Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Národní hospodářství
Vývoj mezd v ČR The Development of Wages in Czech Republic Bakalářská práce
Lukáš Viktorin Vedoucí práce: Ing. Lenka Vystavělová
Brno, květen 2007
Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta
Katedra ekonomie Akademický rok 2005/2006
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
Lukáš Viktorin
Obor:
Národní hospodářství
Název tématu (česky):
Vývoj mezd v ČR
Název tématu (anglicky): The Development of Wages in Czech Republic
Zásady pro
vypracování:
Cíl práce: Popsat vývoj mezd v České republice od roku 1993
Postup práce a použité metody: Úvodní část bakalářské práce bude věnována teorii trhu práce. Dále se zaměřím na vývoj mezd v České republice ve sledovaném období. V práci se budu zabývat porovnáním mzdového vývoje s regionálního hlediska, vývojem mezd v různých sektorech ekonomiky a mzdovou diferenciací na trhu práce. V práci bude využita metoda deskriptivní (grafy a tabulky), komparace, analýza a syntéza.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: [1] Mankiw, N.G.: Zásady ekonomie. Praha, Grada Publishing 1999, ISBN 80-7169-891-1 (764 str.) [2] McConnell, C. R. – Brue, S. L.: Contemporary Labor Economics, 3. vydání, McGrawHill, 1992. [3] www.vupsv.cz [4] www.czso.cz [5] www.mpsv.cz
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Lenka Vystavělová
Datum zadání bakalářské práce:
25. 11. 2005
Datum odevzdání bakalářské práce:
26. 5. 2006
…………………………………… vedoucí katedry
………………………………………… děkan
V Brně dne: 25. 11. 2005
Jméno a příjmení autora:
Lukáš Viktorin
Název bakalářské práce:
Vývoj mezd v ČR
Název práce v angličtině:
The Development of Wages in Czech Republic
Katedra:
Ekonomie
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Lenka Vystavělová
Rok obhajoby:
2007
Anotace Cílem práce „Vývoj mezd v ČR“ je analýza vývoje mezd v ČR od roku 1993 do roku 2006. První část se zabývá teorií utváření mzdy na trhu práce. Následující část popisuje vývoj celkové průměrné mzdy v ČR, porovnává ji s vybranými makroekonomickými ukazateli a zabývá se její distribucí. Další část práce se věnuje vývoji mezd podle skupin zaměstnanců. Jsou tak porovnávány mzdy podle odvětví a regionů. V závěru práce je také popsán vývoj mezd v dělení podle věku, vzdělání, zaměstnání a pohlaví.
Annotation The goal of thesis “Development of wages in Czech republic“ is to analyze the development of wages in Czech republic since 1993 till 2006. First part deals with theory of labour market and creation of wages. Successive part describes the development of average wages in Czech republic, compare it with some macro-economic indicators and deal with the distribution of wages. Another part of thesis is focused on development of wages by certain groups of employees. So the wages are compared in accordace with branches and regions. In the coclusion of thesis there is also describe the development of wages in accordace with age, education, jobs and sex.
Klíčová slova: průměrná mzda, transformace české ekonomiky, distribuce mezd, mzdy v odvětvích, mzdy v krajích
Keywords: average wages, transformation of Czech economy, distribution of wages, wages in branches, wages in regions
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Lenky Vystavělové a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne: 23. května 2007 __________________________________ vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Lence Vystavělové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
Obsah: ÚVOD.......................................................................................................................... 9 1
TEORIE UTVÁŘENÍ MEZD ............................................................................... 11
1.1 Trh práce................................................................................................................................................11 1.1.1 Poptávka po práci ...............................................................................................................................11 1.1.2 Nabídka práce .....................................................................................................................................12 1.2 Dokonale konkurenční trh práce .........................................................................................................13 1.2.1 Kompenzující rozdíly ve mzdách .......................................................................................................14 1.2.2 Rozdíly v kvalitě práce .......................................................................................................................14 1.2.3 Prvky jedinečnosti – renty ve mzdách ................................................................................................14 1.2.4 Segmentace trhu – nekonkurenční skupiny ........................................................................................15 1.3 Nedokonale konkurenční trh práce .....................................................................................................15 1.3.1 Mzdová strnulost ................................................................................................................................16 1.3.2 Mzdové tarify firem............................................................................................................................16 1.3.3 Odbory ................................................................................................................................................16
2
PRŮMĚRNÉ MZDY V ČR 1993 - 2006.............................................................. 17
2.1
Vývoj průměrných mezd.......................................................................................................................17
2.2
Mzdy v porovnání s dalšími ukazateli .................................................................................................18
2.3
Distribuce mezd .....................................................................................................................................19
3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12 3.13 3.14
4 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8
VÝVOJ MEZD PODLE ODVĚTVÍ...................................................................... 23 A – Zemědělství, myslivectví a lesnictví.................................................................................................24 B – Rybolov.............................................................................................................................................24 C až E - Průmysl celkem .........................................................................................................................24 F - Stavebnictví........................................................................................................................................25 G – Obchod a opravy...............................................................................................................................25 H – Ubytování a stravování .....................................................................................................................26 I – Doprava, skladování a spoje...............................................................................................................26 J – Finanční zprostředkování...................................................................................................................26 K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti ..................................................27 L – Veřejná správa...................................................................................................................................27 M – Vzdělávání .......................................................................................................................................28 N - Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti...........................................................................28 O – Ostatní veřejné, sociální a osobní služby..........................................................................................28 Shrnutí .....................................................................................................................................................29
VÝVOJ MEZD V KRAJÍCH................................................................................ 31 Hlavní město Praha..................................................................................................................................31 Středočeský kraj ......................................................................................................................................32 Jihočeský kraj ..........................................................................................................................................32 Plzeňský kraj ...........................................................................................................................................33 Karlovarský kraj ......................................................................................................................................33 Ústecký kraj.............................................................................................................................................34 Liberecký kraj..........................................................................................................................................34 Královehradecký kraj ..............................................................................................................................34
4.9 4.10 4.11 4.12 4.13 4.14 4.15
5
Pardubický kraj........................................................................................................................................35 Vysočina..................................................................................................................................................35 Jihomoravský kraj ...................................................................................................................................35 Olomoucký kraj .......................................................................................................................................36 Zlínský kraj..............................................................................................................................................36 Moravskoslezský kraj..............................................................................................................................36 Shrnutí .....................................................................................................................................................37
MZDY DÍLČÍCH SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ ...................................................... 38
5.1
Mzdy podle věku zaměstnance .............................................................................................................38
5.2
Mzdy podle vzdělání zaměstnance .......................................................................................................40
5.3
Mzdy podle zaměstnání.........................................................................................................................43
5.4
Mzdy mužů a žen ...................................................................................................................................46
ZÁVĚR ...................................................................................................................... 48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ....................................... 50 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ................................................................................ 53 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 54
Úvod Průměrná mzda je jedním z ukazatelů životní úrovně v dané zemi. Pro její obyvatele je tento ukazatel mnohem zajímavější než jiné makroekonomické ukazatele, jako například výkon ekonomiky, měřený hrubým domácím produktem. Informuje totiž o něčem, co se jich přímo dotýká a co je pro ně tedy mnohem „hmatatelnější“.
V této práci se budu zabývat právě vývojem mezd v České republice (dále jen ČR). Za počátek sledovaného období jsem si zvolil rok 1993, tedy rok vzniku samostatné ČR. Konec období bude dán dostupností aktuálních dat, většinou se bude jednat o data z roku 2005, případně 2006.
Cílem práce bude analyzovat vývoj mezd ve sledovaném období, zaměřit se na utváření dlouhodobých trendů, ale také se pokusit objasnit krátkodobé výkyvy. Sledovat mzdový vývoj budu jednak z celkového pohledu, charakteristikou vývoje průměrné mzdy za celou ČR, ale také z pohledu dílčích skupin zaměstnanců.
V práci se nejprve budu zabývat teorií trhu práce a faktory určující výši mezd. Dané poznatky se pokusím následně využít při analýze mzdového vývoje v ČR. Nejdříve se zaměřím na vývoj celkové průměrné mzdy v ČR a její porovnání s vybranými makroekonomickými ukazateli. Ve sledovaném období se také budu zabývat její distribucí. Následně přikročím k dílčí charakteristice. Důkladněji se zaměřím především na vývoj mezd v jednotlivých odvětvích a regionech. Dále budu analyzovat vývoj mezd podle věkových skupin, vzdělání, zaměstnání a pohlaví.
Hypotézou bude vliv transformace české ekonomiky na vývoj mezd. Dá se očekávat rychlejší růst mezd na počátku sledovaného období v důsledku opouštění od regulace mezd a otevírání ekonomiky. Na změně struktury ekonomiky bude patrně závislý vývoj mezd v jednotlivých odvětvích. Zřejmě také budou stále menší známky téměř rovnostářského rozdělení mezd z doby socialismu, diferenciace mezd se tedy bude zvyšovat.
Při analýze mzdového vývoje v ČR budu využívat zejména dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem (dále jen ČSÚ). Tato data budou pocházet ze dvou různých zdrojů. Jedná
9
se o data z podnikového výkaznictví ČSÚ a data ze strukturální statistiky, které vytváří ČSÚ ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Tato data slouží rozdílným cílům.
Data z podnikového výkaznictví poskytují spolehlivé údaje o agregátních průměrných mzdách v národním hospodářství. Lze je třídit podle podnikových hledisek, jako třeba podle odvětví. Další detailnější třídění však poskytnout nemohou. Průměrná měsíční mzda, která z těchto dat vyplývá, zahrnuje všechny pracovní příjmy, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Tyto mzdy však reálně nemusely být vyplaceny.
Data ze strukturální statistiky mají za cíl poskytovat co nejpodrobnější informace o mzdách jednotlivých zaměstnanců. Strukturální statistikou jsou zjišťovány mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoli celkové objemy na úrovni podniků a organizací. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral. Vypočtená průměrná mzda tedy nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ. Jelikož výsledky strukturální statistiky plynou částečně z výběrového šetření, jsou zatíženy výběrovou chybou. Další nevýhodou je, že strukturální mzdová šetření jsou každoročně prováděna až od roku 1996.
Data z podnikového výkaznictví, s ohledem na cíle, jímž slouží, využiji při analýze vývoje průměrné mzdy za celou ČR, průměrných mezd v odvětvích a také v krajích. Data ze strukturální statistiky budu používat při zkoumání distribuce mezd a vývoje mezd podle věkových skupin, vzdělání, zaměstnání a pohlaví. V těchto částech tak bude sledované období začínat až rokem 1996.
10
1 Teorie utváření mezd V této části se budu zabývat tím, jak ekonomická teorie vysvětluje určování mezd v tržní ekonomice.
1.1 Trh práce Koordinace užívání vzácných zdrojů je v tržní ekonomice zabezpečována pomocí trhu. Tedy i výrobní faktory, mezi něž patří i práce, jsou přidělovány do výrob pomocí tržního mechanismu. Mluvíme tedy o trhu výrobních faktorů a v našem případě o trhu práce. Trh práce se řídí stejnými zákonitostmi jako každé jiné trhy, má ovšem své specifické vlastnosti, které jsou dány zvláštností výrobního faktoru práce. Práce totiž neexistuje sama o sobě. Práce je konána lidmi, kteří jsou nositelé schopnosti pracovat. Na trhu práce se pak koupě výrobního faktoru práce sjednává s jejím vlastníkem, tedy s lidmi, za cenu, kterou je mzda (Fuchs 2003).
Jaká bude cena, tedy mzda, závisí na působení nabídky a poptávky po práci. V následující části si objasníme faktory, které nabídku a poptávku po práci určují.
1.1.1 Poptávka po práci Poptávka po práci je stejně jako poptávky po ostatních výrobních faktorech poptávkou odvozenou. Odvozuje se od poptávky po finálních výrobcích díky schopnosti daného výrobního faktoru přispívat k výrobě finálních výrobků. Jako v případě ostatních výrobních faktorů, tak i poptávka po práci je odrazem její mezní produktivity. Mezní produkt závisí na kvalitě vstupů práce, množství a kvalitě kooperujících výrobních faktorů a na úrovni a užití technických a technologických znalostí (Samuelson 1991).
Kvalita vstupů práce je dána gramotností, vzděláním, odbornou průpravou a dovednostmi zaměstnanců. Vliv množství a kvality kooperujících faktorů na produktivitu práce si můžeme představit na porovnání situace v rozvinutých a rozvojových zemích. Rozvinuté země akumulovaly značné zásoby kapitálu v podobě husté sítě silnic a železnic, značného množství strojů a zařízení pro každého pracovníka a adekvátních zásob náhradních dílů. Naproti tomu v rozvojových zemích je málo rozvinutá infrastruktura, továrny jsou přeplněné lidmi, pracovní podmínky jsou špatné, stroje jsou staré. Při stejných zdrojích a vstupech však může 11
být v některých případech produktivita práce rozdílná. To je dáno posledním důležitým faktorem, který ji ovlivňuje, tedy používáním řídících a technologických metod. Dokonalé technologické metody jsou výsledkem lepší kvality základního a aplikovaného výzkumu, dokonalejších technických projektů a lepšího řízení (Samuelson 1991).
Míra kvality práce, akumulace kapitálu a technického pokroku působí na mezní produktivitu práce. Firmy pak při poptávání práce porovnávají příjem z mezního produktu práce a mezní náklady práce. Firma poptává takové množství práce, při němž se příjem z mezního produktu vyrovná mezním nákladům na práci, tedy mzdě. S nižší mzdovou úrovní tedy bude moci firma poptávat více práce.
1.1.2 Nabídka práce Hlavními determinanty nabídky práce jsou způsoby, jimž obyvatelstvo tráví svůj volný čas a počet obyvatelstva.
Při nabízení práce se domácnosti rozhodují mezi volným časem a spotřebou statků, které si za odvedenou práci mohou koupit. Domácnosti tak maximalizují svůj užitek , který jim při dané mzdové sazbě spotřeba statků a volný čas přinášejí. Při analýze nabídky práce je jedním z nejdůležitějších problémů působení růstu mzdy na nabízené množství práce. Projevují se zde dva protichůdné efekty. První vychází z toho, že mzda je cenou volného času a když se tedy mzda zvýší, volný čas se zdraží. Jedná se o substituční efekt: růst mzdy motivuje člověka k tomu, aby si kupoval méně volného času, tedy aby nabízel více práce. Mzda však není jen cenou volného času. Mzda je také důchodem. Z tohoto pohledu vychází důchodový efekt: růst mzdy motivuje člověka k tomu, aby si kupoval také více volného času, tedy aby nabízel méně práce. Tyto efekty tedy působí proti sobě. Výsledek pak závisí na tom, který z efektů převládá. Pokud převládá substituční efekt, bude zaměstnanec na zvýšení své mzdy reagovat nabízením více práce. Pokud však převládne důchodový efekt, bude zaměstnanec při zvýšení své mzdy nabízet méně práce (Holman 1999). Vzájemné působení těchto dvou efektů pak ovlivňuje průběh nabídky práce.
Dalším determinantem nabídky práce je počet obyvatelstva. Počet obyvatelstva je určen přirozenou porodností a úmrtností a přistěhovalstvím. Růst počtu obyvatelstva způsobený buď vyšší porodností než úmrtností, nebo přistěhovalstvím má za následek za jinak stejných
12
podmínek snižování mzdové sazby. Takové změny jsou však způsobeny pouze dlouhodobými společenskými trendy.
Utváření mezd na trhu práce však nemusí být vždy jen v důsledku působení nabídky a poptávky, tak jak jsme si je právě odvodili. Na trzích práce mohou nastat různé další podmínky a nabídku a poptávku po práci mohou ovlivňovat další faktory. Obecně lze zařadit tyto podmínky do prostředí buď dokonalé konkurence na trhu práce, nebo nedokonalé konkurence na trhu práce.
1.2 Dokonale konkurenční trh práce Dokonale konkurenční trh práce je takový trh, na kterém se setkává dostatečně velký počet pracovníků, kteří práci nabízejí a dostatečně velký počet zaměstnavatelů, kteří pracovní sílu poptávají. S takovým trhem se však setkáváme velmi zřídka, pouze některé trhy se mu přibližují. Jak uvádí Samuelson, může se jednat o trh mladých pracovníků bez praxe, úředníků, nebo prodavačů (Samuelson 1991).
Na dokonale konkurenčním trhu budou díky velké konkurenci na straně nabídky i poptávky nominální mzdové sazby stejné. Taková jednotná tržní sazba je pak určena právě průsečíkem nabídky a poptávky po homogenní práci. Jednotlivé domácnosti, jakožto nabízející práci, i firmy, poptávající práci, pak cenu, tedy mzdovou úroveň pouze přijímají bez možnosti ji ovlivnit.
Vedle takové nominální mzdy nás ale také zajímá mzda reálná, tedy co si můžeme za danou mzdu koupit. Index reálných mezd je definován jako index nominálních mezd dělený indexem životních nákladů, tedy indexem spotřebitelských cen. V mezinárodním nebo časovém srovnání pak můžeme pozorovat rozdíly v úrovni reálných mezd (Samuelson 1991). Tyto rozdíly jsou výsledkem působení nabídky a poptávky po práci. Pro jejich odůvodnění je třeba poznat faktory, které nabídku a poptávku na dokonale konkurenčním trhu práce určují.
V každé ekonomice existuje široké spektrum mzdových sazeb mezi skupinami odvětví. Tyto rozdíly jsou dány zejména čtyřmi činiteli: kompenzujícími rozdíly, rozdíly v kvalitě práce, prvky jedinečnosti a segmentací trhu práce. 13
1.2.1 Kompenzující rozdíly ve mzdách Některé obrovské mzdové rozdíly, které pozorujeme v každodenním životě, mají svůj původ v rozdílné přitažlivosti profesí. Ta je u různých povoláních různá, přilákání lidí do méně atraktivních profesí tedy může vyžadovat vyšší mzdy. Například práce s níž je spojeno špinavé pracovní prostředí, jednotvárnost, nepravidelná zaměstnání, sezónní vysazování ze zaměstnání, krátké období celoživotní ekonomické aktivity a dlouhá nudná příprava, je vždy méně přitažlivá. Není proto divu že je i lépe peněžně ohodnocená. Naopak u povolání, která jsou zvláště příjemná a poskytují svému vykonavateli psychologickou odměnu, bývají peněžní odměny obvykle skromné (Samuelson 1991).
Rozdíly ve mzdách, které tedy slouží pouze ke kompenzaci nepeněžitých rozdílů mezi profesemi, se nazývají kompenzující rozdíly.
1.2.2 Rozdíly v kvalitě práce Klíčem k mzdovým nerovnostem jsou také ohromné kvantitativní rozdíly mezi lidmi. Mnohé rozdíly v kvalitě práce jsou určeny vně, mimo pracovní sílu, zděděnými vlastnostmi duševními a tělesnými, nebo rodinnou výchovou. Mnohé vznikají také investicemi do lidského kapitálu, což je termín který označuje zásobu užitečných a cenných znalostí osvojených v procesu vzdělávání a průpravy (Samuelson 1991). Takové investice do lidského kapitálu zvyšují poptávku po práci, zatímco nabídka práce takto vybavených pracovníků je menší. Důsledkem je pak vyšší mzda.
1.2.3 Prvky jedinečnosti – renty ve mzdách V některých případech může dojít k tomu, že několika jednotlivcům se zvýší důchody vysoko nad důchody průměrného pracovníka. Tito mimořádně talentovaní lidé mají určitou zvláštní dovednost, která je v soudobé ekonomice vysoce hodnocena a oceňována. Je možné že nabídka jejich práce je zcela nezávislá na výši mzdové sazby, což znamená že jejich nabídková křivka práce je zcela neelastická. Ekonomové používají pro přebytek takových mezd nad nejlepšími dosažitelnými důchody v jiných zaměstnání termín čistá ekonomická renta, protože jde logicky o stejný případ jako renta z fixního množství půdy (Samuelson 1991).
14
1.2.4 Segmentace trhu – nekonkurenční skupiny Je třeba si uvědomit, že práce není jediný homogenní výrobní faktor. Existují tedy různé dílčí trhy práce, na kterých se nabízí a poptává různý druh práce. Trh je tak rozdělen především proto, že k úspěšnému výkonu povolání a kvalifikovaných prací je třeba vynaložit velké investice peněz a času. Lidé, kteří se specializují v určitém povolání, se stávají součástí určitého dílčího trhu práce, jsou tedy vystaveni vlivu nabídky a poptávky po příslušné dovednosti. Jejich pracovní výdělky pak rostou nebo klesají v závislosti na dění v jejich povolání a odvětví. Jakmile jsou tedy dílčí trhy segmentovány, mohou se mzdy v jednom povolání výrazně odlišovat od mezd v ostatních povolání. Tato rozdílnost ve mzdových sazbách je tedy způsobena segmentací na trzích práce, na kterých se setkáváme se vzájemně nekonkurujícími skupinami (Samuelson 1991).
Na dokonale konkurenčním trhu práce by tedy konečná struktura mezd byla určena všeobecnou rovnováhou navzájem souvisejících křivek nabídky a poptávky.
1.3 Nedokonale konkurenční trh práce Reálné trhy práce vykazují spíše znaky nedokonalé konkurence než dokonalé. To znamená že některé firmy nebo skupiny pracovníků mohou ovlivnit mzdy jednotlivých kategorií práce. Pracovníci jsou také mimořádně heterogenní.
Klasickým příkladem nedokonalé konkurence na trhu práce je monopson. Monopson znamená situaci, kdy na straně poptávky je jen jeden subjekt a může tak ovlivňovat výši mzdy na trhu. Na rozdíl od firmy v prostředí dokonalé konkurence je monopson cenový, v našem případě mzdový, tvůrce.
Charakteristikou dnešních pracovních trhů jsou však i další typické jevy nedokonale konkurenčních trhů, jedná se o mzdovou strnulost a firemní mzdové tarify. Ovlivňovat mzdovou úroveň pak mohou také odbory.
15
1.3.1 Mzdová strnulost Mzdová strnulost znamená že mzdy a platy mají tendenci reagovat na ekonomické šoky pomalu, místo aby vyrovnávaly nabídku a poptávku po práci a čistily trh práce okamžitě (Samuelson 1991).
1.3.2 Mzdové tarify firem Dalším průkazným faktorem nedokonalostí trhu práce je skutečnost, že firmy musí mít mzdové tarify. Mzdové tarify totiž zůstávají relativně stabilní i při měnících se podmínkách na trhu práce (Samuelson 1991).
1.3.3 Odbory Cílem odborů je zvyšovat mzdovou úroveň zaměstnanců. Existují čtyři základní způsoby jimiž odbory mohou mzdy zvýšit. První možnost - odbory mohou snížit nabídku práce. Toho dosáhnou například prosazováním dlouhé pracovní doby, zákonů omezující maximální délku pracovní doby, odmítáním přijímat nové členy do odborových organizací a podobně. Druhou možností je využití své kolektivní vyjednávací moci k přímému zvýšení standardních mzdových sazeb. Tento jev je v poslední době velmi častý. Dalším způsobem je zvýšení poptávky po práci. Toho mohou dosáhnout například propagací produktů daného odvětví, nebo mohou zavést opatření, která zvyšují efektivnost pracovníků a tedy mezní produktivitu práce. Poslední možností zvýšení mzdy může být boj proti monopsoní moci podnikatelů. Organizovaní pracovníci se mohou
se zaměstnavatelem dohodnout na výši mezd a
monopsoní firma se tak stává mzdovým příjemcem.
Nezanedbatelný vliv na mzdy může mít také stát. U odvětví, jakými jsou například zdravotnictví nebo školství, se v důsledku regulace mezd dá očekávat potlačování vlivu nabídky a poptávky na mzdovou úroveň.
16
2 Průměrné mzdy v ČR 1993 - 2006
2.1 Vývoj průměrných mezd Česká ekonomika ve sledovaném časovém úseku byla velmi ovlivněna procesem transformace. Hlavně v devadesátých letech to znamenalo značně dynamický vývoj v oblasti mezd. Avšak k největším výkyvům došlo ještě před rokem 1993, kdy byl zaznamenám zejména velký pokles reálných mezd v roce 1991, způsobených cenovou liberalizací a dalšími faktory přímo souvisejícími se změnou ekonomického mechanismu. V porovnání s tímto obdobím se tedy mnou sledované období jeví už poněkud stabilnější. Tabulka 1 – Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd v ČR v letech 1993 - 2006 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
5 904
7 004
8 307
9 825
10 802
11 801
12 797
13 614
14 793
15 866
16 917
18 041
19 024
20 211
Index mezd nominálních
-
118,6
118,6
118,3
109,9
109,2
108,4
106,4
108,7
107,3
106,6
106,6
105,4
106,5
Index mezd reálných
-
107,8
108,7
108,7
101,3
98,6
106,2
102,4
103,8
105,4
106,5
103,7
103,4
103,9
Průměrná mzda (Kč)
Pramen: Tab. 1 Průměrná hrubá měsíční mzda - na fyzické osoby [online], ČSÚ, dostupné z
V celém období byl však vývoj průměrných mezd stále znatelně rozkolísaný. Na počátku tohoto období , tedy v roce 1993 činila průměrná mzda v ČR 5 904 korun. V letech 1994 až 1996 pak byly zaznamenány vůbec nejvyšší přírůstky. Na vlně růstu výkonu celé ekonomiky rostly nominální mzdy o více než 18 % ročně, což bylo v roce 1996 zhruba 1500 korun. Reálné mzdy rostly průměrně o 8 % ročně.
Vyrovnával se tak propad reálných mezd
z předchozího období. V roce 1997 došlo v důsledku hospodářské krize k výraznějšímu poklesu růstu, avšak jak nominální, tak reálné mzdy opět vzrostly. Na počátku roku 1997 byla také prolomena hranice 10000 korun. Pokles růstu však pokračoval i v následujícím roce a pro reálné mzdy znamenal poprvé od roku 1991 propad oproti předchozímu roku. Reálné mzdy poklesly o 1,4 %, přestože nominální rostly 9 % tempem. V následujícím období se již ekonomická situace stabilizovala, nominální i reálné mzdy opět rostly. V letech 1999 až 2006 pak nominální mzdy rostly od 5 do 9 % ročně, což v posledních letech znamenalo průměrně růst o 1000 korun ročně. Reálné mzdy rostly od 3 do 6% ročně. Přírůstky reálné a nominální mzdy již tedy nedosahovaly takových procentních hodnot jako v letech 1994 až 1996. V důsledku nižší inflace se také zmenšoval rozdíl mez procentuálním přírůstkem nominálních a reálných mezd.
17
2.2 Mzdy v porovnání s dalšími ukazateli V tabulce jsou uvedeny některé makroekonomické ukazatele, jejichž vývoj může souviset s vývojem průměrné mzdy, v tomto případě reálné mzdy. Tabulka 2 - Mzdy v porovnání s vybranými ukazateli 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Reálné mzdy (v %, předch.rok=100)
-
107,8
108,7
108,7
101,3
98,6
106,2
102,4
103,8
105,4
106,5
103,7
103,4
HDP (v %, předch.rok=100)
100,1
102,2
105,9
104,3
99,3
99,2
101,3
103,6
102,5
101,9
103,6
104,2
106,1
Produktivita práce (v %, předch.rok=100)
.
101,0
104,3
103,3
99,1
100,9
103,9
104,1
102,2
101,6
104,7
104,1
105,4
3,52
3,19
2,93
3,52
5,23
7,48
9,37
8,78
8,9
9,81
10,31
9,47
8,88
Míra nezaměstnanosti (v %)
Pramen: Souhrnné ukazatele národního hospodářství – Statistická ročenka České republiky 2006 [online], ČSÚ, dostupné z
V případě porovnání s hrubým domácím produktem je patrné především to, že pokud rostl HDP, rostly i reálné mzdy. Tempo růstu těchto ukazatelů je už rozdílné. Například v letech 2000, 2004 a 2005 došlo k tomu, že se zvyšujícím tempem růstu HDP se růst reálných mezd zpomalil. Opačný případ, tedy že s klesajícím tempem růstu HDP rostlo tempo růstu reálných mezd, nastal v letech 2001 a 2002. V roce 1998, kdy byl jedinkrát ve sledovaném období zaznamenán pokles reálných mezd, také došlo k poklesu výkonu celé ekonomiky. Je zřejmé že právě tento pokles výkonu stál i za daným poklesem reálných mezd.
Na vývoji produktivity práce je podstatné především to, jakým tempem se vyvíjela v porovnání s reálnou mzdou. Do roku 1996 docházelo k tomu, že produktivita práce rostla pomaleji než reálná mzda. Postupně se tak vyčerpával transformační polštář vzniklý poklesem reálných mezd v roce 1991 (Slaný 2003). Od roku 1996 do roku 2000 byl však vztah mezi růstem produktivity a reálných mezd poměrně vyvážený. Mimořádně rychlý růst nominálních mezd při pomalém nárůstu inflace mezi roky 2000 a 2003 byl ovšem příčinou opětovného vyššího růstu reálných mezd než byl růst produktivity práce. V letech 2004 a 2005 pak už produktivita rostla rychleji než reálné mzdy.
Vývoj míry nezaměstnanosti v porovnání s reálnou mzdou potvrzuje tvrzení, že růst reálných mezd během první poloviny 90. let byl stimulován právě nízkou mírou nezaměstnanosti. Ta působila na expanzivní vývoj mezd až do roku 1998.
18
2.3 Distribuce mezd Způsob distribuce mezd je jedním z nejvýznamnějších ukazatelů mzdové úrovně. Průměrná mzda nám sama o sobě říká jen jaký je aritmetický průměr hrubých mezd. Nevyčteme z ní ovšem kolik pracovníků tuto průměrnou mzdu skutečně pobírá, kolik pobírá méně a kolik více. K zodpovězení těchto i dalších otázek je třeba znát míru diferenciace mezd.
K měření celkové míry diferenciace mezd a analýze jejího vývoje můžeme používat různé nástroje. Jedním z nejlepších nástrojů budou nepochybně odhady některých důležitých kvantilů: decily jakožto hodnoty rozdělující mzdy na desetiny od nejmenších do nejvyšších (podílem krajních decilů získáme decilový poměr), a kvartily, které rozdělují vzestupně seřazené mzdy na čtyři díly (podíl prvního a třetího kvartilu nazýváme kvartilový poměr). Oba jmenované poměry vypovídají velmi dobře o nárůstu či poklesu diferenciace mezd v čase a nejsou ovlivněné inflací. Prostřední hodnota v rozdělení mezd se nazývá medián. Jako tradiční nástroj na měření celkové diferenciace mezd je také používán variační koeficient, který je vypočítán podílem směrodatné odchylky a průměru, vyjadřuje tedy celkové vychylování mezd od průměrné mzdy. Vývoj v posledních letech shrnuje následující tabulka, která obsahuje údaje od roku 1996, kdy bylo provedeno první strukturální šetření ČSÚ.
Tabulka 3 – Mzdová diferenciace ukazatel
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
průměrná mzda (kč)
11 069
12 572
13 361
14 097
15 187
16 353
18 133
19 510
20 545
21 674
minimální mzda (kč)
2 500
2 500
2 650
3 425
4 250
5 700
5 700
6 200
6 700
7 185
první decil
D1(kč)
5 980
6 780
7 031
7 404
7 953
8 508
9 247
9 814
10 240
10 675
první kvartil Q1(kč)
7 570
8 670
9 027
9 496
10 172
10 951
11 946
12 729
13 430
14 062
medián
M (kč)
9 770
11 170
11 698
12 278
13 100
14 139
15 542
16 707
17 706
18 589
třetí kvartil
Q3 (kč)
12 690
14 250
15 236
15 868
17 094
18 370
20 138
21 725
23 071
24 421
devátý decil
D9 (kč)
16 750
18 790
20 397
21 153
23 046
24 661
27 281
29 416
31 004
33 063
D9/D1
2,8
2,77
2,9
2,86
2,9
2,9
2,95
3
3,03
3,1
Q3/Q1
1,68
1,64
1,69
1,67
1,68
1,68
1,69
1,71
1,72
1,74
VK (%)
57,6
58,5
61,9
70,6
72,45
73,2
79,9
79,3
79,3
77,9
decilový poměr kvartilový poměr variační koeficient
Pramen: ; Analýza trhu práce 1993 až 2005 – oddíl 4. Mzdy [online], ČSÚ, dostupné z
19
K této tabulce je nutno upozornit že údaje do roku 2000 jsou vypočteny odlišnou metodikou a je tedy nesnadné je srovnávat. Trendy vývoje jsou však i přes tuto skutečnost zřejmé a vypovídající.
Převažujícím trendem celého sledovaného období je tendence stálého růstu diferenciace mezd, to znamená stále většího rozptýlení. Tento jev může být zřejmý například z decilového poměru. V roce 1996 byla jeho hodnota 2,8 a do roku 2001 se sice vyznačoval spíše stagnací, ale poté neustále rostl, až na hodnotu 3,1 v roce 2005. U kvartilového poměru tento jev není tak výrazný. Jeho hodnota však také zaznamenala od roku 1996 do roku 2005 růstové tendence. Z těchto poznatků vyplývá, že mzdy v nejhůře odměňovaných činnostech rostou nejpomaleji, zatímco mzdy velmi dobře odměňovaných činností rostou nejrychleji a diferenciace mezd stále pokračuje. Motorem diferenciace mezd jsou tedy ti s nejvyššími a ti s nejnižšími příjmy. Kvartilový poměr tedy tuto diferenciaci nemůže zcela zachytit, jelikož kvartily obsahují širší skupinu lidí, která se více blíží průměru, co se výše mezd týče.
Dalším významným ukazatelem je variační koeficient. Ten se výrazně zvyšoval zejména do roku 2002, kdy dosáhl hodnoty 79,9%, což bylo oproti roku 1996, kdy jeho hodnota byla na 57,6%, výrazné polepšení. V roce 2003 se však poprvé mírně snížil na 79,3%, na této hodnotě také setrval i další rok. V roce 2005 pak opět poklesl až na 77,9%. Tento trend je tedy v rozporu s kvantilovými ukazateli. Nabízí se však vysvětlení. Je známé, že variační koeficient je nejsilněji ovlivňován maximálními hodnotami, zatímco například decilový poměr z definice nezaznamenává 10% nejvyšších hodnot. To může znamenat, že tyto nejvyšší mzdy skutečně značně zpomalily svůj růst, nebo že zaměstnavatelé dávají stále více přednost jiným než mzdovým způsobům odměňování nejlépe placených zaměstnanců, například formou opcí akcií, což statistiky zkresluje (5).
Potvrzením růstu diferenciace je i fakt zvyšujícího se rozdílu mezi průměrnou mzdou, tedy aritmetického průměru mezd a mediánu, který vyjadřuje mzdu průměrného zaměstnance. Již v roce 1996 byla průměrná mzda o více než 13 % vyšší než mzda v mediánu a tento rozdíl ukazoval značné zešikmení rozdělení mezd. V roce 2005 tato odchylka činila už více než 16 %. Ukazuje se, že extrémní hodnoty mezd nejlépe placených zaměstnanců výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance
20
Z celkového pohledu pak čísla také ukazují, že situace na trhu práce v ČR je po roce 1996 již značně stabilizovaná a popisují, že nedošlo k prudkým a dramatickým výkyvům přesto, že v počátku tohoto období prošla česká ekonomika recesí. Jedinou výjimkou
je pak jen
přerušení stabilního vývoje mezi roky 1996 a 1997, kdy došlo k zbrzdění nárůstů mezd zejména na horním kvartilu rozdělení a poklesl decilový a zejména kvartilový poměr, třebaže variační koeficient se mírně zvýšil - to ukazuje na výchylku vývoje mezd u skupiny zaměstnanců tzv. vyšší střední třídy (6).
Velmi zajímavý je také vývoj rozdělení četností mezd. Strukturu četností mezd ve vybraných letech nám znázorňuje následující graf.
Graf 1 – Distribuce mezd v letech 1996, 2000, 2005 25
Četnost v %
20
15
1996 2000
10
2005 5
0 30
28
26
24
22
20
18
16
14
12
2 -3
0 -3
8 -2
6 -2
4 -2
2 -2
0 -2
8 -1
6 -1
4 -1
2 -1
0 -1
-8
-6
2
-4
10
8
6
4
2
do
Hrubá m zda v tis. Kč
Pramen: vlastní výpočty podle: Podíly zaměstnanců v % podle výše hrubé měsíční mzdy [online], ČSÚ, dostupné z A11 Podíly zaměstnanců v pásmech hrubých měsíčních mezd podle pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z
Na grafu můžeme sledovat některé výše popsané jevy. Mohlo by být zřejmé, že struktura četností mezd neodpovídá normálnímu rozdělení (zvláště pokud si domyslíme pokračování grafu směrem doprava, pozvolně klesající k dolní ose, které v důsledku omezeným zdrojům 21
dat nebylo možné dále vykreslit). Mzdové rozdělení je charakteristicky zešikmené, tím jak je deformováno existencí dolní hranice, kterou je minimální mzda. Ta byla v roce 1996, ale také částečně i v roce 2000, poměrně nízká a pracovalo za ní jen malé procento zaměstnanců. V následujících letech se však institut minimální mzdy prosadil více a se zvýšením hranice minimální mzdy (posunutí začátku grafu doprava) se také zvýšil počet zaměstnanců, kteří ji pobírali (posunutí začátku grafu nahoru). Následně stoupá křivka četností poměrně strmě nahoru, avšak tato strmost časem klesá, jak dokazuje graf. Maximální četnost, tedy mzda kterou pobírá nejvíce zaměstnanců, je v roce 1996 v rozmezí 8 000 až 10 000 kč. V roce 2000 je to pak mezi 10 000 a 12 000 kč. V roce 2005 je největší četnost mezd mezi 16 000 a 18 000 kč. Po dosažení nejvyšší četnosti křivka klesá pozvolněji. Zde platí že v posledních letech klesá stále více pozvolněji, než v letech předchozích. Tento fakt, který se také vyznačuje celkovým zploštěním grafu vypovídá o již zmíněné rostoucí diferenciaci mezd.
Pokud si domyslíme pokračování křivek v grafu dále doprava, teoreticky do nekonečna, bude nám zřejmé, že pravá větev zabírá mnohem více rozsáhlejší obor hodnot než levá. Díky tomuto faktu se průměrná mzda nepohybuje v okolí nejvíce četné mzdy, nýbrž se přesunula směrem do vyšších hodnot napravo od nejčastější mzdy. Zaměstnanců podprůměrně placených tedy není polovina, jak by tomu bylo u symetrického rozdělení, ale více. Za rok 1996 jich bylo zhruba 63%, za rok 2000 cca 65% a roku 2005 již okolo 67% zaměstnanců. Na závěr lze konstatovat že se ve sledovaném období zvyšuje míra diferenciace mezd a to hlavně z důvodu nadprůměrného růstu těch nejvyšších mezd a podprůměrného růstu těch nejnižších. V důsledku toho se také zvyšuje rozdíl mezi mediánem a průměrnou mzdou. V současnosti asi dvě třetiny zaměstnanců nedosáhne na průměrnou mzdu, což na veřejnosti vyvolává nepochopení při každém zveřejňování průměrné mzdy.
22
3 Vývoj mezd podle odvětví Zajímavý vývoj, podpořený transformací ekonomiky, proběhl i z hlediska jednotlivých odvětví. Pro sledování těchto odvětví využiji klasifikaci OKEČ, tedy Odvětvovou klasifikaci ekonomických subjektů.
Tato klasifikace je vypracována pro kategorizaci údajů, které souvisí s organizační jednotkou - ekonomickým subjektem. Předmětem odvětvové klasifikace ekonomických činností jsou všechny pracovní činnosti vykonávané ekonomickými subjekty a jsou určované jejich vývojem. Jednotlivá odvětvová seskupení ekonomických činností lze poměrně spolehlivě definovat co do jejich náplně charakteristickými výsledky těchto činností, tzn. těmi třídami výrobků, prací a výkonů, v nichž jsou výsledky pracovních činností z jednotlivých seskupení klasifikovány (33).
I - Doprava, skladování a spoje
J - Finanční zprostředkování
K - Nemovitosti a pronájem
N - Zdravotnictví a sociální péče
O - Ost. Veř., soc. a osobní služby
5 893
6 529
5 131
5 296
5 672
10 336
6 032
7 651
5 249
5 525
5 023
5 904
1994
5 865
7 247
6 888
7 622
6 315
6 034
6 807
12 081
7 404
9 152
6 325
6 475
5 806
7 004
1995
6 878
.
8 148
8 837
7 201
7 352
8 241
14 017
8 896
10 580
7 426
7 529
6 720
8 307
1996
7 808
.
9 587
10 166
8 499
8 487
9 853
16 407
10 494
12 418
8 994
9 068
8 097
9 825
1997
8 506
10 610
10 726
11 234
10 488
8 297
11 306
18 665
11 740
12 739
9 422
9 622
9 275
10 802
1998
9 222
11 543
11 871
12 129
11 889
8 947
12 616
21 177
13 003
13 250
9 851
9 945
9 986
11 801
1999
9 589
11 778
12 671
12 783
12 847
9 576
13 646
23 182
14 318
14 816
11 088
11 312
10 754
12 797
2000
10 284
11 908
13 589
13 531
14 171
10 425
14 842
25 630
14 950
15 064
11 283
11 747
11 440
13 614
2001
11 247
12 786
14 543
14 666
15 354
11 539
16 052
29 136
16 349
16 448
12 447
13 356
12 234
14 793
2002
11 640
13 398
15 368
15 695
16 367
11 997
17 247
31 570
17 510
18 073
13 612
15 051
13 171
15 866
2003
12 016
14 474
16 308
16 847
17 096
12 389
18 266
33 200
18 365
19 486
15 311
16 311
13 993
16 917
2004
13 140
14 683
17 532
18 055
18 263
12 997
19 408
35 552
19 611
20 489
16 416
16 755
14 781
18 041
2005
13 879
15 986
18 347
18 933
18 949
13 434
20 561
37 366
21 097
22 299
17 186
17 511
15 716
19 024
A - O CELKEM
H - Ubytování a stravování
6 040
M - Vzdělávání
C - E - PRŮMYSL CELKEM
5 100
L - Veřejná správa
B - Rybolov a chov ryb
1993
F - Stavebnictví
A - Zemědělství, myslivost, lesnictví
G - Obchod, opravy
Tabulka 4 - Průměrné mzdy podle odvětví OKEČ
Pramen: tabulka B15 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle odvětví oddíly OKEČ [online], ČSÚ, dostupné z
23
K analýze vývoje mezd v odvětvích využiji 15 ze 17 základních sekcí OKEČ. Tedy sekce A až O, s tím že průmyslové sekce budou spojeny v jednu.
3.1 A – Zemědělství, myslivectví a lesnictví Tato sekce zahrnuje činnosti spojené s využíváním rostlinných a živočišných přírodních zdrojů, práce související s pěstováním zemědělských plodin, těžbou dřeva a chovem zvířat.
Toto odvětví se téměř po celé sledované období vyznačovalo stále pomalejším růstem mezd oproti růstu celkové průměrné mzdy. Výjimkou jsou pak roky 2004 a 2005 kdy bylo tempo růstu o něco vyšší než tempo růstu celkové průměrné mzdy1. Přesto však v roce 2005 byla ztráta oproti celkové průměrné mzdě už více než 5000 korun, což zařadilo tuto sekci na předposlední místo ve výši průměrné mzdy. V roce 1993 byla mzda v této sekci na úrovni 86% celkové průměrné mzdy, v roce 2005 již jen na 73%.
3.2 B – Rybolov Do této sekce patří chov a výlov ryb a jiných sladkovodních i slanovodních živočichů. V roce 1993 se mzdy v této sféře pohybovaly nad celkovou průměrnou mzdou, asi 102% úrovně celkové průměrné mzdy, ovšem podobný vývoj jako v předchozí sekci znamenal postupný propad, který v roce 2005 představoval ztrátu 3000 korun a téměř 20% na celkovou průměrnou mzdu. Společně s předchozí sekcí je v této oblasti zaměstnáno necelé 4% zaměstnanců2, z čehož vyplývá že vývoj v těchto oblastech výrazněji neovlivňuje celkovou průměrnou mzdu. Tento závěr je zřejmý i ze zjištěných dat o výši průměrných mezd. Nízké mzdy v těchto odvětvích jsou dány především nízkou produktivitou práce, což je způsobeno relativně nízkou hodnotou akumulovaného kapitálu.
3.3 C až E - Průmysl celkem Patři sem těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. V těchto sekcích pracuje asi třetina všech zaměstnanců, což znamená, že mají poměrně velkou sílu k ovlivnění vývoje celkové průměrné mzdy. 1 2
Procentní vývoj mezd všech odvětví je uveden v tabulce 16 v příloze Jedná se o údaje z roku 2005, data pro všechny sekce OKEČ jsou uvedena v tabulce 14 v příloze
24
V roce 1993 byla úroveň mezd v průmyslu téměř shodná s celkovou průměrnou mzdou. Jelikož pak průměrné mzdy rostly stejně rychle jako celkové průměrné mzdy, tak i v roce 2005 tento rozdíl nebyl velký, mzdy byly na 96% úrovni celkových mezd. Sféra průmyslu se tedy také řadí k těm, které v roce 2005 nedosahovaly úrovně celkové průměrné mzdy. Přesto tuto hodnotu velmi ovlivnily, což nám potvrzuje fakt, že celková průměrná mzda rostla ve sledovaném období nejvýše s 2% výkyvem oproti růstu mezd v průmyslu.
3.4 F - Stavebnictví Další sekce, která zahrnuje širokou škálu činností. Do tohoto oddílu patří všeobecné stavitelství, speciální stavební práce, instalace v budovách a dokončovací stavební práce. Podle výkaznictví ČSÚ zde pracuje zhruba 5% všech zaměstnanců.
U tohoto oddílu můžeme pozorovat zajímavý vývoj. V roce 1993 byly mzdy ve stavebnictví nadprůměrné, asi 111% celkové průměrné mzdy. Následný vývoj, kdy mzdy ve stavebnictví rostly pomaleji než celkové mzdy, znamenal, že v roce 1999 se mzdy v tomto sektoru vyrovnaly celkové průměrné mzdě. V následujícím období od roku 2001 se však zaostávání zastavilo a mzdy ve stavebnictví si udržovaly stálý mírný odstup od celkové průměrné mzdy. V roce 2005 to pak znamenalo jen nepatrný rozdíl oproti celkové průměrné mzdě. Tento sektor je však s rybolovem jediný, ve kterém došlu k tomu, že z nadprůměrných hodnot mezd v roce 1993 se dostal do podprůměrných v roce 2005, byť jen o necelých 100 korun.
3.5 G – Obchod a opravy Do této sekce patří velkoobchod, maloobchod a zprostředkování obchodu. Také sem patří opravy a údržba motorových vozidel a opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Toto odvětví, v němž pracuje téměř 9% zaměstnanců, je příkladem odvětví, v němž mzdy rostly poměrně rychle. Z velmi podprůměrného stavu v roce 1993, kdy byla mzda v sekci na 87% celkové průměrné mzdy, se dostaly téměř na 100% úroveň v roce 2005. Nadstandardní růst byl zaznamenán hlavně do roku 2001, v roce 1999 už přitom byly mzdy nadprůměrné. Po roce 2001 však tempo zaostávalo za tempem růstu celkových průměrných mezd a v roce 2005 byly mzdy v tomto období po dlouhé době podprůměrné. Rozdíl byl ale jen v desítkách korun a tak můžeme toto odvětví označit ze jedno s nejdynamičtějším růstem mezd.
25
3.6 H – Ubytování a stravování Tento oddíl zahrnuje činnosti jednotek, které poskytují zákazníkům služby ubytování, přípravy občerstvení, jídel či nápojů pro okamžitou spotřebu. Podle výkaznictví ČSÚ zahrnuje jen asi 1,5 % zaměstnaných osob.
Toto odvětví patří k těm nejchudším. Mzdy ve výchozí pozici, tedy v roce 1993, byly podprůměrné, na úrovni 90% celkové mzdy. Následující vývoj neustále zaostával za vývojem celkových průměrných mezd a v roce 2005 tvořil rozdíl již téměř 6 tisíc korun, což odpovídalo jen 71% celkové průměrné mzdy. To znamenalo pokles na poslední místo v průměrných mzdách ze všech sekcí OKEČ. Vývoj v tomto oddíle však celkové průměrné mzdy výrazněji ovlivnit nemohl z důvodů velmi nízkého podílu na počtu zaměstnaných.
3.7 I – Doprava, skladování a spoje Opět poněkud širší sekce do které patří činnosti spojené s poskytováním osobní nebo nákladní dopravy, činnosti spojené s provozováním potrubní dopravy, podpůrné činnosti s tím související, činnosti pošt a telekomunikací a pronájem přepravního zařízení. Počet zde zaměstnaných osob tvoří 8 % ze všech zaměstnanců.
Tento oddíl patří pro změnu k těm s nejvyšším růstem mezd. Mírnou ztrátu, kterou měly mzdy na průměrnou úroveň, byla v této sekci smazána už v roce 1997. Velmi dynamický vývoj pak pokračoval až do roku 2003. Poté následovaly přírůstky o něco menší než byly přírůstky celkové průměrné mzdy, které však nadprůměrnou pozici výrazněji neohrozily. V roce 2005 tak mzdy v tomto oddíle převyšovaly průměrnou mzdu o více než 1500 korun, tedy asi o 8%. Sekce doprava, skladování a spoje se jako jediná dostala z podprůměrných hodnot mezd v roce 1993 do nadprůměru v roce 2005. Vzhledem k tomu, že v této sekci pracuje téměř 8% všech zaměstnanců, můžeme ji označit za jednoho z tahounů celkové průměrné mzdy.
3.8 J – Finanční zprostředkování Velmi zajímavý oddíl, do něhož patří zejména peněžní zprostředkování, ostatní finanční zprostředkování, pojišťovnictví, penzijní financování a další činnosti související s finančním zprostředkováním. V těchto oborech pracuje jen asi 2% zaměstnanců.
26
Sekce finanční zprostředkování měla už v roce 1993 výsadní postavení ve výši průměrných mezd, které přesahovaly hranici 10 tisíc korun, což bylo asi 175% z celkové průměrné mzdy. Vysoká produktivita práce je zde dána vyšší kvalitou vzdělání a schopností pracovníků v této sféře. Procentní tempo růstu těchto mezd nebylo výrazněji vyšší než tempo růstu celkových průměrných mezd v ČR, přesto však díky velkému základu se mzdy v těchto odvětvích rychle vzdalovaly hodnotě celkové průměrné mzdy. Od roku 2001 se průměrné mzdy v tomto oddíle udržují na téměř dvojnásobné hodnotě celkové průměrné mzdy. V roce 2005 je to tedy asi 196%.
3.9 K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti Do této sekce patří především činnosti, které jsou zaměřeny převážně pro podniky. Nicméně některé činnosti, zahrnuté do této sekce, mohou být poskytovány také domácnostem. Jedná se např. o pronájem výrobků osobní potřeby a výrobků převážně pro domácnost, služby databází, právní služby, detektivní služby a služby ochrany, služby v oblasti výzdoby interiéru nebo fotografické služby. V tomto poněkud složitěji vymezeném oddíle pracuje přes 6 % zaměstnanců.
Jedné se o další nadprůměrné odvětví. V roce 1993 v něm byly mzdy jen lehce nadprůměrné, ovšem velmi dynamický růst do roku 1999 znamenal vzdalování se od průměrné hodnoty mezd v celé ČR. V dalších letech byl růst spíše nižší, avšak na udržování odstupu postačoval. V roce 2005 pak opětovný mírně nadprůměrný růst vytáhl mzdy v tomto odvětví na hodnotu, převyšující celkové průměrné mzdy o více než 2 tisíce korun, v procentním vyjádření je to 111% z celkové průměrné mzdy.
3.10 L – Veřejná správa Opět nadprůměrné odvětví, co se výše průměrných mezd týče. Patří do něj oblasti obrany, justice, policie, zahraničních věcí, všeobecné správy o dozoru v oblasti sociálního a ekonomického života a řízení systému povinného sociálního zabezpečení. V této široké sekci pracuje podle výkaznictví ČSÚ více než 9 % zaměstnanců.
Mzdy byly v tomto odvětví v roce 1993 velmi nadprůměrné, dosahovaly 130% z celkové průměrné mzdy. Tempo růstu však do roku 2003 mírně zaostávalo za tempem růstu celkových průměrných mezd, to ale díky slušnému základu nemohlo nechat spadnou mzdy do podprůměrných hodnot. V posledních letech se tempo vyrovnalo tempu růstu celkových mezd 27
a tak si toto odvětví udrželo poměrně vysoké průměrné mzdy. V roce 2005 byly mzdy v tomto odvětví nad průměrem o více než 3 tisíce korun, tedy o 17%. Také díky poměrně velkému počtu zaměstnanců v tomto sektoru jej můžeme označit za dalšího tahouna celkových průměrných mezd.
3.11 M – Vzdělávání Podle definice ČSÚ do oddílu vzdělávání patří veřejné i soukromé vzdělávání na jakékoliv úrovni a stupni odbornosti poskytované formou ústní, psanou nebo šířenou rozhlasem, televizí nebo internetem. V této sekci pracuje téměř 9% zaměstnanců.
Vzdělávání patřilo ve výši průměrné mzdy v roce 1993 k nejslabším odvětvím. Díky slabému tempu růstu, které se v lepším případě vyrovnalo tempu růstu celkových průměrných mezd si i nadále nepolepšovalo. V letech 2002 až 2003 však průměrná mzda ve školství nadstandardně vzrostla v důsledku vládních rozhodnutí (5). Celkový průměr se jí však dohnat nepodařilo a v následných letech bylo již tempo růstu opět pomalejší. V roce 2005 tak mzdy ve vzdělávání zaostávaly ze celkovými průměrnými mzdy o téměř 2 tisíce korun, tedy asi o 10%.
3.12 N - Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti Do této třídy patří činnosti všeobecných nebo specializovaných nemocnic, sanatorií, ústavů pro mentálně postižené, rehabilitačních center a ostatních zdravotnických zařízení, disponujících ubytovacími kapacitami. Zahrnuje asi 7 % zaměstnanců.
Vývoj mezd v tomto odvětví byl velmi podobný vývoji v oblasti vzdělávání. Výchozí stav znamenal podprůměrné mzdy, mírně nad hodnotou mezd ve vzdělávání. Tempo růstu povětšinou nepatrně zaostává za tempem celkových průměrných mezd. Stejně jako v předchozím odvětví i ve zdravotnictví přišel víceméně jednorázový nadstandardní růst, v tomto případě v roce 2001. Následně tempo růstu mezd klesalo opět do podprůměrných hodnot. V roce 2005 činila ztráta na celkovou průměrnou mzdu asi 1 500 korun, tedy 8%.
3.13 O – Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Tato sekce zahrnuje odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti, činnosti odborových, profesních a podobných organizací, rekreační, kulturní a sportovní činnosti, ostatní činnosti. Pracuje zde jen 3,5% zaměstnanců. 28
Mzdy v tomto odvětví byly v roce 1993 vůbec nejnižší, dosahovaly jen 85% úrovně celkových průměrných mezd. Tempo jejich růstu však bylo s tempem růstu celkových průměrných mezd srovnatelné. To znamenalo že si v roce 2005 o dvě příčky polepšily, na úkor odvětví, která měla podobnou výchozí pozici a následně ztrácela. Jejich průměrné mzdy byly přesto v tomto roce o více než 3 tisíce menší než celkové průměrné mzdy v ČR a dosahovaly jen úrovně 83% procent z celkové průměrné mzdy.
3.14 Shrnutí Na počátku sledovaného období byly většinou jen malé rozdíly mezi mzdami v jednotlivých odvětvích. Taková situace byla způsobena stále přetrvávajícím téměř rovnostářským rozdělením z doby socialismu. Postupně se však mzdy v odvětvích začaly vyvíjet rozdílně. Nejdynamičtěji se vyvíjely odvětví finančního zprostředkování, obchodu, dopravy. Naopak nejpomalejší růst zaznamenala odvětví jako zemědělství a stavebnictví. Tento vývoj svědčí o změnách v hospodářství a může vypovídat o růstu významu sféry služeb na úkor průmyslu a hlavně zemědělství. Vývoj mezd v odvětvích OKEČ ilustruje následující graf vybraných sekcí.
29
Graf 2 - Vývoj mezd ve vybraných odvětvích 40 000 Zemědělství, myslivost a lesnictví
35 000
Stavebnictví
30 000 25 000 20 000
Doprava, skladování a spoje
15 000
Finanční zprostředkování
10 000
Veřejná správa
5 000 ČR Celkem
0
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
Pramen: vlastní výpočty podle: tabulka B15 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle odvětví - oddíly OKEČ [online], ČSÚ, dostupné z
Z grafu je patrný jednak dynamický vývoj odvětví finančního zprostředkování, ale také především výchozí úroveň, která byla ve většině odvětví srovnatelná. Očividné je postupné zaostávání sektorů stavebnictví a zejména zemědělství.
30
4 Vývoj mezd v krajích Vývoj mzdové úrovně v jednotlivých krajích, jakožto vyšších územně samosprávných celků České republiky nám ilustruje následující tabulka. Zdrojem dat je podnikové výkaznictví ČSÚ. Údaje z doby před vznikem tohoto členění, tedy před rokem 2000 jsou dopočteny zpětně z okresních údajů.
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Pardubický
Vysočina
Olomoucký
Zlínský
1993
7145
5743
5574
5565
5824
5971
5650
5455
5261
5232
5464
5359
5469
6126
5904
1994
8731
6778
6557
6673
6713
6959
6498
6409
6229
6123
6504
6389
6441
7076
7004
1995
10 520
8 042
7 717
8 020
7 838
8 112
7 561
7 480
7 349
7 270
7 730
7 329
7 603
8 357
8 307
1996
12 541
9 495
9 170
9 562
9 111
9 510
8 962
8 839
8 701
8 548
9 176
8 696
9 008
9 831
9 825
1997
14 073
10 522
10 114
10 391
9 907
10 383
9 863
9 786
9 662
9 383
10 140
9 555
9 923
10 719
10 802
1998
15 874
11 563
11 017
11 263
10 610
11 238
10 687
10 619
10 550
10 214
10 959
10 410
10 779
11 601
11 801
1999
17 437
12 590
11 809
12 143
11 407
12 066
11 613
11 537
11 222
10 900
11 803
11 187
11 435
12 351
12 797
2000
18 865
13 429
12 551
12 829
12 119
12 646
12 119
12 312
11 917
11 721
12 088
11 892
12 114
12 966
13 614
2001
20 800
14 407
13 528
13 977
13 042
13 553
13 184
13 183
12 868
12 848
13 101
12 800
13 148
14 049
14 793
2002
19 901
14 687
13 910
14 824
13 517
14 030
14 087
13 615
13 364
13 447
14 076
13 313
13 432
14 263
15 866
2003
21 073
16 568
14 640
15 816
14 472
14 895
15 117
14 519
14 282
14 496
15 188
14 102
14 133
15 177
16 917
2004
22 443
17 704
15 499
16 831
15 461
15 823
16 231
15 483
15 248
15 562
16 229
15 215
15 102
16 188
18 041
2005
23 933
18 634
16 632
17 627
16 002
17 094
17 009
16 371
16 357
16 294
16 984
16 193
16 420
17 618
19 024
ČR celkem
Jihočeský
Moravskoslezský
Středočeský
Jihomoravský
Hl. m. Praha
Královéhradecký
Tabulka 5 - Mzdy v krajích
Pramen: Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v civilním sektoru národního hospodářství podle NUTS 3 a NUTS 4 (na fyzické osoby) (1995-2001) [online], ČSÚ, dostupné z ; Časové řady krajských ročenek [online], ČSÚ, dostupné z
4.1 Hlavní město Praha Díky velmi specifickým podmínkám hlavního města je v Praze velmi odlišná struktura zaměstnanosti oproti ostatním krajům. Častější přítomnost odvětví, ve kterých je požadována vyšší odborná kvalifikace, jako třeba bankovnictví, pojišťovnictví, centrální úřady a další, znamená i častější výskyt vyšších mezd.
Důsledkem toho je, že mzdy velmi vybočují
z průměru ostatních krajů. V Praze je také velmi vysoká diferenciace mezd, kterou ukazují výsledky strukturálního šetření, variační koeficient dosahuje hodnoty 91%, což značí
31
přítomnost jedinců s velmi vysokými mzdami. Celkem v Praze pracuje asi 22% zaměstnanců celé ČR3.
Po celé sledované období tak mzdy v hlavním městě byly vždy nadprůměrné. Jednak díky dobré výchozí pozici, v roce 1993 přesahovaly 7000 korun, tedy asi 121% průměrné mzdy za celou ČR, což bylo o více než tisíc korun více než byly v té době celkové průměrné mzdy za celou ČR a o téměř 2 tisíce více než byly mzdy v kraji Vysočina, který na tom byl z hlediska průměrných mezd v krajském porovnání nejhůře. Mzdy v Praze si svoji vysokou úroveň udržovaly díky nadprůměrným procentuálním přírůstkům4, které klesly na úroveň ostatních krajů až v roce 2003 a tak se od tohoto roku mzdový rozdíl mezi Prahou a ostatními kraji ustálil. V roce 2005 pak byly průměrné mzdy v hlavním městě téměř 24 000 korun, což bylo již 126% z celkové průměrné mzdy.
4.2 Středočeský kraj Díky své blízkosti Prahy má Středočeský kraj s hlavním městem do značné míry propojen trh práce, což vytváří potenciál pro vyšší úroveň mezd. Diferenciace mezd je v tomto kraji také nadprůměrná, variační koeficient měl v roce 2005 hodnotu 68%. Středočeský kraj patří k větším krajům, tomu odpovídá i vyšší podíl zaměstnanců, který je zhruba 9%.
Ve sledovaném období zaznamenaly mzdy ve Středočeském kraji poměrně dynamický růst. V roce 1993 ještě nepatřil ke krajům s nejvyššími mzdami, ale právě nadprůměrným růstem zejména mezi roky 1995 a 1999 se dostal hned za Prahu na druhé místo ve výši průměrných mezd, které mu pak díky průměrným přírůstkům v následujících letech patřilo i v roce 2005, kdy se mzdy rovnaly 18 a půl tisíci korunám. Středočeský kraj je také s Prahou jediný, ve kterém průměrné mzdy v procentním porovnáním s celkovými průměrnými mzdami za celou ČR rostly. V roce 1993 to byla hodnota asi 97% a v roce 2005 98%.
4.3 Jihočeský kraj Jde o kraj, kterému jeho poloha nedává možnost příliš vysokých průměrných mezd. Přesto patří mezi průměrné, pokud nepočítáme Prahu, která zvyšuje celorepublikový průměr a tak posunuje všechny ostatní kraje do podprůměrných hodnot. V Jihočeském kraji pracuje asi
3 4
Variační koeficienty a podíly zaměstnanců všech krajů jsou uvedeny v tabulce 15 v příloze Procentuální přírůstky mezd všech krajů udává tabulka 17 v příloze
32
5,4% zaměstnanců, jejichž mzdy nejsou výrazněji diferencované, variační koeficient má hodnotu asi 60%, což je, pokud nebudeme počítat Prahu, opět zhruba průměr.
V roce 1993 byla průměrná mzda v Jihočeském kraji asi 5 600 korun, tedy asi 94% průměru ČR. Následující meziroční procentuální přírůstky, které jen výjimečně vybočovaly z celorepublikového průměru, pak v roce 2005 znamenaly posun na hodnotu zhruba 16 600 korun, což byl oproti průměru procentní pokles na 87%.
4.4 Plzeňský kraj Plzeňský kraj díky své poloze, lepší dostupnosti hranic s Německem a vysoké ekonomické výkonnosti města Plzeň, má určitě větší potenciál růstu mezd než kraj Jihočeský. Nicméně například diferenciace mezd, vyjádřená variačním koeficientem s hodnotou 60%, je velmi podobná. V tomto kraji pracuje asi 5,2% zaměstnanců.
V roce 1993 byla úroveň průměrných mezd stejná jako v kraji Jihočeském. Avšak následující vývoj byl odlišný. Rychlý růst do roku 1995 a následné vyrovnané přírůstky bez větších výkyvů vynesly průměrné mzdy v Plzeňském kraji v posledních letech na celkové třetí místo ve srovnání s ostatními kraji. V roce 2005 pak průměrné mzdy dosahovaly hodnoty větší než 17 600 korun, což bylo asi 93% průměru ČR.
4.5 Karlovarský kraj Podobné geografické podmínky nemusejí znamenat podobný mzdový vývoj. Karlovarský kraj patří rozlohou i počtem obyvatel k nejmenším krajům, na jeho území je evidováno jen 2,5% zaměstnanců, což může být způsobeno také absencí většího města. Diferenciace mezd, vyjádřena variačním koeficientem s hodnotou zhruba 60% je opět velmi podobná diferenciaci v předchozích krajích.
V roce 1993 patřily průměrné mzdy v Karlovarském kraji k těm nejvyšším, zhruba 5800 korun znamenalo téměř průměrnou hodnotu za celou ČR. Ovšem téměř v každém z následujících let pak byly přírůstky velmi podprůměrné. Karlovarský kraj tak ve sledovaném období zaznamenal nejpomalejší mzdový růst ze všech krajů. V roce 2005 byla průměrná mzda v tomto kraji jen 16 000 korun, což bylo také nejméně, jen 84% průměru.
33
4.6 Ústecký kraj Další kraj na pomezí s Německem již patří opět k těm větším rozlohou i počtem obyvatel. Je v něm evidováno asi 6% zaměstnanců a diferenciace mezd v roce 2005 byla v porovnání s ostatními kraji nepatrně vyšší, variační koeficient měl hodnotu téměř 64%. Ústecký kraj je nejprůmyslovější oblastí ČR a dá se očekávat větší vazba na mzdový vývoj v průmyslových odvětvích.
Hodnota průměrné mzdy v kraji v roce 1993 dosahovala téměř hodnoty 6 000 korun a byla tak vyšší než celková průměrná mzda v ČR. Tento nevídaný údaj v krajích mimo Prahu se však v dalších letech neopakoval. Mzdy rostly dále spíše podprůměrně, podobně jako v kraji karlovarském. Až vyšší přírůstek v roce 2005 tento propad zastavil a průměrná mzda se tak v Ústeckém kraji přehoupla přes hranici 17 tisíc korun, což odpovídalo asi 90% průměru ČR.
4.7 Liberecký kraj Liberecký kraj patří k nejmenším krajům, ovšem s vysokou hustotou obyvatelstva. Pracuje v něm asi 3,7% zaměstnanců. Diferenciace mezd je velmi nízká, variační koeficient má hodnotu asi jen 55%.
Průměrná mzda byla v roce 1993 asi 5600 korun, což byl průměr mezi kraji mimo Prahu i s Prahou však jen asi 96%. Do roku 1995 pak byly mzdové přírůstky velmi podprůměrné. V následujících letech se však již vyrovnaly průměru a tak se mzdy v Libereckém kraji zařadily zpět na průměrnou úroveň. V roce 2005 pak byly ve výši 17 tisíc korun, tedy asi 89% průměrné mzdy za celou ČR.
4.8 Královehradecký kraj Geografické podmínky nejsou v tomto kraji významně příznivé, ekonomická výkonnost kraje je průměrná. Pracuje zde necelých 5% zaměstnanců, diferenciace mezd je průměrná.
Těmto podmínkám odpovídá i mzdový vývoj. V roce 1993 byla průměrná mzda v Královehradeckém kraji necelých 5500 korun, což byl spíše podprůměr, 92% z celé ČR. Následující roční procentuální přírůstky nijak nevybočovaly z celorepublikového průměru a tak v roce 2005 byla průměrná mzda v kraji 16 370 korun, tedy už jen 86% z průměru ČR.
34
4.9 Pardubický kraj Pro Pardubický kraj je charakteristický chemický průmysl a nadprůměrný, co se významu týče, sektor zemědělský. Taková charakteristika pak může vytvářet předpoklady pro spíše podprůměrné mzdy. V kraji pracuje necelých 4,5% zaměstnanců. Diferenciace mezd je opět spíše průměrná.
V roce 1993 byla mzdová úroveň v kraji velmi nízká, průměrná mzda nedosahovala ani 5 300 korun, což odpovídalo 89% hodnotě mezd za celou ČR. Průměrný procentuální meziroční růst pak znamenal že mzdy zůstávaly podprůměrné po celé sledované období. Mírné zrychlení růstu bylo zaznamenáno až v letech 2004 až 2005. Nicméně průměrné mzdy byly v roce 2005 stále podprůměrných 16 300 korun.
4.10 Vysočina Ještě významnější sektor zemědělství než v Pardubickém kraji je na Vysočině. Tento vnitrozemský kraj má pro zemědělství velmi dobré podmínky, ovšem pro průmysl, vyjma dřevozpracujícího, už nikoliv. Přes velkou rozlohu zde pracuje jen 4,6% zaměstnanců. Diferenciace mezd je opět průměrná.
V roce 1993 byly průměrné mzdy v tomto kraji, které dosahovaly hodnoty 5200 korun, nejnižší ze všech. Toto postavení si udržely až do roku 2001, kdy byl po sérii podprůměrných přírůstků zaznamenám naopak velmi nadprůměrný procentuální přírůstek mezd. Vysoké tempo růstu však dlouho neudržely a v následujících letech rostly opět průměrně až podprůměrně. V roce 2005 byla průměrná mzda v kraji 16300 korun, což bylo stále velmi málo, jen 86% z průměru celé ČR.
4.11 Jihomoravský kraj Velký kraj s rovněž velkým podílem zemědělsky využívané půdy, ovšem také s velkými městy v čele s Brnem, která jsou centry průmyslu a obchodu. Kraj má také strategickou dopravní polohu. Tyto faktory mohou mít vliv na výši průměrných mezd. V kraji pracuje 10,6% zaměstnanců, což ho řadí na 3. místo v ČR. Diferenciace mezd je mírně nadprůměrná, variační koeficient má hodnotu 68%, což je způsobeno zřejmě vysokými mzdami v krajském městě. Jihomoravský kraj však ve sledovaném období nikdy nepatřil k těm s nejvyššími mzdami. V roce 1993 byla průměrná mzda menší než 5500 korun, což odpovídalo asi 93% průměru 35
ČR. Slušné roční procentuální přírůstky do roku 1997 byly vystřídány pomalejším růstem v následujícím období. Opětovný rychlejší růst nastal mezi roky 2001 a 2003. V roce 2005 pak byl opět průměrný. Průměrná mzda v Jihomoravském kraji pak v tomto roce byla necelých 17 tisíc korun, tedy asi 89% průměru celé ČR.
4.12 Olomoucký kraj Podobně jako Jihomoravský kraj, tak i Olomoucký kraj má rozsáhlé území zemědělské půdy a stejně tak i velká města v čele s Olomoucí. Zejména vysoké mzdy ve městech pak mají vliv na poměrně vysokou diferenciaci mezd, variační koeficient měl v roce 2005 hodnotu téměř 73%. Celkový podíl zaměstnanců je menší, asi 5% z celé ČR.
Průměrné mzdy v tomto kraji však patří po celé sledované období k nejnižším. V roce 1993 byla průměrná mzda menší než 5400 korun, z celkového průměru to bylo 91%. Následovaly průměrné až podprůměrné meziroční přírůstky a tak se mzdy dostaly v roce 2001 na nejnižší úroveň ze všech krajů. V následujících letech již zaostávání nebylo tak výrazné, ale i tak byla v roce 2005 průměrná mzda v Olomouckém kraji jen 16 200 korun, tedy asi 85% úrovně za celou ČR.
4.13 Zlínský kraj Poloha kraje, špatná dopravní obslužnost, stagnace větších podniků a další vlivy způsobily, že kraj patří k ekonomicky nejzaostalejším. Pracuje v něm 5% zaměstnanců a diferenciace mezd je průměrná.
Průměrné mzdy v kraji však k těm nejhorším nepatřily. V roce 1993 byla průměrná mzda zhruba 5500 korun, což bylo asi 93% z celorepublikového průměru. Následně se střídala období s mírně nadprůměrným růstem s obdobími kdy průměrné mzdy rostly podprůměrně. Nejvýraznější výkyvy nastaly až v posledních letech, v letech 2002 až 2003 rostly mzdy velmi pomalu, avšak v následujících letech a hlavně v roce 2005 rostly naopak nadprůměrným tempem. V tomtéž roce dosáhla průměrná mzda v kraji hodnoty 16 400 korun, tedy asi 86% z průměru ČR.
4.14 Moravskoslezský kraj Kraj s nejvyšším počtem obyvatel je jednou z největších průmyslových oblastí ČR. Přesto více než polovinu oblasti kraje zabírá zemědělská půda. Moravskoslezský kraj se také potýká 36
se špatným dopravním spojením. Přes značně velkou nezaměstnanost zde pracuje 11% zaměstnanců z celé ČR. Diferenciace mezd je průměrná.
V roce 1993 byla mzdová úroveň v Moravskoslezském kraji nadprůměrná. Průměrná mzda přesahovala 6100 korun, což bylo nad úrovní průměrné mzdy za celou ČR o více než 200 korun. Nadprůměrnou úroveň si mzdy udržely do roku 1997, kdy postupné zaostávání v tempu růstu bylo již výrazné. Nepříznivý trend přetrvával až do roku 2004. Podobně jako ve Zlínské kraji pak v roce 2005 mzdy naopak nadprůměrně rostly a udržely si tak stále vysokou úroveň mezi ostatními kraji. Průměrná mzda byla v roce 2005 asi 17 600 korun, což bylo samozřejmě pod celorepublikovým průměrem, asi 93%, ale pokud by se bral průměr bez hlavního města, tak by Moravskoslezský kraj ve mzdové úrovni patřil k nadprůměrným.
4.15 Shrnutí V krajském třídění mezd je dominantním znakem značný rozestup mezi mzdovou úrovní v hlavním městě a v ostatních krajích. Tento rozestup se po většinu sledovaného období stále prohluboval. Vysoká mzdová úroveň v Praze pak způsobuje to, že mzdy v ostatních krajích jsou pod celorepublikovým průměrem. Vývoj mezd je v jednotlivých krajích poměrně rovnoměrný, menší výkyvy pak může vyvolat například příchod velkého investora do kraje, nebo v opačném případě ekonomické problémy velkých podniků. Mzdy v krajích jsou ovlivněny strukturou převažujících oborů, které jsou dány polohou krajů, přítomností větších měst a přírodními podmínkami. Ve všech krajích však mzdový vývoj do jisté míry kopíruje vývoj za celou ČR, vedle Prahy která má vývoj dynamičtější však není žádný kraj, který by ve mzdové úrovni výrazněji zaostával.
37
5 Mzdy dílčích skupin zaměstnanců
5.1 Mzdy podle věku zaměstnance Ve sledovaném období prošly změnami také mzdy podle věku zaměstnance. Tyto změny souvisely především s demografickými faktory. Vývoj podle věku vyjadřuje následující tabulka, zdrojem dat byla strukturální statistika.
Tabulka 6 - Průměrné mzdy podle věkových skupin 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
do 19 let
6 899
7 724
8 736
8 212
9 119
9 532 10 348 10 963 11 818 12 394
od 20 do 24 let
9 030 10 268 11 341 11 019 11 768 12 676 13 980 14 633 15 032 15 637
od 25 do 29 let
10 734 12 292 13 321 13 689 14 659 15 716 17 531 18 767 19 462 20 644
od 30 do 34 let
11 216 12 699 13 522 14 393 15 810 16 825 19 176 20 603 21 675 22 985
od 35 do 39 let
11 315 12 761 13 566 14 243 15 513 16 921 19 172 20 505 21 699 22 735
od 40 do 44 let
11 370 12 787 13 560 14 261 15 317 16 561 18 434 20 030 21 411 22 816
od 45 do 49 let
11 310 12 821 13 551 14 170 15 202 16 411 18 213 19 512 20 701 21 917
od 50 do 54 let
11 543 13 093 13 943 14 323 15 239 16 165 17 724 19 243 20 159 21 223
od 55 do 59 let
12 345 14 051 15 593 15 985 16 924 17 993 19 018 20 177 21 045 21 856
od 60 do 64 let
12 353 13 707 13 900 16 697 18 498 19 844 20 719 22 693 23 666 24 833
od 65 a více let
8 720 10 054 9 928 12 250 12 614 13 859 15 409 16 664 18 202 19 994
Pramen: Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM, věku a pohlaví zaměstnanců [online], ČSÚ, dostupné z (roky 1996 - 2001) A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2002); A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2003); A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2004); A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2005)
Na počátku sledovaného období, v tomto případě od roku 1996, kdy bylo poprvé provedeno výběrové šetření pracovních sil, byl znát růst mezd v závislosti na přibývajícím věku zaměstnance. Nejvyšší mzdy tak dostávali zaměstnanci v předdůchodovém věku. Tento jev byl zřejmě způsoben přetrváváním tradičního modelu z dob centrálně plánované ekonomiky,
38
kdy mzdu určovala platová tabulka(5). S s transformací ekonomiky byl tento model opouštěn a více do popředí se dostávaly mzdy střední generace.
Jak je však patrné z tabulky, věková skupina od 60 do 64 let si s výjimkou let 1997 a 1998 udržela nejvyšší mzdy po celé sledované období. Příčinou těchto čísel je odlišná struktura zaměstnanosti právě v kategorii na přelomu důchodového věku. V této kategorii již chybí značná část zaměstnanců, kteří odešli do důchodu. Pracovat zůstávají převážně ti s vyšší kvalifikací, jejichž mzda je přirozeně také vyšší. Do důchodu také odcházejí dříve ženy, jejichž mzdy jsou obecně nižší než v případě mužů. Průměrný zaměstnanec je tedy v této kategorii značně odlišný od zaměstnance v mladších kategoriích a tak je odlišná i výše mzdy.
Jak jsem již ale zmínil, k určitým změnám distribuce mezd podle věku došlo. Přestože kategorie na přelomu důchodového věku vykazovala vždy nejvyšší mzdy, kategorie zaměstnanců před důchodovým věkem zaznamenávaly postupný propad v průměrných mzdách za mladší skupiny. V roce 1996 za zmiňovanou kategorií od 60 do 64 let následovaly ve výši průměrné mzdy kategorie od 55 do 59 a kategorie od 50 do 54 let. V roce 1999 se poprvé před kategorii od 50 do 54 let dostala kategorie od 30 do 34 let a v následujících letech i ostatní kategorie od 30 do 49 let. Až do roku 2002 si druhé nejvyšší mzdy udržovala stále kategorie od 55 do 59 let. Ale i tu v následujících letech mladší kategorie v hodnotě průměrné mzdy předběhly. V roce 2005 pak nejvyšší mzdy byly ve zmiňované kategorii od 60 do 64 let a za ní již následovaly v těsných mzdových rozestupech 3 kategorie rozsahem od 30 do 44 let.
Jak vyplývá z tabulky, nejnižší mzdy po celé sledované období pobírají zaměstnanci v nejnižší věkové kategorii, do 19 let. Taktéž podprůměrné jsou mzdy v druhé nejmladší kategorii, od 20 do 24 let. Velmi nízké mzdy vykazovala v prvních letech sledovaného období také úplně nejstarší skupina, od 65 let. U mladých skupin je příčinou nízké mzdy pozdější vstup do zaměstnání osob s vyšším vzděláním a také nižší vzdělání u nejmladších zaměstnanců. Nižší mzdy u nejstarší skupiny zaměstnanců lze vysvětlit opět odlišnou strukturou. V této skupině jsou zejména senioři, kteří si v penzi jen přivydělávají většinou v jednodušších zaměstnáních, která jsou i hůře placena.
Nejdůležitějším poznatkem ohledně vývoje mezd podle věku je, že ve sledovaném období bylo postupně narušováno mzdové odměňování podle věku, kdy nejstarší zaměstnanci měli nejvyšší mzdy. Naopak velmi rostly mzdy u střední generace. 39
5.2 Mzdy podle vzdělání zaměstnance Stupeň dosaženého vzdělání patří mezi nejdůležitější charakteristiky ovlivňující mzdovou úroveň zaměstnance. Vliv vzdělání na mzdu zaměstnanců potvrzuje následující tabulka, zdrojem dat je opět strukturální statistika.
Tabulka 7 - Průměrné mzdy podle dosaženého vzdělání 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
základní
7 533
8 576
9 096
9 492
10 570
11 181
12 070
12 786
13 603
14 157
střední bez maturity
9 431
10 645
11 396
11 684
12 549
13 258
14 409
15 242
16 226
16 925
střední s maturitou
11 490
12 931
13 629
14 220
15 358
16 742
18 514
19 909
21 296
22 267
vyšší (pomaturitní)
13 311
13 852
14 768
15 270
16 946
17 667
20 431
21 548
23 908
25 211
Vysokoškolské
19 312
20 107
22 093
23 128
25 688
28 501
31 835
33 678
35 067
36 788
Celkem
11 069
12 572
13 361
14 097
15 187
16 353
18 133
19 510
20 545
21 674
Pramen: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd v letech 1996-2001 u zaměstnanců s počtem placených hodin 1700, resp. 1592, a vyšším v třídění podle vzdělání a pohlaví zaměstnanců [online], ČSÚ, dostupné z (roky 1996 – 2001); A4 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2002); A4 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2003); A4 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2004); A4 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2005)
Z tabulky je patrné, že v každém roce sledovaného období byly vždy mzdy zaměstnanců s vyšším stupněm vzdělání vyšší než u zaměstnanců s nižším stupněm dosaženého vzdělání. Jaký byl v jednotlivých letech vliv vzdělání na diferenciaci mezd nám možná lépe ukáže následující tabulka, která vyjadřuje kolik procent z celkové průměrné mzdy v daných letech pobírali zaměstnanci podle dosaženého vzdělání.
40
Tabulka 8 - Procentní podíly mezd podle vzdělání na celkové průměrné mzdě 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
základní
68
68
68
67
70
68
67
66
66
65
střední bez maturity
85
85
85
83
83
81
79
78
79
78
střední s maturitou
104
103
102
101
101
102
102
102
104
103
vyšší (pomaturitní)
120
110
111
108
112
108
113
110
116
116
vysokoškolské
174
160
165
164
169
174
176
173
171
170
Pramen: vlastní výpočty podle: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd v letech 1996-2001 u zaměstnanců s počtem placených hodin 1700, resp. 1592, a vyšším v třídění podle vzdělání a pohlaví zaměstnanců [online], ČSÚ, dostupné z (roky 1996 – 2001); A4 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2002); A4 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2003); A4 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2004); A4 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2005)
Rozdíl mezi procentními podíly mezd zaměstnanců podle dosaženého vzdělání nám ukazuje jaký vliv mělo v daném roce vzdělání na výši průměrných mezd. V roce 1996 tak například vysokoškolské vzdělání zvyšovalo průměrnou mzdu o 70 % oproti maturitě. Takový rozdíl značí dominantní vliv zaměstnání na diferenciaci mezd. Tento vliv byl však po roce 1996 zmírněn. Zřejmě v souvislosti s hospodářskou krizí a omezením výdajů státního rozpočtu v roce 1997 se podíl mezd zaměstnanců s vyšším a vysokoškolským vzděláním zmenšil (5). Zaměstnanců s nižším vzděláním se tento hospodářský pokles nijak nedotkl. Pokles reálných mezd v roce 1998 se tak zřejmě nejvíce dotkl právě zaměstnanců s vyšším vzděláním. V následujících letech se už situace stabilizovala a průměrné mzdy zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v letech 1999 – 2002 rostly rychleji než skupinám s nižším dosaženým vzděláním. V posledních letech se tento vývoj opět mírně obrátil a v roce 2005 tak vysokoškolské vzdělání zvyšovalo mzdy oproti maturitnímu o 67%. V roce 2004 výrazněji rostly průměrné mzdy u zaměstnanců s vyšším, pomaturitním vzděláním.
Nadprůměrné mzdy po celé sledované období, vedle těchto dvou vzdělanějších skupin, dostávali také zaměstnanci s maturitou. Jejich mzdy však rostly stále stejným tempem jako celkové průměrné mzdy a udržovaly si tak svůj stálý mírný nadprůměr.
Podprůměrné mzdy pak dostávali zaměstnanci bez maturity a hlavně zaměstnanci pouze se základním vzděláním. Po celé sledované období byl zaznamenáván pomalejší růst 41
průměrných mezd u zaměstnanců bez maturity než byl celkový průměrný růst. To dokládá i fakt, že v roce 1996 dosahovala průměrná mzda těchto zaměstnanců úrovně 85% celkové průměrné mzdy, ale v roce 2005 to bylo již jen 78%. U zaměstnanců se základním vzděláním tento poměr mírně vzrostl v roce 2000, ale následně jen mírně klesal.
Tento vývoj je však dán pouze aritmetickými průměry, kde není brán zřetel na diferenciaci mezd. Diferenciace mezd stoupá se stupněm vzdělání. Z toho vyplývá že pokud bychom srovnávali mzdy podle mediánu, rozdíl mezi mzdami vysokoškoláků a ostatních skupin by nebyl tak velký. Mzdové rozdělení vysokoškoláků má totiž značné zešikmení v důsledku velmi vysokých mezd části zaměstnanců této kategorie (5). Mzdy nejhůře placených vysokoškoláků však mohou být značně menší než mzdy nejlépe placených zaměstnanců se základní školou.
Vyšší vzdělání tedy automaticky nemusí znamenat vyšší mzdu. Přesto je ale stupeň dosaženého vzdělání faktorem, který mzdu ovlivňuje nejvyšší měrou, což dokládají data ze sledovaného období.
42
5.3 Mzdy podle zaměstnání S faktorem vzdělání a jeho vlivem na mzdy souvisí také třídění podle zaměstnání, vyjádřené Klasifikací zaměstnání ( KZAM)5. Mzdy v hlavních třídách zaměstnání ukazuje tabulka. Data jsou získána strukturální statistikou.
Tabulka 9 - Mzdy podle zaměstnání (KZAM) 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
22 341
23 171
26 441
28 031
30 678
32 750
37 191
40 047
42 018
43 583
15 646
15 629
16 756
17 644
19 375
21 529
24 048
26 166
27 198
28 979
11 661
13 150
13 995
14 982
16 068
17 549
19 343
20 780
22 153
23 641
9 626
10 694
11 121
11 750
12 748
13 794
14 724
15 707
16 442
17 498
8 044
9 342
8 533
9 102
9 898
10 666
12 253
12 721
12 956
13 718
7 978
8 961
9 111
9 445
10 107
10 839
11 596
12 063
13 090
13 547
9 936
11 354
12 246
12 553
13 512
14 257
15 281
16 260
16 965
17 824
obsluha strojů a zařízení
9 519
10 982
11 674
12 255
13 068
13 745
15 088
16 106
16 943
17 624
pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
6 823
7 546
7 936
8 326
8 994
9 506
10 601
11 355
11 831
12 261
Celkem
11 069
12 572
13 361
14 097
15 187
16 353
18 133
19 510
20 545
21 674
zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci vědečtí a odborní duševní pracovníci techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci nižší administrativní pracovníci provozní pracovníci ve službách a obchodě kvalifikovaní dělníci v zeměd., lesnictví a ryb. řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé
Pramen: pro roky 1996 – 2001:Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM, věku a pohlaví zaměstnanců [online], ČSÚ, dostupné z: ; pro rok 2002: A1 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví [online] , ČSÚ, dostupné z ; pro rok 2003: A1 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví, [online], ČSÚ, dostupné z ; pro rok 2004: A1 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z ; pro rok 2005: A1 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z
Z tabulky jsou patrné obrovské rozdíly průměrných mezd v hlavních třídách zaměstnání. Mezi nadprůměrné, z hlediska výše průměrných mezd, patří první tři třídy, zbylých šest vykazuje mzdy podprůměrné. Je také patrné odstupňování podle vzdělání, zaměstnanci v první třídě mají většinou vysokoškolské vzdělání, v poslední třídě pak převažuje pouze 5
Základním metodickým principem klasifikace je vytvoření strukturální dekadické soustavy, zahrnující pracující obyvatelstvo podle jeho zaměstnání. Klasifikace definuje zaměstnání jako soubor úkolů a povinností, které jsou vykonávány jednou osobou. Seskupuje dohromady zaměstnání v souhrnnějších hlavních třídách podle podobnosti typů vykonávaných prací a na základě podobnosti kvalifikací požadovaných k plnění úkolů a povinností v zaměstnání. – (http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodicke_principy_klasifikace_kzam)
43
základní vzdělání. První tři třídy svůj mzdový náskok udržovaly po celé sledované období, naopak poslední třída na tom byla vždy ve výši průměrné mzdy nejhůře. Pro lepší orientaci ve vývoji využiji tabulky s procentními ukazateli.
Tabulka 10 - Procentní podíly mezd v jednotlivých třídách na celkové průměrné mzdě 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
202
184
198
199
202
200
205
205
205
201
141
124
125
125
128
132
133
134
132
134
105
105
105
106
106
107
107
107
108
109
87
85
83
83
84
84
81
81
80
81
73
74
64
65
65
65
68
65
63
63
72
71
68
67
67
66
64
62
64
63
90
90
92
89
89
87
84
83
83
82
obsluha strojů a zařízení
86
87
87
87
86
84
83
83
82
81
pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
62
60
59
59
59
58
58
58
58
57
zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci vědečtí a odborní duševní pracovníci techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci nižší administrativní pracovníci provozní pracovníci ve službách a obchodě kvalifikovaní dělníci v zeměd., lesnictví a ryb. řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé
Pramen: Vlastní výpočty podle: pro roky 1996 – 2001:Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM, věku a pohlaví zaměstnanců [online], ČSÚ, dostupné z: ; pro rok 2002: A1 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví [online] , ČSÚ, dostupné z ; pro rok 2003: A1 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví, [online], ČSÚ, dostupné z ; pro rok 2004: A1 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z ; pro rok 2005: A1 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z
Vývoj vyjádřený procentním podílem poukazuje na další souvislosti vlivu ekonomické recese v letech 1997 – 1998. V roce 1997 byl zaznamenán velký pokles podílu průměrných mezd v prvních dvou hlavních třídách klasifikace zaměstnání. Tedy zejména u zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a u vědeckých a odborných pracovníků. Podíl u nižších tříd KZAM však zůstal zachován. V následujícím roce však došlo k poklesu podílu u provozních pracovníků ve službách a obchodě, tedy v páté hlavní třídě KZAM. Pokles příjmů v předchozím roce se totiž projevil i na výdajích obyvatelstva za zboží a služby a se zpožděním i na mzdách zaměstnanců tohoto sektoru (5).
V dalších letech byl již vývoj plynulý bez výraznějších výkyvů. Průměrné mzdy rostly nejvíce prvním třem hlavním třídám KZAM. Naopak procentní podíl mezd klesal všem ostatním 44
třídám. Největší pokles zaznamenala právě třída provozních pracovníků ve službách a obchodě, jejíž mzdová úroveň po roce 1998 již zůstala stejná. Oproti roku 1996 byl na konci sledovaného období zaznamenán pokles procentního podílu mezd o 10%. Nejvyšší procentní růst pak zaznamenala třída KZAM 3, techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, která si za sledované období polepšila o 4% oproti celkové průměrné mzdě.
Vývoj mezd podle zaměstnání tak opět potvrdil velký vliv vzdělání na výši průměrných mezd. Nově také objasnil vývoj mezd v době hospodářské recese.
45
5.4 Mzdy mužů a žen Muži a ženy mají v podmínkách ČR značně odlišnou strukturu zaměstnanosti, to znamená že pracovní místa jsou značně segmentována na mužská a ženská . Důsledkem je pak značný rozdíl mezi průměrnými mzdami mužů a žen. Vývoj mezd mužů a žen v porovnání s celkovou průměrnou mzdou znázorňují následující tabulky. Zdrojem dat je opět strukturální statistika.
Tabulka 11 - Vývoj mezd mužů a žen 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Celkem 11 069 12 572 13 361 14 097 15 187 16 353 18 133 19 510 20 545 21 674 Muži 12 245 14 166 15 323 16 109 17 251 18 481 20 404 21 983 23 044 24 271 Ženy 9 449 10 730 11 036 11 793 12 641 13 755 15 217 16 404 17 256 18 221 Celkem index 113,6 106,3 105,5 107,7 107,7 110,9 107,6 105,3 105,5 Muži index 115,7 108,2 105,1 107,1 107,1 110,4 107,7 104,8 105,3 Ženy index 113,6 102,9 106,9 107,2 108,8 110,6 107,8 105,2 105,6 Pramen: Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM, věku a pohlaví zaměstnanců [online], ČSÚ, dostupné z (roky 1996 - 2001) A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2002); A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2003); A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2004); A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2005)
Tabulka 12 – Procentní podíly průměrných mezd mužů a žen na celkové průměrné mzdě 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Muži 110,6 112,7 114,7 114,3 113,6 113,0 112,5 112,7 112,2 112,0 Ženy 85,4 85,3 82,6 83,7 83,2 84,1 83,9 84,1 84,0 84,1 Pramen: vlastní výpočty podle: Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM, věku a pohlaví zaměstnanců [online], ČSÚ, dostupné z (pro roky 1996 - 2001); A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2002); A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2003); A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2004); A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z (pro rok 2005)
Podle obou tabulek je zřejmé, že po celé sledované období měly ženy průměrné mzdy nižší než muži. V průběhu tohoto období můžeme také sledovat procentní nárůst mezd mužů oproti celkové průměrné mzdě a zároveň pokles procentního podílu mezd žen. V roce 1996 byl 46
tento podíl u mezd mužů 110,6 %, zatímco v roce 2005 112 %. U žen to bylo v roce 1996 85,4 % a v roce 2005 84,1. Jak je vidět i z těchto čísel, vývoj byl spíše pozvolný.
Výjimkou byly opět roky 1997 – 1998, kdy vlivem hospodářské recese mzdy žen rostly značně pomaleji než mzdy mužů. Dopad recese byl tedy statisticky vyšší na mzdy žen než na mzdy mužů. V následujícím období se pak rozdíl mezi mzdami mužů a žen lehce zmenšoval.
Podle počátečního a konečného podílu mezd mužů a žen na celkové mzdě se může zdát že pozice žen byla v roce 2005 horší než v roce 1996. Je však třeba brát zřetel na jeden důležitý fakt, mzdy mužů jsou mnohem více diferenciované než mzdy žen. Diferenciaci mezd mužů způsobuje opět skupina zaměstnanců pobírajících velmi nadprůměrné mzdy. U žen je zaměstnanců s podobnými mzdami výrazně méně. Proto mohou být ukazatele aritmetických průměrů zkreslené a je tedy vhodné použít ukazatele mediánu. Následující tabulka vyjadřuje procentní podíly mediánů mezd mužů a žen na celkovém mediánu.
Tabulka 13 – Procentní podíly mediánů mezd mužů a žen na celkovém mediánu
Muži
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
109,0
110,7
113,4
111,7
111,6
110,2
109,0
109,1
109,2
109,0
Ženy 86,0 87,2 85,0 87,3 87,3 88,4 88,4 88,8 88,4 88,5 Pramen: vlastní výpočty podle: ; Analýza trhu práce 1993 až 2005 – oddíl 4. Mzdy [online], ČSÚ, dostupné z ; VÝVOJ MEZD V LETECH 1993 – 2004, část Mzdy mužů a žen a jejich vývoj [online], ČSÚ, dostupné z ; A17.1 Mediány hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd KZAM, věku a pohlaví zaměstnanců (2002 – 2005) [online], ČSÚ, dostupné z
Mediány mezd mužů a žen se za sledované období sobě přibližují. Podle této tabulky můžeme říci, že situace žen byla v roce 2005 naopak lepší než v roce 1996. V roce 1996 byl podíl u žen 86 %, zatímco v roce 2005 již 88,5 %. U mužů tento podíl byl na počátku i na konci období stejný. Vývoj byl tedy opačný než v případě ukazatele průměrných mezd.
Mediánové ukazatele jsou vzhledem k odlišné struktuře mezd mužů a žen objektivnější. Značí nám, že pro prostřední zaměstnance se rozdíl mezi mužskými a ženskými mzdami zmenšuje.
Na závěr lze tedy říci, že přestože průměrná mzda žen stále více zaostává za mzdou mužů, pro většinu zaměstnanců se mzdové rozdíly mužů a žen naopak zmenšují. 47
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat mzdový vývoj v ČR. Postupem, který jsem naznačil v úvodu práce, jsem se snažil nalézt závěry, které celkový vývoj co nejvýstižněji charakterizují. Měl jsem také ověřit naplnění hypotézy, že transformace české ekonomiky měla vliv na vývoj mezd.
Z celkového pohledu byl mzdový vývoj v ČR ve sledovaném období značně rozkolísaný. Mezi roky 1993 a 1996 byl zaznamenáván, i v důsledku transformace ekonomiky, velký růst nominálních mezd. Mzdový vývoj byl také ovlivněn celkovým výkonem ekonomiky, což dokazuje pokles růstu v letech 1997 a 1998. V následujícím období byl již vývoj stabilnější. Nominální mzdy rostly neustále po celé sledované období, reálné mzdy poklesly jen v roce 1998. Celkově se zvyšovala míra diferenciace mezd, zejména v důsledku nadprůměrného růstu nejvyšších mezd a podprůměrného růstu mezd nejnižších. Výsledkem je tak stále větší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mezd.
Celkové trendy v distribuci mezd lze pozorovat i v meziodvětvovém srovnání. V roce 1993 byly jen malé rozdíly mezi mzdovou úrovní v různých odvětví. V následujících letech se však mzdy v jednotlivých odvětvích začaly vyvíjet rozdílně. Nejdynamičtěji se mzdy vyvíjely v odvětví finančního zprostředkování, obchodu, dopravy. Naopak nejpomalejší růst mezd zaznamenala odvětví jako zemědělství a stavebnictví. Tento vývoj tak odráží změny ve struktuře ekonomiky, kde se také stále více na trhu práce uplatňuje tržní mechanismus.
Hlavním rysem mzdového vývoje na regionální úrovni je stále větší rozdíl v úrovni mezd v hlavním městě a v ostatních krajích. Vysoká mzdová úroveň v Praze pak způsobuje to, že mzdy v ostatních krajích jsou pod celorepublikovým průměrem. V jednotlivých krajích je pak vývoj mezd poměrně rovnoměrný bez větších výkyvů.
Díky datům ze strukturální statistiky můžeme, vedle vývoje celkové distribuce mezd, sledovat také vývoj mezd různých skupin obyvatel. Z věkového hlediska je pak v průběhu sledovaného období viditelné postupné narušování systému odměňování podle věku, kdy nejstarší zaměstnanci měli nejvyšší mzdy. Do popředí se tak dostává střední generace.
48
Jako klíčový na mzdovou úroveň se ukázal faktor vzdělání zaměstnance. Důležitý poznatek z oddílu vývoje mezd podle zaměstnání je ten, že pokles tempa růstu mezd v roce 1997 se nejvíce dotkl zaměstnanců s vyšším vzděláním.
Tento závěr potvrdil i mzdový vývoj z hlediska zaměstnání, což se vzděláním také souvisí. Z vývoje mezd podle zaměstnání totiž vyplývá, že pokles tempa růstu v roce 1997 se nejvíce dotkl zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a vědeckých a odborných pracovníků, tedy skupin s nejvyšším vzděláním. Situace je ale z tohoto hlediska zajímavá i v následujícím roce, kdy došlo k poklesu růstu mezd u provozních pracovníků ve službách a obchodě. Pokles příjmů v předchozím roce se totiž zřejmě projevil i na výdajích obyvatelstva za zboží a služby a se zpožděním i na mzdách zaměstnanců tohoto sektoru.
Z vývoje z hlediska pohlaví je patrný stále větší rozestup v průměrných mzdách mužů a žen. V porovnání mediánů však je trend opačný. To je způsobeno vyšší diferenciací mezd mužů. Pro většinu pracovníků se tak mzdy mužů a žen sbližují, přesto že průměrná mzda mužů se průměrné ženské mzdě stále vzdaluje.
Jako částečné nenaplnění cíle práce, by mohl být považován fakt, že data ze strukturální statistiky neodpovídala celému zvolenému období. Domnívám se ale, že pokud by strukturální mzdová šetření byla prováděna už od roku 1993, žádné výrazné rozdíly by to pro závěry práce neznamenalo.
Z daných zjištění je patrné že hypotézy, které jsem formuloval v úvodu práce byly naplněny. Tedy že mzdový vývoj ve sledovaném období byl ovlivněn transformací ekonomiky. Nejvýraznější případy jsem popsal výše.
Věřím, že se mi v této bakalářské práci podařilo úspěšně analyzovat vývoj mezd v ČR a splnit tak vytyčený cíl.
49
Seznam použité literatury a dalších zdrojů 1. SAMUELSON, P.A., NORDHAUS, W.D.; Ekonomie, z anglického originálu přeložil kolektiv překladatelů, 1. vyd. Praha: Svoboda, 1991, 1011 s. ISBN 80-205-0192-4 2. HOLMAN, R. Ekonomie. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s. ISBN 80-7179-255-1 3. FUCHS, K., TULEJA, P.; Základy ekonomie, Praha: Ekopres, 2003, 347 s. ISBN 8086119-74-2 4. SLANÝ, A., a kol.; Makroekonomická analýza a hospodářská politika, 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2003, 375 s., ISBN 80-7179-738-3 5. Analýza trhu práce 1993 až 2005 – oddíl 4. Mzdy [online], ČSÚ, dostupné z 6. ČSÚ: 7. ČSÚ: 8. Tab. 1 Průměrná hrubá měsíční mzda - na fyzické osoby [online], ČSÚ, dostupné z 9. Souhrnné ukazatele národního hospodářství – Statistická ročenka České republiky 2006 [online], ČSÚ, dostupné z 10. Podíly zaměstnanců v % podle výše hrubé měsíční mzdy [online], ČSÚ, dostupné z 11. A11 Podíly zaměstnanců v pásmech hrubých měsíčních mezd podle pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z 12. tabulka B15 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle odvětví - oddíly OKEČ [online], ČSÚ, dostupné z 13. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v civilním sektoru národního hospodářství podle NUTS 3 a NUTS 4 (na fyzické osoby) (1995-2001) [online], ČSÚ, dostupné z
50
14. Časové řady krajských ročenek [online], ČSÚ, dostupné z 15. Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM, věku a pohlaví zaměstnanců [online], ČSÚ, dostupné z 16. A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z 17. A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z 18. A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z 19. A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z 20. Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd v letech 1996-2001 u zaměstnanců s počtem placených hodin 1700, resp. 1592, a vyšším v třídění podle vzdělání a pohlaví zaměstnanců [online], ČSÚ, dostupné z 21. A4 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z 22. A4 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z
51
24. A4 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z 26. A1 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví [online] , ČSÚ, dostupné z 27. A1 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví, [online], ČSÚ, dostupné z 29. pro rok 2005: A1 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví [online], ČSÚ, dostupné z 30. ČSÚ: 31. Vývoj mezd v letech 1993 – 2004, část Mzdy mužů a žen a jejich vývoj [online], ČSÚ, dostupné z 32. A17.1 Mediány hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd KZAM, věku a pohlaví zaměstnanců (2002 – 2005) [online], ČSÚ, dostupné z 33. ČSÚ:
52
Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 – Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd v ČR v letech 1993 - 2006..............9 Tabulka 2 - Mzdy v porovnání s vybranými ukazateli .............................................................10 Tabulka 3 – Mzdová diferenciace.............................................................................................11 Tabulka 4 - Průměrné mzdy podle odvětví OKEČ..................................................................15 Tabulka 5 - Mzdy v krajích.......................................................................................................23 Tabulka 6 - Průměrné mzdy podle věkových skupin ...............................................................30 Tabulka 7 - Průměrné mzdy podle dosaženého vzdělání .........................................................32 Tabulka 8 - Procentní podíly mezd podle vzdělání na celkové průměrné mzdě ......................33 Tabulka 9 - Mzdy podle zaměstnání (KZAM) .........................................................................35 Tabulka 10 - Procentní podíly mezd v jednotlivých třídách na celkové průměrné mzdě ........36 Tabulka 11 - Vývoj mezd mužů a žen ......................................................................................38 Tabulka 12 – Procentní podíly průměrných mezd mužů a žen na celkové průměrné mzdě ....38 Tabulka 13 – Procentní podíly mediánů mezd mužů a žen na celkovém mediánu ..................39
Graf 1 – Distribuce mezd v letech 1996, 2000, 2005 ...............................................................13 Graf 2 - Vývoj mezd ve vybraných odvětvích..........................................................................22
53
Přílohy Tabulka 14 - Struktura zaměstnanosti a mzdy za rok 2005 v odvětvích (OKEČ)
Odvětví
VŠPS
Výkaznictví ČSÚ
Podíly
Podíly
zaměstnanců zaměstnanců
A,B Zemědělství, lesní hosp., Rybolov C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, E vody F Stavebnictví
Průměrná
Medián
Variační
mzda
zaměstnanců
mzda
mezd
koeficient
(Kč)
(%)
(Kč)
(Kč)
(%)
100,00 3,98 1,03 27,21
100,00 3,77 1,37 32,56
19 024 13 902 22 502 17 854
100,00 3,52 1,43 33,70
21 674 16 046 25 104 20 300
18 589 14 677 22 716 17 677
77,90 44,89 54,19 70,46
1,61
1,80
24 119
2,25
24 382
21 210
65,39
9,62 12,90 3,81 7,55 2,03
5,06 8,80 1,56 7,89 1,98
18 933 18 949 13 434 20 561 37 366
5,89 9,67 1,78 7,73 2,08
21 911 21 936 14 872 23 753 40 165
18 660 16 898 12 204 19 635 28 714
82,06 94,74 81,12 80,92 110,33
6,05
6,61
21 097
7,28
24 699
19 692
93,01
6,99 6,23
9,12 8,83
22 299 17 186
8,44 7,20
23 963 20 181
22 534 19 819
36,77 45,54
6,89
7,13
17 511
6,40
19 697
17 452
53,06
3,98
3,52
15 716
2,62
18 136
16 344
56,65
G Obchod a opravy H Ubytování a stravování I
Podíly
(%)
(%) A-O C E L K E M
Strukturální mzdová statistika
Průměrná
Doprava,sklad. a spoje
J
Finanční zprostředkování Činnosti v oblasti nemovitostí a K pronájmu, podnikatelské činnosti L Veřejná správa M Vzdělávání Zdravotní a soc. péče, veterinární N činnosti Ostatní veřejné, soc. a osobní O služby
Pramen: Analýza trhu práce 1993 až 2005 – oddíl 4. Mzdy [online], ČSÚ, dostupné z
Tabulka 15 - Podíly zaměstnanců, placený čas a mzdy za rok 2005 v třídění podle krajů KRAJ Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
Podíly zaměstnanců (%) 22,41 8,94 5,40 5,25 2,51 6,04 3,74 4,74 4,30 4,63 10,60 5,39 5,03 11,03
Placený čas h/měs. 173,0 172,4 173,3 172,5 170,3 171,1 172,3 172,1 172,4 172,4 172,8 171,2 172,4 170,1
Průměrná mzda Kč 28 260 21 579 19 333 20 253 18 583 19 677 19 327 19 429 19 105 18 715 20 272 19 351 19 786 19 838
Medián Podíl průměr Variační mezd ku mediánu koeficient Kč (%) (%) 23 188 121,9 91,2 18 956 113,8 67,9 17 284 111,9 59,3 18 500 109,5 59,3 16 541 112,3 60,1 17 749 110,9 63,6 17 535 110,2 54,7 17 287 112,4 62,7 16 880 113,2 63,2 16 960 110,4 60,8 17 557 115,5 68,1 17 088 113,2 72,6 17 423 113,6 60,5 18 077 109,7 63,5
Pramen: Analýza trhu práce 1993 až 2005 – oddíl 4. Mzdy [online], ČSÚ, dostupné z
54
55
Tabulka 16 - Procentní přírůstky mezd podle OKEČ 1993
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 A Zemědělství, myslivost, lesnictví 115 117 114 109 108 104 107 109 103 103 109 106 B Rybolov a chov ryb 120 109 102 101 107 105 108 101 109 C - E PRŮMYSL CELKEM 117 118 118 112 111 107 107 107 106 106 108 105 F Stavebnictví 117 116 115 111 108 105 106 108 107 107 107 105 G Obchod, opravy 123 114 118 123 113 108 110 108 107 104 107 104 H Ubytování a stravování 114 122 115 98 108 107 109 111 104 103 105 103 I Doprava, skladování a spoje 120 121 120 115 112 108 109 108 107 106 106 106 J Finanční zprostředkování 117 116 117 114 113 109 111 114 108 105 107 105 K Nemovitosti a pronájem 123 120 118 112 111 110 104 109 107 105 107 108 L Veřejná správa 120 116 117 103 104 112 102 109 110 108 105 109 M Vzdělávání 120 117 121 105 105 113 102 110 109 112 107 105 N Zdravotnictví a sociální péče 117 116 120 106 103 114 104 114 113 108 103 105 O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 116 116 120 115 108 108 106 107 108 106 106 106 A - O CELKEM 119 119 118 110 109 108 106 109 107 107 107 105 Pramen: vlastní výpočty podle: tabulka B15 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle odvětví - oddíly OKEČ [online], ČSÚ, dostupné z
0
Tabulka 17 – Procentní přírůstky mezd v krajích 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Hl. m. Praha 122 147 119 112 113 110 108 110 96 106 107 107 Středočeský 118 140 118 111 110 109 107 107 102 113 107 105 Jihočeský 118 138 119 110 109 107 106 108 103 105 106 107 Plzeňský 120 144 119 109 108 108 106 109 106 107 106 105 Karlovarský 115 135 116 109 107 108 106 108 104 107 107 103 Ústecký 117 136 117 109 108 107 105 107 104 106 106 108 Liberecký 115 134 119 110 108 109 104 109 107 107 107 105 Královéhradecký 117 137 118 111 109 109 107 107 103 107 107 106 Pardubický 118 140 118 111 109 106 106 108 104 107 107 107 Vysočina 117 139 118 110 109 107 108 110 105 108 107 105 Jihomoravský 119 141 119 111 108 108 102 108 107 108 107 105 Olomoucký 119 137 119 110 109 107 106 108 104 106 108 106 Zlínský 118 139 118 110 109 106 106 109 102 105 107 109 Moravskoslezský 116 136 118 109 108 106 105 108 102 106 107 109 ČR celkem 119 119 118 110 109 108 106 109 107 107 107 105 Pramen: vlastní výpočty podle: Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v civilním sektoru národního hospodářství podle NUTS 3 a NUTS 4 (na fyzické osoby) (1995-2001) [online], ČSÚ, dostupné z ; Časové řady krajských ročenek [online], ČSÚ, dostupné z
1
