VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Návrh naučné cy klostezky. Třeboňsko pro laiky i znalce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

N á v r h n a uč n é c y kl os t e z k y T ř e bo ň s ko pr o l ai ky i z n al c e Bakalářská práce

Autor: Petra Kredatusová Vedoucí práce: Mgr. Martin Weinhöfer Jihlava 2012

Copyright © 2012 Petra Kredatusová

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá vytvořením návrhu naučné cyklostezky v oblasti chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Práce popisuje fyzicko-geografické předpoklady území a jeho socioekonomickou charakteristiku. Dále bylo vybráno a podrobněji popsáno sedm lokalit, kterými cyklostezka povede (Třeboň, rybník Rožmberk, Slepičí vršek, Písečný přesyp u Vlkova, Stráž nad Nežárkou, Novořecké močály a Meandry Lužnice). Součástí bakalářské práce je i návrh informačních panelů dvou výše jmenovaných stanovišť a návrh k implementaci naučné cyklostezky mezi turistické trasy zájmového území.

Klíčová slova Naučná stezka. Chráněná krajinná oblast Třeboňsko. Informační panel.

Annotation This bachelor thesis deals with a production of an educational bicycle tour in the protected landscape area of Třeboňsko. This work also describes the physicalgeographic preconditions and the socio-economic characteristics of this area. Seven localities through which the bicycle tour may lead were chosen and described in detail (Třeboň, the pond of Rožmberk, Slepičí vršek, Písečný přesyp u Vlkova, Stráž nad Nežárkou, Novořecké močály, Meandry Lužnice). The last part of this thesis presents my proposal of information boards of two sites mentioned above as well as it shows how to implement the educational bicycle tours among toutist trails of the area of Třeboňsko.

Key words Educational bicycle tour. Protected landscape area Třeboňsko. Information panel.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, díky nimž mohla tato práce vzniknout. V první řadě svému vedoucímu bakalářské práce, Mgr. Martinu Weinhöferovi za odborné vedení, cenné připomínky a rady po celou dobu zpracovávání práce. Této příležitosti bych také ráda využila k vyjádření díků své rodině, která mě po celou dobu podporovala. Především chci poděkovat své sestře Janě, s jejíž pomocí jsem práci dovedla do zdárného konce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod ............................................................................................................... 9

2

Motivace ...................................................................................................... 10

3

Cíl práce....................................................................................................... 11

4

Geografická charakteristika zájmové oblasti ............................................. 12

4.1

Vymezení oblasti ........................................................................................... 12

4.2

Fyzickogeografické předpoklady ................................................................... 14

4.2.1

Geologický a geomorfologický vývoj ..................................................... 14

4.2.2

Klimatické podmínky ............................................................................. 15

4.2.3

Hydrologie ............................................................................................. 16

4.2.4

Pedologie ............................................................................................... 17

4.2.5

Fauna a flóra .......................................................................................... 18

4.2.6

Ochrana přírody ..................................................................................... 18

4.3

Socioekonomická charakteristika .................................................................. 19

4.3.1

Lidská činnost ........................................................................................ 19

4.3.2

Obyvatelstvo a sídla ............................................................................... 19

4.3.3

Průmysl ..................................................................................................20

4.3.4

Zemědělství............................................................................................ 21

4.3.5

Lesnictví ................................................................................................ 22

4.3.6

Rybníkářství a vodohospodářství ............................................................ 22

4.3.7

Další hospodářské aktivity...................................................................... 23

5

Obecná charakteristika naučných stezek ................................................... 25

5.1

Naučné stezky na Třeboňsku .......................................................................... 26

6

Naučná stezka (návrh řešení okruhu)......................................................... 27

6.1

Praktické informace ...................................................................................... 27

6.1.1

Popis trasy.............................................................................................. 28

7

Jednotlivé body trasy .................................................................................. 30

7.1

Město Třeboň a blízké okolí ........................................................................... 30

7.1.1

Zámek Třeboň ........................................................................................ 31

7.1.2

Schwarzenberská hrobka ........................................................................ 32

7.1.3

Zlatá stoka.............................................................................................. 32

7.1.4

Masarykovo náměstí .............................................................................. 33

7.2

Rybník Rožmberk........................................................................................... 33

7.3

Slepičí vršek .................................................................................................. 35

7.3.1 7.4

Nadějská rybniční soustava .................................................................... 36

Vlkov (písečný přesyp) ................................................................................... 36

7.4.1

Jemčina ..................................................................................................36

7.5

Stráž nad Nežárkou ....................................................................................... 37

7.6

Novořecké močály ......................................................................................... 38

7.7

Meandry Horní Lužnice ................................................................................. 39

8

Implementace naučné stezky ...................................................................... 41

9

Závěr ............................................................................................................ 42

10 Zdroje .......................................................................................................... 43 11 Seznam příloh .............................................................................................. 47

TEORETICKÁ ČÁST

1 Úvod V této bakalářské práci se seznámíme s návrhem tvorby naučné cyklostezky Třeboňsko pro laiky i znalce. Jak již název napovídá, návrh stezky byl vytvořen pro oblast zahrnující velkou část Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko (dále jen CHKO Třeboňsko). Ta je charakteristická nepřeberným množstvím lokalit mimořádně cenných přírodních i kulturních hodnot. Oblast CHKO Třeboňsko se pyšní spoustou naučných stezek. Proto by někdo mohl namítnout, že tvorba návrhu další stezky je zbytečná. Ale opak je pravdou. Právě nově vzniklé stezky pomohou návštěvníkům poznat tuto jedinečnou krajinu od nejznámějších turistických atraktivit, jako je Schwarzenberská hrobka či rybník Svět, až po nejtajnější zákoutí mokřadů a rašelinišť, ukrývajících nejcennější biotopy střední Evropy. Cykloturistika je v České republice jednou z nejoblíbenějších forem aktivní turistiky, a proto jsem, jako formu okruhu, vybrala cyklostezku. Návštěvníci mají možnost aktivního vyžití a navíc si mohou prohloubit své znalosti v oblasti historie, geografie, botaniky a dalších. Další výhodou cyklostezky je větší rozloha zkoumané oblasti. Turisté mohou během jediného dne navštívit více lokalit, než pokud by se na podobnou trasu vydali pěší túrou. Nejprve se seznámíme s geografickou charakteristikou jednotlivých lokalit stezky, poté si uvedeme hlavní znaky naučných stezek na Třeboňsku a v neposlední řadě se budeme věnovat samotné tvorbě návrhu cyklostezky Třeboňsko pro laiky i znalce. Stejně jako je výjimečná vybraná oblast, bude jedinečný i návrh tvorby cyklostezky Třeboňsko pro laiky i znalce. Jak jsem již zmínila, příznivci naučných stezek si mohou v oblasti Třeboňska vybírat z nekonečného množství více či méně oslovujících okruhů. Naše cyklostezka nabízí nejen základní informace o nejzajímavějších lokalitách Třeboňské pánve. My se snažíme oblast prozkoumat mnohem podrobněji a podat fakta, která si návštěvníci nepřečtou na každé druhé turistické tabuli, ale jen na té naší.

9

2 Motivace Návrh tvorby naučné stezky je dle mého názoru jedním z nejlepších témat, které jsem si pro tvorbu bakalářské práce mohla vybrat. I když by se mohlo zdát, že vytvoření takového návrhu je poměrně jednoduché, opak je pravdou. Nejen, že musíte několikrát navštívit zájmovou oblast a nashromáždit spoustu informací, ale také si musíte dát veliký pozor na to, abyste, byť nevědomky, nevytvořili návrh stezky, která již byla jednou zrealizována. A to je v mnou vybrané oblasti, která je naučnými stezkami protkaná, velmi pravděpodobné. Ale pokud vás zadané téma opravdu zajímá, stává se z nutnosti vytvoření bakalářské práce spíše zábava. Já jsem měla to štěstí, že jsem s výběrem námětu pro bakalářskou práci příliš dlouho neotálela a nyní se můžu těšit z povinností, které jsou s vytvořením návrhu naučné stezky spojeny. Jelikož pocházím z jihočeského kraje, konkrétně z Jindřichova Hradce, je mi oblast Třeboňska velmi blízká. A proto jsem si tuto oblast vybrala pro vytvoření naučné cyklostezky Třeboňsko pro laiky i znalce. Oblast Třeboňska jsem navštívila již několikrát a ráda bych se s Vámi podělila o informace, které jsem během cest jihočeským krajem nashromáždila. Doufám, že naše cyklostezka jednoho dne přestane být jen návrhem a stane se součástí programu návštěvníků jihočeského kraje, kteří informace získané během projížďky celým okruhem ocení a rádi se opět vrátí se svou rodinou nebo s přáteli.

10

3 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je vytvořit návrh naučné stezky zaměřené především na cykloturisty. Ti, kteří se rozhodou vydat právě po této stezce, budou seznámeni nejen s historií Třeboně a okolí, ale také s tamní přírodou, která ukrývá nepřeberné množství vzácné fauny a flóry. Trasa stezky bude konstruována tak, aby s jejím zvládnutím neměly problém děti ani starší lidé. Bude tedy vhodná i pro rodinné či školní výlety. V okolí Třeboně je podobných cyklostezek velké množství. Výjimečnost této stezky spočívá v množství, formě a detailnosti uvedených informací. Bude tedy přínosem pro: - turisty, kteří dané problematice příliš nerozumí a rádi by se o ní něco dozvěděli. Jelikož do tohoto okruhu patří i děti, informace, které budou dostupné na informačních tabulích v délce celé trasy, by měly být srozumitelné, stručné a výstižné. - turisty, kteří se s danou problematikou již setkali a chtějí své znalosti dále prohlubovat.

11

4 Geografická charakteristika zájmové oblasti Oblast CHKO Třeboňsko je dle mého názoru jedním z nejpozoruhodnějších míst České republiky, na jehož prozkoumání se již podílelo mnoho generací našich předků. Jelikož toto místo bylo po dlouhá staletí člověkem netknuté, je zde stále co objevovat, čemu se učit. My si v této kapitole přiblížíme alespoň tu část námi zkoumané oblasti, jejíž tajemství byla již odhalena.

4.1 Vymezení oblasti Oblast cyklostezky se nachází v České republice, na území CHKO Třeboňsko, jež je součástí turistického regionu Jižní Čechy, který sousedí s turistickými regiony Šumava, Plzeňsko, Střední Čechy a s turistickým regionem Vysočina, viz Obr. 1.

Obr. 1: Turistické regiony ČR [1].

12

Turistický region Jižní Čechy tvoří na jihovýchodě hranici s Rakouskem, na východě se mění rovina Jihočeských pánví na pahorkatinu turistického regionu Vysočina, na západě navazuje na Šumavské podhůří a na severu je ohraničen Středočeskou pahorkatinou. Nejdůležitějšími centry regionu jsou města České Budějovice, Jindřichův Hradec, Tábor, Písek a Strakonice, viz Obr. 2

Obr. 2: Centra turistického regiony Jižní Čechy [2].

CHKO Třeboňsko byla založena 15. 11. 1979. Rozloha celé oblasti činí 700 km2. Sídlo správy se nachází v Třeboni, která je mimo jiné přirozeným centrem oblasti. Hranice CHKO Třeboňsko, jejíž střed můžete najít na 49˚ 0` 15.22`` severní šířky a na 14˚ 49` 51.06`` východní délky tvoří na severu město Veselí nad Lužnicí, na jihu město České Velenice, na východě město Stráž nad Nežárkou a na západě město Třeboň.

13

4.2 Fyzickogeografické předpoklady V následujících kapitolách uvádíme stručnou charakteristikou přírodních složek krajinné sféry, které společně tvoří značný fyzickogeografický potenciál krajiny, pro zbudování naučné stezky.

4.2.1 Geologický a geomorfologický vývoj Naučná stezka Třeboňsko pro laiky i znalce prochází CHKO Třeboňsko, jež se rozkládá na území jihočeských pánví, Třeboňské a Českobudějovické. Jihočeské pánve představují dvě ploché sníženiny, jejichž reliéf, který je tektonického původu, má převážně rovinný charakter. Největší plochu CHKO tvoří mělká Třeboňská pánev, která se nachází především v povodí řeky Lužnice. Nejvyšším bodem pánve je Baba (583 m), která je součástí Lišovského prahu, jenž tvoří předěl mezi Třeboňskou a Českobudějovickou pánví. Českobudějovická pánev se nachází na severozápadě jihočeských pánví, měří 640 km2, nejvyšší bod je 480 m, nejnižší místo leží v nadmořské výšce 360 m, střední výška dosahuje 408 m (Chábera, 1985, str. 25). Pro Českobudějovickou pánev jsou typické akumulační tvary, jako jsou nánosy štěrkopísků, široké aluviální nivy či rašeliny. Českobudějovická pánev je na severozápadě odvodňována řekou Otavou a řekou Blanicí. Na jihovýchodě je pánev odvodňována řekou Vltavou. Také zde najdeme mnoho rybníků, např. Blatec či Tálinský rybník (Chábera, 1985, str. 25). Plocha pánví Třeboňska se od konce druhohor vyvíjela pod vlivem zvedajících se Alp. Zhruba před 100 miliony let vznikala v rozlámané prakrajině sníženina, do níž stékaly potoky a řeky a kde se rozlévala sladkovodní jezera. Podél toků se na dně sladkovodních jezer postupně ukládaly naplaveniny. Střídavé tlaky, vysoké teploty, zavodnění a chemické procesy z nich vytvořily vrstvy jílovců, pískovců, slepenců a štěrkopísků (Ševčík, 2006, str. 5). Jak již bylo výše zmíněno, největší plochu CHKO tvoří mělká, tektonicky podmíněná Třeboňská pánev, vyplněná sedimenty svrchnokřídového a třetihorního stáří. Plošně 14

i objemově převažují křídové jezerně – říční sedimenty různé zrnitosti a různého stupně zpevnění (pískovce, slepence, jílovce, prachovce, jíly a písky), místy dosahující nosnosti až 300 metrů. Skalní podloží Třeboňské pánve je tvořeno krystalickými horninami moldanubika. Na povrch vystupují především ve východní části CHKO a v navazujících územích, patřících již k soustavě Českomoravské vrchoviny (Křemešnická a Javořická vrchovina). Budějovickou pánev, ležící západně, odděluje výrazná hrásť Lišovského prahu, také tvořená hlavně horninami molaubdika [3]. Významnou roli hrají na Třeboňsku různé kvartérní sedimenty. Terasové štěrkopísky Lužnice a Nežárky dosahují nosnosti až 30 metrů a jsou rozsáhle těženy na řadě lokalit. Vyfoukáním jemných písků z písečných naplavenin Lužnice a Nežárky vznikla tělesa vátých písků. Nejrozsáhlejší z nich (přírodní rezervace Pískovcový přesyp u Vlkova, přírodní památka Slepičí vršek u Lužnice) jsou významnými lokalitami pro vývoj rašelinišť vrchovištního typu a přechodových rašelinišť. Je zde známo 62 ložisek rašeliny o celkové rozloze 7590 ha. V nivách se vyskytují rozsáhlé plochy holocénních sedimentů, především povodňových hlín [3].

4.2.2 Klimatické podmínky Široké okolí Třeboně se vyznačuje zvláštním podnebím. Mezi středem pánve a jejím kopcovitým okrajem jsou citelné rozdíly, ale celkově je tato krajina „mírně teplá, s mírnou zimou a mírně vlhká“. Dlouhodobý roční průměr teploty překračuje 7 oC, sluneční svit trvá mimořádně dlouho (o 200 hodin déle než je středoevropský standard) a úhrn srážek je nečekaně nízký (kolem 650 mm). Krajina má ovšem vydatné zdroje vody v sousedních horách (Ševčík, 2006, str. 5).

15

Jelikož oblast Třeboňska spadá pod větší správní celek Jihočeský kraj, uvedeme si v Tabulce 1 několik vybraných ukazatelů podnebí právě v této oblasti. Tabulka 1: Vybrané ukazatele podnebí za Jihočeský kraj [4]

2006

2007

2008

2009

2010

9,1

10,2

9,8

9,5

8,4

731,1

718,5

569,3

837,5

727,8

Průměrná teplota vzduchu (oC) Úhrn srážek (mm/rok) Trvání slunečního svitu (h/rok)

1772,5

1 844,6

1 681,7

1 590,0

1520,0

4.2.3 Hydrologie CHKO Třeboňsko je, co se týče vodních ploch, velmi bohatou oblastí. Celým územím chráněné oblasti protéká řeka Lužnice. Délka toku Lužnice dosahuje více než 72 km. Horní tok řeky bohatě meandruje a vytváří tak jedinečnou podívanou. Naleznete zde stovky tůní a mrtvých ramen s charakteristickou faunou a flórou. Lužnice má rozsáhlé povodí (1700 km2). Díky tomu dochází na jaře, v době rychlého tání a při dlouhotrvajících deštích k povodním, jež celou nivu řeky souvisle zaplaví. K záplavám dochází nejčastěji právě na jaře a v červnu. Brzy se ale hladina řeky dostává do původního stavu (Ševčík, 2006, str. 65). Další významnou řekou v oblasti je řeka Nežárka, odvodňující severovýchodní část chráněné oblasti. Ve Veselí nad Lužnicí se Lužnice vlévá do Nežárky. Třeboňsko je proslulé především díky rozsáhlé soustavě rybníků. V této oblasti byste napočítali téměř pět set rybníků. Mezi nejznámější patří bezpochyby rybníky Svět a Rožmberk. Mezi další významné rybníky v oblasti patří Hejtman, Horusický či Staňkovský. Celková plocha rybníků v rámci CHKO Třeboňsko činí téměř 7500 ha, a to je více než desetina celé plochy oblasti. 16

Z uměle založených rybníků vznikly lokality, které umožnily rozšíření mnoha mokřadních společenstev. Díky intenzifikaci hospodaření se staly nádrže domovem kapřích osádek, nepříznivě působících na přirozený rybniční ekosystém (Sedláček, 2003, str. 515). Rybniční soustava je propojena umělými kanály, tzv. stokami, které slouží k vypouštění a napuštění rybníků. Nejznámějšími umělými kanály jsou Zlatá stoka a Nová řeka. Od roku 1982 je západní část CHKO Třeboňsko součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Třeboňská pánev.

4.2.4 Pedologie Správa CHKO Třeboňsko na svých internetových stránkách uvádí, že půdní poměry Třeboňské pánve se výrazně odlišují od podobně utvářených celků. I přes výrazný zásah člověka nesou půdy zřetelné znaky a vlastnosti svého vývoje [5]. Oblast Třeboňska je považována za největší souvislý areál semihydromorfních a hydromorfních půd v České republice. Organogenní (zejména rašelinné) půdy jsou zde z celých Čech nejpočetnější a vytvářejí plošně největší souvislé celky. Třeboňsko je, vedle severočeské pískovcové oblasti, druhým nejvýznamnějším územím s častým zastoupením hnědých půd v poměrně nízké nadmořské výšce. Najdeme zde i hojné zastoupení extrémně lehkých půd na písčitém podloží [5]. Jelikož se geologické podloží Třeboňska vyznačuje nedostatkem vápníku a hořčíku a obecně nízkým obsahem živin, byla oblast dlouhou dobu označována jako velkoplošně oligotrofní (chudou na živiny). Avšak po obohacení živinami ze zemědělské a rybářské činnosti dochází v posledních desetiletích k eutrofizaci (zvyšování obsahu živin - dusíku a fosforu) původně chudých vod a půd. Písčité, jílovité a rašelinné půdy nejsou vhodné pro zemědělské využití, a právě díky tomu jsou dodnes v této rovinaté krajině, v poměrně nízké nadmořské výšce, zachovány rozsáhlé lesní celky i rybniční soustavy [5].

17

4.2.5 Fauna a flóra Oblast Třeboňska se pyšní obrovským množstvím vzácného rostlinstva i živočišstva a také velkým množstvím suchozemských a mokřadních ekosystémů. A to je jeden z důvodů, proč byla zrovna tato část České republiky v roce 1979 zařazena mezi chráněné krajinné oblasti. Na několika kilometrech naleznete přechodová rašeliniště, zbytky lužních lesů, stepní lokality, mokřadní louky a rybníky, rašeliniště, rozsáhlé lesy. I když by to bylo jistě zajímavé, nelze v této práci vyjmenovat všechny zajímavé rostliny a živočichy, kteří se v CHKO nacházejí. Museli bychom zde vyjmenovat více než 400 ohrožených druhů flóry a další stovky druhů neméně pozoruhodné fauny. Doufám, že budete spokojeni alespoň se skromným výčtem druhů, které byste mohli během návštěvy naší cyklostezky spatřit. S tímto výčtem druhů budete seznámeni v následujících kapitolách.

4.2.6 Ochrana přírody Cyklostezka Pro laiky i znalce se nachází v jedinečné oblasti, která byla v roce 1979 vyhlášena jako CHKO Třeboňsko, jak již bylo uvedeno dříve. Nejen to ale svědčí o jedinečnosti území. Již v roce 1977 byla oblast Třeboňska zařazena mezi biosférické rezervace UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra. Na Třeboňsku je také vyhlášeno 16 evropsky významných lokalit v rámci území Natura 2000. A právě v rámci evropského programu Natura zde byla vyhlášena Ptačí oblast Třeboňsko. CHKO Třeboňsko řadíme mezi velkoplošná chráněná území. I když byla krajina od 12. století ovlivňována lidskou činností, zachovaly se zde velmi cenné přírodní hodnoty. Můžeme říci, že chráněná oblast je jedním z mála míst, kde můžeme spatřit soulad přírody a lidské činnosti. Jinými slovy, člověk svými zásahy přírodu neponičil, dokonce ji i v mnohých věcech obohatil. Při celkové rozloze 700 km2 je součástí CHKO 35 přírodních rezervací a přírodních památek, z toho pět z nich se může pyšnit statusem národní přírodní rezervace. To ale není vše. Dalšími významnými maloplošnými chráněnými územími jsou 3 národní přírodní památky, 20 přírodních rezervací a 7 přírodních památek. V Příloze A si 18

můžete prohlédnout polohu CHKO Třeboňsko v rámci chráněných krajinných oblastí České republiky.

4.3 Socioekonomická charakteristika V této kapitole se budeme věnovat vývoji obyvatelstva a sídel, průmyslu či zemědělství. Také se zaměříme na vliv člověka na přetváření krajiny v oblasti Třeboňské pánve.

4.3.1 Lidská činnost Málo přístupné lesy, močály a rašeliniště jižních Čech velmi dlouho zamezovaly trvalému osídlení. První kolonisté tedy museli překonávat velké překážky, a právě díky těmto překážkám zůstala krajina jihočeských pánví po dlouhou dobu člověkem netknutá. Do vzhledu zdejší krajiny zasáhl první člověk během 12. století. Aktivní podíl člověka v přetváření zdejší krajiny spočíval především ve vodohospodářských úpravách, o které se zasloužili především Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Vliv člověka na zdejší krajinu nepozorujeme jen v rybníkářství. Těžba nerostných surovin, lázeňství, zemědělství, to vše se odrazilo ve změnách přírodního krajinného rázu. Ale o tom se budeme postupně bavit v následujících odstavcích.

4.3.2 Obyvatelstvo a sídla Správní obvod s rozšířenou působností Třeboň, viz Obr. 3, sestává celkem z 25 obcí, v nichž je evidováno 25 300 obyvatel. Více než polovina obyvatel žije ve městech. Počet obyvatel na 1 km2 činní 46,9. Tím se řadí mezi obvody s podprůměrnou hustotou obyvatel. Věková skupina obyvatelstva už není tak příznivá. 15% podílu obyvatelstva patří obyvatelům starším 65 let. V posledních 13 letech klesl počet obyvatel o 1,5 %. To je zaviněno nízkou natalitou a vyšší mortalitou obyvatelstva. Uvedené údaje byly převzaty z údajů Českého statistického úřadu [6]. Město Třeboň je jedním z 16 jihočeských sídel, která se stala členem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS). Sdružení vzniklo v roce 1990. Je dobrovolnou nevládní organizací sdružující především historické obce nebo jejich 19

části, pokud jsou na jejich území zachovány významné kulturní hodnoty, zejména nemovité památky.

Obr. 3: Správní obvod s rozšířenou působností Třeboň [6].

4.3.3 Průmysl Velká část jihočeských pánví je poznamenána těžebním průmyslem. Třeboňsko bylo a je cenným zdrojem štěrkopísků, živcových písků a rašeliny. Největšího vrcholu dosáhla těžba v 80. letech minulého století, kdy na některých místech zcela vymizel přírodní krajinný ráz. Naštěstí se tyto části krajiny poměrně rychle regenerují a opět získávají přírodní ráz [7]. Těžba štěrkopísku i průmyslová těžba rašeliny byly legislativně přísně omezeny. To ovšem neplatí pro využívání rašeliny jako přírodního léčivého zdroje pro místní lázeňství. V tomto ohledu není vydáno žádné omezení, neboť spotřeba rašeliny pro lázeňské účely je velmi nízká. A navíc může být po použití regenerována [7]. Nemůžeme jednoznačně říci, že těžba surovin je pro přírodu Třeboňska nepříznivá. Pokud se bavíme například o malovýrobní těžbě rašeliny, nemusíme být tak skeptičtí. Malovýrobní těžba umožnila přežívání a rozvoj jiných typů rašeliništních společenstev. 20

Velkovýrobní těžba má na druhou stranu velmi nepříznivý charakter. Především tím, do jaké míry je znehodnocována krajina. To samé bychom mohli říci o těžbě písků a štěrkopísků. Pokud jde o malovýrobní těžbu, kdy se těží nad úrovní hladiny podzemní vody, může dojít i k rekultivaci, obvykle k původním kulturám. Naopak těžba pod úrovní hladiny podzemní vody způsobí zaplavení lokality a zničení často i celých společenstev [7].

4.3.4 Zemědělství Zemědělství dlouhou dobu nepatřilo mezi hlavní způsoby využití krajinného potenciálu CHKO Třeboňsko. Velká část krajiny byla přetvářena během výstavby rybníků. Významný podíl při obživě obyvatelstva zastávala těžba rašeliny a štěrkopísků a drobná řemesla. Ani dnes nedosahuje využití zemědělské půdy významnějších rozměrů, pouze 28 % rozlohy plochy CHKO [8]. Zemědělský půdní fond se využíval především pro pastvu dobytka. Tyto pastviny a louky tvořily podmáčené a zrašelinělé pozemky. Díky jejich pravidelnému kosení a pasení na mnoha místech vznikla velmi cenná společenstva květnatých luk [8]. Od 19. století došlo k výrazným změnám struktury zemědělské půdy, postupně se začal zvyšovat podíl orné půdy. Tyto změny byly provázeny odvodňováním zemědělských ploch v druhé polovině 20. století. Koncem 80. let bylo odvodněno 80 % zemědělských pozemků, na ornou půdu připadlo 73% z celkové rozlohy zemědělské půdy a pouze 23% připadlo na louky a pastviny. Tato doba rekultivace krajiny byla označována dobou kolektivizace. Začaly vznikat rozsáhlé plochy orné půdy [8]. Pastviny rovněž přestaly být využívány v tak hojném množství, jelikož se chov hospodářských zvířat přesunul do speciálních velkovýrobních hal. Třeboňsko se dokonce stalo centrem chovu prasat, což zapříčinilo potíže s organickými odpady, především prasečí kejdou, které byly vyváženy do přírody. Tato zátěž způsobila vyhubení cenných lokalit, především květnatých luk. Nejen odvoz organických odpadů měl negativní dopad na krajinný ráz CHKO. Chemizace zemědělství také svou měrou přispěla ke znehodnocení krajiny [8].

21

V dnešní době působí v zemědělství po zániku státního statku asi 15 větších subjektů a hrstka samostatně hospodařících soukromých zemědělců. Zánik centrálně řízeného zemědělství umožnil zemědělcům vrátit se k přirozeným formám zemědělství, které není pro zdejší půdní fond natolik zničující. Mnoho bývalých zemědělských pozemků je za podpory státu přeměňováno na lesní půdy a místní krajině se tak navrací její původní krajinný ráz.

4.3.5 Lesnictví I když byly původní lesy, které pokrývaly celou oblast Třeboňska, zredukovány na necelou polovinu, nemusíte být znepokojeni. Obnažená místa naskytla možnost vzniku mnoha nových, cenných prostředí. Díky nim je oblast Třeboňska považována za jednu z nejpestřejších a nejzajímavějších částí České republiky. V minulosti převažovaly na Třeboňsku porosty jedlí, ve vyšších polohách buk a mnoho dalších dřevin. Díky zásahu člověka se zastoupení dřevin výrazně změnilo. Dnes na Třeboňsku najdeme převážně jehličnaté monokultury, kterých je v této oblasti 91 %. Geograficky nepůvodních dřevin je podstatně méně, 0,5 %. Z důvodu velmi nízkého výskytu jehličnatých stromů je dlouhodobým cílem v Třeboňských lesích postupně zvyšovat jejich podíl.[9]

4.3.6 Rybníkářství a vodohospodářství I když není známo, kdy přesně se začaly rybníky na Třeboňsku budovat, s jistotou víme, že první písemné zmínky pocházejí z období vlády Karla VI. Také je obecně známo, že vrcholu rybníkářství dosáhlo Třeboňsko v 15. a 16. století a je také spojeno s mnoha zvučnými jmény. V první řadě nesmíme opomenout Štěpánka Netolického, který vybudoval umělý kanál Zlatá stoka. Další známou osobností z řad rybníkářů je Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. S tímto mužem je spojena stavba rybníků Svět a Rožmberk. Jak už tedy víte, Štěpánek Netolický vybudoval kromě rybníků i výjimečné dílo, umělý kanál Zlatá stoka, kterou byste mohli spatřit na mnoha místech města Třeboň. Protéká kolem vnějších hradeb od pivovaru Regent k Bertiným lázním. Kanál je dlouhý 45,2 km. Pokud byste se vydali po celé jeho délce, zastavila by vás řeka Nežárka, do níž

22

Zlatá stoka ústí. Absolutní spád kanálu je 32,5 km. Nesloží pouze k zásobování rybníků, ale také k zásobování pěti mlýnů. (Hule, 2005, str. 23) Další věhlasnou osobností třeboňského rybníkářství byl rožmberský hejtman Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Je tvůrcem nejznámějších třeboňských rybníků Svět a Rožmberk a také umělého vodního kanálu Nová řeka. Kde začít? Rožmberk není jen největším rybníkem v jižních Čechách, ale rovnou v celé České republice. Stavba rybníka probíhala mezi léty 1584 a 1590. Hráz rybníka je dlouhá 2430 metrů. K jejímu zpevnění slouží staleté duby. Rozloha vodní plochy činí 490 ha (Obůrková, 2006, str. 111). Rybník svět byl vystavěn mezi léty 1571 a 1574. Krčínovým pomocníkem byl rybníkářský hejtman Jan Černý z Vinoře. Povodňový objem Světa, který je více než 10 milionů kubíků, byl překonán během povodní v roce 2002. Překonán byl o 2 miliony m3. K protržení hrází došlo v historii rybníka jen jednou, během povodní v roce 1890 (Hule, 2003, str. 87). Stovky rybničních ploch jsou využívány především pro chov kaprů, kteří často končí na naší štědrovečerní tabuli. Kapři se zde chovali již před husitskými válkami a tato tradice pokračuje i do dnes. Další významnou stavbou Jakuba Krčína je kanál Nová řeka. Stavba začala ve stejné době jako stavba rybníka Rožmberk, v roce 1584. Tento rybník tvoří vlastně přehradu na řece Lužnici. Při povodni se jejím korytem může valit voda, dosahující při stoleté vodě až 200 m3 za sekundu. A právě díky tomu vzniklo Krčínovo geniální vodní dílo. Umělý kanál, který vybudoval, nyní část vody odvádí (Dykyjová, 2000, str. 76-77).

4.3.7 Další hospodářské aktivity Pro lidské potřeby jsou využívány nejen rybníky, ale také např. zdejší rašeliniště, jejichž peloid je významný pro léčebné účely v místních lázeňských komplexech. Jedním z nejznámějších lázeňských komplexů je Aurora, kde se léčilo i mnoho známých osobností.

23

Kromě rybníkářství a lázeňství jsou pro tuto oblast typické i jiné hospodářské aktivity. Vedle třeboňského kapra je to především pivovarnictví, řemeslná výroba či zpracování dřeva. V posledních letech se stává významným odvětvím také cestovní ruch. Spolupráce přírodních sil a člověka vytvořila pro návštěvníky ojedinělou možnost trávení volného času. Tento fakt dokazuje skutečnost, že zásah člověka do přírody nemusí mít vždy jen negativní následky.

24

5 Obecná charakteristika naučných stezek Naučná stezka je formou turistické trasy, během jejíhož absolvování se návštěvník seznámí s mnohými přírodními či kulturními zajímavostmi tamního okolí. Na rozdíl od turistické trasy je naučná stezka lemována informačními tabulemi, které jsou umístěné na jednotlivých stanovištích po celé její délce. Nejznámějším typem je pěší naučná stezka, ale stále častěji se můžete setkat s cyklistickou, vodáckou či běžkařskou naučnou stezkou. Počet kilometrů, stejně jako počet informačních tabulí, může být u každé stezky odlišný. Některé stezky mohou být jen několik set metrů dlouhé, jiné mohou dosahovat i desítek kilometrů. Informační tabule, které jsou jedním ze základních znaků naučné stezky, by měly být očíslovány a měly by obsahovat informace týkající se zajímavostí dané lokality. Návštěvníci bývají nejčastěji seznámeni s výskytem fauny a flóry, historickými událostmi a technickými památkami, geologickými jevy či archeologickými nalezišti. Většina naučných stezek se zaměřuje jen na určité téma, např. příroda, historie, rybníkářství apod., a tak vznikají tematické naučné stezky. V České republice nejsou naučné stezky povinně evidovány, tudíž není znám jejich přesný počet. Odhadem ale můžeme říci, že se na území České republiky vyskytuje kolem 400 naučných stezek. Naučné stezky jsou v České republice značeny symbolem, který představuje šikmý zelený pruh ve čtvercovém poli [10]. Za nejstarší naučnou stezku je považována naučná stezka Medník, která začíná u železniční zastávky Petrov a končí na vrchu Medník. Stezka vznikla již v Československu v roce 1965. Jejími autory jsou Jan Čeřovský a Miloš Homoláč. Rekonstruována byla v letech 1980 a 2009. Stezka vede mimo jiné i údolím řeky Sázavy a seznamuje nás s tamní faunou a flórou, se stavbou říčního kaňonu nebo také se stavbou železnice Posázavský pacifik [10].

25

5.1 Naučné stezky na Třeboňsku V Jihočeském kraji, jehož je oblast Třeboňska součástí, napočítáme více než stovku naučných stezek, viz Příloha B, kde jsou jednotlivé stezky vyznačeny černými tečkami. Na tuto oblast tedy připadá více než jedna čtvrtina celého počtu stezek v České republice. A není divu. Jihočeský kraj nabízí nespočet míst, která stojí za prozkoumání, a proto se nemůžeme divit, že je zde počet naučných tak vysoký. Naučné stezky v okolí Třeboně jsou vytvářeny jak pro pěší, tak pro cykloturisty a pro vodáky. Většina stezek má společnou jednu věc. A tím nemyslím nic jiného než proslulé jihočeské rybníky. Není pochyb, že v každé naučné stezce na Třeboňsku najdete alespoň zmínku o zdejších rybnících a vodohospodářství s tím spojeným. To ale samozřejmě není jediná oblast, kterou můžete obohatit své znalosti při absolvování některé z třeboňských stezek. Dozvíte se mnoho zajímavostí ze světa fauny a flóry, geologie, geografie, historie, architektury a mnohých dalších. Nyní bych vás ráda seznámila s naučnou cyklostezkou Třeboňsko pro laiky i znalce, která vás provede těmi nejzajímavějšími lokalitami Třeboňské pánve.

26

PRAKTICKÁ ČÁST

6 Naučná stezka (návrh řešení okruhu) V této kapitole se budeme zabývat vytvořením návrhu nové naučné cyklostezky Třeboňsko pro laiky i znalce, jejíž základní trasu si můžete prohlédnout v Příloze C. Cyklostezka bude konstruována jako otevřený okruh, vedoucí severní částí CHKO Třeboňsko. Jedinečnost cyklostezky i oblasti jsem zmínila již několikrát. O tom, zda je mé přesvědčení oprávněné se můžete přesvědčit v následujících odstavcích, které vás celou stezkou provedou. Tato práce obsahuje jen základní návrh naučné cyklostezky. V případě kladného ohodnocení z řad potencionálních návštěvníků není vyloučeno s návrhem dále pracovat a rozšiřovat o další lokality či informační tabule.

6.1 Praktické informace Nyní si uvedeme několik praktických informací týkající se naší cyklostezky. Trasa začíná v Třeboni na Masarykově a končí v místě zvaném Rozvodí. V Třeboni lze bez problémů zaparkovat, je zde dobré vlakové i autobusové spojení. Základní údaje týkající se cyklostezky si můžete prohlédnout v Tabulce 2. Tabulka 2: Základní údaje

Délka trasy

65,4 km

Čas trasy

4,5 hod

Stoupání

616 m

Klesání Minimální nadm. výška Maximální nadm. výška Počáteční nadm. výška Koncová nadm. výška

606 m

Náročnost

Středně náročné

409 m 467 m 434 m 444 m

27

I když se délka trasy může někomu zdát poněkud dlouhá, nesmíme zapomenout, že se jedná o cyklostezku. Pokud chtějí tuto trasu projet rodiny s dětmi, je možné si např. okruh rozdělit do dvou dnů a tím snížit fyzickou zátěž na mladší či fyzicky ne tolik zdatné účastníky. Středně náročná trasa bude přehledně značena a doplněna o sedm informačních panelů, na kterých si budou návštěvníci moci přečíst zajímavé informace týkající se daného stanoviště. Dále si popíšeme přesnější přehled trasy. Jedná se o naučnou cyklostezku, která má nejen prohloubit naše vědomosti, ale má být také potěchou pro oko. Proto bude trasa vedena mimo hlavní a frekventované silnice. Důležitá je také bezpečnost návštěvníků.

6.1.1 Popis trasy Již bylo uvedeno, že cyklostezka začíná v Třeboni na Masarykově náměstí. Poté se vydáme po cyklostezce č. 1034, která nás zavede k druhému stanovišti, rybníku Rožmberk. Budeme se stále držet stejné cyklostezky, až dojedeme do Lužnice. Zde se napojíme na červeně značenou turistickou trasu. Po této turistické trase dojedeme až ke třetímu stanovišti, kterým je písečný přesyp Slepičí vršek. Trasa vede přímo kolem písečné duny. Po stejné trase dojedeme až do Vlkova, odkud se po žlutě značené turistické trase vydáme k druhému písečnému přesypu. Vrátíme se zpět do Vlkova a po silnici třetí třídy č. 00352 dojedeme do části obce Hamr, Val. Zde navážeme na modře značenou turistickou trasu, které se držíme až k Velkému Závistivému rybníku. Od Velkého Závistivého rybníka až na Jemčinu pojedeme po žlutě značené turistické trase. Z Jemčiny do Stráže nad Nežárkou nás zavede červeně značená turistická trasa. Po této trase dojedeme do Stříbce. Na rozcestí u Stříbřického mostu zahneme do leva stále po červené, která nás dovede až k aleji památných stromů, kde se nachází v pořadí již šesté stanoviště cyklostezky. Stejná trasa vede k rozcestí Dlouhý most. Od rozcestí Dlouhý most nás čeká poslední část cyklostezky. Po zeleně značené turistické trase dojedeme k poslednímu stanovišti zvanému Rozvodí. Zde naše 28

cyklostezka končí. Pokud se budeme chtít vrátit zpět do Třeboně mimo hlavní silnici, nejlepším způsobem bude pokračovat po zelené. Projedeme se Sovím lesem, po hrázi rybníka Svět až do Třeboně. Popis trasy naší cyklostezky není ale tak důležitý jako to, na co se mohou návštěvníci okruhu těšit. V další části si podrobněji popíšeme, s jakými konkrétními informacemi a zajímavostmi se můžete setkat na jednotlivých stanovištích. Z následující kapitoly vybereme informace, které budou následně umístěny na informačních panelech. Návrhy informačních panelů pro cyklostezku Třeboňsko pro laiky i znalce si můžete prohlédnout v Příloze D.

29

7 Jednotlivé body trasy Úkolem zvolené cyklostezky není zahltit její návštěvníky jen kvanty informací o tom, kde kdo nebo co žije nebo roste. Kdo postavil tento hrad či onen rybník. Takové informace si můžete najít sami na internetu nebo v základní literatuře. Pojďme se tedy pokusit najít i taková fakta, která zaujmou, jak laiky, tak i znalce.

7.1 Město Třeboň a blízké okolí Ze všeho nejdříve bychom si měli, alespoň ve zkratce představit historii tohoto krásného města. Jíž ve 12. století zde vznikla osada, jejímž původním majitelem byl Vítek z Prčice, zakládající člen významného rodu Vítkovců. V druhé polovině 14. století se stala Třeboň državou dalšího významného rodu Rožmberků. S tím je spojená pověst, podle které byly jihočeské državy rozděleny. Rožmberským kronikářem Václavem Březanem byla sepsána erbovní pověst a o praotci rodu Vítkovců, Vítkovi z Prčice, který měl ve 13. století rozdělit svým pěti synům jihočeské državy. Podle pověsti dal každému z nich do erbu pětilistou růži v jinak barevném poli. Nejstarší Vítkův syn Jindřich obdržel hradecké panství a do erbu zlatou růži v modrém poli, druhorozenému synovy připadlo panství landštejnsko – třeboňské se stříbrnou růží v červeném poli. Třetímu syn Smil získal panství strážsko – bystřické s modrou růží v zeleném štítě. Čtvrtý Vok obdržel panství Rožmberk a Český Krumlov a červenou růži v bílém poli. A pátý nemanželský syn Sezima získal panství ústecké s černou růží ve zlatém poli (Doležalová, 2002, str. 10-12). Na konci 14. století bylo město opevněno hradbami a vodním příkopem a stalo se tak nedobytnou pevností. Největší slávu zažila Třeboň v 16. a počátkem 17. století, kdy zde vládli Vilém a Petr Vok z Rožmberka. Petr Vok, jako nejslavnější člen rodu Rožmberků učinil z Třeboně své sídlo a na počátku 17. století zde jako bezdětný zemřel. V druhé polovině 17. století přešlo Třeboňské panství do rukou posledního rodu, který zde vládl, a to do rukou Schwarzenbergů, kteří se ale svého majetku museli, dík pozemkovým reformám, po první světové válce vzdát. Od druhé poloviny 19. století se Třeboň stala okresním městem, byl zrušen třeboňský okres a město získalo status lázeňského města (Psíková, Zieger, 2009). 30

V současnosti je Třeboň významným turistickým lákadlem. Centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Okolí města je vhodné pro pěší i cykloturistiku, vodní radovánky, světoznámé lázně složí k léčebným i relaxačním účelům. Pokud byste chtěli navštívit všechna zajímavá místa, která se v Třeboni a jejím blízkém okolí nacházejí, museli byste zde strávit spoustu času. Z desítek impozantních pamětihodností a jiných památek vybereme jen několik nejzajímavějších. Za zmínku zajisté stojí zámek Třeboň, Masarykovo náměstí či Schwarzenberská hrobka u Třeboně. Mezi další místa, která byste při své návštěvě do Třeboně neměli vynechat, patří zajisté augustinský klášter, knížecí pivovar Regent, městské brány, třeboňské městské opevnění a mnoho dalších.

7.1.1 Zámek Třeboň Zámek v Třeboni patří mezi největší zámecké komplexy v České republice. Dokonce vede dlouholeté spory s hradem a zámkem v Jindřichově Hradci, který je třetím největším zámeckým komplexem v České republice. Tento spor se týká pouhých několika m2, podle kterých by měl být třeboňský komplex rozsáhlejší než ten hradecký. Na místě dnešního zámku dříve sával gotický hrad. V roce 1562 byl hrad poničen velkým požárem. Na příkaz Viléma z Rožmberka byl poničený hrad postupně přestavován v renesanční sídlo, který je dnes obklopen anglickým parkem. V tu samou dobu nechal rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan zatopit předměstí a tak vznikl rybník Svět (Obůrková, 2006, str. 35). V celém zámku najdete 120 místností, z nichž je pouze malá část přístupná návštěvníkům. Zámek je také sídlem Státního oblastního archivu a rožmberského archivu. Rožmberský archiv se řadí mezi nejvzácnější šlechtické archivy. Jedno zámecké křídlo je věnováno oběma významným jihočeským šlechtickým rodům, které zde vládly, Rožmberkům a Schwarzenberkům. Na výběr máte ze tří prohlídkových tras. První trasa je věnována rožmberským renesančním interiérům. Druhá trasa prochází schwarzenberskými apartmány z konce 19. století. A poslední trasa, která prochází konírnou či psí kuchyní, vám připomene vztah Schwarzenberků 31

k lovectví, myslivosti či chovu koní a psů. Také je zde umístěna trvalá expozice o Třeboňsku. Ve sklepeních je umístěna expozice Strašidla zemí Koruny české a erbovní bestie, kterou ocení především děti (Obůrková, 2006, str. 35).

7.1.2 Schwarzenberská hrobka Dalším místem, které bych vám ráda představila je dvoupodlažní šestiúhelníková budova, slavná hrobka rodu Scharzenberků. Hrobka se nachází asi jeden kilometr od zámku Třeboň a bezmála dva kilometry od Masarykova náměstí. Původně byli členové rodu pohřbívání v nedalekém kostele sv. Jiljí, jenž postupem času přestal vyhovovat jak prostorově, tak zpřísněnými hygienickými předpisy. A tak se na konci 18. století započala stavba nového místa odpočinku příslušníků rodu Schwarzenberků. Tato stavba probíhala pod záštitou Jana Adolfa II. Schwarzenberka a jeho manželky kněžny Eleonory (Obůrková, 2006, str. 36). Od její dostavby byly v hrobce uloženy ostatky 27 příslušníků schwarzenberského rodu. Mezi nimi jsou i ostatky kněžny Eleonory, které se bohužel otevření hrobky nikdy nedožila. Zajímavostí je, že i když je hrobka postavena více než jeden metr pod hladinou rybníka Svět, je v ní sucho a chladno. To je dáno tím, že kolem hrobky byl vybudován kanál, hluboký dva metry a široký 60 cm. Voda je odváděna kanálem do blízkého Opatovického rybníka. Navíc kanálem neustále proudí vzduch. Čím je v létě venku vyšší teplota, o to je dole v kryptě chladněji [11].

7.1.3 Zlatá stoka Umělý kanál Zlatá stoka byl vybudován podle návrhu Štěpánka Netolického počátkem 16. století. Jeho délka je něco málo přes 45 km. Kanál je důležitý především proto, že napájí vodou mnoho rybníků, mezi nimiž jsou i rybníky Svět či Velký Tisý. Zlatá stoka vytéká z řeky Lužnice nedaleko obce Majdalena a vlévá se do výtokové stoky u Horusického rybníka. Kanál měl v minulosti mnoho účelů. Zlatá stoka dříve sloužila k plavení dřeva, odvodňování močálů, zavlažování a spád vody využívaly mlýny. Také dříve zásobovala 32

přilehlá města a obce pitnou vodou. Důležitou roli měla při obraně Třeboně, jelikož zásobovala vodou vodní příkop, který z města učinil na několik století nedobytnou pevnost [12].

7.1.4 Masarykovo náměstí Cyklostezka začíná právě na tomto náměstí. Hned na začátku nebudete vědět, kam dřív zaměřit váš zrak. Je zde toho tolik k vidění. Začínaje měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty. Většina z nich se může pochlubit statusem národní kulturní památka. Nejznámějšími domy na náměstí jsou domy hotelového komplexu Zlatá Hvězda, budova hotelu Bílý koníček či původní dům rybníkáře Štěpánka Netolického. Přímo uprostřed náměstí se tyčí barokní Mariánský sloup. I tento sloup je zasvěcen Panně Marii, jako dík za ukončení moru. Vedle sloupu si můžete prohlédnout krásnou renesanční kašnu zdobenou reliéfy antických hlav. Asi největší dominantou celého náměstí tvoří stará radnice, jejíž průčelí je zdobeno freskami se znaky roku Rožmberků a Schwarzenberků a také znakem města. V budově radnice se nachází městské muzeum a v areálu bývalé radnice divadlo Josefa Kajetána Tyla. K Masarykovu náměstí se dostanete třemi hlavními cestami, jejichž dominanty tvoří známé třeboňské brány, Budějovická, Svinenská, Hradecká a Novohradská. Kameny zmizelých jsou další lákadlem pro turisty, tyto kameny připomínají hrůzy holocaustu a jsou na nich vytesána i jména, datum narození, úmrtí a datum transportu obětí koncentračních táborů.

7.2 Rybník Rožmberk Jak již víme, celková plocha rybničních ploch činí necelých 7500 ha. Rybníků byste zde napočítaly téměř pět set. Nejznámějšími jsou rybníky Svět a Rožmberk. Tato rybniční soustava, sloužící k velkochovu ryb, je propojena vodními kanály, tzv. stokami, které slouží k napouštění a vypouštění rybníků. Ve vodních nádržích jsou chovány různé druhy ryb. Nejznámějším druhem je bez pochyb třeboňský kapr. 33

Mnoho lidí to neví, ale kapři nejsou původním druhem. Začali se zde chovat až po výstavě rybníků v 15. a 16. století. Kromě kaprů se zde chovají i jiné druhy ryb, jako jsou například úhoř, štika, sumci či okouni. Třeboňské rybníky nejsou pouze nádrže plné ryb. Jsou to také významné mokřady plné vzácných rostlinných i živočišných společenstev. Výstavba rybníků dokonce na mnohých místech umožnila vnik nových druhů. Nepochybně byste zde napočítali desítky, ba i stovky druhů rostlin a živočichů. Setkáte se tady s různými druhy rákosin, kosatcem žlutým, leknínem bělostným. Z živočišných společenstev jsou to vydra říční, bukač velký, racek chechtavý či orel mořský (Dykyjová, 2000, str. 57-63). Orel mořský patří mezi nejmohutnější dravce s rozpětím křídel bezmála 2,5 metru. V mládí je pro něj typická tmavě hnědá barva, dospělí jedinci mají čistě bílý ocas, jasně žlutý zobák a jsou světlejší. Starší jedinci mají velmi světlou hlavu a krk. Na Třeboňsku hnízdí deset až patnáct párů. Jejich hnízda najdete na vysokých stromech ve středu starých lesních komplexů. Orli se živí převážně rybami a vodními ptáky. V představách každého z nás je orel „Pan lovec“, ale to není pravda. Orli je špatný lovec, jeho kořistí se stávají většinou nemocní či zranění živočichové. Právě orel je živočich plnící v přírodě sanitární funkci (Ševčík, 2006, str. 61). Rybník Rožmberk je největším rybníkem v jižních Čechách. Jeho hráz je dlouhá 2430 m, až 10 m vysoká, porostlá 150 až 400 let starými duby. Objem zadržované vody je přibližně 6,2 mil. m3. Při povodních v roce 2002 zachytil Rožmberk desetinásobek svého objemu (kolem 70 – 75 mil. m3) a rozlil se na plochu 2300 ha, ale uchránil povodí Lužnice od větších škod. Těleso hráze vyvázlo bez poškození. To svědčí o faktu, že hráz je postavena opravdu důkladně [13]. Výlov rybníka je plánován jednou za dva roky. Aby jeho vody neznečistily vody řeky Lužnice, nesmí být Rožmberk hnojen ani přikrmován. Není proto divu, že úlovek není tak vysoký. Výlov Rožmberka je veliká událost. Sjíždí se sem tudíž každé dva roky tisíce lidí z Čech i z ciziny. Během výlovu je pro návštěvníky připraven bohatý program. O tom, že je výlov rybníka Rožmberk opravdu významnou událostí svědčí i to, že se ho osobně zúčastnil ve 20. letech minulého století prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 34

Zajímavostí také je, že po dostavbě roku 1590 byl rybník dvakrát větší než dnes, kdy dosahuje plochy 490 ha. Velká rozloha a hloubka nesvědčily chovu ryb, tudíž byla hladina postupně snížena a tím se zmenšila i celková vodní plocha. Přesto i dnes je hladina Rožmberku tak rozlehlá, že na ní můžeme pozorovat zakřivení zemského povrchu. Nejen hrady a zámky, ale i Rybník Rožmberk je opředen svou pověstí. Ta se týká výpusti zvané Sanice, jež v minulosti sloužila při výlovu rybníka. I dne je zde k vidění obrys potrubí a zbytek kamenných schodů. Najdete zde také pomníček připomínající událost, která se zde odehrála při výlovu roku 1846. Došlo tady k potyčce mezi strážci rybníka a pytláky. Jeden pytlák při ní zemřel. Lid byl přesvědčen, že za jeho smrt může jeden ze strážců, ale pitva nakonec ukázala, že příčinou smrti bylo selhání srdce. I přesto je na podstavci pomníku vyryt nápis „Zde byl ubit pytlák pro tři kapry“ [14].

7.3 Slepičí vršek Každý je přesvědčen, že Třeboňsko je krajem vody. Přesyp je důkazem, že toto označení není zcela přesné. Třetí zastávkou našeho okruhu je přírodní památka Slepičí vršek. Dnes se na Třeboňsku vyskytují pouze dva odkryté přesypy, písečný přesyp u Vlkova a Slepičí vršek u obce Lužnice. Tyto přesypy vznikly koncem doby ledové díky větrům unášejícím jemný písek z náplavů řeky Nežárky a řeky Lužnice. Ostatní přesypy byly zakryty porosty lesů (Ševčík, 2006, str. 157). Pro oblast přesypů je typická pískomilná fauna a flóra. Na první pohled by se mohlo zdát, že oblast písečných přesypů zeje prázdnotou. Stačí se ale podívat trochu pozorněji a uvědomíte si, že tomu tak není. Květena vás zřejmě svým vzhledem nijak neuchvátí. Rostou zde především nenápadné rostliny menšího vzrůstu, jako např. paličkovec šedavý či nahoprutka písečná a desítky dalších. Živočišné zastoupení je poněkud atraktivnější. Typičtí jsou pro tuto oblast blanokřídlí, na jaře se zde objevují kolonie samotářské včely pískorypky. Ale i nadšenci

35

bezobratlých živočichů si přijdou na své. Na pavouky, sarančata, brouky, motýly nebo ploštice při své návštěvě určitě narazíte. Jezírka jsou domovem obojživelníků (Sedláček, str. 550).

7.3.1 Nadějská rybniční soustava Během jízdy k dalšímu stanovišti budou mít návštěvníci možnost k prozkoumání tzv. Nadějské rybniční soustavy. Nejznámějšími rybníky jsou Naděje, Skutek, Víra, Láska a Dobrá vůle. Mezi další rybníky patří například Rod, který byl vyhlášen přírodní rezervací. Oblast je významným hnízdištěm ptáků. Objevuje se zde také např. orel mořský. Mezi rybníky vedou turistické stezky, takže pokud si chcete jednotlivé rybníky prohlédnout podrobněji nebo se jen projít po úzkých hrázích, máte jedinečnou možnost.

7.4 Vlkov (písečný přesyp) Písečnou dunu najdeme asi 4 km na jih od Veselí nad Lužnicí, 1 km severozápadně od Vlkova. Patří mezi nejnavštěvovanější lokality svého druhu u nás. Občas bývá také přezdíván jako Česká Sahara. Přes den je teplota nad povrchem o několik stupňů vyšší než v okolí, jelikož písek velmi dobře odráží sluneční záření. Kolem rezervace vede turistická stezka [15]. Písečný přesyp u Vlkova je oválný o rozměrech osmdesátkrát šedesát metrů. Okolní krajinu převyšuje o čtyři až šest metrů a je dobře viditelný i z větší dálky. Na západě je zarostlý porostem dubů a borovic. Těžba písků a štěrkopísků zapříčinila vznik jezer, která umožnila vznik nových společenstev. Na první pohled pusté prostředí skrývá cenná suchomilná a pískomilná společenstva [15].

7.4.1 Jemčina Do Stráže nad Nežárkou se dostaneme přes malou vesnici, Jemčinu. Právě na Jemčině byl za dob Černínů, posledního rodu vládnoucího na nedalekém zámku v Jindřichově Hradci, vystavěn barokní zámeček. Historie zámku sahá až do dob Slavatů, ale největší slávy se mu dostalo právě za Černínů. 36

Zámek se nachází v hlubokých lesích, mezi Stáží nad Nežárkou a Veselím nad Lužnicí. Tato památka je proslulá především díky parforsním honům, které zde byly již od dob Jana Rudolfa Černína konány. Známá je také jemčinská psí smečka, která se honiteb účastnila. V černínské smečce byste našli především anglické beagly nebo francouzské hladkosrsté basety. Vedle vyváženého vzhledu a patřičných loveckých schopností musel každý pes splňovat i určité hlasové předpoklady. Říkalo se, že psí smečka hraje, protože hlasy všech psů musely být melodicky sladěny (Vydra, Gregor, 2007).

7.5 Stráž nad Nežárkou Stráž nad Nežárkou se nachází zhruba v polovině cesty mezi městy Jindřichův Hradec a Třeboň. Název dostalo podle řeky Nežárky, která protéká na severním okraji města. Stráž nad Nežárkou je známá především díky proslulé operní pěvkyni Emě Destinnové, která žila až do své smrti ve zdejším barokním zámku. Na místě dnešního zámku stával v minulosti rytířský hrad, který byl pány ze Štenberka počátkem 18. století přestavěn a získal tak svou barokní podobu. Od roku 1811, do roku 1908 vládli na zámku Leonhardiové, kteří jej nechali nákladně vybavit a také zde rozšířili cennou sbírku obrazů, porcelánu či cínu. Poslední mužský potomek tohoto rodu, Adolf Franz Leonhradi nezvládl péči o panství a zemřel v naprosté chudobě [16]. V roce 1908 zakoupila Stráž nad Nežárkou i s panstvím českobudějovická záložna za 630 000 Kč. O dva roky později byl zámek zakoupen hraběnkou Marií ThunHohensteinovou. A konečně, v roce 1914 kupuje zámek Ema Destinnová, která zde žije až do roku 1930 [16]. Barokní zámek, který byl veřejnosti zpřístupněn až v roce 2006, nabízí návštěvníkům čtyři prohlídkové trasy. První z nich, Hradní a zámecký okruh, vás provede celou historií hradu a zámku. Druhá trasa, Galerie a expozice Emy Destinnové, nabízí procházku životem této operní pěvkyně. Další trasou je prodejní expozice. Zde si můžete zakoupit různé přírodní produkty. A poslední trasou je tzv. atraktivní okruh, který vás provede tím nejzajímavějším, co zámek nabízí. Tento okruh trvá 90 minut a průvodcem je sám majitel zámku. 37

Ema Destinnová, celým jménem Emilie Pavlína Věnceslala Kittlová, byla dcerou Emanuela Kittla. Po matce byla umělecky velmi nadaná. Hrála na housle, malovala, snažila se i psát, studovala herectví. Umělecké jméno převzala po své profesorce Destinnové Lowelové. Její hvězdnou kariéru odstartovalo v roce 1897 představení v drážďanské opeře Sedlák klavír. Vystupovala v Berlíně, Londýně, Praze. Dokonce byla oceněna titulem komorní zpěvačka při pruském císařském dvoře. Její krédo „Není ničeho horšího, než když se musíte dívat na starou ženu na jevišti“ ji přimělo opustit scénu a věnovat se vyučování zpěvu. Zemřela během operace očí v Českých Budějovicích 28. Ledna 1930 [17]. Stráž nad Nežárkou se také zapsala do povědomí lidí díky výrobě dřevěných hraček. Výroba hraček zde začala již koncem 2. světové války. Výrobní družstvo JAS se podílelo na jejich vzniku od 6. srpna 1946. V době největší slávy byly vyráběny stovky druhů těchto hraček, převážně pro děti od dvou do šesti let, které byly exportovány i do zahraničí. Velmi oblíbené byly především didaktické hračky, hračky na tyčce a na provázku. Hospodářská krize bohužel zapříčinila zastavení výroby hraček počátkem roku 2010 [18].

7.6 Novořecké močály Vznik tohoto území, jihozápadně od města Stříbřec, byl zapříčiněn výstavbou rybníka Rožmberk a stavbou umělého vodního kanálu Nová řeka, který převádí povodňovou vodu z Lužnice do řeky Nežárky. Následkem toho se v oblasti vytvořilo mnoho močálů tůní a lagun. Vše začalo právě výstavbou rybníka Rožmberk, který se stal vlastně přehradou na řece Lužnici. I když tato řeka není velká, při povodních dokáže nabýt několikanásobku svého průtoku. A tak přišel Jakub Krčín s nápadem vybudovat umělý kanál, který část vody odvede pryč. Kanál odbočuje z řeky Lužnice nedaleko obce Majdalena a po 14 km ústí do Nežárky. Nutností bylo také postavit hráz, která v horní části odděluje zátopové území Nové řeky od původního koryta, Staré řeky. Díky hrázi nemůže povodňová voda z Nové řeky proniknout do Rožmberka. Tyto stavby, způsob hospodaření a další úpravy umožnily vznik jedinečného území, nazývaného dnes jako Novořecké močály (Ševčík, 2006, str. 103). 38

Pod hrázemi některých rybníků jsou rozsáhlé mokřadní olšiny, v jejichž podrostu roste řada charakteristických druhů jako ďáblík bahenní či přeslička bahenní. V bažinách zrušených rybníků se nachází až několikahektarová plocha stuhlíku žlutého, což je největší plocha stuhlíku žlutého na Třeboňsku. Dále se zde vyskytují menší porosty žebratky bahenní. Avšak nejrozsáhlejší plochy zaujímají rákosiny. (Albrecht, 2003, str. 540). Na močály a tůně jsou vázána velmi cenná živočišná společenstva bezobratlých. Novořecké močály jsou také velmi cennou ornitologickou lokalitou. Hnízdí tu například ledňáček říční. V období záplav jsou močály domovem vodních ptáků. Během migrace sem létají volavky bílé, čápi černí i bílí a mnoho dalších druhů. (Albrecht, 2003, str. 540).

7.7 Meandry Horní Lužnice Řeka Lužnice na několika kilometrech svého toku mezi Novou Vsí a Suchdolem nad Lužnicí mění charakter svého toku. V těchto místech řeka meandruje. Na území České republiky je to jeden z posledních zachovalých meandrujících úseků. Mrtvá ramena řeky Lužnice se postupně přeměnila v tůně a laguny s charakteristickými společenstvy. Podoba Lužnice, tak jak ji známe teď, je výsledkem několik staletí trvající činnosti člověka. Původní podoba říční nivy se udržela zhruba do poloviny minulého století, kdy došlo k zásadní změně. Tato změna byla provázena kolektivizací zemědělství. Zásah člověka pozměnil nejen vzhled krajiny, ale také její živočišné a rostlinné zastoupení. Původní společenstva z části vymizela, ale postupně vznikla společenstva nová. (Ševčík, 2006, str. 65). Nejcennější společenstva najdeme v korytě řeky a jejích přilehlých tůních. Na jejich hladinách můžete spatřit žebratku bahenní či bublinatku jižní. Podél břehů tůní se hojně vyskytuje kosatec žlutý. Tůně se staly domovem mnoha bezobratlých živočichů, mezi ně patří zástupci korýšů, měkkýšů, pavouků, vážek či jepic. I ryby zde mají své zastoupení. Vedle běžných ryb jako je štika, tu lze spatřit také vzácné druhy, např. sekavce podunajského či piskoře pruhovaného. Ze zástupců obojživelníků nesmíme zapomenout na skokana štíhlého či rosničku zelenou. V nivě žije více než sto druhů 39

ptáků. Když budete mít štěstí, proletí kolem vás ledňáček říční či konipas horský. (Ševčík, 2006, str. 65). Do rezervace nevedou žádné cesty. Pokud si ale chcete vychutnat krásný pohled na charakter této krajiny, nejlepší možností je navštívit místo zvané Rozvodí, kde se voda z řeky Lužnice odklání umělým kanálem Nová řeka do řeky Nežárky.

40

8 Implementace naučné stezky Existuje mnoho způsobů implementace naučné stezky mezi turistické trasy. Zde se nabízí dvě otázky. Jak zajistit finanční výpomoc pro vytvoření cyklostezky a jak dostat cyklostezku do povědomí potencionálních návštěvníků? První otázka je podle mě zásadní. Bez finanční výpomoci nebude moci být okruh realizován. Nejlepším způsobem bude spolupráce s městským úřadem v Třeboni a se správou CHKO Třeboňsko. Samotná trasa povede po již existujících cyklostezkách a turistických trasách, tudíž výdaje budou zapotřebí především pro realizaci informačních panelů. Nutné bude také nechat cyklotrasu zanést do map v různých turistických průvodcích, ať už tištěných nebo internetových. Velmi dobrá je propagace pomocí informačních středisek. Turisté často chodí do těchto informačních center pro radu, kam se vydat, jakou trasu by jim zaměstnanci střediska doporučili. Není vyloučena spolupráce s hotely a jinými ubytovacími zařízeními v oblasti stezky. Hoteloví hosté netráví veškerý volný čas ve svém pokoji a zajímají se na recepci, která zajímavá místa v okolí mohou navštívit. Další možností je výroba letáků, které mohou být umístěny na turisticky nejfrekventovanějších místech. Kromě výše zmíněných turistických center a hotelů to mohou být například zámky, muzea či jiné turistické cíle.

41

9 Závěr V této práci jste měli možnost seznámit se s návrhem nové naučné cyklostezky Třeboňsko pro laiky i znalce. Nebylo jednoduché vytvořit návrh, který by dosáhl alespoň stejné úrovně jako již dlouhá léta zavedené stezky, jež mají na Třeboňsku své čestné místo. Nejprve byly vybrány lokality, které by mohly být pro návštěvníky atraktivní. Někteří lidé mají rádi přírodu, jiní zase historii či architekturu Proto jsem se soustředila jak na technické památky, tak na přírodní zajímavosti. Jelikož celá oblast jihočeských pánví stojí za vidění, bylo obtížné vybrat pouze několik míst. Ale nakonec, po dlouhém zvažování, bylo vybráno sedm oblastí, které jsou podle mého názoru natolik atraktivní, že by mohly přilákat mnoho turistů. Těmito místy jsou město Třeboň a blízké okolí, rybník Rožmberk, Slepičí vršek, Písečný přesyp u Vlkova, Stráž nad Nežárkou, Meandry Lužnice a Novořecké močály. Dále byly vytvořeny návrhy sedmi informačních panelů, které by měly projíždějícím návštěvníkům podat nejzajímavější a nejpřesnější informace, týkající se dané oblasti. Ne všechny výše vyjmenované oblasti jsou pro návštěvníky přímo přístupné, a proto byly vybrány alternativní, nikoli méně zajímavé, lokality pro umístění informačních tabulí. Myslím tím především Novořecké močály a Meandry Lužnice, do kterých je pro turisty vstup zakázán. Jelikož jsem si přála, aby celá cyklostezka, nejen obrázky na jednotlivých panelech, byla potěchou pro oko, zvolila jsem pro její překonání především cyklostezky a turistické trasy, vedoucí přes dechberoucí krajinu CHKO Třeboňsko. Nakonec byl vytvořen návrh cyklostezky Třeboňsko pro laiky i znalce o celkové délce 65,4 km. Jedná se o středně náročný, otevřený okruh. Pro méně zdatné jedince není problém rozdělit trasu do více dnů. Není vyloučeno, že se jednoho dne, ve spolupráci s městským úřadem v Třeboni a správou CHKO Třeboňsko, návrh přetransformuje do podoby skutečné cyklostezky. Ale k tomu bude zapotřebí ještě spousta práce.

42

10 Zdroje TIŠTĚNÉ ZDROJE ALBRECHT, Josef a kolektiv. Českobudějovicko v: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. ISBN 80-86064-65-4. 807 s. Str. 515 ALBRECHT, Josef a kolektiv. Českobudějovicko v: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. ISBN 80-86064-65-4. 468 s. Str. 550 ALBRECHT, Josef a kolektiv. Českobudějovicko v: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. ISBN 80-86064-65-4. 468 s. Str. 540 DOLEŽALOVÁ, Jiřina. Děti pětilisté růže. Praha: REGIA. 2002. ISBN 80-86367-23-1. 15 s. str. 10-13. DYKYJOVÁ, Dagmar. TŘEBOŇSKO:Příroda a člověk v krajině pětilisté růže. Třeboň: Caprio pro ENKL, 2000. ISBN 80-901945-8-3. 111 s. Str. 76-77 DYKYJOVÁ, Dagmar. TŘEBOŇSKO:Příroda a člověk v krajině pětilisté růže. Třeboň: Caprio pro ENKL, 2000. ISBN 80-901945-8-3. 111 s. Str. 57-63 HULE, Miroslav. Průvodce po rybnících, památkách a hospůdkách Třeboňska. Třeboň: CAPRIO, 2006. ISBN 80-86434-10-9.170 s. Str. 23 HULE, Miroslav. Průvodce po rybnících, památkách a hospůdkách Třeboňska. Třeboň: CAPRIO, 2006. ISBN 80-86434-10-9.170 s. Str. 87 CHÁBERA, Stanislav a kolektiv. L. Jihočeská vlastivěda: neživá příroda. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1985,267 s. Str. 25. OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v jižních Čechách. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2006. ISBN 80-251-0742-6. 128 s. Str. 111 OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v jižních Čechách. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2006. ISBN 80-251-0742-6. 128 s. Str. 35 OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v jižních Čechách. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2006. ISBN 80-251-0742-6. 128 s. Str. 36 PSÍKOVÁ, Jiřina a Jan ZIEGLER. Třeboň. První vydání. Litomyšl: Paseka, 2009, Zmizelé Čechy. ISBN 9788071859888. 79 s. 43

ŠEVČÍK, Jan. TŘEBOŇSKO: KRAJINAVYDER A ORLŮ MOŘSKÝCH. První vydání. Praha 4: Pavel Dobrovský - BETA, 2006. Naše krajina. ISBN 80-7306-222-4. 192 s. Str. 5. ŠEVČÍK, Jan. TŘEBOŇSKO: KRAJINAVYDER A ORLŮ MOŘSKÝCH. První vydání. Praha 4: Pavel Dobrovský - BETA, 2006. Naše krajina. ISBN 80-7306-2224.192 s. Str. 65 ŠEVČÍK, Jan. TŘEBOŇSKO: KRAJINAVYDER A ORLŮ MOŘSKÝCH. První vydání. Praha 4: Pavel Dobrovský - BETA, 2006. Naše krajina. ISBN 80-7306-2224.192 s. Str. 61 ŠEVČÍK, Jan. TŘEBOŇSKO: KRAJINAVYDER A ORLŮ MOŘSKÝCH. První vydání. Praha 4: Pavel Dobrovský - BETA, 2006. Naše krajina. ISBN 80-7306-2224.192 s. Str. 103 VYDRA, Václav a Horst GREGOR. Parforsní hony a jejich kouzlo. První vydání. Opava: Dalibor Gregor, 2007. ISBN 80-903974-0-9.120 s

44

INTERNETOVÉ ZDROJE [1] Turistické regiony Česka. BRUNTÁL.net [online]. neznámé [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.bruntal.net/2004080704-turisticke-regiony-ceska [2] TURISTICKÉ REGIONY ČR. Jižní Čechy [online]. 1998-2012 ©, 29.01.2003 [cit. 2012-03-25].

Dostupné

z:

http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty

1.phtml?id=74208 [3] CHKO Třeboňsko: Těžba nerostných surovin. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. neznámé [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://old.ochranaprirody. cz /trebonsko/index.php?cmd=page&id=1461 [4] ČSÚ v Českých Budějovicích: Podnebí. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. © 2012, 19.10. 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz /x/krajedata.nsf/ oblast2/podnebi-xc [5] Pedologie. AOPK CR: Správa CHKO Třeboňsko [online]. neznámé, 25.3.2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs /trebonsko/o-sprave[6] Správní obvod ORP Třeboň. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. 2004 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/t/C6002793AC /$File/3114.pdf [7] Těžba nerostných surovin. CHKO Třeboňsko [online]. neznámé [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://old.ochranaprirody.cz/trebonsko/index.php?cmd=page&id= 1461 [8] Zemědělství. CHKO Třeboňsko [online]. neznámé [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://old.ochranaprirody.cz/trebonsko/index.php?cmd=page&id=1460 [9] CHKO Třeboňsko: Lesnictví. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. neznámé [cit.2012-02-13]. Dostupné z: http://old.ochranaprirody.cz/trebonsko /index.php?cmd=page&id=1457

45

[10] Naučná stezka. WIKIPEDIE: Otevřená encyklopedie [online]. 29. 1. 2007, 24. 3. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nau%C4%8Dn %C3%A1_stezka [11]

Hrobka

Schvarzenberků. Oficiální

Třeboň [online].

© 2012,

stránky

zámku

Třeboň: Státní

09.02.2012 [cit. 2012-02-13].

zámek

Dostupné z:

http://www.zamek-trebon.eu/hrobka-schwarzenberku/ [12] Zlatá stoka. Wikipedie [online]. 8.2.2010, 27.1.2012 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlat%C3%A1_stoka [13] Rybník Rožmberk. Třeboň a Třeboňsko [online]. 1.10.2006 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.trebonsko.cz/rybnik-rozmberk [14] Rybník Rožmberk. Třeboňský kapr [online]. 2009 © [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.trebonskykapr.cz/rybnik-rozmberk [15] Příroda: Vlkov - písečný přesyp. Český rozhlas [online]. 16. března 2009 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/priroda/krasy/_zprava/vlkovpisecny-presyp--544263 [16] Historie zámku. Zámek Stráž nad Nežárkou [online]. neznámé [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.zamekstraz.cz/historie-zamku.htm [17] Ema Destinnová. Wkipedie: otevřená encyklopedie [online]. 15.1.2009, 8.2.2012 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ema_Destinnov %C3%A1 [18] O firmě. JAS: dřevěné hračky [online]. 2006 © [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.jasvd.cz/cs/o-firme.html

46

11 Seznam příloh Příloha A: Chráněné krajinné oblasti v České republice Příloha B: Naučné stezky v jižních Čechách Příloha C: Návrh trasy cyklostezky Třeboňsko pro laiky i znalce Příloha D: Návrhy informačních panelů pro cyklostezku Třeboňsko pro laiky i znalce

47

Příloha A

48

Příloha B

49

Příloha C

Písečný přesyp u Vlkova 4

Slepičí vršek

3 2

5 Rožmberk

6 Třeboň

Stráž n. Nežárkou

Novořecké močály

1 7

Meandry Horní Lužnice

50

Příloha D

52

Příloha D

53

Příloha D

54

Příloha D

55

Příloha D

56

Příloha D

57

Příloha D

58