Moravský Krumlov jako středisko cestovního ruchu
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
...................................................... Podpis
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové, PhD. za odborné vedení práce, trpělivost a cenné návrhy během konzultací. Děkuji také panu místostarostovi Mgr. Zdeňkovi Juránkovi za osobní setkání, jeho čas a ochotu mi poskytnout informace, panu Bořivoji Švédovi za jeho čas při několika informativních schůzkách a pracovnicím informačního centra paní Marii Makovičkové a Jarmile Řehořové za uţitečné informace a poskytnutí informačních a propagačních materiálů o městě Moravský Krumlov. Velký dík patří všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a poskytli své cenné názory. Ráda bych také poděkovala své rodině a přátelům, kteří mě při zpracování práce podporovali.
Copyright © 2015 Vejvalková Petra
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKA JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Moravský Krumlov jako středisko cestovního ruchu Bakalářská práce
Autor: Petra Vejvalková Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, PhD. Jihlava 2015
Abstrakt
VEJVALKOVÁ, Petra: Moravský Krumlov jako středisko cestovního ruchu. Bakalářská
práce.
Vysoká
škola
polytechnická
Jihlava.
Vedoucí
práce
RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 55 stran. Cílem bakalářské práce je zhodnotit současnou situaci v oblasti cestovního ruchu pomocí marketingového průzkumu mezi návštěvníky města Moravský Krumlov. Práce je napsaná na základě informací o plánovaných projektech zjištěných od zastupitelů města a zpracováním SWOT analýzy. Po zjištění potřebných informací bych ráda navrhla opatření, která by dopomohla k rozšíření nabídky města v oblasti cestovního ruchu. Teoretická část popisuje město Moravský Krumlov – historický, lokalizační, selektivní a realizační předpoklady. Dále také ekonomiku cestovního ruchu a přehled plánovaných projektů mnou vybrané lokalizace. Část praktická je zaměřená na analýzu aktuální situace cestovního ruchu v Moravském Krumlově. Je řešena dotazníkovou formou, vytvořením SWOT analýzy a následně zakončená návrhovými opatřeními pro zvýšení atraktivnosti a návštěvnosti města.
Klíčová slova: město Moravský Krumlov, cestovní ruch, zámek, kulturní památky
Abstract
VEJVALKOVA, Petra: Moravsky Krumlov as a tourist center. Bachelor thesis. Polytechnic
College
Jihlava.
Supervisor:
Degree
of
qualification:
RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Bachelor. Jihlava 2012. 55 pages. The objective of this bachelor thesis is to evaluate the current situation in the field of tourism by marketing survey among visitors of the town Moravsky Krumlov. The work is written on the basis of information about planned projects, which were determined by representatives of the town, and the processing of SWOT analyses. After finding the necessary information I would like to propose measures that would lead to the expansion of the offer of the town in tourism. The theoretical part is focused on the description of Moravsky Krumlov - historical development, local, selective and implementation assumptions. Furthermore, the tourism economy and an overview of planned projects are described. The practical part is focused on analyses of the current situation of tourism in Moravsky Krumlov. This part is dealt with a questionary form, creating a SWOT analysis and is followed by proposed measures for increasing the attractiveness and visits of the town.
Keywords: the town Moravský Krumlov, tourism, kastle, historici sights
Obsah Úvod................................................................................................................................ 12 1
Město Moravský Krumlov ...................................................................................... 14
2
Historie města .......................................................................................................... 14 2.1
3
Lokalizační předpoklady ......................................................................................... 17 3.1
Přírodní předpoklady........................................................................................ 17
3.1.1
Geomorfologické členění .......................................................................... 17
3.1.2
Půdy .......................................................................................................... 17
3.1.3
Nerostné suroviny ..................................................................................... 18
3.1.4
Klima ........................................................................................................ 18
3.1.5
Vodstvo ..................................................................................................... 18
3.1.6
Biosféra................................................................................................... 19
3.1.7
Naučná stezka Krumlovsko – rokytenské slepence .................................. 20
3.2
4
Významné letopočty......................................................................................... 15
Kulturně správní předpoklady .......................................................................... 21
3.2.1
Památky v Moravském Krumlově ............................................................ 21
3.2.2
Památky z okolí Moravského Krumlova ................................................ 25
3.2.3
Kulturní akce............................................................................................ 28
Selektivní předpoklady ............................................................................................ 31 4.1
5
Cestovní ruch .................................................................................................. 32
Realizační předpoklady ........................................................................................... 35 5.1
Dopravní předpoklady...................................................................................... 35
5.1.1 5.2
Cyklotrasy ................................................................................................. 36
Materiálně – technické předpoklady ................................................................ 37
5.2.1
Stravovací sluţby ...................................................................................... 37
5.2.2.
Ubytovací sluţby ...................................................................................... 37
6
Financování cestovního ruchu ................................................................................. 38
7
Plánované projekty a jejich financování .................................................................. 39
8
Dotazníkové šetření ................................................................................................. 41 8.1
Cíl šetření ......................................................................................................... 41
8.2
Vyhodnocení průzkumu a jeho zpracování do grafů ....................................... 42
8.3
Výsledky průzkumu ......................................................................................... 55
SWOT analýza MK jako střediska CR .................................................................... 56
9
9.1
Silné stránky ..................................................................................................... 56
9.2
Slabé stránky .................................................................................................... 57
9.3
Příleţitosti ........................................................................................................ 58
9.4
Hrozby .............................................................................................................. 58 Návrhová opatření................................................................................................ 59
10 10.1
Návrh prohlídky města s průvodcem ............................................................ 61
10.1.1 Okruh po historických památkách vláčkem ................................................. 62 10.2
Víkendové balíčky ........................................................................................ 62
10.2.1 Sportovně – relaxační balíček ...................................................................... 62 10.2.2 Víkend pro rodiny s dětmi ............................................................................ 64 Závěr ............................................................................................................................... 65
Seznam zkratek
AC MK – Atletický klub Moravský Krumlov AZ – Autorský zákon CR – Cestovní ruch ČEZ – České energetické závody EU – Evropská unie IC – Informační centrum JMK – Jihomoravský kraj MěKS – Městské kulturní středisko VŠPJ – Vysoká škola polytechnická Jihlava
Úvod Téma mé bakalářské práce „Moravský Krumlov jako středisko cestovního ruchu“ jsem si vybrala z důvodu, ţe v tomto městě ţiji jiţ od narození, mám k němu citový vztah a velmi dobře ho znám. Další pohnutkou pro mě bylo zanalyzovat toto město z pohledu atraktivnosti pro cestovní ruch, který se velmi usilovně snaţí pozvednout. Bakalářská práce se bude zabývat analýzou současného stavu předpokladů pro cestovní ruch a sním spojených sluţeb ve městě a následně bude nabízet moţnosti dalšího rozvoje v této zkoumané oblasti. Pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti je důleţité, aby území bylo z hlediska motivace poptávky hodnotnější pro rekreaci a zotavení. Tím větší počet podniků a organizací cestovního ruchu se bude nabízet, a tím větší význam bude mít cestovní ruch v ekonomice daného regionu jako nástroj socioekonomického rozvoje. Cestovní ruch se rozvíjí tam, kde se nachází vhodná primární nabídka, tj. kde jsou objekty rekreačních a kulturních aktivit cestovního ruchu. Aby mohly podniky cestovního ruchu v regionu vyvíjet ekonomickou činnost, je nezbytné v návaznosti na jejich potřeby budovat ekonomické činnosti, které zajišťují činnost podniků cestovního ruchu, navazují na rozvoj cestovního ruchu, technickou infrastrukturu a sociální infrastrukturu ( Linderová, Ivica, 2013, s. 93). Proto se v teoretické části práce zaměřím především na daný potenciál města, tj. historie města, jeho přírodní a kulturně správní předpoklady, kde popíši polohu, rostlinstvo a ţivočišstvo, vodní toky, památky a kulturní akce v Moravském Krumlově. Následně budu rozebírat realizační předpoklady, které zahrnují např. dopravní a materiálně technické předpoklady. V závěru teoretické části budu popisovat současný stav ve městě Moravský Krumlov a to ekonomickou situaci, financování cestovního ruchu a podobně. V praktické části budou popsány výsledky dotazníků, které budou vyplňovat návštěvníci města od června do října roku 2013. Dotazníky budou analyzovány formou grafů i ústním popisem. Z výsledků dotazníkového šetření a získaných informací z městského kulturního střediska a městského úřadu bude vytvořená marketingová
12
SWOT analýza, která bude popisovat silné a slabé stránky cestovního ruchu ve městě a příleţitosti a hrozby, která na ně mohou působit. Na základě provedených šetření bude navrţena prohlídka města a víkendové balíčky, a také opatření, která budou korespondovat s rozvojem města v oblasti cestovního ruchu v Moravském Krumlově.
13
1
Město Moravský Krumlov
Moravský Krumlov se nachází přibliţně 30 km jihozápadně od Brna a asi 35 km severovýchodně od Znojma v části jiţní Moravy. Nachází se v kotlině na hranici mezi Dyjsko-svrateckým úvalem a Českomoravskou vrchovinou. Ze severozápadu ohraničuje město Krumlovský les, na východ od města křiţuje území národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence. [20] Město je centrem a sídlem mikroregionu Moravskokrumlovsko a leţí na hranici okresů Znojmo, Brno-venkov v Jihomoravském kraji a Třebíč v kraji Vysočina. Moravskokrumlovsko bylo zaloţeno 19 obcemi v dubnu 2004. V současné době mikroregion zahrnuje 20 obcí. [15] Moravský Krumlov obývá 5 907 obyvatel. Město zaujímá tři katastrální území – Moravský Krumlov, Polánka a Rakšice. Katastrální výměra je 4 956 ha. Město se nachází v nadmořské výšce 255 m. n. m. [10]
2
Historie města
Archeologické nálezy dokládají osídlení území jiţ v pravěku. První písemné zmínky o Moravském Krumlově se objevují na začátku 13. století. V roce 1260 jej král Přemysl Otakar II. povýšil na město. V roce 1355 za vlády Karla IV. byl zaloţen klášter augustiánů a gotický kostel sv. Bartoloměje (Soukup, David, 2007, s. 159). V té době byl postaven na místě dnešního zámku kamenný hrad, který patřil pánům z Obřan. V letech 1319 aţ 1621 náleţelo krumlovské panství významnému rodu pánům z Lipé, kterým byl králem udělen úřad nejvyšších maršálků Království českého (Prosecká, 1995, s. 1). Moravský Krumlov přešel z rukou pánů z Lipé do rukou pánů z Kravař, prodejem panství za 8 000 hřiven. Moravský Krumlov se tak v letech 1350 - 1420 dostal do vlastnictví dalšího z předních moravských šlechtických rodů (Mitáček, 2009, s. 74).
14
Noví majitelé hrad přebudovali na honosné sídlo. Po vymření rodové větve a po krátké vládě rodu z Cimburka získal Krumlov v roce 1447 Pertold z Lipé. Jindřich z Lipé pak původní hrad přebudoval na renesanční zámek (Soukup, David, 2007, s. 159). Po bitvě na Bílé hoře páni z Lipé o Moravský Krumlov přišli, panství získali v roce 1625 Lichtenštejnové. V roce 1908 Rudolfem z Lichtenštejna vymřela po meči rodová větev a panství získal rod Kinských, který zde zůstal aţ do roku 1945 (Soukup, David, 2007, s. 159). Poté byl veškerý majetek rodiny Kinských zkonfiskován na základě Benešových dekretů a zámecké interiéry a část mobiliáře byla převezena na hrady a zámky po celé Moravě. Na konci 2. světové války, 7. a 8. května, bylo město bezohledně a zbytečně vybombardováno letectvem Rudé armády. V 50. letech 20. století byla zásluhou městských občanů do krumlovského zámku převezena monumentální obrazová plátna Alfonse Muchy, Slovanská epopej a z prostředků města postupně zrestaurována a později vystavena. Po letitých dohadech byla epopej nakonec převezena do hlavního města Prahy na podzim v roce 2011. Moravský Krumlov i celý region tak přišel o nejvýznamnější turistický magnet s negativním dopadem v oblasti cestovního ruchu. [34]
2.1
Významné letopočty
1260 Moravský Krumlov povýšen Přemyslem Otakarem II. na město 1319 – 1621 (mimo 1318 – 1447) páni z Lipé vlastníci krumlovského panství, po staletí zastávali úřad nejvyšších maršálků Království českého 1320 – 1420 panství vlastnili páni z Kravař 1458 návštěva města českým králem Jiřím z Poděbrad 1537 příjezd lékaře Paracelsa do Krumlova 1625 panství prodáno Lichtenštejnům
15
1690 město zachvátil strašný poţár, který strávil téměř celé město 1780 zámek navštívil císař Josef II. 1805 zámek navštěvuje Napoleon Bonaparte 1809 u Krumlova tábořila Napoleonova vojska 1908 majitelem panství se stává hrabě Kinský 1938 město okupovala německá armáda 1945 7. a 8. 5. město bombardováno Rudou armádou (zasaţeno více neţ 300 domů) 1963 4. 8. na zámku byla otevřena výstava Slovanské epopeje od Alfonse Muchy 2011 ukončení výstavy Slovanské epopeje (odvezena do Prahy) [34] (Soukup, David, 2007, s. 159, Mitáček, 2009, s. 74, Prosecká, 1995, s. 1 – 3)
16
3
Lokalizační předpoklady
3.1
Přírodní předpoklady
3.1.1 Geomorfologické členění
Povrch lokality v Moravském Krumlově je značně členitý. Nachází se zde střídající se eroze tektonické a denudační kotliny se silně destruovanými hrástěmi a tvrdoši. Národní přírodní rezervace Krumlovsko
– rokytenské slepence se nachází
v geomorfologicky převáţně komplikované oblasti. Patří do provincie Česká Vysočina, Česko – moravské soustavy a podsoustavy Brněnská vrchovina. Rezervace je součástí celku Boskovická brázda, do které vedle Moravskokrumlovské kotliny spadá i nedaleko vzdálená Ivančická kotlina. Obě zmíněné lokality jsou od sebe rozděleny Rokytenskou pahorkatinou (Mackovčin a kol., 2007, s. 611). Část Rokytenské pahorkatiny je prořezána hlubokým údolím řeky Rokytné se zaklesnutými meandry. V permokarbonských sedimentech mají podstatný význam rokytenské slepence, které utvářejí útvary na svazích údolí Rokytné s vápnomilnou květenou. (Balatka, Demek a kol., 1987, s. 438)
3.1.2 Půdy
Půdní poměry oblasti značně závisí na geologickém podkladu. Půdy jsou zde převáţně hlinitopísčité a písčitohlinité. V půdním pokryvu území se střídají plochy víceméně nasycených typických kambizemí s hnědozeměmi na spraších a černozeměmi v Moravskokrumlovské kotlině, které jsou vyuţívány k zemědělské rostlinné produkci a zahrádkaření. Typické jsou rovněţ mělké silně vysýchavé a kamenité hnědé půdy (Culek a kol. 1996, s. 110)
17
3.1.3 Nerostné suroviny
Hlavní horninou prahor je rula, která sem postupuje z Hrotovského okresu, částečně i Znojemského a šíří se aţ k samému Krumlovu. V rule pozorujeme četné ostrovy amfibolové, jdoucí od jihozápadu k severovýchodu. Ještě četnější a rozsáhlejší jsou ostrovy hadcové. Oba druhy těchto ostrovů bývají nejvděčnějšími nalezišti nerostů. Stráně rulových pahorků jsou ve velké míře pokryty nánosy ţlutnic a celá rulová kra okresu je rozdělena na díl severní a jiţní třetihorními usazeninami. Asi dva kilometry západně před Krumlovem je rula zakončena vrstvami červené jiloviny. Nejvýznamnější nerosty Krumlovského okresu jsou chrysolit, chromit, jaspis, asbest, slída, plasma, ortoklas a různé opály (Haňák, 2007, s. 2-4).
3.1.4 Klima
Moravskokrumlovsko
se
vyznačuje
teplým,
suchým
a
dlouhým
létem.
Přechodná období, jaro a podzim jsou velmi krátká a relativně teplá. Zima je charakteristická suchým a mírně teplým počasím. Sněhová pokrývka má jen krátké trvání. Průměrný roční úhrn sráţek kolísá mezi 500 – 550 mm, průměrná roční teplota území je 9 °C (Marková, 2013, s. 17).
3.1.5 Vodstvo
Moravský
Krumlov
leţí
v
povodí
řeky
Moravy,
odvodňován
řekou
Rokytnou, která pramení ve výšce 580 m. n. m. v Brtnické vrchovině, která zaujímá střední část Křiţanovské vrchoviny. Celková délka řeky činí 71 km. Horní tok řeky je velice skromný a nenápadný, neprodírá se kaňony, ale protéká mezi vesnicemi. Břehy Rokytné lemují osamocené chatky a řady mlýnů, přispívajících k idylickému charakteru krajiny (Brodesser, 2007, s. 93).
18
Jihozápadně od Moravského Krumlova se rozkládá Týnský rybník. Má plochu asi 21 ha a jeho hloubka nepřesahuje 2 m. Rybník byl v různých časových obdobích nerovnoměrně zaplavován vodou. Dnes jej vyuţívá zejména vodní ptactvo a obojţivelníci. U hráze rybníka je zahrádkářská kolonie s chatkami. Kolem rybníku prochází ţlutě značená turistická cesta z Moravského Krumlova do obce Rybníky. [31]
3.1.6Biosféra
Z hlediska zeměpisného rozšíření rostlin leţí Moravský Krumlov na hranici fytogeografické oblasti panonské teplomilné a stepní květeny a oblasti středoevropské lesní květeny. Moravskokrumlovsko je podobně jako celá jiţní Morava křiţovatkou, kde se během postglaciálního vývoje potkávali migranti z různých oblastí a směrů. Důsledkem je neobyčejná pestrost jak v počtu druhů, tak také typů rostlinných společenstev (Gruna, Reiter, 2009, s. 222). V této vegetaci můţeme najít ze vzácnějších druhů například kosatec nízký, kopretinu chocholičnatou, zlatovláska obecného, hvězdici baţinnou, tařici skalní, okřehek trojbrázdný a koniklec velkokvětý (Haňák, 2007, s. 10) Okolí Moravského Krumlova je zajímavé a atraktivní i z hlediska výskytu ţivočichů. Z pohledu zoologického je významným prostředím řeka Rokytná. Oproti jiným tokům jihozápadní Moravy měla Rokytná to štěstí, ţe nebyla postiţena výstavbou větších přehradních nádrţí. Proto zde do dneška přeţívá i několik druhů vzácných ryb,
např.
ostroretka
stěhovavá,
jelec
jeseň
a
ouklejka
pruhovaná.
Pozoruhodný je i výskyt raka říčního a v oblasti Týnského rybníka výskyt bobra říčního (Gruna, Reiter, 2009, s. 223). Z ptáků se zde vyskytuje například vlaštovka, jiřička, orel, káně, sokol a jeřáb. Ze zvěře se zde vyskytuje baţant, zajíc, koroptev, daněk, srnka, kuna aj (Haňák, 2007, s. 11).
19
3.1.6.1 Lesy
K městu patří Krumlovský les, který je mimo jiné odkazem velkého českého lesníka, generálního ředitele lichtenštejnských lesů Julia Wiehla. Jeho rukopis je patrný na tvořivé výstavbě lesa, která kombinuje urostlé dubiny s rychle rostoucími modříny a tím spájí ekonomičnost s původním charakterem lesa. [24] Krumlovský les je
také
navrţen
do
soustavy evropsky významných
lokalit
Natura
2000.
Zajímavá lokalita se nachází v městském lese nedaleko hájenky. Najdeme zde opuštěný vápencový lom. Pomístní jméno „U vápenné pece“ připomíná, ţe zde v minulosti krumlovští měšťané pálili vápno (Gruna, Reiter, 2009, s. 224). Také poblíţ obce Vedrovice se rozprostírá významné pravěké archeologické naleziště. [24]
3.1.7 Naučná stezka Krumlovsko – rokytenské slepence
Naučná stezka byla realizována městem Moravský Krumlov za finanční podpory Skupiny ČEZ, slavnostní otevření naučné stezky se uskutečnilo 16. října 2007 v Moravském Krumlově na „Střelnici“. Účelem naučné stezky je prostřednictvím informačních panelů přehlednou a ucelenou formou seznámit moravskokrumlovskou veřejnost a návštěvníky města s historickými a přírodními zajímavostmi v lokalitě přírodní rezervace. Celková trasa naučné stezky měří 15 km a je zde instalováno 12 informačních panelů s mapovým přehledem o průběhu stezky pro snadnou orientaci. Tematicky zaměřené panely podávají zajímavé informace, např. o historii města a zámeckém parku, hradišti Rokyten a řece Rokytné, Mariánské studánce, národní přírodní rezervaci a stepních a lesních společenstvech v ní, doplněné fotografiemi. Naučná stezka začíná u vstupu do dolního zámeckého parku, vede zámeckým tunelem do lokality zvané „Střelnice“ a dále po modrém turistickém značení ke kapli sv. Floriána. Odtud je stezka směrována ke kapli Panny Marie u Rokytné (Mariánská studánka) a dále příjemnou cestou do Rokytné. Z Rokytné lze pokračovat podél toku řeky směrem k Budkovicím a Krumlovským lesem aţ k městské lesovně nebo zpět kaštanovou alejí
20
do Moravského Krumlova. Zřízení naučné stezky navazuje na vyhlášení Národní přírodní rezervace Moravsko-rokytenské slepence v roce 2005, jejímţ posláním je ochrana vzácných rostlinných a ţivočišných společenstev, lesostepí a lesů v zajímavě členitém údolí meandrujícího toku řeky Rokytné s přilehlými slepencovými skálami. [2]
3.2
Kulturně správní předpoklady
3.2.1 Památky v Moravském Krumlově 3.2.1.1 Zámek Nejvýznamnější památkou města je zámek, který vznikl renesanční přestavbou původního gotického hradu (Soukup, David, 2007, s. 159). Zakládací listina je z roku 1279. Původní majitele páni z Obřan vystřídali roku 1313 páni z Lipé, kteří prodali krumlovské panství roku 1369 pánům z Kravař. Ti hrad přebudovali na honosné středověké sídlo. Po vymření krumlovské větve rodu a krátké vládě pánů z Cimburka se stává Krumlov roku 1447 majetkem Pertolda z Lipé. Počátkem 16. století začala přestavba hradu na renesanční zámek. Navrhl jej pravděpodobně architekt Leonardo Garda da Bisono. Během tohoto století dostal zámek prakticky dnešní podobu. Po bitvě na Bílé hoře podstoupil císař panství valtické větvi rodu Lichtenštejnů. Po poškození Švédy byl hrad několikrát opravován. Poslední zásahy včetně zrušení hradního příkopu provedla kněţna Marie Eleonora v 18. století. V 19. století vznikl anglický park a interiéry zaznamenaly módní úpravy. Po Lichtenštejnech se hradu těsně před 1. světovou válkou ujal rod Kinských. [17] Po 2. světové válce byl zámek znárodněn, a protoţe město bylo poničeno bombardováním, přesunuly se do něj skoro všechny úřady. Pak zámek uţívala armáda, posléze zde sídlily různé podniky, aţ nakonec byl zámek dán k dispozici ţelezničnímu stavitelství v Brně, které zde vybudovalo internát, učebny a učňovské dílny. Tento stav trval do roku 1991. V roce 1992 za symbolickou 1,- Kč dostala zámek akciová
společnost
průzkumu,
ten
Zámek,
nedokončila
která a
ze
objekt zámku
podrobila s
stavebně
půjčkami
od
historickému bank
odešla.
V roce 2004 byl zámek prodán v draţbě a jeho novým vlastníkem je Incheba Bratislava. [23]
21
3.2.1.2 Zámecký park Zámecký park se prostírá západním směrem od zámku. Zaujímá rozlohu 12 ha a
nachází
se
zde
mnoho
vzácných
druhů
jehličnatých
a
listnatých
dřevin – např. borovice černá, platan javorolistý, z keřů pak meruzalka alpinská. Rozhodující význam pro vznik parku mělo období Eleonory Marie z Oettingenu, manţelky kníţete Karla Lichtenštejna, jeţ zde pobývala po roce 1772. V 17. století se jednalo o tzv. Wild-park – udrţovaný a upravovaný les. Po velké povodni v roce 1670 byl zaloţen „Dolní zámecký park “. Později kněţna Eleonora nechala v místě původního příkopu vystavět dnešní klenutý tunel a zaloţila anglický zámecký park. Ten byl z velké části ohrazen zdí a v zámeckém parku byly postaveny rozličné sochy a zbudovány rybníčky se zlatými rybkami. Velká vstupní brána do dolního zámeckého parku s mohutnými pilíři má klasicistní charakter. U zdi horního zámeckého parku, na jiţním okraji města, stojí kamenný morový sloup s letopočtem 1636. Zásluhou hraběte Františka Kinského byla rozloha parku v roce 1910 zvětšena. Na rozhraní 20. a 30. let 20. století byla část rokle upravena na moderní lapidárium s květinovou zahradou. V letech 2004 – 2006 byla provedena nákladná obnova zámeckého parku, v roce 2007 došlo v parku ke kompletní stavební obnově zámeckého mostku do původní podoby z první třetiny 19. století. Park patří mezi příjemná místa pro procházky a odpočinek pro místní obyvatele i turisty, kteří do města zavítají. [23]
3.2.1.3 Poutní kaple sv. Floriána Svatý Florián, ochránce před ohněm, je po staletí patronem Moravského Krumlova. Jiţ roku 1623 stála na náměstí kašna s jeho sochou, která se však nedochovala. Byla odstraněna po druhé světové válce. Kaple je nepřehlédnutelnou dominantou města, stojící na kopci Floriánek dříve zvaném Spielberg. Ke kapli, postavené jako díkůvzdání sv. Floriánu, se vztahuje legenda o záchraně kníţete Antonína Floriána z Lichtenštejna. Ten se jednou vracel z honu, za bouře se mu splašili koně a zázrakem se zastavili na okraji srázu. Na památku své záchrany dal kníţe na kopci postavit kapli.
22
Od této doby se vţil název „Floriánek“ i pro kopec. Na základě věrohodných historických pramenů byla stavba zahájena v roce 1695, k vysvěcení kaple došlo 30. června 1697. Kaple byla zasvěcena sv. Floriánovi, jehoţ si občané města po zhoubném poţáru v roce 1690 zvolili za patrona města. [23] Jak uvádí David a Soukup (2007, s. 159) v letech 1805 – 1809 zdevastovala kapli francouzská vojska, v roce 1834 byla svatyně obnovena. V letech 1997 – 1998 se uskutečnila velká oprava a kaple byla opět zpřístupněna. Od
roku
1989
zde
byla
obnovena
tradice
pravidelně
se
konající
poutě
sv. Floriána, které se konají kaţdoročně vţdy na svátek patrona kaple. V průběhu roku je kaple veřejnosti nepřístupná. [9]
3.2.1.4 Farní kostel Všech svatých Farní kostel Všech svatých v Palackého ulici byl zaloţen jako kostel sv. Vavřince v roce 1248. V 2. polovině 13. století přibylo dlouhé raně gotické kněţiště a dvě pozdně gotické kaple. V jádru pozdně románská svatyně byla ve 14. století zaklenutá kříţovou ţebrovou klenbou. V roce 1579 tady byl pohřben stavitel zámku Garo de Bissone a údajně tu je pochován i husitský hejtman Bohuslav ze Švamberka. V roce 1630 svatyně vyhořela a během následující barokní přestavby přibyla třetí dvojice kaplí. Kostel byl naposledy významně přebudován v roce 1765. Z nejstaršího období se zachovala loď, nad její klenbou jsou fragmenty dvou románských oken. Na hlavním oltáři je obraz od Josefa Winterhaltera ml. Z roku 1785 (David, Soukup, 2007, s. 159).
3.2.1.5 Lichtenštejnská hrobka Klasicistní hrobku, která se nachází v blízkosti kostela Všech svatých, nechala postavit kněţna Marie Eleonora z Oettingen svému manţelovi kníţeti Karlu zLichtenštejna vroce 1789. V hrobce jsou pohřbeni další členové rodu Lichtenštejnů. Posledně zde pohřbeným byl v roce 1908 Rudolf z Lichtenštejna, nejvyšší hofmistr císaře Františka
23
Josefa I. Po bocích portálu jsou umístěny kamenné desky s reliéfovými rodovými znaky Lichtenštejnů a Oettingenů. [23] Hrobka je bohuţel veřejnosti nepřístupná. 3.2.1.6 Klášter s kostelem sv. Bartoloměje Klášter s kostelem sv. Bartoloměje byl zaloţen okolo roku 1355 majitelem panství Čeňkem z Lipé. Roku 1423 byl při husitských válkách klášter opuštěn a stavby zpustly. Augustiniáni se do něj vrátili roku 1455, definitivně jej opustili roku 1500. Stavebního materiálu z kláštera poté majitel panství Jindřich z Lipé pouţil při přestavbě zdejšího zámku. V roce 1634 kníţe Gundakar z Lichtenštejna koupil rozbořený komplex, nechal jej opravit a předal jej piaristům, kteří však klášter po vyplenění švédskými vojsky opustili. Od roku 1658 zde sídlil řád Paulánů, který zde provozoval gymnázium a spolupodíleli se na duchovní správě farnosti. Roku 1786 byl klášter zrušen. Budova kláštera poté slouţila jako manufaktura, později jako byty. Kostel nadále slouţil církevním účelům. Dnes v bývalém klášteře sídlí městský úřad. Opravená rajská zahrada je místem koncertů a svateb. [34] Před kostelem svatého Bartoloměje nelze bez povšimnutí minout barokní sousoší Ecce homo z konce 17. století. [23]
3.2.1.7 Kníţecí dům Historie kníţecího domu sahá aţ do první poloviny 13. století a stavba je charakteristická vysokými pilastry a členěnou atikou s volutovým zakončením. Právě ve 13. století se na Moravě začali usazovat Němci a zakládali kláštery pro různé řády. Jedním z nich byla i komenda Řádu německých rytířů a členové této komendy bydleli v dnešním Kníţecím domě. Tomu nasvědčuje i to, ţe mezi domem a někdejším špitálním
kostelem
bývala
velká
zahrada,
která
tyto
objekty
spojovala.
Za vlády Lichenštejnů byl dům opraven a věnován klášteru. V současné době má
v
Kníţecím
domě
rovněţ
prostory
informační
centrum
a
městská
galerie, kde po celý rok probíhají zajímavé výstavy, koncerty, přednášky a besedy. Přízemní prostory město pronajímá pro komerční účely, najdeme zde řadu obchůdků a sluţeb. [23]
24
3.2.1.8 Ţidovská čtvrť Z původních 62 domů v ţidovské čtvrti zůstalo porůznu přestavěných 30 domů v Palackého a Růţové ulici. Renesančně - barokní synagoga byla společně s dalšími objekty zničena náletem v roce 1945 a posléze zbořena (David, Soukup, 2007, s. 159).
3.2.1.9 Ţidovský hřbitov Ţidovský hřbitov v Moravském Krumlově se nachází jihozápadně od centra při ulici Ivančická a Znojemská. Zaloţen byl nejpozději v 16. století. Na počátku 20. století byla vystavěna nová márnice s vozovnou a byt hrobníka. Tyto objekty byly v letech 1959 - 1961 přestavěny na obytné účely. Poslední pohřeb se zde konal v prosinci roku 1937. Po druhé světové válce byl hřbitov neudrţován, zarůstal a stal se i několikrát terčem vandalů. Dnes je hřbitov udrţovaný, na ploše 8 189 m2 se nachází zhruba 407 náhrobků nerovnoměrně rozprostřených, z toho 250 by mělo být čitelných. Mezi nimi se nachází i 10 dětských náhrobků. V severozápadní části na vyvýšeném místě se nachází rabínský okrsek. Hodně náhrobků pochází ze 17. - 18. století, nejstarší čitelný by měl být z roku 1613. Náhrobky z tohoto období jsou převáţně z pískovce nebo slepence, výjimečně z vápence. Hřbitov je volně přístupný. [37]
3.2.2 Památky z okolí Moravského Krumlova
K výčtu památek Moravského Krumlova jsem se rozhodla zařadit i památky, které se nachází v blízkém okolí a jsou oproti převáţné většině místních pamětihodností veřejnosti přístupné a turisticky atraktivní.
3.2.2.1 Kaple Panny Marie (Mariánská studánka) Kaple je romantická polygonální stavba z poloviny 19. století. Nachází se v zalesněném údolí mezi městskou částí Rokytná a vlakovým nádraţím. Je místem pro příjemné
25
vycházky nejen krumlovských obyvatel, ale i turistů, kteří do města zavítají. V roce 1836 poloţila obec Rokytná na své náklady dřevěné potrubí, kterým tekla voda z
Mariánské
studánky do
kašny ve
vesnici.
Voda
v
kapličce
se
však
ztrácela, a proto ji v roce 1847 do základu zbořili a znovu postavili na náklady obce Rokytné za finančního přispění krumlovských obyvatel i kníţete ze zámku. Kaplička byla v roce 1971 opravena a poté slavnostně vysvěcena. Tehdy byla voda ještě nezávadná pro kojence. V roce 1989 byl však vodovod pro závadnost vody odpojen a městská část Rokytná napojena na vodovod krumlovský. [23]
3.2.2.2 Větrné kolo a archeologické naleziště – Vedrovice Větrné kolo je chráněná technická památka postavená v roce 1912. Zařízení zvané Halladayova turbína vyuţívalo síly větru k čerpání vody pro místní vodovod. Nosná věţ je vysoká 20 metrů. V roce 2008 vichřice Ema původní kolo poškodila. Náročná rekonstrukce, při níţ bylo původní kolo nahrazeno replikou, probíhala v letech 2009 – 2012 (Informační list – Páteřní cyklostezka, 2012). Vedrovice jsou obec v bezprostřední blízkosti (cca 7 km) jihovýchodně od Moravského Krumlova. V blízkosti obce v lokalitě Krumlovského lesa se nachází významná archeologická naleziště, objevené byly pravěké doly a dílny. Obec proto zřídila vlastní expozici. Spojení s Moravským Krumlovem zajišťuje atraktivní Znojemská vinařská stezka. [1] Muzeum je otevřeno celoročně. Otevírací doba v sezóně je od května do října v časech úterý aţ pátek od 10:00 do 18:00 hodin, sobota a neděle od 14:00 do 18:00 hodin. Mimo sezónu od listopadu do dubna v časech úterý aţ sobota od 9:00 do 17:00 hodin. Cena vstupného činí rodinné 40 Kč, dospělí 20 Kč a děti 10 Kč. [33]
26
3.2.2.3 Zřícenina hradu Templštýn
Zřícenina hradu se nachází severozápadně od Moravského Krumlova u obce Jamolice. [36] Hrad byl zaloţen koncem 13. století, ve středověku zde působili templáři. Po zrušení řádu byl hrad zkonfiskován a postupně několikrát vystřídal majitele. Objekt postupně pustl a v polovině 16. století vyhořel. V současné době je Templštýn volně přístupnou zříceninou se zbytky příkopů a hradebních zdí. [35]
3.2.2.4 Expozice kříţové cesty v Bohuticích a Lurdská jeskyně
V současné době je v místním zámečku zpřístupněna jedinečná památka Expozice Kříţové cesty. Unikátní série 54 cedrových soch v ţivotní velikosti vypráví Jeţíšův příběh od okamţiku odsouzení Pilátem Pontským aţ po jeho uloţení do hrobu. [22] Expozice je otevřena denně od 10:00 do 15:00 hodin včetně víkendů, vstupné činí 30 Kč. [6] Zmenšená kopie Lurdské jeskyně s oltářem z kararského mramoru byla vybudována místním farářem Františkem Práškem, jako poutní místo k 70. výročí zjevení Panny Marie čtrnáctileté Bernadettě Soubirousové. Připomíná zjevení z 11. února roku 1858, jeţ se událo v jihofrancouzské obci Lourdes. Díky tomu sem přicházelo denně pět aţ šest tisíc poutníků. [13] [12]
3.2.2.5 Expozice Vladimíra Menšíka a Alfonse Muchy – Ivančice
Expozice Vladimíra Menšíka v Ivančicích byla otevřena 9. října 1999 k nedoţitým 70. narozeninám významného ivančického rodáka. Nyní je přemístěna do nových prostor historické budovy Staré radnice. Je sestavena z osobních věcí, rodinných fotografií, dokumentů, fotografií z mnoha filmů, ve kterých známý herec účinkoval. Po celou dobu prohlídky nás provází hlas tohoto nezapomenutelného komika, baviče, konferenciéra a především skvělého herce. Expozici můţeme navštívit v pondělí
27
a ve středu v časech 9:00 – 12:00, 13:00 – 17:00, v úterý, čtvrtek a pátek v době 9:00 – 12:00, 13:00 – 17:00. O víkendech a státních svátcích je otevřeno v době 13:00 – 17:00. Plné vstupné činí 20 Kč, sníţené 10 Kč. [7] Výstava „Ivančický rodák Alfons Mucha 1860-1939“ zachycuje celoţivotní vztah tohoto malíře k rodnému městu. Tematicky je rozčleněna do čtyř místností. První
místnost
je
věnována
převáţně
ţivotopisným
datům,
dokumentárním
fotografiím, Muchovým osobním věcem a kopiím dokumentů. Další místnost je věnována fotografické práci A. Muchy a velký výstavní sál je věnován malířské a grafické tvorbě. Otevírací doba je stejná jako u expozice Vladimíra Menšíka. Plné vstupné činí 40 Kč a sníţené vstupné 20 Kč. [5]
3.2.3 Kulturní akce Městské kulturní středisko Moravský Krumlov kaţdoročně zajišťuje bohatý program kulturních
akcí.
Většina
akcí
se
koná
v
nově
opravených
zámeckých
prostorách, v kinosále, v galerii v Kníţecím domě nebo pod širým nebem. Mezi oblíbené akce, které se konají pravidelně, patří: Josefský košt vína – koná se v březnu v Orlovně v Rakšicích od 10:00 hodin. Návštěvníci po zaplacení vstupného obdrţí degustační sklenici, katalog vín a mohou ochutnávat z cca 500 vzorků vín. Festival divadelních souborů Bezgestfest – je přehlídka divadelních souborů pořádaná v kinosále Moravský Krumlov v dubnu. Festival divadelních souborů se v roce 2014 konal jiţ po třetí. Floriánská pouť – akce pořádaná na počest sv. Floriána, patrona města, první neděli v květnu. Pouť se koná na kopci zvaném Floriánek. Součástí poutě je stánkový prodej, zábavné atrakce pro děti a bohosluţba konána přímo v kapli sv. Floriána.
28
Rockový festival Vrabčák – se koná v květnu ve Vrabčím hájku v Moravském Krumlově. Vstupné je 150 Kč / 200 Kč. V roce 2014 zde vystoupil např. Martin Harich, Visací Zámek či Iné kafé. [25] Krumlovská „36“ – tradiční turistický pochod po okolí Moravského Krumlova konaný koncem května. Kinematograf bratří Čadíků – se pořádá vţdy v létě na nádvoří zámku Moravský Krumlov od 21:00 hodin. Akce trvá čtyři večery, kdy kaţdý večer se promítá jeden český film. Vstupné je dobrovolné. Tradiční rybářský karneval – pořádaný v červenci ve Vrabčím hájku. Akce je zahájená do 16:00 hodin prodejem ryb a ve 20:00 hodin začíná karneval doprovázený rockovou kapelou. Vstupné je 100 Kč. Malý festival loutky – akce se koná v celém mikroregionu Moravskokrumlovsko koncem srpna. Festival je určený především pro děti, kdy se hrají v kaţdé obci po dobu čtyř dnů pohádky. Vstupné je zdarma. Krumlovské burčákobraní – se koná v říjnu na zámeckém nádvoří Moravského Krumlova od 10 hodin dopoledne. Akce je doprovázená hudebním programem. V roce 2014 zde vystupoval například Band Ivana Mládka. Vstupné je 40 Kč. Krumlovský běh – se pořádá vţdy v říjnu v rakšické Orlovně. Akci pořádá AC MK a Orel Rakšice. Na programu jsou běhy od mladších ţáků aţ po seniory. Jako hosté se účastní i olympionici, v roce 2014 např. Filip Ospalý a Svatoslav Ton. Pohádkové vánoce – je velmi oblíbená akce města, která se koná začátkem prosince na náměstí T. G. Masaryka. Součástí programu je vystoupení škol, spolků, slavných osobnosti (Lucie Vondráčková, Maxim Turbulenc), jarmark, občerstvení a ohňostroj. Po celý rok město také nabízí spoustu výstav, divadelních představení a koncertů váţné i populární hudby:
29
Výstava „380 let knížectví Lichtenštejn v Moravském Krumlově – se konala od ledna do března v roce 2014 v místním muzeu. Výstava ukazovala na ţivot Lichtenštejnů. Vystavovány zde byly obrazy, dobový nábytek, sochy a drobné předměty. Divadelní představení se uskutečňují v kinosále města. Vystupují zde místní ochotnické spolky Bezgest a Eďas, ale také známí komici a herci jako např. Jana Paulová s Václavem Vydrou nebo Josef Mladý s Josefem A. Náhlovským. Koncerty váţné a populární hudby se konají v městském kinosále, v Orlovně Rakšice a na místním zámku. Mezi hudebníky, kteří zde vystupovali, patří např. Xindl X, František Nedvěd, Olympic, Katapult, Marta Kubišová a Eva Pilarová. Na zámku mimo jiné také probíhá, v roce 2014 jiţ XIX. Mezinárodní hudební festival 13 měst, Concentus Moraviae. Posledního ročníku se zúčastnil i známý houslista Pavel Šporcl. Mezinárodní hudební festival se koná v červnu. Projekt Zámek ţije! Od května 2014 odstartoval projekt „Zámek ţije!“, který trval do konce října téhoţ roku. Projekt se skládal ze čtyř částí: Čtyři výstavy na zámku - návštěvníci si zde mohli prohlédnout obrazy Vladimíra Franze a fotografie Idy Saudkové a Jiřího a Jiřího Slámy (výstava nazvaná Otec a syn). Výstavy v městském muzeu - výstava Napříč časem a krajinou a Ţivot a dílo Gundakera z Lichtenštejna. Koncert - v červenci na nádvoří zámku se uskutečnil magický koncert skupiny Olympic. Pocta Alfonsi Muchovi – na závěr se konala v zámku akce Pocta Alfonsi Muchovi, která zahrnovala koncert světoznámé operní pěvkyně Soni Červené za doprovodu předního českého klavíristy Karla Košárka. [11] [14]
30
4
Selektivní předpoklady
Mikroregion Moravskokrumlovsko se rozkládá na severozápadě okresu Znojmo, leţí na hranici okresů Znojmo, Brno-venkov v Jihomoravském kraji a Třebíč v kraji Vysočina. V okresu Znojmo navazují na Moravskokrumlovsko mikroregion Svazek obcí sever Znojemska, Miroslavsko, v okresu Brno venkov Ivančicko. [16] Moravskokrumlovsko bylo zaloţeno 19 obcemi v dubnu 2004. V současné době mikroregion zahrnuje 20 obcí. Centrem a sídlem mikroregionu je město Moravský Krumlov. [15] Obce mikroregionu: Čermákovice, Dobelice, Dobřínsko, Dolní Dubňany, Dţbánice, Horní Dubňany, Jamolice, Jezeřany-Maršovice, Kadov, Kubšice, Moravský Krumlov, Olbramovice, Petrovice, Rešice, Rybníky, Skalice, Trstěnice, Tulešice, Vedrovice, Vémyslice. [16] V Moravském Krumlově ţije celkem 5 907 obyvatel, z toho podíl ţen je 52,4%. Průměrný věk obyvatel je 41,9 let. [27] Orgánem města je zastupitelstvo, které je sloţeno z 21 členů, včetně starosty Mgr. Tomáše Třetiny. Moravský Krumlov funguje jako město s rozšířenou působností pro obce Polánka a Rokytná. Míra nezaměstnanosti ve městě byla od 1. 3. 2014 8,8 %. [10] [26] Významnou roli v cestovním ruchu hrají vlastní zkušenosti a záţitky v navštíveném místě. Předpokladem pro účast na cestovním ruchu je úroveň vzdělání. Dále sem řadíme vliv reklamy, propagace, zkušeností, jazykové vybavenosti, módnosti a dalších faktorů. V mikroregionu Moravskokrumlovsko lze tedy zkoumat reklamu a propagaci, nabídku balíčků a sluţeb (Mališová, 2012, s. 33). [8] [4]
31
4.1
Cestovní ruch
Město je pro návštěvníky atraktivní hlavně díky zámku a pořádaným výstavám a koncertům v něm. Ve městě je zřízeno turistické informační centrum, kde jsou k dispozici letáky, informace o městě a akcích a jiné propagační materiály. V řízení cestovního ruchu se angaţuje především současný starosta města Mgr. Tomáš Třetina a ředitel Městského kulturního střediska Bořivoj Švéda. Velkým nedostatkem a problémem města pro tohle odvětví je propagace lokality. Jediný současný způsob propagace je prezentace města na veletrhu cestovního ruchu REGIONTOUR, kde se město prezentuje jako součást stánku Jihomoravského kraje. Další propagace města je díky broţurám a mapám a internetovým stránkám. Vedení města Moravský Krumlov nemá na další propagaci momentálně finanční prostředky, coţ je celkový a stěţejní problém v rozvoji cestovního ruchu v Moravském Krumlově.
Městské kulturní středisko V oblasti kultury jiţ léta působí příspěvková organizace města - Městské kulturní středisko Moravský Krumlov. Pod MěKS spadá muzeum, kino (od roku 2011 z důvodu nízké návštěvnosti a zastaralosti uzavřeno), galerie Kníţecí dům, knihovna, informační centrum a kulturní akce na zámku – celkem šest středisek s různou náplní práce a sluţeb. [28] V roce 2013 uskutečnilo MěKS 119 akcí samostatných nebo se na nich podílelo jako spolupořadatel. Zavítalo na ně 19 826 osob. Do těchto akcí je započítáno 16 pořadů profesionálních
agentur
(divadlo
Háta,
koncert
P.
Bendeho,
sourozenců
Ulrychových, koncerty váţné hudby apod.), 41 pořadů bylo z ranku tzv. zájmové činnosti (ochotníci, vystoupení pěveckých sborů, literární kavárny, módní přehlídka apod.), 48 pořadů bylo pro školy. Mimo to se konalo celkem 14 výstav, na které přišlo 1 085 osob (v Kníţecím domě, na MěÚ, v MěKS). Muzeum se v současnosti zabývá především zpracováváním regionálních sbírek dle poţadavků centrální evidence a restaurováním jednotlivých předmětů. Má zavedeny badatelské dny pro odbornou
32
veřejnost. Kulturní středisko spolupracuje s řadou zájmových sdruţení – DS Bezgest, s dechovkou Naše kapela a s pěveckými sbory. Se sborem K. Němečka se pravidelně pořádá
setkání
pěveckých
sborů.
K
činnosti
MěKS
patří
také
pořádání
zájezdů, přednášek, besed a vydávání MK novin. [28]
Informační centrum Informační a projektové centrum Moravskokrumlovska funguje od 1. 7. 2006. IC vytváří nejen zázemí všem obcím mikroregionu a všem, kteří podporují rozvoj regionu, ale hlavně je připraveno zpracovávat, koordinovat a realizovat projekty na úrovni obcí, mikroregionu i nad jeho rámec. Roční návštěvnost IC je přes 4 tis. osob (viz. tabulka 1). [28] Tabulka 1 Přehled návštěvnosti IC za období 2009 – 2013, Zdroj: IC
2009 2010 2011 2012 2013
Tuzemský návštěvník 3 628 2 856 2 894 2 927 3 625
Celkem
15 930
Rok
Cizinec
Celkem
82 95 121 83 80
5 719 4 961 5 026 5 022 5 718
461
26 446
Návštěvnost zámku – „Zámek ţije!“ Od 16.4 do 30. 9. 2014 probíhal na zámku projekt pod názvem „Zámek ţije!“, o kterém jsem se zmínila jiţ výše. V následující tabulce uvádím přehled počtu návštěvníků a výnosů z akce. Tabulka 2 Návštěvnost a peněţní výnosy „Zámek ţije!“ v roce 2014, Zdroj: IC Cena vstupného 20,- 40,- 60,- 80,Zdarma 0 0 88 105 11 Duben 84 0 102 210 202 Květen 360 Červen 41 91 112 106 0 142 235 17 Červenec 4 5 0 176 252 31 Srpen 9 0 120 146 47 Září Celkem 143 91 740 1054 668 Měsíc
Počet náv.
Vstup celkem
Materiál prod.
Celkem
204 598 710 398 464 322 2696
13 680 24 760 19 660 27 400 30 820 19 260 135 580
770 1 280 4 545 3 771 4 893 2 908 18167
14 450 26 040 24 205 31 171 35 713 22 168 153 747
33
Statistika návštěvnosti Slovanské epopeje a muzea a galerie Kníţecí dům V níţe uvedeném grafu je uvedena souhrnná návštěvnost muzea a galérie Kníţecí dům a
návštěvnost
Slovanské
epopeje
Alfonse
Muchy
za
posledních
pět
let.
Slovanská epopej byla z Moravského Krumlova odvezena na podzim v roce 2010 do hlavního města Prahy, čímţ došlo k rapidnímu poklesu návštěvnosti města. Největší návštěvnosti se Moravský Krumlov těšil v roce 2010, kdy turisté měli poslední moţnost
slavnou
expozici
navštívit.
Návštěvnost
činila
neskutečných
59 053 návštěvníků slovanské epopeje a 4 378 návštěvníků muzea Kníţecí dům. Po zrušení slavné expozice je návštěvnost města týkající se galérie téměř mizivá. Za poslední dva roky nepřesáhne návštěvnost dvou tisíc za rok. [19]
Návštěvnost galérie Knižecí dům a Slovanské epopeje 2,422
1,085
1,555 2009 2010 39 238
2011 2012
65 441
2013
Graf 1 Návštěvnost galérie Kníţecí dům a Slovanské epopeje, Zdroj: www.nipos-mk.cz
34
5
Realizační předpoklady
5.1
Dopravní předpoklady
Moravský Krumlov se nachází ve výhodné dopravní poloze. Návštěvníci města mohou vyuţít silniční i ţelezniční dopravu. Město leţí v blízkosti několika velkých měst a středisek cestovního ruchu - Brno, Třebíč Znojmo a Pohořelice.
Obrázek 1 Dopravní spojení do MK, Zdroj: Informační broţura Moravský Krumlov Discgolf
35
5.1.1 Cyklotrasy
Do Moravského Krumlova se sbíhají cyklotrasy ze všech čtyř světových stran. Cestou kolem Dukovan Cyklotrasa s motivem "Jak vzniká duhová energie" návštěvníky povede od zámku v Moravském Krumlově aţ do těsné blízkosti Jaderné elektrárny Dukovany. Uţ z dálky jsou vidět obří chladící věţe. Cestou z Horních Kounic směrem k Trstěnicím se mohou příjemně osvěţit v trstěnickém koupališti, které budou míjet. Krajinou Alfonse Muchy Tato trasa je jako stvořená pro milovníky umění a krásných pohledů inspirovaných secesním mistrem Alfonsem Muchou. Nejen ti však ocení krásná místa s ještě krásnějšími pohledy, jako je vyhlídka od kaple sv. Floriána, odkud uvidí Moravský Krumlov jako na dlani. Stezka cyklisty zavede i do Ivančic, kde mohou navštívit muzeum Alfonse Muchy nebo muzeum Vladimíra Menšíka. Před koncem trasy mají moţnost v Bohuticích vidět unikátní a vzácný soubor dřevěných soch v ţivotní velikosti – Bohutickou kříţovou cestu, a navštívit Lurdskou jeskyni. Moravskými vesničkami Cestou moravskými vesničkami cyklisty opět čeká řada nezapomenutelných pohledů do zdejší krajiny. Krásný pohled od kaple sv. Floriána vystřídají panoramata knínických a miroslavských kostelních věţí vyčnívajících z krajiny pod kopcem u Lesonic. Průjezd Miroslaví mohou obohatit o zastávku u starobylého barokního zámku. Úţasnou architekturu gotického kostela sv. Anny mohou obdivovat ve vísce Morašice. V okolí Hostěradic a Miroslavi mohou obdivovat místní vinice. Výlet zakončí ve výchozím bodě trasy na krumlovském náměstí, kde se mohou osvěţit v některé z místních hospůdek. Okolo Dalešické přehrady Stezka vede kolem Dalešické přehrady a cyklisty zavede také do jejího blízkého okolí. Trasa nabízí úchvatné pohledy a nádherné přírodní scenerie. Cestou narazí na pivovar,
36
který se proslavil filmem Postřiţiny. Poslední týden v červnu se tu konají Postřiţinské slavnosti. [3]
5.2
Materiálně – technické předpoklady
5.2.1 Stravovací sluţby V Moravském Krumlově lze navštívit velký počet restaurací a pohostinských zařízení, ale bohuţel ne všechny v očekávané kvalitě a na předpokládané úrovni. Z poměrně velkého výčtu těchto podniků bych uvedla tři: restauraci a vinárnu U Blondýny, restauraci Marie a pizzerii Bonanno. Tyto podniky nabízí polední menu a široký výběr jídel ze stálé nabídky za přijatelné ceny. Na náměstí můţeme navštívit také cukrárnu, která je však součástí prodejny pekárny Ivanky a právě proto, není moţné nabídnout zákazníkům široký sortiment nápojů a dezertů. Velkým nedostatkem je provozní doba. Restaurace jsou v neděli zavřené a řada návštěvníků města nemá moţnost stálého občerstvení. Nedostatkem v místních restauracích je také absence dětských koutků.
5.2.2. Ubytovací sluţby
Návštěvníci města zde mají několik moţností k ubytování, hotel Epopej, penzion U Jandů, penzion Mili a domov mládeţe Střední školy. Hlavním bodem bych uvedla hotel Epopej, který nabízí turistům jak specifické ubytovací, tak stravovací sluţby. Přesto, ţe hotel Epopej je situován v centru města, není plně vyuţíván z důvodu nespokojenosti zákazníků a nedostatku doplňkových sluţeb. Můţeme tedy zmínit, ţe penziony a domov mládeţe je více vyuţíván turisty neţ hotel v centru města. V roce 2016 bude otevřeno nové ubytovací a stravovací zařízení s wellness sluţbami v blízkosti městského koupaliště, o kterém se více zmiňuji v kapitole Plánované projekty. Materiálně technická základna se stále ještě buduje a nemá svůj název, proto ji dále v práci uvádím pod fiktivním názvem „U Koupaliště“.
37
6
Financování cestovního ruchu
Z přehledu hospodaření města za rok 2014 vyplývá, ţe na cestovní ruch, opravy, provoz, výstavby a propagaci město vydalo asi 10 310 000 Kč, coţ je 7,5 % z celkového rozpočtu města (rozpočet města činí 140 035 200 Kč). Výdaje:
členský příspěvek Concentus Moraviae
provize- prodej knihy o MK
příspěvek na provoz pro MěKS
regenerace památkové zóny
300 000 Kč
spolupodíly ke kulturním akcím
215 000 Kč
letní koupaliště
4 900 000 Kč
hřiště DiscGolf
700 000 Kč
CELKEM
40 000 Kč 5 000 Kč 4 150 000 Kč
10 310 000 Kč
Cestovní ruch a s ním spojené subjekty přinesly do městské kasy 333 747 Kč. Příjmy:
vstupné a zisk z prodeje propag. mat. „Zámek ţije“
vstupné z ostatních akcí
koupaliště
prodej knih a propagačních mat. CELKEM
153 747 Kč 25 000 Kč 150 000 Kč 5 000 Kč 333 747 Kč
Propočty byly provedeny na základě zveřejněných údajů uvedených v Rozpočtu a ekonomice města Moravský Krumlov za rok 2014 na webových stránkách města a ze získaných informací z IC. [18]
38
7
Plánované projekty a jejich financování
Vedení města v čele s panem starostou Mgr. Tomášem Třetinou plánuje v roce 2015 uskutečnit několik návrhů, které by měly město pozvednout v cestovním ruchu a přispět k většímu počtu návštěvnosti turistů. Finanční prostředky pro rozvoj cestovního ruchu a k realizaci plánovaných projektů jsou čerpány z norských fondů, rozpočtu města a městského kulturního střediska.
Oprava zámku Jedním ze stěţejních projektů, dlouholetým úsilím a přáním je oprava zámku a rekonstrukce zámeckých prostor. V současné době je zámek ve vlastnictví slovenské společnosti Incheba, a.s. Vedení města usiluje o odkoupení zámku zpět do svého vlastnictví. Město má přislíbené finanční
prostředky
z
norských
fondů,
a
to
35
miliónů
korun.
V plánu je zrekonstruování celého druhého patra zámku, které bude slouţit pro výstavní účely a budou zde také reprezentativní místnosti pro JMK. Od roku 2015 bude v zámku vystavována sbírka fotografií paní Emily Medkové po dobu deseti let. V současné době si město výstavní prostory, které se nachází v rytířském sále a v zámecké kapli, pronajímá za 400 tisíc korun ročně.
Obnova zámeckého parku a rozšíření discgolfového hřiště Dále je v plánu rozšíření nově zbudovaného discgolfového hřiště v zámeckém parku, které se těší velkému úspěchu a rozšíření o další sportovní aktivity jako je pétanque. Také zbudování dětského hřiště, obnovení prostoru pro kulturní akce a zřízení letního kina.
Oprava sokolovny s kinosálem Od roku 2011 je přerušen provoz kina, které se nachází v přízemí sokolovy z důvodu zastaralosti. V roce 2015 se město chystá zrekonstruovat vnitřní prostory a kompletně
39
opravit a zateplit celou budovu. Rozpočet na obnovu budovy činí 6,5 mil. korun. V současné době se na rekonstrukci shání finanční prostředky.
Malované mapy Další plánovaný projekt jsou malované mapy, které jsou ručně vypracované. Předností
těchto
map
je
snadná
orientace,
zajímavost
ztvárnění
a široké vyuţití. Mapa bude umístěna v centru města a bude zobrazovat celý region, jeho krajinu, památky a údaje o městě. Mapa bude také připravena pro návštěvníky v IC jako propagační materiál.
Nové ubytovací zařízení s restaurací a wellness V těsné blízkosti městského koupaliště bude zprovozněna restaurace s ubytovacím zařízením, školícími místnosti a wellness – sauna a vířivka. Ubytovací kapacita bude pro 25 osob. Stavba ještě není dokončena a zahájení provozu je naplánováno v roce 2016. Vlastníkem je místní firma OSP, s.r.o. Na financování se podílel Evropský fond pro regionální rozvoj.
40
8
Dotazníkové šetření
Dotazníkové šetření jsem prováděla od června do října. Výzkum byl prováděn osobně, kdy jsem v centru města oslovila kolemjdoucí na ulici a zeptala se jich, zda jsou návštěvníci města. Pokud odpověděli ne, omluvila jsem se za vyrušení, vysvětlila své pohnutky a pokračovala dál. Pokud byl oslovený respondent návštěvník, poprosila jsem ho o vyplnění dotazníku. Dotazníky byly také ponechány po předchozí domluvě v informačním centru, v hotelu Epopej a v restauraci Bonanno, které jsou umístěny v centru města. S pracovníky zmíněných podniků bylo domluveno, ţe budou dotazníky dávat k vyplnění turistům, kteří město navštíví. Za pět měsíců se získaly odpovědi od 150 respondentů. Kaţdý dotazník obsahoval úvod, ve kterém byli respondenti seznámeni s problematikou průzkumu a 18 otázek (viz příloha A). Patnáct otázek bylo zaměřeno na město Moravský Krumlov a jeho nabídku v oblasti cestovního ruchu a tři otázky na konci dotazníku měly podat informace o respondentovi. Byly voleny otázky otevřené, uzavřené i polouzavřené. Pro uzavřené otázky byly pouţity dichotomické, výběrové, výčtové a škálové otázky. [32] Výsledky byly následně zpracovány, převedeny na procenta a zaznamenány do grafů a tabulek.
8.1
Cíl šetření
Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jak je město Moravský Krumlov pro turisty atraktivní. Otázky byly zaměřeny na délku pobytu ve městě, důvod návštěvy města a její opakovatelnost, jak dlouho se respondenti ve městě zdrţí, kde budou případně ubytovaní,
jaké
historické
památky
ve
městě
a
okolí
jsou
pro
turisty
atraktivní, zda navštívili informační centrum, co je motivovalo k návštěvě města, jak hodnotí kvalitu sluţeb, zda vyuţívají cyklostezky, co se jim ve městě líbí, popřípadě nelíbí a zda mají zájem o prohlídku města s místním průvodcem.
41
Cílem šetření bylo odhalit slabé stránky turismu a s ním spojenou úroveň sluţeb ve městě Moravský Krumlov. Na základě zjištěných výsledků se pokusit o zlepšení dané situace a vyřešení zjištěných nedostatků.
8.2
Vyhodnocení průzkumu a jeho zpracování do grafů
1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v Moravském Krumlově? 2%
Prohlídka města Práce
16%
Návštěva příbuzných
39%
3%
Kulturní akce
Pouze projíždím
10%
Turistika a sport
2%
Relaxace
11% 11%
6%
Zábava Jiný
Graf 2 První otázka, Zdroj: archiv autorky
První otázka, na kterou respondenti v dotazníku odpovídali, byl důvod jejich návštěvy v Moravském Krumlově. Respondenti měli moţnost označit více odpovědí. Nejčastější odpověď byla z důvodu prohlídky města a kulturních památek (39 %). Tuhle volbu odpovědi jsem předpokládala, jelikoţ ve městě je hodně památek, ale také jsem od dotázaných zjistila, ţe byli spíše zklamaní, protoţe památky nejsou zpřístupněné a některé z nich chátrají. Ale na tuhle problematiku se v dotazníku zaměřuji později. Druhá nejčastější odpověď byla návštěva z důvodu zábavy (16 %). Návštěvníky do města
přilákalo
hlavně
koupaliště,
které
je
nově
otevřeno
od 5. července 2013 a nachází se v klidné části krumlovského sídliště. [21] Dalším důvodem návštěvy města je noční ţivot, mládeţ zde má k dispozici diskotéky a bary, dále se zde pořádají sezónní plesy a zábavy.
42
Stejné výsledky jsem od respondentů získala v odpovědi návštěva příbuzných a kulturní akce (11 %). Jelikoţ mohli respondenti u této otázky vybírat více odpovědí, často byla zvolena varianta návštěva příbuzných s návštěvou kulturní akce nebo jinou zábavou, o kterých jsem se jiţ zmínila výše. Překvapilo mě, ţe respondenti během návštěvy příbuzných velmi málo vyuţívali moţnosti prohlídky historických památek. Deset procent odpovědí byla turistika a sport. Z rozhovorů s respondenty jsem zjistila, ţe pro některé byly motivem cyklotrasy okolo města a krásná příroda. Třicet sedm procent z nich přijelo i z větších vzdáleností s úmyslem projet si na kole celou jiţní Moravu. Pracovní povinnosti přilákaly do města pouze 6% respondentů. Jako další důvod návštěvy Moravského Krumlova byla relaxace (3 %). Návštěvníci se mi svěřili, ţe rádi vyuţívají okolí Krumlova k procházkám a odpočinku. Často volí turistické stezky v okolí kaple sv. Floriána, kopci Křiţák nebo procházku Kaštanovou alejí, která je zavede aţ do blízké vesnice Rokytné. Stejný počet respondentů, tedy dvě procenta, zvolilo, moţnost pouze projíţdím a jiné důvody. Jak jsem zjistila, návštěvníci, kteří městem pouze projíţděli, zde zastavili z důvodu odpočinku nebo občerstvení během cesty. Odpověď pouze projíţdím, jsem získala od respondentů, s kterými jsem mluvila pouze osobně. Pravděpodobně jsem tuhle moţnost odpovědi špatně formulovala. Jako jiné důvody se často objevovaly odpovědi návštěva kamaráda či přítele, svatba či křtiny v kostele.
2. Kolikrát jste dosud navštívil/a Moravský Krumlov? Jsem tu poprvé 14%
Podruhé
10% 12%
64%
Potřetí Opakovaně
Graf 3 Druhá otázka, Zdroj: archiv autorky
43
Na druhou otázku, kolikrát jste dosud navštívil/a město Moravský Krumlov odpověděli všichni respondenti. Největší počet odpovědí bylo jsem tu poprvé, tedy 64 %. Tato odpověď mě trošku překvapila, neboť jsem doufala, ţe se sem většina návštěvníků ráda vrací na kulturní akce, či pro turistiku nebo jiný sport. Ale jednalo se spíše o respondenty, kteří přijeli kvůli prohlídce města a kulturním památkám často spjatou s pořádanou výstavou v Kníţecím domě nebo na zámku. Druhou největší částí respondentů (14 %) byli opakující se návštěvníci. Jsou to lidé, kteří město opakovaně navštěvují právě kvůli kulturním akcím, pořádaným výstavám a nové moţnosti koupání. Odpověď podruhé zvolilo 12 % respondentů a potřetí 10 % respondentů. Jak jsem z dotazníkového šetření zjistila, četnost návštěv také záleţí na vzdálenosti návštěvníků od města. Šedesát šest procent respondentů, kteří město navštívili víckrát, jsou lidé z bliţšího okolí.
3. Kolik nocí celkem strávíté v regionu Moravskokrumlovsko? 1% 1%
6%
0 (výletník)
15%
1 noc
2 noci 58% 19%
3-4 noci 5-7 nocí 8 nebo více nocí
Graf 4 Třetí otázka, Zdroj: archiv autorky
Na
třetí
otázku
odpovědělo
nejvíce
respondentů,
ţe
se
přes
noc
na Moravskokrumlovsku nezdrţí (58 %). Většina návštěvníků jsou pouze výletníci, kteří zde stráví maximálně jeden den. Jak jsem z dotazníků dále zjistila, město není pro většinu návštěvníků atraktivní pro delší pobyt. Druhou nejpočetnější skupinou jsou respondenti zdrţující se na jednu noc (19 %) a třetí skupina zde stráví maximálně noci dvě (15 %). Podle výsledků z první otázky jsem zjistila, ţe sedmdesát dva procent respondentů, kteří zde strávili jednu aţ dvě noci, jsou účastníci kulturních akcí
44
nebo respondenti navštěvující město z pracovních důvodů. Další, méně početnější skupinou jsou respondenti, kteří ve městě stráví 3 – 4 noci (6 %). Jedno procento respondentů stráví ve městě 5 – 7 nocí a osm a více nocí. Sedmdesát pět procent návštěvníků trávící ve městě tři a více nocí jsou rodinní příslušníci a známí, kteří přijeli na návštěvu.
4. V jakém typu ubytovacího zařízení nocujete? 0% Hotel Chata
30%
33%
Penzion 0% 0% 37%
Kemp/tábořiště U známých nebo ve vlastním Jinde
Graf 5 Čtvrtá otázka, Zdroj: Archiv autorky
Otázka číslo čtyři byla polootevřená. Respondenti zde vybírali druh ubytovacího zařízení, ve kterém nocovali a měli moţnost odpověď doplnit o název ubytování. V této otázce respondenti zvolili pouze odpovědi hotel, penzion a ubytování u známých nebo ve vlastním. Ostatní nabízené moţnosti nevyuţil nikdo. Domnívám se, ţe to bylo především z toho důvodu, protoţe chatové osady či kempy a tábořiště jsou od města mnohem vzdálenější neţ hotely či penziony. Nejčastější odpovědí jsou penziony (37 %). Návštěvníci, kteří ve městě pobývali více dní, vyuţívali penzion U Jandů, který se nachází přímo v Moravském Krumlově a penzion Ţerotice. Druhý největší počet respondentů dává přednost ubytování u známých (33 %) a poslední skupina dotazovaných byla ubytována v hotelu (30 %). Respondenti uvedli hotel Epopej a hotel Ryšavý, který se nachází v blízkém městysi Vémyslice.
45
5. Jaké památky jste během návštěvy návštívil/a nebo máte v plánu navštívit? Zámek 4%
2%
Zámecký park
10%
26%
Ţidovská čtvrť Ţidovský hřbitov
19% 20% 6%
6%
Farní kostel Všech Svatých
Lichtenštejnská hrobka Kaple sv. Floriána
6% 1%
Klášter s kostelem sv. Bartoloměje Kníţecí dům Kaple Panny Marie
Graf 6 Pátá otázka, Zdroj: Archiv autorky
Na otázku zjišťující jaké památky respondenti navštívili nebo chtějí navštívit, bylo moţné vybrat více odpovědí. Nejčastější navštěvovanou památkou je zámek (26 %) a zámecký park (20 %). Odpověď jsem očekávala, neboť se jedná o nepřehlédnutelnou stavbu a jednu z dominant města. Během letních měsíců také probíhala v zámeckých prostorách výstava abstraktního umění, díky které se návštěvnost zámku zvýšila. Třetí nejnavštěvovanější památkou je kaple sv. Floriána (19 %), která se nachází nad městem na kopci Spielberg, dnes jiţ přejmenovaného podle kaple, Floriánek. Jak jsem od návštěvníků města zjistila, měli často problém najít ke kapli cestu, jelikoţ není značená. Musela jsem jim cestu často vysvětlovat. Další navštěvovanou památkou je Kníţecí dům (10 %). Turisté jej většinou nevynechávají, protoţe zde sídlí informační centrum i umělecká galerie, kde se často konají různé výstavy a přednášky. Kníţecí dům se nachází přímo na náměstí, tudíţ není problém ho najít. Šest procent odpovědí byla návštěva Farního kostela Všech Svatých, Lichtenštejnská hrobka a Ţidovská čtvrť (6 %). Všechny tři památky jsou situovány blízko sebe. Méně je jiţ navštěvovaná kaple Panny Marie (4 %), nazývaná také jako Mariánská studánka. Kaple je od města nedaleko vzdálená, nachází v zalesněném údolí a je často
46
navštěvovaná turisty, kteří tráví pěkné dny procházkami po okolí. Dalšími památkami jsou Kostel sv. Bartoloměje s bývalým klášterem (2 %), kde nyní sídlí městský úřad a Ţidovský hřbitov (1 %). Během vyplňování dotazníku se většina respondentů svěřila, ţe je zklamala nepřístupnost památek. Většina je pro veřejnost nepřístupná, nahlédnout můţeme pouze do kostela Všech Svatých, kaple Panny Marie, Kníţecího domu a do zpřístupněných zámeckých prostor, ale pouze jen během konání výstav.
6. Navštívil/a jste památky v okolí města?
47%
Ano
53% Ne
Graf 7 Šestá otázka, Zdroj: Archiv autorky
Šestá otázka je polouzavřená. Respondenti odpovídali, zda navštívili památky v okolí města a měli moţnost vypsat, jaké to byly. Čtyřicet sedm procent návštěvníků odpovědělo kladně. Nejčastěji navštěvované bylo Muzeum Vladimíra Menšíka a Alfonse Muchy (34 %). Další navštěvované památky jsou Dalešický pivovar (31 %), kde se točil slavný film Postřiţiny, zřícenina hradu Templštýn (23 %) u obce Jamolice, stálá expozice Kříţová cesta v zámečku v Bohuticích a muzeum v obci Vedrovice (12 %).
47
7. Vyuţil/a jste nebo vyuţijete sluţeb informačního centra ve městě? 11%
7%
35%
Ano, jiţ jsem vyuţila Ano, vyuţiji Ne, nevyuţiji
47%
Nevím
Graf 8 Sedmá otázka, Zdroj: Archiv autorky
Na sedmou otázku, zda návštěvníci vyuţili sluţeb informačního centra, odpověděla kladně většina. Třicet pět procent sluţbu jiţ vyuţilo a čtyřicet sedm procent má v plánu informační centrum navštívit. Pouze 7 % respondentů sluţbu nevyuţilo a zbylých 11 % se ještě nerozhodlo.
8. Jaké informace Vás motivovaly k návštěvě města? Z turistických průvodců 10%
12%
31%
5%
Z propagačních materiálů Od známých či příbuzných Z rozhlasu, televize
14%
12% 16%
0%
Z internetu Z novin nebo časopisu Vlastní zkušenosti Jiné
Graf 9 Osmá otázka, Zdroj: Archiv autorky
Na osmou otázku byla nejčastější odpověď z turistických průvodců (31 %). Druhá nejčastější odpověď byla od známých či příbuzných (16 %). Tento způsob motivace návštěvníků je dle mého názoru velmi dobrý, protoţe doporučení a inspirace je ta nejlepší reklama.
48
Čtrnáct procent návštěvníků se nechalo motivovat informacemi z internetu. Město
se
v
posledních
letech
více
zaměřilo
na
internetovou
propagaci.
Návštěvníci se zde mohou dozvědět spoustu informací o městě, kde přenocovat, kde se najíst, jaké akce se momentálně pořádají a chystají, a také spoustu tipů pro cyklistiku, sport, výlety a tipy pro děti. Pro turisty je to skvělý zdroj informací. [30] Nově se město začalo zaměřovat také na propagaci města v rámci facebookových stránek. Čtvrtá nejčastější odpověď je z propagačních materiálů a jiné (12 %). Jako jiný způsob motivace respondenti nejvíce uváděli spontánnost. Například pět respondentů se spontánně rozhodlo v Brně na vlakovém nádraţí, kdyţ si všimli, ţe první vlak, který odjíţdí, jede do Moravského Krumlova. Tahle odpověď mě upřímně pobavila. Další rodina se svěřila, ţe se ubytovala v penzionu v Ţeroticích a rozhodli se udělat si výlet. Deset procent respondentů přijelo do města na základě vlastních zkušeností a pět procent se nechalo inspirovat z novin nebo časopisů. Nikdo nezvolil odpověď z rozhlasu a televize. Město se na tento způsob propagace bohuţel zatím nezaměřuje. Pravděpodobně z toho důvodu, ţe se jedná o nejnákladnější způsob propagace.
9. Jak hodnotíte kvalitu sluţeb v Moravském Krumlově? Cenová hladina služeb Vybavení regionu atrakcemi pro děti Příležitost pro zábavu a spol. vyžití Nákupní možnosti (prodejní síť) Vybavení regionu pro sport. aktivity Kvalita silnic včetně parkování Péče o čistotu a vzhled města, úklid Informační systém v terénu Informační centrum Stravovací služby Ubytovácí služby
Velmi špatně Spíše špatně Nevím Spíše dobře Velmi dobře
0
20
40
60
80
100
Graf 10 Devátá otázka, Zdroj: Archiv autorky
49
Devátá otázka je typ škálové otázky a má sloţitější charakter. Zde respondenti hodnotili kvalitu sluţeb typem odpovědi velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně a velmi špatně po nevím. Z počátku chci uvést, ţe sluţby ohodnotili všichni respondenti, ale někteří neměli dostatek zkušeností se všemi druhy sluţeb, a proto nechali prázdná políčka. S dotazníky, kde byly neohodnocené sluţby, jsem dále pracovala jako s dotazníky, kde byla odpověď nevím. Uvedené sluţby byly nejčastěji hodnoceny jako spíše dobře a nevím. Naopak sluţba informační systém v terénu byla jako jediná ohodnocena jako velmi špatně. Tohle hodnocení mě poněkud překvapilo, protoţe město má vytvořenou svoji turistickou stezku s informačními tabulemi a značkami, dle mého názoru docela dobře. V tabulce uvádím přesný počet zjištěných odpovědí. Tabulka 3 Devátá otázka, Zdroj: Archiv autorky
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
cenová hladina sluţeb vybavení regionu atrakcemi pro děti příleţitost pro zábavu a spol. vyuţití nákupní moţnosti (prodejní síť) vybavení regionu pro sport. aktivity kvalita silnic vč. parkování péče o čistotu a vzhled města, úklid informační systém v terénu informační centrum stravovací sluţby ubytovací sluţby
velmi dobře 11 18 14 9 9 18 20 0 36 35 7
spíše dobře 89 27 27 71 54 89 89 53 71 54 36
spíše špatně 16 30 33 17 9 25 26 0 0 9 8
velmi špatně 0 0 0 0 0 0 0 9 0 0 0
nevím 34 75 76 53 78 18 35 88 43 52 79
Z grafu tedy vyplývá, ţe nejvíce byli respondenti spokojeni se sluţbami informačního centra. Na druhém místě byla nejvyšší spokojenost s kvalitou stravovacích sluţeb a na třetím místě s péčí o čistotu a vzhled města. Naopak největší nespokojenost byla s informačním systémem v terénu. Dále jako spíše špatně nejvíce hodnotili příleţitost pro zábavu a společenské vyuţití a vybavení regionu atrakcemi pro děti. Většina respondentů však volila odpověď nevím.
50
10. Jak by jste ohodnotil/a město z hlediska atraktivity pro cestovní ruch? 18%
12%
Atraktivní Není atraktivní pro delší pobyt
70%
Neatraktivní
Graf 11 Desátá otázka, Zdroj: Archiv autorky
Desátá otázka zkoumala, jak shledávají respondenti město atraktivní. Pro největší počet respondentů bohuţel není město atraktivní pro delší pobyt (70 %). Tento názor sdílejí z 64 % ţeny ve věku 19 – 45 let. Pro osmnáct procent návštěvníků je město neatraktivní, zejména pro ţeny nad 61 let, které se podílely 72 % odpovědí. Dvanáct procent dotázaných shledává město atraktivní. Tuto odpověď převládala u 52 % muţů ve věku od 19 do 25 let.
11. Čím by podle Vás mohlo město získat na atraktivnosti? Zrekonstruování památek 6%
Lepší propagace
18% 6%
53%
6% 11%
Zkvalitnění sluţeb Více kulturních akcí Organizované prohlídky města s průvodcem Jiné
Graf 12 Jedenáctá otázka, Zdroj: Archiv autorky
51
Jedenáctá otázka volně navazuje na otázku předešlou. Zajímalo mě, co by návštěvníci na městě vylepšili. Nejčastější odpovědí bylo zrekonstruování památek (53 %). Návštěvníci spíše upozorňovali na chátrající zámek, o který je největší zájem, a který je kvůli svému stavu nepřístupný, vyjímaje zámeckou kapli a rytířský sál, ve kterém se několikrát do roka konají umělecké výstavy. Dále by podle návštěvníků byly pro město přínosem prohlídky s průvodcem (18 %). Jedenáct procent dotázaných označilo lepší propagaci a 6 % respondentů uvedlo zlepšení sluţeb, více kulturních akcí a jako jiné moţnosti návštěvníci uvedli zpřístupnění památek.
12. Vyuţil/a byste moţnosti prohlídky města s průvodcem? 42%
Ano 58%
Ne
Graf 13 Dvanáctá otázka, Zdroj: Archiv autorky
V otázce číslo dvanáct jsem se zajímala, zda by návštěvníci vyuţili prohlídky města s průvodcem. Padesát osm respondentů bylo nakloněno této moţnosti a čtyřicet dva procent ne. Dle mého názoru by realizace této sluţby přilákala do města další návštěvníky a Moravský Krumlov by zvýšil na své atraktivnosti.
13. Co se Vám v Moravském Krumlově nejvíce líbí? Třináctá otázka byla otevřená. Zde měli respondenti moţnost volně vyjádřit, co se jim na Moravském Krumlově líbí a čím jim přijde přitaţlivý. Nejčastější odpověď zněla památky a poloha města. Návštěvníci především oceňovali kapli sv. Floriána, kde se nám otevírá neopakovatelný pohled na celé město a na údolí, lemované řekou Rokytnou. Dále zámek, ten bohuţel jako další dominanta města ztrácí díky svému zchátralému vzhledu na atraktivitě. Dále uvedli umístění města v údolí a obklopené
52
přírodou, klid, příjemné prostředí pro procházky a relaxaci, náměstí, a mladým návštěvníkům se zamlouvaly moţnosti zábavy, kterou přináší místní diskotéky a bary.
14. Co se Vám v Moravském Krumlově nelíbí? Dále jsem se také zajímala o opačný názor, co se návštěvníkům ve městě nelíbí. Nejčastější odpověď byla zchátralý zámek a tzv. „mrtvo“ ve městě. Respondentům se také nelíbilo, ţe je o víkendech téměř všechno zavřené. Respondenti v dotazníku vytýkali víkendovou krátkou a nevyhovující pracovní dobu sluţeb ve městě. Chyběla jim zde například cukrárna nebo kavárna s posezením. Dále dotázaní uvedli továrnu Vertex, která se nachází téměř v centru města. Její provoz je jiţ ukončen, ale stavba ničí celkový vzhled města. Dále návštěvníci navrhovali zpřístupnit zámeckou věţ nebo se jim nelíbil vzhled náměstí. Odpověď náměstí mě během vyhodnocování dotazníků
překvapila,
jelikoţ
v
předchozí
otázce,
kde
jsem
zkoumala
co se návštěvníkům ve městě libí, jiní respondenti náměstí uváděli jako hezké.
15. Vyuţíváte cyklostezek v Moravském Krumlově a jeho okolí? 30%
12% Ano Ne 58%
Mám to v plánu
Graf 14 Patnáctá otázka, Zdroj: Archiv autorky
Na patnáctou otázku odpovědělo 58 % respondentů záporně. Naopak pouze 12 % turistů cyklostezky vyuţívá a zbývajících 30 % má v plánu je vyuţít.
53
16. Jakého jste pohlaví?
29%
Muţ Ţena
71%
Graf 15 Šestnáctá otázka, Zdroj: Archiv autorky
Šestnáctou otázkou začínají dotazy zaměřené na osobu respondenta. Většinu dotazníků vyplnily ţeny (71 %), menši mnoţství muţi (29 %). Při osobním dotazování jsem si všimla, ţe ţeny jsou k vyplňování dotazníku nakloněnější neţ muţi.
17. Jaký je Váš věk?
9%
12%
17%
Do 18 let 28%
19-25 26-45
34%
46-60 61 a více
Graf 16 Sedmnáctá otázka, Zdroj: Archiv autorky
Sedmnáctá otázka zjišťovala věk respondentů. Mezi návštěvníky vyplňující dotazník se nacházelo 12 % ve věku od 18 let, 28 % respondentů v letech od 19 do 25, 34 % oslovených ve věku od 26 do 45 let, 17 % dotázaných v letech 46 – 60 a 9 % návštěvníků ve věku 61 a více.
54
18. Odkud pocházíte? Poslední osmnáctá otázka byla otevřená. Zajímalo mě, odkud respondenti pocházejí. Nejvzdálenější návštěvníci Moravského Krumlova pocházeli ze Slovenka, z města Nové Zámky (1 %). Byli to jediní zahraniční návštěvníci, které jsem během průzkumu potkala. Dále se zde objevovali respondenti z Prachatic (5 %), Kroměříţe (6 %), Třebíče (19 %), Prahy (3 %), Českého Krumlova (5 %), Zlína (2 %), Znojma (22 %), Vysočiny (19 %), Litomyšle (5 %), Pardubic (3 %), Kladna (7 %) a Zábřehu (3 %).
8.3
Výsledky průzkumu
Z realizovaného průzkumu vyplývá, ţe návštěvníci přijíţdějí do města hlavně kvůli prohlídce a historickým památkám. Většina z nich zde byla poprvé a zdrţela se pouze na jeden den. Jeden z důvodů je neatraktivnost města pro delší pobyt. Zbylí návštěvníci zůstávající na jednu či více nocí se nejčastěji ubytují v penzionu, ať přímo v Krumlově nebo v okolí nebo přenocují u svých známých či příbuzných. Nejčastěji navštěvované památky jsou zámek se zámeckým parkem a kaple sv. Floriána. Necelá polovina respondentů návštěvu Moravského Krumlova spojí i s prohlídkou památek v okolí města. Nejčastěji jsou to blízké Ivančice, rodiště Vladimíra Menšíka a Alfonse Muchy a Dalešický pivovar. Téměř většina návštěvníků vyuţívá sluţeb informačního centra. Návštěvníci se k návštěvě nejvíce motivují z turistických průvodců, od známých nebo příbuzných, z internetu a z propagačních materiálů. Nejlépe hodnocenou sluţbou v Moravském Krumlově jsou sluţby informačního centra a stravovací sluţby, naopak nejhůře hodnocenou je informační systém v terénu. Téměř ¾ respondentů se shodla, ţe město není atraktivní pro delší pobyt a pro zlepšení atraktivnosti označila více jak polovina dotázaných zrekonstruování památek samozřejmě spojené s
jejich
zpřístupněním
a
zrealizování
prohlídek
města
s
průvodcem.
Návštěvníci Moravského Krumlova nejvíce obdivují dominanty města jako je zámek a kaple sv. Floriána, a také jeho polohu, klid a přírodu, která město obklopuje. Naopak, městu na atraktivnosti ubírá zchátralý zámek, rozlehlá továrna v centru města a tzv. „mrtvo“. Bohuţel cyklostezky nejsou v okolí Krumlova moc vyuţívány. Více jak polovina respondentů cyklostezky nevyuţívá a asi 1/3 má v plánu je vyuţít.
55
SWOT analýza MK jako střediska CR
9
SWOT analýza je univerzální analytická technika zaměřená na zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost organizace nebo nějakého konkrétního záměru (například nového produktu či sluţby). Nejčastěji je SWOT analýza pouţívána jako situační analýza v rámci strategického řízení. Autorem SWOT analýzy je Albert Humphrey, který ji navrhl v šedesátých letech 20. století. SWOT je akronym z počátečních písmen anglických názvů jednotlivých faktorů:STRENGTHS - silné stránky,
WEAKNESSES
-
slabé
stránky,
OPPORTUNITIES
–
příleţitosti,
THREATS – hrozby. Vnitřní faktory zahrnují hodnocení silných a slabých stránek. Vnější faktory zahrnují hodnocení příleţitostí, které souvisí s okolním prostředím organizace. [29] SWOT analýzu jsem vypracovala na základě vlastního sběru dat mezi návštěvníky a zástupci města, sběru dat v jednotlivých subjektech nabízejících sluţby spojené s CR ve městě, a také na základě vlastních poznatků.
9.1
Silné stránky
-
kulturní a historické památky
-
rozvinutá síť cyklostezek
-
naučná stezka
-
koupaliště
-
dodrţování tradic a konání kulturních a společenských akcí
-
činnosti MěKS – informační centrum, akce na zámku (výstavy, koncerty), muzeum a galérie Kníţecí dům
-
klidné místo pro relaxaci a odpočinek
-
Discgolf
-
Sportcentrum (kuţelky, squash)
-
rozsáhlá zeleň a přírodní prostory
-
moţnost vyuţití veřejných prostor pro konání společenských a kulturních aktivit
56
-
MK je dominantní město mikroregionu
-
výhodná dopravní poloha a dobré dopravní spojení
-
národní přírodní rezervace
-
konání pravidelných kulturních akcí
-
koncerty a vystoupení slavných osobností
-
vyuţívání peněţních prostředků získaných z fondů EU
-
město se aktivně podílí na rozvoji místního cestovního ruchu
-
atraktivnost pro mládeţ ve věku 19 – 25 let (noční ţivot)
9.2
Slabé stránky
-
nedostatečná úroveň a kapacita ubytovacího zařízení
-
neuspokojivé stravovací sluţby včetně otevírací doby
-
absence bezbariérového přístupu v památkách, IC a v restauracích
-
nepřístupnost památek
-
zchátralý zámek
-
neatraktivnost pro opakované návštěvy a delší pobyt
-
nedostatečné značení tras k památkám
-
sezónnost v cestovním ruchu
-
nedostatečná propagace města (rozhlas, televize)
-
nepřipravenost na zahraniční návštěvníky (především v restauracích – chybí nabídka v jazykových mutacích, nepřijímaní platebních karet)
-
absence cestovní kanceláře či agentury
-
absence prohlídek města s průvodcem
-
absence kina
-
nepropracovaná marketingová strategie v oblasti cestovního ruchu
-
chybějící kavárna, cukrárna
-
nedostatečné vybavení regionu pro děti (dětské koutky)
-
neatraktivnost města pro seniory
-
nedostatek finančních prostředků
57
Příleţitosti
9.3 -
oprava a vyuţití zámku a jeho prostor
-
výstavba kvalitního a cenově dostupného ubytovacího zařízení se stravovacími sluţbami a wellness
-
oprava kinosálu
-
vyuţití netradičních forem turistiky
-
zřízení letního kina
-
získání a plné vyuţití finančních zdrojů z fondů EU
-
zpřístupnění památek
-
kavárna s dětským koutkem
-
image města
-
lepší vyuţití propagačních forem
-
získání nové zajímavé expozice pro výstavu v zámeckých prostorách
-
zpracování jazykových mutací webových stránek
-
rozšíření rekreačních forem cestovního ruchu v zámeckém parku
-
umístění nových map v centru města a okolí
9.4
Hrozby -
konkurence okolních měst (Znojmo, Ivančice, Brno)
-
růst nezaměstnanosti
-
nedostatek finančních prostředků na údrţbu a rekonstrukci památek
-
odkládání tvorby a propagace turistického produktu
-
malá atraktivnost města pro investory
-
nízká informovanost o kulturních akcích a kulturních památkách ve městě
-
sníţení počtu turistů a jejich vynaloţených finančních prostředků z důvodu hospodářské krize
58
10
Návrhová opatření
Cílem mé bakalářské práce bylo sesbírat dostatek informací a dat o městě Moravský Krumlov, tak aby na jejich základě bylo moţné vygenerovat konkrétní problémy a navrhnout jejich následná řešení, návrhy na zlepšení nedostatků a vytvoření nových moţností. Z veškerého sběru dat vychází jako největší problém zchátralost a nepřístupnost památek. Zásadním problémem je renesanční zámek, který několik desetiletí chátrá a místo toho, aby byl turistickým lákadlem a chloubou města, způsobuje spíše ostudu. Město tento velký problém řeší, jak jsem jiţ zmínila výše. Co se týká nepřístupnosti památek, nepřístupné jsou především objekty církevní, které nejsou majetkem města, nýbrţ církve. Dle mého názoru by neměl být problém si od církevních příslušníků zapůjčit klíče na základě určité dohody. Do objektů by se vstupovalo jen při turistických prohlídkách s dohledem průvodce. Dalším zásadním problémem je nedostatečná materiálně technická základna – ubytovací a stravovací zařízení. S řešením tohoto problému nemají jasno ani zastupitelé města, kteří se touto problematikou zabývají. U stravovacích sluţeb je problém především nedostatečná otevírací doba o víkendu. Majitelé restaurací nejsou ochotni si pracovní dobu prodlouţit z důvodu nenávratnosti nákladů díky nízké návštěvnosti. Dále by bylo dobré zprovoznit ve městě kavárnu s cukrárnou, kde by byl k dispozici i dětský koutek. Kavárnu bych umístila přímo v centru města na náměstí, v prostoru, kde se momentálně nachází jedno z několika řeznictví. Řeznictví je dle mého názoru ve městě hodně a kavárna by byla místními i návštěvníky určitě uvítaná. Nedostatečné ubytovací zařízení další slabá stránka. Místní hotel Epopej pro svoji špatnou pověst a nekvalitní sluţby návštěvníky spíše odrazuje, neţ láká. Město chtělo hotel Epopej jiţ několikrát odkoupit do svého vlastnictví, ale bohuţel na koupi nestačí finanční prostředky. Jedinou nadějí města je nové ubytovací a stravovací zařízení, které se buduje u místního letního koupaliště. Překvapením, pro mě byla nepřipravenost města pro zahraniční turisty, především v ubytovacích a stravovacích zařízení. Málokterý ze zaměstnanců ovládá sotva jeden světový jazyk a v ţádné místní restauraci jsem se nesetkala s nabídkou jídel v jazykové
59
mutaci. Přesto z vlastních zkušeností vím, ţe restauraci cizinci navštěvují poměrně často, především v letní sezóně. Setkala jsem se tu jiţ s Holanďany, Francouzi, Němci a s Angličany. Bylo by dobré sestavit nabídku sluţeb v anglickém a německém jazyce a vyškolit personál, aby ovládal alespoň angličtinu. Problémem je také nepřijímání platebních karet a cizí měny. Například v restauraci Marie přijímají euro jen za předpokladu, ţe se v provozovně vyskytuje vedoucí a pouze má - li platící mince nebo bankovky s nízkou nominální hodnotou. Ceny pokrmů v eurech neuvádí ţádná restaurace. Mezi mé návrhy patří zařadit do jídelních lístků i ceny v eurech a zrealizovat nabídku jídel a sluţeb v jazykových mutacích. Dle mého názoru se nejedná o velké nákladové poloţky a pro provozovatele by to neměl být problém. Dále je moţnost během letní sezóny zaměstnat brigádníky z oborových škol, kteří mají jazykové znalosti a v této době by úroveň sluţeb vylepšili. To samé platí i pro sluţby IC, kde sice jsou k dispozici materiály v jazykových mutacích, ale personál je na téhle úrovni opět nedostačující. Co se týká informačního systému ve městě, měli návštěvníci problém najít ţidovský hřbitov
a
cestu
ke
kapli
sv.
Floriána.
Informační
systém
samozřejmě
existuje, ale na základě odpovědí respondentů bych jej doporučila zvýraznit a přidat i základní údaje v jazykových mutacích. Jako další zásadní problém se jeví propagace města. Ačkoliv město stále pracuje na nových propagačních materiálech a snaţí se Moravský Krumlov nějakým způsobem prezentovat, nemá dostatek finančních prostředků. V roce 2014 se vedení města zaměřilo především na propagaci přes internet. Zaloţily se stránky města na sociální síti, kde jsou informace o pořádaných akcích, informace z městského úřadu a podobně. Také vznikly nové internetové stránky o discgolfu, který je ve městě novinkou. Velkým přínosem by byla propagace města mediální formou, reklamním spotem v rádiu a v televizi, ale jak jsem se jiţ zmínila, problémem jsou finanční prostředky. Přísun peněz z příspěvkových fondů se vyuţívá spíše k opravě zámku a jiných budov, coţ je pro město teď prioritou. Pro zlepšení propagace města a dostání se do podvědomí turistů bych navrhla spolupráci s ostatními informačními centry v okolních městech, jako jsou Ivančice, Dukovany, Znojmo, Brno a Třebíč. Ve spolupráci s informačními centry v okolí by mohly být navrhovány i několikadenní výlety po okolí, které by směřovaly i do Moravského Krumlova. Dále by IC poskytovaly informační materiály, mapy a letáky. Vedení města se snaţí propagaci
60
vylepšit a pracovat na ní. Po vyřešení největšího problému, zrekonstruování zámku, na který se teď soustřeďuje většina finančních prostředků, se vedení města začne více zabývat problematikou propagace a podaří-li se získat i dostatečné finanční prostředky, zrealizuje i reklamu v médiích, která by ke zvýšení návštěvnosti města určitě přispěla. Dále bych navrhovala zrealizování prohlídek města s průvodcem, které by zvýšily potenciál CR v Moravském Krumlově. Mnoho turistů navštíví pouze výstavu na zámku, porozhlédnou se po městě a odjíţdějí, aniţ by se dozvěděli něco o historii a zajímavých místech. Proto bych doporučila zrealizování prohlídkové trasy s průvodcem, kde by se návštěvníci dozvěděli o historii města, průvodce by je provedl po nejzajímavějších památkách, historických domech a zajímavých místech, poskytnul jim další zajímavé informace a doporučil, jaké zajímavosti se nachází v okolí města, kde se nejlépe najíst, popřípadě ubytovat. Další nevyuţitou moţností města jsou víkendové balíčky. Přesto, ţe v dotazníku většina respondentů označila odpověď, ţe město není atraktivní pro delší pobyt, myslím, ţe by nebyl problém vytvořit program, který by návštěvníky zaujal. Návštěvníci by si mohli vybrat z více variant. Jejich doprava by byla individuální a program by si upravili podle své nálady a moţností. Balíček by zahrnoval ubytování, stravu, prohlídku města a jiné sluţby. Pobytové balíčky by byly nabízeny na propagačních internetových stránkách města, v novinách a například také na slevových internetových portálech.
10.1 Návrh prohlídky města s průvodcem
Návštěvníci Moravského Krumlova velmi postrádají moţnost prohlídky města s průvodcem, proto jsem se ji rozhodla pro město navrhnout. Prohlídku by realizovalo městské IC, které by zájemcům prodalo lístky a informovalo by je o místě a času zahájení. Vzhledem k náročnější vzdálenosti historických objektů by se návštěvníci vozili vláčkem, určeným speciálně na prohlídky města. Ve vláčku by je doprovázel průvodce podávající výklad o historii města a k jednotlivým navštíveným památkám. Vzhledem k tomu, ţe prohlídky města by probíhaly jen během letní sezóny, funkci průvodce by mohli vykonávat i brigádníci, kteří studují příslušný obor nebo mají
61
v tomto směru zkušenosti. Dle mého názoru by to byla pro město výhoda, především co se týká finančních nákladů. Délka prohlídky je cca 1, 5 km.
10.1.1 Okruh po historických památkách vláčkem Prohlídka začíná u IC, které se nachází na náměstí v Kníţecím domě. Průvodce stručně představí město a začne podávat výklad o Kníţecím domě a o bývalé Soudní budově, která se nachází naproti Poté podá informace o kapli sv. Floriána, která se tyčí nad městem a je z náměstí krásně vidět. Prohlídka by dále pokračovala jízdou vláčkem ke kostelu sv. Bartoloměje s bývalým klášterem, kde teď sídlí městský úřad. Od úřadu se bude pokračovat ke kostelu Všech Svatých se hřbitovem, kde jsou dochované hroby z 18. stol a Lichenštejnské hrobce. Po podání výkladu a krátkém rozchodu se vláčkem přes ţidovskou čtvrť dostaneme na nádvoří zámku a do zámeckého parku. Jako poslední zastávka bude Ţidovsky hřbitov. Tam se průvodce s návštěvníky rozloučí, dá jim prostor pro dotazy a nabídne jim moţnost při zpáteční cestě vystoupit u zámku a navštívit výstavu, která tam bude zrovna probíhat nebo se vrátit aţ na náměstí, kde prohlídka začínala. Předpokládaná délka prohlídky: 50 min
10.2 Víkendové balíčky 10.2.1 Sportovně – relaxační balíček Voucher pro 2 osoby obsahuje:
1
ubytování pro dvě osoby na 2 noci v hotelu U koupaliště1
2x snídaně formou švédských stolů
2x večeře o dvou chodech dle vlastního výběru
Název U koupaliště je fiktivní. Ubytovací zařízení, které se momentálně buduje, nemá zatím svůj název.
62
prohlídka města a krumlovského zámku s průvodcem
vstup do muzea Alfonse Muchy, Vladimíra Menšíka v Ivančicích a na výstavu Kříţové cesty v Bohuticích
60 minutový vstup na squash či kuţelky (dle výběru, moţnost přiobjednání)
wellness vstup do sauny nebo vířivky (dle výběru, moţnost přiobjednání)
Podrobný popis programu: Pátek - příjezd v odpoledních hodinách, ubytování v hotelu, hodina squashe nebo kuţelek dle předchozí rezervace, večeře Sobota –snídaně, cyklistický výlet (kola vlastní) z Moravského Krumlova po trase Krajinou Alfonse Muchy (viz. obrázek 2) Trasa: První zastávka je u kaple sv. Floriána, kde se mohou návštěvníci pokochat krásným výhledem na celé město. Dále trasa pokračuje do města Ivančice, kde mohou hosté navštívit muzeum Alfonse Muchy a Vladimíra Menšíka. Po prohlídce pojedou směrem na Dolní Kounice, kde se mohou
zastavit
na
oběd
v restauraci hotelu Vinum Coeli. Poté se bude pokračovat směrem do
Jezeřan,
kde
se
nabízí
projíţďka kolem vinic. Trasa je následovně zavede do Bohutic, kde je moţnost navštívit Kříţovou cestu
v
místním
zámečku
a Ludrskou jeskyni. Délka trasy je 48 km.
Obrázek 2 Mapa cyklistického výletu, Zdroj: www.dokrumlova.cz
Po návratu je na programu osobní volno, následuje večeře a hosté zde mohou vyuţít wellness k relaxaci a odpočinku.
63
Neděle - snídaně, prohlídka města Moravský Krumlov s moţností návštěvy zámku (dle aktuální výstavy), odjezd v dopoledních hodinách
10.2.2 Víkend pro rodiny s dětmi
Voucher pro rodinu s dětmi zahrnuje:
ubytování pro rodinu s dětmi na 2 noci v hotelu U koupaliště
2x snídaně formou švédských stolů
2x večeře dle vlastního výběru
prohlídka města s průvodcem
volný vstup na koupaliště
vstup na výstavu do muzea a zámku
60 minut kuţelky (nutná rezervace)
discgolf
animační program pro děti
Podrobný popis programu Pátek – příjezd v odpoledních hodinách, ubytování v hotelu, moţnost návštěvy koupaliště nebo discgolf, večeře, volný čas. Sobota – snídaně, prohlídka města s průvodcem, návštěva galérie a zámku, oběd v restauraci Marie, discgolf, koupaliště s animačním programem pro děti, večeře, kuţelky Neděle – snídaně, koupaliště nebo discgolf (podle vlastního rozvrhu), ukončení pobytu v dopoledních hodinách
64
Závěr Moravský Krumlov je malé město s velkým potenciálem cestovního ruchu. Velkou ztrátu bohuţel utrpělo zrušením Slovanské epopeje, kdy došlo k rapidnímu poklesu návštěvnosti a samozřejmě příjmu finančních prostředků do městské kasy. Díky zastupitelům města, odborníkům a dobrovolníkům se město stále snaţí najít alternativní řešení v jiné expozici a na myšlence růstu potenciálu CR stále pracuje. V posledních letech došlo k opravě převáţné většiny budov na náměstí a celkové úpravě centra města. Město nezahálí v pořádání kulturních akcí a koncertů stále slavnějších osobností, které místní občané i lidé z okolí velmi rádi navštěvují. Od roku 2015 bude zahájena jiţ dlouho očekávaná oprava zámku, zámeckého parku a kinosálu. Dovoluji si tedy říct, ţe město s rozvojem cestovního ruchu neusíná na vavřínech a dělá vše, co je v jeho silách. Z bakalářské práce, kterou jsem k danému tématu zpracovala, ale vyplývá, ţe návštěvnost nezávisí jen na památkové péči. Z výzkumu plyne, ţe velkým nedostatkem je materiálně technická základna. Stravovacích a ubytovacích zařízení je ve městě poskrovnu. Restaurace mají nevyhovující pracovní dobu, kdy v sobotu je otevřeno jen v době oběda a v neděli je zcela zavřeno. Jediný hotel, který se v Krumlově nachází je na velmi špatné úrovni a nabízené ubytovaní v penzionech je pro svoji malou kapacitu nedostačující. Podle výzkumu je pro návštěvníky město neatraktivní pro delší pobyt. Atraktivita města se v nadcházejících letech zvýší díky rekonstrukci zámku, kinosálu a novým expozicím, které budou vystavovány v zámeckých prostorách. Pro město by bylo i velkým přínosem zrealizovat turistické prohlídky města s průvodcem a zavedení pobytových víkendových balíčků, které by návštěvníkům nabízely vyuţití celkového potenciálu města i jeho okolí. Moravský Krumlov dále potřebuje zvýšit efektivitu propagace, zlepšit úroveň informovanosti o kulturních akcích a celkového potenciálu města a také se zaměřit na zahraniční návštěvníky. Problémem je i komunikace mezi zastupiteli města a podnikateli, konkrétně ve věci otevírací doby. Pevně věřím, ţe Moravský Krumlov si nadále bude svůj potenciál cestovního ruchu zlepšovat a podaří se uskutečnit všechny plánované projekty podle představ svých i obyvatelů města. Pokud bude cestovní ruch Moravského Krumlova podpořen i rozvojem materiálně technické základny, zlepšením propagace a vylepšením a
65
rozšířením nabídky sluţeb turistům, bude se město těšit z nárůstu návštěvnosti a atraktivnosti, tak jak si vţdy přálo.
66
Seznam pouţitých zdrojů
KNÍŢNÍ ZDROJE BUCHTOVÁ, Blanka. Polná jako středisko cestovního ruchu. Jihlava, 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Cestovní ruch. 102 s. BRODESSER, Slavomír. Krajinou Oslavy, Rokytné a Jihlavy proti toku času. Vyd. 1. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007. 166 s. ISBN 978-80-7028-314-1. BRÜCKOVÁ, Marie a kol. Moravský Krumlov ve svých osudech. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro Město Moravský Krumlov, 2009. 350 s., [32] s. barev. obr.příl. Vlastivědná knihovna moravská; sv. 94. ISBN 978-80-86249-56-8. CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996-2005. 2 sv. (347, 589 s.). ISBN 80-85368-80-3.
DAVID, Petr a SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Jihomoravský kraj. Vyd. 1. V Praze: Kniţní klub, 2007. 304 s. ISBN 978-80-242-2014-7.
DEMEK, Jaromír, ed. a MACKOVČIN, Peter, ed. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Vyd. 2. Brno: AOPK ČR, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. HAŇÁK, Vilém. Moravsko-Krumlovský okres. 1. Vyd. Brno: GARN, 2007. Vlastivěda moravská. 366 s. ISBN 978-808-6347-622.
LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch, základy a právní úprava. Jihlava, 2013. 265 s. ISBN 978-80-87035-82-5. Učební text. Vysoká škola polytechnická Jihlava. MACKOVČIN, Peter et al. Chráněná území ČR. IX., Brněnsko. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ©2007. 932 s. ISBN 978-80-86064-66-6. MALIŠOVÁ, Nikola. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v městsképamátkové zóně Frenštát pod Radhoště. Jihlava, 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Cestovní ruch. 61 s.
67
MARKOVÁ, Radka. Porovnání vegetačního pokryvu Mohelenské hadcové stepi a rokytenských slepenců s ohledem na geologické podloží. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 70 s.
PROSECKÁ, Libuše. Moravský Krumlov po stopách historie. Moravský Krumlov: REG-studio, 1995, 17 s.
68
WEBOVÉ STRÁNKY 1. Archeologické naleziště u Vedrovic. Turistický portál Moravský Krumlov [online]. 2009
[cit.
2014-10-22].
Dostupné
z:
http://dokrumlova.cz/web/historie-a-
kultura/vedrovice 2. BRÜCKOVÁ, Marie. Naučná stezka Krumlovsko-rokytenské slepence. Moravský Krumlov
[online].
neznámý
[cit.
2014-03-13].
Dostupné
z:
http://www.mkrumlov.cz/naucna-stezka-krumlovsko-rokytenske-slepence.html
3. Cykloturistika. Turistický portál Moravský Krumlov [online]. 2009 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://dokrumlova.cz/web/cykloturistika 4. CzechTourism [online]. c2005-2011 [cit. 2011-11-24]. Turistický potenciál regionů. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2- turistickypotencial-regionu/ 5. Expozice Alfonse Muchy. Kulturní a informační centrum Ivančice [online]. 2011 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://kic-ivancice.webnode.cz/turisticke-informace/expozicealfonse-muchy/ 6. Expozice kříţové cesty. Turistika.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/vylety/bohutice-expozice-krizove-cesty 7. Expozice Vladimíra Menšíka. Kulturní a informační centrum Ivančice [online]. 2011 [cit.
2014-03-31].
Dostupné
z:
http://kic-ivancice.webnode.cz/turisticke-
informace/expozice-vladimira-mensika/
8. Geografie cestovního ruchu. Geomatika [online]. neznámý [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch16.html 9. Historie a kultura. Turistický portál Moravský Krumlov [online]. 2009 [cit. 2014-1022]. Dostupné z: http://dokrumlova.cz/web/historie-a-kultura/florian 10. Informace o městě Moravský Krumlov. Moravský Krumlov [online]. 2010 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.mkrumlov.cz/informace-o-meste.html 11. Kalendář akcí. Městské kulturní středisko Moravský Krumlov [online]. 2014 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://www.meksmk.cz/ap/p1=1012
69
12. Ludrská jeskyně. Turistický portál CZeCOT.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.czecot.cz/turisticky-objekt/43672_lurdska-jeskyne-bohutice 13. Lurdská jeskyně. Unikátní soubor památek v Bohuticích [online]. 2011 [cit. 201410-23]. Dostupné z: http://krizovacestabohutice.cz/?page_id=42 14.
Moravskokrumlovsko
Moravskokrumlovsko
akce
[online].
mikroregionu 2006
[cit.
od
července
do
2014-10-29].
září
2014.
Dostupné
z:
http://www.moravskokrumlovsko.cz/upload/moravskokrumlovsko.cz/kulturni-kalendarakci/_dir/10988/kulturni-kalendar-3-2014.pdf
15. Moravskokrumlovsko. Moravskokrumlovsko [online]. 2006 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: http://moravskokrumlovsko.cz/udaje-o-mikroregionu/ 16. Moravsko-Krumlovsko. Jížní Morava [online]. 2013 [cit. 2014-11-19]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz/?tpl=26&typ=1&id=3607 17. Moravský Krumlov. Pamětihodnosti.cz [online]. 2006 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/214/moravsky_krumlov_zamek.html 18. Moravský Krumlov. Rozpočet města a ekonomika [online]. 2010 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.mkrumlov.cz/rozpocet-mesta-a-ekonomika.html 19. Návštěvnost muzeí a galerií v krajích ČR v roce 2010 [online]. 2010[cit. 2014-1204]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Navstevnostmuzea-pamatniky-a-galerie-2010.pdf 20. O městě. Turistický portál Moravský Krumlov [online]. 2009 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://dokrumlova.cz/mesto 21. Otevření koupaliště. In: Moravský Krumlov [online]. neuvedeno [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.mkrumlov.cz/otevreni-koupaliste-3553.html 22. Památky. Kudy z nudy [online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Bohutice---Expozice-Krizovecesty,-Lurdska-jeskyne.aspx
70
23. Památky města Moravský Krumlov. Moravský Krumlov [online]. neznámý [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.mkrumlov.cz/pamatky-mesta.html 24. Příroda - Krumlovský les. Turistický portál Moravský Krumlov [online]. 2009 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http: http://dokrumlova.cz/web/priroda/les 25. Rockový festival Vrabčák. Vrabčák, hudební festival Moravský Krumlov [online]. 2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.vrabcakfest.cz/ 26. Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Ministerstvo práce a sociálních věcí
[online].
neuvedeno
[cit.
2014-10-29].
Dostupné
z:
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem 27. Státní správa, město Moravský Krumlov. Státní správa [online]. 2014 [cit. 2014-1028]. Dostupné z: http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/594482 28. Strategický plán rozvoje města Moravský Krumlov do roku 2013 [online]. 2007, 51 s.[cit. 18. 11. 2014]. Dostupné z: http://www.mkrumlov.cz/strategicky-plan-rozvojemesta-moravsky-krumlov-do-roku-2013-370.html 29. SWOT analýza. Managament mania [online]. 2013 [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/swot-analyza 30. Turistický portál Moravský Krumlov [online]. 2009 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://dokrumlova.cz/ 31. Týnský rybník. Krásné Česko [online]. 2003 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/24620-tynsky-rybnik-rybnik.html 32. Typy otázek v dotazníku. Dotazník - online...jak na dotazník [online]. 2007 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.dotaznik-online.cz/otazky-dotazniku.htm 33. Větrné kolo a muzeum Vedrovic. Turistika. cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/vetrne-kolo-a-muzeum-vedrovice 34. Z historie města Moravský Krumlov. Moravský Krumlov [online]. 2010 [cit. 201403-22]. Dostupné z: http://www.mkrumlov.cz/historie-mesta-moravsky-krumlov.html
71
35. Zřícenina hradu Templštýn. Kulturní a informační centrum Ivančice [online]. 2011 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://kic-ivancice.webnode.cz/products/zricenina-hradutemplstyn/ 36. Zřícenina hradu Templštejn. Turistický portál Moravsky Krumlov [online]. 2009 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: http://dokrumlova.cz/web/historie-a-kultura/templstejn 37. Ţidovský hřbitov Moravský Krumlov. Atlas Česka [online]. 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/jihomoravsky-kraj/zidovsky-hrbitov-moravskykrumlov/
72
PROPAGAČNÍ TISKOVINY MĚSTA MORAVSKÝ KRUMLOV Moravskokrumlovsko: Moravskokrumlovsko. Vydal mikroregion Moravskokrumlovsko, 2012. 4s., propagační letáček Infocentra Moravský Krumlov Moravský Krumlov: Discgolf. Vydal Moravský Krumlov, 2014. 15 s. propagační broţura Moravský Krumlov
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Dopravní spojení do MK, Zdroj Informační broţura Moravský Krumlov DiscGolf Obrázek 2 Mapa cyklistického výletu, Zdroj:www.dokrumlova.cz Obrázek 3 Mapa prohlídkové trasy města, Zdroj: www.mapy.cz Obrázek 4 Mapa s vyznačenými cyklistickými trasami, Zdroj: www.dokrumlova.cz Obrázek 5 Moravský Krumlov, foto: Josef Kristián, Zdroj: Moravský Krumlov ve svých osudech Obrázek 6 Zámek, autor: Marie Brücková, Zdroj:www.výletník.cz Obrázek 7 Kaple Sv. Floriána, Zdroj: www.permeduna.cz Obrázek 8 Farní kostel Všech svatých, Zdroj: www.infocesko.cz Obrázek 9 Kostel Sv. Bartoloměje, Zdroj: atlasceska.cz Obrázek 10 Lichtenštenská hrobka, Zdroj: www.turistika.cz Obrázek 11 Kníţecí dům, Zdroj: www.turistika.cz Obrázek 12 Kaple Panny Marie, Zdroj: www.maoravskykrumlov.cz Obrázek 13 Větrné kolo ve Vedrovicích, Zdroj: www.turistika.cz Obrázek 14 Zřícenina hradu Templštýn, Zdroj: www.turistika.cz Obrázek 15 Muzeum Vedrovice – archeologické naleziště, Zdroj: www.turistickydenik.cz Obrázek 16 Kříţová cesta, Bohutice, Zdroj: www.turistika.cz Obrázek 17 Lurdská jeskyně, Bohurice, Zdroj: www.turistika.cz
73
SEZNAM TABULEK Tabulka 1Přehled návštěvnosti IC za období 2009 – 2013, Zdroj: IC Tabulka 2 Návštěvnost a peněţní výnosy „Zámek ţije!“ za rok 2014, Zdroj: IC Tabulka 3 Devátá otázka, Zdroj: Archiv autorky
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Návštěvnost galérie Kníţecí dům a Slovanské epopeje, Zdroj: www.nipos-mk.cz Graf 2 První otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 3 Druhá otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 4 Třetí otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 5 Čtvrtá otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 6 Pátá otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 7 Šestá otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 8 Sedmá otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 9 Osmá otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 10 Devátá otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 11 Desátá otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 12 Jedenáctá otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 13 Dvanáctá otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 14 Patnáctá otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 15 Šestnáctá otázka, Zdroj: archiv autorky Graf 16 Sedmnáctá otázka, Zdroj: archiv autorky
74
Přílohy
A – Dotazník B – Mapa prohlídkové trasy města C – Mapa s vyznačenými cyklistickými trasami D – Obrázky
75
Příloha A Dobrý den, jmenuji se Petra Vejvalková a ráda bych Vás poţádala o zodpovězení několika dotazů v rámci průzkumu předpokladů cestovního ruchu města Moravský Krumlov pro účely zpracování mé bakalářské práce. Vyplnění dotazníků zabere asi 10 minut. 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v Moravském Krumlově? (max. 3 odpovědi)
prohlídka města/ historických památek práce návštěva příbuzných kulturní akce pouze projíţdím turistika a sport relaxace – procházky, odpočinek zábava – koupání, noční ţivot, dobré jídlo, pití apod. jiný (upřesněte) : ……………………………………………………….
2. Kolikrát jste dosud navštívil/a Moravský Krumlov?
jsem tu poprvé podruhé potřetí opakovaně
3. Kolik nocí celkem strávíte v regionu Moravskokrumlovsko (v okolí 20 km)? 0 (výletník) 1 noc 2 noci 3 – 4 noci 5 – 7 nocí 8 nebo více nocí 4. V jakém typu ubytovacího zařízení nocujete? hotel penzion chata kemp/tábořiště penzion nebo ubytování v soukromí u známých nebo ve vlastním jinde (upřesněte): ………………………………………………………
76
Případně název ubytovacího zařízení:…………………………………. 5. Jaké památky jste během návštěvy navštívil/a nebo máte v plánu navštívit? Zámek Zámecký park Ţidovská čtvrť Ţidovský hřbitov Farní kostel Všech Svatých Lichtenštejnská hrobka Kaple Sv. Floriána Klášter s kostelem Sv. Bartoloměje Kníţecí dům Kaple Panny Marie Jiné …………………………………………………………………… 6. Navštívil/a jste památky v okolí města? Ano Ne Pokud ano, jaké? ……………………………………………………. 7. Vyuţil/a jste nebo vyuţijete sluţeb informačního centra města Moravský Krumlov? ano, jiţ sem vyuţila ano, vyuţiji ne, nevyuţiji nevím 8. Jaké informace Vás motivovaly k návštěvě města Moravský Krumlov? (max.3 odpovědi) z turistických průvodců z propagačních materiálu od známých či příbuzných z rozhlasu, televize z internetu z novin nebo časopisů vlastní zkušenosti jiné (uveďte jaké): ………………………………………………………….
77
9. Jak hodnotíte kvalitu sluţeb v Moravském Krumlově? velmi dobře 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
spíše dobře
spíše špatně
velmi špatně
nevím
ubytovací sluţby stravovací sluţby informační centrum informační systém v terénu péče o čistotu a vzhled města, úklid kvalita silnic vč. parkování vybavení regionu pro sportovní aktivity nákupní moţnosti (prodejní síť) příleţitost pro zábavu a společen. vyuţití vybavení regionu atrakcemi pro děti vybavení regionu pro sportovní aktivity cenová hladina sluţeb
10. Jak byste ohodnotil/a město z hlediska atraktivity pro cestovní ruch? atraktivní není atraktivní pro delší pobyt neatraktivní 11. Čím by podle Vám mohlo město získat na atraktivnosti?
zrekonstruování památek lepší propagace zkvalitnění sluţeb více kulturních akcí organizované prohlídky města s průvodcem jiné ……………………………………………………………………
78
12. Vyuţil/a byste moţnosti prohlídky města s průvodcem? Ano Ne 13. Co se Vám v Moravském Krumlově líbí? (jmenujete nejvýše 3 věci, které Vás napadnou) ……………………………………………………………………………………….
14. Co se Vám v Moravském Krumlově nelíbí? (jmenujete nejvýše 3 věci, které Vás napadnou) ………………………………………………………………………………………. 15. Vyuţíváte cyklostezek v Moravském Krumlově a jeho okolí? ano ne mám to v plánu
16. Jakého jste pohlaví? Muţ Ţena 17. Jaký je Váš věk?
Do 18 let 19 – 25 26 – 45 46 – 60 61 a více
18. Odkud pocházíte? 1. Česko – okres:……………………………………………………………….. 2. Město/venkov (nehodící se škrtněte) 3. Jiný stát – který:………………………………………………………………
Děkuji Vám za vyplnění dotazníku!
79
Příloha B
Obrázek 3 Mapa prohlídkové trasy města, Zdroj: www.mapy.cz
80
Příloha C
Obrázek 4 Mapa s vyznačenými cyklistickými trasami, Zdroj: www.dokrumlova.cz
81
Příloha D
Obrázek 5 Moravský Krumlov, foto: Josef Kristián, Zdroj: Moravsky Krumlov ve svých osudech
82
Obrázek 6 Zámek, autor: Marie Brücková, Zdroj: www.vyletník.cz
Obrázek 7 Kaple Sv. Floriána, Zdroj: www.petrmeduna.cz
Obrázek 8 Farní kostel Všech svatých, Zdroj: www.infocesko.cz
83
Obrázek 9 Kostel Sv. Bartoloměje, Zdroj: www.atlasceska.cz
Obrázek 10 Lichtenštejnská hrobka, Zdroj:www.turistika.cz
84
Obrázek 11 Kníţecí dům, Zdroj: www.turistika.cz
Obrázek 12 Kaple Panny Marie, Zdroj: www.moravkykrumlov.cz
85
Obrázek 13 Větrné kolo ve Vedrovicích, Zdroj: www.turistika.cz
Obrázek 14 Zřícenina hradu Templštýn, Zdroj:www.turistika.cz
Obrázek 15 Muzeum Vedrovice – archeologické naleziště, Zdroj:www.turisticky-denik.cz
86
Obrázek 16 Kříţová cesta, Bohutice, Zdroj: www.turistika.cz
Obrázek 17 Lurdská jeskyně, Bohutice, Zdroj: www.turistika.cz
87
