„Stav silnic budeme s kolegy Nová rubrika ve sněmovně řešit,“ Krajských novin Slibuje předseda Výboru pro veřejnou správu Anketa senátorů a regionální rozvoj Stanislav Polčák a poslanců KOMENTÁŘ, STRANA 2
Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Za kulturou i na středověké hody do Zbirohu
Prezentace
Strana 15
www.krajskenoviny.cz
číslo 4 / duben 2011
ročník 10
Česko zažívá vládní krizi
cena 15 Kč
KOMENTÁŘ
strana 3 Vít Bárta, odstupující ministr dopravy
INZERCE
www.kudyznudy.cz
První vážnou vládní krizi od loňských parlamentních voleb zažívá nyní česká politika. Do rukou premiéra složil svou demisi ministr dopravy Vít Bárta, předseda vlády navíc navrhuje, aby své rezorty opustili další ministři zvolení za Věci veřejné, a to ministr vnitra Radek John a ministr školství Josef Dobeš. Zatímco prezident Václav Klaus s přijetím demise vyčkává, řeší se otázka, zda vůbec Věci veřejné zůstanou součástí vládní koalice. foto: Miloš Spáčil
KOMENTÁŘ Nejen voliči vévéček zírají na absurdní divadlo, které rozehráli hlavní protagonisté tohoto spolku (odmítám použít již zaužívaného termínu divize ABL), který se má podílet na řízení a správě naší země. V přímém přenosu z bytu Vítka a Kateřiny za použití „světelných efektů“ (zajímalo by mě, kdo blikal vypínačem) se vysmívají národu. Jestli premiér s okamžitou platností nepřitvrdí, tak se to jemu, i nám všem, hrubě vymstí. Myslím, že není čas a ani nemá smysl rýpat se v nechutných, místy až úsměvných praktikách jednotlivých členů tohoto uskupení. Podstatnější je, zdali ministři nominovaní za VV, koneckonců i všichni ostatní, svoje funkce zvládají. Mám vážné obavy. Když slyším promlouvat Josefa Dobeše (neumí česky), tak mě mrazí, že takový člověk řídí ministerstvo školství. Ještě větší mám husí kůži, když slyším Radka Johna, který se přestal ovládat úplně. Prohlašuje například, že by dokázal řídit ministerstvo obrany i vnitra zároveň. Pan premiér by měl víc naslouchat slovům pana knížete, který v nejvypjatějších chvílích potichu utrousí: „Musíme si uvědomit, že jde o čest této vlády“.
Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka
Krajské silnice jsou v dezolátním stavu. Pomůže stát? Krajské silnice to nemají jednoduché. Buď jim dává zabrat tvrdá zima s vytrvalými mrazy a silničáři vynaloží naprostou většinu svých finančních prostředků na odklízení sněhu a posyp, nebo je naopak zatěžují extrémní teplotní výkyvy, které z nich udělají spíš pole výtluků a nerovností než silnici, po které lze bezpečně jezdit. Podle zpráv z krajů nastala letos ta druhá situace. A peněz je čím dál méně. Teploty pod nulou a o pár dní později téměř jarní počasí. To byl hlavní znak letošní zimy. Důsledky, které to mělo pro české silnice, byly v některých krajích zničující: tisíce výtluků a nerovností. Podívejme se například na severovýchod Čech. Zde čelí situaci, kdy na opravy zničených silnic chybí stovky milionů korun. A to oba kraje, Pardubický i Královéhradecký, ještě navýšily rozpočty o desítky milionů. Představitelé krajů a silničáři přitom stále častěji skloňují nebezpečné sousloví: vnitřní dluh silnic. Neviditelná ruka, postupně a stále rychleji rozkládající silnice druhé a třetí třídy, které vlastní právě kraje. Jen ve východních Čechách
šplhá tento vnitřní dluh daleko za deset miliard korun. Na to, aby se sedm tisíc kilometrů silnic nižších tříd v Královéhradeckém a Pardubickém kraji uvedlo do ideálního stavu, by bylo potřeba asi 17 miliard korun. A výprava po krajích může pokračovat. Nedaleký Liberecký kraj je na tom podobně. Opravy po letošní zimě zde budou stát 150 milionů korun. Kraj tak bude muset najít další peníze v rozpočtu a pomoci by mohl i přebytek z loňského hospodaření. Stav silnic v Ústeckém kraji označil bývalý hejtman a nynější radní pro oblast dopravy Jiří Šulc za katastrofální. Vinu na
tom má podle něj také stát, který špatně přerozděluje daně. „Takhle to dál nejde. V tom stávajícím systému financování se prostě něco musí změnit. Jako řidiči platíme dost významnou daň z pohonných hmot a stát by tak měl na údržbě silnic participovat, jako je tomu v jiných evropských zemích,“ nešetřil kritikou Šulc. Podle něj jde u nás z této daně do silnic jen nějakých 9 procent. „A to ještě většinou na silnice první třídy nebo dálnice, které jsou v majetku státu.“ KONKURENCE ZLEVŇUJE V Karlovarském kraji ukazují, že lze i ušetřit. Díky konkurenci stavebních firem a tlaku ministerstva dopravy zde ušetří až 50 milionů korun na opravách. „Sledujeme na výsledcích výběrových řízení, že je opravdu velký tlak na ceny a dochází k jejich snížení. To znamená, že Karlovarský kraj na tom šetří a může opra-
vit více úseků silnic,“ komentoval tento vývoj náměstek karlovarského hejtmana Petr Navrátil. Má to i svá ale. Silničáři totiž varují, že to může znamenat i snížení kvality oprav. Už teď totiž dochází k situaci, kdy se zkracuje životnost provizorních oprav a díry jsou zpravidla do roka a do dne znovu obnoveny. A šetřit se snaží i na Moravě. V Jihomoravském kraji potřebují na nejnutnější opravy 300 milionů. To je o třetinu víc než v loňském roce a dvakrát tolik, než kolik má kraj k dispozici. Kompenzovat se to vedení kraje snaží zlevňováním celkových celoročních investic do oprav silnic. „Otevřeným výběrovým řízením na realizátora oprav 42 kilometrů silnic jsme z celkové částky 1,2 miliardy korun ušetřili významnou finanční částku, kterou můžeme dále investovat,“ řekl hejtman kraje Michal Hašek.
Letošní zima patřila k těm statisticky delším a mrazivějším než je obvyklé. Tomu odpovídá i stav vozovek. Na mnoha místech jsou vidět velké výtluky, které nebylo možné provizorně opravit zimní směsí. Jakmile to počasí dovolí, tedy až se teploty budou dlouhodobě držet nad 10 stupni Celsia, silničáři zahájí udržovací a opravné práce. Ani dnes ale nezahálí, zatím provádí monitoring škod a uklízí odpadky podél cest. Právě onen jarní úklid pro ně rozhodně není činností prioritní. Přesto každým rokem odčerpává více finančních prostředků z účtu, který je především určen na opravy a údržbu komunikací. Nemůžeme mluvit za kraje, nespadají pod nás a tudíž ani neznáme přesná čísla jejich rozpočtů určených pro opravu silnic v jednotlivých regionech. Ředitelství silnic a dálnic ale odhaduje, že škody po letošní zimě na dálnicích a silnicích první třídy se vyšplhají až na 3,2 miliardy korun. Ministerstvu dopravy se pro letošní rok podařilo navýšit fond oprav na necelé 4 miliardy, příští rok se pak objem peněz ještě zvýší a to až na 9 mld. V minulých letech jsme krajům opakovaně finančně pomáhali formou mimořádných dotací. Vzhledem ke sníženému rozpočtu ministerstva dopravy bude letos velmi obtížné najít jakékoliv prostředky na výpomoc. INZERCE
(pokračování na straně 2)
Drábek vzkázal regionům: nejste připraveni na rozdělování peněz Financování sociálních služeb je věčným tématem a palčivým problémem, se kterým se kraje musí permanentně vyrovnávat. Velký zlom měl podle reformy ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka nastat v příštím roce, kdy měly kraje získat klíčovou pravomoc samy přerozdělovat dotace na sociální služby. Nakonec bude zřejmě všechno jinak. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek totiž nevěří,
že jsou oranžové kraje schopny spravedlivým způsobem roz-
dělovat sociální dotace. Původně jim chtěl takovou pravomoc svěřit od ledna příštího roku, ale už letos se ministerstvo řídilo jejich návrhy. A z nich podle Drábka vyplynulo, že kraje zvýhodňují vlastní zařízení, což jsou hlavně domovy důchodců nebo ústavy sociální péče. „Došlo k tomu, že
v řadě případů upřednostnily kraje svoje vlastní zařízení před jinými, a to je směr, který já nemohu akceptovat,“ prohlásil ministr a dodal, že z toho důvodu odloží účinnost paragrafu, který pravomoc krajům přiděluje. „Skutečně by hrozilo to, že by kraje zafinancovaly svoje zařízení a na ta ostatní by zbylo
velmi málo. A my naopak potřebujeme posilovat terénní službu, posilovat práci neústavních zařízení. Ten princip je prostě potřeba nastavit obráceně než to, co dnes kraje preferují.“ Tvrzení ministerstva kraje ostře odmítají. (pokračování na straně 2)
2
KN | duben 2011 |
TÉMA
Krajské silnice jsou v dezolátním stavu. Pomůže stát? (pokračování ze strany 1)
V tendrech, které vyhlásila Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, uspěla společnost Skanska. STÁT TENTOKRÁT NEPOMŮŽE Přesto by kraje zásadní finanční impuls zoufale potřebovaly. Stále častěji proto pomrkávají po státu. Ten jim v loňském roce jednorázově pomohl, když jednotlivým regionům poskytl desítky milionů korun na nejnutnější opravy. „V loňském roce nám dalo ministerstvo dopravy 48 milionů korun. Vláda tehdy zohlednila, že zima byla loni velmi náročná. Jenže ta letošní byla náročná stejně, někdy byly i vyšší škody,“ prohlásil náměstek pardubického hejtmana Roman Línek. Bohužel tentokrát se kraje zřejmě nedočkají. Stát šetří a týká se to i silniční infrastruktury. Zástupci příslušných ministerstev už dali najevo, že peníze nepošlou. „Letos kvůli ořezání všech rozpočtů jsou všechny rezervní fondy přeškrtány a jedeme takzvaně na kost. Obáváme se, že krajům nebudeme umět pomoci,“ řekl mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. To se
ovšem nelíbí silničářům, kteří varují před totální devastací silnic nižších tříd. K tomu už totiž pomalu dochází. Naděje se nevzdalo například vedení Správy a údržby silnic v Jihomoravském kraji. „Já i mí kolegové ze silničních správ v ostatních krajích jsme přesvědčeni, že má ministerstvo své stanovisko přehodnotit. Na opravu kilometru silnice potřebujeme tři miliony a my můžeme dát jen sto tisíc. To je obrovský rozdíl,“ řekl šéf jihomoravských silničářů Jan Zouhar. PENÍZE CHYBÍ I ŘSD Krajům podle Ptačinského nezbude, než požádat o pomoc vládu prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj. To se už nechalo slyšet, že sice může takovou žádost zprostředkovat, ale samotné MMR žádnou dotaci neposkytne. Problém případné pomoci od státu je už v tom, že ani na vlastní silnice nemá dost peněz. Opravy škod na dálnicích a silnicích první kategorie po letošní zimě vyjdou na 3,2 miliardy korun. Na veškeré opravy silnic během letošního roku dostalo ŘSD od Státního fondu dopravní infrastruktury celkem čtyři miliar-
dy korun. To znamená, že by naprostou většinu finančních prostředků spolkly opravy po zimě. Z toho důvodu ŘSD zažádalo o mimořádné navýšení rozpočtu. Na uvedení komunikací do „velmi dobře sjízdného stavu“ by ředitelství potřebovalo částku zhruba 9 miliard korun. „Opravy po zimě chceme udělat co nejdříve, nejlépe už teď na jaře, protože situace na silnicích první třídy je zoufalá,“ doplnila tisková mluvčí ŘSD Martina Vápeníková. Podle ní je v případě státních komunikací nejhorší situace na silnicích prvních tříd. Dálnice tak masivní opravy nepotřebují.
Ilustrační foto.
Vážnou situaci si uvědomuje i ministerstvo. „Do silnic by bylo třeba opět investovat a vrátit jim zpět kondici, aby ještě nějakou dobu sloužily. Proto jsme už na letošní rok zvedli peníze na necelé čtyři miliardy a v příštím roce počítáme se zhruba osmi až devíti miliardami korun,“ řekl mluvčí Jakub Ptačinský. Opozice však ministerstvo kritizuje. Podle stínového ministra dopravy a primátora Brna Romana Onderky je stav silnic katastrofální kvůli dlouhodobému podhodnocení finančních prostřed-
ků na výstavbu i opravy. A současné kroky ministerstva situaci nijak neřeší. „Postrádám komplexní harmonogram ministerstva dopravy řešící tuto situaci,“ prohlásil Onderka. Určité světlo ve tmě možná nabídlo jednání mezi Ústeckým krajem a Ředitelstvím silnic a dálnic, které se uskutečnilo koncem března. Kraje by teoreticky mohly dostat část úspor, které se teď budou hledat na velkých stavbách. Mohlo by jít o peníze, kterými by ŘSD kompenzovalo poškozování vedlejších silnic v majetku krajů, sloužících jako náhradní trasy pro veškerou dopravu během rekonstrukcí a výstavby nových silnic. Právě tyto sil-
KRITIKA OD OPOZICE
nice totiž trpí daleko víc než ostatní úseky. PENÍZE ZATÍM DO ÚSTECKÉHO KRAJE Ústecký kraj zatím jednal pouze o svých komunikacích. Region chce po Ředitelství silnic a dálnic, aby mu proplatilo opravy komunikací v Českém středohoří, které devastuje provoz ze stále nedostavěné dálnice D8. A řešení se přece jen našlo. ŘSD totiž plánuje určité šetření na svých stavbách v krajích. Ušetřené peníze nebo alespoň jejich část by tak mohly zůstat v regionech, které by je použily právě
foto: archiv KN
na opravy a rekonstrukce svých silnic druhé a třetí třídy. Podle tiskové mluvčí ŘSD by takové řešení mohlo mít budoucnost. „V současné době ale nemá ŘSD možnost uvolnit do těchto oprav jakékoliv prostředky. Takovýto mandát může získat jen nalezením úspor, které pak musí schválit ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury,“ dodala Vápeníková. Nutno říci, že jde stále o možnost, která pomůže situaci kolem D8 v Ústeckém kraji. Přesto to může být průlom. Ostatní kraje totiž mohou navrhovat podobná řešení i u komunikací na svém území. Filip Appl
KOMENTÁŘE Letošní zima, která se ve všech krajích podepsala na stavu silnic, jen prohloubila problémy s podfinancováním tohoto majetku krajů. Jednotlivé kraje spravují silnice II. a III. třídy, které do svého majetku získaly v době svého vzniku od státu, který si ponechal pouze nadřazenou silniční síť. Při tomto aktu došlo k podstatné chybě, jelikož silnice byly předány ve stavu, v jakém se v tuto dobu nacházely (neopravené, rozbité, apod.). Nedošlo tedy k jejich předání v opraveném stavu ani
k finanční kompenzaci, která by umožnila důkladnou rekonstrukci kraji nabytých silnic. Ve všech krajích je stav de facto obdobný. Jednotlivé Správy a údržby silnic (SÚS) jsou financovány z krajských rozpočtů. Kraje přitom dostávají od státu na silnice II. a III. třídy roční příspěvky na základě velikosti krajů (počet obyvatel), nikoliv na počty kilometrů jednotlivých silnic. Např. v našem Pardubickém kraji se jedná v letošním roce o částku cca 350 mil. Kč (roční rozpočet SÚS na zim-
ní i letní údržbu - značení silnic, dopravní značky, sekání trávy, prořezávání a výsadba zeleně, aj.), z toho na opravy silnic bylo vyčleněno 112 mil. Kč. Vzhledem k délce úseků v majetku kraje (celkem 3 137 km) se jedná o částku, která, ač byla posílena o dalších 30 mil. Kč, na opravu všech poničených úseků ani zdaleka nestačí. Jen na opravu výtluků silnic by náš kraj potřeboval minimálně 200 mil. Kč, aby dokázal opravit krajské silnice tak, aby byly pro zimu 2011/12 ve sjízdném stavu.
Krajům dnes zbývá pouze několik možností, jak podfinancovanost silničního majetku řešit. Dohodnout se s vládou ČR na finanční kompenzaci a změně rozpočtového určení daní, nalezení dalších prostředků z rozpočtu krajů na úkor jiných odvětví, přijetí úvěru či vyčlenění úseků s dopravním značením informujícím o špatné sjízdnosti jednotlivých komunikací.Nejrozumnějším řešením by byla kompenzace a systémová změna rozpočtového určení daní, jenže toto je možné jen po do-
hodě s ministerstvem dopravy a vládou České republiky. Nedávná rezignace ministra dopravy nám nepomohla, jelikož jsme byli již před podpisem smlouvy o finančním narovnání a změně financování silnic II. a III. třídy (pro Pardubický kraj). Pokud nedojde k dohodě s novým ministrem, budeme nuceni se buď zaúvěrovat (tedy odsunout problém budoucím generacím) nebo vyselektovat silnice, které se již nebudou opravovat (což nechceme). Víme totiž, že další peníze z krajských rozpočtů ne-
můžeme v tuto chvíli do silnic investovat.
Co po letošní zimě poznamenat ke stavu našich silnic? Ukazuje se na jejich stavu včetně místních komunikací, jak obrovský máme dluh v dopravní infrastruktuře. Každá další zima jen tento dluh odkrývá do hrozivějších rozměrů. Jakožto předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jsem o letošním jaru navštívil téměř všechny kraje. Samozřejmě v těch místech, kde je nová cesta, případně opravená, tam se tento problém nevidí v celé nahotě. Kdo však řídí pravidelně na delších trasách, setká-
vá se s výtluky takový rozměrů, že v nich spolehlivě utopíte nápravu. Osobně sám téměř dennodenně zdolávám nevídané výtluky ve Středočeském kraji. Finanční prostředky na důslednou opravu stávající sítě komunikací chybí, toto konstatování asi nikoho nepřekvapí. Stát rozdělil správu komunikací mezi sebe, kraje a obce. Rozdělená správa na kraje za většinu komunikací v regionech a částečně též na obce za místní komunikace vytváří tlak na regionální volené představitele, aby prostředky, s ni-
miž hospodaří, efektivně věnovali nezbytným opravám. Ukazuje se však rovněž, že jen mechanické „látání děr“ problém neřeší, když do několika málo let se takováto prozatímní výsprava objeví znovu a pochopitelně s novým nárokem na veřejné prostředky. V napjaté rozpočtové době škrtů je zřejmé, že každé užití veřejných prostředků musí být co nejvíce efektivní, čemuž opakované látání téhož nenasvědčuje. Stát z téhož důvodu rozpočtového napětí nebude mít dostatek prostředků na dálnice a silnice ve
své gesci. Asi pak nelze očekávat, že by stát mohl příliš přispět krajům při opravách cest v péči regionů. Na druhou stranu ministerstvo dopravy již avizovalo, že poskytne těm nejpostiženějším krajům mimořádnou dotaci na překlenutí této situace. Otázkou je, které kraje jsou nejpostiženější. Osobně mám pocit, že po letošní zimě je to většina krajů. Závěrem bych chtěl vyslovit úvahu, že by kraje měly vytvářet fond pro opravy silnic. Situace s výtluky se totiž nebude lepšit, ale naopak bude ne-
zbytné investovat mnoho desítek miliard. Plán na jejich alokaci však zatím chybí, protože takto vysoký objem prostředků nemůže hned tak slíbit žádná vláda. Jejím úkolem ovšem je vytvořit stabilní plán pro střednědobé plánování oprav, které snad nebudou jen příslovečným látáním děr. V parlamentu se svými kolegy se pokusím vytvoření obdobného plánu iniciovat. Je to ostatně pro rozvoj regionů naprosto nezbytné, neboť kvalitní dopravní síť je předpokladem pro
jakýkoli rozvoj našich samospráv.
Jan Tichý, místopředseda Komise pro dopravu AKČR
Stanislav Polčák předseda sněmovního Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poslanec klubu TOP 09 a Starostové
Drábek vzkázal krajům: nejste připraveni na rozdělování peněz (pokračování ze strany 1)
„Pan Drábek zobecnil zkušenost z jednoho kraje, podle neověřených informací prý Středočeského,“ řekl Krajským novinám radní Pardubického kraje pro oblast sociální péče Jiří Brýdl. „Já mohu s čistým svědomím říci, že z toho co vím, se kraje chovaly zodpovědně a dotace rozdělovaly korektně.“ OBLAST JE PODFINANCOVANÁ Podle Brýdla rozhodně nešlo o
žádné zvýhodňování krajských zařízení. „Ano, zařízení v majetku kraje dostaly více peněz, ale to jen kvůli tomu, že poskytují jiný typ služeb. Srovnatelná zařízení bez ohledu na to jestli jsou v majetku kraje nebo ne, dostala naprosto srovnatelné finanční částky. Tedy to, co říká pan ministr Drábek, je zkreslující a nekorektní,“ upřesňuje radní. A souhlasí s ním i představitelé ostatních krajů. Problém je podle nich především v podfinancování oblasti. Například v Libereckém kraji přijde v letošním roce
od státu jen 245 milionů korun. V roce 2009 to přitom byl 291 milion. „Pro rok 2012 se hovoří pouze o částce 3,5 miliardy pro všechny kraje, což je pouze polovina potřebné částky,“ řekl radní Libereckého kraje Pavel Petráček. Drábkova sociální reforma je přitom pro kraje problém sám o sobě. Nedávno ji například odmítla na svém zasedání Komise Rady Asociace krajů České republiky pro sociální záležitosti a požádala o zastavení procesu jejího prosazování. Předseda Rady Asociace krajů
a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek to komentoval slovy, že je nutné přistoupit k dialogu. „Sociální služby považujeme za jeden z pilířů veřejných služeb a sociálního státu. Za jejich kvalitu, rozsah a dostupnost budeme samozřejmě s Nečasovou vládou tvrdě a korektně bojovat.“ PRAVOMOCE MUSÍ PŘIJÍT S PENĚZI O problému přesunování pravomocí v různých oblastech
ze státu na kraje a o vládních reformách mluvili představitelé Asociace krajů i na setkání s předsedou Senátu Milanem Štěchem. „Kraje se zadlužují, protože vláda na ně přenáší řadu kompetencí, ovšem bez potřebných peněžních prostředků,“ podotkl v té souvislosti hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler. Z oblastí, kterých se to týká, připomněl například zdravotnictví a slib ministra zdravotnictví Leoše Hegera lékařům pracujícím u
záchranných služeb, že dojde k navýšení jejich platu. Nyní se ministerstvo zdravotnictví pokouší přesunout plnění na kraje. A tento problém se netýká jen krajů. Podle předsedy senátu Milana Štěcha jím trpí také obce, na něž centrální vláda také přenáší některé povinnosti, a to bez potřebných financí k jejich naplnění.
Filip Appl
PARDUBICKÝ KRAJ
KN | duben 2011 |
Opravit potřebuje víc než polovina silnic v kraji Stav silnic v Pardubickém kraji se nijak výrazně neliší od stavu silnic v jiných krajích České republiky. Podle představitelů samosprávy je oblast dopravy a dopravní infrastruktury v kraji silně podfinancovaná a stav silnic se spíše zhoršuje. Další ránu krajským komunikacím uštědřila letošní zima ve znamení střídání teplot. Na opravy děr tak chybí stovky milionů.
ze čtvrtina komunikací. Při zachování takového vývoje se do kategorie nevyhovující dostanou všechny silnice za 13 let. „Nejhorší úseky jsou třeba průtah Ronova nad Doubravou, průtah Třemošnicí, silnice z Chrasti do Horky, mezi Loukou a Hlínou na Chrudimsku, Nemošická ulice v Pardubicích a další,“ uvedl ředitel Správy a údržby silnic Miroslav Němec. Zřejmě nejhorší cestu zažijí řidiči, kteří se vydají na úseky mezi Chrastí a Hlinskem. Komunikace je zde nevyhovující už dlouho. Bohužel za celé roky se na její opravu nenašly peníze. Celková oprava by při odhadovaných nákladech ve výši
zhruba pěti milionů korun na kilometr přišla zhruba na sto milionů korun. NA UDRŽENÍ SITUACE PŮL MILIARDY
vých děr se v příštím roce obnoví ty staré z roku letošního. KRAJ BUDE JEDNAT I O PŮJČCE Samospráva se ovšem nevzdává a bude nadále hledat chybějící prostředky v rozpočtu kraje i u vlády. U odstupujícího ministra dopravy Víta Bárty žádal o podporu na opravu silnic také hejtman kraje Radko Martínek. Žádné definitivní rozhodnutí ale nepadlo. „Zatím jsou odezvy bez vážnějšího příslibu. Systémové řešení je ve změně rozpočtového určení daní,“ doplnila informace tisková mluvčí. Podle ní je ve hře ještě jedna možnost, která by pomohla řešit opravy silnic ve vzdálenější budoucnosti. Jde o dvousečnou zbraň jménem úvěr. „I touto problematikou se krajská samospráva zabývá,“ potvrdila Magdalena Navrátilová. V současné době už opravování silnic probíhá. Veškeré práce, na které má samospráva peníze, by měly být dokončeny nejpozději v průběhu července. I přes nedostatek peněz na opravy po zimě kraj pokračuje s některými investicemi do menších silnic ve svém vlastnictví v průběhu celého roku. Celkem jde o rozsáhlejší rekonstrukce komunikací za desítky milionů. Jako příklad lze uvést rekonstrukci silnice mezi Sečí a Běstvinou nebo opravu mostku ve Slatiňanech. Vedení kraje má na obnovu a rekonstrukce silnic nižších tříd vyhrazeno více než 177 milionů korun. Filip Appl
3
STRUČNĚ A JASNĚ ● Na půdě Mendelovy univerzity v Brně jednal náměstek hejtmana Pardubického kraje Jan Tichý o kácení stromů u silnice mezi Mladkovem a Pastvinami. Kraj tady za evropské peníze bude modernizovat silnici, kácení stromů se ale nelíbilo sdružení občanů. Náměstek hejtmana se proto sešel s odborníky, kteří vypracovávali dendrologické posudky pro kraj i pro sdružení. Na schůzce byla nalezena shoda o počtu kácených stromů.
Peníze na opravy chybí a propast se rok od roku prohlubuje. Kraj jedná dokonce i o úvěru. zdroj: www.pardubickykraj.cz
Kraj tak čeká historický milník. Bohužel v tom negativním slova smyslu. S velkou pravděpodobností letos poprvé zůstane určitá část krajských silnic přes zimu neopravena a označena dopravními značkami, které mají alespoň upozornit na poškozené úseky. Problém je opět v penězích. Správa a údržba silnic Pardubického kraje má na opravy silnic po zimě vyčleněny 142 miliony korun. A to nestačí ani na nejnutnější práce. Podle ředitele SÚS by na opravu nejhorších výtluků na silnicích nižších tříd bylo potřeba přibližně 200 milionů. To jsou ovšem peníze, které zajistí sjízdnost komunikací do příštího roku. Dlouhodobější opravy by byly daleko dražší. „Tak, aby oprava 100 kilometrů nejkrizovějších havarijních silnic vydržela šest až osm let, bychom potřebovali dokonce půl miliardy korun,“ prohlásil Miroslav Němec. To je ovšem částka z říše snů a nikdo neví, co by se muselo stát, aby se takové peníze našly. Aby to bylo možné, musel by se podle všeho změnit celý systém. Žádná konkrétní podoba takového systémového řešení však na stole není a nemá ji ani ministerstvo. Za stávající situace jsou silničáři schopni opravovat díry pouze krátkodobě. A to znamená jediné, že kromě no-
Pardubice: Národní město cyklistů
Za kulturou i na středověké hody do Zbirohu
TÉMA Situace se samozřejmě liší region od regionu. Obecně lze ovšem říci, že stav silnic druhé a třetí třídy v kraji je velmi špatný. „S ohledem na dlouhodobé podfinancování tohoto majetku je stav silnic přímo chatrný. Loňská zima způsobila znač-
né škody v podobě výtluků,“ řekla Krajským novinám tisková mluvčí kraje Magdalena Navrátilová. Podle ní je například v okrese Chrudim naprostá většina silnic třetí třídy hodnocena jako havarijní a nevyhovující. A stejně na tom jsou i ostatní okresy. Dohromady je poškozena víc než polovina všech silnic v kraji. A situace se rychle zhoršuje. Vždyť ještě před sedmi lety to byla pou-
V Pardubicích od dubna 2011 startuje projekt Central MeetBike, jehož cílem je zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu ve městě. Během tří let by měla vzniknout strategie rozvoje cyklistické dopravy a plán infrastruktury pro cyklisty. Počítáno je i s informačními kampaněmi a realizací pilotních opatření, která by měla usnadnit pohyb cyklistů po městě. Hlavním cílem projektu pak je vytvoření koncepčních materiálů. „Spolu s obchvaty je to právě cyklistika, co může významně přispět ke zlepšení dopravní situace ve městě. Pardubice mají pro rozvoj tohoto druhu dopravy obrovský potenci-
ál a projekt MeetBike by měl vytvořit podmínky pro jeho využití,“ říká nový městský cyklokoordinátor Vojtěch Jirsa, který bude zodpovídat za realizaci projektu.
Koncepční materiály i nová infrastruktura budou tvořeny na základě zkušeností zahraničních partnerů. Inspirací pro Pardubice budou například německá města Drážďany a Lipsko. Další města v projektu jsou Uherské Hradiště, Prešov, Žilina a zapojena jsou i polská města Gdaňsk a Tzcew. Partnery jsou také expertní organizace, které budou dohlížet na to, aby výstupy projektu odpovídaly novým trendům a poznatkům. Jsou jimi Centrum dopravního výzkumu, Výzkumný ústav dopravný, a.s., Žilina a Technická univerzita Drážďany. Pardubice by se díky projektu MeetBike mohly zařadit mezi úspěšná evropská města, jejichž kouzlo a oblíbenost je důsledkem velkého množství lidí na kolech v ulicích. Národní cyklokoordinátor projektu Jaroslav Martinek má s Pardubicemi velké plány: „Pardubice se stanou vzorem pro ostatní česká města. Stanou se Národním městem cyklistů.“ Rozpočet části projektu realizované v Pardubicích je zhruba 5 mil. Kč, 85 % z nich je spolufinancováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Vojtěch Jirsa, koordinátor rozvoje cyklistické dopravy, Magistrát města Pardubice
Zámek Zbiroh neslouží veřejnosti nikterak dlouho. V minulosti tudy sice kráčely dějiny, ale nikdy se netýkaly obyčejných lidí. Až od roku 2005, kdy byl kompletně rekonstruován, slouží jako centrum oddechu, ale i aktivní rekreace a zábavy. To vše v krásné krajině na pomezí Křivoklátska a Brdských lesů.
Zámek Zbiroh leží na Plzeňsku, avšak pouhých pár desítek minut autem od Prahy. Díky dobré dostupnosti a možnosti kvalitního ubytování je ideálním výchozím bodem pro nejrůznější aktivity v okolní přírodě. Zdejší ubytovací prostory se přitom hodí pro rodinný výlet, svatbu nebo firemní akci. Kapacita zámeckého hotelu je 55 kvalitně vybavených pokojů. Co se týče kulturního vyžití, můžete začít prohlídkami zámku. Návštěvníkům jsou k dispozici dva okruhy. Další zajímavostí je jistě muzeum básníka Josefa Václava Sládka, který se zde narodil. Okolí zámku nabízí návštěvníkům četné cyklostezky nebo lanové centrum, které ocení nejen děti, ale také pořadatelé teambuildingových akcí. KDE I CÍSAŘ RUDOLF SOBĚ BY ODPOČINUL Ať už den strávíte jakkoli, je jisté, že nakonec stejně dostanete hlad. Od toho tu je nově otevřená Krčma U Rudolfovy kratochvíle (císař Rudolf zámek Zbiroh skuteč-
ně vlastnil), ve které můžete zažít historickou hostinu – a to doslova. Zdejší personál se snaží navodit dobový kolorit svým oblečením a celkové „středověké“ prostředí na vás působí velice příjemně. Skutečnou chloubou zámecké krčmy je gotická hodovní síň velká jak pro celý regiment mušketýrů. Často je využívána pro nejrůznější oslavy. Ale vzhůru již k tabuli hodovní! Jídelní lístek je psán historickou češtinou, což návštěvníka nejen zaujme, ale také náramně pobaví. Hodování můžete zahájit např. staročeskou pivní polévkou, která je zdejší specialitou a dozajista s ní budete spokojeni. HORY MASA, HORY MASA… Jednu historickou hodnotu dodržují v zámecké krčně skutečně dokonale - maso je to hlavní, zelenina pak pro obyčejné lidi, kteří nemají na pořádnou flákotu. Proto neváhejte a dejte si cokoli z masitých pokrmů. „Zámecká kachnička s houbami a lanýži v hliněném pekáči pečená s bylinkovým knedlíkem a kedlubnovým zelím k pochutnání stvořená“ je něco, pro co stojí za to žít
● Krajské město nemá příliš úspěch v soudních sporech se svými bývalými zaměstnanci. Aktuálně prohrálo s bývalým vedoucím kanceláře primátora, který město žaloval o náhradu mzdy a odstupné. Soud rozhodl že výpověď byla neplatná a město musí zaplatit zhruba půl milionu korun plus úroky, které činí přibližně 200 tisíc korun. Žalobce požadoval částku dva miliony korun, časem svůj nárok snížil na polovinu. ● Pardubický kraj omezuje lékařské pohotovosti. Od května totiž bude lékařská pohotovost pro dospělé fungovat už jen v Pardubicích, v ostatních nemocnicích kraje bude otevřena jen během víkendů. Podle krajské zdravotní radní Markéty Tauberové k tomuto kroku kraj přistoupil z ekonomických důvodů, ve všední dny se provoz pohotovostí nevyplácí. Pacienti s akutními obtížemi bez ošetření nezůstanou, lékařské péče se jim dostane v nemocnici. Ve všední dny by měli využívat svého praktického lékaře, při ohrožení života jim pomůže záchranná služba.
(tedy zejména kachna samotná). KDE ALFONS MUCHA MALOVAL Leč netruchleme pro pár brambor, život je krásný a zámek Zbiroh toho má ještě tolik co nabídnout. Na závěr jsme si nechali studnu, která je nejhlubší v Evropě a měří 163 metry. Pokud vám však „díra v zemi“ přijde příliš obyčejná a toužíte po duchovnějších zážitcích, navštivte zámeckou kapli s freskami ze 14. století nebo expozici Alfonse Muchy včetně sálu, v němž Mucha stvořil na počátku století své nejvýznamnější dílo – Slovanskou epopej. Naleznete zde i originál Muchou malované opony a další artefakty týkající se světoznámého malíře. Více tipů na výlety a dovolenou v Česku najdete na www.kudyznudy.cz Redakce portálu Kudy z nudy
4
KN | duben 2011 |
STRUČNĚ A JASNĚ ● Svého dlouholetého kamaráda nasadil do Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi hejtman David Rath. Jako poradce sem nastoupil senátor a někdejší Rathův ministerský náměstek Vladimír Dryml. Senátorovým úkolem je nejenom zkrocení rebelujících zaměstnanců, ale především vytažení nemocnice ze ztráty. Ta v současné době činí zhruba 30 milionů korun. Půlroční období, které na tento úkol na tiskové konferenci stanovila náměstkyně ředitele nemocnice, dravý poradce zkrátil na dva měsíce s tím, že víc času na to nemá… ● Pěknou blamáž mají za sebou Panenské Břežany. Na zdejším zámku bydlel za války zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Nyní místo navštívil jeho syn, po jehož návštěvě se psalo, že se bude podílet na shánění peněz na opravu zámku, kde jako malé dítě žil. Za vypuštění této informace médiím zdejšímu starostovi Heider Heydrich pěkně vyčinil a vysvětlil, že pomáhat shánět peníze vůbec nebude. ● Středočeský kraj už začal pracovat na avízované rekonstrukci zámku v Buštěhradu. Ten loni na podzim převzal od města, které na nákladné opravy nemá peníze. Kraj nyní připravuje žádost o evropskou dotaci, která by měla z pětaosmdesáti procent uhradit náklady na rekonstrukci, jež by si měla vyžádat zhruba dvě stě milionů korun. Zároveň byly v zámeckém parku vykáceny staré stromy a keře. Pokud vše půjde hladce, měla by příští rok začít oprava.
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Výpadek státního příspěvku je citelný Letošní zima byla pro povrchy krajských silnic stejně náročná jako ta loňská. Podle kraje se poněkud pouze lišilo období největšího vytížení v rámci zimní údržby, protože letošní zima kulminovala dříve „Po finanční stránce došlo v rámci zimní údržby i díky opatřením Středočeského kraje k úspoře a tyto ušetřené prostředky budou směřovány na akutní opravy silnic,“ uvedla tisková mluvčí Středočeského kraje Berill Mascheková.
TÉMA Mluvčí dodala, že Středočeský kraj má ze všech krajů v České republice největší počet kilometrů silnic II. a III. třídy. Na potřebné opravy celé středočeské silniční sítě by byla údajně nutná investice v řádu miliard korun. „Přesný počet kilometrů silnic, které jsou v havarijním stavu a potřebují akutní opravu nelze nějak jednoduše definovat, nicméně příslušní cestmistři pravidelně kontrolují stav vozovek a vytipovávají úseky, které budou přednostně opraveny,“ dodala mluvčí. Jak se zima podepsala na krajských silnicích, přitom věděla krajská vláda už na začátku března. Přestože přesná čísla celkových škod po uplynulé zimě ještě nebyla k dispozici, bylo jasné, že škody budou opět enormně vysoké. Pro letošní rok přitom disponuje krajský rozpočet v kapitole dopravy částkou převyšující 1,2 mld. Kč a zmíněných 70 milionů korun je vedení
Středočeského kraje schopné uvolnit díky tomu, že, jak uvádí tisková zpráva kraje, se podařilo hospodaření na odboru dopravy v loňském roce. Kraj tím alespoň částečně nahradí výpadek ze strany státu. Navíc - zatímco ministerstvo dopravy v loňském roce poskytlo na opravy škod po zimě kraji 130 milionů korun, letos sdělilo, že již žádnou dotaci neposkytne. „Výpadek dotace ze strany státu je ale opravdu velice citelný,“ řekla Mascheková. Kdy se kraj do oprav svých silnic pustí? Soustavnější opravy povrchu silnic II. a III. třídy začnou podle mluvčí Maschekové každým dnem, v závislosti na dalším vývoji klimatických podmínek. „Dosud byly výjimečně opravovány pouze nejrizikovější úseky takzvanou studenou směsí, která je však nákladnější a méně odolná než směs teplá, jejíž využití klimatické podmínky již brzy umožní,“ uvedla.
středočeských silnic kritizuje dlouhodobě. Poukazuje například na to, že vedení hejtmanství na jedné straně plýtvá penězi například na žákovské jízdné zdarma a na druhé straně mu pak prostředky chybějí. Podle Ratha je ale zmíněných 70 milionů určeno jen na opravy nejpostiženějších úseků. „Další prostředky budeme hledat, protože ty škody po zimě budou možná většího rozsahu než v loňském roce,“ uvedl. Postěžoval si také na používa-
né technologie. Ty jsou podle něj takové, že opravy vydrží jen jednu zimu. „Stává se pravidlem, že každou zimu děr přibude, protože se rozbijí i dříve nerozbité úseky a navíc se vydrolí i ty úseky opravené. Zabýváme se tím, zda je možné nějakým způsobem prodloužit trvanlivost oprav,“ uvedl Rath. Dosavadní jednání s firmami, které krajské komunikace opravují, ale zatím žádnou změnu nepřinesla. Michal Tillgen
Nedávno opravená silnice v Prčici.
zdroj: Sedlec Prčice
ditel krajské Správy a údržby silnic Pavel Čihák. Spravovat se podle něj budou například vozovky na průtahu městem Kralupy nad Vltavou na Mělnicku nebo v Berouně. Jednoduchou pozici však Středočeský kraj přesto nemá. Radnice měst si totiž stěžují na to, že silnice, které vedou přes města a zároveň patří Středočeskému kraji, jsou často v horším stavu než ty městské. Ke kritikům se navíc přidává také opoziční ODS. Ta stav
KRAJ JE POD PALBOU KRITIKY „Sestavili jsme plán na každý den. Je toho spousta,“ uvedl ře-
JIHOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Pětaosmdesát milionů korun letos rozdělí Jihočeský kraj mezi své obce. Finance dostanou z Programu obnovy venkova a opraví za ně budovy, veřejné osvětlení nebo upraví zeleň. Kraj podporuje vesnice nejvíce v republice a svůj příspěvek také stále zvyšuje; jen letos přidal do celkového balíčku pět milionů korun. ● Mýto na krajských silnicích by až moc zatížilo podnikatele a nepřineslo by nic na údržbu komunikací. Myslí si to náměstek jihočeského hejtmana zodpovědný za oblast dopravy Martin Kuba. Podle Kuby by se zavedení mýtného na silnicích, které slouží jako objízdné trasy „jedniček“, odnesli místní podnikatelé, kteří se pohybují právě v těchto lokalitách při rozvozech na kratší vzdálenosti. ● Šedesátitisícovou pokutu musí zaplatit Jihočeský kraj za chyby ve výběrovém řízení. Těch se dopustil v případě třímilionového tendru na zajištění propagace regionu, který rozdělil na dvě části. Vítězem obou je společnost Freytag Berndt. Kraj dostal pokutu na začátku března od antimonopolního úřadu a vzhledem k tomu, že se neodvolal, stalo se rozhodnutí pravomocným.
Prioritní silnice dostanou přednost Ředitel jihočeské Správy a údržby silnic Miloslav Ouředník říká, že loňská zima přišla na 207 milionů korun a letošní škody se odhadují ve stejném rozsahu. V současné době má Správa a údržba silnic Jihočeského kraje připraveno na odstranění škod po zimě zhruba 107 milionů, z toho 37 milionů na opravu výtluků a 70 na velkoplošné výspravy. „Celkově je také počítáno se zhruba padesáti kilometry nových koberců. Počítáme, že do konce května budou opravena nejproblematičtější místa,“ řekl Ouředník.
TÉMA Jihočeský kraj by podle vlastních slov v příštích sedmi letech potřeboval na modernizaci silnic téměř šest miliard korun. Nejedná se přitom jen o opravy škod po zimě, ale také o modernizaci, tedy o vylepšení infrastruktury, jako je pokládka nových koberců, rozšíření komunikace a podobně. „V následujících sedmi letech by se investice mohly snížit na 4,9 miliardy a v posledním období na 3,6 miliardy korun. Vyplývá to z koncepce rozvoje silniční sítě, která zohledňovala například intenzitu dopravy na jednotlivých komunikacích, napojení sídel nebo předpokládaný rozvoj území,“ řekl náměstek jihočeského hejtmana Martin Kuba. Dodal, že v prvních sedmi letech bude nutné vyhradit v krajském rozpočtu na silnice zhruba 800 milionů korun ročně. „Poté bude možné částku snížit na 600 milionů a po dalších sedmi letech na zhruba 360 milionů,“ řekl. Jen letos podle něj dá kraj na
opravy silniční sítě zhruba 650 milionů korun. Část z této sumy přitom půjde z evropských peněz. Koncepce oprav podle náměstka určila úseky, které jsou pro Jihočeský kraj prioritní a peníze by do nich měly přednostně směřovat. Vyplynulo z ní také, že téměř 40 procent silnic druhé a třetí třídy nutně vyžaduje opravy. Těchto silnic kraj vlastní více než 5 400 kilometrů. NĚKTERÉ SILNICE POVÝŠÍ Z koncepce také vzešlo několik silnic, které by měly být kvůli svému významu a velkému dopravnímu zatížení zařazeny do vyšší kategorie. Na silnici první třídy by se mohla proměnit třeba silnice z Českých Budějovic na Týn nad Vltavou, silnice z Jindřichova Hradce na hranici s Rakouskem nebo silnice II/139 z Písku na Strakonice. Méně vytížené silnice by pak byly převedeny do nižší kategorie. Předpokládaný nejzazší termín ukončení oprav škod po zimě, tedy výtluků, je 24. čer-
Zimní oprava některých výtluků je již na pohled provizorní. ven s tím, že kritická místa páteřní regionální silniční sítě budou opravena nejpozději do 6. května. Odbor dopravy a silničního hospodářství Jihočeského kraje navrhuje provést opravy na silnicích II. a III. třídy za 37 milionů korun ve dvou etapách. Chce tak provést souvislé opravy, kdy první etapa je hrazena z provozních prostředků ředitelství Správy a údržby silnic Jihočeského kraje v před-
pokládané výši 30 milionů korun a druhá po schválení radou kraje z uvolněných finančních prostředků rezervního fondu SÚS v předpokládané výši téměř čtyřiceti milionů korun. Jak to bude letos se státní pomocí? Financování oprav silnic po zimě hradí se svého rozpočtu SÚS. V loňském roce krajům na opravu silnic po zimě přispěla vláda, když rozhodla o vyčlenění 750 milionů korun na obno-
foto: autor
vu dopravní infrastruktury. Jihočeský kraj na základě projednaného a schváleného vládního návrhu dostal více než 80 milionů korun pro zajištění základní nutné údržby k odstranění škod, které vznikly na silnicích II. a III. třídy ve správě kraje. „Jaká bude situace letos, zda vláda opět krajům na opravu vozovek přispěje, však ještě není jasné,“ řekla tisková mluvčí kraje Kateřina Bíro. Michal Tillgen
PLZEŇSKÝ KRAJ
KN | duben 2011 |
Zima ničila krajské silnice
STRUČNĚ A JASNĚ ● Oltář ze zámecké kaple v Chotiměři, malované lidové skříně ze sbírek blovického a tachovského muzea nebo napříkald staré tisky ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje se podařilo restaurovat díky finančním prostředkům z takzvaných Norských fondů.
Časté teplotní výkyvy letošní zimy se negativně podepsaly na stavu silnic. Své o tom vědí i v Plzeňském kraji, který v tomto ohledu není výjimkou a musí řešit, co s poničenými komunikacemi. „Zimní období pro silničáře skončilo posledním březnovým dnem. Je tedy předčasné hodnotit celkové škody, ty teď silničáři sčítají, ale už nyní je zřejmé, že silnice II. a III. třídy utrpěly značné škody,“ řekl hejtman Milan Chovanec.
TÉMA „V zimní sezóně 2009/2010 jsme do údržby a oprav investovali 230 milionů Kč. Letošní zima byla poměrně dlouhá, v prosinci jsme dokonce vyhlašovali kalamitní stav. Stavem silnic po zimě se teď zabýváme velmi důsledně. Osobně jsem navštívil některé vybrané úseky, například silnici II/193 z Úněšova do Pernarce nebo II/ 200 z Horšovského Týna do Vidice,“ říká o situaci v kraji hejtman Milan Chovanec. První hrubé hodnocení škod, to je narušených povrchů a výtluků, se pohybuje okolo půl miliardy korun. V průběhu zimního období již byly největší výtluky opravovány tak zvanou studenou obalovanou směsí. V současné době probíhají výběrová řízení a ve velmi krátké době začnou opravy například na silnicích III/18032 Plzeň, Zborovská ulice, Radobyčice, II/180 DýšinaKyšice, III/18332c ulice Malostranská, II/233 Sedlecko – Smědčice a na mnoha dalších.
● Plzeňská Zoologická zahrada představila řadu novinek. Návštěvníci se mohou těšit na nové nebo opravené expozice, nová zvířata a pravděpodobně také na unikátní expozici Život v podzemí, která vzniká v bývalém protileteckém krytu. Jednou z nových atrakcí je v republice největší skupina želv obrovských. Plzeňská Zoo letos slaví 85. výročí založení.
Současně se zahajují opravy výtluků vlastními pracovníky okresních správ. OPRAVU PROJEDNÁ ZASTUPITELSTVO Opravy silnic si tak i po letošní zimě vyžádají nemalou investici. Kde na ni kraj vezme peníze? „Z rezervy Plzeňského kraje bylo uvolněno 90 milionů Kč na řešení největších či nejakutnějších škod. Další prostředky, jejichž výše není k dnešnímu dni přesně stanovena, budou předloženy ke schválení Zastupitelstvu Plzeňského kraje na červnovém zasedání. O půjčce na opravy a rekonstrukce zatím vedení kraje jedná, konečné rozhodnutí ještě nebylo učiněno,“ popisuje situaci okolo financování Milan Chovanec. Prostřednictvím Asociace krajů byl také požádán ministr dopravy, aby se zabýval i otázkou financování oprav na silnicích II. a III. třídy, minimálně ve stejném rozsahu jako v loňském roce, což by pro Plzeňský kraj znamenalo příspěvek ve výši 71 milion Kč. Délka silnic a dálnic představu-
5
● Společnost Stock Plzeň – Božkov v roce 2010 dále posílila svoji pozici největšího výrobce a prodejce lihovin v České republice. Prodeje Stocku Plzeň sice meziročně poklesly, ale propad celkového trhu lihovin byl podstatně výraznější. Díky tomu vzrostl tržní podíl Stocku Plzeň v maloobchodě i gastronomii.
O takové silnici, jakou mají na Klatovsku mezi obcemi Petrovice a Petrovičky, si po letošní zimě mohou na většině ostatních míst nechat jen zdát. zdroj: Pk je v Plzeňském kraji 5 129 km. Na dálnice z toho připadá 109 km, na silnice I. třídy 420 km. Kraj spravuje však jen silnice II. a III. třídy. Stará se tak o 1 502 km silnic II. třídy a plných 3 098 km silnic III. třídy. Z toho připadají na okres
Domažlice 202 km silnic II. třídy a 484 km III. třídy, na okres Klatovy 355 km silnic II. třídy a 673 silnic III. třídy, na okres Plzeň – město 56 km II. silnic třídy a 117 km III. třídy, na okres Plzeň – jih 210 km silnic II. třídy a 488 km III. třídy, na
okres Plzeň – sever 266 km silnic II. třídy a 528 km III. třídy, na okres Rokycany 139 km silnic II. třídy a 321 km III. třídy a konečně na okres Tachov 274 km silnic II. třídy a 487 km silnic III. třídy. Jana Bartošová
● Armáda možná opustí vojenský újezd v Brdech. Vojáci by odsud odešli kvůli škrtům v rezortu obrany, úspora by mohla představovat až dvě stě milionů korun. Podle vedení armády by si vojsko ponechalo jenom malou část z celkem 260 čtverečních kilometrů, zůstalo by tu jen cvičiště pro střelby z ručních zbraní a základní taktický a dělostřelecký výcvik. Zbytek by se otevřel veřejnosti.
KARLOVARSKÝ KRAJ
Škody na silnicích: 66 milionů Letošní zima svými častými teplotními výkyvy potrápila především silničáře, kteří v průběhu jara a léta budou muset řešit rozsáhlé škody na vozovkách. Zatímco v některých krajích není celkový rozsah škod ještě znám, v Karlovarském kraji již mají o důsledcích zimy jasno. Škody po zimě 2010/2011 jsou na silnicích II. a III. třídy v kraji, tedy na silnicích spravovaných krajem, průběžně vyčísleny na cca 66 milionů Kč.
TÉMA „Na souvislé opravy povrchů by mělo být v roce 2011 k dispozici necelých 40 milionů Kč. Kraj pro-
to ze svého rozpočtu uvolnil mimořádný příspěvek na odstranění škod - 6 milionů Kč. Zbylé úseky silnic budou udržovány v rámci běžné letní údržby tak, aby byla zajištěna jejich sjízdnost,“ říká o situaci v kraji hejtman Josef Novotný.
Souvislé opravy budou na Karlovarsku prováděny podle těchto kritérií: vyhodnocení stavebního a dopravně technického stavu dotčeného úseku silnice, intenzita silničního provozu a technologie opravy. V loňském roce stát, který krajům kompenzuje pouze škody na silnicích po povodních, tuto praxi porušil a dal krajům peníze i na silnice poškozené po mimořádně tuhé zimě. Asociace krajů ČR tak podle slov hejtmana Josefa Novotného již oslovila ministra dopravy v souvislosti s
Modernizací prošla Osvětimská ulice v Nejdku.
KRAJ SILNICE MODERNIZUJE
zdroj: KVK
● Ašský krajský domov pro děti do tří let se přestěhuje do Karlových Varů. Radní kraje tak rozhodli poté, co se po odchodu MUDr. Miroslava Rákose přes veškerou snahu nepodařilo zajistit lékařskou péči o děti, kterých je zde navíc málo. ● Celkem 300 tisíc korun věnuje Karlovarský kraj Klubu Českých turistů (KČT) na údržbu značení a vyznačení nových cyklostezek a cyklotras v regionu.
tím, zda stát vyčlení finance na opravy silnic i po letošní zimě. Stanovisko ministerstva dopravy je však takové, že prostředky pro kraje na tyto účely nemá.
Opraven byl loni krajem například most v Šindelové.
STRUČNĚ A JASNĚ
Délka silnic a dálnic činila v Karlovarském kraji k roku 2009 2 051 km. Vlastníkem silnic I. třídy je stát, silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí. Karlovarský kraj dává do oprav a výstavby silnic každoročně nemalé peníze. V loňském roce se kupříkladu dočkal opravy most v Šindelové, po kterém je vedena silnice III/218 10 z Jindřichovic do Šindelové přes Vřesový potok. V rámci modernizace mostu byla zdemolována vrchní a spodní strana mostu až do
zdroj: KVK
úrovně základové spáry a v místě zbořeného mostu byl vybudován most nový. Jiným příkladem krajské investice v této oblasti byla modernizace silnice II/219 v Nejdku, která spočívala v úpravě Osvětimské ulice. V tomto případě se jednalo zčásti o úplnou výměnu konstrukčních vrstev vozovky, zčásti o její rozšíření a úpravu povrchu. Součástí stavby byly také tři opěrné stěny a úprava splaškové a dešťové kanalizace. Jedním z největších projektů bylo vybudování silničního propojení Sokolova s Královským Poříčím. Hlavním přínosem této stavby bylo odlehčení dopravy z průjezdního úseku města Sokolova a odklonění těžké nákladní dopravy a přepravy nebezpečných nákladů ze závodu Hexion mimo zastavěné území. Jana Bartošová
● V Karlovarském kraji bude založena destinační agentura, jejímž úkolem bude propagovat turistické možnosti regionu. Uvažuje o tom alespoň vedení samosprávy, které chce tento bod přednést na červnovém zastupitelstvu. Pokud vznik agentury projde, vznikla by během prázdnin a fungovat by začala od září. K založení agentury vede kraj vývoj v cestovním ruchu. Ten v kraji v poslední době stagnuje. ● Západočeský lázeňský trojúhelník se obává škrtů v úhradách za lázeňskou péči z veřejných zdrojů. Ty by totiž pravděpodobně měly negativní vliv na lázeňskou péči, jejíž rentabilita by se výrazně snížila. Dokonce by mohlo zcela zlikvidovat dětské lázeňství, protože více než pět set korun za den pobytu by pro většinu rodin bylo nedostupné.
6
DOPRAVNÍ INFRASTUKTURA
KN | duben 2011 |
Osmimiliardová investice zkvalitní železniční trať z Votic do Benešova Státní fond dopravní infrastruktury poskytl finanční prostředky na rozsáhlý projekt modernizace trati z Votic do Benešova u Prahy. Celkové náklady projektu jsou přibližně 8 miliard korun. Na realizaci se finančně podílí Evropské unie, v rámci Operačního programu Doprava sem z Fondu soudržnosti míří téměř 4,1 miliardy korun. Příjemce dotace je Správa železniční dopravní cesty.
PO TRATI AŽ „STOŠEDESÁTKOU“ Na zmiňovaném úseku 4. železničního koridoru má dojít k tzv. zvýšení dopravní dostupnosti. Kromě jiného to znamená zvýšení jízdní rychlosti do 160 km/h pro vozidla s naklápěcí technikou a zároveň do 160 km/h i pro klasické soupravy. Součástí stavby je zdvoukolejnění celého úseku a přestavba železničních stanic Votice a Olbramovice, kde dojde např. k vybudování nových nástupišť s podchodem. Projekt také počítá se zkvalitněním dostupnosti železničních veřejných prostor pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, s výrazným zlepšením směrových poměrů a s výstavbou protihlu-
kových opatření. Zvýší se kultura cestování, zlepší se plynulost jízdy a odbavování cestujících ve stanicích a zastávkách, zkvalitní se informační systém i přístup pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Dojde k vyšší spolehlivosti a bezpečnosti provozu a zkrácení jízdních dob jak v osobní, tak i nákladní přepravě. RAŽBA A BETONÁŽE TUNELŮ Stavba byla zahájena už v srpnu 2009 a postupuje podle harmonogramu. Ten termínem ukončení stanovil prosinec 2013. Hlavní práce se v současnosti soustředí na výstavbu pěti nových tunelů – jednoho hloubeného a čtyř ražených. U Votického hloubeného tunelu pokračuje těžba a očišťování svahů od uvolněných kamenů a zajišťování svahů, v jiném úseku se dokončuje vybetonování podkladního betonu, vý-
Probíhající rekonstrukce na nádraží ve Voticích. ztuž a betonáž patek, smontování výztuže klenby a její betonáž. U zbývajících ražených tu-
nelů jsou práce na různých úrovních. V Olbramovickém tunelu pokračuje betonáž klenby, v Tomickém tunelu probíhá ražba kaloty a jádra tunelu a připravují se betonáže. Zahradnický tunel je již proražen, ale dělníci ještě těží dno tunelu a dokončují betonáže. U druhého Tomického tunelu, označovaného II, je ražena kalota. MOSTY A STĚNY
Železniční stanice Olbramovice čeká na moderní tvář.
Kromě stavebních prací na tunelech se ale začínají rozbíhat i další práce. Např. v souvislosti s končícím obdobím vegetačního klidu se kácí lesní a mimolesní zeleň v oblastech, které tento rok zasáhne stavba. Počasí dovolilo rozvinout práce také na sanaci zářezu na začátku úseku poblíž obce Střelítov, kde byly oproti projektu zjištěny odlišné geologické podmínky. Práce na železničním spodku probíhají také v úsecích Votice – Olbramovice, Olbramovice – Tomice a
Tomice – Bystřice. Pokračují zřizováním zářezů, násypů, povrchovou úpravou včetně přípravy na ozelenění vegetací. Pracovníci stavby pokračují také v pracích na mostních objektech nad osadou Srbice i na novém železničním mostě přes silnici I/18. Práce se rozvíjejí u mostního objektu přestavovaného na železniční propustek poblíž Bystřice. U mostů a propustků, které jsou rozšiřovány případně pouze sanovány, probíhá vysekávání dutin a jejich sanace, přebroušení, injektáž, spárování, betonáž říms, provedení ochranných a sjednocujících nátěrů, popř. odláždění a osazení zábradlí. S výstavbou železnice souvisí i výstavba protihlukových stěn, kdy je právě budován úsek chránící část města Bystřice. REKONSTRUKCE STANICE OLBRAMOVICE Železniční stanice Olbramovice se dočká rekonstrukce. Připra-
zdroj: www.4koridor.cz vuje se vytrhání dílčích částí kolejí pro lepší návaznost stavebních prací – železničního spodku, nových stožárů trakčního vedení, kabelovodu, přeložky vodovodu, podchodu pro cestující. Stavebními úpravami prochází výpravní budova nádraží Olbramovice, a to také pro možnost včlenění nových systémů zabezpečení provozu, kdy pokračují práce na přístavku výpravní budovy. NEZBYTNÉ VÝLUKY Stavební práce vyžadují nezbytné výluky železničního provozu a objížďky na okolních komunikacích. V denních hodinách se výluky na železniční trati týkají probíhajících prací na základech trakčního vedení, zemních a trhacích prací v blízkosti trati. Stavba se dotýká také silničního provozu. V místech, kde se pracuje na mostních objektech, je doprava omezena, případně vedena po objízdných komunikacích.
Evropa posílá do Prahy téměř 500 milionů korun Jedním z posledních projektů, schválených Řídícím orgánem Operačního programu Doprava, je zvýšení bezpečnosti silničního provozu v Praze. Žádost byla hlavním městem Prahou podána v rámci prioritní osy 5 – Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hlavním městě, podoblast 5.2 – Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze. Celkové náklady projektu jsou více než 580 milionů korun, z fondů EU byl schválen příspěvek ve výši 493 milionů korun. Jedná se konkrétně o vybudování dopravně-telematického systému. Důraz autoři projektu kladou na koncepci jednotného přístupu při budování tohoto systému ve městě, na zajištění vyvážených vazeb s okolními systémy a také na realizaci funkční, informační a fyzické architektury. Integrace podsystémů je založena na standardech a pracích technické komise Evropské unie „Road Transport and Traffic Telematics“. Projekt je založen na studii dopravní telematiky na území hlavního města, která vychází při tvorbě architektury telematiky pro Prahu z evropských projektů KAREN a ACTIF. To jsou metodické nástroje pro tvorbu architektury telematické-
ho autosystému. Pražský projekt je rozdělen do 3 funkčních oblastí – na řízení a monitorování dopravy v tunelech; na poskytování dopravních informací a na harmonizaci telematických systémů v souvislosti s novými stavbami. Telematické systémy umožňují průběžně sledovat a vyhodnocovat hustotu a intenzitu provozu, průměrnou rychlost proudu vozidel, odstupy vozidel apod., ale také meteorologické informace, jako je teplota vzduchu či vozovky, viditelnost či bod mrznutí. Dokážou také zaznamenat průjezd kradených vozidel nebo skladbu a hmotnost projíždějících automobilů.
Ilustrační foto.
zdroj: ŘSD ČR
ÚSTECKÝ KRAJ
KN | duben 2011 |
Krajskou silniční síť rozbila zima i povodně Bohužel i Ústecký kraj má problémy se silniční infrastrukturou. Stejně jako v ostatních regionech i zde dochází k postupnému zhoršování stavu komunikací. Peněz je prostě nedostatek a silničáři nemohou opravovat povrch tak, aby zůstal dlouhodobě neporušený. Strategie by se tak dala charakterizovat klasickým rčením: Hasí se požáry, které jsou nejblíž.
TÉMA Je to každoroční a možná už obehraná písnička. Silnice jsou po zimě rozbité a silničáři nemají peníze na opravy. Lidé si stěžují na silničáře, silničáři na kraj a kraj na stát. Letošní rok je situace ovšem ještě horší než vloni. Je to dáno především kolísavými teplotami během letošní zimy. Ty docílily toho, že povrch řady silnic připomíná spíš známý švýcarský sýr než kvalitní komunikace. Nepříznivou situaci potvrdila krajským novinám i tisková mluvčí kraje Magdalena Hanáčková: „Letošní zima se na silnicích v majetku Ústeckého kraje podepsala výraznou měrou. Škody byly správcem komunikací odhadnuty na 50 milionů a svým rozsahem je poškození po zimě ještě horší než v loňském roce.“ Za katastrofální označil stav silnic po zimě radní pro oblast dopravy Jiří Šulc. Podle něj je už stávající situace, kdy každý rok narůstá počet poškozených silnic, neudržitelná. „Takhle to dál nejde. V tom stávajícím sys-
tému financování se prostě musí něco změnit. Jako řidiči platíme dost významnou daň z pohonných hmot a stát by tak měl na údržbě silnic participovat.“ Podle Šulce je i v jiných zemích standardem, že výnos z dopravních daní jde na opravy silnic a dálnic. „Bohužel u nás jde z této daně na silnice asi jen 9 procent. A to ještě většinou na silnice první třídy nebo na dálnice, které jsou v majetku státu.“
ky zrekonstruovat formou projektu s podporou Evropské unie. Vůbec největší investiční akce tohoto typu proběhne letos na silnici Kadaň – Podbořany – Očihov. Rekonstrukce komunikace bude stát 620 milionů. Součástí prací bude také oprava několika mostů a výstavba dvou kruhových objezdů. V letošním rozpočtu kraj vyčlenil na opravy silnic druhé a třetí třídy zhruba 50 milionů korun. Nyní se rozhodl tyto peníze navýšit o dalších 150 milionů. Peníze kraj hodlá čerpat především z hospodářského výsledku loňského roku a také z plánovaného úvěru.
ROZPOČET ZATĚŽUJÍ I POVODNĚ Kromě zimy, která je tradičně největším škůdcem krajských silnic, potkala Ústecký kraj v loňském roce pohroma v podobě ničivých povodní. A odnesla to i dopravní síť. „Ústecký kraj počítá v letošním roce s uvolněním 350 milionů korun na opravy škod způsobených na silnicích povodněmi v srpnu 2010,“ řekla tisková mluvčí. Pomůže i ministerstvo pro místní rozvoj. Z jeho rozpočtu půjde do Ústeckého kraje necelých 200 milionů korun. Příkladů silnic, které jsou v katastrofálním stavu, najdeme v kraji celou řadu. Cestu hrůzy řidiči za-
žijí třeba na úseku mezi Žatcem a Rakovníkem nebo mezi Velkým Březnem a Lhotou pod Pannou. Minimálně prvně jmenovaná komunikace by se letos měla dočkat alespoň základní opravy. „V právě schváleném plánu oprav silnic druhých a třetích tříd je zařazena oprava této silnice ve výši 5 milionů. Podle toho, jak se podaří uvolnit finance, mohou být do dalších plánů zahrnuty další úseky,“ řekla tisková mluvčí. Ústecký kraj spravuje celkem 3 700 km silnic druhé a třetí třídy v sedmi okresech. Opravy a rekonstrukce silnic po uplynulé zimě už probíhají. Kraj informoval, že veškeré práce by měly skončit až někdy v letních měsících. Filip Appl
PENÍZE PŮJDOU I Z ÚVĚRU A kolik peněz tedy kraji na opravy chybí? Podle tiskové mluvčí schválila rada kraje materiál, který upozorňuje na aktuálně nejvíce poškozené silnice, svahy či mosty v majetku Ústeckého kraje. Opravy těchto nejhorších míst byly vyčísleny na více než půl miliardy korun. A to jsou jen ty nejhorší úseky. Opravy všech poškozených silnic v kraji by si vyžádaly částku značně přesahující jednu miliardu. A to je samozřejmě zcela nedosažitelná suma pro krajský rozpočet. Vedení kraje tak zbývá jediná možnost: Opravovat a ty nejhorší dlouhé úse-
Výtluky na silnicích jsou nejen omezující, ale místy i nebezpečné. Jejich oprava v celém kraji by stála víc než miliardu. foto: Filip Appl
7
STRUČNĚ A JASNĚ ● Krajské město chce posílit rozpočet odboru dopravy o více než 11 milionů korun. Tyto prostředky by měly jít na zimní údržbu a zajištění čistoty města. Rozhodla o tom rada města. Aby se ale její záměr stal skutečností, je potřeba nalézt potřebné peníze v rozpočtu města. Teprve pak je bude možné uvolnit. ● Kraji, který je investorem, dělá starosti úsek Labské stezky nedávno slavnostně otevřený v obci Velké Březno. Asfaltový povrch byl podle místních špatně položen a tvoří se na něm velké kaluže. Dodavatel stavby prý situaci vyřešil odvodněním prostřednictvím navrtaných děr. To se ale místním nelíbí, obávají se, že zateklá voda v zimě stezku roztrhá. ● Se záměrem společnosti United Energy spalovat na Mostecku ročně 150 tisíc tun odpadů zásadně nesouhlasí Centrum pro životní prostředí a zdraví. Jeho zástupci se proto obrátili na Ústecký kraj s požadavkem, aby v rámci procesu EIA vydal se záměrem nesouhlasné stanovisko. Hlavním argumentem je přitom fakt, že Mostecko a Chomutovsko je dlouhodobě oblastí se silným znečištěním ovzduší, které překračuje platné limity a velkospalovna odpadů by byla dalším zdrojem.
LIBERECKÝ KRAJ
Výkyvy teplot značně poničily silnice „Letošní zima má za vinu nárůst výtluků na krajských silnicích. Po velmi chladném počasí v prosinci se v průběhu ledna a února opakovaně střídaly teploty od deseti stupňů nad nulou až po teploty okolo mínus dvaceti. Tyto výkyvy teplot měly za následek tvorbu výtluků. Podobná situace byla na celém území České republiky,“ uvedla krajská mluvčí Andrea Fulková.
TÉMA Liberecký kraj vlastní 2 100 kilometrů krajských silnic nižších tříd, což představuje 86 procent komunikací na území kraje. Krajská správa silnic neudržuje v zimě pouze 85 kilometrů silnic, po nichž nejezdí veřejná doprava. Krajská správa silnic Libereckého kraje zahájila lokální opravy již na začátku března, což je o měsíc dříve než loni, umožnily to příznivé klimatické podmínky. Oprav se dočkaly jako první silnice na Českolipsku, hlavně v okolí Mimoně, Velkého Grunova a České Lípy a postupně také na Frýdlantsku, Hrádecku, Semilsku a Jablonecku. V průběhu března bylo opraveno zhruba 20 nejvíce poškozených úseků, které byly v havarijním stavu. „Tam, kde začaly fungovat obalovny, jsme začali opravovat výtluky již od začátku března. S opravami jsme začali o měsíc dříve než v loňském roce. Umožnily nám to příznivé klimatické podmínky. Na opravy výtluků vlastními kapacitami máme v letošním rozpočtu vyčleněno dostatek finančních
prostředků, ale chybí nám peníze na velkoplošné opravy silnic,“ řekl Petr Šén, provozní náměstek Krajské správy silnic Libereckého kraje. Náklady na lokální opravy výtluků se budou letos pohybovat v řádech milionů korun, konečné číslo ještě není k dispozici. Krajská správa silnic Libereckého kraje s nimi počítá v rámci provozního příspěvku od Libereckého kraje. V roce 2010 bylo na opravy výtluků, které prováděla Krajská správa silnic vlastními silami, spotřebováno více než šest tisíc tun balené směsi. V letošním roce bude spotřeba pravděpodobně vyšší. „Od ledna byla zima relativně mírná, za poslední zimní měsíce jsme uspořili finance, které můžeme teď dát do oprav výtluků, čištění vozovek, dopravního značení a podobně,“ dodal Šén.
nové předehřáté asfaltové směsi ze zásobníku a poté se místo zhutní silničním válcem. Tato metoda by měla přinést delší trvanlivost opravy než při výspravě studenou obalovanou asfaltovou směsí, a dále také možnost využití recyklovaného asfaltu. V současné době jsou reference na uvedenou technologii v rámci celé republiky smíšené, proto se KSS LK rozhodla tuto technologii vyzkoušet v podmínkách Libereckého kraje. S odstupem času se vyhodnotí její trvanlivost a nákladnost.
Správce silnic, které jsou v majetku kraje, chystá také souvislé opravy silnic. V průběhu března byly vytipovány komunikace, které opravu souvislých úseků vyžadují. Tento seznam nyní projedná vedení Libereckého kraje. V seznamu jsou navrženy opravy v odhadovaných nákladech cca 150 milionů korun. V současné době má Krajská správa silnic v rozpočtu jen zlomek těchto peněz. „Část chceme získat z přebytku loňského hospodaření a něco přidat z rozpočtu. Kraj také žádal o pomoc Státní fond dopravní infrastruk-
STRUČNĚ A JASNĚ tury. Tento zdroj je samozřejmě hodně nejistý, ale snažíme se hledat co nejvíce cest, jak potřebné prostředky na opravy získat. Kraj ale hlavně potřebuje stamiliony na opravy komunikací poničených loňskými povodněmi,“ řekl Martin Sepp, náměstek hejtmana. Dodal, že na krajských silnicích II. a III. třídy a mostech napáchala zima škody za více než dvě miliardy. „Od státu ale může kraj dostat jen polovinu, zbytek musí zaplatit ze svého,“ řekl. Michal Tillgen
● Někdejší hejtman Libereckého kraje a současný poslanec Věcí veřejných Petr Skokan komentoval aféru kolem Víta Bárty. Podle Skokanova názoru nejsou koaličním partnerům po vůli některé razantní kroky „véčkařů“. Vyjádřil se také ke své možné kandidatuře na předsedu strany a uvedl, že se kandidatury hodlá vzdát ve prospěch Víta Bárty.
KRAJ ZKOUŠÍ NOVOU TECHNOLOGII Krajská správa silnic letos na opravu výtluků použila novou technologii. Jedná se o metodu, kdy se pomocí speciálního stroje zahřeje přímo výtluk a jeho okolí. Následně se otvor zaplní vrstvou
● Liberecký kraj nesouhlasí s tím, aby územní nároky Polska vůči České republice byly řešeny odevzdáním 368 hektarů jeho pozemků. Nároky Polska se týkají Těšínska, spor se vede už od roku 1918. Záměr ministerstva vnitra se týká území obcí Bulovka, Kunratice a Dolní Řasnice. Podle hejtmana Stanislava Eichlera je nelogické, aby za pozemky na severu Moravy byly vyměněny pozemky na Liberecku, které je navíc územně nejmenším krajem.
Podobný pohled se dá na konci zimy vidět i v Libereckém kraji.
zdroj: Boskovicko.cz
● Stavební výroba v Libereckém kraji zaznamenala v loňském roce třetinový propad a činila 3,8 miliardy korun. Snížil se i počet stavebních firem s více než padesáti zaměstnanci, kterých bylo 22, oproti roku 2009, kdy jich bylo 25. Jedním z nejznámějších krachů v tomto oboru patří Eurostav z Liberce, jehož majitelé v prosinci podali insolvenční návrh.
8
KN | duben 2011 |
PREZENTACE
ROP jde do ulic Plakáty odkazující na Regionální operační program NUTS II Severovýchod byly 1. dubna instalovány do prosvětlených vitrín v Liberci, Hradci Králové a v Pardubicích. „Chceme upozornit na program, který regionu už pátým rokem pomáhá. Ústřední slogan: Investice, které se neztratí, tedy ne náhodou spojujeme s pětiletými dětmi,“ říká Zdeněk Semorád, ředi-
tel Úřadu Regionální rady. V Liberci je plakát k vidění například u Masarykova muzea a na nádraží - ul. Fügnerova, v Hradci Králové ho najdete mimo jiné u kina Centrál či na Ulrichově náměstí,
v Pardubicích zase před obchodním domem Grand nebo u hlavního nádraží. „Třetí dubnový týden na půlroční kampaň navážeme v tištěných médiích, ale i spotem v Rádiu Černá Hora,“ dodal Semorád. Připravují se také polepy trolejbusů v krajských městech a krátký film. Eva Jouklová
www.rada-severovychod.cz
Jedenáct nových trolejbusů v Hradci Králové Cestující, kteří využívají královéhradeckou MHD, zejména páteřní linky 1 a 2, zaznamenali v úterý 5. dubna výraznou změnu. Jedenáct nových trolejbusů začalo sloužit veřejnosti. Byly pořízeny z evropské dotace, kterou město čerpá z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Do roku 2013 bude se 120 milionovou dotací pořízen celkem 31 nový vůz. Tradice městské hromadné dopravy začala v Hradci Králové v roce 1949. Nejstarším královéhradeckým trolejbusům je dnes jedenadvacet let a podle ředitele Dopravního podniku města Miloslava Kulichana čekají na své vyřazení. Jedenáct z nich, které jezdí po páteřních trasách v centru města, se 5. dubna dočkalo. Nahradily je ekologické, téměř devatenáctimetrové kloubové vozy, do nichž se bude snadno nastupovat i vozíčkářům či maminkám s kočárky. Šesti krátkých dvanác-
timetrových trolejbusů se královéhradečtí cestující dočkají ješ-
tě letos v říjnu. „Dalších dvanáct trolejbusů zaznamenají cestující v příštím roce, počátkem roku 2013 k nim přibudou ještě tři,“ dodal ředitel Kulich. Město tedy výrazně obnoví svůj vozový park, když z pětatřiceti trolejbusů bude jedenatřicet nových. Eva Jouklová
Investice,
které se neztratí Regionální operační program NUTS II Severovýchod
INZERCE
vnitrostátního podílu na akcích EU po roce 2014 - „Operaní program doprava 2“ a „Operaní program doprava 3“ „Operaní program doprava 2“ – 2014 - 2020: pedpokládaná ástka 113,65 miliard K. „Operaní program doprava 3“ – 2021 – 2027 se pro léta 2021 - 2025 pedpokládá ástka 9 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA KN | duben 2011 | cca 45,85 miliard K. krom 20 miliard K na financování Operaního programu Doprava 2007 - 2013 není ve finanním modelu poítáno s žádnými novými úvry ani dluhopisy.
Státní prostředky na investice v dopravě půjdou v příštích letech výhradně na spolufinancování zdrojů EU Graf . 4: Pehled zdroj
CÍLE SUPERSTRATEGIE Dokument chce dosáhnout výrazného zlepšení využívání systému veřejné dopravy a multimodální nákladní přepravy a omezení negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z osobní a nákladní silniční dopravy, a to pomocí komplexního programu aktivit a projektů pokrývajících období 2011-2025. Cílem je také nový program obsahující změnu priorit v realizaci staveb dopravní infrastruktury a připravení podkladu pro další vyjednávání s EU o financování dopravní infrastruktury. Ve srovnání s předchozími obdobnými dokumenty je výrazně akcentováno hledání alternativních finančních zdrojů (PPP a další možné mimobilanční úvěrové financování ze soukromých zdrojů splatné zejména z poplatku uživatelů). Ministerstvo proto pokračuje v předběžných jednáních se soukromými subjekty. Dále je zdůrazňováno zajištění lepšího využití finančních zdrojů v důsledku přísnějších kontrol (větší provádění auditu během přípravy a výstavby), výběr projektů s největší přidanou hodnotou za vynaložené finanční prostředky, lepší využívání stávající a nové infrastruktury – tento proces již započal v souvislosti s velkými stavebními zakázkami, výběr ekonomicky nejefektivnějších projektů, optimalizace technických parametrů, zkvalitnění a zkrácení období přípravných prací (nutné legislativní úpravy), snížení nákladů na výstavbu a snížení dopadu na životní prostředí. Důraz je kladen také na zavádění nových technologií, zejména nejnovějších systémů EU navržených pro optimalizaci využití stávající a budoucí infrastruktury. FINANCOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DO ROKU 2025 Jednou z kapitol Strategie je i financování dopravní infrastruktury do roku 2025. Finanční model příjmů a výdajů pro další plánovací období 2014 – 2025 vypracovaly společně Ministerstvo dopravy ČR a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). ZDROJE Model pracuje s externími zdroji financování, zejmé-
na pak s fondy Evropské unie. Odhaduje, že plánované zdroje budou výnosem z poplatků dle využití a časových poplatků. U osobních vozidel do 3,5 tuny na dálnicích a rychlostních silnicích bude prověřena výhodnost časového zpoplatnění, především z důvodu možnosti maximálního využití prostředků z fondů Evropské unie. U osobních vozidel se ale nepočítá s výkonovým zpoplatněním. U nákladní dopravy nad 3,5 tuny strategie počítá s navýšením 25 % v roce 2011 a dalších 25 % v roce 2012 (mimo vozidel emisní třídy EURO V a vyšší). Dokument plánuje také zavedení výkonového zpoplatnění pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny na silnicích I. třídy a to v průběhu roku 2012. Finanční model počítá také s každoroční podporou ze státního rozpočtu v částce přibližně 20 miliard korun ročně. Pro roky 2012 a 2013 již bylo přislíbeno Ministerstvem financí ČR. V dalších letech pak strategie počítá s navyšováním částky dle vzrůstající inflace. Dodržení těchto částek je nezbytné z důvodu možného spolufinancování vnitrostátního podílu na akcích EU po roce 2014.
Přehled zdrojů 90,00 70,00 miliardy Kč
Ministerstvo dopravy po konzultacích se Státním fondem dopravní infrastruktury, Asociací krajů ČR, dopravními odborníky, přepravci a dalšími schválilo tzv. Superstrategii dopravy. Jedná se o první koncepční dokument, který řeší komplexní problematiku rozvoje dopravního sektoru a který naznačuje kromě směru dalšího rozvoje také směry koordinovaného rozvoje všech modů dopravy s prioritou podpory ekologických druhů dopravy. Posiluje úlohu železniční dopravy jako páteřního typu dopravy a podporuje multimodální dopravu a veřejná logistická centra. Materiál nabízí reálný kritický pohled na současný stav dopravní infrastruktury a s ohledem na předpokládané finanční rámce do roku 2025 popisuje reálné možnosti rozvoje dopravní infrastruktury.
50,00 30,00 10,00 -10,00
2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025
Zdroje celkem 68,19 76,44 74,38 79,92 73,01 72,77 70,84 78,46 85,75 81,71 65,52 68,39 73,76 74,14 70,38
jektů a Evropská komise bude se závazkem realizovat definopožádána o změnu finančních vaný počet nových projektů. léta 2007 - 2013 v celkové část- daného rozdělení programu prostředků v rámci jednotli- Může se jednat o formu státní ce 13 miliard Kč a výdaje Jedná se zejména o:sou- EU: 50 % zdrojů je určených vých prioritních os z OP Do- společnosti umožňující finanvisející s vypořádáním roz- na investice do silniční infra- prava. Pokud bude tato změna cování dopravní infrastruktury dílu směnných kurzů ve výši struktury, z toho 80 % na síť ze strany EU schválena, měly mimorozpočtovými obligace píjmy z poplatk za využití dálnic a rychlostních silnic budou využity primárn na 11,13 miliardy Kč. Je přepoklá- TEN-T, druhých 50 % zdro- by tyto finance být využity mi neovlivňujícími státní dluh projekty jů je určených na investice pro realizaci komunikací na a deficit s ohledem na realizadánoplatby posilováníza české koruny PPP do železniční infrastruktury, síti TEN-T, které budou plnit ci příjmu z poplatku za využití minimálně do roku 2013. výdaje na opravy a údržbu: z toho většina na síť TEN-T. funkci obchvatu sídel (např. od uživatelů. R48, D11, R6).silnic V opačném pří- vypoteny na základ obou případech INVESTICE JEN Z EVROPY o náklady na V opravy dálnic finanční a rychlostních jsou úvahy nerozlišují mezi základ- padě budou prostředky i nadá- 2. Realizace jednotlivých pros odhadovanými vev ževýšijektu pibližn 4 milion le alokovány výdaji pro využití globální sít sítí). Železniční Téměř veškerépedpokládané dostupné fi- ní adélky PPP různými koncesionálezničním sektoru.Vse další fázi ři a jejich infrastruktura tímto nanční prostředky na inves- Zvýšení K/rok/km. o více nežpřístu100 % ve srovnání stávajícím stavem spuštění v závislosti tice v období let 2014 - 2020 pem fakticky získává větší ob- bude investiční politika zamě- na stavu jejich investorské přio financování nezbytné na opravy silnic I. tídy (editelství silnic a dálnic) bylo představují programy EU, vol- jem zdrojů, protože na rozdíl řena na zkvalitnění železniční pravenosti. modelu (rok s2003) s cílem zabránit degradace infrastruktury cílem převést od Ředitelství silnic a dálnic údržby né vnitrostátní odvozeno zdroje tedy bu-z historického část přepravy ze silniční do- PPP PROJEKTY ČR nehradí Správa železničdou využity téměř výhradně na souasné sít spolufinancování zdrojů z EU. ní dopravní cesty z příspěv- pravy na železniční. Snížením o náklady na údržbu vycházejí z ástek rozpotovaných pro rok 2011 a navyšují se Tato situace znamená, že plá- ku DPH. Na základě zohled- výskytu kolon tak dojde k vý- V souladu se Superstrategií a vlivem nárstu sít dle potu km zlepšení (nutnéživotního poítat bude s navyšováním ástky znamnému nění výsledku multikriteriálnování investicinflan bude muset prověřena výhodnost a přísně sledovatdle cíle inflace) a pravidla ní analýzy bude při dopraco- prostředí a veřejného zdraví. proveditelnost realizace proEU. Vyplývá z toho několik dů- vání dokumentu zohledněno střednictvím PPP u následujío náklady na případné opravypřerozdělení a údržbu pro železnicicích(Správa železniní SPOLUFINANCOVÁNÍ těchto potebné ležitých úkolů. projektů: rekonstrukce a VEŘEJNÝM SEKTOREM prostředků i ve vztahu k vod- od Bude nezbytné dopravní vypracovat doúpravy dálnice D1, jihočeská cesty, s.o.) byly navýšeny roku 2015 kument „Dopravní sektoro- ní dopravě. Aktuální finanční dálnice D3, Pražský okruh R1 vypoádáním rozdíl smnných kurz ve„Superstrategie“ výši 11,13 miliard (pedpokládané strategie, provozní SD apočítá SŽDC byly stabilizovány na pvodních úrovních (SŽDC vyžadu- a K model pro vodní dopravé 2. fázenáklady – Středněrychlostní silnice R35 v úse-je zvýšení financování invu s výdajovým rámcem pouze dobý plán rozvoje dopravní inku Hradec Králové (Opatovice) posilování eské minimáln do roku 2013), mírný pokles od koruny roku 2015), frastruktury ze soukromých – Mohelnice. frastruktury (GEPARDI II)“ dle z národních zdrojů. zdrojů.výdaje Ministerstvo dopravy požadavků EU, včetně proveHlavním pro využití finanní prostedkytaké na rozestavné a ostatní VC, TSK, důvodem OMI).programu model zahrnuje financováníakce pezávazkování ve (nap. vztahu k Operanímu dení posouzení SEA. Jedná se Do roku 2025 je možné uspo- ve spolupráci s resortními or- modelu PPP je zajištění dlouhoDoprava proproléta - 2013 v celkové ástce 13zahájilo miliard výdaje související s práce K na adobé kojit cca 40 % očekávané po- ganizacemi o nezbytný podklad nový 2007 stabilní a efektivní spráGraf . 5:program Pehled výdaj dopravní in- projektu „Model dlouhodobé- vy sítě, odpovědnost za dlouoperační promandatorních dopra- třeby výstavby vazkování ve vztahu k Operač-
vé investiční projekty bylo vy-
Plánované výdaje nímu programu Doprava(odhad): pro užito následujícího předpoklá-
Ministerstvo dopravy
VÝDAJE Finanční model plánuje, že příjmy z poplatků za využití dálnic a rychlostních silnic budou využity primárně na platby za projekty PPP. Výdaje na opravu a údržbu jsou vypočteny na základě předpokládané délky sítě s odhadovanými výdaji ve výši přibližně 4 miliony Kč/rok/km. Financování nezbytné na opravy silnic I. třídy (Ředitelství silnic a dálnic ČR) bylo odvozeno z historického modelu údržby (rok 2003) s cílem zabránit degradaci současné sítě. Náklady na údržbu vycházejí z částek rozpočtovaných pro rok 2011 a navyšují se inflačně a vlivem nárůstu sítě dle počtu kilometrů, kde je opět nutné počítat s navyšováním částky dle inflace. Náklady na opravy a údržbu potřebné pro železnici (Správa železniční dopravní cesty, s.o.) byly navýšeny od roku 2015. Provozní náklady ŘSD ČR a SŽDC byly stabilizovány na původních úrovních s tím, že u SŽDC je od roku 2015 plánován mírný pokles. Model zahrnuje také financování přezá-
18
frastruktury při využití ve- ho financování dopravní in- hodobou vysokou kvalitu sluřejných zdrojů. V modelu ne- frastruktury“. V rámci toho- žeb bude výslovně přenesena jsou obsaženy náklady na rea- to projektu budou prověřeny na koncesionáře. Platby koncelizaci nových vysokorychlost- potenciální alternativy finan- sionářům budou závislé zejméních železničních tratí. Se zo- cování infrastruktury, které na na skutečné dostupnosti inhledněním této skutečnosti budou projednány s Minister - frastruktury a kvalitě poskyje možné uspokojit pouze při- stvem financí ČR a následně tovaných služeb. Výše splátek bližně 30 % celkových potřeb. předloženy vládě k rozhodnutí. bude definována tak, aby mohla Ve spojitosti s potřebou upřed- Bude ALOKACE 50:50 být pokryta příjmem za použití několik v variant: Tém veškeré dostupné finanní prostedky naprověřeno investice období let 2014 - 2020 nostnění výstavby obchvatů dopravní infrastruktury provopedstavují programy EU, volné vnitrostátní zdroje tedy budou využity tém výhradn K další práci na alokaci do- dojde v první fázi k odložení 1. Jediný koncesionář správy zované v rámci ČR. na spolufinancování zdroj z EU.železničních Tato situace že plánování bude muset některých pro- znamená, stupných zdrojů na jednotlisítě dálnic a rychlostních silnic investic(pokračování na straně 11) vu na roky 2014-2020. Je nutné vyjednat nový operační program pro ulehčení financování také mimo sít TEN-T a minimalizovat financování takových projektů, které nejsou z hlediska EU akceptovatelné. Dležité závry:
písn sledovat cíle a pravidla EU. Dsledkem jsou zejména níže uvedené závry:
1. Bude nezbytné vypracovat dokument „Dopravní sektorové strategie, 2. fáze –
Příspěvek v rámci tématického seriálu republice“. Stedndobý plán„Rozvoj rozvojedopravní dopravníinfrastruktury infrastrukturyv České (GEPARDI II)“ dle požadavk EU, vetn provedení posouzení SEA. Jedná se o nezbytný podklad pro nový operaní program pro dopravu na roky 2014-2020. 2. Bude nezbytné vyjednat nový operaní program pro ulehení financování také mimo sí TEN-T.
10
KN | duben 2011 |
STRUČNĚ A JASNĚ ● Velký problém má vedení Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje. Provedený audit tady odhalil řadu hrubých pochybení, vedení kraje dokonce zvažuje podání trestního oznámení. Podle zjištění auditorů totiž mělo vedení záchranky porušovat zákon o zadávání veřejných zakázek, v rámci provozu také mohlo hospodařit efektivněji a ušetřit miliony korun ročně. Jedním z příkladů plýtvání je pořízení nových sanitních vozů pro systém rendez-vous. ● Hasiči v Rychnově nad Kněžou mají novou požární stanici. Nový objekt včetně pomocných budov přišel na 219 milionů korun, které prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest poskytlo ministerstvo financí. Královéhradecký kraj pouze zaplatil čtyři miliony za projektovou dokumentaci a dozor investora. Nová stanice byla vybudována jako součást průmyslové zóny Solnice-Kvasiny v blízkosti silnice I/14. ● Chlumec nad Cidlinou řeší s příchodem jara problém v podobě černé skládky. Nad Starochlumeckým rybníkem tady objevili velké množství stavební suti a komunálního odpadu, kterým neznámý podnikavec zaplnil výkopy, ze kterých se kdysi těžil písek. Šířka černé skládky má přibližně sto metrů a starosta města Miroslav Uchytil odhaduje náklady na její likvidaci v řádu milionů korun. Z tohoto důvodu město celou záležitost předalo policii, která po pachateli znečištění pátrá.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
Vnitřní dluh silnic narůstá o desítky procent Povrch silnic v Královéhradeckém kraji je ve velmi špatném stavu. V horším stavu než byl před rokem. Trend, kdy jsou silnice rok od roku zničenější, dělá vrásky vedení kraje i silničářům. Pokud se něco v nejbližší době nezmění, hrozí naprostá devastace většiny krajských komunikací.
TÉMA Podle informací z kraje vyšla údržba během právě skončené zimy levněji než v minulých dvou letech. Náklady na udržování sjízdnosti silnic v zimních měsících se vyšplhaly na 189 milionů korun a kalamitu museli silničáři vyhlásit jen na několik hodin v části Orlických hor. Tím ale dobré zprávy končí. Pokud se totiž podíváme na škody, které tato zima napáchala na silnicích druhé a třetí třídy v regionu, zjistíme, že jsou oproti loňsku trojnásobné. Silničáři je odhadují na 300 milionů korun. „Údržba byla levnější, nicméně peníze, které se neutratily při ošetřování zmrzlých silnic, na letní opravy stačit nebudou,“ řekl hejtman Lubomír Franc. A ředitel SUS Královéhradeckého kraje Miloš Štěpán jeho slova potvrzuje: „V tomto období byly velké výkyvy počasí a teplotní rozdíly: sněžilo, mrzlo, tálo. To má na poškození vozovek velký vliv. Prosinec byl navíc z pohledu zimní údržby rekordně drahý, nejnákladnější měsíc od roku 2005, a to z naší perspektivy i z pohledu celé republiky,“ prohlásil Štěpán. Nezvyklé počasí tak zaútočilo na povrch silnic nebývalou měrou. A tentokrát výtluků nejen přibylo,
ale jsou také hlubší a nebezpečnější. Podle náměstka ředitele SUS Petra Zimy vznikly letos velké škody i na pozemcích kolem silnic a vegetaci, o kterou se také starají silničáři. „Současný stav je také výsledkem kumulování poškození a poruch vozovek. Letošní zimou utrpěly také opěrné zdi, mostní objekty či odvodňovací zařízení komunikací.“ DÍL VINY MÁ I STÁT, MÍNÍ KRAJ A tak v kraji opět velkou měrou narostl vnitřní dluh silnic. Tedy míra investic, které by se musely vložit do krajské silniční sítě, aby se dosáhlo optimální kvality a bezproblémové sjízdnosti komunikací. Jen v Královéhradeckém kraji se tento vnitřní dluh vyšplhal po této zimě na 7 miliard korun. „Jde o kumulativní poškození, narůstající rok od roku. Poločas rozpadu vozovek se prostě dostal do fáze, kdy běžnou údržbou a lokálními vysprávkami nelze zastavit degradaci jejich stavu,“ doplnil Petr Zima. Se stále se zhoršujícím stavem regionálních silnic se objevují i úvahy o tom, kdo za tak špatnou situaci vlastně může. A z různých vyjádření zde opět vyvěrá obvyklý spor krajů a státu. Radní Královéhradeckého kraje pro oblast
Vnitřní dluh silnic v Královéhradeckém kraji vzrostl díky letošní zimě o dvacet procent. Činí už 7 miliard korun. zdroj: SÚS Královéhradecký kraj dopravy Josef Ješina prohlásil, že hlavní vinu nese stát, od kterého kraje silnice v roce 2000 převzaly. Už tehdy prý byly v katastrofálním stavu. „Tehdy stát sypal do každého okresního cestmistrovství 100 milionů ročně jen na opravy. O tom se nám může jen zdát. My jsme od té doby investovali do silnic sedm miliard korun, ale nikde to není vidět. Poškození vozovek narůstá geometrickou řadou a letošní holomrazy to jen umocnily,“ stěžuje si radní. Bohužel pomoci od státu se kraj zřejmě jen tak nedočká. Zástupci ministerstva dopravy už oznámili, že letos jedou
na doraz a dostatek peněz nemá ani Ředitelství silnic a dálnic. Najít finance alespoň na ty nejhorší úseky bude muset kraj ve svém rozpočtu. S INVESTICEMI POMŮŽE EU A jak je to s náročnějšími rekonstrukcemi silnic během celého roku? Na silnice ve vlastnictví kraje půjde letos půl miliardy korun. Plánuje se hned několik rozsáhlých rekonstrukcí delších úseků, jako je například oprava komunikace mezi Lázněmi Bělohrad a Miletínem na Jičínsku za 40 mi-
lionů korun. „Mezi největší letošní stavební akce patří například rekonstrukce opěrných zdí na silnici spojující Vrchlabí se Špindlerovým Mlýnem,“ řekl radní Josef Ješina a dodal, že se chystají i rekonstrukce dalších osmi mostů za předpokládaných 85 milionů korun. Sám kraj by přitom na tyto akce, které pomohou zkvalitnit silniční síť a alespoň trochu zpomalí zhoršování její kvality, peníze nenašel. „Na rozsáhlejší rekonstrukce silnic se proto budeme snažit získat především peníze z evropských zdrojů,“ uzavírá hejtman Lubomír Franc. Filip Appl
KRAJ VYSOČINA STRUČNĚ A JASNĚ ● Během krátké doby ministerstvo dopravy spustí soutěž na výběr dodavatele stavby důležité pro krajské město. Jedná se o dostavbu mimoúrovňového křížení dálničního přivaděče se spojením průmyslové zóny Pávov. Na tuto stavbu město čeká už několik let, její vybudování významným způsobem uleví jednomu z nejfrekventovanějších silničních úseků kraje. ● Zastoupení kraje Vysočina v Bruselu změnilo adresu. Od počátku dubna je na Rue du Commerce. Změnu adresy doporučila kraji jeho zástupkyně v Bruselu s ohledem na prudké zvýšení nájemného na původním místě v sousedství Českého zastoupení v Bruselu. Výhodou přestěhování je kromě úspory financí i to, že Vysočina má teď v hlavním evropském městě kancelář na stejné adrese jako její partnerský region Dolní Rakousko, což umožní bližší spolupráci. ● Zámek v Pohledu na Havlíčkobrodsku změní majitele. Tamní zastupitelé rozhodli, že obec celý zámecký areál prodá společnosti H. H. Holding Group. K prodeji je obec nucena proto, že se jí krátí termín, do kterého musí vrátit peníze státu za nedokončenou výstavbu novostavby základní školy. Obec dluží státu 19 milionů a 15 milionů získaných prodejem zámku proto nutně potřebuje. Proto hrál významnou roli fakt, že firma složí peníze ještě před podpisem smlouvy.
Na trvalé opravy nejsou peníze. Díry se za rok obnoví Škody po zimě jsou předběžně vyčísleny i na Vysočině. A není to optimistické čtení. Kraj nijak nevybočuje ze schématu všech regionů České republiky. Silnice nejsou v dobrém stavu a letošní zima jim rozhodně nijak nepomohla. Jen provizorní opravy přijdou krajský rozpočet na 200 milionů korun.
TÉMA
ci, která bude bez problémů průjezdná. OPRAVY BY STÁLY 900 MILIONŮ
Snad raději permanentní mráz než takové výkyvy teplot. To je možná nejrozšířenější názor silničářů i krajských politiků. Podle hejtmana Jiřího Běhounka má Vysočina těžkou situaci i kvůli své poloze ve středu země. „Ohledně silnic jsme na tom poměrně špatně. Kvůli poloze regionu i kvůli specifickému charakteru letošní zimy je velmi těžké udržovat naše komunikace v nějakém rozumném stavu,“ řekl hejtman. Podle něj kraj prostě nemá dostatek peněz na provádění souvislých oprav. Jediné co kraj může dělat, je opravovat silnice provizorně tak, aby vydržely alespoň do příštího roku. To je totiž podstatně levnější než komplexní rekonstrukce povrchu, která vydrží i několik let. „Dlouhodobé opravy by zajistily, že se naše silnice příští rok nedostanou do stejného stavu. Bohužel na ně nemáme, a tak se v kvalitě silnic postupně propadáme níž a níž.“ Podle hejtmana to tak bude i letos. Ty nejhorší úseky se nakonec opraví, ale už nyní je jasné, že příští rok se bude celá situace opakovat a řidiči budou mít stále větší problém najít silni-
Jaká je tedy situace po zimě v číslech? Podle informací krajských silničářů jsou na silnicích druhých a třetích tříd v majetku kraje škody za více než 200 milionů korun. „Nutné opravy oproti minulému roku vzrostou o řádově desítky milionů korun,“ uvedl radní kraje pro oblast dopravy Libor Joukl s tím, že v tuto chvíli krajští silničáři provádí nutné opravy studenou balenou směsí. Podle něj jsou ale drahé a nemají dlouhou životnost. Hlavními závadami na silnicích jsou přitom očekávatelně výtluky a také poškození svislého dopravního značení a směrových sloupků. Kraj Vysočina je schopný oněch 200 milionů korun v rozpočtu najít. Bohužel to však není částka postačující na pokrytí celkového poškození všech krajských silnic. Ta je několikanásobně vyšší a podle informací z kraje se její odhad pohybuje kolem 900 milionů korun. V loňském roce dostala Vysočina na opravy asi 71 milion korun od ministerstva dopravy. Letos by však podle ředitele Správy a údržby silnic Jana Míky potřebovala dvojná-
sobek. „Je to i kvůli zavedení mýta, které část dopravy poslalo na krajské silnice,“ řekl. A kterým silnicím v kraji je lepší se vyhnout? Je jich celá řada. Velmi špatně je na tom například rozbitá silnice z Leštiny do Ledče nad Sázavou, z Jihlavy do Šipnova nebo řada komunikací v okresu Žďár nad Sázavou včetně 1,5 kilometru dlouhého havarijního úseku na silnici číslo 390. VĚTŠÍ REKONSTRUKCE DÍKY EU A co státní silnice na území Vysočiny? Bohužel i ty jsou ve stá-
le horším a horším stavu. Pověstné a nebezpečné výtluky lze najít například na silnici z Havlíčkova Brodu na Pohled. Podle internetových diskusí řidičů je situace tak špatná, že se tam většina místních bojí jezdit. Hrozí prý, že v díře zmizí i s autem. Množství výtluků lze najít i na silnici 602 u Velké Bíteše nebo na cestě z Havlíčkova Brodu do Přibyslavi. A opět nedostatek peněz. Tentokrát na straně Ředitelství silnic a dálnic, které údržbu státních silnic zajišťuje. Na opravy v kraji Vysočina má organizace připraveny 94 miliony korun. „Tím, že byly v minulých letech podhodnocovány
rozpočty na opravy na úkor výstavby, je situace už i na silnicích první třídy horší než v minulých letech,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR Martina Vápeníková. Kraj Vysočina vlastní skoro 4 600 kilometrů komunikací druhé a třetí třídy. V letošním roce se i na nich chystají obsáhlejší rekonstrukce, s jejichž financováním pomůže Evropská unie. Dotace letos půjdou na opravy silnic mezi Jihlavou a Pelhřimovem, u Moravských Budějovic a mezi Třeští a Stonařovem. Na tyto projekty získal kraj z evropských fondů 320 milionů. Filip Appl
Některé díry jsou už pověstné. Bohužel lze očekávat, že i přes opravy se za rok objeví znovu. zdroj: www.vysocina-news.cz
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
KN | duben 2011 |
11
Státní prostředky na investice v dopravě půjdou v příštích letech výhradně na spolufinancování zdrojů EU (pokračování ze strany 9)
Nezbytným předpokladem úspěšné realizace projektu PPP jsou změny právních předpisů a opatření výrazně zefektivňující investorskou přípravu. V případě jejich nepřijetí nebude možno zajistit realizaci PPP v předpokládaném časovém harmonogramu. Realizace PPP projektu si bude vyžadovat jasnou, silnou a dlouhodobou politickou podporu jak ze strany vlády ČR, tak ze strany Parlamentu ČR. K přípravě PPP projektu budou rovněž muset být řádně a včas zajištěni potřební odborníci a finanční prostředky. Specifická pozornost bude věnována projektové a majetkoprávní přípravě PPP projektu, která je u většiny staveb silniční infrastruktury nejproblematičtější fází realizace projektu. Bez zajištění pravomocných územních rozhodnutí, stavebních povolení, všech potřebných průzkumů a i úplného majetkoprávního vypořádaní nebude PPP projekt realizovatelný. VYUŽITÍ KONCEPTU PPP NA R35 V ÚSEKU OPATOVICE – MOHELNICE Rychlostní silnice R35 v úseku Opatovice–Mohelnice pat-
ří ke stavbám s celorepublikovým významem a její urychlená výstavba je absolutní prioritou Ministerstva dopravy ČR i Ředitelství silnic a dálnic ČR. Ministerstvo dopravy deklaruje ve své strategii záměr provést vyhodnocení výhodnosti realizace tohoto úseku formou PPP - partnerství veřejného a soukromého sektoru – s cílem maximálně akcelerovat jeho dokončení. Koncept PPP je alternativou ke klasickému zadávání veřejných zakázek na výstavbu a je ve světě velmi využíván k zajištění širokého spektra veřejných služeb. Výstavba, provozování a údržba dálnic patří k nejčastějším. Při využití konceptu PPP by kompletní zajištění služby na předmětném úseku rychlostní silnice R35 převzal soukromý partner – koncesionář. V rámci projektu by byla zajištěna samotná výstavba, včetně zajištění dostatečného objemu finančních prostředků ze soukromých zdrojů. Po dokončení výstavby by koncesionář byl odpovědný též za řádný provoz a údržbu po dobu přibližně 30 let. Za řádné zajištění plné dostupnosti komunikace pro uživatele a dodržení kvalitativních parametrů by v průběhu
celého tohoto období byla koncesionáři vyplácena pravidelná platba z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. V případě nedosahování požadovaných parametrů služby by tato platba byla úměrně snižována. V průběhu trvání projektu by došlo ke splacení počáteční investice koncesionáře, stejně jako k úhradě nákladů souvisejících s řádným provozem a údržbou. Došlo by k rozložení platby státu do období životního cyklu komunikace, ve vazbě na zajištění požadované služby. V rámci plateb za dostupnost by byla zahrnuta též částka, za kterou by koncesionář ke konci smluvního období byl zavázán provést zásadní rekonstrukci komunikace, kterou by následně předal k provozování státu. Rychlostní silnice zůstává po celou dobu trvání projektu majetkem státu. Stát musí pro úspěšnou realizaci projektu zajistit především potřebná územní rozhodnutí a majetková práva k pozemkům. OPATŘENÍ PRO EFEKTIVNÍ PŘÍPRAVU INVESTIC DO ROKU 2025 Před zahájením dalších prací budou nové projekty znovu po-
souzeny hodnocením možného využití dopravní telematiky ke zvýšení kapacity a z pohledu kapacity, kterou mají zajistit, ve vazbě na odhady přepravních proudů a ochranu životního prostředí. OPATŘENÍ KE ZRYCHLENÍ PŘÍPRAVY PROJEKTU 1. přehodnocení schvalovacího procesu staveb dopravní infrastruktury dle stávajících zákonů, 2. zjednodušení procesu hodnocení dopadu na životní prostředí v souladu s Aarhusskou úmluvou, 3. novela nařízení vlády o stanovení limitů hlukového znečištění - harmonizace limitu hlukového znečištění s hladinami běžnými v EU, 4. další novelizace právních předpisů v oblasti železniční dopravy a pozemních komunikacích, 5. novela zákona o vyvlastnění a dalších souvisejících před-
Graf . 6: Rekapitulace finanních možností
pisů za účelem snížení ceny pozemku, oddělení procesu vyvlastnění a náhrady poskytované v souvislosti s vyvlastněním. Stanovení výše náhrady na úrovni ceny obvyklé vyvlastňovaného pozemku podle jeho druhu a způsobu užívání v době před vydáním územního rozhodnutí nebo regulačního plánu, 6. novela stavebního zákona s cílem zejména: - účast veřejnosti na povolovacích řízeních bude omezena na nezbytně nutnou míru v souladu s Aarhussskou úmluvou; - prověřit možnost integrace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) do územního řízení; - zefektivnit fungování stavebních úřadů – snížit jejich počet, zvážit zřízení speciálního stavebního úřadu pro liniové stavby již od fáze územního rozhodnutí; - rozšířit počet druhu staveb nevyžadujících stavební povo-
Rekapitulace finančních možností (červeně vyznačeny disponibilní zdroje na nové investice) 90,00
m iliardy Kč
70,00 50,00 30,00 10,00 -10,00
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
Zdroje na nové investice
0,00
5,01
9,07
15,43 13,86 20,96 16,96 27,26 37,12 30,78 14,39 17,10 22,35 19,33 11,94
Mandatorní výdaje
68,19 71,42 65,31 64,49 59,15 51,81 53,89 51,20 48,63 50,92 51,13 51,29 51,42 54,82 58,44
lení (nepřímý význam pro infrastrukturní stavby) – jedná se například o podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny, vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu, vedení sítí veřejného osvětlení včetně stožáru a systému řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Časový harmonogram novely stavebního zákona a zákona o vyvlastnění předpokládá v únoru 2011 vyhodnocení dopadu regulace – připravované legislativy na společenský systém, v březnu 2011 finalizaci paragrafovaného znění obou návrhu novel a v květnu 2011 meziresortní připomínkové řízení. V červnu 2011 budou oba návrhy novel předloženy vládě a po jejich schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. PŘÍKLADY NOVÉ STRATEGIE K ekonomickým opatřením s cílem maximalizace využití financování silniční infrastruktury patří revize kategorií navržených rychlostních silnic s cílem snížení nákladů, posouzení technických, technologických, ekonomických a bezpečnostních aspektů realizace polovičních profilů rychlostních silnic či prověření možnosti spolupráce v oblasti financování ekologicky významných projektů z fondů EU – Operační program životní prostředí. Dalším opatřením je zhodnocení stávajícího systému zadávání veřejných zakázek a zhodnocení výhod převodu správy dálničních odpočívek do soukromého sektoru. Obdobné principy budou aplikovány na další případy a druhy dopravy.
K další práci na alokaci dostupných zdroj na jednotlivé investiní projekty bylo využito následujícího pedpokládaného rozdlení program Příspěvek v rámci tématického seriálu EU: „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“. 50 % zdroj je urených na investice do silniní infrastruktury, z toho 80 % na sí TEN-T (finanní úvahy nerozlišují mezi základní a globální sítí7), 50 % zdroj je urených na investice do železniní infrastruktury, z toho vtšina na
12
KN | duben 2011 |
STRUČNĚ A JASNĚ ● V druhé polovině května bude v Olomouci probíhat již dvacátý první ročník festivalu Ekologické dny Olomouc. Akci, kterou podporuje Olomoucký kraj i statutární město Olomouc, zahrnuje sérii besed, exkurze, výstavy, divadelní představení nebo soutěží. Podrobný program akce lze najít na www.slunakov.cz. ● Regionální inovační strategii Olomouckého kraje (RIS OK) řešila mezinárodní konference s názvem „Inovace v Olomouckém kraji“, která proběhla v Olomouci. Kromě zástupců státní správy, firem a univerzit, které na RIS spolupracují, dorazil i Gérald Brun, člen Regionální rady regionu Champagne-Ardenne na severovýchodě Francie. Cílem RIS OK je podpora růstu konkurenceschopnosti místní ekonomiky a tvorba kvalitních pracovních míst. ● Olomoucký kraj podpořil projekty neziskovek, které působí v regionu. 1,5milionový příspěvek na projekt Pomáháme neziskovkám získal Nadační ústav regionální spolupráce. „Kraj až do října přijímá žádosti o příspěvky na projekty, které lze využít na veřejně prospěšnou činnost na území celého kraje. Oblast použití příspěvku je velice široká, příspěvek mohou získat různé druhy organizací i fyzické osoby,“ uvedl hejtman Martin Tesařík.
OLOMOUCKÝ KRAJ
Potřebujeme desítky miliard, tvrdí kraj „Zimní povětrnostní podmínky se na silnicích, převážně na jejich vozovkách, projevily tvorbou výtluků, polámání krajů vozovek, další ztrátou rovinatosti, a to v míře obdobné jako byl stav po loňské zimě,“ uvedl náměstek hejtmana Olomouckého kraje Alois Mačák.
TÉMA Mačák dodal, že silnice nejsou rozčleňovány do kategorií pod-
le jejich stavu, ale při pravidelných prohlídkách se zaznamenávají jednotlivé závady. Všechny silnice jsou nyní podle kraje v provozuschopném stavu. „Podíl silnic kde je třeba zvýšená opatrnost při jízdě, tedy vo-
zovek s vyskytujícími se výtluky, je přibližně 85 procent, což je asi 2 750 kilometrů,“ uvedl Mačák. Podotkl, že z uvedeného počtu kilometrů jsou na přibližně 200 kilometrech silnic výtluky hluboké a nebezpečné – tyto úseky jsou označeny dopravními značkami. „Zde je nutno vidět, že téměř dvě třetiny silnic II. a III. třídy v Olomouckém kraji tvoří silnice ve špatném stavebně - technickém stavu. V tomto
Odhad nákladů na opravu výtluků v Olomouckém kraji je kolem šedesáti milionů korun. zdroj: Znackymorava.cz
stavu kraj silnice převzal od státu,“ dodal náměstek. Odhad nákladů na opravu výtluků v Olomouckém kraji je kolem šedesáti milionů korun, opravy nebezpečných výtluků zamýšlí kraj provést do konce dubna, všech pak do konce června. Protože výtluky vznikají i v letním období, i když v nižší míře, předpokládá kraj provádění oprav výtluků i v dalším období. Na opravy silnic má Správa silnic Olomouckého kraje v rozpočtu vyčleněny další prostředky ve výši přibližně padesáti milionů korun. „Pro úplnou opravu silnic II. a III. třídy v Olomouckém kraji, které jsou ve špatném stavebně-technickém stavu, by byly potřebné prostředky ve výši desítek miliard korun a tyto nemá kraj k dispozici,“ uvedl Mačák. Uvedená částka tak zjevně nebude na opravu poničených vozovek stačit. Výmoly jsou dle slov náměstka na regionálních silnicích téměř všude, silničáři navíc vydali značnou část peněz pro letošní rok už na zimní údržbu. Komise Rady Asociace krajů České republiky pro dopravu se navíc obrátila na ministerstvo dopravy se žádostí o finanční podporu krajům na opravy škod po zimním období 2010 - 2011. „V odpovědi z 18. března nám bylo sděleno, že Státní fond dopravní infrastruktury v letošním roce neposkytne krajům žádnou finanční dotaci na opra-
vy krajských komunikací poškozených po zimním období,“ dodal Mačák. PENÍZE JSOU, ALE SPÍŠE NA OBCHVATY Olomoucký kraj přitom hodlá investovat nemalé peníze do projektů na rekonstrukce pěti silničních úseků, na něž hodlá získat z evropských zdrojů dotaci 423 miliony korun. Celkové náklady dosáhnou 565 milionů korun. Největší investici, celkem 387 milionů korun, si vyžádá vybudování nových obchvatů obcí Čechy a Domaželice na Přerovsku. Silniční tah z Přerova na Valašské Meziříčí plně prochází obcí, lidé trpí vysokou hlučností i prašností. Navíc projekční studie říká, že komunikace a například úzký mostek v obci nejsou na stávající zátěž vůbec stavěny. Hejtmanství hodlá rovněž zrekonstruovat silnici v úseku Dub - Tovačov a zbývající část průtahu obcí Kostelec na Hané, kde se kromě přeložek inženýrských sítí počítá i s rekonstrukcí mostu. Celkem čtyřicet milionů korun je plánováno na průtah obcí Bedihošť, kde již nevyhovující asfaltová a dlážděná vozovka získá nový povrch. Částku dvacet milionů korun si vyžádá rekonstrukce silnice mezi obcemi Hanušovice a Bohdíkov. Michal Tillgen
ZLÍNSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● V Kunovicích proběhl další z řady hejtmanských dnů. Tentokrát hejtman Stanislav Mišák diskutoval s představiteli města o dopravní situaci, cyklostezce, protipovodňových opatřeních a dalších tématech. „Neděláme si ambice, že tady všechny problémy zcela vyřešíme. Věřím ale, že setkání bude přínosem jak pro nás, tak i pro vás, představitele města, a především pro občany,“ prohlásil hejtman Stanislav Mišák. ● Dopravci získají přes 65 milionů na nákup 35 nových vozidel linkové nebo městské hromadné dopravy. Jde o dotaci z ROP Střední Morava a znamená to zásadní modernizaci autobusového parku v kraji. Místo starých a nevyhovujících autobusů tu budou konečně jezdit moderní ekologické a bezbariérové dopravní prostředky. „Některá vozidla budou nabízet i panelový systém pro nevidomé a slabozraké,“ uvedl náměstek hejtmana Jaroslav Drozd. ● V areálu nemocnice ve Vsetíně byl zahájen provoz nového pavilonu patologie a centralizovaných laboratorních provozů. Na stavbu šly 64 miliony od Zlínského kraje a 40 milionů z ROP Střední Morava. Důvodem výstavby byl především havarijní stav staré patologie. „Zcela nevyhovující bylo zázemí pro personál i pro pozůstalé, když se chtěli rozloučit se zesnulým,“ vysvětlil hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák.
Finančně vyčerpal rychlý nástup zimy Pokud zima ještě něčím nepřekvapí, bude patřit zimní období od listopadu 2010 do března 2011 ve Zlínském kraji k těm průměrným. Nečekaně nákladný byl přitom nástup zimy v listopadu a prosinci. Bylo ale hodně takzvaných mrazových cyklů, kdy vozovky v noci zamrzaly a přes den rozmrzaly, což má hlavní vliv na tvoření výtluků. „Takže rozhodně budeme mít v jarním období co opravovat. Některé provizorní opravy se již začaly provádět, naplno se do toho pustíme, jakmile začnou pracovat obalovny živičných směsí,“ řekl šéf Ředitelství silnic Zlínského kraje Bronislav Malý.
TÉMA Za veškeré letní vysprávky vozovek zaplatí Ředitelství silnic Zlínského kraje v tomto roce přibližně 50 milionů korun. Zkouší přitom letos novou technologii opravy výtluků na svých silnicích II. a III. třídy. Zařízení Silkot umožňuje opravy poškozených vozovek trvanlivějším způsobem i při teplotách až do minus pěti stupňů Celsia. Silničáři dosud opravovali výtluky na vozovkách trvanlivým způsobem vždy až v jarním období. Tyto práce se však mohly provádět až za teplého počasí a v době, kdy koncem března či v dubnu zahájily provoz obalovny živičných směsí. Některé výtluky se navíc opravovaly takzvanou tryskovou metodou. V nejnutnějších případech se během zimy používá na opravy výtluků studená obalovaná směs, která se hutní vibračními deskami. Tento materiál se zpravidla dobře nespojí s původní vozov-
kou a trvanlivost takových výsprav nebývá dlouhá. Zastudena opravené výtluky v zimě se zpravidla musejí v letním období znovu opravovat horkou živičnou směsí. Nová technologie tak představuje určitý kompromis, kdy se i v zimě opravují výtluky horkou metodou. Stroj má totiž sklopné čelo s plynovými hořáky. Dochází k zahřátí materiálu vozovky, otvor se zaplní vrstvou recyklátu předehřátého v zásobníku stroje na teplotu 160 stupňů, tento materiál se zaválcuje silničním válcem. Vlivem tepla tak dochází k lepšímu propojení recyklátu s původním rozehřátým materiálem vozovky. Takto opravené místo by mělo vydržet podstatně déle než výtluky opravované studenou směsí.
jaká je skutečná životnost těchto oprav,“ řekl Malý. Nová technologie už byla použita pro opravy výtluků ve Zlíně v Březnické ulici, na silnici v Březnici, na silnici poblíž Baťovy vily ve Zlíně a také na silnici z Ústí u Vsetína do Velkých Karlovic. „Tuto sezónu chceme na opravy se strojem Silkot vynaložit asi 300 tisíc korun,“ dodal provozně-technický náměstek ředitele ŘSZK Radek Berecka. Jak vypadají silnice ve Zlínském kraji ve srovnání s jinými zima-
mi? „Překvapivý byl ostrý nástup zimy koncem listopadu a v prosinci, který nás značně finančně vyčerpal. To nebývá zvykem. Obvykle bývají náročnější až leden a únor,“ řekl Malý. Dodal, že zimní údržba tak vysávala i peníze určené na opravu poškozených silnic. „Byli jsme zvyklí, že větší závady se na silnicích začínaly objevovat až v březnu či dubnu, tentokráte už však byly zjišťovány na přelomu roku,“ dodal. Malý uvedl, že ředitelství má od
kraje provozní příspěvek 390 milionů na celý rok. Z toho asi třetinu ukrojí zimní údržba, zbytek pak jde do letních oprav nejen na vozovky, ale i do dalších objektů, mostů, opěrných zdí a podobně. „Vedle provozního příspěvku máme každoročně kolem 150 milionů korun na investiční akce. Od roku 2007 čerpáme významné částky i z evropských fondů. Loni i letos se jedná o 400 až 500 milionů korun,“ uzavřel Malý. Michal Tillgen
NOVÁ METODA SE ZAČÍNÁ OSVĚDČOVAT „Zkoušíme tuto metodu na několika místech v našem kraji letos poprvé. Budeme takto opravená místa sledovat, abychom si ověřili,
Zlínský kraj zkouší provádět opravy silnic pomocí nových strojů Silkot.
zdroj: Siltek
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
KN | duben 2011 |
Potřebné stovky milionů kraj nemá
STRUČNĚ A JASNĚ ● Jihomoravský kraj požádá ROP Jihovýchod o dotaci na projekt obnovy secesní vily rodiny brněnských podnikatelů LöwBeerů. Na projekt za 59 milionů žádá kraj o dotaci ve výši 47 milionů. Zbytek financí by šel z krajského rozpočtu. Cílem projektu je památková obnova vily do podoby, v jaké byla v době, kdy v ní rodina textilních podnikatelů žila. Pokud kraj dotaci z Regionálního operačního programu získá, bude realizace projektu ukončena v říjnu 2013.
Také v Jihomoravském kraji je nedostatek peněz na opravy silnic každoročním evergreenem. Letos silnice sice nezaskočila dlouhá a tvrdá zima, ale i přesto jsou některé úseky v dezolátním stavu. Mohou za to především extrémní teplotní výkyvy. A tak i letos bude o peníze na silnice nouze.
TÉMA Podle tiskového mluvčího kraje Jana Chmelíčka byla letošní zima , co se týká nároků na zimní údržbu, tedy posyp nebo pluhování, podstatně příznivější než zima předchozí. Kraji se tak podařilo uspořit 27 milionů korun z peněz vyčleněných na zimní údržbu. Peníze se hodí. Opravy silnic po zimě se totiž prodraží v důsledku velkých teplotních výkyvů. Komunikace jsou tak plné výtluků nebo plošných rozpadů. „Je předpoklad, že stav silnic se bude i nadále zhoršovat. Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje opravuje průběžně jen největší výtluky, aby zajistila bezpečnost silničního provozu,“ řekl krajským novinám tiskový mluvčí. A jak jsou na tom tedy silnice konkrétněji? Kraj má ve svém vlastnictví přes čtyři tisíce kilometrů silnic první a druhé třídy. Zhruba polovina dnes potřebuje menší či větší opravu. A to znamená stovky a stovky milionů. Milionů, které kraj nemá. „Jen oprava nejzávažnějších havarijních stavů si vyžádá 300 milionů korun. Na souvislé opravy je v plánu údržby na letošní rok vyčleněno osmdesát milionů korun, což znamená čtyřiatřicet
kilometrů silnic. Je však naší snahou hledat další finanční zdroje na řešení tohoto vážného problému,“ doplnil Jan Chmelíček. NA POMOC OD STÁTU NELZE SPOLÉHAT Kde ale hledat další finanční prostředky, když je nedostatek snad ve všech oblastech státní i krajské správy? V loňském roce alespoň trochu pomohl stát. Konkrétně Jihomoravskému kraji přispěl částkou 62 milionů korun. Letos však kraj žádný takový příslib nemá. „Státní fond dopravní infrastruktury nevyčlenil žádné jiné prostředky. Musíme vyjít s těmi penězi, které máme k dispozici,“ řekl ředitel SÚS Jihomoravského kraje Jan Zouhar. Peníze tak stále hledá kraj. Zatím zafinancuje opravu alespoň těch nejhorších úseků. „Podle stavu vozovek a dalších dopravních staveb byly vybrány ty nejhorší úseky (opravy za 100 milionů). Na ty se nyní zaměříme,“ dodal Chmelíček. Podle něj současný rozpočet neumožňuje žádné důkladnější opravy narušených komunikací a za rok se tak bude situace s velkou pravděpodobností opakovat. A jak jsou na tom jednotlivé části kraje? Pokračuje například zoufalá situace některých silnic na Vyškovsku. Opravovat se zde budou jen
V loňském roce přispěl stát na opravy silnic 62 miliony. Tento rok se zdá, že se silničáři budou muset obejít bez státních peněz. zdroj: www.susjmk.cz ty komunikace, kde už skoro není možné bezpečně projet. Zalepování děr tak čeká silnici mezi Vážany nad Litavou a Slavkovem či spojovací cestu mezi Nemochovicemi a Chvalkovicemi. Podobným způsobem budou postupovat i silničáři v Blansku, kde tentokrát dostali na opravy o čtyři miliony méně než loni nebo ve Znojmě, kde se rozpočet na opravy snížil dokonce o devět milionů. V Hodoníně už také začali s pracemi. Oprav povrchu se zde dočkají komunikace mezi Bzencem a Přívozem nebo úsek u Násedlovic ve směru na Žarošice.
„Jen opravy tří nejkritičtějších úseků si vyžádají okolo dvaceti milionů korun,“ řekl šéf hodonínských silničářů Martin Bedrava. REKONSTRUKCE BUDOU LEVNĚJŠÍ Přesto se objevily i nějaké dobré zprávy. Výstavby a rekonstrukce silničních úseků, které realizuje kraj, budou v letošním roce levnější, a to až o čtyřicet procent. Může za to otevření veřejných zakázek. V tendrech, které vyhlásila Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje,
13
uspěla společnost Skanska. Ta bude letos a v příštím roce opravovat téměř 42 kilometry silnic na 14 místech kraje. Vlivem krize a nedostatku zakázek společnost snížila marže, a to znamená jediné – kraj ušetří a ušetřené peníze bude moci poslat znovu na silnice. Podle informací z kraje by mělo jít o úsporu 350 milionů korun. „Otevřeným výběrovým řízením jsme z celkové částky 1,2 miliardy korun ušetřili významnou finanční částku, kterou můžeme dále investovat,“ doplnil hejtman kraje Michal Hašek. Filip Appl
● A o další podporu bude kraj usilovat tentokrát na projekt „Archeopark Mikulčice – část Akropole.“ Jde o modernizaci a celkové zvýšení přitažlivosti areálu národní kulturní památky Slovanské hradiště v Mikulčicích. Celkové náklady jsou 24 miliony. Úspěšná realizace projektu, který bude dokončen v příštím roce, je důležitá pro zapsání česko-slovenského projektu Památky Velké Moravy na Seznam světového dědictví UNESCO. ● Jihomoravský kraj rozdělí deset milionů korun na tvorbu projektových dokumentací ve vodním hospodářství. Rozhodla o tom krajská rada. Dalších 17 milionů pak poputuje na podporu konkrétních vodohospodářských staveb v kraji. „Prioritami Jihomoravského kraje v oblasti vodního hospodářství jsou protipovodňová ochrana nebo řešení odkanalizování obcí v povodí Čisté Svratky,“ řekl hejtman Michal Hašek.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Kraj přidá na opravu silnic sto milionů Průběh uplynulé zimy, zejména měsíce listopad a prosinec 2010 kvůli prudkému poklesu teplot hluboko pod bod mrazu a následné četné teplotní výkyvy měly v Moravskoslezském kraji vliv daleko dříve než kdykoliv před tím na časný vznik poruch vozovek ve formě trhlin, výmrazků a výtluků. Výskyt těchto poruch se znásobil v ledenu a únoru, kdy denní teploty nad nulou se často střídaly s nočními mrazy. „Celkový výskyt škod na silnicích II. a III. třídy po zimním období odhadujeme na cca 150 až 180 milionů korun,“ řekla krajská mluvčí Šárka Vlčková.
TÉMA Kraj také odhaduje, že v rámci silniční sítě II. a III. třídy v kra-
ji je celkově přibližně 25 procent úseků silnic buďto ve velmi špatném, nebo havarijním stavu. Celkem je v kraji 2 693 km silnic II. a III. třídy. Rekonstrukce vozovek začnou v květnu po výběrových řízeních.
S prvními opravami výtluků však kraj začal již v zimním období, pokud to počasí dovolilo, kdy se prováděly opravy výtluků asfaltovými směsmi za studena. V únoru silničáři využili relativně příznivého počasí, a tak bylo možno po dohodě s obalovnami provádět, byť pouze dočasně, opravy teplou obalovanou směsí v celkovém množství 350 tun. „V současné době s náběhem obaloven se již rozběhly výspravy výtluků na plné kapacity. Priority mají úseky silnic vyšších tříd a dopravního významu,“ uvedla Vlčková.
Náklady na tyto opravy odhaduje kraj podle Vlčkové na přibližně 50 milionů korun; na tyto opravy má kraj vyčleněny prostředky v příspěvku na údržbu. Radě kraje byl na začátku dubna předložen takzvaný Plán souvislých oprav silnic II. a III. třídy v roce 2011, který obsahuje návrh oprav poškozených vozovek a je navržen na celkovou částku 142,1 milionu korun. Jedná se ve všech případech o silnice ve velmi špatném až havarijním stavu. Správa silnic Moravskoslezského kraje má tedy v rozpočtu kraje vyčleněnou částku ve výši 40 milionů korun a s ohledem na špatný stavebně - technický stav silnic se předpokládá povýšení o dalších sto milionů. „Předpokládáme, že opravy by měly být realizovány po ukončení výběrových řízení v klimatických možných podmínkách a s předpokladem zahájení realizace v květnu 2011,“ uvedla Vlčková. EVROPSKÉ PENÍZE POMOHOU VE DRUHÉ PŮLCE ROKU
S prvními opravami výtluků Moravskoslezský kraj začal již v zimním období. zdroj: Technické služby Frýdek Místek
Mezi úseky navržené k opravě na silnicích II. a III. tříd patří například silnice v Dolní Moravici a Sovinci v okrese Bruntál nebo Palkovice -Metylovice, Fryčovice a Horní Lomná v okrese Frýdek Místek. V rámci možností čerpání pro-
STRUČNĚ A JASNĚ středků z Evropské unie byly některé silnice zahrnuty do financování z evropských fondů a kraj tak předpokládá, že tyto budou provedeny již v letošním roce ve druhém pololetí. Jedná se celkem o jedenáct úseků silnic určených k rekonstrukci a modernizaci včetně jejich součástí a příslušenství. Jak již bylo řečeno, moravskoslezští silničáři již začali s částečnými opravami výtluků. Také některá města se snaží opravit úseky místních komunikací, které jsou v havarijním stavu. Municipality většinou uvádějí, že mají na rekonstrukce dostatek peněz. Někteří řidiči si však stěžují na to, že díry ze silnic příliš rychle nemizí. Mimoto kraj také připravuje opravu několika mostů, které jsou ve špatném stavu. Správa silnic má na tyto rekonstrukce v rozpočtu 52 miliony korun. „V současné době je ve špatném a velmi špatném stavebním stavu 211 mostů z celkového počtu 1 081,“ dodala Vlčková. Přes uvedená čísla přitom krajská vládá nečeká podporu ze strany státu. „V současné době se nepředpokládá povýšení finančních prostředků pro opravy silnic ze Státního fondu dopravní infrastruktury,“ řekla Vlčková. Michal Tillgen
● Koncem dubna pořádá Moravskoslezský kraj konferenci k projektu „Podpora vzdělávání a supervize u pracovníků v oblasti sociálních služeb a pracovníků v sociální oblasti zařazeným do úřadů v Moravskoslezském kraji“. Pod krkolomným názvem se skrývá jednání o supervizi v sociální oblasti, a to z pohledu různých odborníků. Více informací lze najít na webových stránkách kraje. ● Začátkem dubna navštívil Moravskoslezský kraj velvyslanec Francie J. E. Pierre Lévy. Během návštěvy se setkal s hejtmanem Jaroslavem Palasem, aby společně diskutovali o spolupráci Moravskoslezského kraje a francouzského regionu Lotrinsko. Mluvilo se i o zkušenostech Francie s restrukturalizací průmyslu, využíváním evropských fondů nebo opatřeními během ekonomické krize. ● Přes půl miliardy z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost získal kraj na podporu počátečního vzdělávání, které zajistí plynulé čerpání finančních prostředků do roku 2015. „Tím dojde ke zvýšení kvality ve vzdělávání v kraji, zlepšení úrovně škol, žáků, pedagogů i lektorů ve firmách,“ informovala náměstkyně hejtmana Věra Palková.
14
PUBLICITA
KN | duben 2011 |
Největší zájem o evropské dotace mají železniční vlečky MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – ÚNOR 2011
Národní orgán pro koordinaci, který má přístup k informacím o strukturální pomoci Evropské unie v České republice, vydal pravidelnou měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů. Jedná se o hlavní výstup finančního monitoringu realizace operačních programů v rámci období 2007 – 2013. Účel vydávání monitorovací zprávy je dvojí - zpráva podává informace o pokroku čerpání strukturální pomoci zainteresovaným institucím i veřejnosti a také je nástrojem efektivního řízení strukturální pomoci Evropské unie. Z hlediska finančních alokací je nejobjemnějším Operační program Doprava, jehož finanční prostředky jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy a dopravní infrastruktury. Řídícím orgánem Operačního programu Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu pak vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Na konci měsíce března vydal Národní orgán pro koordinaci pravidelnou měsíční zprávu, která pracuje s daty dostupnými k 3. březnu 2011. Aktuální zpráva je vždy dostupná na internetových stránkách www. strukturalni-fondy.cz/Stav-cerpani/ Mesicni-monitorovaci-zprava. REALIZACE OP DOPRAVA Od počátku realizace OP Doprava bylo k 3. březnu 2011 podáno 218 žádostí v celkové hodnotě 207,9 miliardy Kč, to představuje 124,2 % z celkové alokace na program. Z podaných žádostí byly schváleny 123 v souhrnné výši 166,8 miliardy Kč (99,7 % z alokace programu). Proplaceny byly 95,4 miliardy Kč, což představuje 57,0 % z celkové alokace na období 2007–2013. Certifikované výdaje dosahují 28,7 miliardy Kč, to je 17,2 % alokace na OP Doprava na celé programové období.
liardy Kč, což o 24,2 % přesahuje alokaci OP Doprava na programové období 2007–2013. PROJEKTY S VYDANÝM ROZHODNUTÍM/ PODEPSANOU SMLOUVOU Objem finančních prostředků v projektech s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou dosahuje k 3. březnu 2011 166,8 miliardy Kč, což představuje 99,7 % z alokace na operační program na období 2007–2013. Nejvyšší podíl schválených prostředků vzhledem k alokacím jednotlivých oblastí podpory je stále evidován v oblastech podporujících modernizaci silnic a vnitrozemských vodních cest. Ve všech uvedených případech jsou alokace pro jednotlivé aktivity již přezávazkovány. PROPLACENÉ PROSTŘEDKY PŘÍJEMCŮM
CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉ KOMISI V rámci celého OP Doprava byly certifikovány výdaje ve výši 28,7 miliardy Kč. Meziměsíční nárůst nebyl v průběhu února 2011 zaznamenán. V průběhu měsíce února 2011 došlo k 57% nárůstu v objemu prostředků zahrnutých do souhrnných žádostí zaúčtovaných PCO, tj. 18,1 miliardy Kč. Celkově bylo do účetního systému Viola zaúčtováno v rámci OP Doprava 50,1 miliardy Kč, tedy 29,9 % z celkové alokace programu. STAV SCHVALOVÁNÍ VELKÝCH PROJEKTŮ OP DOPRAVA V OP Doprava bylo předloženo 35 velkých projektů. Prozatím posledním a zároveň šestým velkým projektem schváleným Evropskou komisí 14. ledna 2011 je železniční projekt „Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Šatov – Znojmo“ o finančním objemu 1,1 miliardy Kč. Již dříve byly ze strany EK schváleny následující velké železniční projekty: „Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“ o finančním objemu 3,9 miliardy Kč, projekt „Optimalizace trati Planá u M.L. (mimo) - Cheb (mimo)“ o finančním objemu 3,5 miliardy Kč, projekt „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor“ (3,9 miliardy Kč), projekt „Optimalizace trati Benešov u Prahy – Strančice“ (podpora z Fondu soudržnosti ve výši 3,0 miliardy Kč) a projekt „Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad - Lichkov st. hr., 1. stavba Letohrad (mimo) - Lichkov st. hranice“ (s finančním příspěvkem z Fondu soudržnosti ve výši 1,3 miliardy Kč).
Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 28 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory
Celková alokace podpory 2007–2013
Projekty s vydaným ZPRÁVA – ÚNOR 2011 MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ Proplacené prostředky
Podané žádosti
Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou
příjemcům
Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO
Certifikované výdaje předložené EK
mil. Kč mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % a b b/a c c/a d d/a e e/a f f/a 60 456,0 60 073,2 99,4 49 283,1 81,5 31 356,8 51,9 27 398,8 45,3 11 269,5 18,6 1.1 3 281,0 2 562,8 78,1 1 726,8 52,6 1 001,7 30,5 1 001,7 30,5 879,0 26,8 1.2 63 737,1 62 636,1 98,3 51 010,0 80,0 32 358,5 50,8 28 400,4 44,6 12 148,6 19,1 1 43 977,0 69 861,8 158,9 72 098,6 163,9 34 968,3 79,5 2 367,4 5,4 1 980,0 4,5 2.1 2 546,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2.2 46 523,5 69 861,8 150,2 72 098,6 155,0 34 968,3 75,2 2 367,4 5,1 1 980,0 4,3 2 11 364,1 4 544,7 40,0 4 263,6 37,5 3 696,3 32,5 1 276,8 11,2 989,1 8,7 3.1 11 364,1 4 544,7 40,0 4 263,6 37,5 3 696,3 32,5 1 276,8 11,2 989,1 8,7 3 30 690,2 45 774,3 149,1 33 858,4 110,3 20 959,3 68,3 15 100,4 49,2 11 282,3 36,8 4.1 30 690,2 45 774,3 149,1 33 858,4 110,3 20 959,3 68,3 15 100,4 49,2 11 282,3 36,8 4 8 555,2 18 414,8 215,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5.1 950,6 1 236,1 130,0 1 236,1 130,0 451,7 47,5 94,6 9,9 0,0 0,0 5.2 9 505,8 19 650,8 206,7 1 236,1 13,0 451,7 4,8 94,6 1,0 0,0 0,0 5 224,5 768,6 342,3 31,1 13,8 31,1 13,8 31,1 13,8 4,2 1,9 6.1 3 076,4 3 685,5 119,8 3 495,6 113,6 2 702,7 87,9 2 570,8 83,6 2 123,3 69,0 6.2 220,6 76,5 34,7 7,5 3,4 7,3 3,3 0,0 0,0 0,0 0,0 6.3 3 521,6 4 530,6 128,7 3 534,2 100,4 2 741,0 77,8 2 601,9 73,9 2 127,6 60,4 6 2 001,9 879,5 43,9 1 389,0 69,4 258,7 12,9 248,8 12,4 207,9 10,4 7.1 2 001,9 879,5 43,9 1 389,0 69,4 258,7 12,9 248,8 12,4 207,9 10,4 7 34 211,8 50 304,9 147,0 37 392,6 109,3 23 700,3 69,3 17 702,2 51,7 13 409,9 39,2 ERDF 133 132,3 157 572,9 118,4 129 997,3 97,6 71 733,5 53,9 32 388,1 24,3 15 325,6 11,5 FS 167 344,1 207 877,9 124,2 167 389,9 100,0 95 433,9 57,0 50 090,3 29,9 28 735,4 17,2 OP D Poznámka: - Měnový kurz: 1 EUR = 24,48 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC2007 – 3. 3. 2011
5. STAV SCHVALOVÁNÍ VELKÝCH PROJEKTŮ
Dle ustanovení Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 je za velký projekt považován takový projekt, jehož celkové náklady přesahují 50 mil. EUR. Žádosti o velký projekt schvaluje nejdříve ŘO příslušného OP, poté jsou žádosti předkládány ke schválení EK, která do tří měsíců od zaslání žádosti o velký projekt vydá své rozhodnutí. V případě, že si EK vyžádá doplnění údajů v žádosti, tato lhůta se pozastavuje a dochází k prodloužení schvalovacího procesu. V České republice se realizace velkých projektů týká tří OP - OP Doprava, OP Životní prostředí a OP Výzkum a vývoj pro inovace.
Stav schvalování velkých projektů
Poznámka: Ve všech kurz: relevantních OP bylo ŘO /kurz ZS převzatý předloženo 51 velkých projektů ve výši 202,5 mld.zaKč. - Měnový 1 EUR = 24,48 CZK -na měsíční z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech Na národníPCO“ úrovni bylo schváleno spolufinancování 46 VP vkurzem hodnotě 163,5 mld. Kč. všech účtovaných a „Certifikované výdajekepředložené EK“ jsou přepočteny v době zaúčtování v IS Ze Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. velkých projektů schválených na národní úrovni bylo 31 projektů ve výši 111,9 mld. Kč předloženo 48 ke schválení Evropské komisi. EK dosud schválila deset projektů v hodnotěZdroj: 19,7 MSC2007 mld. Kč. – 3. 3. 2011
Zníhlediska bylo nejvíce velkých projektů (35)Prostřednictvím předloženo v rámci OP Doprava, z tohoprojektu jich ŘO korun. Účelem tohoto jejímu odkoupení. podporupočtu z OP Doprava, prioritschválil národní úrovni tj. 33 velkých a Evropské komisi předložil ke schválení bylo zajistit ekologičtější a bezje možnéprojektů uhradit i náklady ní osy 6,na oblast podpory 6.1, 94,3 Pod- %,podpory pečnější přepravu narůstajících spojené s pronájmem jiného pora revitalizace železničních vle18 velkých projektů. EK schválila 6 VP v OP Doprava. ček. Pro 2. kolo výzvy bylo k dispo- majetku, než pozemků a staveb, objemů surovin a výrobků, a tím V OP Životní prostředí žadatelé předložili 8 VP, na národní úrovnipřispět ŘO schválil a předložil na EK k racionalizaci činnoszici připraveno až 224,5 milionu Kč je-li nájemní smlouva uzavřena 7celkové žádostí. K 3. březnu 2011 EK na realizaci VP v OP Životní prostředí. nových prati firmy, k vytvoření formou4 žádosti finančního leasingu. dotace. Částka 190,8 mili-schválila covních míst, snížení zátěže Formou podpory je vnitrostátní onu Kč je alokována v Evropském V OP Výzkum a vývoj pro inovace bylo předloženo 8 VP. Z toho bylo 6 ke žádostí schváleno fondu pro regionální rozvoj, zbý- regionální investiční podpora silniční sítě a posílení železniční na národní úrovni a předloženo Evropské komisi. K 3. březnu 2011 Evropská komise neschválila V rámci VRIP nákladní dopravy, ke snížení hluvajících 33,7 milionu Kč ve státním (VRIP). žádný velký projekt v OP Výzkum a vývoj pro inovace. může podpora dosáhnout ku, emisí a spotřeby neobnovitelrozpočtu. Přehled velkých projektů OP Doprava (EU a národní zdroje) Graf 5 - Počet velkých projektů v rámci jednotlivých OP na národní a evropské úrovni
47
Počet
předloženo na ŘO/ ZS schváleno na národní úrovni V průběhu února 2011 došlo k nápředloženo na EK schváleno EK růstu objemu prostředků proplace40 ných příjemcům ve výši 1,1 miliardy 35 Kč, což zvýšilo celkový objem pro30 placených prostředků příjemcům k 25 3. březnu 2011 na 95,4 miliardy Kč 20 (57,0 % z celkové alokace OP Do15 prava). Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných 10 projektů v OP Doprava je čerpání fi5 PODANÉ ŽÁDOSTI nančních prostředků urychlováno 0 na základě předkládání průběžných OP D OP ŽP OP VaVpI V průběhu února 2011 bylo do OP žádostí o platby, jejichž podkladem Zdroj: MSC2007 – 3. 3. 2011, řídící orgány Zdroj: MSC2007 – 15. 3. 2011, webové stránky OP D, podklady ŘO Doprava podáno 11 nových žádos- jsou fakturace provedených prací v tí o objemu finančních prostředků měsíčních intervalech. Program podporuje investice maximálně stanovenou výši ných zdrojů. Záměr znamenal vy284,6 milionu Kč. Převážně se jed- Ve sledovaném období bylo v rám- PRIORITNÍ OSA 6, ANEB 23 V regionech budování nové průjezdné koledo rozšiřování a dalšího rozvoje způsobilých výdajů. ná o žádosti v oblasti multimodální ci OP Doprava finančně ukonče- PODPORA REVITALIZACE stávajících a zřizování nových Střední Čechy, Severozápad, je, zřídit novou kusou kolej a kopřepravy (oblast podpory 6.1 – Pod- no dalších šest projektů. K 3. břez- ŽELEZNIČNÍCH VLEČEK Jihovýchod, lej, která bude sloužit jako větev železničních vleček, případně Severovýchod, pora revitalizace železničních vle- nu 2011 bylo finančně ukončeno ček). Celkový objem finančních pro- 56 projektů o finančním objemu Ve sledovaném období bylo ukon- investice na nabytí železniční Střední Morava, Moravskoslezsko do nových kusých kolejí. Stávajístředků, které jsou požadovány v 26,7 miliardy Kč (tj. 45,5 % z celko- čeno 2. kolo výzvy pro předkládá- vlečky, která by již zanikla nebo by to je maximálně 40 % , v regionu cí kolejová spojka byla zrušena a MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – ÚNOR 2011 nahrazena novými jednoduchýní projektových žádostí o finanč- byla zanikla, pokud by nedošlo k Jihozápad maximálně 30 %. podaných žádostech činí 207,9 mi- vého počtu schválených projektů). Příjemci podpory stavebních mi a křižovatkovými výhybkai nestavebních investic musí mi. Součástí stavby bylo také rozÚdaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 27 - Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) splňovat určitý právní vztah k šíření stávajícího dvoukolejného Projekty s vydaným pozemkům určeným k zastavění či živičného přejezdu a nahrazení Prioritní osa / Oblast Podané žádosti Žádosti vyřazené z administrace Žádosti ve schvalovacím procesu Rozhodnutím / podepsanou Finančně ukončené projekty podpory zastavěným vlečkou. Podmínkou starých kolejnic novými. Projekt Smlouvou je také, aby železniční vlečka obsahoval také odvodnění kolepočet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e f g h i j byla umístěna na území ČR a v jiště, připojení na kanalizační síť od počátku období od počátku období od počátku období aktuální stav od počátku období regionu způsobilém pro regionální i úpravy souvisejících objektů. 23 60 073,2 0 0,0 2 10 684,4 21 49 283,1 9 13 557,6 1.1 České přístavy, a.s., byly příjeminvestiční podporu. 17 2 562,8 0 0,0 14 836,0 3 1 726,8 2 1 069,1 1.2 40 62 636,1 0 0,0 16 11 520,4 24 51 010,0 11 14 626,7 1 cem dotací v rámci již dokonče10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 2.1 ného projektu rozšíření termináFINANČNÍ ZDROJE EU 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2.2 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 2 lu kombinované dopravy v mělV PRIORITNÍ OSE 6 UŽ 12 4 544,7 0 0,0 2 281,2 10 4 263,6 6 3 275,9 3.1 nickém přístavu. Z celkových náPOMOHLY 12 4 544,7 0 0,0 2 281,2 10 4 263,6 6 3 275,9 3 48 45 774,3 5 10 573,2 2 1 479,8 41 33 858,4 19 7 886,7 4.1 kladů více než 23 milionů ko48 45 774,3 5 10 573,2 2 1 479,8 41 33 858,4 19 7 886,7 4 V dřívějších výzvách v rámci ob- run bylo investorovi proplaceno 1 18 414,8 0 0,0 1 18 414,8 0 0,0 0 0,0 5.1 lasti podpory revitalizace želez- 6,7 milionu korun. Projekt zna2 1 236,1 0 0,0 0 0,0 2 1 236,1 0 0,0 5.2 3 19 650,8 0 0,0 1 18 414,8 2 1 236,1 0 0,0 5 ničních vleček byly projekty již menal výstavbu zpevněné mani25 768,6 13 471,7 9 265,8 3 31,1 3 31,1 6.1 realizovány. Namátkou lze při- pulační a skladovací plochy a zří14 3 685,5 1 190,0 0 0,0 13 3 495,6 10 850,0 6.2 48 76,5 19 28,6 24 39,8 5 7,5 5 7,5 6.3 pomenout např. rozšíření vlečky zení objektů přejezdové úpravy 87 4 530,6 33 690,2 33 305,6 21 3 534,2 18 888,6 6 v areálu Lovochemie v Lovosicích vlečkových kolejí. Došlo i k od18 879,5 0 0,0 3 5,9 15 1 389,0 2 22,4 7.1 18 879,5 0 0,0 3 5,9 15 1 389,0 2 22,4 7 nebo rozšíření terminálu kombi- vodnění manipulačních ploch a 135 50 304,9 38 11 263,4 35 1 785,4 62 37 392,6 37 8 775,4 ERDF nované dopravy v přístavu Měl- k demolici koncové vlečkové ko83 157 572,9 0 0,0 22 30 222,2 61 129 997,3 19 17 925,0 FS 218 207 877,9 38 11 263,4 57 32 007,7 123 167 389,9 56 26 700,4 OP D leje v délce 40 metrů. ník. Poznámka: Lovosický projekt schválil Řídící Poznámka: - V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. meziměsíčním je u OPžádné D v oblasti podpory 5.1 projekty. ve stavu „Žádosti ve schvalovacím procesu“ evidován úbytek finančních prostředků (o 302,2 mil. Kč) z důvodu snížení výdajů v žádosti orgán OP Doprava už v listopa- Veškeré informace k těmto, ale -- VV OP D nejsousrovnání evidovány nedokončené na projekt „Prodloužení trasy A metra v Praze – provozní úsek Dejvická (mimo)–Motol“. du 2009 a z fondů EU na něj šlo i dalším projektům lze najít na -Zdroj: V meziměsíčním srovnání je u OP D v oblasti podpory 5.1 ve stavu „Žádosti ve schvalovacím procesu“ evidován úbytek finančních prostředků MSC2007 – 3. 3. 2011 více než 16 milionů korun. Celko- http://www.strukturalni-fondy. (o 302,2 mil. Kč) z důvodu snížení výdajů v žádosti na projekt „Prodloužení trasy A metra v Praze – provozní úsek Dejvická (mimo)–Motol“. Zdroj: MSC2007 – 3. 3. 2011 vé náklady byly téměř 78 milionů cz/.
PUBLICISTIKA
KN | duben 2011 |
15
Centra odborného vzdělávání Startuje příjem žádostí v Královéhradeckém kraji o dotace v cestovním ruchu Královéhradecký kraj se v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Královéhradeckého kraje rozhodl vytvořit v rámci vybraných vyšších odborných a středních škol centra odborného vzdělávání (dále jen „COV“). Cílem projektů je vytvoření moderní infrastruktury v oblasti vzdělávání a využití potenciálu škol, který bude garantovat kvalitu procesu celoživotního vzdělávání občanů se zaměřením na progresivní metody a technologie a přípravu kvalifikovaných pracovníků v souladu s potřebami zaměstnavatelů regionu.
Školy díky financím z Evropské unie získají moderní vybavení pro výuku. Vzdělávat se v nich budou moci i žáci a studenti z ostatních středních škol v Královéhradeckém kraji. Rozšíření programů výuky celoživotního vzdělávání pomůže jednak dodat na trh práce například nedostatkové profese, jednak školám pomůže v příštích letech zmírnit očekávaný pokles žáků, kteří budou do středních škol přicházet. Královéhradecký kraj plně podporuje vznik center odborného vzdělávání jako jednu z variant řešení problematiky nezaměstnanosti v kraji. V současnosti v devíti projektech center odborného vzdělávání je žadatelem o dotaci Královéhradecký kraj – čtyři projekty jsou ve fázi realizace, dalších pět projektů bylo schváleno Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod a připravuje se jejich realizace. V květnu roku 2010 byla zahájena realizace čtyř center odborného vzdělávání. Tyto projekty jsou
spolufinancovány Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj za více než sto milionů korun. Královéhradecký kraj získal dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, Prioritní osa 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí, Oblast podpory 2.2 Rozvoj měst. Projekty v realizaci jsou: • Centrum odborného vzdělávání ve strojírenství a OZE. • Centrum odborného vzdělávání pro automobilový průmysl a dopravu. • Centrum odborného vzdělávání ve stavebnictví . • Centrum odborného vzdělávání v lesnictví. Tyto projekty jsou v různé fázi stavebních prací a budou dokončeny během roku 2011. Královéhradecký kraj ve spolupráci s Centrem EP v září roku 2010 podal v rámci 21. kola výzvy pět žádostí o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, Prioritní osa 4 Rozvoj podnikatelského prostředí, Oblast podpory 4.2 Podpora
rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit. Tyto žádosti byly v lednu 2011 předběžně schváleny Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod a měly by získat dotaci zhruba ve výši 75 milionu korun. Dotace činí 85 % z celkově způsobilých výdajů projektu. Centrum EP v úzké spolupráci s krajem zahájil přípravu realizace těchto projektů: • Podpora praktické výuky technických oborů na střední škole – SPŠ Trutnov, • Centrum odborného vzdělávání pro elektrotechnický a strojírenský průmysl v Nové Pace, • Rekonstrukce pavilonu dřevařských oborů SŠ, ZŠ, MŠ Štefánikova 549, Hradec Králové, • Centrum odborného vzdělávání pro nejmodernější technologie obrábění dřeva v Hradci Králové, • Vytvoření podmínek pro výuku nového studijního zaměření veterinární technik laborant v Hradci Králové. V rámci této výzvy byly úspěšné i další projekty podané vyššími odbornými školami a středními školami, které mají podporu Královéhradeckého kraje. Tyto projekty získají dotaci okolo 34 milionů korun. Špičkově vybavených vzdělávacích odborných center by mělo v Královéhradeckém kraji do roku 2013 tímto způsobem fungovat více.
Ministerstvo pro místní rozvoj otevřelo příjem žádostí pro dotační titul „Cestování dostupné všem“, který je součástí „Národního programu podpory cestovního ruchu“. ších tras, naučných stezek, cyklotras a dálkových mezinárodních cyklotras). Projekty vztahující se k dopravě musí být zaměřené na ochranu životního prostředí a podporu ekologicky šetrných forem cestovního ruchu
(rozvoj ekologicky šetrné dopravy v místě atraktivity, doprava do místa atraktivity a doprava v rámci atraktivity) včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu. Podporovány budou i aktivity zajišťující lepší orientaci po atraktivitách cestovního ruchu pro handicapované (sluchově, zrakově postižené apod.).
„Tento program má pomoci ve zvyšování kvality domácího cestovního ruchu,“ uvedl Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj. Podpora je poskytována formou dotace maximálně ve výši 50 % výdajů a je určena podnikatelským subjektům. Podprogram je součástí Národního programu podpory cestovního ruchu. Podprogram je zaměřen na 2 oblasti podpory: 1) Rekonstrukci/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty podél pěších tras, naučných stezek, cyklotras a zdrojových tras pro zvýšení návštěvnosti včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu. 2) Zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu (musí se jednat o atraktivity nadregionálního a regionálního významu, případně atraktivity ležící v blízkosti pě-
ANKETA Mají podle vašeho názoru kraje dostatečné finanční prostředky na údržbu svých silnic? Měl by regionům i letos stát pomoci prostředky na opravu silnic po zimě? Mohu mluvit jen o Středočeském kraji a zde bylo finančních prostředků dost. Bohužel byly využity na populistické projekty, jako je jízdné zdarma a proplácení regulačních poplatků. Rovněž si myslím, že neúměrné Jiří Oberfalzer, senátor (ODS) množství krajských peněz směřuje do krajských nemocnic, a proto nezbývají na jiné účely. Stát musí snižovat zadlužení předchozích vlád a tudíž má omezené možnosti navyšovat krajské rozpočty. To neznamená, že by se nemělo jednat a že by vláda nemohla pomoci tam, kde pro to jsou důvody hodné zvláštního zřetele. Myslím, že kraje nemají dostatečné finanční prostředky na údržbu svých silnic, nemají je ani obce (krajské silnice jsou silnice II.tříd, obce většinou zajišťují další komunikace). Stát může pomoci prostředky na opravy silSoňa Paukrtová, senátorka (BEZPP) nic po zimě, je však otázka, zda je to možné z letošního velmi restriktivního státního rozpočtu. Domnívám se, že by bylo třeba zajistit způsob financování oprav silnic a to jak krajských tak ve správě obcí systémovým způsobem.
Ano, jsem přesvědčen, že by se ve státním rozpočtu měly najít prostředky na pomoc krajům s poničenými silnicemi. Loni vláda zohlednila, že zima byla velmi náročná. Ta letošní ale nebyla o nic lepší, škody jsou Petr Gawlas, senátor (ČSSD) spíše ještě vyšší. Oprava komunikací si bohužel vyžádá podstatně vyšší finanční částky, než jakými rozpočty krajů disponují. Ty většinou stačí jen na to, aby se stav vozovek jakžtakž konzervoval záplatováním poškozených úseků. Takovéto provizorní opravy výtluků obvykle nemívají dlouhou životnost (nemluvě o komfortu jízdy po takovýchto komunikacích). Je přece i v zájmu vlády, aby silnice dokázaly sloužit svému účelu. Bídným stavem silnic ve správě krajů trpí nejen občané a podnikatelé, ale i veřejná doprava. Myslím, že krajské vlády měly již dříve zvážit, za co utrácet peníze. Když proti vůli vlády preferovaly proplácení poplatků v nemocnicích a v lékárnách, jistě mají rezervu i na údržbu silnic. Tomáš Jirsa, nemohou senátor (ODS) Hejtmani populisticky utrácet peníze a pak natáhnout ruku k vládě.
Zima byla velice tvrdá a dlouhá, na stavu silnic se to logicky neblaze podepsalo. Jako aktivní řidič, pro kterého je automobil druhým domovem, si samozřejmě špatnou situaci silnic uvědomuji. Jako politik však vím, že v této době je státJozef Regec, senátor (ČSSD) ní rozpočet velice napjatý a finančních prostředků je po hospodářské krizi obecně nedostatek. Tímto jsem současně odpověděl i na otázku o dostatku finančních prostředků na údržbu silnic. Stát by regionům měl pomoci prostředky na opravu jejich silnic po zimě, ovšem v případě, kdy tyto prostředky bude moci uvolnit a nebudou mu chybět v jiném resortu. Podle průběhu letošní zimy, mají kraje určitě problémy s financováním údržby silnic, které jsou v jejich vlastnictví. Rozpočty krajů v letošním roce určitě nestačí pokrýt veškeré náklady na nutnou údržbu silnic a obávám se, že ani na plánované Tomáš Kladívko, senátor (ODS) opravy.Stát by určitě měl finančně podporovat regiony prostředky na opravu silnic po zimním období, měl by vytvořit jasná pravidla pro systém dotací, která by byla platná na několik let dopředu, a přihlédnout i ke specifikám jednotlivých regionů (horské oblasti, vytíženost silnic apod.)
KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail:
[email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redakce: Filip Appl, Michal Tillgen, Jana Bartošová, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.
Na první otázku odpovídám jednoznačně: NE, na druhou: URČITĚ ANO. Krajské úřady spravují silnice II. a III. třídy, které převzaly od státu v zanedbaném stavu v roce 2000. Protože můj senátní obvod zasahuje do KráMiroslav Antl, (KHK) senátor (BEZPP) lovéhradeckého i do Pardubického kraje (PK), uvádím, že délka spravovaných silnic v KHK činí 3 313 km a v PK celkem 3 131 km. Silnice stále chátrají – a nutné investice jsou v KHK odhadovány na částku 7 miliard korun a v PK dokonce necelých 10 miliard. Na náklady na opravu má PK 300 milionů korun a potřebuje ještě jednou tolik. Bez finanční pomoci státu se tedy žádný region určitě neobejde. Pouze my, řidiči, si musíme vždy poradit sami – i s narůstajícími cenami pohonných hmot... Důsledky letošní zimy nejsou o nic menší než té předchozí. Proto si myslím, že by stát měl přispět prostřednictvím krajů na opravy silnic, které jsou ve správě krajů. Řada těchto silnic je od doby zavedení mýta využívána i náMilan Štěch, předseda Senátu (ČSSD) kladními přepravci, což samozřejmě výrazně zhoršuje stav silnic II. a III. třídy, které nejsou na takový typ dopravy konstruovány.
Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail:
[email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 10. Číslo: 4. Vychází: 15.dubna 2011 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
16
KN | duben 2011 |
110161_Inzerce_brezen_KN.indd 1
INZERCE
7.3.11 15:00
