VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Cy klistika a cy klostezky na Jihlavsku a vztah k cestovní mu ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

C y kl i s t i ka a c y kl os t e z ky n a J i hl a vs ku a vz t a h k c e s t o v ní mu r u c h u bakalářská práce

Autor: Ivana Vaněčková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Místo: Jihlava Rok: 2011

Copyright © 2011 Ivana Vaněčková

Abstrakt VANĚČKOVÁ, Ivana: Cyklistika a cyklostezky na Jihlavsku a vztah k cestovnímu ruchu. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 76 stran. Bakalářská práce pojednává o cyklistice od vzniku kola jako dopravního prostředku až po současné typy kol. Seznamuje čtenáře s konstrukcí bicyklu a zákony, kterými se cyklistika řídí. Praktická část, tedy cíl práce, je zaměřena na cyklostezky na Jihlavsku a jejich význam pro cestovní ruch. K hlavním cílům této práce patří zhodnocení situace v oblasti využití cyklistiky a cyklostezek v lokalitě Jihlavska a zároveň dotazníkovým šetřením zjistit zájem o výše uvedené aktivity. Hlavními zdroji pro vypracování práce je studium odborné literatury, dále pak internetové zdroje a vlastní zkušenosti. Klíčová slova: Bicykl. Dotazníkové šetření. Cyklistika. Cyklostezky. Cyklotrasy. Cestovní ruch.

Abstract VANĚČKOVÁ, Ivana: Cycling and bicycle path in Jihlava and their reference to tourism. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of work Ing. Věra Nečadová. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2011. 76 pages. This bachelor thesis deals with cycling – about history of bike such vehicle to the actual types of bikes. It acquaints readers with the construction of bicycle and laws which governed cycling. The practical part of this work is focused on bicycle path in Jihlava and their importance for tourism. To the main purpose of the work belongs analysis of the situation in the use of cycling and bike paths in the Jihlava area. To elaborate this labour, the general sources are the study of the field literature, internet sources and my personal experience.

Key words: Bicycle. Questionnaire survey. Cycling. Bicycle paths. Tourism.

Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomohli při tvorbě této bakalářské práce. Zejména bych chtěla poděkovat Ing. Věře Nečadové za odborné vedení práce a podporu při jejím vytváření. Děkuji také svým nejbližším, rodině, přátelům za podporu a trpělivost, bez které by nebylo možné práci dokončit.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 13. 5. 2011

...................................................... Podpis

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1. Teoretická část .................................................................................................................. 9 1.1 Základní pojmy ........................................................................................................... 10 1.2 Cyklolegislativa .......................................................................................................... 11 1.3 Typologie cyklistů ...................................................................................................... 12 1.4 Historie kola ............................................................................................................... 13 1.4.1 První cyklistické závody ....................................................................................... 15 1.5 Nejslavnější cyklisté ................................................................................................... 16 1.6 Správný výběr kola ..................................................................................................... 17 1.7 Typy kol ..................................................................................................................... 19 1.7.1 Silniční kolo ......................................................................................................... 20 1.7.2 Trekkingové kolo (trek) ........................................................................................ 21 1.7.3 Horské kolo (MTB, bike) ...................................................................................... 21 1.8 Konstrukce kola .......................................................................................................... 22 1.8.1 Rám kola .............................................................................................................. 22 1.8.2 Vidlice .................................................................................................................. 23 1.8.4 Řídítka, rohy a představec..................................................................................... 24 1.8.5 Sedlo a sedlovka ................................................................................................... 24 1.8.6 Přehazovačka, přesmykač a řazení ........................................................................ 24 1.8.7 Ráfky, paprsky a pláště ......................................................................................... 25 1.8.8 Pedály .................................................................................................................. 25 1.9 Proč bychom se měli zabývat cyklistikou? .................................................................. 25 1.10 Obecné údaje o cyklostezkách v ČR .......................................................................... 26 1.11 Program Greenways .................................................................................................. 27 2. Praktická část ................................................................................................................. 30 2.1 Vymezení zkoumaného území..................................................................................... 30 2.2 Obecná charakteristika města Jihlava .......................................................................... 31

2.3 Základní údaje ............................................................................................................ 32 2.3.1 Části obce Jihlava ................................................................................................. 33 2.4 Historie Jihlavy ........................................................................................................... 34 2.5 Motivace vzniku cyklotras a cyklostezek na Jihlavsku ................................................ 35 2.6 Generel cyklodopravy a cyklotras ............................................................................... 35 2.6.1 Vymezení projektu ................................................................................................ 36 2.6.2 Jihlavské cyklotrasy.............................................................................................. 36 2.6.3 Navržená síť cyklotras .......................................................................................... 37 2.6.4 Vazba na IDS ....................................................................................................... 39 2.7 Zdroje financování ...................................................................................................... 39 2.8 Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs ......................................................................... 41 2.9 Vlastní výzkum ........................................................................................................... 42 2.9.1 Vyhodnocení výzkumu a interpretace výsledků .................................................... 43 2.10 Setkání s primátorem města Jihlavy........................................................................... 55 2.11 Shrnutí praktické části ............................................................................................... 57 Závěr ................................................................................................................................... 59 Seznam použité literatury .................................................................................................. 61 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................................. 66 Seznam zkratek .................................................................................................................. 68 Přílohy................................................................................. Chyba! Záložka není definována.

Úvod Když jsem si vybírala téma své bakalářské práce, tak jsem si chtěla vybrat hlavně takové téma, které by mi bylo alespoň trochu blízké. Bakalářská práce nese název Cyklistika a cyklostezky na Jihlavsku a vztah k cestovnímu ruchu. Toto téma mi přišlo zajímavé a hlavně velmi aktuální, protože se v Jihlavě a okolí začaly hojně rozrůstat cyklostezky. Jelikož jsem příznivcem jakékoliv sportovní aktivity, tak mě výše zmíněné téma zaujalo. Oblast Jihlavska jsem si vybrala z toho důvodu, že tady bydlím a že při hezkém počasí cyklostezky na kole ráda projíždím. Práce sestává ze dvou částí, a to teoretické a praktické. V teoretické části nejdříve definuji pojmy, které se objevují v mé práci. Poté se čtenářům snažím přiblížit zákony a vyhlášky, které se k cyklistice vztahují. V jednotlivých kapitolách se zabývám dále historií kola od svého vzniku až téměř po současnost. K cyklistice bezpodmínečně patří i cyklistické závody a nejslavnější cyklisté, proto se i o nich zmiňuji v teoretické části. Myslím si, že čtenářům mohou pomoci rady týkající se správného výběru jízdního kola a snažím se čtenářům popsat rozdíly mezi jednotlivými typy kol a jejich základní konstrukci. V závěru teoretické části uvádím pomocí grafu současné délky cyklostezek v České republice. Cílem bakalářské práce je provést zhodnocení situace v oblasti využití cyklistiky a cyklostezek v lokalitě Jihlavska a zároveň dotazníkovým šetřením zjistit zájem o výše uvedené aktivity a jaký vliv mají tyto aktivity na cestovní ruch. V hlavní části práce nejdříve vymezuji zkoumané území a uvádím základní informace o městě Jihlavě. V této části se také zabývám problematikou cyklostezek a důvodem jejich vzniku. Pomocí přehledné tabulky uvádím finanční částky poskytnuté za účelem rozvoje cyklostezek na Jihlavsku. Dále se zmiňuji o cyklostezce na trase Jihlava – Třebíč – Raabs, protože si myslím, že má pro cestovní ruch největší význam. V praktické části také provádím dotazníkové šetření pomocí otevřených a uzavřených otázek, které se týkají cyklistiky, cyklostezek a cyklodovolené. Pomocí grafů se snažím jednotlivé otázky vyhodnotit a okomentovat. V této části se objevuje rozhovor s primátorem města Jihlavy, který si na mě našel chvíli a odpověděl mi na pár otázek. Hlavní sekci zakončuji shrnutím, ve kterém interpretuji nejdůležitější informace této části a především zjištěné výsledky, které vyplynuly z mého výzkumu.

8

1. Teoretická část Dnes bychom už jen stěží hledali někoho, kdo neumí jezdit na kole. Kolo si prošlo dlouhou historií a inovacemi, které přispěly k pohodlnější a rychlejší jízdě. Oblíbenost jízdy na kole je také vyvolána technickým pokrokem. Bicykly se snadněji ovládají než dříve a jsou i cenově dostupnější. Díky možnosti změny převodu dnes vyšlape kopec i méně zdatný jedinec. Za posledních pár let prudce vzrostl zájem o cyklistiku. Začali se budovat cyklostezky a různé cyklotrasy, které stále velmi rychle přibývají, je tomu tak i na Jihlavsku. Tento fakt je dán především trendem zdravého životního stylu, který je dnes a denně neustále propagován. Jízda na kole je také jedním z vhodných způsobů k redukci váhy. Při jízdě na kole není na rozdíl od jiných druhů sportů namáhán kyčelní a kolenní kloub, tudíž tento sport může provozovat téměř každý bez omezení. Moderní vybavení kola umožňuje regulovat intenzitu zatížení od minimálního až po maximální, aniž by zatěžoval klouby, šlachy a vazy. Je dokázané, že u dětí ve školním věku, cyklistika zlepšuje schopnost koncentrace a odbourává agresi. Cyklistika přispívá také k posílení imunitního systému, zároveň vede ke zvýšení otužilosti a vytrvalosti člověka. Vrcholoví cyklisté jsou mezi vytrvalostními sportovci označováni jako „králové atletů“. Podle lékařských vyšetření mají nejvyšší kapacitu plic ze všech sportovců. Bohužel rozvoji cyklistiky ve městech brání hustá silniční doprava. Tento problém se Jihlavsko snaží řešit cyklistickými trasami, které mnohdy usnadňují a urychlují přesun do požadovaného cíle. Velkým pozitivem je to, že přepravou na bicyklu se nás netýkají dopravní zácpy. A nejen to, šetříme naše úspory a ještě k tomu si formujeme postavu. V neposlední řadě nám odpadá problém s parkováním, protože kolo je skladné a můžeme ho zaparkovat téměř kdekoliv. Od těchto pozitiv nás ale obvykle odrazují bezohlední řidiči automobilů, nebezpečné křižovatky, hustá doprava a také nedokonalá návaznost cyklotras. Jako jedno řešení se nabízí a zároveň také realizuje rozdělení chodníků pro pěší a cyklisty. Často se však stává (např. u Jihlavského gymnázia), že pěší toto rozdělení nerespektují a volně se pohybují po celé šířce chodníku. Z prodeje kol se stává i výhodný byznys, zvýšil se počet cykloprodejen, cykloservisů a půjčoven kol. Dnes kolo slouží nejen jako dopravní prostředek, ale i jako sportovní 9

disciplina a zdroj zábavy k trávení volného času. Budou-li občané zdravější, ušetří tím zejména stát ve zdravotnictví, které je poslední dobou dost ožehavým tématem…

1.1 Základní pojmy Na začátku své práce bych ráda uvedla některé základní pojmy, které se objeví v bakalářské práci, proto je nezbytné, aby byly vysvětleny a přesně definovány. Cestovní ruch – definice podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ [2] „Cestovní ruch (CR) je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu.“ [2] Cykloturistika „Cykloturistika je druhem cestovního ruchu, který má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně nezatěžuje nadměrně životní prostředí, ani nevyvolává žádné další náklady zúčastněným obcím.“ [1] Cyklista „Cyklisté jsou řidiči a účastníky provozu na pozemních komunikacích se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími.“ [10] Cyklostezka „Cyklostezka je stavebně upravená a dopravním značením vymezená komunikace určená cyklistům, bruslařům, koloběžkářům apod., případně i chodcům. Pro vyznačení cyklostezky se používá kulatá modrá značka s bílým kolem, pro smíšenou stezku pro pěší a cyklisty modrá kruhová značka, kde v jedné polovině je bílé kolo, v druhé polovině bílý chodec.“ [33]

10

Cyklotrasa „Cyklotrasa je směrovým dopravním či turistickým značením vyznačená trasa pro cyklisty. Neurčuje vztah k motorové dopravě. Cyklotrasa může vést po lesní nebo polní cestě, po silnici a také samozřejmě po cyklostezce. Většinou se setkáte s cyklotrasou vyznačenou směrovými značkami ve žlutočerné barvě umístěnými jako dopravní značky. Vedena je především po komunikacích s minimálním nebo žádným automobilovým provozem.“ [32]

1.2 Cyklolegislativa K oblasti cyklistiky se vztahují dokumenty, které můžeme rozdělit do dvou skupin:  právní úpravy – zákony, vyhlášky,  technická literatura české státní normy (ČSN) a technické podmínky (TP). [10] Mezi nejdůležitější zákony a vyhlášky týkající se cyklistické dopravy patří:  Zákon 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon kategorizuje pozemní komunikace, jejich stavbu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací.  Zákon č. 361/2000 Sb. „O provozu na pozemních komunikacích“, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje práva a povinnosti účastníků provozu, ustanovuje povinnost používání cyklistické přilby do 18 let. 

Zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Tento zákon vymezuje technické požadavky jízdního kola, potahová vozidla, ruční vozíky.

 Vyhláška ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., která upravuje pravidla provozu na pozemních komunikacích. 

Vyhláška Ministerstva dopravy 247/2010 Sb., která mimo jiné zavádí nové dopravní značky pro cyklisty.

11

 Vyhláška č. 341/2002 Sb. Ministerstva dopravy a spojů o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích [11] Z českých státních norem a podmínek je to pak především:  ČSN 73 6101 - Projektování silnic a dálnic  ČSN 73 6102 - Projektování křižovatek na pozemních komunikacích  ČSN 73 6108 - Lesní dopravní síť  ČSN 73 6109 - Projektování polních cest  TP 65 - Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích  TP 77 - Navrhování vozovek pozemních komunikací  TP 133 - Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích  TP 179 - Navrhování komunikací pro cyklisty [12]

1.3 Typologie cyklistů Cyklisty lze zařadit do skupin podle mnoha faktorů. Například podle typu kola, ubytovacího zařízení, terénu, frekvence využití kola a mnoho jiných. Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala následující typologii podle typu a délky trasy:  rodiny s dětmi – Rodiny s dětmi obvykle volí kratší a bezpečnější trasy, které mají zpevněný povrch.  méně zdatní rekreační cyklisté – Volí trasu nanejvýš do 30 km a volí kvalitní povrch tras.  zdatnější rekreační cyklisté – Podnikají obvykle okružní trasy v délce 40 – 80 km. Jejich jízda je často spojena s poznáváním zajímavých míst a památek. Není pro ně důležitá kvalita povrchu, ale především radost z jízdy.  dálkoví cyklisté – Jejich účast na cestovním ruchu je obvykle spjata s přenocováním. Volí trasy od 50 – 100 km, které často vedou podél řek.  terénní cyklisté – Volí pro svoji jízdu úzké stezky v terénu.  sportovně rekreační cyklisté – Zúčastňují se různých závodů, kde rádi měří své síly. [18]

12

1.4 Historie kola Kolo patří od nepaměti k největším vynálezům lidstva. První zmínky o kole pochází ze Sumeru, z oblasti dnešního Iráku. Tehdejší kolo sloužilo pouze jako součást vozu, nejednalo se o jednostopé vozidlo. Exponát, který údajně pochází z této doby, se nachází v Technickém muzeu v New Yorku. V České republice jsou historická kola vystavena v pražském Technickém muzeu nebo muzeu v Olomouci. Teprve až kresby kolem roku 1300 př. n. l. ze starověkého Egypta dokazují, že již staří Egypťané používali k přepravě vozidlo vzdáleně podobné dnešnímu kolu, které bylo poháněno odrazy nohou od země. Fresky kol byly nalezeny v hrobce egyptského vládce Tutanchamona. Jízdní kolo bylo však patentováno o mnoho let později, v roce 1818. Vznik prvního kola se datuje 12. 7. 1817, kdy Karl Friedrich Christian Ludwig Freiherr Drais ze Sauerbronu na Bádensku sestrojil bicykl, na kterém ujel za hodinu necelých 15 km. Patentování jeho vynálezu nebylo jednoduché, vedly se spory o prvenství, protože se podobné bicykly objevily v Anglii a Francii. Bicykl neměl pedály, jednalo se tedy o jakýsi běh v sedu. Tento vynález se spíše proslavil ve Francii než v Německu a začalo se mu říkat na počest objevitele draisina. Německý baron Draise pracoval jako lesník, ale spíše se zajímal o fyziku a mechaniku. Mezi jeho další vynálezy patří mlýnek na maso a psací stroj. Panu Draisovi se lid zpočátku vysmíval, když přibližně před 170 lety předváděl v Karlových Varech svůj vynález složený z dřevěného stojanu a dřevěných kol. Se svým strojem tehdy urazil trasu, na kterou potřeboval poštovní vůz 4 hodiny, za čtvrtinu času. Kronikáři charakterizovali draisinu větami: „Na těžkém dřevěném podstavci, optřeném rovněž dvěma dřevěnými koly jest připevněná poduška mající představovati sedadlo. Ruce jezdcovy spočívají při jízdě na tyči, jíž lze řídit přední kolo. Aby se tento stroj uvedl do pohybu, nutno se odrážet nohama od země. Lze si představit, že jízda na tomto těžkém stroji, silně se otřásajícím při každém nárazu, není žádným požitkem.“ [35] Krásně zdobené draisiny jsou vystaveny v mnoho francouzských a švýcarských muzeích. Podle posledních výzkumů Mezinárodní cyklistické unie veteránů bylo napočítáno přibližně 80 kusů drezín na světě, celkový počet těchto unikátních kusů se

13

odhaduje okolo stovky. Nejvíce se nachází tyto stroje ve Francii, Německu a Anglii. U nás se poprvé objevila draisina kolem roku 1920. Éra kol bez pedálů je označována jako „antiques“, po této éře následuje období „classis“. Toto období je charakterizováno bicykly s velkým předním kolem a malým pomocným kolem, nazývané velocipedy. V tomto období šlo především o zlepšení ovladatelnosti kola. Tehdy mechanik Ernest Michaux sestrojil velociped, který byl poháněn šlapacími klikami, které se nacházely na předním kole. Do roku 1861 existovali pouze dva velocipedy. Masová výroba se rozmohla o 8 let později, kdy se vyrobilo na 50 000 kusů bicyklů s velkým předním kolem. Tehdejší velocipedy byli velmi nebezpečné, největší z nich měly přední kolo o průměru 3 m a vážily okolo 65 kg. V roce 1868 se konal závod pořádaný otcem a synem Michauxovými, který dokázal, že draisina nedosahuje takové rychlosti jako velociped. Díky tomuto vítězství získali velké zakázky nejen pro Evropu, ale i pro Ameriku a vznikla tím tak první továrna vyrábějící jízdní kola. V Čechách se těmto kolům přezdívalo „kostitřas“ nebo „mišódka“. Velociped byl předveden na Světové výstavě v Paříži a Francii se začalo právem přezdívat ,,kolébka cyklistiky“. Velmi populárním se stal první cyklistický časopis La velocipéde illustré. Dalším významným mezníkem v historii bicyklů byl 7. listopad 1869, kdy se konal první závod na silnici mezi městy Paříž a Rouen. Trasa měřila 126 km a měla 300 závodníků. Cyklistické závody se stávaly čím dál tím více oblíbenější. V průběhu 19. století bylo kolo vylepšeno díky vynálezu první vzduchem plněné pneumatiky pana Dunlopa. John Boyd Dunlop se živil jako skotský zvěrolékař. Pneumatika se připevňovala přímo na ráfek kola a nebylo možné ji opravovat. Kolo v podobně jaké známe dnes, se vyvinulo na přelomu 19. a 20. století v Anglii. O velký pokrok ve vývoji kola se zasloužil H.J. Lawson, který sestrojil řetěz k pohonu zadního kola. O pár let později němec Ernst Sachs zhotovil zpětnou brzdu. V té době již tedy mělo převod řetězem, pedály, rám lichoběžníkového tvaru a blatníky. Bicykl začal postupně pronikat i k chudším vrstvám obyvatelstva, protože se stával levnější a dostupnější.

14

Lidé ho začali používat jako dopravní prostředek, který jim umožňoval rychlejší přesun do práce, a zakládali různé cyklistické dělnické kluby. K dalšímu vývoji kola došlo v 70. a 80. letech 20. století, kdy se poprvé objevilo horské kolo. (6), (7), (10), (11)

1.4.1 První cyklistické závody Historie cyklistických závodů se datuje od roku 1819, kdy se v Paříži konal první cyklistický závod draisin. Další závod byl pořádán o téměř půl století později v Amiens. Jednalo se o první silniční závod na úseku 500 metrů. První mezinárodní silniční závod v roce 1869 byl uspořádán na trase Paříž – Rouen, která měřila necelých 130 km. Tohoto závodu se mohly zúčastnit i ženy, rostla oblíbenost cyklistiky. Závodilo se nejen na silnicích, ale i v parcích a na dostihových drahách. Tehdy závod sledovalo tisíce diváků. Průměrná rychlost jezdců se pohybovala okolo 12 km za hodinu. Oblíbenost cyklistiky rostla tak rapidně, že se zakládaly různé cyklistické kluby, v Čechách to byl například Český klub velocipedistů. Již na prvních Olympijských hrách v roce 1896 se konal silniční závod, který měřil 87 km. Cyklistikou byli okouzleni také císaři a šlechta. Od roku 1868 se každoročně soutěžilo o „císařskou cenu“, která byla v podobě putovního poháru nebo zlaté medaile. Významným rokem byl rok 1891, kdy se konal silniční závod z Bordeaux do Paříže. Vítězem se nestal podle všech očekávání Francouz, ale Angličan Mills. Ještě téhož roku byl vyhlášen další závod z Paříže do Brestu a zpět. Na rozdíl od předchozích závodů se v tomto objevily snímatelné pneumatiky, které vynalezli bratři Micheliné. Obrovskou výhodou vynálezu byl fakt, že pneumatiku bylo možné opravit. Jistě nejznámějším závodem, který je pořádám až do současnosti, je závod Tour de France. Nápad pořádat závod dlouhý 2 428 km se zrodil dvěma novinářům Lefévre a Desrange. Tento závod se datuje 20. května roku 1903 a závodníci v něm museli zdolat celkem 6 etap o délce 300 až 500 km. (6), (7), (10), (11)

15

Henri Desgrange o Tour de France ve sportovních novinách ,,LÁuto“ uvedl: ,,S ohromným elánem, který přisuzuje Emile Zola ve svém románu ,,La Terre“ svým sedlákům, zveřejňuje ,,LÁuto“ jako noviny s avantgardní odvahou dnes největší závod světa s nejskvostnějšími a nejneohroženějšími atlety. Během 2400 km budou narážet na žasnoucí lenochy, kteří se budou stydět za svou pohodlnost a budou probuzeni silou a nezkrotnou energií těchto mimořádných mužů.“ (Konopka, 2006,str. 17) Zúčastnilo se ho 60 jezdů, do cíle dojela pouze třetina. Průměrná rychlost závodníků byla 26 km za hodinu. Vítězem se stal Maurice Garin, který dodnes drží rekord v časovém rozmezí 2 hodin a 49 minut mezi dojezdem druhého závodníka. Závod Tour de France byl v roce 1910 ztížen o etapy do sněhem pokrytých Pyrenejí, až do výše 2 500 metrů nad hladinou moře. Aby byl závod ještě přitažlivější, bylo téměř vše zakázané. Závodník například neměl pravidelné občerstvení a také opravení rozbité pneumatiky musel zvládnout bez cizí pomoci, proto si nářadí vozil v brašně na zádech. Opravení rozbité pneumatiky trvalo téměř hodinu, rozsáhlejší opravy i několik hodin. Počet závodníků se zvýšil téměř na dvojnásobek. Podmínky závodníků se změnily až po 30 letech, kdy vznikli tzv. domestici neboli nosiči vod, kteří měli a mají dodnes za úkol, být jezdci na blízku a případně mu pomoci. Tour de France se od roku 1903 koná každoročně, s výjimkou let válečných. Za zmínku stojí i jiné cyklistické závody jako Giro dÍtalia, Tour de Suisse, Vuelta a Espaňa. Postupem času začaly v cyklistických závodech vznikat jednotlivé cyklistické stáje. Pracovníci ve stájích pečují o závodníka a zúčastňují se závodů. Největšími příznivci cyklistiky jsou bezesporu Francouzi, Italové, Španělé, Švýcaři a v posledních letech k nim patří i Němci. (6), (7), (10), (11)

1.5 Nejslavnější cyklisté Cyklistikou se lidé začali živit zhruba od druhé poloviny 19. století. Finanční odměny se zvýšily teprve až v posledních letech, ale i přesto nepřesahují výši příjmů špičkových hokejistů nebo třeba basketbalistů. Za nejlepšího cyklistu všech dob je považován Eddy Merckx. Nejslavnější cyklista se narodil roku 1945 v Belgii. Podařilo se mu celkem pětkrát zvítězit v závodu Tour de France a vysloužil si přezdívku Kanibal. Během své třináctileté kariéry zvítězil z 1582 16

závodů 445 krát. Tento belgický závodník byl natolik cílevědomí, že chtěl vyhrávat za každou cenu. V roce 1975 byl krůček od svého šestého vítězství Tour de France, ale vítězství mu překazili francouzští fanoušci, kteří ho strhli z kola. S touto porážkou se nevyrovnal do konce své kariéry. V roce 1980 založil společnost, která vyrábí závodní kola. (10), [4] Zvláštní na Merckxovi je jeho nepříliš ideální cyklistická postava, měří 183 cm a vážil 75 kg. Jeho výjimečnost však spočívala v srdečně cévním a dýchacím systému. Merckxův klidový puls se pohyboval okolo 38 tepů za minutu, během zátěže se puls zvýšil na maximální hodnotu 162 tepů. (Normální tep jedince v klidu je do 65 tepů za minutu, u žen až 75 tepů. Nízký tep obvykle značí silné a velké srdce.) Po skončení světového závodu v hodinovce mu bylo naměřeno neuvěřitelných 44 tepů za minutu. Obdobnou schopnost regenerace prý mají i závodníci jako Lance Armstrong, Miguel Indurain a Bernard Hinault. (10) Mezi další legendy světové cyklistiky patří Lance Armstrong. Tomuto závodníkovi byla diagnostikována rakovina, prodělal operaci varlete, plic, mozku. Poté se pan Armstrong podrobil intenzivní chemoterapii. Jeho šance na přežití se odhadovaly na pouhých 20 %. I přes tuto zákeřnou nemoc se Armstrong vrátil k vrcholové cyklistice a dokonce zvítězil v Tour de France. Svůj návrat mezi špičku okomentoval větou: „Já jsem rakovinu neporazil, jen jsem soupeř, který dokáže měnit taktiku i způsob obrany.“

(Ivana Soulek, Karel Martinek, 2000, str. 14)

1.6 Správný výběr kola Před výběrem jízdního kola bychom si měli ujasnit několik otázek, protože dnešní moderní doba nabízí široké spektrum různých typů kol. Výběr vhodného kola bychom rozhodně neměli podceňovat. Doporučuje se nekupovat kolo v supermarketu a při koupi rozhodně nešetřit. Měli bychom být schopni odpovědět na otázky: a) K čemu má kolo sloužit a kde budu jezdit? Protože některá kola jsou určeny pro silniční jízdu, jiná zas pro jízdu v náročném terénu.

17

b) Jak často budu jezdit? Jestli nám kolo bude sloužit pouze k cestě na nákupy, nebo k přemisťování do práce, nebo třeba k občasným výletům po naší vlasti. c) Kolik bychom chtěli do kola investovat? Cenové rozpětí kol se pohybuje od několika tisíců až například po cenu osobního automobilu. Nejdražší a zároveň nejvýkonnější kola jsou určena pro vrcholové sportovce. Čím četnější budou naše výjezdy, tím dražší kolo budeme potřebovat. Obecně vyšší cena signalizuje kvalitu, je tomu tak i u kol. Dražší kola mají delší životnost a také menší bezporuchovost než kola levnější. Kvalitnější kola stojí většinou okolo 10 tisíc, jsou složena z kvalitních součástek od renomovaných výrobců. Jízdní kola pod výše zmíněnou hranicí mají obvykle vyšší hmotnost a jsou vyrobena z méně kvalitních komponentů. (7) Jestliže známe odpověď na předešlé 3 otázky, pak následuje výběr kola podle velikosti. Velikost kola je dána velikostí rámu. Délka rámu se odvíjí od výšky postavy a u silničních kol je uváděna v centimetrech, u trekkingových a horských kol pak v palcích. Jednoduché pravidlo říká: „Kolo se musí přizpůsobit našim tělesným proporcím, ne my velikosti kola.“ (Pavel Landa, Jitka Lišková, 2004,str. 17) Následující tabulka uvádí velikosti rámu podle výšky postavy: Výška postavy (cm) 150 až 155 155 až 160 160 až 165 166 až 170 171 až 175 176 až 180 181 až 185 185 až 190

Horská kola (palce) 14 – 15 15 – 16 16 – 17 17 – 18 18 – 19 19 – 20 20 – 21 21 – 22

Crossová kola (palce) 16 – 17 17 – 18 18 – 19 19 – 20 20 – 21 21 – 22 22 – 23 23 – 24

Silniční kola (cm) 48 – 50 50 – 52 52 – 54 54 – 56 56 – 58 58 – 60 60 – 62 62 – 64

Tabulka 1 [Zdroj: Kolo pro děti i jejich rodiče, Jiří Šafránek] Jako další možná alternativa se nabízí sestavení kola na základě vlastních představ. Rám u silničních kol na zakázku se staví podle tělesných rozměrů. U kol určených do terénu se většinou montují na rám požadované díly a doplňky. V některých případech se mění pouze díly, které neodpovídají našim představám. 18

1.7 Typy kol Díky technických pokrokům dnešní doby lze jízdní kola rozdělit do 3 základních skupin: a) silniční kola

Obrázek 1 [Zdroj: www.zapnimozek.cz]

b) trekkingová kola


19

c) horská kola


Jednotlivými podkapitolami vám přiblížím rozdíl mezi nimi, protože na každý druh cyklistiky je vhodný jiný typ kola s rozdílným vybavením.

1.7.1 Silniční kolo Silniční kolo se používá k jízdě na upravených dopravních cestách, které by měly být pokud možno hladké bez větších nerovností. Jízdou na štěrku a různých výmolech se silniční kolo ničí a dochází k rychlejšímu opotřebení, tudíž není vhodné pro jízdu v terénu. Rámy těchto typů kol jsou obvykle vyráběny z chromové oceli, slitiny hliníku, titanu, manganu, molybdenu až po různé směsi uhlíkových a kevlarových vláken. Na rozdíl od jiných druhů kol je silniční kolo lehké a má úzké pláště s minimálním vzorkem. Jeho váha se pohybuje v rozmezí 8 – 10 kg. Při rychlosti 35 – 42 km za hodinu znamená každý kilogram kola navíc vyšší výdej tělesné energie o 1 až 2 %. Když jedeme do kopce nebo rychleji, tak se procenta výdeje ještě zvyšují. Silniční kolo je určeno pro rychlou a svižnou jízdu, proto má jen nejnutnější příslušenství. Nemá například nosič, světla, blatníky atd. Rychlé jízdě jsou uzpůsobena i řídítka, která mají tvar tzv. beranů z důvodu lepšího aerodynamického posedu. Veškerá silniční závodní kola podléhají směrnici Mezinárodní cyklistické unie. (5), (6), (7), (11)

20

1.7.2 Trekkingové kolo (trek) S trekkingovým kolem se můžeme pohybovat jak po silnici, tak v mírném terénu. Jde tedy o jakousi kombinaci kola horského a silničního. Lze konstatovat, že se jedná o kolo univerzální a nejvhodnější pro cykloturistiku. Oproti horskému kolu nemá trekkingové kolo tak robustní rám. Trekkingová kola mají stejný průměr kol jako kola silniční. Rozdíl můžeme spatřit v šířce plášťů – jsou širší než u silničního kola a také mají hrubší vzorek. Svými řídítky, převody a způsobem řazení se podobá kolu horskému. Je to kolo určené k cestování, proto je vybaveno nosiči, stojánky, blatníky a světly. Blatníky lze vybrat ze dvou variant, a to buď kovové, nebo plastové. Další výhodou je možnost upevnění různých brašniček nejen pod rám, ale i pod sedlo či na řídítka. V nabídce kol se můžeme setkat s pojmem crossové kolo, které na rozdíl od kola trekkingového postrádá vybavení na cesty. (5), (6), (7), (11)

1.7.3 Horské kolo (MTB, bike) Horské kolo bylo vyvinuto na začátku 70. let v Kalifornii. První sériová výroba byla zahájena firmou Specialized, která zajistila masový prodej horských kol v USA. V roce 1983 vznikla organizace NORBA, která začala oficiálně pořádat horské závody. První mistrovství světa horských kol bylo pořádáno v roce 1990 v americkém Durangu a o šest let později bylo MTB zařazeno mezi olympijské sporty. Tato disciplina byla rozdělena na dva směry: Crosscountry – okružní závody a Downhill – sjezd. Crosscountry disciplina je pořádána na okruzích s hromadným startem. Tato sportovní kola jsou poměrně lehká a jsou složena z kvalitních komponentů s odpruženou vidlicí. Crosscountry závody se liší od silničních závodů tím, že jezdec má zakázanou jakoukoliv technickou pomoc. V Čechách má svojí oblíbenost Mistrovství republiky a Český pohár, kde mohou startovat pouze jezdci se závodní licencí. Pro veřejnost jsou organizovány série bike – maratonů: Meridacup, Autor Král Šumavy. MTB je vhodné pro jízdu v náročném terénu. Jeho konstrukce rámu je robustní na rozdíl od jiných typů kol. Rámy horských kol obvykle bývají menší o 7 až 10 centimetrů kvůli lepší ovladatelnosti a váze než rámy standardních sportovních kol. Je konstruováno na odolnost a sílu. 21

Dále se liší menším průměrem kol a širokým pláštěm s výrazným vzorkem, které umožňují překonávat nerovnosti v terénu. Váží okolo 12 – 14 kilogramů. Horské kolo není vhodné na příliš dlouhé vyjížďky, protože díky jeho konstrukci musíme překonávat velký valivý odpor pneumatik. Pohodlnou jízdu zajišťují ovládací prvky umístěné na řídítkách, které umožňují překonávat strmá stoupání. Některá horská kola mohou mít odpruženou přední vidlici, ale pro běžnou cykloturistiku se příliš nehodí. Zvláštní kategorii zaujímají kola celoodpružená, která jsou používaná do nejtěžších terénů. Stěží bychom hledali u biku blatníky, protože nánosy bláta by mohly způsobit zablokování kol. Pokud bychom na blatnících trvali, lze kolo dovybavit. Cena MTB se odvíjí od kvality rámu a ovládací mechaniky. Mezi nejznámější výrobce komponentů horských kol patří Shimano. (5), (6), (7), (11)

1.8 Konstrukce kola V následující kapitole bych vám chtěla přiblížit nejdůležitější části a komponenty kola a také jejich funkci.

1.8.1 Rám kola Rám je nejdůležitější část kola. Výběrem materiálu, z kterého má být rám zhotoven, ovlivňujeme jízdní vlastnosti kola. Nejčastěji je rám vyroben z oceli, hliníku, karbonu a titanu. a) Ocel Levná kola jsou obvykle vyráběna z Hi-Ten oceli, která je těžší, ale zato má větší pevnost. Naopak dražší kola se většinou vyrábí z chrom-molybdenové oceli. Výhodou rámu z oceli je vysoká životnost a je to levný materiál. Nevýhodou je vyšší hmotnost rámu a také nežádoucí koroze v místech, kde je poškozen lak. Rezivění lze předejít vhodnou povrchovou úpravou. b) Hliník (aluminiové, duralové) Slitiny

hliníku

se

v dnešní době

řadí k nejpoužívanějšímu

materiálu.

Jeho

charakteristickou vlastností je nízká hmotnost rámu (má o 35% menší hustotu než ocel) a také velká pevnost. Dural je méně náročný na zpracování než ocel. K špatným stránkám tohoto materiálu patří nižší životnost rámu a menší komfort jízdy. 22

c) Kompozity Kompozitní materiály jsou pevné, lehké. Rámy jsou vytvářeny výstužnými vlákny, která jsou pletená do přesně orientovaných struktur. Rám se vypaluje a tvoří lepením. Nevýhodou kompozitních materiálů je časově náročná výroba a také vysoká cena. d) Titan Z titanu se vyrábí ty nejkvalitnější kola. Titan je pevný a lehký, má vysokou tuhost. Bicykly z tohoto materiálu se vyrábí na zakázku, protože je velmi drahý. Rámy z titanu mají specifickou šedou barvu. Jedinou nevýhodou tohoto materiálu jsou vysoké náklady na technologické vybavení a také vysoká pořizovací cena. Jeho největším pozitivem je téměř nezničitelnost a tudíž dlouhá životnost. Vyrábí se z něj především silniční závodní kola. (6), (10)

1.8.2 Vidlice U jízdních kol rozeznáváme dva typy vidlic: pevné a odpružené vidlice. Vidlice sestává ze sloupku, hlavice, ramen a koncovek. Hlavním posláním vidlice je držení a odpružení předního kola. Pevné vidlice mají všechna silniční kola, odpružená by jim zbytečně navyšovala hmotnost kola. Odpružené vidlice jsou důležité u horských kol, protože tlumí nárazy na nerovnoměrném povrchu a zajišťují pohodlnější jízdu. Jsou však náročné na údržbu a také dražší než pevné. (6), (10)

1.8.3 Brzdy Při jízdě na kole můžeme dosáhnout vysoké rychlosti, proto je brzdný systém nedílnou součástí bicyklu. Brzdy nám umožňují regulovat jízdu – buď zpomalovat, nebo úplně zastavit. Mezi základní typy brzd patří: ráfkové U – Breake brzdy, ráfkové V - Brake, hydraulické ráfkové brzdy a kotoučové brzdy. U – Brake brzdový systém bychom nalezli spíše u starších a levnějších kol. Na rozdíl od V – Brake brzd je tento systém obtížnější na přesné nastavení. Ráfkové V – Brake brzdy jsou namontovány obvykle u horských kol, protože zabraňují vniknutí bahna do prostoru okolo brzd. Do nejdražších a zároveň nejkvalitnějších kol jsou upevňovány kotoučové brzdy. (6), (10)

23

1.8.4 Řídítka, rohy a představec Řídítka se vyrábí z oceli, titanu, ze slitin hliníku a také z kompozitních materiálů. Správná řídítka by měla být stejně široká tak jako naše ramena. Různé typy kol mají odlišné tvary řídítek. Řídítka u silničních kol mají tvar tzv. beranů. U horských a trekkingových se preferují řídítka téměř rovná. Pro náročnější sjezdy a velká stoupání se doporučují tzv. rohy, které umožňují během jízdy měnit polohu rukou a také ulehčují jízdu do kopců. Rohy mohou být buď rovné, nebo mírně zahnuté. Svojí roli má i představec, který rozhoduje o výsledné délce kola, a tím ovlivňuje komfortní posed. Musíme si vybrat ideální nejen ideální délku, ale i vhodný sklon představce. Představec spojuje řídítka a vidlici kola. (6), (10)

1.8.5 Sedlo a sedlovka Při výběru vhodného sedla bychom rozhodně neměli šetřit, protože sedlo význačně ovlivňuje celkové pohodlí jízdy. Sedla jsou různě tvarovaná jak pro ženy, tak pro muže. Na rozdíl od těch pánských, jsou dámská sedla širší v zadní části. Sportovní sedla bývají tvrdá a úzká, z důvodu lepšího odvětrání zadních partií těla. Ale pro kratší vyjížďky nám určitě postačí sedlo klasické – širší. Při výběru sedla platí: Čím vzpřímeněji sedíme, tím měkčí sedlo bychom měli mít. Řada výrobců nabízí sedla různě anatomicky tvarovaná, anebo dokonce šitá na míru. Sedlovkou nazýváme část kola, která propojuje sedlo s rámem kola. Sedlovka by měla být zasunuta alespoň 6 cm v sedlové trubce rámu. (6), (10)

1.8.6 Přehazovačka, přesmykač a řazení Přehazovačka a přesmykač mají za úkol měnit převodové poměry. Přehazovačka se nachází na zadním kole a mění převodový poměr kazety. Kazeta je složena ze tří až deseti ozubených koleček. Těmto kolečkům se říká pastorky. Přesmykač provádí změnu převodu pomocí převodníků kola. Řetěz se pohybuje po převodnících, které se skládají z dvou až třech ozubených talířů. Čím je menší počet zubů na převodnících, tím menší sílu musíme vynaložit k otočení zadního kola. Řazení je upevněno na řídítkách a pomocí něj můžeme měnit převody od nejlehčího až po nejtěžší. Bez řazení bychom dnes jen stěží vyšlapali kopec. Dnes rozlišujeme 2 základní typy řadícího mechanismu: řazení páčková nebo tzv. grip shifty. U páčkového 24

řazení měníme převody pomocí palce a ukazováku, kdežto u grip shiftů řadíme otáčením rukojeti na řídítkách. (6), (10)

1.8.7 Ráfky, paprsky a pláště Ráfky se vyrábí většinou z duralu a jejich hmotnost se pohybuje okolo 500 gramů. Velmi důležité je, aby ráfek dokázal odolat přímým nárazům, které vznikají při přejezdech přes obrubníky a kořeny. Opravdu kvalitní ráfky musí být pevné a tuhé, i přes tento fakt se výrobci snaží na této části co nejvíce ušetřit. Při deformaci dochází k změně tvaru ráfku do tzv. osmice. Nejvíce odolávajícím deformacím jsou ráfky zdvojené, které jsou masivnější. V ráfku se nachází až 32 otvorů určených pro uchycení drátů – paprsků. Paprsky jsou nejčastěji vyráběny z oceli, duralu a titanu. Tvarem jsou kulaté, některá speciální kola však mohou mít ploché paprsky. Pláště kol se vyrábí v různých barvách a také vzorech. Horská kola mají hrubší vzorek, protože jemný vzorek by nám v terénu mohl prokluzovat. Nevýhodou hrubého vzorku je to, že nás na silnici bude zpomalovat a rychleji se opotřebí. Jemný vzorek je vhodný pro jízdu na silnicích a zpevněných povrchách. Na silnicích s nimi sice budeme rychlejší, ale jsou méně stabilní a klouzavé. (6), (10)

1.8.8 Pedály Klasické pedály nám umožňují jezdit v jakékoliv obuvi. Existují ale i nášlapné pedály, do kterých přesně zapadá speciální obuv na kolo. Vyplatí se je pořídit, když budeme chtít jezdit častěji. Na rozdíl od běžných pedálů nám v pedálech nášlapných nebude klouzat noha, tudíž můžeme zlepšovat techniku šlapání. Není to tak dávno, kdy se používali místo nášlapných pedálů klipsny s řemínky, od nich se opustilo, protože nejsou tak bezpečné. Jejich úskalí spočívalo v obtížném uvolňování bot z klipsen při pádu z kola. (6), (10)

1.9 Proč bychom se měli zabývat cyklistikou? Dne 21. 4. 2010 se uskutečnila cyklokonference Ministerstva dopravy, kde se na tuto otázku pokoušel odpovědět Mikael Colville - Andersen. Pan Colville - Andresen pochází z Dánska a je znám jako „cyklistický velvyslanec Dánska“. Jeho přednáška se týkala prosazování kola jako dopravního prostředku. 25

Andersen pozval Českou republiku za poznáním cyklistické kultury. Na rozdíl od většiny občanů Česka, vnímají Dánové kolo jako rychlý a bezpečný prostředek na cestě do zaměstnání. Cílem jeho přenášky bylo přimět města k investicím do infrastruktury a propagace kola. Přístup Andersena k cyklistice vzbudil zájem po celém světě. [13] Cyklistikou bychom se měli zabývat především proto, že se cyklistika stává další alternativou dopravy. Jedná se o trend, který má prudce vzrůstající tendenci a v mnoha zemích světa se tomuto trendu přizpůsobují služby, i nabídka v dopravě. Rozvoj cyklistiky v České republice a celém světě je úzce spjat s rozvojem cyklistické infrastruktury. Česká republika má pro rozvoj cyklistiky ideální podmínky. Ministerstvo dopravy a Centra

dopravního

výzkumu

pracují

na

společném

projektu

pod

názvem

Cyklostrategie.cz, který má zlepšit podmínky cyklistů u nás. Cílem tohoto projektu je docílit toho, aby lidé chápali kolo jako dopravní prostředek, ne jenom jako prostředek k trávení volného času. Podpora cyklistiky je dále zakotvena v koncepčních a strategických dokumentech České republiky, mezi které patří: Politika územního rozvoje, Národní strategický referenční rámec, Národní rozvojový plán, Strategie regionálního rozvoje, Doprava. [16] K rozvoji dopravní infrastruktury jsou důležité především finanční prostředky. K 25. 1. 2011 se schválilo celkem 192 projektů, které se týkali cyklistiky. Výše finanční podpory k tomuto datu činila 3, 17 miliardy korun. Nejvíce finančních prostředků jde do cyklistické dopravy z regionů soudržností (ROP NUTS II). [17]

1.10 Obecné údaje o cyklostezkách v ČR Na území České republiky bylo naměřeno k 1. 1. 2011 celkem 1 903 km cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty. Oproti roku 2009 je to nárůst o celých 302 km. [14] Nejrozsáhlejší cyklistickou síť bychom našli v hlavním městě Praha, jejíž cyklistické komunikace tvoří 224 km. O vlásek na druhém místě si stojí Středočeský kraj, kde se nachází 215 km cyklostezek a komunikací pro cyklisty. Dále následují kraje, jejichž cyklistické komunikace nedosahují nad 200 km. Do této skupiny patří kraje: Moravskoslezský (181 km), Zlínský (175 km), Olomoucký (171 km) a Jihomoravský

26

kraj (162 km). Nad 100 km cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty má ještě kraj Plzeňský (120 km) a Jihočeský (106 km). [14] Nejhůře si v databázi cyklostezek a komunikací pro cyklisty stojí kraj Vysočina a Liberecký. V těchto krajích nedosahuje délka cyklistických stezek a komunikací pro cyklisty ani 50 km.

Obrázek 4 [Zdroj: http://cyklostrategie.cz]

1.11 Program Greenways Při získávání materiálů pro zpracování bakalářské práce, mě zaujal program Greenways, který jen podporován Nadací Partnerství. Jedním z hlavních cílů tohoto programu je zlepšení kvality života měst, obcí a poskytování finanční podpory organizacím nebo projektům, které přispívají k udržitelnému rozvoji stezek, přírodních koridorů a přilehlého území. Definice pro české a středoevropské Greenways „Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek 27

v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě.“ [15] Greenways jsou podle mého názoru velkým přínosem pro cestovní ruch. Zelené stezky slouží nejen pro cyklisty, ale i pro pěší a jinou bezmotorovou dopravu. Jejich užitek zasahuje do mnoha oblastí našeho života, jako jsou např. doprava, ekonomika, zdraví, šetrná turistika, životní prostředí atd. Greenways mohou výrazně zlepšit dostupnost často navštěvovaných míst a zvýšit tím podíl bezmotorové dopravy. Jedním z mnoha jejich pozitiv je také zvyšování příjmů v oblasti služeb, které jsou spojeny s trávením volného času, rekreací, sportem a turistikou. Díky Zeleným stezkám vznikají nové pracovní příležitosti a zlepšují se možnosti pro celkovou ochranu přírodního prostředí a kulturního dědictví v daném místě. [9] Ve střední a východní Evropě se Zelené stezky rozdělují do 3 základních skupin:  dálkové Greenways  místní a regionální Greenways  městské Greenways [8] Dálkové Greenways, jak již z názvu vyplývá, spojují vzdálené cíle, které jsou delší než 50 km. Cílem dálkových Greenways je lepší propojenost a prostupnost měst a krajiny. Dálkové Greenways využívají především obyvatelé, kteří žijí v jejich okolí. [8] Místní a regionální Greenways obvykle vedou mimo městskou oblast. Jejich vzdálenost je v rozhraní 10 – 50 kilometrů. Cyklisté je využívají pro jednodenní, nebo víkendovou turistiku. Cílem místních a regionálních stezek je zabezpečení dopravního spojení a prostupnosti oblasti. [8] Městské Greenways slouží jako víceúčelové stezky, především pro cyklisty, pěší, in-line bruslaře, vozíčkáře a další nemotorové uživatele. Nalezli bychom je podél přírodních nebo vytvořených linií v městském prostředí. [8]

28

Mezi nejznámější Greenways trasy v České republice patří:  Greenways Praha - Vídeň (ČR, Rakousko)  Moravské vinařské stezky (ČR, Jižní Morava)  Krakov – Morava – Vídeň Greenways a cyklistická stezka Brno - Vídeň (Polsko,

ČR, Rakousko) [7]

29

2. Praktická část 2.1 Vymezení zkoumaného území Město Jihlava je sídlem kraje Vysočina a zároveň je obcí s rozšířenou působností, pod jehož správní obvod spadá 79 obcí, z toho 4 se statutem města. Správní obvod Jihlava se nachází uprostřed Vysočiny a podílí se 19% na celkovém počtu obyvatelstva kraje Vysočina. Rozloha této oblasti činí 922 km² a počet obyvatel 99 421. Hustota osídlení se pohybuje zde okolo 108 obyvatel na km². [29], [3] Správní obvod Jihlava sousedí s obcemi správního obvodu:  na severu: Havlíčkův Brod, Humpolec,  na západě: Pelhřimov,  na jihu: Telč a Třebíč,  na východě: Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Oblast je charakteristická kopcovitou krajinou, pokrytou lesními porosty. Nejvyšší bod správní oblasti Jihlava je vysoký 761 m a jmenuje se Čeřínek. Nejvýznamnějším tokem je řeka Jihlava. [3]

Obrázek 5 [Zdroj: www.risy.cz, vlastní úprava]

30

2.2 Obecná charakteristika města Jihlava Město Jihlava je řízeno primátorem inženýrem Jaroslavem Vymazalem, který je v čele magistrátu a odpovídá za jeho činnost. Mimo jiné mezi jeho činnosti patří podpora projektů týkajících se cestovního ruchu ve městě a okolí Jihlavy. Dále je město řízeno třemi

náměstky a zastupitelstvem, které má třicet sedm členů a jedenáctičlennou

radu. [20], [21] O Jihlavě můžeme konstatovat, že její poloha je centrální nejen z pohledu na Českou republiku, tak i z pohledu na kraj Vysočina. Nachází se mezi 2 největšími městy České republiky – Praha, Brno a na důležité dopravní tepně – D1. Od Prahy je vzdálena přibližně 110 km a od Brna vzdušnou čarou zhruba 80 km. Město Jihlava je situované na soutoku řek Jihlava a Jihlávka, 49° 33´ severní šířky a 13° 16´ východní délky. Toto město zaujímá rozlohu o 88,33 km2. Nadmořská výška Jihlavy je okolo 520 m n. m. [23] Podnebí Jihlavy je oproti jiným městům České republiky drsnější, průměrná roční teplota dosahuje 7° C. V červenci jsou teploty nejvyšší, dosahují v průměru 16,5° C. Roční úhrn srážek je v průměru 630 mm, což značí středně vlhké klima. Nejvyšším bodem je vrch Ve Stráních (671 m n. m.), který se nachází 6 km od centra města. [23]

Obrázek 6 [Zdroj: www.mediafax.cz]

31

2.3 Základní údaje Město Jihlava je městem se zvláštním postavením, které je označováno jako „statutární město“. V podstatě to znamená, že se Jihlava může členit, na rozdíl od jiných měst a obcí České republiky, na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Územně členěná statutární města uspořádají své vnitřní poměry ve věcech správy města obecně závaznou vyhláškou (statutem). Status

Statutární město

Typ města

Krajské město

Počet ulic (k 29. 4. 2011)

285

Počet adres (k 29. 4. 2011)

11 920

Počet obyvatel (k 29. 4. 2011)

51 225

Počet částí obce (k 29. 4. 2011)

16

Výčet částí obce

Antonínův Důl, Červený Kříž, Helenín, Henčov, Heroltice, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Jihlava, Kosov, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Staré Hory, Vysoká, Zborná

Oficiální název úřadu

Statutární město Jihlava

Sídlo

Masarykovo náměstí 97/1 Jihlava 58628 Jihlava 1

IČ

286010

Tel.

567 167 111

E-mail

[email protected] (oficiální) [email protected] (podatelna)

WWW stránky

http://www.jihlava.cz (oficiální)

Tabulka 2 [Zdroj: www.jihlava.cz; vlastní úprava]

32

2.3.1 Části obce Jihlava

Obrázek 7 [Zdroj: www.jihlava.cz]

33

2.4 Historie Jihlavy Jihlava už od pradávna patří mezi nejstarší horní město českých zemí. Nález athénské tetradrachmy dokládá, že již v 2. století na území dnešního města krátkodobě pobývali lidé, a že tudy vedla obchodní cesta. První zmínky o vzniku slovanské osady pochází z 12. století. Tehdy vznikla u Jánského kopečku tržní ves s kostelíkem sv. Jana Křtitele. Důležitým mezníkem ve vývoji města byl rok 1238, kdy byla nalezena ložiska stříbrných rud, která odstartovala německou kolonizaci. Vlivem stříbrné horečky do Jihlavy přicházeli horníci a obchodníci z celé Evropy. Město se začalo postupně rozrůstat a na protějším břehu řeky budovat nové město. Díky svému bohatství se Jihlava stala jedním z největších měst království. Tehdejší město bylo už opevněno hradbami a mělo náměstí, na kterém stály domy s podloubím. Roku 1345 markrabě Karel potvrdil Jihlavě vrchní horní právo v horních věcech v Čechách a na Moravě. K útlumu těžby stříbra došlo koncem 14. století, kdy došlo k vytěžení největších ložisek. Spolu s vytěžením nejbohatších žil došlo k úpadku významu Jihlavy. V průběhu 16. století se stala významnými hospodářská odvětví jako soukenictví, kloboučnictví, cínařství, sladovnictví. 16. století znamenalo pro Jihlavu historický vrchol rozkvětu a rozvoje města. Příjmy města plynuly nejen z řemesel, ale i z obnovení dolů stříbra. Roku 1540 byla ve Starých Horách založena první papírna a o několik let později se zde otevřelo latinské protestantské gymnázium. Roku 1605 vypukla morová epidemie. 17. století nebylo pro Jihlavu příliš příznivé. Město bylo okupováno Švédy a mnoho předměstí bylo vypáleno, většina domů zničena. To mělo za následek odliv obyvatel, zbyla téměř osmina původního obyvatelstva. Zhruba 100 let trvala zpětná obnova města. Roku 1683 byla zahájena výstavba jezuitského kostela svatého Ignáce a o 7 let později byl postaven na náměstí morový sloup. Za Protektorátu usilovala německá strana o to, aby se z Jihlavy stalo německé město. Až teprve 9. 5. 1945 se Jihlava stala poprvé ve svých dějinách čistě českým městem. Roku 1948 vznikl sloučením menších pletáren podnik Modeta a téhož roku byl zahájen provoz trolejbusové dopravy. [34], [19] 34

2.5 Motivace vzniku cyklotras a cyklostezek na Jihlavsku Pro rozvoj cyklodopravy se město Jihlava rozhodlo hned z několika důvodů. Jedním z nich bylo úsilí o zachování kvality městského prostředí. Problémem je neustále se navyšující počet automobilů ve městě. Spolu s nárůstem aut se zvyšuje také hluk, znečišťuje se ovzduší a dochází k přehřívání města. Dalším důvodem bylo zdraví. Město Jihlava chce vystupovat navenek jako bezpečné a zdravé město. Když město nebude zahlcené motorovými dopravními prostředky, vznikne tím více prostoru k realizaci míst určených pro sport nebo jakýkoliv aktivní pohyb. Podporou a propagací cyklodopravy město usiluje o to, aby občané vnímali kolo jako rychlejší, svobodnější a pohodlně dopravní prostředek. Dokonce bylo vypočítané, že pokud bude mít Jihlava kvalitní síť cyklotras, tak doba do určitého cíle bude srovnatelná s automobilem a dokonce kratší než při využití městské hromadné dopravy.

2.6 Generel cyklodopravy a cyklotras Město Jihlava se začalo hlouběji zabývat problematikou cyklodopravy a výstavbou cyklostezek v roce 2001. V roce 2003 byl vypracován Generel cyklistické dopravy a cyklotras na území města Jihlavy. Generel cyklistické dopravy je jeden z nejdůležitějších materiálů, který zajistil úspěšnou realizaci rozvoje cyklistiky na území města Jihlavy. Cyklotrasy byly navrženy tak, aby propojili obytné oblasti se středem města, obytné oblasti s průmyslovou zónou a obytné oblasti s rekreační a sportovní oblastí. Při výstavbě cyklotras byl kladen důraz zejména na bezpečnost a pohodlnost jízdy. Obsah Generelu cyklistické dopravy je rozdělen do čtyř hlavních kapitol, které jsou děleny na další podkapitoly. [24] Je naprosto nezbytné, aby Generel cyklotras vycházel z platného Územního plánu města, protože některé dopravní stavby by mohly zmírnit provoz na určitých městských komunikacích, a tím uvolnit prostor pro výstavbu cyklotras. Například otevřením jihozápadního obchvatu v roce 2008 se významně odklonil provoz motorových vozidel vedoucích ulicemi Jiráskova – Dvořákova – Hradební.

35

2.6.1 Vymezení projektu Přípravnou fázi projektu cyklistických tras definuje objednatel, který by měl přesně určit cíle projektu. Konkrétními cíli se má na mysli například: zpřístupnění parků a rekreačních oblastí pro cyklisty, zajištění dostatečného počtu parkovacích míst pro cyklisty, vybavení tras informačními systémy atd. V přípravné fázi objednatel musí také zmapovat současný stav cyklistické dopravy. Nemělo by se opomenout zmonitorování stávajících cyklotras, nehodových míst, vytipování kritických míst atd. Další fáze projektu je už na samotném projektantovi. Úkolem projektanta je navržení optimální sítě cyklotras tak, aby byly co nejvíce bezpečné a zároveň atraktivní. Mezi jeho další úkoly patří určení vhodných míst pro umístění odpočívek a infotabulí. V této fázi je také důležité stanovení orientačních nákladů na výstavbu. Zahrnujeme sem: přímě stavební náklady, náklady na výkupy pozemků, náklady na projekční a plánovací práce, náklady na dopravní průzkumy. [25] Generel musí být dále doplněn dalšími informacemi, které se týkají vyhodnocení projektu. Porovnává se stav na začátku výstavby cyklistické infrastruktury a po skončení procesu. Hodnotí a stanovují se přínosy vybudovaných cyklotras.

2.6.2 Jihlavské cyklotrasy Aby budování cyklotras na Jihlavsku mohlo dostat zelenou, předcházel mu průzkum, který si nechal vyhotovit Magistrát města Jihlavy. U obyvatel města Jihlava dostal tento projekt velkou podporu. 85,60% respondentů, kteří alespoň minimálně jezdí na kole, souhlasilo s vybudováním cyklotras. Pouze 3,30% dotazovaných nesouhlasilo s výstavbou cyklotras a zbylých 11,10% neumělo na tuto otázku odpovědět. Dále z průzkumu vyplynulo, že nedílnou součástí cyklotras by měla být odpočívadla, dostatek značení a stojany na kola. Podle respondentů by cyklotrasy měly hlavně vést do obchodních center, ke kulturním a přírodním zajímavostem v Jihlavě a jeho okolí. Podle výzkumu by měly být cyklotrasy trasovány podél řeky Jihlavy a Jihlávky, měly by vést z Jihlavy do Pávova a zároveň by měly spojovat významné body v Jihlavě.

36

Další otázky se týkaly toho, proč respondenti nepoužívají kolo jako dopravní prostředek. Naprostá většina dotazovaných kolo nepoužívá, protože se bojí městské dopravy. V pořadí jako druhá nejčastější odpověď zněla: nejsou úložiště kol ve městě. Mezi další časté odpovědi patřilo: raději využiji MHD nebo raději chodím pěšky. [25]

2.6.3 Navržená síť cyklotras Návrh tras a stezek vycházel z průzkumu obyvatel města Jihlavy a také z platného Územního plánu města Jihlavy, který vymezuje trasy nadřazené komunikační sítě. Trasy byly navrženy tak, aby spojovaly nejdůležitější cíle a zároveň, aby byl kladem důraz na bezpečnost provozu. Další podmínkou bylo, aby navržené cyklostezky navazovaly na městskou hromadnou dopravu a také dopravu železniční. Navržená síť cyklotras byla rozdělena na trasy:  radiální  zelené  tangenciální. Zelené trasy vedou například parky, říční nivou, podél řek nebo kolem starých železničních tratí. Mají regionální význam a značí se písmenem G (Greenways). Na Jihlavsku se trasa Greenway nachází na jižně od Jihlavy a spojuje Prahu – Vídeň. Trasy radiální jsou značeny písmenem R a spojují okrajové části města s centrem. Jejich význam je na lokální úrovni. Tangenciální trasy jsou značeny písmenem B a spojují radiální soustavu tras. V podstatě slouží jako zkratky v radiální struktuře. [26]

37

Obrázek 8 [Zdroj: Generel cyklodopravy ve městě Jihlava, vlastní úprava]

Následující graf zobrazuje délky pozemních komunikací na území města Jihlavy. Z grafu jednoznačně vyplývá, že cyklokomunikací je ve městě nedostatek. Jejich délka dosahuje necelých 7 km. Nejdelší komunikační síť tvoří městské komunikace. Stav cyklostezek v Jihlavě k 9. 5. 2011

Cyklostezka R. Havelky Havlíčkova Humpolecká (část R04+B04)

Název

Počet m

B05

655

R04

730

B04

375

Průmyslový park

168

Benešova – Borovinka

R04

1565

G01

350

G01

320

Jihlava – Pístov

R01

1088

Podjezd pod ul. Havlíčkova

G04

129

Park nad tunelem

B05

188

Rozvoj cyklodopravy III etapa

B02

1243

City Park + Za plátnem

CELKEM

6811

Tabulka 3 [ Zdroj: Informace poskytnuté pracovnicí magistrátu města Jihlava]

38

2.6.4 Vazba na IDS Dalším důležitým kritériem pro navržení optimální sítě cyklotras je návaznost na ostatní druhy dopravy. Integrovaný dopravní systém města Jihlavy tvoří linkové autobusy, vlaky, autobusy a trolejbusy městské hromadné dopravy. Možnou alternativou je systém P+R (park and ride = zaparkuj a jeď). Jedná se o kombinovanou přepravu, která je zčásti realizována na jízdním kole a zčásti například trolejbusem městské hromadné dopravy. K úspěšné realizaci tohoto systému je dostatek stojanů k zaparkování kola. Jako další možnost se nabízí přeprava kol v městské hromadné dopravě. Toho řešení ale poněkud náročné co se týče prostoru v hromadné dopravě. I přesto existují města, která mají přímo vyznačený prostor ve vozidle pro kola. V Jihlavské hromadné dopravě je zatím pouze vyznačen prostor pro dětské kočárky. [28]

2.7 Zdroje financování Rozvoj cyklotras a cyklostezek na Jihlavsku je financován z několika finančních zdrojů, jedná se především o prostředky z EU – z programů strukturálních fondů, dále o prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury, ze stávajících zdrojů ČR pro rozvoj cyklistiky. Státní fond dopravní infrastruktury poskytuje finanční prostředky na rozvoj, výstavbu, údržbu a modernizaci silnic a dálnic, železničních a vnitrozemských vodních dopravních cest. Poskytuje také příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu. O výši dotace rozhoduje a schvaluje Výbor SFDI. Žádost o příspěvek musí být sepsána v listinné formě a musí mít určité náležitosti, jako například jsou: doklad o vlastnictví nebo spoluvlastnictví, kopie výpisu z katastru nemovitostí, pravomocné stavební povolení, projektovou dokumentaci aj. Komise posléze posuzuje a hodnotí jednotlivé žádosti pomocí bodové stupnice. V žádostech se posuzují bezpečnostní, finanční a koncepční kritéria. [30], [31] Prostředku z EU jsou čerpány pomocí programů strukturálních fondů. Každá členská země si vyjednává operační programy. Regionální operační program NUTS II Jihovýchod je vytvořen z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zabývá se rozvojem dopravní infrastruktury, službami cestovního ruchu, zlepšováním podmínek k životu

39

obcích i na venkově. Dále usiluje o zlepšení dopravní dostupnosti a modernizaci veřejných dopravních prostředků. Z fondu EU je vyčleněno pro Regionální operační program NUTS II 2, 64% finančních prostředků určených pro ČR. Na období 2007 – 2013 má Česko k dispozici 26,7 miliard eur. [5] Získané finanční prostředky v oblasti cyklodopravy v letech 2005 – 2010:

Projekt

Výše dotace

Výstup

Cyklostezka Jihlava ROP NUTS Třebíč – 2 Jihovýchod Raabs

1 447 500 Kč

Projektová dokumentace

Cyklostezka Státní fond dopravní 2005 Havlíčkova – Humpolecká infrastruktury

3 397 000 Kč

Cyklostezka podél řeky Jihlavy v délce 1294 m

2 051 000 Kč

V rámci cyklistické trasy s cyklostezkami R04 byly vybudovány 4 úseky cyklostezek o celkové délce 545 m a 1. etapa výstavby lávky pro cyklisty a pěší přes řeku Jihlavu zahrnující zakládání mostu.

4 050 889 Kč

2. etapa výstavby lávky přes řeku Jihlavu včetně napojení na již vybudované úseky.

Rozšíření sítě cyklistických ROP NUTS 21 890 058 Kč 2008 stezek 2 Jihovýchod v Jihlavě

Zahájena výstavba, vybudování cyklostezky (smíšená stezka pro chodce a cyklisty dělená) do Pístova (cca 1,1 km) a cyklostezky G04 pod mostem Havlíčkova (cca 120 m)

2005

Zdroj

Rozvoj Státní fond cyklodopravy dopravní 2007 v Jihlavě - I. infrastruktury Etapa

Rozvoj Státní fond cyklodopravy dopravní 2008 v Jihlavě - II. infrastruktury Etapa

40

2008

Cyklostezka Jihlava Třebíč Raabs

ROP NUTS 2 Jihovýchod

70 703 194 Kč

Příprava a výstavba 22 km nejproblematičtějších úseků na trase Jihlava – Raabs /Sdružení měst a obcí/

2009

Cyklostezka Jihlava – Pístov


14 776 064 Kč

Cyklostezka

2009

Cyklostezka G04


2 107 307 Kč

podjezd pod mostem Havlíčkova ul.

2010

Cyklotrasa B02

akce nebyla spolufinancována z dotace, ale pouze městem

3 796 542 Kč

Cyklostezky vedoucí podél parkoviště ZOO – Okružní ul. Jihlava

2010

Cyklostezka v parku Nad tunelem


1 220 083 Kč

Cyklostezka

Tabulka 4 [Zdroj: www.jihlava.cz, Magistrát města Jihlava, vlastní zpracování]

2.8 Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs Podle mého názoru je cyklostezka na trase Jihlava – Třebíč – Raabs nejvýznamnější pro cestovní ruch, proto jsem se rozhodla ji ve své práci vypíchnout, a napsat o ni pár informací. Významná je především z toho hlediska, že spojuje Čechy s Dolním Rakouskem, a může tím pádem přilákat zahraniční cykloturisty. Cyklostezka byla slavnostně otevřena 25. 4. 2010. Cílem tohoto projektu bylo vybudovat cestu, na které budou cyklisté moci pozorovat krásy Vysočiny. Podmětem pro stavbu této cyklostezky byli obyvatelé Třebíče, kteří usilovali po aktivním trávení volného času a také po zdravějším životním stylu. Při realizace tohoto projektu, byl kladen důraz především na to, aby trasa vedla po lesních a polních cestách, pouze v případě nutnosti komunikacemi III. třídy. Na vybudování 41

cyklostezky se nejvíce podílel Dobrovolný svazek obcí Jihlava – Třebíč – Raabs, který sdružuje 24 obcí (Jihlava, Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou, Kamenice, Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Brtnice, Přibyslavice, Moravské Budějovice, Jemnice, Petrovice, Malý Beranov, Lomy, Dešná, Šebkovice, Červená Lhota, Chlum, Bítovčice, Blatnice, Horní Újezd, Čihalín, Mastník, Kojetice na Moravě, Lesůňky a Brancouze). [22] Trasa vede z Jihlavy kolem stejnojmenné řeky přes Luka nad Jihlavou a Přibyslavice do Třebíče, odtud přes Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnici ke státní hranici, kde navazuje na do rakouského města Raabs an der Thaya. Celková délka trasy činí 120,4 km, z toho délka úseků bez nutnosti úprav 65,3 km. Délka opravených úseků 36,2 km a délka nových úseků 18,8 km. [27]

2.9 Vlastní výzkum Cílem mého šetření bylo zjistit, jaký má člověk zájem v dnešní době o cyklistiku. Dále jaký k ní má vztah, jestli k ní byl veden rodiči jako malý a hlavně také zjistit jeho názor na Jihlavské cyklostezky. V druhé části dotazování se zaměřuji na otázky, které se týkají cykloturistiky, která má význam pro cestovní ruch. Pro svůj vlastní výzkum jsem si vybrala metodu dotazníkového šetření. Dotazování probíhalo formou osobního dotazování a formou rozesílání e – mailů lidem, o kterých vím, že bydlí v Jihlavě nebo blízkém okolí. Elektronické vyplňování dotazníku nebylo až tak tolik efektivní, proto jsem se rozhodla i pro osobní dotazování. Průzkum jsem prováděla v dubnu a květnu 2011, návratnost dotazníků byla okolo 80%. Dotazník vyplnilo celkem 102 respondentů. Můj dotazník se skládá z 19 otázek, z nichž 16 je uzavřených s možností výběru z 2 až 4 variant. Otázky 7, 8 a 9 jsou otevřené, slouží k vyjádření vlastního názoru, kde se podle nich nachází nebezpečná místa z pohledu cyklisty, jaké shledávají nevýhody cyklistiky a co je na cyklistice láká nejvíce. Volba otevřených otázek se ukázala nepříliš vhodná pro sestavování grafů, protože se sešlo velké množství odlišných odpovědí. Proto jsem se rozhodla, že otevřené otázky pouze okomentuji a napíši, které odpovědi se staly nejčastějšími.

42

2.9.1 Vyhodnocení výzkumu a interpretace výsledků Otázka č. 1: Byl jste veden již jako malý/á rodiči k jízdě na kole?

Obrázek 9 [Zdroj: vlastní]

komentář: Z odpovědí vyplynulo, že téměř každý desátý respondent nebyl veden od útlého dětství rodiči k jízdě na kole. Jelikož je cyklistika oblíbeným sportem mnoha lidí, tak mě výsledné odpovědi až tak moc nepřekvapily, ale očekávala jsem minimálně 95% kladných odpovědí. Otázka č. 2: Jaký typ jízdního kola vlastníte? (Pokud máte více typů kol, zaškrtněte prosím více variant.)


43

komentář: Z výše uvedeného grafu vyplývá, že respondenti z 37% vlastní horské kolo. Na druhém místě se s 34% umístilo trekkingové kolo. 12% respondentů nevlastní žádné kolo. 3 dotazovaní odpověděli, že vlastní silniční i horské kolo a 2 vlastní trekkingové a horské kolo. Podle mého názoru silniční kolo vlastní jen 17% respondentů, protože silniční kolo nemá takové využití jako například horské kolo. Můžeme s ním jezdit pouze na silnicích, kdežto s horským kolem jak v terénu, tak i na silnicích. Trekkingové kolo vlastní téměř shodný počet respondentů jako kolo horské, je to zřejmě z toho důvodu, že trekkingové kolo je víceúčelové a na rozdíl od horského kola je jízda na silnici rychlejší. Pouze 5 respondentů vlastní více než jedno kolo. Domnívám se, že je tomu tak proto, že většina z nás využívá kolo jen pro rekreační účely, proto mít více kol je nejen finančně, ale i prostorově náročnější a téměř zbytečné. Otázka č. 3: Kolik jste ochotni investovat korun do koupě nového jízdního kola?


komentář: Při této otázce jednoznačně zvítězila odpověď nad 5 – 10 tisíc. Pouze 11% respondentů je ochotných investovat do nového jízdního kola více jak 15 tisíc korun. 23% dotazovaných by koupilo nové kolo maximálně za 5 tisíc korun. Výsledky této otázky mě až tak tolik nepřekvapily, myslím si, že investice 5 – 10 tisíc do nového kola je takový ,,zlatý“ střed. Domnívám se, že investice do kola do 5 tisíc je hodně ovlivněna širokou škálou nabízených kol v hypermarketech, které nás lákají na různé slevy. Přitom o kvalitě těchto kol bychom mohli polemizovat.

44

Otázka č. 4: Za jakým účelem kolo nejčastěji využíváte?


komentář: Z grafu jednoznačně vyplývá, že kolo respondenti ze 77% využívají k rekreačním účelům jako je například sport, cykloturistika aj. Podle mého názoru lidé preferují k dopravním účelům spíše automobil nebo městskou hromadnou dopravu, protože často bývá pohodnější. A také je nerealizovatelné, aby například taková úřednice jela do práce na podpadcích s kabelkou přes rameno. Mnozí nevyužívají kolo k dopravnímu účelu kvůli obavám z bezohledných řidičů automobilů. Otázka č. 5: Využíváte pro své vyjížďky značenou síť Jihlavských cyklostezek?


45

komentář: Odpovědi jsou poměrně vyrovnané, z větší části jsou nakloněny ke kladné odpovědi. Myslím si, že Jihlavské cyklostezky nejsou tolik využívané, protože je jich nedostatek a hlavně na sebe nenavazují, což dokazují i výsledky z následující otázky.

Otázka č. 6: Jsou podle Vás cyklostezky na Jihlavsku na vyhovující úrovni?


komentář: Z následujících odpovědí vyplývá, že více jak polovina respondentů není s Jihlavskými cyklostezkami spokojena. Zřejmě právě proto je 49% dotazovaných ani nevyuživá. Necelá třetina odpovědí byla kladných a 21% respondentů nevědělo, jak na tuto otázku odpovědět. Záporné odpovědi na otázku č.6 jsem ještě blíže specifikovala. Respondenti museli označit důvod, proč jim cyklostezky nevyhovují. Na výběr měli z možností: I.

nenavazují na sebe

II.

je jich nedostatečně

III.

jsou špatně udržované

IV.

jiný důvod, prosím uveďte

46


komentář: Z 53 negativních odpovědí, uvádí 60% repondentů jako důvod nespokojenosti s Jihlavskými cyklostezkami jejich nedostatečnost. 36% respondentů je toho názoru, že cyklostezky na sebe nenavazují a pouze 2 dotazovaní uvedli, že jsou cyklostezky špatně udržované. Nikdo neuvedl jiný důvod nespokojenosti. Odpovědi na důvod nespokojenosti jsem očekávala, jsem také osobně toho názoru, že je cyklostezek málo a tudíž na sebe ani moc nenavazují. Otázka č. 7: Které místo v Jihlavě z pohledu cyklisty považujete za nebezpečné? (Uveďte prosím konkrétní úsek, křižovatku.) Jelikož byla tato otázka otevřená, tak se sešlo plno různých odpovědí. Někteří respondenti odpovídali, že se jim žádný konkrétní úsek nevybavuje, ale že považují za nebezpečná všechna místa, kudy nevede cyklostezka a hlavně také veškeré křižovatky, kruhové objezdy a frekventovaná místa. Protože je velmi obtížné z následujích odpovědí sestavit graf, rozhodla jsem se tedy, že vyberu 3 nejčastější odpovědi, trochu bliže je specifikuji. Mezi nejčastější odpovědi patřila odpověď kruhový objezd u Kauflandu (Pražská ulice). Na této odpovědi se shodlo 19 respondentů. Je to zřejmě z toho důvodu, že je ulice velmi frekventovaná a nachází se v nákupní zóně města a v těsné blízkosti cyklostezky, která vede podél řeky Jihlavy. Druhou nejčetnější odpovědí byla odpověď křižovatka u City parku (Hradební ulice). K této odpovědi se přiklonilo 16 respondentů. Stejně jako kruhový objezd u Kauflandu, 47

tak i křižovatka u nákupního centra City park je frekventovaná a troufám si říct, že i nejvytíženější křižovatkou v Jihlavě. Nachází se v bezprostřední blízkosti centra města a zároveň v míště, kde končí cyklostezka vedoucí podél nákupního centra. Jako třetí nejčastější odpověď se umístila odpověď křízovatka u kina Sokol (ulice Tyršova). Celkem shodnou odpovědí odpovědělo 13 respondentů. Problémem v tomto místě je fakt, že cyklostezka vede Tyršovou ulicí a v místě křižovatky je přerušena a pokračuje dále v místě po přejetí silnice a pokračuje až k Magistrátu města Jihlavy – odboru dopravy, kde je opět přerušena křižovatkou a pokračuje dále ulicí Plukovníka Švece. Mezi další nebezpečná místa z pohledu cyklisty podle respondentů patří: Jiráskova ulice - křižovatka u autobusového nádraží, ulice R. Havelky – křižovatka (Staré Hory), obchvat směr Znojmo, přivaděč. Otázka č. 8: Co vás na cykloturistice láká nejvíce? adrenalin

1

aktivní odpočinek, odreagování

18

baví mě to

4

dobrý pocit ze sebe samotného

5

fyzická námaha

2

levné cestování

3

malé omezení, dostaneme se téměř kamkoliv

9

okolní příroda

36

pobyt na čerstvém vzduchu

24

pohyb

21

poznávání nových míst

13

spojení příjemného s užitečným

7

sportovní vyžití

4

zdravý způsob života

9

Tabulka 5: [Zdroj: vlastní]

komentář: Protože byla tato otázka otevřená, sešlo se opět mnoho odpovědí. Někteří z respondentů na tuto otázku odpovídali dvěma příklady (např. na cyklistice mě nejvíce

48

láká příroda a poznání nových míst) a tím se zvýšil počet odpovědí než je celkový počet respondentů. Každou odpověď jsem zaznamenala do výše uvedené tabulky. Nejčastějším důvodem k provozování cyklistiky je příroda, těchto odpovědí se sešlo 36. Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje oblibu cyklistiky je podle respondentů pobyt na čerstvém vzduchu a také pohyb. Mezi četnou skupiny odpovědí dále patří aktivní odpočinek a poznání nových míst. Otázka č. 9: Myslíte si, že má cykloturistika nějaké nevýhody? Pokud ano, prosím napište jaké. Na tuto otázku odpovědělo 66 respondetů. Mezi nejčastnější odpovědi patřila závislost na počasí, na druhém místě se umístila odpověď bezohlední řidiči. Třetí nejčetnější skupinu tvořila odpověď obtížnější transport zavazadel. Otázka č. 10: Používáte cyklistickou helmu?


komentář: Z odpovědí na tuto otázku vyplynulo, že téměř polovina respondentů cyklistickou helmu nepoužívá. Pouhá třetina dotazovaných helmu pravidelně používá, z 32% tvořili převážnou část skupiny zejména respondenti ve věku do 18 let, kteří jsou povinni helmu používat. 20% dotazovaných používá cyklistickou přilbu občasně. Tento výsledek jsem neočekávala, protože v dnešní době je možné pořídit cyklistickou přilbu již za 500 korun a na hlavě je pomale ani necítíme. A také jsem toho názoru, že je to nezbytný doplněk jezdce, protože ve většíně případů úrazu je zasažena hlava. 49

Otázka č. 11: Věnujete se o dovolené cyklistice?


komentář: Dvě třetiny respondentů se věnují o dovolené cyklistice, tento výsledek jsem očekávala, protože se jedná o levný druh dovolené, během které můžeme aktivně odpočívat. Otázka č. 12: Jaký typ cyklodovolené preferujete? Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří se během dovolené věnují cyklistice.


komentář: Vysoká převaha preference hvězdicového typu dovolené se dala očekávat. I přesto, že se musíme vracet každý den do výchozího místa, tak je tento typ dovolené pohodlnější. Nemusíme s sebou ,,vláčet“ všechna zavazadla.

50

Otázka č. 13: Jaký je pro Vás optimální počet cyklokilometrů za den na Vaší dovolené?


komentář: 60% respondetů se shodlo na ideální denní dávce cyklokilometrů v rozmezí od 20 – 50 km. Pouhých 12% si myslí, že optimální dávka cyklokilometrů za den by měla být nad 50 km. 28% respondentů upřednostňuje jízdu na kole do 20 km za den. Pokud dovolená trvá více jak 3 dny, tak si myslím, že 20 – 50 km ujetých za den je pro rekreační cyklisty optimální vzdálenost. Otázka č. 14: Kolik dnů by měla trvat ideální cyklodovolená?


komentář:

Očekávaný

výsledek.

Z výsledků

vyplývá,

že

63%

respondentů

upřednostňuje délku své cyklodovolené maximálního trvání do 1 týdne. 22% si domnívá, že ideální dovolená na kolech by měla trvat do 3 dnů. Týden až 2 týdny volí

51

15% dotazovaných a žádný z dotazovaných by nejel na cyklodovolenou, která by byla delší než 2 týdny. Otázka č. 15: Jaký typ ubytování upřednostňujete na Vaší cyklodovolené?


komentář: V této otázce zvítězila možnost ubytování v kempu, pro tuto variantu se vyslovilo 47% dotazovaných. Hotel nebo penzion by zvolilo 38% respondentů a 10% by volilo ubytovny. Zbylých 5% uvedlo jako jinou možnost ubytování například v chatě. Podle mého názoru v této otázce zvítězila možnost kemp, protože kempování je s cykloturistikou úzce spjato. Společné znaky shledávám v dobré cenové dostupnosti, takže pokud budeme požadovat nejlevnější druh dovolené, určitě zvolíme kombinaci ubytování v kempu a dopravování se pomocí kola. Výsledky mohly také být ovlivněny tím, že nejpočetnější skupina respondentů byla ve věku od 18 – 30 a v drtivé většině se jednalo o studenty.

52

Otázka č. 16: Jakému typu povrchu dáváte přednost na cyklodovolené?


komentář: Kombinaci silnic a cyklostezek volí 56% respondentů. Je tomu tak zřejmě z toho důvodu, protože cyklostezky na sebe mnohdy nenavazují. 25% dotazovaných upřednostňuje cyklostezky. Jízdu v neupraveném terénu volí 12% a silnice zbylých 7% respondentů. Otázka č. 17: Pohlaví respondentů.


53

Otázka č. 18: Věkové skupiny respondentů.


Otázka č. 19: Bydliště respondentů.


54

2.10 Setkání s primátorem města Jihlavy Dne 3. 5. 2011 jsem se osobně setkala s panem inženýrem Jaroslavem Vymazalem, který je mimo jiné velkým příznivcem cyklistiky a položila mu několik otázek, které se týkali cyklistiky a především cyklostezek na Jihlavsku. Na postu primátora města působí od roku 2006 a předsedá Komisi pro sport, tělovýchovu a volný čas. Otázka č. 1: Jaký je Váš osobní vztah k cyklistice? „Vřelý, cyklistika je v podstatě součást životního stylu a využíval jsem ji svého času jako dopravní prostředek do zaměstnání. V současné době používám cyklistiku pro rekreační účely, jako prostředek pro relaxaci a sport. Ročně zajezdím okolo 2 000 km, ale tachometr jsem moc nepoužíval. Shodou okolností jsem si včera namontoval nový tachometr, takže to budu mít i zaevidováno, ale není toho moc v současné době, ale je to dáno časovými podmínkami, ale ty 2 000 km určitě najezdím.“ Otázka č. 2: Proč se město Jihlava rozhodlo budovat cyklostezky? „Tak myslím si, že je to docela jednoduchá odpověď na tuto otázku. V podstatě kolo hrálo velký význam v životě lidí a myslím si, že je to taková přirozená součást života ve městech. Bohužel minulá desetiletí se vývoj jízdních kol díky rychlému rozvoji aut hodně zabrzdil, ale tak jak se ukazuje ve světě, tak rozvoj cyklistiky nejenom jako sportu, ale hlavně cyklistiky jako prostředku pro dopravu do zaměstnání, jako prostředku pro rekreaci, pro turistiku je obrovský a jsem rád, že se nám podařilo ten trend alespoň na úrovni republiky zachytit. Patříme k městům, která se snaží cyklodopravu podporovat a rozvíjet.“ Otázka č. 3: Jsou podle Vás cyklostezky na Jihlavsku na vyhovující úrovni? „Na Jihlavsku určitě ne, protože nám chybí dostatek cyklostezek, které by byly na velmi dobré úrovni. Jediné, co je na dobré úrovni, je značení cyklotras, což se podařilo v posledních letech, a tím v podstatě napomoci k rozvoji cyklodopravy a cyklistiky obecně. Co se týká cyklostezek, tak tam jsme na začátku. Myslím si, že to máme dobře rozjeto, ale v tom trendu je nutné pokračovat. “

55

Otázka č. 4: Co nejčastěji komplikuje výstavbu cyklostezek? „Nejčastěji jsou majetkoprávní vztahy, vypořádání pozemků potřebných pro realizaci cyklostezky. A na druhém místě to jsou samozřejmě finance. Průměrná cena 1 km se pohybuje okolo 4 mil. korun, pokud je tam potřeba například přemostit řeku, tak ty náklady se ještě výrazně zvyšují.“ Otázka č. 5: Kolik korun plánuje letos město Jihlava vydat na výstavbu cyklostezek? „V podstatě záleží na tom, jestli dostaneme dotaci. Máme požádáno o dotaci od SFDI a v současné době probíhá schvalovací proces. Pokud to dopadne dobře, tak město Jihlava se bude podílet 35% (je to částka okolo 10 mil.) na realizaci. Pokud bude uskutečněn projekt cyklopásů, tak v červnu by se schválily případně další prostředky.“ Otázka č. 6: Myslíte si, že se díky cyklostezkám zvýší návštěvnost Jihlavska? „Tak určitě to má dopad i na návštěvnost, protože už dnes je to už velká skupina Čechů, ale i ze zahraničí, kteří jezdí na dovolenou s koly a kempují a využívají kolo jako dopravní prostředek k poznání lokality, či města a nejbližšího okolí. Takže cyklostezky rozhodně budou přínosem. “ Otázka č. 7: Kudy se budou moci cyklisté v dohledné době vydat? „Shodou okolností zítra otevíráme nový systém značení, ten systém je nejen pro cyklisty, ale i pro pěší a zahrnuje město Jihlava a její nejbližší okolí do vzdálenosti 12 km od středu Jihlavy. Tento prostor je zahrnut 65 uzlovými body a mezi nimi je naznačena cesta.“ Otázka č. 8: Chystá město Jihlava možnost úschovy kol nebo výpůjčních míst? „Tak zatím co se týká výpůjčky, tak je to ve stádiu úvah, spíše se zaměřujeme na budování sítě cyklistických stezek, na jejich značení, propagaci a chceme nastartovat tak také zlepšení mobiliáře, tzn. stojanů hlavně u institucí. Myslím si, že půjčovna je až v dalším kroku, ale jednal jsem nedávno s ČD, které už zrealizovali některé půjčovny a ČD právě mají právě v úmyslu zrealizovat půjčovnu jízdních kol na trase Jihlava – Třebíč, protože tam dobrovolný svazek měst a obcí buduje cyklostezku na trase Jihlava – Třebíč – Raabs a nabízí se zde kombinace cyklistiky a železniční dopravy. Záleží tedy spíše na ČD, které s tím mají zkušenosti a jsou i ochotny tady půjčovnu vybudovat.“

56

Otázka č. 9: Jaká odezva občanů na cyklostezky na Jihlavsku? „Nejsou spokojeni, protože tady ta infrastruktura opravdu chybí, jinak budování cyklostezek je opravdu vítáno, dostal jsem řadu dopisů a e – mailů. Během osobních setkání dávají lidé najevo, že jdeme správným směrem.“

2.11 Shrnutí praktické části Město Jihlava je sídlem kraje Vysočina, pod jehož správní obvod spadá 79 obcí. Tato oblast je charakteristická kopcovitou krajinou s lesními porosty. O Jihlavsku můžeme konstatovat, že má výhodnou geografickou polohu, nachází se ve středu České republiky, mezi dvěma největšími městy – Praha, Brno. Jihlava se proslavila tehdejší těžbou stříbra a patřila mezi nejstarší hornická města v Čechách. První zmínky o založení města pochází již z 12. století. V posledních pár letech se město Jihlava zaměřilo na rozvoj cyklostezek. Podporovat cyklistiku se město rozhodlo hned z několika důvodů, zejména z důvodu zachování kvality městského prostředí a také proto, že chce navenek působit jako čisté a zdravé město. Úspěšná realizace cyklostezek vznikla na základě Generelu cyklistické dopravy. Cyklotrasu měly sloužit převážně k propojení obytných oblastí s průmyslovou zónou a k propojení obytných oblastí s rekreační a sportovní oblastí. U občanů města Jihlavy získal tento projekt velkou podporu. Při navrhování tras se vycházelo z platného územního plánu města. Důležité také bylo, aby cyklistické trasy navazovaly na ostatní druhy dopravy. Výzkumem se potvrdilo, že drtivá většina respondentů má vztah k cyklistice, protože je k ní vedena již od útlého dětství. O kole tedy můžeme konstatovat, že patří k přirozené součásti našeho života. Najít někoho, kdo v dnešní době neumí jezdit na kole, je jako najít jehlu v kupce sena. Bohužel s rozvojem motorových vozidel a hromadné dopravy upadl význam kola jako dopravního prostředku k cestě do zaměstnání, školy nebo na nákupy. I přesto, že jsou lidé ochotni investovat nemalou částku peněz do nového kola, využívají bicykl převážně pouze k rekreačním účelům. Fakt, že lidé využívají kolo spíše k rekreačním účelům, potvrzuje i výsledek převahy vlastnictví horského kola. Pokud by lidé používali kolo jako prostředek do zaměstnání nebo na občasné nákupy, nejspíše by vlastnili kolo silniční nebo trekkingové, na které mohou upevnit různé stojany.

57

Z průzkumu jsem zjistila, že téměř polovina dotazovaných z Jihlavy nebo její bezprostřední blízkosti cyklostezky vůbec nevyužívá. Myslím si, že je to z toho důvodu, protože respondenti s nimi nejsou spokojeni. Nejen podle odpovědí, ale i z grafu délky cyklostezek v jednotlivých krajích, který mám ve své teoretické části, můžeme odvodit úsudek, že cyklostezek na Jihlavsku je opravdu málo. I podle pana primátora Vymazala je Jihlava s výstavbou cyklostezek teprve na začátku a pozitivní zpráva je, že město Jihlava hodlá v trendu výstavby cyklostezek pokračovat. Domnívám se, že bariérou k používání kola jako dopravního prostředku na Jihlavsku, je nejen nedostatečný počet cyklostezek, ale zároveň i jejich propojenost a návaznost na sebe, které není v současné době na vyhovující úrovni. Dále, co cyklisty odrazuje od používání kola, jsou bezohlední řidiči a frekventované křižovatky. Jako možné řešení se nabízí vymezení cyklistického pruhu pro cyklisty, který by zvyšoval bezpečnost provozu motorových a nemotorových vozidel na silnicích. Ale to vše je bohužel otázkou financí, a pokud město Jihlava nezíská dotace, jen stěží bude moci něco podobného realizovat. Protože se ve své práci zabývám nejen cyklistikou a cyklostezkami, ale i vlivem cyklistiky na cestovní ruch, tak se mé další otázky týkaly cyklodovolené. Chtěla jsem zjistit, jestli má cykloturistika v dnešní době uplatnění a pokud ano, tak jak si respondenti představují ideální dovolenou na kolech. Zajímalo mě především, jaký volí druh ubytování a ideální délka trvání jejich dovolené. Výsledky dokazují, že se lidé během dovolené věnují cyklistice, z dotazovaných více jak dvě třetiny. Co se týká ubytování, tak dávají přednost přespávání v kempech. Myslím si, že tento výsledek odpovídá typu dovolené. Kempy si vybírají obvykle méně nároční turisté, kteří nepožadují příliš velký luxus. Pokud budeme chtít zažít luxusní dovolenou, tak si zřejmě nevybereme jako dopravní prostředek kolo, ale letadlo, a ubytujeme se v hotelu. Navíc výletníky na kolech láká především příroda a pobyt na čerstvém vzduchu, a proto zřejmě výletníci na kolech volí kempy, protože jedině v kempech se lidé dostanou téměř mimo lidskou civilizaci a do těsného kontaktu s přírodou. Výběr jejich cyklodovolené může být do jisté míry ovlivněn výskytem cyklostezek v určité lokalitě, protože průzkum odhalil, že lidé volí jízdu po cyklostezkách.

58

Závěr Práce se zabývá cyklistikou, cyklostezkami na Jihlavsku jejich vztahem k cestovnímu ruchu. Při zpracovávání této práce jsem se dozvěděla mnoho cenných informací o cyklostezkách a také cyklistice, které jsem dosud nevěděla. Moje práce, zejména výzkum a vlastní zkušenosti, mi pomohl udělat si ucelený pohled a názor na cyklostezky na Jihlavsku. Téma své práce shledávám jako velmi obsáhlé, tudíž nebylo možné v rámci rozsahu bakalářské práce všechny kauzality podrobně rozebírat. Ve své práci čerpám z mnoha zdrojů, a to především z odborné literatury, statistik a informací dostupných na internetu. Jedním z hlavních cílů mé práce bylo provést zhodnocení situace v oblasti využití cyklistiky a cyklostezek v lokalitě Jihlavska a zároveň dotazníkovým šetřením zjistit zájem o výše uvedené aktivity a jaký vliv mají tyto aktivity na cestovní ruch. Značným přínosem pro moji práci bylo osobní setkání s panem primátorem Vymazalem, který mi nastínil problémy spojené s výstavbou cyklostezek a také jejich budoucí vývoj. Cyklostezky určitě mají pozitivní vliv na cestovní ruch a dokážou přitáhnout cyklisty. Na Jihlavsku je z hlediska cestovního ruchu nejvýznamnější cyklostezka na trase Jihlava – Třebíč – Raabs, která vede přes Luka nad Jihlavou, Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice, Jemnici až na hranice s Rakouskem. V Dolním Rakousku navazuje na tamější systém cyklostezek. Tato cyklostezka je označována jako vstupní brána do Vysočiny. Na výstavbu cyklostezky Jihlava – Třebíč – Raabs byla poskytnuta dotace ve výši 76 mil. Kč z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Cyklistický cestovní ruch na Jihlavsku podstatně také může zvýšit nově zrealizovaný projekt Stříbrné pomezí, který bude slavnostně zahájen 12. 5. 2011. Tento projekt podpořilo 26 obcí a spočívá v číselném značení rozcestníků, které provází cyklisty a pěší po památkách a zajímavostech regionu. V praxi to znamená, že turista si vybere číslo trasy, po které se chce pohybovat, a pomocí směrových tabulí se bude na trase orientovat. Tento systém měří 260 km. Dalším očekávaným projektem, který by mohl zvýšit návštěvnost Jihlavska, je připravovaný projekt Česko jede. Cílem tohoto projektu je poskytování kvalitních informací cyklistům, které by se týkaly cyklistiky ve všech regionech ČR. Dosud 59

existuje pouze nepatrné množství portálů, které se zabývají cykloturistikou, je to především webový portál CzechTourism www.kudyznudy.cz a mapový portál www.cykloatlas.cz. Do budoucna vidím vývoj cyklostezek na Jihlavsku pozitivně. Spolu s rozvojem cyklostezek zřejmě dojde i ke zvýšení návštěvnosti zkoumaného území a vzroste tím i poptávka po službách cestovního ruchu, jako jsou ubytovací a stravovací služby. Podle mého názoru a i z hlediska vývojových trendů v cestovním ruchu, poptávka po cyklistických dovolených se bude zvyšovat. Je to do značné míry ovlivněno propagací zdravého životního stylu. Vývojové trendy dále zachycují rostoucí poptávku po levnějších produktech. Turisté se budou vracet k „jednoduché“ dovolené, budou volit spíše bungalovy před hotely a stany místo karavanů. Jihlavsko má ideální předpoklad pro rozvoj cykloturistiky, nachází se zde nepřeberné množství památek a dech beroucí krajina. A navíc tato oblast patří k oblastem s nejlepší kvalitou ovzduší. Je důležité se tedy zaměřit na správnou propagaci, která přitáhne turisty. Bakalářská práce se mi zpracovávala dobře, měla jsem dostatečné množství materiálů, a domnívám se, že cíl mé práce byl splněn.

60

Seznam použité literatury (1) GERIG, Urs; FRISCHKNECHT, Thomas. Jezdíme na horském kole. Lenka Česenková. 2004. České Budějovice : KOPP, 2004. 126 s. ISBN 80-7232-227-3. (2) JAROŠ, Zdeněk; KŘESADLO, Karel. Jihlava - kulturně historický průvodce městem. Jihlava : Městský úřad v Jihlavě, 1996. 181 s. (3) FURIA, Emily; The big book of bicycling: Everything you need to everything you need to know, from buying your first bike to riding your best. Rodale Press, 2010. 304 s. ISBN 978-1605292823 (4) HAMERNÍKOVÁ, Bojka, et. al. Veřejné finance. Praha 3 : ASPI, a. s. , 2007. 350 s. ISBN 978-80-7357-301-0 (5) KONOPKA, Peter. Cyklistika : Rádce pro vybavení, techniku, trénink, výživu, závody a medicínu. Jana Hájková, Tomáš Neumann. Vyd. 9. München (Deutschland) : BLV Buchverlag GmbH & CO.KG, 2006. 198 s. ISBN 978-80-254-0258-0 (6) KRÁL, Luboš ; MAKEŠ, Pavel. Velká kniha cyklistiky. Praha : Computer Press, 2002. 142 s. ISBN 80-7226-815-5. (7) LANDA, Pavel; LIŠKOVÁ, Jitka. Rekreační cyklistika : výběr kola, technika jízdy, děti a kolo. Pavel Landa, Jitka Lišková. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2004. 91 s. ISBN 80-247-0726-8. (8) NEČADOVÁ, Věra; Veřejná správa. 1 vyd. Jihlava: VŠPJ, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-16-0 (9) PEKOVÁ, Jitka: Hospodaření a finance územní samosprávy, 1. vyd. Praha: Managment Press, 2004. 357 s. ISBN 80-7261-086-4. (10) SOULEK, Ivan; MARTINEK, Karel. Cyklistika : horská, silniční, rekreační, výkonnostní. Ivan Soulek, Karel Martinek. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2000. 111 s. ISBN 80-7169-951-9. (11) ŠAFRÁNEK, Jiří. Kolo pro děti i jejich rodiče. Zdeněk Vitoň. Vyd. 1. Praha : Portál, s.r.o., 2000. 211 s. ISBN 80-7178-438-9.

61

Internetové zdroje [1] Cykloturistika. In Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. 2005. [s.l.] : [s.n.], 2005 [cit. 2011-05-1]. Dostupné z WWW: . ISBN 80-86502-11-2. [2] Czechtourism [online]. c2005 [cit. 2011-04-12]. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Dostupné z WWW: . [3] ČSÚ [online]. 15. 5. 2009 [cit. 2011-04-23]. ORP Jihlava. Dostupné z WWW: . [4] Eddy Merckx [online]. [cit. 2011-04-12]. Eddy Merckx. Dostupné z WWW: . [5] Fondy Evropské unie [online]. [cit. 2011-05-12]. ROP NUTS II Jihovýchod. Dostupné z WWW: . [6] Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 29. 4. 2011 [cit. 2011-05-05]. Adresy v České republice. Dostupné z WWW: . [7] Na kole.cz [online]. 2003 [cit. 2011-05-12]. Co jsou Greenways?. Dostupné z WWW: . [8] Nadace partnerství [online]. 2008 [cit. 2011-05-12]. Kritéria Greenways. Dostupné z WWW: . [9] Nadace partnerství [online]. 2008 [cit. 2011-05-12]. Užitek zelených stezek Greenways. Dostupné z WWW: . [10] Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. 14. 9. 2010, 7. 12. 2010 [cit. 2011-04-12]. Cykloinfrastruktura: Cyklolegislativa. Dostupné z WWW: . 62

[11] Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. 22. 11. 2010, 10. 3. 2011 [cit. 2011-04-12]. Cykloinfrastruktura: Cyklolegislativa. Dostupné z WWW: . [12] Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. 22. 11. 2010, 10. 3. 2011 [cit. 2011-04-12]. Cykloinfrastruktura: Cyklolegislativa. Dostupné z WWW: . [13] Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]., 14. 9. 2010, 1. 12. 2010 [cit. 2011-03-12]. Cyklodoprava: Cyklistická kultura. Dostupné z WWW: . [14.] Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]., 14. 9. 2010, 26. 1. 2011 [cit. 2011-04-11]. Cyklodata: Statistiky. Dostupné z WWW: . [15] Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]., 14. 9. 2010, 1. 12. 2010 [cit. 2011-04-11]. Cykloturistika: Greenways. Dostupné z WWW: . [16] Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]., 18. 11. 2010, 6. 1. 2011 [cit. 2011-03-12]. Cyklopolitika: Česká republika. Dostupné z WWW: . [17] Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]., 19. 12. 2008, 8. 2. 2011 [cit. 2011-03-12]. Cyklostrategie: Finance. Dostupné z WWW: . [18] Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]., 22. 11. 2010, 6. 1. 2011 [cit. 2011-04-12]. Cykloturistika: Obecné informace. Dostupné z WWW: . [19] Nezavislý.Info.Server [online]. [cit. 2011-04-12]. Založení a vznik města Jihlava. Dostupné z WWW: .

63

[20] Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [cit. 2011-05-01]. Primátor a vedení města. Dostupné z WWW: . [21] Oficiální stránky města Jihlavy [online]., [cit. 2011-05-05]. Rada města Jihlavy. Dostupné z WWW: . [22] Oficiální stránky města Jihlavy [online]., 23. 11. 2007, [cit. 2011-05-05]. V Jihlavě vznikl svazek pro vybudování cyklostezky do Rakouska. Dostupné z WWW: . [23] Oficiální stránky města Jihlavy [online]., 29. 6. 2005, 29. 6. 2005 [cit. 2011-05-01]. Organizace místní správy, zeměpisná poloha. Dostupné z WWW: . [24] Oficiální stránky města Jihlavy [online]., 3. 11. 2004, [cit. 2011-05-01]. Generel cyklodopravy a cyklotras. Dostupné z WWW: . [25] Oficiální stránky města Jihlavy [online]., 4. 11. 2004, [cit. 2011-04-12]. Vymezení projektu. Dostupné z WWW: . [26] Oficiální stránky města Jihlavy [online]., 5. 11. 2004, [cit. 2011-04-12]. Navržená síť cyklotras. Dostupné z WWW: . [27] Oficiální stránky města Jihlavy [online]., 7. 12. 2007, [cit. 2011-04-23]. Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Dostupné z WWW: . [28] Oficiální stránky města Jihlavy [online]., 8. 11. 2004, [cit. 2011-04-12]. Vazba na IDS. Dostupné z WWW: . [29] Regionální informační systém [online]. 2010 [cit. 2011-04-12]. Krajské RIS. Dostupné z WWW: .

64

[30] SFDI [online]. 2008 [cit. 2011-04-23]. Cyklistické stezky. Dostupné z WWW: . [32] STACH, Jiří. Informační server hlavního města Prahy [online]. 30. 5. 2008 [cit. 2011-04-12]. Základní termíny cyklistické infrastruktury - cyklistická trasa, cyklotrasa. Dostupné z WWW: [33] STACH, Jiří. Informační server hlavního města Prahy [online]. 30. 5. 2008 [cit. 2011-04-12]. Základní termíny cyklistické infrastruktury - cyklistická stezka, cyklostezka. Dostupné z WWW: < http://doprava.prahamesto.cz/(ho22cbroslcibaykpagwf222)/zdroj.aspx?typ=2&Id=76745&sh=1949005392> [34] Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. 19. 11. 2007 [cit. 2011-04-12]. Kam v Jihlavě a okolí. Dostupné z WWW: . [35] Velocipedy Telč [online]. 2007 [cit. 2011-04-12]. Historie a vývoj jízdního kola. Dostupné z WWW: .

65

Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1 Silniční kolo ............................................................................................... 19 Obrázek 2 Trekkingové kolo........................................................................................ 19 Obrázek 3 Horské kolo ................................................................................................ 20 Obrázek 4 Délka cyklostezek v jednotlivých krajích .................................................... 27 Obrázek 5 Správní obvod Jihlava ................................................................................ 30 Obrázek 6 Pohled na město Jihlava.............................................................................. 31 Obrázek 7 Části obce Jihlava ....................................................................................... 33 Obrázek 8 Komunikace na území Jihlavy .................................................................... 38 Obrázek 9 Procentuální vyjádření k četnosti vedení k cyklistice .................................. 43 Obrázek 10 Grafické znázornění kol respondentů ........................................................ 43 Obrázek 11 Grafické znázornění investice do nového kola .......................................... 44 Obrázek 12 Grafické znázornění využití kola .............................................................. 45 Obrázek 13 Grafické znázornění využití cyklostezek ................................................... 45 Obrázek 14 Grafické vyjádření spokojenosti s cyklostezkami ...................................... 46 Obrázek 15 Grafický poměr nespokojenosti s cyklostezkami ....................................... 47 Obrázek 16 Grafické znázornění využívání cyklistické helmy ..................................... 49 Obrázek 17 Procentuální poměr praktikování cyklistiky o dovolené ............................ 50 Obrázek 18 Poměr preference typu dovolené ............................................................... 50 Obrázek 19 Grafické vyjádření ideální denní dávky cyklokilometrů ............................ 51 Obrázek 20 Procentuální poměr dní na ideální cyklodovolené ..................................... 51 Obrázek 21 Procentuální vyjádření preferovaného typu ubytování............................... 52 Obrázek 22 Procentuální poměr preferovaného povrchu .............................................. 53 Obrázek 23 Pohlaví respondentů ................................................................................. 53 Obrázek 24 Procentuální vyjádření věkových skupin respondetů ................................. 54 Obrázek 25 Procentuální poměr bydliště dotazovaných ............................................... 54

66

Seznam tabulek Tabulka 1 Velikost rámu podle výšky postavy………………………………………...19 Tabulka 2 Základní údaje o Jihlavě…………………………………………………….33 Tabulka 3 Stav cyklostezek k 9. 5. 2011……………………………………………….39 Tabulka 4 Finance získané v oblasti cyklodopravy v letech 2005 – 2010………….....41 Tabulka 5 Četnosti odpovědí na otázku: Co vás láká na cykloturistice nejvíce?..........49

67

Seznam zkratek atd.

a tak dále

cm

centimetr

ČD

České dráhy

ČR

Česká republika

ČSN

České státní normy

IDS

Integrovaný dopravní systém

EU

Evropská unie

kg

kilogram

km

kilometr

m

metr

mm

milimetr

m n. m.

metry nad hladinou moře

MHD

městská hromadná doprava

MK

městské komunikace

MTB

horské kolo

např.

například

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

př. n. l.

před naším letopočtem

ROP

regionální operační program

SFDP

Státní fond dopravní infrastruktury

sv.

svatý

TP

technické podmínky

tzv.

takzvaně

68

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Cy klistika a cy klostezky na Jihlavsku a vztah k cestovní mu ruchu

Recommend Documents