VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra cestovního ruchu
Terénní cyklistika jako součást cestovního ruchu (možnosti oživení cestovního ruchu na Jihlavsku) Bakalářská práce
Autor: Vojtěch Kulhánek Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Jihlava 2011
copyright©2011 Vojtěch Kulhánek
Tímto bych chtěl poděkovat panu Emanuelu Hurychovi, jakožto vedoucímu této bakalářské práce, za jeho trpělivost a nepostradatelné rady při její tvorbě. Dále bych chtěl také poděkovat všem profesorům a vedení Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, kteří mě provázeli po celou dobu mého studia na této škole. Mé poděkování patří rovněž všem, kteří mi poskytli dobré rady a náměty k zamyšlení. Jmenovitě panu Ladislavu Vilímkovi, pracovníku okresního archivu v Jihlavě, paní Kataríně Ruschkové, vedoucí pracovnici odboru životního prostředí na Magistrátu města Jihlavy a dalším. Na závěr bych rád touto cestou vyjádřil své díky mým rodičům, kteří mi byli a jsou nesmírnou oporou nejen v dobách studia a kteří mi, mimo jiné, pořídili mé první horské kolo.
Abstrakt Předmětem této bakalářské práce je terénní cyklistika a cykloturistika. Práce shrnuje vybrané dosavadní poznatky z oblasti této problematiky. Jsou zde použity informace a výsledky řady sociologických, ekonomických i ekologických výzkumů z různých zemí světa (např. USA, Kanada, Irsko) i z České republiky. V práci jsou rovněž představeny organizace a občanská sdružení, zabývající se terénní cyklistikou a usilující o zlepšení podmínek pro pohyb ve volném terénu. V druhé, praktické části práce, je zkoumána vhodnost okolí města Jihlavy pro toto odvětví cyklistiky a jsou zde navržena možná řešení pro vytvoření potřebné infrastruktury.
Klíčová slova Terénní cyklistika, terénní cyklostezky, singletrack, přírodní a kulturně-historické atraktivity, hornická historie na Jihlavsku, vhodné lokality pro vybudování terénních cyklostezek
Abstract Subject of this bachelor publication is mountain-biking and bike-tourism. The publication sumarize some of the recent findings of this issue. Results of sociological, economical and ecological researches from different countries (ex. USA, Canada, Ireland) and from Czech republic are used there. There are also introduced some of the organisations and associations that care about mountain-biking and handle for better conditions for riding bike in back-country. In the second (practical) part of the publication the suitability of Jihlava surroundings for mountain-biking is analized and the solutions are suggested too.
Key words Mountain-biking, mountain-biking trails, singletrack, natural, historical and cultural atractivities, history of silver minig in Jihlava region, suitable localities for mountainbiking trails
Obsah Úvodní část ............................................................................................................... 1 1.1 Důvod výběru témata bakalářské práce ............................................................. 1 1.2 Cíl ....................................................................................................................... 2 1.3 Možnosti využití závěrů bakalářské práce ......................................................... 2 1.4 Slovník odborných pojmů .................................................................................. 3 2 Teoretická část .......................................................................................................... 4 2.1 Současné trendy v cyklistice u nás a ve světě .................................................... 4 2.2 Právní předpisy upravující pohyb ve volném terénu.......................................... 6 2.3 Organizace zabývající se problematikou cyklistiky ........................................... 7 2.3.1 Organizace působící na území ČR .............................................................. 7 2.3.2 Mezinárodní cyklistické organizace ........................................................... 8 2.3.3 Česká mountainbiková asociace – ČeMBA a její činnost .......................... 9 2.4 Přínosy terénní cyklistiky pro cestovní ruch .................................................... 10 2.5 Vliv terénní cyklistiky na krajinu ..................................................................... 11 2.6 Současné cyklostezky na Jihlavsku .................................................................. 12 3 Praktická část .......................................................................................................... 14 3.1 Výběr vhodných lokalit v okolí Jihlavy pro vytvoření terénních cyklostezek. 14 3.2 Zmapování vybraných tras pomocí GPS, fotodokumentace ............................ 17 3.2.1 Trasa Vysoká, Kostelec, Čeřínek .............................................................. 18 3.2.2 Vysoká, Popice, Velký Špičák .................................................................. 20 3.2.3 Vysoká, Rantířov, Rudný.......................................................................... 22 3.3 Vhodné značení v terénu .................................................................................. 27 3.4 Shrnutí, diskuse a řešení ................................................................................... 30 Závěr ............................................................................................................................... 37 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 39 Seznam obrázků .............................................................................................................. 40 Seznam příloh ................................................................................................................. 41 1
1 Úvodní část 1.1 Důvod výběru témata bakalářské práce Téma terénní cyklistiky jsem zvolil hned z několika důvodů. Jedním z nich je bezesporu moje náklonnost k tomuto druhu sportu. Sám jsem od mládí aktivním cyklistou a ježdění na kole je mým koníčkem. Postupem času jsem přesedlal z trekingového bicyklu na horské kolo (MTB) a začal tak objevovat krásy jízdy ve volném terénu, blízkost přírody při jízdě mimo asfaltové silnice a v neposlední řadě také adrenalin, který s sebou jízda v terénu může přinášet. Díky tomuto sportu jsem rovněž poznal mnoho zajímavých lidí a pomalu pronikal do světa terénní cyklistiky. S rozšiřujícími se obzory jsem pochopil, že jízda ve volném terénu není nikterak banální záležitostí. Je nutné respektovat mnoho zákonů, omezení a nařízení. Často dochází ke střetu zájmů terénních cyklistů a představ veřejné správy či široké veřejnosti. V mnohých případech k těmto střetům dochází především kvůli špatné informovanosti o vlivu terénní cyklistiky na krajinu. Existují však občanská sdružení a jiné celky, které se těmto problémům věnují a snaží se najít takové společné řešení, které povede k uspokojení potřeb všech, a to v rámci trvalé udržitelnosti. Jedním z těchto spolků jsem členem, což je rovněž důvodem mého bližšího zájmu o terénní cyklistiku a potažmo důvodem výběru témata pro bakalářskou práci. Na rozhodnutí pro dané téma měla také vliv specializace oboru, který studuji na vysoké škole, tedy cestovní ruch. Terénní cyklistika je způsobem aktivního trávení volného času, který se těší velké oblibě napříč celou společností. Dobře řízená a propagovaná materiálně technická základna pro terénní cyklistiku společně s územními předpoklady vede bezesporu k posílení turistické atraktivity oblasti. Při správném managementu tím vzniká prostor pro vytvoření turistické destinace a celkový rozvoj dané lokality. Zaměření na oblast okolí Jihlavy není náhodné. V Jihlavě žiji a v jejím okolí jsem na horském kole najezdil spoustu kilometrů, takže vím, jaký potenciál v sobě zdejší okolí skrývá. Navíc v celostátním měřítku patří Vysočina jako celek v současné době mezi nejméně navštěvované regiony. A dle mého názoru by se mohla tato situace s rozvojem cyklistické dopravní sítě změnit.
1
1.2 Cíl Dílčím cílem této práce je představit terénní cyklistiku jako současný trend ve způsobu aktivního trávení volného času. Zejména pak vyzdvihnout její výhody a přínosy pro rozvoj cestovního ruchu a zároveň vyvrátit některé obecné mýty o negativním vlivu terénní cyklistiky na krajinu. Hlavním cílem, kterému je věnována druhá část práce, je zmapovat a navrhnout vhodné lokality pro výstavbu přírodních cyklostezek v okolí Jihlavy. Snahou je rozšířit a navázat na dosavadní síť nepřírodních cyklostezek a nabídnout tak alternativy tras. Výsledkem by měla být možnost představit Jihlavsko jako kvalitní cykloturistickou destinaci nabízející vhodné podmínky všem skupinám návštěvníků na jízdních kolech.
1.3 Možnosti využití závěrů bakalářské práce Práce je určena zejména pro neodbornou veřejnost v oblasti terénní cyklistiky a představuje terénní cyklistiku v její základní rovině. Informace uvedené v této práci ocení především laici, neznalí této problematiky, ovšem některé z nich mohou být přínosné i pro znalejší jedince. Navíc také pěší turisté, zájmové spolky a zájemci o historii Jihlavy mohou v práci najít zajímavé poznatky a souvislosti mezi aktivním trávením volného času v přírodě a pomalu mizejícími pozůstatky hornické historie města. Výsledky práce mohou být užitečné při rozšiřování stávající sítě cyklostezek na Jihlavsku. Práce by mohla být přínosná pro pracovníky odborů životního prostředí a dopravy města Jihlavy při plánování a projektování nových cyklostezek. Stejně tak by tato práce mohla být využitelná pro studenty tvořící práci na téma s podobnou problematikou. Některé informace obsažené v této práci by mohly být užitečné i pro některé podnikatele v soukromém sektoru orientované na cestovní ruch. Zejména pak pro provozovatele ubytovacích a stravovacích zařízení, pro průvodce v cestovním ruchu a další.
2
1.4 Slovník odborných pojmů MTB – zkratka anglického „mountain bike“ mountain=hora, bike=kolo, tedy horské kolo freeride – styl jízdy (většinou z kopce) volným terénem na speciálně konstruovaném kole downhill – styl jízdy z kopce po upravených cestách a stezkách na speciálně upraveném kole crosscountry – jízda na horském kole převážně přírodou, po lesních cestách a stezkách na delší vzdálenosti osazení – komponenty horského kola (převodník, přesmykač, brzdy, kliky, apod.) tlumič – zařízení pro absorbování a tlumení nárazů vzniklých při jízdě po nerovném terénu zdvih tlumiče – délka chodu pístu v tlumiči, určuje, jak silné nárazy dokáže tlumič absorbovat hardtail – označení pro typ rámu jízdního kola bez zadního odpružení full – označení pro typ rámu jízdního kola se zadním odpružením GIS – geografický informační systém, soubor informací sdružující mapy a další informace z terénu jako jsou ubytovací a stravovací zařízení, informační centra, muzea, sportovní zařízení a další singltrek (singletrack) – stezka vinoucí se přírodou tvořená z přírodních materiálů a speciálně konstruovaná tak, aby nedocházelo k erozi půdy.
3
2 Teoretická část 2.1 Současné trendy v cyklistice u nás a ve světě Cyklistika není nijak mladým sportem a má za sebou bohatou historii. Od sestrojení prvního kola uběhla již řada let. Za tu dobu se cyklistika vyvíjela a změnila k nepoznání. Výrobci reagovali na potřeby jezdců rozsáhlou diverzifikací trhu s jízdními koly. Proto dnes můžeme v prodejnách s jízdními koly vidět stroje různých tvarů a velikostí. Výhodou jízdního kola je, že je jako skládačka, a uživatel si tak může nechat sestavit bicykl podle vlastních představ. Existují však určité skupiny jízdních kol, které se liší svou konstrukcí přizpůsobenou pro určitý druh terénu. Rozeznáváme tři základní typy. Kola silniční umožňují dosahovat vysokých rychlostí. Mají úzká kola většinou bez vzorku na pneumatikách, aby byl co nejvíce potlačen valivý odpor. Proto jízda na silničním kole vyžaduje specifický terén. Nejčastěji je to zpevněná silnice či asfaltová cyklostezka Opačným extrémem jsou kola terénní, neboli horská kola (dále jen MTB). Ta jsou naopak přizpůsobena jízdě po nezpevněných površích. Mají široká kola s pneumatikami osazenými hrubým vzorkem pro lepší přilnavost k terénu. Rámy a osazení kol jsou pevnější a těžší, aby odolala náporu. Pro nejvyšší brzdný účinek mohou být MTB vybavena kotoučovými brzdami. Odpružení přední vidlice eliminuje otřesy při jízdě po nerovnostech. Rozeznáváme dva typy rámů tzv. hardtail, neboli rám s pevnou zadní částí, a tzv. full, což je rám s odpruženou zadní částí. Jízda na typu full je proto pohodlnější. Je patrné, že MTB jsou určena především pro jízdu ve členitém terénu, jako jsou polní a lesní cesty, šotolinové cesty, singletracky, přírodní stezky apod. Avšak díky novým technologiím, jako je například uzamykání tlumičů, nečiní jízda ani po asfaltových cestách obtíže. Mezi silničními koly a MTB existují ještě trekingová kola. Ta obsahují prvky obou předchozích typů. Mají užší kola a lehčí rámy, než MTB. Avšak mohou být vybavena odpruženou přední vidlicí i kotoučovými brzdami. Taková kola jsou využívána především nenáročnými cyklisty. Umožňují jízdu různými typy terénu, jak po asfaltových silnicích, tak členitějším terénem. Maximálně však po polních cestách. 4
Pro větší nerovnosti nejsou tato kola konstruována, a tak snáze dochází k únavě materiálu a následně k poruchám. Nehledě na pohodlí, které je při jízdě na trekingových kolech členitým terénem značně omezeno. Můžeme se také setkat se specifickými druhy jízdních kol. Například BMX, dirt-bike či trial-bike. Jedná se o kola určená především pro ježdění ve speciálních bikeparcích s uměle vytvořenými překážkami. Výše uvedené rozdělení bicyklů je dáno terény a způsoby jízdy, potažmo potřebami cyklistů a požadavky na materiálně technickou základnu. Nutno podotknout, že dané rozdělení je pouze na základní úrovni. Každý segment je dále možno dělit na jednotlivé specializace. V případě terénní cyklistiky jsou to například freeride, downhill či cross-country. Freeride není v našich podmínkách příliš rozšířený styl ježdění. Jde totiž o jízdu z kopce volným terénem, tedy mimo jakékoliv cesty či stezky, která je na většině míst České republiky omezena zákonem (viz dále). Kola jsou jízdě ve volném terénu přizpůsobená, jsou masivní a robustní s velkými tlumiči. O něco lehčí formou je downhill. Jezdci využívají speciálně upravené tratě i stávající cesty. Kola jsou lehčí avšak také pevná a osazená tlumiči s velkým zdvihem. Obě výše uvedené formy předpokládají jízdu z kopce vysokou rychlostí. Požitek z jízdy je dán velkým přísunem adrenalinu během jízdy. Kola jsou masivní a těžká, aby vydržela nápor sil působících na kolo během jízdy z kopce. Vysoká hmotnost a speciální konstrukce pro jízdu ze svahu dolů velmi ztěžuje jízdu opačným směrem, tedy do kopce. Proto jsou jezdci často odkázáni na lanovky, cyklobusy a jiná zařízení, která je i s bicyklem dopraví na kopec. Velké množství tratí pro downhill proto vzniká na horách, kde je dobře rozvinutá materiálně technická základna pro zimní sporty (lyžování). Tratě jsou často součástí lyžařských sjezdovek, kde dochází k jejich využití v letních měsících (Je tomu tak například ve skiareálu Skiport v obci Pec pod Sněžkou - Velká Úpa.) Cross-country je označení pro typ kol, která jsou určena pro delší výlety v terénu. Existují různé mutace jako hardtail, full, nebo enduro. Jejich společnými vlastnostmi jsou zejména odolnost, lehčí konstrukce a dobrá prostupnost terénem. Taková kola mají většinou dobře řešený převodový rychlostní systém, takže usnadňují jezdcům také šlapání do kopce. Zároveň jsou spolehlivá i při dravější jízdě z kopce.
5
Poslední uvedený způsob jízdy na kole patří v České republice mezi nejrozšířenější. „V roce 2006 byla více neţ třetina u nás prodaných kol horských … podle výzkumu společnosti Shocart se více neţ polovina cyklistů zajímá o MTB výlety.“ (Slavík, 2007) Terénní cyklistika není, jak je obecně známo, pouze vrcholový sport. Závodům a profesionální jízdě na kole se věnuje pouze zlomek všech uživatelů. Kolo je využíváno především jako dopravní prostředek či nástroj pro aktivní trávení volného času. Tím spíše pak terénní kolo, které dovoluje jezdcům pohybovat se po stezkách spojujících turisticky atraktivní místa. Ať už jde o přírodní atraktivity nebo kulturně historické památky. Samotná jízda přírodou, po lesních či polních stezkách často bývá zážitkem sama o sobě. Není proto divu, že se terénní cyklisté po celém světě sdružují do asociací a spolků, aby společně hájili svá práva na pohyb v terénu a společně rozvíjeli infrastrukturu pro tento sport. Z podnětu samotných cyklistů pak v poslední době vznikají po celém světě sítě terénních cyklostezek, které jsou bezpečné, vedou atraktivním prostředím mimo asfaltové silnice a jsou dobře sjízdné pro všechny skupiny terénních cyklistů včetně rodin s dětmi a seniorů.
2.2 Právní předpisy upravující pohyb ve volném terénu Spolu se zákonem č. 289/1995 o lesích tvoří zákon č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny soubor norem, které jsou zcela zásadní pro pohyb cyklistů v krajině. Jak vyplývá ze zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny, mohou cyklisté v České republice jezdit po všech cestách a stezkách mimo chráněná území. Na územích s různým stupněm ochrany se podmínky různí (viz příloha č.1). Zákon č. 289/1995 o lesích upravuje podmínky pro pohyb cyklistů v lesích. V zákonu č. 289/1995 paragrafu 20 v bodě j je uvedeno, že: „V lesích je zakázáno mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních.“ Zákon také vymezuje termíny a definice týkající se lesní dopravní sítě. Mimo jiné jsou zde rovněž uvedeny všeobecné požadavky pro navrhování a projektování lesní dopravní sítě.
6
2.3 Organizace zabývající se problematikou cyklistiky Pomineme-li výrobce a prodejce bicyklů, je organizací zabývajících se cyklistikou ještě stále celá řada. Některé se věnují cyklistice jako celku, jiné se specializují na konkrétní segment cyklistiky. Mezi takové organizace můžeme zařadit odborné cyklistické časopisy, diskusní fóra na internetu, sportovní kluby, obecně prospěšné společnosti či různá občanská sdružení. Společné pro většinu pracovníků a členů takových organizací je snaha dosáhnout co nejlepších podmínek pro provozování jejich koníčku. Proto bývá často předmětem činnosti takových organizací informovat veřejnost, vést debatu s aktivními účastníky, iniciovat výstavbu nových cyklostezek, hájit zájmy cyklistů, jednat s veřejnou správou o zlepšení podmínek apod.
2.3.1 Organizace působící na území ČR Jak již bylo uvedeno výše, cyklistických organizací je nepřeberné množství. Mezi nimi však existují takové, které si za dobu svého fungování vybudovali mezi laickou i odbornou veřejností silnou pozici a dobré jméno. Z odborných časopisů je na místě uvést například magazín Velo, CYKLO-turistika, Peleton nebo časopis Cykloservis. Všechny uvedené tiskoviny mají také svou internetovou podobu a zabývají se cyklistikou v širším smyslu. Čtenářům přináší novinky ze světa cyklistiky, testy různých typů kol, ale výjimkou nejsou ani tipy na výlety po ČR i v zahraničí či pozvánky na cyklistické závody všeho druhu, výstavy, veletrhy a jiné akce. Například internetová verze časopisu Velo má na svých stránkách (www.ivelo.cz) v sekci „trasy“ jednodušší verzi GIS, kde jsou vyznačeny oblasti vhodné pro určité druhy cyklistiky či ubytovací zařízení zapojená do projektu Cyklisté vítáni (o projektu viz dále). Internetová diskusní fóra mají své nezastupitelné místo mezi jezdci bez ohledu na to, jak intenzivně se účastníci fóra cyklistice věnují. Na takovýchto fórech si jezdci vyměňují zkušenosti a názory a navzájem si doporučují trasy a oblasti vhodné k ježdění. Fóra bývají většinou veřejná, a tak se může kdokoliv účastnit diskuse, případně vznášet dotazy. Jsou ve většině případů součástí webů, které se svým obsahem zaměřují na cyklistiku. V oblasti terénní cyklistiky jsou to například www.mtbs.cz, www.bikeforum.cz nebo www.dolekop.com.
7
V souvislosti s cyklistikou je na místě zmínit organizaci s názvem Nadace partnerství sídlící v Brně. Posláním nadace je „pomáhat lidem chránit a zlepšovat jejich životní prostředí“. Činí tak prostřednictvím grantů, vzdělávání veřejnosti a odborné (technické) pomoci. Škála činností nadace je vskutku pestrá. Nicméně z pohledu cyklistiky a cykloturistiky jsou zásadní projekty Greenways a Cyklisté vítáni. Greenways je grantový program, prostřednictvím něhož nadace podporuje vznik a rozvoj stezek a přírodních koridorů. „Cílem programu je rovněţ vytvořit síť organizací a projektů, které si mohou navzájem vyměňovat zkušenosti a spolupracovat jak mezi sebou, tak s partnerskými organizacemi doma i v zahraničí.“ (zdroj: oficiální webové stránky Nadace partnerství) Pro tuzemské i zahraniční cykloturisty má značný přínos také projekt Cyklisté vítáni. „Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích sluţeb, kempů a turistických cílů.“ (zdroj: oficiální webové stránky Nadace partnerství) Certifikovaná zařízení jsou označena jednotným zelenobílým logem. Označená zařízení garantují například bezpečné uložení kola, vybavení pro opravy a mytí kol, praní a sušení oděvů a řadu dalších užitečných služeb. Úplný aktuální seznam takových zařízení a poskytovaných služeb je dostupný na internetových stránkách projektu (www.cyklistevitani.cz). Organizace zaměřená výhradně na terénní cyklistiku nese název Česká Mountainbiková Asociace. O organizaci a její činnosti viz dále.
2.3.2 Mezinárodní cyklistické organizace Nejvyšší mezinárodní cyklistickou organizací zřízenou mezinárodním olympijským výborem je Union Cycliste Internationale (UCI). Cílem federace je rozvoj a podpora osmi disciplín cyklistiky ve spolupráci s národními organizacemi. Unie se zabývá cyklistikou z profesionální závodní stránky. Nicméně konání různých cyklistických závodů a velkých cyklistických akcí, které každoročně přilákají tisíce aktivních i pasivních účastníků, je významným přínosem pro cestovní ruch v dané oblasti. IMBA neboli International Mountain Biking Association je organizace sídlící ve Spojených Státech Amerických ve státě Colorado ve městě Boulder. IMBA je, jak uvádí na svých internetových stránkách, asociací sdružující přibližně 35000 individuálních členů, více než 750 sportovních klubů, 160 mediálních partnerů a 8
sponzorů a cca 600 obchodů. (zdroj: oficiální internetové stránky IMBA) Jejím cílem je zlepšování podmínek pro terénní cyklistiku, výstavba přírodě blízkých stezek a podpora národních organizací v této oblasti včetně poskytování nezbytného know-how.
2.3.3 Česká mountainbiková asociace – ČeMBA a její činnost ČeMBA je členská nezisková organizace sdružující terénní cyklisty. Ode dne zápisu do registru Ministerstva vnitra 29. 3. 2007 působí asociace na území ČR v oblasti osvěty. Zároveň aktivně podporuje tvorbu stezek například jednáním s odbornou veřejností i státní správou. Dlouhodobými cíly organizace jsou: významné rozšíření členské základny, větší zapojení aktivních členů do dění bajková advokacie, lobbing za zájmy terénních cyklistů, jednání se státní správou a dalšími subjekty aktivní vystupování proti možnému zhoršování podmínek pro terénní cyklisty, ochrana práva přístupu na stávající síť cest a stezek mapování tras pro terénní cyklistiku a jejich proznačení podpora projektů, které mají příznivý dopad na případné zlepšení podmínek pro terénní cyklistiku (Singltrek pod Smrkem, Rychlebské stezky, místní stezky a bikeparky) snaha o změnu vnímání pohybu terénních cyklistů v přírodě, a to jak v krajině bez stupně ochrany, tak v některých chráněných oblastech rovnocenné právo terénních cyklistů na rekreační využití krajiny
9
Následující
schéma
přehledně
popisuje
fungování
občanského
sdružení
ČeMBA.
Obrázek 1, Diagram popisující fungování organizace ČeMBA
(Zdroj: oficiální webové stránky ČeMBA) Za dobu činnosti asociace lidé z Čemby iniciovali výstavbu několika sítí terénních cyklostezek. Jsou to například Singltrek pod Smrkem u obce Nové Město pod Smrkem v Jizerských horách nebo Rychlebské stezky u obce Černá Voda v Hrubém Jeseníku. Hlavním důvodem pro výstavbu nových stezek, nebo rekultivace bývalých lesnických chodníků pro potřeby terénní cyklistiky, byla především snaha vybudovat kvalitní materiálně technickou základnu pro terénní cyklistiku a tím zpřístupnit atraktivní lokality, zvýšit bezpečnost návštěvníků, eliminovat negativní vliv cyklistů na krajinu a v neposlední řadě také oživit turistický ruch v oblasti.
2.4 Přínosy terénní cyklistiky pro cestovní ruch „Cykloturistika představuje aktivní cestování zaměřené na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole, nejčastěji pomocí speciálně upraveného (trekingového nebo horského) cestovního kola.“ (Pásková M., Zelenka J., 2002)
10
Výhodou terénní cykloturistiky je skutečnost, že cyklisté mohou využívat mimo asfaltové cesty hustou síť polních i lesních cest a stezek. Ne vždy však tyto cesty vedou turisticky atraktivními místy, nebo jsou z důvodu využívání hospodářskými stroji nesjízdné. Proto vznikají terénní cyklostezky, tzv. singltreky. Takové stezky vedou přírodou a jsou zároveň bezpečné a využitelné nejen pro cyklisty, ale i pro pěší. Jsou úzké na jedno až dvě kola (případně chodce). Tak, aby se mohli uživatelé bezpečně vyhnout, a zároveň bylo znemožněno jejich užívání dvoustopým či motorovým vozidlům. Cyklisté si často promýšlí trasu dopředu tak, aby se vyhnuli příliš frekventovaným cestám. Zvláště pokud s sebou mají malé děti, může být jízda po silnici, kde projíždějí auta, značně nebezpečná. Singltrek je v takových případech vhodnou alternativou. Existují záznamy a studie, ze kterých vyplývá, že rozvoj sítě terénních cyklostezek v určitých destinacích vedl k nemalému nárůstu návštěvnosti a následnému oživení ekonomiky v oblasti. „Například oblast Sea to Sky v Kanadě profituje díky rekreačním stezkám určeným pro bikery cca 760 milionů Kč ročně. … Příklad Walesu ovšem ukazuje, ţe podpora terénní cyklistiky funguje i v mnohem skromnějších podmínkách. V zapadlé vesnici Coed-y-Brenin vybudovali s počátečním kapitálem 20 000 Kč síť singltreků, tedy rekreačních přírodě blízkých stezek. Kdysi chudá a opuštěná lokalita Walesu
nyní
díky
bikerům
vydělává
bezmála
200
milionů
Kč
ročně.“
(Slavík, 2007)
2.5 Vliv terénní cyklistiky na krajinu Veřejnost často zastává mylný názor, že terénní cyklistika ničí přírodu a krajinu, a proto by se cyklisté měli držet pouze asfaltových cyklostezek. Není tomu tak. Bylo by troufalé tvrdit, že cyklistika nemá žádný negativní vliv na přírodu a povrch cest a stezek. Avšak řada výzkumů ukazuje, že terénní cyklisté neškodí přírodě víc, než pěší. V některých případech dokonce méně. Například cyklisté nejsou tak hluční, jako pěší turisté (rychle projedou a neplaší zvěř), jak uvádí ve své publikaci Marion, Jeff, & Wimpey, Jeremy. (2008). Jízda přírodu sama o sobě krajinu neničí a k erozi přispívá pouze, pokud je povrch nezpevněný a podmáčený. Tomu lze předejít správným projektováním stezky a případnou údržbou. Velký vliv mají samotní uživatelé stezky a jejich styl jízdy. 11
Razantním brzděním (smykem) dochází k mnohem větší erozi povrchu než při jízdě samotné. Proto je na místě apelovat na uživatele takových stezek, aby dbali na jejich správné používání. Je na místě podotknout, že správný a etický způsob chování terénních cyklistů při pohybu krajinou je zakořeněn v tzv. „Etickém kodexu terénního cyklisty“ vydaného asociací ČeMBA (viz příloha č.2).
2.6 Současné cyklostezky na Jihlavsku Zastupitelé města Jihlavy jsou si dobře vědomi potřeb občanů města v oblasti dopravy i toho, jaký potenciál v sobě cyklistika má z pohledu turistiky. A tak vznikají nové cyklostezky, které umožňují cyklistům bezpečně a pohodlně projet městem. Na svých webových stránkách má město Jihlava vytvořený GIS, kde jsou zobrazeny současné i plánované cyklostezky.
Obrázek 2, Lávka pro pěší a cyklisty přes řeku Jihlavu
Novinkou v oblasti turistiky a cykloturistiky na Jihlavsku je projekt s názvem Stříbrné pomezí. Jedná se o inovaci současných stezek. Významné křižovatky cyklostezek a cyklotras jsou osazeny bílými plastovými patníky a směrovými tabulemi. Každý patník je označen číslem. Zároveň jsou patníky vybaveny šipkami udávajícími směr k dalšímu „číslu“, a tak plní funkci rozcestníku. Patníky s nejnižšími čísly jsou situovány nejblíže 12
centru města. Na internetu je k dispozici GIS, zobrazující přírodní i kulturně-historické zajímavosti, vyhlídky, povrchy tras a mnoho dalších užitečných informací. Navíc je zde možnost naplánovat si vlastní trasu a nahrát do GPS zařízení, nebo vytisknout. Potenciál pro terénní cyklistiku se nachází za hranicemi města mimo asfaltové silnice s hustým provozem. V České republice je jedna z nejhustších a nejlépe značených sítí turistických a cykloturistických stezek v Evropě. A Jihlavsko není výjimkou. V okolí města existuje hustá síť stezek, vyznačených Klubem Českých Turistů (KČT), která spojuje řadu přírodních i kulturních zajímavostí v této oblasti. V poslední době i výrobci map vycházejí terénním cyklistům vstříc. Například společnost SHOCart vydává velké cykloturistické mapy s trasami také pro MTB, klasifikací povrchů, tipy na výlety a výškovými profily tras. Velká část značených stezek je sjízdná na horském kole, avšak ne všechny jsou dostatečně bezpečné pro pěší turisty, natož pak pro terénní cyklisty. Například červená trasa Rantířov-Zaječí skok. Častým využíváním stezek došlo za dlouhou dobu existence k erozi půdy a sešlapům. Mnohé z těchto tras navíc vedou po lesních cestách, které jsou hojně využívány lesnickou těžkou technikou. Takové cesty pod náporem strojů snadno podléhají erozi a zážitek z pohybu v přírodě se tak transformuje na přeskakování kaluží, rozbahněných ploch a klopýtání o obnažené kořeny stromů.
13
3 Praktická část 3.1 Výběr vhodných lokalit v okolí Jihlavy pro vytvoření terénních cyklostezek Při výběru míst v terénu, kudy by mohly vést terénní cyklostezky, bylo na místě brát v potaz účel, za kterým mají takové stezky vzniknout. Bylo nutné rozhodnout, jakou funkci mají stezky primárně plnit a pro jakou skupinu uživatelů budou určeny. Vycházelo se ze dvou základních koncepcí. První koncepce představovala okruh nebo síť stezek na relativně malé ploše v blízkosti města Jihlavy. Okruh by plnil funkci spíše bikeparku s různými uměle vytvořenými překážkami a trasami s různými stupni obtížnosti. Na své by si zde přišli začínající i pokročilí jezdci. Park by vyžadoval lokalitu v blízkosti města, která bude na kole snadno dostupná pro vlastníky všech typů horských kol a zároveň dostatečně atraktivní pro trávení volného času. Funkce takového parku by byla spíše zábavní a relaxační, případně by park sloužil jako tréninkový okruh. Druhá koncepce spojovala funkci cyklo-dopravy a cykloturistiky v přírodě. Snahou bylo navázat na již značené turistické trasy a cyklostezky a propojit turisticky atraktivní lokality v okolí Jihlavy. Dát tak uživatelům možnost vyhnout se silnicím s rušným provozem motorových vozidel. Vznik stezek pro horská kola by na řadě míst bylo jednoduchým a poměrně levným řešením pro řidiče i cyklisty. Stejně jako pro cyklistu není žádným velkým zážitkem výlet, kdy kolem něj projíždí vysokou rychlostí vozidla všeho druhu, tak řidiči vozidel mají s vyšším počtem cyklistů na cestě více starostí. Proto byl záměr navrhnout „zkratky“, které se vyhýbají silnicím a vedou atraktivním přírodním prostředím. Druhá varianta stezek byla vybrána pro praktickou část práce jako stěžejní. Jelikož je mikroregion Jihlavsko rozsáhlou oblastí, vydalo by zmapování a příprava podkladů pro všechny vhodné terénní cyklostezky na mnohem více, než dovoluje rozsah bakalářské práce. Navíc by to ani nebylo z technických důvodů možné. Trasy
14
navržené v této práci jsou pouze vodítkem pro směr, jakým by se mohla terénní cyklistika na Jihlavsku ubírat. Hlavní snahou bylo navrhnout takové stezky, které by propojily tři z nejznámějších a nejzajímavějších přírodních oblastí Jihlavska. Za ty jsou považovány přírodní park Čeřínek, národní přírodní rezervace Velký Špičák a vrch Šacberk, potažmo přírodní památka Vysoký kámen.
Obrázek 3, Okolí Jihlavy s vyznačenými oblastmi shora Rudný, Čeřínek, Velký Špičák, uprostřed Vysoká
Přírodní park Čeřínek je skupina vrcholů na celkové rozloze 2485 ha. Roku 1985 bylo toto území vyhlášeno tzv. oblastí klidu tehdejším Okresním národním výborem. Park 15
leží západně od Jihlavy ve vzdálenosti cca 10 kilometrů. Nejvyšším vrcholem je Čeřínek (761,2 m n. m.), který dal název celé oblasti. Výšková členitost území se pohybuje v rozmezí 150 – 300 m. „Dochované kvality přírody a krajiny činí z území vyhledávaný objekt celoroční rekreace a turistiky. Ţivou i neţivou přírodu Čeřínku přibliţuje naučná stezka o celkové délce 6 km.“(Mackovčin, 2002) Velký špičák je Národní přírodní rezervací o rozloze 46,08 ha vyhlášenou roku 1964. Nachází se v katastrálním území obce Třešť, zhruba 12 kilometrů jihozápadním směrem od města Jihlavy. „Předmětem ochrany je rozsáhlý komplex přírodě blízkých jedlových bučin a javořin se zastoupením smrku ve vrcholové partii Špičáku. Jedná se o reprezentativní
ukázku
původních
druhově
pestrých
lesních
společenstev
Českomoravské vrchoviny.“ (Mackovčin, 2002) Také zde vede naučná stezka, jejíž součástí jsou informační tabule o místní fauně a flóře. Pro svou jedinečnou atmosféru je Špičák často vyhledávaným místem zejména v jarním období a začátkem června, kdy zde rozkvétají česnek medvědí a další byliny. Pro cyklisty je však vstup na samotný vrchol Špičáku omezen, a proto je zde prostor pro komunikaci a jednání s veřejnou správou a vedením ochrany přírody o vytvoření vhodných podmínek a zpřístupnění této lokality také terénním cyklistům. Třetí oblastí, která by měla dotvářet hlavní osu zamýšlené budoucí sítě terénních cyklostezek je vrch Rudný, známý také jako Šacberk. Jde o oblast historicky významnou a spjatou se vznikem města Jihlava, kde se v minulosti těžilo stříbro. Dodnes je zde možné vidět pozůstatky po těžební činnosti a informační tabule naučné stezky podrobně popisují hornickou historii. Stezka vede přívětivým terénem a s výjimkou jedné pasáže je pro pokročilé terénní cyklisty dobře sjízdná. Pro vyznavače technického stylu jízdy na MTB by se naučná stezka po drobných úpravách mohla stát příjemným zpestřením vyjížďky a lákadlem pro potenciální návštěvníky. Navíc na vrchu Rudný stojí ruiny bývalé rozhledny, jejíž rekonstrukce by bezpochyby přispěla k turistické atraktivitě oblasti. Uzlovým bodem byla zvolena městská část Jihlava – Vysoká, která je vzdálená od města Jihlavy cca 5 kilometrů.
16
3.2 Zmapování vybraných tras pomocí GPS, fotodokumentace Jak bylo uvedeno v předchozím oddílu, smyslem navrhovaných terénních tras je propojit tři přírodně i turisticky zajímavé oblasti. Tedy Velký Špičák, Čeřínek a vrch Rudný propojit takovým systémem stezek, který se z velké části vyhne frekventovaným silnicím a podstatná část povede lesem a přírodou. Mapování vybraných tras probíhalo převážně pomocí GPS zařízení. Drobné odchylky od skutečné trasy jsou v řádech metrů a jsou způsobeny nepřesností měřicího zařízení, nebo neprostupností terénu. K následnému zanesení trasy do mapy byla použita volně dostupná aplikace Sportypal, která využívá mapové podklady společnosti Google. Pro zobrazení byly jako nejvhodnější vybrány tzv. hybridní mapy kombinující družicové snímky zemského povrchu a popisky obcí, ulic a význačných objektů v terénu jako vodní plochy apod. Nevýhodou tohoto zobrazení je absence měřítka. Proto je u každé trasy pro představu uvedena celková vzdálenost. Veškeré fotografie z terénu uvedené v této práci byly pořízeny autorem textu. Záběry byly pořizovány digitálním fotoaparátem Canon 350D s použitím objektivů s pevnou ohniskovou vzdáleností 50mm a s proměnlivou ohniskovou vzdáleností 18-55mm. Úseky vyznačené žlutými body jsou oblasti, které by vyžadovaly terénní zásahy. Jedná se o místa, kde buď dosud není žádná cesta ani stezka, nebo zde vede turistická trasa, avšak pro potřeby terénní cyklistiky by bylo vhodné terén do jisté míry upravit.
17
3.2.1 Trasa Vysoká, Kostelec, Čeřínek Trasa o celkové délce 11,14km vede z obce Vysoká od informační tabule na návsi. Cestou nahoru vlevo, za vsí první odbočkou do leva. Po zhruba čtyřech stech metrech přichází
první
úsek
plánovaného
singltreku
(terénní
cyklostezky).
Obrázek 4, Úsek trasy Vysoká-Kostelec
Trasa singltreku vede kolem vrchu Vysoká bývalým újezdem nyní remízem mezi loukou a polem. Po zhruba 500 metrech trasa uhýbá vpravo do lesa a vede z kopce dolů
Obrázek 5, Úsek trasy Kostelec-Čeřínek
18
k chatové osadě, kde ústí na louku. U posedu na kraji louky se stáčí do leva a vede vedle lesní cesty kolem rybníka k brodu potoka. Přes potok vede v současné době provizorní lávka, která by byla nahrazena novou. Za potokem trasa uhýbá vlevo do lesa a vine se lesem do kopce. Zde křižuje asfaltovou cyklotrasu číslo 5090 a vede dál lesem, aby se na zmíněnou cyklotrasu dále napojila a směřovala přes obec Kostelec do obce Cejle. Těsně před obcí Cejle trasa uhýbá do lesa a pokračuje po zeleně značené turistické trase vedoucí do osady Hutě a na Čeřínek. (Viz obrázek 5) Uvedená turistická trasa je na terénním kole sjízdná, avšak kameny a kořeny z ní dělají do jisté míry technicky náročnou pasáž.
19
3.2.2 Vysoká, Popice, Velký Špičák
Obrázek 6, Celková trasa Vysoká-Velký Špičák
Z Vysoké vede trasa vsí směrem do kopce, avšak hned za vsí uhýbá po polní cestě vlevo směrem k bývalému JZD a odtud ke smírčímu kameni. V tomto místě začíná další plánovaný singltrek o délce cca 500 metrů. Plánovaná stezka vede pod sloupy elektrického vedení, kde jsou patrné pozůstatky bývalého remízu. Dnes je úsek trasy zemědělsky využíván a zmíněný remíz by musel být uměle obnoven. Stezka by mohla být využívána mimo terénních cyklistů a pěších turistů také vlastníky chat, ke kterým tato stezka směřuje. Od chatové osady trasa pokračuje po cestě směrem dolů k hlavní silnici, kterou křižuje a napojuje se na modře značenou turistickou trasu vedoucí jedním směrem k rekreační oblasti Okrouhlík a druhým směrem po polní cestě do obce Popice.
20
Odtud trasa pokračuje po modré turistické značce k rezervaci Velký Špičák. Celková délka trasy Vysoká – Velký Špičák je 10,28km.
Obrázek 7, Výřez trasy červeně vyznačený v obr. 6, úsek trasy Vysoká-Popice
Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.1 Výběr vhodných lokalit v okolí Jihlavy pro vytvoření terénních cyklostezek, vjezd cyklistům je do samotné rezervace zakázán. A to i přes to, že turistická trasa pro pěší zde vede. Přitom terénní cyklisté podle výzkumů, neškodí přírodě více, než pěší (viz kapitola Vliv terénní cyklistiky na krajinu). Prostor pro jednání s vedením odboru životního prostředí Kraje Vysočina zde bezpochyby je.
21
3.2.3 Vysoká, Rantířov, Rudný Trasa vede z Vysoké po žlutě značené turistické trase směrem k rybníku Dolní Bradlo a následně do obce Rantířov. Nutno podotknout, že tento úsek trasy je ve značně neudržovaném stavu a pro zatraktivnění a zvýšení bezpečnosti by zasloužil terénní úpravy.
Obrázek 8, Úsek trasy Vysoká-Rantířov
Za obcí Rantířov začíná úsek plánovaného singltreku spojeného s historickou naučnou stezkou. Stezka by měla procházet v místech bývalého vodního náhonu ze čtrnáctého století. Náhon vede z Rantířova v blízkosti řeky Jihlavy, nedaleko obcí Vyskytná nad Jihlavou a Plandry až do Jihlavy-Starých hor, kde se ztrácí v dnešní průmyslové zóně.
22
Obrázek 9, Úsek trasy Staré hory-Rudný
Ve Starých horách se trasa napojuje na stávající cyklostezku a vede směrem do centra. U Business hotelu trasa uhýbá směrem k rybníku Borovinka, kde vede po pěšině podél břehu rybníka ke Štole sv. Jana Nepomuckého a dále nahoru lesem. Trasa ústí u restauračního zařízení U Lyžaře, nedaleko hornické naučné stezky, kde se také nachází patník Stříbrného pomezí číslo 23. Vodní náhon, známý také pod názvem Rantířovský, je natolik zajímavým objektem, že si zaslouží bližší pozornost. Náhon byl objeven z historického hlediska teprve nedávno. Jak uvádí Jaroš (1998), prvním, kdo v roce 1980 objevil hornický náhon ze 14. století, byl pedagog a geolog Zdeněk Laštovička. Avšak ještě před ním stavbu objevil jistý MuDr. Leopold Fritz (*1813, †1895), který mapoval stopy po hornické činnosti v terénu. Ten se však domníval, že jde o soumarskou cestu. Laštovička podrobil stavbu bližšímu zkoumání, při kterém vyšlo najevo, že se skutečně jedná o náhon, který poháněl 6 vodních kol. Dokládá to listina z roku 1315, smlouva zaručující odvodnění dolů ve Starých Horách. „Jeden z patrně vůbec prvních písemných pramenů zjevně dokládajících hornické vyuţití vodního kola v Českých zemích je spojen 23
právě s jihlavským rudním obvodem, jmenovitě s doly starohorskými.“ Laštovička (2001) Další, kdo zkoumal „Rantířovský náhon“, byla skupina badatelů pod vedením historika Zdeňka Jaroše. Tým vědců se mylně domníval, že objevil skutečný začátek náhonu 1770 metrů proti proudu řeky Jihlavy v blízkosti pozůstatků hráze bývalého jezera. Tuto mylnou domněnku však vyvrátil Laštovička v jednom ze svých příspěvků ke konferenci týkající se hornické historie na Vysočině v roce 2001. Ve skutečnosti se prý jednalo o jiný (soukenický) náhon, jenž sloužil k pohonu valchy v dobách soukenické éry na Jihlavsku v šestnáctém století. Rantířovský náhon se vine krajinou v celkové délce zhruba 6400 metrů s celkovým převýšením 6,8 metru. V některých pasážích náhonu v současnosti vede žlutě značená turistická trasa. Za bezmála sedm století existence proběhlo na řadě míst náhonu k přirozené erozi i k nešetrným terénním úpravám především z řad majitelů zemědělských ploch a rekreačních objektů. Avšak větší část stavby zůstala v krajině stále patrná a to díky faktu, že náhon je situován v po staletí zalesňovaných plochách.
Obrázek 10, Rantířovský náhon v místě, kde se na něj napojuje turistická trasa
24
Dle hypotézy by obnova náhonu, vyhlášení technickou památkou a zbudování naučné terénní stezky pro pěší i terénní cyklisty značně přispělo k atraktivitě celého okolí Jihlavy. Navíc by tato jedinečná historická stavba dostála zasloužené pozornosti. Nutno podotknout, že o zařazení stavby mezi technické památky už Zdeněk Laštovička v minulosti usiloval, avšak bez úspěchu. Myšlenka zbudování rekreačně-odpočinkového areálu v blízkosti náhonu, jak vyplynulo z bádání, není až tak úplnou novinkou. Neuskutečněný záměr vybudovat v této lokalitě údolí řeky Jihlavy park měl již jistý Karel Wichtersberg z Plander. V souboru map Císařské povinné otisky katastrálních map, volně dostupných k nahlédnutí na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, je také mapa katastru Plandry z roku 1838. Na té jsou jasně viditelné návrhy, jak měl kdysi onen plánovaný park vypadat. Všechny mapy jsou v měřítku 1:2880.
Obrázek 11, Historická mapa katastru Plandry s návrhem parku
25
Obrázek 12, Funkční náhon Brandelského mlýna v Plandrech
Na uvedené historické mapě (obrázek 11) je v levé části rovněž patrný dodnes funkční mlýnský náhon (obrázek 12). Náhon sloužil k pohánění Brandelského mlýna v obci Plandry, dříve nazývané Breitenhof. Přesné určení celkové trasy není kvůli neprostupnosti terénu možné. Přibližný odhad činí 18,1km. Úsek Jihlava-Rantířov měří 6,92km, úsek Staré-hory 4,79km a Rantířovský náhon měří zhruba 6400 metrů.
26
3.3 Vhodné značení v terénu Značení stezek v terénu je nezbytností. Přestože v dnešní době není problém opatřit si kvalitní mapu s dostatečným rozlišením a i přes to, že se stále zvětšuje počet lidí disponující navigací GPS, vždy budou mezi uživateli stezek tací, kteří neumí v mapách dostatečně dobře číst, nevlastní GPS navigaci, nebo jsou z jakéhokoliv jiného důvodu odkázáni na prostou orientaci v terénu bez jakýchkoliv pomůcek. Právě pro takové uživatele je značení v terénu naprosto zásadní. Značení cyklostezek v terénu by mělo být jednoduché a jasné. Navíc by mělo být v souladu se smyslem terénní cyklistiky tedy nenásilné a sladěné s přírodou. Proto se jeví klasické značení cyklotras KČT (žlutých plechových značek na kovovém podstavci) jako nevyhovující. Oproti tomu systém turistického značení (barevných značek na objektech v terénu) je na první pohled nenápadný avšak dobře čitelný i během jízdy na horském kole. Na rozdíl od turistického značení, by pro terénní cyklostezky nebylo od věci obohatit značení o několik symbolů užitečných při jízdě. Užitečnými symboly se rozumí například: „pozor křižovatka“, „technicky náročný terén“, „prudké stoupání (klesání)“ a podobně. V takovém případě by ovšem bylo nutné vybavit nástupní místa stezek také informační tabulí, kde by byl vysvětlen význam symbolů, a kde by mohl být mimo jiné uveden plánek trasy s vyznačenými kritickými úseky, pokyny pro správné užívání stezky nebo sponzoři a zhotovitelé stezek. Samotná značka by pak měla být nezaměnitelná a jednotná pro všechny terénní trasy. Návrhy, jak by mohlo značení terénních cyklostezek vypadat, jsou uvedeny níže.
Obrázek 13, Návrhy značek zleva: Pozor křižovatka, Technicky náročný terén, Ostrá zatáčka
27
V současné době používá Klub Českých Turistů jednotné značení cykloturistických tras mimo silnice, dobré místní komunikace a v terénu. Jedná se o obdobný typ značení jako u tras pro pěší, jenom ve žlutém provedení. Viz obrázek.
Obrázek 14, Cykloturistické značení zavedené KČT
Navíc v okolí Jihlavy v těchto chvílích vrcholí spuštění projektu Stříbrné pomezí, které má své specifické značení v podobě bílých patníků s čísly a směrovkami k dalším patníkům. Toto značení je s dosavadní sítí cyklostezek kompatibilní. Proto by zavedení zcela nového značení mohlo být pro uživatele matoucí a kontraproduktivní. Z pohledu uživatele by zajisté byla nejvhodnější harmonizace se stávajícími značeními. V případě informačních tabulí by bylo rovněž žádoucí držet se zavedeného systému informačních tabulí, aby byl dodržen jednotný ráz. Zpestřením by mohlo být vyobrazení historických ručně malovaných map, na kterých jsou patrné pozůstatky Rantířovského náhonu. Jedná se o jediné dvě dochované mapy se zobrazením náhonu. Starší mapy, kde byl náhon pravděpodobně zobrazen v celé své délce, byly zničeny při jednom z požárů města. Mapy jsou dostupné ve Státním okresním archivu v Jihlavě.
28
Obrázek 15, Historická mapa katastru Vyskytná nad Jihlavou, kde býval počátek náhonu
Obrázek 16, Historická mapa katastru Staré hory, kde náhon končil
29
3.4 Shrnutí, diskuse a řešení Obecně vzato lze říci, že podmínky pro terénní cyklistiku v okolí Jihlavy jsou více než příznivé. Členitost terénu, stav přírody, množství kulturně-historických atraktivit, to vše dělá ze zdejší krajiny ideální místo pro vytvoření sítě terénních cyklostezek. Vybrané plánované trasy spojují tři z nejznámějších přírodních lokalit a jejich vybudování by nijak zásadně neovlivnilo ráz krajiny. Ve většině případů by se jednalo o drobné úpravy stávajících turistických tras, neznačených pěšin a zanikajících lesních cest. V případě první navrhované trasy se jedná o dva úseky, z nichž první (mezi obcemi Vysoká a Kostelec) je plánován zčásti po remízu mezi loukou a polem a z větší části lesem. V první části by byly terénní úpravy poněkud rozsáhlejšího rázu, protože zde nevede žádná cesta. Avšak jsou zde patrné pozůstatky bývalého úvozu a v historických mapách lze rovněž vyčíst, že tudy cesta kdysi vedla.
Obrázek 17, Úsek remízu na trase Vysoká-Kostelec
Lesní část tohoto úseku by taktéž vyžadovala rozsáhlejší zásah do krajiny, jelikož vede lesem paralelně se stávající lesní cestou hojně využívanou při těžbě dřeva. Navíc by zde
30
byla nutnost vybudovat lávku přes potok, vytékající z nedalekého rybníka (v současnosti je v těchto místech brod a provizorní lávka z prkna).
Obrázek 18, Provizorní lávka na trase Vysoká-Čeřínek
Druhý úsek navrhované trasy vedoucí od obce Cejle do osady Hutě nedaleko vrchu Čeřínek je plánován po zeleně značené turistické stezce.
Proto by jeho úprava
vyžadovala pouze minimální zásah do krajiny spočívající ve vyrovnání povrchu takovým způsobem, aby byly zakryty obnažené kořeny stromů. Vybudování druhé navrhované trasy vedoucí směrem k přírodní rezervaci Velký Špičák rovněž nepředstavuje nikterak drastický zásah do krajinného rázu. Jedinou výraznou překážkou by mohly být spory s vlastníky pozemku v úseku mezi městskou částí Jihlava-Vysoká a chatovou osadou, kde by měl podle plánu vzniknout umělý remíz se stezkou. Přestože v minulosti v těchto místech cesta byla, dnes jsou plochy, které cesta oddělovala, spojeny a hospodářsky využívány jako jeden celek.
31
Obrázek 19, Úsek na trase Vysoká-Popice s patrnými pozůstatky remízu
Sporným bodem by mohlo být také zpřístupnění přírodní rezervace cyklistům. O důvodech, proč je Velký Špičák přístupný pouze pěším a ne cyklistům, je možné pouze spekulovat. Pravděpodobně zde panují obavy, aby cyklisté svou agresivní jízdou nenarušovali půdní kryt. Takovým situacím však lze předejít různými způsoby. Například úpravou trasy tak, aby nebylo možné projíždět tudy velkou rychlostí a při následném brzdění tak působit škody. Další možností by mohlo být vytvoření dřevěných lávek, které by sice byly v prostředí nápadné, avšak půdní kryt by nenarušovali cyklisté ani pěší. V obou případech by bylo vhodné k informačním cedulím u vstupu do rezervace připojit pravidla pro správné užívání stezky. Třetí plánovaná trasa by vyžadovala nejvíce terénních úprav. Rozdělíme-li pomyslně trasu na tři úseky, Vysoká-Rantířov, Rantířovský náhon a Staré hory-Rudný, tak první a třetí úsek by vyžadovaly terénní zásah minimální. V případě prvního úseku, kde trasa vede po žlutě značené turistické stezce, by se jednalo o zakrytí obnažených kořenů kameny a zeminou, stejně jako by tomu bylo u trasy z obce Cejle do osady Hutě, jak je uvedeno výše. Případně se zde naskýtá možnost vést v určitých pasážích trasu lesem, paralelně s lesní cestou, která je často
32
erodována těžkou technikou a nešetrně „opravována“ stavební sutí, jako je tomu například v úseku mezi obcí Vysoká a rybníkem Dolní Bradlo (obrázek 20).
Obrázek 20, Nešetrně udržovaná lesní cesta na úseku turistické trasy Vysoká-Dolní Bradlo
Poslední zmíněný úsek trasy vedoucí ze Starých hor k vrchu Rudný by také vyžadoval minimální terénní úpravy. Část tohoto úseku vede po cyklostezce až k rybníku Borovinka, odkud nastává stejný problém jako u předchozích zmíněných pasáží s obnaženými kořeny. Navíc se na tomto úseku nachází dva prameny, které by bylo záhodno přemostit malou dřevěnou lávkou. Jeden z nich se nachází přímo u břehu rybníka a druhý o několik set metrů dále mezi Borovinkou a Štolou sv. Jan Nepomucký, známou také jako „Trpasličí jeskyně“. Na vrchu rudný stojí ruiny bývalé rozhledny (obrázek 21), které podléhají vlivům místních povětrnostních podmínek a bez jakékoliv konzervace chátrají. Navíc zbytky vyhořelé rozhledny čelí útokům vandalů.
33
Obrázek 21, Ruiny bývalé rozhledny na vrchu Rudný
Rekonstrukce rozhledny by dle předpokladů mohla zvýšit atraktivitu a zájem návštěvníků o oblast vrchu Rudný a hornické naučné stezky, jíž je součástí. Úsek trasy, kopírující Rantířovský náhon by zajisté vyžadoval nejvíce terénních úprav, avšak přínos by, dle hypotézy, daleko předčil náklady na jeho vybudování. Obnova Rantířovského náhonu by s sebou přinesla možnost zbudovat v těchto místech naučnou stezku, která by nepřímo navazovala na hornickou naučnou stezku na vrchu Rudný. Navíc by zde byla možnost síť stezek dále rozvíjet k dalším opomíjeným místům spjatým s hornickou historií Jihlavska, jako je například oblast u obce Bílý Kámen.
34
Obrázek 22, Pěšina v místech bývalého Rantířovského náhonu v úseku Plandry-Staré hory
Obrázek 23, Úsek nedaleko Starých hor, kde náhon ztrácí v porostu
35
Přestože je stavba na řadě míst poměrně dobře zachována a v některých pasážích dokonce vede turistická stezka, jsou místa, kde se můžeme pouze domnívat, kudy náhon vedl. V některých úsecích stopy po náhonu chybí úplně (obrázek 22). Možnou překážkou ve vytvoření stezky by mohly být necelistvost stavby, nebo spory s vlastníky pozemků, kterými stavba prochází. V takovém případě by ovšem mohla probíhat jednání a mohla by zde být možnost dosáhnout výsledků, které by byly v souladu se zájmy všech stran. Neovlivnitelnou nevýhodou je fakt, že náhon končí v areálu dnešního podniku Motorpal, a tak úplná obnova, evidentně, není možná. Stavba je zajímavá z historického i technického hlediska a proto by si zasloužila neupadnout v zapomnění. Navíc náhon prochází atraktivním prostředím údolí řeky Jihlavy, a tak by se zde vybudovaná naučná stezka a zároveň terénní cyklostezka mohla stát nejen místem pro trávení volného času obyvatel města. Spolu s dalšími pozůstatky hornické činnosti by se mohla stezka stát lákadlem pro tuzemské i zahraniční návštěvníky. V konečné fázi by rekonstrukce rozhledny na vrchu Rudný, vybudování naučné stezky v místě Rantířovského náhonu a rozsáhlé sítě terénních cyklostezek mohlo vést k vytvoření Jihlavska jako turistické destinace. Nezbytností by v takovém případě byla spolupráce Kraje Vysočina, města Jihlavy, všech sousedních obcí a soukromého sektoru. Soukromým sektorem se rozumí zejména provozovatelé ubytovacích a stravovacích zařízení, turistických informačních center, cestovních kanceláří a agentur nebo poskytovatelé ostatních služeb cestovního ruchu jako průvodci v cestovním ruchu, poskytovatelé dopravních služeb apod. V neposlední řadě také informační a sdělovací prostředky, občanská sdružení a jiné organizace angažující se v oblasti cyklistiky a cestovním ruchu. Nezbytnou součástí by také bylo vytvoření společné značky a dostatečná propagace regionu na domácím i zahraničním trhu.
36
Závěr Terénní cyklistika je fenoménem moderní doby a stává se stále populárnějším způsobem rekreace a trávení volného času. Avšak při plánování a realizaci materiálně technické základny pro cyklistiku je právě tento segment opomíjen. Je to právě terénní cyklistika, která by mohla přilákat množství návštěvníků do Jihlavy a okolních obcí. Z výsledků práce vyplývá, že Jihlavsko má veliký, avšak zatím nevyužitý potenciál v oblasti terénní cyklistiky. Přestože je cyklistice a cykloturistice ze strany vedení města věnována nemalá pozornost a tento aktivní způsob trávení volného času není zanedbávaný, nachází se zde ještě veliký prostor, kde by se mohly podmínky pro cyklistiku zlepšit. Jedním z cílů této práce bylo představit terénní cyklistiku jako volnočasovou aktivitu, která si zasluhuje větší pozornost, zejména při plánování infrastruktury. Skupina terénních cyklistů je totiž stále se zvětšující cílová skupina potenciálních návštěvníků, kteří mají své specifické potřeby a nároky. Lze říci, že tohoto cíle bylo dosaženo a v práci je současný trend rozvoje terénní cyklistiky čtenářům dostatečně přiblížen. Snahou bylo také informovat čtenáře o přínosu terénní cyklistiky pro cestovní ruch a vyvrátit některé mýty o negativním vlivu terénní cyklistiky na krajinu. Lze usuzovat, že v případě, že má oblast dostatečné množství atraktivit, které může návštěvníkům nabídnout, ať už přírodních či kulturně-historických (Jihlavsko má oboje), tak zlepšení podmínek pro cílovou skupinu návštěvníků (v tomto případě terénních cyklistů) logicky povede ke zvýšení návštěvnosti regionu. Ovšem za předpokladu dobré propagace a další spolupráce v rámci celé destinace. Což ze závěrů práce také vyplývá. Co se týče negativního vlivu terénní cyklistiky na krajinu, je možné, že ne všichni čtenáři jsou argumentací, uvedenou v této práci, přesvědčeni o jeho neexistenci. Z velké části lze zmíněný negativní vliv eliminovat osvětou a správným projektováním stezek. Tento problém je v práci pouze nastíněn a je tak ponechána možnost k bližšímu prostudování dostupných materiálů, ze kterých bylo při tvorbě práce čerpáno. V příloze jsou uvedeny zmiňované publikace, které jsou v rámci osvěty v oblasti terénní cyklistiky volně dostupné na internetu.
37
Zmapování lokalit v oblasti Jihlavy vhodných pro vybudování sítě přírodě blízkých terénních cyklostezek a návrh několika takových tras, bylo hlavním cílem práce. Nutno podotknout, že zmapování všech vhodných lokalit a úseků pro stavbu singltreků by pro jednoho člověka bylo velice obtížné, ale především by dalece přesáhlo stanovený rozsah této práce. Proto již na začátku byl zvolen postup, při kterém byly vybrány tři stěžejní turisticky zajímavé přírodní oblasti v okolí města a následně byly zmapovány trasy vedoucí až na výjimky terénem, které tyto oblasti propojují. Hlavním cílem bylo poukázat na možnost rozvoje infrastruktury tímto směrem a navrhnout exemplární řešení, kde a jak by bylo možné terénní cyklostezky vytvořit, případně upravit stávající turistické trasy. Potěšujícím výsledkem, který nebyl na začátku práce zamýšlen, je návrh zbudování naučné stezky v prostoru bývalého vodního náhonu. Původním záměrem bylo vést trasu tímto starým náhonem, avšak historický význam této stavby, byl zjištěn až při bližším prozkoumání. Vskutku jedinečná stavba, která patří mezi nejstarší, není-li vůbec nejstarší stavbou svého druhu v Českých zemích, zatím chátrá a leží ukryta v lesích. Její obnova a vytvoření naučné stezky by tak dodalo další rozměr plánované terénní cyklostezce. Výsledky práce by mohly být použitelné nejen při plánování a rozšiřování sítě cyklostezek na Jihlavsku. Práce dává podněty k diskusím, vyvolává otázky k zamyšlení a navrhuje způsoby řešení. Závěrem lze říci, že stanoveného hlavního cíle, stejně jako dílčích cílů, bylo dosaženo.
38
Seznam použitých zdrojů SLAVÍK, Petr. Cyklistika v přírodě - světový trend rekreace : BIKE konference - Sportlife 2007. In Příspěvek k BIKE konferenci při příleţitosti sportovního veletrhu Sportlife 2007 v Brně. [s.l.] : [s.n.], 2007. Www.nadacepartnerstvi.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-24]. Nadace partnerství. Dostupné z WWW:
Www.nadacepartnerstvi.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-24]. Nadace partnerství. Dostupné z WWW: < http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways/cykliste-vitani > Www.imba.com [online].
2011
[cit.
2011-03-23].
IMBA.
Dostupné
z
WWW:
ČeMBA.
Dostupné
z
WWW:
Www.cemba.cz [online].
2011
[cit.
2011-04-04].
MARTINA, Pásková; JOSEF, Zelenka. Cestovní ruch - výkladový slovník. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. MARION, Jeff; WIMPEY, Jeremy. Dopady terénní cyklistiky na ţivotní prostředí, přehled vědeckých výzkumů a vhodných postupů úrţby. [online]. Jablonec nad Nisou : ČeMBA, 2008 [cit. 2011-05-14]. Dostupné z WWW: . MACKOVČIN, Peter, et al. Chráněná území ČR : Svazek VII. Jihlavsko. 1. Praha : ARTEDIT, 2002. 204 s. JAROŠ, Zdeněk , et al. Staré vodní náhony v okolí Jihlavy a jejich využití při těžbě a zpracování rudy. In Stříbrná Jihlava - Sborník příspěvků ze semináře "K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině" Jihlava 19.9.-20.9.1998. Jihlava : [s.n.], 1998. LAŠTOVIČKA, Z.; VILÍMEK, L.; VOSÁHLO, J. Rekonstrukce průběhu rantířovskostarohorského vodního náhonu : Technická památka středověkého dolování stříbrných rud u Jihlavy z přelomu 13. a 14. století. In Stříbrná Jihlava - Sborník příspěvků ze semináře "K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině" Jihlava 19.9.-20.9.1998. Jihlava : [s.n.], 2001. Breitenhof : Císařské povinné otisky map stabilního katastru. [s.l.] : [s.n.], 1838. 46 732. Dostupné z WWW: .
39
Seznam obrázků Obrázek 1, Diagram popisující fungování organizace ČeMBA ..................................... 10 Obrázek 2, Lávka pro pěší a cyklisty přes řeku Jihlavu ................................................. 12 Obrázek 3, Okolí Jihlavy s vyznačenými oblastmi shora Rudný, Čeřínek, Velký Špičák, uprostřed Vysoká ............................................................................................................ 15 Obrázek 4, Úsek trasy Vysoká-Kostelec ........................................................................ 18 Obrázek 5, Úsek trasy Kostelec-Čeřínek ........................................................................ 18 Obrázek 6, Celková trasa Vysoká-Velký Špičák ............................................................ 20 Obrázek 7, Výřez trasy červeně vyznačený v obr. 6, úsek trasy Vysoká-Popice ........... 21 Obrázek 8, Úsek trasy Vysoká-Rantířov ........................................................................ 22 Obrázek 9, Úsek trasy Staré hory-Rudný ....................................................................... 23 Obrázek 10, Rantířovský náhon v místě, kde se na něj napojuje turistická trasa ........... 24 Obrázek 11, Historická mapa katastru Plandry s návrhem parku ................................... 25 Obrázek 12, Funkční náhon Brandelského mlýna v Plandrech ...................................... 26 Obrázek 13, Návrhy značek zleva: Pozor křižovatka, Technicky náročný terén, Ostrá zatáčka ............................................................................................................................ 27 Obrázek 14, Cykloturistické značení zavedené KČT ..................................................... 28 Obrázek 15, Historická mapa katastru Vyskytná nad Jihlavou, kde býval počátek náhonu ............................................................................................................................. 29 Obrázek 16, Historická mapa katastru Staré hory, kde náhon končil ............................. 29 Obrázek 17, Úsek remízu na trase Vysoká-Kostelec ...................................................... 30 Obrázek 18, Provizorní lávka na trase Vysoká-Čeřínek ................................................. 31 Obrázek 19, Úsek na trase Vysoká-Popice s patrnými pozůstatky remízu .................... 32 Obrázek 20, Nešetrně udržovaná lesní cesta na úseku turistické trasy Vysoká-Dolní Bradlo.............................................................................................................................. 33 Obrázek 21, Ruiny bývalé rozhledny na vrchu Rudný ................................................... 34 Obrázek 22, Pěšina v místech bývalého Rantířovského náhonu v úseku Plandry-Staré hory ................................................................................................................................. 35 Obrázek 23, Úsek nedaleko Starých hor, kde náhon ztrácí v porostu ............................ 35
40
Seznam příloh 1. Výňatky ze zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které se vztahují k terénní cyklistice. 2. Etický kodex terénního cyklisty (ČeMBA) 3. CD-ROM obsahující vybrané publikace asociace ČeMBA a fotografie z míst, kudy vedou plánované trasy.
41
Příloha č.1 Výňatky ze zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které se vztahují k terénní cyklistice: § 16 Základní ochranné podmínky NP odstavec 1, e. Na celém území NP je zakázáno pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánů ochrany přírody. f. Na celém území NP je zakázáno provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánů ochrany přírody. § 26 Základní ochranné podmínky CHKO odstavec 3, c. Na území první a druhé zóny CHKO je dále zakázáno pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. § 29 Základní ochranné podmínky NPR f. Na celém území NP je zakázáno provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazena se souhlasem organu ochrany přírody. § 63 Přístup do krajiny Veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území obcí není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti. Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen 42
respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy. Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně. Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku. § 64 Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí, zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemi omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich části. Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu.
43
Příloha č.2 KODEX TERÉNNÍHO CYKLISTY V přírodě nejsme sami. Abychom v přírodě nekazili pěkné zážitky ostatním a ostatní je nekazili nám, ČeMBA propaguje dodržování Kodexu terénního cyklisty. Podstatou je zodpovědnost a ohleduplnost k přírodě, lidem i majetku. 1. Jezdi pouze po povolených cestách Jestliže je cesta legálně označena jako zakázaná, nepoužívej ji. 2. Nezanechávej stopy Přizpůsob styl jízdy povrchu cesty tak, abys jej nepoškozoval. Jezdi jen po existujících cestách, nevytvářej nové. Nejezdi smykem. Nezanechávej po sobě odpadky - co sis do lesa přivezl, také odvez. 3. Ovládej své kolo Jezdi tak, abys dokázal zastavit na viditelnou vzdálenost. Všude můžeš někoho nebo něco potkat. Nepřeceňuj svou technickou a fyzickou zdatnost. 4. Dávej přednost ostatním Upozorni ostatní, že kolem nich projíždíš. Při míjení dostatečně zpomal a je-li to z hlediska bezpečnosti nezbytné, zastav. Buď vstřícný a přátelský. Při míjení koní respektuj pokyny jezdce. 5. Buď ohleduplný ke zvířatům, rostlinám a majetku Neplaš zvířata a dávej jim dostatek prostoru k úniku. Nenič rostliny. Nepoškozuj přírodní útvary a soukromý majetek. Zavírej brány ohrad. Nepoškozuj zemědělské kultury, zvláště před sklizní. 6. Jednej s rozmyslem Jezdi s takovým vybavením, abys byl soběstačný. Předvídej nebezpečné situace a změny počasí. Používej přilbu. 7. Poslední, ale zlaté a nejdůležitější pravidlo Zpomal, usměj se, pozdrav, jsi vyslancem našeho sportu!
44
