economix MAGAZÍN PRO STUDENTY VŠE BŘEZEN 2011 ČÍSLO 1 ZDARMA

economix MAGAZÍN PRO STUDENTY VŠE

 BŘEZEN 2011 

ČÍSLO 1 

ZDARMA

John O’Sullivan: Margaret Thatcherová byla skvělý šéf / 16

Režisér Dušan Klein na VŠE / 38

50. výročí vzniku OECD: rozhovor s prof. Karlem Dybou / 14

Koktavý král míří do českých kin / 39

Mladá a úspěšná Jana Michalíková / 24

Rozhovor s Michaelem Rostockem - Poplarem / 28

S doc. Vlastimilem Vyskočilem o facility managementu / 18

Lukáš Kovanda, ředitel Prague Twenty / 21

Semifinále soutěže Miss Academia 2011 / 37

2

r uobbrsi a ka h

economix

– 1 / 2011

Editorial Ne mnoho vysokých škol se vyznačuje tak silnou konkurencí mezi jednotlivými fakultami jako právě ta naše. Jistě tušíte, o čem píšu. O skrytém (někdy zcela otevřeném a urputném) mezifakultním boji. Rozvášněné nálady mezi studentstvem zpravidla kulminují během zkouškového období. Student pozoruje, srovnává, vyhodnocuje. A dochází k neomylnému přesvědčení, že kolegové z ostatních útvarů jaksi vynakládají menší úsilí, tudíž studují „lehčí fakultu“. (V nepříznivém emocionálním rozpoložení se z přesvědčení stává už objektivní názor a neprůstřelný argument.) Podnět k mezifakultnímu boji však nemusí nutně vycházet z řad studentů. Někdy postačí i dvojstránka v celoplošném deníku... Deník Hospodářské noviny použil k srovnání ekonomických vysokých škol jistě zajímavá kritéria. Kvalitu vzdělání však v konečném důsledku ocení pracovní trh. Pojďme se tedy podívat, co absolvent z Vysoké školy ekonomické nabízí zaměstnavatelům. Jedna řada produktů „made by VŠE“ se vyznačuje vysokou odolností vůči stresu, ba co víc, stres vyhledává. Preferuje práci před volným časem a touží po velké kariéře a velkých penězích. Výrobek se hodí do firem podnikajících v oblasti financí. Druhá řada se orientuje v zeměpise a domluví se i za hranicemi, jde tedy primárně o exportní artikl. Další ze sortimentu továrny na výrobu ekonomů zná význam slovních zvratů jako mítink, kosty, badžet, brejnstormink, sejls, fídbak a nemůže se dočkat je začít reálně používat. Ideální pro týmovou a kreativní práci do společností využívajících tento jazyk. Naše čtvrtá výrobková linie není zrovna týmovým hráčem, ale o to víc si rozumí s technikou, pracuje samostatně a v zásadě on-line. A pátá řada ráda diskutuje a filozofuje o anarchokapitalismu. Stát sice zneuznává, ale jeho řízení se nebrání. Poslední skupina produktů by nejraději řídila vše. Tolik tedy nabídka z naší strany. Po čem ovšem skutečně touží zaměstnavatelé? Naše redaktorka Lucie Cepáková vyzpovídala zástupce společností, které absolventi VŠE považují za nejlepší pro zaměstnání. Upřednostňují zaměstnavatelé pracovní zkušenosti před absolventy s „čistým rejstříkem“? Jaké požadují jazykové vybavení? A uvádějí vůbec zájemci o práci přiměřené mzdové požadavky? To vše se dočtete na stránkách aktuálního vydání Economixu. Nejen zdravé soupeření mezi fakultami, ale občas i celými národy se na VŠE odehrává. V článku Martina Konečného se dozvíte o podmínkách studia a jeho financování pro zahraniční studenty. A co si myslí studenti o své alma mater? Co považují za její silné či naopak slabé stránky? O výsledcích celoškolské pocitové ankety referuje Alena Medková. Mimo jiné vám opět přinášíme zajímavé rozhovory. Stálý představitel České republiky při OECD Karel Dyba nám přiblížil fungování této mezinárodní, již padesátileté organizace. Filip Matějka nám ozřejmil svou výzkumnou práci, za kterou získal ocenění Mladý ekonom roku 2010. Současný šéfredaktor rádia Svobodná Evropa si s námi povídal o své funkci poradce železné lady Margaret Thatcherové i vlastních politických ambicích. Konec reklamního sdělení. Hezké čtení.  Zuzana Žiačiková, šéfredaktorka

economix

Přečtěte si Economix na Kindle, iPadu či Androidu / 3 Soutěž o stáž v Českých drahách / 3 Aktuality / 4 V soutěži STARTUP ROKU 2010 uspěl student VŠE / 4 CES VŠE pořádá již 3. ročník Evropského dne na VŠE / 5 NF VŠE vévodí ekonomickým fakultám v ČR / 5 NF VŠE je nejlepší ekonomickou fakultou v ČR. Že se nestydí! / 6 Psi štěkají, ale karavana táhne dál! / 6 Rozhovor s doc. Jiřím Schwarzem / 7 Co si myslí studenti VŠE o své škole? / 8 Vedlejší specializace: Konec sázení na jednu kartu, navíc nově přes ISIS / 8 VŠE se prostřednictvím katedry managementu FPH stala součástí MOC / 9 První mezinárodní virtuální fórum na VŠE: Mexiko – bezpečnost a prosperita / 9 FMV VŠE zabojuje o akreditaci EPAS / 10 FMV VŠE otevřela nový program Manažer obchodu / 10 Nová vedlejší specializace Ekonomie a psychologie na NF VŠE / 10 Na FFÚ VŠE vznikl Institut energetické ekonomie / 11 Biofeedback: Katedra personalistiky FPH pomůže se stresem / 11 OECD slaví 50. výročí svého založení / 12 Studentské stáže při OECD / 12 Knihovna 24/7: OECD iLibrary / 13 Soutěž s OECD aneb Co pro vás znamená pokrok? / 13 Karel Dyba o činnosti OECD / 14 John O’Sullivan o Ronaldu Reaganovi / 15 John O’Sullivan: Margaret Thatcherová byla skvělý šéf / 15 S Vlastimilem K. Vyskočilem nejen o facility managementu / 18 Lukáš Kovanda z NF VŠE se stal ředitelem Prague Twenty / 21 Česká společnost ekonomická ocenila mladé ekonomy / 22 Mladý ekonom roku 2010 Filip Matějka / 22 Mladá a úspěšná Jana Michalíková radí skloubit praxi se školou / 24 Po čem touží studenty VŠE preferovaní zaměstnavatelé? / 26 Michael Rostock – Poplar: Jak udělat díru do světa byznysu / 28 Sloupek Tomáše Vorla jr. / 29 Zahraniční studenti na VŠE / 30 Zahraniční student Job Dam / 31 Reforma terciárního vzdělávání a handicapovaní studenti / 32 Oblíbený sport vozíčkářů: boccia / 32 Premiéra Mrazíka i divadelního spolku FaMa / 33 Druhý ročník Předvánoční prodejní výstavy a Happening day na FM VŠE / 33 Procházka vánočním Jindřichovým Hradcem / 33 Volejbalová reprezentace z VŠE vyrazila do Milána / 34 Opět je zde nový způsob zápisů do zájmových kurzů / 34 Holky, naučte se bránit! / 35 Work song aneb Zpíváme o práci / 36 Winston Econ Art 2011 / 36 Soutěž Miss Academia ČR zná své finalistky / 37 Výstava Kameramani fotografují / 37 Únorové promítání s Dušanem Kleinem na VŠE / 38 Stalin, krev, revoluce. Jeden svět na VŠE / 38 Koktavý král míří do českých kin / 39 SuperFreakonomics. Skrytá ekonomie všeho / 39

Šéfredaktorka: Zuzana Žiačiková, Zástupce šéfredaktorky: Štěpán Mejzlík Redaktoři: Lucie Cepáková, Stanislava Černovská, Kateřina Dvořáková, Stanislav Janeček, Michaela Kalátová, Kateřina Kindlová, Martin Konečný, Helena Kováčová, Lucie Kubečková, Hana Kubovcová, Betka Kuchařová, Tomáš Listík, Alena Medková, Hana Prchlíková, Tereza Syrová, Vladimír Štípek, Lucie Váchová, Tereza Voborníková, Veronika Zelená a další. Fotografie: Pavel Cizner, Peter Čulák, Andrea Chovanová, Janusz Konieczny, Tomáš Nadrchal, Jakub Novák, Tereza Syrová Editor: Jan Jaroš; Design a sazba: Pavel Vodička; Tisk: Tiskárna Gemmapress, spol. s r.o. E-mail Economixu: [email protected]; Vydal: Ekonom - sdružení studentů ekonomie; Evidenční číslo: MK ČR E 17789.

3

zpravodajství

Přečtěte si Economix na Kindle, iPadu či Androidu ke stažení. Jednotlivá vydání Economixu si však můžete na webu stáhnout i jednorázově ve formátech PDF, MOBI nebo EPUB.

Studentský magazín Economix si od tohoto vydání můžete stáhnout i do svých elektronických čteček a dalších mobilních zařízení. Economix se jako první zapojil do projektu BizIT Grace studentské organizace Business IT Club, který v jeho rámci nabízí pomocnou ruku vydavatelům studentských periodik v konverzi a optimalizaci jednotlivých vydání do podoby přijatelné pro většinu čteček. Čtenáři, uživatelé čteček Kindle, iPhone, iPad, Android, Nook, Sony Reader a dalších, mohou využít jednoduché a pohodlné automatizované distribuce prostřednictvím e-mailu. Na webu grace.bizit.cz se přihlásíte a vyberete si publikace, které vás zajímají. Následně si zvolíte způsob doručení, to je formu, jakou vám budou čerstvá vydání automaticky doručována. Máte dvě možnosti: v příloze e-mailu nebo formou upozornění s odkazem

Zejména uživatelé čtečky Kindle to mají velmi jednoduché. Stačí vyplnit váš kindle e-mail a přidat „grace@ bizit.cz“ do seznamu povolených emailů v nastavení vašeho kindle účtu na Amazon.com. Dál se už o nic nemusíte starat a nový Economix se vám po každém vydání automaticky nahraje přímo do čtečky.

economix

Pevně věříme, že mnoho z vás tuto novou inovativní službu ocení a spokojeně ji bude využívat. Zároveň vás chceme požádat o jakoukoliv zpětnou vazbu, postřeh, námět či připomínku. Pište prosím na [email protected] nebo na [email protected].  Autoři: Ondřej Cahlík (BizIT Club), Martin Steiner (EKONOM)

2) Jakým tématům by se firma České dráhy měla věnovat v rámci Společenské odpovědnosti firmy.  zodpovědné chování ke svému okolí;  společenské, sociální a ekologické zájmy. Podmínky soutěže:  Prezentace v PowerPointu (max. 15 slidů)  Termín odevzdání je do 15. března 2011  Prezentace zaslat prostřednictvím www.economix.cz/ soutez. Pro informace o produktech, které firma ČD nabízí, doporučujeme webové stránky: www.ceskedrahy.cz, www.cd.cz

Ceny pro výherce: 1. Stáž na Generálním ředitelství Českých drah, Úsek pro ekonomiku, Projektová kancelář  Organizování a řízení projektů, které jsou součástí Transformačního programu VIZE 2012  Projekty, jejichž cílem je zefektivnění hospodaření Českých drah  Komplexní dotační management  Systémová implementace železniční interoperability  Doba stáže: 1 měsíc 2. Voucher k nákupu jízdních dokladů v hodnotě 1000 Kč 3. Voucher k nákupu jízdních dokladů v hodnotě 500 Kč Více se o soutěži dozvíte na www.economix.cz/soutez.

economix

Vyhlášená témata: 1) Návrh inovačních opatření v oblasti prodeje cestovních dokladů pro studenty.  systém slev pro studenty;  motivační systém pro zvýšení využití vlakové dopravy;  věrnostní program.

– 1 / 2011

Soutěž o stáž v Českých drahách – uzávěrka již 15. března!

4

aktuality INVES TIČNÍ KONFERENCE

Ve dnech od 11. do 13. dubna proběhne v prostorách VŠE druhý ročník Investiční konference, kterou pořádá Klub investorů. Mezi pozvanými hosty jsou Luděk Niedermayer (Deloitte, bývalý viceguvernér ČNB), Marek Singer (guvernér ČNB), Radim Passer (Passer Invest), Taťána Le Moigne (generální ředitelka Google ČR), Tomáš Sedláček (hlavní ekonom ČSOB), Mirek Zámečník (Boston Venture). Podrobnější informace o místě a čase konání diskusí budou postupně zveřejňovány na stránkách www.klubinvestoru.cz. JARNÍ ŠANCE

První letošní veletrh pracovních příležitostí Šance se uskuteční 15. a 16. března 2011 v prostorách atria Rajské budovy VŠE na Žižkově od 9.00 do 17.00. Kromě prezentací 41 zúčastněných firem připravilo Rozvojové a poradenské centrum VŠE tři panelové diskuse na téma uplatnění absolventů v oblastech účetnictví a auditu, bankovnictví a pojišťovnictví, obchodu a marketingu. Diskuse proběhnou během prvního dne akce (úterý 15. 3.). Během druhého dne veletrhu budou mít zájemci příležitost zkonzultovat svůj životopis se specialisty na lidské zdroje. Seznam všech vystavujících firem najdete na www.rpc.vse.cz.

SOUTĚŽ O CENU DĚKANA NF VŠE Do 31. března mohou studenti bakalářského a magisterského studia Národohospodářské fakulty (a také studenti jiných fakult či škol, pokud práce vznikly v rámci výuky na NF VŠE) přihlásit své příspěvky do Soutěže o cenu děkana. Finálové kolo proběhne 29. dubna a jeho náplní bude prezentace práce, zodpovězení dotazů oponenta a následná diskuse s posluchači. Maximální rozsah soutěžní práce je stanoven na 20 normostran. Výherci obdrží Cenu děkana Národohospodářské fakulty VŠE a finanční odměnu. Za první místo si řešitel přilepší o 25 000 Kč, druhá nejlepší práce je ohodnocena 15 000 Kč a 10 000 Kč dostane soutěžící na třetím místě. Ostatní finalisté získají Uznání děkana NF a 5000 Kč. CAREER DAYS 2011

Studentská organizace AIESEC připravila i letos veletrh pracovních příležitostí Career Days. Devatenáctý ročník této akce se uskutečnil ve dnech 2. a 3. března v pražském hotelu Diplomat a účastnilo se jí celkem 33 firem a škol poskytujících studium MBA. Veletrh doprovázely panelové diskuse studentů a zástupců vystavujících

společností, v rámci Entrepreneurship day se diskutovalo s úspěšnými podnikateli. Zájemci se mohli rovněž zúčastnit tréninků osobního rozvoje. Více na www.careerdays.cz. VŠE UDĚLILA ČES TNÝ DOK TORÁT BERNDU HALLIEROVI Vysoká škola ekonomická udělila na návrh Fakulty mezinárodních vztahů čestný doktorát Dr. Berndu Hallierovi. Výkonný ředitel EuroHandelsInstitutu v Kolíně nad Rýnem převzal ocenění z rukou rektora prof. Richarda Hindlse 31. ledna 2011 při slavnostním ceremoniálu ve Vencovského aule VŠE. Bernd Hallier se zabývá propojením aplikovaného výzkumu a podnikání v maloobchodě. FPH OTEVŘE BAKALÁŘSKÝ PROGRAM V RUSKÉM JAZYCE Fakulta podnikohospodářská VŠE nabídne od akademického roku 2011/12 možnost studovat na bakalářském stupni studijní obor Podniková ekonomika a management také v ruském jazyce. Zájemci mohou už nyní podávat své přihlášky, poslední možný termín bude 12. srpna 2011. Přijímací řízení proběhne 1. září a fakulta plánuje nabrat do programu kolem 55 studentů. Více informací na www.app. fph.vse.cz/ru/.

TŮMA VYS TOUPIL NA VŠE Bývalý guvernér ČNB a neúspěšný kandidát na post pražského primátora Zdeněk Tůma vystoupil na VŠE v úterý 1. března od 19:30 ve Vencovského aule s přednáškou na téma Deset let eura... a co my na to? V příštím čísle Economixu vám přineseme z akce reportáž. AKCE CASHFLOW KLUBU PRO LS 2010/11 7. 3. se konala přednáška viceprezidenta Microsoftu Jana Mühlfeita na téma Budoucnost českého školství a jak to udělat, aby bylo nejlepší na světě. 21. 3. – Daniel Gladiš (majitel a správce hedgeového fondu Vltava Fond): Jak investovat do akcií 14. 4. – Ondřej Bartoš (Credo Ventures, Den D): Kdy hledat investora a co si od toho můžete slibovat (RB101, 18.00) 20. 4. – Michael Rostock-Poplar (Den D): Alchymie úspěchu v podnikání: Proč vítězové vyhrávají a ostatní končí v příkopu bankrotu (RB101, 19.30) 18. 4. – Senta a Miloš Čermákovi (členka PR týmu v HP, známý novinář): Jak se dělá úspěšné PR a žurnalistika v ČR (RB211, 19.30)  Více na www.cashflowklubvse.cz. Autor: Zuzana Žiačiková

economix

– 1 / 2011

V soutěži STARTUP ROKU 2010 uspěl student VŠE Dne 16. prosince 2010 proběhlo v prostorách kavárny Černá labuť v Praze vyhlášení vítězů již čtvrtého ročníku soutěže Startup roku. Projekt si klade za cíl podporovat inovační podnikatelské nápady studentů českých vysokých a vyšších odborných škol. Celkovým vítězem se stal student oboru Mezinárodní obchod FMV VŠE Uladzimir Kazlovich s online projektem Print365.

Posledního ročníku se účastnilo 75 studentů z třinácti škol. Podle pravidel soutěže si výherce mohl vybrat ze dvou forem ceny: bylo mu nabídnuto sto tisíc korun v hotovosti nebo investice a pomoc při realizaci jeho podnikatelského záměru v hodnotě až tří milionů korun. Uladzimir si vybral druhou možnost. S ČÍM USPĚL A KOHO PORAZIL? Projekt Uladzimira Kazloviche Print365 vytváří on-line

5

zpravodajství řešení tisku a výroby propagačních předmětů pro firmy a drobné podnikatele. Ve finále porazil devět jiných projektů, jejichž autoři byli (až na jednu výjimku z České zemědělské univerzity) také z naší školy. Soupeři přišli s nápady z rozličných

oborů – například se zúčastnili s projektem rezervačního portálu ve zdravotnictví, interaktivní obrazovkou do taxi, mobilní seznamkou, výrobou léčivých mastí nebo novinkou na českém sportovním trhu – terennibrusle.cz. Přestože by si letos

zasloužily hlavní cenu minimálně tři projekty, jak podotkl organizátor soutěže Kamil Vacek, vyhrát mohl jen jeden. O vítězném projektu rozhodla desetičlenná porota. Všech deset finalistů obdrželo mobilní telefon. Pokud byste se v příštím

ročníku chtěli zúčastnit i vy, sledujte informace o přihlašování na internetových stránkách soutěže www.startuproku.cz.  Autor: Tereza Voborníková

Centrum evropských studií pořádá již 3. ročník Evropského dne na VŠE Centrum evropských studií (CES) při Fakultě mezinárodních vztahů VŠE pořádá 28. března od 10.30 v prostorách Akademického klubu VŠE za účasti europoslanců a vysokých státních úředníků již 3. ročník Evropského dne na VŠE. Program Evropského dne zahájí workshop se zástupci médií na téma Můžeme věřit médiím? Aneb jak média pracují s informacemi? Po obědě vystoupí s přednáškou na téma Makroekonomická výkonnost

a konkurenceschopnost evropské ekonomiky v kontextu současné ekonomické recese Petr Zahradník z České spořitelny. V odpoledním bloku budou na téma Perspektivy evropské

ekonomické vlády diskutovat poslanci Evropského parlamentu Martin Kastler (CDU/CSU) a Jan Březina (KDU-ČSL). Budoucnosti eurozóny a konkurenceschopnosti Evropské unie se budou věnovat Bernard Bauer,

ředitel Česko-německé obchodní a průmyslové komory, Martin Tlapa, náměstek pro evropské záležitosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Drahomíra Vašková z Ministerstva financí ČR. Na závěr dne vystoupí se svým představením Pohádkový večírek divadelní soubor VŠE S Bojkou v zádech. Zúčastnit se Evropského dne na VŠE můžete zcela zdarma bez předchozí registrace. Více se o akci dozvíte na ces.vse.cz.  Autoři: Zuzana Sluková, Martin Steiner

Mezi hodnotící kritéria, převzatá převážně z mezinárodních žebříčků, patřila například šance na přijetí. Zde nejlépe dopadla NF VŠE, jejíž přijímací řízení bylo ze všech sedmnácti posuzovaných ekonomických fakult nejpřísnější – přijímací řízení zde úspěšně zvládlo pouze 28 % uchazečů. V tomto kritériu skončila jako druhá Fakulta podnikohospodářská (FPH) s necelými 30 %. Naopak nejvyšší šanci na přijetí na VŠE měli uchazeči na Fakultě informatiky a statistiky (FIS VŠE) – 69 %. Dalším kritériem byl podíl zapsaných a přijatých uchazečů. I v tomto měřítku uspěla nejlépe NF VŠE, na niž se zapsali úplně všichni přijatí uchazeči. Devět z deseti

přijatých studentů se zapíše na Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze (PEF ČZU) a tak se ČZU umístila z tohoto hlediska na druhém místě. V kritériu počtu zahraničních stáží studentů skončila NF VŠE naopak mezi posledními s pouhými dvěma procenty vyjíždějících studentů. Tuto kategorii ovládla Fakulta mezinárodních vztahů (FMV VŠE) s více než šesti procenty vyjíždějících studentů. Dále byla sledována uplatnitelnost absolventů do půl roku po absolvování a také výška platu pět let po absolvování. V tomto platovém kritériu skončily ekonomické fakulty VŠE až za Institutem ekonomických studií

FSV UK (IES FSV UK) s platem 60 000 Kč, a to FPH VŠE na druhém místě s platem 55 000 Kč a NF VŠE s platem 52 500 Kč na třetím místě. Z těchto dílčích úspěchů fakult VŠE vyplývá i finální žebříček ekonomických fakult v ČR. Pětici nejlepších ovládly hned čtyři fakulty VŠE (viz tabulku). Vtěsnal se mezi ně pouze IES FSV UK, a to na druhém místě. FIS VŠE se dělí o 11.–12. místo s PEF ČZU. Poslední příčky obsadily ekonomické fakulty z Ostravy, Opavy a Plzně. Velmi zajímavou skutečností je i fakt, že FM VŠE v Jindřichově Hrad-

ci se v tomto žebříčku vůbec neobjevila. Co se týče nezaměstnanosti absolventů, nejnižší zaznamenává Fakulta financí a účetnictví (FFÚ VŠE), a to 0,5 procenta. Druhou nejvyšší šanci na uplatnění na pracovním trhu mají bývalí studenti s titulem z NF VŠE. O třetí a čtvrté místo se z pohledu podílu absolventů bez práce dělí třetí FPH VŠE a Provozně ekonomická fakulta ČZU s 2,7 procenta nezaměstnanými. Toto kritérium ovšem žebříček nezohledňoval.  Autor: Stanislav Janeček Údaje převzaté z ihned.cz

Umístění fakult VŠE v oboru ekonomie: 1.

Národohospodářská fakulta VŠE

Počet bodů 40,8

2.

Institut ekonomických studí FSV UK

39,2

3.

Fakulta financí a účetnictví VŠE

37,0

4.

Fakulta mezinárodních vztahů VŠE

36,4

5.

Fakulta podnikohospodářská VŠE

36,2

Fakulta informatiky a statistiky VŠE

24,4

Umístění

11.–12.

Fakulta

economix

Hospodářské noviny 7. února 2011 zveřejnily již každoroční žebříček nejlepších vysokých škol v České republice. V kategorii ekonomických fakult obsadila první místo Národohospodářská fakulta VŠE (NF VŠE). Fakulta managementu VŠE v Jindřichově Hradci (FM VŠE) se v žebříčku vůbec neobjevila.

– 1 / 2011

Národohospodářská fakulta VŠE vévodí ekonomickým fakultám v České republice

6

polemika

NF VŠE je nejlepší ekonomickou fakultou v ČR. ek Že se nestydí! Vysoká škola ekonomická, ať se nám to líbí nebo ne, musí v boji o studenty a svou prestiž čelit konkurenci téměř padesáti ekonomických fakult na dalších českých univerzitách, ale i ze strany zahraničních univerzit. Proto se škole hodí jakýkoli, byť nepatrný úspěch, kterým by se mohla pochlubit, zviditelnit a odlišit od ostatních škol a získala tím konkurenční výhodu. Platí to však i v případě úspěchů Národohospodářské fakulty (NF VŠE)? Rektorát VŠE je dychtivý po úspěchu a bere opravdu téměř vše. Za tímto účelem si dokáže i přivlastnit výsledky práce svých kolegů (například získání ECTS Label a Diploma Supplement Label), a dokonce je ochoten chlubit se účelovým reklamním nesmyslem (projekt Eduniversal) a pro jeho

zvýraznění se jej nestydí i geograficky a významově posunout (rektorátní překlad názvu ocenění „1st Business School in Eastern Europe“ zní „Nejlepší vysoká škola v regionu střední a východní Evropy“). Je skvělé, když se našim fakultám daří a jsou úspěšné ve svých aktivitách. Prospívá to nejen jim, ale svezou se s nimi i ostatní fakulty a těží z toho VŠE jako celek. Některým fakultám se daří více, jiné se spíše vezou a v konkurenci s ostatními zaostávají. Faktem je, že rozdíly mezi jednotlivými fakultami VŠE se stále zvětšují. Národohospodářská fakulta VŠE zaznamenala výrazný úspěch v žebříčku nejlepších vysokých škol v České republice vyhlašovaném deníkem Hospodářské noviny. NF VŠE se v tomto žebříčku poprvé objevila na prvním místě mezi ekonomickými fakultami veřejných vysokých škol a dostala se tak před obecně velmi

dobře hodnocený a uznávaný Institut ekonomických studií na FSV UK. O zvolených kritériích výběru lze samozřejmě spekulovat a vždy lze na nich najít nějaký nedostatek. Jsou to ale kritéria dobře změřitelná a mají svou vypovídající hodnotu. Navíc jsou to kritéria mezinárodně uznávaná a používaná v žebříčcích daleko významnějších médií (HN uvádí například britský deník The Times). Je to však důvod k radosti na VŠE? Proč se tento nepochybný úspěch jedné z fakult VŠE neobjevil například na webových stránkách VŠE? Jiné úspěchy, neméně i daleko méně významné, byly prostřednictvím tohoto školního média vykřičeny jako hlavní zpráva po mnoho dní a do médií byly dokonce rozesílány tiskové zprávy. Byl to například úspěch FPH VŠE v rankingu Financial Times a světové prvenství CEMS MIM v hodnocení téhož média, ale i další úspěchy, akreditace, obsazené funkce

v různých institucích a ocenění zaměstnanců, vyučujících a studentů VŠE. O povyku při úspěchu VŠE v projektu Eduniversal již dále raději taktně pomlčme. Úspěch NF VŠE je zřejmě natolik v rozporu s propagandou vůči této fakultě a jejímu vedení (zejména tomu minulému), že když už to nelze vyargumentovat, tak o tom raději nemluvit. Je však potřeba nakopat kotníky vzdalujícího se soupeře a k tomu dobře a ochotně poslouží spřátelená „nezávislá“ studentská média. Bývalý děkan NF VŠE nám do redakce poslal žádost o uveřejnění své reakce na úplnou ignoraci vyžádaných vyjádření a na formu zpracování hlavního tématu prvního vydání Studentského listu v tomto roce s názvem IES versus VŠE: Kdo je lepší? Toto stanovisko zveřejňujeme včetně jeho odpovědí na otázky zaslané Studentským listem.  Autor: Martin Steiner

economix

– 1 / 2011

Psi štěkají, ale karavana táhne dál! Dosud jsem se v novinářském světě nesetkal s arogancí, kterou jsem zažil při spolupráci se Studentským listem. Jeho redaktor David Mynář mě požádal o odpovědi na pět otázek, na něž jsem ve stanoveném termínu odpověděl. Namísto svých odpovědí nebo odpovědí současného děkana Národohospodářské fakulty, který byl tázán stejně jako já, jsem v listu našel dvě interview s europoslancem Jiřím Havlem, který se vyjadřuje k rozdílu mezi IES FSV UK a NF VŠE. Na IES FSV přitom ekonomii neučí a na VŠE se v roce 1990 dva semestry učil učit ekonomii podle Samuelsona poté, co mu zrušili jeho výuku politické ekonomie socialismu. To, že některé Havlovy odpovědi se opakují v obou interview, přičítám na vrub nekvalitní editorské práci, ale skutečnost, že Havlova slova o VŠE

jsou citována v dalších článcích k tomuto tématu, zatímco vyjádření zástupců NF VŠE nikoli, znamená pravděpodobně více než jen projev novinářské neprofesionality. Nezaznamenal jsem, že by v letech, kdy se Národohospodářská fakulta v žebříčku nejlepších ekonomických fakult publikovaném v Hospodářských novinách umisťovala za FSV UK, redaktoři studentského časopisu Sociál vycházejícího na FSV UK oslovovali vyučující NF VŠE a tázali se jich na úroveň výuky ekonomie na FSV a nevyváženě potlačovali názor svých vyučujících. To, že Studentský list poskytl prostor k tvrdé kritice, ba až denunciaci nejlépe hodnocené fakulty v ČR v roce 2010 podle metodiky US News & World Report, vybízí hned k několika otázkám:

1. Uvědomuje si redakce Studentského listu, že první místo Národohospodářské fakulty VŠE v celostátním žebříčku a odsunutí FSV UK na druhé místo je historickým úspěchem celé VŠE? 2. Ctí redaktoři Studentského listu zásady novinářské etiky, což by mělo znamenat, že pokud podrobí nesmlouvavé kritice Národohospodářskou fakultu VŠE, vyhodnocenou nejlepší ekonomickou fakultou v ČR, a tedy i na VŠE, že by měli podobně kriticky přistoupit k ostatním fakultám VŠE včetně té, jejíž název se mezi zveřejněnou první sedmnáctkou vůbec neobjevil? 3. Rozeznávají redaktorky Studentského listu, hlavně ty, které srovnávají IES FSV UK a NF VŠE a pocházejí z fakulty s nejkompletnější výukou

anglického jazyka, sémantický rozdíl v anglických slovech jealousy, envy a emulation? (žárlivost, závist a rivalita, pozn. red.) Pokud by jejich přístup bylo možno charakterizovat třetím pojmem, odpustil bych si tuto úvahu. S pozicí odpovídající druhému pojmu mám problém, protože jeho nositel si ve skutečnosti nepřeje dosáhnout úrovně lepšího (což platí pro třetí pojem), ale usiluje o to, aby ten lepší nebyl na tom lépe, ale byl „stažen“ na jeho vlastní (nižší) úroveň. Prostě, když u nás zdechla koza, ať zdechne i sousedovi! Věřím, že v případě Národohospodářské fakulty se jim to nepovede. Psát více o obsahu prvního pojmu v souvislosti s postojem některých redaktorek Studentského listu si prozatím odpustím.  Autor: doc. Jiří Schwarz

Na co je podle vás kladen největší důraz při výuce ekonomie na NF VŠE (především v bakalářském programu)? Teorii, výpočty příkladů, samostatné písemné práce? Naše výuka ekonomie je podobná výuce na kvalitních západních univerzitách. Studenty seznámíme s teorií a oni sami následně řeší příklady, které teorii doplňují a umožní ji hlouběji pochopit. Studenti navíc čtou současné odborné články a statě, což jim potvrzuje, že to, co se učí, je aktuální a v akademických kruzích živé. Samoúčelné počítání příkladů na NF takřka vymizelo. V minulosti se to rozšířilo z důvodu rychlého opravování, na což je z vedení VŠE vyvíjen tlak. Tomu se přizpůsobovalo i zadávání testů. Kde je to alespoň trochu možné, snažíme se na NF testovat analytické schopnosti a schopnost samostatně vyřešit daný problém (třeba i výpočtem), tedy problem-solving approach, nikoli jako dříve „dosaďte do zapamatovaného vzorce a vypočtěte na kalkulačce“. Otázka na teorii je ošemetná. Student má často pocit, že vyučující teorie jsou „odtrženi od reality“. Podstatné je, o jakou teorii jde. Posláním vysoké školy je naučit posluchače rozumět problematice v souvislostech a nacházet „v pozadí“ stojící trendy a mechanismy fungování, které lze použít pro analýzu reálného světa. Na NF VŠE se teorie nebojíme, jelikož ji vždy vyučujeme v kontextu s realitou. Převažuje obecně na NF VŠE spíše mikroekonomie nebo makroekonomie? Na NF VŠE převazuje ekonomie. V moderní ekonomické analýze je většinou nemožné přesně určit, jestli jde o „mikro“, nebo „makro“ analýzu. Jak objekty zájmu, tak metoda se v podstatě sjednotily. Tímto moderním směrem jsme se vydali na NF VŠE a v ekonomických disciplínách (mimo předměty pro začátečníky) nerozlišujeme mikro

a makro. Jde nám o to, zda daný pohled či způsob analýzy dává ekonomický smysl či nikoli.

Jaká je z vašeho pohledu největší výhoda výuky ekonomie na VŠE oproti IES? O výuce ekonomie na VŠE se nemohu a ani nechci vyjadřovat, sdělím svůj názor pouze na výuku ekonomie na NF. Více se soustředíme na střet mezi čistou abstraktní analýzou a čistou praxí. Studenti NF s integrály problémy nemají, ale znají limity jejich použitelnosti. Proto jsou lépe schopni komunikovat výsledky ekonomického výzkumu lidem z praxe. Ve schopnosti číst a porozumět moderním (často technickým) článkům nejsou nijak ochuzeni. Silnou stránkou studia ekonomie na Národohospodářské fakultě je možnost volby vedlejší specializace v navazujícím magisterském studiu jak z nabídky NF (například hospodářská

politika, hospodářské dějiny, ekonomická žurnalistika, ekonomika životního prostředí, ekonomická a regionální studia Latinské Ameriky), tak z nabídky jiných fakult (peněžní ekonomie a bankovnictví, oceňování podniku a jeho majetku, právo v podnikání, marketing, kvantitativní metody v managementu a další). O výuce ekonomie na IES FSV UK mám velmi dobré mínění a z hlediska kvality a přístupu ke studentům ji považuji za naši nejvážnější konkurenci.

Existuje v současnosti na NF VŠE nějaký trend do budoucna, týkající se výuky? Poté, co se nám podařilo standardizovat strukturu našeho curricula se špičkovými západními univerzitami, usilujeme o další zkvalitňování výuky snižováním podílu učebnic (zejména českých) a zvyšováním užívání odborných článků.

V úspěšném studiu na NF VŠE bude vedle zdárného absolvování předepsaných předmětů hrát stále významnější roli kvalitní kvalifikační práce. Na NF její obhajoba není pouhou formalitou! Studenti často opakují obhajobu, až je zřejmá jejich přidaná hodnota spočívající v něčem jiném než pouhé kompilaci několika učebnic a článků z domácích médií nebo uspořádáním svých poznámek a výpisků posbíraných po dobu studia VŠE, případně schopnosti vyrobit pamflet ve stylu „co Google dal“. Vzhledem k tomu, že většina vystudovaných ekonomů by měla být zaměstnána v analytických pozicích velkých firem, bude schopnost analyzovat problém a sepsat stručnou analýzu zcela nevyhnutelnou. Zkušenosti u nás působícího vyššího zahraničního managementu jasně vypovídají, že v tomto směru čeští studenti stále zaostávají za svými zahraničními konkurenty. Druhým faktem je rozměr toho, co HN v žebříčku vysokých škol nazvaly „světovostí studia“. Kritérium „podíl do zahraničí vyslaných studentů“ nemůže být objektivním měřítkem světovosti v podmínkách VŠE, kde se o vyslání rozhoduje stále na základě centrálních, tedy mezifakultně nesrovnatelných kritérií. Na NF jsme tedy nuceni jít podobně jako Mohamed k hoře, a „světovost“ našim studentům kompenzujeme tím, ze v angličtině vyučujeme nejen volitelné předměty, nýbrž i povinné předměty, které se vyučují pouze v anglické mutaci. Někdy je to pedagogická nutnost, obzvláště v našich moderních předmětech, pro které neexistuje česká literatura. Bylo by absurdní chtít po studentech znalost (často neustálené) české terminologie, když veškeré znalosti museli v průběhu studia nabýt z cizí literatury.

Jakému typu studentů byste doporučil preferovat VŠE oproti IES a naopak? Na cestu do „hlubin študákovy duše“ se vypravte sám. Čím více studentů obou fakult úspěšně kontaktujete, tím celistvější odpověď na svou otázku získáte. 

economix

Odpovědi doc. Jiřího Schwarze na otázky zaslané Studentským listem

– 1 / 2011

7

rozhovor

?

8

zpravodajství

Co si myslí studenti VŠE o své škole? V polovině loňského října vypsal rektorát VŠE anketu na téma Atmosféra, prostředí a komunikace. Anketa se realizovala anonymně a uzavřena byla přibližně po měsíci. Ze všech oslovených odpovědělo 2912 studentů. Výsledky ankety, které údajně vedení školy využije při řešení problémů, jež studenti považují za velmi závažné, byly zveřejněny v prosinci. Z výsledků ankety vyplynulo, že pro 47 procent odpovídajících mělo dobré jméno VŠE zásadní vliv na výběr školy, pro 40 % pak mělo jen částečný vliv. Pouze pro 3 % respondentů nemělo dobré jméno školy žádný vliv na volbu univerzity. Když se studenti rozhodovali o volbě studijního programu, nejdůležitější informace získali z webových stránek školy (60 %) a následně od studentů či absolventů VŠE (17 %). Na rozdíl od některých jiných států studenti na českých středních školách téměř nevyužívají možnosti konzultovat výběr vysoké školy s pedagogickým poradcem na střední škole. Často se říká, že studium na VŠE přinese absolventovi konkurenční výhodu při shánění zaměstnání. Jak to ale vidí přímo studenti naši školy? V anketě uvedlo 62 % respondentů, že titul z VŠE jim v budoucnu poskytne částečnou konkurenční výhodu oproti absolventům z jiných ekonomických vysokých škol. Třináct procent se domnívá, že výhoda při hledání zaměstnání bude významná. Tři ze sta mají zcela opačný názor a soudí, že absolventský titul z VŠE bude spíše na obtíž. Co se týče vystupování VŠE na veřejnosti a jejího mediálního obrazu, více než pětina

účastníků ankety považuje prezentaci školy za výbornou, z čehož usuzují, že školu lze hodnotit jako špičkové odborné pracoviště v očích veřejnosti. Jako dobrý hodnotí mediální obraz VŠE téměř polovina studentů. Sedmnáct procent se domnívá, že VŠE není v médiích dostatečně prezentována.

Druhá část ankety se týkala samotného studia na VŠE. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že studenti nepovažují za zcela nutné zapojovat se do mimoškolních studentských aktivit a návštěv akcí pořádaných školou (62 %). Tvorbu individuálního rozvrhu hodnotí kladně až 79 procent studentů. Vybavení školy shledává téměř polovina (49 %) standardním a 37 procent dokonce moderním na úrovni dobře vybavených škol z vyspělých zemí. Za ne zcela vyhovující nebo zcela nevyhovující označilo až 48 procent respondentů počet míst v odpočinkových zónách, kde je i možné připojení do elektrické sítě. Podobný výsledek vyšel v pocitové anketě i minulý rok a na jeho základě se ve škole zrekonstruovala odpočinková místa s připojením do elektrické sítě a několik se jich i přidalo. Ovšem evidentně tento počet nebyl dostačující, protože počet nových studentů neúměrně k tomu vzrostl. Mezi často hodnocené aspekty vysokých škol patří i možnost a kvalita stravování. Šíři možností stravování na VŠE vnímá 25 % jako naprosto vyhovující, 28 % jako ještě dostačující, 24 % jako průměrnou a 13 % jako spíše nebo zcela nevyhovující. Další otázka z tohoto okruhu směřovala pouze k večeřím v menze SODEXO – Žižkov. Ty ovšem nekonzumuje zdaleka tolik studentů jako obědy. I z tohoto důvodu většina (66 %) odpověděla, že toto se jich netýká. Poslední otázka se pak vztahovala k přidělování ubytování na koleji. Více než polovina respondentů (54 %) uvedla, že se jich to netýká, z čehož vyplývá, že jsou buď přímo z Prahy a okolí, nebo mají zajištěno vlastní bydlení. Pětina odpovídajících zhodnotila způsob přidělování kolejí jako zcela nebo spíše nevyhovující.  Autor: Alena Medková

economix

– 1 / 2011

Vedlejší specializace: Konec sázení na jednu kartu, navíc nově přes ISIS Zájemci o některou z vedlejších specializací vyučovaných na VŠE se počínaje lednem letošního roku mohou přihlašovat na „vedlejšku“ přes ISIS. Již tedy neplatí postup přihlašování, který nařizoval vyzvednout si u studijní referentky přihlašovací formulář a ten si následně nechat potvrdit na vybrané katedře. Minulostí jsou tak doby, kdy se na zápis

tvořily fronty, či dokonce se na školních chodbách na ty nejpopulárnější specializace přespávalo. Nyní lze přihlášení provést několika kliknutími v sekci Registrace/Zápisy na VS, která se studentům nově objevila na Portálu studenta v sekci Osobní administrativa. Důležitým poznatkem k přihlašování je, že při registraci nezáleží na pořadí registrace studentů. S tím souvisí nová možnost zaregistrovat si z katalogu libovolné

ISIS

množství vedlejších specializací a každé registrované specializaci přiřadit prioritu. V automatizovaném zápisu jsou poté uspokojovány požadavky studentů vzestupně podle nastavené priority. Pokud je zájemců v rámci dané priority více, jsou přednostně uspokojeni studenti s lepší bilancí počtu získaných kreditů a počtu ztracených kreditů, v případě výběrového řízení studenti s vyšším počtem bodů.  Autor: Stanislav Janeček

9

zpravodajství

V prosinci minulého roku se VŠE prostřednictvím katedry managementu FPH stala součástí celosvětové sítě Microeconomics of Competiveness (MOC) Stalo se tak v rámci realizace projektu Management v praxi aneb zvyšování pracovních kompetencí studentů VŠE v Praze spoluprací s podniky, který je financován z prostředků Operačního programu Praha Adaptabilita. Pro studenty a zaměstnance VŠE přináší účast na programu MOC několik výhod. Především jde o zahájení výuky předmětu Microeconomics of Competiveness v anglickém jazyce. Kurz začne vyučovat katedra

Prof. Michael E. Porter

managementu od zimního semestru následujícího akademického roku. Náplň předmětu se odvíjí od kurzu profesora Michaela E. Portera z Harvard Business School (HBS). Studenti se tak mohou seznámit s „harvardským“ stylem výuky, jenž spočívá zejména v práci s případovými studiemi z HBS a ve spolupráci s odborníky z praxe. Kromě spuštění anglické verze předmětu plánuje katedra i výuku české mutace. Zapojení do sítě MOC rovněž přináší možnost kooperovat s ostatními

zúčastněnými školami, zapojit se do mezinárodních výzkumných projektů nebo příležitost zúčastnit se každoročního workshopu pořádaného HBS. Síť Microeconomics of Competiveness založil profesor Michael E. Porter v roce 2002, aktuálně zahrnuje 93 participujících škol. Hlavním účelem bylo právě zprostředkování výukových materiálů z totožného kurzu vyučovaného na Harvard Business School.  Autor: Zuzana Žiačiková

Hosty konference budou mexický ambasador v České republice José Luis Bernal, Ivan Pilip (bývalý ministr financí a viceprezident Evropské investiční banky), Tomáš Hes (Electronic Loan Exchange Network), Petr Zavadil (vedoucí zahraniční redakce České televize) a virtuálně prostřednictvím internetového přenosu Javier Treviňo Cantú (generální sekretář mexického státu Nuevo Leon)

a Edgar Olivas (bývalý starosta města Delicias z mexického státu Chihuahua). Podle výzkumu kvality života společnosti Mercer se dvanáct mexických měst umístilo mezi 50 nejnebezpečnějšími městy světa. Alarmující statistiky ukazují stále vzrůstající počet násilností a zhoršující se bezpečnostní situaci v některých regionech Mexika. Vzhledem k tomu, že mexická ekonomika je druhou nejdůležitější ekonomikou Latinské Ameriky, je tato skutečnost značně znepokojující. Hosté fóra se pokusí odpovědět na otázky, jaké jsou socioekonomické dopady této situace a jaké dlouhodobé důsledky bude mít tento stav pro potenciální investory a na jejich rozhodování o umístění svých investic v této zemi.  Autor: Ing. Lourdes Gabriela Daza Aramayo, výkonná ředitelka CLAS

economix

Centrum latinskoamerických studií (CLAS) při Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze, Respekt Institut, o.p.s. a Forum 2000 pořádají v úterý 15. března 2011 v 16.30 v Likešově aule VŠE v Praze na Žižkově první mezinárodní virtuální fórum na téma Mexiko – bezpečnost a prosperita.

– 1 / 2011

První mezinárodní virtuální fórum na VŠE: Mexiko – bezpečnost a prosperita

10

zpravodajství

Fakulta mezinárodních vztahů zabojuje o akreditaci EPAS Fakulta mezinárodních vztahů VŠE usiluje o získání mezinárodní akreditace European Program Accreditation System (EPAS). O podrobnostech procesu od podání žádosti přes splnění nutných podmínek pro přidělení akreditace až po výhody plynoucí ze zařazení do programu informovala děkanka fakulty Dana Zadražilová na Akademickém plénu FMV, které se konalo ve středu 18. února ve Vencovského aule VŠE na Žižkově. Akreditaci EPAS uděluje nezisková organizace EFMD (European Foundation for Management Development). Fakulta mezinárodních vztahů plánuje získat pětiletou

akreditaci pro magisterský obor Mezinárodní obchod vyučovaný v češtině a dvouletý navazující program International Business – Central European Business Realities

v anglickém jazyce. Podle děkanky Zadražilové získá fakulta zařazením mezi instituce akreditované EFMD cennou konkurenční výhodu před jinými vysokými školami zaměřenými na obchod. Rovněž vyslovila přesvědčení, že už pouhé zapojení do procesu, bez ohledu na konečný výsledek, pomůže fakultě v mnoha oblastech. Mezi jinými v navazování užších vztahů s praxí. Finance na realizaci bude fakulta čerpat z podpory MŠMT, jenom samotné podání přihlášky prý vyšlo na přibližně jeden milion korun. O splnění či nesplnění podmínek pro získání EPAS rozhodne komise EFMD koncem letošního roku.  Autor: Zuzana Žiačiková

FMV VŠE otevřela nový program Manažer obchodu Nový profesně orientovaný bakalářský program Manažer obchodu Fakulty mezinárodních vztahů VŠE lze studovat jen kombinovanou formou a je primárně zaměřen na studium při zaměstnání. Na tvorbě programu určeného zájemcům o celoživotní vzdělávání se spolupodílel Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Zájemci o studium programu musí splnit několik podmínek. Jednou z nich je

maturitou ukončené středoškolské vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání. Další podmínkou je minimálně pětiletá praxe. Uchazeči o studium musí rovněž úspěšně složit přijímací zkoušku z cizího jazyka a test všeobecných znalostí. Výuka využívá ve vysoké míře e-learning a kontaktní výuka probíhá formou třídenního soustředění (pátek-neděle) jednou za měsíc. Termín podávání přihlášek je stanoven na období od 1. do 30. dubna letošního

roku. Absolvent programu bude schopen používat nástroje podnikohospodářských disciplín jako marketing, komerční komunikaci, podnikové finance či manažerskou informatiku. Studenti jsou připravováni na řídicí pozice na úrovni středního managementu obchodních organizací. Více informací najdete na fmv. vse.cz/wp-content/uploads/2011/02/manazer_obchodu.pdf. Autor: Kateřina Dvořáková

economix

– 1 / 2011

Nová vedlejší specializace Ekonomie a psychologie na NF VŠE Katedra institucionální ekonomie na Národohospodářské fakultě VŠE spustila od letního semestru 2010/11 novou vedlejší specializaci s názvem Ekonomie a psychologie (5BE). Specializace je určena zejména pro studenty se zájmem o prohloubení soudobých poznatků behaviorálních věd, tedy ekonomie, psychologie, kognitivních věd, biologie a dalších souvisejících disciplín. Studenti se zároveň naučí základům metod experimentálního výzkumu, statistického vyhodnocování dat a jejich interpretace. Specializace studentům poskytne schopnost zaujmout kvalifikovanější postoj ke komplexní realitě ekonomické praxe a k různorodým motivům lidského chování. Získané

poznatky lze proto využít ve sféře managementu, marketingu a reklamy, poradenství či v médiích. Podmínkou přijetí na tuto vedlejší specia-

lizaci je test kreativity, jenž se skládá z jednoduchého testu a neformálního rozhovoru. Po přijetí si studenti mohou vybrat z mnoha behaviorálně zaměřených předmětů, například Ekonomie a psychologie, Behaviorální právo a ekonomie (oba předměty lze studovat též v anglické variantě), Seminář z neuroekonomie, Teorie her, Regulace neřestí nebo předmět s odvážným názvem Ekonomie sexu. Přihlašování do specializace probíhá přes ISIS. Garantem vedlejší specializace je Ing. Mgr. Petr Koblovský, Ph.D., LL.M. et LL.M., MIM. ([email protected]). Informace o této a dalších vedlejších specializacích katedry institucionální ekonomie lze nalézt na adrese http://kie.vse.cz.  Autor: Stanislav Janeček

11

50 let OECD

Na FFÚ VŠE vznikl Institut energetické ekonomie Na Fakultě financí a účetnictví VŠE vznikl v prosinci minulého roku Institut energetické ekonomie (IEE). Nově vzniklý útvar si klade za cíl propojit energetické odvětví s akademickou sférou. Institut se tak stane platformou pro sdružování studentů i odborné veřejnosti se zájmem o energetickou ekonomii.

Institut se zaměří především na trhy s elektřinou, ropou, plynem, uhlím a emisními povolenkami. Zájemcům se nabízí možnost seznámení se s řadou osobností pracujících v odvětví na organizované úrovni. Během prvního roku chce

institut studentům nabídnout cyklus přednášek, nová témata bakalářských a diplomových prací, soutěž o nejlepší studentskou odbornou práci z oblasti energetické ekonomie, stáže a další. V České republice podob-

ná organizace dosud neexistuje, a proto je její vizí stát se respektovaným a nezávislým centrem energetického odvětví s přesahem do zahraničí. Zájemci o toto odvětví si mohou zapsat také nový předmět 1BP437 – Analýza trhů energetických komodit. Více informací najdete na www.institutee.cz.  Autor: Kateřina Dvořáková

Biofeedback: Katedra personalistiky FPH pomůže se stresem

letadlo ve správném směru nebo co nejrychleji veslovat. Hry lze ovládat pouze „vůlí“, bez klávesnice či myši. Člověk tak pozoruje v počítačové hře změny některých svých fyziologických projevů, které si normálně neuvědomuje. Biofeedback umožňuje tyto projevy rozpoznat, reagovat na ně, řídit je, a dokonce je i kontrolovat.

Biologická zpětná vazba pomáhá nejen při zvládání stresu. Často se využívá jako relaxační technika, což se stresem v podstatě úzce souvisí – umění plnohodnotně relaxovat nám umožňuje lépe si poradit i se stresem. Vedle toho zlepšuje schopnost koncentrace a intelektuální výkonnost, pomáhá při poruchách

BIOFEEDBACK NA VŠE Studenti a zaměstnanci VŠE teď mají díky katedře personalistiky FPH možnost si bezesporu zajímavou metodu bezplatně vyzkoušet nebo se jí věnovat. V učebně RB437 jsou k dispozici celkem tři počítače s nainstalovaným speciálním softwarem a senzory snímajícími tepovou frekvenci. Účastnici sezení se tady učí na počítačových hrách, jak snížit svou tepovou frekvenci a tím se zklidnit. Celé sezení zabere přibližně 30 až 45 minut, je vedeno pod odborným dohledem, doprovázeno relaxační hudbou a zahrnuje kromě samotného hraní her nácvik relaxačních cvičení a krátké povídání nejen o biofeedbacku. Na trénink zvládání stresu se můžete přihlásit u Ing. Jany Fučíkové buď zasláním e-mailu na adresu [email protected], nebo osobně v konzultačních hodinách v místnosti RB310. Více informací o projektu najdete na www.tomek.webnode.cz/news/ biofeedback-at-vse/.  Autor: Alžběta Kuchařová

– 1 / 2011

CO JE VLAS TNĚ BIOFEEDBACK? Biofeedback, jak anglický název napovídá, je biologická zpětná vazba. Principem terapeutické metody nesoucí tento název je zvládnutí seberegulace lidského těla. Člověk díky zpětné vazbě vnímá a poznává své tělesné reakce na běžné i zátěžové situace. Biofeedback spočívá v měření fyziologických veličin – krevního tlaku, srdečního tepu, teploty, svalového napětí nebo mozkové aktivity. Naměřené hodnoty se následně pomocí speciálních programů promítají do jednoduchých nenávykových počítačových her, v nichž je cílem například postavit co nejvyšší věž z kostek, udržet

spánku, depresích, stavech úzkosti, chronických bolestech a bolestech hlavy včetně migrén. Své uplatnění tato metoda nachází i při práci s dětmi trpícími lehkou mozkovou dysfunkcí či poruchami učení.

economix

Jedním z nechtěných průvodních znaků či vedlejších produktů naší moderní doby je stres. Ani (a právě) studium na vysoké škole se bez něj neobejde. Paradoxně však původce (rozuměj VŠE) pomáhá studentům naučit se stres zvládat. Jak? Metodou zvanou biofeedback. Katedra personalistiky Fakulty podnikohospodářské nabízí možnost vyzkoušet si biofeedback od listopadu loňského roku, pro studenty a zaměstnance zdarma.

12

50 let OECD

OECD slaví 50. výročí svého založení Vznikla v roce 1961 jako nás tupce Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (anglicky OEEC).

Mezivládní Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD - Organization for Economic Cooperation and Development) funguje již půl století. OECD sdružuje 34 ekonomicky nejrozvinutějších států světa, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky.

OECD se snaží podporovat ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí a prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Za cíl činnosti si klade napomáhat ekonomickému růstu, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci mezinárodních finančních trhů apod. Přesněji řečeno, OECD poskytuje prostředí, ve kterém mohou jednotlivé vlády vzájemně porovnávat

své zkušenosti a společně hledat odpovědi na problematické otázky. Organizace pracovala v roce 2010 s rozpočtem ve výši 328 milionů eur. Finance sbírá z povinných i dobrovolných příspěvků členských států. Zakládající dokument OECD byl podepsán dvaceti státy 14. prosince 1960. V pozdějších letech pak přistoupilo dalších čtrnáct zemí včetně České republiky v roce 1995. Mezi hlavní orgány OECD patří Rada složená z velvyslanců členských zemí, dále výkonný výbor, sekretariát v čele s generálním tajemníkem a několik odborných

komisí. Sídlem sekretariátu OECD je Château de la Muette v Paříži. Generální tajemník OECD Angel Gurría byl 6. dubna 2010 hostem Ekofóra na VŠE pořádaného studentským sdružením Ekonom a CLAS – Centrem latinskoamerických studií při NF VŠE. Exkluzivní rozhovor s Angelem Gurríou a reportáž z Ekofóra si můžete přečíst v magazínu Economix 2/2010, který je k dispozici v PDF na www. economix.cz.  Autor: Michaela Kalátová

economix

– 1 / 2011

Studentské stáže při OECD Poté, co se v roce 1995 stala Česká republika členskou zemí OECD, vznikla i pro české studenty možnost účastnit se odborných stáží ve Stálé misi ČR při OECD. Stálá mise ČR (SM ČR) je pověřena zastupováním a hájením zájmů ČR v OECD a v ostatních mezinárodních vládních organizacích se sídlem ve Francii, jichž je Česká republika členem. Stážista musí pochopitelně splnit jazykové požadavky a měl by mít alespoň základní přehled o činnosti OECD. Zájemce splňující tyto základní podmínky se může o stáž ucházet zasláním motivačního dopisu a strukturovaného životopisu v anglickém nebo francouzském jazyce na adresu oecd. [email protected]. Za absolvování této stáže není studentům vyplácena žádná odměna a Stálá mise nezajišťuje ani dopravu, ubytování či pojištění. Student si musí tyto

náklady hradit z vlastních nebo jiných (například stipendium) zdrojů. Zmiňovaná stáž však umožňuje získat velice cennou zkušenost a je pro její absolventy nepochybně přínosem a konkurenční výhodou do budoucna. Několikaměsíční pobyt na stáži si studenti obvykle velice pochvalují. Například Marie Petrmanová, která absolvovala stáž v sídle OECD v létě 2010 a byla zde zapojena do dvou projektů týkajících se veřejné správy Estonska a Řecka, komentuje svou

zkušenost takto: „Tato stáž mi umožnila získat nové poznatky v oblasti mé studijní specializace a poukázala na praktické překážky, které je potřeba brát v úvahu při aplikaci teoretických postupů do praxe. Věřím, že možnost seznámit se s postupy OECD v oblasti public governance bude pro mne velmi přínosná v budoucí kariéře.“ Další z účastníků stáže Martin Kuncl k tomu uvádí: „Jako stážista jsem se účastnil jednání různých pracovních skupin a výborů OECD. Vypracovával jsem zápisy z těchto jednání a další materiály pro interní potřeby Stálé mise ČR při OECD a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Náplň práce souvisela tematicky se současnými problémy a výzvami odvíjejícími se od hospodářské a finanční krize.“ Pokud vás tato možnost rozšíření svých životních obzorů zaujala, můžete si podrobnější informace zjistit například na stánkách českého ministerstva zahraničí (www.mzv. cz). Autor: Michaela Kalátová

13

50 let OECD

Knihovna 24/7: OECD iLibrary

Soutěž s OECD aneb Co pro vás znamená pokrok? U příležitosti 50. výročí svého založení vyhlásila OECD celosvětovou soutěž pro mladé lidi ve věku 18 až 25 let. Zadání spočívalo v natočení krátkého videa, ve kterém měl mladý člověk (student) vystihnout podstatu toho, co pro něj znamená pokrok, vývoj, pohyb vpřed. V anglickém originále vyjadřoval soutěžní úkol jednoduchý titulek „Progress is…“. Soutěžní video muselo splňovat několik základních náležitostí. Především nesmělo překročit maximální povolený limit v délce tří minut. Pokud se soutěžící rozhodl využít jiný než anglický či francouzský jazyk,

dostupných světových jazycích nebo hledání v databázi podle konkrétní země či zvoleného tématu. Přestože je OECD iLibrary předplacená služba, velká část obsahu je návštěvníkům webu k dispozici zcela zdarma, například OECD Factbook nebo OECD Key Tables. Mezi ceněné (speciálně pro studenty) výhody knihovny patří její otevírací doba, je totiž nepřetržitá: 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

musel být snímek doplněn o titulky s překladem. Video nesmělo obsahovat násilí, sexuální záběry nebo přímé útoky na jedince a organizace. Videozáznam, který splňoval všechny výše uvedené podmínky, musel být vložen na stránky YouTube a registrován do 1. března 2011. Zvláštní porota vybere 20 finalistů, kteří budou 21. března 2011 o svém úspěchu informováni e-mailem a jejich videa budou umístěna na internetové stránky soutěže. Videa budou posuzována z hlediska jejich přínosu, originality, kreativity, obsahu i celkové kvality zvuku a obrazu. V období od 22. března do 14. dubna pak budou ve veřejném hlasování zvoleny tři vítězné snímky. Jména jejich autorů budou následně uveřejněna na webových stránkách soutěže. Tři nejúspěšnější tvůrci budou pozváni na OECD fórum, které se koná letos v květnu v Paříži. Výhercům budou hrazeny veškeré náklady spojené s cestou a ubytováním a rovněž získají finanční příspěvek na úhradu potřebných výdajů spojených s pětidenním pobytem v Paříži. Především však dostanou možnost setkat se osobně se zástupci vlád, občanských sdružení a médií z celého světa, což je jistě velice zajímavá a jedinečná životní zkušenost.  Autor: Michaela Kalátová

– 1 / 2011

Jak název napovídá, OECD iLibrary je on-line knihovna. Zpřístupňuje všechny publikace zveřejněné OECD, Mezinárodní energetickou agenturou

(IEA), Agenturou pro jadernou energii (NEA), rozvojovým střediskem OECD a mnoha dalšími. V knihovně najdete zhruba 390 odborných databází, 2500 studií, 5500 knih či 14 000 tabulek a grafů. OECD iLibrary byla spuštěna v září 2010 a nahradila tak elektronický zdroj SourceOECD. Mezi hlavní novinky, jež s sebou zavedení iLibrary přináší, patří například možnost přečíst si shrnutí klíčových článků až ve dvaceti

Rovněž poskytuje možnost připojení neomezeného počtu uživatelů najednou. Mezi vlastníky licence s kompletním přístupem k této knihovně patří i Vysoká škola ekonomická. V současnosti však studenti VŠE využívají OECD iLibrary jen skromně, a to především z důvodu malé informovanosti studentů o této možnosti. Pokud se chystáte zpracovat nějakou důležitou práci, nezapomeňte navštívit také www. oecd-ilibrary.org. Třeba se zrovna vám budou zde uvedené informace hodit.  Autor: Michaela Kalátová

economix

Snad každý student ekonomických oborů se alespoň jednou na škole setká s domácím úkolem či seminární prací, při které využije informace sbírané právě knihovnou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - iLibrary. Že OECD iLibrary ještě neznáte? Tak čtěte dál.

14

rozhovor

Karel Dyyba o činnosti OECD

economix

– 1 / 2011

Prof. Ing. Karel Dyba, CSc. působí od roku 2007 ve funkci Stálého představitele České republiky při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Bývalý, tehdy federální ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj a ministr hospodářství v první vládě Václava Klause před nástupem do diplomacie prošel řadou funkcí ve veřejné i soukromé sféře. Od roku 1992 zasedal jako poslanec za ODS ve Sněmovně národů Federálního shromáždění. Od roku 1997 pracoval jako soukromý konzultant pro ekonomickou oblast. V akademické oblasti se angažoval mimo jiné na Národohospodářské fakultě VŠE, kde v roce 2007 získal profesuru. Při příležitosti 50. výročí vzniku OECD jsme mu položili v souvislosti s jeho působením v Stálé misi České republiky při OECD v Paříži několik otázek.

Kam se OECD posunula od doby svého vzniku? OECD má dnes 33 členských zemí (Estonsko po předání příslušných listin u francouzské vlády bude 34. zemí), které všechny reprezentují různé varianty demokratického kapitalistického řádu, tj. kontinentální model sociálně tržní ekonomiky, skandinávskou variantu, anglosaský model v jeho několika modifikacích, jihoasijský model, jihoamerický model i zkušenost zemí, které rekonstruovaly tržní ekonomiku a parlamentarismus po konci komunismu. OECD má obecný cíl vyjádřený v základním krátkém dokumentu ústavního charakteru nazývaném Konvence OECD – podpořit hospodářský růst a rozvoj, zaměstnanost a svobodný obchod v členských, ale i nečlenských spolupracujících zemích. Oproti MMF či Světové bance, ve kterých jsou téměř všechny státy této planety, je OECD v současnosti spíše výběrovým klubem a stále se objevují otevřené či skryté narážky na to, že jde o klub „bohatých“. I když měřeno HDP per capita členské země, jako je Turecko, Mexiko nebo Chile, zrovna mezi nejbohatší nepatří. Hodí se tak připomenout, že chilský ministr financí Velasco ve svém projevu u příležitosti přijímání Chile do klubu zdůraznil, že Chile členství v OECD nevnímá jako vstup do klubu bohatých zemí, ale především jako vstup do klubu demokratických zemí, které sdílí stejné základní hodnoty a spoléhají na vzájemnou kooperaci při hledání fungujících politik a praxe v zájmu svého hospodářského a sociálního vzestupu. V čem je, podle vás, možné spatřit největší přínos činnosti OECD?

OECD poskytuje fórum, kde vlády mohou hodnotit a porovnávat hospodářskou politiku, jak makroekonomickou, tak zejména strukturální, hledat při tom o fakta opřenou nejlepší praxi a formulovat případná hospodářsko-politická doporučení svým, ale nikoliv pouze svým členům. V rámci „OECD aqui“ však existují i některé standardy či instrumenty přijaté společně členskými zeměmi a které tyto země dříve nebo později musí zahrnout do svého zákonodárství, respektive, jejichž uzákonění může být podmínkou pro přijetí nových uchazečů. OECD však prakticky nemá žádné vynucující nebo sankční nástroje, jak prosazovat svá doporučení či standardy. To lze zřejmě nejlépe v období přijímání nové země do organizace, kdy je tlak na přijetí jistých instrumentů (tzv. peer pressure), což je hlavní metoda práce OECD, nejvyšší. Na rozdíl od MMF či Světové banky OECD nepůjčuje peníze, a nemá tak prakticky žádné tvrdé nástroje, jak své standardy či politiky prosazovat. Tak například Investiční výbor už v roce 1961 přijal dokument o liberalizaci kapitálových pohybů, který byl pak dále novelizován a který jsme při našem vstupu museli přijmout a promítnout do legislativy, zatímco některé členské země tuto liberalizaci, na rozdíl od liberalizace zahraničního obchodu, aplikovaly jen omezeně. Připomeňme, že tato plná liberalizace zrovna nebyla moc výhodná v době měnových turbulencí ve světě kolem roku 1997, kdy jsme se i my potýkali s minikrizí koruny. Vstupujete-li však do klubu, je nutné vážit všechna pro a proti a eventuálně přijmout podmínky členů, kteří vstoupili před vámi či případně klub založili. Nicméně stále platí, že vstupující země může požádat o derogaci určitých instrumentů OECD, které jsou součástí „aqui“ OECD, pokud to příslušné výbory OECD schválí a země se případně zaváže, dokdy se příslušný instrument stane

součástí zákonodárství této země. Poslední slovo v tomto má ovšem Rada OECD, která musí přijetí schválit. Za dobrovolné i povinné příspěvky členských států sekretariát OECD například připravuje Ekonomické přehledy eurozóny, které jsou, stejně jako Ekonomické přehledy členských zemí, případně i některých nečlenských zemí, projednávány na Výboru pro ekonomické přehledy. Výsledky jeho práce jsou pro hospodářské a politické autority, odbornou veřejnost, ratingové agentury, odborné novináře apod. důležité a svým možným dopadem více než jen zajímavé. Stačí se například podívat na několik posledních Ekonomických přehledů ČR, ve kterých, jak chci věřit, převažuje liberální přístup k reformním doporučením pro makroekonomickou, ale zejména strukturální hospodářskou politiku. Podobně zmínky a odvolávky na předpovědi ekonomického vývoje, doporučení OECD vládám apod. jsou standardně citovány v médiích.

Působíte jako velvyslanec a stálý předseda ČR při OECD. Mohl byste nám přiblížit práci vašeho týmu? Celkem zhruba 200 pracovních orgánů OECD, výborů (těch hlavních je zhruba 22) a podvýborů pokrývajících širokou škálu ekonomických, sociálních, finančních, environmentálních a dalších problémů řešených v OECD „obsluhují“ čtyři stálí experti. Ti musí rozumět tomu, co se projednává, jaké je stanovisko ČR a prezentovat to na zasedání. Pracovníci mise sami pokrývají zhruba třetinu odborných jednání ve výborech OECD, dvě třetiny jsou obsazeny pracovníky příslušných resortů. Nezřídka proto dochází k souběhu dvou či více jednání a experti Stálé mise musí operativně posoudit, kde se projednávají věci více důležité pro ČR, kde je třeba svým vystoupením jednání ovlivnit. Z jednání výborů pak experti připravují kvalitní informace pro resorty. Kromě odborných věcných otázek se snažíme ovlivnit strategické zaměření práce OECD jako takové v souladu s našimi zájmy – prostřednictvím jednání o prioritách, rozpočtu, vnějších vztazích OECD apod. Snažíme se o ten správný výraz, přece jenom naše váha zde je jistě menší než váha těch zemí, které nejvíce přispívají do rozpočtu OECD. A to přesto, že rozhodování v Radě je konsenzuální. Vždy jde také o to, nacházet i v Radě správné spojence. K tomu je důležité i zákulisí. Podíváme-li se hlouběji na vývoj našeho vztahu k OECD a využívání toho, co lze v OECD najít relevantního pro naše potřeby, pak dlouhodobě vidíme ministerstvo financí jako instituci, která to umí nejlépe. Nejde jen o Ekonomické přehledy ČR, pro které je

15

Co čeká OECD v budoucnosti? Najít rovnováhu v někdy protichůdných zájmech členských zemí – i přes obecně uznávané výchozí základní hodnoty, tzv. likemindedness – není jednoduché. Přitom je třeba vzít v úvahu i legitimní úsilí současného generálního tajemníka (GT) organizace Josého Ángela Gurríi v dobrém smyslu prodávat organizaci v soutěži s jinými mezinárodními organizacemi, jako je MMF, Světová banka, ILO (International Labour Organization) apod. Nepochybně Gurría, Mexičan, který byl nedávno Radou OECD potvrzen ve funkci na dalších pět let, je člověk, který konstantně a dynamicky usiluje o pozvednutí prestiže a relevance OECD

v měnícím se globálním světě. OECD není klasický think tank, který si může dovolit naprosto nezávislou kritiku různých politik ať už zprava či zleva, ale mezinárodní organizace patřící vládám členských zemí, a tudíž eventuální kritické poznámky k politice jednotlivých členských zemí musí být, řekněme, konstruktivní. Tj. máte hodně problémů, a jak ukazujeme v materiálu OECD, udělali jste chyby v hospodářské politice, ale když zvážíte naše doporučení a uděláte to a to, a vaše jisté odhodlání pustit se reformní cestou je už dnes viditelné, tak jste na správné cestě. Prostě tak jako premiéři či ministři té které země i Gurría má jistý optimismus v popisu své práce. V současnosti probíhá jednání o přijetí Ruské federace do OECD. To má svůj technický a politický aspekt. Co se týče technických otázek, ruská vláda předložila úvodní memorandum, ve kterém se vymezuje k „aqui OECD“, a jednotlivé výbory OECD (těch dvacet hlavních) projednávají problematiku ze svého pohledu. Některá ruská ministerstva komunikují s příslušnými výbory OECD dobře, jiná dost zaostávají, zřejmě z důvodů domácích koordinačních problémů, i když špičkoví ruští politici by vstup do OECD rádi viděli. To bylo komunikováno z jejich strany také nejvyšším představitelům OECD. Na příslušné výbory OECD jezdí delegáti z našich ministerstev a jednání o vstupu Ruska je tak také pro nás příležitostí k tomu, abychom „tlačili“ na řešení eventuálních problémů v našem obchodu s Ruskem, investování v Rusku, případně i v jiných ekonomických oblastech. Moje vlastní doporučení, když zvážím všechna pro a proti, by bylo Rusko přijmout. V této souvislosti se nelze nezmínit, že Rada OECD na ministerské úrovni rozhodla o zahájení strategicky významného procesu takzvané posílené spolupráce (enhanced

engagement) s pěti novými světově významnými ekonomikami: Brazílií, Indií, Indonésií, Čínou a Jižní Afrikou (tzv. země BIICS). Dokonce s vyhlídkou na jejich případné členství v OECD se váha těchto zemí v globálním hospodářství v posledním dvacetiletí na úkor členských zemí OECD podstatně zvýšila a staly se významnými subjekty s vlivem na chod světové ekonomiky. Členské země OECD chápou, že pro udržení relevance OECD v takto změněném a měnícím se světě je žádoucí užší spolupráce s BIICS. Jak toho dosáhnout, aniž by při tom bylo nutné reinterpretovat podstatně základy Konvence OECD a slevit z prosazování standardů OECD, není zrovna technicky a politicky lehká otázka. Země BIICS o přijetí do OECD nepožádaly, OECD tak v jednání s nimi, respektive v ucházení se o jejich přízeň tahá tak trochu za kratší konec.

Chtěl byste ještě něco dodat, případně vzkázat něco studentům VŠE? Za mého „úřadování“ na misi jsme rozjeli program pro studenty-stážisty. Detaily k tomu, jakož i zkušenosti stážistů, kteří u nás stáž absolvovali, je možné nalézt na naší webové stránce. Bohužel nemůžeme nabídnout žádné peněžní prostředky, takže každý se v tomto smyslu musí postarat o pobyt v Paříži sám. Nicméně, co se týče pracovního prostředí a zaměření stáže (kancelář, počítač, vedení apod.), to samozřejmě poskytneme, včetně přístupu do OECD na konzultace s experty. Kromě toho doporučuji využívat při studiu expertizu OECD, k řadě textů, prezentací, pracovních materiálů apod. je tam volný přístup. Na příslušná ministerstva u nás posíláme i publikace OECD, ke kterým tento volný přístup na webu není. Tam by měly být tyto práce dostupné.  Autor: Eva Byrtusová

– 1 / 2011

MF hlavním partnerem při jejich tvorbě, ale i pravidelné využívání pokladnice znalostí OECD v oblasti daňové, v oblasti fiskální odpovědnosti, ve spolupráci při vypracovávání přehledů apod. Domnívám se však, že využití znalostí OECD dalšími ministerstvy, např. MPO, MŠMT, MPSV (zejména díky zájmu tehdejšího ministra a dnešního premiéra Petra Nečase) se za doby Topolánkovy i Fischerovy vlády zlepšovalo a pro své proreformní politiky (finanční zodpovědnost, penzijní reforma, zdravotnická reforma, zjednodušování podmínek podnikání, flexibilita trhu práce, energetická politika – nezapomínejme, že přidruženou organizací OECD je Mezinárodní energetická agentura, IEA) hledali i inspiraci a podporu v pracích OECD. Jistá osvětová činnost v podobě přednášek a besed o tom, co je OECD, jak funguje, co z toho máme, jak experti OECD vidí světovou ekonomiku, jak hodnotí naše školství (připomínám studie v rámci PISA) atd. pro domácí zainteresované publikum, patří rovněž do popisu práce velvyslance při OECD. Podobně má smysl umístit stážisty z našich ministerstev a dalších úřadů v direktorátech OECD. To je jistě cesta, jak lépe porozumět „vnitřnostem“ OECD, vytvořit si jistý trvalejší vztah k organizaci včetně případných osobních vazeb a umět tak lépe využívat to, co organizace umí dobře, pro domácí potřeby, případně i osobní a profesní růst. Možná se i prosadit jako zaměstnanci organizace někdy v budoucnosti, což zatím i z historických důvodů jde spíše pomalu. I když pak takoví odborníci mohou nějaký čas chybět doma. Dnes je mise při OECD podřízena MZV. Avšak charakter OECD, a tudíž charakter práce mise je mnohem více odborný a mnohem méně čistě diplomatický. Prakticky nejde o zahraničněpolitickou agendu. Proto případný kompetenční přesun pod Úřad vlády, a tak tomu v některých členských zemích je, by v našich podmínkách patrně posílil jak využití expertizy OECD při formulování proreformní hospodářské politiky, tak i nezastupitelnou koordinační roli Úřadu vlády při jejím koherentním zpracování a prosazování.

economix

rozhovor

16

zpravodajství

John O’Sullivan o Ronaldu Reaganovi Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) uvedlo ve čtvrtek 3. února 2011 od 17.30 v prostorách Autoklubu přednášku současného šéfredaktora rádia Svobodná Evropa Johna O’Sullivana na téma Ronald Reagan at 100. Moderátorem celého večera byl prezident České republiky Václav Klaus.

zejména pak na jeho postoj ke studené válce. Této skutečnosti se věnuje také jeho již zmíněná kniha, v níž O’Sullivan popisuje, jak významně právě Ronald Reagan, Margaret Thatcherová a Jan Pavel II. pomohli k pádu komunismu. Přednáška, dozajista zajímavá i pro posluchače, kteří nejsou příliš velkými znalci novodobé historie a politiky Ronalda Reagana,

Seminář zahájil Václav Klaus představením hlavního hosta. John O’Sullivan (68) je nejen slavný britský komentátor, nositel Řádu britského impéria a autor knihy Prezident, papež a premiérka: trojice, která změnila svět. Do povědomí se zapsal zejména jako bývalý poradce britské premiérky Margaret Thatcherové a současný šéfredaktor rádia Svobodná Evropa. Po poděkování Centru pro ekonomiku a politiku za uspořádání celého večera a zhodnocení hlavních dojmů z usídlení v Praze se John O’Sullivan pustil do své přednášky. Téma semináře bylo příhodně zvoleno k příležitosti oslav stého výročí narození amerického prezidenta Ronalda Reagana. John O’Sullivan nejdříve Reagana stručně představil včetně jeho minulosti hollywoodské hvězdy a zmínil také fakt, že již nebyl zrovna nejmladší, když do vysoké politiky vstoupil. Učinil tak až ve svých 55 letech nástupem do funkce guvernéra Kalifornie, ve které setrval osm let. Poté už se řečník zabýval působením Reagana v křesle amerického prezidenta. Zaměřil se nejen na Reaganovou domácí, ale i zahraniční politiku,

trvala téměř tři čtvrtě hodiny. John O’Sullivan po celou dobu jejího trvání dokázal hosty zaujmout svým svižným projevem a vtipnými glosami z Reaganova života. Za zmínku stojí například příhoda související s atentátem na Reagana v roce 1981, kdy byl postřelen a následně hospitalizován: „Doufám, že jste republikáni,“ tázal se Reagan z legrace svých lékařů, kteří ho měli po útoku operovat. „Ano, dnes jsme všichni republikáni,“ odpověděli, přestože nebyli. I tato známá historka ukazuje na to, co zjevně čišelo z celé O’Sullivanovy přednášky a co sám řečník zmiňoval: i ti lidé, kteří Reagana nenáviděli, ho vlastně

svým způsobem měli rádi. Nejen proto, že to byl statečný a galantní muž, ale také proto, že dbal o všechny lidi, vyslovil se host. Po přednášce se také dostalo na zvídavé dotazy posluchačů. Týkaly se nejen Ronalda Reagana, ale také názorů Johna O’Sullivana na současného amerického prezidenta Baracka Obamu a jeho administrativu, její směřování a na to, zda se její ambice dají srovnávat s Reaganovými. V této části semináře dostal prostor a neváhal tak vyjádřit své názory i moderátor večera prezident Václav Klaus: diskuse díky tomu ožila narážkou na fakt, že v USA respektují své prezidenty více než v České republice, či poznámkou při dotazu Petra Gandaloviče, že svůj dotaz vznáší možná budoucí velvyslanec ČR v USA. Právě Petr Gandalovič se zajímal o názor Johna O’Sullivana na Reaganovu domácí politiku, konkrétně o to, proč působí Reaganova image tak pozitivně, přestože jeho vláda nebyla schopna snížit výdaje a deficit rozpočtu. O’Sullivan argumentoval tím, že na rozdíl od současné Obamovy vlády ta Reaganova neměla tak silnou politickou podporu ve Sněmovně reprezentantů a sám Reagan nemohl za osm let své vlády stihnout více. Zajímavost a přínos vystoupení Johna O’Sullivana potvrdil nejen zaplněný sál, závěrečný potlesk posluchačů i množství dotazů, ale také skutečnost, že i po skončení semináře byl řečník obklopen hosty, kteří si přáli s ním prohodit pár slov, nechat si podepsat knihu či mu jen za přednášku poděkovat.  Autor: Helena Kováčová Foto: Tereza Syrová

economix

– 1 / 2011

John O’Sullivan: Margaret Thatcherová byla skvělý šéf John O‘Sullivan je zkušený britský novinář, sloupkař a komentátor. Působil jako šéfredaktor periodik National Review, The National Interest, United Press International, Policy Review, byl redaktorem New York Post a londýnských Times a Daily Telegraph. V 80. letech pracoval jako poradce britské premiérky Margaret Thatcherové. Je nositelem Řádu britského impéria a zakladatelem New Atlantic Initiative, organizace, která měla za cíl oživit a rozšířit transatlantické společenství demokracií. Nedávno se přestěhoval do Prahy, kde působí jako

šéfredaktor rádia Svobodná Evropa.  Dnes

působíte jako úspěšný novinář. Byl to váš dětský sen? Studoval jste žurnalistiku? Ne, studoval jsem klasickou literaturu a měl jsem se stát učitelem. Nebyl jsem si vědom toho, že se jednou budu věnovat žurnalistice. Ale když se dívám nazpět, vidím, že jsem k novinařině měl velmi blízko: psal jsem sloupek do univerzitních novin, když jsem byl na střední škole, snažil jsem se vedení přesvědčit o založení a vydávání školního časopisu, což mi bohužel nebylo dovoleno. První práce, kterou jsem získal, byla pozice redaktora. To vše, aniž jsem si to

tehdy uvědomoval, mě nasměrovalo k novinařině.  V osmdesátých letech jste byl zvláštním poradcem britské premiérky Margaret Thatcherové. Jaké bylo pracovat pro britskou premiérku? Co si představit pod pojmem zvláštní poradce? Znamená to, že jsem byl velice důležitý! (smích) V Downing street působí jen šest zvláštních poradců, ve Spojených státech jich je až dvě stě. Znamenalo to být blízko premiérce, často jsme s ní obědvali, chovala se k nám neformálně a velmi přátelsky, byla opravdu skvělý šéf. Zároveň jsme jako poradci museli být po ruce, předpokládat, o co se bude zajímat. Bylo velice vzrušující pracovat s ní,

protože ona byla v centru světového dění.  Když jsme u té politiky: v roce 1970 jste neúspěšně kandidoval ve volbách. Zvažoval jste, že byste chtěl zkusit kandidovat znovu? Ano, zvažoval jsem to. Ale když jsem se dostal k žurnalistice, uvědomil jsem si, že by pro mě jako novináře bylo těžké mít politické ambice. V angličtině je pro to výraz: „You can‘t run with the hare and hunt with the hounds.“ – nemůžeš běhat s králíky a zároveň lovit se psy. Když jste novinář, tak jste ten, který loví se psy. To by pro mě bylo velice těžké – být politikem, a tedy být tím králíkem.  V roce 2006 jste vydal knihu Prezident, papež a premi-

17

rozhovor érka: trojice, která změnila svět, v níž popisujete, jak se Ronald Reagan, Margaret Thatcherová a Jan Pavel II. přičinili o pád komunismu. Bylo obtížné nashromáždit takové množství informaci o Reaganovi a papeži, které jste neznal tak dobře jako Margaret Thatcherovou? Ano, o Margaret Thatcherové jsem toho věděl hodně, pomáhal jsem jí i s jejími memoáry, takže v této oblasti jsem toho opravdu nemusel moc zjišťovat. V době Reaganovy vlády jsem žil v Americe, několikrát jsem se s ním setkal a měl jsem slušný přehled o tom, co se děje. A ke třetí části: já jsem katolík, příležitostně jsem psal do katolických časopisů a mám dobré vztahy s katolickou církví. Takže když se to vezme kolem a kolem, měl jsem pro napsání knihy solidní základy.  Tato vaše kniha pojednává hlavně o konci komunistické éry. Nechystáte se napsat další, která by se vztahovala k dnešní době? Chystat se není správné slovo. Já už totiž další knihu píšu, bude zaměřená na ochranu a udržení

demokracie. Moje obava je totiž taková, že zatímco budeme nadšení z šíření demokracie dál a dál, například do Egypta a do třetího světa, tak bude demokracie v západní Evropě a USA oslabována. Tím mám na mysli to, že velká část moci bude odebírána parlamentní demokracii a dána byrokratickým agenturám, soudům a mezinárodním organizacím.  Jaké jsou vaše názory na současné světové dění. Obáváte se moci islámu a případného střetu civilizací? Myslím si, že můj pohled na věc je stejný jako většiny lidí: odsuzuji terorismus, je špatný za každé situace a nic ho nedokáže ospravedlnit. Muslimové mohou žít v Evropě šťastně, ale musí pochopit a respektovat naši kulturu, která je velice ovlivněna křesťanstvím, a také musí akceptovat zákony, instituce a politické autority. Musí pochopit, že v západní Evropě se již nemohou řídit právem šaría. Je to stejné, jako kdybych já chtěl žít kdekoli v arabském světě – tam bych také musel respektovat tamní kulturu a zákony.

 Jste

 Nedávno se objevila zpráva,

že organizace WikiLeaks byla nominována na Nobelovu cenu míru. Je to pro vás překvapení? Myslíte si, že bylo správné zveřejnit všechny depeše? Nemyslím si, že to bylo správné a oprávněné. Zejména pro ty, kteří pomáhali Američanům v Afghánistánu. Tito lidé by mohli být dokonce zavražděni, protože jejich jména nejsou dostatečně odstraněna. Novináři musí být zodpovědní, nesmějí jen tak zveřejnit důležitá data na titulních stránkách, aniž by zvážili, jaké z toho mohou plynout následky.

velice vytížený muž. Váš domov je v Alabamě, ale momentálně žijete v Praze. Do Prahy jste se přestěhoval nedávno, když jste se stal šéfredaktorem Svobodné Evropy. Jak to zvládáte? Ano, to je pravda. Můj domov je sice v Alabamě, ale momentálně bydlím v Praze. Moje manželka zatím žije v Alabamě, ale chystá se přestěhovat za mnou do Prahy.  Co je náplní vaší práce šéfredaktora Svobodné Evropy? Mou činností je zajišťovat, aby zprávy vyšly ve všech osmnácti jazycích, zodpovídat za to, aby v těchto různých odděleních pracovali schopní lidé. Dále se ujišťovat, že ve zprávách nevyjdou různé nebezpečné, pošetilé či rasistické zprávy. Podobných činností mám na starosti více.  Považujete tuto pozici za vrchol své kariéry? To ještě samozřejmě nevím. Je mi 68 let, ale do důchodu se zatím nechystám, takže kdo ví, kde ještě skončím? Já to nevím.  Autor: Helena Kováčová Foto: Pavel Cizner

Zvýhodněné studentské předplatné

Díky předplatnému tak budete získávat publikace s ekonomickými, politologickými a dalšími společenskovědními tématy. Předplatné je možné objednat na stránkách www.cepin.cz v sekci předplatné, případně zasláním e-mailu na adresu [email protected]. CEP je institut (think tank), jehož cílem je šíření a podpora idejí svobodné společnosti a tržního hospodářství a šíření a podpora myšlenek velkých osobností liberálního myšlení.

CEP nabízí sborník č. 80/2009 „Nová regulace finančních trhů – záchrana, nebo zkáza?“, do něhož v části A přispěli Mojmír Hampl, Jiří Król, Josef Mládek, Pavel Kysilka, Dušan Tříska. V části B přispěli Václav Klaus, Miroslav Singer, Klára Hájková, Petr Musílek, Dan Marek, Lukáš Kovanda a Tomáš Munzi. V části C je přetištěna pozice ČNB ke zprávě skupiny vedené Jacquesem de Larosièrem k dohledu nad finančním trhem v EU z 18. 3. 2009. Cena: 70 Kč, 119 stran. CEP nabízí publikaci Stanislavy Janáčkové „Krize eurozóny a dluhová krize vyspělého světa“. Autorka v ní upozorňuje na první varovné signály zpomalení světové ekonomiky a vysvětluje, proč malá otevřená ekonomika, nacházející se ve fázi „catching up“, potřebuje vlastní měnu. Dále se věnuje světové finanční krizi a podrobně zkoumá eurozónu v krizi. Cena: 100 Kč, 99 stran.

objednávky na www.cepin.cz • tel. 222 814 666 • e-mail: [email protected]

economix

Staňte se předplatiteli CEPu na rok 2011. Předplatné zahrnuje pravidelný Newsletter, pozvánky na námi pořádané semináře, sborníky a ostatní vydávané publikace, které Vám budou zasílány na Vámi uvedenou adresu. Pro studenty nabízíme roční předplatné ve výši 330 Kč, což je poloviční částka standardního ročního předplatného.

– 1 / 2011

CEPu

18

rozhovor

S Vlastimilem K. Vyskočilem nejen o facility managementu: „Pátou knihu Mojžíšovu bychom mohli přirovnat k ISO 14 000“

economix

– 1 / 2011

Docent Vlastimil K. Vyskočil patřil k českým ekonomům, kteří se zabývají facility managementem (FM). Svou dlouholetou manažerskou praxi zúročil v akademické sféře, ale i v poradenské činnosti. Doc. Vyskočil se stal Osobností roku 2006 v rámci soutěže FM Awards, kterou organizuje česká pobočka organizace IFMA (International Facility Management Association). Získal také mimořádné ocenění za monografii ve světovém jazyce (ruském) o facility managementu udělené děkanem Fakulty podnikohospodářské VŠE a Federální agenturou vzdělávání Ruské federace v Moskvě. FACILIT Y MANAGEMENT A HIS TORIE  Ekonom Tomáš Sedláček ilustruje ekonomické problémy, které provázejí lidstvo od nepaměti (akorát nyní je umíme pojmenovat), na příkladu života lidí v Mezopotámii. Do jaké míry se na historických příkladech dají popsat procesy, kterým se věnuje současný management? Je známo, že nejstarším dochovaným písemným (znakovým) pramenem je Epos o Gilgamešovi (7. stol. př. n. l.), v němž můžeme najít nejstarší paralelu, která nám poskytuje jisté informace o sídlištním popisu včetně určitých charakteristik, které bychom mohli zařadit pod správu majetku nebo pod technické zabezpečení budov, což prezentuje technickou část facility managementu: (Asyrská verze z knihovny Aššurbanipalovy, odst. 15) Pohleď na jeho hradbu, jež vystavěna je jak podle nitě! Hleď na jeho podezdívku, jíž podobnou nikdo nevytvoří! Dotkni se prahu, jenž z dávných pochází časů, přistup blíž k Eanně, příbytku Ištařině, jíž podobné pozdější král ni člověk nevytvoří.

Na hradbu uruckou vystup, procházej se po ní, prozkoumej základy její, bedlivě prohlédni zdivo, zda jeho cihly nejsou z pálené hlíny a jeho základy nepoložilo mudrců sedm. Starý zákon, Pátá kniha Mojžíšova zvaná Deuteronomium, která se hebrejsky nazývá debarím (= slova) podle začátečních slov knihy „Toto jsou slova“. 22. kapitola se zabývá projevy poslušnosti vůči Bohu z pohledu všedního života a jeho ochrany, kde v 8. verši čteme: Když postavíš nový dům, uděláš na střeše zábradlí. Neuvalíš vinu za prolitou krev na svůj dům, kdyby z něho někdo spadl. Tento verš se týká ochrany života z pohledu ojedinělého příkazu – zábradlí na střeše. V Orientu bývají střechy ploché, na nich se spí, jí, pracuje i provozuje kult (Sd 16,27: Dům byl plný mužů i žen, byla tam všechna pelištejská knížata. I na střeše bylo na tři tisíce mužů a žen, přihlížejících kratochvíli se Samsonem.) Nebylo tedy divu, že někdo odtud spadl, zranil se a zemřel. Podobný příkaz se týká i ohrazení studny (Ex 21,33n: Když někdo odkryje nebo vyhloubí studnu a nepřikryje ji, takže do ní padne býk nebo osel...). Hospodář nese plnou odpovědnost, jestliže

neučinil vše potřebné k ochraně lidského života. Krev poskvrňovala a volala po pomstě (Gn 4,10). Zaviněnou smrtí by byl postižen dům i jeho obyvatelé.  Pomáhají takové důkazy čtenářům ekonomické literatury lépe pochopit procesy facility managementu? Já se domnívám, že nejde ani tak o pochopení procesů v oblasti managementu podpůrných procesů, ale spíše jde o to, že lidská paměť i přes svoji nedokonalost, ale díky současné technice a výzkumu naší minulosti v dávných civilizacích nám přináší informace, že tak jako platily zákony ve společnosti, existovala i jistá napomenutí, nebo spíše návody jak uspořádat svůj normální život, to znamená i jeho bezpečnost. Dnes bychom mohli např. Pátou knihu Mojžíšovu přirovnat k souboru technických norem a ISO 14 000 a 18 000. Jinými slovy: je to připomínka toho, co máme dělat, abychom nepřivodili někomu druhému škodu, zranění, nebo dokonce ho nepřipravili o život na základě své nedbalosti.  Vojevůdci někdy nezvládali všechny podpůrné procesy, které často rozhodují o výsledku bitvy. Hannibal používal v bitvách slony,

ale jeho slavný přechod Alp kvůli nepřízni počasí mnoho slonů nepřežilo, takže Hannibalův útok byl oslaben. Existuje v historii lidstva nějaký příklad, kdy byly podpůrné procesy naopak zvládnuty perfektně a pomohly k dosažení cíle? Já bych ještě k této otázce připomenul i neslavný vpád Napoleona do Ruska a jeho prohru u Borodina. Tato válka měla být pro každého dalšího útočníka na Rusko mementem, jistě si vzpomínáte, že německý generál Paulus zůstal sevřen, i když vytvořil obranné postavení, takzvaného ježka. Osud Paulusovy armády byl zpečetěn tím, že nefungovaly podpůrné procesy – nedoplňování pohonných hmot včetně utlumených týlových činností, manévrovací prostor (ztráta nádraží a rozbité město) a krutá zima. Rozšiřování římského impéria bylo postaveno na předem připraveném plánu udržitelného rozvoje těchto území včetně budování infrastruktury a služeb (podpůrných činností). Jinak management podpůrných činností je poměrně dobře čitelný v rámci křížových výprav, kdy zejména řád templářů poskytoval těmto výpravám poměrně značný servis (ubytování, dopravu, finance, zbraně). Tak bychom mohli připomenout rozvoj signalizace v námořní dopravě a nebo telegraf v rámci bankovnictví.  Lze najít příklad selhání nebo naopak úspěchu „facility managementu“ i v českých dějinách? Příkladem selhání je možné uvést nedostatečnou činnost orgánů místní, komunální a veřejné správy v období prevence, přípravy a organizace účinných opatření před a v průběhu povodní zejména v oblasti podpůrných činností. Naopak z pohledu úspěchu nemohu nevzpomenout Žižkovu strategii a jeho vedení nerovného boje ve středověku, postaveného do té doby na nevídané

SOUČASNOS T FACILIT Y MANAGEMENTU Management má svého Druckera, marketing Kotlera, má i facility management svého guru? Rozhodně budou mezi ně patřit takové osobnosti jako Michael E. Porter, R. Miles, Ch. Snow, Toyoda, ale také Graves nebo D. Longworth; u nás pak O. Štrup, Fr. Kuda a všichni ti, kteří již vedou samostatné firmy poskytovatelů FM-služeb a jsou úspěšní nejen na našem trhu, ale začínají podnikat i v zahraničí.  Někdy jsou v módě určité trendy, například v dřívější době outsourcování. Jaký trend ovládá manažery nyní? Problematika vybraných forem mezinárodní spolupráce, založená na přesouvání podnikatelských aktivit z jedné země do druhé s cílem dosahovat nákladové úspory a využívat výhody daňové optimalizace se nezastavila ani v době celosvětového poklesu ekonomiky, který se ve vší síle projevil na přelomu let 2008/2009 jako důsledek americké finanční krize. Pravé místo outsourcingu v podnikové strategii a manažerském rozhodování stojí na skutečnosti, že většina klientů vnímá jako jeho největší riziko selhání partnera ve smyslu kvality a včasnosti dodávek. Problém nedodržení smluvních podmínek bývá většinou na straně poskytovatele, ale mohou za ním stát i okolnosti makroprostředí jeho domovského státu. Jasným favoritem pro využívání outsourcingu je, a to jak z pohledu firem z vyspělých států, tak z pohledu českých firem, Slovensko, Rusko a Turecko. Česká republika nabízí sice ve většině parametrů lepší hodnoty, avšak svou ekonomickou situací se již více blíží vyspělým ekonomikám a za Slovenskem,

Ruskem a Tureckem zaostává v nákladových položkách.  Součástí facility managementu může být i snaha o snížení nákladů na výrobu nebo provoz. Každý podnik se například snaží optimalizovat svou energetickou spotřebu, ale o to by se měl snažit i státní sektor. Je pro facility management místo i ve státní správě? Využívají se zde vůbec nějaké postupy facility managementu? Společnosti zvažující převod části svých aktiv na externího poskytovatele často sledují tři hlavní objektivní cíle: – hospodárnost, resp. úsporu nákladů, – efektivitu, resp. zlepšení poskytované FM-služby, – flexibilitu, resp. schopnost pružně snižovat nebo naopak zvyšovat dostupnost FMslužby. Ačkoli to většina klientů očekává a většina poskytovatelů nabízí, je sledování všech těchto cílů současně objektivně nemožné. Tento fakt je však hlavním důvodem velmi opatrného až přímo negativního přístupu k implementaci outsourcingu podpůrných služeb v rámci veřejné správy. Zde je opak pravdou, protože náklady na tyto činnosti jsou rozpočtované a oproti tomu je poskytování FM-služeb flexibilní a relativně cenově dostupnější než pevně stanovené rozpočtované náklady, protože vychází z cen obvyklých na trhu těchto služeb. Navíc oblast veřejné správy spadá pod zákonnou kuratelu výběrového řízení, která v této oblasti zatím funguje velmi podivně.  Facility management se týká také investování a finančního řízení. Kdybychom facility management vztáhli na největší firmu – stát –, lze

tuto metodu použít na konkrétní případ řízení státního dluhu? Může jej nějak konkrétně využít správce dluhu? Z historie facility managementu víme, že jeho novodobý zrod patří do oblasti bankovnictví a oblasti informačních technologií. V této oblasti se zejména používal jako služba pro VIP klienta. Samozřejmě, že v této podobě není možné jej přímo implementovat, ale existuje metoda Public private partnership (zkráceně PPP), která je určena zejména pro potřeby financování takových služeb, které veřejný sektor nebo státní správa chce společenské poptávce nabídnout, ale neumí je zafinancovat, řídit, a dokonce se o ně po celou dobu životnosti starat. Proto se nabízí tato zvláštní páka, která je schopna veřejnému sektoru nebo státní správě tuto službu profinancovat, provozovat a po dohodnuté době za symbolickou částku jedné koruny předat k dalšímu užití.  Pomocí elektronické aukce lze vysoutěžit velmi dobrou cenu například elektřiny mezi několika dodavateli. Jak jinak by se daly moderní informační a komunikační technologie využít ve facility managementu? Informační a komunikační technologie jsou krví facility managementu. Dnes již známe a používají se informační systémy typu CAFM, nebo dokonce CIFM. Tyto provozně-technické informační systémy jsou postaveny na kombinaci kvalitního grafického prostředí (GIS) a výkonné databázové základny. V praxi to znamená, že například posunem příčky v GIS prostředí jsou okamžitě opravena veškerá data v databázi nebo naopak změnou funkce v databázi se tato změna okamžitě zobrazí na grafické obrazovce. Tento důmyslný nástroj je však až posledním krokem v celém řetězci zavádění FM do praxe. Musí mu předcházet důsledná analýza, která úzce kooperuje s prostředím. Hovoříme o tom, že „manažerské informační systémy jsou kombinací lidských a počítačových zdrojů, jejichž výsledkem je sběr, uložení, výběr, komunikace a využití dat pro účel efektivního řízení výroby a jejich plánování“.

economix

přestavitelné vozové hradbě, která se stala základem logistiky v armádě. Oblast podpůrných činností musela velmi dobře fungovat prostřednictvím služeb a činností celé řady cechů a řemeslných spolků v oblasti urbanistické a projektové činnosti výstavby Nového Města v Praze a dalších významných staveb v době panování císaře Karla IV. Rozhodně lze hovořit o tom, že management podpůrných činností fungoval všude tam, kde se budovalo a bylo zapotřebí zajistit podpůrné činnosti v oblastech dopravně velmi složitých (například výstavba obchodního domu Máj na Národní třídě v Praze, výstavba podchodu na Václavském náměstí, rekonstrukce Národního divadla, přestěhování ČSOB do nových prostorů v Radlicích).  Jestliže se podíváme již do moderní doby, kdy už je profesionálnímu či vědeckému managementu věnována v podnikové praxi pozornost – najdeme i v historii české podnikatelské praxe dobrý příklad využití facility managementu? Jako velmi dobrý příklad je možné uvést období managementu 30. až 40. let v ČSR obuvnickým koncernem J. A. Bati. Jeho projekt „Budujme stát pro 40 milionů lidí“ nebyl postaven pouze na hlavní produkční činnosti tehdejší ČSR, ale zejména na podpůrných činnostech – na dopravě, která by měla být rychlá, levná, moderní a technicky všestranná pro celou střední Evropu, a to vybudováním sítě vodních kanálů Labe-Dunaj-Odra; železniční (obchodní podnik státních drah, provoz drah soukromých), silniční (motorismus bezpečných dálnic a rychlostních silnic včetně ostatních silnic všeho druhu) a letecká (prezentovaná linkami státními, polostátními, ale i soukromými); k tomu musí být vybudována navigace a povětrnostní zpravodajství všeho druhu; v oblasti motorismu vybudování sítě moderních garáží v každém městě; budování zařízení pro energie z obnovitelných zdrojů; zintenzivnění zemědělství zejména využitím jeho odpadu, ale i ochrany životního prostředí.

– 1 / 2011

19

rozhovor

20

economix

– 1 / 2011

 Největší

náklady jsou většinou v podobě mezd. Existuje nějaký konkrétní způsob jak pomocí facility managementu snížit náklady v této oblasti? Je známo, že nejvyšší složkou kalkulace na jednici poskytované služby je pracovní síla, tak jako tomu je v oblasti hlavní činnosti. Proto i v této oblasti dochází k nahrazování pracovní síly příslušnou technikou – dnes již známe čisticí a úklidové stroje včetně nových a účinných čisticích prostředků v činnostech úklidu; kamery, signální a počítačová technika včetně speciálních karet nahrazujících klasický bezpečnostní systém jako celkový systém zabezpečovacích technik v oblasti ostrahy; grafické prostorové systémy typu 2D/3D software (ArchiFM) reprezentují novou generaci synchronizované databáze majetku, externí datové zdroje a grafickou část projektu – virtuální budovu. ArchiFM i pro uživatele s malou zkušeností zjednodušuje přístup k výpisům, dotazům a výkresům. I v této oblasti funguje outsourcing, který se nazývá Cloud-computing. Budeme-li porovnávat standardní náklady při nákupu hardwaru, softwaru, internetové připojení včetně nákladů na správu těchto zařízení a aktualizace HW platformy a nových licencí SW oproti modelu, kdy část služeb je outsourcována třetí společností, je výše investice při pořízení až o 80 % nižší. Firma si vedle těchto úspor vyřešila i starosti s úložným prostorem a navenek získala možnost sdílet data a přistupovat k nim prakticky odkudkoliv.  Jaká je podle vás budoucnost facility managementu v české podnikové praxi a v přístupu vědecké veřejnosti? Na tuto otázku by měla znít odpověď především z těch tragických událostí, kde jsme si slibovali „již nikdy ne“: – Oklahoma City 1995 – terorismus; – San Juan Portoriko 1996 – výbuch plynu; – New York 2001 – terorismus; – Praha 2002 – povodně; – Florida 2004 – hurikán Ivan;

rozhovor – Sumatra 2004 – vlna tsunami; – Haiti 2010 – zemětřesení... Všechna tato místa byla selháním lidského faktoru, zejména v zajištění technických služeb v rámci facility managementu. Jde o hlubší analýzy těchto tragédií, které by měla vnímat společnost napříč úrovni svých znalostí, vědomostí a možností. Facility management se nemůže stavět do role „strážce pohody“, ale jeho zkušenosti by měly být vyslyšeny ne v době, kdy už je opět pozdě, ale hned při likvidaci neštěstí, kdy je zapotřebí nalézt účinnější způsob ochrany především lidských životů.  Může se jednotlivec z postupů facility managementu poučit při soukromém každodenním rozhodování? Management podpůrných procesů se netýká pouze správy budov nebo areálů. Klade si za cíl optimalizovat provozní náklady při řízení všech procesů, činností a služeb, které přímo nesouvisejí s klíčovými aktivitami jednotlivce, ale pro jeho fungování a existenci jsou nezbytné. Hlavním cílem je vytvořit optimální podmínky pro stávající ekonomické cíle jednotlivce. Podpůrné služby dělíme do tří kategorií: – služby pro budovu, – podpůrné procesy, – služby pro členy rodiny, případně další. Patří sem například správa zařízení včetně vytápění, klimatizace, osvětlení, dále údržby, revize a opravy technického zařízení rodinného domu, úklidové práce, terénní úpravy a ochrana životního prostředí, telekomunikační provoz, skladovací služby, ale také parkování, příjem pošty a návštěv, bezpečnostní čidla, stravování či catering pro speciální příležitosti. Plný výčet by byl velmi dlouhý. Spojení různých podpůrných činností do jednoho celku označujeme jako integrovaný facility management (iFM). Integrovaný systém v praxi znamená, že velkou část podpůrných služeb zajišťuje pouze jeden externí partner. Výhodou například pro rodinu je to, že podobně jako v hypermarketu přijdete a vyberete si na jednom místě to, co je pro vás za předpokládanou cenu

nejvýhodnější, tak to za vás vyřeší příslušná služba, aniž bude potřeba vaší energie, času a námahy. BUDOUCNOS T FACILIT Y MANAGEMENTU  Jaká bude budoucnost facility managementu na VŠE? Budou i v budoucnu připravovány mezinárodní konference věnované facility managementu? Jsem přesvědčen, že facility management se v rámci výuky na VŠE již pevně ukotvil a představuje pro řadu studentů, ale i širokou veřejnost z praxe zajímavou příležitost seznámit se s něčím, co bude v nejbližší budoucnosti stále více žádáno. Musíme si uvědomit, že služby jako takové se budou neustále rozvíjet, to znamená, že nejde o podpůrné služby související pouze s jednotlivou činností, nýbrž soubor služeb potřebných pro celý objekt, budovy nebo areál, které a tyto činnosti je zapotřebí řídit, protože klient očekává jejich poskytování nikoli v jednotlivostech, ale integrovaně. Současně si musíme uvědomit, že nejde jen o to, co se týká facility managementu, tedy technického zabezpečení objektu nebo areálu údržbou, energiemi či montážemi, ale dále komerčními službami v nájemném, správě objektu a využití jeho prostorů a infrastruktuře, týkající se ostrahy, úklidu, stravování a dalších služeb, které vnímáme jako sdílené, například zajišťování kancelářských potřeb, zdravotnické služby, spisové služby a služby spojové; dále IT a komunikační technologie, marketingové služby včetně veletrhů, firemní kultury, telemarketingu a merchandisingu; financí a účetnictví, controllingu, auditu, práva a daní, logistiky a pracovních sil. Jsem si vědom, že jsem nemohl vyjmenovat vše, co již jako poskytované služby funguje ve světě i u nás, přičemž je jenom otázkou času, kdy se objeví další novotvar nabídky služeb. S tím souvisí i příprava široké veřejnosti na tyto služby, jejich organizaci a možnosti nabídky a využívání. Až se u nás plně rozšíří klasické FM-služby, přijdou na pořad dne i služby pro jedince. Vždycky to budou podpůrné

činnosti, které bude zapotřebí řešit. A proto po uspořádání mezinárodních konferencí na partnerských vysokých školách předpokládám, že se mezinárodní konference objeví opět u nás a přinese nové poznatky zejména z těch zemí, kde facility management je již pevně zakotven.  Jde na výzkum managementu a též facility managementu v ČR dostatek prostředků? Je tomuto oboru věnován dostatek pozornosti? Facility management byl zařazen v roce 2008 do výzkumného záměru Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze „Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptační procesy“. Mám jasnou vizi, kam by měl směřovat obor managementu podpůrných procesů, a proto jsem připravil metodické listy pro výuku, které by se měly stát rukovětí výuky FM a určitou sjednocující osnovou pro všechny typy vysokých škol. Má představa je taková, že tento předmět musí být vyvážený, a to jak k technickým oborům, tak i k oborům ekonomicko-manažerským. Z tohoto důvodu spolupracuji s Fakultou stavební VŠB-TU v Ostravě na projektu „Inovace výuky studijního programu Stavební inženýrství ve studijních oborech Městské stavitelství a inženýrství a Správa majetku a provoz budov“, jehož cílem je rozšíření a zkvalitnění výuky ve spolupráci s odborníky z praxe prostřednictvím odborných praxí a exkurzí studentů, inovovaných studijních materiálů, sedmi nových skript, vybavení odborné učebny a vytvořením vzdělávacích modulů. Tento projekt zahrnuje inovaci učebních plánů bakalářského a magisterského studia a jejich obsahu, které umožní určitou specializaci studentů tak, aby byli schopni po magisterském stupni studia obou oborů vykonávat na nejvyšší úrovni poznatků praktickou činnost, v souladu s nároky profesních svazů a komor v rámci platných ekonomických a právních podmínek.  Vlastimil K. Vyskočil 9. února 2011 náhle zemřel. Autor: Vladimír Štípek Foto: Janusz Konieczny

21

rozhovor

Lukáš Kovanda z NF VŠE se stal ředitelem Prague Twenty Co máte na starosti a co zajišťujete jako ředitel této společnosti? Mám na starosti rozvoj a směřování společnosti. Reprezentuji Prague Twenty například při jednáních se sponzory, při jednání s řečníky na seminářích atp. V zajišťování praktického chodu společnosti mi velmi pomáhá Irena Trávníčková, její bývalá ředitelka. Nutno zdůraznit, že duchovním otcem Prague Twenty je její zakladatel Vladimír Dlouhý, bývalý ministr obchodu a průmyslu, jehož cenné kontakty po celém světě nám umožňují zvát na semináře opravdu význačné osobnosti, které – troufám si tvrdit – v Česku na podobné akce nikdo jiný nezve.

Lukáš Kovanda, doktorand na Katedře ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE a ekonomický analytik časopisu Týden, se letos v lednu stal ředitelem obecně prospěšné společnosti Prague Twenty. Nahradil tak dosavadní ředitelku Irenu Trávníčkovou. V souvislosti s novou funkcí v think tanku P20 jsme mu položili několik otázek.

Jaký další seminář plánujete? Další seminář by měl být v květnu. Nyní jednáme s řečníky, ale jejich jména i téma semináře bych si s dovolením nechal pro sebe. Včas je zveřejníme. Třeba na facebookových stránkách Prague Twenty, jež jsme právě spustili a prostřednictvím nichž chceme s našimi fanoušky komunikovat. Tímto zvu všechny potenciální příznivce, ať rozvinou FB přátelství s Prague Twenty. O Prague Twenty P20 je obecně prospěšná společnost, kterou v roce 2009 založil bývalý ministr hospodářství a ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. Prague Twenty pořádá konference, odborné přednášky a jiné vzdělávací akce z oblasti politiky, společenských věd a kultury, na kterých vystupují špičkoví zahraniční i domácí odborníci. Prague Twenty rovněž vydává sborníky z konferencí a diskusních setkání. Zatím vyšly dvě publikace: Euro – skutečný test teprve před námi? a Rusko v Evropě: partneři či soupeři?. Mezi členy správní rady kromě Vladimíra Dlouhého patří například Karel Schwanzenberg, Stanislav Bernard, MUDr. Pavel Pafko či Eliška Břízová. Více na www.praguetwenty.com. 

Chcete něco zlepšit ve fungování společnosti? Jaká je vaše představa o jejím budoucím vývoji? Jsem maximalista, takže zlepšovat chci vše a stále. Prague Twenty je společností velmi mladou, vždyť byla založena v roce 2009. Za tu dobu si ovšem získala značné renomé, které bych rád dále potvrdil pořádáním prvotřídních akcí, které budou stále výrazněji formovat povahu tuzemské odborné diskuse jak v oblasti ekonomické, tak politické. Konfrontace s pohledem zvenčí nás může, jak jsem přesvědčen, nesmírně obohatit. Rád bych, aby se z Prague Twenty stal think-tank světové úrovně. To je v českých podmínkách

– 1 / 2011

Autor: Stanislava Černovská Foto: Janusz Konieczny

economix

Můžete našim čtenářům přiblížit činnost společnosti Prague Twenty? Mottem Prague Twenty je „finančníci, politici a myslitelé, kteří hýbou světem“. A není to nadsázka. Na naše semináře, které jsou klíčovou náplní činnosti Prague Twenty, zveme opravdu špičkové osobnosti globální ekonomické či politické sféry. Ať už šlo třeba o Martina Feldsteina, jednoho z deseti nejvlivnějších ekonomů světa, profesora z Harvardu a poradce prezidentů Reagana či nyní Obamy, nebo Jacoba Frenkela, bývalého guvernéra izraelské centrální banky, či mnohé další. Názory těchto osobností konfrontujeme s pohledem českým či „středoevropským“. Takže například na seminář, jehož se účastnil Frenkel, jsme pozvali jako dalšího řečníka prezidenta Václava Klause. Tehdejší guvernér ČNB Zdeněk Tůma zase vystupoval na akci s Feldsteinem. Jiného semináře se jako řečník účastnil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, jenž je mimochodem členem správní rady Prague Twenty, a tak bychom mohli pokračovat.

hodně ambiciózní, ale jak jsem řekl – jsem maximalista.

22

zpravodajství

Česká společnost ekonomická ocenila mladé ekonomy Na bienální konferenci pořádané na Vysoké škole ekonomické v Praze udělila Česká společnost ekonomická (ČSE) dne 27. listopadu 2010 ocenění Mladý ekonom roku a Cenu Karla Engliše. V pořadí již šestnáctým vítězem první zmiňované kategorie se stal postdoktorand Filip Matějka z CERGE-EI. Cenu Karla Engliše za nejlepší práci využitelnou pro českou hospodářskou politiku obdržel student doktorského stupně na Institutu ekonomických studií FSV UK Aleš Maršál. Cenu Mladý ekonom roku v minulosti obdrželi mezi jinými současný viceguvernér ČNB Mojmír Hampl či Dan Šťastný, proděkan pro pedagogiku na Národohospodářské fakultě VŠE, nebo aktuální ředitel pro strategii společnosti Partners Pavel Kohout. Postdoktorský student na CERGE-EI a držitel doktorátu z Princeton University Filip Matějka – Mladý ekonom roku 2010 – získal ocenění za práci zabývající se teorií racionální nepozornosti. Jako výchozí bod svého výzkumu Matějka označuje otázku: proč se lidé nerozhodují správně. Tedy proč lidé nejsou těmi perfektně racionálními agenty maximalizujícími svůj užitek tak, jak to předpokládá klasické ekonomické myšlení? Filip Matějka využívá ve své práci poznatky z oblasti ekonomie, psychologie i teorie informací. Pokouší se v ekonomických modelech zohlednit lidské omezené schopnosti zpracovávat infor-

mace a potažmo správně se rozhodovat. „Ve své práci jsem vytvořil modely, které vysvětlují rigiditu cen pomocí obtíží se zpracováváním informací, a tím tedy také popisují efekty politik centrálních bank. Z teorie racionální nepozornosti jednoduše řečeno vyplývá, že na naprostou většinu obchodníků mají výše úrokových měr pramalý dopad, a proto jim nevěnují velkou pozornost. Pro obchodníky je prostě racionální nevšímat si jednoho ze základních pilířů hospodářské politiky každého státu. Zároveň, když se však právě oni o změně nedovědí, nezmění samozřejmě ani svoje ceny. Popravdě řečeno, kolik z nás sleduje nová ohlášení centrálních bank? Tento výzkum tedy přináší lehce paradoxní výsledek: monetární politika má makroekonomický efekt právě proto, že pro žádného jednotlivce není příliš důležitá, a proto si jí nevšímá, nebo ji sleduje jen občas,“ popisuje svoji práci Matějka. Více o osobě i výzkumu Mladého ekonoma roku 2010 se dozvíte v následujícím rozhovoru na této straně.

Druhé místo obsadil doktorand IES FSV UK Aleš Maršál. Ve své práci se zaměřil na dynamický systém všeobecné rovnováhy pro malou otevřenou ekonomiku, která se vyznačuje nedokonalou konkurencí, a existují zde náklady spojené se změnou cen. Rovněž předpokládá, že domácnosti usilují o dosažení stabilní a co nejvyšší spotřeby v průběhu svého života, firmy maximalizují zisk a vláda na základě svých preferencí minimalizuje inflaci a produkční mezeru. Práce se zaměřuje na model dvou zemí, z nichž jedna je extrémně malá. Studie analyzuje dopady vývoje makroekonomických proměnných na výnosovou křivku. Aleš Maršál získal také Cenu Karla Engliše za nejlepší práci využitelnou pro českou hospodářskou politiku. Na třetím místě se umístili doktorandi IES FSV UK Tomáš Havránek a Zuzana Iršová. Ve své práci zkoumali, zda přímé zahraniční investice přinášejí očekávaný přenos technologií do hostitelské země. Autoři studie využili 3626 odhadů mezisektorových přenosů, publikovaných v 57 výzkumných článcích, a došli k závěru, že existují ekonomicky významné přenosy od zahraničních firem k jejich dodavatelům, ale jen nevýznamné přenosy k odběratelům. Prezident ČSE Michal Skořepa také udělil čestné uznání pro ekonoma do 25 let, a to studentovi CERGE-EI Jánu Palgutovi. Ten zkoumal schopnosti voliče strategicky optimalizovat své chování v podmínkách nedokonalé informovanosti.  Autor: Martin Konečný

economix

– 1 / 2011

Mladý ekonom roku 2010 Filip Matějka Vítěz soutěže Mladý ekonom roku 2010 Filip Matějka působí na CERGE-EI jako postdoktorand od ledna minulého roku. Po absolvování Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze (2004) pokračoval ve studiu na Princeton University v USA, kde získal další magisterský titul a v roce 2010 obhájil doktorskou práci z ekonomie. Ve svém výzkumu se Filip zabývá dopady našich omezených schopností zpracovávat informace, rozvíjí teorii „racionální nepozornosti“.

jsem dodělal, věnoval jsem se hlavně matematickému modelování. Ekonomku jsem začal, protože mě ekonomie vždy tak nějak bavila, ale nakonec jsem školy nechal, bylo toho moc. Více jsem cestoval do Ameriky a dostal jsem se na studijní pobyt na semestr do Kansasu. Tam jsem se snažil a dostal jsem doporučení na léto do Minnesoty, která patří v aplikované matematice ke špičce. V Minnesotě jsem dostal doporučení a přesunul se na University of California v Los Angeles. Pak následovalo magisterské a doktorské studium na Princetonu, kde jsem se začal zabývat ekonomií.

Filipe, máš za sebou mnoho studijních zkušeností. Kterými školami jsi vlastně prošel? Začínal jsem na ekonomce a matfyzu najednou. Matiku a informatiku na matfyzu

V čem se podle tebe liší takové elitní univerzity jako Princeton od ostatních, i tady v Evropě? Spíš řeknu, v čem se tolik neliší. Studují a pracují tam úplně normální lidé. Možná

mnozí předpokládají, že jsou tam snad studenti nebo profesoři daleko chytřejší. Ale tak to není. Rozdíl vidím v tom životním stylu a v motivaci. Jdeš po chodbě a vidíš, že tři z deseti kanceláří tam mají vystavenou na poličce Nobelovu cenu. A ty máš možnost s těmi lidmi spolupracovat, tak tě to baví a pracuješ hodně. Všichni tam žijí naplno. Výhodu spatřuji i v tom, že kampus je takové městečko, kde najdeš všechno.

Když se vrátíme do současnosti, co je teď tvou hlavní činností? Pracuji od ledna 2010 jako postdoktorand v CERGE–EI, ale budu se hlásit i na asistenta profesora. Pracuji na výzkumu a chci v tom nadále pokračovat. Soustředím se především na makroekonomii, konkrétně informační ekonomii. To znamená, co plyne pro

23

rozhovor ekonomiku z faktu, že lidé nemají úplné informace nebo jim nevěnují pozornost.

Za rozvoj teorie „racionální nepozornosti“ jsi obdržel cenu Mladý ekonom 2010, v jaké oblasti vidíš její hlavní uplatnění? První motivace je využití v monetární politice, konkrétně v případě dosahování cenové stability z pohledu centrálních bank. K tomu povede samozřejmě dlouhá cesta, moje teorie dává jen určitý základ pro úspěšné plnění. Dalších aplikací nabízí samozřejmě nespočet. Třeba jak mají prodejci měnit ceny, když klienti také všemu nevěnují pozornost. Ukazuje se, že by prodejci měli držet cenu spíše fixní.

Když už jsme u Evropské unie, myslíš si, že má budoucnost, a podpořil bys i politickou integraci? Určitě budoucnost má, podle mě je Evropská unie skvělá věc. A i politická integrace by byla pozitivem. Evropská unie je obecně

taková pojistka pro nás, abychom nešli hodně zpátky. Myslím, že se máme vcelku slušně, někdo lépe, někdo hůř, ale úroveň života je v našem státě celkem dobrá. My jsme malý stát a v malém státě se vždycky může něco stát. Jednak přijde špatná politická strana, což není nijak nepředstavitelné. V malé zemi není tak těžké financovat stranu, která vyhraje volby. Na druhou stranu ale Evropská unie není organizací, která nám umožní se dostat do čela, spíše nás vede tím správným směrem.

A jaký je tvůj názor na jednotnou měnu? Z dlouhodobého hlediska je euro určitě dobrá věc. Já nevidím důvod, proč by tak malá země jako ta naše měla mít vlastní měnu. Ale opět, je potřeba čelit několika problémům. Nastavené mechanismy nejsou dokonalé a k ideálu užívání eura je ještě hodně daleká cesta. Když třeba jedna země má problémy, tak já z principu v tom nevidím nic špatného pro euro. Spíš je tam to politické nebezpečí, že Evropská unie bude chtít danou zemi zachránit. Ale když ji zachrání, tak zase ostatní země nebudou motivované se začít chovat lépe. Podle mě bankrot země není až takové neštěstí. Podívejme se například na Argentinu – po bankrotu se tam hodně rychle vrátili investoři. Když se vyhlásí nějak rozumně, tak sice věřitelé, kteří státu půjčili peníze, něco ztratí, ale to patří k riziku, někdy vyděláš, někdy holt proděláš. A v budoucnu si stát bude moci půjčit, ale s vyšší úrokovou mírou, bude tam prostě vyšší riziková prémie. Rozhodně to však není konec světa. Jak sám sebe motivuješ a co je pro tebe důležité v životě? Já mám rád vyváženost a vyrovnanost. Nejdůležitější jsou rodina, přátelé, sport a práce. A zjistil jsem, že když jedna z těchto věcí nefunguje, tak ty ostatní nemůžu dělat, jak bych chtěl.  Autor: Martin Konečný Foto: Tereza Syrová

– 1 / 2011

Když odbočíme od tvé práce k dnešní podobě státu a situace kolem zadlužování... Obecně mám za to, že škrty na výdajové stránce rozpočtům prospějí. Stačí se podívat na řízení osobních financí lidí – dlouhodobě se snaží žít vyrovnaně. Tady vyvstává

otázka, jak to správně udělat v případě státu. Asi všichni vědí, že nejvíce se ušetří rozumným nakupováním, tedy transparentními a zodpovědnými veřejnými zakázkami. Jinak dluh sám o sobě tak obrovský není, problém vidím v dalším zadlužování. Když skoncujeme se zadlužováním, budeme na tom docela dobře. Snížit nebo úplně zastavit zadlužování by nemusel být až takový problém. Žijeme v sociálním státě, platíme si hodně a hodně dostáváme. Ovšem velká část toho přerozdělovacího procesu se děje neefektivně. Třeba mně osobně se nelíbí evropské dotace, to je velká černá díra na peníze a jenom malá část se využije skutečně efektivně.

economix

A do budoucna máš nějaké cílové oblasti, kam tuto teorii chceš posunout? Několik. Teď tvoříme teoretický model rozhodování lidí, kteří dostanou určitý počet variant k výběru, třeba důchodové pojištění nebo různé druhy aut. Většina modelů vychází z určitých pravidel a zkušeností, to jsou empirické modely. Pokud ovšem dojde k nějaké změně nebo odchylce, empirické modely nestačí. Věřím, že naše teorie se bude moci použít za každé situace. Další směr rozvoje vidím ve studiu centrálního plánování versus tržní ekonomiky. Ze zkušenosti víme, že tržní ekonomika funguje lépe, ale máme tušení, že některé oblasti by bylo dobré regulovat.

24

mladá a úspěšná

Mla a úspěšná Mladá Jana Michalíková radí skloubit praxi se školou skloub Jana Michalíková (27) zastává funkci výkonné ředitelky Asociace pro kapitálový trh České republiky od listopadu minulého roku, rovněž zasedá v představenstvu mezinárodní asociace EFAMA (European Fund and Asset Management Association). Kromě Fakulty mezinárodních vztahů VŠE absolvovala i Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Své vzdělání si doplňuje na University of London ve Velké Británii. S negativními reakcemi na skutečnost, že zastává jako žena vysokou pozici, se nesetkala. Za rozhodující považuje své pracovní zkušenosti a vědomosti získané studiem, kterému se věnuje i ve volném čase.

economix

– 1 / 2011

Jak hodnotíte přínos VŠE pro praxi z pozice absolventa? Využíváte vědomosti získané během studia v práci? Využití vědomostí získaných v průběhu studia je otázkou prolinkování zaměření studia a zaměření pracovní pozice. Kdybych studovala architekturu, asi bych v současné praxi takto získané vědomosti moc nevyužila. Já jsem absolvovala Fakultu mezinárodních vztahů, která je hodně zaměřená na jazyky a na všeobecný rozhled, což je pro mou práci užitečné. Vzhledem k širokému záběru mé praxe využívám i účetnictví, daně, ale zejména právo. Z pohledu praxe jsem s úrovní výuky práva (například kapitálového trhu) na VŠE velmi spokojená. Zároveň jsem již několikrát (k mé nelibosti) zjistila, jak užitečná může být nejen v práci, ale i v osobním životě například taková statistika. Vidíte konkrétní možnosti zlepšení přípravy budoucích absolventů naší školy pro uplatnění na pracovním trhu? Co vám na VŠE chybělo? Já bych tuto věc spíš obrátila a podívala se na to, co můžou udělat sami studenti pro lepší uplatnění v praxi. Zvolit lze jeden ze dvou přístupů: pokud přesně vím, co chci dělat, tak bych se soustředila na dokonalé zvládnutí předpokladů pro tuto práci – zvolila bych si obor, který je pro tuto práci nejvhodnější, učila bych se na výbornou a i své volitelné předměty bych směřovala k této pozici. Pokud nevím, co bych chtěla v budoucnu dělat, tak bych se soustředila na široký záběr, abych z mnoha oblastí získala alespoň postačující vědomosti, které bych pak mohla uplatnit v získané práci.

Právnická fakulta je spíš rigidní a konzervativní, zatímco VŠE je hodně flexibilní. Toto lze vydedukovat srovnáním více aspektů: například technické vybavení školy, vzdělávací, potažmo zkouškový systém, možnosti volby volitelných předmětů, podíl doktorandů na výuce atd. Ale úroveň obou škol bych si hodnotit nedovolila, ta odlišnost je prostě diametrální. Ono je to dáno asi i podstatou – vyškolit právníka chce prostě jiný přístup než vyškolit ekonoma.

Mnoho studentů ekonomických škol nemá přesně vymezenou představu o oblasti svého budoucího působení. Poznala jste už během studií směr, kterým jste se chtěla ubírat? Jako a priori právník jsem měla velmi konkrétní představu, co bych chtěla dělat, ale vzhledem k různým příležitostem v průběhu praxe jsem svou představu značně modifikovala. Sbírala jste pracovní zkušenosti už během studia nebo jste se výhradně věnovala prohlubování teoretických vědomostí? Podle mě je sbírání praktických zkušeností pro studenty velmi důležité. Není jednoduché zvládnout školu i práci, ale teorie bez praxe moc smysl nemá. Navíc to člověku pomáhá v učení, když si umí představit, co je za těmi poučkami ukryto. Studujete na University of London, můžete porovnat český a britský vzdělávací systém? Z čeho by si měli čeští studenti a pedagogové, případně celý systém vzít příklad? Vzhledem k časovým možnostem studuji dálkově a ve škole jsem jen sporadicky, takže můžu srovnávat pouze některé aspekty. Nejvíc mě překvapil důraz na ověřování samostatného myšlení a pochopení zkoušené materie. Je to už asi klišé, ale český systém je pořád zaměřený na biflování, kdežto anglický systém je založený na formulování tezí a myšlenek, což je v praxi využitelnější. Kromě VŠE jste vystudovala Právnickou fakultu UK. Vidíte nějaké rozdíly v přístupu učitelů a studentů mezi těmito školami?

Jak vypadala vaše cesta do funkce výkonné ředitelky Asociace pro kapitálový trh ČR? V průběhu studia jsem měla řadu kratších právních praxí v advokátních kancelářích, u telefonního operátora, nebo i logistické společnosti. Pak jsem na delší čas zakotvila v daních u Ernst & Young. Tato praxe mi dala hodně, naučila jsem se tam efektivně pracovat a poznala jsem spoustu skvělých lidí. Jenom samotné daně mě moc nebavily. Do asociace jsem nastoupila na pozici právník a po odchodu tehdejšího výkonného ředitele jsem přijala nabídku stát se její ředitelkou. Asociace pro kapitálový trh působí v podstatě jako profesní sdružení na prosazování zájmů svých členů. V čem spočívá náplň vaší práce? Jak vypadá běžný pracovní den? Naším hlavním cílem je rozvoj kapitálového trhu v České republice. Na tento cíl dbáme při jakékoli aktivitě, které se věnujeme. Proto navrhujeme nová legislativní řešení, připomínkujeme novou legislativu navrhovanou regulátory (českými i evropskými), jednáme s nimi o podstatných otázkách, sbíráme data od našich členů a prezentujeme je veřejnosti nebo připravujeme hodně populární konference zaměřené na oblast kapitálového trhu. Podle aktuálních aktivit vypadá i můj den. Většinou mám několik pracovních schůzek, vyřizuji urgentní záležitosti a připravuji různé koncepce (legislativy kapitálového trhu nebo fungování asociace). Jak hodnotíte připravovanou reformu finančních trhů od EU? Myslíte si, že dosáhne deklarovaných cílů a zabezpečí tak stabilitu v odvětví? Je vůbec potřebná? V poslední době vnímám návrhy přicházející z Evropské unie velmi negativně. Jejich hlavní dopady jsou spíše zvýšené náklady

25

mladá a úspěšná pro subjekty působící na kapitálovém trhu, které se pak víc projeví na dostupnosti finančních produktů než na zabezpečení stability finančních trhů. Na stránkách asociace jsem se dočetla, že členové AKAT přistupují k jistým samoregulačním opatřením. Můžete jmenovat nějaké konkrétní kroky, které vaši členové podnikají dobrovolně za účelem zvýšení transparentnosti kapitálového trhu? Asociace přijímá samoregulační dokumenty z několika důvodů. Na jednu stranu tímto nastavujeme jakýsi benchmark v celé oblasti kolektivního investování. Dále naše dokumenty slouží jako informace pro investory, co můžou očekávat, a tím kultivujeme prostředí kapitálového trhu. Posledním dokumentem, který jsme připravovali, bylo Doporučení k propagaci fondů, které si kladlo za cíl sjednotit postup distributorů při propagaci a veřejném nabízení jednotlivých typů fondů. V současné době pracujeme na Klasifikaci fondů AKAT, jejímž cílem je sjednocení pojmosloví v této oblasti.

Co byste vzkázala dnešním studentům? Co nemají zanedbávat? Na co se koncentrovat? Které příležitosti jednoznačně využít? Já si myslím, že je velké štěstí, když člověk může dělat to, co ho baví. Proto by každý měl vyvinout maximální úsilí, aby tohoto cíle dosáhl.  Autor: Zuzana Žiačiková

economix Hledáme nové redaktor(k)y a fotograf(k)y! [email protected] Všechna vydaná čísla Economixu jsou k dispozici ve formátu PDF na webových stránkách studentského sdružení Ekonom

www.economix.cz

– 1 / 2011

Jak vás vnímají partneři při jednáních? Setkala jste se někdy s negativní reakcí na skutečnost, že jste mladá žena?

S negativní reakcí jsem se dosud nesetkala. Je pravda, že v této oblasti jsou ženy spíše výjimkami, ale co se týče mladých lidí, tak těch potkávám hodně. Naštěstí už mám za sebou celkem slušnou studijní i profesní historii, která mi umožňuje relativně fundovaně jednat o tak rozdílných oblastech, jako jsou například daně a právo nebo účetnictví, a právě toto považuji za rozhodující pro to, jak mě ostatní lidé vnímají.

economix

AKAT tedy spolupracuje na přípravě zákonů, které upravují podmínky fungování kapitálového trhu s regulátory (ČNB, Ministerstvo financí ČR). Myslíte si, že teorie ovládnutého strážce od nositele Nobelovy ceny za ekonomii Stiglera funguje v praxi? Že regulátora v konečném důsledku ovládne samo regulované odvětví, z důvodu informační asymetrie a toho vyplývajícího nedostatku informací, kterými regulátor disponuje? Já jsem k zobecňujícím ekonomickým teoriím vcelku skeptická, vždy zvažuji konkrétní situaci za konkrétních podmínek. Ale nepředpokládám, že by v ČR regulované odvětví, v tomto případě kapitálový trh, ovládlo regulátora. U nás je to zejména Česká národní banka.

26

zaměstnavatelé

Po čem touží studenty VŠE preferovaní zaměstnavatelé? Nejpreferovanějším zaměstnavatelem studentů a absolventů VŠE je Česká národní banka. Vyplynulo to z výsledků on-line průzkumu The trendence Graduate Barometer 2010, který každoročně realizuje institut Trendence. Druhé místo obsadila Skupina ČEZ a třetím nejoblíbenějším zaměstnavatelem je společnost L’Oréal.

economix

– 1 / 2011

Zajímalo nás, zda jsou naopak studenti a absolventi VŠE preferovaným „materiálem“ pro tyto oblíbené firmy, zda vybraní zaměstnavatelé upřednostňují uchazeče o práci s praxí či raději najmou praxí „neposkvrněné“ absolventy, jaké mají požadavky na jazykové vybavení uchazečů a zda mají zájemci o zaměstnání adekvátní mzdové požadavky. Na to vše a ještě více jsme se zeptali Tomáše Zimmermanna z ČNB, Hany Krbcové z ČEZ, Petra Šebka z IBM a Jana Holinky z České spořitelny (ČS). Kladete při přijímání absolventů důraz na praxi nebo máte raději neotřelé nováčky, které si sami zaškolíte a „přizpůsobíte“? ČNB: V tomto směru neuplatňujeme jednotný přístup k výběru absolventů, kteří u nás projeví zájem o zaměstnání. Obecně lze říci, že odborná praxe (zejména zahraniční) nebo studijní stáž apod. mohou být pro absolventa ucházejícího se o zaměstnání v ČNB výhodou. ČEZ: Určitě je výhodou, když do firmy přijde nový zaměstnanec, který už s ní má nějakou zkušenost. U studentů touto zkušeností může být například některý z programů, které pro ně v době jejich studií organizujeme. Určitou výhodou je pak nejen poznání prostředí, ale i navázání osobních vztahů. Tyto zkušenosti a znalosti pak může zájemce o práci uplatnit v rámci výběrového řízení, ale určitě nejsou rozhodujícím kritériem výběru. IBM: Praxe může být při rozhodování o přijetí důležitá. Vidíme, že zájem o praxi během studia rychle roste. Nedávno jsme inzerovali nabídku studentské práce v HR oddělení a během dvou dnů přišlo přes sto odpovědí. V průběhu roku sami vytváříme množství studentských pracovních míst v různých odděleních. Víme, že získání praxe není často snadné, i my jsme nakonec z té

spousty životopisů museli vybrat jednu jedinou studentku. Studentskou praxí, ale už jenom odesláním životopisu, vstupujete na pracovní trh, na kterém se budete po škole pohybovat desítky let. A taková zkušenost je bezpochyby zajímavá. ČS: Preferujeme absolventy, kteří měli alespoň nějaký kontakt s praxí. Pracovní zkušenost nemusí být obvykle „v oboru“. V podstatě jakákoliv dlouhodobější brigáda stačí k tomu, abychom věděli, že pro absolventa nebude nástup do pracovního procesu takovým šokem a problémy s adaptací na režim spojený se zaměstnáním budou minimální. Jaké požadujete jazykové znalosti, případně jaká má být jejich úroveň? ČNB: Zpravidla požadujeme aktivní znalost anglického jazyka prokázanou zkouškou 1. nebo 2. stupně podle seznamu standardizovaných jazykových zkoušek MŠMT ČR, kterou nastupující absolvent může doložit do šesti měsíců po nástupu do ČNB. Případná znalost dalšího světového jazyka je samozřejmě vítána a je pro absolventa ucházejícího se o zaměstnání v ČNB výhodou. ČEZ: Předpokládáme, že dnes již absolventi vysokých škol ovládají angličtinu na pokročilé úrovni znalosti. Tak jsou také nastavena naše očekávání. IBM: Angličtina je jednoznačně firemním jazykem, každý další jazyk může být užitečný. Nikdy nevíte, do které země vás mohou pracovní povinnosti zavést. Zvládnutí anglického jazyka by mělo umožnit práci v mezinárodním prostředí i další rozvoj. I většina firemních školicích a rozvojových programů je v angličtině. Říká se, že nejobtížnější je v cizím jazyce studovat. Proto například zahraniční stáž během studia bývá dostatečnou průpravou i známkou úrovně zvládnutí jazyka. ČS: U většiny pozic znalost cizích jazyků nepožadujeme. U pracovníků, kteří jsou v kontaktu s mateřskou společností Erste Group, požadujeme angličtinu na velmi dobré úrovni, němčina je výhodou. Dále používají denně angličtinu někteří zaměstnanci v kontaktu s dodavateli – například s kartovými asociacemi a samozřejmě klienty hlavně privátního a firemního bankovnictví. Tam je nutná velmi dobrá odborná angličtina.

Uvádějí absolventi adekvátní mzdové požadavky? Pokud ne, jak moc se liší od vaší nabídky? ČNB: Až na ojedinělé výjimky jsme se v posledních několika letech nesetkali s neadekvátními mzdovými požadavky ze strany absolventů. Je znát, že k osobním pohovorům zpravidla přicházejí s určitou rámcovou představou o úrovni odměňování v sektoru peněžnictví a většina z nich je také informována, že úroveň mezd v ČNB je nižší než u komerčních bank. ČEZ: Před rokem jsme si provedli průzkum na školách, v rámci kterého jsme se ptali studentů na představu o jejich nástupní mzdě. Podle výsledků tohoto průzkumu je situace rozdílná podle úrovně vzdělání. Na středních školách byly představy o nástupní mzdě značně nereálné a většina odpovědí se pohybovala vysoko nad rámcem celorepublikového průměru (a to šlo o nástupní mzdu po absolvování školy). U vysokoškoláků odpovídaly představy našim nabídkám. IBM: Myslím, že požadavky na mzdu jsou realistické. Pokud se někdy výrazně liší představy od reality, je to jednoduše dáno nedostatkem zkušenosti. Ale nakonec ke shodě dojdeme. Tolik se mluví a píše o zákonitostech trhu, ten pracovní je má také. A proto je třeba jim před vstupem na tento trh porozumět. I to je součást předpokladů úspěšné pracovní kariéry, a tedy i odměny za ni. ČS: Přibližně v posledním roce se situace zlepšila a platové požadavky absolventů jsou vcelku realistické, i když spíše na horní hranici mzdového rozpětí. Je u vás stále velký nápor na pracovní místo? Kolik zájemců se průměrně hlásí na pozici absolventa ekonomického oboru? ČNB: Trvale vysoký zájem uchazečů o zaměstnání v ČNB se v období ekonomické krize a přebytku pracovních sil na trhu práce ještě dále zvýšil. V závislosti na náročnosti inzerovaných kvalifikačních požadavků se do jednotlivých vnějších výběrových řízení vyhlášených ČNB v roce 2010 k obsazení pracovních pozic absolventů ekonomických oborů hlásilo asi 30–90 uchazečů. ČEZ: Zájem o netechnické pozice je stále značný. Opět se počty liší podle toho, jde-li o pozici pro středoškoláka nebo vysokoškoláka, a samozřejmě vliv mají také regionální podmínky na trhu práce. Jen pro představu:

27

zaměstnavetelé

Poskytujete nově zaměstnaným absolventům nějaké výhody a benefity? Pokud ano, jaké? ČNB: Absolventi v porovnání s jinými zaměstnanci ČNB nepožívají žádné zvláštní výhody.

ČEZ: Při poskytování benefitů nerozlišujeme, jde-li o zaměstnance nového nebo ne. To, co získávají při nástupu noví zaměstnanci navíc, je adaptační program přímo na míru pozici a potřebám nově nastupujícího zaměstnance. IBM: Zaměstnanecké benefity jsou stejné pro všechny, nijak se neliší u absolventů a lidí s praxí. Možná jeden příklad stojí za zmínku – takzvaný program flexibilní kanceláře umožňuje pracovat i z domova. ČS: Benefity přímo pro absolventy nemáme. Česká spořitelna jako zaměstnavatel poskytuje širokou škálu benefitů, které jsou určeny všem zaměstnancům. Pro absolventy je zvláště důležitý velmi propracovaný systém školení, důraz na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a flexibilní formy zaměstnání (snížené úvazky, práce z domova apod.). Za jak dlouho je možné se vypracovat k prvnímu kariérnímu postupu? ČNB: Doba, za kterou je možné se vypracovat k prvnímu kariérnímu postupu, je velmi individuální a je závislá zejména na schopnosti absolventa, jak rychle se dokáže v novém pracovním prostředí adaptovat, osvojit si odborné znalosti a získat základní pracovní zkušenosti pro takový postup potřebné. Tato doba není vnitřními předpisy ČNB nikterak předurčena. Vzhledem k tomu, že absolventi bývají většinou

přijímáni na juniorské pracovní pozice, dochází nezřídka k prvnímu kariérnímu postupu v době jednoho až dvou let po nástupu do ČNB za předpokladu, že je vyšší pracovní pozice volná nebo se ve zmíněném období uvolní. ČEZ: K diskusi o dalším postupu v kariéře dochází poprvé po ukončení adaptačního programu, tedy zhruba po půlroce od nástupu. IBM: To se může lišit u jednotlivých pracovních pozic, ale obecně lze říci, že už v rozmezí jednoho až dvou let pracovního působení v IBM. Se spojením „kariérní postup“ ale pracujeme opatrně. Kdo přichází s pocitem, že cesta z recepce do kanceláře generálního ředitele by neměla trvat více než pět let, bude zřejmě zklamán. IBM však díky šíři svých aktivit nabízí řadu různých pracovních uplatnění – tzv. infrastrukturní činnosti, jako jsou finance, HR, marketing a komunikace, poté samozřejmě technické a prodejní pozice, ale například i uplatnění v oblasti konzultantství nebo výzkumu. ČS: Nejdříve je nutné vyjasnit si pojem „kariérní postup“. Hodně absolventů, kteří se k nám hlásí, očekává, že za několik měsíců postoupí na manažerskou pozici. To je jev výjimečný. Téměř každý ale přibližně do jednoho roku postupuje na seniorštější pozici, na které má větší pravomoci i odpovědnost.  Autor: Lucie Cepáková

TOP 10 PREFEROVANÝCH ZAMĚS TNAVATELŮ NA VŠE Pořadí Společnost Preference 1. ČNB 15,6 % 2. Skupina ČEZ 14,4 % 3. L´Oréal 12,4 % 4. Ernst & Young 10,8 % 5. PwC 10,0 % 6. Google 8,4 % 7. Deloitte 8,4 % 8. Apple 8,0 % 9. ČSOB 6,8 % 10. IBM 6,4 % Zdroj: Trendence

– 1 / 2011

Preferujete absolventy některé konkrétní vysoké školy? Pokud ano, proč? ČNB: Nelze říci, že by ČNB uplatňovala politiku preference některé konkrétní vysoké školy. Při výběru absolventů se přihlíží k úrovni jejich znalostí. Je ale skutečností, že mezi přijatými absolventy v posledních letech převažovali absolventi veřejných vysokých škol: VŠE v Praze, Univerzity Karlovy (CERGE-EI) v Praze, Masarykovy univerzity v Brně nebo VŠB v Ostravě. ČEZ: Při výběru nových zaměstnanců jsou rozhodující především jejich znalosti, osobnostní předpoklady a motivace a ne škola, kterou absolvovali. Mnohdy je pro výběr absolventa nejdůležitější lokalita, ve které nabízíme pracovní pozici – ochota stěhovat se za prací není ani u mladých lidí příliš velká. Přesto se snažíme s vysokými školami spolupracovat, náš zájem je však směřován s ohledem na náš obor podnikání na technické fakulty. U ekonomů se snažíme soustředit a podporovat ty nejlepší, proto jsme už druhým rokem partnerem programu CEMS na VŠE. IBM: Tradičně máme velmi dobré a dlouhodobé vztahy s technicky orientovanými vysokými školami. Zaměstnáváme ale také řadu absolventů a absolventek škol ekonomického zaměření. Nedá se říci, že preferujeme konkrétní školy. Asi bychom dnes těžko hledali školu, která by třeba i přes odlišné hlavní studijní zaměření neměla například katedru informačních technologií. ČS: Absolventy konkrétních škol nepreferujeme. U specializovaných pozic (například pozice specialista úvěrových rizik, analytik atd.) preferujeme absolventy konkrétního oboru.

ČNB – nejvíce preferovaný zaměstnavatel studenty VŠE

economix

při centralizaci účtáren se nám do výběrového řízení na pozici účetní se středoškolským vzděláním přihlásilo okolo 300 zájemců. Pokud jde o ekonomické pozice pro absolventy VŠ, je počet přihlášených kandidátů průměrně kolem 100 až 150, na pozice s praxí 50 až 100 kandidátů. IBM: Zájem je stále značný. Na druhou stranu, počet absolventských míst je každoročně limitovaný. Nejsme zaměstnavatel přijímající absolventy po desítkách. Na jednu absolventskou pozici přijde v průměru 50 reakcí. ČS: Sledujeme poměrně velké rozdíly v závislosti na druhu pracovní pozice. Lze říci, že na pozici vhodnou pro absolventy se hlásí asi sto kandidátů. Na pozice prodejní (poradci na pobočkách, firemní poradci apod.) spíše více, na pozice v centrále (analytici atd.) spíše méně.

28

rozhovor

Mich Michael Rostock – Poplar: Jak udělat udě díru do světa byznysu

Letošní cyklus přednášek Institutu rozvoje podnikání (IDE) zahájil 23. února v 19.30 podnikatel a soukromý investor Michael Rostock-Poplar, kterého mnozí znáte z pořadu Den D. O jeho přednášku byl takový zájem, že se studenti tísnili v přeplněné místnosti RB211, a dokonce stáli i mezi dveřmi. Díru do světa byznysu podle Michaela Poplara neuděláte ve službách, jelikož zákazník je otrava. Uspějete jedině s unikátním produktem, kdy se zákazník stane závislým na vaší službě: „Když se marže pohybuje kolem 60 % a více, tak to už je potom byznys.“ Jaký je pro to potřeba hledat trh? Trh s vysokým

IQ a nízkým vlivem regulátorů (státu), což je například consulting, IT, investment banking, new media a new advertising. K tomu bychom všichni z VŠE měli směřovat. Na rozjetí takového byznysu musíte mít náturu, být extrovertem s vůlí uspět. Položte si nejdříve otázku, zda na to máte. Umíte vést lidi? Doba osamělých géniů je už totiž za námi. Máte charisma? Zvládáte stres? Počítejte s tím, že zprvu budete podnikat deset let dvanáct hodin denně šest dní v týdnu a sedmý den si budete dělat poznámky z těch šesti. Když podnikatelé navyklí na takovouto hladinu stresu skončí, tak ho vyhledávají v jiných formách – například létají padákem či letadlem. Dále byste si měli položit otázku, zda

se orientujete rychle v nových situacích a také jak zvládáte nepředvídatelnost lidí a situací. Z tří set věcí se jedna pokazí a vše se s tím sveze. Možná se budete smát, ale jak byste zareagovali v situaci, která jednou opravdu nastala: zaměstnanec dostal výpověď a před svým zaměstnavatelem ji roztrhal a snědl. Ten na něj zavolal policii. Položte si otázku, jak byste zareagovali vy? Lidé okolo vás by měli být chytřejší než vy a měli by být loajální, určitě si to průběžně testujte. Například Pražáci počítají s tím, že práci prostě najdou, a nemají tedy motivaci, jsou nejhoršími zaměstnanci. Motivujte je! Můžete je přeplatit, ale proč v hotovosti, dejte jim to v akciích. Manažer má

oproti podnikateli jistotu a záruky. To, co mají společné, je golf. Jeden v něm jezdí a druhý ho hraje. Nebojte se prosadit svůj názor. Podnikatel je ten, kdo ze sebe neudělá robota. To, že již dnes někdo něco dělá, ještě neznamená, že to nemůžete dělat také a že za pár let nemůžete být lepší. Michael Rostock-Poplar je motivován zejména nonkonformními lidmi, kteří mění zažité. Nazývá to „pankáčským byznysem“. Sám se ale děsí „červených tenisek“, to jsou sice lidé kreativní s nejlepšími nápady, ale jednou za půl roku mají tvůrčí krizi a to s nimi nic nehne. A dále se děsí nemovitostí, protože to je trh s nízkým IQ a vysokým vlivem státu. 

economix

– 1 / 2011

Rozhovor s Michaelem Rostockem - Poplarem Michael Rostock-Poplar vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze, absolvoval postgraduální studium St. Antony‘s College na Oxford University a získal magisterský titul LLM na Hughe‘s Hall, University v Cambridgi. Podnikatel známý z pořadu České televize Den D nám v rozhovoru prozradil, že podnikat s kamarádem nemusí být nutně katastrofa. S Michaelem Ros-

tockem-Poplarem o Facebooku pro mrtvoly i jeho dětském snu stát se pirátem. V loňském roce na VŠE přednášela vaše kolegyně ze Dne D Dana Bérová. Podle ní je součástí úspěšného projektu tým, ale pastí se může stát začátek projektu s kamarádem a nedohodnutí lídra. Jaký je na to váš názor? Je určitě nutné stanovit jednoho lídra. Pokud je parta nebo

Váhal jste u nějakého z projektů ve Dnu D, zda do něj jít či nikoliv?

Nikdy nevíte, protože na tu kameru máte opravdu jen těch 30 minut, to znamená, že celé to kouzlo toho pořadu je, že máte 15–20 minut, abyste si udělal první názor a aby během toho prvního názoru jste byl schopný otestovat, jestli to může fungovat nebo ne. Je to jednodušší v tom, že 50 % projektů je blbost, u těch už za deset minut víte, jestli ano nebo ne. Pak už člověk musí sázet na nějaké znalosti, schopnosti nebo know-how kolegů. Proto tam spoustu kšeftů děláme ve dvou nebo ve třech. Je nějaký investiční nápad, který vás vyloženě pobavil? Já mám svůj vlastní investiční nápad – Facebook pro mrtvoly. Představte si, že umřete a vaši rodiče na vás chtějí vzpomínat a není to jenom o tom, že vám zaplatí náhrobek, ale že máte normálně svoji facebookovou stránku, kde vaši rodiče zaplatí někomu za to, že jsou tam vaše fotografie a prostě vzpomínky

a tak dále. Což je takový můj osobní blbý nápad, který čekám, že někdo udělá. Takový virtuální hřbitov na FB mi připadá hodně zajímavý. Tam máte permanentní poptávku, relativně nepřemýšlející zákazníky, protože pro ně je důležité, aby tu dceru nebo syna na tom FB měli, mohou tam dávat fotografie, je to víceméně nafurt. Takže to se mi líbí. Setkal jste se v souvislosti s účinkováním ve Dnu D s útokem na vaši osobu? Přece jen jste tam spíše za toho zlého. No, to ani ne. Já jsem ten kontroverzní člověk, to patří k životu. Já jsem většinou polarizující osobnost, takže ta televize jenom amplifikuje tu polarizu-

jící vlastnost. Ale já prostě žiju s tím, že všechny nepotěším. Odkdy se věnujete investování? Samotné investování jsem rozjel, když mi bylo tak pětatřicet, to znamená, že je to nějakých 6–7 let, co jsem kupoval a prodával firmy, takže jsem byl spíše poradce než investor. Jinak byznys jsem začal ve 27 z domu z kuchyně. Do té doby jsem si totiž myslel, že velké korporace fungují. Již odmalička jste věděl, že se chcete pohybovat v byznysu, nebo jste měl původně jiné představy či vysněné povolání? Já jsem vždycky chtěl být pirát. Ono to je strašně jednoduché. Pamatuji si, že mi potom na základní škole spolužáci říkali, že jsem chtěl být pirát, a tak jsem si to splnil.  Autor: Lucie Cepáková Foto: Peter Čulák

Sloupek Tomáše Vorla jr. Zkouškovému odzvonilo, a tak se společně podívejme na pár událostí, které jste mohli (kvůli nepřetržitému nahlížení do skript) od posledního vydání Economixu minout. Mohu být jen rád, že jsem se nestal opravdovým novinářem. Totiž vypotit jeden článek za měsíc mě stojí půl noci přemýšlení a k tomu krabičku cigaret. Měl-li bych toto dělat pravidelně, zřejmě bych do svých třiceti zemřel na infarkt. ■ Bylo by to jistě o to závažnější, kdyby vstoupily v platnost veškeré výpovědi podané nemocničními lékaři. Berte to jako příležitost uvědomit si, že shánět nové, kvalifikované lékaře s praxí může být v blízké budoucnosti jistý problém. Proto na vás apeluji: Nekuřte. Anebo aspoň zvažte večerní školu bypassů. ■ Autor sloupku vyšel tomuto nebezpečí vstříc a přihlásil se k dobrovolnému cvičení. „První měsíce v roce tu máme dost plno,“ říká můj cvičitel, „ale buďte bez obav, do jara tu těch lidí bude půlka a na podzim tak čtvrtina. Ještěže kdosi vymyslel ta novoroční předsevzetí.“ Vsadím svůj honorář na to, že to byli majitelé fitness center. ■ Kdo se ale poslední týdny zapotil nejvíc, byl jistě Husní Mubarak a s ním i celý západní svět. Zejména USA, donekonečna omílající celosvětové právo na demokracii, žehrají na ztrátu spojence, který ovšem vládl rukou despotickou. Inu, je snadné kázat vodu, ale zbavit se vína... ■ Podobným příslovím bychom mohli počastovat snahu manželky našeho expremiéra vypořádat se s neúspěšným povolebním obdobím. Kniha V botičkách od Diora má poodkrývat zákulisí české politiky. Namísto toho však vznikla pomlouvačná selanka, která neodkrývá vůbec nic, snad kromě přízemnosti své autorky. Za příklad nechť poslouží její údiv nad tím, jak můžou ženy považovat našeho pana knížete za přitažlivého. Já osobně nedovedu pochopit, jak může paní Paroubková považovat za přitažlivého svého muže. ■ Ostatně jak literární kritika nemohla jinak než nad dílem výše zmíněným zlomit hůl, jiná hůl se láme i nad samotným Jiřím Paroubkem. Jeho vlastní partaj mu nedovolila uspořádat pravidelnou tiskovou konferenci v ústeckém sídle strany, respektive v zasedací místnosti krajského výkonného výboru. Byl vykázán s odůvodněním, že jeho vliv ve straně klesá, a není tak důvodu k tomu, aby získával jakékoli výhody oproti jiným, méně známým členům strany. To je na světelné roky daleko k proklamacím, že by snad jednou měl aspirovat na křeslo v naší republice nejvyšší. ■ Svou eventuální kandidaturu na prezidentství nedávno oznámil jiný expremiér, a to Jan Fischer. Podmínil ji ovšem přijetím zákona o přímé prezidentské volbě. Evidentně proto, že si po vlastních zkušenostech zkrátka nechce stranickou politikou špinit renomé. Jan Fischer versus pověst české politické etiky – 1:0. ■ Kdysi mi někdo u piva tvrdil, že tunelování je výraz vzniknuvší v naší zemi. Jde víceméně o to, že kdysi v devadesátých letech někdo přišel na to, že je jednodušší firmu postupně rozhlodat až k úpadku a při tom si přijít na nějakou tu kačku než se dennodenně pachtit za pravidelným výdělkem a firmu udržovat v chodu. Příkladem na druhou budiž desetimiliardové předražení mnohokrát zmiňované Blanky. Vedení Prahy se zde povedl vskutku husarský kousek – tunelování při tunelování. Od té chvíle té historce bezvýhradně věřím. ■ Ale abych nebyl jenom škarohlíd. Mladoboleslavská Škodovka po dvaceti letech mění své logo. Nejzřetelnější změnou je, že z emblému zmizí nápis Škoda. Vedení podniku to vysvětluje tím, že si auta ze severu Čech již vydobyla ve světě takové jméno, že je už není třeba zákazníkům připomínat. Okřídlený šíp by se tak měl zařadit svou jednoduchostí k ostatním, již osvědčeným logům z koncernu Volkswagen. Přejme takovou budoucnost i dalším českým firmám (ať už je vlastní kdokoli). ■ A neméně zdárnou budoucnost v právě začínajícím semestru si vám dovoluji popřát i já!  Autor: Tomáš Vorel

– 1 / 2011

horda lidí, kde nemáte definovanou zodpovědnost, tak potom je to průšvih. Jedna věc je, že se k tomu ti lidé cpou, a druhá, že když se pak překrývají nebo bojují, tak to nefunguje. Musí být někdo, kdo tu vlajku drží a musí to popohánět dopředu. To ale neznamená, že jsou ti lidé blbí, je to jenom o tom, že jsou kompaktní. Určitě to nesmí být parta sólistů. U podnikání kamarádů vám to řeknu asi takhle: pokud jsou dobří a vědí, co chtějí dělat, tak ano. Ale pokud jsou to kamarádi z hospody, kteří když dojde pivo, přejdou na marihuanu, tak to ne!

29

economix

r o z h ovo r, s l o u p e k

30

zahraniční studenti na VŠE

Zahraniční studenti na VŠE

economix

– 1 / 2011

Na Vysoké škole ekonomické v Praze studuje každý rok stále více zahraničních studentů. Nejde jen o studenty na výměnných pobytech, ale i regulérně zapsané studenty VŠE, kteří však nepocházejí z České republiky. Otevírání univerzity pro mezinárodní studenty je z dlouhodobého hlediska prioritou VŠE. Cizinci mají možnost studovat jak v programech v českém jazyce, tak v ostatních cizojazyčných studijních programech. Nejčastěji se do bakalářských a magisterských programů VŠE vyučovaných v českém jazyce zapisují samozřejmě Slováci, následují Rusové, Ukrajinci, Bělorusové a Vietnamci. Nejvíce je jich tradičně na Fakultě mezinárodních vztahů, Fakultě podnikohospodářské a Fakultě financí a účetnictví. Celkově pak zahraniční studenti představují 16 % všech studentů VŠE. V loňském roce studovalo na VŠE více než 3000 studentů, kteří nejsou občany ČR. Každým rokem se rozrůstá i základna zemí, ze kterých studenti přicházejí. V minulém semestru (ZS 2010/11) jsme na VŠE přivítali studenty z 52 zemí světa. Do programů v anglickém jazyce, ať už při výměnných semestrálních pobytech nebo v rámci šesti navazujících magisterských programů, se zapisují především studenti z Německa, USA, Francie a Ruské federace. Celkový počet přijímaných studentů rok od roku roste a je samozřejmě nezbytnou podmínkou pro vysílání stále většího počtu studentů VŠE do zahraničí. V zimním semestru na VŠE studovalo celkem 191 lidí z výměnných programů. Magisterské programy vyučované v angličtině v současné době navštěvuje 97 zahraničních studentů. Největší oblibě se těší program International Business – Central European Business Realities, ve kterém je 65 studentů, ale také International

Management CEMS MIM s 15 studenty ze zahraničí v zimním semestru. Další studenti přicházejí studovat v anglickém jazyce v rámci programu free mover. Je zřejmé, že studium na vysoké škole v zahraničí s sebou přináší více starostí, zodpovědnosti, finančních nákladů, ale na druhé straně i více zkušeností a zážitků. Každý ze studentů se nemůže spolehnout na pevné zázemí, ale to ještě není důvod vzdát se svých snů. Jak tedy zahraniční studenti na VŠE v Praze hospodaří a jak se jim u nás žije? Většina má plnou podporu z domova od rodiny, a to nejen finanční. „Bez rodičů a jejich podpory bych nikdy nemohl studovat v Praze,“ říká Igor, který přijel do Prahy z Ruské federace. Předtím, než

mohl nastoupit k řádnému studiu, musel absolvovat kurz češtiny. První semestr pro něj byl velkou výzvou, protože se musel učit a číst učebnice se slovníkem, vzpomíná na úvod svého studia. Vstupní zkouška z českého jazyka je podmínkou pro přijetí zahraničních studentů, kteří chtějí studovat na VŠE program v českém jazyce. Zahraniční studenti přijímaní do programu v českém jazyce skládají normálně zkoušku z matematiky a angličtiny, popřípadě dalšího jazyka (pokud se hlásí na FMV VŠE). K tomu však musí absolvovat již zmíněnou zkoušku z českého jazyka, při níž dokazují, že jsou schopni v tomto jazyce studovat prezenčně vysokou školu. Výjimku představují

studenti ze Slovenska, kteří – stejně jako Češi na Slovensku – zkoušku skládat nemusí. Navíc se na základě mezivládní reciproční dohody připouští, aby všechny testy, zkoušky, prezentace, seminární a závěrečné práce psali ve slovenském jazyce. Při prezenčním studiu v českém jazyce platí pro zahraniční studenty většinou stejné podmínky jako pro Čechy. Studium je „bezplatné“, hradí ho ministerstva školství daných zemí ve spolupráci s Ministerstvem školství České republiky v rámci mezinárodních dohod a smluv. Totéž platí pro studenty ze Slovenska, Ruska či Ukrajiny a Vietnamce s trvalým pobytem v ČR. Pobyt v Praze pak studentům platí částečně rodiče a peníze dostanou i v rámci stipendia. Neplatí to však pro všechny. Mnoho z nich musí ještě pracovat a shánět si brigády a práci na částečný úvazek. „Samozřejmě mám podporu od rodičů, ale s vlastní prací se cítím samostatněji a mám i víc peněz na volný čas a zábavu,“ dodává Janka ze Slovenska. Pracovní zkušenost při studiu se bude hodit i při hledání budoucího povolání. Většina zahraničních studentů bydlí na kolejích, ale oblíbené je i sdílení bytů-privátů s více studenty. Ulrike z Německa bydlí s dalšími třemi studenty z různých koutů Evropy v bytě na Floře. Za nájem platí trochu více, než by platil český student, ale to je asi normální a pro ni to není taková zátěž. Studium jí financují rodiče a byt jí dává větší volnost a samostatnost. Obecně je byt dražší než kolej, proto práce bývá většinou nezbytností. Celkově jsou studenti v Praze spokojení, Nicholas z Francie považuje Prahu za úžasné město, ve kterém se člověk nikdy nenudí, a VŠE hodnotí jako moderní univerzitu. Historické jádro společně s bohatou nabídkou hospůdek, klubů a nočního života činí z Prahy ideální volbu pro vysokoškolské studium, což studenti ze všech koutů světa ocení.  Autor: Martin Konečný

zahraniční studenti na VŠE

jsem předměty za mnoho kreditů – studoval jsem dohromady předměty za pouhých 18 ECTS.

Jak jsi zvládal bydlení na místních kolejích? V Rotterdamu jsem zvyklý na jiný standard, než nabízejí místní koleje. Studenti v Holandsku často bydlí v různých studentských domech, kde má každý svůj pokoj. Na místních kolejích mě překvapily neplánované výpadky vody a také fakt, že kuchyňka obsahuje jen jeden vařič. Navíc jsem měl nějaké neshody se spolubydlícím a přestěhovat se nešlo, protože na jiných kolejích nebylo volné místo. Na poslední týden jsem si zaplatil

hodnotí studium v Praze pozitivně. Navzdory zkušenosti s krádeží na koleji. bydlení v bloku E, abych měl svůj klid na studium. Na bydlení na koleji budu mít jednu špatnou vzpomínku: bydlel jsem v prvním patře a hned na začátku pobytu jsme se spolubydlícími byli okradeni o džíny, které jsme nechali sušit na našem balkoně. Jelikož jsme neměli žádné kolíčky na připnutí oblečení na šňůru, tak nám věci v noci spadly a přestože je balkon zamřížovaný, tak nám byly ukradeny, asi škvírou u země, kde mříž chybí. Tak to muselo být opravdu nepříjemné. Jak jsi to řešil? Nic se samozřejmě nevyřešilo, museli jsme si koupit nové džíny. V tu dobu jsem si myslel,

že mi mé pojištění pokryje i takovýto případ, takže jsem byl i na policii, abych dostal zprávu pro pojišťovnu. Nakonec jsem však peníze od pojišťovny nedostal, protože toto pojištění se vztahovalo jen na pobyty kratší než 90 dnů a můj pobyt zde byl téměř čtyřměsíční. Jaké předměty jsi zde studoval? Vybral jsem si předměty blízké mému oboru, konkrétně šlo o Financial Derivates, Financial Strategies in International Business, Banking and Financial Institutions, International Financial Markets a Intercultural Negotiations. Jelikož jsem již na konci svého studia, nepotřeboval

Je běžné pro studenty v Nizozemsku, že při studiu pracují? Ano, studenti si často přivydělávají. Já sám jsem pracoval v jedné firmě, kde jsem potenciálním zákazníkům nabízel pomoc se získáváním různých dotací a grantů. Co jsi v průběhu semestru dělal ve volném čase? O víkendech jsme hlavně cestovali s ostatními výměnnými studenty. Praha je skvělý výchozí bod pro poznání celé střední Evropy. Navštívili jsme Vídeň, Budapešť, Krakov, Berlín, ale také zajímavá česká města: Kutnou Horu, Terezín a další. Snažil jsem se také poznat českou kulturu: od muzeí, jídla a pití (pivo, becherovka, slivovice) až po fotbalové a hokejové zápasy. Jelikož je tvůj pobyt zde v Praze již u konce, můžeš jej celý zhodnotit. Jaký je výsledný dojem? Studovat v Praze byla fantastická zkušenost. Univerzita se o výměnné studenty umí postarat. Město samo je krásné, mezinárodní a přitom tak historické. Poloha Prahy ve středu Evropy vyloženě vybízí k cestování po okolních zemích. Praha mě v mnoha ohledech opravdu překvapila. Má toho hodně co nabídnout.  Autor: Helena Kováčová

– 1 / 2011

Jaký byl vůbec tvůj příjezd do Prahy a jaké byly tvé první dojmy z nového města? S příjezdem nebyl žádný problém. Dostatečně v předstihu mě kontaktovala má česká buddy, ta mne pak také vyzvedla na letišti, pomohla s ubytováním na koleji, ukázala město a podobně. Přijel jsem více než týden před zahájením výuky, takže jsem měl dost času se zorientovat. Univerzita navíc pořádala orientation week, kde jsme dostali SIM karty, mohli se zúčastnit prohlídky Prahy s průvodcem, různých výletů organizovaných Buddy Systemem a podobně.

Job Dam

Jak bys zhodnotil úroveň výuky? Jak se liší od studia v Rotterdamu? Akademický rok v Rotterdamu je rozdělen do šesti bloků, ne do dvou semestrů, jak je zvykem v České republice. Na své domovské univerzitě jsem navíc zvyklý na trochu náročnější kurzy, než jaké jsem absolvoval tady. Také bych na VŠE někdy uvítal častější používání počítače než tabule. Jinak mi všechny kurzy přišly zajímavé, líbilo se mi propojení teorie s praxí. Závěrečné zkoušky nebyly těžké, ale dobrá příprava byla nezbytná. Uvítal jsem však, že je výměnným studentům umožněno všechny (nebo většinu) kurzů zakončit již před Vánocemi.

economix

Job Dam pochází z Holandska, kde na Erasmus University Rotterdam (partnerská škola VŠE) studuje poslední ročník magisterského programu Účetnictví a finance. Na VŠE se dostal jako výměnný student na zimní semestr 2010. Jobe, přijel jsi do Prahy studovat jeden semestr na VŠE jako výměnný student. Proč tvá volba padla zrovna na Českou republiku a Prahu? Chtěl jsem zkusit život v odlišné kultuře a Praha mě zaujala z toho důvodu, že jsem byl zvědavý, jak se celá země a národ vyrovnaly s přechodem ke kapitalismu. O Praze a její historii jsem slyšel mnoho dobrého od svých přátel, kteří Prahu v minulosti navštívili. Nikdy předtím jsem však v České republice ani v Praze nebyl. Z české kultury jsem znal zejména sportovce z oblastí, které jsou populární i v Holandsku – fotbal a rychlobruslení.

31

32

handicapovaní studenti

Reforma terciárního vzdělávání a handicapovaní studenti V posledních měsících bylo téma zavedení školného na veřejných vysokých školách omíláno ve veřejné diskusi nesčetněkrát. Řeší se, zda má být školné vůbec zavedeno, v jaké podobě a v jaké výši. O školném pro handicapované studenty se však téměř nemluví. Jak vypadá podpora handicapovaných studentů v současnosti? Má se v připravované reformě něco změnit? Bude se tedy plánované školné týkat i studentů s handicapem? V současnosti se pomoc studentům se speciálními nároky zajišťuje pomocí takzvaných rozvojových programů. Prostřednictvím těchto programů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozděluje finanční prostředky mezi jednotlivé školy. MŠMT vyhlásí rámcově specifikované výzvy na určité činnosti, které škola ucházející se o peněžní podporu musí rozpracovat do

konkrétních projektů. Vzdělávací instituce, které své projekty zpracují nejpřesněji podle zadání a finančního limitu, získají příslušné finanční prostředky. Následné vyhodnocení zjišťuje, zda byly prostředky využity účelově. EKONOMICKÁ ZÁVISLOS T NA RODINĚ BY MĚLA KLESAT V rámci chystaných změn financování veřejných vysokých škol připravuje MŠMT od roku 2012 i změny v oblasti finanční podpory handicapovaných studentů. Nový systém, obsažený v plánované reformě, bude cílen tak, aby byl student co nejvíce ekonomicky nezávislý na rodině, přitom se však bude snažit nezvyšovat jeho závislost na vlastních výdělcích. Současně by se měl vybudovat systém pomoci pro studenty v nepříznivých sociálních podmínkách a pro handicapované studenty. Z hlediska handicapovaných studentů má být největší změnou plánované zrušení hranice 26 let a také zavedení zvláštního

režimu podpory. V souladu s plánem na podpoření integrace handicapovaných studentů se chystá navýšení základního studijního grantu tak, aby se zachytila skutečnost, že studenti se zvláštními potřebami mají zvýšené studijní náklady. Výše tohoto grantu bude závislá na výši základního grantu pro studenty bez postižení. Půjde tedy o určitou bonifikaci. V současné době je míra navýšení předmětem diskusí a propočtů. Obdobný režim bude nastaven i pro doplňkový studijní grant, který se týká postižených studentů pocházejících z rodin s nízkými příjmy. I v tomto případě handicapovaní studenti získají určitou bonifikaci. ODS TUPŇOVÁNÍ INVALIDIT Y U S TUDENTŮ V ČR NEEXIS TUJE Při pokusu o nastavení zvláštního režimu finanční pomoci handicapovaným studentům však nastává problém určení míry handicapu. Dnešní systém rozlišuje občany s handicapem pouze z hlediska schopnosti

pracovat, avšak systém, který by posuzoval handicapované osoby z pohledu studijních možností, v ČR neexistuje. Zůstává otázkou, zda využívat současný systém určování stupňů invalidity, či vytvořit jiné měřítko zdravotního handicapu pro potřeby školství. ŠKOLNÉ I PRO HANDICAPOVANÉ Co se školného týče, momentálně se v odborných kruzích diskutuje otázka, zda bude vhodnější poskytovat slevy na školném nebo přispívat ze státních prostředků na splácení půjček na školné a nepřímé náklady spojené se studiem. Vzhledem k tomu, že školné se jeví jako snadno předvídatelný příjem školy, druhá možnost (tedy spoluúčast při splácení půjček) se profiluje jako vhodnější. Všechny zmíněné možnosti podpory jsou zatím ve stádiu návrhů a jsou předmětem odborných diskusí. O konečné podobě bude rozhodovat vláda a parlament.  Autor: Helena Kováčová

Oblíbený sport vozíčkářů: boccia

economix

– 1 / 2011

Boccia je sportem, který si oblíbilo mnoho osob, ať již s postižením nebo bez něj. Skutečně významný je však pro ty, kteří mají závažné funkční omezení. Hra umožňuje vozíčkářům soutěžit na stejné úrovni s ostatními ať na úrovni čistě rekreační či sportovně soutěžní na národní i mezinárodní úrovni. Boccia je určena především handicapovaným sportovcům z řad jedinců s mozkovou obrnou, traumatickým poškozením mozku či po mozkové mrtvici, popřípadě i pro jiná postižení s těžkými pohybovými dysfunkcemi končetin. Je také jedinou disciplínou pro sportovce s těžkým tělesným omezením, kde mohou změřit své síly na nejvyšší možné úrovni – na letních paralympijských hrách. Součástí paralympijských her je boccia od roku 1984 a je jedním z mála paralympijských sportů, které nemají svůj protějšek v programu olympijských her. O co tedy vlastně jde? Smyslem hry je umístit co nejvíce svých míčků blíže k cílovému míčku, takzvanému Jackovi, než

jsou míčky soupeře. Hra tak vyžaduje nejen sílu a přesnost, ale také soustředění a taktické myšlení. Pro hru je potřeba 13 kožených míčů o hmotnosti 275 gramů a obvodu 27 cm (šest červených míčků pro jednoho

hráče, šest modrých míčků pro soupeře a bílý míč Jack). Soutěžit mohou jednotlivci, páry i tříčlenné týmy. Hraje se jak v tělocvičnách, tak na otevřených kurtech, zkrátka na místech s rovným a tvrdým povrchem s rozměry 12,5 x 6 metrů. Boccia patří mezi sporty vhodné pro těžce postižené vozíčkáře. Ti soutěží ve čtyřech kategoriích podle závažnosti svého handicapu. Mohou se jí dokonce věnovat hráči, kteří nedokážou míček uchopit a odhodit. Ti mají k dispozici zdravého asistenta a pomůcku – rampičku, po které spouštějí míčky do hřiště. Asistentovi dávají pokyny, jak rampu nastavit a namířit. Dnešní podoba tohoto celosvětově rozšířeného sportu vychází z klasické hry boccia, která má kořeny v římských zábavách v Itálii a také ve starém Řecku. Právě zde se začala boccia uplatňovat i jako terapie. Sám lékař Hippokrates věřil v příznivé rehabilitační účinky na organismus, s kokosovými ořechy bocciu hrál třeba i císař Augustus.  Autor: Helena Kováčová

33

Jindřichův Hradec

Premiéra Mrazíka i divadelního spolku FaMa V pondělí 13. prosince proběhlo na Fakultě managementu VŠE v Jindřichově Hradci první představení místního Divadelního spolku FaMa. Nápad na založení tohoto souboru vznikl v hlavě studentky FM Dany Trefancové, která v současné době působí ve spolku jako režisérka. Členové souboru nacvičili pro své premiérové představení známou pohádku Mrazík.

V rolích herců se představili nejen studenti a studentky fakulty, ale rovněž i dva zástupci z řad pedagogů. Hra vzbudila obrovský zájem. Na večerní vystoupení se přišlo podívat asi 350 diváků a všichni se skvěle bavili. Důkazem toho, že představení mělo velký úspěch, byla nejen spousta smíchu v jeho průběhu, ale i nekončící potlesk na konci hry. Se začátkem letního semestru plánuje

spolek zahájit přípravy nového vystoupení, jehož bychom se mohli dočkat na konci akademického roku. A protože s přípravou každého vystoupení je velké množství práce, jsou stále vítáni noví zájemci, kteří by se chtěli rovněž zapojit. Nezbývá než věřit, že se podaří zařídit tak báječný zážitek, jakým bylo sledování představení Mrazík.  Autor: Lucie Váchová

Druhý ročník Předvánoční prodejní výstavy a Happening day na Fakultě managementu Studenti a zaměstnanci Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci si 7. prosince zpříjemnili adventní čas prodejní výstavou s doprovodným kulturním programem. Akce byla zpřístupněna také veřejnosti. Fakultním foyer se nesl duch Vánoc, návštěvníci si mohli s hrnečkem punče a domácím cukrovím vybírat dárečky pro své blízké. Na prodejní výstavě předvedli své výrobky hlavně partneři fakulty – občanská sdružení OKNA a Proutek, ale také jiní prodejci, kteří nabízeli například ručně vyráběná trička, šperky a čaje.

V dopoledních hodinách v rámci Happening day předvedli své dovednosti studenti a zaměstnanci fakulty. Vystoupili žongléři, tanečnice zumby, předváděly se prvky

sebeobrany. Došlo i na střet dvou národů, a to v kvízu, kterým provázel profesor Jan Černý. Utkali se (jak jinak) Češi a Slováci. V klání se srovnávaly vědomosti o zemi soupeře. Východní sousedé nakonec zvítězili. Na programu bylo také koledování zaměstnanců fakulty. Happening day v odpoledních hodinách zakončilo vystoupení dětí z Domu dětí a mládeže v Jindřichově Hradci. Organizátoři akce hodlají v zavedené tradici pokračovat a přinašet tak na fakultu vánoční atmosféru. Autor: Veronika Zelená Foto: Mgr. Václav Urban

Procházka vánočním Jindřichovým Hradcem

economix

Přes velmi mrazivé počasí se účastníci akce sešli v hojném počtu a společně se vydali na cestu staletími. Více než hodinová procházka městem byla zakončena v Národním muzeu fotografie, kde čekalo občerstvení v podobě ochutnávky rozmanitých horkých nápojů. Vánoční atmosféru dotvářel zpěv koled u stromku a rozdělování drobných dárků zakoupených od Občanských sdružení OKNA, Mesada a Proutek na předvánoční prodejní výstavě.  Autor: Lucie Váchová

– 1 / 2011

Poslední prosincovou školní středu 15. prosince proběhla na Fakultě managementu jako součást adventního programu večerní prohlídka vánočně vyzdobeným Jindřichovým Hradcem. Pod vedením Ing. Martina Musila a Mgr. Věry Kubátové se tak zájemci mohli dozvědět zajímavé informace z historie města a navštívit místa s touto historií spjatá.

34

sport na VŠE

Volejbalová reprezentace z VŠE vyrazila do Milána

V minulém čísle jsme vás informovali o úspěších party nadšených volejbalistů na mezinárodní studentské soutěži Euromasters v Německu. Zjistili jsme, že podobných aktivních jedinců je na naší škole více. Tentokrát reprezentovali naši školu studenti v listopadu loňského roku na univerzitní soutěži Euromilano. Univerzitní soutěž Euromilano 2010 přivedla naše reprezentanty do italského Milána. Šlo o jubilejní desátý ročník a tomu také odpovídala vysoká účast evropských

univerzit. Celkem se akce zúčastnilo 1500 studentů a pedagogů. Stejně jako na jiných univerzitních akcích tohoto typu se soutěžilo v rozličných disciplínách: kromě volejbalu i v tenise, basketbalu nebo futsalu. Nemohla chybět ani závěrečná velmi oblíbená soutěž roztleskávaček. Body ze všech soutěží se sčítaly a takto se určil i celkový vítěz. Naše škola tak pouze s jedním týmem neměla šanci na umístění. Není to podnět pro založení nového klubu VŠE - roztleskávačky? (Abych podnítila zdravou vysokoškolskou konkurenci, dodám, že v roce 2009 se celkovým vítězem turnaje stalo ČVUT.

Což takhle zkusit jim to „natřít“ v příštím ročníku?) Ale vraťme se k ročníku 2010. V něm nás reprezentovali Kristýna Fischerová, Radka Skoková, Lucie Staňková, Kateřina Váchová, Zdeňka Pecková, Šárka Šteflová, Kateřina Dvořáková, Zuzana Lorencová, Miroslav Pešek, Petr Vaněk, Ondřej Novotný, Jaroslav Beneš, Dan Černý a Jakub Chroboček. Mužský i ženský volejbalový tým obsadil 5.-8. místo. Pro zajímavost, děvčata první den porazila tým z Paříže a domácí italský tým, ale nestačila na Bulharky. Kluci prohráli s loni úspěšným týmem z Bělehradu (fakulta přírodních věd), jasně vyhráli nad Monakem a pak rozpoutali velké česko-slovenské drama proti Univerzitě Komenského z Bratislavy. Výhra našich byla těsná, atmosféra v hale báječná. Druhý den soutěže se dívky pokusily kluky napodobit v podobném „bratrském“ utkání, ale bohužel byly na Slovenky krátké. Sobotní dopoledne nepřálo ani mužskému týmu. Hoši z Bělehradu (tihle byli z fakulty tělesné výchovy) jsou prostě sportovní machři. Italští organizátoři zajistili kromě sportovních aktivit i večerní party. Účastníci také měli možnost podívat se na zápas AC Milán – Fiorentina nebo prozkoumat obchody v této italské Mekce módy. Došlo i na nepříjemné události – zranění smečařky a překvapivě vysoký počet krádeží mezi účastníky turnaje, kdy lapka nevynechal ani náš tým. To ale neodradilo naše volejbalisty a už se pečlivě chystají na další ročník. Najdou se i ostatní sportovní týmy, aby mohly vytvořit reprezentaci VŠE?  Autor: Tereza Voborníková

economix

– 1 / 2011

Opět je zde nový způsob zápisů do zájmových kurzů CTVS stále vylepšuje systém zápisů do kurzů zájmového tělocviku a i tento semestr přišlo s novinkou. Zatímco v uplynulém zimním semestru se zápis přesunul od dveří CTVS do elektronického prostředí ISIS, čímž zmizely pověstné fronty, letos CTVS připravilo systém zkušebních hodin. První týden v semestru mohli studenti nezávazně navštívit jakoukoli hodinu

z nabídky nazvané Zájmový aerobik 2 (nenechte se zmást, pod tímto názvem se skrývají rozličné druhy cvičení) podle rozvrhu zveřejněného na internetových stránkách CTVS. To přineslo nejen možnost si zdarma a nezávazně zasportovat první týden školy, ale i šanci vybrat si pro sebe ten pravý kurz a skloubit cvičení s případnými dodatečnými změnami v rozvrhu. „Ostrý“ zápis pak probíhal teprve po skončení prvního výukového týdne, zaplatit bylo možné až do druhého výukového týdne,

a to tentokrát bezhotovostní formou. Permanentky se vydávají až třetí týden školy přímo na kurzu, což také ušetří cestu do sborovny CTVS. Změna v systému přihlašování nejen že zjednodušila administrativu, ale navíc nám dopřála možnost zjistit, co za své peníze vlastně dostaneme. Doufejme, že tento trend vstřícného chování a způsob zapisování přežijí do příštího semestru.  Autor: Tereza Voborníková

35

sport na VŠE

Holky, naučte se bránit!

DALŠÍ ZA JÍMAVOS TI PRO ZVĚDAVCE I ZÁJEMKYNĚ Během ledna již na Blanici proběhly zkušební hodiny poskytované zdarma. I když během zkouškového období

nebyla účast závratně vysoká, organizátoři byli s ohlasy na trénink spokojeni. Tréninku se sice může zúčastnit každá dívka, ale jsou určeny především pro obyvatelky kolejí na Jižním Městě. Nehledejte v tom žádnou diskriminaci, ale pouze praktické důvody. Cvičební místnost na Blanici totiž nemá žádné sprchy ani šatny, a i když mužští „cviční násilníci“ (tedy trenéři) slibují, že převléknout se lze i na místě a že ochotně vyklidí prostor, přece

jen je výhodnější využít pohodlí svého pokoje nebo poprosit o azyl kamarádku. Ač se původně předpokládalo, že bude nutná účast předem domluvených dvojic, ukázalo se, že trenérům na „napadání studentek“ ještě síly stačí, proto se nikdo nemusí bát přijít sám. Pokud bude o kurzy sebeobrany zájem, plánují organizátoři z vybraného vstupného nakoupit další užitečné pomůcky a vylepšit tak tréninky například pomocí cvičných pepřových sprejů a kvalitních chráničů. Pak, milé dámy, budete mít příležitost si do nich pořádně praštit či kopnout. Kdy jindy se vám něco takového poštěstí? Myslím, že i proto stojí za to sebeobranu vyzkoušet a tyto nadšence v jejich snaze podpořit. ZA JÍMÁ VÁS, KDO ZA TÍM S TOJÍ? V současné době pět nadšenců. Honza Gregor je hlavním trenérem. Roman Kajfosz a Martin Nadrchal fackovací panáci. Zuzka Sedláčková je ta, která dostala nápad kurzy uspořádat, a Táňa Vlčková vám zase předvede, jak bít Honzu. Martin Nadrchal o organizátorském týmu tvrdí: „Jsme plní nadšení a elánu, těšíme se, až naučíme holky pořádně někomu nakopat zadek!“ Tak neváhejte a přijďte jejich hodiny vyzkoušet. Pro více informací a s případnými dotazy se můžete obrátit na: www.facebook.com/ pages/Sebeobrana -pro-studentky/ 154176684630989.  Autor: Tereza Voborníková

– 1 / 2011

CO, KDY, KDE? NEZBY TNÉ INFORMACE NA ZAČÁTEK Hodiny začaly v prvním týdnu semestru na naší škole – první se konala ve čtvrtek 17. února 2011 od 17.30 do 19.00. V tomto čase se budou hodiny opakovat každý týden. V případě velkého zájmu pořadatelé slibují přidat i další tréninky. Trénuje se na Blanici – ve vestibulu, hned naproti hlavnímu vchodu je místnost na aerobik. Cena činí 50 Kč za výukovou hodinu, tedy 90 minut. Pokud se vám ale nebude hodina líbit, trenéři garantují vrácení peněz. Trénovat se budou různé techniky posbírané z bojových sportů tak, aby bylo snadné si je zapamatovat, v praxi je jednoduše použít a hlavně, aby díky nim

měla relativně slabší dívka šanci ubránit se i silnějšímu mužskému útočníkovi. Účastnice kurzů budou také seznámeny se zásadami prevence – naučí se tedy, jak se chovat, aby se do krizových situací vůbec nedostaly.

economix

Nový semestr přináší novou příležitost, jak na Blanici užitečně naložit s volným časem. Protože na Jižním Městě je to občas pěkná divočina a najdou se zde i pochybná individua, která si „brousí zuby“ na každoroční příliv mladých vysokoškolaček, které se mnohdy poprvé ocitají ve velkém městě (dokladem toho budiž případy přepadení, pobodání nebo znásilnění), přichází skupina příznivců bojových sportů s lákavou nabídkou. Přímo v prostorách koleje připravili kurzy sebeobrany pro všechny dívky bez ohledu na příslušnost k určité fakultě či vysokoškolskému stavu vůbec.

36

kultura

Work song aneb Zpíváme o práci Hledat písně s ekonomickým podtextem, to je posedlost. Kdo poprvé uslyší termín work song, jsem si jistý, že mu rázem učaruje. Ze dna podvědomí patrně začnou vystupovat melodie, popěvky a rytmy, protože work song (včetně jeho reminiscencí a reinkarnací) provázel lidstvo v posledních, možná vůbec nejrušnějších staletích. Definice samotného termínu není jednoduchá. Nejde o zjednodušené vnímání práce a její jednorozměrný odraz v hudbě: tedy že někdo zpívá o práci. Obdobou plochého vnímání termínu může být i Marxovo pojetí práce, kdy jen práce samotná tvoří nadhodnotu. Nadhodnotu work songu ale může tvořit širší vějíř přenesených významů. Work song byl původně písní otroků, kteří, podobně jako ve spirituálech, hledali pojmenování vlastních problémů. Work song můžeme například slyšet v muzikálu Bídníci podle Hugovy předlohy, jenž vyjadřuje beznaděj nikoliv otroků, ale ve francouzských reáliích proslulých galejníků: Look down, look down, Sweet Jesus doesn‘t care. (Však něco podobného si musel zpívat i Dumasův Edmond Dantès, když čtrnáct let hloubil tajnou chodbu – a jak známo, s písní jde práce od ruky...). Work song však předznamenal jiný a daleko významnější

fenomén. Přes krvelačnou Marseillaisu (Třeste se, tyrani! A vy, zrádci, hanbo celé země!) se dostáváme k budovatelské písni. Tyto písně, stejně jako popěvky francouzské revoluce, jasně označovaly nepřítele a budoucí oběti: pak rudí námořníci, dělníci s průkopníky, rozdrtí vládu tyranů, jak se zpívá v Pochodu rudých námořníků. Od work songu ale dochází k určitému posunu – budovatelské písně si již na práci nestěžují. Budovatelské písně sice na work song navázaly, inspirovaly se jím, využívají podobných obratů a sociálně emotivních vizí, ale jejich účel je především motivační a propagandistický. Jestliže work song měl popsat realitu a působit jako roznětka živelného hněvu, budovatelské písně realitu

z

– 1 / 2011

economix

v žádném případě nepopisují (stačí se jenom trochu porozhlédnout, kolik je kolem krás – dým z továren a houfy dětí nad pískem, jak se zpívá v písni Rozkvetlý den, jež začíná známější frází Bez chleba nelze žít). Budovatelská píseň, kromě podněcování k nenávisti k imperialistům a kapitalistům, měla především usměrnit nashromážděný hněv mas směrem k práci. Zisková motivace nefungovala (protože zásadně neefektivní systém lze zefektivnit jedinou cestou – ideologickou manipulací), proto bylo nutné lidem vysvětlit, proč je dobré pracovat. Budovatelům nemělo jít jen o lepší budoucnost vlastní země, ale prací mohli (jako pracovní bonus) porazit celý imperialistický svět.

Grafická multimediální laboratoř VŠE (GML) vyhlásila již 4. ročník festivalu studentské kreativity Winston Econ Art (WEA). Přihlašování do soutěže, jež probíhá ve třech hlavních kategoriích (fotografie,

je á h a

n

grafika a film), bylo spuštěno 16. února, ukončeno bude 17. dubna. Klání o nejlepší umělecký počin v devíti podkategoriích (podrobněji na webu WEA) se mohou účastnit studenti z VŠE,

Levicoví intelektuálové se dříve věnovali především kumštu (kdežto dnes se zabývají výhradně politikou a sociologií). Intelektuálnost tehdejších levičáků se projevila v poznatku, že umění by mělo být přístupné a srozumitelné (umění si totiž zaslouží všichni, nikoliv jen úzká skupina kapitalistů a snobů). E. F. Burian proto ve své slavné písni Rudý traktorista „názorně“ veršoval: Práce začíná, horká mašina, brázdami se řítí, jako lavina. Work song se v Čechách nikdy v čisté formě neprojevil. V době, kdy lze něco podobného slyšet ve Francii, drží katolická církev opratě pevně v rukou a zpívají se většinou náboženské písně, v hospodách naopak písně přisprostlé. Ani v době rozvoje dusivého velkokapitálu se čeští dělníci nepustili na tenký led (work song by mohl být doménou revolucionářů-sociálů a ti to v habsburské monarchii neměli příliš lehké) a raději se v české kotlině zpívaly národní písně o lásce k vlasti a dívkám. O vrchol budovatelské písně se ale zasloužil mnohem později Jan Werich. I přes často proklamovanou „člověčinu“ pomohl propagovat nekonečně krásnou a sociálně rovnou myšlenku: když všichni všechněm všechno dáme, tak budem všichni všechno mít dohromady. Werich evidentně nedomyslel, co se může stát, když nás půjdou milióny, všichni proti větru...  Autor: Vladimír Štípek

Vyšší odborné školy informačních služeb (VOŠIS), Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT a univerzit třetího věku FEL a VŠE. Festival vyvrcholí slavnostním galavečerem 6. června na VŠE. V minulém ročníku ceny vítězům předali významní umělci: fotograf Tono Stano, herec, režisér a pedagog Ondřej Kepka, režisér a producent Miloslav Šmídmajer či kytaristka, skladatelka a zpěvačka Lenka Filipová. Jinak tomu nebude ani letos. Do aktuálního ročníku mohou tvůrci poprvé přihlásit svá díla prostřednictvím webového formuláře na stránkách festivalu www.winstoneconart.cz.  Autor: Alžběta Gabrielová

37

kultura

Soutěž Miss Academia ČR zná své finalistky Soutěž Miss Academia ČR 2011 pořádaná Fakultou multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně zná své finalistky. Desítku kandidátek na titul české univerzitní miss vybrala porota z celkového počtu 320 přihlášených dívek. Finále soutěže se uskuteční 29. března v Kongresovém centru Zlín.

Semifinálová kola se uskutečnila v Praze a Brně, přičemž z obou měst postoupilo právě pět vysokoškolaček. Uchazečky o titul nejkrásnější vysokoškolačky musely podstoupit vědomostní a inteligenční test, pohovor s členy poroty, došlo však i na promenádu v plavkách. Mezi finalistkami má nejpočetnější zastoupení České vysoké učení technické a Univerzita Karlova, každou z těchto škol budou reprezentovat dvě finalistky. Dívky z Vysoké školy ekonomické zůstaly před branami finále. Do hodnocení miss se může zapojit i široká veřejnost a zvolit tak Miss Academia online 2011. Hlasování na webu soutěže www. missacademia.cz bylo spuštěno 9. února a potrvá do 20. března 2011. Podle organizátorů se soutěž těší rekordní účasti, v prvních patnácti dnech hlasovalo na 5500 lidí.  Autor: Zuzana Žiačiková

Semifinalistky pražského kola

Semifinalistky brněnského kola

Asociace českých kameramanů bylo možné zhlédnout do 4. března. S cílem zviditelnit kameramany i jako fotografy a seznámit

širokou veřejnost s jejich činností se výstava poprvé uskutečnila v roce 2002 v prostorách galerie v Paláci Lucerna v Praze. VŠE ji letos hostila již potřetí v řadě. Výstavu organizovala Asociace

economix

V pondělí 14. února se od 19.30 konala v atriu Rajské budovy VŠE vernisáž výstavy Kameramani fotografují. V pořadí již osmou výstavu fotografií členů

českých kameramanů, která se jako nezávislá profesní organizace snaží seznamovat veřejnost s profesí kameramanů, s jejich prací a významem jejich tvorby. Mezi vystavujícími kameramany letošního osmého ročníku byli mimo jiné Ivan Šlapeta s portréty Věry Chytilové, Františka Vláčila nebo Ladislava Smoljaka, Vladimír Holomek, který na výstavě prezentoval fotografie z cyklu Terrra Inkognita a Hledání kosmu, a Martin Preiss s fotografiemi z Egypta, Tuniska, Mexika i Vatikánu. Kameramany letos jako host výstavy doplnil dokumentární fotograf Bohdan Holomíček známý svými zrnitými a jednoduše komponovanými snímky.  Autor: Alžběta Kuchařová

– 1 / 2011

Výstava Kameramani fotografují

38

kultura

Únorové promítání s Dušanem Kleinem na VŠE

V pondělí 21. února 2011 se v podvečer v Likešově aule VŠE uskutečnilo promítání filmového muzikálu Růženko, spíte sama? z roku 1970 a následná beseda s režisérem snímku Dušanem Kleinem. Akci pořádalo studentské sdružení EKONOM.

Před začátkem promítání mohli diváci zhlédnout několik screenshotů z filmu Můj přítel Fabián z roku 1953, v němž Dušan Klein ztvárnil cikánského chlapce, který neumí číst. Negramotný byl i jeho otec (Otto Lackovič). Příběh skončí dobře, nakonec se oba sympatičtí hrdinové zařadí do většinové společnosti. Jak už bývá zvykem, před úvodním slovem režiséra byla promítnuta krátká ukázka, která se pojí s osobou hosta. V případě Ladislava Smoljaka jsme pustili krátký sestřih několika filmů, ve kterých se Smoljak „zamlada“ mihl. Při návštěvě Jana Svěráka byl zase promítnut vteřinový záběr z filmu Nejistá sezóna, kde mladý Svěrák řekl jednu větu. V případě promítání s Dušanem Kleinem jsme vybrali divákům jistě známou ukázku: úvod z detektivního seriálu Hříchy pro pátera Knoxe. Promítaný film Růženko, spíte sama? patří mezi trezorové snímky, a to kvůli politickým problémům autora hudby Zdeňka Marata. Hlavní hvězdou filmu byl tehdy již velmi populární Jiří Hrzán. Dále ve snímku hrála v té době ještě nepříliš známá Jana Paulová nebo Eliška Balzerová. Během besedy se Dušan Klein věnoval například tvrdým tržním podmínkám, kterým dnešní filmová tvorba čelí. Z toho důvodu například natáčel další pokračování

„Básníků“, producenti projevili zájem investovat právě do těchto filmů. A toho by nevyužil jen iracionální režisér. Podle slov režiséra vznikl světově ojedinělý cyklus – žádná jiná série se nenatáčela po tak dlouhou dobu a nesleduje fyzické i psychické stárnutí hlavních postav. Ilustrovat to lze například na sérii o Fantomasovi – k žádnému „životnímu běhu“ ani vývoji postav nedochází. Na závěr dostal režisér tradiční dárek: tašku s nápisem Economix (i o product placementu se totiž na besedě mluvilo – product placement je dnes již nedílnou součástí filmové tvorby) s „ostře nabitou“ lahví alkoholu. Tentokrát taška obsahovala tradiční táborský likér Žižkova rána, neboť ve filmu, jak bylo zmíněno, hrál hlavní roli Jiří Hrzán, rodák z Tábora. O dalších promítáních vás budeme informovat prostřednictvím magazínu Economix nebo jeho webových stránek. Je ale jisté, že budou mít ustálenou formu: nejdříve krátká ukázka týkající se hosta/režiséra, poté krátká úvodní zdravice (pro diváky a filmové fanoušky je neocenitelné, když vědí, že v sále s nimi sedí sám tvůrce díla) a poté beseda. Tradicí se stala také spontánní autogramiáda, která proběhla v případě všech předešlých filmových promítání.  Autor: Vladimír Štípek

Stalin, krev, revoluce. Jeden svět na VŠE v mobilech odehrávající se v africkém Kongu. Na program se dostanou také dva krátké dokumentární filmy – Stalin. Why not? a Staging a revolution. Chybět nebudou ani filmy s ekologickou tematikou, dokumenty zabývající se problematikou seniorů a sekce sociálních spotů. Vybrané snímky budou doplněny o diskusi s odborníky na dané téma. Podrobnější informace o jednotlivých projekcích najdete na www.jedensvet.cz/vse. Projekce budou probíhat vždy od 18.00 a 19.35 v Akademickém klubu a v posluchárně NB B. Vstupné na každou z nich je 50 Kč.  Autor: Sandra Holcapfelová

economix

– 1 / 2011

V březnu se bude konat již 13. ročník akce Jeden svět. Mezinárodní filmový festival organizovaný společností Člověk v tísni se každoročně rozšiřuje, a tak vedle několika pražských kin probíhají projekce vybraných dokumentárních filmů o lidských právech i na jiných místech. Mimo jiné právě na VŠE, kde se letos festival pořádá podruhé, a to od 14. do 17. března. V pátém týdnu výuky se tak naskytne možnost zhlédnout ve škole dvanáct filmů pojednávajících o palčivých společenských otázkách. K hlavním tématům letošního ročníku patří Tváře korupce. Za zmínku určitě stojí snímek Thieves by law z prostředí ruského podsvětí. Ze sekce Máte právo vědět organizátoři uvedou dokument Prosecutor o Mezinárodním trestním soudu, dále tituly Manželka za 50 ovcí přibližující afghánskou společnost a Bagdádská filmová škola o stavu Iráku a tamní novinářské (ne) svobodě. Společenské zodpovědnosti nadnárodních korporací se věnuje film Krev

Po Út St Čt

PROGRAM FILMOVÉHO FES TIVALU JEDEN SVĚT NA VŠE Akademický klub Posluchárna NB B 18:00 19:35 19:35 14. 3. 2011 Manželka za 50 ovcí Prokurátor Čtvrtá revoluce Pozemšťané, koho 15. 3. 2011 Vodka Factory Krev v mobilech budete volit? Stalin, proč ne? 16. 3. 2011 Poručíme větru, dešti Non-Comm spoty + Svobodné jeviště Vnoučata kubánské 17. 3. 2011 Na stupních vítězů Zločinci podle zákona revoluce

39

recenze Koktavý král míří do českých kin Až 10. března vstupuje do českých kin film Králova řeč (The King´s Speech), který získal nejvíce nominací na letošní předávání cen Oscar, celkem dvanáct. Čtyři nominace proměnil na Cenu akademie. Zlatou sošku si z letošního ceremoniálu odnesl herec Colin Firth za svůj výkon v hlavní roli, režisér Tom Hooper, scenárista David Seidler a film rovněž porazil další favority Sociální síť, Počátek, The Fighter či Opravdovou kuráž od bratrů Coenů v kategorii nejlepší snímek. Režisér Tom Hooper vypráví příběh anglického krále Jiřího VI., který trpěl poruchou řeči. To je nám vysvětleno hned na úvod, kdy jsme svědky emotivní situace ve Wembley v roce 1925. Tehdy ještě princ Albert, vévoda z Yorku (Colin Firth), jak byl budoucí král Jiří VI. oslovován, nezvládne pronést veřejný projev. Jeho manželka Alžběta, ztvárněná Helen Bonham Carterovou mu domluví schůzku u australského odborníka na řečové poruchy Lionela Loguela, kterého famózním způsobem hraje Geoffrey Rush. Právě přátelství mezi těmito charaktery je hlavním motivem filmu. Lionel má velice neortodoxní

metody, zcela odlišné od předchozích doktorů. Řečí filmu: „Ale mí poradci říkají, že mi to pomáhá...“ – „Jsou to idioti.“ – „Mají rytířské tituly!“ – „Potom na to mají i titul.“ Humor se filmu rozhodně nevyhýbá. Scenárista David Seidler si zaslouží velký obdiv za bravurní kombinaci humorných a emočně vyhrocených scén. Ostatně, to uznala i Akademie a Seidler získal Oscara za nejlepší původní scénář. Ten dokáže ze zdánlivě neatraktivního tématu koktajícího anglického krále vytvořit silný příběh, strhující a zábavný. V necelých dvou hodinách tak sledujeme příběh druhorozeného syna krále Jiřího

V. Trůn převezme po abdikaci svého bratra v době začínající druhé světové války. Samotný historický vývoj Evropy je upozaděn na úkor hlavního příběhu přátelství a léčby. Nominace za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní a vedlejší roli byly více než oprávněné. Za překvapení lze naopak považovat nominaci pro Helen Bonham Carterovou, která v roli manželky Bertíka (familiární oslovení Jiřího VI.) nedostává příliš prostoru a spíše v celém filmu zaniká. Ve filmu Králová řeč jde o klasickou poctivou filmařinu, která neposouvá hranice, avšak plně jich využívá. Vše je navíc podtrženo jedinečnou kamerou. Ta zaprvé několikrát šikovně používá rybího oka a zadruhé často staví záběry atypicky, ve vertikálních aspektech staví hlavu na střed a v horizontálních se mnohdy herci dívají ze záběru, nikoli do záběru. To vše způsobí, že si film nezapamatujete pouze po dějové stránce, ale zpětně si vybavíte i vizuální část, a Královu řeč tak dokážete oddělit od jakéhokoli jiného filmu. Ano, Králova řeč bezpochyby patří mezi nejlepší filmy roku. Zvučná angličtina už je pouhým bonusem krásy celého britského filmu. K zakončení si dovolím použít ještě jednu citaci z filmu, kdy Lionel uklidňuje Bertíka, že „dlouhé pauzy jsou dobré, dodávají vážnost“, načež Jiří VI. odvětí, že v tom případě bude „nejvážnější král v historii“. Jak to celé dopadne, se dozvíte ke konci. I když se dostatečně citově obrníte, jen s obtížemi zůstanete v klidu.  Autor: Martin Doležal

SuperFreakonomics je rozčleněna do pěti základních kapitol. Jednou z nejzajímavějších a argumentačně poměrně vydařených je hned první kapitola pojednávající o tom, „proč se pouliční prostitutka chová jako Santa Claus z obchoďáku“. Kniha popisuje běžné úkazy v životě a hledá souvislosti s mnohdy paradoxními až extrémními faktory, které s analyzovaným jevem na první pohled nemají vůbec

nic společného. Vše samozřejmě autoři dokládají nejrůznějšími výzkumy. Tímto způsobem se například dozvíme, proč se Allie, dvakrát rozvedená programátorka, fyzicky atraktivní, chytrá a přátelská, dala na samostatné podnikání. V současnosti Allie pracuje deset až patnáct hodin týdně a vydělává pětinásobek své předešlé mzdy. Jako prostitutka. Na jejím životním příběhu autoři jedinečným způsobem vysvětlují elasticitu poptávky, ale také pestrost a rivalitu nabídky. Další zajímavá kapitola nese název Proč by si měli sebevražední atentátníci kupovat životní pojistku? Kapitola začíná pasáží o vlivu ramadánu na těhotenství matky a vývoj dítěte po narození. Autoři plynule přecházejí k tématu terorismu, který podkládají studií Alana B. Kruegera: What makes a terrorist. SuperFreakonomics tak představuje vtipnou příručku, ve které čtenáři najdou nápadité argumentace k aktuálním palčivým otázkám. Kniha se sice věnuje zejména tématům ekonomie neřesti, která logicky nabízí

největší prostor pro nejrůznější společensky průchozí i neprůchozí souvislosti a argumentace. Zároveň však kniha pojednává o ekonomických jevech jako altruismus, vězňovo dilema a efekt relativního věku čtivým způsobem, který dokonce může čtenáři i leccos ze světa ekonomie objasnit. Ačkoli autoři využívají mnohdy absurdní aplikace. Ekonomické teorie a úkazy se tak díky SuperFreakonomics stávají mnohem živějšími a představitelnějšími, než jak je prezentují školní učebnice a skripta. Svou aktuálností může být příručka přínosná nejen pro studenty ekonomie, ale pro všechny čtenáře se zájmem o hledání nových rozměrů diskutovaných problémů dnešní doby. Autor: Lucie Kubečková  Název knihy: SuperFreakonomics – skrytá ekonomie všeho Autor: Steven D. Levitt, Stephen J. Dubner Vydavatelství: Dokořán Rok vydání: 2010 Počet stran: 255 Hodnocení: *****

economix

Kniha nesoucí název SuperFreakonomics – skrytá ekonomie všeho je pokračováním prvního dílu Freaconomics, v českém překladu, trochu neobratně, Špekonomie. Druhý díl vychází již s poněkud zdařileji přeloženým titulem. Knihu napsali akademický ekonom Steven D. Levitt a spisovatel a novinář Stephen J. Dubner.

– 6 / 2010

SuperFreakonomics. Skrytá ekonomie všeho

České dráhy, firma otevřená mladým České dráhy, Váš osobní dopravce d www.ceskedrahy.cz/kariera \ 840 112 113