Vybrané Santiniho stavby jako atraktivita cestovního ruchu
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vybrané Santiniho památky jako atraktivita cestovního ruchu
bakalářská práce
Autor: Barbora Kailová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Jihlava 2014
Copyright © 2014 Barbora Kailová
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, žes o u h l a sí ms případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne …………………………
...................................................... Podpis
Abstrakt KAILOVÁ Barbora: Vybrané Santiniho památky jako atraktivita cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Bakalářská práce analyzuje nabízené služby cestovního ruchu v okolí zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou a v okolí kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a celkové atraktivity obou památek pro cestovní ruch. Dotazníkovým šetřením zjišťuje spokojenost návštěvníků a povědomí o památkách jako takových. Výsledek dotazníkového šetření a analýza služeb cestovního ruchu v okolí zámku Karlova Koruna a kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře sloužily jako podklad pro SWOT analýzu. V závěru práce jsou shrnuty a vyhodnoceny výsledky analýzy služeb cestovního ruchu v okolí památek, dotazníkového šetření a SWOT analýzy.
Klíčová slova Cestovní ruch. Zámek Karlova Koruna. Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Služby cestovního ruchu. Dotazníkové šetření. SWOT analýza.
Abstract KAILOVÁ, Barbora: Selected sights of Santini in tourism. Bachelor thesis.College of Polytechnics Jihlava.Department of Tourism. Supervisor: RNDr. Milan Kameník. Grade of qualificiation: Bachelor. Jihlava 2014. The thesis analyses tourist services in the area of Karlova Koruna castle in Chlumec nad Cidlinou and also in the area of the St. John of Nepomuk church on the Green hill and it’s overall attractiveness for tourism. The questionnaire reveals satisfaction and awareness of the monuments themselves. The results of the survey and analysis of tourism in the areas of Karlova Koruna castle and of the St. John of Nepomuk castle served as a basis for the SWOT analysis. Results of the survey, analysis of tourist services both areas and SWOT analysis are summarized and evaluated at the end of the thesis.
Key words Tourism. The castle Karlova Koruna. The church of St. John of Nepomuk on the Green hill. Tourist services. Survey. SWOT analysis.
Poděkování Ráda bych poděkovala panuRNDr.Milanu Kameníkovi, vedoucímu své bakalářské práce, za odborné vedení, cenné rady a trpělivost, které mi byly tolik nápomocny při
jejím
psaní.V neposlední
řadě
bych
na
tomto
místě
ráda
poděkovala
za informace poskytnuté personálem zámku Karlova Koruna a kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Velké díky také patří respondentům mého dotazníkového šetření, bez jejich pomoci by tato práce nemohla vzniknout.
Obsah SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .......................................................................................... 10 ÚVOD ............................................................................................................................... 13 1 LITERÁRNÍ PŘEHLED .................................................................................................... 14 2 JAN BLAŽEJ SANTINI – AICHL ........................................................................................ 18 2.1 DÍLO .......................................................................................................................... 19 3 ZÁMEK KARLOVA KORUNA .......................................................................................... 20 3.1 GEOGRAFIE ................................................................................................................. 20 3.2 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ ................................................................................................ 20 3.3 HISTORIE MĚSTA CHLUMEC NAD CIDLINOU ......................................................................... 23 3.3.1 CHLUMEC N. C. V 19. STOLETÍ............................................................................................... 24 3.3.2 HISTORICKO-GEOGRAFICKÝ VÝVOJ CHLUMECKA ........................................................................ 25 3.4 HISTORIE ZÁMKU KARLOVA KORUNA ................................................................................. 26 3.4.1 DISPOZICE ZÁMKU ............................................................................................................... 26 3.4.2 NÁVŠTĚVNÍ ŘÁD ZÁMKU A VSTUPNÉ ........................................................................................ 27 3.5 VYBRANÉ TURISTICKÉ ATRAKTIVITY V OKOLÍ ZÁMKU KARLOVA KORUNA ..................................... 28 3.5.1 LORETA CHLUMEC NAD CIDLINOU .......................................................................................... 28 3.5.2 ZÁMEK HRÁDEK U NECHANIC ................................................................................................ 29 3.5.3 KOUPALIŠTĚ CHLUMEC NAD CIDLINOU .................................................................................... 30 4 ANALÝZA SLUŽEB CESTOVNÍHO RUCHU V OKOLÍ ZÁMKU KARLOVA KORUNA ................ 30 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8
UBYTOVACÍ SLUŽBY ....................................................................................................... 30 STRAVOVACÍ SLUŽBY...................................................................................................... 31 DOPRAVNÍ SLUŽBY ........................................................................................................ 32 INFORMAČNÍ SLUŽBY ..................................................................................................... 33 PRŮVODCOVSKÉ SLUŽBY ................................................................................................. 33 SPORTOVNĚ-REKREAČNÍ SLUŽBY ....................................................................................... 34 KULTURNĚ-SPOLEČENSKÉ SLUŽBY ...................................................................................... 34 DOPROVODNÁ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA ...................................................................... 35
5 KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE..................................................... 36 5.1 GEOGRAFIE ................................................................................................................. 36 5.2 KRAJ VYSOČINA............................................................................................................ 36 5.3 HISTORIE MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU ............................................................................... 37
5.4 HISTORIE POUTNÍHO KOSTELA SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE ................................. 39 5.5 NÁVŠTĚVNÍ ŘÁD KOSTELA SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE A VSTUPNÉ ........................ 40 6 VYBRANÉ TURISTICKÉ ATRAKTIVITY V OKOLÍ ................................................................ 42 6.1 ZÁMEK TELČ ................................................................................................................ 42 6.2 ZÁMEK ŽĎÁR NAD SÁZAVOU ........................................................................................... 44 6.3 ZÁMEK NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ ................................................................................... 45 7 ANALÝZA SLUŽEB CESTOVNÍHO RUCHU V OKOLÍ KOSTELA SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE .................................................................................................................... 45 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 7.8
UBYTOVACÍ SLUŽBY ....................................................................................................... 45 STRAVOVACÍ SLUŽBY...................................................................................................... 46 DOPRAVNÍ SLUŽBY ........................................................................................................ 46 INFORMAČNÍ SLUŽBY ..................................................................................................... 47 PRŮVODCOVSKÉ SLUŽBY ................................................................................................. 48 SPORTOVNĚ-REKREAČNÍ SLUŽBY ....................................................................................... 48 KULTURNĚ-SPOLEČENSKÉ SLUŽBY ...................................................................................... 49 DOPROVODNÁ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA ...................................................................... 49
8 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ............................................................................................... 50 8.1 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ............................................................................... 50 8.2 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................................................. 51 8.3 ZÁVĚR DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ...................................................................................... 73 9 SWOT ANALÝZA .......................................................................................................... 74 9.1 KARLOVA KORUNA........................................................................................................ 74 9.2 KOSTEL SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE ....................................................... 76 10 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 78 11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................... 81 12 PŘÍLOHY .................................................................................................................... 84 PŘÍLOHA A: DOTAZNÍK ........................................................................................................... 84 PŘÍLOHY B: OBRAZOVÉ PŘÍLOHY .............................................................................................. 92
Seznam obrázků a tabulek Obrázek č. 1: Schéma struktury služeb v cestovním ruchu [Hesková a kol., s. 106] Obrázek č. 2: Graf návštěvnosti zámku Karlova Koruna od roku 2009 do roku 2013 [Správa zámku Karlova Koruna a Centrum informací a statistik kultury, vlastní zpracování, 2014] Obrázek č. 3: Graf návštěvnosti kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře od roku 2009 do roku 2013 [Správa památkového areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a Centrum informací a statistik kultury, vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 4: Kolik Vám je let? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 5: V jakém kraji bydlíte? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 7 : Navštívili jste některou z těchto památek? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 8: Jaký byl důvod Vaší návštěvy zámku Karlova Koruna? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 9: Z jakého zdroje jste se o zámku Karlova Koruna dozvěděli? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 10: Jak jste se k zámku Karlova Koruna dopravili? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 11: Využili jste ubytovacích služeb v Královéhradeckém kraji? [Vlastní zpracování 2014
Obrázek č. 12: Jak byste ohodnotili služby cestovního ruchu v okolí zámku Karlova Koruna? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 13: S čím jste byli nejvíce znepokojeni při své návštěvě zámku Karlova Koruna? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 14: Byla výše vstupného v souladu s Vaším očekáváním? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 15: Navštívili jste v okolí zámku Karlova Koruna i další památky? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 16: Jaký byl důvod Vaší návštěvy kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 17: Jak jste se ke kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře dopravili? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 18: Z jakého zdroje jste se o kostelu sv. Jana Nepomuckého dozvěděli? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 19: Čím jste při své návštěvě kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře byli nejvíce znepokojeni? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 20: Využili jste ubytovacích služeb v kraji Vysočina? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 21: Jak byste ohodnotili služby cestovního ruchu v okolí kostela sv. Jana Nepomuckého? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 22: Byla výše vstupného v souladu s Vaším očekáváním? [Vlastní zpracování 2014]
Obrázek č. 23: Navštívili jste v okolí kostela sv. Jana Nepomuckého také další památky? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 24: Která památka se Vám více líbila a proč? [Vlastní zpracování 2014] Obrázek č. 25:J. B. Santini-Aichl je nejvýznamnějším architektem českého baroka a autorem nového stylu zvaný Gotické baroko. Jeho díla můžeme nalézt po celé Republice, které z dalších jeho významných staveb byste určitě rádi navštívili? [Vlastní zpracování 2014] Tabulka č. 1: Otevírací doba zámku Karlova Koruna Vstupné [Zdroj: Zámek Karlova Koruna: Prohlídka zámku, Vlastní zpracování 2014] Tabulka č. 2: Vstupné [Zdroj: Zámek Karlova Koruna: Prohlídka zámku, Vlastní zpracování 2014] Tabulka č. 3: Vstupné na prohlídku 13. komnata hraběte Oktaviána Vstupné [Zdroj: Zámek Karlova Koruna: Prohlídka zámku, Vlastní zpracování 2014] Tabulka č. 4: Vstupné mimo návštěvní dobu Vstupné [Zdroj: Zámek Karlova Koruna: Prohlídka zámku, Vlastní zpracování 2014] Tabulka č. 5: Vstupné v měsících duben a říjen [Zdroj: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Žďár nad Sázavou: Vstupné.Vlastní zpracování 2014] Tabulka č. 6: Vstupné v měsících květen až září [Zdroj: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Žďár nad Sázavou: Vstupné.Vlastní zpracování 2014] Tabulka č. 7: Vstupné v měsících listopad až březen [Zdroj: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Žďár nad Sázavou: Vstupné.Vlastní zpracování 2014] Tabulka č. 8: Vstupné mimo návštěvní dobu [Zdroj: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Žďár nad Sázavou: Vstupné.Vlastní zpracování 2014] Tabulka č. 9: Vstupné s příplatkem za cizojazyčný výklad
[Zdroj: Poutní kostel
sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Žďár nad Sázavou: Vstupné. Vlastní zpracování 2014]
Úvod Tématem mé bakalářské práce jsou vybrané pamatáky Santiniho, tedy Jana Blažeje Santiniho-Aichla, našeho nejvýznamnějšího barokního architekta. Pokud ovšem budeme tvrdit, že sloh ve kterém Santini tvořil bylo baroko, nebude to tak zcela úplně pravda, jelikož Santini tvořil v gotickém baroku, architektonickém směru, který sám vytvořil a jehož je i nejvýznamnějším představitelem. Jeho památky jsou skvostem, za kterým ročně putují tisíce návštěvníků, avšak jejich potenciál je mnohem větší. Jak mi bylo řečeno „To je, jako bychom tu měli Picassa a téměř nikdo o něm nevěděl!“ a přesně tak to je! Stejně, jako byl Picasso předním představitelem kubismu, tak byl Santini předním představitelem gotického baroka a jeho stavby jsou skvosty, které by měly být objevovány a opěvovány. Ony vybrané památky jsou nádherný zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, zámek, který je dominantou města a který pro svou kouzelnou krásu již několikrát hostoval filmového pana krále a princeznu. Druhou památkou je ta (pokud budeme hovořit o světovém věhlasu) nejvýznamnější, tedy kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, skvost, jehož krása byla celosvětově oceněna i připsáním na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO. Vysvětlení, proč právě tyto dvě stavby je poměrně snadné, byť se každá z nich nachází na odlišných koncích republiky, jsou si vzájemně velice podobné a to jak půdorysem, tak historií, neboť obě tyto stavby podlehly velkému požáru, kdy byla převážná část staveb
poničena,
avšak
jako
fénix
z popela
i
Karlova
Koruna
a
kostel
sv. Jana Nepomuckého povstaly a nyní se těší zájmu veřejnosti, která je pomalu, ale jistě začíná objevovat. Bakalářská práce se tedy soustřeďuje ne na atraktivitu samotných památek, ale na atraktivitu památek z pohledu cestovního ruchu, tedy zkoumá služby cestovního ruchu, které jsou v okolí zámku Karlova Koruna a kostela sv. Jana Nepomuckého turistům nabízeny a dohledává případné nedostatky.
13
1
Literární přehled
Cestovní ruch Pro cestovní ruch platí mnoho definic, nejčastěji uváděnou „univerzální“ definicí je definice cestovního ruchu UNWTO (WTO, World Tourism Organization, Ottawa, 1991), která uvádí, že cestovní ruch je „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena (mezinárodní cestovní ruch – 1 rok, domácí cestovní ruch – 6 měsíců), přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na trvalém či přechodném pracovním poměru).[1] Služba Službu lze definovat jako činnost, kterou může nabídnout jedna strana druhé. Má v sobě určitý prvek nehmatatelnosti a vyžaduje jistou interakci se zákazníkem nebo s jeho majetkem. Výsledkem jakékoliv služby pak není převod vlastnictví. Služba může vést ke změně podmínek a její produkce může či nemusí být úzce spojena s fyzickým produktem. Každá služba je určitou specifickou kombinací následujících vlastností:
Nehmatatelnost: zákazník si nemůže službu prohlédnout ani vyzkoušet,
musí proto hledat průkazné známky o jejich kvalitě. Ty může najít jedině na základě místa, kde je služba poskytována, podle lidí, zařízení, propagačních materiálů, symbolů, ceny.
Nedělitelnost: spočívá v současném vytváření a spotřebovávání služby,
což u fyzických výrobků neplatí. To je důvod, proč zákazník projevuje zvýšený zájem o to, kdo službu poskytuje.
Proměnlivost: závisí na tom, kdo služby poskytuje, kdy je poskytuje
a kde je poskytuje. Jde tedy o jejich kvalitu, kterou mohou dodavatelé služeb zvýšit školením svých pracovníků, standardizací procesu, sledováním uspokojení zákazníků pomocí zákaznických průzkumů atd.
14
Pomíjivost: spočívá v možnosti uskutečnění služby v přítomnosti zákazníka
(opravy v domě, návštěva lékaře aj.). Proto se pomíjivost stává problémem pro jejich dodavatele, jestliže poptávka kolísá. [2] Služby cestovního ruchu Hesková uvádí, že heterogennost služeb v cestovním ruchu umožňuje jejich základní rozdělení na:
služby cestovního ruchu, tj. takové, které výlučně nebo převážně upokojují
potřeby účastníků cestovního ruchu a produkují je podniky cestovního ruchu. Jde o služby výrobců služeb (dopravní, ubytovací, pohostinské, lázeňské, sportovněrekreační a kulturně-společenské zařízení) a zprostředkovatelů služeb (cestovní kanceláře, cestovní agentury, turistické informační kanceláře, informační systémy a distribuční systémy)
ostatní služby, které produkují podniky s polyfunkčním charakterem, tj. část
jejich produkce spotřebovávají účastníci cestovního ruchu, v rozhodující míře však uspokojují potřeby místního obyvatelstva. Jde o podniky poskytující specializované služby pro cestovní ruch (peněžní ústavy, pojišťovací, pasové a celní orgány) a služby místní infrastruktury v cílových místech (např. obchodní a komunální podniky, zdravotnická zařízení, policie, pošta a jiné). Služby cestovního ruchu můžeme následně klasifikovat podle různých kritérií a účelů. Jde o druhové členění, podle fází realizace cestovního ruchu z časového hlediska, z hlediska uspokojovaných potřeb, podle charakteru spotřeby a z ekonomického hlediska. [3]
15
Obrázek č. 1: Schéma struktury služeb v cestovním ruchu [Hesková a kol., s. 106] Kulturní památka Zelenka a Pásková ve svém Výkladovém slovníku cestovního ruchu definují kulturní památku jako nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního stylu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, nebo mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem, významný doklad duchovního a hmotného života lidí nebo nositel vztahu k důležitým jevům, událostem a osobnostem dějin a kultury, na jehož zachování je proto veřejný zájem. Pojetí kulturní památky je rozšířeno ve věcném záměru zákona o ochraně kulturních památek a památkové péči: „Nositeli uvedených hodnot jsou i dochované historické vztahy věcí k určitému celku, místu, obci nebo části krajiny a mezi jednotlivými věcmi v jejich souboru, jakož i mezi kulturní památkou a jejím příslušenstvím. Kulturní památky jsou ve většině států předmětem zvláštní ochrany včetně možnosti jejich vývozu za hranice. Zpravidla představují významnou kulturní atraktivitu v rámci kulturního CR. [4]
16
Národní kulturní památka Zelenka a Pásková ve svém Výkladovém slovníku cestovního ruchu definují národní kulturní památku jako památku, která tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa anebo je nositelem kulturních hodnot evropského nebo celosvětového významu. [4] Barokní gotika Barokní gotikou nebo též gotizujícím barokem nazýváme zvláštní odnož barokního slohu, jež se uplatnila v Čechách počátkem 18. stol. a jejíž podobu nejvýrazněji ovlivnil Jan Santini. Vyznačuje se kombinováním gotických a barokních prvků do jednoho celku. Principem Santiniho přístupu však rozhodně nebylo mechanické skládání „gotického“ a „barokního“ dohromady. Architekt čerpal inspiraci z několika zdrojů: jedním byly přímo původní gotické stavby, druhým podněty, získané v Itálii studiem díla dvou umělců, kteří si rovněž svým způsobem brali poučení z gotického tvarosloví – Guarina Guariniho a Francesca Borrominiho. Tyto ingredience Santini přizpůsobil chuti místa a doby: zcela v duchu své vlastní invence je přetvořil do podoby, jež na jedné straně jasně ukazovala na snahu navázat na slavné časy českého středověku, na druhé toto oživení plně akceptovalo současnost beze stopy zastaralosti. Navíc takové prvky nijak nerušily původní vyznění stavby, naopak ji spíše obohacovaly o nový výraz a často i symbolický význam. Nejtypičtější ukázky barokně gotického tvarosloví bychom nalezli v Sedlci u Kutné Hory, Kladrubech u Stříbra, Želivi a Žďáru nad Sázavou. [5]
17
2
Jan Blažej Santini – Aichl
Narodil se na den sv. Blažeje jako nejstarší syn do vážené rodiny pražského kameníka Santina Aichla a druhého dne byl pokřtěn v chrámu sv. Víta jako Jan Blažej Aichl. Narodil se s tělesnou vadou - byl na část těla ochrnutý a chromý, což mu bránilo úspěšně pokračovat v otcově kariéře a převzít po něm kamenickou dílnu. Kamenictví se přesto vyučil (stejně jako bratr František), ale studoval také malířství, pravděpodobně u Kristiána Schrödera. Po vyučení se okolo roku 1696 vydal sbírat zkušenosti obvyklou vandrovní cestou. Prošel Rakousko a v Itálii dorazil až do Říma, kde měl možnost se seznámit s díly tesinského Francesca Borominiho, radikálního architekta považovaného římskými konzervativními současníky za "blázna". V Itálii také přebral do svého jména otcovo jméno Santini, stejně tak učinil i bratr František. V roce 1700 už Santini samostatně stavěl, projektoval a měl vlastní peníze, tzn. byl členem některého ze stavitelských cechů a vlastnil stavební firmu. V činnosti navazoval na architekta J. B. Matheye, po jehož smrti některé projekty přebral a dokončil, přebral i Matheyův okruh stavebníků a částečně navázal i na jeho styl. Santinimu se dařilo a v roce 1705 koupil Valkounský dům (čp. 211) v Nerudově ulici za 3000 zlatých v hotovosti. O dva roky později koupil i sousední dům U zlaté číše (čp. 212) a oba domy spojil. Po Schröderově smrti si Santini roku 1707 vzal za ženu jeho dceru Veroniku Alžbětu. S Veronikou měl čtyři děti, ale všichni tři synové - Jan Norbert Lukáš (* 1707), Josef Rudolf Felix Řehoř (* 1708) a František Ignác (* 1710) - zemřeli na souchotiny ještě jako děti a zbyla jen dcera Anna Veronika (* 1713). Když v roce 1720 manželka Veronika umřela, oženil se s jihočeskou šlechtičnou Antonií Ignatií Chřepickou z Modliškovic a získal tak povýšení do šlechtického stavu. S ní měl v roce 1721 dceru Janu Ludmilu a v roce své smrti syna Jana Ignáce Rochuse. Kmotry všech Santiniho dětí se stali Santiniho mecenáši z řad vysoké šlechty. [6]
18
2.1
Dílo
Co charakterizuje ono osobité Santiniho pojetí architektury? Teprve v poslední době byl v literatuře přesně formulován význam představy dokonalé centrální stavby jako úběžníku jakéhokoli, architekturou stanoveného směru a místa, kde lze vztyčit vertikálu spojující nebe a zemi, pro celou Santiniho tvorbu. Jádremtakové centrální stavby je pochopitelně centrální rotorová jednotka. Není to ovšem jednoduché klenební travé, které lze rozvíjet v osových směrech modulovým opakováním. Centrální prostorový útvar je často volen na neobvyklém půdorysu – pětiúhelníku, šestiúhelníku či desetiúhelníku. U nejprecizněji koncipovaných staveb pak dochází i k obkročnému řazení dvou typů polí stěny v interiéru středního prostoru (Panenské Břežany, Ostrov u Stříbra, kostel na Zelené hoře ad.). Volba zcela atypických půdorysných mnohoúhelníků totiž - na rozdíl od běžnějších, jakými jsou čtverec či osmiúhelník – směřovala zcela vědomě k potlačení základního osového kříže a prosazení radiální osové osnovy, která silně zdůrazňuje střed. Zvláště dokonale je toto řešení provedeno v kompozici zelenohorského poutního areálu, kde je divákova pozornost vždy znovu zachycována a stále znovu obracena k samotnému středu celé architektonické kompozice. To platí jak pro prožitek exteriéru, tak interiéru poutního areálu a kostela. Častá frekvence zmíněných atypických půdorysných mnohoúhelníků je pro Santiniho architekturu svrchovaně příznačná jinak ve většině barokní architektury zcela nebývalá. Zaujetí půdorysným útvarem složitého polygonu vyplývá na jedné straně z gotického kořene Santiniho tvorby, na druhé je opřeno o předlohy pozdních Michelangelových nerealizovaných projektů, a především o fascinující tvorbu Francesca Borrominiho. V případě jednodušších architektonických realizací je u Sanitniho časté půdorysně podvojné řešení, kdy interiér je založen na nad křivkovým vzorcem (kruh, ovál), exteriér stavby nad polygonem, či alespoň obdélníkem či čtvercem s okosnými nebo konkávně skrojenými rohy. Tento typ půdorysných řešení je užíván u menších kostelních staveb (Chotouň, Hradec Králové, sv. Kliment atd.) nebo u bočních křídel složitějších kompozičních celků (Panenské Břežany, Křitiny atd.) Téma obměny půdorysu stavby po etážích najdeme u Santiniho v barokních i barokněgotických stavbách. Jeho nejdokonalejšími příklady jsou kompozice prostoru lodi kaple v Panenských Břežanech, křížení tambur a kupole kostela v Kladrubech, loď kostela sv. 19
Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a v určitém zjednodušení i hlavní sál zámku v Chlumci nad Cidlinou. Tento motiv pootáčení obrazce o polovinu úhlového intervalu znovu akcentuje bodový střed jako dominantní těžiště stavby, a ve spojení s nápadným zmenšováním měřítka tvarů v horní etáži (nejnápadněji v Kladrubech, ale třeba i v Mladoticích) je prostor účinně iluzivně nadvyšován. [7]
3
Zámek Karlova Koruna
3.1
Geografie
Zámek Karlova Koruna se tyčí na uměle vytvořeném kopci ve městě Chlumec nad Cidlinou, které spadá do Královéhradeckého kraje. Chlumec nad Cidlinou se nachází zhruba 28 km od Hradce Králové.
3.2
Královéhradecký kraj
Královéhradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Hranici kraje tvoří z více než jedné třetiny státní hranice s Polskem v délce asi 208 km. Se sousedními Libereckým a Pardubickým krajem tvoří oblast Severovýchod, která patří mezi tři největší oblasti v republice jak rozlohou, tak počtem obyvatel. Posledním sousedem je kraj Středočeský. Krajská metropole Hradec Králové je od hlavního města Prahy vzdálená 112 km. Na severu a severovýchodě se rozkládají pohoří Krkonoše a Orlické hory, které na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Obě pohoří od sebe odděluje Broumovský výběžek, geologicky i horopisně pestrý, který byl kdysi plochou pánví mezi dvěma pohořími a kde příroda vytvořila rozsáhlá skalní města. Jsou to Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. Tato oblast patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice. Významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří. Hlavními vodními toky jsou Labe a jeho přítoky Orlice a Metuje. Téměř celé území kraje náleží do povodí Labe, jen okrajová část Broumovského výběžku k povodí Odry. Nejvyšším vrcholem kraje je Sněžka (1 602 m n. m.) v Krkonoších, která je zároveň nejvyšší horou České republiky.
20
Nejníže položeným bodem je hladina Cidliny na území okresu Hradec Králové v nadmořské výšce 202 m. Území kraje je po provedené reformě státní správy od 1. 1. 2000 tvořeno pěti okresy - Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. K 1. 1. 2007 došlo ke změně hranic okresů Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou o tři obce. Obce Jílovice, Ledce a Vysoký Újezd přešly z okresu Rychnov nad Kněžnou do okresu Hradec Králové a došlo tak ke sladění hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností s hranicemi území okresů. V Královéhradeckém kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Pověřené obecní úřady spravují obce v území, které je skladebné do okresů i do správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Rozlohou 4 759 km2 zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Je pátým krajem s nejvyšším podílem zemědělské půdy i orné, podíl lesních pozemků je 8. nejvyšší. K 31. 12. 2011 představovala zemědělská půda 58 % celkové rozlohy kraje, podíl orné půdy činil 40 % a lesy pokrývaly území z 31 %. Rozlohou je největší okres Trutnov, který tvoří téměř čtvrtinu rozlohy kraje, za ním následuje s více než pětinou okres Rychnov nad Kněžnou a zbytek území se rovnoměrně, zhruba po 18 %, dělí mezi tři zbývající okresy. Chráněná území tvořila v roce 2011 více než pětinu rozlohy kraje. Na území se nachází Krkonošský národní park v okrese Trutnov (5,2 % rozlohy kraje), tři chráněné krajinné oblasti (14,5 % rozlohy kraje) a 111 maloplošných chráněných oblastí (1,3 % rozlohy kraje). Mezi chráněné krajinné oblasti patří Broumovsko (okres Náchod), Český ráj (okres Jičín a území krajů Středočeského a Libereckého) a Orlické hory (okres Rychnov nad Kněžnou a území kraje Pardubického). Ke konci roku 2011 měl Královéhradecký kraj celkem 553 856 obyvatel, což je 5,3 % celkového počtu obyvatel České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové s 163 tisíci osobami. Naopak populačně nejmenší s 79 086 obyvateli je okres 21
Rychnov
nad
Kněžnou.
Hustotou
116
obyvatel
na
km2 nedosahuje
kraj
celorepublikového průměru 133 osob. Rozdílná je i v okresech a pohybuje se od nejvyšší v okrese Hradec Králové (183 obyvatel na km2) po nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (81 obyvatel na km2). Na území kraje je celkem 448 obcí, z nichž k 31. 12. 2011 mělo 48 statut města a 10 statut městyse. Podíl městského obyvatelstva dosáhl celkem 67,3 %. Hlavním centrem kraje je statutární město Hradec Králové s 93 490 obyvateli, druhým největším městem s 30 957obyvateli je město Trutnov. Nejméně urbanizován je okres Jičín, kde žije i nejvíce obyvatel v obcích do 500 obyvatel (více než pětina). V kraji činil tento podíl 12,6 % obyvatel. Průměrná rozloha obce je 1 062 ha a průměrný počet obyvatel v obci dosáhl 1 236 osob. Královéhradecký kraj měl k 31. 12. 2011 stále nejnižší podíl obyvatel ve věku 15–64 let ze všech krajů (68,2 %) a druhý nejvyšší podíl obyvatel ve věku nad 65 let (17,1 %) po Hl. m. Praze. Průměrný věk je rovněž nad republikovým průměrem a druhý nejvyšší po Hl. m. Praze. Stejně je tomu v porovnání s krajským průměrem v okresech Hradec Králové a Jičín. Nejvyšší podíl obyvatel do 14 let měly okresy Rychnov nad Kněžnou a Náchod, nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15–64 let byl v okrese Trutnov a ve věkové skupině nad 65 let v okrese Hradec Králové. Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Největší koncentrací cestovního ruchu v České republice se vyznačují Krkonoše. Národní park Krkonoše zasahuje na území kraje dvěma třetinami své výměry a nacházejí se zde nejcennější lokality parku. Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj v roce 2011 podílel pouze 4,5 %, v přepočtu na 1 obyvatele dosáhl 86,2 % republikového průměru a byl mezi kraji na 6. pozici. Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v roce 2011 v hospodářství kraje zaměstnáno celkem zhruba 252,3 tisíc osob, z toho 30 % ve zpracovatelském 22
průmyslu, 11 % ve velkoobchodě a maloobchodě, opravách motorových vozidel, 9 % ve stavebnictví, po 7 % v dopravě a skladování, ve zdravotní a sociální péči a v odvětví vzdělávání, 6 % v odvětví veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení a po 4 % v ubytování, stravování a pohostinství a v odvětví zemědělství, lesnictví, rybářství. V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin (pšenice, ječmen), řepky a kukuřice, významná je též produkce cukrovky a pěstování ovoce (jablka, rybíz, višně) a zeleniny (mrkev, cibule). V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. V průmyslu převažuje z odvětvového hlediska podle počtu zaměstnanců zpracovatelský
průmysl,
v
jeho
rámci
pak
výroba
motorových
vozidel,
výroba elektrických zařízení a textilní výroba. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků v roce 2011 činil 3,9 %. V roce 2011 se v kraji v 966 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 826 tisíc hostů, z toho cca 202 tisíc ze zahraničí, převážně z Německa (necelá polovina), Polska a Nizozemska. Průměrná doba pobytu byla necelých pět dní. Většina těchto zařízení (téměř 70 procent) je soustředěna v okrese Trutnov, na jehož území leží Krkonoše.[8]
3.3
Historie města Chlumec nad Cidlinou
První písemná zmínka o Chlumci pochází z roku 1235, kdy se v několika listinách objevuje jméno Zdeňka z Chlumce. Byl to příslušník pozdějšího rodu Šternberků, kteří drželi Chlumec do roku 1397, kdy jej koupil Ota z Bergova. V prvních dvou staletích byl Chlumec malým poddanským městečkem s kostelem Nejsvětější Trojice a nedaleko na vršku stojící šternberskou tvrzí, o němž se zachovalo minimum písemných pramenů. Jedním z mála paprsků světla, pronikajících hustou clonou chlumeckého středověku, je zpráva z roku 1425 o dobytí města husity. V pohusitském období žili v Chlumci četní nekatolíci včetně silné obce Jednoty bratrské. Významné změny se udály v době vlády rodu Pernštejnů v letech 1517-1547. 23
Byl opevněn vodní hrad, založený v polovině 15. století, došlo k výstavbě renesančního kostela sv. Voršily, a také povýšení městečka na město, které získalo svůj znak. Roku 1547 se Chlumec na více než půl století stal komorním městem, tj. majetkem českého
krále.
Ve
2.
polovině
16.
století
je
doložena
existence
školy,
významného literátského bratrstva a několika cechů. Za třicetileté války byl Chlumec několikrát dobyt a vypleněn; nejhorší byl vpád Švédů roku 1634, kdy shořelo 13 městských privilegií. Ve druhé polovině 17. stol. se hospodářský život města, v němž bylo roku 1654 ze 122 domů 56 pustých, znovu zalidňovalo - počátkem 18. století v něm žilo tisíc obyvatel. V této době nastal největší
rozkvět
cechovních
řemesel.
Městskou
samosprávu
řídil
magistrát,
jehož členové měli také soudní pravomoc. Velké hospodářské ztráty přinesly městu války o Slezsko, kdy město dvakrát obsadili Prusové. Roku 1775 bránili obyvatelé spolu s vojskem město proti útočícím selským houfům.[9] 3.3.1 Chlumec N. C. v 19. století Po
napoleonských
válkách
zůstával
Chlumec
centrem
panství
Kinských.
Pravomoc vrchnosti nad měšťany postupně slábla ve prospěch státu, i když činnost velkostatku nadále podstatně ovlivňovala život obyvatel. Starý hrad od požáru v roce 1745 sice chátral, ale stále v něm byl vinný sklep, bednářství, zelinářská zahrada, fíkovna
a
rozsáhlé
stáje.
Mimoto
vlastnila
vrchnost
ve
městě
vinopalnu
(nedávno zbořenou), koželužnu, zahradnictví, flusárnu na výrobu drasla, špitál, sádky, mlýn a pilu. Vrchnostenští úředníci, patřící k městské honoraci, obývali tzv. majorát. Celkový počet obyvatel v roce 1833 činil 2864 osob, žijících v 319 domech. Rok 1848 měl v Chlumci poklidný průběh; nejmarkantnějším projevem revoluce byl vznik Národní gardy, což byl fakticky rozšířený ostrostřelecký sbor. Roku 1850 se stal Chlumec soudním okresem v rámci politického okresu Nový Bydžov. Ve druhé polovině 19. století zažilo město rychlý hospodářský a populační růst, jakož i rozmach kulturních
aktivit.
Vznikaly
nové
dílny,
továrny,
hotel
Liverpool
a komunikace – od roku 1870 se jezdilo vlakem do Ostroměře, o dva roky později do Hradce Králové a od roku 1901 do Městce Králové. Rodiště dramatika Klicpery
24
se mohlo pochlubit ochotnickým divadlem, mužským i ženským pěveckým sborem a dalšími spolky, mezi nimiž nechyběl od roku 1883 Sokol. Velkými změnami prošel Chlumec v éře starosty Zikmunda Kozelky před první světovou válkou. Kromě impozantní novorenesanční budovy školy byla vybudována velkoryse pojatá ulice spojující centrum města s nádražím. Právě podél ní pak za první republiky vyrostlo několik veřejných budov, jež dnes neodmyslitelně patří k modernímu Chlumci nad Cidlinou.[9] 3.3.2 Historicko-geografický vývoj Chlumecka Regionem Chlumecka se zabýval Karel Kuča, který jej spolu s Novobydžovskem zahrnul do oblasti Pocidliní. Chlumecko tvoří jižní část Pocidliní a v 18. a 19. století bylo zhruba totožné s tehdejším chlumeckým panstvím Kinských, a později soudním okresem Chlumec nad Cidlinou. Chlumecké panství se začalo formovat ve 14. století. Podle trhové smlouvy z roku 1521 mezi Vilémem Kostkou z Postupic a Vojtěchem z Pernštejna jej tvořilo kromě Chlumce 25 vesnic: Nové Město, Stará Voda, Chudeřice, Olešnice, Levín, Kladruby, Písek, Kosičky, Přestavlky, Štít, Liples, Vídeň, Lužec, Rtanov, Klamoš, Ostrovnice, Újezd, Chýšť, Výkleky, Převýšov, Lovčice, Lišice, Vlkov, Lučice a Nepolisy. Za Pernštejnů v 1. pol. 16. stol. bylo k chlumeckému panství připojeno panství hradišťské a dočasně město Bydžov. Podle berní ruly, soupisu nemovitého poddanského majetku po třicetileté válce, přibylo k výše uvedenému soupisu městečko Žiželice a vsi Káranice, Babice, Kosice, Mlékosrby, Luková, Žabí Lhotka, Skochovice, Běruničky, Loukonosy, Hraďišťko, Kundratice, Hlavečník, Rasochy, Dlouhopolsko, Vápno, Přepychy, Strašov, Komárov, Končice, Choťovice, Žehuň, Dobšice, Stará Báň, Pamětník, Bludy a Korce. V pol. 18. století zahrnovalo panství Chlumec dvě města a 47 vesnic. Roku 1850 vznikl v rámci politického okresu Nový Bydžov soudní okres Chlumec nad Cidlinou. Ve srovnání s někdejším panstvím do něj nebylo zahrnuto okolí Žehuně, naopak přibylo okolí Krakovan a Labské Chrčice. V roce 1960 byly soudní 25
okresy zrušeny, takže Chlumec ztratil samostatný územně správní statut a stal se součástí okresu, resp. kraje královéhradeckého.[9]
3.4
Historie zámku Karlova Koruna
Karlovu Korunu nechal vystavět jako své letní reprezentační sídlo v letech 1721-23 hrabě František Ferdinand Kinský, nejvyšší kancléř a nejvyšší lovčí království českého na počest návštěvy císaře Karla VI. byl zámek pojmenován Karlova Koruna. Plány vypracoval přední barokní architekt italského původu Giovanni Santini-Aichl a samotnou stavbu vedl proslulý pražský stavitel F. M. Kaňka. Zámek během své existence nezměnil šlechtické majitele. Během okupace v roce 1943 zámek vyhořel a po válce byl zámek i celý majetek Kinských znárodněn. Po roce 1989 pak došlo v restituci k jeho navrácení.[10] 3.4.1 Dispozice zámku Zámek má pozoruhodný půdorys. K jeho k válcovému středu přiléhají tři jednopatrová hranolová křídla a v severní části schodiště. Právě pro svůj tvar dostal své druhé jméno – Koruna. To první je památkou na návštěvu Karla VI. roku 1723, který po své pražské korunovaci poctil svou návštěvou nově postavené sídlo svého kancléře Františka Ferdinanda Kinského. Hlavní vstup je ze severního průčelí, vede do ústředního prostoru se sallou terrenou, obklopenou toskánskými sloupy. Každé ze tří křídel má v přízemí tři salonky, které vedou přímo do centrálního sálu. Zámek se tedy obešel bez chodeb a díky této zvláštní dispozici se nedal vytápět a byl proto neobývatelný. Proto v jeho blízkosti stály obytné a hospodářské budovy. Po roce 1948 byl zámek v držení československého státu. A byla zde vybudována expozice Baroko v Čechách, kterou zaštiťovala Národní galerie. V roce 1992 dochází k restituci a majetek se navrací do rukou původních majitelů - rodině Kinských. Expozice Národní galerie byla nahrazena novou, interiérovou zámeckou expozicí, která se týká dějin rodu Kinských a chovu koní na Chlumecku. Chlumec a Kinští jsou pevně spjati se slavnou tradicí parforsních honů a chovem koní. Lov zvěře patřil k nejoblíbenějším radovánkám šlechty. Značný význam měl titul nejvyššího lovčího Českého království, jehož majitel se zodpovídal za stavy zvěře 26
na královských panstvích a dohlížel na přípravy štvanic s královskou účastí. V této funkci se často setkáváme se jménem Kinských - neboť chlumecké panství společně s panstvím pardubickým a poděbradským tvořilo obrovské území vhodné pro honitbu. [10] 3.4.2 Návštěvní řád zámku a vstupné Interiérová expozice seznamuje návštěvníky s dějinami rodu Kinských v portrétech a chovem koní Kinských - chlumeckých plaváků. Nově byl otevřen salónek loveckých trofejí. Zámecký park je otevřen celoročně.[11] Tabulka č. 1: Otevírací doba zámku Karlova Koruna
duben květen, červen červenec, srpen září říjen
Otevírací doba sobota, neděle, 9:00 - 12:00, 13:00 svátky 16:00 sobota, neděle, 9:00 - 12:00, 13:00 svátky 16:00 denně kromě 9:00 - 12:00, 13:00 pondělí 17:00 sobota, neděle, 9:00 - 12:00, 13:00 svátky 16:00 sobota, neděle, 9:00 - 12:00, 13:00 svátky 16:00
Tabulka č. 2: Vstupné Vstupné Plné vstupné Zlevněné vstupné Senioři
90 Kč 50 Kč 60 Kč
Tabulka č. 3: Vstupné na prohlídku 13. komnata hraběte Oktaviána 13. komnata hraběte Oktaviána Plné vstupné 100 Kč Zlevněné vstupné 90 Kč Děti do 6 let (v doprovodu rodičů) zdarma
27
Tabulka č. 4: Vstupné mimo návštěvní dobu Vstupné mimo návštěvní dobu Plné vstupné Zlevněné vstupné Příplatek za fotografování
150 Kč 100 Kč 100 Kč
Zámek v současné době spravuje Giovanni a Pius Kinský dal Borgo, kteří založili na chlumeckém panství akciovou společnost Kinský dal Borgo. Obrázek č. 2: Graf návštěvnosti zámku Karlova Koruna od roku 2009 do roku 2013
Vývoj návštěvnosti zámku Karlova Koruna 25000 20000 15000 10000 5000 0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Správa zámku Karlova Koruna a Centrum informací a statistik kultury, vlastní zpracování, 2014
3.5 Vybrané turistické atraktivity v okolí zámku Karlova Koruna 3.5.1
Loreta Chlumec nad Cidlinou Byla postavena podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky, který často spolupracoval s významným českým barokním architektem Janem Santinim Aichlem. Objekt byl vystavěn v letech 1717-1719 původně jako škola a kolej piaristického řádu, jehož posláním byla bezplatná výchova dětí v katolickém církevním učení. Po přerušení, zřejmě z důvodu stavby zámku, byla Loreta dokončena roku 1740.
28
V prvním patře Lorety začíná prohlídka v místnosti upravené jako stará selská jizba (barokní lidový nábytek, lidové kroje, obrázky na skle). Další místnost je
vyhrazena životnímu
stylu
měšťanstva (figuríny
v
dobových
oblecích).
Následující prostory jsou věnovány řemeslům a cechům či připomínají významné chlumecké osobnosti, např. spisovatele Václava Klimenta Klicperu nebo historika a profesora KU Jaroslava Golla. Prostory ambitů jsou určeny k rozmístění historické zemědělské techniky a informují o historii Chlumce n. C., např. o velkém selském povstání r. 1775 nebo o aktivitách chlumeckého ostrostřeleckého sboru.[12]
3.5.2
Zámek Hrádek u Nechanic Zámek Hrádek u Nechanic byl postaven jako reprezentační a letní sídlo hraběcího rodu Harrachů v letech 1839 – 1857 Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu (1799-1884), významným představitelem jilemnické rodové linie. Jako předloha pro stavbu romantického zámku posloužil projekt vypracovaný anglickým architektem Edwardem Bucktonem Lambem (1805-1869) ve stylu tudorské gotiky. Stavební práce vedl mladý rakouský architekt Karl Fischer (1817-1856), který plány upravil a navrhl i výzdobu zámeckých interierů. Kromě tohoto vybavení, zhotovovaného v převážné míře místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada starožitností a to zejména z Itálie a Rakouska. Často se jednalo o celé portály, stropy či kompletní vybavení celé místnosti. Souběžně se stavbou zámku byla v roce 1844 zahradním projektantem L. Krügerem upravena část okolního lesa jako krajinářský park (18 ha) a ve zbývající části byla založena obora a bažantnice (200 ha). V roce 1945 byl zámek konfiskován na základě tzv. Benešových dekretů. Současná zámecká expozice je ukázkou bydlení šlechty ve druhé polovině 19. století v původním historickém zařízení (reprezentační místnosti, apartmá hraběte a hraběnky, obrazárna, pokoje pro hosty, zámecká kaple). Státní zámek Hrádek u Nechanic byl v roce 2001 prohlášen Národní kulturní památkou. Zámek
spravuje
Národní
památkový ústav,
Ministerstvem kultury ČR.[13]
29
příspěvková
organizace
zřízená
3.5.3
Koupaliště Chlumec nad Cidlinou Na soutoku řek Cidliny a Bystřice najdete areál městského koupaliště Chlumec nad Cidlinou, které nabízí nejen koupání, ale i možnost ubytování v kempu a chatkách a stravování v restauraci. Městské koupaliště prošlo v roce 2010 velkou rekonstrukcí. Uprostřed bazénu o velikosti 55 x 50 metrů s celkovým objemem vody 3400 m³ a hloubkou od 80 do 180 cm byl vytvořen o rozloze 475 m² ostrov, jehož součástí je letní zážitková restaurace. K bazénu náleží dětská dvojskluzavka. Dětem je určeno také nerezové brouzdaliště skládající se ze dvou bazénků o celkové velikosti 55 m² a hloubkou vody 10 až 30 cm, kdy horní bazének má šikmé dno a s dolním je spojen skluzavkou. Dále je pro děti nově vybudováno dětské hřiště. Ke sportovnímu vyžití návštěvníků slouží dvě hřiště na plážový volejbal, hřiště na petanque, ruské kuželky, stůl na stolní tenis. Součástí areálu je autokemp s možností ubytování v osmi čtyřlůžkových chatkách, jedné osmilůžkové chatce nebo vlastních stanech či karavanech. Od sezóny 2013 bude k dispozici dalších 10 nových chat s velkými zastřešenými terasami. Sociální zařízení je společné jak pro návštěvníky koupaliště, tak pro návštěvníky ubytované v kempu či chatkách - nachází se v hlavní budově, kde jsou i sprchy se studenou a teplou vodou. Část areálu je pokryta Wi-fi sítí. K občerstvení návštěvníků slouží restaurace, kulturní zážitky nabízí po dobu letní sezóny pravidelné čtvrteční hudební večery.[14]
4 Analýza služeb cestovního ruchu v okolí zámku Karlova Koruna 4.1 Ubytovací služby V Chlumci nad Cidlinou se nachází hotel 3* ležící pouhých cca 15 minut chůze od zámku Karlova Koruna, hosté se mohou ubytovat v 18 pokojích s celkovou kapacitou 52 lůžek rozdělených do dvou pater. Možnost ubytování je v jednolůžkových, dvoulůžkových, třílůžkových, čtyřlůžkových pokojích a na apartmánu, všechny pokoje 30
mají své vlastní sociální zařízení. Hosté mají také možnost využít 12 parkovacích míst náležejících k hotelu. Ceny za ubytování se pohybují v rozmezí 440-1380 Kč noc/pokoj s možností příplatku za snídani, polopenzi, či plnou penzi. Další možnou variantou ubytování v Chlumci nad Cidlinou je rodinný penzion u Vacků ležící přímo vedle hotelu Astra. Hotel je vhodný pro cyklisty projíždějící městem. Kapacita penzionu je 24 lůžek a nabízí ubytování na dvou a třílůžkových pokojích v nabídce ubytování jsou pokoje s i bez vlastního sociálního zařízení, některé mají společné soc. zařízení na chodbě. Ceny ubytování se pohybují od 370 Kč. Tímto bohužel nabídka hotelů a penzionů v Chlumci nad Cidlinou končí a případní zájemci
o
ubytování
se
musejí
poohlédnout
po
ubytování
v okolí
Chlumce nad Cidlinou. Z těch potom můžeme jmenovat nejbližší v Novém Bydžově, kde se nachází rovnou dva hotely, tedy Hotel Tatra a Hotel Classic, který je vyhlášený výbornou kuchyní a přes obědy je problém se zde usadit. Další možné ubytování v okolí potom nabízí Kladruby nad Labem s penzionem Kolesa, který je vhodný pro rodiny s dětmi, či pořádání různých společenských oslav.
4.2 Stravovací služby Přímo v areálu zámku Karlova Koruna se nachází restaurace Zámecká terasa, která je otevřena pouze pod dobu otevírací sezóny zámku a tak se otevírá pro hosty až v dubnu, přičemž i přesto má zavřeno pondělky a úterky. Tato restaurace se však předně soustředí na pořádání akcí a to svateb, rautů apod., snaha restaurace o zařazení denního menu se nesešla s přílišným ohlasem, jelikož přímo před hlavní vstupní bránou do areálu zámku Karlova Koruna se nachází bezkonkurenčně nejoblíbenější restaurace, s věhlasem sahajícím i za hranice města Chlumec nad Cidlinou. Restaurace se jmenuje Zámecká restaurace a nabízí převážně italské pokrmy, předně pizzy a další italské pochoutky. V restauraci panuje příjemná atmosféra a profesionální vystupování personálu celkový dobrý dojem jen umocňuje, přesto však jsou ceny velice příjemné – např. pizza Hawai za 123 Kč. Jako další možnost stravování je Country Saloon, který má otevřeno denně, včetně nabídky denního menu, které zahrnuje hlavní chod a polévku. Na jídlo si návštěvníci mohou zajít také do hotelu Astra, který denní menu nabízí dokonce již od 69 Kč ve kterém je zahrnuta polévka, 2 dcl nealkoholický nápoj a hlavní chod. 31
V okolí města Chlumec nad Cidlinou jmenujme znovu např. hotel Classic, jehož kuchyně také rozhodně stojí za zmínku, včetně cenových relací.
4.3 Dopravní služby Osobním automobilem Město Chlumec nad Cidlinou leží na hlavní silniční trase dálnice D11 Praha - Hradec Králové
–
Trutnov
–
Polsko,
exit
62
a
poté
silnicí
2.
třídy
číslo
327 do Chlumce nad Cidlinou, celková doba jízdy činí necelou hodinu a návštěvníci mohou využít parkování zdarma, přímo pod zámkem. Autobusová doprava Autobusové nádraží se nachází přímo vedle vlakového nádraží Chlumec nad Cidlinou a leží cca 0,5 km od zámku, cesta ale bohužel není značená a tak musí návštěvníci neznalí okolí dojít až na náměstí, odkud je již ukazatele navedou. Návštěvníci mohou také využít městské hromadné dopravy, ale u zámku se nenachází žádná autobusová zastávka, nejbližší je právě autobusové nádraží, dále pak zastávka Chlumec n. Cidl, Sokolovna. Na autobusové nádraží v Chlumci nad Cidlinou jezdí hned několik linek a to:
Chlumec n. Cidl.-Stará Voda – Káranice
Chlumec N. Cidl – Újezd u Přelouče – Přelouč
Hradec Králové – Urbanice – Roudnice – Obědonice – Mlékosrby – Chlumec n. Cidl.
Nový Bydžov – Nepolisy – Chlumec n. Cidl.
Chlumec – Převýšov – Lužec n. Cidl. – Nový Bydžov
Chlumec n. Cidl. – Žižilice – Kolín
Chlumec n. Cidl. – Týnec n. Lab. – Záboří n. Lab. – Chvaletice Vlaková doprava V Chlumci nad Cidlinou se protínají 3 tratě:
trať 020 – Praha – Velký Osek – Hradec Králové – Choceň
trať 040 – Chlumec nad Cidlinou – Trutnov
trať 062 – Chlumec nad Cidlinou – Křinec 32
Vlakové nádraží se nachází 850 metrů od zámku Karlova Koruna.
4.4 Informační služby Nejlepším a nejobsáhlejším zdrojem informací o zámku Karlova Koruna jsou bezpochyby webové stránky zámku www.kinskycastles.com, které návštěvníkovi poskytují vyčerpávající informace ohledně vstupného, otevírací doby a kulturně společenských akcí pořádaných zámkem. Dalším zdrojem informací, je informační centrum v centru města Chlumec nad Cidlinou, kde návštěvníkovi poskytnou potřebné informace. V info centru jsou také volně k dostání materiály ohledně zámku a městě Chlumec nad Cidlinou, otevírací doba info centra je ale omezená, v neděli, kdy zámek navštěvuje mnoho návštěvníků má info centrum zavřeno, navíc je problém info centrum nalézt, jediný ukazatel k Inko centru je na náměstí a lze ho lehce přehlédnout. Informační centrum má však přehledně zpracované internetové stránky a tak si většinu dostupných informací mohou návštěvníci zjistit i tam, včetně typů na další výlety v okolí, zvlášť pro cyklisty a zvlášť pro návštěvníky, kteří dorazili autem. Stránky také mapují nabídku ubytování a stravování v Chlumci nad Cidlinou a okolí.
4.5 Průvodcovské služby Interiérová expozice seznamuje návštěvníky s dějinami rodu Kinských v portrétech a chovem koní Kinských – chlumeckých plaváků. Nově byl otevřen salónek loveckých trofejí. Zámecký park je otevřen celoročně.[15] Doba prohlídky je cca 1 hodina, kapacita prohlídky cca 50 osob a minimální počet návštěvníků na prohlídku je 5. V současné době zámek Karlova Koruna žije Velikonoci a tak je celý vyzdoben nevkusnou sváteční dekorací, včetně interiérů v rámci prohlídky, což značně narušuje celkový dojem návštěvníka. Mezi průvodci jsou většinou mladí studenti, kteří svůj výklad podávají příjemnou a profesionální formou. Jak mi bylo řečeno, s průvodci v současné době problém není, je jich dostatek, až přebytek.
33
4.6 Sportovně-rekreační služby Ve městě Chlumec nad Cidlinou se nachází otevřené koupaliště a sportovní krytá hala, posilovny. Ve městě je také masážní studio, několik kadeřnictví a kosmetických salónů. Stáj Ostrov nabízí tréninky koňského póla pro začátečníky, pokročilé, děti i dospělé. Vyjížďky pro děti na poníkovi, práce na lonži i ve volnosti, vodění na malém poníkovi pro nejmenší děti. V současné době jsou v areálu stáje Ostrov pro veřejnost k dispozici dvě pólo hřiště (každé o rozměrech 270m x 170m, jsou to jediná dvě plnohodnotná pólo hřiště v České republice) a zkušení pólo koně.[16] Přes město Chlumec nad Cidlinou vedou dvě cyklotrasy: Cyklotrasa č. 4290 Ohnišťany- Kladruby nad Labem Obtížnost: lehká Značení: silniční Komunikace: silnice III.tř, účelové komunikace Povrch: asfalt. štěrkopísek Cyklotrasa č. 4199 Praskačka - Levín Obtížnost: lehká Značení:Silniční Komunikace: silnice III.tř, účelová komunikace Povrch: asfalt, zpevněný povrch Obě tyto trasy jsou vhodné pro všechny typy bicyklů. [17]
4.7 Kulturně-společenské služby Zámek Karlova Koruna má sám o sobě kulturně-společenský význam, vzhledem ke své historii, jedinečnosti a lokalitě. S nadcházejícími svátky si správa zámku připravila akci Velikonoční veselí v rámci čehož bylo zahrnuto snížené vstupné a doprovodný tématický program. Druhým rokem zámek pořádá Slavnosti hraběte Oktaviána FOLKLÓR NA ZÁMKU. Na programu jsou lidové písně, tance a muzika, stejně jako u Velikonočního veselí i během Slavností hraběte je nabídnuto snížené vstupné, speciální prohlídky s hrabětem Oktaviánem a tématický okruh „Z pohádky do pohádky“. Mezi, již stálice, na programu akcí zámku Karlova Koruna je každoročně 34
pořádaný Ples princů a princezen. V současné době zámek láká návštěvníky na speciální Tajemné prohlídky s Hrabětem Šprýmařem v rámci programu Otevřete 13. komnatu, do kterého je zapojeno deset zámků, hradů a jeden klášter. Návštěvníci se musí prokázat turistickým pasem, následně je (konkrétně na zámku Karlova Koruna) provede hrabě Šprýmař a po vyluštění jednoduchého rébusu dostanou jeden ze sedmi potřebných klíčů pro odemčení 13. Komnaty. K zámku přiléhá i udržovaný anglický park, kde je pro rodiny s dětmi zdarma připravena tzv. Pohádková cesta zámeckým parkem, návštěvníci si tak mohou zvolit, zda se vydají po cestě víl, nebo cestou strašidel a skřítků. Podél cest se tak nacházejí tabule s informacemi o daných pohádkových tvorech, které děti poučují o péči o přírodu, zdraví zvířat a rostlin. Zámek je také využíván pro pořádání svateb, školních srazů, rautů, školení a meetingů.
4.8 Doprovodná turistická infrastruktura V areálu zámku Karlova Koruna je veřejnosti volně přístupný anglický park. Parkem vede několik nezpevněných cest podél kterých jsou návštěvníkům k dispozici lavičky. Sociální zařízení se nachází pouze v areálu budovy zámku, které je přístupné pouze v rámci otevírací doby. Dopravní značení a značení podél cest vedoucích k zámku jsou nedostatečné, návštěvníci si často stěžují, že jim dělalo problém nalézt nejkratší cestu k zámku. Na náměstí v Chlumci nad Cidlinou se nachází pouze jeden ukazatel k zámku, u autobusového a vlakového nádraží není žádný ukazatel, jen jeden ukazatel směrem k centru města, nejkratší cesta k zámku od nádraží tak není značená, byť je to od parkoviště kratší cesta, než přes náměstí a poté nahoru do kopce, obzvláště pokud
návštěvníci
zaparkují
automobil
na
neplaceném
parkovišti
před nádražím. Zámek Karlova Koruna nedisponuje bezbariérovým přístupem, zámecký park je částečně bezbariérový, samotná expozice zámku bezbariérová není. Na náměstí se nachází pošta, bankomat, včetně možnosti občerstvení. Další problém s turistickým značením je nalézt informační centrum, které se nachází v budově Sokolovny s nedostatečnou otevírací dobou – v neděli, kdy zámek navštěvuje mnoho lidí je informační centrum zavřené.
35
5 Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře 5.1 Geografie Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou se nachází v kraji Vysočina na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Kostel je strategicky umístěn na kopci, odkud dominuje městu Žďár nad Sázavou. Kostel je dobře viditelný. Památkový areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře se rozprostírá na okraji města, v městské části Žďár II. - Klášter v blízkosti dnešního zámku Kinských (areál bývalého cisterciáckého kláštera).[18]
5.2 Kraj Vysočina Název Kraje Vysočina souvisí se skutečností, že se tento správní celek rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny mezi oběma historickými zeměmi České republiky. Ta dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů ve dvou výrazných masivech, Žďárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápadě. Hlavní evropské rozvodí táhnoucí se podél bývalé zemské hranice dělí kraj na dvě téměř stejné části. Kraj Vysočina se rozkládá na ploše 6 796 km2, celkový počet obyvatel je 513 195. Zvlněná vrchovina, rozčleněná táhlými kopci a údolími, byla původně pokryta neprostupným pralesem. Generace lidí tuto část země proměnily v harmonickou kulturní krajinu, v níž se nachází množství lesů a hájků ale i pole, louky a pastviny. Každý potok je přehrazen řadou rybníků, které plní funkce od hospodářských přes rekreační až po krajinotvorné. Přírodní podmínky rozptýlily obyvatele Vysočiny do více než tisíce sídel, která jsou propojena hustou sítí silnic. Pro Vysočinu jsou charakteristické malé vesnice nepříliš vzdálené od místního centra, jímž bývá klidné malé město se třemi až deseti tisíci obyvatel. Pouze ve čtyřech městech žije více než dvacet tisíc obyvatel, krajské město Jihlava dosahuje počtu padesáti tisíc. S rostoucí životní úrovní a mobilitou obyvatel lze čekat, že toto uspořádání bude výhodou. Umožňuje využívat pozitiva venkovského bydlení a přitom zaručuje dostupnost městského centra.
36
Metropolí kraje je Jihlava, nejstarší horní město českých zemí, které patřilo ve středověku k nejbohatším městům českého království, a to především díky těžbě stříbra. Rozkládá se po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Kraj je umístěn v dopravním i populačním středu země. Vysočinou prochází hlavní dopravní tepna České republiky dálnice D1. Ekonomika východní části kraje je ovlivněna sousedící brněnskou aglomerací, severozápadní část kraje je již spádovou oblastí hlavního města Prahy. Strategická poloha Vysočiny proto v posledních letech přilákala řadu zahraničních investorů, kteří sem soustřeďují nejen výrobní kapacity, ale rovněž výzkum a vývoj. Historie zanechala na Vysočině množství památek, z nichž tři – historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči – jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Stopy dějin doplňují dílo člověka v krajině a dotvářejí její krásu. Přírodní bohatství kraje tvoří chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Železné hory, dále národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, Velký Špičák a četné přírodní rezervace. Výhodou Vysočiny je zachované čisté životní prostředí. Lze říci, že náš kraj je zdravým ostrovem mezi třemi aglomeracemi – pražskou, brněnskou a vídeňskou. I díky tomu se jako první z krajů České republiky stal členem organizace zdravých měst a regionů.[19]
5.3 Historie města Žďár nad Sázavou Osada Žďár vznikla při cisterciáckém klášteře založeném Bočkem z Obřan roku 1252. Po krátkodobé existenci v místech označovaných dnes "Na starém městě" byla přemístěna na levý břeh řeky Sázavy do míst dnešního historického jádra. O Žďáře jako městečku se poprvé zmiňuje listina z roku 1293. Podle zachovaných urbářů z roku 1407 čítalo městečko 93 usedlostí, roku 1462 na 97 usedlostí a roku 1483 na 104 usedlostí.
37
Roku 1588 se dostal žďárský klášter pod pravomoc olomouckého biskupství. Toto bylo příčinou dlouholetého sporu biskupství s klášterem, který nechtěl nový stav uznat. Městečko Žďár stálo na straně kláštera. Spor byl ukončen kardinálem Františkem z Ditrichštejna zrušením cisterciáckého kláštera roku 1606 a diplomatickým vyrovnáním s městečkem roku 1607. Kardinál tehdy povýšil městečko Žďár na město a udělil mu nová privilegia a nový znak. Později se bývalé klášterní panství stalo soukromým majetkem kardinála. Roku 1638 odkoupil cisterciácký řád žďárské panství z pozůstalosti kardinála Ditrichštejna a do Žďáru se navrátili cisterciáci. Na konci třicetileté války, roku 1642, byl napaden klášter Švédy, ale ozbrojení měšťané jej ubránili. Roku 1647 Švédové město vydrancovali. Roku 1704 potvrdil císař Leopold I. městu Žďáru jeho výsady a rozmnožil jeho znak. Do znaku města z roku 1607 byl přidán znak opatský a znak žďárského kláštera. Tohoto rozmnoženého znaku používá město dodnes. Po zrušení kláštera císařem Josefem II. přešlo jeho panství do správy Moravského náboženského fondu a po jeho prodeji mělo postupně několik majitelů.Z návštěvy T. G. Masaryka Při nové politické organizaci po roce 1848 se Žďár stal roku 1850 sídlem soudního okresu. Politický okres byl v Novém Městě na Moravě. Ve druhé polovině 19. století se začal ve městě rozvíjet národní život. Vznikla řada kulturních spolků a v letech 1884 - 1901 zde působil první český odborný lesnický spisovatel a redaktor Jan Doležal (1847 - 1901). Pro žďárské kulturní spolky postavilo město Národní dům (Městské divadlo) slavnostně otevřený roku 1901. Na přelomu 19. a 20. století vznikly první větší podniky, hlavně obuvnické. Město získalo ve dvou etapách (1898 -1905) železniční spojení (Havlíčkův Brod - Žďár - Nové Město - Tišnov). Došlo též k prvním větším zásahům do staré zástavby města. V souvislosti s tím se ve městě roku 1911 ustavilo prvé Družstvo pro stavbu rodinných domků. Na frontách první světové války v letech 1914 - 1918 padla řada žďárských občanů a čtyři z nich jako českoslovenští legionáři. V roce desátého výročí vzniku 38
Československé republiky, roku 1928 navštívil město president T.G.Masaryk. Snímek z této návštěvy se stal velmi populárním v tisku a byl vzorem pro československou známku vydanou roku 1938. Náměstí v roce 1936 Druhá světová válka postihla město nejvíce ve svých posledních dnech. V květnu 1945 byla zničena nebo poškozena řada domů. V roce 1949 se stal Žďár sídlem politického okresu (tehdy ONV - Okresní národní výbor). Téhož roku došlo ke sloučení s obcí Zámek Žďár a místo původního úředního názvu Žďár byl zvolen nový název města Žďár nad Sázavou. Po válce došlo k několikanásobnému vzrůstu počtu obyvatel. Bylo to v souvislosti s výstavbou strojíren a sléváren - Žďas. Vznikly nové části města a v sedmdesátých letech bylo přestavěno celé historické jádro.[20]
5.4 Historie poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Velký ctitel mučedníka Jana Nepomuckého, opat žďárského kláštera Václav Vejmluva, zvažoval už od svého uvedení do funkce oslavu mučednické smrti budoucího světce. Proto ihned po otevření jeho hrobu v březnu 1719 a potvrzení zázračného oživení tělesné tkáně považované tehdy za Nepomuckého jazyk, přistupuje Vejmluva k ideovému zadání nového chrámu, symbolicky umístěného na kopci nad klášterem. Ten byl podle mučedníkova rodiště nazván Zelená hora. Zázrak neporušeného jazyka pochopil stejně zásadně, jako boží pokyn, i architekt Jan Blažej Santini-Aichl. Ten během několika málo měsíců vypracoval pro Vejmluvu projekt poutního kostela, který se stal především pro Santiniho absolutním vyvrcholením a vyjádřením jeho osobního poselství a odkazu. Dvanáct zedníků bylo poprvé na stavbě propláceno 13. srpna 1719 a o tři roky později, 27. září 1722 byl kostel slavnostně vysvěcen. Tím však stavební a umělecké práce na Zelené hoře zdaleka nekončily. Nadále probíhaly práce na výstavbě ambitů s pěti kaplemi a pěti branami. Koncepčně i detailně propracovaný projekt byl i po smrti Santiniho (7. prosince 1723) dokončen pod svědomitým vedením opata Vejmluvy. Ostatně půdorys ambitu byl vyměřen na základě kružnicových poměrů již v roce 1719, 39
včetně vyzdění jeho základů. Ty pak byly podle tehdejších zvyklostí zahrnuty hlínou a ponechány pod terénem až do příslušného času jeho výstavby. Záměrem oslavit svatého Jana Nepomuckého výstavbou poutního kostela se obě osobnosti zabývaly delší dobu. Základním prvkem byla invence hvězdy uprostřed hvězd, jak tvrdili tehdejší kazatelé. Základní půdorys postavený na pěticípé hvězdě symbolizuje nejen pět mučednických ran Kristových, ale pět kaplí v ambitu pak také pět hvězd, které se zjevily nad místem umučení Jana z Nepomuku. Celá konstrukce kostela je pak vytvořena na základě mimořádně detailního symbolismu, a to jak matematického, tak i symbolicky popisného. Vlastní stavbu kostela je možno popisovat nejen jako uzavřený objekt, ale naopak jako prosvětlený prostor obklopený prolínajícími se tvary. Dokonale centrální vyvážení kostela i celého poutního prostoru bylo ve fázi první výstavby, tedy před ničivými požáry, korunováno pěti jehlovými stélami, umístěnými nad střechami kaplí ambitu. Fascinující zjev kostela, který se bohužel nepodařilo v původní Santiniho podobě rekonstruovat, byl kompoziční korunou širokého kraje, kterou obsadil vrchol výrazného návrší nad vlastním klášterem. V současné době je exteriér kostela odlesněn a jeho podoba se vrací k základní Santiniho myšlence. Naprostá jedinečnost a originalita Santiniho přístupu k architektuře a čistota všech stavebních a slohových prvků byla jednoznačně potvrzena zařazením této solitérní stavby do seznamu památek UNESCO.[21]
5.5 Návštěvní řád kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a vstupné Tabulka č. 5: Vstupné v měsících duben a říjen Duben a říjen - so, ne a svátky od 9 do 17 hodin Plné vstupné Snížené vstupné I. (děti od 6 do 18 let, senioři od 65 let, ZTP, studenti do 26 let) Snížené vstupné II. (organizované skupiny předškolní mládeže) Rodinné vstupné - (2 dospělí + max. 3 děti do 18 let)
110 Kč 60 Kč 30 Kč 250 Kč
Tabulka č. 6: Vstupné v měsících květen až září květen až září - út až ne od 9 do 17 hodin Plné vstupné Snížené vstupné I. (děti od 6 do 18 let, senioři od 65 let, ZTP, studenti do 26 let) Snížené vstupné II. (organizované skupiny předškolní mládeže) Rodinné vstupné - (2 dospělí + max. 3 děti do 18 let)
40
110 Kč 60 Kč 30 Kč 250 Kč
Tabulka č. 7: Vstupné v měsících listopad až březen listopad až březen od 9 do 17 hodin Plné vstupné Snížené vstupné I. (děti od 6 do 18 let, senioři od 65 let, ZTP, studenti do 26 let) Snížené vstupné II. (organizované skupiny předškolní mládeže) Rodinné vstupné - (2 dospělí + max. 3 děti do 18 let)
330 Kč 180 Kč 90 Kč 750 Kč
Tabulka č. 8: Vstupné mimo návštěvní dobu Vstupné mimo návštěvní dobu duben až říjen - před 9 hodinou a po 17 hodině či v pondělí Plné vstupné Snížené vstupné I. (děti od 6 do 18 let, senioři od 65 let, ZTP, studenti do 26 let) Snížené vstupné II. (organizované skupiny předškolní mládeže) Rodinné vstupné - (2 dospělí + max. 3 děti do 18 let)
220 Kč 120 Kč 60 Kč 500 Kč
Tabulka č. 9: Vstupné s příplatkem za cizojazyčný výklad Vstupné s příplatkem za cizojazyčný výklad duben a říjen - so, ne a svátky, květen až září - út až ne od 9 do 17 hodin Plné vstupné 220 Kč Snížené vstupné I. (děti od 6 do 18 let, senioři od 65 let, ZTP, studenti do 26 let) 120 Kč Slevy ze vstupného jsou poskytovány: -
hromadným výpravám dětí do 6 let (platí pro mateřské školy)
-
dětem a mládeži od 6 do 18 let
-
studenti do 26 let
-
senioři od 65 let
-
držitelé průkazů ZTP hromadné slevy se neposkytují! Vstup zdarma je poskytován:
-
dětem do 6 let s výjimkou organizovaných skupin předškolní mládeže
-
ZTP/P s průvodcem (po předložení platného průkazu)
-
pracovníkům NPÚ + 3 rod. příslušníci (po předložení platného průkazu)
-
držitelům karet AMG, ICOMOC a ICOM (po předložení platné karty)
-
průvodcům skupin nad 20 osob (při hromadné platbě)
-
novinářům (pouze po předchozí dohodě s kastelánem)[22]
41
Obrázek č. 10: Graf návštěvnosti kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře od roku 2009 do roku 2013
vývoj návštěvnosti kostela sv. Jana Nepomuckého 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Správa památkového areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a Centrum informací a statistik kultury, vlastní zpracování 2014
6 Vybrané turistické atraktivity v okolí 6.1 Zámek Telč Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry. Mnoho z nich jsou reprezentativními příklady zásahu italského umění do našeho území, případně jeho proměn v prostředí severně od Alp. Proměna gotického hradu na renesanční sídlo se udála především za vlády již zmíněného Zachariáše z Hradce. Ten získává jako člen hradecké větve rodu Vítkovců moravská panství z dědictví po otci Adamovi I. z Hradce. O rok později v roce 1551 se nový telčský pán účastní proslulé výpravy českých velmožů do italského Janova. Dobová zpráva ho dokonce jmenuje jako jednoho z nejvýznamnějších šlechticů a chválí jeho náročnou zbroj i družinu. Nazpět se Zachariáš vrací již ovlivněn italskou renesancí a brzy po návratu začíná, podobně jako ostatní účastníci výpravy, přebudovávat své sídlo.
42
Přestavba telčského hradu probíhala ve dvou etapách pod vedením italských mistrů. V některých zámeckých interiérech se zachovaly starší tzv. sklípkové klenby s původní dekorativní výzdobou. Ty pocházejí od kameníka a stavitele Leopolda Esterreichera z nedalekých Slavonic. Zatímco Zachariáš získal moravská panství, zdědil jeho bratr Jáchym panství jihočeská, s rodovým sídlem Jindřichovým Hradcem. Na obou zámcích – telčském a jindřichohradeckém – působili pak během doby stejní architekti a umělci. Obě stavby jsou si tedy blízké jak svou architekturou, tak i výzdobou skvostných interiérů. Přestavba zámku a další stavební podnikání byly bezesporu finančně nesmírně náročné. Umožňovaly je tehdy dobré hospodářské poměry telčského panství a zvláště pak bohaté výtěžky z dolů na stříbro, z nichž většinu přinesla Zachariášovi věnem jeho první manželka Kateřina z Valdštejna. Náročná renesanční úprava nejstarší části telčského zámku byla podniknuta roku 1553, kdy se Zachariáš z Hradce oženil s Kateřinou z Valdštejna. Na portálech, fasádách i v interiérech zámku nacházíme v hojné míře erbovní znaky novomanželů. Nejmajestátnějším interiérem telčského zámku je Zlatý sál, prostupující našíř celý trakt nověji vystaveného renesančního severního paláce. Nízké arkádové ochozy rámují renesanční zahradu. Architektem, který vtiskl konečnou podobu celému areálu, byl pravděpodobně Baldassare Maggi z Arogni. Poslední stavební aktivitou bylo vybudování pohřební kaple Všech svatých (1580). Původní stav většiny prostor nenarušili ani pozdější majitelé zámku, a tak se dnes Telč řadí k několika málo intaktně zachovaným českým a moravským renesančním zámkům. Zámek se nikdy neprodával, nýbrž se dědil z rodu na rod. Počátkem 17. století se Telč dostala do rukou členů rodu Slavatů. Příslušnice rodu pánů z Hradce – Lucie Otýlie se provdala za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka. Slavatovské období připomínají na zámku některá obrazová díla – především portréty. Nejvýznamnější památkou tu zůstává rozměrná olejomalba zachycující ve svérázném podání pražskou defenestraci roku 1618. Snahu Slavatů přivést obyvatele Telče ke katolickému vyznání dokládá ve městě barokní stavba jezuitského kostela Jména Ježíš v samé blízkosti zámku. Další majitelé panství – Lichtenštejni z Kastelkornu a Podstatští z Lichtenštejna
43
prováděli na zámku jen drobnější úpravy. Věnovali pozornost spíše zámeckému parku, kde později vybudovali vznosný empírový skleník.[23]
6.2 Zámek Žďár nad Sázavou Historie dnešního města Žďáru nad Sázavou je úzce spjata se založením a vývojem zdejšího
cisterciáckého
kláštera.
Založení
inicioval
otec
svaté
Zdislavy,
Přibyslav z Křižanova, ale až jeho zeťové, Boček z Obřan a Smil z Lichtenburka jeho úmysl uskutečnili. Za tímto účelem pozvali v roce 1252 z Nepomuku skupinu cisterciáckých mnichů, kterým na výstavbu kláštera darovali pozemky a v dědictví odkázali část svých majetků. Těžké začátky, kdy klášterní komunita bydlela ve srubu z kmenů a začala se stavbou kamenného kostela, popsal okolo roku 1300 jeden z účastníků, mnich Jindřich Řezbář, v latinsky veršované knize CRONICA DOMUS SARENSIS.Kláštera se samozřejmě dotkly všechny historické a společenské změny, procházející českými zeměmi. Za husitských válek byl vydrancován a vypálen. K obnově došlo až za vlády krále Jiřího z Poděbrad, který byl spřízněn s jeho zakladatelem.Novou podobu vtiskl klášternímu areálu osvícený a uměnímilovný opat Václav Vejmluva, který stanul v čele konventu v roce 1705. Povolal do Žďáru významného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, a tak započala éra proměn areálu do podoby jednoho z nejvýznamnějších církevních sídel své doby. Vyvrcholením jejich společných snah se stala stavba poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, slavnostně vysvěceného v roce 1722. Od roku 1994 je zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Za vlády císaře Josefa II. byl v roce 1784 klášter definitivně zrušen. V roce 1930 se stal tehdy už zámek majetkem chlumecké větve rodu Kinských, kterým byl restitučně navrácen v roce 1991. Majitelé areálu po zrušení kláštera Po zrušení kláštera se veškerý majetek dostal pod správu Náboženského fondu. V roce 1826 jej koupil ve veřejné dražbě Josef Vratislav z Mitrovic. Po jeho smrti se panství ujal F.J. kníže Dietrichstein-Proskau-Leslie, v roce 1862 bylo převedeno na Klotildu hraběnku Clam-Gallasovou, rozenou Dietrichsteinovou. Od roku 1930 se stala majitelkou Eleonora Kinská, rozená Clam-Gallasová, matka Dr. Radslava Kinského, 44
kterému bylo panství vráceno v restituci roku 1991. V současné době patří zámek manželům Constantinu a Marii Kinských. Hospodářskou stránku panství pak spravuje společnost Kinský Žďár a.s.[24]
6.3 Zámek Nové Město na Moravě Renesanční zámek vznikl ve 2. polovině 16. století. Později jej stavebně poznamenaly nové trendy - baroko v 18. století a novorenesance v 19. století. Dnes v budově sídlí Horácká galerie. Zámek v Novém Městě na Moravě nechal na místě původní tvrze vystavět Vilém Dubský z Třebomyslic v roce 1589. Z této stavby se dodnes dochoval půdorys a klenby v přízemí. V zámku je dnes Horácká galerie. V galerii je také uložen sádrový originál sochy zvané "Raněný", jejímž autorem je J.Štursa. Naproti zámku, před umělcovým rodným domem s pamětní deskou, byla odhalena roku 1965 její kopie, bronzová plastika, jako památník obětem druhé světové války.[25]
7 Analýza služeb cestovního ruchu v okolí kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře 7.1
Ubytovací služby
Nejbližšími ubytovacími zařízeními jsou penziony. Nejbližší hotel, Hotel Jehla se nachází 2 200 metrů od kostela. Nejbližší ubytování u kostela sv. Jana Nepomuckého je Penzion Táferna, který se nachází 450 metrů od kostela, jedná se o malý rodinný penzion s kapacitou 21 lůžek. Nabídka 1-3 lůžkových pokojů s vlastním sociálním zařízením
vychází
na
430
Kč/os./noc
při
jakémkoliv
obsazení
pokoje.
Druhým nejbližším ubytovacím zařízením je Penzion v Kapli sv. Markéty, který má na
internetové
stránce
www.booking.com
hodnocení
9,3
z možných
10.
Penzion má kapacitu 18 lůžek, nabízí ubytování v 1-2 lůžkových pokojích a 2 studiích. Cena ubytování začíná na 790 Kč. K penzionu také náleží příjemná kavárna, kde si mohou posedět i hosté zvenčí. Třetí nejbližší variantou ubytování je penzion 45
Na Stezce, penzion nabízí nižší ubytovací kapacitu, než Penzion Táferna a i když všechny pokoje nemají své vlastní sociální zařízení, nejnižší cena za ubytování činí 500 Kč/os./noc. Další možné ubytování ve městě nabízí Hotel Grunt, *** Hotel Hajčman, Hotel Jehla a Hotel u Labutě.
7.2
Stravovací služby
V bezprostřední blízkosti areálu kostela sv. Jana Nepomuckého se nenachází žádné stravovací zařízení, nejbližší stravovací zařízení se nachází 450 metrů od kostela, tedy penzion a restaurace Taférna, která nabízí širokou škálu pokrmů ze sladkovodních i mořských ryb, penzion také nabízí širokou škálu piv. Návštěvníci kostela mohou využít Zámecké prodejny, která se nachází vedle hlavní brány do areálu zámku Kinských. Příjemné posezení v krásném a klidném prostředí nabízí penzion a kavárna V Kapli. Dalším zajímavým stravovacím zařízením je Hospůdka a penzion Na Stezce, návštěvníky jistě zaujme tamní zajímavá nabídka piv a medovinových nápojů.
7.3 Dopravní služby Doprava osobním automobilem Žďárem nad Sázavou prochází silnice I. třídy č. 37 spojující Trutnov, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Ždírec nad Doubravou, Žďár nad Sázavou a Velkou Bíteš s návazností na D1 do Brna. Odbočka ke kostelu sv. Jana Nepomuckého je dobře označená a kostel je již z dálky vidět. U kostela je také možnost parkování na malém parkovišti (max. 5 osobních aut). Autobusy mohou pouze na místo malého parkoviště vyjet, zastavit na čas nutný pro výstup/nástup cestujících a odjet na parkoviště č. 2 nebo č. 3. Parkoviště číslo 2 je určeno jak pro osobní automobily, tak pro autobusy. Parkoviště č. 3 se nachází před areálem zámku Kinských (bývalý cisterciácký klášter).
Doprava vlakem/autobusem Žďár nad Sázavou leží na železniční trati č. 250, která navazuje na trať č. 230 a propojují Prahu, Kolín, Golčův Jeníkov, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, 46
Tišnov a Brno a jsou tak součástí tzv. druhého hlavního železničního tahu České republiky. Vlakové a autobusové nádraží se nachází ve Žďáře nad Sázavou na totožném místě. Památkový areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře je od vlakového a autobusového nádraží vzdálen cca 4 km pěšky. Město Žďár nad Sázavou má i dobře propracovanou městskou dopravu a tak není problém se dostat z autobusového a vlakového nádraží pomocí MHD. Na zastávku Zámek, či U pily, které jsou od kostela nejblíže, návštěvníci se mohou dopravit linkou č. 1A, 1B, 1C, 1D, 2A, 2B, případně linkou číslo 5 na zastávku Sychrova a linkou č. 6 na zastávku Sychrova, Zelená hora, hřbitov.
7.4 Informační služby Výborným zdrojem informací jsou stejně, jako u zámku Karlova Koruna i u kostela sv. Jana Nepomuckého internetové stránky, jak památky, tak oficiální stránky města Žďár nad Sázavou, obě internetové stránky jsou přehledně uspořádané a návštěvník se zde dozví veškeré potřebné informace ke své návštěvě. Informační centrum ve městě Žďár nad Sázavou provozuje CK Santini, která sídlí Náměstí Republiky, návštěvníkům nabízí zdarma propagační a informační materiály o městě Žďár nad Sázavou a okolí, informace o spojích, rady a tipy na výlet. Návštěvníci si zde také mohou zakoupit například mapy cyklotras, tištěné průvodce, audiokazety, videokazety a další. V kostele není možnost zakoupení žádných turistických materiálů. Nachází se zde pouze automat na pamětní mince.
CK Santini tour náměstí Republiky 24 Stará Radnice 591 01 Žďár nad Sázavou Tel.fax.: 566 625 808 Tel.: 566 625 808, 566 628 539
47
7.5 Průvodcovské služby Vstupenky do kostela sv. Jana Nepomuckého je možno zakoupit pouzev areálu kostela. V minulosti byla možnost zakoupení vstupenek v zámeckém informačním centru, které poskytovalo zakoupení vstupenky, jež se vztahovala na zámek Kinských i na kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, ale se změnou majitele a tím i změnou poskytovatele průvodcovských služeb tato možnost zanikla. Prohlídka trvá zhruba
1,5
hodiny
a
průvodce
návštěvníky
provede
po
areálu
kostela
sv. Jana Nepomuckého, prohlídka druhého ochozu kostela sv. Jana Nepomuckého je možná pouze po předchozí domluvě a je zpřístupněna pouze jednotlivcům, nebo menším skupinám. Po předchozí domluvě je také možná prohlídka Dolního hřbitova. Návštěvníci mají možnost za příplatek 160,- absolvovat prohlídku v anglickém, polském a německém jazyce.
7.6
Sportovně-rekreační služby Na kole V blízkosti památkového areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře prochází cyklotrasa č.5061. „Santiniho cyklotrasa" Obtížnost: střední Značení: silniční Komunikace: silnice I.,II. a III.tř Povrch: asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů[26] Pěšky V těsné blízkosti památkového areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře prochází žlutě značená turistická cesta, která vede jedním směrem do Vysokého, Lhotky, Skleného a Medlov (po zelené) a druhým směrem pak k zámku Kinských, pod Adamův kopec, na Peperek a Rozštípenou skálu. Turistické rozcestí najdete na památném buku před památkovým areálem u hlavního vstupu do areálu. Přímo před vstupem do areálu poutního kostela na Zelené hoře se nachází stojany pro cca 30 kol.[18] 48
7.7 Kulturně-společenské služby V kostele svatého Jana Nepomuckého se koná pravidelně, vždy 16. v měsíci tzv. „Nikodémova noc“, což je pastorační projekt katolické církve, jehož podstatou je setkání s Ježíšem Kristem. Je inspirována osobou Nikodéma, farizeje a člena židovské rady, který přišel za Ježíšem v noci. Vznikla jako odpověď na otázku, jak hledat a nacházet cestu k Ježíši v dnešním uspěchaném světě a umožnit všem setkání s Kristem mimo pracovní dobu a ostatní povinnosti. [27] Na datum 5. - 7. 9. 2014 připadá významné výročí zapsání kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře naSeznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a s ním i spojená každoročně pořádaná Klášterní noc, která v předešlých letech zpřístupnila návštěvníkům zámecký areál, včetně výstav a galerií. Na programu Klášterní noci bylo mnoho zajímavých přednášek se zajímavými osobnostmi, akci doprovázel pestrý hudební doprovod. V kostele se do roka pořádá několik svatebních obřadů a hudebních koncertů. Na
letošním
programu
kostela
je
také
zakončení Národní poutě rodin právě v kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
7.8 Doprovodná turistická infrastruktura V těsné blízkosti památkového areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře prochází žlutě značená turistická cesta, která vede jedním směrem do Vysokého, Lhotky, Skleného a Medlov (po zelené) a druhým směrem pak k zámku Kinských, pod Adamův kopec, na Peperek a Rozštípenou skálu. Turistické rozcestí se nachází na památném buku před památkovým areálem u hlavního vstupu do areálu. [18] Možnost výběru hotovosti z bankomatu je na autobusovém a vlakovém nádraží, na Havlíčkovo náměstí, v areálu kostela sv. Jana Nepomuckého se žádný bankomat nenachází, nejbližší bankomat je v ulici Bezručova cca 10 minut pěšky od kostela. Turistické informační centrum se nachází na náměstí Republiky u budovy radnice. Pošta je v ulici Nádražní, která se napojuje na náměstí Republiky. Areál kostela nabízí návštěvníkům možnost parkování.
49
Vstup do památkového areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře je částečně bezbariérový.Téměř bez překážky se do památkového areálu lze dostat pouze jihovýchodní vstupní branou od malého parkoviště. Bez překážky je možno projet celý ambit (zastřešená chodba), který je okolo celého kostela. Pro překonání schodu při vstupu do kostela je zhotoven přenosný dřevěný nájezd. Po kostele se lze pohybovat bez překážek. Bez překážky je také možno si celý památkový areál na Zelené hoře prohlédnout z venku. Celý památkový areál lze obejít/objet po cestě kolem dokola. [28]
8 Dotazníkové šetření V této praktické části své bakalářské práce jsem použila dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření jsem prováděla v terénu i elektronickou formou. V elektronické podobě byl dotazník k vyplnění od března do dubna roku 2014. Celkem bylo dotazováno 150 respondentů. Cílem dotazníkové šetření bylo zjistit spokojenost s úrovní poskytovaných služeb cestovního ruchu v areálu a okolí vybraných Santiniho staveb, celkové povědomí o vybraných památkách, dále zjištění důvodu návštěvy památek a případné další preferované památky, které by respondenti rádi navštívili. Získané informace posloužily jako podklad pro následnou SWOT analýzu.
8.1 Vyhodnocení dotazníkové šetření Dotazník má celkem 21 otázek, první otázky byly segmentační, pokud respondenti navštívili pouze jednu památku, vyplnili otázky týkající se dané památky a poté vyplnili pouze kartografické otázky (věk, dosažené vzdělání, bydliště dle krajů). Respondenti, kteří žádnou z vybraných památek nenavštívili, tak vyplnili pouze kartografické otázky a otázky, týkající se povědomí o památce a preferovaných dalších Santiniho památkách. Z celkového počtu 150 respondentů jich 53 navštívilo kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, 59 zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, 13 respondentů navštívilo obě památky a 25 nenavštívilo žádnou z vybraných památek.
50
8.2 Výsledky dotazníkového šetření otázka č. 1 - Kolik Vám je let? Obrázek č. 4: Kolik Vám je let? 15-25
26 - 35
36 - 45
46 - 55
10%
56 let a více
19%
18%
26% 27%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Věkové rozložení respondentů se nejčastěji pohybovalo od 26 let do 45 let. Ve věkovém rozpětí 15 – 25 let se pohybovalo 19 % dotazovaných (celkem 29), věkové rozpětí 26 – 35 let uvedlo 26 % respondentů (celkem 39), ve věku mezi 36 s 45 lety se pohybovalo 27 % respondentů (celkem 41), respondentů ve věkovém rozmezí 46 – 55 bylo 18 % (celkem 17), nejméně respondentů bylo ve věkovém rozpětí 56 let a více, celkem 10 % (14 respondentů).
51
Otázka č. 2 – Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Obrázek č. 5: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
3% 21%
34%
základní odborné učiliště středoškolské 42%
vysokoškolské
Zdroj: Vlastí zpracování 2014 Nejvíce respondentů (celkem 63) na otázku nejvyššího dosaženého vzdělání uvedlo středoškolské vzdělání, naopak nejméně respondentů uvedlo, že jejich nejvyšší dosažené vzdělání je základní (celkem 4). Respondentů s vysokoškolským vzděláním bylo celkem 51 a 32 dotazovaných uvedlo, že jsou vyučení.
52
Otázka č. 3 – V jakém kraji bydlíte? Obrázek č. 6: V jakém kraji bydlíte?
Hlavní město Praha Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj 3% 1%
3%
12%
Vysočina
3%
13%
Zlínský kraj 10% 2%
19% 18% 7%
5%
Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj
4%
Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 V tomto dotazníku jsem respondenty nedělila na ty, kteří navštívili kostel sv. Jana Nepomuckého a zámek Karlova Koruna, nicméně z grafu můžeme vyčíst, že největší podíl krajů má kraj Vysočina, Královéhradecký kraj a Hlavní město Praha. Většina respondentů z Královéhradeckého kraje byli návštěvníci zámku Karlova Koruna
a
pouze
6 z 28
odpovědělo,
že
navštívili
obě
památky.
Respondenti, kteří uvedli, že žijí v kraji Vysočina a navštívili také zámek Karlova Koruna byli pouze 3 ze 27.
53
Otázka č. 4 – Navštívili jste některou z těchto památek? Obrázek č. 7 : Navštívili jste některou z těchto památek?
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 V této otázce jsem zjišťovala, kolik respondentů navštívilo jednotlivé památky, či zda někdo navštívil obě dvě. 25 respondentů odpovědělo, že žádnou z těchto památek nenavštívilo, v tomto případě se jedná o respondenty, kteří vyplňovali dotazník v jeho elektronické podobě. 59 respondentů, které jsem dotazovala, odpovědělo, že navštívili zámek Karlova Koruna. 53 respondentů navštívilo kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a celkem 13 respondentů navštívilo obě dvě památky.
54
Otázka č. 4 – Jaký byl důvod Vaší návštěvy zámku Karlova Koruna? Obrázek č. 8: Jaký byl důvod Vaší návštěvy zámku Karlova Koruna? zájem o historii a architekturu
návštěva v rámci exkurze
pobyt v blízkosti místa
rodinný výlet
projížděli jsme okolo
12%
24%
21% 19% 24%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 V této otázce jsem zjišťovala, co bylo hlavním důvodem návštěvy zámku Karlova Koruna. Otázka byla nepovinná, v případě, že respondenti zámek nenavštívili, otázku přeskočili. Nejvíce respondentů, tedy celkem 17, odpovědělo, že hlavním důvodem návštěvy byl zájem o historii a architekturu a dalších 17 udalo jako důvod své návštěvy pobyt v blízkosti místa. Další nejčastější odpovědi, jak vyplývá z grafu, byly rodinný výlet a návštěva v rámci exkurze. Nejméně respondentů (celkem 9) odpovědělo, že pouze projížděli okolo a tak se spontánně rozhodli, že zámek navštíví. Z této otázky tak vyplývá, že nejvíce návštěvníků zámku Karlova Koruna k návštěvě táhl zájem o historii a architekturu a také vzdálenost památky od jejich bydliště, či aktuálního místa pobytu.
55
Otázka č. 5 – Z jakého zdroje jste o zámku Karlova Koruna dozvěděli? Obrázek č. 9: Z jakého zdroje jste se o zámku Karlova Koruna dozvěděli? z novin
z rádia či rozhlasu
z televize
z internetu
od přátel
při návštěvě okolních památek
jiné 2% 33%
9%
11%
17% 15%
13%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tuto otázku jsem nechala jako povinnou, protože fakt, že památku nenavštívili nemusí znamenat,
že
o
ní
nevědí.
Celkem
21
respondentů
tedy
odpovědělo,
že o existenci památky se dozvěděli až v mém dotazníku, dalších 9 se o památce dozvědělo náhodou při průjezdu okolo, 4 respondenti se o ní dozvěděli ve škole v rámci studia oboru cestovní ruch a 15 respondentů uvedlo, že se o památce dozvěděli, jelikož bydlí v jejím okolí. Mimo odpovědi „jiné“, která se dělila na další možné zdroje, ze kterých se o zámku Karlova Koruna respondenti dozvěděli tak z grafického znázornění vyplývá, že nejvíce respondentů (26) odpovědělo, že se o památce dozvědělo z internetu, dalších 23 respondentů uvedlo, že se o památce dozvěděli v rámci návštěvy okolních památek a 19 respondentů uvedlo jako zdroj doporučení od přátel. 16 dotazovaných se o zámku dozvědělo z televize, 14 z novin a nejméně jich uvedlo, že se o zámku dozvěděli z rádia, či rozhlasu (celkem 3).
56
Otázka č. 6 – Jak jste se k zámku Karlova Koruna dopravili? Obrázek č. 10: Jak jste se k zámku Karlova Koruna dopravili? pěšky na kole osobním automobilem veřejnou dopravou autokarem v rámci organizovaného zájezdu jinak 5%
4%
17%
25%
17% 32%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato otázka byla nepovinná, pokud respondenti památku nenavštívili, otázku přeskočili. V rámci této otázky jsem zjistila, že největší počet respondentů (celkem 23) se k zámku Karlova Koruna dopravilo osobním automobilem, 18 veřejnou dopravou, tedy autobusovou linkou, či vlakem. 17 respondentů k zámku přijeli na kole a stejný počet respondentů na zámek přišel pěšky. Formou organizovaného zájezdu přijeli 4 respondenti. V rámci odpovědi „Jiné“ se na zámek vypravili 3 respondenti formou nordic walking výletu. Z této otázky tedy vyplývá, že nejvíce respondentů se k zámku Karlova Koruna dopravilo osobním automobilem a veřejnou dopravou.
57
Otázka č. 7 – Využili jste ubytovacích služeb v Královéhradeckém kraji? Obrázek č. 11: Využili jste ubytovacích služeb v Královéhradeckém kraji? Ano
Ne
11%
89%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato otázka byla povinná a odpovídalo na ní tedy všech 150 dotazovaných respondentů. Z celkového počtu respondentů však pouze 17 využilo ubytovacích služeb v Královéhradeckém kraji.
58
Otázka č. 8 – Jak byste ohodnotili služby cestovního ruchu v okolí zámku Karlova Koruna? Obrázek č. 12: Jak byste ohodnotili služby cestovního ruchu v okolí zámku Karlova Koruna? 30 25 informační služby
20 15
Dopravní dostupnost památky
10
Stravovací služby
5
Průvodcovské služby
0
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato otázka nebyla povinná, pokud respondenti zámek nenavštívili, otázku přeskočili. Hodnocené služby byly informační služby, tedy množství dostupných informací o památce, dopravní služby, stravovací služby a průvodcovské služby. Z grafického znázornění tak vyplývá, že převážná část dotazovaných je se službami cestovního ruchu spokojená.
Nejhůře
v rámci
hodnocení
služeb
dopadly
stravovací
služby,
i když se přímo v areálu nachází restaurace a další restaurace se nachází hned u hlavní vstupní brány, která je svou kuchyní vyhlášená v celém okresu.
59
Otázka č. 9 – S čím jste byli nejvíce znepokojeni při své návštěvě zámku Karlova Koruna? Obrázek č. 13: S čím jste byli nejvíce znepokojeni při své návštěvě zámku Karlova Koruna? dopravní dostupnost zámku
turistické ukazate k zámku
kvalita výkladu průvodce
jiné 12%
31%
44%
13%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato otázka byla nepovinná, pokud respondenti zámek Karlova Koruna nenavštívili, otázku přeskočili. V rámci této otázky jsem zjišťovala, čím byli návštěvníci nejvíce znepokojení. Největší znepokojení respondentů zaznamenala absence dostatečného množství turistických ukazatelů k zámku, tuto odpověď zvolilo celkem 32 respondentů. 9 respondentů odpovědělo, že nejvíce je při jejich návštěvě znepokojila dopravní dostupnost a stejný počet dotazovaných odpověděl také, že je nejvíce znepokojila kvalita výkladu průvodce. Respondenti, kteří zvolili jako odpověď „Jiné“ byli nejvíce znepokojeni vnější úpravou zámku a údržbou parku, která jim přišla nedostatečná. Dalším důvodem jejich znepokojení byla absence dětského koutku. Ze získaných odpovědí tak vyplývá, že nejhůře v rámci spokojenosti dopadly turistické ukazatele k zámku. Správa zámku má do budoucna v plánu tento nedostatek napravit. Opravy exteriéru zámku se provádějí postupně. Bohužel, z důvodu nedostatku financí ale probíhají pomaleji, než by si správa zámku přála.
60
Otázka č. 10 – Byla výše vstupného v souladu s Vaším očekáváním? Obrázek č. 14: Byla výše vstupného v souladu s Vaším očekáváním?
15%
ano, bylo v souladu s mým očekáváním
13%
ne, bylo příliš vysoké 72% ne, bylo nižší
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato otázka byla pouze pro respondenty, kteří navštívili zámek Karlova Koruna. Z grafického znázornění vyplývá, že výše vstupného byla v souladu s očekáváním většiny návštěvníků zámku.
61
Otázka č. 11 – Navštívili jste v okolí zámku Karlova Koruna i další památky? Obrázek č. 15: Navštívili jste v okolí zámku Karlova Koruna i další památky? 40 35 30 25 20 15 10 5 0 městské muzeum Loreta v Chlumci nad Cidlinou
zámek Hrádek u koupaliště Chlumec Nechanic nad Cidlinou
jiné
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato otázka byla nepovinná a respondenti, kteří na ni odpovídali, navštívili zámek Karlova Koruna. Tato otázka byla otevřená a tak respondenti mohli zvolit více odpovědí, než jen jednu, proto jsem zvolila sloupcový graf. Největším konkurentem zámku Karlova Koruna je zámek Hrádek u Nechanic, což potvrdily i odpovědi dotazovaných, z nichž celkem 35 respondentů, kteří navštívili zámek Karlova Koruna také navštívili zámek Hrádek u Nechanic. Další nejčastější odpověď bylo koupaliště Chlumec nad Cidlinou, které celkem navštívilo 14 ze 72 dotazovaných respondentů. Nejméně
respondentů
odpovědělo,
že
navštívilo
Městské
muzeum
Loreta.
2 respondenti navštívili hrad Kost a 3 hrad Trosky. Během dotazování jsem zjistila, že většina dotazovaných, kteří odpověděli, že navštívili koupaliště Chlumec nad Cidlinou navštívila i zámek Hrádek u Nechanic. Většina respondentů, kteří odpověděli, že navštívili městské muzeum Loreta jsou rezidenti, nebo bydlí v blízkosti Chlumce nad Cidlinou.
62
Otázka č. 12 – Jaký byl důvod Vaší návštěvy kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře? Obrázek č. 16: Jaký byl důvod Vaší návštěvy kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře? zájem o historii a kulturu
návštěva v rámci exkurze
pobyt v blízkosti místa
rodinný výlet
jiný
9%
26%
23%
21% 21%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato otázka byla nepovinná, odpovídali na ni pouze respondenti, kteří navštívili kostel sv. Jana Nepomuckého. V této otázce jsem zjišťovala důvod návštěvy kostela. Nejčastější odpovědí byl zájem o historii a kulturu, kterou zvolilo 17 respondentů. Stejný počet respondentů, tedy 14, udalo jako důvod své návštěvy pobyt v blízkosti místa a návštěvu v rámci exkurze. Celkem 6 respondentů uvedlo důvody jiné, 2 z nich se vydali na nordic walking výlet a 4 uvedli, že patří do Santiniho klubu.
63
Otázka č. 13 – Jak jste se ke kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře dopravili? Obrázek č. 17: Jak jste se ke kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře dopravili? pěšky 3% 18%
na kole
9% 14%
osobním automobilem 23%
veřejnou dopravou
33%
autokarem v rámci organizovaného zájezdu jinak
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato otázka nebyla povinná, pokud respondenti kostel sv. Jana Nepomuckého nenavštívili,
otázku
přeskočili.
Stejně
jako
u
zámku
Karlova
Koruna,
nejčastěji uváděným způsobem dopravy ke kostelu sv. Jana Nepomuckého byl osobní automobil, druhá nejuváděnější byla veřejná doprava. Vzhledem k ročnímu období, kdy byli respondenti dotazovaní, uvedlo pouhých 9 respondentů jako dopravní prostředek kolo. Celkem 12 respondentů se ke kostelu dopravilo formou organizovaného zájezdu v rámci exkurze.Pouze 2 respondenti uvedli, že se ke kostelu dopravili v rámci nordic walking výletu.
64
Otázka č. 14 – Z jakého zdroje jste se o kostelu sv. Jana Nepomuckého dozvěděli? Obrázek č. 18: Z jakého zdroje jste se o kostelu sv. Jana Nepomuckého dozvěděli? z novin
z televize (dokument, film)
z internetu
od přátel
při návštěvě okolních památek
jiný
22%
19%
4% 8%
28% 19%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato otázka byla povinná, odpovědělo na ní tedy celkem 150 respondentů. Z grafického znázornění lze vyčíst, že největší vliv na povědomí o kostelu sv. Jana Nepomuckého má televize. V rámci možnosti odpovědi „Jiné“ uvedlo 24 respondentů, že se o kostelu sv.
Jana
Nepomuckého
dozvěděli
v rámci
studia
oboru
Zbylých 9 uvedlo, že se o kostelu dozvěděli, jelikož bydlí v jeho okolí.
65
Cestovní
ruch.
Otázka č. 15 – Čím jste při své návštěvě kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře byli nejvíce znepokojeni? Obrázek č. 19: Čím jste při své návštěvě kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře byli nejvíce znepokojeni? dopravní dostupnost kostela
turistické ukazatele ke kostelu
kvalita výkladu průvodce
jiné
14% 10% 12%
64%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato otázka byla nepovinná, pokud respondenti kostel sv. Jana Nepomuckého nenavštívili, otázku přeskočili. V rámci odpovědi „Jiné“, která má největší podíl na odpovědích většina z celkem 44 respondentů, kteří tuto možnost uvedli, že s ničím znepokojeni nebyli, pouze 1 uvedl, že nebyl spokojen s celkovým stavem památky a údržbou hřbitova a 2 respondenti uvedli, že jim nevyhovuje otevírací doba památky. Celkem 9 respondentů uvedlo, že jim nejvíce nevyhovovala dopravní dostupnost památky, 7 respondentům přišly turistické ukazatele ke kostelu nedostačující a 8 nebylo spokojeno s výkladem průvodce.
66
Otázka č. 16 – Využili jste ubytovacích služeb v kraji Vysočina? Obrázek č. 20: Využili jste ubytovacích služeb v kraji Vysočina? ano
ne
18%
82%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato otázka byla povinná. Z celkového počtu 150 respondentů uvedlo 27, že využilo ubytovacích služeb v kraji Vysočina. Zbylých 123 respondentů ubytovacích služeb v kraji Vysočina nevyužilo.
67
Otázka č. 17 – Jak byste ohodnotili služby cestovního ruchu v okolí kostela sv. Jana Nepomuckého? Obrázek č. 21: Jak byste ohodnotili služby cestovního ruchu v okolí kostela sv. Jana Nepomuckého? 25 20 informační služby
15
dopravní dostupnost památky
10
stravovací služby
5
průvodcovské služby
0
Zdroj: Vlastí zpracování, 2014 Tato otázka byla nepovinná a v případě, že respondenti kostel sv. Jana Nepomuckého nenavštívili, otázku přeskočili. Účelem otázky bylo zjistit úroveň spokojenosti se službami cestovního ruchu v dané okolí kostela sv. Jana Nepomuckého. Z grafického výstupu můžeme vyčíst, že návštěvníci jsou se službami cestovního ruchu v okolí kostela spokojeni, nebo jim připadají průměrné, zejména dopravní služby, stravovací služby a průvodcovské služby. 13 respondentů uvedlo, že stravovacích služeb v okolí kostela nevyužilo a dalších 10 vedlo, že nevyužilo průvodcovských služeb. Pouze 1 respondent uvedl, že nebyl spokojen se službami průvodce a 10 respondentům přišly služby průvodce v kostele sv. Jana Nepomuckého dostačující.
68
Otázka č. 18 – Byla výše vstupného v souladu s Vaším očekáváním? Obrázek č. 22: Byla výše vstupného v souladu s Vaším očekáváním? ano, bylo v souladu s mým očekáváním ne, bylo příliš vysoké ne, bylo nižší
12% 24% 64%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato
otázka
byla
také
nepovinná,
pokud
respondenti
kostel
nenavštívili,
otázku přeskočili. V rámci této otázky jsem zjišťovala, zda byli návštěvníci kostela sv. Jana Nepomuckého spokojeni s výší vstupného a pokud nebyli, zjišťovala jsem, zda jim připadalo příliš vysoké, či nízké. Z grafického znázornění je evidentní, že většině respondentů přišla výše vstupného úměrná výši, kterou očekávali a neměli s ní problém. 16 respondentů uvedlo, že jim výše vstupného přišla příliš nadsazená a pouhých 8 respondentů uvedlo, že jim naopak výše vstupného přišla nižší, než jakou očekávali.
69
Otázka č. 19 – Navštívili jste v okolí kostela sv. Jana Nepomuckého také další památky? Obrázek č. 23: Navštívili jste v okolí kostela sv. Jana Nepomuckého také další památky? 30 25 20 15 10 5 0 zámek Telč
zámek Žďár nad zámek Nové Město Sázavou s barokním na Moravě uměním
jiné
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato otázka byla nepovinná. Pro grafické znázornění této otázky jsem zvolila sloupcový graf, protože respondenti měli možnost u této otázky zaškrtnout více odpovědí. Nejvíce respondentů uvedlo (celkem 24) uvedlo, že navštívili také zámek Žďár nad Sázavou s barokním uměním, který se nachází pouhých 10 minut chůze od kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Druhou nejnavštěvovanější památkou je zámek Telč, další je zámek Nové Město na Moravě. 2 respondenti uvedli, že navštívili hrad Pernštejn, který se nachází cca 45 minut jízdy autem od kostela sv. Jana Nepomuckého. Celkem 2 respondenti uvedli, že navštívili zámek Žirovnice. Další nejvyhledávanější památkou návštěvníků je tedy zámek Ždár nad Sázavou.
70
Otázka č. 20 – Která památka se Vám více líbila a proč? Obrázek č. 24: Která památka se Vám více líbila a proč? zámek Karlova Koruna
kostel sv. Jana Nepomuckého
46% 54%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tato otázka byla nepovinná a odpovídali na ní pouze respondenti, kteří navštívili obě památky, ostatní otázku přeskočili. Kostel sv. Jana Nepomuckého a zámek Karlova Koruna navštívilo pouze 13 respondentů. Celkem 7 respondentů uvedlo, že jim je bližší zámek Karlova Koruna. Nejčastěji uváděnými důvody byl velký park s pávy, monumentálnost stavby a dva respondenti uvedli, že k zámku mají bližší vztah, protože se tam brali jejich rodiče. Respondentů, kteří zvolili kostel sv. Jana Nepomuckého bylo 6 a ve většině se shodli na faktu, že jim je styl v jakém je kostel vystavěn bližší, 1 respondent uvedl, že mu učarovalo okolí v jakém je kostel zasazen a jak ve svém okolí vyniká.
71
Otázka č. 21 – J.B. Santini-Aichl je nejvýznamnějším architektem českého baroka a autorem nového stylu zvaný Gotické baroko. Jeho díla můžeme nalézt po celé Republice, které z dalších jeho významných staveb byste určitě rádi navštívili? Obrázek č. 25: J. B. Santini-Aichl je nejvýznamnějším architektem českého baroka a autorem nového stylu zvaný Gotické baroko. Jeho díla můžeme nalézt po celé Republice, které z dalších jeho významných staveb byste určitě rádi navštívili? Kladruby u Stříbra Křtiny u Brna 28%
31%
5%
Mariánská Týnice
12%
2% 3%
19%
Panenské Břežany - Kaple svaté Anny Plasy Rajhrad
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 V této otázce jsem chtěla zjistit, zda by návštěvníci měli zájem navštívit i další Santiniho památky. Na výběr měli 7 dalších nejznámějších Santiniho staveb včetně obrázků staveb. V této otázce nejlépe uspěl klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, který by rádo navštívilo 47 respondentů. Celkem 42 dotazovaných respondentů by dále rádo navštívilo klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta v Kladrubech u Stříbra a na třetím místě, kam by se návštěvníci nejraději podívali, se umístil poutní kostel Zvěstování P.
Marie
Nejméně
a
cisterciácké
respondentů
by
proboštství naopak
v Mariánské chtělo
Týnici
navštívit
(celkem poutní
29). kostel
Jména P. Mariev Křtinách u Brna (celkem 18), 7 respondentů by navštívilo opatský kostel sv. Petra a Pavla v Rajhradu, 4 respondenti by rádi navštívili také kapli svaté Anny v Panenských Břežanech a nejméně respondentů (celkem 3) uvedli, že by se chtěli podívat do poutní kostel Zvěstování P. Marie a cisterciácké proboštství v Plasech.
72
8.3 Závěr dotazníkového šetření Z dotazníkového šetření vyplývá, že největší podíl návštěvníků na návštěvnosti zámku Karlova Koruna mají respondenti pocházející právě z Královéhradeckého kraje a kraje Vysočina, kde se nachází kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Nejlépe z celkově hodnocených služeb v případě obou památek měly dopravní služby, kde respondenti kladně hodnotili jak automobilovou dostupnost, tak dostupnost památek veřejnou dopravou, naopak nejméně využívané jsou stravovací služby i když v případě zámku Karlova Koruna, je nabídka kvalitního stravování v bezprostřední blízkosti zámku. Návštěvníci zámku Karlova Koruna také velmi negativně hodnotili turistické ukazatele k zámku se slovy, že od autobusového i vlakového nádraží nemohli najít nejkratší cestu k zámku. V případě kostela sv. Jana Nepomuckého byla většina respondentů s turistickými ukazateli ke kostelu spokojená. Z dotazníku také vyplývá, že návštěvníkům zámku Karlova Koruna vadila neupravenost zámecké zahrady a omšelá omítka zámku, která by potřebovala zrestaurovat. Většina respondentů neměla problém ani s výší vstupného na zámku Karlova Koruna ani do kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Jako nejlepší informační a propagační prostředek vyšel nepřekvapivě internet, nejméně respondentů uvedlo, že se o památkách dozvědělo z rádia, či rozhlasu. Návštěvníků, kteří navštívili obě dvě památky, bylo pouze 13
a
tak
nemůžeme
vyhodnocení
této
otázky považovat
za
směrodatné,
nicméně z oněch 13 respondentů 7 uvedlo, že jim je bližší zámek Karlova Koruna.
73
9 Swot analýza S ohledem na zjištěné informace v teoretické části bakalářské práce a praktické, v rámci dotazníkového šetření jsem získala mnoho informací, které jsem zhodnotila v rámcové SWOT analýze na obě vybrané památky. SWOT analýza je marketingovým nástrojem využívaným k vyhodnocování silných a slabých stránek společnosti, produktu, či v našem případě významných památek Santiniho architektury. Dále zkoumá příležitosti a hrozby. SWOT analýza monitoruje externí a interní marketingové prostředí. Analýza externího prostředí (příležitosti a hrozby) Podnikatelská jednotka musí monitorovat klíčové síly makroprostředí (demografickoekonomické,
přírodní,
technologické,
politicko-právní
a
společensko-kulturní)
a významné složky mikroprostředí (zákazníky, konkurenty, dodavatele, distributory, dealery), které mají vliv na její schopnost docílit zisku. Hlavním účelem zkoumání prostředí je nalézt nové příležitosti. Dobrý marketing je v mnoha ohledech uměním nalézat a rozvíjet příležitosti a vydělávat na nich. Analýza interního prostředí (silných a slabých stránek) Jednou věcí je nalézt atraktivní příležitosti a další věcí je využít je. Každá firma potřebuje vyhodnotit své silné a slabé stránky. [29]
9.1 Karlova Koruna Silné stránky
Výhodná poloha zámku
Spojení s notoricky známou historickou událostí
Ojedinělý architektonický skvost
Spojení s historicky významným šlechtickým rodem, který zámek stále vlastní
Dobře proškolený a schopný personál, který je nadšený pro svou práci
Velký park, přístupný celoročně pro veřejnost
74
Slabé stránky
Údržba parku
Nízké povědomí společnosti o existenci zámku
Slabá propagace, nedostatečná reklama
Málo pořádaných kulturně-společenských akcí a jejich špatná organizace
Nedostatečné dopravní značení k zámku a nedostatečné množství turistických ukazatelů
Úprava zámku a jeho přilehlé zahrady Příležitosti
Zlepšení povědomí návštěvníků o zámku
Lepší propagace možnosti zařízení soukromých akcí na zámku
Zpřístupnění dalších prostor zámku v rámci prohlídky
Využití znalostí personálu k vytváření nových balíčků služeb
Spolupráce s dalšími hrady a zámky v okolí
Pořádání více tematických akcí Hrozby
Další zhoršení exteriéru zámku
Zhoršení ekonomické situace
Odliv návštěvníků kulturně-společenských akcí pořádaných zámkem z důvodu špatné organizace
Přetažení návštěvníků ze strany největšího konkurenta Vyhodnocení SWOT analýzy zámku Karlova Koruna Na základě SWOT analýzy jsem vyhodnotila silné stránky zámku Karlova Koruna, možné příležitosti zámku, ale také slabé stránky a hrozby, které by mohly do budoucna negativně ovlivnit návštěvnost a celkový chod zámku. Pro zlepšení současné situace zámku bych tedy doporučila zlepšit propagaci zámku a celkově přehodnotit svou image. S ohledem na dotazníkové šetření a rozhovory s návštěvníky zámku Karlova Koruna by zámku prospěla také rekonstrukce exteriéru budovy a lepší péče o udržování zahrady k němu přilehlé. Dále by se měl zámek více zaměřit na lepší organizaci pořádaných akcí. Akce pořádané zámkem jsou sice veřejností oblíbené, avšak mnoho návštěvníků si stěžuje na přeplněnost akce a proto se již dalších podobných akcí 75
neúčastní. Tato skutečnost potom působí na negativní vnímání zámku celkově. Správa zámku by také mohla využít znalostí a zkušeností personálu v rámci vytváření nových prohlídkových tras a výhodných balíčků. Zámku Karlova Koruna z mého pohledu také neprospívá umístění video prohlídky, která popisuje prakticky celou prohlídku zámku na internetové stránky. Návštěvníci tak mohou prohlídku shlédnout zdarma doma a prohlídky zámku s průvodcem již poté nevyužijí.
9.2 Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře Silné stránky
dominanta města Žďár nad Sázavou
Tradice značky – UNESCO
Ojedinělá architektonická stavba
Dobré dopravní spojení
Zajímavý program akcí
Slabé stránky možnost občerstvení v blízkosti kostela
malá spolupráce s cestovními kancelářemi
nízký počet pořádaných akcí
nedostatečná propagace Příležitosti
navázání spolupráce s více cestovními kancelářemi
větší množství pořádaných akcí
využití cílené formy propagace kostela Hrozby
negativní přístup k církevním restitucím
špatná ekonomická situace
přetažení návštěvníků kostela ze strany konkurence
další zhoršení vnějšího okolí památky a stavu památky jako takové
76
Vyhodnocení SWOT analýzy kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Kostel sv. Jana Nepomuckého je jednou z nejvýznamnějších architektonických staveb baroka v republice a jako takový by měl lépe využít svého unika a více se propagovat. Kostel by měl využít své dobré dopravní dostupnosti a pozice dominanty města. Navýšením počtu pořádaných akcí by kostel mohl lépe docílit větší návštěvnosti a tím i zisku. Dále by kostelu mohlo pomoci navázání větší spolupráce s cestovními kancelářemi a nabídkou bohatšího programu prohlídky. Tato SWOT analýza je pouze okrajová a pro lepší vyhodnocení současné situace kostela sv. Jana Nepomuckého bych doporučila vypracovat marketingovou strategii a pomoci rozšířeného marketingového mixu tzv. 8P.
77
10 Závěr Během své bakalářské práce jsem vyhodnocovala atraktivitu vybraných Santiniho památek pro cestovní ruch, tedy kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a zámku Karlova Koruna. Jak jsem již uváděla v úvodu, tyto dvě památky, které jsou zdánlivě naprosto odlišné, si jsou zároveň velice podobné jak postavením v rámci města a kraje tak, a to především, svým půdorysem. V úvodu jsem popisovala postavu významného architekta a autora zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou a kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Jana Blažeje Santiniho-Aichla. První vybranou památkou byl zámek Karlova Koruna. Popsala jsem geografickou polohu i Královéhradecký kraj, ve kterém se zámek nachází, dále historii města Chlumec nad Cidlinou a historii i současnou podobu zámku. Následně jsem analyzovala služby cestovního ruchu v jeho okolí. V rámci níž jsem popsala
nabídku
stravovacích
zařízení,
nabídku
ubytování
v okolí
zámku,
popsala a vyhodnotila jsem dopravní dostupnost památky, nabídku průvodcovských služeb a dalších služeb, které hrají významnou roli na poli cestovního ruchu. Se stejným průběhem
jsem
popsala také kostel sv. Jana Nepomuckého
na
Zelené
hoře,
včetně analýzy služeb cestovního ruchu v okolí. Za pomoci terénního i elektronického dotazníkového šetření, kdy jsem dotazovala celkem 150 respondentů, jsem sledovala vnímání kvality poskytovaných služeb cestovního ruchu návštěvníky památek. Vyhodnocením dotazníkového šetření společně s analýzou služeb cestovního ruchu v okolí jsem zjistila, že v případě obou památek jsou nejméně využívané stravovací služby, byť v případě zámku Karlova Koruna je možnost stravování přímo u hlavního vstupu do areálu zámku, kde se nachází nejlepší restaurace ve městě. V případě obou památek jsou nejlépe hodnocené právě dopravní služby a to jak veřejná doprava, tak i doprava osobním automobilem. Za kostelem sv. Jana Nepomuckého zaostává zámek Karlova Koruna v turistickém značení k zámku, se kterým návštěvníci kostela naopak problém neměli. V obou případech je potěšující zprávou, že většina dotazovaných byla spokojena s průvodcovskými službami poskytovanými oběma památkami. Z dotazníkového šetření i vlastní analýzy služeb také dobře hodnocené 78
vycházely nabízené sportovně-rekreační služby nabízené v okolí zámku Karlova Koruna i kostela sv. Jana Nepomuckého. Z dotazníkového šetření také vyplývá, že nejvíce návštěvníků památek je právě z kraje Královéhradeckého,kde se zámek Karlova Koruna nachází a Vysočiny, kde leží kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Návštěvníci
také nejčastěji jako důvod své návštěvy uváděli zájem o historii
a architekturu a to v případě obou sledovaných památek. Většina návštěvníků byla se svou návštěvou zámku Karlova Koruna i kostela sv. Jana Nepomuckého spokojena, což svědčí tomu, že mnoho návštěvníků se o památkách dozvěděli právě od svých přátel. Naopak nejmenší podíl na odpovědích v případě obou památek mělo rádio, či rozhlas. Zajímavým, avšak nepřekvapivým zjištěním, je významná pozice internetu v rámci propagace památek. Pokud bych mohla za směrodatný ukazatel považovat odpovědi pouhých 13 respondentů na otázku, která z památek se jim líbila více a proč, potom by v této otázce zvítězil zámek Karlova Koruna, kvůli svému velkému parku, který je přístupný celoročně a monumentálnost s jakou dominuje městu. Z grafických znázornění návštěvnosti obou památek během let 2009 – 2013 vyplývá, že největší průměrnou návštěvnost má kostel sv. Jana Nepomuckého, nicméně návštěvnost zámku Karlova Koruna má stoupající tendence a za rok 2013 kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, s počtem návštěvníků 23 400, dohnala. Pokud tedy zámek Karlova Koruna bude pokračovat v této rostoucí návštěvnosti, můžeme očekávat, že do budoucna kostel sv. Jana Nepomuckého v rámci návštěvnosti překoná. Při tvorbě této bakalářské práce jsem využívala znalostí získaných při návštěvách obou zmíněných památek a také veškeré dostupné tištěné i internetové publikace. Ve zdrojích, ze kterých jsem čerpala,převažují hlavně internetové zdroje, jelikož právě informace uváděné na internetu jsou nejaktuálnější. Tato práce by mohla pomoci při vytváření nabídky nových služeb na zámku Karlova Koruna i jejím okolí a kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Závěrem bych chtěla dodat, že obě popisované památky jak zámek Karlova Koruna tak kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře jsou unikátními a velice zajímavými stavbami jak z historického, tak architektonického hlediska a proto bych byla velice 79
potěšena, pokud by tato bakalářská práce také posloužila jako motiv k návštěvě obou památek.
80
11 Seznam použité literatury 1. MALÁ, Vlasta a kol. Základy cestovního ruchu. Praha: VŠE, 2002. s. 10 2. KŘESŤAN, Vladimír, VAŠÍČEK, Miloslav. Marketing: Studijní text. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2005. 142s. 3. HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. 104 s. ISBN 80-7168-948-3.
4. PÁSKOVÁ, Martina a Zelenka JOSEF. Cestovní ruch: výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002
5. Historie Web: Santini zasnoubil gotiku s barokem [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.historieweb.cz/santini-zasnoubil-gotiku-s-barokem
6. Santini: Život a dílo [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:
http://www.santini.cz/zivot-a-dilo.html 7. HORYNA, Mojmír. J. B. Santini – Aichel: Život a dílo, Praha: Karolinum, 1998. s.172, s.174, s.176. ISBN 80-7184-664-3. 8. Český statistický úřad: Stručná charakteristika kraje[online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/strucna_charakteristika_kraje
9. Informační centrum Chlumec nad Cidlinou: Historický vývoj [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.ic.chlumecnc.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100515&id=10
94&p1=1009 10. Atlas Česka: Zámek Karlova Koruna [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/kralovehradecky-kraj/zamek-karlova-koruna/
11. Zámek Karlova Koruna: Prohlídka zámku [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.karlovakoruna-zamek.cz/prohlidka-zamku.htm
81
12. Kudy z nudy: Loreta Chlumec nad Cidlinou [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Loreta-Chlumec-nad-
Cidlinou.aspx 13. Hrádek u Nechanic: Historie zámku[online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.hradekunechanic.cz/ 14. Kudy z nudy: Koupaliště Chlumec nad Cidlinou [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Koupaliste-Chlumec-
nad-Cidlinou.aspx 15. Zámek Karlova Koruna: Prohlídka zámku [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.karlovakoruna-zamek.cz/prohlidka-zamku.htm
16.Stáj Ostrov: Úvod [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.stajostrov.cz/
17. Hotel Astra: Cyklotrasy[online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.astrahotel.cz/turistika-cykloturistika-cyklotrasy 18. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře: Kudy k nám [online]. [cit. 201404-22]. Dostupné z: http://www.zelena-hora.eu/kudy-k-nam/
19. Kraj Vysočina: Vítejte na Vysočině[online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205 20. Žďár nad Sázavou: Historie [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.zdarns.cz/o-meste/historie.asp
21. Santini: Žďár nad Sázavou [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.santini.cz/zdar-nad-sazavou.html
22. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Žďár nad Sázavou: Vstupné [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.zelena-hora.eu/vstupne-1/
82
23. Zámek Telč: Historie [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.zamektelc.eu/historie/ 24. Zámek Žďár nad Sázavou: Historie kláštera[online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.zamekzdar.cz/129-historie-klastera.aspx?sid=50&lid=131 25. Kudy z nudy: Zámek Nové Město na Moravě[online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Zamek-Nove-Mesto-na-Morave--sidlo-Horacke-galerie.aspx) 26. Folklorní sdružení České republiky: Cyklotrasa č. 5061 Vojnův Městec - Bystřice nad Pernštejnem [online].[cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://archiv.fos.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=137056
27. Arcibiskubství pražské: Nikodémova noc [online]. [cit.2014-04-22]. Dostupné z:http://www.apha.cz/nikodemova-noc
28. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Žďár nad Sázavou: Služby návštěvníkům [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.zelena-hora.eu/sluzbynavstevnikum/
29.KOTLER, Phlip, KELLER, Kevin Lane. MARKETING MANAGEMENT, Praha: Grada Publishing a.s., 2007. s. 90, s. 91. ISBN 978-80-247-1359-5.
83
12 Přílohy Příloha A: Dotazník Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor cestovní ruch. Dotazník, který právě vyplňujete je součástí mé bakalářské práce na téma Vybrané Santiniho památky jako atraktivita cestovního ruchu. Cílem tohoto dotazníku je zhodnocení poskytovaných služeb cestovního ruchu v oblasti zámku Karlova Koruna a kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Dotazník je zcela anonymní a zabere jen pár minut. Předem Vám děkuji za Váš čas. Barbora Kailová 1. Navštívili jste některou z těchto památek? Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Obě památky Žádnou 2. Jaký byl důvod Vaší návštěvy zámku Karlova Koruna? (Pokud jste zámek Karlova Koruna nenavštívili, prosím, přeskočte otázku) Zájem o historii a architekturu Návštěva v rámci exkurze Pobyt v blízkosti místa Rodinný výlet Jiný (uveďte, prosím, jaký):.............................
84
3. Z jakého zdroje jste se o zámku Karlova Koruna dozvěděli? Z novin Z rádia či rozhlasu Z televize (dokument, film) Z internetu Od přátel Při návštěvě okolních památek Jiný (uveďte, prosím, jaký):............................. 4. Jak jste se k zámku Karlova Koruna dopravili? (Pokud jste zámek Karlova Koruna nenavštívili, prosím, přeskočte otázku) Pěšky Na kole Osobním automobilem Veřejnou dopravou (autobusem, vlakem)
Autokarem v rámci organizovaného zájezdu Jinak (uveďte, prosím, jak):............................. 5. Využili jste ubytovacích služeb v Královéhradeckém kraji? Ano
Ne 6. Jak byste ohodnotili služby cestovního ruchu v okolí zámku Karlova Koruna? (Stupnice hodnocení jako ve škole, 1 = výborně, 2 = chvalitebně, 3 = dobře, 4 = dostatečně, 5 = nedostatečně. Pokud jste zámek nenavštívili, prosím, přeskočte otázku) Informační služby Dopravní dostupnost památky
85
7. S čím jste byli nejvíce znepokojeni při své návštěvě zámku Karlova Koruna? (Pokud jste zámek Karlova Koruna nenavštívili, prosím, přeskočte otázku) Dopravní dostupnost zámku Turistické ukazatele k zámku Kvalita výkladu průvodce Jiný důvod (uveďte, prosím, jaký): ............................. 8. Byla výše vstupného na zámku Karlova Koruna v souladu s Vaším očekáváním? (Pokud jste zámek Karlova Koruna nenavštívili, prosím, přeskočte otázku) Ano, bylo v souladu s mým očekáváním Ne, bylo příliš vysoké Ne, bylo příliš nízké 9. Navštívili jste v okolí zámku Karlova Koruna i další místa? (Pokud jste zámek Karlova Koruna nenavštívili, prosím, přeskočte otázku) Městské muzeum Loreta v Chlumci nad Cidlinou Zámek Hrádek u Nechanic Koupaliště Chlumec nad Cidlinou Jiné (prosím, vyplňte): ............................. 10. Jaký byl důvod Vaší návštěvy poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře? (Pokud jste kostel nenavštívili, prosím, přeskočte otázku) Z novin Z rádia či rozhlasu Z televize (dokument, film) Z internetu Od přátel Při návštěvě okolních památek Jiný (uveďte, prosím, jaký):.............................
86
11. Jak jste se ke kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře dopravili? (Pokud jste kostel nenavštívili, prosím, přeskočte otázku) Pěšky Na kole Osobním automobilem Veřejnou dopravou (autobusem, vlakem)
Autokarem v rámci organizovaného zájezdu Jinak (uveďte, prosím, jak):............................ 12. Z jakého zdroje jste se o kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře dozvěděli? Z novin Z rádia či rozhlasu Z televize (dokument, film) Z internetu Od přátel Při návštěvě okolních památek Jiný (uveďte, prosím, jaký):............................. 13. S čím jste byli nejvíce znepokojeni, při své návštěvě kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře? (Pokud jste kostel nenavštívili, prosím, přeskočte otázku) Dopravní dostupnost zámku Turistické ukazatele k zámku Kvalita výkladu průvodce Jiný důvod (uveďte, prosím, jaký): ............................. 14. Využili jste ubytovacích služeb v kraji Vysočina? Ano
Ne
87
15. Jak byste ohodnotili služby cestovního ruchu v okolí kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře? (Pokud jste kostel nenavštívili, prosím, přeskočte otázku) Informační služby
16. Byla výše vstupného v kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře v souladu s Vaším očekáváním? (Pokud jste kostel nenavštívili, prosím, přeskočte otázku) Ano, bylo v souladu s mým očekáváním Ne, bylo příliš vysoké Ne, bylo příliš nízké 17. Navštívili jste v okolí kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře i jiná místa? (Pokud jste kostel nenavštívili, prosím, přeskočte otázku) Zámek Telč Zámek Žďár nad Sázavou s barokním uměním Zámek Nové Město na Moravě 18. Líbil se vám více zámek Karlova Koruna, nebo kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře? Uveďte, prosím, důvod:.............................
88
19. J. B. Santini-Aichl je nejvýznamnějším architektem českého baroka a autorem nového stylu zvaný Gotické baroko a jeho díla můžeme nalézt po celé Republice, které z dalších jeho významných staveb byste určitě rádi navštívili?
Kladruby u Stříbra - Klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta
Křtiny u Brna - Poutní kostel Jména P. Marie
Mariánská Týnice - Poutní kostel Zvěstování P. Marie a cisterciácké probošství
Panenské Břežany - Kaple svaté Anny
Plasy - Poutní kostel Zvěstování P. Marie a cisterciácké probošství
89
Rajhrad - Opatský kostel sv. Petra a Pavla
Sedlec u Kutné Hory - Klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele 20. V jakém kraji bydlíte? Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj 90
22. Kolik Vám je let? 15 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 let a více 23. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Základní Odborné učiliště Středoškolské Vysokoškolské
91
Příloha B: Obrazové přílohy Příloha B1: Zámek Chlumec nad Cidlinou, isometrický řez zámku a půdorys v úrovni přizemí[Horyna, 1998]
92
Příloha B: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře [Horyna, 1998]
93
