Polná jako středisko cestovního ruchu
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové, PhD. za odborné vedení práce, trpělivost a cenné návrhy během konzultací. Děkuji také panu Ing. Petru Denkovi za jeho čas při několika informativních schůzkách, panu starostovi Jindřichu Skočdopole za osobní setkání a podnětnou diskuzi a pracovnici informačního centra paní Kláře Holasové za uţitečné informace a poskytnutí informačních a propagačních materiálů o městě Polná. Velký dík patří všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a poskytli své cenné názory. Ráda bych také poděkovala své rodině a přátelům, kteří mě při zpracování práce podporovali, a bez jejichţ pochopení by nebylo moţné práci dokončit.
Copyright © 2011 Buchtová Blanka
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Polná jako středisko cestovního ruchu Bakalářská práce
Autor: Blanka Buchtová Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2012
Abstrakt BUCHTOVÁ, Blanka: Polná jako středisko cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 83 stran. Cílem bakalářské práce je zhodnotit aktuální situaci v oblasti cestovního ruchu pomocí marketingového průzkumu mezi návštěvníky města Polná a pomocí řízených rozhovorů s reprezentanty města. Na základě zjištěných informací bych ráda navrhla opatření, která by vedla k rozšíření nabídky v oblasti cestovního ruchu. Teoretická část popisuje město Polná – jeho historický vývoj, lokalizační, selektivní a realizační předpoklady a současnou situaci v oblasti kulturní, sociální a ekonomické sféry. Část praktická je zaměřena na analýzu aktuální situace cestovního ruchu v Polné. Metodologicky je řešena dotazníkovou metodou a formou řízených rozhovorů a poukazuje na moţnosti dalšího rozvoje turismu ve městě. Klíčová slova: Město Polná, cestovní ruch, ţidovské památky, církevní muzeum
Abstract BUCHTOVÁ, Blanka: Polna as a tourist center. Bachelor thesis. Polytechnic College Jihlava. Supervisor: Degree of qualification: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Bachelor. Jihlava 2012. 83 pages. The objective of this bachelor thesis is to evaluate the actual situation in the field of tourism by marketing research among the visitors and by structured interviews with representatives of the Polná town. On the basis of the ascertained information, I would like to make suggestions which would lead to an expansion of offer in the local tourism market. The theoretical part describes the history of the town, locational conditions, selective conditions, realization conditions and contemporary situation in the cultural, social and economic sphere. The practical part is aimed at analysing the current situation of tourism in Polná. Regarding methodology, questionnaires and structured interviews were used for the purpose of this study. The thesis defines the present situation and identifies the developmental opportunities in the local tourism sector.
Key words: The town Polná, tourism, Jewish monuments, church museum
Předmluva Město Polná bývalo v dávných i méně dávných dobách vţdy významným místem pro své okolí. Jeho prvotní funkcí, která mu dala vzniknout, bylo vybírání cla a moţnost odpočinku na Uherské cestě, která tudy procházela nebezpečnými hvozdy dnešní Vysočiny. Romantické město, ve kterém cenné pozůstatky z historických dob dodnes těší návštěvníky, má právo být náleţitě pyšné na svou minulost, která často souvisela v jednáních za zdmi polenského hradu s celým královstvím. Polenský hrad byl místem, kde se podepisovaly smlouvy, a probíhala mírová jednání. Pověst říká, ţe král Jiří z Poděbrad sedával nedaleko hradu, v lese Březina, na velkém kameni a rozmýšlel zde o svém panování. Také díky tomu, ţe byl jeho kmotrem Jan Ţiţka z Trocnova, nebyla Polná Ţiţkou nikdy ohroţena. Nejznámější ve své historii bylo město pravděpodobně na konci 19. a počátku 20. století. Úkladná vraţda, která oblétla přední strany českého i zahraničního tisku, rozvášnila statisíce lidí díky cíleně vedené antisemitistické kampani. V 19. století se Polná stala neopomenutelným kulturním a obchodním centrem, stala se centrem národního obrození na Vysočině. Díky starostovi Antonínu Pittnerovi vznikla obrozenecká knihovna, byla pořádána Česká beseda a šířeny spisy matice české. Pittner se velmi spřátelil s Boţenou Němcovou, která v Polné ţila v letech 1840 – 1842, právě v Polné se jí do rukou poprvé dostala česky psaná kniha. Překlad Alhambry od Roberta Irwina. O několik let později byl s Polnou spjat i spisovatel Bohumil Hrabal. Do Polné přišel s matkou ještě jako nemanţelské dítě Bohumil Kylián a v roce 1916 mu zde předal své jméno otčím a účetní místního pivovaru František Hrabal. Ţivot v Polné byl pro Hrabala obrovskou inspirací, byl mu např. námětem ke slavnému dílu Postřiţiny. Zajímavostí je, ţe zde jako dítě málem utonul v kašně Hastrmance na Husově náměstí. S přihlédnutím k jeho přání byla urna s jeho popelem uloţena v rodinném hrobě v Hradišťku v dubové bedně s nápisem Pivovar Polná.
Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................. 12 1
HISTORIE MĚSTA POLNÁ ............................................................................................................ 13 1.1
2
VÝZNAMNÉ LETOPOČTY...................................................................................................................... 17
LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ...................................................................................................... 18 2.1
PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY .................................................................................................................... 18
2.1.1
Poloha a vymezení území ................................................................................................... 18
2.1.2
Geomorfologické členění.................................................................................................... 19
2.1.3
Půdy ................................................................................................................................... 19
2.1.4
Nerostné suroviny .............................................................................................................. 19
2.1.5
Podnebí .............................................................................................................................. 20
2.1.6
Vodstvo .............................................................................................................................. 20
2.1.7
Rostlinstvo .......................................................................................................................... 21
2.1.8
Lesy .................................................................................................................................... 21
2.1.9
Živočišstvo .......................................................................................................................... 22
2.2
KULTURNĚ SPRÁVNÍ PŘEDPOKLADY ....................................................................................................... 22
2.2.1
Areál hradu a zámku .......................................................................................................... 22
2.2.2
Městské muzeum Polná ..................................................................................................... 23
2.2.3
Stará škola.......................................................................................................................... 24
2.2.4
Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie ....................................................................... 24
2.2.5
Karlovo náměstí - Židovské ghetto ..................................................................................... 25
2.2.6
Synagoga............................................................................................................................ 26
2.2.7
Židovský hřbitov ................................................................................................................. 27
2.2.8
Klešter ................................................................................................................................ 27
2.2.9
Naučné stezky v Polné ........................................................................................................ 28
2.2.10
Kulturní akce.................................................................................................................. 29
2.2.11
Mrkvancová pouť .......................................................................................................... 30
2.2.12
Sport ve městě a sportovní nabídka pro návštěvníky .................................................... 32
3
SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY ......................................................................................................... 33
4
REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ........................................................................................................ 34 4.1
DOPRAVNÍ PŘEDPOKLADY ................................................................................................................... 34
4.1.1 4.2
MATERIÁLNĚ TECHNICKÉ PŘEDPOKLADY ................................................................................................ 35
4.2.1 5
Cyklotrasy ........................................................................................................................... 34
Stravovací a ubytovací služby ............................................................................................ 35
SOUČASNOST ............................................................................................................................. 37
6
5.1
EKONOMIKA A ZEMĚDĚLSTVÍ ............................................................................................................... 37
5.2
DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE ...................................................................................................................... 37
5.3
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ......................................................................................................... 38
5.4
FINANCOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU ...................................................................................................... 39
5.5
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA POLNÁ NA VOLEBNÍ OBDOBÍ LET 2010 – 2014 ................................................. 40
PRAKTICKÝ VÝZKUM ................................................................................................................... 41 6.1
6.1.1
Cíl šetření............................................................................................................................ 41
6.1.2
Vyhodnocení průzkumu a jeho zpracování do grafů .......................................................... 42
6.1.3
Výsledky průzkumu ............................................................................................................ 61
6.2
ŘÍZENÉ ROZHOVORY .......................................................................................................................... 62
6.2.1
Řízený rozhovor s Ing. Petrem Denkem .............................................................................. 62
6.2.2
Řízený rozhovor se starostou města panem Jindřichem Skočdopole ................................. 64
6.2.3
Řízený rozhovor s pracovnicí IC paní Klárou Holasovou ..................................................... 67
6.2.4
Informace získané z řízených rozhovorů ............................................................................ 68
6.3
7
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ...................................................................................................................... 41
SWOT ANALÝZA .............................................................................................................................. 70
6.3.1
Silné stránky ....................................................................................................................... 70
6.3.2
Slabé stránky ...................................................................................................................... 71
6.3.3
Příležitosti........................................................................................................................... 72
6.3.4
Hrozby ................................................................................................................................ 73
NÁVRHOVÁ OPATŘENÍ ............................................................................................................... 74 7.1
NÁVRHY NOVĚ PROVÁDĚNÝCH PROHLÍDEK MĚSTA S PRŮVODCEM ............................................................... 78
7.1.1
Dlouhý okruh ...................................................................................................................... 78
7.1.2
Krátký okruh ....................................................................................................................... 79
7.1.3
Okruh po církevních památkách......................................................................................... 79
7.2
VÍKENDOVÉ BALÍČKY .......................................................................................................................... 80
7.2.1
Balíček pro rodiny s dětmi .................................................................................................. 80
7.2.2
Balíček pro sportovně založené zájemce ............................................................................ 81
7.2.3
Historický balíček ............................................................................................................... 81
ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 83 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .............................................................................................................. 84 PŘÍLOHY .............................................................................................................................................. 91
Seznam zkratek ATIC
Asociace turistických informačních center
AZ
Autorský zákon
CR
Cestovní ruch
ČSŮ
Český statistický úřad
DDM
Dům dětí a mládeţe
EU
Evropská unie
IC
Informační centrum
IOP
Integrovaný operační program
KČT
Klub českých turistů
KHB
Karla Havlíčka Borovského
MAS
Místní akční skupina
NKP
Národní kulturní památka
OPŢP
Operační program ţivotní prostředí
ROP
Regionální operační program
SFDI
Státní fond dopravní infrastruktury
SHSČMS
Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska
SS
Schutzstaffel – Ochranný oddíl, ozbrojená organizace v Německu
TKZ
Továrna na kovové zboţí
VŠPJ
Vysoká škola polytechnická Jihlava
ZTP
Zdravotně tělesně postiţení
11
Úvod Téma mé bakalářské práce „ Polná jako středisko cestovního ruchu“ jsem si vybrala na základě faktu, ţe v tomto malém atraktivním městě jiţ dlouhá léta ţiji a budu moci svá šetření provádět kterýkoli den bez nutnosti dojíţdění do jiných míst. Další pohnutkou pro mě bylo zanalyzovat toto rychle se rozvíjející město, které poslední léta velmi aktivně pracovalo na obnově svého historického rázu a získalo tím i ocenění historického města roku 2006. Bakalářská práce se bude zabývat analýzou současného stavu předpokladů pro cestovní ruch a s ním spojených sluţeb ve městě a následně bude nabízet moţnosti dalšího rozvoje v této oblasti. V teoretické části práce se zaměřím na historii města, jeho přírodní a kulturně správní předpoklady, kde popíši krajinný ráz, polohu, vodní toky, památky a kulturní a sportovní nabídku v Polné. Dále budu rozebírat realizační předpoklady, do kterých patří např. předpoklady dopravní a materiálně technické. V závěru teoretické části budu popisovat současný stav ve městě Polná a to ekonomickou situaci, péči o ţivotní prostředí, demografické údaje, financování cestovního ruchu a program rozvoje města. V praktické části budou popsány výsledky dotazníků, které budu vyplňovat s návštěvníky města od dubna do října roku 2011. Dotazníky budou analyzovány formou grafů i ústním popisem pro lepší orientaci. Další částí budou přepisy řízených rozhovorů s představiteli města Polná, které vyhodnotím a porovnám s výsledky dotazníků. Z výsledků šetření mezi návštěvníky a samosprávou města bude vytvořena marketingová SWOT analýza, ve které budou popsány slabé a silné stránky cestovního ruchu ve městě a příleţitosti a hrozby, jeţ na ně mohou působit. Na základě provedených šetření a vytvořené SWOT analýzy uvedu návrhová opatření, která budou korespondovat s rozvojem v oblasti cestovního ruchu v Polné.
12
1
Historie města Polná
Dle starých pramenů nelze přesně zjistit, kdy město Polná vzniklo. Jisté je, ţe patří mezi nejstarší osady v Čechách a svým původem sahá do předkřesťanských dob. Dle Pojmona (1991, s. 11) byla Polná zaloţena v 10. století. Pojmon poukazuje na nejstarší zmínku nacházející se v kronice Václava Hájka z Libočan, kde na str. 127 k roku 1061 píše: „A kdyţ přišel (Spytihněv II. vévoda český) ke vsi, kteráţ slove Polná, oznámeno mu, ţe jsou bratři jeho (Vratislav II., Kunrát I. a Ota I. Slíčný) s markrabím rakouským o všechno snesli a přátelsky smluvili“ V téţe kronice na str. 202 k roku 1176 našel Pojmon další písemný odkaz: „Kníţe Soběslav II. poslal pro Kunráta III., Kníţete Znojemského, aby se s ním spolu sjel na pomezí českém a moravském nedaleko ode vsi, kteráţ slove Polná, a tu jsou spolu rokovali a na tom zůstali, aby jedenkaţdý z nich sbíral vojsko a vtrhl do Rakous.“ (Pojmon, 1991, s. 12) Dle Prchala (2010, s. 5) docházelo k trvalejšímu osídlení od konce 12. století. Tehdy mělo údajně vzniknout stráţní stanoviště pro bezpečí a odpočinek cestujících na Uherské cestě. „Cesta přes rozsáhlá lesní území Vysočiny nebyla tehdy bezpečná a vznik stráţního stanoviště a trhové vsi s kostelem přibliţně v polovině trasy z Brna do Prahy má své opodstatnění.“ (Prchal, 2010, s. 5) První zcela věrohodná zmínka o městě Polná pochází ze 7. června 1242. Jedná se o darovací listinu Jana z Bratčic (později zvaného z Polmny), který dal patronátní právo kostela Panny Marie komendě německých rytířů. Listina byla potvrzena českým králem Václavem I. V listině se objevuje jméno prvního známého majitele panství a je v ní zmíněn jiţ stojící kostel. (Jaroš, 1989, s. 7) V polovině 13. století byla Polná povýšena na poddanské město. Po většinu času své existence bylo město spravováno či vlastněno významnými šlechtickými rody. Byli jimi páni z Polné, páni z Lipé, páni z Pirkštejna, Páni z Poděbrad a Kunštátu, Trčkové z Lípy, Páni z Valdštejna a Malé Skály, Páni z Hradce, Ţejdlicové ze Šenfeldu a Ditrichštejnové. Za vlády Jana Ptáčka z Pirkštejna dostala Polná mnohá privilegia a 13
začala se dělit na Horní město, Dolní město, Zápeklí a Kateřinov. Dalším známým majitelem panství byl Viktorin z Kunštátu syn Jiřího z Poděbrad. Mezi roky 1468-1479 v době válek s Uhry pobýval se svým vojskem na polenském hradě právě i král Jiří z Poděbrad. (Prchal, 2007, s. 2) „Viktorin z Kunštátu dal po roce 1479 opravit a rozšířit městské hradby a hrad, městu daroval vlastní dům na radnici se skladem soli, dal vybudovat rybník Peklo (16 ha), listinou z 25. listopadu 1479 městu obnovil a potvrdil práva a výsady, o něţ město přišlo za války a udělil nová včetně městského erbu a pečetě, zavázal se Polenské ţádnými nespravedlivými robotami ani daněmi a potvrdil znovu právo volně nakládat s majetkem.“ (Prchal, 2007, s. 2) V první polovině 16. století se v Polné těšila dobrému jménu řemesla soukenictví, kloboučnictví a řeznictví. Po velkém poţáru v roce 1551 zasáhla Polnou vlna renesanční přestavby. Polenský hrad v roce 1584 dvakrát vyhořel, coţ zapříčinilo jeho přestavění na renesanční zámek. V 17. století vlastnili Polnou páni z rodu Ţejdliců a následně poslední rod na Polensku - Ditrichštejnové. František Ditrichštejn upravil městská privilegia, erb a tvrdě vyţadoval přísnou rekatolizaci. Velké škody způsobila třicetiletá válka. Během ní byl vypálen zámek i Dolní město, docházelo k drancování a vraţdění místních. V 18. století se město pomalu zotavovalo, znovu vzkvétala řemesla i školství a josefínské reformy vyvolaly mnoho pozitiv. V polovině 19. století ţilo v Polné 6500 obyvatel a město se tak stalo třetím největším na Vysočině (po Jihlavě a Třebíči). Rok 1863 byl ale pro město tragický. Čtvrtého srpna město vyhořelo, 189 měšťanských domů lehlo popelem a 456 rodin ztratilo střechu nad hlavou. Poţár poznamenal především budovy v historickém jádru. Zmizely krásné gotické, barokní i renesanční štíty a architektura města byla velmi ochuzena.
(Prchal, 2007,
s.3–4)
Koncem 19. století obletěla Polná díky článkům na předních stranách světového tisku Evropu i celý svět. Stalo se tak v souvislosti s „hilsneriádou“. Roku 1899 byla v polenském lese Březina nalezena zavraţděná mladá švadlena z nedaleké Věţničky. Vzhledem k tomu, ţe roku 1899 vycházely Velikonoce na konec ţidovského svátku Pesah a díky pitevní zprávě, v níţ patolog udává, ţe na místě vraţdy nebylo nalezeno očekávané mnoţství krve, byla vraţda polenskými a následně i tiskem označena jako rituální. Případ vyvolal v celé zemi přívaly antisemitského smýšlení. Z vraţdy švadleny 14
Aneţky Hrůzové byl obviněn místní tulák a Ţid Leopold Hilsner. V případu se angaţoval a proti antisemitismu bojoval i profesor Tomáš Garrigue Masaryk. Sám cestoval dvakrát v utajení do Polné, aby sbíral informace od místních občanů. Leopold Hilsner byl roku 1899 v Kutné Hoře odsouzen k trestu smrti. Díky Masarykovi mu byl později zmírněn trest na doţivotí a v roce 1918 byl propuštěn na amnestii. Po propuštění ţil Hilsner pod změněným jménem ve Velkém Meziříčí, v Praze a ve Vídni. Ve věku 51 let zemřel pravděpodobně na rakovinu tlustého střeva. Vraţda Aneţky Hrůzové nebyla oficiálně nikdy dořešena. (Adler, 2002, s. 103–156), [34] Dvacáté století přináší do Polné např. výstavbu gravitačního vodovodu, v roce 1906 zavedení telefonní linky a o 5 let později vybudování secesní městské elektrárny. První světová válka rapidně změnila ţivot v poklidném městečku. Stovky občanů musely narukovat do nesmyslného boje a desítky z nich se jiţ nikdy nevrátily zpět. V roce 1914 je dívčí škola vyuţívána jako lazaret a do Polné směřují stovky válečných zajatců ze Srbska, Ruska a Itálie. Díky vysoké neúrodě, stále trvajícím rekvizicím, půjčkám, sbírkám a silnému germanizačnímu tlaku došlo ke značnému zbídačení obyvatelstva. Vojenské úřady dále ukradly v roce 1916 hmoţdíře z barevných kovů, měděnou střechu z věţe místního kostela a desítku krásných historicky cenných zvonů. Mezi lidmi rostlo lichvářství, jídlo bylo k dostání pouze oproti potravinovým lístkům a sílilo udavačství. V roce 1917 vzrostly ceny potravin do abnormálních výšin, k dostání nebyl ani tuk a uhlí. Na Kaplance byla otevřena Veřejná válečná kuchyně, která vařila aţ 600 jídel denně pro nejchudší občany. Konec války přivítali polenští s obrovskou úlevou a radostí. Ani tak se ale nevyhnuli trýznivé bídě, hladu a drahotě. (Jaroš, 1989, s. 16-17) Počiny, které následovaly, byly pro Polnou velmi významné. Gustav Vítek dobudoval obecní knihovnu, z níţ vznikla moderní vzdělávací instituce a v roce 1922 zakoupil Václav Pojmon polenský hrad. Pojmon hrad věnoval Sokolu a Spolku městského muzea. Sokol zbudoval v areálu bývalých městských zahrad sportovní stadion a dříve zmiňovaný spolek pod vedením Břetislava Rérycha upravil svou část hradu na v té době nejkrásnější muzeum na Vysočině. (Jaroš, 1989, s. 17) Ve 20. a 30. letech se snaţí vedení města o povznesení Polné a posílení městského průmyslu. V roce 1922 město usiluje o přidělení stálé vojenské posádky, v roce 1924 se snaţí prosadit, aby trať Plzeň – Brno vedla přes Polnou. Neúspěšně dopadne i jednání o
15
navrácení hejtmanství a rozmluvy o vybudování továren s gumárenskou firmou Kudrnáč a později se samotným obuvníkem Baťou. (Jaroš, 1989, s. 18) V roce 1940 bylo v Polné pozatýkáno Gestapem několik funkcionářů a spolkových činitelů. Následně byla zakázána činnost vlastenecky orientovaných spolků a organizací. Všichni občané ţidovské národnosti byli odvezeni do koncentračních táborů. Na nucené práce do Rakouska a Německa bylo odvedeno od roku 1940 na 130 občanů. „V období protektorátu (1939 – 1945) zahynulo 64 polenských občanů, z toho 39 v koncentračních táborech, ostatní následkem útrap ve věznicích, při totálním nasazení
a
v odboji.
Jedenáct
lidí
zahynulo
při
manipulaci
s pohozenou
municí.“ (Prchal, 2010, s. 26-27) Od začátku roku 1945 se ţivot v Polné pomalu vracel tam, kde byl přerušen válkou. Občané odklízeli trosky, opravovali své domy, obnoveny byly některé spolky a činnost českých úřadů. Po roce 1947 ţilo v Polné 3556 lidí. Z důvodu nízké pracovní nabídky a nedostatečnosti bytové výstavby nedocházelo k růstu počtu obyvatelstva v takovém tempu, jeţ by si mnozí přáli. Vytvoření nových pracovních míst pro obyvatele zajistila po roce 1950 výstavba Pletařských závodů KHB a mlékárny v prostoru za ţelezničním nádraţím. V 60. a 70. letech byli někteří občané zaměstnáni v podniku na výrobu dveřních a okenních závěsů – Tokozu a v hodinářském druţstvu Elchron. Pracovní místa nabízela i pila Jindřicha Procházky, pila Pátek, sodovkárna a výrobní druţstva Snaha a Horácko. (Prchal, 2010, s. 27-28) Situace bytové výstavby se začala lepšit aţ v 60. a 70. letech 20. století. Bylo vybudováno 320 bytů ve čtyřpatrových panelových domech v ulici Palackého. Velkou část tvořily druţstevní byty. Významná byla pro Polnou i výstavba nových rodinných domků, která nechala vzniknout novým ulicím. Jednalo se o ulice Vrchlického, U Hřbitova, Na Vyhlídce, Alej Svobody, Za Nádraţím, Nerudova, Na Pěšince, Pod Kalvárií a Palackého. Další bytové domy byly vystavěny v ulici Na Hlíně a Nad Háječkem. Znatelné vylepšení v bytové oblasti ovlivnilo i růst počtu obyvatel. V roce 2009 se počet občanů ţijících v Polné zvýšil na 5113. Ve druhé polovině 20. století byla vybudována nová moderní vodárna, čistírna pro zpracování odpadové vody z kanalizační sítě, byl zpevněn povrch hlavních i vedlejších komunikací a instalováno nové veřejné osvětlení. V roce 1989 byl po rekonstrukci
16
Kulturního střediska zprovozněn nový kulturní sál s kapacitou aţ 1200 osob. (Prchal, 2010, s. 30)
1.1 Významné letopočty 1242 – první oficiálně uznaná písemná zmínka o Polné – v darovací listině potvrzené králem Václavem I. pro Jana z Bratčic (později z Polmny) 1345 – vyhořelo téměř celé (z velké části dřevěné) město, tehdejší majitel Perthold z Polné vyhlásil šestileté období osvobozené od veškerých daní, dávek a povinností 1442 – Polná získává právo na vaření bílého a červeného piva a na pálení lihovin 1471 – probíhají na polenském hradě jednání o míru mezi králem Jiřím Poděbradským a Matyášem Korvínem 1479 – Viktorin z Kunštátu nechal opravit městské hradby a hrad, dal vytvořit rybník Peklo a obnovil výsady a práva, o které Polná přišla během války, udělil právo městského erbu a právo červené pečeti 1551 – Polná znovu téměř celá vyhořela, bývalé gotické město se pomalu mění do renesanční podoby
Obrázek 1Houfnaglova rytina – Zdroj: vydaná jako pohlednice nakladatelstvím Linda Polná
1617 (1618?) – vzniká Houfnaglová rytina, nejstarší vyobrazení města, zobrazuje Polnou jako překrásné renesanční městečko 1682 – bylo vystaveno 16 domků pro ţidovské občany, z kterých se časem zformovalo ţidovské město nad Horní bránou
17
1700 – 1707 – na místě bývalého kostela Matky Boţí byl vystavěn největší z polenských kostelů – Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie 1751 – byl vydán rakouský celní řád Marie Terezie, ten stanovil jako místo vstupu do Čech od Vídně a Uher Jihlavu, město Polná tak ztratilo svůj staletý význam jako přechod na důleţité obchodní cestě 1794 – došlo k ničivému poţáru hradu, po němţ nebyl hrad uţ nikdy zcela obnoven 1840 – 1842 ve městě pobývala spisovatelka Boţena Němcová, v Polné dostala do rukou první česky psanou knihu 1899 – byla u Polné zavraţděna mladá dívka Aneţka Hrůzová, její smrt byla připisována ţidovskému tulákovi Leopoldu Hilsnerovi, případ nastartoval obrovskou vlnu antisemitismu 1919 – dochází v Polné k závaţným hladovým bouřím, lidé rabují a plení obchody, na obranu majetku je povoláno i vojsko, byly odsouzeny desítky občanů 1930 – v Polné začínají přepravovat občany soukromé autobusové linky 15. 03. 1938 – obsadili město nacisté 1993 – bylo vystavěno nové zdravotní středisko v ulici Varhánkova 2004 – dokončena rozsáhlá rekonstrukce areálu hradu a zámku 2006 – byl poprvé uskutečněn divadelní festival Hrabalova ostře sledovaná Polná (Prchal, 2010, s.18 – 31, Jaroš, 1989, s.8 – 22, Prchal, 2007, s.20)
2 Lokalizační předpoklady 2.1 Přírodní předpoklady 2.1.1 Poloha a vymezení území Město Polná se nachází na Českomoravské vrchovině mezi městy Jihlava, Ţďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod. Ocitáme se v jihlavském okrese v Kraji Vysočina. Město Polná leţí v Hornosázavské pahorkatině na křiţovatce devíti dopravních komunikací. Jedná se o silnice II. a III. třídy č. 348, 351 a 352. Město obývá 5066 obyvatel + cizí státní příslušníci. Katastrální výměra je 3776 ha. Polná se nachází v nadmořské výšce 490 m n.m. [25]
18
2.1.2 Geomorfologické členění Z geografického hlediska leţí Polná na rozhraní tří dílčích jednotek Českomoravské vrchoviny: Jihlavsko – sázavské brázdy na západě, Havlíčkobrodské pahorkatiny na severovýchodě a Brtnické vrchoviny na jihovýchodě. Podloţí města a jeho okolí tvoří horniny zvané krystalinika. Jedná se o antologie starých metamorfovaných a vyvřelých hornin, které jsou součástí regionální geologické jednotky Českého masivu. Pro jiţní část Českého masivu byl v roce 1901 zaveden rakouským geologem F. E. Suessem název moldanubikum. Ten vznikl z latinských názvů Vltavy a Dunaje, kde se moldanubika převáţně vyskytují. Menší jednotky moldanubik se scházejí právě u Polné v komplikovaném uzlu. Jedná se o moravskou část moldanubika na jihu, třebíčský vyvřelý masív na jihovýchodě, stráţeckou část na severovýchodě a české moldanubikum na severozápadě. V okolí Polné jsou tyto horniny zastoupeny různými druhy pararul nebo sillimanit. Dále se zde vyskytují světlé kvarcity, kvarcitické ruly, skvrny, karbonátové horniny, bazické a ultrabazické horniny, serpentinity, eklogity, pegmatity a sloupce černého termalínu. (Čejka, 1992, s.9-10)
2.1.3 Půdy V Polné najdeme chudé, kyselé, hnědé půdy, plavozemě, kambizemě, pseudogleje (sezónně zaplavené půdy) a gleje (trvale zamokřené půdy). Pro místní půdy je charakteristické silné vyluhování, mělká ornice (průměrné mocnosti 20 – 25 cm), půdy jsou slabě humózní a silně podzolované. Nekvalitní půdy a drsné klima způsobují nízkou výnosnost jiţ od raného středověku. [7]
2.1.4 Nerostné suroviny V minulosti byla Polná často středem zájmu v souvislosti s vyhledáváním a vyuţíváním nerostných surovin. Nejzazší údaje o těţbě poukazují na skarny obsahující magnetit, jenţ byl těţen jako ţelezná ruda u vesnice Brzkov. Dle archivních záznamů spadaly pod velkostatek Polná – Přibyslav v 15.století 2 hamry. Získané ţelezo slouţilo především na výrobu nářadí pro zemědělství. Později byly v severní části vrchu Homole nalezeny stopy wolframové rudy. U vesnic Brzkov, Věţnice a u Polné byla objevena uranová ruda. Ke stavebním účelům se v údolí 19
Ochozského potoka těţily durbachity, od kterých se dnes jiţ pro stavební účely upustilo. U rybníka Kukle se těţily serpentinity. (Čejka, 1992, s. 11-14)
2.1.5 Podnebí Podnebí je mírně teplé – stupeň 3. Průměrná roční teplota vzduchu je 6,2 ˚C (Budín, 2003, s. 1). Počet letních dnů je 20 – 30 v roce. Krajina je pokryta sněhem 60 – 100 dní do roka. V Polné trvá vegetační období 196 dní. Za rok zde spadne průměrně 632 mm sráţek. Mezi proměnlivé klimatické prvky patří vítr, který je ovlivněn reliéfem krajiny. V létě převaţují větry ze západního kvadrantu, v zimním období přicházejí z jihovýchodu. (Čejka, 1992, s. 14-15)
2.1.6 Vodstvo „Katastrem města Polná protéká několik bystřin, potůčků a potoků. Jejich prameny se nacházejí v blízkosti linie evropského rozvodí, tzv. „střechy Evropy. Voda pramenící v naší oblasti je odtud odváděna bystřinami a potoky přes řeky Moravu a Dunaj do Černého moře, přes Vltavu a Labe do Severního moře.“ (Prchal, 2010, s. 126) Zhořský potok pramení nedaleko obce Nadějov. Teče severním aţ severozápadním směrem na východ od Zhoře. Dále protéká obcí Dobroutov a jiţně od Polné potok vede k Aneţčinu mostu a vlévá se do Pekla. Jeho délka je 9 km. Jamenský potok (Šlapanka) pramení poblíţ komunikace z Nadějova do Věţnice v lokalitě zvané Bukovec. V Polné protéká rybníkem Březina a rybníkem Peklo. Přibliţně 150 metrů od hráze Pekla se na tok Šlapanky napojuje Ochozský potok a severně od města protéká říčka Šlapanka rybníky Bor a Kukle. Rybník Peklo vznikl v letech 1479 aţ 1482 a je největší vodní plochou v okolí. Peklo bylo vybudováno na soutoku Šlapanky a Sázavského a Zhořského potoka. V pohanských dobách byla území, kde se scházely tři vodní toky, posvátná. Byla zde pálena těla neboţtíků, popel se uschovával ve zvláštních popelnicích a místa se nazývala “peklem“. Aby bylo pohanským zvyklostem po zavedení křesťanské víry konec, byl v úţině vybudován rybník. Místní ho ale ze zvyku opět nazývali Peklem. (Prchal, 2010, s. 126-131, Prchal, 2004, s. 3, Pojmon, 1991, s. 8)
20
Na náklady města byl v roce 1945 vybudován Nový rybník o ploše 2,2 ha. Po roce 1970 musel být rybník kvůli nedostatečně zpevněné hrázi a poškozenému splavu vypuštěn. K opravě, odbahnění a napuštění došlo v letech 1998 – 1999. Náklady se pohybovaly okolo 5 milionů Kč. Dnes je rybník především vyuţíván k chovu ryb. Špačkův rybník byl vybudován na pozemku za farou, který městu věnoval majitel panství Viktorin z Kunštátu před rokem 1468. Po vyčištění a vyhloubení rybníka v roce 1992 byly do vody po dlouhé době opět vysazeny ryby. Ke sportovnímu rybolovu je v Polné vhodný Varhánkův rybník nacházející se severovýchodně od města. Nedaleko něj byl koncem 19. století vybudován Zimův rybník o rozloze 3,1 ha. Rybník dnes udrţují členové rybářské organizace a je vyuţíván i k vodní rekreaci. V okolí Polné se nacházejí i další rybníky a to: Podhorský, Podleský, Bor, Vrbovec, Kalvárenský, Plaček, Ovčák a Na Vápence. Kromě Ovčáku jsou všechny zmíněné rybníky vyuţívány pro chov ryb.
2.1.7 Rostlinstvo Polná ve své průměrné nadmořské výšce 490 m n. m. se nachází v jedlobukovém vegetačním pásmu. Vegetační doba trvá dle Čejky (1992, s. 16) 140 dnů a sráţky činí zhruba 800 mm. Běţně se v místních lesích vyskytuje smrk ztepilý, buk lesní červenolistý, borovice černá pravá, dub letní, dub zimní a jedle bělokorá (Prchal, 2010, s. 137). V podrostu se objevuje kostřava lesní, bika lesní, třtina chloupkatá, věšenka nachová či kokořík přeslenitý (Čejka, 1992, s. 17). V blízkosti dopravních komunikací vídáme lípu srdčitou, jeřáb ptačí, javor klen, jírovec maďal, jabloně a třešně, u cest se hojně vyskytuje bříza bělokorá.
2.1.8 Lesy Kopcovitý a lesnatý ráz přírody na Vysočině přivádí do tohoto kraje stále více návštěvníků touţících po klidné přírodě a čistém ovzduší. Město Polná je velmi atraktivní pro blízkost vodních i lesních ploch ve svém bezprostředním okolí. Nejnavštěvovanější lokalitou je 93 ha les Březina. Lesem procházejí dva vodní toky – Zhořský potok a říčka Šlapanka. Okolo rybníka Peklo vede lesem příjemná vycházková cesta hojně uţívaná jak místními tak turisty. Od roku 2005 je součástí Naučné stezky 21
Josefa Klementa (Prchal, 2010, s. 138). Les Březina byl nechvalně proslulý díky případu Leopolda Hilsnera, kdy v mlází nedaleko vesnice Věţnička byla objevena zavraţděná švadlena Aneţka Hrůzová. Případ byl celostátně prezentován dobovým tiskem a na jeho řešení se aktivně podílel prof. Tomáš Masaryk. Severně od Polné ve směru na obec Brzkov se rozprostírá Obecní les. Jeho rozloha činí 31 ha. Na různých místech Obecního lesa se tyčí zdravá a silná mraveniště mravenců lesních. Ti jsou nezbytní v systému ochrany lesů před škůdci a i díky nim by měl být Obecní les brzy zařazen do ochranného přírodního pásma. (Prchal, 2010, s. 139) Další lesy spadající do vlastnictví města jsou les Niederholec, Vápenka, Panský les a les Pod Celenským kopcem.
2.1.9 Živočišstvo V lesích ţije jelení a srnčí zvěř, černá zvěř, liška obecná a kuna lesní. U polí jsou často k vidění zajíc polní, koroptev polní a baţant obecný. Ze vzácnějších ptáků jmenujme káně lesní, jestřáb lesní, poštolka obecná, sýc rousný, krkavec velký, čáp černý a datel černý [31]. Objevují se i druhy horské fauny jako ořešník kropenatý, datlík tříprstý a netopýr severní. (Čejka, 1992, s. 17)
2.2 Kulturně správní předpoklady 2.2.1 Areál hradu a zámku Polenský hrad je bezpochyby nejstarší architektonickou památkou města a patří k nejstarším feudálním stavbám u nás. Jádro hradu v minulosti tvořila vysoká válcová věţ, která je patrná na nejstarším dochovaném vyobrazení města z roku 1617. Hrad byl během své existence několikrát opravován i přestavěn. Za majitele panství Ferdinanda Ditrichštejna došlo k nejvýznamnějším stavebním úpravám. Starší (Švédy poškozené) objekty hradu byly strţeny, byla zbořena podstatná část opevnění a zavezen hradní příkop. Ferdinand Ditrichštejn nechal hrad celkově přestavět na zámek. Za jeho vlády vznikly v areálu honosné stáje, nechal do zámku zavést vodovod a postavit kamennou kašnu. Od roku 1810 slouţil zámek jako hospodářská budova, přičemţ později v něm byly vybudovány byty. Dle Prchala (2010, s. 33) bylo v roce 1844 zbouráno severní křídlo 22
zámku, renesanční sloupoví, několikero sálů a zámecká kaple. Během 19. století nedocházelo k odpovídající údrţbě polenského zámku a ten byl v následujících letech devastován. Původní část hradu slouţila dlouhá léta místním obyvatelům jako bezplatný veřejný lom. Mnoho původních hradních kamenů je moţné dodnes v Polné najít v základech starých domů, teras, schodišť či na chodnících Sezimova náměstí. (Prchal, 2010, s. 32-33) V roce 1922 koupil zchátralý zámek od Eduardy Khevehüller - Metsch a Clotildy Festeticsové továrník Václav Pojman. Zmíněné dámy byly posledními majitelkami zámku v linii Ditrichštejnů. Václav Pojman zámek posléze daroval tělovýchovné jednotě Sokol a Spolku polenského muzea. V letech 1922 – 1926 byl zámek zčásti opraven pro působení místního muzea. Během 20. století byly prováděny další opravy, které následovala rozsáhlá rekonstrukce areálu hradu a zámku ukončená v roce 2004. V dnešní době je zámek sídlem Městského muzea, Základní umělecké školy, Kulturního střediska s kulturním sálem a Zámecké restaurace s ubytováním. V letní sezoně se na nádvoří konají hudební produkce, šermířská vystoupení, noční prohlídky spojené s ohňovou show i historické trhy s nabídkou dobového zboţí. [21] „Dochované hradní a zámecké části dokumentují architektonický vývoj objektu v rámci jednotlivých uměleckých slohů. Vidět lze část gotického hradního traktu s renesančně upravovaným křídlem, dochovanou část gotického opevnění – parkán s baštou, barokní zámeckou část spolu s kašnou, datovanou letopočtem 1693. V tzv. Kunštátském sále jsou zachované pozdně gotické klenby a zbytky renesančních fresek.“ [21] V areálu hradu a části zámku jsou situovány muzejní expozice, které seznamují návštěvníky s historií hradu, města a polenského regionu. Expozice, které mohou zájemci shlédnout, jsou Kupecký krám, Expozice starých řemesel, Barokní lékárna U černého orla, Lapidárium a Expozice hodin a hodinářství.
2.2.2 Městské muzeum Polná Městské muzeum bylo v Polné zaloţeno roku 1895 a sídlilo v budově bývalé Kaplanky nedaleko kostela Nanebevzetí panny Marie. Od roku 1963 do roku 2006 figurovalo jako pobočka jihlavského muzea Vysočiny. Od 1. ledna 2007 působí muzeum jako příspěvková organizace města Polná. Dnes se muzeum nachází v areálu polenského 23
hradu a zámku a jejich expozice se prolínají. V přízemí hradu je moţné navštívit expozici Kupecký krám a historickou lékárnu, ve sklepení lapidárium a další muzejní expozice jsou vystaveny v pravém křídle zámku. V této části se nachází pokladna a výstavní prostory následované stálou expozicí historických hodin s více jak 140 unikátními strojky. Sídlo muzea s kancelářemi a několika depozitáři je umístěno na prvním nádvoří v zámecké věţi. [21]
2.2.3 Stará škola Expozice Stará škola byla sestavena jiţ zakladatelem polenského muzea panem Břetislavem Rérychem roku 1900. Jedná se o jedinečnou expozici v rámci České republiky. Během následujících let byla soustavně doplňována novými exponáty. Roku 1960 byla expozice zapůjčena do Valdštejnského paláce v Praze. Posléze byla roku 1964 přemístěna do opraveného pozdně renesančního domu v Polné v Poděbradově ulici čp. 77. Po Rérychovi doplnil a uspořádal expozici bývalý vedoucí muzea Bohuslav Hladík. V dislokovaném výstavišti polenského muzea mohou návštěvníci shlédnout školní třídu z roku 1866. Třída je vybavena původní tabulí, lavicemi, učebnicemi, výkresy, atlasy i modelem těţební věţe. „Další částí trasy je kabinet učebních pomůcek – tzv. Přírodovna s fyzikálními přístroji, mineralogickou sbírkou a s vycpanými zvířecími exponáty jako např. mořskými tvory, krokodýlem, ptáky a sbírkou brouků. Nejznámějším exponátem je dvouhlavé tele. Zajímavostí jsou dvě původní dochované černé kuchyně. Závěr prohlídky tvoří byt učitele Antonína Klusáčka s nábytkem z 19. století, hudebními nástroji a knihovnou.“ [22] Všechny expozice (5 prohlídkových tras) mohou návštěvníci hradu a zámku v Polné a muzea v Polné obdivovat od dubna do října od 9 do 16 případně 17 hodin. Vstupné pro jednotlivé okruhy je 40 Kč pro dospělého návštěvníka, 30 Kč pro seniory, 20 Kč pro studenty, děti a ZTP. [23]
2.2.4 Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie Chrám Nanebevzetí Panny Marie – největší ze 4 polenských kostelů – byl postaven v letech 1700 – 1707. Kostel vznikl na místě bývalého gotického kostela Matky Boţí, 24
který byl roku 1699 zbořen. Kapacita původního kostela neodpovídala počtu věřících, kteří jej navštěvovali, ti tak často absolvovali mše i před kostelem. (Pojmon, 1991, s. 91) Trojlodní chrám financoval převáţně majitel polenského panství Leopold Ditrichštejn. Roku 1708 bohuţel zemřel a práce na kostele byly pozastaveny. Dle původních plánů měla stavba oplývat ještě dvěma bočními věţemi a 12 kamennými sochami sv. apoštolů. Ty nakonec skončily na mostě v nedalekém Ţďáře nad Sázavou. Monumentální stavba na hlavním polenském náměstí je vedle areálu hradu a zámku nejvýraznější dominantou města. Odborníci řadí chrám mezi nejnádherněji vyzdobené církevní budovy v Republice. Kostel je uváděn jako jeden z největších u nás díky svému půdorysu, objemu v metrech krychlových i celkovému pojetí. Je vysoký 22 m, věţ se rozprostírá do výšky 63 m a rozměry všech třech lodí nám dávají 63 x 26 m. (Prchal, 2007, s. 20) V současné době je kostel jiţ druhým rokem v rekonstrukci. Tato rekonstrukce je podpořena z finanční dotace EU – ROP Jihovýchod – a má být dokončena v červnu roku 2012. V chrámu budou vybudovány dvě nové - vnější a vnitřní - prohlídkové trasy. V rámci vnitřní trasy bude návštěvník proveden hlavní lodí, kúrem, expozicemi v sálech a expozicí bytu zvoníka ve věţi chrámu. Dále bude vybudován audiokonferenční sál, kde si návštěvníci budou moci prohlédnout na dvou velkoplošných obrazovkách zajímavé prezentace a exponáty, které není moţné vzhledem k jejich chatrné povaze vystavovat jiným způsobem. V kostele má být následně otevřeno informační centrum, kde budou prodávány vstupenky na prohlídkové trasy, suvenýry a propagační materiály k regionu. [24]
2.2.5 Karlovo náměstí - Židovské ghetto Karlovo náměstí, dříve nazývané Ţidovské patří ke zvláštním památkám díky svým dvěma náměstím. Podobná místa jsou v České republice pouze 2 a to v Polné a Březnicích [32]. Na trojúhelníkovém náměstí stojí 25 většinou patrových domů. Obě náměstí – hlavní a tzv. Rabínský plácek s 8 domy spojuje Rabínský dům. Ten vznikl v roce 1717 dostavbou patra sousedního domu a slouţil jako obecní dům a zároveň sídlo rabína. V době, kdy ţidovská obec zaţívala svůj největší rozmach, byla v prvním
25
patře zmíněného domu umístěna tzv. zimní modlitebna s kapacitou 30 míst, která byla nazývána Malou synagogou. Jediným historicky dochovaným domem v ghettu je tzv. Bělohlávkův dům čp. 538 s rokokovou fasádou, nacházející se na Rabínském plácku. (Prchal, 2007, s. 14) V roce 2010 byla na Karlově náměstí dokončena rozsáhlá rekonstrukce za 25 milionů korun. Díky pomoci z dotací EU mohla být na náměstí opravena kanalizace, zasazena nová dlaţba i zeleň, vybudováno veřejné osvětlení. Během letošního roku pracuje Federace ţidovských obcí Praha na obnově Rabínského domu. [3]
2.2.6 Synagoga „V městských knihách jsou Ţidé v Polné připomínáni jiţ od poloviny 16. století. Jejich původní osídlení na okraji města v místě zvaném Pod Kalvárií trvalo do roku 1682. V tomto roce jim vrchnost povolila vystavět si vlastní ţidovské město – uzavřenou čtvrť se dvěma branami. Modlitebna – synagoga – byla postavena o dva roky později v roce 1684.“ (36) Po několika velkých poţárech v letech 1712, 1734, 1740, 1823 a 1863 byla synagoga několikrát přestavěna (Klenovský, 2007, 4–5). Z původního barokního vzezření se zachovala čtyři protáhlá okna s lomeným obloukem a původní výmalba odkrytá při opravách roku 1998. Svým účelům slouţila modlitebna do počátku 40. let 20. století. Po odvlečení Ţidů do koncentračních táborů slouţila synagoga německým úřadům jako sklad zabaveného nábytku. Církevní cennosti a vybavení synagogy bylo převezeno do Prahy, kde mělo být vystavováno v plánovaném Muzeu vyhynulé rasy. V dalších letech byly v synagoze uskladněny barvy, chemická hnojiva a následně zřízena sběrna starého papíru. Roku 1968 se stavbě probořil strop a o rok později spadla střecha. Díky změnám po roce 1989 nedošlo k demolici synagogy, jak bylo plánováno, ale k jejím opravám. Členové nově vzniklého Klubu Za historickou Polnou vyklidili suť a přesvědčili nové zastupitelstvo pro zachování památky. V roce 1994 byl Rabínský dům a Synagoga převedeny do majetku Federace ţidovských obcí v Praze. V roce 2000 bylo v synagoze zřízeno Regionální Ţidovské muzeum s expozicemi Příběh Leopolda Hilsnera a Historie Ţidů v Polné. Muzeum je otevřené od května do konce září mimo pondělků a sobot. (36)
26
2.2.7 Židovský hřbitov Ţidovský hřbitov se rozprostírá nedaleko říčky Šlapanky v místě zvaném Pod Kalvárií. Ke hřbitovu vede zeleně značená naučná stezka. Hřbitov je celoročně zamčený, zájemci si mohou klíč vypůjčit v nedalekém domě čp. 387. [8] Hřbitov byl zaloţen na počátku 16. století na Dolním městě – Pod Kalvárií. Zde bydleli aţ do druhé poloviny 17. století polenské ţidovské rodiny. Na pohřebišti nacházíme 32 nepravidelných řad s přibliţně 900 barokními, klasicistními i novodobými náhrobky. Mnoho náhrobků má významnou historickou i uměleckou hodnotu, zejména nejstarší náhrobky v severní části hřbitova se starobylými hebrejskými nápisy. V důsledku eroze a necitlivého lidského počínání je mnoho náhrobků poškozeno či vyvráceno, náhrobky jsou postupně opravovány a umisťovány na původní místo. (Klenovský, 2007, s. 3–22), [11]
2.2.8 Klešter Klešter je část prastaré zemské cesty vedoucí z Moravy do Čech přes Polnou. Z této kdysi důleţité obchodní komunikace se dochoval asi 150 m dlouhý hluboký úvoz s výrazným výtesem ve skále. Po roce 1874, kdy byla poloţena od dvora Ovčín k věţnické cestě nová silnice, se Klešter k dopravě přestal pouţívat. Podstatná část úvozu byla v polovině 60. let 20. století necitlivě zavezena. (Prchal, 2010, s. 60) Soutěska Klešter byla pravděpodobně součástí nejstarší Haberské stezky, následně i Uherské obchodní cesty. Tato vytesaná cesta ve skále později dobře slouţila tzv. „mýtnému“ spočítat kusy dobytka, se kterým obchodníci Klešterem procházeli. Od počtu kusů se následně odvíjel poplatek za projití. Dle Prchala (2010, s. 60) představuje Klešter s největší pravděpodobností prastaré celniště. Jako důkaz slouţí současným badatelům v něm nalezené artefakty. Jedná se o kamenný byzantský kříţek a římskou minci nalezenou v blízké zahrádce. Prchal (2010, s. 60) poukazuje na názor Břetislava Rérycha, který připomíná, ţe staré hradiště a osada Polmna měly původně slouţit na ochranu obchodní stezky protínající tuto lokalitu. „Jako naprosto výjimečný útvar ve střední Evropě a zcela ojedinělá technická památka byl Klešter v roce 1998 prohlášen Ministerstvem kultury ČR kulturní památkou.“ (Prchal, 2010, s. 60) 27
2.2.9 Naučné stezky v Polné Naučná stezka Josefa Klementa Stezka byla vybudována za podpory Klubu českých turistů města Polné a za významného přispění Klubu Za historickou Polnou. Finanční podporu na její zřízení poskytl program Podpory regionálních a místních sluţeb cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Naučná stezka Josefa Klementa začíná na Husově náměstí a vede návštěvníky k Ţidovskému městu, kolem synagogy, dále do areálu hradu a zámku aţ na Kateřinský vrch. Odtud stezka pokračuje přes les Březinu k symbolickému hrobu Aneţky Hrůzové. Posléze se návštěvníci dostávají po břehu rybníka Peklo aţ k ţidovskému hřbitovu, po kterém následuje národní kulturní památka Klešter. Na všech zastávkách jsou pro návštěvníky k dispozici informační tabule. [10] Pojmannova stezka Pojmannova stezka vedoucí Borským mlýnem jiţ od roku 1912 byla vybudována díky starostovi a továrníkovi Václavu Pojmannovi. Pojmann stezku financoval, Břetislav Rérych – muzejník města – ji projektoval, propagoval a za podpory města následně vybudoval. V roce 1911 byly na dvoukilometrovém úseku zasazeny dva altány a sedátka, o rok později přibylo několik laviček a kruhový altán. Trasa pro výletníky vedla ulicí Pod Kalvárií k Borskému mlýnu, kolem bývalého Štohanzlova mlýna, půvabnou přírodou i lesním porostem k břehu rybníka Kukle a Obecním lesem zpět do města. Pojmannova stezka byla hojně vyuţívána návštěvníky z širokého okolí i místními občany. V 50. a 60. letech 20. století stezka zanikla následkem eroze, zarůstání náletovými dřevinami a díky nezájmu lidí o ni pečovat. Díky rodině Bednářově, Klubu českých turistů, Klubu Za historickou Polnou, mnoha dobrovolníkům a městu Polná byla stezka od roku 2002 postupně čištěna, cesty rozšiřovány a osazeny lavičkami, odpočívadly a Doubravníkem. Stezka má dnes téměř shodnou úpravu jako před sto lety. U pěti odpočinkových míst se nachází informační tabule s tématy: Lidská sídla, Louka, Les, Rybník, Pole.
28
Díky jednání Klubu českých turistů s Krajskou komisí značení je stezka označena turistickým pásovým značením ţluté barvy. Pojmannova stezka je díky tomu zanesena v turistických mapách, které vydává KČT. [10]
2.2.10
Kulturní akce
Město Polná kaţdoročně přichází s bohatou kulturní nabídkou. Základnami kulturního ţivota ve městě jsou kulturní sál Zámek, areál hradu a zámku, městské kino a Husova knihovna. Kulturní sál Zámek je základnou pro koncerty uznávaných i lokálních kapel, taneční zábavy, vystoupení dechové hudby, kaţdoročně konaný swingový festival, absolventské plesy a maškarní bály. Areál hradu a zámku nabízí jedinečné noční prohlídky, ve kterých se prolíná historie s divadlem, šermem a ohnivými efekty. V Kuhnově síni dochází ke svatbám a koncertům váţné hudby, pod hradem je pořádána akce Polná v Plamenech. Městské kino slouţí k promítání filmových novinek, pořádání komorních koncertů a jako zázemí spolkové činnosti Divadelního souboru Jiří Poděbradský, Divadla Duha, Beat fan clubu a Polenské dechovky. Husova knihovna zajišťuje půjčování knih, pořádání besed a přednášek pro základní školu i širokou veřejnost a je základnou pro projekt Univerzity volného času. V přízemí knihovny se nachází aktivně činné loutkové divadlo. [27] Mezi významné kulturní akce patří: Polenské kulturní léto – tímto názvem je v Polné označován soubor kulturních akcí, které jsou pořádány od měsíce června do měsíce září. Kaţdoročně k němu patří noční prohlídky hradu, koncerty dechové hudby, rockové či folkové koncerty známých protagonistů, promítání pod širým nebem, hradní slavnosti nebo jarmark, koncerty váţné či ţidovské hudby. V letošním roce se v rámci projektu Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska k polenskému létu řadil i netradiční „Top týden“ – Vítání polenského léta. Top týden proběhl od 18. do 25. 6 a akce, které za běţných okolností provází celé léto, tak byly zhuštěny do jednoho týdne. Projekt začal v sobotu nočními prohlídkami polenského hradu, v neděli byla zahájena vernisáţ výstavy Historická města Vysočiny v místním muzeu a na hlavním Husově náměstí bylo pro 29
místní i návštěvníky pořádáno Sváteční odpoledne na rynku s posezením, ţivou hudbou, přehlídkou maţoretek, hiphopové a taneční skupiny, jízdami na ponících i kočárem a stánkovým prodejem. Pondělí patřilo koncertu v polenské synagoze. Úterý a středa byly věnovány dětem, které mohly se svými rodiči navštívit areál hradu a zámku, kde se konaly soutěţe, prohlídky a divadelní představení. Čtvrtek byl věnován divadlu pro dospělé. Dvě divadelní představení francouzských autorů byla odehrána ve večerních hodinách v sále městského kina. V pátek se v areálu U Pekla konaly od 16 hodin pláţové turnaje ve fotbale a volejbale mezi skupinkami historických měst Vysočiny a v sobotu se na tomtéţ místě konal festival ohňových umění Polná v plamenech. Od 15 hodin se mohli návštěvníci zapojit do pořádaných soutěţí, shlédnout vystoupení orientálního tance, ţonglérů či kejklířů. Ve večerních hodinách se konala přehlídka ohňových a pyro show. [17], [28], [38], [39] Jako Polenský hudební podzim se v Polné označuje víkend v měsíci říjnu, kdy v sále kulturního střediska Zámek a městského kina Polná probíhají koncerty ţáků základní umělecké školy, protagonistů váţné hudby a jeden den je věnován swingovému festivalu. Toho se kaţdoročně účastní polenský Big band i kapely z celé republiky. V letošním roce se akce rozrostla o 3 koncety. Dva se konaly v září, jeden v listopadu. [39] Hrabalova ostře sledovaná Polná je amatérský divadelní festival, který pořádá Občanské sdruţení Divadlo Duha. Projekt se zaměřuje na to nejlepší, co je moţné vidět na předních příčkách amatérských divadelních přehlídek v celé republice. Název získal festival po Bohumilu Hrabalovi, který v Polné s rodiči ţil v místním pivovaru. Jeho matka patřila k polenským ochotníkům a po přestěhování do Nymburka v Polné ještě několikrát hostovala. Malý Hrabal si v Polné ve svých 5 letech zahrál s matkou ve hře Aloise Jiráska Vojnarka. [12]
2.2.11
Mrkvancová pouť
„Kdyţ po r. 1620 získal tehdy protestantskou Polnou kardinál František Ditrichštejn, chtěl podpořit a urychlit rekatolizaci a přimlouval se u praţského arcibiskupa o povolení konat v Polné pouť. Tak se stalo, ţe v týdnu po sv. Řehořovi roku 1627 arcibiskupská konzistoř vydala rozhodnutí o konání pouti k uctění památky nanebevzetí
30
Panny Marie (15. srpna), i kdyţ se v Polné ţádný zázrak nestal. Šlo vlastně o politické rozhodnutí potlačit co nejrychleji stále ještě utrakvistické smýšlení lidí.“ [30] Roku 1627 se tedy v Polné konala první pouť. Místní, aby pouť vykonali, museli jít nejprve ke kostelu sv. Kateřiny a poté se odsud vydat do kostela Matky Boţí. Málokdo se tehdy odváţil pouť nevykonat. Odhaleným hrozily citelné sankce. Tři roky vypadala pouť takto, poté přišlo uvolnění a byl povolen prodej u stánků. V nabídce byly sladké perníčky, medové pečivo, cukrkandl, ovoce či masné výrobky. Dále k pouti přibyli tancovačky, muzikanti a bujaré pitky. Pouze ale jako doplňky k pouti. Asi v pátém či šestém roce si někteří polenští recesisté uvědomili, ţe je doba sklizně mrkve. Vzali ty největší a pověsili je nad vrata domů, podobně jako se věšely věnce na místa, kde se šenkovalo pivo. V příštím roce uţ byli svazky mrkví téměř na kaţdých dveřích. Konšelům se nápad zalíbil a v dalším roce se v Polné konala jiţ Mrkvová pouť. V roce 1652 přivezl do Polné dědic panství Ferdinand Ditrichštejn ostatky sv. Liguriáše, které získal od papeţe Inocence X. při návštěvě Říma. Město mělo konečně hmatatelný důvod pro vykonávání pouti. Sv. Liguriáš byl řecký mnich, který drţí patronát nad myslivci, lovci, pytláky a nešťastně zamilovanými. Den oslav byl určen na den po svátku panny Marie. Od té doby se pouť koná druhou neděli v září. Díky dostatku mrkve, která se pěstovala na Vysočině před bramborami, a dostupnosti řepného cukru, začaly polenské hospodyně péci v 19. století buchty plněné mrkví. Původně se pekly během roku, postupem času hlavně o pouti. Začalo se jim říkat mrkvánky anebo mrkvance, od nich vznikl později název Mrkvancová pouť. [30] Mrkvancová pouť je kaţdoročně velkou událostí, díky které vţdy druhý zářijový víkend zavítá do Polné několik tisíc lidí. Pouť dnes uţ není tím, čím v historických dobách bývala. Zábava, nákupy a atrakce jsou na rozdíl od historie dnes hlavní pohnutkou pro návštěvu pouti a o patronu sv. Liguriáši či pěší túře, dnes málokdo něco ví. Pouť dnes začíná jiţ v pátek a návštěvníkům nabízí mnoţství stánků, atrakcí, střelnic i kulturních doprovodných akcí. V Polné jsou během pouti pořádány zábavy, hudební festivaly, výstavy na radnici i v muzeu a mnoho dalšího. Kaţdoročně bývá umoţněn vstup na věţ a několik let jezdil speciální vláček, který vozil na Mrkvancovou pouť návštěvníky z okolí. Kvůli špatnému technickému stavu kolejí muselo být od tohoto zvyku upuštěno. 31
2.2.12
Sport ve městě a sportovní nabídka pro návštěvníky
Obyvatelé Polné i návštěvníci města mají po sportovní stránce moţnost širokého sportovního vyţití. V Polné jsou provozovány dvě posilovny a Fitnesscentrum U Březiny, které nabízí spinning, VitaPowerRace, zumbu, vacu shape a pronájem tenisových kurtů. Od jara 2011 je otevřeno taneční studio UNCUP s lekcemi zumby a hip hopu. Pro děti i dospělé nabízí široké spektrum sportovních aktivit Dům dětí a mládeţe Polná. Ve městě působí několik sportovních klubů zaměřených na fotbal, lední hokej, stolní tenis, tenis, volejbal, kulturistiku, moto racing, judo a bojové umění kakushinkan. Na náklady města byl roku 2006 vybudován sportovní a rekreační areál u rybníka Peklo. V areálu se nachází hřiště na pláţový volejbal, fotbal a jedno dětské hřiště. K aktivitě návštěvníků vybízí horolezecká stěna, minigolf, skluzavky, houpačky pro děti a ruské kuţelky. K dispozici zájemcům je půjčovna loděk a šlapadel umístěná v bezprostřední blízkosti převlékacích kabinek a stánku s občerstvením. V roce 2011 byla uvedena do provozu nová lanová dráha, která byla financována z dotačního titulu Fondu Vysočiny a rozpočtu města. Druhý sportovní areál pojmenovaný U Studánky je občanům i návštěvníkům města k dispozici téţ od roku 2006. Areál nabízí hřiště s umělým zatravněným povrchem, skateovou rampu a dětské hřiště s vybavením. [9]
32
3 Selektivní předpoklady Selektivní neboli stimulační předpoklady cestovního ruchu se dělí na objektivní a subjektivní. Objektivní předpoklady:
Politické faktory – cestovní ruch se více rozvíjí během období míru, záleţí na vnitřní politické situaci v konkrétní zemi a na politickém systému. K rozmachu v oblasti cestovního ruchu dochází především u zemí se stabilní politickou situací. K politickým faktorům také patří omezení CR díky státním hranicím nebo směnitelnosti měny.
Dosaţená ţivotní úroveň a fond volného času – segment klientů z dobře situovaných vrstev vyhledává draţší a vzdálenější destinace CR, zkracování pracovních dob a prodluţování dovolených podporuje rozvoj turismu
Urbanizace – velké městské aglomerace podporují rozmach CR díky koncentraci vyšších příjmových skupin, vysokému zalidnění a nízké kvalitě ţivotního prostředí
Ţivotní prostředí – poškozené ţivotní prostředí podporuje zájem klientů o ozdravné a lázeňské pobyty
Demografické faktory – nabídka a poptávka CR souvisí s věkem, pohlavím, vzděláním, ekonomickou aktivitou, počtem potomků, vlastnictvím osobního vozu či rekreačního objektu.
Subjektivní předpoklady:
Psychologické pohnutky
Vliv reklamy, propagace, zkušeností, jazykové vybavenosti, módnosti a dalších faktorů [2], [1]
33
4 Realizační předpoklady 4.1 Dopravní předpoklady Dopravní poloha polenského mikroregionu není zcela jednoznačná. Z daného pohledu je výhodou, ţe Polensko leţí na kontaktu s dálnicí D1 a okraj mikroregionu rámuje významná silnice první třídy č. I/38. Město Polná je však obsluhováno pouze silnicemi druhé třídy. „Pomineme-li okrajové partie, je vlastní území mikroregionu Polensko obsluhováno silnicemi nejvýše druhé třídy. Většina z nich se radiálně sbíhá ve středisku mikroregionu – v Polné. Jde o silnice II/348 (sjezd z dálnice D1 Měřín – Arnolec – Stáj – Záborná – Polná – Dobronín – Štoky (I/38)), II/351 (Třebíč – Věţnice – Rybné – Dobroutov – Polná – Brzkov – Přibyslav) a II/352 (Jihlava – Měšín – Ţdírec – Polná – Níţkov – Sázava). Polná proto v dopravní síti vystupuje jako poměrně výrazné regionální centrum, do něhoţ se sbíhá šest silnic druhé třídy.“ [7] Pro Polnou je z dopravního hlediska důleţitá silnice č. II/352, která spojuje Jihlavu, Polnou a Ţďár nad Sázavou. Ţelezniční dopravu v Polné zajišťovala od roku 1904 trať 242 spojující Polnou se stanicí Dobronín na trati 225. Trať je dlouhá 6 km a v současné době je bez pravidelné osobní dopravy. Osobní doprava byla zastavena roku 1982. Následně byly do Polné vedeny výletní vlaky např. o zářijové Mrkvancové pouti. Od roku 2010 je provoz osobní i agro dopravy zastaven zcela. [33] Autobusová doprava je z Polné zajištěna do všech obcí mikroregionu. Dále jsou v různé intenzitě zajištěny spoje do Jihlavy, Ţďáru nad Sázavou, Přibyslavi, Havlíčkova brodu a v počtu 2 spojů denně i do Velkého Meziříčí. [33], [35]
4.1.1 Cyklotrasy V okolí města Polná mají návštěvníci moţnost vyuţít ke svým výletům 4 cyklistických tras. V Mikroregionu Polensko se nachází řada památek a zajímavostí, které vybízejí k navštívení. Patří mezi ně i kostely, kaple, kamenné kříţe, sochy, rybníky, lesní útvary atd.
34
První cyklotrasa vede z Polné do Měřína a je dlouhá necelých 18 km. Z Polné cesta pokračuje do 3 km vzdáleného Dobroutova, kde směřuje přes rozlehlý les Ochoz na silnici č. 348. Stezka kopíruje modré turistické znační aţ do obce Stáj. U této obce překonává tzv. „střechu Evropy“. Rozvodí, kde vyvěrají prameny vod tekoucích do Severního a Černého moře. Odsud vede trasa do Arnolce, Jersína a Měřína. Druhá trasa protínající Polnou vede z obce Níţkov do obce Dobronín a je dlouhá 15,5 km. V Níţkově se nachází pozoruhodná památka z 18 stol. – je jí kostnice s kosterními pozůstatky sedmi tisíc osob, které jsou poskládány do čtyř hranic. Z Níţkova míří trasa na Poděšín, Skrýšov a Zábornou. Odtud vede do Polné a následně do Dobronína, kde je moţné se napojit na cyklotrasu č. 3. Třetí cyklotrasa protíná obce Dobronín, Kamenná, Šlapanov, Šachotín a Přibyslav. V Přibyslavi se na místním zámku nachází Muzeum hasičské techniky, které mohou turisté navštívit po absolvování této 17,5 km dlouhé trasy. Nejkratší cyklotrasou je 10 km dlouhá trasa z Jersína do Rytířska. Vede souběţně s dálnicí D1 a prochází obcemi Nadějov, Rybné a Jamné. [37]
4.2 Materiálně technické předpoklady 4.2.1 Stravovací a ubytovací služby U Slovana V objektu U Slovana na hlavním Husově náměstí se nachází bufet a kavárna. Bufet má kapacitu 30 míst a ve všední dny hostům nabízí výběr z 3 menu a 5 hotových jídel. Bufet je otevřen od 8 do 15:30 hod. Kavárna v prvním patře budovy je otevřena kaţdý den. Ve všední dny od 15:30 do 22 hodin a o víkendu od 11 do 1 hod. Kavárna nabízí široký sortiment nápojů a minutková jídla dle jídelního lístku. Kapacita kavárny je 60 míst. Restaurace Parlament Restaurace Parlament je stravovací zařízení niţšího standardu. Pravidelné návštěvníky tvoří místní senioři a řemeslníci. Restaurace nabízí hotová i minutková jídla. Otevírací doba je ve všední dny od 9 do 22 hod. O víkendu od 9 do 12 hod a od 16 hod do půlnoci. Nachází se na Třebízského ulici čp. 57.
35
Bistro u Honslů Bistro se nachází na hlavním Husově náměstí a nabízí denně teplé polévky, opékanou sekanou, langoše, teplé párky, chlebíčky, saláty, sušenky atd. Kapacita bistra činí 10 míst. Zámecký restaurant Polná Zámecká restaurace je nejluxusnější a zároveň nejdraţší moţností stravování v Polné. Restaurace má kapacitu 70 míst a nabízí omezený výběr hotových jídel a minutkovou kuchyni. Restaurace je otevřena od 11 do 22 hod ve všední dny a do půlnoci o víkendech. Zámecký restaurant nabízí také ubytování s kapacitou 20ti lůţek. Jedná se o dvoulůţkové a třílůţkové pokoje hotelového typu. Cena 400 Kč os/noc, 500 Kč se snídaní. Dalších 20 lůţek nabízí turistická ubytovna Kulturního střediska. Lůţka niţšího standardu jsou umístěna ve vícelůţkových pokojích. Pizzerie a penzion U Hilsnera Pizzerie se nachází nedaleko Husova náměstí na Palackého ulici čp. 266. Podnik nabízí přes 30 druhů pizz a míchané zeleninové saláty. Kapacita restaurace je 30 míst, letní terasa nabízí do 40 míst k sezení. Otevírací doba je od 10 do 23 hod. Penzion umístěný v prvním patře budovy má kapacitu 7 lůţek. Turistická ubytovna při DDM Ubytovna se nachází u Domu dětí a mládeţe na Indusově ulici čp. 210. Kapacita ubytovny je 26 míst. Cena: 120 – 150 Kč os/noc Apartmán pod Kostelem Apartmán se nachází na Sezimově náměstí čp. 68. Nabízí ubytování aţ pro 4 osoby. Dětská postýlka je hostům k dispozici zdarma. Apartmán je nekuřácký a nabízí moţnost uskladnění kol či lyţí na krytém dvoře. Parkování je moţné před objektem. Cena: 400 Kč os/noc Penzion TKZ Polná Penzion se nachází na ulici Boţeny Němcové čp. 332. V penzionu je k dispozici apartmán pro 2 osoby, 2 dvoulůţkové pokoje a jeden jednolůţkový s moţností přistýlky. Penzion je moderně vybavený, nabízí připojení k internetu, společenskou 36
místnost s barem a TV a placenou garáţ. Cena: 1000 Kč/apartmán, 800 Kč /dvoulůţkový pokoj, 600 Kč/jednolůţkový pokoj.
5 Současnost 5.1 Ekonomika a zemědělství Po dlouhou dobu byl průmysl v Polné spojován převáţně se zemědělskou činností. Podstatný význam pro ekonomiku města mělo od středověku aţ do 19. století soukenictví. Pro polenské obyvatele dosahovalo velkého významu téţ obuvnictví a později škrobárny. Odborná literatura ze začátku 20. století uvádí, ţe obyvatelé se ţiví především rolnictvím a pěstováním brambor. Mezi další významná odvětví patřil dřevozpracující průmysl a textilnictví. V dnešních dnech je Polná město s drobným průmyslem a dvěma zemědělskými druţstvy. V Polné se nachází přibliţně 15 středně velkých průmyslových podniků. Uznávaná je polenská Mlékárna. (Prchal, 2010, s. 21– 22) Mlékárna v Polné vyrábí kolem 2000 tun sýrů ročně, přičemţ zpracovává aţ 19 milionů litrů mléka. Výrobky kaţdoročně získávají řadu prestiţních ocenění na krajských i celostátních výstavách. [19]
5.2 Demografické údaje K 1. 1. 2011 ţilo Ve městě Polná 4476 občanů. Připočteme-li i občany místních částí jednotlivých katastrálních území, dostáváme se k číslu 5066. Ve městě ţije 64 cizinců s trvalým pobytem a 55 cizinců s dlouhodobým pobytem vízového cizince. Většina cizích státních příslušníků je mongolského původu. V menších počtech jsou zastoupeni Vietnamci, Ukrajinci, Moldavci, Arménci, Poláci a Slováci. K 31. 12. 2010 dosáhla nezaměstnanost čísla 10,7 %. Počet nezaměstnaných byl 268 na 2497 ekonomicky aktivních obyvatel. V rámci mikroregionu byla nezaměstnanost ve stejné procentuální výši, ale evidováno bylo 556 osob bez práce na 5 212 ekonomicky činných subjektů. [27]
37
Tabulka 1 Vývoj obyvatelstva, Zdroj: Program rozvoje města Polná
Průměrný věk obyvatele je 36,9 let. [15] Podle údajů ČSÚ ţilo k 1. 7. 2010 v Polné 5 221 obyvatel, z nichţ bylo 2587 muţů a 2634 ţen. Ke stejnému datu zveřejňuje úřad 56 narozených občanů a 46 zemřelých. Přistěhovalých občanů je uvedeno 80, vystěhovalých 98. [4]
5.3 Ochrana životního prostředí „Oblast ţivotního prostředí je díky umístění města Polná v centrální oblasti Českomoravské vysočiny, nízkého stupně průmyslové výroby ve městě a absenci hlavních dopravních tahů přes město, silnou stránkou Polné.“ [27] Městem Polná protékají tři potoky, jejichţ spojením je řeka Šlapanka. Kvalita vody je kladně ovlivňována díky centrální čistírně a soustavě kanalizačních sběračů ve městě. Neblahé vlivy na ţivotní prostředí mělo období socializace. Masivní eroze a velkoplošné zemědělství poznamenaly všechny vodní toky na Polensku, nejvýrazněji rybník Peklo. V minulých letech byly jiţ dva z rybníků odbahněny – Peklo, Bor – a usiluje se o odbahnění rybníka Kukle. Ţivotní prostředí ve městě pozitivně ovlivňuje téměř úplná plynofikace. Důraz je kladen na silný systém odpadového hospodářství a v současnosti probíhající rekultivaci skládky odpadů u Věţnic. V posledních několika letech je aktivně rozšiřována plocha
38
městské zeleně a do budoucna se pracuje na projektu regenerace zeleně na sídlišti Palackého [27]
5.4 Financování cestovního ruchu Z rozboru hospodaření města za rok 2010 vyplývá, ţe na cestovní ruch, kulturu, propagaci a opravy příznivě působící na rozvoj CR město vydalo asi 5 294 000 Kč, coţ je 7,94 % z rozpočtu města. Celkové výdaje města, které byly zveřejněny, činily 65 920 000 Kč. Poloţky, které jsem vybrala z celkového rozboru hospodaření města a kalkuluji s nimi v rámci CR, jsem vybírala na základě subjektivního pohledu. Výdaje:
Provozní výdaje Kulturní středisko
Příspěvek na provoz městského muzea
Náklady na Polenský zpravodaj
352 000 Kč
Společenské a kulturní akce pořádané městem
450 000 Kč
Regenerace památek – podíl města
603 000 Kč
Drobné úpravy sportovní areály U studánky, U Pekla
198 000 Kč
Regenerace zeleně Sezimovo nám.
311 000 Kč
Provozní výdaje na kulturu a sport (knihovna, loutk. divadlo, kino, synagoga,
240 000 Kč 1 803 000 Kč
drobná úprava památek, stadion)
1 337 000 Kč
CELKEM VYDÁNO
5 294 000 Kč
Cestovní ruch, s ním spojené subjekty a kulturní akce přivedly do městské kasy přibliţně 712 900 Kč. Poloţky jsem vybírala na základě subjektivních pohnutek, např. Polenský zpravodaj je dle zástupců města (se kterými jsou v praktické části uvedeny rozhovory) součástí propagace Polné. Zda příjmy z jeho prodeje a inzerce počítat mezi příjmy v rámci CR je dle mého názoru sporné. Příjmy:
Kino příjem za vstupné
101 100 Kč
Kulturní pořady
216 800 Kč
Synagoga
26 000 Kč
Prodej materiálů o Polné
55 000 Kč 39
Polenský zpravodaj
314 000 Kč
CELKEM
712 900 Kč
Propočty byly provedeny na základě údajů uvedených v Rozboru hospodaření města Polná za rok 2010, který je zveřejněn na oficiálních webových stránkách města. [18]
5.5 Program rozvoje města Polná na volební období let 2010 – 2014 Program rozvoje města zpracovává město vlastními silami. Dokument má 39 stran a zabývá se aspekty důleţitými pro rozvoj města a místních částí. V programu rozvoje města se autoři zabývají trhem práce, veřejnou správou, bytovou oblastí, školstvím, dopravní obsluţností, pozemními komunikacemi, technickou infrastrukturou, veřejnými financemi, podnikatelskou sférou, zdravotnictvím, sociálními sluţbami, odpadovým hospodářstvím, památkovou péčí, cestovním ruchem a rekreací, ţivotním prostředím, kulturou, spolkovou činností, sportem a prioritami s těmito oblastmi spojenými. V kapitole Cestovní ruch a rekreace je popsán vznik informačního centra (rok 2001), jeho spolupráce s VysočinaTourism a členství v ATIC. Autoři zmiňují polenské památky, naučné stezky, projekt „Zpřístupnění národní kulturní památky pro potřeby cestovního ruchu“, zájem turistů o rekreačně sportovní areály a cykloturistiku. Dále jsou v textu zmíněny nové propagační materiály města, nedostačující nabídka stravovacích a ubytovacích kapacit a malé mnoţství spojů veřejné hromadné dopravy o víkendech. V programu rozvoje města na rok 2010 – 2014 se v rámci podpory cestovního ruchu nachází tyto plány:
Veřejné WC do roku 2013
zapojení do programu „Putování po historických městech“
zahájit diskuzi k budování veřejného koupaliště v Areálu volného času u rybníka Peklo
řešit ve spolupráci s podnikatelskou sférou zlepšení podmínek na ubytování a stravování ve městě
uzavřít partnerskou smlouvu mezi městem Polná a partnerským městem ze zahraničí [27]
40
6 Praktický výzkum 6.1 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření jsem prováděla v měsících duben – říjen 2011. Za sedm měsíců jsem získala 203 vyplněných dotazníků. Cílovou skupinou se stali náhodní kolemjdoucí, které jsem oslovovala na polenském náměstí a hosté restaurace při mé brigádní činnosti na tomtéţ Husově náměstí v Polné. Kaţdého osloveného jsem se na začátku optala, zda je místní, pokud odpověděl ano, omluvila jsem se za vyrušení, vysvětlila své pohnutky a pokračovala dál. Pokud oslovený respondent odpověděl, ţe není místní, dala jsem mu vyplnit dotazník. Snaţila jsem se oslovovat respondenty různého pohlaví, věku a typu (dle mého subjektivního pocitu). Dotazník obsahoval úvod, který měl respondenta uvést do problematiky a 22 otázek. Šestnáct otázek se zabývalo městem Polná a jeho nabídkou v oblasti cestovního ruchu. Šest otázek na konci dotazníku mělo podat informace o respondentovi. Otázky, které jsem návštěvníkům kladla, byly uzavřené, polouzavřené i otevřené. Mezi uzavřenými jsem pouţila dichotomické, trichotomické, výběrové, výčtové a škálové otázky. Na konci dotazníku jsem ponechala místo pro postřehy a tipy respondentů. [5] Grafy i tabulky jsem zpracovala osobně na základě informací získaných od sdílných účastníků cestovního ruchu ve městě Polná. 6.1.1 Cíl šetření Cílem šetření bylo zjistit, jak turisté nahlíţejí na město Polná. Otázky jsem zaměřila na motivaci návštěvy respondentů, jejich návraty, doprovod při pobytu ve městě, navštívené památky, informační centrum, orientaci turistů, problémové orientační body, spokojenost se sluţbami poskytovanými ve městě, hodnocení atraktivity města a zájem o prohlídky města s místním průvodcem. Cílem šetření bylo odhalit slabé stránky turismu a s ním spojených sluţeb ve městě Polná, následně se pokusit o jejich konkretizování a vytvoření subjektivního doporučení na vylepšení či vyřešení zjištěných nedostatků.
41
6.1.2 Vyhodnocení průzkumu a jeho zpracování do grafů
1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto městě? Návštěvapříbuzných/známých 5%
8%
0%
Výlets rodinou
15%
Turistika/cyklistika Prohlídkahistorickýchpamátek 24%
21%
Kulturníakce Pouzeprojíždím
15%
12%
Odpočineknacestě (stravování, hygienickápřestávka...) Jiný
Graf 1 První otázka, Zdroj: archiv autorky
První otázka, na kterou návštěvníci města měli odpovědět, se týkala motivace k jejich příjezdu. V otázce bylo uvedeno, ţe mohou označit více odpovědí. Nejvíce respondentů uvedlo jako pohnutku k návštěvě města Polná kulturní akci (24 %). Tato odpověď mě trochu překvapila, očekávala jsem, ţe nejvíce turistů Polnou navštěvuje díky historickým památkám. Také díky nim a programu regenerace památkových zón, který funguje pod záštitou ministerstva kultury, získala Polná titul Historické město roku 2006. Město cenu obdrţelo za nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. V Polné to znamenalo obnovu areálu hradu a zámku, opravy několika měšťanských domů, ţidovské synagogy, Bělohlávkova domu, Rabínského domu, Kaplanky, Měšťanského pivovaru, areálu kostela sv. Barbory a sv. Anny a kompletní renovaci hlavního Husova náměstí. [26] Druhou nejpočetnější skupinou respondentů byli ti, kteří označili, ţe do Polné přicestovali za účelem výletu (21 %). Dle rozhovorů s respondenty jsem zjistila, ţe rodiny s dětmi nejvíce lákají akce na hradě, např. noční prohlídky, návštěva muzea a Staré školy a návštěva polenské pouti. Stejných výsledků dosáhlo mezi respondenty navštívení příbuzných či známých a prohlídka historických památek (15 %). Ačkoliv zde nezpracovávám detailnější graf 42
této problematiky, překvapilo mě, ţe v dotaznících respondentů, kteří zaškrtli návštěvu příbuzných a známých, se často objevuje, ţe nenavštívili ţádné polenské památky, anebo jen jednu z nich. Mým subjektivním názorem je, ţe mnoho polenských občanů si krásu a význam polenských historických památek zcela neuvědomuje. Proto je ani nedoporučí ke zhlédnutí svým přátelům a rodinným příslušníkům. Turistika nebo cyklistika byla motivem pro 12 % oslovených respondentů. Pro některé z nich byly motivem cyklotrasy vedoucí okolo města, jiní přijeli i z větších vzdáleností. Podněty pro turistiku v okolí města vyvolávají i naučné stezky a klidná příroda v okolí. Osm procent respondentů označilo jiný důvod své návštěvy. Mezi odpověďmi se objevilo: křtiny v kostele, pracovní příleţitost, navštívení přítele a návštěva hrobu rodinných příslušníků. Třináct respondentů pouze označilo pole, ale neuvedlo konkrétní důvod. Jako důvod svého výskytu v Polné označilo 5 % oslovených odpočinek na cestě. Ţádný respondent nezaškrtl odpověď pouze projíţdím. Tuto odpověď jsem do dotazníku špatně formulovala, jelikoţ koliduje s odpovědí odpočinek na cestě.
2. V Polné jsem…
24%
10% 23%
Poprvé - náhodou Poprvé - cíleně Podruhé či potřetí
31%
12%
Poněkolikáté Navštěvuji Polnou pravidelně
Graf 2 Druhá otázka, Zdroj: archiv autorky
Druhá otázka byla uzavřená. Odpověděli na ni všichni dotázaní. Nejvíce respondentů označilo, ţe jsou v Polné poněkolikáté (31 %). Odpověď navštěvuji Polnou pravidelně se z hlediska četnosti umístila na druhém místě s 24 % dotázaných. Poprvé a s úmyslem navštívilo město 23 % turistů. Dvanáct procent respondentů navštívilo Polnou podruhé 43
či potřetí a 10 % návštěvníků se ve městě objevilo poprvé a náhodou. Z odpovědí účastníků průzkumu vyplývá, ţe 67 % dotázaných se do Polné vrátilo. Myslím si, ţe návraty turistů jsou pro město důleţité, znamenají, ţe návštěvníky zde něco zaujalo a chtějí to znovu vidět či zaţít. Spokojenost turistů je reklamou zdarma. Pokud své záţitky popíší svým přátelům, je moţné, ţe někteří z nich se nechají inspirovat a do města se vypraví. Bohuţel můţe míra spokojenosti turistů i odradit případné budoucí návštěvníky. Nepříjemnou situací pro mě byla komunikace se skupinkou respondentek, která bohuţel okusila pouze samé nepříjemnosti a zaujatě mi je popisovala. Tyto slečny si své rozhořčení pravděpodobně nenechají jen pro sebe a odradí několik svých známých od návštěvy města. Mezi výtkami trojice slečen figurovalo zavřené informační centrum (víkend mimo hlavní sezónu), dlouhé a marné hledání ţidovského hřbitova, nenalezení WC a dle jejich názoru velmi špatná úroveň stravování.
3. Polnou jsem navštívil/a: Sám/a 19%
7% S partnerem/kou 38% S dětmi
31% 5%
S přáteli S někým jiným (kolegou, rodinným příslušníkem atd.)
Graf 3 Třetí otázka, Zdroj: archiv autorky
Ve třetí otázce odpovědělo nejvíce respondentů, ţe navštívili město s partnerem či partnerkou 38 %. Druhá nejčetnější odpověď byla s přáteli 31 %, následuje odpověď s někým jiným 19 %. Sedm procent dotázaných odpovědělo, ţe Polnou navštívili sami a pouze 5 % dotázaných navštívilo Polnou s dětmi.
44
4. Jaké památky jste v Polné navštívil/a? Zámek
1% 6% 21%
39%
15% 18%
Synagogu a židovské památky Muzeum nebo expozici Staré školy Chrám Nanebevzetí Panny Marie Žádné Jiné
Graf 4 Čtvrtá otázka, Zdroj: archiv autorky
Otázka číslo čtyři je polouzavřená. To znamená, ţe respondenti mají na výběr z několika moţností, přičemţ mohou i volně vyjádřit svůj názor u kolonky jiné. U této otázky měli dotázaní moţnost označit více odpovědí. Dle mého očekávání navštívilo nejvíce respondentů areál hradu a zámku (39 %). Za prvé se jedná o nepřehlédnutelný objekt, který návštěvníci mohou zahlédnout jiţ před vjezdem do města, coţ je můţe motivovat k jeho bliţšímu poznání. Za druhé mnoho návštěvníků areál nenavštívilo pouze z hlediska historickému dojmu, ale i z hlediska kulturních záţitků, kdy se zde účastnili některé z pořádaných akcí. Druhou nejnavštěvovanější památkou je chrám Nanebevzetí Panny Marie, kterou navštívilo 21 % dotázaných respondentů. Je otázkou, jak se změní koláč grafu po zpřístupnění prohlídkových tras a informačního centra v prostorách tohoto objektu. Myslím, ţe prohlídkové trasy i informační centrum způsobí mezi turisty pozitivní ohlasy. Mám za to, ţe mnoho turistů, kteří by za normálních okolností informační centrum nevyhledávali, si v rámci návštěvy chrámu informační centrum prohlédnou a nechají se informovat o památkách a zajímavostech města. To by mohlo prodlouţit dobu strávenou ve městě a následně zvýšit poptávku po stravovacích a ubytovacích sluţbách. Synagogu a ţidovské památky navštívilo celkem 18 % dotázaných respondentů. Díky celkové rekonstrukci Karlova náměstí dokončené v roce 2010, se turisté dnes mohou vydat do mnohem atraktivnějšího koutu našeho města. Zajímavé je, ţe i přes tradiční značení památek a zajímavých lokalit ve městě, měli turisté nejvíce problémů s nalezením právě ţidovských památek a často jsem je k místu musela nasměrovat. 45
Pouhých 15 % respondentů navštívilo Městské muzeum či expozici Staré školy. Je moţné, ţe sami turisté o této moţnosti neví anebo je v důsledku malé informovanosti o obsahu expozic neláká. Pravdou je, ţe pouze pár turistů se u mě po vyplnění dotazníku informovalo na cestu do muzea či Staré školy. Myslím, ţe větší propagace by mohla podnítit zvýšení zájmu turistů o tyto zajímavé sbírky. Ţádné polenské památky nenavštívilo 6 % respondentů. Dle prozkoumání jejich dotazníků se jednalo především o osoby, které Polnou pouze projíţděly a občerstvovaly se, o osoby, které zde měly pracovní povinnosti, ale i osoby, které navštívily např. jen koncert a gastronomické podniky ve městě. Jedno procento dotázaných dokázalo vyjmenovat i jiné jimi navštívené památky. Ve výčtu se nacházely: Kostel sv. Barbory, Kostel sv. Anny, Kalvárie, Klešter.
5. Využil/a jste služeb informačního centra? 6% 24% Ano Ne 70%
Mám to v úmyslu
Graf 5 Pátá otázka, Zdroj: archiv autorky
Na pátou otázku odpovědělo pouze 24 % dotázaných kladně. Šest procent respondentů uvedlo, ţe mají v úmyslu informační centrum navštívit a 70 % turistů zaškrtlo moţnost, ţe nevyuţili sluţeb informačního centra. Problémem pravděpodobně je, ţe ne kaţdý turista je ochoten se ptát. Mnoho návštěvníků si prohlédne hrad, obejde chrám, naobědvá se v restauraci nebo vytáhne svačinu na lavičce v parku a rychle ujíţdí dál. Mnoho výletníků ani netuší, jak se informační centra ve městech značí. Setkala jsem se i s případy, kdy byli respondenti udiveni, ţe v Polné nějaké informační centrum působí. Po jeho návštěvě mi přišli poděkovat, ţe se díky mému tipu dostali k zajímavým informacím a mohou dál poznávat město. Ačkoli chtěli Polnou jiţ opustit.
46
6. Orientoval/a jste se ve městě dobře? Ano, bez problémů
23%
Ano, jen s malými obtížemi
2% 17%
58%
Ne, nenašel jsem vše, co jsem chtěl Ne, ale optal jsem se místních
Graf 6 Šestá otázka, Zdroj: archiv autorky
Šestá otázka týkající se orientace turistů ve městě dopadla vcelku dobře. Celých 58 % turistů se ve městě podle stávajícího značení dobře orientovalo. Sedmnáct procent respondentů se orientovalo jen s malými obtíţemi. Turistů, kteří se neorientovali, ale nechali se navést místními obyvateli, bylo 23 %. Pouze 2 % turistů uvedla, ţe ve městě nenašli vše, co potřebovali. Bliţšímu rozboru této otázky se věnuje následující otázka č. 7. 7. Pokud jste měl/a v Polné problém najít nějakou památku (instituci, budovu, sluţbu), jaká to byla? Název památky, objektu
Počet respondentů
Synagoga
28
Ubytování
8
WC
21
Ţidovský hřbitov
9
Akce: Rytířský turnaj
1
Silnice 348
1
Otázku nevyplnilo
135
Tabulka 2 Sedmá otázka, Zdroj: archiv autorky
Sedmá otázka v dotazníku byla otevřená a k vyplnění nepovinná. Odpovědělo na ni 68 oslovených respondentů. Kvůli přehlednosti údajů nejsou data prezentována pomocí grafu, nýbrţ tabulky, která usnadňuje přehlednost. Odpovědi na 7. otázku jsou uvedeny v počtech osob ne v procentech jako v ostatních případech. Kromě nárazových 47
problémů, kterými bylo hledání akce Rytířský turnaj či silnice 348, hledali návštěvníci nejvíce synagogu. Značení, které k tomuto objektu vede, je pro turisty patrně obtíţně pochopitelné. Cesta k synagoze by měla být lépe označena a samotná synagoga téţ. Někteří turisté synagogu z dálky spatří při nahlédnutí do ghetta, a opět se vracejí na hlavní Husovo náměstí s tím, ţe nemají tušení, kde by mohla být. Je pravdou, ţe značení se ve městě nachází, na druhou stranu návštěvník, který město nezná, jej můţe očividně přehlédnout. Dalším hledaným objektem byly toalety (21 odpovědí). V tomto případě se turisté nepletou. Situace ohledně veřejných toalet je ve městě nešťastná. Veřejné WC jako takové město neprovozuje. Cenou útěchy mohou pro turisty být toalety provozované v bufetu a kavárně U Slovana, na které odkazuje cedule na autobusovém nádraţí. Nájemce stravovacího zařízení je podporován v tomto ohledu městem. Toalety se nachází v chodbě za provozovnou bufetu a fungují na principu vhození pětikorunové mince. Ţádná odpovědná osoba nad nimi nedrţí dozor a během dne nejsou pravidelně udrţovány. Záchody jsou ve velmi špatném technickém stavu a mnoho turistů je pouţívá s notnou dávkou sebezapření. Devět respondentů označilo u této otázky ţidovský hřbitov. Hřbitov se nachází v asi kilometrové vzdálenosti od centra města a mnoho turistů ho nenajde pouze z toho důvodu, ţe nepředpokládá větší vzdálenost. Ţidovský hřbitov není pro veřejnost volně přístupný. Po jeho nalezení se návštěvníci z cedule na brance dozvídají, ţe klíč ke hřbitovu si mohou vyzvednout v nedalekém domě čp. 387. Poslední postrádanou poloţkou, kterou měli turisté problém najít, bylo ubytování (8 odpovědí). Ubytovací kapacity v Polné zajišťují 4 provozovatelé a ubytovna Domova dětí a mládeţe. Z důvodu nízkých kapacit jednotlivých subjektů a různé úrovně nabízených sluţeb není moţné ubytovat v Polné např. zájezd. Pokud by některý ze stávajících provozovatelů své kapacity rozšířil anebo na polenský trh s nabídkou ubytování vstoupil jiný subjekt, mohlo by po dostatečné propagaci a oslovení cestovních kanceláří dojít k výraznějšímu růstu cestovního ruchu ve městě. Pobyt ve městě Polná by se mohl stát např. součástí několikadenního poznávacího zájezdu po Vysočině.
48
8. Viděl/a jste před návštěvou města webové stránky Polné? 35%
Ano
65%
Ne
Graf 7 Osmá otázka, Zdroj: archiv autorky
Na osmou otázku odpovědělo 35% návštěvníků kladně. Negativně reagovalo 65% dotázaných. Na stránkách města a s nimi propojenými stránkami Infocentra Polná se nachází mnoţství zajímavých informací jak pro místní, tak především pro turisty. Město Polná by mohlo své stránky propagovat např. v tisku, internetovými bannery nebo reklamou v rádiu. V dnešní době je mnoho lidí mladé i střední generace ovlivněno pouţíváním facebooku. Myslím si, ţe by město Polná mohlo na tuto skutečnost zareagovat vytvořením svého profilu na tomto médiu a tím vylepšit informovanost o kulturních akcích a nabídce města. 9. Pokud jste Polnou navštívil/a nebo pravidelně navštěvujete pro některou z pořádaných kulturních akcí, uveďte, o kterou se jedná. Název akce
Počet respondentů
Koncert Arakain
1
Mrkvancová pouť
16
Hrabalova ostře sledovaná Polná
5
Polenské léto
2
Koncerty
11
Fotbalové zápasy
1
Akce na hradě
1
Polná v plamenech
3
Noční prohlídky hradu
7
Šermířské akce a vystoupení Novus Origo
4
Na otázku neodpovědělo
157
Tabulka 3 Devátá otázka, Zdroj: archiv autorky
49
Jiţ z rozboru druhého grafu vyplývá, ţe celých 67 % oslovených respondentů nebylo v Polné poprvé. Toto zjištění potvrzují výsledky deváté otázky, na kterou jsem od respondentů obdrţela rozmanité odpovědi. Z důvodu přehlednosti jsou odpovědi zaznamenány v tabulce s konkrétními počty osob, které danou akci zmínily. Nejvíce respondentů uvedlo jako důvod svého návratu návštěvu Mrkvancové pouti (16 osob). Polenská pouť je jednou z největších poutí na Vysočině a kaţdoročně láká k navštívení města mnoho krajanů i návštěvníků ze vzdálených míst naší republiky. Druhým nejčastěji uváděným důvodem, pro který se respondenti do města vraceli, byly koncerty (11 osob). Jeden respondent zmínil konkrétně koncert skupiny Arakain, která se na svých turné do Polné kaţdoročně vrací. Sedm dotázaných zavítalo opakovaně do Polné, aby navštívili noční prohlídky konané v areálu hradu a zámku. Prohlídky organizuje Společenství ohně a šermu Novus Origo pouze několikrát do roka. Pohlídat si termíny a lístky pořídit předem je nutností. Prohlídky jsou spojením historického výkladu, divadla, šermířských vystoupení a ohňové show. Ostatní polenské akce návštěvníci zmínili pouze v niţších počtech. Čtyři osoby se vrátili do Polné na některou z akcí jiţ zmíněné skupiny Novus Origo. S čímţ souvisí i uvedená akce Polná v plamenech, kterou tento spolek také organizuje. Pět dotázaných navštívilo Polnou kvůli divadelnímu festivalu Hrabalova ostře sledovaná Polná. Festival nemá se svojí šestiletou minulostí dlouhou tradici, zato si za několik málo let získal velkou přízeň polenského publika i návštěvníků ze vzdálenějších koutů republiky. Letošní 7. ročník byl kvůli nemoci hlavních organizátorů prozatím odloţen. Tím více můţe festival těšit, ţe byl i přesto zmíněn mezi motivy cestovního ruchu, které lákají k návštěvě města.
50
10. Oznámkujte od 1 do 5 jako ve škole dostupnost těchto služeb v Polné. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Stravování
Ubytování
Informační centrum
Toalety
Parkování
7
Dopravní dosažitelno st 55
1
64
0
21
2
45
16
37
42
48
60
3
37
37
46
39
40
32
4
20
23
7
46
16
21
5
0
23
1
22
8
0
Nevím
33
100
87
43
32
22
1
2
3
4
5
64
Nevím
Graf 8 Desátá otázka, Zdroj: archiv autorky
Desátá otázka měla sloţitější charakter. Jedná se o škálovou otázku, kdy respondent hodnotí svoji spokojenost výběrem z určité stupnice, např. v rozmezí hodnot od 1 do 5. Zpočátku chci uvést, ţe 4 respondenti se před vyplněním této otázky omluvili, ţe nemají dostatečné zkušenosti se sluţbami ve městě, aby je mohli hodnotit. U ostatních respondentů jsem zaznamenala, ţe některé sluţby ohodnotili, jiné, ke kterým neměli často dostatek zkušeností, nechali bez označení. S dotazníky, které neměly označené hodnocení některé sluţby, jsem dále pracovala jako s dotazníky, na kterých byla označena odpověď nevím. Z oslovených respondentů neohodnotil nikdo nedostatečnou známkou stravování a parkování. Jako výborné neohodnotil ţádný respondent ubytování. Průměrné známky a modus jednotlivých sluţeb uvádím v následující tabulce. Modus je hodnota, která má ve statistickém souboru největší relativní četnost, tzn., vyskytuje se nejčastěji. (Minařík, 2009, s. 15, 20) 51
Sluţba
Aritmetický průměr
Modus
Stravování
1
2,078
Ubytování
3
3,535
Informační centrum
3
2,2375
Toalety
4
3,218
Doprava
1
2,246
Parkování
1
2,056
Tabulka 4 Desátá otázka, Zdroj: archiv autorky
Sdělovací hodnota tabulky je patrná, uvedu tedy, ţe z hlediska aritmetického průměru skončilo na 6. místě ubytování, na 5. místě toalety, na 4. místo respondenti umístili dopravu, na 3. místě se nachází informační centrum, na 2. místo si návštěvníci povaţují stravování a na první místo dosáhly sluţby parkoviště ve městě Polná. Z hlediska aritmetického průměru nedosáhla ţádná sluţba provozovaná ve městě na výbornou známku. Modus, tedy nejčastěji zvolená odpověď, vypovídá jiným způsobem. Na 6. místě objevíme toalety, na 5. aţ 4. ubytování a informační centrum a na 3. aţ 1. místě se nachází parkování, doprava a stravování. 11. Otázka: Oznámkujte od 1 do 5 jako ve škole úroveň těchto sluţeb v Polné Jedenáctou otázku jsem se rozhodla nevyhodnocovat. Z důvodu velké podobnosti s předchozí otázkou jsem nedostala dostatečný počet odpovědí. Mnoho respondentů mě upozornilo na pouţití zcela stejné otázky. Po snaze vysvětlit respondentům, ţe se nejedná o stejnou otázku, mi návštěvníci často opáčili, ţe je to přeci to samé anebo otázku záměrně přeskočili.
52
12. Máte zájem o ubytování v tomto městě? 131
140 120
Celkem
100 80
Max do 200 Kč os/noc 72
Max do 400 Kč os/noc
60
Max do 800 Kč os/noc
44
Max do 1000 Kč os/noc
40 20
16
8
0
Cena nerozhoduje
4
0 Ano
Ne
Graf 9 Dvanáctá otázka, Zdroj: archiv autorky
U dvanácté otázky odpovědělo 65 % respondentů, ţe nemá zájem o ubytování ve městě. Kladně na otázku odpovědělo 35 % dotázaných. Z respondentů, kteří na otázku odpověděli kladně, by se o ubytování do 200 Kč zajímalo 22 %, o ubytování do 400 Kč 61 % a do 800 Kč 11 % zájemců o ubytování. Šest procent respondentů nezajímá cena, ale vybírali by ubytování dle jiných kritérií.
13. Jak byste ohodnotili město z hlediska cestovního ruchu? 0% 35% Velmi atraktivní 65%
Není atraktivní pro delší pobyt Neatraktivní
Graf 10 Třináctá otázka, Zdroj: archiv autorky
Třináctá otázka je trichotomickým druhem uzavřené otázky. Jako velmi atraktivní město z hlediska cestovního ruchu označilo Polnou 35 % dotázaných. Šedesát pět
53
procent respondentů město nepovaţuje za atraktivní pro delší pobyt. Nikdo z dotázaných si o městě nemyslí, ţe z hlediska cestovního ruchu není atraktivní.
14. Čím by pro Vás mohlo město získat na atraktivnosti? 0% 8%
28%
27%
17% 20%
Pořádek Propagace Více kulturních akcí Zkvalitnění služeb Nevím Jinak…
Graf 11 Čtrnáctá otázka, Zdroj: archiv autorky
V souvislosti s předchozí otázkou se 14. otázka respondentů ptá na moţnosti zatraktivnění města Polná. Respondenti měli u této otázky moţnost zaškrtnout více odpovědí. Jak jsem očekávala, 28 % dotázaných by uvítalo větší propagaci města nebo akcí, které jsou v něm pořádány. Město by mělo zapracovat na tom, jak se pro turisty i jednodenní návštěvníky zviditelnit. Lidé, kteří do města přicestují, zde často koupí produkty nebo sluţby, které nepřímo souvisí se záměrem jejich pobytu v Polné. Podporují tím jak město, tak drobné polenské podnikatele. Dvacet sedm procent oslovených si nevybralo ţádnou z odpovědí. V kolonce u otázky č. 14 označili odpověď nevím. Tito návštěvníci neznali Polnou tak, aby mohli navrhnout nějaká vylepšující opatření. Zkvalitnění sluţeb by mohlo zatraktivnit město dle 20 % oslovených. Jak vyplývá z otázky č. 10, zaslouţily by všechny sluţby ve městě určitou míru zkvalitnění či doplnění. Velkým problémem jsou především chybějící toalety a úroveň a kapacita ubytovacích jednotek. Více kulturních akcí ve městě by si přálo 17 % respondentů. S bohatým fondem kulturního ţivota v Polné si ale myslím, ţe tato problematika opět naráţí na nedostatečnou propagaci. Druhým důvodem by mohl být vyhraněný vkus jednotlivých respondentů, kteří navštěvují jen určitý druh kulturních akcí.
54
Jinou odpověď dokázalo uvést 8 % respondentů. Mezi odpověďmi se nacházely tyto tipy na vylepšení atraktivity města:
bazén
koupaliště
levné ubytování
zavést znovu jízdy vláčkem o polenské pouti
oprava domu U Rytířů
zpřístupnit kostel (Chrám Nanebevzetí Panny Marie)
letní kino
závody šlapadel na Pekle
Dobrou zprávou je, ţe ţádný z respondentů nepovaţuje za slabou stránku města úklid. Nikdo z dotázaných nedoporučil dbát na větší pořádek ve městě.
15. Pokud se v tomto kraji jako turista orientujete, které z okolních měst považujete za stejně atraktivní (x), či atraktivnější (xx), než je město Polná? 2%
12%
16%
3%
17% 17%
3%
16%
2%
12%
Žďár nad Sázavou Chotěboř Pelhřimov Havlíčkův Brod Jihlava Přibyslav Havlíčkova Borová Třebíč Jiné Neodpovědělo
Graf 12 Patnáctá otázka, Zdroj: archiv autorky
V 15. otázce měli respondenti označit dvěma kříţky atraktivnější a jedním kříţkem stejně atraktivní města v okolí Polné. Popis otázky jsem bohuţel podcenila a respondenti můj záměr pochopili zřídka. Vyhodnotila jsem otázku tedy ne dvěma grafy, jak jsem původně předpokládala, ale pouze jedním. U této otázky mohli respondenti označit více odpovědí.
55
Sedmnáct procent respondentů označilo za stejně atraktivní či atraktivnější neţ je město Polná města Pelhřimov a Třebíč. Šestnáct procent dotázaných uvedlo města Ţďár nad Sázavou a Jihlavu. Dvanáct procent návštěvníků uvedlo, ţe se jim stejně anebo více líbí město Havlíčkův Brod a stejný počet oslovených neodpovědělo. Tři procenta návštěvníků označilo v odpovědi na 12. otázku města Havlíčkova Borová a Chotěboř. Město Přibyslav uvedla 2 % dotázaných. Dvě procenta dotázaných uvedla jinou odpověď. Pět osob uvedlo město Telč a jedna respondentka ke kolonce napsala, ţe město Polná je pro ni mezi výběrem nejkrásnější.
16. Využili byste možnosti prohlídky města s průvodcem? (poznání nejznámějších památek, popis měšťanských domů, kde bydlely známé osobnosti, zajímavosti z historie města, polenský pivovar, synagoga, Stará škola…) Ano
4%
Ne
11%
7%
46%
32%
Záleželo by mi na délce (kvůli dětem, zvířátku…) Záleželo by mi na možnosti vybrat si sám/a, co chci navštívit Záleželo by mi na ceně
Graf 13 Šestnáctá otázka, Zdroj: archiv autorky
Šestnáctá otázka měla zjistit, zda by respondenti měli zájem o prohlídku města vedenou průvodcem. Tuto moţnost vyloučilo 32 % turistů, kteří uvedli, ţe by tento způsob prohlídky města nevyuţili. Oproti tomu 46 % návštěvníků reagovalo na otázku pozitivně. Jedenáct procent respondentů by moţnosti vyuţilo, kdyby si mohli vybrat, co navštíví. Sedm procent by o prohlídce uvaţovalo, pokud by jim vyhovovala její délka s ohledem na děti, zvířata atd. Překvapilo mě, ţe pouze 4 % dotázaných návštěvníků by rozhodovala o své účasti na prohlídce města dle její ceny. Není pravda, ţe by v Polné nebylo moţné absolvovat prohlídku města s průvodcem. Touto aktivitou se zabývají např. členové Klubu za historickou Polnou, kteří pár objednaných prohlídek do roka uskuteční. Prohlídka musí být ale objednaná vţdy nějaký čas předem a ne kaţdý zájemce se o této moţnosti dozví. 56
17. Jakého jste pohlaví?
Muž; 71; 35%
Žena Žena; 132; 65%
Muž
Graf 14 Sedmnáctá otázka, Zdroj: archiv autorky
Sedmnáctou otázkou začíná dotazování na osobu respondenta. Mezi odpovídajícími návštěvníky se nacházelo 65 % ţen a 35 % muţů. Snaţila jsem se oslovovat obě pohlaví v přibliţně stejné četnosti, ţeny byly však vyplňování dotazníků více nakloněny. Tento fakt se potvrdil i v situacích, kdy jsem oslovila páry. Ve většině případů se vyplňování chopila ţena.
18. Jaký je Váš věk? starší 60 let 12%
do 18 let 6% do 18 let
19 -25 let 26%
46 - 60 let 23%
19 -25 let 26 - 45 let 46 - 60 let
26 - 45 let 33%
starší 60 let
Graf 15 Osmnáctá otázka, Zdroj: archiv autorky
Osmnáctá otázka zjišťovala věk respondentů. Mezi lidmi, kteří vyplnili dotazník, se nacházelo 6 % návštěvníků do 18 let, 26 % návštěvníků od 19 – 25 let, 33 % návštěvníků od 26 – 45 let, 23 % návštěvníků od 46 – 60 let a 12 % oslovených bylo ve věku nad 60 let.
57
19. Jaké je Vaše nejvýše dosažené vzdělání? Vysokoškolské 16%
Základní 8% Dosud základní, ale dál studuji 0% Základní
Střední odborné bez maturity 22%
Dosud základní, ale dál studuji Střední odborné bez maturity Střední odborné s maturitou
Střední odborné s maturitou 54%
Vysokoškolské
Graf 16 Devatenáctá otázka, Zdroj: archiv autorky
V této otázce respondenti uváděli své nejvýše dosaţené vzdělání. Nejvíce respondentů mělo středoškolské vzdělání ukončené maturitou (54%), hned za nimi byli respondenti se středním vzděláním bez maturity (22 %) a následovali vysokoškolsky vzdělaní návštěvníci (16 %). Nejméně respondentů mělo základní vzdělání (8 %).
20. V jakém sektoru pracujete? V důchodu 12%
Zemědělství 12% Zemědělství Průmysl IT technologie Průmysl 18%
Student/ka 15%
Nezaměstnaný/á
Na mateřské dovolené 3% Nezaměstnaný/á 10%
Ve službách
Na mateřské dovolené Ve službách 26%
IT technologie 4%
Student/ka V důchodu
Graf 17 Dvacátá otázka, Zdroj: archiv autorky
Dvacátá otázka profiluje respondenty z hlediska práce, kterou vykonávají. Nejvíce oslovených návštěvníků pracuje ve sluţbách (26 %). Druhou nejpočetnější skupinou jsou lidé zaměstnaní v průmyslu (18 %). Další v pořadí jsou studenti, kterých bylo 15 % 58
z celkového vzorku respondentů. Dvanáct procent návštěvníků pracuje v zemědělství a stejné mnoţství dotazovaných je jiţ v důchodu. Deset procent respondentů bylo v době výzkumu bez zaměstnání, 4 % pracovala s IT technologiemi a 3 % byla na mateřské dovolené.
21. Jak daleko od Polné žijete? Do 5 km 6% Více 7% Do 100 km 12%
Do 5 km
Do 15 km 14%
Do 15 km Do 30 km Do 50 km
Do 50 km 35%
Do 30 km 26%
Do 100 km Více
Graf 18 Dvacátá první otázka, Zdroj: archiv autorky
Nejvíce turistů, kteří Polnou navštěvují, bydlí v okolí do 50 km (35 %) a do 30 km (26 %). Do 15km vzdálenosti se vydalo 14 % turistů a do 100 km od Polné bydlí 12 % dotazovaných. Respondenti z blízkého okolí do 5 km tvořili 6 % koláčového grafu. Více km, neţ kolik je uvedeno v moţnostech označilo 7 % respondentů. U moţnosti více jsem nalezla tyto odpovědi:
Německo
Praha
Slovensko
200 km
Kladno
asi 300 km
Koryčany
59
22. Jakým dopravním prostředkem jste přicestoval/a? Na motocyklu 6%
Pěšky 2%
Autobusem 9%
Automobilem Na kole
Na kole 10%
Na motocyklu Automobilem 73%
Pěšky Autobusem
Graf 19 Dvacátá druhá otázka, Zdroj: archiv autorky
Dvacátá druhá otázka se zabývala dopravními prostředky, které respondenti vyuţili k dopravě do Polné. Jak jsem očekávala, nejvíce dotázaných vyuţilo k dopravě do města automobil (73 %). V dnešní době, kdy má osobní vůz k dispozici téměř kaţdá rodina, je tato forma dopravy k výletům nejkomfortnější. Druhá nejčastěji uvedená odpověď byla na kole. Deset procent návštěvníků vyuţilo této se sportem spojené dopravy moţná i díky dvěma cyklostezkám, které Polnou protínají. U volné odpovědi uvedlo 9 % respondentů autobusovou dopravu a na motocyklu přijelo 6 % dotazovaných. Pouhá 2 % návštěvníků se do Polné vydala pěšky. 23. Místo pro Vaše připomínky Na konci dotazníku jsem respondentům dala moţnost vyjádřit jejich nespokojenost, připomínky, či tipy k tematice cestovního ruchu. Do kolonky pod pořadovým číslem 23 se vyjádřilo 16 respondentů. Respondentům, kteří se mě dotázali na poţadovaný obsah kolonky, jsem napověděla, ale konkrétní příklady jsem neuváděla kvůli zamezení neţádoucímu zkreslení údajů. Připomínky návštěvníků města:
Málo parkovacích míst, především ve všední dny
Absence čistých rybníků, koupaliště nebo bazénu, absence veřejných WC
Vyjádření zklamání ze špinavé vody rybníka Peklo ačkoli se u něj nachází příjemný rekreační areál, pochvala příjemného podvečera na loďkách s výhledem na hrad
Nedostatečná nabídka ubytovacích a stravovacích sluţeb 60
Zavřené Infocentrum o víkendech (netýká se července a srpna)
Respondenti vyjádřili nadšení z opravy chrámu a plánovaných prohlídek
Jedna respondentka do kolonky uvedla své identifikační údaje se zájmem o výsledky šetření a vyjádřením velké náklonnosti k městu Polná
Pochvala pro město za opravu Karlova náměstí
Pochvala pro společenství ohně a šermu Novus Origo za krásně zpracované noční prohlídky areálu hradu a zámku
Absence hotelu
6.1.3 Výsledky průzkumu Z realizovaného šetření vyplývá, ţe nejvíce oslovených návštěvníků do Polné přijelo na některou z pořádaných kulturních akcí. Návštěvníci se do Polné často vracejí a převáţně jezdí ve dvojici s partnerem či partnerkou. Nejvyhledávanější památkou je areál hradu a zámku. Místní informační centrum není příliš navštěvované, z oslovených respondentů jej vyhledala pouze ¼. Výsledek se potvrdil při mých návštěvách IC. Orientace návštěvníků ve městě nebyla bezchybná, většina ale uvedla, ţe se orientovala dobře. Respondenti, kteří měli problém najít místa nebo sluţby města, odkazovali na synagogu, WC a ţidovský hřbitov. Webové stránky města před svojí návštěvou vyuţila necelá 1/3 oslovených. Respondenty, kteří se do Polné vracejí opakovaně, láká převáţně Mrkvancová pouť a pořádané koncerty. Při hodnocení sluţeb, které jsou ve městě poskytovány, byly nejlépe vnímány sluţby spojené s parkováním, stravováním a dopravní dosaţitelnost z hlediska četnosti známek. Z hlediska průměrných hodnot známek dosáhly nejlepšího ohodnocení stravování, parkování a sluţby informačního centra. Při zjišťování zájmu o ubytování vyplynulo, ţe téměř 2/3 návštěvníků nemají zájem se ve městě zdrţet přes noc. Ti, kteří ubytování hledali, chtěli zaplatit nejčastěji do 400 Kč os/noc. Předchozí otázku zlehka potvrzuje a doplňuje názor většiny respondentů na atraktivitu města. Dvě třetiny dotázaných uvedly, ţe nehodnotí město jako atraktivní pro delší pobyt. Většinovým tipem respondentů pro zatraktivnění města bylo vylepšit formy propagace. Mezi okolními městy, která konkurují Polné v oblasti památek i kulturních akcí, se umístily s nejvíce hlasy Pelhřimov a Třebíč následované v těsném závěsu Ţďárem nad Sázavou a Jihlavou. Na poslední otázku, týkající se moţnosti zúčastnit se prohlídky města s průvodcem a odborným výkladem, odpověděla kladně téměř ½ návštěvníků města. 61
6.2 Řízené rozhovory Abych ve své práci neměla pouze názory návštěvníků města, které mohou být ovlivněny neznalostí prostředí, momentálními náladami, selháním lidských zdrojů a rozdílnými nároky jednotlivců, rozhodla jsem se oslovit několik zástupců města Polná, aby mi i oni dali nahlédnout do problematiky tak, jak ji spatřují oni. Rozhovory s lidmi, kteří reprezentují různými způsoby město Polná a mají co do činění s CR, jsem prováděla v první polovině listopadu roku 2011. Ne všechny otázky všichni zodpověděli, proto se čísla některých otázek mohou lišit. Kompletní seznam otázek se nachází v přílohách. První rozhovor se uskutečnil v kanceláři regionalisty a vedoucího odboru sekretariátu starosty města pana Ing. Petra Denka. Ing. Petr Denk v Polné spravuje: Úsek asistentky starosty., Úsek kulturně – společenský, Úsek Informačního centra, Úsek Polenského zpravodaje, Úsek rozvoje územního samosprávního celku města Polná,
Úsek
Mikroregionu
Polensko,
Úsek
Místní
akční
skupiny
(MAS)
Českomoravské pomezí, o.p.s a Všeobecný úsek
6.2.1 Řízený rozhovor s Ing. Petrem Denkem 1. Jak dlouho pracujete pro samosprávu města Polná? 5 let 2. Jaké služby pro turisty v Polné chybí nebo je považujete za nedostatečné? Ubytování, stravování, WC, koupaliště. 3. Jaké služby jsou naopak podle Vás na dobré úrovni? Sluţby jsou standardní k velikosti města. Na dobré úrovni je např. zdravotnictví, kultura, noční prohlídky. 4. Co vy osobně považujete za překážku rychlejšího rozvoje CR v Polné? Myslím, ţe je to obecný trend, Kraj Vysočina ani ČR nejsou jiţ tak navštěvovány jak byly dřív. 5. Co naopak v současnosti hodnotíte jako velký krok k rozvoji CR ve městě? Otevření a zpřístupnění chrámu a opravu Rabínského domu, kde budou přístupné nové expozice. 62
6. Co je podle Vás největším lákadlem pro přijíždějící návštěvníky? Mrkvancová pouť. 7. Jaké konkrétní projekty v rámci CR v současné době realizujete? Opravuje se Rabínský dům a v příštím roce dojde k opravě synagogy. 8. S jakými subjekty CR město Polná spolupracuje? To je např. CzechTourismus a informační centra. 9. Které konkrétní dotační programy město v současnosti (nebo i v minulosti) využívá nebo využívalo? ROP Jihovýchod, OPŢP (Operační program ţivotní prostředí), Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko, Fond Vysočina, SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) 10. Na počátku roku 2010 se Polná prezentovala na veletrhu GO – Regiontour, plánujete v příštích letech podpořit propagaci města podobným způsobem? Ano, v lednu 2012 budeme Polnou prezentovat znovu a to v rámci stánku Kraje Vysočina. 11. Jaké formy propagace využívá město Polná nejvíce? Webové stránky. 12. Kolik finančních prostředků z rozpočtu obce je vynaloženo na rozvoj CR? U této otázky jsem byla navedena na webové stránky města, kde je vyvěšen např. Rozbor hospodaření města Polná za rok 2010. 13. V současném programu rozvoje města je uvedeno (mezi prioritami pro cestovní ruch a rekreaci), že má město zájem řešit zlepšení podmínek pro ubytování a stravování s podnikatelskou sférou. Čím můžete podnikatele motivovat? Uvedené to sice je, ale zabývat se tím prakticky nelze - v Polné je to těţko realizovatelné. I kdyby se cokoliv vybudovalo, není moţné zajistit alespoň 40 % obsazenost, poptávka je slabá. 14. Podpora cestovního ruchu je trendem dnešní doby, myslíte, že je pro místní obyvatelstvo, přírodu a historické památky přínosná? Dnes je toto téma aţ moc preferované, přínosem jsou finance, které ve městě turisté nechají drobným podnikatelům, jinak to uţ takovým přínosem není.
63
6.2.2 Řízený rozhovor se starostou města panem Jindřichem Skočdopole 1. Jak dlouho pracujete pro samosprávu města Polná? 21 let, z toho 13 let jako starosta 2. Jaké služby pro turisty v Polné podle Vás chybí nebo je považujete za nedostatečné? Kvalitní ubytovací a stravovací sluţby, které nejsou nabízeny ve větším mnoţství. Občané nenabízejí privátní ubytování, penziony, je zde prostor pro stravovací sluţby a chybí veřejné toalety. 3. Jaké služby jsou naopak podle Vás na dobré úrovni? Máme spoustu drobných obchůdků, které turista můţe navštívit, jinde ve větších městech jsou v centru samé banky a úřady, u nás je centrum bliţší turistům. 4. Co vy osobně považujete za překážky rychlejšího rozvoje CR v Polné? Určitě nedostatek finančních prostředků a nedostatečnou daňovou výtěţnost. Budeme-li chtít pouţít evropské peníze, musíme vyuţít i značnou část z vlastních zdrojů. 5. Co naopak v současnosti hodnotíte jako velký krok k rozvoji CR ve městě? Lidé chtějí něco vidět, za poslední roky se podařilo opravit mnoho památek, synagogu, nyní se bude opravovat Rabínský dům, dále došlo k opravám hradního areálu, muzea, nyní se opravuje chrám, kde bude zprovozněno první církevní muzeum na Vysočině a v Královéhradecké diecézi. Na tak malé město se zde podařilo vybudovat aţ nadstandardní nabídku. 6. Co je podle Vás největším lákadlem pro přijíždějící návštěvníky? Hrad, muzeum, chrám, pro zahraniční to je synagoga a ţidovské památky. 7. Jaké konkrétní projekty v rámci CR v současné době realizujete? Zpřístupnění chrámu, jehoţ realizace vychází na 43 milionů Kč, z čehoţ 92, 5 % je dotace a 7,5 % platí město. Ačkoli se jedná o církevní památku, financuje zbytek peněz město na základě partnerské smlouvy. V loňském roce byla realizována regenerace Sezimova náměstí, oprava kašny, oprava Karlova náměstí, které vyšlo na 25 milionů Kč, a 70 % jsme čerpali v rámci dotace. 8. Jaké akce chystáte na oslavy 770. výročí od založení města? Dvacátého pátého a dvacátého šestého srpna 2012 dojde k oslavám 770. výročí zaloţení města a také oslavám k otevření prvního církevního muzea na Vysočině 64
v národní kulturní památce chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Jedná se o návštěvě arcibiskupa Dominika Duky, která je jiţ potvrzená, a o návštěvě prezidenta republiky Václava Klause. Město chystá velký kulturní program: sjezd rodáků, historický průvod městem, ve kterém půjdou všichni páni, kteří vládli Polné, dále se bude v hlavním kostele konat slavností mše, bohatý kulturní program bude na Husově náměstí. Večer proběhne velká veselice v sále zámku a moţná i na hlavním náměstí. Plánujeme koncert v kostele, v neděli se na hradě bude hrát divadelní představení Noc na Karlštejně a v městském kině budou během víkendu promítány filmy o Polné. 9. Existuje nějaký projekt, který byste v Polné chtěl do budoucna realizovat (který souvisí s cestovním ruchem)? Chceme podpořit společnou řeč s podnikateli ohledně ubytovacích a stravovacích kapacit. Od roku 2014 bude nová moţnost čerpání dotací, s čímţ my můţeme podnikatelům pomoci. 10. Nachází se ve městě nějaká kulturní akce či společenská událost, kterou pravidelně navštěvujete (vyjma pracovních povinností)? Těch jsou jistě desítky, projekty, které pořádá město Polná, Polenský hudební podzim, Zahájení vánočního času, adventní koncerty, vánoční koncert, ostře sledovaná Hrabalova Polná, divadelní představení souboru Jiřího z Poděbrad. Pokud mi čas dovolí, rád se účastním všech zajímavých projektů. 11. S jakými subjekty cestovního ruchu město Polná spolupracuje? Snaţíme se spolupracovat s IC, kterých je v Kraji Vysočina asi 45 a také spolupracujeme s CzechTourism. Nespolupracujeme s cestovními kancelářemi, protoţe je slabá nabídka ubytovacích sluţeb. V Polné nelze ubytovat autobus návštěvníků. 12. Které konkrétní dotační programy město v současnosti (nebo i v minulosti) využívá/lo? Vyuţíváme regionální operační programy, dotace od Ministerstva kultury na regenerace památek, dotační programy Státního fondu ţivotního prostředí na odbahnění rybníků, kanalizace a skládky, dotace Státního fondu dopravní infrastruktury na nové chodníky podél komunikací 2. tříd, dále desítky grantových programů z fondu Vysočiny. Konkrétní programy jsou např. Poleňáci sází stromy, Prevence kriminality, Oprava komunikací v místních
65
částech města, Farmářské trhy nebo Polenský hudební podzim v rámci příhraniční spolupráce s obcí Retzbach v Rakousku. 13. Na počátku roku 2010 se Polná prezentovala na veletrhu GO – Regiontour, plánujete v příštích letech podpořit propagaci města podobným způsobem? Ano, v příštím roce budeme opět mezi vystavovateli na tomto veletrhu od 12. do 15. ledna v rámci stánku Kraje Vysočina. V dalších letech s tím počítáme také, ale jako samostatná obec pravděpodobně jiţ ne, to se povedlo pouze v rámci dotací. 14. Jaké formy propagace využívá město Polná nejvíce? Máme desítky tištěných materiálů zaměřených ke specifickým věcem, jako jsou památky, dětská hřiště, cyklostezky, ţidovské památky, církevní památky, dále Polenský zpravodaj, různé publikace, webové stránky, spolupráce se SHSČMS, kteří propagují památky v rámci Dnů evropského dědictví a účast na veletrhu. 15. Kolik finančních prostředků z rozpočtu obce je přibližně vynaloženo na rozvoj CR? Přibliţně kolem 5 %. 16. V současném programu rozvoje města je uvedeno (mezi prioritami pro cestovní ruch a rekreaci), že má město zájem řešit zlepšení podmínek pro ubytování a stravování s podnikatelskou sférou. Čím by bylo možné podnikatele motivovat? V Polné se například nevybírají peníze za předzahrádky, coţ je určité osvobození nebo za poutače, které mají lidé před svými domy. Mohli bychom podnikatelům pomoci zúřadovat ţádosti o dotace, dělat jim prezentaci a propagaci např. přes IC. 17. Podpora cestovního ruchu je trendem dnešní doby, myslíte si, že je pro místní obyvatelstvo, přírodu a historické památky přínosná? Pro Poleňáky tolik přínosná zatím není, podnikatelská sféra zatím nemá peníze na to, aby investovala. Třeba i oblíbená Telč má problémy s CR, zahraniční klientela hledá jiné moţnosti, není zde takový noční program jako ve větších městech, nevidím, ţe by do budoucna došlo k takovým změnám pro tato malá města.
66
6.2.3 Řízený rozhovor s pracovnicí IC paní Klárou Holasovou 1. Jak dlouho pracujete pro samosprávu města Polná? Téměř 11 let. 2. Jaké služby pro turisty v Polné podle Vás chybí nebo je považujete za nedostatečné? Nejvíce veřejné záchody, často musím pouštět lidi na WC městského úřadu a také mi vadí, ţe ve městě nemáme bezbariérové přístupy. Také zde není úschovna, to sice můţeme z dobré vůle vyřešit my na IC, ale lidé to nevědí. 3. Jaké služby jsou naopak podle Vás na dobré úrovni? Veškeré průvodcovské sluţby, často na ně slyším chválu, ať jiţ jde o prohlídky v synagoze, muzeu anebo předem domluvené prohlídky v kostele. Výborná je také ochota místních lidí, je zde blízký lidský kontakt. 4. Co vy osobně považujete za překážky rychlejšího rozvoje CR v Polné? Špatnou dopravní obsluţnost a nedostatečné ubytovací kapacity. 5. Co naopak v současnosti hodnotíte jako velký krok k rozvoji CR ve městě? Zpřístupnění kostela. 6. Co je podle Vás největším lákadlem pro přijíždějící návštěvníky? Památky. 7. Jaké konkrétní projekty v rámci CR v současné době realizujete? Kostel – zpřístupnění NKP a Federace ţidovských obcí v Praze dostala poměrně velký grant na opravu ţidovských památek. 8. Jaké akce chystáte na oslavy 770. výročí od založení města? Bude se konat městská slavnost, prezentace zpřístupnění prohlídkové trasy, setkání rodáků a doprovodné koncerty a kulturní akce. 9. Existuje nějaký projekt, který byste v Polné chtěl/a do budoucna realizovat (který souvisí s cestovním ruchem)? Hlavní je, aby vznikly veřejné toalety a pak lepší ubytování. 10. Nachází se ve městě nějaká kulturní akce či společenská událost, kterou pravidelně navštěvujete (vyjma pracovních povinností)? IC má povinně dobrovolné všechny akce, co pořádá město, tvoříme pro ně broţury, plakáty, zajišťujeme předprodej.
67
11. S jakými subjekty cestovního ruchu město Polná spolupracuje? VysočinaTourism, CzechTourism, jsme členem ATIC a protoţe děláme i správní věci, tak spolupracujeme s veškerými úřady. 12. Na počátku roku 2010 se Polná prezentovala na veletrhu GO – Regiontour, plánujete v příštích letech podpořit propagaci města podobným způsobem? Samostatný stánek uţ mít nebudeme, není na to dotace, budeme ale vystavovat v rámci Kraje Vysočina a to v lednu 2012. 13. Jaké formy propagace využívá město Polná nejvíce? Letáky, broţury, knihy, zpravodaj, IC a webové stránky, které nyní díky penězům z dotace budou přeloţeny i do cizích jazyků. 14. V současném programu rozvoje města je uvedeno (mezi prioritami pro cestovní ruch a rekreaci), že má město zájem řešit zlepšení podmínek pro ubytování a stravování s podnikatelskou sférou.
Čím by bylo možné
podnikatele motivovat? Maximálně nějakou podporou z fondů oprav památek. 15. Podpora cestovního ruchu je trendem dnešní doby, myslíte si, že je pro místní obyvatelstvo, přírodu a historické památky přínosná? Pro historické památky jistě ano, díky tomu dosáhneme na více financí na jejich opravu, v přírodě zase byly vybudovány naučné stezky. 6.2.4 Informace získané z řízených rozhovorů Pro vytvoření řízených rozhovorů jsem oslovila zástupce města, kteří aktivně působí v oblasti dané problematiky. Všichni oslovení pracují pro správu města několik let a se všemi jsem jednala osobně. Dle oslovených představitelů města v Polné chybí kvalitní ubytování a stravování, veřejné toalety, sjezdovka, koupaliště, úschovna zavazadel a nejsou vybudovány bezbariérové přístupy. Místní obyvatelé nenabízejí rodinné penziony či ubytování v soukromí. Mezi dobře hodnocené sluţby ve městě patří sluţby průvodců po historických objektech, kulturní nabídka a nabídka drobných obchodů v centru Polné. Jako překáţky rozvoje CR byly uvedeny finance, sniţující se zájem o cestování do ČR, špatná dopravní obsluţnost a nedostatečné kapacity ubytovacích zařízení ve městě. Všichni tři představitelé města povaţují za velký krok k rozvoji města projekt Zpřístupnění chrámu Nanebevzetí Panny Marie, kde v srpnu příštího roku bude 68
otevřeno církevní muzeum se dvěma prohlídkovými trasami a informačním centrem. Krokem vpřed je také plánovaná oprava Rabínského domu, kde má vzniknout nová expozice s ţidovskou tematikou. Z rozhovorů plyne, ţe největším lákadlem pro návštěvníky města jsou polenské památky a Mrkvancová pouť. Z hlediska CR jsou v současnosti ve městě realizovány 2 projekty. Prvním je Zpřístupnění národní kulturní památky v Polné pro potřeby CR a druhým je oprava Rabínského domu (projektem IOP Vracíme památky do ţivota). [6] Město Polná slaví v příštím roce 770 let své (dokumenty prokazatelné) existence. Zástupci cestovního ruchu ve městě vytvořili bohatý doprovodný program, který bude zaměřen na různé segmenty návštěvníků. Polná
spolupracuje
s několika
subjekty
CR,
mezi
nimiţ
se
nachází
IC,
VysočinaTourism, Czechtourism, ATIC a některé úřady. Na podporu CR a s ním spojených oblastí vyuţívá město velkou měrou české i evropské formy dotací. Mezi ně patří ROP Jihovýchod, OPŢP, Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko, SFDI a Fond Vysočina. Reprezentace města Polná na veletrzích CR je ţádoucí, v příštích letech bude provozována nadále, město však nebude mít svůj vlastní stánek jako v roce 2010, ale bude mít své místo na stánku Kraje Vysočina. Co se týče propagace města, uvedli jeho zástupci, ţe mezi nejpouţívanější formy propagace patří tištěné materiály, letáky, publikace, webové stránky, zpravodaj a spolupráce se SHSČMS. Kolik finančních prostředků z rozpočtu města je vynakládáno na rozvoj CR, nemá město přesně spočítané. Starosta města uvedl, ţe odhaduje asi 5 % z celkových městských financí. Pročteme – li si Program rozvoje města na volební období 2010 – 2014, dozvíme se, ţe má město mezi cíli v oblasti CR a rekreace poloţku „jednat s podnikatelskou sférou ohledně zlepšení podmínek pro ubytování a stravování“. Z řízených rozhovorů jsem k tomuto tématu získala odlišná vyjádření. Ing. Petr Denk má za to, ţe je situace v Polné takřka neřešitelná. Starosta obce Jindřich Skočdopole uvedl, ţe je město ochotné pomoci s vyřízením dotací a propagací vybudovaných kapacit a pracovnice IC paní Klára Holasová vidí jedinou moţnost v čerpání z některého z fondů na opravu památek. Na otázku ohledně prospěšnosti podpory CR ve městě mi dotázaní odpověděli, ţe přínosem jsou finance z kapes návštěvníků pro drobné podnikatele a finance získané z fondů na opravy památek. Starosta města nemyslí, ţe by podpora CR byla pro polenské občany v současné době více podstatná.
69
6.3 SWOT analýza SWOT analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym, pracovníkem Stanfordovy univerzity v Kalifornii. Je to mnohostranně vyuţitelná analytická technika, která je vyuţívána pro odhalení vnitřních a vnějších faktorů, které mohou ovlivňovat úspěšnost organizace, či jiného hodnoceného systému. SWOT analýza hodnotí silné stránky (STRENGHTS), slabé stránky (WEAKNESSES), příleţitosti (OPPURTINITIES) a hrozby (THREATS), které vyvstávají ve vnitřním a okolním prostředí firmy nebo analyzovaného subjektu. Vnitřními faktory jsou silné a slabé stránky, vnějšími příleţitosti a hrozby. [14] SWOT analýzu jsem vypracovala na základě:
Programu rozvoje města Polná 2010 – 2014
vlastního sběru dat mezi návštěvníky a zástupci města
sběru dat v jednotlivých subjektech nabízejících sluţby spojené s CR ve městě
vlastních poznatků
6.3.1 Silné stránky
cestovní ruch patří mezi hlavní priority rozvoje města
město Polná je dominantní středisko cestovního ruchu celého Mikroregionu Polensko s řadou významných pamětihodností
centrum Polné je vyhlášeno památkovou zónou
výhodná poloha území na dálkových i regionálních cyklotrasách
existence informačního centra na MěÚ
Městské muzeum Polná s průvodcovskou sluţbou
ojedinělá expozice Stará škola
Regionální ţidovské muzeum s průvodcovskou sluţbou
NKP – děkanský chrám
obnovený areál hradu a zámku
titul Historické město roku 2006
aktivní působení Klubu za historickou Polnou a Klubu českých turistů Polná – propagační činnost, aktivní podpora ţivotního prostředí a šetrného cestovního ruchu 70
Mrkvancová pouť
kulturní akce, které získávají na oblibě (Hrabalova ostře sledovaná Polná, rockové koncerty, Polná v plamenech, Noční prohlídky pořádané skupinou Novus Origo)
město aktivně vyuţívá finančních prostředků z dotací Evropské unie, kaţdoročně dochází k opravám a úpravám kladně ovlivňujícím cestovní ruch
6.3.2 Slabé stránky
nepříliš příznivé krajinné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a turismu (odlesněná krajina s velkými bloky orné půdy a intenzivní zemědělskou výrobou)
nedostatečná ubytovací kapacita
nedostatečné stravovací kapacity
nedostatečné moţnosti koupání
absence veřejných toalet
nedostatek parkovacích míst
absence úschovny zavazadel
absence bezbariérového přístupu k památkám, restauracím, IC, církevním stavbám
pěší turistiku omezuje dosud neobnovená cestní síť ve volné přírodě
ze zdravotního hlediska nevhodná voda ke koupání v rybníku Peklo sniţuje moţnosti vyuţívání sportovně – rekreačního areálu
absence materiálně technické základny pro zimní sporty
sezónnost v cestovním ruchu
velká část historických nemovitostí na Husově náměstí, které byly nabídnuty do prodeje, skončila v rukou asijských prodejců
veřejná linková doprava – nedostatečná zejména o víkendech
absence linky Polná – Praha (zrušena v prosinci 2007)
nízká úroveň orientačního systému navádějícího k ţidovským památkám
absence orientačního systému v jazykových mutacích
nedostatečné označení informačního centra 71
nedostatečná připravenost na zahraniční návštěvníky (prohlídky pouze v českém jazyce, jazyková nevybavenost zaměstnanců ve sluţbách, ţádná z restaurací ve městě nepřijímá platby v cizí měně nebo kreditní kartou, Euro je přijímáno výjimečně, v nevýhodném kurzu, cizinci musí mít drobné mince či bankovky, dostupné ubytovací kapacity nepřijímají platbu kartou)
slabá materiálně technická základna autobusového nádraţí
nedostatečná propagace mikroregionu v rámci ČR i zahraničí
6.3.3 Příležitosti
turistické zpřístupnění dalších míst rozšířením sítě značených cest a cyklotras, včetně naučných a tematických stezek ve vhodných lokalitách
propagace města Polná, jako historicky a kulturně cenné památky v blízkosti krajského města
dochované památky na ţidovské osídlení města vyuţít k propagaci města a napojení na ţidovské kulturně-turistické aktivity
propagovat maximální vyuţití fondu na regeneraci památek ze strany jejich vlastníků
v rámci Programu záchrany architektonického dědictví ČR bude v NKP chrámu Nanebevzetí Panny Marie otevřeno první církevní muzeum na Vysočině
obnova Ţidovského města v historické podobě
nová expozice v Rabínském domě
rozvoj církevní turistiky
zřízení veřejného koupaliště
obnovit vycházkovou trasu okolo rybníka Peklo
obnovit tradici letního kina v areálu hradu a zámku (v letošním roce proběhl týden promítání filmů pod širým nebem ve sportovním a rekreačním areálu u rybníka Peklo)
v roce 2012 se uskuteční k výročí zaloţení města mnoho zajímavých akcí (770 let podloţené existence)
otevření nového informačního centra v areálu NKP – informování širšího okruhu návštěvníků o turistických moţnostech ve městě
v dlouhodobém měřítku apelovat na opravu ţelezniční trati 242 Dobronín – Polná 72
vybudování nových ubytovacích kapacit
nabídka města zaštítit úřední stránku získání dotací pro podnikatele, kteří by chtěli podnikat v CR
modernizace a propagace ubytovny kulturního střediska Zámek
rozšiřování spolupráce se zahraničními městy a regiony (v rámci hudebního podzimu vznikla "Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013" Fond malých projektů: Vysočina – Dolní Rakousko)
zpracování jazykových mutací informačních materiálů o Polné a webových stránek
6.3.4 Hrozby
odkládání tvorby a propagace turistického produktu
nedostatek finančních prostředků na rekonstrukce a údrţbu turistických atraktivit
moţný odliv turistů, kteří vyhledávají ţidovskou tematiku – uzavření synagogy kvůli opravám (minimálně roční pozastavení činnosti)
otevření 2. informačního centra, v letní sezóně opad návštěvnosti a zájmu o stávající IC
nízká informovanost o kulturních akcích a historických památkách ve městě
sníţení přílivu turistů a jejich vynaloţených finančních prostředků z důvodu očekávané hospodářské recese
malá atraktivita města pro investory
konkurence měst v Kraji Vysočina (Pelhřimov, Třebíč, Ţďár nad Sázavou, Jihlava, Havlíčkův Brod)
73
7 Návrhová opatření Cílem mé bakalářské práce bylo sesbírat dostatek informací, dat a faktů o městě Polná tak, aby bylo moţné z nich vzájemnou interakcí vygenerovat konkrétní problémy a jejich řešení, návrhy na zlepšení nedostatků a podněty na vytvoření nových moţností. Ze všech druhů sběru dat vychází jako nejpodstatnější problém slabá materiálně technická základna ve městě. K řešení tohoto problému nemají jasné stanovisko ani zástupci města, kteří se zmíněnou problematikou také zabývají. Prokazatelně chybí alespoň dobře certifikovatelné ubytování a odpovídající stravování. Na základě dotazníků a řízených rozhovorů, které problém potvrdily, bych navrhla tato opatření. Jelikoţ je město Polná schopné i ochotné pomoci podnikatelům s vyřízením dotací, navrhla bych, aby město tuto skutečnost patřičně prezentovalo. Výstupem by mohla být zpracovaná broţura na toto téma, která by uváděla, za jakých okolností by podnikatel mohl dostat na své záměry dotaci, jaké sluţby by mu mohlo město Polná nabídnout, jaké poplatky by ve městě platil a jaké ne. Broţura by byla dostupná v klasické paperbackové podobě a v dokumentu pdf. na stránkách města a Infocentra Polná. Jejímu širšímu zveřejnění by napomohl např. článek v Polenském zpravodaji, Jihlavských listech a dalších tištěných médiích na úrovni kraje. Článek by mohl být prezentován na portálech jako je Podnikatel.cz atd. Na podporu tohoto projektu by mohly být uspořádány přednášky s veřejnými diskuzemi v několika předem pevně stanovených termínech. Dalším problémem, který vyvstal z šetření, je absence veřejných toalet, úschovny zavazadel a nízká návštěvnost informačního centra, které ač na výhodném místě, je pro turisty často neviditelné. Před IC by mohl být postaven stojan s mapkami, propagačními materiály a seznamy předmětů, které lze v IC zakoupit. Uţ tato malá změna by mohla zvýšit návštěvnost IC a informovanost návštěvníků. Obzvláště těch, kteří Polnou pouze projíţdějí a neví, co se ve městě nachází. Díky tomu, ţe od příštího srpna začne fungovat nové IC v Chrámu Nanebevzetí panny Marie a dle informací od regionalisty města ještě není rozhodnuto, zda budou v provozu nadále obě centra, přikláněla bych se k názoru stávající centrum uzavřít a na jeho místě vybudovat veřejné WC s odpovídajícím označením. V průchodu na městském úřadě je dostatek místa na zabudování úschovného systému s bezpečnostními zámky. Piktogramy a orientační
74
značení k toaletám i úschovnému systému bych umístila na autobusové nádraţí, k městskému kinu, k oběma sportovně relaxačním areálům a chrámu. Překvapením pro mě byla velmi špatná připravenost města na zahraniční turisty. Pravdou je, ţe jsem zahraničních návštěvníků během dotazování potkala pouze několik a to převáţně Němců, od kterých jsem se dozvěděla, ţe městem často pouze projíţdějí. Jeden pár, se kterým jsem mluvila, šel na prohlídku zámku, dotazník jsem s nimi bohuţel nevyplňovala. Vrátím – li se k původní myšlence, znepokojuje mě, ţe v Polné není moţnost absolvovat prohlídky na zámku, v muzeu či synagoze v jiném neţ českém jazyce. Při sběru dat na vytvoření SWOT analýzy jsem mluvila s několika průvodci těchto objektů a zjistila, ţe zahraniční turisté dostanou pouze prospekt se zkrácenou jazykovou mutací odborného výkladu. Velmi podobné nedostatky vykazují stravovací zařízení. Jazyková vybavenost personálu je nízká, dvojjazyčný personál se téměř nevyskytuje. Ţádné ze stravovacích zařízení nepřijímá platby kartou ani v cizí měně. V zámecké restauraci přijímají Euro jen za předpokladu, ţe se v provozovně vyskytuje vedoucí. V restauraci U Slovana je Euro přijímáno výjimečně, pouze za předpokladu, ţe má cizinec drobné mince či bankovky s nízkou nominální hodnotou. Překlady jídelních lístků nejsou k dispozici v ţádném z místních zařízení. Ceny pokrmů v Eurech neuvádí ţádná provozovna. Mezi mé návrhy patří vyuţívat v letní sezóně studenty z odborných škol, kteří by měli cizojazyčné prohlídky lehce zvládnout. Další moţností je zakoupit audio průvodce, které by turisté mohli vyuţívat na prohlídkových trasách v zámku. Pro přilákání turistů by bylo moţné rozšířit nabídku muzea o interaktivní dotykové obrazovky či holografickou projekci. Návrh je pro místní malé muzeum finančně náročný, bylo by však moţné čerpat na něj dotaci např. z podobného programu jako byl program Fondu Vysočiny Doprovodná infrastruktura CR 2011, který byl uzavřen 26. 4. 2011. [13] Návrhové opatření, které by motivovalo podnikatele ve stravování, aby dbali na jazykový fond svých zaměstnanců a nabízeli překlady jídelních lístků, (které by byly v sezóně vyvěšené před provozovnami) se patrně nedá vynutit. Jde i o dlouhodobý koncept spolupráce mezi místními podniky, městem a památkami. Pokud nebudou dostatečné ubytovací kapacity a dostatečná propagace města, nebudou drobní restauratéři dbát na nabídku k uspokojení zahraniční klientely, která podniky navštěvuje v zanedbatelných počtech.
75
Dalším problémem, který je třeba zmínit, je nedostatečná propagace města. Velmi přínosným krokem byly v tomto roce broţury vydané SHSČMS. Ačkoli město neustále pracuje na nových propagačních materiálech a snaţí se vydávat i jejich překlady, tak si téměř 30 % návštěvníků myslí, ţe by mělo více zapracovat na propagaci. V dnešní době závislé na komunikaci přes internet by mohly vzniknout stránky města na sociálních sítích, město by mohlo nabízet sluţbu zasílání měsíčníku plánovaných akcí emailem nebo by mohlo rozvinout spolupráci s dalšími IC v okolí. Ta je dle řízených rozhovorů sice jiţ aktivní, bohuţel však po osobní návštěvě v jihlavském IC a telefonické konzultaci se ţďárským, havlíčkobrodským a pelhřimovským IC jsem zjistila, ţe k ţádné podstatné spolupráci nedochází. Pouze ţďárské IC potvrdilo spolupráci formou předprodejů vstupenek a výměnou informací o kulturních akcích. Ve spolupráci s IC v okolí by mohly být navrhnuty několikadenní výlety s programem směřujícím i do Polné a k nim příslušné propagační materiály. Stávající propagační materiály by měly být celoročně k dispozici i v okolních turisticky atraktivních městech (Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Ţďáru nad Sázavou, Pelhřimově, Třešti). Program kulturních akcí by mohl být bezplatně poskytován při všech městských kulturních projektech např. procházejícími pracovníky IC, měl by být k dispozici v zázemí místních památek a při kulturních akcích v sále zámku. Město samo by mohlo oslovit školy či firmy, zda by neměly zájem o zasílání kulturního měsíčníku. Velmi přínosným krokem byla v loňském roce prezentace města na veletrhu CR v Brně. Město plánuje návštěvu tohoto veletrhu i do budoucích let ale pouze pod stánkem Kraje Vysočina. Ráda bych doporučila, aby město prezentovalo na veletrzích samo a mohlo tak lépe oslovit potenciální návštěvníky. Problémem jsou finance, které je třeba na tuto prezentaci vynaloţit. V minulém roce byl veletrh financován jako projekt „Prezentace a propagace významných turistických atraktivit města Polné“ z programu Rop Nuts II Jihovýchod. Není moţné, aby se město prezentovalo samostatně kaţdý rok, bylo by ale přínosné se opět za pár let tímto směrem vydat. Vyřešená není ani celková koncepce prezentace města Polná v zahraničí. Díky projektu „Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013“, který je v současné době na počátku své existence, můţe Polná očekávat více turistů z Rakouska. Jiná zahraniční spolupráce zatím aktivní není. Polná nespolupracuje s ţádnými partnerskými městy. Myslím, ţe by bylo přínosné zkusit partnerská města získat. Na základě informací od pana Ing. Denka zde snaha ze strany města byla, oslovené obce ale na nabídku nepřikývly. Mám za to, ţe by nebylo bezcenné pokusit se oslovit další města. 76
Co se týče orientačního systému ve městě, měli návštěvníci problémy najít synagogu a ţidovský hřbitov. Doporučila bych značení zvýraznit a hlavně po celém městě chybí alespoň základní značení v cizím jazyce. Často se návštěvníci ptali na ubytování. Bylo by vhodné, kdyby byl vytvořen informační leták s popisem a polohou jednotlivých ubytovacích kapacit. Na jeho výrobě by se mohli domluvit majitelé ubytování s IC, které má v tomto směru zkušenosti, nebo jej poţádat o vytvoření tohoto materiálu, jehoţ náklady by nesli podnikatelé spolu. Dalším mým návrhem je umístění interaktivní tabule nebo stylových (např. dřevěných, kovaných) panelů se zapuštěnou mapou města, na které by byly vyznačeny všechny potenciální turistické cíle a jejich stručný popis. Tyto panely bych umístila na hradby zámku, do parku na Husově náměstí, na autobusové nádraţí a na prostranství u vlakového nádraţí, které se nachází na výjezdu z Polné směrem na Jihlavu. V mapách by byl označen areál hradu a zámku, ţidovský hřbitov, synagoga, chrám Nanebevzetí Panny Marie, IC, sportovně relaxační areály, naučné stezky, studánky a Jiříkův kámen v lese Březina, hrob Aneţky Hrůzové, ubytovací a stravovací kapacity, dětská hřiště, loutkové divadlo a Městské kino. Potenciálem k rozvoji CR v Polné by mohlo být vytvoření prohlídkových tras ve městě. Mnoho turistů v Polné navštíví pouze zámek, náměstí a synagogu, přičemţ si zvenku prohlédnou chrám a odjíţdějí. Polná však můţe těţit i ze zajímavostí, které se nacházejí v úzkých uličkách kolem náměstí, ze zajímavých osobností, které zde ţily či z nově zrekonstruovaných naučných stezek. Doporučila bych vytvořit prohlídkové trasy s průvodcem, který by návštěvníky informoval a provedl po nejznámějších památkách, pamětných domech a významných místech, ke kterým by mohl vyprávět historická fakta i zajímavosti ze ţivota místní šlechty a známých osobností. Jelikoţ je Polná malé město a nedá se očekávat masová účast na těchto prohlídkách, bylo by pro návštěvníky příjemné, kdyby si mohli vybrat např. z 3 nabízených tras, nebo si trasu mohli upravit sami na základě mapek a nabízených stanovišť. Nevyuţitou moţností města jsou poznávací víkendové pobyty. Ačkoli si dotazovaní návštěvníci města myslí, ţe Polná není atraktivní pro delší pobyt, myslím, ţe by nebyl problém v tomto městě vytvořit program, který by návštěvníky zaujal. Díky nízkým kapacitám (na které upozorňuje starosta města v řízeném rozhovoru) by program nemohl být pořádán klasicky zájezdovou formou, ale například by byl vhodný pro individuální automobilisty nebo cyklisty. Ti by si koupili balíček sluţeb, ve kterém by bylo ubytování, stravování, prohlídka města a různé další sluţby. Transfer by si zájemci 77
zajistili sami a nebyli by tak závislí na pevném programu a dopravě jako na jiných poznávacích zájezdech.
7.1 Návrhy nově prováděných prohlídek města s průvodcem 7.1.1 Dlouhý okruh Dlouhý prohlídkový okruh by začínal u IC. Zde by průvodce představil stručně Polnou a její historii a vydal se s návštěvníky kolem horní brány na ţidovské náměstí. Zde by proběhl výklad o Ţidech v Polné, návštěvníci by se dozvěděli informace o ţidovském městě, synagoze, umístění ţidovské školy, mikve, zimní modlitebny, popis Bělohlávkova domu, Rabínského domu a prošli by na Rabínský plácek. Odtud by se stejnou cestou vrátili na Husovo náměstí, kde by získali základní informace o historicky cenných domech a chrámu. Z Husova nám. by prohlídka pokračovala Viktorinovou ulicí k bývalému měšťanskému pivovaru. Budova pivovaru je po rekonstrukci, ale je ve vlastnictví soukromého majitele, který upustil z původního záměru vybudovat zde restauraci a obnovit částečně jeho provoz. Budovu je moţné si prohlédnout pouze zvnějšku. Návštěvníci by získali informace o vaření piva ve městě, ţivotě Bohumila Hrabala v této budově a o jeho záţitcích z Polné, které jej ovlivnily i při literární tvorbě. Z Viktorinovy ulice by prohlídka pokračovala vpravo ulicemi Komenského, Ţiţkova a Poděbradova k tzv. Broţovu domu, kde se v typicky renesanční budově čp. 77 nachází expozice Staré školy. Návštěvníci by si expozici prohlédli a pokračovali na Sezimovo náměstí. Zde by proběhl výklad o prvním polenském náměstí zvaném Rosmark, kašně Hébé, popis Stuartovského domu, ve kterém sídlí knihovna a loutkové divadlo a pokračovali by k jediné dochované městské bráně. Odtud by se vydali Nerudovou ulicí k ţidovskému hřbitovu. Na hřbitově by získali informace o prvních ţidovských rodinách, které byly z města přesunuty na Dolní náměstí a v návaznosti nato zde vznikl v 16. století hřbitov. Kvůli nevhodnosti místa byli Ţidé v 17. století přestěhováni nad horní bránu, kde vybudovali ghetto. Následovala by prohlídka starobylých náhrobků s hebrejskými i německými popisy a historka o náhrobním kameni, na kterém se nachází nápis Rosalia Müller gebor. Hüttler. Historka o tom, ţe na polenském hřbitově je pohřbena babička či prababička Adolfa Hitlera je velmi stará. Příbuznost mezi Rosalií a německým vůdcem je dle historiků 78
nepravděpodobná. [20] Dle polenských pamětníků je však jisté, ţe hřbitov několikrát navštívili důstojníci SS a zmíněný náhrobek hledali, aby byla případná souvislost mezi Hitlerem a ţidy zpřetrhána. Obyvatelé Polné náhrobek včas poloţili a zahrabali, díky tomu k jeho odstranění nedošlo. Po válce byl náhrobek opět vztyčen a dochoval se dodnes. Další zastávkou, která se nachází nedaleko hřbitova, by byla soutěska Klešter. Průvodce by vysvětlil její funkci a historickou hodnotu, díky které byla prohlášena kulturní památkou. Z Klešteru by prohlídka vedla Resslovou ulicí na ulici Tyršovu a dále do areálu hradu a zámku, kde by na hradbách s nádherným výhledem prohlídka končila. Předpokládaná délka prohlídky: 90 minut 7.1.2 Krátký okruh Prohlídka města by začínala u IC, kde by návštěvníci získali informace o městě a dozvěděli by se stručnou historii Polné. Z Husova náměstí by se vydali do ţidovského ghetta, kde by získali stejné informace jako na dlouhém okruhu. Z Karlova nám. by se vydali Feltlovou ulicí na ulici Komenského a odtud na Viktorinovu, kde by získali informace o pivovaru. Z Viktorinovy ulice by vyšli na Husovo náměstí, kde by jim průvodce popsal historické domy, promluvil by o neprozkoumaných chodbách vedoucích aţ ve třech podlaţích pod městem a o domě čp. 47, ve kterém pobývala v letech 1840 – 1842 spisovatelka Boţena Němcová. Průvodce by upozornil na dům U Rytířů a jeho historické jádro. Na domě se nachází historická plastika s vyobrazením ze svatby Hynka Bočka z Kunštátu s Kunhutou z Pernštejna. Prohlídka by pokračovala u chrámu popisem jeho exteriérů a stručnou historií. Od chrámu je to jen několik metrů k faře a budově bývalé Kaplanky. Zde by po prohlídce zahrad a popisu bývalé polenské školy prohlídka končila. Průvodce by na konci prohlídky ukázal návštěvníkům směr, kudy se mohou dostat na hrad a ţidovský hřbitov. Předpokládaná délka prohlídky: 50 minut 7.1.3 Okruh po církevních památkách Tento okruh by začínal u IC. Průvodce by stručně shrnul historii města a základní informace ze současnosti. Následovala by prohlídka exteriérů a interiéru chrámu 79
Nanebevzetí Panny Marie, prohlídka farní zahrady a budovy Kaplanky. Odtud by průvodce vedl návštěvníky na Sezimovo náměstí, kde by navštívili kostel sv. Anny, tzv. Špitál. Odtud by prohlídka vedla kolem Stuartovského domu pěšinou ke Špačkovu rybníku, ulicí Karla Čapka na ulici Havlíčkovu a odtud ke kostelu sv. Barbory. Po prohlídce kostela by průvodce poukázal na pomník Aneţky Hrůzové, oběti vraţdy, která rozpoutala tzv. Hilsneriádu. Po vysvětlení pojmu by se prohlídka města ubírala Varhánkovou ulicí k ţidovskému ghettu, kde by průvodce přednesl informace o ţidovské komunitě a historii Ţidů ve městě. Zde by prohlídka končila. Zájemci by mohli individuálně navštívit synagogu a expozici v Rabínském domě. Předpokládaná délka prohlídky: 60 minut Popisy jednotlivých zastávek na okruzích městem, které nebyly popsány jiţ dříve v této práci, jsou uvedeny v přílohách. Mapa města s vyznačenými trasami taktéţ.
7.2 Víkendové balíčky 7.2.1 Balíček pro rodiny s dětmi Pá – Příjezd v odpoledních hodinách, ubytování v hotelových pokojích zámecké restaurace, prohlídka hradeb, návštěva muzea, návštěva sportovně rekreačního areálu u Pekla, projíţďka na šlapadlech nebo loďkách, večeře, osobní volno So – Snídaně, prohlídka zámku: Prohlídková trasa Hrad 1 a prohlídková trasa Zámek, posezení na nádvoří s vyprávěním některé z mnoha polenských pověstí, prohlídka loutek v loutkovém divadle s ukázkou z divadelního představení, oběd v zámecké restauraci, procházka po Pojmanově stezce, osobní volno, večeře Ne – Snídaně, Návštěva expozice Staré školy, kde rodiče s dětmi budou moci obdivovat staré školní prostředí a neobvyklé exponáty, návštěva chrámu s prohlídkou bytu zvoníka a výhledem z chrámové věţe, oběd v zámecké restauraci, odjezd Plná penze je pro účastníky víkendového pobytu zajištěna v zámecké restauraci. Vstupné do objektů bude součástí ceny víkendového pobytu.
80
7.2.2 Balíček pro sportovně založené zájemce Pá – Příjezd v odpoledních hodinách, ubytování v Apartmánu pod kostelem nebo v Penzionu TKZ, turistická procházka po Pojmannově stezce, projíţďka na šlapadlech nebo loďkách na rybníku Peklo, večeře v restauraci U Slovana, osobní volno So – Cyklistický výlet (kola nutná vlastní) z Polné po cyklotrase č. 2 do Níţkova, kde mohou zájemci navštívit po předchozí telefonické domluvě kostnici, z Níţkova po komunikaci III. třídy 35211 do Přibyslavi, kde je doporučená návštěva Hasičského muzea, voucher na oběd v restauraci U Kubínů – výběr z hotových jídel, zpět do Polné po komunikaci II. třídy 351, délka trasy – 29 km, osobní volno, večeře v restauraci
U
Slovana
na
základě
voucheru, noční prohlídka hradu (bez historického divadla) Obrázek 2 Mapa cyklistického výletu, Zdroj: www.mapy.cz
Ne – Prohlídka chrámu nebo synagogy dle přání hosta, voucher na hodinovou sportovní lekci ve Fitnesscentru U Březiny (posilovna, vacushape, zumba, spinning), oběd v restauraci U Slovana, odjezd Účastníci víkendového pobytu se sportovní tematikou obdrţí 4 vouchery na stravování. Dvě večeře a jeden oběd získají v restauraci U Slovana, kde si budou moci vybrat z hotových i minutkových jídel vyjma specialit a jedno hlavní jídlo formou oběda uplatní v restauraci U Kubínů v Přibyslavi, kde si vyberou z bohaté nabídky hotových pokrmů. Vstupné do objektů bude součástí ceny víkendového pobytu. 7.2.3 Historický balíček Pá – Příjezd v odpoledních hodinách, ubytování v hotelových pokojích zámecké restaurace, poznání atraktivit města při absolvování Dlouhého okruhu (viz 8.1.1. Dlouhý okruh), osobní volno, večeře So – Snídaně, návštěva muzea, procházka lesem Březina k Jiříkovu kameni – účastníkům bude vydána broţura s popisem trasy, podklady o Jiřím z Poděbrad a 81
pověstí o jeho působení v Polné, oběd, prohlídka chrámu, absolvování okruhu, výhled z věţe, osobní volno (moţnost vyuţití sportovních areálů, posiloven, fitnesscentra, tanečního centra, procházka k hrobu Aneţky Hrůzové), večeře, noční prohlídka hradu s divadelním a šermířským představením, historická ohňová show skupiny Novus Origo Ne – Snídaně, prohlídka zámku: Prohlídková trasa Hrad II nebo Hrad III, prohlídka expozice Staré školy, oběd, odjezd Během pobytu bude účastníkům poskytnuta plná penze v zámecké restauraci. Vstupné do objektů bude součástí ceny víkendového pobytu.
Ceny jednotlivých pobytů by se odvíjely od domluvených cen za ubytování a stravování, které by byly pravděpodobně niţší, neţ pro individuální cestovatele. Budu – li brát v potaz oficiální ceny nabízených ubytovacích kapacit, ceny vstupného a cenu jednoho jídla stanovím na 100 Kč, vstupné do chrámu na 60 Kč, cenu dlouhého okruhu na 60 Kč, cenu sportovní lekce na 80 Kč a cenu nočních prohlídek s divadelním vystoupením na 150 Kč, dostáváme se u jednotlivých zájezdů na náklady od 1380 do 1830 Kč. S předpokladem, ţe by prodejce víkendových pobytů sníţil své náklady vyjednáním niţších cen s poskytovateli sluţeb, očekávala bych, ţe by mohly být pobyty prodávány v ceně do 1500 Kč. Otázkou je, v jaké výši by byly konkrétní ceny sluţeb vyjednány a zda by předpokládaná výše částky pokryla i DPH a marţi prodejce.
82
Závěr Polná je malé, historicky atraktivní město s neustále se rozrůstající nabídkou v oblasti cestovního ruchu. Díky dobrovolníkům, odborníkům, zastupitelům města, ale také dotačním fondům a programům, dokázalo město v horizontu posledních desetiletí obnovit většinu nádherných budov, které dnes mohou svojí atraktivitou či historickým půvabem lákat zástupy turistů. Opravu polorozbořeného areálu hradu a zámku stíhaly o několik let déle opravy další. Díky polenským zájemcům o historii a památky a díky změnám po roce 1989 nebyla zbourána jiţ velmi poškozená synagoga. V příštím roce dojde k otevření církevního muzea v nově zrekonstruovaném chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Co se týče historické atraktivity města a plynulého napojení obce na okolní přírodu, má Polná co nabídnout jak tuzemským tak zahraničním turistům. Je přínosné, ţe Polná neusíná na vavřínech a neustále pracuje na další revitalizaci objektů i přírodních lokalit v okolí. Z bakalářské práce, kterou jsem k danému tématu zpracovala, ale vyplývá, ţe ne vše je závislé na památkové péči. Problémem, který vyvstal z prováděných šetření, je především slabá materiálně technická základna města, která nezahrnuje základní předpoklady pro rozvoj dlouhodobého cestovního ruchu. Provozů poskytujících stravovací a ubytovací sluţby je poskrovnu. O vysokém standardu nemůţe být řeč. Polná velmi postrádá hotel či certifikované ubytovací kapacity. Praktický výzkum dále odhalil, ţe 2/3 oslovených respondentů nepovaţují Polnou za atraktivní pro delší pobyt. Atraktivita města se v příštím roce zvýší díky otevření církevního muzea v nově opraveném chrámu, to ale nemění nic na tom, ţe celkové povědomí o Polné je nízké. Polná potřebuje zvýšit efektivitu propagace, zavést nové systémy informování veřejnosti o konaných akcích a zajistit lepší distribuci informačních materiálů k návštěvníkům města. Ze strany podnikatelů a památkových objektů chybí v Polné orientace na zahraničního návštěvníka a jako nedostačující se jeví i komunikace mezi podnikateli a městem. Dle šetření mezi zastupiteli města, by mohl být tento problém podpořen pouze minimálně – ale i malá aktivita bude městu přínosem. Pevně věřím, ţe v rychlém tempu rozvoje bude Polná pokračovat a za několik let budou tyto výtky minulostí. Jiţ v dnešní době má toto malé město na Vysočině velký potenciál v oblasti cestovního ruchu. Pokud bude jeho rozvoj podpořen dobře směřovanou propagací a rozvojem materiálně technické základny, bude Polná svými krásami moci konkurovat i mnohem větším a známějším městům. 83
Seznam použitých zdrojů KNIŢNÍ ZDROJE ADLER, Bruno. Boj o Polnou. vydání druhé. Polná : Linda, 1999. 170 s BUDÍN, Milan, et al. Vítejte u nás : Mikroregion Polensko. 1. vydání. Polná : Vydaly obce sdruţené v Mikroregionu Polensko, 2003. 60 s. ISBN 80-239-0141-9 ČEJKA, Jiří, et al. Polná 1242 - 1992. 1. vydání. Vydal Městský úřad v Polné : [s.n.], 1992. 212 s. JAROŠ, Zdeněk. Polná - kulturně historický průvodce. Jihlava : Vydalo Muzeum Vysočiny, 1989. 70 s. KLENOVSKÝ, Jaroslav. Ţidovské město v Polné. vydání druhé. Polná : Linda, 2007. 55 s. ISBN 80-238-5733-9 MINAŘÍK, Bohumil. Pravděpodobnost a statistika pro cestovní ruch : Modul 1: Datový soubor - Zjišťování, zpracování a popis. Jihlava : Vysoká škola polytechnická v Jihlavě, 2009. 28 s. PLAŠIL, Filip. Historie děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné. první. Polná : Linda, 2007. ? s. POJMON, František. Polná: Popis dějepisný, místopisný a statistický. Polná : ROMANCE, 1991. 195 s. ISBN 80-900261-7-6. PRCHAL, Jan. Polná. 1. vydání. Polná : Linda, 2010. 191 s. PRCHAL, Jan. Polná: Historické město roku 2006. Polná : Tisk : APAGE, v.o.s., 2007. 43 s. PRCHAL, Jan. Rybník Peklo v Polné. Polná : Linda, 2004. 12 s.
84
WEBOVÉ STRÁNKY 1. CzechTourism [online]. c2005-2011 [cit. 2011-11-24]. Turistický potenciál regionů. Dostupné z WWW:
2. ČERBA, Otakar. Databázové systémy GIS [online]. Západočeská univerzita : 2003-2004 [cit. 2011-11-24]. Geografie cestovního ruchu. Dostupné z WWW:
3. Česká televize [online]. 2010-9-2 [cit. 2011-11-02]. Ţidovská čtvrť v Polné má nové náměstí, nyní je prý řada na lidech. Dostupné z WWW: 4. Český statistický úřad [online]. 2011-10-3 [cit. 2011-11-24]. Polná. Dostupné z WWW: 5. Dotazník - online : Jak na dotazník... [online]. 2007 [cit. 2011-11-10]. Typy otázek v dotazníku. Dostupné z WWW: 6. Federace ţidovských obcí v ČR [online]. 2010 [cit. 2011-11-28]. Památkové projekty. Dostupné z WWW: . 7. GaREP spol. s r. o. Strategie rozvoje mikroregionu Polensko [online]. 2001. Brno : Společnost pro regionální ekonomické poradenství, 2001 [cit. 2011-08-28]. Dostupné z WWW: 8. Hrady.cz : Cestujte s přehledem [online]. 2008-06-30 [cit. 2011-11-02]. Ţidovský hřbitov Polná. Dostupné z WWW: 9. Infocentrum Polná [online]. 2011 [cit. 2011-11-03]. Rekreační a sportovní areály města. Dostupné z WWW: 10. Klub českých turistů Polná [online]. 2011 [cit. 2011-11-02]. Naučné stezky v Polné. Dostupné z WWW: 11. Klub za historickou Polnou : Ţidé a Polná [online]. 2009 [cit. 2011-11-02]. Ţidé. Dostupné z WWW:
85
12. Kraj Vysočina [online]. 2008-03-07 [cit. 2011-11-21]. Hrabalova ostře sledovaná Polná. Dostupné z WWW: 13. Kraj Vysočina : Fond Vysočiny [online]. 2011 [cit. 2011-11-30]. Vyhodnocené programy. Dostupné z WWW: 14. ManagementMania [online]. 2011, 2011-10-31 [cit. 2011-11-16]. SWOT analýza. Dostupné z WWW: 15. Města.obce.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-24]. Polná. Dostupné z WWW: . 16. Město Polná [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Výrobní podniky. Dostupné z WWW: 17. Město Polná [online]. 2011 [cit. 2011-11-21]. Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska. Dostupné z WWW: 18. Město Polná [online]. 2011-04-29 [cit. 2011-11-25]. Závěrečný účet města. Dostupné z WWW: 19. Mlékárna Polná [online]. c2000 - 2011 [cit. 2011-11-03]. Profil firmy. Dostupné z WWW: 20. Moskyt : Geograficko Badatelský Magazín [online]. 2003-08-02 [cit. 2011-1201]. Hitlerova babička. Dostupné z WWW: 21. Muzeum Polná [online]. 2011 [cit. 2011-11-02]. Historie hradu a zámku Polná. Dostupné z WWW: 22. Muzeum Polná [online]. 2011 [cit. 2011-11-02]. Prohlídkové trasy: Škola. Dostupné z WWW: 23. Muzeum Polná [online]. 2011 [cit. 2011-11-02]. Vstupné. Dostupné z WWW: 24. NOVÁČKOVÁ, Martina. Infocentrum Polná [online]. 2010-11-10 [cit. 2011-1102]. Projekty. Dostupné z WWW: 25. NOVÁČKOVÁ, Martina. Město Polná : Základní informace o městě [online]. 2011-01-14 [cit. 2011-08-28]. Povinně zveřejňované informace dle zák. č. 106/1999 Sb. Dostupné z WWW:
86
26. NOVÁČKOVÁ, Martina. Město Polná [online]. 2007 - 05 - 31 [cit. 2011-1107]. Polenský zpravodaj 5/2007. Dostupné z WWW: . 27. Program rozvoje města 2011-2014. In [online]. Polná : [s.n.], 2011 [cit. 2011-0830]. Dostupné z WWW: 28. Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska [online]. 2011 [cit. 2011-11-21]. TOP týden Polná 2011. Dostupné z WWW: 29. Radio Praha : Český rozhlas 7 [online]. 2007 - 04 - 20 [cit. 2011-11-07]. Polná historické město roku 2006. Dostupné z WWW: . 30. SKÁLA, Václav. POL NET [online]. 2011-08-25 [cit. 2011-11-14]. O polenské pouti - mrkvová nebo mrkvancová?. Dostupné z WWW: 31. STEJSKALOVÁ, Simona; DYNTAROVÁ, Věra. Jezdecká-turistika [online]. 2005 [cit. 2011-08-30]. Charakteristika Kraje Vysočina. Dostupné z WWW: 32. VELEBNÝ, Ladislav. Lokšany : Březnické ţidovské ghetto. Vševily. Tisk: Obecní úřad Vševily, 2010. 14 s. Dostupné z WWW: . 33. ŢelPage [online]. c2001 - 2011 [cit. 2011-11-03]. Popis trati 242 Dobronín Polná - Česká Republika. Dostupné z WWW: . 34. Ţidovské muzeum v Praze [online]. 1999 [cit. 2011-11-16]. Vraţda v Polné. Dostupné z WWW: . 35.
Jízdní řády autobusové dopravy vydávané pro občany města Polná
87
PROPAGAČNÍ TISKOVINY MĚSTA POLNÁ 36. PRCHAL, Jan. Polná : Synagoga v Polné. Polná : Tisk : APAGE, v.o.s., Vydalo město Polná, 2007. 2 s., propagační letáček Infocentra Polná 37. PRCHAL, Jan. Polná : Cyklotrasy v centru Českomoravské vysočiny. Polná : Tisk : APAGE, v.o.s.,Vydalo město Polná, 2007. 2 s., propagační letáček Infocentra Polná 38. Město Polná: Průvodce 2010 kulturním, společenským a sportovním ţivotem. Polná : Vydala Rada města Polná, 2010. 2 s. 39. Město Polná: Průvodce 2011 kulturním, společenským a sportovním ţivotem. Polná : Vydala Rada města Polná, 2011. 2 s.
SOUPIS CITACÍ K PŘEDMLUVĚ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PRCHAL, Jan. Polná: Historické město roku 2006. Polná : Tisk : APAGE, v.o.s., 2007. 43 s. PRCHAL, Jan. Polná. 1. vydání. Polná : Linda, 2010. 191 s. VAŠÁKOVÁ, Ljuba. Polenské pohádky a pověsti. první. Polná : Vydal Městský úřad spolu s Klubem za historickou Polnou, 1992. 61 s. Pivovary.info [online]. c1999-2011 [cit. 2011-11-24]. Měšťanský pivovar v Polné. Dostupné z WWW: KREIBICH, Jaroslav. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. c2001-2007 [cit. 201111-24].
Vysočina
a
Boţena
Němcová.
Dostupné
z
WWW:
88
Seznam obrázků Obrázek 1Houfnaglova rytina – Zdroj: vydaná jako pohlednice nakladatelstvím Linda Polná ............................................................................................................................... 17 Obrázek 2 Mapa cyklistického výletu, Zdroj: www.mapy.cz ........................................ 81 Obrázek 3 Polná, autor: Jiří Rathouský, www.infocentrumpolna.cz .............................. 99 Obrázek 4 Areál hradu a zámku foto: Jiří Rathouský, www.infocentrumpolna.cz ........ 99 Obrázek 5 Pivovar Polná, foto: Filip Vrána, www.pivovary.info ................................ 100 Obrázek 6 Oltář v kostele sv. Barbory, foto: Ludmila Vomlelová, www.mesto-polna.cz ...................................................................................................................................... 100 Obrázek 7 Klešter, www.geocaching.com.................................................................... 100 Obrázek 8 Kostel sv. Anny, v pozadí knihovna, foto: František Mach, www.mestopolna.cz ......................................................................................................................... 100 Obrázek 9 Budova fary a bývalá kaplanka, foto: Milan Caha, www.hrady.cz ............ 100 Obrázek 10 Ţidovské ghetto, foto: Jiří Rathouský, www.mesto-polna.cz ................... 101 Obrázek 11 Synagoga, foto Jiří Rathouský, www.infocentrumpolna.cz ...................... 101 Obrázek 12 Noční chrám a Husovo náměstí, foto: Jiří Rathouský, www.mesto-polna.cz ...................................................................................................................................... 101 Obrázek 13 Bělohlávkův dům na Rabínském plácku, foto: František Mach, www.mestopolna.cz ......................................................................................................................... 101 Obrázek 14 Sezimovo náměstí, Husova knihovna, Kašna Hébé, foto: Jiří Rathouský, www.infocentrumpolna.cz ............................................................................................ 102 Obrázek 15 Stará škola, foto: archiv Klubu za hist. Polnou, www.infocentrumpolna.cz ...................................................................................................................................... 102 Obrázek 16 Chrám Nanebevzetí Panny Marie, www.mesto-polna.cz ......................... 102 Obrázek 17 Chrám, foto: Ludmila Vomlelová, www.mesto-polna.cz ......................... 102 Obrázek 18 Stará škola, www.muzeum-polna.cz ......................................................... 102
Seznam tabulek Tabulka 1 Vývoj obyvatelstva, Zdroj: Program rozvoje města Polná ............................ 38 Tabulka 2 Sedmá otázka, Zdroj: archiv autorky ............................................................. 47 Tabulka 3 Devátá otázka, Zdroj: archiv autorky ............................................................ 49 Tabulka 4 Desátá otázka, Zdroj: archiv autorky ............................................................. 52
89
Seznam grafů Graf 1 První otázka, Zdroj: archiv autorky ..................................................................... 42 Graf 2 Druhá otázka, Zdroj: archiv autorky ................................................................... 43 Graf 3 Třetí otázka, Zdroj: archiv autorky ...................................................................... 44 Graf 4 Čtvrtá otázka, Zdroj: archiv autorky ................................................................... 45 Graf 5 Pátá otázka, Zdroj: archiv autorky....................................................................... 46 Graf 6 Šestá otázka, Zdroj: archiv autorky ..................................................................... 47 Graf 7 Osmá otázka, Zdroj: archiv autorky .................................................................... 49 Graf 8 Desátá otázka, Zdroj: archiv autorky................................................................... 51 Graf 9 Dvanáctá otázka, Zdroj: archiv autorky .............................................................. 53 Graf 10 Třináctá otázka, Zdroj: archiv autorky .............................................................. 53 Graf 11 Čtrnáctá otázka, Zdroj: archiv autorky .............................................................. 54 Graf 12 Patnáctá otázka, Zdroj: archiv autorky .............................................................. 55 Graf 13 Šestnáctá otázka, Zdroj: archiv autorky ............................................................ 56 Graf 14 Sedmnáctá otázka, Zdroj: archiv autorky .......................................................... 57 Graf 15 Osmnáctá otázka, Zdroj: archiv autorky ........................................................... 57 Graf 16 Devatenáctá otázka, Zdroj: archiv autorky ........................................................ 58 Graf 17 Dvacátá otázka, Zdroj: archiv autorky .............................................................. 58 Graf 18 Dvacátá první otázka, Zdroj: archiv autorky ..................................................... 59 Graf 19 Dvacátá druhá otázka, Zdroj: archiv autorky .................................................... 60
90
Přílohy A – Dotazník B – Otázky k řízeným rozhovorům C – Mapa města s trasami průvodcovaných okruhů D – Průvodcované okruhy města Polná – leták E – Zastávky z průvodcovaných prohlídek nepopsané v textu bakalářské práce F – Obrázky
91
Příloha A Dobrý den, jmenuji se Blanka Buchtová a jsem studentkou Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě. Tímto dotazníkem zajišťuji podklady pro vypracování mé bakalářské práce zaměřené na turismus ve městě, kde ţiji – v Polné. Prosím o zakroužkování Vašich odpovědí. Dotazník je anonymní. Velice děkuji za Vaše cenné odpovědi. 1.
Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto městě? (Moţno zaškrtnout více odpovědí)
Návštěva příbuzných/známých
Výlet s rodinou
Turistika /cyklistika
Prohlídka historických památek
Kulturní akce
Pouze projíţdím
Odpočinek na cestě (stravování, hygienická přestávka…) 2. V Polné jsem: Poprvé – náhodou Poprvé – cíleně
Jiný ………………………………………..
Podruhé či potřetí Navštěvuji Polnou pravidelně
Poněkolikáté
3. Polnou jsem navštívil/a: (Moţno zaškrtnout více odpovědí) Sám/a S dětmi S partnerem/kou S přáteli S někým jiným (kolegou, rodiným příslušníkem atd.) 4.
Jaké památky jste v Polné navštívil/a? (Moţno zaškrtnout více odpovědí)
Zámek Muzeum nebo expozici Staré školy 5.
Synagogu a ţidovské památky Chrám Nanebevzetí panny Marie
Vyuţil/a jste sluţeb informačního centra?
Ano
Mám to v úmyslu
Ne 6.
Orientoval/a jste se ve městě dobře?
Ano, bez problémů Ano, jen s malými obtíţemi 7.
Ţádné Jiné………………
Ne, nenašel jsem vše, co jsem chtěl Ne, ale optal jsem se místních
Pokud jste měl/a v Polné problém najít nějakou památku (instituci, budovu, sluţbu) jaká to byla? ……………………………………………………………………………………………….
8. Ano
Viděl jste před návštěvou města webové stránky Polné? Ne
9.
Pokud jste Polnou navštívil/a nebo pravidelně navštěvujete pro některou z pořádaných kulturních akcí, uveďte, o kterou se jedná. (Mrkvancová pouť, Hrabalova ostře sledovaná Polná, hudební festivaly, některá z historických akcí na hradě či v podhradí, Polenské léto, koncert….) ……………………………………………………………………………………………..
10. Oznámkujte od 1 do 5 jako ve škole dostupnost těchto sluţeb v Polné: Stravování 1 2 3 Ubytování 1 2 3 Informační centrum 1 2 3 Toalety 1 2 3 Dopravní dosaţitelnost 1 2 3 Parkování 1 2 3
4 4 4 4 4 4
nevím nevím nevím nevím nevím nevím
5 5 5 5 5 5
92
11. Oznámkujte od 1 do 5 jako ve škole úroveň těchto sluţeb v Polné: Stravování Ubytování Informační centrum Toalety Dopravní dosaţitelnost Parkování 12. Máte zájem o ubytování v tomto městě? Ano Ne Max do 200 Kč Max do 400 Kč Max do 800 Kč os/noc os/noc os/noc
1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2
Max do 1000 Kč os/noc
13. Jak byste ohodnotili město z hlediska cestovního ruchu? Velmi atraktivní Není atraktivní pro delší pobyt 14. Čím by pro Vás mohlo město získat na atraktivnosti? Pořádek Více kulturních akcí Propagace Zkvalitnění sluţeb
3 3 3 3 3 3
4 4 4 4 4 4
nevím nevím nevím nevím nevím nevím
5 5 5 5 5 5
Cena nerozhoduje
Neatraktivní
Nevím ………………………….
15. Pokud se v tomto kraji jako turista orientujete, které z okolních měst povaţujete za stejně atraktivní (X) či atraktivnější ( XX) neţ je město Polná? (Moţno zaškrtnout více poloţek /ţádnou) Ţďár nad Sázavou Havlíčkův Brod Havlíčkova Borová Chotěboř Jihlava Třebíč Pelhřimov Přibyslav …………………………… 16. Vyuţili byste moţnosti prohlídky města s průvodcem? (poznání nejznámějších památek, popis měšťanských domů, kde bydlely známé osobnosti, zajímavosti z historie města, polenský pivovar, Synagoga, Stará škola…) (Moţno zaškrtnout více poloţek) Ano Ne Záleţelo by mi na ceně Záleţelo by mi na délce Záleţelo by mi na moţnosti vybrat (např.kvůli dětem, zvířátku…) si sám, co chci navštívit ………………………………
Zde je
17. Jakého jste pohlaví? muţ ţena 18. Jaký je Váš věk? do 18 let 19 – 25 let 26 – 45 46 – 60 starší 60 let 19. Jaké je Vaše nejvýše dosaţené vzdělání? ….. Základní dosud základní, ale dál studuji Střední odb. bez maturity Střední odb. s maturitou Vysokoškolské 20. V jakém sektoru pracujete? Zemědělství Průmysl IT technologie Ve sluţbách ……………… 21. Jak daleko od Polné ţijete? do 5 km do 15 km do 30 km do 50 km do 100 km více …….. 22. Jakým dopravním prostředkem jste přicestoval? místo pro automobilem na kole na motocyklu pěšky ………………..
Vaše připomínky
93
Příloha B ŘÍZENÝ ROZHOVOR
1) Jak dlouho pracujete pro samosprávu města Polná? 2) Jaké sluţby pro turisty v Polné podle Vás chybí nebo je povaţujete za nedostatečné? 3) Jaké sluţby jsou naopak podle Vás na dobré úrovni? 4) Co vy osobně povaţujete za překáţky rychlejšího rozvoje CR v Polné? 5) Co naopak v současnosti hodnotíte jako velký krok k rozvoji CR ve městě? 6) Co je podle Vás největším lákadlem pro přijíţdějící návštěvníky? 7) Jaké konkrétní projekty v rámci CR v současné době realizujete? 8) Jaké akce chystáte na oslavy 770. výročí od zaloţení města? 9) Existuje nějaký projekt, který byste v Polné chtěl/a do budoucna realizovat (který souvisí s cestovním ruchem)? 10) Nachází se ve městě nějaká kulturní akce či společenská událost, kterou pravidelně navštěvujete (vyjma pracovních povinností)? 11) S jakými subjekty cestovního ruchu město Polná spolupracuje? 12) Které konkrétní dotační programy město v současnosti (nebo i v minulosti) vyuţívá/lo? 13) Na počátku roku 2010 se Polná prezentovala na veletrhu GO – Regiontour, plánujete v příštích letech podpořit propagaci města podobným způsobem? 14) Jaké formy propagace vyuţívá město Polná nejvíce? 15) Kolik finančních prostředků z rozpočtu obce je přibliţně vynaloţeno na rozvoj CR? 16) V současném programu rozvoje města je uvedeno (mezi prioritami pro cestovní ruch a rekreaci), ţe má město zájem řešit zlepšení podmínek pro ubytování a stravování s podnikatelskou sférou. Čím by bylo moţné podnikatele motivovat? 17) Podpora cestovního ruchu je trendem dnešní doby, myslíte si, ţe je pro místní obyvatelstvo, přírodu a historické památky přínosná?
94
Příloha C Dlouhý okruh – zelená trasa Krátký okruh – červená trasa Okruh po cír. pam. – modrá trasa
95
96
Chrám
Synagoga
97
Příloha E Bělohlávkův dům – jediný dochovaný historický dům na Ţidovském náměstí. Má rokokovou fasádu a nachází se na spodním náměstí tzv. Rabínském plácku. (Prchal, 2010, str. 75) Budova fary a Kaplanka – budova fary se nachází v barokní budově z roku 1713, je zde umístěna farní knihovna, která čítá na 2000 svazků. V zahradě se nachází malá kamenná kašna s delfíny. Kaplanka byla zpočátku určena pro církevní správu, ubytování kaplanů a potřeby varhaníka. V roce 1750 byla v jedné místnosti zřízena školní třída. Po otevření školy v Komenského ulici byla v Kaplance umístěna dívčí třída a později zde sídlilo muzeum. V současné době je Kaplanka sídlem Policie ČR. (Prchal, 2010, s. 46) Dům U Rytířů – dům na Husově náměstí s gotickým jádrem a dochovanými klenbami. V 15. stol. jej nechal postavit Viktorin z Kunštátu. Na domě je umístěna plastika znázorňující svatbu Hynka Bočka z Kunštátu s Kunhutou z Pernštejna. [www.hrady.cz] Kašna Hébé – bohatě zdobená kašna z hořického pískovce se sochou boţské číšnice Hébé. Autorem je pravděpodobně F. Moravec. [www.dedictvivysociny.cz] Kostel sv. Anny – slouţil původně jako kaple pro chovance špitálu, od roku 1588 obnoven jako kostel. Nejvíce byl vyuţíván při stavbě chrámu. Po úpravách se dochoval v pseudogotickém stylu. (Prchal, 2010, s. 42) Kostel sv. Barbory – byl postaven aţ po roce 1710, kdy byl zrušen hřbitov kolem původního kostela Matky boţí (předchůdce chtámu). Kostel byl postaven v jednoduchém barokním stylu na půdorysu řeckého kříţe. (Prchal, 2010, s. 42) Kostel sv. Kateřiny – není zmíněn v ţádném textu, byl postaven ve druhé polovině 14. století na místě zvaném Stráţný vrch. Je po hradu druhou nejstarší dochovanou památkou v Polné. (Prchal, 2010, s. 41); Měšťanský pivovar – komplex budov pochází z let 1863 – 1865. Polenské pivo bylo velmi ceněno a dochovaly se zprávy o jeho vyváţeníaţ do Pardubic. Stáčení do lahví začalo jiţ v roce 1886. Výroba piva byla zastevena v roce 1950 a do roku 1896 byla v objektu provozovna na výrobu sodovky. Od roku 2001 zde probíhá rekonstrukce soukromým podnikatelem Ivanem Vlachem. Budovy pivovaru byly vyhlášeny kulturní památkou. V letech 1916 – 1919 zde bydlel se svými rodiči spisovatel Bohumil Hrabal. (Prchal, 2010, s. 57) Sezimovo náměstí – původním názvem Rosmarkt, je povaţováno za nejstarší osídlení v podhradí. Dlouhá léta zde byla trţnice, od roku 1365 v podobě tzv. Masných krámů. Roku 1871 byly masné krámy zbořeny. Do roku 1949 byla na Sezimově nám. pouť při kostele sv. Anny. V dnešní době jsou zde kaţdoročně pořádány vánoční trhy. (Prchal, 2010, 69, 73) Stuartovský dům – dům s čelním volutovým štítem nazvaný dle majitelky Marie Stuartové. Dnes v domě sídlí Husova knihovna.[polna.jex.cz] 98
Příloha F
Obrázek 3 Polná, autor: Jiří Rathouský, www.infocentrumpolna.cz
Obrázek 4 Areál hradu a zámku foto: Jiří Rathouský, www.infocentrumpolna.cz
99
Obrázek 9 Budova fary a bývalá kaplanka, foto: Milan Caha, www.hrady.cz
Obrázek 8 Kostel sv. Anny, v pozadí knihovna, foto: František Mach, www.mesto-polna.cz
Obrázek 7 Klešter, www.geocaching.com
Obrázek 6 Oltář v kostele sv. Barbory, foto: Ludmila Vomlelová, www.mesto-polna.cz Obrázek 5 Pivovar Polná, foto: Filip Vrána, www.pivovary.info
jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj
100
Obrázek 10 Ţidovské ghetto, foto: Jiří Rathouský, www.mesto-polna.cz
Obrázek 13 Bělohlávkův dům na Rabínském plácku, foto: František Mach, www.mesto-polna.cz
Obrázek 11 Synagoga, foto Jiří Rathouský, www.infocentrumpolna.cz
Obrázek 12 Noční chrám a Husovo náměstí, foto: Jiří Rathouský, www.mesto-polna.cz
101
Obrázek 16 Chrám Nanebevzetí Panny Marie, www.mesto-polna.cz
Obrázek 17 Chrám, foto: Vomlelová, www.mesto-polna.cz
Ludmila
Obrázek 15 Stará škola, foto: archiv Klubu za hist. Polnou, www.infocentrumpolna.cz
Obrázek 14 Sezimovo náměstí, Husova knihovna, Kašna Hébé, foto: Jiří Rathouský, www.infocentrumpolna.cz
Obrázek 18 Stará škola, www.muzeum-polna.cz
102
