Praha jako centrum zahraničního příjezdového cestovního ruchu

Praha jako centrum zahraničního příjezdového cestovního ruchu Bakalářská práce

Karolína Lenderová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Bachelor ´s Dissertation

Prague as the center of inbound tourism Karolína Lenderová

The institute of hospitality Managenent in Prague 8, Ltd. Department of tourism industry

Major: Destination management in the tourism industry Theisis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prohlašuji,

Že jsem bakalářskou práci na téma Praha jako centrum zahraničního příjezdového cestovního ruchu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

………………………………………………. Karolína Lenderová

V Kolíně dne 24.4.2014

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, paní Mgr. Monice Klímové za cenné připomínky a návrhy k mé bakalářské práci, a za trpělivost, kterou během konzultací projevovala. Její pomoc byla neocenitelná. Pablo Rupérez Pascualena, ze španělského velvyslanectví je další, kterému patří mé velké díky, za jeho ochotu poskytnout mi data potřebná pro zpracování mé bakalářské práce a za pomoc s distribucí dotazníků.

Abstrakt Lenderová Karolína, Praha jako centrum zahraničního příjezdového cestovního ruchu, Bakalářská práce, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., Kolín: 2014. 50 stran. Bakalářská práce se zabývá Prahou, jako destinací zahraničního příjezdového cestovního ruchu. V úvodní části mé práce je přiblížen termín cestovní ruch a jeho vazby na okolní prostředí. Zaměření teoreticko-metodologické části odpovídá názvu práce. Jsou zde uvedeny segmenty do Prahy nejčastěji přijíždějící, formy cestovního ruchu na území Prahy nejčastěji realizované a také současné trendy, které ovlivňují vývoj zahraničního příjezdového cestovního ruchu. Primárním cílem této práce je popsat silné a slabé stránky města a na základě zjištěných informací navrhnout možná zlepšení v těch oblastech, které se ukázaly jako dostatečně nevyhovující. Sekundárním cílem je představit Prahu tak, jak ji vidí zahraniční turisté, kteří do Prahy přijíždějí. Při zpracování bakalářské práce byly použity primární a sekundární zdroje, které byly dále analyzovány a doplněny. Nástrojem pro zisk primárních dat se stal dotazník, který byl poskytnut španělským turistům a SWOT analýza předpokladů cestovního ruchu v Praze. Mezi sekundární zdroje byly zařazeny analýzy, statistiky a data, která byla zjištěna z literatury týkající se tématu mé bakalářské práce.

Klíčová slova Cestovní ruch, CzechTourism, Česká republika, Praha, Pražská informační služba, příjezdový cestovní ruch, Španělé, Španělsko

Abstract Lenderová Karolína, Prague as the Centre of Inbound Tourism, Bachelor Thesis, The institute of hospitality Managenent in Prague 8, Ltd, Kolín: 2014. 50 pages. This bachelor thesis deals with the city of Prague as the destination for inbound tourism. In the introductory part of the thesis there is the term tourism explained with its relationship to the surroundings. The aim of the theoretical-methodological part corresponds with the name of the thesis. The thesis specifies the segments coming to Prague most frequently, the forms of tourism realized in the city of Prague, and also presents modern trends which influence the development of the inbound tourism from abroad. The primary aim of the thesis is to describe the advantages and disadvantages of the city, and based on the found information, to suggest the possible improvement in those areas that proved not to be suitable enough. The secondary aim of the thesis is to introduce Prague from the point of view of the tourists coming to Prague. During processing of the thesis there were primary and secondary sources used, which were then analysed and completed. The questionnaire completed by the Spanish tourists, and SWOT analysis for presumption of tourism in Prague were used as the sources to get the primary data. The secondary sources include analyses, statistics and data which were found in literature corresponding with the topic of this bachelor thesis.

Key words Inbound tourism, Czech Republic, CzechTourism, Prague, Prague city tourism, Spain, Spanish

Obsah Seznam grafů, obrázků, tabulek a schémat Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek Úvod ..................................................................................................................................... 11 1

2

Cestovní ruch ............................................................................................................... 13 1.1

Účastnící cestovního ruchu ................................................................................... 13

1.2

Cestovní ruch a jeho vazby.................................................................................... 14

1.3

Typy cestovního ruchu .......................................................................................... 17

1.3.1

Cestovní ruch podle motivace účastníka ....................................................... 17

1.3.2

Cestovní ruch podle způsobu realizace ......................................................... 20

1.4

Příjezdový cestovní ruch ....................................................................................... 22

1.5

Trendy v příjezdovém cestovním ruchu ................................................................ 22

Praha jako centrum příjezdového cestovního ruchu ................................................... 26 2.1

Ubytovací zařízení v Praze ..................................................................................... 28

2.2

Nejnavštěvovanější cíle v Praze ............................................................................ 30

2.3

SWOT analýza ........................................................................................................ 32

2.3.1

Silné stránky ................................................................................................... 33

2.3.2

Slabé stránky .................................................................................................. 34

2.3.3

Příležitosti ...................................................................................................... 35

2.3.4

Hrozby ............................................................................................................ 36

2.4

Turisté v Praze ....................................................................................................... 37

2.4.1

Sezónnost v příjezdovém cestovním ruchu ................................................... 38

2.4.2

Nákupy a finanční výdaje turistů ................................................................... 39

2.5

Zdrojové země ....................................................................................................... 40

2.6

Podpora cestovního ruchu v Praze ....................................................................... 41

3

2.7

Španělé v Praze ..................................................................................................... 42

2.8

Prezentace Prahy ve Španělsku............................................................................. 43

2.9

Dotazník................................................................................................................. 44

Návrhová část .............................................................................................................. 53

Závěr .................................................................................................................................... 55 Literatura ............................................................................................................................. 58 Příloha 1 - Dotazník Příloha 2 – Znak PCT

Seznam grafů, obrázků, tabulek a schémat Graf 1- Navštívená místa...................................................................................................... 27 Graf 2 - Podíl mužů a žen při účasti na dotazníku ............................................................... 44 Graf 3 - Na jakém základě se Španělé rozhodli pro návštěvu Prahy?.................................. 45 Graf 4 - Během jedné cesty navštíví Španělé pouze Prahu nebo i jiná evropská města? ... 45 Graf 5 - Kolik dní Španělé v Praze stráví?............................................................................. 46 Graf 6 - Příjiždí španělští turisté do Prahy sami nebo s pomocí cestovních kanceláří?....... 47 Graf 7 - Jaké kategorie hotelů turisté přijíždějící ze Španělska nejčastěji volí? .................. 48 Graf 8 - Preferují Španělé sítě hotelových řetězců známých ze Španělska? ....................... 48 Graf 9 - Jsou Španělé v Praze poprvé nebo již tu byli v minulosti? ..................................... 49 Graf 10 - Jakou kuchyni v Praze španělští turisté volí nejčastěji? ....................................... 50 Graf 11 - Nejoblíbenější památky turistů přijíždějících ze Španělska v Praze ..................... 50 Graf 12 - Znalost českých osobností mezi Španěly .............................................................. 51 Graf 13 - Skutečnosti, které španělským turistům nejvíce znepříjemňují jejich pobyt ....... 52

Obrázek 1 - Cestovní ruch jako systém ................................................................................ 15 Obrázek 2 - Rozložení lůžek v jednotlivých správních obvodech města Prahy ................... 30

Tabulka 1- Pořadí měst dle počtu konaných akcí v roce 2009 ............................................ 20 Tabulka 2 - Swot analýza...................................................................................................... 32 Tabulka 3 - Počet turistů přijíždějících do Prahy v jednotlivých měsících ........................... 38

Schéma 1 - Praha vs. ostatní kraje v roce 2011 ................................................................... 28

Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek AE

Airport express

AIPC

Mezinárodní sdružení kongresových center

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt

ICCA

Mezinárodní kongresová asociace

km²

Kilometr čtvereční

m n. m

Metrů nad mořem

PCT

Prague city tourism

PIS

Pražská informační služba

SSSR

Svaz sovětských socialistických republik

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

USA

Spojené státy americké

Úvod Význam cestovního ruchu v dnešní době stále roste. Ve více a více státech se stává cestovní ruch nepostradatelnou součástí ekonomiky. Cestovní ruch má velmi velký vliv na rozvoj území, kterého se týká. Podílí se na zvýšení nabídky pracovních míst, na rozvoji dopravní infrastruktury, na zlepšení kvality služeb, atd. Cestovní ruch se také podílí na utváření smýšlení rezidentů o turistech v dané oblasti. V neposlední řadě se cestovní ruch podílí i na globalizaci. Ve své bakalářské práci se zaměřím na Prahu, jako centrum zahraničního příjezdového cestovního ruchu. Konkrétně jsem si vybrala za cílovou skupinu příjezdového cestovního ruchu turisty přijíždějící ze Španělska. Primárním cílem této práce je upozornit na pozitiva a negativa Prahy jako destinace a na základě informací získaných v průběhu zpracovávání této bakalářské práce navrhnout zlepšení v těch oblastech, které se ukázaly jako dostatečně nevyhovující. Sekundárním cílem je přiblížit Prahu tak, jak ji vidí zahraniční turisté. Dále jsou stanoveny hypotézy, které ve druhé, analytické, části potvrdím nebo vyvrátím na základě informací získaných z dotazníku. Do nástrojů primárního výzkumu zařadím dotazníkové šetření. Toto dotazníkové šetření jsem poskytla španělským účastníkům příjezdového cestovního ruchu. Vyskytují se v něm jak zjišťovací otázky, tak i doplňující otázky. Pro dosažení cíle své bakalářské práce jsem stanovila tyto hypotézy: 1. Španělští turisté do Prahy přijíždějí kvůli památkám 2. Praha je pro Španěly snadno dostupnou destinaci z hlediska dopravního spojení. 3. Praha je vnímána jako cenově příznivá destinace 4. Praha je Španěly vnímána jako bezpečná destinace 5. Před zahájením cesty do Prahy mnoho Španělů neví, kde Praha, potažmo Česká republika, leží 6. Španělům všeobecně nechutná česká kuchyně a v Praze upřednostňují restaurace, které nabízejí mezinárodní kuchyni - 11 -

7. Španělé preferují hotely vyšších kategorií V teoreticko - metodické části práce se zaměřím na vysvětlení pojmu cestovní ruch. Zmíním a přiblížím segmenty cestovního ruchu, které do Prahy nejčastěji přijíždějí. Ve své práci uvedu typy cestovního ruchu, které přijíždějící zahraniční turisté nejčastěji vyhledávají a zaměřím se i na současné trendy v cestovním ruchu. Ve druhé, analytické, části práce provedu analýzu primárních a sekundárních zdrojů. Nástrojem pro získání primárních dat bude dotazník. Zde informace z dotazníku vyhodnotím a vyvodím z nich závěry. Tyto informace později porovnám s dříve stanovenými hypotézami. Další získané informace pak dokreslují stávající situaci v Praze, jako centru příjezdového cestovního ruchu. Domnívám se, že o Praze jako destinaci panuje mnoho mýtů a nepravd, které se v této části také pokusím vyvrátit a uvést na pravou míru. Ze sekundárních zdrojů jsem zvolila analýzy, statistiky a data, která jsem zjistila z literatury týkající se mého tématu. Dále ve své bakalářské práci pracuji s dalšími metodami sběru sekundárních dat, jako je rešerše, komparace a dedukce. Pro lepší porozumění problematice cestovního ruchu v Praze jsem sestavila SWOT analýzu. Ve třetí, návrhové, části se na základě výsledků dotazníku budu předkládat návrhy na potencionální zlepšení nabídek a služeb v pražském příjezdovém cestovním ruchu. Vyhodnotím také vhodnost či nevhodnost již existujících přístupů a řešení v oblasti cestovního ruchu v Praze se zaměřením na španělskou klientelu.

- 12 -

1 Cestovní ruch Cestovní ruch byl za dobu své existence definován již mnoha odborníky a vědci. Pro přiblížení problematiky cestovního ruchu jsem zvolila několik definic, které dle mého názoru, nejlépe vystihují podstatu cestovního ruchu. Zde jsou některé z nich: Cestovní ruch je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena1, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“ (Attl, 2004, str. 12) „Cestovní ruch je významná oblast hospodářství. Jedná se o součást sféry služeb, která se zabývá cestováním do určitých míst za účelem rekreace, návštěvy památek, lázeňské léčby a účasti na kongresových shromážděních. Aktivní cestovní ruch (finanční prostředky spojené s příjezdem zahraničních návštěvníků) i pasivní cestovní ruch (prostředky utracené občany při vycestování za hranice státu) jsou součástí státní platební bilance. V řadě států tvoří příjmy z cestovního ruchu významnou složku státního rozpočtu, jedná se například o Španělsko, Řecko a Itálii (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003, str. 201) Na základě definic cestovního ruchu, lze pro zjednodušení charakterizovat cestovní ruch několika body. Tyto body uvádím v pořadí dle toho, jakou mají, dle mého názoru, důležitost. 1. Změna stálého prostředí na přechodnou dobu nepřesahující jeden kalendářní rok 2. Realizace ve volném čase účastníků 3. Motivy k uskutečnění cesty jsou jiné než výdělečné 4. Dochází k poznávání nových kultur a k socializaci s rezidenty

1.1 Účastnící cestovního ruchu Účastníky cestovního ruchu nazýváme jako návštěvníky. „Návštěvník je účastník turismu, podnikající cestu do hlavní destinace mimo své běžné životní prostředí na dobu kratší než jeden rok za účelem jiným než zaměstnání u rezidentského subjektu v navštívené zemi nebo místě“ (Palatková, 2011, str. 11) 1

V mezinárodním cestovním ruchu činí tato doba 1 rok, v domácím cestovním ruchu činí tato doba 6 měsíců

- 13 -

Podle počtu přenocování lze toto pojmenování ještě upřesnit. Návštěvník, který v destinaci nestráví ani jednu noc se nazývá jednodenní návštěvník nebo také výletník. Návštěvníky, kteří v destinaci alespoň jednou přenocovali, označujeme jako turisty. Speciální kategorii představují tranzitní návštěvníci. Jedná se o návštěvníky, ale i turisty, kteří se v dané zemi zastaví během cesty do své cílové destinace. Mezi nejběžnější příklad patří letecká mezipřistání. Cestovního ruchu se dále účastní rezidenti. Rezident je dle Ing. Palatkové osoba, která v dané zemi žije minimálně po dobu jednoho roku.

1.2 Cestovní ruch a jeho vazby Cestovní ruch řadíme mezi společenské jevy. Prolíná se mnoha odvětvími a je také mnoha prvky ovlivňován. Zároveň ale cestovní ruch, ať již přímo nebo nepřímo, ovlivňuje své okolí a různá odvětví, která s ním přicházejí do styku. Pro snazší porozumění tomuto problému přikládám následující obrázek 1, který představuje cestovní ruch jako systém.

- 14 -

Obrázek 1 - Cestovní ruch jako systém

Ekonomické prostředí

Politické prostředí

Cestovní ruch

Subjekt

Objekt

cestovního

cestovního

ruchu

ruchu

Sociální prostředí

Ekologické prostředí Technicko - technologické prostředí

Zdroj: HESKOVÁ, M. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006, str. 13.

Za objekt cestovního ruchu je považováno vše, co se může stát cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu. Tvoří ho cílové místo, podniky a instituce cestovního ruchu. Subjekt cestovního ruchu představuje pojem, pod který řadíme všechny účastníky cestovního ruchu. Pro přiblížení jednotlivých vazeb, které mezi cestovním ruchem a jeho okolním prostředím vznikají, uvedu pět základních faktorů, neboli prostředí, které se navzájem s cestovním ruchem ovlivňují. 1. Politické prostředí – cestovní ruch potřebuje pro svůj rozvoj příznivé politické podmínky. Jedná se především o politickou stabilitu a mír. Tyto politické faktory jsou důležité nejen pro příjezdový cestovní ruch, ale také pro výjezdový cestovní ruch. Je logické, že státy, ve kterých hrozí turistům potencionální nebezpečí, nepatří mezi nejvyhledávanější a nejnavštěvovanější destinace. Jak jsem již zmínila, mír a stabilita jsou podstatnými prvky nejen v příjezdovém cestovním ruchu, ale také se dotýkají rozvoje

- 15 -

výjezdového cestovního ruchu. I v dnešní době existuje mnoho států, které svým občanům neumožňují svobodně vycestovat do zahraničí. Cestovní ruch také v posledních dvou desetiletích vážně ohrožují teroristické útoky. Zářijový útok z roku 2001 na World Trade Center v New Yorku na dlouhou dobu negativně ovlivnil rozvoj cestovního ruchu. Ještě dnes se kvůli tomuto incidentu potýkáme na letištích se zpřísněnými bezpečnostními kontrolami. S politikou jsou také velmi úzce spjata víza. Mnoho států v zájmu rozvoje cestovního ruchu vízovou povinnost již zrušilo nebo alespoň omezilo. Například cestování po Evropské unii je v dnešní době pro občany České republiky téměř bezproblémové, neboť k vycestování stačí pouze Občanský průkaz. 2. Ekonomické prostředí – ekonomická situace a vývoj ovlivňuje chování účastníků cestovního ruchu. Mezi nejvíce ovlivňující faktory řadíme výši nezaměstnanosti, míru inflace nebo stadium ekonomického cyklu. Dalším velmi podstatným faktorem, který ovlivňuje vývoj cestovního ruchu je stabilita měny a její hodnota vůči světovým měnám (mezi ně řadíme především dolar a euro). Pro příjezdový cestovní ruch je výhodná devalvace měny, protože zahraniční turisté s nižším devizovým kurzem za svůj pobyt zaplatí méně. „Devalvace má demotivační dopad na výjezdový cestovní ruch a to především do zemí, vůči nimž měna dané země devalvovala.“ (Pásková, 2002, str. 61) Cestovní ruch má dle Moniky Palatkové v ekonomickém prostředí přímé a nepřímé efekty. Přímé efekty se týkají odvětví, která jsou přímo spojená s turismem. Nepřímé efekty na ekonomiku daného státu se týkají především dodavatelských služeb a marketingových služeb. 3. Sociální prostředí – souvisí s životní úrovní obyvatelstva dané země. Jedná se především o to, jak stát přerozděluje prostředky (například HDP) ve prospěch občanů. Dále velmi podstatnými faktory jsou délka pracovní doby a podmínky, za kterých občané pracují. Je jasné, že cestovní ruch se rozvíjí snadněji v zemích, kde má stát ke svým občanům liberální přístup a kde se občané mohou spolehnout na kvalitní sociální zabezpečení. 4. Technicko-technologické prostředí – pro realizaci cestovního ruchu v dané zemi je podstatná především rozvinutá dopravní infrastruktura. Hlavní důraz je kladen na hustou

- 16 -

síť dálnic a železnic, a s tím související dobrou dostupnost mezinárodních letišť. Technicko-technologické prostředí se ovšem netýká pouze dopravní infrastruktury. Technologický pokrok je důležitý pro zkvalitnění a usnadnění poskytování služeb. Jedná se například o elektronické rezervace, nákup letenek online a velmi snadné získávání informací o dané lokalitě přes internet. Všechny tyto uvedené příklady mají za následek neustálý rozvoj cestovního ruchu. 5. Ekologické prostředí – cestovní ruch má jak pozitivní, tak bohužel, i negativní vliv na své okolí. Mezi pozitivní vlivy řadíme například údržbu a vznik národních parků a chráněnych krajinných oblastí, péči o historické památky a udržování pořádku a čistoty v turistických destinacích. K tomu dochází především proto, že turisté nechtějí trávit dovolenou na místech, kde se povalují odpadky a nečistoty. Cestovní ruch s sebou ovšem přináší i negativní dopady na životní prostředí. Jedná se zejména o zvýšenou míru znečišťování či omezování životního prostředí a s tím související náklady na jeho ochranu. K nárůstu znečištění dochází především kvůli nárůstu dopravy.

1.3 Typy cestovního ruchu „Klasifikace cestovního ruchu se snaží o funkční strukturu cestovního ruchu a pojmové vymezení jednotlivých dílčích součástí cestovního ruchu.“(Kotíková, 2013, str. 20) Cestovní ruch tedy dělíme na několik typů z hlediska různých kritérií. Obecně ho můžeme rozdělit na dvě skupiny: -

1. Cestovní ruch podle motivace účastníka

-

2. Cestovní ruch podle způsobu realizace

V této části své práce se zaměřím pouze na ty druhy cestovního ruchu, které se konkrétně týkají tématu mé bakalářské práce.

1.3.1 Cestovní ruch podle motivace účastníka Motivace v cestovním ruchu představuje souhrn vnitřních a vnějších podnětů vedoucích k účasti na cestovním ruchu.

- 17 -

Jednou z nejčastějších motivací, je zájem o poznání nových kultur. Cestovní ruch realizovaný s tímto motivem se nazývá kulturně poznávací cestovní ruch, a je spojen především s poznáváním nových kultur a také s poznáváním každodenního života rezidentů. Kulturně poznávací cestovní ruch má mnoho forem, řadíme sem například návštěvy muzeí a uměleckých galerií, návštěvy hudebních a filmových festivalů a v neposlední řadě také návštěvy kulturně historických památek. Lze říci, že tento druh cestovního ruchu plní výchovně vzdělávací funkci a spolu s globalizací přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu obyvatelstva. Poznání nových kultur přispívá ve velké míře k větší toleranci kulturních odlišností a ke snížení míry xenofobie. Xenofobie je termín úzce spojen s cestovním ruchem a vyjadřuje iracionální strach lidské populace z cizinců, ale i z neznámého prostředí. Kulturně poznávací cestovní ruch není striktně vázán na konkrétní místo, a proto ho lze kombinovat s jinými druhy cestovního ruchu. Další významnou motivací pro účast na cestovním ruchu je zájem o vědecké semináře s cílem získat co nejvíce nových poznatků a zároveň informovat odbornou veřejnost o vlastních dosažených úspěších. Cestovní ruch s tímto motivem je označován jako kongresový cestovní ruch. Řadíme sem například vědecké konference, semináře, školení, atd. Součástí jsou vždy doprovodné akce, které se obvykle konají před i po kongresu. Tyto akce se zaměřují na efektivní využití volného času účastníků kongresu. Průměrná délka kongresových akcí je 4 dny. Pořádání kongresových akcí je pro každý stát, potažmo město, velmi prestižní událostí. „Jako důkaz poslouží fakt, že výdaje zahraničních účastníků kongresových akcí jsou 2 až 3krát vyšší než výdaje ostatních turistů.“(Hesková, 2006, str. 26) Místo pro konání tohoto typu akcí musí splňovat několik podmínek, jako jsou dostatečně velké prostory vybavené moderními technologiemi (prezentační, audiovizuální) a dostatečné zázemí. V neposlední řadě je důležitá dobrá dopravní dostupnost, tudíž by se v místě konání kongresu mělo nacházet letiště nebo alespoň mezinárodní železniční stanice. V tomto druhu cestovního ruchu jsou kladeny i velké požadavky na ubytování účastníků, kongres pro své potřeby nikdy nevyužívá hotely nižší než tříhvězdičkové kategorie.

- 18 -

Celosvětovým řízením a regulací kongresového cestovního ruchu se zabývají mezinárodní asociace kongresové turistiky, mezi které například paří Mezinárodní kongresová asociace (ICCA), Mezinárodní sdružení kongresových center (AIPC) a podobně. Na základě níže přiložené tabulky 1 lze říci, že Praha je jako centrum kongresového cestovního ruchu velmi významnou destinací. V roce 2009 se Praha umístila na 15 místě v počtu konání kongresových akcí.

- 19 -

Tabulka 1- Pořadí měst dle počtu konaných akcí v roce 2009

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

1.3.2 Cestovní ruch podle způsobu realizace Prostředí cestovního ruchu je velmi rozmanité a z tohoto důvodu existuje mnoho způsobů, jak může být cestovní ruch realizován. Pro každý stát je nejvýhodnější příjezdový cestovní ruch, neboť má pozitivní vliv na ekonomickou situaci státu. Příjezdový cestovní ruch je spojen s výrazným multiplikačním efektem, který působí na řadu dalších odvětví a sektorů. Lze tedy říci, že přínosy z příjezdového cestovního se dotýkají i sektorů, které se primárně svou činností cestovním ruchem nezabývají. V příjezdovém cestovním ruchu se jedná o příchod návštěvníků do dané destinace. Tato forma cestovního ruchu bývá také označována jako inbound tourism nebo incoming tourism. Cestovní ruch se z hlediska počtu přenocování účastníků cestovního ruchu dělí na krátkodobý cestovní ruch a dlouhodobý cestovní ruch. V souvislosti s Prahou hovoříme o krátkodobém příjezdovém cestovním ruchu. Jedná se o cestovní ruch s pouze 2 až 3 přenocováními v daném místě. Bývá také označován termínem short term tourism. Tuto formu cestovního ruchu se snaží organizace operující v prostředí cestovního ruchu

- 20 -

nahradit dlouhodobým cestovním ruchem, který je pro ekonomiku daného státu mnohem výhodnější. Aktivní cestovní ruch představuje cesty zahraničních turistů do České republiky. Aktivní cestovní ruch bývá podporován několika způsoby, jedním z nich je devalvace měny. Nižší hodnota měny v destinaci přiláká více turistů, neboť turisté tak na svůj pobyt vynaloží menší finanční prostředky. Aktivní cestovní ruch má shodný positivní efekt na bilanci státního hospodářství, jako příjezdový cestovní ruch. Příjezdový cestovní ruch lze realizovat organizovaně nebo neorganizovaně. Organizovaný cestovní ruch v posledních letech zaznamenal pokles zájmu účastníků. Na jeho realizaci se podílejí především cestovní kanceláře a agentury. Výsledkem jejich činnosti je zájezd. Zájezd má pevně daný harmonogram. Chybí zde flexibilita a možnost vlastního rozhodování. Druhou, v současnosti populárnější variantou, je neorganizovaný cestovní ruch. Jedná se o cestovní ruch, který je zcela v režii návštěvníka. S organizovaným a neorganizovaným cestovním ruchem úzce souvisí individuální a skupinový cestovní ruch. Během individuálního cestovního ruchu si návštěvník vše organizuje sám. Individuálně cestuje téměř 80% všech účastníků cestovního ruchu. Skupinový turismus má ovšem také několik výhod, jedná se především o hromadné slevy při přepravě a při návštěvě turistických atrakcí.

- 21 -

1.4 Příjezdový cestovní ruch „Příjezdový cestovní ruch (také aktivní) zahrnuje návštěvu a pobyt nerezidentů na území České republiky. Spotřeba v příjezdovém cestovním ruchu je chápana jako celkový objem prostředků vydaných na cestovní ruch nerezidenty plynoucích do navštívené země. To znamená, že započítávána je i ta část výdajů, které jsou zaplaceny mimo území České republiky (v zemi nerezidenta), ale formou různých plateb do České republiky směřují.“ (http://notes3.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/22003A4870/$File/921108m.pdf) Nejvíce zahraničních hostů k nám přijíždí z Německa, Velké Británie, Itálie, USA a Ruska. Česká republika má několik atraktivit, mezi které patří její geografická poloha a množství historických památek a kulturních památek. I přes svoji malou rozlohu Česká republika nabízí turistům 12 památek, které byly zapsány na seznam Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu. Díky těmto faktům naše země dlouhodobě patří k zemím s pozitivním saldem z mezinárodního cestovního ruchu. Negativem, se kterým se příjezdový cestovní ruch v České republice potýká je délka pobytu návštěvníků na našem území. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že v minulém roce 2013, 51,3% ze všech návštěvníků tvořili jednodenní návštěvníci. Přes usilovnou snahu se tento trend v příjezdovém cestovním ruchu nedaří zvrátit.

1.5 Trendy v příjezdovém cestovním ruchu Příjezdový cestovní ruch se stejně jako ostatní odvětví vyvíjí, a proto v něm můžeme pozorovat měnící se trendy. Trendy jsou spojeny s ekonomickým a politickým vývojem v České republice, ale i v zemích, kde potencionální turisté trvale žijí. Na rozvoj trendů měla a má samozřejmě také vliv hospodářská krize a stálé hrozby teroristických útoků. Hospodářská krize měla negativní dopad na rozvoj cestovního ruchu po celém světě. Taktéž teroristické hrozby, nejaktuálnější po roce 2001, měly za následek snížení zájmu turistů o nebezpečné destinace. Požadavky na bezpečnost a stabilitu v turistických destinacích stále rostou. Jako příklad poslouží současná situace v Egyptě a v Turecku, kdy kvůli tamním nepokojům výrazně poklesl zájem turistů o tyto destinace.

- 22 -

Jedním z nejrychleji se rozvíjejících trendů v cestovním ruchu je turismus zaměřený na seniory. To souvisí s demografickým vývojem v Evropě. Populace stárne, lidé se dožívají čím dál vyššího věku v lepší zdravotní kondici a zároveň mají dostupné finanční prostředky. To v praxi znamená, že senioři představují nový typ turistů. Obecně lze seniory charakterizovat jako skupinu s dostatečnými finančními prostředky a zároveň s dostatkem volného času. Senioři sami o sobě přinášejí do příjezdového cestovního ruchu několik nových trendů. Jedná se především o tyto trendy: -

Zvýšení zájmu o cestování mimo sezóny

-

Zvýšení zájmu o wellness a jiná relaxační centra

-

Zvýšení poptávky po kulturních akcích a eventech v místě dovolené

S rozvojem cestovního ruchu zaměřeného na seniory se také rozvíjí lázeňský turismus a wellness turismus. Rozvoj tohoto trendu souvisí s tím, že lidé si stále více uvědomují nezastupitelnou úlohu zdraví a dobré zdravotní kondice ve svém životě. Wellness hotely se zabývají především prevencí, naopak lázeňské komplexy řeší již existující zdravotní a psychické problémy. Podstatným rozdílem mezi wellness službami a lázeňskými službami je to, že v lázeňství je přítomen lékař. Ve wellness odvětví nikoliv. Stále více proto roste poptávka po léčebném turismu a s tím souvisí výstavba nových wellness center a wellness hotelů. S rostoucím rozvojem seniorského cestovního ruchu roste ale i poptávka po mládežnickém cestovním ruchu. Tento cestovní ruch se zaměřuje na věkové skupiny od 15 do 25 let. Účastnící tohoto typu vyhledávají levné ubytování a levné cestování. Proto po celém světě a i v Praze nalezneme levné hotelové sítě, jako jsou například Ibis hotely. Ve světě jsou velmi populární hotelové sítě s názvem Formule 1. Golfová turistika je také jedním ze vzestupných trendů. Golf v současnosti patří k nejrychleji se rozvíjejícímu sportovnímu odvětví. Golfová turistika, stejně jako lázeňství a wellness, má svou souvislost s rozvojem cestovního ruchu zaměřeného na seniory. Hlavním důvodem stále větší obliby golfu je fakt, že není věkově omezen a fyzická zátěž při tomto sportu je pouze mírná, čímž vyhovuje segmentu seniorů. Golfová sezóna navíc není, na rozdíl třeba od lyžařské, sezónně omezená. Dalším neopomenutelným důvodem, proč je golf tak oblíben je jeho prestižnost. Golf od počátku patřil mezi prestižní

- 23 -

společenské hry. S nárůstem bohatší střední třídy tudíž roste i počet hráčů golfu a golfových hřišť. „Na základě zjištění agentury CzechTourism je možné konstatovat, že počet zahraničních golfistů, kteří během své návštěvy České republiky využijí minimálně jedenkrát možnosti hrát golf na některém z hřišť v České republice v roce 2008, se pohybuje v rozmezí 15.000 – 19.500.“ (www.vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=golf;orderby=novinky) Neměnným trendem v příjezdovém cestovním ruchu je spíše kratší doba pobytu. Dalším stálým trendem je sezónnost. Více návštěvníků přijíždí do České republiky v jarních a letních měsících, než v těch podzimních a zimních. Dalším rozvíjejícím se trendem v příjezdovém cestovním ruchu je neorganizovanost a individualita. Tento trend souvisí především s tím, že stále více turistů je schopno se v zahraničí dorozumět. Velká část turistů také touží poznat danou zemi detailněji. Zvyšuje se poptávka po poznání běžného života v dané zemi. Pro mnoho turistů je také podstatná autentičnost prožitých zážitků. Ne všichni touží prožít svou dovolenou v hotelovém resortu bez možnosti kontaktu s každodenním životem rezidentů. Velmi podstatným trendem v příjezdovém cestovním ruchu je rozvoj kongresového a incentivního cestovního ruchu. Rozvoj tohoto typu cestovního ruchu je pro každou zemi prospěšný hned z několika důvodů. Hlavním důvodem je prestižnost. Kongresy totiž stále patří k prestižnímu druhu akcí, které o zemi, kde se konají, zvyšují povědomí veřejnosti a utváří obraz stabilní a úspěšné země. Dalším podstatným důvodem je nárůst pracovních míst, která s sebou konání kongresových akcí přináší. Současným trendem v příjezdovém cestovním ruchu je také propojení cestovního ruchu a informačních technologií. Využití moderních technologií, rezervačních systému, internetu a audiovizuálních technologií stále roste. Tyto technologie mohou být, a jsou využívány k usnadnění cestování i k snazší propagaci dané destinace. Dalším, ne příliš žádaným, trendem v cestovním ruchu jsou návštěvy zemí za účelem konzumace levných alkoholických a tabákových výrobků. Tento trend poškozuje danou destinaci v očích běžných turistů a zároveň zvyšuje nevraživost rezidentů vůči přijíždějícím turistům. Jako příklad uvádím návštěvu České republiky a především Prahy velkými

- 24 -

skupinami mladých občanů Dánska. Tento trend navíc částečně zodpovídá za zvýšení míry kriminality v daných destinacích a s tím související nárůst prodeje a konzumace drog a jiných omamných látek. Jako poslední zmíním nový trend, který se začíná v cestovním ruchu prosazovat. Jedná se o takzvaný dark tourism. Tento druh turismu se zaměřuje na místa, kde se staly masové vraždy a popravy, teroristické útoky, apod. Otázkou spojenou s mnoha atrakcemi temného turismu tedy zůstává, zda je etické rozvinout, propagovat a nabízet turistům tento produkt. V České republice vyznavači dark tourismu navštěvují především bývalý koncentrační tábor Terezín. V centru zájmu jsou také dvě nacisty vypálené vesnice Lidice a Ležáky. V Praze se těší velké oblibě židovské hřbitovy a za zmínku stojí i Vyšehradský hřbitov.

- 25 -

2

Praha jako centrum příjezdového cestovního ruchu

Praha je hlavním městem České republiky a zároveň i jedním ze 14 krajů, které jsou v České republice vymezeny. Území Prahy se rozkládá na 496 kilometrech čtverečních. „Praha leží v centrální části Čech, v Pražské plošině na řece Vltavě.“ (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003, str. 257) Průměrná nadmořská výška města je 235 m n. m. Praha představuje nejvyspělejší kraj České Republiky, podle informací z Eurostatu hrubý domácí produkt v Praze na obyvatele dosahuje 171 % průměru celé EU. Zároveň k roku 2008 Praha dosáhla HDP ve výši 934 milionů Kč, což je čtvrtina HDP celé České republiky. S tímto ekonomickým vývojem souvisí i nejnižší míra nezaměstnanosti v porovnání s ostatními kraji České republiky. Současně se silnou ekonomickou pozicí je Praha z hlediska kulturních památek jedním z nejvýznamnějších měst v Evropě. Podle seznamu státní památkové péče zahrnuje kulturní dědictví Prahy 2021 památkových objektů. Historické jádro města je od roku 1992 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO2. Tvoří ho Hradčany s Pražským hradem, Malá Strana, Staré Město včetně Karlova mostu a Josefova, Nové Město a Vyšehrad. V Praze se nachází celkem 18 mostů. Praha bývá přezdívána jako stověžatá, v dnešní době se na území Prahy nachází více než 500 různých věží. Přes stále se nepříznivě vyvíjející ekonomickou situaci ve světě Praha v uplynulém roce 2013 zaznamenala nárůst zahraničních turistů. Byla pokořena hranice 7,3 milionu turistů, kteří do Prahy zavítali. Praha plní dle salda turismu vůči jednotlivým zemím funkci vysílací a zároveň i přijímací. Dle Moniky Palatkové se vysílací funkce týká především Chorvatska a Slovenska. Naopak přijímací funkci je naplněna například v případě Německa a Ruska.

2

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Byla ustavena v roce 1946.

- 26 -

Níže uvedený graf potvrzuje všeobecně známý fakt, že nejvíce zahraničních turistů přijíždí do hlavního města Prahy. Jak můžete vidět, procentuální rozdíl je značně markantní. Můžeme říct, že Praha má přibližně o více než 60% větší návštěvnost než ostatní místa v České republice. Z grafu také vyplývá skutečnost, že návštěvnost Prahy ve 3. čtvrtletí roku 2012 byla vyšší než návštěvnost ve 3. čtvrtletí v roce 2011. Neustále narůstající počet zahraničních turistů je stávajícím trendem. Graf 1- Navštívená místa

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

- 27 -

Pro ještě jasnější přiblížení stávající situace v příjezdovém cestovním ruchu uvádím toto schéma, které bylo vypracováno pro Ministerstvo pro místí rozvoj. Převzala jsem ho ze stránek Českého statistického úřadu. Schéma srovnává návštěvnost Prahy s ostatními kraji České republiky v roce 2011. Ze schématu vyplývá, že pouze 31% zahraničních turistů během svého pobytu vůbec nenavštívilo Prahu. Naopak 69% turistů si toto město nenechalo ujít. Podstatné je, že 58% z těchto 69% svůj čas strávilo pouze na území hlavního města Prahy. Schéma 1 - Praha vs. ostatní kraje v roce 2011

Zdroj: Český statistický úřad

2.1 Ubytovací zařízení v Praze Počet ubytovacích zařízení v Praze v roce 2009 činil 650 zařízení s celkovým počtem 83 132 lůžek. V roce 2013 se v ubytovacích zařízeních ubytoval rekordní počet účastníků cestovního ruchu, a to 4 753 824 hostů. Pouze necelých 14% z celkového čísla tvořili obyvatelé České republiky. Naprostou většinu - 86,4% tvořili cizinci. V současné době se Česká republika včetně Prahy setkává s problémem, který tvoří průměrná délka pobytu zahraničních turistů. Jedná se o neustále se zmenšující hodnotu, za uplynulý rok 2013 turisté v České republice strávili v průměru pouze 2,6 noci.

- 28 -

V hromadných ubytovacích zařízeních se také zkoumá využití lůžek a pokojů. Z poskytnutých údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že nejvíce využité hotelové pokoje vykazovaly v roce 2012 pětihvězdičkové hotely. Zde byly pokoje využity na 65%. Nejméně byly hotelové pokoje využity v hotelech s méně než třemi hvězdičkami a také v pensionech. V tomto případě se jednalo pouze o 49,2% využití. Čisté využití lůžek za období 2012 vykazuje menší odchylky od využití pokojů v hromadných ubytovacích zařízeních. Obecně lze říci, že čisté využití lůžek vykazuje nižší hodnoty než využití pokojů. Pro srovnání uvádím čisté využití lůžek v pětihvězdičkových hotelech, které činilo 56,1%, což je ve srovnání s využitím pokojů v hotelech té samé kategorie téměř 9% úbytek. Zároveň čisté využití lůžek v hotelech s méně než třemi hvězdičkami a v pensionech v roce 2012 činilo 44,7%. Z porovnání těchto údajů vyplývá, že turisté, kteří využívají služeb pětihvězdičkových hotelů, preferují větší pokoje i s přihlédnutím ke skutečnosti, že nevyužijí všechna lůžka, která se na hotelovém pokoji nachází. Naopak turisté využívající služeb hotelů nižších kategorii a pensionů dávají přednost pokojům, kde počet lůžek odpovídá počtu návštěvníků. Nejatraktivnějším správním obvodem hlavního města Prahy je bezesporu správní obvod Prahy 1. Tento fakt má za následek to, že nejvíce lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních se nachází právě zde. Obecně lze dle níže uvedeného grafu konstatovat, že s rostoucí vzdáleností od centra Prahy klesá počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v jednotlivých správních obvodech. Druhým správním obvodem s nejhustší sítí lůžek je správní obvod Prahy 6. Tento obvod je pro turisty atraktivní především z dopravního hlediska, neboť se zde nachází mezinárodní letiště. Největší zastoupení mají v Praze tříhvězdičkové hotely, v minulém roce jich dle Pražského informačního centra bylo 252. Druhou nejpočetnější kategorii představují čtyřhvězdičkové hotely s celkovým počtem 249 hotelů. Na třetím místě s počtem 124 skončily pensiony. Za pensiony následují hostely, kterých v roce 2013 bylo 82.

- 29 -

Pětihvězdičkových hotelů se v Praze nacházelo 45. Až poté v celkovém srovnání množství následují kempy a dvouhvězdičkové hotely, kterých bylo dohromady 30. Obrázek 2 - Rozložení lůžek v jednotlivých správních obvodech města Prahy

Zdroj: www.iprpraha.cz

2.2 Nejnavštěvovanější cíle v Praze Význam Prahy, jako centra příjezdového cestovního ruchu, potvrzují i následující údaje o návštěvnosti turistických cílů. Na prvních čtyřech pozicích se umístily turistické cíle v Praze. Celkově se Praha objevuje v první desítce hned pětkrát. Dle statistických údajů agentury CzechTourism v roce 2012 nejvíce turistů navštívilo Pražský hrad. Jednalo se o 1 623 000 návštěvníků. Hlavním důvodem tak velké popularity je to, že se jedná o největší hradní komplex na světě a zároveň je Pražský hrad zapsán na seznamu UNESCO. V neposlední řadě je Pražský hrad jednou z nejznámějších dominant Prahy. Druhým nejnavštěvovanějším cílem v Praze byla zoologická zahrada v Praze Tróji, tu navštívilo 1 285 548 milovníků zvířat. V tomto případě se dle výroční zprávy pražské zoo jedná o mírný pokles návštěvnosti, neboť v předcházejícím roce si pražskou zoo nenechalo ujít 1 371 797 návštěvníků

- 30 -

S celkovým

počtem

782 000

návštěvníku

se

stal

AquaPalace

Praha

třetím

nejnavštěvovanějším místem Prahy a celé České republiky. Čtvrtým nejnavštěvovanějším cílem v České republice se stalo Židovské muzeum v Praze, které navštívilo 553 000 návštěvníků.

- 31 -

2.3 SWOT analýza Pro zhodnocení silných a slabých stránek Prahy jsem zvolila SWOT analýzu. Tato metoda hodnotí silné a slabé stránky destinace a zároveň upozorňuje na příležitosti a hrozby, které se dané destinace týkají. Tuto analýzu jsem zaměřila především na témata, která souvisí s rozvojem a udržením cestovního ruchu v Praze. Tabulka 2 - Swot analýza

Silné stránky

Slabé stránky

Geografická poloha Prahy

Nekvalitní průvodcovské služby

Evropská dopravní křižovatka

Turistické obchody, suvenýry

Kvalitní sít městské hromadné dopravy

Nedostatečná jazyková vybavenost

Kulturně-historické bohatství města

pracovníků v cestovním ruchu

Světově známé osobnosti

Chybějící parkovací místa

Architektura

Neuzpůsobenost centra města pro

Ceny alkoholu a tabákových výrobků

handicapované návštěvníky Nevyhovující stav městských zelených ploch Vandalismus Zvyšující se míra kriminality Nárůst prostituce

Příležitosti

Hrozby

Intenzivnější spolupráce s okolními státy

Budování moderních staveb v blízkosti

Vyvolání trvalého celoročního zájmu o historického centra město

Nedostatečná protipovodňová opatření

Snížení intenzity dopravy zejména v centru Přetížení dopravních komunikací města

Nedostatek volné půdy v okolí letiště

Zlepšení systému památkové péče

Václava Havla

Světově známé osobnosti

Městská hromadná doprava Xenofobie Kriminalita Zhoršení image Prahy ve světě

- 32 -

2.3.1 Silné stránky Zásadní je poloha Prahy ve středu Evropy a s tím související dobrá dopravní dostupnost. Na letiště Václava Havla létají z celého světa a především z Evropy běžné aerolinky, ale i nízkonákladové společnosti. Především nízkonákladové společnosti zvyšují atraktivitu této destinace, neboť nízké náklady na dopravu jsou pro naprostou většinu turistů stěžejní. S dopravou souvisí i kvalitní sít městské hromadné dopravy, především metra. Dle vyjádření turistů ze Španělska je pražské metro přehledné, relativně čisté a hlavně bezpečné ve srovnání s jinými světovými metry. V souvislosti s městskou hromadnou dopravou zmíním speciální Linku AE (Airport Express), která je především pro turisty velmi výhodná. Jedná se o spoj, který zajišťuje dopravu z centra Prahy na letiště Václava Havla a zpět. Tento autobusový spoj staví pouze na čtyřech zastávkách, tudíž je cesta plynulá a rychlá. Velmi příznivá je cena, která činí 60 Kč. Tento způsob přepravy je výhodnou alternativou k cenově nadsazeným taxi službám. Pro cestovní ruch je velmi podstatné kulturně - historické bohatství města. Jedná se, jak jsem již dříve zmínila, hlavně o historické centrum města, které je zapsáno na listině UNESCO. S kulturně - historickým bohatstvím města je spojeno i duchovní dědictví, jenž souvisí především s křesťanským a s židovským náboženstvím. Praha je rodištěm mnoha známých osobností, které se proslavily po celém světě. Tyto osobnosti pomáhají městu dostat se do širšího podvědomí veřejnosti v jiných zemích a podněcují k jeho návštěvě. Největší zásluhu v tomto směru má bezesporu Václav Havel, který Českou republiku a potažmo celou Prahu proslavil po celém světě. Z níže uvedeného dotazníku vyplývá, že Václav Havel, Karel Gott, Jaromír Jágr a Karel IV. jsou těmi osobnostmi, které držely a stále drží Českou republiku v povědomí ostatních států. Jejich rodné domy jsou také jednou z atraktivit, které je schopna do Prahy přilákat více turistů se zájmem o tuto tématiku. Velké popularitě se například těší dům spisovatele Franze Kafky. Mezi silné stránky Prahy řadím i architekturu historického centra města. Křivolaké a úzké ulice bez zásahu moderní architektury představují pro zahraniční turisty velkou atraktivitu.

- 33 -

Úroveň cen alkoholu v Praze je pro naprostou většinu zahraničních turistů velmi příznivá. Proto do Prahy přijíždí stále více turistů za levným alkoholem. Tento druh není nejžádanější formou turismu pro danou destinaci, přesto jsou ale finanční zisky, které tento turismus přináší, nepopiratelné.

2.3.2 Slabé stránky Hlavní nedostatek vidím v nekvalitních a často nekvalifikovaných průvodcovských službách, které jsou turistům za nadsazenou cenu nabízeny. Nekvalitní průvodcovské služby jsou schopny negativně změnit názory turistů na Prahu. Největší nedostatek nacházím v tom, že průvodcovská činnost není v Praze nijak omezena, jako tomu je například ve Vídni, kde provádět městem může pouze ten, kdo vlastní oprávnění od města Vídně. S nekvalitními průvodcovskými službami souvisí obchody pro turisty v centru Prahy. Zboží, které je v nich nabízeno jako tradiční české, nemá s českou kulturou nic společného. Pro názorný příklad uvádím ruské matrjošky, ruské beranice a oblečení s nápisy SSSR. V těchto obchodech jsou navíc zaměstnáni lidé, kteří ve většině případů nemluví českým jazykem. Další slabou stránku spatřuji v nedostatečné jazykové vybavenosti pracovníků v cestovním ruchu. V současnosti by dva světové jazyky, alespoň na úrovni B2 měly být pro pracovníky v tomto odvětví samozřejmostí. Ve městě chybí parkovací místa pro turisty, kteří do Prahy přijíždí vlastním automobilem. V centru Prahy je kvůli modrým zónám nemožné zaparkovat. Placených parkovišť je nedostatečné množství a jejich ceny jsou příliš vysoké. Slabou stránku města představují bariéry bránící volnému pohybu handicapovaných návštěvníků. Historické centrum města není na jejich přítomnost v dostatečné míře uzpůsobeno. Mezi slabé stránky města dále patří nevyhovující stav většiny městských zelených ploch a také jejich malé množství. Město se nedostatečně stará o jejich stav, například odpadkové koše jsou již z pravidla plné nebo rozkopané.

- 34 -

Vandalismus a grafitti – s tím ruku v ruce souvisí nevyhovující čistota veřejných prostranství. Jako konkrétní příklad uvedu prostranství před Hlavním nádražím v Praze. Velkým problémem, se kterým se v současnosti Praha potýká, je vzrůst podílu sociálně problémových skupin, který má za následek zvyšující se míru kriminality a s tím spojené zhoršování obrazu Prahy jako bezpečné destinace. Velmi problémovou skutečností je nárůst organizovaného zločinu a sociálně patologických jevů. Praha se bohužel dostává do podvědomí veřejnosti jako místo, kde lze sehnat bez komplikací měkké i tvrdé drogy. Zároveň dochází k nárůstu prostituce. Skutečnost komplikuje fakt, že velká část veřejných domů a nočních podniků se nachází v historickém centru Prahy, tudíž s těmito jevy přichází turisté běžně do kontaktu.

2.3.3 Příležitosti Praha by mohla více spolupracovat s okolními státy a jejich hlavními městy a vytvářet tak pro turisty zajímavé návštěvní balíčky. Podstatným bodem je vyvolání trvalého celoročního zájmu o město. Praha by neměla využívat pouze svého kulturně - historického potenciálu, ale měla by se zaměřit na rozvoj jiných aktivit, které by do Prahy přilákaly více návštěvníků. Větší pozornost si jistě zaslouží filmový festival Febiofest, který je v současnosti stále ve stínu slavnějšího Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Nejpodstatnější je efektivnější reklama a lepší zázemí pro tento filmový festival. To samé platí pro Ples v Opeře, který by mohl dosáhnout věhlasu plesu ve vídeňské opeře. Tyto kulturní událost primárně do Prahy přivedou více zahraničních turistů mimo sezónu a sekundárně zvýší prestiž města a zlepší povědomí okolí o něm. Město by se mělo zasadit o snížení intenzity dopravy zejména v centru města, kam by automobilová vozidla neměla mít přístup. Vybudování dalších silničních a městských obchvatů by přispělo k lepší průchodnosti města. Těmito opatřeními by se také zlepšila environmentální situace ve městě. Zlepšení systému památkové péče je jednou z věcí, na kterou by se město mělo zaměřit. Památky, které se nachází ve špatném stavu, cestovnímu ruchu neprospívají, zvlášť

- 35 -

s přihlédnutím k faktu, že cestovní ruch v Praze je zaměřen převážně na památky. Praha by se současně měla zaměřit na obnovu městských parků. Hlavní město by se mělo zaměřit na marketingovou propagaci spojenou se známými osobnostmi města. Osobnosti by měly být do marketingových kampaní vybírány na základě popularity v konkrétních státech.

Například při propagaci Prahy v německy

mluvících zemích je třeba se zaměřit na Karla Gotta.

2.3.4 Hrozby Za předpokladu, že by došlo k budování moderních staveb v blízkosti historického centra Prahy, došlo by k narušení celého panoramatu města a ke ztrátě jeho osobitého rázu. Téměř každoroční hrozbou pro město jsou povodně, přestože od roku 2002 došlo ke zlepšení protipovodňových opatření, minulý rok 2013 přinesl důkaz, že ani tyto opatření nejsou dostatečná. Se změnami v klimatu je velmi pravděpodobné, že v budoucnu bude docházet k povodním častěji, proto je nedostatečná protipovodňová ochrana města velkou hrozbou. Se stále narůstající automobilovou dopravou by mohlo dojít k přetížení dopravních komunikací v Praze, s tím by souviselo i zhoršení environmentálních podmínek ve městě, které by mohlo mít za následek úbytek přílivu zahraničních turistů. Hrozbou pro Prahu je nedostatek volné půdy v okolí letiště Václava Havla, letiště v budoucnu nemusí dostačovat mezinárodním nárokům a nemusí být schopno odbavit všechny cestující. Například v roce 2013 letiště Václava Havla Praha odbavilo téměř 11 milionů cestujících, což je o více než 14% cestujících více než v roce 2010. Z uvedených údajů vyplývá, že nárůst cestujících za poslední 3 roky je velmi znatelný. Za předpokladu, že by tempo růstu pokračovalo se stejnou intenzitou, současná plocha letiště bude nedostačující. Tento fakt by mohl znatelně ohrozit vývoj cestovního ruchu nejen v Praze, ale v celé České republice. Ačkoliv je pražská městská hromadná doprava povětšinou zahraničním turisty hodnocena kladně, existuje zde několik aspektů, které mohou její fungování ohrozit. Jedná se o potencionální přetížení sítě hromadné dopravy při stále se zvyšujícím počtu cizinců

- 36 -

v Praze. Další hrozbu představuje nevyhovující systém kontroly dopravních jízdenek a neexistující turnikety při vstupu do metra. Revizoři za rok 2013 zkontrolovali skoro sedm milionů cestujících, odhalili víc než 235 tisíc černých pasažérů. Velká část cestujících bez platných jízdenek zůstává neodhalena a tak město ročně přichází o miliony korun. S narůstajícím počtem cizinců v Praze může dojít k projevům xenofobie u rezidentů. S růstem počtu cizinců souvisí i nárůst míry kriminality, která je úzce spojena s šířením drog a prostituce. Když přihlédneme ke skutečnosti, že vnímání Prahy jako bezpečné destinace se neustále zhoršuje, mohlo by to mít za následek naprostý úpadek cestovního ruchu v Praze. Jako příklad uvádím dokument společnosti National Geografic s názvem „Město podvodů: Praha“. Na oficiálních stánkách National Geografic uvádí toto: „Po příjezdu turistů a nástupu noci se vynořují pražští podvodníci přestrojení za krásné dívky, neškodné pouliční prodavače a přátelské taxikáře.“ (http://natgeotv.com/cz/mestopodvodu/informace) Zhoršení obrazu Prahy a potažmo celé České republiky je jednou z nejaktuálnějších hrozeb, kterým musí Praha čelit.

2.4 Turisté v Praze Příjezdový cestovní ruch v Praze každoročně vykazuje charakteristické rysy, jakými je sezónnost, národnost nejčastěji přijíždějících turistů a mimo jiné i průměrná suma, kterou turisté během svého pobytu v Praze utratí.

- 37 -

2.4.1 Sezónnost v příjezdovém cestovním ruchu Příjezdový cestovní ruch v Praze je ve velké míře ovlivněn ročními obdobími. Průměrná roční teplota v Praze se dle Českého hydrometeorologického úřadu pohybuje kolem 9°C. Pro názornost uvádím tabulku, zpracovanou na základě údajů Českého statistického úřadu. Tabulka 3 - Počet turistů přijíždějících do Prahy v jednotlivých měsících

Srpen

červenec

Září

Červen

Prosinec

Listopad

leden

únor

566 564

532 612

528 628

486 851

406 490

392 296

273 331

265 450

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování

Z tabulky vyplývá, že nejvíce turistů do Prahy přijíždí v letních měsících. Turisticky nejaktivnější jsou měsíce srpen s 566 564 návštěvníky a za ním následující červenec s rozdílem 33 952. Tento fakt může být ovlivněn několika faktory. Hlavními z nich jsou příznivé klimatické podmínky, které v tomto období v Praze panují. Průměrná udávaná teplota pro červenec je 19°C. Dalším nezanedbatelným faktorem, který ovlivňuje míru návštěvnosti Prahy, jsou školní prázdniny, které v těchto dvou měsících mají studenti v ostatních zemích. Měsíc září pro své cesty využívají především turisté v seniorském věku, neboť upřednostňují slunné dny s teplotami, které průměrně nepřesáhnou 20 °C a zároveň si přejí vychutnat metropoli bez davů turistů. Ze zimních a podzimních měsíců nejvyšší návštěvnost vykazuje měsíc prosinec. V prosinci zahraniční turisté do Prahy zavítají hlavně kvůli nákupům a adventním trhům. Méně turistů do Prahy přijíždí během vánočních svátků. Naopak konec roku a s ním spojený Silvestr do města přivádí mnoho návštěvníků, kteří zde chtějí oslavit příchod nového roku. Hlavní příčinou, proč turisté přijíždí v tomto čase do Prahy, je nízká cena alkoholu a tabákových výrobků v porovnání s okolními zeměmi.

- 38 -

Nejnižší návštěvnost ze všech měsíců vykazuje únor. Za ním následuje leden, který má o 7 881 turistů větší návštěvnost než měsíc leden. Průměrná teplota v Praze během ledna je -0,9 °C. Nepříznivé klimatické podmínky jsou jedním z hlavních důvodů, proč jsou tyto první dva měsíce kalendářního roku neatraktivními pro zahraniční turisty. Z celkového porovnání jednotlivých čtvrtletí vyplývá, že nejatraktivnějším čtvrtletím z hlediska návštěvnosti bylo v roce 2013 třetí čtvrtletí. Naopak nejméně atraktivním se stalo první čtvrtletí loňského roku.

2.4.2 Nákupy a finanční výdaje turistů Přes skutečnost, že příjezdový cestovní ruch v České republice stále roste, přijíždějící turisté v Praze více neutrácí. Dle Aleše Hozdeckého zahraniční turista průměrně utratí 2402 Kč za jeden den. Ještě méně utratí jednodenní návštěvník. Ten v Praze v průměru nechá 1509 Kč. Nejvíce financí turisté věnují na zakoupení zájezdu, dopravy a ubytování. Část těchto výdajů putuje do České republiky, ale větší část těchto výdajů zůstává v místě trvalého bydliště turisty. Z celkové utracené částky pouhých 15% připadne na nákup zboží v destinaci. „Před návštěvou Prahy 83,9% turistů vynaložilo své finanční prostředky na nákup zájezdu, zajištění ubytování nebo dopravy.“ (www.mmr.cz/getmedia/7303bcaf-80d4-4c12-a3d6780268fa1045/Souhrnna-srovnavaci-analyza.pdf) Nejvíce financí v Praze utratí turisté z Číny, v průměru až 13 687 Kč na osobu na den. Turisté z Ruska za nimi zaostávají v průměru o 6818Kč méně. Číňané nejčastěji nakupují značkové oblečení, hodinky a šperky. Velké oblibě se u nich těší také české foukané sklo. Turisté přijíždějící z Ruska mají obdobné zájmy jako čínští návštěvníci. Na rozdíl od čínských turistů bývají nespokojeni s nabídkou v českých obchodech, neboť v Rusku mají většinou větší výběr. Z toho vyplývají menší výdaje.

- 39 -

Španělé jsou velmi tradičně založeným národem, pro který má velký význam náboženství. Zároveň se Španělsko nachází v ekonomické krizi, proto jejich útraty nepatří k největším. Španělé v Praze nejčastěji nakupují tradiční suvenýry a především pravé české granáty. Turisté ze sousedního Německa v Praze za věci a suvenýry příliš neutrácejí, jelikož místní ceny jsou většinou vyšší než v jejich zemi. Němci nejvíce peněz utratí za tradiční českou kuchyni a za české pivo.

2.5 Zdrojové země Nejvíce zahraničních turistů do Prahy přijíždí z Evropy. V roce 2013 do Prahy přijelo nejvíce zahraničních hostů ze sousedního Německa, a to konkrétně 633 741 turistů. „Podstatný je fakt, že poprvé od roku 2006 se počet hostů z Německa meziročně nenavýšil.“

(www.praguewelcome.cz/file/edee/u/b2b/statistiky/analyza-cr-2013.pdf)

Celkově došlo k úbytku o 3,9%. Druhou zemí, ze které do Prahy přijelo nejvíce turistů, se stalo Rusko. Rusko se každým rokem více přibližuje k první příčce v návštěvnosti. Z Ruska do Prahy v roce 2013 přijelo o 117 186 hostů méně než ze zdrojového Německa. Zároveň za uplynulý rok 2013 došlo k nárůstu ruských turistů v Praze o téměř 10%. Jedná se o největší procentuální nárůst ze zdrojových zemí v příjezdovém cestovním ruchu. Na třetím místě s celkovým počtem 339 355 skončily Spojené státy americké. V jejich případě se jednalo o meziroční přírůstek o 5,9%. Největší úbytek byl zaznamenán u turistů přijíždějících ze Španělska. K tomuto poklesu došlo v důsledku hospodářské krize, která v posledních letech ochromuje nejen Španělsko, ale celou jižní Evropu. Na počátku letošního roku 2014 nezaměstnanost ve Španělsku dosáhla rekordní hranice 26%. V roce 2013 tedy do Prahy zavítalo o více než 24 000 španělů méně než v roce 2012. Druhý největší úbytek byl zaznamenán u italských turistů. Důvodem pro tuto skutečnost je opět hospodářská krize. V případě Itálie se jednalo o úbytek v hodnotě 21 429 hostů oproti roku 2012.

- 40 -

2.6 Podpora cestovního ruchu v Praze V loňském roce 2013 došlo k mnoha změnám ve způsobu prezentace Prahy jako destinace příjezdového cestovního ruchu. Jedná se především o změny v Pražské informační službě. K názvu Pražská informační služba byl přidán anglický ekvivalent Prague City Tourism, anglický název má podpořit pozitivnější vnímání Prahy ve světě. PCT má od roku 2013 novou marketingovou značku, která je pro zahraniční turisty lehce srozumitelná. Symbolem se stal stylizovaný rozcestník, který znázorňuje Prahu jako křižovatku měst. Zmíněný rozcestník je přiložen v příloze číslo 2. Se snazší srozumitelností souvisí i nová internetová doména, www.prague.eu, která nahradila předchozí delší a hůře zapamatovatelnou www.praguewelcome.cz. Dle náměstka pražského primátora Ing. Václava Novotného neexistuje žádná sdělnější webová stránka než právě tato. Přes tuto doménu ve spolupráci se serverem booking.com bude možná přímá rezervace hotelů v Praze a zároveň i nákup letenek do této metropole. Zároveň zde budou nabízeny průvodcovské služby Klubem VIP průvodců. Došlo také k velkému zlepšení kvality průvodcovských služeb, na jejichž nekvalitu jsem upozorňovala v kapitole 2.3.2. V březnu letošního roku PIS otevřelo Klub VIP průvodců, který má za cíl zlepšit úroveň cestovního ruchu v pražské metropoli. Dle PhD. Nory Dolanské, ředitelky PIS: „tento klub bude spolupracovat s ministerstvy, úřady a cestovními kancelářemi a bude je přesvědčovat, aby využily služeb speciálně vyškolených průvodců.“ (Všudybyl 2014, str. 14) Dalším z cílů Pražského informačního centra pro rok 2014 je vybudování nového informačního centra na Václavském náměstí v Praze. Pro zahraniční klienty Pražské informační centrum v letošním roce chystá unikátní katalog, jenž představuje Prahu jako ideální destinaci pro uzavření manželského slibu. Reklamní propagace v současné době představuje nezbytný prvek v cestovním ruchu každého státu. „Hlavním cílem reklamní propagace je informovat spotřebitele o službách a produktech, které jsou schopny uspokojit jeho potřeby.“ (Vysekalová, 2010, str. 16) Kvůli lepší konkurenceschopnosti má od konce minulého roku Praha nový marketingový vizuální styl, který se bude uplatňovat převážně na zahraničních trzích. Nový styl nese

- 41 -

slogan Prague pure emotion a představuje Prahu jako evropské město, které má za cíl v každém návštěvníkovi vyvolat emoce. K tomu jsou používány citoslovce srozumitelná v každém státě. Konkrétní nabízené zážitky mají své konkrétní citoslovce. Například pro prezentaci pražské gastronomie se uvádí citoslovce „Yum“. Stěžejním projektem PIS pro rok 2014 je projekt „Hudba v Praze“. Tento projekt byl zvolen na základě toho, že v roce 2014 slaví své výročí mnoho českých hudebních skladatelů, jakými jsou Bedřich Smetana a Antonín Dvořák. Projekt Hudba v Praze má vlastní webové stránky na adrese www.hudbavpraze.cz. Jsou zde informace o hudebních událostech na území města Prahy a v neposlední řadě pro tuto událost byla spuštěna hudební interaktivní mapa, která ukazuje provázanost hlavního města a právě hudby.

2.7 Španělé v Praze Pro získávání detailních informací o průběhu pobytů španělských turistů v Praze jsem spolupracovala se španělským velvyslanectvím sídlícím v Praze. Mezi nejběžnější problémy, se kterými se španělští turisté během své návštěvy Prahy musejí potýkat, patří krádeže. Četnost krádeží se mění dle ročních období. Nejčastěji k nim proto dochází v letních měsících, kdy je v Praze nejvíce španělských turistů. Ročně je dle španělského velvyslanectví krádežemi postihnuto v průměru 182 španělských turistů. Pro získání průměrného počtu krádeží na týden jsem rozpočítala celkový počet krádeží, ke kterým každoročně dochází na jednotlivé týdny. Výsledek je takový, že každý týden jsou v Praze okradeni 3 až 4 španělští turisté. Ve většině případů se jedná o odcizení osobních dokladů, debetních karet a hotovostí. Dalším problémem, se kterým se Španělé nejčastěji dostávají do kontaktu českou policií, je problém s revizory v městské hromadné dopravě, a to především v tramvajích. Ve většině případů se jedná o skutečnost, že Španělé nevědí, na jakém principu funguje pražská městská hromadná doprava a bývají proto přistiženi revizory při jízdě na černo. Komunikace mezi španělskými turisty a pražskými revizory je z důvodů jazykové bariéry velmi komplikovaná, proto v těchto případech bývá kontaktována policie a španělské velvyslanectví.

- 42 -

Přes tyto celkem vysoké údaje, je Praha dle informací španělského velvyslanectví Španěly považována za bezpečnou destinaci, kde se necítí ohroženi. Pozitivnější výsledky se tykají úrazovosti španělských turistů během jejich pobytu v Praze. Dle údajů španělského velvyslanectví do nemocnic míří každoročně v průměru pouze 3 španělští turisté. Nejčastěji se jedná o drobné úrazy a potíže se zažívacím ústrojím. Mezi vážnější problémy poté patří kardiovaskulární potíže. Praha v současné době o turisty soupeří s Polskem a Maďarskem. Hlavním důvodem, proč jsou tyto dva státy pro Prahu tak velkými konkurenty, je skutečnost, že do těchto zemí létá ze Španělska velké množství nízkonákladových aerolinek. Do Prahy z Madridu již více než tři roky žádná nízkonákladová aerolinka přímé lety neuskutečňuje. To je pro mnohé Španěly velká překážka v cestě do Prahy, potažmo České republiky, jelikož jako všichni turisté preferují rychlé cestování s nízkými náklady.

2.8 Prezentace Prahy ve Španělsku Vyšší návštěvnost České republiky, potažmo Prahy, je ve Španělsku podporována agenturou CzechTourism. Sekce agentury CzechTourism, která se zabývá propagací České republiky ve Španělsku, sídlí v hlavním městě Španělska - Madridu. Je řízena ředitelkou Mgr. Markétou Lehečkovou, která v této funkci pracuje od roku 2010. Tato organizace se velmi aktivně podílí na reprezentaci celé České republiky a pořádá mnoho akcí, které mají za cíl přilákat do naší země více španělských turistů. Pro získání více informací o Praze slouží španělským turistům španělské webové stránky s názvem Embajada de Espana en Praga. Zde se nachází informace, které usnadňují Španělům cestování do České republiky a zároveň je seznamují s riziky, která je mohou během jejich pobytu potkat. Na těchto webových stránkách je taktéž sekce, kde jsou poskytnuty rady Čechům chystajícím se vycestovat do Španělska. Velvyslanectví v současné době spadá pod správu velvyslance, jehož jméno je Pascual Ignacio Navarro Ríos.

- 43 -

2.9 Dotazník Pro získání detailnějších informací o španělských turistech v Praze byl sestaven dotazník čítající 12 otázek, zjišťovacích i doplňovacích. Dotazník byl poskytnut v nákladu 200 kusů. Vyplněných exemplářů se během stanovené lhůty jednoho měsíce vrátilo 79 kusů. Z těchto údajů vyplývá, že návratnost dotazníků byla 39,5 %. Poskytovaná verze dotazníku se nachází v příloze číslo 1. První otázka v dotazníku se týkala pohlaví španělských turistů. Ze získaných dat vyplývá, že Prahu častěji navštěvují ženy než muži, a to v poměru 68:32. Graf 2 - Podíl mužů a žen při účasti na dotazníku

Muži; 25

Ženy; 54

Zdroj: Dotazník, vlastní zpracování

Druhá otázka měla za úkol zjistit, na jakém základě se Španělé rozhodují pro návštěvu Prahy. V této otázce bylo možné zvolit více možností, neboť se v tomto případě navzájem nevylučují. 61% dotázaných uvedlo, že Prahu jako destinaci zvolili na základě doporučení od svých přátel a rodinných příslušníků. Tento údaj úzce souvisí se španělskou mentalitou. Názory rodin a přátel jsou pro naprostou většinu Španělů rozhodujícím faktorem. 24% dotázaných učinilo své rozhodnutí na základě reklamních kampaní, které ve Španělsku realizuje především agentura CzechTourism. Oba způsoby, díky kterým se turisté rozhodli pro návštěvu Prahy, zvolilo 13% těch, kteří dotazník vyplnili. Zbývajících 15% dotázaných v těchto dvou otázkách nezvolilo ani jednu z nabízených možností a uvedli tak, že do Prahy cestují na jiných základech, než je doporučení přátel a rodin. Jedním z těchto jiných motivů je návštěva přátel žijících v Praze nebo přání poznat kulturu jiné země. - 44 -

Graf 3 - Na jakém základě se Španělé rozhodli pro návštěvu Prahy? Doporučení přátel a reklama; 10 Jiné motivy, 12

Doporučení přátel; 43

Reklamní kampaně; 14

Zdroj: Dotazník, vlastní zpracování

V dotazníku jsem se také ptala, zda španělští turisté přijíždí pouze do Prahy, nebo zda cestu do střední Evropy využijí k návštěvě jiných měst, jakými je například Budapešť, Vídeň a Berlín. V této otázce byla povolená pouze jedna volba. Naprostá většina, 95% dotázaných, uvedla, že cestují pouze do Prahy. S tímto údajem je spojen fakt, že Španělé ke své cestě volí nejčastěji víkendy, tudíž jim na cestování do jiných evropských měst nezbývá během cesty do Prahy čas. Tento údaj jsem porovnala se starším údajem, který mi poskytlo španělské velvyslanectví. Jak můžeme vidět, je zde zřetelný měnící se trend. Dříve Španělé cestovali převážně s cestovními kancelářemi, které nabízely cestovní balíčky obsahující návštěvu Prahy, Budapešti a Vídně. V současnosti je ovšem organizovaný cestovní ruch na ústupu a Španělé cestují individuálně. Během svých individuálních cest chtějí dobře poznat jedno evropské město. Proto volí za cíl své cesty pouze Prahu. Do ostatních výše jmenovaných měst podnikají cesty také, ale ne zároveň. Graf 4 - Během jedné cesty navštíví Španělé pouze Prahu nebo i jiná evropská města? Praha a jiná evropská města, 4

Pouze Praha, 75

Zdroj: Dotazník, vlastní zpracování

- 45 -

Další otázka v dotazníku se týkala počtu dní, které španělští turisté v Praze stráví. Z otázky lze vyvodit, že ze tří nabízených možností bylo možné zvolit pouze jednu variantu. Většina dotázaných, konkrétně 86% uvedlo, že v Praze stráví dobu v rozmezí tří až čtyř dnů. Nejčastěji se jedná o víkendové pobyty a prodloužené víkendy. Ve Španělsku se pro tento typ prodloužených víkendů používá označení „el puente“. Tato relativně krátká doba pobytu Španělů na území Prahy má mnoho důvodů. Jedním z nejaktuálnějších je probíhající španělská krize, která má za následek to, že spousta Španělů je nezaměstnaných. Tím pádem nemají na delší pobyt v české metropoli dostatek finančních prostředků. Ti, co jsou zaměstnaní, se nechtějí vystavovat nebezpečí ztráty zaměstnání tím, že budou po svých zaměstnavatelích požadovat více dovolené. Proto Španělé pro své cesty do Prahy volí nejčastěji konce pracovních týdnů. 5% dotázaných španělských turistů uvedlo, že v Praze stráví pouze jeden den. Zbývajících 9% do dotazníku vyplnilo, že v Praze stráví dobu delší, než jsou 4 dny. Graf 5 - Kolik dní Španělé v Praze stráví? Pouze 1 den, 4

Více než 4 dny, 7

3 - 4 dny, 68

Zdroj: dotazník, vlastní zpracování

Další otázka v mém dotazníku byla směřována na způsob cestování. Zajímalo mě, zda španělští turisté přijíždí do Prahy častěji sami, nebo zda preferují cestování zajišťované cestovními kancelářemi. I v této otázce byl povolen pouze výběr jedné z nabízených možností. 59% dotázaných turistů uvedlo, že do Prahy přijeli sami, bez cestovní kanceláře. Naopak 41% respondentů řeklo, že pro cestu do Prahy využili služeb cestovních kanceláří. V tomto bodě lze vidět stávající trend v cestovním ruchu, kdy se neorganizované cesty dostávají do popředí a cesty organizované cestovními kancelářemi jsou na ústupu.

- 46 -

Nezastupitelnou úlohu v tomto bodě má pořizovací cena. Neorganizované cestování je ve většině případů méně finančně náročné než organizované cestování. Graf 6 - Příjiždí španělští turisté do Prahy sami nebo s pomocí cestovních kanceláří?

Organizované příjezdy, 32 Neorganizované příjezdy, 47

Zdroj: dotazník, vlastní zpracování

Další otázka měla za cíl zjistit, v jakých kategoriích hotelů se Španělé nejčastěji ubytovávají. V této otázce byla povolena volba pouze jedné odpovědi. 52% dotázaných odpovědělo, že volí tříhvězdičkové hotely. 38% respondentů uvedlo, že upřednostňuje ubytování ve čtyřhvězdičkových hotelech. Zbývajících 10% turistů volí ubytování v jiných kategoriích hotelů. Výzkum Johna Swarbrooka uvedl, že jihoevropské země vydávají za hotely mnohem vyšší částky než bohatší země, tím má na mysli například Dánsko nebo Nizozemsko. Současně dle údajů španělského velvyslanectví do Prahy nejčastěji přijíždí střední a vyšší ekonomická třída. Tato tvrzení jsou potvrzena i výsledky vzešlými z mého dotazníku, jelikož 90% respondentů odpovědělo, že dává přednost tříhvězdičkovým a čtyřhvězdičkovým hotelům. S volbou hotelů vyšší kategorie je spojena skutečnost, že v současné době není Praha „low cost“ destinací pro španělské turisty. Jak jsem zmínila v kapitole 2.5, ze Španělska do Prahy není dostatek nízkonákladových leteckých spojení, proto přijíždějící turisté většinou pocházejí z vyšších společenských tříd, které si mohou dovolit vyšší náklady na cestu.

- 47 -

Graf 7 - Jaké kategorie hotelů turisté přijíždějící ze Španělska nejčastěji volí? Jiné kategorie ubytovacích zařízení, 8

Čtyřhvězdičkov é hotely, 30

Tříhvězdičkové hotely, 41

Zdroj: dotazník, vlastní zpracování

S touto otázkou úzce souvisel i můj následující dotaz. V něm jsem chtěla zjistit, zda španělští turisté preferují hotelové řetězce, které jsou španělského původu nebo ty, které mají ve Španělsku své pobočky. Opět byla povolena volba jen jedné odpovědi. V Praze se jedná především o hotelové řetězce NH, Barceló, President a Eurostars. 62% dotázaných turistů uvedlo, že dává přednost hotelům španělského původů. Zbytek dotázaných tento fakt nebere jako podstatný a volí ubytování v hotelech, které se ve Španělsku nevyskytují. Důvodů, proč většina volí již známé hotelové značky, je několik. Jedním z hlavních důvodů je jazyk. Nejen na webových stránkách, ale i na recepci daných hotelů, turisté očekávají, že se bez komplikací domluví španělsky. Dalším důvodem pro tuto volbu, je fakt, že u takovýchto známých řetězců Španělé vědí, co mají očekávat, jelikož úroveň daného hotelového řetězce by měla být ve všech státech stejná. S tím je spojena i homogenita poskytovaných služeb. Graf 8 - Preferují Španělé sítě hotelových řetězců známých ze Španělska? Hotely ve Španělsku se nevyskytující; 30 Hotely známé ze Španělska, 49

Zdroj:dotazník, vlastní zpracování

- 48 -

V osmé otázce jsem se dotazovala španělských turistů, zda jsou v Praze poprvé, nebo zda tu již byli někdy v minulosti. 70% dotázaných odpovědělo na mou otázku tak, že toto je jejich první návštěva Prahy. Naopak 30% turistů uvedlo, že v Praze již někdy předtím bylo. 30% návratnost turistů je velmi pozitivní údaj, ze kterého vyplývá, že Praha je pro Španěly turisticky atraktivní destinací. Graf 9 - Jsou Španělé v Praze poprvé nebo již tu byli v minulosti? Opakovaná návštěva Prahy, 24

1. návštěva Prahy, 55

Zdroj: dotazník, vlastní zpracování

Následující otázka se zabývala problematikou restaurací. Dotazovala jsem se, zda španělští turisté preferují restaurace nabízející národní českou kuchyni, či zda raději volí jim bližší středozemní kuchyně. Tím mám na mysli například restaurace nabízející italskou kuchyni. 25% dotazovaných uvedlo, že i v zahraničí dávají přednost lehčí středozemní kuchyni. 15% dotazovaných turistů v Praze volí nejčastěji restaurace nabízející českou kuchyni. Kombinaci obou dvou kuchyní volilo největší procento všech dotázaných, a to konkrétně 46%. 14% turistů se k oběma typům kuchyní vyjádřilo neutrálně a řeklo, že jim na typu kuchyní nezáleží. Ze získaných informací vyplývá, že španělští turisté rádi vyzkouší českou kuchyni, ale zároveň ji nechtějí konzumovat po celou dobu pobytu v Praze.

- 49 -

Graf 10 - Jakou kuchyni v Praze španělští turisté volí nejčastěji? Typ kuchyně není podstatný, 11

Kombinace obou typů, 36

Středozemní kuchyně, 20 Česká kuchyně, 12

Zdroj: dotazník, vlastní zpracování

Další otázka mého dotazníku se zabývala pražskými památkami. Dotazovala jsem se na to, kterou památku z Prahy mají Španělé nejraději. Zajímalo mě, která na ně udělala největší dojem. Tato otázka byla formulována jako doplňovací. Odpovědi byly, s výjimkou 2 případů, psány ve španělštině. Nejčastěji se v odpovědní kolonce objevoval Karlův most. Ten uvedlo jako svoji nejoblíbenější památku 46% dotázaných. Na druhém místě v pořadí oblíbenosti skončil Pražský hrad - 30%. Třetí, nejčastěji uváděnou variantou, bylo celé Staroměstské náměstí, to uvedlo 11% respondentů. Dále se v odpovědích objevovaly s minimálními počty hlasů památky jako Židovský hřbitov, Zoo, Národní divadlo a Tančící dům. Graf 11 - Nejoblíbenější památky turistů přijíždějících ze Španělska v Praze Staroměstské náměstí, 9

Jiné památky, 10

Karlův most, 36

Pražský hrad, 24

Zdroj: dotazník, vlastní zpracování

- 50 -

Následující dotaz směřoval k osobnostem české historie. Tázala jsem se, zda turisté znají nějakou známou osobnost, ať již z historie, nebo ze současnosti. Tato otázka měla zároveň podotázku pro ty, kteří na hlavní otázku odpověděli kladně. Domnívám se, že je velmi potěšující, že celých 68 % na hlavní otázku odpovědělo kladně. Graf 12 - Znalost českých osobností mezi Španěly Neznalost českých osobností, 25 Znalost českých osobností, 54

Zdroj: dotazník, vlastní zpracování

V následující podotázce se poté nejčastěji objevovalo jméno Václava Havla a Franze Kafky. V této otázce se zároveň potvrdila komplikovanost češtiny jako jazyka, neboť většina respondentů měla obtíže s napsáním jmen ve správném tvaru. Ve všech případech se ale dalo určit, jakou osobnost českých dějin měli respondenti na mysli. Poslední otázka dotazníku byla rovněž doplňovací. Pomocí ní jsem zjišťovala, co v Praze považují Španělé za největší problém, co jim nejvíce vadí. Odpovědi nebyly pro obor cestovního ruchu velmi pozitivní. Jako nejčastější problém, který se objevil v 65% vyplněných dotazníků, byla špatná nálada a také neochota obsluhujícího personálu v hotelech a v restauracích. 25% Španělů problém ještě specifikovalo a uvedlo, že obsluhující personál nemá snahu komunikovat ve španělštině. Mezi další uváděné problémy patřila hrubost revizorů, obecná neochota Čechů se usmívat a mezi odpověďmi se objevilo i špatné počasí. Neochota zaměstnanců pracujících v cestovním ruchu má přímé důsledky na rozvoj cestovního ruchu v Praze. Je více než zřejmé, že kvalita nabízených služeb by měla podléhat důslednější kontrole, aby ji turisté neuváděli na prvním místě v problémech, které jim nejvíce znepříjemňují pobyt v Praze.

- 51 -

Graf 13 - Skutečnosti, které španělským turistům nejvíce znepříjemňují jejich pobyt

Neznalost španělštiny, 20 Neochota pracovníků v CR, 51

Zdroj: dotazník, vlastní zpracování

Z počtu obdržených vyplněných dotazníků je zřejmé, že turisté během své dovolené povětšinou nechtějí věnovat svůj čas vyplňovaní dotazníků. Z jiného úhlu pohledu si ti španělští turisté, kteří se rozhodli dotazník vyplnit, počínali velmi svědomitě. Obdržela jsem od nich odpověď na každou otázku. Z informací získaných z dotazníku vyplývá, že největším problémem v současném příjezdovém ruchu ze Španělska je nedostatečně zabezpečená dopravní síť, která odrazuje od návštěvy Prahy mnoho potencionálních turistů. Okolní země, které mají kvalitní spojení se Španělskem, v tomto bodě získávají velkou konkurenční výhodu. Ta může v budoucnu ještě více oslabit příjezdový cestovní ruch ze Španělska. Dotazník potvrdil známý fakt, že Španělé jsou okouzleni architekturou Prahy a s tím souvisí i skutečnost, že 24 ze 79 respondentů bylo v Praze již opakovaně. Praha by se měla zaměřit na prodloužení délky pobytu Španělů v destinaci, jelikož 68 z nich uvedlo, že v Praze stráví pouze 3 až 4 dny.

- 52 -

3

Návrhová část

Návrhy, které jsou uvedeny v této části bakalářské práce, vycházejí z dat a informací, které byly zjištěny v průběhu zpracovávání této práce. Zde předkládám taková opravná opatření, která povedou k vyšší návštěvnosti Prahy a větší spokojenosti přijíždějících turistů. Návrh číslo 1: Dle získaných informací se domnívám, že je třeba se zaměřit na lepší propagaci Prahy ve Španělsku. Bylo zjištěno, že konkrétně v Madridu existuje pobočka agentury CzechTourism, která se zabývá tamní marketingovou propagací Prahy. Tato agentura ovšem provozuje pouze jednu pobočku v celém Španělsku, které má rozlohu 504 782 km² (www.spanelsko.info/info.htm) a více než 45 milionů obyvatel. Z těchto údajů je jasné, že pouze jedna agentura zabývající se propagací Prahy je naprosto nedostačující. V jižním Španělsku, konkrétně v regionu Comunidad Valenciana a v regionu Andalusía, je třeba zvýšit povědomí tamních obyvatel o Praze a celé České republice. České velvyslanectví ve Španělsku společně se zmíněnou agenturou CzechTourism by se mělo zaměřit na užší vzájemnou spolupráci a společně se zabývat propagací Prahy ve Španělsku. V této souvislosti se domnívám, že i spolupráce mezi Českou republikou a Španělskem by měla být na vyšší úrovni, než je nyní. Vzájemná spolupráce by byla ekonomicky výhodná pro obě dvě země. Tento návrh jsem projednávala se španělským velvyslanectvím v Praze, které ho zhodnotilo jako přínosný, ale v současné době ne příliš reálný. Největší překážkou v uskutečnění mého návrhu číslo 1 je nedostatek finančních prostředků, kterými obě země disponují. Španělsko se vzhledem k tamní probíhající ekonomické krizi snaží redukovat veškeré nadbytečné výdaje. Zahájení činnosti více agentur zabývajících se propagací Prahy jako destinace cestovního ruchu by byla finančně velmi nákladná záležitost. Z následujícího zjištění vyplývá, že tento návrh je třeba odložit do doby, kdy bude ekonomická situace příznivější.

- 53 -

Návrh číslo 2: Dle vyjádření Španělů v dotazníkovém šetření by bylo vhodné, kdyby restaurace nabízely alespoň jídelní lístky ve španělštině a to i za předpokladu, že by personál restaurací neuměl španělsky. Jednalo by se o velké zjednodušení pro Španěly trávící dny v Praze. V současné době jídelní lístky ve španělštině nabízí pouze převážně ty druhy restaurací, které se zaměřují na španělskou nebo jihoamerickou kuchyni. Ve většině případů jsou tyto restaurace provozovány přímo Španěly žijícími v Praze. Jedná se například o restaurace El Centro sídlící v Praze 1 nebo restauraci Las Adelitas, která sídlí v Praze 1 i v Praze 2. V rámci zpracovávání této bakalářské práce jsem kontaktovala 7 pražských restaurací, které nenabízely španělskou ani jihoamerickou kuchyni. Lze říci, že dle jejich vyjádření, jídelní lístky ve španělštině pro ně nejsou z ekonomického hlediska potřebné, neboť je nenavštěvuje takové množství španělsky mluvících turistů. Zároveň uvedly, že za předpokladu, že by pro ně jídelní lístky byly zdarma přeloženy a vytištěny, byly by ochotny je zařadit do provozu.

- 54 -

Závěr V uplynulém roce 2013 byla pokořena hranice 7 300 000 příjezdů do Prahy za rok. Z tohoto zjištění vyplývá, že i přes doznívající světovou ekonomickou krizi je Praha stále schopná přilákat velký počet návštěvníků. Rekordní počet příjezdů úzce souvisí se skutečností, že Praha má o více než 60% větší návštěvnost než ostatní kraje a města v České republice. V souvislosti s příjezdy bylo zjištěno, že naprostá většina turistů, 4 088 288 z 4 753 824 která se v Praze v loňském roce rozhodla přenocovat, pocházela ze zahraničí. S přenocováním úzce souvisí problém, se kterým se Praha v současnosti potýká. Jedná se o klesající délku pobytu turistů v Praze. Ta v uplynulém roce 2013 činila v průměru pouhých 2,6 noci. Zajímavé je, že nejnavštěvovanějším turistickým cílem Prahy v roce 2013 se stal Pražský hrad, který navštívilo 1 623 000 návštěvníků. Pražský hrad byl zároveň v dotazníku druhou nejčastěji uváděnou památkou dle míry oblíbenosti. Šokujícím zjištěním pro mě byl fakt, že jsou týdně v Praze okradeni v průměru 3 až 4 španělští turisté. Tato hodnota je dle mého názoru opravdu značně alarmující. Naopak nízká hodnota mne překvapila u počtu hospitalizovaných Španělů za rok. Jedná se v průměru o 3 turisty. Se získáváním tohoto druhu dat jsem neměla žádné komplikace, neboť komunikace se španělským velvyslanectvím probíhala naprosto bez problémů. Naopak jsem byla velmi příjemně překvapena jejich ochotou a vstřícností se podílet na mém výzkumu. Propagací Prahy ve Španělsku se zabývá agentura CzechTourism, jejíž španělská sekce sídlí v Madridu a dle vyjádření španělského velvyslanectví je velmi produktivní. V ostatních částech Španělska ovšem jakákoliv forma propagace České republiky, potažmo Prahy chybí. Nejvíce názorů na Prahu bylo získáno z poskytnutého dotazníku. Zde jsem narazila na menší komplikaci týkající se nižší míry návratnosti vyplněných dotazníků. Přesto jsem si ale jistá, že i tato získaná data mají podstatnou vypovídající hodnotu.

- 55 -

Za pozornost stojí fakt, že jako nejčastější problém Španělů v Praze byla uváděna neochota a hrubost pracovníků v cestovním ruchu, a to převážně v gastronomických službách. Pozitivní skutečností je, že Španělé jsou vesměs obeznámeni s osobnostmi české historie, tento fakt by se zajisté dal použít v budoucí marketingové propagaci. V úvodu práce stanovené hypotézy byly porovnány s daty získanými v průběhu zpracovávání bakalářské práce. Na tomto základě byly hypotézy potvrzeny nebo vyvráceny. V případech, kdy se nepodařilo získat dostatek informací, se pravdivost hypotéz nehodnotila. 1. hypotéza: Španělští turisté do Prahy přijíždějí kvůli památkám. Tato hypotéza byla potvrzena pouze zčásti. Na základě provedeného dotazníku se podařilo dokázat, že Španělé české památky znají, vědí, jak se některé památky jmenují, což dokazuje jejich zájem o ně. Přesto ale nelze s určitostí tvrdit, že do Prahy přijíždí pouze za památkami. 2. hypotéza: Praha je pro Španěly snadno dostupnou destinaci z hlediska dopravního spojení. V případě této hypotézy lze jmenovat několik faktorů, které ji vyvrátí. Jedná se především o nedostačující množství přímých letů ze Španělska do Prahy. Přímé lety jsou celoročně uskutečňovány pouze z Madridu a z Barcelony, což vzhledem k územní rozloze Španělska není rozhodně dostačující. Lety s přestupem jsou samozřejmě také uskutečňovány, ale trvají v průměru 8 hodin, což samo o sobě odrazuje mnoho španělských turistů od návštěvy. Dalším z faktorů, který komplikuje dopravní dostupnost Prahy, je nedostatečné množství nízkonákladových společností, jak jsem již zmínila v kapitole 2.6. 3. hypotéza: Praha je vnímána jako cenově příznivá destinace. Tato hypotéza byla z větší části vyvrácena. Praha přestala být pro Španěly cenově příznivou „low cost“ destinací především kvůli minimální existenci nízkonákladových společností, které by uskutečňovaly dopravní spojení mezi Španělskem a Českou republikou. 4. hypotéza: Praha je Španěly vnímána jako bezpečná destinace. Tato dříve stanovená hypotéza byla potvrzena na základě údajů ze španělského velvyslanectví. Přes značnou

- 56 -

míru kriminality, která je každoročně na španělských turistech páchána, Španělé Prahu stále považují za bezpečnou destinaci. 5. hypotéza: Před zahájením cesty do Prahy mnoho Španělů neví, kde Praha, potažmo Česká republika, leží. V případě této hypotézy se nepodařilo shromáždit dostatek informací a dat týkajících se tohoto tématu, proto se správnost této hypotézy nepodařilo dokázat. 6. hypotéza: Španělům všeobecně nechutná česká kuchyně a v Praze upřednostňují restaurace, které nabízejí mezinárodní kuchyni. Tato hypotéza byla z větší části na základě údajů získaných z dotazníku potvrzena. Pouze českou kuchyni volilo 12 dotázaných z celkového počtu 79 respondentů. Z tohoto údaje vyplývá, že Španělé opravdu dávají přednost jiné kuchyni než české. 7. hypotéza: Španělé preferují hotely vyšších kategorií. Tuto poslední hypotézu se podařilo potvrdit. K potvrzení došlo opět na základě poskytnutého dotazníku. Z celkového počtu 79 respondentů, 71 dotázaných uvedlo, že volí ubytování v hotelech se třemi nebo čtyřmi hvězdičkami. Cíle mé bakalářské práce se podařilo naplnit. Získala jsem názory přijíždějících turistů na aktuální produkty cestovního ruchu nabízenými Prahou turistům. Objevila jsem silné i slabé stránky Prahy se zaměřením na cestovní ruch. Sekundární cíl mé bakalářské práce byl také naplněn. Z dat získaných z dotazníku jsem získala názor španělských turistů na Prahu. Na základě těchto získaných informací lze dále pracovat na zvyšování návštěvnosti Prahy tím, že budou alespoň zčásti odstraněny nedostatky, na které Španělé nejčastěji upozorňovali. Ke zlepšení by pomohla i marketingová kampaň Prahy, která by byla zaměřena na prvky, jenž Španělé v Praze obdivují nejvíce.

- 57 -

Literatura [1] 2402 Kč na osobu a den utratí zahraniční turisté v Česku. Podnikatel.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-16+. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/2402-kc-na-osobu-a-denutrati-zahranicni-turiste-v-cesku-podnikatele-nejasaji/ [2] Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. In: Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu [online]. 2011 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/b0959ab5-e153-4442-892318428c7f7596/Analyza-kongresoveho-a-incentivniho-segmentu-cesto.pdf [3] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-865-7837-2. [4] Cestovní ruch v Praze - rok 2013 – celkové zhodnocení. Prague Welcome [online]. 2014 [cit. 2014-04-16+. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/u/b2b/statistiky/analyza-cr-2013.pdf [5] Cestovní ruch. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy [online]. 2011 [cit. 2014-04-16+. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/cs/clanek/214/cestovni-ruch [6] COOPER, Chris. Tourism: principles and practice. 4th ed. Harlow, England: Prentice Hall Financial Times, 2008, xxix, 704 p. ISBN 978-027-3711-261. [7] ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Vyd. 1. Praha: OFF, 2001, 352 s. ISBN 80-238-6275-8. [8] Databáze výzkumů a analýz agentury CzechTourism. CzechTourism [online]. 2008 [cit. 2014-04-16+. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=golf;orderby=novinky [9] HÁJKOVÁ, Markéta. Příjezdový cestovní ruch 2009 - 2015. 2012 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/13ef9cc9-98d5-4eab-b699854573c11f96/Prijezdovy-cestovni-ruch-CR-za-cervenec-az-zari-2012.pdf [10] HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-716-8948-3

- 58 -

[11] HOZDECKÝ, Aleš. Příjezdový cestovní ruch Příjezdový cestovní ruch 2009 až 2015. 2012 [cit. 2014-04-16+. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/prezentace_z_tk_cr_mmr/$File/mmr_tk_cestovni_ruch_ prezentace.pdf [12] KOMUNIKACE A PRAKTICKÉ DOVEDNOSTI PRACOVNÍKŮ CESTOVNÍHO RUCHU *online+. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006 *cit. 2014-04-15]. Dostupné z:http://www.mmr.cz/getmedia/e57a5304-6a2c-4ea2-91379cb8e2af4100/GetFile43 [13] KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6. [14] Město podvodů. National Geografic Channel [online]. 2013 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://natgeotv.com/cz/mesto-podvodu/informace [15] Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, 735 s. ISBN 80-718-1959-X. [16] Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, 751 s. ISBN 80-718-1959-X. [17] PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice : význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích : evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 221 s. ISBN 978-80-247-3750-8. [18] PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 251 s. ISBN 978-80-247-4862-7 [19] PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4.

- 59 -

[20] Praha láká stále více cestujících, vyplývá to z přepravních výsledků Letiště Václava Havla Praha za rok 2013. Prague Airport [online]. 2013 [cit. 2014-04-16+. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/praha-lakastale-vice-cestujicich-vyplyva-to-z-prepravnich-vysledku-letiste-vaclava-havla-praha-zarok-2013/ [21] Pražská informační služba – Prague City Tourism mění svůj dosavadní vizuální styl. Praha.eu [online]. 2013 [cit. 2014-04-17+. Dostupné z:http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/prazska_in formacni_sluzba_prague_city.html [22] SWARBROOKE, John a Susan HORNER. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: [aplikovaný marketing služeb]. Praha: Grada, 2003, 486 s. ISBN 80-2470202-9. [23] Španělské velvyslanectví v Praze [24] Španělsko - Velvyslanectví Španělska. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-04-16+. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/cizi_urady_pro _cr/spanelsko_velvyslanectvi_spanelska.html [25] TUČEK, Jan a Markéta HÁJKOVÁ. Strukturalizace výsledků šetření „Příjezdový cestovní ruch 2009-2015“ do jednotlivých krajů ČR. 2012. Dostupné z: www.mmr.cz/getmedia/7303bcaf-80d4-4c12-a3d6-780268fa1045/Souhrnna-srovnavacianalyza.pdf [26] Všeobecné informace. Španělsko.info [online]. 2014 [cit. 2014-04-16+. Dostupné z: http://www.spanelsko.info/info.htm [27] Všudybyl: časopis na podporu cestovního ruchu. Praha: Jaromír Kainc, 2014. [28] Výroční zpráva 2012 Zoologická zahrada hl. města Prahy. Zoo Praha [online]. 2012 [cit. 2014-04-16+. Dostupné z: http://www.zoopraha.cz/docs/vyrocnizprava/Vyrocni%20zprava%202012.pdf

- 60 -

[29] VYSEKALOVÁ, Jitka a Jiří MIKEŠ. Reklama: jak dělat reklamu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010, 208 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3492-7. [30] Základní pojmy a definice. In: Ediční plán [online]. 2008 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://notes3.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/22003A4870/$File/921108m.pdf

- 61 -

Příloha 1 - Dotazník Buenos días Me llamo Karolína Lenderová y necesito vuestro ayudo con mi trabajo final en la Escuela superior de hostelería. Aquí os presento mi cuestionario sobre Praga. El cuestionario es completamente anónimo. Muchísimas gracias por vuestro tiempo

1. Eres a) Mujer b) Hombre 2. Viajas a Praga (puedes elejir más de una posibilidad) a) por las publicidades en la televisión o en el periódico b) por las recomendaciones de tus amigos y tu família c) por otros motivos, por ejemplo visita de los amigos, etc... 3. Viajas solamente a Praga o aprovechas el viaje para visitar otros ciudades europeos( por ejempo Viena, Berlin, Budapest)? a) Viajo solamente a Praga b) Aprovecho el viaje para visitar otros ciudades europeos 4. Para cuantos días vienes a Praga a) Solamente para 1 día b) 3 ó 4 días c) Más de 4 días 5. Viajas a) a su cuenta b) con una agencia de viajes

6. En que categoría de los hoteles te alojas? a) Hoteles con 4 estrellas b) Hoteles con 3 estrellas c) Hoteles con menos de tres estrellas o pensiones 7. Prefieres alojarte en a) Una cadena de los hoteles quo conoses de Espana b) Te da igual, si conoses el hotel o la cadena de los hoteles 8. Estás, aquí en Praga a) Por primeravez b) Ya he estado aqui antes 9. En qué tipo de restaurantes prefieres comer aquí en Praga? a) Prefiero los restaurantes con cocina tradicional checa b) Prefiero los restaurantes con cocina mas ligera, por ejemplo italiana c) Mezclo los dos tipos de restaurantes d) Me da igual donde como 10. Que monumento en Praga prefieres? (Escribe) ………………………………………………………………………………………………………………………………

11. Conoses algún personaje importatnte o histórico de la República Checa? Si conoses algún, escribelo a) Sí, ………………………………………………………………………………………………………………………… b) No

12. Que más te molesta en Praga? (Tu opinión) ……………………………………………………………………………………………………………………………

Příloha 2 – Znak PCT

Zdroj: http://www.praha.eu