NÁCHOD JAKO STŘEDISKO CESTOVNÍHO RUCHU

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Cestovní ruch __________________________________________________________________

NÁCHOD JAKO STŘEDISKO CESTOVNÍHO RUCHU Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D.

Kamila Gebrtová, DiS.

Jihlava 2009

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Kamila Gebrtová DiS.

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Náchod jako středisko cestovního ruchu

Cíl práce:

Zhodnocení aktuální situace ve vybraném středisku cestovního ruchu v ČR. Na základě výsledků výzkumu a následné SWOT analýzy budou formulovány návrhy dalších možností rozvoje cestovního ruchu.

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D.

RNDr., PaedDr. Jaromír Rux, CSc.

vedoucí bakalářské práce

vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové, Ph.D. za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Velký dík patří všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a dovolili mi nahlédnout do svých osobních životů či pracovních postojů a zkušeností. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili a bez jejichž pomoci by celé snažení bylo podstatně náročnější.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Jihlavě, dne 18. 12. 2008.

................................................

Název práce: Náchod jako středisko cestovního ruchu Autor: Kamila Gebrtová, DiS. Katedra: Katedra cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph. D. Abstrakt: Bakalářská práce řeší problematiku cestovního ruchu ve městě Náchod. Je členěna na dvě hlavní části - teoretickou a praktickou s následujícím zaměřením. Teoretická část popisuje město Náchod - přírodní podmínky, stručný historický vývoj a nastiňuje jeho současnou podobu v oblasti kulturní, sociální a ekonomické sféry. Část praktická je zaměřena na zjištění aktuální situace cestovního ruchu v Náchodě. Metodologicky je řešena dotazníkovou metodou a formou řízených rozhovorů. Definuje současný stav a možnosti dalšího rozvoje turismu ve městě. Dále zaměřuje pozornost na organizace, které se problematikou cestovního ruchu ve městě zajímají. Klíčová slova: centrum cestovního ruchu, poskytování služeb, možnosti vývoje.

Title: Náchod as the tourism center Author: Kamila Gebrtová, DiS. Department: Department of Tourism Supervisor: RNDr. Eva Janoušková, Ph. D. Abstract: This Bachelor thesis deals with the problems of tourism in the town Náchod. The work is divided into two main parts - a theoretical and an applied part with the following focus. The theoretical part describes the town Náchod – natural conditions, brief history overview and outlines its current form in the area of culture, social sphere and economy. The applied part is aimed at the finding of current situation of tourism in Náchod. Methodologically the work is deal with by the interview method and by the form of directed discussion. It defines development possibilities in the area of tourism in the town. Furthermore, it focuses its attention on the organizations, which are interested in the problems of the tourism in this town. Keywords: tourism center, providing services, possibilities of development.

OBSAH OBSAH............................................................................................................................. 7 ÚVOD A CÍL PRÁCE...................................................................................................... 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 11 1. ZEMĚPISNÁ CHARAKTERISTIKA ................................................................... 11 1.1 Poloha a vymezení území ................................................................................. 11 1.2 Povrch ............................................................................................................... 13 1.2.1 Geomorfologické členění........................................................................... 13 1.2.2 Půdy ........................................................................................................... 14 1.2.3 Nerostné suroviny ...................................................................................... 15 1.3 Podnebí ............................................................................................................. 16 1.4 Vodstvo............................................................................................................. 16 1.5 Rostlinstvo ........................................................................................................ 17 1.6 Lesy................................................................................................................... 17 1.7 Živočišstvo........................................................................................................ 18 1.8 Ochrana životního prostředí.............................................................................. 19 1.9 Přírodně významná území na Náchodsku......................................................... 20 2. HISTORIE .............................................................................................................. 24 2.1 Historie města Náchod...................................................................................... 24 2.2 Významné letopočty ......................................................................................... 27 3. SOUČASNOST ...................................................................................................... 29 3.1 Symboly města.................................................................................................. 29 3.1.1 Znak ........................................................................................................... 29 3.1.2 Prapor......................................................................................................... 30 3.2 Partnerská města ............................................................................................... 30 3.3 Ekonomika a zemědělství ................................................................................. 31 3.4 Doprava............................................................................................................. 32 3.5 Přitažlivost města.............................................................................................. 33 3.6 Kultura .............................................................................................................. 33 3.7 Sport.................................................................................................................. 35 3.8 Demografické údaje.......................................................................................... 35 3.9 Integrovaný plán rozvoje města........................................................................ 37 3.10 Lázně Běloves................................................................................................. 39 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 41 4. METODIKA VÝZKUMU SLEDOVÁNÍ PROBLEMATIKY ............................. 41 4.1 Dotazník pro obyvatele města Náchoda ........................................................... 41 4.2 Řízený rozhovor s představiteli samosprávy města Náchod ............................ 41 4.3 Řízený rozhovor s osobami podnikajícími / pracujícími v oblasti cestovního ruchu ve městě Náchod.................................................................................... 42 5. STANOVENÍ HYPOTÉZ ...................................................................................... 43 6. VYHODNOCENÍ VÝZKUMU ............................................................................. 44

6.1 Dotazník pro obyvatele města Náchod ............................................................. 44 6.2 Řízený rozhovor s představiteli samosprávy města Náchod ............................ 57 6.3 Řízený rozhovor s osobami podnikajícími / pracujícími v oblasti cestovního ruchu ve městě Náchod.................................................................................... 60 7. ZÁVĚR VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ .................................................................... 64 8. SWOT ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA NÁCHOD....................... 65 9. NÁVRHY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ NÁCHOD ............ 68 9.1 Zpracování značeného prohlídkového okruhu v Náchodě ............................... 68 9.2 Přepracování koncepce informačního centra .................................................... 69 9.3 Vytvořit z města výchozí bránu do Kladského pomezí .................................... 70 9.4 Obnova lázeňské tradice v Náchodě - Bělovsi ................................................. 71 9.5 Jednotná koncepce cestovního ruchu................................................................ 72 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 73 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 74 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 77 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 78

ÚVOD A CÍL PRÁCE Úvod Předkládaná práce analyzuje a hodnotí aktuální situaci ve vybraném středisku cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že autorka sama pracuje v oblasti turismu, je práce zaměřena na místo jejího působení a tím je město Náchod. Práce je klasicky členěna na teoretickou a praktickou, vlastní výzkum a návrhy možného rozvoje. V teoretické části jsou shrnuty základní podmínky, tedy lokalizační, selektivní a realizační předpoklady cestovního ruchu ve městě Náchod. Významnější pozornost je věnována přírodním podmínkám, které jsou důležitým činitelem cestovního ruchu oblasti, kde se město nachází. Cílem teoretické části práce je kompilace a komparace problematiky z více literárních zdrojů a pramenů. Předpokladem pro praktickou část je názor, že služby v oblasti cestovního ruchu ve městě Náchod nejsou dostačující. Cílem výzkumné části práce je tento předpoklad na základě výzkumných metod ověřit. Výzkumné šetření bude uskutečněno přímo ve městě Náchod, metodou dotazníku pro obyvatele města a formou řízených

rozhovorů

se

zaměstnanci

samosprávy

a

osobami

pracujícími

nebo podnikajícími v oblasti cestovního ruchu. Záměrem práce je možnost jejího využití pro potřeby Svazu cestovního ruchu Branka, o.p.s. v Náchodě a dále pro potřeby nejmenovaného zařízení cestovního ruchu, ve kterém autorka sama pracuje. Téma je aktuální zejména z hlediska výzkumného šetření a nových návrhů rozvoje cestovního ruchu ve městě Náchod.

Cíle práce 1. Zhodnocení aktuální situace v oblasti cestovního ruchu ve městě Náchod. 2. Zjistit postoj a názor obyvatel Náchoda na jejich město jakožto cíl a destinaci cestovního ruchu. Naproti tomu doložit náhled zástupců ze strany odborníků – tedy osob, které v cestovním ruchu pracují a zaměstnanců samosprávy města Náchod. 3. Na základě SWOT analýzy definovat a poukázat na dobře fungující, ale také na neexistující nebo nedostatečně fungující mechanismy systému podpory a rozvoje cestovního ruchu ve městě Náchod. 4. Vytvořit možné návrhy pro podporu rozvoje potenciálu cestovního ruchu ve městě Náchod.

TEORETICKÁ ČÁST 1. ZEMĚPISNÁ CHARAKTERISTIKA 1.1 Poloha a vymezení území Město Náchod leží v severovýchodní části Královéhradeckého kraje na severozápadním úbočí Orlických hor. Je součástí NUTS II Severovýchod a nachází se v bezprostřední blízkosti státní hranice s Polskem. Vzdálenost od krajské metropole Hradce Králové je přibližně 40 km a od Prahy 150 km. Integrovaný plán rozvoje města Náchoda poukazuje na fakt, že „exponovaná periferní poloha města v rámci kraje i České republiky je zdůrazněna přítomností jednoho z nejdůležitějších a nefrekventovanějších hraničních přechodů Náchod Běloves – Kudowa Zdroj, který se nachází na mezinárodní silnici E 67.“ (IPRM, 2008, s. 11) Podhorský vymezuje oblast zvanou Náchodsko následujícími stěžejními lokalitami: „Náchod, Jaroměř, Nové Město nad Metují, Česká Skalice, Dobrošov, Provodov-Šonov, Červený Kostelec, Hronov, Velké Poříčí, CHKO Broumovsko, Machov, Police nad Metují, Ostaš, Teplice nad Metují, Adršpach, Adršpašsko-teplické skály, Křížový vrch, Meziměstí, Broumov a Broumovské stěny.“ (Podhorský M., 2002, s. 6) mapa č. 1 - Náchodsko

Zdroj: www.priroda-nachodska.wz.cz

Náchod dle klasifikace Czech Tourism spadá do turistického regionu Východní Čechy (www.czechtourism.cz). Časopis C.O.T. business (11/2008) zmiňuje Náchod jako součást správního celku Královéhradeckého kraje, který je regionem sedmi heterogenních oblastí – Krkonoše-střed, Krkonoše-východ, Podzvičinsko, Kladské pomezí, Hradecko, Orlické hory a Podorlicko. Disponuje proto velmi rozmanitým spektrem krajinné scenerie, historických i technických památek. V rámci rajonizace podle centrály cestovního ruchu se Náchod řadí do regionu II. kategorie s názvem Orlické hory a podhůří, Broumovsko. Tento a dalších 17 marketingových turistických regionů bylo účelově vymezeno v celé České republice s cílem spojit síly v zahraniční propagaci. Označení, pod kterým v současnosti tento region nejvíce vystupuje, má historický původ a souvislost se sousedním Polskem. V minulosti tudy procházela důležitá obchodní stezka zvaná Kladská – spojující Prahu s Kladskem. Proto se oblast již několik let prezentuje a konečně i turistům přichází do povědomí pod názvem jako Kladské pomezí. mapa č. 2 – Kladské pomezí

Zdroj: www.mestonachod.cz/tu/mapy/pomezi

Turistický region Kladské pomezí se nachází mezi Krkonošemi a Orlickými horami a je zahrnut do nového "Programu rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Východní Čechy". Více než polovinou hranic sousedí s Polskou republikou, kde tato příhraniční oblast má jako Kladské pomezí svoji dlouholetou historii. Hranici přetínají 3 hlavní a dalších 8 vedlejších hraničních přechodů. Na rozloze téměř 900 km žije více než 116.000 obyvatel.

1.2 Povrch J. Jakl (2005) zmiňuje, že geologická stavba území má rozhodující význam pro celkový charakter přírodního prostředí. „Ovlivňuje výskyt a utváření celé řady krajinných prvků a jevů, podmiňuje formování reliéfu, vodní sítě, půdních typů apod., na které je pak vázáno specifické rostlinstvo i zvířena.“ (www.priroda-nachodska.wz.cz) 1.2.1 Geomorfologické členění Morfologicky se město rozkládá ve velmi členitém reliéfu od údolí řeky Metuje až po vrcholové partie v okolní Podorlické pahorkatině. Průměrná nadmořská výška města činí 346 m n. m. Z geologického hlediska má náchodské údolí poměrně pestrou stavbu. Údolí je orientováno od severovýchodu k jihozápadu. Při dně se jeho šířka pohybuje přibližně v rozmezí od 280 do 840 m a nadmořská výška od 339,8 do 345,4 m. Dno údolí je vyplněno několikametrovými štěrkovými sedimenty řeky Metuje, která až do počátku 20. století, kdy její koryto bylo narovnáno, protékala údolní nivou v četných zákrutech a meandrech. Pravý břeh údolí tvoří příkré skalnaté stráně, které se zvedají do nadmořských výšek přes 400 m a jsou rozbrázděny stržemi a drobnými údolími. Ve stavbě pravého břehu údolí se převážně uplatňují červené pískovce, arkózy a slepence, jejichž souvrství se usazovala v pouštním pevninském prostředí v období permu a karbonu. Levou stranu údolí vytvářejí poněkud pozvolnější svahy Dobrošovského masivu dosahujícího výšky 623,6 m nad mořem. V jeho stavbě se vedle menších poloh

permských slepenců uplatňují zejména metamorfované prahorní břidlice, souhrnně označované jako novoměstské fylity. Jejich nejvyšším výběžkem je skála u Jiráskovy chaty na Dobrošově. U Bělovse a na Dobrošově prostupují břidlicemi na povrch i tělesa žulových vyvřelin. (zpracováno podle www.priroda-nachodska.wz.cz) Území Náchodska je rovněž velmi známé pro četnost pískovcových skalních měst. Těmi rozumíme seskupení skalních tvarů, vytvořených procesy zvětrávání a odnosu hornin. Skalní města se vyskytují na vysoko položených plošinách, svědeckých vyvýšeninách, skalních hřbetech a údolních svazích. Jsou tvořena horizontálně nebo subhorizontálně uloženými nezpevněnými sedimenty. Úzké soutěsky, širší kaňony, soustavy úzkých chodeb, které tvoří skalní město, jsou typickou makroformou pískovcových oblastí. Nejrozsáhlejší a nejznámější jsou Adršpašsko-teplické skály. Sýkora ve své knize popsal vznik a vývoj pískovcových sklaních měst. Jedná se o mechanismus zvětrávání původně kompaktních pískovcových tabulí, který je podmíněn přítomností puklin a různou odolností jednotlivých vrstev pískovce. „Souvrství kvádrových pískovců České křídové tabule je proniknuto svislými, navzájem kolmými puklinami a vodorovnými vrstevními spárami. Dochází zde tedy k destrukci tektonicky porušených zón v pískovci, především díky mechanickému zvětrávání, a to zejména

kryogenním

zvětráváním,

mrznutím

vody

stékající

puklinami.

Na křižovatkách puklin vznikají nejprve závrty, jež se spojují a prohlubují ve žleby. Na další modelaci terénu se podílely gravitační pohyby, řícení skalních bloků, eroze vodními toky, působení sněhu hromadícího se v soutěskách. Žleby rozdělují hmotu pískovců ve svislé kvádry, které jsou dále modelované podél vrstevních spár a puklin v detailní tvary.“ (Sýkora B., 2004) 1.2.2 Půdy Jak uvádí J. Jakl (2005), území okresu náleží do regionu illimerických a hnědých půd. Část okresu pokrývají hnědozem typická a luvická na spraších a sprašových hlínách. (www.priroda-nachodska.wz.cz)

Dle dostupných údajů nejsou půdy ve spravovaném území zatíženy nebezpečnými látkami. Jedním z problémů, který na části území přetrvává dlouhodobě, je intenzivní zemědělská výroba. Rostlinná výroba je často provozována bez návaznosti na výrobu živočišnou

(pěstování

obilí,

řepky,

ovoce

apod.).

Zejména

na

Policku,

Červenokostelecku a Českoskalicku dochází k přehnojování pozemků a velkoplošné obdělávání umožňuje erozi půdy. Vlivem rozšiřování sídel a zalesňování dochází k úbytku především zemědělské půdy. 1.2.3 Nerostné suroviny Výskyt nerostných surovin není na Náchodsku příliš významný. Proto těžba zdejší prostředí naštěstí výrazně neovlivnila. Mezi významné suroviny patří: •

pískovce – používají se na stavební účely a jako dekorační kámen. Dodnes se těží v lomu Krákorka u Červeného Kostelce. Dříve byl důležitý blízký Bílý lom, kde se lámaly dlaždice pro Náchodský zámek. Pískovec se také těžil pro potřeby skláren a sléváren.

•

cihlářské hlíny – dříve existovala cihelna v Červeném Kostelci. K pálení se využívaly permské sedimenty.

•

černé uhlí – naleziště v okolí Červeného Kostelce, Odolova, Rtyně v Podkrkonoší a Malých Svatoňovic měla velký význam v minulosti. Těžilo se do hloubky přes 500 m a roční těžba činila kolem 650 tisíc tun. Počátkem 90. let byla však těžba zastavena. Na hornickou minulost ale dodnes upomínají některé haldy a výsypky.

•

porfyr – drobnější lomy se vyskytují u Náchoda, např. v Bělovsi, avšak mají pouze lokální význam.

•

měď – těžitelné jsou mědinosné jílovcové sloje u Horních Vernéřovic.

1.3 Podnebí „Území Kladského pomezí se vyznačuje podnebím typickým pro horské lesy. Značná členitost terénu je příčinou toho, že počasí je na malém území velmi proměnlivé. Srážky dosahují ročně hodnot mezi 500 až 1500 mm.“ (Korybo J., Rohulán J. a kol., 2007, s. 9) S přihlédnutím k počtu letních dnů je možno odlišit oblast chladnou, a to v oblasti Broumovské vrchoviny s výjimkou Broumovské kotliny a okolí Police nad Metují (CH7; nejteplejší polohy chladné oblasti zaznamenávají cca 20 letních dnů, 850 - 1000 mm srážek ročně, červencový průměr teplot 15 - 18°C, v lednu –2°C až –4°C). Další oblastí jsou rajóny mírně teplé, kam spadá i samotné město Náchod (MT 2 ,3, 5, 7, 9, 11; zaznamenávají 700 až 800 mm srážek ročně, v červenci průměrné teploty 15° až 18°C, v lednu –2°až -4°C). (zpracováno podle www.priroda-nachodska.wz.cz)

1.4 Vodstvo Na Náchodsku nenajdeme fenomenální kaňony, vodopády nebo gejzíry. Místní řeky a rybníky mají přesto estetický význam pro krajinné prostředí. Náchodsko patří většinou do povodí Úpy a Metuje. Jedinou řekou prvního řádu, která se vlévá do moře, je Labe. Do něj se pak vlévá většina místních řek včetně Úpy a Metuje. Na území zasahuje česká křídová pánev, která má mimořádný hydrogeologický význam jako zásobárna kvalitní podzemní vody. Nejdůležitější území s využitelnou vydatností zdrojů tvoří tzv. Polická pánev v severní části území. Je potvrzeno, že podzemní vody jsou v horninovém prostředí zadržovány až 5000 let. Území

je

odvodňováno

hlavními

toky

Metuje

a

Úpy.

Metuje

pramení

nad Adršpašskými skalami a poskytuje pitnou vodu pro obyvatelstvo celého Broumovského výběžku, Náchodska i Hradecka. Úpa pramení v Krkonoších na Úpském rašeliništi a do Labe ústí stejně jako Metuje v Jaroměři. Z dalších významných toků je možno uvést Dřevíč (Olšavku), Židovku, Dunajku, Radechovku, Olešenku, Olešnici a Válovický potok. (Korybo J., Rohulán J. a kol., 2007)

Na jižní hranici území se nachází významná údolní nádrží Rozkoš u České Skalice, která představuje rozlohou přibližně 1.000 ha jednu z největších vodních ploch ve východních Čechách. „Má mimořádný význam nejen vodohospodářský, ale také přírodovědný (útočiště vodního ptactva evropského významu) a sportovně rekreační.“ Dalších větších vodních ploch je zde poměrně málo. Za zmínku stojí rybníky Brodský a Špinka na Červenokostelecku. (Rybář P. a kol., 1986, s. 15) Minerální vřídla se nacházejí v okolí Bělovse, Hronova a Třtice. Jsou typem přírodních výstupných minerálních pramenů v okolí tektonických linií, které prostupují horniny permokarbonu a triasu. V Bělovsi jsou zřídla silně uhličitých alkalicko-zemitých kyselek Ida a Hedva. Přímo v Náchodě vyvěrá zemito-sulfanicko-salinická kyselka Náchodka. Problematikou minerálních pramenů a lázněmi Běloves se podrobně zabýval kronikář obce Běloves Antonín Samek. (Samek, 2003) Některé informace uváděl i na svých internetových stránkách. (zpracováno podle www.beloves.wz.cz)

1.5 Rostlinstvo Náchodsko lze spojit s oblastí středoevropské lesní květeny (Hercynikum). Typickou květenu zde mají zejména tůně. Dosud běžný je stulík žlutý, voďanka žabí květ, rdesno obojživelné a některé rdesty. Ze vzácných druhů zde roste žebratka bahenní, bublinatka jižní, pryskyřník velký. V širším okolí řek se mezi poli zachovaly zbytky polokulturních lučních porostů se suchopýrem úzkolistým, kozlíkem dvoudomým, prstnatcem májovým, ostřicí prosovou a davalovou, úpolínem evropským apod. Nejvýznamnější slatinou lokalitou jsou Zbytka u Bohuslavic nad Metují s poslední východočeskou lokalitou violky vyšší, s vrbou plazivou, zvonečníkem hlavatým, prstnatcem pleťovým, kostivalem českým a dalšími vzácnými rostlinami. (zpracováno podle www.priroda-nachodska.wz.cz)

1.6 Lesy Kdysi rozsáhlé dubohabrové háje téměř zmizely a ustoupily polím, zahradám a sadům. Zůstaly jen jejich zbytky se zjednodušenou druhovou skladbou dřevin většinou

ve formě pařezin, častěji však byly nevhodně přeměněny na monokultury borovic či smrků. Někdejší rozlehlé lužní porosty zůstaly dodnes zachovány ve formě nesouvislých a úzkých doprovodů vodních toků, na ostatním území je nahradila pole a louky. Borové doubravy podlehly odlesnění v poněkud menším rozsahu, nicméně byly postupem času téměř v úplnosti přeměněny na monokulturní bory. Relativně nejmenší změny prodělaly porosty v exponovaných partiích skalních měst v Polické vrchovině, kde se doposud uchovaly ukázky reliktních borů. Od počátku 19. století začíná nabývat převahy smrk, kdežto jedle, buk a další dřeviny ustupují. Ve 30. letech 20. století již smrk naprosto převládl a později byl zastoupen téměř z 80%. V současné době dochází k opětovnému vysazování buku, nahrazujícího tak nepůvodní smrkové monokultury.

1.7 Živočišstvo Smíšené lesy a jejich okraje obývá např. zmije obecná, z ptáků budníček menší, drozd kvíčala a zpěvný, kalous ušatý, králíček obecný i ohnivý, lelek lesní, linduška lesní, ostříž lesní, sýkory, šoupálci, ze savců je to např. ježek západní, rejsek malý, netopýr černý, plch velký či plšík lískový. Na lesní prostředí je vázána řada druhů lovné zvěře, některé druhy naopak dávají přednost bezlesé krajině. Z pernaté je hospodářsky nejdůležitější bažant, ačkoli směrem k severu počty klesají. Jeho populace jsou stále více závislé na umělém odchovu. Vzácná je křepelka, jež prakticky na Náchodsku chybí. Poslední nepočetné populace tetřívka žijí v polesí Náchoda a Adršpach. Spárkatá má běžné zástupce v srnčí i černé zvěři, hojnější zejména v členité krajině Broumovska, kde není vzácností ani jelení zvěř. Lesy kolem Náchoda, Hronova a v Javořích horách jsou těžištěm výskytu muflona. Také u šelem lze zřetelně sledovat ekologickou vazbu na vhodný typ prostředí. Se stoupající nadmořskou výškou a členitostí území od Polabí k Podorlicku a Náchodsku několikanásobně stoupá populační hustota lišky, jezevce, kuny lesní i skalní aj. Dravci mají své dosud poměrně hojné zástupce v káněti lesní a zejména v poštolce obecné, která osídluje i urbanizovaná prostředí. Z ostatních dravců

si populační hustotu nezbytnou pro trvalou existenci druhu udržují vlastně jen jestřáb lesní a pochop rákosní. Životním prostředím mnoha živočišných druhů jsou vodní toky, nádrže a jejich okolí. Z bezobratlých stojí za zmínku výskyt raka říčního, který svým poklesem indikuje zhoršující se stav toků vlivem znečištění, regulací a dalších zásahů. Kdysi široce rozšířený druh vymizel v minulých desetiletích např. z Metuje, částí toků Úpy i jinde. Také rybí fauna byla často poškozena znečištěním vodních toků. Díky intenzívní péči, založené většinou na umělém výtěru, se podařilo zachovat populace původních domácích druhů (kapr, lín, štika, sumec velký, bolen dravý v nížinné zóně toků a pstruh potoční v podhorské a horské zóně). Ptactvo vázané na prostředí vod a vlhkých biotopů nalézá vhodné podmínky hlavně při rybnících. Evropského významu dosahuje zejména nádrž Rozkoš. Skutečně pestrá zvířena obývá prostředí některých skalních měst, zejména Adršpašskoteplických skal. Typicky lesní fauna je tu doplněna druhy vázanými na prostředí skal (kavka obecná, poštolka obecná, rehek domácí, rorýs obecný, sýc obecný, výr velký, jezevec lesní, netopýr vousatý apod.). Díky chladným inverzním podmínkám zde žijí i zástupci horské zvířeny (čolek horský, skorec vodní, hraboš mokřadní a rejsek horský). Podrobné zpracování přírodních poměrů na Náchodsku je dostupné na (zpracováno podle www.priroda-nachodska.wz.cz)

1.8 Ochrana životního prostředí Vertikální členitost terénu města komplikuje optimální rozptyl nečistot v ovzduší. Některé lokality v rámci města náležejí k územím se značně omezenými, místy až kritickými

přirozenými

ventilačními

schopnostmi.

K

rozptylově

nejvíc

problematickým oblastem patří údolí Metuje v místních částech Bražec, Staré Město nad Metují a U Metuje. „Ovzduší ve spravovaném území jako celku lze dle celorepublikových údajů hodnotit jako neznečištěné. Kvalitu ovzduší negativně ovlivňuje zejména doprava ve velkých

městech správního obvodu. Zejména se jedná o města tranzitní - Česká Skalice, Náchod, Hronov, Police nad Metují. V těchto městech je navíc koncentrována průmyslová výroba, která zahrnuje většinu tzv. velkých zdrojů znečištění, které se ve správním obvodu nacházejí (Náchod - teplárna Harpen, gumárenský podnik Rubena, Česká Skalice - masokombinát Zemko, Hronov - textilní podnik Textonnia, strojírenský podnik Wikov, Police n/Met. - textilní podnik Veba, Studnice - zemědělský podnik Provena (chov prasat).“ (www.mestonachod.cz) Problematická je stále silniční doprava, která prochází často centry měst a stavba obchvatů je přinejmenším problematická. Do budoucna se počítá s výstavbou dálnice na Náchod, jejíž provoz by značně ovlivnil životní prostředí celé oblasti. Lze předpokládat zvýšení množství přijíždějících automobilů, emisí, hladiny hluku a snížení bezpečnosti. Na druhou stranu by se odlehčila stávající katastrofická dopravní situace zejména při průjezdu městem Náchod. Veřejná doprava funguje normálně, i když např. železniční sít je vystavena poněkud problematicky. Síť cyklistických stezek se rozvíjí velice slibně. Na území se nachází několik desítek skládek odpadu, které byly v minulosti využívány bez řádného zabezpečení. Tyto skládky byly postupně uzavírány a sanovány, takže dnes na území není v provozu žádná oficiální skládka odpadu. Vybrané zejména velké skládky (Náchod, Horní Radechová, Radešov, Police nad Metují) jsou pravidelně monitorovány. V současné době jsou veškeré odpady, které nebyly vytříděny, odstraňovány mimo spravované území (skládka Křovice, Kryblice, Lodín, Liberec apod.)

1.9 Přírodně významná území na Náchodsku Oblast CHKO Broumovsko byla vyhlášena vyhl. MŽP ČR č. 157/1991 Sb. Broumovsko patří mezi přírodovědně a krajinářsky velmi atraktivní oblasti málo dotčené lidskou činností, avšak mající hojné zastoupení krajinných prvků. Přírodní jedinečností je tu skalní reliéf s typickými tvary, jako jsou skalní města, stolové hory a kuesty.

Na jeho vzniku, ale i na utváření říční sítě, půd, rostlinstva a živočišstva měla zásadní vliv geologická stavba a vývoj. Na každém kroku se v něm setkáme s bohatou historií. Jedná se také o významnou rekreační oblast. Z celkové rozlohy zaujímá les 39 %, trvalé travní porosty 18 %, orná půda 34 %, vodní plochy 2 %. Zahrnuje 6 maloplošných chráněných území: •

Broumovské stěny (638,05 ha, vznik 1956)

Krajinářsky velmi významná kuesta, tj. nesouměrný hřbet, s podložím spodnoturonských kvádrových pískovců. Táhne se v délce asi 15 km a lemuje na jihovýchodě Broumovskou kotlinu (nejvyšší bod Božanovský špičák - 773 m n. m.). Najdeme zde pásma souvislých stěn, četné rokle a pseudokrasové suťové jeskyně. Důvodem ochrany je uchování typického skalního města a zbytků smíšených porostů. Hnízdí zde výr velký, krkavec velký, řada druhů dravců a další ptactvo. •

Adršpašsko-teplické skály (1771,84 ha, vznik 1933)

Rozlehlé skalní město asi 1 km západně od Teplic nad Metují, které je tvořeno kvádrovými pískovci s velmi členitou morfologií. Mocnost pískovcových vrstev je místy až 130 m. Nejvyšším bodem je Starozámecký vrch (671 m) se zbytky hradu Adršpach. Adršpašské skály dělí od Teplických skal Vlčí rokle. Důvodem ochrany je uchování geomorfologicky vysoce zajímavého území, na něž je vázáno velké množství vzácných druhů rostlin a živočichů. Rostlinstvo skal tvoří charakteristická společenstva lišící se u obou skalních měst. Na vrcholcích rostou suchomilné druhy (borovice), v dolních partiích druhy vlhkomilné (rašeliník, rojovník bahenní, hasivka orličí) a na skalách mech chřipovičník zpeřený. Žije zde tetřívek, datel černý, holub doupňák atd. Velmi cenné jsou tzv. reliktní bory na výslunných polohách skalních měst se vzácným výskytem rojovníku bahenního, výra velkého, rorýse obecného apod. Zvrat klimatu umožnil vznik chladnomilných společenstev na dně hlubokých roklí, kde roste řada horských prvků - smrk ztepilý, violka dvoukvětá, mléčivec alpský, žije zde čolek horský, hraboš mokřadní a další.

Z chráněných druhů jmenujme ještě mloka skvrnitého, ještěrku živorodou, ledňáčka říčního, ořešníka kropenatého, žlunu zelenou, jezevce a lasici hranostaje. •

Kočičí skály (6,08 ha, vznik 1956)

Chráněné území leží na východním okraji vrchu Ostaše. Je to skalní žebro budované kvádrovými pískovci. Tvoří ho asi 750 m dlouhá soustava skalních strukturních hřbetů, pilířů a věží porostlých fragmenty reliktního boru. Oproti náhorní plošině Ostaše jsou Kočičí skály pokleslé podél výrazné tektonické linie o cca 80 m. Jeho bohatě členitý reliéf vznikl procesy selektivního zvětrávání, odnosu i svahovými pohyby. Důvodem ochrany je uchování významného geomorfologického fenoménu. •

Borek (3,63 ha, vznik 1956)

Tato přírodní památka je zřízena na Lysém vrchu asi 1,5 km západně od Teplic nad Metují. Tvoří ji kuesta, dlouhá asi 800 m, z níž vystupují členité skalní útvary. Z původních porostů zůstal zachován pouze fragment reliktního boru, zatímco někdejší bučiny byly zcela nahrazeny smrkovými monokulturami. Důvodem ochrany je uchování morfologicky velmi významných skal. •

Ostaš (29,5 ha, vznik 1956)

Vrch Ostaš (700 m n. m.) je součástí pásem kuest v Broumovské vrchovině. Náhorní plošina Ostaše s morfologicky pozoruhodně členitými okraji je budována kvádrovými pískovci. Ve východní části území se v pískovcích vytvořilo miniaturní skalní město (tzv. Bludiště) s řadou bizardních útvarů. Ráz vegetačního krytu určují převážně druhotné smrkové porosty. Důvodem ochrany je uchování typické stolové hory. •

Křížová cesta (12,92 ha, vznik 1956)

Křížový vrch leží asi 0,5 km východně od Dolního Adršpachu. Představuje bohatě členěný pozůstatek tabulové plošiny kvádrových pískovců se skalními věžemi a pilíři. Území je většinou zalesněno druhotnými bory a smrčinami, jen na exponovaných polohách se uchovaly přirozené porostní poměry s reliktními porosty borovice. Ve skalách jsou zbytky křížové cesty ze 17. století.

•

mimonáchodskou součástí jsou Jestřebí hory

Kromě CHKO Broumovsko bylo na Náchodsku zřízeno 7 chráněných území, která reprezentují charakteristické typy biotopů: •

údolí řek (NPP Babiččino údolí, PR Peklo u Nového Města n. Metují)

•

přirozené lesy (PR Dubno, PR Šestajovická stráň)

•

rašelinné louky (PP Rašelina, PP Louky v České Čermné)

•

slatiny (PR Zbytka)

K ochraně se dále navrhuje přehradní nádrž Rozkoš u České Skalice jako významné hnízdiště a shromaždiště ptactva, údolí Olešenky nad Novým Hrádkem z důvodu bohatého výskytu bledule jarní a druhově bohatá rašelinná louka u Dlouhého. (zpracováno podle www.priroda-nachodska.wz.cz)

2. HISTORIE 2.1 Historie města Náchod O dění kolem náchodského průsmyku v době příchodu Slovanů a jeho případné úloze v tomto procesu se bohužel nedochovaly žádné záznamy. Středověké osídlení pronikalo do podhorských oblastí severovýchodních Čech velmi pomalu. Jeho ostrůvky byly z počátku roztroušeny pouze kolem tradičních stezek. Nejvýznamnější z nich byla dálková cesta, označovaná jako kladská, či také polská stezka, která spojovala Prahu s pohraničním hradem v Kladsku. Její trasa se během staletí měnila a upravovala, ve svém celkovém průběhu však zůstávala víceméně stejná. Z počátku, tedy asi v 10. 12. století, vedla přibližně přes dnešní Sadskou, Poděbrady a Starý Bydžov do Jaroměře, kde překročila Labe a pokračovala podle Metuje do Krčína. Zde se odklonila od Metuje k Václavicím, prošla náchodským průsmykem k Levínu a dál do centra Kladské kotliny, kterou opustila průsmykem u Brda. S touto stezkou související i počátky osídlení v prostoru dnešního Náchoda. Až do počátku 12. století byla totiž kladsko-polská stezka asi jednou z nemnohých, ne-li jedinou, která v této oblasti protínala pohraniční hvozd. Tento neosídlený prales tvořil spolu s horami přirozenou hradbu českého státu a stezka, která jím procházela, byla proto také z obou stran patřičně střežena. Přímo v průsmyku u Brda leželo polské pohraniční hradiště, zmiňované již roku 1096. Český pohraniční, později kastelánský hrad v Kladsku, uvádí Kosmas ve své kronice k roku 981 při popisu slavníkovského panství. Slavníkovské počátky tohoto hradu bývají dnes zpochybňovány, hradiště zde ale nejpozději ve druhé polovině 11. století stálo. Střeženy byly i jednotlivé úseky samotné stezky, především pak strategický průsmyk u vrchu Branka mezi Náchodem a Václavicemi, označovaný jako Porta custodiae - Strážná brána, později Porta regni, Porta terrae - Zemská brána. O místě, kde dnes stojí město Náchod, se poprvé dočteme v Kosmově kronice jako o zemské bráně, kterou se chodilo do Polska. Ještě dnes v názvu města je patrný kořen

slova choditi. O názvu města Náchod se dočítáme v listině z 8. srpna 1254, která je obsažena v rukopise Cantica canticorum. Bylo to za vlády krále železného a zlatého Přemysla Otakara II., kdy rytíř Hron z rodu Načeraticů založil hrad a pod ním pravděpodobně i město. V kronice Dalimilově se o rytíři Hronovi píše, že byl nejmoudřejším v řadě, a že mu byl proto dán nový erb, kde namísto dvou černých zkřížených osekaných větví obdržel černého lva ve zlatém poli. Roku 1270 byl založen mohutný, středověký hrad - strategicky umístěný na zámeckém kopci. Předchůdcem města byla trhová ves na místě dnešního Starého Města, jejíž význam dokládá hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století. Město mělo od svého založení typický pravidelný kolonizační půdorys. Od začátku 14. století bylo chráněno hradbami, na něž navazovaly dvě linie hradeb táhnoucí se nahoru k hradu. Náchod měl hradby se 24 baštami a dvěma městskými bránami, Horskou a Krajskou, které dnes již neexistují. Roku 1316 získal Náchod Jan Lucemburský, když se Hronův nástupce Ješek z Náchoda vzbouřil proti českému králi. Po devíti letech král město odevzdal jako královské panství svému oblíbenci Hynkovi Berkovi z Dubé. Náchodský erb v této době byl vylepšen a byl mu přidán štítek s dvouocasým lvem. Syn Hynkův po smrti svého otce prodal Náchod r. 1367 kněžně Anně Svidnické, které patřily dále Varnsdorf a Trutnov. V letech 1391 - 1471 město mělo několik majitelů, mezi kterými byl i husitský král Jiří z Poděbrad, který roku 1471 zemřel. Náchodští měšťané získali v 15. století nejen městskou knihovnu, možnost vybírat clo a mýtné z mostu přes řeku Metuji v Bělovsi, ale i práva držeti každoročně martinský velký trh. Celé 15. století bylo pro Náchod obdobím rozkvětu, úspěšně se rozvíjela řemeslnická výroba a město se stalo významným obchodním střediskem, ve městě se začali usazovat Židé, kterým byla později vyčleněna zvláštní židovská ulice - ghetto. V Náchodě byla vystavěna synagoga (zbořena 1964). Majitel města Hynek Špetle z Janovic Náchod prodává za 12.000 kop grošů dne 16. října 1533 Vojtěchovi z Pernštejna.

Za pozdějšího držení Zikmunda Smiřického ze Smiřic (1544) začala renesanční přestavba náchodské hradu. Italští stavitelé a zedníci, kteří v té době v Náchodě pracovali, přejmenovali les Rzy na levém břehu Metuje na Montaci (užívá se dodnes). Třicetiletá válka však přerušila jeho rozvoj. Roku 1570 postihl město ničivý požár, který změnil podobu města. Statky Smiřických, pro oddanost rodu králi Fridrichu Falckému, propadly císařskému fisku a byly roku 1623 prodány Trčkům z Lípy. Ovšem k Fridrichu Falckému a jeho pobytu v Náchodě se vztahuje několik pověstí. Jedna z nich praví, že Fridrich Falcký prchal přes Náchod po prohrané bitvě na Bílé Hoře. Při poslední noci na české půdě ztratil v Náchodě jeho kůň podkovu. Ta je dodnes umístěna na Karlově náměstí a každému, kdo se na ni postaví, prý přinese štěstí. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky spolu s jeho švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634 byly statky opět zabaveny a získal je od císaře darem generál Ottavio I. Piccolomini, vévoda z Amalfi. Tak se dostal Náchod do majetku italského rodu, za nějž trpěl válečnými událostmi a násilnou rekatolizací, ale došlo i k velké barokní přestavbě zámku v letech 1650 - 1659. Také ve městě byly prováděny stavební práce a roku 1638 byla vydlážděna první ulice - dodnes zvaná Kamenice. Po zhoubném požáru města roku 1663 byla postavena barokní stará radnice, přestavěn kostel sv. Vavřince na náměstí a měšťané získali četná privilegia. Po vymření rodu Piccolominiů kupuje panství vévoda Kuronský Petr Biron a u příležitosti jeho příjezdu do Náchoda roku 1797 sehráli měšťané Mozartovu operu Don Giovanni, což bylo první mimopražské provedení. Když v roce 1800 umírá vévoda Petr Biron, dědí náchodské panství jeho dcera Kateřina Zaháňská. Všichni ji jistě znáte jako paní kněžnu z románu Babička od Boženy Němcové, odehrávajícího se v nedalekých Ratibořicích. Zámecká alej do dnešních dnů nese název Kateřiny Zaháňské. Rozvoj kultury ve městě provází i rozmach výroby pláten. Ve městě se otvírá poštovní úřad a jsou bohužel zbořeny již zmíněné městské brány. Všude přítomné poněmčování vrcholí revolučním rokem 1848 a v této době se stávají majiteli města jeho poslední držitelé (do roku 1945) pocházející z německého rodu Schaumburg-Lippe. Rod plánuje přeměnit zámek na tabákovou továrnu a otvírá

náchodské vlakové nádraží (1. května 1859). V druhé polovině 19. století vzniká Pickova továrna a především se odehrála Prusko-rakouská válka roku 1866, která zasáhla téměř každou rodinu úmrtím někoho blízkého. Období prusko-rakouské války je detailně zachyceno na webových stránkách http://nachod.1866.cz/, které spravuje Spolek přátel vojenské historie. Převratné změny do života malého poddanského městečka přineslo 19. století. Vznik městské samosprávy, nástup průmyslu a železnice, rozvoj školství, prudký vzrůst počtu obyvatelstva a stavební rozmach, který pokračoval i do 20. století a určil dnešní podobu středu města (pseudorenesanční nová radnice, secesní městské divadlo aj.). Měšťanská společnost se v procesu národního uvědomění formovala již v první polovině 19. století, v hospodářském ohledu však Náchod zůstával dlouho za ostatními městy v sousedství. Vedle řemesel, která byla soustředěna nejprve v cechovní, později společenstevních organizacích, byla ve městě i celém okolí rozhodujícím činitelem textilní výroba. Ta byla organizována faktorskými firmami, které však nemohly zajistit dostatečně rychlý rozvoj. Teprve v roce 1882 byly postaveny první dvě malé mechanické tkalcovny, které odstartovaly příští rychlý růst textilního průmyslu ve městě. Počátkem 20. století se z Náchoda stalo jedno z největších bavlnářských center Rakousko-Uherska, tak zvaný "Manchester východu". V té době významnou roli v životě města hrál průmyslový proletariát, jehož dělnické spolky doplňovaly širokou škálu spolků občanských. (BAŠTECKÁ, et. al., 2004)

2.2 Významné letopočty 1254

první písemná zmínka o Náchodě (Hron z Náchoda)

1331

král Jan Lucemburský polepšuje Náchodu znak, přidává do něj štítek s českým lvem

1392

Jetřich z Janovic dává náchodským měšťanům právo odúmrtě

1442

Jan Kolda ze Žampachu povoluje náchodským měšťanům založit městskou pamětní knihu (nejstarší dochovaná)

1456

dobytí Náchoda Jiřím z Poděbrad

1458

král Jiří z Poděbrad uděluje Náchodským privilegium martinského velkého trhu

1498

král Vladislav Jagellonský dává Náchodským právo druhého výročního trhu na den sv. Víta

1601

náchodští měšťané kupují rytířský statek Slaný s vesnicí Březová v Kladsku

1612

Albrecht Václav Smiřický postoupil měšťanům patronátní právo ke kostelům a ke škole a dal jim stejná práva, jakých užívají obyvatelé královských měst

1628

povstání poddaných na trčkovských panstvích Náchod a Opočno

1634

náchodské panství získal od císaře jako válečný konfiskát Octavio Piccolomini

1663

velký požár města, při kterém shořela většina domů, kostel, radnice i městský archiv

1775

velké selské povstání

1790

zřízení regulovaného magistrátu v Náchodě

1792

náchodské panství kupuje vévoda Petr Kuronský

1797

v zámeckém divadle odehrána Mozartova opera Don Giovanni - první mimopražské provedení

1821

Josef Myslimír Ludvík zakládá v Náchodě čtenářskou společnost - jedna z prvních v Čechách

1842

náchodské panství kupuje německý rod Schaumburg - Lippe

1848

vznik měšťanské samosprávy

1866

první velká bitva prusko-rakouské války u Vysokova a na Dobeníně (27.6.)

1899

v Náchodě zřízeno okresní hejtmanství

1904

postavena nová radnice (architekt Podhajský)

1914

otevřeno nové Městské divadlo a hotel Beránek (architekt Alois Čenský)

1938

Výstava 38 Náchod celostátního významu s mnoha průvodními politickými a kulturními akcemi

1945

po oficiálním ukončení II. světové války v boji s esesmany u celnice v Bělovsi zabiti náchodští občané i příslušníci osvobozovací Rudé armády (9.5.) (zpracováno podle www.mestonachod.cz)

3. SOUČASNOST Sametová revoluce v roce 1989 znamenala veliký zlom nejen ve vývoji našeho státu, ale také ve vývoji a rozvoji města Náchoda. Návrat k tržnímu hospodářství, demokracii, soukromému vlastnictví změnil charakter města. Vznikly nové velké firmy, drobní podnikatelé zajistili služby v obchodech, restauracích a dalších formách malého a středního podnikání. Velký nárůst zaznamenala sféra finanční - zejména investiční společnosti a banky. Náchod se stal významným místem, centrem okresu, širšího regionu a celé severovýchodní oblasti východních Čech. Dnes je Náchod okresním městem Královéhradeckého kraje s udržovanými historickými památkami i moderní výstavbou. Městem s textilním, gumárenským a elektrotechnickým průmyslem, sítí obchodů a služeb a vlastním pivovarem, s bohatou kulturní i literární tradicí (A. Jirásek, J. Škvorecký), s válečnými památkami na rok 1866 i ojedinělým komplexem vojenského opevnění z roku 1938. V katastru města se nacházejí také lázně Běloves s minerálním pramenem Ida. O jejich neblahém stavu, kdy už více než 10 let nejsou v provozu, se v současné době velmi frekventovaně diskutuje. Město Náchod je přirozeným historickým centrem regionu a významným střediskem severovýchodní části Královéhradeckého kraje. Má důležitou dopravní funkci ve vazbě na hraniční přechod Běloves a specifickou funkci příhraničního města a lázeňského místa. Administrativně je obcí s pověřeným obecním úřadem, obcí s rozšířenou působností a centrem okresu. Město je složeno z 10 katastrálních území (Babí, Běloves, Bražec, Dobrošov, Jizbice, Lipí, Malé Poříčí, Náchod, Pavlišov a Staré Město).

3.1 Symboly města 3.1.1 Znak „Na modrém štítě stojí stříbrná brána mezi dvěma věžemi. Věže jsou čtyřhranné, každá se dvěma úzkými pravoúhlými okny v přízemí a s jedním širším, goticky zaklenutým oknem v patře, odděleném

od přízemí římsou. Věže vrcholí cimbuřím o třech stínkách. Hradební zeď mezi věžemi je rovněž stříbrná, kvádrová, se třemi stínkami cimbuří. Otevřená brána je bez vrat a má vytaženou zlatou mříž. Nad branou mezi věžemi je červený štít se stříbrným dvouocasým lvem se zlatou zbrojí a korunou.“ (www.mestonachod.cz) 3.1.2 Prapor „Modrý list s prolomenou branou se zdviženou mříží mezi dvěma věžemi, vše bílé s cimbuřím. Každá věž má tři (1, 2) prázdná okna. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3. Modrý list praporu vychází z barvy štítu městského znaku, jehož hlavní figurou je stříbrná městská hradební zeď se dvěma věžemi a otevřenou bránou s povytaženou mříží. Brána také symbolizuje Náchod jako vstup do země na hranicích v letech 1742 - 1945 česko-pruských a česko-německých, od roku 1945 českopolských.“ (www.mestonachod.cz)

3.2 Partnerská města Klodzko (PL), www.um.klodzko.pl Nekorunované hlavní město historického hrabství. Nachází se zde základna turistických horských stezek a vynikajících lyžařských terénů. Z Kladska se můžete vydat do blízkých lázní a mnohých dalších zajímavých míst. Položení města, mnohé pamětihodnosti,

architektonické

památky

a

krása

starého

města

vytvářejí

neopakovatelnou atmosféru, která každoročně přitahuje více turistů. Kudowa Zdrój (PL), www.kudowa.pl Je jedním z nejstarších lázeňských středisek v Polsku, leží na úpatí Stolových hor (Góry Stolowe), v tzv. Kudowské kotlině. Kromě krásné kolonády, lemované řadou kaváren a oplývané lázeňskou atmosférou, je město známé i hudebním festivalem Moniuszka, který je zde od roku 1962 každým rokem pořádán. V poslední době se stal velmi

oblíbeným rybolov v soukromých sádkách, kde si lidé sami uloví pstruha a přímo jejich vlastní úlovek je jim připraven dle místní receptury. Warrington (GB), www.warringotn.gov.uk Starobylé průmyslové město v severozápadní Anglii, nazývané často městem mostů. Leží na křižovatce cest, spojující 4 důležitá velkoměsta Velké Británie: Londýn, Glasgow, Liverpool a Manchester. Město kromě silného průmyslu nabízí i řadu historických památek. Halberstadt (D), www.halberstadt.de Je nejsevernějším střediskem harcké oblasti, cca 60 km od Magdeburku. K nejvýznamnějším stavebním památkám patří gotický biskupský dóm sv. Štěpána, pozdně gotická Vodní brána, řada hrázděných domů a zbytky městského opevnění. Díky množství památek a kulturních příležitostí je Halberstadt, nazývaný též „pruské Athény“ zahrnut do trasy romantické cesty turistů.

3.3 Ekonomika a zemědělství V poválečném období se Náchod postupně rozrůstal a stal se hospodářským a kulturním střediskem regionu. Mezi významné podniky patřila Rubena, která navázala roku 1946 na tradici gumárenské výroby. Dnes už málokdo ví, že první československé automobilové pneumatiky byly vyrobeny právě v Náchodě. Dnes je zde zastoupena především výroba veloplášťů a veloduší a dále speciální výroba pro automobilový průmysl. Velkou tradici má na Náchodsku také textilní průmysl. V Náchodě sídlilo podnikové ředitelství podniku Tepna (textilní průmysl Náchod), jednoho z největších výrobců textilu v republice. Jeho čtrnáct závodů v Náchodě a blízkém okolí ročně vyrobilo 54 miliónů metrů tkanin: košiloviny, halenkoviny, šatovky, pyžamoviny a flanely, zdravotnický materiál, technické tkaniny pro smirková plátna, tkaniny pro průmysl obuvnický a gumárenský a knihařská plátna. Byly vyráběny z přízí mykaných,

česaných, ze směsi polyesteru a bavlny a z viskózové střiže a bavlny. Výrobky byly vyváženy do více než 60 zemí. Vlivem dovozu levných textilních výrobků z východu však došlo téměř k úplnému uzavření všech závodů, včetně hlavního přímo v Náchodě. Dalším silným průmyslovým odvětvím v Náchodě byl průmysl elektrotechnický. Mez byl jedním z nejvýznamnějších výrobců malých elektrických točivých motorů v ČSSR. Vyráběly se zde motory indukční, komutátorové, stejnosměrné, převodové a řada dalších. Miniaturních elektromotorů bylo používáno v oblasti tehdejší výpočetní techniky a pro kompletaci dodávek velkých investičních celků. Podnik slavil úspěch doma i ve světe. Roku 1972 obdržel zlatou medaili na mezinárodním veletrhu v Brně za mikromotorek pro zubní vrtačku, téhož roku čestné uznání na výstavě Elektro v Moskvě za krokové motory pro číslicově řízené obráběcí stroje, v roce 1973 pak zlatou medaili na jarním veletrhu v Lipsku za krokové motory a speciální elektrické obvody pro konstrukci brusek. Dnes se firma prezentuje pod názvem Atas a stále si drží svou tradiční výrobu. Pivovar Náchod. a.s., je jediným výhradně městským pivovarem v České Republice. Pod značkou Primátor vyrábí, kromě obvyklých druhů piva, 15% polotmavé, 16% světlé a 21% exkluzivní pivo, které je nejsilnější v ČR. Tématem současné doby je prodej pivovaru do soukromých rukou. Z financí, které by město za prodej pivovaru získalo, by se financoval projekt obnovy lázní Běloves. Na zemědělskou půdu připadá 52.805 ha, orné půdy je 34.610 ha, zahrad 2.363 ha, sadů 1.056 ha, luk 11.569 ha, pastvin 3.207 ha, lesů 22.829 ha, vodních ploch 1.987 ha (r. 1996). Hlavními plodinami zde jsou brambory, řepka olejka, pšenice, krmná kukuřice a pícniny, v okolí České Skalice se daří i ovocnářství, chov hospodářských zvířat je spíše na Broumovsku. (www.nachodsko.cz)

3.4 Doprava Město Náchod má výhodnou dopravní polohou na mezinárodní silniční trase E67 z hlediska ekonomického rozvoje území a z pohledu cestovního ruchu. Významná je zejména poloha města v blízkosti hraničního přechodu Náchod – Běloves. Celkově

lze konstatovat, že silniční a železniční síť zajišťuje poměrně dobré dopravní spojení Náchoda s jednotlivými regionálními centry i s většinou obcí Náchodského regionu. Nevyhovující a nedostatečné je autobusové dopravní spojení Náchoda přes hranice na Kudowu Zdroj a přilehlé pohraničí a limitující je rovněž chybějící železniční propojení česko-polského příhraničního regionu. Městu Náchod a celému náchodskému regionu také citelně chybí přímé a rychlé železniční spojení s centrem Královéhradeckého kraje a s hlavním městem ČR. Náchod s vnitrozemím propojuje silnice I/33 (Kutná Hora-Hradec Králové-Jaroměř-Náchod). Tato silnice je pod označením E67 zařazena do evropské dopravní sítě. V Náchodě Bělovsi překračuje státní hranici a pokračuje dále do Polska. Jedná se o významnou a velmi frekventovanou mezinárodní dopravní tepnu, již využívá zejména kamionová přeprava.

3.5 Přitažlivost města Město Náchod svojí doloženou existencí sahá až do 13. století. V současnosti historický ráz města dokladuje především centrum města se zámkem na skalnaté vyvýšenině a čtvercovým náměstím a přilehlými uličkami s několika významnými stavbami. Mezi nejvýznamnější stavební památky ve městě patří zámek, budovy radnice, měšťanský dům (dnes muzeum), dům Cyrila Bartoně (dnes knihovna), secesní hotel a divadlo „U Beránka“ z počátku 20. století a z moderních staveb např. Bartoňova vila. Historické jádro města je pro svoje výtvarné a kulturní hodnoty vyhlášené od roku 1985 městskou památkovou zónou. Detailní popis historický pamětihodností v Náchodě je možné nalézt v diplomové práci Náchod, jak ho znáte i neznáte. (Gebrtová, 2005)

3.6 Kultura Město Náchod se snaží zajišťovat bohatý kulturní život, a to nejen jeho občanům, ale i širokému okolí. Ve městě se nachází Galerie výtvarného umění v bývalé zámecké jízdárně, Galerie ve Slávii a Galerie „U Mistra s palmou“, dále Regionální muzeum se stálou expozicí Dějiny Náchoda a Náchodska a v neposlední řadě je zde velmi kvalitní Městská knihovna. Živé kulturní dění zajišťuje také Beránek v divadle

Dr. Josefa Čížka. Každý měsíc se zde konají divadelní představení, koncerty různých hudebních žánrů, literární večery, přednášky, plesy a další pořady. Pro příznivce kinematografie celoročně promítá Kino Vesmír v systému Dolby Digital Surround EX. Jedná se o filmová představení, mnohdy jsou to i celorepublikové premiéry za účasti protagonistů a autorů filmů. Volnočasové aktivity různého charakteru již řadu let organizuje Dům dětí a mládeže Déčko. Ve městě rozvíjí svou činnost i řada spolků a občanských sdružení. Svými aktivitami a programem přispívají k bohatému kulturnímu životu. Podporu těmto organizacím poskytuje Kulturní a sportovní nadace Města Náchoda formou grantových příspěvků. Každoročně se zájmu občanů těší jednotlivé kulturní akce: •

Reprezentační ples Města Náchoda a Pivovaru Náchod, a.s.

•

Valentýnský ples

•

Náchodská prima sezóna - festival studentské tvořivosti a přehlídka jazzu

•

slavnostní ohňostroj k ukončení II. světové války vždy 7.5.

•

Camerata nova – festival amatérských komorních sborů

•

Náchodské kulturní léto

•

Vavřinecká pouť – klasický staročeský jarmark

•

Běh Hronov - Náchod

•

Den fotografie

•

Orlicko-kladský varhanní festival

•

Náchodský výtvarný podzim

•

Kuronské slavnosti

•

a řada dalších akcí v předvánočním a vánočním čase (zpracováno podle www.mestonachod.cz a www.nachodsko.cz)

3.7 Sport Sportovní vyžití zajišťují sportovní zařízení města Náchoda. Patří mezi ně zimní stadion, krytý plavecký bazén s parní komorou, saunou a službami maséra, fotbalové hřiště s atletickou dráhou a skate park. V městské části Běloves se nachází hlavní fotbalový stadion a kvalitní tenisový areál. Mezi další zařízení patří fitness centra, spinning centra, squash centrum. Navštěvovat lze hodiny aerobiku, aqua aerobiku či břišních tanců. Letní provoz zajišťuje nově zrekonstruované Jiráskovo koupaliště na Plhově. V areálu jsou dva bazény, hřiště na plážový volejbal a stolní tenis. Okolí města disponuje velice vhodnými podmínkami pro cyklistiku a pěší turistiku. V celorepublikovém měřítku jsou zdejší trasy velmi nadstandardně značené a upravované. Proto jsou také velmi vyhledávány nejen místními obyvateli. V zimě je možné využít dva městské lyžařské vleky Brabák a Maliňák. V okolí Náchoda je rovněž několik běžkařských stop do širokého okolí.

3.8 Demografické údaje Město Náchod je 3. největším městem v Královéhradeckém kraji podle počtu obyvatel. K 31. 12. 2007 zde dle údajů ČSÚ žilo 20.898 obyvatel. V dlouhodobé retrospektivě měl v letech 1961 - 2001 počet obyvatel rostoucí tendenci. Od roku 2001 je vývoj opačný a město Náchod je trvale v celkovém úbytku obyvatel. Celková rozloha města činí 3.334 ha. Průměrná hustota obyvatel ve městě je 626 obyvatel na 1 km2, což je 5x více než krajský průměr. Průměrný věk obyvatel města je dle údajů z roku 2006 40,5 let (ženy 42,2 let a muži 38,6 let). Věková struktura obyvatel se výrazně neliší od průměrných hodnot Královéhradeckého kraje, pouze podíl obyvatel starších 60 let je ve městě Náchod přibližně o 2% vyšší než průměr kraje na úkor nižšího podílu produktivní složky obyvatel.

Podle údajů o vzdělanostní struktuře obyvatel žije ve městě Náchodě 8,22% vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, 4,03% obyvatel udává jako nejvyšší dosažené vzdělání vyšší odborné a nástavbové, 27,88% obyvatel úplné střední s maturitou, 36,87% vyučení nebo střední bez maturity a 21,19% základní a neukončené vzdělání. U 1,43% obyvatel nebyl stupeň vzdělání zjištěn a 0,37% udává kategorii bez vzdělání. V porovnání s Královéhradeckým krajem je patrný mírně vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných (průměr kraje je 7,5%).

tabulka č. 1 – Statistické údaje města Náchod Území: obec Náchod

Údaj

Celková výměra pozemků (ha)

3.334

2

Počet podnikatelských subjektů celkem

5.313

2

Katastrální plocha (ha)

3.334

2

Počet katastrů

10

2

Počet částí obce

10

2

Narození celkem

246

5

Zemřelí celkem

231

5

15

5

Přistěhovalí celkem

648

5

Vystěhovalí celkem

726

5

Saldo migrace celkem

-78

5

Počet bydlících obyvatel k 31.12.

20.898

2

muži

10016

2

ženy

10882

2

Počet obyvatel ve věku 0 – 14 let celkem

3.007

2

muži

1.572

2

ženy

1.452

2

14.642

3

muži

7.153

3

ženy

7.471

3

Přirozený přírůstek celkem

Počet obyvatel ve věku 15 – 64 let celkem

Pozn.

2

Počet obyvatel ve věku 65 a více let celkem

3.359

2

muži

1.268

3

ženy

2.076

2

období: 31.12.2007, 3 období 31.12.2006, 5 období: rok 2007

(zpracováno podle http://vdb.czso.cz)

3.9 Integrovaný plán rozvoje města Integrovaný plán rozvoje města Náchod je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města (Strategický plán rozvoje Náchodska z března 2005). Je zpracovaný pro plánovací období 2007-2013 a je koncipován jako tématický integrovaný plán, tzn. zaměřený na vybranou tématickou oblast v rámci celého města, a tou je oblast "lázeňství a s ním související služby". Hlavní téma IPRM bylo stanoveno jako nosné vzhledem k aktuální problematice obnovy lázeňství ve městě. Za související služby jsou považovány především sektory občanských a veřejných služeb a infrastruktury vedoucích ke zvýšení atraktivity města a posílení lázeňské image s orientací na návštěvníka. Město Náchod je silným regionálním centrem regionu česko - kladského pomezí. Krajina Náchodska leží na styku podhůří Orlických hor a Krkonoš a svým reliéfem a přírodními hodnotami je vhodným potenciálem pro celoroční turistiku a cestovní ruch. Výskyt pramenů minerálních vod na Náchodsku podmínil rozvoj lázeňství v tomto regionu. Město Náchod má lázeňský statut, ale lázeňská činnost zde byla cca před 15 lety ukončena, čímž město ztratilo část návštěvníků a turistů, kteří do města přijížděli nejen za lázeňskými službami, ale také za dalšími atraktivitami ve městě a v blízkém okolí. Blízkost sousedního Polska a podobný charakter ekonomických činností na území regionu česko - kladského pomezí může být na Náchodsku rozvíjen za intenzivní česko - polské spolupráce a to nejen v oblasti cestovního ruchu.

V katastru města Náchod se vyskytují prameny minerálních vod a kyselek (Ida a Hedva), které byli v minulosti využívány především k lázeňským účelům. Pramen Ida byl rovněž stáčen a distribuován do obchodní sítě. Obnova lázeňského komplexu a oživení tradice lázeňství jsou dobrými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu na Náchodsku a služeb vázajících se na lázeňskou péči. Město Náchod má ve spolupráci se soukromým investorem velký zájem obnovit lázeňství a na něj navázané činnosti a služby ve městě. Stávající lázeňský areál je v soukromém vlastnictví. Jeho technický stav je nevyhovující, zchátralý a několikrát poškozený povodněmi a jeho rekonstrukce by byla náročná a problematická. Město Náchod má zpracovanou studii proveditelnosti "Rekonstrukce, výstavba a zprovoznění lázní Běloves", podle níž je nejoptimálnějším řešením výstavba nového lázeňského komplexu v návaznosti na stávající lokalitu. Pro jeho vybudování město Náchod poskytne vhodné pozemky lokalizované již mimo zátopovou oblast a má zájem podílet se na vybudování potřebné infrastruktury k obnovení lázeňství ve městě. O výstavbě nového lázeňského komplexu město vyjednává s potencionálním investorem. IPRM města Náchod je orientován na téma "lázeňství a související služby", přičemž za související služby jsou považovány především sektory občanských a veřejných služeb a infrastruktury, jejichž zkvalitnění a rozvoj dle závěrů analýzy města podmiňuje zvýšení atraktivity města a posílení lázeňské image s orientací na návštěvníka. Zaměření nosného tématu "lázeňství" je doplněno o následující související služby a podtémata: zdravotní služby, občanské služby, volnočasové aktivity včetně sportovních a kulturních, rekreace a turistika, dopravní dostupnost města, přeshraniční spolupráce, veřejná prostranství a zeleň ve městě. Město Náchod má k naplnění tématu "lázeňství a související služby" prostřednictvím IPRM připraveno a vytipováno několik projektů, které je možné spolufinancovat ze zdrojů EU, a které jsou svým zaměřením v souladu s operačními programy ČR, především s Regionálním operačním programem Severovýchod, Operačním programem Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko a Operačním programem Životní prostředí. (IPRM Náchoda, 2008)

3.10 Lázně Běloves Lázeňství v příměstské části Náchoda – Bělovsi vzniklo díky existenci minerálních pramenů. Tím nejznámějším byla bezpochyby „ostrá voda“ Ida. Podle historických zpráv byla zdejší kyselka známá již roku 1392, ale vlastní lázně byly založeny až počátkem 19. století. Léčily se zde choroby srdce a cév, krevního tlaku, stavy po zánětech žil dolních končetin a bolestivé poruchy pohybového aparátu. Základem léčby bylo podávání přírodních uhličitých koupelí. Ida se samozřejmě užívala také vnitřně. Důležitým se stal rok 1900, kdy lázně získal do vlastnictví proslulý bakteriolog a univerzitní profesor Lékařské fakulty UK v Praze MUDr. Ivan Honl. Ten dal základ vzniku moderním lázním. V díle ještě úspěšněji pokračoval jeho syn MUDr. Vladimír Honl, který převzal lázně v roce 1931. V této vrcholné době lázní se do Náchoda jezdili léčit hosté až z Ameriky, Egypta a jiných vzdálených zemí. Rodina Honlova však paradoxně byla i u novodobého konce lázní. V restituci v roce 1992 získaly lázně neteře posledního majitele MUDr. Vladimíra Honla a staly se podílníky nově vzniklé akciové společnosti. Nedostatek hostů a další manažerské chyby a problémy zapříčinily, že roku 1996 akciová společnost ukončila činnost a došlo ke konkurzu. Lázně nakonec velmi výhodně koupili dva místní podnikatelé. Celkovou situaci vystihl ve svém článku pro časopis C.O.T. Business J. Souček (2007), kde prohlásil, že od té doby lázně chátrají a „městské stříbro“ se přeměnilo ve smutné ruiny. Běloveský areál je typickým příkladem nezvládnuté restituce a privatizace. Veškerá jednání s městem Náchod o odkoupení lázní a jejich opětovném zprovoznění zkrachovala. Hlavním důvodem byly vysoké finanční podmínky, které byly vždy požadovány. Radnice se tedy oproti původnímu plánu rozhodla, že s pomocí dotací z EU postaví lázně nové a stávající ponechá jejich vlastníkům. Tento krok by měl být pro radnici mnohem lacinější, než odkoupení původních lázní, bourání starých budov a výstavba nových.

Za tímto účelem už náchodská radnice v Bělovsi zakoupila volné pozemky o ploše zhruba 11 hektarů, aby si město Náchod mohlo udržet tradici a titul lázeňského města. Už v nedávné minulosti radnice jednala s jedním investorem, ale nevedlo to do žádoucího finále. Nyní se na scéně objevil francouzský investor, který vlastní Východočeskou stavební společnost, která by měla stavbu realizovat. Tomu se jeví myšlenka nových lázní reálná a rentabilní. Z programů Evropské unie se podařilo získat dotaci na studie a do projektu bylo vloženo již pět milionů korun. Dění okolo lázní je v poslední době velmi žhavým tématem. Pokud vše půjde podle předpokladů, už za padesát měsíců by se lidé mohli léčit v novém lázeňském komplexu, který by měl vyrůst v Bělovsi. Náklady na tyto lázně se vyšplhají k částce jedna miliarda 300 milionů korun. Od lázní si město slibuje nejen nové pracovní příležitosti, ale také rozvojové možnosti pro Náchod. Samozřejmě by to byla zásadní otázka v oblasti rozvoje cestovního ruchu a Náchod by tak znovu získal dávný lesk lázeňského města s přílivem tuzemských i zahraničních turistů. (zpracováno podle www.cot.cz)

PRAKTICKÁ ČÁST V této části bakalářské práce jsem se zaměřila na poznání problematiky cestovního ruchu ve městě Náchod. V první řadě bylo třeba získat celou řadu informací, a to z několika stran úhlů pohledu. Proto bylo nezbytné obrátit se na širokou skupinu osob, které ve městě žijí a jsou tak přirozeným a nestranným článkem pro zhodnocení situace v této oblasti. Jako protipól jsem zvolila vyhodnocení názorů osob, které v cestovním ruchu přímo pracují a dále těch, kteří vývoj cestovního ruchu ve městě určitým způsobem řídí a ovlivňují. Na základě těchto poznatků jsem zpracovala koncepci několika řešení, jak podpořit cestovní ruch ve městě Náchod a navrhla jsem konkrétní možnosti rozvoje v této oblasti.

4. METODIKA VÝZKUMU SLEDOVÁNÍ PROBLEMATIKY 4.1 Dotazník pro obyvatele města Náchoda Pomocí dotazníkové metody jsem chtěla zjistit pohled na problematiku cestovního ruchu od samotných občanů města Náchod. Tedy do jaké míry jsou spokojeni s životem v tomto městě a jak oni sami vnímají rozvoj cestovního ruchu v místě svého bydliště. Pro zjištění těchto údajů jsem zvolila nestandardizovaný dotazník s otevřenými a uzavřenými otázkami – viz. příloha č. 1.

4.2 Řízený rozhovor s představiteli samosprávy města Náchod Jako protipól dotazníků pro obyvatele města jsem uskutečnila několik řízených rozhovorů s představiteli samosprávy města Náchod. Vzhledem k počtu respondentů v této skupině nejsou řízené rozhovory míněny jako stěžejní bod této bakalářské práce.

Slouží spíše jako doplňující článek celého výzkumu a zejména jsou zajímavé pro srovnání obou dotazovaných skupin. Řízené rozhovory probíhaly formou kladení předem připravených otázek. Některé dotazy vyžadovaly pouze stručnou odpověď, jiné byly předmětem delší diskuze – viz. příloha č. 2.

4.3 Řízený rozhovor s osobami podnikajícími / pracujícími v oblasti cestovního ruchu ve městě Náchod Pokud jsem se rozhodla doplnit výzkum o názor lidí, kteří cestovní ruch ve městě Náchod tvoří a určují jeho směr, nemohla jsem vynechat také ty, kteří v oblasti cestovního ruchu tvoří. Zaměstnanci a podnikatelé, kteří se zabývají poskytováním tak vytvořili třetí velmi důležitou skupinu respondentů. Opět se jednalo pouze o doplňující informace, nikoliv o širší výzkum. Zvolila jsem zástupce několika zařízení z oblasti cestovního ruchu a s nimi jsem vedla řízený rozhovor na základě předem připravených otázek – viz. příloha č. 3.

5. STANOVENÍ HYPOTÉZ Domnívám se a předpokládám, že: č. 1

nejčastějším problémem, který zatěžuje občany města Náchod je nevyhovující dopravní situace, související se špatnou průjezdností městem a nedostatkem parkovacích míst.

č. 2

více než 40% respondentů z řad obyvatel města Náchoda neví, kde se nachází informační a turistické centrum v jejich městě. Pokud se hypotéza potvrdí, bude tato problematika jedním z hlavních návrhů pro efektivní rozvoj cestovního ruchu ve městě Náchod.

č. 3

největší konkurencí pro město Náchod je dle obyvatel města Náchod Nové Město nad Metují. S hypotézou č. 3 budu dále pracovat ve SWOT analýze, kterou bych chtěla orientovat právě na město Náchod a okolní města v oblasti Kladského pomezí. Zde bude základním bodem zjištění, co v Náchodě v oblasti cestovního ruchu perfektně funguje a na čem je třeba naopak silně zapracovat.

6. VYHODNOCENÍ VÝZKUMU 6.1 Dotazník pro obyvatele města Náchod tabulka č. 2 Celkové informace o dotazníku Počet respondentů: 150 Místo dotazování: Náchod Období výzkumu: červenec – září 2008 Tazatel: Kamila Gebrtová, DiS. Otázka č. 1 graf č. 1

Vztah obyvatel k městu Náchod

P o če t re sp o n d en tů

100 80 60 40 20 0 trvalé bydliště vlastník domu / bytu

trvalé bydliště - přechodné bydl. nájem

vlastník rekr. objektu

Z dotazníku vyplývá, že jednoznačná většina respondentů má trvalé bydliště ve městě Náchod a zároveň jsou vlastníky rodinného domu či bytu. 15 % dotazovaných zde má trvalé bydliště a žije v nájmu a stejný počet osob ve městě pouze žije, aniž by zde měli trvalé bydliště. Vlastníky rekreačního objektu ve městě jsou 3 % z celkového počtu dotázaných lidí.

Otázka č. 2 graf č. 2 Délka trvalého / přechodného pobytu ve městě Náchod.

P o čet resp o n d en tů

60 50 40 30 20 10 0 do 1 roku

1-5

6 - 10

10 - 20

20 - 30

30 a více

Počet let

Většina dotazovaných žije v Náchodě 30 a více let (40 %). Přibližně stejná hranice okolo 23 % je u délky pobytu v rozmezí 10 – 20 let a 20 – 30 let. 3 % tvoří osoby žijící v Náchodě mezi 6 – 10 lety, 7 % mezi 1 rokem – 5 lety a necelá 3 % respondentů žijí v Náchodě kratší dobu, nežli 1 rok.

Otázka č. 3 graf č. 3


Spokojenost občanů s bydlením v Náchodě

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 hrdí na své město

spokojení

bydlení jako mohli by bydlet kdekoliv jinde jinde

nelíbí se jim zde

Necelá pětina respondentů přiznala, že jsou hrdí na své město a rádi zde žijí. Pozitivních 57 % dotazovaných je spokojeno s bydlením v tomto městě. Okolo 11% dotázaných osob považuje bydlení v Náchodě jako v každém jiném městě nebo by jim nevadilo bydlet někde jinde. Pouze necelého půl procenta respondentů byli lidé, kterým se v Náchodě nelíbí a raději by se odstěhovali někam jinam.

Otázka č. 4 graf č. 4 Problémy, které každodenně zatěžují obyvatele Náchoda

P o č e t r e s p o n d e n tů

120 100 80 60 40 20 0 chybí málo spol. dopr. parkovací vietn. nefunkčnost nepořádek ostatní dětská akcí situace místa obchody lázní hřiště Běloves

3 % respondentů zmínilo nedostatek dětských hřišť a prostor na hraní pro děti. O něco málo více lidí zdůraznilo, že v Náchodě postrádají dostatek zábavních akcí a společenských událostí. To má samozřejmě obrovský dopad na cestovní ruch, neboť pokud město chce udržet turistu na více než jeden den, je nutné rozvinout nabídku právě v oblasti kulturního a společenského vyžití. Téměř celých 50 % dotazovaných poukazuje na zcela nevyhovující dopravní situaci. Město se nachází na tranzitním tahu Hradec Králové – Wroclav a průjezd města je tak zatížen nejen zvýšenou osobní, ale především kamionovou dopravou. Město je tedy neblaze proslulé svými kolonami, malými kruhovými kolonami, a to nejen u místních obyvatel, ale bohužel již také u turistů. To samozřejmě nese negativní vliv na návštěvnost města. Kvůli špatné infrastruktuře si řada turistů cestu do Náchoda rozmyslí. Řešením je řadu let diskutovaný obchvat města Náchoda. Bohužel stále zůstává pouze u návrhů a plánů.

S dopravní situací souvisí i nedostatek parkovacích míst. Tento problém se s 8 % umístil na třetím místě nespokojenosti. Parkovacích míst v Náchodě bohužel nepřibývá, naopak se plánuje zrušení největšího parkovacího prostoru v centru města, čili na Masarykově náměstí. Na jednu stranu by to byl obrovský přínos pro cestovní ruch, neboť by se rozšířila pěší zóna v centru města a hlavní náměstí by tak získalo takový ráz, který mu přísluší. Ovšem je nezbytné zajistit náhradní parkovací místa, nejlépe formou parkovacího domu, apod. poblíž centra. Velkým problémem nadále zůstávají velmi četné vietnamské obchody. Nejen obyvatelům, ale rovněž turistům se nelíbí, že tímto typem prodeje oblečení, je pohlceno celé město. Obchody s kvalitním zbožím zcela vymizely a všechny pevné obchody se dostaly do rukou právě vietnamských obchodníků. Ti mnohdy nevkusně vystavují své zboží na ulici a tím hyzdí image turistického centra. 3 % respondentů považují za velkou škodu fakt, že město již několik let nenaplňuje svou tradici lázeňského města. Obnova lázní Běloves je jistě na programu jednání, ovšem již několik let se nedaří dojít ke zdárnému cíli a začít s tolik očekávanou rekonstrukcí. Poměrně značný počet lidí (7 %) se domnívá, že město neklade dostatečný důraz na pořádek a úklid ve městě. Do kolonky ostatní spadalo několik námětů, které obyvatelé zmínili jako nevyhovující faktor při jejich žití ve městě. Patřili mezi ně následující problémy: ochota úředníků, drahé nájmy, krátká otevírací doba v obchodech, chybějící nákupní centrum typu Futurum (Hradec Králové), nevyhovující vzhled vlakového a autobusového nádraží, málo kontejnerů na tříděný odpad, spolužití s romskými obyvateli, nadměrné množství supermarketů s potravinami, málo veřejných WC, atd.


Názor občanů, zda se starosta a zastupitelstvo zajímají o cestovní ruch v Náchodě

P o č e t re s p o n d e n tů

60 50 40 30 20 10 0 určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

nedovedu posoudit

Na dotaz, zda se starosta a zastupitelstvo města zajímají o problémy spojené s cestovním ruchem, respondenti odpovídali značně odlišně. Celá třetina dotazovaných se domnívá, že spíše ano a 11 % obyvatel Náchoda je přesvědčena, že se zcela určitě zabývají otázkou a vývojem cestovního ruchu. Na druhé straně necelých 18 % si myslí, že se o tyto problémy spíše nezajímají a pouze zanedbatelná část dotázaných je toho názoru, že se touto problematikou nezabývají vůbec. Druhou největší skupinu tvořili lidé, kteří tuto otázku nedokázali objektivně posoudit (34 %).

Otázka č. 6 graf č. 6 Z jakého důvodu lidé / turisté navštěvují město Náchod


70 60 50 40 30 20 10 0 práce / škola

zábava / kultura

památky

nákupy

průjezd

jiný důvod

26 % osob odpovědělo, že lidé do Náchoda nejčastěji dojíždí za prací nebo do školy. Pouze 7 % dotazovaných se domnívá, že lidé jezdí do Náchoda za zábavou a kulturou. Nejvíce se respondenti shodli na tom, že město je navštěvováno především kvůli památkám a jiným atraktivitám (43 %). 4 % považují Náchod pouze za tranzitní město, kde se lidé krátce zastaví, např. na občerstvení. Jako jiný důvod byl zmíněn jediný návrh, a to že Náchod je ideálních výchozím bodem pro výlety do okolí.



Průzkum, zda obyvatelé města vědí, kde se v Náchodě nachází informační turistické centrum

80 78 76 74 72 70 68 66 ano

nevím

Tato otázka je velmi důležitým bodem dotazníku a výsledek bude mít vliv na případné zhodnocení možností rozvoje cestovního ruchu ve městě Náchod. Cílem bylo zjistit, zda samotní obyvatelé města Náchod vědí, kde se nachází informační turistické centrum. Zhruba 52 % respondentů bylo schopno správně odpovědět, kde se informační centrum nachází. Zbývajících necelých 48 % lidí vůbec nevědělo, kde se informační centrum nachází, nebo se chybně domnívalo, že jeho působiště je na hlavním Masarykově náměstí. Toto zásadní zjištění je bohužel velkým problémem v oblasti cestovního ruchu ve městě Náchod. Přestože se Informační centrum nachází na frekventovaném místě směrem na hlavní náměstí, jeho nedostatečné označení z něho činí součást další řady obchodů a výloh na pěší zóně Kamenice. Již několikrát padl návrh přemístit informační centrum na hlavní náměstí, ale nikdy se to nesetkalo s úspěchem u členů zastupitelstva a proto tento krok dodnes nebyl k velké škodě turistů realizován.


Po č e t re s p o n d e n tů

Zhodnocení města Náchod z hlediska oblíbenosti v oblasti cestovního ruchu

140 120 100 80 60 40 20 0 velmi atraktivní

není atraktivní pro není vůbec atraktivní dlouhodobý pobyt

Necelých 9 % respondentů je přesvědčeno o tom, že město Náchod je velmi atraktivním turistickým cílem, které nabízí mnoho památek a kvalitní služby. Z celkového počtu celých 85 % dotázaných se domnívá, že do Náchoda jezdí řada výletníků, kteří chtějí shlédnout dominanty, jako jsou Náchodský zámek nebo pevnost Dobrošov, ale město jako komplex příliš navštěvováno není. A proto se zde účastníci cestovního ruchu ve většině případů ani nezdržují na více dní. Pouze 6 % dotazovaných je toho názoru, že město Náchod není vůbec turisticky atraktivní.

Otázka č. 9 graf č. 9 Co by mělo město udělat pro větší návštěvnost Náchoda

P o č e t re s p o n d e n t ů

120 100 80 60 40 20 0 pořádek kul. akce kvalitní propagace obnova jiná nemají služby láz. tradice opatření zájem o turisty

Na otázku, co by mělo město udělat více než dosud pro to, aby do Náchoda jezdilo více turistů, volili občané různé odpovědi. 10 % dotázaných se shodlo na tom, že by se měl zlepšit pořádek ve městě. Necelých 20 % respondentů postrádá ve městě kulturní a společenské akce, a to v průběhu celého roku. 14 % dotazovaných by se zaměřilo na kvalitnější služby, poskytované turistům. 11,5 % obyvatel by se pokusilo formou zvýšené propagace zviditelnit turistické atraktivity města a jeho okolí. Převážná většina, zhruba 43 % bylo jednoznačně pro obnovu lázeňské tradice v příměstské části Náchoda – Bělovsi. Jako jiná opatření jmenovali občasné pouze výstavbu silničního obchvatu města, který by vyřešil neúnosnou situaci v průjezdnosti městem. A pouhá 2 % dotazovaných nemají vůbec zájem na tom, aby do města jezdilo více turistů.



Které město v okolí 30 km považují respondenti jako konkurenci Náchoda z hlediska CR 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Červený Česká Jaroměř, Nové Kostelec Skalice Josefov Město n./M.

Kudowa Hronov Broumov Police Zdrój nad Metují

jiné

V dotazníku bylo navrhnuto 8 měst z okolí 30 km a dále byla ponechána možnost pro případný další návrh. Na stejné úrovni okolo necelých 2 % se umístila města Červený Kostelec, Police nad Metují a jiná města, mezi něž patřil Trutnov a Adršpach s Teplicemi nad Metují a Hradec Králové. Na hranici necelých 7 % se pohybují Broumov, Hronov a dvojměstí Jaroměř a Josefov. Dle obyvatel Náchoda se na třetím místě pohybuje město Česká Skalice se sousedními Ratibořicemi (16 %). Jako velkou konkurenci Náchoda považují obyvatelé města sousední polské lázeňské město Kudowa Zdrój, a to s celkovým součtem 21 %. Za největšího konkurenta považují náchodští obyvatelé Nové Město nad Metují, kdy tuto variantu volilo 38 % respondentů.

Doplňující otázky graf č. 11

Pohlaví respondentů

35% žena muž 65%

graf č. 12

Věk respondentů

15%

3%

20%

do 17 let 18 - 25 let

17%

26 - 35 let 36 - 45 let 23% 22%

46 - 55 let 56 let a více

graf č. 13

Vzdělání respondentů

7%

17%

17% 9%

základní vyučený(á) středoškolské vyšší odborné vysokoškolské

50%

graf č. 14

Zaměstnání respondentů

zaměstnanec

18%

v domácnosti

4%

soukromý podnikatel nezaměstnaný(á) 52%

11% 1% 13%

1%

student mateřská dovolená v důchodu

graf č. 15

Místo pracoviště respondentů

34% 43%

v tomto městě dojíždím za prací nepracuji

23%

6.2 Řízený rozhovor s představiteli samosprávy města Náchod Jméno:

L.M.

Funkce:

euromanažerka

Práce pro samosprávu:

2,5 roku

Vzdělání:

vysokoškolské

Věk:

26 – 35 let

S paní euromanažerkou jsem vedla velmi dlouhý a obsáhlý řízený rozhovor. V náplni její funkce není přímá vazba na rozvoj a podporu cestovního ruchu v Náchodě. Nicméně je v dosahu všech informací, které jsou pro tuto oblast prvotní a proto velmi důležité. Odsouhlasila, že město Náchod má strategický plán z roku 2005 a Integrovaný plán rozvoje města z roku 2008. Toto jsou základní dokumenty města, kde jsou stanoveny cíle rovněž a v tomto případě hlavně v oblasti cestovního ruchu. Integrovaný plán je totiž zaměřen na Náchod jako město s obnovenou lázeňskou tradicí.

Paní L.M. považuje služby pro turisty za dostatečné. Domnívá se, že město dělá skutečně vše co je v jeho silách pro rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Návrhů a plánů je řada. Některé však neprojdou schvalovacím procesem ze strany radních. Zásadní problém však spatřuje v absolutním nezájmu místních obyvatel o danou problematiku. Jako příklad uvedla právě diskutovanou obnovu lázní Běloves, kdy byla svolána veřejná diskuze. Na memorandum přijelo několik odborníků a zainteresovaných osob, připraveni odpovídat na veškeré dotazy a připomínky místních obyvatel. Ti se ovšem dostavili v celkovém počtu 2 osoby. Takto probíhá většina veřejných diskuzí, které město uspořádá. Potom je velmi složité naslouchat přáním obyvatel, pokud svá přání nechtějí vyslovit nahlas a na správném místě. Jako největší překážku rychlejšího rozvoje cestovního ruchu považuje dopravní situaci, a to nejen silniční, ale také vlakovou. Dále pak doprovodné aktivity, zejména pak v zimním období. Naopak jako velký krok vidí snahu o obnovu lázeňské tradice. Jako konkurenční město zvolila sousední polské město Kudowa Zdrój a Trutnov.

Jméno:

R.P.

Funkce:

euromanažerka


2 roky

Vzdělání:

vysokoškolské

Věk:

26 – 35 let

Slečna euromanažerka R.P. se účastnila řízeného rozhovoru s paní L.M. Víceméně se ve svých výpovědích velmi shodovali nebo vzájemně doplňovali. Slečna R.P. navíc doplnila, že velmi pozitivně vidí návrhy ohledně nového dopravního terminálu autobusového nádraží, což by byl jistě velký krok v rozvoji cestovního ruchu v Náchodě. Jako konkurenční města zvolila Českou Skalici s Ratibořicema a Nové Město nad Metují.

Jméno:

R.J.

Funkce:

pracovnice odboru školství


12 let

Vzdělání:

středoškolské

Věk:

36 - 45 let

Paní R.J. je zaměstnankyní odboru školství, kultury, sportu a cestovního ruchu ve městě Náchod. Konkrétně se zabývá oblastí školství. Město Náchod považuje za turistické centrum. Ve městě postrádá atrakce pro děti a pro maminky s dětmi. Služby informačního centra vidí jako dostatečné a vyhovující. Možná by volila místo informačního centra na Náměstí T.G.M. Největší překážku rychlejšího rozvoje cestovního ruchu shledává ve snaze lidí. Jako velký krok v oblasti cestovního ruchu vidí rozvoj a výstavbu cyklotras, na kterých se v poslední době velmi pracuje. Jako konkurenční město Náchoda vidí Nové Město nad Metují a Adršpach s Teplicemi nad Metují – zejména skalní města. Jméno:

J.P.

Funkce:

pracovnice odboru cestovního ruchu


5 let

Vzdělání:

středoškolské

Věk:

56 let a více

Dotazovaná je zaměstnankyní jednoho z orgánů, které se zabývají rozvojem cestovního ruchu ve městě Náchod. Nejvíce se zaměřuje na oblast kultury a kulturního vyžití. Město Náchod považuje za centrum kulturního dění a v tomto smyslu ho také prezentuje. Paní J.P. uvedla, že Náchod se účastní pouze jediného veletrhu a tím je Regiontour v Brně, nicméně na dalších veletrzích je město prezentováno v rámci Královéhradeckého kraje. Jako nedostatečné služby ve městě uvedla doprovodnou infrastrukturu, dopravní situaci a parkování. V rámci provozu informačního centra spatřuje nejzásadnější problém v otevírací době. Největší překážku v rozvoji cestovního ruchu vidí v neochotě spolupráce soukromého sektoru se samosprávou. Naopak jako

velký krok v rozvoji turismu v Náchodě vidí fakt, že se město mnohem více zabývá touto otázkou a věnuje jí mnohem větší pozornost než dříve. Potvrdila, že město využívá dotace z Evropské unie. Ona sama vytváří několik tzv. měkkých projektů, zatímco např. euromanažerky pracují na tzv. tvrdých projektech, kde se jedná o vyšší finanční dotace. Jako konkurenční město zvolila dvojměstí Jaroměř a Josefov a dále Adršpach s Teplicemi nad Metují. Je přesvědčena, že město podniklo a podniká maximum k tomu, aby mohla být obnova lázeňská tradice v Náchodě. Velmi zajímavé postřehy doplnil k rozhovoru kolega paní J.P., pan J.L., který je rovněž zaměstnance odboru školství, kultury, sportu a cestovního ruchu. Ten podotkl, že město Náchod bohužel postrádá zejména globální koncepci v oblasti cestovního ruchu. Sice podniká několik kroků k tomu, aby se turismus ve městě rozvíjel, nicméně jsou to spíše jakési pokusy jednotlivých stran. Proto by bylo dobré vytvořit přesný plán, čeho by město chtělo dosáhnout, jak toho dosáhnout a kdo to organizačně zajistí. A to nejen v rámci samosprávy, ale právě v návaznosti na soukromý sektor, bez něhož se kvalita služeb pro turisty rozvíjet nemůže.

6.3 Řízený rozhovor s osobami podnikajícími / pracujícími v oblasti cestovního ruchu ve městě Náchod Jméno:

V.S.

Zařízení:

muzeum

Práce v cestovním ruchu:

28 let

Vzdělání:

vysokoškolské

Věk:

56 let a více

Respondent je významnou osobou pro cestovní ruch ve městě Náchod. Je předním znalcem novodobých dějin města Náchoda a značnou řadu let se podílí na jeho rozvoji v rámci turismu. On sám považuje Náchod jednak za tranzitní město díky své příhraniční poloze. Ale zároveň se domnívá, že je také městem výletním a splňuje předpoklady turistického centra. Jako problematickou shledává koordinaci jednotlivých zařízení cestovního

ruchu. Uvítal by rozšíření provozní doby informačního centra, a to zejména o víkendech. V době, kdy informační centrum není otevřené, nemají turisté možnost získat informace jinde. Často chodí právě do muzea, kde samozřejmě rádi poradí, ale nemohou

zajistit

plnohodnotný

servis

ani

z hlediska

prodeje

suvenýrů

nebo informačních materiálů jako v informačním centru. Největší překážku rozvoje cestovního ruchu vidí v nadměrné komercionalizaci. Nicméně s podmínkami, které mu město vytváří pro práci, je spokojen a věří, že město plně využívá své prostředky k tomu, aby v oblasti cestovního ruchu profitovalo. Za konkurenční město z blízkého okolí Náchoda považuje polské lázeňské město Kudowa Zdroj. Určitě by uvítal obnovu lázeňství v Náchodě. Jednak také proto, že řada projektů, na kterých muzeum dříve pracovalo, byla míněna právě pro lázeňské hosty a nyní nemají uplatnění. Jméno:

M.Š.

Zařízení:

svaz cestovního ruchu


15 let

Vzdělání:

vyšší odborné

Věk:

56 let a více

Dotazovaná je hnacím motorem veškeré propagace nejen města Náchod, ale celé oblasti Kladského pomezí. Jednak je navrhovatelkou řady grantů pro čerpání financí z programů Evropské unie. Dále spolupracuje s jednotlivými zařízeními cestovního ruchu a snaží se je zapojit do aktivit pro zviditelnění regionu. A v neposlední řadě úzce spolupracuje s centrálou cestovního ruchu Czech Tourism. Domnívá se, že Náchod je především městem výletním. Služby, které ve městě považuje za nedostatečné, uvedla zejména veškeré značení, nedostatek kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení a dále problematická dopravní situace. Ani služby informačního centra dle jejího názoru zcela neodpovídají potřebám turistů. Určitě by volila jiné umístění a celkově vzatou současné prostory informačního centra nejsou příliš šťastné. Také samotné označení považuje za nedostačující. Největší překážku rozvoje cestovního ruchu vidí ve snaze lidí v této sféře něco udělat a dále nedostatek

financí. Naopak jako velký krok vidí v práci na projektech čerpání dotací z EU. Dále pak také snahu řešit situaci ohledně znovuotevření lázní Běloves. S podmínkami, které jí město vytváří pro práci, je spokojena. Domnívá se, že město se snaží využívat všechny své prostředky k tomu, aby profitovalo v oblasti cestovního ruchu, ale bylo by zapotřebí více lidí, kteří by na tom mohli intenzivně pracovat. Jako konkurenční město v blízkém okolí považuje Nové Město nad Metují a dále také Červený Kostelec, který za poslední roky udělal velký kus práce. Určitě by uvítala, aby se v Náchodě obnovila lázeňská tradice. Jméno:

M.M.

Zařízení:

informační centrum


11 let

Vzdělání:

vyšší odborné

Věk:

26 – 35 let

Respondentka již několik let pracuje pro turistické informační centrum v Náchodě. Podílí se tak na poskytování informací nejen turistům, kteří přijedou navštívit město, ale také obyvatelům města Náchod. Náchod považuje za tranzitní a výletní město. Na základě zkušeností v každodenním styku se zákazníky v Náchodě postrádá internetovou kavárnu, sportovní vyžití zejména v zimním období a chybí zde nabídka adrenalinových sportů. Je si vědoma toho, že problematická je provozní doba informačního centra. Dále postrádá více materiálů o městě samotném, hlavně např. plánek města. Jako největší překážku v rozvoji cestovního ruchu vidí nedostatek financí. Naopak velmi kladně hodnotí vznik komise cestovního ruchu, která má za úkol zpracovávat veškeré požadavky v této oblasti. Velmi se tak zrychlila komunikace a vyřizování veškerých záležitostí. S podmínkami, které jí město vytváří pro práci, je celkem spokojena. Využívání prostředků města pro rozvoj cestovního ruchu hodnotí v rámci možností pozitivně. Jako konkurenční město označila Nové Město nad Metují a dále Adršpach s Teplicemi nad Metují. Stejně jako předchozí by uvítala naplnění statutu lázeňského města a obnovu lázeňské tradice.

Jméno:

V.A.

Zařízení:

hotel


16 let

Vzdělání:

vyučený

Věk:

36 – 35 let

Dotazovaný je autorem nového hotelového komplexu v Náchodě. Své celoživotní zkušenosti v oboru hotelnictví tak uplatil při tvorbě vlastního projektu. Vědom si potřeb současných turistů vybudoval nejen hotel s nabídkou kvalitního ubytování a hotelové restaurace, ale dále rozšířenou o doplňkové služby kongresové turistiky a vlastního hotelového wellness centra. Náchod považuje díky poloze na hlavním tahu do Polska za tranzitní město. Ale zároveň také za turistické centrum, které má co nabídnout. V nabídce služeb turistům postrádá vhodné značení ve městě. Jako velké mínus uvedl žalostný stav současného lázeňského areálu, kdy město přichází o obrovskou příležitost profitovat v oblasti cestovního ruchu. V rámci služeb informačního centra by uvítal větší podporu města do tohoto zařízení. Velmi kladně hodnotí rozvoj cyklotras a celkově podmínky pro cyklistiku v našem regionu. Samozřejmě vítá nově vypracovaný projekt na obnovu lázní Běloves. Postrádá mnohem intenzivnější propagaci regionu jak na tuzemském, tak zahraničním trhu. Je toho názoru, že město zdaleka nevyužívá potenciál, který by mohl zúročit v oblasti cestovního ruchu. Přitom je Náchod městem, odkud pochází řada známých osobností, je zde řada krásných památek, má vlastní písničku,... Přesto se město neprezentuje ničím, co by mu bylo vlastní, co by tvořilo tradici a bylo tak přirozenou reklamou města. Jako nejvíce konkurenční města hodnotní polské lázně Kudowa Zdroj a Nové Město nad Metují. Rozhodně by uvítal obnovu lázeňské tradice v Náchodě Bělovsi.

7. ZÁVĚR VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Výzkumné šetření jsem prováděla pomocí dotazníkové metody, řízeného rozhovoru a pozorování. Závěr je následující: Hypotéza č. 1 Tato hypotéza se potvrdila. Z šetření skutečně vyplynulo, že nejčastějším problémem, který zatěžuje občany města Náchoda, je nevyhovující dopravní situace. To je samozřejmě velmi negativní jev z hlediska cestovního ruchu, jelikož tato oblast se jeví jako velmi špatně dostupná. Velkým otazníkem již několik let zůstává dosud nezrealizovaných obchvat města a dále efektivní řešení parkovacích míst v centru města i na jeho předměstích. Hypotéza č. 2 I tato hypotéza se zcela potvrdila, neboť téměř 50% respondentů netuší, kde se nachází informační a turistické centrum v Náchodě. Potvrzením hlavní hypotézy mé bakalářské práce vyvstává velký a zásadní problém, který je třeba řešit. Aby město mohlo fungovat jako významné centrum turistického dění, předpokládá to perfektní služby pro návštěvníky města, které zajistí právě viditelné, dostupné a velmi schopné informační centrum. Hypotéza č. 3 Hypotéza číslo 3 se rovněž potvrdila. Nové Město nad Metují je považováno za největší konkurenci města Náchoda, a to dokonce se značným předstihem před ostatními městy. Nové Město nad Metují je velmi významným turistickým centrem cestovního ruchu v oblasti Kladského pomezí. Jak jistě ukáže i SWOT analýza, Náchod má značné mezery v marketingovém a organizačním schématu v rámci cestovního ruchu oproti tomuto městu.

8. SWOT ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA NÁCHOD Zdrojem pro formulaci SWOT analýzy v sektoru cestovního ruchu města Náchod byly: •

vlastní výzkumné šetření

•

Integrovaný plán rozvoje města Náchoda na období 2007 - 2013

•

statistické podklady Czech Tourism k sektoru cestovního ruchu v Kladském pomezí

tabulka č. 3 – SWOT analýza

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ Silné stránky úcta obyvatel k přírodě a historii dostatek ubytovacích kapacit infrastruktura pro kongresovou turistiku

Slabé stránky špatná dopravní dostupnost – tranzit městem a chybějící obchvat neexistence přímého vlakového spojení na Hradec Králové a Prahu a absence

největší kulturní a hospodářské centrum regionu výhodná dopravní poloha na komunikaci

vlakového propojení na Kudowu Zdroj a Klodzko nedostatek parkovacích míst

E-67 při hranicích s Polskem nevyhovující autobusové nádraží historické a kulturní zajímavosti nedostatečná rozšiřování pěší zóny v centru města výchozí bod pro výlety do celého regionu Kladského pomezí

propagace

regionu,

nepropracovaná marketingová strategie (tuzemský i zahraniční trh) špatné hodnocení kvality informačních

atraktivní okolí města

služeb, umístění a služby IC

projekt na obnovu lázeňské tradice

neschopnost udržet návštěvníka přes noc

v Bělovsi výskyt minerálních pramenů a kyselek

služby o víkendu zábavní zařízení

ve městě a v okolí

nedostatek dětských koutků

vybudování cyklotras – průjezd celým

chybějící nákupní centrum

Náchodem a výjezd do okolních obcí

převládající vietnamské obchody v centru

vznik komise cestovního ruchu za účelem

města

plynule řešit vznesené požadavky

chybí tradice, něco typického pro město

výstavba

nízká úroveň informačního a orientačního

nových

zařízení

v oblasti

cestovního ruchu

systému

nízká zadluženost města

nekvalitní nabídka stravovacích zařízení chátrající areál lázní Běloves narušená

urbanistická

způsobená

výstavbou

koncepce, zejména

ve

20. století

VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ Příležitosti rostoucí

tuzemských

nepřipravenost na zahraniční klientelu

i zahraničních turistů – cestovní ruchu

a její požadavky (infrastruktura, jazyková

jako zdroj příjmu

vybavenost

rozšiřování

poptávka

Hrozby

spolupráce

příhraničních

regionů růst

poptávky

profesního

propagační

materiály v jazykových mutacích) konkurence

v oblasti

personálu,

příhraničního

lázeňského

města Kudowa Zdrój v Polsku

cestovního ruchu – incentivní turistika

posilující koruna vůči EUR

možnosti čerpání finančních prostředků

světová finanční krize, která ovlivňuje

a realizace projektů z dotací Evropské

investice turistů do cestování

unie zájem turistů o vlastní zdraví, lázeňství

nepříznivý demografický vývoj města zhoršení kvality životního prostředí

a wellness turistiku chátrající a nevyužívané objekty ve městě

tranzitní poloha směrem na Polsko příznivé podmínky pro rozvoj lázeňství a turistického ruchu vybudování

lázeňského

komplexu

v Bělovsi přemístění průmyslové výroby z širšího centra do vhodnější okrajových lokalit napřímení železniční tratě Náchod – Jaroměř vybudování železničního a autobusového propojení na Kudowu Zdroj

menší atraktivita území pro investory

9. NÁVRHY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ NÁCHOD 9.1 Zpracování značeného prohlídkového okruhu v Náchodě Město Náchod nemá vypracovaný žádný prohlídkový okruh. Proto když turisté přijedou do Náchoda, projdou pěší zónu, dostanou se na náměstí, odtud zamíří na zámek a z města odjíždí. Ani během této trasy nemají možnost dozvědět se informace o historických budovách či zajímavostech, které míjejí. Přitom Náchod má možnost nabídnout mnohem více, než-li pouze procházku centrem města. Má možnost,

nabídnou

turistickou

trasu

s mnoha

zajímavými

zastaveními.

To by samozřejmě zvýšilo atraktivnost města a předpokládám, že by to i prodloužilo pobyt turistů v Náchodě. Měli by totiž daný program, co zde mohou vidět a navštívit. V první řadě se jedná o návrh trasy turistického okruhu s prohlídkou nejzajímavějších atraktivit města. Mapa s nákresem trasy a jednotlivých zastavení by byla umístěna na hlavním nádraží a dále na Náměstí T.G.M. a u státního zámku. U těchto velkých map by byly také hlavní rozcestníky značení města. Celá turistická trasa by byla koncipována jako naučná stezka, kdy u nejdůležitějších pamětihodností by byly informační cedule se základními informacemi. Trasa by rovněž zahrnovala několik krásných pohledů na celé město. Zde by bylo možné umístit napevno přidělané dalekohledy a hrubý náčrt toho, co mohou lidé vidět. Nákres turistického okruhu do mapy viz. příloha č. 4. Pro celou trasu by byla zpracována brožura, která by byla dostupná v informačním centru a na státním zámku. Tato brožura by detailně popisovala všechny atraktivity včetně zákresu trasy do plánku města. Byla by jakýmsi průvodcem městem Náchod. Ovšem jednalo by se o velmi stručný, spíše zajímavý a přijatelný obsah pro turisty, než-li soupis historie a letopočtů. Tento materiál by byl dostupný v několika jazykových mutacích, nejlépe čeština, angličtina, němčina, polština a ruština. Popis turistických zajímavostí, tedy kulturně historických předpokladů města Náchod viz. příloha č. 5.

Pro zvýšení atraktivnosti a v případě zájmu turistů by bylo možné zřídit průvodcovské centrum v rámci fungování informačního centra. Turisté by měli možnost zaplatit si průvodce, který by s nimi prošel celou trasu s odborným výkladem. Součástí této služby by byla např. sleva při vstupu na státní zámek nebo do městského muzea, apod. Byla by to forma motivace zejména pro skupinové zájezdy. Pro zahraniční turisty by bylo možné zpracovat namluvené texty v jednotlivých jazykových mutacích. V informačním centru by bylo možné za poplatek si zapůjčit přehrávač a celou trasu si projít s takto namluveným průvodcem. Na tomto systému fungují např. prohlídky v Londýně a je to velmi oblíbená forma pro japonské a německé turisty.

9.2 Přepracování koncepce informačního centra V první řadě je třeba informační centrum přemístit na místo, kde ho každý turista předpokládá, tedy na hlavní náměstí. Nejvhodnějším místem by byly přízemní prostory staré radnice na Náměstí T.G.M. Tato varianta byla v minulosti několikrát navrhována a řešena, ale nikdy nedošlo k její realizaci. S tím by informační centrum získalo i vhodnější vnitřní prostory, které by byly podstatně větší nežli ty stávající. Označení informačního centra by bylo součástí systému značení. Proto by mělo být vždy čitelné, kde se informační centrum nachází, ať už turista přijede do Náchoda hromadnou dopravou na nádraží, vlastní dopravou nebo se zájezdem na státní zámek nebo přímo na hlavní náměstí. Toto jsou hlavní body, kde turista po příjezdu do města s největší pravděpodobností vystoupí. Nezbytností je úprava provozní doby. Současná otevírací doba plně dostačuje potřebám obyvatel města, ale nikoliv turistům. Ti do města přijíždějí především o víkendu a to je otevřeno pouze v sobotu dopoledne. Samozřejmě by to pro informační centrum představovalo náklady na dalšího zaměstnance, nicméně by služby pro turisty byly k dispozici i v sobotu a neděli. Zajímavě tento problém vyřešili např. v Novém Městě

nad Metují, kde informační centrum spojili s městským muzeem. Tím pádem se zaměstnanci mohou střídat a je zajištěn provoz každý den. Jistě by bylo dobré zapracovat i na podobě webových stránek ICC Náchod. Největší nedostatek vidím v jazykových mutacích, které jsou sice k dispozici, ale nepředstavují překlad stránek informačního centra do daného jazyka, nýbrž odkaz na webové stránky města v dané jazykové mutaci. Nejzásadnější problém pro informační centrum přináší fakt, že nespadá pod město, ale je v soukromém vlastnictví. Tím pádem si na sebe musí tzv. vydělat samo a město pouze přispívá na jeho fungování. Proto je velmi těžké zajistit lepší podmínky pro jeho fungování. De facto v současné době vyvíjí skutečně velké úsilí ve své činnosti, nicméně to stále nesplňuje představy, které by měly korespondovat s činností informačního centra v turisticky atraktivním městě. Převod pod město nebo alespoň zvýšení dotací by jistě bylo přínosem pro zkvalitnění služeb pro turisty ve městě.

9.3 Vytvořit z města výchozí bránu do Kladského pomezí Náchod má ideální geografické předpoklady k tomu, aby se stal turistickým centrem. V současné chvíli bych město charakterizovala spíše jako výletní, určitě jako tranzitní, ale nikoliv jako turistické centrum. Přitom leží v srdci regionu Kladského pomezí, a pokud by zde bylo zajištěno dostatečné množství služeb a perfektní kvalita v rámci ubytování, stravování, společenského vyžití a informačních služeb, mohl by Náchod představovat výchozí bod a vstupní bránu do celého regionu. Turisté by zde tím pádem trávili více času a to je přesně to, o co by město mělo usilovat. Samozřejmě by bylo nutné vynaložit finance i na propagaci. Název regionu Kladské pomezí je poměrně neznámý pojem pro většinu tuzemských turistů, natož pro zahraniční návštěvníky. Propagace tohoto regionu je tzv. „v plenkách“. Teprve v posledních letech bylo zpracováno několik kvalitních propagačních materiálu. Přesto ještě není v dostatečném povědomí turistů. A konkrétně Náchod spíše splývá jako město, přes které se jede do velmi navštěvovaných Adršpašsko-teplických skal nebo které se nachází blízko turisticky atraktivních Ratibořic nežli jako samostatný cíl.

Je třeba Náchod vyzdvihnout jako město, kde se turista ubytuje, bude zde využívat veškeré služby a odtud bude vyjíždět do všech atraktivních míst celého regionu. Kladské pomezí nabízí: oblast Polické pánve charakteristickou skalními městy a stolovými horami a atraktivní z hlediska pěší turistiky a cykloturistiky Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny a Jestřebí hory, vyhledávané nejen milovníky horolezeckého sportu kulturní a historické zajímavosti – zámky (Ratibořice, Náchod, Nové Město nad Metují), opevnění a historicky cenné kostely To samozřejmě předpokládá značnou kooperaci všech zařízení cestovního ruchu ve městě. Není možné prezentovat dílčí jednotky, ale prezentovat se jako celek.

9.4 Obnova lázeňské tradice v Náchodě - Bělovsi Jednoznačný průlom vývoje cestovního ruchu v Náchodě by znamenalo obnovení lázeňské tradice v městské části Běloves. V letošním roce je toto téma snad nejvíce diskutované mezi veškerou odbornou společností. Nejen pro město, ale také pro podnikatele by tato skutečnost byla významným, ba přímo zásadním činitelem pro podporu cestovního ruchu a podnikání v této oblasti. Město učinilo několik kroků k tomu, aby se znovu naplnil statut lázeňského města. V loňském roce bylo vypracováno informační memorandum investičního projektu rekonstrukce lázní Běloves. Toto informační memorandum popisuje současný stav projektu. Jeho obsah je určen především pro zájemce o strategické partnerství v tomto projektu. Jsou zde obsaženy všechny potřebné informace pro případného partnera, aby se mohl rozhodnout, zda je pro něho tento projekt z hlediska obsahu a rozsahu zajímavý. Prozatím však nevzešlo žádný finální rozhodnutí o realizaci v rámci obnovy lázeňského parku. Tato problematika tedy nadále zůstává velkým otazníkem a možná i alfou a omegou dalšího vývoje cestovního ruchu ve městě Náchod.

9.5 Jednotná koncepce cestovního ruchu V současné době existuje v Náchodě několik složek, které se věnují rozvoji cestovního ruchu ve městě. Patří mezi ně: Odbor školství, kultury, sportu a cestovního ruchu Svaz cestovního ruchu, o.p.s. Informační centrum Sportovní zařízení města Náchoda Dále bych mohla jmenovat státní zámek v Náchodě, muzea a zařízení soukromého sektoru. Ti všichni mají nejvyšší zájem na tom, aby město Náchod mělo vysoký profit z oblasti cestovního ruchu. Nicméně společná koncepce jim chybí. Město by mělo vytvořit jakýsi plán a strukturu toho, čeho chce v rámci turismu dosáhnout. Potom by zde nebyli jednotlivci nebo skupiny lidí, ale jedna velká skupina, která by táhla pomyslně za jeden provaz. Samozřejmě by se mnohonásobně zvýšila průchodnost informací hlavně mezi radnicí a podnikateli. Všichni by mohli přinést nové návrhy a připomínky. Bylo by tak mnohem více lidí, kteří by se začali podílet na propagaci města a rozvoji turismu v Náchodě. Všichni by měli jasný cíl, kterého chtějí dosáhnout. Dokud nebude jednotná koncepce, budou všichni nadále vyvíjet větší nebo menší úsilí na propagaci a rozvoj svých nebo i společných služeb, ale nikdy to nebude mít takový efekt jako společně promyšlená a koncipovaná práce.

ZÁVĚR Cestovní ruch je považován za jednu z nejvíce a nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomických oblastí. Velikostí obratu tvoří podstatné příjmy měst, regionů i celých států. Rovněž tvorbou pracovních příležitostí patří mezi nejvýznamnější odvětví. Přináší tedy celou řadu pozitivních ekonomických ukazatelů. Nicméně hlavní přínos snad stále spočívá v tom, že nabízí nám všem možnost odpočinku, relaxace a zastavení se u něčeho příjemného v dnešní tak uspěchané době. Proto bychom měli vždy brát v potaz to, jak se u nás bude návštěvník cítit, zda nabízené služby budou kvalitní a v neposlední řadě jestli u nás nalezne něco ojedinělého. Hlavním cílem teoretické části bylo shrnout základní podmínky a předpoklady cestovního ruchu ve městě Náchod. Významnější pozornost byla věnována přírodním podmínkám, které jsou důležitým činitelem cestovního ruchu v této oblasti. Stěžejním bodem praktické části bylo zjištění, zda služby nabízené v oblasti cestovního ruchu ve městě Náchod jsou dostačují. Pomocí výzkumných metod jsem se mohla v praxi přesvědčit o tom, jaký náhled na tuto problematiku mají samotní občané města Náchoda, zaměstnanci samosprávy a osoby pracující nebo podnikající v oblasti cestovního ruchu. Všechny hypotézy se dle mých předpokladů potvrdily. Z poznatků práce jasně vyplývá, že město Náchod za poslední roky učinilo mnoho potřebných kroků k tomu, aby se stalo centrem lázeňství, kultury a cestovního ruchu. Ovšem zatímco v jiných městech je koncepce cestovního ruchu již dávno zapracována, v Náchodě je hodně na svém prvopočátku a bude ještě zapotřebí hodně úsilí, aby město profitovalo z cestovního ruchu právě tolik, kolik je v jeho možnostech. Vždy záleží na ochotě a vůli lidí. Práci ve službách a tím spíše v oblasti cestovního ruchu nemůžeme brát pouze jako profesi, ale jako poslání. My všichni, kdo v Náchodě bydlíme či pracujeme, tvoříme pomyslný personál pro ty, kdo do města přijíždějí. Proto záleží na snaze nás všech. Odměnou nám bude spokojený návštěvník - turista, který se k nám do Náchoda bude stále vracet...

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BAŠTECKÁ, Lydia, et. al. Dějiny českých měst: Náchod. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-674-5. 2. CENTRUM EVROPSKÉHO PROJEKTOVÁNÍ, a.s. Integrovaný plán rozvoje města Náchoda na období 2007 – 2013: Rozvoj lázeňského města. Hradec Králové, 2008. 152 s. 3. GEBRTOVÁ, Kamila. Náchod, jak ho znáte i neznáte. Náchod, 2005. 91 s. Diplomová práce na Vyšší odborné škole v Jihlavě obor cestovní ruch. Vedoucí diplomové práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. 4. HOLEČEK, Milan - MARIOT, Peter – STŘÍDA, Miroslav. Zeměpis cestovního ruchu. 7. vyd. Praha: Naklad. České geografické společnosti, s.r.o., 1999. ISBN 80-86034-39-9. 5. KORYBO, Janusz - ROHULÁN, Jaroslav a kol. Turistický průvodce okolím Náchoda a Chudoby. 1. vyd. Správa Národního parku Stolové hory, 2007. ISBN 978-83-918016-6-6. 6. MAG CONSULTING. Charakteristika a hodnocení potenciálu cestovního ruchu. C.O.T. Business: Časopis pro profesionály v cestovním ruchu. Č. 10 (říjen 2008), s. 26 – 27. Praha: C.O.T. Media, 2008. Vychází měsíčně. ISSN 1212-4281. 7. MĚSTO NÁCHOD. Rekonstrukce lázní Běloves – informační memorandum investičního projektu. Odborný garant projektu společnost NeXA, s.r.o., zadavatel projektu Město Náchod, 2007.

8. PODHORSKÝ, Marek. Průvodce na cesty – Královéhradecký kraj. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2002. ISBN 80-7316-053-6. 9. RYBÁŘ, Petr a kol. Turistický průvodce ČSSR – Náchodsko, Hradecko. 1. vyd. Praha: Olympia, 1986. ISBN 27-026-86. 10. SAMEK, Antonín. Ještě něco z Běloveské historie. 1. vyd. Náchod: vlastním nákladem, 2003. 11. SÝKORA, Bohumil. Pískaři. 1. vyd. Náchod: Juko, 2004. ISBN 80-86213-30-7. 12. Běloves – historie, vzpomínky, zamyšlení [online]. SAMEK Antonín, 2008 [cit. 2008-08-01]. URL:. 13. Bitva u Náchoda [online]. Spolek přátel vojenské historie, 1994 [cit. 2008-0805]. URL:. 14. Charakteristika území [online]. Město Náchod, 2008 [cit. 2008-08-03]. URL:. 15. Integrovaný plán rozvoje města [online]. Město Náchod, 2008 [cit. 2008-0825]. URL:. 16. Kultura

[online].

Město

Náchod,

2008

[cit.

2008-08-18].

URL:. 17. Kulturní sféra [online]. Informační server Náchodsko, 1998 [cit. 2008-08-18]. URL:. 18. Lázně – někde zanikly, jinde nové vznikají [online]. C.O.T. Business, rubrika Regiony

-

lázně

–

SOUČEK

Jiří,

2007

[cit.

2008-08-27].

URL:.

19. Partnerská

města

[online].

Město

Náchod,

2008

[cit.

2008-08-18].

URL:. 20. Příroda

Náchodska

[online].

JAKL

Jiří,

2005

[cit.

2008-08-01].

URL:. 21. Skály - geomorfologie [online]. Teplické skály, 2008 [cit. 2008-08-27]. URL:. 22. Symboly

města

[online].

Město

Náchod,

2008

[cit.

2008-08-18].

URL:. 23. Turistické regiony České republiky [online]. Czech Tourism, 2003 [cit. 200807-31]. URL:. 24. V Bělovsi mají vyrůst nové lázně za více než miliardu [online]. Rychnovský deník, rubrika Podnikání – ŠNAJDR Jaroslav, 2008 [cit. 2008-08-27]. URL:. 25. Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2008 [cit. 2008-08-20]. URL:. 26. Významné letopočty [online]. Město Náchod, 2008 [cit. 2008-08-08]. URL:.

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Dotazník pro obyvatele města Náchod Příloha 2 – Řízený rozhovor s představiteli samosprávy města Náchod Příloha 3 – Řízený rozhovor s osobami podnikajícími / pracujícími v oblasti cestovního ruchu ve městě Náchod Příloha 4 – Mapa turistického okruhu městem Příloha 5 – Návrh turistického okruhu městem Příloha 6 – Fotografie z Náchoda

PŘÍLOHY Příloha č. 1 Předem Vám děkuji za cenné údaje uvedené v dotazníku, jehož účelem je zjistit, do jaké míry jsou obyvatelé Náchoda spokojeni s životem ve městě a jak vnímají rozvoj cestovního ruchu v místě svého bydliště. Veškeré údaje z dotazníku budou podkladem pro sepsání bakalářské práce, která se bude zabývat předpoklady a možnostmi rozvoje cestovního ruchu ve městě Náchod. Děkuji Vám za Váš čas. Kamila Gebrtová, DiS. studentka Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě

DOTAZNÍK pro obyvatele města Náchod 1. Jaký je váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě / bytě mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu trvalé bydliště tu nemám, ale bydlím zde jsem vlastníkem rekreačního objektu 2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 rok – 5 let 6 – 10 let 10 – 20 let 20 – 30 let 30 let a více 3. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo přechodně bydlíte? jsem na své město hrdý(á) a jsem rád(a), že zde bydlím jsem celkem spokojený(á) s bydlením v tomto městě je tu bydlení jako v každém jiném městě nevadilo by mi bydlet jinde nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval(a) někam jinam

4. Jmenujte jeden nebo dva problémy, které Vás jako občana zatěžují při každodenním životě ve Vašem městě, případně co zde postrádáte. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. 5. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímají o problémy spojené s rozvojem cestovního ruchu ve Vašem městě? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nedovedu posoudit 6. Z jakého důvodu podle Vás lidé nebo turisté navštěvují město Náchod? dojíždí sem za prací nebo do školy za zábavou a kulturou navštívit památky a atraktivity města na nákupy projíždí tudy s krátkou zastávkou na občerstvení, apod. jiný důvod: ...................................................................... 7. Víte, kde se ve Vašem městě nachází informační místo pro turisty? ano, kde........................................................................................................................... nevím 8. Domníváte se, že město Náchod je oblíbeným cílem cestovního ruchu? určitě ano, město nabízí mnoho atraktivit a skvělé služby řada výletníků přijíždí shlédnout dominanty, jako jsou Náchodský zámek nebo Dobrošov, ale město jako komplex příliš navštěvováno není, a proto se zde účastníci cestovního ruchu ve většině případů nezdržují na více dní město není turisticky atraktivní 9. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám výletníci a turisté jezdili ve větší míře než dosud? (maximálně dvě odpovědi) zlepšit pořádek a vzhled města pořádat více kulturních akcí v průběhu celého roku kvalitnější služby pro výletníky a turisty formou propagace více zviditelnit turistické atraktivity města pokusit se o obnovu lázeňské tradice ve městě jiná opatření: ................................................................................................................... nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů

10. Jaké město v okolí 30 km považujete z hlediska cestovního ruchu za největší konkurenci Vašeho města? (maximálně dvě odpovědi) Červený Kostelec Česká Skalice Jaroměř a Josefov Nové Město nad Metují Kudowa Zdroj (Polsko) Hronov Broumov Police nad Metují jiné ............................................. Údaje o Vás: pohlaví žena

muž

věk do 17 let 18 – 25 let

26 – 35 let 36 – 45 let

46 – 55 let 56 let a více

vzdělání základní vyučený(á)

středoškolské vyšší odborné

vysokoškolské

student(ka) v domácnosti

mateřská dovolená v důchodu

dojíždím za prací

nepracuji

zaměstnání zaměstnanec soukromý podnikatel nezaměstnaný(á) místo pracoviště v tomto městě Místo:

Tazatel:

Datum:

Příloha č. 2

ŘÍZENÝ ROZHOVOR s představiteli samosprávy města Náchod

1. Jakou funkci v obci zastáváte? ............................................................................................................................................ 2. Jak dlouho pracujete pro samosprávu města Náchod? ............................................................................................................................................ 3. Má město Náchod zpracovaný nějaký strategický plán nebo plán rozvoje cestovního ruchu v obci? ............................................................................................................................................ 4. Jaká je koncepce nebo cíl města v oblasti cestovního ruchu? (tranzitní město / výletní město / turistické centrum / jiný cíl / nemá žádný konkrétní cíl, ...) ............................................................................................................................................ 5. Na kterých veletrzích cestovního ruchu (v ČR i zahraničí) propagujete turistickou nabídku města Náchod? ............................................................................................................................................ 6. Jaké služby pro obyvatele a turisty v Náchodě prokazatelně chybí nebo je považujete za nedostatečné? ............................................................................................................................................ 7. Domníváte se, že provoz a služby informačního centra jsou plně vyhovující pro turisty a výletníky v Náchodě? ............................................................................................................................................ 8. Co Vy osobně považujete za největší překážku rychlejšího rozvoje cestovního ruchu v Náchodě? ............................................................................................................................................

9. Co naopak v současnosti hodnotíte jako velký krok v rozvoji cestovního ruchu v Náchodě (případně plánovaný krok)? ............................................................................................................................................ 10. Využívá město Náchod dotace z EU pro obce v rámci zapojení do regionálního operačního programu Severovýchod, popř. jiné způsoby dotace? ............................................................................................................................................ 11. Jaké město v okolí 30 km považujete z hlediska cestovního ruchu za největší konkurenci města Náchod? (maximálně 2 odpovědi) Červený Kostelec Česká Skalice Jaroměř a Josefov Nové Město nad Metují Kudowa Zdroj (Polsko) Hronov Broumov Police nad Metují jiné .................................... 12. Domníváte se, že město podniklo či podniká dostatečné kroky pro obnovu lázeňské tradice ve městě, tedy o zprovoznění lázní Běloves a případně jaké kroky to jsou? ............................................................................................................................................ Údaje o Vás: pohlaví žena

muž


26 – 35 let 36 – 45 let




vysokoškolské

Místo:

Tazatel:

Datum:

Příloha č. 3

ŘÍZENÝ ROZHOVOR s osobami podnikajícími / pracujícími v oblasti cestovního ruchu ve městě Náchod

1. V jaké oblasti cestovního ruchu podnikáte / pracujete a uveďte název? ............................................................................................................................................ 2. Jak dlouho pracujete v oblasti cestovního ruchu ve městě Náchod? ............................................................................................................................................ 3. Jak byste charakterizoval/a město Náchod z hlediska cestovního ruchu (tranzitní, výletní, turistické centrum, aj.)? ............................................................................................................................................ 4. Jaké služby pro obyvatele a turisty v Náchodě prokazatelně chybí nebo je považujete za nedostatečné? ............................................................................................................................................ 5. Domníváte se, že provoz a služby informačního centra jsou plně vyhovující pro turisty a výletníky v Náchodě? ............................................................................................................................................ 6. Co Vy osobně považujete za největší překážku rychlejšího rozvoje cestovního ruchu v Náchodě? ............................................................................................................................................ 7. Co naopak v současnosti hodnotíte jako velký krok v rozvoji cestovního ruchu v Náchodě (případně plánovaný krok)? ............................................................................................................................................

8. Jste spokojen/a s podmínkami, které Vám město vytváří pro podnikání či práci v cestovním ruchu? ............................................................................................................................................ 9. Myslíte si, že město Náchod plně využívá všechny své prostředky k tomu, aby profitovalo v oblasti cestovního ruchu a přilákalo co nejvíce nejen českých, ale i zahraničních turistů? ............................................................................................................................................ 10. Jaké město v okolí 30 km považujete z hlediska cestovního ruchu za největší konkurenci města Náchod? (maximálně 2 odpovědi) Červený Kostelec Hronov Česká Skalice Broumov Jaroměř a Josefov Police nad Metují Nové Město nad Metují jiné .................................... Kudowa Zdroj (Polsko) 11. Uvítali byste, aby se v Náchodě Bělovsi obnovila lázeňská tradice a město tak získalo znovu statut lázeňského města? ............................................................................................................................................ Údaje o Vás: pohlaví žena

muž


26 – 35 let 36 – 45 let




vysokoškolské

Místo:

Tazatel:

Datum:

Příloha č. 4

MAPA TURISTICKÉHO OKRUHU MĚSTEM

Příloha č. 5

NÁVRH TURISTICKÉHO ORKUHU MĚSTEM Pro turisty přijíždějící hromadnou dopravou by okruh začínal na autobusovém a vlakovém nádraží. Zde by byla umístěna mapa s okruhem a vyznačenými zastávkami. V případě zájmu návštěvníků o informační brožury a materiály by byli směřováni na náměstí do Informačního centra. Odtud by potom mohli zahájit turistický okruh s možností přečíst si informace v získaných prospektech s přesným popisem trasy. U cestujících vlastní dopravou nebo u autobusových zájezdů se přímo předpokládá, že by okruh začínali na náměstí T.G. M., kde je vhodná parkovací plocha Nicméně výhodou tohoto okruhu je fakt, že turisté mohou zahájit a ukončit svou prohlídku prakticky kdekoliv. Trasa: autobusové a vlakové nádraží → ul.Borská → ul. Wolkerova Dělnické domy V ulici byly vybudovány domy pro pracovníky náchodského textilního závodu Tepna. Žili zde lidé z vyšších vrstev a ti chudší zaměstnanci bydleli o ulici níže, která se nazývá Borská. Ve Wolkerově ulici má každý dům své kamenné znamení, jejichž autorem stejně jako pískovcové plastiky Pasačka ovcí na konci ulice je sochař Josef Kavan. Kaple zvěstování Panny Marie Jednoduchá barokní architektura, postavená v 18. století. Uvnitř je nebohatý inventář. Pod terasou kaple je náhrobek Pavla Nedelkowicze, rakouského nadporučíka jihoslovanského původu.

→ ul. Tylova → Kostelecká → Havlíčkova → Smiřických Zámek Náchod Hron z Náchoda postavil v polovině 13. století na temeni hřebene hrad, jehož jádro tvořily kulatá věž a palác. Hrad přecházel z držení do držení, až jej roku 1544 koupil rod Smiřických. Ten začal hrad přestavovat na pohodlný renesanční zámek podle plánu italských stavitelů. Dalším majitelem se stal italský šlechtic Octavio Piccolomini, který pokračoval na započatých úpravách, zejména pracoval na opevňovacím systému. Po dalším majiteli Petru Byronovi, za jehož doby zámek ožil bohatým kulturním životem, se stal posledním správcem zámku německý rod Shaumburg von Lippe. V současnosti jsou po rozsáhlých úpravách veřejnosti přístupné interiéry, v nichž jsou vystaveny obrazy a mobiliář zachycující život šlechty v 17. a 18. století. Chloubou jsou nádherné gobelíny, které měly původně zdobit bruselské sídlo Piccolominiů. → Alej Kateřiny Zaháňské Vojenský hřbitov Vojenský hřbitov v zámecké aleji, vysázené na konci 18. století, ukrývá ostatky vojáků padlých v prusko-rakouské válce z roku 1866. V prostoru hřbitova jsou pohřbeni také členové knížecí rodiny Schamburg -Lipe. → zpět Alejí Kateřiny Zaháňské Zámecká jízdárna Od roku 1983 je zde instalována 2. největší expozice ruského malířství 19. a počátku 20. století u nás. Unikátní kolekce obsahuje obrazy a kresby malířů, jako jsou Borovikovskij, Tropinin, Šiškin, Repin, Levitan a mnoho dalších – téměř 120 obrazů a kreseb umělců čtyř generací. → zámecké schody

→ náměstí T.G.M. Masarykovo náměstí Zachovává si historický půdorys tržiště, jak bylo vytyčeno při založení města. Původně svažitý terén byl později srovnán a hlinitá plocha náměstí byla vydlážděna tzv. „kočičími hlavami“. I přes přestavby v 19. století, kdy byly domy na jižní straně náměstí zvýšeny o druhé patro a postupně odstraňovány podsíně, si náměstí udrželo maloměstský podhorský charakter. Stará radnice Původní radnice byla dřevěná, jednopatrová stavba. Budova několikrát lehla popelem, byla přestavována, zvětšována a získala si barokní charakter. Z něho se však díky dalším úpravám dochoval pouze vstupní portál s tesaným znakem města. V nároží domu je městský pranýř, který stával původně před radnicí v ploše náměstí a sloužil k trestání menších provinění. Městské muzeum Moderně pojatá expozice městského muzea zachycuje dějiny Náchoda a okolí od nejstarších dokladů pobytu lidí v období mladého paleolitu až po současnost. Děkanství Původní „stará fara“ stávala výše pod zámkem proti staré škole. Nová fara na nynějším místě byla vystavěna roku 1727 při renovaci kostela. V průčelí děkanství je na plechu malovaný obraz sv. Vavřince. Sousoší Trojice Pískovcová plastika z poloviny 18. století Na vysokém sloupu je sousoší sv. Trojice, na soklu jsou postavy sv. Jakuba, Máří Magdalény, Šebastiána a Rocha. Hotel Beránek a městské divadlo Dr. Josefa Čížka Městské divadlo Dr. Josefa Čížka a hotel U beránka je ojedinělá secesní stavba svého druhu v České republice. Budova byla přestavěna z původního hostince v letech 1912-

1914 dle návrhu architekta Čenského. V době své realizace to bylo dílo svým rozsahem i charakterem neobvyklé a kritiky bylo označováno pro Náchod jako příliš honosné a neúměrně nákladné. Čas však ocenil oprávněnost existence této překrásné budovy, která se stala přirozeným kulturním i společenským centrem Náchoda i celého regionu. Kostel sv. Vavřince Kostel je připomínán již kolem roku 1310. Dnešní podoba pochází z přestavby po velkém požáru města v roce 1663, kdy byly věže srovnány výškově a opatřeny bedněným patrem, cibulovitými šindelovými střechami, lucernami a báněmi. Věže, lidově nazývané Adam a Eva, jsou asi 40 m vysoké a obsahují každá jeden zvon. Socha sv. Jana Nepomuckého Barokní plastika z poloviny 18. století, dobrá práce z okruhu dílny bratří Pacáků. Dům čp. 59 Novorenesanční stavba z počátku 20. století s nástěnnými malbami od Ládi Nováka. Původně budova sloužila pro účely Všeobecné živnostenské záložny. Mariánský sloup Z roku 1695, na soklu je korintský sloup se sochou Panny Marie a reliéfy sv. Šebastiána, Jana Nepomuckého, Rocha a Máří Magdaleny. → ul. Tyršova Výstavní síň (Okresní muzeum) Bývalá občanská záložna, kterou navrhl architekt Svoboda. Na fasádě ji zdobí malby podle návrhů bratří Karla a Jaroslava Špidlarových. Dům čp. 60 - Bývalá šatlava Šatlava se nacházela za rychtou na místě dnešního domu čp. 60. Z kamene byla postavena v roce 1544 a měla podobu velké místnosti s dvěma odděleními.

Kostel sv. Michala Jednoduchá barokní stavba z 18. století. Oltářní obraz maloval malíř Jakub Bonatto. → ul. Řezníčkova Jiráskovo gymnasium Koncem 19. století se rozhodlo městské zastupitelstvo v Náchodě zřídit střední školu reálku. Nejbližší české reálky byly v té době v Hradci Králové a v Pardubicích. Při výběru místa pro školní budovu se uvažovalo o zahradách na Novém Světě za sokolovnou, nakonec bylo rozhodnuto vybudovat ji právě mezi ulicemi Komenského a Českých bratří. → ul. Mlýnská → Riegrova → Strnadova → ul. Hradební Hradby Když rytíř Hron zakládal hrad, dal vystavět také mohutné opevnění. To navazovalo na městské hradby, které vedly kolem řad domů, postavených za náměstím. Za hradbami byly vykopány vodní příkopy, přes které u obou bran vedly padací mosty. Hradby byly zesíleny 24 baštami, z nichž tato jediná v ulici Hradební se částečně dochovala dodnes. → zpět do ul. Strnadova → nám. T.G.M. Kašna Kašna před budovou pošty stávala odedávna. Bývala původně roubená, později barokní a ta dnešní pochází z poloviny 19. století. Pískovcová kašna čtvercového tvaru má empírový ráz se středovým kanelovaným dříkem, zakončeným ozdobnou mísou.

Pošta Stavba pošty byla dokončena v roce 1931 podle návrhu architekta Babušky. Je dalším stavebním příspěvkem stylu Art Deco ve městě Náchod. Na ní je umístěna pamětní deska kapitána Otakara Jaroše, který byl hrdinou SSSR, jež zde působil jako poštovní úředník. Dům čp. 20 – KB Moderní architektura ze 30. let podle projektu architekta Pavla Janáka. Vchod je zdoben reliéfem od národního umělce Břetislava Bendy. Od téhož autora je i bronzová deska v nároží budovy do náměstí. Nad okny druhého patra jsou čtyři pískovcové plastiky Josefa Bílka. Nová radnice Roku 1900 se v obecním zastupitelstvu jednalo o výstavbě nové radnice. Ta měla stát na místě původní staré radnice, ale tento návrh byl zamítnut a bylo rozhodnuto postavit radnici zcela novou. Architekt František Podhajský navrhl monumentální budovu ve stylu české renesance s bohatě členěnou fasádou a nárožní věží. Ve fasádě výrazně uplatnil dva typické renesanční prvky, rustiku a sgrafito. Na základě doporučení od projektanta zpracoval výzdobu radnice Mikoláš Aleš. Ten představil návhr figurálních sgrafit, který však nebyl obecním zastupitelstvem schválen. Aleš nicméně odmítl cokoliv měnit a tak byl jeho návrh po delších jednáních přeci jen přijat. Realizaci výzdoby vedl Láďa Novák, zkušený Alešův spolupracovník. Jsou zde zobrazeni purkmistr, dva konšelé, Jiří z Poděbrad a sv. Václav. Mimo návrh na sgrafita nakreslil Mikoláš Aleš i postavu rytíře Hrona jako předlohu k vytvoření sochy, kterou z hořického pískovce vytesal Čeněk Vosmík. Ta je umístěna v nároží 46 m vysoké hodinové věže. Výzdoba zasedací síně, kterou Aleš odmítl, byla pak zadána firmě Zahrádka z Královských Vinohrad. → ul. Palackého

→ Karlovo náměstí Podkova Je symbolem štěstí nejen pro obyvatele Náchoda, ale i pro turisty, kteří město navštěvují. Podle pověsti ji zde ztratil kůň českého panovníka Fridricha Falckého, tzv. "Zimního krále", když tudy roku 1620 utíkal do Slezska po nešťastně prohrané bitvě na Bílé hoře. → Kamenice Název ulice byl odvozen od neopracovaných kamenů, tzv. kočičích hlav, kterými byla ulice dlážděna. Původně byla takto nazývána také dnešní ulice Palackého, ale historický název zůstal pouze části od Karlova náměstí směrem k nádraží. Dům čp. 105 – Městská knihovna Náchodský dům textilního podnikatele Cyrila Bartoně z Dobenína je poslední bartoňovskou stavbou, kterou můžeme v Náchodě přiřadit ke stylu art deco. V unikátní stavbě už po léta sídlí městská knihovna, díky jejímuž kulturnímu vedení nedošlo k vážnější devastaci původního interiéru. Architektem byl Otakar Novotný a výzdobu podpořil např. František Kysela, Karel Dvořák nebo Otakar Španěl. Dům čp. 114 - U Havlíčků Moderní funkcionalistická budova podle projektu architekta L. Machoně. Vchod zdobí zajímavá plastika Jaroslava Horejce z tepané mědi představující mýtického Merkura, boha obchodu a reklamy. Španělova pasáž Je pojmenována po Otakaru Španělovi, který se v době první republiky stal téměř jejím oficiálním sochařem. Jeho dílo vychází ze secese. Světové úrovně dosahuje jeho reliéfní tvorba. Vymodeloval řadu portrétních bust, z nichž některé patří k vrcholům našeho sochařství. Skvělé jsou také jeho návrhy československých mincí.

U Itálie Původně zde stával malý hostinec Itálie, který založil pan Vintera. Ten sloužil jako voják v Itálii a tam si našel i svou životní družku. Proto se v hostinci často ozývala zpěvná italština, která sem přivedla italské dělníky. Ti zde pracovali na stavbě železniční trati přes Náchod. Podnik dobře prosperoval a postupem času se změnil v jednopatrový hotel.

Další typy k návštěvě mimo turistický okruh 1. ul. Dobrošovská Náchodský pivovar Práva na vaření piva jsou v Náchodě již po staletí. Doba, kdy se pivo vařilo v měšťanských domech, byla ukončena rozhodnutím vybudovat městský pivovar. Návrh padl 30. června 1871 a samotná výstavba byla zahájena hned v následujícím roce. O dva roky později mohli již náchodští ochutnat pivo z prvního výstavu. Oblíbenost náchodského piva stále stoupala, a tak docházelo k rozšíření provozu. Dnes svým vybavením patří technologicky mezi nejmodernější pivovary naší republiky. Pivo je prodáváno pod obchodní známkou Primátor a je známé nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí, kam se úspěšné exportuje. → lesopark Montace → původní areál lázní v Bělovsi 2. ul. Zámecká Bartoňova vila Dříve byla v držení významné továrnické rodiny na Náchodsku - Bartoňových, po kterých je také pojmenována. Stavba je navržena podle projektu Pavla Janáka. Dnes jsou tyto prostory pronajímány domu dětí a mládeže Déčko, jehož ředitelkou je Lída Pohanková. Déčko poskytuje řadu zájmových kroužků od malování, přes keramiku, chov zvířat až ke sportu. Pořádá také spoustu akcí, jako např. každoroční prázdninový Náchodský Jarmark, který se koná na náměstí T.G.M. V roce 1998 zde byla také otevřena stylová čajovna Poklop, kde se často konají různé besedy či koncerty. 3. ul. Hřbitovní - Staré město Kostel sv. Jana Křtitele Kostel sv. Jana Křtitele , je nesporně nejstarší náchodská dochovaná architektura. Jeho počátky sahají do 12. a snad i do 11. stol., kdy kolem kostela bývala osada strážců

zemské brány. Kostel byl asi do r. 1310 farním i pro Náchod, pak byla fara zrušena a kostel se stal filiálním a hřbitovním. Kostel je jednolodní, orientovaná budova bez věže. Dnešní inventář pochází z konce 18. stol. s výjimkou kazatelny, která je starší a byla sem přenesena z kostela sv. Vavřince na náchodském náměstí. U kostela bývala kostnice, kde byly vyrovnány kosti ze zaniklého hřbitova u kostela sv. Michala. Byla zrušena v roce 1848 a kosti uloženy do vykopané šachty. Poslední úprava kostela byla provedena roku 1870, kdy byla odbourána stará márnice před západním průčelím. Ve zdi kostela i předsíně jsou zapuštěny náhrobní kameny náchodských měšťanů ze 16. a 17. stol., které dříve bývaly v dlažbě kostela. Na hřbitově jsou uloženy ostatky řady významných osobností, jakými jsou např. představitel náchodského textilního průmyslu Josef Bartoň, autor muzikálu Vratislav Blažek, malíř Karel Šafář nebo nezapomenutelný kronikář a znalec historie Náchoda, Oldřich Šafář.

Příloha č. 6

FOTOGRAFIE Z NÁCHODA

Plastiky - Městská knihovna Foto K. Gebrtová

Dům U Havlíčků Foto K. Gebrtová

Podkova Foto K. Gebrtová

Tapiserie lovec se psi Foto K. Gebrtová

Městská knihovna Foto K. Gebrtová

Zámek Náchod Foto K. Gebrtová

Vojenský hřbitov Foto K. Gebrtová

Dětský pokoj Foto K. Gebrtová

Alej Kateřiny Zaháňské Foto K. Gebrtová

Zámecké schody Foto K. Gebrtová

Městské muzeum Foto K. Gebrtová

Stará radnice Foto K. Gebrtová

Děkanství Foto K. Gebrtová

Výstavní síň Foto K. Gebrtová Kostel sv. Vavřince Foto K. Gebrtová

Jiráskovo gymnázium Foto K. Gebrtová

Kámen pod památnou lípou Foto K. Gebrtová

Pranýř Foto K. Gebrtová

Divadlo Dr. Josefa Čížka Foto K. Gebrtová

Kostel sv. Michala Foto K. Gebrtová

Městské hradby Foto K. Gebrtová

Kašna na Masarykově náměstí Foto K. Gebrtová

Pošta Foto K. Gebrtová

Sgrafita – Nová radnice Foto K. Gebrtová Nová radnice Foto K. Gebrtová

Dům čp. 20 Foto K. Gebrtová

Bartoňova vila Foto K. Gebrtová

Domovní znamení - Wolkerova ulice Foto K. Gebrtová

Kaple Zvěstování P. Marie Foto K. Gebrtová

Kostel sv. Jana Křtitele Foto K. Gebrtová

Pasačka ovcí Foto K. Gebrtová

NÁCHOD JAKO STŘEDISKO CESTOVNÍHO RUCHU

Recommend Documents