Louny jako středisko cestovního ruchu

Louny jako středisko cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše) z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala mé vedoucí bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové, Ph.D. za cenné rady a věcné připomínky, ale také za čas, který mi při konzultacích věnovala. Dále bych chtěla poděkovat vedoucí Městského informačního centra Louny paní Mgr. Blance Tomáškové a vedoucím či majitelům hotelů v Lounech za pomoc a ochotu při dotazníkovém šetření. Děkuji také panu ThLic. Jaroslavu Havrlantovi, Th.D. za jeho čas při rozhovoru. Velký dík patří také mé rodině a přátelům, kteří mě při psaní mé bakalářské práce podporovali.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Louny jako středisko cestovního ruchu bakalářská práce

Autor: Monika Frélichová Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2016

Copyright © 2016 Monika Frélichová

Anotace FRÉLICHOVÁ, Monika: Louny jako středisko cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková Ph. D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 89 stran. Tato bakalářská práce se zabývá analýzou cestovního ruchu ve městě Louny, ležící v oblasti Českého středohoří. Cílem práce je analýza předpokladů cestovního ruchu města Louny a vypracování návrhů možností rozvoje cestovního ruchu ve městě.

Klíčová slova: Cestovní ruch. Město Louny. Dotazníkové šetření. Polostrukturovaný rozhovor. SWOT analýza.

Annotation FRÉLICHOVÁ, Monika: Louny as a tourism centre. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of Tourist trade. Supervisor: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Scale qualification: bachelor. Jihlava 2016. 89 pages. This bachelor’s thesis provides the analysis of tourism in Louny, lying in the Czech Central Mountains. The aim is to analyze the assumptions tourism town Louny and drafting of possibilities for the development of tourism in the city.

Keywords: Tourism. The town Louny. Survey. Semi-structured interview. SWOT analysis.

7

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 12 1

Město Louny ............................................................................................................ 12 1.1

2

Základní charakteristika města Louny ............................................................. 13

Předpoklady cestovního ruchu ................................................................................ 14 2.1

Lokalizační předpoklady .................................................................................. 15

2.1.1

Přírodní předpoklady ................................................................................ 15

2.1.2

Kulturně-správní předpoklady .................................................................. 23

2.2

Selektivní předpoklady..................................................................................... 30

2.2.1

Organizace cestovního ruchu v Lounech .................................................. 30

2.2.2

Překážky rozvoje cestovního ruchu v Lounech ........................................ 33

2.3

Realizační předpoklady .................................................................................... 35

2.3.1

Dopravní předpoklady .............................................................................. 35

2.3.2

Materiálně-technické předpoklady ........................................................... 38

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 43 3

4

Metodika výzkumu .................................................................................................. 43 3.1

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 43

3.2

Polostrukturovaný rozhovor ............................................................................. 44

Vyhodnocení výzkumu ............................................................................................ 45 4.1

Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................ 45

4.2

Shrnutí výsledků dotazníkového šetření .......................................................... 64

4.3

Poznatky z polostrukturovaného rozhovoru o podzemí města ........................ 66

5

SWOT analýza......................................................................................................... 67

6

Návrhy pro podporu rozvoje CR v Lounech ........................................................... 69 6.1

Spolupráce subjektů cestovního ruchu na základě destinačního fondu ........... 69

6.2

Zvýšení propagace a prezentace města a jeho akcí na sociálních sítích .......... 70

6.3

Vybudování obchodního centra ....................................................................... 70

6.4

Zpřístupnění domu Daliborka .......................................................................... 71

7

Závěr ........................................................................................................................ 72

8

Použité zdroje .......................................................................................................... 74

9

Seznam obrázků, grafů a tabulek............................................................................. 79

10 Seznam příloh ......................................................................................................... 80

8

Seznam zkratek CR

Cestovní ruch

EVL

Evropsky významná lokalita

CHKO

Chránění krajinná oblast

MHD

Městská hromadná doprava

MIC

Městské informační centrum

MTB*

Horské kolo

NPP

Národní přírodní památka

NPR

Národní přírodní rezervace

PP

Přírodní památka

RM

Rada města

VŠPJ

Vysoká škola polytechnická Jihlava

*

(zkratka převzata z anglického jazyka)

9

Úvod Cestovní ruch představuje v posledních několika desetiletích jeden z nejdůležitějších a nejvíce se rozvíjejících ekonomických odvětví, které zaznamenává neustálý růst. Na rozvoj cestovního ruchu je multiplikačně vázán rozvoj dalších odvětví, jako je například rozvoj dopravní, ubytovací a stravovací infrastruktury, ale také obchodu a služeb. Cestovní ruch se také významně podílí na hrubém domácím produktu, na tvorbě nových pracovních míst a s tím spojeným rozvojem obcí či regionů. Město Louny se rozkládá v Ústeckém kraji v Severozápadních Čechách. Poloha Ústeckého kraje je z hlediska postupné integrace do evropských struktur, blízkosti i dostupnosti Prahy a sousedních krajských center významným potenciálním rozvojovým faktorem. Louny jako takové lze charakterizovat jako zemědělskou oblast s nižším zastoupením průmyslu (oproti jiným městům Ústeckého kraje). Města v Ústeckém kraji můžeme charakterizovat jako póly cestovního ruchu, a proto rozvoj v této oblasti hospodářství je významný. Přínos rozvoje cestovního ruchu pro město Louny je nesporný z hlediska ekonomického, podpory ekonomických subjektů, životní úrovně obyvatelstva i migrace do města, ale také z hlediska snížení nezaměstnanosti. Cestovní ruch je dále multiplikačně propojen se sférou kulturní, sportovní a vzdělávací. Téma mé bakalářské práce je „Louny jako středisko cestovního ruchu“. Toto téma jsem si vybrala, protože jsem se v Lounech narodila a mám k městu velmi blízko. Dalším důvodem výběru byla snaha o podporu cestovního ruchu v Lounech a snaha o propagaci a zviditelnění tohoto krásného města, které skutečně má co nabídnout. Louny jako turistická destinace nejsou příliš známé a proto bych se v této práci chtěla pokusit o připomenutí pokladů města Louny. Cílem mé bakalářské práce bude analýza předpokladů cestovního ruchu v Lounech a následné vypracování návrhů pro rozvoj cestovního ruchu ve městě. Práce je rozdělena na 2 části – teoretickou a praktickou. Teoretická část se bude zabývat informacemi o městě, jeho historií, o lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladech města, ale také o současné situaci ve městě z hlediska cestovního ruchu. 10

Praktická část bude zaměřena na analýzu aktuální situace cestovního ruchu v Lounech. Pro tuto analýzu jsem zvolila kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření a data, která

z průzkumu

vyplynou,

budou

následně

analyzována

a

interpretována

do přehledných grafů. Na základě výsledků z dotazníkového šetření budou určeny silné a slabé stránky města. Následovat bude vytvoření SWOT analýzy s cílem navrhnout možná opatření pro rozvoj cestovního ruchu ve městě Louny. Tématem rozvoje cestovního ruchu v Lounech se prozatím žádná bakalářská či diplomová práce nezabývala. Několik prací se zabývalo okresem Louny nebo celým Ústeckým krajem. O městě Louny existuje několik publikací, avšak většinou jsou také zaměřeny na celé Lounsko či oblast Českého středohoří. Pouze Komise cestovního ruchu v Lounech vydala několik dokumentů o cestovním ruchu města jako je například „Strategie cestovního ruchu v Lounech v letech 2013- 2020“.

11

TEORETICKÁ ČÁST 1 Město Louny Město Louny je okresním městem v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji. Okres Louny se rozprostírá v jižní části severočeského regionu na ploše 1118 km a svou rozlohou je zde druhým největším okresem. Okres Louny sousedí s okresy Chomutov, Most, Teplice, Litoměřice, Kladno, Rakovník, Plzeň-sever a Karlovy Vary. Nadmořská výška okresu se pohybuje od 161 m do 575 m n. m. (9)

Obrázek č. 1: Mapa polohy okresu Louny [34]

Okres čítá cca 86 500 obyvatel. Tento počet postupně mírně roste. Hustota osídlení je cca 77,3 obyvatel na km2, což je výrazně pod republikovým průměrem. Struktura osídlení je značně roztříštěná a soustředěná především do 4 měst (Louny, Žatec, Podbořany a Postoloprty). V okrese Louny je celkem 70 obcí, z toho 7 měst a 6 městysů. [1] Území okresu zasahuje ze dvou třetin do území bývalých Sudet, což mělo po 2. světové válce za následek odsun obyvatel německé národnosti. Dosídlením již původní lidnatosti nebylo nikdy dosaženo. Postupně od této události se však počet obyvatel stále mírně zvyšuje. (9) Louny patří mezi okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Podle posledních statistik, tj. z prvního čtvrtletí roku 2016 vykazuje nezaměstnanost v okrese Louny asi 8,3 % nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15- 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. (9), [2] 12

1.1 Základní charakteristika města Louny Město Louny, neboli „jižní brána Českého středohoří“ či „Perla na řece Ohři“ leží na řece Ohři, přibližně 60 km od hlavního města Prahy a asi 45 km od krajského města Ústí nad Labem. Město čítá cca 20 tisíc obyvatel. Louny jsou také městem s rozšířenou působností. [13]

Obrázek č. 2: Znak města Louny [35]

Město má zajímavé historické centrum, ze dvou třetin obehnané hradbami. Ve městě se nachází několik velmi významných historických staveb. Za zmínku stojí především chrám sv. Mikuláše z 15. století, Žatecká brána, středověké domy Daliborka (okresní archiv) a Sokolů z Mor (muzeum). V centru lze nalézt také galerii, Vrchlického divadlo, kino Svět, knihovnu, stálé loutkové divadlo, bývalou židovskou synagogu a mnoho domů z přelomu 19. a 20. století. Ve městě se nachází osm základních škol, speciální škola, obchodní akademie a gymnázium. Dále stojí ve městě za zmínku Kotěrova kolonie, most přes záplavové území z 19. století, městské výstaviště a spousta dalších drobných zajímavostí. [3] Louny a okolí byly vždy spíše zemědělský region, jsou známy produkcí vysoce kvalitního chmele, v Českém středohoří se pěstuje ovoce. Průmysl byl vždy spíše zpracovatelský, např. Pivovar Louny. [13] Na severu město sousedí s CHKO České středohoří. Zajímavým místem pro rogalisty a paraglidisty je vrch Raná. [13]

13

2 Předpoklady cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu představují podle Vystoupila (2011): „souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu.“ (13) Předpoklady cestovního ruchu se obvykle člení na: 

Lokalizační



Selektivní



Realizační

Předpoklady CR

Selektivní

Lokalizační

Přírodní Kulturně-správní

Objektivní Subjektivní

Realizační

Dopravní Materiálně-technické

Obrázek č. 3: Schéma předpokladů cestovního ruchu [37]

Ve své práci rozvedu a zhodnotím lokalizační, selektivní a realizační předpoklady. Zjistím, který z předpokladů je pro město Louny klíčový a na základě jakých faktorů by se cestovní ruch v Lounech mohl dále rozvíjet. Město Louny je místo, které dokáže upoutat své návštěvníky nejen svým historickým rázem, ale také svými cennými atraktivitami. Svým historickým vzhledem pohladí duši nejen návštěvníkům, ale i samotným místním obyvatelům, kteří si Louny rádi prochází a vrací se na místa, které je poutají už od pradávna. Město má velmi pestrou a zajímavou historii a také se zde narodilo několik významných osobností světového významu. Dále je město protkáno několika významnými akcemi, kterých se každým rokem zúčastní několik tisíc návštěvníků. 14

2.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady umožňují umístění aktivit cestovního ruchu do určité oblasti či lokality. Rozhodující úlohu pro existenci těchto předpokladů má geografická poloha konkrétní oblasti či střediska a jejich předcházející historický vývoj, v němž se většinou rovněž výrazně odráží kvalita geografické polohy. Příznivé hodnoty lokalizačních předpokladů určují místo, kde se cestovní ruch může rozvíjet. (3) Lokalizační předpoklady se dále dělí na předpoklady přírodní a kulturně-municipální.

2.1.1 Přírodní předpoklady Přírodní předpoklady jsou základními předpoklady pro úspěšnou realizaci různých forem cestovního ruchu. Zvyšují jednak atraktivitu daného území, tak také její rekreační využití. 2.1.1.1 Povrch Geologická stavba území okresu Louny se vyznačuje značnou pestrostí vystupujících hornin, zejména co do jejich stáří. Setkáme se zde s usazenými horninami a vyvřelinami proterozoika, usazeninami paleozoika, křídy a terciéru, neovulkanity i nejmladšími čtvrtohorními sedimenty nejrůznějšího původu. (6) Značně komplikovaná je také tektonická stavba daná přítomností příkopové struktury v Poohří a pásma zlomů na jižním okraji křídové tabule. Litoměřický hlubinný zlom patří mezi základní směry tektonických linií v rámci Českého masivu. Tento zlom protíná území okresu přibližně v linii Třebívlice – Břvany – Žatec – Podbořany. Na tuto hlubinnou strukturu je vázána celá řada dalších zlomů, jež se staly v třetihorách přívodními

drahami

zásaditého

magmatu

jak

v oblasti

Českého

středohoří

a Doupovských hor, tak i v prostoru mezi nimi. (6) Stavba Dolnoherské tabule a zčásti i Džbánu je důkazem existence mořské pánve v závěru druhohor. Vystupují zde hlavně opuky – prachovce a slínovce s příměsí zbytků koster mořských živočišných hub, vápnité pískovce, jílovce a jílové vápence. (6) Vedle geomorfologického celku Dolnoherská tabule jsou zde i další vyšší jednotky – již zmiňované České středohoří, Mostecká pánev, Doupovské hory, Rakovnická pahorkatina a tabulová plošina Džbán. Charakter reliéfu je tedy proměnlivý. Převažují měkké a ploché

15

tvary. Daleko dynamičtější je vulkanický reliéf Českého středohoří a Doupovských hor nebo lesnaté krajiny Džbánu s řadou hlubokých údolí. (6) Pohoří Českého středohoří je svým unikátním reliéfem a značnou výškovou členitostí raritou nejenom v Čechách, ale i v celé Evropě. (9) 2.1.1.2 Podnebí Klimaticky patří téměř celý okres k nejteplejším oblastem celé České republiky s nízkým úhrnem srážek a mírnou zimou. Vedle nízkých nadmořských výšek je příčinou zejména efekt srážkového stínu Krušných a Doupovských hor. (6) Průměrná roční teplota v Lounech se v průběhu posledních 15 let pohybuje kolem 9 °C. Nejteplejším měsícem je již dlouhodobě červenec s průměrnou teplotou vzduchu 19,5 °C, naopak za nejchladnější měsíc můžeme považovat leden s průměrnou teplotou -0,3 °C. Celkový roční úhrn srážek se pohybuje v okrese Louny do hodnoty 470 mm, nejvlhčím měsícem v roce je červenec s měsíčními úhrny do 80 mm, nejsušší je vždy leden s úhrny do 20 mm. (6) Nejvyšší teplota vzduchu byla v Lounech naměřena dne 13.8.2003: 39,4 °C, naopak nejnižší teplota vzduchu byla naměřena dne 9.1.1985: -25,2 °C. [1] 2.1.1.3 Vodstvo Městem Louny protéká řeka Ohře. Pramení v německém Bavorsku pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny a do Čech vstupuje u obce Pomezí nad Ohří. Její celková délka (od pramene až k soutoku s Labem v Litoměřicích) činí 291,3 km. Ohře má na českém území délku 256 km, v samotném Ústeckém kraji pak 141,5 km, což odpovídá 47 % délky v Čechách. (2), [5] Ohře je na našem území druhým největším levostranným přítokem Labe – hned po Vltavě. Ohře je také čtvrtou nejdelší řekou v České republice. [5] Až do vybudování sypané hráze a napuštění vodní nádrže Nechranice v druhé polovině šedesátých let minulého století byly nejníže položené části území města Loun a přilehlých obcí postihovány velmi častými povodněmi. Nádrž Nechranice, která slouží především k regulaci průtoku řeky Ohře však ani v současnosti nedokáže záplavám zcela zabránit. Četnost záplav je ale znatelně menší, než tomu bylo do výstavby nádrže. (2)

16

Svůj podíl na utváření současného vzhledu krajiny Lounska měly také přítoky Ohře. K pravostranným patří potok Hasina pramenící pod Džbánem (přírodní park na Lounsku). Druhým významným přítokem z pravé strany Ohře je Smolnický potok. Mezi významné levostranné přítoky pak patří především Hrádecký potok a Chožovský potok. (2) Řeka Ohře má využití také pro vodáky. V Lounech především v období Letního lounského vábení, kdy se na řece konají závody na dračích lodích. V roce 2006 vznikla kolem vodácké části řeky Ohře Vodácká stezka. V úseku od Chebu je vysázeno 69 informačních tabulí (v českém, anglickém a německém jazyce), které informují o tom, kde se právě vodák nachází a jaké přírodní a kulturní zajímavosti může v okolí nalézt. [5] Na Lounsku se nachází také několik významných uměle vytvořených rybníků. Jedná se hlavně o Lenešický rybník, který svou rozlohou můžeme řadit na první pozici, co se velikosti týče. Rybník je plně využíván pro chov ryb. Každý rok se zde koná výlov. Nesmíme zapomenout také na podzemní vody. Ty jsou na Lounsku vcelku hojně zastoupeny, nachází se zde bezmála tři desítky přírodních i umělé vyvěrajících podzemních minerálních a léčivých vod a studánek. Přímo na území města Louny je historicky doloženo používání pramenů Mikulášovky a Jánovky. V jižní části města, zvané U Spravedlnosti, byl počátkem šedesátých let navrtán velmi významný zdroj alkalické kyselky – pramen Luna. Tento pramen patří mezi nejhlubší minerální prameny v České republice. Pramen má jedinečné složení, srovnávat se s ním ve světě mohou pouze prameny v gruzinském Boržomi a ve francouzském Vichy. Jedná se o silně proplyněnou a teplou natrium-bikarbonátovou vodu, která vyvěrá vrtnou sondou z hloubky 1100 - 1200 metrů. Stávající vydatnost zdroje je 15 litrů za minutu. Díky své stálé teplotě je celoročně dostupný. Pro běžné užívání občanů je k dispozici ve třech místech: v prostoru U Spravedlnosti, v domově důchodců a v nemocniční zahradě. [6]

17

Obrázky č. 4,5: Pramen Luna Louny [6]

Mezi další významné podzemní vody, které stojí za zmínku, můžeme řadit pramen kyselky Praga nacházející se v obci Břvany (cca 14 km od Loun) nebo Boženinu studánku, kterou můžeme nalézt v historicky spjaté obci Peruc (asi 15 km od Loun), kde se nachází také velice významný Oldřichův dub. 2.1.1.4 Rostlinstvo a živočišstvo Celkové přírodní předpoklady území dotváří flóra a fauna. Z biogeografických úkazů jsou podle Vystoupila (2015) pro CR nejpřitažlivější: „rozlehlé lesní plochy, kosodřeviny, rostlinstvo horského rázu, mokřady, rašeliniště a výskyt vzácných chráněných druhů rostlin, chráněných dřevin, lokality reliktních savců a vzácných ptáků“. (13) České středohoří je zajímavé především svojí květenou, relikty původních porostů a geologicky pozoruhodnými přírodními výtvory, které dodávají krajině zcela osobitý ráz. Díky geologickým poměrům a teplému suchému klimatu se zde vyskytují vzácné druhy stepních trav i rostliny skalních stepí. Typicky vyvinuté stepi v této části Českého středohoří mají obdobu jen na jižní Moravě a jižním Slovensku. (9) Z oblasti Českého středohoří v okrese Louny vynikají dvě od sebe nepříliš vzdálené lokality: Ranská hora a vrch Oblík. Obě tyto lokality byly vyhlášeny NPR. V těchto rezervacích se vyskytuje celá řada vzácných a chráněných druhů rostlin a hmyzu. (9) 18

Zvláštní pozornost vyžadují také místa s výskytem vzácných druhů teplomilných hub, například muchomůrek ježatohlavých, hřibů satana či koloděje, ale také některých travin a pozůstatků původní stromové vegetace. (2) K chráněným rostlinným společenstvům patří porosty skalních stepí s hlaváčkem jarním nebo vlnicí chlupatou. Na březích Ohře se nachází také mnoho vzácných rostlin. Jde především o kostival český, šťovík koňský, česnek pažitku nebo žebratku bahenní. (2) Na Lounsku se nachází také několik vzácných druhů zvířeny. Mimo běžné zástupce zvířat zde můžeme najít četné druhy střevlíků, mravenců, kobylek, sarančat, čmeláků a pavouků. V listnatých lesích lze spatřit také vzácného roháče obecného. Z obratlovců se na Lounsku poměrně často vyskytují zmije obecná, sysel obecný nebo myšice temnopásá. Poslední dobou v okolí města stále častěji hnízdí také vzácné ptačí druhy – čáp černý, sokol stěhovavý nebo krkavec velký. (2) 2.1.1.5 Ochrana přírody Na území Lounska se nachází 2 velkoplošně chráněná území: chráněná krajinná oblast (dále jen „CHKO“) České středohoří a Přírodní park Džbán. Dále se na tomto území nachází 11 evropsky významných lokalit a část ptačí oblasti Ústeckého kraje. CHKO České středohoří Toto velkoplošné chráněné území zaujímá rozlohu 1061,13 km2 na území sedmi okresů (Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Louny - asi 8 % výměry, Most, Teplice, Ústí nad Labem) a zasahuje do severovýchodní části okresu Louny a zahrnuje zejména vrcholy Oblík, Raná a okolí Libčevsi. Nejvyšší bod je vrchol Milešovky 836,5 m n. mořem. [1], [8] České středohoří je charakteristické množstvím kopců vytvořených dávnou sopečnou činností. Správa CHKO České středohoří sídlí v Litoměřicích, což je také okres, ve kterém se největší část oblasti nachází. [8] Přírodní park Džbán Přírodní park Džbán byl vytvořen v roce 1994 a rozkládá se na území okresů Rakovník, Louny a Kladno. Rozloha parku je 416 km². Na Lounsku zahrnuje území mezi Měcholupy, Dobříčany, Tuchořicemi, Panenským Týncem a jižní hranicí okresu. [8] 19

Evropsky významné lokality (EVL) Evropsky významné lokality jsou chráněná území vyhlášená v rámci soustavy NATURA 2000 k ochraně evropsky významných přírodních stanovišť a evropsky významných volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. [23] Na území Loun a blízkého okolí se nachází 3 EVL: EVL V hlubokém Lokalita ne nachází ve svahu nad Debeřským potokem, 1,75 km severně od obce Peruc na Lounsku. Význam lokality je spatřován ve výskytu zcela unikátních suťových lesů, teplomilných doubrav, suchomilných křovin a společenstev pěchavových trávníků. Stávající přírodní památka byla zřízena na ochranu střevíčníku pantoflíčku. [29] EVL Blšanský chlum Lokalita se nachází cca 2 km jihovýchodně od města Louny v katastrálních územích Blšany u Loun a Chlumčany. Do konce minulého století byl součástí vojenského prostoru a proto také pro turisty nepřístupný. [10], [26] Dominantou EVL je neovulkanický suk Blšanského chlumu a jižněji položeného malého chlumu, přičemž zbytek lokality je převážně rovinatá a tvořena křídovými slínovci. Lokalita je především významná z hlediska výskytu některých druhů hmyzu, zejména motýlů. Je zde také řada zvláště chráněných druhů rostlin. [26] EVL Ohře EVL začíná na dolním toku této řeky od ústí do Labe a končí soutokem s Libočanským potokem. Větší část řeky protéká kulturní krajinou. Přirozenou část řeky tvoří zbytky nezaplavovaných nebo jen zřídka kdy zaplavených lužních porostů. V některých částech se tvoří štěrkové či štěrkopískové náplavy, které jsou významným biotopem pro řadu vzácných druhů. Z vodních živočichů se zde vyskytuje losos obecný a velevrub tupý, kteří jsou předmětem ochrany druhů. Kromě živočichů se zde nachází bohatá vodní flóra, která je útočištěm pro mnoho bezobratlých živočichů. [26], [28]

20

Národní přírodní rezervace (NPR) NPR Oblík NPR Oblík se nachází na území CHKO České středohoří. Jedná se o území mezinárodního významu s výskytem cenných suchomilných společenstev jako např. hlaváčku jarního, koniklece lučního českého či divizny brunátné. Spolu s nedalekými vrchy Srdov a Brník je nejcennějším komplexem stepních porostů v této části Českého středohoří. [1], [31] NPR Raná NPR Raná se také nachází na území CHKO České středohoří. Lokalita výrazného vrchu se třemi vrcholy je významná především díky vzácným společenstvům kriticky ohrožených rostlin, např. ovsíře stepního či pupavy bezlodyžné. Na jihozápadním svahu (tzv. Malá boule) jsou zachovány některé ohrožené rostliny jako součást zbytku původní české stepi. [1], [31] Národní přírodní památky (NPP) NPP Kamenná slunce Kamenná slunce u obce Hnojnice (cca 15 km od Loun) jsou unikátní národní přírodní památkou, pozůstatkem sopečného komínu (tzv. maaru), který vznikl explozí žhavého magmatu, při které došlo k mísení s okolními horninami. [32] Celý jev připomíná množství větších či menších „sluncí" včetně zřetelných paprsčitých prasklin kolem jejich jader. V území se zachovala významná fauna teplomilných a suchomilných bezobratlých živočichů. Území je využíváno pouze pro vědecké a osvětové účely. [18] NPP Velký vrch u Vršovic Nízký zalesněný kuželovitý vrch se nachází necelých 5 km východně od Loun. Velký vrch je jedinou lokalitou v severozápadních Čechách, která je vyhlášená za účelem ochrany stanovišť teplomilných hub mediteránního typu. Z lokality je udáváno celkem 166 druhů hub. [18]

21

Přírodní rezervace (PR) PR Čičov Nejbližší přírodní rezervací od Loun je PR Čičov. Tento výrazný nezalesněný vrch, zcela obklopený zemědělskými pozemky se nachází necelých 15 km severně od města Louny a 0,3 km severozápadně od osady Hořenec. (5) Ochranný režim rezervace je zaměřen především na travnatá společenstva stepního charakteru s neobyčejně bohatým výskytem koniklece lučního českého. Chráněné území je rovněž světově významnou mineralogickou lokalitou, jelikož se zde vyskytuje tzv. hořenecký typ aragonitu. (7), (5) Přírodní památky (PP) V blízkém okolí města Louny se nachází také několik přírodních památek (dále jen „PP“). Patří mezi ně např. již zmiňovaný Blšanský chlum či V Hlubokém. Další přírodní památkou, o které v této práci ještě nebyla zmínka, je PP Březno u Postoloprt. PP Březno u Postoloprt Přírodní památkou je opuštěný lom na pravém břehu řeky Ohře v blízkosti obce Březno. Erozivní činností byly obnaženy mořské usazeniny, v kterých se nacházejí zkameněliny mořských živočichů. Tato fosilní fauna v tomto rozsahu nemá jinde v České republice obdoby. [10] Památné stromy Za zmínku stojí také památné stromy. Obzvlášť, když se nedaleko Loun nachází jeden z historicky nejvýznamnějších stromů v České republice. Oldřichův dub Prastarý Oldřichův dub roste pod obcí Peruc, asi 15 km východně od Loun. Pověst vypráví, že se kdesi poblíž setkali kníže Oldřich a selka Božena, která se pak stala kněžnou. Nejstarší zprávu o dubu přináší začátkem 12. století Kosmova kronika, podle níž se toto setkání pravděpodobně uskutečnilo v roce 1004. Tento státem chráněný strom je vysoký přes 30 m, jeho obvod kmene v prsní výši činí 750 cm, v patě stromu 950 cm. Stáří stromu se odhaduje přes 800 let. [10]

22

2.1.2 Kulturně-správní předpoklady Obdobně jako přírodní předpoklady cestovního ruchu mají i kulturně-správní předpoklady svá specifika a určité charakteristiky. Podle Vystoupila (2015): je „základním specifikem kulturně-správních předpokladů, na rozdíl od přírodních předpokladů, že byly vytvořeny zásahem člověka do krajiny.“ (14) Právě kulturně-historické památky mají podle Vystoupila (2015): „významný motivační vliv na migrační pohyb účastníků CR v mezinárodním i domácím měřítku. Klíčovým motivačním impulsem k CR zaměřenému na kulturně-historické památky je především seznámení se s historií, architekturou a kulturou konkrétního území.“ (14) Historie města Louny První písemná zmínka o Lounech pochází z roku 1115, kdy byly majetkem kláštera v Kladrubech. Tato románská osada se rozkládala v místech dnešního kostelíka sv. Petra. Jako královské město byly Louny vysazeny nad řekou asi 1 km východně od původního sídliště někdy v 60. letech 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Městské založení, motivované polohou na důležité zemské cestě z Prahy do Německa, se uskutečnilo za rozhodující účasti kolonistů ze Saska. [1] V lucemburském období zažívalo město prosperitu, založenou na intenzívní řemeslnické a zemědělské výrobě, zejména pěstování obilí a vína. V husitských válkách vytvořily Louny se Žatcem vojenský svaz. [1] Po zničujícím požáru roku 1517 bylo město přestavěno a vybudoval se nový chrám sv. Mikuláše. V 16. století dosáhla proslulosti zdejší městská škola a došlo k rozkvětu vinařství. Za protihabsburského odboje 1618-1620 se Louny postavily na stranu vzbouřenců. Krátce před bitvou na Bílé hoře obsadil Louny Albrecht z Valdštejna, uložil městu vysoké výpalné a zřídil si zde svůj hlavní stan. Po třicetileté válce poklesly Louny na městečko lokálního významu. [1] V polovině 19. století se Louny staly sídlem okresního úřadu. V průběhu 19. a pak ještě v 60. a 70. letech 20. století došlo k rozsáhlým demolicím v historickém jádru města. Zmizely tak výstavné renesanční domy, radnice a městské brány. K hospodářskému rozvoji Loun došlo ve 2. polovině 19. století, kdy zde vznikly mj. železniční opravny, depo kolejových vozidel, cukrovar, pivovar, jatky, mlýny či finanční ústavy. Roku 1896 23

byla otevřena první střední škola - dnes Gymnázium Václava Hlavatého. Mezi léty 1872 - 1904 se Louny staly železničním uzlem s hlavními směry na Prahu, Most, Žatec, Libochovice a Rakovník. [1] K rozsáhlé výstavbě rodinných domů došlo již na přelomu 19. a 20. století. Obytnými zónami se tak stala i místa, na nichž se původně rozkládala zemědělská půda. K dalšímu posílení průmyslu v Lounech došlo po roce 1945, kdy zde vznikly továrny Elektroporcelán, Praga, mlékárna a masokombinát. V 70. letech došlo k demolici Žateckého předměstí, na jehož místě bylo postaveno panelové sídliště. V současné době vyrábí v průmyslové zóně jihovýchodně od města několik japonských, převážně strojírenských firem (Aisan, Fujikoki, Ishimitsu, Nachi či Takada Industries). [1], [9] Louny vždy ležely na jazykovém rozhraní, např. 8 km západně ležící Postoloprty byly už v 18. století německé. Jednoznačně český charakter Loun však přetrval v celé jejich historii. Od poloviny 19. století jsou Louny sídlem okresního úřadu. [1] Kulturně historické památky Loun Louny jsou svými kulturními a historickými památkami doslova posety. Tyto památky jsou dokladem velmi významné historie města Louny. Zde alespoň stručně uvádím ty nejvýznamnější: Chrám sv. Mikuláše Dominantou a nejcennější architektonickou památkou Loun je chrám sv. Mikuláše. Byl postaven v letech 1517 – 1538 na místě požárem zničeného staršího kostela ze 14. století. Účastníkem na stavbě chrámu sv. Mikuláše byl významný stavební architekt Benedikt Rejt, který se mimo jiné podílel také na opravě opevnění Pražského hradu nebo na dostavbě chrámu svaté Barbory v Kutné hoře (zapsaném na Sezamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO). (9), (12) Žatecká brána a městské hradby Žatecká brána byla postavena v roce 1500. Druhá městská brána se jmenovala Pražská, ta však byla roku 1861 zbořena. Žatecká brána je součástí městského opevnění. To vznikalo souběžně se založením města, tedy od 2. poloviny 15. století. Hradby je možno sledovat na jižní, západní i severní straně města. Zejména procházka Pod Šancemi nad řekou je působivá. [9] 24

Barokní špitál Barokní budova patřící mezi klenoty ve městě Louny stojí nedaleko hradeb při pravém břehu řeky Ohře. Budova byla postavena v letech 1695-1698 podle projektu Antonia della Porty, architekta např. zámků v Roudnici či Libochovicích. Rok ukončení stavby je zvěčněn nad vchodem do budovy. Stavbu řídil místní zednický mistr Ludvík Neumayer. Město ve špitále poskytovalo ubytování svým chudým občanům. Dnes je špitál zrekonstruován a je v něm restaurace s hotelem. [10] Radnice Dnešní radnice se nachází na Mírovém náměstí. Od 16. století zde stával snad nejvýznamnější dům v Lounech nazývaný "U Tří lip", který v 19. století sloužil jako zájezdní hostinec. V roce 1869 dům koupilo město a zřídilo v něm radnici. Na příkaz okresního úřadu a přes protesty části veřejnosti byl však dům, s odkazem na jeho špatný stav, roku 1885 zbořen. Na jeho místě byla podle plánů pražského architekta Saturnina Hellera postavena současná budova. (10) Oblastní muzeum Sídlí v domě Sokolů z Mor. Tato původně lounská měšťanská rodina v 16. století vlastnila panství Slavětín a Vršovice. Dům č.p. 43 vlastnili Sokolové od roku 1466 a již v roce 1517 byl městským majetkem. Dům byl v roce 1890 restaurován Josefem Mockerem. (10) Oblastní muzeum zde má stálou expozici, zaměřenou na dějiny husitství v severozápadních Čechách a geologický vývoj regionu. Protější dům č.p. 28 s pozdě gotickým portálem v průjezdu, třípodlažními středověkými sklepy a rokokovou fasádou se nazývá U Jednorožce. Slouží jako administrativní budova muzea. (10) Muzeum Zkamenělý les Muzeum se nachází v areálu minigolfu ve Sladovnické ulici. Je umístěno do obranné bašty z 15. století. Expozice muzea je ve dvou patrech a obsahuje zkamenělé stromy, listy a plody. Většina exponátů je popsána s uvedením názvu stromu a jeho stářím (v řádech milionů let). Je zde možno spatřit nádherné řezy zkamenělým dřevem s mnoha zajímavými barvami a dodnes patrnými letokruhy. [27]

25

Galerie Benedikta Rejta Galerie byla založena v roce 1965. V současné době je uzavřena z důvodu vlhkosti a zároveň probíhá příprava projektové dokumentace pro sanaci havarijního stavu celého objektu. Sbírky galerie byly zaměřeny na umění 20. století. V galerii bylo též uloženo několik autorských souborů klasiků českého umění druhé poloviny 20. století, mj. lounských umělců Zděňka Sýkory, Kamila Linharta a Vladislava Mirvalda. (10) Galerie města Louny Galerie města Loun je od roku 2010 součástí Vrchlického divadla v Lounech. Úkolem nové galerie je využít výtvarnou tradici a poskytnout prostor umělcům, kteří jsou s Louny či jejich výtvarným geniem loci spjati a zároveň se přihlásili k výtvarnému vlivu. Galerie chce tvorbu těchto umělců ukazovat nejen v tradičních, ale i v nečekaných souvislostech, pečovat o jejich odkaz a zvýrazňovat jméno města na výtvarné mapě i nadále. [15] Vrchlického divadlo První divadelní spolek fungoval v Lounech od roku 1932. Po válce začali obyvatelé Loun vybírat na nové stálé divadlo, prodávaly se tzv. cihly. Lounské divadlo bylo otevřeno 29. října 1950 (tehdy jako Fučíkovo divadlo) a během své historie zažilo několik krizí, které koncem 80. let vyvrcholily úplným uzavřením a více než desetiletým chátráním budovy divadla. Po dlouhých diskusích se nakonec město rozhodlo budovu opravit a vrátit jí jméno po lounském rodákovi Jaroslavu Vrchlickém, jak to plánovali autoři prvních návrhů. Po několikaleté rekonstrukci tak začala novodobá historie lounského divadla, 16. listopadem 2003 bylo po více než 53 letech otevřeno podruhé. [11] Gymnázium Václava Hlavatého a ZŠ Gymnázium, původně reálka, bylo otevřeno v r. 1896. Od r. 1993 je pojmenované po zdejším rodáku, matematikovi Václavu Hlavatém (1894-1969). Na škole studovala a vyučovala řada vynikajících osobností, kromě Václava Hlavatého např. historik Rudolf Urbánek, hudební skladatelé Eduard Tregler a Zdeněk Šesták, výtvarníci Zdeněk Sýkora, Kamil Linhart, Vladislav Mirvald a Alois Pitrmann, literáti Karel Konrád, Konstantin Biebl, Artur Breiský a Čestmír Berka, technik Jan Vích a mnoho dalších. (10)

26

Loutkové divadlo Loutkové divadlo v Lounech bylo postaveno v roce 1920 jako první kamenné divadlo v České republice. Zdejší loutkařská tradice ale sahá až do roku 1903, kdy byl založen loutkařský odbor Sokola. V té době loutkaři hráli svá divadelní představení po hospodských sálech. Až po válce ožil záměr postavit vlastní divadlo. (10), [12] Dům Daliborka V domě Daliborka sídlí od roku 1956 okresní archiv. Dům je z architektonického hlediska nejlépe dochovaným středověkým městským domem. Dnešní podoba fasády je z období na přelomu 16. a 17. století. V patře se zachovala srubová místnost s trámovým stropem. Podle dendrochronologického rozboru ho tvoří jedle pokácené v roce 1515. (10) Je zde uloženo několik velmi významných listin. Název Daliborka si dům nese od konce 19. století. Kotěrova kolonie Z modernějších architektonických památek si zaslouží pozornost Kotěrova kolonie, která byla postavena pro zaměstnance státních drah. Tato kolonie vznikla v rámci celosvětové vlny zahradních měst na počátku 20. století. Vybudování kolonie bylo snahou zajistit všem sociálním vrstvám společnosti možnost kvalitního a zdravého bydlení. [14] Charakteristické pro lounskou kolonii a sídliště byla městská čtvrť, zastavěna typizovanými obytnými bloky. Velkou pozornost věnoval Jan Kotěra také zeleni lemující komunikace. V případě této kolonie se Janu Kotěrovi mimořádně úspěšně podařilo naplnit dobový ideál kvalitního, zdravého a dostupného bydlení v zeleni a zároveň se jedná o jednu z nejkvalitnějších ukázek fenoménu tzv. zahradních měst na našem území. [14] Inundační most Má čtyřicet oblouků a je významnou technickou památkou Loun. Byl postaven v letech 1811 – 1815, v době, kdy se stavěla silnice do Lipska. Pole mezi Louny a Dobroměřicemi byla totiž často vystavena záplavám, a proto byla snaha udržet komunikaci sjízdnou. To si uvědomovali lounští měšťané už v 16. stol., když nechali v letech 1585-1587 postavit na místě dnešního mostu kamenný most se šesti oblouky. (10), [13]

27

Vodárenská věž Vodárenská věž je další technickou památkou Loun. Věž se nachází na jižním okraji města. Tento dnes již bývalý vodojem slouží pro vysílání signálu mobilních operátorů. Výstup na věž je vhodný pouze pro fyzicky zdatné osoby. [30] Významní rodáci Lounsko je místem narození několika významných osobností. V Lounech se narodil básník Jaroslav Vrchlický (1853-1912), Kamil Hilbert (1869-1933) - architekt dostavby katedrály sv. Víta v Praze, Václav Hlavatý (1894-1969) - matematik světového významu, spisovatel Karel Konrád (1899-1971). Sousední obec Cítoliby je rodištěm architekta Josefa Mockera (1835-1899), v nedalekém Slavětíně se narodil básník Konstantin Biebl (1898-1951). [1] Kulturní a zábavní zařízení a akce V Lounech se nachází mnoho kulturních zařízení a koná se zde také několik velmi významných kulturních akcí. Mezi kulturní zařízení mohu uvést již zmiňovaný chrám sv. Mikuláše, Vrchlického divadlo, loutkové divadlo, ale také kino Svět (vybaveno špičkovou digitální technologií s velice kvalitním ozvučením), městskou knihovnu, státní archiv, oblastní muzeum, galerii Benedikta Rejta či v současnosti nově zrekonstruovaný kulturní dům Zastávka (před několika lety sloužil mladým lidem jako velmi oblíbená a známá diskotéka širokého okolí s názvem Imperium Louny). Tento kulturní dům pořádá především v zimní sezóně spoustu společenských akcí – od maturitních plesů, přes městské plesy až po taneční pro mládež i pro dospělé. V Lounech se také každoročně pořádá několik významných akcí. Asi nejvíce jsou s Louny spjaty slavnosti města a řeky Ohře konané každý rok, vždy v letních měsících. Tato akce se nazývá Letní lounské vábení a letos (v roce 2016) bude již 13. ročník této pravidelné akce. Různé akce pořádá každý měsíc také městská knihovna. Dalšími pravidelnými akcemi jsou výstavy na lounském výstavišti. Nejznámější výstavy nesou názvy: Dům a zahrada, Člověk v přírodě či Autosalon Louny. Výstavu Dům a zahrada si každoročně nenechá ujít kolem 30 000 návštěvníků. [16] 28

Sportovní zařízení a akce Pro sportovní nadšence je v Lounech spousta sportovních zařízení. K dispozici je např. městská sportovní hala, plavecká hala, venkovní koupaliště, zimní stadion, tenisový klub, veslařský klub Ohře, jezdecký klub, venkovní i vnitřní minigolf, bowling Nový Svět, ale také baseball klub – TJ Lokomotiva Louny či Aeroklub Raná. [6] Ze sportovních akcí musím uvést především každoročně konanou taneční soutěž Elitery. Letos (v roce 2016) proběhl již 27. ročník. Jedná se o celostátní pohárovou soutěž tanečních formací všech věkových kategorií. Další sportovními akcemi s tradicí jsou také běžecké závody. Nejnavštěvovanější je memoriál Karla Raise. Závod se koná každý rok na jaře. Součástí závodu je silniční běh, ale také závod vozíčkářů z celé republiky i ze světa. Trasa je dlouhá cca 15 km, začíná v Počeradech a vrcholí na Lounském výstavišti. Součástí této sportovní akce je také Lidový běh na výstavišti, který je určen pro všechny věkové kategorie a je dlouhý asi 2 200 m. Akce je doplněna doprovodným kulturním programem a Dětským dnem. Seznam nejzajímavějších kulturních a sportovních akcí je uveden v příloze.

29

2.2 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady cestovního ruchu vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se na CR aktivně i pasivně (tzn. přijímat účastníky CR a stávat se jimi). Člení se na: a) Objektivní: soubor faktorů, které ovlivňují CR v daném území (politická a bezpečnostní stabilita oblasti, ekonomická a životní úroveň jejich obyvatel, stav životního prostředí, apod.). b) Subjektivní: ovlivňují rozhodování lidí o účasti na CR (např. příslušnost k sociální a profesní skupině, rodinné poměry, psychologické faktory, módnost návštěvy oblasti, znalost jazyků, reklama, atd.) (3)

2.2.1 Organizace cestovního ruchu v Lounech Komise cestovního ruchu Rady města Loun Komise cestovního ruchu (dále jen „Komise CR“) je samostatným, poradním a iniciativním orgánem Rady města (dále jen „RM“) Louny v oblasti cestovního ruchu v Lounech. Komise CR opětovně vznikla v březnu roku 2012. Do té doby se záležitostmi týkajících se cestovního ruchu v Lounech zabývala Komise Letního lounského vábení a cestovního ruchu. Vzhledem k nutnosti posunout cestovní ruch v Lounech na vyšší úroveň bylo rozhodnuto o oddělení této součásti a opětovném vzniku samostatné Komise CR, tak jak tomu bylo již dříve. Komise CR vykonává svou práci prostřednictvím svých členů, v případě potřeby si může na konkrétní problematiku přizvat experty. V současnosti je předsedou komise Ing. Jan Vaic a místopředsedou Mgr. Jaroslav Čása. Komise má celkem 9 členů, schází se cca 1x měsíčně a při každém jednání tvoří zápis.

30

Hlavní náplň činnosti Komise CR dle [1]: 1. Komise zpracovává a doporučuje RM stanoviska v oblasti CR, 2. Komise spolupracuje, navrhuje zlepšení a kontroluje činnost Městského informačního centra, a to zejména v oblasti rozvoje připravovaného programu a možností prezentace města a spolupráce s partnerskými městy, 3. Komise projednává podněty od občanů, organizací působících v Lounech, RM, příslušných odborů Městského úřadu Louny, 4. Komise se vyjadřuje k žádostem o dotace z příslušných vyhlášených Programů pro poskytování dotací z rozpočtu města Loun, 5. Komise se vyjadřuje k investičním záměrům města v oblasti CR, 6. Komise spolupracuje na návrhu rozpočtu města v oblasti CR. Městské informační centrum Louny Město Louny je také zřizovatelem Městského informačního centra (dále jen „MIC“). Jedná se o účelové zařízení poskytující ucelené turistické informace týkající se města Louny, jeho nejbližšího okolí a destinace Dolního Poohří. [6] Nyní MIC sídlí v moderních prostorách, do kterých se v březnu roku 2014 přestěhovalo. Dříve MIC sídlilo v budově Městského úřadu na Mírovém náměstí, avšak bylo lehce přehlédnutelné, protože bylo umístěno ve sklepních prostorách úřadu. Nyní se nachází na mnohem viditelnějším místě náměstí, které zaujme na první pohled jasně zelenou barvou štítu i výloh. [22] MIC nabízí tradičně širokou škálu map pro cyklisty i pěší, různé prospekty blízkých i o něco vzdálenějších lokalit, pohlednice s motivy města a také spoustu upomínkových předmětů. [22] Dalším přínosem pro turisty je otevírací doba infocentra. MIC je otevřeno každý den od 9:00 do 17:00 hodin včetně víkendů a svátků.

31

Destinační agentura Dolní Poohří V rámci projektu „Propagační a mediální kampaň Ústeckého kraje“, který podpořil Regionální operační program Severozápad, se Ústecký kraj snaží o změnu negativního vnímání a mediálního obrazu Ústeckého kraje. [7] Od roku 2010 se můžeme setkat s novým logem „Brána do Čech“, s novou grafikou propagačních materiálů Ústeckého kraje a především s novým turistickým webovým portálem. [7] Projekt dělí Ústecký kraj na čtyři turistické regiony - destinační oblasti, kterými jsou České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory a Dolní Poohří. Každý turistický region má svou destinační agenturu zodpovědnou za podporu rozvoje šetrné turistiky v daném regionu. Tyto agentury byly postupně založeny v letech 2001 - 2011. Každá oblast je barevně odlišena. Oblast Dolní Poohří je označena modrou barvou, zelenou barvu nesou Krušné hory, žlutá je oblast Českého Švýcarska a červená značí České středohoří. [7]

Obrázek č. 6: Logo Brány do Čech [7]

V rámci tohoto projektu byla vydána řada tištěných propagačních materiálů i v cizojazyčných mutacích. Dále byl upraven web s možností výběru cizího jazyka, v jakém se web zobrazí, realizovala se webová kampaň a prezentace v zahraničí. Na území Loun působí Destinační agentura Dolní Poohří, o.p.s., která byla založena v roce 2011 za účelem poskytování obecně prospěšných služeb. Cílem agentury je podpořit

udržitelný

rozvoj

tohoto

regionu

a

napomoci

tak

jeho

rozvoji

při zachování jedinečných přírodních a kulturních podmínek. [24] Zakladateli Destinační agentury Dolní Poohří jsou: Ústecký kraj, město Žatec, město Louny a město Kadaň.

32

Hlavní náplň činnosti Destinační agentury Dolní Poohří dle [24]: 1. Informační podpora rozhodování v oblasti CR a regionálního rozvoje, 2. Péče o přírodní a životní prostředí, ochrana přírodního a kulturního dědictví regionu, 3. Vzdělávání a osvěta, 4. Identifikace, podpora a realizace projektů, zejména v oblasti CR a udržitelného regionálního rozvoje, 5. Podpora šetrné turistiky včetně realizace turistických služeb, mj. poskytování turistických informací a návazných návštěvnických služeb, 6. Podpora zahraniční spolupráce, zejména v oblasti životního prostředí, šetrné turistiky, vzdělávání a regionálního rozvoje, 7. Pozitivní prezentace regionu včetně výstavní, veletržní a publikační činnosti, 8. Vydávání informačních materiálů a odborných publikací. Strategie rozvoje cestovního ruchu v Lounech v letech 2013 – 2020 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Lounech v letech 2013 - 2020 (dále jen „Strategie“) vznikla pod záštitou Komise CR rady města Louny. S ohledem na to, že cestovní ruch je jednou z priorit současné rady města, zvážila Komise CR vytvoření dlouhodobého strategického dokumentu, který by ohraničoval tuto oblast až do roku 2020, kdy bude Strategie aktualizována či změněna. Cílem Strategie je zhodnocení současného stavu cestovního ruchu v Lounech tak, aby do roku 2020 došlo ke zlepšení stavu návštěvnosti Loun a tím i zlepšení situace místních subjektů cestovního ruchu a ekonomického stavu města Louny. Výstupem Strategie by mělo být určení potenciálu města Loun a kategorizování marketingového zaměření na specifické okruhy cestovního ruchu. Z těchto okruhů budou vyhodnoceny strategické cíle a priority do roku 2020.

2.2.2 Překážky rozvoje cestovního ruchu v Lounech Jak uvádí Strategie (15), je důležité určit, v jaké oblasti má město největší možnost nalákat návštěvníky a čím se zaměřit na vybranou skupinu potenciálních turistů. Na tyto oblasti lze navázat marketingovými propagačními nástroji a spoluprací s klíčovými partnery. 33

Bohužel se v současné době setkáváme s nízkou neochotou spolupráce všech aktérů ve městě, kteří s CR souvisí. Právě koordinace a kooperace aktivit místních subjektů je klíčová pro vytvoření kvalitního produktu CR a snížení finančních nákladů na rozvoj CR. Z hlediska místních obyvatel jsou Louny často podceňované. Často u rezidentů přetrvává myšlenka z minulosti, že jsou Louny turisticky neatraktivní, což se odráží i v očekávání místních podnikatelů. Podle komise CR se v Lounech vyskytuje značný kontrast mezi očekávaným přínosem CR a možným potenciálem, který město má pro rozvoj turismu. Hlavním cílem managementu CR v budoucnosti by mělo být především marketingové zaměření na vhodné trhy a segmentace návštěvníků v návaznosti na nabídku CR v Lounech. Cestovní ruch v Lounech je podle (15) zaměřen především na kulturně-poznávací CR založený na historických pamětihodnostech a atmosféře centra, doplněný kvalitními ubytovací a stravovací infrastrukturou. Tato infrastruktura je popsána níže v mé práci viz materiálně-technické předpoklady.

34

2.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady zabezpečují účast na cestovním ruchu v rekreačních prostorech, které mají vhodné lokalizační a selektivní podmínky. Umožňují uskutečnění cestovního ruchu. Na rozdíl od potenciálních předchozích podmínek vyjadřují reálný stav. (4) Realizační předpoklady se dělí na předpoklady dopravní a materiálně-technické. Dopravní předpoklady patří mezi základní podmínky. O přitažlivosti území rozhoduje nejen možnost dopravního spojení, ale zejména hustota a kvalita dopravní sítě – čím je síť silnic, železnic, leteckých spojů apod. hustší a její kvalita lepší, tím má oblast lepší předpoklady pro rozvoj CR. (3) Materiálně-technické

předpoklady

vyjadřují

vybavení

území

infrastrukturou -

ubytovacími, stravovacími, dopravními a dalšími zařízeními, která uspokojují potřeby účastníků na CR. K těmto předpokladům dále patří také informační systémy poskytující dostatek kvalitních informací skutečným i potenciálním návštěvníkům. Kapacita těchto zařízení je do jisté míry rozhodující pro počet návštěvníků, kteří mohou území využít. Velmi významná je také kvalita poskytovaných služeb včetně nových technologií např. v hotelových rezervačních systémech či v propagaci nebo organizaci ubytovacího zařízení. (3)

2.3.1 Dopravní předpoklady Dopravní dostupnost je klíčovým faktorem pro cestovní ruch a nezbytnou potřebou pro jeho rozvoj. Louny jsou na tom z hlediska dopravní dostupnosti nadprůměrně dobře. Ať už svou polohou – pouhých 50 km od hlavního města, tak také tím, že se nachází na trase dálnice D7 z Prahy do Chomutova. Městská hromadná doprava V Lounech MHD zajišťuje Dopravní podnik Ústeckého kraje, a. s., smlouva mu však končí koncem roku 2016. Do budoucna se radnice města domnívá, že by se věci mohla ujmout Technická správa města Louny. [22]

35

Autobusová doprava Autobusové nádraží v Lounech je umístěno v centru města, v blízkosti železniční zastávky Louny – střed. Odjíždí odtud všechny autobusové spoje jak dálkové, tak i do obcí lounského regionu. Mezi hlavní cílové stanice patří: Praha, Most, Chomutov, Žatec a Slaný. Od ledna 2015 došlo v celém Ústeckém kraji k velkým změnám. Změnila se většina autobusových linek, ale také vozový park. V některých případech došlo i k navýšení stávajících spojů, například na lince Chomutov - Louny. [20] Dopravu zajišťuje několik dopravců. Kraj si před zadáním výběrového řízení udělal průzkum a podle něj upravil jednotlivé jízdní řády, ale také stanovil minimální počet cestujících pro daný spoj. Kraj uzavřel smlouvy s dopravci na deset let. [20] Změna přišla také ve vozovém parku. Ústecký kraj nasadil zcela nové autobusy značky Mercedes Benz. Na všech linkách jezdí nízkopodlažní klimatizované autobusy, osazené kvalitními sedačkami. Ve vozech jsou umístěny LCD displeje, na kterých se zobrazují aktuální informace o zastávkách. Mimo toho běží před každou zastávkou zvuková hlášení o nadcházející zastávce. Autobusy jsou nasazeny na všechny hlavní příměstské linky v celém Ústeckém kraji. [20], [21] Železniční doprava Železniční doprava Loun je také velmi významným uzlem. Pouhou nevýhodou v oblasti dopravní dostupnosti je časová náročnost železniční dopravy. Většina vlaků jedoucí přes Louny je osobních, tedy staví v každé stanici. Rychlíky jezdí přes Louny pouze výjimečně. Louny jsou také významnou železniční křižovatkou. Vedou sem tratě 110 Kralupy nad Vltavou - Slaný - Zlonice - Louny - Obrnice - Most, 114 Postoloprty - Louny Libochovice - Lovosice a 126 Louny - Rakovník. Všechny tratě jsou jednokolejné a nejsou elektrifikované. Po tratích 110 a 126 jezdí do Loun i spěšné vlaky a rychlíky, po trati 114 jsou přes Louny vedeny pouze vlaky osobní (zastávkové). [19] Železniční stanice Louny se nachází na východním okraji města. Na území Loun dále leží železniční stanice Louny předměstí, zastávka s nákladištěm Louny město a zastávka Louny střed. [19] 36

Automobilová doprava V okrese Louny je hustá, dobře rozložená silniční síť. Je zde celkem přes 900 000 km silnic, z toho 11 % tvoří silnice I. třídy a 22 % silnice II. Třídy. Nalezneme zde mezinárodně důležitou dálnici D7 (do 31.12.2015 rychlostní silnice R7), která se nachází na trase směr Praha – Slaný - Louny – Chomutov, kde navazuje na modernizovaný úsek k německým hranicím. Dálnic je místy vybudována pouze v polovičním profilu jako I/7. Celková délka dálnice bude 82 km, v současnosti je v provozu 43 km. Zbylých téměř 40 km je v přípravě a předpokládaný termín dokončení je plánován na rok 2023. [3], (9) Dále se v okrese nachází také několik významných silnic I. třídy. Mezi jednu z nejvýznamnějších patří již zmiňovaná silnice I/7, ale také silnice I/28, která se nachází na úseku Louny – Skršín. Kromě D7 a silnic I. třídy mají z hlediska tranzitní dopravy význam i některé úseky silnic II. třídy jako např. II/225 Louny – Žatec – hranice s okresem Chomutov, II/246 Louny – hranice s okresem Litoměřice, II/229 Louny – okres Rakovník. Z hlediska dopravního systému ČR má silniční síť okresu Louny nezastupitelné postavení především z hlediska tranzitu. [3], (9)

37

2.3.2 Materiálně-technické předpoklady 2.3.2.1 Ubytovací a stravovací zařízení Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení je nedílnou součástí rozvoje cestovního ruchu v každé oblasti či regionu. Dle Infocentra Louny se v Lounech nachází celkem 21 ubytovacích zařízení. Jedná se o 8 hotelů 9 penzionů, 2 ubytovny a 1 privát. Dále je v Lounech možnost ubytování v soukromí. Název ubytovacího zařízení

Kategorie

Počet lůžek

U Radnice

hotel***

31

Na Hradbách

hotel***

20

Union

hotel***

57

Zlatý lev

hotel***

28

Merlot

hotel***

21

Caramell

hotel***

16

U Daliborky

hotel***

15

Černý kůň

hotel***

14

hotel

4

Staré Louny

penzion

21

Kasárna

penzion

18

Hudebka

penzion

16

Heller

penzion

8

Alfa

penzion

20

Na Hradbách

penzion

15

Laura

penzion

10

Alena

penzion

8

Ubytovna SOŠ

ubytovna

20

Ubytovna Na Velodromu

ubytovna

24

privát

18

Barokní špitál

Apartmány Rossa

Tabulka č. 1: Ubytovací zařízení v Lounech; zdroj: vlastní zpracování

38

Stravovací zařízení Stravovací zařízení je pro cestovní ruch stejně jako ubytovací zařízení důležitou součástí, která přispívá k rozvoji cestovního ruchu. V Lounech je umístěno poměrně velké množství stravovacích zařízení. Nachází se zde několik klasických restaurací, ale také restaurací se zaměřením na určitou světovou kuchyni (např.: asijská, mexická, italská či turecká). Dále v Lounech nalezneme několik pizzerií, kaváren, cukráren, čajovnu, vinárnu či poměrně značné množství hospod, barů a klubů. V Lounech nechybí ani minipivovar a pivnice. Seznam podle mého názoru nejznámějších a nejoblíbenějších zařízení společně s odkazy na internetové stránky uvádím v příloze. 2.3.2.2 Naučné stezky Naučná stezka Louny – Zeměchy Délka trasy: 13,12 km Trasa začíná na nejvyšším bodě města Louny (u vodárenské věže) a končí asi 1 km od železniční stanice Jimlín. Stezka má 5 zastávek a je zaměřena na místní zajímavosti a na krásné výhledy na České středohoří. (1), [6] Naučná stezka Smolnický potok Délka trasy: 2,5 km Trasa se nachází na turistické značené cestě (žluté) vedoucí z Loun podél zahradního města, přes Blšanský chlum do Chlumčan, podél Smolnického potoka do Brlohu. Stezka má 4 zastávky. [6] Naučná stezka Louny – Lužerady Délka trasy: 5,5 km Trasa vede severním směrem od města Loun podél řeky Ohře. Okruh začíná pod lounskými městskými hradbami a pokračuje podél řeky Ohře k Jiráskovu mlýnu a odbočuje doprava přes most Veslařů. Celý okruh tvoří 3 zastávky. Trasa je vhodná pro pěší i cykloturisty. [6]

39

Vycházková naučná stezka Ohře Délka trasy: cca 1 km Jedná se o krátkou procházku podél řeky Ohře od Jiráskových mlýnů k Loutkovému divadlu, kde jsou na třech informačních panelech informace o řece Ohři, břehovém porostu a stavbách na stezce. [6] 2.3.2.3 Cyklotrasy a cyklostezky Oblast Lounska a Dolního Poohří je pro cykloturisty velmi vhodná. V celé oblasti nalezneme množství značených i neznačených cyklistických tras, které vedou po málo frekventovaných silnicích či po polních cestách. Jedná se především o trasy s malým převýšením, tudíž jsou cyklotrasy vhodné pro všechny věkové kategorie, včetně rodin s dětmi. V oblasti Loun se v současné době nachází celkem 5 značených cyklotras s maximální délkou trasy 28 km. Jedná se o tyto cyklotrasy: [36]

Obrázek č. 7: Mapa značených cyklotras kolem města Louny (10)

40

Cyklotrasa č. 202 Louny - Peruc Trasa: Louny – Černčice – Veltěže – Slavětín – Radonice nad Ohří – Stradonice – Peruc Celková délka trasy: 23 km Obtížnost: lehká Značení: silniční Komunikace: Silnice III. třídy, místní a účelové komunikace Povrch: asfalt zpevněný i nezpevněný Vhodné pro MTB (horská kola) a trekingové bicykly Cyklotrasa č. 3034 Postoloprty - Chomutov Trasa: Postoloprty – Rvenice – Výškov – Blažim – Velemyšleves – Bílence – Údlice – Chomutov (na území Lounska pouze do Velemyšlevsi) Celková délka trasy: 28 km (13,5 na území Lounska) Obtížnost: lehká Značení: silniční Komunikace: silnice, účelové komunikace Povrch: zpevněný asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů Cyklotrasa č. 3035 Ročov - Peruc Trasa: Ročov - Úlovice – Brodec – Smolnice – Hříškov – Panenský Týnec – Hřivčice Peruc Celková délka trasy: 26 km Obtížnost: střední Značení: silniční Komunikace: silnice, účelové komunikace Povrch: zpevněný asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů Cyklotrasa č. 304 Ročov - Louny Trasa: Ročov – Zbrašín – Jimlín - Louny Celková délka trasy: 18 km Obtížnost: střední Značení: silniční 41

Komunikace: silnice, místní a účelové komunikace Povrch: zpevněný asfalt Vhodné pro MTB (horská kola) a trekingové bicykly Cyklotrasa č. 353 Louny - Postoloprty, Louny (Okres Louny) Trasa: Louny – Březno - Postoloprty Celková délka trasy: 9 km Obtížnost: střední Značení: silniční Komunikace: silnice, místní a účelové komunikace Povrch: zpevněný asfalt Vhodné pro MTB (horská kola) a trekingové bicykly Cyklostezka č. 6 Ohře - úsek Litoměřice - Perštejn Další trasa, o které můžeme na území Loun hovořit je prozatím budovaná cyklostezka Ohře. Tato cyklostezka bude jednou ze čtyř páteřních cyklotras Ústeckého kraje. Bude se jednat o cyklostezku s nadregionálním významem. Celková délka cyklostezky má být 135,7 km a povede po trase Litoměřice – Terezín – Libochovice – Louny – Žatec – Kadaň – Klášterec n. Ohří – Perštejn, kde se napojí na cyklostezku Karlovarského kraje. Nyní již některé úseky cyklostezky existují, ale nejsou prozatím zcela napojeny.

Obrázek č. 8: Mapa cyklostezky Ohře [17]

42

PRAKTICKÁ ČÁST V této části mé bakalářské práce jsem se zabývala problematikou cestovního ruchu z pohledu návštěvníků města Louny. Provedla jsem dotazníkové šetření, kde bylo mým cílem zmapovat názory a postoje návštěvníků Loun. Zjistit, za jakým cílem do města přijeli, jak dlouho se zde chtějí zdržet či zda se do Loun někdy vrátí. Dále jsem na dotazníkové šetření navázala SWOT analýzou, kde jsem informace získané z průzkumu použila k vytvoření silných a slabých stránek. Poté jsem navrhla možné opatření, které by mohlo pozitivně ovlivnit cestovní ruch ve městě.

3 Metodika výzkumu 3.1 Dotazníkové šetření Pro svou bakalářskou práci jsem využila kvantitativního výzkumu. Tento výzkum jsem zvolila pro zmapování návštěvníků města Louny pomocí dotazníkového šetření. Kvantitativní metodou rozumíme takový sběr dat, který je zaměřen na velké množství respondentů. Tito respondenti nejčastěji odpovídají na otázky formou dotazníků, které jsou následně zpracovány a statisticky vyhodnoceny. [8] Dotazníkové šetření jsem prováděla v měsících květen – září 2015. Cílovou skupinou byli návštěvníci města Louny. Dotazník obsahoval celkem 18 otázek, jak otevřených, tak uzavřených. Největší část respondentů jsem oslovila přímo na ulici na několika místech centra města. Další část vyplněných dotazníků jsem získala od turistů z MIC na Mírovém náměstí, kde byly dotazníky po dobu výzkumu volně k dispozici. Zbývající část dotazníků jsem umístila téměř do všech ubytovacích zařízení, kde byly vyplňovány hotelovými hosty. Dotazovaných bylo celkem 205. Snažila jsem se oslovovat všechny věkové kategorie, obě pohlaví a také různé typy lidí.

43

3.2 Polostrukturovaný rozhovor Polostrukturovaný rozhovor řadíme mezi kvalitativní výzkumné metody. Strauss a Corbinová (1999) ji definují jako „výzkum, jehož předností je, že nám umožňuje získat detailní informace o zkoumaných jevech, tak jako by to s kvantitativními metodami nebylo možné.“ (11) U tohoto typu rozhovoru si výzkumník předem připraví okruhy otázek, případně několik klíčových dotazů, které potom bude s respondentem při rozhovoru probírat. Pořadí otázek může tazatel měnit, což mu zajišťuje větší flexibilitu. Změnu pořadí přizpůsobuje okolnostem – tj. podle toho, jak celý rozhovor probíhá. Kromě toho se podle výše uvedeného autora mohou přidat k základním otázkám také doplňující otázky i zcela nová témata. Záleží jen na tazateli, zda je považuje relevantní ke zvolenému tématu. (8) Tuto metodu jsem zvolila pro rozhovor s ThLic. Jaroslavem Havrlantem, Th.D., který jsem uskutečnila z důvodu přiblížení informací o podzemí města Loun.

44

4 Vyhodnocení výzkumu 4.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření V této kapitole se zaměřuji na vyhodnocení dotazníkového šetření. Veškeré údaje a data, které jsem během výzkumu získala, zde uvedu v přehledných grafech. Každý graf následně slovně okomentuji.

1. Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy města Louny? 5,9%

4,4%

Výlet Služební cesta

7,8% 33,7%

Návštěva příbuzných či známých Dovolená, odpočinek

13,7%

Pouze projíždím

14,6% 20,0%

Návštěva turistických atraktivit, folklor, architektura, památky, historie Nákupy

Graf č. 1: První otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Hlavním důvodem návštěvy města Louny byl výlet, který uvedla třetina (34 %) všech dotázaných. Dalším důvodem byla vcelku překvapivě služební cesta, kterou uvedla pětina (20 %) respondentů. Mezi další časté důvody patří také návštěva příbuzných či známých (15 %) a dovolená či odpočinek (14 %). Pouze 8 % všech respondentů Louny pouze projíždělo, nejčastěji kvůli zastávce na oběd. Přímo za historií města a jeho turistickými atraktivitami, folklorem, architekturou, památkami zavítalo pouze 6 % dotazovaných. Nejméně častým důvodem návštěvy města byly nákupy (4 %).

45

2. Odkud jste získal/a informace o tomto městě (regionu)? 3,9% 2,0%

0,5%

Na internetu

12,2%

Doporučení známých či příbuzných

33,7% Žádné informace jsem nezískal/a Z turistických průvodců či propagačních materiálů Z novin a časopisů

19,5%

u firmy z knih

28,3%

Graf č. 2: Druhá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Třetina (34 %) respondentů uvedla, že informace o městě Louny před svou cestou získala z internetu. Druhou nejčastější indicií byla doporučení od známých či příbuzných (28 %). Pětina (20 %) všech dotazovaných uvedla, že žádné informace předem nezískala. Více než desetina (12 %) hledala informace v turistických průvodcích či propagačních materiálech. Jen 4 % získala informace o městě z novin a časopisů. Pouhá 2 % se o městě informovala u firmy svého zaměstnavatele (pozn.: jedná se o respondenty, kteří město navštívili za pracovními účely). Nejméně dotazovaných (0,5 %) získalo informace o městě z knih.

46

3. Víte, kde se ve Vašem městě nachází informační místo pro turisty?

48,8%

nevím

51,2%

vím

Graf č. 3: Třetí otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Do dotazníku jsem zakomponovala také otázku, kde jsem se chtěla informovat, zda respondenti vědí, kde se v jejich městě nachází informační centrum. Tato otázka mě zajímala z pohledu propagace městských informačních center a jejich vhodného umístění. Jak můžeme vidět z grafu, téměř polovina (49 %) dotázaných ví, kde by informační centrum ve městě (v okolí svého bydliště) nalezli. Zbylých 51 % bohužel netuší, kde by informační centrum hledalo.

47

1,0%

4. Co se Vám vybaví v souvislosti s městem Louny? 6,8%

10,7%

0,5%

0,5% Chrám Sv. Mikuláše

29,3%

Žatecká brána, hradby České středohoří Pivo, chmel Řeka Ohře

13,2%

Jaroslav Vrchlický Rodina

18,0%

20,0%

Lounská laťka (závod ve skoku do výšky)

Graf č. 4: Čtvrtá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Téměř třetině (29 %) se v souvislosti s městem Louny vybaví chrám Sv. Mikuláše. Pětina (20 %) si město pojí s Žateckou bránou a hradbami, kterými je historické centrum města z velké části obehnáno. Rovných 18 % si k Lounům představují vrcholky Českého středohoří, které k Lounům bezpodmínečně patří. Dalších 13 % si k Lounům pojí myšlenku spojenou s pivem a chmelem, které k celému Lounsku a Žatecku neodmyslitelně patří.

48

5. S kým cestujete? 2,0% 18,0% 31,7% Sám/sama S partnerem/partnerkou S rodinou Se známými či s kamarády

18,5%

se spolupracovníky

29,8%

Graf č. 5: Pátá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Na otázku: „S kým cestujete?“ odpovědělo nejvíce (32 %) že cestují sami. O 2 % méně respondentů (30 %) však uvedlo, že cestují s partnerkou či partnerem. Dalších 19 % cestovalo s rodinou a 18 % se známými či kamarády. 2 % dotazovaných dokonce uvedla, že cestují se svými kolegy či spolupracovníky.

49

6. Orientujete se ve městě dobře? 2,5%

7,4%

Ano, bez problémů Ano, jen s malými obtížemi

52,0% 38,2%

Ne, ale informoval/a jsem se místních obyvatel Ne, nenašel/našla jsem vše, co jsem chtěla/a

Graf č. 6: Šestá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Otázka týkající se orientace turistů ve městě dopadla vcelku dobře. Rovných 52 % respondentů uvedlo, že se ve městě orientují dobře a že prozatím ve městě našli vše, co hledali. Dalších 38 % uvedlo, že se orientují dobře, avšak s malými obtížemi. Dalších 7 % dotazovaných sdělilo, že nenašli ve městě vše, co chtěli. Pouhá 3 % respondentů sice nenašli, co chtěli, ale informovali se od místních obyvatel.

50

80

7. Co hodláte v tomto městě a jeho blízkém okolí 75 navštívit nebo už jste navštívil/a?

70 60 50

46

40 30 20 10

21

20 13

11

8

7

7

6

5

4

4

2

1

1

0

Graf č. 7: Sedmá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Tato otázka byla otevřená, respondenti zde psali svou vlastní odpověď. Nejvíce z nich, tj. 75 (37 %) z celkových 205 navštívilo nebo se chystalo navštívit chrám sv. Mikuláše, 46 respondentů (22 %) navštívilo také centrum města, 21 dotázaných (10 %) navštívilo vrch Raná a 20 dotázaných (10 %) si prohlédlo Žateckou bránu. Dalších 13 respondentů (6 %) se vydalo do muzea, 11 (5 %) jich bylo v Panenském Týnci (pozn.: zde se nachází nedostavěný chrám, který se stal nejmagičtějším místem v ČR v soutěži, kterou pořádala agentura CzechTourism). Dále celkem 8 dotázaných (4 %) uvedlo také své přátele či rodinu. Na vrchu Oblík bylo 7 respondentů a stejný počet navštívil také město Peruc. 6 dotázaných (3 %) navštívilo lounské kino, 5 respondentů (2 %) navštívilo Červený vrch a 4 respondenti (2 %) navštívili divadlo. Mezi další odpovědi patří Kotěrova kolonie – 2 respondenti (1 %), Cítoliby a lounský Mlýn, každý po 1 respondentovi (0,5 %).

51

8. Jak často navštěvujete toto město? 12,7%

Poprvé

21,0%

49,3%

Podruhé Potřetí Cca 1x ročně Několikrát ročně

4,4% 12,7%

Graf č. 8: Osmá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Další otázka je zaměřena na četnost návštěv města Louny. Téměř polovina respondentů (49 %) odpověděla, že navštěvují město několikrát ročně, tedy že se do města vracejí. Dalších 21 % odpovědělo, že jsou ve městě podruhé. Poprvé navštívilo město pouhých 13 % všech dotazovaných. Cca 1x ročně navštěvuje město také 13 % všech dotazovaných. Z průzkumu tedy vyplývá, že 87 % všech dotazovaných se do města vrátilo. Tato kladná informace je pro rozvoj cestovního ruchu jedna z nejdůležitějších. Znamená to, že turisty zde něco upoutalo a proto se rádi vracejí.

52

9. Jak dlouho se chcete zdržet? 5,4%

38,7% 1 den 2 dny - týden Déle než týden

55,9%

Graf č. 9: Devátá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Tato otázka se zabývá délkou pobytu respondentů ve městě Louny. Výsledek mne velmi mile překvapil. Více než polovina (56 %) všech dotazovaných odpověděla, že se ve městě chtějí zdržet 2 dny – týden. To znamená, že minimálně jednu noc ve městě stráví. Dokonce 5 % mělo v plánu zdržet se v Lounech déle než týden. Zbylých 38 % respondentů v Lounech strávilo den bez ubytování.

53

10. Máte pocit, že v tomto městě něco chybí? / Je zde něčeho pro návštěvníky nedostatek? 2,9%

2,0% 2,0%

1,0%

0,5%

4,4%

Ne Obchodní centrum

5,4%

Málo neplacených parkovišť Podzemí města

7,8%

Pivovar Nemocnice 74,1%

Zábava Příroda

Graf č. 10: Desátá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

74 % všech respondentů má pocit, že ve městě nic nechybí. Cca 8 % dotazovaných odpovědělo, že jim ve městě chybí obchodní centrum. Dalších 5 % má pocit, že je ve městě málo neplacených parkovišť. Čtyřem procentům dotazovaných chybí ve městě přístupné podzemí města a lounský pivovar (pozn.: Pivovar Louny – v 19. a 20. století jeden z nejmodernějších pivovarů v Čechách je od roku 2013 v likvidaci). 2 % respondentů pak zmiňuje absenci nemocnice a další 2 % chybí více zábavy. 1 % dokonce odpovědělo, že jim chybí v Lounech příroda. 0,5 % z dotazovaných odpovědělo, že jim chybí otevřená věž chrámu v době státního svátku.

54

11. Jaké ubytování využíváte? 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

92 78

29

Hotel ***

Žádné

Ubytování u příbuzných či známých

4

2

Penzion

Chata, chalupa

Graf č. 11: Jedenáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Dalším velice pozitivním výsledkem šetření jsou odpovědi na tuto otázku. Z celkového počtu 205 respondentů se ve městě ubytovalo celkem 127 respondentů (62 %). Téměř 3/4 (72 %) ubytovaných respondentů se ubytovala v hotelu***, u příbuzných či známých se pak ubytovalo 23 % všech ubytovaných. Minimálně se respondenti ubytovali v penzionu (2 %) a na chatě či chalupě (1 %).

55

12. Jaký byl Váš motiv při výběru daného ubytovacího zařízení? 6,1%

Cena

21,4% 18,4%

Dobré jméno/image ubytovacího zařízení Lokalita

16,3%

Předcházející pozitivní zkušenosti Sleva na ubytování

37,8%

Graf č. 12: Dvanáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Respondentů, kteří se v Lounech i ubytovali, jsem položila ještě tuto otázku. Byla zaměřena na motiv volby ubytovacího zařízení (dále jen „UZ“), ve kterém byli ubytováni. U 38 % ubytovaných respondentů byla klíčová lokalita UZ. Druhou nejčetnější odpovědí (21 %) byla cena ubytování. O pouhé 3 % méně (18 %) uvedlo, že klíčové byly předcházející pozitivní zkušenosti v daném UZ. Dalších 16 % respondentu uvedlo, že pro ně bylo rozhodující dobré jméno/image daného zařízení. Tito respondenti si ve většině případů informace (nebo také recenze) našli buď na internet anebo si nechali ubytování doporučit rodinou či známými. Pouhých 6 % ubytovaných respondentů zlákala sleva na ubytování.

56

Otázku č. 13 jsem rozdělila na 3 podotázky. Tyto podotázky se zabývají vždy financemi. Otázka 3/1 se zabývá financemi vloženými do stravování, otázka 3/2 penězi vloženými do ubytování a otázka 3/3 je zaměřena na vedlejší výdaje respondentů.

13. Kolik peněz průměrně vydáte za stravování na osobu na den v Kč? 140

119

120 100 80 60

39

40 20

10

17

17

3

0

Graf č. 13: Třináctá otázka – 1/3; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Více než polovina respondentu (58 %) průměrně vydala za stravu na den 101 – 500 Kč. Dalších 19 % vydalo 501 – 800 Kč za den a 8 % dokonce vydalo více než 1 000 Kč. Pouhé 1 % vydalo 800 – 1 000 Kč za den. Zbylých 8 % se k otázce nechtělo vyjádřit.

57

13. Kolik peněz průměrně vydáte za ubytování na osobu na noc v Kč? 30

26

25 20 15

12

13

15

16

16

10 5 0

Graf č. 14: Třináctá otázka 2/3; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Z celkového počtu 205 respondentů bylo 98 v Lounech ubytováno. Těchto respondentů jsem se dotázala, kolik průměrně do ubytování investovali. Jak můžeme z grafu vyčíst, za ubytování v Lounech respondenti nejvíce investovali v rozmezí 800 – 1 000 Kč za noc. Z 98 jich tuto částku investovalo celkem 26 (27 %). Dalších 16 dotazovaných (16 %) investovalo dokonce více než 1 000 Kč. Stejný počet (tj. 16 respondentů, 16 %) se k této otázce nevyjádřil. O pouhé 1 % méně (15 %) investovalo 501 – 800 Kč. O další 2 % méně (13 %) vložilo do ubytování 101 – 500 Kč a pouhých 12 respondentů (12 %) vydalo pouze částku menší než 100 Kč.

58

13. Kolik peněz průměrně vydáte za vedljší výdaje/nákupy na osobu na den v Kč? 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

84

35 15

27

29

15

Graf č. 15: Třináctá otázka 3/3; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Celkem 84 respondentů (41 %) odpovědělo, že za vedlejší výdaje nebo nákupy na osobu a den vydá 101 – 500 Kč. 35 dotazovaných (17 %) investuje 501 – 800 Kč. Dalších 27 respondentů (13 %) by vložilo do vedlejších výdajů více než 1 000 Kč. Méně než 100 Kč a mezi 800 – 1 000 Kč by investovalo 15 dotazovaných (7 %). Zbylých 29 respondentů (14 %) na otázku neodpovědělo.

59

14. Doporučíte návštěvu tohoto města svým známým a přátelům? 1,0%

0,5%

Určitě ano

42,0%

Spíše ano

56,6%

Spíš ne Ne

Graf č. 16: Čtrnáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Na otázku, zda respondenti doporučí návštěvu města svým známým a přátelům odpověděli téměř všichni kladně. 57 % dotazovaných odpovědělo, že návštěvu známým a přátelům určitě doporučí. Dalších 42 % odpovědělo, že návštěvu spíše doporučí. Zbylých 1,5 % uvedlo, že město svým přátelům a známým spíše nedoporučí nebo nedoporučí určitě.

15. Pohlaví

47,3% 52,7%

muž žena

Graf č. 17: Patnáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Z celkového počtu 205 respondentů bylo 108 žen a 97 mužů. Dotazovaných žen bylo pouze o 5,4 % více než mužů.

60

16. Věk 15,1%

4,4%

6,8% do 17 18-25 26-35

20,5%

36-45

36,6%

46-55 více než 56

16,6%

Graf č. 18: Šestnáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Nejsilnější věkovou skupinou respondentů byli lidé ve věku 26 – 35 let, kteří tvořili téměř 37 % všech dotazovaných. Další silnější věkovou skupinou byli respondenti ve věku 46 – 55 let, kterých byla zhruba pětina, tj. 20 % ze všech dotázaných. Skupina ve věku 36 – 45 zaujímá 3. místo, tj. téměř 17 %, což je pouze o 3 % méně, než předchozí skupina. Věková skupina ve věku vyšším než 56 let tvořila 15 %, skupina 18 – 25 pak 7 %. Nejméně bylo respondentů mladších 18-ti let a to pouhé 4 %.

61

17. Vzdělání 4,9% 11,7% Základní

36,6%

4,4%

Vyučen/a Středoškolský student Střední Vyšší odborné Vysokoškolské

31,2% 11,2%

Graf č. 19: Sedmnáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

V této otázce respondenti uváděli svá nejvyšší dosažená vzdělání. Necelých 37 % všech dotazovaných mělo vysokoškolské vzdělání, hned za nimi byli respondenti se střední školou (31 %). Téměř stejně bylo respondentů s vyučením (12 %) a s vyšším odborným vzděláním (11 %). Nejméně respondentů mělo základní vzdělání (5 %) nebo studovali střední školu (4 %).

62

18. Kraj, v jakém se nachází Vaše bydliště? 80 70 60 50 40 30 20 10 0

73

30 20

19

19 10

9

7

6

5

4

3

Graf č. 20: Osmnáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Ze všech 205 respondentů jich bylo nejvíce z Ústeckého kraje (29 %), následovali obyvatelé kraje Středočeského (12 %). Méně bylo respondentů z Moravskoslezského kraje, kraje Vysočina a Karlovarského kraje, kdy se jednalo vždy o 8 %. Respondentů z Prahy a z Libereckého kraje byly v obou případech 4 %. Z Plzeňského kraje byla 3 % dotazovaných. Další málo početnou skupinou respondentů bylo z Jihomoravského, Královéhradeckého a Jihočeského kraje s pouhými 2 %. Nejméně bylo respondentů ze Zlínského kraje a to pouze 1 % všech dotazovaných. I když bylo celkem 205 dotazovaných, bohužel se mi nepodařilo oslovit respondenty z Olomouckého a Pardubického kraje.

63

4.2 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření Z provedeného dotazníkového šetření vyplynula spousta užitečných odpovědí, které by mohly být pro další rozvoj cestovního ruchu ve městě klíčové. Nejčastěji Louny navštěvují mladí lidé ve věku 26 - 35 let se středoškolským či vysokoškolským vzděláním. Jsem ráda, že se mi podařilo oslovit respondenty z téměř všech krajů České republiky. Pouze z Olomouckého a Pardubického kraje jsem neoslovila žádné respondenty. Nejvíce oslovených bylo samozřejmě z Ústeckého kraje, dále pak ze Středočeského a poté velice překvapivě z kraje Vysočina a z Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Zajímavým výsledkem byl pak hlavní důvod návštěvy. Nejčastěji to byl výlet. Dalším důvodem, který se v odpovědích nejvíce objevoval, byla zcela nečekaně služební cesta. Ta zřejmě z dotazníku vyplynula díky spolupráci s hotely při dotazníkovém šetření, kdy byla hotelům na recepce rozmístěna část dotazníků. Z dotazníku tedy vyplynula další zajímavá informace. Většina z ubytovaných v hotelech byla v hotelu na vícedenní služební cestě a díky přenocování měla možnost se s městem blíže seznámit. K městu Louny neodmyslitelně patří chrám Sv. Mikuláše, který je dominantou a chloubou města. Chrám je atypický svou stanovou střechou, kterých je v České republice málo. Tento gotický typ střechy můžeme v ČR vidět například u chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. Není tedy divu, že respondenti nejčastěji navštívili právě tento chrám společně s centrem města. Dalším pozitivem je zjištění, že návštěvu města Louny by svým známým či příbuzným doporučilo 96 % všech respondentů. Právě ústní doporučení je z pohledu marketingu považováno za nejefektivnější reklamu. U otázky, zda respondentům ve městě něco chybí, byly nejčastějšími nedostatky obchodní centrum, malý počet neplacených parkovišť, ale také nezpřístupněné podzemí města či pivovar, který byl v roce 2013 zcela uzavřen. Některými těmito odpověďmi se budu později zabývat - viz Návrhy pro podporu rozvoje CR v Lounech. Při zjišťování, jakou dobu nejčastěji respondenti ve městě strávili, odpověděla nadpoloviční většina, že mají v plánu alespoň jednu noc ve městě přenocovat a zdržet se ve městě 2 dny - týden. Dokonce dalších 5 % mělo v plánu v Lounech zůstat déle než 64

týden. Z toho vyplývá, že přes 60 % dotazovaných v Lounech přenocovalo, což je velice dobrý výsledek. Polovina respondentů navštěvuje město několikrát ročně a desetina byla ve městě poprvé. Těch, kteří byli v Lounech ubytováni, jsem se dotázala, jaké ubytování využívali. Téměř 3/4 byly ubytovány ve 3* hotelu, zbylá téměř čtvrtina pak u známých či příbuzných. Nejčastějším motivem výběru ubytovacího zařízení bylo umístění hotelu, naopak sleva na ubytování přilákala pouze malé procento ubytovaných. Cena hrála roli překvapivě pouze u každého 5. dotazovaného. V Lounech bohužel 4* či 5 * hotel nenajdeme, nicméně kvalita služeb v hotelech je velice vysoká. Většina hotelů je moderních a zrekonstruovaných, čemuž odpovídá i vyšší cena za ubytování. Respondenti za své ubytování utratí nejčastěji 800 – 1 000 Kč za noc. Za stravování pak 101 – 500 Kč na den a na vedlejší nákupy utrácejí také 101 – 500 Kč na den. Z toho vyplývá, že nejvíce respondenti (pokud jsou ubytovaní) utrácí právě za ubytování. U otázky, zda se turisté ve městě dobře orientují, bylo z 90 % odpovězeno, že se orientují bez problému či s malými obtížemi. Pouze každý desátý měl s orientací ve městě problémy. Třetina všech respondentů si informace o městě zjistila na internetu, další téměř třetina se spolehla na doporučení známých či příbuzných. Každý 5. dotazovaný si pak informace o městě ani nezjišťoval. Při otázce co si respondenti vybaví v souvislosti s městem Louny, bylo potvrzeno, že chrám Sv. Mikuláše je pro Louny skutečným symbolem a chloubou celého města. Právě chrám uvedla téměř třetina všech respondentů. Další pětina si město pojí s myšlenkou na Žateckou bránu, městské hradby či s významnou osobností Jaroslava Vrchlického, který se v Lounech narodil. Každý 8. dotazovaný si spojí Louny s pivem nebo chmelem a každý 9. s řekou Ohře.

65

4.3 Poznatky z polostrukturovaného rozhovoru o podzemí města Na základě polostrukturovaného rozhovoru s p. ThLic. Jaroslavem Havrlantem, Th.D. jsem zjistila zajímavé a užitečné informace nejen o podzemí města Louny, kvůli kterému jsem p. Dr. Havrlanta navštívila, ale také o jedné historické budově, která má velký potenciál pro rozvoj CR v Lounech, ale prozatím není veřejnosti přístupná. Mým hlavním důvodem rozhovoru bylo zjistit, zda je lounské podzemí propojeno chodbami a zda je nějaká část sklepů zpřístupněna veřejnosti. Z rozhovoru jsem se dozvěděla, že podzemní sklepy nejsou pod městem propojeny a ani není známo, kolik sklepů se přesně pod městem nachází, neboť některé sklepy jsou zasypány či stále neobjeveny. Sklepení je tedy jedním velkým otazníkem. Jisté však je, že některé sklepy jsou vyhloubeny i do několika pater. Z rozhovoru jsem zjistila, že například sklep pod Oblastním muzeem v Lounech má dokonce 4 úrovně a 5 místností. Tyto místnosti jsou příležitostně otevřeny pro návštěvníky. Jedna z místností se zde využívá také jako promítací místnost. Další sklep, o kterém se později p. ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D. zmínil, se nachází pod bývalým pivovarem. Tento sklep je údajně prozatím největším objeveným sklepem v Lounech (zřejmě kvůli prostorům pro skladování piva). Dalším zmíněným sklepem byl sklep pod tzv. Daliborkou.

66

5 SWOT analýza V této kapitole se budu zabývat SWOT analýzou ve vztahu k cestovnímu ruchu v Lounech. Na základě prostudované literatury, výsledků z dotazníkového šetření a ze Strategie města Louny stanovím jednotlivé body pro tento typ analýzy. Tyto body budou následně použity k vytvoření návrhů na rozvoj cestovního ruchu ve městě Louny. SWOT analýza se skládá z vnitřního prostředí, kam řadíme silné a slabé stránky města a z vnějšího prostřední, kde hodnotíme příležitosti a hrozby města. Informace získané SWOT analýzou jsou z hlediska rozvoje cestovního ruchu v dané oblasti velmi důležité a významné pro každý region či město. Tato SWOT analýza je jakýmsi rozšířením již existující analýzy utvořené Komisí CR města Loun. Z této rozšířené a aktualizované SWOT analýzy pak bude moci město čerpat další informace, které by napomohly ke zlepšení aktuálních nedostatků města a k využití současných výhod a příležitostí města. Silné stránky 

Historické centrum města, jeho

Slabé stránky 

bohatá historie, udržovanost 

Kulturní tradice – galerie, divadlo,

balíček služeb 

významní umělci 

Geografická poloha a dopravní

Město nenabízí průvodcovské služby



Častá neochota spolupráce subjektů CR města

dostupnost 

Město nemá žádný produkt CR či

Vysoká kvalita ubytovacích a



Nepropojenost akcí CR

stravovacích zařízení



Ne zcela jasná kompetence řízení



Zřízení nového MIC



Internetové stránky města



Významné kulturní a přírodní

CR na úrovni města 

Nedostatek parkovacích míst

památky Příležitosti  

Hrozby

Regionální spolupráce s Destinační



Záplavy

agenturou Dolní Poohří



Odložení dostavby dálnice D7

Budování nové cyklostezky Ohře



Špatná pověst Ústeckého kraje



Pokles kupní síly obyvatel 67



Stálá expozice děl



nejvýznamnějších lounských umělců  

Zvyšování kvality městského CR okolních měst



Zhoršení situace čerpání prostředků

Spolupráce se zahraničními

v novém programovacím období

partnerskými městy

2014 - 2020

Navázání spolupráce s novými partnery (Sasko, Praha)



Uplatnění cílů Strategie CR



Zpřístupnění některých podzemních sklepů



Využití finančních prostředků z různých programů (propagace, turistická infrastruktura, služby apod.) Tabulka č. 2: SWOT analýza; zdroj: Strategie rozvoje města Louny + vlastní průzkum

68

6 Návrhy pro podporu rozvoje CR v Lounech 6.1 Spolupráce subjektů cestovního ruchu na základě destinačního fondu Při podrobném prostudování projektu Brána do Čech jsem narazila na velice zajímavý plán rozvoje cestovního ruchu se zaměřením na hromadnou spolupráci a následnou propagaci cestovního ruchu několika subjektů, který má destinační agentura České Švýcarsko. Na obdobný projekt by se mohla pokusit navázat i destinační agentura Dolní Poohří, kam město Louny spadá. Destinační agentura České Švýcarsko má však podle jejího ředitele Jiřího Raka jednu velkou výhodu a tím je fakt, že ze všech 4 destinačních agentur Ústeckého kraje v projektu Brána do Čech vznikla jako první a to téměř o 10 let oproti 3 zbývajícím. Během těchto 10-ti let si vytvořila své jméno a dařilo se jí získávat zdroje financí z fondů, ať už vnitrostátních dotací nebo z evropských fondů. Na základě těchto financí dokázala nastartovat cestovní ruch vydáváním turistických materiálů a zavedením turistického autobusu. Dále také agentura naplánovala pro hoteliéry výletní okruhy tak, aby také sami hoteliéři uměli návštěvníkům radit. Tato spolupráce se všem velice líbila a na jejím základě v roce 2008 oslovila destinační agentura ke spolupráci partnery, kteří ji znali již předtím (nejen hoteliéry, ale také starosty, dopravce nebo poskytovatele jiných služeb jako například koupališť a tak dále). Ti na nabídku, zda se stanou členem Českého Švýcarska – tzv. destinačního fondu přistoupili všichni. Znamenalo to pro ně to, že každý z nich se vzdá každý rok určité peněžní částky, nepříliš vysoké, aby destinační agentura, jako správce fondu, mohla zdroje soustředit a vykonávat společný marketing, společnou propagaci, protože to vyjde pro každého lépe, než když si to bude dělat zvlášť. [25] Právě tuto spolupráci navrhuji také v destinační agentuře Dolní Poohří. Vím, že vytvořit takovéto vztahy není vůbec jednoduché, není ani jednoduché přesvědčit dané subjekty ke spolupráci, ale bylo by zcela jistě přínosné, kdyby se destinační agentura Dolní Poohří prozatím snažila alespoň nějakého navázání kontaktů mezi subjekty cestovního ruchu. Tato spolupráce by mohla do budoucna zlepšit fungování cestovního ruchu nejen v oblasti Dolní Poohří (kam řadíme Louny), ale i v celém Ústeckém kraji. Tento systém již funguje v západní Evropě. V České republice se využívá kromě Českého Švýcarska také v Krkonoších. 69

6.2 Zvýšení propagace a prezentace města a jeho akcí na sociálních sítích Z provedeného dotazníkového šetření a ze svého vlastního uvážení jsem zjistila, že informovanost návštěvníků města o současných akcích města a o městě samém je velice nízká. Z dotazníkového šetření rovněž vyplývá, že Louny nejvíce navštěvují turisté v rozmezí věku mezi 26 – 35 roky a nejčastěji hledají informace o městě na internetu. Jedná se o poměrně mladé turisty, a proto by město mohlo využít ne příliš finančně nákladné propagace pomocí sociálních sítí, především na celosvětově nejrozšířenější sociální síti Facebook. Město Louny, MIC Louny, ale také např. Oblastní muzeum Louny již mají na sociální síti Facebook stránku, kde publikují novinky, avšak tyto stránky nejsou prozatím příliš navštěvované turisty. Dle mého názoru jsou určeny spíše pro místní obyvatele a pro obyvatele blízkého okolí. Proto navrhuji vytvořit stránky, které by nesly v názvu pojem spojený s cestovním ruchem nebo s přírodou Lounska. Na těchto stránkách by se mohly prezentovat jak kulturní a sportovní akce města a blízkého okolí, tak také zajímavosti a přírodní krásy Loun, které na současných stránkách chybí.

6.3 Vybudování obchodního centra Dalším poznatkem z dotazníkového šetření je absence obchodního centra v Lounech, což uvedlo téměř 8 % všech dotázaných. Louny již jedno obchodní centrum mají. Od roku 2006 v Lounech vzniklo obchodní centrum o rozloze 7 564 m2, kde největší část zaujímá supermarket Kaufland (4 200 m2). Dalšími obchody jsou zde K+B elektro, Takko, DM drogerie, nábytek Paul, Textil Maxhit a Deichmann. Součástí tohoto obchodního centra je také parkoviště. Jedná se o poměrně malé obchodní centrum, kde se nachází pouze malé množství obchodů. [33] Nápad na realizaci velkého obchodního centra již v Lounech byl, ale bez úspěchu. Od roku 2007 se v Lounech mluvilo o výstavbě hypermarketu Tesco (hypermarket Lounům chybí), který měl být součástí velkého patrového obchodního centra. V obchodním centru se mělo stavět i zahradní centrum, které ve městě taktéž chybí. Centrum se mělo otevírat již v roce 2009, dodnes ale v Lounech nestojí. V dubnu roku 70

2015 bylo definitivně rozhodnuto, že tento projekt již nebude realizován, protože investor přestal s městem spolupracovat. [16], [22] Pokud by se podařilo městu získat nového investora, který by nové obchodní centrum zrealizoval, bylo by to velkým přínosem jak pro město, tak také pro místní obyvatele a samozřejmě turisty, kteří by třeba právě díky nákupům do města zavítali a zároveň se ve městě i déle zdrželi. Tímto by mohl být alespoň částečně vyřešen i problém s parkováním ve městě, kdy by mohlo pod obchodním centrem vzniknout podzemní parkoviště, které by mohlo být ve spolupráci investora s Městským úřadem využíváno nejen pro zákazníky obchodního centra.

6.4 Zpřístupnění domu Daliborka Budova Daliborky je nejlépe dochovaným středověkým městským domem v Lounech. V patře budovy se zachovala srubová místnost s trámovým stropem. Jedná se o jedinou zachovalou srubovou místnost v Čechách s trámy starými 500 let. V budově v současné době (v roce 2016) sídlí okresní archiv, který však plánuje stěhování do budovy na západním okraji města, kterou před časem opustil úřad práce. Budova Daliborky tedy bude volná. Problémem je však dvojí vlastnictví. Budovu vlastní z poloviny město a z poloviny patří soukromému vlastníkovi. Město se ale chystá budovu od soukromého vlastníka odkoupit. Až tak město učiní, vznikne v Lounech opuštěná budova včetně velmi významné již zmiňované srubové místnosti, ale také sklep pod touto historicky významnou budovou. Tím by mohla v Lounech vzniknout příležitost pro vytvoření projektu, který by mohl vytvořit zajímavý produkt cestovního ruchu. Projekt by mohl být zaměřen na budovu Daliborky, kde by mohly být uskutečňovány prohlídky budovy včetně výkladu o srubové místnosti a prohlídky sklepu spojené s historií a zajímavostmi podzemí města.

71

7 Závěr Cílem této bakalářské práce byla analýza současných předpokladů cestovního ruchu v Lounech a následné vypracování návrhů pro budoucí rozvoj cestovního ruchu ve městě. V teoretické části jsem se zaměřila a podrobně vypracovala informace k předpokladům cestovního ruchu v Lounech. Nejprve jsme v této práci uvedla lokalizační předpoklady, kde jsem se zaměřila na přírodní podmínky města a jeho blízkého okolí, na bohatou historii tohoto města, ale také například na významné budovy a stavby, jež se ve městě nachází. Další předpoklady, které jsem v této práci uvedla, byly předpoklady selektivní. Zde jsem se zaměřila na organizace cestovního ruchu, které ve městě působí nebo které s městem spolupracují a v neposlední řadě jsem uvedla také překážky rozvoje města. Posledními z předpokladů byly předpoklady realizační. Tyto předpoklady se soustřeďují na dopravní a materiálně-technickou infrastrukturu města Louny, kde jsem popsala dopravní předpoklady města a následně jsem se zabývala ubytovací a stravovací infrastrukturou. V závěru této kapitoly jsem ještě uvedla naučné trasy, cyklostezky a technické památky, které se v okolí města nacházejí. Další částí mé bakalářské práce byla část praktická. V této části jsem na základě prostudované literatury vytvořila dotazníky a provedla dotazníkové šetření mezi návštěvníky města Loun. Dotazníky jsem poté zpracovala a pomocí grafů vyhodnotila. Na základě těchto dat, z prostudované literatury, Strategie rozvoje cestovního ruchu v Lounech, ale také na základě svých znalostí a zkušeností jsem vytvořila SWOT analýzu. Do své bakalářské práce jsem též zakomponovala polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor tohoto typu jsem původně neměla v plánu, nicméně jsem pro svou práci potřebovala zjistit informace o lounském podzemí, tudíž byl tento rozhovor s odborníkem v tomto směru jasnou volbou. Jsem ráda, že jsem tomu tak učinila, protože rozhovor byl obohacující nejen pro mou bakalářskou práci, ale také pro mě samotnou. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací o městě, z nichž některé jsem ve své bakalářské práci zmínila.

72

Nejen strukturovaným rozhovorem, ale také tvorbou celé této práce jsem zjistila mnoho nových a zajímavých informací o městě, kde jsem se narodila a ke kterému mám velmi blízko. V této bakalářské práci jsem došla k několika závěrům. Jedním z nich je současná propagace města. Město je sice součástí destinační agentury Dolní Poohří a je umístěno na hlavním tahu z Prahy do Chomutova, to ale stále bohužel nestačí pro uvědomění turistů o tomto městě například na druhé straně České republiky. Město by mělo vytvořit poutavý balíček služeb cestovního ruchu, kterým by právě i tyto turisty jistě přilákalo. Město Louny má již nyní co nabídnout. Nachází se na okraji krásné a unikátní krajiny Českého středohoří, je protkané nepřeberným množstvím památek a významných budov, koná se zde několik zajímavých kulturních a sportovních akcí a má velice kvalitní ubytovací i stravovací služby. Závěrem bych chtěla dodat, že Louny jsou krásné, historií protkané město, které určitě stojí za navštívení…

73

8 Použité zdroje Tištěné zdroje (1) DAVID, Petr, Martin ŠAUER a Michal TROUSIL. Lounsko a Dolní Poohří. 1. vyd. Praha: S, 2009. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. ISBN 978-80-86899-21-3. (2) HLUŠTÍK, Antonín Jiří, ROEDL, Bohumír (ed.). Louny. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2005. Dějiny českých měst. ISBN 80-710-6662-1. (3) HOLEČEK, Milan, Peter MARIOT a Miroslav STŘÍDA. Zeměpis cestovního ruchu: učebnice pro hotelové a jiné střední školy: příručka pro průvodce cestovního ruchu. 2., upr. a rozš. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2005. ISBN 80860-3464-X. (4) HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. vyd. Praha: Idea servis, 2001. ISBN 80-859-7036-8. (5) Chráněná území ČR-Ústecko-České středohoří. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2000. str. 210-280 (6) Chráněná území ČR-Ústecko-Okres Louny. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2000. str. 134-160 (7) KINSKÝ, Jiří. Chráněná krajinná oblast České středohoří a její maloplošná chráněná území. Litoměřice: Správa Chráněných krajinných oblastí ČR, 1996. (8) MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1362-4. (9) ROEDL, Bohumír a kol. Okres Louny: průvodce. Louny: Fabio, 1999. ISBN 80901-9449-4. (10) ROEDL, Bohumír. Louny. Vyd. 2. Louny: Digon, 2003. ISBN 80-903-3483-0. (11) STRAUSS, Anselm L. a Juliet M. CORBIN. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999. SCAN. ISBN 80-858-3460-X. (12) ŠTAUBER, Bedřich. Památky lounského okresu: odbor kultury komise cestovního ruchu Okresního národního výboru Louny. Louny: Okresní národní výbor, 1983. 1 sv. (13) VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. ISBN 978-80-7380-340-7. 74

(14) VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin a TROUSIL, Michal. Geografie cestovního ruchu ČR. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015. ISBN 978-80-7435-538-7.

Elektronické zdroje [1] Oficiální internetové stránky Města Loun a Městského úřadu Louny [online]. Městský úřad Louny, 2009 [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: www.mulouny.cz [2] Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Praha 2: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2016 [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/ [3] Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana [4] Ceskestredohori.cz: turistický informační portál [online]. Ústí nad Labem, 2004 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.ceskestredohori.cz/ [5] www.ceskehory.cz [online]. Liberec: eProgress, ©1999-2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://ohre.ceskehory.cz/ [6] Louny - ubytování, galerie, muzea, zážitky, cestovní ruch [online]. Louny: Infocentrum Louny, 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.louny.eu/ [7] Brána do Čech: Krásu hledejte doma [online]. Ústí nad Labem: Oddělení cestovního ruchu, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.branadocech.cz/cz/ [8] Survio [online]. Brno: Survio, 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.survio.com/cs/blog/serialy/kvantitativni-vyzkum-1-uvod#.Vwtj3pyLTIU [9] Japan Business Solutions [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://japanbusinesssolutions.com [10] Turistika.cz: pro větší zážitek z cesty i výletu [online]. Praha: Turistika.cz, ©20072016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/ [11] E-region.cz: regionální internetový magazín pro volný čas [online]. Most, ©19992016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.e-region.cz/destinace/vrchlickehodivadlo-v-lounech 75

[12] Loutkové divadlo v Lounech [online]. Louny: WordPress, 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://loutkove-divadlo.cz/ [13] Louny - turistický průvodce [online]. Louny, ©2006-2013 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.louny.racx.cz/index2.php [14] ABS-portal.cz: odborný stavební portál [online]. Praha: JAGA GROUP, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.asb-portal.cz/architektura/stavby-abudovy/nadcasova-architektura/utajeny-poklad-v-lounech [15] Galerie města Loun [online]. Louny: Galerie města Loun, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.gaml.cz/ [16] IDNES.cz: Ústí a Ústecký kraj[online]. Praha: MAFRA, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.idnes.cz/ [17] Portál digitální mapy: veřejné správy Ústeckého kraje [online]. Ústí nad Labem: T-MAPY, 2014 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://geoportal.krustecky.cz/flex/analyza_povodne/index.html?config=apps/ohre.xml [18] Ochrana přírody a krajiny v České republice [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_kamenna_slunce_cz [19] Společnost pro veřejnou dopravu [online]. Plzeň: SPVD, 2012 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.spvd.cz/index.php/louny [20] Chomutovský deník.cz [online]. Chomutov: VLTAVA-LABE-PRESS, ©2005-2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/kraj-nasadilinkove-autobusy-s-klimatizaci-a-lcd-displeji-20141206.html [21] Ústecký kraj: oficiální web [online]. Ústí nad Labem: Vismo, 2010 [cit. 2016-0415]. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/nove-autobusy-pro-dopravu-usteckehokraje-znacky-mercedes-benz/d-1686322 [22] Žatecký a lounský deník [online]. 2005 - 2016: VLTAVA-LABE-PRESS, ©20052016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://zatecky.denik.cz/

76

[23] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. Praha: Vizus, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://labskepiskovce.ochranaprirody.cz/cinnostpracoviste/evropsky-vyznamne-lokality-v-usteckem-kraji/ [24] Dolní Poohří [online]. Žatec: Destinační agentura Dolní Poohří, 2016 [cit. 201604-15]. Dostupné z: http://www.dolnipoohri.eu/ [25] Severočeský deník [online]. Plzeň: ProSEO Media, 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.severoceskydenik.cz/vize/vedouci-destinacni-agentury-jiri-rakceske-svycarsko-je-i-pojmem-v-zahranici.html [26] Natura 2000 v Ústeckém kraji [online]. Praha: Natura 2000, 2016 [cit. 2016-0415]. Dostupné z: http://www.usteckykraj-priroda.cz/23 [27] Muzeum Zkamenělý les [online]. Louny: Barokní špitál, 2009 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.barokni-spital.cz/muzeum.html [28] Žatec: Královské město [online]. Žatec: Galileo Corporation, 2016 [cit. 2016-0415]. Dostupné z: http://www.mesto-zatec.cz/mestsky-urad/odbory-uradu/stavebni-avyvlastnovaci-urad-zivotni-prostredi/ochrana-prirody-a-krajiny/evropsky-vyznamnelokality-evl/ [29] Evropsky významné lokality v České republice [online]. Praha: RAGTOOLS, 2006 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000104264 [30] Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska [online]. Praha: Public4u, ©2000-2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.historickasidla.cz/dr-cs/590vodarenska-vez.html [31] Vyletnik.cz: Trasy, mapy, ubytování [online]. Praha: Paseo, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/turisticke-oblasti/severni-cechy/lounsko-azatecko/prir_lokality/ [32] Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: Hrady.cz, ©1995-2016 [cit. 201604-15]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=10774 [33] InterCora: Obchodní centrum Louny [online]. Plzeň: Walk.cz, ©2008-2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: https://www.intercora.cz/objekt/138 77

[34] Wikiwand: Okres Louny [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.wikiwand.com/de/Okres_Louny [35] Odznaky a erby měst [online]. Ostrava: Aleš Kika, 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.erbymest.wz.cz/zobrazeni.htm [36] Cyklotrasy [online]. Ráby: www.infoSystem.cz, ©1998-2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/seznam.phtml?typ=32&id_t_oblasti=113914&&id_t_ oblasti=113914

Ostatní zdroje:

(15) KOMISE CESTOVNÍHO RUCHU RADY MĚSTA LOUNY. Strategie rozvoje cestovního ruchu v Lounech 2013 - 2020. Louny: 2013, 23 s. [37] Přednášky RNDr. Evy Janouškové, Ph.D.

78

9 Seznam obrázků, grafů a tabulek Obrázek č. 1: Mapa polohy okresu Louny [34] Obrázek č. 2: Znak města Louny [35] Obrázek č. 3: Schéma předpokladů cestovního ruchu [37] Obrázek č. 4: Pramen Luna Louny [6] Obrázek č. 5: Pramen Luna Louny [6] Obrázek č. 6: Logo Brány do Čech [7] Obrázek č. 7: Mapa značených cyklotras kolem města Louny (10) Obrázek č. 8: Mapa cyklostezky Ohře [17]

Graf č. 1: První otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 2: Druhá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 3: Třetí otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 4: Čtvrtá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 5: Pátá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 6: Šestá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 7: Sedmá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 8: Osmá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 9: Devátá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 10: Desátá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 11: Jedenáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 12: Dvanáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 13: Třináctá otázka – 1/3; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 14: Třináctá otázka 2/3; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 15: Třináctá otázka 3/3; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 16: Čtrnáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 17: Patnáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 18: Šestnáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

79

Graf č. 19: Sedmnáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum Graf č. 20: Osmnáctá otázka; Zdroj: vlastní dotazníkový průzkum

Tabulka č. 1: Ubytovací zařízení v Lounech; Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 2: SWOT analýza; Zdroj: Strategie rozvoje města Louny + vlastní průzkum

80

10 Seznam příloh Příloha č. 1: Hlavní akce v každém měsíci Příloha č. 2: Seznamy stravovacích zařízení v Lounech Příloha č. 3: Dotazník pro návštěvníky města Příloha č. 4: Polostrukturovaný rozhovor Příloha č. 5: Mapa města Louny

81

Příloha č. 1: Hlavní akce v každém měsíci Měsíc Leden

Název hlavní akce měsíce Lounská bruslička (celostátní soutěž mladých krasobruslařů)

Únor

Masopustní průvod

Březen

Memoriál Lucky Náprstkové (jarní přespolní běh)

Duben

Dům a zahrada (prodejní a kontraktační výstava se zaměřením na dům a zahradu)

Květen

Memoriál Karla Raise (silniční a štafetový běh, závod vozíčkářů z Počerad u Loun)

Červen

Rodina a volný čas (prodejní a kontraktační výstava pro rodinu a volný čas) Autosalon Louny (výstava automobilů, motocyklů a autopotřeb) Dobrodění (charitativní kulturní akce)

Červenec Mléčný závod (mezinárodní etapový závod kadetů v cyklistice) Srpen

Letní lounské vábení (městské slavnosti)

Září

Člověk v přírodě, výstaviště Louny (tradiční výstava drobného zvířectva a chovatelských potřeb) Potravinářský a nápojový salon (prodejní a kontraktační výstava potravin a nápojů) EHD (Evropské dny dědictví)

Říjen

TOI TOI Cup (Mistrovství České republiky v cyklokrosu mládeže a žen)

Listopad

Louny na talíři (gastronomický svátek)

Prosinec

Rozsvícení vánočního stromu Zdroj: Strategie rozvoje CR + vlastní úprava 82

Příloha č. 2: Seznamy stravovacích zařízení v Lounech Restaurace, pizzerie

www stránky

Depresso - mexická restaurace

http://www.depresso.cz/

Pivovarská restaurace Na Letňáku

http://www.pivozloun.cz/

Restaurace Šalanda

http://www.restauracesalanda.cz/restaurace/s alanda-louny

Restaurace U Radnice

http://www.hoteluradnice.cz/

Restaurace U Žida

http://www.restauraceuzida.cz/

Restaurace Stromovka

http://restaurace-stromovka.webnode.cz/

Restaurace/Bowling - Nový svět

http://www.bowlinglouny.cz/

Restaurace Merlot

http://www.hotelmerlot.cz/restaurace.html

Restaurace Černý Kůň

http://www.hotelcernykun.eu/

Čínská restaurace SHAN SHUI

http://www.shanshuirenjia.cz/

REN JIA Pizzerie Fabiano

http://www.fabianocz.cz/

Pizza House

http://louny.pizza-house.cz/

Istanbul Kebab

http://istanbulkebablouny.webnode.cz/ Zdroj: Vlastní zpracování

Kavárny, cukrárny, čajovny

www stránky

Caffe Moak

http://moaklouny.cz/

Kavárna Svět

http://www.hotelcernykun.eu/

Kavárna Slunce

https://www.facebook.com/Kav%C3%A1rnaslunce-1521024574866606/

Kavárna U zlaté rybky

http://uzlaterybky.sluzby.cz/

Kavárna V Domku

https://www.facebook.com/caffebarvdomku

Cukrárna Bellagio

https://www.facebook.com/Bellagio248515178621364/

Cukrárna U koupaliště

http://www.cukrarnalouny.cz/

Čajovna U Svatého Mikuláše

http://www.cajovnamikulas.cz/uvod Zdroj: Vlastní zpracování

83

Hospody, bary, kluby,

www stránky

vinárny Sportbar Ája

http://www.pivozloun.cz/

Minipivovar Domov

http://lounskyzejdlik.cz/

Déja Vu Café Bar

http://www.dejavu-louny.cz/

Infinity Coctail Bar

https://www.facebook.com/Infinity-CocktailBar-Music-Club-184386681585813/?fref=nf

P+P Bar

http://www.pap-louny.wbs.cz/

Retro Club

https://www.facebook.com/retroclub.louny

Vinárna Zlatý lev

http://www.hotel-zlatylev.cz/cesky/48informace-o-restauraci/ Zdroj: Vlastní zpracování

84

Příloha č. 3: Dotazník pro návštěvníky města

Dotazník Dobrý den, jmenuji se Monika Frélichová a studuji Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění krátkého dotazníku k mé bakalářské práci na téma „Louny jako středisko CR“. Tento dotazník se zabývá především skladbou turistů, jejich informovanosti o městě Louny, ale také účelem jejich návštěvy města. Děkuji Vám za věnovaný čas. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Datum vyplnění: ………………… 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy města Louny?  Dovolená, odpočinek  Návštěva turistických atraktivit, folklor, architektura, památky, historie  Výlet  Návštěva příbuzných či známých  Služební cesta  Zdravotní pobyt  Pouze projíždím  Nákupy  Jiný: ............................................................................................... 2. Odkud jste získal/a informace o tomto městě (regionu)?  Z turistických průvodců či propagačních materiálů  Doporučení známých či příbuzných  Na internetu  Z novin a časopisů  Žádné informace jsem nezískával/a  Jinde, kde: ............................................................................................... 3. Víte, kde se ve Vašem městě nachází informační místo pro turisty?  Ano, kde: ...............................................................................................  Nevím 4. Co se Vám vybaví v souvislosti s městem Louny? (označte maximálně 2 možnosti)  Žatecká brána, hradby  Kostel  Pivo, chmel  Řeka Ohře  České středohoří  Jaroslav Vrchlický  Jiné: ............................................................................................... 5. S kým cestujete?  Sám/sama  S partnerem/partnerkou  S rodinou  Se známými či s kamarády  Se skupinou – zájezdem  Jinak: ............................................................................................... 6. Orientujete se v městě dobře?  Ano, bez problémů  Ano, jen s malými obtížemi  Ne, nenašel/našla jsem vše, co jsem chtěl/a  Ne, ale informoval/a jsem se místních obyvatel 7. Co hodláte v tomto městě a jeho blízkém okolí navštívit nebo už jste navštívil/a? Odpověď: ...............................................................................................

85

8. Jak často navštěvujete toto město?  Poprvé  Podruhé  Potřetí  Cca 1x ročně  Několikrát ročně  Cca 1x za tři roky 9. Jak dlouho se chcete zdržet?  1 den  2 dny – týden  Déle než týden 10. Máte pocit, že v tomto městě něco chybí? / Je zde něčeho pro návštěvníky nedostatek?  Ano - odpověď: ...............................................................................................  Ne 11. Jaké ubytování využíváte?  Hotel * - Hotel ***  Penzion  Chata, Chalupa  Ubytování u příbuzných či známých  Jiné: ............................................................................................... 12. Jaký byl Váš motiv při výběru daného ubytovacího zařízení?  Cena  Lokalita  Předcházející pozitivní zkušenosti  Dobré jméno/image ubytovacího zařízení  Sleva na ubytování  Jiné: ............................................................................................... 13. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč? a) Na ubytování: □ do 100 □ 101-500 □ 501-800

□ 801-1000

□ nad 1000

b) Na stravování: □ do 100 □ 101-500

□ 501-800

□ 801-1000

□ nad 1000

c) Vedlejší výdaje/nákupy: □ do 100 □ 101-500

□ 501-800

□ 801-1000

□ nad 1000

14. Doporučíte návštěvu tohoto města svým známým a přátelům?  Určitě ano  Spíše ano  Spíše ne  Ne. Uveďte důvod: ............................................................................................... 15. Pohlaví: □ Muž □ Žena 16. Věk: □ do 17

□ 18 – 25

17. Vzdělání: □ Základní □ Vyučen/a

□ 26 – 35

□ Středoškolský student

□ 36 – 45

□ 46 – 55

□ Střední

□ Vyšší odborné

□ 56

□ Vysokoškolské

18. Kraj, v jakém se nachází Vaše bydliště: ...............................................................................................

86

Příloha č. 4: Otázky k polostrukturovanému rozhovoru Jméno: ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D. Zařízení: Oblastní muzeum Louny 1. Otázka:

„Jak rozsáhlé a cca jak staré podzemí města Louny je?“ Podzemí města v Lounech je složeno ze sklepů, které nejsou propojeny systémem podzemních chodeb. Proto není známo, kolik sklepů a v jakém rozsahu se pod městem nachází. Stáří sklepů také není známo. Tato stavební technika se používala od 13. do 19. století, takže není možné zjistit přesné stáří sklepů. 2. Otázka:

„Je nějaká část podzemí přístupná pro turisty? Pokud ano, je přístupná pořád?“ Je zpřístupněný sklep pod muzeem, ale pouze příležitostně. Tento sklep má 4 úrovně a 5 místností. Nejhlubší místnost je cca 10 m pod povrchem. Jedna z místností je využívána jako přednášková místnost, kde se konají různé akce. 3. Otázka:

„Bylo by alespoň trochu možné do budoucna podzemí zcela nebo z větší části zpřístupnit?“ Jelikož sklepy nejsou propojené, tak celkové zpřístupnění není možné. Zpřístupnit by se mohly pouze jednotlivé sklepy. 4. Otázka:

„Byl již vytvořen nějaký plán, projekt či studie pro obnovu a zpřístupnění podzemí?“ V roce 1962 zkoumal známý historik a památkář Dobroslav Líbal stavby v Lounech, kde uváděl také informace o sklepech. O průzkumu je vytvořena „Průvodní zpráva ke stavebně historickému průzkumu městského jádra“. Průzkum sloužil k zhodnocení toho, jak moc historicky významná budova je a na základě toho se určilo, které budovy budou zanechány a které jsou historicky nevýznamné a mohou se zbourat. Od té doby se nikdo nepokusil sklepení zkoumat.

87

5. Otázka:

„Máte zde v Oblastním muzeu nějaké propagační materiály (letáčky) k lounskému podzemí?“ Žádné propagační materiály neexistují, ale máme v plánu nějaké vytvořit.

88

Příloha č. 5: Mapa města Louny

Zdroj: [1]

89