižší vážnost. Na prvním stupni základních škol se vyučuje tělesná výchova ve společných hodinách pro chlapce i dívky, naopak ve druhém stupni začíná být výuka většinou koedukovaná. Tělesná výchova by podle opatření MŠMT z roku 1990 měla mít dotaci 3 vyučovacích hodin týdně, bohužel většina škol z finančních důvodů vyučování zúžilo na pouhé 2 vyučovací hodiny týdně. Ve třetí třídě je počet hodin tělesné výchovy navýšen na 2+1, protože v tomto ročníku probíhá výuka plavání (Vlček & Janík, 2010). Důležité ve školním předmětu tělesná výchova je odhalování nadání žáků a diferenciace jejich činností od ostatních žáků, naopak není žádoucí upozorňovat na různá zdravotní oslabení žáků nebo nemožnost provádět určité druhy sportů, a to jak v povinné, tak ve zdravotní tělesné výchově (Balada & Zahradníková, 2005). Očekávané výstupy na prvním stupni za 1. a 2. období: -
žák zvládá jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině a usiluje o jejich zlepšení,
-
užívá při pohybové činnosti základní názvosloví,
-
jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka,
-
uplatňuje pravidla hygieny – bezpečnosti při pohybových aktivitách a ve cvičebním prostoru ví, jaká je správná obuv a oblečení do TV, ukládá správně nářadí, náčiní a jiné pomůcky,
-
zvládá správné držení těla, průpravná, kompenzační a relaxační cvičení,
-
u žáků v tomto školním věku se nejlépe rozvíjí rychlost, vytrvalost, pohyblivost a koordinace pohybu.
19
Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností: -
Základní gymnastika – průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním,
-
Rytmické a kondiční formy cvičení pro děti – kondiční cvičení s hudbou nebo s rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, žák zvládá jednoduché tance.
Očekávané výstupy na druhém stupni: -
žák usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti, volí si nejvhodnější rozvojový program, aby zlepšení dosáhl,
-
umí se samostatně připravit před hodinou TV,
-
odmítá drogy a jiné škodlivé látky, které jsou neslučitelné se sportovní etikou a se zdravím,
-
zvládá v souladu se svými individuálními předpoklady osvojování pohybových dovedností a ty následně aplikuji při hře, soutěži a při rekreačních aktivitách ve svém volném čase.
Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností: -
Gymnastika – akrobacie, přeskoky a cvičení s náčiním
-
Estetické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem – základy rytmické gymnastiky, cvičení s náčiním a tance (Balada & Zahradníková, 2005).
1.2.3
Školní vzdělávací program základního vzdělávání ŠVP ZV je určen pro každého, kdo by chtěl do něj nahlížet, ať už se jedná
o ředitele školy, učitelé, kteří jej sestavují, pro žáky, pro rodiče žáků, pro správce či kontrolní úřady, jako jsou například inspektoři, MŠMT, zřizovatelé škol a jiní nebo pro širokou veřejnost (Charalambidis & Zahradníková, 2005). Pro ukázku ŠVP ZV jsme si vybrali ZŠ Mařádkovu z Opavy, která v tomto městě vždy patřila mezi základní školy zaměřené na sport, v dřívějších dobách byly sportovní třídy zaměřeny gymnasticky, fotbalově a
basketbalově.
Z webových stránek školy jsme si stáhli ŠVP ZV pro školní rok 2013/2014, který můžeme dále vidět v tab. 2, abychom analyzovali, jak zařazují moderní a rytmickou gymnastiku do výuky tělesné výchovy.
20
Tělesná výchova se vyučuje na 1. a 2. stupni 2 hodiny týdně, podle RVP. Žák by měl poznat účinky pohybových činností na svou tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělání se žáci učí postupně od spontánních pohybových činností postupně k činnosti řízené a výběrové. Žák by si měl uvědomovat prožitek z vykonaného pohybu a z rozvoje pohybového nadání, měl by pohyb zařazovat i do denního režimu (Základní škola Mařádkova, 2009). Tab. 2: Školní vzdělávací program ZŠ Mařádkova – moderní a rytmická gymnastika
Ročník
Učivo Základy gymnastiky – průpravná cvičení obratnosti s náčiním, s lavičkou na délku, s využitím rozložené bedny.
1.– 2. ročník
Akrobacie – kotoul vpřed a vzad Rytmické a kondiční formy cvičení – cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, jednoduché tance Základy gymnastiky – průpravná a kondiční cvičení
3. – 5. ročník
Akrobacie – kotoul vpřed a vzad, stoj na rukou, chůze po kladince
6. ročník
Základy gymnastiky – průpravná cvičení, akrobacie
7. ročník
Prostná, kotoulové cviky, stoj na rukou, cvičení s náčiním
8. - 9.
ročník
Akrobacie
(Základní škola Mařádkova, 2009) Dále je žákům nabízen od 7. až do 9. ročníku volitelný předmět Sportovní výchova, který je stejně jako tělesná výchova dotován výukou 2 hodin týdně. Cílem předmětu je pohybové vzdělání, které směřuje k řízené pohybové činnosti. Žák má poznat účinky tělesné zátěže pro organismus a uspokojit své sportovní potřeby, důležitou součástí předmětu je znalost pravidel a vyvozování jejich důsledků ve hře (Základní škola Mařádkova, 2009). V tomto předmětu se také vyučuje gymnastika, tedy základy gymnastiky, kde se žáci učí průpravná cvičení a akrobacii, dále prostnou, kotoulové cviky, stoj na rukou, cvičení s náčiním a další prvky, které patří do sportovní gymnastiky (Základní škola Mařádkova, 2009).
21
1.3 Mladší a střední školní věk V této podkapitole si charakterizujeme mladší a střední školní věk dítěte, abychom lépe pozvali funkční a psychický vývoj, který v tomto období dítěte na základní škole probíhá. 1.3.1
Mladší školní věk (6 – 10 let) Mladší školní věk neboli druhé dětství a prepubescence je charakteristické
období dítěte pro 1. – 4. třídu základní školy, ve věku 6 – 10 let. V tomto období u dětí začíná vývoj sekundárních pohlavních znaků. Zpomaluje se růst těla do výšky, za to tělo dítěte nabírá na objemu, u děvčat je rychlost růstu o něco větší než u chlapců. Dále rychlým tempem pokračuje osifikace, kosti a kloubní spojení jsou velmi pružné a měkké. Zádové svalstvo dětí je zatím slabě vyvinuté, proto v důsledku jednostranného nošení například batohů, neracionální výživou, nepřiměřeného zatížení mohou vznikat poruchy v držení těla dítěte. Velmi kladně na krevní oběh dítěte působí velký objem srdce, který je relativně větší než u dospělého člověka, a proto je u dítěte lepší okysličování a výživa tkání (Vilímová, 2009). Do vývoje dítěte v tomto období radikálně zasahuje škola, která na dítě působí nejvíce a výrazně tak formuje myšlení a formování zájmů. Děti jsou v tomto věku velmi hravé, pohyblivé, a proto bychom měli dbát na správnou motoriku a techniku pohybu. Dítě by nemělo být nečinné, protože toto může způsobovat mírná psychická traumata, která se mohou projevovat v podmínkách školy (Vilímová, 2009). V gymnastice je učivo pro chlapce i dívky v tomto období stejné. V této době jsou vhodné podmínky pro mnohostranný výcvik pohybů, neboť se rozvíjí motorika dětí, především psychologické a anatomicko – fyziologické zvláštnosti. Gymnastické učivo je v prepubescenci zaměřeno na jednoduché pohybové činnosti, které můžeme nacvičovat komplexně, učivo na správné držení těla, rozvoj přesnost pohybu, na rozvoj základní rovnováhy, obratnosti. U této věkové skupiny využíváme učení převážně hromadnou formou vedení a herních forem (Petr, & Svatoň, 1983).
22
1.3.2
Střední školní věk (11 – 15 let) Střední školní věk neboli pubescence se ve vývoji dítěte nachází mezi 11 –
15 rokem. V tělesném vývoji dítěte stále pokračuje progresivní růst, u dívek v rozmezí 11 – 13 let je vyšší tělesná výška než u chlapců v důsledku dřívějšího nástupu pubescence, ve vývoji hmotností dětí jsou tyto změny obdobné, ale nejsou až tolik zřetelné. Růstové změny se neprojevují v celém organismu rovnoměrně, končetiny v tomto období rostou rychleji než trup, růst do výšky je větší než do šířky. Na konci tohoto období už jsou rozdíly mezi dívkami a chlapci podstatnější, chlapci převyšují dívky a mají i větší tělesnou hmotnost (Vilímová, 2009). Střední školní věk patřím mezi podstatné období ve vývoji psychiky. Hormonální aktivita dětí ovlivňuje vztahy mezi sebou, svými rodiči, vztahy k opačnému pohlaví a ke svému okolí. Působí buď pozitivně nebo negativně na jejich chování, na učení a také na sportovní činnost. Pubescenti si v tomto období vytvářejí nové společenské vztahy, uvolňují se pouta k rodičům, což později vede k osamostatňování. Příznivý vliv na pubescenty v tomto období má především tělesná výchova a sportovní aktivity, u dětí, které sportují, nacházíme méně studijních problémů a méně nežádoucího společenského chování (Vilímová, 2009). Pohybové schopnosti z hlediska pohlaví se prohlubují. Úroveň kondičních pohybových schopností, především aerobní vytrvalosti se zvyšuje. U chlapců dochází ke zvyšování úrovně v celém tomto období, zatímco u dívek jen do třinácti let. Podobné je to i s úrovní rychlostních schopností, kdy u chlapců se stále zvyšuje, zatímco u dívek dochází k postupnému zpomalování a svého vrcholu dosahuje v 15 letech. Úroveň explozivní a dynamické síly vzrůstá u chlapců progresivněji, u děvčat také roste, ale mírněji (Vilímová, 2009). Gymnastické učivo dělíme zvlášť pro chlapce a dívky, protože jsou respektovány zvláštnosti vývoje pohlaví. U dívek dochází v tomto období k rozvoji estetického cítění, zatímco u chlapců jde spíše rozvoj síly, proto těmto změnám ve vývoji dětí odpovídá i zařazení gymnastického učiva do osnov na základní škole. V hodinách se klade důraz na technicky dokonalé zvládnutí gymnastických dovedností, gymnastické učivo se uplatňuje i ve vazbách
23
a v sestavách, tudíž dochází k rozvoji nejen základních pohybových schopností a dovedností, ale také jsou kladeny velké nároky na pohybovou paměť (Petr, & Svatoň, 1983).
24
2
Cíle, úkoly práce a výzkumné otázky
2.1 Cíle Cílem této bakalářské práce je: -
Zjistit, zda se na základních školách v Opavě, v hodinách tělesné výchovy na prvním a druhém stupni, vyučuje moderní a rytmická gymnastika
-
Zda jsou tělocvičny škol k výuce moderní a rytmické gymnastiky dostatečně vybaveny – mají dostatek náčiní k výuce
2.2 Úkoly práce Úkol č. 1 Studium literatury Úkol č. 2 Vytvoření dotazníku Úkol č. 3 Distribuce dotazníků do vybraných škol Úkol č. 4. Zpracování otázek z dotazníku
2.3 Výzkumné otázky Vyučuje se moderní a rytmická gymnastika v hodinách tělesné výchovy na vybraných základních školách v Opavě? Jsou tělocvičeny dostatečně vybaveny (náčiní, hudební aparatura), aby mohly vyučovat moderní a rytmickou gymnastiku?
25
3
Metodika práce V následující kapitole si představíme popis zkoumaného vzorku, tedy škol,
do kterých byly rozdány dotazníky, popíšeme metody a způsob zpracování dotazníku.
3.1 Popis zkoumaného vzorku Pro naše zkoumání jsme oslovili učitele tělesné výchovy celkem z devíti škol, osm z nich se nacházelo přímo v městě Opava a poslední se nacházela zhruba 4 kilometry od Opavy. Byly to tyto základní školy – Havlíčkova, Mařádkova, Englišova, Šrámkova, Vrchní, Kylešovice, Boženy Němcové, Edvarda Beneše a ZŠ Raduň. Tyto školy jsem vybrala, protože se nacházejí v místě mého bydliště. ZŠ Mařádkovu jsem navštěvovala po celou dobu mého základního vzdělání. Postupně jsem oslovovala další základní školy, na ZŠ Šrámkova mi paní učitelka doporučila další pedagogy, kteří by byli ochotni mi dotazník vyplnit. ZŠ Havlíčkova je speciální škola zaměřená pro děti zrakově postižené a žáky s vadami řeči. Školu navštěvuje 120 dětí. Ve třídě je snížený počet dětí (4 – 14). Bere se zde zřetel na druh zrakového postižení – žák slabozraký, se zbytky zraku, nevidomý a s vadou řeči. Škola vlastní speciální kompenzační pomůcky, kterými jsou optické pomůcky, elektronické pomůcky, učebnice s velkým nebo bodovým písmem. Škola spolupracuje se sdružením Tandem, které se podílí na zkvalitnění výuky a organizují různé sportovní aktivity ve volném času dětí. Pokud děti nejsou z Opavy a okolí, mohou navštěvovat školní internát. Škola se nachází v blízkosti centra města (Základní škola Havlíčkova, 2007). ZŠ Mařádkovu navštěvuje 420 dětí a učí zde 26 pedagogů. Škola byla ve školním roce 2004/2005 spojena se ZŠ Krnovská, tyto dvě školy využívají celkem 4 budovy, z nichž 3 náleží ZŠ Mařádkově, v budovách se nacházejí specializované třídy pro výuku chemie, fyziky, cizích jazyků, pracovní a keramické dílny. Obě školy se nacházejí velice blízko centra v klidném předměstí, blízko areálů městských sadů, které využívají především pro venkovní tělesnou výchovu, a areálu Stříbrného jezera, který je vhodný především pro botanické a zoologické účely. V minulosti škola měla specializované sportovní 26
třídy gymnastické, fotbalové, basketbalové, a později pouze sportovní bez zaměření. (Základní škola Mařádkova, 2009). Další školou je ZŠ Englišova, kde studuje 614 žáků. Škola se nachází v okrajové části Opavy v okolí parků, a disponuje velkými prostory, které jsou jak v samotné budově, tak v tělocvičně a na venkovním atletickém hřišti. Ve škole byly dříve zavedeny matematické třídy a později, v 90. letech minulého století, zde vznikly úspěšné sportovní třídy. V roce 1999 byla vyhlášena jako nejlepší sportovní škola v České republice. Škola má k dispozici také speciální učebny pro výuku chemie, informatiky, přírodopisu, fyziky, výtvarné výchovy a cvičnou kuchyňku, škola dále zavedla od 7. třídy výuku druhého cizího jazyka (Škrabal, n.d.). ZŠ Šrámkova se nachází v městské části Kateřinky, kde převažuje paneláková výstavba a navštěvuje ji 360 žáků. Vedle školy se nachází školka a městská knihovna. I když se ZŠ Šrámkova nachází v panelákové výstavbě, před školou je velký park, a disponuje dvěma tělocvičnami a venkovním hřištěm, které je v odpoledních hodinách zpřístupněno veřejnosti (Základní škola Šrámkova, n.d.). Další škola, která se nachází v Kateřinách, je ZŠ Vrchní. Svým 480 žákům nenabízí žádné specializované třídy, zato ale disponuje velkou nabídkou volitelných předmětů a kroužků, volným vstupem do bazénu jedenkrát týdně, nepovinnou výukou náboženství a v odpoledních hodinách volným přístupem k internetu. Žáky zde učí celkem 30 učitelů (Základní škola Vrchní, n.d.). ZŠ Kylešovice se nachází v městské části Kylešovice, což je čtvrť kde se střídá výstavba rodinných a panelových domů. Pro celou tuto městskou část jsou zřízeny dvě základní školy. ZŠ Kylešovice navštěvuje 460 dětí, a učí zde 39 pedagogů. Škola má dvě budovy, 2 tělocvičny, venkovní hřiště, fotbalové hřiště, basketbalové hřiště, tenisový kurt, dílny, specializované učebny a cvičnou kuchyňku (Základní škola Kylešovice, n.d.). ZŠ Boženy Němcové je druhou základní školou, která se nachází v městské části Kylešovice. Byla vybudována, protože ZŠ Kylešovice a ZŠ Otice převyšovaly svou kapacitu. V osmdesátých letech byla škola specializovaná na atletické sportovní třídy, které pak musely přejít na ZŠ Englišovu. Dnes školu
27
navštěvuje 490 dětí. Škola nabízí svým žákům výuku angličtiny již od 1. třídy a od 7. třídy výuku druhého cizího jazyka, mnoho volitelných předmětů, volnočasové aktivity, informatiku od 4. třídy a od 3. třídy dramatickou výchovu (Základní škola Boženy Němcové, n.d.). ZŠ Edvarda Beneše je škola, která je zaměřena na výuku především cizích jazyků, od roku 2005 však má i sportovní třídy se zaměřením na lední hokej. Je to poslední základní škola, která se nachází v městské části zvané Kateřinky východ, v panelákové výstavbě. Školu navštěvuje 450 dětí a díky jejímu zaměření na ní studují i žáci, kteří nebydlí v blízkosti školy. Na škole působí 28 pedagogů. Žáci o přestávkách mohou používat vybavení školy, jako jsou například stoly na stolní tenis. Součástí školy je opět mnoho odborných učeben, tělocvična a venkovní hřiště (Základní škola Edvarda Beneše, 2013). ZŠ Raduň se nachází zhruba 4 kilometry od města Opavy, navštěvuje ji 250 žáků nejen z Raduně, ale také z nedalekých vesnic Vršovice, Chvalíkovice, Komárovských Chaloupek, Podvihova, popřípadě i děti z Opavy. Ve škole učí 15 učitelů, areál školy má mnoho odborných učeben, tělocvičnu, sportovní areál, družinu, zubní ordinaci a v minulosti byl v budově školy i kinosál (Základní škola Raduň, 2009).
3.2 Metody Ke zpracování této závěrečné práce jsme jako výzkumnou metodu zvolili dotazníkové šetření. Předlohou nám byl dotazník Reguliho, Ďurecha a Víta (2007), který jsme dále upravili, abychom se více specializovali na moderní a rytmickou gymnastiku. Konečný počet otázek po úpravě dotazníku byl 29. Otázky v dotazníku jsou otevřené, uzavřené a také polootevřené. Celé znění dotazníku je v Příloze 1.
3.3 Zpracování Jak už bylo výše zmíněno, metodou pro výzkum v této bakalářské práci jsme zvolili dotazníkové šetření. Prvně jsme si dotazník upravili, aby se zabýval problematikou moderní a rytmické gymnastiky ve výuce tělesné výchovy na základních školách a abychom zjistili, zda mají školy dostatečné vybavení
28
a učitelé tělesné výchovy jsou v této problematice dobře proškoleni. Dotazníků jsme celkem do škol rozdali 70. Vyplněných se nám jich vrátilo 42 (60 %), nevyplněných 28 (40 %). Většina dotazovaných osob byly ženy, celkem 27 (64,3 %) a zbytek dotazovaného vzorku tvořili muži, kterých bylo 15 (35,7 %). Průměrný věk těchto pedagogů je 43,3 let, nejmladšímu učiteli je 28 let, nejstaršímu 58 let a nejvíce pedagogů je ve věku 40, 42 a 45 let. Průměrná délka praxe všech dotazovaných učitelů je 19,8 let, délka praxe pedagogů se nachází v rozmezí 5 – 39 let. Počet tříd na jedné škole je 10 až 25, žáků na jedné škole je 120 – 614, průměrný počet žáků jedné školy činí 410. 40 pedagogů působí na školách ve městě nad 50 000 obyvatel, tedy v Opavě a 2 učitelé vyučují na škole, která se nachází v obci Raduni, která má do 5 000 obyvatel. 14 pedagogů učí pouze na 1. stupni, 11 učitelů vyučuje na 2. stupni a 17 pedagogů učí na obou stupních. Vyhodnocení dotazníku proběhlo pomocí programu Microsoft Excel 2010, kde jsme vytvářeli převážně sloupcové, výsečové a pruhové grafy.
29
4
Výsledky a diskuze V této
kapitole
prezentujeme
výsledky,
které
byly
zjištěny
z dotazníkového šetření a následně zpracovány. Spojili jsme tyto dvě kapitoly, protože logicky ze sebe vyplývají a navazují na sebe. Zjištěné výsledky budeme zpracovávat slovně a graficky a následně je okomentujeme. Prvních šest otázek z dotazníku jsme zapracovali do kapitoly 3, Metodika práce. 7. Má vaše škola tělocvičnu?
Počet tělocvičen na základních školách počet pedagogů
15
14 12 10
10 6 5 0 1
2
3
4
počet tělocvičen
Obr. 2: Počet tělocvičen na základních školách
Jak ukazuje obr. 2, každá škola má tělocvičnu. 14 pedagogů (33,3 %) uvedlo, že jejich škola má jednu tělocvičnu. 10 učitelů (23,8 %) na tuto otázku odpovědělo, že jejich škola má dvě tělocvičny. 12 učitelů (28,6 %) napsalo, že jich škola má 3 tělocvičny, a nakonec 6 učitelů (14,3 %) odpovědělo, že jejich škola vlastní 4 tělocvičny, z nichž 5 napsalo, že jejich škola má 2 nespecializované tělocvičny, gymnastický sál a venkovní hřiště. Tato skutečnost, že škola vlastní gymnastický sál hodně napomáhá k výuce gymnastiky na škole v hodinách tělesné výchovy, proto se domníváme, že se na této škole gymnastika vyučuje. Dále by se dalo předpokládat, že pokud mají školy tolik tělocvičen, bude každá tělocvična vybavena i gymnastickým náčiním a nářadím a jinými pomůckami.
30
8. Jaký je Váš názor na úroveň vybavení vaší tělocvičny pro výuku gymnastických disciplín?
20
Nedostatečně vybavena
5
4 Nezodpovězeno
13
Dostatečně vybavena
20 10 0
Velmi dobře vybavena
počet pedagogů
Vybavení tělocvičen pro výuku gymnastických disciplín
Výbava tělocvičen
Obr. 3: Vybavení tělocvičen pro výuku gymnastických disciplín
Na obr. 3 můžeme vidět, že převaha pedagogů, tedy 20 učitelů (47,6 %), se domnívá, že jejich tělocvična je pro výuku gymnastických disciplín dobře vybavena. Dalších 13 pedagogů (31 %), je toho názoru, že tělocvična na škole, kde působí, je pro výuku gymnastiky velmi dobře vybavena a žádné náčiní či nářadí ve vybavení nechybí. Variantu, že tělocvična je pro výuku nedostačující zvolilo 5 pedagogů (11,9 %) a zbylí 4 pedagogové (9,5 %) na tuto otázku vůbec neodpověděli. Z toho vyplývá, že většina pedagogů je toho názoru, že jejich tělocvična je dobře vybavena pro výuku gymnastických disciplín, tedy by měli toto učivo zařazovat do svých osnov výuky tělesné výchovy.
31
9. Je ve vaší tělocvičně následující nářadí?
Vybavení tělecvičen pro výuku sportovní gymnastiky 30
vybavení tělocvičen
Kruhy
12
Šplhadla
42
Hrazda
41
1
32
Kladina
10 40
Gymnastické kobece
Ano
2
Ne
42
Švédská bedna 23
Kůň
19 42
Koza 0
5
10
15 20 25 30 počet pedagogů
35
40
45
Obr. 4: Vybavení tělocvičen pro výuku sportovní gymnastiky
Z obr. 4 je patrné, že v každé tělocvičně mají kozu, švédskou bednu a šplhadla. Pouze jeden dotazovaný pedagog uvedl, že tělocvična není vybavena hrazdou. Švédská bedna není součástí tělocvičny pouze ve dvou případech. 32 pedagogů (76,2 %) uvedlo, že součástí jejich tělocvičen je kladina, 10 učitelů (23,8 %) naopak zakřížkovalo odpověď, že jejich tělocvična ve svém vybavení kladinu postrádá. 71,4 % pedagogů, čili 30, odpovědělo, že mají v tělocvičně kruhy, zbytek, 12 kantorů (28,6 %), naopak odpovědělo, že kruhy nejsou součástí vybavení jejich tělocvičen. Nejméně tělocvičen je vybaveno koněm, pouze 23 pedagogů (54,8 %) uvedlo, že jej v tělocvičně mají, ostatních 19 (45,2 %) uvedlo, že kůň není součástí vybavení jejich školní tělocvičny. Z těchto odpovědí nám vyplývá, že většina škol je velmi dobře vybavená pro sportovní gymnastiku, která by se tudíž měla na školách vyučovat, když mají pedagogové přístup k nářadí.
32
10. Je ve vaší tělocvičně vybavení pro výuku gymnastiky (rytmické, moderní)?
Vybavení tělocvičen pro výuku moderní a rytmické gymnastiky
vybavení tělocvičen
39 2 Balanční čočky 1 39 2 Bosu 1 27 13 2 Overbally 27 14 1 Velké míče 32 8 2 Hudební apartatura 11 30 1 Podložky na cvičení, stepy 13 29 Kužely 16 26 Gymnastické míče 11 31 Stuhy 33 9 Obruče 42 Švihadla 40 2 Gymnastické koberce 0
Ano Ne Nezodpovězeno
5 10 15 20 25 30 35 40 45 počet pedagogů
Obr. 5: Vybavení tělocvičen pro výuku moderní a rytmickou gymnastiku
V každé tělocvičně se nacházejí pouze švihadla, jak nám znázorňuje obr. 5 Poté pouze dva pedagogové (4,8 %) uvedli, že jejich tělocvična postrádá gymnastický koberec. 33 kantorů (78,6 %) odpovědělo, že mají v tělocvičně obruče, zbytku, tedy 9 učitelům (21,4 %), toto náčiní ve vybavení tělocvičny chybí. Hudební aparaturu uvedlo 32 pedagogů (76,2 %), jako součást vybavení, naopak 8 pedagogům (19 %) aparatura k výuce rytmické gymnastiky chybí a 2 kantoři (4,8 %) na tuto otázku neodpověděli. Velké míče nechybí v tělocvičnách 27 kantorů (64,3 %), 14 učitelům (33,3 %) ale bohužel chybí a 1 pedagog (2,4 %) na tuto otázku neodpověděl. 27 pedagogů (64,3 %) uvedlo, že overbally mají v tělocvičnách, 13 (30,9 %) učitelů toto náčiní postrádají a 2 (4,8 %) kantoři na otázku neodpověděli. Dalším gymnastickým náčiním je gymnastický míč, 16 pedagogů (38 %) uvedlo, že jej v tělocvičně mají a 26 (62 %) kantorů jej ve vybavení postrádá. 13 učitelů (31 %) zakřížkovalo, že v jejich tělocvičnách mají kužely, zatímco zbylým 29 pedagogům (69 %) toto náčiní moderní gymnastiky chybí. 11 pedagogů (26,2 %) dále odpovědělo, že v tělocvičnách mají stuhy a podložky na cvičení a stepy, pouze jedna učitelka (2,4 %) uvedla, že na škole mají bosu a balanční čočky, ostatním pedagogům tato náčiní chybějí. 33
V porovnání s nářadím pro sportovní gymnastiku a náčiním pro moderní a rytmickou gymnastiku jsou školy více vybavené nářadím, což je dáno i tím, že některá nářadí jsou pevně zabudována do tělocvičny, například šplhadla, kruhy nebo hrazda. Z těchto odpovědí je patrné, že sportovní gymnastika se v hodinách tělesné výchovy bude vyučovat spíše než moderní nebo rytmická gymnastika, protože tomu napomáhá vybavení tělocvičen. Když porovnáme vybavení moderní a rytmické gymnastiky, je na tom nepatrně lépe náčiní pro moderní gymnastiku. Ale i přesto, že některým školám některá náčiní chybí, pořád mají alespoň dvě nebo tři náčiní pro moderní gymnastiku, tudíž by se mohla i přes malá omezení moderní i rytmická gymnastika vyučovat. 11. Jaké pomůcky by vaše tělocvična potřebovala doplnit?
potřebné pomůcky
Potřebné pomůcky pro doplnění tělocvičen 1 1
TRX Bosu Gymnastické míče Podložky na cvičení Trampolína Stepy Overbaly Náčiní pro moderní gymnastiku Balanční pomůcky Hrazda Nové/větší počet Žádné
2
3 3
1
0
5 5 5 6
3 5
21 10
15
20
25
počet pedagogů
Obr. 6: Potřebné pomůcky pro doplnění tělocvičen
Polovina dotazovaných kantorů je spokojena s vybavením tělocvičen a mají všechny potřebné pomůcky pro výuku gymnastiky. Jak také vidíme na obr. 6, balanční pomůcky jako potřebné pomůcky pro doplnění vybavení tělocvičny uvedlo celkem 6 učitelů. 5 pedagogů uvedlo, že jim v tělocvičnách chybí především podložky na cvičení, trampolíny a stepy. Také v tělocvičnách chybějí overbally, náčiní pro moderní gymnastiku a nové pomůcky nebo větší počet pomůcek, které už v tělocvičnách jsou, toto uvedli vždy 3 učitelé. 2 kantorům chybí v tělocvičnách gymnastické míče, a nakonec jednomu pedagogovi chybí v tělocvičně hrazda, bosu a TRX.
34
Z obrázku 6 vyplývá, že polovina kantorů je s vybavením tělocvičen na školách, kde působí spokojená, další polovině pedagogů ve vybavení tělocvičen chybí především nářadí pro sportovní gymnastiku, pak také náčiní pro základní a rytmickou gymnastiku a v poslední řadě náčiní pro moderní gymnastiku. V porovnání s předchozí otázkou č. 10, kde jsme se dozvěděli, že tělocvičny mají málo náčiní pro moderní gymnastiku, především stuh, kuželů a gymnastických míčů, by mělo více pedagogů uvádět, že potřebují právě tyto pomůcky doplnit. Podle této skutečnosti usuzujeme, že s těmito pomůckami pedagogové nepracují a nezařazují je do výuky moderní gymnastiky v hodinách tělesné výuky a ani je zařazovat nechtějí. 12. Využíváte i jiné pomůcky než výše uvedené? Pokud ano, jaké?
netradiční pomůcky
Využití netradičních pomůcek ve výuce TV 3 2 1 0
2
3 2
2 1
1
2 1
2
počet pedagogů
Obr. 7: Využití netradičních pomůcek ve výuce TV
Z obr. 7 můžeme vyčíst, že 16 učitelů (38,1 %) používá i jiné pomůcky než které jsme uváděli v předchozích otázkách, 24 nepoužívá (57,1 %) a 2 kantoři (4,8 %) na tuto otázku neodpověděli. 3 kantoři využívají ve výuce gymnastiky trampolíny, 2 pedagogové uvedli, že používají také medicimbály, tyče, žebřiny, lavičky a balóny, jeden učitel uvedl, že dále využívá ozvučené pomůcky, drátěnky a pružný pás. Zodpovězením této otázky jsme se dozvěděli, že více jak třetina dotazovaných pedagogů využívá k výuce gymnastických disciplín i další pomůcky, které mají v tělocvičně a mnohdy využívají i netradiční pomůcky jako 35
jsou například drátěnky, tyče nebo ozvučené míče. Používáním i jiných pomůcek, než těch, na které jsou žáci v tělesné výchově zvyklí je velmi dobré, protože cvičení s těmito novými pomůckami může děti bavit, a to už jen proto, že učitel přišel s něčím novým. 13. Máte dostatečný počet pomůcek tak, že má každý žák své náčiní, náčiní pro cvičení ve dvojici, ve skupinách?
Dostatečný počet pomůcek k výuce TV
Ano
19 23
Ne
Obr. 8: Dostatečný počet pomůcek k výuce TV
Na otázku, zda mají pedagogové dostatečný počet pomůcek tak, aby mohl každý žák míst své vlastní náčiní, nebo aby mohlo být jedno náčiní do dvojice či do skupiny odpovědělo celkem 19 kantorů (45,2 %), že takový počet nemají. Jak vidíme z obr. 8, tak většina pedagogů, 23 (54,8 %), odpověděla, že dostatečný počet mají. Z toho vyplývá, že tito učitelé mohou učit moderní a rytmickou gymnastiku bez větších problémů, když mají dostatečný počet náčiní. Zbytek kantorů, kteří uvedli, že takový počet nemají, si bohužel budou muset vystačit s tím náčiním, které mají. Z předchozích otázek už víme, že každá škola má švihadla a plno škol je vybaveno i obruče a gymnastické míče, takže by například mohli děti učit po skupinkách a každá skupina by měla jiné náčiní.
36
14. Vyučujete ve svých hodinách TV některé gymnastické disciplíny? Zakroužkujte.
počet pedagogů
Vyučované discplíny sportovní gymnastiky v hodinách TV 42 40 30 20 10 0
38
31 6
38 21
20
4
nářadí sportovní gymnastiky
Obr. 9: Vyučované disciplíny sportovní gymnastiky v hodinách TV
Z obr. 9 je patrné, že všichni pedagogové vyučují ve sportovní gymnastice pouze přeskok přes kozu. 38 kantorů (90,5 %) zařazuje do výuky přeskok se švédskou bednu nebo různá cvičení kde se může bedna použít, a také ten sám počet vyučuje prostná cvičení. 31 kantorů (73,8 %) vyučuje cvičení na hrazdě, polovina pedagogů kladinu, dalších 20 dotazovaných (47,6 %) uvedlo, že hodiny, které zaměřily na výuku sportovní gymnastiky, učí cvičení na kruzích. 6 pedagogů (14,3 %) vyučuje přeskok přes koně a pouze 4 kantoři (9,5 %) vyučují cvičení na bradlech.
37
počet pedagogů
Vyučované disciplíny moderní gymnastiky v hodinách TV 40 30 20 10 0
32
15
2
14
1
náčiní moderní gymnastiky
Obr. 10: Vyučované disciplíny moderní gymnastiky v hodinách TV
V další podotázce jsme se pedagogů ptali, jaké disciplíny moderní gymnastiky vyučují v hodinách TV, a na obr. 10 vidíme, že nejvíce pedagogů, celkem 32 (76,2 %), vyučuje cvičení se švihadly. 15 pedagogů (35,7 %) zařazuje do svých hodin tělesné výchovy cvičení s obručemi a 14 cvičení (33,3 %) s gymnastickým míčem. Pouze 2 pedagogové (4,8 %) vyučují v hodinách zaměřených na moderní gymnastiku cvičení se stuhou a pouze jeden kantor vyučuje cvičení s kužely.
počet pedagogů
Vyučované disciplíny rytmické gymnastiky v hodinách TV 40 30 20 10 0
12
24
13 4
10
11
16 2
disciplíny rytmické gymnastiky
Obr. 11: Vyučované disciplíny rytmické gymnastiky v hodinách TV
38
Z obr. 11 můžeme vyčíst, kolik kantorů do své výuky v hodinách tělesné výchovy zařazuje cvičení rytmické gymnastiky. 24 pedagogů (57,1 %) vyučuje rozcvičku na hudební doprovod, 16 učitelů (38,1 %) vyučuje aerobic, 13 dotazovaných (31 %) zakroužkovalo, že cvičí se švihadly na hudbu. Dalších 12 pedagogů (28,6 %) ve svých hodinách tělesné výchovy vyučují pohybové skladby, 11 z celkového (26,2 %) počtu 42 kantorů zařazuje do výuky tanec a deset pedagogů cvičení, kde si pomáhají vytleskáváním. 4 z vyučujících (9,5 %) zakroužkovali cvičení s obručemi na hudbu a pouze dva pedagogové (4,8 %) vyučují cvičení s jinými než námi předloženými náčiními na hudbu, a jsou to především cvičení se šátky na hudbu. Podle odpovědí pedagogů je patrné, že nejvíce ve svých hodinách tělesné výchovy vyučují především sportovní gymnastiku, poté zařazují rytmickou gymnastiku a nejméně kantorů zařazuje disciplíny moderní gymnastiky. Dozvěděli jsme se, že každý vyučující zařazuje do hodin tělesné výchovy přeskok přes kozu. Když se zaměříme na zhodnocení vyučování disciplín moderní gymnastiky v hodinách TV, nejvíce pedagogů cvičí se švihadly a nejméně s kužely, toto cvičení vyučuje pouze jeden učitel, což se dá chápat, protože tyto cvičení už jsou opravdu těžké a k jejich výuce to chce pravidelně nacvičovat průpravná cvičení. Druhým nejpoužívanějším náčiním moderní gymnastiky je obruč, společně i se švihadlem se dají s těmito náčiními cvičit i jinak než jen cvičení moderní gymnastiky a možná i proto tolik pedagogů využívá tohoto náčiní. Z rytmické gymnastiky nejvíce učitelů zakroužkovalo, že zařazují do hodin rozcvičku na hudbu, což je dobré i pro zpestření vyučování. Dále plno učitelů předcvičuje aerobic, toto cvičení je vhodné především pro dívky, kterým se tyto hodiny mohou líbit a můžou mít potěšení z hodin tělesné výchovy. Celkově jsme ale zjistili, že učitelé vyučují disciplíny jak sportovní, moderní, tak i rytmické gymnastiky.
39
15. Jaké náčiní využíváte pro výuku rytmické a moderní gymnastiky?
počet pedagogů
Náčiní využívané pro výuku moderní a rytmické gymnastiky v hodinách TV 40 30 20 10 0
7
5
12
22 5
12
8
5
6
18
4
náčiní
Obr. 12: Náčiní využívané pro výuku moderní a rytmické gymnastiky v hodinách TV
Na tuto otázku odpovědělo 22 kantorů, že nejvyužívanějším náčiním pro moderní gymnastiku je cvičení se švihadlem, jak nám zobrazuje obr. 12. Dále 12 učitelů využívá náčiní moderní gymnastiky, a to obruče a gymnastického míče. Gymnastický koberec využívá 7 pedagogů pro výuku moderní gymnastiky. 5 kantorů odpovědělo na tuto otázku, že nejvyužívanějším náčiním je pro ně stuha a kužely. Z rytmické gymnastiky je nejvíce používaná hudební aparatura, a to přesně 8 pedagogy. 6 pedagogů využívá hlavně overbally a 5 z dotazovaných kantorů velký míč, 4 používají netradiční pomůcky, jako jsou šátky, střapce, nebo vyhlašují soutěže pro děti o nejlepší pohybovou skladbu. Tyto netradiční pomůcky a různé soutěže jsou dle našeho názoru velmi dobrá motivace pro děti, že mohou vytvářet něco sami a použít svou fantazii a využít cviky, které se už dříve naučili. Netradiční pomůcky jsou také dobré, pokud v tělocvičně zrovna nejsou vhodné pomůcky pro gymnastické disciplíny, můžeme využít jiných a děti přesto učit. 18 kantorů bohužel uvedlo, že nevyužívají žádné pomůcky, z čehož usuzujeme, že moderní a rytmickou gymnastiku vůbec nevyučují.
40
16. Využíváte pro cvičení v hodinách TV hudebního doprovodu?
Využití hudebního doprovodu v hodinách TV 1 Využívají
16
Nevyužívají
25
Nezodpovězeno
Obr. 13: Využití hudebního doprovodu v hodinách TV
Z obr. 13 je patrné, že 25 učitelů (59,5 %) využívá v hodinách tělesné výchovy hudební doprovodu. 16 kantorů (38,1 %) hudební doprovod nevyužívá a jeden z dotazovaných pedagogů (2,4 %) na tuto otázku neodpověděl. Z těchto odpovědí můžeme usuzovat, že většina pedagogů vyučuje rytmickou gymnastiku s pomocí hudebního doprovodu. U dalších pedagogů, kteří hudební doprovod nevyužívají, to nemusí znamenat, že rytmickou gymnastiku nevyučují, protože si mohou pomoci například vytleskáváním. 17. Jsou hodiny TV na vaší škole rozděleny na chlapecké a dívčí skupiny?
Rozdělení hodin TV na chlapecké a dívčí skupiny
8 Ano Ne
34
Obr. 14: Rozdělení hodin TV na chlapecké a dívčí skupiny
41
Na základních školách v Opavě jsou hodiny tělesné výchovy rozděleny převážně na chlapecké a dívčí skupiny, toto uvedlo celkem 34 učitelů (81 %), z toho 8 učitelů uvedlo, že se třídy dělí až na 2. stupni, toto ale není směrodatné, protože tuto skutečnost neuvedli všichni učitelé, tudíž se můžou dělit hodiny na více školách. 8 pedagogů (19 %) uvedlo, že hodiny tělesné výchovy nejsou rozděleny, toto všechno můžeme vidět na obr. 14. Rozdělení hodin tělesné výchovy na chlapecké a dívčí skupiny je pro výuku moderní a rytmické gymnastiky dobré, protože chlapci z těchto disciplín mohou mít obavy, a navíc moderní gymnastika je ryze ženským sportem, proto by bylo dobré ji nacvičovat hlavně s dívkami, které by tento sport mohl bavit. 18. Máte obavy zařadit cvičení rytmické a moderní gymnastiky do hodin TV?
Obavy učitelů zařadit cvičení rytmické a moderní gymnastiky do hodin TV 1
8
Ano Ne Nezodpovězeno
33
Obr. 15: Obavy učitelů zařadit cvičení rytmické a moderní gymnastiky do hodin TV
Na otázku, zda mají pedagogové obavy zařadit do výuky TV cvičení moderní a rytmické gymnastiky odpovědělo 33 pedagogů (78,6 %), že obavy nemají, 8 (19 %) z celkového počtu odpovědělo, že mají obavy a 1 učitel (2,4 %), jak vidíme na obr. 15, na tuto otázku vůbec neodpověděl. Z grafu je patrné, že většina pedagogů nemá strach zařadit moderní a rytmickou gymnastiku do své výuky, z toho tedy vyplývá, že se tyto disciplíny vyučují. Ti pedagogové, kteří mají obavy ze zařazení cvičení, uvedli, že učí spíše chlapecké třídy, a ti o tyto druhy gymnastiky nemají zájem. Ve třídách je velký počet dětí, zatímco tyto disciplíny by se lépe zařazovaly jen s vybranou skupinou, 42
kterou by to bavilo. Dále učitelé uváděli, že mají obavy zařadit rytmickou gymnastiku, protože sami nemají hudební sluch nebo dokonce nezkoušeli moderní a rytmickou gymnastiku zařadit do výuky, což je v rozporu s rámcovým vzdělávacím programem. Podle něj by se tyto disciplíny vyučovat měly. 19. Myslíte si, že mají vaši žáci obavy z některých gymnastických cvičení?
obavy žáků
Obavy žáků z gymnastických cvičení Strach
6 2
Obavy z nezvládnutí cviků
5 5
18
9
20
5
1 6
12
16
Dívky
Stud při rytmické gymnastice 1 7
11
16
Chlapci
6 3 10
16
Stud při moderní gymnasice
Stud při sportovní gymnastice Nechuť
2 5
0
18
Obojí Neozodpovězeno
10
20
40
počet pedagogů
Obr. 16: Obavy žáků z gymnastických cvičení
Na první otázku: „Myslíte si, že mají vaší žáci obavy z některých gymnastických cvičení?“, odpovědělo 35 pedagogů (83,3 %), že si myslí, že žáci obavy mají, 7 učitelů (16,7 %) si myslí, že žáci žádné obavy nemají. Z obr. 16 je patrné, že tyto odpovědi nebudou moc vypovídající o tom, jaké obavy mají žáci v tělesné výchově při cvičení gymnastiky, protože mnoho dotazovaných pedagogů na tyto otázky neodpovědělo. Z odpovědí je patrné, že větší obavy z veškerých gymnastických cvičení mají chlapci než dívky. Dívky mají největší stud ze sportovní gymnastiky podle 16 pedagogů (38,1 %), chlapci podle 13 pedagogů (31%). Chlapci mají největší obavy z moderní gymnastiky podle celkem 18 učitelů (42,9 %), což bude způsobeno tím, že moderní gymnastika je ryze ženský sport a proto se nemusí při cvičení moderní gymnastiky cítit dobře. 13 pedagogů (31 %) si myslí, že mají dívky obavy z moderní gymnastiky, z rytmické gymnastiky pociťuje u dívek stud 12 pedagogů (28,6 %), u chlapců opět 18 pedagogů (42,9 %). Nechuť ke cvičení gymnastických disciplín mají dívky podle 20 pedagogů (47,6 %) a podle 23 43
učitelů (54,8 %) hoši. Kantoři dále uvádějí, že děti mají obavy z gymnastických cvičení, protože mají nezkušenost se cvičením na nářadí, jsou neobratné, mnoho dětí nezvládá složitější gymnastický pohyb, a protože děti jinde než ve škole necvičí. 20. Jakým způsobem se vyrovnáváte s těmito psychickými zábranami u žáků?
Vyrovnávání se s psychickými zábranami u žáků 1 1 1
Hrou Nenutit Jednodušší cviky Individuální pomoc Trpělivost Podpora spolužáků Dopomoc Povzbuzení/motivace Posilování Průpravná cvičení Správný metodický postup Postupný nácvik Pochvala Ukázka Rozhovor Nijak
2 2
práce pedagogů
1 3 10
1
2 1 7 6 5 4 11 0
5
10
15
počet pedagogů
Obr. 17: Vyrovnávání se s psychickými zábranami u žáků
Z předchozí otázky jsme se dozvěděli, že mají z moderní a rytmické gymnastiky obavy spíše chlapci. Teď se budeme zabývat tím, jak se s těmito psychickými obavami žáků vypořádávají učitelé, zjištěné údaje vidíme na obr. 17. 11 učitelů se s těmito obavami žáků nevyrovnává nijak. Nejlepší způsob je povzbuzení nebo motivace žáků, toto uvedlo celkem 10 kantorů, používají různé vtipy nebo potlesk, což vede k lepším výsledkům žáků. 7 učitelů zvolilo postupný nácvik, 6 pochvalu za dobře provedený cvik nebo i jen za malé zlepšení žáků, dále 5 kantorů uvádí názornou ukázku cviku, která je dobrá především v tom, že žáci přesně vidí, jak by měl cvik vypadat. 4 učitelé napsali, že se s těmito obavami 44
žáků vyrovnávají cestou rozhovoru, dále 3 z dotazovaných uvádí jako vhodný nástroj ztracení obav z gymnastických cviků dopomoc, která by měla dětem pomoct i v tom, že vidí, že učitel jim pomůže, kdyby náhodou cvik nezvládali. 2 kantoři dále uvádějí, že musí být s žáky trpěliví nebo jim dopřát individuální pomoc, jeden učitel uvádí jako dobrý způsob dát žákům jednodušší cvik, nenutit žáky do cviků, dále je velice dobrá podpora ostatních spolužáků, kdy žáka podporují při cvičení. Vhodná jsou i průpravná cvičení, správný metodický postup nebo udělat z cvičení hru. Z těchto odpovědí je patrné, že kantoři si jsou vědomi toho, že jejich žáci mají nebo by mohli mít obavy z gymnastických cvičení, a proto by si každý učitel měl najít nějaký zaručený způsob jak žákům pomoci od těchto jejich obav. Většina z námi dotazovaných pedagogů mají většinou jeden nebo dva takové způsoby, jak dětem pomoci od jejich strachu. 21. Vidíte rozdíl ve výuce na 1. a 2. stupni v zařazení rytmické a moderní gymnastiky do hodin TV?
počet pedagogů
Rozdíly ve výuce rytmické a moderní gymnastiky na 1. a 2. stupni 20 15 10 5 0
8
10
6
18
rozdíly ve výuce
Obr. 18: Rozdíly ve výuce rytmické a moderní gymnastiky na 1. a 2. stupni
V této otázce jsme se pedagogů ptali, zda vidí nějaký rozdíl ve výuce moderní a rytmické gymnastiky na 1. a 2. stupni základní školy. Tato otázka bohužel nemůže být objektivně posouzena, protože jak vidíme na obr. 18, nám na ni 18 kantorů (42,9 %) vůbec neodpovědělo. 8 pedagogů (19 %) uvedlo, že vidí rozdíl ve výuce na 1. a 2. stupni. 6 z dotazovaných učitelů (14,3 %) žádný
45
rozdíl nevidí a 10 kantorů (23,8 %) nemůže tuto skutečnost objektivně posoudit, protože neučí na obou stupních základní školy. Pouze 8 kantorů vidí nějaký rozdíl ve výuce moderní a rytmické gymnastiky na 1. a 2. stupni. Rozdílnost spočívá především v tom, že na 1. stupni je ze strany žáků velký zájem o gymnastiku, je snadné žáky motivovat k aktivitě a ta je pak spontánnější. Na 2. stupni pak učitelé vidí rozdíl v tom, že děti už nemají takový zájem o moderní a rytmickou gymnastiku, mnohdy tomu napomáhá i fakt, že děti jsou špatně připraveny na tyto aktivity z 1. stupně. Pedagogové také vidí rozdílnost především u chlapců, u dívek ne. 22. Která gymnastická aktivita je u vašich žáků nejoblíbenější?
počet pedagogů
Oblíbená gymnastická aktivita u žáků 20 15 10 5 0
15
13
5 1
4
7
3
4
2
7
gymnastické disciplíny
Obr. 19: Oblíbená gymnastická aktivita u žáků
V této otázce měli pedagogové vypisovat, která gymnastická aktivita je u jejich žáků nejoblíbenější. Z odpovědí, které prezentujeme na obr. 19, nám vyplývá, že nejoblíbenější z gymnastiky by měla být cvičení prostná, kterou napsalo 15 pedagogů, dále následují přeskoky přes kozu a švédskou bednu, kterou uvedlo 13 učitelů. 7 kantorů napsalo, že jejich žáci mají jako nejoblíbenější gymnastickou aktivitu akrobacii, 5 učitelů uvedlo cvičení se švihadlem, dále 4 z dotazovaných uvedli kruhy a hrazdu, 3 trampolínu, 2 šplh a jeden rozcvičku na hudbu. 7 dotazovaných učitelů na tuto otázku nenapsalo nic.
46
Z tohoto grafu vyplývá, že kantoři si myslí, že jejich žáci mají oblíbenou zřejmě sportovní gymnastiku, a to hlavně cvičení prostná. Z moderní gymnastiky zde byla zařazena pouze cvičení se švihadly a z rytmické gymnastiky to byla rozcvička na hudbu. 23. Oblíbenost gymnastiky v TV je větší
Oblíbenost gymnastiky v TV 1
5
Chlapci
10
Dívky Obojí Nezodpovězeno
26
Obr. 20: Oblíbenost gymnastiky v TV
Z obr. 20 vidíme, že větší oblíbenost vidí pedagogové u dívek, toto uvedlo celkem 26 pedagogů (61,9 %), dalších 10 (23,8 %) si myslí, že nevidí rozdíl v oblíbenosti mezi dívkami a chlapci, 5 učitelů (11,9 %) zakřížkovalo odpověď, že větší oblíbenost gymnastiky v tělesné výchově je u chlapců. Pouze jeden kantor (2,4 %) na tuto otázku neodpověděl. Z tohoto nám vyplývá, že z pohledu pedagogů je větší oblíbenost gymnastiky v hodinách tělesné výchovy u dívek. Tudíž by se dalo usuzovat, že by se dívky mohly zajímat o rytmickou gymnastiku, kde by například mohly se svými učiteli cvičit aerobic nebo různé druhy tanců. Nadchnout by je mohla i moderní gymnastika, kde by se mohla při cvičení projevit estetika pohybu a obratnost dívek. Zatímco chlapcům by se mohla líbit spíše sportovní gymnastika, kde by jim mohla být k užitku síla.
47
24. Myslíte si, že je gymnastická průprava vhodná i pro jiné sporty a pohybové aktivity?
Vhodnost gymnastické průpravy pro jiné sporty 2 Ano Ne Nezodpovězeno 40
Obr. 21: Vhodnost gymnastické průpravy pro jiné sporty
Na tuto otázku 2 pedagogové neodpověděli, tedy 4,8 % a zbytek – 40 učitelů (95,2 %) odpovědělo, že je gymnastika vhodná průprava pro jiné druhy sportů, tyto odpovědi vidíme názorně ukázány na obr. 21. Mnozí z učitelů uvedli, že i oni sami v mládí sportovali v různých odvětvích a gymnastika byla nezbytnou součástí jejich přípravy jako prostředek pro zlepšení koordinace pohybů a celkový rozvoj pohybových dovedností, a pro větší ohebnost, posílení a zvýšení pohyblivosti celého těla. Cvičením gymnastiky se cvičencům zvyšuje obratnost celého těla, těla žáků jsou pak pružnější. Gymnastika také napomáhá správnému držení těla, a pohyby jsou pak více estetické. Už jen z těchto důvodů by se měla ve školní tělesné výchově vyučovat.
48
25. Věnoval(a) jste se v dětství nějaké gymnastické aktivitě?
Gymnastická minulost pedagogů
19 23
Ano Ne
Obr. 22: Gymnastická minulost pedagogů
Z obr. 22 vyplývá, že 23 pedagogů (54,8 %) se v mládí nevěnovalo žádné gymnastické aktivitě, zatímco 19 učitelů, tedy 45,2% se v mládí nebo dětství nějaké gymnastické aktivitě věnovalo. Z tohoto můžeme usuzovat, že učitelé, kteří se věnovali gymnastické disciplíně v mládí, mají kladnější vztah ke gymnastice, a tudíž ji budou zařazovat do své výuky v tělesné výchově. Nejvíce dotazovaných se věnovalo gymnastice sportovní, celkem to bylo 8 pedagogů (19 %), dále následovala gymnastika moderní, které se věnovali 4 dotazovaní (9,5 %), 2 učitelé (4,8 %) uvedli, že gymnastika byla součástí jiného sportu jako průpravná část tréninků. Rytmické gymnastice a teamgymu se věnoval jeden pedagog (2,4 %).
49
26. Absolvoval(a) jste při studiu na VŠ výuku gymnastiky?
počet pedagogů
Absolvované předměty vyučujícími na VŠ 40 30 20 10 0
23 3
12
2
3
2
gymnastické předměty
Obr. 23: Absolvované předměty vyučujícími na VŠ
Na první část otázky, zda dotazovaní pedagogové absolvovali při studiu na VŠ výuku gymnastiky odpovědělo kladně 33 kantorů (78,6 %), 3 dotazovaní (7,1 %) při studování vysoké školy žádné gymnastické předměty neměli a 6 učitelů (14,3 %) na tuto otázku neodpovědělo. Ti, kteří absolvovali při studiu na VŠ gymnastické předměty dále uváděli, které to byly. Nejvíce kantorů, jak vidíme na obr. 23, absolvovalo výuku sportovní gymnastiky, celkem jich bylo 23 (69,7 %), moderní gymnastiku absolvovali pouze 2 pedagogové (6,1 %), základní gymnastiku 3 (9,1 %), rytmickou gymnastiku pak absolvovalo 12 učitelů (36,4 %) a 3 dotazovaní pedagogové (9,1 %) navštěvovali hodiny rytmické gymnastiky. Z těchto odpovědí vyplývá, že i na vysoké škole se učí více sportovní gymnastika než ostatní druhy gymnastik, především pak oproti moderní gymnastice, kterou při svém studiu absolvovali pouze 2 pedagogové. Domníváme se, že tito pedagogové, kteří absolvovali základy gymnastických disciplín při svém studiu, budou mít výhodu v tom, že budou moci gymnastické cviky ukázat žákům, aby věděli jak je správně zacvičit.
50
27. Absolvoval(a) jste po ukončení studia nějaké školení se zaměřením na gymnastiku?
počet pedagogů
Absolvovaná školení se zaměřením na gymnastické disciplíny 40 30 20 10 0
33 7 2 Absolvovaná Neabsolvovaná Nezpodpovězeno
školení gymnastických disciplín
Obr. 24: Absolvovaná školení se zaměřením na gymnastické disciplíny
Z obr. 24 můžeme vyčíst, že 33 učitelů (78,6 %) po ukončení svého studia neabsolvovala žádné školení, které by bylo zaměřeno na gymnastiku, 2 kantoři (4,8 %) na tuto otázku neodpověděli. Pouze 7 z dotazovaných pedagogů (16,6 %) absolvovalo
školení
zaměřené
na
gymnastické
disciplíny,
především
se zaměřením na cvičitelství pro 2. třídu, dále to bylo mezinárodní školení rozhodčích a trenérů ESG, školení zaměřeno na rytmickou a moderní gymnastiku. Z tohoto můžeme usuzovat, že jen málo učitelů má buď zájem, nebo jim škola umožnila školení, které jsou zaměřeny především na rytmickou a moderní gymnastiku, z tohoto vyplývá, že učitelé mají o tyto dvě disciplíny zájem a po školení mohou děti v tělesné výchově tyto gymnastiky učit.
51
28. Měl byste zájem o další školení se zaměřením na gymnastické disciplíny?
počet pedagogů
Zájem o školení se zaměřením na gymnastické disciplíny 30 25 20 15 10 5 0
17
23
2 Ano
Ne Nezodpovězeno zájem o školení
Obr. 25: Zájem o školení se zaměřením na gymnastické disciplíny
Většina pedagogů, tedy celkem 23 (54,8 %) by neměla o školení, které by bylo zaměřeno na gymnastické disciplíny zájem, tudíž se domníváme, že by si vystačili se znalostmi z vysoké školy anebo ze svého dřívějšího gymnastického působení, a nejeví zájem o žádné novinky z gymnastického prostředí. Naopak jak vidíme na obr. 25, 17 pedagogů (40,5 %) by o takové školení mělo zájem, kdyby jim je někdo nabízel. 2 pedagogové (4,7 %) na otázku neodpovědělo. Nejvíce pedagogů by mělo zájem o školení ve sportovní gymnastice, celkem by to bylo 11 pedagogů, také dalších 11 z dotazovaných by mělo zájem o rytmickou gymnastiku, jeden kantor by měl zájem o školení moderní gymnastiky, další o školení v rámci výuky gymnastiky pro 1. stupeň, a další pedagog uvedl, že by měl zájem o školení gymnastiky pro malé děti. Opět se ukazuje, že pedagogové by měli zájem o školení sportovní gymnastiky, která jak jsme i zjistili, se více vyučuje na základních školách, a je více oblíbená u žáků z pohledu pedagogů, z toho důvodu chtějí být zřejmě pedagogové v tomto odvětví dobře vzděláni. Velký zájem o školení ze stran učitelů by byl i v rytmické gymnastice, především o tanec a aerobic, které by především dívky mohli v hodinách tělesné výchovy bavit. Bohužel jen jeden pedagog by měl zájem o školení moderní gymnastiky, tím se ukazuje, že i u pedagogů není o tuto disciplínu, či další vzdělávání v tomto sportovním oboru, valný zájem.
52
29. Jaký je VÁŠ OSOBNÍ vztah k moderní a rytmické gymnastice?
počet pedagogů
Vztak vyučujících k moderní a rytmické gymnastice 19 20 15 10 5 0
9
7
7
vztah ke gymnastickým disciplínám
Obr. 26: Vztah vyučujících k moderní a rytmické gymnastice
Převážný počet pedagogů, 19 (45,2 %), uvedlo, že má kladný vztah k moderní a rytmické gymnastice, 9 kantorů (21,4%) má k těmto gymnastickým disciplínám negativní vztah, 7 pedagogů (16,7%) má neutrální vztah, dalších 7 pedagogů na tuto otázku neodpovědělo. Z obr. 26 vyplývá, že většina pedagogů má k moderní a rytmické gymnastice kladný nebo neutrální vztah, což znamená, že by tito učitelé měli tyto gymnastické disciplíny zařadit do hodin tělesné výchovy.
53
5
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda se na základních školách
vyučuje v hodinách tělesné výchovy moderní a rytmická gymnastika, jaké mají učitelé podmínky pro výuku těchto disciplín, co se týče vybavení tělocvičen, ve kterých vyučují a jaký vztah pedagogové mají ke gymnastice samotné. V práci jsme si shrnuli poznatky o moderní a rytmické gymnastice, tedy jejich charakteristiky, historii, strukturalizaci disciplín, abychom se dozvěděli v jakém sociálním, psychické, tělesném a pohybovém vývoji se děti nacházejí při navštěvování základní školní docházky, bylo potřeba charakterizovat si mladší a střední školní věk dítěte. Také jsme potřebovali zjistit, kdy a v jakém rozsahu by se tyto dvě gymnastické disciplíny měly vyučovat podle dokumentů Ministerstva školství a tělovýchovy – Rámcového a Školního vzdělávacího programu pro školní vzdělávání. Pro výzkum jsme si zvolili metodu dotazníkového šetření, které jsme prováděli v základních školách v Opavě a v Raduni. Šetřením jsme zjistili, že většina škol, ve kterých toto šetření prováděli, mají pro výuku k dispozici alespoň tři z pěti náčiní, se kterým se cvičí v moderní gymnastice, také mají hudební aparaturu nebo jiné pomůcky, pro vyučovaní rytmické gymnastiky. Hodiny tělesné výchovy se na většině školách dělí na dívčí a chlapecké, což je velké plus pro výuky moderní gymnastiky v dívčích skupinách. Ačkoliv Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání dává návod kdy a jaké disciplíny vyučovat, mnozí pedagogové se tímto neřídí a mnohdy ani moderní nebo rytmickou gymnastiku nevyučují, protože vedou chlapecké třídy, které o tyto disciplíny nejeví zájem a raději pro výuku zvolí sportovní gymnastiku, nemají hudební sluch nebo nemají dostatečný počet pomůcek. Ti pedagogové, kteří se kdysi gymnastickým disciplínám věnovali, nebo byly součástí jejich tréninkových jednotek, ví, že gymnastika pomáhá rozvoji koordinačních schopností a správnému držení těla, posiluje tělo, je dobrým prostředkem jako průpravný sport pro další sportovní odvětví a v poslední řadě především moderní gymnastika dává pohybu estetiku, a proto se snaží gymnastické disciplíny do svých hodin zařazovat i když samotné děti gymnastiku moc rády nemají a ze cvičení mají spíše obavy a strach. S těmito obavami, se ale pedagogové 54
vyrovnávají velice dobře, děti k cvičení motivují, povzbuzují, vymýšlejí různé varianty cvičení s náčiním, aby každá hodina nebyla stejná a k tomuto používají především netradiční pomůcky. Téměř všichni pedagogové ze základních škol v Opavě a Raduni v hodinách tělesné výchovy vyučují z moderní gymnastiky pouze cvičení se švihadly, polovina vyučujících zařazuje do hodin TV cvičení s obručemi a gymnastickým míčem a až na výjimky se nevyučuje cvičení se stuhami a kužely. Co se týče rytmické gymnastiky, dvě třetiny vyučují rozcvičku na hudbu, polovina pedagogů vyučuje aerobic nebo tanec, pohybovou skladbu a cvičení se švihadly na hudbu. Ze zjištěných skutečností vyvozujeme závěr, že moderní a rytmická gymnastika se na školách až na výjimky, které tvoří převážně jedno náčiní, příliš nevyučuje. Rytmická gymnastika je na tom, co se týče zařazení do výuky lépe než moderní gymnastika. Zjistili jsme, že školy jsou pro výuku moderní gymnastiky převážně nedostatečně vybaveny, dvě třetiny pedagogů odpovídali, že jim většina náčiní chybí, pro rytmickou gymnastiku jsou školy vybaveny už o něco lépe. Z celkového zkoumání ale vyplývá, že pedagogové raději do hodin zařazují sportovní gymnastiku, pro kterou mají mnohdy i lepší vybavení, poté rytmickou gymnastiku a nakonec moderní gymnastiku, čemuž napomáhá i fakt, že přestože by některé tělocvičny potřebovaly dovybavit, i toto by učitelé nepřimělo k výuce jiných gymnastických disciplín. Abychom si mohli udělat ucelený obraz o výuce moderní a rytmické gymnastiky na základních školách v Opavě a v Raduni, bylo by vhodné udělat další výzkum, který by zjistil, jak se tyto gymnastické disciplíny líbí žákům a jaký na ně mají názor.
55
Seznam použité literatury Tištěná monografie: 1) Balada, J., Brant, J., Brychnáčová, E., Herink, J., Holasová, T., & Zahradníková, M. (2005). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žaků s lehkým mentálním postižením. (1. vyd.), Praha: Tauris. 2) Grexa, J. (2007). Přehled světových dějin sportu. (1. vyd.), Brno: Masarykova univerzita. 3) Charalambidis, A., Lisnerová, R., Pastorová, M., Smejkalová, A., Tupý, J., & Zahradníková, M. (2005). Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programu v základním vzdělávání. (1. vyd.), Praha: Tauris. 4) Choutka, M., Kössl, J., Kožíšek, V., Labudová, J., Marek, J., & Vorel, M. (1988). Encyklopedie tělesné kultury a – o. (1. vyd.), Praha: Olympia. 5) Klárová, R. (1998). Moderní gymnastika I. (1. vyd.), Brno: Masarykova univerzita. 6) Kos, B. (1990). Gymnastické systémy: Historický vývoj a charakteristika. (1. vyd.), Praha: Karlova univerzita. 7) Krištofič, J., Kubička, J., Novotná, V., Panská, Š., Skopová, M., & Kolbová, K. (2009). Gymnastika. (2nd ed.), Praha: Karolinium. 8) Krištofič, J., Kubička, J., Novotná, V., Panská, Š., Skopová, M., & Svatoň, V. (2003). Gymnastika. (1. vyd., 7 s.), Praha: Karolinium. 9) Petr, O., & Svatoň, V. (1983). Didaktika gymnastiky ve školní tělesné výchově. (1. vyd.), Praha: Karlova univerzita. 10) Průcha, J. (2009). Pedagogická encyklopedie. (1. vyd.), Praha: Portál. 11) Strešková, E. (2008). Gymnastika vo fylozenéze a ontogenéze človeka. (1. vyd.), Bratislava: ICM Agency. 12) Reguli, Z., Ďucher, M., & Vít, M. (2007). Teorie a didaktika úpolů ve školní tělesné výchově. (1. vyd.), Brno: Masarykova univerzita. 13) Vilímová, V. (2009). Didaktika tělesné výchovy. (1. vyd.), Brno: Masarykova univerzita.
56
14) Vlček, P., & Janík, T. (2010). Školské reformy a tvorba kurikula tělesné výchovy v České republice, Spolkové republice Německo a Spojených státech Amerických. (1. vyd.), Brno: Padio.
Internetové zdroje: 1) Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J. (2010). Fyziologie sportovních disciplín – Moderní gymnastika. Retrieved from: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/estetmoderni.html (accessed September 14, 2013). 2) Český svaz moderní gymnastiky. (2011). Mezinárodní pravidla moderní gymnastika, 2013 – 2016. Retrieved from: http://csmg.cz/pravidla//2013_pravidla_prekladcj_09012013.pdf (accessed October 21, 2013). 3) Koubek, P. (2013). Upravený RVPZV s barevně vyznačenými změnami. Retrieved from: http://www.nuv.cz/file/319 (accessed October 27, 2013). 4) Rhythmic Gymnastics. (2013). Federation Internationale de Gymnastique – Rhytmic Gymnastics. Retrieved from: http://www.figgymnastics.com/vsite/vnavsite/page/directory/0,10853,5187-188467205689-nav-list,00.html (accessed September 20, 2013). 5) Rytmická gymnastika. (2010). Rytmická gymnastika. Retrieved from: http://tv1.ktv-plzen.cz/rytmicka-gymnastika.html (accessed October 26, 2013). 6) Škrabal, J. (n.d.). Základní škola Englišova, Opava. Retrieved from: http://www.zsenglisova.cz/ (accessed November 2, 2013). 7) Základní škola Boženy Němcové. (n.d.). Základní škola Opava, Boženy Němcové 2, příspěvková organizace. Retrieved from: http://www.zsbnopava.cz/viewpage.php?page_id=4 (accessed November 2, 2013). 8) Základní škola Edvarda Beneše. (2013). Základní škola Opava, Edvarda Beneše 2. Retrieved from: http://www.zsebenese.opava.cz/ (accessed November 2, 2013).
57
9) Základní škola Havlíčkova. (2007). Základní škola Havlíčkova, škola pro zrakově postižené žáky a žáky s vadami řeči. Retrieved from: http://www.zrak.opava.cz (accessed November 2, 2013). 10) Základní škola Kylešovice. (n.d.). Základní škola Opava – Kylešovice. Retrieved from: http://www.zs-kylesovice.cz/?q=node/19 (accessed November 2, 2013). 11) Základní škola Mařádkova. (2009). Základní škola Opava, Mařádkova 15, příspěvková organizace. Retrieved from: http://www.zsmaradkova.cz/index.php (accessed November 2, 2013). 12) Základní škola Raduň. (2009). Základní škola a Mateřská škola Raduň, příspěvková organizace. Retrieved from: http://www.zsamsradun.cz/cz/stranky/leve-menu/skola/vizitka-skoly/c2604 (accessed November 2, 2013). 13) Základní škola Šrámkova. (n.d.). Základní škola Opava, Šrámkova 4, příspěvková organizace. Retrieved from: http://www.skolaopava.cz/o_skole.html (accessed November 2, 2013). 14) Základní škola Vrchní (n.d.) Základní škola Opava, Vrchni 19, příspěvková organizace. Retrieved from: http://www.zsvrchni.cz/index.php/skola/zakladni-informace (accessed November 2, 2013).
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník
Seznam obrázků Obr. 1: Dělení gymnastiky (Novotná, Panská & Chrudimský, 2009) .................. 17 Obr. 2: Počet tělocvičen na základních školách ..................................................... 30 Obr. 3: Vybavení tělocvičen pro výuku gymnastických disciplín ........................ 31 Obr. 4: Vybavení tělocvičen pro výuku sportovní gymnastiky ............................. 32 Obr. 5: Vybavení tělocvičen pro výuku moderní a rytmickou gymnastiku ......... 33 Obr. 6: Potřebné pomůcky pro doplnění tělocvičen............................................... 34
58
Obr. 7: Využití netradičních pomůcek ve výuce TV ............................................. 35 Obr. 8: Dostatečný počet pomůcek k výuce TV .................................................... 36 Obr. 9: Vyučované disciplíny sportovní gymnastiky v hodinách TV................... 37 Obr. 10: Vyučované disciplíny moderní gymnastiky v hodinách TV .................. 38 Obr. 11: Vyučované disciplíny rytmické gymnastiky v hodinách TV ................. 38 Obr. 12: Náčiní využívané pro výuku moderní a rytmické gymnastiky v hodinách TV............................................................................................................................... 40 Obr. 13: Využití hudebního doprovodu v hodinách TV ........................................ 41 Obr. 14: Rozdělení hodin TV na chlapecké a dívčí skupiny ................................. 41 Obr. 15: Obavy učitelů zařadit cvičení rytmické a moderní gymnastiky do hodin TV............................................................................................................................... 42 Obr. 16: Obavy žáků z gymnastických cvičení ...................................................... 43 Obr. 17: Vyrovnávání se s psychickými zábranami u žáků................................... 44 Obr. 18: Rozdíly ve výuce rytmické a moderní gymnastiky na 1. a 2. stupni ..... 45 Obr. 19: Oblíbená gymnastická aktivita u žáků ..................................................... 46 Obr. 20: Oblíbenost gymnastiky v TV .................................................................... 47 Obr. 21: Vhodnost gymnastické průpravy pro jiné sporty .................................... 48 Obr. 22: Gymnastická minulost pedagogů ............................................................. 49 Obr. 23: Absolvované předměty vyučujícími na VŠ ............................................. 50 Obr. 24: Absolvovaná školení se zaměřením na gymnastické disciplíny............. 51 Obr. 25: Zájem o školení se zaměřením na gymnastické disciplíny ..................... 52 Obr. 26: Vztah vyučujících k moderní a rytmické gymnastice ............................. 53
Seznam tabulek Tab. 1: Dělení gymnastiky (Skopová, Zítko, 2009) ............................................... 16 Tab. 2: Školní vzdělávací program ZŠ Mařádkova – moderní a rytmická gymnastika ................................................................................................................. 21
59
Příloha 1: Dotazník pro učitele tělesné výchovy
Dotazník pro učitele tělesné výchovy Svoje odpovědi prosím zakřížkujte nebo napište slovy. Odpovídejte postupně, k předchozím otázkám se již nevracejte. Dotazník slouží pro vypracování bakalářské práce, Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií.
1. Pohlaví muž
žena
2. Věk ……………………… 3. Délka pedagogické praxe …………………………. 4. Velikost obce, ve které vyučujete, podle počtu obyvatel Do 5 000
5 000 – 20 000
20 000 – 50 000
50 000 a více
5. Kolik tříd má celkem vaše škola? ………………………... Kolik žáků má celkem vaše škola? ...................................... 6. Ve kterých ročnících vyučujete? ……………………………………………… 7. Má vaše škola tělocvičnu? ano ne V případě, že má vaše škola více než jednu tělocvičnu, prosím, uveďte jejich počet, případně specializaci (např. míčová, gymnastická, venkovní hřiště …). ……………………………………………………………………………………… 8. Jaký je Váš názor na úroveň vybavení vaší tělocvičny pro výuku gymnastických disciplín? Tělocvična je pro výuku velmi dobře vybavená. Tělocvična je pro výuku dostatečně vybavená jen s drobnými nedostatky. Jakými?..................................................................................................................... Vybavení je pro výuku nedostačující.
60
Jaké vybavení ve škole pro výuku gymnastiky chybí? ……………………………………………………………………………………… 9. Je ve vaší tělocvičně následující nářadí? Koza ano ne Kůň ano ne Švédská bedna ano ne Gymnastický koberec ano ne Kladina ano ne Hrazda ano ne Šplhadla ano ne Kruhy ano ne 10. Je ve vaší tělocvičně vybavení pro výuku gymnastiky (rytmické, moderní)? Gymnastické koberce ano Švihadla ano Obruče ano Stuhy ano Gymnastické míče ano Kužely ano Podložky na cvičení, stepy ano Hudební aparatura ano Velké míče ano Overbally ano Bosu ano Balanční čočky ano
ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne
11. Jaké pomůcky by vaše tělocvična potřebovala doplnit? ……………………………………………………………………………………… 12. Využíváte i jiné pomůcky než výše uvedené? Pokud ano, jaké? ano ne ……………………………………………………………………………………… 13. Máte dostatečný počet pomůcek tak, že má každý žák své náčiní, náčiní pro cvičení ve dvojici, ve skupinách? ano
ne
14. Vyučujete ve svých hodinách TV některé gymnastické disciplíny? Zakroužkujte. Sportovní gymnastika – koza, švédská bedna, kůň, hrazda, bradla, kladina, kruhy, prostná. Moderní gymnastika – stuha, obruč, švihadlo, kužely, gymnastický míč. Rytmická gymnastika – pohybová skladba, cvičení se švihadly na hudbu, cvičení 61
s obručemi na hudbu, vytleskávání, rozcvička na hudbu, tanec, aerobic, cvičení s náčiním ………….……………….. na hudbu. 15. Jaké náčiní využíváte pro výuku rytmické a moderní gymnastiky? Vypište…………………………………………………………………………… 16. Využíváte pro cvičení v hodinách TV hudebního doprovodu? ano
ne
17. Jsou hodiny TV na vaší škole rozděleny na chlapecké a dívčí skupiny? ano
ne
18. Máte obavy zařadit cvičení rytmické a moderní gymnastiky do hodin TV? ano
ne
Pokud ano, napište důvod………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………… 19. Myslíte si, že mají vaši žáci obavy z některých gymnastických cvičení? ano
ne
Pokud ano, myslíte si, že příčinou může být: Nechuť dívky chlapci obojí Stud při sportovní gymnastice dívky chlapci obojí Stud při rytmické gymnastice dívky chlapci obojí Stud při moderní gymnastice dívky chlapci obojí Obavy z nezvládnutí cviků dívky chlapci obojí Strach dívky chlapci obojí Jiné…………………………………………………………………………………. 20. Jakým způsobem se vyrovnáváte s těmito psychickými zábranami u žáků? Vypište…………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………
62
21. Vidíte rozdíl ve výuce na 1. a 2. stupni v zařazení rytmické a moderní gymnastiky do hodin TV? Vypište……………………………………………………………………………... ……………………………………………………………………………………… 22. Která gymnastická aktivita je u vašich žáků nejoblíbenější? Vypište……………………………………………………………………………... ……………………………………………………………………………………… 23. Oblíbenost gymnastiky v TV je větší U chlapců U dívek Není rozdíl mezi chlapci a dívkami 24. Myslíte si, že je gymnastická průprava vhodná i pro jiné sporty a pohybové aktivity? ano
ne
Pokud ano, napište, proč si to myslíte ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 25. Věnoval(a) jste se v dětství nějaké gymnastické aktivitě? ano
ne
Pokud ano, jaké aktivitě ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 26. Absolvoval(a) jste při studiu na VŠ výuku gymnastiky? ano
ne
Pokud ano, vypište jaký druh gymnastiky, popř. disciplínu ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………
63
27. Absolvoval(a) jste po ukončení studia nějaké školení se zaměřením na gymnastiku? ano
ne
Pokud ano, vypište jaké………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 28. Měl byste zájem o další školení se zaměřením na gymnastické disciplíny? ano
ne
Pokud ano, měli byste zájem o školení - zakroužkujte – ve sportovní gymnastice, rytmické gymnastice, moderní gymnastice, tanci, aerobicu, jiné ……………………………………………………………………………………… 29. Jaký je VÁŠ OSOBNÍ vztah k moderní a rytmické gymnastice? ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………
Děkuji za Váš čas a energii potřebné k vyplnění dotazníku!
64
Resumé Téma této bakalářské práce je zařazení gymnastických disciplína do výuky na ZŠ. V práci jsme se podrobně zabývali zejména moderní a rytmickou gymnastikou, jejich charakteristikou, historií, strukturalizací a stručnými pravidly moderní gymnastiky. Dále s prací také souvisel rozbor rámcového a školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, kde jsme se zaměřili na dvě výše zmíněné gymnastické disciplíny a také jsme si blíže specifikovali mladší a střední školní věk z hlediska psychického, sociálního, tělesného a pohybového vývoje. Cílem práce bylo zjistit, zda se na základních školách v Opavě a v Raduni vyučují disciplíny moderní a rytmické gymnastiky v hodinách tělesné výchovy. Druhým cílem bylo zjistit, jestli jsou tělocvičny plně vybaveny k výuce těchto gymnastických disciplín a mají dostatečný počet pomůcek, aby s nimi mohli cvičit všechny děti ve třídě. K tomuto zjištění jsme použili dotazníkové šetření a otázky jsme si pak dále rozebrali.
Summary The topic of this Bachelor thesis is the inclusion of gymnastics disciplines to physical education at primary and secondary schools. In the thesis, we have dealt with rhythmic gymnastice, its characteristics, history, structuralization and short list of rules of rhythmic gymnastice. The thesis was also associated with analysis of the Framework and the school curriculum form primary education, where we focused on the two gymnastic disciplines and mentioned above we further specified the younger and middle school age in terms of psychological, social, physical and development of locomotion. The aim of this study was to detrmine wheter the classes of modern and rhytmic gymnastice is included in physical education at schools in Opava and Radun. The second aim of this sutdy was to find if the gyps are supplied properly and have anough equipment for all children present at the class. We used a questionaire and data analysis.
65
