Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Cykloturistika nejen pro žáky/studenty ve Zlínském kraji Závěrečná práce
Vedoucí práce: Mgr. Jitka Kominácká, Ph.D.
Mgr. Iva Laskiová
Brno 2013
Poděkování Na tomto místě děkuji Mgr. Jitce Kominácké, Ph.D., vedoucí práce, za cenné rady a doporučení k této závěrečné práci.
Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou závěrečnou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím závěrečné práce.
V Brně dne 10. února 2013
__________________
Abstract Laskiová, I. The development of cycling infrastructure in the Zlín Region. Final work. Brno: MUAF, 2013. The text describes the history and development of biking, how it is possible to participate in the development of cycling infrastructure Zlín Region program documents. There are cycling routes and the proposed one-day cycling tour for a group of pupils / students. Keywords Bicycle, cyclo, biking, cycling routes, bicycle transport, criteria, route, tour, pupil/student.
Abstrakt Laskiová, I. Cykloturistika nejen pro žáky/studenty ve Zlínském kraji. Závěrečná práce. Brno: MZLU v Brně, 2013. V textu je popsána historie a rozvoj cyklistiky, jakým způsobem je možno se podílet na rozvoji cyklistické infrastruktury Zlínského kraje s programovými dokumenty. Jsou zde uvedeny cyklotrasy a navržen jednodenní cyklistický výlet pro skupinu žáků/studentů. Klíčová slova Kolo, cyklo, cyklistika, cyklotrasy, cyklistická doprava, kritéria, trasa, výlet, žák/student.
Obsah
5
Obsah 1
2
Úvod a cíl práce 1.1
Úvod ......................................................................................................... 11
1.2
Cíl práce ................................................................................................... 11
Cykloturistika 2.1
3
4
5
6
11
12
Historie cykloturistiky ............................................................................. 12
Cyklistika
13
3.1
Historie cyklistiky .................................................................................... 13
3.2
Dělení cyklistiky ....................................................................................... 13
Kolo
14
4.1
Historie kola............................................................................................. 14
4.2
Dělení kol ................................................................................................. 14
4.2.1
Podle funkce ..................................................................................... 14
4.2.2
Podle počtu cyklistů na jednom kole ............................................... 15
4.2.3
Podle resortu .................................................................................... 16
Zlínský kraj
17
5.1
Vymezení a charakteristika území ........................................................... 17
5.2
Oblasti ...................................................................................................... 17
5.2.1
Zlínsko a Luhačovické Zálesí ........................................................... 17
5.2.2
Cykloturistika na Zlínsku .................................................................18
5.2.3
Kroměřížsko .....................................................................................18
5.2.4
Cykloturistika na Kroměřížsku ........................................................ 19
5.2.5
Valašsko .......................................................................................... 20
5.2.6
Cykloturistika na Valašsku .............................................................. 21
5.2.7
Slovácko ........................................................................................... 21
5.2.8
Cykloturistika na Slovácku ............................................................. 22
Podpora cykloturistiky v ČR 6.1
23
Projekt cyklisté vítáni ............................................................................. 23
Obsah
7
6
6.1.1
Kritéria pro ubytovací zařízení ....................................................... 23
6.1.2
Kritéria pro kempy .......................................................................... 24
6.1.3
Kritéria pro stravovací zařízení ...................................................... 24
6.1.4
Kritéria pro turistické cíle ............................................................... 25
6.2
Nadace partnerství.................................................................................. 25
6.3
Greenways ............................................................................................... 25
6.4
Projekt EuroVelo..................................................................................... 26
Cyklotrasy a cykloturistické trasy 7.1
Dělení tras ............................................................................................... 28
7.1.1
Z hlediska dopravního provozu ...................................................... 28
7.1.2
Z hlediska orientačního značení ..................................................... 28
7.2
Historie značení ...................................................................................... 29
7.3
Cyklotrasy a cykloturistické trasy v území ............................................. 29
7.4
Cyklotrasy na území Zlínského kraje...................................................... 29
7.4.1
Dálkové trasy................................................................................... 29
7.4.2
Regionální trasy .............................................................................. 30
7.5
Připravované projekty ............................................................................ 30
7.5.1 8
28
Trasa Kroměříže – Kvasice ............................................................. 30
Programové dokumenty Zlínského kraje 8.1
32
Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje ............................. 32
8.2 Memorandum o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a rozvoji železniční infrastruktury ve Zlínském kraji ..................................................... 32
9
8.3
Generel dopravy Zlínského kraje............................................................ 32
8.4
Program rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje............................... 33
Rozvoj cyklistické infrastruktury ve Zlínském kraji 9.1
35
Analýza současných potřeb cyklistické dopravy .................................... 35
9.1.1
Kritérium intenzity provozu ........................................................... 35
9.1.2
Úseky silnic s vysokým podílem cyklistů ........................................ 35
9.1.3
Propojenost cyklistické dopravy s železniční a autobusovou. ........ 36
9.2
Rozvoj...................................................................................................... 38
9.3
Prezentace a propagace .......................................................................... 40
Obsah
7
9.4
Finanční zdroje budování rozvoje cykloturistiky ................................... 40
10 Jednodenní cyklistický výlet pro skupinu žáků/studentů kolem Baťova kanálu
41
10.1 Historie Baťova kanálu ............................................................................ 41 10.2 Program výletu........................................................................................ 43 10.3 Pokyny pro účastníky.............................................................................. 45 10.4 Harmonogram ........................................................................................ 45 10.5 Itinerář .................................................................................................... 47 11
Závěr
12 Literatura a elektronické zdroje
48 50
Seznam obrázků
8
Seznam obrázků Obr. 1 Zlínský mrakodrap (funkcionalismus Zlína)
17
Obr. 2 Arcibiskupský zámek Kroměříž
18
Obr. 3 Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
20
Obr. 4 Velehrad
21
Obr. 5 Uherskohradišťská vinařská stezka
22
Obr. 6 Známka Cyklisté vítáni
23
Obr. 7 Znak Nadace partnerství
25
Obr. 8 EuroVelo v České republice
26
Obr. 9 EuroVelo v Evropě
27
Obr. 10 Generel dopravy Zlínského kraje
33
Obr. 11 Logo
41
Obr. 12 Baťův kanál
42
Obr. 13 Cyklomapa
44
Seznam tabulek
9
Seznam tabulek Tab. 1
Úseky s vysokou intenzitou cyklistické dopravy
36
Tab. 2 Harmonogram
46
Tab. 3 Itinerář
47
11
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
Cyklistická doprava má v našich zemích staletou tradici a cyklistika obecně zažívá v posledních letech velký boom. Cykloturistika je velmi oblíbeným a rozšířeným sportem. Kolo je relativně levný, dostupný, ekologický a poměrně i rychlý dopravní prostředek, v dnešní době využíváno hlavně pro rekreaci. Umožní nám pobyt na čerstvém vzduchu, podpoří naši fyzickou kondici a odhalí poznání přírodních krás, které nás obklopují, a kterých bychom si jen těžko všimli, pokud bychom využili jiný druh dopravy. Toto téma jsem si vybrala proto, že mám k cykloturistice blízko a ráda se jí věnuji. Ve své práci jsem se snažila zaměřit na současný stav cyklodopravy na území Zlínského kraje a její možný rozvoj, a to především díky rekonstrukci stávající a budování nové sítě cykloturistických tras a jejich propojení s ostatními druhy dopravy.
1.2 Cíl práce Cílem mé práce je provést rozbor cykloturistiky ve Zlínském kraji a navrhnout zajímavý cyklovýlet pro žáky/studenty středních škol.
12
2 Cykloturistika Je to odnož turistiky, provozovaná na kole. Tento druh turistiky nám skýtá mnoho výhod. Jednou z nich je, že nám kolo umožní dostat se poměrně rychle a snadno téměř na jakékoliv místo. Tedy pokud máme dostatek fyzických sil. Je prokázané, že na vzdálenosti do 5 km jsou kola ve městech rychlejší než automobily. Jejich rychlost zvlášť oceníme, pomyslíme-li na dopravní zácpy, které jsou v řadě velkých měst spíše pravidlem než výjimkou. Další velkou výhodou je, že jízda na kole prospěje právě našemu fyzickému zdraví. Při jízdě na kole průměrnou rychlostí 15 km/h spálíme asi pětkrát více kalorií v porovnání s klidovým stavem. Výhody kola ocení především osoby s nadváhou. Jízda na kole totiž nezatěžuje klouby tak jako například chůze nebo běh. Blahodárně však působí i na náš psychický stav. Obzvlášť máme-li sedavé zaměstnání nebo studujeme, budeme se po pravidelné projížďce cítit skvěle.
2.1 Historie cykloturistiky Počátky cykloturistiky můžeme datovat kolem roku 1817, kdy došlo k sestavení prvního kola. Vzápětí vznikají i první organizované kluby cykloturistů, díky nimž došlo k silnému rozvoji cykloturistiky. Hlavní náplní klubů bylo rozšíření praktického využití kola a organizování různých vyjížděk a výletů. Roku 1883 byly položeny základy ke vzniku České ústřední jednoty velocipedistů, která sdružovala 4 kluby s téměř 150 členy. V Chebu se vyráběla od roku 1875 kola značky Premier, brzy na to vznikla firma Eska a v roce 1923 byla zahájena výroba kol značky Tudor a Tripol v Rokycanech (od roku 1951 Favorit). Nejstarší sportovní časopis v Čechách, se jmenoval Cyklista, byl založen v roce 1884. Rozvoj cykloturistiky v Evropě byl zbrzděn politickoekonomickým vývojem a dvěma světovými válkami. Poválečný vývoj upřednostnil spíše mototuristiku a kolo začalo sloužit více jako prostředek aktivního odpočinku a rekreace a ztrácelo funkci dopravního prostředku. Skutečný rozvoj cykloturistiky nastává až po revolučním roce 1989. Výrazně tomu přispělo rozšíření horských a trekových kol, které umožňují cykloturistům volit i jiné trasy, než turisty frekventované komunikace. Vznikají cykloturistické oddíly a sdružení. Objevuje se velký počet cestovních kanceláří zabývajících se touto problematikou. Rozvoji cykloturistiky také pomáhá stále větší počet cyklotras a cyklostezek, které díky velkému zájmu o cykloturistiku, a z iniciativy institucí zabývajícími se cestovním ruchem a rozvojem krajů, poslední léta rostou kolem měst a obcí. Ty jsou budovány z dotací státního programu podpory cestovního ruchu - Podpora budování dobrovolné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně - rekreační aktivity. Ze strany krajů, měst a obcí vzrostla také propagace tohoto druhu sportovní aktivity.
13
3 Cyklistika Pojem Cyklistiky je v encyklopedii definován jako jízda na jízdním kole s rekreačním, sportovním, turistickým a dopravním zaměřením. Smyslem soutěžení je zdolání tratě na dráze, silnici nebo v terénu v lepším čase než soupeř.
3.1 Historie cyklistiky Český svaz cyklistiky je nejstarším sportovním svazem v České Republice. Byl založen v listopadu roku 1883 na pražském Smíchově. Roku 1900 nebyla Česká ústřední jednota velocipedistů přijata v Paříži mezi zakládající členy UCI - Union Cycliste Internationale. Neměla totiž dle některých funkcionářů nárok na samostatnost v systému Rakousko-Uherska. Za člena UCI byla přijata až v roce 1920 v Antverpách.
3.2 Dělení cyklistiky Rychlostní cyklistika:
dráhová cyklistika silniční cyklistika
Terénní cyklistika:
biketrial MTB (Mountain Bike) cyklokros crosscountry
Sálová cyklistika:
kolová krasojízda
14
4 Kolo 4.1 Historie kola Cykloturistika, jako jedna ze základních druhů turistiky, je v současné době velmi oblíbený způsob pohybové rekreace. Kolo bylo vždy důležitým dopravním prostředkem, jízda na kole sportovní disciplínou i zdrojem zábavy a aktivního odpočinku. Naučný slovník definuje jízdní kolo jako dvou, někdy i tříkolový jednostopý dopravní prostředek poháněný silou jezdce. Je převážně jednomístné, někdy však i dvoumístné (tandem), třímístné (triplet). Bylo vynalezeno Karlem Draisem v roce 1817 v Karlsruhe v dnešním Německu. Původní Draisův vynález neměl ještě pedály, byl poháněn odrážením noh od země a nazýval se drezína. K vybavení kola pedály došlo až okolo roku 1861 Pirrem Michaux, který tento dopravní prostředek nazýval „vélocipede“. Na konci 19. století se rozšířila takzvaná vysoká kola. Tato kola měla malé zadní a naopak velké přední kolo. Mělo to velkou nevýhodu ve stabilitě a nebezpečnosti pádu z kola. Další vývoj vedl k vynalezení dvou samostatných řetězových převodů a prodloužením vidlic ramen vysokého kola. Toto kolo se nazývalo „kangaroo“ neboli klokan. Roku 1885 se objevil první předchůdce dnešního nízkého kola, „Rover Safery“, vytvořený Williamem Suttonem a Johnem Starleyem. Tehdy už mělo kolo pneumatiky, ale chyběly mu brzdy a volnoběžka. S vynálezem brzd přišel až inženýr Bowdena. Jeho tzv. axiální brzda působila na ráfek z obou stran. Dále byla vyvinuta zpáteční brzda zvaná „torpedo“. Byla založena na brzdění protišlapáním, přičemž síla brzdění šla přímo do středu zadního kola. Doplňky ke kolu dlouho nebyly žádné. Až kolem roku 1895 se začala vyrábět první primitivní světla a první plátěné blatníky, tehdy nazývané „ochranný pás proti blátu“. Začátkem 20. století byla vysoká kola vytlačena víceméně současným typem kol s řetězovým převodem a volnoběžkou. Kola se také specializovala pro různé účely: například skládací vojenský bicykl, železniční drezína přizpůsobená kolejím a „hydrocykl“, kolo s plováky. Kolo ještě stále mělo jednu nevýhodu - jeden převod. Při jízdě do kopce i při jízdě z kopce se šlapalo stejně. Proto byly sestrojeny první dvoukolové převody. Ty se dále rozvíjely do dnešní podoby. Dalším mezníkem bylo až na přelomu 70. a 80. let vynalezení horského kola.
4.2 Dělení kol Na světě je přes 1 000 000 000 jízdních kol. Je mnoho druhů rozdělení, já bych teď uvedla jen ty nejdůležitější. 4.2.1
Podle funkce
Kola vyráběná pro praktické účely
15
Jízda na nákupy, dojíždění apod. Nejsou stavěna pro rekreační jízdy a už vůbec ne pro závody. Mohou být různě upravena podle potřeby. Mají středně až hodně těžký rám, převody a obvykle vnitřní středové řazení. Poloha jezdce je vzpřímená. Horská kola Jsou vyráběna pro jízdu v terénu. Rozdělují se dále na Cross Country (maratony a cross country závody), Downhill (sjezd a fourcross závody), Enduro a další. Jejich hlavním znakem je pevnost, vysoká odolnost rámu a kol a široké pláště. Rychlostí má horské kolo od 21 do 30. Od velmi lehkých převodů, pro příkré stoupání v terénu, až po ty těžké. Závodní kola Mají co nejlehčí rám, minimální výbavu a odpor vzduchu, snížená řídítka, aby se jezdec mohl sklonit do aerodynamického posedu a velice úzké pneumatiky s malým valivým odporem (používají se galusky, které nemají duši). S těmito koly se jezdí po silnicích (silniční kolo) a závodních drahách (dráhové kolo). Treková kola Jsou stavěna na cykloturistiku. Mají odolný rám a nabízí pohodlí a možnost přepravy více zavazadel. Je to vlastně kompromis mezi silničním a horským kolem: Na silnici mají pláště menší odpor než u horského kola, ale lze je použít i v lehčím terénu. Kurýrní kola Doručují spěšné zásilky a balíčky ve velkých městech s rušnou dopravou. Randonneur kola Určena pro jízdu nesoutěžních jízd na dlouhé vzdálenosti (od 200 km až po 1200 km), na které mají účastníci určitý čas (např. na 200 km je 14 hodin). Ležící kola Na nich jezdec leží nebo se opírá. Poskytuje sice větší pohodlí oproti běžnému kolu, ale není příliš vhodné pro jízdu do kopce. Je co nejpohodlnější a s co nejmenším odporem vzduchu. Ležícímu cyklistovi je přizpůsobena i konstrukce: pedály jsou nahoře vepředu, řídítka uprostřed, buď nad sedlem, nebo pod sedlem. 4.2.2
Podle počtu cyklistů na jednom kole
Obvyklé je kolo pro jednoho cyklistu, ale jsou také kola pro dva - dvojkolo (neboli tandem). Cyklisté sedí za sebou, každý má vlastní řídítka (ale jen první je
16
může otáčet). Existuje také kolo pro dva cyklisty sedící vedle sebe, nebo kola pro více než dva cyklisty (třímístné - triplet). Nejvíce se jich na jedno kolo vešlo 40. 4.2.3
Podle resortu
Dráhové kolo je velice jednoduché, lehké a jednorychlostní, nemá ani volnoběh. Kola na časovky jsou podobná silničním kolům s aerodynamickým tvarem. Kola na cyklo-cross jsou buď podobná závodním silničním kolům, ale s širšími pneumatikami do terénu a nižšími rychlostmi anebo jsou robustnější (avšak stále lehké). Mohou být podobné i horským kolům. Downhill kola jsou speciálním druhem horských kol, se silnějším rámem a pozměněnou geometrií. Využívají se jen k downhill závodům, tj. terénním závodům, kde většina trati vede z kopce. BMX (zkratka z bicycle motocross, což znamená motocross na kole) má malá kola a jezdí se na něm BMX závody nebo freestyle BMX, při němž se na kole předvádí různé triky. Kola na triatlon vycházejí ze závodních silničních kol, ale sedlo je více svislé. Toto koncentruje úsilí do čtyřhlavého stehenního svalu, což umožní závodníkovi šetřit jiné svaly na noze pro další část závodu. Tato kola mají speciální řídítka.
17
5 Zlínský kraj 5.1
Vymezení a charakteristika území
Zlínský kraj je krajem plným rozmanitostí. Je členěn do čtyř oblastí: Zlínsko, Kroměřížsko, Valašsko a Slovácko. Nikde v České republice nenajdete v jednom regionu tak rozmanité spektrum krajinné scenerie, folkloru, historických i technických památek. Žádná jiná turistická oblast vám nenabídne současně hory, manýristickou zahradní architekturu, lázně nebo vinobraní. Každá jeho oblast je jiná, každá nabízí něco originálního.
5.2 Oblasti 5.2.1
Zlínsko a Luhačovické Zálesí
Toto je oblast plná kontrastů. Na jedné straně je tu funkcionalismus Zlína, secesní architektura Luhačovic a na straně druhé valašské dřevěnice, tradice a folklór Luhačovického Zálesí. Můžete navštívit secesní zámek Zlín-Lešná, v jehož okolí je nádherný park v němž najdete zoologickou zahradu, či Hrad Malenovice ze 14. století. Za obdiv stojí i hrad v Brumově-Bílnici, střežící Vlárský průsmyk, nebo Vizovický zámek, vystavěný ve druhé polovině 18. století ve francouzském barokním stylu, obklopený anglickým a francouzským zámeckým prakem.
Obr. 1
Zlínský mrakodrap (funkcionalismus Zlína)
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mrakodrap_zlin.jpg
18
5.2.2
Cykloturistika na Zlínsku
Oblast Zlínska je přímo stvořená pro cykloturistiku. Regionem prochází dálková cyklotrasa č. 46, Beskydsko-karpatská magistrála, vedoucí z Českého Těšína, Vsetína přes Vizovice, Slavičín dále až do Břeclavi. Oblastí Otrokovic a Napajedel zase vede dálková tras č. 47, Moravská stezka, vedoucí z Jeseníku, Kroměříže opět až do Břeclavi. Na tyto trasy navazuje hustá regionální sít. 5.2.3
Kroměřížsko
Je výjimečné především díky památkám, které kvůli své jedinečnosti byly zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dominantou města Kroměříž je barokní Arcibiskupský zámek ze 17. století. K zámku přiléhá podzámecká zahrada, vybudovaná také v 17. století v anglickém stylu. Mezi další unikátní památky Kroměříže patří Květná zahrada, park ve francouzském stylu, nacházející se na opačném konci města. Dále Arcibiskupské sklepy, Biskupská mincovna a původní gotický Kostel svatého Mořice ze 13. století. Na Kroměřížsku najdete také pozoruhodný soubor lidových staveb východní Hané v Rymicích a unikátní památky židovské kultury v Holešově. Významnou oblastí, kterou si rovněž nelze nechat ujít, je poutní místo Hostýn, ležící v Hostýnských vrších nad městem Bystřice pod Hostýnem.
Obr. 2
Arcibiskupský zámek Kroměříž
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kromeriz,_Marktpl,_Schl.jpg
19
5.2.4
Cykloturistika na Kroměřížsku
Kroměřížsko leží v úrodné Hané. Celou oblast protínají desítky cyklotras. Oblastí prochází dálková cykloturistická trasa č. 47, Moravská stezka, vedoucí na Kroměřížsku z Chropyně, přes Kroměříž, Trávník, Střižovice, Kvasice směrem do Otrokovic. Kroměřížsko je na severovýchodě ohraničeno Hostýnskými vrchy. V jihozápadní části se zvedá pahorkatina Chřiby. Hostýnské vrchy se vyznačují pestrou členitostí terénu. Vrchovinu tvoří dva hřebeny směřující od západu k severovýchodu. V severnějším najdete hlavní horu Kelčský Javorník (865m n. m.) a nejznámější horu Hostýnských vrchů Hostýn (735 m n. m.). Je zdaleka viditelný a má dva vrcholy. Na severnějším stojí 15 m vysoká rozhledna a kaple sv. Kříže, na druhém poutní chrám. Od roku 1993 zda také stojí větrná elektrárna. V Jižní větvi se nacházejí další nižší vrcholy – Humenec (705 m n. m.), Kopná (674 m n. m.), Chlévsky (641 m n. m.). Hlavními cykloturistickými centry této oblasti jsou Rusava, Troják a Tesák, který je obklopen vrchy Čerňavou a Kyčerou. Oba dva jsou známé především jako zimní lyžařské středisko. V západní části pohoří se nacházejí zříceniny hradu Křídlo, Lukov a Obřany. Je zde také několik přírodních rezervací. Celá oblast Hostýnských vrchů nabízí široké spektrum značených cyklotras. Chřiby jsou přitažlivou turistickou oblastí. Táhnou se téměř středem Moravy a oddělují severně položené roviny Hané od jižních rovin Slovácka. Jsou tvořeny dvěma rovnoběžnými hřbety ve směru od jihozápadu k severovýchodu. Nejvyšším bodem je Brdo 587 m n. m., které se tyčí 4 km od Bunče, který je vyhlášeným výletním střediskem a křižovatkou turistických tras. Na Brdu byla roku 2004 otevřena rozhledna. Jde o první kamennou, klasicky postavenou rozhlednu v České republice od 30. let 20 století. Dosahuje výšky 24 m. Kromě rozmanitostí přírodních krás Chřiby překvapí i řadou památek. Mezi významné patří původně románsko-gotický královský hrad ze 13. století – Buchlov. Stejně tak i rozsáhlá zřícenina gotického hradu Cimburk, pocházejícího rovněž ze 13. století. Nachází se asi 5 km od obce Koryčany. Ve Střílkách můžeme obdivovat ojedinělý barokní hřbitov. Mnohé zaujmou i unikátní pískovcové útvary. Nejznámější z nich je Kazatelna, ležící pod hlavním hřebenem Chřibů, ve výšce 518 m n. m. Nejčastěji využívané cyklotrasy v této oblasti: Bystřice pod Hostýnem – Hostýn – Bystřice pod Hostýnem Trasa dlouhá 10 kilometrů. Navýšení 420 metrů umožňuje zájemcům otestovat jejich fyzické síly.
20
Trasa pro horská kola Bystřice pod Hostýnem – Chvalčov – Kelčský Javorník – Holubova chata – Tesák – U tří kamenů – Holý vrch – Pod Skalným – Bukovina – Hostýn – Slavkov pod Hostýnem – Bystřice pod Hostýnem. Trasa dlouhá 30 km, umožňuje vyznavačům horských kol nahlédnout a poznat půvab nitra hostýnských vrchů. Hostýnské vrchy pro náročnější Holešov - Rusava – Hostýn – Tesák – Rajnochovice – Troják – Holešov Trasa dlouhá 59km. 5.2.5
Valašsko
Vysoké hory, malebná údolí, nezaměnitelná kultura a tradice spolu s jedinečnými památkami, to vše je Valašsko. Návštěva Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm či muzea ve Valašském Meziříčí, Vsetíně nebo Velkých Karlovicích, nám umožní poznat kulturní zvyky a tradice.
Obr. 3
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor: Valašské_městečko,_kostel,_kostel.jpg
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, nejstarší a největší svého druhu ve střední Evropě, ročně navštíví více jak půl milionu návštěvníků. Založeno bylo již v roce 1924 a je v něm umístěno 120 památkových objektů, rozdělených do třech lokalit – Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina. Nad městečkem se tyčí Radhošť (1129 m n. m.) s kaplí, vystavěnou na počest slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří zde údajně v dobách raného křesťanství působili. Nalezneme zde také sochu pohanského boha úrody, Radegasta s býčí hlavou a rohem hojnosti.
21
5.2.6
Cykloturistika na Valašsku
Celá oblast je protkána hustou sítí značených cyklotras, o celkové délce více jak 700 km. Vybrat si můžeme trasy nenáročné, vedoucí údolím řeky Bečvy nebo k přehradám a koupalištím. Lze si zvolit i náročnější trasy vedoucí z údolí na hřebeny a dále po nich. Nezapomenutelná je projížďka v Koňském sedle. Regionem prochází dálkové cyklotrasy např. Jantarová stezka č. 5 nebo jihovýchodní příhraniční trasa č. 46 a další. 5.2.7
Slovácko
Je oblastí plnou vína, překrásné přírody, lidových písní, krojů a zvyků. Pozoruhodné památky jsou spojeny jak s lidovou kulturou, tak i s významnou historií například Velkomoravské říše. Ohromit nás může raně gotický Hrad Buchlov, v jehož prostorách se nachází museum, stejně tak i pozdně renesanční zámek Buchlovice. Zámek je obklopen překrásným parkem. Jeho interiéry jsou zdobeny freskami a štuky, salóny jsou vybaveny nábytkem ve stylu Ludvíka XV. a XVI. V Uherském Hradišti je k vidění Slovácké museum s národopisnou expozicí Slovácko, dokumentující národopisné zvyky a obyčeje. V Kunovicích se nachází veřejné mezinárodní letiště. Můžeme zde shlédnout unikátní letecké muzeum s expozicí desítek dopravních, vojenských i sportovních letounů. Je zde možnost tandemových seskoků padákem z výšky 4000m, vyhlídkových letů i balonového létání. Velehrad se svou bazilikou nanebevzetí P. Marie a bazilikou sv. Cyrila a Metoděje, je nejznámějším poutním místem v České republice. V minulosti byl sídlem arcibiskupa a věrozvěsta Metoděje. Při silnici ze Starého Města do Velehradu se rozkládá archeoskanzen Modrá. Zde můžeme shlédnout, jak žili Slovné a vyzkoušet si dávná řemesla.
Obr. 4
Velehrad
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Velehrad.JPG
22
5.2.8
Cykloturistika na Slovácku
Oblast Uherskohradišťska je plná cyklostezek. Ty vedou překrásnou přírodou i malebnými vesničkami. Z Uherského Hradiště vede trasa na Velehrad či Buchlovský zámek. Atraktivními cíli jsou Bíle Karpaty a Chřiby. Oblíbená je i projížďka na kole podél Baťova kanálu. Specialitou kraje je Uherskohradišťská vinařská stezka, která je součástí Moravské vinné stezky.
Obr. 5
Uherskohradišťská vinařská stezka
Zdroj: http://www.uherske-hradiste.cz/oblast/18671/
23
6 Podpora cykloturistiky v ČR 6.1 Projekt cyklisté vítáni Projekt, který zahájila Nadace partnerství, je zaměřen na zvýšení kvality služeb nabízených cyklistům a cykloturistům. Certifikát Cyklisté vítáni je známkou kvality stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů, které jsou výborně připraveny postarat se o cyklisty. Ti zde mají k dispozici základní technickou pomoc pro opravu kola, jeho bezpečné uschování nebo možnost vyprání a usušení výstroje. Certifikace obsahuje standardy srovnatelné s obdobnými systémy používanými ve státech Evropské unie. Zařízení, které splňuje stanovené podmínky, může obdržet certifikát a má tak právo používat chráněnou zelenobílou známku Cyklisté vítáni s usmívajícím se kolem. Informace o tomto zařízení jsou potom zveřejněny na stránkách.
Obr. 6
Známka Cyklisté vítáni
Zdroj: http://www.cyklistevitani.cz/uvod.aspx
6.1.1
Kritéria pro ubytovací zařízení
(hotely, penziony, priváty a chaty) Základní požadavky, povinné 1. Možnost ubytování na jednu noc 2. Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků 3. Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje 4. Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol 5. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 6. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 7. Lékárnička 8. Informační tabule Cyklisté vítáni
24
6.1.2
Kritéria pro kempy
(chatové osady, kempy) Základní požadavky, povinné 1. Vymezená a oddělená stanová zóna pro cyklisty a jiné nemotorizované hosty 2. Povrchy k postavení stanů musí být travnaté, pokud možno hladké a na rovině 3. Odstavné a parkovací možnosti kol v blízkosti stanů, parkování jízdních kol na území kempu bez poplatků 4. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol 5. Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje 6. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 7. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 8. Lékárnička 9. Informační tabule Cyklisté vítáni: aktuality a informace o službách pro cyklisty 6.1.3
Kritéria pro stravovací zařízení
(restaurace, vinařské sklepy, pivnice) Základní požadavky, povinné 1. Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující „cyklonápoj“, ovocné nebo bylinkové čaje. Cena nesmí přesáhnout cenu ostatních nealko nápojů a piva 2. V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků 3. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel 4. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 5. Lékárnička 6. Informační tabule Cyklisté vítáni
25
6.1.4
Kritéria pro turistické cíle
(hrady, zámky, muzea, skanzeny a přírodní památky) Základní požadavky, povinné 1. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel 2. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 3. Lékárnička 4. Informační tabule Cyklisté vítáni
6.2 Nadace partnerství Nadace Partnerství je nejvýznamnější českou nadací podporující projekty udržitelného rozvoje ve všech regionech České republiky. Existuje již 15 let. Za tu dobu podpořila formou nadačních příspěvků ve výši 185 miliónů korun už na 2 100 projektů nevládních neziskových organizací, škol, obecních úřadů i jednotlivců. Jejím hlavním posláním je péče o životní prostředí.
Obr. 7
Znak Nadace partnerství
Zdroj: http://old.nadacepartnerstvi.cz/p-12572
6.3 Greenways Greenways je asistenční a grantový program Nadace Partnerství. Jeho prostřednictvím nadace poskytuje pomoc a podporu organizacím a projektům přispívajících k udržitelnému rozvoji podél stezek a přírodních koridorů. Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu,
26
rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Hlavní témata programu: místní a regionální rozvoj šetrná a bezpečná doprava šetrná turistika ochrana přírodního a kulturního dědictví zdravý životní styl. Nadace Partnerství se pomocí projektu Cyklisté vítání zabývá rozvojem cykloturistiky v České republice. Snaží se o zvyšování počtu certifikovaných zařízení a o zvyšování kvality turistických služeb zaměřených na cílovou skupinu cyklistů a cykloturistů.
6.4 Projekt EuroVelo Projekt EuroVelo obsahuje nejrůznější aspekty silniční dopravy: turismus, rekreaci, ochranu životního prostředí, plynulost provozu a jeho bezpečnost, ale i rozvoj regionální infrastruktury, zdraví občanů a v neposlední řadě má podpořit kulturní výměnu. Cílem projektu je podpora cykloturistiky a cyklistiky vůbec. Jako součást projektu EuroVelo je studie o znalosti trhu cykloturistiky. Z pohledu cyklistické dopravy probíhají v současnosti územím Zlínského kraje tři dálkové trasy, které jsou převážně součástí mezinárodní cyklistické sítě EuroVelo, a dvě významné trasy regionální.
Obr. 8
EuroVelo v České republice
Zdroj: http://www.ceskojede.cz/rubriky/dalkove-cyklotrasy-cr/eurovelo-a-cesko/
27
Obr. 9
EuroVelo v Evropě
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karte_Verlauf_EuroVelo.png
28
7 Cyklotrasy a cykloturistické trasy Cyklistická doprava jako nedílná součást dopravního systému realizuje své nároky dle podmínek v území. Rovnocenné zapojení cyklistické dopravy do celkového dopravního systému je možné pouze za předpokladu vhodného výběru tras a jejich umístění v území, ať již zastavěného nebo nezastavěného. Jednou z podmínek pro plynulou a bezpečnou jízdu cyklistů je vhodné stavebně konstrukční uspořádání komunikací a dalších zařízení, či vybavení.
7.1 7.1.1
Dělení tras Z hlediska dopravního provozu
Cyklistické stezky - jsou zásadně odděleny od ostatní dopravy, včetně pěší (vyznačeny dopravní značkou C8 Stezka pro cyklisty). Společné stezky pro chodce a cyklisty – stezka pro chodce a cyklisty, na níž se chodci a cyklisté nesmějí vzájemně ohrozit. Jiným účastníkům provozu je používání této stezky zakázáno. Jsou označené dopravní značkou C9. Cyklistické trasy - cyklistická doprava je vedena spolu s ostatní dopravou a trasa je opatřena nezbytným dopravním a orientačním značením pro cyklisty (při vedení a výběru tras se upřednostňují zklidněné komunikace, komunikace s nízkou intenzitou provozu). Cyklistické pruhy - cyklistická doprava je vedena po komunikaci společně s ostatní dopravou, ale ve vodorovně odděleném jízdním pruhu (v části šířky chodníku nebo vozovky). 7.1.2
Z hlediska orientačního značení
Cyklotrasy - tj. dopravní cesty vedené po pozemní komunikaci (silnici, místní, příp. účelové komunikaci, což je například i cyklistická stezka), která je z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodná pro provoz cyklistů a je označena dopravním značením pro cyklisty (zavedenými v roce 2001 vyhláškou č. 30/2001 Sb.) Cykloturistické trasy - tj. dopravní cesty vedené zpravidla mimo pozemní komunikace (v terénu, po polních nebo lesních cestách apod.), které jsou z hlediska ochrany přírody a sjízdnosti vhodné pro provoz cyklistů a jsou značeny pásovými cykloturistickými značkami.
29
7.2 Historie značení Po roce 1989 se začaly značit veřejné a místní komunikace. Značky o rozměrech 140x140 mm, se od turistické lišily žlutým podkladem se symbolem kola a číslem trasy. Také se používaly silniční směrové tabule a speciální značky. Cykloturistické trasy označovaly značkářské složky KČT, popř. zřizovatel trasy. V roce 1994 byly značeny i dálkové cyklotrasy. To již nebyl úkol jen pro KČT.
7.3 Cyklotrasy a cykloturistické trasy v území Na území Zlínského kraje je Klubem českých turistů registrováno celkem 51 cyklotras a cykloturistických tras. Síť těchto tras pokrývá území Zlínského kraje značně nerovnoměrně, což je pravděpodobně dáno připraveností jednotlivých oblastí a regionů na realizaci tras v území, charakterem území a také nekoncepčním a nevhodným vedením některých tras. Celkem je registrována 1 trasa I. třídy, 3 trasy II. třídy, 3 trasy III. třídy a 42 tras IV. třídy. Na těchto trasách jsou místně vyznačeny také zájmově orientované okruhy (např. moravské vinné stezky).
7.4 Cyklotrasy na území Zlínského kraje Základním materiálem pro navrhování cyklotras na území ČR je Základní síť cyklotras ČR, zpracovaná Ministerstvem dopravy a spojů v roce 1997. V materiálu jsou cyklotrasy rozděleny na dálkové, regionální a místní trasy. 7.4.1
Dálkové trasy
Na území Zlínského kraje jsou z dálkových tras vyznačeny: Jantarová stezka (trasa č. 6 EuroVelo Roscoff-Oděssa) Vede cípem severní částí kraje přes Nemětice u Kelče a je značena dle KČT číslem 5. Jedna z nejvýznamnějších obchodních stezek, protínající dnešní území Moravy. Uvádí se, že v době římské spojovala oblast Baltu se středomořím. Stezka získala jméno podle často přepravované suroviny z nalezišť na pobřeží Severního a Baltského moře – jantaru. Jde o mineralizovanou pryskyřici třetihorních jehličnanů staré až 50 milionů let. Jantar se dopravoval z pobřeží po Visle a Dněpru do Itálie, Řecka, k Černému moři a do Egypta už v době dlouho před naším letopočtem. Výlety podél jantarové stezky jsou výlety napříč evropskými dějinami a kulturou zásluhou muzeí, archeologických nalezišť, kolosálních hradů či jejich zbytků, výstavných paláců a historických měst podél této trasy. Název této pozapomenuté obchodní stezky vzkřísil projekt dálkové cyklistické trasy o délce cca 300 km, ta pouze přibližně kopíruje původní vedení trasy. Spojuje však zajímavá místa Moravy od severovýchodu k jihozápadu - od hraničního přechodu Hať až k přechodu s Rakouskem v Hevlíně.
30
Moravská stezka (trasa č. 9 EuroVelo Polsko - Chorvatsko) Sleduje tok řeky Moravy ve směru sever – jih. Vede z Chropyně – Kroměříž – Kvasice – Napajedla – Staré Město – Uherské Hradiště – Uherský Ostroh. Trasa je značena číslem 47, měří 310 km a vede převážně podél řeky Moravy. Na její trase nás čekají jak přírodní krásy chráněných krajinných oblastí Jeseníky a Litovelské Pomoraví, tak města Jeseník, Hanušovice, hanácká metropole Olomouc, „hanácké Athény“ Kroměříž. Dále sjíždí rovinatou krajinou přes Otrokovice, Napajedla a Uherské Hradiště až do oblasti Moravského Slovácka, protkaného vinnými stezkami. Trasa je navržena tak, aby byla sjízdná na běžném kole. Většinou je vedena po méně frekventovaných silnicích III. třídy, místních komunikacích, městských cyklostezkách a asfaltových nebo jinak zpevněných polních či lesních cestách. V několika případech se ovšem setkáme i s úseky s horším povrchem. Můžeme se jim vyhnout po ostatních značených cyklotrasách, horší úseky budou postupně opravovány. Někde má cyklotrasa více variant. Jihovýchodní příhraniční trasa (Beskydsko-karpatská magistrála) Vede podél hranice se Slovenskou republikou s odbočkou na slovenské území. Martiňák – Pustevny – Rožnov pod Radhoštěm – Valašská Bystřice - Vsetín – Háje - Liptál – Dešná - Vizovice – Loučka – Lipová – Slavičín – Pitín – Žitková – Vyškovec – Lopeník – Březová – Strání. Má číslo 46 s odbočkou č. 49 7.4.2
Regionální trasy
Z regionálních tras jsou v území vyznačeny: Trasa Jihlava – Český Těšín je vyznačena v kraji v úseku Stupava – Staré Hutě – Salaš – Bunč – Kostelany – Tabarky – Nová Dědina - Žlutava - Otrokovice – Zlín – Lípa – Vizovice – Dešná - Všemina – Liptál – Vsetín – Mikulůvka – Valašské Meziříčí – Lešná. Trasa má čísla 473, 471 a 501. Trasa Martiňák – Velké Karlovice – Vsetín vede ve stopě Hlavatá – Třeštík – Velké Karlovice – Karolínka – Nový Hrozenkov – Hluboké – Halenkov – Huslenky – Hovězí – Ústí – Vsetín. Má číslo 472. Na síť dálkových a významných regionálních tras je následně napojena poměrně hustá síť místních cyklistických tras značených čtyřčíselnými kódy.
7.5 Připravované projekty 7.5.1
Trasa Kroměříže – Kvasice
Mezi připravované projekty ve Zlínském kraji patří i Moravská stezka, úsek Kroměříž – Uherské Hradiště. Tento úsek je součástí velkého projektu, jehož cílem je napojit region na evropskou cyklistickou síť Euro Velo, která vede od
31
Baltu k Jadranu. Na území Zlínského kraje by tato trasa vedla z Kroměříže až k Uherskému Ostrohu a využívala by koridoru tvořeného korunou hráze řeky Moravy a tokem Baťova kanálu. Navrhované řešení počítá s využitím protipovodňových hrází. Zajímavý je úsek z Kroměříže do Kvasic a následně do Otrokovic. Trasa prochází těmito obcemi: Kroměříž - Trávnické zahrady – Střížovice – Kvasice. Realizaci cyklostezky již připravuje odbor rozvoje kroměřížské radnice. Ta si bude muset od státního podniku Povodí Moravy pronajmout pozemky podél řeky Moravy, aby mohla realizovat výstavbu cyklostezky. Proto zastupitelé 11. října 2007 schválili uzavření smlouvy o budoucí nájemní smlouvě a o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene s Povodím Moravy. V současné době je v úseku Trávnické zahrady – Kvasice možnost využít cca 3 m široké nezpevněné cesty po hrázi. Před Kvasicemi je trasa vyvedena k obci po úzké, asi 1 m široké lávce do prostoru bývalé plovárny s fotbalovým hřištěm. Odkud může být převedena přes silnici II/367 do zámeckého parku, za nímž se po převedení kolem obecního úřadu může napojit na stávající vedení trasy do Otrokovic. Další variantou je převedení trasy od fotbalového hřiště po mostu přes Moravu přímo na druhý břeh řeky nebo až k Jasanové aleji, kterou je možno projet po panelové cestě zpět k řece Moravě. U Moravy lze navázat na cca 2 m širokou polní cestu a po ni pokračovat až ke zpevněné účelové komunikaci Lesů ČR. Pak následuje napojení trasy buď na silnici III/36745 a na cyklotrasu č. 5181 u stadionu, nebo na pěšinu podél slepého ramene řeky Moravy. Věřím, že spousta lidí výstavbu této trasy uvítá. Není totiž příjemné jezdit na kole po frekventované silnici II. třídy. V současné době se nezpevněného úseku hráze k dopravě do Kroměříže dá využít, ale zabere to jednou tolik času než by vzala cesta po silnici.
32
8 Programové dokumenty Zlínského kraje Rozvoj dopravní infrastruktury Zlínského kraje v návaznosti na mezinárodní závazky a dohody a následně na vládou schválenou dopravní politiku ČR a Návrh rozvoje dopravních sítí v České republice je podpořen zpracovanými i připravovanými dokumenty Zlínského kraje.
8.1 Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje byl schválen zastupitelstvem Zlínského kraje 19. června 2002. Dokument definuje dopravní problémy kraje a stanovuje základní rozvojové potřeby a cíle. Hlavním cílem programu je vytvoření podmínek pro vyrovnání území kraje s úrovní České republiky a přibližování úrovni nejbližších členských zemí EU.
8.2 Memorandum o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a rozvoji železniční infrastruktury ve Zlínském kraji Memorandum je posledním dokumentem reagujícím na stav a úroveň řešení dopravy na území Zlínského kraje. Dokument definuje společný zájem Zlínského kraje, Statutárního města Zlína a ČD na vytvoření regionálního dopravního systému šetrného k životnímu prostředí, s výrazným podílem kolejové dopravy, zejména železniční. Rozhodujícím cílem je zajištění kvalitní dopravní obslužnosti obyvatel a návštěvníků regionu v návaznosti na cíle dopravní politiky EU a ČR, posouzení priorit dle rozvojových záměrů ČD a jejich zapracování do rozvojových dokumentů kraje (dopravní generel, studie dopravní obslužnosti), včetně přípravy jejich realizace.
8.3 Generel dopravy Zlínského kraje Generel dopravy Zlínského kraje je základním rozvojovým dokumentem, zpracovávaným v letech 2002 – 2004 a aktualizovaným v roce 2010, jako podklad pro připravovanou územně plánovací dokumentaci. Úkolem dokumentu bylo v dlouhodobém výhledu definování dopravní politiky kraje a návrh hlavních směrů rozvoje dopravního systému jako celku. Návrh dopravy byl řešen jako komplex jednotlivých druhů doprav představovaných automobilovou dopravou, železniční dopravou, veřejnou osobní dopravou, dále dopravou vodní, leteckou, cyklistickou a pěší. Výsledkem návrhu je definování cílového stavu dopravní infrastruktury jednotlivých druhů dopravy k výhledovému období roku 2030. Rozvoj dopravní
33
infrastruktury je v oblasti cyklistické dopravy směřován na úpravy stávajících cyklotras se zaměřením na omezení cyklistické dopravy na silnicích I. třídy a vysoce frekventovaných silnicích. Dále na budování cyklistických stezek ve městech podél silně zatížených komunikací, rozvoj systémů Bike and Ride a zavádění služeb Train et Vélo.
Obr. 10
Generel dopravy Zlínského kraje
Zdroj: http://www.kr-zlinsky.cz/generel-dopravy-zlinskeho-kraje-cl-99.html
8.4 Program rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje Zpracování programů rozvoje cestovního ruchu (PRCR) v krajích iniciovala Česká centrála cestovního ruchu. Hlavním cílem je zmapovat potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu, provést analýzu profilu návštěvníka regionu a definovat projekty, které pomohou rozvíjet cestovní ruch v daném regionu. Jedná se také o zmapování investičních příležitostí zaměřených na rozvoj cestovního ruchu. Bylo určeno 6 strategických rozvojových oblastí. Jednou z nich je i oblast cyklistické dopravy. Ta se zaměřuje na postupnou realizaci téměř 800 km cyk-
34
listických tras. Jedná se o trasy dálkové (cca 300 km) a významné regionální trasy (cca 500 km). Trasy jsou voleny tak, aby pokryly celé území kraje, a jsou převážně umístěny na komunikace s nízkou intenzitou automobilové dopravy, na komunikace, kde je cyklistická doprava vedena společně s chodci nebo přímo na samostatné komunikace pouze pro cyklisty. Důraz je také kladen na vybavení cyklotras zázemím pro odpočinek a vyhlídkovými body (přístřešky, odpočinková posezení, rozhledny). Je rovněž zájem o úpravy současných cyklotras, s cílem omezit provoz cyklistů na silnicích I. třídy a na vysoce frekventovaných silnicích. Dále je snaha o rozvoj systému Bike and Ride a na zavádění služby Train et Vélo ve velkých železničních stanicích (půjčování kol s možností navrácení v jiném předem daném železničním bodě). Jedním z cílů je také vybudování cyklistických stezek ve městech podél silně zatížených komunikací.
35
9 Rozvoj cyklistické infrastruktury ve Zlínském kraji Na přípravě a realizaci projektů se na místní nebo regionální úrovni podílejí zejména větší města ve spolupráci s přilehlými obcemi a mikroregiony.
9.1 Analýza současných potřeb cyklistické dopravy Analýza současného stavu cyklistické dopravy a jejího zařazení do dopravního systému Zlínského kraje, je důležitým podkladem pro zpracování návrhu rozvoje. Součástí analýzy je vyhodnocení silniční sítě z hlediska její vhodnosti pro cyklistický provoz, z hlediska nehodovosti na těchto silnicích. Posuzována je také možnost využití autobusové a železniční dopravy pro přepravu jízdních kol a jejich návaznost na dopravu cyklistickou. Důležitým zdrojem informací jsou také přepravní vztahy pravidelné denní dojížďky do zaměstnání a škol. 9.1.1
Kritérium intenzity provozu
Cyklotrasy nemají být vedeny po silnicích I. třídy a po komunikacích s dopravním zatížením více než 10 tis. voz./24 hod. Také se nedoporučuje vést cyklotrasy po komunikacích, kde se v průměru dosahuje vyšších rychlostí motorových vozidel než 50 km/h, nebo je-li podíl nákladních vozidel a autobusů vyšší než 10%. Rizikový pohyb cyklistů na komunikacích společně s intenzivní automobilovou dopravou potvrzují také statistiky dopravních nehod. Dle údajů DI Policie České republiky bylo v roce 2003 na komunikacích Zlínského kraje usmrceno celkem 10 cyklistů, převážně v důsledku střetu s motorovým vozidlem Mezi nejzatíženější úseky patří: Otrokovice – Zlín – Vizovice (I/49) Buchlovice – Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice (I/50) Valašské Meziříčí – Vsetín (I/57) Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm (I/35) Tlumačov – Otrokovice – Napajedla – Staré Město (I/55) Kroměříž – Hulín (I/47) 9.1.2
Úseky silnic s vysokým podílem cyklistů
Z výsledků celostátního sčítání dopravy byly také vybrány úseky s vysokou intenzitou cyklistické dopravy (více jak 50 cyklistů/hod).
36
Tab. 1
Úseky s vysokou intenzitou cyklistické dopravy
Číslo silnice 437 05735 05736 150 490 36733 50 428 497
Úsek Jablůnka – Ratiboř – Hošťálková Vsetín (centrum – Horní Jasénka) Vsetín (Ohrada – centrum) Bystřice pod Hostýnem - centrum Holešov - Přílepy Kroměříž (u mostu přes Moravu) Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice Staré Město - centrum Uherské Hradiště – Jarošov
Zdroj: http://www.kr-zlinsky.cz/generel-dopravy-zlinskeho-kraje-cl-99.html
9.1.3
Propojenost cyklistické dopravy s železniční a autobusovou.
9.1.3.1 Železniční doprava Železniční doprava je významnou součástí dopravního systému kraje. Základní kostru tvoří tratě číslo 330 Přerov-Břeclav a 280 Hranice na Moravě-Střelná. Tyto hlavní železniční tahy jsou vzájemně propojeny v severní části kraje tratí 303 Kojetín-Valašské Meziříčí, s pokračováním západním směrem na Brno, a severovýchodním směrem na Ostravu. V jižní části kraje tvoří propojení hlavních železničních tahů trať 341 Staré Město-Vlárský průsmyk, s odpojením tratě 340 Uherské Hradiště-Brno. Uvedená síť je doplněna dalšími železničními tratěmi převážně místního významu. Celková délka železničních tratí na území Zlínského kraje dosahuje 358 km se 119 železničními stanicemi a zastávkami. Nabídka vlaků s rozšířenou možností přepravy jízdních kol Jízdní kola lze přepravovat jako spoluzavazadlo ve vlacích označených symbolem kola. Jako spoluzavazadlo nelze přepravit tandemové a vícemístné kolo. V osobních a spěšných vlacích neoznačených tímto symbolem lze kolo přepravit pouze na prvním a posledním představku soupravy. Lze také využít služeb úschovny během přepravy. Tato služba je provozována ve vlacích označených symbolem kufru. Úschovné činí 20Kč/vlak. Nebo také úschovy jízdního kola v úschovně ČD přímo v železniční stanici. Také je možno rezervovat si místo pro přepravu kola a to až dva měsíce předem, ve stanicích vybavených zařízením UNIPOK pro elektronický výdej jízdních dokladů, které umožňuje prodej jízdenek on-line.
37
V současné době je na území Zlínského kraje k dispozici 6 speciálně upravených vozů pro přepravu většího množství kol formou spoluzavazadla (cestující si kolo nakládá, střeží a vykládá sám). Dva vozy s rozšířenou možností přepravy jízdních kol jezdí denně na trati 282 Vsetín – Velké Karlovice a zpět. V těchto cyklovozech je v plánu na základě aktivit městských a obecních úřadů rozšíření informovanosti cyklistů umístěním cyklomap. Další vůz je pravidelně nasazován na trať 280 v úseku Valašské Meziříčí – Vsetín a zpět a také na některé spoje tratě 303 Kojetín – Valašské Meziříčí a tratě 281 Rožnov pod Radhoštěm – Valašské Meziříčí. Pro výhledové období předpokládají České dráhy rozšíření nabídky na trati 281 Rožnov pod Radhoštěm – Valašské Meziříčí na všechny denní vlaky. Ostatní cyklovozy slouží jako záloha a jsou nasazovány pouze operativně při nahlášených cyklistických přepravách. Problémem při přepravě jízdních kol ve vlacích Českých drah je jednotná cena za přepravu jízdního kola, která je stanovena na 20 Kč/1 vlak, což při kratších vzdálenostech a nutnosti přestupů výrazně přepravu prodražuje. 9.1.3.2 Autobusová doprava Autobusová doprava je rozhodující součástí dopravního systému kraje. Dotýká se 303 obcí a měst na území Zlínského kraje. Výjimkou je pouze obec Střelná, která je obsluhována pouze železniční dopravou. Významnou úlohu hraje především snadná dostupnost autobusových zastávek Dominantními provozovateli pravidelné autobusové dopravy na území kraje jsou tito dopravci: ČSAD Vsetín a. s. (okres Vsetín a Zlín) ČSAD Kroměříž a. s. (okres Kroměříž) ČSAD Uherské Hradiště a. s. (okres Uherské Hradiště) Příměstskou i dálkovou dopravu dále zajišťují menší dopravci a dopravní společnosti okolních okresů, jejichž linky přesahují správní hranice kraje. Na řešeném území zajišťují autobusovou dopravu rovněž dopravci ze Slovenské republiky. Nabídka autobusových linek s možností přepravy kol Přeprava kol pomocí autobusové dopravy probíhá buď ve speciálně upravených vozidlech umožňujících přepravu jízdních kol společně s cestujícími, nebo vozidlech s přívěsnými vozíky upravenými pro převoz jízdních kol. Cena za přepravu kola se pohybuje v rozpětí 5 až 15 Kč. Na území Zlínského kraje provozují speciální cyklobusy akciové společnosti ČSAD Vsetín, ČSAD Kroměříž a společnost Connex Morava. ČSAD Vsetín, a. s., provozuje tzv. Valašský cyklobus ve víkendových dnech na trasách Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm. - Pustevny – Bumbálka a Velké Karlovice - Čarták, Sedlo - Hutisko-Solanec - Rožnov pod Radhoštěm.
38
Speciálně upravený autobus najednou přepraví maximálně 29 osob a 25 jízdních kol. Za přepravu kola se platí 15 Kč. ČSAD Kroměříž, a. s., provozuje pravidelnou linku cyklobusu do Hostýnských vrchů. Vybrané spoje zajíždějí 2x týdně (středa, sobota) i do Beskyd a Javorníků. Cyklobus přepraví max. 25 cestujících včetně jízdních kol, které jsou umístěny ve speciálních držácích. Cyklobusy také zajišťují přepravu cestujících na trasách Kroměříž – Tesák – Troják – Zlín – Bystřička, přehrada – Lešná, ZOO – Na Dušné a Kroměříž – Zlín – Vsetín – Rožnov – Horní Bečva – Bumbálka – Velké Karlovice – Hutisko-Solanec. Connex Morava, a. s., provozuje tzv. Beskydský cyklobus na trase Ostrava Frýdlant nad Ostravicí - Ostravice - Staré Hamry - Bílá - Horní Bečva - Rožnov p. Radhoštěm - Frenštát p. Radhoštěm. Cyklobus je provozován v období letních prázdnin každodenně, v měsíci září pouze o sobotách a nedělích. Cyklobus může přepravit až 18 jízdních kol. Cena za přepravu jízdního kola je 15,- Kč.
9.2 Rozvoj Úspěšný předpoklad rozvoje cykloturistiky zajišťují orgány státní správy, mikroregionů a obcí. Ty by měly cyklistickou dopravu začleňovat do připravovaných i aktualizovaných územně-plánovacích dokumentů, koncepčních materiálů a studií. V rámci rozpočtových možností kraje pak musí být postupně realizovány dlouhodobě deklarované záměry a cíle, stanovené v návaznosti na Národní strategii cyklistické dopravy. Národní strategie cyklistické dopravy Dokument, jehož tvorba byla započata počátkem roku 2001. Na základě analýz (nehodovost, intenzita cyklistické dopravy, cyklistická infrastruktura, financování, přístup obyvatel měst k cyklistické dopravě atd.) byl posouzen současný stav cyklistické dopravy v ČR. Výsledkem je definování čtyř základních priorit a cílů: 1) Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území. 2) Rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu 3) Rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany ŽP a zdraví. 4) Zajištění koordinace s dalšími resorty a subjekty. Tato cyklostrategie je doporučována krajským a místním samosprávám, podnikatelskému sektoru a nevládním neziskovým organizacím k využití pro svoji činnost a rozpracování do svých programů a dokumentů. Ve Zlínském kraji
39
se rozvojem cykloturistiky zabývají různé odbory Krajského úřadu např. Odbor dopravy a silničního hospodářství, Odbor životního prostředí a zemědělství, Odbor strategického rozvoje. 1) Zlínský kraj má snahu rozšiřovat síť cyklistických tras na jeho území a napojit nové a již stávající cyklotrasy na trasy sousedních krajů. Také vyvíjí zájem o zlepšení kvality stávajících tras a především o zvýšení bezpečnosti cyklistů v problémových úsecích. Jedním z prostředků je oddělení cyklotras od frekventované automobilové dopravy. Kromě vybudování bezpečné cyklistické infrastruktury je však také důležitým prvkem zvýšení ohleduplnosti, lepšího chování a odpovědnosti všech účastníků dopravy. A to jak chodců a motoristů tak i cyklistů. Mělo by se usilovat o silnější vztah veřejnosti k bezpečnosti cyklistů i chodců a rozpracovat osvětové programy zaměřené na její zvyšování. Tento program musí rovněž klást důraz na zvýšení odpovědnosti cyklistů vůči sobě samým. To znamená nošení cyklistických přileb, ochranných brýlí, reflexních pomůcek apod. Mezi tyto programy patří: BESIP (bezpečnost silničního provozu) - oddělení Ministerstva dopravy, které definuje řešení silniční bezpečnosti na celostátní úrovni, koordinuje činnost subjektů státních i nestátních neziskových organizací, realizuje kampaně a podílí se na zabezpečování dopravní výchovy dětí. ALARM – program zaměřený na vývoj nového systému dopravní výchovy dětí a mládeže. 2)Rozvoj cykloturistiky může zásadně ovlivnit rozvoj turistiky v kraji. Ta je jedním ze základních předpokladů ekonomického rozvoje kraje. Rozvoj turistiky v kraji umožní vytváření nových pracovních míst v různých oblastech služeb cestovního ruchu. I proto by se touto oblastí měl kraj zabývat. Navíc je Zlínský kraj pro turistiku i cykloturistiku atraktivní oblastí. Ze všech stran je obklopen spoustou turisticky zajímavých míst. 3)Cykloturistika je druhem cestovního ruchu, který má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně nezatěžovat životní prostředí. Spolu s pěší turistikou je dopravou „přátelskou“ k životnímu prostředí. Existuje také program ekologické výchovy, osvěty a vzdělávání zaměřený na podporu cyklodopravy a její žádoucí společenské, zdravotní, dopravní a ekologické efekty. Jeho cílem je také změna životního stylu zaměřeného na dostatek pohybových aktivit. 4)Jedná se především o zajištění a koordinace vědy a výzkumu (monitorování dopravních nehod cyklistů, zapojení vysokých škol do problematiky výzkumu cyklistiky, poskytování komplexních informací široké veřejnosti).
40
9.3 Prezentace a propagace Má důležitou roli v rozvoji cykloturistiky. Jde o podporu zajištění informovanosti v oblasti cyklistické dopravy, podporu vydávání cyklistických a cykloturistických map, příruček a průvodců. Také o propagaci cykloturistiky v kraji prostřednictvím moderních informačních technologií jako je video, CD, DVD a internet. V této oblasti lze spolupracovat s agenturou CzechTourism, která prezentuje cykloturistiku v tiskovinách pojednávajících o relaxační dovolené a pobytu v přírodě. Také organizuje tiskové konference se zaměřením na propagaci turistických regionů a podporuje krajské a regionální instituce při vydávání propagačních materiálů zaměřených na cykloturistiku.
9.4 Finanční zdroje budování rozvoje cykloturistiky Finanční prostředky na podporu jdou ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten byl zřízen na základě zákona č. 104/2000 Sb. o Státním fondu dopravní infrastruktury. Dle tohoto zákona používá fond svých příjmů ve prospěch rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest, přičemž jednou z možností je i poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek Dalším zdroje je fond EU.
41
10 Jednodenní cyklistický výlet pro skupinu žáků/studentů kolem Baťova kanálu 10.1 Historie Baťova kanálu První pokusy o splavení řeky lze datovat již do poloviny 17. století. Ve třicátých letech 20. století začala firma Baťa s výstavbou projektu závlahového kanálu. Ten byl pak přestavěn na kanál plavební. Stavba vodní cesty probíhala v letech 1934 -1938 a zaměstnala okolo 1500 dělníků. Na trase bylo vystavěno 14 plavebních komor, každá s obytným domem pro obsluhu (správce komor). Cílem cesty bylo jednak zajistit vodu pro závlahy v celé oblasti Moravského Slovácka a jednak pro dopravu lignitu pro Baťovy závody z překladiště v Rohatci až do Otrokovic. Čluny o nosnosti 150 tun byly z Otrokovického přístavu po řece taženy koňskými potahy (později traktory). Na trase byla řada unikátních technických zařízení, např. výkopek uhlí v Rohatci a lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech. Plavbu provozovala společnost Moravská plavební a.s. Pozůstatky těchto památek, z nichž část je nyní rekonstruována, umožňují poznat technický um našich předků.
Obr. 11
Logo
Zdroj: http://www.pmo.cz
Jedno z největších turistických lákadel ve Zlínském kraji. Unikátní historická vodní cesta, nyní využívána pouze jako turistická atrakce. Její oficiální název je Průplav Otrokovice-Rohatec. Ale vzhledem k tomu, že se na jeho výstavbě podílel tehdejší podnikatel Tomáš Baťa, rozšířil se název „Baťův kanál“. Jeho délka je v současnosti asi 60 km a hloubka kanálu je průměrně 1,5 metru. Jeho Šířka je průměrně 12 metrů. Na vodní cestě je postaveno 50 mostů. Od května do září můžeme vyžít plaveb na lodích. Loď si lze zapůjčit samostatně v půjčovně, nebo lze využít pravidelné plavby na velkých výletních lodích, či pobyt na hausbótu. Také se můžete jen tak projít romantickou lužní přírodou.
42
Podél kanálu se táhne cyklostezka. Úvodní úsek cyklostezky kolem Baťova kanálu vede do Babic zčásti po ještě neupravené polní cestě. Od Babic pak pokračuje nedávno zprovozněný asfaltový úsek v délce asi 6 km. Cyklostezka pak vede přes Huštěnovice do Starého Města u Uherského Hradiště. Tu se cyklostezka vzdaluje od kanálu a po křížení s Olšavou přes zajímavě řešenou lávku se k němu na chvíli opět vrací. Od Kostelan je cyklostezka vybavená odpočívadly a informačními tabulemi. Cyklostezka od Chylic je asfaltovaná, s osvětlením a s odpočívadly. Před Uherským Ostrohem se stezka znovu přiblíží k Moravě a u Veselí nad Moravou ji opustí. Dále pak vede přes Veselí do Strážnice a Rohatec až do Hodonína
Obr. 12
Baťův kanál
Zdroj: http://www.vychodni-morava.cz/trasa/413/cms/16384
43
10.2 Program výletu Termín:
18.5.2013
Dopravní prostředek:
kolo
Počet účastníků:
14
Typ účastníků:
studenti třetích ročníků středních škol a učilišť
Počet průvodců:
2
Odjezd:
8:00 h
Dopolední program:
7:30 sraz - Miličovo náměstí Kroměříž 8:00 Odjezd Kroměříž 9:30 Bunč – občerstvení 10:00 odjezd
Odpolední program:
12:30 Kudlovice oběd 13:30 odjezd 17:00 Napajedla – občerstvení 17:30 odjezd 19:00 Záhlinice 19:30 Kroměříž 19:30 návrat
Zájezd je určen pro žáky a studenty 3. ročníků středních škol a učilišť. Na kolech se budou převážně pohybovat po vedlejších silnicích, jen výjimečně po nezpevněných cestách. Cesta začne v Kroměříži, odkud se v 8:00 vydají do Vážan, Jarohněvic a do Drahlova. Vyšlapou kopec na Kostelany a ještě strmější na Bunč, kde se mohou občerstvit v restauraci. Pak je čeká výstup lesní cestou na rozhledu Bunč, odkud je nádherný výhled do celého okolí. Sjedou dlouhou cestou dolů přes Kudlovskou dolinu do Kudlovic. Celou dobu je bude obklopovat nádherná příroda Chřibů. V Kudlovicích je možnost si zajít na oběd do místní restaurace. Přes Sušice a Huštěnovice se dostanou do Starého města a následně pak do Hradiště. V Uherském Hradišti se napojí na cyklostezku vedoucí podél Baťova Kanálu. Která je zavede přes Spytihněv a Napajedla do Otrokovic. Odtud se asfaltovou cestou dostanou do Tlumačova, je to sice menší zajížďka, ale vyhnou se silně frekventované silnici I. třídy. Z Tlumačova vede silnice III. třídy do Kunovic, odkud se přes Záhlinice a Přírodní park Záhlinické rybníky dostanou zpět do Kroměříže. Návrat je naplánován kolem sedmé hodiny večer.
44
Obr. 13
Cyklomapa
Zdroj: http://www.batacanal.cz/2007/image/cyklo/cyklostezky.jpg
45
10.3 Pokyny pro účastníky Odjezd:
8:00 h Miličovo náměstí Kroměříž
Doporučené vybavení:
vybavené, seřízené kolo, nejlépe horské nebo trekové občerstvení, nutno dodržovat pitný režim vhodné oblečení, povinná helma
Počasí:
dne 18.5.2013 by dle předpovědi mělo být pěkné polojasné počasí, teploty kolem 20 °C. Přesto doporučujeme nepodcenit předpověď a zabalit si s sebou vhodné oblečení, i pro případ chladnějšího počasí, nebo dešťových přeháněk.
Stravování:
hradí si každý účastník sám jednotlivě
Příjezd:
cca 19:00 h
10.4 Harmonogram 1. kilometry 2. čas příchodu a odchodu (příjezdu a odjezdu) 3. název místa 4. výpis důležitých informací z komparativního informačního minima 5. historické pamětihodnosti a současné pozoruhodnosti 6. zajímavosti 7. souvislosti a vztahy se zemí návštěvníka 8. volný program 9. stravování, ubytování, WC
46 Tab. 2
Harmonogram KLIENTELA: studenti Arcibiskupského gymnázia Kroměříž
1.
0
2.
8:00
3.
Kroměříž
4. M. UNESCA
5.
Arc. zámek
3,5
Jarohněvice
Ren. kaplička
4,5
Drahlov
Ren. kaplička
7,13
Zlámanka
10,83
Kostelany
14,81
9:30 – 10:00
a Květná z.
Vážany
Chřiby
6. Podzám.
1,68
CHKO
DATUM: 18.5.2013 8.
9.
Dům
10.
odjezd
kult.
Válcový mlýn
Skalisko Bučina
Ranč
Komínky Občerst
Bunč
vení Výst.
18,31
Brdo
Nejv. Hora Chřibů
na
rozhledna
rozhled nu
21,81
Bunč
25,81
Kostelany
37,54
12:3013:30
Kudlovice
39,41
Sušice
41,21
Huštěňovice
45,24
Staré Město
Babice
61,24
Hamé Babice
Spytihněv 17:0017:30
Otrokovice
76,58
Tlumačov
81,27
Kurovice 19:0019:00 19:00
občerst
Napajedla
70,44
91,55
oběd
K.D.
Hradiště
58,04
83,27
ďka
dolina
Uherské
48,54
65,34
Projíž
Kudl.
Záhlinice Kroměříž
vení
Kurovický lom
Kurovická tvrz
47
10.5 Itinerář Tab. 3
Itinerář
DATUM
KM
SOUČET KM
MÍSTO
DOBA
ČÍSLO KOMUNIKACE
ODJEZD
PŘÍJEZD
POZNÁMKA
8:00
1.68
1.68
Kroměříž
1,82
3,5
Vážany
432
Jarohněvice
432
1
4,5 Drahlov
432200
2,63
7,13
Zlámanka
432200
3,68
10,81
Kostalany
432200
4
14,81
Bunč
473
3,5
18,31
Brdo
5158
Renesanční kaplička. Válcový mlýn, renesanční kaplička. Ranč, 10:00
9:30
občerstvení v restauraci, nejvyšší hora Chřibů, nadmořská výška 587 m.
3,5
21,81
Bunč
5158
4
25,81
Kostelany
473
Projížďka
11,73
37,54
Kudlovice
432200
Kudlovskou dolinou, 13:30
18.5.2013
12:30
oběd v Kudlovicích.
Sušice
432200
1,8
Huštěňovice
55
4,03
Staré město
55
Projížďka Mor.
3,3
Uherské
49731
stezskou podél
9,5
Hradiště
1,87
39,41
Baťova kanálu.
Babice
47
3,2
61,24
Spytihněv
47
4,1
65,34
Napajedla
47
5,1
70,44
Otrokovice
47
7,02
77,46
Tlumačov
55
3,81
81,27
Kunovice
43828
Občerstvení.
17:30
17:00
Kunovický lom přes přírodní park a
2,6
83,87
Záhlinice
7,68
91,55
Kroměříž
43828
19:00 19:30
19:00
Záhlinické rybníky.
48
11 Závěr Po mém bedlivém prozkoumání jsem zjistila, že momentální stav cyklistických tras ve Zlínském kraji není příliš uspokojivý. Současná síť cyklotras dálkového a významně regionálního charakteru je nedostatečná a to jak z hlediska celkového pokrytí území, tak z hlediska kvality (povrch, směrové i výškové vedení tras, vybavení, ekonomické vedení, nedostatečné oddělení od ostatní dopravy, orientace). Tři dálkové cyklotrasy a dvě regionální cyklotrasy, jsou v mnoha úsecích ve špatném technickém stavu nebo jsou vedeny po nezpevněných cestách sjízdných pouze za sucha a na horských kolech. Na přípravě a realizaci projektů na místní nebo regionální úrovni se podílejí především větší města ve spolupráci s přilehlými obcemi a mikroregiony. Plánování je často nahodilé, budování nových cyklistických tras probíhá bez návaznosti na systém dálkových a významných regionálních. Chybí zde také dostatečné pokrytí cykloturistických služeb, jako půjčovny, úschovny a opravny kol. Dále také prostory pro parkování a odstavování kol. Nelze opomenout ani nedostatečnou kapacitu ubytovacích zařízení a to především v horských oblastech jako jsou Chřiby, Hostýnské vrchy a Beskydy. Velkým problémem je rovněž nedostatečné zajištění celoroční údržby a oprav cyklistických tras a jejich značení. Významná města a turistické oblasti jsou běžně dostupné automobilovou i veřejnou osobní dopravou. Pro přepravu cyklistů jsou zde však pouze omezené možnosti. Přeprava kol je ve veřejné osobní dopravě zabezpečována jen na vybraných spojích a linkách, a až na výjimky je redukována pouze na období květen – říjen. Tyto výše uvedené problémy lze spojit i s nedostatečnou systémovou prací Krajského úřadu. Kraj dosud nemá vyčleněny finanční prostředky pro podporu cyklistické dopravy ani osobu, která by měla na starost rozvoj cyklistické dopravy v kraji. Je to velká škoda protože Zlínský kraj je velice atraktivní oblastí pro cykloturistiku a věřím, že má dobrý potenciál pro její rozvoj. I jeho propagace je dle mého názoru dobrá. Probíhá především pomocí informačních center turistiky, městských informačních center a na internetových stránkách Zlínského kraje. Možnosti cykloturistiky a využívání značených cyklotras a cykloturistických tras jsou podrobně rozpracovány v řadě turistických a cykloturistických map a průvodců. Naštěstí ale byla na základě závěru zpracovaných analýz vytvořena filozofie návrhu řešení. Ta je založena na vytvoření ucelené sítě cyklotras. Ty budou děleny podle významu do tří kategorií: dálkové, významné regionální a významné místní trasy. Důležitým cílem projektu je eliminovat provoz cyklistů na silnicích I. třídy a na vysoce frekventovaných silnicích. Projekt je také zaměřen na budování cyklistických zařízení, jejichž služby jistě pozitivně podpoří rozvoj cykloturistiky v kraji. Jak jinak nesmíme opomenout ani ekonomickou stránku plánovaného návrhu. Ta vede nejen k ekonomickému vedení trasy, která bude vést pokud mož-
49
no přímo a bude mít jen nezbytně nutnou šířku, ale především bude maximálně využíváno stávajících komunikaci a cest. A nové cesty budou budovány jen ojediněle. Nám tedy nezbývá nic jiného než doufat, že tento návrh bude úspěšně realizován, a že se již brzy budeme moci projet po nových cyklostezkách nebo bezpečně využívat již stávajících komunikací určených pro dopravu na kole.
50
12 Literatura a elektronické zdroje HRABEC, J., MIKULA, F., STRATIL, K. Turistický průvodce. Uherské Hradiště: Tiskárna LVPrint, 1998. DANĚK, A., GLET, J. Putování po Moravě a Slezsku. Ostrava: MONTANEX, 1999. ISBN 80-7225-019-1. LUDVÍK, M. Hostýnské Vrchy, Vizovické Vrchy, Turistický průvodce ČSSR. Praha: Olympia, 1988. ISBN 2703288. KRÁTKÝ, V. Letovisko Bunč. Kroměříž: V. Krátký, 2000. AGENTURA MOTÝL MEDIA. Kouzlo rozmanitosti. Zlínský kraj za podpory EU a MMR ČR: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o., 2006. CYKLISTIKA [online]. Praha: Wikimedia Foundation Inc. [cit. 2013-01-31]. Dostupné na:
CYKLOTURISTIKA [online]. Praha: Wikimedia Foundation Inc. [cit. 2013-01-31]. Dostupné na: KOLO [online]. Praha: Wikimedia Foundation Inc. [cit. 2013-01-31]. Dostupné na: ZLÍNSKÝ KRAJ [online]. Praha: Wikimedia Foundation Inc. [cit. 2013-01-31]. Dostupné na: EUROVELO [online]. Praha: Wikimedia Foundation Inc. [cit. 2013-01-31]. Dostupné na: < http://cs.wikipedia.org/wiki/EuroVelo> HISTORIE BAŤOVA KANÁLU [online]. Veselí nad Moravou: Informační centrum Baťova kanálu [cit. 2013-01-31]. Dostupné na: CYKLOSTEZKA PODÉL BAŤOVA KANÁLU [online]. Veselí nad Moravou: Informační centrum Baťova kanálu [cit. 2013-01-31]. Dostupné na: STATUT NADACE PARTNERSTVI [ONLINE]. BRNO: PARTNERSTVÍ, O.P.S. [CIT. 2013-0131]. DOSTUPNÉ NA: [online]. Brno: Partnerství, o.p.s. [cit. 2013-01-31]. Dostupné na:
CERTIFIKACE CYKLISTÉ VÍTÁNI
51 NĚCO O KRÁSNÉM KRAJI ZVANÉM VALAŠSKO V
MORAVSKOSLEZSKÝCH BESKYDECH [online]. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě [cit. 2013-0131]. Dostupné na:
BÍLÉ KARPATY [online]. Uherské Hradiště: Region Slovácko [cit. 2013-01-31]. Dostupné na: < http://www.slovacko.cz/lokalita/6478/bile-karpaty > CHŘIBY [online]. Uherské Hradiště: Region Slovácko [cit. 2013-01-31]. Dostupné na: < http://www.slovacko.cz/lokalita/6478/bile-karpaty > WIKIPEDIE, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE [online]. Praha: Wikimedia Foundation Inc. Dostupné na: UHERSKOHRADIŠŤSKÁ VINAŘSKÁ STEZKA [online]. Uherské Hradiště: Městské informační centrum[cit. 2013-01-31]. Dostupné na: [online]. Brno: CESKOJEDE.CZ [cit. 2013-0131]. Dostupné na:
VEŘEJNÁ DOPRAVA A CYKLISTIKA
BAŤŮV KANÁL [online]. Brno: Povodí Moravy, s.p. Dostupné na: < http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vyznamne-vodni-toky/ > PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ZLÍNSKÉHO KRAJE [online]. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje. [cit. 2013-01-31]. Dostupné na: CYKLOTURISTIKA - ČASOPIS PRO CESTY NA KOLE [online]. Praha: Vpress.cz. Dostupné na:
