VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Předpoklady cestovního ruchu na Českokrumlovsku bakalářská práce
Autor: Radka Bukovjanová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2014
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Radka Bukovjanová
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Cestovní ruch
Název práce:
Předpoklady cestovního ruchu na Českokrumlovsku
Cíl práce:
Cílem bakalářské práce je porovnat předpoklady cestovního ruchu ve čtyřech vybraných lokalitách v okolí Českého Krumlova, jejich návštěvnost, dostupnost, propagaci. Pomocí dotazníkového šetření a zkoumání zhodnotit, proč jsou čtyři vybrané lokality v pozadí města Český Krumlov a navrhnout řešení k lepší viditelnosti a návštěvnosti těchto lokalit.
RNDr. Milan Kameník
RNDr. Eva Janoušková, Ph.D.
vedoucí bakalářské práce
vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu
Abstrakt BUKOVJANOVÁ, Radka: Předpoklady cestovního ruchu na Českokrumlovsku. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 76 Stran. Cílem mé bakalářské práce je prohloubit povědomí o vybraných lokalitách na Českokrumlovsku. Památky Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Roţmberk, Vítkův Hrádek a Český Krumlov, jsou zmapovány a porovnány mezi sebou. Pomocí dotazníkového šetření bude zjištěno, proč jsou vybrané lokality méně navštěvované neţ Český Krumlov. Obsahuje vlastní analýzu, zhodnocení, závěr a doporučení k lepší viditelnosti lokalit.
Klíčová slova Český Krumlov, klášter, cisterciáci, předpoklady cestovního ruchu
Abstract BUKOVJANOVÁ, Radka: Preconditions for Tourism in the Region of Český Krumlov. Bachelor´s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of
tourism.
Thesis supervizor RNDr. Milan Kameník. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2014. 76 pages. The aim of my thesis is to deepen the awareness of selected locations within the region. Sights Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Roţmberk, Vítkův Hrádek and Český Krumlov, are mapped and compared with each other. Using the survey will be determined why the chosen locations less frequented than the Český Krumlov. It contains its own analysis, evaluation, conclusion and recommendations for better visibility locations.
Keywords Český Krumlov, monastery, Cistercians, preconditions for tourism
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 20.10.2013
............................................... Podpis
Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat RNDr. Milanu Kameníkovi za odborné vedení při tvorbě této práce a za jeho čas věnovaný konzultacím.
ÚVOD ............................................................................................................................... 8 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 9 1
2
Základní charakteristika Českokrumlovska ........................................................ 9 1.1
Vymezení regionu .............................................................................................. 9
1.2
Historie regionu Českokrumlovska .................................................................. 10
1.2.1
Vítkovci ..................................................................................................... 10
1.2.2
Cisterciáci .................................................................................................. 10
1.2.3
Roţmberkové ............................................................................................. 11
Lokalizační předpoklady cestovního ruchu ....................................................... 12 2.1
Přírodní předpoklady Českokrumlovska .......................................................... 12
2.1.1
Klimatické předpoklady Českokrumlovska............................................... 12
2.1.2
Reliéf ......................................................................................................... 13
2.1.3
Biosférické předpoklady Českokrumlovska .............................................. 14
2.1.4
Hydrologie na Českokrumlovsku .............................................................. 15
2.2
Kulturně-municipální předpoklady .................................................................. 16
2.2.1
3
4
Kulturní památky na Českokrumlovsku .................................................... 16
2.2.1.1
Český Krumlov .................................................................................. 17
2.2.1.2
Roţmberk nad Vltavou ...................................................................... 20
2.2.1.3
Vyšší Brod ......................................................................................... 21
2.2.1.4
Zlatá Koruna ...................................................................................... 23
2.2.1.5
Vítkův hrádek .................................................................................... 24
2.2.2
Kulturní zařízení ........................................................................................ 25
2.2.3
Sportovní zařízení ...................................................................................... 26
2.2.4
Kulturní akce ............................................................................................. 26
Selektivní předpoklady ......................................................................................... 27 3.1
Politické............................................................................................................ 27
3.2
Demografické ................................................................................................... 28
3.3
Urbanizační ...................................................................................................... 28
3.4
Sociologické ..................................................................................................... 29
Realizační předpoklady ........................................................................................ 29 4.1
Doprava ............................................................................................................ 29
4.2
Materiálně-technická základna......................................................................... 31 6
5
4.2.1
Ubytovací zařízení ..................................................................................... 31
4.2.2
Stravovací zařízení .................................................................................... 32
Co spojuje Český Krumlov, Vítkův hrádek, Roţmberk, Zlatou Korunu a
Vyšší Brod? .................................................................................................................... 33 5.1
Vyšší Brod versus Zlatá Koruna ...................................................................... 33
5.1.1
Návštěvnost ............................................................................................... 34
5.1.2
Propagace................................................................................................... 35
5.1.3
Otevírací doba, vstupné ............................................................................. 36
5.2
Český Krumlov, Vítkův hrádek a Roţmberk nad Vltavou .............................. 38
5.2.1
Návštěvnost ............................................................................................... 38
5.2.2
Propagace................................................................................................... 39
5.2.3
Otevírací doba, vstupné ............................................................................. 41
PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 46 6
SWOT analýza ...................................................................................................... 46
7
Dotazníkové šetření............................................................................................... 49 7.1
Vyhodnocení dotazníku ................................................................................... 56
8
Návrh řešení .......................................................................................................... 58
9
Závěr ...................................................................................................................... 59
10 Seznam pouţité literatury .................................................................................... 60 11 Seznam obrázků .................................................................................................... 63 12 Seznam grafů ......................................................................................................... 64 13 Seznam tabulek ..................................................................................................... 66 14 Seznam příloh ........................................................................................................ 68 15 Přílohy .................................................................................................................... 70
7
ÚVOD Pro téma Předpoklady cestovního ruchu na Českokrumlovsku jsem se rozhodla proto, ţe je to můj rodný region a chtěla jsem se více zaměřit na méně známé památky. Cílem této práce tedy bylo přiblíţit Českokrumlovský region z hlediska vybraných památek. Ukázat, ţe nejen památka UNESCO, Český Krumlov, si zaslouţí pozornost, ale ţe v této oblasti je mnoho dalších cenných památek k vidění. K porovnávání s Českým Krumlovem jsem proto vybrala další čtyři méně známější kulturní památky: Roţmberk nad Vltavou, klášter Vyšší Brod, klášter Zlatá Koruna a Vítkův Hrádek. Všechny vybrané lokality spolu mají něco společného a na to jsem se zaměřila. V teoretické části jsem vymezila region Českokrumlovska, načrtla historii, a v kapitole kulturní památky popsala vybrané lokality. V praktické části jsem se zabývala vybranými památkami z pohledu turisty, jelikoţ jsem je všechny navštívila osobně. Porovnávala jsem jejich návštěvnost, dostupnost a propagaci, ceník vstupného a otevírací dobu. Pro kaţdou památku jsem vytvořila SWOT analýzu a v bodech vyhodnotila. V dotazníkovém šetření jsem se zaměřila přímo na turisty ubytované v Českém Krumlově a pokoušela jsem se zjistit, odkud jsou, kolik z nich navštívilo některou z vybraných památek, co je vedlo k jejich návštěvě a jestli třeba mají povědomí, co některé lokality spojuje. Případně zjistit proč se nechtěli podívat i mimo Český Krumlov. V závěru je vyhodnocen dotazník a situace v regionu, a je navrhnuto řešení. Cílem práce tedy hlavně bylo obecně prohloubit povědomí o dalších lokalitách v Českokrumlovském regionu.
8
TEORETICKÁ ČÁST 1 Základní charakteristika Českokrumlovska 1.1 Vymezení regionu Českokrumlovský region (dříve okres Český Krumlov) se nachází na nejjiţnějším cípu České republiky v Jihočeském kraji. Sousedí s regiony České Budějovice a Prachatice.
Obrázek 1- Vymezení regionu Českokrumlovsko na mapě České republiky
Patří mezi turisticky nejatraktivnější regiony České republiky. Nabízí širokou škálu turistických zajímavostí od přírodních krás Novohradských hor a Šumavy přes oblíbené moţnosti vodáctví na řece Vltavě aţ po řadu nádherných stavebních památek. Velké mnoţství turistů se také kaţdoročně rekreuje na březích naší největší vodní nádrţe Lipno. [1]
9
1.2 Historie regionu Českokrumlovska Region Český Krumlov je součástí České republiky a náleţí z hlediska geografického, historického i kulturního do oblasti střední Evropy. Díky své klíčové poloze na samém jihu Čech, obecně na předělu slovanského a germánského světa, konkrétně na hranicích států Německa, Rakouska a České republiky, sehrál českokrumlovský region se svým sídelním městem Český Krumlov významnou úlohu v českých dějinách. Kulturní, politické a hospodářské vlivy ze severu (centrum Praha), podněty ze strany Německa nebo jiţní orientace na Vídeň či oblast Středomoří se zde často střetávaly, doplňovaly, mísily a vytvořily zde osobitý projev, specifické kulturní prostředí a svébytné umělecké formy. [2] Tento vývoj ovlivňovaly šlechtické rody Vítkovců a Schwarzenberků. Do historie regionu také významně zasáhlo křesťanství, především zakládáním cisterciáckých klášterů.
1.2.1 Vítkovci Ve spojitosti s upevňováním pozic české šlechty pronikli na konci 12. století příslušníci mocného rodu Vítkovců do tohoto kraje, kde se zmocnili rozsáhlého území. Vítkovci zakládají hrad Roţmberk a o něco později i hrad Český Krumlov, v jehoţ bezprostřední blízkosti vzniká i poddanské město. Z jejich iniciativy dochází roku 1259 také k zaloţení cisterciáckého kláštera Vyšší Brod. [2]
1.2.2 Cisterciáci Cisterciáci byli mniši kulturně spjatí s kultivovaným francouzským prostředím, kde řád vznikl. Cisterciáci na jihu Čech udrţovali četné styky s rakouskými zeměmi, odkud byli do vyšebrodského kláštera povoláni, šířili svébytné umělecké podněty, zakládali nové vesnice a propagovali moderní postupy v zemědělství. [2] Historie cisterciáckého řádu začala daleko odtud v Burgundsku a trvala celá staletí. Cesty vedoucí ze střední Evropy napříč Německem na západ do Cîteaux ve Francii, byly kdysi českým opatům dobře známy. Postupem času se však mateřská pouta mnichů s jejich krajem zpřetrhala a z českých 21 dříve existujících muţských i
10
ţenských cisterciáckých klášterů většina postupně zanikla: za dob husitských bouří, v dobách osvícenství a za druhé světové války. (Kameník, 2002) Kdo jsou cisterciáci? Jsou to lidé různého věku, postavení a vzdělání, kteří se rozhodli ţít svůj ţivot v některém z cisterciáckých klášterů podle cisterciácké řehole. Cisterciáckým mnichem se můţe stát kaţdý, kdo bere váţně evangelium a je ochoten se přizpůsobit poměrně přísným pravidlům ţivota v klášteře. Z níţe uvedené tabulky Filiace českých a moravských cisterciáckých klášterů je vidět, ţe klášter Vyšší Brod odvozuje svůj původ
z
bavorského
Ebrachu,
zatímco
Zlatá
Koruna
z
dolnorakouského
Heiligenkreuzu.
Obrázek 2 - Rozvoj cisterciáckých klášterů
1.2.3 Roţmberkové Roţmberkové patřili mezi nejvýznamnější, nejstarobylejší, nejurozenější a nejvlivnější české šlechtické rody, jejichţ členové zastávali funkce u českého královského či říšského císařského dvora, a tak se často velmi výrazně zapsali do dějin českého státu. Znakem tohoto rodu byla červená pětilistá růţe na stříbrném poli, se kterou se dodnes setkáváme ve značné části jiţních Čech. Zakladatelem rodu byl Vítek III., syn Vítka z Prčice. Roţmberkové tedy vznikli jako jedna z rodových větví Vítkovců. Po vymření pánů z Krumlova roku 1302 převzal krumlovský hrad i celý majetek spřízněné rodové větve Jindřich I., který z Roţmberka přesunul rodové sídlo do Krumlova. [3] 11
2 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu jsem v mé práci rozdělila funkčně-chronologicky. Lokalizační předpoklady cestovního ruchu se dělí na dvě hlavní části, přírodní a kulturně-municipální, které mají dále několik podkategorií. Pro vymezenou oblast Českokrumlovska jsou podstatné obě kategorie, jelikoţ region je jak kulturně tak přírodně bohatě vybaven.
2.1 Přírodní předpoklady Českokrumlovska V této kapitole se budu věnovat obecným informacím o klimatu, povrchu regionu, přírodě a vodstvu, protoţe přírodní předpoklady jsou pro region také velmi podstatné. Přehled hlavních přírodních předpokladů zobrazuje tabulka č. 1. Tabulka 1 - Souhrn hlavních přírodních předpokladů na Českokrumlovsku Vodní stezka na Vltavě
NPR Čertova stěna-Luč
Vodní nádrţ Lipno CHKO Šumava CHKO Blanský les (vrchol Kleť)
NPR Vyšenské kopce PP Novohradské hory PR Ţofínský prales
2.1.1 Klimatické předpoklady Českokrumlovska Okres Český Krumlov náleţí zhruba stejným dílem ke dvěma klimatickým oblastem; k mírně teplé a ke chladné oblasti. Průměrná roční teplota se v nejteplejších částech okresu, v podhůří Blanského lesa, pohybuje kolem 7,5°C. Nejteplejším měsícem v roce je zpravidla červenec a nejchladnější pak leden. V posledních desetiletích zde bylo naměřeno maximálně 36,0°C, minimální teplota 29,0°C byla zaznamenána v roce 1923. Letních dnů, tj. takových, kdy teplota dosáhla nejméně 25°C, je v teplých oblastech okresu za rok v průměru 38. Mrazových dnů, kdy nejniţší teplota klesne pod bod mrazu, je za rok průměrně 120. Mnoţství spadlých sráţek je vzhledem k velké vertikální členitosti okresu značně nerovnoměrné. Zatímco v Křemţské kotlině spadne za rok necelých 600 mm, tj. 600 l/m2 sráţek, v pohraničním hřebenu Šumavy spadne více neţ 1000 mm za rok. Nejdeštivější měsíce jsou červen a červenec (zhruba 100 mm za měsíc), největší část těchto letních sráţek spadne zpravidla v bouřkových lijácích. [4]
12
Průměrná teplota na Českokrumlovsku 25 20,56°C 20
22,13°C
21,91°C
17,75°C
15
16,59°C
11,56°C
10
9,8°C
7,07°C
6,62°C
5
Prosinec
Listopad
Říjen
Září
Srpen
Červenec
Červen
Květen
Duben
-2,24°C Březen
Únor
-5
Leden
0
0,53 °C -4,22 °C
Graf 1- Průměrná roční teplota na Českokrumlovsku
2.1.2 Reliéf Region tvoří především hornatiny. Při jihozápadní hranici okresu se táhne chráněná krajinná oblast (CHKO) Šumava, u Českého Krumlova se nachází CHKO Blanský les a v jihovýchodní části okresu jsou Novohradské hory. V jejich blízkosti se nachází výrazný hřbet, který je ze všech stran omezený zlomovými svahy, nazývá se Slepičí hory. Nejvyšším horou regionu je Smrčina (1332 m n. m.), která leţí u Zadní Zvonkové při hranici s okresem Prachatice, jejíţ vlastní vrchol (1338 m n. m.) jiţ leţí v Horních Rakousích. [5] Nejvyšším vrcholem Blanského lesa je Kleť (1083 m n. m.), a je zde nejstarší kamenná rozhledna v České republice, při dobré viditelnosti z ní lze spatřit jak rakouské Alpy, tak jadernou elektrárnu Temelín. Kousek pod vrcholem Kletě byla v letech 1957-1958 postavena observatoř, která je dnes jednou ze světových špiček ve zkoumání planetek. Můţeme zde spatřit i nejvýše poloţené sluneční hodiny, avšak kvůli vysoké zeleni, jsou pořád ve stínu. Kromě těchto pozoruhodností se na vrcholu nachází i televizní vysílač pro jiţní Čechy, který je vysoký 175 metrů ale jiţ několik let je nefunkční. [5] Mezi Vyšším Brodem a Loučovicemi se na ploše 140 hektarů rozkládá národní přírodní rezervace Čertova stěna-Luč. Samotná Čertova stěna je mimořádný geologický útvar, rozsáhlé suťovisko balvanů, v některých publikacích nazývané
13
kamenné moře o rozloze 10 hektarů. Chráněný je nejen přírodní útvar, ale také vzácná flóra, která se tu vyskytuje. (Klimek, 2007) Pod Čertovou stěnou jsou proslulé Čertovy proudy. V současnosti tady ale mezi mohutnými balvany v korytě řeky protéká Vltava obvykle jen jako malý potůček. Většina vody je totiţ po stavbě Lipenské přehrady odváděna štolou ve skále na lopatky elektrických turbín. Pouze občas, a to kdyţ je třeba hladinu přehrady sníţit anebo na pár dnů zvýšit průtok pro vodácké závody, tady bývá tolik vody, jak tomu bývalo dříve a Čertovy proudy se ukáţou ve své divoké podobě. (Klimek, 2007)
2.1.3 Biosférické předpoklady Českokrumlovska Na území Českokrumlovska zasahuje část národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Celým územím do okresu patří chráněná krajinná oblast Blanský les. V Novohradských horách se vyhlášení CHKO jiţ velmi dlouho plánuje, zatím k němu nedošlo a tak stále zůstávají přírodním parkem. Z hlediska ochrany přírody je zajímavý tamní Ţofínský prales, který byl vyhlášen přírodní rezervací jiţ v roce 1838 a je tedy nejstarším chráněným územím ve střední Evropě. [5]
Obrázek 3 - Chráněná území, legenda viz příloha C.
14
2.1.4 Hydrologie na Českokrumlovsku Nejvýznamnějším vodním tokem okresu je řeka Vltava, vytékající ze Šumavy, která okresem prochází v délce 99 km. Je významným lákadlem pro vodáky nejen z České republiky. V sezoně, která je přibliţně od května do září, zde z Vyššího Brodu vyjíţdí aţ na tisíce vodáků. Říční trasa vede přes Český Krumlov aţ do Boršova nad Vltavou. V Českém Krumlově se řeka točí do tzv. meandru a vodáci zde musí překonat několik jezů. U Jelení zahrady, kde se nachází největší z nich, tak turistům vzniká nevšední podívaná. Na horním toku Vltavy jsou její vody vzduty naší největší vodní nádrţí - Lipenskou přehradou s rozlohou skoro 49 km², objemem 306 mil. m³ vody a délkou 44 km. Součástí přehrady je vodní elektrárna u Lipna s výkonem 120 MW. Asi 10 km dále po proudu stojí daleko menší vyrovnávací vodní nádrţ Lipno II s malou vodní elektrárnou o výkonu 1,5 MW. Významnějším přítokem Vltavy je na okrese asi pouze potok Polečnice v Českém Krumlově (levý přítok). Dalším významným tokem je řeka Malše pramenící v rakouské části Novohradských hor. Okresem protéká v délce 52 km. Významným přítokem je u Kaplice zprava říčka Černá. V místech, kde řeka opouští území okresu je vzduta Římovskou přehradou. Okres není příliš bohatý na rybníky, největším je rybník Olšina na jiţním okraji vojenského újezdu Boletice, s rozlohou 133 ha. Zajímavostí je, ţe se jedná o jeden z nejvýše poloţených rybníků u nás - nachází se totiţ v nadmořské výšce 731 m. [5]
Obrázek 4 - Meandr řeky Vltavy v Českém Krumlově
15
2.2 Kulturně-municipální předpoklady 2.2.1 Kulturní památky na Českokrumlovsku Pro Českokrumlovský region jsou nejtypičtější kulturní památky. V této kapitole se obecně seznámíme s pěti vybranými památkami (v tabulce sloupec vlevo), které jsou pro moji práci podstatné. Tabulka 2 - Souhrn hlavních kulturních předpokladů na Českokrumlovsku
Hlavní
Doplňující
Český Krumlov
Zřícenina Pořešín u Kaplice
Vítkův Hrádek
Zřícenina Velešín
Roţmberk nad Vltavou
Rodný domek A. Stiftera v Horní Plané
Zlatá Koruna
Kostel sv. Bartoloměje ve Frymburku
Vyšší Brod
Dívčí Kámen
Kromě těchto hlavních památek se v regionu nachází i další. Jednou z nich je i zřícenina hradu Dívčí Kámen, nacházející se asi 8 km od Českého Krumlova, mezi Křemţí a Plešovicemi, v CHKO Blanský les. První zmínky o hradu pocházejí jiţ z roku 1360, nebyl však nikdy trvalým sídlem ţádného rodu, jeho funkce byla spíše správní. Podle jistých zdrojů, zde byl vězněn i král Václav IV. Hrad fungoval přibliţně 200 let, a od té doby chátrá. Velmi podobný osud má i zřícenina Pořešín u Kaplice. Zajímavým místem pro návštěvu je i Kuklov, blízko obce Brloh, asi 15 km za Českým Krumlovem. Hrad ve 14. století zaloţil vyšehradský biskup. Po jeho smrti připadl králi, kterému se ho snaţili zmocnit Roţmberkové, jelikoţ okolní pozemky patřily právě jim. Nakonec se jim podařilo hrad dobýt, ale i zbořit. Dodnes jsou dochovány pouze zbytky zdiva. Současně s hradem byl postaven i kostel sv. Ondřeje, ten však postupně chátral a dodnes se dochovalo pouze jeho torzo s gotickými okny. [6] Památník Adalberta Stiftera v Horní Plané je veřejnosti otevřen jiţ od roku 1960. Jedná se o rodný domek významného rakouského spisovatele, jehoţ rod zde na okraji Šumavy ţil po sedm generací. [7] Dům slouţí jako muzeum se stálou expozicí, nebo je vyuţíván na různé výstavy, především s šumavskou tématikou.
16
2.2.1.1
Český Krumlov
Obrázek 5- Státní hrad a zámek Český Krumlov
Křivolaké uličky, romantická zákoutí a unikátní komplex měšťanských domů, koncerty, divadelní představení, hospůdky, kavárny i středověké krčmy, to vše je Český Krumlov - město s jedinečnou atmosférou obklopené krásnou přírodou. Od roku 1992 je zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. [1] Český Krumlov lze charakterizovat jako … město kulturního dědictví - 300 památkově chráněných objektů v historickém centru, druhý největší hradní a zámecký komplex v České republice zapsané na seznamu památek UNESCO, nejstarší barokní divadlo na světě město umění a kultury - Egon Schiele Art Centrum, International Art Gallery, 7 muzeí a 4 galerie, četné obchůdky s uměleckými předměty, 5 hudebních festivalů, divadelní festival, otáčivé hlediště město mnoha záţitků - historické slavnosti, ochutnávka piva v místním pivovaru, jízda na voru po řece Vltavě, noční prohlídky města, kulinářské speciality město kongresové a incentivní turistiky - konferenční prostory, hotely vyšších tříd, exkluzivní historické prostory, zámecká zahrada, sportovní a historické hry město s krásnou přírodou - kopcovitá krajina vhodná pro pěší turistiku, cyklistiku, vyjíţďky na koních, hraní golfu, rafting a vodní putování na Vltavě, v blízkosti rekreační oblast přehradní nádrţe Lipno, Chráněná krajinná oblast Blanský les, Národní park Šumava [8]
17
Historie Českého Krumlova Český Krumlov zaloţila v 1. polovině 13. století rodová větev Vítkovců nazývaná z Krumlova, první zmínka o něm je z roku 1240. V krátké době tu vznikly tři relativně samostatné celky: na skalnaté výšině nad levým břehem řeky hrad (později zámek), pod ním jeho hospodářské zázemí – podhradní městečko Latrán, a na pravém vltavském břehu, na ostrohu ze tří stran obtékaném řekou, vlastní město s opevněním a trojicí bran. (David a Soukup, 2008) Státní hrad a zámek Mohutný hrad a zámek, strmící se na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou, obtékající v meandru historickou část města, zaloţil a po staletí zveleboval a dal přistavovat mocný rod Roţmberků. Rozsáhlý komplex budov se nyní skládá ze tří hlavních částí, a to předhradí zvaného Tumelplac, Dolního hradu zvaného Hrádek, ve kterém je purkrabství, mincovna a máselnice, a Horního hradu se světově proslulým Maškarním sálem s nástěnnými malbami a dalšími pozoruhodnými zámeckými prostorami. Patří k nim i stavebně velice zajímavé Václavské sklepy, z části vydlabané ve skále, vyuţívané nyní k výstavním účelům. (Klimek, 2007) Areál krumlovského hradu a zámku je rozlohou (po Praţském hradě) druhý největší u nás a jeden z největších ve střední Evropě. (David a Soukup, 2008) Plášťový most Zámecký most Na Plášti z roku 1764 je neobvyklým dílem barokního stavitelství, jaké u nás nemá obdoby. Stojí na kamenných pilířích s klenutými oblouky a má celkem 7 podlaţí, nejvyšší tvoří dvě kryté chodby nad sebou. Stavba je dlouhá 29 metrů, široká 6,4 a vysoká 39 metrů. (David a Soukup, 2008) Barokní divadlo První nepřímé zprávy o počátcích divadelní kultury na zámku v Českém Krumlově pocházejí z konce 15. století. Zámecké barokní divadlo stojí na V. nádvoří zámku, v blízkosti západního zámeckého křídla, se kterým je spojeno Plášťovým mostem s krytou spojovací chodbou vedoucí z Maškarního sálu do kníţecí lóţe zámeckého divadla. V letech 1765 - 1766 byla Josefem Adamem ze Schwarzenberku budova divadla upravena, vybavena novým zařízením a dekoracemi. Unikátní techniku na výměnu kulis a ostatních dekorací zhotovil vídeňští tesaři a malíři. 18
Barokní divadlo na zámku v Českém Krumlově reprezentuje vyspělou barokní scénu. Původní divadelní fond je dochován jak v předmětných reáliích - budova, hlediště, orchestřiště, jeviště, jevištní technika (tzv. mašinerie), dekorace, kostýmy, rekvisity, osvětlovací technika, hasicí prostředky, tak i v bohaté archívní dokumentaci - libreta, scénáře, texty, partitury, notový materiál, inventáře, účty, ikonografický materiál a jiné informace o divadelním ţivotě 17. - 19. století. [9]
Obrázek 6 - Barokní divadlo - hlediště (vlevo), jeviště (vpravo)
Medvědi v Krumlově Ve vyzděném příkopě mezi prvním a druhým nádvořím Českokrumlovského zámku se chovají medvědi. Zmínka o nich je jiţ z roku 1558. (David a Soukup, 2008) Od roku 1999 příkop obydlují medvědi Kateřina a Vok, kterým se v roce 2000 narodila tři medvíďata, Matěj, Jakub, Vojta. [10] Můţete je znát z večerníčků O Medvíďatech. Osobnosti Českého Krumlova S městem jsou výrazně spojeni zejména významní členové šlechtických rodů, které zdejší panství vlastnili, jako Vilém a Petr Vok z Roţmberka, Jan Kristián z Eggenberku, Josef Adam a Jan Adolf II. ze Schwarzenberku. Narodil se zde fotograf Josef Wolf (1864-1938), rakouský malíř Otto Staininger (1934), pobývali či působili tady roţmberský regent Jakub Krčín z Jelčan, roţmberský kronikář Václav Březan, sochař Jan Antonín Zinner, stavitel Schwarzenberského kanálu Josef Rosenauer, rakouský malíř Egon Schiele a fotograf Josef Seidel a další. (David a Soukup, 2008)
19
2.2.1.2 Roţmberk nad Vltavou Historické město leţí na levém břehu řeky Vltavy, 20 km od Českého Krumlova, městská památková zóna a také jedno z nejmenších českých měst. (David a Soukup, 2008) Původně podhradí hradu Roţmberka vzniklo jako osada aţ po zaloţení samotného hradu. Bylo obehnáno hradbami, jejichţ část se dochovala do dnešní doby, ale v první polovině 17. století bylo vypáleno. (Klimek, 2007)
Obrázek 7 - Roţmberk nad Vltavou
Hrad pánů erbu růţe Mohutný hrad na vysoké skále nad meandrem řeky Vltavy dal v polovině 13. století postavit zakladatel rodu Roţmberků, Vítek z Prčice. Hrad nebyl přístupný z hlubokého údolí, ale pouze po úzké skalní šíji, a byl tak snadno hájitelný. Z původního gotického sídla, které v 16. století vyhořelo a nebylo jiţ obnoveno, zbyla štíhlá okrouhlá věţ zvaná Jakobínka, postavená na nejvyšším místě ostrohu. V první polovině 14. století pak byl za doby panování Jindřicha z Roţmberka postaven nový hrad, zvaný Dolní, jako palác s vysunutými věţemi na obou koncích. Později byl několikrát upravován. (Klimek, 2007) Hrad Roţmberk je přístupný v letní sezóně. Návštěvníci si mohou prohlédnout historické interiéry, zařízené převáţně historizujícím mobiliářem z 19. století, s bohatými soubory zbraní, uţitého umění, cínu, skla a keramiky. K nejhezčím prostorám patří Rytířský sál s manýristickou výzdobou, malovaným kazetovým stropem a hudebním výklenkem. Dále hradní kaple, obrazárna s mnoha
20
cennými obrazy z 15. aţ 18. století, Křiţácká galerie a zbrojnice. Je také moţné vystoupat na Anglickou věţ. (David a Soukup, 2008) 2.2.1.3 Vyšší Brod Město Vyšší Brod leţí pouhé čtyři kilometry od hranic s Rakouskem. Vznikl jako příhraniční osada ještě před tím, neţ zde byl postaven klášter. Tehdy u důleţité obchodní stezky přes řeku Vltavu. K nejvýznamnějším stavbám patří původně raně gotický děkanský kostel svatého Bartoloměje, bývalý chudobinec na jiţní straně svahovitého náměstí, gotická kaple svatého Josefa a původní radnice. Od města vede kříţová cesta ke kapli v lese, zvaná Marie Rast, coţ v překladu znamená Mariin odpočinek. Ve Vyšším Brodě je známé vodácké tábořiště. Mnoho vodáků právě odtud začíná plavbu po Vltavě do Českého Krumlova a dále k Českým Budějovicím. (Klimek, 2007) Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě Vyšebrodský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie zaloţil Vok z Roţmberka se svými bratry před rokem 1259. Budovy stojící po stranách kláštera, jsou propojeny pevnou hradební zdí s baštami v nároţích. (Klimek, 2007) V roce 1422 byl obleţen husity (vypálen kostel), obnoven pozdně goticky a upraven a barokně rozšířen byl v 17. a 18. století. Rozvíjel rozsáhlou hospodářskou činnost, patřila mu značná výměra zemědělské půdy, hospodářské dvory a jiné. Jako jeden z mála přeţil rušení klášterů za císaře Josefa II. Za druhé světové války gestapo klášter zrušilo a v roce 1950 byl zestátněn, cisterciáci vyhnáni, část objektů byla předána jednotkám pohraniční stráţe a část místním hospodářským organizacím. V nejcennějším starém jádru kláštera bylo zřízeno muzeum. Cisterciáci se sem vrátili aţ v roce 1990. V dormitáři, upraveném na klášterní obrazárnu, jsou vystavena cenná gotická díla, například Ukřiţování od Mistra Vyšebrodského ze 14. století, Vyšebrodská madona z doby kolem roku 1420 či Závišův Kříţ. Klášterní sbírka však zahrnuje i další vzácné obrazy a sochy Petra Brandla, Jana Kupeckého, Norberta Grunda, Františka Xavera Palka. Klášterní knihovna obsahuje na 70 000 svazků, z toho 1 200 rukopisů a 400 prvotisků, a je třetí největší u nás.
21
Klášterní mariánský chrám je úzce spojen se slavnými a mocnými Roţmberky, kteří tu mají rodovou hrobku. Je tu mimo jiné pohřben i Záviš z Falkenštejna. Ze zdejších opatů patřili k významným velmi vzdělaným osobnostem Quirin Mickl, který postavil novou knihovnu či Leopold Wackarţ. (David a Soukup, 2008)
Obrázek 8 – Areál kláštera ve Vyšším Brodě
Architektura Vyššího Brodu Dnešní vzhled kláštera, národní kulturní památky, vznikal postupně od 13. do 18. století. Dochoval se prakticky v původním stavu, menší zásahy si vynutily jen opravy po poţárech. Gotické jádro, tvoří rajský dvůr s kříţovou chodbou, opatství, kostel, obytné budovy a hospodářské objekty. Nejcennější stavbou je klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, raně gotický ze 13. století. Současnost kláštera Vyšší Brod Po navrácení objektů řeholníkům je dnes Vyšší Brod jedním ze dvou „ţivých“ cisterciáckých klášterů v Čechách. Přesto zůstal přístupný veřejnosti a konají se zde sezónní výstavy a příleţitostné koncerty. (David a Soukup, 2008) Závišův kříţ Asi 70 centimetrů vysoký dvouramenný kříţ byzantského původu se podle historiků řadí mezi deset nejvzácnějších relikviářů světa. Je pozlacen a zdoben filigránem, 22
nebývalým mnoţstvím drahokamů a perel. Na rubové straně je devět emailových medailonů oblíbených světců, které kryjí relikvie. V roce 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou. [11] Je stavěn naroveň Českých korunovačních klenotů. Okázalý relikviář nechal zřejmě pro svou korunovaci zhotovit uherský panovník, aby do něj uloţil ostatek dřeva Svatého Kříţe, na němţ zemřel Jeţíš Kristus. Spletitými cestami se drahocenný kříţ dostal do dědičného kláštera mocných Roţmberků, kde jej mniši uchovávali po staletí v nejvyšší úctě. Za druhé světové války kříţ uloupili nacisté, v době komunismu byl zestátněn a přemístěn do Prahy. Zlatý kříţ se však společně s cisterciáky vrátil do Vyššího Brodu a za nejpřísnějších bezpečnostních podmínek byl v Čechách znovu vystaven po více neţ 70 letech v rámci Zemské výstavy 2013. [12] 2.2.1.4 Zlatá Koruna Obec Zlatá Koruna se nachází na úpatí hory Kleť mezi Českými Budějovicemi a Český Krumlovem. Převáţná část obce leţí v chráněné krajinné oblasti Blanský les, vcelku nedotčeném prostředí protnuté údolím čistého toku řeky Vltavy, která obepíná obec ze tří stran. [13] Je to nejníţe poloţená obec v regionu. Klášter Zlatá Koruna
Obrázek 9 - Klášter Zlatá Koruna
23
Do kláštera Svatá trnová koruna (Sancta Spinea Corona) povolal cisterciáky z rakouského kláštera český král Přemysl Otakar II. roku 1263. Klášter zaloţil nejen jako středisko víry a vzdělanosti pro široké okolí, ale také jako protiváhu proti tehdy jiţ existujícímu klášteru ve Vyšším Brodě, zaloţeném mocnými Roţmberky a téţ proti rozpínajícím se Vítkovcům v Krumlově. Později se jeho název změnil, údajně pro bohatství vzkvétajícího kláštera. [14] Klášter ovšem zaţil nejen dobu slávy, ale má i pohnutou historii, kdy byl kupříkladu za husitských válek vypálen a mniši, kteří nestačili utéci, povraţděni. Za císaře Josefa II. pak byl stejně jako mnohé jiné kláštery zrušen. Pak bylo několik jeho budov dokonce pouţíváno jako továrna a došlo k trvalému poškození některých jeho částí. (Klimek, 2007) Architektura kláštera Zlatá Koruna Komplex klášterních budov patří po nákladné rekonstrukci mezi významné historické památky.
K nejcennějším
částem
patří
kaple
Andělů
stráţných,
pocházejí
z osmdesátých let 13. století. Je to nejstarší raně gotická stavba u nás. (Klimek, 2007) Zajímavosti V samotných budovách klášterního areálu se jiţ několik let nachází mateřská škola a pro snoubence je zde moţnost svatebního obřadu jak v interiérech kláštera, tak v jeho zahradách. 2.2.1.5
Vítkův hrádek
Vítkův hrádek nebo téţ znám jako Vítkův kámen se nachází asi půl kilometru nad obcí Svatý Tomáš (u rakouských hranic) v nadmořské výšce 1032 metrů. Je to nejvýše poloţený kamenný hrad v České republice. U obchodní cesty z Rakous jej roku 1270 zaloţil Vítek z Načeradce z rodu Vítkovců. Kdyţ Vítkovci vymřeli, přešel majetek dědictvím na Roţmberky. Hrad si spíše udrţoval strategický význam jako stráţní bod na česko-rakouské hranici, o čemţ svědčí i to, ţe byl později nově opevněn vnější hradební zdí. Opuštěn byl aţ po poţáru v 18. století. Hlavní stavbou hradu byla rozlehlá obytná věţ, která stojí doposud na skále na vrcholu hory. (David a Soukup, 2008)
24
Obrázek 10 - Vítkův hrádek
Po třicetileté válce ztratil hrad na významu a začal chátrat. Dochovala se z něj čtyřhranná zeď a zbytky zdí paláců a opevnění. Zásluhou stejnojmenného občanského sdruţení byly koncem minulého tisíciletí získány prostředky na stabilizaci rozpadávajícího se zdiva a zřízení dřevěné vyhlídkové plošiny uvnitř věţe. Práce byly provedeny na přelomu tisíciletí a od roku 2005 je hradní zřícenina opět po řadě desetiletí přístupná veřejnosti. (Klimek, 2007)
2.2.2 Kulturní zařízení Kulturní zařízení se soustřeďují převáţně ve městech. Na území okresu jsou 4 stálá kina, 52 veřejných knihoven, 14 muzeí, 2 divadla. [15] V Českém Krumlově pak turisty nejvíce lákají muzea, která jsou spjata s místní historií nebo slavnou osobností. Největší knihovnou je klášterní knihovna ve Vyšším Brodě, která je se svými 70 000 svazky třetí největší v České republice. Tabulka 3 - Nejznámější muzea v okrese
Český Krumlov Městské divadlo Regionální muzeum Muzeum voskových figurín Muzeum útrpného práva Hradní muzeum Muzeum Fotoateliér Seidel Muzeum historických motocyklů
Okolí Muzeum koněspřeţné dráhy v Bujanově Muzeum Schwarzenberského kanálu v Chvalšinách Památník Adalberta Stiftera v Horní Plané Poštovní muzeum Vyšší Brod Muzeum Loutek – Pohádkový dům Muzeum Marionet Muzeum stavebních dějin a řemesel
25
2.2.3 Sportovní zařízení Českokrumlovský region mohou navštívit i sportovci, jelikoţ je tady několik moţností sportovního vyţití po celý rok. Plavecký areál na kraji Českého Krumlova nabízí kaţdodenní moţnost plavání v bazénu nebo relaxaci v parní sauně. Pro tenisty jsou hned vedle k dispozici tenisové kurty. Areál s penzionem nabízí čtyři venkovní antukové a tři vnitřní kurty. Asi 7 km od Českého Krumlova se nachází obec Větřní, kde je denně otevřená sauna i s plaveckým bazénem. V Krumlově se nachází i zimní stadion, kde trénuje místní hokejový ţákovský klub. Ve vymezených dnech si zde mohou i místní amatéři zabruslit. Velmi významným sportovním areálem v regionu je Active park Lipno. V lokalitě kousek od Lipenské přehrady se dá sportovat celoročně. Je zde bobová dráha, lyţařský areál na vrcholu Kramolína s několika sjezdovkami a lanovou dráhou, bike park a moderní lanové centrum. Nově od roku 2012 i Stezka korunami stromů, jejíţ součástí je dřevěná rozhledna s celkovou výškou 40 metrů.
2.2.4 Kulturní akce Kulturní akce jsou, především v Českém Krumlově, velmi populární. Představuji zde nejvýznamnější. Slavnosti pětilisté růţe, které se konají vţdy po tři dny v červnu, navštíví aţ na tisíce návštěvníků. Město se vrací do dob renesance a během rytířských turnajů, pouličních divadel a šermu se slaví přímo v historickém centru města. Za účasti slavných mezinárodních i českých interpretů se kaţdým rokem v létě po pět týdnů koná Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Povaţuje se za vrchol kulturního léta nejen v Českém Krumlově, ale i v České republice. Program festivalu zahrnuje symfonické i komorní koncerty klasické hudby, operní a písňové recitály, jazz, folk či muzikál. Během Svatováclavských slavností, konajících se po tři dny, můţete například navštívit muzea a galerie v noci, či se zastavit na svatováclavském jarmarku, nebo nasávat atmosféru z přehlídek folklorních souborů.
26
Královský hudební festival Zlatá Koruna si v září 2013 připomínal 750 let od svého zaloţení. Oslavy kláštera zpestřily zajímavé výstavy, koncerty, nebo speciální prohlídky kláštera. Rallye Český Krumlov. Jiţ od roku 1971 trvá tradice automobilové soutěţe patřící k vrcholným podnikům tohoto motoristického odvětví u nás. Trať závodu přivádí závodníky i diváky do zajímavých zákoutí regionu, která jinak řadě návštěvníků zůstanou utajena. Slavnostní start i vyhlášení vítězů v bezprostřední blízkosti centra města jsou vděčnou podívanou. [16] Region nezapomíná ani na milovníky sportovních akcí, kterých je tady také mnoho. Největším lákadlem je ale Krumlovský vodácký maraton, který se koná pravidelně kaţdým rokem začátkem října. Kaţdoročně se sem sjíţdí stovky vodáků nadšenců, ale i vrcholových sportovců. Krumlovský maraton je největším, co se počtu soutěţních kategorií týče, a nejpočetnějším říčním maratonem v České republice. Startuje se ve Vyšším Brodě, a končí v Českém Krumlově. Vodáci tak musí překonat 26 říčních kilometrů. [17]
3 Selektivní předpoklady Kapitola se zabývá rozdělením selektivních předpokladů na politické, demografické, urbanizační a sociologické.
3.1 Politické V říjnu 2013 se v České republice konaly předčasné volby do parlamentu. Za volební okres Český Krumlov, kde se nachází 79 volebních okrsků s 48 442 voliči, se k volbám dostavilo 56,06 % občanů. V okrese kandidovalo 18 politických stran a pouze 4 z nich se, se svými hlasy dostaly na vrchol. Nejúspěšnější stranou celkově, i v České republice, byla Česká sociálně demokratická strana, a nejúspěšnějším kandidátem v Českokrumlovském okrese byl Mgr. Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje. Druhé místo v regionu obsadilo hnutí ANO 2011 v čele s Ing. Janem Kubíkem, dále pak Komunistická strana Čech a Moravy s nejlepším kandidátem za Českokrumlovský okres JUDr. Vojtěchem Filipem, a nakonec TOP 09 v čele s PhDr. Zdeňkem Troupem za Českokrumlovský region. [18]
27
Výsledky parlamentních voleb 2013
19,85%
18,18% 17,03% 12,18%
20,45%
ČSSD
18,65%
ANO
Celkové výsledky v ČR
14,91%
11,99%
KSČM
TOP 09
Výsledky za volební okres Český Krumlov
Graf 2 - Výsledky parlamentních voleb 2013 v Českokrumlovském regionu ve srovnání k celkovým výsledkům v České republice
3.2
Demografické
V 46 obcích okresu ţije celkem 60 516 obyvatel. Hustotu obyvatelstva (39 obyvatel na km2) má okres nejmenší nejen v Jihočeském kraji, ale i jednu z nejmenších v celé České republice. Více neţ polovina obyvatel okresu ţije v některém z pěti měst (Český Krumlov, Kaplice, Vyšší Brod, Horní Planá, Frymburk), z toho v samotném městě Český Krumlov má trvalý nebo dlouhodobý pobyt zhruba 14 000 osob. [19]
3.3 Urbanizační S rozlohou 1 615,03 km2 se okres řadí na šesté místo v České republice a na třetí místo v Jihočeském kraji. Okres tvoří celkem 45 obcí, z toho 6 měst, 3 městyse a vojenský újezd Boletice (viz. příloha A.1). Českokrumlovsko sousedí s jihočeskými okresy Prachatice a České Budějovice. Jiţní hranice je státní hranicí s Rakouskem. Od zrušení okresních úřadů k 31. prosinci 2002 se okres člení na dva obvody obce s rozšířenou působností (Český Krumlov a Kaplice). Tyto obvody se dále člení na 4 správní obvody pověřených obcí, Český Krumlov, Horní Planá, Vyšší Brod, Kaplice a pátým je vojenský újezd Boletice. [20]
28
3.4 Sociologické K 26. 3. 2011 bylo v Českokrumlovském okrese celkem 60 516 obyvatel a z toho 11 587 věřících, 19 135 obyvatel bylo bez náboţenské víry a 29 790 obyvatel neuvedlo, jestli jsou náboţenského vyznání. Nejvíce obyvatel se hlásí k církvi římskokatolické, a poté k církvi československé husitské a českobratrské evangelické.
151
69
Církev římskokatolická
Církev československá husitská
5 839 Českobratská církev evangelická
Graf 3 - Církve na Českokrumlovsku
4 Realizační předpoklady V kapitole realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Českokrumlovském regionu jsou důleţité komunikační předpoklady, které se dále dělí na dopravu, a materiálně-technickou základnu.
4.1 Doprava Silniční doprava Okresem Český Krumlov prochází mezinárodní silnice E 55, vedoucí ze severních Čech do Dolního Dvořiště, kde je hraniční přechod do Rakouska. Celková délka silniční sítě okresu se blíţí k 700 km. Autobusové spojení zajišťuje v rámci pravidelné linkové dopravy v regionu několik dopravců. Jízdenky zpravidla není potřeba rezervovat dopředu, jízdné se platí přímo řidiči po nástupu do vozidla. [21]
29
Městská doprava Městská hromadná doprava je zřízena pouze v Českém Krumlově a to místním autobusovým dopravcem ČSAD. Jedná se o pravidelný svoz přes město a do okolních obcí, ale jednotlivé linky autobusů nemají ani číselná značení. Ţelezniční doprava Další dopravní spojení na území regionu zabezpečují dvě ţelezniční tratě - České Budějovice-Černý Kříţ-Volary a České Budějovice-Horní Dvořiště, trať pokračuje dále do Lince. V budoucnosti by se měla tato trať stát součástí ţelezničního koridoru Praha-Linec. [21] Spojení České Budějovice-Český Krumlov-Černý Kříţ-Volary jezdí pravidelně kaţdé dvě hodiny, a je nepostradatelným spojem jak pro místní obyvatele, tak pro turisty. Ti spoj vyuţívají především k cestě na Šumavu, ať uţ za pěší turistikou nebo cyklistikou. Místními obyvateli je spoj nazýván Šumavská střela. Z hlediska turistického ruchu je rovněţ významná elektrifikovaná trať Rybník-Lipno nad Vltavou. Tzv. Vyšebrodská elektrická dráha byla jiţ od svého zprovoznění v roce 1911 vedena v elektrické trakci. Jednalo se proto o druhou elektrizovanou trať na českém území. Má velký, zejména, turistický význam. Letecká doprava Letecká doprava v rámci Českokrumlovského regionu neexistuje. Nejbliţší letiště je pak v Plané u Českých Budějovic, které je jediným místem na jihu Čech umoţňujícím letecké spojení s celým světem. Letiště České Budějovice má v současné době licenci na provozování neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí a je způsobilé pro lety za viditelnosti ve dne. [21] Vodní doprava Vodní doprava v Českokrumlovském regionu se vyuţívá především pro turisty v rámci přepravy na trajektech na lipenské nádrţi, nebo pro místní obyvatele, kteří si přívozem ušetří čas, neţ aby objíţděli celé Lipno. V rámci pravidelné dopravy na lipenské nádrţi fungují tři pravidelné přívozy mezi Dolní Vltavicí a Kyselovem, Frymburkem a Frídavou nebo Horní Planou a Bliţší Lhotou, a to v sezoně od dubna do října.
30
Vertikální doprava Vertikální doprava v Českokrumlovském regionu funguje opět u přehrady Lipno. Přímo v obci Lipno nad Vltavou je začátek visuté dráhy na vrchol Kramolína. V zimní sezoně čtyř-sedačková lanovka přepravuje k vrcholu lyţaře, a v letní, především turisty. Ti se jedou nahoru projít po Stezce korunami stromů.
Obrázek 11- Stezka korunami stromů na vrcholu Kramolína
4.2 Materiálně-technická základna Materiálně-technická základna cestovního ruchu se v Čekokrumlovském regionu skládá hlavně z ubytovacích a stravovacích zařízení. Pro turisty v regionu jsou tyto dvě části stěţejní.
4.2.1 Ubytovací zařízení Jelikoţ do regionu cestuje mnoho turistů, jak z Česka, tak z ciziny, je zde velká kapacita v ubytovacích zařízeních. Z kategorií ubytovacích zařízení zde najdeme zastoupené všechny. Hotely, hotely garni, penziony, hostely, apartmány, ubytovny, kempy, motely i ubytování v soukromí. Hotely s větší kapacitou lůţek se nachází především tam kde je největší koncentrace turistů, a to v Českém Krumlově a v okolí Lipenské nádrţe, například ve Frymburku,
31
Horní Plané nebo Černé v Pošumaví. Jsou zde i penziony, ale ty najdeme po celém regionu. Takovou zajímavostí je, ţe jen v samotném Krumlově se nachází přibliţně přes 60 ubytovacích zařízení. Kempů je celá řada podél říčního toku Vltavy, z Vyššího Brodu aţ do Zlaté Koruny, kde se nachází největší z nich. Tabulka 4 - Doporučené hotely v regionu Českokrumlovsko
Český Krumlov Hotel Růţe Hotel Bellevue Hotel Dvořák Hotel Mlýn
Okolí Wellness Hotel Frymburk Hotel Orsino Horní Planá Hotel Racek Černá v Pošumaví Sporthotel Zátoň
4.2.2 Stravovací zařízení V Českokrumlovském regionu je také mnoho stravovacích zařízení. Regionu dominuje především česká kuchyně, ale najdeme zde i několik specializovaných podniků na speciality zahraniční kuchyně. Gastronomii se zde meze nekladou. Restaurace Nejoblíbenějšími restauracemi v regionu jsou bezpochyby restaurace hotelové. Především tedy v Českém Krumlově a okolí Lipna, tam kde je největší koncentrace turistů. Samozřejmě se všude nejedná a lacinou záleţitost. V regionu najdeme i nespočet restaurací čínských, tureckých nebo okénka s rychlým občerstvením.
Velmi populární jsou i italské pizzerie. Jediné co byste v regionu
hledali marně, jsou fast foody. Není zde ţádný McDonald´s ani KFC. Krčmy Oblíbenými restauracemi v Českém Krumlově jsou pak krčmy. Jsou zaměřené na českou a staročeskou kuchyni, rybí pokrmy, speciality na grilu a na roštu nebo i na zvěřinu. Takovéto podniky jsou pak vyhledávaným cílem turistů ze zahraničí. Nejedná se zde pouze o obyčejné stravování, ale podstatný je celkový dojem ze záţitkové gastronomie. Obsluha nosí dobové oblečení, pokrmy se podávají v dobovém nádobí a celkový vzhled takovéto restaurace je odlišen od běţného interiéru. Hosté sedí na dřevěných 32
lavicích, někdy i potaţených zvířecími koţešinami, svítí se ohněm na svícnech či pochodních, a místnosti mohou dominovat kamna, kde se jídlo připravuje přímo před hostem. Pokrmy pak hosté jedí i bez příboru holýma rukama. Tabulka 5 - Restaurace specializované na českou a staročeskou kuchyni v Českém Krumlově
Krčma Markéta Krčma v Šatlavské ulici Restaurace Eggenberg a Pivnice Formanka Hospoda Na Louţi Restaurace U Švejka
5 Co spojuje Český Krumlov, Vítkův hrádek, Roţmberk, Zlatou Korunu a Vyšší Brod? Všechny uvedené památky mají jedno společné – vznikly v době vlád velmi mocných rodů v Čechách - Vítkovců a Roţmberků. Ti budovali a udrţovali svá sídla po staletí, a díky tomu je dodnes můţeme obdivovat. V následujících podkapitolách porovnám společné mezníky z historie lokalit, jejich návštěvnost, otevírací dobu a ceny vstupného.
5.1 Vyšší Brod versus Zlatá Koruna
Obrázek 12- Mapa cisterciáckých klášterů - Vyšší Brod a Zlatá Koruna
33
Klášter Zlatá Koruna a Vyšší Brod jsou významnými historickými památkami v Českokrumlovském regionu. Z kapitoly kulturních památek jiţ víte, ţe, to co spojuje Vyšší Brod a Zlatou Korunu, je cisterciácký klášter. Oba kláštery vznikly ve 13. století. Vyšší Brod nechal postavit mocný rod Roţmberků a Zlatou Korunu zaloţil o pár let déle král Přemysl Otakar II. jako oporu proti Roţmberkům. Na obrázku č. 11 vidíte zobrazení Zlaté Koruny a Vyššího Brodu. Obrázky u popisku označují, ţe to byly a Vyšší Brod dodnes pořád je, muţský klášter. Nápis v závorce značí latinský název kláštera. Sancta Corona, neboli Zlatá Koruna a Altovadum Vyšší Brod.
5.1.1 Návštěvnost Návštěvnost klášterů Vyšší Brod a Zlatá Koruna jsem porovnala za poslední tři roky, jak můţete vidět v grafu níţe. Podle dostupných údajů je navštěvovanějším klášterem Zlatá Koruna. V letech 2010 a 2011 ho navštívilo zhruba 22 800 návštěvníků. Oproti tomu Vyšší Brod je navštěvovaný mnohem méně. V průměru ho navštíví 20 820 návštěvníků za sezonu. V obou klášterech za poslední roky návštěvnost výrazně klesla. Proč je tomu tak, se můţeme jenom dohadovat. Jedním z důvodů, proč je Zlatá Koruna navštěvovanější neţ Vyšší Brod, je pravděpodobně lokalita blízko Českého Krumlova.
22 816
22 834 21 567
21 155 20 569
2010
2011
Zlatá Koruna
20 342
2012
Vyšší Brod
Graf 4 - Návštěvnost klášterů Vyšší Brod a Zlatá Koruna
34
5.1.2 Propagace V kapitole propagace jsem se zaměřila na to, jak a kolika způsoby se památka prezentuje veřejnosti, a kde všude se o ní můţete něco dozvědět. To jakým způsobem se lokalita propaguje, závisí také na tom, kdo má památku v péči. Jestli se jedná o památku státní nebo soukromou a jaké jsou jejich finanční moţnosti. Klášter Vyšší Brod Klášter ve Vyšším Brodě je národní kulturní památka a spravuje ho cisterciácké opatství, které zde sídlí. Na jeho podporu vzniklo i sdruţení se sídlem v rakouském Linci v roce 2002. Sdruţení, které má členy i v Německu, Kanadě či Brazílii, investuje finanční prostředky do oprav a rekonstrukcí a také se snaţí udrţovat vztahy s širokou veřejností. Informace o klášteře jsou dostupné na mnoha internetových stránkách. Mimo ně má klášter i své vlastní internetové stránky, kde se kromě informací o klášteře, můţete dočíst vše o ţivotě cisterciáckých mnichů od minulosti aţ po současnost. Klášter Vyšší Brod je publikován i v mnoha kniţních publikacích, jako jsou encyklopedie, zeměpisné a náboţenské knihy. V areálu kláštera jsou k dispozici návštěvníkům informativní letáky a broţury. Jsou dostupné zdarma a kromě češtiny dostupné i v anglickém a německém jazyce. Oficiální webové stránky kláštera: http://www.klastervyssibrod.cz/ Klášter Zlatá Koruna Klášter Zlatá Koruna je stejně jako Vyšší Brod národní kulturní památkou a ale je ve správě Národního památkového ústavu, pod územní správou v Českých Budějovicích. I klášter Zlatá Koruna má své oficiální internetové stránky, na kterých se prezentuje veřejnosti. Jsou zde k dispozici veškeré informace ohledně provozu kláštera, ceník vstupného, zajímavosti a fakta z historie, kontakty a další cenné informace pro turisty. Na internetových stránkách je odkaz na další památky v regionu, i na památky ve správě Národního památkového ústavu, coţ je podle mého názoru, určitě výhodnou reklamou. Webové stránky kláštera jsou přehledné a je moţné je prohlíţet v českém, anglickém nebo německém jazyce.
35
Klášter Zlatá Koruna je stejně jako Vyšší Brod publikován v mnoha knihách. Informace o něm bylo také moţné shlédnout v televizním vysílání České televize. Oficiální webové stránky kláštera: http://www.klaster-zlatakoruna.eu/
5.1.3 Otevírací doba, vstupné Klášter Zlatá Koruna Otevírací doba Otevírací doba kláštera ve Zlaté Koruně je pouze v letní sezoně, jak ukazuje tabulka 5. Nevýhodou tedy je, ţe prohlídky jsou moţné pouze od dubna do října, a tak se v zimní sezoně do interiérů kláštera zájemci nepodívají. Pro prohlídku je nutná účast minimálně pěti osob. Tabulka 6- Otevírací doba kláštera ve Zlaté Koruně
Zlatá Koruna duben, květen červen, červenec, srpen září, říjen
9:00 - 16:00 9:00 - 17:00 9:00 - 16:00
Vstupné Vstupné do areálu kláštera ve Zlaté Koruně se dělí na několik prohlídkových tras. V první trase vás průvodce provede přístupnými interiéry s českým výkladem (německý a anglický po objednání) a druhá prohlídková trasa (stálá literární expozice) je individuální, nemusí se rezervovat předem a není zde omezen počet návštěvníků. Pro zájemce je k zapůjčení text k vystaveným exponátům. [22] Dále je moţnost individuální prohlídky opatské kaple, dospělí za 10 Kč, děti a studenti za 5 Kč. Tabulka 7 - I. Trasa: Prohlídka kláštera s výkladem průvodce I. TRASA Český výklad Dospělí
100 Kč
Děti (6-15 let), studenti, ZTP
60 Kč
Senioři (nad 65 let) Rodinné vstupné (2 dospělí + max. 3 děti do 18 let)
70 Kč 250 Kč
36
Prohlídka s příplatkem za cizojazyčný výklad Dospělí
180 Kč
Děti (6-15 let), studenti
100 Kč
Senioři (nad 65 let)
140 Kč
Tabulka 8 - II. Trasa: Stálá literární expozice, prohlídka bez průvodce II. TRASA Dospělí Děti (6-15 let), studenti, ZTP Senioři (nad 65 let)
60 Kč 40 Kč 50 Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí + max. 3 děti do 18 let)
140 Kč
Klášter Vyšší Brod Otevírací doba Otevírací doba kláštera se zde oproti Zlaté Koruně liší. Do Vyššího Brodu mohou návštěvníci celoročně. Sezona se zde dělí na hlavní a mimo hlavní. Hlavní letní sezona je zde klasicky od dubna října, a od listopadu do března je sezona zimní. Mimo hlavní sezonu je prohlídka kláštera také moţná, ale po objednání a schválení klášterem. Záleţí také na personálních moţnostech kláštera a na jazyku ve kterém chcete výklad prohlídky. Musí se dostavit i minimální počet osob, a to osm. Velkým záporem je, ţe v zimním období prohlídka kláštera nezahrnuje zhlédnutí Závišova Kříţe. Podle mého názoru je to škoda, protoţe tento vzácný kříţ určitě přitahuje velkou pozornost. Prohlídky kláštera si zájemci mohou domluvit telefonicky, emailem, poštovním dopisem nebo stačí odeslat registrační formulář přes webové stránky kláštera. Objednávky jsou závazné aţ po schválení klášterem. Vstupné Vstupenky na prohlídku kláštera lze zakoupit pouze na pokladně kláštera v návštěvnickém centru opatství v dolní části klášterního areálu, a to pouze v otevírací době. Mimo smluvních partnerů kláštera je úhrada vstupného pouze v hotovosti v českých korunách a eurech. Nelze zde platit kartou. [23] Vstup do areálu kláštera je volný.
37
Tabulka 9- Ceny vstupného na prohlídku kláštera Vyšší Brod Prohlídky v češtině Plné vstupné (dospělí) 100,- Kč/os. Sníţené vstupné (studenti do 26 let, senioři nad 75,- Kč/os. 65 let, děti od 6 let) Ţáci do 10 let ve skupině (školní výprava) 40,- Kč/os. Děti do 6 let v doprovodu s dospělým zdarma Prohlídky cizojazyčné (německy nebo anglicky) Plné vstupné (dospělí) 144,-Kč/os. Sníţené vstupné (studenti do 26 let, senioři nad 120,- Kč/os. 65 let, děti od 6 let)
5.2
Český Krumlov, Vítkův hrádek a Roţmberk nad Vltavou
Český Krumlov, Vítkův hrádek a hrad Roţmberk jsou propojené historií a zakladatelským rodem Vítkovců a Roţmberků, coţ napovídají i jejich samotné názvy. Působily po staletí jako rodová sídla svých zakladatelů, kteří je udrţovali, tak ţe dodnes zůstaly zachovalé v původních podobách.
5.2.1 Návštěvnost Návštěvnost zámku Český Krumlov je mnohem vyšší neţ návštěvnost Vítkova hrádku a hradu Roţmberka. Moţným důvodem je zapsání Českého Krumlova na seznam světového dědictví UNESCO. Tento fakt ostatní lokality v regionu znevýhodňuje. První navštívenou památkou v regionu je právě Český Krumlov a ostatní lokality jsou v turistově programu aţ na druhém místě, pokud vůbec jsou. Mnoho turistů cestuje jen do Českého Krumlova, a po zhlédnutí, odjíţdí zase nazpět. Graf 5 zobrazuje návštěvnost Českého Krumlova, Vítkova hrádku a Roţmberka za roky 2010 aţ 2012. Průměrná návštěvnost zámku v Českém Krumlově je 300 000 návštěvníků, coţ další dvě památky navštíví za několik let. Hrad Roţmberk navštíví ročně kolem 50 000 návštěvníků a Vítkův hrádek kolem 24 000 návštěvníků. Zajímavé je, ţe Vítkův hrádek navštíví ročně více návštěvníků neţ kláštery Vyšší Brod a Zlatou Korunu. Pravděpodobně sem míří více turistů zaměřených na pěší turistiku v přírodě.
38
315 979
319 721 292 684
Český Krumlov Rožmberk Vítkův Kámen
57 339 25 290 2010
54 028 24 450
2011
48 497 24 567
2012
Graf 5 - Návštěvnost Roţmberských památek na Českokrumlovsku za poslední tři roky
5.2.2 Propagace Český Krumlov Státní hrad a zámek Český Krumlov je od roku 1992 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a je ve správě národního památkového ústavu. I Český Krumlov má své oficiální internetové stránky, kde najdou všechny potřebné informace místní obyvatelé, podnikatelé i turisté. Stránky jsou dostupné v sedmi světových jazycích, kromě německého a anglického překladu si stránky přečtete i v jazyce ruském, maďarském, italském, španělském nebo francouzském. Stránky jsou přehledné a rozdělené do jednotlivých kapitol. Pro turisty je určitě vynikající vyhledávač ubytování a stravovacích zařízení v celém regionu. Najdete zde samozřejmě informace o městě, jeho historii a vše o současnosti, například kulturním dění. Mimo to, stránky obsahují odkazy na veškeré památky a přírodní lokality na Českokrumlovsku. Oficiální webové stránky zámku: www.zamek-ceskykrumlov.eu Jako památka UNESCO má Český Krumlov také několik kniţních publikací dostupných k zakoupení v místních knihkupectvích nebo obchodech se suvenýry, kterých je ve městě mnoho. Opět dostupné v několika světových jazycích. V zámku, muzeích, galeriích ale i v restauracích a hotelech najdete informační letáky a broţury o městě. 39
Oficiální turistickou autoritou města je Destinační management Český Krumlov. Je to marketingová organizace, která řídí cestovní ruch ve městě a blízkém okolí. Jeho hlavními prioritami je propagovat destinaci Český Krumlov. Prezentuje město na různých výstavách, veletrzích a workshopech. Zpracovává strategické dokumenty a shání finanční prostředky na rozvoj cestovního ruchu ve městě. Roţmberk Hrad Roţmberk je národní kulturní památkou a je také ve správě Národního památkového ústavu České republiky. Má své oficiální internetové stránky, kde se návštěvník dozví potřebné informace k návštěvě, základní fakta o historii a třeba také o moţnosti pronájmu míst k svatebnímu obřadu v areálu hradu. Důleţitý je i odkaz na další hrady příslušníku zakladatelského rodu Roţmberků. Mimo internet je hrad propagován minimálně, a z tohoto důvodu nemají návštěvníci Českokrumlovského regionu velké moţnosti se o tomto hradu dozvědět jinak neţ prostřednictvím internetu nebo známých, kteří uţ hrad navštívili. Za jistý typ propagace se dá povaţovat i pořádání letního hudebního festivalu v podhradí, který se koná kaţdým rokem. Třídenní festival pak právě kvůli hudebním interpretům navštíví mnoho zájemců. Oficiální webové stránky: http://www.hrad-rozmberk.eu/
Vítkův hrádek Vítkův hrádek spravuje Občanské sdruţení Vítkův hrádek, které zabezpečuje finanční prostředky k jeho opravě a rekonstrukci. Díky tomuto sdruţení byl před pár lety zpřístupněn vyhlídkový ochoz na vyhlídkové věţi. O Vítkově hrádku se dozvíte základní informace na několika internetových stránkách. Všude jsou dostupné informace o historii i současnosti. Najdete o něm i zmínky v několika tištěných publikacích zaměřených na Jihočeský kraj. Hrádek je propagován spíše formou pořádání různých kulturních akcí jak v létě, tak v zimě. Oficiální webové stránky sdruţení: http://www.vitkuvhradek.cz/
40
5.2.3 Otevírací doba, vstupné
Český Krumlov Otevírací doba a ceník vstupného se na zámku v Českém Krumlově liší podle jednotlivých prohlídkových tras a expozicí. I. prohlídková trasa První prohlídková trasa zámku Český Krumlov je zaměřena na prohlídku původních zámeckých interiérů z doby renesance a baroka. Zahrnuje mimo jiné zámeckou kapli sv. Jiří, Eggenberský sál se "zlatým" kočárem a Maškarní sál. Moţnosti: prohlídka s výkladem průvodce Počet osob v prohlídce: od 8 do 45 Prohlídka s průvodcem: čeština, němčina, angličtina Moţnost zapůjčení textů: čeština, němčina, angličtina, francouzština, italština, španělština, ruština, holandština II. prohlídková trasa Celá II. prohlídková trasa zámku Český Krumlov je zaměřena na historii rodu Schwarzenbergů. Trasa začíná návštěvou Schwarzenberské portrétní galerie s obrazy příslušníků rodu od praotce Erkingera aţ do počátku 20. století a končí prohlídkou chodeb Plášťového mostu. Moţnosti: prohlídka s výkladem průvodce Počet osob v prohlídce: od 8 do 25 Prohlídka s průvodcem: čeština, němčina, angličtina Moţnost zapůjčení textů: čeština, němčina, angličtina, francouzština, italština, španělština Tabulka 10 - Otevírací doba I. a II. prohlídkové trasy zámku Český Krumlov Termín 01.04.2013 - 31.05.2013 (Út-Ne) 01.06.2013 - 31.08.2013 (Út-Ne) 01.09.2013 - 31.10.2013 (Út-Ne)
Od - Do 09:00 - 17:00 09:00 - 18:00 09:00 - 17:00
41
Tabulka 11 - Ceník vstupného I. a II. prohlídková trasa zámku Český Krumlov Prohlídka s příplatkem za tlumočení Prohlídka s příplatkem za tlumočení - děti, studenti Prohlídka s příplatkem za tlumočení - senioři Prohlídka s výkladem v češtině Prohlídka s výkladem v češtině - děti, studenti Prohlídka s výkladem v češtině - senioři Prohlídka s výkladem v cizím jazyce Prohlídka s výkladem v cizím jazyce - děti, studenti Prohlídka s výkladem v cizím jazyce - senioři Rodinné vstupné Rodinné vstupné - cizojazyčný výklad
200 Kč 120 Kč 150 Kč 150 Kč 80 Kč 100 Kč 250 Kč 160 Kč 200 Kč 360 Kč 600 Kč
Zámecké divadlo Český Krumlov Prohlídky zámeckého barokního divadla s průvodcem jsou moţné v letní sezoně od 1. května do 31. října, denně mimo pondělí v době od 10 do 16 hodin. Cena vstupného se pohybuje mezi 130 Kč aţ 250 Kč. Moţnosti: prohlídka s výkladem průvodce Počet osob v prohlídce: od 4 do 20 Prohlídka s průvodcem: čeština, němčina, angličtina Hradní muzeum Český Krumlov Návštěvníci muzea mají jedinečnou příleţitost nahlédnout do tajů zámeckých depozitářů, které připomínají nejvýznamnější události, vztahující se k roţmberským, eggenberským a schwarzenberským vlastníkům krumlovského panství. Tabulka 12 - Otevírací doba Hradního muzea v Českém Krumlově Termín 01.01.2013 - 31.03.2013 01.04.2013 - 31.05.2013 01.06.2013 - 31.08.2013 01.09.2013 - 31.10.2013 01.11.2013 - 31.12.2013
Od - Do (Út-Ne) (Po-Ne) (Po-Ne) (Út-Ne) (Út-Ne)
09:00 - 16:00 09:00 - 17:00 09:00 - 18:00 09:00 - 17:00 09:00 - 16:00
42
Zámecké lapidárium Český Krumlov Hlavní, původně jednotný, sklepní prostor je dlouhý 48 m a široký 8,5 m, valená klenba sklepa má ve vrcholu výšku 4,6 m. Dnes je prostor vyuţit jako zámecké lapidárium s uloţenými originály soch z Plášťového mostu a zámecké zahrady. Moţnosti: bezbariérový přístup Moţnost zapůjčení textů: čeština, němčina, angličtina Zámecká věţ Zámecká věţ v Českém Krumlově je otevřená celoročně. Návštěvníci zaplatí 50 Kč/osobu a mohou individuálně vystoupat po 162 schodech na vyhlídkový ochoz věţe, odkud je výhled na celý Český Krumlov a jeho okolí. Český Krumlov Card Český Krumlov Card nabízí zájemcům vychutnat si prohlídky podle svého tempa. Karta platí po 30 dní po zakoupení, a tak návštěvník nemusí navštívit všechny prohlídkové trasy, expozice, muzea v jeden den. Kdo kartu nevyčerpá, můţe předat někomu dál. S Českokrumlovskou Card je sleva 50 % z běţného vstupného. Cena karty v základní sazbě je 200 Kč. Výhody Takovou výhodou při návštěvě některé z přístupných částí Českého Krumlova je tzv. Český Krumlov Card. S kartou dostanete slevy na vstupném a navíc můţete kartu předávat dál, pokud nevyuţijete celou její platnost. Další výhodou návštěvy zámku jsou určitě slevy na vstupném pro studenty, seniory nebo niţší cena při nákupu rodinné vstupenky. Nevýhody Jako nevýhodu Českokrumlovského zámeckého areálu povaţuji vysokou návštěvnost. Z pohledu památky zcela v pořádku, ale z hlediska turisty, který se nerad mačká v davu ne. Davy přítomných turistů na všech nádvořích zámků, přeplněné pokladny nebo obchody se suvenýry ničí kouzlo záţitku z prohlídky. S tím by ale návštěvník měl počítat, vţdyť jede navštívit světově známou památku UNESCO.
43
Hrad Roţmberk Jak ukazuje tabulka níţe, hrad Roţmberk je pro návštěvníky přístupný celoročně, coţ je velkou výhodou. Zavřeno je pouze pravidelně v pondělí. Pro větší skupiny turistů se doporučuje vstupné předem objednat, jinak rezervace nutná není. Maximální počet návštěvníků ve skupině se liší podle prohlídkové trasy. I. Prohlídková trasa Hlavní prohlídková trasa se nazývá Buquoyské sbírky. Prohlídka je zaměřená na dobu posledních Roţmberků a na rod Buquoy, který vlastnil hrad aţ do druhé světové války. K vidění jsou reprezentativní místnosti, sbírky obrazů, Rytířský sál, a kaple. Prohlídka trvá přibliţně 45 minut a maximální počet osob ve skupině je 35. II. Prohlídková trasa Druhá prohlídková trasa se nazývá Soukromé pokoje. Zde mají návštěvníci moţnost nahlédnout do pokojů obývaných ještě v polovině 19. století. Zahrnuje jídelnu, salon, pracovnu a hernu. Součástí prohlídky je i Anglická věţ, kam se vystoupá po dvou stech schodech a je široký výhled do okolí. Maximální počet osob ve skupině je 15. Katovna Katovna je umístěna v hradním sklepení. Návštěvníci se zde seznámí s prací kata a útrpným právem tehdejší doby. Vstup do katovny není součástí jednotlivých tras a trvá asi 20 minut. Nevýhodou je, ţe katovna je přístupná pouze od června do srpna. Tabulka 13 - Otevírací doba hradu Roţmberk
LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN ČERVENEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC
Úterý aţ pátek 11.00 a 13.00 11.00 a 13.00 11.00 a 13.00 11.00 a 13.00 9.00 - 15.30 9.00 - 16.30 9.00 -17.00 9.00 - 17.00 9.00 - 15.30 11.00 a 13.00 11.00 a 13.00 11.00 a 13.00
SO,NE a svátky 10.00 - 15.00 10.00 - 15.00 10.00 - 15.00 9.00 - 15.30 9.00 - 15.30 9.00 - 16.30 9.00 - 17.00 9.00 - 17.00 9.00 - 15.30 9.00 - 15.30 10.00 - 15.00 10.00 - 15.00
44
Tabulka 14 - Ceník vstupného hrad Roţmberk
I. Trasa II. Trasa I. + II. Trasa
Dospělý
Děti, studenti, ZTP
Senioři
Rodinné vstupné
100 Kč 90 Kč 170 Kč
60 Kč 60 Kč 110 Kč
70 Kč 70 Kč 130 Kč
260 Kč 240 Kč x
Ceny vstupenek na prohlídkové trasy hradu Roţmberk ukazuje tabulka 14. Ceny jsou za vstupné s českým výkladem. Cizojazyčný výklad je jiţ za příplatek. Výhodou jsou slevy na vstupném, moţnost zakoupení rodinné vstupenky nebo sleva při koupi obou prohlídkových tras.
Vítkův hrádek Zřícenina na pomezí česko-rakouských hranic je veřejnosti přístupná pouze o víkendech a svátcích, a to v době od 10 do 16 hodin. Vstupné na vyhlídkovou věţ stojí 50 Kč pro dospělou osobu a 20 Kč pro dítě. Výhodou je, ţe provoz vyhlídky je celoroční. Nevýhodou pro někoho můţe být špatná dopravní dostupnost. Nejdříve musíte přejet přívozem přes vodní nádrţ Lipno do obce Frýdavy a poté ještě několik kilometrů k vrcholu. Cesta je přístupná i autem. Nejčastěji sem však cestují pěší turisté nebo cyklisté. Hrádek je i významným z hlediska různých kulturních slavností a akcí, které se tu pravidelně pořádají od roku 2005, kdy byla vyhlídka zpřístupněna veřejnosti.
45
PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vypracování a zhodnocení SWOT analýzy pro pět vybraných památek. Poté jsem sestavila dotazník a s jeho pomocí jsem se snaţila zjistit něco o turistech ubytovaných v Českém Krumlově. Především mě zajímalo, proč tam přijeli a hlavně zda navštívili i okolí Českého Krumlova.
6 SWOT analýza V této kapitole jsem vytvořila vlastní SWOT analýzu pro Český Krumlov, Roţmberk, Vítkův Hrádek, Vyšší Brod a Zlatou Korunu. V tabulkách jsou uvedené zkratky: Strengths - Silné stránky, Weaknesses - Slabé stránky, Opportunities - Příleţitosti, Threats – Hrozby.
Český Krumlov
S
W
Známá památka UNESCO Mnoţství galerií, muzeí Mezinárodní kulturní akce Historické centrum města O Výstavba nákupního centra Nové kulturní akce
Roţmberk
Slevové akce, vouchery na
Pouze letní sezona Ne všechny prostory jsou přístupné Ţádné nové záţitky, akce Draţší vstupné, ubytování T Ztráta genia loci Příliš mnoho turistů Nevraţivost místních obyvatel vůči turistům Dvojí ceny W
pobyty v Č. Krumlově S Nedochází k velké ztrátě genia Lokalita není blízko hlavní komunikace loci Pořádání letních hudebních Nepřístupný horní hrad – sídlo pošty festivalů Postaven u frekventované vodní Podhradí nenabízí nic speciálního, stezky místního Rodové sídlo Roţmberků Málo zahraničních návštěvníků O T Vodácký kemp pod hradem Nedostatek financí k rekonstrukci Blízkost pro rakouské turisty Nepřístupnost většiny míst Celoroční provoz Chybějící zázemí pro turisty Slevové vstupné Ţádný noční ţivot Tabulka 15- SWOT analýza
46
Vítkův Hrádek
S
W
Vyhledávaná turistická vyhlídka Příjemné prostředí v přírodě Pořádání akcí, koncertů pod širým nebem O Turisté z Rakouska Pořádání akcí a koncertů Neomezený přístup v okolí vyhlídky S
Zlatá Koruna
Vyšší Brod
Fungující cisterciácký klášter Celoroční provoz kláštera Poštovní muzeum v areálu kláštera Přiblíţení cisterciáckého způsobu ţivota O Regionální výstavy Pořádání koncertů v kostele Vzácný klenot (Závišův Kříţ) S Lokalita blízko Č. Krumlova Moţnost pronájmu k svatebnímu obřadu Pěkný rekonstruovaný vzhled Pořádání letních divadelních představení v zahradách O Pořádání svatebních obřadů Pořádání koncertů v klášteře Vodácký kemp pod areálem kláštera
Cíl jednodenních výletů Špatná dopravní dostupnost Ţádné turistické zázemí – občerstvení T Ohroţení ze strany špatného počasí Vyhlídka přístupná pouze o víkendech Znečišťování okolní přírody turisty W Chátrající stavení okolo kláštera v areálu Lokalita na odlehlém místě Minimální zázemí pro turisty- hotel, restaurace Špatná dopravní dostupnost pro turisty bez vlastního automobilu T Vandalismus Klesající návštěvnost Nedostatek financí na rekonstrukci W Nefungující cisterciácký klášter Cíl jednodenních výletníků Pouze letní provoz Nepřístupnost celého objektu T Vandalismus Znečišťování okolí v důsledku vodáckého tábořiště Provoz pouze v letní sezoně
Tabulka 16- SWOT analýza
Pro návštěvníky regionu, je nejzajímavějším a nejlákavějším místem Český Krumlov. Avšak cestovní ruch zde má nejen kladné přínosy. Největšími zápory pro Krumlov jsou určitě ztráta „genia loci neboli ducha místa“ a odsunování místních obyvatel z centra města. Místo toho je zde mnoţství hotelů, restaurací, a obchůdků se suvenýry, ale místní obyvatele tady ve večerních hodinách potkáte málo. V samotném centru Českého Krumlova dnes ţije pouze asi 80 stálých obyvatel.1 Naopak v letní sezoně,
1
Český Krumlov má k 6. 1. 2013 13 003 obyvatel
47
při jakémkoli počasí, potkáte na náměstí či u zámku velké mnoţství skupinek turistů s průvodcem. Většinou jsou to zájezdy japonských turistů. Ti vystoupí z autobusu na jedné straně města a aţ proběhnou, s fotoaparátem před obličejem, za hodinku za dvě, na druhý konec, pokračují dál po České republice. Nevýhodou pro turisty v Českém Krumlově jsou ne zrovna laciné ceny za ubytování, stravování a za kulturu. Právě cena mnohdy české turisty ovlivní při výběru ubytování nebo zábavné atrakce. Turisté ze zahraničí jsou zde vystaveni riziku dvojích cen ze strany majitelů podniků v Českém Krumlově, kteří jim nabízí své zboţí a produkty výrazně draţší neţ českým turistům. Hrad Roţmberk je druhým nejnavštěvovanějším místem v Českokrumlovském regionu. Turisté sem jezdí především kvůli prohlídkám hradu nebo se zde zastaví projíţdějící vodáci z vodní stezky na Vltavě. Příleţitostí i silnou stránkou je právě vodácký kemp přímo pod hradem nebo pořádání letního hudebního festivalu. Za slabou stránku hradu povaţuji lokalitu, která není blízko ţádné hlavní pozemní komunikace. Další nevýhodou je, ţe Horní hrad je nepřípustný veřejnosti a je zde sídlo pošty. Za silnou stránku povaţuji celoroční provoz hradu a slevové vstupy do objektu. Ohroţením lokality je chybějící zázemí pro turisty a noční ţivot. Hrad je spíše cílem jednodenních turistů. Za silné stránky Vítkova hrádku povaţuji celoroční provoz, příjemné prostředí v přírodě a pořádání kulturních akcí pod širým nebem. Hrádek je většinou cílem jednodenních výletníků, coţ je podle mého názoru slabá stránka. Ohroţením je znečišťování přírody neukázněnými turisty nebo horší dopravní dostupnost. Kladem kláštera ve Vyšším Brodě je určitě to, ţe stále funguje a ţijí zde mniši. Silnou stránkou je celoroční provoz, pořádání výstav nebo koncertů v kostele a přítomnost vzácného klenotu. Mezi slabé stránky bych zařadila špatné spojení veřejné dopravy do Vyššího Brodu a minimální zázemí pro turisty. Ohroţen můţe být klášter ze strany vandalů, kteří ničí omítky budov. Mezi silné stránky kláštera ve Zlaté Koruně povaţuji blízkost lokality u Českého Krumlova, moţnosti pronájmu ke svatebním obřadům, pěkný vzhled kláštera a pořádání koncertů. Mezi slabé stránky bych zařadila omezený letní provoz prohlídek, hluk a znečištění ze strany vodáků ubytovaných v místním kempu, který je naopak pro klášter příleţitostí z ohledu návštěvnosti.
48
7 Dotazníkové šetření V dotazníkovém šetření jsem se dotazovala 100 turistů ubytovaných v Českém Krumlově.
Všichni dotazovaní byli Češi. Přibliţně polovina respondentů byla
náhodně vybrána v ulicích Českého Krumlova a druhá ochotně vyplnila dotazníky v nejmenované kavárně, také v Českém Krumlově. Výsledky dotazníku jsou informativní, ale neznamená to, ţe by byly stejné, pokud by mi dotazník vyplnilo například o tisíc respondentů více. Pro srovnání: do Českého Krumlova přijede v letní sezoně průměrně 100 000 českých turistů. To byl ze statistického pohledu můj základní soubor. V první otázce mne zajímalo, jak staří turisté navštěvují Český Krumlov. Na výběr bylo z pěti variant určitého rozmezí – 15–25 let, 26–35 let, 36–45 let, 46–55 let, 55 a více let. Největší počet návštěvníků byl ve věku v 15–25 let, poté 36–45 a 46–55 let. Ţádný ze 100 respondentů nebyl ve věku 26–35, ani starší 55 let.
17%
15-25 let
45% 38%
46-55 let 36-45let
Graf 6 – Otázka č. 1) Jaký je Váš věk?
Druhá otázka byla zaměřena na kraj, ze kterého turista přijel. Otázka byla otevřená, aby mohl respondent svoji odpověď vepsat. Nejvíce tázaných přijelo z hlavního města Prahy (38), poté z Vysočiny (15), Zlínského kraje (12), Plzeňského (11), Ústeckého (10), Moravskoslezského (9) a nejméně potom z Jiţních Čech (5). Cílem této otázky bylo zjistit, odkud převáţně lidé do Českého Krumlova cestují, protoţe i to napovídá, jak se Českokrumlovský region propaguje po jednotlivých krajích v České republice.
49
Praha 10%
Jižní Čechy
11% 38%
Vysočina Zlínský kraj
9%
Moravskoslezský kraj 12%
Plzeňský kraj 15%
5%
Ústecký kraj
Graf 7 – Otázka č. 2) Z jakého kraje jste do Českého Krumlova přijel/a?
Třetí otázka se zaměřovala na typ ubytovacího zařízení, ve kterém je turista v Českém Krumlově ubytován. Na výběr bylo z moţností hotel, penzion, ubytování v soukromí, neboli privát, kemp či moţnost jiné, kde respondent případně připsal jinou odpověď. Z grafu je patrné, ţe nejvíce respondentů přenocovalo v kempech (35) a penzionech (25). Hotely vyuţilo 18 respondentů, 13 respondentů se ubytovalo v soukromí a 9 respondentů uvedlo jiné. Mezi jinými odpověďmi, se objevila moţnost, přespal jsem v autě nebo přespal jsem u známých.
9%
18%
Hotel
13% Penzion Kemp 25% 35%
Ubytování v soukromí Jiné
Graf 8 - Otázka č. 3) Kde jste ubytován/a?
Komentář Podle mého názoru nejsou hotely v Českém Krumlově lacinou záleţitostí, proto se zde ubytovávají spíše turisté ze zahraničí. Čeští turisté vyuţívají spíše rodinné penziony nebo apartmány.
50
Ve čtvrté otázce mě zajímal hlavní důvod cesty do Českého Krumlova. Nejvíce respondentů odpovědělo, ţe právě kvůli památce UNESCO Český Krumlov. 26 respondentů uvedlo, ţe kvůli přírodním podmínkám v regionu, a jen o dva méně dotazovaných uvedlo jinou moţnost. Z jiných moţností bylo uvedeno: 15 krát vodáctví na Vltavě, 7 krát návštěva známých a 2 krát firemní školení. Kvůli kulturní akci přijely pouze 3 z dotazovaných a 5 respondentů přijelo kvůli některé z krumlovských galerií.
Památka UNESCO (Český Krumlov)
24 42 3
Pěkná příroda (CHKO Blanský les, Lipno) Množství galerií v Českém Krumlově
5
Kulturní akce
26 Jiné
Graf 9 - Otázka č. 4) Z jaké důvodu jste navštívil/a Český Krumlov?
Pátá otázka byla zaměřena na to, kdo nebo co respondenty vedlo navštívit Český Krumlov. Kde se vlastně o Českém Krumlově dozvěděli. Na výběr bylo z moţností internet, známý, tisk nebo kniţní publikace nebo media jako televizní a radiové vysílání. Ze 100 dotazovaných respondentů jich více jak polovina odpověděla, ţe k návštěvě Českého Krumlova je pobídli známí (59). Druhým největším zdrojem informací o Českém Krumlově byl internet (17), a poté aţ odpovědi tisk (5), média (7) a jiné (12). V moţnosti jiné se objevila například odpověď škola (8) a letáček (4).
5%
7% Známý, přátelé Jiné
17%
Internet
59% 12%
Tisk Media
Graf 10 - Otázka č. 5) Co nebo kdo Vás inspiroval navštívit Český Krumlov?
51
Šestou otázku jsem zaměřila na to, zda je turista v Českém Krumlově poprvé nebo ne. Tento fakt má také vliv na to, zda turista navštíví i okolí, nebo pouze samotný Český Krumlov. Kdo uţ v České Krumlově byl, se spíše podívá i na jiné památky v okolí. Respondent měl na výběr pouze ze dvou moţností a to ano a ne. Méně dotazovaných odpovědělo, ţe ano (35), ale většina dotazovaných (65) odpověděla, ţe zde nejsou poprvé. Těchto 65 respondentů se týkala otázka sedmá, kde mě zajímalo, kolikrát jiţ Český Krumlov navštívili. Z celkového počtu odpovědí (65) 25 respondentů odpovědělo 2 krát, 18 respondentů 3 krát a 12 respondentů 4 krát. 10 respondentů uvedlo, ţe zde v Českém Krumlově byli více neţ 5 krát.
2x
10 35%
25
3x
12 4x 65%
Ano 18
Více než 5x
Ne
Graf 11 - Otázka č. 6) Jste v Českém Krumlově poprvé? (vlevo), Otázka č. 7) – Po kolikáté jste navštívil/a Český Krumlov? (vpravo)
V osmé otázce mého dotazníku jsem zjišťovala, co se respondentům nejvíce líbilo z atraktivit v Českém Krumlově. Na výběr bylo z jedenácti moţností, kde respondent mohl označit aţ tři odpovědi. Nejvíce krát označený byl zámek (57), historické centrum (21), zámecké zahrady (23), otáčivé hlediště (8), galerie (6), muzeum (5), kulturní akce (18), restaurace (11), ubytování (16), nic (0) nebo jiné (4), kde byla moţnost napsat vlastní nápad. Zde se objevila odpověď bar (2) nebo obchod se suvenýry (2). Komentář Nejčastější odpověď, zámek, jsem v této otázce očekávala a tak mě výsledek otázky nepřekvapil.
52
4
18 11
57
16
23 5 6
21 8
Zámek Zámecké zahrady Otáčivé hlediště Galerie Muzeum Historické centrum Ubytování Restaurace Kulturní akce Nic Jiné
Graf 12 - Otázka č. 8) Co Vás v Českém Krumlově nejvíce zaujalo?
V deváté otázce jsem se zajímala o to, co z historie Českého Krumlova návštěvníky nejvíce nadchlo nebo zaujalo. Vycházela jsem z toho, ţe většina z nich přijela navštívit kulturní památky, tudíţ o historii se dozvěděli ve výkladech právě tady, a s vybráním odpovědi s moţnostmi architektura, Roţmberkové, cisterciáci, slavná osobnost, by neměli mít potíţe. Mezi moţnostmi byly také na výběr odpovědi nic a jiné, kde mohl respondent napsat vlastní nápad. Respondent mohl označit jen jednu z odpovědí. Nejvíce respondentů odpovědělo, ţe je zaujala hlavně architektura (47). Druhou nejčastější odpovědí byly Roţmberkové (31), a třetí slavná osobnost (13). Mezi slavnými osobnostmi se objevil fotograf Josef Seidel (7) nebo malíř Egon Schiele (6). Cisterciáky neoznačil ani jeden ze sta respondentů, a tak se domnívám, ţe neměli ponětí, co jsou cisterciáci zač.
4%
5%
Architektura Rožmberkové
13% 47%
Slavná osobnost Cisterciáci
31%
Jiné Nic
Graf 13 - Otázka č. 9) Co Vás nejvíce zaujalo na historii Českého Krumlova?
53
V desáté otázce mého dotazníku jsem se zajímala, zda by se turista chtěl do Českého Krumlova podívat znovu. Na výběr bylo z uzavřených odpovědí ano, ne a nevím. V případě odpovědi ne, mohl respondent doplnit, proč by nechtěl. Většina dotazovaných odpověděla, ţe ano (94) a zbytek dotazovaných, ţe ne (6). Mezi důvody, proč by Český Krumlov znovu nenavštívili, se objevila odpověď příliš drahé ubytování, stravování, nebo ţe je to příliš daleko od místa bydliště. V jedenácté otázce jsem se zajímala, zda se respondent podíval i mimo Český Krumlov. Na výběr bylo pouze z odpovědí ano a ne. Do okolí Českého Krumlova se podívalo pouze 36 dotazovaných. Zbytek 64 respondentů uvedlo, ţe byli právě jen v Českém Krumlově. Dvanáctá otázka mého průzkumu se týkala hlavně těch turistů, kteří odpověděli, ţe byli navštívit i okolí Českého Krumlova. Označit odpověď však mohli i ti co nebyli, protoţe vybranou lokalitu mohli navštívit při své minulé návštěvě. Respondent mohl označit všechny navštívené památky, nebyl omezen počet odpovědí. Cílem této otázky bylo zjistit, zda vůbec mají povědomí o tom, ţe lokality uvedené v moţnostech existují. Moţnosti byly: klášter Vyšší Brod, klášter Zlatá Koruna, zřícenina Vítkův hrádek, hrad Roţmberk, Lipno nad Vltavou – Stezka korunami stromů, Lipenská přehrada, Dívčí Kámen, Čertova stěna, rozhledna na Kleti. V moţnostech bylo na výběr i z varianty nenavštívil/a jsem ţádnou z uvedených, nebo teprve se chystám. Zde mohl respondent uvést místo, kam plánuje ještě návštěvu.
2
Klášter Vyšší Brod
6
Klášter Zlatá Koruna Hrad Rožmberk
4
12
Vítkův Hrádek Lipenská přehrada
7 1
Stezka korunami stromů Dívčí Kámen Čertova stěna
4
2 2 5
6
Rozhledna Kleť Nenavštívil/a jsem žádnou z uvených Chystám se na
Graf 14 – Otázka č. 12) Navštívil/a jste některou z uvedených lokalit?
54
Komentář Výsledek této otázky mne trochu překvapil. Ze sta respondentů jen 6 navštívilo Vyšší Brod, 4 respondenti Zlatou Korunu, 7 respondentů uvedlo Roţmberk a jen 2 označili Vítkův hrádek. Nejvíce respondentů (12) označilo moţnost, ţe nenavštívili ţádnou z uvedených lokalit. Třináctá otázka dotazníkového průzkumu se týkala opět turistů, kteří v otázce č. 11 odpověděli, ţe se podívali i mimo Český Krumlov. V návaznosti na předchozí otázku, kde jsem poţadovala označit navštívené místo, jsem se zde ptala, co je vedlo k tomu tu památku nebo přírodní lokalitu navštívit. Otázka byla otevřená a respondent mohl napsat vlastními slovy, proč tedy označené památky v otázce č. 12 navštívil. Odpovědi se velmi lišily. Důvodem k návštěvě památky je u vybraných respondentů především zvědavost, nebo zájem o poznávání nových míst. Dále byla návštěva podmíněna třeba vztahem k historii a architektuře. Vodáci ubytovaní ve Vyšším Brodě, se zase rádi dozvěděli více o místě, kde kempují. V další otázce jsem se zkusila zaměřit na památky s podobnou historií, stejnými zakladateli, nebo architekturou, jako má pět vybraných lokalit v mé práci. Zde jsem se ptala, zda je respondenti navštívili. Na výběr byly moţnosti Telč, Jindřichův Hradec, klášter Porta Coeli, klášter Cîteaux, Zelená Hora, nebo moţnost nenavštívil/a jsem ţádnou. Respondent mohl označit všechny lokality, které navštívil.
Telč
19% 3%
Zámek Jindřichův Hradec
34%
5%
Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou Klášter Porta Coeli
22%
Klášter Cîteaux
17% Nenavštívil/a
Graf 15 - Otázka č. 14) Navštívil/a jste i některou z uvedených lokalit mimo Českokrumlovský region?
55
Komentář Nejvíce z tázaných uvedlo Telč, poté Jindřichův Hradec a třetí nejčastější kladnou odpovědí byla Zelená Hora. 19 respondentů nenavštívilo ani jednu z uvedených lokalit. V otázce patnácté jsem se ptala respondentů, co si myslí, ţe spojuje lokality uvedené v otázce čtrnácté s památkami na Českokrumlovsku. Kláštery i Zelenou Horu spojuje cisterciáctví, které se zrodilo ve Francii, kde leţí i klášter Cîteaux. Zámky pak především historie a slavné rody. Telč a kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře jsou také zapsáni na seznamu světového dědictví UNESCO, jako Český Krumlov. Otázka byla otevřená, po respondentovi jsem poţadovala vlastní odpověď. Z odpovědí bylo zřejmé, ţe většina dotazovaných vůbec nemá ponětí o historii navštěvovaného regionu. Znalosti o cisterciácké minulosti neměl nikdo z dotazovaných. Většina (55) napsala odpověď UNESCO, a moţná je vůbec nenapadlo, ţe všechny uvedené památky na seznamu Světového kulturního dědictví nejsou. Mezi dalšími odpověďmi se objevily moţnosti: jsou to hrady (15), kláštery (7), historie (2), architektura (11) a nevím (10).
7.1 Vyhodnocení dotazníku Cílem mého dotazníkového průzkumu bylo zjistit, zda mají turisté, kteří navštíví Český Krumlov snahu navštívit i jiné památky v okolí nebo stráví všechen volný čas právě v Českém Krumlově. Výsledky mě téměř nepřekvapily. Z dotazníkového šetření jsem zjistila, ţe turisté jezdí do regionu právě kvůli zámku v Českém Krumlově. Také se ukázalo se, ţe turisté, kteří se zde ubytují, uţ nemají tendenci vycestovat do okolí a poznat další zajímavá místa a památky v regionu, jak vyplývá z otázky 12, kde nejvíce respondentů uvedlo, ţe nenavštívili ani jednu z nabízených památek. Přitom 65 respondentů uvedlo, ţe nejsou v Českém Krumlově poprvé. Většina z nich se sem vrací stále kvůli Českokrumlovskému zámku nebo nějaké kulturní akci. Důvodem můţe být i věk respondentů. Mladší generace chtějí poznávat nová místa a ty starší se zase rádi vracejí do míst, na která mají hezké vzpomínky a kde se jim líbí. Příjemné historické a kulturní prostředí je nutí vracet se sem.
56
Dalším častým důvodem proč turisté přijíţdějí do Českokrumlovského regionu, byla návštěva a rekreace u vodní nádrţe Lipno nebo turistika v CHKO Blanský les. Většina z rekreantů pro dlouhodobý pobyt, byla z hlavního města Prahy, coţ pro mne také není překvapivé. V dotazníku mne i zajímalo, kde se návštěvníci dozvěděli o Českém Krumlově nebo kdo je k návštěvě města inspiroval. Nejčastější odpovědí bylo doporučení od známého či příbuzného. Zde se ukázalo, ţe proţité záţitky a zkušenosti jsou zřejmě nejlepší reklamou neţ dnes velmi populární internet. Kdyţ jsem se respondentů ptala, kde jsou ubytovaní tak mne odpovědi nepřekvapily. Nejvíce návštěvníků bydlí v kempech, především vodáci a čeští turisté pak v penzionech. V hotelu se ubytuje menší počet návštěvníků, a to pak především zase Praţané. Opět ne překvapivá odpověď. Praţané zde utratí více peněz neţ návštěvníci z jiných krajů. Velmi mne zklamaly výsledky u otázky, kde jsem zjišťovala, co návštěvníky nejvíce zaujalo na Českokrumlovském regionu. Zde se ukázalo, ţe většina z dotazovaných vůbec neví, kdo jsou cisterciáci. Z toho lze i vyvodit, ţe oba cisterciácké kláštery v regionu mají malou návštěvnost, jinak by povědomí o cisterciácích bylo větší. V jedné z otázek v dotazníku jsem se záměrně ptala, zda návštěvníci znají i jiné památky mimo Českokrumlovský region. Lokality jsem vybrala záměrně tak, aby souvisely všechny, alespoň nějakým společným bodem. Odpovědi u této otázky jsem předvídala téměř stejně. Nejčastější odpovědí byla Telč, za coţ podle mého názoru můţe to, ţe je lokalita zapsaná na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO, stejně jako Český Krumlov. Respondent byl i vyzván aby doplnil, co si myslí, ţe uvedené lokality spojuje s Českokrumlovským regionem, ale odpovědi mě vůbec nepřekvapily. Většina respondentů uvádí seznam UNESCO, ale to neplatí ve všech moţnostech z odpovědí. To mě vede k domněnce, ţe čeští turisté neznají lokality v České republice, které jsou na tomto seznamu zapsány. V dotazníkovém šetření jsem nenašla odpověď, která by mě překvapila. Spíše se mi zde potvrdila má domněnka, ţe jsou památky na Českokrumlovsku opravdu v pozadí samotné památky UNESCO.
Zkoumané památky, Roţmberk, Vítkův hrádek a
kláštery Vyšší Brod se Zlatou Korunou nejsou tak urputně propagovány jako Český
57
Krumlov. Jejich celkový charakter je spíše místní neţ celorepublikový. Místní obyvatelé je znají a navštěvují, ale pro turisty jsou méně dostupné.
8
Návrh řešení
Mým návrhem řešení by bylo zaměřit se na společnou propagaci památek v regionu, které jsou ve stínu Českého Krumlova. Zaměřila bych ji na společné body lokalit Český Krumlov, hrad Roţmberk, Vítkův hrádek, kláštery Vyšší Brod a Zlatá Koruna. Instituce nebo soukromé spolky, které oblast propagují, by se měli dohodnout na společném cíli a to propagovat region více jako celek. Jako řešení k vyšší návštěvnosti by mohlo pomoci zavedení slevového vstupného při zakoupení vstupenky na jednu z památek. Tímto způsobem bych propojila lokality Český Krumlov, hrad Roţmberk a Vítkův hrádek, kdy by se nabízelo levnější vstupné v rámci poznávání historie rodu Vítkovců a Roţmberků. Například při zakoupení vstupenky na prohlídku zámku v Českém Krumlově, by návštěvník dostal slevový bonus na zakoupení vstupenky do hradu Roţmberk a vyhlídku Vítkův hrádek. Zatímco kláštery Vyšší Brod a Zlatá Koruna by mohli nabízet levnější vstupné při návštěvě jednoho z nich a při zakoupení vstupenky nabídnout slevu, kterou by návštěvník mohl uplatnit při návštěvě druhého kláštera. Domnívám se, ţe návštěvník, který je zaujatý historií, architekturou či ţivotem v klášteře, se rád podívá i na další podobné místo a sleva na vstupném by ho mohla více nalákat. Dalším moţným řešením společné propagace by bylo navrhnout informativní letáček, který by byl zaměřen na jednotlivé body a propojenost všech vybraných lokalit z regionu. Nabízet by se mohl přímo v památkách a informačních centrech. Jeho grafické zpracování pomocí mapky s vybranými lokalitami by o nich mohlo rozšířit větší povědomí mezi turisty.
58
9 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo porovnat a zhodnotit předpoklady cestovního ruchu na Českokrumlovsku ve čtyřech vybraných lokalitách – Český Krumlov, Roţmberk nad Vltavou, Zlatá Koruna, Vyšší Brod a Vítkův Hrádek. Práci
jsem
si
rozdělila podle předpokladů
pro rozvoj
cestovního ruchu
v Českokrumlovském regionu a v jednotlivých kapitolách popsala lokalizační, přírodní a selektivní předpoklady. Všechny uvedené lokality jsem navštívila osobně a snaţila se zmapovat co nejvíce informací do SWOT analýzy, kterou jsem v závěru práce zpracovala. Díky analýze silných a slabých stránek, příleţitostí a ohroţení uvedených lokalit, jsem zjistila, kvůli čemu jsou více navštěvované, anebo proč naopak málo. Analýzu jsem zpracovala do tabulek a poté vyhodnotila. Dále jsem vypracovala dotazník a s jeho pomocí jsem se snaţila zjistit, co všechno čeští turisté v regionu, hlavně v Českém Krumlově, navštívili. Zda mají povědomí i o jiných památkách v regionu a jestli je navštívili, případně co je nejvíce zaujalo. Ţádná odpověď z mého dotazníkového šetření pro mne nebyla překvapením. Potvrdila se má domněnka, o tom ţe turisté cestují do regionu především kvůli zámku Český Krumlov a ostatní lokality navštěvují méně. Domnívám se, ţe je to malou propagací, která by byla zaměřena na společné rysy památek, proto jsem se pokusila navrhnout řešení ke společné reklamě. Svou práci s průzkumy, zpracovanou analýzou a návrhem řešení předloţím institucím v Českém Krumlově (Destinační management Český Krumlov, Informační centrum Český Krumlov), které se zabývají cestovním ruchem v regionu. Doufám, ţe výsledky mého průzkumu budou v blízké budoucnosti pouţity pro celkové zlepšení návštěvnosti památek v regionu a k realizaci společné reklamy, případně vytvoření informativního letáčku.
59
10 Seznam pouţité literatury Kniţní zdroje DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie: Jihočeský kraj. 1. vyd. Praha: Kniţní klub, 2008, 368 s. ISBN 978-80-242-2075-8. KAMENÍK, Milan. Burgundsko-kraj mnichů: Citeaux a Bernard z Clairvaux. 1.vyd. Praha: Vyšehrad, 2002, 360s. ISBN 80-7021-423-6. KLIMEK, Hynek. Kam na víkend: Jiţní Čechy I. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1714-9. TOUŠLOVÁ, Iveta, Marek PODHORSKÝ a MARŠÁL Josef. Toulavá kamera 13. 1.vyd. Praha: freytag & berndt, 2011. ISBN 978-80-7445-062-4 Internetové zdroje [1]
Jiţní Čechy: Regiony. [online]. [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.cz/cs-CZ/jizni-cechy/okraji/regiony.html#ceskokrumlovsko
[2]
PROKOPOVÁ, Zdeňka. Český Krumlov: Historie regionu Český Krumlov. [online]. [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/region_histor_hireck.xml#
[3]
JAKAB, Martin. Český Krumlov: Roţmberkové. [online]. [cit. 2013-09-07]. Dostupné z: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_rozmbe.xml
[4]
DOLANSKÝ, Václav. Český Krumlov: Klimatické poměry v regionu Český Krumlov. [online]. [cit. 2013-09-11]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/i_klipom.htm
[5]
Wikipedie: Okres Český Krumlov. [online]. [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Český_Krumlov
[6]
Obec Brlov: Kuklov. [online]. [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.obecbrloh.cz/casti-obce/kuklov/kuklov
60
[7]
Město Horní Planá: Památník - rodný dům Adalberta Stiftera. [online]. [cit. 2013-11-09]. Dostupné z: http://www.horniplana.cz/rodny-dum-adalbertastiftera.php
[8]
Český Krumlov: Historie města. [online]. [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/zakinf.xml
[9]
MACEK, Ondřej. Státní hrad a zámek Český Krumlov: Zámecké divadlo v Českém Krumlově. [online]. [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_5nadvori_bd.xml
[10]
ŠNEJD, Daniel Šnejd. Státní hrad a zámek Český Krumlov: Medvědí příkop na zámku Český Krumlov. [online]. [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_1nadvori_mpriko.xml
[11]
České noviny: Závišův kříţ byl dnes přemístěn do pancéřované klenotnice. [online]. [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/regiony/zpravy/zavisuv-kriz-byl-dnes-premistendo-pancerovane-klenotnice/930672
[12]
Český Krumlov: Regionální muzeum v Českém Krumlově - výstava "Co by, kdyby". [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.klastervyssibrod.cz/_d/Zemska-vystava-2013.pdf
[13]
Zlatá Koruna: Současnost. [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.zlatakoruna.cz/index.php?nid=1657&lid=cs&oid=176419
[14]
Klášter zlatá koruna: Legendy a pověsti. [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.klaster-zlatakoruna.eu/zajimavosti/legendy-a-povesti/
[15]
Český statistický úřad: Charakteristika okresu Český Krumlov. [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_ck
[16]
Český Krumlov: Významné akce. [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr176.xml
[17]
Český Krumlov: Krumlovský vodácký maraton. [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/vodackymaraton.xml
61
[18]
Volby: Výsledky hlasování za územní celky. [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.volby.cz/pls/ps2013/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=3&xnumnuts=3102
[19]
Český statistický úřad: Charakteristika okresu Český Krumlov. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_ck
[20]
Wikipedie: Okres Český Krumlov. [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Český_Krumlov
[21]
Jiţní Čechy: Doprava. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.cz/cs-CZ/jizni-cechy/o-kraji/doprava.html
[22]
Klášter zlatá koruna: VSTUPNÉ V ROCE 2013. [online]. [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.klaster-zlatakoruna.eu/vstupne/
[23]
Cisterciácký klášter: Vstupné. [online]. [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.klastervyssibrod.cz/Prohlidky/Vstupne
[24]
Vítkův hrádek: Základní informace. [online]. [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.vitkuv-hradek.mysteria.cz/
62
11 Seznam obrázků Obrázek 1- Vymezení regionu Českokrumlovsko na mapě České republiky ................ 9 Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Okres_cesky_krumlov.PNG Obrázek 2 - Rozvoj cisterciáckých klášterů ................................................................. 11 Dostupné z http://www.klaster.vyssibrod.cz/cesky/historie/zalozeni.htm Obrázek 3 - Chráněná území, legenda viz příloha C. ................................................... 14 Dostupné z: http://www.ckrumlov.cz/cz1250/atlas/i_semchu.htm Obrázek 4 - Meandr řeky Vltavy v Českém Krumlově ................................................ 15 Dostupné z: http://www.ckrumlov.cz/obr/mesto/soucas/6530b.jpg Obrázek 5- Státní hrad a zámek Český Krumlov ......................................................... 17 Dostupné z http://www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_oinf_19st.xml Obrázek 6 - Barokní divadlo - hlediště (vlevo), jeviště (vpravo) ................................. 19 Dostupné z: http://www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_5nadvori_bd.xml Obrázek 7 - Roţmberk nad Vltavou ............................................................................. 20 Dostupné z: http://www.ubytovnarozmberk.cz/?hrad-rozmberk,23 Obrázek 8 – Areál kláštera ve Vyšším Brodě ............................................................... 22 Dostupné z: http://www.50plus.at/tschechien/vyssi-brod.htm Obrázek 9 - Klášter Zlatá Koruna ................................................................................. 23 Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_klaszk.xml Obrázek 10 - Vítkův hrádek.......................................................................................... 25 Dostupné z: http://www.zahor.cz/cz/vitkuv_kamen Obrázek 11- Stezka korunami stromů na vrcholu Kramolína ...................................... 31 Dostupné z: http://www.stezkakorunamistromu.cz/zazitek/ Obrázek 12- Mapa cisterciáckých klášterů - Vyšší Brod a Zlatá Koruna .................... 33 Dostupné z: http://www.klaster.vyssibrod.cz/cesky/historie/zalozeni.htm
63
12 Seznam grafů Graf 1- Průměrná roční teplota na Českokrumlovsku .................................................. 13 Vlastní zpracování Graf 2 - Výsledky parlamentních voleb 2013 v Českokrumlovském regionu ve srovnání k celkovým výsledkům v České republice ..................................................... 28 Vlastní zpracování Graf 3 - Církve na Českokrumlovsku ........................................................................... 29 Vlastní zpracování Graf 4 - Návštěvnost klášterů Vyšší Brod a Zlatá Koruna ........................................... 34 Vlastní zpracování Graf 5 - Návštěvnost Roţmberských památek na Českokrumlovsku za poslední tři roky ............................................................................................................................... 39 Vlastní zpracování Graf 6 – Otázka č. 1) Jaký je Váš věk? ......................................................................... 49 Vlastní zpracování Graf 8 - Otázka č. 3) Kde jste ubytován/a? ................................................................... 50 Vlastní zpracování Graf 7 – Otázka č. 2) Z jakého kraje jste do Českého Krumlova přijel/a? ................... 50 Vlastní zpracování Graf 9 - Otázka č. 4) Z jaké důvodu jste navštívil/a Český Krumlov? ......................... 51 Vlastní zpracování Graf 10 - Otázka č. 5) Co nebo kdo Vás inspiroval navštívit Český Krumlov? ........... 51 Vlastní zpracování Graf 11 - Otázka č. 6) Jste v Českém Krumlově poprvé? (vlevo), Otázka č. 7) – Po kolikáté jste navštívil/a Český Krumlov? (vpravo) ...................................................... 52 Vlastní zpracování Graf 12 - Otázka č. 8) Co Vás v Českém Krumlově nejvíce zaujalo? ......................... 53 Vlastní zpracování
64
Graf 13 - Otázka č. 9) Co Vás nejvíce zaujalo na historii Českého Krumlova? .......... 53 Vlastní zpracování Graf 14 – Otázka č. 12) Navštívil/a jste některou z uvedených lokalit? ...................... 54 Vlastní zpracování Graf 15 - Otázka č. 14) Navštívil/a jste i některou z uvedených lokalit mimo Českokrumlovský region? ............................................................................................ 55 Vlastní zpracování
65
13 Seznam tabulek Tabulka 1 - Souhrn hlavních přírodních předpokladů na Českokrumlovsku ............... 12 Vlastní zpracování Tabulka 2 - Souhrn hlavních kulturních předpokladů na Českokrumlovsku ............... 16 Vlastní zpracování Tabulka 3 - Nejznámější muzea v okrese ..................................................................... 25 Vlastní zpracování Tabulka 4 - Doporučené hotely v regionu Českokrumlovsko ...................................... 32 Vlastní zpracování Tabulka 5 - Restaurace specializované na českou a staročeskou kuchyni v Českém Krumlově ...................................................................................................................... 33 Vlastní zpracování Tabulka 6- Otevírací doba kláštera ve Zlaté Koruně .................................................... 36 Vlastní zpracování Tabulka 7 - I. Trasa: Prohlídka kláštera s výkladem průvodce ................................... 36 Vlastní zpracování Tabulka 8 - II. Trasa: Stálá literární expozice, prohlídka bez průvodce ....................... 37 Vlastní zpracování Tabulka 9- Ceny vstupného na prohlídku kláštera Vyšší Brod .................................... 38 Vlastní zpracování Tabulka 10 - Otevírací doba I. a II. prohlídkové trasy zámku Český Krumlov ........... 41 Vlastní zpracování Tabulka 11 - Ceník vstupného I. a II. prohlídková trasa zámku Český Krumlov ........ 42 Vlastní zpracování Tabulka 12 - Otevírací doba Hradního muzea v Českém Krumlově ............................ 42 Vlastní zpracování Tabulka 13 - Otevírací doba hradu Roţmberk.............................................................. 44 Vlastní zpracování 66
Tabulka 14 - Ceník vstupného hrad Roţmberk ............................................................ 45 Vlastní zpracování Tabulka 15- SWOT analýza ......................................................................................... 46 Vlastní zpracování Tabulka 16- SWOT analýza ......................................................................................... 47 Vlastní zpracování
67
14 Seznam příloh Přílohy A – Obrázky Příloha A.1 – Administrativní rozdělení Českokrumlovska ......................................... 69 Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_ck_k_1_1_2008 /$File/%C4%8Cesk%C3%BD%20Krumlov.gif Příloha A. 2 – Mapa kulturních památek na Českokrumlovsku ................................... 70 Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_hrzakl.xml Příloha A. 3 – Kostel Nanebevzetí Panny Marie v areálu kláštera ve Vyšším Brodě .. 69 Vlastní fotografie Příloha A. 4 – Závišův Kříţ .......................................................................................... 71 Dostupné z: http://www.blesk.cz/galerie/zpravy-udalosti/274425/?foto=2
Přílohy B Dotazníky Příloha B .1 - Dotazník ................................................................................................. 72 Vlastní zpracování
Přílohy C Legenda Příloha C. 1 - Legenda k obrázku 2.............................................................................. 76 Dostupné z: http://www.ckrumlov.cz/cz1250/atlas/i_semchu.htm
68
15 Přílohy Příloha A.1 - Administrativní rozdělení Českokrumlovska
69
Příloha A. 2 – Mapa kulturních památek na Českokrumlovsku
70
Příloha A. 4 Kostel Nanebevzetí Panny Marie v areálu kláštera ve Vyšším Brodě
Příloha A. 3 - Závišův Kříţ
71
Příloha B. 1 Dotazník
72
Příloha C. 1 Legenda k obrázku 2
73
