VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Předpoklady lázeňského cestovního ruchu na Třeboňsku

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Předpoklady lázeňského cestovního ruchu na Třeboňsku Bakalářská práce

Autor: Kristýna Vítková Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková

Jihlava 2011

Copyright © 2011 Kristýna Vítková

Anotace VÍTKOVÁ, Kristýna: Předpoklady lázeňského cestovního ruchu na Třeboňsku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 72 stran V bakalářské práci je zpracována analýza současného stavu lázeňského cestovního ruchu v oblasti Třeboňska a jsou navrţeny podněty pro rozšíření nabídky sluţeb. Práce je pomyslně rozdělena na teoretickou a praktickou část. První část vysvětluje pojmy v oblasti cestovního ruchu a lázeňství, zabývá se historií a současností lázeňství, wellness. Součástí je popis Třeboňska a dějiny třeboňského lázeňství. Druhá část se orientuje na rozbor třeboňských lázní se zaměřením na Bertiny lázně. Dále je provedeno dotazníkové šetření a dvě SWOT analýzy – lázeňského zařízení Bertiny lázně a vytvoření SWOT analýzy lázeňských procedur v těchto konkrétních lázních. Součástí je také navrhnutí nových produktů a zpracování informačního minima za účelem zvýšení návštěvnosti lázní.

Klíčová slova Cestovní ruch. Lázeňství. Třeboňsko. Bertiny lázně. Lázně Aurora. Léčebné procedury. Masáţe. Pivní koupel. Akupunktura.

Annotation The bachelor thesis is focused on analyzing the current state of the spa tourism in the area Třeboňsko and are suggested the stimulus for extension of the service offer. The thesis is divided into the theoretical and practical part. The first part explains the concepts in the area of tourism and spa and describes the history and the present of spa and wellness. In this part is also the description of the area Třeboňsko. The second part is focused on analyzing of Třeboň´s spa, especially on the Berta´s spa. Then is presented the results of questionnaire survey and is made two SWOT analyses. The first analyse the Berta´s spa and its facilities. The second SWOT analysis explores the spa procedures in this spa. In conclusion, there are the proposals of new products, which lead to increasing the attendance of this spa, and the processing of the information minimum.

Keywords Tourism. Balneology. Třeboňsko. Berta Spa. Spa Aurora. Health procedures. Massages. Beer bath. Acupuncture.

Mé poděkování patří paní Mgr. Evě Horňákové za odbornou pomoc, cenné připomínky a rady potřebné k vypracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala panu Danielu Hamrovi, který mi umoţnil uskutečnit dotazníkové šetření v obou třeboňských lázních a poskytl mi interní údaje o Bertiných lázních.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16. 5. 2011 Kristýna Vítková Podpis

Seznam cizích slov užitých v bakalářské práci AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome) = syndrom získaného selhání imunity; smrtelné onemocnění vyvolané retrovirem HIV [30] Akupunktura = stará čínská léčebná metoda spočívající ve vpichování jehel do určitých bodů lidského těla [32] Artróza = nezánětlivé degenerativní onemocnění kloubů [32] Bechtěrevova nemoc = chronické zánětlivé onemocnění pohybového aparátu [32] Biolampa = je procedura vyuţívána pro svůj biostimulační efekt, zpomaluje degenerativní procesy v buňkách, urychluje metabolické pochody bez hromadění odpadních látek; vyuţívá se při léčbě jizev, popálenin, ke zlepšení hojení ran, v kosmetologii ke zlepšení vrásek a ke zpomalení jejich tvorby [33] Čchi = všudypřítomná původní energie pro všechno stvořené; neustále volně proudí krajinou a prostorem, která svou přítomností oţivuje, je- li její přirozený pohyb omezen, vše ţivé začíná chřadnout [34] Dark tourism = temný turismus, přivádí návštěvníky na místa, kde se v minulosti – ať jiţ dávné či poměrně nedávné – udála nějaká tragédie, neštěstí [35] Dna = neboli nemoc králů je běţný typ artritidy (zánětu kloubů) který souvisí se zvýšenou hladinou kyseliny močové v tělních tkáních. [36] Drug tourism = cestování za účelem získávání nebo vyuţívání drog pro osobní uţití, které je nedosaţitelné, nezákonné v domácím soudnictví [37] Ekoturistika = je jednou z reakcí na tzv. konvenční turistiku, která nehledí na kulturní či přírodní souvislosti. Hlavními principy ekoturistiky jsou minimalizace dopadů turistiky na ţivotní prostředí a kulturní tradice obyvatel v navštívené oblasti. Důraz je kladen na úspory přírodních zdrojů a zapojení místních obyvatel do procesu ekoturistiky. [38] Epilepsie = je také nazývána záchvatové onemocnění; jedná se o narušení mozkových funkcí mající za následek opakující se záchvaty [39] Hipoterapie = pedagogická metoda spojená s rehabilitací na koni [32] Infekční onemocnění = nakaţlivé onemocnění [32] Kneippův chodník = je jedna z vodoléčebných procedur, kterou objevil Sebastian Kneipp [10] Lymfodrenáž = manuální masáţ, která je zaměřena na lymfatický systém. Provádí se malým tlakem, tanguje kůţi a podkoţí [40]

Meridián = energetická duchovní dráha uvnitř těla ţivých tvorů [32] Osteoporóza = kostní atrofie, řídnutí kostí ve stáří [32] Rekondice = opětovné uvedení do pořádku, do správného stavu; obnovení, oprava [32] Revmatismus = postiţení pohybového ústrojí (kloubů, svalů) provázené bolestivostí a poruchami funkce, revma [32] Tuberkulóza (TBC) = je závaţné infekční onemocnění vyvolávané bakterií Mycobacterium tuberculosis [41] Urbanistika = nauka o stavbě lidských sídel [32] Wellness = cesta k harmonickému vyváţení těla a duše [2]

Obsah Seznam cizích slov užitých v bakalářské práci ............................................................ 8 1

Úvod ........................................................................................................................ 12

2

Metodika práce ...................................................................................................... 14

3

2.1

Cíle práce a hypotézy ....................................................................................... 14

2.2

Techniky a metody ........................................................................................... 15

Cestovní ruch ......................................................................................................... 16 3.1

4

Lázeňství .......................................................................................................... 16

3.1.1

Vymezení pojmů ....................................................................................... 18

3.1.2

Význam lázeňství ...................................................................................... 20

3.1.3

Historie a současnost ................................................................................ 21

3.1.4

Wellness .................................................................................................... 23

3.2

Jihočeský kraj ................................................................................................... 23

3.3

Oblast Třeboňsko ............................................................................................. 24

3.4

Město Třeboň ................................................................................................... 25

3.4.1

Strategický plán rozvoje města (SPRM) ................................................... 26

3.4.2

Dějiny třeboňského lázeňství .................................................................... 28

Třeboňské lázně ..................................................................................................... 30 4.1

Bertiny lázně .................................................................................................... 30

4.1.1

Firemní charakteristika ............................................................................. 30

4.1.2

Léčebné procedury .................................................................................... 31

4.1.3

Počet klientů ............................................................................................. 33

4.2

Lázně Aurora .................................................................................................... 34

4.2.1

Firemní charakteristika ............................................................................. 34

4.2.2

Léčebné procedury .................................................................................... 35

4.2.3

Počet klientů ............................................................................................. 37

4.3

Shrnutí .............................................................................................................. 38

5

SWOT analýza Bertiných lázní ............................................................................ 39

6

SWOT analýza služeb a procedur Bertiných lázních ......................................... 41

7

Návrh na rozšíření nabídky služeb ...................................................................... 43 7.1

Masáţe.............................................................................................................. 43

7.1.1

Thajská masáţ ........................................................................................... 43

7.1.2

Lomi masáţ (Havajská masáţ) ................................................................. 44

7.1.3

Ajurvédská masáţ ..................................................................................... 44

7.1.4

Candella massage (masáţ svíčkou Guerdi) .............................................. 44

7.1.5

Medová masáţ .......................................................................................... 45

7.1.6

Shiatsu masáţ ............................................................................................ 45

7.2

Vakuoterapie (baňkování) ................................................................................ 45

7.3

Pivní koupel („Pivní uvolnění“) ....................................................................... 46

7.4

Akupunktura ..................................................................................................... 47

8

Vyhodnocení dotazníkového šetření .................................................................... 49

9

Závěr ....................................................................................................................... 63

10 Summary ................................................................................................................ 65 11 Zdroje...................................................................................................................... 67 11.1

Pouţitá literatura .............................................................................................. 67

11.2

Internetové zdroje............................................................................................. 67

Seznam grafů ................................................................................................................. 71 Seznam použitých obrázků a fotografií ...................................................................... 71 Seznam tabulek ............................................................................................................. 71 12 Přílohy ..................................................................................................................... 72

1 Úvod Člověk je součástí přírodního systému, vyuţívá zdroje, které příroda nabízí. Jiţ od dávných dob člověka fascinují přírodní léčivé prameny. Ty jsou vyuţívány jako léčba formou koupelí, nápojů a inhalací. Tyto „kouzelné“ prameny byly v minulosti vyuţívány jiţ v období starověku, kdy lázeňství údajně vzniklo. V českých zemích se lázeňství rozšířilo později. I zde ale získalo velký obdiv a lázně jsou i dnes rok od roku více a více navštěvovány. Česká republika je na přírodní minerální prameny velice bohatá. Existují zde desítky lázeňských míst zajišťující lázeňskou péči, mezi něţ patří i jihočeské lázně Třeboň. Ty jsou bohaté na přírodní zdroje sirno-ţelezité slatiny, zásoby slatiny jsou největší ve střední Evropě, a rašeliny. Léčí se zde převáţně poruchy pohybového aparátu, revmatické choroby, stavy po úrazech a operacích a navozuje se celková tělesná i duševní rovnováha. Lázeňství je v první řadě prostředkem prevence, snaţí se pečovat o zdraví. Lidé si uvědomují, ţe se o své tělo musí starat a udrţovat ho v dobré kondici. Lázně navštěvují převáţně nemocní lidé. Ti chtějí zlepšit svůj zdravotní stav, ať jiţ po prodělaných operacích či před nimi. Vyuţívají k tomu rehabilitace a ostatní procedury. V současnosti lázeňství bojuje nejen se zdravotními chorobami, ale také s civilizačními nemocemi, za které si můţe ve větší či menší míře- člověk sám- špatnými stravovacími návyky, nedostatkem fyzického pohybu či nadbytečným stresem. Aby bylo lázeňské léčení dostatečně efektivní, délka pobytu je doporučována na minimálně 3 týdny. V posledních letech se zvyšuje zájem o tzv. wellness pobyty. Tyto pobyty jsou určeny pro všechny klienty, kteří vyhledávají odpočinek, relaxaci a péči o duševní zdraví. Trendem 21. století je absolvovat léčebné procedury a uskutečnit co nejvíce aktivit za co nejkratší čas. Doba je uspěchaná, lidé nemají čas, nebo si ho neumí udělat. Jelikoţ lázeňství splňuje definici cestovního ruchu, zahrnujeme ho mezi jeho formy, tzv. lázeňský cestovní ruch. Lázeňský cestovní ruch v současnosti patří mezi jednu z nejefektivnějších forem cestovního ruchu. Pozitivně ovlivňuje příjmy České republiky a společně s domácím cestovním ruchem vytváří finanční zdroje pro lázeňská místa i regiony a ostatní podnikatelské subjekty podílející se na jeho rozvoji. České lázně můţeme zahrnout i mezi významné atraktivity naší republiky. České lázeňství se drţí na předních evropských místech převáţně díky dobrým léčebným

12

výsledkům a kvalitní lékařské péči. V budoucnu bude trendem ještě vyšší zájem o poskytování finančních prostředků do modernizace lázeňských zařízení, zvyšování kvalifikace a školení zaměstnanců a zaměření nabídky na relaxační a rekondiční pobyty. Důvodem zpracování této bakalářské práce je osobní zájem o toto téma a jeho hlubší rozbor a poznání.

13

2 Metodika práce 2.1 Cíle práce a hypotézy Práce bude zaměřena převáţně na problematiku lázeňského rozvoje na Třeboňsku. Hlavním cílem bakalářské práce bude provést analýzu současného stavu lázeňského cestovního ruchu v jihočeském městě Třeboň a navrhnout moţnosti pro rozšíření nabídky sluţeb v Bertiných lázních. Hlavním smyslem bude snaha poskytnout informace o nových procedurách a následně zvýšit počet klientů v Bertiných lázních. K větší informovanosti a reklamě pomůţe informační minimum vytvořené formou propagačních letáků. Dále bude vypracováno dotazníkové šetření, ve kterém bude zjištěno, jak jsou hosté spokojeni s lázeňskými sluţbami, jaká je délka jejich pobytu apod. Bude vytvořena také SWOT analýza Bertiných lázní, kde budou zjištěny silné a slabé stránky, příleţitosti a ohroţení tohoto lázeňského zařízení. Dále bude zhotovena ještě jedna SWOT analýza, která bude zaměřena jen na sluţby a procedury v těchto lázních. Na základě těchto analýz budou moci být navrţeny podněty pro rozšíření nabídky procedur. Dílčí cíle:  popsat Jihočeský kraj, oblast Třeboňska, město Třeboň  představit lázně Aurora a Bertiny lázně  prozkoumat metody léčby, navrhnout nové léčebné procedury Výchozí hypotézy:  poptávka po wellness pobytech stále stoupá  třeboňské lázeňství není dostatečně propagováno  nejčastěji vyuţívanou léčebnou procedurou jsou slatinné koupele a zábaly

14

2.2 Techniky a metody Při vypracování bakalářské práce bylo pouţito několik metodických postupů. Jednalo se převáţně o studium informačních zdrojů a o metodu dotazníkového šetření. Samotná práce se skládá z několika částí. Na začátku je napsán úvod seznamující čtenáře s problematikou lázeňství. Zde byly vyuţity poznatky z odborné literatury a osobní znalosti autorky. V další části bylo čerpáno z kniţních publikací a internetových zdrojů. Odborná kniţní literatura byla vypůjčena v univerzitní knihovně v Českých Budějovicích, některé tituly byly zapůjčeny i z jihlavské školní knihovny. Uţitečné informace a údaje byly získány i z osobních pohovorů se zaměstnanci v lázeňském zařízení Bertiny lázně. Druhá část bakalářské práce se zabývá rozborem sluţeb a procedur třeboňských lázní. Cílem bylo charakterizovat lázeňská zařízení, zjistit šíři nabízených produktů a vyplnit mezeru na lázeňském trhu navrţením nových produktů v Bertiných lázních. V této druhé části byl proveden jiţ zmiňovaný terénní výzkum. Šetření proběhlo v obou třeboňských lázeňských zařízeních. Dotazníkové zkoumání bylo uskutečněno v jarních měsících březen a duben. Celkem na dotazník s 16 otázkami odpovědělo 121 osob. Větší část dotazníků byla vyplněna formou přímého dotazování, menší část byla vyplněna hosty, kteří si dotazník vzali z recepce a poté ho vyplněný odevzdali zpět. Dotazník se skládal z uzavřených a otevřených otázek. Respondenti byli vybíráni náhodně bez předem daných kritérií. V další fázi byly vytvořeny dvě SWOT analýzy. V první z nich byly zjištěny a vyhodnoceny silné a slabé stránky, příleţitosti a ohroţení lázeňského zařízení Bertiny lázně. Druhá SWOT analýza zkoumala sluţby a procedury těchto lázní. Závěr práce byl vytvořen na základě vyhodnocení pouţitých metod a dle rozboru získaných informací.

15

3 Cestovní ruch Cestování je oblíbenou lidskou činností, které je uskutečňováno jiţ od nepaměti. V minulosti se cestovalo za obchodem, za snahou ovládnout nová nedotčená území, za poznáváním méně známých civilizací či dalším motivem mohly být náboţenské důvody spojené se šířením víry. Důleţitým aspektem pro moţnost vycestovat je volný čas, finanční prostředky a chuť objevovat. Pojem cestovní ruch (dále jen CR) je moţno definovat mnoha způsoby. Asi nejčastěji uváděnou a pouţívanou definicí je vysvětlení podle UNWTO. Podle ní „je CR činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ [1] Existují různé formy a druhy cestovního ruchu. Cestovní ruch je rozdělen do druhů podle účinků a podle toho, jak je cestovní ruch moţno uskutečňovat. Do forem je rozdělen podle motivací účastníků, o co mají zájem. Je více a více forem, které jsou méně obvyklé, je to např. dark tourism, drug tourism či ekoturistika. Mezi běţnější formy patří rekreační CR, kdy se člověk jede odreagovat a načerpat nové fyzické síly, můţe se jednat i o lázeňsko-léčebnou formu cestovního ruchu. V posledních několika letech se rozšiřují tzv. wellness pobyty, zde se ale nejedná o formu cestovního ruchu. Dle primáře MUDr. Jiřího Leissera z lázní Teplice nad Bečvou „jde spíše o nalezení cesty k harmonickému vyvážení těla a duše.“ [2] Lidé cestovali, cestují a cestovat budou. Neodradí je od toho ani negativní celosvětové dopady, jako jsou např. ekonomická krize, či teroristické útoky a politické nepokoje, které jsou čím dál častější. Tyto zmíněné politické nepokoje mají vliv nejen na bezpečnost turistů v turistických oblastech a destinacích, ale také na cenu benzinu a tím pádem i na zvyšování cen zájezdů, coţ můţe znamenat sniţování zájmu o cestování. Ale pro koho je cestování zálibou, východiskem uniknout z kaţdodenního stereotypu, či doslova drogou, toho všechny tyto negativní okolnosti od cestování neodradí.

3.1 Lázeňství Lázeňství je jiţ od starověku evropskou záleţitostí. Základním předpokladem pro vznik lázeňství je výskyt minerálních vod, které v sobě skrývají léčivé účinky vhodné pro

16

lidský organismus. Dalšími aspekty pro rozvoj lázeňství je zajistit ubytovací, stravovací zařízení, dopravu v lázeňském místě a dále doplňkové sluţby pro hosty lázeňských zařízení. Je pravda, ţe jiţ dříve se vyuţívaly systémy koupelí, ale léčebné lázeňství, jaké známe dnes, se vyvinulo v několika posledních staletích. Velikou zásluhu na tom měly i české země, které mají pro rozvoj lázeňství ideální podmínky. Podle některých expertů z Německa lze za centrum lázeňství povaţovat právě lázně v příhraničí Česka, Saska a Bavorska. [3] Jakoţto cestovní ruch, tak i pojem lázeňství lze vysvětlit mnoha způsoby. Dle Páskové a Zelenky (2002, s. 158) existuje přesná definice, kde „lázeňství (angl. balneology) představuje souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů (balneoterapie). Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí.“ Na straně druhé kromě lázeňství existuje také lázeňský cestovní ruch. Ačkoliv by většina osob řekla, ţe jde o pojmy, jejichţ význam je totoţný, jen jinak napsaný, je v tom rozdíl. Slovo lázeňství pochází z latinského slova lázeň neboli koupel. Obecně je lázeňství povaţováno za součást sociálního a zdravotního systému. Naproti tomu lázeňství čím dál tím více zasahuje do cestovního ruchu a stává se jeho komerční součástí. Zcela totiţ splňuje poţadavky na definici cestovního ruchu a je jednou z forem turismu. Rozlišuje se lázeňský cestovní ruch a zdravotní cestovní ruch. [4] Podle Výkladového slovníku CR Páskové a Zelenky (2002, s. 158) „lázeňský cestovní ruch (angl. Health tourism, spa tourism) je forma CR, která je charakteristická pobytem v lázních ať již za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů. Moderním trendem jsou kondiční a preventivně-zdravotní pobyty v lázních.“ Lázeňská turistika je tedy součástí zdravotního cestovního ruchu a je spojena s dlouhodobějším pobytem v lázních. Naopak zdravotní turistika je rozsáhlejší pojem, který zahrnuje právě i zmíněné sousloví lázeňský turismus. Rozdíl je v tom, ţe zdravotní cestovní ruch nemusí vyuţívat jen přírodní léčivé zdroje a nezaměřuje se pouze na dlouhodobé působení těchto zdrojů a pramenů na lidské tělo, ale soustředí se také např. na aktivní tělesný pohyb či na wellness. [4]

17

3.1.1 Vymezení pojmů I lázeňství je oblastí, kde se vyskytuje plno odborných termínů. V následující kapitole se setkáme s několika vybranými pojmy, které se přímo tohoto oboru týkají. Lázně „koupel“ (angl. bath) „tvoří komplex ubytovacích, stravovacích, rehabilitačních, sportovních a léčebných zařízení, využívající pro dosažení léčebného účinku na klienty přírodních léčivých zdrojů. Podle přírodních zdrojů je časté dělení lázní na termální, klimatické a bahenní. Lázně jsou významnou atraktivitou nejen pro lázeňský cestovní ruch, ale také pro kulturně-poznávací CR, městský CR a jiné.“ (Pásková M., Zelenka J., 2002, s. 158) Dle Lázeňského zákona č. 164/2001 Sb. existuje definice přírodních léčebných lázní, kterou lze stanovit jako „soubor zdravotnických a jiných zařízení, která mají sloužit k poskytování lázeňské péče na území se stavem životního prostředí odpovídajícím požadavkům lázeňské péče, pokud se na tomto území nebo v jeho blízkosti nachází přírodní léčivý zdroj nebo toto území má klimatické podmínky příznivé k léčení. Požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčivých lázní stanoví vyhláška ministerstva.“ [5] Lázeňské místo lze stanovit jako „území, kde jsou nebo mají být zřízeny přírodní léčebné lázně, prohlásí vláda ČR na návrh ministra zdravotnictví za lázeňské místo. Pro lázeňská místa se vydávají lázeňské statuty, v nichž se blíže vymezí rozsah lázeňského území a stanoví se v něm i potřebná ochranná opatření.“ (Pásková M., Zelenka J., 2002, s. 158) Lázeňský hotel (spa hotel) „představuje hotel s interním lázeňským zařízením lokalizovaný v lázních. Hotel musí vyhovovat příslušným hygienickým normám a personál musí mít odpovídající odborné vzdělání.“ (Pásková M., Zelenka J., 2002, s. 158) Lázeňská péče je výběrově poskytována osobám, jejichţ celková zdravotní situace ji vyţaduje. Tzv. indikační seznam nemocí, při nichţ je moţno poskytnout lázeňskou péči a délku doby léčení, určuje ministerstvo zdravotnictví po jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí. Na základě návrhů lékařů, zdravotnických zařízení,

18

za spolupráce ostatních orgánů a organizací – je lázeňská péče povolována správou sociálního zabezpečení, případně ostatními příslušnými organizacemi. [6] Lázeňská péče je finančně poměrně drahou záleţitostí. Tyto náklady ale nemusí být placeny všechny jen lázeňským hostem, je zde více moţností. Způsob platby je závislý na tom, o jaký typ lázeňské léčby jde. Podle Seifertové (2003, s. 15 – 17) se můţe jednat o: 1) Náklady hrazené zcela nebo částečně pojišťovnou a. Komplexní lázeňská péče Jde o péči, která je poskytována všem občanům České republiky (dále jen ČR), kteří mají v této zemi zdravotní pojišťovnu. Léčbu pojištěnci navrhuje ošetřující lékař, poté tento návrh předloţí pojišťovně. Ta ho buď schválí, nebo zamítne. Při kladném vyřízení věci pojišťovna vyzve pacienta, aby nastoupil na léčení. Všichni pacienti musí zaplatit lázeňský poplatek, je povinný pro kaţdého, kdo do lázní nastupuje. Délka pobytu v lázních je obvykle tři týdny. b. Příspěvková lázeňská péče Pojišťovna částečně hradí pojištěnci jeho pobyt v lázních. Je to pro něj finančně výhodnější. Pojištěnec si sám hradí náklady na stravování, ubytování v lázních, dopravu z místa bydliště do lázní a zpět a lázeňský poplatek. Dále si sám domluví nástup do lázeňského zařízení. Je zde ale podmínka, ţe se to musí uskutečnit nejdéle do šesti měsíců od data, kdy byl vystaven návrh. Obvyklá délka pobytu jsou tři týdny. c. Ambulantní péče Jedná se o příspěvkovou lázeňskou léčbu. Jediný rozdíl je v tom, ţe pojištěnec si sám zajistí ubytování i stravování, které samozřejmě zaplatí společně s lázeňským poplatkem. 2) Náklady hrazené z vlastních zdrojů klienta a. Samoplátci Tato péče je určena pro občany ČR a ze zahraničí. Den nástupu je předem dohodnut mezi pracovníkem lázeňského zařízení a pacientem. Klient si platí výdaje spojené s ubytováním, stravováním, léčbou, dopravou i lázeňský poplatek. Délka pobytu je neomezená, kolik dní pobytu si pacient zaplatí, tolik dní tam smí pobývat. 19

b. Zahraniční klientela Tato léčba je určena pro zahraniční klientelu. Podmínky jsou stejné jako u samoplátců. Léčebné procedury „jsou procedury poskytovány v balneoprovozech léčebných zařízení a v některých hotelových zařízeních specializovaných na podávání lázeňských výkonů. Pacient po nástupu do lázní prochází diagnostickým vyšetřením, po ukončení lázeňského léčebného pobytu obdrží výstupní lékařskou zprávu pro svého ošetřujícího lékaře. Mezi léčebné procedury patří též léčebný tělocvik nebo cvičení v bazénu.“ (Seifertová V., 2003, s. 17) Balneologie (angl. balneotherapy) „lázeňské lékařství“, lékařský obor prohlubující znalosti o přírodních léčivých zdrojích (minerální prameny – pitné kúry, bahenní lázně, koupele, aj.) a vytvářející tak předpoklady pro jejich využití jako lázeňských léčebných metod.“ (Pásková M., Zelenka J., 2002, s. 31) Termální pramen (angl. hot spring, thermal spring) „je pramen vody s teplotou mezi 20 – 100°C, nejčastěji se vyskytující v oblastech se součastnou vulkanickou aktivitou, resp. s vulkanickou aktivitou v nedávné minulosti, je využíván jako atraktivita cestovního ruchu (Island, Japonsko…), voda z pramene může být součástí lázeňské léčby.“ (Pásková M., Zelenka J., 2002, s. 289)

3.1.2 Význam lázeňství Hlavní činností lázeňských zařízení je poskytování lázeňsko-léčebné péče, patřící mezi základní sluţby lázeňství. Pacienti sem jezdí na rehabilitace, coţ jim pomáhá při uzdravování po operacích a úrazech, na ozdravné či hubnoucí pobyty atp. Lázeňství se snaţí o eliminaci negativního ţivotního stylu. Je i důleţitou prevencí, která působí na lidskou psychiku a regeneruje síly po náročném pracovním vytíţení a stresu. Lázeňské pobyty pomáhají pacientům vytvářet správné stravovací, hygienické návyky a dodrţovat běţný denní reţim. Součástí lázeňského procesu jsou společenské a ekonomické funkce. Co se týče společenské funkce, tak ta je velice důleţitá. Představuje adaptaci v jiném prostředí, komunikaci s neznámými lidmi, navazování kontaktů a přátelství. Je to umocněno tím, ţe se v lázních často konají společenské a kulturní akce, při kterých jde navazování kontaktů s ostatními lidmi snáz. (Knop, K. a kol., 1999, s. 59) 20

Lázeňství má i velký ekonomický význam – podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, pro občany je zdrojem pracovních moţností, pomáhá rozvíjet soukromý sektor vlastníkům restaurací, poskytovatelům sluţeb, ale i zahraničním a tuzemským investorům atp., do místních rozpočtů je odváděn povinný lázeňský poplatek, celkově se zvyšuje úroveň regionu. [4]

3.1.3 Historie a současnost Přesné datum vzniku lázeňství není nikde udáno. Odhaduje se, ţe počátek lázeňství vznikl před naším letopočtem ve starověku, tj. v Řecku a Římě, poté se rozvíjelo v Turecku, Arábii, Číně, významné jsou také japonské lázně. Část této podkapitoly je zaměřena na historii lázeňství v Řecku a Římě, jelikoţ to byla doba největšího prvopočátečního rozkvětu. Voda v Řecku byla vzácnost, byl jí velký nedostatek. Lidé si jí váţili, a proto s ní šetřili. Koupali se nejdříve v úsporných malých nádobách, aţ později se koupalo více lidí společně, vzrostl počet tzv. „balaneion“, tj. veřejných lázní. Ač se to zdá jako samozřejmost, teplé koupele byly luxusem, zprvu se dopřávaly pouze nemocným a starým lidem, aţ po válce na Peloponnésu přibylo teplých a parních potních lázní. První vany se v Řecku objevily na největším řeckém ostrově současnosti, na Krétě. Aby mohly lázně vzniknout, jsou zapotřebí rozvody vody. Řekové byli vynalézaví, rozvody vymysleli, ale nedosáhly takových úspěchů jako za pozdějších římských časů. Římské lázeňství bylo ovlivněno zkušenostmi Řeků, Kréťanů a Etrusků. K největšímu rozvoji lázeňství v Římě došlo v době císařství. Byly zde jak lázně veřejné, tak i lázně soukromé. Lázně veřejné byly hrazeny z příspěvků státu, poskytování darů a nadační pomoci od zámoţných sponzorů. Součástí lázeňských procedur bylo i poskytování kosmetických sluţeb, depilace a např. cvičení. Nejdříve byly koupele bezplatné, aţ později se platil menší poplatek. Z toho plyne, ţe lázně mohli navštěvovat lidé téměř ze všech vrstev společnosti. Děti měly vstup zdarma. Zprvopočátku bylo povoleno společné koupání muţů a ţen, to přinášelo rozšíření prostituce. Jedni z nejznámějších římských císařů, Marcus Antonius a Hadrianus, se zaslouţili o zakázání společného koupání. V lázních se léčily chronické kloubní nemoci, choroby trávicího ústrojí a močové soustavy. Úpadek lázeňství přišel s dobytím Říma. Sláva římských lázní jiţ znovu nebyla nikdy vzkříšena. Co se týče středověku, tak ten představoval protiklad starověku. Lidé o své tělo a zdraví moc nepečovali. I tak ale byla

21

zaloţena některá lázeňská místa v Evropě, mezi známé patřily např. Karlovy Vary. Vývoj evropského lázeňství záviselo na společenském rozkvětu ve státech Evropy. V 18. a 19. století došlo k technickému a vědeckému rozvoji. Rozšířila se dopravní infrastruktura a to mělo za následek lepší dostupnost lázeňských středisek, zvýšil se počet návštěvníků. K léčení bylo přistupováno odborněji. Lékaři, ale i laici se začali zabývat vodoléčbou a jejími účinky na lidské tělo. Jedním z nejznámějších „laických lékařů“ byl Vincenc Priessnitz (1799 – 1852). Působil v lázních Jeseník a věnoval se léčení chronických chorob vodoléčbou. Devatenácté století mělo ideální podmínky pro rozvoj lázeňství. Kvetl obchod, průmysl i kultura. Stavěly se nové kolonády, divadla, lázeňské budovy. Lázně představovaly důleţité léčebné i kulturní centrum. (Kříţek, 1987, s. 19 – 48) Období před 2. světovou válkou je označováno jako „zlatý věk“ lázeňství. Lázeňství stálo na vysoké úrovni ve všech směrech. Situace ve společnosti byla také příznivá, lidé o sebe pečovali, chtěli se cítit dobře. Zvýšil se počet hostů v lázních. Lázně navštěvovali nejen bohatí, ale i lidé ze středních vrstev společnosti. Přispěl k tomu vznik a rozvoj zdravotních pojišťoven. Ty se později podílely na úhradě lázeňského pobytu. Návštěva lázní představovala také důleţitý společenský moment. Pobyt představoval vynikající způsob, jak navázat nové kontakty, přátelství, moţnost podnikání společných procházek a výletů atp. Druhá světová válka zapříčinila, ţe se lázeňství vyvíjelo přirozeně podle poválečného rozvoje v evropských státech. V Československé republice byly lázeňská péče a sluţby stále na vysoké úrovni, bohuţel chyběly finanční prostředky na rekonstrukce či přístavby v lázeňských místech. V roce 1948 došlo k zestátnění lázeňských zařízení, velkým znakem v této době se stala sniţující se nabídka nad vysokou poptávkou po lázeňských pobytech. Je to také začátek příjezdů klientů ze zahraničí. Rok 1989 je důleţitým rokem, ve kterém se změnil politický systém v tehdejším Československu, mělo to vliv nejen na celou ekonomiku státu, ale i na lázeňství. Lidé měli více volného času, chtěli si udrţovat svoji kondici, pečovat o své zdraví. Lázeňská místa se pomalu přeměnila na turistická střediska. Vznikla nová forma cestovního ruchu označována jako lázeňský cestovní ruch. (Seifertová V., 2003, s. 81 – 83) Lázně nabízí pracovní příleţitosti, jsou zdrojem investic, přispívají k profitování soukromého sektoru, pořádají společenské a kulturní akce atp. Lázeňský host

22

předpokládá, ţe při návštěvě lázní se mu bude dostávat kvalitní lékařské péče, přijatelné ubytovací a stravovací sluţby a moţnosti aktivního vyuţití volné času.

3.1.4 Wellness V současné době jde o populární trend, převáţně ve vyspělých státech. Jedná se o poskytování prvotřídních sluţeb a procedur zaměřených na relaxaci, odpočinek, odreagování od běţných denních problémů a stereotypů a navození celkové psychické pohody. Laicky řečeno wellness se stará o péči těla, zdraví a krásy. Do tohoto relativně nového zdravotního ţivotního stylu jsou zahrnuty čtyři hlavní oblasti – pohyb (fitness), optimální výţiva, kontrola stresu a hmotnosti. Na poţadavky návštěvníků reagují speciální tzv. wellness hotely. Tyto hotely jsou plně vybaveny rekreačními a sportovními zařízeními, které mohou hosté kdykoliv vyuţívat. Návštěvníkům je nabízeno vyváţené a zdravé stravování. V hotelech je o ně kvalitně postaráno, jsou jim poskytovány odborné péče, rehabilitace či různé masáţe. O sluţby wellness hotelů má zájem i širší veřejnost. Mezi hosty, kteří jsou označováni jako turisté, patří nejčastěji manaţeři a manaţerky, ředitelky, profesoři atp. Podstatný rozdíl mezi wellness a lázeňským cestovním ruchem je v tom, ţe lázeňství vyuţívá přírodní léčivé zdroje, zatímco k nabízení wellness sluţeb tyto minerální léčivé zdroje nejsou potřebné. V České republice se wellness problematikou zabývají instituce, je jí např. Česká asociace wellness. (Orieška, 2010, s. 307 – 308)

3.2 Jihočeský kraj Jihočeský kraj, dříve Budějovický kraj, se nachází na jihu ČR. Sousedí na západě s Německem a na jihu s Rakouskem. Jeho rozloha je 10 056 km2. Je zde nejniţší hustota osídlení, na 1 km2 připadá 62 obyvatel. Podle Českého statistického úřadu Jihočeského kraje zde k 31. 12. 2010 ţije celkem 638 706 osob. K 28. 2. 2010 zde byla míra nezaměstnanosti 8, 8 %. Hlavním centrem je město České Budějovice. Mezi další známá velká města patří Jindřichův Hradec, Třeboň, Slavonice, Prachatice, Písek aj. Kraj se pyšní několika nej. Najdeme zde největší národní park (dále jen NP) v České republice, NP Šumava, nejstarší přírodní rezervaci Ţofínský prales a např. největší přehradní nádrţ Lipno na řece Vltavě. Nachází se zde i několik chráněných krajinných oblastí (dále jen CHKO), mezi něţ patří CHKO Třeboňsko, Šumava a Blanský les. Krajem protékají nejvýznamnější řeky – Vltava, Otava a Luţnice. Vltava s Luţnicí patří 23

mezi oblíbené řeky vyhledávané vodáky. Jiţní Čechy patří mezi jeden z nejvíce atraktivních turistických regionů České republiky. Jihočeský kraj je také známou rybníkářskou oblastí. Nachází se zde největší rybník u nás – Roţmberk. V kraji jsou dvě významné památky zapsané v seznamu UNESCO. První z nich je vesnice Holašovice u Českých Budějovic, známá původními staveními ve stylu selského baroka. Druhou památkou je město Český Krumlov. Jihočeský kraj je ideálním místem pro provozování cykloturistiky, tato oblast je protkána cyklistickými trasami. Na Lipensku je i prostor pro milovníky in-line bruslení a zimních sportů. [7], [8]

3.3 Oblast Třeboňsko

Obrázek 1: Věhlas Třeboňska (zdroj: autorka)

Tato oblast se nachází v jihovýchodní části Jihočeského kraje v oblasti Třeboňské pánve, mezi městy České Velenice a Veselí nad Luţnicí. Leţí v blízkosti rakouských hranic. Rozloha oblasti je 700 m2. Třeboňsko (viz. Příloha č. 8) bylo zapsáno v roce 1977 do seznamu biosférických rezervací UNESCO. Je jednou z celkem šesti biosférických rezervací v České republice. Chráněnou krajinnou oblastí se Třeboňsko stalo v roce 1979. Byly zde také vyhlášeny dva významné mokřady, jsou to Třeboňské rybníky od roku 1990, a Třeboňská rašeliniště od roku 1993. Na třeboňském území se vyskytuje 33 maloplošných chráněných území. Třeboňsko je i mezinárodně významné území z ornitologického hlediska. Je to důleţitá tahová zastávka při migracích ptáků 24

při přeletu ze severu na jih Evropy a naopak. Třeboňsko má bohatou faunu a floru. Je zde mnoho chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Mezi známé ohroţené druhy ţivočichů patří orel mořský a vydra říční. (David P., Soukup V., 2008, s. 307 – 308), [9] Třeboňsko je bohaté vodními plochami, je zde mnoho rybníků, řek, jezer a lesů. Touto oblastí protéká významná řeka Luţnice, která je v letním období hojně vyuţívána vodáky. Region Třeboňska je znám hlavně rybníkářstvím. Rybníkářství má na Třeboňsku mnohasetletou tradici. Jiţ za vlády Karla IV. se poprvé dočteme o vzniku rybníků. Největší rozkvět však nastal v období vlády Petra IV. z Roţmberka. O vybudování rybničních soustav se zaslouţili významní stavitelé, Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan. Mezi nejznámější rybníky na Třeboňsku patří rybník Horusický, Svět, Velký a Malý Tisý a samozřejmě největší rybník České republiky, Roţmberk, o rozloze 489 ha. Třeboňsko je ideálním místem pro strávení dovolené. Vyskytuje se zde mnoho kulturních i přírodních památek, cyklotras, naučných stezek, je zde moţnost rybolovu, sjíţdění řek, relaxace ve wellness centrech atp. [10]

3.4 Město Třeboň

Obrázek 2: Znak města Třeboň (zdroj: http://www.old.czregion.cz/znak-trebon-obr)

První zmínky o Třeboni jsou známé jiţ ze 12. stol. Na prvopočátku byla pod vládou rodu Vítkovců, nejznámější Vítkovec se jmenoval Vítek z Prčice. Hospodářství města vzrostlo za panovníka Viléma z Landštejna. Po jeho smrti přechází majetek města rodu Roţmberků. V roce 1505 začal vládnout Petr Vok. Přijal do svých sluţeb jednoho z velkých „mistrů rybníkářství“, Štěpánka Netolického. Štěpánek byl proslaven stavbou Zlatá stoka. Došlo k celkovému zvelebování rybničního hospodářství, začalo se vařit pivo v třeboňském pivovaru Regent. Tradiční technologie pro výrobu piva, kde se

25

pouţívají jen přírodní sloţky, se vyuţívá dodnes. Po smrti Petra Voka připadlo panství Švamberkům. V roce 1640 město trápil mor, později poţáry. Rok 1883 byl počátek zahájení lázeňského provozu. V roce 1960 město získalo statut lázeňského města. V roce 1975 se stalo městskou památkovou rezervací. (Hule M., Zeman M., 2006, s. 10 – 31) V Třeboni ţije více jak 9000 obyvatel. Přesně se toto jihočeské město nachází mezi Jindřichovým Hradcem a Českými Budějovicemi. Město je proslavené lázeňstvím, rybníkářstvím, pivovarnictvím, cykloturistikou. Nejvíce navštěvované památky jsou zámek Třeboň, kde v roce 1588 bádal slavný alchymista u dvora Rudolfa II., Angličan Edward Kelley. V prostorách zámku je i slavný třeboňský archiv a rozsáhlý zámecký park, ideální na rodinnou procházku. Dále se u rybníka Svět nachází známá Schwarzenberská hrobka, v centru města je Masarykovo náměstí s radnicí a barokním Mariánským sloupem uprostřed. Známé jsou také měšťanské domy s podloubím, např. renesanční hotel Bílý koníček a hotel Zlatá hvězda. Zajímavá technická památka je z roku 1909 vodárna Na Kopečku. Známý podnik je Rybářství Třeboň, jedná se o nejvýznamnějšího producenta sladkovodních ryb v celé Evropě. Tato akciová společnost nabízí i sluţby pro veřejnost, např. moţnost vyzkoušet si sportovní rybolov. V Třeboni jsou známá gastronomická místa, kde můţe turista ochutnat nespočet rybích specialit, je to např. restaurace Šupinka, Šupina, Roţmberská bašta. Kulturní ţivot Třeboně je velmi bohatý. Kaţdoročně, hlavně v letní sezóně, se zde koná několik známých festivalů a akcí. Mezi nejnavštěvovanější patří ANIFEST (mezinárodní festival animovaných filmů), pozn. od roku 2010 se přejmenoval na Anifilm, červencový folkový festival Okolo Třeboně, Historické slavnosti Jakuba Krčína, konané taktéţ v červenci a např. Rybářské dny uskutečňované v září. (David P., Soukup V., 2008, s. 303 – 307)

3.4.1 Strategický plán rozvoje města (SPRM) Téměř kaţdé větší město v České republice nebo i obec vytváří vlastní strategický plán rozvoje. Tento dlouhodobý dokument představuje vytvoření koncepce daného města či obce pro rozvoj regionu nebo územních celků. Především vychází z územního plánu města. Hlavním účelem plánu je organizovat rozvoj města a koordinovat jednotlivé zájmy takovým způsobem, aby se jako celek rozvíjelo celé město. [11]

26

Konkrétně Strategický plán rozvoje města (dále jen SPRM) Třeboň je vytvořen na léta 2008 – 2020. Stanovuje cíle dlouhodobějšího časového charakteru v konkrétních rozvojových oblastech města, určuje způsob dosaţení těchto cílů a moţnost získání zdrojů, které mají slouţit k zajištění finančních prostředků a samotné realizaci projektu. Společnost, která se podílela na přípravách projektu, se jmenuje firma KP projekt s. r. o. SPRM schválilo zastupitelstvo města v roce 2008. SPRM se zaměřuje na pět hlavních oblastí. Je to např. „Třeboň – město pro podnikání a zaměstnání“, „Třeboň – aktivní a komunikující město pro občany Třeboně a Třeboňska“. Pro účely lázeňství je nejdůleţitější 4. priorita: „Třeboň – město pro lázeňství a cestovní ruch“. Hlavním strategickým cílem čtvrté prioritní osy je posílení konkurenceschopnosti cestovního ruchu a lázeňství. Dosáhne se toho zlepšením vybavenosti, zkvalitněním sluţeb a lidských zdrojů. [12] Třeboň patří mezi největší a nejnavštěvovanější lázeňské místa Jihočeského kraje. I přesto musí myslet na budoucnost, aby si udrţela svou přední pozici na trhu cestovního ruchu. Existuje mnoţství nápadů. Aby třeboňské lázně patřily stále mezi nejnavštěvovanější, je potřeba zajistit lepší kvalitu sluţeb a lidských zdrojů. To bude hrát v budoucnosti prim při výběru místa lázeňských hostů. Dále je potřeba zajistit infrastrukturu. Snahou je zlepšit vybavenost obou lázní, jak Lázní Aurora, tak i Bertiných lázní. Dále se jedná o rozšíření parkovacích ploch, investice do zateplení budov, rekonstrukce a dokončení sportovní haly pro poskytování wellness a u Lázní Aurora je v plánu vybudování kolonády. Uvaţuje se i o sjednocení obou lázeňských objektů v jeden. Třeboň je turisty nejvíce přehlcena v letních měsících, snahou je tedy rozšířit nabídku sluţeb převáţně mimo hlavní období. Nutností bude zaměřit se na propagaci a prezentaci města. [13] V oblasti cestovního ruchu se bude budovat více ubytovacích kapacit nejvyšší úrovně. Kapacitní rozvoj bude zaměřen i na incentivní a kongresový cestovní ruch. Město Třeboň je turistickou destinací a velkou snahou bude posílit vůči ostatním destinacím. Na velmi významné úrovni je také spolupráce a poskytování informací mezi jednotlivými subjekty v oblasti CR, důleţitá bude propagace města. Sponzoring většiny cílů bude převáţně ze strany soukromých investorů. Rozšiřovat se bude i doplňková infrastruktura, půjde o umývárny, veřejná WC. [13]

27

3.4.2 Dějiny třeboňského lázeňství Podmínky pro vznik lázeňství na Třeboňsku byly ideální. Přispěl k tomu dostatek vodních zdrojů v různých formách – je zde plno studánek a pramenišť. Těm je jiţ odedávna přisuzována velká moc. Omytí v těchto vodách, sklenička samotné vody z léčivého pramene či jen samotný dotyk měl pomáhat při očišťování lidského těla a v léčbě proti nemocím. Léčilo se nejen přírodními prameny, ale i rašelinou a bahnem. Na Třeboňsku vznikaly ze začátku lazebny, byly to předchůdkyně lázeňských míst. Provozovaly se v nich veřejné očistné koupele. O nemocné se staral lazebník, měl na starosti hygienu lazeben, byl holičem, ale i chirurgem provádějící jednoduché lékařské zákroky. Staral se o vše, ale i tak jeho postavení nebylo moc váţené. To se změnilo aţ koncem 15. století, v té době se zakládaly lazebnické cechy. Lazebny měly i funkci společenskou, tato funkce zůstala lázním dodnes. Ve 2. polovině 18. století lazebny pomalu zanikaly a hledaly se jiné způsoby, jak pečovat o hygienu lidského těla. První očistné lázně v Třeboni byly zbudovány rybníkářem Václavem Horákem. Tyto lázně neměly aţ tak velký význam, ale byly vzorem pro vznik skutečných prvních třeboňských lázní. Zaloţil je učitel Václav Hucek 19. května roku 1883. Hlavním důvodem vybudování lázní byla Huckova nemocná dcera Berta. Od jejího jména byl odvozen pozdější název Bertiny lázně. Bohuţel ani naordinovaná lázeňská kůra Bertě nepomohla a ona zemřela. Hucek se staral také o marketing a propagaci lázní. Inzeroval lázeňské procedury, léčení rašelinnými zábaly, ale lákal turisty také na čistý vzduch a krásnou krajinu jiţních Čech. Vyuţíval výhody přírody, na které jsou návštěvníci lákáni dodnes. Z historie se dočteme, ţe Huckovy lázně byly poměrně malé a hygienické podmínky neodpovídaly tehdejším normám. Bohuţel manţelé Huckovi nebyli schopni plnit přísné nároky úředníků a rozhodli se, ţe roku 1909 převedou lázně do vlastnictví neteře Rozálie Vlčkové. V té době v Třeboni došlo ke třem pokusům o zaloţení jiných lázní. Všechny snahy o vznik lázní byly ale neúspěšné. Rozálie Vlčková spravovala a udrţovala zděděné lázně od Huckových. Bohuţel ani v jejím vlastnictví lázně nedokázaly odolat silným hygienickým poţadavkům úřadů a lázně koupilo město. To bylo hlavním iniciátorem přestavby původních lázní. Rekonstrukce byla poměrně rozsáhlá, nákladná, ale velmi moderní. První městské třeboňské lázně byly s velkou slávou otevřeny 30. června 1940. Lázně se nazývaly Bertiny lázně. Celkem v nich bylo 46 lůţek, lékařská péče byla poskytována na odborné úrovni. Lázeňský pobyt nebyl vůbec levnou záleţitostí.

28

Ačkoliv se jednalo o válečná léta, na pobyt přispívala tehdy vzniklá nemocenská pojišťovna. Po válce se sluţby rozšířily o nové procedury, mezi něţ patřily jódové přírodní koupele či celkové masáţe. V roce 1948 došlo ke změně politického reţimu, začali vládnout komunisté. Roku 1949 přešly lázně od vlastnictví města do drţení Správy československých státních lázní a zřídel. Lázně vzkvétaly, došlo k úpravám a modernizacím, k rozšíření lůţkové kapacity. Lázně totiţ získaly státní dotace. Lázeňská prestiţ byla potvrzena i zákonnými kroky – loţiska rašeliny byla vyhlášena chráněnými přírodními léčivými zdroji a město Třeboň se stalo 1. března 1960 lázeňským městem. V 60. letech 20. století vznikl záměr vybudovat rekreační, sportovní a léčebný komplex. Došlo ke vzniku několika návrhů, jeden z nich byl vybrán a stavba mohla začít. Celé budování bylo hrazeno z rozpočtu státu. Sanatorium Aurora bylo otevřeno roku 1975. Skutečný název Aurora se vztahuje ke křiţníku, z něhoţ byla vystřelena v roce 1917 první rána na ruský Petrohrad. Měla zapříčinit změnu polického systému v tehdejším Rusku. Sanatorium se k samotnému původu názvu nehlásí a upozorňuje na to, ţe jméno je odvozeno od latinského výrazu řecké bohyně červánků Eós. Od roku 1987 patří Lázně Aurora s. r. o., jedinému vlastníkovi, a to Městu Třeboň, stejně jako Bertiny lázně s. r. o. Stejně jako u Bertiných lázní došlo a stále dochází k rekonstrukcím, modernizacím ubytovacích prostor, úpravám okolního prostředí, nejvíce bylo investováno do vybudování wellness centra, důleţitým krokem byla také oprava bazénu. (Hule M., Zeman M., 2006, s. 56 – 74)

29

4 Třeboňské lázně V jihočeském městě Třeboň se nacházejí celkem dva lázeňské domy – jedná se o Bertiny lázně a Lázně Aurora. Oboje lázně patří do majetku města.

4.1 Bertiny lázně

Obrázek 3: Logo Bertiných lázní (zdroj: http://www.berta.cz)

Bertiny lázně patří mezi jeden ze dvou lázeňských komplexů v Třeboni. Nachází se v centru města. Lázně jsou ideálním místem pro návštěvu při zdravotních potíţích, ale i pokud si chceme jen odpočinout. Je zde široká nabídka masáţí a koupelí. V lázních jsou léčeny nemoci převáţně pohybového aparátu. Je zde nabízeno ubytování na vysoké úrovni přímo v lázních a okolí. Celková kapacita pro ubytování přímo v Bertiných lázních je určena pro 186 osob. V okolí je moţno bydlet v penzionu U Zlaté stoky, v hotelu Zlatá hvězda apod. Celková kapacita v přilehlých dependantech je určena pro 150 hostů. Přímo v lázních se nachází restaurace Adéla, kde se kaţdý den stravují desítky lázeňských hostů, ale také Terasa bar a v prvním patře se nachází Lázeňská kavárna. Důleţitý je v lázních aktivní pohyb. Proto byl vytvořen Sport park Berta. Je moţno si vybrat ze široké nabídky sportů, jedná se např. o squash, fitness, bowling. [14]

4.1.1 Firemní charakteristika obchodní firma:

Bertiny lázně Třeboň s. r. o.

právní forma:

Společnost s ručením omezeným

sídlo:

Tylova, 37901 Třeboň, Česká republika

datum vzniku:

1. 1. 1994

IČ:

60067837

kapitálový vklad:

44 333 000 Kč 30

jednatel společnosti: MUDr. Antonín Doleţal předmět podnikání:  poskytování komplexní lázeňské péče  zdravotní péče v oboru: balneologie a léčebná rehabilitace, fyzioterapie, interní a všeobecné lékařství, neurologie  hostinská činnost  provozování lokálního televizního vysílání  výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 a 3 ţivnostenského zákona [15]

V Bertiných lázních se řídí tzv. indikačními skupinami. Jedná se o skupiny nemocí, které je moţno v tomto lázeňském zařízení léčit. Zahrnujeme sem:  poúrazové a pooperační stavy  bolestivé stavy kloubů a páteře  stavy po kloubních náhradách  artrózu  Bechtěrevovu nemoc  dnu  revmatická onemocnění

Poté existují i takzvané kontraindikační skupiny. Jde o takové stavy, které nedovolují poskytování lázeňské péče. Jmenovitě sem patří např.:  infekční onemocnění  závislost na alkoholu a jiných návykových látkách  únik moči a stolice (inkontinence)  duševní poruchy  zhoubné nádory během léčby a po ní [16]

4.1.2 Léčebné procedury Slatinné koupele a zábaly V Bertiných lázních existuje celá šíře lázeňských procedur, které jsou pacientům poskytovány a nabízeny. Nejproslulejší a nejčastěji vyuţívanou procedurou jsou slatinné koupele a zábaly. Jak je známo, Třeboňsko má velké zdroje rašeliny a slatiny,

31

které jsou v lázeňství přednostně vyuţívány. Tyto slatinné procedury jsou velmi uklidňujícími a příjemnými procedurami. Rašeliny a slatiny obsahují organické sloţky. Jediný rozdíl je v tom, ţe rašelina vytváří kyselé prostředí, zatímco slatina má ráda zásadité prostředí. Slatina patří mezi přírodní léčivé látky, které vznikly geologickými pochody, tzv. peloidy, a ve spojení s bahnem vznikají bahenní koupele a zábaly. A v čem spočívají léčivé účinky? Jde o to, ţe peloidy svojí hustotou vedou delší dobu teplo. To znamená, ţe se organismus ohřívá pomaleji, intenzivněji a hlavně šetrněji. Vodoléčba Vodoléčebné procedury patří mezi další nejvyuţívanější lázeňské procedury. Existuje celá řada různých druhů procedur. V nabídce je např. zahrnuta květinová koupel, perličková koupel, Kneippův chodník atp. Výhoda této léčebné metody spočívá v tom, ţe tlak a odpor vody má pozitivní účinky na celé lidské svalstvo, voda obsahuje minerály, takţe i po této stránce je velmi léčivou, dále vyuţívá tepelného účinku, který má vliv na uvolnění těla pacienta. Elektroléčba Je to oblíbená terapie vyuţívána jiţ v římských dobách. Léčebné účinky spočívají ve vyuţívání elektrického proudu. Ty uvolňují nebo posilují svalové napětí, působí proti bolestem a zánětům, zlepšují prokrvení těla. Rozlišujeme různé typy elektroléčebných procedur, jde třeba o laser či biolampu. Jsou voleny podle druhu onemocnění. Léčebná rehabilitace V dnešní době má téměř kaţdý člověk zdravotní problémy. Léčebnou rehabilitací je moţno mnoho těchto problémů, převáţně fyzických, odstranit. Léčebná rehabilitace představuje lékařský obor, který je spojen s dalšími obory, nejčastěji s fyzioterapií. Zaměřuje se na obnovení pohybových sil organismu. Ostatní procedury Mezi další procedury můţeme zahrnout kryoterapii, tj. chladová terapie. Ta vyuţívá speciální studené sáčky, které jsou přikládány na tělo. Hlavním smyslem této procedury je zmírnit pocit bolesti, a to ochlazením poškozeného místa. Další procedurou jsou tzv. plynové obálky. Je zde vyuţíván plastový vak, do kterého je klient navlečen, poté se do vaku vpustí oxid uhličitý. Tato metoda pomáhá prokrvit 32

pokoţku, svalstvo a všechny vnitřní orgány. Pro relaxaci je vhodné vyuţít bazén nacházející se přímo v Bertiných lázních, Hydrojet – masáţní vodní lůţko či finskou saunu.

Wellness Pro návštěvníky jsou vymyšleny i různé wellness programy. Jsou vytvořeny na celý týden či na víkendy. Programy jsou obsahově velmi podobné, liší se tím, pro koho jsou určeny. V roce 2011 existuje program pro seniory, pro ţeny, pro všechny je určeno lázeňské uvolnění či balzám pro tělo i duši, nově byl vytvořen program pro lidi s nadváhou tzv. dietologický program. Je jen na kaţdém, který program si vybere, či ho daruje jako poukaz někomu ze své rodiny. [16]

4.1.3 Počet klientů Níţe uvedená tabulka popisuje návštěvnost Bertiných lázní za poslední 4 roky. Údaje se týkají pouze počtu osob, kterým pobyt platila zdravotní pojišťovna. Nejsou zde tedy vidět samoplátci ani rekreační pobyty. V roce 2007 pojišťovna zaplatila lázeňský pobyt celkem 4 046 osobám, v roce 2010 to bylo jiţ o 182 méně. Tabulka 1 – Počet klientů Bertiných lázní ROK

KLP (Komplexní l. p.)

PLP (Příspěvková l. p.)

2007 2008 2009 2010

3 259 3 342 3 136 3 224

787 679 609 640

33

CELKEM POJIŠŤOVNA 4 046 4 021 3 745 3 864 Zdroj: Bertiny lázně

4.2 Lázně Aurora

Obrázek 4: Logo Lázní Aurora (zdroj: http://www.aurora.cz/)

Tyto druhé třeboňské lázně byly v roce 1975 postaveny jako lázeňské sanatorium, v roce 1998 se staly majetkem města. Nachází se mimo hlavní centrum Třeboně v relativně klidném prostředí. Z jedné strany jsou obklopeny rozsáhlým parkem. Tento lázeňský dům je zaměřen na léčení nemocí pohybového ústrojí, poúrazových a pooperačních stavů, revmatických potíţí a snaţí se o rekondici celého těla i mysli. Ubytovat se mohou pacienti přímo v Lázních Aurora, kde je celkem 450 lůţek, či v přilehlých dependantech, kde je dalších 250 lůţek. Jako i v Bertiných lázních, tak i v Auroře se hosté mohou stravovat. Je pro ně vyhrazena nekuřácká restaurace Harmonie. V areálu se nachází i kavárna, dva bary, internetová místnost, pedikúra a kosmetika, kadeřnictví. Co se týká sportovního vyţití a prostoru pro aktivní odpočinek, je v lázních bazénový komplex se saunou, soláriem a parní kabinou. Součástí bazénového komplexu jsou i vodní atrakce – vířivky, tobogán, vodní hřib atp. Je zde také situováno fitness centrum a tělocvična.

4.2.1 Firemní charakteristika obchodní firma:

Lázně Aurora s. r. o.

právní forma:

Společnost s ručením omezeným

sídlo:

Lázeňská 1001, 379 13 Třeboň, okres J. Hradec

datum vzniku:

4. 8. 1998

IČ:

25179896

kapitálový vklad:

5 000 000 Kč

jednatel společnosti: MUDr. Antonín Doleţal předmět podnikání (příklady):  poskytování ambulantní a ústavní lázeňské péče  provozování sportovních a tělovýchovných zařízení  provoz zařízení, která slouţí k rekondici a regeneraci

34

 hostinská činnost, ubytovací sluţby  směnárenská činnost  regenerační a rekondiční sluţby, masérské sluţby [15]

I v Lázních Aurora jsou stavy vhodné k lázeňské léčbě. Zahrnujeme sem:  degenerativní onemocnění kloubů  funkční poruchy svalů, kloubů apod.  osteoporózu  revmatické choroby  stavy po úrazech a operacích pohybového aparátu

Naproti tomu existují stavy nevhodné k lázeňské péči. Jedná se např. o:  infekční onemocnění  tuberkulózu  zhoubné nádory  epilepsii  těhotenství  AIDS [17]

4.2.2 Léčebné procedury Koupele a zábaly Léčebné procedury jsou v Lázních Aurora

obdobné jako v Lázních Berta.

Nejrozšířenější jsou opět slatinné koupele a zábaly. Hosté zde mohou vyzkoušet různé druhy koupelí, např. koupel květinovou, jedná se o relaxační koupel s přídavkem bylinek a ţivých květin. Pohodovou atmosféru dotvářejí hořící svíčky. Procedura trvá 15 min, dalších 15 min je věnováno suchému ovinu. Patří sem i mnoho dalších druhů koupelí. Skotský střik je také známou lázeňskou procedurou. Jedná se o střídavou masáţ těla studenou a teplou vodou, hlavním smyslem procedury je, ţe dochází k prokrvení celého těla.

35

Masáže Kdyţ se řekne masáţ, většina si představí, ţe se jedná o klasickou ruční masáţ. Ano, tento typ masáţí je v lázních také běţně nabízen a provádí ho terapeuti. Dále můţe být poskytována aromamasáţ, kde jsou vyuţívány vonné oleje, a provádí ji vyškolený masér. V nabídce je i podvodní masáţ, reflexní masáţ, masáţní lůţko Dry Jet, mechanická masáţ Hydro Jet, lymfodrenáţ, vakuomasáţ apod. Pohybové terapie Sem zahrnujeme klasickou fyzioterapii. Jedná se o ošetření, při kterém jsou vyuţívány různé manuální a rehabilitační techniky. Je naordinována lékařem. Cvičení v bazénu je dalším úspěšným pohybovým cvičením, při kterém je vyuţíváno teplé vodní prostředí. Patří sem i fitness, kde se cvičí na přístrojích a tvaruje se tělo a zlepšuje se fyzická kondice. Fyzikální terapie Můţeme ji rozdělit do dvou skupin. Do první skupiny patří elektroléčba. Oproti Bertiným lázním je zde širší nabídka druhů této léčby. Hosté mohou zkusit stimulační proudy, které se zaměřují na činnost svalů. Dále se můţe jednat o magnetoterapii. Má mnoho funkcí, ale nejvýznamněji se podílí na urychlování hojení, hlavně kostí. Dále do elektroléčby můţeme zahrnout DD proudy a ultrazvuk. Do druhé skupiny fyzikální terapie patří světloléčba. Při světloléčbě je vyuţito světlo z biolampy, které ozařuje bolestivá místa, ale můţe být vhodná i k léčbě jizev. Patří sem laser, je vhodný k léčbě koţních nemocí. Dále je sem zahrnuta kryoterapie, parafín. Ostatní procedury Mezi další procedury patří jedna z čínských léčebných metod – akupunktura. Jsou potřeba jehly, které jsou nabodávány do akupunkturních tělních bodů. Tyto body údajně leţí na energetických drahách. Smyslem této léčebné metody je regulovat či úplně odstranit funkční poruchy organismu. Dále sem patří oxygenoterapie. Inhaluje se kyslík, který má pozitivní účinky na mozkové buňky, působí proti arterioskleróze a při pravidelných opakováních dokáţe zpomalit proces stárnutí. Patří sem také inhalace a plynové injekce.

36

Wellness Lázně Aurora jsou významnější v šíři nabídky wellness sluţeb. V roce 2006 bylo dokončeno speciální centrum pro wellness, tzv. wellnesscentrum Aqua viva. Pro wellness sluţby je k dispozici bazénový komplex, parní kabina, fitness, tělocvična, sauna, solárium, jóga, bowling apod. Většinou jsou vytvořeny balíčky wellness pobytů. V roce 2011 jde o Romance, Relax, Lázeňský koktejl, Siesta, Wellness pobyty. Obsahově jsou si tyto pobyty velice podobné. Odlišují se převáţně v délce pobytu a v nabídce některých procedur, které obsahují. Od dubna 2011 je moţno vyzkoušet nové exotické masáţe. Jedná se o aromaterapeutické, indické, havajské masáţe, masáţe lávovými kameny a jejich různé variace. Probíhají denně, ale musí se předem zarezervovat. [17]

4.2.3 Počet klientů V níţe uvedené tabulce je vidět, kolik pacientů bylo v lázních buď na komplexním pobytu či na příspěvkovém pobytu za poslední 4 roky. Z tabulky je zřejmé, ţe rok od roku narůstá počet pobytů, které pojišťovna pacientům hradí kompletně nebo částečně. Tabulka 2 – Počet klientů v Lázních Aurora ROK

KLP (Komplexní l. p.)

PLP (Příspěvková l. p.)

2007 2008 2009 2010

5 223 5 129 6 148 6 555

1 061 936 987 987

37

CELKEM POJIŠŤOVNA 6 284 6 065 7 135 7 542 Zdroj: Lázně Aurora

4.3 Shrnutí Lázně Aurora i Bertiny lázně mají mnoho společného. Mají stejného vlastníka. K 29. 3. 2011 je jediným majitelem Město Třeboň. Dalším společným rysem jsou poskytované léčebné procedury, které jsou si velmi podobné. Oba lázeňské domy jsou zaměřeny na léčbu pohybového aparátu. Během posledních několika let se přizpůsobily poţadavkům na poskytování wellness sluţeb, které jsou ţádanější, a byly vybudovány prostory pro poskytování těchto sluţeb. Lázně navštěvuje i podobná struktura klientely. Stále převládají pacienti, jejichţ lázeňský pobyt je plně hrazen pojišťovnou, další skupinu tvoří ti, kteří si pobyt zaplatí celý, tzv. samoplátci. Místy se jedná i o wellness klienty, kteří jsou v lázních na relaxačních a rekondičních pobytech.

38

5 SWOT analýza Bertiných lázní Silné stránky  známé jméno v oblasti lázeňství v ČR  dobrá poloha (okolí je ideální pro různé formy turistiky)  umístění v klidném prostředí blízko městského centra  rekonstrukce a modernizace budovy  vybudování Sport parku  ubytovací a stravovací sluţby na dobré úrovni  relativně široká a kvalitní nabídka sluţeb a procedur  rozšíření nabídky o wellness pobyty  odborní kvalifikovaní zaměstnanci  vyuţívání přírodního zdroje slatiny (slatinné lázně) Slabé stránky  malé ubytovací i stravovací kapacity  v hlavní turistické sezóně jsou lázně přetíţeny  nízká spolupráce s objekty CR  nedostatečná propagace v zahraničí Příležitosti  zaměření na zahraniční klientelu  zaměření na stárnoucí českou populaci  vyuţití přírodního a kulturního bohatství Třeboně (rybníky, parky, zámek…)  orientace na zdravý ţivotní styl  rozšíření nabídky wellness sluţeb o nové netradiční procedury  kooperace s pivovarem Regent a zavedení pivních koupelí Ohrožení  konkurence ze strany ostatních lázeňských zařízení  nedostatečná propagace oblasti Třeboňska v okolních státech  zrušení komplexní lázeňské péče (s tím souvisí i legislativní změny)

39

Zhodnocení vybraných složek SWOT analýzy Z provedené analýzy je vidět, ţe silné stránky převaţují nad slabými. Mezi hlavní strany patří zvučnost jména Bertiných lázní. V ČR jsou relativně dobře známy. Horší je to se zahraničím, kde lázně v propagaci poměrně hodně zaostávají. Bertiny lázně mají výhodnou polohu. Nachází se v oblasti CHKO Třeboňska, v jejím hlavním středu, v Třeboni. Zde jsou umístěny v klidném prostředí nedaleko centra města. Blízko se nachází třeboňský zámek a hlavně zámecký park, ideální na procházky ve volném čase mezi procedurami. Další silnou stránkou je modernost Bertiných lázní. Budova byla přestavěna a zrekonstruována a z vlastní zkušenosti a pozorování autorky lze říci, ţe vizuálnost Bertiných lázní je hezčí neţ v lázních Aurora. Ubytovací a stravovací sluţby jsou taktéţ na dobré úrovni. Slabou stránkou je ale to, ţe mají nedostatečnou kapacitu. Hosté musí bydlet v přilehlých penzionech a budovách a v řadě případů si musí za ubytování doplácet z vlastních finančních zdrojů, coţ není moc příjemné. Lázně se zaměřují na léčbu přírodním zdrojem, kterého je na Třeboňsku dostatek, slatinou. Od toho jsou lázně nazývány slatinnými lázněmi. V Bertiných lázních pracují kvalifikovaní zaměstnanci, kteří své práci rozumí, a pacienti si je nemůţou vynachválit. Problém, se kterým se lázně potýkají, je přetíţenost v době hlavní sezóny, od jara do podzimu. S tím souvisí nízká propagace lázní, ať jiţ u nás, tak v zahraničí. Moţná takto by se dala vykrýt neobsazenost v době mimo sezónu. Naproti tomu existuje řada nových příleţitostí, které by Lázně Berta mohly vyuţít. Měly by se zaměřit na starší klientelu, jelikoţ česká populace stárne. Dále by mohly svůj zájem zaměřit na zahraniční klienty a na wellness klienty. Lidé o svoje tělo stále více pečují a navíc je trendem aktivní zdravý ţivotní styl. Velkou příleţitostí je zavedení kooperace mezi Bertinými lázněmi a pivovarem Regent. Je to obrovská moţnost spolupráce mezi těmito dvěma subjekty. Mohly by být zavedeny pivní koupele, které by mohly být velmi vyhledávanými v případě, ţe bude dostatečná reklama. Další velkou příleţitostí je zavedení nových netradičních procedur. Jednalo by se o exotické procedury z Indie, Thajska, Japonska apod. Tyto procedury by byly zaměřeny převáţně na různé druhy masáţí. Existují zde i ohroţení. Převáţně se jedná o konkurenční lázeňská zařízení, např. lázně Bechyně či Vráţ u Písku. I třeboňské lázeňství se musí snaţit, aby v boji s konkurencí obstálo. Velkým problémem by bylo zrušení lázeňské péče, která je celá hrazena pojišťovnou (viz. Příloha č. 2 a 3). To by byl veliký zásah, který by měl za následek sníţení zájmu o léčbu v lázních.

40

6 SWOT analýza služeb a procedur Bertiných lázních Silné stránky  dostatečná šíře sluţeb a procedur zaměřených na léčbu nemocí pohybového ústrojí  slatinné koupele a zábaly (vyuţívání přírodního zdroje)  příjemné prostředí uvnitř lázeňského místa i v jeho okolí  kvalifikovaní a odborní zaměstnanci  rozšíření o wellness sluţby  příznivé ceny Slabé stránky  nízká nabídka různých druhů masáţí  procedury jsou prováděný v menších, stísněných místnostech (rozšíření budovy)  nedostatečná propagace v zahraničí Příležitosti  zavedení hipoterapie  zahrnout do nabídky nové exotické procedury  kooperace mezi třeboňským pivovarem a zavedení pivních koupelí  vytvořit více programů a aktivit mimo hlavní sezónu Ohrožení  konkurenční cenové boje procedur a sluţeb mezi lázeňskými zařízeními  reálné zrušení komplexní lázeňské péče (legislativní změny) Zhodnocení vybraných složek SWOT analýzy Ze SWOT analýzy je patrné, ţe silné stránky v oblasti poskytování lázeňských procedur a sluţeb převládají. Jednou z nejsilnějších stránek je vyuţívání přírodního zdroje – slatiny. Podle vyhodnocených dotazníků jsou slatinné koupele a zábaly nejčastěji vyuţívanou procedurou. Dalším pozitivem jsou zaměstnanci. Ti mají odborné vzdělání, mají určitou praxi a jsou přeškolováni. Jsou velmi ochotní, milí, příjemní a pomáhají lázeňským pacientům. Dalším plusem jsou ceny, ty jsou v porovnání s ostatními lázeňskými zařízeními na podobné úrovni, jsou ještě v normě. Mezi slabé stránky je

41

zahrnuta nízká nabídka různých druhů masáţí. Ty jsou čím dál tím více vyhledávaným rekondičním a uvolňujícím poţitkem. Mezi příleţitosti by stálo za zmínku zavést hipoterapii. Pro lázně, kde se léčí převáţně nemoci pohybového aparátu, by to byla ideální volba. Další příleţitostí by bylo vytvořit spolupráci mezi Bertinými lázněmi a pivovarem Regent. Lázně vyuţívají přírodní slatinu, tak proč by jako léčivý zdroj nemohly vyuţívat i Čechy tak milovaný pivní mok?

42

7 Návrh na rozšíření nabídky služeb Oboje třeboňské lázně mají dostatečný sortiment a šíři nabízených sluţeb a procedur. Léčebné procedury jsou vesměs v Bertiných lázních i v Lázních Aurora totoţné či velice podobné. Co se týče wellness sluţeb, tak těch je nabízeno více v Lázních Aurora. V březnu roku 2011 ve Wellnesscentru těchto lázní byly zavedeny nové exotické masáţe. Uvidíme, jaký o ně bude zájem. Jelikoţ v Bertiných lázních je velice malá nabídka relaxačních masáţí, je snahou rozšířit nabídku těchto sluţeb. Budou navrţeny nové formy odpočinkových masáţí. Je velmi fascinující, kdyţ se někdo zajímá o masérství a věnuje se mu. Je to umění. Člověk tomu musí rozumět, pochopit lidské tělo a hlavně by ho to mělo bavit. Výhody masáží:  vhodná téměř pro všechny  uvolňuje tělo i mysl (člověk si při ní odpočine, načerpá nové síly)  prokrví se celé tělo  pravidelné masáţe zmírňují bolestivé stavy zad a kloubů  některé druhy jsou ideální i pro ţeny v těhotenství (medová masáţ) Nevýhody masáží:  pro efektivnost masáţe je nutná pravidelnost a opakovanost masáţí (vyhrazení volného času)  finančně náročné  nedostupnost některých druhů masáţí (nejsou v kaţdém městě)

7.1 Masáže 7.1.1 Thajská masáž Thajská masáţ patří mezi známé typy masáţí. Je zahrnuta mezi starověké léčebné umění. V České republice jsou jiţ častými masáţemi, ale v Bertiných lázních v nabídce zatím nejsou. Hlavní léčebná technika spočívá ve stlačování bodů v pomyslných energetických drahách těla, tzv. sénách. Jedná se o účinný prostředek, který léčí svalové potíţe, ale kromě toho také chronická onemocnění. Je ideální na uvolnění těla, mysli

43

a celkově prokrví tělo. Masáţ je nevhodná při nemoci, ihned po jídle, po velké fyzické zátěţi, při koţních onemocněních, při rakovině atp. Dříve se říkalo, ţe je thajská masáţ nevhodná pro ţeny v těhotenství, ale v dnešních dobách tento mýtus neplatí. Doba masáţe by měla být minimálně 90 min, pokud je prováděna kratší dobu, nemá správný výsledný efekt. [19]

7.1.2 Lomi masáž (Havajská masáž) Tato masáţ se zrodila na Havajských ostrovech. Dle místních je označována jako Lomi masáţ, dle místního tradičního tance. Metoda této masáţe je zaloţena na technikách, které vyuţívají prsty, dlaně, ale také lokty a předloktí. Pomáhá uvolňovat energetické bloky i zatuhlé svaly. Masáţ je prospěšná pro stimulaci krevního oběhu a lymfatického systému, odstraňuje bolesti svalů, uvolňuje kloubní spojení. Jako kaţdá jiná masáţ, tak i tato napomáhá k relaxaci celého těla. Kontraindikacemi jsou např. záněty, koţní nemoci, infekce, velké křečové ţíly. [20]

7.1.3 Ajurvédská masáž Tento typ masáţe pochází z Asie, přesně z Indie. Ajurvéda je povaţována za nejstarší zachovalý léčebný systém na světě. Hlavním smyslem masáţe je vyloučit toxiny a odpadní látky, zregenerovat, pročistit si tělo a načerpat nové síly a energii. Vyuţívá se teplý olej, který je roztírán po celém těle. Zvláštnost je v tom, ţe masér vybírá olej podle ročního období a podle celkové tělesné stavby klienta. Teplý olej se vyuţívá proto, ţe otevírá kanály, kterými se vylučují toxiny z organismu. Dokáţe pronikat hlouběji a snadněji. Má vyţivující a protizánětlivé účinky na tkáně, kůţi a klouby, posiluje imunitu, zrak, zvyšuje plodnost, sniţuje tukové zásoby apod. [21]

7.1.4 Candella massage (masáž svíčkou Guerdi) Tato poměrně neznámá masáţ je určena pro ty, kteří si chtějí vychutnat nevšední relaxační záţitek, původem je z jiţní Francie. Vyuţívá se svíčka Guergi místo masáţního oleje. Na výběr jsou různé druhy masáţních svíček, nejčastěji je nabízena svíčka čokoládová, vanilková, jasmínová, karamelová. Čokoládová svíčka vyhlazuje pokoţku, odplavuje toxické látky a uvolňuje ztuhlé svaly. Vanilková svíčka působí proti

44

depresím, navozuje uklidňující pocity a zjemňuje pokoţku. Hlavními účinky masáţe svíčkou patří regenerace svalů, relaxace a fyzioterapeutické účinky. [22]

7.1.5 Medová masáž Medová masáţ je poměrně známou detoxikační masáţí. Med působí přímo na pokoţku a obnovuje imunitní systém organismu. Z těla jsou odplavovány nevhodné látky. Je dobrá na léčení civilizačních chorob, alergií, onemocnění kloubů a svalů, při ţenských potíţích, depresích, poruchách potence, slinivky břišní apod. Po masáţi se člověk cítí uvolněně, příjemně, pokoţka je hladší a jemnější. [23]

7.1.6 Shiatsu masáž Tento druh masáţe má své kořeny v Japonsku. Samotná masáţ probíhá přímo na matraci na zemi. Na zemi se tato masáţ provádí proto, ţe dochází k lepší tělesné stabilitě klienta. Ten je oblečen, nejsou pouţity ţádné oleje ani aromatické látky. Masáţ přes oblečení má vyšší kvalitu a proniká do větší hloubky. Samotné provedení masáţe je pomocí tlaku prstů, dlaní, kolen, loktů nebo celých chodidel. Cílem shiatsu je relaxovat a dojít k sebeuzdravení. Po masáţi by měl vţdy následovat několikaminutový odpočinek, aby se tělo vzpamatovalo a vrátilo se do běţného ţivota. [24]

7.2 Vakuoterapie (baňkování) Vakuoterapie, jinak řečeno baňkování (viz. Příloha č. 6), je metoda známá uţ od starověkých dob. Nejedná se přímo o masáţ v pravém slova smyslu, ale spíše je to vhodná doplňková metoda. Především se soustřeďuje na bolestivé stavy páteře, dokáţe pozitivně ovlivnit funkci vnitřních orgánů. Tato terapie je vhodná na prokrvení celého těla, sniţuje stres, uvolňuje energii, zmenšuje bolestivost hlavy a při častějším provádění můţe i odstranit nespavost. Tato metoda je prováděna pomocí skleněných kulovitých nádobek, které se přisají na lidskou pokoţku, jelikoţ se vytvoří podtlak, a vtáhnou kůţi dovnitř. Poté pokoţka zčervená. Při pohledu se zdá, ţe je to velmi bolestivá terapie, ale ve skutečnosti tomu tak není. Délka přiloţení baněk není přesně určena. Tato metoda není vhodná pro pacienty s plicními, krevními, koţními a nádorovými onemocněními. Také se nesmí provádět u osob, které mají otevřené rány či spáleniny. Není vhodná ani u těhotných ţen. [18]

45

7.3 Pivní koupel („Pivní uvolnění“) Historie přípravy piva sahá do doby Sumerů. Ti objevili tento nápoj zcela náhodou. Špatně totiţ skladovali obilí v hliněných nádobách, voda zapříčinila, ţe obilí začalo kvasit, a v důsledku toho byl na světě nový lahodný nápoj. Tento mok se pil. Lidé ale zjistili, ţe má kladný vliv i na jejich tělo, proto se v pivu začali koupat. Vznik pivních koupelí je datován asi před 2 tisíci lety. [25] Třeboň je vyhlášeným lázeňským městem. Kromě lázeňství se zde ale také vaří zlatavý pivní mok přímo v pivovaru Regent. Tento pivovar má dlouholetou tradici, byl zaloţen v roce 1379. Svůj název získal podle známého třeboňského stavitele Jakuba Krčína z Jelčan, který pracoval jako regent, zástupce panovníka Viléma z Roţmberka. [26] Záměrem je spojit lázeňství a pivovarnictví do jednoho celku. Lázně vyuţívají přírodní slatinu, ale mohly by vyuţívat také pivo, které se na Třeboňsku vyrábí. Pivo by se pouţívalo jako přísada do pivních koupelí. Pivní koupele (viz. Příloha č. 5) jsou známou lázeňskou procedurou. Hlavní smysl této procedury spočívá v regeneraci lidského organismu a ve zlepšení imunity. Další pozitivní účinky spočívají:  v prokrvení organismu  jako antistresová terapie  ve schopnosti regenerovat kůţi, vlasy a pleť (vitamín B, proteiny a cukry)  ve zvýšení fyzické a mozkové aktivity (prodlouţení ţivota) Pivní lázně nejsou určeny jen pro milovníky piva, ale pro kaţdého, kdo si chce odpočinout. Přesto existuje pár výjimek, pro které tyto koupele moc vhodné nejsou. Jedná se o:  osoby po operacích srdce  těhotné ţeny od 3 měsíců  děti do 12 let Správná pivní lázeň zahrnuje pivní koupel skládající se z vody o teplotě 34 – 37°C, pivovarské kvasnice a můţe se přidat i směs drcených bylin. Během procedury musí být dodrţen pitný reţim – jak jinak neţ pivem, které je moţno si natočit přímo ze sudu. Koupel trvá 30 min. Po lázni je doporučováno provádět masáţ (30 min), či je moţno navštívit saunu. Poté se uskutečňuje relaxace formou zábalu na lůţku trvající 25 min. [25]

46

7.4 Akupunktura Jde o léčebnou metodu starou tisíce let. Je zařazena do oblasti tradiční čínské medicíny a je povaţována za nejstarší léčbu světa. Významný rozvoj zaznamenala akupunktura v 7. století v Číně, v té době se stala samostatnou disciplínou čínského léčitelství. Poté se pomalu rozšiřovala do celého světa, převáţně na asijském kontinentu. Teprve v 17. století akupunktura spatří světlo světa také na evropské půdě, ale aţ v pol. 20. století se o ni lidé v Evropě více zajímají a zkoumají její léčivé schopnosti. Akupunktura (viz. Příloha č. 7) má za úkol preventivně udrţovat v těle rovnováhu, tzv. Jing – Jang, léčit nemoci a zase k té rovnováze dospět zpět. Tato léčebná technika je specifická tím, ţe jsou zde pouţity jehly. Ty se zabodávají do akupunkturních bodů na těle. Body leţí na akupunkturních drahách neboli meridiánech. Na tyto body můţe působit i tlak, potom se jedná o akupresuru, či třeba laser, pak je to laseropunktura. Akupunkturní dráhy jsou zdrojem energie čchi, která proudí v lidském těle. Jednotlivé akupunkturní dráhy a body na nich jsou propojeny s konkrétními lidskými orgány. Pokud dojde k ucpání akupunkturního bodu, je nastolena nerovnováha a vznikají zdravotní komplikace. Akupunktura je vhodná pro všechny. Pokud se někdo bojí jehel, je moţno vyuţít elektrické stimuly. Léčba spočívá:  ve zmírnění či odstranění alergií  léčení ţaludečních a trávicích nemocí  v léčbě gynekologických potíţí  odstranění dýchacích problémů Zatímco v Číně si získala velkou popularitu, v západních státech je z části přijímaná, jinde jsou k ní lidé nedůvěřiví, dalšími je zavrhovaná. Délka akupunkturní procedury je ideálně 45 min. [27]

47

Tabulka 3 – Ceník jednotlivých procedur PROCEDURY Vakuoterapie

20 min

150,-

Thajská masáž

90 min

700,-

Havajská masáž

60 min 90 min 150 min

350,500,1 400,-

60 min 40 min

990,650,-

Medová masáž 1x nanesení medu 2x nanesení medu 3x nanesení medu

20 min 40 min 60 min

150,250,300,-

Shiatsu masáž

60 min

450,-

Pivní koupel + pitná kúra + masáţ (havajská/thajská/medová) + sauna

30 min viz výše 60 min

700,viz výše 80,-

Akupunktura

45 min 250,Zdroj: autorka

Ajurvédská masáž Candella masáž

48

8 Vyhodnocení dotazníkového šetření V Bertiných lázních a Lázních Aurora bylo provedeno dotazníkové šetření. Dotazník (viz. Příloha č. 1) byl sestaven z 16 otázek. Celkem bylo připraveno 150 dotazníků a návratnost činila 121 kusů, tedy přes 80 %. Velká návratnost dotazníků spočívala převáţně v tom, ţe byla vyuţita metoda přímého dotazování. Tento způsob byl zvolen, jelikoţ dotazníky zanechané na recepci téměř nikdo nevyplnil. Na jednu stranu toto shromaţďování informací bylo časově více náročné, na druhou stranu to bylo i přínosem. Byly zjištěny názory, přání a připomínky přímo od lázeňských hostů a jejich případné návrhy. Osoby byly dotazovány bez konkrétních předem stanových poţadavků. Samotný dotazník se skládal z otevřených a uzavřených otázek. Na začátku dotazníku byly pokládány otázky související s lázeňským pobytem. Konec dotazníku byl zaměřen na jednoduché demografické údaje, např. věk, vzdělání. U většiny otázek v dotazníku byla na výběr pouze jedna moţnost, u některých byla volba i z více variant.

49

Graf 1: Zpracování otázky č. 1

Z grafu 1 je vidět, ţe o lázeňském zařízení v Třeboni se hosté lázní nejčastěji dozvěděli od příbuzných a známých. Dalších 38 % dotazovaných do lázní přijelo na základě informací získaných od svého ošetřujícího lékaře. Odpověď z internetu a jiné skončila téměř se stejným výsledkem, 10 % a 12 %. V odpovědi jiné návštěvníci nejčastěji uváděli, ţe se o lázních nijak nedozvěděli, jelikoţ bydlí přímo v Třeboni či jejím okolí, dále se o lázních dozvěděli od svého zaměstnavatele a také v jiných lázních, které dříve navštívili. Velkým překvapením je i zjištění, ţe ţádný ze 121 respondentů se o lázních v Třeboni nedozvěděl od cestovní kanceláře či zprostředkovatelské cestovní agentury. Z 5 odpovědí si dotazovaný mohl vybrat pouze jednu.

50

Graf 2: Zpracování otázky č. 2

Graf 2 znázorňuje údaje o návštěvnosti Bertiných lázní i Lázní Aurora. Je jasně viditelné, ţe polovina hostů odpověděla, ţe jsou v lázních poprvé. Na druhou stranu druhou nejčastější odpovědí bylo, ţe lázně navštěvují jiţ více neţ potřetí, v číslech je to 25 %. Z přímých reakcí bylo zjištěno, ţe do třeboňských lázní lidé jezdí znovu především proto, ţe se jim líbí nádherná jihočeská příroda, je zde příjemný a ochotný personál, dostatek kulturního a sportovního vyţití. K této oblasti si vypěstovali určitý osobní vztah a velmi rádi se sem vrací. Na výběr byla pouze jedna odpověď.

51

Graf 3: Zpracování otázky č. 3

Graf 3 je zaměřen na propagaci třeboňských lázní. Je zde dostatečná, přijatelná či nedostačující propagace? Z výsledků vyplynulo, ţe 68 % tázaných si myslí, ţe jsou lázně dostatečně propagovány a veřejnost se o nich snadno dozví. Existují i názory, ţe třeboňským lázním chybí reklama a zajištění informovanosti u českých občanů, ale i v zahraničí. Také 7 % osob na tuto otázku nemá vlastní názor a neví, co by k tomu dodalo. Opět byla na výběr jen jedna odpověď.

52

Graf 4: Zpracování otázky č. 4

V grafu 4 vidíme rozdělení délky lázeňského pobytu. Celkem bylo na výběr 6 moţností, ale dotazovaný si mohl vybrat pouze jednu odpověď. Nejvíce zaškrtávanou odpovědí bylo písmeno d, kde 41 % osob uvedlo, ţe v lázních jsou na 21 dní. Tato délka pobytu je nejčastěji doporučována zdravotní pojišťovnou. Kratší délka pobytu nemá takový dostatečný uzdravující efekt, který by měla lázeňská péče poskytnout. Na druhém místě se umístila odpověď, kdy 21 % lidí v třeboňských lázních strávilo 4 týdny. Naopak nejmenší čtyřprocentní skupina v lázních tráví méně neţ 7 dní. Jedná se převáţně o samoplátce, kteří jsou zde na wellness pobytu.

53

Graf 5: Zpracování otázky č. 5

Graf 5 se týká způsobu placení lázeňského pobytu. Je vidět, ţe přesně 71 % osob mělo tento pobyt placen zdravotní pojišťovnou, šlo o tzv. komplexní lázeňskou péči, lidově řečeno „na kříţek“. Dalších 21 % dotazovaných si platili celý pobyt sami. Třetí moţná odpověď byla příspěvková lázeňská péče. Tuto péči v lázních vyuţilo během dotazování 8 % osob.

Graf 6: Zpracování otázky č. 6

V grafu 6 je uvedeno, ţe 79 % dotazovaných během výzkumu v lázních trávilo lázeňsko-léčebný pobyt. Zbývajících 21 % jelo do lázní na relaxační wellness pobyt.

54

Graf 7: Zpracování otázky č. 7

Graf 7 znázorňuje příčinu léčení v lázních. Převáţně se jedná o onemocnění, se kterým se v lázních hosté léčí v případě, ţe zde nejsou na wellness pobytu. Je patrné, ţe nejvíce osob se v třeboňských lázních léčilo s bolestivými stavy páteře, šlo o 45 osob, coţ je 37 %. Následujícím nejčastějším důvodem pobytu v lázních byly stavy po váţných úrazech a operacích, s takovým zdravotním problémem se v lázních léčilo 20 osob, coţ představuje 16 %. Téměř stejný počet návštěvníků, kolem 10 %, do lázní přijel, aby si léčil pooperační stavy po endoprotéze kyčelního kloubu a revmatická onemocnění.

55

Graf 8: Zpracování otázky č. 8

Graf 8 se zabývá poskytováním léčebných procedur a sluţeb. Cílem bylo zjistit, jaké procedury jsou nejvíce vyuţívány lázeňskými hosty. Na výběr bylo mnoho moţností, ze kterých si host mohl vybrat více odpovědí. Je patrné, ţe nejvíce absolvovanými procedurami byla slatinná koupel a zábaly, které vyzkoušelo 115 dotazovaných. O 6 osob méně vyuţilo různé druhy masáţí. Nejčastěji se jednalo o podvodní masáţ a mechanickou masáţ Hydro Jet. Téměř na stejném místě skončilo cvičení v bazénu a plavání, přes 80 lidí ze 121 tuto proceduru vyzkoušelo. Naproti tomu nejméně vyuţívanou procedurou byla oxygenoterapie. Na druhém místě od konce skončila procedura skotský střik, kterou vyzkoušely pouze 4 osoby, coţ je poměrně málo v porovnání s mnoţstvím osob, které se v lázních léčí s bolestmi zad a s páteří.

56

Graf 9: Zpracování otázky č. 9

Graf 9 je zaměřen na konkrétní lázeňskou proceduru – pivní koupel. Hlavním úkolem bylo zjistit, jestli je o ni mezi návštěvníky v Lázních Aurora zájem, v Bertiných lázních tato procedura nabízena není. Z grafu 9 je patrné, ţe 83 % tuto koupel v třeboňských lázních nikdy nevyzkoušelo. Z přímých reakcí hostů bylo zjištěno, ţe o pivní koupeli v Lázních Aurora nemají ani tušení, i kdyţ je nabízena na internetových stránkách i na informačních letácích přímo v lázních.

57

Graf 10: Zpracování otázky č. 10

Graf 10 poskytuje informace o kvalitě veškerých sluţeb (ubytování, stravování, personál, léčebné procedury, doplňkové sluţby apod.). Celých 64 % osob uvedlo, ţe jsou se sluţbami zcela spokojeni. Naopak zcela nespokojen nebyl ani jeden člověk.

Graf 11: Zpracování otázky č. 11

Graf 11 znázorňuje vyuţívání doplňkových sluţeb a aktivit. Kladně odpovědělo 92 % respondentů, zbylých 8 % nevyuţívá ţádné sluţby navíc v rámci pobytu.

58

Graf 12: Zpracování otázky č. 12

Graf 12 znázorňuje počet osob, které vyuţívají konkrétní doplňkové aktivity a sluţby v třeboňských lázních. Tato dvanáctá otázka navazuje na otázku č. 11a. Celých 71 osob uvedlo, ţe uskutečňuje výlety do okolí. Nejčastěji autem, na kole a pěšky. Celkem 50 osob ze 121 navštívilo plavecký bazén v Lázních Aurora. Zajímavé je, ţe pouze 2 osoby dle výzkumu vyuţily místní dopravu, aby se dostaly do vzdálenějšího místa. Mezi odpovědí jiné bylo např. návštěva fitness, bowlingu či módní přehlídky. Dotazovaný mohl zaškrtnout více moţností.

59

Graf 13: Zpracování otázky č. 13

V grafu 13 je vidět koláč rozdělený na tři části. První část se 53 % odpověděla, ţe navštívila třeboňský pivovar. Dalších 40 % na prohlídce pivovaru nikdy nebylo. Zbylých 7 % na prohlídce nebylo, ale přemýšleli o tom, ţe během pobytu si exkurzi do pivovaru udělají. Tato otázka se netýká přímo lázeňství v Třeboni, ale souvisí s návrhem na rozšíření nabídky sluţeb.

60

Graf 14: Zpracování otázky č. 14

Všech 121 tázaných osob bylo z určitého kraje České republiky. I kdyţ je pravda, ţe dvě ţeny spadaly do slovenské národnosti, ale přesto bydlely v ČR. V grafu 14 nejvyšší počet osob – 44, představuje 36 %, pocházelo z Jihočeského kraje, coţ není velkým překvapením. Na druhém místě se umístilo hlavní město Praha, ze kterého do lázní přijelo 22 osob, coţ je 18 %.

61

Graf 15: Zpracování otázky č. 15

Graf 15 znázorňuje rozbor klasické demografické otázky, ve které chceme znát přiměřený věk respondenta. Nejpočetnější skupinou byly osoby ve věkové kategorii 51 – 60 let. Těch bylo celkem 35, coţ představuje 29 %. Těsně za touto skupinou se umístili lidé v kategorii 61 – 70 let. Se 2 % se zařadili na posledním místě lidé ve dvou věkových kategoriích – do 18 let a nad 81 let.

Graf 16: Zpracování otázky č. 16

Poslední graf se týká pohlaví. Je vidět, ţe ve výsledku převládly ţeny s 65 % nad muţi – 35 %. Ţen odpovědělo celkem 79, muţů 42.

62

9 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit současný stav lázeňského cestovního ruchu na Třeboňsku a navrhnout moţnosti rozšíření nabídky sluţeb ve vybraných Bertiných lázních. Dílčím úkolem bylo zjistit, zda jsou lázně dostatečně propagovány a zda nejčastěji vyuţívanou procedurou jsou slatinné koupele a zábaly. Počáteční kapitoly uvedly čtenáře do problematiky cestovního ruchu, lázeňství a wellness. Dále byla zpracována metodika práce, která měla za úkol přiblíţit technické vypracování díla. Podle provedené analýzy Třeboňska bylo zjištěno, ţe tato oblast je ideální oblastí pro rozvoj lázeňského cestovního ruchu. Vyskytuje se zde totiţ dostatek přírodního zdroje – slatiny a rašeliny. Ne nadarmo jsou třeboňské lázně označovány jako „slatinné lázně“. Z dotazníkového výzkumu také vyplynulo, ţe slatinné koupele a zábaly během pobytu vyuţilo přes 95 % respondentů, coţ se mezi vyuţívanými procedurami umístilo na prvním místě. Nesmí být zapomenuto na to, ţe pro rozvoj lázeňského CR je důleţité čisté ţivotní prostředí, krásná krajina, dostatek kulturního a sportovního vyţití ve volném čase. Tyto podmínky pro rozkvět lázeňství Třeboňsko bezpochyby splňuje. Hlavním centrem Třeboňska je město Třeboň. Toto město je jedno z nejvíce navštěvovaných lázeňských míst Jihočeského kraje. Aby tomu tak bylo i v budoucnu, je potřeba, aby došlo k určitým změnám. Na základě zpracované SWOT analýzy Bertiných lázní existují moţnosti, jak těchto změn dosáhnout. Jedná se především o zvýšení ubytovacích a stravovacích kapacit, ale i o rozšíření prostor pro vykonávání léčebných procedur. Je to jedna ze sloţek slabých stránek a je důleţité tento problém co nejdříve začít řešit. Příleţitostí pro lázně můţe být zaměření se na zahraniční klientelu, stárnoucí českou populaci či na nabízení netradičních wellness sluţeb a pobytových balíčků. Ačkoliv dle dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe účast na wellness pobytech se nepohybuje ve vysokých číslech v poměru s komplexním lázeňsko-léčebným pobytem, je nutné se na wellness sluţby zaměřit. Wellness pobyty jsou budoucnost pro lázně. Dle zjištěných informací totiţ vláda prosazuje zrušení komplexního pobytu, tzv. „na kříţek“. To hluboce zasáhne obor lázeňství. Z dotazníkového průzkumu vyplynulo, ţe více neţ 70 % osob bylo v třeboňských lázních právě na takovém typu pobytu. Vše jim tedy platila zdravotní pojišťovna. Pokud dojde ke zrušení, většina lidí nebude mít na lázeňský pobyt finance. Samozřejmě budou existovat výjimky a v určitých případech

63

zůstane příspěvková péče, ale nebude jich mnoho. Vláda chce šetřit a bohuţel to zasáhne i tuto oblast. Lázeňským zařízením ubude klientela, sníţí se příjmy a zvýší se nezaměstnanost, to se bude týkat i třeboňských lázní. Východiskem je tedy rozvoj wellness pobytů, se kterým by mohly pomoci i cestovní kanceláře a agentury. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe nikdo z lázeňských hostů se nedozvěděl o třeboňských lázních prostřednictvím cestovní kanceláře či agentury. Tento výsledek byl nečekaný. Na druhou stranu by tato zařízení cestovního ruchu mohla přispět k informovanosti příchozích klientů a mohlo by dojít ke zvýšení návštěvnosti lázní. Dalším úkolem bylo zjistit, zda jsou třeboňské lázně dle hostů dostatečně propagovány. Pro získání údajů se vycházelo z dotazníkového výzkumu. Dle obdrţených odpovědí se mnoho osob domnívalo, ţe třeboňské lázeňství je propagováno přiměřeně a zvýšená popularita a reklama by lázním uškodila. Nejčastěji si hosté vzpomněli na reklamu prostřednictvím internetových stránek, informačních letáků a získání informací v turistickém informačním centru v Třeboni. O čem se hosté zmiňovali, byla moţná zvýšená propagace u zahraničních sousedů. Dle získaných informací od zaměstnance propagačního oddělení Bertiných lázní ročně do lázní přijedou zhruba jen desítky zahraničních turistů, nejčastěji z Německa, Rakouska a Švýcarska. Hlavním cílem bylo navrhnout nové procedury, které by mohly být v Bertiných lázních vyuţívány. Podle SWOT analýzy procedur a sluţeb Bertiných lázní jednou ze sloţek slabých stránek byla malá nabídka různých forem masáţí, proto jich bylo několik navrţeno. Velkým lákadlem bylo spojení pivovarnictví s lázeňstvím. Třeboň je i známým pivařským městem, a proto vznikl návrh na zavedení pivních koupelí. Ty jsou jiţ nabízeny u wellness pobytů v Lázních Aurora, nicméně v Bertiných lázních nic takového zatím neexistuje. Pro milovníky staročínské léčebné metody byl navrţen další produkt – akupunktura. Cílem nových produktů je rozšířit a zatraktivnit nabídku sluţeb v Bertiných lázních. Součástí jsou i vypracované informační letáky vybraných procedur. Ty poskytují informace veřejnosti a díky nim můţe dojít ke zvýšení zájmu o produkty a o navýšení počtu hostů v těchto lázních. Během psaní této práce proběhla diskuze se zaměstnanci Bertiných lázní, kde je návrhy pozitivně oslovily, a je šance, ţe budou v budoucnu přijaty nebo se o nich bude alespoň uvaţovat. Projekt byl zaslán i na třeboňský městský úřad, z této instituce ale nepřišla odezva. Bakalářská práce můţe být vyuţita při studiu CR na VŠPJ. Lze předpokládat, ţe rozšíří znalosti nejen studentů, ale mohla by i obohatit svým obsahem vyučující. 64

10 Summary The aim of this bachelor thesis was to evaluate the current state of spa tourism in the area Třeboňsko and to suggest the possibilities of enhancing services in Berta´s spa. The sub-goal was to find out whether this spa is sufficiently promoted and how peat baths and peat wrap are used. In the part of the analysis was discovered that this area is perfect for development of spa tourism. There are enough natural resources, especially peats. According to the questionnaire survey is evident that peat baths and wrap were used by 95 % of the respondents and took the first place. Třeboň is one of the most popular spa resorts of South Bohemia. To do so in the future, it needs some changes. On the basis of SWOT analysis of Berta´s spa I found out that there are two possibilities how to achieve success. The first one is to increase accommodation, catering establishment and spa capacity because it is one of the weaknesses and it is important to solve this problem. The second opportunity for this spa is to focus on foreign clients, ageing population or wellness services and packaging. Although it was found out that the demand for wellness programs isn´t moving in high numbers due to full-paid care by insurance company, it´s necessary to concentrate on wellness services. Wellness is a future for spa if would be canceled the full-paid care by insurance company. The government is championing canceling of complex care. It would be a huge impact on spa tourism in the Czech Republic. The questionnaire survey showed that 70 % of respondents were in Třeboň ´s spa for this type of residence. One of the bases of the development of spa can be tour operator and travel agencies. The questionnaire exposed that none of spa quests didn´t learn about Třeboň´s spa by tour operator or travel agency. This result was unexpected. They can also help with promotion which would lead to increase attendance. The next task was to uncover whether the spas are sufficiently promoted. According to the questionnaire many people thought that Treboň´s spas are promoted adequately and that the increased popularity of spas could do harm. Most quests remembered the advertisement on the websites and in the newsletters. They also gained the information in the information center in Třeboň. The important thing is that they pointed out advertising in neighbor states which is insufficient.

65

In a conclusion, I suggested new medical treatments and services which could be used in Berta´s spa. The SWOT analysis of Berta´s spa one of the weaknesses is a small range of massages. For this reason, I suggested some new massages. A great attraction is a connection between brewing and spas. Třebon is well-known brewery city and therefore I recommend providing a beer baths. These baths aren´t offered in Berta´s spa in comparison with Aurora´s spa. The last suggestion for lovers of ancient Chinese therapies is acupuncture. This suggestion should extend services in Berta´s spa and make them more attractive. The thesis also includes information leaflets of suggested procedures. My proposals made an impression on employees in Berta´s spa. As a consequence, there is a chance that they will be adopted in the future. The bachelor thesis could be used during study of tourism in College of Polytechnics Jihlava. It can be beneficial to students and professoriate.

66

11 Zdroje 11.1 Použitá literatura DAVID, P., SOUKUP, V.: Velká turistická encyklopedie Jihočeský kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. – Kniţní klub, 2008. 368 s. ISBN 978-80-242-2075-8 HULE, M., ZEMAN, M.: Průvodce lázeňského hosta Třeboní. Třeboň: Carpio, 2006. 200 s. ISBN 80-86434-14-1 KNOP, K. a kol.: Lázeňství – ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, 1999. 232 s. ISBN 80-7169-717-6 KŘÍŢEK, V.: Obrazy z dějin lázeňství. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1987. 172 s. ORIEŠKA, J.: Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010. 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: ČR Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4 SEIFERTOVÁ, V.: Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Praha: VŠ cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství: Pragoline, 2003. 120 s. ISBN 80-86592-00-6

11.2 Internetové zdroje [1] Czechtourism [online]. c2005-2011 [cit. 2011-03-19]. Charakteristika cestovního ruchu. Dostupné z WWW: . [2] POHAN, J.: Wellness, wellness. Ale co to vlastně je? [online]. 19. 11. 2007, [cit. 2011-03-11]. Dostupné z WWW: . [3] BERÁNEK, J.: Lázeňství v České republice [online]. [cit. 2011-03-11]. Dostupné z WWW:. [4] Projekty.nazory [online]. [cit. 2011-03-14]. Definice a význam lázeňství. Dostupné z WWW:. [5] Sagit [online]. 13. 4. 2001 [cit. 2011-03-11]. Sbírka zákonů - Lázeňský zákon §2. Dostupné z WWW: .

67

[6] Podnikatel [online]. c2007-2011 [cit. 2011-03-11]. Zákon o péči o zdraví lidu § 19. Dostupné z WWW:. [7] ČSÚ Jihočeský kraj [online]. 2011 [cit. 2011-03-16]. Nejnovější údaje: Jihočeský kraj. Dostupné z WWW:. [8] Wikipedie [online]. [cit. 2011-03-16]. Jihočeský kraj. Dostupné z WWW: . [9] Správa CHKO Třeboňsko [online]. [cit. 2011-03-16]. Charakteristika oblasti. Dostupné z WWW:
chko/!ut/p/c5/hc_LboMwEAXQL6psQ3gtDQYDefBIEOBNRRJquRi7LVWV8PUlu6p RlJnl0dXMBQwsq7ofwbtvoVUnQQOY_ZptCsKrBWkXoVhsvZCu9wTlCVo8favH0xr8crEfhUYkKIn6RQwLvVxuVOT03AhGnMSk nKafSjjo5FmCRVhutc43MbyZVTONfcHeCrMlmsyqoOwvpo5L6QjYUIVqkW_2rxT OK0Do20UOrOra1A2X1AiWj6PLsVCXJZ2vzN2WozAvWt78MP4c757_f9bg4fDIZgF-uxBx9jM_dD6f4Ce5YRw!!/dl3/d3/L2dBISEvZ0FBIS9nQSEh/>. [10] Třeboňsko [online]. c2009 [cit. 2011-03-16]. Třeboňsko. Dostupné z WWW: . [11] Městský úřad Litoměřice [online]. c2006 [cit. 2011-03-20]. Strategický plán rozvoje města. Dostupné z WWW:. [12] Město Třeboň [online]. [cit. 2011-03-20]. Městský úřad Třeboň: Strategický plán. Dostupné z WWW:. [13] Město Třeboň [online]. 11. 9. 2008 [cit. 2011-03-20]. Strategický plán rozvoje města Třeboň. Dostupné z WWW:. [14] Třeboňsko [online]. [cit. 2011-03-23]. Lázně Třeboň. Dostupné z WWW: . [15] Obchodní rejstřík [online]. c2000-2011 [cit. 2011-03-23]. Bertiny lázně Třeboň s.r.o., Lázně Aurora s. r. o. Dostupné z WWW:. [16] Berta [online]. [cit. 2011-03-23]. Bertiny lázně Třeboň. Dostupné z WWW:.

68

[17] Aurora [online]. [cit. 2011-03-28]. Lázně Aurora Třeboň. Dostupné z WWW: . [18] Mineralfit [online]. [cit. 2011-04-04]. Vyzkoušejte vakuoterapii. Dostupné z WWW:. [19] Thajsko [online]. [cit. 2011-04-04]. Thajská masáţ. Dostupné z WWW: . [20] Studio fit [online]. c2007-2011 [cit. 2011-04-04]. Havajská masáţ Lomi Lomi. Dostupné z WWW:. [21] Cesta k pohodě [online]. [cit. 2011-04-04]. Ajurvédská masáţ. Dostupné z WWW: . [22] Zuzano [online]. [cit. 2011-04-04]. Candella masáţ svíčkou. Dostupné z WWW: . [23] Alternativ [online]. c2006 [cit. 2011-04-04]. Medová masáţ. Dostupné z WWW: . [24] Pro krásu těla i duše [online]. c2005 [cit. 2011-04-04]. Shiatsu masáţe. Dostupné z WWW:. [25] Pivní-lázně.eu [online]. c2009-2011 [cit. 2011-04-11]. Pivní lázně. Dostupné z WWW:. [26] CZeCOT [online]. [cit. 2011-04-19]. Pivovar Regent. Dostupné z WWW: . [27] Ţivotní energie [online]. 2007 [cit. 2011-04-11]. Akupunktura – tradiční čínská metoda, Meridiány. Dostupné z WWW: . [28] PERGL, V.: Pacienti si mají plně hradit pobyty v lázních [online]. 1. 4. 2011 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: . [29] MELUZÍN, V.: Lázně říkají jasně proti [online]. 1. 4. 2011 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW:. [30] ABZ slovník cizích slov [online]. c2005-2006 [cit. 2011-04-19]. Slovník cizích slov. Dostupné z WWW:. [31] Medicabaze.cz [online]. c2007 [cit. 2011-04-19]. Fyzikální terapie – její druhy. Dostupné z WWW:< 69

http://www.medicabaze.cz/index.php?sec=term_detail&categId=27&cname=Rehabilita %C4%8Dn%C3%AD+a+fyzik%C3%A1ln%C3%AD+medic%C3%ADna&termId=142 8&tname=Fyzik%C3%A1ln%C3%AD+terapie+%E2%80%93+jej%C3%AD+druhy&h =empty#jump>. [32] Feng Shui [online]. c2004-2011 [cit. 2011-04-19]. Energie čchi, jin a jang. Dostupné z WWW:. [33] Czechtourism [online]. 2008 [cit. 2011-04-19]. Dark Tourism (temná turistika). Dostupné z WWW: . [34] Nemoc dna [online]. 2008 [cit. 2011-04-19]. Dna – nemoc králů. Dostupné z WWW:. [35] Wikipedia [online]. [cit. 2011-04-19]. Drug tourism. Dostupné z WWW:. [36] Westernforest [online]. [cit. 2011-04-19]. Ekoturistika. Dostupné z WWW: . [37] TIMSIS [online]. [cit. 2011-04-19]. O epilepsii – Definice. Dostupné z WWW: . [38] Acantha [online]. c2002-2011 [cit. 2011-04-19]. Lymfatické masáţe. Dostupné z WWW:. [39] Tuberkulóza [online]. [cit. 2011-04-19]. Tuberkulóza. Dostupné z WWW: . [40] Wikipedie [online]. [cit. 2011-04-19]. Světová organizace cestovního ruchu. Dostupné z WWW: .

70

Seznam grafů Graf 1: Zpracování otázky č. 1 ....................................................................................... 50 Graf 2: Zpracování otázky č. 2 ....................................................................................... 51 Graf 3: Zpracování otázky č. 3 ....................................................................................... 52 Graf 4: Zpracování otázky č. 4 ....................................................................................... 53 Graf 5: Zpracování otázky č. 5 ....................................................................................... 54 Graf 6: Zpracování otázky č. 6 ....................................................................................... 54 Graf 7: Zpracování otázky č. 7 ....................................................................................... 55 Graf 8: Zpracování otázky č. 8 ....................................................................................... 56 Graf 9: Zpracování otázky č. 9 ....................................................................................... 57 Graf 10: Zpracování otázky č. 10 ................................................................................... 58 Graf 11: Zpracování otázky č. 11 ................................................................................... 58 Graf 12: Zpracování otázky č. 12 ................................................................................... 59 Graf 13: Zpracování otázky č. 13 ................................................................................... 60 Graf 14: Zpracování otázky č. 14 ................................................................................... 61 Graf 15: Zpracování otázky č. 15 ................................................................................... 62 Graf 16: Zpracování otázky č. 16 ................................................................................... 62

Seznam použitých obrázků a fotografií Obrázek 1: Věhlas Třeboňska ......................................................................................... 24 Obrázek 2: Znak města Třeboň ....................................................................................... 25 Obrázek 3: Logo Bertiných lázní .................................................................................... 30 Obrázek 4: Logo Lázní Aurora ....................................................................................... 34

Seznam tabulek Tabulka 1 – Počet klientů Bertiných lázní ...................................................................... 33 Tabulka 2 – Počet klientů v Lázních Aurora .................................................................. 37 Tabulka 3 – Ceník jednotlivých procedur....................................................................... 48

71

12 Přílohy Příloha č. 1 – Dotazník Příloha č. 2 – Aktuální článek z lázeňství 1 Příloha č. 3 – Aktuální článek z lázeňství 2 Příloha č. 4 – Ceník procedur Příloha č. 5 – Informativní leták pivní koupel Příloha č. 6 – Informativní leták vakuoterapie Příloha č. 7 – Informativní leták akupunktura Příloha č. 8 – Mapa CHKO Třeboňsko

72

Příloha č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Lázeňský pobyt Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Cestovní ruch, a prosím Vás o vyplnění dotazníku týkajícího se lázeňského pobytu. Zjištěné údaje jsou zcela anonymní a budou použity jen pro praktickou část v bakalářské práci. Děkuji za Váš čas.

1. Jak jste se dozvěděl/a o lázeňském zařízení v Třeboni? a) od lékaře b) z internetu c) od CK či CA d) od známých, přátel, příbuzných e) jiné.……………………….

2. Navštěvujete tyto lázně poprvé, nebo jste tu byl/a již někdy dříve? a) poprvé b) podruhé c) potřetí d) vícekrát

3. Myslíte si, že jsou třeboňské lázně dostatečně propagovány? a) ano b) ne c) nevím

4. Jaká je délka Vašeho pobytu? a) méně neţ 7 dní b) 7 dní c) 14 dní d) 21 dní d) 28 dní e) více

5. Jakým způsobem je hrazen Váš pobyt? a) celý pobyt platí pojišťovna (komplexní lázeňská péče) b) pojišťovna platí jen část pobytu (příspěvková lázeňská péče) c) vše si platím sám/sama (samoplátecký pobyt)

6. Jste zde na lázeňsko-léčebném pobytu či wellness pobytu? a) lázeňsko-léčebný pobyt b) wellness pobyt

7. S jakým onemocněním se zde léčíte? a) bolestivé stavy páteře b) stavy po náhradě (endoprotéze) kyčelního kloubu c) revmatická onemocnění d) stavy po úrazech či operacích e) Bechtěrevova nemoc f) artróza, bolesti kloubů g) osteoporóza j) jiné.……………………….

8. Jaké procedury a služby zde využíváte? (více moţností) a) slatinná koupel b) vířivá lázeň c) perličková koupel d) skotský střik e) sauna f) masáţe g) fyzioterapie h) cvičení v bazénu i) fitness j) plavání k) elektroléčba l) světloléčba (biolampa, parafín, kryoterapie…) m) oxygenoterapie n) jiné

9. V nabídce lázeňských procedur je i pivní koupel, vyzkoušel/a jste ji? a) ano b) ne

10. Jak jste spokojen/a s kvalitou poskytovaných služeb? a) zcela spokojen/a b) spíše spokojen/a c) ani spokojen/a ani nespokojen/a d) spíše nespokojen/a e) zcela nespokojen/a

11. Využíváte zde i doplňkové služby? a) ano b) ne

12. (navazuje na 11a) Jaké doplňkové služby zde využíváte? (více moţností) a) návštěva kulturních zařízení (kino, divadlo, koncert…) b) společenské večery c) přednášky d) kadeřnictví e) pedikúra f) sluţby místní dopravy g) výlety do okolí h) plavecký bazén i) jiné.……………………….

13. Byl/a jste na prohlídce třeboňského pivovaru? a) ano b) ne c) nevím

14. Z jakého kraje pocházíte? .……………………….

15. Do jaké věkové kategorie patříte? a) < 18 b) 19 – 30 c) 31 – 40 d) 41 - 50 e) 51 – 60 f) 61 – 70 g) 71 – 80 h) > 81

16. Jakého jste pohlaví? a) ţena b) muţ Ještě jednou děkuji za Vaši spolupráci!

Příloha č. 2 – Aktuální článek z lázeňství 1 Pacienti si mají plně hradit pobyty v lázních Desetitisíce lidí jezdí ročně do lázní, nejvíce po váţné nemoci srdce a cév, kloubů nebo zaţívacího ústrojí. Teď to ale vypadá, ţe lázně si budou všichni pacienti muset hradit sami v plné výši. „Umíme si představit, ţe lázně budou v tzv. nadstandardu,“ řekl ve čtvrtek Právu prezident České lékařské komory Milan Kubek. Právě komora se má podílet na tvorbě standardů péče, tedy takových, kdy vše bude hrazeno ze zdravotního pojištění a nadstandardu, kdy si pacient bude péči hradit sám, nebo doplatí rozdíl mezi standardní a nadstandardní péčí. „Skutečně se diskutuje o tom, jestli by se část lázeňské péče, která je dosud tzv. komplexní, tedy plně hrazená ze zdravotního pojištění, neměla přesunout do kategorie příspěvkové, kdy zdravotní pojištění hradí jen vyšetření a léčbu, a vše ostatní (stravu, ubytování) si pacient platí sám. Nebo ji úplně vyřadit z hrazení pojišťovnou,“ potvrdil Právu mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Z pojištění ročně tři miliardy korun Jak Sršeň dodal, lázeňská péče vyjde ročně zdravotní pojištění na tři miliardy korun. Podle informací Práva, které ale mluvčí odmítl komentovat, by se tento podíl měl sníţit na 1,5 miliardy Kč. „Dlouho se indikace neměnily. Kvůli čemu se jezdilo do lázní před 20 lety, dnes uţ to není zapotřebí, protoţe medicína úţasně pokročila dopředu,“ dodal Sršeň. Odmítl však odpovědět i na otázku, kterých diagnóz by se nově plné hrazení lázeňské péče pacienty týkalo. „Pokud by se sníţily platby zdravotních pojišťoven na lázeňské pobyty, klesly by naše trţby aţ o pětinu.“ Milan Kubelka, ředitel pro strategii/!/ Lázní Poděbrady Lázně se obávají úpadku zájmu Lázeňské společnosti se moţnému sníţení příspěvku pacientům na lázně ze zdravotního pojištění brání. Obávají se, ţe jim výrazně ubude klientela. „O záměrech ministerstva zdravotnictví nic bliţšího zatím nevíme. Naopak jsme byli uklidňováni, ţe něco takového nehrozí,“ uvedl prezident Svazu léčebných lázní ČR a generální ředitel Léčebných lázní Jáchymov Eduard Bláha. Velké problémy by měly i Lázně Poděbrady. „Pokud by se sníţily platby zdravotních pojišťoven na lázeňské pobyty, klesly by naše trţby aţ o pětinu,“ informoval ředitel pro strategii a obchod Lázní Poděbrady Milan

Kubelka. Klientela by ubyla i v třeboňských lázních, kde většinu pacientů dnes tvoří ti, jimţ na pobyt a péči zdravotní pojišťovny přispívají. Kromě toho, ţe lázně poskytují péči pacientům, jsou i významným zdrojem zaměstnanosti. Předseda Sdruţení lázeňských míst ČR a prokurista třeboňských lázní Jiří Houdek upozorňuje, ţe záměr ministerstva zdravotnictví by měl dopad nejen na lázně samotné, ale i na zaměstnanost v regionech. K tomuto článku se vztahuje i anketa. Je zde otázka, jestli si mají pacienti hradit pobyty v lázních? K 18. dubnu 2011 zodpovědělo 45 948 osob. Byly zde takové odpovědi: ano 68, 2 % a ne 31, 8 %. Z toho plyne, ţe široká veřejnost souhlasí s tím, ţe by se měla komplexní péče zrušit a za pobyty v lázních si kaţdý člověk bude platit sám. [28]

Příloha č. 3 – Aktuální článek z lázeňství 2 Lázně říkají jasně proti Lázně v Karlovarském kraji i třeboňských lázně/!/ se obávají redukce hrazených pobytů, Lázním Poděbrady by kvůli omezení plateb, které zamýšlí mnisterstvo/!/ zdravotnictví, klesly podle svého odhadu tržby až o pětinu. Záměry vládních úředníků se nelíbí ani hejtmanovi Karlovarského kraje Josefu Novotnému. Lázně v Karlovarském kraji se obávají redukce hrazených pobytů Lázeňské společnosti v Karlovarském kraji se obávají případných negativních dopadů, jeţ by mohla přinést navrhovaná redukce příspěvku na pobyty v lázních. Tým ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) chce sníţit sumu, jíţ vynakládají zdravotní pojišťovny na proplácení lázeňské péče ze současných zhruba tří miliard korun na polovinu. To by podle zástupců lázní oslovených ČTK znamenalo nejen zásah do jejich ekonomiky, ale i do zaměstnanosti v regionu. Navrhovaná úsporná opatření pocítí zejména klasické lázeňské společnosti se zaměřením na léčebné pobyty. Menší problém by to potom znamenalo pro subjekty, které se více orientují na relaxační a wellnes/!/ pobyty, uvedl prezident Svazu léčebných lázní ČR a generální ředitel Léčebných lázní Jáchymov Eduard Bláha. "O záměrech ministerstva zdravotnictví nic bliţšího nevíme a nikdo s námi o tak zásadních zásazích do hrazení lázeňských pobytů nejednal. Naopak jsme byli uklidňování, ţe něco takové nehrozí," uvedl Bláha. Obdobná situace nastala podle Bláhy uţ v roce 2006, kdy hrozilo ministerstvo zdravotnictví obdobnými kroky, jako nyní. Bláha konstatoval, ţe se současný vývoj těţko hodnotí, protoţe chybí jakékoliv bliţší informace. Podotkl, ţe by se redukce plateb od zdravotních pojišťoven patrně týkala některých indikací. Ovšem momentálně není jasné, jakých. Bláha poznamenal, ţe tak výrazná redukce plateb na úhrady pobytů by nic dobrého nepřinesla ani pro lázně, ani regionu a ani státu. Případný úbytek tuzemské klientely by jako zásadní problém pro ekonomiku lázeňského hotelu Thermal v Karlových Varech neviděl jeho generální ředitel Josef Pavel. V hotelu převládají zahraniční hosté a domácí klientela tvoří asi jedno procento. Pavel poznamenal, ţe je však třeba problém vidět regionálně. "Nemůţeme se tvářit, ţe tu ţijeme izolovaně. Tyto snahy, které jsem zaţil uţ několikrát, nás mohou v konečném dopadu poškodit všechny. Karlovarský kraj je region, pro nějţ je lázeňství klíčový resort," uvedl.

Lázně Mariánské Lázně mají kolem 12 procent tuzemské klientely. Z ní značná část přijíţdí na hrazené pobyty. Pokud by je lázně ztratily, byl by to citelný zásah do trţeb, řekl generální ředitel společnosti Leo Novobilský. Mnohem hůře by ovšem případné uplatnění navrhovaných redukcí úhrad pocítily menší léčebné lázně ve vnitrozemí, které nemají tolik zahraniční klientely a jsou závislé na hostech tuzemských. "Do lázeňství jde stejný objem peněz uţ 20 let a teď by se měl ještě sníţit. To je šetření na nesprávném místě," dodal. Pokud by záměry ministerstva zdravotnictví prošly, bude to další z hřebíčků do rakve Karlovarského kraje, řekl hejtman Josef Novotný (ČSSD). Region uţ podle něho poškozuje zastavení stavby rychlostní silnice R6 z Karlových Varů směrem do Prahy a zdanění bezplatných emisních povolenek, které připraví největšího zaměstnavatele v kraji, Sokolovskou uhelnou, o 500 milionů korun. "A teď můţe být výrazně poškozeno naše lázeňství. Určitě budeme vyvíjet aktivity, které by mohly záměry ministerstva zvrátit," dodal hejtman. Třeboňských lázní by se omezení financování péče výrazně dotklo Případné omezení financování lázeňské péče, jak navrhuje ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), by se výrazně dotklo lázní Aurora a Bertiných lázní v Třeboni. Většinu jejich klientely totiţ tvoří právě pacienti, jimţ na pobyt a péči přispívají zdravotní pojišťovny. Omezení úhrad za lázeňskou péči by tak ekonomické výsledky lázní výrazně ovlivnilo, řekl ČTK ekonomický ředitel lázní Martin Blaţek. Zatím ale nedokáţou dopady takového opatření vyčíslit, protoţe se návrhy stále mění, poznamenal Blaţek. Trvalo by však dlouho, neţ by se výpadek v počtu hostů po takové změně podařilo lázním dohnat. Ne všichni lidé by po změnách ve financování měli na lázeňský pobyt peníze. Klienti, kterým pojišťovny lázeňskou péči hradí, jsou většinou důchodci, uvedl Blaţek. Ti by si museli na lázně ušetřit ze svého. Omezení hrazení lázeňské péče či dokonce úplné zrušení plně hrazených pobytů by nemělo dopad jen na lázně samotné, ale na zaměstnanost v regionu. Na lázeňství jsou vţdy navázány další sluţby, uvedl prokurista třeboňských lázní a předseda Sdruţení lázeňských míst ČR Jiří Houdek. Lázně se často vyskytují v místech, kde je vyšší nezaměstnanost a málo jiných pracovních příleţitostí.

Menší lázeňská místa jsou podle něj závislá zejména na pojištěnecké klientele. Zástupci sdruţení jednali před časem s ministrem zdravotnictví a na tyto problémy ho upozorňovali. Pokud by se mělo financování lázeňské péče měnit, pak by bylo podle něj třeba, aby změna byla pozvolná. Za přijatelné by se dalo povaţovat, ţe by lidé přispívali na stravování a ubytování, podotkl. Na nejdraţší část pobytu, lázeňskou péči, mnoho klientů ale nebude mít peníze. Lázně Aurora a Bertiny lázně patří městu Třeboň. Ročně je navštíví celkem kolem 30.000 klientů. V roce 2009 se oběma meziročně zvýšily trţby za nabízené sluţby, lázním Aurora o zhruba 14 procent na 325 milionů korun a Bertiným lázním o čtyři procenta na 156 milionů. Zaměřují se na léčbu pohybového aparátu, hlavní léčebnou metodou jsou slatinné koupele a zábaly. Nabízejí i relaxační a wellnes/!/ pobyty. Zahraniční klientela zde tvoří asi deset procent. Lázním Poděbrady by kvůli omezení plateb klesly tržby až o pětinu Lázním Poděbrady by kvůli plánovanému sníţení plateb zdravotních pojišťoven na lázeňské pobyty klesly trţby aţ o pětinu. Záměr ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP-09) by tak zařízení, které se zaměřuje především na léčbu chorob srdce a cév, pocítilo velmi výrazně. ČTK to včera řekl ředitel pro strategii a obchod Martin Kubelka. Pojišťovny ročně dotují lázeňskou péči v ČR třemi miliardami korun. Ministerstvo chce sníţením plateb na plně hrazené pobyty uspořit téměř polovinu. "Ty zprávy, které se objevují, jsou velmi nepříznivé. V zásadě nesouhlasím s názorem, ţe lázeňství je nějaký přeţitek. Nám by to sníţilo obrat o deset aţ 20 procent, čili dost výrazně," uvedl Kubelka. V loňském roce Lázně Poděbrady vykázaly trţby 240 milionů korun, předloni byly o 13 milionů Kč vyšší. Lázně tehdy měly čistý zisk 31 milionů Kč, loňský profit zatím nezveřejnily. Loni komerčních klientů sice přijelo více, ale většinou na mnohem kratší dobu. "Na komerční pobyty loni přijelo 9000 hostů a na takzvané kříţkové lázně přes zdravotní pojišťovny přes 6000. Těch 9000 komerčních klientů tady ale zůstalo v průměru čtyři dny, zatímco kříţková klientela dva aţ tři týdny," podotkl ředitel.

Lázně Poděbrady jsou největší lázeňskou společností ve středních Čechách známou především díky úspěšnému lázeňství jiţ od roku 1908. Věnují se pacientům, které trápí nemoci srdce, cév, ale i pohybového ústrojí. Poděbradská voda jim pomáhá zvenčí, hlavně masáţemi a koupelemi, přestoţe pít lze i minerálku. [29]

Příloha č. 4 – Ceník procedur

Příloha č. 5

Zdroj: autorka

Příloha č. 6

Zdroj: autorka

Příloha č. 7

Zdroj: autorka

Příloha č. 8 – Mapa CHKO Třeboňsko

Zdroj: http://www.google.cz/imgres