Zámek Hradec nad Moravicí jako turistická atraktivita

Zámek Hradec nad Moravicí jako turistická atraktivita

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11.4.2014 ...................................................... Podpis

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce PhDr. Vlastě Novotné za poskytnutí cenných rad při zpracování práce. Dále děkuji kastelánovi zámku panu Ing. Radomírovi Přibylovi za ochotu poskytnout mi potřebné informace o zámku a podělit se o své názory. Poděkování patří také všem respondentům dotazníkového šetření.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Zámek Hradec nad Moravicí jako turistická atraktivita Bakalářská práce

Autor: Vendulka Štenclová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2014

Copyright © 2014 Vendulka Štenclová

Abstrakt ŠTENCLOVÁ, Vendulka: Zámek Hradec nad Moravicí jako turistická atraktivita. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 114 stran Bakalářská práce představuje státní zámek Hradec nad Moravicí jako významnou turistickou atraktivitu Opavska. Teoretická část stručně charakterizuje nejvýznamnější atraktivity Opavska a město Hradec nad Moravicí. Popisuje historii zámku a jeho zhodnocení z hlediska cestovního ruchu. Následuje analýza služeb cestovního ruchu ve městě. Praktická část obsahuje vyhodnocení dotazníkového šetření, porovnání návštěvnosti

v jednotlivých

letech,

SWOT

analýzu

zámku,

řízený rozhovor

s kastelánem zámku a návrhy na zvýšení návštěvnosti. Klíčová

slova:

Atraktivity

Opavska.

Cestovní

ruch.

Dotazníkové

šetření.

Město Hradec nad Moravicí. Zámek Hradec nad Moravicí.

Abstract ŠTENCLOVÁ, Vendulka: The Hradec-upon-Moravice Castle as a Tourist Attraction. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor PhDr. Vlasta Novotná. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2014. 114 pages The thesis introduce Hradec-upon-Moravice state castle as important tourist attraction. The theoretical part describes the most important attractions around Opava and Hradec-upon-Moravice town. It describes the history of castle and its evaluation in terms of tourism. It is followed by analysis of tourism in town. The practical part contains an evolution of questionnaire survey, compared attendance in years, SWOT analysis of castle, interview with castellan and proposals for increasing the number of visitors. Key words: Attractions around Opava. Tourism. The questionnaire survey. Hradec-upon-Moravice town. Hradec-upon-Moravice castle. 7

Předmluva Když jsem začala uvažovat o tématu své bakalářské práce, věděla jsem, že se chci zaměřit na zámek Hradec nad Moravicí. Jelikož bydlím nedaleko zámku, stává se častým cílem mých procházek. Při detailnějším zamyšlení nad tématem práce jsem zjistila, že by mne zajímalo, jak zámek vnímají a hodnotí jeho návštěvníci. V hlavě se mi množila spousta otázek. Kolik návštěvníků ročně projde bránami zámku? Má návštěvnost zámku spíše rostoucí nebo klesající charakter? Jsou návštěvníci spokojení s poskytovanými službami? Co je k návštěvě motivovalo? Vracejí se do města, aby zámek navštívili opakovaně? Zajímají se o kulturní akce? Co se jim při návštěvě zámku líbilo nejvíce a co by se naopak mělo změnit? Moje volba byla tedy jasná. Vytvořit práci, ve které budou odpovědi na všechny tyto otázky. Doufám, že práce zaujme nejen vedení zámku, ale také každého, kdo by se rád o městě a zámku Hradec nad Moravicí dozvěděl něco nového.

8

Obsah

Abstrakt ........................................................................................................................... 7 Předmluva........................................................................................................................ 8 Obsah ............................................................................................................................... 9 Seznam ilustrací a tabulek ........................................................................................... 12 Úvod ............................................................................................................................... 16 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 18 1. Atraktivity cestovního ruchu na Opavsku.............................................................. 18 1.1 Zámek Raduň ........................................................................................................ 19 1.2 Zámek Kravaře ..................................................................................................... 20 1.3 Slezské zemské muzeum v Opavě ........................................................................ 21 1.4 Památník II. světové války v Hrabyni .................................................................. 22 1.5 Arboretum Nový Dvůr .......................................................................................... 23 1.6 Zřícenina hradu Vikštejn ...................................................................................... 24 1.7 Ostatní atraktivity Opavska .................................................................................. 25 2. Město Hradec nad Moravicí .................................................................................... 26 2.1 Obecné informace ................................................................................................. 26 2.2 Demografické údaje .............................................................................................. 26 2.3 Historie města ....................................................................................................... 27 2.3.1 První osídlení Hradce..................................................................................... 27 2.3.2 Novověký Hradec .......................................................................................... 28 2.3.3 Hradec za vlády Lichnovských ...................................................................... 28 2.3.4 Hradec během 19. a 20. století ....................................................................... 29 3. Zámek Hradec nad Moravicí ................................................................................... 30 3.1 Kontaktní údaje ..................................................................................................... 30 9

3.2 Zámek v minulosti a dnes ..................................................................................... 30 3.3 Zámecký park ....................................................................................................... 32 3.4 Prohlídkové okruhy a vstupné .............................................................................. 33 3.4.1 Prohlídkový okruh I ....................................................................................... 33 3.4.2 Prohlídkový okruh II ...................................................................................... 33 3.4.3 Speciální prohlídky ........................................................................................ 34 3.5 Otevírací doba zámku ........................................................................................... 34 3.6 Kulturní akce spojené se zámkem ........................................................................ 35 3.6.1 Beethovenův Hradec ...................................................................................... 35 3.6.2 Festival Moravské Hrady.cz .......................................................................... 35 3.6.3 Ostatní akce na zámku ................................................................................... 37 4. Ostatní atraktivity Hradce nad Moravicí ............................................................... 39 4.1 Kostel sv. Petra a Pavla......................................................................................... 39 4.2 Slezská kalvárie .................................................................................................... 39 4.3 Weisshuhnův kanál ............................................................................................... 40 4.4 Rozhledna Šance ................................................................................................... 41 5. Analýza služeb cestovního ruchu............................................................................. 42 5.1 Ubytovací služby .................................................................................................. 42 5.2 Stravovací služby .................................................................................................. 43 5.3 Dopravní služby .................................................................................................... 44 5.4 Sportovně rekreační služby................................................................................... 45 5.5 Kulturně společenské služby ................................................................................ 46 5.6 Informační služby ................................................................................................. 46 5.7 Průvodcovské služby ............................................................................................ 47 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 48 6. Dotazníkové šetření................................................................................................... 48 6.1 Metodika výzkumu ............................................................................................... 48 10

6.2 Výsledky dotazníkového šetření ........................................................................... 50 6.3 Celkové shrnutí dotazníkového šetření ................................................................. 77 7. Přehled návštěvnosti a tržeb zámku ........................................................................ 78 7.1 Vývoj návštěvnosti v letech 2009 – 2013 ............................................................. 78 7.1.1 Návštěvnost v roce 2009 ................................................................................ 79 7.1.2 Návštěvnost v roce 2010 ................................................................................ 80 7.1.3 Návštěvnost v roce 2011 ................................................................................ 81 7.1.4 Návštěvnost v roce 2012 ................................................................................ 82 7.1.5 Návštěvnost v roce 2013 ................................................................................ 83 7.2 Vývoj tržeb v letech 2009 – 2013 ......................................................................... 84 8. SWOT analýza .......................................................................................................... 85 8.1 Silné stránky ......................................................................................................... 85 8.2 Slabé stránky ......................................................................................................... 86 8.3 Příležitosti ............................................................................................................. 86 8.4 Hrozby .................................................................................................................. 87 9. Rozhovor s kastelánem zámku ................................................................................ 88 10. Návrhy na zvýšení návštěvnosti ............................................................................. 92 Závěr .............................................................................................................................. 94 Seznam informačních zdrojů ....................................................................................... 97 Seznam příloh .............................................................................................................. 101 Přílohy .......................................................................................................................... 102

11

Seznam ilustrací a tabulek Seznam obrázků Obr. č. 1: Opavsko (zdroj: www.trasovnik.cz) ............................................................... 18 Obr. č. 2: Zámek Raduň (zdroj: vlastní) ......................................................................... 19 Obr. č. 3: Zámek Kravaře (zdroj: vlastní) ....................................................................... 20 Obr. č. 4: Slezské zemské muzeum (zdroj: www.szm.cz) .............................................. 21 Obr. č. 5: Památník II. sv. války (zdroj: vlastní) ............................................................ 22 Obr. č. 6: Arboretum Nový Dvůr (zdroj: www.szm.cz) ................................................. 23 Obr. č. 7: Zřícenina hradu Vikštejn (zdroj: www.fotoblog.in) ....................................... 24 Obr. č. 8: Bílý zámek (zdroj: vlastní) ............................................................................. 30 Obr. č. 9: Bílá věž (zdroj: vlastní) .................................................................................. 30 Obr. č. 10: Brána Červeného zámku (zdroj: vlastní) ...................................................... 31 Obr. č. 11: Věž Červeného zámku (zdroj: vlastní) ......................................................... 31 Obr. č. 12: Bezručova vyhlídka (zdroj: vlastní).............................................................. 32 Obr. č. 13: Výhled z Bezručovy vyhlídky (zdroj: vlastní).............................................. 32 Obr. č. 14: Knihovní sál (zdroj: www.zamek-hradec.cz) ............................................... 33 Obr. č. 15: Zámecká kaple (zdroj: www.zamek-hradec.cz) ........................................... 33 Obr. č. 16: Hradozámecká noc (zdroj: www.npu.cz) ..................................................... 34 Obr. č. 17: Areál festivalu Moravské hrady.cz (zdroj: vlastní) ..................................... 36 Obr. č. 18: Festival Moravské hrady.cz (zdroj: www. krystof.net) ................................ 36 Obr. č. 19: Pohádkový les (zdroj: vlastní) ...................................................................... 37 Obr. č. 20: Kostel sv. Petra a Pavla (zdroj: vlastní) ........................................................ 39 Obr. č. 21: Weisshuhnův kanál (zdroj: www.msregion.cz) ............................................ 40 Obr. č. 22: Rozhledna Šance (zdroj: www.rozhledny.webzdarma.cz) ........................... 41

12

Seznam grafů Graf č. 1: Navštívil/a jste již někdy zámek Hradec nad Moravicí?(zdroj: vlastní) ....... 50 Graf č. 2: Z jakého důvodu jste zámek nenavštívil/a? (zdroj: vlastní) ........................... 51 Graf č. 3: Chystáte se v budoucnu zámek navštívit? (zdroj: vlastní) ............................. 52 Graf č. 4: Kolikrát jste zámek navštívil/a? (zdroj: vlastní) ............................................. 53 Graf č. 5: Jaký byl důvod Vaší návštěvy zámku? (zdroj: vlastní) .................................. 54 Graf č. 6: Co Vás motivovalo k návštěvě zámku? (zdroj: vlastní) ................................. 55 Graf č. 7: Jak dlouho jste se ve městě zdržel/a? (zdroj: vlastní) ..................................... 56 Graf č. 8: Využil/a jste ubytovacích či stravovacích služeb ve městě? (zdroj vlastní)... 57 Graf č. 9: Jakým způsobem jste se do Hradce nad Mor. dopravil/a?(zdroj: vlastní) ...... 58 Graf č. 10: Jak byste ohodnotil/a propagaci zámku? (zdroj: vlastní) ............................. 62 Graf č. 11 : Navštívil/a jste některou z akcí, které jsou v Hradci pořádány ve spojitosti se zámkem? A (zdroj: vlastní) ........................................................................................ 65 Graf č. 12: Navštívil/a jste některou z akcí, které jsou v Hradci pořádány ve spojitosti se zámkem? B (zdroj: vlastní) ............................................................................................. 66 Graf č. 13: Navštívil/a jste nějakou jinou atraktivitu na Opavsku? A (zdroj: vlastní) ... 67 Graf č. 14: Navštívil/a jste nějakou jinou atraktivitu na Opavsku? B (zdroj: vlastní).... 68 Graf č. 15: Jaké je vaše pohlaví? A (zdroj: vlastní) ........................................................ 69 Graf č. 16: Jaké je vaše pohlaví? B (zdroj: vlastní) ........................................................ 70 Graf č. 17: Ve kterém kraji žijete? A (zdroj: vlastní) ..................................................... 71 Graf č. 18: Ve kterém kraji žijete? B (zdroj: vlastní) ..................................................... 72 Graf č. 19: Jaký je váš věk? A (zdroj: vlastní)................................................................ 73 Graf č. 20: Jaký je váš věk? B (zdroj: vlastní) ................................................................ 74 Graf č. 21: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? A (zdroj: vlastní)........................ 75 Graf č. 22: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? B (zdroj: vlastní) ........................ 76 Graf č. 23: Vývoj návštěvnosti zámku v letech 2009 – 2013 (zdroj: Uzávěrky návštěvnosti zámku) ....................................................................................................... 78

13

Graf č. 24: Vývoj tržeb zámku v letech 2009- 2013 (zdroj: Uzávěrky návštěvnosti zámku) ............................................................................................................................ 84

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Struktura obyvatel Hradce nad Moravicí (zdroj: vlastní) ......................... 26 Tabulka č. 2: Otevírací doba zámku (zdroj: vlastní) ...................................................... 34 Tabulka č. 3: Přehled ubytovacích zařízení v Hradci nad Mor. (zdroj: vlastní) ............. 42 Tabulka č. 4: Přehled stravovacích zařízení v Hradci nad Mor. (zdroj: vlastní). ........... 43 Tabulka č. 5: Seznam cyklotras (zdroj: vlastní) ............................................................. 45 Tabulka č. 6: Srozumitelnost informací pro návštěvníky (zdroj: vlastní) ...................... 59 Tabulka č. 7: Dopravní dostupnost (zdroj: vlastní) ........................................................ 59 Tabulka č. 8: Výše vstupného (zdroj: vlastní) ................................................................ 60 Tabulka č. 9: Ochota zaměstnanců na pokladně (zdroj: vlastní) .................................... 60 Tabulka č. 10: Úroveň průvodcovských služeb (zdroj: vlastní) ..................................... 60 Tabulka č. 11: Celková spokojenost s úrovní služeb (zdroj: vlastní) ............................. 61 Tabulka č. 12: Celkový dojem ze zámku (zdroj: vlastní) ............................................... 61 Tabulka č. 13: Návštěvnost prohlídkových okruhů 2009 (zdroj: Uz. návštěvnosti) ...... 79 Tabulka č. 14: Návštěvnost výstavy 2009 (zdroj: Uz. návštěvnosti).............................. 79 Tabulka č. 15: Celková návštěvnost zámku 2009 (zdroj: Uz. návštěvnosti) .................. 79 Tabulka č. 16: Návštěvnost prohlídkových okruhů 2010 (zdroj: Uz. návštěvnosti) ...... 80 Tabulka č. 17: Návštěvnost výstavy 2010 (zdroj: Uz. návštěvnosti).............................. 80 Tabulka č. 18: Celková návštěvnost zámku 2010 (zdroj: Uz. návštěvnosti) .................. 80 Tabulka č. 19: Návštěvnost prohlídkových okruhů 2011 (zdroj: Uz. návštěvnosti) ...... 81 Tabulka č. 20: Návštěvnost výstavy 2011 (zdroj: Uz. návštěvnosti).............................. 81 Tabulka č. 21: Celková návštěvnost zámku 2011(zdroj: Uz. návštěvnosti) ................... 81 Tabulka č. 22: Návštěvnost prohlídkových okruhů 2012 (zdroj: Uz. návštěvnosti) ...... 82 Tabulka č. 23: Návštěvnost výstavy a Bílé věže 2012 (zdroj: Uz. návštěvnosti) ........... 82 14

Tabulka č. 24: Celková návštěvnost zámku 2012 (zdroj: Uz. návštěvnosti) .................. 82 Tabulka č. 25: Návštěvnost prohlídkových okruhů 2013 (zdroj: Uz. návštěvnosti) ...... 83 Tabulka č. 26: Návštěvnost výstavy a Bílé věže 2013 (zdroj: Uz. návštěvnosti) ........... 83 Tabulka č. 27: Celková návštěvnost zámku 2013 (zdroj: Uz. návštěvnosti) .................. 83

15

Úvod Zámek Hradec nad Moravicí je významnou turistickou atraktivitou Moravskoslezského kraje. Ročně zámek a jeho okolí navštíví desetitisíce turistů. O městě a zámku byla vydána řada knih, brožur a letáků. Nikdo se však prozatím nezaobíral městem a zámkem z hlediska cestovního ruchu. Zpětná vazba ze strany návštěvníků je podle mého názoru velmi důležitá a může přispět ke zkvalitnění poskytovaných služeb. Proto jsem se rozhodla napsat tuto práci, ve které provedu dotazníkové šetření mezi širokou veřejností, která zámek navštívila i mezi potenciálními návštěvníky. Hlavním důvodem, proč jsem si zvolila jako téma své bakalářské práce zámek Hradec nad Moravicí, je jeho lokalita. Jelikož bydlím v malé obci Žimrovice, která je součástí Hradce nad Moravicí, mám k zámku velmi kladný vztah. Už od dětství jsem si zámek oblíbila. Stejně jako spousta obyvatel Hradce i já zámek ráda navštěvuji. Proto jsem se rozhodla věnovat mu svou bakalářskou práci. Zajímalo mě, zda má široká veřejnost o zámku povědomí, kolik turistů zámek ročně navštíví, co je k návštěvě zámku motivovalo, zda jejich počet roste nebo klesá a jak jsou na zámku spokojeni. Cílem práce je zhodnotit zámek Hradec nad Moravicí jako atraktivitu cestovního ruchu. Prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit, jak je zámek vnímán a hodnocen návštěvníky a zda jsou spokojeni s poskytovanými službami. V teoretické části práce budu charakterizovat nejdůležitější atraktivity Opavska, které by mohly ovlivnit zájem turistů o destinaci. Představím město Hradec nad Moravicí a poté samotný zámek a veškerou jeho činnost. Uvedu informace, které jsou pro potenciálního návštěvníka důležité. Neopomenu ani ostatní atraktivity města, které mohou turisté navštívit. Na závěr teoretické části provedu analýzu služeb cestovního ruchu ve městě. V praktické části práce vyhodnotím dotazníky, které budou určeny pro širokou veřejnost. Dotazníky budu osobně vyplňovat s návštěvníky v okolí zámku a zanechám je v tištěné podobě také na pokladně zámku a v Informačním centru Opava. Dotazník v elektronické podobě bude zveřejněn na webu Informačního centra Hradec nad Moravicí a rozšířen prostřednictvím internetu mezi širokou veřejnost. Hlavním cílem dotazníků je zjistit, zda jsou návštěvníci spokojeni s poskytovanými službami. Dále bych se ráda od návštěvníků dozvěděla, co je motivovalo k návštěvě zámku, kolikrát 16

zámek navštívili, jak se do města dopravili, jestli využili stravovacích a ubytovacích služeb, zda se zúčastnili kulturních akcí pořádaných ve městě a také zda navštívili jiné památky na Opavsku. Praktická část bude dále obsahovat porovnání návštěvnosti a tržeb zámku v letech 2009 – 2013, díky kterému zjistím, zda návštěvnost roste nebo klesá. Sestavím SWOT analýzu zámku, na základě které vytvořím návrhy na zvýšení návštěvnosti. Praktická část bude doplněna rozhovorem s kastelánem panem Ing. Radomírem Přibylou, za účelem porovnání výsledků dotazníkového šetření s jeho poznatky. Předpokládám, že zámek navštěvují především obyvatelé Moravskoslezského kraje, kteří se ve městě zdrží po dobu jednoho dne a poté se vrátí do svých domovů. Myslím si, že návštěvnost zámku má rostoucí charakter, jelikož ekonomická situace v zemi vede občany k preferenci tuzemské dovolené oproti zahraniční. Významnou roli v cestovním ruchu města, podle mého názoru, hraje hudební festival Moravské hrady.cz. Festival je největší kulturní akcí ve městě. Zda jsou mé předpoklady správné, nebo se pletu, uvedu v závěru práce. Mým záměrem je, aby tato bakalářská práce mohla být podkladem pro vedoucí pracovníky zámku a města, kteří se zabývají rozvojem cestovního ruchu v Hradci nad Moravicí. Práce by měla podat ucelený přehled o spokojenosti návštěvníků se službami a poukázat na případné chyby ze strany zámku směrem k návštěvníkům. Při zpracování práce budu čerpat z tištěných i elektronických zdrojů. Vedení zámku mi poskytne k dispozici také statistické údaje o počtu návštěvníků a výši tržeb zámku, díky kterým budu moci přehledně zpracovat vývoj návštěvnosti.

17

TEORETICKÁ ČÁST 1. Atraktivity cestovního ruchu na Opavsku Cílem kapitoly je podat stručnou charakteristiku atraktivit cestovního ruchu na Opavsku, které se nacházejí v blízkosti Hradce nad Moravicí. Tyto atraktivity mohou ovlivnit zájem o region a přimět turisty k návštěvě zámku Hradec nad Moravicí. Opavsko se nachází v Moravskoslezském kraji. Rozkládá se podél dolní části povodí řek Opavy a Moravice. Leží na rozhraní dvou masivů, krkonošského a karpatského. Na severovýchodě je území ohraničeno státní hranicí s Polskem, na jihu Ostravskou aglomerací a Novojičínskem. Západní hranici tvoří Bruntálsko. Opavsko je rozděleno na tři části. Hlučínsko, Vítkovsko a Opava s okolím, která je někdy považována za užší Opavsko. Centrem Opavska je město Opava, které leží v Poopavské nížině. Plochá krajina je z velké části zemědělsky využívána a pouze malá část je zalesněna. [1]

Obr. č. 1: Opavsko (zdroj: www.trasovnik.cz)

18

1.1 Zámek Raduň Obec Raduň se nachází 8 km od Hradce nad Moravicí a 6 km od Opavy. Počátky zámku se datují do 15. století, kdy zde byla vystavěna tvrz. Ta byla během 16. století přestavěna na renesanční zámek Jiřím Tvorkovským z Kravař, jehož rod vlastnil panství od roku 1475. Poté se zde vystřídalo více majitelů a roku 1780 získal Raduň rod svobodných pánů Mönnichu. Roku 1860 se rozhodl Jan hrabě Larish – Mönnich zámek zbourat a nechal zde vystavět novou empírovou zámeckou stavbu. V těchto letech začal také vznikat rozsáhlý park, zahrady a oranžerie. V roce 1832 připadl zámek rodu Blücherů, kteří zámek přestavěli do dnešní romantické podoby. [Frank, 2005, s. 111] Blücherové byli majiteli zámku do roku 1945. Poté poslední z rodu, Alexandr Blücher, opustil tehdejší Československo a zámek se dostal do vlastnictví ministerstva zemědělství, které objekt využívalo jako učiliště. Později se v zámku nacházela mateřská a základní škola, kanceláře, knihovna, kino a zdravotní středisko. V 80. letech 20. století byly provedeny významné opravy a do zámku dovezeny expozice z Hradce nad Moravicí. Od roku 1984 je zámek zpřístupněn pro veřejnost. [David, Soukup, 2009, s. 209] Dnešním návštěvníkům zámek nabízí 2 prohlídkové okruhy. Je možné shlédnout soukromé i společenské zámecké pokoje, zahradu a oranžerii, ve které dnes najdeme množství

cizokrajných

rostlin

a

citrusových

dřevin.

Konají

se

zde

také

společensko-kulturní programy, jako jsou výstavy, besedy a koncerty, které se těší velkému zájmu návštěvníků. Od roku 2009 se stala oranžerie také oblíbeným místem pro konání svateb. [2]

Obr. č. 2: Zámek Raduň (zdroj: vlastní)

19

1.2 Zámek Kravaře Město Kravaře se nachází 16 km od Hradce nad Moravicí a 8 km od Opavy. První zmínky o Kravařích pocházejí z roku 1224, kdy byly sídlem rodu pánů z Kravař. Ti zde nechali v 2. pol. 13. století vystavět tvrz, kterou od poč. 15. století do roku 1575 vlastnil rod Kravařských ze Šlevic. Roku 1630 se panství stalo majetkem alchymisty Michala Sendivoje ze Skorska. Jeho dcera ho později darovala manželovi Jakubovi nechal přestavět

který

z Eichendorfu, v pol. na

17.

stol.

barokní

tvrz

zámek.

V letech 1721-1728 získal zámek dnešní podobu. Součástí zámku je zámecká

kaple

archanděla

Michaela vyzdobena sochami Jana Obr. č. 3: Zámek Kravaře (zdroj: vlastní)

Jiřího Lahnera. [Frank, 2005, str. 98]

O výraznou freskovou výzdobu kaple představující čtyři světadíly, Nanebevzetí Panny Marie, mučedníky a evangelisty, se postaral barokní malíř Řehoř Ignác Eckstein z Brna. [Böhm, 1987, str. 66] Roku 1921 koupila zámek Česká průmyslová banka v Opavě, která jej zanedlouho prodala ministerstvu zemědělství. A tak se zámek v Kravařích, stejně jako zámek Raduň, stal sídlem školy a internátu. V roce 1937 zámek pohltil požár a roku 1945 byl zbytek zámku poničen během osvobození. Škody byly rozsáhlé a rekonstrukce objektu trvala 18 let, od roku 1952 do roku 1970. Poté zde byla až do roku 1990 umístěna expozice Muzea Ostravské operace. Zámek je obklopen rozsáhlým přírodním parkem, vodním kanálem a jezírkem. V nedávné době bylo v zámeckém parku vybudováno golfové hřiště. [David, Soukup, 2009, str. 118] Dnes se mohou návštěvníci zámku, kromě klasických prohlídek těšit také na různé kulturní akce, výstavy a festivaly. Mezi nejžádanější patří Vánoce a Velikonoce na zámku, Zámecký ples, Pochování basy, Veteráni na zámku, letní Oldies párty nebo Kravařský odpust. [3]

20

1.3 Slezské zemské muzeum v Opavě Nejstarší muzeum na území České republiky se nachází ve městě Opava, ve vzdálenosti 9 km od Hradce nad Moravicí. Dnešní Slezské zemské muzeum vzniklo 1. května 1814, jako součást státního gymnázia s názvem Opavské gymnazijní muzeum. O jeho založení se postarali profesor Faustin Ens, hejtman Franz Mückusch von Buchberg a purkmistr Johann Joseph Schößler. Díky těmto mužům se zásadně rozrostly sbírky muzea, které obsahovaly především přírodovědný, historický a prehistorický Obr. č. 4: Slezské zemské muzeum materiál, ale také modely strojů a výrobních zařízení. (zdroj: www.szm.cz) Už od samého počátku k muzeu neodmyslitelně patřila

rozsáhlá knihovna. Po vzniku Země Slezské už nebyly prostory muzea dostačující, proto byla knihovna v pol. 50. let 19.stol. přesunuta do minoritského konventu. Osud muzea byl od této doby v rukou Johanna Neumanna. Na počátku 80. let 19. století vznikly v Opavě dvě nové instituce s názvy Slezské zemské muzeum pro umění a průmysl, které bylo podporováno především šlechtou a Muzeum Matice opavské, které si kladlo za cíl uchovávat informace o regionu, životě a kultuře vlastenců. Muzeum Matice opavské se těšilo přízni Jana Nerudy nebo Vincence Praska. Roku 1896 vzniklo třetí muzeum s názvem Městské muzeum. Reprezentativní budova, ve které sídlí muzeum dnes, byla postavena v letech 1893-1895 podle návrhu vídeňských architektů. V roce 1921 bylo Uměleckoprůmyslové muzeum přejmenováno na Slezské zemské muzeum a přijalo sbírky Muzea Matice opavské. Válka byla pro muzeum osudová. Roku 1945 vyhořela historická výstavní budova s většinou sbírek a zničena byla i knihovna Gymnazijního muzea. Ihned po válce se začalo s obnovou a v roce 1949 bylo muzeum přejmenováno na Slezské muzeum v Opavě. O šest let později byla otevřena první expozice pro veřejnost v opravené historické budově. V roce 1958 se stal součástí muzea Památník Petra Bezruče a Arboretum v Novém Dvoře. V roce 1992 pak přibyl také památník II. sv. války v Hrabyni a Areál 21

československého opevnění v Hlučíně-Darkovičkách. V roce 2000 se muzeu vrátil původní název Slezské zemské muzeum. V dnešní době můžeme v historické výstavní budově obdivovat 6 stálých expozic např. Příroda Slezska, Encyklopedie Slezska nebo Historie Slezska a ročně okolo 40 příležitostných výstav. [4]

1.4 Památník II. světové války v Hrabyni Obec Hrabyně se nachází 19 km od Hradce nad Moravicí a 13 km od Opavy. Památník Ostravské operace byl vystavěn v letech 1970 - 1980 na okraji obce, jako vzpomínka na boje během války, které obec výrazně poničily. Areál památníku byl tvořen betonovou stavbou a sbírkou vojenské techniky z dob II. sv. války. Roku 1992 se stal památník vlastnictvím Slezského zemského muzea v Opavě a byl přejmenován na Muzeum II. světové války. [Frank, 2005, str. 88] Dnes je areál tvořen třemi částmi. První je hlavní budova muzea, ve které návštěvníci najdou stálé expozice a výstavy. Druhá část je symbolický hřbitov obyvatel severní Moravy a vojáků, kteří padli během války. Třetí část areálu tvoří alej, ve které jsou umístěny stroje bojové techniky. [David, Soukup, 2009, str. 79]

Obr. č. 5: Památník II. sv. války (zdroj: vlastní)

Od roku 2006 do roku 2009 probíhala v památníku rozsáhlá rekonstrukce, díky které v současné době muzeum nabízí tři stálé expozice. Expozici Oběti a Vrazi, Doba zmaru a naděje a expozici Města v troskách. Krom toho jsou v památníku umísťovány

22

krátkodobější tematické výstavy při příležitosti státních svátků nebo významných dnů české historie. [5]

1.5 Arboretum Nový Dvůr Arboretum

Nový Dvůr

je

součástí

obce

Stěbořice, která se nachází 19 km od Hradce nad Moravicí a 10 km od Opavy. První zmínky o vzniku arboreta se datují do 60. let 19. století, kdy

zde

byl

vybudován

zámeček

v pseudoklasicistním stylu. O první sbírky vzácných dřevin se postaral v letech 1906-1928 Quido Riedel. Jeho sbírka se postupně rozrostla Obr. č. 6: Arboretum Nový Dvůr (zdroj: www.szm.cz)

na 500 druhů dřevin z celého světa. Park nechal upravit v romantickém stylu a exotické rostliny byly

přirozeným

způsobem

zasazeny

do

okolních parků. V roce 1928 Riedel věnoval veškeré pozemky své dceři a odešel do Bílé Lhoty v Olomouckém kraji. Tímto se vývoj parku pozastavil. Do roku 1945 se o sbírky rostlin starali zahradníci, což ale později ustalo. Zásadní změna nastala roku 1958, kdy se arboretum stalo jednou ze součástí Slezského muzea v Opavě, které se postaralo o jeho revitalizaci. Tento záměr se podařil a roku 1959 se arboretum otevřelo široké veřejnosti. O rok později byly vybudovány nové skleníky a výstavní plochy. Od roku 1991 našli v expozicích svůj domov také drobní živočichové. Dnešní arboretum se rozkládá na ploše 23 ha. Sbírky čítají okolo 7 000 ks dřevin. Mezi významné rostliny patří především Borovice malokvětá, Javor dlanitolistý a různé druhy jedlí. Ve sklenících přibyly nejrůznější subtropické a tropické rostliny. Arboretum je známé především sbírkou rododendronů, kterých zde najdeme přes 100 druhů. Za návštěvu určitě stojí přednášky, výstavy a nejrůznější akce pro celou rodinu. Arboretum Nový Dvůr je otevřeno každý den v roce. [David, Soukup, 2009, str. 151 ]

23

1.6 Zřícenina hradu Vikštejn Zřícenina hradu z pol. 13. století se nachází v blízkosti obce Vítkov, 20 km od Hradce nad Moravicí a 28 km od Opavy. Při svém vzniku hrad sloužil jako ochrana opavského knížectví z jihu. První zmínky jsou z roku 1377, kdy byl majitelem hradu Vítek z Kravař. Po smrti jeho syna Bernarda se hrad dostal do rukou opavského vévody Přemysla I. Opavského. Až do roku 1461 hrad patřil jeho synům, poté byl převeden Budivoji z Moravice, který měl neshody s Jiřím z Poděbrad, a proto byl roku 1464 popraven. Zabavený hrad se dostal do rukou Hynčíka Bírka z Násilé. Roku 1474 hrad dobyl Matyáš Korvín, přestože byl považován za nejpevnější hrad na Opavsku. Zanedlouho byl hrad navrácen majiteli, který se pustil do obnovy poškozených částí. V roce 1525 hrad dostal Jan Plankmar z Kynšperka a přestavěl ho v renesančním stylu. Během Třicetileté války byl obsazen Dány, kteří okolo vybudovali opevnění z hlíny. Roku 1648 byl hrad rozbourán a po ukončení války znovu opraven, ale roku 1776 navždy opuštěn. Postupem času se z něj stala zřícenina. [David, Soukup, 2009, str. 259] Do dnešního dne se dochovaly mohutné zdi a sklepní prostory. Zbytek je zakryt porostem stromů. Přístup k hradu je možný po červené a modré turistické trase, které vedou od Melče a Vítkova. [6] O Vikštejně se vypráví řada pověstí, jedna z nich říká, že se během souboje Vítek z Kravař nepohodl s rytířem Tunklem, a proto ho Vítek z hradu vyhostil. Rytíř se chtěl Vítkovi pomstít, hrad proto dobyl a zavraždil jeho ženu. Nevinná žena se každoročně na hradě zjevuje. [7]

Obr. č. 7: Zřícenina hradu Vikštejn (zdroj: www.fotoblog.in)

24

1.7 Ostatní atraktivity Opavska Jelikož se na Opavsku nachází mnoho turisticky zajímavých míst, charakterizovala jsem atraktivity, které jsou podle mého názoru nejvýznamnější. Mezi ostatní atraktivity na Opavsku patří: - Památník Petra Bezruče Opava - Areál čs. opevnění Hlučín – Darkovičky - Památník armády ČR a čs. opevnění Milostovice - Židovský hřbitov Hlučín - Vodní nádrž Kružberk

25

2. Město Hradec nad Moravicí 2.1 Obecné informace Město Hradec nad Moravicí se nachází v Moravskoslezském kraji v turistické oblasti Opavské Slezsko. Leží v údolí řeky Moravice na rozhraní Nízkého Jeseníku a Opavské nížiny ve vzdálenosti 8 km jižně od Opavy a 30 km západně od Ostravy, ve výšce 264 m. n. m. Město se skládá z osmi městských částí a jeho celková rozloha činí 44 km2. [8] Městem protéká řeka Moravice, jejíž údolí je považováno za jedno z nejmalebnějších údolí řek v České republice. Přírodní park Moravice je největším a nejhodnotnějším chráněným územím Opavska, jelikož se zde vyskytují vzácné druhy rostlin i živočichů. [Domovina, 2000, str. 1-3]

2.2 Demografické údaje V Hradci nad Moravicí žije celkem 5 507 obyvatel. Podrobný přehled dle věkových kategorií je uveden v tabulce č. 1. Tabulku jsem sestavila na základě informací získaných na matrice města. Tabulka č. 1: Struktura obyvatel Hradce nad Moravicí Počet obyvatel k 31. 12.2013

Věková struktura obyvatel 0-18

19-64

65+

Ženy

551

1737

548

Muži

551

1747

373

Celkem

1102

3484

921

Zdroj: Vlastní zpracování

26

2.3 Historie města 2.3.1 První osídlení Hradce První

stopy

osídlení

Hradce

nad

Moravicí

člověkem

sahají

do

období

4500 - 2500 př. n. l. Tato skutečnost je doložena nálezem kamenného sekeromlatu, který sloužil jako zbraň. Doba 3000 – 2700 let př. n. l. je spojena s osídlením lidem kultury nálevkovitých pohárů. V období 800 – 600 let př. n. l. zde stálo opevnění kultury popelnicových polí. [Jirásek, 2010, str. 7-23] V 8. stol. n. l. v Hradci Slované vybudovali hradisko a usídlili se zde. V některých zdrojích najdeme, že se na tomto území roku 965 střetli svatební posli polského knížete Měška a Doubravky, která byla dcerou Boleslava I. První doložená zpráva o pevném hradisku pochází z roku 1060, kdy bylo v okolí hradu, v jednom z mnoha bojů, poraženo vojsko Boleslava II. Smělého. Rozsáhlé hradisko bylo přebudováno Přemyslovci v polovině 13. století na románsko-gotický hrad, který měl střežit obchodní cestu z Moravy do Polska. Po smrti Přemysla Otakara II. se hrad stal domovem jeho vdovy královny Kunhuty. Ta si na hradě užívala romantický vztah se Závišem z Falkenštejna. Narodil se jim zde syn Jan. [9] Od roku 1445 se za součást Hradce začala považovat také vesnička Podolí, ležící v bezprostřední blízkosti hradu. Po smrti Václava III., roku 1446, připadl Hradec českému králi Ladislavu Pohrobkovi a po jeho nečekané smrti Jiřímu z Poděbrad, který Hradec roku 1465 daroval synovi Viktorínovi. Viktorín byl ale na deset let poslán do uherského zajetí. Během této doby probíhaly na Opavsku, pod vládou Matyáše Korvína, četné husitské boje. Hradec ale nebyl dobyt, dokonce ani poškozen. Po tom, co byl Viktorin propuštěn ze zajetí, rozhodl se ocenit Hradec za jeho pomoc při bojích a udělil mu 3. října 1481 městská práva a znak. Roku 1485 musel Viktorín město předat Janovi Korvínovi,

levobočkovi

Matyáše

Korvína,

výměnou

za

statky

v Panonii

(římská provincie na pravém břehu středního Dunaje), které údajně ale nikdy nedostal. [Sonnek, 1995, str. 1-2]

27

2.3.2 Novověký Hradec Od roku 1528 byl Hradec dáván jako zástava různým šlechticům. Po požáru roku 1531 byl hrad přestavěn. V roce 1581 získal zástavu města Kašpar Pruskovský z Pruskova a o 3 roky později mu bylo město také prodáno. Kašpar začal hrad přestavovat na zámek a po jeho smrti byl hrad převeden do rukou jeho bratra Kryštofa, který v přestavbě pokračoval. Jelikož byl Kryštof katolík, odmítal se připojit k českému povstání a majetek mu byl tedy v roce 1619 zabaven. [Sonnek, 1995, str. 12-13] Během Třicetileté války patřilo město střídavě protestantským i císařským vojskům. V letech 1626 – 1627 zde probíhalo ražení falešných mincí. Hradec v období války ztratil na významu a stal se znovu vesnicí, což se změnilo až roku 1702, kdy mu byla opět udělena městská práva. V roce 1733 panství prodal hrabě Erdman Pruskovský Wolfangu Konradovi z Neffzernu. Za jeho vlády probíhaly na území Hradce Slezské války. V tomto období v Hradci pobýval císař Josef II. s generálem Laudonem, aby zkontrolovali proslavenou hradeckou obrannou linii. [9] Za vlády Neffzernových se Hradec začal kulturně rozvíjet. Vznikla zámecká kapela, která je považována za počátek rozsáhlé hudební tradice města. Později bylo na zámku vybudováno divadlo, ve kterém se hrály opery. [Sonnek, 1995, str. 13]

2.3.3 Hradec za vlády Lichnovských Nejvýznamnějším rodem na zámku byl právě rod Lichnovských, který zde vládnul od roku 1778 až do roku 1945. Roku 1796 zámek zničil požár a Lichnovští se postarali o empírovou přestavbu. Během přestavby bylo zrušeno opevnění a vznikla dnešní podoba Bílého zámku. V Hradci pobývalo celkem 6 generací Lichnovských, kteří byli známi pro svou vzdělanost, široké spektrum zájmů a vybrané styky. Lichnovští navázali na rod Neffzernových a pokračovali v dalším rozvoji města. Zámek navštěvovali vědci, panovníci, členové evropských dvorů, historikové a především osobnosti ze světa hudby. Mezi nejznámější patří Ludvík van Beethoven, Ferenz Liszt, Nicolo Paganini, Josef Mánes, Wolfgang Amadeus Mozart, dcera Ference Liszta Cosima Wagnerová a mnoho dalších. Na konci 19. století nechali Lichnovští k Bílému zámku přistavět Červený zámek a Bílou věž v novogotickém stylu.

28

Kromě kultury přinesl rod Lichnovských do města také rozvoj hospodářství. Začaly se chovat ovce, které daly práci velkému množství soukeníků. [9]

2.3.4 Hradec během 19. a 20. století 19. století bylo ve městě stoletím průmyslu. Byla vystavěna prádelna, která v dnešní době funguje jako pila. Na okraji města vyrostly Branecké železárny, v podzámčí zámecký pivovar a mlýny. V obci Žimrovice vznikly papírny s 3 km dlouhým vodním kanálem, který je dnes považován za technickou památku. Na přelomu 19. a 20. století docházelo ve městě ke sporům mezi obyvateli německé a české národnosti. Němců bylo méně, ale vedli zastupitelstva jak Hradce, tak Podolí. Děti ve školách byly germanizovány. Čeští obyvatelé si vytvořili spolky, ve kterých se sdružovali. Rozpor mezi národnostmi vyústil v boje 22. července 1906 a skončil nejméně stovkou zraněných. V roce 1909 byl českými obyvateli na místě bojů symbolicky vybudován Národní dům. V této době město rád navštěvoval Petr Bezruč, který o něm napsal mnoho básní. Po první světové válce se město začalo rozrůstat o řadu rodinných domů. Druhá světová válka se samozřejmě městu nevyhnula. Všechny spolky byly rozpuštěny a majetek zabaven. Přes město procházely pochody smrti zajatých sovětských vojáků, několik z nich bylo v Hradci také pohřbeno. Na konci dubna 1945 bylo město osvobozeno a došlo ke sloučení Podolí s Hradcem. Po skončení války neslo město název Hradec u Opavy a v roce 1968 získalo zpět svůj původní název Hradec nad Moravicí. [9]

29

3. Zámek Hradec nad Moravicí 3.1 Kontaktní údaje Správa státního zámku Hradec nad Moravicí Městečko 2 Hradec nad Moravicí, 747 41 E-mail: [email protected] Tel: 553 783 915 Kastelán: Ing. Radomír Přibyla

3.2 Zámek v minulosti a dnes Historii města Hradec nad Moravicí, která úzce souvisí s místním zámkem, jsem uváděla již v kapitole č. 2. V této kapitole tedy uvedu jen stručný průřez historií budovy zámku.

Obr. č. 8 : Bílý zámek (zdroj: vlastní)

Obr. č. 9 : Bílá věž (zdroj: vlastní)

V pol. 11. stol. vybudovali Přemyslovci na místě původního slovanského hradiště knížecí hrad, který později vyhořel. Na místo něj začal v pol. 13. stol. Přemysl Otakar II. budovat nový gotický hrad s rozsáhlým opevněním. Hrad měl tři hradební okruhy, strážní věže a padací mosty přes hradní příkopy. Tento hrad zajistil Hradci dobré vojenské postavení. Roku 1531 hrad vyhořel a chátral. Až roku 1620 se začalo s opravou a přestavbou v renesančním stylu. Během Třicetileté války bylo vybudováno silnější opevnění, které bylo během války demolováno. Roku 1796 vypukl 30

rozsáhlý požár, který stavbu značně poškodil. O rok později započala razantní přestavba v empírovém stylu, během které byly zbourány hradby, zasypány příkopy a v okolí zámku vznikly zahrady a lesopark. Došlo také k výstavbě koníren a skleníků. Poslední velkou přestavbou v gotickém stylu zámek prošel od roku 1861 za vlády Lichnovských. Vystavěna byla zámecká kaple a arkádové chodby na nádvoří zámku. Za účelem oddělení zámku od Městečka byl vybudován v letech 1874 – 1895 Červený zámek sloužící jako konírna, jízdárna, vozovna a kovárna. V letech 1884 – 1891 byla vystavěna také samostatná Bílá věž.

Obr. č. 10: Brána Červeného zámku (zdroj: vlastní)

Obr. č. 11 : Věž Červeného zámku ( zdroj: vlastní)

Veřejnosti byl zámek otevřen na počátku 20. let 20. století. Tehdy zámek ještě obývali Lichnovští, kteří sem v neděli vodili návštěvníky. Jelikož měli Lichnovští německé občanství, byl jim zámek roku 1945 zabaven. Roku 1949 byl opět zpřístupněn veřejnosti a v letech 1979 – 1996 uzavřen z důvodů celkové rekonstrukce. Od roku 1996 se interiéry zámku postupně zpřístupňovaly a od roku 2005 čekají na návštěvníky dva prohlídkové okruhy. [10] V roce 2008 zámek získal první místo v anketě „O nejpohádkovější zámek nebo hrad České republiky“, kterou pořádá Národní památkový ústav. Jako cenu zámek obdržel putovní vítězný pohádkový střevíček. [11] 30. dubna 2014 se slavnostně otevře posledních 7 knížecích interiérů a zámek tak bude definitivně opraven. Návštěvníci se mohou těšit na knížecí ložnici, pracovnu, dámský budoár, společenský sál a hudební pokoj. Celková rekonstrukce zámku přišla na 100 milionů korun a trvala 35 let. [Region Opavsko, 25.2.2014]

31

3.3 Zámecký park Zámecký areál je kromě budovy zámku velmi proslavený zámeckým parkem, který využívají místní lidé i turisté ke krátkým procházkám i delším túrám. Park je druhý nejrozsáhlejší na území Moravy a Slezska a je výjimečný tím, že není uzavřený, ale přechází volně do okolní přírody. Celý lesopark má rozlohu 136 ha, samotný park potom 63 ha. [10] První zásahy do okolní krajiny zámku byly provedeny po požáru v roce 1796, kdy došlo k zbourání okolních hradeb. Rozsáhlý anglický park, jak ho známe dnes, byl pravděpodobně nápadem Karla Lichnovského. Na poč. 19. stol. byly však upravovány jen nejbližší plochy okolo zámku. Vzdálenější části dnešního parku byly upraveny jen natolik, aby jimi bylo možné projíždět na koních nebo se procházet. Většina uměle vysazených dřevin v parku je stará okolo 80-110 let, je tedy nejpravděpodobnější, že byly vysázeny Karlem Maxem a jeho ženou Mechtildou po roce 1904. Po odchodu Lichnovských v roce 1945 začal park chátrat. V současné době je postupně rekonstruován. Mezi neobdivovanější dřeviny v okolí zámku určitě patří stoleté platany. V rozsáhlém parku narazíme na několik vyhlídkových míst. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější patří Lisztovo návrší a Bezručova vyhlídka, která se původně jmenovala Vilémova výšina. Jejich názvy svědčí o tom, že tato místa patřila k oblíbeným už v daleké minulosti. [Správa zámků Hradce nad Moravicí a Raduně, 1998, str. 20-25]

Obr. č. 12 : Bezručova vyhlídka (zdroj: vlastní)

Obr. č. 13 : Výhled z Bezručovy vyhlídky (zdroj: vlastní)

32

3.4 Prohlídkové okruhy a vstupné 3.4.1 Prohlídkový okruh I I. prohlídkový okruh provede návštěvníky po prvním patře zámku. Nabízí prohlídku zámecké čítárny, knihovních sálů, jídelny, kuřáckého sálu, kulečníkového sálu, hudebního sálu a dámského rokokového pokoje. Prohlídka trvá 70 minut. Plné vstupné činí 100 Kč, snížené 60 Kč a rodinné 270 Kč.

Obr. č. 14: Knihovní sál

Obr. č. 15: Zámecká kaple

(zdroj: www.zamek-hradec.cz)

(zdroj: www.zamek-hradec.cz)

3.4.2 Prohlídkový okruh II II. prohlídkový okruh je situován v přízemí zámku. Návštěvníci mohou vidět hostinské apartmá, panský salón a ložnici, dámský salón a ložnici, lovecký salón, zámeckou kapli se zákristii a erbovní sál. Tento okruh je bezbariérový, obsahuje jen malé množství schodů, které jsou doplněny nájezdovými plošinami. Prohlídka trvá 60 minut. Plné vstupné činí 80 Kč, snížené 50 Kč a rodinné 210 Kč. Snížené vstupné platí pro děti do 15ti let, studenty, seniory nad 65 let a osoby s kartou ZTP. Rodinné vstupné je určeno pro 2 dospělé osoby a 2 děti do 15ti let. [12]

33

3.4.3 Speciální prohlídky Zámek Hradec nad Moravicí láká návštěvníky také na speciální prohlídky. Mezi již tradiční patří Vánoční prohlídky s výstavou na motivy obrazů Josefa Lady v období adventu a vánočních svátků. Toto období je také spojeno s Vánočním jarmarkem, který probíhá v okolí zámku. V posledních letech se návštěvníci mohli těšit mimo jiné na živý betlém, který ztvárňují členové ochotnického souboru „Na Podolí“. Hojně navštěvovaná je také akce Hradozámecká noc. Prohlídky probíhají nejen během dne, ale také v noci. Jsou doplněny bohatým programem, ve kterém se představují osobnosti z dějin zámku, oblečené v dobových kostýmech. Tato akce je organizována pod záštitou Národního památkového ústavu na mnoha hradech a zámcích po celé České republice a probíhá vždy na konci srpna. [13]

Obr. č. 16: Hradozámecká noc (zdroj: www.npu.cz)

3.5 Otevírací doba zámku Tabulka č. 2: Otevírací doba zámku Měsíc

Otevírací doba

leden - březen

zámek uzavřen

duben

soboty a neděle 10 - 16 hod

květen - září

soboty, neděle a svátky 10 - 18 hod všední dny mimo pondělí 9 - 17 hod

říjen

soboty a neděle 10 - 16 hod

listopad

zámek uzavřen

prosinec

soboty a neděle 10 - 16 hod Zdroj: Vlastní zpracování [12]

34

3.6 Kulturní akce spojené se zámkem 3.6.1 Beethovenův Hradec Mezinárodní interpretační soutěž a festival Beethovenův Hradec se ve městě každoročně koná už od roku 1962. Jedná se o soutěž mladých hudebně nadaných talentů, kterými jsou studenti středních a vysokých hudebních škol. Vznik této soutěže byl inspirován návštěvami Ludwiga van Beethovena na zámku u knížat Lichnovských. Soutěží se ve hře na klavír, violu, housle a violoncello. Na zámek každoročně přijíždějí soutěžící z různých částí světa, jako je Čína, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, USA, Ukrajina, Francie, Finsko, Velká Británie, Španělsko, Portugalsko a mnoho dalších. Hlavním programem je soutěž, která se koná v budově Červeného zámku. Kromě toho jsou pro veřejnost připraveny také doprovodné koncerty. Soutěží se ve třech kolech a tři nejlepší soutěžící obdrží výhru 20 – 50 000 Kč. Akce se koná za finanční podpory Ministerstva kultury, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Statutárního města Opava a mnoha dalších organizací a nadací. [14]

3.6.2 Festival Moravské Hrady.cz Festival Moravské Hrady.cz se začal pořádat před pěti lety jako doplněk festivalu České hrady.cz. Jedná se o putovní festival, který během letních prázdnin zavítá na 8 českých a moravských hradů a zámků. Kromě zámku v Hradci nad Moravicí se akce koná na Točníku, Švihově, Kunětické hoře, Veveří, Bezdězu, Bouzově a v Rožmberku nad Vltavou. Každé památce patří jeden prázdninový víkend. Kromě požitku z hudby si festival klade za cíl zviditelnění historických míst po celé České republice. Všichni návštěvníci festivalu, kteří mají zakoupenou vstupenku, mohou během festivalového víkendu navštívit zámek zcela zdarma, což je dobrá příležitost pro propagaci města i zámku. Akce se koná na Mariánských loukách v údolí pod zámkem a nabízí příjemnou atmosféru. Během posledního ročníku festivalu, v létě 2013, mohli návštěvnici vidět nejznámější zpěváky a skupiny z české a slovenské scény, jako jsou kapely Kryštof, Mig 21, Mňága a Ždorp, Mandrage, Monkey Business, Pražský výběr, Vypsaná fixa nebo Wohnout. Velkým lákadlem byl také mladý písničkář Tomáš Klus, Aneta Langerová a mnoho dalších. 35

Festival Moravské hrady.cz patří jednoznačně v Hradci nad Moravicí mezi nejvyhledávanější kulturní akce, jelikož každoročně přiláká tisíce lidí. V létě 2013 to bylo okolo 9 000 diváků. [15]

Obr. č. 17: Areál festivalu Moravské hrady.cz (zdroj: vlastní)

Obr. č. 18: Festival Moravské hrady.cz (zdroj: www. krystof.net)

36

3.6.3 Ostatní akce na zámku Pohádkový les Akci Pohádkový les pořádá každoročně o prázdninách ochotnický soubor „Na Podolí“. Akce se koná v zámeckém parku. Jedná se o zábavný den pro rodiny s dětmi, plný soutěží a pohádek. Děti plní různé úkoly na stanovištích, kde na ně čekají pohádkové bytosti, jako je princezna, ježibaba nebo vodník. Za splnění úkolů děti dostanou razítka. Při nasbírání všech razítek obdrží dárkový balíček. Tato akce se koná už 8 let a každoročně se jí zúčastní okolo 400 dětí. [16]

Obr. č. 19: Pohádkový les (zdroj: vlastní)

Otevírání jara a turistické sezóny Otevírání jara je akce pro všechny turisty, kteří si rádi udělají procházku přírodou v okolí Hradce nad Moravicí. Akce se koná vždy v dubnu a je doplněna doprovodným programem, jako je jízda parního vlaku z Opavy do Hradce nebo ukázka výcviku loveckých

a

záchranářských

psů

na

Mariánských

loukách.

Otevírání

jara

a turistické sezóny každoročně přiláká tisíce turistů, pro které jsou připraveny 3 různě náročné turistické trasy. Nejkratší trasa A je dlouhá 11 km. Vychází se ze zámku, přes Bukovou cestu do Žimrovic a přes Mariánské louky zpět na zámek. Trasa B je dlouhá 13 km. Začíná také na zámku, dále se pokračuje přes Bezručovu vyhlídku na Včelí hrad, do Žimrovic, na Mariánské louky a zpět na zámek.

37

Také nejdelší trasa C, která je dlouhá 20 km má svůj start na zámku. Dále vede přes Bezručovu vyhlídku na Včelí hrad, lom Hradečná a přes Hájovnu - Mostky a Jakubčovickou rozhlednu zpět na zámek. Na všech trasách je myšleno na občerstvení. Turisté se mohou těšit např. na rohlíky s medem na Včelím hradu nebo navštívit některou z restaurací v Žimrovicích nebo Hradci. [17] Zámecká filmová noc Filmový spolek Biograf 16 pořádá v období letních prázdnin promítání filmů z původních starých filmových kotoučů na nádvoří Bílého zámku pod širým nebem. Tuto neopakovatelnou atmosféru si nenechají ujít všichni milovníci starších českých filmů. Lístek je v předprodeji v IC za symbolických 20 Kč nebo na místě za 40 Kč. Vloni se promítání zúčastnilo přes 100 diváků. [18]

38

4. Ostatní atraktivity Hradce nad Moravicí 4.1 Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla je po zámku považován za druhou největší atraktivitu města. Najdeme ho v těsné blízkosti zámku, jen několik metrů od brány Červeného zámku. Kostel nechal vystavět Kašpar Pruskovský v 16. století. První mše se zde konala 29. června 1594, tedy na svátek Petra a Pavla. O tři roky později byl kostel vysvěcen. Ve věži kostela vysoké 37 metrů se nacházejí 3 zvony. Dva z nich nesou jména patronů kostela, tedy Petr a Pavel, a jsou nejstaršími zvony na území Opavska. Na původní varhany, které byly v kostele od roku 1770, hrál Ferenc Liszt u příležitosti první mše knížete Roberta Lichnovského, kterou sloužil po svém vysvěcení na kněze. Od roku 1911 jsou v kostele nainstalovány jiné varhany od firmy Rieger a synové. [19]

Obr. č. 20: Kostel sv. Petra a Pavla (zdroj: vlastní)

4.2 Slezská kalvárie Slezská kalvárie byla vystavěna na popud Anny Marie Thomagniniové, matky majitele panství Wolfganga z Neffzernu, v roce 1764. Zdál se ji tehdy sen o věřících, kteří stoupají na ozářený kopec nedaleko zámku. Podél kopce bylo vystavěno 14 sloupů s obrazy utrpení Krista. V roce 1856 byly na jejich místě postavěny a vysvěceny malované kapličky. Roku 1876 byla u úpatí kopce vybudována kaple Getsemanská. Poutě na kalvárii mají více než dvěstěletou tradici a konají se v září, vždy v neděli, která je nejblíže svátku Povýšení sv. Kříže. [Sonnek, 1995, str. 26] 39

4.3 Weisshuhnův kanál Weisshuhnův

kanál

byl

postaven

Carlem

Weisshuhnem,

známým

místním

podnikatelem původem z Německa, mimo jiné dědečkem opavské rodačky, spisovatelky Joy Adamsonové. Weisshuhn se rozhodl postavit v obci Žimrovice papírny, do kterých bylo potřeba zajistit přísun vody a elektřiny. Rozhodl se tedy pro využití vody z řeky Moravice. Roku 1890 začal stavět náhon, díky kterému se mu podařilo dostat vodu z řeky ke své továrně. I přesto, že stavba v kopcovitém a skalnatém terénu nebyla jednoduchá a zkomplikovaly ji povodně, podařilo se už v roce 1891, tedy za pouhý rok, vodní dílo uvést do provozu. O dva měsíce později začal provoz celé továrny. Kanál byl využíván k výrobě elektrické energie a k plavení dřeva na výrobu papíru. Dřevo se do továrny naplavovalo až do roku 1966. Poté se výroba papíru začala provádět ze sběrového papíru. Vodní náhon je dlouhý 3,5 km a jsou zde dva akvadukty a tunely. Voda musí během své cesty překonat převýšení 26 metrů nad řekou Moravicí. Kanál je do dnešního dne plně funkční a je tedy stále využíván papírnou, která dnes nese název Smurfit Kappa Morava Paper. Vodní dílo je volně přístupné a vede k němu červená turistická stezka ze Žimrovic. [20]

Obr. č. 21: Weisshuhnův kanál (zdroj: www.msregion.cz)

40

4.4 Rozhledna Šance Rozhledna Šance v přilehlé obci Jakubčovice byla postavena v roce 2005 v nadmořské výšce 522 m. K rozhledně vedou žlutá a zelená turistická stezka z Hradce nad Moravicí. Do výšky 15,5 metrů je možné vystoupat po 61 schodech. Rozhledna nabízí výhled na Opavsko, Jeseníky, Beskydy, Kružberk i Ostravu. Svůj název dostala podle nedalekých vojenských šancí z 18. století. [21]

Obr. č. 22: Rozhledna Šance (zdroj: www.rozhledny.webzdarma.cz)

41

5. Analýza služeb cestovního ruchu Cílem této kapitoly je podat ucelený přehled nabídky služeb a potřebné infrastruktury cestovního ruchu v Hradci nad Moravicí. Pro rozvoj cestovního ruchu v každé destinaci je velmi důležitá dostatečná nabídka kvalitních služeb. Bez dostatečného zázemí není možné turisty do Hradce nad Moravicí přilákat. Informace v této kapitole pochází většinou z vlastních zkušeností.

5.1 Ubytovací služby Hradec nad Moravicí nabízí široké možnosti ubytování. V bezprostřední blízkosti zámku se nachází hotel Červený zámek a hotel Belaria. V městské části Žimrovice, vzdálené od zámku 3 km, je ubytovna Betlém, Areál Dobré Pohody a ubytovna U Dihlů. Nenáročným turistům je k dispozici také autokemp ve vesnici Kajlovec. Nabídka je tedy široká, dalo by se říct, že až nadbytečná. Mimo sezonu je téměř nereálné plně využívat veškerou kapacitu ubytovacích zařízení, která čítá 419 lůžek. Za zmínku určitě stojí hotel Belaria, který se nachází v údolí pod zámkem a nabízí širokou škálu služeb a atraktivních nabídek, jako jsou pobytové balíčky nebo víkendové akce. Souhrnný přehled ubytovacích kapacit nabízím v následující tabulce č. 3. Tabulka č. 3: Přehled ubytovacích zařízení v Hradci nad Mor.

Název

Kapacita

Cena/os.

Hotel Červený zámek 48 lůžek

od 350 Kč

Hotel Belaria

84 lůžek

od 850 Kč

Ubytovna Babinec

9 lůžek

od 160 Kč

Areál Dobré Pohody

40 lůžek

od 300 Kč

Ubytovna Betlém

46 lůžek

od 150 Kč

Penzion Old House

5 lůžek

od 800 Kč

Penzion U Dihlů

14 lůžek

250 Kč

Autokemp Kajlovec

173 lůžek

od 170 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování [22]

42

5.2 Stravovací služby V blízkosti areálu zámku se nachází více stravovacích zařízení. V budově Červeného zámku najdeme restauraci U Královny Kunhuty a Červený zámek, obě tyto zámecké restaurace nabízejí teplé pokrmy po celý den. Restaurace Červený zámek se také využívá ke konání společenských akcí, jako jsou plesy nebo svatby. Dále se u zámku nachází občerstvení U Záviše, které je známé především grilovanými specialitami a venkovním posezením a také Zámecká cukrárna a kavárna, která nabízí širokou škálu káv a zmrzlin. Tyto stravovací zařízení mají většinou provozní dobu shodnou s otevírací dobou zámku. Přehled dalších stravovacích zařízení v Hradci nad Moravicí a přilehlých obcích je uveden v tabulce č. 4. Tabulka č. 4: Přehled stravovacích zařízení v Hradci nad Mor. Název Hotel Červený zámek

Lokalita Hradec nad Mor. - Městečko

Webové stránky www.cervenyzamek.cz

Restaurace U Královny Kunhuty Hradec nad Mor. - Městečko Občerstvení U Záviše

Hradec nad Mor. - Městečko

Zámecká cukrárna a kavárna

Hradec nad Mor. - Městečko

Cukrárna Kamahaj

Hradec nad Mor. - ul. Podolská

www.kamahaj.cz

Hostinec Babinec


www.hospoda-babinec.cz

Café U Pekaře


www.posezeni-upekare.cz

Restaurace Ještěrka

Hradec nad Mor. - ul. Opavská

Pivnice Na Staré poště

Hradec nad Mor. - ul. Opavská

Restaurace Sport

Hradec nad Mor. - ul. Gudrichova www.sport-restaurace.cz

Hotel Belaria

Hradec nad Mor. - ul. Žimrovická www.belaria.cz

Areál Dobré Pohody

Hradec nad Mor. - Žimrovice

Restaurace U Dihlů


Posezení U Splavu


V Bossně

Hradec nad Mor. - Jakubčovice

http://adp.zimrovice.cz

Zdroj: Vlastní zpracování [23]

43

5.3 Dopravní služby Železniční doprava Z Hradce nad Mor. vede železniční trať č. 315 do Opavy. Vlakové spojení je zajištěno vlaky ČD pravidelně každou hodinu. Trať je jednokolejná a dlouhá 8 km. Cesta z Hradce nad Mor. do Opavy trvá okolo 15 minut. Z Opavy poté navazují vlaky do Ostravy a všech měst v kraji. Na trati se každý rok na jaře a před Vánocemi pořádají nostalgické jízdy vlakem s parní lokomotivou, které se říká Matylda. Tyto jízdy jsou spojeny s Otevíráním jara a Vánočním jarmarkem, které se konají v Hradci nad Moravicí a každoročně přilákají mnoho turistů. [24] Silniční doprava Hradec nad Moravicí je velmi dobře dostupný, jelikož leží na silnici první třídy č. 57, která vede na trase státní hranice ČR/Polsko - Bartultovice - Krnov - Opava - Fulnek Nový Jičín - Valašské Meziříčí - Vsetín - Brumov-Bylnice – státní hranice ČR/ Slovensko. [25] Doprava do města a přilehlých obcí je zabezpečena širokou sítí pravidelných autobusových linek, které zajišťuje především společnost TQM-holding s.r.o. Opava, ale také dálkové spoje společností ČSAD Vsetín a.s. a ARRIVA Morava a.s. Ve městě zastavují linky na trase Opava - Vítkov, Bílovec, Nový Jičín a Fulnek. Ve městě se nachází 4 zastávky: Hradec nad Moravicí – železniční stanice, Hradec nad Moravicí - škola, Hradec nad Moravicí - most a Hradec nad Moravicí – rozcestí Benkovice. K silniční dopravě neodmyslitelně patří také parkoviště. Pro návštěvníky zámku je k dispozici parkoviště na Městečku, v bezprostřední blízkosti zámku. Především v letních měsících není kapacita parkoviště vždy zcela dostačující. Tato situace se ale brzy změní. Město získalo dotace a bude vystavěno nové parkoviště pod zámkem, směrem na obec Kajlovec. Na místě dnešního parkoviště vyroste pěší zóna s kašnou. Kvalita a množství železničních i silničních služeb v Hradci nad Moravicí je na dostačující úrovni.

44

5.4 Sportovně rekreační služby V Hradci nad Moravicí je pro turisty i místní obyvatele velmi dobré sportovní zázemí. V létě je možné si pronajmout ve sportovním areálu Lama kurty využívané pro tenis, volejbal i plážový volejbal. Nejen rodiny s dětmi ocení koupaliště s plaveckým a dětským bazénem nebo místní jezdecký areál s koňmi. V zimě turisty přiláká bruslařská plocha, lyžařská sjezdovka s vlekem, běžecké trasy, moderní víceúčelová hala v místní ZŠ nebo fitness centrum. K řece Moravici, která městem protéká, patří vodáctví, které je spojeno mimo jiné s otevíráním a zavíráním turistické sezóny. Okolní krajina je protkána velkým množstvím cyklostezek, naučných stezek a turistických tras. Městem prochází 11 cyklotras, jejichž seznam je uveden v tabulce č. 5 Tabulka č. 5: Seznam cyklotras Název cyklotrasy

Trasa

Moravice

Kružberk – Podhradí – Hradec nad Moravicí – Opava

Údolím Raduňky

Hradec nad Moravicí – u Skřitova – Hlubočec – Pustá Polom

Žimrovice – Hlavnice

Žimrovice - Vendelín - Štáblovice - Mikolajice - Dolní Životice - Litultovice - Hlavnice

Sádek - Svobodné Heřmanice - Hlavnice - Hradec nad Radegast cyklotrack Moravicí - Opava- Raduň Hradecký okruh I

Hradec nad Moravicí – Jakubčovice – Raduň – Opava

Hradecký okruh II

Hradec nad Moravicí – Jakubčovice – Pustá Polom – Raduň – Branka

Hradecký okruh III

Hradec nad Moravicí – Pivovarská ulice – Mariánské louky

Opava - Fulnek

Opava- Raduň – Jakubčovice – Skřipov – Fulnek

I. Velký okruh Nízkým Jeseníkem

Hradec nad Mor. – Podhradí – Vítkov – Větřkovice – Mor. Vlkovice – Fulnek- Nový dvůr

II. Velký okruh Nízkým Jeseníkem

Hradec nad Moravicí – Podhradí – Vítkov – Jakubčovice nad Odrou – Moravské Vlkovice – Fulnek

Fulnecký okruh

Fulnek – Loučky – Vítkov – Kružberk – Podhradí – Papírenský splav – Hradec nad Moravicí – Mostky Zdroj: Vlastní zpracování [26]

Hradec nad Moravicí tedy poskytuje sportovní vyžití pro každého a je oblíbeným cílem turistů, cyklistů, in- line bruslařů i vodáků. [26] 45

5.5 Kulturně společenské služby V Hradci nad Moravicí se nachází Městská galerie, kde se pravidelně konají umělecké výstavy. Dále pak kino, které promítá vždy jedenkrát týdně ve středu. Kinosál slouží také k jiným akcím, jako jsou koncerty nebo divadelní představení ochotnického spolku „Na Podolí“, který má ve městě již více než stoletou tradici. V letních měsících funguje ve městě Biograf 16, což je spolek provozující pojízdné retro kino, které promítá na původních filmových kotoučích. Promítání probíhá během letních prázdnin pod širým nebem na nádvoří Bílého zámku a na terase restaurace Sport. Své místo v kulturním životě města mají také tradičně pořádané akce, jako jsou jarmarky, poutě, bály nebo hasičské a včelařské akce. V neposlední řadě sem patří všechny akce konané ve spojitosti se zámkem, které jsem uvedla v předešlé kapitole. [27]

5.6 Informační služby Hlavním zdrojem informací o městě Hradec nad Moravicí je Informační centrum Hradec nad Moravicí a jeho velmi podrobně a precizně zpracované internetové stránky. Informační centrum sídlí v přízemí Městského úřadu na ulici Opavská. Za zmínku také stojí profil IC na sociální síti Facebook, kde jsou pravidelně zveřejňovány veškeré informace o dění ve městě, včetně fotografií. Město rovněž vydává 6x ročně zpravodaj Hradecké noviny, které jsou zdrojem aktuálních informací nejen pro obyvatele města. Svou rubriku tam má také kultura a společenské vyžití. Čtenáři jsou tedy informováni o všech akcích konaných ve městě. Co se týče samotného zámku, informace mohou turisté získat taktéž z internetových stránek, tištěných brožur a od zaměstnanců zámku. Další informační centrum se nachází v nedaleké Opavě.

46

5.7 Průvodcovské služby Zámek nabízí kromě prohlídek v češtině také prohlídky v anglickém a německém jazyce. Tyto cizojazyčné prohlídky jsou spíše využívány pro větší organizované skupiny. Pro jednotlivce jsou k dispozici texty v jazyce anglickém, německém, ruském, polském a francouzském. Jiné průvodcovské služby nejsou ve městě, vzhledem k jeho velikosti, nabízeny.

47

PRAKTICKÁ ČÁST 6. Dotazníkové šetření Vedení zámku Hradec nad Moravicí má k dispozici statistiky návštěvnosti a tržeb zámku v jednotlivých letech, které jsou uvedeny v kapitole č. 7. Doposud však nebyl mezi návštěvníky proveden výzkum, který by odhalil spokojenost či nespokojenost návštěvníků s poskytovanými službami. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit skladbu návštěvníku, jejich motivaci zámek navštívit a především hodnocení služeb a celkový dojem z návštěvy zámku. Během osobního dotazování jsem narazila na mnoho lidí, kteří byli velmi ochotni mi věnovat svůj čas. Rádi si o zámku popovídali a bylo vidět, že jim není lhostejný. Jednalo se většinou o obyvatele Hradce a jeho okolí. Na druhou stranu jsem natrefila i na osoby velmi nepříjemné a neochotné. Všem respondentům patří poděkování za čas strávený vyplněním dotazníku.

6.1 Metodika výzkumu Výzkum byl proveden dotazníkovým šetřením. Dotazník obsahoval 19 otázek a byl vytvořen pro širokou veřejnost. Mým cílem bylo získat názory a hodnocení nejen od lidí, kteří zámek v minulosti navštívili, ale také od těch, kteří na zámku nikdy nebyli. Především mě zajímalo, z jakého důvodu zámek nikdy nenavštívili a zda by ho rádi navštívili alespoň v budoucnosti. Dotazník

vyplnilo

celkem

200

respondentů.

Byl

zhotoven

v tištěné

formě

a také umístěn na server www.survio.cz. Sběr dat probíhal v období říjen 2013 – leden 2014. Nejvíce dotazníků jsem vyplnila při osobním oslovování návštěvníků v okolí zámku. Konkrétně v neděli 20. října 2013, v sobotu 26. října 2013, během státního svátku 28. října 2013 a během adventních víkendů v prosinci. Osobním dotazováním jsem oslovila celkem 105 respondentů.

48

Dotazníky v tištěné formě jsem také zanechala na pokladně zámku v období adventu a vánočních svátků a v Informačním centru Opava. Touto cestou jsem získala celkem 31 respondentů. Odkaz na dotazník v elektronické podobě byl zveřejněn na internetových stránkách Informačního centra Hradec nad Moravicí a prostřednictvím sociálních sítí rozšířen mezi širokou veřejnost. Odkaz byl umístěn na sociální síti Opavského Slezska a města Opava. Cílem elektronické podoby dotazníku bylo především zjistit, zda o zámku mají povědomí také občané ze vzdálenějších krajů ČR. Touto cestou mi dotazník vyplnilo celkem 64 respondentů. První otázkou v dotazníku jsem respondenty rozdělila na dvě skupiny (na respondenty, kteří zámek navštívili a respondenty, kteří na zámku nikdy nebyli). V hodnocení dotazníkového šetření jsou spojeny obě tyto skupiny dohromady. Na druhou a třetí otázku odpovídalo jen 68 respondentů, kteří zámek nikdy nenavštívili. Na otázky 4 až 13 odpovídalo 132 respondentů, kteří zámek navštívili. Na otázky 14 až 19 odpovídalo všech 200 respondentů.

49

6.2 Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1 : Navštívil/a jste již někdy zámek Hradec nad Moravicí? (návštěva = prohlídka zámku s průvodcem)

34%

ano ne

66%

Graf č. 1: Navštívil/a jste již někdy zámek Hradec nad Moravicí?(zdroj: vlastní)

Při dotazníkovém šetření jsem oslovovala respondenty bez ohledu na to, zda zámek někdy navštívili či nikoliv. První otázkou se mi tedy podařilo respondenty rozdělit na dvě skupiny. Respondenti, kteří zámek včetně prohlídky s průvodcem navštívili, pokračovali dále na otázku č. 4. Ti, kteří zde nikdy nebyli, pokračovali otázkou č. 2. Zámek navštívilo 66% dotázaných z celkových 200 respondentů. Dotazník tedy vyplnilo 132 respondentů, kteří zámek navštívili a 68 respondentů, kteří zámek nenavštívili.

50

Otázka č. 2: Z jakého důvodu jste zámek nenavštívil/a?

7%

Nikdy jsem o tomto zámku neslyšel/a 47%

32%

O historické památky se nezajímám Zámek znám, ale jeho návštěva mě neláká Navštívil/a jsem pouze park a okolí zámku Opavsko je pro mě příliš daleko

6%

8%

Graf č. 2: Z jakého důvodu jste zámek nenavštívil/a? (zdroj: vlastní)

Tato otázka byla položena pouze respondentům, kteří zámek nenavštívili. Z první otázky jsem zjistila, že zámek nenavštívilo 68 respondentů. Důvod, proč zámek nenavštívili je znázorněn v grafu. Nejčastějším důvodem bylo, že o zámku nikdy neslyšeli. Takto odpověděla téměř polovina dotázaných. Z výsledku můžeme usoudit, že zámek není dostatečně propagovaný. Velmi častou odpovědí byla návštěva parku, ale samotného zámku už ne. Tento fakt mne nepřekvapil, jelikož zámecký park je rozlehlý a má své kouzlo. Najde se tedy mnoho lidí, kterým stačí příjemné prostředí v okolí zámku, ale samotná prohlídka je neláká.

51

Otázka č. 3: Chystáte se v budoucnu zámek navštívit?

47% 53%

Ano Ne

Graf č. 3: Chystáte se v budoucnu zámek navštívit? (zdroj: vlastní)

Tato otázka byla položena pouze respondentům, kteří zámek nenavštívili. Z celkových 68 respondentů se k jeho návštěvě v budoucnu chystá 47%. Zbylí návštěvu neplánují.

52

Otázka č. 4: Kolikrát jste zámek navštívil/a?

24%

1x 45%

2-4 x Vícekrát

31%

Graf č. 4: Kolikrát jste zámek navštívil/a? (zdroj: vlastní)

Z celkových 132 dotázaných, kteří zámek navštívili, 45% respondentů zámek navštívilo 1x. 31% zámek navštívilo 2 – 4x a 24% vícekrát. Výsledek hodnotím jako pozitivní. Více než polovina dotázaných zámek navštěvuje opakovaně, což svědčí o jejich spokojenosti.

53

Otázka č. 5: Jaký byl důvod Vaší návštěvy zámku? Jednodenní výlet 8% Návštěva známých

7% 58%

Pouze jsem projížděl/a

9% Dovolená 2% 1%

Služební cesta

4% Bydlím nedaleko zvědavost Školní výlet

11%

Jiné

Graf č. 5: Jaký byl důvod Vaší návštěvy zámku? (zdroj: vlastní)

Nejčastějším důvodem návštěvy zámku byl jednodenní výlet, tuto odpověď uvedlo 58% respondentů. U příležitosti návštěvy svých známých zámek navštívilo 11% respondentů. Z důvodu, že se nachází nedaleko jejich bydliště, zámek navštívilo 9% respondentů. 8% dotázaných uvedlo jiný důvod návštěvy. Převládala zde pěkná okolní krajina nebo návštěva některé z kulturních akcí na zámku. Překvapivě pouze 1% respondentů zámek navštívilo během své dovolené. Mohu tedy usoudit, že Opavsko není příliš vyhledávanou lokalitou pro strávení tuzemské dovolené.

54

Otázka č. 6: Co Vás motivovalo k návštěvě zámku?

12%

31%

Doporučení známých Informace na internetu Informační centrum Zájem o historii

9%

46%

Jiné

2%

Graf č. 6: Co Vás motivovalo k návštěvě zámku? (zdroj: vlastní)

Zájem o historii byl nejčastějším motivem návštěvy zámku. Tento fakt je příjemným zjištěním. Je dobře, že i v dnešní moderní době, kdy lidé zapomínají na tradice, se najdou tací, které historie zajímá a vede je k návštěvě zámku. 31% návštěvníků dalo na doporučení svých známých. Zde se potvrzuje pravidlo, že nejlepší reklamou je spokojený návštěvník. 12% dotazovaných uvedlo vlastní motivaci. Odpovědi byly podobné jako v předchozí otázce. Převládala okolní příroda, lokalita zámku, kulturní akce a aktivně strávený volný čas. Překvapilo mě, že pouze malé procento lidí k návštěvě motivovaly informace na internetu nebo informační centrum. Odpověď Informace od CK/CA nezvolil žádný respondent, proto jsem ji do grafu neznázornila. Tato skutečnost svědčí o velmi malém množství zájezdů, které jsou do destinace organizovány.

55

Otázka č. 7: Jak dlouho jste se ve městě zdržel/a?

Pár hodin pouze k návštěvě zámku 31%

1 den 50%

2-5 dní Týden Déle než týden 2% 2%

V Hradci nad Mor. bydlím

3%

12%

Graf č. 7: Jak dlouho jste se ve městě zdržel/a? (zdroj: vlastní)

Graf ukazuje, že typickým návštěvníkem zámku je výletník. Jedná se o návštěvníka, který na místě nestráví více než 24 hodin a nepřenocuje zde, přestože kapacita ubytovacích zařízení ve městě je dostatečná. Přesně polovina dotázaných se v Hradci nad Moravicí zdržela jen pár hodin k návštěvě zámku, což poukazuje na nedostatek aktivit, které by návštěvníky zdržely ve městě na delší dobu. Téměř třetina dotázaných uvedla, že je Hradec nad Moravicí jejich bydlištěm. Je dobře, že místní obyvatelé jeví zájem o památku ve městě a navštěvují ji. Pouze 4% respondentů se ve městě zdržela týden nebo déle než týden, což je spojeno také s výsledkem otázky č. 5, kde bylo uvedeno, že jen nepatrné množství návštěvníků zámek navštívilo během své dovolené.

56

Otázka č. 8: Využil/a jste ubytovacích či stravovacích služeb ve městě?

7%

Ano, obou služeb jsem využil/a

39%

Ano, stravovacích služeb Ne, těchto služeb jsem nevyužil/a 54%

Graf č. 8: Využil/a jste ubytovacích či stravovacích služeb ve městě? (zdroj: vlastní)

Více než polovina dotázaných využila ve městě stravovacích služeb. Jak jsem bohužel zjistila později v otázce č. 12, značná část respondentů byla nespokojena s úrovní stravovacích zařízení. 39% dotázaných nevyužilo služeb ubytovacích ani stravovacích. Pouze 7% dotázaných využilo služeb ubytovacích i stravovacích. Oba tyto výsledky se shodují se skutečnostmi zjištěnými v předešlých otázkách, z kterých vyplynulo, že mnoho návštěvníků ve městě stráví jen pár hodin. Naopak jen nepatrné množství návštěvníků v Hradci nad Moravicí pobude delší dobu, tedy ani ubytovací služby nejsou příliš využity.

57

Otázka č. 9: Jakým způsobem jste se do Hradce nad Moravicí dopravil/a?

12% 51%

Osobním automobilem Pravidelnou linkovou dopravou (autobus, vlak)

21%

Pěšky Na kole

16%

Graf č. 9: Jakým způsobem jste se do Hradce nad Moravicí dopravil/a?(zdroj: vlastní)

Polovina dotázaných dala přednost svému pohodlí a dopravila se osobním automobilem, což není překvapující. Parkoviště před zámkem, které bývá v hlavní sezoně velmi plné, tento fakt potvrzuje. Značné množství respondentů se na zámek dopravilo pěšky nebo na kole, jelikož bydlí v Hradci nad Moravicí nebo jeho okolí. Nepodařilo se mi natrefit na žádného návštěvníka, který by přijel autokarem v rámci zájezdu, tuto odpověď jsem tedy do grafu neuvedla. Pokoušela jsem se vyhledat, kolik CK organizuje poznávací zájezd se zastávkou na zámku Hradec. Bohužel se mi nepodařilo na žádnou takovou CK natrefit.

58

Otázka č. 10: Ohodnoťte prosím na stupnici od 1 do 5 jako ve škole: Respondenti hodnotili služby na stupnici od 1 do 5, přičemž 1 byla naprostá spokojenost a 5 naprostá nespokojenost. Nejlepší hodnocení získal celkový dojem ze zámku s průměrnou známkou 1,8. Nejhůře dopadla srozumitelnost informací pro návštěvníky a značení s průměrnou známkou 2,17. Ani toto ale není špatný výsledek. Mohu tedy shrnout, že návštěvníci zámku jsou celkově s poskytovanými službami spokojeni. Svědčí o tom i fakt, že u pěti otázek byla nejčastější známka 1 a u dvou otázek známka 2. Známky 4 nebo 5 se vyskytovaly jen zřídka. Níže uvádím tabulky s přehledem známek u každé otázky. 1. Srozumitelnost informací pro návštěvníky, značení apod. Tabulka č. 6: Srozumitelnost informací pro návštěvníky Známka Četnost 1 45 2 35 3 43 4 11 5 1 Zdroj: Vlastní zpracování

Průměrná známka byla 2,17

2. Dopravní dostupnost Tabulka č. 7: Dopravní dostupnost Známka Četnost 1 51 2 42 3 27 4 9 5 1 Zdroj: Vlastní zpracování


59

3. Výše vstupného Tabulka č. 8: Výše vstupného Známka Četnost 1 32 2 59 3 31 4 8 5 2 Zdroj: Vlastní zpracování


4. Ochota zaměstnanců na pokladně Tabulka č. 9: Ochota zaměstnanců na pokladně Známka Četnost 1 51 2 30 3 39 4 8 5 4 Zdroj: Vlastní zpracování


5. Úroveň průvodcovských služeb Tabulka č. 10: Úroveň průvodcovských služeb Známka Četnost 1 42 2 52 3 26 4 10 5 2 Zdroj: Vlastní zpracování


60

6. Celková spokojenost s úrovní služeb Tabulka č. 11: Celková spokojenost s úrovní služeb Známka Četnost 1 55 2 45 3 24 4 8 5 0

Zdroj: Vlastní zpracování Průměrná známka byla 1,89

7. Celkový dojem ze zámku Tabulka č. 12: Celkový dojem ze zámku Známka Četnost 1 65 2 37 3 22 4 6 5 2 Zdroj: Vlastní zpracování


61

Otázka č. 11: Jak byste ohodnotil/a propagaci zámku? (reklamy, plakáty, prezentace v médiích)

19% 24%

Dostatečná Nedostatečná Neumím ohodnotit

57%

Graf č. 10: Jak byste ohodnotil/a propagaci zámku? (zdroj: vlastní)

Více než polovina respondentů hodnotí propagaci zámku jako nedostatečnou. Vedení zámku by se mělo zaměřit na propagaci a rozšířit tak povědomí o zámku mezi širokou veřejnost. Pro 24% odpovídajících je propagace dostačující. Zbylí neumí danou problematiku ohodnotit.

62

Otázka č. 12: Co byste na zámku vylepšil/a? Prosím napište. Tuto otázku jsem položila záměrně jako otevřenou. Cílem bylo získat co nejvíce různých odpovědí. Někteří respondenti uvedli celý výčet skutečností, které by se měly na zámku a v jeho okolí změnit. Jiní byli naopak se vším spokojeni a neměnili by nic. Uvádím výčet odpovědí, které se opakovaly. Nejčastější odpověď se týkala propagace a reklamy zámku. Respondenti uváděli, že zámek je krásný a má návštěvníkům co nabídnout. Není však, dle jejich názoru, dostatečně propagovaný a všeobecně známý po celé ČR. Tuto odpověď uvedla více než polovina respondentů. Druhá nejčastější odpověď se týkala stravovacích služeb v bezprostřední blízkosti zámku. Tuto odpověď uvedla třetina respondentů. Nespokojení návštěvníci zmiňovali, že úroveň stravovacích zařízení je nízká. Nabízejí buď pokrmy typu fast food nebo pokrmy s neodpovídajícím poměrem kvality a ceny. Další odpovědi, které se vyskytovaly: - nedostatečné značení příjezdové cesty k zámku - nedostatečné turistické značení, např. šipky k vyhlídkám, šipky na okolní obce apod. - nízká úroveň průvodcovských služeb - příliš vysoké vstupné - informační centrum města se nenachází v blízkosti zámku - prohlídky v kostýmech a tematické prohlídky by měly být častěji během roku - zámek by mohl organizovat akce pro děti a mládež s cílem přiblížit mladé generaci historii města, např. formou soutěží - auta z parkoviště před Červeným zámkem by měly být přesměrovány mimo lokalitu, aby nedocházelo k narušení dojmu ze zámku

63

Otázka č. 13: Naplnila návštěva zámku Vaše očekávání? Co se Vám nejvíce líbilo? Prosím napište. U této otevřené otázky také uvádím nejčastěji se vyskytující odpovědi. Více než polovina respondentů uvedla, že návštěva zámku naplnila jejich očekávání a líbilo se jim vše. Třetině se více než interiéry zámku líbil park a pěkná krajina v okolí zámku, nabízející mnoho vyhlídek. Zbylí respondenti se zmínili, že je interiér zámku mírně zklamal a očekávali od návštěvy více. Na otázku „Co se Vám líbilo nejvíce?“, jsem nejčastěji dostala odpověď: - celková atmosféra v areálu zámku a jeho okolí - prohlídky v kostýmech, které mají své kouzlo - adventní prohlídka, která byla doplněna pověstmi a informacemi o tom, jak naši předci prožívali svátky - Vánoční jarmark - Zámecká knihovna - Lovecký pokoj s trofejemi - propojení zámeckého parku a okolní krajiny - Bezručova vyhlídka - bezprostřední blízkost Bílého a Červeného zámku, dvou naprosto rozdílných staveb - reprodukce hudby v parku

64

Otázka č. 14: Navštívil/a jste některou z akcí, které jsou v Hradci pořádány ve spojitosti se zámkem? (vyberte i více odpovědí) Odpovědi jsem zpracovala do dvou grafů. Zvlášť pro respondenty, kteří zámek navštívili a zvlášť pro ty, kteří tak neučinili. Jelikož u této otázky bylo možné vybrat více odpovědí, do grafu jsem nezaznamenala procenta, ale počet respondentů, kteří danou akci navštívili. Respondenti, kteří zámek navštívili:

Beethovenův Hradec 12

16

Festival Moravské hrady

10 83

Hradozámecká noc 42

Zámecká filmová noc Otevírání jara Pohádkový les 50

Jiné 21 19

Žádnou akci jsem nenavštívil

Graf č. 11 : Navštívil/a jste některou z akcí, které jsou v Hradci pořádány ve spojitosti se zámkem? A (zdroj: vlastní)

Z grafu je patrné, že nejvíce respondentů navštívilo festival Moravské hrady.cz. Výsledek se dal předpokládat, jelikož festival patří mezi nejvýznamnější akce ve městě. Oblíbenou turistickou akcí je také každoroční Otevíráni jara nebo akce pro děti Pohádkový les. Pouze 16 návštěvníků zámku nikdy žádnou akci nenavštívilo. Tento výsledek je pozitivní a značí zájem veřejnosti o kulturní akce. 65

Do odpovědi „Jiné“ respondenti uvedli divadelní představení a koncerty konané na nádvoří zámku, soutěže mažoretek a Vánoční trhy. Respondenti, kteří zámek nenavštívili:

Beethovenův Hradec 2

Festival Moravské hrady

21

Zámecká filmová noc

41

5

Otevírání jara

Pohádkový les 16 8

Žádnou akci jsem nenavštívil

Graf č. 12: Navštívil/a jste některou z akcí, které jsou v Hradci pořádány ve spojitosti se zámkem? B (zdroj: vlastní)

Z respondentů, kteří zámek nenavštívili, se 41 nezúčastnilo žádné akce. Pochopitelně se většinou jednalo o respondenty, kteří zámek neznají a bydlí daleko. Zbylých 27 respondentů, kteří nenavštívili přímo zámek, navštívili alespoň některé z akcí pořádaných ve spojitosti se zámkem. Největší zájem byl opět o festival Moravské Hrady.cz a turistickou akci Otevíraní jara. Můžeme tedy říci, že akce jsou důležitou součástí zámku a přilákají do jeho okolí i návštěvníky, které samotná prohlídka zámku neláká.

66

Otázka č. 15: Navštívil/a jste nějakou jinou atraktivitu na Opavsku? (vyberte i více odpovědí) Také u této otázky bylo možné vybrat více odpovědí. V grafu jsou opět uvedeny počty respondentů, kteří atraktivity navštívili. Respondenti, kteří zámek navštívili:

Zámek Raduň 14

Zámek Kravaře

69 119

Slezské zemské muzeum v Opavě Památník II. světové války v Hrabyni

96 89

Arboretum Nový Dvůr Hrad Vikštejn

77 95

Žádnou atraktivitu jsem nenavštívil/a

Graf č. 13: Navštívil/a jste nějakou jinou atraktivitu na Opavsku? A (zdroj: vlastní)

Z grafu

můžeme

vyčíst,

že

nejvíce

respondentů

navštívilo

zámek

Raduň.

Pravděpodobně je to způsobeno nedalekou vzdáleností Raduně od Hradce. Pouze 14 návštěvníků zámku Hradec nad Moravicí nenavštívilo žádnou jinou atraktivitu Opavska.

67

Respondenti, kteří zámek nenavštívili:

Zámek Raduň 10

Zámek Kravaře 15 45

Slezské zemské muzeum v Opavě 19

Památník II. světové války v Hrabyni Arboretum Nový Dvůr Hrad Vikštejn

13

18 17

Žádnou atraktivitu jsem nenavštívil/a

Graf č. 14: Navštívil/a jste nějakou jinou atraktivitu na Opavsku? B (zdroj: vlastní)

Mezi respondenty, kteří zámek nenavštívili, je 45 těch, kteří nenavštívili ani jinou atraktivitu Opavska. Všechny památky na Opavsku jsou v tomto grafu zastoupeny rovnoměrně.

68

Otázka č. 16: Jaké je vaše pohlaví? Celkově dotazník vyplnilo 115 žen a 85 mužů. Respondenti, kteří zámek navštívili:

Žena 49% 51%

Muž

Graf č. 15: Jaké je vaše pohlaví? A (zdroj: vlastní)

Mezi respondenty, kteří zámek navštívili, byla rovnoměrně zastoupena obě pohlaví. Konkrétně 65 žen a 67 mužů.

69


26%

Žena Muž 74%

Graf č. 16: Jaké je vaše pohlaví? B (zdroj: vlastní)

Mezi respondenty, kteří zámek nenavštívili, značně převažovalo 58 žen oproti 18ti mužům.

70

Otázka č. 17: Ve kterém kraji žijete? Respondenti, kteří zámek navštívili:

1% 1% 2%

3%

2% 1%

Hlavní město Praha

1%

Středočeský 6%

Ústecký 5%

Liberecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký

78%

Zlínský

Moravskoslezský Graf č. 17: Ve kterém kraji žijete? A (zdroj: vlastní)

Většina

návštěvníků,

které

jsem

oslovila,

byla

z Moravskoslezského

kraje.

7% dotázaných bylo z kraje Olomouckého a 8% z kraje Zlínského. Právě tyto dva kraje sousedí s krajem Moravskoslezským. Ostatní kraje jsou zastoupeny pouze v nepatrných procentech. Bohužel se mi nepodařilo natrefit na návštěvníky z Jihočeského, Plzeňského, Karlovarského ani Královéhradeckého kraje.

71


3%

Hl. město Praha

5% 3%

Středočeský

3% 29%

3% 6%

Jihočeský Ústecký Liberecký Pardubický Vysočina

4%

21%

Jihomoravský Olomoucký

4%

Zlínský 19%

Moravskoslezský

Graf č. 18: Ve kterém kraji žijete? B (zdroj: vlastní)

Respondenti, kteří zámek nenavštívili, byli nejčastěji z Moravskoslezského kraje, Vysočiny a Jihomoravského kraje. Respondenti z Moravskoslezského kraje, nejčastěji uváděli v otázce č. 2, že navštívili jen park a okolí zámku. Zámek tedy znají, byli zde, ale neláká je prohlídka zámku s průvodcem. Naopak respondenti z ostatních krajů uvedli, že zámek neznají. Bohužel se mi také nepodařilo získat respondenty z Plzeňského, Karlovarského a Královéhradeckého kraje.

72

Otázka č. 18: Jaký je váš věk? Respondenti, kteří zámek navštívili:

10% 19% 11%

Méně než 18 18 – 25 26- 45 46- 65 28% 32%

66 a více

Graf č. 19: Jaký je váš věk? A (zdroj: vlastní)

Třetina odpovídajících, kteří zámek navštívili, je ve věku 26 - 45 let. Druhou nejčastěji zastoupenou věkovou kategorií je kategorie 46 - 65 let. Právě tyto dvě věkové kategorie byly nejochotnější podrobit se mému osobnímu dotazování a věnovat dotazníku pár minut svého času.

73


3%

8%

10%

10%

Méně než 18 18 – 25 26- 45 46- 65 66 a více

69%

Graf č. 20: Jaký je váš věk? B (zdroj: vlastní)

Mezi respondenty, kteří zámek nenavštívili, bylo 69% ve věkové kategorii 18 - 25 let. Jelikož většina respondentů, kteří na zámku nebyli, vyplnili dotazník v elektronické podobě, není věkové složení překvapující. V kategorii nad 66 let vyplnily dotazník jen 3% respondentů.

74

Otázka č. 19: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Respondenti, kteří zámek navštívili:

16%

13%

Základní

26%

Středoškolské s výučním listem Středoškolské s maturitou

45%

Vysokoškolské

Graf č. 21: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? A (zdroj: vlastní)

Nejvíce respondentů, kteří zámek navštívili, dosáhlo středoškolského vzdělání s maturitou.

75


7%

7% 9%

Základní Středoškolské s výučním listem Středoškolské s maturitou

Vysokoškolské

77%

Graf č. 22: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? B (zdroj: vlastní)

Většina respondentů, kteří zámek nenavštívili, dosáhli také středoškolského vzdělání s maturitou.

76

6.3 Celkové shrnutí dotazníkového šetření Na závěr dotazníkového šetření bych ráda shrnula všechny skutečnosti, které z něj vyplynuly. Většina respondentů z Moravskoslezského kraje, kteří neabsolvovali prohlídku zámku s průvodcem, navštívili alespoň park a okolí zámku. Důvodů může být mnoho např. neochota zaplatit vstupné nebo nezájem o interiéry zámku. Respondenti z ostatních krajů ČR nejčastěji uvedli, že o zámku nikdy neslyšeli. Zde je příčina jasná. Propagace zámku mimo Moravskoslezský kraj není dostatečná. Více než polovina návštěvníků zámek navštívila opakovaně, důvodem byl jednodenní výlet. Do města se dopravili osobním automobilem. K návštěvě zámku je motivoval zájem o historii nebo doporučení známých. Ve městě se zdrželi jen pár hodin k návštěvě zámku a využili stravovacích služeb, které ale bohužel značná část respondentů hodnotila negativně. Nejlépe ohodnotili respondenti celkový dojem ze zámku. Nejhůře ohodnocena pak byla srozumitelnost informací pro návštěvníky a značení. Propagaci zámku většina respondentů ohodnotila jako nedostatečnou. Na otázku, co se jim líbilo nejvíce, nejčastěji odpovídali zámecký park s vyhlídkami, tematické prohlídky a celková atmosféra zámku. Akcí, kterou respondenti nejvíce navštěvovali, byl festival Moravské hrady.cz a nejvíce navštěvovanou atraktivitou Opavska byl mezi respondenty zámek Raduň. Vyplnit dotazník byly ochotnější ženy než muži. Nejvíce respondentů bylo z Moravskoslezského kraje, středoškolského vzdělaní s maturitou ve věku 26 – 65 let.

77

7. Přehled návštěvnosti a tržeb zámku Následující kapitola byla zpracována na základě Uzávěrek návštěvnosti zámku Hradec nad Moravicí z let 2009 - 2013, které mi pro vypracování této kapitoly poskytlo vedení zámku.

7.1 Vývoj návštěvnosti v letech 2009 – 2013 Nejprve uvádím graf, na kterém můžeme porovnat celkovou návštěvnost zámku v jednotlivých letech. Nejvyšší návštěvnost byla v roce 2009, což je zapříčiněno výhrou zámku v anketě „O nejpohádkovější zámek roku 2008“. Zámek se díky této anketě dostal do povědomí veřejnosti a návštěvnost se zvedla. Následně ale v roce 2010 návštěvnost razantně poklesla o 10 561 návštěvníků a byla z porovnávaných let nejnižší. Průměrná návštěvnost za jeden rok byla v porovnávaném období 31 579 návštěvníků. Z grafu můžeme také vyčíst, že návštěvnost vyloženě neklesá ani nestoupá. Příčinou může být mnoho faktorů, které na návštěvnost působí. Např. vliv počasí dané sezóny nebo množství akcí konaných v blízkosti zámku.

Vývoj návštěvnosti zámku v letech 2009 - 2013 40000

36885

Počet návštěvníků

34098

32801

35000

27787

30000

26324

25000 20000 návštěvnost

15000 10000 5000 0 2009

2010

2011

2012

2013

Rok

Graf č. 23: Vývoj návštěvnosti zámku v letech 2009 – 2013 (zdroj: Uzávěrky návštěvnosti zámku)

78

Do následujících tabulek jsem zaznamenala podrobný přehled počtu návštěvníků podle druhů vstupného v jednotlivých letech.

7.1.1 Návštěvnost v roce 2009 Tabulka č. 13: Návštěvnost prohlídkových okruhů v roce 2009 1. okruh Druh vstupného ČESKÝ VÝKLAD plné snížené zdarma mateřská škola rodinné celkem CIZOJAZYČNÝ VÝKLAD plné snížené zdarma rodinné celkem Celkem návštěvníků

2. okruh Počet vstupenek

Druh vstupného ČESKÝ VÝKLAD

plné snížené zdarma mateřská škola rodinné celkem CIZOJAZYČNÝ VÝKLAD 215 plné 71 snížené 2 zdarma 16 rodinné 304 celkem 15 443 Celkem návštěvníků Zdroj: Uzávěrka návštěvnosti 2009 5 931 6 434 1 407 130 1 237 15 139

Počet vstupenek 9 437 6 360 1 616 0 2 042 19 455

446 195 13 20 674 20 129

Tabulka č. 14: Návštěvnost výstavy v roce 2009 Druh vstupného Počet vstupenek plné 796 snížené 384 zdarma 133 celkem 1 313 Zdroj: Uzávěrka návštěvnosti 2009

Tabulka č. 15: Celková návštěvnost zámku v roce 2009 Druh Počet vstupného vstupenek 15 443 1. okruh 2. okruh 20 129 Výstava 1 313 celkem 36 885 Zdroj: Uzávěrka návštěvnosti 2009

79





Počet vstupenek 6 227 4 317 777 71 1 069 12 461

78 59 1 0 138 12 599

Tabulka č. 17: Návštěvnost výstavy v roce 2010 Druh vstupného Počet vstupenek plné 151 snížené 57 zdarma 9 celkem 217 Zdroj: Uzávěrka návštěvnosti 2010

Tabulka č. 18: Celková návštěvnost zámku v roce 2010 Druh vstupného Počet vstupenek 1. okruh 13 508 2. okruh 12 599 Výstava 217 celkem 26 324 Zdroj: Uzávěrka návštěvnosti 2010

80





Počet vstupenek 1 006 2 354 514 376 148 4 398

0 87 2 0 89 4 487

Tabulka č. 20: Návštěvnost výstavy v roce 2011 Druh vstupného Počet vstupenek plné 1 508 snížené 2 191 zdarma 606 celkem 4 305 Zdroj: Uzávěrka návštěvnosti 2011

Tabulka č. 21: Celková návštěvnost zámku v roce 2011 Druh vstupného Počet vstupenek 1. okruh 24 009 2. okruh 4 487 Výstava 4 305 celkem 32 801 Zdroj: Uzávěrka návštěvnosti 2011

81

7.1.4 Návštěvnost v roce 2012 V roce 2012 byla oproti předešlým létům zpřístupněna také Bílá věž. Tabulka č. 22: Návštěvnost prohlídkových okruhů v roce 2012 1. okruh Druh vstupného ČESKÝ VÝKLAD plné snížené zdarma mateřská škola rodinné celkem CIZOJAZYČNÝ VÝKLAD plné snížené zdarma rodinné celkem Celkem návštěvníků




Počet vstupenek 1 268 2 260 1 047 636 262 5 473

49 0 1 0 50 5 523

Tabulka č. 23: Návštěvnost výstavy a Bílé věže v roce 2012 Výstava Bílá věž Druh vstupného Počet vstupenek Druh vstupného Počet vstupenek plné 723 plné 351 snížené 1 370 snížené 202 zdarma 438 zdarma 152 celkem 2 531 celkem 705 Zdroj: Uzávěrka návštěvnosti 2012

Tabulka č. 24: Celková návštěvnost zámku v roce 2012 Druh vstupného Počet vstupenek 1. okruh 19 028 2. okruh 5 523 Výstava 2 531 Bílá věž 705 Celkem 27 787 Zdroj: Uzávěrka návštěvnosti 2012

82

7.1.5 Návštěvnost v roce 2013 V roce 2013 nebyl 2. prohlídkový okruh provázen v cizích jazycích. V Bílé věži návštěvníci mohli navštívit akci Strašidla v Bílé věži. Tabulka č. 25: Návštěvnost prohlídkových okruhů v roce 2013 1. okruh Druh vstupného Počet vstupenek ČESKÝ VÝKLAD plné 8 838 snížené 6 916 zdarma 2 039 mateřská škola 91 rodinné 1 372 celkem 19 256 CIZOJAZYČNÝ VÝKLAD plné snížené zdarma rodinné celkem Celkem návštěvníků

2. okruh Druh vstupného Počet vstupenek ČESKÝ VÝKLAD plné 1 387 snížené 2 395 zdarma 1 783 mateřská škola 405 rodinné 198 celkem 6 168 Celkem návštěvníků 6 168

74 28 4 4 110 19 366 Zdroj: Uzávěrka návštěvnosti 2013

Tabulka č. 26: Návštěvnost výstavy a Bílé věže v roce 2013 Výstava Strašidla v Bílé věži Druh vstupného Počet vstupenek Druh vstupného Počet vstupenek plné 2 555 plné 56 snížené 1 498 snížené 2 612 zdarma 1 012 zdarma 831 celkem 5 065 celkem 3 499 Zdroj: Uzávěrka návštěvnosti 2013

Tabulka č. 27: Celková návštěvnost zámku v roce 2013 Druh vstupného Počet vstupenek 1. okruh 19 366 2. okruh 6 168 Výstava 5 065 Bílá věž 3 499 Celkem 34 098 Zdroj: Uzávěrka návštěvnosti 2013

83

7.2 Vývoj tržeb v letech 2009 – 2013 Následující graf zobrazuje vývoj tržeb zámku v jednotlivých letech. Průměrná tržba za jeden rok byla 1 917 858 Kč.

Vývoj tržeb zámku v letech 2009 - 2013 2 500 000

2 329 483 2 051 817

2 000 000 1 756 860

Tržby v Kč

1 645 406

1 805 722

1 500 000 tržby

1 000 000 500 000 0 2009

2010

2011

2012

2013

Rok

Graf č. 24: Vývoj tržeb zámku v letech 2009- 2013 (zdroj: Uzávěrky návštěvnosti zámku)

84

8. SWOT analýza Analýza SWOT slouží k zachycení silných stránek (Strenghts) a slabých stránek (Weaknesses), které jsou zahrnuty v analýze vnitřního prostředí. Zároveň se provádí analýza vnějšího prostředí, která zkoumá příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats) na trhu. [Vaštíková, 2008, str. 58] Jelikož je Hradec nad Moravicí malé město, jednotlivé faktory jsou pro zámek i město velmi úzce spjaty. Uvádím proto SWOT analýzu pro zámek i město současně. Zámek by měl propagovat své silné stránky, potlačit ty slabé, využít příležitostí pro svůj prospěch a čelit hrozbám.

8.1 Silné stránky - poloha města - dobrá dopravní dostupnost města - čisté ovzduší a příroda ve městě - cyklotrasy a turistické stezky vedoucí přes město - ve městě je dobře fungující IC - rozlehlý zámecký park v anglickém stylu - bohatá historie zámku - jediný zámek na Opavsku s původním mobiliářem - zámek vyhrál anketu „O nejpohádkovější zámek roku 2008“ - zámek má otevřeno také mimo hlavní sezonu (o Vánocích a Velikonocích) - zámek pořádá vlastní akce – noční prohlídky, prohlídky v kostýmech, šermířský víkend apod. - na zámku se konají tematické prohlídky – Adventní a Velikonoční prohlídky - zámek poskytuje slevy na vstupném - zámek nabízí možnost rezervace prohlídky 85

- na zámku je možnost prohlídek v cizích jazycích - ve městě se konají ve spolupráci se zámkem festivaly Moravské hrady.cz a Beethovenův Hradec - v areálu zámku se pořádají svatební obřady - na nádvoří zámku se v letním období konají koncerty (např. Čechomor, Jaromír Nohavica, Věra Špinarová)

8.2 Slabé stránky - nedostatečná propagace zámku mimo Moravskoslezský kraj - nedostatečná kvalita stravovacích služeb ve městě - menší návštěvnost obyvatel ze vzdálenějších krajů ČR - malý podíl zahraničních návštěvníků - nedostatečná spolupráce zámku s CK a CA - nedostatečné dopravní značení trasy na zámek – informační tabule podél silnic - nedostatek parkovacích míst přes hlavní sezónu - větší vzdálenost zámku od autobusové a vlakové zastávky - absence doplňkových aktivit pro děti - pouze část zámku má bezbariérový přístup

8.3 Příležitosti - zvýšení kvality stravovacích zařízení v okolí zámku - čerpání prostředků z EU - spolupráce s CK - rozšíření spolupráce s jinými památkami v regionu - tvorba dalších kulturních akcí

86

- využití akcí jako je vodácké sjíždění Moravice, soutěže v mažoretkovém sportu apod. - natáčení pohádky nebo filmu v areálu zámku

8.4 Hrozby - nepřízeň počasí během hlavní sezony - nedostatek finančních prostředků - pokles zájmu turistů o historické památky - hospodářská krize, nezaměstnanost - zdražení pohonných hmot

87

9. Rozhovor s kastelánem zámku Cílem mé práce bylo zhodnotit turistickou atraktivitu zámku. Z dotazníkového šetření jsem se dozvěděla názory široké veřejnosti. Jelikož jsem chtěla získat pohled na danou problematiku také z druhé strany, rozhodla jsem se jako další kapitolu zařadit řízený rozhovor s kastelánem zámku panem Ing. Radomírem Přibylou. Rozhovor proběhl 13. února 2014 v kanceláři pana kastelána. Jsem velice ráda, že byl pan Přibyla ochotný rozhovor poskytnout a našel si na mé otázky čas, za což mu ještě jednou děkuji.

Je současná propagace zámku dostačující? Jakou formou je zámek propagován a kdo je za jeho propagaci zodpovědný? Zámek Hradec nad Moravicí je jediným zámkem s původním mobiliářem v okrese Opava. Rovněž je nejnavštěvovanějším zámkem v okrese Opava a patří mezi nejnavštěvovanější památky Moravskoslezského kraje. Zámek navštíví ročně necelých 40 000 platících návštěvníků, okolo 60 000 lidí se zúčastní kulturních akcí na Hradci a 100 000 lidí projde parkem a areálem zámku. Můžu tedy říct, že statisticky bránami zámku projde ročně okolo 200 000 lidí, což není malé číslo. Co se týče propagace zámku, je běžná jako u všech památek v republice. Zámek je propagován na internetových stránkách. Já vystupuji minimálně 10 x ročně v televizi, kde zámek propaguji a zvu na akce. Každým rokem poskytuji také minimálně 20 rozhovorů do novin. Zámek má pravidelně placené inzeráty v Moravskoslezském deníku. Reklamy jsou také v radiích Čas a Orion, kterým rovněž poskytuji rozhovory a lákám veřejnost k návštěvě zámku. Zámek je samozřejmě také propagován v rámci NPÚ na tiskových konferencích při zahájení i po ukončení sezóny. Dáváme veškeré informace o dění na zámku informačním centrům v Opavě i v Hradci. Každoročně jsou vytvářeny sezónní plakáty a plakáty na kulturní akce. V rámci festivalu Hrady.cz je zámek propagován Českou spořitelnou. Jako jasné negativum vidím, že Hradec je daleko od Prahy a nemůžeme se srovnávat s památkami ve Středočeském kraji a v Praze. Nepopírám, že určité mezery v propagaci mohou být.

88

Myslím si, že propagace zámku je v rámci našich možností dostatečná. Zámek je propagován úměrně svému významu a poslání. Lidé, kteří mají památky rádi a chtějí zámek navštívit, by neměli mít nejmenší problém se o něm dozvědět. Spolupracujete nějak s ostatními památkami v kraji nebo je spíše vnímáte jako konkurenci? Ano spolupracujeme. Děláme si navzájem reklamu a jako konkurenci je rozhodně nebereme. Návštěvníky vnímáme jako skupinu lidí, kteří mají zájem o historii, památky, kulturu apod. Jsme rádi, že si můžeme mezi institucemi dělat navzájem reklamu. Ovlivnila anketa „O nejpohádkovější zámek roku“ výrazně návštěvnost zámku? Určitě ano. Návštěvnost v roce 2008, kdy se zámek stal vítězem této ankety, výrazně vzrostla a dosáhla rekordních 46 000 návštěvníků. Často jsem slyšel od návštěvníků, že na zámek přijeli právě proto, aby se podívali na nejpohádkovější zámek v republice. Pohádkový střevíček, který zámek získal jako ocenění je vystavený na pokladně zámku. Jaké faktory nejvíce ovlivňují množství návštěvníků zámku v jednotlivých letech? Velkou roli hraje jednoznačně počasí. Vloni na Velikonoce napadal sníh a návštěvnost pak byla minimální. V létě při obrovském vedru jsou všichni na koupališti, čili pro zámek je nejlepší, když v létě prší. Dalším faktorem je určitě nabídka novinek. Nelze každý rok nabízet něco nového, protože naším cílem je co nejvíce dát návštěvníkům k dispozici zámek a přitáhnout je na klasickou prohlídku. Akce nejsou zcela ideálním způsobem jak přitáhnout návštěvníky do zámku. Během akcí si lidé koupí občerstvení, posedí v příjemném prostředí, ale klasický zámek je už nezajímá. Provádíte na zámku nějaké ankety, které by zjišťovaly spokojenost návštěvníků? Ne, takové ankety neprovádíme. Návštěvníci mohou napsat své názory do návštěvnické knihy. Chodí nám také e-maily od návštěvníků, které jsou z 80 % kladné. Samozřejmě se najdou i nespokojení návštěvníci, tak jako je tomu všude jinde. Občas se najdou studenti, kteří mě osloví jako vedení zámku, abych se vyjádřil k problematice jejich práce. Nedávno jedna slečna zpracovávala práci ohledně cyklistů na zámcích a zahrnula tam také náš zámek.

89

Jakým způsobem přijímáte průvodce? Musí mít určité vzdělání v oboru? Ročně přijímám 1 průvodce z minimálně 50 žádostí, které obdržím. Dříve jsem pracoval spíše s mladými průvodci, neměl jsem ale příliš dobré zkušenosti, jelikož měli zájem práci vykonávat např. jen jednu nebo dvě sezóny. Dnes sázím spíše na učitelky, které jsou v penzi a na lidi, kteří jsou třeba starší, ale o historii mají opravdu zájem. Ty potom nárazově doplňuji mladými lidmi, kteří jeví dlouhodobý zájem. Vzdělání nerozhoduje, důležité je příjemné vystupování a vyjadřování, zájem a chuť pracovat za nepříliš vysokou mzdu. Plánujete v letošní sezoně nějaké novinky? Určitě ano. V letošním roce chystáme otevření nových 7 interiérů zámku. Zámek bude po 35ti letech definitivně celý opraven. Prozatím byly otevřeny hostinské a společenské apartmány. Od letošního roku si hosté mohou konečně prohlédnout také obytné apartmány, tedy soukromý knížecí byt. Od 30. dubna 2014 bude okruh otevřen pro veřejnost. Druhou novinkou bude umístění výstavy v areálu zámku. Jelikož se zavírá Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, přijal jsem nabídku obrovské výstavy sbírky hodin. Jako třetí novinku chystáme výstavu fotografii z dlouholeté opravy zámku. Jezdí na zámek často organizované zájezdy turistů? Řekl bych, že žádná specializovaná CK po zámcích na Opavsku není. Je to spíše náhoda, když nějaká CK má v lázních skupinu německých klientů, tak jim nabídne jednodenní výlet na zámek. Maximálně 30% návštěvníků je tvořeno účastníky zájezdů, zbytek jsou návštěvníci, kteří cestují individuálně. Co se týče školních zájezdů, tak ty absolutně upadly a organizovány na zámek nejsou. Jak velkou část návštěvníků tvoří zahraniční turisté? Není jich mnoho. Maximálně 10%. Situace není lehká. Poláci by o zámek měli zájem, ale chtějí prohlídky se svým průvodcem a nejlépe zadarmo. Jsme daleko od Německa i od Rakouska a není v našich silách na Hradec cizince přilákat. Jsou pro návštěvníky zámku k dispozici texty v polštině? Ano jsou, stejně jako v mnoha dalších jazycích. 90

Může vedení zámku ovlivnit výši vstupného? Ano, výši vstupného určuji já po dohodě s ředitelem. Jelikož není lehké zavděčit se všem návštěvníkům, máme k dispozici celou řadu slev. Jak byste vy sám ohodnotil kvalitu stravovacích a ubytovacích služeb v okolí zámku? Musím popravdě přiznat, že kvalita stravovacích služeb na Hradci je naprosto katastrofální. Já sám, když se chci jít dobře najíst, zajedu do Opavy, protože na Hradci dobrou restauraci nenajdete. Jako výjimku bych označil jen restauraci U Královny Kunhuty tady na zámku, kde je bohužel ale otevřeno jen v době provozu zámku a nabízí stálé stejný úzký sortiment pokrmů. Turistům to samozřejmě nevadí, ale pro občany Hradce už to není ideální. Tuto situaci ale bohužel vedení zámku ani města nijak ovlivnit nemůže. Práce v pohostinství je o lidech, kteří restaurace provozují a o jejich vztahu ke gastronomii.

91

10. Návrhy na zvýšení návštěvnosti V následující kapitole uvádím doporučení na zvýšení návštěvnosti zámku, které jsem sestavila na základě slabých stránek SWOT analýzy. - Nedostatečná kvalita stravovacích služeb v nejbližším okolí zámku Bylo by vhodné pravidelně kontrolovat kvalitu nabízených pokrmů ve stravovacích zařízeních, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti zámku. Nabízené pokrmy by měly mít určitý standard kvality, které by měla odpovídat také cena. Restaurace by mohly nabízet především typická česká jídla. Zákazníci by určitě také ocenili tematické akce, jako jsou zabijačka a zvěřinové hody nebo pokrmy inspirované kuchyní našich předků, kteří na zámku pobývali. Jelikož ale stravovací zařízení ve městě patří soukromým majitelům, není v moci vedení města ani zámku tuto situaci ovlivnit. - Návštěvníky tvoří především obyvatelé Moravskoslezského kraje Bylo by vhodné rozšířit povědomí o zámku po celé ČR především prostřednictvím internetu nebo reklamy v tisku, který je vydáván nejen v Moravskoslezském kraji. Pro zviditelnění by mohla posloužit dobře provedená propagace netradičních akcí na zámku, které by měly dlouhodobější charakter např. vícedenní víkendové tematické akce, jako je historický jarmark nebo pouť. Nalákat návštěvníky by zámek mohl také na dětské akce jako by bylo např. prodloužení oblíbeného Pohádkového lesa z jednoho odpoledne na celý víkend nebo zorganizováni nové akce Víkend plný pohádek na nejpohádkovějším zámku ČR, apod. Tyto akce, které by zajišťovaly program během celého víkendu, by přilákaly i občany ze vzdálenějších krajů, kteří by na jednodenní akci nevážili cestu. - Malý podíl zahraničních návštěvníků Rozšířit propagaci do zahraničí. Jelikož město leží nedaleko hranic s Polskem, bylo by vhodné nalákat právě občany Polska např. spoluprací s CK. - Nedostatečná spolupráce s CK a CA Spolupráce zámku s CK by mohla pomoct zvýšit povědomí o zámku, pokud by CK zámek zařadily do svých tuzemských poznávacích zájezdů. Jelikož je na Opavsku mnoho atraktivit, je škoda, že se žádná CK touto oblastí nezaobírá. 92

- Nedostatečné dopravní značení trasy na zámek Návštěvníci, kteří přijeli z větší vzdálenosti a Hradec předtím neznali, uvedli, že nebylo snadné na zámek najít příjezdovou cestu. Bylo by vhodné umístit více informačních tabulí podél příjezdové cesty. Jelikož přes město vede frekventovaná silnice, ukazatele a informační tabule by mohly přilákat další návštěvníky, kteří původně městem jen projížděli. - Nedostatek parkovacích míst přes hlavní sezónu Parkoviště, které se momentálně nachází přímo u zámku, bude zrušeno a na jeho místě vznikne pěší zóna s kašnou. Nová kašna bude replikou té, která zde stála dle historických dokumentů v minulosti. Nové parkoviště bude vybudováno pod zámkem ve směru na obec Kajlovec. Na oba tyto projekty město získalo dotace. [Region Opavsko, 2. 2. 2014] - Větší vzdálenost zámku od autobusové a vlakové zastávky Přes hlavní turistickou sezonu by mohla být zavedena kyvadlová doprava od vlakového nádraží nahoru na zámek, alespoň pro návštěvníky, kteří jsou omezeni v pohybu např. starší občané, handicapovaní občané nebo maminky s dětmi. - Absence doplňkových aktivit pro děti V rozsáhlém zámeckém parku by mohlo být vybudováno alespoň malé hřiště pro děti, jelikož rodiny s dětmi jsou početnou skupinou návštěvníků. Hřiště by mohlo být vystavěno v zadní části parku. Kdyby byly na výstavbu použity přírodní materiály, hřiště by nenarušovalo ráz krajiny a rodiny s dětmi by určitě měly radost. Dne 17. dubna 2014 bude na zámku otevřeno nové Edukační centrum. Národní památkový ústav chce prostřednictvím toho centra veřejnosti přiblížit historii města. Pro návštěvníky budou připraveny netradiční edukační pomůcky např. skládací modely křížové klenby a mostu, repliky historických kostýmů, středověké poháry a misky, repliky zbroje a zbraní, rozkládací vitráže a mnohé jiné, které si mohou všichni návštěvníci centra v průběhu připravených programů sami vyzkoušet. Edukační centrum do budoucna chystá programy pro školní skupiny a zážitkové prohlídky v areálu zámku pro rodiny s dětmi, odbornou i laickou veřejnost. [28]

93

Závěr Cílem práce bylo zhodnotit turistickou atraktivitu zámku Hradec nad Moravicí. Prostřednictvím

dotazníkového

šetření

zjistit,

jak

je

zámek

vnímán

a hodnocen návštěvníky a zda jsou spokojeni s poskytovanými službami. Na základě dostupných statistik zhodnotit vývoj návštěvnosti zámku. Dále pak vypracovat SWOT analýzu a návrhy na zvýšení návštěvnosti. V teoretické části práce jsem nejdříve uvedla stručnou charakteristiku významných atraktivit cestovního ruchu na Opavsku, jako je zámek Kravaře, zámek Raduň, Slezské zemské muzeum v Opavě a další. Všechny tyto atraktivity se nacházejí nedaleko Hradce nad Moravicí a mohou výrazně ovlivnit zájem turistů o destinaci, a tedy i o zámek Hradec. V druhé kapitole jsem se věnovala městu Hradec nad Moravicí. Uvedla jsem obecné informace, demografické údaje a průřez historií města. Další kapitola patřila samotnému zámku Hradec nad Moravicí. Obsahuje informace o historii zámku, která je velmi úzce spjata s historií města v předešlé kapitole. Dále jsou zde uvedeny důležité informace pro návštěvníky, jako jsou prohlídkové okruhy a vstupné, speciální prohlídky, otevírací doba zámku a kulturní akce spojené se zámkem. Následuje kapitola charakterizující ostatní atraktivity města Hradec nad Moravicí, které by neměly být opomenuty. V poslední kapitole teoretické části práce jsem provedla analýzu služeb cestovního ruchu ve městě. Výsledkem je přehledný souhrn stravovacích a ubytovacích zařízení, zhodnocení dopravních, sportovně rekreačních, kulturně společenských, informačních a průvodcovských služeb ve městě. V praktické části práce jsem nejdříve vyhodnotila dotazníkové šetření, které jsem provedla mezi 200 respondenty. Cílem dotazníkového šetření bylo především zjistit spokojenost návštěvníků s poskytovanými službami a jejich hodnocení zámku. Jednotlivé služby byly hodnoceny na stupnici od 1 do 5. Nejlépe návštěvníci hodnotili celkový dojem ze zámku, a to průměrnou známkou 1,8. Nejhůře ohodnocena byla srozumitelnost informací pro návštěvníky a značení s průměrnou známkou 2,17. Celkovou spokojenost s úrovní služeb respondenti hodnotili průměrnou známkou 1,89. Jelikož známky 4 a 5 se vyskytovaly jen výjimečně, mohu konstatovat, že návštěvníci jsou na zámku spokojeni. Nejčastějším důvodem návštěvy zámku byl jednodenní výlet, což poukazuje na fakt, že největší část návštěvníků tvoří výletníci. Ubytovacích služeb tedy většina nevyužila, na rozdíl od služeb stravovacích, se kterými ale bohužel nebyli 94

příliš spokojeni. Respondenti nejčastěji zámek navštívili z důvodu vlastního zájmu o historii, dopravili se osobním automobilem a ve městě se zdrželi jen pár hodin k návštěvě zámku. Více než polovina návštěvníků si myslí, že propagace zámku je nedostatečná. Tento fakt potvrzuje i skutečnost, že respondenti z jiného kraje než je Moravskoslezský v dotazníku uváděli, že zámek neznají. Návštěvníci si tedy myslí, že zámek by měl vylepšit svou propagaci a ve městě by se mělo výrazně zapracovat na kvalitě stravovacích služeb. Ostatní návrhy na zlepšení jsou uvedeny v práci. Většina respondentů byla s návštěvou zámku spokojena a naplnila jejich očekávání. V další kapitole jsem uvedla přehled návštěvnosti a tržeb v letech 2009 – 2013. Tato kapitola byla zpracována na základě Uzávěrek návštěvnosti, které mi poskytlo vedení zámku. Návštěvnost ve sledovaném období výrazně nestoupá ani neklesá. Průměrná návštěvnost byla 31 579 návštěvníků ročně. Dále jsem zařadila SWOT analýzu, kterou jsem vypracovala na základě vlastních zkušeností a po rozhovoru s panem kastelánem. Mezi silné stránky jsem zařadila např. výhru v anketě „O nejpohádkovější zámek roku 2008“, mnoho kulturních akcí nebo skutečnost, že zámek je jediným zámkem s původním mobiliářem na Opavsku. Mezi významné slabé stránky patří nedostatečná propagace zámku mimo Moravskoslezský kraj, špatná kvalita stravovacích služeb ve městě nebo malý podíl zahraničních návštěvníků. Abych získala pohled na zkoumanou situaci také z druhé strany, požádala jsem o rozhovor kastelána zámku pana Přibylu. Rozhovor je uveden jako další kapitola. Pan Přibyla uvedl, že propagace zámku je prováděna mnoha způsoby a je tedy dostatečná. Bránou zámku ročně projde okolo 200 000 lidí a zámek si na nedostatek návštěvníků nestěžuje. Na základě statistik mohu tedy tvrdit, že zámek je významnou turistickou atraktivitou kraje. Propagace se provádí ale především na úrovni Moravskoslezského kraje. Pokud by si zámek kladl za cíl nalákat návštěvníky z celé ČR, propagace by musela být rozšířena. Velký dík patří podle kastelána anketě „O nejpohádkovější zámek“, která v roce 2008 a 2009 zvedla výrazně návštěvnost a pomohla zámku, aby se vryl veřejnosti do paměti. Co se týče stravovacích služeb, pan Přibyla uvedl, že souhlasí s respondenty. Kvalita stravovacích služeb ve městě je na nízké úrovni. Do poslední kapitoly práce jsem zařadila svoje návrhy na zvýšení návštěvnosti, které jsem vypracovala na základě slabých stránek zámku. V úvodu práce jsem předpokládala, že zámek navštěvují především obyvatelé Moravskoslezského kraje tzv. výletníci, kteří ve městě nepřenocují. Tento předpoklad se 95

potvrdil. Dále jsem předpokládala, že návštěvnost zámku má rostoucí charakter, což se nepotvrdilo. Správným předpokladem ale bylo, že významnou roli v cestovním ruchu města hraje festival Moravské hrady.cz. Každoročně tuto hudební akci navštíví okolo 8000 návštěvníků a mnoho z nich využije prohlídky zámku, která je v ceně vstupenky na festival. Vedení zámku Hradec nad Moravicí v letošním roce připravilo pro návštěvníky řadu novinek. Významným bodem je otevření zrekonstruovaných prostor Bílého zámku, který bude po 35ti letech definitivně opraven a celý zpřístupněn. V prostorách zámku se připravuje otevření Edukačního centra, které návštěvníkům nabídne možnost dozvědět se zábavnou formou zajímavosti z historie města. V galerii bude umístěna výstava mapující dlouholetou rekonstrukci Bílého zámku. Druhou výstavou bude výstava sbírek hodin, kterou na zámek přestěhují z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V Bílé věži bude instalována výstava nadpřirozených bytostí a strašidel. Před zámkem bude během tohoto roku vybudována pěší zóna s replikou historické kašny. Stávající parkoviště bude přemístěno pod zámek. Také nabídka akcí je letos velmi široká. Kromě již tradičních, jako je Otevírání jara, Hradozámecká noc, festival Moravské hrady.cz nebo Beethovenův Hradec, je připravena také řada novinek. Uvedu např. prohlídky zámku s divadelním představením agentury Veronika, koncert Věry Špinarové a Suzi Quatro, koncert Hudba Staré Anglie a Francie konaný v rámci festivalu Janáčkův máj, Gastronomický festival, Šermířský víkend na zámku nebo Kovářské sonáty, kde návštěvníci uvidí

kování za použití tradiční kovářské

technologie, kování pro děti, muzeum zámecké kovárny, noční kování atd. Letošní sezóna je tedy na zámku velmi nabitá a dá se předpokládat, že přiláká značné množství turistů. Vedení zámku tedy určitě nezahálí a aktivně se snaží, aby zámek návštěvníkům nabízel stále něco nového a aby jejich počet rok od roku rostl. Myslím si, že práci by mohlo využít vedení zámku i města, kterým záleží na rozvoji cestovního ruchu v Hradci nad Moravicí. Poznatky návštěvníků by mohly vést k zlepšení kvality poskytovaných služeb. Zároveň doufám, že moje práce čtenáře motivuje k návštěvě Hradce nad Moravicí.

96

Seznam informačních zdrojů Tištěné zdroje BÖHM, Svatoslav. Opava a Slezské muzeum: průvodce. 1. vyd. Opava: Slezské muzeum v Opavě, 1987. 153 str. 59-154-87. DAVID, Petr. SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie: Moravskoslezský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2009. 288 str. ISBN 978-80-242-1941-7 DOMOVINA. Moravice: Turistický průvodce mikroregionem. Lichnov: Domovina, 2000. 34 str. FRANK, Miroslav. Opavsko zblízka: příroda, historie, památky. 3., rozš. vyd. Praha: AVE Centrum, 2005. 134 str. ISBN 80-727-0024-3. JIRÁSEK, Zdeněk. Hradec v dějinách. 1. vyd. Hradec nad Moravicí: Město Hradec nad Moravicí, 2010. 157 str. ISBN 978-80-254-8711-2. SONNEK, Ladislav. Nástin dějin města Hradec nad Moravicí a sloučených obcí. 1. vyd. Hradec nad Moravicí: MÚ, 1995. 72 str. ISBN: neuvedeno. SPRÁVA ZÁMKŮ HRADCE NAD MORAVICÍ A RADUNĚ. Zámek Hradec nad Moravicí. Opava: NORD Service, 1998. 32 str. VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 232 str. ISBN 978-80-247-2721-9. ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2.

Region Opavsko: týdeník pro opavský okres. Opava: Region Opavsko, 2014, č. 5. ISSN 1802-730X. Region Opavsko: týdeník pro opavský okres. Opava: Region Opavsko, 2014, č. 8. ISSN 1802-730X. Uzávěrky návštěvnosti zámku Hradec nad Moravicí z let 2009 – 2013

97

Elektronické zdroje [1]

Opavsko

[online].

2013

[cit.

2013-11-23].

Dostupné

z:

http://www.vyletnik.cz/turisticke-oblasti/severni-morava/opavsko/ [2] Zámek Raduň [online]. 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://www.zamekradun.cz/ [3]

Zámek

Kravaře

[online].

2013

[cit.

2013-10-31].

Dostupné

z:

http://www.kravare.cz/o-meste/zamek-a-muzeum/ [4] Slezské zemské muzeum [online]. 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://www.szm.cz/rubrika/8/expozicni-arealy/historicka-vystavni-budova-opava.html [5] Památník 2. sv. války Hrabyně [online]. 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://www.szm.cz/rubrika/25/expozicni-arealy/pamatnik-ii-svetove-valky-hrabyne.html [6] Zřícenina hradu Vikštejn [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.vitkov.info/turistika/zajimavosti/zajimavosti-vokoli/pametihodnosti/zricenina-hradu-vikstejn-260.html?ftresult=vik%C5%A1tejn [7] Pověst o hradu Vikštejn [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.treking.cz/regiony/vikstejn.htm [8]

Hradec

nad

Moravicí

[online].

2013

[cit.

2013-11-21].

Dostupné

z:

http://www.muhradec.cz/infocentrum/o-meste/mesto-hradec-n-mor/ [9] Historie Hradce nad Moravicí [online]. 2013 [cit. 2013-11-21]. Dostupné z: http://www.muhradec.cz/infocentrum/o-meste/historie/ [10]

Historie

zámku

[online].

2013

[cit.

2013-11-22].

Dostupné

z:

http://www.npu.cz/sights/zamek-hradec-nad-moravici/ [11] Nejpohádkovější zámek [online]. 2013 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/ostrava/aktualne/_zprava/437587 [12] Zámek Hradec nad Moravicí [online]. 2013 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://www.zamek-hradec.cz/ [13]

Hradozámecká

noc

[online].

2013

[cit.

2013-11-22].

Dostupné

z:

http://www.hradozameckanoc.cz/ 98

[14]

Beethovenův

Hradec

[online].

2013

[cit.

2013-11-22].

Dostupné

z:

http://beethovenuv-hradec.eu.pn/ [15] Festival Moravské hrady.cz [online]. 2013 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://www.moravskehrady.cz/cz/festival/ [16]

Pohádkový

les

[online].

2013

[cit.

2013-11-22].

Dostupné

z:

https://www.facebook.com/divadlohradec [17] Otevírání jara a turistické sezóny [online]. 2013 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/16-otevirani-jara-a-turisticke-sezony-33896/ [18] Zámecká filmová noc [online]. 2013 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://kino.postreh.com/ [19] Kostel sv. Petra a Pavla [online]. 2013 [cit. 2013-11-24]. Dostupné z: http://www.muhradec.cz/infocentrum/pamatky-a-turist-cile/cirkevni-pamatky/kostel-svpetra-a-pavla/ [20]

Weisshuhnův

náhon

[online].

2013

[cit.

2013-11-24].

Dostupné

z:

[cit.

2013-11-24].

Dostupné

z:

[cit.

2013-11-01].

Dostupné

z:

2013-11-01].

Dostupné

z:

http://www.hradecinfo.cz/products/weisshuhnuv-nahon-1/ [21]

Rozhledna

Šance

[online].

2013

http://rozhledny.webzdarma.cz/sance.htm [22]

Ubytovací

zařízení

[online].

2013

http://www.muhradec.cz/infocentrum/ubytovani-2/ [23]

Stravovací

zařízení

[online].

2013

[cit.

http://www.muhradec.cz/infocentrum/stravovani-1/ [24]

České

dráhy

[online].

2013

[cit.

2013-11-01].

Dostupné

z:

http://www.cd.cz/default.htm [25] Silnice a dálnice [online]. 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.dalnicesilnice.cz/I/I-57.htm [26] Sportovně rekreační služby [online]. 2013 [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://www.muhradec.cz/infocentrum/sport/

99

[27] Kulturně společenské služby [online]. 2013 [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://www.muhradec.cz/infocentrum/kultura/ [28]

Edukační

centrum

[online].

2014

[cit.

2014-03-25].

Dostupné

z:

http://www.muhradec.cz/infocentrum/udalosti-ve-meste/aktuality/?more=801#news801 [29] Definice cestovního ruchu [online]. 2013 [cit. 2013-11-23]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/ Zdroje příbuzné k tématu práce, ale nevyužité: SONNEK, Ladislav. MÚ Hradec nad Moravicí. Jak se žilo v Hradci nad Moravicí na počátku 20. století. Opava: Optys Opava, 2003. 120 str. ISBN neuvedeno. VURM, Bohumil. Moravskoslezský kraj. Praha: Praga Mystica, 2003. 147 str. ISBN 978-809-0236-370.

100

Seznam příloh Příloha A Dotazník Příloha B Pojmy Přílohy C Obrazové přílohy Příloha C.1 Ukázka vstupenky Příloha C.2 Bílý a Červený zámek (zdroj: www.atlasceska.cz,www.ephoto.sk) Příloha C.3 Letecký pohled na Bílý a Červený zámek (zdroj: www.zamek-hradec.cz) Příloha C.4 Turistické vizitky (zdroj: Informační centrum Hradec nad Moravicí) Příloha C.5 Turistické oblasti ČR (zdroj: www.czechtourism.cz) Příloha C.6 Mapa Moravskoslezského kraje (zdroj: Informační centrum Hradec nad Moravicí) Příloha C.7 Mapa Opavska (zdroj: Informační centrum Hradec nad Moravicí)

101

Přílohy Příloha A Dotazník

Dotazník Zámek Hradec nad Moravicí jako atraktivita cestovního ruchu na Opavsku Dobrý den, jmenuji se Vendulka Štenclová a jsem studentkou Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě, obor Cestovní ruch. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění krátkého dotazníku, který je součástí mojí bakalářské práce. Dotazník je určen široké veřejnosti, tedy těm z Vás, kteří zámek znáte a navštívili jste ho, ale také těm, kteří zde nikdy nebyli. Cílem je zjistit turistickou atraktivitu zámku, vnímání, hodnocení a spokojenost návštěvníků. Dotazník je zcela anonymní a výsledky budou použity pouze pro zpracování BP. Předem děkuji za Vaši ochotu a spolupráci. V případě zájmů o výsledky výzkumu se neváhejte obrátit na email [email protected]

1. Navštívil/a jste již někdy zámek Hradec nad Moravicí? (návštěva = prohlídka zámku s průvodcem)  

Ano (pokračujte na otázku č. 4) Ne (pokračujte na otázku č. 2)

2. Z jakého důvodu jste zámek nenavštívil/a?      

Nikdy jsem o tomto zámku neslyšel/a O historické památky se nezajímám Zámek znám, ale jeho návštěva mě neláká Navštívil/a jsem pouze park a okolí zámku Opavsko je pro mě příliš daleko Jiné………………………………………………………….

3. Chystáte se v budoucnu zámek navštívit?  

Ano (pokračujte prosím na otázku č 14.) Ne (pokračujte prosím na otázku č 14.)

102

4. Kolikrát jste zámek navštívil/a?   

1x 2x – 4x Vícekrát

5. Jaký byl důvod Vaší návštěvy zámku?        

Jednodenní výlet Dovolená Návštěva známých Pouze jsem projížděl/a Služební cesta Školní výlet Bydlím nedaleko - zvědavost Jiné ……………………………………………..

6. Co Vás motivovalo k návštěvě zámku?      

Doporučení známých Informace na internetu Informace od CK, CA Informační centrum Zájem o historii Jiné……………………………………………….

7. Jak dlouho jste se ve městě zdržel/a?      

Pár hodin pouze k návštěvě zámku 1 den 2 – 5 dní Týden Déle než týden V Hradci nad Moravicí bydlím

8. Využil/a jste ubytovacích či stravovacích služeb ve městě?   

Ano, obou služeb jsem využil/a Ano, stravovacích služeb Ne, těchto služeb jsem nevyužil/a

103

9. Jakým způsobem jste se do Hradce nad Moravicí dopravil/a?     

Osobním automobilem Pravidelnou linkovou dopravou (autobus, vlak) Autokarem v rámci zájezdu Pěšky Na kole

10. Ohodnoťte prosím na stupnici od 1 do 5 jako ve škole: Srozumitelnost informací pro návštěvníky, značení apod. Dopravní dostupnost Výše vstupného Ochota zaměstnanců na pokladně Úroveň průvodcovských služeb Celková spokojenost s úrovní služeb Celkový dojem ze zámku

1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5

11. Jak byste ohodnotil/a propagaci zámku? (reklamy, plakáty, prezentace v mediích)   

Dostatečná Nedostatečná Neumím ohodnotit

12. Co byste na zámku vylepšil/a? Prosím napište. ……………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………..

13. Naplnila návštěva zámku Vaše očekávání? Co se Vám nejvíce líbilo? Prosím napište. ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………….

14. Navštívil/a jste některou z akcí, které jsou v Hradci pořádány ve spojitosti se zámkem? (vyberte i více odpovědí)      

Beethovenův Hradec Festival Moravské hrady Hradozámecká noc – prohlídky v kostýmech Zámecká filmová noc – promítaní filmů na nádvoří Otevírání jara Pohádkový les 104

 

Jiné ……………………………………………………………………... Žádnou akci jsem nenavštívil

15. Navštívil/a jste nějakou jinou atraktivitu na Opavsku? (vyberte i více odpovědí)        

Zámek Raduň Zámek Kravaře Slezské zemské muzeum v Opavě Památník II. světové války v Hrabyni Arboretum Nový Dvůr Zřícenina hradu Vikštejn Jiné……………………………………………………………………… Žádnou atraktivitu jsem nenavštívil/a

16. Jaké je vaše pohlaví?  

Žena Muž

17. Ve kterém kraji žijete?              

Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

18. Jaký je váš věk?     

Méně než 18 18 – 25 26- 45 46- 65 66 a více

105

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?    

Základní Středoškolské s výučním listem Středoškolské s maturitou Vysokoškolské

106

Příloha B Pojmy Cestovní ruch Pro cestovní ruch existuje mnoho definic. Zvolila jsem proto definici podle UNWTO což je světová organizace cestovního ruchu. Ta definuje cestovní ruch jako: ,,Činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší než je jeden ucelený rok, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. [29] Kulturní cestovní ruch Je to forma cestovního ruchu, jejíž účastníci chtějí poznávat kulturní dědictví a kulturu daného místa, města, regionu či země. Cílem účastníku kulturního cestovního ruchu bývají většinou historické stavby. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 150] Atraktivita cestovního ruchu (turistická atraktivita) Jedná se o kulturní, společenský, sportovní, přírodní nebo jiný objekt či událost, který na dané území přiláká účastníky cestovního ruchu. Jako příklad můžeme uvést zámek, hrad, muzeum, rozhlednu, jeskyně, vodopády, sportoviště apod. Dělí se na hmotné a nehmotné. Mezi hmotné můžeme zařadit např. stavby, mezi nehmotné patří kultura, zvyky, tradice apod. Dále se atraktivity dělí na přírodní a kulturní. Podle významu můžeme dělit na atraktivity významu mezinárodního, národního a místního. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 26] Zámek Za zámek se považuje šlechtické sídlo, které většinou vzniklo v průběhu času z hradu. Budova se tak stala pohodlnější. Většinou byly zbourány hradby a vybudovány okolní parky. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 330]

107

Přílohy C Obrazové přílohy Příloha C.1 Ukázka vstupenky

108

Příloha C.2 Bílý a Červený zámek

109

Příloha C.3 Letecký pohled na Bílý a Červený zámek

110

Příloha C.4 Turistické vizitky Hradec nad Moravicí

111

Příloha C.5 Turistické oblasti ČR

112

Příloha C.6 Mapa Moravskoslezského kraje

113

Příloha C.7 Mapa Opavska

114

Zámek Hradec nad Moravicí jako turistická atraktivita

Recommend Documents