Masarykova univerzita v Brně Fakulta sociálních studií

Masarykova univerzita v Brně Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce

Přínosy a vhodnost poskytování příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa v okrese Karviná Ivana Tabarová Magisterská diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Prof. PhDr. Sirovátka Tomáš, CSc. Brno 2008

Čestné prohlášení: Čestně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Přínosy a vhodnost poskytování příspěvků na vytvoření chráněného pracovního místa v okrese Karviná“ napsala samostatně za použití citovaných zdrojů.

…………………………………….. Ivana Tabarová

V Karviné dne 10.6.2008

2

Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu diplomové práce Prof. PhDr. Tomáši Sirovátkovi, CSc. za cenné rady, připomínky a vždy vstřícné jednání během psaní této diplomové práce. Pracovnicím úřadu práce, zejména paní Červené, ale také Ing. Šafránkové (z řad zaměstnavatelů), panu Veselému, paní Kožinové (z řad OSVČ) a všem ostatním, kteří byli velice ochotní a vstřícní. Své rodině za velkou oporu.

3

Obsah Úvod Teoretická část 1 Osoby se zdravotním postižením

7 10 10

1.1 Vymezení potřeb OSZP

13

2 Faktory ovlivňující postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce 2.1 Individuální faktory 2.2 Vnější faktory 2.3 Dílčí shrnutí

15 15 18 21

3 Kvalita práce 4 Sociální integrace

22 24

4.1 Role aktivní politiky zaměstnanosti 4.2 Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa

Metodologická část 5 Metodologie

26 30

34 34

5.1 Výzkumná metoda 5.2 Výzkumná strategie 5.3 Technika sběru empirických dat 5.4 Výběr komunikačních partnerů 5.5 Příprava a záznam dat 5.6 Zkoumaná a datová jednotka 5.7 Operacionalizace

34 34 35 36 36 37 38

Empirická část 6 Interpretace výzkumu

42 42

6.1 Vliv postižení na život jedince a jeho postavení na trhu práce 6.1.1 Jak ovlivňuje zdravotní postižení život jedince ve společnosti? 6.1.1.1 Pohybové bariéry 6.1.1.2 Časová náročnost 6.1.1.3 Specifické potřeby 6.1.1.4 Osobní závislost 6.1.1.5 Postoj společnosti 6.1.2 Jaké je jejich postavení na trhu práce a jaké jsou příčiny jejich selhávání? 6.1.2.1 Diskriminace 6.1.2.2 Předsudky 6.1.2.3 Pracovní místa a region 6.1.2.4 Kvalifikace a dlouhodobá evidence 6.1.2.5 Nastavení nástroje v legislativě 6.1.3 Dílčí shrnutí 6.2 Vliv příspěvku na získání zaměstnání 6.2.1 Jaký význam přikládají zaměstnání osoby se zdravotním postižením? 6.2.1.1 Finanční stránka 6.2.1.2 Vlastní užitečnost 6.2.1.3 Obrana před izolací

4

42 42 43 43 44 44 44 44 45 45 46 47 47 48 48 48 49 49 49

6.2.1.4 Výplň volného času 6.2.2 Ovlivňuje poskytování příspěvku tvorbu pracovních míst? 6.2.2.1 Příspěvek a počet vytvořených míst 6.2.2.2 Vliv příspěvku na zaměstnání a zahájení SVČ 6.2.3 Jak ovlivňují pracovnice úřadu práce zaměstnatelnost osob s postižením? 6.2.3.1 Podpora zaměstnatelnosti osob s postižením 6.2.3.2 Reakce na potřeby zaměstnavatelů 6.2.3.3 Hodnocení úřadu práce ze strany klientů 6.2.4 Dílčí shrnutí 6.3 Kvalita vytvořeného pracovního místa s ohledem na potřeby zdravotně postižených osob 6.3.1 Jaké potřeby uspokojuje zdravotně postiženým osobám práce? 6.3.1.1 Potřeba být v kolektivu a vlastní užitečnost 6.3.1.2 Finanční stránka 6.3.1.3 Smysluplnost a seberealizace 6.3.1.4 Hodnocení potřeb osob s postižením z hlediska praktických zkušeností pracovnic úřadu práce 6.3.2 V čem spatřují zdravotně postižení kvalitu pracovního místa a jak hodnotí kvalitu pracovního místa vytvořeného na základě čerpání příspěvku? 6.3.2.1 Stabilita 6.3.2.2 Odměna za práci 6.3.2.3 Pracovní prostředí 6.3.2.4 Ochrana zdraví při práci 6.3.2.5 Obsah práce 6.3.2.6 Pracovní doba a možnost seberealizace 6.3.3 Dílčí shrnutí 6.4 Motivace adresátů příspěvku, tj. zaměstnavatelů a OSVČ 6.4.1 Čím jsou motivováni zaměstnavatelé k zaměstnání osob se zdravotním postižením a OSVČ k zahájení podnikání? 6.4.1.1 Skutečnosti rozhodné pro výběr zaměstnance 6.4.1.2 Motivace příspěvkem 6.4.1.3 Negativa vs. pozitiva příspěvku 6.4.1.4 Rekvalifikace 6.4.1.5 Další příčiny negativního postoje k čerpání příspěvku 6.4.1.6 Návrhy pro stimulaci 6.4.2 Dílčí shrnutí 6.5 Vliv na sociální integraci s ohledem na jejich potřeby 6.5.1 Je zaměstnání hodnoceno jako prostředek integrace ze strany zdravotně postižených osob? 6.5.1.1 Sociální kontakty 6.5.1.2 Finanční stránka 6.5.1.3 Zájmy 6.5.2 Pomáhá vytvořené pracovní místo integraci? 6.5.3 Dílčí shrnutí

Závěr Seznam použité literatury Anotace

50 50 50 51 52 53 54 54 55 56 56 57 57 57 58

58 58 59 60 61 61 61 62 63 63 63 64 65 71 72 73 74 75 76 76 76 77 77 78

79 84 87

5

Annotation Jmenný a věcný rejstřík Přílohy

88 89 90

Příloha č.1: Operacionalizace Příloha č.2: Scénáře rozhovorů Příloha č.3: Popis komunikačních partnerů Příloha č.4: Podmínky čerpání příspěvku Příloha č.5: Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro zaměstnavatele Příloha č.6: Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro OSVČ

90 94 98 101 103 104

Přínosy a vhodnost poskytování příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa v okrese Karviná (stať) 105

6

Úvod Dnes existují znalosti a dovednosti, které umožňují každé zemi, aby odstranila bariéry, které vylučují postižené lidi ze života jejich společnosti. Každý národ dnes může otevřít všechny instituce i systémy všem lidem. Charta na 80. léta (Winnipeg, Kanada, 1980) Každý člověk ve společnosti touží po uspokojení svých základních potřeb, které naplňují jeho samotné bytí. Bez ohledu na to, zda jsme zdraví či nemocní máme své potřeby a vytýčené cíle, které nás vedou životem a snažíme se jich dosáhnout. Dle Maslowa (1943, in Paulík, 2006) jsou potřeby člověka v hierarchii vedoucí od uspokojování základních fyziologických potřeb, přes potřebu bezpečí, potřebu společenskou, uznání a v neposlední řadě potřebu vlastní seberealizace. Každý člověk by měl mít zabezpečeno právo na uspokojování těchto potřeb. Osoby mající nějaký zdravotní handicap jsou vůči ostatním jedincům ve společnosti znevýhodněny. Zásada rovného zacházení a zákaz diskriminace vůči těmto osobám je základem pro právo Evropské unie a stalo se i součástí právního systému ČR, který je po vstupu ČR do EU podřízen těmto nadnárodním právním normám. Sjednocená Evropa se nyní zaměřuje na tento problém celistvě a snaží se najít cesty, kterými by se k těmto osobám přistupovalo jako k plnohodnotným bytostem, které mají mít stejná práva a stejné šance jako lidé bez omezení. V březnu 2007 podepsalo evropské společenství Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Cílem této úmluvy bylo zajistit postiženým lidem stejný přístup k lidským právům a základním svobodám, jaký má kdokoli jiný. Výsledkem je ochrana 650 milionů lidí se zdravotním postižením na celém světě. Dokument rovněž uznává, že ženy se zdravotním postižením mohou častěji trpět mnohočetnými formami diskriminace, proto se navrhuje přijmout opatření kombinující všeobecné prosazování rovnosti žen a mužů se specifickými opatřeními, která přihlížejí k otázce pohlaví v oblasti zdravotního postižení.1 V rámci sociálního začleňování osob se zdravotním postižením je významná činnost 1

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/070330_b_cs.htm

7

sociální politiky. Hlavním cílem sociální politiky dle Robinsona (2000, in Rákoczyová, 2006) je posílení sociální koheze a vytvoření inkluzivní společnosti. Společnosti, ve které je každý schopen plně participovat a nikdo v ní není omezován nedostatečným politickým vybavením nebo občanskými právy, chybějícím zaměstnáním nebo nedostatečným příjmem či špatným zdravotním stavem nebo nedostatečným vzděláním. Za nejlepší ochranu proti sociálnímu vyloučení je obecně považováno placené zaměstnání, které se promítá do kvality života a umožňuje plnou participaci v dalších společenských systémech. Placené zaměstnání představuje významnou oblast sociálního začlenění, i když samo o sobě není zárukou začlenění do společnosti. Pracovní trh představuje především integraci ekonomickou, která je však spojena s řadou sociálněpsychologických účinků. Pro některé zdravotně postižené občany může být začlenění na otevřený pracovní trh vzhledem k jejich omezené pracovní schopnosti obtížné. V těchto případech jsou významné především sociální funkce státu v podobě sociálních dávek (jako ochrana proti chudobě) nebo vytváření pracovních míst v chráněných dílnách, podpora sociálních služeb (např. poskytování různých zvýhodnění držitelům průkazu ZTP nebo ZTP/P, což je např. bezplatná městská doprava, finanční příspěvky), legislativní činnost, ale také činnost neziskových organizací, které se snaží hájit a prosazovat lepší postavení osob se zdravotním postižením ve společnosti.2 Sociální integrace osob se zdravotním postižením je velice významná vzhledem k jejich narůstajícímu počtu v souvislosti se stárnutím popoulace. Tato práce se bude věnovat otázce vhodnosti nastavení příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa v okrese Karviná a jeho přínosům pro osoby zdravotně postižené. Jedná se o jeden z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti, jehož cílem je uspokojit potřeby zdravotně postižených osob a podpořit jejich začlenění na trh práce. Téma bylo vybráno z toho důvodu, že je v tomto městě vysoká nezaměstnanost. Zajímalo nás, jak dokáže aktivní politika řešit situaci osob, které mají svou pozici na trhu práce ztíženou dvakrát, zdravotním stavem a regionem, ve kterém žijí. Cílem je zodpovězení hlavní výzkumné otázky: „Je příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa vhodný pro sociální integraci zdravotně postižených osob na trh práce a jaké jsou jeho přínosy pro tyto osoby?“ 2

ZTP - zvlášť těžce postižený, ZTP/P – zvlášť těžce postižený s průvodcem

8

Příspěvek je poskytován příslušným úřadem práce zaměstnavatelům, kteří vytváří pracovní místo, pro umístění osoby se zdravotním postižením nebo je poskytován osobě se zdravotním postižením na podporu samostatného zaměstnávání, tedy na zahájení výkonu činnosti jako osobě samostatně výdělečně činné. 3 Tato forma příspěvku by měla zaměstnavatele motivovat k vyšší míře zaměstnávání osob s postižením a také by měla být motivem pro osoby samotné k zahájení podnikání. Problémem však mohou být jeho přísně nastavená kritéria, která mohou případné adresáty od jeho čerpání odrazovat. Našim cílem bude zejména získat poznatky od osob, které příspěvek čerpaly nyní nebo v minulosti a vyvodit možné bariéry, které v jeho čerpání existují. Chceme také svou pozornost zaměřit na kvalitu pracovních míst, která jsou v souvislosti s čerpáním příspěvku vytvořena a dále zhodnotit, jaké přínosy to pro osoby zdravotně postižené představuje. Získané poznatky by měly sloužit poskytovatelům těchto příspěvků, ke zhodnocení smysluplnosti jejich nabízení. Nemusí jít o vyloučení poskytování této podpory. Může jít o podnět, jak odstranit nedostatky a přizpůsobit příspěvek regionálním podmínkám. Dalším využitím může být jejich rozpracování a použití pro tvorbu argumentačních materiálů, které mohou být podkladem pro návrhy na příslušné legislativní změny.

3

Viz zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 9 odst. 2 a 3 Osoba samostaně výdělečně činná/OSVČ/ - osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku alespoň 15 let a vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Samostatná výdělečná činnost/SVČ/ - výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí podnikání v zemědělství, provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost, činnost společníka v.o.s. nebo komplementáře k.s., výkon umělecké nebo tvůrčí činnosti na základě autorských vztahů, výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, činnost mandatáře konané na základě mandátní smlouvy dle obchodního zákoníku. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů se vždy považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona a rozhodce podle zvláštních právních předpisů. Činnost je vykonávaná vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu.

9

Teoretická část 1 Osoby se zdravotním postižením Termínem „postižení“ může být označována řada různých omezení. Jedná se o postižení lidí, které může být tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované, a které se u lidí může vyskytovat od narození, nebo se u nich může objevit v průběhu jejich života a jejich trvání může být přechodné nebo trvalé. Podobně je zdravotní postižení uvedeno také v zákoně o sociálních službách, ve kterém je dále uvedeno, že dopady postižení činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby.4 V zákoně o zaměstnanosti je osoba se zdravotním postižením definována jako fyzická osoba:5 -

s těžším zdravotním postižením, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána plně invalidní

-

osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána částečně invalidní

-

která je rozhodnutím úřadu práce uznána osobou zdravotně znevýhodněnou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (schopnost těchto osob k výkonu soustavného zaměstnání či k jiné výdělečné činnosti jsou podstatně omezeny).6

Víšková (2005) poukazuje, že neexistuje jednotná definice osob se zdravotním 4

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 3 pís.g) Termínem zdravotní postižení je označováno tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby 5 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 67 6 Viz zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojistění, § 44 odst. 1 a 2, § 39 odst. 1 a 2 Částečný invalidní důchod - pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Plný invalidní důchod - pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práci odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

10

postižením, která by jednoznačně vymezila okruh těchto osob. V rámci právních předpisů ČR, podle ní dochází k odlišnému způsobu posuzování zdravotního stavu. Potřebu jasné a jednotné definice spojuje s nezbytností pro vymezení způsobu prosazování opatření ve prospěch této skupiny. Tato nejednotnost je také na evropské úrovni, kde se vedou diskuze, zda vycházet z tzv. medicínského či sociálního modelu zdravotního postižení. Medicínský model – vychází z myšlenky, že to, co brání osobám se zdravotním postižením plné participaci ve společnosti, je především jejich zdravotní postižení samotné. Problémem tohoto pojetí je věnování pozornosti především léčbě zdravotního postižení, než posilování jejich integrace a rovnoprávnosti. Sociální model - poukazuje, že to co zdravotně postižené omezuje, není jejich zdravotní postižení samotné, ale jedná se o bariéry vnějšího prostředí. Koncepce zdravotního postižení je založena především na rovných právech, na principu sociálního začlenění a posílení ekonomické nezávislosti těchto osob. Určitá snaha o sjednocení pojmů, které označují zdravotně postižené osoby, vedla v roce 1980 ke stanovení Mezinárodní klasifikace poruch, omezení a handicapů Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Vymezila jej v definování těchto pojmů: Vada (Impairment) – jakákoliv ztráta nebo abnormalita psychologické, fyziologické nebo anatomické struktury nebo funkce Postižení (Disability) – jakákoliv omezení nebo ztráta (vyplývající z vady) schopnosti jednat a provádět činnosti způsobem nebo v mezích, které se pro lidskou bytost považují za normální Znevýhodnění (Handicap) – nevýhoda vyplývající pro jedince z jeho vady nebo postižení, která omezuje nebo znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro tohoto jedince normální vzhledem k jeho věku, pohlaví, sociálním a kulturním činitelům.

Zdravotně postižené osoby jsou velmi heterogenní skupinou, i když je tak laická veřejnost nevnímá. Jejich rozdílnost je dána zejména: -

mírou zdravotního postižení z medicínského hlediska dle lékařské diagnostiky

-

vznikem zdravotního postižení - vrozené vady nebo jako následek např. nemoci, úrazů a jiné. Situace osob, u kterých nastane zdravotní omezení během jejich života se považuje všeobecně za mnohem složitější, neboť je pro tyto osoby

11

existenčně nutné vyrovnat se nejprve psychicky se ztrátou plného zdraví, ale také se značnými obtížemi, které s touto ztrátou souvisí např. s možnou ztrátou zaměstnání, přechodu do částečné či plné invalidity a s tím spojeným pracovním omezením. -

délkou trvání zdravotního postižení - přechodné nebo trvalé

-

pohlavím, věkem - podobně jako pro celou populaci je i pro osoby zdravotně postižené charakteristické zastoupení starších osob, pouze jedna čtvrtina osob se zdravotním postižením je mladší 45 let viz Rákoczyová (2006, Integrace zdravotně postižených na trhu práce)

-

mírou vzdělání - která je u těchto osob výrazně horší, než v populaci jako celku. Středoškolského vzdělání s maturitou dosahuje pouhá polovina z nich viz Rákoczyová (2006, Integrace zdravotně postižených na trhu práce).

Přístup společnosti k těmto lidem se také neustále vyvíjí. V minulosti převažovala snaha kompenzovat těmto osobám spíše materiální nedostatky spojené se ztrátou pracovní schopnosti či pracovním omezením a byl kladen daleko menší důraz na jejich integraci než dnes. V současné době se na tyto osoby nahlíží komplexněji, co se týče jejich potřeb a práv. Pozornost je zaměřována na vyrovnávání podmínek a příležitostí, které mají vést k jejich plné integraci s přihlédnutím k nemožnosti překonání některých objektivních aspektů zdravotního postižení.

Dle Novosada (1997) se hodnotí určitá vývojová úroveň společnosti, dle toho, jaký postoj má společnost k těmto osobám, což je výrazem jejich tolerance. Stále se do jejich hodnocení mísí řada předsudků a stereotypů, které jsou dány jejich malou informovaností o jednotlivých postiženích. Život jedince se zdravotním postižením je podle něj ovlivněn objektivními a subjektivními faktory, z nichž některé je možné změnit a jiné jsou neměnné a můžeme u nich pouze zmírnit jejich negativní působení. Mezi subjektivní řadí, zdravotní stav a jeho omezení, osobnostní rysy jedince (souhrn vrozených dispozic), vlastní sebehodnocení (ve vztahu ke zdravotnímu znevýhodnění a k reálným možnostem dosahování životních cílů), schopnost jedince zvládnout nepříznivou životní situaci, vnější vlivy (na kterých je jedinec závislý, tj. rodina či osobní zázemí a užší sociální prostředí - komunita). Objektivními faktory jsou společenské vědomí (postoje k postižené populaci a existujícímu sociálnímu stigmatu),

12

stav životního prostředí (podíl četnosti výskytu postižené populace vlivem stavu životního prostředí a jeho působení na patogenezi člověka). Další jsou ty, které mají přímý vliv na existenci a život těchto lidí, tj. toxikace (prostředí, změny klimatu), sociální politika, vzdělávací politika (zprostředkování výchovy, vzdělání a profesní příprava), politika zaměstnanosti (zejména vytváření pracovních míst), vlastní životní prostor a v něm existující bariéry (technické, dopravní, kounikační, architektonické) a sociální služby (kompenzace omezení vyplývajících ze zdravotního stavu a pomoc k uspokojení jejich potřeb).

1.1 Vymezení potřeb OSZP Pochopení významu potřeb je důležité pro pochopení lidského chování, jak uvádí Paulík (2006).7 Z těchto důvodů mnoho psychologů považuje potřeby za klíčové a vidí v nich primární zdroj každého motivovaného projevu člověka. Obecně je u člověka vyvolávaný motiv potřeby, pokud člověk pociťuje, že má něčeho přebytek nebo naopak nedostatek. Člověk však nevyvolává vždy jen stav původní, ale snaží se dosáhnout i věcí nových. Snaží se o získání nových poznatků, stimulů, zkušeností, dovedností apod. U osob zdravotně postižených se nejedná o jiné druhy potřeb, tak jak jsou společností vnímány. Tyto osoby mají také potřebu zabezpečení své existence, začlenění se do společnosti (kolektivu), potřebu být užitečný apod., ale cesta k jejich uspokojení je značně složitější a mnohdy se neobejdou bez pomoci svého okolí. Nelze také specificky vytýčit potřeby pro osoby zdravotně postižené, neboť jsou individuální, tak jako v celé „zdravé“ společnosti. V rámci péče o znevýhodněné osoby se často hovoří o zpřístupnění či vyrovnání příležitostí. Vojtová (2005) uvádí, že negativní důsledky zdravotního postižení lze zmírnit vstřícnými kroky a opatřeními, jimiž společnost umožňuje zlepšit kvalitu života těchto lidí. Jednou z možných cest je podpora jejich samostatnosti prostřednictvím práce. Placené zaměstnání zajišťuje jedinci příjem, ze kterého je schopen pořídit si prostředky uspokojující existenční potřeby (bydlení, jídlo..), ale je také prostředkem k

7

Potřeby se dělí na: vrozené (pudy – jsou spojovány s biologickým programem uchování lidského života, jsou dědičné, stále a neměnné a pokud se spojují s vrozenými vzorci chování jde o instinkty), další jsou získané (Paulík, 2006).

13

nabývání nových zkušeností, dovedností, seberealizaci, kterou dle Novosada (1997) rozumíme využívání svého nadání a schopností, tedy uplatnění našich přirozených i utvářených dispozic k určité činnosti, práci či sociální aktivitě. V rámci zaměstnání se utváří také nové sociální vztahy mezi jednotlivci dané skupiny či většího kolektivu. Buduje se také vztah k vykonávané profesi a modeluje se i osobnost a vztah k celé společnosti, což je pro samotnou společnost významné. Brožová (2003) v této souvislosti uvádí, že práce naplňuje také představy o sobě samém, které vedou od materiálního zajištění, přes rozvoj osobnosti až k pochopení sociální a přírodní reality. Dle Novosada (1997) se dá předpokládat, že osoby se zdravotním postižením usilují víc o uspokojení potřeby začlenění do společnosti, sociálních vztahů, uplatnění, získání uznání, být potřebný, vlastní seberealizace, než potřeby finanční, neboť jsou alespoň částečně kryty dávkami sociálního systému, tj. invalidními důchody. Z hlediska jejich psychické vyrovnanosti a práva na kvalitní a spokojený život je uspokojení těchto potřeb velice významné. Přílišné problémy spojené se zaměstnáváním mohou vést k jejich úplné rezigranaci a stagnaci, což by mělo negativní vliv na posilování sociální integrace. Nezaměstnanost ohrožuje člověka nejen vyloučením z trhu práce, ale vystavuje ho riziku celkové sociální exkluze. Dle Rodgerse (in Mareš, 2000) je jádrem konceptu sociální exkluze, že se jedinci i celé sociální komunity nepodílejí stejnou měrou jako ostatní na hmotných i nehmotných zdrojích společnosti a na jejich distribuci či redistribuci, což vede k jejich chudobě a sociální či kulturní izolaci. Dochází tak k vydělování jedinců i sociálních kategorií z organizací či komunit, z nichž je společnost složena. Tento proces zbavuje dané osoby práv, ale také povinností, které jsou s tímto členstvím spojena. Znemožňuje vyloučeným jedincům sdílet určité sociální statusy či sociální instituce. „Jedná se o důsledek nerovného přístupu jednotlivců nebo celých skupin obyvatelstva k pěti základním zdrojům společnosti: k zaměstnání, bydlení, sociální ochraně, zdravotní péči a vzdělání.“ (Kotýnková, r. 2000, s. 116, in Sociální exkluze a nové třídy). 8 8

V rámci podpory integrace a vyloučení sociální exkluze osob se zdravotním postižením podnikala EU řadu iniciativ. Byla přijata směrnice EU proti diskriminaci v zaměstnání, byly stanoveny Evropské akční plány o rovných příležitostech osob se zdravotním postižením. Na Evropskou strategii zaměstnanosti bylo věnováno z Evropského sociální fondu 62,5 mld. eur pro období 2000 – 2006 a další 3 mld. eur bylo věnováno na boj proti diskriminaci a podporu rovných příležitostí (viz Evropské fórum zdravotně

14

2 Faktory ovlivňující postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce Dle Rákoczyové (2006) jsou faktory ovlivňující postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce jejich zdravotní stav, situace na trhu práce, efektivita a úsilí sociálních politik (zejména politiky pracovního trhu), míra rozvoje a celkového natavení sociálních služeb. Samotný přístup na pracovní trh je vedle toho ovlivňován také celkovými fyzickými a sociálními podmínkami, což je např. míra odstranění fyzických bariér nebo rozvoj sociální odpovědnosti zaměstnavatele.9

2.1 Individuální faktory Zdravotní stav – schopnost pracovat je u těchto osob ovlivněna typem a mírou zdravotního postižení Věk – vysoký věk je také velice častým jevem, neboť přispívá k mnohým zdravotním omezením. Tento problém však není jen u osob se zdravotním postižením, ale také osoby „zdravé“ ve vyšším věku mají problémy s uplatněním na trhu práce. Vzdělání - nízká kvalifikace je u nich také častým problémem. Bližší popis uvádíme v souvislosti s teorií lidského kapitálu. U těchto osob se často vyskytuje také kumulace handicapů v podobě zdravotního omezení, vysokého věku a nízkého vzdělání.

Teorie lidského kapitálu „Lidský kapitál je soubor znalostí a zručností, kterými disponuje pracovník a který může být pronajat. Tyto znalosti a schopnosti, které pracovník získal ze vzdělání, pracovního výcviku a z vlastní zkušenosti, vytváří určitý druh produktivního kapitálu. Hodnota tohoto kapitálu je určena na pracovním trhu“ (Šimek, 2007, s. 41). V rámci zvažování investic do zvyšování lidského kapitálu jsou dva pohledy. Jednak se jedná o pohled samotného jedince, který chce zvyšovat hodnotu svého lidského postižených, 2008). 9 Dle Kotíkové (in Sirovátka, Mareš, 2003) patří osoby se zdravotním postižením do skupiny špatně umístilelných osob na trhu práce, neboť jejich zdravotní stav vyžaduje speciální podmínky pro výkon práce.

15

kapitálu a druhou je strana zaměstnavatele. Dle Šimka (2007) zaměstnavatel zvažuje zda investovat do rozvoje schopností vlastních zaměstnanců. Obě strany zvažují náklady a přínosy dané investice a dle výsledných hodnot vyvozují svá rozhodnutí. Lidský kapitál lze rozdělit i dle druhu získaných znalostí a dovedností. Může se jednat o obecný lidský kapitál (obecný výcvik a znalosti, které mohou být použity v různých profesích) a specifický lidský kapitál (specifické znalosti a dovednosti pro specifickou profesi). Tato kritéria jsou pro zaměstnavatele důležitou součástí rozhodování např. u výše mzdy, kdy zaměstnanci se specifickým lidským kapitálem raději nabídne mzdu vyšší, aby jej neztratil, neboť by bylo pro něj nákladnější a v určitých profesích také velice obtížné, najmout pracovníka jiného. Jednotlivec zvažuje náklady a budoucí přínos ze získaného vzdělání.10 Motivem může být zájem o danou profesi nebo odraz výsledku průzkumu prestižních profesí, kde je potom pro danou osobu motivem příjem. Dalším kritériem může být také již dané pracovní postavení, které je limitováno dosažením určitého stupně vzdělání, což je typické zejména pro sektor státní správy. Problém vzdělávání osob s postižením může být problematický již od jeho počátku. Jejich zařazení je především do speciálních škol, čímž se prohlubuje jejich odloučení od dětí, které docházejí do škol „normálních“. Společná docházka dětí zdravých a zdravotně postižených se nám zdá klíčová nejen v budování povědomí mladé generace o společeném soužití a akceptování těchto osob jako plnohodnotných bytostí, ale také v prosazování práva na svobodnou volbu jejich umístění do speciální či normální školy.11

10

Viz Šimek, 2007 Jedinec – náklady (přímé - školné, učebnice, doprava, nepřímé - náklady obětované příležitosti – ušlý příjem po dobu studia, psychické), přínosy (budoucí vyšší mzda, společenská prestiž, větší ocenění aktivit a zájmů, zvýšené uspokojení z práce – což souvisí s větší možností uplatnění se na trhu práce a s tím je spojený výběr práce dle vlastního výběru . 11 Viz NP, 2006-2009 Vzdělání je základní lidské právo každého jedince. Společná docházka dětí „zdravých“ a dětí „zdravotně omezených“ zde hraje klíčovou roli. Ve školním roce 2003/2004 navštěvovalo celkem 71.035 dětí se zdravotním postižením speciání školy a třídy ZŠ, SŠ a mateřské školy v ČR. Základním cílem NP je podpořit společné vzdělávání dětí, které má působit do budoucna na majoritní společnost i na občany se ZP navzájem a zároveň jako prostředek, který bude eliminovat sociální vyloučení těchto osob. Střednědobá koncepce – vzdělávání OSZP je zaměřeno na osobní rozvoj, formování místa ve společnosti a přípravu účastníka na pracovní trh. Snahou je rozvíjet spolupráci škol s místními orgány státní správy. Tato spolupráce se týká zejména možnosti celoživotního vzdělávání těchto osob prostřednictvím specializovaných kurzů kvalifikačního a rekvalifikačního charakteru. Cílem je dosáhnout stavu, kdy OSZP ukončí přípravu na povolání způsobem, který odpovídá jejich pracovnímu potenciálu.

16

„Normální školy však nejsou často připraveny na odstranění bariér, které těmto dětem chození do nich znemožňují (např. bezbariérové přístupy, výtahy – přesun do jiných učeben, speciální pomůcky – pro nevidomé atd.). Pokud se tedy rozhodne rodina dítě podporovat ve vzdělání a rozvoji i ve vyšším stupni, je to pro ně velice nákladné. Finanční příspěvky státu tyto vysoké náklady pokryjí jen částečně (invalidní důchody, příspěvky na péči o osobu blízkou atd.). Zdravotně postižení jsou při svých úvahách o zvýšení si vzdělání ovlivněni také předsudečným postojem zaměstnavatelů. Jejich pracovní uplatnění se často nachází především na sekundárním trhu a i za předpokladu jejich vysoké kvalifikace je jim nabízena méně placená práce, bez profesního růstu. Stejný případ nastává u postižených osob, kteří vlivem nemoci (či úrazu) nemohou vykonávat profesi, ve které mají vzdělání. Rekvalifikačních kurzů zprostředkovaných úřadem práce se tyto osoby účastní v malém počtu a jejich absolvování na vlastní náklady je pro mnohé z nich velice obtížné. 12

Sociální kapitál - představuje okolí jedince. Jedná se o komunitu, rodinu, příbuzné a přátelé, kteří poskytují danému jedinci ochranu v době nezaměstnanosti, jsou mu oporou v procesu hledání nového zaměstnání. Zdravotně postižení se nejčastěji sdružují kolem své rodiny nebo kolem lidí se stejným či podobným handicapem a tím se snižuje možnost získávání nových kontaktů pro nalezení si zaměstnání.

Dlouhodobá nezaměstnanost – jedná se o faktor, který působí zejména na motivaci osob k hledání si zaměstnání. Čím je doba setrvání v nezaměstnanosti delší, tím je jejich motivace menší. „Osoby dlouhodobě nezaměstané by měly vyvíjet maximální úsilí na nalezení si zaměstnání, jejich chování však po určitém čase směřuje ke změně předem stanoveného cíle najít si zaměstnání, na cíl protichúdný a to je minimalizace sociálního zranění, které se projevuje např. v ponížení či odmítání uvedených osob na trhu práce. Ty potom přijímají i taková pracovní místa, na které nemají dostatek dovedností, čímž

Zásadním východiskem je obecné i odborné zvýšení vzdělanosti této skupiny osob. Základem musí být podpora vědomí společnosti, že investice do vzdělání OSZP jsou efektivní a jsou zároveň prevencí před vznikem vysoké nezaměstnanosti této skupiny. 12 Viz zpráva o situaci na trhu práce v roce 2007 V roce 2007 se účastnilo rekvalifikačního kurzu 267 osob se zdravotním postižením v okrese Karviná z jejich celkového počtu 3358.

17

se snižuje jejich možnost úspěchu. Později se smířují s nezaměstnaností a nízkým příjmem. U některých bylo spatřováno naplnění volného času (v době nazaměstnanosti) smysluplnými aktivitami, které vedli k rozšiřování jejich výdajů (zadlužení) jako obranu před ztrátou kontaktu se společností“ (Portes, 1972 in Engbersen, Schuyt, Timmer, vlastní překlad).

2.2 Vnější faktory Disincetivní účinky systému sociálního zabezpečení (viz Rákoczyová, 2006) - stejně jako se nezaměstnaní mohou ocitnout v tzv. pasti nezaměstnanosti, která vzniká při malém

rozdílu

mezi

očekávaným

příjmem

ze

zaměstnání

a

podporami

v nezaměstnanosti nebo sociálními dávkami, které jsou dosažitelné při déle trvající nezaměstnanosti, mohou se ekonomicky neaktivní ocitnout v pasti ekonomické neaktivity. Jedná se o situaci, kdy je pro tyto osoby integrace na pracovním trhu finančně nevýhodná zejména v důsledku působení systému sociálních dávek a daňového systému. Past neaktivity není však vždy jen důsledkem finančních faktorů (nastavení dávkového sytému), ale také dalších faktorů (např. demografického složení příjemců dávek nebo systému prověřování zdravotního stavu, vymezení zdravotního postižení aj.). Významným faktorem je v případech, kdy je marginalita trvalá, na základě dřívější zkušenosti s pracovním trhem a tam, kde chybí důvěra ve zlepšení pozice na pracovním trhu.13 Úbytek vhodných pracovních míst - vlivem modernizace a celkového rozvoje tržní ekonomiky dochází k neustálemu úbytku vhodných míst pro osoby s postižením. Rozvoj a změny v těchnologických podmínkách zaměstnavatelů mohou vést ke strukturální nezaměstnanosti, která představuje změnu v požadavcích na kvalifikaci zaměstnanců. Problematická je opět hodnota lidského kapitálu u těchto osob, kterou jsme výše uvedli, ale také přístup zaměstnavatelů k těmto osobám. Mnohdy jsou na vhodná místa pro postižené přijímány osoby „zdravé“ a často dochází také k situaci, že zaměstnavatelé

13

Souvisejícím pojmem je zde koncept „osobní úspěšnosti“. Dle Bandury (1982, in Sirovátka 1997) má tento koncept dvě komponenty: osobní pocit úspěšnosti a očekávání výsledků individuální akce. Tento sociálně psychický proces ovlivňuje i sociální mechanismy a proto Bandura (1986, in Sirovátka 1997) hovoří o pocitu snížené kolektivní úspěšnosti, která posiluje účinek objektivních omezení příležitostí u určitých kategorií pracovní síly.

18

nabízejí i vysoce kvalifikovaným osobám méně placená zaměstnání, jak uvádí Sirovátka (1997, s. 93). V této souvislosti je také nutné uvést dosažitelnost těchto míst, kterou vysvětlujeme teorií duality trhu.

Segmentace trhu práce – dualita - pracovní trh není chápán jako trh homogenní, kde by existoval pouze vztah nabídky a poptávky po pracovní síle, ale je označován jako segmentovaný. Segmentace vyplývá z různých rozdílů, které mezi lidmi existují (jejich dispozice, předpoklady), z rozdílů pracovních míst (různá místa mají různé kvalifikační požadavky), z územní alokace trhu práce (Krebs, 2005). Při existenci bariér mobility mezi typy činností, firmami nebo oblastmi se trh práce rozděluje na profesní, lokální úroveň nebo na interní trhy práce (Sirovátka, 1995). Vytváření segmentů pracovního trhu je ovlivňováno heterogenitou technologií, ekonomickými podmínkami práce, pracovníky, nestejnými ekonomickými podmínkami, sociálními strukturami, institucemi, normami a zvyklostmi. Segmence vertikální je výsledkem sociálních procesů, které probíhají na pracovním trhu. Dualitou pracovního trhu se označuje jeho rozdělení na primární a sekundární sektor.14 Selekce různých skupin pracovníků nebo nezaměstnaných v přístupu k různým druhům prací vede k diskriminaci, která je jednak explicitní (založena na vytváření vnitřních trhů) a implicitní diskriminaci ( dle pohlaví, rasy, délky nezaměstnanosti, zdravotního stavu, atd.). Významnou roli zde hrají také náklady na mzdy a náklady na nábor nových pracovníků. Zaměstnavatel nechce platit (prostředky na nábor) a zaměstnanci úsilují o stabilitu a zvýšení mezd. Zaměstnavatel raději zvýší mzdu stávajícím zaměstnancům a stávající zaměstnanci dají raději přednost stabilitě, než hledání nového zaměstnání. Znevýhodněna je zase pracovní síla, která by chtěla vstoupit do pracovního procesu právě u této firmy, tj. do primárního sektoru. Mezi důsledky segmentace patří: malá mobilita, rozdíl v přístupu k zaměstnání a mzdě na různých segmentech, různé zacházení se srovnatelnými typy pracovníků, rozdílná úroveň mezi nabídkou a 14

Viz Šimek, 2007 Primární sektor – lepší a výhodnější pracovní příležitosti s vyšší prestiží, dobré možnosti pro profesionální růst, lepší pracovní podmínky, bezpečí před ztrátou zaměstnání, lepší možnosti pro zvýšení si kvalifikace a s tím je spojena stabilita na tomto trhu, dobře placená práce s předpokladem finančního růstu, nízká fluktuace. Sekundární sektor – pracovní místa s nižší prestiží, nižší mzdová úroveň, malá pracovní kariéra, nízká stabilita, snadnější získání práce v tomto sektoru – z druhé strany však jsou tito pracovníci více ohroženi nezaměstnaností, velká fluktuace v rámci tohoto sektoru, omezení možnosti pracovat v rámci primárního

19

poptávkou po práci (Sirovátka, 1995).15 Postižení mají jen malou možnost proniknout na primární trh a ocitají se na otevřeném trhu v jeho sekundárním sektoru, což je dáno zejména nízkou hodnotou lidského a sociálního kapitálu, diskriminací, ale také zaměstnatelností těchto osob, tj. schopností reagovat na požadavky zaměstnavatelů.

Postoj majoritní společnosti - vnímání zdravotně postižených osob je často založeno na předsudcích a stereotypech. Tímto postojem jsou také ovlivnění zaměstnavatelé a mnoho z nich vidí zdravotní postižení jako jeden z důvodů, proč uvedenou osobu nezaměstnat. Zdravotně postižení jsou pak vystaveni odmítání a někdy také diskriminaci. Diskriminace se opírá o stigmatizaci, která je dle Sirovátky (1997) sociálním procesem, ve kterém dominantní skupina přiřazuje nerovnost a podřízenost charakteristikám jiné, vnější skupiny. Je obvykle obranou ekonomicky privilegovanější pozice, která nemůže být obhájena racionálně. Je často neuvědomělá, zakořeněná ve skupinové ideologii a z těchto důvodů je reprodukována v každodenním sociálním životě. Marginalizace – je obecně definována jako protiklad k participaci.16 Moller (1996, in Sirovátka 1997, s. 10) „chápe marginalitu jako nedostatek participace jednotlivců a skupin v těch oblastech, kde v souladu s normami se očekává, že by participovat měli: jedná se o obecná či ideální očekávání části společnosti nebo jiných významných skupin s ohledem na rozličné pozice a aktivity, jež by jednotlivec měl vykonávat.“ Marginalita je u osob s postižením způsobena jejich sníženou pracovní schopností, stereotypy a předsudky, diskriminací. Důsledky marginalizace se projevují v malém či žádném přístupu k převládajícím službám a infrastruktuře, lidé jsou odkázáni na neformální a příležitostné způsoby produkce a směny, mimo ofliciálně vymezenou pracovní sílu a oficiálně vykonávané ekonomické aktivity, což vede k nejistnému a chudému způsobu života (Sirovátka, 1997). U zdravotně postižených je proces sociální marginalizace posilován sociálně uzavřeným prostředím, ve kterém se tito lidé vyskytují a které

sektoru, malá možnost zvýšit si kvalifikaci. 15 různá mzda pro muže a pro ženy při výkonu stejného druhu práce 16 Participace – základní myšlenkou je, že lidé jsou ve svém životě ovlivňováni řadou různých opatření a rozhodnutí a z těchto důvodů musejí mít také možnost účastnit se procesu, který k jejich přijímání a realizaci vede (Krebs, 2005).

20

posiluje jejich sociální odlišnost.

2.3 Dílčí shrnutí Život osob s postižením je složitější v porovnání se zdravou společností. V prvé řadě je to jejich zdravotní omezení, které se u nich vyskytuje od narození nebo během jejich života, jako následek nemoci či úrazu. Jsou pod vlivem předsudečných a stereotypních postojů, které vedou k jejich sociálnímu vyloučení. Zaměstnání je podporou sociálního začlenění a ochrana před vyloučením a chudobou. Na trhu práce se však osoby se zdravotním postižením potýkají s různými faktory, které negativně působí na jejich integraci. Těmito faktory jsou zejména: snížená pracovní schopnost (vliv zdravotního stavu), předsudky a stereotypy zaměstnavatelů (vedoucí k jejich sociálnímu vyloučení), dualita pracovního trhu (primární a sekundární – jejich častější výskyt v sekundárním sektoru), kvalita lidského kapitálu (malá kvalifikace těchto osob a nedostatky v přístupu ke vzdělání již od počátku), s tím spojený nedostatek praktických zkušeností a dovedností (především u osob, které mají zdravotní omezení od narození nebo u osob, u kterých došlo k omezení v nízkém věku), častá kumulace handicapů (vysoký věk, zdravotní omezení, nízká kvalifikace). Dle Rákoczyové (2006) „je zaměstnanost zdravotně postižených také ovlivněna účinností opatření cílených na zdravotně postižené, a to nejen v oblasti politiky trhu práce. Jedná se např. o antidiskriminační legislativu, kvalitu zaměstnání, zdravotní, pracovní a sociální rehabilitaci, odstranění fyzických bariér, informovanost veřejnosti, zdravotně postižených i zaměstnavatelů apod.“ Evropský přístup vidí podporu integrace zdravotně postižených na trhu práce v kladení důrazu na rovné příležitosti a zákaz diskriminace. V rámci aktivní politiky trhu práce je přístup orientovaný na individuální potřeby zdravotně postižených. Zdravotně postižení přestávají být vnímáni jako pasivní příjemci dobročinnosti. Je kladen důraz na uznání jejich práv a poskytování všestranné pomoci k plnému začlenění do hlavního proudu společnosti. Významný je přesun od vnímání pouhého postižení ke schopnostem těchto jedinců, změna v přístupu k těmto osobám, jako k poživatelům lidských práv, tak jak je to uvedeno ve střednědobé koncepci.17 17

Ve střednědobé koncepce je požadavek na změnu přístupu ke zdravotně postiženým jako k objektu pro charitu k přístupu ke zdravotně postiženým jako k poživatelům lidských práv.

21

3 Kvalita práce Mít placené zaměstnání je pro každého jedince ve společnosti nezbytně nutné k zajištění si základních životních potřeb. Otázkou je kvalita vykonávané práce. Nejde jen o to, aby měl člověk zajištěné příjmy, jde také o to, aby práce člověka naplňovala a měla odpovídající úroveň, tj. kvalitu. V rámci teorie duality trhu jsme uvedli jeho rozdělení na primární a sekundární sektor a skutečnost, že kvalitní pracovní místa se nacházejí především v rámci primárního sektoru. Protože považujeme kvalitní pracovní místo, jako prostředek napomáhající integraci osob s postižením, je nutné také uvést, v čem kvalitu práce spatřujeme . V rámci EU se klade důraz nejen na dosažení plné zaměstnanosti, ale také na podporu vytvoření většího počtu pracovních míst, která budou pracovními místy lepšími, tedy kvalitnějšími. Její činnost směřuje zejména k pozvednutí současné úrovně produktivity práce, na zastavení poklesu nabídky práce a na dosažení přitažlivějšího světa práce. Růst produktivity práce zvyšuje blahobyt občanů, pokud se opírá o zlepšování kvality pracovního života a o rozšíření počtu pracovních míst. Pro jednotlivce růst produktivity znamená, že pracovní místa jsou jistější a pracovníci mají lepší možnosti postupu ve své práci a dosažení vyšších příjmů, což zlepšuje jejich kvalifikaci a jejich zaměstnatelnost v měnícím se prostředí. 18 Vyhlídal a Mareš (2005) rozdělují multidimenzionální koncept kvality práce EU do dvou rovin. Charakteristiku zaměstnání a konkrétního pracovního místa a výkonu práce v nich, kde lze zahrnout uspokojení z práce, odměňování, nepeněžní výhody, pracovní dobu, výcvik a vzdělávání, příležitosti pro kariéru, obsah a povahu samotné práce, sladění povahy a obsahu práce s charakteristikou pracovníka. Charakter trhu práce, který charakterizuje rovnost příležitostí (zejména bez diskriminace), zdraví a bezpečnost, pracovní příležitosti, rovnováha mezi prací a ostatními oblastmi života, sociální dialog a participaci pracovníků. Pro postižené osoby je kvalita práce velice důležitá, zejména v oblasti pracovních podmínek pro výkon jejich práce, který je nutné přizpůsobit takovým způsobem, aby neohrožoval (či nezhoršoval) jejich zdravotní stav, ale také pro psychickou rovnováhu

18

Viz EHSV, 2007

22

(v případě tlaku na jejich výkonnost a snahu o zbourání předsudečných postojů). Kvalita práce souvisí také s celkovým uspokojením z práce a pocitem užitečnosti. U výběru pracovních pozic pro tyto osoby se vyžaduje individuální přístup, který by napomohl vybrat místo, které bude osoba schopna při svém pracovním omezení zvládat. Přístup ke kvalitním pracovním místům je u těchto osob omezen faktory, které jsme uvedli výše. Stát má jen omezené prostředky, kterými se snaží ovlivňovat toto jejich postavení, kterými zasahuje na trh práce např. stanovením minimální mzdy, stanovením předpisů na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, právní ochranou těchto osob v zákonem stanovené povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat alespoň dané procento a jiné. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa, o kterém pojednává tato práce je jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, který podporuje zaměstnatelnost osob s postižením. Pracovní místa, která jsou v jeho souvislosti vytvářená jsou označována za „chráněná“. S tím je spojována řada specifických požadavků pro vytvoření pracovní pozice, která je pro tyto osoby vhodná, jako je např. bezbariérový přístup. Nedá se však s jistotou říci, že by toto pracovní místo naplňovalo také kritéria kvality, která jsme uvedli výše. Příspěvku jsme věnovali zvláštní kapitolu. Významnou roli může sehrávat předsudečné vnímání osob s postižením ze strany zaměstnavatelů, kteří těmto osobám nabízejí méně placená místa, kde není tak velká možnost seberealizace a kariérního postupu. Soukromý sektor usiluje především o zisky zvyšováním intenzity práce. S těmito skupinami kalkuluje jako s okrajovou a přechodnou kategorií a nabízí jim velmi nízké mzdy, nebo dočasné či dokonce nelegální zaměstnání (Sirovátka, 1997).

23

4 Sociální integrace „Sociální integrace je chápána jako proces integrace jednotlivců nebo skupin obyvatelstva do života společnosti, přičemž se vychází z tzv. trojúhelníku blahobytu (tzv. welfare triangle), který obsahuje tři neoddělitelné body: stát (tj. legislativa), tržní hospodářství (obzvlášť trh práce) a občanskou společnost (tj. rodina, dobrovolné nestátní organizace). Jednotlivé body reprezentují integrační roviny, prostřednictvím kterých jsou jednotlivci nebo skupiny obyvatelstva integrováni do společnosti“ (Kotýnková, r. 2000, str. 117, in Sociální exkluze a nové třídy).19 Dle Novosada (1997) je integrací chápán rovnoprávný proces společenského začleňování specifických minoritních skupin (zdravotně postižení, staří občané, národnostní a etnické menšiny a dalších) do vzdělávacího i pracovního procesu a do života společnosti. Cílem této integrace, která má probíhat na všech rovinách a úrovních, je plnohodnotná participace všech členů společnosti na jejím fungování.20 Dle Berghama (in Mareš, 2000) je sociální exkluze procesem, ve kterém selhávají některé z klíčových institucí a to: demokratický systém - zajišťující občanskou integraci, pracovní trh - zajišťující ekonomickou integraci, sociální stát – posilující sociální integraci, rodina a komunita – podporující interpersonální integraci. V rámci EU je vůči osobám ohroženým sociálním vyloučením vyvíjena řada iniciativ, které směřují zejména na usnadnění přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zajistit jim dostupnost sociálních, zdravotních, právních a jiných služeb. Zároveň je pozornost věnována na opatření preventivního charakteru a na osoby nejzranitelnější (Zajarošová, in Sirovátka 2006). Práce není hodnocena pouze jako prostředek k získání příjmu, ale je také integrujícím prostředkem. Pomáhá k navazování kontaktů, rozvíjení schopností, posilování sebevědomí a důvěry. Dle Sirovátky (2003) práce znamená kooperaci lidí a jejich zahrnutí do širších společenských vazeb, které jsou základem integrace a 19

Stejnou definici uvádí také Krebs (2005). Sociálním vyloučením jsou pak dle něj ohroženi ti jednotlivci či skupiny obyvatelstva, u kterých je oslabena vazba nejméně k jedné z těchto integračních rovin. Lidé se zdravotním positžením mají oslabenou integrační vazbu zejména k tržnímu hospodářství, tedy k pracovnímu trhu. 20 S integrací souvisí socializace, která má dle Novosada (1997) schopnost multifaktoriální dimenze, která je daná subjektivními předpoklady určité sociální skupiny, mnohými individuálními odlišnostmi každého jedince, ale také objektivními aspekty, které jsou dány vývojem společnosti a přírody, která ji obklopuje.

24

solidarity. Pro osoby s postižením má zvláštní význam vzhledem k jejich omezené možnosti v naplňování potřeb. Práce, ve které vynikají a která je uspokojuje, pro ně může mít velký význam z hlediska vlastní užitečnosti, možnosti seberealizace, získávání nových znalostí a dovedností, ale také praxe. Asi velice významná bude pro mnohé tyto osoby práce, kterou jsou schopny vykonávat sami, neboť jsou často závislé na pomoci druhých a tato skutečnost působí pozitivně na jejich psychický stav. Práce jim také vyplní volný čas a pomůže jim ke stanovení si určité časové struktury dne, se kterou se pojí další návyky jako je např. ranní vstávání v určitý čas nebo potřeba určitého času na spánek a další. Velkým přínosem je pro ně práce zejména v oblasti získání nových kontaktů, které jim mohou být nápomocny např. v získávání rad a informací, ale také v získání nových přátel. Osoby se zdravotním postižením mají horší předpoklady uplatnit se na trhu, jak jsme již uváděli v předchozích kapitolách, zejména v důsledku nižší výkonnosti a vyšší absence (vliv zdravotního stavu – časté návštěvy u lékaře), nízkou mírou vzdělání a nedostatečnou praxí a částo vysokým věkem. Některá zdravotní postižení vyžadují zvláštní úpravu pracovních podmínek na pracovišti (např. bezbariérový přístup), což je v očích mnohých zaměstnavatelů odrazující. Úbytem pracovních pozic (bez kvalifikace – např. telefonní ústředny), ale také situací na trhu práce (zejména regionálním trhu – zhoršenou pozici mají zejména v regionu s celkově vysokou nezaměstnaností), jejich pozice je také ovlivněna efektivitou a úsilím sociální politiky. Nezaměstnanost může vést k sociálnímu vyloučení a tedy k odloučení od kultury a životního stylu ve společnosti, který tam převládá. Z těchto důvodů je velice významná činnost všech politik, ať už na národní či mezinárodní úrovni. Je nutné posilovat povědomí společnosti o osobách se zdravotním postižením, jako k plnohodnotným bytostem. Vytvářet takové prostředí, ve kterém budou šance a příležitosti i pro tyto osoby vyrovnány, ve vztahu ke společnosti, kde nebudou znevýhodňovány a vystaveny možné sociální exhluzi. V rámci politiky zaměstnanosti je nutné posilovat zejména její aktivní část, která bude směřovat zejména na podporu zaměstnávání osob s postižením na otevřeném trhu práce a také na aktivizaci a zvýšení zájmu o začlenění na pracovním trhu na straně samotných zdravotně postižených.

25

4.1 Role aktivní politiky zaměstnanosti Dle Krebse (2005) představuje politika zaměstnanosti soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Je výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, firem, zaměstnanců a odborů. Orientuje se zejména na rozvoj infrastruktury trhu práce, podporuje vytváření nových pracovních míst a pracovních činností, zvýšuje adaptabilitu pracovních sil, zabezpečeuje osoby, které se staly dočasně nezaměstnanými. Politika zaměstnanosti se dělí na aktivní a pasivní. Cílem pasivní politiky zaměstnanosti je zabezpečit nezaměstnané osoby po určitou dobu příjmem, který jim nahrazuje ztrátu ušlého výdělku (Krebs, 2005). V rámci aktivní politiky zaměstnanosti je především cílem dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvalitiy pracovního místa a zvýšení produktivity práce. I když je klíčová zejména v podpoře sociální integrace právě aktivní část politiky zaměstnanosti je na pasivní politiku vynakládána velká část prostředků z veřejných rozpočtů. Z těchto důvodů poukazuje Andersen (1999, in Sirovátka 2006) na potřebu změny, která se od realizátorů sociální politiky vyžaduje v jejich praktikách a mentalitě, což souvisí s nově vytýčenými cíli v rámci snahy o inkluzi, interakci osob se zdravotním postižením do společnosti bez jejich exkluze, tj. odstranění fyzických i sociálních bariér. Tyto cíle se jistě budou lišit od cílů stanovených u poskytování pomoci a péče těmto osobám ve formě sociálních dávek či sociální pomoci a tuto skutečnost je nutné si uvědomit. Nejde tedy jen o posílení autonomie původně vyloučených či marginalizovaných, ale jde také o instituciolnální reformu, což je systémová rovina integrace.21 Aktivní politika zaměstnanosti využívá k dosažení cílů, které jsme uvedli, opatření a nástroje, které jsou vymezeny v zákoně o zaměstnanosti. Opatřeními jsou veřejné služby zaměstnanosti, pracovní příprava a výcvik, podpora tvorby nových pracovních míst, opatření zaměřená na znevýhodněné handicapované a další.22 21

Viz in Sirovátka, 2006 Nejde jen o posílení jejich schopnosti pohybovat se ve světě majoritní společnosti, která je považována za sociální rovinu, tzn. že nemůžeme usilovat pouze o zvýšení jejich adaptability na společenském životě, ale vyžaduje to i změny ve společnosti, které jim umožní co nejširší participaci na životě společnosti – od fyzického prostoru po změny důležitých životních sociálních institucí, počínaje trhem práce. 22 Mezi opatření aktivní politiky zaměstnanosti patří zejména: veřejné služby zaměstnanosti (zprostředkování práce, intenzivní poradenství a kurzy v hledání práce, podpora pracovní mobility), pracovní příprava a výcvik (pracovní příprava a výcvik nezaměstnaných dospělých, pracovní příprava a výcvik zaměstnaných dospělých), opatření pro nezaměstnanou mládež (

26

Mezi její nástroje lze zařadit rekvalifikaci, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracovnání a příspěvek při přechodu zaměstnavatele na nový podnikatelský program.23 Aktivní politika ve vztahu ke zdravotně postiženým osobám se snaží zejména o podporu jejich zaměstnatelnosti zvyšováním hodnoty jejich lidského kapitálu a tvorbou nových pracovních míst. V obecné rovině platí, že se nástroje i opatření, které jsme uvedli výše, zaměřují zejména na potencionální zaměstnavatele, nezaměstnané nebo osoby, které jsou nezaměstnaností ohrožené. I když mají tyto jednotlivé druhy činnosti politiky vytýčenou skupinu, na kterou jsou zaměřeny nelze vyloučit, že by nemohly být využity také na pracovní podporu zdravotně postižených osob. - společensky účelná pracovní místa (SÚPM) - zaměstnavatel může získat od úřadu práce příspěvek na zřízení pracovního místa, jehož výši určuje úřad práce. Zaměstnavateli může být také poskytnut příspěvek na vyhrazení pracovního místa, kterým mu mohou být plně či částečně hrazeny mzdové náklady na přijatého zaměstnance, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Cílem poskytnutí příspěvku je zvýšení počtu pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní umístění jiným způsobem. Zahrnuje také zahájení podnikání. Je možné jej využít u skupin osob s různým zdravotním omezením.24 - příspěvek na zapracování - úřad práce může poskytnout zaměstnavateli příspěvek, pokud zaměstnavatel zaměstná uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (mezi tyto osoby se řadí také osoby se zdravotním postižením). Může být důležitý hlavně u těch osob, které nemohou vykonávat svou původní profesi a potřebují získat dovednosti ve výkonu nové profese, ale také u těch osob, které nemají kvalifikaci

pracovní příprava a výcvik pro mládež, programy pro nezaměstnanou a znevýhodněnou mládež), podpora tvorby nových pracovních míst (podpora regulérního zaměstnávání v soukromém sektoru, podpora osobám začínajícím podnikání, přímá tvorba míst ve veřejném sektoru), opatření pro znevýhodněné handicapované (Sirovátka, 1995). 23 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti § 104, 105 24 Výše příspěvku na zřízení 1 SÚPM, může činit maximálně 4-násobek, na 10 a více míst maximálně 6násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1-3 čtvrtletí, pokud míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice. Pokud dosahuje průměrné míry nezaměstnanosti může výše příspěvku na 1 SÚPM činit 6-násobek a na 10 a více míst maximálně 8násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1-3 čtvrtletí (viz zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti §113). 24 Příspěvek se poskytuje maximálně po dobu 3 měsíců, přičemž jeho měsíční výše nesmí překročit polovinu minimální mzdy (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti §116).

27

žádnou.25 - rekvalifikace – se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Rekvalifikace se zprostředkuje uchazečům o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Je velice vhodným nástrojem na skupinu zdravotně postižených osob, které vlivem zdravotního postižení nemohou vykonávat svou původní profesi.26 - veřejně prospěšné práce – časově omezené pracovní příležitosti, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na dobu 12 měsíců k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Zaměstnavatel může obdržet na tato místa příspěvek z úřadu práce. Na těchto místech mohou také pracovat osoby s postižením, pokud jim v tom nebude bránit jejich zdravotní stav.27

Nástroje a opatření pro osoby s postižením: - příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny – se poskytuje zaměstnavatelům po vzájemné dohodě s úřadem práce. Jedná se o pracovní místo přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a kde je v průměrném ročním přepočtu zaměstnáno více než 60% těchto osob. Pracovní místo je povinen zaměstnavatel udržet po dobu dvou let ode dne sepsání dohody s úřadem práce.28 - příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa – jelikož je příspěvek hlavním tématem této práce vymezili jsme pro něj zvláštní kapitolu, kde se jim budeme podrobněji zabývat.

25

Příspěvek se poskytuje maximálně po dobu 3 měsíců, přičemž jeho měsíční výše nesmí překročit polovinu minimální mzdy (zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti §116). 26 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti § 108 - 110 27 který lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně úhrady sociální a zdravotního pojištění (zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti § 112) 28 Chráněná pracovní dílna – je pracoviště zaměstnavatele, ve kterém pracuje v průměrném přepočteném stavu nejméně 60% zaměstnanců se zdravotním postižením a které bylo takto vymezeno, na základě dohody s úřadem práce. (způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců stanoví prováděcí vyhláška č. 518/2004 Sb.,ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti). CHPD musí být přizpůsobena zaměstnávání těchto osob z hlediska jejich zdravotního postižení a naplňování jejich specifických potřeb, např. z hlediska architektonických bariér, sociálního zařízení apod. Maximální výše příspěvku je stanovena v zákoně o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb., §75) a liší se dle závažnosti zdravotního postižení a dle počtu vytvořených pracovních míst. V souvislosti s CHPD může být také poskytován příspěvek na provoz CHPD, který je částečnou úhradou spojenou s provozními náklady.

28

- stanovení povinného podílu – zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají v průměrném ročním přepočtu nad 25 zaměstnanců mají povinnost tohoto plnění. Povinný podíl je stanoven v povinnosti těchto zaměstnavatelů zaměstnávat alespoň 4% osob se zdravotním postižením. Formy plnění jsou: zaměstnávání, odebírání výrobků či služeb, sankční odvod do státního rozpočtu.29 -pracovní rehabilitace – spočívá zejména ve vytvoření individuálního plánu pro osobu se zdravotním postižením ve spolupráci s úřadem práce, s ohledem na zdravotní omezení, schopnost vykonávat zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, na kvalifikaci a situaci na trhu práce. Zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, jeho praktickou a teoretickou přípravu, zprostředkování a změnu zaměstnání, vytváření vhodných podmínek pro jeho výkon.30 V rámci akčních plánů je významnou součástí strategie zkvalitnění stávajících nástrojů aktivní politiky a tvorba nových dokonalejších nástrojů. Důraz je kladen na individuální přístup a zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Z hlediska strategie je pozornost zaměřena k zaměstnavatelům, ke zvýšení jejich motivace k zaměstnávání této skupiny a zkvalitnění a rozvoj služeb zaměstnanosti. Přílišnou pozornost však není věnována pobídkám směrem k aktivizaci a zvýšení zájmu o začlenění na pracovní trh na straně samotných zdravotně postižených (Mareš, Rákoczyová, Sirovátka a kolektiv, 2006).

29

Povinný podíl - je dán zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 81-83. Zjišťování průměrného ročního přepočtu zaměstnanců upravuje Vyhláška č. 518/2004 Sb., § 15, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Formy plnění povinného podílu: - zaměstnáváním osob se zdravotním postižením (plnění povinného podílu formou zaměstnávání postižených se zjišťuje stejným způsobem, jako se zjišťuje celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, přičemž každá zaměstnaná zdravotně postižená osoba se uvedenému zaměstnavateli započte třikrát) - odběrem jejich výrobků nebo služeb - sankčním odvodem do státního rozpočtu - výše odvodu do státního rozpočtu je stanovena ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1-3 čtvrtletí sledovaného kalendářního roku za každou takovou osobu, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnávat (plnění povinného podílu formou odvodu sankčního pojistného do státního rozpočtu nesmí využívat zaměstnavatelé, kteří jsou organizační složkou státu nebo se jedná o zaměstnavatelé, kteří jsou státem zřízeni) 30 Zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti, § 69

29

4.2 Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa Chráněné

pracovní

místo

(dále

jen

CHPM)

je

pracovní

místo

vytvořené

zaměstnavatelem na základě písemné dohody s úřadem práce pro osobu se zdravotním postižením. Může se také jednat o pracovní místo, které je zřízeno v domácnosti osoby se zdravotním postižením. Vytvoření CHPM může být obsazeno i na zkrácený pracovní úvazek. V souladu se zákonem o zaměstnanosti (§ 75 odst. 2) je možné vytvořit i v rámci jedné dohody větší počet pracovních míst. CHPM má zaměstnavatel povinnost provozovat mnimálně po dobu 24 měsíců. Podle situace na trhu práce lze tuto lhůtu po dohodě s úřadem práce prodloužit. Provozovat CHPM znamená udržet toto pracovní místo obsazené, tzn. že dočasné neobsazení tohoto pracovního místa se do uvedené doby nezapočítává. Maximální výše příspěvku na CHPM vychází z počtu CHPM vytvořených na základě dohody. Příspěvek lze poskytnout na stroje, zařízení, vybavení a přizpůsobení provozovny. Úřady práce poskytují zmíněný příspěvek ve lhůtě 30 dnů ode dne uzavření dohody. U postižených osob, které se rozhodnout vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (dále jen SVČ) se příspěvek poskytuje přímo těmto osobám. Doba, po kterou musí být činnost vykonávaná je stejná jako u zaměstnavatelů, tedy 24 měsíců. 31 Na základě písemné dohody s úřadem práce může být zaměstnavateli či osobě zdravotně postižené, která se rozhodne vykonávat SVČ, poskytnut příspěvek na provoz CHPM, který je částečnou úhradou jeho provozních nákladů. Maximální výše je stanovena zákonem o zaměstnanosti. Jeho výše se odvíjí od počtu obsazených míst a při 31

Chráněné pracovní místo = CHPM, chráněná pracovní dílna = CHPD, osoba se zdravotním postižením = OSZP, osoba samostatně výdělečně činná = OSVČ, samostatná výdělečná činnost = SVČ Příspěvek na vytvoření CHPM pro OSZP se poskytuje maximálně ve výši osminásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně ve výši dvanáctinásobku této průměrné mzdy, až do 157.080,Kč a ve druhém případě až do 235.620,-Kč. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho CHPM pro OSZP činit maximálně desetinásobek, až do 196.350,-Kč a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy, až do 274.890,-Kč (Viz MPSV, podmínky poskytování příspěvku na vytvoření CHPM). Průměrná mzda v národním hospodářství za 1 až 3 čtvrtletí je vždy vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí. Na rok 2007 byla stanovena ve výši 21.119,-Kč, sdělením MPSV č. 330/2007 Sb. Tato částka je směrodatná pro výpočet poskytovaného příspěvku v roce 2008. (viz Sdělení MPSV)

30

jeho výpočtu je nutné vycházet z ekonomické situace subjektu a z jeho reálných provozních nákladů, přičemž jeho poskytování je spjato s příspěvkem na zřízení CHPM.32 Hlavním cílem poskytování příspěvku na vytvoření CHPM je uspokojení potřeb zdravotně postižených osob, které je spojováno s vytvořením pracovního místa určeného k výkonu práce, jeho dílčí součástí je jejich začlenění na trh práce. Příspěvek má motivovat zaměstnavatele finanční částkou, která sníží jeho náklady spojené se zaměstnáním zdravotně postižené osoby nebo osobu postiženou, k zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti, které jsou alespoň částečně hrazeny náklady na přizpůsobení si pracovních podmínek pro výkon své práce. Efektem je obsazení vytvořených pracovních míst osobou se zdravotním postižením, která je v evidenci příslušného úřadu práce, který příspěvek poskytuje. Vhodnost poskytovaného příspěvku je posuzována dle naplnění předem stanoveného cíle. Pracovní místo je pozice, kterou zastáváme v rámci pracovního procesu a které je spojeno s řadou okolností, které se týkají nejen náplní práce, ale také pracovního prostředí, ve kterém je práce vykonávaná. Právě podmínky, ve kterých zaměstnanec práci vykonává jsou pro zdravotně postižené důležité. Pracovní místo vytvořené v souvislosti s příspěvkem je označeno jako „chráněné“. Zdůrazňuje potřebu jejich ochrany. Toto místo je založeno na vhodně zvoleném nebo upraveném výrobním procesu, přiměřeně zvolené pracovní náplni a pracovních podmínek. Musí naplňovat specifická kritéria, která se váží k vlastnímu přístupu k tomuto místu, prostorového uspořádání, úpravou místa pro výkon činnosti a jeho vybavení různými pomůckami dle druhu zdravotního postižení. Velká pozornost je věnována také bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Výkon práce nesmí ohrožovat či zhoršovat zdravotní stav postiženého. Je tedy nutné, aby bylo toto pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením vhodné, tj. v souladu s jejich pracovní schopností, aby nedocházelo k jejich psychické flustraci z nezvládnutí práce. Práce na těchto místech může být spojena také s individuálním přístupem, modelovým nácvikem činnosti, osobním dohledem nebo s jinou formou osobního dozoru. Předpokladem nabízení příspěvku je snížení nezaměstnanosti zdravotně postižených. 32

Viz MPSV, podmínky poskytování příspěvku na vytvoření CHPM

31

Se zaměstnáním je spojováno nabývání větších praktických zkušeností, kvalifikačních dovedností, ale také zvýšení vlastního sebehodnocení, které se projeví v budoucím prosazování na otevřeném trhu práce. Chráněné pracovní místo řeší zejména otázku omezené pracovní činnosti těchto osob, tj. např. jejich nízkou výkonnost. Vhodné je pro osoby s různým druhem handicapů. Prostředky, které slouží k tomuto účelu jsou mimo finanční podpory také rozsáhlá poradenská, rozhodovací a kontrolní činnost specializovaných pracovníků. U těchto osob se dá předpokládat, jak jsme již uvedli v předchozí části této práce (viz Novosad), že je jejich motivací k výkonu práce především uspokojení potřeb užitečnosti a potřeba společenské integrace. Předpokládáme, že i chráněné pracovní místo jim může tyto potřeby uspokojovat a může být pro ně pozitivní motivací k výkonu pracovní činnosti. I v těchto podmínkách je nutné zaručit těmto osobám nediskriminující a přátelské prostředí na pracovišti. I „přehnaná“ pomoc a péče může mít na tyto osoby negativní vliv, který se může projevovat jako pocit méněcenosti či jejich vlastní neschopnosti. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa je poskytován osobám, které se rozhodnou zaměstnávat osobu se zdravotním postižením jako finanční kompenzaci nákladů, která je s tímto zaměstnáváním spojena. Příspěvek má tedy mít motivační funkci na podporu ochoty zaměstnavatelů příjimat osoby se zdravotním postižením tím, že sníží náklady spojené s jejich zaměstnáním. Z těchto důvodů předpokládáme, že má vliv na získání zaměstnání pro osoby s postižením. Samotné poskytování příspěvku není zárukou, že všichni evidovaní postižení daného úřadu práce zaměstnání získají. Je pouze nástrojem, který by měl ulehčit zaměstnavatelům po finanční stránce toto zaměstnávání a tím zvýšít jejich ochotu návázat s těmito osobami pracovní spolupráci. Neumožňuje také odstranění všech bariér, které v sociální realitě existují ani nedokáže odstranit všechny příčiny jejich selhávání na trhu práce. Jedná se však o příspěvek, který je poskytován příslušným úřadem práce, který má možné nástroje ke zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce nabízením různých rekvalifikačních kurzů. Možné bariéry v jeho čerpání mohou být spatřovány z hlediska zaměstnavatelů či osob

s postižením

v dvouletém

závazku

udržení

tohoto

místa

nebo

v jeho

administrativní náročnosti. Významný je také požadavek úřadu práce na bezbariérový přístup, který je vyžadován u každého zaměstnavatele. Finanční částka příspěvku je

32

dosti vysoká, ale ne na tolik, aby pokryla možné náklady na jeho výstavbu. Příspěvek je zaměřen zejména na motivaci zaměstnavatelů, ale není už posilována hodnota lidského kapitálu osob s postižením a jejich zaměstnatelnost (tedy schopnost přizpůsobovat se požadavkům zaměstnavatele), které jsou u těchto osob nízké, což může vyvolávat určitý konflikt u obou stran. Z těchto důvodů předpokládáme, že příspěvek sám o sobě nebude stačit. Je nutné rozvíjet schopnosti a dovednoti osob se zdravotním postižením např. prostřednictvím rekvalifikačních kurzů, ale také jejich ochotu a motivaci např. prostřednictvím intenzivního poradenství a pracovní rehabilitace. Důležitou součástí se nám jeví také podpora řádné informovanosti těchto osob o možnosti čerpání příspěvku.

33

Metodologická část 5 Metodologie Cílem metodologie výzkumu je objasnění metodologických postupů a strategií, včetně sběru emipirických dat. Tématem tohoto výzkumu je začleňování osob zdravotně postižených na trh práce. Jak již bylo řečeno v předchozí části, je pozice těchto osob ztížená mnohými okolnostmi, které se stát a jiné organizace snaží kompenzovat a usnadnit tak jejich nelehké postavení. Jedním z prostředků umožňujících pomoc těmto osobám, je příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa, kterým se budeme ve výzkumu zabývat. Cílem této práce je zodpovězení hlavní výzkumné otázky (HVO): „Je příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa vhodný pro sociální integraci zdravotně postižených osob na trh práce a jaké jsou jeho přínosy pro tyto osoby?“

5.1 Výzkumná metoda Hlavní výzkumnou otázkou je stanoven náš poznávací cíl. Jelikož je pro nás důležité pochopit a zjistit, jak vnímají sociální realitu adresáti uvedeného příspěvku a osoby, které jsou v souvislosti s čerpáním příspěvku zaměstnáni, zvolili jsme metodu interpretativního porozumění. K poznávacímu cíli se propracujeme prostřednictvím porozumění a interpretací významů, které připisují událostem, věcem a lidem osoby, které jsme zmínili.

5.2 Výzkumná strategie Jako vhodnou strategií výzkumu se nám jeví kvalitativní strategie. Dle Hendla (2005, s. 50) je „kvalitativní výzkum proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje

34

o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.“

33

S kvalitativním výzkumem se pojí řada přístupů. V našem případě se jedná o přístup fenomenologie, jehož cílem je „porozumění konstruktivním procesům, které lidé uplatňují v každodenním životě, aby dávali světu smysl“ (Hendl, 2005, s. 54). Nám se jedná o porozumění toho, jaké přínosy spatřují lidé v čerpání příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa pro podporu integrace osob se zdravotním postižením na trhu práce, kde nás bude zajímat především subjektivní hodnocení těch, kteří jej čerpají, nebo byli v souvislosti s ním zaměstnáni. Dle zjištěných potřeb a jejich uspokojení či neuspokojení, přínosů, ale také podmínek a množství čerpání uvedeného příspěvku budeme usuzovat jeho vhodnost jako nástroje, který sleduje splnění určitého cíle, kterým je vytvoření pracovního místa, kde bude umístěna osoba se zdravotním postižením z evidence daného úřadu práce.

5.3 Technika sběru empirických dat V rámci kvalitativního výzkumu jsou používány různé techniky sběru empirických dat. V našem případě se zdá nejvhodnější použít techniku polostrukturovaného rozhovoru s komunikačními partnery. Konkrétně jsme zvolili rozhovor s návodem. Návodem máme na mysli okruh témat či otázek, které je nutné v rozhovoru probrat. Tato technika umožňuje tazateli zvolit si způsob i pořadí otázek při získávání informací, podle konkrétní komunikační situace s dotazovaným a stanovení si návodu napomáhá zabránit tazateli v opomenutí zeptat se na určitý okruh otázek. Současně také pomáhá udržet zaměření rozhovoru a zároveň dovoluje dotazovanému uplatnit vlastní perspektivy a 33

(Hendl, 2005, s. 52) Výhody kvalitativního výzkumu: - získává podrobný popis a vhled při zkoumání jedince, skupiny, události, fenoménu - zkoumá fenomén v přirozeném prostředí - umožňuje studovat procesy - umožňuje navrhovat teorie - dobře reaguje na místní situace a podmínky - hledá lokální (idiografické) příčinné souvislosti - pomáhá při počáteční exploraci fenoménu Nevýhody kvalitativního výzkumu: - získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí - je těžké provádět kvantitativní predikce - je obtížnější testovat hypotézy a teorie - analýza dat i jejich sběr jsou často časově náročné etapy - výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumínkem a jeho osobními preferencemi

35

zkušenosti (Hendl, 2005).

5.4 Výběr komunikačních partnerů Výběr komunikačních partnerů bude proveden na základě typového výběru. Při výběru budeme volit komunikační partnery tak, aby našli své zastoupení z řad zaměstnavatelů i OSVČ, které příspěvek čerpají nyní a které jej čerpali v minulosti. Cílem tohoto výběru je porovnání subjektivních zkušeností osob, které se pro jeho čerpání rozhodly v současné době a osob, které s ním mají zkušenost v minulosti. Podle našeho názoru by zde mohly být odhaleny příčiny nynějšího nízkého čerpání příspěvku. Přesný počet těchto komunikačních partnerů není předem znám. Obvykle se provádí výzkum do doby, dokud přináší nová zjištění. Vzhledem k charakteru zkoumaného jevu předpokládáme, že využitím triangulace získáme relevantní poznatky z výpovědí adresátů uvedeného příspěvku (jimiž jsou zaměstnavatelé a osoby se zdravotním postižením, které tento příspěvek čerpají jako podnikatelé), zaměstnanců (osob zdravotně postižených, které jsou zaměstnány v souvislosti s čerpáním příspěvku), pracovnic úřadu práce (které rozhodují o čerpání či nečerpání příspěvku, což je pro nás důležité pro celkové pochopení nastavení uvedeného příspěvku a podmínek jeho čerpání a také pro informace o praktických zkušenostech s klienty a potencionálními zaměstnavateli).

5.5 Příprava a záznam dat Jelikož jsme zvolili techniku sběru dat rozhovor s návodem, vytvořili jsme nejprve okruh témat a otázek, které nás výzkumem budou vést. Na základě informací zveřejněných úřadem práce o osobách, které příspěvek čerpají či čerpaly oslovíme dle výše uvedeného typu výběru některé z nich. Předpokládáme, že se rozhovory se zaměstnavateli i jejich zaměstnanci budou konat v prostorech firmy. U OSVČ se zřejmě bude jednat o domácí prostředí, ve kterých mají pracovní místa vytvořena. S pracovnicemi úřadu práce bude rozhovor probíhat na jejich pracovišti. Výzkum budeme provádět v měsíci březnu a dubnu. Předpokládanou délkou trvání jednotlivých rozhovorů je 30 až 60 minut. Rozhovory s jednotlivými respondenty budou se souhlasem nahrávány na digtafón a následně přepsány. Pro lepší vyhodnocovací kritéria

36

budeme klienty rozlišovat při hodnocení výsledků výzkumu dle pohlaví, typu zdravotního postižení a získané kvalifikace a u adresátů příspěvku na OSVČ a zaměstnavatele.

5.6 Zkoumaná a datová jednotka Zkoumanou jednotkou budou osoby, které čerpají či čerpaly příspěvek na chráněné pracovní místo a osoby, které jsou v souvislosti s ním zaměstnány. Jelikož bude výzkum založen na subjektivním hodnocení těchto osob, které povedou ke zjištění přínosů a vhodnosti nastavení uvedeného příspěvku, můžeme konstatovat, že se zkoumaná jednotka shoduje s jednotkou datovou. Postoje a hodnocení pracovnic daného úřadu práce, budou sloužit jako doplnění uceleného a objektivního obrazu o zkoumaném jevu.

Jak už jsme uvedli v teoretické části je příspěvek nabízen jako finanční kompenzace nákladů, která je se zaměstnáváním postižených osob spojena. Příspěvek má tedy mít motivační funkci. Otázkou však je zda jeho nastavení k uvedenému efektu vede. Uvedli jsme také, nástin možného konfliktu mezi požadavky zaměstnavatele na kvalifikaci osob s postižením a disponující hodnotou lidského kapitálu u těchto osob. Příspěvek je však poskytován příslušným úřadem práce, který má možné nástroje ke zvýšení uplatnitelnosti

osob

s postižením

na

trhu

práce

např.

nabízením

různých

rekvalifikačních kurzů. Naše pozornost bude tedy ve výzkumu zaměřována také na to, zda příslušný úřad práce dostatečně reaguje na podněty možných zaměstnavatelů z hlediska požadavků na pracovní kvalifikaci jejich budoucích zaměstnanců. Neméně významné jsou také potřeby zdravotně postižených osob a jejich uspokojení či neuspokojení, od kterých se může odvíjet jejich význam, který přikládají zaměstnání. Důležité pro nás bude porozumět tomu, jaké přínosy v poskytování příspěvku vidí osoby zdravotně postižené, které v souvislosti s jeho poskytováním získaly pracovní místo. Vezmeme-li v úvahu rozsah zvoleného zkoumaného jevu, nemůžeme zaručit zda zjistíme všechna kritéria pro posouzení přínosů příspěvků pro sociální integraci osob se zdravotním postižením na trhu práce a zda odhlalíme skutečné posouzení vhodnosti jeho nastavení. Domníváme se však, že výpovědi uvedených osob nám mohou přinést zajímavé a nové skutečnosti, které mohou být podnětem pro případnou úpravu či

37

doladění poskytovaného příspěvku.

5.7 Operacionalizace Operacionalizaci provádí každý výzkumník na jeho počátku. Jedná se o převedení výzkumného problému na empiricky šetřitelné indikátory. Jeho východiskem je zpracování výzkumného problému v teoretické rovině a jeho následné konceptuální převedení na hladinu operační. Abychom zodpověděli hlavní výzkumnou otázku, vyvodili jsme z teoretických konceptů výzkumné otázky. Sestavili jsme okruh témat a otázky, které mají ověřit subjektivní posouzení vhodnosti poskytování příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa pro integraci osob zdravotně postižených na trhu práce a zároveň se pokusíme vyhodnotit jeho přínosy pro tyto osoby. Důležité pro nás tedy budou výpovědi přímo osob zdravotně postižených, které jsou v souvislosti s tímto příspěvkem zaměstnány a osoby, které tento příspěvek čerpají, ať už jako zaměstnavatelé těchto osob, nebo jako OSVČ. Otázky budou kladeny běžně používanou formou jazyka, neboť se nepředpokládá žádná komunikační bariéra. Předpokládáme, že příspěvek ovlivňuje tvorbu pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Otázkou je však v jaké míře a co vede zaměstnavatele k jejich zaměstnávání. Jelikož předpokládáme, že sociální integraci může podpořit pouze kvalitní zaměstnání je nutné také zjistit, jakou má kvalitu pracovní místo, které je v souvislosti s příspěvkem vytvořeno a jak jej hodnotí tyto osoby, vzhledem ke svým potřebám. Jelikož se jedná o zjištění, zda příspěvek napomáhá sociální integraci osob se zdravotním postižením na trhu práce, je nutné se také zabývat vlivem zdravotního postižení na jejich uplatnitelnost v tomto prostředí a příčinami jejich selhávání. V rámci kontextových souvislostí se pokusíme objasnit vliv postižení na život jedince a postavení na trhu práce, ke kterému jsme stanovili tyto otázky: Vliv postižení na život jedince a jeho postavení na trhu práce DVO: Jak ovlivňuje zdravotní postižení život jedince ve společnosti? DVO: Jaké je jejich postavení na trhu práce a jaké jsou příčiny jejich selhávání?

Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky jsme stanovili čtyři hlediska a k nim se vážící dílčí výzkumné otázky. HVO:„Je příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa vhodný pro sociální

38

integraci zdravotně postižených osob na trh práce a jaké jsou jeho přínosy pro tyto osoby?“ 1) Vliv příspěvku na získání zaměstnání 2) Kvalita vytvořeného pracovního místa s ohledem na potřeby zdravotně postižených osob 3) Motivace adresátů příspěvku, tj. zaměstnavatelů a OSVČ 4) Vliv na sociální integraci s ohledem na jejich potřeby

1)Vliv příspěvku na získání zaměstnání V této části se pokusíme objasnit, jaký význam má pro zdravotně postižené osoby placené zaměstnání a jak jej spojují s čerpáním příspěvku. Zda jsou pracovní místa vytvářená v souvislosti s nabízením příspěvku, nebo by byla zaměstnavatelem vytvořena i bez něj. Jak pracovnice úřadu práce ovlivňují zaměstnatelnost těchto osob. Zejména zda zjišťují možné příčiny jejich selhávání a zda reagují na jejich odstranění vhodnými prostředky např. zda zjišťují poptávku ze strany zaměstnavatelů na kvalifikaci osob se zdravotním postižením, kterým by byl zaměstnavatel ochoten vytvořit pracovní pozici. DVO: Jaký význam přikládají zaměstnání osoby se zdravotním postižením? (otázky pro: OSVČ, zaměstnance, pracovnice úřadu práce) DVO: Ovlivňuje poskytování příspěvku tvorbu pracovních míst? (otázky pro: zaměstnavatele, zde také doplníme informace o čerpání příspěvku v období 2002-2007) DVO: Jak ovlivňují pracovnice úřadu práce zaměstnatelnost osob s postižením? (otázky pro: pracovnice úřadu práce, zaměstnance, OSVČ)

2) Kvalita vytvořeného pracovního místa s ohledem na potřeby zdravotně postižených osob Zde jsme si kladli za cíl ověřit, zda jsou potřeby zdravotně postižených na vytvořených pracovních místech naplňovány a zda oni sami hodnotí tyto získané pracovní pozice za kvalitní. V této souvislosti je nutné nejprve zjistit, jaké potřeby má práce z hlediska těchto osob naplňovat a jaká kritéria kvality práce jsou pro tyto osoby významná. Pro jejich posouzení jsme zvolili především stabilitu zaměstnání, odměňování za práci,

39

pracovní podmínky (např. speciální přizpůsobení přístupu do práce, pracovního prostředí – samostatná práce, práce v kolektivu), pracovní doba, obsah práce (vzhledem k pracovním schopnostem), možnost seberealizace a zabezpečení ochrany zdraví při práci. Tato kritéria jsme zvolili, neboť předpokládáme, že jsou pro zdravotně postižené významná. Jistě zajímavé bude také zjištění stanoviska ze strany pracovnic úřadu práce, které posuzují kvalitu pracovního místa a jeho vhodnost

pro tyto osoby, dle

nastavených podmínek pro čerpání či nečerpání příspěvku. DVO: Jaké potřeby uspokojuje zdravotně postiženým osobám práce? (otázky pro: zaměstnance, OSVČ) DVO: V čem spatřují zdravotně postižení kvalitu pracovního místa a jak hodnotí kvalitu pracovního místa vytvořeného na základě čerpání příspěvku? (otázky pro: zaměstnance, OSVČ, pracovnice úřadu práce)

3) Motivace adresátů příspěvku, tj. zaměstnavatelů a OSVČ V této části budeme zjišťovat, co je motivem pro zaměstnavatele k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a co je motivem pro osoby zdravotně postižené k výkonu podnikatelské činnosti. Zda je skutečně motivem poskytování příspěvku nebo jiné okolnosti, které zde hrají důležitější roli. Jelikož je problematika motivace dosti složitou záležitostí, a co je motivem pro jednoho zaměstnavatele, nemusí být zpravidla motivem i pro ostatní zaměstnavatelské subjekty, zvolili jsme jako hodnotící kritéria především ty, u kterých předpokládáme, že budou u motivace zaměstnavatelů hrát klíčovou roli, ať už v pozitivním či negativním slova smyslu. Zaměřili jsme se na zdravotní stav budoucího zaměstnance, status uchazeče (příspěvek se poskytuje pouze na zdravotně postižené z evidence úřadu práce), náklady na zaměstnávání těchto osob (např. na přizpůsobení pracovních podmínek), pracovní výkonnost, kvalifikaci, druh pracovního místa (v rámci mikroregionu není příspěvek poskytován zaměstnavateli, který nabízí dlouhodobě neobsazená pracovní místa), finanční částku (v podobě příspěvku), podmínky pro čerpání příspěvku, administrativní požadavky, kontroly ze strany úřadu práce, spolupráci s úřadem práce. Předpokládáme, že praktické zkušenosti pracovnic úřadu práce budou také v této části velkým přínosem. DVO: Čím jsou motivováni zaměstnavatelé k zaměstnání osob se zdravotním postižením a OSVČ k zahájení podnikání?

40

(otázky pro: zaměstnavatele, OSVČ, pracovnice úřadu práce)

4) Vliv na sociální integraci s ohledem na jejich potřeby V poslední části se budeme snažit odhalit integrační charakter zaměstnání z hlediska osob se zdravotním postižením a zda vytvořené pracovní místo v souvislosti s příspěvkem integraci těchto osob přispívá. Svou pozornost budeme zaměřovat především na ekonomickou oblast, na oblast sociálních sítí (rozvíjení vztahů a kontaktů zdravotně postižených), ale také na celkovou spokojenost se životem (spokojenost s výkonem práce, s pocitem vlastní užitečnosti, samostatnosti). Důležitým aspektem, který zde hraje také významnou roli je činnost pracovnic úřadu práce, které mohou svou poradenskou, odbornou, kontrolní, monitoringovou

a preventivní činností přispět

k sociální integraci těchto osob. DVO: Je zaměstnání hodnoceno jako prostředek integrace ze strany zdravotně postižených osob? (otázky pro: zaměstnance, OSVČ) DVO: Pomáhá vytvořené pracovní místo integraci? (otázky pro: zaměstnance, OSVČ, pracovnice úřadu práce) Z důvodu prostorové náročnosti uvádíme proces operacionalizace a scénáře rozhovorů v příloze této práce.

41

Empirická část 6 Interpretace výzkumu V rámci výzkumu jsme oslovili celkem 10 osob.34 Jednalo se o 2 zaměstnavatele, 4 jejich zaměstnance, 3 OSVČ (osoby zdravotně postižené) a pracovnici úřadu práce. Délka jednotlivých rozhovorů se pohybovala mezi 30-60 minutami. V rozhovorech jsme se snažili zjistit všechny potřebné informace, které se ke zkoumnému jevu váží. Ve všech přípech se nám to však nepodařilo. Některá témata osoby nepovažovaly za důležité nebo nedokázaly na uvedenou otázku odpovědět, např. u zaměstnavatelů byl velký problém odhlalit všechna možná pozitiva a negativa příspěvku. Možná příčina může být ve složitém nastavení podmínek příspěvku, které může působit na nízkou orientaci těchto lidí v jeho jednotlivých podmínkách. Všechny osoby, které jsme oslovily byly však velice vstřícné. Zvolení techniky rozhovoru s návodem nám bylo velikým přínosem zejména v situacích, kdy se dotazovaní začali vzdalovat ve svých odpovědích položené otázce.

6.1 Vliv postižení na život jedince a jeho postavení na trhu práce 6.1.1 Jak ovlivňuje zdravotní postižení život jedince ve společnosti? Osoby se zdravotním postižením se musí ve svém životě potýkat s řadou omezení, které je způsobeno jejich zdravotním stavem. Při rozhovorech jsme narazili na různě vytýčené problémy. Některé se dají přiřadit k určitému druhu postižení např. různá pohybová omezení, jiné byly spíše spojeny s danou osobou, jako subjektivně vnímané. Neméně významný je poznatek omezení, které cítí muž a které žena. Dle sdělených informací jsme stanovili nejvýznamější roviny, které představují omezení pro tyto osoby, kterými jsou pohybové bariéry, časová náročnost, fyzická 34

Popis komunikačních partnerů uvádíme v příloze této práce.

42

zdatnost, osobní závislost a postoj společnosti.

6.1.1.1 Pohybové bariéry Zdravotně postižené osoby si často stěžovaly na pohybové bariéry, které jsou s jejich zdravotním omezením spojeny. Jednalo se především o problém dosažitelnosti na určitá místa. Tento problém byl spatřován u osoby upoutané na invalidní vozík, u které je její přesun dosti problematický. Možnost dopravy byla ulehčena příspěvkem na motorové vozidlo, které osoba ke svému přesunu využívá. „No, nevím, jestli to dokážu objektivně posoudit. Málo chodím ven, dá se říct, že skoro vůbec a když se potřebuji někam dostat, tak používám auto, který mám speciálně upravený na ruční řízení. Ale myslím si, že kdybych se měl spoléhat na městskou dopravu, tak se nedostanu určitě nikam. Já si myslím, že je to nedostatečně vyřešené. Asi mají stále pocit, že těch osob není tak moc, tak co by se oni starali, že? “ Osoby, u kterých bylo zjištěno většinou od útlého věku zrakové postižení si často stěžovaly na časovou omezenost v pohybu. Nejednalo se o osoby, které by neviděly vůbec, ale dle jejich výpovědi vidí, jen na velmi malou vzdálenost. Nemají k dispozici vodícího psa, hůl používají pouze v místech, které neznají vůbec. Z druhu zrakového postižení mají opačné problémy v časovém rozmezení pohybu. „No, je to strašné, za světla musím dojít domů, za šera už nic nevidím, za tmy úplně nic, takže se za tmy nikam nepouštím. Nemůžu chodit do cizích míst, kde to neznám.“ „Hlavně v pohybu, tam je těch omezení hodně. V bytě já nemám problémy a nebo když je tma, tak to já žiju, ale hodně mi vadí sluníčko a denní světlo. Já vidím jenom úplně z blízka, jinak nic.“

6.1.1.2 Časová náročnost Osoby se zdravotním postižením také zmiňovaly vliv postižení na čas, který potřebují k běžným věcem, především se jednalo o problémy spojené s ranním vstáváním a vypravením se do práce. „Víte, bez noh se člověk obejde, ale bez ruk ne. A ráno je to nejhorší, když vstanu, tak mi všechno trvá. Ruce jsou prostě důležité. Máte problém, když se oblíkáte, když si chystáte věci do práce, je to hrozné.“

43

6.1.1.3 Specifické potřeby K některým zdravotním postižením se váží také určité specifické potřeby, které tyto osoby mají a které jim napomáhají např. ke zmírnění bolesti. „Hlavně nesmím dlouho sedět nebo dlouho stát. Nebo dělat takovou práci, kde budou ty nohy prostě v klidu. To mi vadí, protože mě ty nohy potom neposlouchají a občas mě to potom v nich tak jako rve. Já je potřebuji mít někdy tak a někdy tak.“

6.1.1.4 Osobní závislost Řada zejména těch vážnějších onemocnění s sebou nese také jakousi osobní závislost těchto osob na druhých. Jedná se např. o potřebu pomoci v orientaci a pohybu. „Nemůžu chodit do cizích míst, kde to neznám. V dnešní době, kdy už mám to omezení velké, už se nikde nepouštím sám, tam kde to neznám. Už chodím jenom s doprovodem.“ U žen je tato závislost vnímána také v oblasti běžných domácích prací a péči o rodinu. „Těch omezení je opravdu hodně, třeba další je u umývání oken a dalších běžných věcech při domácích pracech, kdybych neměla hodného manžela a děti, tak nevím, jak bych to zvládala.“

6.1.1.5 Postoj společnosti Podstatným poznatkem je také pohled osob s postižením na to, jak je podle nich vnímá společnost. Žena se zrakovým postižením si stěžovala zejména na přístup občanů, ale také na vybavenost a připravenost různých zařízení. „a další taková věc je, že ani lidé, kteří se setkávají s těmito lidmi s nimi neumí jednat. Já hodně jezdím na různá školení a zasedání těchto lidí a takovou nepřipravenost i v hotelích jsem neviděla. Personál neví, jak např. podávat jídlo nevidomému člověku a o bezbariérových přístupech ani nemluvím. A lidé, kteří jsou kolem vás se chovají taky hrozně. Vidí nevidomého člověka a ani mu neotevřou dveře, nebo do něho žduchnou. To se mi zdá opravdu až pohoršující.“

6.1.2 Jaké je jejich postavení na trhu práce a jaké jsou příčiny jejich selhávání? Postavení těchto osob na trhu práce je problematickou záležitostí, neboť jsou často

44

vystaveny diskriminaci a předsudkům, se kterými musí bojovat. Tato skutečnost může být příčinou snížení jejich motivace k práci a může vést následně až k rezignaci, což je pro tyto osoby velice špatné, neboť se mohou ocitnout v ekonomicky těžké situaci. Zejména pokud se jedná o osoby, které pobírají částečný invalidní důchod, který je velice nízký, vzhledem k dnešním poměrům. Může také docházet ke ztrátě vlastní užitečnosti, ztrátě sociálních kontaktů, což může vést k jejich následné izolaci od společnosti a uzavření se do sebe sama. Dalším důležitým aspektem na který jsme narazili byl vliv regionu a úbytek pracovních míst. Jistě významnou skutečností je také kumulace handicapů, které tyto osoby mají jako je jejich věk, nízká kvalifikace a nedostatečná praxe. Pracovnice úřadu práce jako další problém zmiňují dlouhodobou evidenci a nedostatečnou legislativní úpravu.

6.1.2.1 Diskriminace Častým problémem, se kterým se musí tyto osoby potýkat je diskriminace. Mnozí z nich v ní spatřují své problémy s nalézáním a udržením si svého zaměstnání. „Myslím si, že ano, já jsem byl kvůli tomu propuštěn z předchozího zaměstnání, z Kauflandu. Pracoval jsem tam rok a půl a zdůraznili mi, že chtějí jen zdravé lidi, takže mi dali výpověď. Takže diskriminace, ano určitě.“ Muž na invalidním vozíku, nám sdělil: „když jsem s někým telefonicky komunikoval, tak bylo vše v pořádku, ale když jsem se dostavil, tak si vždycky našli nějaký důvod, aby mě nezaměstnali.“

6.1.2.2 Předsudky Předsudky jsou častým problémem ve styku s těmito osobami. Zajímavý může být přístup mladíka, který i přesto, že v dětství utrpěl mozkovou obrnu a pobírá částečný invalidní důchod se k této skutečnosti nepřiznal. Jeho důvody mohou být různé, ale vzhledem k jeho touze po lepší práci jsme usoudili, že se může jednat o jakýsi druh obrany právě proti předsudkům. „Ne neberu žádný důchod a ani osobně důchod nechci. Já se jen bojím výšek a jinak jsem v pořádku.“ Zkušenost s předsudky nám také uvedla žena se zrakovým omezením, která mimo podnikání pracuje jako předsedkyně klubu pro zrakově postižené. „Oni si myslí, že když je osoba nevidomá, tak nic neumí a nemůže být společnosti

45

prospěšná. Hrozné je, že nedají tomu člověku ani šanci, aby si to vyzkoušel.“ Pracovnice úřadu práce se také zmiňují o předsudcích ze strany zaměstnavatelů, které mají vliv na rozhodování o zaměstnání těchto osob. Podle nich se předsudečné vnímání těchto lidí odvíjí také od jejich životních zkušeností. „Ono je to i o té zkušenosti těch zaměstnavatelů. Když má např. ten zaměstnavatel zkušenost třeba z rodiny, tak ten se toho nebojí, protože se s tím už setkal. Když tu zkušenost ten zaměstnavatel nemá a já mu řeknu, můžete zaměstnat osobu se zdravotním postižením, tak on si myslí, že příjde pomalu člověk, který má hlavu pod paží. Strašidlo číslo jedna je epilepsie. Hodně zaměstnavatelů ihned na to reaguje, že takového člověka nezaměstnají. Je to asi o tom, že si pamatují, že jim někdo řekl, jak při té epilepsii leží lidi na zemi a mají pěnu u pusy. Tyto lidi se nám opravdu nedaří zaměstnat.“

6.1.2.3 Pracovní místa a region Jako další příčinu problémů spojených s nelézáním pracovních míst některé osoby spatřovaly také v úbytku pracovních míst vlivem modernizace. Region je podle nich také velmi důležitý. Vzhledem k tomu, že byl výzkum prováděn ve městě Karviná, která trpí velmi vysokou nezaměstnaností a jedná se o region, který je zaměřen převážně na oblast těžebního průmyslu, kde se tyto osoby uplatnit mimo administrativy nemohou je jistě jejich názor potvrditelný. Navíc bylo období, kdy opravdu zanikala ta pracovní místa, kde mohli tito lidé pracovat. Dneska už se ruší telefonní ústředny, protože je všude elektronika a tak dále, takže je to problém i z hlediska těch míst. Teď se to trochu zlepšuje, ale nevidím tu změnu k lepšímu, hlavně tady na Severní Moravě. Tady je to stále dost špatné.“ Stejně jako osoby s postižením, tak pracovnice úřadu práce přiklánějí regionu velký význam. Důraz kladou na vliv těžebního průmyslu a výkon zejména hornické profese, která má také vliv na zvyšování počtu osob se zdravotním postižením. Ve spojitosti s nízkou možností nalezení si práce v tomto regionu zmiňují také neochotu svých klientů v cestování za prací. „V jiné části republiky je ta situace o něco příznivější. Řada lidí se tady přistěhovala za prací a tito lidé ji měli takřka pod nosem. Oni ji nemuseli hledat, nemuseli nikam dojíždět. Například Bohumín, je na tom o něco lépe, už jenom proto, že tito lidé si zvykli jezdit za prací do Ostravy, kdežto tady tito lidé, na toto nejsou zvyklí a jsou závislí na

46

provozu šachet a když jejich činnost na šachtě skončí, třeba vlivem zdravotního omezení, protože těch nám šachta přináší mnoho, tak neví, co mají dělat. Často to jsou i lidé vysokého věku, takže tam je potom problém.“ Osoby se zdravotním omezením však mají v oblasti pohybu velké problémy a jejich samotná ochota k cestování jim mnohdy nemusí stačit, neboť vzhledem k možnému omezení by pro ně dojezd do jiného města mohl znamenat velký problém. Na rozdíl od osob se zdravotním postižením spatřují pracovnice úřadu práce, mimo výše uvedené příčiny selhávání osob s postižením na trhu práce, také jejich kvalifikaci, dlouhodobou evidenci a legislativní úpravu.

6.1.2.4 Kvalifikace a dlouhodobá evidence Kvalifikace a dlouhodobá evidence byla ze strany úřadu práce hodnocena jako nejčastější problém v jejich zaměstnatelnosti. Pracovnice však přiznává také určitý podíl úřadu práce na vzniku dlouhodobé evidence. „Špané zkušenosti máme zejména s lidmi, kteří nemají žádnou nebo mají malou kvalifikaci a nastoupili např. v železárnách, kde pracovali od základní školy, nebo od vyučení a propustili je. Ti lidé ztratili smysl života a neumějí si představit jinou práci, kterou by vykonávali a ocitají se v dlouhodobé evidenci. Tam je asi i chyba na naší straně, že jsme tyto osoby včas nepodchytili a že jsme je hned např. nerekvalifikovali, protože když jsou ti lidé v evidenci třeba devět let, tak už se s nimi nedá skoro vůbec nic dělat.“

6.1.2.5 Nastavení nástroje v legislativě Podporou v zaměstnávání osob se zdravotním postižením má být mimo jiné také právní opora a pomoc těmto osobám. Zákon o zaměstnanosti stanoví plnění povinného podílu zaměstnávat alespoň 4% osob se zdravotním postižením zaměstnavatelům, kteří mají více než 25 zaměstnanců, kdy povinný podíl mohou plnit třemi způsoby, které jsou zaměstnávání, odebírání a placení. Samotné pracovnice úřadu práce spatřují však toto legislativní opatření jako nedostačující již ve stanovení procentní povinnosti, která se jim zdá nízká. „Řekla bych, že je i špatně nastavený zákon, protože ten podíl, je nízký. Protože my plníme povinný podíl na 6,3%. Takže něco je špatně. My plníme už jenom zaměstnáváním 4,3% a to má zaměstnavatel tři možnosti. A my pořád máme 3,5 tisíce

47

nezaměstnaných těchto osob. A celorepublikově jsou ta procenta vyšší.“

6.1.3 Dílčí shrnutí Zdravotně postižení lidé spojují své problémy zejména s omezenou možností pohybovat se. Tento problém mají zejména osoby s těžším zdravotním postižením. Problémem je pro ně cesta do práce, ale také kdekoliv jinde. Často jsou odkázáni na jiné osoby a jejich pomoc, ať už se jedná o pomoc v orientaci, pohybu nebo pomoc při oblékání, vstávání, nákupu či domácích pracech. Tyto aktivity jsou spojeny s větší časovou náročností, které si jejich zdravotní stav vyžaduje. Námi oslovená žena také spojuje se zdravotním postižením rodinné povinnosti. Naplňování role matky a pečovatelky je také zdravotním postižením komplikováno. Zdravotní postižení je spojeno také s určitými specifickými potřebami zdravotně postižených osob, které jsou zcela individuální a váží se k danému postižení. Vnímání společnosti je z jejich pohledu dosti kritické, vzhledem k nepřipravenosti většiny zařízení a také v přístupu některých jedinců k jejich osobě. Své postavení na trhu práce ve většině případů spojují s předsudky a diskriminací. Špatné nalézaní pracovního místa vidí v jejich zániku vlivem modernizace a vlivem regionu, ve kterém žijí. Pracovnice úřadu práce spatřují jejich vysokou nezaměstnanost v nízké kvalifikaci, která následně vede k jejich dlouhodobé evidenci, v předsudcích a malé zkušenosti zaměstnavatelů. Významnou roli zde sehrává také vliv regionu a neochota k cestování za prací, ale také nedostatečná legislativní úprava této problematiky.

6.2 Vliv příspěvku na získání zaměstnání Podstatou poskytování příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa je podpora zaměstnatelnosti osob s postižením. Pozornost v této části tedy budeme zaměřovat zprvu na to, jaký význam má pro ně práce. Následně budeme hodnotit vliv příspěvku na zaměstnanost, míru jeho poskytování a vliv úřadu práce na zvýšení jejich zaměstnatelnosti.

6.2.1 Jaký význam přikládají zaměstnání osoby se zdravotním postižením? To, co pro nás práce znamená, je pro nás také motivem k tomu, zda pracovat či ne. U zdravotně postižených se jednotlivé priority významnosti lišily. Vymezili jsme tedy

48

pouze ty, které byly nejčastěji v rámci rozhovorů zmiňovány. Nejčastěji zmiňovaným hodnocením významu práce byly peníze, vlastní užitečnost, prostředek k vyplnění volného času a obrana jedince před možnou izolací.

6.2.1.1 Finanční stránka Finanční stránka je jistě důležitá pro každého pracujícího člověka. Je to vlastně jeden ze základních důvodů, proč lidé do práce chodí. Otázka, jaký má práce pro tyto lidi význam, byla mimo jedné osoby, která hodnotí práci jako čiště ekonomickou záležitost, „pro mě práce znamená vydělat si peníze. Takže prostředek, jak dostat peníze.“ uváděny na prvním místě jiné hodnoty, než peníze. Peníze hrály u těchto lidí důležitý význam v jiných souvislostech, které uvedeme v následujících částech. Jeden z hlavních důvodů je jistě skutečnost, že se jedná vždy o osoby, které pobírají nějaký druh invalidního důchodu. U této osoby však práce jako taková velký význam opravdu neměla, neboť se jednalo o člověka, který jako své hlavní životní poslání bere především sport. Hlavně cyklistiku, kterou reprezentuje na závodech a práce je pro něj jenom způsob, jak získat prostředky na tuto finančně náročnou činnost.

6.2.1.2 Vlastní užitečnost Velice často zmiňovaným kritériem významnosti pro tyto osoby, které spojovaly s prací, je hledisko vlastní užitečnosti. Mnoho osob, které takto odpovídaly byly právě ty, které zmiňovaly také osobní závislost na druhých. Možná právě z toho důvodu, má pro ně práce, kterou jsou schopni vykonávat sami, bez pomoci, tak velký význam. „Je pro mě důležité, že se já můžu na něčem podílet. Doma sedět, to není nic pro mě.“ „Nejkrásnější pocit je, když tady příjde člověk s obrovskými bolestmi, je celý zkřivený, málem nezvedne nohu a po mojí masáži odchází a říká: ty ani nevíš, jak moc jsi mi pomohla.“

6.2.1.3 Obrana před izolací Další významnou skutečností, na kterou jsme narazili byla obava z izolovanosti jedince. Jeden z dotazovaných nám sdělil, že je pro něj práce významná zejména v oblasti kontaktů s lidmi. Práce je pro něj především prostředek, jak získat nové přátelé a necítit se sám.

49

„Znamená to pro mě hodně. Je to pro mě důležité, abych nebyl doma, raději jsem mezi lidma.“

6.2.1.4 Výplň volného času Často zmiňovaným problémem nezaměstnanosti je také obava z volného času. Tento problém mají zejména osoby, které byly dlouho ekonomicky aktivní, měly určité zvyklosti jako je vstávání, styk s lidmi, být činní a náhlou ztrátou zaměstnání o tyto denně zažité věci přišly. Pro tyto osoby, které mají obavu z volného času představovala práce zejména možnost, jak jej vyplnit. „Vlastně celý život jsem dělal od rána do večera, v obchodě. Ta práce mě bavila. Nedokázal jsem si představit, že bych dělal něco jiného. A najednou jsem musel přestat. Nevěděl jsem co s časem, nevěděl jsem co mám dělat, takže jsem se nudil a nudil.“ „No, tak hlavně bez práce je toho času strašně moc, takže člověk potřebuje něco dělat, jinak by se zbláznil.“

6.2.2 Ovlivňuje poskytování příspěvku tvorbu pracovních míst? 6.2.2.1 Příspěvek a počet vytvořených míst Pro celkový pohled považujeme za nutné zhodnotit dosavadní průběh čerpání příspěvku. Svou pozornost jsme zaměřili na jeho čerpání v posledních pěti letech, tj. od roku 2002 do roku 2007. Data jsme rozdělili na zaměstnavatele a OSVČ a připojili jsme také informace o počtu vytvořených pracovních míst pro osoby s postižením. Z tabulky je viditelné, že počet vytvořených pracovních míst, v uvedeném období, je zanedbatelný. Příspěvek využilo celkem 12 zaměstnavatelů a v jeho souvislosti vytvořili celkem 20 pracovních míst. Podnikatelskou činnost zahájily dvě osoby s postižením.

50

Tabulka 6.1: Čerpání příspěvku na CHPM v období 2002-2007

Zaměstnavatelé

rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Celkem 2002 2007

OSVČ Celkem

PZ* 1 1 2 3 3 2 12 1 1 2

VM** 1 1 7 3 6 2 20 1 1 2

35

Při rozhovorech se zaměstnavateli bylo zjištěno, že z celkového počtu zaměstnanců je většina osob se zdravotním postižením. V případě prvního zaměstnavatele byla z celkového počtu 16-cti pracovních míst v souvislosti s čerpáním příspěvku vytvořena celkem 2 místa. Jednalo se o zaměstnavatele, který uvedenou formu příspěvku čerpá i nyní. Druhý zaměstnavatel má celkový počet svých zaměstnanců 38. Z tohoto počtu byl čerpán příspěvek na 4 pracovní místa. Příspěvek uvedený zaměstnavatel čerpal v minulosti. Námi oslovení zaměstnavatelé v souvislosti s pobíráním příspěvku vytvořili celkem 6 pracovních míst.

6.2.2.2 Vliv příspěvku na zaměstnání a zahájení SVČ Zaměstnávání

osob

se

zdravotním

postižením

je

pro

zaměstnavatele

dosti

problematickou záležitostí. Při rozhovorech se vyjadřovali o nutnosti poskytování nějaké formy dotací či příspěvku, bez kterých by se zaměstnání těchto osob vyhýbali. Jako příčinu často zmiňovali neschopnost zaměstnance vydělat si na mzdu. „Jsou to lidé, kteří nejsou schopni vyprodukovat ani na půl hodinovou mzdu za den. Tam, kdyby příspěvek nebyl, tak bychom ho nebyli schopni nějakým způsobem financovat.“ „ I s těmito dotacemi je to dost komplikované.“

35

zdroj: www.mpsv.cz *PZ – počet zaměstnavatelů **VM – počet vytvořených chráněných míst CHPM – chráněné pracovní místo Počet osob se zdravotním postižením evidovaných v okrese Karviná k 31.12.2007 bylo 3358

51

Zaměstnavatel, který pobíral příspěvek v minulosti se raději přiklání k jiné formě dotací či podpory, ikdyž podmínky pro čerpání příspěvku nyní nezná. „Loni bylo výhodnější zaměstnat osoby raději na společensky účelná pracovní místa, využili jsme toho a zaměstnali 6 zaměstnanců. Nevím, jaké podmínky jsou pro vytvoření chráněného pracovního místa letos, ale stejně asi do toho nepůjdeme a raději se budeme nadále zaměřovat na společensky účelná pracovní místa.“ U OSVČ se vliv příspěvku na zahájení podnikání lišil. Důležitou roli zde však sehrávala předchozí zkušenost s podnikatelskou aktivitou, výše pobíraného důchodu i hodnocení významu práce. Oba dotazovaní byli muži, kteří měli zkušenost s podnikáním již v předchozích letech, pobírají plné invalidní důchody nad 10.000,-Kč a z hlediska významnosti práce bylo jejich hodnocení, že je to pro ně zejména výplň volného času. Tyto osoby hodnotily poskytování příspěvku jako dobré přilepšení a v souvislosti s podnikám pro ně nebyl tak důležitý. „Jo, já určitě jo. Asi bych musel šetřit na to zařízení a kupovat ho nějak postupně, ale já bych to začal i bez toho.“ „já jsem podnikal od roku 1991. Příspěvek jsem začal čerpat až v roce 2000, takže to pro mě bylo jenom takové plus. Mohl jsem si nakoupit nějaké věci, které potřebuju k práci." Při rozhovoru se ženou, která také pobírá plný invalidní důchod, ale pouze ve výši 7.000,-Kč, bylo hodnocení příspěvku na zahájení podnikání kladné. Jednalo se ale spíš o finanční situaci ženy, než o vliv poskytování příspěvku na zahájení podnikání. Žena motiv k výkonu práce měla, ale neměla na to finanční prostředky. Podle našeho názoru by zahájila podnikání i bez příspěvku, pokud by obdržela finanční pomoc jinou formou. „No, já mám živnostenský list vyřízený už v roce 1996, ale tehdá jsem podnikání nezahájila. Neměla jsem na to peníze. Víte my máme tři děti a navíc stavíme už deset let barák. Já jsem opravdu chtěla, ale když jsem zjistila, kolik věcí je k tomu třeba, tak jsem musela požádat o finanční podporu. Bez něho bych do toho tedy nešla.“

6.2.3 Jak ovlivňují pracovnice úřadu práce zaměstnatelnost osob s postižením? Důležitým aspektem je práce pracovnic úřadu práce ve vztahu nejen k zaměstnatelnosti těchto osob, ale také ta, která ovlivňuje čerpání uvedeného příspěvku. Pro celkové

52

posouzení považujeme za nutné uvést také alespoň celkový počet osob se zdravotním postižením evidovaných v okrese Karviná k 31.12.2007 a jejich strukturu vzhledem k pobíraným důchodům. K 31.12.2007 bylo v okrese Karviná evidováno celkem 3358 osob se zdravotním postižením. Z tohoto počtu bylo evidováno 16 poživatelů plných invalidních důchodů, 2804 osob pobírajících částečné invalidní důchody a 538 osob, které jsou uznány jako osoby zdravotně znevýhodněné.36

6.2.3.1 Podpora zaměstnatelnosti osob s postižením Pracovnice úřadu práce si stěžují na velký problém zaměstnatelnosti osob se zdravotním postižením. Poskytují klientům rekvalifikační kurzy, především na všeobecné znalosti, jako jsou kurzy na PC. Speciální kurzy se jim mnohdy nedaří naplnit, pro nedostatečný počet zájemců. „Každý kurz potřebuje určitý minimální počet, aby byl kurz zahájen. My máme například stále z jedné firmy požadavek na šičky, ale nejsme schopni ten kurz naplnit.“ V průběhu roku 2007 nastoupilo do rekvalifikačních kurzů zprostředkovaných úřadem práce celkem 3037 osob. Z tohoto počtu se rekvalifikačních kurzů účastnilo celkem 267 osob se zdravotním postižením. K 1.1.2008 pokračuje v rekvalifikačních kurzech celkem 324 uchazečů, z nichž je celkem 45 osob se zdravotním postižením. K 1.1.2008 zůstalo v evidenci úřadu práce celkem 1135 uchazečů o zaměstnání, kteří úspěšně absolvovali rekvalifikaci. Osob se zdravotním postižením bylo z tohoto počtu 150.37 Při snaze zvýšit jejich zaměstnatelnost je vybízejí, aby docházeli za případnými zaměstnavateli a sdělovali jim výhody jejich případného zaměstnání. „Informujeme klienty, aby se snažili nabídnout svou práci zaměstnavatelům a informovat je, že si může na ně zaměstnavatel odepsat na dani 18.000,-Kč, s tím, že je pobízíme, aby nám potom následně zaměstnavatel zavolal a my mu vše vysvětlíme. Nejlepší je, když tam ti lidé chodí často a oni nám pak zavolají a říkají: No, víte ona nám sem tady pořád chodí, že chce dělat pomocnou kuchařku a co s tím máme dělat. Vy nám teda na ní něco dáte. Já jim řeknu ano, my vám můžeme dát dotaci na mzdu, půl 36 37

Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2007, Úřad práce v Karviné Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2007, Úřad práce v Karviné

53

roku. Dáváme až sedm tisíc. Nebo můžeme zřídit chráněné pracovní místo.Takže my se snažíme přesvědčovat toho zaměstnavatele, že mu přihodíme nějakou výhodu.“ Další podporou na vytváření pracovních míst nejen pro osoby se zdravotním postižením jsou společensky účelná pracovní místa. Jelikož jeden ze zaměstnavatelů zmínil, že je tato forma pro něj vhodnější, uvedeme alespoň názorně jeho čerpání v roce 2007 v okrese Karviná. SÚPM/vytvořená zaměstnavatelem/ - v roce 2007 bylo vytvořeno celkem 628 míst, přičemž na zřízená pracovní místa bylo umístěno celkem 590 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu bylo na vytvořená pracovní místa umístěno 77 osob se zdravotním postižením. SÚPM/OSVČ/ - v roce 2007 podpořil úřad práce podnikání celkem 43 uchazečů o zaměstnání, z nichž nebyla ani jedna osoba se zdravotním postižením.38

6.2.3.2 Reakce na potřeby zaměstnavatelů Zajímalo nás, zda pracovnice úřadu práce, které zmiňují jako jeden z hlavních důvodů vysoké nezaměstnanosti těchto osob jejich nízkou kvalifikaci, zda reagují na potřeby zaměstnavatelů v oblasti rozvoje jejich vzdělání. Bylo nám sděleno, že není prováděn žádný monitoring potřeb zaměstnavatelů. Spolupráce se zaměstnavali je prováděna až na základě získání příslibu zaměstnání. Teprve následně je osobě poskytnut rekvalifikační kurz. „Takový monitoring neděláme. Pokud se za námi dostaví zaměstnavatel a požaduje např. svářečský průkaz, tak to není problém. Tam se potom jedná o tzv. účelovou rekvalifikaci. Toto je pro nás to nejideálnější. Ale těchto zaměstnavatelů je strašně málo. Druhá strana je, že když do nich investujeme peníze, tak chceme vidět, že získají zaměstnání.“

6.2.3.3 Hodnocení úřadu práce ze strany klientů Hodnocení pracovnic úřadu práce z hlediska získání zaměstnání se lišilo dle délky evidence jednotlivých osob. U osob, které byly v evidenci úřadu práce po delší dobu, bylo hodnocení spíš záporné. 38

Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2007, Úřad práce v Karviné

54

„Jediné, co jsem vždycky slyšela, když jsem přišla bylo, my pro vás nic nemáme, takže si hledejte práci sama. Ani jednou jedinkrát mi žádné místo nenabídli za celé tři roky.“ „Vždycky jsem si musel práci sehnat sám. Jenom jsem tam přišel podepsat nějaké papíry a to bylo všechno.“ Kladné stanovistko měly OSVČ, které nebyly před čerpáním příspěvku na úřadu práce evidovány. „Musím tam ty děvčata opravdu pochválit. Opravdu jo.“ „No, já mám dobré zkušenosti. Chovali se ke mně velmi hezky. Já jsem tam byl jenom dvakrát. Jednou k evidenci a podruhé k podpisu.“ Rekvalifikačního kurzu se zúčastnila ze všech oslovených zaměstnanců a OSVČ pouze jedna osoba, která v souvislosti s rekvalifikací a příspěvkem zahájila podnikání. Motivem k zahájení podnikání však pro ni příspěvek nebyl, jak uvádíme v další části výzkumu.

6.2.4 Dílčí shrnutí Osoby se zdravotním postižením nejčastěji zmiňovaly z hlediska významu práce jejich vlastní užitečnost. Důvod spatřujeme zejména v jejich závislosti při určitých činnostech na jiných osobám. Práce, kterou vykonávají jim přináší zejména uspokojení ze samostatnosti a pocit, že mohou také někomu pomoci. Dalším dosti zmiňovaným hodnocením práce byla výplň volného času, která je důležitá zejména z hlediska obnovení již zažitých zvyků. Z hlediska významové roviny, tedy co pro tyto osoby práce znamená, byly méně zmiňovanými možnost kontaktu s lidmi a finanční stránka, která byla zmíněna jen u jednoho z oslovených. Statistické ukazatele využívání příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa v posledních pěti letech nám dokazují, že je jeho čerpání velice malé. Ikdyž zaměstnavatelé spatřují nějakou formu dotací či příspěvku za nutnost pro možnost zaměstnávání těchto osob, využívají zřejmě raději jiných forem jako je např. příspěvek na společensky účelná místa. Vliv úřadu práce na zvýšení jejich zaměstnatelnosti je dosti omezený. Počet pracovních míst pro tyto osoby ubývá a velký problém, který je u těchto osob spatřován v jejich nízké kvalifikaci se mnohdy nedaří řešit např. z důvodů minimálních limitů pro

55

naplnění kurzu. Osobám je nabízeno zdokonalování svých znalostí převážně ve všeobecné rovině jako je např. jejich zdokonalování v práci s PC. Využívání rekvalifikačních kurzů je také ovlivněno získáním příslibu od zaměstnavatelů v následném zaměstnání osoby po ukončení kurzu. Pracovnice se snaží ovlivňovat zaměstnavatele přes uchazeče o zaměstnání. Snaží se získat se zaměstnavatelem tímto způsobem kontakt, aby mu následně vysvětlily všechny výhody zaměstnání osoby se změněnou

pracovní

schopností. Monitoring potřeb zaměstnavatelů

z hlediska

kvalifikace zaměstnanců úřady práce nedělají. Samotné osoby s postižením však hodnotí činnost pracovnic úřadu práce za nedostačující a zmiňují pouhé vlastní přičinění při získání práce, pokud nebudeme brát v úvahu účelově evidované osoby.

6.3 Kvalita vytvořeného pracovního místa s ohledem na potřeby zdravotně postižených osob Nejprve jsme se zabývali otázkou potřeb osob se zdravotním postižením, které jim má práce uspokojovat a následně jsme zkoumali, zda jsou podle nich vytvořená pracovní místa v souvislosti s čerpáním příspěvku kvalitní, dle hledisek naplňování potřeb a stanovených kritérií kvality. Pro posouzení kritérií potřeb jsme se zaměřovali především na potřeby ekonomické, vlastní užitečnosti a potřebu práce v kolektivu. U kvality pracovního místa jsme vymezili zejména stabilitu zaměstnání, odměňování za práci, pracovní podmínky (např. speciální přizpůsobení přístupu do práce, pracovního prostředí – samostatná práce, práce v kolektivu), pracovní doba, obsah práce (vzhledem k pracovním schopnostem), možnost seberealizace a zabezpečení ochrany zdraví při práci. Zjišťovali jsme také pohled na výše uvedené hodnoty z hlediska úřadu práce.

6.3.1 Jaké potřeby uspokojuje zdravotně postiženým osobám práce? U těchto otázek jsme se především zaměřilovali na zjištění důležitosti jednotlivých aspektů, které jsme respondentům sdělili. Jednalo se o finanční stránku, vlastní užitečnost a potřebu být v kolektivu. Na prvním místě byla zmiňována právě potřeba být v kolektivu a vlastní užitečnost, dále potom smysluplnost a seberealizace. Peníze byly zmiňovány v menší míře. Osoby nebyly často schopny vymezit tu nejdůležitější potřebu

56

a stanovit tak jakýsi žebříček důležitosti. Mnohdy na stejné pozici zmiňovaly více potřeb.

6.3.1.1 Potřeba být v kolektivu a vlastní užitečnost Práce naplňuje těmto lidem zejména potřebu vlastní užitečnosti, kterou vyjadřovali i nejčastěji z hlediska významu práce. Potřeba kontaktu s lidmi je dle sdělených informací asi na stejné úrovni a stejně důležitá. „Hlavně být mezi lidma a prostě vzájemně spolupracovat. Cítím velké uspokojení hlavně z kolektivní práce, než hrabat si sám na svém písečku.“ „Tady mě to baví, protože něco dělám a je to třeba. Ty televize je třeba demontovat, když už je nikdo nechce a my to tady děláme, ale asi nejdůležitější je, že jsou tady fajní lidi.“

6.3.1.2 Finanční stránka Většina dotazovaných nepřikládala finanční stránce, tak velký význam. „To se nedá takto říct. Ono to jde ruku v ruce. Peníze vás motivují, ale další věc je, že mě ta práce skutečně baví. Každý den udělám přes dvanáct lidí. A taky tady poslouchám různé lidské příběhy, jsem mezi lidma a to mě baví.“ Důležité je také jaká je celková rodinná situace a také na jaký životní standard jsou navyklí. Finanční stránka se také pojí s uspokojováním dalších potřeb jako je např. dovolená nebo kulturní vyžítí, ale také potřeby dětí. „Práce také tvoří nějaké hodnoty, práce dává peníze. I když vím, že to není všechno, ale člověka to osvobozuje. Děti mi studovaly, syn hrál hokej a já jsem zůstal na pětitisícovém důchodu. To je hrozné, to si neumíte představit, co to najednou je. Vždycky jsme peníze měli a nejednou jsme neměli nic, takže jsem šťastný, že to takhle dopadlo.“

6.3.1.3 Smysluplnost a seberealizace Jako další byla zmíněna potřeba smysluplnosti práce, ale také potřeba seberealizace a vlastního zdokonalení a ocenění ze strany druhých. I tyto ambice a představy mohou hrát klíčovou roli. „A hlavně mě uspokojuje, když je vymyšlený nějaký dobrý nápad a ostatní ho pochopí a vzájemnými silami něco vyřešíme, nějaký třeba velký problém. Jako hlavně

57

být užitečný a taky, že člověk se zdokonaluje a učí se nové věci.“

6.3.1.4 Hodnocení potřeb osob s postižením z hlediska praktických zkušeností pracovnic úřadu práce Pohled pracovnic úřadu práce hodnotíme také jako velice významný, neboť se opírá o praktické zkušenosti s těmito lidmi. Pracovnice, která nám uvedenou informaci sdělila pracuje s osobami se zdravotním postižením od roku 1971. „No, ti co mají plný invalidní důchod, tak tam je určitě pro ně motivací seberealizace a potřeba být mezi lidmi. U osob s částečnými důchody je to především ekonomická potřeba, protože ty důchody jsou velice nízké. Oni pracovat musejí, pro zápočet dob pojištění. Taky určitě chtějí svůj vlastní rozvoj, užitečnost a navázat nové vztahy a kontakty.“

6.3.2 V čem spatřují zdravotně postižení kvalitu pracovního místa a jak hodnotí kvalitu pracovního místa vytvořeného na základě čerpání příspěvku? V otázkách kvality jsme se snažili porovnat, co znamená pro osoby s postižením kvalita pracovního místa a zda tyto představy naplňuje vytvořené pracovní místo v souvislosti s příspěvkem. Především jsme se zaměřovali na výše uvedená kritéria. Odpovědi se lišily dle jejich individuálního vnímání.

6.3.2.1 Stabilita Z hlediska kritérií kvality byla stabilita zmiňována nejčastěji. U osob, které mají s nalezením vhodné práce problém, je tento výsledek pochopitelný, zejména jedná-li se o osoby, které jsou např. upoutány na invalidní vozík. Tuto skutečnost nám potvrdil muž, který toto omezení má. „Jednoznačně je pro mě kvalitní místo takové, kde cítím stabilitu, protože měnit zaměstnání, zvláště v mém případě je dosti nepříjemné.“ Kvalita byla u většiny dotazovaných spojována se stabilitou pracovního místa. „Tak já si myslím, že nejdůležitější je stabilita pracovního místa, protože člověk potřebuje určitou jistotu, aby psychicky netrpěl. Protože dneska dostat hodně peněz a zítra nedostat nic, to není dobré.“ Naplňování kritérií stability nás zajímalo také z hlediska zaměstnavatelů, neboť je

58

jejich povinností zaměstnat osobu s postižením na vytvořeném pracovním místě alespoň po dobu dvou let. Dle jejich sdělení je toto kritérium naplňováno, neboť ani oni nejsou rádi, když zaměstnance ztratí, protože je pro ně také problematické najít na uvedené místo jinou osobu, pro kterou by bylo toto pracovní místo vhodné. „My nemáme důvod, pokud tady pracovat chtěji, aby opouštěli zaměstnání, když skončí povinná doba dvou let. My jsme rádi, že máme pracovníky a nemusíme hledat nové. Dost přihlížíme i k sociální stránce a snažíme se hlavně ty slabší chránit a cítíme jakousi povinnost vůči těmto osobám.“ Tuto skutečnost jsme si ověřovali i u zaměstnanců, kde jsme zjišťovali od kdy jsou u daných zaměstnavatelů zaměstnáni a ve většině případů skutečně délka pracovního poměru překračovala dobu dvou let. Pracovnice úřadu práce nepovažují pracovní poměr na dobu neurčitou za jedno z důležitějších kritérií, i když je osobami s postižením hodnoceno, jako jedno z nejvyšších, podle čeho kvalitu posuzují. Důvodem je podle nich zejména neochota zaměstnavatelů přistupovat na takto dlouhý úvazek. Daleko větší hodnotu má pro ně skutečnost, že osoba má alespoň nějakou práci. Jako důvod zmiňují obavu z izolace, ztráty návyků a kontaktů těchto lidí, pokud budou dlouhodobě v evidenci. Pracovní poměr i na dobu určitou dává lidem určité možnosti i mimo částečně stabilní příjem např. v podobě zkušeností nebo získání kontaktů či praxe. „Tak tato doba už teda asi minula. Občané se tomu teda dost brání. Oni, když uvidí, že je to na dobu určitou, tak raději nastoupit nechtějí, ale my jsme toho názoru, že je lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. A doba neurčitá, ta už se dneska vyskytuje jen málokdy.“

6.3.2.2 Odměna za práci Z hlediska kvality pracovního místa nepřikládali dotazovaní penězům ve větší míře tak velkou váhu. Jejich příjem je pro ně dostatečný i na těchto místech. „Příjem pro mě tak důležitý není.“ „Ne, nějaké peníze tady mám a to mi stačí, hlavně, že mám práci, která mě baví.“ Dvě osoby však hodnotily kvalitní práci v souvislosti s výši mzdy, které dávaly přednost před všemi ostatními kritéii. Velkou roli však hráli v prvním případě ekonomicky náročné osobní aktivity – koníček, sport.

59

„Peníze jsou pro mě číslo jedna. Nejen kvůli sportu, ale také kvůli toho, že člověk má určitý životní standard a nechce od něho ulevit.“ A ve druhém případě šlo o budoucí vizi a představu péče o rodinu. V tomto případě bylo vytvořené pracovní místo hodnoceno negativně z hlediska příjmové oblasti. „No, rozhodně jsou pro mě důležitější peníze. Jedná se mi o budoucí zabezpečení rodiny a sebesamého. No, peněz je tu málo. I když budu já a budoucí manželka vydělávat a budou dva platy, tak se vždycky může něco přihodit a tak je důležité mít víc peněz.“

6.3.2.3 Pracovní prostředí Speciální požadavky na pracovní prostředí neměl ani jeden z oslovených. Důležité v rámci pracovního prostředí byl pro ně zejména dobrý pocit z pracovního místa, to že se na uvedeném místě dobře cítí. U osob s pohybovým problémem (invalidní vozík) byl požadavek na dobrou pohyblivost v prostoru. OSVČ své pracovní místo hodnotily kladně, neboť si jej zařídily sami. U dvou oslovených se jednalo o pracovní místo, které tyto osoby vykonávají doma. V domácím prostředí mají ve své blízkosti rodinu, která jim je nápomocná a jistě to dobře působí i na jejich psychický stav. „Dalším hodně důležitým je pro mě pracovní prostředí, abych se tam cítila dobře. Speciální podmínky ale nevyžaduji. Musí to být dobré pro mě.“ „Nejde mi o vzhlednost toho místa, ale je pro mě důležité, abych se v tom prostoru dokázal pohybovat. Jinak mi nic nevadí.“ Zaměstnanci pracovnímu prostředí nepřikládali tak velkou váhu. „Pracovní prostředí, hm, tam mi to je fakt jedno.“ Zajímavé bylo, že všichni dotazovaní viděli skutečně při položené otázce pracovní prostředí, jen jeden z oslovených si pod pracovním prostředím zobrazil svůj kolektiv, který je pro něj zřejmě velice důležitým aspektem. „Ano, a tady je to fajne, jsou tu fajní lidi, fajna parta a já se tady cítím dobře, jsem tu rád.“ Pracovnice úřadu práce raději upřednostňují práci mimo chráněnou dílnu, z obav následné izolace těchto osob. „Chráněné dílny podle mého názoru jsou dobré, ale podporuje to podle mě jen tu jejich izolaci od normálního pracovního fungování, kolektivu a prostředí.“

60

6.3.2.4 Ochrana zdraví při práci U těchto osob je zdraví a jeho ochrana jedna z nejdůležitějších věcí, zejména proto, že mají osobní zkušenost s jeho omezením a z těchto důvodů si jej velice cení. V této otázce se shodovali i OSVČ i zaměstnanci. „ Práce nesmí ohrožovat ani mě a ani mé klienty.“ „ Zdraví máte jen jedno.“ „Ochrana zdraví při práci je důležitá, ale jen v tom, aby se mi nic nestalo, ale každý kdo dělá manuálně, tak ví, jaké pomůcky má mít a kdo je nenosí, tak musí počítat s tím, že se mu může něco stát.“ Pracovnice úřadu práce zmiňovaly pod pojmem kvalitní pracovní místo zejména takové, které by člověka uspokojovalo a zároveň, aby bylo vzhledem k jeho postižení pro něj vhodné a neohrožovalo jeho zdravotní stav. Tato kritéria vždy posuzují individuálně ke konkrétní osobě. Zejména u OSVČ podkládají vhodnost pracovního místa lékařským vyjádřením, z důvodů možných změn zdravotního stavu. „my mu dáme peníze na vytvoření pracovního místa a jemu se zhorší zdravotní stav a najednou tu práci vykonávat nemůže. Pokud prokáže, že je to ze zdravotním důvodů, tak nemusí vracet peníze.“ Ostatní kritéria která jsme zkoumali nebyla pro pracovnice hodnocena jako nejdůležitější.

6.3.2.5 Obsah práce Ve většině případů byl zmiňován také jako důležitý obsah práce, ale také jeho vhodnost s přihlédnutím k možnostem dané osoby. U OSVČ byl hodnocen kladně obsah práce u všech oslovených. Jelikož si druh pracovní činnosti zvolily sami je to pochopitelné. U zaměstnanců byl také obsah vykonávané práce hodnocen z větší míry pozitivně. „Důležitý je teda ten obsah. Musím to zvládat tu práci a musí mě to bavit.“

6.3.2.6 Pracovní doba a možnost seberealizace Pracovní doba pro tyto osoby nebyla hodnocena z hlediska kritérií kvality. Nevadila by jim jakákoliv pracovní doba. Seberealizace byla zmíněna jen v jednom případě. „Pracovní dobu si určuji sám a v tom kvalitu ani nespatřuji, jako že bych pracovní místo považoval za méně kvalitní s vyšší měrou pracovní doby, to ne.“

61

„Já jsem rád, že práci mám a že mě baví a že mi také něco dává a přináší. Že mě naplňuje, a že se učím nové věci, a že je tam dobrý kolektiv lidí.“

6.3.3 Dílčí shrnutí Z hlediska posouzení potřeb osob se zdravotním postižením, které jim práce přináší byla nejčastěji zmiňována potřeba kontaktu s lidmi a vlastní užitečnost, jejíž hledisko osoby zmiňovaly také u přisouzení významu zaměstnání. Finanční potřeba se jeví také jako důležitá, ale její hodnocení se odvíjelo hlavně z hlediska individuálních potřeb a zájmů daných osob. Seberealizace a smysluplnost práce byla zmíněna jen v jednom případě. Kvalita práce je z hlediska pracovnic úřadu práce a z hlediska osob samotných posuzována odlišně hlavně v případě stability, kterou tyto osoby zmiňují jako jednu z nejdůležitějších. Ani jeden z těchto postojů není nelogický. Jedná se především o cíl obou stran. Pracovnice úřadu práce mají za cíl zaměstnat osoby s postižením a vzhledem k úbytku pracovních míst a jejich problematického umístění, jsou rády, za každé jejich umístění do zaměstnání. Osoby s postižením vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a zhoršené možnosti získat pracovní místo upřednostňují pracovní poměr na dobu neurčitou. Z hlediska stability hodnotily vytvořená pracovní místa pozitivně. Posuzování odměny za práci hodnotí osoby různě. Některé jsou spokojeny s příjmem, který jim náleží v souvislosti s danou prací, jiné jej hodnotí jako nedostatečný. Vše se odvíjí od nároků daných osob a jejich životních standardů a individuálních potřeb či zájmů. Z hlediska pracovního prostředí a obsahu práce je pro ně podstatné, aby se v práci cítili dobře, a aby je práce naplňovala a dělali ji rádi, což kladně hodnotili z převážné části i ve spojitosti s nynějším pracovním místem. Pracovní dobu a možnost seberealizace nepovažovali za tak významnou jako např. ochranu zdraví pří práci, což je také pochopitelné, neboť mají zkušenosti se zdravotním omezením a zdraví si velice cení.

62

6.4 Motivace adresátů příspěvku, tj. zaměstnavatelů a OSVČ Otázka motivace je v našem výzkumu nejpodstatnější. Výše jsme uváděli statistické ukazatele čerpání uvedeného příspěvku a jeho čísla potvrdila, že je příspěvek čerpán jen ve velmi malém množství. Otázkou je tedy, co vedlo zaměstnavatele a OSVČ k jeho čerpání a jaké jsou možné uskalí v jeho nastavení. Pozornost jsme zaměřovali zejména na motivaci adresátů k čerpání příspěvku, dále na skutečnosti, které jsou pro ně rozhodující při výběru svých zaměstnanců a následně jsme se zabývali negativy a pozitivy příspěvku, včetně návrhů adresátů pro stimulaci většího počtu budoucích uživatelů. Pro doplnění celkového pohledu na problematiku motivace jsme jej doplnili o pohled pracovnic úřadu práce, které hodnotí stránku motivace i z hlediska těch adresátů, kteří zrezignovali z jeho čerpání.

6.4.1 Čím jsou motivováni zaměstnavatelé k zaměstnání osob se zdravotním postižením a OSVČ k zahájení podnikání? Jelikož mohou příspěvek čerpat zaměstnavatelé i OSVČ zkoumali jsme obě roviny názorů. Podstatným rozdílem u obou forem je, že u OSVČ rozhoduje sama osoba se zdravotním postižením o čerpání příspěvku a následném zahájení podnikání, kdežto u zaměstnavatele o osobě s postižením a vytvořením praconího místa rozhoduje zaměstnavatel. Z těchto zásadních důvodů se jejich stanoviska liší.

6.4.1.1 Skutečnosti rozhodné pro výběr zaměstnance Důležitým hlediskem se nám zdály také skutečnosti, které jsou pro zaměstnavatele rozhodující při výběru svých zaměstnanců. V případě prvního zaměstnavatele byl kladen důraz pouze na podmínku, aby se jednalo o klienty, kteří pracovat chtějí. Zdravotní stav, vzdělání ani praxe u tohoto zaměstnavatele nehrály klíčovou roli. „Pro nás je důležité to, že vybíráme lidi, kteří pracovat chtějí. U nás nerozhoduje ani vzdělání těch lidí. My jsme schopni jim najít i práci, ve které se tito lidé uplatní.“ Důvodem je to, že se tento zaměstnavatel zaměřuje zejména na pomoc osobám s postižením, které nemají dostatek informací. „Řada lidí je nedostatečně informovaných a myslí si, že jim budou odebrány sociální

63

příplatky, když nastoupí do práce.“ Důležitým aspektem pro druhého zaměstnavatele je, jakým přínosem pro něj zaměstnanec bude a zda bude vyhovovat podmínkám úřadu práce. Pro zkoumání vhodnosti klienta na post zaměstnance využívají zaměstnavatelé speciálních kurzů rukodělných prací. „My využíváme projekty, které jsou založeny na rukodělnou práci a které jsme zaměřili vždy na lidi se změněnou pracovní schopností a z těchto lidí si potom vybíráme ty nejlepší. Pro nás je důležité na prvním místě, co nám ten daný zaměstnanec přinese a druhé v pořadí je, zda vyhoví úřadu práce.“

6.4.1.2 Motivace příspěvkem Zaměstnavatelé: Z hlediska motivace vytvoření pracovního místa v souvislosti s čerpáním příspěvku jsme oslovili dva zaměstnavatele. Uvedenou formu příspěvku čerpá první zaměstnavatel v současnosti a druhý z jeho čerpání upustil. Prvotním motivem pro vytvoření pracovních míst pro oba zaměstnavatele bylo vyhlášení roku 2003 rokem pro osoby se zdravotním handicapem a možnost čerpání dotací z Evropského fondu. V případě prvního zaměstnavatele, který příspěvek nyní pobírá hodnotí příspěvek z hlediska motivace kladně, zejména v jeho finanční výši. „Samozřejmě je to ta finančí částka, bez které bychom ty lidi nebyli schopni zaměstnat a ona pokud se dívám na jiné příspěvky, tak se nám zdá dost vysoká, nebo spíš přijatelná.“ Druhý zaměstnavatel hodnotí příspěvek z hlediska motivace záporně a raději využívá jiné formy dotací. V minulém roce byl využit příspěvek na společensky účelná praconí místa, který se jim zdál výhodnější. „Ne, v současné době tento příspěvek nečerpáme. Čerpali jsme ho v minulých letech, ale teď využíváme raději jiné formy.“ V této souvislosti je nutné podotknout, že motivace zaměstnavatelů bude spíš hodnocena záporně. Což vyplývá z výše uvedených údajů o jeho čerpání, v posledních pěti letech, které jsou velice nízké. OSVČ: Ve všech případech sehrála roli předchozí zkušenost s podnikáním. V této části nás

64

zajímalo, jak se o příspěvku dozvěděly a jaký byl jejich impuls k jeho čerpání. Ve všech případech se jednalo o náhodu nebo sdělení z jiného zdroje, než z úřadu práce. Dvě osoby jsou poživately plného invalidního důchodu a nebyly před poskytnutím příspěvku v evidenci úřadu práce, neboť o této možnosti nevěděly. Jejich registrace byla účelová po nezbytně nutnou dobu, která byla potřebná pro následné čerpání příspěvku. „Na úřad práce jsem ani neměl odvahu jít se zeptat, protože beru důchod. Tady otevřeli Tyflo centrum, což je pro zrakově postižené lidi, tak jsem se tam šel zeptat, jestli by náhodou nevěděli o nějaké práci. Je tam šikovná paní vedoucí, která mi sjednala schůzku s paní z úřadu práce v Karviné.“ „Já jsem o něm nevěděl. My tam máme známé a oni mi říkali, proč tady tuto možnost nevyužiješ, tak jsme to zkusili a dostali jsme nějaké peníze. Ani jsem nevěděl, že když beru důchod, tak se můžu evidovat na úřad práce a ještě od nich něco chtít.“ Další osoba, kterou jsme oslovili byla v evidenci úřadu práce po dobu čtyř let a na možnost čerpání příspěvku nebyla ze strany úřadu práce upozorněna. Informovali jí o této možnosti známí. „o tom jsem se zase musela dozvědět sama, nikdo mi to tam neřekl, dozvěděla jsem se to od známých.“

Pracovnice úřadu práce: Motivací, která vede zaměstnavatele k zaměstnání osob s postižením, jsou dle názoru pracovnic úřadu práce nižší náklady než využití jiné formy plnění povinného podílu. „Neřekla bych, že by zaměstnavatelé raději platili nebo odebírali výrobky, to u nás naprosto nefunguje, což prokazují statistiky. Zaměstnávání je prioritou, protože dobrý ekonom si spočítá, že je pro něj méně nákladnější tuto osobu zaměstnat nebo to doplnit odebíráním, protože odebíráním by musel zaplatit 150.000,-Kč, aby naplnil jednu ZPS nebo by musel zaplatit 52.000,-Kč do státního rozpočtu. To si myslím, že je problém.“

6.4.1.3 Negativa vs. pozitiva příspěvku V části negativ a pozitiv uvedeného příspěvku jsme se snažili zaměřit svou pozornost zejména na hlavní podmínky příspěvku a na jejich hodnocení ze strany zaměstnavatelů, OSVČ i pracovnic úřadu práce. Jedná se především o podmínku dvou let, bezbariérový přístup, podmínka zaměstnat uchazeče o zaměstnání z evidence příslušného úřadu

65

práce, kontroly ze strany úřadu práce, administrativa a finanční částka.
Dvouletá podmínka: Zaměstnavatelé: Pro námi oslovené zaměstnavatele nepředstavovala tato podmínka překážku. „Tak pro nás nepředstavuje žádnou hrozbu.“ „Nám to nepřipadá moc. Kdo tyto lidi zaměstnat chce, tak to udělá. Pro jiné zaměstnavatele to ale odrazující být může.“

OSVČ: Stejný závěr měly OSVČ. „Dva roky není moc. Když už se někdo rozhodne, že začne podnikat, tak do toho jde i přes tuto podmínku.“

Pracovnice úřadu práce: Dvouletý úvazek

je pro pracovnice úřadu práce hodnocen jako velmi negativně

ovliňující prvek čerpání příspěvku. Raději by se přikláněly ke snížení finanční částky, za cenu snížení úvazku na dobu jednoho roku. „V praxi se nám často stává, že ten zaměstnavatel jde raději na trh práce, kde poskytují společensky účelná místa, protože tam je závazek jen na rok. V tom spatřuji i hlavní příčinu, toho nízkého čerpání.“


Uchazeč o zaměstnání: Zaměstnavatelé: Podmínka čerpání příspěvku, v souvislosti s umístěním na vytvořené pracovní místo uchazeče o zaměstnání, byla hodnocena rozdílně. V případě zaměstnavatele, který příspěvek čerpal v minulosti bylo toto kritérium hodnoceno jako nepodstatné a konstatoval, že to pro něj problém není. „Ne, to určitě ne. Já si myslím, že jsme vždycky schopni si vybrat i nějakou osobu z evidence.“ Naopak druhý zaměstnavatel, který příspěvek čerpá nyní není s touto podmínkou spokojen a zdá se mu zavazující. Jako důvod uvádí, že se jejich činnost zaměřuje hlavně na lidi, kteří jsou někde odstrčeni a nevědí, že se mohou na úřad práce evidovat a

66

pracovat chtějí. Podle nich uchazeči o zaměstnání již v rukou odborníků jsou. Osoby, na které se oni zaměřují, podle nich nemají nikoho, kdo by jim pomohl. Tuto podmínku řeší zejména tím, že navedou osoby k evidenci na úřad práce a následně je zaměstnají v souvislosti s příspěvkem. „Osoby zdravotně handicapované, na které se zaměřujeme my, jsou málo kdy v evidenci úřadu práce, protože zde funguje obava, že příjdou o důchod a sociální dávky. Takže my to děláme tak, že když vyhledáme osobu, která je schopná nějak pracovat a pracovat chce, tak mi ji nabídneme, ať se registruje na úřad práce a potom si ji zaměstnáme s podporou příspěvku.“ Problémem je také řešení alikvotní náhrady zaměstnanců v případě čerpání příspěvku. Pokud zaměstnanec není schopen nebo nechce již nadále pracovat pro zaměstnavatele, který jej přijal s podporou příspěvku, je úřad práce povinen mu daného zaměstnance dle smlouvy nahradit. „Když jsme přijímali prvního zaměstnance, tak jsme ho museli dát, jen do pozice administrativního pracovníka, i když se jednalo o vysokoškolsky vzdělaného člověka, protože máme ve smlouvě, že můžeme požadovat alikvótního náhradu. Pokud by nám vypadl, tak už by to třeba potom úřad práce nemohl splnit, protože on má speciální vzdělání, se kterým by další člověk s nějvětší pravděpodobností v evidenci úřadu práce nebyl.“

Pracovnice úřadu práce: Alikvótní náhrada je i z hlediska pracovnic úřadu práce hodnocena jako problematická. Budoucí potřeba náhradníků je zkoumána v okamžiku, kdy si zaměstnavatel o příspěvek žádá. Může nastat situace, že v době schválení příspěvku je v evidenci úřadu práce uchazečů (náhradníků) dostatek, ale v případě potřeby nemusí být v evidenci žádný, který by byl schopen nepřítomného zaměstnance nahradit. Zde nastává problém a od dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce se musí odstoupit. Dle sdělení pracovnice úřadu práce se nyní s touto situací potýkají. „Kdy jsme dali zaměstnavateli příspěvek na 4 pracovní místa, v evidenci jsme měli 18 lidí, kteří by ty podmínky splňovali a teď se ustupuje od smlouvy, protože ti lidi, které jsme tam dali tam pracovat nechtějí a my v současné době nemáme lidi, které bychom tam teď dali. Oni budou příspěvek z části vracet a myslím si, že příště už opět půjdou na

67

trh práce, žádát společensky účelné pracovní místo, kde ten závazek není tak dlouhý a ty podmínky jsou lehčí.“


Bezbariérový přístup: Podmínka bezbariérového přístupu se vyžaduje u všech zaměstnavatelů, kteří chtějí osobu se zdravotním postižením v souvislosti s příspěvkem zaměstnat. Zaměstnavatele: Tato podmínka je pro zaměstnavatele, kteří nejsou bezbariérovým přístupem vybaveni, velkým problémem, neboť jeho výstavba překračuje možnosti finanční podpory příspěvku. V uvedeném se shodovali oba zaměstnavatelé. „My bezbariérový přístup řešit nemusíme, protože máme dílnu v přízemí a je tam vjezd bezproblémový, ale pro jiné zaměstnavatele v jiných podmínkách je to jistě problém. Velká investice je jistě dost odrazující, protože ten příspěvek vám na to nestačí.“

Pracovnice úřadu práce: Bezbariérový přístup je také často demotivující a často způsobuje, že zaměstnavatelé v praxi raději čerpání jiné formy, které jej nevyžadují. Je však nutností kvůli závazku úřadu práce v poskytnutí náhradního zaměstnance, jak jsme již uváděli výše, jako alikvótní náhradu. „Jako další bych určitě viděla také tu přísnost těch kritérií. My požadujeme vždycky bezbariérový přístup.“ „ikdyž je ten první zaměstnanec člověk, který ten bezbariérový přístup nevyžaduje, tak ten jeho nástupce či náhradník tu potřebu mít může.“


Finanční stránka: Zaměstnavatelé: Zaměstnavatelé by přivítali, kdyby byl příspěvek vyšší, ale jsou si vědomi, že se částka odvíjí od minimální mzdy. „No, podpory finanční nejsou nedostatečné. Samozřejmě, kdyby byly vyšší bylo by lépe, ale odvíjí se to jen z minimální mzdy.“

68

OSVČ: V případě OSVČ byla kladně hodnocena. „Jo, to jo. Ono vám to opravdu na to zařízení stačí a mě to opravdu pomohlo, bez toho bych nebyla schopna začít.“ Uvedla žena, která již motivována k podnikání byla, ale neměla na jeho zahájení finanční prostředky.


Administrativní požadavky: Zaměstnavatelé: Administrativní požadavky zaměstnavatele zatěžují a uvádí je, jako jeden z důvodů, který je od čerpání příspěvku odrazuje. V uvedeném se shodují oba oslovení. „Je to dobré, že to je, ale je to administrativně strašně náročné, a proto se tomu zaměstnavatelé brání a nerealizují to takovýmto způsobem. To je tak hrozné, že by jste potřebovala minimálně zaměstnat nějaký štáb, který by se věnoval jenom té agendě. Máme tady pár lidí a co je kolem toho papírování, to je neskutečné.“ Nejčastěji zmiňovaným administrativním problémem bylo potvrzení o bezdlužnosti vůči státním organizacím, které musí zaměstnavatel každé čtvrtletí odevzdávat úřadu práce. „musíme dávat každé čtvrtletí hlášení, že jsme bez dluhu vůči všem úřadům a to ještě vždy k určitému dni a pokud vám to nějaký úřad dá o jeden den později třeba, protože jste tam došli za dva dny a úhrada dluhu ve výši 10,-Kč je třeba na cestě, tak nastane obrovský a skoro neřešitelný problém.“ Dalším významným problémem pro zaměstnavatele, jsou požadavky ze strany úřadu práce na zajištění budoucích smluv k výkonu činnosti a možnost zaměstnat zaměstnance až k určitému datu smlouvy s úřadem práce. „a ještě jedna věc a tou je např. že musí být dopředu zajištěné smlouvy, a na druhé straně nesmíte dělat nic. Jedná se o to, že my dáme podnikatelský záměr, máme nasmlouvané odběratele a dodavatele a nastavené nějaké vazby, protože úřad práce to chce hned. Ale zaměstnance a další věci s tím spojené zase nesmíte, dokud nemáte uzavřenou dohodu s úřadem práce. Jedná se o to, že my nemůžeme zaměstnat ty lidi, protože

máme smlouvu s úřadem práce k určitému datu, které zase ale nemusíme

stihnout, když nám stojí jiné věci. Když nestihnete zaměstnat ty lidi k určitému datu, taky

69

problém.“

OSVČ: OSVČ, které příspěvek čerpaly již v minulosti, nehodnotily administrativní požadavky tak kriticky. Pro OSVČ, která příspěvek čerpá nyní je administrativa příliš náročná, stejně jako u zaměstnavatelů. „trochu mě překvapilo, že je k tomu třeba vyplňovat tolik papírů. Trochu mi taky vadilo, že jsem chtěl zahájit tu podnikatelskou činnost dříve, tak jsem nemohl, protože úřad práce si stanovil datum od prvního a dřív to nešlo. Musel jsem si sehnat nějaké předúčty, za co to budu mít a ty musely sedět k prvnímu září a já jsem si to vyřizoval v červenci a to bylo trochu problematické. Navíc tam musely sedět takové věci, jako že jsem si tam nesměl napsat lednice, ale musela tam být chladnička, jinak by mi to neproplatili.“

Pracovnice úřadu práce: Pracovnice přiznávají, že si klienti často stěžují na složitou administrativu, ale vzhledem k výši příspěvku se to podle nich ulehčit nedá. „No, tak samozřejmě si všichni stěžují na přílišnou administrativu, ale rozpočtová pravidla jsou opravdu náročná a my když dáváme tolik peněz, tak to jinak nejde. Zkoumání stavu bezdlužnosti je opět další negativní prvek působící na zaměstnavatele, který jsme uváděli i výše a toto hledisko potvrzují i samotné pracovnice. „No, to je opravdu problém. Jestliže je byť 1,-Kč dluhu k 31.3, tak bohužel je tomu klientovi zamítnut příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa. Je to dluh státu. A ten počet těch bezdlužností k jednomu zaměstnavateli mnohdy sahá až k neuvěřitelným číslům.“


Kontroly ze strany úřadu práce: Zaměstnavatelé: Častné kontroly ze strany úřadu práce v plnění povinností zaměstnavatelů se zde také zdály dosti klíčové a pro mnohé zaměstnavatele nepříjemné. Tuto skutečnost nám uvádí zaměstnavatel, který příspěvek nyní nečerpá.

70

„Hodně odrazující je např. podle mého názoru šílená konrola ze strany úřadu práce a obavy z toho, co je nutné všechno udělat pro to, aby se tento příspěvek mohl vůbec čerpat. To je i důvod pro nás. Já beru, že je to třeba, ale tak moc?“

OSVČ: OSVČ se ke kontrolám nevyjadřovaly negativně. Dle jejich sdělení však lze usoudit, že u nich nejsou kontroly tak časté jako u zaměstnavatelů. „Ony ty pracovnice se tady byly jen jednou podívat, jaké to tady mám, takže to bylo v pořádku a nedělalo mi to žádný problém.“

6.4.1.4 Rekvalifikace Zaměstnavatelé: V předchozí části jsme zjišťovali mimo jiné také podporu zaměstnatelnosti těchto osob ze strany pracovnic úřadu práce a téma rekvalifikace. Pracovnice úřadu práce zmiňovaly, že zprostředkují rekvalifikaci, pokud je to pro zaměstnavatele nutné k zaměstnání osoby se zdravotním postižením na vytvořené místo. Zaměstnavatelé nepřikládají této rekvalifikaci velký význam, neboť se jim zdají kurzy většinou zaměřené na všeobecné znalosti uchazečů, které jim nepomohou ve výkonu budoucí profese a raději provádí školení svých budoucích zaměstnanců sami. Úřad práce navíc nenabídl možnost rekvalifikačních kurzů ani jednomu ze zaměsnavatelů. „Nenabídl, ale my bychom to ani nechtěli, protože tyto hurá školení my neuznáváme. Úřad práce rekvalifikuje pouze všeobecně např. všeobecnou znalost práce na PC. Větším přínosem pro nás i pro toho zaměstnance je, že si ho přeškolíme sami a to tak, aby zvládl tu konkrétní práci, kterou bude vykonávat u nás nebo u jiného zaměstnavatele.“

OSVČ: Rekvalifikace z hlediska motivace k zahájení podnikání byla pozitivně vyhodnocena pouze v jednom případě. U ostatních nebyla rekvalifikace ze strany úřadu práce nabídnuta nebo nebyla reflektována. Osoba, která se rekvalifikačního kurzu zúčastnila následně zahájila podnikání a čerpala příspěvek. „paní z úřadu práce za mnou přišla a nabídla mi, jestli bych nechtěl jít na půlroční

71

kurz na masáže do Prahy, že mi všechno zaplatí, tak proč ne. Ten kurz stál skoro 100.000,-Kč. A jako velkou motivaci jsem měl poučení ze strany úřadu práce, že pokud to neudělám, tak ten kurz zaplatím. V průběhu kurzu mě ještě úřad práce upozornil, že nebude mít pro mě práci jako pro maséra, a že mě budou tlačit do soukromého sektoru.“

6.4.1.5 Další příčiny negativního postoje k čerpání příspěvku Příčiny jsou: celkové povědomí společnosti, postoj zaměstnavatelů k těmto osobám (jako k nevýdělečně činným zaměstnancům), vysoké odvody do státního rozpočtu (které jsou ve srování s výdělečnou schopností těchto osob zanedbatelné), obava z jejich časté pracovní neschopnosti, nepřipravenost firem na jednání s těmito lidmi, vliv regionu a neochota spolupráce ze strany úřadu práce. Zaměstnavatelé: „Jedná se především o to, že jiné firmy by to unesly ekonomicky, ale nepotřebují si dělat takové problémy. Chráněné dílny a pracoviště s sebou nesou povinnost vytvořit maximální pracovní podmínky. Mnozí se bojí časté nemocenské těchto lidí. Další věc je nepřípravenost těchto firem i na jednání s těmito lidmi a na podmínky, které by tam pro zaměstnávání těchto lidí museli mít. I celkové povědomí společnosti. Všichni si myslí, že tyto osoby se nemůžou normálně pohybovat, myslet a pracovat.“ Na negativní vliv regionu si stěžoval zaměstnavatel, který vyvíjí iniciativu zejména v projektové činnosti, kterou podporuje zaměstnatelnost těchto osob. „Vliv regionu je taky významný. O naše projekty tento region nemá zájem, ale mají o ně zájem jiné regiony a to jsou věci, které také podle mého názoru ovlivňují zaměstnavatele. Když se podíváte na jiné regiony, tak tam je ta mentalita jiná.“

OSVČ: OSVČ uváděly jako důvod nízkého čerpání příspěvku obavy z podnikání, neochotu k práci, dostatečné finanční zajištění některých osob. „Já si myslím, že je to jednoznačné. Lidé mají strach z podnikání. Bojí se, že neseženou dost klientů, nevěří si.“ „A další věc je, že jsou lidé, kteří pracovat jako kdyby chtějí, ale není to úplně pravda. Pobírají třeba nějaký ten důchod a další dávky z úřad, mají těch příjmů nebo

72

dávek dost a to způsobí, že se jim skutečně do práce moc nechce.“ „Lidé, kteří jsou schopní, tak už něco mají. A ti co kecají, tak kecají a jsou v evidenci úřadu práce a prostě se jim dělat nechce.“

6.4.1.6 Návrhy pro stimulaci Zaměstnavatelé: Návrhy na možná zlepšení nejen příspěvku, ale také zvýšení ochoty zaměstnavatelů zaměstnávat tyto osoby oslovení zaměstnavatelé vidí zejména ve změně celého fungujícího systému a hlavně ve změně povědomí celé společnosti, která tyto lidi hodnotí jako osoby neschopné pracovat a myslet. Řešení vidí také v podpoře pracovní rehabilitace a prosazování individuálního přístupu. „Je nutné změnit celý systém a hlavně povědomí společnosti, jinak se celý problém nevyřeší.“

OSVČ: Nejčastěji zmiňovaným návrhem na podporu zahájení podnikatelské činnosti těchto osob byla podpora a rozvoj informovanosti osob s postižením o této možnosti zaměstnání. „Myslím si, že by o tom měli dostatečně informovat třeba sociální pracovnice. Sice nevím, jestli ony to mají v náplni práce, ale hodně lidí o tom podle mě neví. Možná kdyby věděli, tak by si o to požádali.“

Pracovnice úřadu práce: Informovanost o příspěvku jsme záměřně zmínili v této části, neboť zejména u OSVČ bylo toto hledisko zmiňováno, jako důvod nečerpání příspěvku. Pracovnice ji však hodnotily jako dostatečnou, jak v oblasti zaměstnavatelů, tak v oblasti možnosti využít příspěvek k podnikání. Jako příčinu malého využívání příspěvku ve spojení s podnikáním uváděly zejména vliv veřejného mínění. „Když jdeme někde na školení a my poučíme osoby o tom, že mohou podnikat a brát na sebe příspěvek, tak se jim kolikrát obrátí oči v sloup. Ta pověst toho podnikání je hrozná. Vliv má podle mě i veřejné mínění. To jenom slyšíte, chudáci ti podnikatelé, apod. To má taky vliv potom na ty osoby, že se toho skutečně bojí.“

73

Návrhy

pro

stimulaci

vidí

pracovnice

zejména

ve

změně

přístupu

k zaměstnavatelům. Zaměstnavatelům by měla být nabízena určitá výhoda ze zaměstnání osoby se zdravotním postižením, nikoli sankce. „Já bych je netrestala, ale odměňovala za zaměstnání těchto osob, v podobě např. slevy na dani, úlev v odvodech pojistného apod. Zkvalitnit a podpořit částečné zaměstnávání těchto osob a podpora příspěvku na mzdy, protože to je pro ten stát vždycky lepší a efektivnější, když přispěje na zaměstnanost, než na nezaměstnanost v rámci pasivní politiky zaměstnanosti.“

6.4.2 Dílčí shrnutí Plnění povinného podílu je dle sdělení pracovnic úřadu práce naplňováno zejména zaměstnáváním osob s postižením. Motivace zaměstnavatelů i OSVČ k zaměstnání osoby se zdravotním postižením, či samotné zahájení podnikání je ovlivněno různými faktory. Zaměstnavatelé uvádějí finanční podporu spojenou se zaměstnáváním těchto osob jako nutnost. Při rozhodování o druhu finanční podpory vybírají vždy tu, která je pro ně výhodnější. Výši příspěvku hodnotí z větší části pozitivně OSVČ i zaměstnavatelé. U OSVČ je zahájení podnikání spojeno zejména s postojem osob k podnikatelské činnosti, které dle sdělední OSVČ i pracovnic úřadu práce není dobrý, zejména v tomto regionu. Významnou roli tady také hraje malá informovanost osob s postižením o této možnosti. Podnětem k zahájení podnikání nebyl příspěvek ani v jednom případě. U jednoho z oslovených byla zprostředkována úřadem práce rekvalifikace, na základě které bylo podnikání zahájeno. OSVČ však uvádí, že by byla činnost zahájena i bez poskytnutí příspěvku. Všechny osoby tedy podnikat již chtěly, nebo podnikaly. Ostatní aspekty jsou však spíš negativně hodnoceny. Zaměstnavatelé špatně snášejí administrativní požadavky a kontroly ze strany úřadu práce. Mnohdy se jim zdají neunosné a vidí v nich i zásadní příčiny nízkého čerpání příspěvku. OSVČ spatřují v administrativě také problém, ale kontroly z úřadu práce jim nevadí. Dvouletá podmínka je z hlediska praktických zkušeností významnou odrazujicí podmínkou příspěvku dle hodnocení pracovnic úřadu práce. Tato skutečnost však potvrzena ze strany zaměstnavatelů ani OSVČ nebyla. Pracovnice však v této souvislosti zmiňovaly případy klientů, kteří raději čerpali jinou formu příspěvku a názor

74

této strany nemůžeme porovnat. Bezbariérové přístupy, které se vyžadují u každého zaměstnavatele, který o příspěvek žádá, z důvodu alikvótní náhrady, je také dosti odrazující, neboť výše příspěvku nepokryje náklady spojené s jeho výstavbou. Podmínku přijetí na vytvořené chráněné pracovní místo z evidence úřadu práce zaměstnavatelé řeší účelovou evidenci osob, které si vyberou mimo úřad práce. Tuto aktivitu zdůvodňují zejména tím, že v evidenci úřadu práce nejsou osoby, které by byly pro ně vhodné a navíc se podle nich již jedná o osoby, které již v rukou odborníků jsou. Účelová evidence se ukázala také u OSVČ, které před čerpáním příspěvku v evidenci úřadu práce nebyly. V obou případech se jednalo o poživatele plných invalidních důchodů. Dle jejich sdělení nevěděli, že se na úřad práce mohou registrovat. U výběru zaměstnanců jsou kritéria různá. V případě prvního zaměstnavatele se jednalo o osoby, které pracovat skutečně chtějí. Zdravotní stav či jejich vzdělání pro něj nebylo rozhodující. Pro druhého zaměstnavatele bylo důležité, aby jim byl zaměstnanec přínosem, a aby vyhovoval podmínkám úřadu práce pro případné čerpání nějaké formy dotací. Mezi další příčiny neochoty zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a čerpání příspěvku byl dle sdělení oslovených předsudečný přístup společnosti k těmto osobám, obava z jejich časté pracovní neschopnosti a mentalitou regionu. Návrhy na zlepšení situace byly spatřovány ve změně celkového systému, ze sankcionování zaměstnavatelů na jejich odměňování za zaměstnání osob se zdravotním postižením, pracovní rehabilitace, individuální přístup a zvýšení informovanosti.

6.5 Vliv na sociální integraci s ohledem na jejich potřeby V poslední části jsme zaměřovali svou pozornost zejména na sociální integraci osob s postižením. Zajímalo nás především, jak z hlediska integrace hodnotí tyto osoby zaměstnání jako takové a jak hodnotí vytvořené pracovní místo, na kterém nyní pracují ve vztahu k jejich potřebám.

75

6.5.1 Je zaměstnání hodnoceno jako prostředek integrace ze strany zdravotně postižených osob? Zdravotně postižení nejčatěji zmiňovali přínos práce zejména v možnosti navázání nových kontaktů a přátel. Zmiňovali také větší svobodu volby při různých životních okamžicích, jako je např. nakupování nebo možnost věnovat se zájmům a koníčkům, na které by jinak neměli dostatek finančních prostředků a kde mají okruh svých přátel a prostředí, ve kterém se cítí dobře.

6.5.1.1 Sociální kontakty Podstatné je, jak už jsme zmínili i v předchozích částech, zejména v kapitolách potřeb, významu zaměstnání či hodnocení kvality pracovního místa ze strany zdravotně postižených osob kontakt s lidmi. Základem je vytvářet si větší okruhy známých lidí a přátel. Možná je to z toho důvodu, že jsou si vědomi určité závislosti na pomoci druhých a je pro ně někdy nutností mít více kontaktů s lidmi různých profesí a zájmů, kteří by pro ně mohli být přínosem také ze stránky poskytování informací a rad. „Navíc, když tady příjdou nějaké ty zákaznice, tak se s ní dáte do řeči a něco se dozvíte a třeba i s ní něco vyřešíte.“ „Ale asi bych řekl, že práce je v podstatě něco, co vám umožňuje, jak být mezi lidmi, komunikovat, spolupracovat, najít si i třeba někdy nové přátelé mezi klienty.“

6.5.1.2 Finanční stránka Finační stránku mnohé osoby hodnotily až na druhé pozici, ale z hlediska jejich potřeb se jedná jistě také o důležitou součást a přínos práce. Ženský pohled se zaměřoval z větší části na děti a rodinné zázemí a také na potřebu např. zajít si ke kadeřníkovi nebo nakoupit si nějakou kosmetiku, která se váže k její potřebě cítit se dobře. „Víte člověk se nemusí strestovat v obchodě, když jde na nákup a chce něco koupit dětem. A taky jsem ženská, takže občas si člověk potřebuje koupit nějakou tu kosmetiku a tak a vypadat trochu k světu.“ Muži viděli přínos zejména v možnosti pobývání s novými přáteli ve volném čase. „můžu jít třeba s kamarády na pivko nebo do kina a tak.“

76

6.5.1.3 Zájmy Práce umožňuje také získat prostředky, které umožňují naplňovat potřeby v oblasti koníčků a zájmů, které jsou důležité zejména pro tyto osoby. Umožňuje jim to přístup k jinému prostředí, ve kterém se cítí dobře. Zejména pokud je to koníček, ve kterém se tito lidé dokáží prosadit, v čem vynikají a dostávají za to nějaké ocenění od druhých. „Pro mě je práce důležitá kvůli penězům, abych měl na svého koníčka. A tam já teprve žiju, tam já patřím. Takže kdybych práci neměl, tak to by mě mrzelo kvůli tomu, že bych neměl třeba na startovné. Když vyhraju, tak to je něco, co mi nikdo nezaplatí.“

6.5.2 Pomáhá vytvořené pracovní místo integraci? Vytvořené pracovní místo hodnotili oslovení z hlediska finanční stránky pozitivně, mimo dvou případů, které jsme již zmínili v oddíle kvality pracovního místa. Jednalo o zaměstnance, kteří uvažují o jeho změně. Jeden ze zaměstnanců hodnotí negativně i kolektiv a pracovní prostředí. „Víc peněz, víc ocenit nápady a lepší pracovní prostředí. To bych i potom zkousl ty lidi, kteří mi tady nesedí.“ Ostatní zaměstnanci i OSVČ hodnotili svá pracovní místa vzhledem k potřebám za uspokojující a dobré. Naplňovalo to i jejich finanční představy, kontakt s lidmi, nalezení si nových přátel. Někteří označovali pracovní kolektiv za svou rodinu. „Já vlastně dělám účetního a mnoho mých klientů se stalo i mými známými.“ „No, určitě jsem neměl tolik kamarádů. Jsme tady jako jedna rodina. Je to tady prostě fajne.“

Pracovnice úřadu práce: Pracovnice úřadu práce hodnotily vliv příspěvku na získání práce pouze jako alternativní možnost podpory v získání zaměstnání. Z hlediska integrace vidí větší přínos v umístění osob na normální pracoviště, než do vymezených chráněných pracovních míst. Příspěvek však umožňuje získání zaměstnání těm nejhůře umístitelným lidem, kde nabývají kontaktů a informací, jejichž ztrátu vidí pracovnice jako největší problém u lidí, kteří zůstanou bez zaměstnání. Příspěvek je hodnocen jako méně využívaná forma. „Já bych nedělala rozdíl mezi osobou zdravou a osobou s postižením, pokud nebudu

77

mít na mysli osobu např. na vozíčku. Ale pokud budu zmiňovat osoby například s interním onemocněním, tak tam bych rozdíl opravdu nedělala. Myslím si, že se vždycky dá zkrátit pracovní doba, pokud má někdo takovou potřebu.“ „Problém lidí bez práce je hlavně ztráta kontaktu a informací.“ „Příspěvek jim získání práce umožňuje, ale bohužel jen ve velmi malé míře. Zaměstnavatelé raději čerpají formy jiné.“

6.5.3 Dílčí shrnutí Z hlediska integrace je práce hodnocena i ze strany osob s postižením jako velký přínos. Finanční zajištění jim umožňují uspokojovat jejich další potřeby jako jsou např. možnost zajít si do kina či na posezení s přáteli. Svá pracovní místa ve větší míře hodnotili pozitivně vzhledem k těmto potřebám. Díky práci si mnozí našli také nové přátelé a známe. Někteří jsou tak spokojeni se svou prací a kolektivem, že je přirovnávají ke své rodině. Umožňuje jim také dozvídat se nové informace a lidé kolem nich jim mnohdy pomohou vyřešit jejich vlastní problémy. Pracovnice úřadu práce hodnotí vliv příspěvku na integraci spíš jako alternativu a upřednosňují raději zaměstnání těhto osob mimo oblast chráněných pracovních míst. Práci jako takové přikládají význam zejména z důvodů nalezání nových kontaktů a hodnotí ji zeména jako prostředek k získání informací. Podmínky čerpání příspěvku jsou podle nich velmi přísné a zaměstnavatelé z těchto důvodů využívají raději jiné formy, např. společensky účelná pracovní místa, jak jsme již uvedli v oddíle motivace.

78

Závěr V této práci jsme se zabývali problematikou zdravotně postižených osob a jejich integrací na trh práce. Svou pozornost jsme zaměřili na jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, kterým je příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa. Cílem této práce bylo zodpovědět otázku: Je příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa vhodný pro sociální integraci zdravotně postižených osob na trh práce a jaké jsou jeho přínosy pro tyto osoby? Nejprve jsme provedli teoretickou reflexi problematiky, na základě relevantních konceptů. Následně jsme specifikovali skupinu zdravotně postižených osob, přiblížili jsme jaký vliv má zdravotní stav na život jedince a vymezili jsme jejich potřeby. Vzhledem ke zkoumanému jevu jsme považovali za důležité zabývat se také postavením osob s postižením na trhu práce a v této souvislosti jsme vymezili faktory, které jejich postavení ovlivňují. Osoby zdravotně postižené mají znevýhodněné postavení na trhu práce, které ovlivňuje řada faktorů, mezi které patří také dualita trhu. Většina těchto osob se umísťuje především na sekundárním trhu práce, který nenabízí tak kvalitní a výhodná pracovní místa jako primární trh práce. Důvody umístění těchto osob na tento segment jsou mimo jiné spatřovány v jejich nízkém lidském kapitálu, kterým disponují. Vznik tohoto problému je spatřován již od počátečního přístupu k jejich vzdělání, kdy jsou zdravotně postižené děti umísťovány do speciálních škol, i když by moly uspět ve školách „normálních“. S lidským kapitálem souvisí také kapitál sociální, který představuje okolí jedince. Zdravotně postižení se nejčastěji sdružují kolem své rodiny a lidí se stejným nebo podobným handicapem a tím se snižuje jejich možnost k získání nových kontaktů pro nalezení si zaměstnání. Mnoho autorů se shoduje, že práce je velmi významný prvek integrace těchto osob do společnosti. Domníváme se, že integrační charakter může mít pouze kvalitní zaměstnání. Jelikož jsme se zabývali jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, vymezili jsme také její funkci a další nástroje, které se využívají na podporu zaměstnávání osob s postižením. Za nutné jsme považovali také uvést přístup k tvorbě pracovních míst a jejich specifika pro tyto osoby. Protože jsme se zaměřovali na vhodnost a přínos příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa snažili jsme se také objasnit jeho hlavní cíl, podmínky a možné bariéry v jeho čerpání.

79

V metodologické

části

jsme

navrhli

nejvhodnější

postupy

zkoumání

a

operacionalizovali jsme teoretická východiska do podoby ověřitelné výzkumem. Výzkum jsme realizovali prostřednictvím rozhovorů s adresáty uvedeného příspěvku (tj. zaměstnavateli a OSVČ, kteří jej čerpají nyní nebo v minulosti), se zaměstnanci (tj. osobami zdravotně postiženými, které byly v souvislosti s příspěvkem zaměstnány) a s pracovnicemi úřadu práce (které o příspěvku rozhodují). V rámci kontextových souvislostí jsme zjišťovali vliv zdravotního stavu na život jedince ve společnosti. Ukázalo se, že tito lidé spojují svůj zdravotní stav se specifickými potřebami, pohybovými bariérami a osobní závislostí na jiných. Zdravotní postižení má také vliv na čas, který tito lidé potřebují k běžným věcem. Důležitý je také postoj společnosti, který tito lidé vnímají. Stěžovali si na přístup některých občanů, ale také na vybavenost a nepřipravenost mnohých zařízení. V souvislosti s postavením na trhu práce a možnými příčinami neúspěchu zmiňovali zdravotně postižení diskriminaci, předsudky ze strany zaměstnavatelů, ale také úbytek vhodných pracovních míst, zejména v regionu, ve kterém jsme výzkum prováděli. Pracovnice úřadu práce poukazovaly také na jejich nízkou kvalifikaci, dlouhodobou evidenci a nedostatečnou legislativní úpravu v této oblasti. V rámci zkoumané problematiky jsme vymezili čtyři hlediska, která se nám zdála důležitá pro zjištění výzkumné otázky. Jelikož je základním cílem příspěvku začlenění na trh práce, zajímalo nás, jaký má vliv na získání zaměstnání. V této části jsme se zaměřovali na význam práce pro zdravotně postižené, jak příspěvek ovlivňuje tvorbu pracovních míst a jak ovliňují pracovnice úřadu práce zaměstnatelnost těchto lidí. Z hlediska významnosti nebyla finanční stránka pro tyto osoby tak důležitá, čímž se potvrzuje tvrzení Novosada (1997), které jsme uváděli v teoretické části. Zdravotně postižení spatřují význam práce zejména ve vlastní užitečnosti, obraně před izolací a výplňi volného času. I když zaměstnavatelé v souvislosti se zaměstnáváním osob s postižením zmiňovali finanční podporu jako nutnost a výši příspěvku hodnotili kladně, využívají zřejmě raději jiné formy dotací např. příspěvek na společensky účelná pracovní místa. Nízké čerpání příspěvku potvrzuje jeho čerpání v posledních pěti letech, kdy bylo vytvořeno celkem 22 pracovních míst (celkem OSVČ a zaměstnavatelé). OSVČ se přikláněly k zahájení podnikání i bez čerpání příspěvku. Pracovnice úřadu práce se snaží podporovat

80

zaměstnatelnost osob s postižením především prostřednictvím rekvalifikačních kurzů. Jako problematické však zmiňují naplnění jejich potřebné kapacity. Na rekvalifikaci jako podnět ze strany zaměstnavatelů reagují až na základě příslibu budoucího zaměstnání osoby s postižením. Hodnocení pracovnic úřadu práce ze strany klientů bylo spíš negativní. Další částí byla kvalita pracovního místa s ohledem na potřeby zdravotně postižených osob. Jak jsme již zmiňovali je kvalita pracovního místa velice významná. Zjišťovali jsme jaké potřeby práce zdravotně postiženým uspokojuje a jaká kritéria jsou pro ně z hlediska kvality důležitá. Práce uspokojuje zdravotně postiženým zejména potřebu vlastní užitečnosti, být mezi lidmi a seberealizaci. Finanční potřeba byla zmiňována v menší míře. Většina dotazovaných hodnotila pracovní místo, které nyní zastávají za kvalitní. Nejdůležitější byla pro ně z hlediska kvality práce stabilita v zaměstnání, která pro pracovnice úřadu práce není tak významná. Pracovnice upřednostňují jakékoliv zaměstnání těchto osob, což zdůvodňují jejich špatnou umístitelností a úbytkem vhodných pracovních míst. Významná byla také ochrana zdraví při práci, což je pochopitelné, neboť mají zkušenost se zdravotním omezením a zdraví si velice cení. Nejduležitější částí této práce byla motivace adresátů příspěvku, tj. OSVČ a zaměstnavatelů k jeho čerpání. Zprvu jsme se zabývali skutečnostmi, které jsou pro zaměstnavatele rozhodující při výběru zaměstnanců. Zaměstnavatelé považují za důležité, aby byl pro ně zaměstnanec přínosem a zda bude vyhovovat podmínkám úřadu práce pro následné čerpání nějaké formy dotací. Zaměstnavatelé i OSVČ jsou motivováni zejména finanční částkou, jejíž výši u příspěvku hodnotí pozitivně. Čerpání příspěvku však ovlivňuje řada dalších faktorů. Významnou roli k zahájení podnikání sehrává malá informovanost osob o této možnosti a postoj k podnikání samotnému. Podnětem k zahájení podnikání nebyl příspěvek ani v jednom případě. Zaměstnavatelé špatně snášejí administrativní požadavky a kontroly ze strany úřadu práce. Mnohdy se jim zdají neunosné a vidí v nich i zásadní příčiny nízkého čerpání příspěvku. OSVČ spatřují v administrativě také problém, ale kontroly z úřadu práce jim nevadí. Pracovnice zmiňovaly dvouletou podmínku udržení pracovního místa jako odrazující pro čerpání příspěvku, což nebylo ze strany zaměstnavatelů ani OSVČ potvrzeno. Klíčovým problémem jsou zřejmě bezbariérové přístupy, které se vyžadují u každého

81

zaměstnavatele, který o příspěvek žádá, neboť výše příspěvku nepokryje náklady spojené s jeho výstavbou. V této části jsme narazili na účelovou evidenci osob s postižením, čímž řeší zaměstnavatelé i OSVČ podmínku přijetí na vytvořené chráněné pracovní místo osobu, která je z evidence úřadu práce. Další příčiny neochoty zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a čerpání příspěvku byl dle sdělení oslovených předsudečný přístup společnosti k těmto osobám, obava z jejich časté pracovní neschopnosti a mentalitou regionu. Návrhy na zlepšení situace byly spatřovány ve změně celkového systému, ze sankcionování zaměstnavatelů na jejich odměňování za zaměstnání osob se zdravotním postižením, pracovní rehabilitace, individuální přístup a zvýšení informovanosti. Poslední částí byl vliv příspěvku na sociální integraci s ohledem na potřeby zdravotně postižených. Svá pracovní místa hodnotlity tyto osoby ve větší míře pozitivně. Jako přínos práce zmiňovaly zejména navazování nových kontaktů, přístup k informacím, ale také možnost uspokojit další potřeby např. možnost zajít si do kina či na posezení s přáteli. Pracovnice úřadu práce hodnotí vliv příspěvku na integraci spíš jako alternativu a upřednosňují raději zaměstnání těhto osob mimo oblast chráněných pracovních míst. Z výše uvených zjištění vyplývá, že příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa je přínosem pro zdravotně postižené osoby, neboť podporuje jejich zaměstnání, které vede k uspokojení jejich potřeb. Nastavení podmínek, které se váží k jeho čerpání však představují pro zaměstnavatele řadu bariér a z těchto důvodů se raději přiklánějí k jiné formě podpory, kde nejsou podmínky tak přísně nastaveny. Za negativní prvky jsou považovány zejména: Bezbariérový přístup a doba dvou let. Bezbariérový přístup je velice významnou překážkou pro zaměstnavatele. Úřad práce jej zmiňuje jako důležitý z důvodu alikvótní náhrady. Není však zárukou, že by se úřad práce vyhnul odstoupení od smlouvy se zaměstnavatelem, protože nejsou v evidenci vhodní náhradníci na vytvořené pracovní místo.

Problematická je podmínka dvou let. Úřad práce nemůže zajistit, aby byli

v průběhu tohoto období vždy v evidenci úřadu práce vhodní uchazeči, kteří by mohli být jako náhradníci v případě, kdy původní uchazeč na tomto místě práci vykonávat nechce nebo nemůže např. z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Jako vhodné řešení této situace se nám zdá zkrácení dvouletého období na dobu jednoho roku.

82

Bezbariérový přístup vyžadovat pouze v případech, kdy to vyžaduje zdravotní stav uchazeče. V tomto případě se nám zdá vhodné poskytovat také příspěvek vyšší. Zaměřit se také na stranu zdravotně postižených. Zvyšovat jejich motivaci a ochotu k práci a také podporovat jejich schopnost vykonávat práci na vytvořeném pracovní místě prostřednictvím pracovní rehabilitace. Administrativní překážky jsou pro mnohé zaměstnavatele také velice odrazující. Nejčastěji zmiňovanou překážkou bylo potvrzení o bezdlužnosti vůči státním organizacím. V této souvislosti navrhujeme určité zmírnění např. vyžadováním uvedeného potvrzení jedenkrát ročně. V případě pohledávky do 100,-Kč dluh prominout. Zamezily by se problémy zaměstnavatelů spojené s odmítnutím poskytnutí příspěvku v případech, kdy je dluh ve výši 1,-Kč apod. Kontroly ze strany úřadu práce

jsou různě hodnoceny. Pro některé jsou

problematické pro některé nikoli. Nám se zdají kontroly ze strany úřadu práce důležité. Jde o ověřování, zda nejsou příspěvky zneužívány, ale také o to, zda pracovní místo splňuje specifické podmínky. Úřad práce by však měl zvažovat míru a způsob provádění kontroly a dbát, aby zaměstnavatele od budoucího čerpání příspěvku neodrazoval. Je nutné mít na mysli, že příspěvek má být motivací pro zaměstnávání osob s postižením. Dalším negativním vlivem na čerpání příspěvku je malá informovanost osob o této možnosti. Zejména informovanost osob zdravotně postižených o možnosti čerpání příspěvku jako OSVČ. Tady by měl zvýšit své úsilí zejména úřad práce, který je ve styku s těmito lidmi. Myslíme si, že uvedené návrhy by mohly vést ke zvýšení využití této formy, která je doposud využívána jen velmi malým počtem osob.

83

Seznam použité literatury BROŽOVÁ, D., 2003, Společenské souvislosti trhu práce, Praha DUCHPOJ., 1995, Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojistění, ve znění pozdějších předpisů ENGBERSEN, G., SCHUYT, K., TIMMER, J., Cultures of Unemployment, Long-term Unemployment in Dutch Inner Cities, August 1990 EU, 2007, Evropská unie podepisuje novou úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením [online], [cit. 1.3.2008], dostupné na World Wide Web: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/070330_b_cs.htm Evropské fórum zdravotně postižených, Klíčové prvky politiky zaměstnanosti EU a pochopení jejího dopadu na osoby se zdravotním postižením [online], Politický dokument I, [cit.9.3.2008], dostupné na World Wide Web: http://www.nrzp.cz/userfiles/file/ppzam.doc Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), 2007, Návrh stanoviska: Podpora udržitelné produktivity v Evropě SOC/266, Brusel, [online],[cit. 15.3.2008], dostupné na World Wide Web: http://www.cebre.cz/dokums_raw/eescviewdoc_1.doc HENDL, J., 2005, Kvalitativní výzkum, Praha KREBS, V. a kol., 2005, Sociální politika, Praha, Aspi a.s. MAREŠ, P., 2000, Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení,[online],[20.3.2008], dostupné na Worl Wide Web: http://sreview.soc.cas.cz/upl/archiv/files/376_285MARES.pdf MAREŠ, P., RÁKOCZYOVÁ, M., SIROVÁTKA, T., a kol., 2006, Sociální vyloučení a sociální začleňování v České republice jako veřejně politická agenda, Praha MPSV, r. 2008, Podmínky poskytování příspěvku na vytvoření CHPM pro zaměstnavatele a pro osobu, která je OSZP a která se rozhodla vykonávat SVČ, [online], [cit. 13.3.2008], dostupné na World Wide Web: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ka_info/informace_up/zamestnavatelum/ozp MPSV, 2008, Tabulka 6.1: Čerpání příspěvku na CHPM v období 2002-2007, [online],[cit. 10.5.2008], dostupné na World Wide Web: www.mpsv.cz MPSV, r. 2004, Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti NOVOSAD, L., 1997, Některé aspekty socializace lidí se zdravotním postižením,

84

Liberec: Technická univerzita PAULÍK, K., 2006, Základy psychologie osobnosti, Ostrava: Ostravská univerzita RÁKOCZYOVÁ, M., r. 2006, Integrace zdravotně postižených na pracovní trh, Nová sociální rizika trhu práce a potřeby reformy jeho politické regulace po vstupu ČR do EU, Monitoring a vyhodnocení potřeb,[online],[cit. 15.3.2008], dostupné na Worl Wide Web: http://www.mopo-cz.eu/stranky/integrace-zdravotne-postizenych-na-pracovni-trh Sdělení MPSV, r. 2007, Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 330/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. SIROVÁTKA, T., 1995, Politika pracovního trhu, Brno: Masarykova univerzita SIROVÁTKA, T., 1997, Marginalizace na pracovním trhu: Příčiny diskvalifikace a selhávání pracovní síly, Brno: Masarykova univerzita SIROVÁTKA, T., 2003, Politika pracovního trhu a sociální inkluze, In Sociální inkluze, Sborník prací fakulty sociálních studií 2003, Brno: Masarykova univerzita SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P., (editoři), 2003, Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, Brno: Masarykova univerzita SIROVÁTKA, T. (editor), 2006, Sociální vyloučení a sociální politika, Fakulta sociálních studií, Brno: Masarykova univerzita a Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha Sociální exkluze a nové třídy, r. 2000, Sborník prací fakulty sociálních studií, Brno: Masarykova univerzita SOCSL., 2006, Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů ŠIMEK, M., 2007, Ekonomie trhu práce A, Ekonomická fakulta, Ostrava: VŠ Báňská Technická univerzita VÍŠKOVÁ, L., 2005, Diskriminace osob se zdravotním postižením aneb víme, koho a jak chceme vlastně před diskriminací chránit?, Praha, [online],[cit.31.5.2008], dostupné na World Wide Web: http://www.mkc.cz/uploaded/antidiskriminace/zdravotne_postizeni.doc Vláda ČR, r. 2004, Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením, Usnesení vlády ČR č. 605 ze dne 16.6.2004 Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením, r. 2005, Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006-2009

85

VOJTOVÁ, V., Problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením – právní hledisko, [online],[cit.31.5.2008], dostupné na Worl Wide Web: http://equal.rytmus.org/kolo1/dokumenty/skripta/kap1.pdf VYHLÍDAL, J., MAREŠ, P., 2005, Kvalita práce v ČR ve srovnání se zeměmi EU. In SIROVÁTKA, T., (editor), Směřování české sociální politiky s důrazem na agendu Lisabonské strategie ZAM., 2004, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2007, M.Olšarová, Úřad práce v Karviné, Oddělení trhu práce, 2007, [online], [cit. 31.5.2008], dostupné na World Wide Web: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ka_info/informace_up/ostatni/analyza/anal_12_2007.zip Přílohy: MPSV, r. 2008, Žádosti o příspěvek na vytvoření CHPM pro zaměstnavatele a OSVČ, která je osobou se zdravotním postižením, [online], [cit.12.3.2008], dostupné na World Wide Web: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/kestazeni

86

Anotace Autor diplomové práce: Ivana Tabarová Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. Instituce: Fakulta sociálních studií, MU Brno Název práce: Přínosy a vhodnost poskytování příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa v okrese Karviná Počet slov: 22373 Klíčová slova: zdravotní postižení, osoby se zdravotním postižením potřeby zdravotně postižených faktory ovlivňující postavení osob se zdr. postižením na trhu práce sociální integrace kvalita práce příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa

Cílem této práce bylo zodpovědět otázku: „Je příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa vhodný pro sociální integraci zdravotně postižených osob na trh práce a jaké jsou jeho přínosy pro tyto osoby?“. Při ověřování vhodnosti nastavení uvedeného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsme vycházeli z předpokladu, že tato forma napomáhá získání zaměstnání pro tyto osoby, které je spojeno s uspokojováním řady potřeb a že práce je významný prvek napomáhající jejich integraci. Výzkum jsme prováděli formou polostrukturovaného rozhovoru s adresáty uvedeného příspěvku, tj. zaměstnavateli a OSVČ, ale také se zaměstnanci, kteří byli v souvislosti s čerpáním příspěvku zaměstnáni. Tato forma je dle zjištění přínosem pro osoby se zdravotním postižením. Nastavení uvedené formy je však velice složité a pro mnohé zaměstnavatele není dostatečnou motivací k jeho čerpání a následnému zaměstnání osob se zdravotním postižením.

87

Annotation Author of Diploma Thesis: Ivana Tabarová Consultant of Diploma Thesis: Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. Institution: Faculty of Social Studies, MU Brno Name of Diploma Thesis: Contributions and Acceptability of Providing benefits to Creation of Protected Working Position in District Karviná Number of Words: 22373 Key Words: Disabled People Requirements of Disabled People Factors affecting position of Disabled People on employment market Social integration Quality of work benefit to Creation of Protected Working Position

The aim of this thesis was to answer a question: Is the benefit to creation of protected working position appropriate to social integration of the disabled people on employment market and what are the contributions for this people? While verifying this tool of active policy we came out of the presumption that this form can be helpful for employment of these persons and is connected with satiation of their needs and intagration. Research was realized by a semi-standardized form with clients, i.e. with employers, wage-earners and too with employees which was employed in connection with drawing of this benefit. The benefit is by findings contribution for disabled people. The conditions of the drawing of this benefit are very complicated for many employers and it cause weak motivation to its drawing and subsequent complication of employment disabled people.

88

Jmenný a věcný rejstřík Andersen, 26 Bandura, 18 Brožová, 14 diskriminace, 7, 21, 22, 44, 45, 107 dualita, 19, 21, 77 faktory, 12, 13, 15, 18, 21, 71, 77, 85, 104, 105 handicap, 7 Hendl, 34, 35 Kotýnková, 14, 24 Krebs, 19, 20, 24, 26 kvalita, 21, 22, 57, 79, 85, 106, 111 lidský kapitál, 16 Mareš, 14, 15, 22, 24, 29, 104, 107 marginalizace, 20, 82, 106, 114 Moller, 20 nezaměstnanost, 8, 17, 47, 71, 83, 102, 104, 105 Novosad, 32 osoby se zdravotním postižením, 8, 14, 15, 21, 27, 30, 32, 36, 38, 39, 48, 52, 69, 71, 73, 80, 82, 85, 88, 91, 94, 102, 104, 109, 112 Osoby se zdravotním postižením, 10, 25, 42, 43, 54, 103, 104, 105 OSVČ, 3, 5, 6, 9, 30, 35, 36, 38, 39, 40, 41, 42, 49, 50, 51, 53, 54, 59, 60, 62, 63, 64, 65, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 75, 78, 79, 81, 84, 85, 86, 89, 90, 91, 93, 95, 97, 98, 100, 101, 102, 103, 109, 110, 111, 113 Paulík, 7, 13 politika zaměstnanosti, 25, 26, 107 Portes, 18, 105 postižení, 7, 10, 11, 12, 13, 15, 17, 18, 20, 21, 24, 25, 28, 31, 32, 36, 38, 40, 42, 43, 47, 57, 60, 74, 77, 78, 85, 88, 89, 91, 92, 93, 95, 98, 104, 105, 106, 108, 110, 111 Postižení, 11, 20 potřeby, 7, 8, 13, 14, 21, 32, 37, 38, 39, 43, 53, 56, 57, 66, 74, 75, 76, 77, 79, 80, 83, 85, 89, 90, 92, 93, 95, 102, 104, 109,

110, 111, 112, 114 práce, 1, 3, 8, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 51, 52, 53, 54, 56, 57, 58, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114 pracovní místo, 8, 22, 23, 28, 29, 30, 31, 32, 36, 37, 38, 41, 52, 57, 58, 59, 60, 61, 65, 66, 72, 74, 75, 79, 80, 81, 90, 91, 92, 94, 95, 96, 99, 100, 108, 109, 110, 111, 112, 113 předsudky, 20, 21, 45, 47, 78, 106, 110 příspěvek, 8, 9, 27, 28, 30, 31, 32, 34, 36, 37, 38, 40, 50, 54, 62, 63, 65, 66, 67, 68, 69, 71, 72, 77, 78, 79, 80, 81, 84, 85, 90, 93, 95, 99, 100, 102, 103, 107, 108, 109, 111, 112, 113 Rákoczyová, 7, 12, 18, 29, 103, 105 Rodgerse, 14, 104 Sirovátka, 1, 15, 18, 19, 20, 23, 24, 26, 29, 85, 86, 105, 106, 107 sociální integrace, 14, 26, 85 sociální kapitál, 105 Šimek, 15, 16, 19, 105, 106 Víšková, 11 Vojtová, 13, 104 Vyhlídal, 22, 107 začlenění, 8, 11, 13, 14, 21, 25, 29, 31, 78, 102, 104, 110 zaměstnání, 8, 10, 12, 13, 14, 17, 18, 19, 21, 22, 23, 24, 27, 28, 29, 32, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 44, 45, 48, 49, 50, 52, 53, 54, 56, 58, 61, 62, 64, 65, 69, 71, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 85, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 97, 98, 100, 102, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112

89

Přílohy Příloha č.1: Operacionalizace V rámci kontextových souvislostí je nutné zjistit věk, typ zdravotního postižení, kvalifikaci. Vliv zdravotního postižení na život jedince, na postavení na trhu práce a zjistit příčiny jejich selhávání v tomto prostředí. Vliv postižení na život jedince a jeho postavení na trhu práce DVO: Jak ovlivňuje zdravotní postižení život jedince ve společnosti? DVO: Jaké je jejich postavení na trhu práce a jaké jsou příčiny jejich selhávání?

Identifikace – věk, pohlaví, typ zdravotního postižení, dosažená kvalifikace (popř. rekvalifikace), typ pobíraného důchodu (jeho délka a výše), předchozí zaměstnání, délka evidence úřadu práce, zaměstnání v době pobírání příspěvku (druh a délka), současné zaměstnání (druh a délka) Život jedince se zdravotním postižením – „jaké je vaše zdravotní postižení?“ „jaké omezení to pro vás ve vašem životě představuje?“, „můžete to popsat ve vztahu k pracovnímu trhu?“, „máte pocit, že zde existují nějaké diskriminující prvky?“, „proč si myslíte, že k tomu dochází?“ Popis ze strany pracovnic úřadu práce – „jak hodnotíte postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce?“, „s jakými překážkami se nejčastěji setkávají a co je podle vás jejich příčinou?“

1)Vliv příspěvku na získání zaměstnání DVO: Jaký význam přikládají zaměstnání osoby se zdravotním postižením? DVO: Ovlivňuje poskytování příspěvku tvorbu pracovních míst? DVO: Jak ovlivňují pracovnice úřadu práce zaměstnatelnost osob s postižením? Téma rozhovorů: Význam přikládaný zaměstnání: otázky pro zaměstnance: „jaký význam má pro vás placené zaměstnání?“, „můžete to popsat?“, „myslíte si, že kdyby zaměstnavatel nedostával dotace z úřadu práce, tak by vám práci nenabídl?“ otázky pro OSVČ: „jaký význam má pro vás placené zaměstnání?“, „můžete to popsat?“

90

Poskytování příspěvku: Otázky pro zaměstnavatele: „kolik má vaše firma zaměstnanců?“, „kolik osob je z tohoto počtu osobou se zdravotním postižením?“, „kolik pracovních míst bylo vytvořeno v souvislosti s čerpáním příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa?“, „vytvořili by jste tato pracovní místa i bez poskytnutí této finanční podpory?“ Otázky pro OSVČ: „vykonával jste samostatnou výdělečnou činnost již před čerpáním příspěvku?“, „zahájil by jste samostatnou výdělečnou činnost i bez poskytnutí příspěvku z úřadu práce?“ Vliv úřadu práce na podporu zaměstnatelnosti těchto osob: otázky pro pracovnice úřadu práce: „jakým způsobem se snažíte podpořit zaměstnatelnost osob s postižením?“, „můžete to popsat?“, „reagujete na uspokojení potřeb zaměstnavatelů v jejich požadavcích na určitou kvalifikaci, ať už aktuálních či očekávaných požadavků v budoucnu?“, „můžete uvést příklady?“, otázky pro zaměstnance a OSVČ: „jak dlouho jste byl/a v evidenci úřadu práce?“, můžete popsat, jakým způsobem vám pomáhaly pracovnice úřadu práce najít si zaměstnání?“, „jaký je podle vás důvod, že jste byl tuto dobu v evidenci úřadu práce?, „jaké jsou podle vás nejčastější příčiny neúspěchů při hledání zaměstnání?“

2)Kvalita vytvořeného pracovního místa s ohledem na potřeby zdravotně postižených osob DVO: Jaké potřeby uspokojuje zdravotně postiženým osobám práce? DVO: V čem spatřují zdravotně postižení kvalitu pracovního místa a jak hodnotí kvalitu pracovního místa vytvořeného na základě čerpání příspěvku? Téma rozhovorů: Potřeby zdravotně postižených osob: „ jaké potřeby by měla práce podle vás uspokojovat?“, můžete to popsat?“ (především zaměření na tři základní: ekonomická, vlastní užitečnost a potřeba být v kolektivu) Kvalita pracovního místa: otázky pro zaměstnance a OSVČ: „co chápete pod pojmem kvalitní pracovní místo?“, „pokud zmíníme určité aspekty jako je stabilita zaměstnání, odměňování za práci, pracovní podmínky (např. speciální přizpůsobení přístupu do práce, pracovního prostředí – samostatná práce, práce v kolektivu), pracovní doba, obsah práce (vzhledem k pracovním schopnostem), možnost seberealizace a zabezpečení ochrany zdraví při práci“, „můžete určit, jaké pořadí dle významnosti by

91

jste jim určil/a?“, „můžete označit vytvořené pracovní místo v souvislosti s čerpáním příspěvku za kvalitní?“, „jaké nedostatky zde spatřujete?“, otázky pro pracovnice úřadu práce: „jaké potřeby podle vás uspokojuje osobám s postižením placené zaměstnání?“, „co je podle vás označováno pod pojmem kvalitní pracovní místo?“, „můžete určit pořadí významnosti dle určených aspektů?“ (stejné jako u zaměstnanců a OSVČ pro následné porovnání), „je pracovní místo vytvořené v souvislosti s čerpáním příspěvku kvalitní?“

3) Motivace adresátů příspěvku, tj. zaměstnavatelů a OSVČ DVO: Čím jsou motivováni zaměstnavatelé k zaměstnání osob se zdravotním postižením a OSVČ k zahájení podnikání? Téma rozhovorů: Motivace: otázky pro zaměstnavatele: „motivoval vás příspěvek k zaměstnání osob se zdravotním postižením?“, „jaké skutečnosti jsou pro vás rozhodující při rozhodování o přijetí zaměstnance?“ (výkonnost, zdravotní stav…), „jak dlouho u vás je či byla osoba zaměstnána v souvislosti s čerpáním příspěvku?“, můžete zhodnotit pozitiva a negativa příspěvku?“ (finanční částka, administrativní požadavky..), „proč si myslíte, že se mnoho zaměstnavatelů brání přímému zaměstnávání těchto osob?“, „jaká doporučení pro stimulaci zaměstnavatelů by jste navrhl/a?“ „otázky pro OSVČ: „co vás vedlo k zahájení podnikání (dále jen SVČ)?“, „jak dlouho pracujete (jste pracoval/a) na tomto místě?“ (na vytvořeném místě vzniklém v souvislosti s příspěvkem), „jak hodnotíte poskytování příspěvku z hlediska motivace?“, „můžete zhodnotit jeho pozitiva a negativa?“ (finanční částka, administrativní požadavky…), „jaká doporučení by jste navrhoval/a pro stimulaci výkonu SVČ pro osoby se zdravotním postižením a jaká pro stimulaci zaměstnavatelů?“, otázky pro pracovnice úřadu práce: „motivuje příspěvek k vytváření pracovních míst?“, „co podle vás vede zaměstnavatele k zaměstnání osob se zdravotním postižením?“, „a co vede osoby postižené k zahájení výkonu SVČ?“, „co je nejčastější příčinou nečerpání příspěvku?“

4) Vliv na sociální integraci s ohledem na jejich potřeby DVO: Je zaměstnání hodnoceno jako prostředek integrace ze strany zdravotně postižených osob?

92

DVO: Pomáhá vytvořené pracovní místo integraci? Témata rozhovorů: Integrace a zaměstnání: otázky pro zaměstnance a OSVČ: „co si díky práci můžete nyní dovolit?“, „v čem jste byl omezen, když jste práci neměl?“, „můžete to popsat?“, „jak hodnotíte pracovní místo vytvořené v souvislosti s čerpáním příspěvku?“, „jak ovlivnilo získání tohoto pracovního místa váš život?“ (zaměření na ekonomické, sociální vztahy..), „můžete to popsat?“, „jak hodnotíte poskytování příspěvku?“ Popis ze strany pracovnic úřadu práce: „jak hodnotíte poskytování příspěvku dle svých

praktických

zkušeností?“,

„je

jeho

poskytování

podporou

motivace

k zaměstnávání osob se zdravotním postižením?“, „jaké pozitivní a negativní zkušenosti popisují zdravotně postižení?“

93

Příloha č.2: Scénáře rozhovorů Otázky pro zaměstnance: Identifikace – věk, pohlaví, typ zdravotního postižení, dosažená kvalifikace (popř. rekvalifikace), typ pobíraného důchodu ( jeho délka a výše), předchozí zaměstnání, délka evidence úřadu práce, zaměstnání v době pobírání příspěvku (druh a délka), současné zaměstnání (druh a délka) Život jedince se zdravotním postižením – „jaké je vaše zdravotní postižení?“ „jaké omezení to pro vás ve vašem životě představuje?“, „můžete to popsat ve vztahu k pracovnímu trhu?“, „máte pocit, že zde existují nějaké diskriminující prvky?“, „proč si myslíte, že k tomu dochází?“ Význam přikládaný zaměstnání: „jaký význam má pro vás placené zaměstnání?“, „můžete to popsat?“, „myslíte si, že kdyby zaměstnavatel nedostával dotace z úřadu práce, tak by vám práci nabídl?“ Potřeby zdravotně postižených osob: „ jaké potřeby by měla práce podle vás uspokojovat?“, můžete to popsat?“ (především zaměření na tři základní: ekonomické, vlastní užitečnost a potřeba být v kolektivu) Vliv úřadu práce na podporu zaměstnatelnosti těchto osob: „jak dlouho jste byl/a v evidenci úřadu práce?“, „můžete popsat, jakým způsobem vám pomáhaly pracovnice úřadu práce najít si zaměstnání?“, „jaký je podle vás důvod, že jste byl tuto dobu v evidenci úřadu práce?, „jaké jsou podle vás nejčastější příčiny neúspěchů při hledání zaměstnání?“ Kvalita pracovního místa: „co chápete pod pojmem kvalitní pracovní místo?“, „pokud zmíníme určité aspekty jako je stabilita zaměstnání, odměňování za práci, pracovní podmínky (např. speciální přizpůsobení přístupu do práce, pracovního prostředí – samostatná práce, práce v kolektivu), pracovní doba, obsah práce (vzhledem k pracovním schopnostem), možnost seberealizace a zabezpečení ochrany zdraví při práci“, „můžete určit, jaké pořadí dle významnosti by jste jim určil/a?“, „můžete označit vytvořené pracovní místo v souvislosti s čerpáním příspěvku za kvalitní?“, „jaké nedostatky zde spatřujete?“ Integrace a zaměstnání: „co si díky práci můžete nyní dovolit?“, „v čem jste byl omezen, když jste práci neměl?“, „můžete to popsat?“, „jak hodnotíte pracovní místo

94

vytvořené v souvislosti s čerpáním příspěvku?“, „jak ovlivnilo získání tohoto pracovního místa váš život?“ (zaměření na ekonomické, sociální vztahy..), „můžete to popsat?“, „jak hodnotíte poskytování příspěvku?“

Otázky pro OSVČ Kritéria hodnocení motivace s přihlédnutím zejména na: zdravotní stav budoucího zaměstnance, status uchazeče (příspěvek se poskytuje pouze na vytvoření pracovního místa pro osoby zdravotně postižené z evidence daného úřadu práce), náklady na zaměstnávání těchto osob (např. na přizpůsobení pracovních podmínek), pracovní výkonnost, kvalifikace, druh pracovního místa (v rámci mikroregionu není příspěvek poskytován zaměstnavateli, který nabízí dlouhodobě neobsazená pracovní místa), finanční částka (v podobě příspěvku), podmínky pro čerpání příspěvku, administrativní požadavky, kontroly ze strany úřadu práce, spolupráce s úřadem práce. Identifikace - věk, pohlaví, typ zdravotního postižení, dosažená kvalifikace (popř. rekvalifikace), typ pobíraného důchodu ( jeho délka a výše), předchozí zaměstnání, délka evidence úřadu práce, zaměstnání v době pobírání příspěvku (druh a délka), současné zaměstnání (druh a délka), druh podnikatelské činnosti, délka působení na trhu práce Život jedince se zdravotním postižením: „jaké je vaše zdravotní postižení?“ „jaké omezení to pro vás ve vašem životě představuje?“, „můžete to popsat ve vztahu k pracovnímu trhu?“, „máte pocit, že zde existují nějaké diskriminující prvky?“, „proč si myslíte, že k tomu dochází? Význam přikládaný zaměstnání: „jaký význam má pro vás placené zaměstnání?“, „můžete to popsat?“ Potřeby zdravotně postižených osob: „jaké potřeby by měla práce podle vás uspokojovat?“, můžete to popsat?“ (především zaměření na tři základní: ekonomické, vlastní užitečnost a potřeba být v kolektivu) Vliv úřadu práce na podporu zaměstnatelnosti těchto osob: „jak dlouho jste byl/a v evidenci úřadu práce?“, můžete popsat, jakým způsobem pomáhaly pracovnice úřadu práce zvýšit vaše možnosti v získání zaměstnání?“, „jaký je podle vás důvod, že jste byl tuto dobu v evidenci úřadu práce?, „jaké jsou podle vás nejčastější příčiny neúspěchů při hledání zaměstnání?“

95

Kvalita pracovního místa: „co chápete pod pojmem kvalitní pracovní místo?“, „pokud zmíníme určité aspekty jako je stabilita zaměstnání, odměňování za práci, pracovní podmínky (např. speciální přizpůsobení přístupu do práce, pracovního prostředí – samostatná práce, práce v kolektivu), pracovní doba, obsah práce (vzhledem k pracovním schopnostem), možnost seberealizace a zabezpečení ochrany zdraví při práci“, „můžete určit, jaké pořadí dle významnosti by jste jim určil/a?“, „můžete označit vytvořené pracovní místo v souvislosti s čerpáním příspěvku za kvalitní?“, „jaké nedostatky zde spatřujete?“ Poskytování příspěvku: „vykonával jste samostatnou výdělečnou činnost již před čerpáním příspěvku?“, „zahájil by jste samostatnou výdělečnou činnost i bez poskytnutí příspěvku z úřadu práce?“ Integrace a zaměstnání: „co si díky práci můžete nyní dovolit?“, „v čem jste byl omezen, když jste práci neměl?“, „můžete to popsat?“, „jak hodnotíte pracovní místo vytvořené v souvislosti s čerpáním příspěvku?“, „jak ovlivnilo získání tohoto pracovního místa váš život?“ (zaměření na ekonomické, sociální vztahy..), „můžete to popsat?“, „jak hodnotíte poskytování příspěvku?“ Motivace: „co vás vedlo k zahájení SVČ?“, „jak dlouho pracujete (jste pracoval/a) na tomto místě?“ (na vytvořeném místě vzniklém v souvislosti s příspěvkem), „jak hodnotíte poskytování příspěvku z hlediska motivace?“, „můžete zhodnotit jeho pozitiva a negativa?“ (finační částka, administrativní požadavky…), „jaká doporučení by jste navrhoval/a pro stimulaci výkonu SVČ pro osoby se zdravotním postižením a jaká pro stimulaci zaměstnavatelů?“

Otázky pro zaměstnavatele: Identifikace: název organizace, druh podnikatelské činnosti, délka působení organizace na trhu práce Poskytování příspěvku: „ kolik má vaše firma zaměstnanců?“, „kolik osob je z tohoto počtu osobou se zdravotním postižením?“, „kolik pracovních míst bylo vytvořeno v souvislosti s čerpáním příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa?“, „vytvořili by jste tato pracovní místa i bez poskytnutí této finanční podpory?“ Motivace: „motivoval vás příspěvek k zaměstnání osob se zdravotním postižením?“, „jaké skutečnosti jsou pro vás rozhodující při rozhodování o přijetí zaměstnance?“

96

(výkonnost, zdravotní stav…), „jak dlouho u vás je či byla osoba zaměstnána v souvislosti s čerpáním příspěvku?“, můžete zhodnotit pozitiva a negativa příspěvku?“ (finanční částka, administrativní požadavky..), „proč si myslíte, že se mnoho zaměstnavatelů brání přímému zaměstnávání těchto osob?“, „jaká doporučení pro stimulaci zaměstnavatelů by jste navrhl/a?“

Otázky pro pracovnice úřadu práce: Identifikace: věk, pohlaví, délka výkonu praxe v této oblasti Popis ze strany pracovnic úřadu práce – „jak hodnotíte postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce?“, „s jakými překážkami se nejčastěji setkávají a co je podle vás jejich příčinou?“, „jak s nimi bojuje úřad práce?“ Vliv úřadu práce na podporu zaměstnatelnosti těchto osob: „jakým způsobem se snažíte podpořit zaměstnatelnost osob s postižením?“, „můžete to popsat?“, „reagujete na uspokojení potřeb zaměstnavatelů v jejich požadavcích na určitou kvalifikaci zaměstnanců, ať už aktuálních či očekávaných požadavků v budoucnu? “ , „můžete uvést příklady?“ Kvalita pracovního místa: „jaké potřeby podle vás uspokojuje osobám s postižením placené zaměstnání?“, „co je podle vás označováno pod pojmem kvalitní pracovní místo?“, „můžete určit pořadí významnosti dle určených aspektů?“ (stejné jako u zaměstnanců a OSVČ pro následné porovnání), „je pracovní místo vytvořené v souvislosti s čerpáním příspěvku kvalitní?“ Hodnocení poskytování příspěvku – „jak hodnotíte poskytování příspěvku dle svých praktických zkušeností?“, „je jeho poskytování podporou motivace k zaměstnávání osob se zdravotním postižením?“, „jaké pozitivní a negativní zkušenosti popisují zdravotně postižení?“

97

Příloha č.3: Popis komunikačních partnerů Komunikačními partnery z řad zaměstnavatelů byli:
Zástupce firmy Šance pro region. Jedná se o ženu, vysokoškolsky vzdělanou, ekonomického směru, která v rámci organizace pracuje jako řídící a organizační pracovník. Šance pro region s.r.o. je chráněnou dílnou, která vznikla v rámci projektu „aktivně se vzdělávat i žít, který byl financován z prostředků EU a českého státní rozpočtu. Jeho umístění je v areálu středoškolského učiliště, kde řada osob podílejících se na jeho fungování zároveň vyučuje. Zaměstnává více než 96% osob se změněnou pracovní schopností. Posláním organizace je pomoc mládeži z ohrožených skupin. Jejich činnost je zaměřena především na recyklaci elektroodpadu. Činnost je vykonávaná od roku 2003. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pobírali na své zaměstnance v minulých letech.
Zástupce občanského sdružení „Trianon“. Jedná se o muže, středoškolsky vzdělaného, který vystupuje jako zakladatel sdružení spolu s jeho družkou. Občanské sdružení vzniklo v souvislosti s vyhlášením roku 2003 Evropským rokem pro osoby se zdravotním handicapem. Jeho činnost se zaměřuje zejména na programové aktivity „manažer v kolektivu postižených“. Cílem je změnit osobu zdravotně postiženou z poživatele sociálních dávek na ekonomicky aktivního člověka, který přispívá do státní pokladny. Mimo jiné se zabývá také recyklací elektroodpadu u osob zdravotně postižených, které nemají dostatečnou kvalifikaci a dovednosti pro jejich uplatnění v projektech. Příspěvek na chráněné pracovní místo čerpají nyní. Komunikačními partnery z řad zaměstnanců Šance pro region s.r.o. byli:
Muž ve věku 28 let, vyučen v oboru elektromechanik pro stroje a zařízení, bez praxe (mimo školní praxi prováděnou v souvislosti s vyučením v oboru). Již od narození bylo zjištěno onemocnění, které v deseti letech vedlo k amputaci pravé dolní končetiny, ve dvaceti letech se u muže projevil také jako další následek nemoci epilepsie, která se neprojevuje pravidelně. V souvislosti se zdravotním stavem čerpá od roku 1998 částečný invalidní důchod, jeho zdravotní stav nikdy nebyl zhodnocen na pobírání plného invalidního důchodu, důchod je pobírán ve výši 4.100,- Kč. V Šanci pracuje od roku 2004, jedná se o práci manuálního

98

dělníka. V evidenci úřadu práce byl od roku 2003 v délce jednoho roku, rekvalifikace mu nebyla nabídnuta. Před Šancí nebylo žádné jiné zaměstnání.
Muž ve věku 22 let. Uvádí, že jeho zdravotní omezení spočívá pouze v tom, že nemůže do výšek, kterých se částečně bojí. Dle sdělení zaměstnavatele však prodělal v dětství mozkovou obrnu, jejíž následkem je částečná vada řeči, jiné zdravotní omezení není viditelné. Muž dále uvádí, že žádný důchod nepobírá a také, že žádný důchod nechce. Dle sdělení zaměstnavatele však pobírá částečný invalidní důchod. Vyučen je v oboru elektřikář, silnoproud, bez praxe (mimo školní praxi prováděnou v souvislosti s vyučením v oboru). V Šanci pracuje od roku 2005, kde vykonává práci manuálního dělníka. Před současným zaměstnání žádné jiné nebylo. V evidenci úřadu práce byl od roku 2004 v délce jednoho roku. Komunikačními partnery z řad zaměstnanců Trianonu byli:
Muž ve věku 48 let, vyučen v oboru truhlář, trpí onemocněním dolních končetin. V souvislosti se zdravotním stavem pobírá jeden rok částečný invalidní důchod ve výši 5.300,-Kč. Pracuje u občanského sdružení Trianon od roku 2008, jako manuální pracovník. V evidenci úřadu práce 8 měsíců bez nabídnutí rekvalifikace. Předchozí zaměstnání bylo u stavební firmy, kde byl propuštěn po úraze.
Muž ve věku 46 let, vyučen v oboru provozní zámečník. V následujících letech výkon činnosti jako voják z povolání, kde si následně dodělal maturitu na Střední vojenské škole. Omezení zdravotního stavu je způsobeno vlivem úrazu, který měl za následek ochrnutí horních končetin. V souvislosti se zdravotním stavem pobírá plný invalidní důchod od 25 let v rozmezí od 5.000,-Kč do 10.000,-Kč. U Trianonu pracuje jako manuální dělník od roku 2005. Předchozí zaměstnání bylo v soukromém sektoru jako podnikatel, obor potravinářství. V evidenci úřadu práce byl celkem čtyřikrát, poslední evidence v délce 3 měsíců. Rekvalifikace mu nabídnuta nebyla. Komunikačními partnery z řad OSVČ byli:
Muž ve věku 51 let, od jeho narození mu byla zjištěna šeroslepost, v souvislosti se zdravotním stavem pobírá plný invalidní důchod od roku 2003, ve výši 10.500,-Kč. Vyučen v oboru prodavač masa a uzenin, kde absolvoval i zkoušky

99

na vedoucího. V předchozím zaměstnání pracoval jako prodavač v Kauflandu, v délce 1,5 roku. V současné době provozuje zdravotní a relaxační masáže v délce 8 měsíců. V evidenci úřadu práce byl 3 měsíce, kde mu byla nabídnuta rekvalifikace maséra, v délce 6 měsíců, která byla plně hrazena úřadem práce.
Muž ve věku 65 let, jehož zdravotní omezení spočívá v diagnostice paraparézy dolních končetin. Muž je upoután na invalidní vozík. Od 19 let pobírá plný invalidní důchod, který je ve výši 10.000,-Kč. Vystudoval SOŠ ekonomického zaměření, kterou ukončil maturitní zkouškou. Podniká od roku 1991 v účetnictví. Předchozí evidence na úřadu práce byla v délce 3 měsíců, bez nabídnutí rekvalifikačního kurzu.
Žena ve věku 50 let, její omezení spočívá ve zrakovém postižení. Od 18 let pobírá plný invalidní důchod, ve výši 7.000,-Kč, ikdyž její zdravotní problémy jsou projevem od tří až čtyř let. Vystudovala zdravotní gymnázium na Ukrajině a sociálně-právní nádstavbu v ČR. Výkon činnosti jako OSVČ provozuje od roku 2002 v oboru masérství. Její předchozí zaměstnání bylo v nemocnici, na oddělení LDN, kde pracovala ve funkci zdravotní sestry po dobu 10 let. V evidenci úřadu práce byla po dobu tří až čtyř let. Rekvalifikace se zúčatnit nechtěla, ikdyž jí byla nabízena. Komunikačním partnerem ze strany úřadu práce byla:
Žena ve věku 57 let, vystudovala sociálně-právní střední školu, kterou ukončila maturitní zkouškou. Od roku 1971 prácuje s osobami se zdravotním postižením v různých funkcích od personálního pracovníka po odborného referenta na oddělení poradenství pro práci s osobami zdravotně znevýhodněnými na Úřadu práce v Karviné.

100

Příloha č.4: Podmínky čerpání příspěvku Podmínky pro poskytování příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa (dále jen CHPM) se liší dle osoby, které bude příspěvek náležet. Podmínky pro zaměstnavatele, který se rozhodl vytvořit CHPM pro osobu zdravotně postiženou (dále jen OSZP):
zaměstnavatel musí podat žádost na předepsaném tiskopise příslušnému úřadu práce, ke které je povinen doložit také doklady osvědčující skutečnosti v žádosti uvedené (jako je např. zkomání platného oprávnění provozovat živnost, zda je držitelem nájemní či vlastnické smlouvy, doklad o zřízení peněžního účtu, výkaz hospodářského výsledku za dvě předchozí období + předpoklad na dvě následující období, potvrzení o bezdlužnosti vůči státním organizacím)
specifikaci pracovního místa: popis pracovní činnosti, pracoviště a jeho umístění, včetně pracovních podmínek
pokud bude zaměstnavatel zřizovat více než 5 CHPM je nutné vyhotovit na tuto skutečnost odborný posudek
závazek zaměstnavatele, že bude toto místo provozováno nejméně po dobu 2 let ode dne sepsání dohody s úřadem práce. Přičemž platí, že bude toto místo po danou dobu obsazeno OSZP.
jeden rok před sepsáním žádosti o příspěvek se zkoumá, zda zaměstnavatel dodržje pracovně právní předpisy a zda u něj nebyl zjištěn provoz nelegálního zaměstnávání
příspěvek se poskytuje jen na pracovní místa, která lze obsadit OSZP, které má daný úřad práce v evidenci
příspěvek se neposkytuje zaměstnavatelům, kteří vytvářejí pracovní místa dlouhodobě neobsazena

Podmínky pro získání příspěvku na CHPM, pro osobu, která je OSZP, a která se rozhodla podnikat: CHPM – je pracovní místo pro výkon podnikání, vytvořené na základě písemné dohody mezi úřadem práce a OSZP.
formální písemné podání žádosti o příspěvek a doložení dokladů osvědčujících

101

skutečnosti v žádosti uvedené (originál či kopie oprávnění provozovat živnost, nájemní smlouvu nebo doklad o vlastnictví, doklad o přiznání charakteru OSZP, vyjádření lékaře o způsobilosti k provozování podnikání, doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu, předpokládaný propočet hospodaření na dvě následující účetní období, potvrzení o nedoplatcích vůči zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení)
charakteristiku CHPM: popis pracovní činnosti, pracoviště a jeho umístění, pracovních podmínek
dále je nutný závazek žadatele o provozování CHPM nejméně po dobu 2 let ode dne sepsání písemné dohody s úřadem práce
příspěvek lze poskytnou jen žadateli, kterému nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem a který před jeho zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání nevykonával podnikání. Jestliže měl v předchozích letech oprávnění k výkonu podnikání nebo byl společníkem v jakékoliv firmě zapsané v obchodním či živnostenském rejstříku nebo vykonával podnikání, je nutné, aby podal čestné prohlášení o nevykonávání této činnosti a zároveň doložil důvody ukončení předchozího podnikání. Úřad práce v tomto případě poskytování příspěvku zváží. 39

39

Žádost o příspěvek musí obsahovat: (viz zákon o zaměstnanosti § 75 odst. 4, 5 a 6) - identifikační údaje o zaměstnavateli, místo a předmět podnikání Přílohy žádosti: charakteristika chráněných pracovních míst, jejich počet, potvrzení o stavu závazků ve věcech pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu. Obsah dohody: (úřad práce X zaměstnavatel, OSVČ) - identifikační údaje účastníků dohody - charakteristiku chráněného pracovního místa - závazek zaměstnavatele, že na vytvořeném pracovním místě zaměstná OSZP - dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo provozováno - výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady - podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku - závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, ujednání o vypovězení dohody. Podmínky: viz http://portal.mpsv.cz/sz/local/ka_info/informace_up/zamestnavatelum/ozp

102

Příloha č.5: Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro zaměstnavatele

103

Příloha č.6: Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro OSVČ

104

Přínosy a vhodnost poskytování příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa v okrese Karviná (stať) Ivana Tabarová40 Anotace: Cílem této stati je zodpovědět otázku: „Je příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa vhodný pro sociální integraci zdravotně postižených osob na trh práce a jaké jsou jeho přínosy pro tyto osoby?“ Při ověřování vhodnosti nastavení uvedeného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsme vycházeli z předpokladu, že tato forma napomáhá získání zaměstnání pro tyto osoby, které je spojeno s uspokojováním řady potřeb a že práce je významný prvek napomáhající jejich integraci. Výzkum jsme prováděli formou polostrukturovaného rozhovoru s adresáty uvedeného příspěvku, tj. zaměstnavateli a OSVČ, ale také se zaměstnanci, kteří byli v souvislosti s čerpáním příspěvku zaměstnáni. Tato forma je dle zjištění přínosem pro osoby se zdravotním postižením. Nastavení uvedené formy je však velice složité a pro mnohé zaměstnavatele není dostatečnou motivací k jeho čerpání a následnému zaměstnání osob se zdravotním postižením.

Úvod Tato stať se zabývá otázkou vhodnosti nastavení příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa v okrese Karviná a jeho přínosům pro osoby zdravotně postižené. Jedná se o jeden z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti, jehož cílem je uspokojit potřeby zdravotně postižených osob a podpořit jejich začlenění na trh práce. Téma bylo vybráno z toho důvodu, že je v tomto městě vysoká nezaměstnanost. Zajímalo nás, jak dokáže aktivní politika zaměstnanosti řešit situaci osob, které mají svou pozici na trhu práce ztíženou dvakrát, zdravotním stavem a regionem, ve kterém žijí. 40

Připomínky či návrhy je možné zaslat na [email protected]

105

Cílem této stati je zodpovědět otázku: „Je příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa vhodný pro sociální integraci zdravotně postižených osob na trh práce a jaké jsou jeho přínosy pro tyto osoby?“ Osoby se zdravotním postižením mají na trhu práce ztíženou pozici, která je dána zejména zdravotním stavem, situací na trhu práce, efektivitou a úsilím sociálních politik (zejména politiky pracovního trhu), mírou rozvoje a celkového nastavení sociálních služeb, jak uvádí Rákoczyová (2006). Tato forma příspěvku by měla zaměstnavatele motivovat k vyšší míře zaměstnávání osob s postižením a také by měla být motivem pro osoby samotné k zahájení podnikání. Problémem však mohou být jeho přísně nastavená kritéria, která mohou případné adresáty od jeho čerpání odrazovat. Našim cílem bude zejména získat poznatky od osob, které příspěvek čerpaly nyní nebo v minulosti a vyvodit možné bariéry, které v jeho čerpání existují. Chceme také svou pozornost zaměřit na kvalitu pracovních míst, která jsou v souvislosti s čerpáním příspěvku vytvořena a dále zhodnotit, jaké přínosy to pro osoby zdravotně postižené představuje.41 Získané poznatky by měly sloužit poskytovatelům těchto příspěvků, ke zhodnocení smysluplnosti jejich nabízení. Nemusí jít o vyloučení poskytování této podpory. Může jít o podnět, jak odstranit nedostatky a přizpůsobit příspěvek regionálním podmínkám. Dalším využitím může být jejich rozpracování a použití pro tvorbu argumentačních materiálů, které mohou být podkladem pro návrhy na příslušné legislativní změny.

41

Viz zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 9 odst. 2 a 3 Osoba samostaně výdělečně činná/OSVČ/ - osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku alespoň 15 let a vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Samostatná výdělečná činnost/SVČ/ - výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí podnikání v zemědělství, provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost, činnost společníka v.o.s. nebo komplementáře k.s., výkon umělecké nebo tvůrčí činnosti na základě autorských vztahů, výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, činnost mandatáře konané na základě mandátní smlouvy dle obchodního zákoníku. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů se vždy považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona a rozhodce podle zvláštních právních předpisů. Činnost je vykonávaná vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu.

106

1 Teoretické vymezení 1.1 Osoby se zdravotním postižením a jejich potřeby Termínem „postižení“ může být označována řada různých omezení. Jedná se o postižení lidí, které může být tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované, a které se u lidí může vyskytovat od narození, nebo se u nich může objevit v průběhu jejich života a jejich trvání může být přechodné nebo trvalé. Potřeby zdravotně postižených osob nejsou jiného druhu, tak jak jsou společností vnímány. Nelze specificky vytýčit potřeby pro osoby zdravotně postižené, neboť jsou individuální, tak jako v celé „zdravé“ společnosti. Dle Novosada (1997) se dá předpokládat, že osoby se zdravotním postižením usilují víc o uspokojení potřeby začlenění do společnosti, sociálních vztahů, uplatnění, získání uznání, být potřebný, vlastní seberealizace, než potřeby finanční, neboť jsou alespoň částečně kryty sociálním systémem ve formě dávek, které představují invalidní důchody. U těchto osob je však nutné směřovat k vyrovnávání podmínek a příležitostí, které mají vést k jejich plné integraci s přihlédnutím k nemožnosti překonání některých objektivních aspektů zdravotního postižení. Vojtová (2005) uvádí, že negativní důsledky zdravotního postižení lze zmírnit vstřícnými kroky a opatřeními, jimiž společnost umožňuje zlepšit kvalitu života těchto lidí. Jednou z možných cest je podpora jejich samostatnosti prostřednictvím práce, která je hodnocena jako velice významný prvek integrace. Naopak nezaměstnanost ohrožuje člověka nejen vyloučením z trhu práce, ale vystavuje ho riziku celkové sociální exkluze. Dle Rodgerse (in Mareš, 2000) je jádrem konceptu sociální exkluze, že se jedinci i celé sociální komunity nepodílejí stejnou měrou jako ostatní na hmotných i nehmotných zdrojích společnosti a na jejich distribuci či redistribuci, což vede k jejich chudobě a sociální či kulturní izolaci.

1.2 Faktory ovlivňující postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce Faktorů, které ovlivňují postavení těchto osob je velmi mnoho. Pro názornost uvedeme alespoň ty nejpodstatnější, které jsme rozdělili na ty, které se váží k daným osobám (tj.

107

individuální) a faktory vnější. Mezi individuální faktory je nutné uvést především zdravotní stav (jeho typ a míru omezení), věk, vzdělání a častou kumulaci těchto handicapů. Zdravotně postižení jsou při svých úvahách o zvýšení si vzdělání ovlivněni mimo jiné také předsudečným postojem zaměstnavatelů.42 Jejich pracovní uplatnění se často nachází především na sekundárním trhu a i za předpokladu jejich vysoké kvalifikace je jim nabízena méně placená práce, bez profesního růstu. S jedincem souvisí také sociální kapitál, který představuje jeho okolí (tj. komunita, rodina, příbuzní a přátelé, jsou mu oporou v procesu hledání nového zaměstnání). Zdravotně postižení se nejčastěji sdružují kolem své rodiny nebo kolem lidí se stejným či podobným handicapem a tím se snižuje možnost získávání nových kontaktů pro nalezení si zaměstnání. Osoby se zdravotním postižením jsou vystaveny častěji dlouhodobé nezaměstnanosti než osoby „zdravé“. Dlouhodobá nezaměstnanost ovlivňuje motivaci těchto osob, která se po určitém čase může měnit z cíle najít si zaměstnání na cíl protichůdný a to je minimalizaci sociálního zranění (Portes, 1972 in Engbersen, Schuyt, Timmer, vlastní překlad). Mezi vnější faktory jsme zařadili disincetivní účinky systému sociálního zabezpečení, které ovlivňují motivaci osob k výkonu práce. Jedná se o situaci, kdy je pro tyto osoby integrace na pracovním trhu finančně nevýhodná zejména v důsledku působení systému sociálních dávek a daňového systému. Nejedná se však vždy jen důsledek finančních faktorů (nastavení dávkového sytému), ale také dalších např. systému prověřování zdravotního stavu aj. (viz Rákoczyová, 2006). Dalším vnějším faktorem působícím na postavení osob s postižením na trhu práce je úbytek vhodných pracovních míst vlivem modernizace a celkového rozvoje tržní ekonomiky. Ubývá pracovních míst, kde by bylo možné zařadit osoby s nízkou či žádnou kvalifikací např. telefonní ústředny. Problematický je také v této souvislosti přístup mnohých zaměstnavatelů, kteří mnohdy na místa vhodná pro osoby zdravotně postižené přijímájí osoby „zdravé“. Často také dochází k situaci, že zaměstnavatelé nabízejí i vysoce kvalifikovaným osobám méně placená zaměstnání, jak uvádí Sirovátka (1997, s. 93). S dosažitelností vhodných míst

42

Viz Šimek, 2007 Jednotlivec zvažuje náklady a budoucí přínos ze získaného vzdělání. Jedinec – náklady (přímé - školné, učebnice, doprava, nepřímé - náklady obětované příležitosti – ušlý příjem po dobu studia, psychické), přínosy (budoucí vyšší mzda, společenská prestiž, větší ocenění aktivit a zájmů, zvýšené uspokojení z práce – což souvisí s větší možností uplatnění se na trhu práce a s tím je spojený výběr práce dle vlastního výběru .

108

pro tyto osoby souvisí také teorie duality trhu. Dualitou pracovního trhu se označuje jeho rozdělení na primární a sekundární sektor.43 Selekce různých skupin pracovníků nebo nezaměstnaných v přístupu k různým druhům prací vede k diskriminaci. Mezi důsledky segmentace patří: malá mobilita, rozdíl v přístupu k zaměstnání a mzdě na různých segmentech, různé zacházení se srovnatelnými typy pracovníků, rozdílná úroveň mezi nabídkou a poptávkou po práci (Sirovátka, 1995).44 Dalším faktorem ovlivňujícím postavení těchto osob na trhu práce je také postoj majoritní společnosti, jejíž vnímání zdravotně postižených osob je často založeno na předsudcích a stereotypech. Tímto postojem jsou také ovlivnění zaměstnavatelé a mnoho z nich vidí zdravotní postižení jako jeden z důvodů, proč uvedenou osobu nezaměstnat.45

1.3 Sociální integrace a kvalita práce Práce není hodnocena pouze jako prostředek k získání příjmu, ale je také integrujícím prostředkem. Pomáhá k navazování kontaktů, rozvíjení schopností, posilování sebevědomí a důvěry. Dle Sirovátky (2003) práce znamená kooperaci lidí a jejich zahrnutí do širších společenských vazeb, které jsou základem integrace a solidarity. Dle Novosada (1997) je integrací chápán rovnoprávný proces společenského začleňonání specifických minoritních skupin (zdravotně postižení, staří občané, národnostní a etnické menšiny a dalších) do vzdělávacího i pracovního procesu a do života společnosti. Cílem této integrace, která má probíhat na všech rovinách a úrovních, je

43

Viz Šimek, 2007 Primární sektor – lepší a výhodnější pracovní příležitosti s vyšší prestiží, dobré možnosti pro profesionální růst, lepší pracovní podmínky, bezpečí před ztrátou zaměstnání, lepší možnosti pro zvýšení si kvalifikace a s tím je spojena stabilita na tomto trhu, dobře placená práce s předpokladem finančního růstu, nízká fluktuace. Sekundární sektor – pracovní místa s nižší prestiží, nižší mzdová úroveň, malá pracovní kariéra, nízká stabilita, snadnější získání práce v tomto sektoru – z druhé strany však jsou tito pracovníci více ohroženi nezaměstnaností, velká fluktuace v rámci tohoto sektoru, omezení možnosti pracovat v rámci primárního sektoru, malá možnost zvýšit si kvalifikaci. 44 různá mzda pro muže a pro ženy při výkonu stejného druhu práce 45 Související pojem: Marginalizace, která je obecně definována jako protiklad k participaci. Marginalita je u osob s postižením způsobena jejich sníženou pracovní schopností, stereotypy a předsudky, diskriminací. Důsledky marginalizace se projevují v malém či žádném přístupu k převládajícím službám a infrastruktuře, lidé jsou odkázáni na neformální a příležitostné způsoby produkce a směny, mimo ofliciálně vymezenou pracovní sílu a oficiálně vykonávané ekonomické aktivity, což vede k nejistnému a chudému způsobu života (Sirovátka, 1997). U zdravotně postižených je proces sociální marginalizace posilován sociálně uzavřeným prostředím, ve kterém se tito lidé vyskytují a které posiluje jejich sociální odlišnost.

109

plnohodnotná participace všech členů společnosti na jejím fungování.46 Jelikož předpokládáme, že pouze kvalitní zaměstnání může napomáhat sociální integraci osob s postižením je nutné uvést, jaká kritéria kvalitní práce naplňuje. Vyhlídal a Mareš (2005) rozdělují multidimenzionální koncept kvality práce EU do dvou rovin. Charakteristiku zaměstnání a konkrétního pracovního místa a výkonu práce v nich, kde lze zahrnou uspokojení z práce, odměňování, nepeněžní výhody, pracovní dobu, výcvik a vzdělávání, příležitosti pro kariéru, obsah a povaha samotné práce, sladění povahy a obsah práce s charakteristikou pracovníka. Druhá rovina představuje charakter trhu práce, který charakterizuje rovnost příležitostí (zejména bez diskriminace), zdraví a bezpečnost, pracovní příležitosti, rovnováha mezi prací a ostatními oblastmi života, sociální dialog a participace pracovníků.

1.4 Aktivní politika zaměstnanosti a příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa Dle Krebse (2005) představuje politika zaměstnanosti soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Je výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, firem, zaměstnanců a odborů. Orientuje se zejména na rozvoj infrastruktury trhu práce, podporuje vytváření nových pracovních míst a pracovních činností, zvýšuje adaptabilitu pracovních sil, zabezpečeuje osoby, které se staly dočasně nezaměstnanými. Aktivní politika zaměstnanosti využívá k dosažení cílů, které jsme uvedli, opatření a nástroje, které jsou vymezeny v zákoně o zaměstnanosti.47Aktivní politika ve vztahu ke zdravotně postiženým osobám se snaží zejména o podporu jejich zaměstnatelnosti zvyšováním hodnoty jejich lidského kapitálu, tvorbou nových pracovních míst. Nástroje a opatření pro osoby s postižením jsou zejména stanovení povinného podílu, pracovní rehabilitace,

46

S integrací souvisí socializace, která má dle Novosada (1997) schopnost multifaktoriální dimenze, která je daná subjektivními předpoklady určité sociální skupiny, mnohými individuálními odlišnostmi každého jedince, ale také objektivními aspekty, které jsou dány vývojem společnosti a přírody, která ji obklopuje. 47 Mezi opatření aktivní politiky zaměstnanosti patří zejména: veřejné služby zaměstnanosti (zprostředkování práce, intenzivní poradenství a kurzy v hledání práce, podpora pracovní mobility), pracovní příprava a výcvik (pracovní příprava a výcvik nezaměstnaných dospělých, pracovní příprava a výcvik zaměstnaných dospělých), opatření pro nezaměstnanou mládež ( pracovní příprava a výcvik pro mládež, programy pro nezaměstnanou a znevýhodněnou mládež), podpora tvorby nových pracovních míst (podpora regulérního zaměstnávání v soukromém sektoru, podpora osobám začínajícím podnikání, přímá tvorba míst ve veřejném sektoru), opatření pro znevýhodněné handicapované (Sirovátka, 1995).

110

příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny a příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa.48 Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa může poskytnout úřad práce zaměstnavateli nebo osobě zdravotně postižené (v souvislosti se zahájením podnikání). Předpokládáme, že příspěvek má vliv na získání zaměstnání pro osoby s postižením. Samotné poskytování příspěvku není zárukou, že všichni evidovaní postižení daného úřadu práce zaměstnání získají. Je pouze nástrojem, který by měl ulehčit zaměstnavatelům po finanční stránce toto zaměstnávání a tím zvýšít jejich ochotu návázat s těmito osobami pracovní spolupráci. Neumožňuje také odstranění všech bariér, které v sociální realitě existují ani nedokáže odstranit všechny příčiny jejich selhávání na trhu práce. Jedná se však o příspěvek, který je poskytován příslušným úřadem práce, který má možné nástroje ke zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce. Možné bariéry v jeho čerpání mohou být spatřovány z hlediska zaměstnavatelů či osob

s postižením

v dvouletém

závazku

udržení

tohoto

místa

nebo

v jeho

administrativní náročnosti. Významný je také požadavek úřadu práce na bezbariérový přístup, který je vyžadován u každého zaměstnavatele. Finanční částka příspěvku je dosti vysoká, ale ne na tolik, aby pokryla možné náklady na jeho výstavbu. Příspěvek je zaměřen zejména na motivaci zaměstnavatelů, ale není už posilována hodnota lidského kapitálu osob s postižením a jejich zaměstnatelnost, což může vyvolávat určitý konflikt u obou stran. Z těchto důvodů předpokládáme, že příspěvek sám o sobě nebude stačit. Je nutné rozvíjet schopnosti a dovednoti osob se zdravotním postižením např. prostřednictvím rekvalifikačních kurzů, ale také jejich ochotu a motivaci např. prostřednictvím intenzivního poradenství a pracovní rehabilitace. Důležitou součástí se nám jeví také podpora řádné informovanosti těchto osob o možnosti čerpání příspěvku. 49 48

Povinný podíl - je dán zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (§ 81-83). Zjišťování průměrného ročního přepočtu zaměstnanců upravuje Vyhláška č. 518/2004 Sb., § 15, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Formy plnění povinného podílu: zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, odběrem jejich výrobků nebo služeb, sankčním odvodem do státního rozpočtu. 49 (viz zákon o zaměstnanosti) Adresát příspěvku je povinen toto pracovní místo udržet obsazené po dobu dvou let, ode dne sepsání dohody s úřadem práce. Příspěvek na vytvoření CHPM pro OSZP se poskytuje maximálně ve výši osminásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně ve výši dvanáctinásobku této průměrné mzdy, což činí 157.080,-Kč a v druhém případě 235.620,-Kč. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho CHPM pro

111

2 Metodika Jelikož pro nás bylo důležité pochopit a zjistit, jak vnímají sociální realitu adresáti uvedeného příspěvku a osoby, které jsou v souvislosti s čerpáním příspěvku zaměstnáni, zvolili jsme metodu interpretativního porozumění založenou na kvalitativní strategii. Výzkum jsme prováděli na základě polostrukturovaných rozhovorů, konkrétně jsme zvolili rozhovor s návodem. Komunikační partnery jsme volili pomocí typového výběru. V rámci výzkumu jsme oslovili 2 zaměstnavatele (jeden čerpá příspěvek nyní a druhý jej čerpal v minulosti), 4 zaměstnance zaměstnané u těchto zaměstnavatelů, 3 osoby zdravotně postižené (kteří podnikají, dále jen OSVČ) a pracovnici úřadu práce (která rozhoduje o čerpání příspěvku). Zjišťovali jsme také míru čerpání příspěvku v období r. 2002-2007. Předpokládali jsme, že příspěvek ovlivňuje tvorbu pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Otázkou bylo v jaké míře a co vede zaměstnavatele k jejich zaměstnávání. Jelikož jsme předpokládali, že sociální integraci může podpořit pouze kvalitní zaměstnání bylo nutné také zjistit, jakou má kvalitu pracovní místo, které je v souvislosti s příspěvkem vytvořeno a jak jej hodnotí tyto osoby, vzhledem ke svým potřebám. Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky jsme vymezili čtyři hlediska. 1)Vliv příspěvku na získání zaměstnání Zde jsme se zaměřovali na zjištění, jaký význam má pro zdravotně postižené osoby placené zaměstnání, jak jej spojují s čerpáním příspěvku (otázky pro zaměstnance a OSVČ). Zda jsou opravdu pracovní místa vytvářená v souvislosti s nabízením této podpory, nebo by byla daným zaměstnavatelem či OSVČ vytvořena i bez něj. Doplnili jsme také míru čerpání příspěvku v období 2002 -2007. Zjišťovali jsme také, jak pracovnice úřadu práce ovlivňují zaměstnatelnost osob s postižením. 2)Kvalita vytvořeného pracovního místa s ohledem na potřeby zdravotně postižených V této části jsme zjišťovali, jaké potřeby práce zdravotně postiženým osobám OSZP činit maximálně desetinásobek, tj. 196.350,-Kč a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy, tj. 274.890,-Kč (Viz MPSV, podmínky poskytování příspěvku na vytvoření CHPM). Průměrná mzda v národním hospodářství za 1 až 3 čtvrtletí je vždy vyhlášena „Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí, na rok 2007 byla stanovena ve výši 21.119,-Kč, sdělením MPSV č. 330/2007 Sb. Tato částka je směrodatná pro výpočet poskytovaného příspěvku v roce 2008 (viz Sdělení MPSV).

112

uspokojuje a jaká kritéria kvality jsou pro tyto osoby významná (otázky pro OSVČ a zaměstnance). Ptali jsme se také pracovnic úřadu práce, jaká kritéria kvality jsou důležitá pro posuzování vhodnosti vytvořeného pracovního místa pro tyto osoby. 3)Motivace adresátů příspěvku, tj. zaměstnavatelů a OSVČ V této části jsme zjišťovali, co je motivem pro zaměstnavatele k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a co je motivem pro osoby zdravotně postižené k výkonu podnikatelské činnosti. Zda je skutečně motivem poskytování příspěvku nebo jiné okolnosti, které zde hrají důležitější roli (otázky pro OSVČ a zaměstnavatele). Doplnili jsme také názor pracovnic úřadu práce, neboť jsme předpokládali, že nám mohout doplnit informace týkající se také zaměstnavatelů či OSVČ, kteří odmítli čerpání příspěvku, což je z hlediska posouzení motivace také důležité. 4)Vliv na sociální integraci s ohledem na jejich potřeby V této části jsme se snažili odhalit zda je placené zaměstnání považováno za prvek integrace i ze strany zdravotně postižených osob (otázky pro zaměstnance a OSVČ) a zda vytvořené pracovní místo napomáhá integraci (otázky pro zaměstnance, OSVČ a pracovnice úřadu práce).

3 Zjištění V rámci kontextových souvislostí jsme zjišťovali vliv zdravotního stavu na život jedince ve společnosti. Ukázalo se, že tito lidé spojují svůj zdravotní stav se specifickými potřebami, pohybovými bariérami a osobní závislostí na jiných. Zdravotní postižení má také vliv na čas, který tito lidé potřebují k běžným věcem. Důležitý je také postoj společnosti, který tito lidé vnímají. Stěžovali si na přístup některých občanů, ale také na vybavenost a nepřipravenost mnohých zařízení. V souvislosti s postavením na trhu práce a možnými příčinami neúspěchu zmiňovali zdravotně postižení diskriminaci, předsudky ze strany zaměstnavatelů, ale také úbytek vhodných pracovních míst, zejména v regionu, ve kterém jsme výzkum prováděli. Pracovnice úřadu práce poukazovaly také na jejich nízkou kvalifikaci, dlouhodobou evidenci a nedostatečnou legislativní úpravu v této oblasti. Z hlediska vlivu příspěvku na získání zaměstnání, jsme se zaměřovali na zhodnocení významu práce pro zdravotně postižené, jak příspěvek ovlivňuje tvorbu pracovních míst a jak ovliňují pracovnice úřadu práce zaměstnatelnost těchto lidí. Z hlediska

113

významnosti nebyla finanční stránka pro tyto osoby tak důležitá, čímž se potvrzuje tvrzení Novosada (1997), které jsme uváděli v teoretické části. Zdravotně postižení spatřují význam práce zejména ve vlastní užitečnosti, obraně před izolací a výplňi volného času. I když zaměstnavatelé v souvislosti se zaměstnáváním osob s postižením zmiňovali finanční podporu jako nutnost a výši příspěvku hodnotili kladně, využívají zřejmě raději jiné formy dotací např. příspěvek na společensky účelná pracovní místa. Nízké čerpání příspěvku potvrzuje jeho čerpání v posledních pěti letech, kdy bylo vytvořeno celkem 22 pracovních míst (celkem OSVČ a zaměstnavatelé). OSVČ se přikláněly k zahájení podnikání i bez čerpání příspěvku. Pracovnice úřadu práce se snaží podporovat zaměstnatelnost osob s postižením především prostřednictvím rekvalifikačních kurzů. Jako problematické však zmiňují naplnění jejich potřebné kapacity. Na rekvalifikaci jako podnět ze strany zaměstnavatelů reagují až na základě příslibu budoucího zaměstnání osoby s postižením. Hodnocení pracovnic úřadu práce ze strany klientů bylo spíš negativní. Kvalita vytvořeného pracovního místa s ohledem na potřeby zdravotně postižených. Jak jsme již zmiňovali je kvalita pracovního místa velice významná. Práce uspokojuje zdravotně postiženým zejména potřebu vlastní užitečnosti, být mezi lidmi a seberealizaci. Finanční potřeba byla zmiňována v menší míře. Většina dotazovaných hodnotila pracovní místo, které nyní zastávají za kvalitní. Nejdůležitější byla pro ně z hlediska kvality práce stabilita v zaměstnání, která pro pracovnice úřadu práce není tak významná. Pracovnice upřednostňují jakékoliv zaměstnání těchto osob, což zdůvodňují jejich špatnou umístitelností a úbytkem vhodných pracovních míst. Významná byla také ochrana zdraví při práci, což je pochopitelné, neboť mají zkušenost se zdravotním omezením a zdraví si velice cení. Motivace adresátů příspěvku, tj. zaměstnavatelů a OSVČ k čerpání příspěvku. Zprvu jsme se zabývali skutečnostmi, které jsou pro zaměstnavatele rozhodující při výběru zaměstnanců. Zaměstnavatelé považují za důležité, aby byl pro ně zaměstnanec přínosem a zda bude vyhovovat podmínkám úřadu práce pro následné čerpání nějaké formy dotací. Zaměstnavatelé i OSVČ jsou motivováni zejména finanční částkou, jejíž výši u příspěvku hodnotí pozitivně. Čerpání příspěvku však ovlivňuje řada dalších faktorů. Významnou roli k zahájení podnikání sehrává malá informovanost osob o této možnosti a postoj k podnikání samotnému. Podnětem k zahájení podnikání nebyl

114

příspěvek ani v jednom případě. Zaměstnavatelé špatně snášejí administrativní požadavky a kontroly ze strany úřadu práce. Mnohdy se jim zdají neunosné a vidí v nich i zásadní příčiny nízkého čerpání příspěvku. OSVČ spatřují v administrativě také problém, ale kontroly z úřadu práce jim nevadí. Pracovnice zmiňovaly dvouletou podmínku udržení pracovního místa jako odrazující pro čerpání příspěvku, což nebylo ze strany zaměstnavatelů ani OSVČ potvrzeno. Klíčovým problémem jsou zřejmě bezbariérové přístupy, které se vyžadují u každého zaměstnavatele, který o příspěvek žádá, neboť výše příspěvku nepokryje náklady spojené s jeho výstavbou. V této části jsme narazili na účelovou evidenci osob s postižením, čímž řeší zaměstnavatelé i OSVČ podmínku přijetí na vytvořené chráněné pracovní místo osobu, která je z evidence úřadu práce. Další příčiny neochoty zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a čerpání příspěvku byl dle sdělení oslovených předsudečný přístup společnosti k těmto osobám, obava z jejich časté pracovní neschopnosti a mentalita regionu. Návrhy na zlepšení situace byly spatřovány ve změně celkového systému, ze sankcionování zaměstnavatelů na jejich odměňování za zaměstnání osob se zdravotním postižením, pracovní rehabilitace, individuální přístup a zvýšení informovanosti. Vliv příspěvku na sociální integraci s ohledem na potřeby zdravotně postižených. Svá pracovní místa hodnotlity tyto osoby ve větší míře pozitivně. Jako přínos práce zmiňovaly zejména navazování nových kontaktů, přístup k informacím, ale také možnost uspokojit další potřeby např. možnost zajít si do kina či na posezení s přáteli. Pracovnice úřadu práce hodnotí vliv příspěvku na integraci spíš jako alternativu a upřednosňují raději zaměstnání těhto osob mimo oblast chráněných pracovních míst.

4 Závěr Z výše uvených zjištění vyplývá, že příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa je přínosem pro zdravotně postižené osoby, neboť podporuje jejich zaměstnání, které vede k uspokojení jejich potřeb. Nastavení podmínek, které se váží k jeho čerpání však představují pro zaměstnavatele řadu bariér a z těchto důvodů se raději přiklánějí k jiné formě podpory, kde nejsou podmínky tak přísně nastaveny. Za negativní prvky jsou považovány zejména: Bezbariérový přístup a doba dvou let. Bezbariérový přístup je velice významnou překážkou pro zaměstnavatele. Úřad práce jej zmiňuje jako důležitý z důvodu alikvótní

115

náhrady. Není však zárukou, že by se úřad práce vyhnul odstoupení od smlouvy se zaměstnavatelem, protože nejsou v evidenci vhodní náhradníci na vytvořené pracovní místo. Problematická je podmínka dvou let. Úřad práce nemůže zajistit, aby byli v průběhu tohoto období vždy v evidenci úřadu práce vhodní uchazeči, kteří by mohli být jako náhradníci v případě, kdy původní uchazeč na tomto místě práci vykonávat nechce nebo nemůže např. z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Jako vhodné řešení této situace se nám zdá zkrácení dvouletého období na dobu jednoho roku. Bezbariérový přístup vyžadovat pouze v případech, kdy to vyžaduje zdravotní stav uchazeče. V tomto případě se nám zdá vhodné poskytovat také příspěvek vyšší. Zaměřit se také na stranu zdravotně postižených. Zvyšovat jejich motivaci a ochotu k práci a také podporovat jejich schopnost vykonávat práci na vytvořeném pracovní místě prostřednictvím pracovní rehabilitace. Administrativní překážky jsou pro mnohé zaměstnavatele také velice odrazující. Nejčastěji zmiňovanou překážkou bylo potvrzení o bezdlužnosti vůči státním organizacím. V této souvislosti navrhujeme určité zmírnění např. vyžadováním uvedeného potvrzení jedenkrát ročně. V případě pohledávky do 100,-Kč dluh prominout. Zamezily by se problémy zaměstnavatelů spojené s odmítnutím poskytnutí příspěvku v případech, kdy je dluh ve výši 1,-Kč apod. Kontroly ze strany úřadu práce

jsou různě hodnoceny. Pro některé jsou

problematické pro některé nikoli. Nám se zdají kontroly ze strany úřadu práce důležité. Jde o ověřování, zda nejsou příspěvky zneužívány, ale také o to, zda pracovní místo splňuje specifické podmínky pro tyto osoby. Úřad práce by však měl zvažovat míru a způsob provádění kontroly a dbát, aby zaměstnavatele od budoucího čerpání příspěvku neodrazoval. Je nutné mít na mysli, že příspěvek má být motivací pro zaměstnávání osob s postižením. Dalším negativním vlivem na čerpání příspěvku je malá informovanost osob o této možnosti. Zejména informovanost osob zdravotně postižených o možnosti čerpání příspěvku jako OSVČ. Tady by měl zvýšit své úsilí zejména úřad práce, který je ve styku s těmito lidmi. Myslíme si, že uvedené návrhy by mohly vést ke zvýšení využití této formy, která je doposud využívána jen velmi malým počtem osob.

116

Použitá literatura: DUCHPOJ. 1995, Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojistění, ve znění pozdějších předpisů ENGBERSEN, G., SCHUYT, K., TIMMER, J., Cultures of Unemployment, Long-term Unemployment in Dutch Inner Cities, August 1990 KREBS, V. a kol., 2005, Sociální politika, Praha, Aspi a.s. MAREŠ, P., 2000, Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení,[online],[20.3.2008], dostupné na Worl Wide Web: http://sreview.soc.cas.cz/upl/archiv/files/376_285MARES.pdf MPSV, r. 2008, Podmínky poskytování příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa pro zaměstnavatele a pro osobu, která je osobou zdravotně postiženou a která se rozhodla podnikat, [online], [cit. 13.3.2008], dostupné na World Wide Web: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ka_info/informace_up/zamestnavatelum/ozp MPSV, r. 2004, Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti NOVOSAD, L., 1997, Některé aspekty socializace lidí se zdravotním postižením, Liberec – Technická univerzita RÁKOCZYOVÁ, M., r. 2006, Integrace zdravotně postižených na pracovní trh, Nová sociální rizika trhu práce a potřeby reformy jeho politické regulace po vstupu ČR do EU, Monitoring a vyhodnocení potřeb,[online],[cit. 15.3.2008], dostupné na Worl Wide Web: http://www.mopo-cz.eu/stranky/integrace-zdravotne-postizenych-na-pracovni-trh Sdělení MPSV, r. 2007, Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 330/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. SIROVÁTKA, T., 1995, Politika pracovního trhu, Brno: Masarykova univerzita SIROVÁTKA, T., 1997, Marginalizace na pracovním trhu: Příčiny diskvalifikace a selhávání pracovní síly, Brno: Masarykova univerzita SIROVÁTKA, T., 2003, Politika pracovního trhu a sociální inkluze, In Sociální inkluze, Sborník prací fakulty sociálních studií 2003, Brno: Masarykova univerzita ŠIMEK, M., 2007, Ekonomie trhu práce A, Ekonomická fakulta, Ostrava: VŠ Báňská Technická univerzita VOJTOVÁ, V., Problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením – právní hledisko, [online],[cit.31.5.2008], dostupné na Worl Wide Web: http://equal.rytmus.org/kolo1/dokumenty/skripta/kap1.pdf VYHLÍDAL, J., MAREŠ, P., 2005, Kvalita práce v ČR ve srovnání se zeměmi EU. In

117

SIROVÁTKA, T., (editor), Směřování české sociální politiky s důrazem na agendu Lisabonské strategie ZAM., 2004, Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

118