Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta. Studijní obor: Aplikovaná matematika pro víceoborové studium Ekonomie UKAZATELE CHUDOBY

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Aplikovaná matematika pro víceoborové studium Ekonomie

UKAZATELE CHUDOBY Poverty indicators Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Klaudia KONKOĽOVÁ

Autor: Denisa SPOUSTOVÁ Brno, 2015

J m éno a pří j m ení aut ora:

Denisa Spoustová

Náz ev di pl om ové práce:

Ukazatele chudoby

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Poverty indicators

Kat edra:

ekonomie

Vedoucí di pl om ové práce:

Mgr. Klaudia Konkoľová

R ok obhaj ob y:

2016

Anotace Předmětem bakalářské práce Ukazatele chudoby je nalezení a popsání oficiálních ukazatelů chudoby, používaných ve světě. První část uvádí do problematiky chudoby, jejích existujících definic, dělení a vývoj v světě. Ve druhé části se zaměřuji na relativní ukazatele chudoby, přesněji na příjmovou hranici chudoby. Třetí část se zabývá absolutními ukazateli chudoby, a to konkrétně oficiální hranici chudoby v USA, hranici extrémní chudoby nastavovanou Světovou bankou, a Multidimensional Poverty Index. V poslední části ukazuji na příkladu Irska nevýhody příjmové hranice chudoby, a dále s pomocí dat o hranicích chudoby v USA ukazuji nedostatky oficiální hranice chudoby v USA.

Annotation The goal of this bachelor thesis: “Poverty indicators” is to find and describe the official poverty indicators used around the world. The first part introduces the issue of poverty, its existing definitions, its classification and its development around the world. In the second part I focus on relative poverty indicators, more precisely on income poverty lines. The third part is concentrated on absolute poverty indicators, concretely the US official poverty threshold, the extreme poverty line set by the World Bank and lastly the Multidimensional Poverty Index. In the last part I demonstrate on an example of Ireland the disadvantages of income poverty lines and also with data about US poverty lines I demonstrate the shortcomings of the official poverty line in the US.

Klíčová slova Chudoba, ukazatele chudoby, hranice chudoby, Světová banka, extrémní chudoba, MPI

Keywords Poverty, poverty indicators, poverty lines, the World Bank, extreme poverty, MPI

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Ukazatele chudoby vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Klaudie Konkoľové a Ing. Zdeňka Rosenberga a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 22. dubna 2016 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zdeňkovi Rosenbergovi a Mgr. Klaudii Konkoľové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěli k vypracování této bakalářské práce a jejímu vedení.

OBSAH Úvod práce .......................................................................................................................................... 6 1 Úvod do chudoby........................................................................................................................... 7 1.1 Definice a vývoj chudoby ................................................................................................................... 7 1.2 Typy chudoby ........................................................................................................................................ 9 1.3 Rozmístění a trvání chudoby ........................................................................................................ 11

2 Relativní ukazatele chudoby ................................................................................................. 13 2.1 Příjmová hranice chudoby ............................................................................................................. 13 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5

Sběr dat ........................................................................................................................................................................... 14 Příjmové složky ........................................................................................................................................................... 16 Ekvivalizace................................................................................................................................................................... 17 Výběr hranice ............................................................................................................................................................... 19 Problémy příjmové hranice chudoby ................................................................................................................ 21

3 Absolutní ukazatele chudoby ................................................................................................ 22 3.1 Absolutní hranice chudoby............................................................................................................ 22 3.1.1 3.1.2

Metoda ceny základních potřeb ........................................................................................................................... 22 Metoda minimálních základních potřeb ........................................................................................................... 24

3.2 Hranice chudoby v USA ................................................................................................................... 24 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4

Historie absulutní hranice chudoby v USA ...................................................................................................... 25 Metodologie získávání hranice ............................................................................................................................. 27 Kritiky oficiální hranice chudoby v USA ........................................................................................................... 28 Supplemental Poverty Measure ........................................................................................................................... 28

3.3 Hranice extrémní chudoby ............................................................................................................ 31 3.3.1 3.3.2 3.3.3

Historie hranice extrémní chudoby .................................................................................................................... 32 Zdroje dat ....................................................................................................................................................................... 33 Problémy extrémní hranice chudoby ................................................................................................................ 34

3.4 Multidimensional Poverty Index (MPI)..................................................................................... 35

4 Grafické znázornění nedostatků některých ukazatelů ................................................ 38 4.1 Příjmová hranice chudoby – Irsko .............................................................................................. 38 4.2 Oficiální hranice chudoby v USA .................................................................................................. 40

5 Závěr............................................................................................................................................... 42 Seznam zdrojů ................................................................................................................................ 43 Seznam obrázků............................................................................................................................. 49 Seznam tabulek .............................................................................................................................. 50 Seznam zkratek .............................................................................................................................. 51

5

Úvod práce Chudoba je v dnešním světě problém, na který můžeme narazit velmi často jak v médiích, tak v různých studiích. Můžeme o ní říct, že je celosvětová, neboť v každé zemi můžeme najít někoho, kdo je podle měřítek dané země považován za chudého. Existuje mnoho světových organizací, které se tomuto tématu věnují a snaží se chudobu jak mapovat, tak ji i redukovat. Tato práce se zabývá ukazateli chudoby, které v daném státě udávají kdo je a kdo není chudý tak, že udávají určité podmínky pro danou zemi, které když jednotlivec nesplní, je ve svém státě považovaný za chudého. Cílem této práce je tyto ukazatele najít, popsat jejich metodologii, provést rešerši kritiky a vývoj jejich užití v čase. Dále práce také popíše souvislosti a okolnosti změn v jejich metodologii a také v jejich faktickém užívání. Práce se také bude zabývat souvislostí jednotlivých indikátorů a ekonomického růstu a vývoje společnosti. V mé práci nejprve uvedu čtenáře do problematiky chudoby a chudobu rozdělím dle toho, z jakého pohledu se na ni díváme. Na základě těchto rozdělení poté existují i příslušné ukazatele, kterými se práce bude zabývat – absolutní a relativní. Tyto ukazatele se v každé zemi dají shrnout pojmem hranice chudoby. Ty nejprve představím, popíši jejich metodologii - na jakém základě fungují, jak se získávají, nastavují. Také se podívám na využití těchto ukazatelů – například jakým způsobem se užívají při měření chudoby. Dále je důležité říct, v jakých zemích se používá jaký ukazatel – jak jsou jednotlivé hranice nastaveny, a také zda se v zemi používají i nějaké další ukazatele. Také zmíním metodologii při získávání indikátorů, například jaké vzorky populace se využívají, jak se shromažďují data apod. Dále se tato práce bude zabývat historií ukazatelů – kým byly navrhnuty a kdy a proč byly zavedeny a v jaké podobě, jaké byly kritiky proti jejich zavedení a užívání, jak se měnily v čase, jak byly upravovány, a popřípadě zda byly nahrazeny jinými indikátory a z jakého důvodu. V ekonometrickém programu gretl se na závěr podívám na příjmovou hranici chudoby v Irsku a oficiální hranici chudoby v USA, a pomocí vhodných grafů s daty získanými z různých databází ukážu jejich nedostatky. V Irsku je budu zakládat na situaci v letech 1995-2010, kdy se chudoba zvyšovala i přesto, že se životní podmínky zlepšovaly, a v USA ukážu na srovnání s jinými měřítky chudoby z posledních let nepřesnost v měření chudoby podle oficiální hranice chudoby.

6

1 Úvod do chudoby Než můžeme přejít k samotnému tématu ukazatelů chudoby, je třeba se nejdříve zaměřit na chudobu samotnou, neboť tyto dva pojmy jsou spolu úzce spojeny a k pochopení ukazatelů chudoby je znalost o chudobě samotné esenciální.

1.1 Definice a vývoj chudoby Protože je chudoba pojem velmi rozsáhlý a každý ho může interpretovat jiným způsobem dle úhlu pohledu, existuje mnoho definic. Nejobecnější definice však může být, že chudoba je „neschopnost dosáhnout nějakého souboru potřeb, minimální úrovně příjmu a také základních schopností.“ 1 Tato, a mnoho dalších definic podobného ražení, je založená na blahobytu. Příkladem obdobné definice může být: „Chudoba je stav hmotné nouze (materiální deprivace), což znamená, že lidé nemají dost prostředků na zajištění své existence ve společnosti.“2 V první definici byly zmíněny schopnosti (capabilities), což jsou aktivity, které je člověk schopen vykonat. Někteří argumentují, že chudoba by se měla definovat především na základě schopností, neboť zboží potřebné k dosažení těchto schopností se může lišit, ale schopnosti samotné ne.3 Jako další definici chudoby můžeme zmínit Evropskou Unii, která definuje chudobu takto: „Za chudé by se měli považovat lidé, rodiny a skupiny lidí, jejichž zdroje (hmotné, kulturní a sociální) jsou tak omezené, že je vylučují z minimálního přijatelného způsobu života v jejich domovské zemi. Kvůli své chudobě mohou zažívat některé nevýhody jako nezaměstnanost, nízký příjem, špatné bydlení, nedostatečnou zdravotní péči a bariéry v celoživotním vzdělávání, kultuře, sportu a rekreaci. Často jsou vyloučeni a přehlíženi v zapojení se do aktivit (ekonomických, sociálních a kulturních), které jsou pro ostatní lidi samozřejmostí, a jejich přístup k základním právům může být omezený.“4 Tato definice byla přijata již v roce 1975 Evropskou Radou.5 Obecněji je za chudého považován takový jedinec, který spadá pod hranici chudoby v daném státě. Takový přístup můžeme vidět například v USA, kde používají hranici chudoby založenou na minimálním příjmu, což znamená, že když domácnost nesplňuje danou úroveň příjmu, je považována za chudou, a tedy žije v chudobě. 6 Více o této hranici bude dále v práci, ale již zde můžeme poukázat na absolutní faktor této definice – jedinec je chudý, pokud nesplní nějaké dané minimum, které se nevztahuje relativně k ostatním. Takové definice založené na příjmu jedince nebo domácnosti se stávají více relevantními, čím je vyšší průměrný příjem v zemi, a stávají se méně důležitými v zemích například rozvojových, kde jsou základní potřeby jako jídlo a přístřešek důležitější.7

JANTTI, M. Essays on income distribution and poverty. 1993. str. 7 ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 2002. str. 290 3 RAVALLION, M. Poverty lines in Theory and Practice. 1998. str. 8 4 ODEKON,M. The SAGE Encyclopedia of word poverty. 2015. str. 530 5 EUROSTAT. The measurement of poverty and social inclusion in the EU: achievements and further improvements. 2013. str. 2 6 GORDON, D. a SPICKER, P. The International Glossary on Poverty. 1999. str. 139 7 RAVALLION, M. Poverty lines in Theory and Practice. 1998. str. 31 1

2

7

Světová banka chudobu definuje jako „výraznou nouzi v blahobytu“. To ovšem vyžaduje vysvětlit pojem blahobytu (well-being). Amartya Sen (1987) říká, že blahobyt získáváme tím, že dokážeme fungovat ve společnosti, a tedy chudoba poté nastává, když má jedinec nedostatečný příjem nebo vzdělání, chabé zdraví nebo například nedostatek práv (jako například svobodu mluvit). To ukazuje vícedimenzionální stránku chudoby.8 Definice daná OSN zní takto: „Chudoba je v zásadě odepření voleb a příležitostí, porušení lidské důstojnosti. To znamená nedostatek základních schopností k efektivnímu fungování ve společnosti. Znamená to nemít dostatek na nakrmení a odění rodiny, nemít kam jít do školy nebo na kliniku, nemít pozemek, na kterém pěstovat své jídlo nebo práci k vydělávání na živobytí, nemít přístup k úvěru. Znamená to nejistotu, bezmocnost a vyloučení jedinců, domácností a komunit. Znamená to náchylnost k násilí a často zahrnuje bydlení v okrajových nebo nestálých oblastech, bez přístupu k pitné vodě nebo hygieně.“9 Poslední definice, kterou v této práci zmíníme, je definice Světové banky tzv. extrémní chudoby, což znamená život na méně než 1.90 dolaru denně v cenách roku 2011. Této hranici se budeme věnovat dále v práci. Pokud používáme extrémní chudobu k zjišťování chudoby ve světě, zjistíme, že z velké části je tato chudoba častá ve východní Asii a Pacifiku, a dále také v Subsaharské Africe. Situace se však zlepšuje. V rozvojových zemích bylo v roce 1990 v extrémní chudobě 43 % jejich populace. V roce 2010 to bylo 21 %, a tedy se procento osob, žijících v chudobě snížilo na polovinu.10 Největší pokles této chudoby byl zaznamenán ve východní Asii a Pacifiku, kde klesla extrémní chudoba od roku 1990 o více než 50 %. Velký podíl na tomto zlepšení má Čína, kde se podařilo vytáhnout z extrémní chudoby více než 680 milionů lidí. I v Subsaharské Africe, kde mezi lety 1981 a 1999 chudoba stoupala až na 58 %, do roku 2010 se dokázala snížit na 48 %. Bohužel ale i přesto je v Subsaharské Africe vyšší počet chudých osob, než bylo v roce 1981. Toto číslo se zvýšilo z 205 milionů na 414 milionů v roce 2010.11 V Obr. 1 vidíme, že extrémní chudoba ve vybraných státech opravdu v letech klesala a že průměr regionu východní Asie a Pacifiku opisuje velmi podobnou křivku jako Čína. Vidíme tedy, že Čína má na toto zlepšení velký vliv, avšak samozřejmě není jediná země, ve které se projevuje zlepšení.

8

SEN, A. Commodities and Capabilities. 1987, citováno z: HAUGHTON, J. a KHANDKER, S. R. Handbook on Poverty+Inequality. 2009. str. 2-3 9 GORDON, D. Indicators of Poverty & Hunger. str. 4 10

The economist. The world has an astonishing chance to take a billion people out of extreme poverty by 2030. 2013 11

THE WORLD BANK. Remarkable Declines in Global Poverty, But Major Challenges Remain. 2013

8

Obr. 1 - průběh extrémní chudoby v % populace ve vybraných zemích a průměr v regionu Východní Asie a Pacifiku

Pramen: PovcalNet: the on-line tool for poverty measurement developed by the Development Research Group of the World Bank. Dostupné z: http://data.worldbank.org/news/extreme-poverty-rates-continue-to-fall

Jak jsme viděli, existuje mnoho pohledů na chudobu a mnoho různých definicí. Na základě těchto různých definicí mohou nastat problémy s možností porovnávání chudoby mezi státy, neboť ne všechny státy se mohou na chudobu dívat ze stejného hlediska. Jednou z definic, kterou lze využít pro mezinárodní srovnávání je právě extrémní chudoba, která může být zjištěna pro každou zemi. Díky ní vidíme, že se daří chudobu postupně eliminovat, a že trend chudoby byl v minulých letech klesající.

1.2 Typy chudoby Je třeba také zmínit, že existují různé typy chudoby, a ty mohou vnášet do měření chudoby jisté problémy. Při analýze chudoby závisí zvolený typ na úhlu pohledu a aspektech, které chce autor zdůraznit (například některé organizace se snaží redukovat absolutní chudobu, neboť je většinou závažnější, a neberou v potaz relativní složky). Ukazatele chudoby také závisí na některých typech chudoby, a dle nich se rozdělují – hlavním příkladem jsou ukazatele absolutní a relativní, které jsou oba velmi často používané, ale každý je založen na jiném předpokladu. Relevantními typy chudoby pro tuto práci jsou chudoba domácnosti a chudoba jedince, kde chudoba domácnosti je založena na datech ze samotných domácností a chudoba jedince je brána z pohledu jednoho člověka. Toto pojetí může být problémové pro měření chudoby,

9

neboť jsou velmi často dostupná data jen o domácnostech. 12 Často se tedy pracuje jen s chudobou domácnosti a i kritéria pro hranice chudoby se mohou nastavovat dle podmínek v domácnosti.13 Dalšími typy je chudoba subjektivní a objektivní, kde subjektivní je vlastní zhodnocení své životní situace, založeno většinou na dotazníkovém šetření domácností. Tento typ je spíše jako sonda do životních podmínek, která ukazuje, jak o svých podmínkách lidé smýšlejí.14 Subjektivní data se v praxi získávají dvěma hlavními způsoby. První používá kvalitativní kategorizaci blahobytu. Příkladem může být „otázka ekonomického žebříku“ (ELQ – economic ladder question): „Představte si šest schodů, kde na spodu, na prvním schodu, stojí nejchudší lidé a na nejvyšším, šestém schodu, stojí bohatí. Na jakém schodu stojíte dnes?“ Druhý přístup je založen na subjektivním zhodnocení blahobytu pomocí peněz. Příkladem může být „otázka minimálního příjmu“ (MIQ – minimum income question): „Jakou úroveň příjmu považujete osobně za absolutně minimální? Tedy že s méně penězi už byste si nevystačili.“15 Chudoba objektivní je založena na souboru analýz sociálně ekonomických ukazatelů dané společnosti. Může se získávat například jako průměrné výnosy domácnosti na hlavu, relativní k hranici chudoby v daném státě.16 Posledním typem chudoby, který je pro tuto práci relevantní, je absolutní a relativní pohled na chudobu. Absolutní chudoba je definována jako „nedostatek základních potřeb k existenci, což většinou znamená být bez jídla, oblečení a přístřešku“.17 Například OSN přijala v roce 1995 takovou definici absolutní chudoby: „Absolutní chudoba je kondice charakterizována vážným nedostatkem základních lidských zdrojů a potřeb, obsahujících jídlo, pitnou vodu, zdravotní péči, přístřešek, vzdělání a informace. Nezávisí jen na příjmu, ale i na přístupu k sociálním servisům.“18 Při absolutním přístupu je tedy chudoba vymezena prostřednictvím neuspokojení základních potřeb (basic needs) a také úroveň příjmu je požadována taková, aby byla adekvátní k základním potřebám. 19 Tím ovšem tento přístup opomíjí problémy kvality života nebo sociální a kulturní potřeby jedince.20 Dnes je tento typ méně používaný, ale je stále vhodnější na měření chudoby v rozvojových zemích, kde lidé přežívají na existenčním minimu. Relativní přístup definuje chudobu v závislosti na standardech existujících ve společnosti. Může tedy určovat chudobu podle nedosažení určitého minima, zajišťujícího v dané společnosti důstojný život nebo dosažení standardu v ní obvyklého.21 Profesor Peter Towsend ji v roce 1979 definoval takto: „Relativně chudí lidé jsou takoví, kteří mají prostředky tak vážně pod těmi, určovanými průměrným jedincem nebo rodinou, že jsou ve výsledku 12

United Nations Statistics Division. Handbook on poverty statistics: Concepts, methods and policy use. 2005. str. 36 13 RAY, D. Development economics. 1998. str. 252 14 DURLAUF, S. N. a BLUME, L. E. The new palgrave dictionary of economics. 2008. str. 559 15 RAVALLION, M. Poor, or Just Feeling Poor?. str. 7-8 16 POSEL, D. a ROGAN, M. Measured as poor versus feeling poor: Comparing objective and subjective poverty rates in South Africa. 2013. str. 9 17 O’DONNELL, M. Introduction to Sociology. 1997. Citované z: MONDAL, P. Poverty: Difference between Absolute Poverty and Relative Poverty 18 GORDON, D. a SPICKER, P. The International Glossary on Poverty. 1999. str. 7 19 JANTTI, M. Essays on income distribution and poverty. 1993. str. 19 20 UNESCO. Poverty 21 SIROVÁTKA, T. MAREŠ, P. VEČERNÍK J. a kol. Monitorování chudoby v České republice. Úvodní studie. 2002. str. 31

10

vyloučeni z běžného života, zvyků a aktivit.“ 22 Tento typ chudoby tedy umožňuje lidem uspokojovat základní životní potřeby, ale mají malé prostředky a jsou vyloučeni z minimálního přijatelného způsobu života v dané společnosti.23 Takové pojetí chudoby je úzce spojeno s pojmem nerovnosti, avšak tyto dva pojmy nejsou stejné. Nerovnost je o rozdílech v příjmech v celém příjmovém rozdělení, a relativní chudoba je o počtu lidí, kteří mají příjmy daleko pod jedinci ve střední části rozdělení příjmů. Takže i když bude vždy nerovnost, není žádný důvod, proč by měli vždy nějací lidé žít v relativní chudobě.24 V praxi se relativní chudoba počítá vzhledem k mediánu, například Evropská Unie má hranici chudoby, která porovnává příjem domácnosti s 60 % mediánového příjmu. Ti, kteří mají menší příjem, než těchto 60 % jsou poté označeni za chudé. 25

1.3 Rozmístění a trvání chudoby Podíváme-li se na globální rozmístění chudoby, může nám pomoci Světová banka a její mezinárodní měřítko extrémní chudoby 1.90 dolaru denně. Tato mapa zobrazuje procento populace žijící pod touto hranicí v letech 2011-2015. Obr. 2 - % populace žijící pod 1.90 dolaru denně

Pramen: World Bank, Poverty headcount ratio at $1.90 a day (2011 PPP) (% of population), Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.DDAY/countries?display=map

Můžeme tedy vidět, že nejvíce chudých se vyskytuje v oblasti Afriky, východní Asie a jižní a střední Ameriky.

22

TOWSEND, P. Poverty in the United Kingdom. 1979. Citováno z: MONDAL, P. Poverty: Difference between Absolute Poverty and Relative Poverty 23 ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 2002. str. 290 24 The Poverty Site. Relative poverty, absolute poverty and social exclusion 25 What is meant by ‘poverty’?

11

Dále se můžeme zabývat tím, jaké skupiny jsou chudobou nejvíce ohroženy, kde nám mohou pomoci data EUROSTATU (jsou to tedy data jen z EU, ale obecně mohou být aplikovaná na jakoukoliv zemi).26 Tato data ukazují, že ženy jsou skupinou náchylnější na chudobu – v roce 2013 bylo v EU 25,4 % žen v riziku chudoby v porovnání s 23,6 % mužů. Výjimkou jsou v Evropě Španělsko a Portugalsko, kde bylo riziko pro ženy i muže stejné. Dále také EUROSTAT sleduje, že lidé ve věku 18-24 let jsou riziková skupina. V roce 2013 bylo v EU v riziku chudoby více než 30 % mužů i žen v tomto věku. Zajímavé je, že ačkoliv jejich riziko klesalo do roku 2009, od následujícího roku opět narostlo. Další skupinou jsou rodiny s jedním rodičem. Data ukazují, že v roce 2013 v EU bylo 50 % svobodných osob s jedním nebo více dětmi v riziku chudoby. Toto číslo se také zlepšilo od roku 2010, kde bylo 52 % těchto osob v riziku. Ohroženi chudobou jsou i migranti – lidé, kteří nežijí ve své rodné zemi. Z nich bylo v roce 2013 v riziku chudoby 34,4 %, což je o skoro 12 procentních bodů více, než u jedinců žijících ve své rodné zemi. Jejich situace se od roku 2010 zhoršila, což může být přičteno zvyšováním nezaměstnanosti, které migranty podstatně ovlivňuje. Dle Světové banky je chudoba ve státech s nízkým příjmem hlavně venkovský problémem, kde lidé žijící na venkově mají větší riziko a také míru chudoby. To může být mimo jiné tím, že venkovské příjmy jsou závislé na počasí (u zemědělství), a tedy pokud nejsou přívětivé podmínky, lidí mohou dočasně spadnout do chudoby.27 Je také potřeba se zeptat, zda je chudoba permanentní problém, nebo jen dočasný problém ve smyslu, že rodina, která je jeden rok pod hranicí chudoby - a tedy považována za chudou může být druhým rokem nad danou hranicí. Tato dočasnost může být z mnoha důvodů – dočasné snížení příjmů (z důvodu nemoci, nezaměstnanosti atd.), špatná úroda a mnoho dalších. Výzkumy prováděné u stejných rodin v různých obdobích ukazují, že značná část těch, co jsou jeden rok chudí, už jsou rok další nad hranicí. Tato chudoba také závisí na životním cyklu – dětství a důchod budou mít jiné úrovně než dospělost – a ten záleží na státní podpoře, která chudobu v životním cyklu snižuje pomocí dávek a dalších podpůrných programů.28 Kvůli životnímu cyklu tedy více lidí zažívá v nějakém stádiu života chudobu, ale ta netrvá dlouho.29 Z těchto závěrů ale nevyplývá, že chudoba je jen dočasný problém. Stále existuje velmi velké množství lidí, u kterých chudoba přetrvává. Zde můžeme mluvit o mobilitě pokud je jedinec klasifikován za chudého rok předešlý a také alespoň dva z předchozích let, dá se mluvit o tom, že je situace vážnější a jedinec není mobilní v úrovni příjmu. Pokud se jedná jen o roční chudobu, pak zde můžeme mluvit o větší mobilitě.30

26 27 28 29 30

Veškerá následující data pochází z: Europe 2020 indicators - poverty and social exclusion. 2014 DURLAUF, S. N. a BLUME, L. E. The new palgrave dictionary of economics. 2008. str. 548 Tamtéž THE URBAN INSTITUTE. Understanding Poverty. 2009. str. 1 DURLAUF, S. N. a BLUME, L. E. The new palgrave dictionary of economics. 2008. str. 549

12

2 Relativní ukazatele chudoby Relativní ukazatele chudoby se opírají o definice chudoby relativní ke společnosti, které jsou zmíněny dříve v této práci. Hranice chudoby založené na relativním základu mohou být měřeny jak přes příjem, tak přes spotřebu, avšak studie ve velkém preferují příjem, a proto se i tato práce bude soustředit na příjem. Tato kapitola se zabývá příjmovou hranicí chudoby, neboť ta se jako jediná relativní hranice využívá v oficiálních dostupných studiích.

2.1 Příjmová hranice chudoby Nejvíce používaným relativním ukazatelem chudoby je příjmová hranice chudoby nastavena jako procento mediánového nebo průměrného příjmu, kterou využívají hlavně velké organizace jako OECD (a tím i většina zemí OECD), Evropská Unie, 31 EUROSTAT a UNICEF 32 k zjišťování chudoby v jejich členských státech (OECD a EU), a v případě UNICEF k měření dětské chudoby ve vybraných zemích. Tuto hranici také ve většině používají vyspělé země (jako příklad můžeme uvést západní Evropu, ovšem velkou výjimkou je USA, které používá absolutní koncept chudoby).33 Příjmová hranice chudoby se určuje jako procento mediánového nebo průměrného ekvivalizovaného disponibilního (tedy po odečtení daní) příjmu domácnosti. Pokud je ekvivalizovaný disponibilní příjem domácnosti nižší než hranice chudoby, pak je domácnost považovaná za příjmově chudou.34 Nejpoužívanější relativní hranice chudoby jsou 50 % mediánu, používaná OECD, a 60 % mediánu, kterou používá ve svých statistikách Evropská Unie. Relativní hranice 50 % mediánu byla poprvé navrhnuta v roce 1967 Fuchsem a koncept relativní chudoby byl využíván již studiemi, které prováděl EUROSTAT v roce 1990, OECD v roce 1982 a ILO v roce 1978.35 Může být otázkou, proč zrovna relativní hranice chudoby. Evropská Unie má dva důvody. Zaprvé je cílem EU snažit se zajistit, aby veškerá populace sdílela výhody prosperity vyššího průměru, nejen aby dosáhla základního životního standardu (což bývá cíl v méně rozvinutých zemích světa) a zadruhé co je vnímáno za minimální přijatelný životní standard závisí na obecné úrovni sociálního a ekonomického rozvoje, které mají tendenci se zásadně lišit mezi členskými státy.36

31

SEYMOUR, D. Reporting poverty in the UK: a practical guide for journalists. 2009. str. 17 ADAMSON, P. Measuring child poverty: New league tables of child poverty in the world’s rich countries. 2012. str. 7 33 Rio Group. Compendium of best practices in poverty measurement. 2006. str. 73 34 BRADSHAW, J. CHZHEN, Y. et al. Relative income poverty among children in rich countries. 2012. str. 4 35 FORSTER, M. F. Measurement of low income and poverty in a perspective of international comparisons. 1994. str. 3 36 EAPN. Poverty and Inequality in EU. 2009. str. 6 32

13

Někteří vědci stále považují za užitečné se soustředit na chudobu jako na nedostatek peněz, měřen buď jako nízký příjem nebo neadekvátní výdaje. Důvodem je to, že neadekvátní příjem je jasný, měřitelný, a pro jedince okamžitou starostí. Dalším důvodem je, že nízké příjmy mají tendenci silně korelovat s ostatními deprivacemi, které jsou hůře měřitelné. Například ti s nejhorším zdravím a nejnižším sociálním statusem mají tendence pocházet ze spodku rozdělení příjmu. Nedostatek peněz tedy slouží jako hrubá, ale kvantifikovatelná náhrada pro spoustu deprivací.37 2.1.1 Sběr dat Evropská Unie preferuje data o příjmu více, než data o spotřebě, která se také dají použít při nastavování relativní hranice, avšak data o příjmu nebyla dostupná až do roku 1994, kdy byl započat European Community Household Panel (ECHP). Než se zavedl tento průzkum, byly používány data o výdajích z Household Budget Surveys.38 EHCP sbírala data o čistém monetárním příjmu, přicházejícího do domácností a k jejich členům ze všech zdrojů, zahrnujících práci (zaměstnání a soukromé podnikání), soukromý příjem z investic a majetku a přímo přijaté sociální transfery. V potaz nebrala nepřímé sociální převody, nájem z vlastnictví, naturální příjem, úroky z půjček a transfery do ostatních domácností.39 Sběr dat EHCP byl později – v roce 2004 – nahrazen daty ze statistiky EU-SILC (European Union Statistics on Income and Living Conditions)40, což je dnes referenční zdroj EU pro srovnávací statistiky o rozdělení příjmu, životních podmínkách a sociálním zahrnutí na evropské úrovni. EU-SILC svá data získává na základě průzkumů domácností prováděných ve zkoumaných zemích. Cílová populace těchto šetření obsahuje všechny soukromé domácnosti a jejich členy obývající území dané země v čase sběru dat. Šetřeni jsou všichni členové domácnosti, ale jen s osobami nad 16 let jsou vedeny rozhovory. Do této referenční populace nejsou zahrnováni lidé žijící ve sdílených (společných) domácnostech a institucích.41 Problémem EU-SILC je hlavně to, že sbírá informace dvěma různými metodami. Jedna část zemí (skoro třetina Evropy, hlavně severní část) sbírá informace pomocí administrativních dat, jako například data o evidovaných příjmech, zatímco druhá část sbírá informace pomocí dotazníků a rozhovorů (ty se provádí buď poštou, nebo telefonicky).42 Dalším problémem jsou mladí lidé ve věku 16-24 let. U této věkové skupiny je velmi těžké změřit převody mezi rodinou, například finanční pomoc rodičů jejich dětem pro dokončení studia nebo k hledání jejich prvního zaměstnání. Některé země berou na vědomí studenty, zatímco některé ne, a to je například důvod, proč je Dánsko zemí s největší mírou chudoby v Evropě pro tuto věkovou kategorii – studenti jsou bráni v potaz, ale není zde žádná možnost, jak vzít v potaz převody uvnitř rodiny.43

37

UNITED NATIONS STATISTICS DIVISION. Handbook on poverty statistics: concepts, methods and policy use. 2005. str. 29 38 Rio Group. Compendium of best practices in poverty measurement. 2006. str. 78 39 Tamtéž, str. 78, 79 40 Tamtéž, str. 79 41 EUROSTAT. Overview 42 Inequality watch: Poverty in Europe: the Current Situation. 2012 43 Tamtéž

14

Metoda OECD ke sběru dat je taková, že organizace vyšle dotazníky o příjmovém rozdělení do cílových zemí zkoumání. Sbírá data přes síť národních expertů, kteří aplikují běžné konvence a definice ke sjednocení získaných dat z různých národních zdrojů a dodávají OECD detailní tabelace. Tato metoda umožňuje pokrytí většího počtu OECD zemí,44 avšak každá země vrací data získaná jiným způsobem.45 Kvůli těmto nesrovnalostem v získávání dat z jednotlivých zemí je obtížné dosáhnout možnosti srovnání mezi zeměmi, neboť národní praktiky se liší ve smyslu konceptů, měření a statistických zdrojů. Z tohoto důvodu jsou data, když je potřeba, doplněna výsledky založenými na mikroekonomických záznamech z Luxembourg Income Study (LIS).46 Soubory dat LIS obsahují mikroekonomická data z 29 zemí sesbírána členskými státy pomocí průzkumů domácností. Na úrovni domácností je více než 100 socio-demografických proměnných a 50 příjmových proměnných pro každou domácnost v každé zemi.47 Data z každé země obsahují přesné informace o 20 – 50 tisíci příjmů domácností a příjmového složení – tzn., kolik z jejich příjmů jsou výplaty, příjmy z kapitálu atd. Pro každou zemi jsou také dostupné esenciální rysy jako typ domácnosti, věk poskytovatele, počet dětí a počet lidí, kteří přijímají mzdu nebo příjemci jiného příjmu, stejně jako dosažené vzdělání, profese a sociální skupina poskytovatele. Data pokrývají všechny osoby kromě těch, žijících v institucích.48 Pro každé sbírání dat průzkumem domácností existuje problém s nahlášením příjmu menšího, než ve skutečnosti daný člověk má. Tyto problémy jsou pro výdělky domácnosti malé, ale jsou mnohem důležitější pro ostatní složky příjmu – například příjmy ze soukromého podnikání se definicí velmi liší v různých zemích.49 Atkinson (1995) uvedl ve své studii z USA, že problém s nepřesným udáním příjmu se v USA v roce 1973 nejvíce koncentroval u postarších lidí, a že celkové příjmy starších by se zvýšily o 37 %, kdyby byly nahlášeny správně.50 Problémy mohou být i s dočasnou konzistencí dat, a to když nastanou statistické zlomy například kvůli změnám v metodách průzkumu (což se stalo v Japonsku a Nizozemí), definicích příjmu nebo domácnosti (Itálie, Švédsko), nebo zavedením nových průzkumů (Belgie, Kanada, VB, Španělsko). Data jsou poté v dalších letech sbírána na základě obou metod, staré i nové, aby se mohly propojit různé ukazatele, ale zavedením EU-SILC v roce 2004 některé evropské země (Rakousko, Belgie, ČR, Irsko, Portugalsko, Polsko) přestaly používat staré průzkumy užívané v předchozím roce, a tedy pro tyto země nejsou dostupná data k porovnávání s minulými roky.51

44

OECD. Growing Unequal? Income Distribution and Poverty in OECD Countries. 2008. str. 41 BURNIAUX, J. M., FORE, D. et al. Income distribution and poverty in selected OECD counties . 1998. str. 76 46 OECD. Growing Unequal? Income Distribution and Poverty in OECD Countries. 2008. str. 41 47 FORSTER, M. F. Measurement of low income and poverty in a perspective of international comparisons. 1994. str. 33 48 KANGAS, O. a RITAKALLIO, V-M. Relative to What? Cross National Pictures of European Poverty Measured by Regional, National and European Standards. 2007. str. 6 49 BURNIAUX, J. M., FORE, D. et al. Income distribution and poverty in selected OECD counties. 1998. str. 77 50 ATKINSON, A. B., RAINWATER, L. a SMEEDING, T. M. Income distribution in OECD countries, Evidence from the Luxembourg Income Study. 1995, citované z: BURNIAUX, J. M., FORE, D. et al. Income distribution and poverty in selected OECD counties. 1998. str. 77 51 OECD. Growing Unequal? Income Distribution and Poverty in OECD Countries. 2008. str. 42 45

15

2.1.2 Příjmové složky Dále se zaměříme na součásti příjmu, které se zahrnují do statistiky, a ze kterých se poté získává disponibilní příjem domácnosti. OECD definuje od roku 2014 několik částí disponibilního příjmu domácnosti:52 1. E: příjem zaměstnaného, zahrnující mzdy a platy, proplacené bonusy, odměny a spropitné, odměny vedoucího, formy ziskových plateb, bezplatné a dotované zboží a služby od zaměstnance a odstupné. Zahrnuta by měla být i nemocenská, placená ze sociálního zabezpečení. Toto se dále dělí na detailnější kategorie: a. EH: mzda a plat hlavy domácnosti, nezahrnující příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení, ale zahrnující nemocenskou, placenou vládou b. ES: mzda a plat partnera hlavy domácnosti, nezahrnující příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení, ale zahrnující nemocenskou, placenou vládou c. EO: mzda a plat ostatních členů domácnosti, nezahrnující příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení, ale zahrnující nemocenskou, placenou vládou 2. KI: příjem z kapitálu a majetku, zahrnující příjem z finančních aktiv, příjem z nefinančních aktiv a licenční poplatky. Měly by být zahrnuty i stvrzenky z dobrovolných individuálních soukromých plánů na důchod a plány životního pojištění 3. SEI: příjem ze soukromého podnikání, zahrnující zisky a ztráty z nevčleněných podniků, stejně jako zboží vyrobené pro vlastní spotřebu. Toto se dále dělí na detailnější kategorie: a. SE: příjem ze soukromého podnikání, zahrnující zisky a ztráty z nevčleněných podniků b. OC: zboží vyrobené pro vlastní spotřebu 4. TRR: současné přijaté transfery, zahrnující převody ze sociálního zabezpečení (podpory při zranění nebo handicapu, starobní důchody, podpory v nezaměstnanosti, podpory v mateřství, podpory na dítě nebo rodinu), převody ze sociálního zabezpečení související se zaměstnáním a převody z neziskových organizací a ostatních domácností. Tato se také dále dělí na: a. TRRSS: současné převody získané z veřejného sociálního zabezpečení b. TRRER: současné převody přijaty ze sociálního zabezpečení spojeného se zaměstnáním, které splní alespoň jednu kondici: I) účast je povinná, II) projekt je kolektivní, III) zaměstnavatel přispívá jménem zaměstnance c. TRROT: současné převody přijaté z neziskových organizací nebo ostatních soukromých domácností (například výživné) 5. TRP: současné placené transfery, zahrnující přímé daně z příjmu a bohatství, sociální zabezpečení placené domácností, podíl na sociálním zabezpečení vztahujícímu se k zaměstnání, současné transfery placeny ostatním domácnostem a neziskovým organizacím. Detailnější dělení obsahuje: a. TA: přímé daně z příjmu a bohatství placené domácností, stejně jako sociální zabezpečení placené domácností b. TRPER: podíl na platbě sociálního zabezpečení vztahujícímu se k zaměstnání c. TRPOT: současné transfery placeny domácností ostatním domácnostem a neziskovým organizacím. 52

Následující dělení je zdrojem z: OECD. Terms of reference: OECD project on the distribution of household incomes. 2014. str. 3-4

16

Disponibilní příjem DI člena i domácnosti j se poté vypočítá jako: DIij Eij  KIij  SEIij  TRRij  TRPij  (EHij  ESij  EOij)  KIij  (SEij  OCij)  (TRRSSij  TRRERij  TRROTij)  (TAij  TRPERij  TRPOTij)53 V Evropské Unii se disponibilní příjem domácnosti vypočítá: 1. Buď součtem čistého příjmu každého člena domácnosti z každého specifikovaného zdroje a odečtením některých výdajů (to zahrnuje monetární a naturální příjem z práce, soukromý příjem z investic, majetku atd., zahrnující nájemné, převody získané z jiných domácností, penze a další sociální výhody), 2. Nebo jako součet hrubého příjmu každého člena domácnosti ze všech specifikovaných zdrojů a odečtení daní, příspěvků sociálního zabezpečení a některých výdajů, 3. Nebo sumací soukromého příjmu všech členů domácnosti plus příjmových složek na úrovni domácnosti, z čehož jsou některé čisté (daň z příjmu, sociální příspěvky) a některé hrubé.54 Definice příjmu v zemích EU užívaného k měření chudoby se vylepšuje tak, aby se blížila definici doporučení Canberra Group,55 a proto jsou od roku 2007 potřebné i tyto příjmové složky: nájemné, hodnota zboží spotřebovaného z vlastní výroby, úrok placen na hypotéku a příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení.56 2.1.3 Ekvivalizace V definici příjmové hranice chudoby je disponibilní příjem ekvivalizován. Příjem domácnosti je „ekvivalizován“ za účelem zohlednění rozdílných potřeb domácností různých velikostí a složení, což poté lépe odráží jejich životní podmínky.57 Potřeby domácnosti rostou s každým členem navíc, ale ne v proporcionálním stylu.58 Samotný dospělý nepotřebuje stejný příjem jako rodina čtyř k tomu, aby měli stejný životní standard, ale ekonomická měřítka udávají, že rodina čtyř nepotřebuje čtyřikrát větší úroveň příjmu, neboť mnoho výdajů může být sdíleno (například elektřina a potřeba obytných místností).59 Ekvivalizace je proces, ve kterém jsou disponibilní příjmy upraveny tak, aby odrážely rozdělení a velikost domácnosti, a data také dá do porovnatelné pozice. 60 K tomuto nám slouží ekvivalenční stupnice. Ty každému typu domácnosti přiřadí hodnotu proporcionální k jeho potřebám.61 Faktory, které se berou v potaz k přiřazení těchto hodnot, jsou velikost domácnosti a věk jejich členů (zda jsou dospělí nebo děti). Ekvivalenčních stupnic existuje mnoho, ale nejvíce používány jsou následující: 1. Ekvivalenční stupnice OECD: Tato metoda přiřadí prvnímu členu domácnosti hodnotu 1, každému dalšímu dospělému 0.7, a 0.5 každému dalšímu dítěti. Této stupnici se také říká „Oxfordská stupnice“ a byla zmíněna OECD již v roce 1982 jako stupnice, 53 54 55 56 57 58 59 60 61

OECD. Terms of reference: OECD project on the distribution of household incomes. 2014. str. 5 Rio Group. Compendium of best practices in poverty measurement. 2006. str. 79 Tamtéž, str. 47 Tamtéž, str. 80 EAPN. Poverty and Inequality in EU. 2009. str. 7 OECD. What are equivalence scales? str. 1 The poverty site. Choices of low-income threshold Tamtéž OECD. What are equivalence scales? str. 1

17

kterou je možno použít v zemích, které nemají vlastní ekvivalenční stupnice. Tato stupnice už je dnes někdy označována jako „stará OECD stupnice“. 2. Modifikovaná stupnice OECD: EUROSTAT používal v 80. letech a raných 90. letech starou stupnici OECD, ale na konci 90. let zavedl tuto, takzvanou „modifikovanou ekvivalenční stupnici OECD“. Ta byla poprvé navrhnuta v roce 1994 (Haagenars et al.). Stupnice přiřazuje hlavě domácnosti hodnotu 1, dalším dospělým hodnotu 0.5 a 0.3 každému dítěti. To odráží větší úspory z rozsahu než u staré stupnice OECD. 3. Stupnice „square root“ (druhé odmocniny): Tato stupnice je používaná v posledních publikacích OECD (2008, 2011) a v některých studiích projektu Luxembourg Income Study, a je pro svoji jednoduchost poměrně oblíbená. Stupnice dělí příjem domácnosti odmocninou velikosti domácnosti. To říká, že například domácnost o čtyřech členech má dvakrát větší potřeby než domácnost o jedné osobě, což naznačuje poměrně výrazné úspory z rozsahu.62 4. Další možností by mohlo být jednoduše vydělit příjem domácnosti počtem jejich členů, takže by všechny příjmy byly vyjádřeny na hlavu. Tato metoda ale předpokládá, že neexistují žádné úspory z rozsahu a tedy je nevhodná pro studie.63 Ekvivalentní disponibilní příjem domácnosti se u stupnic OECD získá podělením celkového disponibilního příjmu ekvivalizovanou velikostí domácnosti. Výběr konkrétní ekvivalenční stupnice závisí na technických předpokladech o úsporách z rozsahu ve spotřebě, uvažované zemi, struktuře spotřeby domácností a ostatních faktorech. Například ve většině zemí žijí starší lidé v relativně malých domácnostech, zatímco děti žijí v domácnostech relativně velkých. Z toho vyplývá, že užívání ekvivalenčních stupnic, které předpokládají velké úspory z rozsahu ve spotřebě, bude podceňovat chudobu dětí a nadceňovat chudobu starších.64 Při výběru nějaké ekvivalenční stupnice je tedy důležité mít na paměti jejich potenciální efekty na úroveň nerovnosti a chudoby a na velikost chudé populace a jejího složení.65 Obecně není žádná přijatá metoda k určování ekvivalenčních stupnic, a žádná není doporučená OECD pro používání. Často se používají ekvivalenční stupnice takové, jaké jsou používány ve zkoumaných zemích.66 Tabulka 1.1 ukazuje, jak se pravděpodobně změní potřeby, když se zvětší velikost domácnosti. Srovnání je pro ekvivalenční stupnici OECD, modifikovanou stupnici OECD, stupnici „square root“ a pro dvě „extrémní“ metody, a to žádné sdílení zdrojů v domácnosti (a tedy příjem na hlavu), a dokonalé sdílení (příjem domácnosti).

62 63 64 65 66

OECD. What are equivalence scales? str. 1 UNECE. Canberra Group Handbook on Household Income Statistics. 2011. str. 68 Tamtéž, str. 69 OECD. What are equivalence scales? str. 2 Tamtéž, str. 1

18

Tabulka 1: Porovnání používaných ekvivalenčních stupnic Velikost domácnosti 1 dospělý 2 dospělí 2 dospělí, 1 dítě 2 dospělí, 2 děti 2 dospělí, 3 děti

Příjem na Ekvivalenční hlavu (bez stupnice sdílení) OECD 1.0 1.0 2.0 1.7 3.0 2.2 4.0 2.7 5.0 3.2

Modifikova Stupnice ná stupnice „square OECD root“ 1.0 1.0 1.5 1.4 1.8 1.7 2.1 2.0 2.4 2.2

Příjem domácnosti (plné sdílení) 1.0 1.0 1.0 1.0 1.0

Pramen: Canberra Group Handbook on Household Income Statistics, Table 6.1 Comparison of three commonly used equivalence scales. 2011. str. 70, Dostupné z: http://www.unece.org/fileadmin/DAM/stats/groups/cgh/Canbera_Handbook_2011_WEB.pdf

Vidíme tedy, že různé ekvivalenční stupnice nám dají různé výsledky a tedy ekvivalizovaný disponibilní příjem také závisí na vybrané stupnici. 2.1.4 Výběr hranice Při rozmýšlení toho, jaká hranice je vhodná k používání, jsou důležité 2 otázky: zda použít mediánový příjem nebo průměrný příjem, a také jaké procento mediánu (nebo průměru) určit jako hranici, pod kterou jsou jedinci považováni za chudé. Výhodou aritmetického průměru disponibilního příjmu (tedy vydělením celkového příjmu počtem lidí v populaci) je to, že je lehce vypočitatelný a jednoduchý na interpretování, ale jeho hlavní nevýhodou je citlivost na extrémní hodnoty a na nesymetričnost v rozdělení.67 I přesto byla hranice 50 % průměrného disponibilního příjmu v minulosti používána.68 69 Mediánové seřazení funguje tak, že jsou pozorování seřazena od nejmenšího po největší, a prostřední pozorování je medián. Pokud máme sudý počet pozorování, je medián aritmetický průměr dvou prostředních pozorování. V porovnání s průměrem je medián stabilnější a silnější prostředek, a je méně ovlivněn extrémními hodnotami a fluktuacemi vzorku. Je často preferovaným prostředkem, pokud je požadovaná hranice pro „nízký“ nebo „vysoký“ příjem. 70 Důvodem je, že mnoho definic chudoby je ve smyslu relativní vzdálenosti od „typické“ úrovně příjmu. Na rozdíl od průměru je medián nedotčený změnami v příjmu velmi bohatých, a to ho z našeho pohledu dělá lepším ukazatelem toho, co je v dnešní společnosti normální.71 Například pokud by každému jedinci pod polovinou průměrného příjmu byl dán dostatek peněz k tomu, aby se vyšplhal na polovinu průměru, poté - za předpokladu že vše ostatní zůstane neměnné - by se průměr sám zvýšil. Na rozdíl od toho, pokud by každému pod polovinou mediánu bylo dáno dostatečné množství peněz k tomu, aby se k této hranici dostal,

67

UNECE. Canberra Group Handbook on Household Income Statistics. 2011. str. 72 Například ve Velké Británii se do poloviny 90. let tato hranice využívala ze dvou důvodů, a to zaprvé, protože hranice reprezentovala úroveň příjmu stejného významu jako odhady nezávislých expertů „nízké, ale akceptovatelné“ úrovně příjmu, a za druhé, protože byla aritmeticky jednoduchá a snadná k porozumění. I Velká Británie ale nakonec přešla k mediánovému přístupu kvůli jeho výhodám. 69 The poverty site. Choices of low-income threshold 70 UNECE. Canberra Group Handbook on Household Income Statistics. 2011. str. 73 71 The poverty site. Choices of low-income threshold 68

19

medián by stále zůstal stejný. Medián má tedy praktickou výhodu ve smyslu nastavování cílů pro čísla pod danou hranicí.72 Dvě nejpoužívanější hranice jsou 50 % mediánového disponibilního příjmu, užívaný OECD a Luxembourg Income Study metodami73, a 60 % mediánového disponibilního příjmu, což je preferovaná hranice Evropskou Unií. Není však žádná přesná kalkulace toho, že to je hranice minimálního příjmu akceptovaný společností.74 Mimo 50 % a 60 % mediánového disponibilního příjmu domácností můžeme také zkoumat jednotlivce dle věku, pohlaví, typu domácnosti a stavu zaměstnanosti k získání detailnějšího obrázku toho, jaká skupina je rizikovější, což znamená, že můžeme zkoumat jednotlivé situace specifických skupin jako dětí nebo starších lidí nebo nezaměstnaných 75 (například s pomocí dělení OECD, které bylo zmíněno výše). Hodnocení zemí podle procenta populace v chudobě zůstává poměrně stejné bez ohledu na hranici, která se použije, i když existují rozdíly, a to hlavně mezi hranicí 50 % a 70 %. Tyto rozdíly udávají, kolik lidí je koncentrováno těsně pod ukazatelem EU, tedy 60% hranicí.76 Například Německo má poměrně málo lidí okolo 60% hranice, a naopak Irsko má velmi mnoho lidí kolem této hranice (nad i pod ní). Tím pádem má Německo větší míru chudoby s 50% hranicí, zatímco Irsko s hranicí 70 %.77 Tyto rozdíly můžeme vidět v Tabulce 2.3, která nám ukazuje míru chudoby v jednotlivých zemích, kde můžeme pozorovat rozdíly mezi různými procentuálními hranicemi mediánového příjmu. Zdrojem dat je EUROSTAT a data jsou z roku 2010. Tabulka 2: Chudoba v Evropě (% populace) Země ČR Rakousko Maďarsko Švédsko Finsko Dánsko Francie Německo UK Polsko Španělsko Evropská Unie

Míra chudoby na 40 % Míra chudoby na 50 % Míra chudoby na 60 % mediánového příjmu mediánového příjmu mediánového příjmu 2.9 5.2 9 2.3 6.2 12.1 2 6 12.3 3.7 7 12.9 2.4 5.5 13.1 5 7.9 13.3 3.7 7.4 13.5 4 9.2 15.6 5.5 9.8 17.1 5.7 10.5 17.6 9.8 14.4 20.7 5.6 10 16.4

Pramen: Eurostat. 2010, citované z Inequality Watch, Poverty in Europe: the Current Situation. 2012, dostupné z: http://www.inequalitywatch.eu/spip.php?article99&lang=en 72

The poverty site. Choices of low-income threshold LELKES, O. GASIOR, K. Income Poverty in the EU: Situation in 2007 and Trends (based on EU-SILC 20052008). 2011. str. 5 74 SEYMOUR, D. Reporting poverty in the UK: a practical guide for journalists. 2009. str. 17-18 75 EAPN. Poverty and Inequality in EU. 2009. str. 7 76 LELKES, O. GASIOR, K. Income Poverty in the EU: Situation in 2007 and Trends (based on EU-SILC 20052008). 2011. str. 5-6 77 Tamtéž 73

20

2.1.5 Problémy příjmové hranice chudoby Porovnávání relativních úrovní chudoby mezi zeměmi nebere dostatečně v potaz rozdíly v životních standardech. Například člověk, který je relativně chudý v bohaté zemi, obvykle trpí menší materiální deprivací než někdo, kdo žije v zemi s nízkými životními standardy. V takových zemích může být chudoba více extrémní a je pravděpodobnější, že bude člověk postrádat základní potřeby a přežití může stát více úsilí, ale protože obecné životní standardy jsou v takových zemích nižší, může tam být i méně relativní chudoby, tzn. méně rozdílů mezi „chudými“ a životními standardy všech ostatních.78 To může vést k nedorozumění o rozsahu chudoby a k riziku podcenění závažnosti chudoby některých skupin, zvlášť v některých nových členských zemích Evropské Unie.79 Je tedy třeba vzít v úvahu různé ekonomické situace v rozdílných členských zemích. Evropská rada na svém střetnutí v Laekenu schválila v roce 2001 list odsouhlasených ukazatelů sociálního zahrnutí. Tam bylo zdůrazněno, že ukazatel počtu lidí v riziku chudoby by měl být vždy doprovázen hodnotou hranice chudoby, a tím říct, co to znamená v monetárních podmínkách (podle parity kupní síly v Eurech).80 Měření příjmů také nebere v potaz ostatní aspekty chudoby obsaženy v pojmu „deprivace“. Toto zahrnuje široký rozsah faktorů jako gramotnost, nedostatek dovedností, špatné zdraví nebo handicap, špatné obytné podmínky a nedostatek zdrojů k hledání práce, což může ovlivnit schopnost jedince dostat se z chudoby.81 Limitace relativní příjmové chudoby je i to, že výběr dělícího bodu je poměrně libovolný proces. Říká nám, jaká část lidí je chudá, ale nebere dostatečně v potaz faktory ovlivňující lidské situace jako např. jak moc jsou pod hranicí nebo dobu, po jakou dobu jsou chudí.82 S rapidním ekonomickým růstem a konstantní nerovností může absolutní chudoba dramaticky klesnout, když se životní standard každého člověka zlepší, ale relativní míry neukážou žádné změny (nebo se dokonce zhorší, pokud je růst nerovnoměrně rozmístěn). Naopak pokud obecné životní standardy poklesnou, relativní chudoba nemusí zaznamenat žádnou změnu nebo dokonce hlásit zlepšení (tento nesoulad by ale s velkou pravděpodobností byl jen dočasnou záležitostí, než se vnímání nepřizpůsobí nové situaci).83 Například v Irsku se relativní míry chudoby zvyšovaly, zatímco se zlepšovaly životní podmínky chudých. Tím pádem mnoho výzkumníků a politiků v Irsku věří, že spoléhat se výhradně na relativní hranice dává zavádějící dojem tím, že tvrdí, že nebyl udělán žádný pokrok ve snižování chudoby.84 Naopak na Novém Zélandu byla situace taková, že relativní měření ukazovalo snižování chudoby, i přes snižující se životní úrovně chudých.

78 79 80 81 82 83 84

EAPN. Poverty and Inequality in EU. 2009. str. 7 EAPN. Poverty: What is it? EAPN. Poverty and Inequality in EU. 2009. str. 7 BURNIAUX, J. M., FORE, D. et al. Income distribution and poverty in selected OECD counties. 1998. str. 80 EAPN. Poverty and Inequality in EU. 2009. str. 8 Rio Group. Compendium of best practices in poverty measurement. 2006. str. 74 The poverty site. Choices of low-income threshold

21

3 Absolutní ukazatele chudoby Tyto ukazatele chudoby se zakládají na definicích absolutní chudoby, jejíž nejzákladnější vysvětlení je neuspokojení základních potřeb. Tato kapitola nejprve popíše teoretické postupy tvorby absolutní hranice chudoby, a poté se blíže zaměří na tři konkrétní hranice. Těmi jsou oficiální hranice chudoby USA, která již byla dříve v práci několikrát zmiňována, stejně jako hranice extrémní chudoby, kterou nastavuje Světová banka. Posledním ukazatelem, který tato práce zmíní, je Multidimensional Poverty Index.

3.1 Absolutní hranice chudoby Absolutní hranice chudoby jsou, jak již bylo dříve zmíněno, na světě nejpoužívanějším typem ukazatelů chudoby, který využívá většina zemí, kromě některých zemí OECD a EU. Jsou preferovány v zemích, kde je nebezpečí hladu na denním pořádku.85 Nejpoužívanější metodou konstrukce této hranice je v rozvojových zemích metoda ceny základních potřeb (cost of basic needs method). Tuto metodu využívá mimo jiné i USA při konstrukci své oficiální hranice chudoby. 86 Dále se zmíníme i o metodě minimálních základních potřeb, která je využívaná například Spojenými národy v jejich Development Reports. 3.1.1 Metoda ceny základních potřeb Tato metoda byla prováděna již v roce 1936, kdy ji využíval Seebohm Rowntree v jeho studii chudoby v Yorku.87 Přístup metody cen základních potřeb má tři kroky při odhadování. Prvním je definování minimálních nutričních požadavků (tzv. energetického prahu) chudého člověka a určit koš zboží, který tyto potřeby může uspokojit. Kupní cena tohoto koše se nazývá potravinová hranice chudoby.88 Adekvátní výživa je jedna z nejzákladnějších lidských potřeb, a je tedy centrálním elementem v nastavování absolutních hranic chudoby. Potraviny jsou navíc jediná kategorie, která je běžná pro všechny praktiky států a organizací.89 Při získávání minimálních nutričních požadavků je většina zemí naváděna doporučenými denními příděly energie, které udávají World Health Organization (WHO) a Food Agriculture Organization (FAO). Ty WHO definuje jako „počet kalorií potřebný k udržení zdraví, růstu a vhodné úrovně fyzické aktivity“ (WHO, 1985). Některé země ale nastavují tyto standardy na základě odhadů národních expertů.90 85

United Nations Statistics Division. Handbook on poverty statistics: Concepts, methods and policy use. 2005. str. 33 86 Rio Group. Compendium of best practices in poverty measurement. 2006. str. 55 87 World Bank Institute: The Poverty Manual. 2005. str. 53 88 United Nations Statistics Division. Handbook on poverty statistics: Concepts, methods and policy use. 2005. str. 86 89 Rio Group. Compendium of best practices in poverty measurement. 2006. str. 54 90 World Health Organization. Energy and Protein Requirements. 1985. Citované z: United Nations Statistics Division. Handbook on poverty statistics: Concepts, methods and policy use. 2005. str. 87

22

Když jsou nutriční hranice získány, mohou statistikové najít spotřební koš, který tyto minimální potřeby uspokojí za nejmenší ceny. Tento koš se v praxi samozřejmě také liší (na základě globálního průzkumu UNSD o měření chudoby se počet položek v potravinovém koši rozpínal od 7 do 205, s mediánem 40 položek).91 Složení potravinového koše závisí na výběru referenční populace. Protože je cílem identifikovat a spočítat chudé, je mezinárodní kritérium vybrat skupinu domácností, která v průměru uspokojuje kalorické nároky s nejnižším příjmem. To vyžaduje spočítání spotřeby kalorií pro každou domácnost, a ohodnocení domácností podle velikosti jejich výdajů nebo příjmů.92 Mohou být používány i alternativní metody výběru referenční populace, ve kterých se například nebere v potaz spotřeba kalorií (a tedy se vezme jen nějaký určitý percentil rozdělení příjmů), nebo ve kterých je pozice skupiny určena předchozími měřeními chudoby.93 Potravinové složky spotřebovávané na hlavu touto referenční populací jsou zaznamenány v pořadí podle důležitosti, s ohledem na kvantitu, hodnotu, nebo v některých případech na častost nahlášení jejich spotřeby domácnostmi. Potravinový koš je poté seskládán z vrchních záznamů na tomto listu.94 Když se určí složení koše, musí být oceněn. Pokud průzkum, který byl použit k sestavení koše, obsahuje informace jak o množství, tak o výdajích, mohou být použity implikované ceny jednotek k ocenění každé položky v koši. Pokud tomu tak ale není, je třeba externí zdroj, jako například index spotřebitelských cen členěný podle produktů.95 Po ocenění tohoto potravinového koše získáme potravinovou hranici chudoby. Druhým krokem při nastavování hranice chudoby metodou ceny základních potřeb je definování nepotravinových potřeb chudého jedince, jejich ocenění, které může být provedeno přímo nebo nepřímo, a poté použití této ceny k upravení potravinové hranice chudoby nahoru, čímž získáme celkovou hranici chudoby.96 Přímá metoda je stejného rázu jako nastavování potravinové hranice. Nejprve jsou vybrány nezbytné věci (v Gambii je to nájem, oblečení, dřevo na podpal, přeprava, vzdělání a zdravotní náklady, v Albánii jsou navíc i tabák a zábava) a po určení tohoto seznamu je zboží oceněno a je vytvořena nepotravinová hranice. 97 Cenou této hranice se poté navýší potravinová hranice chudoby k získání celkové hranice chudoby. Tato metoda se v praxi nevyužívá často.98 Nepřímá metoda zkoumá data o spotřebě potravin a celkových výdajích. S pomocí potravinové hranice tato metoda hledá nepotravinové výdaje, které by byly typické pro domácnost, která je dle spotřeby potravin přesně na potravinové hranici chudoby. Její výhodou je to, že je jednodušší a může zahrnout větší rozsah nepotravinových potřeb. Může 91

World Health Organization. Energy and Protein Requirements. 1985. Citované z: United Nations Statistics Division. Handbook on poverty statistics: Concepts, methods and policy use. 2005. str. 91-92 92 Rio Group. Compendium of best practices in poverty measurement. 2006. str. 56 93 Tamtéž, str. 57 94 United Nations Statistics Division. Handbook on poverty statistics: Concepts, methods and policy use. 2005. str. 93 95 Rio Group. Compendium of best practices in poverty measurement. 2006. str. 58 96 United Nations Statistics Division. Handbook on poverty statistics: Concepts, methods and policy use. 2005. str. 86 97 Tamtéž, str. 39 98 Rio Group. Compendium of best practices in poverty measurement. 2006. str. 58

23

ale obsáhnout i alkohol, tabák, loterie a ostatní kategorie, které mohou být označeny za nevhodné k nastavování hranice chudoby, která má měřit základní potřeby.99 U nepřímé metody je celková hranice získána jako potravinová hranice chudoby krát inverze Engelova koeficientu. Ten se může vypočítat dvěma způsoby. Buďto jako poměr spotřeby potravin k celkovým výdajům, a poté provést statistickou regresi, která umožní odhady Engelova koeficientu pro domácnosti, jejichž výdaje za potraviny jsou na potravinové hranici chudoby, nebo vypočtením průměrného Engelova koeficientu pro domácnosti se spotřebou potravin okolo potravinové hranice chudoby (běžně nad a pod o 10 %).100 Při aktualizování cen v potravinovém koši se nejčastěji používá index spotřebitelských cen. Většinou to ale není takový, který by byl upraven ke spotřebnímu koši typičtějšímu pro chudé. To sice snižuje náklady pro statistiky, ale podkopává to věrohodnost těchto měření.101 3.1.2 Metoda minimálních základních potřeb Tento přístup byl používán v mnoha zemích jako náhrada, nebo jako doplněk k metodě cen základních potřeb. V tomto přístupu jsou vybrány, odhadnuty a monitorovány nemonetární ukazatele, reprezentující různé dimenze chudoby.102 Příklady tohoto přístupu mohou být nalezeny v Rozvojových cílech tisíciletí (Millenium Development Goals – MDG), které obsahují:103 -

Poměr podvyživených dětí k reprezentování podvýživy Zápis do škol, dokončení základní školy, a míra negramotnosti u mladistvých k reprezentování základního vzdělání Dětská úmrtnost pod pět let, mateřská úmrtnost a porody asistovány zkušeným zdravotníkem k reprezentování zdravotní péče Poměr dívek k chlapcům na základních a středních školách, poměr gramotných žen k mužům, procento ženských pozic v parlamentu, podíl žen zaměstnaných v sektoru jiném než v zemědělství k reprezentování rovnosti pohlaví

Příkladem indexu, který tuto metodu využívá, je Human Development Index (HDI), nebo v současnosti využívaný Multidimensional Povery Index (MPI), o kterém se tato práce bude dále zmiňovat, a ostatní indexy, které každoročně vydává Rozvojový program OSN pro každou zemi v rámci Human Development Report.

3.2 Hranice chudoby v USA Jak již bylo zmíněno dříve, USA je speciální pro svoji hranici chudoby, která je na rozdíl od většiny vyspělých zemí absolutní. Spojené státy mají dvě oficiální měřítka chudoby, a to námi známou hranici chudoby, a poté směrnici chudoby. Směrnice chudoby jsou však jen jakýmsi administrativním nástrojem k určování finančních schopností osob, zatímco hranice chudoby je používaná k definování a 99

United Nations Statistics Division. Handbook on poverty statistics: Concepts, methods and policy use. 2005. str. 40 100 Tamtéž, str. 40 101 Tamtéž, str. 42 102 Tamtéž, str. 117 103 Tamtéž, str. 18

24

kvantifikování chudoby v USA.104 Tato práce se tedy zaměří na americkou oficiální hranici chudoby. Hranici chudoby ve Spojených státech spravuje Census Bureau, která každý rok na podzim vydává veřejnou zprávu o úrovni chudoby v minulém roce, trendech v úrovni a složení chudých v čase. Tato zpráva o chudobě dává odhady toho, kolik je chudých, a také jak je chudoba rozdělena podle věku, rasy, etnika, regionu a typu rodiny.105 Jedinci v USA jsou chudí, pokud jejich roční peněžní příjem před zdaněním spadá pod danou částku v dolarech neboli hranici chudoby, kterou Census Bureau určuje užíváním federálního měřítka chudoby, které je přepočítáváno každý rok. 3.2.1 Historie absulutní hranice chudoby v USA Hranice chudoby v USA byla navržena v letech 1963 a 1964 Mollie Orshanskou, ekonomkou pracující pro Social Security Administration. Prvotní verzi popsala v roce 1963, ta však byla definována jen pro rodiny s dětmi. V roce 1965 zahrnula nepříbuzné jedince, rodiny bez dětí i rodiny s dětmi.106 Originální cíl Orshanské nebyl představit nové měřítko chudoby. Chtěla vynalézt měřítko k určování relativních rizik nízkého ekonomického stavu mezi různými demografickými skupinami rodin s dětmi. V roce 1964 byla ale oznámena Válka s chudobou (War on Poverty) a její hranice chudoby byly v květnu roku 1965 zavedeny jako oficiální definice chudoby pro statistiky a plánování.107 Orshanská užívala k nastavení hranice ekonomický potravinový plán, připravovaný Department of Agriculture. Ten byl popsaný jako množství potřebné k „dočasnému nebo nouzovému užívání, když je nízká hotovost“.108 Metoda Orshanské by se dala zařadit do metody cen základních potřeb. Nejprve zvolila potravinový plán, který musel být oceněn, poté bylo potřeba definovat prototypy pro velikost rodiny a její složení, rozhodnout, kolik příjmu povolit pro ostatní zboží jiné než potraviny, a dát do souvislosti peněžní potřeby rodin na farmě se srovnatelnými rodinami, které nežily na farmě.109 K započítání ceny nepotravinových složek použila průzkum Household Food Consumption Survey z roku 1955, který ukazoval, že pro rodiny o třech a více členech byla průměrná hodnota v dolarech, použita na všechny potraviny spotřebované v týdnu, zhruba jedna třetina celkových příjmů před zdaněním (toto je pro rodiny na všech úrovních příjmu, nejen na nízké úrovni), a tedy se určilo, že se oceněný potravinový plán vynásobí třemi k získání celkové hranice chudoby. Tato kalkulace byla vytvořena pro rodinu čtyř osob (dva dospělí a dvě děti),110 a pro rodiny jiných velikostí byly používány ekvivalenční stupnice.111

104

Institute for Research on Poverty. What are poverty thresholds and poverty guidelines? Tamtéž 106 FISHER, M.G. The Development of the Orshansky Poverty Thresholds and Their Subsequent History as the Official U.S. Poverty Measure. 1997 107 Tamtéž 108 BLANK, R. M. Why the United States Needs an Improved Measure of Poverty. 2008. str. 2 109 FISHER, M.G. The Development of the Orshansky Poverty Thresholds and Their Subsequent History as the Official U.S. Poverty Measure. 1997 110 JOHNSON, D. Progress toward improving the U.S. poverty measure: Developing the new Supplemental Poverty Measure. 2010. str. 2 111 BLANK, R. M. Why the United States Needs an Improved Measure of Poverty. 2008. str. 2 105

25

Nakonec měla 62 hranic chudoby (58 pro rodiny, které nežijí na farmě, a 4 pro nepříbuzné jedince) a dále bylo třeba vytvořit korespondující hranice pro rodiny na farmě (u těch totiž poznamenala, že kolem 40 % potravin konzumovaných farmářskými rodinami, si rodiny získaly z jejich vlastní zahrady nebo farmy). Nastavila tedy hranice pro rodiny na farmě jako 60 % korespondující hranice pro rodiny bez farmy. Nutno ještě poznamenat, že rozdělení na rodiny žijící na farmě a nežijící na farmě, není to stejné jako dělení na město a venkov, neboť zatímco hodně lidí žilo na venkově, jen málo jich vlastnilo farmu.112 Již po vydání této hranice se ale začaly množit obavy z toho, kdy a jak aktualizovat hranici kvůli stálému reálnému zvyšování životního standardu. Ceny se obecně také zvyšovaly (měřeny indexem spotřebitelských cen), a to rychleji než ceny potravin v potravinovém plánu, které byly používány k upravování hranic podle inflace. Podle indexu spotřebitelských cen se tedy hranice reálně snižovaly.113 V roce 1968 byla tedy hranice upravena k obecnému vyššímu životnímu standardu používáním dat z roku 1965, spíše než dat z Household Food Consumption Survey z roku 1955. Použili upravenou verzi ekonomického potravinového plánu na základě průzkumu z roku 1965 a přepočítali hranice. Jejich nový ekonomický plán byl o 8 % dražší než původní, a tak se i hranice chudoby o 8 % zvýšila. Při přepočítání chudoby se odhalilo o 2.8 milionu více chudých.114 Na základě těchto výsledků byly vymyšleny nové metody k aktualizování hranice. Ke každoročnímu aktualizování hranice byla zvolena roční změna v indexu spotřebitelských cen, čímž nahradila minulé metody aktualizace podle ceny ekonomického plánu na hlavu. Další změnou bylo, že hranice pro rodiny žijící na farmě byly zvýšeny na 85 % hodnoty hranice rodin, které nežijí na farmě, oproti původním 70 %.115 V lednu 1978 byla představena druhá verze indexu spotřebitelských cen, a to index pro všechny městské spotřebitele (CPI-U – Consumer Price Index for All Urban Consumers), k doplnění stávající verze, což byl index spotřebitelských cen pro městské osoby pobírající mzdu a úřední pracovníky (CPI-W - Consumer Price Index for Urban Wage Earners and Clerical Workers) a Census Bureau muselo určit, který index použít pro roční aktualizování hranic chudoby kvůli inflaci. Nakonec bylo vybráno CPI-U, které se již v roce 1980 používalo.116 V roce 1981 byly zavedeny další změny, které byly založeny na studii autorů, kterými byli Carol Fendler a Mollie Orshanská. Tyto změny byly: 1. Zrušení rozdělování hlavy rodiny podle pohlaví (dříve byly odlišné soubory pro „rodiny s ženskou hlavou, bez manžela“ a „všechny ostatní rodiny“, což bylo zrušeno). 2. Zrušení rozdělování na rodiny na farmě a na ty, které farmu nemají. Aplikovaly se tedy hranice nastavené pro rodiny nevlastnící farmu na všechny rodiny. 3. Rozšíření matice chudoby na rodiny až 9 a více osob, místo 7 a více.

112

FISHER, M.G. The Development of the Orshansky Poverty Thresholds and Their Subsequent History as the Official U.S. Poverty Measure. 1997 113 Tamtéž 114 Tamtéž 115 Tamtéž 116 Tamtéž

26

Od těchto změn již neproběhly žádné revize, a tedy se v současnosti používá metoda aktualizovaná v roce 1981.117 3.2.2 Metodologie získávání hranice Každá osoba nebo rodina má přiřazenu jednu ze 48 možných hranic chudoby. Tyto hranice se liší podle velikosti rodiny a věku členů rodiny.118 Na začátku se musí určit potravinový plán a jeho ocenění. Zde se používá ekonomický plán Department of Agriculture z roku 1965. Potravinové plány ale obsahují odhady cen pro jednotlivce v devatenácti věkových skupinách podle pohlaví, je tedy třeba definovat prototypy velikosti a složení rodiny, pro které jsou poté počítány ceny potravin.119 Census Bureau používá soubor prahů peněžního příjmu, které se liší podle velikosti a složení rodiny k určení, kdo žije v chudobě. Ty se neodlišují geograficky, a tedy pro každý stát je hranice chudoby stejně nastavená.120 Oficiální data o chudobě pochází z průzkumů Current Population Survey a Annual Social and Economic Supplement.121 Tyto průzkumy se ptají na detailní otázky a třídí příjem do více než padesáti zdrojů. Peněžní příjem rodin, který se v průzkumech zjišťuje, a podle kterého se určí, zda je rodina chudá nebo ne, zahrnuje: výdělky, podporu v nezaměstnanosti, kompenzace pracovníka, sociální bezpečnost, doplňkové zabezpečení příjmů, veřejnou podporu, platby veteránům, přeživší výhody, invalidní výhody, důchod nebo penzijní příjem, úrok, dividendy, nájemné, licenční poplatky a majetky a úvěry, podporu vzdělávání, alimenty a podporu na dítě. Tyto složky příjmu průzkumy zjišťují z předešlého kalendářního roku.122 Do tohoto příjmu se nepočítají nepeněžní výhody (jako stravenky, programy zdravotnictví jako Medicaid a podpory domácností) a zisky nebo ztráty z kapitálu. Příjem se bere před zdaněním, a pokud člověk žije s rodinou, sčítá se příjem všech členů rodiny (nepočítají se však nepříbuzní, jako například spolubydlící).123 Stav chudoby nemůže být určen pro:124 o Nepříbuzné jedince věku 15 a méně (jako například dítě v pěstounské rodině), neboť otázky o příjmu jsou tázány jen osobám nad 15 let, a tedy pokud někdo věku 15 a méně nežije s členem domácnosti, nevíme jeho příjem, a tedy nelze určit, zda je chudý). o Osoby v institučních skupinových ubikacích (například vězení a ošetřovatelské domy). o Osoby na vysokoškolských kolejích. o Osoby ve vojenských kasárnách. o Osoby v životních situacích bez obvyklých přístřešků, a lidé bez přístřešku. 117

FISHER, M.G. The Development of the Orshansky Poverty Thresholds and Their Subsequent History as the Official U.S. Poverty Measure. 1997 118 Census Bureau. How the Census Bureau Measures Poverty 119 ORSHANSKY, M. Counting the Poor: Antoher Look at the Poverty Porfile. 1965. str. 6 120 Census Bureau. How the Census Bureau Measures Poverty 121 Tamtéž 122 DENAVAS-WALT, C., PROCTOR, B.D. a SMITH, J. C. Income, Poverty, and Health Insurance Coverage in the United States: 2012. 2013. str. 31 123 Census Bureau. How the Census Bureau Measures Poverty 124 Tamtéž

27

3.2.3 Kritiky oficiální hranice chudoby v USA Základní kritiky oficiální hranice zahrnují především to, že hranice není upravena na změny životního standardu v čase. 125 Metodologie z roku 1963, založená na datech 1955 a jen aktualizovaná podle indexu spotřebitelských cen byla sice v roce 1963 vhodná, ale v 21. století není vhodné používat statistiky staré 50 let. Rebecca M. Blank (2008) tvrdí, že i multiplikátor by byl v současnosti vyšší než stále používané 3krát potravinová hranice chudoby, neboť potraviny mají dnes mnohem menší podíl na rodinných rozpočtech, než měly v roce 1955.126 Dalším tématem, kterým se kritiky zabývají, jsou složky příjmu, které jsou a nejsou započítávány. Vylučuje důležité složky, ovlivňující příjem, jako například daně, pracovní výdaje a zdravotní výdaje z vlastní kapsy, a také nezahrnuje zdroje jako nepeněžní výhody.127 Započítávat jen peněžní příjmy bylo v roce 1963 pochopitelné, neboť jen málo rodin s nízkými příjmy platilo vládní daně a navíc nepeněžní programy (jako například stravenky), také skoro neexistovaly, a tedy peněžní příjmy a disponibilní příjmy byly v rodinách s nízkým příjmem téměř to stejné. V dnešní době už ale toto neplatí a existuje velká shoda na tom, že měřítko zdrojů by mělo odrážet disponibilní příjem rodiny – tedy příjem, který je rodině dostupný k nakupování potřebností, jako bydlení a potraviny, po odečtení daní a ostatních povinných výdajů.128 Navíc nejsou započítány například programy veřejné pomoci, které zajišťují výhody rodinám s nízkým příjmem. Jsou to například stravenky nebo dotace na nájemné, kde ani jedno není příjemci poskytováno v penězích. 129 Mezi těmito složkami, které peněžní příjem nebere v potaz, jsou i vládní programy proti chudobě. Vláda například v roce 2002 utratila 522 miliard dolarů na programech pomoci lidem s nízkým příjmem, ale 418 z toho nebylo považováno za peněžní příjem a tedy se nezapočítávalo do měřítek chudoby. 130 Poslední velkou kritikou je striktní definice rodiny, jako osob pokrevně příbuzných nebo spojených sňatkem, což neodráží podstatu mnoha domácností, kde se často mohou vyskytovat spolubydlící, partneři v nemanželském stavu s dětmi z minulých vztahů, a pěstounské rodiny.131 3.2.4 Supplemental Poverty Measure132 V roce 1992 National Academy of Sciences (NAS) nalezla některé nevýhody oficiálního měřítka chudoby. To dalo podnět k začátkům tvoření alternativního měřítka chudoby v USA.133 Supplemental Poverty Measure (SPM) je široce založena na doporučeních právě National Academy of Sciences, které vydala ve své zprávě z roku 1995 s názvem Measuring Poverty. V roce 2010 představila Census Bureau metodu Supplemental Poverty Measure, která nabízí alternativní pohled na chudobu ve Spojených Státech a lépe odráží život v

125 126 127 128 129 130 131 132 133

Institute for Research on Poverty: How is poverty measured inthe BLANK, R. M. Why the United States Needs an Improved Measure Institute for Research on Poverty: How is poverty measured inthe BLANK, R. M. Why the United States Needs an Improved Measure Tamtéž HEDERMAN, R. S. Poor poverty yardsticks. 2006 Institute for Research on Poverty: How is poverty measured inthe Název by mohl být přeložen jako doplňkové měřítko chudoby Institute for Research on Poverty: How is poverty measured inthe

28

United States? of Poverty. 2008. str. 2 United States? of Poverty. 2008. str. 2 United States? United States?

21. století, neboť zahrnuje současné sociální a ekonomické reality i politiku vlády. 134 Poprvé byla SPM vydána na podzim roku 2011.135 Tato metoda byla vytvořena skupinou Interagency Technical Working Group. Nenahrazuje oficiální měřítko chudoby, ale jen „rozšiřuje informace, které poskytuje oficiální měřítko chudoby tím, že zahrnuje mnoho vládních programů určených k asistování rodinám s nízkým příjmem a jedincům, kteří nejsou zahrnuti v současném měřítku chudoby.“136 Slouží tedy jen jako dodatečný ukazatel ekonomického blahobytu a vytváří více komplexní statistický obrázek zahrnující ve svých odhadech rodinných zdrojů další složky jako platbu daní a pracovní výdaje.137 Pro nastavení prahu chudoby používá více obsažný základ než oficiální měřítko a také používá rozšířené definice zdrojů. Ty obsahují i nepeněžní výhody (jako například stravenky) a odečítá například zdravotní výdaje placené z vlastní kapsy.138 Je navržena tak, aby dodávala informace o agregátních úrovních ekonomických potřeb na národní úrovni i na úrovni států.139 Data toto měřítko získává z Consumer Expenditure Survey, ve kterém se sbírají i data o výdajích na základní potřeby (potraviny, bydlení, oblečení a služby), a ty jsou upraveny ke geografickým rozdílům v ceně bydlení.140 Tabulka 3 ukazuje, čím se liší SPM od oficiální hranice chudoby USA.141

134

Institute for Research on Poverty: How is poverty measured inthe United States? Observations from the Interagency Technical Working Group on Developing a Supplemental Poverty Measure. 2010. str. 1 136 Institute for Research on Poverty. What are poverty thresholds and poverty guidelines? 137 DENAVAS-WALT, C., PROCTOR, B.D. a SMITH, J. C. Income, Poverty, and Health Insurance Coverage in the United States: 2012. 2013. str. 2 138 Institute for Research on Poverty. What are poverty thresholds and poverty guidelines? 139 Observations from the Interagency Technical Working Group on Developing a Supplemental Poverty Measure. 2010. str. 2 140 DENAVAS-WALT, C., PROCTOR, B.D. a SMITH, J. C. Income, Poverty, and Health Insurance Coverage in the United States: 2012. 2013. str. 2 141 JOHNSON, D. Progress toward improving the U.S. poverty measure: Developing the new Supplemental Poverty Measure. 2010. str. 2 135

29

Tabulka 3: Rozdíly mezi oficiální hranicí chudoby a SPM Oficiální měřítko chudoby Rodiny a nepříbuzní jedinci

Supplemental Poverty Measure Rodiny, zahrnující Jednotky měření každé nevlastní dítě žijící s nimi (například pěstounská rodina) a všichni spolubydlící a jejich děti s nimi bydlící Třikrát cena minimální Průměrné výdaje na Hranice chudoby potravinové stravy v roce potraviny, oblečení, 1963 přístřešek a energii (FCSU) ze spotřebních jednotek se dvěma dětmi v rozsahu 30. a 36. percentilu vynásobené 1.2 Geografické úpravy Upravování hranice Liší se velikostí rodiny, složení a věku hlavy pro rozdíly v cenách rodiny ubytování a tří parametrová ekvivalenční stupnice pro velikost rodiny a její složení CPI: všechny složky Pětileté plovoucí Aktualizování prahu průměry výdajů na FCSU Hrubý příjem před Suma peněžního Měřítka zdrojů zdaněním ze všech příjmu plus nepeněžní zdrojů výhody, které může rodina použít k uspokojení FCSU potřeb, minus daně, pracovní výdaje, zdravotní výdaje z vlastní kapsy a podpora na dítě placena jiné domácnosti Pramen: Institute for Research on Poverty. What are poverty thresholds and poverty guidelines?, Dostupné na Internetu: http://www.irp.wisc.edu/faqs/faq1.htm

30

3.3 Hranice extrémní chudoby Hranice extrémní chudoby je mezinárodní hranice, která je nastavována Světovou bankou primárně pro určování rozsahu chudoby ve světě. Cílem těchto hranic je mezinárodní monitorování chudoby a měření pokroku globálních cílů Světové banky, Spojených národů a dalších programů rozvoje, které mají za cíl snížení globální chudoby.142 Takové cíle můžeme vidět například v prvním Rozvojovém cíli tisíciletí z roku 1990, který měl za cíl snížit počet lidí žijících v extrémní chudobě o polovinu mezi roky 1990 a 2015.143 Tohoto cíle bylo dosaženo již v roce 2010. Z extrémní chudoby byla vysvobozena více než jedna miliarda lidí.144 Pokrok ve snižování extrémní chudoby je vidět na obrázku.

Obr. 3: Počet osob (v milionech), žijících na méně než 1.25 dolaru denně

Pramen: The Millennium Development Goals Report 2015, Dostupné z: http://www.undp.org/content/undp/en/home/mdgoverview/mdg_goals/mdg1.html

Po splnění tohoto cíle přijaly Spojené národy ve svých Cílech udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals) další cíl, a to: „Do roku 2030 vyhladit extrémní chudobu, definovanou jako život na méně než 1.25 dolaru denně, pro všechny osoby na světě.“ 145 Definice chudoby pomocí hranice 1.25 dolaru denně na osobu je právě hranice chudoby, kterou definuje Světová banka.

142

THE WORLD BANK. FAQs: Global Poverty Line. 2015 FERREIRA, F. H. G., CHEN, S., DABALEN, A. et al. A Global Count of the Extreme Poor in 2012: Data Issues, Methodology and Initial Results. 2015. str. 2 144 United Nations. Millenium Development Goals and Beyond 2015 145 Sustainable Development Knowledge Platform. Sustainable Development Goals 143

31

I Světová banka svoje hranice využívá k monitorování svých cílů. V roce 2013 přijala za cíl „snížení procenta osob žijících na méně než 1.25 dolaru denně na ne více než 3 % globálně do roku 2030.“146 Předběžný plán je snížit extrémní chudobu na 9 % do 2020.147 Můžeme tedy vidět, že tyto plány používají hranici 1.25 dolaru ve svých definicích. Tato hranice byla v roku vydání těchto cílů aktuální. Avšak Světová banka ji pravidelně aktualizuje, v roce 2016 má hodnotu 1.90 dolaru denně na osobu. 3.3.1 Historie hranice extrémní chudoby Světová banka se snaží určit rozsah extrémní chudoby již od roku 1979, a více systematicky od roku 1990, kdy navrhla skupina nezávislých výzkumníků se Světovou bankou měřit chudé světa používáním standardů nejchudších zemí světa. Idea byla měřit příjmovou chudobu s respektem k poptávkovému grafu, který zaprvé odráží standard absolutní chudoby v nejchudších zemích světa, a zadruhé koresponduje ke stejné reálné úrovni blahobytu ve všech zemích. První požadavek vedl výzkumníky k ukotvení mezinárodní hranice chudoby na úroveň národních hranic chudoby velmi chudých rozvojových zemí, druhý požadavek je vedl k tomu použít směnné kurzy podle parity kupní síly (spíše než nominální), ke konvertování hranice na americké dolary, a také na místní měny každé z rozvojových zemí.148 Zkoumali tedy národní hranice chudoby 33 nejchudších států světa a ty převedli do běžné měny užitím směnného kurzu dle parity kupní síly149 z roku 1985. Po převedení na běžnou měnu inspekce ukázala, že 6 zemí (Bangladéš, Indonésie, Keňa, Maroko, Nepál a Tanzanie) 150 mělo hranice blízko 31 dolarům měsíčně, a tedy vznikla hranice 1.02 dolaru denně, kterou poté Světová banka zaokrouhlila na dolar denně. 151 Tu poprvé představili Ravallion, Datt a van de Walle152 ve World Development Report 1990.153 Tuto hranici Světová banka v roce 2001 aktualizovala. V tomto roce se Chen a Ravallion154 spoléhali na stejných 33 národních hranic chudoby, které používali k nastavení „dolaru denně“, ale s tím rozdílem, že použili data o paritě kupní síly z roku 1993 a místo inspekce hranic použili medián deseti nejnižších hranic chudoby mezi dostupnými 33 v databázi. Hodnota této hranice byla $32.74 měsíčně, tedy $1.08 denně v paritě kupní síly roku 1993.155 Poté, co byly v roce 2009 nasbírány nové porovnatelné ceny pomocí parity kupní síly roku 2005, byla hranice chudoby revidována na základě rozšířené databáze národních hranic chudoby 74 zemí. Pomocí dat o výdajích na hlavu v paritě kupní síly roku 2005 vybrali

146

THE WORLD BANK. The World Bank Group goals: End extreme poverty and promote shared prosperity. str. 7 THE WORLD BANK. Global Monitoring Report 2015/2016. 2015. str. 29 148 FERREIRA, F. The international poverty line has just been raised to $1.90 a day, but global poverty is basically unchanged. How is that even possible?. 2015 149 Směnné kurzy podle parity kupní síly jsou konstruovány k zajištění, že stejný počet zboží a služeb je ohodnocen stejně mezi zeměmi 150 FERREIRA, F. H. G., CHEN, S., DABALEN, A. et al. A Global Count of the Extreme Poor in 2012: Data Issues, Methodology and Initial Results. 2015. str. 6 151 SILLERS, J., ECONOMIST, el al., Is $1.82 the New $1.25? Choosing the Next International Extreme Poverty Line. 2015. str. 2 152 FERREIRA, F. H. G., CHEN, S., DABALEN, A. et al. A Global Count of the Extreme Poor in 2012: Data Issues, Methodology and Initial Results. 2015. str. 3 153 FERREIRA, F. The international poverty line has just been raised to $1.90 a day, but global poverty is basically unchanged. How is that even possible?. 2015 154 FERREIRA, F. H. G., CHEN, S., DABALEN, A. et al. A Global Count of the Extreme Poor in 2012: Data Issues, Methodology and Initial Results. 2015. str. 3 155 SILLERS, J., ECONOMIST, et al., Is $1.82 the New $1.25? Choosing the Next International Extreme Poverty Line. 2015. str. 2 147

32

Ravallion, Chen a Sangraula156 15 nejchudších zemí světa, na rozdíl od minulých metod, kde využívali země s nejnižšími národními hranicemi chudoby. Novou mezinárodní hranicí extrémní chudoby byl poté průměr hranic chudoby patnácti nejchudších zemí, a to těch s měsíčními výdaji na hlavu 60 dolarů nebo méně v paritě kupní síly roku 2005. Těmi byly Čad, Etiopie, Gambie, Ghana, Guinea-Bissau, Malawi, Mali, Mozambik, Nepál, Niger, Rwanda, Sierra Leona, Tádžikistán, Tanzanie a Uganda.157 Průměrná hranice těchto zemí byla 1.25 dolaru na den na jedince (v paritě kupní síly), a toto se stalo aktualizovanou hranicí chudoby.158 Tato nová hranice výrazně zvýšila počet chudých ve světě.159 Zatím poslední aktualizace hranice proběhla v roce 2014, kdy byla zveřejněna data o paritě kupní síly roku 2011. V tomto roce už ale byly nadefinovány na základě hranice 1.25 dolaru denně cíle ke snížení chudoby, a musela se tedy udělat jistá opatření k tomu, aby se vyhnulo posouvání těchto cílů. Musely být tedy následovány tři základní principy: 1. Používat nejpřesnější a nejnovější soubory cen, dostupných k porovnání reálných životních standardů mezi zeměmi. 2. Minimalizovat změny k cílům: zachovat definici hranice nezměněnou, a její novou hodnotu co nejblíže hranici 1.25 dolaru v reálných podmínkách. 3. Při definování „reálných podmínek“ jsou úrovně cen, které jsou nejdůležitější ty, které zažívají nejchudší lidé světa. Tyto principy vedly k jednoduchému rozhodnutí jak aktualizovat: 1. Hranice 1.25 dolaru denně byla původně definovaná jako průměr národních hranic chudoby velmi chudých zemí. Vzaly se tedy ty stejné hranice vyjádřené v místní měně v cenách roku 2005, a byly přepočítány na rok 2011 použitím indexu spotřebitelských cen každé země. 2. Poté, co se hranice převedly na ceny roku 2011, se americké dolary transformovaly podle parity kupní síly roku 2011 a provedl se jejich průměr stejným způsobem, jako v předchozí aktualizaci.160 Pomocí těchto výpočtů poté vznikla nová hranice 1.90 dolarů v cenách podle parity kupní síly roku 2011.161 Vyšší hodnota hranice v dolarech odráží fakt, že nová data o paritě kupní síly ukazují relativně nižší kupní sílu v této měně vzhledem k nejchudším zemím.162 3.3.2 Zdroje dat Světová banka získává data o paritě kupní síly od International Comparison Program (ICP), který sbírá data o cenách, potřebná k určení směnných kurzů podle parity kupní síly.163 Parita kupní síly se namísto tržních směnných kurzů používá kvůli například neobchodovatelnému zboží, které je v chudších zemích typicky levnější v tržních směnných kurzech, a tedy tyto 156

FERREIRA, F. H. G., CHEN, S., DABALEN, A. et al. A Global Count of the Extreme Poor in 2012: Data Issues, Methodology and Initial Results. 2015. str. 3 157 SILLERS, J., ECONOMIST, el al., Is $1.82 the New $1.25? Choosing the Next International Extreme Poverty Line. 2015. str. 3 158 THE WORLD BANK. FAQs: Global Poverty Line. 2015 159 SILLERS, J., ECONOMIST, el al., Is $1.82 the New $1.25? Choosing the Next International Extreme Poverty Line. 2015. str. 3 160 FERREIRA, F. The international poverty line has just been raised to $1.90 a day, but global poverty is basically unchanged. How is that even possible?. 2015 161 THE WORLD BANK. FAQs: Global Poverty Line. 2015 162 FERREIRA, F. H. G., CHEN, S., DABALEN, A. et al. A Global Count of the Extreme Poor in 2012: Data Issues, Methodology and Initial Results. 2015 163 RAVALLION, M., World Bank’s $1.25/day poverty measure- countering the latest criticisms. 2010

33

kurzy podceňují reálné životní standardy v chudých zemích. Směnné kurzy podle parity kupní síly zaručí, že dolar má stejnou kupní sílu ve všech zemích.164 Ve středu měření globální chudoby Světové banky je rozdělení příjmu a spotřeby, primárně získaných z dat národních průzkumů domácností. Tato data o rozdělení blahobytu získává PovcalNet165 z průzkumů prováděných Národními statistickými úřady jako součást národních snah monitorovat chudobu a ostatní aspekty národního blahobytu. To nám říká, že nejsou navrženy za cílem mezinárodního porovnávání a globálního monitorování, ale jsou navrženy ke specifickým potřebám a zájmům každé jednotlivé země.166 3.3.3 Problémy extrémní hranice chudoby Jedním z hlavních problémů je sporná porovnatelnost dat. Například všechny země v PovcalNet databázi měří blahobyt na úrovni domácností, a tak se musí určit, jak převádět domácnosti na měřítko na úrovni jednotlivců. To může být problém, neboť některá země může převádět pomocí ekvivalenční stupnice na hlavu, některá pomocí ekvivalence dospělých, a to způsobí problémy s porovnatelností. PovcalNet má všechna data na hlavu, a tedy nebere v potaz ekvivalenční stupnice.167 Další důležitý problém jsou smíchaná data o příjmu a spotřebě v PovcalNet datech. Příjem a spotřeba nejsou porovnatelná měřítka blahobytu, příjem většinou udává soubor možností, zatímco spotřeba udává provedené výstupy. Tyto rozdíly můžeme vidět i v tom, že nulový příjem je přijatelný, zatímco nulová spotřeba není (někdo s nulovou spotřebou nemůže existovat).168 Kdykoliv je to možné, používá tedy Světová banka data o spotřebě a jen pokud ta nejsou dostupná, použije data o příjmu.169 Ve své nové zprávě diskutuje Martin Ravallion (2015) některé současné problémy, které jsou specifické pro monitorování globální chudoby. První se vztahuje k jednomu z hlavních zdrojů nespokojenosti s převládajícími měřítky chudoby, které používají konstantní reálnou hranici, že neberou v potaz obavy lidí všude na světě z relativní deprivace, ostudy a sociálního vyloučení – toto může být shrnuto jako sociální efekty na blahobyt. Problémem ale je, že nevíme, zda vyšší hranice chudoby v bohatších zemích odráží rozdíly v příjmech potřebných k obstarání stejné úrovně blahobytu, nebo jestli místo toho odráží vyšší standardy blahobytu v bohatších zemích. Jeho studie tedy říká, že jsou potřeba dvě hranice – na nižší úrovni s fixovanou kupní silou mezi zeměmi (tzn. tu, která se používá) a druhou, vyšší, danou hranicí chudoby, kterou bychom předpokládali na základě úrovně průměrného příjmu země podle toho, jak se liší mezi zeměmi národní hranice chudoby. Někde mezi nimi by potom ležela absolutní hranice konzistentní v blahobytu.170 Studie také přezkoumává obavy o současných směnných kurzech podle parity kupní síly od ICP. Tyto debaty ale byly způsobeny zčásti špatným porozuměním metodologických změn, a zčásti nedostatkem otevřenosti ICP, hlavně co se týče přístupu k primárním datům.171 164

FERREIRA, F. H. G., CHEN, S., DABALEN, A. et al. A Global Count of the Extreme Poor in 2012: Data Issues, Methodology and Initial Results. 2015. str. 18 165 Dostupné na: iresearch.worldbank.org/povcalnet 166 FERREIRA, F. H. G., CHEN, S., DABALEN, A. et al. A Global Count of the Extreme Poor in 2012: Data Issues, Methodology and Initial Results. 2015. str. 11 167 Tamtéž, str. 11 168 Tamtéž, str. 12 169 United Nations, Proportion of Population below 1$ a day. str. 8-9 170 RAVALLION, M., We Need Better Global Poverty Measures. 2015 171 Tamtéž

34

Existuje mnoho nepeněžních ukazatelů (vzdělání, zdraví, hygiena, voda, elektřina atd.), které jsou velmi důležité k porozumění mnoho dimenzím chudoby, které lidé zažívají a jsou také důležité ke zlepšování života nejchudších. Globální hranice chudoby nebere v současné době tyto ostatní dimenze chudoby v potaz, ale nedávno založená Commission on Global Poverty právě zhodnocuje, jak se měří chudoba a jak jí rozumíme, a jak to do budoucna zlepšit. Jejich doporučení jsou očekávána v dubnu 2016 a v tomto měsíci Světová banka očekává, že po obdržení doporučení svoji hranici opět zhodnotí.172

3.4 Multidimensional Poverty Index (MPI) Přestože je příjem důležitý, má limitace, které volají po přímějších měřítkách. 173 Na své 20. výročí se Rozvojový program OSN rozhodl představit nové mezinárodní měřítko chudoby, a to Multidimensional Poverty Index (MPI), které přímo měří kombinaci deprivací, které domácnost nebo jedinec zažívá. 174 Posuzuje povahu a intenzitu chudoby na úrovni jedince s tím, že chudí lidé jsou ti, kteří jsou násobně deprivovaní, a rozsáhlost jejich chudoby se měří podle rozsahu jejich deprivací. Je to první mezinárodní měřítko tohoto typu a komplementuje příjmové chudobě. Může být používáno jako analytický nástroj k identifikování nejzranitelnějších jedinců, ukázat aspekty, ve kterých jsou deprivovaní a pomáhají odhalovat spojitosti mezi deprivacemi (to umožňuje lepší cílení politik).175 MPI je index akutní vícedimenzionální chudoby. I když je poměrně omezen dostupnými daty, odhaluje jiný vzorec chudoby než příjmová chudoba, neboť se dívá na chudobu zpříma. Má tři dimenze: zdraví, vzdělání a životní standard. Ty jsou měřeny pomocí 10 ukazatelů, každá dimenze je rovnoměrně vážená a každý ukazatel v dimenzi je rovnoměrně vážený. Domácnost je považovaná za vícedimenzionálně chudou, pokud je deprivovaná v nějaké kombinaci ukazatelů tak, že jejich vážená suma přesáhne 30 % všech deprivací. Deprivace ve více než pětině a méně než třetině je označována jako žijící blízko vícedimenzionální chudobě a deprivace ve více než polovině ukazatelů je považována za extrémní vícedimenzionální chudobu. Kritéria jsou tato:176 1. Vzdělání (každý ukazatel má váhu 1/6) o Roky studia: deprivace, pokud žádný člen domácnosti neabsolvoval šest let ve škole. o Dětský zápis: deprivace, pokud nějaké dítě ve školním věku nechodí do školy (1. - 8. třída), s tím, že povoluje dítěti jeden rok zpoždění k nástupu do školy. 2. Zdraví (každý ukazatel má váhu 1/6) o Dětská úmrtnost: deprivace, pokud nějaké dítě v rodině zemřelo během pěti let před průzkumem. o Výživa: deprivace, pokud je v domácnosti zakrnělé dítě (v původní verzi bylo podvyživené, ale u zakrnělého dítěte je většinou poškození nezvratné). 3. Životní úroveň (každý ukazatel má váhu 1/18) o Elektřina: deprivace, pokud nemá domácnost žádnou elektřinu. o Pitná voda: deprivace, pokud nemá domácnost přístup k čisté pitné vodě, nebo pokud je čistá pitná voda více než 30 minut cesty od domu.

172

THE WORLD BANK. FAQs: Global Poverty Line. 2015 OPHI. Background to the MPI 174 Tamtéž 175 ALKIRE, S., SANTOS, M. E. Multidimensional Poverty Index. 2010. str. 1 176 UNDP. Frequently Asked Questions - Multidimensional Poverty Index (MPI), tento seznam je aktualizován z roků 2012 a 2013 173

35

o Čistota: deprivace, pokud nemají moderní toaletu, nebo pokud je toaleta sdílená. o Podlaha: deprivace, pokud má domácnost hliněnou, písečnou nebo slaměnou podlahu. o Vařící palivo: deprivace, pokud vaří s dřevem, uhlím nebo trusem. o Majetek: deprivace, pokud domácnost nevlastní více než jedno z: rádio, TV, telefon, kolo, motocykl, orná půda a hospodářská zvířata a nevlastní auto nebo traktor. Pro výběr těchto dimenzí existuje několik argumentů:177 1. Mít pouze tři dimenze zjednodušuje porovnávání s příjmovými měřítky chudoby. 2. Tyto tři dimenze jsou obecně uznávány, zatímco u přidání práce nebo fyzické bezpečnosti do měření by mohlo vznést nějaké negativní ohlasy. 3. Analýza těchto dimenzí je jednodušší, neboť k ní existuje literatura. 4. Zatímco některá data jsou nedostatečná, platnost, síly a limitace různých ukazatelů jsou dobře zdokumentovány, zatímco takové dokumentace v některých jiných dimenzích nejsou vyvinuty. 5. Lidský rozvoj oceňuje jak vnitřní tak instrumentální hodnotu těchto dimenzí – jsou zdůrazněny i u přístupů lidského kapitálu, které chtějí ujasnit, jak je jaká dimenze užitečná k růstu příjmu. MPI používá data především ze tří průzkumů domácností: IFC Macro Demographic and Health Survey, Multiple Indicators Cluster Survey od UNICEF a World Health Survey. Ideálně by byla jednotka analýzy jedinec, což by umožňovalo porovnávání mezi pohlavím a věkovými skupinami, a k dokumentaci vnitřních nerovností v domácnosti, ale nelze to použít, protože ve zkoumaných 100+ zemích nejsou data k tomu potřebná dostupná.178 Je produktem dvou čísel: počet jedinců H (procento chudých lidí) a průměrná intenzita deprivace I (odráží poměr dimenzí, ve kterých jsou domácnosti v průměru deprivované). Formálně je H= , kde q je počet lidí, kteří jsou vícedimenzionálně chudí a n je celková populace. Druhá složka, intenzita chudoby A=

kde ci(k) je cenzurovaná deprivace

jednotlivce a q je počet vícedimenzionálně chudých. MPI se poté získá jako A x H.179 V prvním měření v roce 2010 OPHI analyzovala data ze 104 zemí s populací dohromady asi 5.2 miliard (78 % celkové světové populace) používáním MPI. Dle tohoto průzkumu kolem 1.7 miliardy lidí ve zkoumaných zemích žilo ve vícedimenzionální chudobě (cca 1/3 světové populace), což je vyšší číslo, než jaké získávala Světová Banka hranicí 1.25 dolarů (což bylo méně než 1.3 miliardy).180 I některé země používají při měření chudoby vícedimenzionální měřítka, navržena podle jejich politického, kulturního a environmentálního kontextu. Tyto metody doplňují příjmová měřítka. Země, které mají národní MPI jsou například Mexiko, Kolumbie, Filipíny, Bhútán a Chile.181 I MPI má však některé nedostatky, které jsou spojeny hlavně s omezeností dostupných dat. 177

ALKIRE, S., SANTOS, M. E. Acute Multidimensional Poverty: A New Index for Developing Countries. 2010. str.

12 178

Tamtéž, str. 13 ALKIRE, S., ROCHE, J. M., et al. Multidimensional Poverty Index 2011: Brief Methodological Note. 2011. str. 5 180 ALKIRE, S., SANTOS, M. E. Multidimensional Poverty Index. 2010. str. 1 a 4 181 OPHI. Multidimensional Poverty Index 2015+. str. 1 179

36

Zaprvé ukazatele zahrnují jak výstupy (například roky vzdělání), tak vstupy (palivo na vaření). Zadruhé jsou data o zdraví relativně slabá a přehlíží deprivace některých skupin, hlavně ve výživě. Neodráží ani nerovnost uvnitř domácnosti, ani nerovnost mezi chudými. Posledním nedostatkem je, že data (pro rok 2015) se sbírala z dostupných dat, která pokrývala roky mezi 2005 a 2014, což limituje porovnávání mezi zeměmi.182

182

UNDP. Frequently Asked Questions - Multidimensional Poverty Index (MPI)

37

4

Grafické znázornění nedostatků některých ukazatelů

V této kapitole se zaměříme na dva ukazatele, a to příjmovou hranici chudoby a oficiální hranici chudoby USA. Na několika grafech budou znázorněny některé jejich problémy, které byly popsány dříve v práci. Veškerá data jsou zpracována v programu gretl183.

4.1 Příjmová hranice chudoby – Irsko Dříve bylo v práci zmíněno, že relativní ukazatele chudoby nemusí vždy fungovat, když se zvyšují příjmy a životní podmínky celé populace. Za příklad bylo uvedeno Irsko, kde se zvyšovaly životní podmínky celé populace, ale relativní chudoba se stále držela poměrně konstantní, přestože absolutně se lidé z chudoby dostat mohli. Problémem bylo, že se zlepšováním životních podmínek a příjmu se zvyšoval i mediánový příjem, a tedy se zvyšovala hranice chudoby.184 Na Obr. 4 je vidět mediánový příjem v Irsku v letech 1995-2010. V letech 1995-2008 můžeme pozorovat přesně, co bylo popsáno výše. V roce 2002 bohužel nebyla měřena data, podle vývoje křivky ale můžeme předpokládat, že i v tomto roce byl mediánový příjem vyšší, než v předchozím. Obr. 4: Mediánový příjem v Irsku v letech 1995-2010

Pramen: Data získána z databáze EUROSTAT, dostupné na: http://ec.europa.eu/eurostat/data/database

Podíváme-li se však na míru chudoby ve stejných letech, vidíme, že počet lidí pod hranicí chudoby nastavené jako 60 % mediánového příjmu se do roku 2004 téměř stále zvyšoval a snižovat se začal až poté.

183 184

Program gretl je provozován centrálou sourceforge.net, poslední aktualizace programu 26. 1. 2016 KENWORTHY, L. Relative poverty rates can mislead. 2011

38

Obr. 5: Počet osob pod relativní hranicí chudoby v Irsku v letech 1995-2010 dvati2010220102010

Pramen: Data dostupná z databáze EUROSTAT, dostupné na: http://ec.europa.eu/eurostat/data/database

Na základě dalšího obrázku vidíme, že i když se zvyšoval národní příjem na hlavu, zvyšoval se s ním do roku 2004 i počet osob v chudobě. To neodpovídá předpokladům, že se zvyšujícím se příjmem by se měla snižovat chudoba. Problém je v tom, že tento příjem na hlavu byl rozdělen mezi celou populaci, a tedy se zvyšoval mediánový příjem. Chudoba mohla růst kvůli tomu, že se zvyšováním mediánového příjmu se najde více lidí, kteří jsou pod hranicí, i přesto že i jim se zároveň zvýšil příjem, což jim ale nepomohlo se z chudoby měřené relativním měřítkem dostat. Obr. 6: Porovnání národního příjmu s počtem osob pod relativní hranicí chudoby v Irsku v letech 1995-2010

Pramen: Data dostupná z databáze EUROSTAT, dostupné na: http://ec.europa.eu/eurostat/data/database a databáze World Bank, dostupné na: http://databank.worldbank.org/

GINI koeficient, který nám říká, jak jsou v zemi rozděleny příjmy, se pohyboval v celém zkoumaném období mezi 30 a 35, což znamená, že příjmy byly rozdělovány stále poměrně 39

stejně, více rovnostářsky, ale přesto bylo více příjmů ve vrchních částech příjmového rozdělení. Vidíme tedy, že i přesto, že se zvyšoval příjem osob pod hranicí chudoby, nepomohlo jim to se dostat z relativní chudoby díky její definici jako procento mediánového příjmu, který se také zvyšoval.

4.2 Oficiální hranice chudoby v USA Podíváme-li se na situaci v USA, můžeme vidět, že příjmy na hlavu stoupají, i když s občasnými klesajícími trendy. I mediánový příjem se v posledních letech zvyšuje. Obr. 7: Příjem na hlavu a mediánový příjem v letech 2004 - 2013

Pramen: Data dostupná z databáze OECD, dostupné na: http://stats.oecd.org/ a databáze Wolrd Bank, dostupné na: http://databank.worldbank.org/

Podíváme-li se však na Obr.8, chudoba měřená podle oficiální hranice chudoby je poměrně konstantní. Pro srovnání se můžeme podívat na chudobu podle SPM, která je o mnoho nižší, než chudoba měřena oficiálními měřítky. Důvody byly zmíněny v práci – připomenout můžeme například odlišnou definici příjmu, která bere u SPM v potaz i některé výhody pro osoby s nízkým příjmem, které oficiální měřítko v potaz nebere. Jako poslední je v grafu zobrazena relativní chudoba, která je vyšší než jak SPM, tak než oficiální chudoba. Můžeme tedy vidět, že relativní standardy jsou v USA vysoké,185 a také to může naznačovat poměrně velkou nerovnost v rozdělení příjmů. Další důvod, proč je relativní chudoba vyšší než oficiální, je dle Timothy Smeedinga takový, že „oficiální hranice chudoby byla zhruba 50 % mediánového příjmu v roce 1963, ale kvůli obecnému ekonomickému růstu je dnes méně než 30 % mediánového příjmu.“186

185 186

FAY, B. Poverty in the United States EDSALL, T. B. How Poor Are the Poor?. 2015

40

Obr. 8: Srovnání měřítek chudoby v letech 2008 - 2013

Pramen: Data dostupná z: databáze OECD, dostupné na: http://stats.oecd.org/, U.S. Bureau of the Census. Supplemental Poverty Measure Public Use Research Files, dostupné na: https://www.census.gov/hhes/povmeas/data/supplemental/public-use.html a U.S. Bureau of the Census. Historical Poverty Tables - Poverty by Definition of Income, dostupné na: https://www.census.gov/hhes/www/poverty/data/historical/income.html

Můžeme se také podívat na chudobu měřenou podle oficálního měřítka v letech 1959 – 2014. Graf ukazuje, že chudoba je v současnosti vyšší, než byla kdy předtím i přesto, že by se očekávala s vývojem společnosti a vládní pomoci osobám s nízkým příjmem chudoba nižší. Obr. 9: Chudoba v USA mezi lety 1959 - 2014

Pramen: Data dostupná z: U.S. Bureau of the Census, Historical Poverty Tables - Poverty by Definition of Income, dostupné na: https://www.census.gov/hhes/www/poverty/data/historical/income.html

Na předchozích obrázcích jsme mohli vidět, že přestože se příjem zvyšuje, chudoba zůstává konstantní, vyšší než v minulém století. Podíváme-li se na tři metody k odhadování chudoby, zjistíme, že oficiální měřítko není v současné době vhodné, hlavně kvůli jeho zastaralé definici. Měřítko SPM tyto definice aktualizuje a lze vidět, že pokud by se využívalo měřítko s definicemi novějšími, absolutní chudoba by byla nižší, než je odhadováno dnes. I přesto je ale chudoba relativní vysoká, což ukazuje na vysoké standardy ve společnosti, které ale mnoho lidí nedokáže splnit.

41

5

Závěr

Tato práce si dala za cíl najít a popsat ukazatele chudoby, které se využívají ve světě, popsat jejich metodologii, najít jejich nevýhody a popsat, jak se využívaly v čase. Ukazatele chudoby tato práce rozdělila na dva celky, a to na ukazatele absolutní, tedy takové, které se soustředí na uspokojení základních potřeb, a ukazatele relativní, které určují, zda je jedinec chudý na základě sociálních podmínek v jeho zemi. U relativních ukazatelů tato práce představila příjmovou hranici chudoby využívanou mezinárodními organizacemi, jako je Evropská Unie nebo OECD ve svých analýzách chudoby v členských státech. Byla popsána hlavně její metodologie sběru dat, upravování těchto dat na různé typy domácností, příjmové složky, které se do těchto dat započítávají, a nakonec i výběr hranice. Nakonec byly popsány její hlavní nedostatky. Absolutní ukazatele tato práce představila tři. Nejprve se ale zaměřila na teoretickou tvorbu absolutních hranic metodou ceny základních potřeb, jejíž postup při nastavování hranic byl podrobně popsán. Dále se práce zaměřila na tři absolutní ukazatele chudoby, a to oficiální hranici chudoby ve Spojených státech amerických, hranici extrémní chudoby využívanou pro globální měření chudoby prováděné hlavně za účelem jejího redukování, a jako poslední zmínila práce poměrně nově zavedený Multidimensional Poverty Index, který je odlišný od předchozích dvou v tom, že bere v potaz vícedimenzionální složky chudoby, a nesoustředí se výhradně jen na příjem, jak to dělají ostatní ukazatele. U těchto tří absolutních ukazatelů chudoby byla popsána jejich historie – vznik a vývoj používání a nastavování v čase, poté jejich metodologie, a nakonec i nevýhody jejich využívání, na které upozorňují různí ekonomové. V poslední části práce je ukázáno na příkladu Irska v letech 1995-2010, že relativní ukazatele, nastaveny jako nějaké procento mediánového příjmu (u tohoto příkladu přesněji 60 %), nemusí přesně odrážet podmínky v daném státě, pokud je rychlý ekonomický růst v celé zemi. Dále kapitola také ukázala, že oficiální měřítko chudoby v USA není v současnosti vhodné kvůli jejím zastaralým definicím. Cíle této práce bych považovala za splněné. Tato práce zkompletovala informace o základních ukazatelích chudoby, podle kterých se určuje počet chudých ve státech, nebo i na celém světě. Tím utvořila ucelený obraz ve srozumitelné formě.

42

Seznam zdrojů [1] ADAMSON, P. Measuring child poverty: New league tables of child poverty in the world’s rich countries [online]. UNICEF Innocenti Research Centre, 2012. [cit. 5. 2. 2016]. Dostupné na Internetu: [2] ALKIRE, S., ROCHE, J. M., et al. Multidimensional Poverty Index 2011: Brief Methodological Note [online]. OPHI, 2011. [cit. 4. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [3] ALKIRE, S., SANTOS, M. E. Acute Multidimensional Poverty: A New Index for Developing Countries [online]. OPHI Working Paper no. 38, 2010. [cit. 1. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [4] ALKIRE, S., SANTOS, M. E. Multidimensional Poverty Index [online]. OPHI, 2010. [cit. 7. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [5] BLANK, R. M. Why the United States Needs an Improved Measure of Poverty [online]. 2008. [cit. 5. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [6] BRADSHAW, J. CHZHEN, Y. et al. Relative income poverty among children in rich countries [online]. UNICEF Innocenti Research Centre, 2012. [cit. 31. 1. 2016], Dostupné na Internetu [7] BURNIAUX, J. M., FORE, D. et al. Income distribution and poverty in selected OECD counties [onlne]. Working paper no. 189, 1998. [cit. 4. 2. 2016], Dostupné na Internetu: [8] Census Bureau. How the Census Bureau Measures Poverty [online]. [cit. 22. 2. 2016], Dostupné na Internetu: [9] DENAVAS-WALT, C., PROCTOR, B. D. a SMITH, J. C. Income, Poverty, and Health Insurance: Coverage in the United States: 2012 [online]. září 2013. [cit. 13. 12. 2015], Dostupné na Internetu: < http://www.census.gov/prod/2013pubs/p60-245.pdf> [10] DURLAUF, S. N. a BLUME, L. E. The new palgrave dictionary of economics. 2nd ed., vol. 6, Macmillan publishers Ltd., 2008. ISBN: 9780230226425 [11] EAPN. Poverty and Inequality in EU [online]. EAPN Social Inclusion Working Group, 2009. [cit. 3. 2. 2016], Dostupné na Internetu [12] EAPN. Poverty: What is it? [online]. [cit. 14. 2. 2016], Dostupné na Internetu: http://www.eapn.eu/en/what-is-poverty/poverty-what-is-it [13] EDSALL, T. B. How Poor Are the Poor? [online]. 25. 3. 2015. [cit. 12. 4. 2016], Dostupné na Internetu: [14] EUROSTAT. Europe 2020 indicators - poverty and social exclusion [online]. Prosinec 2014. [cit. 20. 1. 2016], Dostupné na Internetu: < http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Europe_2020_indicators__poverty_and_social_exclusion> 43

[15] EUROSTAT. Overview [online]. [cit. 29. 1. 2016], Dostupné na Internetu: [16] EUROSTAT. The measurement of poverty and social inclusion in the EU: achievements and further improvements [online]. 25. 11. 2013. [cit. 9. 1. 2016], Dostupné na Inernetu: < https://www.unece.org/fileadmin/DAM/stats/documents/ece/ces/ge.15/2013/WP_25_ Eurostat_D_En.pdf> [17] FAY, B. Poverty in the United States [online]. [cit. 11. 4. 2016], Dostupné na Internetu: [18] FERREIRA, F. H. G., CHEN, S., DABALEN, A. et al. A Global Count of the Extreme Poor in 2012: Data Issues, Methodology and Initial Results [online]. World Bank Group, 2015. [cit. 2. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [19] FERREIRA, F. The international poverty line has just been raised to $1.90 a day, but global poverty is basically unchanged. How is that even possible? [online]. The World Bank, 2015. [cit. 27. 2. 2016], Dostupné na Internetu: [20] FISHER, M.G. The Development of the Orshansky Poverty Thresholds and Their Subsequent History as the Official U.S. Poverty Measure [online]. 1997. [cit. 27. 2. 2016], Dostupné na Internetu: [21] FORSTER, M. F. Measurement of low income and poverty in a perspective of international comparisons [online]. OECD, 1994. [cit. 31. 1. 2016], Dostupné na Internetu: [22] GORDON, D. a SPICKER, P. The International Glossary on Poverty. 1st ed. London: Zed Books, 1999, ISBN: 978-1856496889 [23] GORDON, D. Indicators of Poverty & Hunger [online]. [cit. 9. 1. 2016], Dostupné na Internetu: < http://www.un.org/esa/socdev/unyin/documents/ydiDavidGordon_poverty.pdf> [24] HAUGHTON, J. a KHANDKER, S. R. Handbook on Poverty+Inequality [online]. The World Bank, 2009. [cit. 9. 1. 2016], Dostupné na Internetu: < https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/11985/9780821376133. pdf?sequence=1> [25] HEDERMAN, R. S. Poor poverty yardsticks [online]. 2006. [cit. 26. 2. 2016], Dostupné na Internetu: [26] Inequality watch: Poverty in Europe: the Current Situation [online]. 26. 1. 2012. [cit. 5. 2. 2016], Dostupné na Internetu: [27] Institute for Research on Poverty. What are poverty thresholds and poverty guidelines? [online]. [cit. 1. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [28] Institute for Research on Poverty: How is poverty measured inthe United States? [online]. [cit. 1. 3. 2016], Dostupné na Internetu: 44

[29] INSTITUTO NACIONAL DE ESTADÍSTICA: Poverty and its measurement: The presentation of a range of methods to obtain measures of poverty [online]. [cit. 4. 5. 2015], Dostupné na Internetu: [30] JANTTI, M. Essays on income distribution and poverty. Abo Akademis forlag-Abo Academy Press, 1993, ISBN: 978-9529616374 [31] JOHNSON, D. Progress toward improving the U.S. poverty measure: Developing the new Supplemental Poverty Measure [online]. Focus magazin, volume 27, 2010. [cit. 6. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [32] KANGAS, O. a RITAKALLIO, V-M. Relative to What? Cross National Pictures of European Poverty Measured by Regional, National and European Standards [online]. Working Paper No. 384, 2007. [cit. 25. 1. 2016], Dostupné na Internetu: [33] KENWORTHY, L. Relative poverty rates can mislead [online]. 2011. [cit. 3. 4. 2016], Dostupné na Internetu: [34] LELKES, O. GASIOR, K. Income Poverty in the EU: Situation in 2007 and Trends (based on EU-SILC 2005-2008) [online]. European Centre, 2011. [cit. 4. 2. 2016], Dostupné na Internetu: [35] MACK, J. Income threshold approach [online]. 21. 1. 2016. [cit. 14. 2. 2016], Dostupné na Internetu: http://www.poverty.ac.uk/definitions-poverty/incomethreshold-approach [36] MONDAL, P. Poverty: Difference between Absolute Poverty and Relative Poverty [online]. [cit. 13. 12. 2015], Dostupné na Internetu: < http://www.yourarticlelibrary.com/poverty/poverty-difference-between-absolutepoverty-and-relative-poverty/31409/> [37] Observations from the Interagency Technical Working Group on Developing a Supplemental Poverty Measure [online]. 2010. [cit. 3. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [38] ODEKON, M. Encyclopedia of world poverty. 1st ed. Sage Publications, Inc., 2006, ISBN: 9781412918077 [39] OECD. Growing Unequal? Income Distribution and Poverty in OECD Countries [online]. 2008. [cit. 30. 1. 2016], Dostupné na Internetu: [40] OECD. Terms of reference: OECD project on the distribution of household incomes [online]. 2014. [cit. 1. 2. 2016], Dostupné na Internetu: [41] OECD. What are equivalence scales? [online]. [cit. 10. 2. 2016], Dostupné na Internetu: [42] OPHI. Background to the MPI [online]. [cit. 6. 3. 2016], Dostupné na Internetu:

45

[43] OPHI. Multidimensional Poverty Index 2015+ [online]. [cit. 6. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [44] ORSHANSKY, M. Counting the Poor: Antoher Look at the Poverty Porfile [online]. Social Security, 1965. [cit. 25. 2. 2016], Dostupné na Internetu: [45] POSEL, D. a ROGAN, M. Measured as poor versus feeling poor: Comparing objective and subjective poverty rates in South Africa [online]. Září 2013. [cit. 20. 1. 2016], Dostupné na Internetu: < http://www1.wider.unu.edu/inclusivegrowth/sites/default/files/IGA/Rogan_0.pdf> [46] RAVALLION, M. Poor, or Just Feeling Poor? [online]. Development Research Group, World Bank. [cit. 10. 1. 2016], Dostupné na Internetu: < http://www.parisschoolofeconomics.eu/IMG/pdf/090312-Cepremap-PSERavallion.pdf> [47] RAVALLION, M. Poverty lines in Theory and Practice [online]. 1st ed. The World Bank, 1998. [cit. 23. 9. 2015], Dostupné na internetu < http://wwwwds.worldbank.org/external/default/WDSContentServer/WDSP/IB/2000/02/24/00009 4946> [48] RAVALLION, M., We Need Better Global Poverty Measures [online]. CDG Blogs Main, 2015. [cit. 10. 3. 2016], Dostupné na Internetu: < http://www.cgdev.org/blog/we-need-better-global-poverty-measures> [49] RAVALLION, M., World Bank’s $1.25/day poverty measure- countering the latest criticisms [online]. The World Bank, 2010. [cit. 19. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [50] RAY, D. Development economics. 1st ed. Princeton University Press, 1998, ISBN: 9781400835898 [51] Rio Group. Compendium of best practices in poverty measurement, Expert Group on Poverty Statistics [online]. 2006. [cit. 29. 1. 2016], Dostupné na Internetu: [52] SAMUELSON, P. A. a NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 2nd ed. Nakladatelství Svoboda, 1995, ISBN: 80-205-0494-X [53] SEYMOUR, D. Reporting poverty in the UK: a practical guide for journalists [online]. 23. 10. 2009. [cit. 28. 1. 2016], Dostupné na Internetu: [54] SILLERS, J., ECONOMIST, el al., Is $1.82 the New $1.25? Choosing the Next International Extreme Poverty Line [online]. USAID, 2015. [cit. 23. 2. 2016], Dostupné na Internetu: [55] SIROVÁTKA, T. MAREŠ, P. VEČERNÍK J. a kol. Monitorování chudoby v České republice. Úvodní studie. Praha: VÚPSV - výzkumné centrum Brno, 2002 [56] Sustainable Development Knowledge Platform. Sustainable Development Goals [online]. [cit. 12. 3. 2016], Dostupné na Internetu:

46

[57] The economist. The world has an astonishing chance to take a billion people out of extreme poverty by 2030 [online]. 1. 6. 2013. [cit. 8. 4. 2016], Dostupné na Internetu: [58] The poverty site. Choices of low-income threshold [online]. [cit. 31. 1. 2016], Dostupné na Internetu: [59] The Poverty Site. Relative poverty, absolute poverty and social exclusion [online]. [cit. 9. 1. 2016], Dostupné na Internetu: < http://www.poverty.org.uk/summary/social%20exclusion.shtml> [60] THE URBAN INSTITUTE. Understanding Poverty [online]. 1. 9. 2009. [cit. 20. 1. 2016], Dostupné na Internetu: < http://www.urban.org/sites/default/files/alfresco/publication-pdfs/411956Transitioning-In-and-Out-of-Poverty.PDF> [61] THE WORLD BANK GROUP. FAQs: Global Poverty Line Update [online]. 30. 9. 2015. [cit. 14. 1. 2016], Dostupné na Internetu: < http://www.worldbank.org/en/topic/poverty/brief/global-poverty-line-faq> [62] THE WORLD BANK. Extreme poverty rates continue to fall [online]. 6. 2. 2010. [cit. 9. 11. 2015], Dostupné na Internetu: [63] THE WORLD BANK. FAQs: Global Poverty Line [online]. 2015. [cit. 20. 2. 2016], Dostupné na Internetu: [64] THE WORLD BANK. Global Monitoring Report 2015/2016 [online]. 2015. [cit. 4. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [65] THE WORLD BANK. Remarkable Declines in Global Poverty, But Major Challenges Remain [online]. 17. 4. 2013. [cit. 8. 4. 2016], Dostupné na Internetu: [66] THE WORLD BANK. The World Bank Group goals: End extreme poverty and promote shared prosperity [online]. [cit. 12. 3. 2016], Dostupné na Internetu: <www.worldbank.org/content/dam/Worldbank/document/WB-goals2013.pdf> [67] U.S. Bureau of the Census. Historical Poverty Tables - Poverty by Definition of Income [online], Dostupné na Internetu: [68] U.S. Bureau of the Census. Supplemental Poverty Measure Public Use Research Files [online], Dostupné na Internetu: [69] UNDP. Frequently Asked Questions - Multidimensional Poverty Index (MPI) [online]. [cit. 2. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [70] UNDP. The Millennium Development Goals Report 2015 [online], Dostupné na Internetu: [71] UNECE. Canberra Group Handbook on Household Income Statistics [online]. 2nd ed. 2011. [cit. 31. 1. 2016]. Dostupné na Internetu: 47

[72] UNESCO. Poverty [online]. [cit. 9. 1. 2016], Dostupné na Internetu: < http://www.unesco.org/new/en/social-and-human-sciences/themes/internationalmigration/glossary/poverty/> [73] United Nations Statistics Division. Handbook on poverty statistics: Concepts, methods and policy use [online]. 2005. [cit. 2. 2. 2016], Dostupné na Internetu: [74] United Nations. Millenium Development Goals and Beyond 2015 [online]. [cit. 20. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [75] United Nations. Proportion of Population below 1$ a day [online]. [cit. 1. 3. 2016], Dostupné na Internetu: [76] What is meant by ‘poverty’? [online]. [cit. 17. 12. 2015], Dostupné na Internetu: < https://www.jrf.org.uk/sites/default/files/jrf/migrated/files/poverty-definitions.pdf> [77] World bank [online]. 2016. [78] World Bank Institute: The Poverty Manual [online]. 2005. [cit. 26. 2. 2016], Dostupné na Internetu: < http://siteresources.worldbank.org/PGLP/Resources/PovertyManual.pdf > [79] ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 2nd ed. Linde Praha, a.s., 2002, ISBN: 9788072013814

48

Seznam obrázků Obr. 1 - průběh extrémní chudoby v % populace ve vybraných zemích a průměr v regionu Východní Asie a Pacifiku ...........................................................................................................9 Obr. 2 - % populace žijící pod 1.90 dolaru denně ....................................................................11 Obr. 3: Počet osob (v milionech), žijících na méně než 1.25 dolaru denně .............................31 Obr. 4: Mediánový příjem v Irsku v letech 1995-2010 ............................................................38 Obr. 5: Počet osob pod relativní hranicí chudoby v Irsku v letech 1995-2010 dvati2010220102010 ................................................................................................................39 Obr. 6: Porovnání národního příjmu s počtem osob pod relativní hranicí chudoby v Irsku v letech 1995-2010.......................................................................................................................39 Obr. 7: Příjem na hlavu a mediánový příjem v letech 2004 - 2013 ..........................................40 Obr. 8: Srovnání měřítek chudoby v letech 2008 - 2013 ..........................................................41 Obr. 9: Chudoba v USA mezi lety 1959 - 2014........................................................................41

49

Seznam tabulek Tabulka 1: Porovnání používaných ekvivalenčních stupnic .................................................... 19 Tabulka 2: Chudoba v Evropě (% populace) ............................................................................ 20 Tabulka 3: Rozdíly mezi oficiální hranicí chudoby a SPM ...................................................... 30

50

Seznam zkratek OSN – Organizace spojených národů EU – Evropská Unie OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ILO - International Labour Organization ECHP - European Community Household Panel LIS - Luxembourg Income Study EU-SILC - European Union Statistics on Income and Living Conditions WHO - World Health Organization FAO - Food Agriculture Organization UNSD - United Nations Statistics Division CPI-U – Consumer Price Index for All Urban Consumers CPI-W - Consumer Price Index for Urban Wage Earners and Clerical Workers NAS - National Academy of Sciences SPM - Supplemental Poverty Measure ICP - International Comparison Program MPI – Multidimensional Poverty Index

51