Technické památky jako fenomén cestovního ruchu

Technické památky jako fenomén cestovního ruchu

List zadání BP

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 13. 12. 2012

......................................................

Podpis

Velice děkuji vedoucí bakalářské práce PhDr. Evě Půlkrábkové za odborné rady a pomoc při zpracování práce, Městské knihovně v Jihlavě, Mgr. Olze Hadvičákové za jazykovou korekturu práce, své rodině za podporu při studiu a v neposlední řadě všem ochotným respondentům za jejich odpovědi.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Technické památky jako fenomén cestovního ruchu bakalářská práce

Autor: Květuše Škarydová Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2013

COPYRIGHT © 2012 Květuše Škarydová

Abstrakt a klíčová slova ŠKARYDOVÁ, Květuše: Technické památky jako fenomén cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 108 stran.

Hlavním cílem této bakalářské práce je zjištění popularity tzv. „průmyslových souborů Ostravska“, jejich návštěvnosti, nabídky a způsobů propagace. Bakalářská práce popisuje technické památky, o něž je stále větší zájem z hlediska cestovního ruchu. V práci jsou popsány světově uznávané památky zapsané do seznamu UNESCO, významné památky České republiky a trojice technických národních kulturních památek v Ostravě. K dosažení výše uvedeného cíle byl proveden vlastní výzkum mezi rezidenty města Ostravy a okolí, který vychází z dotazníkového šetření v praktické části práce.

Klíčová slova: Landek. Muzeum. Ostrava. Technické památky. UNESCO.

Abstract and keywords SKARYDOVA, Kvetuse: Technical monuments such as the phenomenon of tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: PhDr. Eva Pulkrabkova. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2012. 108 pages.

The main objective of this work is to determine the popularity of “industrial Ostrava files”, their attendances, offers and ways of promotion. Bachelor thesis describes the technical monuments, which are becoming more interesting in term of tourism. The thesis describes the world-renowned monuments entered in the UNESCO list, the major attractions of the Czech Republic and the three technical national cultural monuments in Ostrava. To achieve the above objectives was conducted own research among residents of the city of Ostrava and its surroundings, which is based on questionnaire survey in the practical part of the work.

Keywords: Landek. Museum. Ostrava. Technical monuments. UNESCO. 11

Předmluva Téma bakalářské práce jsem si zvolila z oblasti technických památek, jelikož mě technické věci zajímají a ráda se o nich dozvídám nové informace. S vedoucí bakalářské práce jsme se dohodly na názvu ‒ Technické památky jako fenomén cestovního ruchu. Téma je mi blízké také proto, že pocházím z Havířova, vzdáleného asi 20 km od Ostravy, kde se nachází centrum technického dění a v minulosti i průmyslu. K mému zájmu zpracovat toto téma přispěla i skutečnost, že můj dědeček býval horníkem v Karviné ‒ a tato práce se pochopitelně týká i hornictví. Tato bakalářská práce se od jiných prací zabývajících se podobnou problematikou odlišuje v tom, že jsem v ní charakterizovala technické památky globálně, z pohledu jakéhosi turistického průvodce. Za tím účelem jsem vytvořila přehled světových i českých technických památek. Následně jsem se zaměřila na tři konkrétní významné památky města Ostravy, které se nachází na čekací listině UNESCO. U nich mě zajímalo především to, jaké o nich mají lidé v regionu povědomí a jaká je jejich návštěvnost. Na základě zjištěných skutečností jsem se zaměřila na možnosti jejich propagace. Přehled o technických památkách světového charakteru, jež jsou zapsány v seznamu světového kulturního dědictví, jsem získala z elektronických zdrojů originálních webových stránek. Informace jsem následně přeložila z anglického jazyka do češtiny. Co se týká technických památek České republiky, hlavním pramenem informací pro mě byly především knihy zabývající se touto tematikou, převážně od autorů Petra Davida a Vladimíra Soukupa. Zajímavá byla i kniha Evy Obůrkové, která by mohla být inspirativní při plánování výletů, neboť obsahuje kromě zajímavých informací o památkách také např. jejich otevírací doby, údaje o dostupnosti atd. K charakteristice již zmíněných průmyslových souborů jsem použila jak internetových stránek, knih, tak i televizního pořadu České televize. Závěrem předmluvy chci poděkovat všem, kdo mi poskytli dobré rady a cenné připomínky, a dále respondentům z města Ostravy a okolí, kteří rovněž přispěli k vytvoření bakalářské práce. 12

Obsah Abstrakt a klíčová slova ............................................................................................... 11 Abstract and keywords ................................................................................................. 11 Předmluva...................................................................................................................... 12 Obsah ............................................................................................................................. 13 Úvod ............................................................................................................................... 16 Teoretická část .............................................................................................................. 17 1 Technické památky světa .......................................................................................... 17 1.1 Významné památky UNESCO Střední Ameriky ............................................. 18 1.1.1 Mexiko: Historické město Guanajuato a přilehlé doly ................................. 18 1.2 Významné památky UNESCO Jižní Ameriky ................................................. 18 1.2.1 Bolívie: Město Potosí ................................................................................... 18 1.2.2 Brazílie: Historické město Ouro Preto ......................................................... 18 Historické centrum města Goiás................................................................... 19 1.2.3 Chile: Humberstone a Santa Laura ............................................................... 19 Hornické město Sewell ................................................................................. 19 1.3 Významné památky UNESCO Asie .................................................................. 20 1.3.1 Indie: Himalájská železnice Darjeeling ........................................................ 20 1.3.2 Japonsko: Stříbrný důl Iwami Ginzan a jeho kulturní krajina...................... 20 1.4 Významné památky UNESCO Evropa ............................................................. 20 1.4.1 Belgie: Hlavní těžební lokality Valonsko .................................................... 20 Čtyři zdymadla na Canal du Centre a jejich okolí........................................ 21 1.4.2 Francie: Z velkého solivaru v Salins-les-Bains do Arc-et Senans ............... 21 Canal du Midi ............................................................................................... 21 1.4.3 Německo: Doly Rammelsberg, historické město Goslar a Horní Harz ....... 22 Hutě Völklingen ........................................................................................... 22 Uhelný důl Zollverein průmyslového komplexu v Essenu .......................... 22 1.4.5 Nizozemí: Ir. D. F. Woudagemaal - D. F. Woudova čerpací stanice ........... 22 Mlýnská síť ve městě Kinderdijk-Elshout .................................................... 23 1.4.6 Norsko: Hornické město Røros .................................................................... 23 1.4.7 Polsko: Solný důl Wieliczka ........................................................................ 23 1.4.8 Rakousko: Semmeringská železnice ............................................................ 23 1.4.9 Slovensko: Historické město Banská Štiavnica a technické památky ......... 24 1.4.10 Slovinsko a Španělsko: Dědictví rtuti - Almadén a Idrija .......................... 24 1.4.11 Spojené království Velké Británie a Severního Irska:................................ 24 Ironbridge Gorge ........................................................................................ 24 Průmyslová krajina Blaenavon ................................................................... 25 Průmyslová krajina Cornwall a West Devon ............................................. 25 Přádelny v Derwent Valley ........................................................................ 25 Saltaire ........................................................................................................ 25 1.4.12 Španělsko: Las Médulas ............................................................................. 26 1.4.13 Švédsko: Železárny Engelsberg ................................................................. 26 Těžba mědi ve Falunu ................................................................................ 26 Varbergská radiová stanice ........................................................................ 26 13

2 Technické památky České republiky a Moravskoslezského kraje ....................... 27 2.1 Technické bohatství ČR ..................................................................................... 28 2.1.1 Adamov ........................................................................................................ 28 2.1.2 Annín ............................................................................................................ 28 2.1.3 Baťův kanál .................................................................................................. 28 2.1.4 Blansko ......................................................................................................... 29 2.1.5 Brandýs nad Labem ...................................................................................... 29 2.1.6 Brno – zapsáno v seznamu UNESCO .......................................................... 29 2.1.7 České Budějovice ......................................................................................... 30 2.1.8 Český Krumlov – zapsán v seznamu UNESCO........................................... 30 2.1.9 Dobřív ........................................................................................................... 31 2.1.10 Dolní Loučky .............................................................................................. 31 2.1.11 Harrachov ................................................................................................... 31 2.1.12 Jáchymov .................................................................................................... 31 2.1.13 Ještěd .......................................................................................................... 32 2.1.14 Jihlava......................................................................................................... 32 2.1.15 Jindřichův Hradec....................................................................................... 33 2.1.16 Karlovy Vary .............................................................................................. 33 2.1.17 Kořenov ...................................................................................................... 33 2.1.18 Kutná Hora – zapsána v seznamu UNESCO.............................................. 34 2.1.19 Kuželov ...................................................................................................... 34 2.1.20 Lednice – zapsána v seznamu UNESCO ................................................... 34 2.1.21 Lipno .......................................................................................................... 34 2.1.22 Máchovo jezero .......................................................................................... 35 2.1.23 Miřejovice .................................................................................................. 35 2.1.24 Olomouc – zapsána v seznamu UNESCO ................................................. 35 2.1.25 Orlík............................................................................................................ 36 2.1.26 Písek ........................................................................................................... 36 2.1.27 Plzeň ........................................................................................................... 36 2.1.28 Praha – zapsána v seznamu UNESCO ....................................................... 37 2.1.29 Příbram ....................................................................................................... 38 2.1.30 Schwarzenberský kanál .............................................................................. 39 2.1.31 Slup ............................................................................................................. 39 2.1.32 Stříbro ......................................................................................................... 39 2.1.33 Tábor .......................................................................................................... 39 2.1.34 Tasice.......................................................................................................... 40 2.1.35 Třebíč – zapsána v seznamu UNESCO ...................................................... 40 2.1.36 Ústí nad Labem .......................................................................................... 40 2.1.37 Velké Meziříčí ............................................................................................ 41 2.1.38 Znojmo ....................................................................................................... 41 2.1.39 Žacléř .......................................................................................................... 41 2.2 Moravskoslezský kraj, jeho potenciál a technické památky........................... 42 2.2.1 Areál československého opevnění Hlučín – Darkovičky ............................. 43 2.2.2 Dlouhé Stráně ............................................................................................... 43 2.2.3 Frenštát pod Radhoštěm ............................................................................... 43 2.2.4 Kopřivnice .................................................................................................... 43 2.2.5 Nový Jičín..................................................................................................... 44 14

2.2.6 Osoblaha ....................................................................................................... 44 2.2.7 Ostrava.......................................................................................................... 44 2.2.8 Velké Losiny ................................................................................................ 44 3 Hornictví jako jeden z přírodních objektů CR na území Ostravska .................... 45 4 Ostrava ‒ „ocelové srdce“ České republiky ............................................................ 47 4.1 Informační minimum města Ostravy ................................................................ 47 4.1.1 Základní údaje .............................................................................................. 47 4.2 Technické památky města Ostravy ................................................................... 49 4.3 „Průmyslové soubory Ostravska“ ..................................................................... 53 4.3.1 Národní přírodní památka Landek ............................................................... 53 4.3.2 Důl Anselm (Hornické muzeum LANDEK PARK), Ostrava-Petřkovice ... 55 4.3.3 Důl Hlubina a Vysoké pece Vítkovických železáren, Ostrava-Vítkovice ... 56 4.3.4 Důl Michal, Ostrava-Michálkovice .............................................................. 57 Praktická část ................................................................................................................ 58 5 Metodika průzkumu .................................................................................................. 58 5.1 Dotazníkové šetření............................................................................................. 59 5.2 Cíl šetření ............................................................................................................. 60 5.3 Zhodnocení výsledků průzkumu ....................................................................... 61 5.4 Interpretace výsledných dat............................................................................... 78 6 Navrhovaná opatření ................................................................................................. 80 6.1 Reklama, tisk a média ........................................................................................ 80 6.2 Akce, festivaly, folklor ........................................................................................ 81 6.3 Prezentace na Internetu, sociální síti Facebook a serveru YouTube ............. 81 6.4 Letáky, plakáty, brožury .................................................................................... 82 6.4.1 Tištěný leták (poster pro veřejnost) .............................................................. 82 6.4.2 Reklamní poster pro veřejnost v České republice ........................................ 83 6.4.3 Leták do školských zařízení ......................................................................... 84 6.5 Billboardy ............................................................................................................ 85 6.5.1 Billboard v České republice ......................................................................... 85 6.5.2 Billboard u hranic České republiky .............................................................. 86 6.6 Školní exkurze .................................................................................................... 86 Závěr .............................................................................................................................. 87 Seznam ilustrací ............................................................................................................ 88 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................ 89 Seznam použité literatury ............................................................................................ 90 Seznam zkratek ............................................................................................................. 95 Přílohy ............................................................................................................................ 96

15

Úvod Ústředním tématem této bakalářské práce jsou technické památky, na které se zaměříme jako na fenomén cestovního ruchu. V práci se zmíníme nejen o světových technických památkách zapsaných do seznamu UNESCO, ale i o významných českých památkách. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, a to části teoretické a praktické. V první z nich se uvádí jednak celkový přehled už zmíněných památek světových a českých, jednak se zde zaměříme i na konkrétní trojici technických památek Ostravy, jež se nachází na čekací listině Světového kulturního dědictví. Jsou to NKP Důl Michal, NKP Vysoké pece Vítkovice (Dolní oblast Vítkovic), NPP Landek a LANDEK PARK. Technické památky ČR jsou popisovány stručně a vybrány jsou pouze ty nejvýznamnější. V závěru teoretické části rozebereme významné památky Ostravy, které mají návštěvníkům stále co nabídnout a které se v posledních letech podílejí vysokým procentem na návštěvnosti města Ostravy. V praktické části bude vyhodnoceno dotazníkové šetření obyvatel Ostravy a blízkého okolí, v němž se pokusíme zjistit, jaký je vztah rezidentů k uvedené trojici památek a jaké mají případné návrhy na zlepšení jejich propagace, aby se dostaly do povědomí široké veřejnosti. Tento výzkum by v budoucnu mohl pomoci samotnému městu Ostrava či provozovatelům jednotlivých technických objektů, pro které jsou informace o návštěvnosti důležité a které zároveň zajímají názory na konkrétní technické památky. Práce může také posloužit obyvatelům ČR, jako průvodce po technických památkách v České republice i ve světě.

16

Teoretická část

1 Technické památky světa Dle výkladového slovníku CR je technickou atraktivitou cestovního ruchu stavba, technické zařízení nebo technické řešení jedinečné nebo zajímavé svým provedením, vztahem k okolním stavbám, velikostí, historickým nebo současným významem, designem apod. a stávající se tak cílem pro návštěvníky (např. mosty, tunely, vodní i větrné mlýny, těžní věže, železniční viadukty, kanály…). Obdobným pojmem je technická památka – stavba, technické zařízení nebo technické řešení již nevyužívané, zajímavé svým provedením, umístěním, zachovalostí, slohem. Velkou předností technických památek je skutečnost, že na rozdíl od hradů a zámků netvoří statickou kulisu, ale žijí tím, co lidé vymýšleli, aby bylo dosaženo pokroku. Je třeba však podotknout, že technické památky nepatří obecně mezi turisticky nejatraktivnější. Nejčastějšími návštěvníky těchto míst jsou obvykle vzdělanci, studenti a odborná veřejnost, jejichž motivy návštěv těchto objektů jsou rozdílné od tradičních motivačních faktorů v cestovním ruchu. Jsou to především poznávací a vzdělávací motivy. Staré technické stavby díky svému odlišnému architektonickému projevu spolu s technickým zařízením dokládají charakteristickou atmosféru průmyslové revoluce a promlouvají k dnešnímu divákovi osobitým kouzlem. Jejich jedinečnou a specifickou hodnotu zdůraznilo i jejich zařazení k světovému kulturnímu dědictví podle UNESCO. A tak se k tomuto světovému fondu kultury řadí nejen tradičně vysoce hodnocené umělecké poklady, ale i některé průmyslové památky. [1] Seznam světového dědictví UNESCO nyní zahrnuje 962 míst, jež jsou součástí kulturního a přírodního dědictví dle Výboru pro světové dědictví (World Heritage Committee). Je zde 745 kulturních, 188 přírodních a 29 kombinovaných lokalit, ve 157 státních celcích. [2, překlad, přeložil autor] 17

1.1 Významné památky UNESCO Střední Ameriky 1.1.1 Mexiko: Historické město Guanajuato a přilehlé doly Datum zápisu: 1988 Guanajuato bylo založeno Španěly na počátku 16. století a v 18. století se stalo předním světovým centrem těžby stříbra. V důlní štole, která čítá 600 m, můžeme zhlédnout historii tohoto města. Město tvoří barokní a neoklasicistní budovy, jež dokládají prosperitu dolů. Kostely La Compañía a La Valenciana jsou považovány za jedny z nejkrásnějších příkladů barokní architektury ve Střední a Jižní Americe. [3, překlad, přeložil autor]

1.2 Významné památky UNESCO Jižní Ameriky 1.2.1 Bolívie: Město Potosí Datum zápisu: 1987 V 16. století byla tato oblast považována za největší světový komplex průmyslu. Ve městě se nachází průmyslová památka Cerro Rico, kudy je voda dopravována složitým systémem akvaduktů a uměle vytvořených rybníků, dále je zde koloniální město s Casa de la Moneda, kostel San Lorenzo, několik patricijských domů a barrios mitayos, oblasti, kde bydleli dělníci. [4, překlad, přeložil autor]

1.2.2 Brazílie: Historické město Ouro Preto Datum zápisu: 1980 Město bylo založeno na konci 17. století, kdy se Ouro Preto (v překladu Černé zlato) stalo ústředním místem zlaté horečky. S vyčerpáním zásob ze zlatých dolů v 19. století vliv města upadnul, ale mnoho kostelů, mostů a fontán zůstalo nadále výpovědí někdejšího městského blahobytu a výjimečného talentu barokního sochaře Aleijadinho. [5, překlad, přeložil autor] 18

Historické centrum města Goiás Datum zápisu: 2001 Město Goiás vypovídá o okupaci a kolonizaci zemí střední Brazílie v 18. a 19. století. Městská dispozice je příkladem ekologického vývoje důlního průmyslu města, přizpůsobeného podmínkám stavební plochy. Státní a soukromé architektonické formy, ačkoli působí poněkud skromně, tvoří harmonický celek díky konzistentnímu využití místních materiálů a lidových technických postupů. [6, překlad, přeložil autor]

1.2.3 Chile: Humberstone a Santa Laura Datum zápisu: 2005 Pracovníci z Chile, Peru a Bolívie pracovali v bývalých ledkových dolech Humberstone a Santa Laura (přes 200 dolů), žili ve společnosti měst a tvořili výraznou společenskou „pampinos“ kulturu. Tato kultura se projevuje v bohatém jazyce, tvořivosti a solidaritě, ale především v průkopnickém boji za sociální spravedlnost. Od roku 1880 více než šedesát let žily a pracovaly tisíce „pampinů“ v nepřátelském prostředí, nacházejícím se ve vzdáleném Pampas, jedné z nejsušších pouští na Zemi. Zpracování největšího naleziště ledku na světě, produkujícího hnojivo dusičnan sodný, vedlo k transformaci zemědělských pozemků nejen v Severní a Jižní Americe, ale také v Evropě a k výrobě obrovského bohatství pro Chile. Vzhledem ke zranitelnosti staveb a vlivu nedávného zemětřesení, bylo místo zařazeno na Seznam světového dědictví v ohrožení k pomoci zmobilizování zdrojů pro jeho zachování. [7, překlad, přeložil autor]

Hornické město Sewell Datum zápisu: 2006 Město Sewell se nachází ve výšce 2000 m v pohoří And, 60 km východně od Rancagua, v prostředí, které se vyznačuje extrémním klimatem. Hornické město Sewell bylo postaveno firmou Braden Copper v roce 1905 a sloužilo k ubytování pracovníků. El Teniente se stalo největším světovým podzemím s těžbou mědi. Město bylo postaveno ve velmi strmém terénu (pro nákladní auta nevhodném) kolem velikého středového schodiště, stoupajícího od železniční stanice. Budovy lemující ulice jsou dřevěné, často malované jasně zelenou, žlutou, červenou a modrou barvou. [8, překlad, přeložil autor] 19

1.3 Významné památky UNESCO Asie 1.3.1 Indie: Himalájská železnice Darjeeling Datum zápisu: 1999 Železnice Darjeeling je první a stále nejlepší ukázkou horské železnice s osobní dopravou. Byla otevřena roku 1881 a využila smělá a důvtipná inženýrská řešení problému překlenutí horského terénu železniční trasou. Je stále plně použitelná a zachovává si původní nedotčené rysy. [1]

1.3.2 Japonsko: Stříbrný důl Iwami Ginzan a jeho kulturní krajina Datum zápisu: 2007 Iwami Ginzan, stříbrný důl na jihozápadě ostrova Honšú, je shluk hor vysokých kolem 600 m, které jsou prokládány hlubokými údolími řek, kde lze nalézt archeologické pozůstatky rozsáhlých dolů a hornických osad z období mezi 16. a 20. stoletím. Místo také zahrnuje trasy používané pro přepravu stříbrné rudy na pobřeží a přístavní města, odkud byla ruda rozvážena do Koreje a Číny. Doly významně přispěly k celkovému hospodářskému rozvoji Japonska a jihovýchodní Asie v 16. a 17. století, což vedlo k masové výrobě stříbra a zlata v Japonsku. Těžební oblast je nyní silně zalesněná. Toto místo zahrnuje pevnosti, svatyně, části tras dopravy na pobřeží a tři přístavní města – Tomogaura, Okidomari a Yunotsu, odkud byla ruda vypravována. [9, překlad, přeložil autor]

1.4 Významné památky UNESCO Evropa 1.4.1 Belgie: Hlavní těžební lokality Valonsko Datum zápisu: 2012 Pás, který je 170 km dlouhý a kříží Belgii od východu na západ, se skládá z nejlépe dochovaných lokalit těžby uhlí v zemi z 19. a 20. století. Zahrnuje v sobě utopickou architekturu z počátku období průmyslové éry v Evropě. Bois-du-Luc tvoří mnoho budov postavených v letech 1838 až 1909 a jednu z nejstarších šachet v Evropě, jejíž vznik se datuje ke konci 17. století. Dalšími místy jsou Blegny-Mine, Bois du Cazier a Grand-Hornu (pozn. autora). 20

Ve valonském regionu fungovaly stovky šachet, ale většina z nich pozbyla infrastrukturu, až na čtyři části zmíněných území, které si udržely vysokou míru celistvosti. [10, překlad, přeložil autor]

Čtyři zdymadla na Canal du Centre a jejich okolí – La Louviére a Le Roeulx Datum zápisu: 1998 Čtyři hydraulická lodní zdymadla na krátkém úseku historického Canal du Centre patří k nejvýznamnějším technickým památkám. Dohromady se samotným kanálem tvoří příklad průmyslové krajiny z konce 19. století. Z osmi hydraulických zdymadel postavených na konci 19. a počátku 20. století se zachovala v původním stavu jen tato čtyři. Jsou unikátní na celém světě. [1]

1.4.2 Francie: Z velkého solivaru v Salins-les-Bains do královského solivaru v Arc-et-Senans Datum zápisu: 1982 Královský solivar z Arc-et-Senans nedaleko města Besançon byl postaven Claudem Nicolasem Ledouxem. Jeho stavba začala v roce 1775 za vlády Ludvíka XVI. a byla prvním velkým úspěchem průmyslové architektury, odrážejícím ideál pokroku v osvícenství. Velký solivar v Salins-les-Bains byl aktivní přinejmenším 1200 let až do ukončení své činnosti v roce 1962. Slaná voda v něm proudila od roku 1780 do roku 1895 dřevěnými trubkami o délce 21 km do královského solivaru v Arc-et-Senans. Solivar ze Salins ukrývá podzemní sbírku ze 13. století zahrnující hydraulické čerpadlo z 19. století, které je stále funkční. Kotelna demonstruje obtížnost, při které pracovníci solivaru sbírali „bílé zlato“. [11, překlad, přeložil autor]

Canal du Midi Datum zápisu: 1996 360 km dlouhá síť vodních cest z období průmyslové revoluce spojuje Středozemní moře s Atlantikem a zahrnuje řadu technických děl, např. zdymadla mosty, tunely. [1] 21

1.4.3 Německo: Doly Rammelsberg, historické město Goslar a řízení vodního systému Horní Harz Datum zápisu: 1992 Horní Harz, důlní systém řízený vodou, který leží jižně od dolů Rammelsberg a města Goslar, se vyvíjel po dobu asi 800 let a měl pomoci v procesu získávání rudy pro produkci neželezných kovů. Jeho podstatou je složitý, ale dokonale ucelený systém umělých rybníků, malých kanálů, tunelů a podzemních kanalizací. Ten umožnil rozvoj vodní energie pro použití v důlních a metalurgických procesech. [12, překlad, přeložil autor]

Hutě Völklingen Datum zápisu: 1994 Hutě, které pokrývají plochu kolem 6 hektarů, dominují městu Völklingen. Přestože v poslední době ukončily výrobu, jsou nedotčeným příkladem technické památky v celé západní Evropě a Severní Americe. [13, překlad, přeložil autor]

Uhelný důl Zollverein průmyslového komplexu v Essenu Datum zápisu: 2001 Zollverein, průmyslový komplex v zemi Severního Porýní-Vestfálska, se skládá z kompletní infrastruktury historické těžby uhlí a budov vynikající architektonické hodnoty z 20. století. Představuje významné materiální důkazy o evoluci a úpadku hlavního průmyslu za posledních 150 let. [14, překlad, přeložil autor]

1.4.5 Nizozemí: Ir. D. F. Woudagemaal - D. F. Woudova parní čerpací stanice Datum zápisu: 1998 Čerpací stanice v Lemmeru v provincii Friesland byla otevřena v roce 1920. Jedná se o největší parou poháněnou čerpací stanici, která byla kdy postavena a která je stále v provozu. Ukazuje, jak holandští architekti a inženýři přispěli k ochraně lidí a zdejší krajiny před přírodními vodními zdroji. [1] 22

Mlýnská síť ve městě Kinderdijk-Elshout Datum zápisu: 1997 Zájem lidí z Nizozemska o technologii úpravy vody dokazují zařízení v oblasti Kinderdijk-Elshout. Výstavba vodních děl pro odvodňování půdy pro zemědělství začala ve středověku a trvala nepřetržitě až do dnešních dnů. Toto místo ukazuje všechny typické součásti spojené s touto technologií - hráze, nádrže, čerpací stanice, administrativní budovy a řadu zachovalých větrných mlýnů. [15, překlad, přeložil autor]

1.4.6 Norsko: Hornické město Røros Datum zápisu: 1980 Hornické město Røros je spojeno s těžbou mědi, započatou v 17. století a využívanou po 333 let až do roku 1977. Místo se skládá z města a jeho rustikální průmyslové kulturní krajiny, dále Femundshytty, tj. tavicí pece, a ze zimní dopravní cesty. Røros byl kompletně přestavěný po zničení švédskými vojsky v roce 1679 a nyní čítá okolo 2000 dřevěných jednopodlažních a dvoupodlažních domů a jedné tavicí pece. Mnohé z těchto staveb si zachovaly své zčernalé dřevěné fasády, které dávají městu středověký vzhled. [16, překlad, přeložil autor]

1.4.7 Polsko: Solný důl Wieliczka Datum zápisu: 1978 V nalezišti kamenné soli Wieliczka-Bochnia probíhala těžba od 13. století. Důl se rozkládá na devíti úrovních, má 300 km dlouhé galerie s uměleckými díly, oltáři a sochami vytesanými ze soli. Je dokladem významné minulosti velkého průmyslového počinu. [17, překlad, přeložil autor]

1.4.8 Rakousko: Semmeringská železnice Datum zápisu: 1998 Semmeringská železnice, vedoucí 41 km po vysokých horách, byla postavena v letech 1848 až 1854 a je jedním z největších „hrdinských děl“ občanského inženýrství v této průkopnické fázi budování železnic. Kvalita tunelů, viaduktů a dalších prací umožnila to, že se železnice používá dodnes a díky svému okolí zůstává stále atraktivní. [1] 23

1.4.9 Slovensko: Historické město Banská Štiavnica a technické památky v jeho okolí Datum zápisu: 1993 V průběhu staletí navštívila město Banská Štiavnica řada vynikajících inženýrů a vědců, kteří přispěli k jeho slávě. Staré středověké hornické centrum se vyvinulo v město s renesančními paláci, kostely ze 16. století, náměstím a zámky. Městské centrum s důležitými památkami na důlní a hutní činnost v minulosti zapadá do okolní krajiny. [18, překlad, přeložil autor]

1.4.10 Slovinsko a Španělsko: Dědictví rtuti - Almadén a Idrija Datum zápisu: 2012 Jmění zahrnuje těžební pozemky Almadénu ve Španělsku, kde se rtuť těžila již od starověku, a pozemek Idrija ve Slovinsku, kde byla rtuť poprvé nalezena v roce 1490 našeho letopočtu. Španělský majetek zahrnuje budovy vztahující se k jeho hornické minulosti, včetně zámku Retamar, dalších staveb náboženského charakteru a tradičních příbytků. V slovinské Idriji nalezneme skladiště rtuti a infrastrukturu, dále obytné prostory horníků či hornické divadlo. Obě místa nesou svědectví staletí trvajících mezinárodních obchodů se rtutí, především mezi Evropou a Amerikou, a reprezentují dva největší rtuťové doly na světě, které byly provozuschopné až donedávna. [19, překlad, přeložil autor]

1.4.11 Spojené království Velké Británie a Severního Irska: Ironbridge Gorge Datum zápisu: 1986 Ironbridge je známý po celém světě jako symbol průmyslové revoluce. Zahrnuje v sobě veškeré prvky pokroku, které přispěly k rychlému rozvoji tohoto průmyslového regionu v 18. století, počínaje doly po železniční tratě. Nedaleko vysoké pece v Coalbrookdale, postavené v roce 1708, se nachází připomínka objevení koksu. Most v Ironbridge, první most na světě, který byl postaven ze železa, měl značný vliv na vývoj v oblasti technologie a architektury. [20, překlad, přeložil autor] 24

Průmyslová krajina Blaenavon Datum zápisu: 2000 Oblast kolem Blaenavonu je důkazem významnosti jižního Walesu jako hlavního světového producenta železa a uhlí v 19. století. Můžeme zde vidět všechny nezbytné prvky – uhlí a rudné doly, lomy, primitivní železniční systém, pece, domy dělníků a sociální infrastruktura jejich společenství. [21, překlad, přeložil autor]

Průmyslová krajina Cornwall a West Devon Datum zápisu: 2006 Během 18. a na počátku 19. století byla většina krajiny Cornwallu a West Devonu změněna v důsledku rychlého růstu výroby průkopnické mědi a těžby cínu. Hluboké podzemní doly, strojovny, slévárny, nová města, drobná hospodářství, přístavní města a přístavy a jejich přidružená odvětví dohromady odrážejí produktivní inovace, které zapříčinily, že se v tomto regionu na počátku 19. století vyráběly dvě třetiny světových zásob mědi. Cornwallské technologie obsažené ve strojích, strojovnách a těžební technice byly vyváženy po celém světě. [22, překlad, přeložil autor]

Přádelny v Derwent Valley Datum zápisu: 2001 V Derwent Valley ve střední Anglii najdeme několik přádelen z 18. a 19. století a také průmyslovou krajinu velkého historického významu. Moderní továrna vděčí za svůj původ přádelnám v Cromfordu, kde byly průmyslově poprvé použity vynálezy Richarda Arkwrighta. Zachovány zde zůstaly také ubytovny dělníků, a tak toto místo dokresluje i socioekonomický rozvoj oblasti. [1]

Saltaire Datum zápisu: 2001 Vesnice Saltaire leží v Západním Yorkshiru. Je to zachovalé průmyslové městečko z druhé poloviny 19. století. Zdejší textilní závody, veřejné budovy i ubytovny dělníků jsou v dokonalé harmonii a dávají nahlédnout do života viktoriánské doby. [1] 25

1.4.12 Španělsko: Las Médulas Datum zápisu: 1997 V 1. století n. l. začali představitelé Římské říše využívat zlatá ložiska oblasti v severozápadním Španělsku a používat techniku založenou na hydraulické síle. Po dvou staletích práce na těchto ložiscích se Římané stáhli a zanechali po sobě zničenou krajinu. Protože tam už nebyla žádná další průmyslová činnost, dramatické stopy této starodávné techniky jsou viditelné všude. Představují se jako strmé „tváře“ horských svahů a rozlehlých oblastí hlušin, nyní využívaných pro zemědělství. [23, překlad, přeložil autor]

1.4.13 Švédsko: Železárny Engelsberg Datum zápisu: 1993 V 17. a 18. století se Švédové stali hlavním producentem vysoce kvalitního železa, které zpracovávali v této oblasti, která je nejzachovalejším a nejucelenějším příkladem švédských železáren. [24, překlad, přeložil autor]

Těžba mědi ve Falunu Datum zápisu: 2001 Obrovské těžební vyhloubení známé jako Velká důlní jáma ve Falunu je nejpozoruhodnějším znakem krajiny, která ilustruje činnost výroby mědi v tomto regionu nejméně od 13. století. Město Falun, po staletí centrum jedné z nejdůležitějších těžebních oblastí světa, se prezentuje historickými budovami spolu s průmyslovými pozůstatky a také několika sídlišti rozmístěnými po celém území regionu Dalarna. [25, překlad, přeložil autor]

Varbergská radiová stanice Datum zápisu: 2004 Varbergská radiová stanice v Grimetonu v jižním Švédsku byla postavena v letech 1922 až 1924. Jedná se o výjimečně zachovalou památku dřívější bezdrátové transatlantické komunikace. Sestává se z přijímacího zařízení, zahrnujícího systém šesti ocelových věží vysokých 127 metrů. Památka reprezentuje vývoj komunikační technologie v období po první světové válce. [1] 26

2 Technické památky České republiky a Moravskoslezského kraje Že je naše země bohatá na kulturní a historické památky, je všeobecně známo. Kromě turisticky přitažlivých hradů a zámků, pozoruhodných chrámů a dalších pamětihodností existují i památky technické, které jsou neméně zajímavé. Stojí poněkud stranou pozornosti, přitom právě ony jsou cenným svědectvím o dovednosti českých rukou, o jejich významném podílu na rozvoji techniky i průmyslu. Na počátku bouřlivého rozvoje moderní techniky v 19. století reprezentovalo českou technickou vyspělost vskutku ojedinělé dílo mezinárodního významu – první a nejdelší koněspřežní železnice na evropském kontinentě, vedoucí z Českých Budějovic do rakouského Lince. (Novotná a kol., 2004, s. 5) Rozvoj technického pokroku lze velmi dobře sledovat i v zemědělské výrobě a především ve vývoji řemesel. Existenci řemeslnických dílen, promyšlenou technologii a mistrovství výrobců dnes připomíná celá řada technických památek. Jedním z nejstarších řemesel je mlynářství. První vodní mlýny pracovaly v Evropě již v 9. století, ale až od 14. století docházelo k jejich všeobecnému rozšiřování a technickému zdokonalování. Od 13. stol. začaly vznikat také větrné mlýny, jejichž služby lidé využívali až do 20. století. Četné jsou technické památky dokumentující vývoj hornictví, neboť na našem území se těžila celá řada nerostných surovin. K nejznámějším patří kutnohorské a příbramské stříbrné doly, Jáchymov i ostravské havířství. Rovněž sklářství má v českých zemích významné postavení a dlouhou tradici. Získalo dobré jméno ve světě zejména v 15. až 17. století. Rozvíjelo se především na Šumavě a v severních Čechách. Keramika se u nás vyráběla od 6. století, první porcelánka ale vznikla až na sklonku 18. století v Horním Slavkově po objevení kaolinových ložisek v okolí Karlových Varů. (Novotná a kol., 2004, s. 6) Kvůli velkému množství technických památek ČR si představíme pouze výběr těch nejznámějších. Uvedeme ale i některé památky méně známé a další, které jsou vhodné pro výlety s dětmi. Poté se zaměříme na technické památky Moravskoslezského kraje. 27

2.1 Technické bohatství ČR 2.1.1 Adamov Adamov reprezentuje železniční trať Brno-Česká Třebová zprovozněná v roce 1849. Unikátem je velký počet tunelů, kterých se na poměrně krátkém úseku mezi Brnem a Blanskem nachází celkem deset. (David, Soukup, 2005, s. 7) Tunel č. 8, zvaný Novohradský, je reprezentantem typické drážní architektury rakousko-uherské monarchie. Tento tunel byl proražen v letech 1843‒1849 skrz strmý ostroh obtékaný řekou Svitavou. (Novotná a kol., 2004, s. 70) Josefovské údolí při Staré huti u Adamova je dle Obůrkové (2004, s. 38) jako stvořené pro rodinnou cyklistiku a výlety s dětmi. Huť je nejstarší dochovaná ve střední Evropě. Ve vysoké peci se tavila železná ruda až do roku 1877. Expozici železářství doplňují pohyblivé modely. Spolu se správní budovou z počátku 19. stol., hutním hostincem Švýcárnou a dalšími několika stavbami byla Stará huť vyhlášena v roce 1971 první technickou rezervací v ČR.

2.1.2 Annín Tradice města sahá až do 14. století a jeho úspěchy byly mimořádné. Šumavské sklo získávalo nejvyšší ocenění na světových výstavách. Ještě v 17. století byla Šumava hlavní sklářskou oblastí v českých zemích, až později získaly prim severočeské podniky. (David, Soukup, 2005, s. 7)

2.1.3 Baťův kanál Plavební kanál z Otrokovic do Rohatce vybudovaný firmou Baťa původně sloužil k přepravě nákladů a k závlahám. Dnes je jeho část využívána k rekreační plavbě a patří mezi vyhledávané turistické atrakce. Stavba kanálu proběhla v letech 1934‒1938. Délka vodní cesty mezi Otrokovicemi a Rohatcem činí 50 km. Na plavební cestě bylo vybudováno celkem 14 plavebních komor překonávajících výškový rozdíl 18,2 m. (Novotná a kol., 2004, s. 71) Kanál je místy dvoulodní, o šířce 19 metrů, místy jednolodní, o šířce 12 metrů, s několika výhybnami. Technickým unikátem byla 261,5 metrů dlouhá vodní lanovka u Vnorovského jezu, určená k přetahování člunů přes řečiště Moravy. Kanálem mohly proplouvat lodě do nosnosti 150 tun. Uvažovalo se o prodloužení kanálu do Kroměříže, ale k tomu již nikdy nedošlo. (David, Soukup, 28

2005, s. 9) Nyní brázdí Baťův kanál několik výletních lodí a desítky malých člunů a plavidel. Turisté si zde mohou jak zaplatit vyjížďku, tak pronajmout vlastní plavidlo – od hodinové projížďky na malém člunu nebo kánoi až po vícedenní pobyty na hausbótu. Milovníci vína si výlet mohou zpestřit návštěvou okolních vinoték a vinných sklepů. (Obůrková, 2004, s. 102)

2.1.4 Blansko Oblast Blanska patří k tradičním železářským krajům. Rozvoj železářství jako takového je od 17. století spojen s dostatkem železné rudy, dřeva a vodní energie. Po roce 1820 byla založena kovolitecká dílna, roku 1823 jedna z prvních válcoven železa v českých zemích a roku 1831 zde byl vyroben první parní stroj na Moravě. K nejzachovalejším památkám patří huť Klamovka. V současné době slouží jako výstavní a prodejní expozice blanenské umělecké litiny a archiv a. s. ČKD Blansko. (Novotná a kol., 2004, s. 71‒72)

2.1.5 Brandýs nad Labem Dřevěný most se klenul přes Labe v Brandýse již v roce 1317. Byl několikrát upravován a definitivně zlikvidován ve 20. letech 20. století po vystavění nového silničního mostu. Dnes jej připomínají jen dvě krajní opěry z mohutných pískovcových kvádrů. Jednou z nejvýznamnějších staveb z předbělohorského období je most přes mlýnské rameno dochovaný bez výraznějších pozdějších úprav. (David, Soukup, 2005, s. 14)

2.1.6 Brno – zapsáno v seznamu UNESCO Mezi významné technické pamětihodnosti patří Technické muzeum, první brněnský železniční most z dusaného betonu, budova hlavního nádraží, postavená v klasicistním slohu v roce 1848. Dále je to dvouobloukový železobetonový most přes Svitavu dlouhý 140 m, slévárna a strojírna Vaňkovka, hrad Špilberk, který je národní kulturní památkou se stálou expozicí a kasematami. Vodním dílem je Brněnská přehrada, nazývaná též Kníničská. Byla vybudována v letech 1936‒1940. Vodní plocha zabírá 233 ha. Nádrž slouží jak vodohospodářským, tak rekreačním účelům. V hydroelektrárně pracuje Kaplanova turbína, která ročně dodá asi 7 mil. kWh. (David, Soukup, 2005, s. 15‒16) 29

V prostorách Technického muzea najdeme expozice historické dopravy, letectví, nožířství, kovolitectví aj. Turisté se mohou projít uličkou řemeslníků s dílnami hodináře, knihaře, zámečníka, krejčího a ostatních či si prohlédnout koloniál s pražírnou kávy nebo zubařskou ordinaci. Dětem slouží technická herna, kde si mohou vyzkoušet řadu pokusů z mechaniky pevných těles, plynů a kapalin, akustiky, optiky atd. U každého experimentu je připojen návod k obsluze. (Obůrková, 2004, s. 35)

2.1.7 České Budějovice Poprvé na evropském kontinentě vyjel v roce 1832 z Českých Budějovic do Lince „vlak“ tažený koňmi. Výstavba dráhy probíhala v letech 1825‒1832 a v letech 1832‒ 1836 byla trať prodloužena až do Gmundenu v Solné komoře. Úsek byl v provozu 40 let, pak koně nahradily parní lokomotivy. Pozůstatky první evropské kontinentální koněspřežní dráhy jsou od roku 1971 českou národní kulturní památkou. (Novotná a kol., 2004, s. 26‒27) Muzeum koněspřežky v Českých Budějovicích je umístěné v původním strážním domku a je dokonalým svědkem starých časů. (Obůrková, 2004, s. 78) Nejstarší dochovanou loděnicí v českých zemích, odkud se sůl přepravovala po Vltavě, byla Lannova loděnice ve Čtyřech Dvorech z poloviny 16. stol. (Novotná a kol., 2004, s. 27) Zajišťoval se po ní obchod nejen se solí, ale i se dřevem, obilím, tuhou a jinými produkty. Továrna KOH-I-NOOR byla v Českých Budějovicích založena roku 1846. Výroba tužek sem byla přestěhována z Vídně, z továrny založené Josefem Hardtmuthem. Tuha jako přírodní grafit se dovážela z Anglie, a protože byla moc drahá, Hardtmuth ji nahradil tepelně a tlakově opracovanou směsí méně kvalitního grafitu a jílu z jižních Čech. Proto byla továrna zřízena zde. (Novotná a kol., 2004, s. 28)

2.1.8 Český Krumlov – zapsán v seznamu UNESCO Český Krumlov býval i horním městem – dolovalo se zde stříbro i zlato. Od roku 1994 byl veřejnosti zpřístupněn grafitový důl. Dalším unikátem je Plášťový most v zámeckém areálu. Byl postaven v roce 1764 a má sedm podlaží. Mezi Latránem a vnitřním městem byl v době kolem roku 1800 postaven Lazebnický most, podepřený dvěma kamennými pilíři. (David, Soukup, 2005, s. 22) 30

V centru města se nachází Muzeum voskových figurín. V Českém Krumlově je i Muzeum útrpného práva a mučicích nástrojů. (Obůrková, 2004, s. 54‒55)

2.1.9 Dobřív Dobřív je malá obec na Rokycansku se zajímavou technickou raritou – mechanizovanou kovárnou na vodní pohon, tedy vodní hamr. Ten je největší a nejvýznamnější památkou svého druhu v ČR. Pro návštěvníky jsou zde zmapovány i použité technologie, k zhlédnutí bohaté strojní vybavení i sortiment výrobků, v sousedství se nachází správní budova železáren, bývalá válcovna a další součásti hutí. (Obůrková, 2004, s. 36)

2.1.10 Dolní Loučky Největším inženýrským dílem na železniční trati Brno-Havlíčkův Brod je železniční dvojkolejný viadukt klenoucí se přes údolí potoka Libochovky v Dolních Loučkách. Most je dlouhý 282 metrů a vysoký 46 metrů. (David, Soukup, 2005, s. 28)

2.1.11 Harrachov V Harrachově se nachází druhá nejstarší sklárna v Čechách, Sklárna Novosad & syn, která vznikla už v roce 1712. Ručně se tu vyrábí foukané, broušené, ale i ryté, malované či jinak zdobené sklo včetně půvabných skleněných lustrů. Kromě exkurze sklářskou hutí si návštěvníci mohou prohlédnout historickou brusírnu a muzeum skla s bohatou sbírkou výrobků harrachovské sklárny od nejstarší doby po současnost. (Obůrková, 2004, s. 39)

2.1.12 Jáchymov Odhaduje se, že během první stovky let od zahájení důlních prací bylo v Jáchymově a okolí v činnosti na 900 až 1000 dolů, z nichž se získalo asi 330 až 350 tun stříbra. Následně zde vznikla továrna, která vyráběla uranové barvy. O hlavní objev se zasloužila Marie Curie-Sklodowská, která spolu se svým manželem zkoumala po čtyřicet let jáchymovská důlní díla a zejména odpad ze zdejší továrny na barvy. S dolováním přišel do činnosti další obor, a to lázeňství. Již v roce 1864 vyrazil v šachtě Svornost velmi vydatný pramen, spodní voda postupně zaplavila větší část dolu a pak odtékala bez užitku pryč. V roce 1905 vídeňští fyzici Mache a Meyer zjistili, že voda obsahuje značné množství radonu a bylo by možné ji využívat k lázeňským účelům. 31

Jáchymov se tak stal v roce 1906 městem s prvními radioaktivními lázněmi na světě. Dalším pozůstatkem „stříbrných“ časů v Jáchymově je zdejší mincovna, národní kulturní památka, dnes sídlo muzea s bohatou expozicí. (David, Soukup, 2005, s. 38‒39)

2.1.13 Ještěd Nejvyšší hora Ještědského hřbetu (1012 m) tvoří spolu s charakteristickým objektem na vrcholu jednu z nejvýraznějších dominant severních Čech. První chatka byla na vrcholu zřízena již v roce 1847. V letech 1966‒1973 byla vybudována současná stavba, rozhledna, ve tvaru rotačního hyperboloidu s hliníkovým pláštěm. Je 98 metrů vysoká a slouží jako telekomunikační věž, vyhlídková restaurace a hotel. Stavbu navrhl architekt Karel Hubáček a obdržel za ni prestižní Perretovu cenu. Kabinová lanovka byla postavena v roce 1933. (Novotná a kol., 2004, s. 58)

2.1.14 Jihlava Jihlava je jedno z našich nejlépe dochovaných historických měst, městská památková rezervace. O jeho zrod se postaraly bohaté žíly stříbrné rudy, objevené kolem roku 1240, které přilákaly velké množství horníků z nejrůznějších evropských zemí. Po stopách bývalé těžby vede 5,5 km dlouhá Hornická naučná stezka, vybavená informačními panely. (David, Soukup, 2005, s. 42) Začíná v Jihlavě-Lesnově a končí u rybníka Borovinka. Cestou objevíme několik starých zatopených dolů, zbytky rozhledny na Rudném a dokonce i hlavní evropské rozvodí – pomyslnou čáru, která protíná celou Evropu. (Obůrková, 2004, s. 69) Do druhého největšího podzemního labyrintu (po Znojmě), který leží v hloubce až třinácti metrů pod historickým centrem města, vstoupíme z nádvoří městské knihovny na hlavním jihlavském náměstí. Jejich délka dosahuje až 25 km a v některých místech jsou pouhých 80 cm široké. Nachází se zde i světový unikát – fosforeskující štola. Když průvodce v těchto místech zhasne všechny lampy, objeví se jasná záře. V jihlavském podzemí je také stálá expozice, zaměřená na tajemno, strašidla a duchy zdejších katakomb. (Obůrková, 2004, s. 72)

32

2.1.15 Jindřichův Hradec Z Jindřichova Hradce jezdí vlaky do Nové Bystřice a do Obrataně po úzkokolejné trati. Jak uvádí Obůrková (2004, s. 110), mají koleje tratí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice (trasa je dlouhá 33 km) a z Jindřichova Hradce do Obrataně (trasa je dlouhá 46 km) rozchod kolejí 760 mm, oproti normálnímu rozchodu 1435 mm. Jezdí po nich pravidelné osobní i nákladní vlaky. Populární jsou prázdninové jízdy historickými vozy a parními lokomotivami. Mezi technické zajímavosti Jindřichova Hradce můžeme zařadit i průběh poledníku, vyznačený v dlažbě Kostelní ulice za chrámem Nanebevzetí P. Marie. Pamětní deska na kostelní zdi hlásá, že: „Tímto místem prochází 15. poledník na východ od Greenwiche.“ (David, Soukup, 2004, s. 44)

2.1.16 Karlovy Vary Světově proslulé lázně jsou známé také výrobou skla Moser z roku 1857 a porcelánu, likéru Becherovka (od roku 1807) a lázeňských oplatek (tradice od 17. století). K technickým zajímavostem města patří lanovky, které byly vybudovány pro pohodlí lázeňských hostů. Elektrická lanová dráha vede od Grandhotelu Pupp na Výšinu přátelství. Byla vybudována v letech 1912‒1914, v letech 1981‒1988 prošla rekonstrukcí. Trať měří 437 m s převýšením 166 m. Tunelová pozemní kolejová dráha spojuje Grandhotel Imperial s Vřídelní kolonádou. Dráha měří 114 m, převýšení je 55 m. V době výstavby hotelu sloužila pro dopravu materiálu, poté vozila lázeňské hosty. Sklárna Moser v místní části Dvory, založená v roce 1857, proslula výrobou váz, svícnů, toaletních a nápojových souprav vyrobených z křišťálu nebo ze skla decentní barevnosti. V areálu sklárny je Muzeum moserovského skla, lze si též prohlédnout sklářskou huť. (Novotná a kol., 2004, s. 48‒49)

2.1.17 Kořenov Kořenovská trať je jediná ozubnicová u nás – na rozdíl od jiných tohoto druhu má však normální rozchod kolejí. (David, Soukup, 2005, s. 56) Železniční trati TanvaldKořenov-Harrachov se také lidově říká „kořenovská zubačka“. Trať je zajímavá mnoha technickými stavbami, mj. pěti tunely, z nichž nejdelší měří 940 m, a dodnes dochovanou 4,43 km dlouhou dvoupásovou Abtovou ozubnicí v ose koleje na sedmikilometrovém úseku. Překonává výškový rozdíl 235 m s maximálním 33

stoupáním až 58 ‰, největším v ČR. (Novotná a kol., 2004, s. 60) V roce 2002 uběhlo sto let od jejího vzniku. Moderní vlaky překonávají převýšení už bez její pomoci. Na trati se střídají tunely a viadukty, hluboké zářezy i vysoké náspy a trať vede i po proslulém „arizonském“ mostu přes Jizeru. (Obůrková, 2004, s. 111)

2.1.18 Kutná Hora – zapsána v seznamu UNESCO Kolem nejzajímavějších pozůstatků spojených s kutnohorským hornictvím a hutnictvím vede trasa Hornické naučné stezky. S dějinami dolování v Kutné Hoře je úzce spjato České muzeum stříbra, jehož expozice se nacházejí na několika místech. Jedinou dnes zpřístupněnou štolou je štola sv. Jiří. Pochází ze 14. stol., je dlouhá 250 m a leží v hloubce 35 m. Sloužila k dobývání stříbra a mědi. (Novotná a kol., 2004, s. 12)

2.1.19 Kuželov Významnou památkou obce Kuželov, ležící v národopisné oblasti Horňácko, je větrný mlýn z roku 1842, který byl využíván k mletí obilí. Patří k našim nejvýznamnějším ukázkám mlýnu tzv. holandského typu (tj. zděný o kruhovitém půdorysu, s otáčivou kuželovitou střechou). Mlýn je kompletně vnitřně vybaven. V interiéru je umístěna expozice větrného mlynářství a lidového bydlení na Horňácku. Je zde možno předvádět ukázkový provoz. (Novotná a kol., 2004, s. 77) Mlýn patří k našim nejfotografovanějším technickým skvostům. Jeho silně kónická kuželovitá stavba s přilehlým stavením mlynáře je s jinými našimi mlýny nezaměnitelná. (David, Soukup, 2005, s. 63)

2.1.20 Lednice – zapsána v seznamu UNESCO Lednicko-valtický areál na jižní Moravě sestává z přírodně a krajinářsky cenného území s jedinečnými zámeckými areály. Jeho součástí je i Palmový skleník, technická památka, jejíž lehká a vznosná litinová konstrukce po právu vzbuzuje obdiv návštěvníků areálu. Stojí po pravé straně zámku. (Novotná a kol., 2004, s. 77)

2.1.21 Lipno Údolní nádrž Lipno leží v nadmořské výšce 726 m a bývá nazývána jihočeským mořem, neboť se jedná o největší vodní plochu v ČR. Vodní dílo vzniklo v letech 1952‒1959. Jedná se o IV. stupeň tzv. Vltavské kaskády a tvoří ho soustava dvou hrází, umělých vodních nádrží a vodních elektráren. (Novotná a kol., 2004, s. 35) 34

2.1.22 Máchovo jezero Příkladem věhlasu českého rybníkářství je i rybniční soustava na Českolipsku. Soustava zahrnuje vedle Máchova jezera i Novozámecký rybník, Břehyni a Holanské rybníky. Máchovo jezero se původně nazývalo Velký rybník, jméno po Karlu Hynku Máchovi se rozšířilo až ve 20. století. Technickou zajímavostí je odpadový kanál, vysekaný v pískovcové skále, hluboký 10 m. (Novotná a kol., 2004, s. 62)

2.1.23 Miřejovice V Miřejovicích se nachází jezový most, zdymadlo a elektrárna. (David, Soukup, 2005, s. 71) Výstavba tohoto zdymadla byla součástí dodnes velmi dobře sloužící kanalizace Vltavy. S ním byl vybudován most s jezem, který patří k nejvýznamnějším českým inženýrským dílům. Most nyní slouží pouze pro pěší. Zdymadlo se skládá z přímého pohyblivého jezu o pěti polích, vorové propusti a dvou plavebních komor. (Novotná a kol., 2004, s. 13)

2.1.24 Olomouc – zapsána v seznamu UNESCO Město mimořádného významu, dávné historie a s bohatstvím památek leží na soutoku Moravy s Bystřicí a je hospodářským a kulturním centrem Hané. Od 14. stol. byla Olomouc hlavním střediskem zvonařského řemesla na severní Moravě a ve Slezsku a vznikaly zde první cechy (pekařský, řeznický, později sladovnický). Stál tady měděný hamr, brusírna, valcha, čtyři mlýny a v roce 1602 byl dokončen městský pivovar. Ve 20. letech 20. století už byl v provozu hanácký pivovar se sladovnou, továrna na výrobu olomouckých tvarůžků, továrna na cukrovinky a čokoládu, na kysané zelí, likérka apod. Od roku 1958 se v jarním a letním termínu koná tradiční výstava květin Flora Olomouc. Ve Smetanových sadech je Palmový skleník, jeden z největších v ČR. Dále se zde nachází plno zbytků středověkých opevnění. Jako osvětové zařízení slouží vodárna v Olomouci-Chvalkovicích. Areál je dnes kulturní památkou a jedinou dochovanou parní vodárnou v ČR. Nelze nevynechat i soubor barokních kašen na náměstí a orloj na severní straně radnice, druhý u nás po orloji pražském. Jedná se stejně jako v Praze o orloj tzv. štrasburského typu – hodiny s astronomickým a kalendářním číselníkem a mechanickými figurkami. Prošel za řadu let mnoha úpravami, dokonce byl po desítky let mimo provoz. (David, Soukup, 2005, s. 74‒75) 35

2.1.25 Orlík Dle Novotné a kol., (2004, s. 37‒38) vodní nádrž Orlík, která zadržuje 720 milionů m3 vody, je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice. Mohutné vodní dílo vznikalo v letech 1954‒1962 jako 9. stupeň tzv. Vltavské kaskády. Kromě regulace průtoků Vltavy a Labe umožňuje též rozsáhlou letní rekreaci, plavbu po jezeře a rybolov. Na pravém boku hráze je zajímavý ozubnicový výtah pro lodě, který nahrazuje plavební komory obvyklé na jiných přehradách. Lodní doprava zajišťuje spojení hráze s Orlíkem nad Vltavou a s hradem Zvíkov. Jezero Orlické přehrady překračuje elegantní Žďákovský most z let 1956‒1967, dlouhý 541 m, který patří k největším svého druhu na světě. (David, Soukup, 2005, s. 77)

2.1.26 Písek Nejznámější a mimořádně cennou památkou města Písku je raně gotický kamenný most z 2. poloviny 13. století, který je nejstarším zachovaným mostem v Česku. Jeho stavba byla zahájena za vlády Přemysla Otakara II., dokončen byl někdy před koncem 13. století. Most je masivní žulová stavba o sedmi klenbách a šesti pilířích. Dva prostřední pilíře zdobí sousoší z roku 1757. Je doloženo, že most byl postaven na suchu a teprve po jeho dokončení byla Otava vrácena do svého koryta. Značné škody mostu způsobilo několik povodní, naposledy v roce 2002, ale vždy byl opraven. V současnosti slouží pouze pro pěší. (Novotná a kol., 2004, s. 38)

2.1.27 Plzeň Plzeň je známa jako centrum pivovarnictví a těžkého strojírenství, obě odvětví zde mají dlouhou tradici. Pivovarnictví se v Plzni dařilo již od dob založení města v roce 1295. Několik staletí přetrvávalo vaření piva podomácku, teprve roku 1842 byl postaven Měšťanský pivovar, producent světoznámého Prazdroje. Gambrinus vznikl v roce 1869. (Novotná a kol., 2004, s. 50) Úkol připravit projekt elektrické pouliční dráhy dostal Ing. František Křižík. Již 29. června 1899 byl zahájen provoz na třech jednokolejných tratích. Od roku 1941 začaly jezdit i trolejbusy. Historickým objektem je vozovna pouliční dráhy v Cukrovarské ulici. Unikátem je tramvajový vůz č. 18 z roku 1898, jeden z nejstarších provozuschopných u nás. Na území města dodnes stojí i několik mlýnů. 36

V Perlové ulici nedaleko Pivovarského muzea je vstup do plzeňského podzemí, v němž se nachází řemeslnické dílny, sladovny, lihopalny. Největším průmyslovým komplexem v Plzni jsou Škodovy závody. Jejich vznik sahá do roku 1859. V tomto roce odkoupil strojírnu vrchní inženýr Emil Škoda. Během dvou let začal úspěšně konkurovat větším evropským firmám. Soustředil se hlavně na výrobu velkých ocelových odlitků. Škodovka vyráběla parní stroje, zařízení válcoven, dolů, cukrovarů, cihelen, mostní konstrukce aj. (David, Soukup, 2005, s. 88‒89)

2.1.28 Praha – zapsána v seznamu UNESCO Historická Praha je nesrovnatelná s jakýmikoli památkovými městy v České republice i ve střední Evropě. Jedinečný středověký urbanistický koncept byl v průběhu staletí doplněn mj. zajímavými technickými památkami, z nichž některé spadají pod ochranu UNESCO (Karlův most, Petřínská rozhledna, Staroměstská radnice). Jedním z nejznámějších symbolů a nejobdivovanějších památek je Karlův most, který byl téměř 500 let jedinou pevnou spojnicí pravého a levého břehu řeky na území Prahy. Byl postaven na místě nejstaršího pražského kamenného mostu z roku 1172, Juditina, který v roce 1342 strhla povodeň. Kamenný most je 516 m dlouhý, 9,5 m široký a má 16 půlkruhových kleneb. Zdobí ho galerie 30 plastik z let 1683‒1938. Na obou koncích mostu stojí věže, na které je možno vystoupat. Staroměstská věž je dílem Petra Parléře a je považována za jednu z nejkrásnějších středověkých věží v Evropě. (Novotná a kol., 2004, s. 14‒15) Druhým nejstarším mostem, klenoucím se v Praze přes Vltavu, je Negrelliho viadukt, pojmenovaný podle Aloise Negrelliho, významného konstruktéra kamenných, hlavně železničních mostů. (David, Soukup, 2005, s. 98) Negrelliho železniční viadukt v délce 1110 m překračuje Vltavu mezi Holešovicemi a Karlínem. Jednou z neodmyslitelných dominant našeho hlavního města je Petřín. Nalezneme zde romantický Růžový sad, hvězdárnu, bludiště, barokní kostel a také dvě technické památky, přitahující pozornost návštěvníků. První z nich je 60 m vysoká rozhledna, která byla postavena podle projektu Ing. F. Prášila roku 1891 a jde o pětkrát zmenšenou repliku Eiffelovy věže v Paříži. Druhou technickou památkou je kolejová lanová dráha, zřízena ve stejném roce jako rozhledna, která vede z Újezdu až na vrchol Petřína. 37

Také nesmíme opomenout vyhledávanou pražskou památku – Staroměstský orloj, který zdobí budovu Staroměstské radnice. Vznikl patrně mezi lety 1400‒1410. Složitý pohyb orloje musel být propočítán podle zeměpisných souřadnic Prahy, neboť přesně ukazuje postavení Slunce, Měsíce a Zvěrokruhu. Orloj za ta léta prošel mnoha opravami, poslední rekonstrukce se uskutečnila po roce 1945, kdy byl orloj poškozen při náletu. Každou celou hodinu se v okénkách objevují apoštolové, pohyblivé jsou i horní figurky, představující Marnivce, Lakomce, Smrtku a Turka. (Novotná a kol., 2004, s. 15‒17)

2.1.29 Příbram S dolováním na Příbramsku se mohou zájemci seznámit v Hornickém muzeu, které vzniklo v roce 1886. Jedná se o unikátní areál, zahrnující hornické provozní a správní budovy, včetně památkově chráněných objektů. Těžiště muzea je v areálu historické a dnes památkově chráněné Ševčinské šachty z roku 1813. Muzeu dominuje 37,5 m vysoká hlavní šachetní budova. Otevírá se z ní nádherný výhled, uvnitř je stálá expozice věnovaná vývoji báňské činnosti, zaměřená na vývoj svislé důlní dopravy. V roce 1994 byla zpřístupněna sousední strojovna, uvnitř je unikát – dvoustupňový ležatý důlní pístový

kompresor,

výrobek

Královopolské

strojírny

Brno

z

roku

1928.

K nejvýznamnějším hornickým památkám u nás vůbec patří důl Anna, dnes kulturní památka a další možný cíl prohlídky. V roce 1941 bylo dosaženo hloubky 1464,3 m a Anna se stala nejhlubší jámou v revíru a patřila mezi nejhlubší v Evropě. Z areálu Anna se lze vláčkem dostat do 260 m dlouhé Prokopské štoly. Mimořádnou technickou památkou je parní těžní stroj Breitfeld-Daněk z roku 1914. (David, Soukup, 2005, s. 109) Po projití 330 m dlouhou podzemní historickou Vodní štolou Anna z 18. století se lze dostat k dolu Vojtěch. Jeho prohlídka je doplněna stálou výstavou věnovanou světovému prvenství v dosažení 1000 m svislé hloubky a galerií výtvarných děl s hornickou tematikou. (Novotná a kol., 2004, s. 18) Jak uvádí Obůrková (2004, s. 68), Hornické muzeum v Příbrami je rozlohou areálu a počtem expozic největším hornickým muzeem v ČR. Hlavní šachetní budova Ševčinského dolu z roku 1879, postavená ve stylu průmyslové architektury 19. století, byla navržena do seznamu technických památek UNESCO.

38

2.1.30 Schwarzenberský kanál Kanál spojující povodí Vltavy s povodím Dunaje umožňoval plavit dříví ze šumavských lesů po Dunaji do Vídně. S výstavbou kanálu bylo započato v roce 1788 a jeho autorem je lesní inženýr Josef Rosenauer. Kanál začíná na Třístoličníku, pokračuje hřbetem Plešivce u Jeleních Vrchů, proráží 429 m dlouhý tunel a poté se napojuje na další úsek. Celý kanál je dlouhý 44 km, včetně smyků a regulované části potoka Zwettlbach. Pravidelná plavba do Vídně byla ukončena v roce 1932. (Novotná a kol., 2004, s. 39)

2.1.31 Slup Slup, vesnice vzdálená asi 15 km od Znojma, nabízí vodní mlýn v pozoruhodné renesanční stavbě se čtyřmi funkčními vodními koly. Můžeme si zde prohlédnout ukázkový provoz, sledovat celý proces mletí obilí a nakonec navštívit expozici o vývoji mlynářské techniky. Vodní mlýn je zapsán v seznamu Národních kulturních památek. (Obůrková, 2004, s. 38) Velkomlýn vznikl v 16. století a patřil k největším na Moravě. Založila jej církevní vrchnost cisterciaček z Oslavan, později připadl panské vrchnosti. (Novotná a kol., 2004, s. 79)

2.1.32 Stříbro Město Stříbro už svým jménem naznačuje souvislost s těžbou drahých kovů. Těžilo se zde stříbro, olovo a jen v blízkém okolí lze najít asi padesát starých štol. Kolem těch nejvýznamnějších vede naučná stezka Historie hornictví na Stříbrsku, která začíná i končí ve Stříbře, na pravém břehu Mže u hotelu U Branky. Je určena výhradně pro pěší a měří pouhé tři kilometry, v některých místech ovšem vede po úzkých pěšinkách podél strmých skal. (Obůrková, 2004, s. 69)

2.1.33 Tábor Součástí památkového bohatství Tábora jsou i některé stavby a zařízení technického charakteru. K nejstarším patří rozlehlý komplex podzemních chodeb, budovaný postupně od konce 15. století. Můžeme si prohlédnout asi 800 m dlouhý okruh táborským podzemím, vedoucí převážně pod Žižkovým náměstím. Vstup do chodeb je v budově Husitského muzea. 39

Tábor se zapsal i do historie dopravy. V letech 1902‒1903 byla vystavěna železniční trať do Bechyně, projektovaná Ing. F. Křižíkem a stala se první meziměstskou elektrickou dráhou v bývalém Rakousko-Uhersku. Součástí této železnice je i most, po kterém vlaky překonávají údolí Lužnice v Táboře. (David, Soukup, 2005, s. 126)

2.1.34 Tasice V jedné z nejstarších sklářských hutí ve střední Evropě se dodnes návštěvníci mohou seznámit s tradičními postupy výroby foukaného skla. Sklářská huť je v provozu od roku 1796, sklo se zde vyrábí, brousí a maluje tradičními postupy. V současné době huť funguje jako sklářský skanzen, kde lze sledovat skláře při práci a případně si vyzkoušet i práci se sklářskou píšťalou. V roce 1990 byla sklárna prohlášena ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Huť si dala jméno Jakub podle televizního seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře, který se zde natáčel. (Novotná a kol., 2004, s. 68)

2.1.35 Třebíč – zapsána v seznamu UNESCO Kuželovitá stavba větrného mlýna, zvaného Větrník, patří zcela neodmyslitelně ke koloritu Třebíče. Několikapodlažní budova stojí blízko železniční trati na tzv. Kanciborku nedaleko centra. (Novotná a kol., 2004, s. 81) Původně jej kryla špičatá šindelová střecha, která byla později nahrazena dnešní půlkruhovou helmovitou, pro naše větrné mlýny velmi netypickou. Netypický byl i důvod vzniku mlýna. Nemlel obilí na mouku, ale drtil smrkovou kůru k výrobě třísla. To se ve značném množství používalo při činění kůží v koželužnách, které v Třebíči pracovaly od 2. pol. 16. stol. a během 19. stol. se rozvinuly ve známou obuvnickou továrnu – závod Budischowský. Později mlýn chátral, až v roce 1929 koupilo stavbu město a dalo ji opravit. V roce 1977 proběhla celková rekonstrukce objektu. Zatím zůstává nevyužitý, uvažuje se však o instalaci veřejnosti přístupné expozice. (David, Soukup, 2005, s. 130)

2.1.36 Ústí nad Labem Na okraji Ústí nad Labem se pod areálem impozantního hradu Střekov nachází zdymadlo, poslední a největší vybudované pro splavnění Labe. Zdymadlo Střekov bylo dokončeno v roce 1930. Součástí vodního díla je jez s plavebními komorami, 40

rybí propusť a hydroelektrárna vybavená třemi Kaplanovými turbínami. Zdymadlo je také využíváno jako přechod přes Labe pro pěší. (Novotná a kol., 2004, s. 63)

2.1.37 Velké Meziříčí Jeden z nejobdivovanějších dálničních mostů, zvaný Vysočina, se klene přes údolí Oslavy u Velkého Meziříčí. Dálniční most je 426 m dlouhý a 77 m vysoký. Nosnou konstrukci tvoří dva souběžné ocelové mosty pro dvě dálniční vozovky. Most je v provozu od roku 1978. V zámeckém parku se pak nachází krytý dřevěný most, který sem byl přenesen z Krásněvsi. Původně se jednalo o dva mosty, z jejichž zachovalých částí byl tento most složen. (Novotná a kol., 2004, s. 81)

2.1.38 Znojmo Ke znojemským památkám technického charakteru patří podzemí, které svým rozsahem nemá v celé České republice obdoby. Během staletí vznikl pod celým středověkým městem 27 km dlouhý labyrint chodeb, vytesaných ve skále, místy i ve čtyřech patrech nad sebou. S jejich hloubením se začalo na přelomu 14. a 15. století. Pro veřejnost je přístupný 1 km chodeb. Ve Znojmě najdeme i dva velké železniční mosty. První, zvaný Šatovský, převádí přes hluboké údolí Dyje trať směřující do Šatova a rakouského Retzu. Druhý viadukt se klene nad údolím potoka Lesky a vede po něm železniční trať ze Znojma na Hrušovany. Protože je postavený z cihel, říká se mu Červený. Dnes je jeho polovina využívaná jako cesta pro pěší. (David, Soukup, 2005, s. 142)

2.1.39 Žacléř Nejstarší kamenouhelné doly v České republice a pravděpodobně i ve střední Evropě vznikly ve východním cípu Krkonoš u Žacléře. Na klasickou hlubinnou těžbu se postupně přešlo od počátku 19. stol., kdy si rostoucí průmyslová výroba vyžadovala stále větší objemy této důležité suroviny. Největším dolem v této části žacléřskosvatoňovického revíru byl Jiří, který podle některých zpráv pracoval již v roce 1819. Poté, co na něm těžba skončila, sloužil jako výdušná jáma. (David, Soukup, 2005, s. 143) 41

2.2 Moravskoslezský kraj, jeho potenciál a technické památky Moravskoslezský kraj se nachází v nejvýchodnější části České republiky. Poloha na hranici tří států téměř ve středu evropského prostoru je z hlediska cestovního ruchu strategicky velice výhodná. Snahou regionálních aktérů je využít této geografické lokace a propojit některé aktivity s výhledem na vytvoření významného evropského územního centra. Kraj lze charakterizovat jako velice pestrou a různorodou oblast, která může turistům a výletníkům nabídnout mnoho zajímavého. Je rozčleněn do šesti turistických oblastí, z nichž každá má svůj specifický ráz. Základní rys celého kraje je dán tradicí těžby černého uhlí a hutnictvím, kterému odpovídají unikátní technické památky a urbanistické koncepce některých měst. Kontrastně pak působí soubory lidové architektury či různorodé církevní skvosty. Domácí i zahraniční návštěvníci přijíždějí za poznáním, zábavou, odpočinkem i aktivní turistikou. Hlavními zdrojovými zeměmi jsou Slovensko, Polsko, Německo a Rusko. Stejně jako v ostatních krajích - s výjimkou Prahy - však tvoří hlavní zdrojovou základnu návštěvnosti kraje rezidenti. Skrze Moravskoslezský kraj procházejí tranzitní evropské tahy, ať silniční či železniční. V regionu se postupně dokončují dálnice a rychlostní silnice, ale také železniční koridory pro vlaky nejvyšší kvality. Široké možnosti cestování po kraji umožňují dostupné a kvalitní dopravní sítě, které přímo navazují na všechny evropské základní silniční tahy. Nejrychlejší vstupní branou do kraje je rekonstruované Letiště Leoše Janáčka. V současnosti se připravuje regionální projekt Moravskoslezské karty, která pro cestování po kraji umožní bezhotovostní odbavení cestujících ve všech druzích regionální dopravy. Z hlediska cestovního ruchu patří k největším přírodním atraktivitám pohoří Beskydy a Jeseníky. Právě tyto dvě oblasti jsou často považovány za jeden z klíčových prvků pro přitažlivost Moravskoslezského kraje. K nejvýznamnějším kulturním a historickým turistickým cílům kraje patří hrady, zámky, stejně tak dřevěné kostely a lidová architektura. Především koncentrace dřevěných kostelů je v Moravskoslezském kraji (v rámci ČR) výjimečná. Nedávná historie zanechala v regionu rovněž řadu technických památek, které se postupně revitalizují a nacházejí nová využití. Jednou z nich je Dolní oblast Vítkovic, která byla zapsána na listinu Evropského kulturního dědictví. Neméně významnými prvky jsou také rozhledny, které patří mezi velmi atraktivní turistické 42

lokality. Významný potenciál Moravskoslezského kraje představují kulturní akce a folklór. Každoročně se v regionu koná řada festivalů, mezi nejvýznamnější patří například Janáčkovy Hukvaldy, Bezručova Opava či Colours of Ostrava. Nelze než konstatovat, že Moravskoslezský kraj disponuje dostatečným a hlavně pestrým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. [26]

2.2.1 Areál československého opevnění Hlučín – Darkovičky Pevnostní muzeum, tzv. „bunkr“, je součástí Slezského zemského muzea a nachází se mezi obcemi Darkovičky a Hať, severovýchodně od Hlučína. (Obůrková, 2004, s. 97)

2.2.2 Dlouhé Stráně Moderní vodní dílo s přečerpávací hydroelektrárnou, která je svým instalovaným výkonem 650 MW největší ze všech vodních elektráren v Česku, je poměrně citlivě zasazeno do krajiny CHKO Jeseníky. Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1978‒1996. Dlouhé Stráně se také nazývají sedmým divem České republiky.

2.2.3 Frenštát pod Radhoštěm Pozoruhodnou stavbou je sušárna na ovoce, která je dílem geniálního architekta Dušana Jurkoviče. Sušárna stojí volně ve svahu a je obklopena stromy. Byla postavena v roce 1899. Má kamennou podezdívku, ostatní části jsou ze dřeva s řadou ozdobných motivů.

2.2.4 Kopřivnice Kopřivnice je významným průmyslovým centrem s tradicí výroby automobilů Tatra. Novodobý rozvoj města nastal po roce 1850 se zahájením výroby bryček a později kočárů. Dílna se rozrostla v továrnu, v roce 1882 byla zavedena výroba vagonů a 1897 zde byl vyroben první automobil v tehdejším Rakousko-Uhersku – Präsident. Automobily Tatra se vyrábějí od roku 1919. Zdejší Technické muzeum nabízí kompletní přehlídku výrobků podniku Tatra. (Novotná a kol., 2004, s. 84‒86) Stojí zde i legendární tatrovky, které se účastnily závodu Paříž-Dakar. Největší exponát ovšem reprezentuje tatrováckou železniční výrobu – jedná se o rychlíkový motorový vagón, známý také pod názvem Slovenská strela. (Obůrková, 2004, s. 79) 43

2.2.5 Nový Jičín Novojičínské klobouky patřily za první republiky k nejžádanějším na světě. I v současnosti odtud putují klobouky značky TONAK do mnoha zemí světa. V prostorách renesančního zámku bylo zřízeno Kloboučnické muzeum.

2.2.6 Osoblaha Trať Třemešná-Osoblaha je poslední úzkorozchodnou tratí, kterou provozují České dráhy. 20,2 km dlouhá dráha o rozchodu 760 mm byla postavena v roce 1898. Dnes je nejen technickou památkou, ale i důležitou komunikací osoblažského výběžku. Vlaky využívají jak obyvatelé dojíždějící za prací, tak turisté.

2.2.7 Ostrava Naše třetí největší město bylo ve 2. polovině 20. stol. chápáno jako „ocelové srdce“ republiky. Důlní areál Michal byl vybudován v letech 1913‒1915 podle návrhu architekta Františka Fialy. Nejstarší historie dolu se váže k roku 1843, kdy se v něm začaly hloubit dvě jámy. Jedna z nich nazývaná Michálkovická jáma č. 3 byla přejmenována na jámu Michal dle zesnulého dvorního rady Michaela Laiera. V roce 1946 byl důl pojmenován podle levicového vůdce a poslance rakouského říšského sněmu Petra Cingra, po roce 1989 přejmenován na důl Heřmanice. Po ukončení provozu v roce 1994 převzalo celý areál Ministerstvo kultury ČR, které zde zřídilo Průmyslové muzeum. (Novotná a kol., 2004, s. 87‒89) Prozatím byla zprovozněna jedna návštěvnická trasa, zahrnující řetízkové šatny, koupelny, cechovnu, dispečink a strojovnu s původním zařízením. Expozici autoři pojali jako poslední pracovní den, aby v návštěvnících vyvolali pocit, že horníci odtud odešli jen chvilku před nimi. (Obůrková, 2004, s. 69) Hornický skanzen v Ostravě-Petřkovicích, rozlehlý areál uhelného dolu založeného roku 1835, leží na úbočí vrchu Landek (viz 4. kapitola bakalářské práce). Secesní vodárenská věž tvoří dominantu Slezské Ostravy. Pochází z roku 1909 a v současnosti je využívána jako restaurace.

2.2.8 Velké Losiny Nachází se zde ruční papírna, nejstarší dosud pracující ruční výrobna papíru u nás. Byla založena v místech bývalého mlýna v roce 1596. V unikátním komplexu budov se 44

dodnes starobylými postupy vyrábí ruční papír, který slouží jako podklad pro psaní diplomů, mezinárodních smluv i tisku bibliografií či faksimile rukopisů. Areál významné technické památky nemá v oblasti střední Evropy obdoby a byl v roce 2001 prohlášen národní kulturní památkou. (Novotná a kol., 2004, s. 89‒91)

3 Hornictví jako jeden z přírodních objektů cestovního ruchu na území Ostravska Představa, že uhlí člověk „objevil“ a začal využívat až koncem 18. stol., je mylná. Dokládá to ostravský vrch Landek, kde archeologové objevili uhlí a jeho zkoksovatělé zbytky v pravěkých ohništích. Zdejší uhelné sloje jsou unikátní tím, že místy vystupují až na povrch. V prvé řadě bychom si měli zodpovědět otázku, kde se uhlí na Ostravsku vlastně vzalo. Zdejší ostravsko-karvinská pánev je součástí pánve hornoslezské, jejíž větší část však leží na území sousedního Polska. Z celkové rozlohy cca 7000 km2 patří ČR jen asi 1500 km2. V pánvi, v okolí měst Ostrava, Karviná, Český Těšín a Frenštát pod Radhoštěm, se nacházejí uhlonosné vrstvy karbonského stáří. Zatímco v ostravskokarvinské pánvi se uhlí již dlouhodobě těží, v pánvi podbeskydské na Frenštátsku, kde sloje klesají do značných hloubek a podle mínění odborníků pokračují dál pod masiv Beskyd, se s těžbou nezačalo. V ostravsko-karvinské oblasti se dále rozlišuje ostravské a karvinské souvrství. Ostravské vzniklo v přímořském prostředí a bylo ovlivněno častou sopečnou činností. Nachází se zde kvalitní uhlí, ale ve slojích o menší mocnosti než na Karvinsku, kde se uhelné vrstvy vytvořily až později, po definitivním ústupu moře. Přestože k nám zasahuje jen malá část slezské pánve, je sem soustředěna hlavní oblast těžby: nachází se tu 90 procent zásob černého uhlí ČR. Uhlí je navíc vysoce kvalitní, koksovatelné. (David, Soukup, 2009, s. 276) Podstatně rychleji se daly věci do pohybu v pruské části Ostravska, konkrétně na Landeku, kde roku 1782 dostal majitel pozemků Jan Adam svobodný pán Gruttschreiber koncesi s právem razit štoly. Tak zde vznikla šachta Anselm – první hlubinný důl ostravského revíru. S růstem průmyslu však poptávka po „černém zlatě“ přece jen stoupala a úměrně tomu se rozvíjela i těžba. Doslovný „boom“ začal 45

ve 40. letech 19. století, kdy do oblasti vstoupil vídeňský rod Rothschildů a s ním i značný kapitál. Velkým odběratelem ostravského uhlí se staly Vítkovické železárny, založené jako pobočka frýdlantských železáren pod jménem Rudolfova huť již v roce 1828. Když v roce 1843 získali železárny Rothschildové, začali hloubit vlastní doly v bezprostřední blízkosti závodu (mj. jámu Louis, později Důl Jeremenko), v nichž se pak těžilo dalších 150 let. Koksovatelné černé uhlí se pro železárenské odvětví stalo nepostradatelné. Ve stejné době vznikla jáma Terezie, ve 2. polovině 20. století přejmenovaná na Důl Petr Bezruč. Mezi ostatními vynikala především tím, že uhlí se v ní těžilo ve vysokých teplotách z hloubky až 1200 m. Zhruba v polovině 60. let roční těžba dosáhla hranice jeden milion tun, v roce 1895 se vytěžilo již 4 643 753 tun. Požadavky na stále větší množství uhlí kladl zejména rychlý rozvoj železnic a produkce železa, enormní průmyslový růst zase potřeboval čím dál více pracovních sil. Do ostravské aglomerace tak přicházely tisíce nových horníků a dělníků, pro něž se stavěly nové obytné kolonie i celé čtvrti. Rozvoj těžby i návazného průmyslu se však stále více vrýval do tváře města, na níž rychle přibývalo jizev v podobě hald hlušiny, velkých, často zatopených propadlin, kouřících komínů, zápachu, špíny a prachu. Brzy se začal objevovat pojem „černé město“. Na světlo začaly vystupovat i další negativní jevy, jako růst bídy a alkoholismus. Po vypuknutí první světové války se dosáhlo maximálního těžebního výkonu asi 11,5 milionu tun. Postupně rostlo sociální napětí, přibývaly stávky a doly se blížily do stavu naprostého rozvratu. Ještě větší roli hrálo uhlí po vzniku samostatného Československa, kdy na ostravském uhlí závisel veškerý metalurgický průmysl a značná část energetiky. Protože však bylo Československo pro těžební kolosy jen malým odbytištěm, směřovala část uhlí i na export, hlavně do zemí jihovýchodní Evropy, kterým vlastní zdroje chyběly. (David, Soukup, 2009, s. 277) Během druhé světové války dosáhla těžba maxima – 20 milionů tun. Při přechodu fronty některé doly utrpěly značné škody. I po roce 1945 převládala snaha zakládat stále nové a nové podniky, přivádět do města další pracovní síly, zatímco péče o životní prostředí a potřebnou infrastrukturu zůstávala stranou. Ocelové srdce republiky však postupně začalo bít na poplach, sluchu mu však bylo dopřáno až po roce 1990, kdy došlo k plánovitému omezení a nakonec zastavení megalomanského rozvoje města. 46

Postupně skončila těžba uhlí, později i výroba železa ve Vítkovických železárnách a začal čas zahlazování šrámů. V posledním desetiletí se vzhled města výrazně změnil k lepšímu, hodně práce však ještě čeká. V současné době se uhlí těží ještě v devíti dobývacích prostorech v pěti dolech mimo Ostravu. (David, Soukup, 2009, s. 278)

4 Ostrava ‒ „ocelové srdce“ České republiky Ještě před třemi stoletími bylo Ostravsko poměrně zaostalou a chudou zemědělskou oblastí na periferii Rakouska, která vynikala snad jen rybníkářstvím. Osídlení tu bylo řídké, vzdálenost od významnějších center monarchie značná. Když byly v roce 1780 na (tehdy pruském) Landeku a v roce 1783 ve Slezské Ostravě objeveny sloje kvalitního uhlí, neznamenalo to žádné větší vzrušení, protože pro uhlí tehdy ještě nebylo mnoho příležitostí k využití. Nikdo netušil, jak rychle se situace změní a jak tato surovina poznamená další vývoj města. (David, Soukup, 2009, s. 276)

4.1 Informační minimum města Ostravy Metropole Moravskoslezského kraje je rozlohou třetím největším městem republiky a třetím v pořadí podle počtu obyvatel. Má výhodnou strategickou polohu ‒ nachází se 10 kilometrů jižně od státní hranice s Polskem a 50 kilometrů západně od hranice se Slovenskem. Od hlavního města Prahy je vzdálena 360 km, 170 km od Brna, 90 km od polských Katovic, 310 km od Vídně. [27] Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka, vedla ve středověku k rozvoji města. [28]

4.1.1 Základní údaje Kraj (NUTS 3): Moravskoslezský Okres (NUTS 4): Ostrava-město [28] Rozloha: 214 km2 Počet městských obvodů: 23 [27] 47

Ostrava má postavení obce s rozšířenou působností, kterou vykonává pro města Klimkovice, Šenov, Vratimov a obce Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Stará Ves nad Ondřejnicí, Zbyslavice, Olbramice, Vřesina, Václavovice a Velká Polom. Ty tvoří spolu s městem Ostrava jeden správní obvod. [32] Počet obyvatel (k 1. 7. 2012): 303 792 Hustota osídlení: 1500 obyvatel/km2 Průměrná roční teplota: + 8 °C [27] Primátor města: Ing. Petr Kajnar, MBA [29] Znak města: v modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. [30] Logo města: tvoří název města se třemi vykřičníky, které vyjadřují dynamiku, energii a sebevědomí města, jeho obyvatel. Světlemodrá barva v základním provedení v názvu OSTRAVA vychází z heraldické tradice a je doplněna tmavomodrou barvou pro akcentované vykřičníky. [31] Město a jeho další orgány: Řízení města je dvoustupňové. Na prvním stupni řízení působí zastupitelstvo města, rada města, primátor, Magistrát města Ostravy a Městská policie Ostrava. Na druhém stupni, tedy na úrovni městských obvodů, působí zastupitelstva městských obvodů, rady městských obvodů, starostové a úřady městských obvodů. [32] Zastupitelstvo města má 55 členů. Je voleno občany města na čtyřleté funkční období. [33] Rada města má 11 členů. Tvoří ji primátor, náměstci primátora a radní zvolení zastupitelstvem města. [34] Městská policie Ostrava [35] Zvláštní orgány města: Povodňová komise obce s rozšířenou působností Ostrava (14 členů) Komise pro sociálně-právní ochranu dětí (10 členů) Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Ostrava (8 členů) [36] Vodopis: Městem protékají řeky Odra, Ostravice, Opava a Lučina. Průměrná nadmořská výška: 227 m n. m. Nejvýše položené místo: 336 m n. m. (v oblasti ulice Vodárenské, Krásné Pole) 48

Nejníže položené místo: 193 m n. m (křižovatka ulic Jan Marie a Garbova, Slezská Ostrava) [27] Fauna a flora města: Ostrava, v posledních dvou stoletích značně poznamenaná prudkým rozmachem důlního a metalurgického průmyslu, má přímo na svém území i řadu pozoruhodných přírodních úkazů a chráněných ploch. Mimořádnou pozornost zasluhuje Chráněná krajinná oblast Poodří, která je jediným velkoplošným zvláště chráněným územím Ostravska a zasahuje do území města svou severní částí. Tvoří ji parková krajina kolem meandrů řeky Odry s množstvím tůní, rybníků, vzácných druhů rostlin i živočichů ‒ jen ptáků se tu vyskytuje na 300 druhů. (Vurm, 2003, s. 16) Z fauny je to především zastoupení ZOO Ostrava. Oficiálním datem vzniku ostravské zoo se stal 26. říjen 1951, kdy byla schválena její první zřizovací listina. [37] Kultura: V Ostravě jsou čtyři stálá divadla. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má dvě scény (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), dále Divadelní společnost Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek Ostrava, kde se koná každý sudý rok loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý lichý rok festival Divadelní pouť bez bariér. Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj. V roce 2000 založila harfistka Ada Balová mezinárodní festival Harfové dny Ostrava. Od roku 2002 se v Ostravě pořádá hudební festival Colours of Ostrava. Ve městě se nachází také řada galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění, která spravuje významné sbírky českého i světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců. [28]

4.2 Technické památky města Ostravy Lokalita: Ostrava Objekt: Český akciový pivovar se sladovnou Ostravar Statut objektu: Není zapsán Přesně 24. října 1897 se v Ostravě konala ustavující valná hromada Českého akciového pivovaru a zanedlouho se již na Hornopolní ulici začalo stavět. První pivo se v Ostravaru začalo stáčet na jaře roku 1898. Areál pivovaru byl vybudován z červených cihel, kombinovaných s omítanými plochami. Technické zařízení prošlo postupnou 49

modernizací, stavební konstrukce a hmotové členění objektů zůstalo téměř nezměněné. Pivovar je v provozu. Ve staré varně bylo zřízeno pivovarnické muzeum.

Lokalita: Ostrava Objekt: Sýkorův most Statut objektu: Není zapsán Most Miloše Sýkory je ocelový nýtovaný obloukový most se spodní mostovkou vedoucí přes řeku Ostravici. Most spojuje moravskou a slezskou část Ostravy. Jeho celková délka je 92 m, šířka je 16 m. Na mostě se nacházejí dva chodníky. Most vyrobily v roce 1913 Vítkovické železárny, projektantem byl Ing. Bleich. Poslední rekonstrukce proběhla od května do srpna 2002. Jeho předchůdcem byl řetězový Říšský most (Reichsbrücke), postavený v letech 1847‒1851, který se zřítil při přejezdu jízdního oddílu.

Lokalita: Ostrava Objekt: Tepelná elektrárna Statut objektu: Není zapsána Nachází se při soutoku řek Odry a Opavy, výstavba probíhala v letech 1931‒1933. V té době to byla největší elektrárna ve střední Evropě pracující s vysokým tlakem a teplotou. Dosud je v provozu.

Lokalita: Ostrava Objekt: Vodárna Statut objektu: Kulturní památka Vodárna byla postavena v roce 1909 podle návrhu Jaroslava Valence. U paty vodárenské věže byla původně kašna s reliéfem ženy od Vojtěcha Suchardy. Věž je 16 metrů vysoká a je výraznou dominantou města. Vodárna je dnes již mimo provoz a slouží k administrativním účelům.

50

Lokalita: Ostrava Objekt: Vodárenská věž Statut objektu: Kulturní památka Z nedostatku finančních prostředků na výstavbu kostela sv. Pavla byla jeho věž postavena v letech 1880–1882 z prostředků Vítkovických železáren jako vodárna a požární pozorovatelna. Teprve po výstavbě věže následovala stavba kostela. [38]

Lokalita: Ostrava-Michálkovice Objekt: Důl Michal Statut objektu: Národní kulturní památka; nominace UNESCO Uhelný důl pojmenovaný po c. k. (pozn. autora: císařsko-královském) dvorním radovi Michaelu Laierovi byl založen roku 1843 montánním erárem, později přešel do majetku Severní dráhy Ferdinandovy. V roce 1862 byl napojen na Báňskou dráhu. Dnešní podoba pochází z let 1912‒1915 z doby velkorysé přestavby provedené podle projektu architekta Františka Fialy. V plně elektrifikovaném podniku bylo technologické zařízení soustředěno do velmi technicistně řešené strojovny a kvalitní zázemí pro zaměstnance včetně administrativy bylo soustředěno do zděných objektů po výtvarné stránce ovlivněných doznívající secesí. Těžní stroje, měniče, kompresory dodala firma Siemens-Schuckert. Areál, včetně strojovny s původním technickým zařízením, je přístupný veřejnosti.

Lokalita: Ostrava-Petřkovice Objekt: Důl Anselm/Hornické muzeum, naučná stezka Statut objektu: NPP Landek a Kulturní památka; nominace UNESCO Důl Anselm založený v roce 1835 jako druhý nejstarší hlubinný důl v ostravském revíru má dlouhou historii těžby, která sahá až do pravěku, neboť výchozy uhelných slojí se nacházely na svazích přilehlého vrchu Landek. Jeho dnešní podoba byla dána přestavbami v rozmezí let 1890‒1915. Po ukončení těžby v roce 1974 bylo v areálu zřízeno Hornické muzeum, které je přístupno veřejnosti včetně autentických štol. S archeologickými a botanickými jedinečnostmi Landeku (pozn. autora: národní přírodní památky) seznamuje blízká naučná stezka.

51

Lokalita: Ostrava-Svinov Objekt: Výpravní budova železniční stanice Statut objektu: Kulturní památka V posledních letech prošla celkovou rekonstrukcí, její odbavovací prostory byly rozšířeny odvážnou prosklenou přístavbou, projektovanou arch. Filanderem. Původní výpravní budova byla spolu s úsekem Lipník-Bohumín Severní dráhy Ferdinandovy uvedena do provozu roku 1847 a postupně byla rozšiřována: nejprve v 70. letech 19. století a poté v roce 1895, kdy získala dnešní podobu. [38]

Lokalita: Ostrava-Vítkovice Objekt: Důl Hlubina a Vysoké pece Vítkovických železáren Statut objektu: Národní kulturní památka; Památka Evropského kulturního dědictví; nominace UNESCO Důl Hlubina byl založen v roce 1852 v těsném sousedství Rudolfovy hutě Salomonem Rothschildem jako zdroj pro palivovou základnu do vysokých pecí. Areál jednoho z nejhlubších dolů v ostravském revíru prošel mnoha přestavbami. Jeho podoba vznikala od 70. let 19. století až po 60. léta 20. století. Nejvýrazněji se do podoby důlních objektů zapsali architekti F. Neumann a O. Bém. Silueta komínů, vysokých pecí, technologických mostů a dalších zařízení, dominující pohledu od městského centra k jihu patří jak dolu Hlubina, tak koksovně a vysokým pecím Vítkovic. Huť byla založena v roce 1828 olomouckým arcibiskupem Rudolfem. V roce 1836 zde byla zprovozněna první koksová vysoká pec v rakouské monarchii. Jedinečnost dochovaného areálu je dána především neobvykle dlouhou dobou provozu (od 30. let 19. století po konec 20. století) a unikátním technologickým tokem ‒ soustředěním výroby od těžby kamenouhelného uhlí, přes jeho koksování až po použití koksu k výrobě surového železa na poměrně malé ploše a s nezaměnitelným ostravským panoramatem nazývaným Ostravské Hradčany. Těžba byla ukončena roku 1991 a roku 1998 zastaven provoz pecí.

52

Lokalita: Ostrava-Vrbice Objekt: Větrná jáma Vrbice Statut objektu: Kulturní památka Jáma Vrbice byla vystavěna roku 1911 společností Severní dráhy Ferdinandovy a její reprezentativní průčelí je orientováno k železniční trati Ostrava-Bohumín, bývalé Severní dráze Ferdinandově. Ve strojovně je zachován elektrický těžní stroj AEG Union z roku 1916. [38]

4.3 „Průmyslové soubory Ostravska“ V této části se zaměříme na tři významné technické památky města Ostravy, které byly navrženy k zápisu do seznamu UNESCO, nicméně na rozhodnutí se stále čeká. Jedná se o „těžební soubory“ Důl Michal, Důl Hlubina s Vysokými pecemi Vítkovických železáren a Důl Anselm (Důl Eduarda Urxe) jako hornické muzeum LANDEK PARK.

4.3.1 Národní přírodní památka Landek Zalesněný protáhlý kopec nad soutokem Odry a Ostravice tvoří poslední výběžek České vysočiny (Vítkovské vrchoviny) a nese výstižné jméno Landek (z německého LandEcke = kout, roh země). Ačkoliv své okolí převyšuje o pouhých devadesát metrů, představuje významnou krajinnou dominantu a v historii osídlení člověkem hrál významnou úlohu. Z hlediska geologického je vrch obrovskou vrásou prvohorního pohoří, jehož jižní a jihovýchodní svah byl obnažen vodami řeky Odry, a vzniklo tak jedinečné panorama karbonských vrstev s výchozy uhelných slojí. (Nadace LANDEK Ostrava, 2000) Zdejší lesní porost má charakter květnatých bučin až dubohabřin s převažujícím bukem lesním (starým 150 i více let), místy i trnovníkem akátem, zbytkem lužního lesa s vrbou bílou a kříženci topolů. V bylinném patře rostou – v závislosti na poloze – lilie zlatohlavá, šalvěj lepkavá, mařinka vonná, sasanka hajní a mnoho jiných. V chráněném území se vyskytuje i řada zajímavých živočichů – ze savců mj. srnec, zajíc polní, kuna skalní, lasice hranostaj, ježek západní i východní, pět druhů netopýrů, z ptáků strakapoud velký a prostřední, datel černý, káně lesní, krahujec obecný atd. Z obojživelníků kromě různých druhů žab i čolek horský, z plazů ještěrka obecná a živorodá, užovka obojková a slepýš křehký. (David, Soukup, 2009, s. 178‒179) 53

Historie: Před 23 tisíci léty se na Landeku usídlil pravěký lovec, jehož tábořiště bylo náhodně odkryto v roce 1924 při stavbě tenisového hřiště. Následné archeologické průzkumy přinesly mnoho poznatků o životě člověka starší doby kamenné a vedle četných úlomků nádob, náčiní a zvířecích kostí zde bylo nalezeno i torzo ženské postavy, vyřezané z červeného krevele. Od jiných obdobných symbolů ženské plodnosti se Landecká Venuše vyznačuje štíhlými, téměř moderními liniemi. (Nadace LANDEK Ostrava, 2000) Je to jediná štíhlá Venuše v Evropě. Originál této Venuše je dnes uložen v trezoru Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. (David, Soukup, 2009, s. 179) Nevýznamnějším objevem je však zjištění, že lovec mamutů na Landeku použil jako první na světě uhlí k udržování ohně. Byla to pravděpodobně náhoda, když obklopil své ohniště černým kamenem, který k jeho velkému překvapení začal hořet. Chemické zkoušky jednoznačně prokázaly, že zuhelnatělé zbytky uhlí v ohništi jsou totožné s uhlím na blízkém výchozu uhelné sloje. Ta i druhá uhelná sloj byly objeveny v roce 1780 rychlebským důlním měřičem Scholzem, pověřeným k vyhledávání nových zdrojů energie. Majitel hlučínského panství Jan Adam Gruttschreiber začal v roce 1782 v obou slojích, pojmenovaných Juliana a Vilemína, dobývat uhlí, které prodával především kovářům. I když rozkvět uhelného průmyslu začal téměř až po dalších padesáti letech, bylo již za tuto dobu na Landeku otevřeno 76 štol, těžních jam a větracích komínů. (Nadace LANDEK Ostrava, 2000)

V roce 1992 byl Landek vyhlášen Národní přírodní památkou, ovšem ani po tomto roce nedokázal přilákat dostatek návštěvníků. Teprve program revitalizace NPP Landek, který v roce 1998 zpracovaly Nadace LANDEK Ostrava a Klub přátel Hornického muzea, přinesl první náznaky oživení. Projekt obnovy starých hornických cest a chodníků, realizovaný v roce 1999, zpřístupnil významné lokality Landeku a nabídl celou řadu příjemných procházek s možností návštěvy Hornického muzea OKD v Ostravě (pozn. autora – nyní Hornické muzeum LANDEK PARK, společnosti Nové Vítkovice). Tento program, který získal v roce 1999 Cenu Henryho Forda za obnovu životního prostředí a kulturního dědictví v Evropě, vytváří v oblasti Landeku příměstskou rekreační zónu se sportovním centrem, která nabízí každému návštěvníkovi všestranné možnosti využití volného času. (Nadace LANDEK Ostrava, 2000) 54

4.3.2 Důl Anselm (Hornické muzeum LANDEK PARK), Ostrava-Petřkovice Důl uzavřel svou činnost v roce 1974 a těžba v jeho důlním poli ustala v roce 1991. V té době však již bylo rozhodnuto o jeho zachování pro budoucí hornické muzeum ostravsko-karvinského revíru. Většina jeho budov, postavená na přelomu století v architektonickém slohu tzv. průmyslové secese, byla zapsána do seznamu chráněných kulturních památek. (Nadace LANDEK Ostrava, 2000) V dobách rozkvětu havířského řemesla mezi 18. a 20. stoletím fungovalo na Ostravsku na šest desítek dolů. Některé z nich připomínají už jen nečinné těžní věže anebo jména zastávek hromadné dopravy. V místě dolu Anselm, později dolu Eduarda Urxe, si však dnes na povrchu můžeme prohlédnout důlní techniku a sfárat pod zem. V hloubce 622 m pod zemí (pozn. autora: pouze imitace, prohlídka podzemí se koná ve skutečné hloubce cca 50 cm pod zemí) pan Lumír Plac popisuje každodenní dřinu havířů: „Pracovali normálně 8 hodin, fáralo se do dolu zhruba kolem šesti hodin, pracovali do dvou hodin (pozn. autora: odpoledne), a to byly normální směny. Průměrný výkon rubání na hlavu a směny byl 4,5 tuny uhlí“. [Na cestě po Ostravsku, TV dokument] Hornické muzeum OKD (pozn. autora nyní LANDEK PARK) v Ostravě bylo otevřeno 4. prosince 1993 v den svátku svaté Barbory, patronky horníků. Muzeum dnes patří mezi největší v Evropě. Expozice seznamují návštěvníky s jednotlivými hornickými profesemi. Autentický pohled na počátky hornictví nabízejí zpřístupněné původní štoly ve slojích Albert a František z první poloviny 19. století. (Nadace LANDEK Ostrava, 2000) Muzeum tvoří několik expozic: vnější, na povrchu, představuje ukázky dobývací a razicí techniky, používané i v současných dolech, vnitřní seznamuje s historií těžby uhlí na Ostravsku, se způsoby ražby štol a dolování, s hornickými lampami, ale i s historickou a současnou báňskou záchrannou službou. Především děti jistě ocení rekonstrukci sídliště lovců mamutů. Celý areál LANDEK PARK doplňuje sportovní a relaxační centrum s tenisovými kurty, hřištěm pro plážový volejbal, cyklokrosovou dráhu, vodáckým a lanovým centrem. Konají se zde i nejrůznější slavnosti a sportovní klání, v halách koncerty a výstavy. Zdejší dnes už legendární havířská hospoda Harenda U Barborky je vyhlášená dobrým jídlem a pitím. V areálu působí sochař Martin Kuchař, umělecký řezbář Jaroslav Slavík a umělecký kovář Jan Štursa. 55

Nejzajímavější místa vrchu Landek spojuje naučná stezka, upozorňující na přírodní zvláštnosti a bohatou historii této lokality. (David, Soukup, 2009, s. 179) Mezi petřkovické rodáky můžeme pro zajímavost zařadit zpěvačku Hanu Zagorovou, významného violistu, člena Kubínova kvarteta Pavla Vítka, anebo např. karatistu Milana Vašíčka, mistra republiky juniorů i mužů. (David, Soukup, 2009, s. 181)

4.3.3 Důl Hlubina a Vysoké pece Vítkovických železáren, Ostrava-Vítkovice Obec Vítkovice proslavily především zdejší železárny, největší průmyslový komplex v Ostravě. Rychle se rozrůstající železárny měly rozhodující zásluhu na převratné přeměně kdysi zemědělské vsi v moderní průmyslové město. Jako v prvních železárnách na Ostravsku se tu začalo používat místo dřeva černé uhlí, jímž se vytápěly tzv. pudlovací pece, brzy se pak přešlo na tavení ve vysokých pecích s uplatněním koksu. Železárny otevřely několik svých dolů, mj. jámu Louis (později důl Jeremenko). Areál o rozloze téměř 300 hektarů nazývaný oblast Dolních Vítkovic, bývalý komplex Vítkovických železáren, který zahrnuje zejména z provozu vyřazené koksárenské baterie, vysoké pece a důl Hlubina tvoří typické jižní panorama města, někdy také označované jako „Vítkovické Hradčany“. (David, Soukup, 2009, s. 187‒188) Největší hodnota Dolního areálu Vítkovic spočívá v technologické návaznosti těžby uhlí, jeho koksování a výrobě surového železa ve vysokých pecích. Vítkovické železárny byly založeny v roce 1828; roku 1857 byl v jejich těsné blízkosti otevřen důl Hlubina a od té doby na sebe celý technologický tok navazuje v jednom průmyslovém komplexu. Spojení mezi jednotlivými částmi výroby zajišťovaly pásové dopravníky, zavážecí zařízení a dopravní mosty. S těžbou uhlí se přestalo před polovinou devadesátých let, roku 1998 byla ve Vítkovicích ukončena výroba železa a z areálu se stala technická památka bez provozu. (Ondřej, 2007, s. 72) Nyní se v bývalých koupelnách dolu Hlubina hraje divadlo. Jedna z ostravských menších scén, Divadlo Petra Bezruče, ve svém představení Pestré vrstvy (pozn. autora: autobiografické dílo Ivana Landsmanna) ukazuje život havířů, k jehož dokreslení se používá i místního dialektu. Toto představení získalo několik cen, mj. za Alternativní divadlo roku 2011. [Na cestě po Ostravsku, TV dokument]

56

4.3.4 Důl Michal, Ostrava-Michálkovice V kdysi malé obci Michálkovice se uhlí začalo dolovat před polovinou 19. století, kdy zde také vznikaly jednotlivé domky pro havíře a dělnické kolonie. Samotný důl Michal prošel v letech 1913‒1915 zásadní modernizací, byl elektrifikován a sloužil pak bez větších změn až do roku 1994, kdy se kolo na jeho těžební věži definitivně zastavilo. (Ondřej, 2007, s. 73) Významný architekt František Fiala, žák vídeňské školy Otto Wagnera, tehdy důlním budovám vtiskl podobu, díky níž má dnes areál šanci dostat se na seznam památek UNESCO. Ocelová konstrukce vyzděná cihlami navíc mnohem lépe odolávala otřesům půdy. Přestavby provedené v průběhu 20. století nebyly významné, a díky tomu dnes důlní komplex představuje jedinečný architektonický, technický a provozní celek. Prohlídková trasa umožňuje návštěvníkům projít se stejnou cestou, kterou každý den absolvovali havíři. Začíná ve známkovně zřízené především z bezpečnostních důvodů. Každý horník nastupující směnu si zde vyzvedl svou známku a při návratu ji zase odevzdal. V době největšího rozkvětu dolu tady viselo až 3000 známek a jejich jednotlivé barvy a tvary označovaly jednotlivé směny a specializaci. Ze známkovny šli horníci do řetízkové šatny, kde se převlékli do fáraček. Každý z nich měl k dispozici dva háky neboli řetízky, na nichž se šaty vytahovaly vysoko ke stropu. Jeden byl určený pro čisté civilní šaty a druhý pro špinavé pracovní oblečení. To na řetízcích rychle vysychalo, takže druhý den bylo znovu připraveno k použití. Další cesta vedla do lampovny, kde si vyzvedli svítidlo a záchranný přístroj. Ten měl v případě neštěstí umožnit dýchání do doby, než přišla pomoc. Největším nepřítelem pod zemí byl a dosud je metan a jeho přítomnost se zprvu zjišťovala za pomoci kanárků nebo myší. Když se z podzemí vrátili živí, mohli tam ve věžních klecích sfárat i lidé. Jáma pod věží měla 19 pater a byla hluboká 670 m, dnes však je z bezpečnostních důvodů zcela zasypaná. Z technického hlediska je ale největším pokladem dolu strojovna vybudovaná v letech 1912‒1915. Všechno její zařízení totiž pochází z doby, kdy se tu přecházelo z páry na elektřinu; zařízení od svého spuštění fungovalo nepřetržitě 82 let. Uvidíme zde např. kompresory, které vyráběly a vháněly do podzemí tzv. technický vzduch. Ten poháněl dopravníky, kladiva a všechny další stroje. Nenajdeme zde žádné vyumělkované a nazdobené muzeum, spíše naopak. Všechno, včetně špinavých stěn, ošlapaných schodů a ohmataného zábradlí, tu působí dojmem, že 57

směna před chvílí skončila. Těžký život a znečištěné prostředí daly v minulosti Ostravě nálepku pro turisty nepříliš atraktivního města. (Toušlová a kol., 2006, s. 108‒109) Havířská hospoda u dolu Michal je věnována sociálnímu demokratovi Petru Cingrovi. Největší zásluhou předsedy hornicko-hutnického spolku Prokop, kdysi z přelomu 19. a 20. století, bylo zkrácení hornické pracovní doby. Dnes do hospody vzniklé z ženských koupelen chodí nejen turisté, ale i staří havíři. [Na cestě po Ostravsku, TV dokument]

Praktická část

5 Metodika průzkumu Dle Jana Hartla, ředitele Střediska empirických výzkumů (STEM, s. r. o.), se hlavní proud výzkumu veřejného mínění a spotřebitelského chování od třicátých let 20. století rozvíjel především v USA a do Evropy široce pronikal hned po druhé světové válce. Ústav pro výzkum veřejného mínění u nás vznikl v roce 1946, v tomto oboru patřila Česká republika mezi průkopníky v Evropě. Únorový komunistický převrat však zkoumání názorů široké veřejnosti učinil ráznou přítrž, neboť vládnoucí komunistická strana vnímala sebe samu za předvoj dělnické třídy a své názory a stanoviska za živé ztělesnění odvěkých přání a tužeb lidu ‒ proto začal být průzkum veřejného mínění považován za „buržoazní“ přežitek. Zatímco na Západě se problematika veřejného mínění vyučovala na školách a týmy odborníků získávaly praktické zkušenosti v terénu, u nás nebylo nic. V posledních dvaceti letech si i v České republice již velká část lidí uvědomuje, že vyrobit není tak velký problém jako prodat. Češi byli vždy hrdí na své „rodinné stříbro“, tradiční značky a produkty, o nichž byli přesvědčeni, že dobrá kvalita se prodává sama (např. křišťálové sklo, ušlechtilá ocel, tradiční porcelán nebo pivo). Tento pohled na marketing však nebyl správný a teprve dodatečně se muselo dohnat to, co se v letech osmdesátých a devadesátých zanedbalo. (Foret, 2008, s. 1) 58

K poznávání zákazníků jsou nejvhodnější metodologicky propracované nástroje a postupy marketingového výzkumu. Umožňují objektivnější a systematičtější poznání potřeb, přání, očekávání a spokojenosti zákazníků. Přitom není až tak podstatné, jestli s nimi komunikujeme osobně (přímo z očí do očí) nebo zprostředkovaně přes nejrůznější vymoženosti současné komunikační a výpočetní techniky, jako jsou databáze, internet, telefon apod. Základní principy, tedy přínosy i omezení nástrojů a postupů marketingového výzkumu při poznávání zákazníků zůstávají v zásadě stejné. Marketingový výzkum se využívá k poznávání názorů a přání zákazníků nejen v případě komerčních, podnikatelských subjektů, ale stále častěji také u institucí neziskového sektoru a veřejné správy. (Foret, 2008, s. 3)

5.1 Dotazníkové šetření Dotazník Dotazník musí na první pohled upoutat svojí grafickou úpravou, což významně ovlivní to, jak bude na respondenta působit. Jde o celkový vjem, jako je formát dotazníku, úprava první stránky, barva a kvalita papíru. Příliš velký formát vzbuzuje pocit obtížného zacházení a představu velkého množství požadovaných informací. Naopak malý formát zase nutí k velkému soustředění při čtení i vyplňování. Nejvhodnější velikostí je tradiční rozměr papíru A4. Velmi důležitá je první stránka, a to jak její grafická úprava, tak především obsah úvodního textu. Ten by měl zejména vzbudit zájem respondenta (vysvětlit mu cíl výzkumu a význam jeho odpovědí), apelovat na spolupráci dotazovaného (zdůraznit smysl jeho informací), přesvědčit ho o vyplnění celého dotazníku, určit způsob vyplnění dotazníku (zda kroužkovat či podtrhávat), určit termín a způsob vrácení dotazníku a v neposlední řadě ujistit respondenty o zachování anonymity. (Foret, 2008, s. 43‒44) Následující část bude věnována realizaci primárního výzkumu, který zahrnuje vlastní zjišťování hodnot u respondentů. Sběr dat proběhne částečně v terénu, ve zbylé části pomocí internetového odkazu a na sociální síti pro obyvatele Ostravy a širokého okolí. S tímto šetřením souvisí kvantitativní výzkum jednak proto, že reprezentativní vzorek bude čítat 140 respondentů, ale také proto, že bude zachycovat názory lidí a výsledné poznatky budou zobecněny na celou populaci. 59

Otázky v dotazníku, kterých je celkem 15, budou převážně uzavřené s variantami odpovědí pro lepší a snazší vyhodnocení průzkumu. Jsou zde také otázky otevřené volné, kdy se respondent může na danou otázku sám svobodně vyjádřit. Tyto otázky jsou příkladem kvalitativního marketingového výzkumu. Reprezentativní vzorek se bude také skládat z hodnot sociodemografických charakteristik, zahrnující ‒ pohlaví, věk, vzdělání, profesi, místo bydliště respondentů. Šetření probíhalo v období od září do října roku 2012.

5.2 Cíl šetření Dle časopisu COT Business byl nejnavštěvovanějším cílem Moravskoslezského kraje v roce 2011 Landek Park, místo spojující unikátní přírodní prostředí a pravěkou historii s největší hornickou expozicí v České republice, který se v daném roce setkal s nebývale vysokou návštěvností. Například jen za červenec přilákal více než 13 tisíc návštěvníků. Data o návštěvnosti areálu napovídají, že letos pokračoval trend růstu návštěvnosti technických památek. [39] Jak uvádí v rozhovoru z téhož roku pro časopis COT Business náměstek hejtmana pro Moravskoslezský kraj Jiří Vzientek, dalším z projektů je příprava Stezky technických památek. Jedná se o opravdový unikát, který tento kraj velmi odlišuje od ostatních. Kdysi fungující továrny, doly a hutě jsou nyní národními kulturními památkami a vznikají v nich dnes technologická centra – v bývalém plynojemu vyrůstá nejmodernější konferenční centrum v České republice, otevírají se jedinečné návštěvnické trasy a mnoho dalšího. Naším cílem je nyní spojit existující technické památky v našem kraji a vytvořit z nich stezku poznání. Hlavním partnerem tohoto projektu je oblast Dolních Vítkovic. Samozřejmě stezka bude doprovázena masivním marketingem. Zahájení fungování projektu je plánováno na přelom května a června 2012. [40]

Cílem této bakalářské práce i samotného průzkumu je zjištění povědomí o národních kulturních památkách města Ostravy a jejich popularity. Jedná se o doly Anselm, Michal a Vysoké pece Vítkovice (Dolní oblast Vítkovic). Cílovou skupinou byli především občané města Ostravy a okolí. Z výsledků průzkumu bude vyvozen závěr a následné navrhované opatření co a jak zlepšit, aby se o tyto památky zajímali také lidé z celé České republiky. 60

5.3 Zhodnocení výsledků průzkumu Nejprve budou zhodnoceny dotazy sociodemografického charakteru, poté ostatní otázky. Výsledky kvantitativních dotazů tvoří vždy tabulkové a grafické vyjádření. U otázek čísel 7, 12 a 14 se nachází pouze grafické vyjádření, jelikož se jedná o kvalitativní hodnocení.

1. kvantitativní otázka – Vaše pohlaví je: Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů

Pohlaví

Počet

Muž

45

Žena

95 (zdroj vlastní)

Pohlaví respondentů

32%

Muž 68%

Žena

Graf č. 1: Pohlaví respondentů (zdroj vlastní)

V dotazníku bylo ze 140 dotazovaných v náhodném zastoupení 32 % mužů a 68 % žen. 61

2. kvantitativní otázka – Je Vám: Tabulka č. 2: Věk respondentů

Věk

Počet

do 19 let

34

20-30 let

50

31-45 let

34

46-55 let

12

55 let a více

10 (zdroj vlastní)

Věk respondentů

9%

7% 24% do 19 let 20-30 let

24%

31-45 let 46-55 let 36%

55 let a více

Graf č. 2: Věk respondentů (zdroj vlastní)

U druhé otázky z grafu vyplývá, že se průzkumu zúčastnilo nejvíce respondentů ve věku 20 až 30 let, a to 36 %, dále byly stejně zastoupeny skupiny respondentů ve věku do 19 let a mezi 31 až 45 lety, obě skupiny se na průzkumu podílely 24 %. 62

Respondenti mezi 46 a 55 lety byli zastoupeni 9 %, respondenti ve věku nad 55 let a starší 7 %.

3. kvantitativní otázka – Bydlíte: Tabulka č. 3: Místo bydliště

Bydliště

Počet

V okolí Ostravy (Hlučín, Orlová,

101

Karviná, Havířov, atd.) V Ostravě

39 (zdroj vlastní)

Místo bydliště

28% V okolí Ostravy (Hlučín, Orlová, Karviná, Havířov, atd.) 72%

V Ostravě

Graf č. 3: Místo bydliště (zdroj vlastní)

Ve třetí otázce jsem se dotazovaných ptala, kde bydlí. Největší část respondentů pochází z měst v okolí Ostravy, a to celých 72 % (převážně z Havířova, Karviné a Frýdku-Místku). Zbylých 28 % respondentů pochází z Ostravy. 63

4. kvantitativní otázka – Vaše dosažené vzdělání je: Tabulka č. 4: Vzdělání respondentů

Vzdělání

Počet

Základní/Vyučen(a)

43

Střední s maturitou

49

Vysokoškolské

48 (zdroj vlastní)

Vzdělání respondentů

31%

34%

Základní/Vyučen(a) Střední s maturitou Vysokoškolské 35%

Graf č. 4: Vzdělání respondentů (zdroj vlastní)

Respondenti byli zastoupeni ve všech skupinách vzdělání podobným podílem. Nejvíce respondentů bylo ze skupiny střední vzdělání s maturitou či vyšší odborné, a to 35 %. Další skupinou byli vysokoškolsky vzdělaní respondenti s 34 % a respondenti se základním vzděláním či vyučeni s 31 %.

64

5. kvantitativní otázka – Vaše povolání je: Tabulka č. 5: Povolání respondentů

Povolání

Počet

Žák/Student

65

Zaměstnanec

59

Jsem v důchodu

5

Podnikatel

4

Nezaměstnaný

4

Jsem na mateřské dovolené

3 (zdroj vlastní)

Povolání respondentů

4%

3% 3%

2%

Žák/Student 46%

Zaměstnanec Jsem v důchodu Podnikatel

42%

Nezaměstnaný Jsem na mateřské dovolené

Graf č. 5: Povolání respondentů (zdroj vlastní)

65

U páté a zároveň poslední sociodemografické otázky z grafu vyplývá, že v největším zastoupení byla skupina žák/student (ať už základní, střední či vysoké školy) se 46 %, následovaná skupinou zaměstnaných se 42 %. Respondenti v důchodu tvořili 4 %, podnikatelé a nezaměstnaní 3 % a ženy na mateřské dovolené 2 % dotazovaných.

6. kvantitativní otázka – Která trojice technických památek města Ostravy jsou národními kulturními památkami a jsou v seznamu, čekajícím na zápis do UNESCO? Tabulka č. 6: Trojice technických památek

Památky

Počet

Důl Anselm (LANDEK PARK), Důl Michal, Sýkorův most

20

Důl Anselm (LANDEK PARK), Důl Michal, Důl Hlubina a Vysoké pece

82

Vítkovice Výpravní budova Ostrava-Svinov, Důl Michal, pivovar se sladovnou Ostravar Nevím

5 33

(zdroj vlastní)

66

Trojice technických památek

Důl Anselm (LANDEK PARK), Důl Michal, Sýkorův most 24%

14% Důl Anselm (LANDEK PARK), Důl Michal, Důl Hlubina a Vysoké pece Vítkovice

4%

58%

Výpravní budova OstravaSvinov, Důl Michal, pivovar se sladovnou Ostravar Nevím

Graf č. 6: Trojice technických památek

(zdroj vlastní)

Šestou otázkou jsem chtěla zjistit, zda mají respondenti povědomí o tom, které technické památky jsou v Ostravě důležitými a čekají na zápis do UNESCO. 58 % respondentů odpovědělo správně, že se jedná o Důl Anselm, Důl Michal a Důl Hlubina s Vysokými pecemi Vítkovice. 24 % respondentů vůbec netušilo, které památky to jsou, a 14 % respondentů odpovědělo Důl Anselm, Důl Michal a Sýkorův most. Jelikož se Sýkorův most nachází při vstupu do centra města Ostravy, dá se předpokládat, že tato skutečnost mohla dotázané zmást. Sýkorův most není ani kulturní památkou (viz kapitola 4, str. 50).

67

7. kvalitativní otázka – Navštívili jste už některou z této trojice významných památek? A kterou, popř. které?

Návštěvnost památek Nenavštívil(a) jsem žádnou

9%

7%

Důl Anselm (LANDEK PARK) 30%

12% Ostatní památky (Sýkorův most, výpravní budova OstravaSvinov, pivovar Ostravar)

16% 26%

Vysoké pece Vítkovice

Všechny tři

Důl Michal

Graf č. 7: Návštěvnost památek (zdroj vlastní)

V této první otevřené otázce 30 % respondentů uvedlo, že nenavštívili prozatím žádnou z těchto památek. Mezi těmi, kteří památky navštívili, byl nejnavštěvovanějším místem Důl Anselm (LANDEK PARK) se 26 %. Dalších 16 % získaly ostatní památky, které jsou všem respondentům důvěrně známé, jelikož Sýkorův most se nachází při vstupu do centra Ostravy, a výpravní budova Ostrava-Svinov je jednou z hlavních stanic vlakové dopravy. Vysoké pece Vítkovice získaly 12 % návštěvnosti, hlavně kvůli otevření Vysoké pece č. 1 a kulturní hudební akci Colours of Ostrava. 9 % respondentů navštívilo všechny tři památky a 7 % národní kulturní památku Důl Michal.

68

8. kvantitativní otázka – S kým jste tuto památku/památky navštívili? Tabulka č. 8: Způsob návštěvy

Jak

Počet

Se školou

19

S rodinou

33

S přáteli

30

Sami

7 (zdroj vlastní)

Způsob návštěvy

8%

21%

34%

Se školou S rodinou S přáteli 37%

Sami

Graf č. 8: Způsob návštěvy (zdroj vlastní)

Z těch respondentů, kteří odpověděli, že památky (ať už z národních kulturních památek, nebo ostatních) navštívili, bylo 37 % respondentů na exkurzi s rodinnými příslušníky, 34 % s přáteli a 21 % respondentů je navštívilo se školou. Pouhých 8 % dotazovaných navštívili památky sami. 69

9. kvantitativní otázka – Ve kterém ročním období jste navštívili tuto památku/tyto památky? Tabulka č. 9: Období návštěv památek

Roční období

Počet

Jaro

33

Léto

54

Podzim

40

Zima

9 (zdroj vlastní)

Období návštěv památek

7% 24% 29% Jaro Léto Podzim 40%

Zima

Graf č. 9: Období návštěv památek (zdroj vlastní)

U této otázky mohl respondent vybrat 1 až 4 odpovědi. Návštěvnost technických památek je nejvyšší v letním období (celých 40 %), následuje podzim s 29 % a jaro s 24 %. 70

10. kvantitativní otázka – Která z těchto památek se Vám nejvíce líbila a proč? I pokud jste navštívili pouze jednu památku. Tabulka č. 10: Nejnavštěvovanější památka

Památka

Počet

Důl Anselm (LANDEK PARK)

38

Důl Michal

16

Důl Hlubina, Vysoké pece Vítkovice

27

(zdroj vlastní)

Nejnavštěvovanější památka

33% 47%

Důl Anselm (LANDEK PARK) Důl Michal Důl Hlubina, Vysoké pece Vítkovice

20%

Graf č. 10: Nejnavštěvovanější památka (zdroj vlastní)

Respondenti, kteří navštívili některou z této trojice významných technických památek, odpověděli, že se jim nejvíce líbil Důl Anselm (LANDEK PARK), (47 % dotazovaných). Důvodem byla možnost návštěvy podzemního dolu, prohlídky expozice, využití cyklostezky či cyklokrosové dráhy nebo posezení s občerstvením v Harendě 71

U Barborky. Dalším v pořadí byl Důl Hlubina, který ocenilo 33 % dotazovaných, zejména část Vysokých pecí Vítkovic. Návštěvníky sem přilákal hudební festival Colours of Ostrava, poprvé pořádaný na tomto místě v roce 2012, nebo se chtěli podívat na nově otevřenou Vysokou pec č. 1, s možností vyjet výtahem do jejího nejvyššího patra, odkud je rozhled po celém Ostravsku. 20 % respondentů si vybralo Důl Michal kvůli působivé atmosféře, která evokuje pocit, jako by z těchto míst odešli horníci na konci běžného pracovního dne díky veškerému vybavení v expozičních místnostech.

11. kvantitativní otázka – Myslíte si, že město Ostrava dostatečně prezentuje tyto naše významné technické památky? Tabulka č. 11: Prezentace technických památek

Dobrá prezentace

Počet

Myslím, že ano

38

Ne, mohlo by to být lepší

78

Nevím

24 (zdroj vlastní)

Prezentace technických památek

17%

27% Myslím, že ano Ne, mohlo by to být lepší Nevím

56%

Graf č. 11: Prezentace technických památek (zdroj vlastní)

72

U otázky č. 11 většina respondentů odpověděla, že město Ostrava tyto významné technické památky prezentuje nedostatečně, (56 % dotázaných). 27 % respondentů se domnívá, že je trojice památek prezentována dostatečně. 17 % respondentů netuší, protože se o problematiku nezajímají nebo památky nenavštívili.

12. kvalitativní otázka – Jak by se, podle Vás, daly tyto tři památky ještě více připomenout široké veřejnosti?

Jak památky více zviditelnit? Reklama, tisk, média, TV Nevím

4% 4%

Akce, festivaly, Folkor

1% 1% 7% 28%

5%

Prezentace na internetu, facebook, youtube Letáky, plakáty, brožury

8%

Billboardy

9% 20%

Školní exkurze

13%

Propagace v ČR i v Evropě Je dostatečně prezentováno Lepší marketing Ostatní

Graf č. 12: Jak památky více zviditelnit? (zdroj vlastní)

U této druhé otevřené otázky respondenti nejčastěji (ve 28 %) doporučují formu propagace kulturních památek pomocí reklamy, tisku, médií a televize. Reklama by se podle nich neměla objevovat pouze v regionálním televizním vysílání. Ideálním časem pro reklamu jsou podle nich převážně letní měsíce. 20 % respondentů nevědělo, jak by 73

se památky daly lépe prezentovat veřejnosti. 13 % dotazovaných doporučuje různé akce, např. festivaly či kulturní akce, včetně divadelních představení realizovaných přímo v památkách. Ukázkou toho, jak si takovou prezentaci představují, byl např. festival Colours of Ostrava 2012 v Dolních Vítkovicích. Tato část respondentů považuje za atraktivní spojení kulturních akcí s geniem loci těchto památek. Dalších 9 % dotázaných doporučovalo prezentaci na Internetu, sociální síti Facebook či ve formě videí na serveru Youtube.com, případně využití památek v hudebních videoklipech či filmech. 8 % respondentů je přesvědčeno, že by bylo dobré ve městě Ostrava i v okolních městech upoutat pozornost letáky, plakáty či brožurami pojednávajícími o těchto památkách a jejich aktuálním dění (akce, zábava atd.). Tyto propagační prostředky by měly být vyvěšeny nebo umístěny např. na letišti, nádražích, ve vlacích, MHD apod. 5 % respondentů se přiklánělo k billboardům umístěným kolem silnic u Ostravy i okolních měst. 4 % respondentů by se líbilo pořádat častěji školní exkurze a více o těchto památkách hovořit ve výuce. Také doporučují zaměřit pozornost na pořádání akcí pro rodiny s dětmi. Zbylá procenta dotazovaných se vyjádřila pro lepší propagaci v ČR i v Evropě (naše instituce je podle nich nabízejí málo nebo je nenabízejí vůbec), lepší marketing. Někteří respondenti si myslí, že jsou tyto technické památky prezentovány dostatečně.

13. kvantitativní otázka – Doporučili byste návštěvníkovi města Ostravy návštěvu některé z těchto památek a proč?

Tabulka č. 13: Navštívit tyto památky?

Doporučení

Počet

Určitě ano

82

Ano

26

Spíše ne

8

Nevím

24 (zdroj vlastní)

74

Navštívit tyto památky?

17% 6% Určitě ano 58%

19%

Ano Spíše ne Nevím

Graf č. 13: Navštívit tyto památky? (zdroj vlastní)

58 % respondentů by určitě doporučilo návštěvu památek návštěvníkovi, který si může zkusit „sfárat do dolu“ v technické památce Důl Anselm (LANDEK PARK) nebo si vyjet na nově otevřenou Vysokou pec č. 1, odkud je rozhled na celou Ostravu. 19 % respondentů by doporučilo návštěvu památek návštěvníkovi, hlavně kvůli super atmosféře na festivalu Colours of Ostrava, který se letos konal v areálu Vysokých pecí Vítkovic v oblasti Dolní Vítkovice. 17 % respondentů neví, jelikož památky nenavštívili, a 6 % dotazovaných by návštěvu nedoporučovalo.

75

14. kvalitativní otázka – Uvedené tři technické památky stále čekají na své zapsání do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Čím si myslíte, že to je?

Proč památky čekají na zápis do UNESCO? Nevím

4%

3%

Neschopnost úřadů, úředníků, ČR i EU 9% 37%

5%

Jsou jedinečné, výjimečné, proto by měly být zapsané Dlouhá administrativa, zdlouhavý proces

8%

Více památek, které čekají na zápis

11% 11%

12%

Jsou málo známé, nedostatečná podpora médií Náročnost posouzení a finance Špatný technický stav památek Ostatní

Graf č. 14: Proč památky čekají na zápis do UNESCO? (zdroj vlastní)

Třetí a zároveň poslední otevřenou otázkou jsem chtěla zjistit, zda mají respondenti povědomí o tom, proč tyto technické památky nejsou zapsány na seznamu UNESCO, jaký je jejich vlastní názor. 37 % odpovědí se shodovalo v tom, že netuší, proč nejsou zapsány. 12 % odpovědí zastupovalo názor, že město, úřady či příslušné orgány nejsou dostatečně důrazné ve snaze tyto památky zapsat nebo prosadit. Také dávají vinu byrokracii, Evropské unii, laxnosti kompetentních úředníků, lobbismu, ale i tomu, že je pracovníci UNESCO nedoceňují. Po 11 % získaly odpovědi, že památky by v seznamu být zapsány měly, protože jsou výjimečné v České republice i z historického hlediska. Dalších 11 % tvoří odpovědi týkající se časové náročnosti posouzení památek a také zdlouhavá a mnohdy zbytečná administrativa k nim potřebná. 8 % jsou odpovědi respondentů, kteří si myslí, že památek, které čekají na své zapsání je mnoho. Nižší procenta odpovědí značí nízkou marketingovou propagaci, mediální propagaci, 76

náročnost posouzení, finanční problémy a špatný technický stav památek. Nutno podotknout, že o památky se zajímají také lidé z oboru památkové péče, kteří v konečném důsledku rozhodují o tom, co, kdy, kde a jak se může opravit (pozn. autora). Zbylých 9 % odpovědí tvoří odpovědi různé, např. že tyto památky nesplňují podmínky přijetí, nejsou dostatečně oceněny, je zde nedostatečný zájem ze strany města Ostravy, jsou technické a ne kulturní, měly by být zapsány pro svůj stavební sloh, historii hornictví a autentickou atmosférou. Odůvodněním bylo také to, že se o ně lidé nezajímají či existují předsudky o Ostravě.

15. kvantitativní otázka – Pokud jste nenavštívili ještě ani jednu z těchto technických památek, proč tomu tak bylo? Tabulka č. 15: Důvod nenavštívení památek

Důvod

Počet

Neměl(a) jsem čas

29

Nezajímám se o památky

10

Vstupné bylo moc drahé

3

Špatná dopravní dostupnost

6

Nevím, s kým bych je navštívil(a)

3

(zdroj vlastní)

77

Důvod nenavštívení památek

12%

Neměl(a) jsem čas

6%

Nezajímám se o památky

6% 57%

Vstupné bylo moc drahé

19% Špatná dopravní dostupnost Nevím, s kým bych je navštívil(a)

Graf č. 15: Důvod nenavštívení památek (zdroj vlastní)

Respondenti, kteří odpověděli na tuto otázku, nenavštívili ani jednu z těchto významných technických památek nejčastěji kvůli nedostatku času (až 57 % dotázaných), nebo protože se o památky nezajímají (19 % dotázaných). 12 % respondentů uvádí špatnou dopravní dostupnost a 6 % uvádí drahé vstupné a neví, s kým by je navštívili.

5.4 Interpretace výsledných dat Z dotazovaných 140 respondentů tvořilo průzkum 68 % žen a 32 % mužů. Velká většina tázaných pocházela z okolí města Ostravy, a to převážně z měst Havířov, Frýdek-Místek, Karviná apod. Respondenti byli zastoupeni v pěti věkových kategoriích, kdy největší část (36 % respondentů) bylo ve věku 20 až 30 let. Dále byla nejvíce zastoupena věková skupina do 19 let a 31 až 45 let (obě 24 % respondentů). Dotazovaní byli, co se týká dosaženého vzdělání, zhruba rovnoměrně rozděleni ve třech skupinách – základní/vyučen, střední s maturitou, vysokoškolské vzdělání. Největší zastoupení měla skupina žáků/studentů (46 % respondentů), 42 % respondentů bylo zaměstnaných. 78

Z průzkumu dále vyplývá, že 58 % respondentů má povědomí o tom, která významná trojice technických památek je nazývána průmyslovými soubory Ostravska. Celkově velká většina respondentů navštívila tyto památky a také ostatní památky v okolí. Pouze 30 % respondentů památky nenavštívilo, nejčastěji kvůli nedostatku času či nezájmu. 37 % respondentů zde bylo na exkurzi se svou rodinou (převažují výlety s dětmi), a 34 % navštívilo památky s přáteli. Jako nejvhodnější roční období pro návštěvu kulturních památek bylo zvoleno léto a podzim a nejnavštěvovanějším místem z trojice památek se staly památky pod záštitou Dolní oblasti Vítkovice – Důl Anselm (LANDEK PARK) a Vysoké pece Vítkovice. Důvodem byla především velikost areálu LANDEK PARK, ve kterém se nachází i sportovní zařízení, přírodní památka Landek se stezkami, ale i tradiční hornická hospůdka Harenda U Barborky. Ta se nachází v blízkosti objektů starých hornických umýváren, expozic báňského záchranářství a samotného důlního muzea Dolu Anselm. V Dolní oblasti Vítkovic, konkrétně Vysokých pecí Vítkovic, byla návštěvnost vyšší nejen kvůli otevření Vysoké pece č. 1, kde účastníky vyveze výtah až do nejvyššího patra celého objektu, ale hlavně kvůli propojení s hudebním festivalem Colours of Ostrava, který se zde letos odehrál. 56 % z celkově dotazovaných si myslí, že tyto tři památky nejsou dostatečně prezentovány tak, aby zaujaly návštěvníky z celé České republiky. Řešení, které dotazovaní uváděli nejčastěji, bylo propagovat tyto památky v tisku, médiích, televizi a reklamě, dále prostřednictvím pořádání akcí pro rodiny či festivaly v těchto objektech a větší prezentací památek na internetových stránkách YouTube či sociální síti Facebook. Také by mohlo být rozdáno a vyvěšeno více letáků či plakátů a informačních brožur. Respondenti se vyjádřili i pro větší počet školních exkurzí a připomínkových reklam na billboardech u silnic. Já osobně bych ocenila i přehlednější dopravní značení ze směru od Havířova, neboť na této trase chybí ukazatele, případně jsou zakryty přerostlými stromy. Návštěvu památek by určitě doporučilo 58 % respondentů. Na poslední otevřenou otázku, proč si dotazovaní myslí, že tyto památky stále čekají na zápis do UNESCO, odpovědělo 37 % z nich, že netuší, proč nejsou zapsány na listině. Jako další důvody uváděli, že město, úřady či příslušné orgány nejsou dostatečně důrazné ve snaze tyto památky zapsat nebo prosadit, dále neschopnost úřadů, úředníků v České republice i Evropské unii, zdlouhavá administrativa a proces

79

schvalování, větší množství památek, které čekají na svůj zápis do listiny, a finanční náročnost či technický stav památek. U jednoho respondenta jsem se setkala u této otázky s ojedinělou odpovědí, cituji: „Příliš nevěřím tomu, že bude zapsána Dolní oblast Vítkovic, tuším, že jedním z kritérií je to, že památka musí být netknutá, přestavby a přístavby pana architekta Pleskota tomu myslím odporují. To samé se týká i Dolu Anselm, který čeká rozsáhlá „revitalizace a zatraktivnění“ novým majitelem, zásahy do památky budou stejně nevratné jako v Dolní oblasti Vítkovic (pozn. autora: Vysoké pece Vítkovice). Jistou šanci na zapsání do UNESCO má podle mého názoru pouze Důl Michal se svou netknutostí celku a geniem loci posledního pracovního dne.“ Troufám si říci, že respondent má zcela pravdu, jelikož v NKP Dolu Michal chtějí opravdu objekt zachovat jako původní dílo bez rekonstrukcí.

6 Navrhovaná opatření Modely jsou vytvořeny na základě odpovědí respondentů dotazníku.

6.1 Reklama, tisk a média Právě reklamu, tisk a média považuje největší část respondentů, kteří se domnívají, že památky nejsou dostatečně prezentovány na veřejnosti, za nejvýznamnější a nejúčinnější prostředek v jejich propagaci. Protože není v technických možnostech bakalářské práce uvést video či reklamní upoutávky na průmyslové soubory Ostravska, budu se zabývat pouze tištěnou reklamou, a to v podkapitole 6.4. Nicméně bych ostravským společnostem doporučila krátká videa nebo videošoty těchto památek před regionálními zprávami ve veřejnoprávní televizi, a to jak na ČT1, tak na ČT24. Respondenti také doporučují tato videa v televizní stanici Polar i v reklamních přestávkách v hlavním vysílacím čase zpráv, a to převážně v letních měsících. Dále by bylo vhodné, aby se památky staly součástí filmů, videoklipů a dokumentů prezentovaných známými umělci (nejen hudebníky). Jen tak by mohly zaujmout i další obyvatele z celé České republiky. 80

6.2 Akce, festivaly, folklor Respondenti dále navrhují konání většího množství kulturních akcí, například uvádění divadelních představení v těchto technických objektech. Já bych navrhla i různé soutěžní hry určené nejen rodinám s dětmi. Letos jsem se setkala s tzv. Technopasem, do kterého se sbírají razítka technických památek Moravskoslezského kraje, a za určitý počet razítek z těchto objektů získá hráč odměnu v podobě reklamního suvenýru. Velký úspěch zaznamenal v roce 2012 hudební festival Colours of Ostrava, který poprvé probíhal v NKP Dolní oblasti Vítkovic. Na programu byla vystoupení mnoha zahraničních i tuzemských kapel, zpěváků a zpěvaček, ale také besedy se známými herci, promítání filmů a workshopy na různá témata, např. hudební a geografická. Myslím si, že uspořádání známého festivalu v neznámém a atraktivním prostředí průmyslového objektu mělo v konečném důsledku vliv nejenom na zvýšení návštěvnosti (ročník 2012 byl v historii festivalu nejúspěšnější) ale také bylo poukázáno na tuto technickou a národní kulturní památku.

6.3 Prezentace na Internetu, sociální síti Facebook a serveru YouTube Část respondentů doporučuje lepší prezentaci na Internetu. Zde bych navrhovala reklamní pruhy s výše probíranými památkami nebo reklamní bannery na blozích a stránkách, které nějakým způsobem komunikují s národními a přírodními kulturními památkami. To se týká i webových stránek města Ostravy. Je také navrhována prezentace na zahraničních fórech. Na sociální síti Facebook mají tyto památky svůj profil, a to jak Důl Michal, tak Dolní oblast Vítkovic současně s LANDEK PARKEM. Když si je respondenti najdou, mohou si je přidat mezi své navštěvované profily, a tím budou dostávat informace o nových akcích v těchto objektech. Bohužel samotné památky na sociální síti Facebook nelze jinak prezentovat. Pomocí video serveru YouTube zde byl návrh, aby byl vložen promo videoklip těchto technických památek i nějakých krátkých filmů a videoklipy hudební, např. od Rudy z Ostravy. 81

6.4 Letáky, plakáty, brožury Jako příklad uvedu takový návrh tištěné reklamy, která by zaujala návštěvníky. Prvním návrhem je tištěný leták neboli poster pro veřejnost města Ostravy. Mohl by být umístěn na reklamních plochách, v MHD i vlakových stanicích. Druhým je také reklamní poster pro veřejnost, který by ale mohl být prezentován v ostatních krajích České republiky. Třetí je leták pro školy, který by byl umístěn na nástěnkách na chodbách nebo ve třídách. Co se týče brožur, jsou zde návrhy na Informační kulturní bulletin. Domnívám se, že by bylo účelné jej zdarma rozesílat do domácností, např. spolu s informačním deníkem Ostravy (nebo by mohl být jeho částí). Informoval by o všech akcích v LANDEK PARKU, ve Vysokých pecích (Dolní oblasti Vítkovic) a dolu Michal.

6.4.1 Tištěný leták (poster pro veřejnost)

Tuž, Dolni oblast Vitkovice vas zve na nejen kulturni akce konane v těchto zařizenich o těchto časech: Při pondělku 12. 11. 2012 nam v LANDEK PARKU budou od 18 hodin vyhravať Ruda z Ostravy a kapela Buty! Vlezne 200,Ve středu 14. 11. 2012 se budeme pařyt ve Vysokych pecach při ohnive šou skupiny Kabat Revival! Začatek ve 20 hod. Vstup 150,Utery 20. 11. 2012, to bude cosik pro baby. V 18 hodin ve Vitkovickem plynojemu proběhne přehlidka ohozu pro roby z OC Futurum a OC Nova Karolina. Vlezne 100,Listky kupitě přymo tam aji na tym internetu.

Zastavte se u nas po šichtě. Zdař Buh! 82

6.4.2 Reklamní poster pro veřejnost v České republice

JSME PAMÁTKY!!! Pro všechny obyvatele České republiky vyhlašujeme akci 1 + 1 zdarma! Přijeďte se za námi podívat do Ostravy a váš muž, žena, přítel či přítelkyně budou mít prohlídku od společnosti Nové Vítkovice – Dolní oblast Vítkovice zadarmo! Kulturní památky v Praze, Českém Krumlově nebo v jiných kulturně historických městech už jistě znáte. Zajeďte si za dobrodružstvím do významných technických památek, kde se dozvíte spoustu informací o těžké práci při jedinečných prohlídkách technických prostor, těžebních věží a podzemního muzea.

Rádi vás zde uvidíme.

Důl Michal, LANDEK PARK a Vysoké pece Vítkovice.

Více info na webových stránkách. Návrh vlastní (zdroj obrázku: Microsoft Word 2010)

83

6.4.3 Leták do školských zařízení

JSME PAMÁTKY!!! Žáci a studenti! Už jste nás navštívili? Jsme výjimečné a nudit se u nás nebudete. Vezměte rodiče, sourozence nebo přátele a přijďte se na nás podívat! Můžete si u nás i zasportovat, navštívit nás u dobré muziky a prohlédnout si naše historické nitro ☺ Srdečně vás zvou největší a nejnavštěvovanější národní přírodní památka LANDEK PARK, akusticky a hudebně vylepšená národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice a originální národní kulturní památka Důl Michal, kde detailně poznáte život horníka.

Kudy k nám? LANDEK PARK - z centra Ostravy směr Hlučín, za mostem přes dálnici D47 a řeku Odru odbočte doprava směr Petřkovice a poté podle ukazatelů. Důl Michal - z centra Ostravy směr ZOO Ostrava, po silnici Michálkovická, za žel.tratí přímo po silnici Čs. armády až k ukazateli a muzeu Důl Michal. Dolní oblast Vítkovice (Vysoké pece) – z centra Ostravy ul. Místecká, Ostrava-Vítkovice.

Návrh vlastní (zdroj obrázků: Microsoft Word 2010, http://www.fabriky.cz/tit/tit_ostrava2008.jpg)

84

6.5 Billboardy Dalším způsobem, jak přilákat návštěvníky z České republiky, případně zahraniční turisty, je umístění poutavějších billboardů. Kolem dálnice D1 jsou většinou rozmístěny reklamní tabule nebo tabule politické. Uvedu dva návrhy billboardů, které upozorňují na uvedené památky a mohly by přilákat návštěvníky nejen z České republiky.

6.5.1 Billboard v České republice

JSME PAMÁTKY!!! OSTRAVA!!! Důl Michal

Vysoké pece Vítkovice

LANDEK PARK

Návrh vlastní (zdroj obrázku: http://www.dolnioblastvitkovice.cz/default/file/download/id/11021/inline/1)

85

6.5.2 Billboard u hranic České republiky

WE ARE THE SIGHTS!!! OSTRAVA!!! The Mine Michal The Blast furnace Vitkovice

LANDEK PARK

Návrh vlastní (zdroj obrázku: http://www.dolnioblastvitkovice.cz/default/file/download/id/11021/inline/1)

6.6 Školní exkurze Respondenti dále navrhují, aby se památky propagovaly prostřednictvím školních exkurzí. Také by zde mohla být nabízena praxe pro studenty cestovního ruchu, i když v tomto případě si nejsem zcela jistá, zda by studenti mohli provázet návštěvníky po těchto objektech, jelikož nemají zkušenosti jak s dobou, kdy byly památky v provozu, tak s prací v dole. Slyšet výklad od bývalého horníka nebo jeho nadřízeného je určitě poutavější a uvěřitelnější, než když se o dané problematice student pouze naučí povídat. Řešením by mohla být situace, kdy student coby průvodce provádí návštěvníky po boku zkušeného vedoucího turistických skupin. Vedoucí by mohl doplňovat výklad nově se školícího studenta.

86

Závěr Bakalářská práce popisuje technické památky, které se stávají fenoménem dnešní doby. Tyto památky jsou vhodné k návštěvě ať už pro turisty, kteří se s nimi seznámí prostřednictvím prohlídkových tras, nebo pro návštěvníky, kteří do nich míří za kulturou. Práce shrnuje výběr technických památek světa, jež jsou zapsány na listině Světového kulturního dědictví UNESCO, výběr technických památek České republiky, technické památky Moravskoslezského kraje a v neposlední řadě ostravské technické bohatství. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit propagaci technických památek města Ostravy, tzv. průmyslových souborů Ostravska, a navrhnout řešení, která by přiměla k exkurzi větší počet návštěvníků. Navržené výsledky byly vypracovány také na základě odpovědí respondentů dotazníkového průzkumu. Z něj vyplývá, že návštěvnost jednotlivých památek se velice liší. Paradoxně o národní kulturní památku Důl Michal, která má šanci na zapsání do světového kulturního dědictví, nejeví zájem mnoho turistů. Troufám si říci, že je to způsobeno špatnou dopravní dostupností, respektive dopravním značením. Na druhou stranu technické památky LANDEK PARK a Vysoké pece Vítkovice, které již nespadají pod správu OKD, ale pod holdingovou společnost Dolní oblast Vítkovice, mají větší návštěvnost už díky tomu, že jsou modernizovány pro kulturní akce, a také pro nabídku poutavé podzemní prohlídky Dolu Anselm (v LANDEK PARKU). Domnívám se, že jak jsou tyto památky postupně revitalizovány, bohužel ztrácí šanci na zapsání do světové listiny UNESCO, a to i přesto, že národní kulturní památka Vysoké pece Vítkovice je od roku 2008 součástí evropského kulturního dědictví. Jako majitelka objektu, který by usiloval o zápis mezi výjimečné historické památky, bych rozhodně zlepšila propagaci pomocí placených reklam v televizi, investovala do tiskovin a propagačních materiálů, pořádala kulturní akce, ale „vylepšování“ památek bych neuskutečňovala kromě menších reparací, které by nějakým způsobem měly památku v nutném případě ošetřit proti její devastaci.

87

Seznam ilustrací Obrázek 1 Mapa světa se světovými technickými památkami UNESCO: ........... 97 Obrázek 2 Stará huť u Adamova: .......................................................................... 98 Obrázek 3 Baťův kanál:......................................................................................... 98 Obrázek 4 Technické muzeum v Brně: ................................................................. 98 Obrázek 5 Vodní hamr v Dobřívi: ......................................................................... 99 Obrázky 6 a 7 Větrný mlýn Kuželov: ................................................................... 99 Obrázek 8 Jezový most Miřejovice: ...................................................................... 99 Obrázek 9 Kamenný most v Písku: ..................................................................... 100 Obrázky 10 a 11 Vodní mlýn ve Slupi: ............................................................... 100 Obrázek 12 Větrný mlýn „Větrník“ v Třebíči: .................................................... 100 Obrázek 13 Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky: .......................................... 101 Obrázky 14 a 15 Vodní dílo Dlouhé Stráně: ....................................................... 101 Obrázky 16 a 17 Technické muzeum Tatra Kopřivnice: .................................... 101 Obrázek 18 Muzeum ruční papírny Velké Losiny: ............................................. 102 Obrázek 19 Mapa městských obvodů města Ostravy: ........................................ 102 Obrázek 20 Ostrava (pozn. autora: Ostravská radnice): ...................................... 103 Obrázek 21 Ostrava: ............................................................................................ 103 Obrázek 22 ZOO Ostrava: ................................................................................... 103 Obrázek 23 Divadlo Antonína Dvořáka v Ostravě: ............................................ 104 Obrázek 24 Galerie výtvarného umění v Ostravě – Dům umění: ....................... 104 Obrázky 25 a 26 Pivovar Ostravar: ..................................................................... 104 Obrázek 27 Celkový pohled na Sýkorův most z vyhlídkové radniční věže, foto Miroslav Bitter: ................................................................................................... 105 Obrázek 28 Vodárenská věž Ostrava, foto Josef Novák3: .................................. 105 Obrázek 29 LANDEK PARK: ............................................................................ 106 Obrázek 30 Ostrava Vysoké pece Důl Hlubina, foto Petr Rut: ........................... 106 Obrázky 31 a 32 Důl Michal Ostrava a řetízkové šatny: .................................... 106

88

Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů ........................................................................ 61 Graf č. 1: Pohlaví respondentů .............................................................................. 61 Tabulka č. 2: Věk respondentů .............................................................................. 62 Graf č. 2: Věk respondentů.................................................................................... 62 Tabulka č. 3: Místo bydliště .................................................................................. 63 Graf č. 3: Místo bydliště ........................................................................................ 63 Tabulka č. 4: Vzdělání respondentů ...................................................................... 64 Graf č. 4: Vzdělání respondentů ............................................................................ 64 Tabulka č. 5: Povolání respondentů ...................................................................... 65 Graf č. 5: Povolání respondentů ............................................................................ 65 Tabulka č. 6: Trojice technických památek ........................................................... 66 Graf č. 6: Trojice technických památek ................................................................ 67 Graf č. 7: Návštěvnost památek ............................................................................ 68 Tabulka č. 8: Způsob návštěvy .............................................................................. 69 Graf č. 8: Způsob návštěvy.................................................................................... 69 Tabulka č. 9: Období návštěv památek ................................................................. 70 Graf č. 9: Období návštěv památek ....................................................................... 70 Tabulka č. 10: Nejnavštěvovanější památka ......................................................... 71 Graf č. 10: Nejnavštěvovanější památka ............................................................... 71 Tabulka č. 11: Prezentace technických památek ................................................... 72 Graf č. 11: Prezentace technických památek......................................................... 72 Graf č. 12: Jak památky více zviditelnit? .............................................................. 73 Tabulka č. 13: Navštívit tyto památky? ................................................................. 74 Graf č. 13: Navštívit tyto památky? ...................................................................... 75 Graf č. 14: Proč památky čekají na zápis do UNESCO? ...................................... 76 Tabulka č. 15: Důvod nenavštívení památek ........................................................ 77 Graf č. 15: Důvod nenavštívení památek .............................................................. 78

89

Seznam použité literatury Tištěné zdroje DAVID, S., SOUKUP, V. 222 technických skvostů České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2005. ISBN 80-7011-867-9 DAVID, S., SOUKUP, V. Velká turistická encyklopedie, Moravskoslezský kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2009. ISBN 978-80-242-2389-6 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum. Poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-2183-2 NOVOTNÁ, Daniela a kol. Navštivte… TECHNICKÉ PAMÁTKY v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004. 96 s. ISBN 80-7033-831-8 OBŮRKOVÁ, Eva. Výlety s dětmi. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0235-1 ONDŘEJ, Lumír. Kam na severní Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 987-80-251-1691-3 TOUŠLOVÁ, I. a kol. Toulavá kamera 2. 1. vyd. Praha: freytag & berndt ve spolupráci s Českou televizí, 2006. ISBN 80-7316-233-4 VURM, Bohumil. Krásy a tajemství České republiky. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ. Praha: Společnost Praga Mystica, 2003. ISBN 80-902363-7-5 Nadace LANDEK Ostrava. Národní přírodní památka LANDEK [leták]. Ostrava: Printo, 2000.

Audiovizuální zdroje Na cestě po Ostravsku [dokument]. Česká televize, Česko, 2012. ČT1 19. 8. 2012 18:30

Související zdroje FIRSTOVÁ, Zdeňka. Nová norma ČSN ISO 690. Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů (česká verze normy ISO 690:2010) [online]. Plzeň: Univerzitní knihovna ZČU, 12. 3. 2012 18:43:00 [cit. 20. 8. 2012]. Dostupné z: https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=sites&srcid=ZGVmYXVsdGRvbWFpbnxub 3ZhaXNvNjkwfGd4OjNjMTdlNWE2YTBlOTYzMWU 90

Elektronické zdroje [1] Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS, Příloha č. 3. Technické památky a atraktivity. 1. Technické památky a UNESCO [online]. Enterprise pls, s. r. o., ©2005 [cit. 19.7.2012]. Dostupné z: http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/assets/cr/rr_ms_12.doc [2] World Heritage List [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 19.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/ [3] World Heritage List: Historic Town of Guanajuato and Adjacent Mines [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 15.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/482/ [4] World Heritage List: City of Potosí [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 15.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/420/ [5] World Heritage List: Historic Town of Ouro Preto [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 15.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/124/ [6] World Heritage List: Historic Centre of the Town of Goiás [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 15.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/993/ [7] World Heritage List: Humberstone and Santa Laura Saltpeter Works [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 15.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/1178/ [8] World Heritage List: Sewell Mining Town [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 15.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/1214 [9] World Heritage List: Iwami Ginzan Silver Mine and its Cultural Landscape [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/1246/ [10] World Heritage List: Major Mining Sites of Wallonia [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/1344/

91

[11] World Heritage List: From the Great Saltworks of Salins-les-Bains to the Royal Saltworks of Arc-et-Senans, the Production of Open-pan Salt [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/203/ [12] World Heritage List: Mines of Rammelsberg, Historic Town of Goslar and Upper Harz Water Management System [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©19922012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/623/ [13] World Heritage List: Völklingen Ironworks [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/687/ [14] World Heritage List: Zollverein Coal Mine Industrial Complex in Essen [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/975/ [15] World Heritage List: Mill Network at Kinderdijk-Elshout [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 19.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/818 [16] World Heritage List: Røros Mining Town and the Circumference [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/55/ [17] World Heritage List: Wieliczka Salt Mine [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/32/ [18] World Heritage List: Historic Town of Banská Štiavnica and the Technical Monuments in its Vicinity [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/618/ [19] World Heritage List: Heritage of Mercury. Almadén and Idrija [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/1313/ [20] World Heritage List: Ironbridge Gorge [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/371/ [21] World Heritage List: Blaenavon Industrial Landscape [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/984/ 92

[22] World Heritage List: Cornwall and West Devon Mining Landscape [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/1215/ [23] World Heritage List: Las Médulas [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/803/ [24] World Heritage List: Engelsberg Ironworks [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/556/ [25] World Heritage List: Mining Area of the Great Copper Mountain in Falun [online]. UNESCO World Heritage Centre, ©1992-2012 [cit. 16.7.2012]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/1027/ [26] Časopis COT Business: Profil Moravskoslezského kraje [online]. COT Media, s. r. o., ©2002-2012 [cit. 20.9.2012]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040814661 [27] OSTRAVA!!! Statutární město Ostrava, oficiální portál města: O Ostravě [online]. Magistrát města Ostravy, ©1997-2012 [cit. 23.8.2012]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/o-meste [28] portalostrava.cz: Ostrava – základní informace o městě [online]. www.portalymest.cz, ©2008-2012 [cit. 24.8.2012]. Dostupné z: http://www.portalostrava.cz/ [29] OSTRAVA!!! Statutární město Ostrava, oficiální portál města: Primátor [online]. Magistrát města Ostravy, ©1997-2012 [cit. 23.8.2012]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/urad/mesto-a-jeho-organy/primator [30] OSTRAVA!!! Statutární město Ostrava, oficiální portál města: Znak města Ostravy [online]. Magistrát města Ostravy, ©1997-2012 [cit. 23.8.2012]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/o-meste/znak-mesta-ostravy [31] OSTRAVA!!! Statutární město Ostrava, oficiální portál města: Logo města Ostravy [online]. Magistrát města Ostravy, ©1997-2012 [cit. 23.8.2012]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/o-meste/logo-mesta-ostravy-1 [32] OSTRAVA!!! Statutární město Ostrava, oficiální portál města: Město a jeho orgány [online]. Magistrát města Ostravy, ©1997-2012 [cit. 23.8.2012]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/urad/mesto-a-jeho-organy 93

[33] OSTRAVA!!! Statutární město Ostrava, oficiální portál města: Zastupitelstvo města [online]. Magistrát města Ostravy, ©1997-2012 [cit. 23.8.2012]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/urad/mesto-a-jeho-organy/zastupitelstvo-mesta [34] OSTRAVA!!! Statutární město Ostrava, oficiální portál města: Rada města [online]. Magistrát města Ostravy, ©1997-2012 [cit. 23.8.2012]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/urad/mesto-a-jeho-organy/rada-mesta [35] OSTRAVA!!! Statutární město Ostrava, oficiální portál města: Městská policie [online]. Magistrát města Ostravy, ©1997-2012 [cit. 23.8.2012]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/urad/mesto-a-jeho-organy/mestska-policie [36] OSTRAVA!!! Statutární město Ostrava, oficiální portál města: Zvláštní orgány města [online]. Magistrát města Ostravy, ©1997-2012 [cit. 23.8.2012]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/urad/mesto-a-jeho-organy/zvlastni-organy-mesta [37] ZOO OSTRAVA. Příroda na dosah: Historie [online]. Zoo Ostrava, ©2010-2012 [cit. 24.8.2012]. Dostupné z: http://www.zoo-ostrava.cz/cz/zakladni-informace-ozoo/historie/ [38] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Ústav územního rozvoje. Vybrané technické památky v ČR pro cestovní ruch – členění podle krajů: Moravskoslezský kraj – texty a fotodokumentace [online]. Ústav územního rozvoje – Hana Šimková, ©2001-2012 [cit. 26.8.2012]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/technickepamatky/texty/06-krajmoravskoslezsky.pdf [39] Časopis COT Business: Mezi nejnavštěvovanější cíle v kraji se dere nový kandidát [online]. COT Media, s. r. o., ©2002-2012 [cit. 16.9.2012]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040815868 [40] Časopis COT Business. Jiří Vzientek: O našem kraji se zkrátka dozvíte [online]. COT Media, s. r. o., ©2002-2012 [cit. 16.9.2012]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040815860

94

Seznam zkratek UNESCO

United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization; Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu

NKP

národní kulturní památka

ČR

Česká republika

CR

cestovní ruch

apod.

a podobně

např.

například

tzv.

tak zvaný

km, m, cm, mm

kilometry, metry, centimetry, milimetry

tj.

to je

n. l.

našeho letopočtu

stol.

století

a. s. ČKD Blansko

akciová společnost Českomoravská-Kolben-Daněk Blansko

ha

hektary

aj.

a jiné

mil. kWh

miliony kilowatt hodin

atd.

a tak dále

mj.

mimo jiné

‰

promile

sv.

svatý

m3

metry krychlové

č.

číslo

MW

megawatt

TONAK

továrna na klobouky

CHKO

chráněná krajinná oblast

NPP

Národní přírodní památka

OKD

Ostravsko-karvinské doly

km2

kilometry čtvereční

95

Přílohy Příloha A - Mapa světa s vyznačenými státy technických památek UNESCO Příloha B - Obrázky vybraných technických památek České republiky Příloha C - Obrázky vybraných technických památek Moravskoslezského kraje Příloha D - Mapa městských obvodů města Ostravy Příloha E - Obrázky technických památek a města Ostravy Příloha F - Obrázky „Průmyslových souborů Ostravska“ Příloha G – Dotazník

96

Příloha A

Obrázek 1 Mapa světa se světovými technickými památkami UNESCO: http://goo.gl/maps/PJsSU

97

Příloha B

Obrázek 2 Stará huť u Adamova: www.starahut.com

Obrázek 3 Baťův kanál: www.batacanal.cz/2007/cz/cojebk/inde x-f.htm

Obrázek 4 Technické muzeum v Brně: www.artishock.cz/portfolio/grafickydesign/technicke-muzeum-v-brne

98

Obrázek 5 Vodní hamr v Dobřívi: www.modernizeny.cz/cestovani-abydleni/hamr-v-dobrivi

Obrázky 6 a 7 Větrný mlýn Kuželov: www.boheminium.cz/cz/objekt/1474_vetrny-mlyn-kuzelov--jihomoravsky-kraj.aspx www.novinky.cz/cestovani/161605-kuzelovsky-mlyn-se-objevil-v-pohadce-o-statecnemkovari.html

Obrázek 8 Jezový most Miřejovice: www.libri.cz/databaze/mosty/obrazek.p hp?src=./pics/2976/Mirejovice1.jpg&titl e=MI%D8EJOVICE

99

Obrázek 9 Kamenný most v Písku: www.travelguide.cz/cz/turistika/sakr alni-pamatky-a-poutnimista/kamenny-most-v-pisku

Obrázky 10 a 11 Vodní mlýn ve Slupi: www.turistickyatlas.cz/vse/misto/6953_vodni-mlyn-ve-slupi.html www.zlataky.cz/zlata-mince-kulturni-pamatka-vodni-mlyn-ve-slupi-2007-p198.html#.UDY6T_WKgyQ

Obrázek 12 Větrný mlýn „Větrník“ v Třebíči: www.mesto-trebic.cz/vetrny-mlyn.php

100

Příloha C

Obrázek 13 Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky: www.vystavy.kdykde.cz/hobby/moravs koslezsky/22269___areal-cs-opevnenihlucin-darkovicky

Obrázky 14 a 15 Vodní dílo Dlouhé Stráně: www.jeseniky.net/dlouhe-strane

Obrázky 16 a 17 Technické muzeum Tatra Kopřivnice: www.msregion.cz/scripts/detail.php?id=6242&newsid=4130&listid=65&tmplid=314 www.msregion.cz/scripts/detail.php?id=5045&newsid=4130&listid=65&tmplid=314

101

Obrázek 18 Muzeum ruční papírny Velké Losiny: www.nolamers-nolamers-i-seeyoucom.blogspot.cz/2010/11/papi rna-velke-losiny.html

Příloha D

Obrázek 19 Mapa městských obvodů města Ostravy: www.ostrava.cz/cs/o-meste/mestske-obvody (měřítko neomezeno)

102

Příloha E

Obrázek 20 Ostrava (pozn. autora: Ostravská radnice): www.discoverczech.com/apictures/z_ ostrava/ostrava/ostrava_v.jpg

Obrázek 21 Ostrava: www.realit.cz/files/imagecache/dust_f ilerenderer_big/files/upload/story_onli ne/ostrava_49af7a903f.jpg

Obrázek 22 ZOO Ostrava: www.ceska-zoo.cz/foto-zoo/zooostrava1.jpg

103

Obrázek 23 Divadlo Antonína Dvořáka v Ostravě: www.ostrava.cz/cs/turista/conavstivit/prochazkyostravou/mestske-pamatkove-zony

Obrázek 24 Galerie výtvarného umění v Ostravě – Dům umění: www.ndm.cz/cz/clanek/559-zavstupenku-z-ndm-o-polovinu-levnejina-vystavy-v-dome-umeni.html

Obrázky 25 a 26 Pivovar Ostravar: www.ostravar.cz/o-pivovaru/o-ostravaru

104

Obrázek 27 Celkový pohled na Sýkorův most z vyhlídkové radniční věže, foto Miroslav Bitter: www.hrady.cz/index.php?OID= 4102&PARAM=2

Obrázek 28 Vodárenská věž Ostrava, foto Josef Novák3: www.cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vod%C3%A 1rensk%C3%A1_v%C4%9B%C5%BE_OstravaHladnov.jpg

105

Příloha F

Obrázek 29 LANDEK PARK: www.kudyznudy.cz/getmedia/3b9a 54a3-0996-4e19-be75575e61ac1c08/43431.aspx

Obrázek 30 Ostrava Vysoké pece Důl Hlubina, foto Petr Rut: www.st4.geg.cz/photo/377471_det ail.jpg

Obrázky 31 a 32 Důl Michal Ostrava a řetízkové šatny: www.verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/pamatky/ppe_michal.jpg www.portalymest.cz/obrazky/dul-michal-10.jpg

106

Příloha G Dobrý den, jmenuji se Květuše Škarydová, jsem studentka VŠ polytechnické v Jihlavě a chci Vás poprosit o vyplnění dotazníku k mé bakalářské práci. Průzkum je zcela anonymní, týká se Technických památek města Ostravy a data budou použita pouze pro účely bakalářské práce. Dotazníkové šetření Vám nezabere více jak 5 minut času. Děkuji Vám za Váš čas a pomoc ve výzkumu. ☺

1) Vaše pohlaví je: ☼ muž

☼ žena

2) Je Vám: ☼ do 19 let ☼ 20-30 let ☼ 31-45 let ☼ 46-55 let ☼ 55 let a více 3) Bydlíte: ☼ v Ostravě ☼ v okolí Ostravy (Hlučín, Orlová, Karviná, Havířov, atd.) 4) Vaše dosažené vzdělání je: ☼ základní/vyučen(a)

☼ střední s maturitou

☼ vysokoškolské

5) Vaše povolání je: ☼ žák/student

☼ zaměstnanec

☼ jsem na mateřské dovolené

☼ podnikatel

☼ nezaměstnaný

☼ jsem v důchodu

6) Které tři technické památky města Ostravy jsou Národními kulturními památkami a jsou v seznamu, čekajícím na zápis do UNESCO? ☼ Důl Anselm (LANDEK PARK), Důl Michal, Sýkorův most ☼ Důl Anselm (LANDEK PARK), Důl Michal, Důl Hlubina a Vysoké pece Vítkovice ☼ Výpravní budova Ostrava-Svinov, Důl Michal, pivovar se sladovnou Ostravar 7) Navštívili jste už některou z těchto tří významných památek? A kterou, popř. které?

8) S kým jste tuto památku/památky navštívili? ☼ se školou

☼ s rodinou

☼ s přáteli

☼ sami

9) Ve kterém ročním období jste navštívili tuto památku/tyto památky? ☼ jaro

☼ léto

☼ podzim

☼ zima 107

10) Která z těchto památek se Vám nejvíce líbila a proč? I pokud jste navštívili pouze jednu památku. ☼ Důl Anselm, protože jsem mohl(a) navštívit podzemí dolu, projet se důlním vláčkem, prohlédnout si různé expozice, projet si cyklostezku/cyklokrosovou dráhu, zahrát si hry, navštívit Harendu U Barborky, atd. ☼ Důl Michal, protože atmosféra uvnitř je působivá, jak z posledního pracovního dne, vše je dochováno - sprchy, řetízkové šatny, kotelna, strojovna, atd. ☼ Důl Hlubina, Vysoké pece Vítkovice, protože se tam letos konal hudební festival Colours of Ostrava, chtěl(a) jsem se podívat na nově otevřenou Vysokou pec č. 1, prohlédnout si areál 11) Myslíte si, že město Ostrava dostatečně prezentuje tyto naše významné technické památky? ☼ myslím, že ano

☼ ne, mohlo by to být lepší

☼ nevím

12) Jak by se, podle Vás, daly tyto tři památky ještě více připomenout široké veřejnosti?

13) Doporučili byste návštěvníkovi města Ostravy návštěvu některé z těchto památek a proč? ☼ určitě ano, dozví se tam spoustu informací a mohou zažít jak „sfárání do dolu“, tak výjezd na Vysokou Pec č. 1, na vlastní kůži ☼ ano, hlavně kvůli super atmosféře na festivalu Colours of Ostrava, a taky doporučuji prohlídku dolu Anselm (LANDEK PARK) ☼ spíše ne

☼ nevím

14) Uvedené tři technické památky stále čekají na své zapsání do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Čím si myslíte, že to je?

15) Pokud jste nenavštívili ještě ani jednu z těchto technických památek, proč tomu tak bylo? ☼ neměl(a) jsem čas

☼ nezajímám se o památky

☼ špatná dopravní dostupnost

☼ vstupné bylo moc drahé

☼ nevím s kým bych je navštívil(a) 108