VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Rybí gastronomie v Třeboni z pohledu turistického ruchu bakalářská práce
Autor: Karolína Kubišová
Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník
Jihlava 2012
Na tomto místě bude vytištěný list zadání BP.
Anotace KUBIŠOVÁ, Karolína: Rybí gastronomie v Třeboni z pohledu turistického ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak návštěvníci Třeboně i místní obyvatelé vnímají rybářskou identitu tohoto jihočeského města. Autorka analyzuje povědomí veřejnosti o rybí gastronomii a snaží se zjistit, jaký je o ni zájem. Následně se zamýšlí nad tím, jak tento zvláštní aspekt cestovního ruchu v Třeboni ještě posílit.
Klíčová slova Město Třeboň. Třeboňské rybníkářství. Rybí gastronomie. Dotazníkový průzkum.
Annotation KUBIŠOVÁ, Karolína: Fish gastronomy in Třeboň from the point of view of tourism. Bachelor work. College of Polytechnics, Jihlava. Department of Travel/Tourism. Leader of work RNDr. Milan Kameník. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2012. The aim of bachelor thesis is to find out both the visitors and the locals in Třeboň think about the fish identity of the town in South Bohemia. The author analyzes the public awarness regarding fish gastronomy and tries to establish to what extent the people are interested in it. The thesis also tries to describe ways how to improve this charakteristic aspect of tourism in Třeboň.
Key words Town Třeboň. Fish farming in Třeboň. Fish gastronomy. The questionnaire research.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat zejména vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. Milanu Kameníkovi za jeho odborné vedení a cenné rady. Dále také organizační pracovnici projektů Janě Vítkové z městského úřadu Třeboň za poskytnutí cenných informací. Poděkování patří samozřejmě i mé rodině, která mě při psaní práce finančně podporovala.
Prohlášení
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 8.5.2012 ....................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod .................................................................................................................................7
2
TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................8 2.1
Představení města Třeboň – základní informace .........................................................8
2.2
Něco málo z historie ..................................................................................................9
2.3
Památky .................................................................................................................. 10
2.3.1
Třeboňský zámek .............................................................................................10
2.3.2
Třeboňské náměstí ...........................................................................................10
2.3.3
Třeboňské brány ..............................................................................................10
2.3.4
Augustiniánský klášter ..................................................................................... 11
2.3.5
Schwarzenberská hrobka .................................................................................. 11
2.4
Lázeňství v Třeboni ................................................................................................. 12
2.5
Tradiční akce v Třeboni ...........................................................................................12
2.6
Třeboňské rybníkářství ............................................................................................14
2.6.1
Historie třeboňského rybníkářství ..................................................................... 17
2.6.2
Legendy českého rybníkářství .......................................................................... 19
2.6.3
Současnost třeboňského rybníkářství ................................................................ 21
2.6.4
Původ kapra ..................................................................................................... 22
2.7
Rybí gastronomie v Třeboni.....................................................................................22
2.7.1 3
Rybí hospůdky a restaurace, nabízející rybí pokrmy ......................................... 23
PRAKTICKÁ ČÁST .....................................................................................................25 3.1
Dotazníkové šetření ................................................................................................. 25
3.2
Vyhodnocení dotazníků zaměřující se na návštěvníky města Třeboň ........................ 25
3.3
Vyhodnocení dotazníků zaměřující se na místní obyvatele města Třeboň ................. 43
3.4
Návrhy a opatření ....................................................................................................47
4
Závěr .............................................................................................................................. 49
5
Seznam použitých zdrojů.................................................................................................50
6
Seznam tabulek ............................................................................................................... 52
7
Seznam grafů ..................................................................................................................52
8
Seznam obrázků .............................................................................................................. 54
9
Seznam příloh .................................................................................................................54
6
1 Úvod K výběru zvoleného tématu, mě vedlo několik důvodů. Pocházím z jižních Čech a město Třeboň, mi po několika návštěvách doslova přirostlo k srdci. Ráda se stravuji zdravě a z hlediska zdravé výživy má právě Třeboň co nabídnout – o tom není pochyb! Město Třeboň je z hlediska zdravé výživy situováno velice příznivě. Třeboň se nachází v krajině rybníků - s čímž souvisí velký přísun čerstvých a zdraví velmi prospěšných sladkovodních ryb. Rozhodla jsem se tedy, že tento aspekt využiji pro psaní mé bakalářské práce. Chtěla jsem spojit příjemné s užitečným. Za cíl práce jsem si stanovila zjistit, jak návštěvníci Třeboně i místní obyvatelé vnímají rybářskou identitu tohoto jihočeského města. Dále bych chtěla také analyzovat povědomí veřejnosti o rybí gastronomii a kromě jiného i zjistit, jaký je o ni zájem. Následně jsem se zamýšlela nad tím, jak tento zvláštní aspekt cestovního ruchu v Třeboni ještě posílit? V teoretické části bude představeno město Třeboň. Budou poskytnuty základní informace o tomto městě.
Největší pozornost bude věnována rybníkářství a rybí
gastronomii. Součástí praktické části bude vyhodnocení dotazníkové šetření spojené s úvahami o tom, jak tento jedinečný aspekt v Třeboni ještě posílit.
7
2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Představení města Třeboň – základní informace Půvabné městečko jménem Třeboň se rozkládá ve středu jižních Čech. Najdeme ho zhruba uprostřed cesty mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem. Je to nížinatá oblast, rozprostírající se v Třeboňské pánvi, označená za střed Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Třeboňsko. [1]
Obrázek 1 Poloha města Třeboň na mapě České republiky [2]
Více než osm století úporné práce proměnilo okolí Třeboně, přírodně plné bažin, v krajinu s mnoha rybníky. Zdejší přírodní zdroje bohaté na rašelinu, byly plně využity pro rozvoj lázeňství. Město se svým návštěvníkům může pochlubit dokonce dvěma lázněmi. To je velmi ceněná přednost tohoto města. Třeboň je velmi oblíbená turistická lokalita. Není vůbec divu. (1) V letní sezóně se zde setkávají každoročně davy turistů. Měla jsem možnost to pozorovat při mých opakovaných návštěvách. Město je lákadlem nejen pro rybáře a lázeňské hosty, ale i pro milovníky kultury, cykloturistiky, pěší turistiky, vodáctví a samozřejmě i pro příznivce rybí gastronomie. Kde jinde si můžeme pochutnat na čerstvé chutné rybě, když ne na Třeboňsku, které je rájem rybníků a tudíž i rybí gastronomie?
8
Městečko zaujme jistě i milovníky piva. Při své návštěvě mohou návštěvníci zajít kromě jiného i na obhlídku zdejšího pivovaru. Tento pivovar patří svým založením v r. 1379 mezi nejstarší pivovar na světě. (2)
2.2 Něco málo z historie ·
Polovina 12. století – doba založení tohoto krásného jihočeského města.
·
Na jedné ze stezek, protínajících široký pohraniční hvozd, byla založena malá osada, možná dokonce pouze dvorec.
·
Celé území se dostalo nejprve do majetku Vítka z Prčic, který ho obdržel jako výsluhu od krále. Na krátkou dobu se stala Třeboň majetkem kláštera ve Zwetlu v Rakousku. Ten ho v polovině 13. století prodal bratrům Pelhřimovi a Ojířovi, kteří patřili k landštejnské větvi Vítkovců.
·
Asi od roku 1341 se začíná toto panství považovat za město. Od roku 1366 je česky nazývané Třeboň. V této době se stali majiteli Třeboně a přilehlého panství Rožmberkové, kteří se zasloužili o velký rozvoj tohoto území.
·
Koncem 14. století bylo město opevněno zděnými hradbami a příkopem. To představovalo pro město, obklopené navíc nehostinným bažinatým terénem, nedobytný krunýř. Hradební opevnění dokonce odolalo i několika husitským útokům v období husitských válek.
·
V období panování Voka z Rožmberka, byl ve městě cech krejčovský a později ševcovský. Pan Vok z Rožmberka také zařídil, že všichni formani, kteří vyjížděli z Českých Budějovic anebo z Českého Krumlova a mířili do Jindřichova Hradce, jezdili pouze přes Třeboň.
·
První čtvrtina 16. století byla spojena s rozvojem pivovarnictví a se zakládáním rybníků.
·
Následujícími a zároveň posledními panovníky z rodu Rožmberků, byli Vilém z Rožmberka a po jeho smrti jeho mladší bratr Petr Vok. Jejich vláda představovala pro toto panství pokračující období rozmachu. Do svých služeb získali například Jakuba Krčína z Jelčan, slavného zakladatele rybníků.
·
Po smrti posledního člena Rožmberků, Petra Voka, byl jeho majetek převeden do vlastnictví rodu Švamberků.
·
V období třicetileté války město Třeboň dosti utrpělo. Třeboň byla zpustošena následkem válek a také ožebračena císařským generálem Marradasem. 9
·
Roku 1660 se panství dostalo do rukou rodu Schwarzenberků. V jejich držení bylo až do 1. světové války. Poté již přešel majetek města do správy státu.
·
V roce 1960 město získalo lázeňský statut. Historické jádro Třeboně bylo roku 1976 vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci. Roku 1980 bylo Třeboňsko vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko. [3]
2.3 Památky 2.3.1 Třeboňský zámek Zámek, jeden z největších zámeckých komplexů v České republice, jistě touží poznat mnoho turistů. Během svého vývoje, jehož začátek se datuje do 2. poloviny 14. století, prošel zámek mnoha změnami. Původně vznikl z bývalého panského sídla, poté se proměnil v tvrz a nakonec nabyl podoby kamenného hrádku. Až od roku 1395, kdy tento hrádek začali obydlovat první Rožmberkové, se začíná mluvit o hrádku jako o zámku. Krásný kamenný gotický hrádek si Rožmberkové předělali v honosné renesanční sídlo. Během období vlády dalšího Schwarzenberků, v jejichž rukou byl zámek od roku 1660, získalo vnější zámecké nádvoří barokní podobu. [4], [5]
2.3.2 Třeboňské náměstí Třeboňské náměstí je zkrášleno měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty. Náměstí uvádí stará radnice s 31 m vysokou věží, která poskytuje nádherný výhled do okolí. V polovině 18. století dostalo průčelí radnice nový design, a to v podobě fresek s rožmberským, schwarzenberským a městským znakem. Roku 1819 se budova zvýšila o druhé patro, kde v současné době sídlí výstavní síň a městské muzeum. V areálu radnice sídlí také divadlo J.K. Tyla, které bylo založeno v roce 1832. Přímo uprostřed náměstí se nachází renesanční kamenná kašna, krásně dotvářející malebnost náměstí. [5]
2.3.3 Třeboňské brány Do samotného středu města umožňují přístup tři hlavní cesty a 3 mohutné brány. Budějovická brána, postavená v letech 1605 až 1611 nás přivádí ke kostelu. Na východní části hlídá vstup do města Hradecká brána, vybudovaná ve 20. letech 16. 10
století. Doplňuje městské opevnění, jehož je součástí. Na jižní části se nachází Svinenská brána, vyzdobená obloučkovými štíty a sgrafitovou výzdobou. Přímo za ní stojí ještě brána Novohradská, směřující k hrázi rybníka Svět. [5]
2.3.4 Augustiniánský klášter Augustiniánský klášter, nacházející se pouhých několik metrů od náměstí, představuje uzavřený areál budov uvnitř městských zdí. Založili ho bratři Rožmberkové v roce 1367 pro kanovníky řádu sv. Augustina. Ne dlouho po založení konventu byly vybudovány hlavní klášterní budovy spolu s kostelem sv. Jiljí. Bohužel z původního klášterního areálu se mnoho nedochovalo, pouze křížová chodba s kaplí sv. Jana Křtitele. V roce 1785 došlo ke zrušení kláštera a turisté mohou navštívit pouze kostel sv. Jiljí. Tento kostel se od konce minulého století přejmenoval na kostel Panny Marie Královny a sv. Jiljí. Jeho velkou předností je dvojlodí, jež zde bylo v tomto provedení poprvé uvedeno do českých zemí. Součástí kostela je i gotická klenba podpíraná čtyřmi štíhlými sloupy. Koncem 14. století byl kostel vyzdoben tabulovými oltářními obrazy od Mistra Třeboňského. Dále zde najdeme i opukovou sochu Madony s děťátkem, označovanou za jednu z nejkrásnějších výtvorů českého sochařství. [4], [5]
2.3.5 Schwarzenberská hrobka Schwarzenberská hrobka se nalézá v prostředí překrásného anglického parku zhruba 1 kilometr od zámku, nedaleko rybníka Svět. Tato impozantní stavba vznikla zásluhou Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky Eleonory. Příslušníci rodu Schwarzenberků byli od roku 1784 pohřbíváni v hřbitovním kostele sv. Jiljí. Ten byl ve druhé polovině 19. století již zaplněn natolik, že situace se musela začít řešit jinak. V r. 1874 začala tedy výstavba Schwarzenberské hrobky, na které pracovali řemeslníci z celých jižních Čech. Výsledkem práce řemeslníků byla dvoupodlažní novogotická stavba v podobě pravidelného šestiúhelníku. Zdejší kaple je zasvěcena Božskému Vykupiteli. Je zde umístěno 26 rakví. Pravidelně se zde konají různé koncerty a kulturní akce, které mají vynikající akustiku. [4], [6]
11
2.4 Lázeňství v Třeboni Tradice lázeňství v Třeboni má kořeny až ve středověku. Již v 15. století zde existovaly první očistné lázně s lazebníkem a felčarem. Tato tradice je spjata s bohatým nalezištěm přírodního léčivého zdroje slatiny z rašelinišť. Slatina je velmi účinná při léčení poruch pohybového ústrojí. Po roce 1784 byla ale tato městská lazebna u městského špitálu zavřena. V roce 1861 dal fišmistr Václav Horák zřídit lázně nové, a to na Zlaté stoce u Kollerovského mlýnu. Učitel, kronikář a měšťan Václav Huck se postaral o otevření nových lázní a využil k tomu svého pozemku u Zlaté stoky. Lázně byly zpřístupněny v květnu roku 1883. Huck byl motivován nemocí své dcery Berty, po níž jsou také lázně pojmenovány. V roce 1975 vznikla mladší sestra Bertiných lázní, lázeňský komplex Aurora. [7]
2.5 Tradiční akce v Třeboni V Třeboni se koná velmi mnoho kulturních a sportovních akcí. Právě proto, že těchto akcí je zde velmi mnoho, zaměřila jsem se především na akce, které se zde konají každým rokem a mají ve většině případů dlouholetou tradici. Ráda bych je tedy v následujících řádcích trochu přiblížila. Je to například Třeboňská nocturna. To je festival skládající se z pěti koncertů věnovaných vážné hudbě. Dále mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm, přivádějící na své nejen děti, ale i dospělé. Programy jsou opravdu velmi pestré. V letošním ročníku Anifilmu, který proběhne ve dnech 3. – 8. května 2012 na návštěvníky čekají animované horory, tvorba České televize, připomenutí filmů Jiřího Brdečky. Diváci budou mít příležitost shlédnout jedny z nejlepších animovaných titulů. Velmi populárním festivalem je i multižánrový festival Okolo Třeboně. Ten začíná první letní prázdninový víkend a pokračuje během celého zbytku prázdnin prostřednictvím několika samostatných koncertů. Velkou popularitu si jistě získaly i Rybářské slavnosti, které se zde konají každoročně vždy poslední víkend v srpnu. Letošní rok bude již 8. ročník. Sama jsem se těchto slavností zúčastnila a musím konstatovat, že je to pro oblast charakteristickou krajinou rybníků krásné a zároveň velmi specifické zakončení
12
prázdnin. Slavnosti trvají 2 dny a na návštěvníky čeká vždy velmi pestrý a bohatý program. Těchto slavností jsem se zúčastnila minulý rok v létě a byla jsem s programem nadšená. Na podiu, umístěném na třeboňském náměstí, hrály různé kapely, celé náměstí bylo obklopeno stánky. Většinou to byly stánky prezentující přípravu sladkovodních ryb. Byly zde nalézány různé ochutnávky. Bylo si možno koupit mnoho sladkovodních ryb, různě připravených. V nabídce rybích pokrmů nechyběla ani zdejší rybí specialita kapří hranolky, v některých stáncích napodobovaná pod názvem kapří škvarky či kapří kousky. Zajímavé pro mě bylo sledovat slavnostní zahájení této akce, které je provázeno pasováním předem vybraného rybáře. Minulý rok byl vybrán známý rybář, kuchař a spisovatel Miloš Štěpnička, který vydal řadu rybích receptářů. Na podiu mluvil mimo jiné i o tom, jaké jsou přednosti rybích pokrmů. Bylo to velmi poutavé vyprávění. Kromě rybích pochoutek, byla na náměstí vystavena expozice živých ryb a ukázky síťování s odborným výkladem. Účastníci slavností mohli také využít například exkurze na sádkách, v archivu a odborné přednášky. Milovníci cykloturistiky dostali možnost vychutnat si projížďku na kole okolo třeboňských rybníků. Milovníci rybaření se mohli zúčastnit závodů v chytání ryb na udici. Každoročně se zde koná také Třeboňský divadelní festival, letošní rok to bude již 8. ročník. Návštěvníci se mohou těšit na bohaté kulturní zážitky. V nabídce bývá mnoho divadelních představení, konajících se od června až do září. [8]
13
2.6 Třeboňské rybníkářství
Obrázek 2 Třeboňské rybníky [9]
Rybníky, rybníkářství a rybniční hospodářství - to jsou hlavní charakteristické znaky tohoto města a vůbec celého Třeboňska. V této pohádkové krajině je jemně skloubena příroda s lidskou činností. Jindy bývá důsledkem lidské činnosti příroda spíše narušována a ničena. Na Třeboňsku vidíme příjemnou výjimku. Nyní se zmíním o rybníkářských dílech města Třeboň a jeho blízkého okolí.
14
Zlatá stoka ·
Tato stoka je mezi technickými vodními
stavbami
unikátní. ·
Délka stoky je 45 kilometrů, překonává výškový rozdíl přibližně 30 metrů. Obrázek 3 Zlatá stoka [10]
·
Stoka je umělý kanál odbočující z řeky Lužnice u obce Majdalena. Její toky dosahují až pod městečko Veselí nad Lužnicí.
·
Byla nazvána ″ zlatá″ zřejmě proto, že přinesla Rožmberkům velké bohatství.
·
Kromě toho, že pomáhala prosperitě rybničního hospodářství, měla i další klady.
·
Zlatá stoka sloužila jako pohon pil, mlýnů a koželužen. Dopravovalo se po ní dříví.
·
Stavbu započal r. 1508 slavný rybníkář Štěpánek Netolický.
·
Dokončení se ujal jeho nástupce Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan.
·
O malé části nynější Zlaté stoky jsou zmínky již ve 14. století. (3)
Rybník Rožmberk ·
Tento
rybník
si
vysloužil
přezdívku české moře. ·
Leží zhruba 2 km severně od města Třeboň.
·
Svou rozlohou 648 ha se řadí mezi největší české rybníky.
·
Rožmberk byl založen Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan.
·
O stavbě Rožmberku přemýšlel již
Krčínův
předchůdce
Obrázek 4 rybník Rožmberk [11] 15
Štěpánek Netolický. Svůj záměr ale neuskutečnil. ·
Výstavba rybníku probíhala v letech 1584-90.
·
Milovníci turistiky mohou využít naučné stezky kolem rybníka. [12], [13]
Rybník Svět ·
Původně nazýval
se
rybník
Nevděk.
Svět Jeho
původní rozloha byla 380 ha. ·
Svět je dílem Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan.
·
Vznikl pravděpodobně mezi léty 1571-73.
·
V roce 1611 byl původní rybník v důsledku povodně rozdělen na Opatovický a Svět.
Obrázek 5 rybník Svět [14]
·
Svět najdeme na jižním okraji Třeboně.
·
Svou rozlohou 215 ha patří Svět mezi 7 největších rybníků Třeboňska.
·
Svět je napájen ze Spolského potoka a z Opatovického rybníka.
·
Rybník je obehnán mohutnou hrází, která chrání město před povodněmi.
·
Po větší části hráze rybníka vede pěší cesta v doprovodu vzrostlých dubů.
·
Tento rybník je určen převážně k chovu ryb.
·
Od 20. století začíná být Svět využíván částečně i k rekreaci a sportu.
·
Velmi populární jsou pravidelně probíhající závody ve veslování vyhlídkové jízdy motorovou lodí, či sportovní rybolov.
·
Naproti přístavišti výletních lodí se nachází malý ostrůvek, na němž se nachází stále funkční středověká studna, která byla v minulosti využívána pro účely místního pivovaru.
·
Pro milovníky vody a plavání je určena velká pláž na severní straně rybníka a na jižním břehu menší koupaliště jménem Ostende.
·
Milovníci přírody, turistiky a cykloturistiky mohou zase využívat trasu naučné stezky, která se jmenuje Cesta kolem Světa. Měří 14 km. [15], [16] 16
Opatovický rybník
·
Opatovický rybník má rozlohu 160 ha.
·
Je to jeden z nejstarších rybníků na Třeboňsku.
·
Vznikl v roce 1367.
·
Původně byly založeny vlastně rybníky dva. Jeden z nich byl klášterní, ten druhý panský.
·
V letech 1510-18 zajistil slavný rybníkář
Štěpánek
Netolický
propojení obou rybníků. Dále také vybudoval
Obrázek 6 Opatovický rybník [17]
pod hrází rybníka Zlatou stoku. V práci na rybníce pokračoval i další slavný rybníkář, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. ·
Opatovický rybník slouží jako rybník Svět pochopitelně kromě chovu ryb i k rekreaci. [18], [19]
2.6.1 Historie třeboňského rybníkářství Za dobu vzniku rybníkářství na Třeboňsku je považována druhá polovina 14. století. Tehdy započala stavba prvních rybníků, dříve nazývaných stavů. Podle písemných pramenů jsou nejstaršími rybníky Dvořiště a Bošilecký. (3) Podle některých pramenů, byly v českých zemích zakládány rybníky již v 11. a 12. století. Říká se, že byly vlastněny kláštery. Jejich účelem byl od samého počátku chov kaprů. Kapra si v oné době lidé cenili jako důležitý postní pokrm. Kaprům se v rybnících dařilo. Jiné ryby v rybnících prosperovaly méně. Díky úspěšnosti chovu kaprů se v Čechách stavily další a další rybníky. Čechy se dostaly na přední místo v evropské produkci kaprů. Již v dobách středověku dbali na kvalitu této lahodné ryby. Kapr byl dokonce natolik oblíbený, že mu lidé dávali přednost i před pstruhy či lososy.
17
V průběhu 13. století se rybníky stávaly běžnou součástí feudálních panství. V polovině 14. století bylo zaznamenáno mnoho písemných zpráv o zakládání rybníků po české zemi. Právem je toto období považováno za významnou první fázi rozvoje rybníkářství. (4) Doba panování Karla IV. byla přínosná pro nákladné výstavby rybníků. Stavební techniky se neustále zdokonalovaly. Karlovi IV. velice záleželo na tom, aby bylo dost ryb pro výživu obyvatelstva. Rybníky zakládal on sám a také města měla povinnost zakládat nové rybníky. (4), (5) Začátkem 15. století, končila první fáze rozvoje českého rybníkářství. Významný posun znamenal pro rybníkářství rok 1411, kdy byl zdokonalen chov kaprů. Slibný rozvoj byl však na čas pozastaven husitskými válkami a neklidnou dobou, která hospodářskému podnikání nesvědčila. Naštěstí v 70. letech 15. století se hospodářské poměry opět zklidnily. Nastává zlatá éra českého rybníkářství. Všichni feudálové si uvědomovali, jak jsou rybníky spojené s chovem kaprů výnosné. Každý z nich chtěl rychle zbohatnout. Výdělky ze stavby rybníků byly lákadlem i pro samotné dělníky, kteří se na stavbách podíleli. (4), (5) V závěru 15. století se začala utvářet nejznámější jihočeská rybniční soustava na Třeboňsku. Přesto, že zdejší půda nebyla tolik úrodná jako například v Polabí, zkušenosti s dříve vybudovanými rybníky byly dobré. Na stavbě mnoha rybníků z této doby se podílel Štěpánek Netolický. Štěpánek Netolický se nezaměřoval jen na to, aby měly jeho rybníky co největší rozlohu, ale i na to, aby byly úrodné a výnosné. Na rozvoji rybníkářství měl do té doby své zásluhy i jeden z nejvýznamnějších jihočeských rybníkářů Mikuláš Rutard z Malešova. (4), (5) Ve druhé polovině 16. století stavba rybničních soustav pomalu, ale jistě upadala. Jen některá panství pokračovala ve výstavbě rybníků na méně úrodných půdách. Největších úspěchů bylo dosaženo v jižních Čechách, a to hlavně díky odvážnému a nápaditému Jakubovi Krčínovi z Jelčan a Sedlčan. Jakub Krčín nestavěl pouze rybníky, ale pustil se s vervou i do zřizování nových dvorů, pivovarů či ovčínů. Byl to obdivuhodný stavitel, věnoval se i zlepšování a zvelebování již stávajících rybníků. Zasloužil se např. o výstavbu největšího českého rybníka Rožmberk. Při stavbě rybníků asi tolik nepřemýšlel o jejich výnosnosti. V tomto ohledu se svému předchůdci Štěpánkovi
18
Netolickému nemohl vyrovnat. Ale co do mohutnosti a rozlohy rybníků neměl Jakub Krčín soupeře. (4), (5) Poměrný klid posléze narušila třicetiletá válka. Tato válka zavinila stagnaci rybníků. Také vedla k jejich částečné devastaci. Ve druhé polovině 17. století poté, co se země a lidé začali vzpamatovávat z následků války, byly některé rybníky obnoveny. Koncem 18. a začátkem 19. století, se rybníky ve velkém rušily. Do roku 1840 byla zrušena více než polovina rybníků. Příčinou bylo asi zemědělství. Základem se stávala rostlinná produkce. Vše ale nebylo tak jednoduché. U výnosnosti polního hospodářství hrála velkou roli důkladná příprava. Důležitá byla rovnováha mezi výrobou rostlinnou a živočišnou. Velký význam měla produkce hnoje, a aby měl dobytek potřebnou péči, bylo třeba změnit dosud nedostatečnou krmivovou základnu. Louky musely být odvodněny a hnojeny a proto bylo zapotřebí rušit rybníky. Je tedy logické, že právě na Třeboňsku se zachovalo tolik rybničních soustav. Jejich zrušením by mnoho nezískali. Půda je zde plná mokřad a úrodná by moc nebyla. (4)
2.6.2 Legendy českého rybníkářství Ø
Štěpánek Netolický ·
Žil pravděpodobně v letech 1460-1539.
·
Na Třeboňsku se ukázal poprvé jako myslivec, který se s fišmistry podílel na výměře rybníku Velký Tisý.
·
V r. 1505 byl Vokem II. z Rožmberka pasován na fišmistra a mezi fišmistry byl v té době nejúspěšnější.
·
Nejznámějším jeho dílem byla přestavba Zlaté stoky v letech 1506-18.
·
Mezi jeho nejvýznamnější rybniční stavby se řadí rybník Opatovický, Horusický a Kaňov.
·
V r. 1519 ho Petr IV. z Rožmberku obdaroval statkem s poli, loukami a zahradami.
·
Dá se říci, že to byl průkopník v oblasti rybničního stavitelství a hospodářství.
·
Těsně před smrtí vypracoval projekt nové rybniční soustavy na Třeboňsku.
·
Nebylo mu dopřáno, aby svůj záměr uskutečnil. O realizaci se postarali teprve jeho pokračovatelé. (4) 19
Ø
Mikuláš Rutard z Malešova ·
Datum narození je nejistý. Zemřel asi kolem roku 1580.
·
Zkušenosti se stavbou rybníků získal Mikuláš Rutard zřejmě na pernštejnském panství, nejspíše na Hlubocku.
·
Ohledně staveb prvních rybníků chodil za svým předchůdcem Štěpánkem Netolickým a rozebíral s ním jeho návrhy.
·
Některé z rybníků jen upravil. Vystavěl ale i mnoho nových rybníků.
·
V roce 1543 díky směně pozemků mezi Krajíři z Krajku a Rožmberky a v roce 1550 mezi Krajíři z Krajku a pány z Hradce, byla velmi usnadněna situace, týkající se výstavby ucelené rybniční soustavy.
·
Tento aspekt hrál velkou roli především pro dnešní Staňkovský rybník. Ten se jmenoval dříve Soused. Vznikl přeložením říčky Hostice do umělého toku.
·
V letech 1565-71 působil Mikuláš Rutard jako hejtman třeboňského panství.
·
V období let 1569-70 se stal regentem třeboňského panství Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, který se s Mikulášem Rutardem názorově vůbec neshodoval.
·
Výměna názorů obou stavitelů došla tak daleko, že byl v roce 1570 Mikuláš nucen odejít ze služeb pánů Rožmberků. (4)
Ø
Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan ·
Žil v letech 1535-1604.
·
Působil nejprve ve službách Trčků z Lípy na Jičínsku, později jako hospodářský úředník v klášteře v Borovanech.
·
V roce 1561 začal pracovat ve službách pánů Rožmberků, kteří ho v roce 1570 jmenovali regentem rožmberského panství.
·
Ukázal se jako schopný hospodář neustále usilující o vzrůstající výnosy rožmberského panství.
·
Kromě toho, že to byl skvělý stavitel rybníků, obohatil rožmberské hospodářství i o jiné stavby (dvory, ovčíny a pivovary).
·
Nejvíce energie věnoval zdokonalování a rozšiřování rybniční soustavy na Třeboňsku. 20
·
V r. 1570 zprostředkoval stavbu rybníka Nevděk (dnešní Svět). K tomu neměl dříve nikdo odvahu.
·
Vystavěl a rozšířil mnoho rybničních ploch. Postavil Spolský rybník, rybník Potěšil, rozšířil Opatovický, Záblatský rybník, Naději, Skutek, Dvořiště.
·
Za jeho životní dílo se dá považovat stavba monumentálního rybníku Rožmberk.
·
To je největší rybník v Čechách. Svou rozlohou si dokonce vysloužil přezdívku české moře. (4)
Ø
Josef Šusta ·
Žil v letech 1835- 1914.
·
Byl to ředitel třeboňského panství velmi důkladně studující rybniční hospodářství, a to nejen po stránce stavební.
·
Za zmínku stojí zejména jeho poznatky v oboru výživy kapra.
·
Pod jeho vedením pracovali rybáři na zlepšení životního prostředí ryb.
·
Pokroky byly zaznamenány nejen ve výživě kaprů a v jejich životním prostředí, ale např. i v metodách chovu.
·
Díky šetrným metodám byly vyšlechtěny nové odrůdy kaprů jako byl šupináč, lysec, hladký kapr a lnářský modrák.
·
Mezi zásluhy Josefa Šusty patří i zlepšení chovu candáta.
·
Vynálezem metody poloumělého výtěru v sádce na ostřicových hnízdech, chránících oplozené jikry před ztrátami, umožnil Šusta vychování velikého množství candátů.
·
Šusta přišel i s novinkou zavedení chovu marén, což získalo velký úspěch a maréna se stávala běžnou součástí našich rybníků. (4)
2.6.3 Současnost třeboňského rybníkářství V současné době má rybníkářství velké zastoupení prostřednictvím akciové společnosti Rybářství Třeboň. Rybářství Třeboň, a.s. patří mezi největší producenty sladkovodních ryb nejen v České republice, ale i v Evropě. V ČR se podílí asi 15 % na celkovém množství produkce ryb. Společnost obhospodařuje 8 086 ha rybničních ploch v podobě 488 rybníků. Jejich roční produkce se pohybuje obvykle kolem 3 200 t ryb. Největší podíl na produkci ryb mají kapři (90 %) a zbylých 10 % zaplňují vedlejší druhy ryb jako 21
líni, candáti, štiky, sumci, amuři, tolstolobikové, bílé ryby a okouni. Společnost se stará o provoz rybí líhně a sádek a rovněž i o vlastní rybářské revíry určené pro sportovní rybolov. Třeboňské sádky fungují kromě zpracovávání ryb, i jako prodejna ryb. Ryby si tak mohou koupit i lidé, kteří nezískávají čerstvé ryby od příbuzných rybářů či z jiných soukromých zdrojů. Prodej ryb z produkce Rybářství Třeboň a.s. do okolí obstarává obchodní organizace FISH MARKET a.s. Třeboňský kapr, ale i jiné druhy sladkovodních ryb jsou tak k dostání celoročně. (4)
2.6.4 Původ kapra Na závěr kapitoly věnující se třeboňskému rybníkářství a rybničnímu hospodářství bych chtěla uvést malé doplnění, které se týká původu kapra. Asi jen málokdo ví, odkud tato ryba, která se objevuje na talířích mnoha českých domácností, pochází. Využití kapra pro umělý chov – to byl jeden z největších objevů v oblasti rybářství. Tímto objevem se však bohužel nemohou pyšnit Čechy. Dostupné prameny tvrdí, že v labském říčním systému v době poledové nikdy nežily žádné druhy kaprů. Odkud se tedy tento hlavní obyvatel rybníků vzal? Kapr pochází z Asie, konkrétně z Číny. Tradice chovu kapra v Číně je dlouhá již 2 tisíciletí. Předkem naší evropské vyšlechtěné formy kapra byl pravděpodobně kapr, který se k nám dostal ze středního a dolního toku řeky Dunaj. Jeho umělý chov byl pravděpodobně myšlenkou dunajských rybářů, kteří v Dunaji lovili. Od těchto dunajských rybářů pravděpodobně převzali zkušenosti o jejich chovu Římané. Římané zajistili šíření chovu kaprů do ostatních evropských zemí. Do Čech byl kapr dovezen již jako vyspělý vyšlechtěný druh. Kapr byl první rybou v Čechách využívanou pro umělý chov. (5), [20]
2.7 Rybí gastronomie v Třeboni Město Třeboň leží v samotném srdci obrovských rybničních ploch. Není proto divu, že je tento aspekt využíván ve prospěch rybí gastronomie. Kde jinde bychom měli najít síť rybích hospůdek a restaurací, než v Třeboni, která k tomu svým rybníkářským bohatstvím
přímo
vybízí?
Každodenní
přísun
čerstvých
sladkovodních
ryb
z třeboňských rybníků činí z Třeboně ideální destinaci pro gastroturistiku.
22
V Třeboni jsou tradiční rybí specialitou kapří hranolky. Recept na kapří hranolky vznikl v jedné z nejznámějších zdejších rybích restaurací, v restauraci Šupina. Jedinečná receptura kapřích hranolků se traduje již 15 let.
2.7.1 Rybí hospůdky a restaurace, nabízející rybí pokrmy Ø Restaurace Šupina a Šupinka ·
Tyto restaurace jsou 2 sesterské organizace. Jako první vznikla Šupina v r. 1993 a její mladší sestra Šupinka v r. 1997. O rybí pokrmy byl totiž takový zájem, že kapacita starší restaurace přestávala být dostačující.
·
Jsou to tradiční rybí restaurace, které jsou zaměřeny především na pokrmy ze sladkovodních ryb.
·
Obrázek 7 Rybí specialita kapří hranolky [21]
Nabídka na jídelních lístcích je téměř shodná, jediné odlišení snad spočívá v tom, že Šupina je určena pro nekuřáky a její mladší následnice Šupinka pro kuřáky.
·
V těchto restauracích probíhá i prodej čerstvých ryb vcelku či jako rybích filet. [22]
Ø Restaurace Rožmberská bašta ·
Nabídka restaurace je zaměřena na jihočeskou kuchyni a místní rybí pokrmy.
·
Najdeme ji v Rožmberské uličce nedaleko Masarykova náměstí. (6)
Ø Restaurace Rybářská bašta ·
Tato restaurace se nachází v překrásném prostředí v blízkosti lázní Aurora a hotelového komplexu Bohemia Regent.
·
Jak již název restaurace napovídá, na své si přijdou především milovníci ryb. Je zde široká nabídka jak jídel ze sladkovodních, tak i z mořských ryb. 23
·
Personál restaurace ale nezapomíná ani na milovníky pokrmů z masa vepřového, hovězího či kuřecího. [23]
Ø Restaurace Fish and Steak v pensionu Vratislavský dům ·
Nachází se na Masarykově náměstí.
·
Hosté si zde mohou vybírat ze široké nabídky pokrmů, ve které samozřejmě nechybí rybí speciality.
·
Dále mohou budoucí hosty oslovit nabídkou čerstvých salátů, italských pizz a těstovin a vepřových, hovězích a kuřecích steaků. [24]
Ø Restaurace a kavárna Bílý jednorožec ·
Restaurace se nachází u Svinenské brány.
·
Nabízí polední menu, minutky a jejich zaměřením jsou hlavně pokrmy ze zvěřiny a z ryb. (6)
Ø Restaurace sv. Hubert, Krčín a Krčma regenta Krčína v hotelu Myslivna ·
Najdeme je v Rožmberské ulici.
·
Na jídelních lístcích nalezneme vedle staročeských pokrmů z ryb i spousty pokrmů ze zvěřiny. [25]
Ø Restaurace v hotelu Zlatá hvězda
·
Nachází se na Masarykovo náměstí.
·
V nabídce má typická jihočeská jídla a také samozřejmě rybí speciality. (6)
Ø Bistro U Kapra ·
Tento rybí bufet je velmi vyhlášený.
·
Najdeme ho u parkoviště za Jindřichohradeckou branou.
·
Nabízí hotová jídla a polévky a spoustu rybích specialit na různé způsoby příprav. (6)
24
3 Praktická část 3.1 Dotazníkové šetření V této části práce jsou zpracovány výsledky dotazníkového šetření, které probíhalo během měsíců března a dubna 2012. Výzkum byl rozdělen na 2 části. Jedno šetření se věnovalo povědomí návštěvníků města Třeboň o jeho rybářské identitě a rybí gastronomii s tímto spojenou, a to druhé názorům místních obyvatel.
3.2 Vyhodnocení dotazníků zaměřující se na návštěvníky města Třeboň Pro návštěvníky či potenciální návštěvníky města Třeboň byl připraven dotazník o 26 otázkách, který zjišťoval spoustu hledisek týkajících se povědomí návštěvníků o rybářské identitě tohoto města a zároveň i o rybí gastronomii s tímto spojenou. Během měsíce březen a duben 2012 bylo osloveno 104 respondentů, kteří byli získáváni s pomocí internetové stránky www.vyplnto.cz., kde byl dotazník umístěn. Základním souborem byla celá ČR. Pokud není uvedeno jinak, tak je vše výsledkem mé vlastní práce.
25
Otázka č. 1: Navštívil/-a jste někdy město Třeboň? Z této otázky se dá podle následujícího grafu snadno určit, jaká byla návštěvnost města Třeboň mezi oslovenými respondenty. Naprostá většina odpověděla na tuto otázku ANO, konkrétně 79% respondentů. Podle odpovědí by se tedy dalo odvodit, že pro turisty představuje toto jihočeské městečko poměrně velké lákadlo. Graf 1 Návštěvnost města Třeboň ANO
NE
21%
79%
Otázka č. 2: Pokud ano, kolikrát? Na tomto grafu pozorujeme, kolikrát již turisté toto město navštívili. Většina turistů ho navštívila již několikrát a jen malá část zde byla jen 1 krát. Z toho tedy vyplývá, že je pro turisty Třeboň velmi atraktivní. Nebýt tomu tak, jistě by se sem většina turistů tolikrát nevracela. Graf 2 Četnost návštěvy města Třeboň již několikrát
2-3 krát
11%
1krát
4-5 krát
33%
26%
30%
26
Otázka č. 3: Co Vás napadne jako první, když slyšíte město Třeboň? Zajímavé byly odpovědi zjištěné z této otázky, zabývající se tím, co napadne turisty a návštěvníky jako první, když slyší název tohoto města. Dalo se asi očekávat, že se mezi nejčastějšími odpověďmi objeví krajina rybníků, ale překvapilo mě, že například na rybník Svět či zámek si moc respondentů nevzpomnělo. Graf 3 Co Vás napadne jako první, když slyšíte město Třeboň? krajina rybníků
lázně
cykloturistika
rybářské slavnosti
Schwarzenberská hrobka
rybí gastronomie
pivo Bohemia Regent
zámek
rybník Svět
jiné odpovědi
5%
4%
4%
3%
3% 1% 1% 3%
10% 66%
Otázka č. 4: Jakým způsobem jste se zde stravoval/-a? Návštěvníci města Třeboň se zde stravovali nejčastěji v restauracích nabízejících rybí pokrmy (31 %), 29 % v hotelové restauraci, 14 % si zde vařilo samo. Zbylých 26 % si nevybralo z nabízených možností a odpovídalo jinak. Mezi těmito odpověďmi se nejčastěji objevilo, že měli svačinu z domova, stravovali se u své rodiny, v rychlém občerstvení, kempu anebo, že se zde nestravovali vůbec.
27
Graf 4 Jakým způsobem jste se zde stravoval/-a? v restauracích nabízejících rybí pokrmy v hotelové restauraci vařil/-a jsem si sám/-a jiné odpovědi 26%
31%
14% 29%
Otázka č. 5: Máte rád/-a rybí pokrmy? Odpovědi na tuto otázku mne osobně velmi překvapily. Nevím, asi jsem si myslela, že spíše zjistím, že lidé rybí pokrmy moc rádi nemají, ale opak byl pravdou. Naprostá většina (80%) má ráda rybí pokrmy a zbylých 20 % ne. Graf 5 Máte rád/-a rybí pokrmy? ANO
NE
20%
80%
Otázka č. 6: Pokud ne, proč? Mezi nejčastějšími důvody, které vedou respondenty k tomu, že rybí pokrmy nejí, byly u většiny, že jim nevoní (41 %). 27 % se bojí, že by spolkla kost, 14 % rybí pokrmy prostě nechutnají. Respondenti měli prostor i k vyjádření jiného názoru a toho využilo
28
18 %. Tito respondenti ryby prostě nevyhledávají, dávají přednost jiným pokrmům anebo jim chutnají jen občas. Graf 6 Pokud ne, proč?
jiné odpovědi 18% nechutnají mi 14%
nevoní mi 41%
bojím se, že spolknu kost 27%
Otázka č. 7: Jak často jsou rybí pokrmy součástí Vašeho jídelníčku? 41 respondentů konzumují rybí pokrmy 1 krát měsíčně, 22 % 1 krát týdně, 13 % 1 krát za půl roku, dalších 13 % vícekrát ročně, 2 % pouze na Vánoce a 9 % odpovědělo jinak. Graf 7 Jak často jsou rybí pokrmy součástí Vašeho jídelníčku? pouze na Vánoce 2%
jiné odpovědi 9%
vícekrát ročně 13%
1krát měsíčně 41%
1krát za půl roku 13% 1 krát týdně 22%
Otázka č. 8: V třeboňských restauracích se objevují na jídelních lístcích většinou tyto ryby: uvedeny níže. Oznámkujte tyto ryby na stupnici od 1 do 5 jako ve škole podle Vaší oblíbenosti.
29
Z následujícího grafu můžeme pozorovat, jaké druhy ryb si získaly u respondentů největší oblibu. Jednoznačným vítězem v oblíbenosti je pstruh duhový s průměrnou známkou 1,8, na 2. místě se umístil kapr obecný se známkou 2,3 a o 3. místo se dělí štika s candátem se známkou 2,5. Na posledních příčkách se objevil lín obecný a sumec velký. Graf 8 Hodnocení oblíbenosti sladkovodních ryb 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 kapr okoun říční candát obecný obecný
štika obecná
amur bílý lín obecný
pstruh duhový
úhoř říční
sumec velký
Otázka č. 9: Když byste měl/-a možnost výběru stravování během Vašeho pobytu v Třeboni a nemusel/-a přemýšlet o penězích, jakému stravování byste dal/-a určitě přednost? Výsledkem odpovědí na tuto otázku bylo zjištění, že největší počet respondentů by dalo přednost ve výběru stravování zdravé rybí kuchyni (56 %). 41 % respondentů by ke svému stravování zvolilo spíše klasickou českou kuchyni (41 %) a zbylá 3 % rychlému občerstvení.
30
Graf 9 Přednost ve výběru stravování v Třeboni
zdravé rybí kuchyni
klasické české kuchyni
rychlému občerstvení
3% 41% 56%
Otázka č. 10: Navštívil/-a jste nějakou ze zdejších restaurací, které nabízejí rybí pokrmy? Tento graf nám znázorňuje, že 44 % navštívilo někdy nějakou zdejší restauraci, která nabízí rybí pokrmy a 56 % ne. Jelikož odpověď ano nebyla v převaze, bylo by třeba udělat něco proto, aby tomu bylo naopak a pokusit se o zvýšení návštěvnosti těchto restaurací. Graf 10 Navštívil/-a jste nějakou ze zdejších restaurací, které nabízejí rybí pokrmy? NE
ANO
44% 56%
31
Otázka č. 11: Pokud ano, uveďte jakou? Tento graf prezentuje, jaké třeboňské restaurace nabízející rybí pokrmy, byly navštěvovány nejčastěji. Na 1. místě se umístila restaurace Rybářská bašta. Těžko říci, proč právě ona, možná tomu přispěla lokalita této restaurace. Nachází se blízko zdejších lázní Aurora. O 2. místo se dělí Rožmberská bašta se Šupinou s 22 %. Na 3. místě se objevila restaurace Šupinka s 10 % a na 4. Fish and Steak s 9 %. 11 % si nevybralo z nabízených možností a odpovídal jinak. Hlavním problémem bylo, že si již nepamatovali název navštívené restaurace. Graf 11 Pokud ano, uveďte jakou?
Fish and Steak 9%
jiné odpovědi 11%
Rybářská bašta 26%
Šupinka 10%
Rožmberská bašta 22%
Šupina 22%
Otázka č. 12: Ochutnal/-a jste někdy třeboňskou rybí specialitu kapří hranolky, někde napodobovanou pod názvem kapří škvarky nebo kapří kousky? Graf mluví jasně, naprostá většina oslovených respondentů tuto rybí specialitu neochutnala (81 %) a jen pouhých 19 % ano.
32
Graf 12 Četnost ochutnání třeboňské rybí speciality kapří hranolky NE
ANO
19%
81%
Otázka č. 13: Pokud ano, kde? Myslím, že odpovědi na tuto otázku, nepotřebují mnoho komentářů. Vše je možno vidět na následujícím grafu. Graf 13 Pokud ano, kde?
doma u dědy 6%
v Rybářské baště 17%
U Míšku 6%
v Třeboni, ale název restaurace už si nepamatuji 6% bohužel si již nepamatuji 6%
nevím 6%
Šupina 22% Rybářské slavnostistánek 5%
Šupinka 5%
dělali jsme si je doma 5% Fish and Steak 5%
bohužel ne v Třeboni, ale ve Velkém Meziříčí 6%
při výlovu Horusického rybníka 5%
33
Otázka č. 14: Kolik byste byl/-a ochotný/-á utratit za pokrm v třeboňské rybí restauraci? Na tomto grafu je zvýrazněna ochota útraty peněz za pokrm v třeboňské rybí restauraci. Polovina respondentů se shodla na tom, že by byla ochotna utratit 100 – 200 Kč, 40 % respondentů 200 – 300 Kč, 8 % 300 – 500 Kč, 1 % 500 – 1000 a další 1 % nic. Graf 14 Ochota útraty peněz za pokrm v třeboňské rybí restauraci 100 - 200 Kč
200 - 300 Kč
300 -500 Kč
nic
500 - 1000 Kč
1% 1% 8% 50% 40%
Otázka č. 15: Kterou z níže uváděných oblastí ČR byste označil/-a za oblast s nejdelší rybníkářskou tradicí? Jak je možno vidět na tomto grafu, největší počet respondentů označilo za oblast s nejdelší rybníkářskou tradicí Třeboňsko. Na 2. místě skončilo Českobudějovicko a na posledním Jindřichohradecko. Graf 15 Označení oblasti ČR s nejdelší rybníkářskou tradicí Třeboňsko
Českobudějovicko
Jindřichohradecko
5% 4%
91%
34
Otázka č. 16: Účastnil/-a jste se někdy výlovu některého z rybníků v Třeboni či jeho okolí? Z grafu je patrné, že výlovů rybníků ať už v Třeboni či jeho okolí, se moc respondentů nezúčastnilo. Bylo to pouhých 14 %. Graf 16 Účastnil/-a jste se někdy výlovu některého z rybníků v Třeboni či jeho okolí? NE
ANO
14%
86%
Otázka č. 17: Pokud ano, jakého? Mezi nejčastějšími odpověďmi na tuto otázku se objevil rybník Rožmberk (44 %). Druhou nejčastější odpovědí byl Horusický rybník (28 %) a třetí rybník Svět (17 %). Na posledních příčkách se umístil rybník Dvořiště (6 %) a Bošilecký (5 %). Graf 17 Pokud ano, jakého? Rožmberk
Horusický
5% 17%
Svět
Bošilecký
Dvořiště
6% 44%
28%
35
Otázka č. 18: Myslíte si, že je rybí gastronomie v Třeboni propagována dostatečně? 58 % zastává názor, že je rybí gastronomie v Třeboni propagována dostatečně, 42 % má názor opačný. Graf 18 Myslíte si, že je rybí gastronomie v Třeboni propagována dostatečně? ANO
NE
42% 58%
Otázka č. 19: Pokud ne uveďte, kde jsou podle Vás v propagaci mezery a čím by se to dalo vylepšit. Návrhů na to, jak zapracovat na propagaci rybí gastronomie v Třeboni, bylo velmi mnoho. Podle mého názoru jsou obzvláště některé návrhy velmi dobré a jistě by se dali využít k tomu, aby povědomí o rybí gastronomii v Třeboni bylo v co nejširším měřítku. Všechny návrhy oslovených respondentů, uvádím níže. ·
Bydlím daleko od Třeboně a až k nám propagace rybí gastronomie v Třeboni nedorazila.
·
Žádnou propagaci jsem v životě neviděl.
·
Nemám vůbec tušení o rybí gastronomii v Třeboni :)
·
Nesetkala jsem se s propagací rybích pokrmů v tomto kraji, jelikož jsem kraj nenavštívila, ale ani jsem o této gastronomii v této oblasti neslyšela.
·
Chtělo by to více zapracovat na reklamě.
·
Chtělo by to zlepšit propagaci na hlavních silničních tazích a hodně vytížených trasách. 36
·
Myslím, že obyvatelé Třeboně jsou informováni dostatečně, ale chybí větší reklama v okolních městech, tak aby lidé věděli, že je v Třeboni možnost pochutnat si na čerstvých rybách. Větší reklama na internetu, nebo třeba více plakátů.
·
Mezery jsou v informovanosti, vylepšil bych to upoutávkami na rybí speciality na Třeboňsku v televizi, rozhlasu, …
·
Informovanost v rádiích, vytvářet speciální akce.
·
Například o rybí specialitě kapří hranolky jsem nevěděla, pomohla by určitě propagace regionu na internetu, televizní spoty.
·
Natočení upoutávek nebo něco na stránkách Kudy z nudy.
·
Nevím, jestli v Rakousku nebo v Německu běží upoutávky, každopádně v českých televizích by měla být Třeboň více popularizována.
·
Poukazy na slevových portálech (slevomat.cz atd.)
·
Problém bude v tom, že Češi jako národ moc ryby nejí. Tím je i pro prodejce ryb těžké se prosadit, raději zaujme reklama na fast food, než na zdravou rybu. Ale určitě by pomohla třeba reklama v televizi, v rádiu, pořádat více gastronomických akcí.
·
Při mých několika návštěvách jsem nenabyl dojmu, že se zde objevuje něco "extra", aby to dostatečně přilákalo moji pozornost. Musím upozornit, že jsem v Třeboni nebyl na rekreaci. Zajímavé by rozhodně bylo upozornit reklamou na internetu. Ale i to v této současné době může být dostatečné, protože když někdo pojede na rekreaci do Třeboně a na webových stránkách narazí na dostatečné informace, tak se velice rád někde zastaví a některý rybí pokrm ochutná. Tudíž pak otázkou spíše je, jak do Třeboně turisty přilákat, aby si tuto "pochoutku" objednali. Zde spíše pomůže větší množství propagačních materiálů, které si zájemci či cestovatelé budou moci vzít a prohlédnout.
·
Reklama v televizi, na turistických portálech, speciální pořady na přípravu sladkovodních ryb.
·
Upoutávky, propagace restaurací, kde se rybí pokrmy připravují, pořádání akcí s gastronomií zaměřenou na ryby - propagace nejenom v okolí Třeboně...
·
Větší povědomí o probíhajících akcích., např. o výlovu rybníku vědí většinou jen místní. Propagace na internetu není dostatečná.
·
Větší propagace celkově. 37
·
Větší reklama v obchodních řetězcích, propagační materiály, upoutávky v televizi, ale i v obchodech. Ochutnávky různých specialit, reklamní recepty zdarma, v obchodech letáčky a ukázky hotových specialit, aby měl každý hned chuť ochutnat.
Otázka č. 20: Rád/-a byste se do Třeboně někdy vrátil/-a? Jak znázorňuje tento graf, naprostá většina respondentů (95 %) by Třeboň ráda znovu navštívila, zbývajících 5 % ne. Graf 19 Rád/-a byste se do Třeboně někdy vrátil/-a? ANO
NE
5%
95%
Otázka č. 21: Pokud ano, co by Vás nejvíce přimělo k návratu do tohoto města? ·
Anifilm.
·
Cyklo+pivo.
·
Cykloturistika, pěší turistika, krajina rybníků a zámek.
·
Dobrá zeměpisná poloha, vstřícní lidé, krásná krajina, málo Romů.
·
Hezké počasí :)
·
Hlavně památky, krásná příroda.
·
Výborně udělaná česká ryba v příjemném prostředí české restaurace.
·
Možnost ochutnat dobrou rybu.
·
Ochutnat místní rybí speciality.
·
Krásná krajina a také rybí restaurace. 38
·
Atmosféra tohoto místa.
·
Kultura, lázně.
·
Lázně, ryby.
·
Nějaká kulturní akce na zámku.
·
Památky, kulturní akce.
·
Příjemné okolí města se spoustou rybníků a stromů na hrázích.
·
Příjemné prostředí. Jihočeská pohostinnost.
·
Příjemný vzhled města, lázně, restaurace v pivovarském dvoře, pivo Regent.
·
Rodina :-)
·
Rybaření, rybí kuchyně, příroda.
·
Rybník Svět.
·
Rybníky a krásná příroda.
·
Rybářské slavnosti.
·
Kulturní památky (zámek, Schwarzenberská hrobka) v budoucnu možná i lázně.
·
Uděláme si krásný výlet a spojíme ho s relaxací v lázních, kde si člověk odpočine a nabere sílu.
·
Vzpomínky na dětství, návštěva památek.
·
Zámecká zahrada.
·
Zámek, atmosféra, lidé.
·
Třeboň je malé, ale krásně město. V okolí nabízí bohatou přírodu, ideální na kolo. Lákala by mne i nějaká kulturní akce.
·
Je to hezké město a už dlouho jsem ho nenavštívila, chtěla bych vědět, co, se tam za tu dobu změnilo.
·
Líbilo se mi tam, tedy se tam ráda podívám znovu.
·
Mám rád toto město.
Otázka č. 22: Pokud ne, co by Vás k opakované návštěvě tohoto města odradilo? Nebyl/-a jste zde s něčím spokojený/-á? S čím? Na tuto otázku respondenti odpověděli, že jediné s čím zde nebyli spokojení, byla omezenost služeb a to, že měli při svém pobytu v Třeboni špatné počasí.
39
Otázka č. 23: Pohlaví Dotazníkového šetření se zúčastnilo více žen (62 %), zbylých 38 % tvořili muži. Graf 20 Pohlaví Žena
Muž
38%
62%
Otázka č. 24: Věk Většina respondentů se řadila k věkové kategorii 18-25 let (71 %). 17 % obsadila věková kategorie 26-35 let, 5 % 36-45 let, 4 % nad 55 let a 3 % 46-55 let. Graf 21 Věk 18-25 let
26- 35 let
5%
36-45 let
nad 55 let
46-55 let
4% 3%
17%
71%
40
Otázka č. 25: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Nejvíce dotazovaných respondentů (51 %) dosáhlo středoškolského vzdělání s maturitou, 29 % vysokoškolského, 13 % vyššího odborného, 4 % výučního listu a pouhá 3 % základního. Graf 22 Nejvyšší dosažené vzdělání výuční list 4%
základní 3%
vyšší odborné 13%
vysokoškolské 29%
středoškolské s maturitou 51%
Otázka č. 26: Z jakého jste kraje? Jak je znázorněno na grafu, respondenti pocházeli z různých krajů ČR. Největší množství z nich bylo z Jihočeského kraje (52 %). Druhá nejčastější odpověď byl kraj Vysočina (9 %), třetí Kralovehradecký kraj (7 %). Zastoupení respondentů s dalších krajů bylo minimální.
41
Graf 23 Z jaké jste kraje? Jihočeský
Vysočina
Kralovehradecký
Pardubický
Praha
Středočeský
Plzeňský
Moravskoslezský
Jihomoravský
Zlínský
Ústecký
Olomoucký
Liberecký
1% 4%
3%
3% 2% 1% 1%
5% 5% 52%
7% 7% 9%
42
3.3 Vyhodnocení dotazníků zaměřující se na místní obyvatele města Třeboň Tato část výzkumu dala prostor vyjádřit se i obyvatelům města Třeboň. Dotazníkové šetření bylo opět vyvěšeno na webových stránkách www.vyplnto.cz. Na těchto stránkách se moc respondentů získat nepodařilo, proto byla většina vyplněných dotazníku sháněna osobním dotazováním. Celkem bylo získáno 25 respondentů, kterým bylo zadáno 12 otázek. Výsledky šetření jsem pro větší přehlednost promítla do následujících tabulek. U některých otázek jsem se rozhodla znázornit odpovědi pouze v tabulkách. Podle mého názoru nepotřebují žádné další slovní komentáře. Otázka č. 1: Jste rád/-a za to, že žijete ve městě, které je proslaveno rybníkářstvím a rybí gastronomií s tím spojenou? Považujete to za přínos pro Vaše město? Naprostá většina respondentů (16) se shodla na tom, že je rozhodně ráda, že žije ve městě, které je proslaveno rybníkářstvím a rybí gastronomií s tím spojenou a považuje to za přínos pro jejich město. 7 respondentů v tom vidělo také spíše přínos. Jen 2 respondenti v tom neviděli nic moc pozitivního. Tabulka 1 Jsou třeboňští obyvatelé rádi za to, že žijí ve městě, které je proslaveno rybníkářstvím a rybí gastronomií a považují to za přínos? rozhodně ano
16
spíše ano
7
spíše ne
1
ne
1
Otázka č. 2: Využíváte někdy služeb místní rybí gastronomie? Navštívil/-a jste některou ze zdejších rybích restaurací? Jak je vidět v tabulce, většina respondentů navštívila některou ze zdejších rybích restaurací (16). Jen 9 respondentů nenavštívilo žádnou.
43
Tabulka 2 Využíváte někdy služeb místní rybí gastronomie? Navštívil/-a jste některou ze zdejších rybích restaurací? ANO
16
NE
9
Otázka č. 3: Pokud ano, jakou, případně jaké? Tabulka 3 Pokud ano, jakou, případně jaké? Šupina
14
Šupinka
6
Myslivna
3
všechny
2
Bílý Koníček
2
ZLATÁ HVĚZDA
1
Fish and Steak
1
Bistro u kapra
1
Rybářská bašta
1
Otázka č. 4: Ochutnal/-a jste někdy třeboňskou rybí specialitu kapří hranolky, někde napodobovanou pod názvem kapří kousky či kapří škvarky? Zde vidíme velký rozdíl odpovědí mezi místními obyvateli a návštěvníky města Třeboň. Na rozdíl od návštěvníků totiž naprostá většina (23 z celkových 25 respondentů), ochutnala tuto specialitu. U návštěvníků tohoto města, byl počet velmi nízký. Tabulka 4 Četnost ochutnání třeboňské rybí speciality kapří hranolky ANO NE
23 2
Otázka č. 5: Máte rád/-a rybí pokrmy? Kde jinde by jedli lidé ryby více, než tam, kde mají přísun čerstvých ryb jako v Třeboni? Vůbec mě tedy nepřekvapuje, že pouze 4 respondenti z 25 odpověděli, že ryby nejí a 21, že ano.
44
Tabulka 5 Máte rád/-a rybí pokrmy? ANO
21
NE
4
Otázka č. 6: Pokud ano, jak často konzumujete rybí pokrmy? Tabulka 6 Četnost konzumace rybích pokrmů 1 krát týdně
7
1 krát měsíčně
6
1 krát za půl roku
5
celoročně
3
pouze na Vánoce
2
vůbec
1 jiná odpověď:
2-3 krát týdně
1
občas
1
Otázka č. 7: V případě, že jíte ryby, odkud je získáváte? Zde bych jen poznamenala, že respondenti mohli zaškrtnout více odpovědí, jinak si myslím, že není třeba dalšího komentáře. Tabulka mluví za vše. Tabulka 7 Odkud třeboňští obyvatelé získávají ryby Od známých, příbuzných rybářů
12
z místních sádek
8
sám/-a si je nachytám
2
objednávám si je v místních restauracích
2
jiná odpověď: MAKRO
2
poukazem do místních sádek
1
od bratra z rybníku
1
z farmářských trhů
1
z vlastního chovu
1
45
Otázka č. 8: Myslíte si, že je rybí gastronomie v Třeboni velkým lákadlem pro turisty? Zde až na pouhého 1 respondenta, který s tímto tvrzením spíše nesouhlasí, většina souhlasí či spíše souhlasí. Takže celkově bych to hodnotila kladně, a to tak, že jisté lákadlo pro turisty to určitě podle místních obyvatel je. Tabulka 8 Myslíte si, že je rybí gastronomie v Třeboni velkým lákadlem pro turisty? souhlasím
19
spíše souhlasím
5
spíše nesouhlasím
1
nesouhlasím
0
Otázka č. 9: Pohlaví Tabulka 9 Pohlaví Muž
10
Žena
15
Otázka č. 10: Věk Oslovení respondenti byli téměř rovnoměrně zastoupeni ve všech zmíněných věkových kategorií. Tabulka 10 Věk 16-25 let
3
26-35 let
5
36-45 let
6
46-55 let
5
nad 55 let
6
46
Otázka č. 11: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tabulka 11 Nejvyšší dosažené vzdělání třeboňských obyvatel
základní
1
výuční list
3
středoškolské s maturitou
17
vyšší odborné
3
vysokoškolské
1
Otázka č. 12: Jak dlouho žijete v Třeboni? Tabulka 12 Jak dlouho žijí oslovení respondenti v Třeboni již od narození
13
od mládí
4
teprve krátce
3 jiná odpověď:
10 let
1
12 let
1
20 let
1
22 let
1
30 let
1
3.4 Návrhy a opatření Co se týká návrhů a opatření určených ke zlepšení povědomí o rybářské identitě jihočeského města Třeboň, zaměřila bych se na hlavní problémové oblasti: ·
Nedostatečná propagace rybí gastronomie celkově.
·
Nedostatky v informovanosti návštěvníků města Třeboň.
·
Velmi malé povědomí o třeboňské rybí specialitě kapří hranolky.
To byl tedy výčet slabých stránek. Co udělat proto, aby se daná situace zlepšila? Příležitostí je mnoho. Z hlediska propagace se dá čerpat z odpovědí turistů. Jejich návrhů ke zlepšení bylo mnoho. Nyní bych upozornila na ty nejzajímavější.
47
Většina respondentů, jejichž bydliště bylo mimo Jihočeský kraj, často odpovídala, že se k nim žádná propagace rybí gastronomie vůbec nedorazila. Bylo by tedy na místě použít i pro tyto budoucí návštěvníky vhodnou propagaci. Technologie kráčí stále kupředu. Snad téměř každá domácnost vlastní počítač s přístupem na internet. Proč toho tedy nevyužít a nenatočit například nějakou upoutávku, která by byla umístěna na nejnavštěvovanější turistické portály? Vedle krásného přírodního rámce by mohla zachycovat i nějakou vybranou rybí specialitu. Dále bych navrhovala umístění nějakého billboardu na hlavních silničních tazích. Tento prostředek propagace by mohl být velmi úspěšný. Téměř každého řidiče i spolujezdce tyto obrovské billboardy osloví. Stále přibývá počet lidí, kteří shání dovolenkové pobyty na slevových portálech. Na dané portály by se mohly vyvěsit například nějaké zvýhodněné poukazy do třeboňských rybích restaurací. To by také mohlo zvýšit povědomí o rybí gastronomii v Třeboni. Většina oslovených respondentů má ráda rybí pokrmy. Jen málo z nich však ochutnalo místní rybí specialitu kapří hranolky. Myslím, že je škoda, že o této rybí specialitě respondenti mnohdy vůbec nevěděli. I zde by bylo dobré zaměřit se na větší propagaci. Velký úspěch by možná mohla mít propagace třeboňských rybích specialit v obchodních řetězcích. Koncentrace lidí zde bývá vysoká. Proč tedy neumístit poblíž chladících pultů či mrazáků s rybami letáček či ceduli s obrázkem nějaké rybí speciality? Obsahem těchto propagačních materiálů by měl být pěkně vypadající obrázek rybích specialit (zejména kapřích hranolků), který by upoutal pozornost kolemjdoucích. Vhodné by bylo na dané propagační materiály umístit nějaký internetový nebo jiný kontakt, na kterém by bylo možné dozvědět se více.
48
4
Závěr
Co dodat na závěr? Cílem práce bylo zjistit, jak návštěvníci města Třeboň i místní obyvatelé, vnímají rybářskou identitu města Třeboň spolu se zdejší rybí gastronomií a zároveň také, jaké je jejich povědomí a zájem o rybí gastronomii. U návštěvníků města Třeboň i místních obyvatel města, bylo k dosažení cíle práce využito dotazníkových šetření. Nejprve bych se zaměřila na výzkum určený návštěvníkům města. Valnou většinu respondentů napadla při názvu města Třeboň jako první myšlenka, že to je krajina rybníků. Většina respondentů si také myslí, že Třeboňsko má nejdelší rybníkářskou tradici. Z toho se dá usoudit, že povědomí o rybářské identitě města je značné. Bohužel povědomí o zdejší rybí gastronomii je podstatně slabší. Hodně z těchto respondentů navrhovalo zlepšit danou situaci prostřednictvím větší propagace (hlavně do širšího okolí města). Snad nejnižší povědomí bylo zaznamenáno o zdejší rybí specialitě kapří hranolky. Přitom tato specialita má již 15 letou tradici. Zato zájem o samotné rybí pokrmy byl u respondentů dosti vysoký. Samotnou mě překvapilo, kolik procent respondentů odpovědělo, že jí rybí pokrmy. Zde jsem spíše očekávala, že dojdu k závěru, že problém bude spíše v tom, že lidé rybí pokrmy moc nekonzumují. V případě, že by se respondenti nemuseli ohlížet na finance, dávala by většina přednost zdravé rybí kuchyni. Většina respondentů se během svého pobytu v Třeboni stravovala v restauracích nabízejících rybí pokrmy. Dotazníkové
šetření zaměřené
na obyvatele
města Třeboň bylo
doplňkem
k předchozímu šetření. Bylo zajímavé zjišťovat rozdíly u odpovědí na některé otázky, které se shodovaly s předchozím šetřením. Například u četnosti ochutnání místní rybí speciality kapří hranolky. V případě místních obyvatel téměř všichni oslovení respondenti kapří hranolky na rozdíl od návštěvníků města ochutnali. Zajímavým zpestřením celého šetření bylo i zjištění, že většina místních obyvatel považuje rybí gastronomii v Třeboni za velké lákadlo pro turisty. Z těchto závěrů vyplývá, že o rybí gastronomii by byl velký zájem. Dobré by bylo tedy využít dostupných prostředků k dalšímu pozitivnímu rozvoji. 49
5
Seznam použitých zdrojů
Seznam použité literatury (1) Publikace Jedeme do lázní Jižní Čechy. Průvodce lázeňskými městy. 42 s. (2) INRORMAČNÍ A KULTURNÍ STŘEDISKO TŘEBOŇ. Propagační leták. Třeboň, top 10 tipů na Třeboň. (3) DŮM PŘÍRODY TŘEBOŇSKA. Propagační leták. Rybníkářské dědictví na Třeboňsku. (4) KOLEKTIV AUTORŮ. Publikace. Minulost a současnost třeboňských rybníků. 1. vyd. město Třeboň, 2011. 32 s. ISBN 978-80-260-0230-7. (5) ANDRESKA, Jiří. Rybářství a jeho tradice. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987. 1. vyd. 208 s. (6) HULE, Miroslav. Průvodce po rybnících, památkách a hospůdkách Třeboňska. Nakladatelství Carpio, 2005. 165 s. ISBN 80-86-434-10-9 Seznam použitých elektronických zdrojů [1] Informační a kulturní středisko Třeboň [online]. 2012 [cit. 2012-03-29]. Charakteristika města. Dostupné z WWW :
. [2] Pension Pohádka [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Mapa pozice Třeboně v ČR. Dostupné z WWW:. [3] Informační server trebon.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-29]. O Třeboni - historie. Dostupné z WWW:. [4] Informační server trebon.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-29]. O Třeboni - památky. Dostupné z WWW:< http://www.trebon.cz/index.php/o-treboni/pamatky>. [5] Trebonsko.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-29]. Třeboň – město. Dostupné z WWW:. [6] Státní zámek Třeboň [online]. 2012 [cit. 2012-04-07]. Schwarzenberská hrobka. Dostupné z WWW:. [7] Trebonsko.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Lázeňské pobyty v třeboňských lázních. Dostupné z WWW:. [8] Trebonsko.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Tradiční akce. Dostupné z WWW:. 50
[9] M + M Svatošovi [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Okolo Třeboně. Dostupné z WWW:< http://svatosovi.bloguje.cz/580991-okolo-trebone.php>. [10] Regiony České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Zlatá stoka - obrázek. Dostupné z WWW:. [11] www.pocasi-volary.cz [online]. 2012 [cit.2012-04-23]. Rybník Rožmberk – obrázek. Dostupné z WWW:. [12] Trebonsko.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Rybník Rožmberk. Dostupné z WWW:. [13] Originál Třeboňský kapr [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Rybník Rožmberk. Dostupné z WWW:. [14] Rodinný penzion Markéta [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Fotogalerie – rybník Svět. Dostupné z WWW:. [15] Originál Třeboňský kapr [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Rybník Svět. Dostupné z WWW:. [16] Trebonsko.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Rybník Svět. Dostupné z WWW:. [17] Benešovi na cestách [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Opatovický rybník – obrázek. Dostupnné z WWW:. [18] Trebonsko.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Opatovický rybník. Dostupné z WWW:. [19] Originál Třeboňský kapr [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Opatovický rybník. Dostupné z WWW:. [20] Česká televize [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Videoarchiv – Třeboňsko. Dostupné z WWW:. [21] Rybí restaurace Šupina & Šupinka [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Fotogalerie. Dostupné z WWW:. [22] Rybí restaurace Šupina & Šupinka [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. O nás. Dostupné z WWW:< http://www.supina.cz/cs/o-nas>. [23] Rybářská bašta Třeboň [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Úvod o restauraci. Dostupné z WWW:.
51
[24] Restaurace Fish and Steak v Třeboni [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Restaurace. Dostupné z WWW:. [25] Rodinný hotel a restaurace Myslivna [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Restaurace. Dostupné z WWW:.
6
Seznam tabulek
Tabulka 1: Jsou třeboňští obyvatelé rádi za to, že žijí ve městě, které je proslaveno rybníkářstvím a rybí gastronomií a považují to za přínos? ...........................................43 Tabulka 2: Využíváte někdy služeb místní rybí gastronomie? Navštívil/-a jste některou ze zdejších rybích restaurací? ...................................................................................... 44 Tabulka 3: Pokud ano, jakou, případně jaké? ...............................................................44 Tabulka 4: Četnost ochutnání třeboňské rybí speciality kapří hranolky ........................ 44 Tabulka 5: Máte rád/-a rybí pokrmy?...........................................................................45 Tabulka 6: Četnost konzumace rybích pokrmů ............................................................45 Tabulka 7: Odkud třeboňští obyvatelé získávají ryby? .................................................45 Tabulka 8: Myslíte si, že je rybí gastronomie v Třeboni velkým lákadlem pro turisty?46 Tabulka 9: Pohlaví ...................................................................................................... 46 Tabulka 10: Věk ..........................................................................................................46 Tabulka 11: Nejvyšší dosažené vzdělání třeboňských obyvatel .................................... 47 Tabulka 12: Jak dlouho žijí oslovení respondenti v Třeboni......................................... 47
7
Seznam grafů
Graf 1: Návštěvnost města Třeboň ...............................................................................26 Graf 2: Četnost návštěvy města Třeboň .......................................................................26 Graf 3: Co Vás napadne jako první, když slyšíte město Třeboň? ..................................27
52
Graf 4: Jakým způsobem jste se zde stravoval/-a?........................................................28 Graf 5: Máte rád/-a rybí pokrmy? ...............................................................................28 Graf 6: Pokud ne, proč? ...............................................................................................29 Graf 7: Jak často jsou rybí pokrmy součástí Vašeho jídelníčku? ..................................29 Graf 8: Hodnocení oblíbenosti sladkovodních ryb ....................................................... 30 Graf 9: Přednost ve výběru stravování v Třeboni ......................................................... 31 Graf 10: Navštívil/-a jste nějakou ze zdejších restaurací, které nabízejí rybí pokrmy? .. 31 Graf 11: Pokud ano, uveďte jakou?..............................................................................32 Graf 12: Četnost ochutnání třeboňské rybí speciality kapří hranolky ............................ 33 Graf 13: Pokud ano, kde? ............................................................................................33 Graf 14: Ochota útraty peněz za pokrm v třeboňské rybí restauraci.............................. 34 Graf 15: Označení oblasti ČR s nejdelší rybníkářskou tradicí....................................... 34 Graf 16: Účastnil/-a jste se někdy výlovu některého z rybníků v Třeboni či jeho okolí? .................................................................................................................................... 35 Graf 17: Pokud ano, jakého?........................................................................................35 Graf 18: Myslíte si, že je rybí gastronomie v Třeboni propagována dostatečně?...........36 Graf 19: Rád/-a byste se do Třeboně někdy vrátil/-a?................................................... 38 Graf 20: Pohlaví .......................................................................................................... 40 Graf 21: Věk ............................................................................................................... 40 Graf 22: Nejvyšší dosažené vzdělání ...........................................................................41 Graf 23: Z jaké jste kraje? ........................................................................................... 42
53
8 Seznam obrázků Obrázek 1: Poloha města Třeboň na mapě České republiky ...........................................8 Obrázek 2: Třeboňské rybníky ..................................................................................... 14 Obrázek 3: Zlatá stoka.................................................................................................15 Obrázek 4: rybník Rožmberk ....................................................................................... 15 Obrázek 5: rybník Svět ................................................................................................16 Obrázek 6: Opatovický rybník ..................................................................................... 17 Obrázek 7: Rybí specialita kapří hranolky ................................................................... 23
9
Seznam příloh
PŘÍLOHA A: Dotazník pro návštěvníky města Třeboň................................................ 55 PŘÍLOHA B: Dotazník pro obyvatele města Třeboň ...................................................60
54
PŘÍLOHA A Dotazník pro návštěvníky města Třeboň 1) Navštívil/-a jste někdy město Třeboň? o ANO o NE 2) Pokud ano, kolikrát? o 1 krát o 2-3 krát o 4-5 krát o již několikrát 3) Co Vás napadne jako první, když slyšíte město Třeboň? o krajina rybníků o cykloturistika o lázně o pivo Bohemia Regent o rybářské slavnosti o rybí gastronomie o Schwarzenberská hrobka o Zámek o Jiná odpověď: 4) Jakým způsobem jste se zde stravoval/-a? o v restauracích nabízejících rybí pokrmy o v hotelové restauraci o vařil/-a jsem si sám/-a o Vlastní odpověď: 5) Máte rád/-a rybí pokrmy? o ANO o NE 6) Pokud ne, proč? o bojím se, že spolknu kost o ryby jsou moc drahé o nevoní mi o Vlastní odpověď:
55
7) Jak často jsou rybí pokrmy součástí Vašeho jídelníčku? o 1 krát týdně o 1 krát měsíčně o 1 krát za půl roku o pouze na Vánoce o vícekrát ročně o Jiná odpověď: 8) V třeboňských restauracích se objevují na jídelních lístcích většinou tyto ryby: uvedeny níže. Oznámkujte tyto ryby na stupnici od 1 do 5 jako ve škole podle Vaší oblíbenosti. Druh ryby
1
2
3
4
5
kapr obecný okoun říční candát obecný štika obecná amur bílý lín obecný pstruh duhový úhoř říční sumec velký 9) Když byste měl/-a možnost výběru stravování během Vašeho pobytu v Třeboni a nemusel/-a byste přemýšlet o penězích, jakému stravování byste dal/-a určitě přednost? o zdravé rybí kuchyni o klasické české kuchyni o rychlému občerstvení 10) Navštívil/-a jste nějakou ze zdejších restaurací, které nabízejí rybí pokrmy? o ANO o NE 11) Pokud ano, uveďte jakou? o Šupina o Šupinka o Fish and Steak 56
o Rybářská bašta o Rožmberksá bašta o Vlastní odpověď: 12) Ochutnal/-a jste někdy třeboňskou rybí specialitu kapří hranolky, někde napodobovanou pod názvem kapří škvarky nebo kapří kousky? o ANO o NE 13) Pokud ano, kde?
14) Kolik byste byl ochotný/-á utratit za pokrm v třeboňské rybí restauraci? o 100 – 200 Kč o 200 – 300 Kč o 300 – 500 Kč o Jiná odpověď: 15) Kterou z níže uváděných oblastí ČR byste označil/-a za oblast s nejdelší rybníkářskou tradicí? o Jindřichohradecko o Českobudějovicko o Třeboňsko o Litvínovsko o Český ráj 16) Účastnil/-a jste se někdy výlovu některého z rybníků v Třeboni či jeho okolí? o ANO o NE 17) Pokud ano, jakého? o Svět o Horusický o Velký Tisý o Rožmberk o Dvořiště o Vlastní odpověď: 18) Myslíte si, že je rybí gastronomie v Třeboni propagována dostatečně? o ANO 57
o NE 19) Pokud ne, uveďte, kde jsou podle Vás v propagaci mezery a čím by se to dalo vylepšit – například větší propagace na internetu, zvýšit množství propagačních materiálů, natočení upoutávek,…
20) Rád/-a byste se do Třeboně někdy vrátila? o ANO o NE 21) Pokud ano, co by Vás asi nejvíce přimělo k návratu do tohoto města?
22) Pokud ne, co by Vás k opakované návštěvě tohoto města odradilo? Nebyl/-a jste zde s něčím spokojený/-á? S čím?
23) Pohlaví o Muž o Žena 24) Věk o 18 – 25 let o 26 – 35 let o 36 – 45 let o 46 – 55 let o nad 55 let 25) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? o základní o výuční list o středoškolské s maturitou o vyšší odborné o vysokoškolské 58
26) Z jakého jste kraje? o Středočeský o Jihočeský o Plzeňský o Jihomoravský o Vysočina o Moravskoslezský o Ústecký o Olomoucký o Královehradecký o Pardubický o Zlínský o Karlovarský o Liberecký o Praha
59
PŘÍLOHA B Dotazník pro obyvatele města Třeboň 1. Jste rád/-a za to, že žijete ve městě, které je proslaveno rybníkářstvím a rybí gastronomií s tím spojenou? Považujete to za přínos pro Vaše město? o rozhodně ano o spíše ano o spíše ne o ne o jiná odpověď: 2. Využíváte někdy služeb místní rybí gastronomie? Navštívil/-a jste některou ze zdejších rybích restaurací? o ANO o NE 3. Pokud ano, jakou, případně jaké?
4. Ochutnal/-a jste někdy třeboňskou rybí specialitu kapří hranolky, někdy napodobovanou pod názvem kapří kousky či kapří škvarky? o ANO o NE 5. Máte rád/-a rybí pokrmy? o ANO o NE 6. Pokud ano, jak často konzumujete rybí pokrmy? o 1 krát týdně o 1 krát měsíčně o 1 krát za půl roku o celoročně o pouze na Vánoce o vůbec o jiná odpověď:
60
7. V případě, že jíte ryby, odkud je získáváte? o z místních sádek o od známých, příbuzných rybářů o sám/-a si je nachytám o objednávám si je v místních restauracích o jiná odpověď: 8. Myslíte si, že je rybí gastronomie v Třeboni velkým lákadlem pro turisty? o souhlasím o spíše souhlasím o spíše nesouhlasím o nesouhlasím 9. Pohlaví o Muž o Žena 10. Věk o 16-25 let o 26-35 let o 36-45 let o 46-55 let o nad 55 let 11. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? o základní o výuční list o středoškolské s maturitou o vyšší odborné o vysokoškolské 12. Jak dlouho žijete v Třeboni? o již od narození o od mládí o teprve krátce o jiná odpověď:
61
