Památník Lidice jako atraktivita cestovního ruchu

Památník Lidice jako atraktivita cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Památník Lidice jako atraktivita cestovního ruchu Bakalářská práce

Autor: Kateřina Francová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2013

Copyright © 2013 Kateřina Francová

Abstrakt FRANCOVÁ, Kateřina: Památník Lidice jako atraktivita cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Tato bakalářská práce představuje středočeskou vojenskou památku Památník Lidice jako atraktivní turistický cíl a jako místo s mimořádnou historickou a vzdělávací hodnotou. Teoretická část shrnuje zkoumanou problematiku, dále stručně charakterizuje obec Lidice a její historii. Následuje popis samotného Památníku Lidice a jeho soudobého postavení v cestovním ruchu. Cílem praktické části je analyzovat nabídku poskytovaných sluţeb cestovního ruchu v destinaci a na základě dotazníkového šetření a řízeného rozhovoru zjistit úroveň spokojenosti jejích návštěvníkŧ. Klíčová slova: Cestovní ruch. Dotazníkový výzkum. Obec Lidice. Památník Lidice. Sluţby v cestovním ruchu.

Abstract FRANCOVÁ, Kateřina: Lidice Memorial as a tourist attraction. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor RNDr. Milan Kameník. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2013. This thesis introduces Central Bohemian military landmark as an attractive tourist destination and as a place with remarkable historical and educational value. The theoretical part summarizes researched issue, briefly describes Lidice village and its history. It is followed by description of Lidice Memorial and its contemporary position in tourism. The aim of practical part is to analyse the supply of tourism services in the destination and on the basis of questionnaire research and structured interview to find out the level of satisfaction of its visitors. Key words: Tourism. Questionnaire research. Lidice village. Lidice Memorial. Tourism services. 5

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce RNDr. Milanu Kameníkovi za odborné vedení a poskytnutí cenných rad, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Dále děkuji řediteli lidického Památníku panu JUDr. Milouši Červenclovi za jeho ochotu podělit se se mnou o své názory a poznatky, a celému personálu Památníku Lidice, který mi byl nápomocen při provádění mého výzkumu. Velké poděkování patří bezesporu také všem respondentům dotazníkového šetření. 6

Obsah Úvod ............................................................................................................................... 11 1

Literární přehled................................................................................................... 13

2

Obec Lidice ............................................................................................................ 19 2.1

Geografie .......................................................................................................... 19

2.2

Demografické údaje ......................................................................................... 20

2.3

Historie obce .................................................................................................... 21

2.3.1

Historie do roku 1942 ............................................................................... 21

2.3.2

Vyhlazení Lidic......................................................................................... 22

2.3.3

Po skončení války ..................................................................................... 24

2.4 3

Památník Lidice .................................................................................................... 27 3.1

Historie Památníku ........................................................................................... 27

3.1.1

Do r. 2000 ................................................................................................. 27

3.1.2

Po r. 2000 .................................................................................................. 28

3.2

4

Vybrané turistické atraktivity v okolí Lidic ..................................................... 25

Jednotlivé části Památníku ............................................................................... 28

3.2.1

Muzeum .................................................................................................... 28

3.2.2

Galerie ....................................................................................................... 29

3.2.3

Pietní území .............................................................................................. 30

3.2.4

Rŧţový sad ................................................................................................ 30

3.3

Vzdělávací funkce ............................................................................................ 30

3.4

Komunikace a propagace ................................................................................. 31

3.5

Návštěvnost ...................................................................................................... 34

Analýza sluţeb cestovního ruchu......................................................................... 37 4.1

Ubytovací sluţby.............................................................................................. 37

4.2

Stravovací sluţby ............................................................................................. 38

4.3

Dopravní sluţby a dopravní dostupnost ........................................................... 39 7

5

6

4.4

Informační sluţby............................................................................................. 40

4.5

Prŧvodcovské sluţby........................................................................................ 41

4.6

Sportovně-rekreační sluţby .............................................................................. 41

4.7

Kulturně-společenské sluţby ........................................................................... 42

4.8

Doprovodná turistická infrastruktura ............................................................... 42

Vlastní šetření ........................................................................................................ 43 5.1

Cíle výzkumu ................................................................................................... 43

5.2

Metodika výzkumu........................................................................................... 43

5.3

Výsledky dotazníkového šetření ...................................................................... 44

5.4

Řízený rozhovor ............................................................................................... 57

5.5

Celkové shrnutí výzkumu ................................................................................ 60

Vlastní zhodnocení a návrhy ke zlepšení ............................................................ 62

Závěr .............................................................................................................................. 64 Seznam informačních zdrojů ....................................................................................... 66 Seznam příloh ................................................................................................................ 69

8

Seznam grafů Graf 1 Vývoj návštěvnosti Památníku Lidice v roce 2012 ............................................. 34 (Zdroj: Vlastní zpracování podle výroční zprávy Památníku Lidice za rok 2012. Dostupné z WWW: http://www.lidice-memorial.cz/reports/ar2012_cz.pdf) Graf 2: Celkový vývoj návštěvnosti Památníku Lidice .................................................. 36 (Zdroj: Vlastní zpracování podle výročních zpráv Památník Lidice z let 2001-2012) Graf 3: Jaký byl hlavní dŧvod Vaší návštěvy Památníku Lidice .................................... 44 Graf 4: Byla Vám návštěva Památníku Lidice někým doporučena ................................ 45 Graf 5: Odkud jste čerpal/a informace o Památníku Lidice před návštěvou .................. 46 Graf 6 Jakým zpŧsobem jste se do Lidic dopravil/a ....................................................... 47 Graf 7 Které části Památníku Lidice jste navštívil/a ...................................................... 48 Graf 8 Vyuţil/a jste moţnosti ubytovacích sluţeb ......................................................... 49 Graf 9: Jak byste ohodnotil/a úroveň poskytovaných sluţeb cestovního ruchu ............. 50 Graf 10: Bylo něco, co Vám zde chybělo? Co byste v budoucnu přivítal/a ................... 51 Graf 11 Navštívil/a jste nějaké další místo spojené s lidskou tragédií ........................... 52 Graf 12 Domníváte se, ţe je výše vstupného do Památníku Lidice adekvátní ............... 53 Graf 13 Ve kterém kraji bydlíte ...................................................................................... 54 Graf 14 Kolik je Vám let ................................................................................................ 55 Graf 15 Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání je: .................................................................. 56 Graf 16 Jste: .................................................................................................................... 57

Pokud u grafu není uveden zdroj, jedná se o vlastní zpracování autora práce.

9

Seznam tabulek Tabulka 1: Demografické údaje obce Lidice za rok 2011 .............................................. 21 (Zdroj: http://www.risy.cz/cs) Tabulka 2: Přehled činností vzdělávacího úseku Památníku Lidice za rok 2012 ........... 31 (Zdroj: Výroční zpráva Památníku Lidice za rok 2012. Dostupné z WWW: http://www.lidice-memorial.cz/reports/ar2012_cz.pdf) Tabulka 3: Návštěvní doba muzea a galerie v Památníku Lidice ................................... 32 (Zdroj: Památník Lidice: Příspěvková organizace MK ČR [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z WWW: http://www.lidice-memorial.cz/info_cz.aspx Tabulka 4: Návštěvnost Památníku Lidice v roce 2012 ................................................. 34 (Zdroj: Vlastní zpracování podle výroční zprávy Památníku Lidice za rok 2012. Dostupné z WWW: http://www.lidice-memorial.cz/reports/ar2012_cz.pdf) Tabulka 5: Vývoj návštěvnosti Památníku Lidice v jednotlivých letech ....................... 35 (Zdroj: Vlastní zpracování podle Výročních zpráv PL z let 2001-2012) Tabulka 6: Moţnosti ubytování v okolí Památníku Lidice ............................................. 38 (Zdroj: Vlastní zpracování podle informačních broţur turistických informačních center a internetových stránek www.booking.com)

Seznam obrázků a schémat Obrázek 1: Poloha obce Lidice v rámci ČR ................................................................... 19 (Zdroj: http://www.obec-lidice.cz/obecni-urad/) Obrázek 2: Územní členění Středočeského kraje ........................................................... 20 (Zdroj: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/stredocesky-kraj/uzemni-cleneni/) Schéma 1: Struktura sluţeb v cestovním ruchu .............................................................. 17 (Zdroj: Hesková a kol. 2006, s. 106) 10

Úvod Název této bakalářské práce zní „Památník Lidice jako atraktivita cestovního ruchu“. Tuto národní kulturní památku, leţící ve Středočeském kraji, navštíví kaţdoročně desetitisíce návštěvníkŧ z celého světa, coţ ji řadí mezi významné destinace cestovního ruchu v České republice. Mimo to ale Památník Lidice plní zejména funkci pietního, vzdělávacího, výchovného a informativního místa. Jeho posláním je péče o trvalé uchování vzpomínky na tragickou historickou událost českých dějin. Toto poslání tvoří z Památníku častý cíl nejen školních exkurzí, ale také mnoha poznávacích zájezdŧ. Jedná se tedy, z hlediska cestovního ruchu a jeho spojení s historií, o velice významné téma. Dŧvodŧ, proč jsem si zvolila jako zkoumaný objekt své bakalářské práce právě Památník Lidice, bylo několik. Prvním z nich byl fakt, ţe stále více účastníkŧ cestovního ruchu klade během cestování dŧraz na poznávání a vzdělávání. Tento fakt činí z Památníku Lidice významný cíl těchto turistŧ. Dalším dŧvodem byl rostoucí zájem o tak zvaný „temný turismus“ v České republice. Objekty zájmu tohoto specifického typu cestovního ruchu bývají místa spojená s utrpením a smrtí, místa, kde došlo ke katastrofě, teroristickému útoku nebo tragické nehodě. Ve světě uţ se jedná téměř o fenomén. Podle statistik agentury Czech Tourism je právě Památník Lidice druhým nejnavštěvovanějším český temným místem po Památníku Terezín. Posledním, z mého pohledu ale nejvýznamnějším, podnětem k výběru tohoto tématu byl mŧj velký osobní zájem o novodobou českou historii a především o problematiku druhé světové války. Ráda bych prostřednictvím této práce poukázala na dŧleţitost zachovat památku pŧvodní vesničky Lidice i jejích obyvatel a také na potřebu Památník Lidice vhodně prezentovat, a podněcovat k jeho návštěvě co nejširší spektrum potenciálních návštěvníkŧ, aby tato tragédie nikdy nebyla zapomenuta. Cílem bakalářské práce je provést rozbor Památníku Lidice z hlediska jeho atraktivity pro cestovní ruch, dále analyzovat stávající nabídku sluţeb cestovního ruchu v destinaci a jejím nejbliţším okolí. Pomocí dotazníkového šetření zjistit, jak je destinace vnímána a hodnocena jejími návštěvníky, jak byli spokojeni a co jim případně chybělo. Dílčím

11

cílem práce je také objasnit, jaká byla motivace návštěvníkŧ, co je do Památníku přivedlo. První část práce představuje teoretický úvod k dané problematice. Předkládá teoretická východiska na základě prostudování odborné literatury. V další části práce se věnuji vlastní charakteristice zkoumané oblasti. Jedná se o provedení zjednodušené situační analýzy obce Lidice. Dále je představen samotný Památník Lidice a veškeré aspekty jeho činnosti, které z něj činí atraktivitu cestovního ruchu. Těţištěm praktické části je provedení analýzy sluţeb cestovního ruchu a celkové zhodnocení zázemí slouţícího pro potřeby turistŧ v Památníku Lidice a nejbliţším okolí. Účelem dotazníkového šetření je zjistit, jak jsou návštěvníci Památníku spokojení s těmito sluţbami. Primárním cílem tohoto šetření je hodnocení jednotlivých aspektŧ nabídky a návštěvy jako celku. Za dílčí cíl lze povaţovat zjištění hlavního motivu k návštěvě, coţ mŧţe být dŧleţitý podnět pro případné zaměření nově vytvořených zájezdŧ cestovních kanceláří. Dotazník, hlavní nástroj šetření, byl vyhotoven ve dvou jazykových mutacích a předkládán návštěvníkŧm lidického Památníku před jejich odchodem z objektu. Vlastní šetření je také doplněno o řízený rozhovor s ředitelem Památníku Lidice JUDr. Miloušem Červenclem za účelem porovnání dosaţených výsledkŧ s jeho názory a poznatky.

12

1 Literární přehled Následující kapitola předkládá výsledek provedené rešerše dostupných tištěných a elektronických zdrojŧ a shrnuje poznatky o současném stavu problematiky, kterou se zabývá tato bakalářská práce. Cestovní ruch Cestovní ruch se stává stále významnějším společensko-ekonomickým fenoménem dnešní doby jak z pohledu jednotlivce, tak i společnosti. Je součástí spotřeby a zpŧsobu ţivota obyvatel především ekonomicky vyspělých zemí, kteří kaţdoročně cestují za účelem rekreace, poznávání či z profesních a mnoha dalších dŧvodŧ. Ve světovém srovnání patří vedle obchodu s ropou a automobilovým prŧmyslem ke třem největším exportním odvětvím. [Hesková a kol. 2006, s. 9] Je ale nesmírně těţké vybrat jednu jedinou definici, která přesně definuje pojem cestovní ruch. UNWTO (United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu) determinuje cestovní ruch jako ,,činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší než je jeden ucelený rok, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. [1] Výkladový slovník cestovního ruchu [Zelenka, Pásková, 2012, s. 83] definuje cestovní ruch jako komplexní společenský jev, který zahrnuje nejenom aktivity osob pobývajících mimo jejich obvyklé prostředí, ale také aktivity subjektŧ poskytujících sluţby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se sluţbami. Kulturní cestovní ruch Kulturní cestovní ruch je jedna z forem cestovního ruchu. Je zaměřený zejména na poznávání historie, kultury, tradic, zvykŧ a zpŧsobu ţivota rezidentŧ navštívených cílových míst. Plní velmi významnou výchovně-vzdělávací funkci a přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu obyvatelstva. Patří sem především návštěvy kulturně historických památek, jako jsou hrady, zámky, stavby lidové architektury a památníky, dále kulturních zařízení zahrnující muzea galerie, obrazárny, knihovny a další, 13

kulturních akcí (divadelních představení, festivalŧ, folklórních a lidových slavností), ale lze sem zařadit také návštěvu tzv. kulturní krajiny (parky, zahrady, sady). [Indrová a kol. 2009, s. 18] Kulturní cestovní ruch představuje symbiózu vzdělávání a účelného trávení volného času, jeho účastníci jsou obeznámeni nejen s historií a kulturou, ale také se sociální a ekonomickou situací navštíveného místa. [Hesková a kol. 2006, s. 9] Od kulturního cestovního ruchu lze odvíjet mnoho dalších tematicky zaměřených typŧ cestování, zejména podle konkrétní motivace účastníkŧ. Takovými příklady mŧţe být cestovní ruch s ryze vzdělávacími, společenskými či náboţenskými motivy. Temný turismus Jedná se o specifický cestovní ruch, který se zaměřuje na místa spojená se smrtí a utrpením. Nejčastějšími cíli temného turismu bývají místa bitev, koncentrační a vyhlazovací tábory, místa ţivelných katastrof a katastrof zpŧsobených člověkem, hromadné hroby a válečné hřbitovy, vojenské památníky, popraviště, mučírny, místa smrti významných osobností apod. U temného cestovního ruchu jsou velmi významnými prvky motivace, sociální aspekty a zpŧsob proţívání atmosféry temného místa. Tento druh turismu mŧţe mít také velký vzdělávací a výchovný význam. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 567] John Lennon, profesor glasgowské univerzity a spoluautor knihy ,,Dark Tourism – The attraction of death and disaster“ míní, ţe lidskou motivaci k tomuto druhu cestování je velmi těţké odhalit: ,,Je to směs úcty, voyerismu a snad i vzrušení z toho, že se dostáváme tak blízko smrti.“ Tento typ turismu je pravděpodobně produktem postmoderní doby, kdy se společnost odklání od masového turismu a spíše vyhledává autentické záţitky a klade dŧraz na poznávání během cestování. Přesto je fascinace temnými místy povaţována mnohými přinejmenším za kontroverzní. Nesmírně dŧleţité je provozovat tento typ turismu s velkým dŧrazem na etiku. Zpřístupnění míst postiţených lidským neštěstím či katastrofou by mělo jít ruku v ruce se vzděláváním a pietou, nikoliv s prostou motivací zisku. [2]

14

Dr. Philip Stone, vedoucí výzkumu na britské University of Central Lancashire, který napsal o temné turistice mnoho odborných článkŧ a věnuje se tomuto tématu na svých přednáškách, se domnívá, ţe lidé, kteří zavítají na tato místa, mají o čem přemýšlet: o oprávněnosti válek a pouţívání násilí na nevinných lidech, o smyslu krutosti, o tom, jak ovládnout zlo. Na místech hrozných událostí mezi nimi dochází ke vzájemné, takřka nepostřehnutelné komunikaci. A odchází jako lepší lidé. ,,Temná turistika reprezentuje nemorálnost. Morálnost tak může být komunikována, obnovována a znovu utvářena,“ doplňuje Stone. [Psychologie DNES, 2012] Sluţba Sluţbu lze definovat jako činnost, kterou mŧţe nabídnout jedna strana druhé. Má v sobě určitý prvek nehmatatelnosti a vyţaduje jistou interakci se zákazníkem nebo s jeho majetkem. Výsledkem jakékoliv sluţby pak není převod vlastnictví. Sluţba mŧţe vést ke změně podmínek a její produkce mŧţe či nemusí být úzce spojena s fyzickým produktem. Kaţdá sluţba je určitou specifickou kombinací následujících vlastností:  Nehmatatelnost: zákazník si nemŧţe sluţbu prohlédnout ani vyzkoušet, musí proto hledat prŧkazné známky o jejich kvalitě. Ty mŧţe najít jedině na základě místa, kde je sluţba poskytována, podle lidí, zařízení, propagačních materiálŧ, symbolŧ, ceny.  Nedělitelnost: spočívá v současném vytváření a spotřebovávání sluţby, coţ u fyzických výrobky neplatí. To je dŧvod, proč zákazník projevuje zvýšený zájem o to, kdo sluţbu poskytuje.  Proměnlivost: závisí na tom, kdo sluţby poskytuje, kdy je poskytuje a kde je poskytuje. Jde tedy o jejich kvalitu, kterou mohou dodavatelé sluţeb zvýšit školením svých pracovníkŧ, standardizací procesu, sledováním uspokojení zákazníkŧ pomocí zákaznických prŧzkumŧ atd.  Pomíjivost: spočívá v moţnosti uskutečnění sluţby v přítomnosti zákazníka (opravy v domě, návštěva lékaře aj.). Proto se pomíjivost stává problémem pro jejich dodavatele, jestliţe poptávka kolísá. [Křesťan, Vašíček, 2005, s. 121-122]

15

Sluţby cestovního ruchu Cestovní ruch je odvětvím s opravdu výrazným podílem sluţeb. Poskytované sluţby v cestovním ruchu jsou velmi nesourodé, coţ umoţňuje jejich klasifikaci z několika hledisek. Podle významu ve spotřebě účastníkŧ cestovního ruchu:  Základní: zabezpečující přemístění účastníkŧ CR do rekreačního prostoru a zpět a sluţby spojené s pobytem v tomto prostoru (dopravní, ubytovací, stravovací)  Doplňkové: sluţby spojené s vyuţíváním atraktivit, vlastností charakteristických pro určitý rekreační prostor Podle charakteru spotřeby:  Sluţby osobní: např. odnášení zavazadel – uţitný efekt bezprostřední.  Sluţby věcné: např. úprava lyţařské výstroje – uţitný efekt se dostaví zprostředkovaně hmotným statkem. Podle zpŧsobu úhrady:  Sluţby placené  Sluţby neplacené Podle místa:  Sluţby poskytované v místě obvyklého pobytu  Sluţby poskytované během přepravy  Sluţby v rekreačním prostoru Podle zpŧsobu zabezpečení:  Sluţby vlastní  Sluţby poskytované dodavatelským zpŧsobem (ubytovací a stravovací sluţby)  Sluţby obstarávané (s vyuţitím cestovní kanceláře, cestovní agentury apod.) [Jakubíková, 2009, s. 23] 16

Jakubíková [2009, s. 23] ve své knize doplňuje: ,,Sluţby cestovního ruchu jsou sluţbami komplexními. Je potřebné si uvědomit, ţe jsou poskytovány mnoha podnikatelskými i nepodnikatelskými subjekty nejen v samotném rekreačním prostoru, ale i v místě poptávky. K tomu, aby byli návštěvníci spokojeni, je nezbytná spolupráce mezi jednotlivými subjekty a také koordinace činností v daném rekreačním prostoru, v daném čase a koordinace z hlediska funkcí sluţeb cestovního ruchu.“ Hesková [2006, s. 104] uvádí základní rozdělení sluţeb v cestovním ruchu na:  Sluţby cestovního

ruchu:

tyto

jsou

výlučně

nebo

převáţně

určené

k uspokojování potřeb účastníkŧ cestovního ruchu.  Ostatní sluţby: tyto jsou určené především místnímu obyvatelstvu s tím, ţe účastníkŧm cestovního ruchu je určena část jejich produkce. Uţší rozdělení sluţeb v cestovním ruchu přibliţuje následující schéma:

Schéma 1: Struktura služeb v cestovním ruchu [Hesková a kol. 2006, s. 106]

Charakteristika jednotlivých sluţeb cestovního ruchu Viz Příloha B 17

Památník Jako památník je označována stavba, upravené prostranství nebo artefakt, které byly postaveny k oslavě nebo připomenutí historické události (včetně tragických událostí). V České republice se jedná například o Národní památník na Vítkově, Památník národního písemnictví, Památník Lidice a další. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 405] Dle Ottova slovníku naučného je památník objekt nebo místo, jehoţ účelem je připomínat slavného či hrdinného člověka, který je uţ obvykle mrtvý, nebo nějakou významnou historickou událost, ke které došlo, a která je hodna neustálého připomínání. Z historického hlediska mohou být památníky také zneuţívány k propagaci nejrŧznějších politických ideologií. Památník mŧţe být muzeum na místě dané události, mŧţe se jednat o sochy, sousoší, fontány, monolity anebo celé parky. Národní kulturní památka Národní kulturní památkou bývá vyhlášena taková kulturní památka, která tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, anebo je nositelem kulturních hodnot evropského nebo celosvětového významu. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 365] Atraktivita cestovního ruchu Téţ označována jako turistická atraktivita. Za atraktivitu cestovního ruchu lze povaţovat zajímavou součást přírody a přírodní podmínky, sportovní, kulturní nebo společenský objekt nebo jinou událost přitahující účastníky cestovního ruchu. Atraktivity lze dělit na přírodní a kulturní. Dále na hmotné (např. historické objekty) a nehmotné (např. geius loci, společenské události, lidové tance aj.). Na atraktivity mezinárodního, národního a místního významu. Na atraktivity s potenciálem niţších řádŧ (tzn. vyuţitelné bez dodatečné lidské přidané hodnoty) a na atraktivity s potenciálem vyšších řádŧ (tzn. pro své vyuţití vyţadující další investice do infrastruktury, propagace atd.). Někdy je nesprávně termín atraktivita cestovního ruchu zaměňován s pojmem atrakce cestovního ruchu, který má ale uţší význam. Atrakcí cestovního ruchu se rozumí lidmi záměrně vytvořené atraktivity za účelem zisku z příjmŧ. Typickou atrakcí cestovního ruchu jsou obrovské zábavní a tematické parky. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 48] 18

2 Obec Lidice V následující kapitole je provedena zjednodušená situační analýza obce Lidice. Uvádí nejdŧleţitější geografické a demografické údaje, popisuje historii obce a turistické atraktivity v nejbliţším okolí. Součástí kapitoly je také stručná charakteristika Středočeského kraje, v němţ se obec Lidice nachází.

2.1 Geografie Obec Lidice se nachází ve Středočeském kraji, 20 kilometrŧ severozápadně od Prahy, v těsné blízkosti Buštěhradu, poblíţ města Kladna. Leţí v prŧměrné výšce 343 metrŧ nad mořem. Její katastrální výměra je 475 hektarŧ, z toho orná pŧda zabírá 75 procent. [3]

Obrázek 1 Poloha obce Lidice v rámci ČR [3]

Charakteristika Středočeského kraje Středočeský kraj leţí ve středu Čech. Velikostí a počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Rozloha kraje zabírá 14 procent území České republiky. Tento velice rŧznorodý region v centrální části Čech, jedinečný a mnohotvárný, obklopuje hlavní město Prahu. Středočeský kraj je územně samosprávnou jednotkou a zároveň i regionem soudrţnosti EU a tvoří tak statistickou jednotku NUTS 2. Administrativně se kraj dělí na 26 správních obvodŧ obcí s rozšířenou pŧsobností. Silná vazba s hlavním městem a velmi hustá dopravní síť činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Kraj je pro Prahu dŧleţitým zdrojem pracovních sil, doplňuje praţský prŧmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svŧj rekreační potenciál. Na území Středočeského kraje se nachází mnoho významných památek a několik chráněných krajinných oblastí. Jako nejatraktivnější destinaci, z hlediska koncentrace 19

památek, lze povaţovat město Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Nejvýznamnější přírodní oblastí je CHKO Křivoklátsko, které spadá pod biosférické rezervace UNESCO, mezi další cenné oblasti z přírodního hlediska patří CHKO Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník. Přírodní podmínky kraje jsou velmi rŧznorodé. Místem s nejvyšší nadmořskou výškou (846 metrŧ nad mořem) je vrch Tok v Brdské pahorkatině v jihozápadní části kraje. Naopak nejniţším bodem (153,1 metrŧ nad mořem) je hladina řeky Labe u Dolních Beřkovic na severních hranicích kraje. Územím kraje protéká mnoţství řek, například Berounka, Vltava, Jizera, Labe či Sázava, které vykreslují malebné scenérie a romantická zákoutí. Jejich okolí je hojně vyuţíváno k rekreaci a trávení volného času. [4]

Obrázek 2 Územní členění Středočeského kraje [4]

2.2 Demografické údaje Údaj o celkové populaci obce Lidice k 31. 12. 2011 čítal 452 obyvatel. [5] Demografické sloţení obyvatel obce Lidice je znázorněno v následující tabulce.

20

Tabulka 1 Demografické údaje obce Lidice za rok 2011

Zdroj: [5]

Podle Českého statistického úřadu měl k 31. 12. 2012 Středočeský kraj 1 291 816 obyvatel. Dŧleţitým údajem je také počet hostŧ v ubytovacích zařízeních kraje, ten činil 717 367 hostŧ za 1. - 4. čtvrtletí roku 2012. Nejlidnatějším okresem je okres Kladno, naopak populačně nejmenším je okres Rakovník. [6] Středočeský kraj se věkovou strukturou svého obyvatelstva blíţí prŧměru České republiky. V posledních letech se díky procesu suburbanizace - tedy přesunu bydlení z Prahy do jejího zázemí zlepšuje i tato charakteristika obyvatelstva, protoţe mezi přistěhovalými je nejvyšší podíl mladých ve věku 25-34 let. Ti následně v kraji zakládají rodiny – tedy zvyšují podíl dětí v populaci. [4]

2.3 Historie obce Následující podkapitola reflektuje historii obce Lidice. Je rozdělena do tří částí, které kopírují nejdŧleţitější milníky v jejích dějinách. První část stručně popisuje historii vesnice od jejích počátkŧ aţ do osudného roku 1942. Druhá část je potom věnována tragickému aktu vypálení Lidic a událostem, které mu předcházely. Poslední část představuje období těsně po skončení války, následnou vlnu solidarity ve světě, kterou vyvolal bezohledný nacistický zločin a první podnět k znovuobnovení obce Lidice.

2.3.1 Historie do roku 1942 Vŧbec první písemnou zmínku o Lidicích mŧţeme nalézt jiţ ve Zbraslavské kronice, kde je uvedeno, ţe se za vlády Jindřicha Korutanského zmocnili v únoru 1309 bohatí němečtí měšťané z Prahy a Kutné Hory šesti nejvyšších zemských úředníkŧ, spoutali je okovy a uvěznili "ad castrum Luticz" (na lidickém hradě), čímţ měl kronikář pravděpodobně na mysli, od Lidic necelý kilometr vzdálenou, tvrz Tasov. Trvalo 21

tenkrát celé tři měsíce, neţ byli vězni propuštěni na svobodu, a tak aby byla učiněna přítrţ dalším podobným atakŧm, táhl Jindřich Lipé se svými přáteli do Prahy a iniciátory uvěznění odtud vyhnal a jejich domy vybil. Zajímavé je, ţe se tehdy na straně pána z Lipé vyznamenal Pavlík z Lidic. Na počátku 15. století náleţely Lidice Petrovi Meziříčskému, ale za husitských válek byly vypáleny a spolu s dalším jeho majetkem zabrány Starým Městem praţským. Podle urbáře z roku 1608 měla svatovítská kapitula v Lidicích šest poddaných a u vesnice byly dva hájky, které se jmenovaly Peklo a Jalovčiny. Následně byla obec opět zničena, a to za třicetileté války. V roce 1713 bylo v Lidicích 16 poddaných. Z téhoţ roku pochází i první písemná zpráva o existenci lidické školy. Po následující dvě staletí ţili Lidičtí v klidu a nerušeně. Aţ do léta roku 1914. V úterý 28. července 1914 se na vratech lidických statkŧ objevily ţluté plakáty začínající slovy "Mým národŧm!". Rakousko - Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. Vypukla první světová válka, která si svou daň vybrala i v malé lidické vesničce. V rámci mobilizace museli narukovat na frontu i dospělí lidičtí muţi. Zpátky domŧ se uţ nikdy nevrátilo 15 z nich. [Stehlík, 2004, s. 67] Okolo roku 1938 stálo v Lidicích více neţ sto domŧ. Bylo zde čtrnáct statkŧ, mlýn, tři obchody s potravinami, tři hospody a dvě řeznictví. Ţili zde převáţně horníci, hutníci a zemědělci. Obec měla svŧj vlastní sbor dobrovolných hasičŧ, sportovní klub, čtenářský spolek. Lidičtí hráli hodně fotbal a hokej. Zdejší mládeţ ţila pestrým sportovním, i kulturním ţivotem. Pak ale přichází den 29. září 1938 a s ním mnichovský diktát. Ten znamenal nejenom poráţku Masarykovy Československé republiky, ale i počátek hluboké hospodářské destrukce našeho státu. Následovalo zabrání Sudet Němci, abdikace prezidenta Edvarda Beneše, vyhlášení protektorátu Čechy a Morava. Příští období se velmi černě zapsalo do československých dějin. Krutou daň zaplatili také obyvatelé Lidic. [Motl, 2011, s. 21-25]

2.3.2 Vyhlazení Lidic Vlastní tragédii středočeské obce Lidice předcházela událost, která spustila v tehdejším protektorátu vlnu masového zatýkání a popravování občanŧ podle vyhlášeného stanného práva. Tou událostí byl atentát na jednoho z nemocnějších a nejzlovolnějších 22

muţŧ Hitlerovy říše, SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha, který byl v roce 1941 jmenován zastupujícím říšským protektorem, a který zuřivým terorem (na 500 poprav v prvním stanném právu) zlomil vzestup českého odboje. Spojenci Velká Británie a SSSR naléhali na Edvarda Beneše, aby Češi proti Německu svŧj odpor zintenzivnili. 3. října 1941 se konala u šéfa československé zpravodajské sluţby plukovníka Moravce porada, na níţ byl dvěma parašutistŧm exilové armády zadán úkol pomstít vraţdění českých vlastencŧ v protektorátu. 28. prosince byla dvojice (Jan Kubiš a Josef Gabčík) vysazena u obce Nehvizdy východně od Prahy a 27. května 1942 byl úkol vykonán. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich byl smrtelně zraněn a 4. června v nemocnici na následky zranění umírá. V protektorátu byl okamţitě po atentátu vyhlášen výjimečný stav a po Heydrichově smrti státní smutek. Na dopadení pachatelŧ atentátu byla vypsána odměna 1 milion říšských marek a vyhlášen trest smrti za kaţdou pomoc atentátníkŧm. Tak v den atentátu začala také ,,heydrichiáda“, období bestiální pomsty na českém národu. [Cílek, a kol. 2007, s. 14-15] V první řadě bylo třeba potrestat viníky. Jen v prvních červnových dnech bylo zadrţeno více neţ 13 tisíc osob, okamţitě zastřeleno bylo pro tzv. schvalování atentátu přes 230, pro přechovávání zbraní přes 40 a pro nehlášení pobytu přes 80 lidí. V dalších dnech odsouzených stannými soudy k smrti přibývalo obrovskou rychlostí. Přestoţe gestapo vynaloţilo obrovské úsilí, pátrání bylo stále bezvýsledné. Šestý den po atentátu, 3. června 1942, došel do slánské továrny na výrobu baterií Palaba dopis pro jednu z dělnic, Annu Maruščákovou z Holous u Slaného. Text dopisu zněl doslova ,,Drahá Aničko! Promiň, že Ti píši tak pozdě a snad mě pochopíš, neboť víš, že mám mnoho starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv, na shledanou tento týden a pak se již neuvidíme. Milan". Proto, ţe byla tou dobou nemocná, dopis otevřel továrník Pála a, domnívaje se, ţe dopis byl napsán jedním z útočníkŧ na Heydricha, udal vše na slánskou četnickou stanici. [Macková, Ulrych, 2011, s. 11] Ještě téhoţ dne byla v Holousích zatčena Anna Maruščáková a o den později i pisatel dopisu Václav Říha, který se snaţil vyvoláním dojmu o své odbojové činnosti na Maruščákovou nejprve zapŧsobit a později jejich mimomanţelský poměr stejným zpŧsobem ukončit. Maruščáková při výslechu prozradila, ţe Říha jí prosil o vyřízení pozdravŧ v Lidicích od jistého Josefa Horáka. Později gestapo zjistilo, ţe zmiňovaný 23

Horák z Lidic, je od roku 1939 nezvěstný a pravděpodobně pŧsobí v československé zahraniční armádě spolu s dalším lidickým občanem Josefem Stříbrným. Přestoţe byli následně zatčeni všichni členové rodin Horákových a Stříbrných a vesnice byla dŧkladně prohledána, nenalezly se ţádné dŧkazy o spojení Lidic s atentátníky. K. H. Frank ale potřeboval pro Hitlera úspěšné výsledky vyšetřování. Osud Lidic byl zpečetěn. [Stehlík, 2004, s. 6-7] Dle Frankova rozkazu byla obec Lidice dne 9. června v deset hodin večer hermeticky obklíčena. Po pŧlnoci byli lidé hlučně a surově vyhánění ze svých domovŧ. Na návsi byli poté oddělováni muţi od ţen a dětí. Muţi byli zahnání do sklepa a chlévŧ Horákova statku a ţeny s dětmi odvezeni do Kladna, do tělocvičny místního reálného gymnázia. Ráno bylo všech 173 lidických muţŧ na zahradě Horákova statku zastřeleno. Nejmladšímu z nich, Josefu Hroníkovi bylo nedoţitých patnáct let. Ţenám v kladenském gymnáziu byly děti po třech dnech strastiplného pobytu všechny děti násilím odebrány. Pouze několik z nich bylo uznaných jako vhodné k poněmčení, ty byly posléze převezeny do Prahy. Ostatní děti, kromě těch, kteří věkem ještě nedosáhly jednoho roku, byly nejspíše převezeny do vyhlazovacího tábora v Chelmnu nad Nerrem a tam usmrceny výfukovými plyny ve speciálně upravených automobilech. Všechny lidické ţeny byly transportovány do ţenského koncentračního tábora Ravensbrück. [Macková, Ulrych, 2011, s. 11] Následně přistoupili nacisté k vyhlazení obce jako takové. Domy byly nejprve vypáleny a posléze ničeny plastickými trhavinami. Likvidační četa se nezastavila ani před destrukcí kostela sv. Martina, ani před likvidací posledního místa odpočinku – místního hřbitova. Veškeré terénní úpravy byly dokončeny v roce 1943 a po ţivé obci zbyla jen holá mlčící pláň. Do konce války označovaly území Lidic jen vstup zakazující nápisy. [7]

2.3.3 Po skončení války Zpráva o zničení Lidic obletěla celý svět. Záměr nacistŧ o vymazání české vesnice z povrchu světa však nevyšel. Na počest Lidicím byla řada obcí, měst, náměstí a ulic po celém světě přejmenována jejich jménem, například obec Stern Park Gardens nedaleko Jolietu na sever od Chicaga ve státě Illinois byla 12. července 1942 za účasti 50 000 24

osob přejmenována na Lidice. Osudy zničené vesničky a zmařených lidských ţivotŧ se dotkl mnoha lidí v rŧzných zemích světa. Eleanor Rooseveltová pronesla památné věty: ,,Nikdo z nás nezapomene na malou vesnici, nazvanou Lidice. Nacisty jistě ani nenapadlo, že vtisknou jméno této vesničky do paměti celého světa.“ Jméno Lidice dodnes nesou v té i pozdější době narozená děvčátka, především v Latinské Americe. Rok od roku těchto viditelných příznakŧ sympatií a solidarity s československým lidem přibývalo. Neustaly ani po skončení války a trvají dodnes. [Cílek, a kol. 2007, s. 76] Oběťmi nacistického vraţdění se stalo celkem 340 lidických občanŧ. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických ţen a po dvouletém pátrání také 17 dětí. V létě 1947 byl 300 metrŧ od pŧvodní obce poloţen základní kámen nových Lidic. Stavba prvních lidických domŧ započala v květnu roku 1948. Postupně byla za velkého přispění dobrovolníkŧ z celé republiky i zahraničí vybudována moderní vesnice o 150 domech, které byly posléze věnovány lidickým ţenám a dětem, které přeţily válku. Současně byly postaveny i budovy nynějšího obecního úřadu, pošty, kulturního domu a obchodního centra. Došlo také k úpravě pietního území včetně společného hrobu lidických muţŧ, stavbě památníku a muzea. Mezi pietním územím a novou vesnicí byl 19. června 1955 slavnostně otevřen rŧţový "Sad míru a přátelství". [7]

2.4 Vybrané turistické atraktivity v okolí Lidic Hrad Okoř (5km) Hrad Okoř leţí v samém srdci Středočeského kraje a je místem, kde se střetává několik turistických tras i značených cyklostezek. Zřícenina se v prŧběhu let stala velmi oblíbeným cílem výletníkŧ i cyklistŧ a zároveň jednou z nejvyhledávanějších hradních zřícenin u nás. V letních měsících nádvoří hradu oţívá pořádáním nejrŧznějších akcí: koncertŧ, šermířských soubojŧ či soutěţí pro děti. Přilehlá stejnojmenná obec nabízí dostatek moţností k odpočinku a občerstvení, nebo třeba příjemnou procházku po břehu místního vesnického rybníka. [8] Atraktivity města Kladna (6 km) Město Kladno nabízí svým návštěvníkŧm několik historických památek, které jistě stojí za shlédnutí. Patří mezi ně kladenský barokní zámek, kde se nachází kaple sv. Vavřince 25

s freskovou výzdobou od J. K. Koláře, která slouţí k pořádání mší a svatebních obřadŧ. Dalšími památkami jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie v novorománském slohu, bývalá ţidovská synagoga nebo například kaple Sv. Floriána. Za významný turistický cíl města Kladna lze také označit Aquapark Kladno, kde se snoubí sportovní a rekreační centrum. Necelých pět kilometrŧ od Kladna, v obci Vinařice, se nachází unikátní hornický skanzen Mayrau, kde je v prostorách bývalého dolu připomínána historie těţby černého uhlí na Kladensku. [9] Hrad Červený Újezd (8 km) Hrad Červený Újezd není historickým hradem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Byl vybudován v letech 2001 – 2002 a pojmenován podle obce, ve které se nachází. Záměrem bylo postavit historizující objekt vycházející z tradičních řemeslných postupŧ a odpovídající nárokŧm současnosti. Nachází se zde muzeum českého venkova minulého a předminulého století, starodávná krčma, skanzen a velká zahrada. [10] Libušín (10 km) Město Libušín leţí zhruba 4 km severozápadně od Kladna. Na vyvýšenině nad jihozápadním okrajem obce se rozkládají pozŧstatky stejnojmenného slovanského hradiště z 9. aţ 11. století s kostelíkem sv. Jiří. Město má opravdu bohatou historii, první zmínky o něm pochází z dob vlády kníţete Břetislava kolem roku 1050. V centru města se nachází novogotický kostel sv. Prokopa z roku 1908. [11]

26

3 Památník Lidice Tato kapitola se věnuje charakteristice Památníku Lidice jako atraktivity cestovního ruchu. Reflektuje jeho historii, popisuje jednotlivé části a analyzuje zpŧsoby propagace, jeţ Památník vyuţívá ke svému zviditelnění. Dŧleţité jsou také údaje o návštěvnosti a charakteristika vzdělávací funkce, která by měla být hlavní náplní činnosti Památníku Lidice. Informace pro vypracování této kapitoly byly, kromě internetových zdrojŧ, získány také z výročních zpráv Památníku za poslední léta.

3.1 Historie Památníku 3.1.1 Do r. 2000 Úplně první pomník věnovaný lidickým obětem byl postaven u hromadného hrobu zavraţděných muţŧ z Lidic vojáky Rudé armády. Odhalen byl 3. června 1945. O sedm dní později 10. června se konala první oficiální tryzna (slavnost na počest zemřelých), které se zúčastnilo na 160 tisíc lidí. Na tomto vzpomínkovém aktu byl oznámen tehdejším ministrem vnitra Václavem Noskem záměr vystavět nové Lidice a nové domy věnovat přeţivším ţenám a vypátraným dětem. Základní kámen nových Lidic pak byl poloţen v květnu 1947. Na počátku padesátých let zde bylo vystavěno a otevřeno první muzeum. [12] V červnu 1955 je zpřístupněn Rŧţový sad ,,Sad přátelství a míru“, do kterého bylo darováno 29 tisíc keřŧ z 32 zemí světa. Rŧţe se tak stává symbolem nových Lidic. Nové muzeum podle projektu architekta Františka Marka se otevírá v roce 1962 a Areál Lidice je prohlášen kulturní památkou. V roce 1967 začíná fungovat Lidická sbírka za významného přispění britského lékaře Sira Barnetta Strosse. Sbírka obsahuje díla moderního výtvarného umění. Nařízením vlády č. 262/1995 Sb. je Areál Lidice dne 16. 8. 1995 prohlášen národní kulturní památkou. Za dob komunismu byly Lidice často zneuţívány k propagandistickým účelŧm tehdejšího reţimu. Po revoluci v roce 1989 je situace památníku problematická. Na Lidice se zapomínalo a představitelé politické reprezentace si je neprávem spojovali právě s komunistickým reţimem. Obec nedostávala na památník dotace, muzeum ani Rŧţový sad ţádné finanční prostředky 27

a celková údrţba památky byla nad moţnosti rozpočtu obce. Tyto problémy vyvrcholily, kdyţ zcela zanikl neudrţovaný Rŧţový sad. Nařízením vlády č. 262/1995 Sb. je Areál Lidice dne 16. 8. 1995 prohlášen národní kulturní památkou. [13]

3.1.2 Po r. 2000 Zlomovým dnem v historii Památníku byl 31. prosinec roku 2000, kdy byla zaloţena státní příspěvková organizace Památník Lidice, jejíţ hlavním úkolem se měla stát péče o uchování památky na lidickou tragédii a udrţování areálu Národní kulturní památky. Obnova zničeného rŧţového sadu proběhla v roce 2003 a v tomtéţ roce byla také zrekonstruována Lidická galerie, kam byla přemístěna historická díla věnována právě Lidicím světovými tvŧrci v poválečných letech. V červnu 2006 byla slavnostně otevřena v muzeu expozice ,,A nevinní byli vinni…“ Vzdělávací středisko bylo otevřeno o dva roky později. V současnosti se vedení Památníku aktivně angaţuje v rámci svého poslání, zejména pořádáním mnoha soutěţí, akcí a výstav pro veřejnost. [14]

3.2 Jednotlivé části Památníku 3.2.1 Muzeum Muzeum se nachází v sousedství východního křídla kolonády. Bylo zaloţeno v roce 1962 podle projektu arch. Františka Marka. V těsné blízkosti muzea leţí samotné pietní území s Rŧţovým sadem. V roce 2006 bylo otevřené zcela zrekonstruované muzeum se stálou multimediální expozicí ,,A NEVINNÍ BYLI VINNI...“, která seznamuje návštěvníky s ţivoty a osudy lidických obyvatel, s vypálením vesnice a její obnovou. Tato expozice je zaloţena především na dobových fotografiích, archivním filmovém materiálu, i materiálu přiznaně dotočeném. Ve vstupní části do muzea se nachází malá kruhová místnost plnící funkci zmenšeného kina. Tady je návštěvníkŧm promítnut zhruba osmiminutový film, jenţ má představit poklidný ţivot malé československé vesničky. Tyto idylické záběry jsou za doprovodu drásavé hudby přerušovány dŧleţitými historickými událostmi, které postupně vedly aţ ke zkáze celé obce: nástup 28

Hitlera k moci, postup německé armády, vyhlášení protektorátu Čechy a Morava, Heydrichovy projevy, spáchaný atentát, pohřeb zastupujícího říšského protektora. Film končí

záběry na

vybuchující

a

hořící

domy v Lidicích.

Následuje

výzva

k návštěvníkŧm, aby pokračovali do další části expozice. Uţ samotné zhlédnutí krátkého filmu přispívá k navození nepříjemné a tísnivé atmosféry. Ta je ještě znásobená příchodem návštěvníka do setmělé obdélníkové haly s hrubě omítnutými šedivými zdmi. Místnost je členěna monolitickými betonovými deskami, které v hale vytváří rŧzné uličky, zákoutí a komory, ve kterých jsou na zdech promítány střihové filmové smyčky. Kaţdý tento krátký film je věnován jiné události, ať uţ určitým etapám příčin tragédie, nebo následkŧm. Návštěvníkovi je tedy umoţněno chronologicky procházet související historií. Do expozice muzea patří kromě dobových fotografií a filmŧ také několik málo exponátŧ, které se podařilo zachovat z pŧvodních Lidic, pŧsobivé jsou zejména kostelní vrata a šatičky jedné z lidických holčiček, která se uţ nikdy nevrátila domŧ. Celá expozice se snaţí vypovědět příběh Lidic a zejména příběhy jejích obyvatel. Tísnivý pocit návštěvníka neopouští ani po odchodu z muzea, protoţe pak většinou nastává prohlídka pietního území, které dojem obrovské krutosti a napáchaného bezpráví ještě umocňuje. Součástí muzea je také výstavní síň IN MEMORIAM, která je vyuţívaná k tematickým výstavám např. o osudech dalších vypálených obcí, jako byly Leţáky, Ploština nebo Leskovice.

3.2.2 Galerie Lidická galerie se nachází na území nově zbudovaných Lidic téměř 600 m od areálu Památníku. Budova dříve slouţila jako kulturní dŧm obce. Po roce 1989 přešla do soukromého vlastnictví a postupem času zchátrala. V letech 2002 – 2003, poté co byla vykoupena státem, byla zrekonstruována do dnešní podoby a začala slouţit svému nynějšímu účelu. Pořádají se zde nejrŧznější výstavy a akce. Momentálně je vystavována část lidické sbírky, tedy vybraná umělecká díla, která Lidicím věnovali umělci z celého světa. Nachází se zde také restaurace Lidická galerie. Budova je společenským centrem celé obce.

29

3.2.3 Pietní území Upravené a pečlivě udrţované pietní území se rozkládá přímo v místech, kde stála pŧvodní obec. Nalézají se zde jednotlivé pomníky, které mají za úkol připomínat hrozivé události roku 1942. Zachovaly se základy pŧvodního kostela, školy a Horákova statku, na jehoţ zahradě byli lidičtí muţi popraveni. O kousek dál, v místě hromadného hrobu, byl po osvobození sovětskou armádou vztyčen prostý modřínový kříţ. Součástí pietního území je také pŧsobivé sousoší zavraţděných lidických dětí, které je věnované památce všech dětských obětí války. Autory tohoto pomníku jsou akademická sochařka Marie Uchytilová a její manţel Jiří Václav Hampl.

3.2.4 Růţový sad Zaloţený v roce 1955 z iniciativy poslance britského parlamentu Barnetta Strosse a podpořený mnoha dalšími zeměmi se ,,Sad míru a přátelství“ stal symbolem vzájemné mezinárodní solidarity s českými oběťmi nacistického řádění. Vlastní výsadba rŧţí byla pečlivě projektována, květy se vysazovaly v určitém uspořádání, kdy se přihlíţelo k jejich tvaru, barvě a kontrastu s pozadím. Pro tento sad, který se svahuje k jihu ke společnému hrobu popravených lidických muţŧ, byly darovány rŧţe z Argentiny, Austrálie, Belgie, Brazílie, Bulharska, Číny, Dánska, Francie, Holandska, Izraele, Japonska, Kanady, Kuby, Lucemburska, Maďarska, Mexika, Německa, Norska, Nového Zélandu, Polska, Rakouska, Rumunska, tehdejšího SSSR, Švédska, Švýcarska, USA a Velké Británie. V současné době obsahuje rŧţový sad celkem 213 odrŧd rŧţí v počtu více jak 24 tisíc keřŧ. [15]

3.3 Vzdělávací funkce Jednou z nejvýznamnějších oblastí současné činnosti a poslání Památníku Lidice je vzdělávání a rozšiřování povědomí nejen o vypálení Lidic, ale o událostech a souvislostech druhé světové války obecně. V roce 2005 získal Památník dŧleţitou akreditaci od Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky jako vzdělávací instituce. Od tohoto roku se zde pravidelně kaţdý rok pořádají semináře pro pedagogy 2. stupňŧ základních škol, středních škol a gymnázií vedené odborníky z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a historiky z Vojenského historického 30

úřadu Praha. Oblast vzdělávání Památníku Lidice se dále zaměřuje zejména na školáky a studenty a to s vyuţitím vlastní expozice muzea, ale také nových učebních pomŧcek jako jsou vlastní publikace a filmové dokumenty o Lidicích. [Cílek, a kol. 2007, s. 155157] V roce 2008 bylo v prostorách Pod Tribunou otevřeno moderní vzdělávací středisko, ve kterém právě probíhají vzdělávací programy a semináře pro školní skupiny. Kaţdý rok je také Památníkem Lidice vyhlašováno velké mnoţství soutěţí, zejména výtvarných, pro české i zahraniční děti a studenty [15] Tabulka 2: Přehled činností vzdělávacího úseku Památníku Lidice za rok 2012

Zdroj: Výroční zpráva Památníku Lidice za rok 2012

3.4 Komunikace a propagace Kesner [2005, s. 216] ve své knize uvádí, ţe komunikace by měla být jedním z klíčových hledisek muzea nebo památkového objektu. V dnešní době je však komunikace kulturně-historického objektu s veřejností stále více ovlivňována někdy aţ nekriticky doporučovanými rŧznými teoriemi marketingu či reklamními nebo marketingovými agenturami. Kulturní instituce na straně jedné nemohou tento vývoj v komunikacích ignorovat, na straně druhé je ale nutný velmi uváţlivý přístup. Zvláště pokud se jedná o tak citlivé historické téma a místo, které v první řadě plní funkci piety. Základním předpokladem úspěšné komunikace kulturní destinace je její fyzická přístupnost. Sem lze zařadit především otevírací dobu, dostatečné značení, moţnosti 31

parkování a úpravu vnějšího prostředí i interiérŧ. Dalšími dŧleţitými komunikačními faktory jsou bezpečnost návštěvníkŧ a kvalifikovaný schopný personál. Tabulka 3: Návštěvní doba muzea a galerie v Památníku Lidice

Zdroj: [15]

Propagace Kesner [2005, s. 227] definuje propagaci jako zpŧsob komunikace s veřejností, prostředek k poskytování informací o instituci a jejích produktech a sluţbách a současně jako podporu prodeje. Nedostatek povědomí o určité destinaci či kulturní akci funguje jako překáţka dosaţení vyšší návštěvnosti mnoha muzeí a památek. Za velmi významný propagační prvek Památníku Lidice lze povaţovat dostupné odborné publikace, které jejich autoři vypracovali za výrazného přispění vedení Památníku. Tyto publikace si mŧţete odvézt jako určitý suvenýr z Lidic. Tím Památník naplňuje také částečně svoji vzdělávací funkci. Samozřejmostí je také vydávání klasických informačních letákŧ a materiálŧ, které vyzývají potenciální účastníky cestovního ruchu k návštěvě. Tyto jsou k dostání v informačních centrech a kulturních zařízeních. Jiné metody masové reklamy Památník v současné době nevyuţívá. Dŧleţitou sloţkou propagace je ale publicita a tzv. ,,public relations“ (PR), tedy vztahy s veřejností. Spočívá především ve zmiňování a oceňování snahy Památníku v tištěných či elektronických médiích, v pravidelném kaţdoročním zveřejňování výročních zpráv na internetových stránkách a v pořádání speciálních akcí (například pro pedagogy). PR mŧţe být ale také negativní nebo krizové. Památkové objekty jsou vystaveny rŧzným 32

situacím, jeţ mohou vyvolávat negativní publicitu. Nejčastěji jde o krádeţe exponátŧ, ničení objektŧ s vysokou kulturní nebo duchovní hodnotou, špatná úroveň sluţeb, neochota či hrubost personálu atd. Památník Lidice byl jiţ několikrát vystaven takovému negativními tlaku. V roce 2010 došlo ke krádeţi jedné z 82 bronzových soch, společně utvářejících Pomník dětských obětí války. V současné době byla jiţ ukradená holčička nahrazena novou sochou, zatímco pŧvodní nebyla nikdy nalezena. Dalším takovým případem bylo vloupání do muzea či spuštění kontroverzní reklamy, která lákala hráče, aby si střelili do některého z lidických obyvatel nebo vypálili některé domy. Po kliknutí na odkaz se však místo cynické hry objevil text poučující o této historické události a polemizující nad nesmyslnou krutostí válek. Klíčovou roli v propagaci Památníku Lidice hrají vlastní internetové stránky, které jsou velmi přehledně a pečlivě zpracovány. Podávají veškeré informace, které potřebují a vyhledávají potenciální návštěvníci, aktuality, které poptávají pravidelní návštěvníci a historická fakta, které zajímají zejména pedagogy, školáky a studenty. V posledních letech se Památník velmi zaměřil na propagaci a zvyšování povědomí pomocí účasti na veletrzích cestovního ruchu. Za poslední rok se informační stánek Památníku objevil na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu, a sice na ITB v Berlíně a na GO a Regiontour a Holiday World v Praze. Dalšími městy, kde se konaly veletrhy na národní úrovni za účasti lidického Památníku, byla Ostrava, Lysá nad Labem, České Budějovice a Pardubice.

33

3.5 Návštěvnost Návštěvnost Památníku a struktura hostŧ za rok 2012 je přehledně zobrazena v následující tabulce a grafu: Tabulka 4 Návštěvnost Památníku Lidice v roce 2012

Cizinci leden 31 únor 24 březen 101 duben 268 květen 224 červen 196 červenec 289 srpen 228 září 278 říjen 223 listopad 77 prosinec 42 Cel. 2012 1981

ČR 109 94 232 493 446 706 748 721 446 225 144 207 4571

Zahr. studenti 132 314 1188 962 827 946 635 827 2163 1413 269 181 9857

ČR studenti 174 341 410 1575 2286 2175 481 345 824 955 362 143 10071

Zdarma 285 83 223 154 2121 16759 208 140 793 567 204 20 21557

Ostatní 56 82 206 363 1000 1532 963 949 522 332 339 76 6420

Kulutra/svatby

619 284 262 90 72 370 312 180 135 360 404 173 3261

Celkem 1406 1222 2622 3905 6976 22684 3636 3390 5161 4075 1799 842 57718

Zdroj: Vlastní zpracování podle Výroční zprávy Památníku Lidice za rok 2012

Graf 1 Vývoj návštěvnosti Památníku Lidice v roce 2012 (Zdroj: Vlastní zpracování)

34

Návštěvnost Památníku Lidice se v prŧběhu let od jeho zaloţení stále mění. Tyto výkyvy v některých letech zpŧsobily především technické úpravy a rekonstrukce jednotlivých částí Památníku, ale v neposlední řadě také konané akce a pořádané výstavy, soutěţe a další události. Velký propad v návštěvnosti nastal v roce 2005, kdy bylo kvŧli prováděné rekonstrukci uzavřeno muzeum. Po jeho opětovném otevření v roce 2006 zase došlo k markantnímu nárŧstu počtu návštěvníkŧ. K dalšímu takovému přívalu hostŧ došlo v roce 2012, a to především díky sedmdesátému výročí vypálení Lidic. Při této příleţitosti se konala řada pietních a vzpomínkových akcí v areálu Památníku za účasti médií a široké veřejnosti. Moţný nárŧst počtu účastníkŧ lze také připisovat stále trvajícímu zájmu o celovečerní film Lidice, který byl do kin uveden v roce 2011, a který motivoval k návštěvě samotného památníku. Následující tabulka a graf reflektují celkový vývoj návštěvnosti Památníku od zaloţení příspěvkové organizace. Tabulka 5 Vývoj návštěvnosti Památníku Lidice v jednotlivých letech Rok

Celkem návštěvníků Rozdíl oproti předchozímu roku

2012

57 518

+ 14 242

2011

43 276

+ 6 167

2010

37 109

+ 1 213

2009

35 896

- 2 074

2008

37 970

- 5 205

2007

43 175

+ 6 801

2006

36 374

+ 20 740

2005

15 634

- 12 365

2004

27 999

- 293

2003

28 292

- 564

2002

28 856

+ 281

2001

28 575

-

Zdroj: Vlastní zpracování

35

Graf 2: Celkový vývoj návštěvnosti Památníku Lidice (Zdroj: Vlastní zpracování)

36

4 Analýza sluţeb cestovního ruchu Cílem následující kapitoly je analyzovat nabídku sluţeb a infrastruktury cestovního ruchu v nejbliţším okolí Památníku Lidice, která z něj činí turisticky atraktivní lokalitu pro návštěvníky. Pro rozvoj cestovního ruchu je pro kaţdou turistickou destinaci klíčové disponovat dostatečným zázemím pro návštěvníky a poskytovat kvalitní sluţby. Nezbytná je také dostačující doprovodná infrastruktura zahrnující značení, sociální zařízení, mobiliář aj. Je třeba si uvědomit, ţe Památník Lidice by se mohl stát dŧleţitým bodem v programu dovolené, výletu či poznávacího zájezdu mnohých účastníkŧ cestovního ruchu, protoţe není moţné se do budoucna spoléhat jen na školní exkurze. To je ale uskutečnitelné jen v případě, ţe rozsah a kvalita poskytovaných sluţeb v okolí umoţní vyšší příliv turistŧ do destinace. Informace k této kapitole byly získány především vlastním zkoumáním a také z internetových zdrojŧ.

4.1 Ubytovací sluţby Přímo v obci Lidice, v budově Lidické galerie, 600 metrŧ od samotného Památníku, je moţnost ubytování v podkrovních pokojích. Celková kapacita ubytovacího zařízení činí 20 lŧţek v jednolŧţkových a dvoulŧţkových pokojích. Hosté mají k dispozici také společné sociální zařízení, společenskou místnosti a kuchyňku. V budově se nachází také restaurace Lidická galerie, která je hojně vyuţívaná pro pořádání svateb, oslav a dalších společenských událostí. V jarních a letních měsících mohou hosté také vyuţít moţnosti pobytu nebo procházek ve velké udrţované zahradě galerie. [16] Více ubytovacích moţností obec Lidice nenabízí, coţ by se s přihlédnutím k předpokladu, ţe drtivá většina návštěvníkŧ památníku jsou tzv. jednodenní návštěvníci (tzn. necestují déle neţ 24 hodin a nepřenocují), nevyplatilo. V nejbliţším okolí lidického Památníku se nachází větší mnoţství ubytovacích zařízení, většinou penzionŧ rodinného typu, které nabízí malý počet pokojŧ a ubytování v klidném prostředí. Nejbliţší hotel se nachází v obci Okoř a dále dva hotely ve městě Kladno. Ty nabízejí širší spektrum nabízených sluţeb. V následující tabulce je uvedeno srovnání jednotlivých ubytovacích zařízení nacházejících se v okolí Památníku Lidice, a to ve vzdálenosti do 10 km. Porovnávána 37

byla pouze ubytovací zařízení kategorie hotel, penzion a turistická ubytovna pro krátkodobé pobyty. Informace pro vypracování této tabulky byly získány především v Turistickém informačním centru města Kladna a také na internetových stránkách www.booking.com. Tabulka 6: Možnosti ubytování v okolí Památníku Lidice Ubytovací zařízení

Lokace

Lůţková kapacita Cena za noc

Ubytování v Lidické galerii

Lidice

20

250 Kč

Hotel La Park***

Kladno

64

od 800 Kč

Hotel Hoffmann***

Kladno

35

od 1090 Kč

Pension 68

Kladno

18

od 480 Kč

Penzion U Zlatého selátka

Kladno

35

od 430 Kč

Turistická ubytovna Kladno

Kladno

42

195 Kč

Family Hotel Okoř

Okoř

20

od 1600 Kč

Penzion Irena

Unhošť

14

od 350 Kč

Penzion HoPa

Unhošť

16

od 320 Kč

60

od 900 Kč

Penzion U Svatého Prokopa Středokluky

Zdroj: Vlastní zpracování Nadstandartní ubytování v luxusních hotelích pro náročné hosty pak nabízí hlavní město Praha vzdálené od Lidic dvacet kilometrŧ. Díky blízkosti hlavního města je památník často přídavným cílem návštěvníkŧ Prahy.

4.2 Stravovací sluţby Přímo v areálu Památníku Lidice se nachází stánek s rychlým občerstvením, ve kterém lze zakoupit klasický svačinový sortiment jako párky v rohlíku, obloţené bagety nebo sladkosti a je zde velký výběr studených i teplých nápojŧ. Další stánek se skromnější 38

nabídkou se nachází u parkoviště, u hlavní silnice směrem na Kladno. V obci je větší obchod s potravinami. Dŧleţitým zařízením, co se týká stravovacích sluţeb, je restaurace Lidická Galerie, která se nachází v centru obce Lidice, zhruba 600 m od Památníku. Slouţí jako společenské centrum obce, pořádají se zde svatby, rodinné i firemní oslavy, rauty. Má otevřeno kaţdý den od 10 do 22 hodin. V letních měsících je hostŧm k dispozici venkovní posezení a jídelní lístek je vyhotovený v českém a anglickém jazyce. Nejlevnější pokrm se dá pořídit v hodnotě 99 Kč, nejdraţší za 315 Kč. Speciální menu je nabízeno pro svatební hostiny a cenově výhodné nabídky mohou vyuţít zájezdové skupiny. [17] Druhým stravovacím zařízením v Lidicích je hostinec Na Hřišti, který se skutečně nachází v těsné blízkosti fotbalového hřiště. Také nabízí celoroční provoz, zavíracím dnem je středa a otevírací doba je od 14 do 22 hodin. Přestoţe hostinec disponuje také kuchyní a podává teplé pokrmy, plní spíše funkci společensko-zábavní. V okolí ve vzdálenosti do deseti kilometrŧ od Lidic jsou k dispozici další moţnosti stravování, a to v obcích Buštěhrad, Středokluky, Okoř a ve městě Kladno. Opět nejkomplexnější nabídku stravovacích a společensko-zábavních sluţeb poskytuje turistŧm Praha, kde se nacházejí všechny druhy specifických restaurací a podnikŧ nejrŧznějšího zaměření. Seznam stravovacích zařízení v okolí Památníku Lidice viz Příloha C1 a C2.

4.3 Dopravní sluţby a dopravní dostupnost Silniční doprava Přímo do obce Lidice vedou menší silnice třetí třídy z Hřebče a Makotřas. Po okraji katastrálního území obce Lidice vede silnice první třídy I/61, která vede z Kladna a zhruba po dvou kilometrech se napojuje na rychlostní silnici R7 ve směru Praha – Slaný. Parkoviště se nachází v centru obce Lidice u Rŧţového sadu. Druhé potom u silnice č. 61, které je navíc vybaveno stánkem s rychlým občerstvením.

39

Pravidelná autobusová doprava: Obcí Lidice projíţdí aktuálně šest autobusových linek, které zajišťuje společnost ČSAD Kladno. Autobusy jezdí na trasách: [18]  Kladno − Velké Přítočno – Lidice – Praha (Nové Butovice)  Kladno – Lidice – Středokluky – Praha  Kladno – Lidice – Praha (Zličín)  Kladno – Lidice – Praha (Terminál 3) – Praha (Zličín)  Makotřasy – Lidice – Buštěhrad – Hřebeč (školní linka)  Kladno – Buštěhrad – Lidice – Praha V současné době se v Lidicích nachází dvě nástupní a výstupní místa. Jedna autobusová zastávka leţí za obcí a má název ,,LIDICE,“ druhá je přímo v obci mezi parkem a obchodním centrem a jmenuje se ,,LIDICE ObÚ.“ [3] Ţelezniční doprava Na území obce se nenachází ţádná ţelezniční trať. Nejbliţší ţelezniční stanice je v pět kilometrŧ vzdálené obci Středokluky, ta leţí na trati číslo 121 z Hostivic do Podlešína.

4.4 Informační sluţby Nejkomplexnějším zdrojem informací o Památníku Lidice jsou jeho pečlivě zpracované internetové stránky. Dají se zde nalézt veškeré informace potřebné před samotnou návštěvou, včetně popisu dopravního spojení, informací o otevírací době, cenách vstupného, o moţnostech ubytování a stravování apod. V neposlední řadě lze na webových stránkách Památníku nalézt informace o právě probíhajících nebo plánovaných akcích, soutěţích, výstavách a významných událostech. Nechybí stručný přehled historie Lidic i Památníku, orientační plán Památníku a návštěvní řád. Samotným turistickým informačním centrem obec Lidice nedisponuje. Nejbliţší se nachází v Kladně. Zde je moţnost získat informační letáky Památníku Lidice a dozvědět se základní informace. Propagační letáky nabízí také pobočky informačních center 40

v hlavním městě Praha. Detailnější informace o Památníku se tu ale od personálu zjistit nedají. Adresa Městského informačního centra Kladno: T. G. Masaryka 499, Kladno Tel.: 312 604 540 E-mail: [email protected]

4.5 Průvodcovské sluţby Památník Lidice poskytuje vlastní prŧvodce po pietním území s výkladem v pěti jazycích: češtině, angličtině, němčině, francouzštině a ruštině. Specialitou je moţnost absolvovat prohlídku s výkladem ve znakové řeči. Prohlídky s prŧvodcem je třeba předem objednat vyplněním formuláře na internetových stránkách nebo telefonickou či mailovou dohodou. České školní skupiny mají nárok na prŧvodce po pietním území zdarma, zahraniční školy platí sazbu začínající na pěti stech korunách. V rámci prohlídky Vás prŧvodce zavede do míst, kde stávala pŧvodní vesnice před jejím vyhlazením. Podává odborný výklad o historii obce, samotném aktu vypálení a iniciativě k jejímu znovuobnovení. Upozorňuje na dŧleţitá místa v rámci pietního území, například kde stávala škola, kostel, osudný Horákŧv statek nebo hřbitov, který strom jako jediný přeţil zkázu obce i kdo se zasadil o výsadbu a údrţbu Rŧţového sadu. V muzeu, kde je v současné době stálá expozice, je moţnost nastavit zvuk u prŧvodního videa a jednotlivých sekcí také do zmiňovaných pěti jazykŧ. Fyzická přítomnost prŧvodce zde není nutná. Na pietním území je moţno vyuţít sluţeb vlastního prŧvodce například u organizované skupiny turistŧ. To však neplatí pro muzeum.

4.6 Sportovně-rekreační sluţby Sportovně-rekreační sluţby jsou z hlediska cíle účasti na cestovním ruchu povaţovány za jedny z nejvýznamnějších sluţeb. Umoţňují aktivním zpŧsobem vyuţívat přírodní a uměle vytvořené podmínky pro rozvoj sportu, rekreace a turistiky. [Hesková, 2006, s. 112]

41

Obcí Lidice prochází významná a velmi oblíbená cyklostezka číslo 0018 vedoucí po trase Okoř – Druţec. Jejíţ obtíţnost je hodnocená jako lehká. Vede po silnicích třetí třídy, místních a účelových komunikací. Vţdy ale po asfaltovém nebo dobře zpevněném povrchu. Celková délka cyklostezky je 25 kilometrŧ. Na její trase se nacházejí záchytné body Okoř, Malé Číčovice, Číčovice, Buštěhrad, Lidice, Hřebeč, Kročehlavy (místní část Kladna), Velké Přítočno, Pod Lapákem (čtvrť v Kladně), Rozdělov, Doksy a Druţec. [19] Další bohaté moţnosti sportovně-rekreačního vyţití poskytuje město Kladno, kde se nachází aquapark, zimní stadion, pŧjčovny kol, tělocvičny, sportovní hala, fitness centra, sauny a tenisové kurty. Koupaliště, tenisové kurty a fotbalové hřiště jsou k dispozici také v nedaleké obci Středokluky.

4.7 Kulturně-společenské sluţby Samotný Památník Lidice je kulturně-historickým objektem. Jeho úkolem je předávat informace, vzdělávat a udrţovat a uctívat památku nevinných obětí. Kromě muzea disponuje také uměleckou galerií, kde se často pořádají výstavy. Vedení Památníku se snaţí o osvětu především prostřednictvím vzdělávání školákŧ a studentŧ. K tomu patří také organizování soutěţí a kulturně-společenských akcí.

4.8 Doprovodná turistická infrastruktura Areál Památníku Lidice, zejména pietní území, je upravené do podoby parku. Nachází se zde dostatek laviček k posezení, udrţované trávníky i zpevněné stezky. Kromě jednotlivých pomníkŧ je tu i fontána, která pomáhá dotvářet klidnou atmosféru místa. Co by rozhodně stálo za zváţení je umístění více odpadkových košŧ v blízkosti cest. Památník disponuje nově zrekonstruovaným sociálním zařízením, které se nachází vedle muzea. Nevýhodou mŧţe být absence bankovní pobočky nebo alespoň bankomatu v obci. Nejbliţší bankomat se nachází v nedalekém Kladně. Nicméně v Lidicích nechybí pobočka pošty a obchod s potravinami. Velmi dŧleţité je bezbariérové zpřístupnění všech objektŧ v Památníku Lidice pro tělesně postiţené návštěvníky, které je kvalitně značené. Výjimkou je jenom výstavní síň In Memoriam, která je přístupná pouze za pomoci cizí osoby. 42

5 Vlastní šetření Kesner [2006, s.] ve své knize Marketing a management muzeí a památek uvádí, ţe pro úspěšný rozvoj kaţdého muzea nebo památkového objektu je nezbytné co nejdŧkladnější poznání skutečných i potenciálních návštěvníkŧ a jejich potřeb. Pravidelně prováděný marketingový výzkum mŧţe kulturní organizaci nejen pomoci získat konkrétní poznatky o jejích klientech, ale také reflektovat výsledky její vlastní činnosti. Památník Lidice má k dispozici základní statistické údaje o návštěvnosti. Doposud se však nijak hlouběji nezaměřil na zjišťování skladby návštěvníkŧ, objasnění jejich motivace, postojŧ a zejména na zpŧsob vyuţití nabídky či hodnocení produktŧ a sluţeb. V minulosti jiţ několikrát provedlo vedení Památníku malé anketní šetření, které mělo za úkol zjistit, odkud se návštěvníci o Lidicích dozvěděli, a která část expozice je nejvíce zaujala. Tyto informace však nejsou z hlediska destinačního marketingu dostatečné.

5.1 Cíle výzkumu Cílem následujícího dotazníkového šetření je hodnocení kvality a přínosŧ jednotlivých aspektŧ nabídky a návštěvy jako celku a hodnocení proţitku návštěvníka. Dílčím cílem bylo také zjištění hlavního motivu k návštěvě Památníku Lidice. Šetření je dále doplněno o řízený rozhovor s ředitelem Památníku Lidice.

5.2 Metodika výzkumu Základním souborem tohoto výzkumu jsou všichni návštěvníci Památníku Lidice, kterých je za rok v prŧměru 40 000.

Z tohoto základního souboru byl pro účely

dotazníkového šetření vybrán vzorek o velikosti sto respondentŧ. Celkem tedy sto dotazníkŧ, z toho padesát v českém a padesát v anglickém jazyce, mi bylo umoţněno zanechat v budově muzea. Vyplňování probíhalo od 9. března do 5. dubna 2013. Personál Památníku mi byl nápomocen zejména upozorňováním návštěvníkŧ na tento výzkum a případným poţádáním o vyplnění dotazníkŧ. Z těchto dotazníkŧ se mi vyplněných vrátilo 58, z toho 38 českých a 20 anglických. Dále byl výzkum prováděn 43

terénním šetřením přímo v areálu Památníku Lidice pomocí předtištěných dotazníkŧ v českém jazyce metodou přímého dotazování. Takto bylo dne 5. dubna 2013 vyplněno 42 českých dotazníkŧ. Do grafické podoby tedy bylo vyhodnoceno celkem 100 dotazníkŧ.

5.3 Výsledky dotazníkového šetření  Otázka č. 1 – Jaký byl hlavní dŧvod Vaší návštěvy Památníku Lidice? Nejčastějším dŧvodem návštěvy destinace je dle odpovědí respondentŧ zájem o historii a vzdělávání, druhým nejsilnějším motivem se pak stalo osobní uctění památky obětí lidické tragédie. Výsledky této otázky dopadly podle předpokladŧ. Hlavními činnostmi Památníku Lidice je totiţ péče o uchování památky a vzdělávání v oblasti historie. Z výzkumu vyplývá, ţe se tyto cíle daří Památníku plnit. U otázky bylo moţné zaškrtnout více odpovědí, proto se otázka nedala vyhodnotit procentuálními hodnotami. Pouţit byl sloupcový graf s výčty četností odpovědi. Graf 3: Jaký byl hlavní důvod Vaší návštěvy Památníku Lidice?


44

 Otázka č. 2 – Byla Vám návštěva Památníku Lidice někým doporučena? Z následujícího grafu jasně vyplývá, ţe nadpoloviční většina respondentŧ přijela do Lidic z vlastní iniciativy, bez předchozího doporučení. Dalších 28 respondentŧ si nechalo poradit od příbuzných či známých a 6 přijelo pod záštitou cestovní kanceláře či agentury. 5 respondentŧ uvedlo, ţe jim Památník doporučil někdo jiný, zde se třikrát vyskytla odpověď ,,školou“, dvakrát potom odpověď ,,Klubem seniorů, kterého jsem členem“. Kaţdý, z respondentŧ uvedl jedinou odpověď, coţ umoţnilo pouţití koláčového grafu a vytyčení procentuálních hodnot. Graf 4: Byla Vám návštěva Památníku Lidice někým doporučena?


45



Otázka č. 3 – Odkud jste čerpal/a informace o Památníku Lidice před samotnou návštěvou?

Výsledky této otázky jasně ukázaly, jak dŧleţitou roli v propagaci hraje v dnešní době internet. Druhou nejčastěji uvedenou odpovědí bylo, ţe informace byly čerpány od příbuzných či přátel, kteří Památník jiţ v minulosti navštívili. Následovaly propagační materiály Památníku Lidice. Překvapivě nízký počet respondentŧ uvedlo jako svŧj hlavní informační zdroj cestovní kancelář. Dva respondenti uvedli jiný zdroj. Jeden z nich připsal ,,nezjišťoval jsem si žádné informace“, druhý ,,jsem pamětnicí té doby“. Informačním centrum a veletrh cestovního ruchu neuvedl nikdo z dotazovaných, proto nejsou v následujícím grafickém vyhodnocení zahrnuty. Respondenti často uváděli více odpovědí, nečerpali pouze z jednoho zdroje. Proto byl opět pouţit sloupcový graf. Graf 5: Odkud jste čerpal/a informace o Památníku Lidice před samotnou návštěvou?


46



Otázka č. 4 – Jakým zpŧsobem jste se do Lidic dopravil/a?

Nejčastějším dopravním prostředkem respondentŧ, pouţitých při cestě do Lidic byl osobní automobil, častý výskyt tvořila také odpověď autokar, coţ dokazuje vysoký podíl zájezdŧ na návštěvnosti Památníku. Dvacet respondentŧ vyuţilo linkovou dopravu (vlak či linkový autobus) a dva se dopravili jiným zpŧsobem. Oba následně uvedli, ţe se jednalo o pěsí chŧzi. Graf 6 Jakým způsobem jste se do Lidic dopravil/a


47



Otázka č. 5 – Které části Památníku Lidice jste navštívil/a?

Vyhodnocení následující otázky jsem upravila dle potřeby. Pouhých 28 % dotazovaných respondentŧ uvedlo, ţe navštívilo všechny jmenované části Památníku Lidice, tedy pietní území, muzeum i Lidickou galerii. 72% respondetnŧ vynechalo návštěvu Lidické galerie, přestoţe je zahrnutá do ceny vstupného. Jako dŧvod se jeví její vzdálenost od samotného Památníku (téměř 600 metrŧ) a fakt, ţe umění není tak častý objekt zájmu dotazovaných. Graf 7 Které části Památníku Lidice jste navštívil/a?


48



Otázka č. 6 - Vyuţil/a jste moţnosti ubytovacích sluţeb?

Výsledky otázky č. 6 potvrzují, ţe drtivá většina lidických návštěvníkŧ jsou tzv. výletníci, tedy takoví návštěvníci, kteří cestují na dobu nepřesahující 24 hodin a v navštíveném místě nepřenocují. Pouhý jeden respondent uvedl, ţe vyuţil moţnosti ubytování v Lidické galerii. Nikdo z dotazovaných nevyuţil ubytovacích sluţeb v okolí, proto tito nejsou zahrnuti v grafickém znázornění. Graf 8 Využil/a jste možnosti ubytovacích služeb?


49



Otázka č. 7 – Jak byste ohodnotil/a úroveň poskytovaných sluţeb cestovního ruchu?

Následující otázka byla poloţena za účelem zjištění úrovně spokojenosti návštěvníkŧ se sluţbami cestovního ruchu, které jsou poskytovány Památníkem Lidice. Z grafu je patrné, ţe většina dotazovaných návštěvníkŧ byla velmi spokojená s informačními sluţbami, tzn. s jejich mnoţstvím a dostupností, dále také s kvalitou prŧvodcovských sluţeb. Zajímavý výsledek je také, ţe nadpoloviční většina respondentŧ nevyuţila stravovacích sluţeb, přestoţe jsou dle mého předchozího zkoumání dostatečné a na vysoké úrovni. Většina respondentŧ by také označila za výbornou úroveň dopravních sluţeb a moţnost zakoupení naučných materiálŧ v objektu. Graf 9: Jak byste ohodnotil/a úroveň poskytovaných služeb cestovního ruchu?


50



Otázka č. 8 – Bylo něco, co Vám zde chybělo? Co byste v budoucnu přivítal/a?

U této otázky se 97 % respondentŧ shodlo na názoru, ţe není nic, co by jim v destinaci vyloţeně chybělo. Zbylí tři dotazovaní uvedli, ţe by při případné další návštěvě uvítali moţnost zakoupení filmu Lidice na DVD, umístění většího počtu laviček v Rŧţovém sadu a jeden by byl rád, kdyby sluţby parkování v areálu nebyly zpoplatněny. Graf 10: Bylo něco, co Vám zde chybělo? Co byste v budoucnu přivítal/a?

Zdroj: Vlastní zpracování 

Otázka č. 9 – Doporučil/a byste návštěvu svým příbuzným/známým?

100% dotazovaných respondentŧ by doporučilo návštěvu Památníku Lidice členŧm své rodiny a přátelŧm či známým. Nikdo se nevyjádřil negativně. Výsledky nevyţadovaly grafické zpracování.

51



Otázka č. 10 – Navštívil/a jste nějaké další místo spojené s lidskou tragédií, tzv. ,,temné místo“?

Následující otázka se snaţí objasnit, zda je pravdivé tvrzení, ţe se v poslední době v České republice velmi rozmáhá zájem o temnou turistiku. Výsledky dokazují, ţe tomu tak je. Pouhých 15 % respondentŧ uvedlo, ţe nenavštívilo ţádné jiné místo s temnou minulostí, coţ ale mohlo být dáno také nedostatečnou znalostí historie daných míst. Přesněji řečeno moţná nějaké temné místo navštívili, ale nevěděli, ţe je spojováno s tragédií. Výsledky dále dokazují, ţe naprostá většina organizovaných zájezdŧ, zejména pak školních exkurzí, je koncipováno jako jednodenní zájezd a společně s Památníkem Lidice je navštíven také Památník Terezín. To je pravděpodobně dáno také poměrně malou vzdáleností těchto míst a faktem, ţe oba Památníky reflektují události druhé světové války, odpovídají tedy učivu stejného ročníku. U čtyřech respondentŧ, kteří uvedli, ţe navštívili jiné temné místo, se vyskytly odpovědi: ,,hrad Špilberk, zámek Velké Losiny a Palachŧv pomník v Praze“. Graf 11 Navštívil/a jste nějaké další místo spojené s lidskou tragédií, tzv. ,,temné místo"?


52



Otázka č. 11 – Domníváte se, ţe je výše vstupného do Památníku Lidice adekvátní?

Touto otázkou byl proveden velmi zjednodušený cenový prŧzkum mezi respondenty. Více neţ polovina dotazovaných plně souhlasila s výší vstupného (80 Kč/dospělá osoba, 40 Kč/děti do 15 let, studenti, ZTP, senioři). 45 % bylo s cenou spíše spokojeno, 4 % spíše nespokojeno a 1 respondent označil cenu vstupného za neadekvátní.

Graf 12 Domníváte se, že je výše vstupného do Památníku Lidice adekvátní?


53

Následující tři otázky byly poloţeny za účelem výzkumu demografického profilu návštěvníkŧ. 

Otázka č. 12 – Ve kterém kraji bydlíte?

Nejvíce respondentŧ přijelo do Lidic z Prahy a ze Středočeského kraje. Ţádné zastoupení neměly ve výzkumu kraje Královéhradecký, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský. 20 respondentŧ z cizí země vyuţilo moţnosti vyplnění dotazníku v anglickém jazyce a na otázku ohledně země, ze které pocházejí, jich 12 odpovědělo, ţe z Německa, 5 z Anglie a 3 z Itálie. Graf 13 Ve kterém kraji bydlíte?


54



Otázka č. 13 – Kolik je Vám let?

Nejčastější věková skupina respondentŧ byla 26 - 35 let. Druhou nejpočetnější skupinou byli lidé nad 56 let věku, kde jsem zpovídala i pár pamětníkŧ druhé světové války. Nejméně častou věkovou skupinou byla 46 – 55 let. Graf 14 Kolik je Vám let?


55



Otázka č. 14 - Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání je:

Následující otázka byla poloţena pouze českým respondentŧm kvŧli odlišnému vzdělávacímu systému v jiných zemích. Nejvíce respondentŧ disponuje středoškolským vzděláním (50 %). Základní vzdělání neuvedl ţádný z respondentŧ. Graf 15 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání je:


56



Otázka č. 15 – Jste:

Mezi respondenty mého dotazníkového výzkumu bylo 68 % ţen a 32 % muţŧ. Graf 16 Jste:


5.4 Řízený rozhovor Řízený rozhovor s ředitelem Památníku Lidice JUDr. Miloušem Červenclem o současném fungování Památníku Lidice, o kvalitě a úrovni poskytovaných sluţeb a spokojenosti návštěvníkŧ. Myslíte si, ţe je současná propagace Památníku Lidice dostatečná? Ţe přináší poţadované výsledky? S propagací takového objektu, jako je lidický Památník, je to mnohem sloţitější, neţ kdyţ vytváříte propagační kampaň například zoologické zahradě nebo zámku. Nezbytné je zohledňovat etické zásady a především dodrţovat pietu místa. Toto není zábavní atrakce. Je to pomník nevinných obětí a na to je třeba při vytváření propagačních matriálŧ brát ohled. Samozřejmě je tu také muzeum s velmi propracovanou a oceňovanou expozicí a v neposlední řadě galerie, které rozhodně potřebují určitou formu propagace. Mimo vytváření informačních letákŧ se zaměřujeme především na prezentaci Památníku Lidice na veletrzích cestovního ruchu ať uţ na mezinárodní či na 57

národní úrovni. Snaţíme se návštěvu Památníku prezentovat jako proţitek. Nejúčinnější reklamou jsou ale především významné události. V roce 2011 jsme zaznamenali velký nárŧst návštěvníkŧ díky uvedení filmu Lidice do kin, který se stal lákadlem pro mnohé potenciální návštěvníky. V roce 2012 vykázal Památník rekordní návštěvnost díky oslavám 70. výročí vyhlazení obce, které doprovázel bohatý program právě v areálu památníku. Je pravda, ţe velkou zásluhu na zvýšení návštěvnosti mají i negativní události, které jsou ohlašovány v médiích? Ano určitě to je pravda. Krádeţ bronzové sochy malé holčičky z Pomníku dětských obětí války se opravdu stala podnětem ke zvýšení zájmu o Památník. Potom to bylo také po vloupání do muzea a v neposlední řadě díky kontroverznímu reklamnímu spotu. Není to samozřejmě nic, z čeho bychom mohli mít radost, nicméně i negativní reklama je dnes povaţována za velmi účinnou formu propagace. Je návštěvnost Památníku hodně ovlivněna sezónností? Ano je to logické. Nejsilnějšími měsíci z hlediska počtu návštěvníkŧ jsou duben, květen a červen, kdy přijíţdějí hodně školní skupiny. Je to dáno také tím, ţe v jarních a prvních letních měsících je v květu Rŧţový sad a procházka v něm je nezapomenutelným záţitkem. V tomto období je také stále se zvyšující zájem o svatby v areálu Památníku. Jak byste vysvětlil poměrně nízkou návštěvnost Lidické galerie v porovnání s muzeem? Galerie se nachází ve vzdálenosti téměř 600 metrŧ od samotného Památníku a pro 90 % návštěvníkŧ je to příliš velká vzdálenost, přestoţe ve vstupném do muzea je zahrnut i vstup do galerie. Myslím si, ţe je to opravdu škoda. V současnosti vystavujeme část Lidické sbírky, coţ jsou díla věnována Lidicím umělci z celého světa. Rozhodně stojí za zhlédnutí. V prvním patře galerie je potom k dispozici několik filmových dokumentŧ o Lidicích a o Lidické sbírce.

58

Jaké jsou hlavní cílové skupiny příjemců sluţeb Památníku Lidice? Jedná se o děti do 18 let, mládeţ do 26 let, senioři, osoby se zdravotním postiţením, cizinci a krajané. Jak byste ohodnotil nabídku sluţeb cestovního ruchu v Lidicích a nejbliţším okolí, jedná se o sluţby ubytovací, stravovací, dopravní, informační? Osobně si myslím, ţe je dostatečná. Co se týká informačních sluţeb, veškeré dŧleţité informace se nacházejí na internetových stránkách Památníku, včetně otevírací doby, výše vstupného, jak se k nám dostanete a jaké sluţby nabízíme. Spolupracujeme také s několika tematicky zaměřenými cestovními kancelářemi. Informační centra by také měla slouţit jako základní zdroj turistických informací. Stravovací sluţby jsou podle mého názoru v Památníku dostatečně zajištěny. Za velký klad povaţuji kvalitní restauraci přímo v budově Lidické galerie a dále také dva stánky s rychlým občerstvením, které uvítají především školáci a studenti. Lidická galerie skýtá také moţnost ubytování, které je vyuţíváno zejména v případě konání významné události v Památníku Lidice. O rozšíření ubytovacích sluţeb v současné době neuvaţujeme. Většina našich hostŧ přijíţdí buď v rámci organizovaného jednodenního zájezdu, nebo školní exkurze. Zjišťujete nějakým způsobem spokojenost návštěvníků se sluţbami Památníku Lidice? Pravidelně realizujeme ankety, které se týkají zejména zjišťování, co návštěvníky na expozici nejvíce upoutalo, jaký byl podnět k návštěvě a kde se dozvěděli potřebné informace před návštěvou. Váš dotazník je velmi dobře zpracovaný. Je zaměřený na celkovou spokojenost návštěvníkŧ se zázemím a sluţbami, které jim zde nabízíme. Velmi by nás zajímaly výsledky Vašeho výzkumu. Nabízíte k prodeji také nějaké suvenýry? V současnosti jsou u nás k dostání pouze vzdělávací a naučné materiály, autobiografie a romány popisující lidický příběh. Za suvenýry lze pokládat také upomínkové pohlednice. 59

5.5 Celkové shrnutí výzkumu Z uskutečněného šetření vyplývá několik podstatných skutečností, které jsem pro větší přehlednost rozdělila do následujících skupin.  Hlavní motiv návštěvy Jako nejsilnější pohnutka, která motivovala většinu návštěvníkŧ k uskutečnění cesty do Lidic, se ukázal zájem o danou historickou událost, o historii obecně, snaha o vlastní sebevzdělávání a rozšiřování obzorŧ. Tento výsledek byl předpokládaný, podporuje snahu Památníku Lidice o osvětu v tomto oboru. Dalším silným motivem k návštěvě byl také zájem o osobní uctění památky nevinných obětí. Tím se také plní poslání lidického Památníku, které spočívá v péči o trvalé uchování vzpomínky na vypálení obce Lidice a utrpení jejích občanŧ. Poznání motivace návštěvníkŧ je v cestovním ruchu nesmírně dŧleţitá. Například cestovní kanceláře se při dostatečné znalosti zájmŧ svých klientŧ mohou zaměřit na vytváření zájezdŧ a balíčkŧ sluţeb dle specifických poţadavkŧ. V tomto případě by to, kromě jiţ tradičně provozovaných školních exkurzí v rámci výuky dějepisu, mohly být také zájezdy pro klienty, zajímající se o českou historii a druhou světovou válku. Druhým moţným typem takového zájezdu by mohl být zájezd pro pamětníky druhé světové války, které osud Lidic ať uţ přímo či nepřímo zasáhl.  Komunikační kanály Památníku Lidice Provedené šetření částečně potvrdilo tezi, ţe nejpouţívanějším zdrojem turistických informací je v současné době internet a v tomto konkrétním případě zejména vlastní webové stránky Památníku Lidice. Velkou roli hraje, co se Památníku týká, také doporučení rodiny a známých, kteří ho jiţ v minulosti navštívili. Přestoţe vyšší procento dotazovaných respondentŧ přijelo z vlastní iniciativy, velká část z nich si nechala Památník doporučit právě rodinou nebo přáteli. Všichni respondenti se shodli na tom, ţe oni sami by návštěvu doporučili dalším lidem. Tato zjištěná skutečnost je velmi podstatná, protoţe dokazuje, jak významným komunikačním kanálem jsou vedle informačních technologií také subjektivní pocity a hodnota proţitku kaţdého návštěvníka.  Vyuţití sluţeb cestovního ruchu a spokojenost návštěvníkŧ s nimi 60

Dotazovaní lidičtí návštěvníci při přepravě do destinace vyuţili nejčastěji osobní automobil, velká část také přijela v rámci organizovaného zájezdu autokarem a nezanedbatelná skupina vyuţila sluţeb hromadných linkových přepravcŧ. To potvrzuje zejména dobrou dopravní obsluţnost Památníku Lidice v rámci České republiky a dostatečné moţnosti parkování u areálu, coţ vyplynulo také z otázky týkající se hodnocení nabídky sluţeb cestovního ruchu v destinaci. Dle těchto výsledkŧ dále respondenti velmi kladně ocenili také kvalitu prŧvodcovských a informačních sluţeb. Naopak relativně špatně si u návštěvníkŧ vedou sluţby stravovací. Přestoţe dle mého osobního zkoumání jsou dostatečné a na vysoké úrovni. Domnívám se, ţe je zde problém zejména v tom, ţe většina návštěvníkŧ, po zhruba dvouhodinové prohlídce muzea a pietního území, Lidice opouští, aniţ by stravovacích sluţeb stačila vyuţít. Problémem mŧţe být také nedostatečné značení a upozorňování na restauraci nacházející se v nových Lidicích v budově Lidické galerie, která nabízí opravdu kvalitní sluţby. Pouhých 28 % respondentŧ navštívilo v rámci své prohlídky také Lidickou galerii, to mŧţe být také dŧvod, proč ani o restauraci nevěděli. Co se týká ubytovacích sluţeb, z šetření vyplývá, ţe naprostá většina návštěvníkŧ jsou takzvaní jednodenní výletníci, kteří v daném turistickém místě nepřenocují. Tuto skutečnost potvrdil také ředitel Památníku Lidice v řízeném rozhovoru.  Rostoucí zájem o temnou turistiku v České republice Výsledky mého šetření dále poukázaly na skutečně se zvyšující oblibu účastníkŧ cestovního ruchu v navštěvování míst, kde došlo ke tragické události. Pouze 15 % dotazovaných uvedlo, ţe nenavštívilo v České republice ţádné jiné místo s temnou minulostí. Zbylí respondenti uváděli nejčastěji předchozí návštěvu Památníku Terezín, dále Památníku Leţáky a také bojiště bitvy u Slavkova. Toto tvrzení ale nemŧţe být potvrzeno úplně, protoţe by vyţadovalo podrobněji zpracovaný výzkum, zaměřený na ostatní objekty temného cestovního ruchu v České republice a na temný turismus jako samostatný druh cestování obecně.

61

6 Vlastní zhodnocení a návrhy ke zlepšení Muzejní expozice V současné době spočívá největší síla Památníku Lidice zejména ve vlastní muzejní expozici. Jak je zmíněno v teoretické části práce, muzeum disponuje opravdu velmi pŧsobivou multimediální expozicí s příznačným názvem „a nevinní byli vinni“. Tato expozice vyvolává nečekaně silné emoce a stává se pro kaţdého návštěvníka nejen poučením a zdrojem informací, ale především záţitkem, jehoţ dozvuky v něm zŧstávají po celou dobu následující procházky pietním územím a moţná i dlouho po opuštění objektu. Nejenom ve mně takové pocity zanechala. Také většina mnou oslovených respondentŧ popsala své emoce bezprostředně po prohlídce muzea jako pocity tísně, určitého druhu strachu a zvláště dojemné lítosti nad krutostí celé tragédie. Návštěvník má pocit, jako by se sám na chvíli stal svědkem těchto událostí, coţ nemusí být zrovna příjemným pocitem. Sám ředitel Památníku se ale domnívá, ţe nejvíce je třeba prezentovat a představovat Památník Lidice právě jako druh nevšedního proţitku, který má svým zpŧsobem šokovat, aby mohl vryt do paměti. A o to je hlavní záměr, nedopustit zapomínání. Zvláštní pojetí a samotné provedení muzejní expozice dokáţe zaujmout všechny věkové kategorie návštěvníkŧ. Nejedná se pouze o vystavené dobové fotografie s popisem historických faktŧ nýbrţ o promyšlenou snahu navozovat tísnivou atmosféru a znepokojující pocity. Tomu napomáhají filmové smyčky promítané na zdech i zvukový doprovod. Ne kaţdý ale takový záţitek uvítá. V návštěvní knize lze nalézt i nemálo zápisŧ, které odráţejí určitou formu nespokojenosti návštěvníkŧ. Někteří si stěţují na skutečně velkou psychickou zátěţ zejména zpŧsobenou emotivní částí expozice věnované zavraţděným dětem. Je tedy třeba s tímto faktem dopředu počítat a moţná by nebylo od věci na něj upozorňovat například písemným varováním návštěvníkŧ se slabší povahou. Rozhodně kaţdý také není příznivcem tohoto demonstrativního a svým zpŧsobem drásavého zpŧsobu prezentace. Mnozí dávají stále přednost tradičnímu stylu předávání informací. Dnešní doba, preferovaný ţivotní styl a zpŧsob trávení volného času nutí všechny kulturní destinace, ať uţ muzea, galerie či divadla přizpŧsobit se tomuto tempu. 62

I muzeum Památníku Lidice, přestoţe se svojí audiovizuální expozicí, která je povaţovaná za jednu z nejmodernějších muzejních expozic v České republice, nabádá k návštěvě stále větší počet lidí, musí myslet na neustálé oţivování této výstavy a dŧslednou prezentaci, protoţe bez té, nemá v tvrdé konkurenci na trhu příliš velkou šanci. Není lehké přijít na to, jak přistupovat k takové tragédie, jako jsou Lidice, v současnosti. Stejně tak jako není lehké ji v rámci etických norem vhodně propagovat. Nabízené sluţby Z provedeného dotazníkového šetření a řízeného rozhovoru vyplynulo, ţe rozsah poskytovaných sluţeb cestovního ruchu v Památníku Lidice a jeho okolí je dostatečný. Horší uţ je to s vyuţíváním těchto sluţeb a celkovou spokojeností návštěvníkŧ s nimi. Domnívám se, ţe nejlepší moţnost, jak do budoucna zajistit vyšší příliv turistŧ do destinace, spočívá především ve spolupráci s cestovními kancelářemi, které ale nebudou vytvářet zájezdy zaloţené pouze na cestě do Lidic, ale budou tematicky zaměřené. Například na historii spojenou s druhou světovou válkou nebo na návštěvu českých temných míst, která se stávají objekty čím dál oblíbenější formy turistiky. Další moţností je poznávací zájezd po Středočeském kraji, který bude zahrnovat kromě návštěvy přírodních atraktivit a prohlídek historických památek také návštěvu Památníku Lidice, coby významné kulturní destinace. Středočeský kraj má dostatečný potenciál k rozvoji cestovního ruchu, byla by škoda tohoto potenciálu tak trochu nevyuţít v zájmu lidického Památníku, který je potřeba nabízet jako významný objekt zájmu nejenom školákŧm a studentŧm v rámci školních exkurzí. Právě s těmito povinnými a mnohdy nezáţivnými exkurzemi mají totiţ mnozí lidé, zejména starší generace, Lidice spojené. Mnozí z nich ani nevědí, ţe by je místo obyčejného parku a kusého výkladu tentokrát uţ čekal opravdu silný a nevšední záţitek.

63

Závěr Bakalářská práce charakterizuje Památník Lidice nejen coby národní kulturní památku, ale také jako významný cíl účastníkŧ cestovního ruchu. Snaţí se vymezit veškeré aspekty jeho činnosti, které z něj činí objekt s velkou kulturně-historickou hodnotou a s velkým přínosem pro kulturní a vzdělávací cestovní ruch v České republice. Dále se snaţí poukázat na obrovský význam Památníku Lidice pro současné i budoucí generace a na jeho potřebu nejen vzdělávat v kontextu historie, ale také určitým zpŧsobem šířit poslání trvalého uchování vzpomínky na událost, která se smutně zapsala do dějin českého národa. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit stávající nabídku sluţeb cestovního ruchu, celkovou kvalitu zázemí pro turisty a vybavenost turistickou infrastrukturou v Památníku Lidice a jeho nejbliţším okolí. Dále prostřednictvím terénního dotazníkového šetření zjistit spokojenost návštěvníkŧ s těmito sluţbami a zhodnotit kvalitu návštěvy a získaného proţitku. Za dílčí cíl lze povaţovat rozpoznání nejsilnějšího motivu k návštěvě Lidic. Teoretická část práce předkládá, kromě literárního vymezení zkoumané problematiky, charakteristiku obce Lidice z hlediska cestovního ruchu, včetně podstatného shrnutí její historie, která z malé neznámé vesničky navţdy učinila symbol válečné krutosti. Následuje představení samotné instituce Památník Lidice, která tvoří nepostradatelnou součást kulturních předpokladŧ potenciálu cestovního ruchu ve Středočeském kraji. Úkolem praktické části bakalářské práce bylo provést analýzu nabízených sluţeb cestovního ruchu v destinaci a jejím nejbliţším okolí. Výsledkem je praktický souhrn ubytovacích a stravovacích zařízení a hodnocení kvality dopravních, informačních, prŧvodcovských a dalších sluţeb nezbytných pro další rozvoj cestovního ruchu. Terénní dotazníkové šetření bylo provedeno za účelem zjištění, jak jsou návštěvníci lidického Památníku

spokojení

s návštěvou

v kontextu

kvality

a

dosahované

úrovně

analyzovaných turistických sluţeb. Z vyhodnocení výzkumu vyplývá, ţe za vysokým hodnocením ostatních sluţeb značně zaostávají sluţby stravovací, které buď nejsou návštěvníky vyuţívány vŧbec, nebo je spokojenost s nimi o poznání niţší. Za téměř nevyuţívanou lze povaţovat nabídku 64

ubytovacích sluţeb v Lidicích a okolí, coţ dává za pravdu předpokladu, ţe naprostá většina lidických návštěvníkŧ jsou tzv. výletníci, tedy v cílovém místě se nezdrţí déle neţ dvacet čtyři hodina a nepřenocují. Výsledky dále poukazují na dominující postavení internetu v soudobé komunikaci. Výzkum potvrdil, jak je oproti webovým stránkám v dnešní době málo vyuţívaným zdrojem turistických informací například informační centrum nebo veletrh cestovního ruchu. Na základě zjištěných údajŧ se dále dá předpokládat, ţe nejvíce navštěvují Památník Lidice obyvatelé Středočeského kraje a Prahy, přijíţdějí nejčastěji z vlastní iniciativy nebo na doporučení rodiny či přátel. Vyuţívají všechny druhy dopravních prostředkŧ, které jsou v destinaci moţné, coţ svědčí o dobré dopravní obsluţnosti. Všichni by doporučili návštěvu svým blízkým. Velmi dŧleţitým a příjemným poznatkem je také fakt, ţe nejsilnějším motivem k návštěvě destinace byl zejména zájem o vzdělávání v oblasti historie. Tento výsledek podporuje současnou hlavní funkci Památníku Lidice a jeho snahu o vzdělávání a předávání informací především školákŧm a studentŧm, protoţe současná výuka novodobých dějin na českých školách je přinejmenším jen okrajová. Myslím si, ţe je tato bakalářská práce vyuţitelná z pohledu samotného Památníku Lidice, který by díky dosaţeným poznatkŧm mohl oţivit a vylepšit stávající nabídku turistických sluţeb, jejichţ vzájemná vyváţenost a kvalita umoţňují další rozvoj cestovního ruchu v destinaci. Vedení Památníku by se mělo dále zaměřit především na svoji vzdělávací činnost a pořádání kulturních akcí, které sem kaţdým rokem přivádí stále více lidí. V neposlední řadě bych byla ráda, kdyby se tato práce stala osobním motivem k návštěvě Památníku Lidice dalším účastníkŧm cestovního ruchu. Domnívám se, ţe blízké seznámení se s touto historickou událostí a tiché vyjádření úcty zavraţděným lidickým obyvatelŧm znamená, ţe jejich oběť nebyla tolik zbytečná. Ţe se pro nás a pro příští generace stane určitou výstrahou.

65

Seznam informačních zdrojů Tištěné zdroje: CÍLEK, Roman. a kol. Lidice!: očima pamětníků a autorů literatury faktu. Praha: Praţská vydavatelská společnost, 2007. 159 s. ISBN 978-80-7250-368-1. FORET, Miroslav, STÁVKOVÁ, Jana. Marketingový výzkum: Jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada Publishing, 2003. 160 s. ISBN 80-247-0385-8. HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. HORNER, Susan, SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využítí volného času. Praha: Grada Publishing, 2003. 488s. ISBN 80-247-0202-9. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: Základy. Praha: Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Praha: Grada Publishing a.s., 2005. 305 s. ISBN 80-247-1104-4. KŘESŤAN, Vladimír, VAŠÍČEK, Miloslav. Marketing: Studijní text. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2005. 142s. MACKOVÁ, Jolana, ULRYCH, Ivan. Osudy lidických dětí. 2. vyd. Nymburk: VEGAL, 2011. 102 s. ISBN 978-80-87275-42-9. MOTL, Stanislav. Cesty za oponou času 2: Ozvěny lidické noci. Praha: Eminent, 2011. 232 s. ISBN 978-80-7281-426-8. RUX, Jaromír. Metodika práce průvodce cestovního ruchu. Díl 1- Vedoucí zájezdu. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. 90 s. STEHLÍK, Eduard. Lidice: Příběh české vsi. Praha: V Ráji, 2004. 136 s. ISBN 8086758-13-3. ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ, Martina. Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. 66

Ottův slovník naučný. 19, P-Pohoř: Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Praha : J. Otto, 1902. 1051 s. ISBN 80-7185-057-8. Temná turistika: Proč nás lákají místa velkých tragédií?. Psychologie DNES. Červen 2012, roč. 18, č. 6. ISSN 1212-9607. Elektronické zdroje: [1] CzechTourism: Didaktické podklady [online]. © 2005-2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristikaa-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ [2] Dark Tourism (Temná turistika). In: CzechTourism.cz [online]. 17.7.2008 [cit. 201303-23]. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/clanky/21_07_08_dark_tourism.pdf [3] Obec Lidice [online]. 2013 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z WWW: http://www.obeclidice.cz/ [4] Středočeský kraj [online]. 2008 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.kr-stredocesky.cz/ [5] Lidice. Regionální informační servis [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=532584#samosprava [6] Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/ [7] Historie obce Lidice. Památník Lidice: Příspěvková organizace MK ČR [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z WWW: http://www.lidice-memorial.cz/history_cz.aspx [8] Hrad Okoř [online]. 2012 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z WWW: http://www.hradokor.cz/ [9] Historické památky a zajímavosti Kladna [online]. 2012 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z

WWW:

http://www.mestokladno.cz/historicke-pamatky-kladna/d-

1401490/p1=2100018042#zamek

67

[10] Hrad Červený Újezd [online]. 2011 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z WWW: http://www.hrad-cervenyujezd.cz/ [11] Město Libušín: Oficiální web obce [online]. 2011 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z WWW: http://www.mestolibusin.cz/ [12] Historie Památníku do roku 2000. Památník Lidice: Příspěvková organizace MK ČR

[online].

[cit.

2013-02-16].

Dostupné

z

WWW:

http://www.lidice-

memorial.cz/to2000_cz.aspx [13] Historie a současnost Památníku Lidice. Místní kultura: Magazín pro kulturní život v místech a regionech [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: http://www.mistnikultura.cz/historie-soucasnost-pamatniku-lidice [14] Historie Památníku od roku 2001. Památník Lidice: Příspěvková organizace MK ČR

[online].

[cit.

2013-02-16].

Dostupné

z

WWW:

http://www.lidice-

memorial.cz/from2001_cz.aspx [15] Památník Lidice: Příspěvková organizace MK ČR [online]. 2012 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z WWW: http://www.lidice-memorial.cz/default.aspx [16] Ubytování v Lidické galerii. Památník Lidice: Příspěvková organizace MK ČR [online].

2012

[cit.

2013-04-08].

Dostupné

z

WWW:

http://lidice-

memorial.cz/accommodation_cz.aspx [17] Restaurace Lidická Galerie [online]. 2009 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z WWW: http://www.krobcatering.cz/ [18] ČSAD Kladno a.s. [online]. 2012 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z WWW: http://www.csadkladno.cz/ [19] Cyklotrasa č. 0018 Okoř - Druţec. Cyklotrasy [online]. © 1998-2013 [cit. 2013-0409]. Dostupné z WWW: http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=136878 [20] Oficiální klasifikace v ČR. HOTELSTARS [online]. 2012 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z WWW: http://www.hotelstars.cz/oficialni-klasifikace-v-cr

68

Seznam příloh Příloha A Dotazníky. Příloha A.1 Dotazník v českém jazyce Příloha A.2 Dotazník v anglickém jazyce Příloha B Charakteristika jednotlivých sluţeb cestovního ruchu. Příloha C Tabulky. Příloha C.1 Seznam stravovacích zařízení v okolí Památníku Lidice (část 1) Příloha C.2 Seznam stravovacích zařízení v okolí Památníku Lidice (část 2) Příloha D Obrazová příloha. Příloha D.1 Propagační leták Památníku Lidice Příloha D.2 Ukázka vstupenky do muzea a galerie Příloha D.3 Pohled na pietní území od muzea Příloha D.4 Pomník dětských obětí války Příloha D.5 Hromadný hrob muţŧ Příloha D.6 Rŧţový sad Příloha D.7 Lidická galerie Příloha D.8 Gloriet Příloha D.9 Interiér muzea I. Příloha D.10 Interiér muzea II. Příloha D.11 Orientační plán Památníku Lidice

69

Příloha A.1 Dotazník v českém jazyce

Dotazník k bakalářské práci na téma Památník Lidice jako atraktivita cestovního ruchu Dobrý den, moje jméno je Kateřina Francová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava, oboru cestovní ruch. Dotazník, který se Vám nyní dostává do rukou, je součástí mé bakalářské práce na téma Památník Lidice jako atraktivita cestovního ruchu. Tímto bych Vás ráda požádala o spolupráci na mém výzkumu. Vyplnění dotazníku je zcela anonymní a zabere jen pár minut. 1) Jaký byl hlavní důvod Vaší návštěvy Památníku Lidice?  Zájem o historii, vzdělávání  Uctění památky lidických obětí  Návštěva byla součást školní exkurze  Zvědavost (prohlédnout si místo tragédie)  Náhoda (spontánní rozhodnutí během prŧjezdu či pobytu v okolí) 2) Byla Vám návštěva Památníku Lidice někým doporučena?  Rodinou/přáteli  Cestovní kanceláří/cestovní agenturou  Někým jiným (prosím, uveďte): .............................................................  Ne, pro návštěvu jsem se rozhodl/a z vlastní iniciativy

70

3) Odkud jste čerpal/a informace o Památníku Lidice před samotnou návštěvou?  Z internetu, převáţně z webových stránek Památníku Lidice  Z propagačních materiálŧ Památníku Lidice  V cestovní kanceláři/cestovní agentuře  V turistickém informačním centru (prosím, uveďte ve kterém): ……………………………………….  Od příbuzných či známých, kteří Památník navštívili  Na veletrhu cestovního ruchu  Z jiných zdrojŧ (prosím, uveďte): ...................................................................... .......... 4) Jakým způsobem jste se do Lidic dopravil/a?  Osobním automobilem  Pravidelnou linkovou dopravou (vlakem, autobusem)  Autokarem v rámci organizovaného zájezdu  Jiným zpŧsobem (prosím, uveďte): ................................................................................ 5) Které části Památníku Lidice jste navštívil/a?  Pietní území (sousoší dětí, hrob muţŧ, základy školy a kostela)  Muzeum  Galerii  Rŧţový sad 71

 Všechny jmenované 6) Vyuţil/a jste moţnosti ubytovacích sluţeb?  Ano, v Lidické galerii  Ano, v ubytovacím zařízení v okolí (prosím, uveďte): ……………………………..  Ne, nevyuţil/a 7) Jak byste ohodnotil/a úroveň poskytovaných sluţeb cestovního ruchu? (stupnice jako ve škole, 1 = výborná úroveň, 2 = chvalitebná úroveň, 3 = dobrá úroveň, 4 = dostatečná úroveň, 5 = nedostatečná úroveň) Informační sluţby (mnoţství a dostupnost informací o Památníku Lidice) 1 2 3 4 5 Dopravní dostupnost a moţnosti parkování  1  2  3  4  5  Nevyuţil/a jsem Stravovací sluţby  1  2  3  4  5  Nevyuţil/a jsem Průvodcovské sluţby (kvalita výkladu průvodce)  1  2  3  4  5  Nevyuţil/a jsem Obchodní sluţby (prodej naučných a vzdělávacích materiálů)  1  2  3  4  5  Nevyuţil/a jsem

72

8) Bylo něco, co Vám zde chybělo? Co byste v budoucnu přivítal/a?  Ano (prosím, uveďte) ....................................................................................................  Ne 9) Doporučil/a byste návštěvu svým příbuzným/známým?  Ano  Ne (prosím, uveďte proč) .............................................................................................. 10) Navštívil/a jste nějaké další místo spojené s lidskou tragédií, tzv. ,,temné místo“?  Ano, Památník Terezín  Ano, Památník Leţáky  Ano, Bojiště bitvy u Slavkova  Ano, Památník Vojna u Příbrami (věnovaný obětem komunismu)  Jiné (prosím, uveďte) .......................................................................................................  Nenavštívil/a jsem ţádné jiné podobné místo 11) Domníváte se, ţe je výše vstupného do Památníku Lidice adekvátní?  Rozhodně ano  Spíše ano  Spíše ne 73

 Rozhodně ne 12) Ve kterém kraji bydlíte?  Hlavní město Praha

 Královéhradecký kraj

 Středočeský kraj

 Pardubický kraj

 Jihočeský kraj

 Vysočina

 Plzeňský kraj

 Jihomoravský kraj

 Karlovarský kraj

 Olomoucký kraj

 Ústecký kraj

 Zlínský kraj

 Liberecký kraj

 Moravskoslezský kraj

13) Kolik je Vám let?  15 – 25 let  26 – 35 let  36 – 45 let  46 – 55 let  56 let a více 14) Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání je:  Základní  Vyučen(a)  Středoškolské 74

 Vysokoškolské 15) Jste  Ţena  Muţ

Mockrát děkuji za Vaši spolupráci a přeji hezký den.

75

Příloha A.2 Dotazník v anglickém jazyce

Questionnaire for the Bachelor thesis Ladies and Gentlemen, my name is Kateřina Francová and I study the College of Polytechnics in Jihlava, course tourism. This questionnaire is the important part of my thesis ,,Lidice Memorial at a tourist attraction”. I would like to ask you for cooperation in my research. The filling out of this questionnaire is anonymous and it takes only few minutes. 1) What was the main reason for your visit to Lidice Memorial?  Interest in history, education  Commemoration of Lidice victims  Part of a package tour (school excursion)  Curiosity (to visit a place of a great tragedy)  Passing through, on the way to other destination 2) Was the visit to Lidice Memorial recommended by anyone?  By family / friends  By tour operator / travel agency  By someone else (please specify): ..............................................................................  No, it wasn´t. I decided to visit Lidice on my own initiative.

76

3) Where did you find out the information about Lidice Memorial ?  On the internet (especially on the website of Lidice Memorial)  From promotional materials of Lidice memorial  From the tour operator / travel agency  In tourist information centre (please specify in which one): ………………………………………….....  From relatives or friends  At the tourism fair  Other source (please specify): ................................................................................. 4) How did you get to the area?  Car  Bus, train  Coach (tour)  Other way (please specify): .............................................................................................. 5) Which parts of Lidice Memorial did you visit?  Reverent area (the monument of children, the grave of men, foundations of the school and church)  Museum  Lidice gallery  Rose garden 77

 All of them 6) Were you accommodated in the area?  Yes, in the Lidice gallery.  Yes, in the accommodation establishment around (please specify): ……………………………………  No, I weren´t. 7) How would you rate the level of tourism services in destination? On a scale of 1-5 (with 1 the highest and 5 the lowest) please rank your views on the following.

Information services (the amount and availability of information about Lidice memorial) 1 2 3 4 5 Transport accessibility and parking  1  2  3  4  5  I didn´t use Catering services  1  2  3  4  5  I didn´t use Tourist guide services (a quality of guide´s commentary)  1  2  3  4  5  I didn´t use Shopping services (a sale of educational materials)  1  2  3  4  5  I didn´t use

78

8) Did you miss anything in this tourist destination?  Yes, I did. (Please specify): .................................................................................................... .  No, I didn´t. 9) Would you recommend a visit to Lidice Memorial to your relatives, friends?  Yes, I would.  No, I wouldn´t. (Please specify why not): ....................................................................................

10) Have you ever visited any other place of great human tragedy in the Czech Republic (dark place)?  Terezín Memorial  Leţáky Memorial  The battlefield of the battle of Austerlitz  The Vojna memorial near Příbram (dedicated to victims of communism)  Other (please specify): ...........................................................................................................  No, I haven´t visited any other ,,dark place“ in the Czech Republic. 11) Do you agree with admission charge to the Lidice Memorial? Do you think that it is adequate?  Strongly agree 79

 Agree  Disagree  Strongly disagree 12) Where are you from? ............................................................................................................... 13) Your age group?  15 – 25  26 – 35  36 – 45  46 – 55  56 and more 14) Are you?  Woman  Man

Thank you very much for your cooperation. Have a nice day.

80

Příloha B Charakteristika jednotlivých sluţeb cestovního ruchu Ubytovací sluţby Ubytovací sluţby představují základní podmínku pro rozvoj cestovního ruchu. Lze je definovat jako ,,umožnění ubytování mimo místo obvyklého pobytu účastníka cestovního ruchu včetně uspokojení jeho dalších potřeb, které s přenocováním nebo přechodným pobytem souvisejí“. Charakteristickým znakem ubytovacích sluţeb je jejich dočasný a přechodný charakter. Rozsah poskytovaných ubytovacích sluţeb je spojen s kapacitou materiálně technické základny. Pŧvodně ubytování slouţilo pouze k přenocování a čerpání sluţeb s ním spojených. S postupným přibýváním nárokŧ hostŧ a neustále se zvyšující konkurencí hledají ubytovací zařízení stále nové moţnosti, jak rozšířit svoji nabídku. [Jakubíková, 2009, s. 29] Ubytovací zařízení jsou dle Zelenky a Páskové [2012, s. 588] objekty, prostory nebo plochy, kde je veřejnosti poskytováno ubytování. Ubytovací zařízení je součástí základní infrastruktury cestovního ruchu, bývá často spojeno se stravovacími a dalšími sluţbami cestovního ruchu. Indrová [2009, s. 35] uvádí, ţe ubytovací zařízení mŧţeme rozčlenit podle mnoha kritérií např. podle velikosti (malé, střední, velké), podle doby provozu (celoroční, sezónní), podle umístění, podle převaţující klientely a podle druhu ubytovacího zařízení. Členění ubytovacích zařízení podle druhu se stalo základem pro kategorizaci a klasifikaci těchto zařízení. Kategorie vyjadřuje druh ubytovacího zařízení, který vychází z typŧ poskytovaných sluţeb a zpŧsobu jejich poskytování. Dle platné metodiky v České republice dělíme jednotlivá ubytovací zařízení do těchto kategorií: [Indrová, 2009, s. 37]  Hotel: ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a sluţby s tím spojené.  Hotel garni: ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně).

81

 Motel: ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, poskytující přechodné ubytování a sluţby s tím spojené pro motoristy.  Penzion: ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových sluţeb, avšak s ubytovacími sluţbami srovnatelnými s hotelem  Botel: představuje ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. Klasifikací rozumíme zařazení jednotlivých ubytovacích kategorií podle vybavení, úrovně a rozsahu poskytovaných sluţeb do tříd. Tato klasifikace je zaloţená na stanovení určitých standardŧ kvality a moţnosti ověření shody daného ubytovacího zařízení s nimi. ,,Materiál klasifikace má doporučující charakter a slouţí jako pomŧcka pro zařazování ubytovacích zařízení výše uvedených do příslušných tříd dle minimálních stanovených poţadavkŧ s cílem zlepšení orientace spotřebitelŧ – hostŧ a zprostředkovatelŧ – cestovních kanceláří a agentur, zvýšení transparentnosti trhu ubytování a zkvalitnění sluţeb poskytovaných ubytovacími zařízeními. Poţadavky jsou uváděny jako minimální, tedy nabízená sluţba či vybavení vyšší úrovně, neţ je uvedeno, je vyhovující pro danou třídu. Klasifikace není závazným právním předpisem a je na samotném provozovateli ubytovacího zařízení, zda certifikaci podstoupí či nikoliv.“ [20] Podle současné platné klasifikace v ČR se ubytovací zařízení dělí do pěti tříd: Tourist (s označením *); Economy (s označením **); Standard (s označením ***); First Class (s označením ****) a Luxury (s označením *****). Stravovací sluţby Horner a Swarbrooke [2003, s. 351-353] ve své knize popisují stravování jako mohutné odvětví podnikání v rámci celého světa. Jeho hlavní činností se rozumí příprava jídel, která se konzumují buď v zařízeních provozovatele stravovacích sluţeb, nebo doma u zákazníkŧ. Samotný produkt stravování se skládá z hmotných prvkŧ, jimiţ jsou jídla a nápoje, a z nehmotných sluţeb. Autoři dále uvádějí významné postavení stravovacích sluţeb v souvislosti s cestovním ruchem: ,,V mnoha zařízeních služeb pro využití volného času a návštěvnických atraktivit je stravování velmi důležitým prvkem produktu 82

a přispívá velkolepým podílem k celkovým příjmům. Stravování také může být atraktivitou samo o sobě. Například slavné restaurace vábí zákazníky k návštěvě určitých lokalit.“ Indrová [2009, s. 41] se zamýšlí nad rŧznými formami zajištění stravování. Pokud si účastník cestovního ruchu zajistí tyto sluţby sám, pak hovoříme o individuálním stravování. Opačnou moţnost nabízí forma společného stravování. Společné stravování lze dále dělit na:  veřejné (restaurační), které slouţí jak rezidentŧm, tak i účastníkŧm cestovního ruchu;  účelové (uzavřené), kdy se jedná o stravování specificky vymezených skupin osob, nejčastěji se jedná o školní, závodní, nemocniční nebo ústavní stravování, toto stravování nemá vztah k cestovnímu ruchu. Dle Hesková [2006, s. 112] mŧţeme rozdělit funkce provozoven veřejného stravování na sluţby základního stravování s převáţně stravovací funkcí (restaurace, motorest), sluţby doplňkového stravování a občerstvení (denní bar, pizzerie, bistro, bufet aj.) a společenské a zábavní sluţby, které jsou poskytovány především zařízeními jako kavárna, vinárna, pivnice, noční klub, diskoklub a další. Dopravní sluţby Jakubíková [2009, s. 31] uvádí, ţe dopravní sluţby představují významnou a značnou část sektoru sluţeb a základní podmínku realizace cestovního ruchu. Dopravní sluţby jsou tvořeny sluţbami letecké, ţelezniční, silniční, námořní a vnitrozemské vodní dopravy, vertikální dopravy (lanovky a vleky), dopravy v terénu (chŧze, zvířata aj.) a zvláštními druhy dopravy. Obecně lze tvrdit, ţe dopravní sluţby jsou také samostatným sektorem cestovního ruchu s velkou konkurencí. S konkurencí se v tomto případě mŧţeme setkat ve dvou formách: konkurence mezi rŧznými druhy dopravy a mezi rŧznými dopravci v rámci téhoţ druhu dopravy. Hesková [2006, s. 109] definuje dopravní sluţby jako sluţby umoţňující přepravu účastníka cestovního ruchu z místa trvalého bydliště do cílového místa zpět a sluţby zahrnující pohyb v cílovém místě. Jejich poskytování souvisí s rozvojem osobní 83

dopravy. ,,Dopravními službami v cestovním ruchu rozumíme takové, které jsou spojené se zabezpečením vlastní přepravy účastníků a jejich zavazadel včetně poskytování informací o dopravním spojení, o rezervování míst v dopravních prostředcích, o prodeji dopravních cenin, o vyřizování reklamací apod. V závislosti na druhu dopravního prostředku je poskytují přímo dopravci (dopravní podniky) nebo je obstarávají přepravci (např. cestovní kanceláře).“ Průvodcovské sluţby Podle Jakubíkové [2009, s. 34] jsou prŧvodcovské sluţby poskytovány především v rámci organizovaného cestovního ruchu, nicméně kaţdý jednotlivec si mŧţe najmout prŧvodce, aby mu poskytl obvyklé sluţby. Prŧvodci zastávají významné postavení v rámci cestovního ruchu. Hrají řadu dŧleţitých rolí – roli prostředníka mezi účastníky zájezdu a cestovní kanceláří, roli poskytovatele informací o zemi, navštívených místech, památkách, událostech, kultuře, zvyklostech apod., roli řešitele mimořádných informací, roli společníka a kontrolora plnění programu a časového itineráře. Rux [2009, s. 8] determinuje prŧvodce cestovního ruchu v souladu s evropskou normou pro sluţby cestovního ruchu jako fyzickou osobu, která provádí návštěvníky v jazyce podle jejich výběru a poskytuje výklad o kulturním a přírodním dědictví oblasti, přičemţ tato osoba má obvykle specializaci na příslušnou oblast vydanou nebo uznávanou příslušným úřadem. Další sluţby úzce související s cestovním ruchem  Informační sluţby  Společensko-kulturní sluţby  Lázeňsko-léčebné sluţby  Směnárenské sluţby  Obchodní sluţby  Kongresové sluţby  Animační sluţby 84

Příloha C.1 Seznam stravovacích zařízení v okolí Památníku Lidice (část 1) Název stravovacího zařízení AL PONTE - PIZZERIA, RESTAURANT ASIE BAKU ISTAMBUL CAFÉ KUBR COUNTRY CLUB DŘEVÁK COUNTRY STEAK HOUSE CUKRÁRNA DOLCE VITA ČESKÁ RESTAURACE ČÍNSKÁ RESTAURACE HAI MING DUNDEE JAM - MUSIC CLUB EL CARNAVAL ESCADDO RESTAURANT FAMILY HOTEL OKOŘ A RESTAURANT HACIENDA - NEVECOM KLUB HOSPŦDKA HRADLO BAŠTÍRNA HOSTINEC NA HŘIŠTI HOTEL LA PARK HRADNÍ RESTAURCE DĚLOVÁ BAŠTA

Lokace Adresa Kladno Kročehlavy Nučická 1483 Kladno Zd. Petţíka 3001 Kladno Gorkého 589 Kladno Zádušní 351 Kladno Kročehlavy Dr. Steinera 2739 Kladno Poděbradova 550 Kladno Zádušní 1 Kladno Prŧchodní 378 Kladno

Webové stránky www.alponte.cz www.asierest.cz www.bakuistambul.cz

www.countrydrevak.cz http://barnkladno.cz/

Ţiţkova 463

Kladno Náměstí Svobody 1626 Kladno Vašatova 1459 Kladno Kročehlavy Italská 2415 Okoř Okoř 23, 252 64 Kladno Kročehlavy Unhošťská 340 Kladno Dříň Buštěhradská 387 Hradlo Oradourská, 273 54 Lidice Lidice Kladno Rozdělov Lapák čp. 881

Okoř Okoř 36, 252 64 Kladno KAVÁRNA - VINÁRNA ATELIÉR Kročehlavy Trojanova 309 KAVÁRNA BEZ KONCE Kladno Nám. Starosty Pavla 4 KAVÁRNA STARÉ KLADNO Kladno Váňova 590 KLADENSKÉ DIVADÉLKO Kladno J.Hory 1981 Osvobozených LA BAGUETTE PARISIENNE Kladno politických vězňŧ 3355 Osvobozených LOTOS SPECIALITY Kladno politických vězňŧ 341 Americká ul. OD Mc DONALD´S Kladno Kaufland MEXICKÁ RESTAURACE LA PAZ Kladno Ctiborova 406 MUSIC KLUB RESTAURANT BARN Kladno Váňova 501 NOSTALGIE CAFÉ RESTAURANT Kladno Ţiţkova 287 PIZZERIA PARENZO Kladno Váňova 322

http://www.dundeejam.cz/in dex.htm http://www.elcarnaval.cz/

www.hotelokor.com www.haciendanevecom.cz www.ubytovnahradlo.cz

www.hotellapark.cz www.delovabasta-okor.cz www.vinarna-atelier.cz www.etincelle.cz http://www.starekladno.cz/ www.kladenskedivadelko.cz

www.mcdonalds.cz www.lapaz.cz http://www.veneziakladno.cz www.nostalgie-kladno.cz www.pizzeriaparenzo.cz

Zdroj: Vlastní zpracování podle brožur turistických informačních center a internetových stránek dostupných z WWW: http://www.mestokladno.cz/stravovani-v-kladne/d-1401512

85

Příloha C.2 Seznam stravovacích zařízení v okolí Památníku Lidice (část 2) RESTARUACE NA NÁMĚSTÍ

Kladno

Náměstí Starosty Pavla 6

RESTARUACE SILVIE

Kladno

Ivana Olbrachta 70

RESTAURACE A PENZION U ZLATÉHO SELÁTKA

Kladno Rozdělov Štefánikova 207

RESTAURACE DOMOV

Kladno Kročehlavy Dlouhá 1359

RESTAURACE LETNÁ

Kladno Rozdělov Erbenova 2006

RESTAURACE LIDICKÁ GALERIE Lidice

Tokajická 152, Lidice

RESTAURACE MÁKA

Kladno Kročehlavy Nezamyslova 1362

RESTAURACE NA GARÁŢI

Kladno Kročehlavy Ţelezničářŧ 962

RESTAURACE PASTÝŘKA

Kladno Kročehlavy A. Dvořáka 925

RESTAURACE POD VĚŢÍ

Kladno

RESTAURACE STARÝ VINOHRAD Buštěhrad

Jana Palacha 1636

http://www.restauracesilvie. cz/ www.uzlatehoselatka.cz

www.restauraceletna.cz http://www.krobcatering.cz/

www.restauracenagarazich. cz

http://www.rpodvezi.cz/

Hradní 151, Buštěhrad

RESTAURACE STARÝ VRCH

Středokluky Středokluky 34, 252 68

http://www.staryvrch.cz/

RESTAURACE U ADMIRÁLA

Kladno Rozdělov L. Zápotockého 3096

www.uadmirala.cz

RESTAURACE U BEČVÁŘŦ

Buštěhrad

http://www.ubecvaru.cz/

RESTAURACE U FRIEDRICHŦ

Kladno Kročehlavy Smetanova 1218

RESTAURACE U KONĚ

Kladno Kročehlavy Dr. Steinera 10

RESTAURACE U ŠVEJKA

Kladno

Náměstí Svobody 1460

RESTAURACE ZIMNÍ STADION ICE ARENA

Kladno

Petra Bezruče 2531

RESTAURANT GOME

Kladno

Nám.Edvarda Beneše 1467

http://www.gomekladno.cz/

RODINNÝ RESTAURANT LORETA Kladno

Petra Bezruče 1489

www.loreta-kladno.cz

SHOCK

Kladno

Tyršova 3221

www.shockbar.cz

SPAGETTERIA BUCATINI

Kladno

Čs. Armády 1979

http://www.bucatini.cz/

U CÍSAŘE RUDOLFA II

Kladno Kročehlavy Šulcova 1630

U ČERNÉHO RYTÍŘE

Kladno

Hajnova ul. 42

U ČESKÉ LÍPY

Kladno

Petra Bezruče 1701

UČŇOVSKÁ CUKRÁRNA A KAVÁRNA

Kladno

Poděbradova 923

http://www.dolcevitakladno .cz

VENEZIA - CUKRÁRNA, KAVÁRNA

Kladno

I. Olbrachta 80

http://www.e-party.cz/ kavarna-cafe-kubr.htm

ZANZIBAR

Kladno

Náměstí Starosty Pavla

www.zanzibarkladno.cz

Ţiţkova 218, Buštěhrad

www.ukone.huu.cz www.svejk.cz

http://www.rytir.info

Zdroj: Vlastní zpracování podle brožur turistických informačních center a internetových stránek dostupných z WWW: http://www.mestokladno.cz/stravovani-v-kladne/d-1401512

86

Přílohy D Obrazová příloha

Příloha D.1 Propagační leták Památníku Lidice

Příloha D.2 Ukázka vstupenky do muzea

87

Příloha D.3 Pohled na pietní území od muzea (Zdroj: Vlastní zpracování)

Příloha D.4 Pomník dětských obětí války (Zdroj: Vlastní zpracování)

88

Příloha D.5 Hromadný hrob mužů (Zdroj: Vlastní zpracování)

Příloha D.6 Růžový sad (Dostupné z WWW: http://lidice-memorial.cz)

89

Příloha D.7 Lidická galerie (Dostupné z WWW: http://www.obec-lidice.cz/)

Příloha D.8 Gloriet (Dostupné z WWW: http://www.obec-lidice.cz/)

90

Příloha D.9 Interiér muzea I.(Dostupné z http://www.museum.cz/muzeum-179-muzeumpamatniku-lidice)

Příloha D.10 Interiér muzea II.(Dostupné z: http://www.museum.cz/muzeum-179-muzeumpamatniku-lidice)

91

Příloha D.11 Orientační plán Památníku Lidice (Dostupné z WWW: http://lidice-memorial.cz)

92

Památník Lidice jako atraktivita cestovního ruchu

Recommend Documents