ZADLUŽENOST OBCÍ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

ZADLUŽENOST OBCÍ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI Municipal Indebtedness in the Central Bohemian Region Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Irena OPLUŠTILOVÁ, Ph.D.

Jan HOLEČEK

Brno, 2015

Jméno a příjmení autora:

Jan Holeček

Název bakalářské práce:

Zadluženost obcí ve Středočeském kraji

Název práce v angličtině:

Municipal Indebtedness in the Central Bohemian Region

Katedra:

Regionální ekonomie a správa

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Irena Opluštilová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2015

Anotace Předmětem bakalářské práce „Zadluženost obcí ve Středočeském kraji“ je na základě teoretických a praktických poznatků o dané problematice analyzovat a zhodnotit zadluženost obcí v tomto kraji. Práce je selektována do čtyř kapitol. První tři kapitoly představují obecnou část bakalářské práce. První kapitola se věnuje zadlužení municipalit a jeho vývoji. Následující kapitola se zaměřuje na hospodaření a rozpočet obce. Třetí kapitola se zabývá nástroji hodnocení zadluženosti a možnostmi regulace zadlužení. Čtvrtá kapitola představuje praktickou část práce, která se zabývá hodnocením zadluženosti obcí Středočeského kraje. Tato kapitola také obsahuje analýzu zadluženosti zvolené obce.

Annotation The thesis “Municipal Indebtedness in the Central Bohemian Region” is based on theoretical knowledge of issues and practical knowledge, to analyze and valorize municipality indebtedness in this region. The work is separated into four chapters. The first three chapters represent the general section of thesis. The first chapter is dedicated to the municipal debt and its development. The following chapter focuses on economy and municipal budget. The third chapter follows up indebtedness evaluation instruments and debt regulation opportunities. Fourth chapter represents the practical part of thesis, which deals with evaluation of indebtedness of municipalities in Central Bohemian Region. This chapter also comprises indebtedness analysis of selected municipality.

Klíčová slova zadluženost, obec, rozpočet, dluh, hodnocení, regulace, ukazatele, hospodaření

Keywords Indebtedness, municipality, budget, debt, evaluation, regulation, indicators, economy

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Zadluženost obcí ve Středočeském kraji vypracoval samostatně pod vedením Ing. Ireny Opluštilové, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 23. dubna 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Tímto bych rád poděkoval Ing. Ireně Opluštilové, Ph.D. za přístup, cenné připomínky a konzultace, kterými značně přispěla k tvorbě této bakalářské práce.

Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 13 1

2

3

4

Dluh municipalit v ČR .................................................................................................... 14 1.1

Vývoj dluhu v ČR .................................................................................................................. 14

1.2

Příčiny rostoucí zadluženosti ................................................................................................. 15

1.3

Způsoby financování dluhu .................................................................................................... 16

Hospodaření a rozpočet .................................................................................................. 19 2.1

Rozpočet................................................................................................................................. 19

2.2

Rozpočtová skladba ............................................................................................................... 20

2.3

Hospodaření obcí a jeho vývoj ............................................................................................... 21

2.4

Příjmová stránka rozpočtu...................................................................................................... 22

2.5

Výdajová stránka rozpočtu..................................................................................................... 23

Nástroje regulace a hodnocení zadluženosti v ČR........................................................ 25 3.1

Regulace zadluženosti ČR...................................................................................................... 25

3.2

Hodnocení zadluženosti obcí ................................................................................................. 25

3.2.1

Hodnocení dle Ministerstva financí ............................................................................... 26

3.2.2

Ukazatel rozpočtového hospodaření .............................................................................. 28

3.2.3

Ukazatele likvidity ......................................................................................................... 29

3.2.4

Ukazatele zadluženosti ................................................................................................... 29

Zadluženost obcí ve Středočeském kraji ....................................................................... 31 4.1

Charakteristika Středočeského kraje ...................................................................................... 31

4.2

Cíle a metody hodnocení ........................................................................................................ 33

4.3

Výsledky hodnocení a závěry ................................................................................................ 35

4.3.1

Celková zadluženost obcí ve Středočeském kraji .......................................................... 35

4.3.2

Výsledky ukazatele rozpočtového hospodaření ............................................................. 38

4.3.3

Výsledky ukazatelů likvidity .......................................................................................... 40

4.3.4

Výsledky ukazatelů zadluženosti ................................................................................... 42

4.3.5

Závěry ............................................................................................................................ 50 Případová studie – zadluženost obce Hradištko ..................................................................... 52

4.4 4.4.1

Charakteristika obce ....................................................................................................... 52

4.4.2

Hospodaření obce ........................................................................................................... 52

4.4.3

Výsledky ukazatele rozpočtového hospodaření ............................................................. 54

4.4.4

Výsledky ukazatelů likvidity .......................................................................................... 55

4.4.5

Výsledky ukazatelů zadluženosti ................................................................................... 56

4.4.6

Závěry ............................................................................................................................ 57

Závěr ........................................................................................................................................ 59

Seznam použitých zdrojů ....................................................................................................... 61 Seznam zkratek ....................................................................................................................... 63 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 64 Seznam grafů ........................................................................................................................... 65 Seznam příloh.......................................................................................................................... 66

Úvod Vzhledem k tomu, jak se situace v České republice po roce 1989 vyvinula, dostaly obecní zřízení možnost relativně snadného a liberálního přístupu na všechny finanční trhy. Tento jev, ať se na první pohled zdá jakkoliv průlomový, je dvojsečná zbraň, jelikož obce nad sebou nemají žádnou vyšší rozhodovací moc a je pouze na jejich rozhodnutí, kolik ze svých potenciálních investic budou financovat z cizích zdrojů. Tímto způsobem se při neuváženém hospodaření může obec dostat do značných finančních potíží. Je tedy jasné, že kvalitní řízení obecního hospodaření je klíčovým prvkem pro dlouhodobé udržení příznivé finanční situace a minimalizaci obecního dluhu. Na začátku novodobé demokratické éry, převážně kvůli principům předchozího režimu a jeho centrálního řízení, pojem obecní zadluženost v praxi téměř neexistoval. V současnosti, dle analýz MF, se v naší zemi nachází téměř 52 % municipalit s kladnou mírou zadluženosti. Je nutné uvědomit si, že zadluženost není ve své podstatě termínem čistě negativním. Většina investic, hrazených z půjček, se týká rozvoje obce. Jde například o rozvoj bytové výstavby, nebo infrastruktury apod. Dalším důvodem půjček mohou být opravy obecního majetku. Tyto výdaje slouží jednoznačně ku prospěchu obyvatel obce a při jejich správném a bezpečném uplatňování se na ně dá nahlížet veskrze pozitivně. Ovšem jejich nevýhodou je nejen nutnost splatit celkový dluh, ale také s půjčkou související úroky. Vzhledem k zaměření této práce je třeba hned v úvodu zdůraznit, že zadluženost, v nejobecnějším smyslu slova, je velice široký a obtížně uchopitelný pojem, na který se dá nahlížet z mnoha úhlů. Faktem je, že zadluženost nelze jakkoli unifikovat a vyvozovat okamžité a přesné závěry. Jinak se chová a má dopad pro různé velikosti a typy municipalit, což bude ostatně osvětleno dále v textu.

Cílem této bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit zadluženost obcí ve Středočeském kraji. Práce je rozdělena na dvě části. První obecná část si dává za cíl čtenáře seznámit se základními principy chování municipalit při tvorbě rozpočtu, s efektivním alokováním zdrojů apod. Je strukturována do tří kapitol, které se postupně věnují dluhu obcí v ČR, obecnímu hospodaření a na závěr aparátu hodnocení zadluženosti. Právě poslední kapitola chystá živnou půdu pro druhou stěžejní část práce. Tou je praktická část, která se zabývá zkoumáním a hodnocením zadluženosti obcí ve Středočeském kraji. Její součástí je také případová studie vybrané obce v tomto kraji. Pro výpočty byly použity poměrové ukazatele, založené na finančních výsledcích obcí Středočeského kraje za období 2011 - 2013.

13

1 Dluh municipalit v ČR Díky reformě veřejné zprávy po roce 1989 došlo k posílení samosprávy a k decentralizaci a dekoncentraci působností. To ve zkratce znamenalo, že se dramaticky zvýšila autonomie obcí jak v mezích prostorového plánování, nebo například možnosti spolupráce s jinými obcemi, tak hlavně ve volnosti hospodaření. Tento přechod od centrálního plánování může na první pohled vykazovat jen samá pozitiva, ale při hlubším zkoumání vyjdou najevo jeho úskalí. Hospodaření obce je velmi sofistikovaný a obsáhlý aparát. Přestože jej ve většině obcí mají na starosti kvalifikovaní zaměstnanci, nezřídka kdy v minulosti došlo k nevhodným rozhodnutím, či chybám, které vedly k obecnímu dluhu. Dále je nutno poznamenat, že v ČR existují obce, které nejsou schopny dosazovat na klíčové pozice kvalifikované odborníky a připouštějí na tato místa obyvatele s nedostatečnými znalostmi, nebo odhodláním. V těchto společenstvích stoupá riziko, že kvůli neznalosti, diletantství, nebo dokonce kriminální činnosti těchto činitelů dojde k drastickému nárůstu zadluženosti, či v nejkrajnějších mezích k insolvenci obce.

1.1 Vývoj dluhu v ČR Dle závěrů ministerstva financí v roce 2013 vykázalo zadluženost 3239 obcí z celkového počtu 6248, což činí celých 51,8 %. Počet obcí vykazujících zadluženost zůstal téměř stejný, od roku 2012 vykázal nárůst jen o 0,7 %. Stejně jako v minulých letech počet obcí vykazujících dluh se zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel. Obce s nejmenší velikostí tj. 1-100 obyvatel vykazují zadluženost jen v 20,3 % případů, kdežto obce s velikostí nad 5000 obyvatel vykazují více než 97 % zadluženost z celkového počtu.1 Tabulka č. 1: Vývoj zadluženosti obcí v letech 2003–2013 (v mld. Kč) Rok Úvěry Komunální dluhopisy Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy Celkem

2003 35,2

2004 38,5

2005 43,7

2006 47,1

2007 46,7

2008 47,4

2009 55,8

2010 59,9

2011 60,9

2012 68,3

2013 68,8

21,7

23,9

23,5

22,9

22,6

22,7

14,7

15,8

14,0

13,8

15,0

13,5

12,4

11,8

10,9

9,9

10,0

10,1

7,6

7,5

7,9

8,4

70,4

74,8

79,0

80,9

79,2

80,1

80,6

83,3

82,4

90,0

92,2

Zdroj: Databáze ARIS, ÚFIS a monitoring SIMU MF ČR, 2014.

Tabulka č. 1 zachycuje vývoj zadlužení českých obcí. Je patrné, že největší podíl mají dlouhodobě úvěry. Podobně jako v posledních letech i v roce 2013 směřovaly zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury, na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto

1

MF ČR: Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2013 [online]. 2014. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2013/zadluzenostuzemnich-rozpoctu-v-roce-201-17755.

14

prostředky rovněž použily na rekonstrukce, zateplování a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti.2 Na celkovém množství emitovaných komunálních dluhopisů (15 mld.), se 10,5 miliardami podílí hlavní město Praha a o zbytek se dělí statutární města Ostrava (2,5 mld.) a Liberec (2 mld.). Tabulka č. 2: Vývoj podílu zadluženosti hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně na celkové zadluženosti obcí v letech 2003–2013 (v mld. Kč) Rok Zadluženost 4 největších měst % podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti Celková zadluženost obcí v ČR

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

42,4

45,9

48,4

47,4

46,3

45,8

39,3

40,1

38,4

45,5

49,2

60,2

61,4

61,3

58,6

58,5

57,2

48,8

48,1

46,6

50,6

53,4

70,4

74,8

79,0

80,9

79,2

80,1

80,6

83,3

82,4

90,0

92,2


Z tabulky č. 2 je patrné, že na celkové zadluženosti obcí v roce 2013 se stejně jako v minulých letech výrazně podílela 4 největší města ČR. Zatímco mezi lety 2004 až 2011 jejich podíl na zadluženosti postupně klesal, v roce 2012 byl tento trend přerušen a podíl na dluhu opět přesáhl 50 %. Dle nejnovějších údajů růst v roce 2013 pokračuje a dosáhl 53,4%, vyčísleno v korunách 49,2 mld. Kč.3

1.2 Příčiny rostoucí zadluženosti Dá se říci, že na počátku devadesátých let 20. století ÚSC nevykazovaly prakticky žádnou zadluženost. V následujících letech však začal obecní dluh rychle stoupat a již v roce 2002 překročil hranici 50 mld. korun. V poslední zhruba dekádě vykazuje relativně mírnou dynamiku růstu. Hlavní příčinou jsou dle Provazníkové vysoké nároky na kapitálové výdaje. Většina těchto výdajů obcí směřuje na neziskové projekty, jejichž realizace negeneruje finance na splácení obecního dluhu. Zvláště malé obce jsou ovlivněny projekty financovanými dluhem, který je později splácen na vrub běžných příjmů.4 Dalšími problémy jsou alokace a kritéria pro přidělování investičních dotací. Obvyklou podmínkou zde bývá finanční spoluúčast investorské obce, která dále zvyšuje zadluženost obzvláště malých obcí.

2

MF ČR: Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2013 [online]. 2014. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2013/zadluzenostuzemnich-rozpoctu-v-roce-201-17755. 3 MF ČR: Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2013 [online]. 2014. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2013/zadluzenostuzemnich-rozpoctu-v-roce-201-17755. 4 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada), s. 196.

15

S podmínkou spoluúčasti souvisí i možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Téměř vždy je vyžadována finanční spoluúčast žadatele a navíc profinancování projektu je zpravidla uskutečněno až po jejich realizaci, takže obec je nucena půjčit si finanční prostředky na celou realizaci projektu.5

1.3 Způsoby financování dluhu V případě, že se obce dostanou do situace, kdy nemají dostatek finančních prostředků na pokrytí svých potřeb, je možné chybějící finance nahradit tzv. návratnými zdroji. Tyto zdroje však obce budou muset v budoucnu vrátit a také zaplatit příslušný úrok, který znamená zatížení budoucího hospodaření obce. Návratné příjmy tedy představují významný zdroj příjmů a slouží zejména na financování dlouhodobých investic. Teorie veřejných financí indikuje, že běžné výdaje by měly být financovány z běžných příjmů a dlouhodobější kapitálové výdaje mají být financovány výpůjčkami a dalšími kapitálovými příjmy. Mezi návratné příjmy patří: 

Úvěr

Územní samospráva zpravidla využívá převážně úvěry, jelikož jsou dostupnějším a relativně levným návratným příjmem. Většina obcí si může zažádat o úvěr na finančním trhu, zpravidla od komerčních bank. Obcím, které by nebyly schopny získat půjčku za obvyklou úrokovou míru, může půjčit vyšší úroveň vlády. Rozhodujícími faktory pro přijetí úvěru jsou doba splatnosti, podmínky splácení dluhové sazby a způsob stanovení úrokové sazby.6 V ČR se úvěry dle doby splatnosti rozdělují:7  





krátkodobé – neboli překlenovací, mívá splatnost do jednoho roku. V ČR se jedná nejčastěji o kontokorentní úvěry. Slouží k doplnění především běžných příjmů. střednědobé – se splatností do čtyř, ojediněle pěti let, zpravidla účelové. Obce čerpají úvěr na základě došlých faktur za investiční dodávky. Návratnost vložených finančních prostředků je zpravidla nepřímo návratná, nebo dlouhodobě nenávratná. dlouhodobé – se splatností do deseti, výjimečně patnácti let. Využívány zejména na financování investic v technické infrastruktuře. Také tyto úvěry využívají investic bez výrazné návratnosti, nebo s nepřímou návratností. Emise cenných papírů

Dalším způsobem získání finančních prostředků je emise cenných papírů, většinou obligací. Dluhopis je cenný papír vydaný podle českého práva, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo 5

PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada), s. 196. 6 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 280 s. Finance (Grada Publishing), s. 101. 7 PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, s. 307-309

16

postupně k určitému okamžiku, a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu. 8 Existuje celá řada obligací. Veřejně i neveřejně obchodovatelné, výměnné dluhopisy, nebo například vypověditelné dluhopisy, které jsou spláceny výpovědí emitenta za předem stanovené ceny. Oproti úvěru není kvůli větším nákladům a poplatkům příliš vhodná pro malé obce. Výhodami jsou okamžité získání finančních prostředků a také použitelnost v případě nemožnosti sjednání bankovního úvěru. V případě, že obec disponuje zkušenými pracovníky, má možnost dluhopisy vydávat sama. Zpravidla je však vydává s pomocí zprostředkovatele tj. peněžního ústavu. Vzhledem k povinnosti emitenta zveřejnit celou řadu údajů o svém hospodaření dochází ke zviditelnění obce u široké veřejnosti.9 Jak bylo zmíněno výše, v roce 2013 se celková suma emitovaných dluhopisů dělila v podstatě pouze mezi tři města, a to Prahu, Ostravu a Liberec. 

Směnka

Nahrazuje hotové peníze při placení. Jedná se o způsob, jak v případě dočasné platební neschopnosti uhradit závazky s časovým odstupem. V ČR náležitosti tohoto instrumentu upravuje směnečný a šekový zákon. Po roce 1990 obce využívají směnky zejména pro překlenutí dočasných finančních obtíží. Jelikož obce nejsou podnikatelským subjektem, jsou pro ně směnky vhodným platebním instrumentem.10 

Finanční leasing

Další možností financování investic obcí je tzv. komunální leasing, neboli finanční nebo operativní pronájem. Tento aparát umožňuje pořídit požadovanou investici plně, nebo z části z cizích zdrojů. Dle Pekové jsou výhodami rychlost pořízení investice a pružnost splátkového kalendáře. Nevýhodou je poměrně velká finanční náročnost.11 Tímto způsobem jsou pořizovány komunální investice, například likvidace komunálního odpadu, nebo modernizace městské veřejné dopravy. Nástroj funguje nejen v ČR, ale po celé Evropě (modernizace londýnského metra, MHD v Antverpách a další). V případě finančního leasingu leasingové společnosti obcím pronajímají movitý i nemovitý majetek, který je zakoupen společností dle přání obce. Majetek zůstává až do uplynutí leasingové smlouvy v majetku leasingové společnosti, avšak obec jako nájemce nese hmotnou zodpovědnost. Musí proto zajistit z běžných výdajů údržbu, opravy apod. Po uplynutí smlouvy mají obce možnost majetek odkoupit za zpravidla symbolickou cenu. V případě operativního leasingu jsou rizika spojená se škodami přenesena na leasingovou společnost. Smluvní doba bývá výrazně kratší a po jejím uplynutí je majetek předán zpět 8

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, s. 311312. 10 PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, s. 327328 11 PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, s. 328 9

17

leasingové společnosti. V případě, že obec nemá zájem získat majetek do vlastnictví a starat se o opravy, je pro ni operativní leasing vhodnější. Musí ovšem počítat s vyšším leasingovým nájemným. 

Návratné půjčky a finanční výpomoci

Návratnou finanční výpomocí se podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech rozumí peněžní prostředky poskytnuté bezúročně z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit do rozpočtu poskytovatele ve stanovené lhůtě 12 Pojem „státní půjčka“ zákon o rozpočtových pravidlech neupravuje. Výpůjčky z mezinárodních zdrojů s sebou nesou riziko, které plyne z možnosti fluktuace devizových kurzů. 13 A to v případě neočekávaného zhodnocení cizí měny vůči domácí. Tomuto riziku mohou obce čelit vytvořením speciálního rizikového fondu.

12

Zákon č. 250/2000 sb., o rozpočtových pravidlech. PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada), s. 102. 13

18

2 Hospodaření a rozpočet Základní principy hospodaření obcí vycházejí z ústavního zákona č. 1/1993 Sb.14, dle nějž jsou územně samosprávné celky, ať obce, či kraje, veřejnoprávními korporacemi. Jako takové mohou disponovat vlastním majetkem a hospodaří podle vlastního rozpočtu.15 Mezi základní principy hospodaření každé obce patří například povinnost využívat obecní majetek účelně a hospodárně. Je ovšem nutné dodat, že uvedená kritéria účelnosti a hospodárnosti jsou subjektivní povahy, jelikož obecní zřízení nestanovuje žádná výčtová omezení těchto pojmů. Na předchozí navazuje další povinnost obcí, a to zachování a rozvoj obecního majetku. Princip zachování majetku se dá chápat jako snaha o zachování celkové hodnoty majetku, kdy by měl být případný pokles hodnoty určité složky kompenzován zvýšením hodnoty jiné složky. Celková hodnota na konci sledovaného období by proto neměla být nižší než na počátku. Rozvojem se myslí snaha o maximalizaci celkového objemu obecního majetku. Kromě dvou zmíněných povinností existují další více či méně konkrétní principy hospodaření obce. Obecným cílem tohoto aparátu je snaha o maximalizaci plnění zájmů obce v oblasti ochrany majetku hmotného, nehmotného i finančního.

2.1 Rozpočet Nejdůležitější součástí finančního systému na úrovni územní samosprávy je její územní rozpočet – rozpočet obce. 16 V každé zemi je povinně uzákoněno hospodaření dle ročního rozpočtu. Veskrze se jedná o decentralizovaný peněžní fond fungující na principu nenávratnosti – neexistence nároku na vrácení platby danému subjektu, nedobrovolnosti – platba je vynucena ze zákona a neekvivalentnosti – subjektu platby není znám účel jejího rozdělení. V nejobecnější podobě lze na rozpočet nahlížet tímto bilančním vztahem: F1 + P - V = F2 Kde F1 = stav peněžních prostředků v rozpočtu na počátku rozpočtového období, P = příjmy, V = výdaje, F2 = stav peněžních prostředků na konci rozpočtového období. Je-li F2 > F1 vytváří se finanční rezerva pro hospodaření v dalším rozpočtovém roce. Je-li tomu opačně, tzn. F2 < F1, znamená to použití minulých rezerv na vyrovnání roční rozpočtové bilance.17 Činnosti orgánů vedoucí k tvorbě rozpočtu se nazývají rozpočtový proces. Mezi jeho hlavní etapy patří fáze návrhu. Ta je následována projednáním a schválením rozpočtu voleným 14

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb.

15

BŘEŇ, J. Základní principy hospodaření obce 2. Obec & finance. [online] 2010. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6438577 16 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 213-214. 17 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 215-216.

19

orgánem. Primárními činnostmi volených orgánů jsou průběžná kontrola plnění, sestavení přehledu o skutečném vývoji a následná kontrola.18 Existují rozpočtové zásady, které je nutno dodržovat v celé rozpočtové soustavě. Mezi tyto patří každoroční sestavování územního rozpočtu. Pokud není rozpočet schválen před začátkem rozpočtového období, hospodaří ÚSC podle rozpočtového provizoria, které využívá zpravidla skutečností uplatněných v předchozím rozpočtovém období. Další je zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu. Dle ní se ÚSC snaží dosáhnout reálného odhadu příjmů a výdajů, dále úplnosti a jednotnosti rozpočtu a mj. dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu.19

2.2 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba je v principu číselník, který každou finanční operaci, ať příjem, nebo výdej začlení dle druhu a účelu. V ČR upravuje způsob třídění všech peněžních operací veřejných rozpočtů a mimorozpočtových peněžních fondů státu. Nevztahuje se na operace související s podnikatelskou činností a na příspěvkové organizace. Již zmíněné příjmy a výdaje jsou tříděny jako peněžní operace mající charakter operací veřejných a celá skladba je založena na principu peněžních pohybů, tedy připsání peněžních prostředků na bankovní účet či jejich odepsání z bankovního účtu.20 Dále jsou popsána povinná členění pro ÚSC:21 

druhové – třídí operace do tří základních okruhů, tj. příjmy, výdaje a financování. V rámci okruhů umožňuje až čtyřmístné členění finančních operací:

Třída → seskupení položek → podseskupení položek → jednotlivé položky příjmů a výdajů Příjmy: třída 1: daňové příjmy třída 2: nedaňové příjmy třída 3: kapitálové příjmy třída 4: přijaté dotace Výdaje: třída 5: běžné výdaje třída 6: kapitálové výdaje třída 8: financování

18

PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, s. 211. PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, s. 211 212 20 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 142. 21 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 143. 19

20



odvětvové – vychází z účelů, na které se finanční prostředky z rozpočtu vynakládají v souvislosti se zajištěním potřeb. Týká se nenávratných výdajů podle účelu, na který jsou vydávány. Také využívá čtyřmístný kód třídění:

Skupina → oddíl → pododdíl → paragraf skupina 1: zemědělství a lesní hospodářství skupina 2: průmyslová a ostatní odvětví hospodářství skupina 3: služby pro obyvatelstvo skupina 4: sociální věci a politika zaměstnanosti skupina 5: bezpečnost státu a právní ochrana skupina 6: všeobecná veřejná správa a služby 

konsolidační – hlavním prvkem tohoto třídění jsou tzv. záznamové jednotky. Konsolidace umožňuje vyloučit duplicity na základě interních transferů mezi fondy a korigovat příjmy a výdaje.

Dle znění vyhlášky č. 323/2002 sb. o rozpočtové skladbě, novelizované vyhláškou č. 464/2013 sb., platné k 1. 1. 2014 jsou pro obec povinná další třídění poskytující bližší informace ohledně čerpání dotací:22 

zdrojové – třídí příjmy z hlediska jejich zdroje, sestává z třídění: - prostorového – třídí příjmy a výdaje z hlediska jejich prostorového původu - nástrojového – třídí příjmy a výdaje z hlediska nástrojového



transferové – třídí příjmy a výdaje z hlediska účelu transferů

2.3 Hospodaření obcí a jeho vývoj Z již zmíněné rozpočtové bilance F1 + P - V = F2 uvedené v podkapitole 2.1 je patrné, že hospodaření obce může na konci období dopadnout jako vyrovnané, nebo jako přebytkové, kdy příjmy převyšují výdaje, nebo jako deficitní, kdy výdaje převyšují příjmy. Z pohledu veřejného rozpočtu jako bilance je důležité, jak se tato bilance vyvíjí během roku, jaký je výsledek za celé rozpočtové období a jakým způsobem se vyrovnává výsledná rozpočtová bilance.23 Problémem zpravidla bývá určit, zda je přebytek veřejného rozpočtu pozitivem, jelikož mohl být způsoben např. omezením investic ve veřejném sektoru, nebo jinými neuváženými investicemi. Na druhé straně není možné jednoznačně negativně hodnotit deficit veřejného 22

Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 479. 23

21

rozpočtu. Rozpočtové saldo, ať už přebytek, nebo deficit, je jednoznačným vyjádřením krátkodobé rozpočtové nerovnováhy.24 Mnohem významnější je však vývoj v dlouhodobém horizontu. Z tohoto hlediska je nutné saldo veřejného rozpočtu zevrubněji hodnotit a analyzovat příčiny, které saldo způsobily. Analýze těchto příčin se věnuji v kapitole 4. Tabulka č. 3: Vývoj struktury příjmů a výdajů obcí ČR v letech 2003–2013 (v mld. Kč) Rok Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté Transfery Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo

2003 107,5 23,4 11,7 98,2 240,8 176,8 68,5 245,3 -4,5

2004 116,1 23,1 10,9 94,7 244,8 180,0 75,6 255,6 -10,8

2005 128,9 22,6 13,3 61,5 226,3 149,2 68,7 217,9 8,4

2006 130,7 23,0 15,9 73,2 242,8 161,9 81,6 243,5 -0,7

2007 141,3 24,0 12,1 72,8 250,2 169,2 72,3 241,5 8,7

2008 154,4 25,7 15,5 74,0 269,6 179,6 74,4 254,0 15,6

2009 136,6 26,6 13,9 84,6 261,7 189,0 90,8 279,8 -18,1

2010 142,9 27,1 12,8 100,8 283,6 199,3 87,7 287,0 -3,4

2011 141,9 28,6 8,5 89,6 268,6 194,1 75,7 269,8 -1,2

2012 145,5 28,8 8,7 58,0 241,0 167,6 67,4 235,0 6,0

2013 161,7 28,3 7,3 58,8 256,1 173,0 65,6 238,6 17,5


Z tabulky č. 3 je zřejmé, že po třech letech s výsledným deficitem (2009-2011) přišly roky s kladným saldem a to 6,0 mld. v roce 2012 a hlavně 17,5 mld. v roce 2013, což tvoří zdaleka největší přebytek obecních rozpočtů v posledních letech. Na tomto čísle se téměř výlučně podílejí daňové příjmy. Navzdory takto relativně velkému přírůstku příjmů se celkové výdaje zvedly jen o 3,6 mld. Kč a to hlavně díky poklesu kapitálových výdajů, které mají snižující se trend již čtvrtý rok po sobě. Růst daňových příjmů v roce 2012 byl způsoben zejména příjmy z loterií, hazardních her a výnosy obcí z nemovitostí.25 V roce 2013 se o navýšení daňových příjmů postaral primárně nárůst objemu daně z přidané hodnoty meziročně o 15 % a daně z příjmu fyzických a právnických osob shodně o 9 %.26 Růst těchto daní byl ovlivněn novelou rozpočtového určení daní.

2.4 Příjmová stránka rozpočtu Veřejné příjmy jsou základním zdrojem krytí veřejných výdajů. 27 Za použití elementárního dělení územního rozpočtu na běžnou a kapitálovou část se i příjmy dělí na běžné a kapitálové. Běžné příjmy, tedy každoročně se opakující, dále rozdělujeme podle charakteru na daňové, tedy povinné platby, stanovené daňovými zákony a nedaňové, tedy všechny ostatní platby. Dle původu dělíme běžné příjmy na vlastní např. místní, nebo svěřené daně a na nenávratné a návratné transfery. 24

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 479. 25 KAMENÍČKOVÁ, V., K hospodaření územních samospráv v roce 2012. Obec & finance.[online] 2013. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6608688 26 KAMENÍČKOVÁ, V., Hospodaření krajů a obcí v roce 2013. Obec & finance. [online] 2014. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6659912 27 PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. Veřejný sektor - řízení a financování. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 204.

22

Kapitálové příjmy jsou převážně jednorázového charakteru. Dělíme je na vlastní příjmy, nenávratné a návratné transfery a na plánované a neplánované příjmy.28 Navzdory rozmanitosti příjmů územních rozpočtů, jejich největší část tvoří daňové příjmy. V každé zemi je klasifikuje rozpočtová skladba. Dle Pekové by příjmy měly být „ dostatečně výnosné, závislé na aktivitě obce a regionu, rovnoměrně rozloženy, plánovatelné a administrativně nenáročné“29 Dle výše zmíněného druhového členění rozpočtové skladby se veřejné příjmy dělí na příjmy:30    

daňové – nenávratné veřejné příjmy, jsou objemově rozhodující nedaňové – veřejné příjmy běžného rozpočtu např. příjmy z pronájmu majetku kapitálové – příkladem jsou příjmy z prodeje majetku vlastněného obcí, nebo příjmy z emise cenných papírů přijaté transfery – po daňových příjmech jsou druhým největším zdrojem příjmů

Tabulka č. 4: Vývoj struktury příjmů obcí ČR v letech 2003–2013 (v %) Rok Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté Transfery Příjmy celkem

2003 44,6 9,7 4,9 40,8 100

2004 47,4 9,4 4,5 38,7 100

2005 57,0 10,0 5,8 27,2 100

2006 53,8 9,5 6,5 30,2 100

2007 56,5 9,6 4,8 29,1 100

2008 57,3 9,5 5,7 27,5 100

2009 52,2 10,2 5,3 32,3 100

2010 50,3 9,6 4,5 35,6 100

2011 52,8 10,7 3,2 33,3 100

2012 60,4 11,9 3,6 24,1 100

2013 63,1 11,1 2,8 23,0 100


Z tabulky č. 4 je patrné, že např. v roce 2010 byly největším participantem na veřejných příjmech daňové příjmy oscilující kolem jedné poloviny celku, následované přijatými transfery, tvořícími zhruba jednu třetinu.

2.5 Výdajová stránka rozpočtu Veřejné výdaje představují vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových veřejných fondů v rozpočtové soustavě. 31 Rozpočtová skladba umožňuje členění na nenávratné a návratné výdaje a plánované a neplánované výdaje. Z hlediska druhového členění rozpočtové skladby se veřejné výdaje člení na výdaje:32

28

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 317. 29 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 238. 30 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 239-240. 31 PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. Veřejný sektor - řízení a financování. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 209. 32 PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, s. 333.

23





běžné – slouží k financování pravidelně se opakujících potřeb v příslušném rozpočtovém období, tzv. provozní výdaje, např. financují organizace v lokálním veřejném sektoru, které zajišťují pro občany veřejné statky kapitálové – slouží k financování dlouhodobých, běžně se neopakujících, zejména investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období

Tabulka č. 5: Vývoj struktury výdajů obcí ČR v letech 2003–2013 (v %) Rok Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2003 71,2 28,8 100

2004 69,8 30,2 100

2005 67,5 32,5 100

2006 65,7 34,3 100

2007 70,0 30,0 100

2008 70,7 29,3 100

2009 67,5 32,5 100

2010 69,4 30,6 100

2011 71,9 28,1 100


Tabulka č. 5 znázorňuje fakt, že téměř tři čtvrtiny výdajů obcí tvoří běžné výdaje.

24

2012 71,3 28,7 100

2013 72,5 27,5 100

3 Nástroje regulace a hodnocení zadluženosti v ČR Obce v ČR mají relativně liberální přístup na všechny finanční trhy. Mohou libovolně přijímat úvěry v české i zahraničních měnách, mohou využívat půjček od mnoha finančních ústavů za téměř jakýmkoliv účelem a za jakýchkoliv úrokových sazeb. Toto široké spektrum možností vede obce k financování investic z cizích zdrojů. Tato finanční svoboda je z dlouhodobého hlediska hlavním důvodem zvyšujícího se veřejného dluhu českých obcí. Veřejný dluh je i součástí dvou Maastrichtských kritérií. Konkrétně podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP nesmí překročit 3 % a výše dluhu veřejných rozpočtů nesmí přesáhnout 60% podílu na HDP.

3.1 Regulace zadluženosti ČR Přímo v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech se vyskytují ustanovení přispívající k omezování nadměrné zadluženosti. Mezi hlavní regulační mechanismy patří nutnost sestavení rozpočtu podle povinného rozpočtového výhledu, rozpočet se zpravidla sestavuje jako vyrovnaný. V případě schválení schodkového rozpočtu je nutné doložit, jak bude daný schodek pokryt (například zdroji z minulých let). Dosažený schodek musí být uhrazen.33 Mezi nepřímé nástroje patří zákon 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, dle kterého je obec povinná zabývat se v přezkoumání kromě hospodaření s majetkem, dodržovaní předpisů pro finanční hospodaření atp. i pohledávkami ÚSC a závazky, za něž převzala obec záruky. Dalším nástrojem je povolování emise komunálních obligací MF ČR, podle kterého musí každá obec požádat MF o souhlas s vydáním komunálních dluhopisů jako povinnou přílohu žádosti o schválení emisních podmínek.34

3.2 Hodnocení zadluženosti obcí Jak již bylo zmíněno výše, na celkovém dluhu státu se nejvíce podílí statutární města, především Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Je nutné říct, že finanční situaci obce nelze hodnotit pouze podle celkové částky dluhu. Obzvláště u malých a středních obcí, počtem obyvatel do 2000, je zvýšené riziko neschopnosti splácet dluh kvůli malému objemu rozpočtu. Již se vyskytly případy obcí, které se staly insolventními a jejichž majetek byl vydražen (Rokytnice nad Jizerou), nebo obstaven (Podhořany na Chrudimsku, Dobrná na Děčínsku).35 Z tohoto důvodu je nutné, s ohledem na hodnocení situace obcí, věnovat pozornost finanční analýze u jednotlivých obcí. Finanční analýza slouží ke zkvalitnění finančního rozhodování a důležitým nástrojem řízení. Nejedná se pouze o analýzu hospodaření minulých období, ale 33

PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada), s. 199. 34 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada), s. 199. 35 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada), s. 196.

25

také jde o odhalení faktorů, které ovlivnily hospodaření v daných obdobích. Zaměřuje se na hodnocení silných a slabých stránek finančního hospodaření obce. Problémem často bývá nalézt vhodný a maximálně vypovídající ukazatel, hodnotící zadluženost obce. Různá kritéria mohou vést k odlišným, nebo dokonce protichůdným závěrům a takové je složité interpretovat. Existuje mnoho typů členění ukazatelů, například členění dle vztahu k účetním výkazům na ukazatele rozvahové, výsledkové atd., dále členění podle matematického způsobu výpočtu kupříkladu na procentní ukazatele, nebo na poměrové. Na nejelementárnější úrovni dochází na členění ukazatelů na stavové, které určují stav k určitému okamžiku a na tokové, které udávají vývoj v určitém časovém intervalu.36 Z důvodů maximalizace vypovídací hodnoty nasbíraných dat se v současnosti k hodnocení používá metodika založená na větším počtu odlišných ukazatelů. 3.2.1 Hodnocení dle Ministerstva financí Ministerstvo financí používalo pro sledování zadluženosti do roku 2008 ukazatel dluhové služby, ten byl posléze nahrazen monitoringem hospodaření obcí – SIMU. 

Ukazatel dluhové služby

Vláda České republiky přijala dne 14. dubna 2004 usnesení č. 346 o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby. 37 To bylo zrušeno usnesením ze dne 12. listopadu 2008 č. 1395. 38 Cílem tohoto ukazatele bylo procentuálně vyjádřit poměr mezi běžnými příjmy obce (daňové, nedaňové a neinvestiční transfery) a splátkami obecního dluhu. Ukazatel dluhové služby (v %) = dluhová služba / dluhová základna × 100 39 Ministerstvo financí tento ukazatel vypočítalo každé obci a každému kraji. Zároveň stanovilo kritickou hranici 30%. Obce a kraje, které tuto hranici překročily, byly obeslány dopisem MF a do tří měsíců měly zdůvodnit překročení ukazatele a oznámit, jaká opatření budou přijata, aby v příštím období ukazatel dluhové služby nepřesáhly. Pokud i v dalším roce obec překročila 30%, ministerstvo financí předalo seznam těchto obcí poskytovatelům prostředků ze státního rozpočtu a státních fondů. Tito poskytovatelé k negativním výsledkům přihlédli v případě žádosti obce o dotaci, půjčku, nebo návratnou investiční pomoc.40 V určitých případech, kdy došlo k navýšení ukazatele z důvodu neschopnosti účetní osnovy odlišit mimořádnou a řádnou peněžní operaci, se příslušné obce nepovažují za problémové.

36

SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1999. Strana 20-21. 37 Usnesení Vlády ČR č. 346/2004, o regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby 38 Usnesení vlády ČR č. 1395/2008, o monitoringu hospodaření obcí. 39 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada), s. 199. 40 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada), s. 199-200.

26

Mezi tyto „ zohledňující ukazatele“ patří například kontokorentní účet, nebo jednorázová splátka půjčky.41

Tabulka č. 6: Výpočet ukazatele dluhové služby Číslo řádku

Název položky

Odkaz na rozpočtovou skladbu

1

Daňové příjmy

třída 1

2

Nedaňové příjmy

třída 2

3

Přijaté dotace – finanční vztah

položka 4112+4212

4

Dluhová základna

ř. 1 + ř. 2 + ř. 3

5

Úroky

5141

6

Splátky jistin a dluhopisů

položky 8xx2 a 8xx4

7

Splátky leasingu

položka 5178

8

Dluhová služba

ř. 5 + ř. 6 + ř. 7

9

Ukazatel dluhové služby

ř. 8 děleno ř. 4

Stav k 31. 12. sled. roku

< 30%

Zdroj: MF ČR, 2012.

Dá se říci, že po celou dobu využívání tohoto ukazatele, tedy od roku 2004 do roku 2008, počet obcí překračujících kritickou hranici meziročně stoupal. V roce 2004 výsledky ukazatele čítaly 171 obcí v kritických číslech. Největší přírůstek nastal v roce 2006, kdy překročilo hranici 235 obcí, což dělalo meziroční nárůst 49 obcí. O rok později tedy 2007 mělo kritickou hodnotu již 245 obcí, což byl oproti datům z roku 2004 nárůst o 43,3 %. Je nutné uvést, že ve většině případů byl limit překročen vlivem výše zmíněných zohledňujících ukazatelů, především kontokorentním úvěrem a jednorázovou splátkou.42 Hlavní nevýhodou této metody je zkreslení ukazatele v případě předčasné splátky, která je provedena z důvodu klesajících úrokových sazeb za účelem přijetí výhodnějších úvěrů. Z tohoto a dalších důvodů připravilo ministerstvo financí nový systém ukazatelů, který slouží ke komplexnějšímu monitoringu územních samospráv.43

41

PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada), s. 200. 42 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada), s. 200. 43 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada), s. 201.

27



SIMU – Monitoring hospodaření obcí

Nový způsob sledování zadluženosti obcí byl spuštěn na základě usnesení vlády ČR ze dne 12. listopadu 200844. Je založen na soustavě 16 informativních (A) a 2 monitorujících (B) ukazatelů za všechny obce a jimi zřízené příspěvkové organizace, přičemž bude vycházet z údajů k 31. 12. příslušného roku. Všechny ukazatele SIMU jsou uvedeny v příloze č. 2. Potřebná data jsou získávána z účetních a finančních výkazů obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací. Obcím tedy nevzniká žádná nová povinnost. Výhodou je relativně rychlé a snadné srovnání s jinými obcemi. Příspěvkové organizace jsou do monitoringu zařazeny z důvodu přímé vazby na zřizovatele. Ty obce, jejichž ukazatel celkové likvidity se dostane do intervalu <0;1> a zároveň podíl jejich cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům překročí 25 % včetně, budou dopisem ministra financí požádány o zdůvodnění.45 Výsledky ukazatele dluhové služby a SIMU neindikují přímo problémovou finanční situaci obce, pouze naznačují potenciální riziko. Mnou zvolené ukazatele a postupy výpočtů hodnotící zadluženost obcí ve Středočeském kraji byly převzaty z práce Finanční kapacita obcí Jihomoravského kraje – výzkum 2009–2012 46 a také z disertační práce Finanční zdraví obcí a jeho regionální diferenciace.47 Ukazatele jsou rozděleny do tří skupin, na ukazatele monitorující rozpočtové hospodaření obce, ukazatele sledující její likviditu a ukazatele zadluženosti.

3.2.2 Ukazatel rozpočtového hospodaření Tento ukazatel vyjadřuje schopnost obcí financovat své hospodaření. Jsou v něm zohledněny i případné závazky z minulých let a potenciální plány obce do budoucna včetně možností jejich krytí. 

Ukazatel podílu přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech

Jedná se o zásadní ukazatel rozpočtového hospodaření. Vyjadřuje, jaký podíl obec ze svých příjmů uspořila. Obce, které získávají neinvestiční transfery z důvodů plnění většího množství úkolů v přenesené působnosti, tento ukazatel staví do mírně nevýhodné pozice.

44

Usnesení vlády ČR č. 1395/2008, o monitoringu hospodaření obcí. PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada), s. 202. 46 HALÁMEK, P., OPLUŠTILOVÁ, I. Finanční kapacita obcí Jihomoravského kraje – výzkum 2009-2012. 2014. 47 OPLUŠTILOVÁ, I. Finanční zdraví obcí a jeho regionální diferenciace. 2012.

28

Jedná se o vhodné hodnocení finanční situace obce. Při znalosti trendů běžné příjmové i výdajové stránky rozpočtu může obec plánovat budoucí provozní i investiční aktivity. UR1 = přebytek provozního rozpočtu / (daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční přijaté transfery)

3.2.3 Ukazatele likvidity Jsou to poměrové ukazatele, které nám avizují, jak rychle je obec schopna splatit svoje závazky. Z tohoto faktu vyplývá, že pro obec je výhodnější mít vyšší hodnoty tohoto ukazatele. Zde byly zvoleny dva ukazatele. Ukazatel běžné likvidity a ukazatel okamžité likvidity. Pokud se hodnoty obou dostanou do intervalu <0;1> značí to, že obec nemá dostačující množství oběžných aktiv k pokrytí krátkodobých závazků. 

Ukazatel běžné likvidity

Je jedním z monitorujících ukazatelů soustavy SIMU. Vyjadřuje, kolikrát je obec schopna uhradit své krátkodobé závazky po zpeněžení svých oběžných aktiv. Problémem pro správnou interpretaci ukazatele může být fakt, že krátkodobé pohledávky mají nízkou míru likvidity a je obtížné je rychle zpeněžit. UL1 = (krátkodobý finanční majetek + krátkodobé pohledávky) / krátkodobé závazky



Ukazatel okamžité likvidity

Tento ukazatel je v principu přísnější kritérium předchozího, jelikož poměřuje pouze krátkodobý finanční majetek vůči krátkodobým závazkům. UL2 = krátkodobý finanční majetek / krátkodobé závazky

3.2.4 Ukazatele zadluženosti Obce nemají státem nastavený strop možnosti zadlužit se. Následující ukazatele demonstrují rozhodnutí a aktivity obcí při jejich nakládání s dluhy. Mezi ukazatele zadluženosti lze zařadit i již zmíněný ukazatel dluhové služby. 

Ukazatel zadluženosti na jednoho obyvatele

Tento jednoduchý ukazatel v podstatě pouze přepočítá celkový obecní dluh na jednoho obyvatele. Nemá přílišnou vypovídací hodnotu, jelikož nic nenapoví o struktuře dluhu, nebo platební schopnosti obce. I v případě, že ukazatel vykáže vyšší zadluženost obce na obyvatele, nemusí jít automaticky o negativní signál, pokud je saldo obce na obyvatele vyšší a obec tedy dokáže generovat zdroje na splácení dluhu. Je nanejvýš vhodné jej doplnit o další, sofistikovanější ukazatele. UZ1 = celková zadluženost / počet obyvatel

29



Ukazatel podílu celkového dluhu na saldu provozního rozpočtu

Tento ukazatel znázorňuje, kolik let by obci trvalo, než by splatila svůj dluh z běžného rozpočtu. Ve snaze o zamezení možných výkyvů předchozích či následujících období byl výpočet modifikován a saldo provozního rozpočtu bylo zprůměrováno za celé sledované období. UZ2 = celková zadluženost / (daňové příjmy + nedaňové příjmy + přijaté neinvestiční transfery běžné výdaje)



Ukazatel podílu dluhové služby a dluhové kapacity

Pomocí tohoto ukazatele se zjišťuje schopnost obce hradit své dluhy ze salda provozního rozpočtu. Dá se využít například pro srovnání schopnosti obcí splácet dluhy, nebo také pro plánování budoucích aktivit obce. UZ3 = dluhová služba / (daňové příjmy + nedaňové příjmy + přijaté neinvestiční transfery - (běžné výdaje - placené úroky))



Ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům

Tento ukazatel vyjadřuje mírů zadlužení vlastního kapitálu. Pro obce jsou žádoucí hodnoty do 25 %. Vyšší procento svědčí o nepříliš kvalitním hospodaření obce. Takové obce by v případě nutnosti nebyly schopny uhradit své závazky. Ukazatel je součástí soustavy SIMU. UZ4 = cizí zdroje / (oběžná aktiva + stálá aktiva)

30

4 Zadluženost obcí ve Středočeském kraji Tato kapitola se dá označit za stěžejní část celé práce, jelikož se zabývá analyzováním a hodnocením zadluženosti obcí Středočeského kraje. V první části krátce popisuje strukturu kraje, jeho silné a slabé stránky a další parametry. Dále představuje hodnotící kritéria a seznamuje s jejich vlastnostmi. Následně přichází na řadu samotná aplikace vybraných ukazatelů, ze kterých jsou v poslední částí vyvozeny souhrnné závěry. Součástí kapitoly je i případová studie zadluženosti vybrané obce Středočeského kraje.

4.1 Charakteristika Středočeského kraje Velikostí, počtem obcí i obyvatel se Středočeský kraj řadí na první místo mezi kraji České republiky. Jeho rozloha (11 015 km2) zabírá 14 % území ČR. Je tvořen okresy Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník. Jeho přímými sousedy jsou kraje Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Jihočeský, Plzeňský, Ústecký a Vysočina. Také zcela obklopuje hlavní město Prahu. Geograficky náleží k Českému masivu. Nejvyšším bodem je brdský vrchol Tok (865 m. n. m.). K 31. 12. 2014 měl Středočeský kraj 1 315 299 obyvatel a byl nejlidnatějším regionem České republiky. Na území kraje se nahází 1145 obcí, nejvíce v okrese Příbram (121). Statut města je přidělen 83 obcím, města Kladno a Mladá Boleslav jsou statutárními městy. Středočeský kraj je jediný kraj, který nemá krajské město. Jeho krajský úřad sídlí v hlavním městě Praze. Středočeský kraj je charakteristický svou zemědělskou i průmyslovou výrobou. Primární sektor těží z výborných podmínek v severovýchodní části kraje. Kraj vyniká převážně rostlinnou výrobou, daří se zde obilninám, nebo cukrovce. V příměstských oblastech se pěstuje hlavně ovoce a zelenina. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Vlajkovou lodí regionu je Škoda Mladá Boleslav. Dalšími významnými podniky je zastoupen i sklářský a polygrafický průmysl.48 Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nižší, než je průměr ČR. Geografická nezaměstnanost v kraji je silně ovlivněna blízkostí hl. m. Prahy. Za rok 2013 byla naměřena nejvyšší nezaměstnanost v okrese Příbram 9,5%, nejnižší naopak v okrese Praha-východ 3,5%. Průměrně činila registrovaná nezaměstnanost 6,9 %. Průměrná mzda za 1. čtvrtletí roku 2014 činila 25 546 Kč. HDP kraje za rok 2013 činilo 345 226 Kč na 1 obyvatele, což Středočeský kraj řadí na 4. místo v ČR.49

48

STŘEDOČESKÝ KRAJ. Základní informace o kraji. [online] 2015. Dostupné z: https://www.kr-stredocesky.cz/kraj 49 REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ SERVIS. Podíl regionu na tvorbě HDP v ČR. [online] 2014. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/stredocesky-kraj/kraj/hospodarske-prostredi/makroekonomicke-ukazatele/

31

Graf č. 1: Počet obyvatel a obcí v jednotlivých velikostních kategoriích (k 31. 12. 2013) 500

500000

400

400000

300

300000

200

200000

100

100000

0

0 1-199

200-499

500-999 1000-1999 2000-4999 5000-9999 10000 a více počet obcí

počet obyvatel

Zdroj: ČSÚ: Územně identifikační registr, 2014.

Jak již bylo uvedeno výše, ve Středočeském kraji je celkem 1145 obcí, z toho 83 měst. Jediné město převyšující hranici 50 000 obyvatel je Kladno (68 551 v roce 2013). Nejlidnatějším okresem je Kladenský se 160 767 obyvateli. Přes 100 000 obyvatel se dostaly také okresy Praha-východ, Praha-západ, Mladá Boleslav, Příbram a Mělník. Z grafu č. 1 je patrné, že nejpočetnější zastoupení mají obce s počtem obyvatel mezi 1 - 999. Dohromady tyto velikostní kategorie čítají 898 obcí, což činí 78,8 % celkového počtu obcí v kraji. Dále se dá vypozorovat, že počty obcí v jednotlivých velikostních kategoriích mají klesající trend a velikostní kategorie 5000-9999 a nad 10000 obsahují pouze 18 respektive 20 obcí. Naproti tomu, ukazatel počtu obyvatel má značně rostoucí trend. V nejnižších třech velikostních kategoriích činí suma obyvatel pouze 27,1 % z celkového počtu obyvatel kraje. Je zjevné, že malých obcí do 1000 jsou ve Středočeském kraji téměř 4/5 z celkového počtu, ale žije v nich pouze necelá třetina obyvatel. To svědčí o velké dekoncentraci obecních jednotek. Tento fakt je dlouhodobě znám nejen ve Středočeském kraji, ale i v celé České republice. Počtem obyvatel největší velikostní kategorií je kategorie nad 10000 obyvatel. Přestože obsahuje pouze 20 obcí, čítá 422 726 obyvatel. Statutární města Kladno a Mladá Boleslav se na tomto čísle podílí více než jednou čtvrtinou. Počty obyvatel a obcí v jednotlivých velikostních kategoriích za celé sledované období jsou uvedeny v příloze č. 1.

32

4.2 Cíle a metody hodnocení Úkolem bakalářské práce je za pomoci vybraných ukazatelů zhodnotit zadluženost obcí ve Středočeském kraji. Zvolených sedm ukazatelů má přispět k co nejširšímu náhledu na problematiku zadluženosti obcí. Ukazatele jsou rozděleny do tří kategorií, a to na ukazatele rozpočtového hospodaření, likvidity a samozřejmě zadluženosti. Z důvodu snadné interpretace a výpočtu se jedná o ukazatele poměrové. Vzhledem k variabilnější povaze některých ukazatelů bylo pro porovnání a možné zprůměrování výsledných dat zvoleno časové rozpětí 3 let. Výpočty jsou provedeny za období 2011–2013. Dané ukazatele je možné použít na všechny obce bez rozdílu velikosti. Vzhledem k velkému rozpětí počtu obyvatel obcí, od 27 do 69 938 a s tím spojených rozdílných obecních příjmů, výdajů a dalších poměřovaných veličin je nutné vzít v potaz určité zkreslení výsledků.       

UR1 – Ukazatel podílu přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech UL1 – Ukazatel běžné likvidity UL2 – Ukazatel okamžité likvidity UZ1 – Ukazatel celkového dluhu na jednoho obyvatele UZ2 – Ukazatel podílu celkového dluhu na saldu provozního rozpočtu UZ3 – Ukazatel podílu dluhové služby a dluhové kapacity UZ4 – Ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům

V tabulce č. 7 jsou znázorněny způsoby výpočtu jednotlivých ukazatelů. Tabulka č. 7: Ukazatelé hodnocení zadluženosti a způsob jejich výpočtu Způsob výpočtu (třída 1 + třída 2 + součet položek 41xx minus konsolidace příjmů - třída 5 minus konsolidace výdajů) / (třída 1 + třída 2 + součet položek minus konsolidace příjmů)

Ukazatel

Zdroj

UR1

rozpočet

UL1

rozvaha

položka B. / položka D. III.

UL2

rozvaha

položka B. III. / položka D. III.

UZ1

rozvaha, ČSÚ

UZ2

rozpočet, rozvaha

UZ3

rozpočet

UZ4

rozvaha

(účty 281 + 282 + 283 + 289 + 322 + 326 + 451 + 452 + 453 + 459) / počet obyvatel (účty 281 + 282 + 283 + 289 + 322 + 326 + 451 + 452 + 453 + 459) / (třída 1 + třída 2 + součet položek 41xx minus konsolidace příjmů - (třída 5 minus konsolidace výdajů položka 5141)) (položky 8xx2 + 8x24 + (8x14 - 8x13)50 + 5141) / (třída 1 + třída 2 + 41xx minus konsolidace příjmů - (třída 5 minus konsolidace výdajů - položka 5141)) položka D. / (položka A. + položka B.)

Zdroj: Vlastní zpracování

50

pokud je jejich rozdíl kladný

33

Úprava výsledků pokud (finanční Majetek + krátkodobé pohledávky) < 0; UL1 = - 1 pokud finanční majetek < 0; UL2 = - 1 -

pokud UZ2 < 0; UZ2 = - 1

pokud UZ3 < 0; UZ3 = - 1 -

Vysvětlivky: Data z rozvahy – účty: 281 – krátkodobé úvěry 282 – eskontované krátkodobé dluhopisy 283 – krátkodobé závazky z vydaných dluhopisů 289 – jiné krátkodobé půjčky 322 – směnky k úhradě 326 – přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé 451 – dlouhodobé úvěry 452 – přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé 453 – dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů 459 – ostatní dlouhodobé závazky Data z rozpočtu: 41xx – neinvestiční transfery 5141 – vlastní úroky 5178 – nájemné za nájem s právem koupě 8xx2 – uhrazené splátky vydaných dluhopisů 8x13 – krátkodobé přijaté půjčené prostředky 8x14 – uhrazené splátky krátkodobých přijatých půjčených prostředků 8x22 – uhrazené splátky dlouhodobých vydaných dluhopisů 8x24 – uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků Položky: A. – stálá aktiva B. – oběžná aktiva D. – cizí zdroje D. III. – krátkodobé závazky

Všechny výpočty jsou provedeny pro 1140 obcí. To představuje 99,65 % z celkového počtu obcí, ležících ve Středočeském kraji. Kvůli absenci dat nebyly do výpočtů zahrnuty 4 obce, konkrétně obce Sibřina, Strenice, Vlkančice a Všestary. Zpracované obce jsou rozděleny do velikostních kategorií 1 – 199, 200 – 499, 500 – 999, 1000 – 1999, 2000 – 4999, 5000 – 9999, 10000 a více. Z důvodu nízkého počtu obcí ve velikostních kategoriích nad 10000 obyvatel byly pro zvýšení vypovídací hodnoty tyto kategorie sloučeny do jedné. Při tvorbě práce se vycházelo z platné legislativy ČR, veškerá zpracovávaná data jsou z veřejně dostupných zdrojů. Informace o počtu obyvatel jsou převzaty z Českého statistického úřadu. Finanční data jsou dostupná z výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC a z rozvah obcí, které jsou publikovány v databázích ARIS a ÚFIS Ministerstva financí ČR. Nejnovější data za rok 2013 jsou získána ze soustavy SIMU MF ČR.

34

4.3 Výsledky hodnocení a závěry 4.3.1 Celková zadluženost obcí ve Středočeském kraji Jak již bylo uvedeno v podkapitole č. 1.1, celkové dluhy českých obcí dosáhly v roce 2013 92,2 miliardy Kč. V tabulce č. 8 je znázorněn celkový obecní dluh jednotlivých krajů. Dluh obcí ve Středočeském kraji v letech 2011 činil 6,17 mld. Kč, v následujícím roce 6,11 mld. Kč a v posledním sledovaném roce 6,42 mld. Kč. Obecní dluh Středočeského kraje se pohybuje mezi 6,5 a 7,5 % obecního dluhu České republiky. Z tabulky se dá také vysledovat, že existuje pozitivní korelace mezi umístěním velkých měst a zadlužeností jejich domovských krajů. Kupříkladu Ostrava, největší město Moravskoslezského kraje a třetí největší město republiky, tvoří počtem obyvatel zhruba čtvrtinu kraje, její zadluženost 6,64 mld. v roce 2013 však tvoří téměř 2/3 celkové zadluženosti kraje. Dále počet obyvatel Brna, největšího města Jihomoravského kraje a druhého největšího města republiky, tvoří sotva třetinu celkového počtu obyvatel kraje, ale jeho obecní zadluženost 6,04 mld. Kč činí dokonce více než 2/3 zadluženosti kraje. Není třeba zdůrazňovat, že oba tyto kraje jsou na špici ukazatele obecní zadluženosti v ČR. Zadluženost Středočeského kraje, přestože je co do počtu obcí i obyvatel největším v ČR, se za rok 2013 nachází pouze lehce nad republikovým průměrem. Pravděpodobným důvodem bude fakt, že obě největší města Kladno i Mladá Boleslav se počtem obyvatel řadí mezi nejmenší statutární města a tak nedokáží generovat tak velký obecní dluh, jako například Ostrava. Tabulka č. 8: Vývoj celkového obecního dluhu dle krajů (v mld. Kč) Kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem % průměrná zadluženost % průměrná zadluženost bez Prahy % Středočeského kraje vůči ČR % Středočeského kraje vůči ČR Praha

Dluh v roce 2011 3,59 9,61 1,40 3,04 4,71 8,76 3,76 2,79 3,69 26,61 6,17 3,53 1,95 2,78 82,39

Dluh v roce 2012 3,54 9,94 1,61 3,11 4,53 10,36 3,91 2,90 4,31 31,21 6,11 3,67 1,98 2,86 90,04

Dluh v roce 2013 3,35 9,33 1,17 3,13 4,5 10,96 4,14 2,79 4,5 34,10 6,42 3,31 1,87 2,63 92,2

5,89

6,43

6,59

4,29

4.53

4.47

7,48

6,79

6,96

11,06

12,02

11,05

Zdroj: Databáze ÚFIS a monitoring SIMU MF ČR, 2014.

35

Hl. m. Praha generuje každoročně více než třetinu celého obecního dluhu. Z důvodu větší vypovídací hodnoty byl do tabulky zanesen výpočet dluhu Středočeského kraje vůči celkovému dluhu ČR bez hodnot města Prahy. Zde zadluženost Středočeského kraje osciluje mezi 11 a 12 %. Graf č. 2: Vývoj celkového dluhu obcí ve Středočeském kraji (období 2011–2013, dle velikostních kategorií, v mil. Kč) 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1-199

200-499

500-999 2011

1000-1999 2000-4999 5000-9999 2012

10000 a více

2013


Jak vyplývá z grafu výše, obce ve velikostních kategoriích 200 – 9999 vykazují velmi podobné výsledky celkového dluhu, pohybují se mezi 450 a 750 miliony Kč. Velikostní kategorie 1-199 obyvatel, přestože obsahuje 231 a je v tomto ohledu nadprůměrná, čítá pouze zanedbatelný počet obyvatel (necelých 30 000), a proto i celkový dluh je minimální. Naproti tomu velikostní kategorie nad 10000 obyvatel zahrnuje skoro třetinu obyvatel kraje a její dluhy jsou téměř pětinásobné oproti zbylým kategoriím, vyjma nejmenší. Zadluženost ve všech kategoriích je ve vybraném období téměř totožná, je možné pozorovat pouze mírně rostoucí trend. Je nutno poznamenat, že zadluženost sama o sobě není dostačujícím kritériem pro hodnocení kvality hospodaření obcí. Na obecní hospodaření je třeba nahlížet mnohem detailněji a zkoumat jednotlivé složky. Prvním bližším kritériem může být například již ukazatel UZ1 prezentovaný v podkapitole 4.3.4. Ten pouze podělí obecní dluh počtem obyvatel, avšak i tento prostý výpočet pomůže srovnat jednotlivé obce a usnadnit lepší interpretaci dalších výpočtů.

36

Graf č. 3: Podíl zadlužených obcí Středočeského kraje (období 2011–2013, dle velikostních kategorií, v %) 100% 80% 60% 40% 20% 0%

2011

2012

2013


Na grafu č. 3 je zobrazeno procentní zadlužení obcí dle velikostních kategorií. V nejmenší kategorii je podíl zadlužených obcí výrazně nejmenší, zadlužená je zhruba jen každá pátá. S rostoucími velikostními kategoriemi stoupá i zadluženost obcí a v nejvyšší kategorii jsou v celém sledovaném období všechny obce zatíženy dluhem. Průměr za Středočeský kraj činí 45 %. Tabulka č. 9: Jednotlivé části obecního dluhu Středočeského kraje (období 2011–2013, v mld. Kč) Ukazatel

2011

2012

2013

Úvěry

5,31

5,28

5,30

Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy

0,86

0,83

1,12

Celkové dluhy

6,17

6,11

6,42

Úvěry v %

86.06

86.42

82.55

Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy v %

13.94

13.58

17.45


Dluh Středočeského kraje byl za sledované období největší v roce 2013, kdy činil téměř 6,5 miliardy Kč. Úvěry se na tomto čísle podílely bezmála 83 %, zbytek tedy 17,45 % tvořily přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy. Je nutno dodat, že do tabulky nejsou zahrnuty emitované komunální dluhopisy, jelikož žádná obec ve Středočeském kraji za sledované období komunální dluhopisy neemitovala. 37

4.3.2 

Výsledky ukazatele rozpočtového hospodaření UR1 – Ukazatel podílu přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech

V celém období hodnotí tento ukazatel obce Středočeského kraje velmi kladně. Na grafu č. 4 je patrné výrazné zvýšení úspory běžných příjmů v roce 2013, oproti předchozím dvěma letům. Většina obcí dosáhla úspory až 30 % běžných příjmů. Ale i za roky 2011 a 2012 v průměru ze všech kategorií se úspory dostaly znatelně do kladných čísel, v obou případech přesáhly 20 %. Z časového hlediska lze kromě kategorie 1-199 obyvatel pozorovat rostoucí tendenci úspor u všech obcí kraje. Naopak dle velikostních kategorií úspory s rostoucím počtem obyvatel klesají. Jak již bylo zmíněno výše, obce plnící větší množství úkolů v přenesené působnosti dostávají na tyto činnosti neinvestiční transfery. Do čitatele proto byly zahrnuty příjmy i výdaje související s touto činností, avšak ve jmenovateli se vyskytly pouze příjmy – veškeré neinvestiční transfery. Graf č. 4: Výsledky ukazatele UR1 (období 2011–2013, dle velikostních kategorií, v %) 40%

30%

20%

10%

0%

medián 2011 průměr 2011

medián 2012 průměr2012

medián 2013 průměr2013


Na grafu č. 5 je zobrazeno procentní zastoupení obcí se zápornou výší salda provozního rozpočtu. Schopnost generovat úspory v provozním rozpočtu je základní podmínkou dobré finanční situace obce a její schopnosti dalšího rozvoje.

38

Graf č. 5: Obce se zápornou výší salda provozního rozpočtu (období 2011–2013, dle velikostních kategorií, v %) 20,00%

10,00%

0,00%

2011

2012

2013


Lze pozorovat, že obcí se zápornou hodnotou salda je nejvíce v nejmenších dvou kategoriích a s rostoucím počtem obyvatel klesá počet obcí se záporným saldem. V kategorii nad 10000 obyvatel se dokonce v letech 2012 a 2013 nenašla jediná problémová obec. Záporné saldo vykázalo v letech 2011 a 2012 v průměru 10% obcí Středočeského kraje. V roce 2013 dokonce pouze 7,5 %. V roce 2011 mělo nejvyšší záporné saldo město Mělník (-20 423 tis. Kč). V letech 2012 a 2013 získaly toto nezáviděníhodné prvenství obce Čilec (-12 220,6 tis. Kč) a Čestlice (11 881,08 tis. Kč). Zvláště u posledních dvou jmenovaných je tento fakt zarážející, jelikož čítají pouze 212, respektive 596 obyvatel. Za alarmující stav lze označit ten, kdy obec nedosáhne kladného salda provozního rozpočtu ani v celém tříletém sledovaném období. To se ve Středočeském kraji týká pouze šesti obcí. Nejenže tyto obce ve sledovaném období neuspořily žádné prostředky, ale také nedokázaly financovat provoz z běžných příjmů a musely hledat alternativy na dofinancování. Například zvýšily svoje zadlužení.

39

Tabulka č. 10: Obce se zápornou výší salda provozního rozpočtu (období 2011–2013, v tis. Kč) Obec Polní Voděrady Čilec Sedlec Malotice Máslovice Záryby

Počet obyvatel v roce 2013

Průměr provozního salda

161 226 229 309 330 900

-471,46 -4464,34 -998,60 -469,42 -793,04 -412,56

Průměr provozního salda na 1 obyvatele -2,93 -19,75 -4,36 -1,52 -2,40 -0,46


Do tabulky byl z důvodu lepší interpretace a názornosti zařazen i průměr provozního salda na 1 obyvatele. Například již zmíněná obec Čilec disponuje negativním saldem běžného rozpočtu ve výši téměř 20 000 Kč na jednoho obyvatele. Dále je nutno dodat, že obec Sedlec se do tabulky dostala jen velmi těsně, jelikož v roce 2013 měla provozní saldo pouze ve výši 2,59 tis. Kč. To po předchozích letech svědčí o dramatickém zlepšení. 4.3.3 

Výsledky ukazatelů likvidity UL1 – Ukazatel běžné likvidity

Běžná likvidita je vypočítána jako podíl celkových oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Ve zpracovávaných datech se objevily obce, které vykázaly nulové, nebo dokonce záporné krátkodobé závazky. Z principu je tento fakt pro obec velmi pozitivní, bohužel není možné takovéto údaje přenést do výpočtu. Proto byla těmto obcím pro výpočet aritmetického průměru a mediánu velikostních kategorií implicitně nastavena hodnota krátkodobých závazků na úrovni právě průměrů, respektive mediánů těchto kategorií. Tímto se zabrání zkreslení výsledných hodnot. Na grafu č. 6 jsou vyjádřeny výsledky UL1. Jak aritmetický průměr, tak medián vykazují klesající trend s rostoucími velikostními kategoriemi. Dále je patrné, že za celé období jsou výsledné hodnoty velmi podobné, obzvláště průměr za všechny tři roky téměř kopíruje společnou křivku. Jedinou výjimkou je nejmenší velikostní kategorie v roce 2011. Zde se nachází vysoký počet obcí přesahujících hodnotu 40. Obec Mrzky dokonce přesáhla hranici 200. Jako rizikové jsou hodnoceny obce, jejichž UL1 se pohybuje v rozmezí <0;1>. Do tohoto intervalu žádná velikostní kategorie ve Středočeském kraji nespadá.

40

Graf č. 6: Průměrné výsledky ukazatele běžné likvidity (období 2011–2013, dle velikostních kategorií) 100 80 60 40 20 0

medián 2011

medián 2012

průměr 2011

medián 2013

průměr 2012

průměr 2013


Na grafu níže je vyjádřen poměr rizikových obcí proti všem obcím kraje. Mírně zvýšené jsou velikostní kategorie 1000 - 1999 a 2000 - 4999, které dosahují 21,7 % respektive 25,8 %. Velikostní kategorie nad 10000 dokonce neobsahovala v roce 2013 jedinou problémovou obec. Celkově obce v letech 2011 a 2012 pouze lehce přesáhly 9 %. V roce 2013 pouze 5 %. Graf č. 7: Poměr rizikových obcí k celkovému počtu obcí v kraji (období 2011–2013, dle velikostních kategorií, v %) 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

2011

2012

2013


41



UL2 – Ukazatel okamžité likvidity

Jak bylo uvedeno výše, ukazatel UL2 je přísnější variantou ukazatele běžné likvidity. Je vypočítán jako podíl krátkodobého finančního majetku a oběžných aktiv. Jako v případě ukazatele UL1 i zde byl obcím s nulovými, nebo zápornými hodnotami KZ přidělen aritmetický průměr a medián dle velikostní kategorie, ve které se nachází. Graf č. 8: Průměrné výsledky ukazatele okamžité likvidity (období 2011–2013, dle velikostních kategorií) 100 80 60 40 20 0

medián 2011

medián 2012

průměr 2011

průměr 2012



Z grafu výše je patrné, že výsledky se obzvláště v prvních třech velikostních kategoriích velmi podobají ukazateli UL1. Hodnoty mají dle velikostních kategorií klesající charakter a jsou si v jednotlivých letech podobné. Opět zde došlo k extrémnímu výkyvu v roce 2011 u velikostní kategorie 1 – 199 obyvatel. To díky velkému množství obcí se zanedbatelnými krátkodobými závazky a mnohonásobně větší hodnotou krátkodobého finančního majetku. 4.3.4 

Výsledky ukazatelů zadluženosti UZ1 – Ukazatel zadluženosti na jednoho obyvatele

Na následujícím grafu je zachycena zadluženost obcí na obyvatele. Je patrné, že křivka průměrů jednotlivých kategorií má konvexní charakter. To je dáno tím, že ve velikostní kategorii 200 – 499 obyvatel se vyskytuje celá řady obcí s vysokou hodnotou zadlužení na osobu, například obec Milešov, která dosáhla hodnoty 87,52 tis. Kč. U kategorií nad 5000 obyvatel není rostoucí zadluženost překvapením, jelikož s velikostí obce nepřímo souvisí i větší šance na zisk úvěru. To je i důvod, proč má tento ukazatel pouze omezenou vypovídací hodnotu. Bylo by nepřesné pomocí něj porovnávat obce s diametrálně odlišnou velikostí. Naopak je vhodný pro porovnávání časového vývoje jednotlivých velikostních kategorií. 42

Medián za všechny kategorie vyšel v celém sledovaném období nulový, jelikož ho ovlivnilo velké množství nezadlužených obcí v prvních dvou kategoriích. Graf č. 9: Průměrná zadluženost na obyvatele obcí ve Středočeském kraji (období 2011–2013, dle velikostních kategorií, v tis. Kč) 8

6

4

2

0





Na grafu níže jsou zobrazeny pouze obce s kladnou hodnotou zadlužení. Oproti předchozímu grafu je první pohled patrný rozdíl v kategorii od 1 – 499 obyvatel. Horní graf zobrazuje velký počet obcí, ovšem pouze malé procento z nich je zadlužených a ukazatel zadluženosti tedy dosahuje nízkých hodnot. Naopak na dolním grafu je ukazatel počítán pouze ze zadlužených obcí a dosahuje tedy znatelně větších hodnot. Vzhledem k tomu, že téměř všechny obce v kategorii nad 5000 obyvatel jsou zadluženy, výsledky v této kategorii se na obou grafech téměř neliší.

43

Graf č. 10: Průměrná zadluženost na obyvatele obcí vykazujících dluh (období 2011–2013, dle velikostních kategorií, v tis. Kč) 15 12 9 6 3 0







UZ2 – Ukazatel podílu celkového dluhu na saldu provozního rozpočtu

Tento ukazatel vyjadřuje, kolik let bude obec splácet svůj dluh ze salda provozního rozpočtu. K výpočtu aritmetických průměrů a mediánů na grafu č. 11 byly použity pouze nezáporné hodnoty. Tedy obce s nezáporným dluhem a saldem běžného rozpočtu. Ukazatel byl pro tento graf použit ve své základní podobě, tedy počítá se saldem za jeden kalendářní rok a nebere tedy v úvahu možné změny v následujících letech. Jako v předcházejícím ukazateli je i zde patrné, že velký počet nezadlužených obcí silně ovlivňuje první dvě velikostní kategorie a do nich zahrnuté obce jsou schopny splatit dluh v průměru do dvou let. Se zvětšujícím se počtem obyvatel roste i doba splácení dluhu a v největší kategorií nad 10 000 obyvatel se v roce 2011 časový interval splacení dluhu zdvojnásobil. Faktem je, že data v největší kategorii jsou velice variabilní. Obce by v průměru splatily svůj dluh v roce 2011 za čtyři roky, v roce 2012 za tři roky a v roce 2013 již za dva roky. Tento klesající trend byl způsoben v největší míře městy Beroun, Kolín a Mladá Boleslav. Tato trojice vykazovala v průměru v roce 2011 UZ2 téměř 12 let, kdežto v roce 2013 již pouze 3,5 roku. Ostatní obce se ve sledovaném období držely na srovnatelné úrovni.

44

Graf č. 11: Medián a průměr nezáporných hodnot podílu celkového dluhu na saldu provozního rozpočtu (období 2011–2013, dle velikostních kategorií, v letech) 5 4 3 2 1 0

medián 2011

medián 2012

průměr 2011

průměr 2012



Na následujícím grafu jsou do výpočtu zařazeny pouze obce s kladnou hodnotou celkového dluhu. Důvodem je zaostření kritéria pouze na obce potýkající se veřejným dluhem a tím lepší vypovídací hodnota výsledků. Dále je výpočet proveden s hodnotami dluhu za rok 2013 a s hodnotou průměrného salda za období 2011 – 2013, aby se předešlo případným výkyvům předchozích nebo následujících období. Graf č. 12: Medián a průměr kladných hodnot podílu celkového dluhu za rok 2013 na průměrném saldu provozního rozpočtu za období 2011–2013 (dle velikostních kategorií) 6

4

2

0

průměr

medián Zdroj: Databáze, ÚFIS a monitoring SIMU MF ČR, 2014.

45

Vysoká hodnota průměru v nejnižší kategorii je způsobena především obcemi Paběnice, Snět a Zichovec, které dosahují hodnoty 36,77 let, 49,75 let, respektive 54,61 let. O zvýšenou hodnotu v kategorii 200 – 499 obyvatel se postaraly primárně obce Příčovy (42,78 let), Měňany (46,26 let), Sovinky (105,97 let) a Všeradice (145,25 let). Vzhledem k variabilitě výsledků zobrazuje následující graf rozložení výsledků dle decilů. Stejně jako v předchozím případě byly do grafu zaneseny pouze obce s kladnou hodnotou dluhu a přebytkem salda provozního rozpočtu. V případě Středočeského kraje se za rok 2013 jedná o 516 obcí. 371 z nich, tedy 71,89 %, vykazuje ukazatel do hodnoty 3 (obce jsou schopny splatit své dluhy z provozního rozpočtu do tří let). Do hodnoty 5 se nachází 452 obcí, tedy 87,59 % a do hodnoty 10 již 494 obcí, což činí 95,74 %. Graf č. 13: Rozložení kladných hodnot ukazatele UZ2 obcí ve Středočeském kraji (dle velikostních kategorií, v letech) 12

10 1-199

8

200-499 500-999

6

1000-1999 2000-4999

4

5000-9999 10000 a více

2

0 1. decil 2. decil 3. decil 4. decil 5. decil 6. decil 7. decil 8. decil 9. decil Zdroj: Databáze ARIS, ÚFIS a monitoring SIMU MF ČR, 2014.

Za obzvláště závažný lze označit stav, když obec dosahuje dluhu a zároveň záporného salda provozního rozpočtu. V takovém případě není obec schopna produkovat prostředky na splácení dluhu. V roce 2013 ve Středočeském kraji do této kategorie spadalo 25 obcí. Jejich výčet je prezentován v příloze č. 3. 

UZ3 – Ukazatel podílu dluhové služky a dluhové kapacity

Účelem ukazatele UZ3 je hodnotit schopnost obce generovat z provozného rozpočtu zdroje na úhradu nákladů, souvisejících se zadlužeností. Neměl by překročit hodnotu 1. Do dluhové služby jsou zahrnuty roční výdaje, související se splácením dluhů. Dluhová kapacita je vyjádřena jako přebytek běžného rozpočtu, tedy rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Do běžných výdajů zde nejsou zařazeny výdaje na dluhovou službu. 46

Graf č. 14: Medián podílu dluhové sazby a dluhové kapacity (období 2011–2013, dle velikostních kategorií) 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0

medián 2011

medián 2012

medián 2013


Vzhledem k vysoké variabilitě výsledků nemá výpočet aritmetického průměru dostatečnou validitu, a proto je na grafu č. 14 zobrazen pouze medián vypočtených hodnot. Z grafu výše je jasné, že výsledné hodnoty za roky 2011 a 2012 stoupají s velikostními kategoriemi. V roce 2013 nemají velikostní kategorie na ukazatel vliv a UZ3 se realizuje mezi hodnotami 0,01 – 0,04. Výjimkou jsou v celém sledovaném období kategorie 1 - 199 a 200 499 obyvatel. Ty vykazují nulové hodnoty stejně jako celkový medián za roky 2011 a 2012. V roce 2013 dosáhl medián UZ3 kladné, avšak zanedbatelné hodnoty 0,0023. Vzhledem k tomu, že velký počet obcí vykazuje nulovou zadluženost, UZ3 v jejich případě vychází také nulově. Na grafu č. 15 jsou tedy zobrazeny pouze obce s kladnou hodnotou UZ3. Je patrné, že medián vetšiny velikostních kategorií nedosahuje hodnoty 100 %, výjimkou je první kategorie v roce 2013. Ta však tuto hodnotu překročila jen lehce. Naopak aritmetický průměr v prvních třech kategoriích vykazuje velký rozptyl od zbylých výsledků. Výkyv v roce 2012 je způsoben obcí Kostelec u Křížků, která vykazuje výsledek 50 395,11 %. Rok 2012 je ovlivněn obcemi Košice a Ctiměřice umístěmými v nejmenší kategorii a obcemi Bohostice a Sedlec, které jsou součástí druhé nejmenší velikostní kategorie. Všechny tyto obce výrazně překračují hodnotu 5 000 %

47

Graf č. 15: Medián a průměr kladných hodnot ukazatele UZ5 (období 2011–2013, dle velikostních kategorií, v %) 500,00% 400,00% 300,00% 200,00% 100,00% 0,00%





Graf č. 16: Procentní zastoupení obcí se záporným výsledkem dluhové služby na přebytku provozního rozpočtu nebo s výsledkem větším než 1 (období 2011–2013, dle velikostních kategorií, v %) 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

podíl na počtu obcí s DS > 0 2011 podíl na počtu obcí s DS > 0 2012 podíl na počtu obcí s DS > 0 2013

podíl na celkovém počtu obcí 2011 podíl na celkovém počtu obcí 2012 podíl na celkovém počtu obcí 2013 Zdroj: Databáze ÚFIS a monitoring SIMU MF ČR, 2014.

48

Na grafu č. 16 je jsou zobrazeny obce, které vykazují potenciálně problémovou finanční situaci. Jedná se o obce jejichž hodnota UZ3 < 0, tedy vykazují deficit v provozní části rozpočtu a navíc vynakládají na dluhovou službu. Také jsou jde zahrnuty obce s hodnotou ukazatele UZ3 > 1. Ty vykazují kladné provozní saldo, ale jejich přebytek provozního rozpočtu je nižší než dluhová služba. 

UZ4 – Ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům

Poslední ukazatel vyjadřuje schopnost obcí krýt své závazky celkovým majetkem, tedy celkovými aktivy. Jedná se o jeden ze dvou monitorujících ukazatelů SIMU. Jako problémové jsou vyhodnoceny ty obce, jejichž výsledky ukazatele UZ4 přesáhnou hodnotu 25 %. Z grafu č. 17 je patrné, že v žádné kategorii nedošlo k překročení hraniční hodnoty. Graf č. 17: Průměrné hodnoty ukazatele podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům (za období 2011–2013, dle velikostních kategorií) 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%





Jedinou obcí, která dosahovala výrazných kritických hodnot v celém sledovaném období, byla obec Jizbice s průměrnou hodnotou ukazatele 69,2 %. Nejvyšší jednoroční UZ4 dosáhla v roce 2011 obec Klučov. Ta vykázala cizí zdroje v hodnotě 9674,13 tis. Kč a aktiva v hodnotě 7451 tis. Kč, kdy UZ4 = 129,83 %.

49

4.3.5

Závěry

Tato podkapitola se zabývá závěrečným zhodnocením pozorovaných tří oblastí finančního hospodaření obce, tedy rozpočtového hospodaření, likvidity a hlavně zadluženosti. A to na základě sumarizace jednotlivých součástí zvolené soustavy finančních ukazatelů, díky kterým je možné vyvodit souhrnný závěr o zadluženosti obcí ve Středočeském kraji. 

Rozpočtové hospodaření

Jediný ukazatel v této oblasti vyjadřuje podíl přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech. Výsledky tohoto ukazatele se jeví velmi pozitivně. Obce za sledované období vykazují úspory běžných příjmů ve výši téměř 23,5 %. Zvláště rok 2013 je s 29,4 % nadprůměrný. Z časového hlediska lze pozorovat stoupající trend hodnot, naopak dle velikosti dosahují menší obce v procentním vyjádření vyšších úspor než velké obce. Nejvíce obcí se záporným saldem provozního rozpočtu je v nejmenších dvou kategoriích, v průměru za všechna období 12,51 %. S rostoucí velikostí počet municipalit klesá a v největších dvou velikostních kategoriích se v roce 2013 neobjevila žádná obec. Za potenciálně nebezpečný se dá označit stav, kdy obec vykazuje záporné saldo v celém sledovaném období. Tato situace se ve Středočeském kraji týkala pouze 6 obcí. 

Likvidita

Primárním ukazatelem v této oblasti byl zvolen UL1 - ukazatel běžné likvidity, který poměřuje oběžná aktiva obce s jejími krátkodobými závazky. V celém období je možné pozorovat klesající charakter hodnost s rostoucí velikostí obcí. Hodnoty za jednotlivé roky vykazují velice podobné výsledky. MF označuje za rizikové ty obce, které spadají do intervalu <0;1>, tedy hodnota jejich oběžných aktiv nedosahuje hodnoty jejich krátkodobých závazků a hrozí jim riziko neschopnosti dostát svým krátkodobým závazkům. Ve Středočeském kraji se UL1 v žádné velikostní kategorii v tomto intervalu nepohybuje. V průměru za sledované období se v kraji nachází pouze 8 % rizikových obcí. Jako pomocný byl zvolen ukazatel okamžité likvidity, který poměřuje pouze krátkodobý finanční majetek obce s jejími krátkodobými závazky. V širším slova smyslu je likvidita schopnost převedení libovolného aktiva na peníze ke krytí závazků. Krátkodobý finanční majetek má mnohem větší likvidnost než krátkodobé pohledávky. Proto se obce, které mají značné množství oběžných aktiv uloženo v pohledávkách, mohou v krátkodobém časovém intervalu dostat do problémové finanční situace i přesto, že jejich oběžná aktiva přesahují krátkodobé závazky. Ve Středočeském kraji však tato situace ve větší míře nenastala. Municipality mají oběžná aktiva uložena převážně v krátkodobém finančním majetku, a proto jsou výsledné hodnoty UL2 velmi podobné ukazateli UL1.

50



Zadluženost

Základní sledovanou oblastí byla municipální zadluženost, proto byly k jejímu zhodnocení využity hned čtyři ukazatele. Prvním zvoleným byl ukazatel zadluženosti na jednoho obyvatele. Zde mají hodnoty rostoucí charakter se zvětšujícím se počtem obyvatel. To je způsobeno hlavně tím, že větší obce mají rozsáhlejší možnosti v oblasti získávání úvěrů. Za sledované období činila zadluženost na obyvatele v průměru za celý Středočeský kraj 6 862 Kč. Dále byl použit UZ2 - ukazatel podílu celkového dluhu na saldu provozního rozpočtu. Ten vyjadřuje, kolik let bude obec splácet dluh ze salda provozního rozpočtu. Středočeský kraj obsahuje velké množství nezadlužených municipalit (přesně 54,82 %), proto byl ukazatel zaostřen jen na zadlužené obce a variabilita běžného salda za jednotlivé roky byla zmírněna jejich zprůměrováním. Takto upravený ukazatel objasnil, že 50 % obcí je schopno zaplatit svůj obecní dluh do 1,5 roku, 75% obcí do 3,25 let a 90% obcí do 5,5 let. V průměru obce zaplatí svůj dluh v horizontu necelých čtyř let. Důležitým ukazatelem je UZ3, který zachycuje podíl dluhové služby a dluhové kapacity. Jeho účelem je hodnotit schopnosti obce vytvářet v provozním rozpočtu zdroje na úhradu nákladů, souvisejících se zadlužeností. Jeho hodnota by neměla překročit hranici 1 (100 %). Medián obcí s kladnou hodnotou UZ3 se pohybuje pod úrovní 50 % a pouze nejnižší velikostní kategorie za rok 2013 překročila kritickou hranici 100 %. V kraji se za sledované období v průměru nacházelo 17 % obcí s UZ3 < 0, nebo UZ3 > 1. Obce, které dosahují UZ3 < 0, vykazují záporné provozní saldo a také splácejí náklady spojené s dluhovou službou. V takto kritické situaci se ve Středočeském kraji nacházelo v roce 2011 32 obcí, což činí 2,81 % všech obcí kraje, v roce 2012 34 obcí (2,98 %) a v roce 2013 45 obcí (3,95 %). V případě, že obec dosáhne UZ3 > 1, vykazuje kladné provozní saldo, avšak nižší, než dluhová služba, proto musí obec splácet DS z jiných zdrojů. Takovýchto obcí se v kraji v roce 2011 nacházelo 78 tedy 6,84 % obcí kraje, v roce 2012 59 (5,18 %) a v roce 2013 celých 124 obcí (10,88 %). Posledním vybraným ukazatelem je podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům. Dle stanov MF jsou za problémové označeny ty obce, které překročí hranici 25 %. Ve sledovaném období žádná velikostní kategorie tuto hranici nepřekročila. Celkový podíl obcí, které tuto hranici překročily 3,33 % za rok 2011, 3,51 % za rok 2012 a 4,39 % za rok 2013. Obecní zadluženost je velice komplexní pojem a i přes využití všech čtyř ukazatelů zadluženosti je velice obtížné vyvozovat závěry a předjímat důsledky zadlužení sledovaných municipalit. Pro přesnější predikce by bylo potřebné analyzovat jednotlivé obce zvlášť. Přesto se dají vypozorovat určité vzorce, typické pro chování municipální zadluženosti. Kupříkladu je zjevné, že s rostoucí velikostí stoupá procentuální počet zadlužených obcí v kategoriích. V nejvyšší kategorii se za celé sledované období nenašla obec, která by nebojovala se zadlužeností. S velikostí obce také stoupá zadluženost na obyvatele, což v případě velkých municipalit nemusí díky velkým příjmům znamenat potíže a je to jev do jisté míry nevyhnutelný. Naopak pro malé obce může i krátkodobé zvýšení zadluženosti rezultovat v problém, který obec nemusí být schopna sama vyřešit. 51

4.4 Případová studie – zadluženost obce Hradištko Základním předpokladem pro objektivní výsledky analýzy zadluženosti byl výběr sledované obce. Výběr dané obce byl ovlivněn hlavně dvěma faktory. Prvním byl počet obyvatel. Po zhlédnutí počtu obcí a obyvatel z grafu č. 1 v kapitole 4.1 jsem došel k závěru, že vhodná obec se bude nacházet ve velikostní kategorii 500 - 999 obyvatel. To z důvodu, že tato kategorie obsahuje nadprůměrné množství obcí, což způsobí větší validitu výsledků při případném porovnávání. Dalším důvodem bylo poměrně velké množství obyvatel. Tato velikostní kategorie je tedy vhodným kompromisem dvou protichůdných veličin. Druhým kritériem byla celková zadluženost municipality. Obec samozřejmě musela vykazovat kladnou hodnotu zadluženosti, ale pro vhodnou interpretaci výsledků bylo nutné vybrat municipalitu pohybující se někde uprostřed spektra zadluženosti v dané kategorii. Proto byla vypočítána střední hodnota všech zadlužených obcí v kategorii 500 – 999 obyvatel a pro analýzu zvolena obec této hodně se nejvíce přibližující, tedy Hradištko. 4.4.1 Charakteristika obce Obec Hradištko se nachází v okrese Nymburk asi 9 km západně od Nymburku na řece Labi. První písemnou zmínku o obci zanechal kronikář Kosmas, ta se datuje již k roku 1088. K 31. 12. 2013 čítala obec 532 obyvatel a výměra jejího katastru činila 1 824,72 ha.51 Obec spadá pod správní obvod Městského úřadu s rozšířenou působností Nymburk. Pověřený obecní úřad, pod nějž obec spadá, sídlí v obci Sadská. Nejvyšším rozhodovacím orgánem obce je 11členné zastupitelstvo. Obec má také zřízeny dva výbory. Jmenovitě finanční a kontrolní. Starostou obce je Josef Zelenka.52 Tak jako v případě analýzy zadluženosti celého kraje i zde byly použity obdobné ukazatele. Tedy ukazatel rozpočtového hospodaření, pomocné ukazatele likvidity a ukazatele zadluženosti. 4.4.2 Hospodaření obce Jak již bylo zmíněno na začátku kapitoly, obec Hradištko byla zvolena, jelikož její celková zadluženost se nejvíce blíží střední hodnotě zadluženosti dané velikostní kategorie za první rok sledovaného období. Její dluh v tomto roce činil 3544,59 tis. Kč. O rok později se snížil na 2947,60 tis. Kč a v posledním roce dosáhl hodnoty 2315,89 tis. Kč. V celém období byl dluh tvořen výhradně úvěry, konkrétně dlouhodobými úvěry (syntetický účet 451). Ostatní dluhy obce byly nulové. Tabulka níže prezentuje hospodaření v letech 2011–2013. Je patrné, že obec se ve sledovaném období nedosáhla záporného salda. V prvním roce je celkové saldo rozpočtu téměř vyrovnané. V dalších letech se dostává výrazně do kladných čísel, a to 1 816,16 tis. Kč v roce 2012, respektive 1 997,41 Kč v roce 2013.

51

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze demografických údajů za obce ČR [online] 2014. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/cz/obce_d/index.htm 52 OFICIÁLNÍ STRÁNKY OBCE HRADIŠTKO. Zastupitelstvo obce [online] 2015. Dostupné z: http://www.hradistko-kersko.cz/zastupitelstvo-obce/clenove-zastupitelstva/

52

Tabulka č. 11: Hospodaření obce Hradištko (období 2011–2013, v tis. Kč) Název položky Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Neinvestiční transfery Investiční transfery Celkové příjmy Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo rozpočtu Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech (8115) Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků (8124)

2011

71,09

2012 6077,93 89,39 % 230,88 3,40 % 121,14 1,78 % 369,43 5.43 % 369,43 100 % 0 0% 6799,38 100 % 4967,22 99,68 % 16 0,32 % 4983,22 100 % 1816,16

2013 7330,89 78,76 % 261,07 2,80% 1500,00 16,13% 215,40 2,31% 215,40 100 % 0 0% 9307,36 100 % 5180,50 70,87 % 2129,45 29,13 % 7309,95 100 % 1997,41

494,13

-1219,17

-1365,71

-565,22

-596,99

-631,71

6072,19 439,43 436,5 288,33 288,33 0 7236,45 5844,16 1321,2 7165,36

83,91 % 6,08 % 6,03 % 3,98 % 100 % 0% 100 % 81,56 % 18,44 % 100 %


Největší složkou na straně příjmů jsou daňové příjmy. V Roce 2012 dosahovaly téměř 90 % celkových příjmů. Zbylé tři typy příjmů tvoří minoritu. Větší odchylku tvoří pouze kapitálové příjmy v roce 2013, které činí 16,13 % z celku a oproti předchozím letům zaznamenaly značný nárůst. Neinvestiční transfery za celé období činily vždy 100 % celkových přijatých transferů. Graf č. 18: Vývoj běžného, kapitálového a celkového salda (období 2011–2013, v tis. Kč) 3000

2000

1000

0 2011

2012

-1000

-2000 saldo běžného rozpočtu saldo kapitálového rozpočtu celkové saldo Zdroj: Databáze ÚFIS a monitoring SIMU MF ČR, 2014.

53

2013

Do tabulky jsou také zařazeny financující operace, které vypovídají o způsobu naložení se saldem rozpočtu. V případě, že obec dosáhne kladného salda, je tento přebytek použit na financování splátek úvěru, popř. uložen na bankovní účet. V roce 2011 činilo saldo příjmů a výdajů pouze 71,09 tis. Kč, a proto musely být splátky dluhů ve výši 565,22 tis. Kč financovány úsporami z minulých let. V letech 2012 a 2013 byla část přebytku konkrétně 596,99 tis. Kč, respektive 631,71 tis. Kč věnována na splácení úvěrů a zbytek, tedy 1 219,17 v roce 2012 a 1 365,71 v roce 2013 byl převeden na bankovní účet. Na grafu č. 18 je znázorněn vývoj sald jednotlivých rozpočtů. Saldo běžného rozpočtu dosahovalo v celém sledovaném období kladných hodnot. Saldo kapitálového rozpočtu dosahovalo v letech 2011 a 2013 záporných hodnot, v roce 2012 dosáhlo kladné hodnoty ve výši 105,14 tis. Kč. Jak již bylo zmíněno, celkové saldo v roce 2011 bylo téměř vyrovnané. V letech 2012 a 2013 dosáhlo výrazně kladných hodnot. 4.4.3 

Výsledky ukazatele rozpočtového hospodaření UR1 – Ukazatel podílu přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech

Tento ukazatel za jednotlivé roky sleduje, kolik byla obec schopna ušetřit ze svých běžných příjmů. Graf č. 19: Výsledky ukazatele UR1 (období 2011–2013, v %) 40%

30%

Hradištko 20%

500 - 999 Středočeský kraj

10%

0% 2011

2012

2013


Na grafu č. 19 je obec Hradištko porovnávána s průměry velikostní kategorie 500 - 999 obyvatel a také s celým Středočeským krajem. Úspory obce za sledované období značně vzrostly. V roce 2011 ještě obec zaostávala, kdežto v následujících dvou letech vždy předčila ostatní porovnávané hodnoty. Na konci sledovaného období činily úspory obce 33,65 %. 54

4.4.4 Výsledky ukazatelů likvidity 

UL1 – Ukazatel běžné likvidity

Jak již bylo zmíněno, tento ukazatel je dán podílem oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Jeho výsledky vypovídají o schopnosti aktiv obce přeměnit se na peněžní prostředky. Obce, které se dostanou do pásma <0;1>, jsou hodnoceny jako rizikové. Tabulka č. 12: Běžná likvidita (období 2011–2013) Název položky Oběžná aktiva (tis. Kč) Krátkodobé závazky (tis. Kč) Běžná likvidita

2011 461,48 539,03 0,856

2012 1649,39 314,70 5,241

2013 2846,88 1007,66 2,825


Z tabulky č. 12 je patrné, že obec se v roce 2011 nacházela v rizikovém rozmezí. V tomto roce tedy obec negenerovala dostatečné množství oběžných aktiv na krytí krátkodobých závazků a byla nucena použít dlouhodobé zdroje. V následujících dvou letech vyšly hodnoty UL1 příznivěji, ale stále se nacházely pod průměrem velikostní kategorie i kraje. 

UL2 – Ukazatel okamžité likvidity

Tento ukazatel porovnává pouze krátkodobý finanční majetek a krátkodobé závazky. Vzhledem k principu krátkodobých pohledávek a jejich nesnadné vytěžitelnosti v krátkém časovém úseku nabízí tento ukazatel přesnější pohled na problematiku krytí krátkodobých závazků. Tabulka č. 13: Okamžitá likvidita (období 2011–2013) Název položky Krátkodobý finanční majetek (tis. Kč) Krátkodobé závazky (tis. Kč) Okamžitá likvidita

2011

2012

2013

90,15

1309,32

2675,03

539,03 0,167

314,70 4,161

1007,66 2,655


Tabulka č. 13 demonstruje, jak dramaticky se mohou lišit výsledky běžné a okamžité likvidity. Jak je zmíněno výše, v roce 2011 měla obec Hradištko hodnotu běžné likvidity 0,856. Okamžitá likvidita však činí pouze 0,167. To je dáno faktem, že obec měla v tomto roce uloženu většinu oběžných aktiv do krátkodobých pohledávek (80,47 %). KFM činil pouze 19,53 % OA. Obec by v kritické situaci nebyla schopná splatit ze svých financí ani pětinu krátkodobých závazků. Zbylé dva roky již v oběžných aktivech KFM převažoval, proto jsou výsledné hodnoty UL1 a UL2 podobné.

55

Výsledky ukazatelů zadluženosti

4.4.5 

UZ1 – Ukazatel zadluženosti na jednoho obyvatele

Tento jednoduchý ukazatel pouze podělí celkový dluh obce počtem obyvatel. Pro srovnání je na grafu č. 20 opět uvedena velikostní kategorie 500 - 999 obyvatel a celý kraj. Graf č. 20: Výsledky ukazatele UZ1 (období 2011–2013, v tis. Kč) 10

8

6 Hradištko 500 - 999 4

Středočeský kraj

2

0 2011

2012

2013


Z grafu je vidět, že porovnávaná velikostní kategorie i Středočeský kraj mají v čase rostoucí tendenci dluhu na obyvatele, kdežto obec Hradištko klesající. V roce 2011 jsou porovnávané hodnoty srovnatelné. Díky rozdílným trendům růstu však vznikly již v roce 2013 značné rozdíly. 

UZ2 – Ukazatel podílu celkového dluhu na saldu provozního rozpočtu

Tento poměrový ukazatel vyjadřuje dobu v letech potřebnou na splacení dluhu ze salda provozního rozpočtu. Tabulka č. 14: Výsledky ukazatele UZ2 (období 2011–2013) Název položky Celkový dluh (tis. Kč) Saldo provozního rozpočtu (tis. Kč) UZ2 (v letech)

2011 3544,59

2012 2947,60

2013 2315,89

955,79

1711,02

2626,86

3,709

1,723

0,882


Je patrné, že doba v letech se v daném období značně snižuje. V roce 2011 by splatit dluh trvalo téměř 4 roky, kdežto v roce 2013 by se dluh splatil ještě v tomtéž kalendářním roce. 56

Tyto výpočty je však nutné brát s odstupem kvůli výkyvům salda provozního rozpočtu, jak již bylo uvedeno výše v textu. Pro lepší vypovídací hodnotu je saldo stabilizováno zprůměrováním za celé období. Pro rok 2013 tedy vypadá výpočet následovně: 2315,89 / 1764,55 = 1,48 

UZ3 – Ukazatel podílu dluhové služby a dluhové kapacity

Pomocí tohoto ukazatele je zjišťována schopnost obce hradit své dluhy ze salda provozního rozpočtu. Tabulka č. 15: Podíl dluhové služby a dluhové kapacity (období 2011–2013) Název položky Dluhová služba (tis. Kč) Dluhová kapacita (tis. Kč) UZ3 (v %)

2011 780,00 1170,57 66,63

2012 779,99 1894,02 41,18

2013 148,29 2775,15 5,34


Výše v textu bylo zmíněno, že hodnota ukazatele by neměla přesáhnout 100 %. Z tabulky je vidět, že obec Hradištko v celém sledovaném období hranici nepřesahuje a navíc má klesající trend. 

UZ4 – Ukazatel podílu cizích zdrojů a aktiv

Poslední ukazatel zobrazuje jak je obec schopna využívat celková aktiva ke krytí závazků. Pokud obec přesáhne hodnotu 25 %, je označena jako problémová. Tabulka č. 16: Podíl cizích zdrojů a celkových aktiv (období 2011–2013) Název položky Cizí zdroje (tis. Kč) Celková aktiva (tis. Kč) UZ4 (v %)

2011 4083,62 68424.58 5,97

2012 3262,3 68041,03 4,79

2013 3323,55 71045,33 4,68


Z tabulky je jasné, že obec Hradištko ve sledovaném období hranici 25 % nepřekročila. Nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 2011, přesně 5,97 %. 4.4.6 Závěry V závěrečné podkapitole dochází ke shrnutí získaných poznatků a zhodnocení zadluženosti obce Hradištko. V tabulce č. 17 jsou sumarizovány výsledky všech ukazatelů obce Hradištko a pro srovnání aritmetické průměry a mediány výsledků všech ukazatelů pro obce ve velikostní kategorii 500 - 999 obyvatel. Vzhledem k velkému počtu nezadlužených obcí byly aritmetické průměry a mediány pro ukazatele UZ1, UZ2 a UZ3 vypočítány pouze z obcí s kladnou hodnotou zadluženosti.

57

Tabulka č. 17: Souhrnná tabulka použitých ukazatelů (období 2011–2013) Rok Ukazatel UR1 (%) UL1 UL2 UZ1 (tis. Kč) UZ2 (roky) UZ3 (%) UZ4 (%)

obec 14,05 0,86 0,17 6,87 3,71 66,63 5,97

2011 prům. 20,34 16.24 14,93 6,83 3,03 66,74 6,59

med. 20,50 6.09 4,25 5,70 1,76 49,89 3,57

obec 25,62 5,24 4,16 5,52 1,72 41,18 4,79

2012 prům. 20,63 14.86 12,39 6,58 3,04 477,60 6,58

med. 20,94 5.81 4,82 5,44 2,02 47,04 3,17

obec 33,65 2,83 2,65 4,35 0,88 5,34 4,68

2013 prům. 27,72 18.06 15,48 6,64 2,62 93,26 5,64

Med. 29,83 8.97 6,88 5,12 1,30 19,17 3,10


První ukazatel UR1, reprezentující podíl přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech, se v roce 2011 nachází pod úrovní průměru i mediánu porovnávané velikostní kategorie. V následujících letech dochází k značnému růstu a v obou zbylých sledovaných letech ukazatel jasně převyšuje výsledky porovnávané velikostní kategorie. V roce 2012 obec ušetřila přes čtvrtinu běžných příjmů, v následujícím roce dokonce více než třetinu. Výsledek ukazatele UL1 se v roce 2011 nacházel výrazně pod hodnotami kategorie. Dokonce se dostal do kritického pásma <0;1>, které značí nedostatek oběžných aktiv pro krytí krátkodobých závazků. V následujícím roce obec dosáhla bezproblémového výsledků srovnatelného s mediánem kategorie. Rok 2013, přestože se hodnoty ukazatele ani zdaleka neblížily mediánu kategorie, zaznamenal pozitivní výsledek. Ukazatel UL2 se výrazně liší pouze v roce 2011, to je dáno skladbou oběžných aktiv, která byla tvořena převážně krátkodobými pohledávkami. V následujících dvou letech vykazují Ukazatele UL1 a UL2 podobné hodnoty. Ukazatel UZ1 v roce 2011 vykazuje nadprůměrné hodnoty. V následujících letech má však dluh na obyvatele značně klesající trend. V roce 2012 již obec snížila UZ1 pod úroveň průměru a rok na to dokonce pod hodnotu mediánu porovnávané velikostní kategorie. Vzhledem k faktu, že obec Hradištko měla ve sledovaném období v podstatě stejný počet obyvatel, svědčí výsledky ukazatele UZ1 o dobrém hospodaření obce. Ukazatel UZ2 potvrzuje tuto tezi. Tento ukazatel vyjadřuje, za kolik let dokáže obec splatit svůj dluh ze salda provozního rozpočtu. Z tabulky je patrné, že tato doba se ve sledovaném období výrazně zkracuje. V roce 2013 se dokonce výsledek UZ2 dostal pod hodnotu 1, konkrétně 0,88. To znamená, že obec byla schopna splatit dluh ještě v témže kalendářním roce. Po stabilizaci salda běžného rozpočtu průměrováním vyjde pro rok 2013 UZ2 = 1,48. Tento přesnější výpočet tedy vypovídá, že obec splatí svůj dluh do jednoho a půl roku. Ukazatel UZ3 je vypočten jako dluhová služba lomeno dluhová kapacita. Výsledek by neměl přesáhnout hodnotu 100 %. To se za celé období nestalo. I tento ukazatel má klesající charakter. V roce 2011 byla obec Hradištko nucena více než 2/3 přebytku provozního rozpočtu investovat na financování dluhové služby. V roce 2013 tvořil tento výdaj pouze 5,34 % salda provozního rozpočtu. Ukazatel UZ4 znázorňuje, jakou část celkových aktiv musí obec využít na krytí závazků. Hodnota by neměla přesáhnout 25 %. U obce Hradištko se ukazatel stabilně drží pod 6 %. Celková zadluženost obce má rovněž klesající charakter. V roce 2011 činil celkový obecní dluh 3544,59 tis. Kč, o rok později 2947,60 tis. Kč a v roce 2013 2315,89 tis. Kč. 58

Závěr Pojem zadluženosti není řešen pouze na obecní, nebo státní úrovni. Regulace a snižování zadluženosti se týká celé Evropy a je také součástí dvou Maastrichtských kritérií. Je na něj také myšleno přímo v české legislativě. Primárně tedy na regulaci zadluženosti, ať už přímými, či nepřímými nástroji. Na obecním dluhu se nejvíce podílí statutární města. Malé obce do 500 obyvatel, přestože je jich procentuálně v ČR většina, mají na dluhu pouze minoritní podíl. Dluh obcí je samozřejmě součástí veřejného dluhu. Ovšem jeho podíl je menšinový a navíc se za poslední roky procentuálně snižuje. Detailní zhodnocení jednotlivých ukazatelů je prezentováno v předchozí podkapitole. Přesto se závěrem sluší shrnout výsledky. Obce ve Středočeském kraji byly hodnoceny na základě poměrových ukazatelů spadajících do tří oblastí, konkrétně rozpočtového hospodaření, pomocných ukazatelů likvidity a primárně zadluženosti. Hospodaření obcí se ve sledovaném období jeví jako velice příznivé. Municipality dokázaly v průměru uspořit téměř čtvrtinu svých běžných příjmů, navíc s nejvyšší hodnotou v posledním roce, což svědčí o pozitivním vývoji. Pouze zanedbatelné množství obcí vykázalo ve sledovaném období rizikový stav hospodaření. Cílem pomocných ukazatelů likvidity je snaha o určení schopnosti, respektive rychlosti, s jakou si obec dokáže z vlastních prostředků pomoci v případě nastalých finančních obtíží. Přestože hodnoty ukazatelů s rostoucí velikostí obcí značně klesají, žádná velikostní kategorie se nedostala do problémového pásma a nevyskytly se tedy potíže s krytím krátkodobých závazků. Podíl zadlužených obcí spolu s jejich velikostí stoupá stejně jako zadluženost na obyvatele. V roce 2013 tvořil podíl zadlužených obcí na celkovém počtu přes 47 % a dluh na obyvatele činil 3,75 tis. Kč. Při současném vývoji splatí většina obcí svůj dluh do 4 let. Jak již bylo uvedeno v úvodu, zadluženost je velmi komplexní problematika. Přes snahu o zvolení co nejširšího spektra hodnotících ukazatelů analýza naráží na omezení, vyplývající z principu daných ukazatelů. V první řadě je velice obtížné a nepřesné porovnávat diametrálně odlišné velikostní kategorie. Pro přesné a směrodatné výsledky by bylo nutné analyzovat jednotlivé obce včetně jejich sociálně-demografické situace, například pomoci SWOT analýzy. Přesto se po sumarizaci z daných výsledků dají omezeně vyvodit konečné závěry. Velká většina obcí ve Středočeském kraji se nachází ve velmi dobré hospodářské situaci. O pozitivním vývoji svědčí fakt, že rok 2013 vykazoval téměř výlučně nejpříznivější výsledky. Vzhledem k velkému množství sledovaných municipalit (Středočeský kraj čítá více než šestinu obcí celé ČR) byly nevyhnutelné výkyvy od střední hodnoty sledovaných ukazatelů, a to jak pozitivní tak negativní. Celkově se však variabilita výsledných hodnot nevymykala očekávání. Závěrečná případová studie zadluženosti vybrané obce byla provedena na příkladu konkrétní obce Hradištko, ležící v okrese Nymburk. Analýza byla provedena za období tří let mezi roky 2011–2013. 59

S přihlédnutím k validitě výsledných dat a omezením způsobeným limity vybraných ukazatelů si dovolím soudit, že obec Hradištko se na konci sledovaného období, tedy v roce 2013, nacházela ve výborné hospodářské situaci. V prvním sledovaném roce se vyskytovaly problémy v oblasti likvidity a tedy rychlosti potenciálního splácení krátkodobých závazků. Mimo tento fakt se obec nepohybovala v rizikových hodnotách, ovšem téměř ve všech sledovaných charakteristikách zaostávala za mediánem dané velikostní kategorie. Rok 2012 přinesl značné zlepšení, potíže s nedostatkem likvidity vymizely a obec se úrovní hospodaření dostala na podobné hodnoty jako srovnávaná velikostní kategorie. Jak již bylo zmíněno, nejlepší výsledné hodnoty přinesl rok 2013. Obec dokázala uspořit více než třetinu běžných příjmů, likvidita se stabilně držela v bezpečných hodnotách a výsledky ukazatelů zadluženosti značně předčily hodnoty velikostní kategorie 500 - 999 obyvatel. Konkrétně dluh na obyvatele klesl znatelně pod 5000 Kč. Splatnost obecního dluhu se dostala pod úroveň jednoho roku. Dluhová služba stála obec pouze lehce přes 5 % přebytku provozního rozpočtu a cizí zdroje byly kryty jen necelými 5 % celkových aktiv. Také celková obecní zadluženost dosahovala v roce 2013 za sledované období nejnižších hodnot. Saldo provozního rozpočtu vygenerovalo přebytek ve výši téměř 2 miliony Kč (1997,41 tis. Kč), což bez problémů pokrylo splátky obecních úvěrů. Úplným závěrem bych chtěl poznamenat, že dle mého názoru ke snížení obecního zadlužení vede pouze dlouhodobě stabilní a uvědomělé hospodaření municipalit a s tím související pravidelná a zevrubná kontrola. K tomu by měla přispět vhodná volba zastupitelů, dosazovaných do rozhodovacích pozic. Jako nejefektivnější způsob řešení zadluženosti se jeví prevence. Tedy snaha o předcházení tvorby obecního dluhu. Tento cíl je však téměř utopický, a navíc by jeho dosažení mohlo snižovat užitek obyvatel obcí. Vzhledem k tomu, že téměř všechny finance získané z úvěrů a půjček míří na zkvalitnění životní úrovně obyvatelstva, mohla by jejich absence způsobit územně – sociální degeneraci životní úrovně v dané obci.

60

Seznam použitých zdrojů Odborná literatura: HALÁMEK, P., OPLUŠTILOVÁ, I., Finanční kapacita obcí Jihomoravského kraje – výzkum 2009-2012. Brno, 2014. 35 s. OPLUŠTILOVÁ, I. Finanční zdraví obcí a jeho regionální diferenciace, ESF MU, disertační práce. Brno, 2012. 168 s. PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-7261-086-4. PEKOVÁ, J. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 587 s. ISBN 978-80-7357-614-1. PEKOVÁ, J. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 642 s. ISBN 978-80-7357-698-1. PEKOVÁ, J., PILNÝ J., JETMAR M. Veřejný sektor - řízení a financování. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 485 s. ISBN 978-80-7357-936-4. PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-2789-9. SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. Bankovnictví. ISBN 80-7265-027-0 Internetové zdroje: BŘEŇ, J. Základní principy hospodaření obce 2. Obec & finance. [online] 2010. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6438577 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze demografických údajů za obce ČR [online] 2014. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/cz/obce_d/index.htm KAMENÍČKOVÁ, V., K hospodaření územních samospráv v roce 2012. Obec & finance.[online] 2013. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6608688 KAMENÍČKOVÁ, V., Hospodaření krajů a obcí v roce 2013. Obec & finance. [online] 2014. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6659912 MF ČR: Databáze ARIS. Dostupné z http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/ MF ČR: Databáze ÚFIS. Dostupné z http://wwwinfo.mfcr.cz/ufis/ MF ČR: Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2013 [online]. 2014. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenost-uzemnichrozpoctu/2013/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu-v-roce-201-17755. 61

OFICIÁLNÍ STRÁNKY OBCE HRADIŠTKO. Zastupitelstvo obce [online] 2015. Dostupné z: http://www.hradistko-kersko.cz/zastupitelstvo-obce/clenove-zastupitelstva/ REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ SERVIS. Podíl regionu na tvorbě HDP v ČR. [online] 2014. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/stredocesky-kraj/kraj/hospodarskeprostredi/makroekonomicke-ukazatele/ STŘEDOČESKÝ KRAJ. Základní informace o kraji. [online] 2015. Dostupné z: https://www.kr-stredocesky.cz/kraj Platné zákony, směrnice a vyhlášky: Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Zákon č. 250/2000 sb., o rozpočtových pravidlech. Usnesení Vlády ČR č. 346/2004, o regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby. Usnesení vlády ČR č. 1395/2008, o monitoringu hospodaření obcí. Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.

62

Seznam zkratek ARIS ČR ČSÚ DS EU HDP KFM MF MHD KZ OA SIMU ÚFIS ÚSC

– Automatizovaný rozpočtový informační systém – Česká republika – Český statistický úřad – Dluhová služba – Evropská unie – Hrubý domácí produkt – Krátkodobý finanční majetek – Ministerstvo financí – Městská hromadná doprava – Krátkodobé závazky – Oběžná aktiva – Soustava informativních a monitorujících ukazatelů – Účetní a finanční informační systém – Územně samosprávní celky

63

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj zadluženosti obcí v letech 2003–2013 (v mld. Kč) .................................................. 14 Tabulka č. 2: Vývoj podílu zadluženosti hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně na celkové zadluženosti obcí v letech 2003–2013 (v mld. Kč) ...................................................................................................... 15 Tabulka č. 3: Vývoj struktury příjmů a výdajů obcí ČR v letech 2003–2013 (v mld. Kč) ........................ 22 Tabulka č. 4: Vývoj struktury příjmů obcí ČR v letech 2003–2013 (v %) ............................................... 23 Tabulka č. 5: Vývoj struktury výdajů obcí ČR v letech 2003–2013 (v %) ............................................... 24 Tabulka č. 6: Výpočet ukazatele dluhové služby ................................................................................... 27 Tabulka č. 7: Ukazatelé hodnocení zadluženosti a způsob jejich výpočtu ............................................ 33 Tabulka č. 8: Vývoj celkového obecního dluhu dle krajů (v mld. Kč)..................................................... 35 Tabulka č. 9: Jednotlivé části obecního dluhu Středočeského kraje (období 2011–2013, v mld. Kč) ... 37 Tabulka č. 10: Obce se zápornou výší salda provozního rozpočtu (období 2011–2013, v tis. Kč) ........ 40 Tabulka č. 11: Hospodaření obce Hradištko (období 2011–2013, v tis. Kč) .......................................... 53 Tabulka č. 12: Běžná likvidita (období 2011–2013) ............................................................................... 55 Tabulka č. 13: Okamžitá likvidita (období 2011–2013) ......................................................................... 55 Tabulka č. 14: Výsledky ukazatele UZ2 (období 2011–2013) ................................................................ 56 Tabulka č. 15: Podíl dluhové služby a dluhové kapacity (období 2011–2013) ...................................... 57 Tabulka č. 16: Podíl cizích zdrojů a celkových aktiv (období 2011–2013) ............................................. 57 Tabulka č. 17: Souhrnná tabulka použitých ukazatelů (období 2011–2013) ........................................ 58

64

Seznam grafů Graf č. 1: Počet obyvatel a obcí v jednotlivých velikostních kategoriích (k 31. 12. 2013) .....................32 Graf č. 2: Vývoj celkového dluhu obcí ve Středočeském kraji (období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií, v mil. Kč) .................................................................................................................................36 Graf č. 3: Podíl zadlužených obcí Středočeského kraje (období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií, v %) .........................................................................................................................................................37 Graf č. 4: Výsledky ukazatele UR1 (období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií, v %) .....................38 Graf č. 5: Obce se zápornou výší salda provozního rozpočtu (období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií, v %) .........................................................................................................................................39 Graf č. 6: Průměrné výsledky ukazatele běžné likvidity (období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií) ................................................................................................................................................................41 Graf č. 7: Poměr rizikových obcí k celkovému počtu obcí v kraji (období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií, v %) .........................................................................................................................................41 Graf č. 8: Průměrné výsledky ukazatele okamžité likvidity (období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií) ................................................................................................................................................42 Graf č. 9: Průměrná zadluženost na obyvatele obcí ve Středočeském kraji (období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií, v tis. Kč) ..............................................................................................................43 Graf č. 10: Průměrná zadluženost na obyvatele obcí vykazujících dluh (období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií, v tis. Kč) ..............................................................................................................44 Graf č. 11: Medián a průměr nezáporných hodnot podílu celkového dluhu na saldu provozního rozpočtu (období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií, v letech) ......................................................45 Graf č. 12: Medián a průměr kladných hodnot podílu celkového dluhu za rok 2013 na průměrném saldu provozního rozpočtu za období 2011 - 2013 (dle velikostních kategorií) ....................................45 Graf č. 13: Rozložení kladných hodnot ukazatele UZ2 obcí ve Středočeském kraji (dle velikostních kategorií, v letech)..................................................................................................................................46 Graf č. 14: Medián podílu dluhové sazby a dluhové kapacity (období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií) ................................................................................................................................................47 Graf č. 15: Medián a průměr kladných hodnot ukazatele UZ5 (období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií, v %) .........................................................................................................................................48 Graf č. 16: Procentní zastoupení obcí se záporným výsledkem dluhové služby na přebytku provozního rozpočtu nebo s výsledkem větším než 1 (období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií, v %) ..........48 Graf č. 17: Průměrné hodnoty ukazatele podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům (za období 20112013, dle velikostních kategorií) ............................................................................................................49 Graf č. 18: Vývoj běžného, kapitálového a celkového salda (období 2011 - 2013, v tis. Kč) .................53 Graf č. 19: Výsledky ukazatele UR1 (období 2011 - 2013, v %) .............................................................54 Graf č. 20: Výsledky ukazatele UZ1 (období 2011 - 2013, v tis. Kč) .......................................................56

65

Seznam příloh Příloha č. 1: Počet obyvatel a obcí za sledované období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií Příloha č. 2: SIMU - soustava informativních a monitorujících ukazatelů Příloha č. 3: UZ2 - obce jež vykazují dluh a dosahují záporného salda provozního rozpočtu Příloha č. 4: Souhrnné výsledky použitých ukazatelů (elektronická příloha)

66

Příloha č. 1: Počet obyvatel a obcí za sledované období 2011 - 2013, dle velikostních kategorií Velikostní kategorie 1 - 199 200 - 499 500 - 999 1000 - 1999 2000 - 4999 5000 - 9999 10000 a více celkem

2011 31 827 134 924 179 894 176 456 178 749 130 211 413 837 1 245 898

256 405 259 129 58 19 19 1145

Počet obyvatel / Počet obcí 2012 29 469 238 134 235 402 188 779 271 183 930 133 199 896 64 128 020 18 413 248 19 1 277 577 1145

2013 28 856 233 133 073 399 187 431 271 184 934 136 208 157 68 124 800 18 422 726 20 1 289 977 1145

Příloha č. 2: SIMU - soustava informativních a monitorujících ukazatelů A. Informativní ukazatele: 1) Počet obyvatel 2) Příjem celkem (po konsolidaci) 3) Úroky 4) Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků 5) Dluhová služba celkem 6) Ukazatel dluhové služby (v %) 7) Aktiva celkem 8) Cizí zdroje a přijaté návratné finanční výpomoci 9) Stav na bankovních účtech 10) Úvěry a komunální obligace 11) Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy 12) Zadluženost celkem 14) Podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %) 15) 8 - leté saldo 16) Oběžná aktiva 17) Krátkodobé závazky B. Monitorující ukazatele: 13) Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) 18) Celková (běžná) likvidita

Příloha č. 3: UZ2 - obce jež vykazují dluh a dosahují záporného salda provozního rozpočtu Název obce Bludov Těchařovice Masojedy Dobrovítov Ctiboř Račice Branov Sádek Dobročovice Staňkovice Obory Borek Lhotka Vinec Sedlec Kmetiněves Velký Chlumec Černíny Čestín Nesuchyně Kondrac Zákolany Olešná Vysoká Bezno

Počet obyvatel

Zadluženost k 31. 12. 2013 v tis. Kč

29 47 101 113 122 155 205 227 249 261 262 276 279 292 293 297 369 385 421 426 494 528 558 863 936

4,5 8,1 2 300 24 268 1 031,21 12,29 681,79 33 96 6 878,3 5 399,93 4 457,17 30239,4 15 417,81 29,86 79,8 6 448,73 467,11 2043,47 789,88 5 453,21 3 276,39 7 487 2113,66 459,6

Průměrné provozní saldo 2011 – 2013 v tis. Kč -128,48 -446,22 -707,64 -48,25 -106,60 -139,50 -198,43 -284,57 -70,20 -4,74 -39,42 -6,48 -42,18 -149,1 -998,6 -53,41 -6,34 -507,03 -449,155 -495,71 -175,65 -298,69 -38,92 -240,52 -121,89

ZADLUŽENOST OBCÍ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

Recommend Documents