VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Vliv dotací krajů na činnost, hospodaření a v ý s l e d e k h o s p o d a ř e n í s o u k ro m é f i r m y bakalářská práce
Autor: Radka Procházková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Místo: Jihlava Rok: 2010
Anotace Bakalářská práce na téma „Vliv dotací krajů na činnost, hospodaření a výsledek hospodaření soukromé firmy“ je rozdělena do dvou částí. V části teoretických východisek popisuji vznik firmy, skladbu majetku firmy a také podmínky pro podnikání v dopravě a ukazatele finanční analýzy. Praktickou část věnuji zpracování finanční analýzy pro konkrétní podnik. Analýzu zpracuji od základních ukazatelů, kterými jsou pasiva a aktiva až po složitější ukazatele. V bakalářské práci se zabývám vlivem dotací na celkové hospodaření firmy. Jaký mají vliv na tržby, majetek a další ukazatele.
Klíčová slova majetek firmy, aktiva, pasiva, tržby, dotace, zdroje financování, analýza,
Annotation Bachelor thesis on "The impact of subsidies on regional activities, management and profit private company" is divided into two parts. In the theoretical background describing the emergence of firms, the composition of company property and business conditions in transportation and indicators of financial analysis. Practical part, we discuss the financial analysis for a specific company. Elaborate analysis of key indicators, which are liabilities and assets to more complex indicators. The work deals with the impact of subsidies on the overall management of the company. What is their impact on revenues, assets and other indicators.
Key words corporate property, assets, liabilities, revenues, grants, funding resources, analysis
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové, za odborné vedení práce a za podporu při jejím vytváření. Děkuji také Radce Procházkové za pomoc při získávání potřebných údajů a možnost konzultací, za její podporu a poskytnutí vysvětlení nejasných záležitostí.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16.5.2010. ...................................................... Podpis
Obsah Úvod a cíl práce ............................................................................................................... 9 I. Teoretická východiska práce................................................................................... 11 1 Velikost podniku ...................................................................................................... 11 1.1 Podpora malým a středním podnikům ................................................................ 11 2 Formy podnikání ...................................................................................................... 13 2.1 Společnost s ručením omezeným ........................................................................ 13 2.1.1 Základní postup při založení společnosti s ručením omezeným .................. 14 2.2 Majetková a kapitálová struktura podniku .......................................................... 15 2.2.1 Majetek podniku .......................................................................................... 17 2.2.2 Kapitálová struktura podniku ....................................................................... 17 2.2.3 Vlastní kapitál .............................................................................................. 18 2.2.4 Cizí kapitál ................................................................................................... 19 2.2.5 Finanční páka ............................................................................................... 21 2.2.6 Výhody a nevýhody použití cizího kapitálu ................................................ 22 3 Hodnocení činnosti podniku .................................................................................... 23 3.1 Maximalizace zisku – primární cíl ...................................................................... 23 4 Podnikání v dopravě ................................................................................................ 24 4.1 Druhy dopravy a její kvalita................................................................................ 24 4.1.1 Vnitrostátní dálková doprava ....................................................................... 25 4.2 Silniční sektor ..................................................................................................... 25 4.3 Subjekty v dopravě.............................................................................................. 26 4.4 Podnikání v silniční infrastruktuře ...................................................................... 27 4.5 Autobusová doprava ........................................................................................... 29 4.5.1 Pravidelná doprava....................................................................................... 29 4.5.2 Linková osobní doprava ............................................................................... 29 4.5.3 Příležitostná doprava .................................................................................... 33 5 Dotace ........................................................................................................................ 33 6 Finanční analýza firmy ............................................................................................ 34 6.1 Analýza extenzivních ukazatelů.......................................................................... 35 6.1.1 Horizontální analýza .................................................................................... 35 6.1.2 Vertikální (procentní) analýza ..................................................................... 35 6.2 Analýza poměrových ukazatelů .......................................................................... 35
6.2.1 Ukazatele rentability .................................................................................... 36 6.2.2 Ukazatelé likvidity ....................................................................................... 37 6.2.3 Ukazatelé aktivity ........................................................................................ 38 6.2.4 Ukazatelé finanční stability.......................................................................... 38 6.3 Ukazatelé na bázi cash flow ................................................................................ 39 6.4 Ukazatele kapitálového trhu................................................................................ 40 6.5 Analýza fondů finančních prostředků ................................................................. 41 6.5.1 Čistý pracovní kapitál .................................................................................. 41 6.5.2 Čisté pohotové prostředky ........................................................................... 42 6.5.3 Čistý peněžně pohledávkový fond ............................................................... 42 6.6 Ukazatel EVA ..................................................................................................... 42 6.7 Altmanova analýza .............................................................................................. 43 II. Praktická část ........................................................................................................... 44 7 Charakteristika firmy .............................................................................................. 44 7.1 Historie firmy ...................................................................................................... 45 7.2 Vnitřní členění společnosti.................................................................................. 46 8 Finanční analýza firmy ............................................................................................ 46 8.1 Analýza extenzivních ukazatelů.......................................................................... 46 8.1.1 Horizontální analýza aktiv ........................................................................... 46 8.1.2 Horizontální analýza pasiv ........................................................................... 48 8.1.3 Vertikální analýza aktiv ............................................................................... 49 8.1.4 Vertikální analýza pasiv ............................................................................... 50 8.2 Rozbor položek rozvahy ..................................................................................... 52 8.2.1 Aktiva ........................................................................................................... 52 8.2.2 Pasiva ........................................................................................................... 54 8.3 Vztah tržeb a dotací............................................................................................. 56 8.4 Analýza poměrových ukazatelů .......................................................................... 58 8.4.1 Ukazatelé rentability .................................................................................... 58 8.4.2 Ukazatelé likvidity ....................................................................................... 61 8.4.3 Ukazatelé aktivity ........................................................................................ 62 8.4.4 Ukazatelé stability ........................................................................................ 64 8.4.5 Ukazatelé na bázi cash-flow ........................................................................ 66 8.5 Působení finanční páky ....................................................................................... 67 8.6 Analýza fondů finančních prostředků ................................................................. 68
8.7 Ukazatel EVA ..................................................................................................... 70 8.8 Altmanova analýza .............................................................................................. 70 9 Vliv dotací na firmu ................................................................................................. 72 9.1 Vliv na činnost firmy .......................................................................................... 72 9.2 Vliv na hospodaření firmy .................................................................................. 73 9.3 Vliv na výsledek hospodaření ............................................................................. 73 Shrnutí praktické části ................................................................................................. 74 Závěr .............................................................................................................................. 78 Literatura ...................................................................................................................... 81 Seznam tabulek ............................................................................................................. 82 Seznam obrázků ............................................................................................................ 83 Seznam příloh ................................................................................................................ 84
Úvod a cíl práce Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Vliv dotací krajů na činnost, hospodaření a výsledek hospodaření soukromé společnosti“. Důvodem výběru tohoto tématu je každodenní cestování do školy a hodnocení služeb, které poskytují dopravci. Dalším impulsem bylo, že jsem všechny mé dosavadní praxe, které jsem vykonávala, strávila ve firmě, která se zabývá osobní dopravou a získává dotace od krajů. Cílem této práce bude analyzovat vlivy dotací, které plynou od krajů na celkovou činnost, hospodaření a také výsledek hospodaření soukromé firmy. Pro dosažení cíle bude použita především finanční analýza, pomocí které budu zjišťovat vliv dotací na hospodaření a výsledek hospodaření a dále také jaký vliv mají dotace na činnost ve firmě. Ve své bakalářské práci se budu zabývat finanční analýzou, která je velice důležitá pro majitele firmy, ale také pro externí zdroje. Pomocí zvolených ukazatelů budu analyzovat jednotlivé složky rozvahy a poté se snažit navrhnout optimální řešení v případě nevyhovujících ukazatelů. Finanční analýzu rozdělím do tří částí. Bude použita analýza extenzivních ukazatelů, kam patří především vertikální a horizontální analýza. Dále budou použity velice důležité poměrové ukazatele. Budou použity také ukazatelé fondu finančních prostředků, v poslední době stále více využívaný ukazatel EVA a pro souhrnné zjištění zdraví firmy Altmanova analýza. Výchozími ukazateli pro finanční analýzu jsou účetní doklady. Účetnictví je nejdůležitějším zdrojem pro získávání peněžních prostředků z cizích zdrojů a také pro hodnocení postavení firmy na trhu. Pro analýzu vlivů dotací na činnost firmy jsem využila především vlastní poznatky z praxe a také informace od účetní, která má na starosti veškerou agentu, která se týče zaměstnanců. Pro podnikání v dopravě a to zejména ve veřejném sektoru, kdy firma zajišťuje dopravní obslužnost na území krajů a dodržuje závazek veřejné služby, jsou dotace velice důležité. Na jedné straně kryjí případnou ztrátu z podnikání, na straně druhé pomáhají zlepšovat komfort poskytované služby a to poskytováním dotací na dopravní prostředky, v tomto případě na autobusy.
9
Získání dotací je zdlouhavý proces a je potřeba splnit mnoho požadavků. Bohužel ani splnění všech podmínek není zárukou pro získání dotací. Ve většině případů rozhodují kraje, kdo dotaci získá a v jaké výši přiznaná dotace bude. Proto firma získává dotace z více zdrojů, vše záleží na tom, ve kterém kraji rozvíjí své podnikání a v jakém rozsahu. Bakalářská práce bude rozdělena na dvě části. V teoretické části se budu zabývat základními pojmy, které se týkají podnikání, dopravy, dotací a finanční analýzy, která je základem pro praktickou část bakalářské práce. Vlivem dotací na hospodářskou činnost firmy, jejíž činnost podnikání je zaměřena na veřejnou dopravu se budu zabývat v praktické části. Firma, která v začátku podnikání nezískávala žádné dotace a hospodařila pouze s vlastními prostředky, postupně začala získávat příspěvky (dotace) od krajů. Cílem bude zhodnotit, jaké měly tyto příspěvky vliv na jednotlivé položky rozvahy, vliv na zisk a celkové hospodaření firmy. A také firmě navrhnout zlepšení v oblastech, ve kterých nebude dosahovat potřebných výsledků.
10
I.
Teoretická východiska práce
1 Velikost podniku Podniky můžeme podle velikosti členit do tří skupin, a to na malé, střední (dále jen MSP) a velké. Kritériem pro třídění je počet zaměstnanců, velikost obratu, velikost kapitálu či zisku. V České republice se používá kombinované kritérium1, počet zaměstnanců a výše obratu, které popsal Synek (2006). Za malý podnik se tedy považuje ten, který má méně než 100 zaměstnanců a roční obrat nepřesáhne 30 mil. Kč, střední podnik má méně než 500 zaměstnanců a obrat menší než 100 mil. Kč. Všechny ostatní podniky jsou považovány za velké. V praxi je pojem MSP velice rozšířen. Evropská unie (dále jen EU) má vymezení trochu odlišné od České republiky (legislativa EU je nadřazená naší). Jelikož jsme již součástí EU a čerpáme podporu ve formě dotací, je potřeba zmínit i toto vymezení (viz tabulka č. 1) Tabulka 1: Kritéria pro vymezení malých a středních podniků (Zdroj: Doporučení Komise EU 2008/800/ES o definici malého a středního podnikání)
Kategorie podniků Počet zaměstnanců střední < 250 malé <50 mikro <10
Roční obrat ≤ € 50 milionů ≤ € 10 milionů ≤ € 2 milionů
Aktiva celkem ≤ € 43 milionů ≤ € 10 milionů ≤ € 2 milionů
1.1 Podpora malým a středním podnikům Jak uvádí Synek (2006) malé a střední podniky jsou rovnocennými účastníky na trhu, ale jejich vznik a první kroky jsou v určitém pohledu znevýhodněny ve srovnání s velkými podniky. Z toho důvodu většina vyspělých zemí věnuje tomuto problému mimořádnou pozornost. Podpora či pomoc MSP má několik forem. •
Pro překonání nedostatku kapitálu jsou jak ze státního rozpočtu, tak ze zahraniční pomoci (např. program PHARE) vyčleňovány prostředky na
1
Kombinované kritérium – kritérium, které se skládá minimálně ze dvou kritérií (počet zaměstnanců, velikost obratu, velikost kapitálu či zisku)
11
půjčky pro malé a střední podniky. Tyto půjčky jsou obvykle obhospodařovány
jednou
či
dvěma
specializovanými
bankovními
institucemi (v České republice např. Českomoravská záruční a rozvojová banka). Tyto instituce poskytují úvěry s nízkou úrokovou mírou. Jsou přesně stanoveny kritéria pro poskytování těchto úvěrů (rentabilita podnikání, zvýšení zaměstnanosti, zvýšení exportu apod.). •
Nefinanční pomoc malým a středním podnikům je v řadě zemí zabezpečována zřizováním ústředních ústavů pro malý průmysl. Tyto ústavy poskytují
především
informační
a
poradenské
služby
z technické,
organizační a také ekonomické stránky. Tyto služby jsou poskytovány zdarma, nebo za nízké poplatky. •
Další formou podpory MSP může být jejich ochrana před konkurencí. Tato forma podpory může mít podobu licencí na určitý výrobek.
Podpora MSP v České republice je zaměřena zejména: •
zlepšení přístupu ke kapitálu na realizaci podnikatelských záměrů, poskytování záruk investorům rizikového kapitálu, příspěvků na úhradu úroků, bezúročných půjček a dotací na základě podmínek veřejně vyhlašovaných programů,
•
zjednodušení
legislativy,
zejména
v oblasti
daní,
účetnictví,
celní
administrativy a vstupu do podnikání, •
podpora rozšiřování odborných školení v součinnosti s podnikatelskou sférou, zvyšování kvalifikace podnikatelů i zaměstnanců.
Od roku 1991 Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj vypisují plošné a regionální programy na podporu MSP. Jak jsem již zmínila, byla pro tyto účely zřízena Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., kterou z 51% vlastní stát.
12
2 Formy podnikání Základními právními formami podnikání jsou podniky jednotlivce, živnosti nebo obchodní společnosti, které se dělí na osobní obchodní společnosti a společnosti kapitálové (dalšími právními formami jsou např. státní podniky, družstva apod.) Právní forma podnikání představuje z hlediska financí důležitý a dlouhodobě působící činitel. Jednotlivé právní formy se od sebe liší v základních charakteristikách: •
způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko),
•
oprávnění k řízení, zastupování podniku navenek, vedení podniku apod.,
•
počet zakladatelů,
•
nároky na počáteční kapitál,
•
administrativní náročnost založení a provozování podniku,
•
podíl na zisku (ztrátě),
•
finanční možnosti, přístup k cizím zdrojům,
•
daňové zatížení,
•
zveřejňovací povinnost.
2.1 Společnost s ručením omezeným V praktické části bakalářské práce se budu zabývat společností s ručením omezeným, zaměřím se na základní informace o tomto typu společnosti, která se řadí mezí společnosti kapitálové, které patří mezi nejsložitější formu podnikání, kam mimo jiné patří i akciové společnosti. Společnost s ručením omezeným představuje formu podnikání, která na straně jedné omezuje riziko vlastníka společnosti na nesplacený vklad do společnosti, který musí činit minimálně 200 000 Kč (minimální vklad společníka činí 20 000 Kč, pokud je vklad nepeněžitý musí ho ocenit soudní znalec), na straně druhé se vyznačuje všemi podstatnými znaky, které jsou charakteristické pro akciovou společnost, i zde dochází k oddělení vlastnictví od řízení. Vlastníci mohou, ale nemusejí řídit společnost, ta je ale povinna vést účetnictví, vnos vlastníků je předmětem dvojího zdanění – je zdaňován zisk společnosti (rozdíl mezi náklady a výnosy) a po naplnění rezervního fondu může být na základě valné hromady rozdělen vlastníkům jako kapitálový výnos, který je zdaňován 15%. Dále společnosti s ručením omezeným podléhají zpravidla i nepřímým 13
daním, zvláště DPH, která je zúčtovávána podle velikosti obratu. Z názvu plyne, že společníci nesou omezené riziko, promítá se tato skutečnost i v možnostech přístupu k dodatečným vnějším zdrojům pro financování ze strany věřitelů uvádí ve své literatuře Kislingerová (2007).
2.1.1
Základní postup při založení společnosti s ručením omezeným2
Jde o poměrně zdlouhavý proces, který v současné době většinou vázne na rychlosti odbavování na úřadech. Pro založení tohoto typu společnosti s ručením omezeným je nutno vykonat zejména následující: •
uzavření společenské smlouvy formou notářského zápisu,
•
složení základního jmění společnosti, nebo jeho části,
•
získání živnostenských oprávnění (živnostenských listů apod.),
•
zápis společnosti do obchodního rejstříku,
•
registrace společnosti u finančního úřadu.
Sepsáním a podpisem společenské smlouvy je založena společnost s ručením omezeným. Společenská smlouva se musí nechat sepsat formou notářského zápisu3. Společenská smlouva musí obsahovat tyto náležitosti4: •
firmu a sídlo společnosti,
•
určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
•
předmět podnikání (činnosti),
•
výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu,
•
jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti,
•
jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje,
•
určení správce vkladu,
•
jiné údaje, které vyžaduje obchodní zákoník.
2
celá tato kapitola vychází z www.business.center.cz Zákon č. 513/ 1991 Sb., obchodní zákoník §57 4 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník §110 3
14
Společenská smlouva může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizace společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. Způsob složení vkladů stanoví taktéž společenská smlouva5. Obvykle vložením vkladů na bankovní účet. Nejběžnějším způsobem je založení nového bankovního účtu na jméno správce vkladů a složení vkladů na tento účet. Banka poté vydá na požádání potvrzení o složení vkladů a o jeho výši. Aby banka mohla toto potvrzení vydat, vyžaduje předložení společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny. Toto potvrzení slouží jako jeden ze zakladatelských dokumentů a dokládá se při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Vklady lze složit i v hotovosti u správce základního jmění, který poté vydá prohlášení o složení základního jmění. Vznikem společnosti (zápisem do obchodního rejstříku) se stávají vklady jejím majetkem a společnost. Návrh na zápis do obchodního rejstříku se podává u příslušného rejstříkového soudu. Návrh na zápis podepisují všichni jednatelé, podpisy musí být úředně ověřeny. V případě, že rejstříkový soud zjistí formální chyby vašeho návrhu na zápis společnosti, vyžádá si opravdu nebo doplnění tohoto návrh. Na zápis společnosti do obchodního rejstříku se čeká až půl roku. O zapsání společnosti do obchodního rejstříku dostaneme od soudu Rozhodnutí o zápisu, které je doporučeně zasláno do sídla zakládané společnosti. Zápisem do obchodního rejstříku fakticky vzniká společnost s ručením omezeným a tímto dnem nastává povinnost vést účetnictví.
2.2 Majetková a kapitálová struktura podniku V mé bakalářské práci se budu zabývat získáváním cizího majetku a tak je důležité si nejprve vymezit pojmy cizí a vlastní kapitál. Vlastní kapitál rozdělím podle základních hledisek a pak se spíše budu věnovat kapitálu cizímu. Aby podnik mohl zahájit svou činnost, potřebuje k tomu mít finanční zdroje (kapitál, peníze), těmi zdroji může být vlastní kapitál nebo cizí kapitál. Majetek vyjadřuje to „co podnik vlastní“, a finanční 5
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 60
15
zdroje (kapitál) vyjadřují skutečnost, „komu majetek patří“. Písemný přehled obvykle ve formě účtu, na jeho levé (debetní) straně je zachyceno konkrétní složení majetku podniku, tj. všechna jeho aktiva, a na pravé straně (kreditní) všechny kapitálové zdroje (prameny), tj. pasiva, se nazývá rozvaha (bilance) podniku. Tento dvojí pohled se nazývá bilanční princip a rovnost úhrnu majetku a zdrojů jeho financování bilanční rovnice (aktiva = pasiva). Rozvaha (viz tabulka č. 2) je statickým přehledem o majetku podniku a jeho finančním krytí k určitému datu. Předpisy je stanoveno, kdy a k jakému datu musí podnik rozvahu sestavovat (měsíčně, ke konci roku – tzv. řádné rozvahy, při založení podnikupočáteční rozvahu, při likvidaci, při fůzi a rozdělení podniku – tzv. mimořádné rozvahy). Porovnání dvou rozvah za dva po sobě jdoucí roky (období) umožňuje zjistit, jak se finanční situace vyvíjí, a učinit potřebná dlouhodobá i krátkodobá opatření k efektivnímu rozvoji podniku. Tabulka 2: Rozvaha podniku, zjednodušené schéma (zdroj: Synek (2006)
ROZVAHA (ZJEDNODUŠENĚ)
AKTIVA 1. Dlouhodobý majetek
PASIVA 1. Vlastní zdroje (vlastní kapitál)
Dlouhodobý nehmotný majetek
Základní kapitál Fondy Hospodářský výsledek
Dlouhodobý hmotný majetek
2. Oběžný majetek
2. Cizí zdroje
Peněžní prostředky Pohledávky Bankovní úvěry
3. Přechodná aktiva
Rezervy Závazky Bankovní úvěry
3. Přechodná pasiva
Náklady příštích období Příjmy příštích období Kurzové rozdíly aktivní Kurzové rozdíly pasivní
Výdaje příštích období Výnosy příštích období Kurzové rozdíly aktivní Kurzové rozdíly pasivní
16
2.2.1 Majetek podniku Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání. Tvoří jej dvě základní skupiny prostředků, které se liší dobou, po kterou slouží v provozu podniku, než se vrátí do peněžní formy. První skupinou je dlouhodobý majetek, druhou skupinou je oběžný majetek (viz obrázek č. 1).
Obrázek 1: Majetková struktura podniku (zdroj: Synek (2006)
2.2.2 Kapitálová struktura podniku Majetek firmy musí být nějakým způsobem financován, a proto kapitálovou strukturou podniku rozumíme strukturu zdrojů, ze kterých majetek podniku vznikl (viz tabulka č. 3). Pokud kapitál vložil do podniku sám podnikatel (zakladatel) nebo skupina podnikatelů, pak mluvíme o vlastním kapitálu. Vložil-li kapitál do podniku věřitel (např. banka) jedná se o cizí (úvěrový či dluhový) kapitál. Toto členění kapitálových zdrojů se uplatňuje jak při založení podniku, tak i při zvětšování majetku podniku i pro financování jeho běžných potřeb.
17
Celková velikost podnikového kapitálu je závislá na mnoha faktorech, především na: •
velikosti podniku (čím větší podnik, tím větší potřeba kapitálu),
•
stupni mechanizace, automatizace, robotizace (větší stupeň použité techniky, větší kapitál),
•
rychlosti obratu kapitálu (čím rychlejší je obrat, tím je menší potřebný kapitál),
•
organizaci odbytu (pokud má podnik vlastní prodejní síť je potřeby vyšší kapitál než pokud podnik prodává před obchodní podniky).
Tabulka 3: Zdroje financování (zdroj: Kislingerová (2007)
Vlastnictví zdrojů
Původ zdrojů
interní
vlastní
cizí
zisk
podniková banka
odpisy
rezervy na důchod
vklady vlastníků
úvěry finančních institucí dluhopisy
externí
dotace a dary finanční leasing rizikový kapitál
obchodní úvěry ostatní závazky
2.2.3 Vlastní kapitál Vlastní kapitál je základem podnikání. Bez něho podnik či podnikatel nemohou začít podnikat. Je to kapitál, který patří majiteli podniku. Tento kapitál tedy tvoří majetek, který získal podnik od svých majitelů (základní kapitál, kapitálové fondy) a také majetek, který podnik vydělal svou podnikatelskou činností (fondy ze zisku, nerozdělený hospodářský výsledek minulých let a hospodářský výsledek běžného účetního období).
18
Vlastní kapitál obchodní společnosti lze rozdělit do několika položek: •
základní kapitál,
•
kapitálové fondy,
•
fondy ze zisku,
•
nerozdělený výsledek hospodaření minulých let,
•
výsledek hospodaření běžného účetního období.
Stručně popíšu jednotlivé položky vlastního kapitálu. Základní kapitál tvoří peněžité i nepeněžité vklady společníků do společnosti. Ve společnosti s ručením omezeným se musí povinně základní kapitál vytvářet a jeho hodnota a kdo kolik vložil, se musí zapisovat do obchodního rejstříku. Kapitálové fondy tvoří bezplatné převzetí majetku, dotace (o dotacích se budu podrobněji zmiňovat později), oceňovací rozdíly z přecenění majetku. Fondy ze zisku se musí vytvářet přímo ze zákona (ve spol. s r. o. je to zákonný rezervní fond6), nebo je jeho tvorba předepsána stanovami společnosti (statutární či ostatní fondy). Tyto fondy složí jako pojistka podniku proti nepředvídatelným rizikům v podnikání, slouží ke krytí ztrát a k překonání nepříznivého vývoje hospodaření podniku. Nerozdělený výsledek hospodaření (zisk) je to část zisku, kterou podnik má po odvodu všech daní, která se nerozděluje mezi majitele podniku a tak může sloužit k dalšímu podnikání. Může se stát, že i když podniky vykazuje vysoké zisky, nemusí mít tyto finanční prostředky k dispozici a tím mohou vzniknout platební potíže podniku. Vlastní kapitál podniku na druhé straně může snižovat ztráta z běžného účetního období nebo také neuhrazená ztráta z minulých let.
2.2.4 Cizí kapitál Je důležitým zdrojem financování většiny podniků a obejde se bez něj jen málo podniků. Cizí kapitál je závazkem podniku, který ovšem podnik musí do určité doby splatit. Podle doby splatnosti rozdělujeme cizí kapitál na krátkodobý (ten je většinou poskytován na dobu do jednoho roku) a dlouhodobý (poskytován na dobu delší než jeden rok).
6
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 67 Rezervní fond
19
Krátkodobý cizí kapitál (někdy také krátkodobé dluhy) zahrnuje závazky podniku, které jsou splatné během jednoho roku. Sem patří krátkodobé bankovní úvěry, dodavatelské úvěry (dodavatel dodá zboží, ale my ho zaplatíme později – tím vznikají závazky z obchodního styku), zálohy přijaté od odběratelů (tento kapitál máme k dispozici, než dodáme zboží či službu – nazývá se také odběratelský úvěr), půjčky, částky dosud nevyplacených mezd a platů (zavazujeme se zaměstnancům, že jim je zaplatíme), nezaplacené daně, aj. Dlouhodobý cizí kapitál tvoří převážně bankovní úvěry, leasingové dluhy a jiné dlouhodobé závazky. Ve státech, kde je rozvinutá tržní ekonomika se používá více forem financování. Např. Synek a kol. (2007) uvádí tyto formy financování z cizích zdrojů: •
investiční úvěr,
•
obligace,
•
dlouhodobé rezervy,
•
leasing,
•
dotace ze státního nebo místního rozpočtu, prostředky z fondů EU.
V jiné literatuře se Synek (2007) se zmiňuje, že zdrojem financování jsou i rezervy. Ty jsou určeny k financování nepředvídaných výdajů v budoucnosti (např. opravy budov a zařízení, nedobytných pohledávek) a podnik si jimi kryje riziko podnikání. Cenou za používání cizího kapitálu jsou úroky. Zahrnutí úroků placených za cizí kapitál do nákladů snižuje daňový základ a tím i výši placených daní. Působením daňového štítu, jak uvádí Kislingerová (2007), (může působit jedině, když podnik dosahuje zisků) proto cizí kapitál zlevňuje a obvykle bývá levnější než vlastní. Pokud míra zadluženosti překročí určitou hranici, stoupá tím riziko pro věřitele, což se odráží na výši úrokové míry za půjčení peněz. Zvyšování podílů cizího kapitálu vede jednak ke zvýšení ekonomické efektivnosti, ale na druhou stranu snižování finanční stability podniku. Platí že, krátkodobý cizí kapitál je levnější než dlouhodobý. Prodlužování časového horizontu roste pro věřitele riziko a s růstem rizika na druhou stranu roste požadovaná výnosnost investovaného kapitálu.
20
Jestliže podnik využívá cizí kapitál, musí podle dohodnutých smluv také platit jeho poskytovateli úroky, což je další odvod hotovosti z podniku. Výše odváděných úroku závisí na dohodnuté úrokové sazbě, a také na výši dluhu v jednotlivých letech. Cizí kapitál je poskytnut na dočasnou dobu, a proto podnik musí počítat s postupným splácením dluhu. Splácet dluh lze, buď anuitně tzn., že se splácí k určitému datu (které je uvedeno na smlouvě vždy stejná částka, která obsahuje jak úrok, tak i splátku dluhu. Druhá možnost splácení je že se vždy splácí úrok (v tomto případě počítaný k disponované částce) a poté stejná částka, která odpovídá splátce. A třetí, poslední, možností je že se dlužník a věřitel domluví, jak se bude splácet.
2.2.5 Finanční páka Finanční páku, kterou Kislingerová (2007) vysvětluje ve své knize, můžeme zjednodušeně vysvětlit takto: pokud použijeme na investování cizí a zároveň i vlastní kapitál, zvýšíme tím výnosnost vlastního kapitálu. Toto je způsobeno jednak použitím levného krátkodobého cizího kapitálu a také pomocí daňového štítu. Platí tedy, že cizí kapitál zvedá výnosnost vlastního kapitálu. Podíváme-li se na tento problém důkladněji, zjistíme, že abychom mohli použít výhodu finanční páky, je potřeba splnit další podmínky. Jednou z nich je výnosnost vlastního kapitálu (označováno ROE – Return Of Equity), ta udává, kolik nám vydělá každá jednotka vlastního kapitálu, který použijeme, formou čistého zisku (EAT). ROE se obvykle vyjadřuje v %. Při rostoucím zisku tato hodnota roste, a klesá s množstvím použitého vlastního kapitálu. Výnosnost vlastního kapitálu spočítáme: ROE = EAT/E, kde EAT je hospodářský výsledek za účetní období a E je vlastní kapitál. Všeobecně platí, že zadluženost nám zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu – hovoříme o pozitivním působení finanční páky. Není tomu ale vždy. Důležitou podmínkou pro správné fungování páky je, že náš vlastní kapitál musí dosahovat určité výnosnosti, výnosnost musí být vyšší než úroková míra, kterou platíme za cizí kapitál. Pro toto použijeme další vzorec, který nám udává, kolik musí být vysoké naše zisky, aby nám fungovala finanční páka. EBIT/A>rd , kde EBIT je zisk před úroky a zdaněním, A jsou celková používaná aktiva (celkový kapitál), rd je úroková míra, za kterou je nám poskytnut úvěr. Podíl EBIT/A je označován také jako ROE – což značí výnosnost celkového kapitálu – nezáleží na
21
jeho složení). Výnosnost vlastního kapitálu je tedy čistý zisk, který připadá na jednu korunu kapitálu, který jsme vložili do podnikání. Finanční páka je tedy efekt, kdy pomocí cizího kapitálu měníme relativní výnosnost vlastního kapitálu (ROE). Jak jsem již zmínila, finanční páka působí podle přiměřené míry zisku podnikatele: • jestliže EBIT/A > úroková míra z cizího kapitálu, působení finanční páky je pozitivní, • jestliže EBIT/A = úroková míra dluhu, nepůsobí finanční páka, • jestliže EBIT/A < úroková míra dluhu, působí finanční páka negativně (pokud se zvýší používání cizího kapitálu, klesá nám výnosnost vlastního kapitálu (ROE).
2.2.6 Výhody a nevýhody použití cizího kapitálu V dnešních podmínkách málokterý podnikatel či podnik pracuje bez cizího kapitálu. Výhody použití cizího kapitálu: •
podnikatel nemá dostatek finančních prostředků k založení podniku,
•
podnikatel nedisponuje potřebným kapitálem v době, kdy ho potřebuje (např. nákup strojů, surovin),
•
při použití cizího kapitálu nevznikají jeho poskytovateli žádná práva v přímém řízení podniku, pokud přibyde nový společník, muselo by dojít k rozdělení pravomocí,
•
cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní, jeho použití zvyšuje rentabilitu podniku.
Vyskytují se i skutečnosti, které jsou proti použití cizího kapitálu, jsou to především: •
cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku a tím snižuje zadluženost podniku,
•
každý další dluh, o který podnikatel zažádá je dražší a bude také těžší ho získat.
22
3 Hodnocení činnosti podniku Tuto kapitolu popisuje ve své knize Synek (2006). Výsledkem hospodaření podniku jsou výrobky nebo služby. Peněžním oceněním výrobků a služeb za určité období jsou výnosy podniku, nezáleží na tom, zda došlo k jejich zaplacení. Výnosy podniku za určité období (měsíc, čtvrtletí, rok) zachycujeme ve výkazu, který se nazývá výkaz zisků a ztrát, tzv. výsledovka. Výnosy sledujeme ve třech skupinách (dělení podle účetnictví). Jsou to provozní výnosy, finanční výnosy a mimořádné výnosy. Výsledek hospodaření zjistíme rozdílem mezi výnosy a náklady za určité období. Opět ho dělíme do tří skupin – provozní, finanční a mimořádný. Jsou tři možnosti výsledku: • výnosy jsou vyšší než náklady, pak se jedná o zisk, • výnosy jsou nižší než náklady, pak se jedná o ztrátu, • výnosy jsou rovny nákladům. Základním motivem pro podnikání je samozřejmě zisk a je zároveň hlavním kritériem pro rozhodování. Zisk je také hlavní zdroj samofinancování podniku a je důležitou součástí poměrových ukazatelů finanční analýzy. Musíme také rozlišovat mezi účetním ziskem (ten zjistíme v účetnictví), daňovým ziskem (vypočítáme ho, pomocí úprav účetního zisku, které jsou dány daňovými zákony) a ekonomickým ziskem (vypočítáme ho, pomocí odečtením veškerých nákladů od výnosů). Ekonomický zisk je základem pro podnikatelské rozhodování a také součástí nového ukazatele EVA.
3.1 Maximalizace zisku – primární cíl Jak ve své literatuře uvádí Synek (2006) posláním podniků je, aby vyráběly a distribuovaly výrobky a poskytovaly služby zákazníkům. Každý podnik či jedinec sleduje určitý cíl, kterého chce jako podnik či jednotlivec dosáhnout. Cíl závisí na účelu, za kterým je podnik založen a je také důvodem existence podniku. Za primární cíl firmy je považována maximalizace zisku. Mezi základní ukazatele, která nám určují, jak plníme své cíle patří: ukazatele výnosnosti (rentability), ukazatel ROE.
23
4 Podnikání v dopravě Vymezení pojmu doprava není jednoduché, jak už to bývá u všech věcí, které je potřeba definovat. V každém odborném slovníku či literatuře se definice liší a nemusí se shodovat ani v obsahu, ani v rozsahu. Nejčastější definice dopravy zní takto:„Doprava je cílevědomá změna místa osob anebo nákladů uskutečňovaná pomocí dopravního prostředku po dopravní cestě.“ (Pastor, 2007). Další používanou definicí je: „Doprava je cílevědomý proces změny místa.“ (Pastor, 2007). Dopravu lze dělit a popsat z různých hledisek. Jedním z těchto hledisek je vztah dopravce (tedy toho kdo uskutečňuje dopravu) k přepravci (zákazník – ten kdo požaduje přemístění). Pokud je dopravce i přepravce totožný hovoříme o tzv. dopravě individuální popřípadě vnitropodnikové. Pokud jsou dopravce a přepravce odlišní jedná se o dopravu zakázkovou.
4.1 Druhy dopravy a její kvalita Dopravu lze rozdělit podle mnoha kritérií. Jedním z dělení, při kterém zohledňujeme jako kritéria dopravní cesty a dopravní prostředky je, že druhy dopravy jsou tyto: železniční, silniční, vodní (námořní a vnitrozemskou), leteckou, nekonvenční (např. lanovky, ropovody, plynovody atd.). Jednotlivé druhy dopravy mají svoje typické dopravní prostředky a cesty, což ovlivňuje organizaci, řízení i ekonomiku jejich provozu. Pro další dělení dopravy můžeme jako kritérium použít pro koho je doprava určena, na dopravu veřejnou (přístupná každému za předem vyhlášených podmínek – jízdní řád, podmínky přepravy – podnik veřejné dopravy má jako předmět podnikání právě tuto činnost) a neveřejnou (slouží podniku jako doplněk k jeho hlavní činnosti, např. závodová doprava, služební automobily atd.). Dalším kritériem dělení může být podle druhu přepravované služby. Doprava nákladní, osobní a dopravu zpráv. Podle dopravních prostředků rozlišujeme dopravu na pěší, cyklistickou, automobilovou, tramvajovou, trolejbusovou, autobusovou atd. Ještě například podle územního rozsahu dělíme na dopravu vnitrostátní nebo mezinárodní. Existují ještě další hlediska třídění, ale toto můžeme označit jako za jedny z hlavních.
24
Důležité u dopravy je samozřejmě její kvalita. Kvalita je v dnešní době nepostradatelným faktorem jak při výrobě produktů tak při poskytování služeb. Postupně se kvalita dostala na první místo žebříčku důležitosti, na co se náš zákazník dívá. Ke kvalitě dopravy patří: •
rychlost, což je potřebný čas k přemístění (osob, zpráv či zboží) v prostoru,
•
pravidelnost a přesnost služeb,
•
bezpečnost přemístění osob, zboží nebo informací.
4.1.1 Vnitrostátní dálková doprava Jak vyplývá z názvu, jedná se o přepravu osob na větší vzdálenosti (jde o větší vzdálenost stanic, ve kterých jednotlivé spoje zastavují). Takováto doprava klade vyšší nároky na cestovní rychlost, pohodlí, informace a kvalitu doplňkových služeb. Vnitrostátní dálkovou dopravu můžeme označit jako meziaglomerační dopravu, jde především o spojení oblasti mezinárodního významu (Praha, Brno, Ostrava) a jako meziregionální dopravu, která zajišťuje rychlé spojení mezi regiony, píše ve své literatuře Zelený (2007). Výhodou silniční dálkové dopravy je, že lze zavést časově i prostorově hustější dopravní obsluhu bez přestupů. Na druhé straně nevýhodou je silniční infrastruktura, která může způsobit nežádoucí prodloužení jízdní doby. Neustále se zvyšuje kvalita nabízených služeb – zařazením moderních vozidel, nebo rozšíření poskytovaných služeb (sanitární zařízení, denní tisk, promítání filmů atd.)
4.2 Silniční sektor Výkony silniční dopravy rostou rychleji než výkony ostatních druhů dopravy. Kapacita, kterou tento sektor má je bohužel na mnoha místech na hranici vytížení. K tomuto dochází především v oblastech, kde je omezení dopravy obtížně řešitelné (zejména z ekonomických hledisek a z hlediska koncentrace obyvatel). S růstem silniční dopravy je spojeno ekologické zatížení, zvyšuje se riziko provozu. Máme několik faktorů, které nám rozvoj nejen v silničním sektoru ovlivňují (tyto faktory samozřejmě ovlivňují i železnici, vnitrozemskou plavbu, leteckou dopravu, námořní dopravu). Jsou jimi např.:
25
• politické aspekty, • ekonomické aspekty, • technické aspekty, • sociální aspekty, • ekologické aspekty, • migrace, • problémy dopravy ve městech, • financování investic do dopravy, • plánování, • automobilizace, atd.
4.3 Subjekty v dopravě V sektoru dopravy se vyskytuje několik pojmů, které je potřeba vysvětlit. Setkáváme se s nimi i v běžném životě, čili víme v jakém případě a o čem hovoříme, vždy je ale lepší pojmy pro lepší pochopení vysvětlit. Uživatelé dopravy: tato skupina je tvořena přepravci a cestujícími, kteří uspokojují své přepravní potřeby nákupem přepravních služeb. Uživatelé mohou své přepravní potřeby zajišťovat také vlastními dopravními prostředky. Operátoři dopravy: jde o podnikatelské subjekty, kteří nabízejí uživatelům své dopravní výkony a další služby, které zabezpečují dopravně-přepravní proces. Tato skupina je tvořena nejrůznějšími dopravci (dopravní firmy, společnosti a podniky) a také zprostředkovateli, kteří svým klientům zajišťují služby a jednají jejich jménem s dopravci. Dopravci: provozovatel (dopravy či vozidel), často zároveň vlastník dopravních prostředků – v některých případech pouze jejich nájemce (finanční leasing).
26
Zprostředkovatel: subjekt, který svým jménem, ale na účet přepravce, a tím v jeho zájmu zajišťuje jeho potřeby. Zprostředkovává či sám realizuje nákup přepravních nebo dopravních služeb.
4.4 Podnikání v silniční infrastruktuře Na silniční síť mají přístup všechny dopravní prostředky veřejné dopravy v osobní i nákladní dopravě, neveřejné dopravy a také individuální automobilové dopravy jen na základě řidičského oprávnění řidiče motorového vozidla a dalších předepsaných dokladů o vozidle. Důležitým zákonem je zde zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů7. Tento zákon upravuje podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly, která je prováděna pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání. Silniční zákon vymezuje také základní pojmy, které se vztahují k problematice, kterou zákon řeší. Silniční doprava je chápána jako souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková
osobní
přeprava,
kyvadlová
doprava,
příležitostná
osobní
doprava
a taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemisťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. Takto definuje silniční dopravu zákon č. 111/1994 Sb. Provozovatel silniční dopravy (dopravce) je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje silniční dopravu podle tohoto zákona8. Dopravcem může být fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, v tomto případě hovoříme o dopravci tuzemském. Pokud fyzická osoba má trvalý pobyt nebo právnická osoba sídlo mimo území České republiky jedná se o zahraničního dopravce. Tuzemský dopravce musí splňovat podmínky a povinnosti, ke kterým patří zejména: •
používat v silniční dopravě vozidlo, které je evidováno v ČR, má registrační značku ČR (musí mít v pořádku technickou kontrolu a měření emisí, které stanovuje zvláštní předpis),
7 8
Zákon č. 111/1994 Sb. podle zákona č. 111/1994 Sb. o silniční přepravě, ve znění pozdějších předpisů
27
•
ve vnitrostátní dopravě zajistit, aby řidiči dodržovali ustanovení, které se týká doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku (stanoveno mezinárodní úmluvou, kterou je vázána také ČR),
•
zajistit, aby práci řidiče vykonávala pouze osoba, která se podrobila lékařské prohlídce a je způsobilá k řízení motorového vozidla.
Silniční doprava pro vlastní potřeby je doprava, kterou se zajišťuje podnikatelská činnost a při které nevzniká závazkový vztah, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat či věcí. Silniční doprava pro cizí potřeby je doprava, při které vzniká mezi provozovatelem silniční dopravy a osobou, která má dopravní potřebu, závazkový vztah, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí. Osoba, která chce provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby, musí mít dobrou pověst, být odborně způsobilá, musí prokázat finanční způsobilost a mít koncesi (pokud provozuje tuto činnost pro cizí potřeby živností) nebo povolení od dopravního úřadu v ostatních případech. Dobrá pověst dopravní firmy je zkoumána pět let od podání žádosti a musí trvat po celou dobu provozování dopravy. Jde o osobu (podnik), která je bezúhonná podle živnostenského zákona, které nebylo v posledních pěti letech zrušeno živnostenské oprávnění na základě návrhu dopravního úřadu či Ministerstva dopravy. Odborná způsobilost se prokazuje osvědčením o odborné způsobilosti pro provozování dopravy, které vydává příslušný dopravní úřad na základě úspěšně složené zkoušky, či na základě dokladu o úspěšném ukončení příslušného uceleného studia. Finanční způsobilostí musí dopravce prokázat, že je schopen zajistit řádné zahájení a fungování silniční dopravy. Prokazuje se dopravnímu úřadu v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele, prostřednictvím obchodního majetku, objemu finančních prostředků, které má dostupné, provozním kapitálem a rezervy na 12 měsíců provozu. Povinnost prokazovat finanční způsobilost se vztahuje pouze na autobusy, které podléhají silniční dani9. Tato povinnost se tedy nevztahuje na autobusy, kterými se zabezpečuje veřejná linková doprava.
9
podle vyhlášky č. 32/2005 Sb.
28
4.5 Autobusová doprava V autobusové dopravě rozlišujeme tři základní druhy dopravy. Pravidelná doprava (jak už z názvu vyplývá, jedná se o dopravu, která se uskutečňuje pravidelně, podle nějakého řádu), dále doprava příležitostná (doprava, která se uskutečňuje především na podnět zákazníka) a kabotážní doprava (to je doprava na území daného státu, kterou provozuje dopravce, který nemá v tom státě sídlo).
4.5.1 Pravidelná doprava Jedná se o dopravu, kde jsou podmínky přepravy upraveny občanským zákoníkem a zákonem o silniční dopravě10. Tento zákon také přesně definuje rozdíl mezi linkovou dopravou osobní a veřejnou.
4.5.2 Linková osobní doprava Je pravidelné poskytování přepravních služeb na určité trase dopravní cesty, kdy cestující nastupují a vystupují na zastávkách, které jsou předem určeny. Linková osobní doprava může mít několik forem. Buď se jedná o veřejnou linkovou dopravu (může jít i o zvláštní formu veřejné linkové dopravy), dále se může jednat o dopravu vnitrostátní (jedná se o dopravu, kdy výchozí místo, cílové místo a celá trasa leží na území jednoho státu) nebo mezinárodní (výchozí místo a místo cílové leží na území dvou různých států, nebo doprava, při níž výchozí i cílová stanice leží na území jednoho státu, ale část jízdy se uskuteční na území jiného státu). Veřejná linková doprava, v tomto případě se jedná o dopravu, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány za účelem uspokojování přepravních služeb. Tato doprava je přístupná všem, výjimku tvoří případné povinné rezervace. Na poskytování těchto služeb je potřeba mít koncesi, o které rozhoduje Živnostenský úřad. Dopravní úřad v tomto případě pouze vydává stanovisko, které ovšem Živnostenský úřad nemusí akceptovat. Zvláštní linková doprava, jedná se o dopravu vybraných skupin cestujících, ze které jsou vyloučeni ostatní osoby. Jde především o přepravu pracovníků mezi bydlištěm a pracovištěm, přeprava žáků mezi bydlištěm a školou atd. 10
Zákon č. 111/1994 Sb.
29
Dopravce, který získá koncesi nebo povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby a rozhodne se provozovat linkovou osobní dopravu, může provoz této dopravy zahájit pouze na základě licence k provozování linkové osobní přepravy. Tato licence je udělována příslušným dopravním úřadem (pokud se jedná o licenci na vnitrostátní linkovou osobní dopravu), kde je výchozí zastávka. Dopravní úřady jsou v tomto případě krajské úřady. Pokud se jedná o mezinárodní linkovou osobní přepravu, rozhoduje o udělení licence Ministerstvo dopravy. V rozhodnutí o udělení licence dopravní úřad uvádí formu linkové osobní dopravy. Uvede, zda se jedná o městskou, vnitrostátní nebo mezinárodní dopravu, označení a vedení linky, datum zahájení provozu a dobu na kterou se licence uděluje. Dopravní úřad rozhoduje o udělení licence na základě žádosti a to ve lhůtě 45 dní ode dne jejího podání. Příslušný dopravní úřad má také možnost odejmout licenci a to v několika případech. Např.: při porušení povinnosti stanovené Zákonem o silniční dopravě, neplní podmínky stanovené v licenci. Dále zákon stanovuje, že dopravce musí předložit ke schválení jízdní řád nebo jeho změnu příslušnému dopravnímu úřadu. Pokud dopravní úřad jízdní řád schválí, postoupí ke schválení Ministerstvu dopravy, to vede pro potřeby cestujících celostátní informační systém o jízdních řádech. Změny v jízdních řádech může dopravce provádět pouze v termínech, které zveřejní Ministerstvo dopravy v obchodním zákoníku. Mezi povinnosti dopravce, jak stanovuje zákon, patří například: • dopravce musí zahájit provoz na lince ke dni, který je stanoven v licenci a její provoz udržovat po celou dobu platnosti licence, • vydat a uveřejnit jízdní řád, jeho případné změny smluvní přepravní podmínky a tarif, • provozovat dopravu dle stanoveného jízdního řádu, smluvních přepravních podmínek a tarifu, • spojem, který je uveden v jízdním řádu přepravit každého, kdo splní podmínky, • musí označit vozidlo příslušné linky názvem výchozí a cílové zastávky spoje, toto označení by mělo být čitelné i za tmy, nejlépe umístěno na čele vozidla,
30
• pečovat o bezpečnost přepravovaných osob a jejich zavazadel a zabezpečit první pomoc a náhradní dopravu v případě, že se stane účastníkem dopravní nehody nebo se vyskytne technická závada na vozidle. Jedním z faktorů proč provozovat linkovou osobní přepravu je zajistit dopravní obslužnost území kraje, což znamená podle zákona zajistit přiměřenou dopravu po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu. Jedná se především o dopravu do škol, do úřadů, ke zdravotnickým zařízením a zpět. Odpovědnost za propojení jednotlivých linek a spojů s veřejnou drážní dopravou má kraj. Z toho důvodu se také kraj podílí na prokazatelné ztrátě dopravců. Dopravní obslužnost jak uvádí Zelený (2007) je zajišťování dopravních potřeb občanů na území kraje nebo státu ve veřejném zájmu. Existuje pět základních hledisek, kterými se hodnotí dopravní obslužnost: •
sociální
hledisko
–
občané,
kteří
nemohou
používat
individuální
automobilovou dopravu, se musí dostat do škol, k lékařům, k úřadům, a to za cenu, která pro ně bude přijatelná, •
prostorové hledisko – doprava individuálně automobilem je náročná na prostor,
•
ekologické hledisko – veřejná doprava jako celek produkuje méně měřených emisí než individuální automobilová doprava,
•
bezpečnost – ve veřejné dopravě se vyskytuje méně dopravních nehod než v individuální automobilové dopravě,
•
vyváženost regionálního rozvoje – kvalita veřejné dopravy přispívá k rovnoměrnému regionálnímu rozvoji.
Prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě tvoří rozdíl mezi součtem ekonomicky oprávněných nákladů, které dopravce vynaloží na plnění závazků veřejné služby a přiměřeného zisku, který se vztahuje k těmto nákladům, kterých dopravce dosáhne při plnění závazků veřejné služby. Tuto prokazatelnou ztrátu, která vznikne dopravci při plnění závazků veřejné služby, hradí ze svého rozpočtu kraj (a to v případě, že se jedná o veřejnou vnitrostátní linkovou dopravu). Při sepisování smlouvy o závazku veřejné služby se také předloží předběžný odborný
31
odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které je závazek uzavřen. Vymezení prokazatelné ztráty, způsob výpočtu předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty, její způsob výpočtu, a další potřebné doklady stanovuje prováděcí předpis. Do prokazatelné ztráty si dopravce nesmí započítat ztráty, které mu případně vzniknou při provozu jiných linek a spojů. Finanční prostředky, které jsou určeny k úhradě této ztráty, nesmí být použity k jiným účelům. Pokud dopravce zajišťuje služby, které jsou mimo závazky veřejné služby, je povinen vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb, jak ukládá zákon 111/1994 Sb. Závazek veřejné služby je závazek dopravního podniku, který by nepřevzal ve svých vlastních komerčních zájmech vůbec, nebo ve stejném rozsahu či za stejných podmínek. Tyto závazky se ukládají písemně a ukládající orgán se současně zavazuje uhradit ztrátu, včetně přiměřeného zisku, která dopravci vznikne převzetím závazku. Závazek ve veřejném zájmu je především: •
závazek provozu, dopravce by měl zajistit na jakékoliv dopravní cestě, ke které obdržel licenci, všech nutných opatření k zabezpečení stanovených norem, plynulosti provozu, pravidelnosti a kapacity,
•
závazek přepravy, v tomto případě se jedná o závazek dopravce přijmout a přepravit cestující nebo věci za speciální sazby nebo za zvláštních podmínek,
•
tarifní závazek, tento závazek ukládá dopravnímu podniku uplatnit zejména pro určité kategorie cestujících či zboží nebo určité trasy sazby, které stanovuje nebo schvaluje příslušný orgán veřejné správy. (Např. od roku 2003 schválila vláda ČR slevy pro žáky a studenty, na tuto slevu mají nárok žáci a studenti do 26 let všech škol v ČR a škol v zahraničí. Úroveň jejich studia musí být základní, střední nebo na vysoké škole. Další podmínkou je, že se musí jednat o denní nebo prezenční formu studia. Takovouto slevu musí poskytovat všichni dopravci ve veřejné pravidelné železniční i autobusové dopravě, protože se jedná o slevu, kterou poskytuje stát. Tato sleva je využívána pouze v období od 1. září do 30. června, tedy ve školním roce).
32
4.5.3 Příležitostná doprava V tomto případě se jedná o neveřejnou osobní dopravu, která ovšem není ani linkovou osobní dopravou ani taxislužbou. Jak uvádí zákon o silniční dopravě, je dopravce povinen objednávku přepravní služby předem zaznamenat do evidenční knihy objednávek a také musí zajistit, aby kopie záznamu objednávky byla umístěna ve vozidle, jímž je doprava zajišťována. Tyto objednávky je dopravce povinen evidovat po dobu pěti let od ukončení přepravy.
5 Dotace Pojem dotace je definován v zákoně č. 218/2000 Sb. § 3, o rozpočtových pravidlech. Dotace jsou peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Dotace patří na stranu výdajů v územně samosprávných celcích (obce, kraje). Výdaje obcí či krajů jsou kryty dotacemi ze státního rozpočtu, které jsou dále přerozdělovány. Výdaje dělíme na běžné (výdaje, které se opakují, financují se jimi běžné potřeby v rozpočtovém roce) a kapitálové (na financování dlouhodobých – investičních potřeb). Dotace veřejné dopravě tvoří 2,9 % běžných výdajů a 1,4 % kapitálových výdajů obce (závisí na velikosti obce). Dotace jsou poskytované na financování běžných a pravidelně se opakujících potřeb v rozpočtovém období, tzv. běžné dotace a kapitálových, tj. jednorázových, pravidelně se neopakujících dlouhodobých potřeb – tzv. kapitálové dotace. Všeobecně můžeme dotace, které patří mezi nenávratné peněžní transfery rozdělit do dvou skupin, a to na dotace účelové (přesně stanoveno za jakým účelem se poskytují) a neúčelové (nejsou vázány na předem určený účel). Protože dotace se poskytují ze státního rozpočtu, je nutné pro jejich získání splnit podmínky, které zadavatel (obce či kraj) požaduje. Existuje několik kritérií, které se liší na základě toho, pro koho a na co je dotace určena. Kritéria jsou zveřejněna vždy při vypsání jednotlivých dotačních programů a kraj či obec je musí zveřejnit, uvádí Peková (1997) ve své literatuře.
33
6 Finanční analýza firmy Každý podnikatel by měl vždy, než učiní zásadní a dlouhodobé rozhodnutí finančního ale i nefinančního charakteru, udělat jakési zhodnocení své dosavadní činnosti a také toho jak se jeho činnost promítá ve finanční výkonnosti a zdraví podniku. Toto zhodnocení nazýváme finanční analýza. Finanční analýza by se měla provádět alespoň jednou ročně, zmiňuje ve své knize Schollerová (2008). Zdrojem údajů pro finanční analýzu jsou jednak interní finanční výkazy (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz o cash-flow), dále výroční zprávy, různá statistická šetření, údaje manažerského účetnictví a další. Dále podnik může využít i externí údaje o jiných podnicích. Ve finanční analýze se používá několik základních metod, které Mrkvička (2006) dělí takto: • Analýza extenzivních (absolutních) ukazatelů: -
horizontální,
-
vertikální.
• Analýza poměrových ukazatelů: -
rentability,
-
likvidity,
-
aktivity,
-
finanční stability,
-
založených na cash flow,
-
kapitálového trhu.
• Analýza fondu finančních prostředků: -
čistého pracovního kapitálu,
-
čistých pohotové prostředků,
-
čisté peněžně pohledávkové finanční fondy.
34
V další literatuře, např. Sholleová (2008) autoři zmiňují další často používaný hodnotový ukazatel EVA. Dále se ve finanční analýze používají tzv. souhrnné indexy. Ty lze rozdělit na bankrotní a bonitní indikátory. Do těchto indexů řadíme Altmanovu analýzu.
6.1 Analýza extenzivních ukazatelů V této kapitole se budeme zabývat způsobem výpočtu analýzy pomocí horizontální a vertikální analýzy. Vertikální a horizontální analýzu je vhodné doplnit i rozborem dodržování bilančních pravidel (zlaté, rizika a pari).
6.1.1 Horizontální analýza Horizontální analýza, tzv. analýza po řádcích porovnává změny jednotlivých výkazů v časové posloupnosti, uvádí Mrkvička (2006). Je ovšem potřeba dodržet několik zásadních věcí. Je potřeba mít dostatečně dlouhou časovou řadu údajů (nejlépe za více než dvě období), snažit se vyloučit náhodné vlivy, které na jednotlivé položky působily. Horizontální analýza používá dva ukazatele: absolutní změna (rozdílová analýza) = ukazatelt – ukazatelt-1 procentní změna (podílová analýza) = absolutní změna . 100 / ukazatelt-1
6.1.2 Vertikální (procentní) analýza Tato analýza spočívá ve vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentního podílů k jediné zvolené základně položené jako 100 %. Pokud při tomto rozboru používáme rozvahu, je jako základ zvolena výše aktiv či pasiv celkem, při použití výkazu zisků a ztrát je to velikost celkového obratu.
6.2 Analýza poměrových ukazatelů Tuto analýzu popisuje Scholleová(2008) takto: „K tomu, aby bylo možné analyzovat vzájemné vazby a souvislosti mezi ukazateli, dáváme jednotlivé absolutní hodnoty do vzájemných poměrů.“
35
6.2.1 Ukazatele rentability Rentabilita (výnosnost kapitálu) je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, nebo-li dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. Rentabilita charakterizuje výdělek z podnikatelské činnosti za určité období, kterou můžeme charakterizovat základním vztahem: zisk / investovaný kapitál. V jednotlivých vzorečcích se používají následující zkratky: EBIT (čistý zisk + daň +nákladové úroky) a EAT (čistý zisk, nebo-li zisk po zdanění). • Rentabilita aktiv (Return on Assets, ROA): Je to klíčový ukazatel rentability, poměřuje zisk podniku s celkovými vloženými prostředky. Neohlížíme se, zda jsme financovali z vlastního nebo cizího kapitálu.
EBIT = čistý zisk + daň + nákladové úroky • Rentabilita vlastního kapitálu (Return of Equity, ROE): Tento ukazatel nám vyjadřuje reprodukci kapitálu, který vložili do podniku vlastníci. Tímto ukazatelem vyjadřujeme, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu, kterou vlastníci investovali.
• Rentabilita tržeb (Return of Sales, ROS): Nám ukazuje, kolik korun zisku vytvoříme z jedné koruny tržeb.
EAT = čistý zisk (zisk po zdanění)
36
6.2.2 Ukazatelé likvidity Likvidita vyjadřuje schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky, kterými bude včas krýt v požadované době splatné závazky. Nízká likvidita znamená problém pro firmu, ať už nedostatek zásob či finančních prostředků. Scholleová (2008) zmiňuje hned několik ukazatelů, které nám řeknou jak je na tom náš podnik s likviditou. • Běžná likvidita (Current Ratio): Tento ukazatel nám říká, kolikrát jsou naše oběžná aktiva vyšší než krátkodobé závazky. Jinak řečeno, kolikrát je náš podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by všechna tyto aktiva proměnil v peníze. Je dobré, aby se tento ukazatel pohyboval v rozmezí 1,8–2,5.
• Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio): Princip toho vzorce je stejný jako u předchozího a zjišťujeme stejnou věc, ovšem od oběžných aktiv odečteme zásoby, tedy tu část aktiv, která se nejhůře proměňuje v peníze. Tento ukazatel by se měl pohybovat v rozmezí 1–1,5.
• Okamžitá likvidita (Cash Position Ratio): Doporučená hodnota toho ukazatele by se měla pohybovat na úrovni 0,2–0,5. Finančním majetkem se v tomto případě myslí nejenom peníze v pokladnách a na účtech ale také krátkodobé obchodovatelné cenné papíry.
37
6.2.3 Ukazatelé aktivity Tyto ukazatelé používají především podniky, kde se vyskytují ve velkém množství zásoby, ale objevují se také ukazatelé, které muže použít i firma, která se zaměřuje na služby a tudíž její zásoby jsou nízké nebo také nulové. • ukazatel obratu aktiv: Tržby/Aktiva, • ukazatel obratu zásob: Tržby/Zásoby, • ukazatel doby obratu zásob: 365/Obrat zásob, • obrat pohledávek: Tržby/Pohledávky, • doba obratu pohledávek: 365/Obrat pohledávek, • obrat závazků: Nákupy na obchodní úvěr/Závazky z obchodního styku, • doba obratu závazků: 365/Obrat závazků, • ukazatel obratu DHM: Tržby/ DHM, • doba splatnosti krátkodobých závazků: krátkodobé závazky/(tržby/360). Jak si můžeme všimnout, jednotlivé ukazatelé se neustále opakují, jen se používají jiné položky z rozvahy. Takže záleží na firmě, jaké údaje potřebuje zjistit.
6.2.4 Ukazatelé finanční stability Tyto ukazatele se v různých literaturách nazývají jinak (např. ukazatelé zadluženosti, finanční struktury). Mrkvička (2006) tyto ukazatele nazývá jako ukazatele finanční stability a řadí sem několik ukazatelů. • Ukazatel věřitelského rizika (Debt Ratio) V tomto případě není určeno, v jaké hladině by se měl ukazatel pohybovat, ale pokud by firma chtěla dodržet zlaté pravidlo financování měl by ukazatel mít hodnotu 50 %. Za cizí zdroje zde považujeme rezervy, krátkodobé závazky, dlouhodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci a časové rozlišení pasiv.
38
• Koeficient samofinancování (Equity Ratio) Slouží jako doplňkový ukazatel k ukazateli věřitelského rizika a jejich součet musí dát dohromady 100 %.
• Ukazatel finanční páky Jde o převrácenou hodnotu samofinancování. Čím je ukazatel vyšší, tím je vyšší podíl cizích zdrojů na celkovém financování.
• Ukazatel úrokového krytí Tento ukazatel je velice populární v USA. Informuje nás o tom kolikrát nám náš zisk (před odečtením úroků a daní) převyšuje úrokové platby. Čím vyšší je tento ukazatel tím lépe. Američtí analytici určují jako kritickou úroveň hodnotu 3,00. Za naprosto bezproblémovou hodnotu uvádí číslo 8,00.
• Ukazatel úrokového zatížení Je to převrácená hodnota k úrokovému krytí. V tomto případě je nejlepší co nejmenší hodnota ukazatele.
6.3 Ukazatelé na bázi cash flow Hlavním argumentem pro upřednostňování ukazatelů na bázi cash-flow, jak uvádí Mrkvička (2006) to, že výkaz peněžních toků vylučují problémy spojené s účetnictvím. Dále také tyto výkazy vylučují možnosti manipulace se ziskem, které se provádí z důvodu, aby firma dosáhla žádoucího výsledku hospodaření. Přehled o peněžních
39
tocích dělíme na tři části: peněžní toky z provozní a mimořádné činnosti, z investiční činnosti a z finanční činnosti. • Ukazatel cash-flow solventnosti (likvidity): U prvního ukazatel jde o alternativu k ukazateli běžné likvidity. Druhý ukazatel (stupeň oddlužení) sleduje, zda je podnik schopen uhradit z cash-flow své veškeré dluhy. Optimální je hodnota 0,2–0,3.
• Ukazatel rentability z cash-flow:
• Ukazatel cash-flow rentability celkového kapitálu: Zjišťujeme, kolik peněžních prostředků je podnik schopen vyprodukovat z jedné peněžní jednotky celkového vloženého kapitálu.
6.4 Ukazatele kapitálového trhu Tyto ukazatele využívají akciové společnosti, jelikož všechny ukazatele nám z různých pohledů ukazují, jak si naše akcie vedou naše akcie. Uvedu zde několik ukazatelů, které uvádí Scholleová (2008), kterých lze využít: • účetní hodnota akcie: vlastní kapitál / počet emitovaných akcií, • čistý zisk na akcii: čistý zisk / počet emitovaných kmenových akcií, • poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii: tržní cena / čistý zisk na akcii, • výplatní poměr: dividendy / čistý zisk, • aktivační poměr: 1 – výplatní poměr,
40
• tempo růstu g: ROE x aktivační poměr,
6.5 Analýza fondů finančních prostředků Pojem fond v tomto případě chápeme jako ukazatelé, které vypočítáme jako rozdíly mezi určitými položkami aktiv a pasiv. Do těchto ukazatelů finanční analýzy můžeme zařadit tyto: • čistý pracovní kapitál, • čisté pohotové prostředky, • čisté peněžně pohledávkové finanční fondy.
6.5.1 Čistý pracovní kapitál Nejprve co je to pracovní kapitál. Slovo pracovní znamená, že tento kapitál stále obíhá a pracuje. Pro potřeby finanční analýzy je ovšem potřeba čistý pracovní kapitál (NWC), který spočítáme jako oběžná aktiva, od kterých odečteme krátkodobé závazky. Oběžná aktiva v tomto případě zahrnují zásoby, pohledávky a peníze. U čistého pracovního kapitálu nás zajímá nejenom samotný pojem, ale také jeho vývoj a vývoj jeho jednotlivých složek. V tomto případě nám poslouží dva ukazatelé, které můžeme použít: • Obratový cyklus peněz: doba obratu zásob + doba obratu pohledávek – doba splatnosti krátkodobých závazků • Potřeba čistého pracovního kapitálu: obratový cyklus peněz x průměrné denní výdaje Další co lze zkoumat na čistém pracovním kapitálu je ukazatel jeho podílu na aktivech, tedy jak velké procento aktiv NWC tvoří. Malá výše procenta je označována jako riziková, ovšem velká jako za nehospodárné. Ideální a doporučená hodnota je mezi 10 – 15 %. Použijeme jednoduchý vzorec: NWC / aktiva. Podobně zkoumáme také podíl čistého kapitálu na tržbách. Tento ukazatel by se neměl zvyšovat, neboť jeho zvyšování nám ukazuje na špatné řízení NWC. Vzorec: NWC / tržby.
41
6.5.2 Čisté pohotové prostředky Jak zmiňuje Mrkvička (2006) jsou čisté pohotové prostředky daleko tvrdším ukazatelem, než jakým je čistý pracovní kapitál. Tento pojem můžeme rozdělit do dvou úrovní: • peníze v pokladně (hotovost) a peníze na běžných účtech, • peníze v pokladně (hotovost), peníze na běžných účtech, šeky, směnky, cenné papíry s krátkodobou splatností, krátkodobé vklady rychle přeměnitelné na peníze, zůstatky nevyčerpatelných neúčelových úvěrů. Jednoduchým výpočtem: Pohotové finanční prostředky – Okamžité splatné závazky, získáme tento ukazatel.
6.5.3 Čistý peněžně pohledávkový fond Tento ukazatel, je určitý kompromis mezi čistým pracovním kapitálem a čistými pohotovými prostředky. Opět použitím jednoduchého vzorce: Oběžná aktiva – Zásoby – Nelikvidní pohledávky – Krátkodobé závazky.
6.6 Ukazatel EVA Economic Value Added – ekonomická přidaná hodnota je název tohoto ukazatele. To, že společnost vykazuje kladný čistý zisk, neznamená, že dosahuje také kladného ekonomického zisku. Ekonomický zisk je zisk po odečtení nákladů na cizí kapitál, ale i nákladů na vlastní kapitál. Tento ukazatel můžeme vyjádřit takto:
kde:
EBIT
je provozní zisk před zdaněním a úroky
t
míra zdanění zisku
C
dlouhodobě investovaný kapitál
NOPAT
čistý provozní zisk po zdanění
WACC
náklady na kapitál vyjádřené diskontní mírou
42
Cílem podnikání je vytváření ekonomické přidané hodnoty. Tomuto podnik podřizuje úplně vše. Jedním z hlavních přínosů tohoto ukazatele rozumíme to, že nám ukázal, že i vlastní kapitál něco stojí, což je u cizího kapitálu zřejmé. Zjistili jsme také, že nestačí, aby podnik vykázal zisk v určité výši, ale také aby vykázal kladnou hodnotu ukazatele EVA. Čím vyšší je tento ukazatel, tím je na tom podnik lépe.
6.7 Altmanova analýza Při použití této analýzy máme možnost vyhodnotit finanční zdraví podniku souhrnně. Pomocí jednoho čísla tzv. Z-skóre, které zahrnuje pět ukazatelů (rentabilita, zadluženost, likvidita, struktura kapitálu) ke kterým je přiřazena určitá váha. Tento index nám relativně spolehlivě ukazuje, jak je na tom firma na asi dva roky dopředu. Index rozlišujeme pro podniky, které jsou obchodovatelné a nejsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Obchodovatelné podniky: Z = 0,717X1 + 0,847X2 + 3,107X3 + 0,42X4 + 0,998X5 , kde:
X1
čistý pracovní kapitál/aktiva,
X2
nerozdělený zisk minulých let/aktiva
X3
EBIT/aktiva
X4
vlastní kapitál/cizí zdroje
X5
tržby/aktiva
Po dosazení všech X nám vyjde číslo, které nám udává „zdraví“ firmy: a) Z > 2,9
firma je finančně zdravá a v dohledné době jí nehrozí bankrot
b) 1,23 < Z<2,89
firma se pohybuje v tzv. šedém pásmu, nelze jednoznačně
rozhodnout c) Z < 1,23
firma není finančně zdravá a ohrožuje ji bankrot
43
II.
Praktická část
7 Charakteristika firmy Dopravní firma, pro kterou zpracuji finanční analýzu, si nepřála, abych uváděla její jméno ve své práci. Z toho důvodu pojmenujeme firmu jako XY. Firma byla založena v roce 2001. V obchodním rejstříku je zapsáno více činností, ve kterých se firma rozhodla podnikat. Poslední zápis byl proveden v roce 2007. V obchodní rejstříku má firma zapsány tyto činnosti podnikání: • specializovaný maloobchod (2001), • silniční motorová doprava nákladní (2001), • silniční motorová doprava osobní (2001), • taxislužba (2001), • údržba motorových vozidel a jejich příslušenství (2002), • maloobchod motorovými vozidly a jejich příslušenstvím (2002), • opravy silničních vozidel (2002), • provozování čerpacích stanic s pohonnými hmotami (2006), • reklamní činnost a marketing (2007), • provozování cestovní agentury (2007). Firma se věnuje již pouze některým činnostem (silniční motorová doprava osobní, údržba motorových vozidel a jejich příslušenství, maloobchod motorovými vozidly a jejich příslušenstvím, opravy silničních vozidel, provozování čerpacích stanic s pohonnými hmotami), ostatním činnostem, které jsou zde vyjmenované, se věnovala pouze krátce. Firma má od roku 2005 dva samostatné provozy v Třebíči a Ivančicích. Provoz v Ivančicích zabezpečuje pravidelnou linkovou dopravu v okolí Brna. Provoz v Třebíči realizuje převážně dálkovou dopravu na linkách Třebíč–Praha a vnitrostátní
44
a zahraniční zájezdy. Servis dopravní techniky si firma zabezpečuje sama interně ve vlastních dílnách. Zde také provádí již zmíněné činnosti, které se týkají opravy silničních vozidel. Firma má také ve svém sídle svoji vlastní čerpací stanici, kde ovšem mohou tankovat naftu i zákazníci. Firma má několik důležitých partnerů, kteří hrají velkou roli především v podnikání v osobní přepravě: • Jihomoravský kraj a kraj Vysočina • CK TIPTOUR Zájezdy, s. r. o., Třebíč • CK ADRIALAND, s. r. o., Brno • CK VOMA, v. o. s., Třebíč • Kordis JMK spol. s r. o., Brno • CK Školní zájezdy, s. r. o., Brno
7.1 Historie firmy Jak bylo zmíněné výše, firma byla založena v roce 2001 dvěma podnikateli, jako společnost s ručením omezeným se základním jměním 200 000 korun, kteří mají ve firmě stejný podíl (vložili oba částku 100 000 korun). V začátku firma provozovala nepravidelnou vnitrostátní i mezinárodní dopravu. V roce 2003 firma získala ve výběrovém řízení první licence pro provoz osobní vnitrostátní veřejné linkové dopravy na území kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. V roce 2005 došlo k převzetí firmy ČSAD-Ivančická dopravní spol. s r.o. Ivančice. Tímto také došlo k navýšení podílu veřejné linkové dopravy na celkových výkonech společnosti. Firma disponuje velmi kvalitními a luxusními autobusy značky BOVA, IVECO Karosa a Mercedes-Benz, většina těchto vozidel splňuje ekologické normy EURO 2 až EURO 4.
45
7.2 Vnitřní členění společnosti Společnost zaměstnává přibližně 60 pracovníků (tento počet se v letních měsících zvyšuje z důvodu zájezdů do zahraničí, kde je potřeba více řidičů autobusů). Společnost má dva jednatele, kteří jsou vrcholným orgánem společnosti. Firma se dělí na 4 oddělení: dílny Třebíč, provozy Třebíč, provozy Ivančice a účetní oddělení společnosti.
8 Finanční analýza firmy Finanční analýza je zpracována na roky 2002, 2003, 2006, 2008. Záměrně byly vybrány tyto roky a to z důvodu získávání dotací. Firma v roce 2002, tedy druhý rok své existence nezískávala, ani nepodávala žádné žádosti o dotace na autobusy ani na jízdné. Od roku 2003 podnik dosáhl na dotace od Jihomoravského kraje. Poslední dva roky, které jsou zahrnuty do analýzy, jsou roky, kde se získávají dotace jak od Jihomoravského kraje, tak od kraje Vysočina. Ať už na vylepšování vozového parku – tato část dotací tvoří většinu, tak firma získává dotace na jízdné, které je vázáno tzv. závazkem veřejné služby (žákovské jízdné).
8.1 Analýza extenzivních ukazatelů Do této analýzy zahrnujeme horizontální analýzu aktiv a pasiv a také vertikální analýzu aktiv a pasiv. Tyto analýzy je vhodné ukázat si na tabulkách, ze kterých lze dobře vyčíst, jak si firma vedla.
8.1.1 Horizontální analýza aktiv Pomocí této analýzy sledujeme vývoj položek účetních výkazů v čase, hodnotíme jejich stabilitu, vývoj, a sílu vývoje. Pomocí této analýzy odpovídáme na základní otázku: Jak se mění položka v čase? Pro provedení této analýzy se nejčastěji používají dva základní způsoby: • horizontální podílová analýza (poměřujeme hodnotu v období n k hodnotě v období minulém n-1)
46
• horizontální rozdílová analýza (sledujeme rozdíl mezi položkami v období n a v období n-1) V tabulce č. 4 rozebereme aktiva nejprve pomocí rozdílové analýzy. Tabulka 4: Horizontální rozdílová analýza aktiv (údaje v tisících Kč)
HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA AKTIV ROZDÍLOVÁ AKTIVA
2002
Rozdíl
2003
Rozdíl
2006
Rozdíl
2008
Rozdíl
Celkem Stálá aktiva Oběžná Dl. pohledávky Kr. pohledávky Finanč.majetek Peníze Bankovní účty Zásoby
2 113 510 1 540 133 980 100 44 56 327 62
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
3 126 1 284 1 754 0 1 149 198 102 96 407 88
1 013 774 214 -133 169 98 58 40 80 26
26 400 18 218 6 522 403 1 273 3 691 836 2 855 1 155 1 660
23 274 16 934 4 768 403 124 3 493 734 2 759 748 1 572
40 962 29 024 10 693 203 2 641 6 429 1 212 5 217 1 420 1245
17 688 12 090 5 925 -200 2 517 2 936 478 2 458 672 -327
Ostatní aktiva
Aktiva v roce 2002 se pohybovala u hranice dvou milionů, což vzhledem k tomu, že firma byla druhý rok na trhu, je dobrá úroveň. Nejvíce se aktiva zvýšila v roce 2006. Firma byla vždy v podnájmu, jelikož autobusy a vlastní autodílna jsou velice náročné na prostory, zakoupila v tomto roce firma na úvěr budovu bývalých jatek, kterou upravila na své potřeby, dále firmě přibyla aktiva ve formě dvou bytů, které firma zakoupila pro řidiče, kteří jsou z Ivančic a jezdí linky Praha - Třebíč. Z toho důvodu se aktiva zvýšila o více jak 18 milionů korun. Dalším důvodem pro zvyšování aktiv v letech 2006 a 2008 je rozšiřování a zkvalitňování vozového parku. Nyní má firma 16 autobusů.
47
Dále se na aktiva podíváme pomocí horizontální podílové analýzy, viz tabulka č. 5. Tabulka 5: Horizontální podílová analýza aktiv (údaje v tisících Kč)
HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA AKTIV PODÍLOVÁ AKTIVA
2002
Index
2003
Index
2006
Index
2008
Index
Celkem Stálá aktiva Oběžná Dl. pohledávky Kr. pohledávky Finanč. majetek Peníze Bankovní účty Zásoby Ostatní aktiva
2 113 510 1 540 133 980 100 44 56 327 62
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
3 126 1 284 1 754 0 1 149 198 102 96 407 88
1,48 2,52 1,14 0,00 1,17 1,98 2,32 1,71 1,24 1,42
26 400 18 218 6 522 403 1 273 3 691 836 2 855 1 155 1 660
8,45 14,19 3,72 1,00 1,11 18,64 8,20 29,74 2,84 18,86
40 962 29 024 10 693 203 2 641 6 429 1 212 5 217 1 420 1245
1,55 1,59 1,64 0,50 2,07 1,74 1,45 1,83 1,23 0,75
Nejvyšší index je u aktiv v období mezi roky 2006 a 2008 z důvodu jejich vysokého růstu. Ovšem nejvyšší a to 29,74 index je u bankovních účtů. Firma má zbytečně mnoho finančních prostředků na bankovních účtech, kde je navíc jejich úročení minimální. Bylo by vhodné, zamyslet nad investicí buď do finančního majetku, nebo zda není možné tyto peníze uložit vhodněji a tím získat jejich vyšší výnos.
8.1.2 Horizontální analýza pasiv Pasiva také porovnáme pomocí dvou forem horizontální analýzy. Nejprve rozdílová horizontální analýza, viz tabulka č. 6. Tabulka 6: Horizontální rozdílová analýza pasiv (údaje v tisících Kč)
HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA PASIV ROZDÍLOVÁ PASIVA Celkem Vlastní kapitál Výsledek hospodaření Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obch. Vztahů Danové závazky a dotace Bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasiva
2002 2 113 -218 -299 2 327 0 2 327
Rozdíl 0 0 0 0 0 0
2003 3 126 2 001 367 1 105 0 1 105
477
0
973
496
2 839
1 866
3 318
479
-123
0
-218
-95
348
566
1 224
876
0
0
0
0
7 142
-3 605
4
0
20
17
154
59
48
Rozdíl 2006 Rozdíl 2008 Rozdíl 1 013 26 400 23 274 40 962 14 562 2 219 5 612 3 611 13 123 7 511 666 1 079 712 6 476 5 397 -1 222 20 693 19 588 27 685 6 992 0 1 623 1 623 11 661 10 038 -1 222 4 323 3 218 6 882 2 559
10 747 10 747 95
75
Vidíme, že nejvíce nám rostly především cizí zdroje financování. Jako hlavní příčina růstu zadlužení firmy je nákup již zmíněných aktiv a jelikož firma nedisponovala vlastními finančními prostředky, musela si na takovou investici půjčit. Bankovní úvěr ovšem není pouze na budovu ale také na nákup nových autobusů. V roce 2008 už cizí zdroje dosahují téměř třicet milionů korun, což jsou dvě třetiny všech pasiv. Velký nárůst se týká především dlouhodobých závazků. Na pasiva aplikujeme také horizontální podílovou analýzu, viz tabulka č. 7. Tabulka 7: Horizontální podílová analýza pasiv (údaje v tisících Kč)
HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA PASIV PODÍLOVÁ PASIVA Celkem Vlastní kapitál Výsledek hospodaření Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obch. Vztahů Danové závazky a dotace Bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasiva
2002 2 113 -218 -299 2 327 0 2 327 477
Index 0 0 0 0 0 0 0
2003 3 126 2 001 367 1 105 0 1 105 973
Index 2006 Index 2008 Index 1,48 26 400 8,45 40 962 1,55 -9,18 5 612 2,80 13 123 2,34 -1,23 1 079 2,94 6 476 6,00 0,47 20 693 18,73 27 685 1,34 0,00 1 623 1,00 11 661 7,18 0,47 4 323 3,91 6 882 1,59 2,04 2 839 2,92 3 318 1,17
-123
0
-218
1,77
348
-1,60
1 224
3,52
0
0
0
0,00
10 747
1,00
7 142
0,66
3
0
20
6,67
95
4,75
154
1,62
Nejvyšší index u pasiv se vyskytuje mezi lety 2006 a 2008 a to u cizích zdrojů financování. Nejvíce rostly dlouhodobé závazky a to až k téměř dvanácti milionům korun. Dobrou zprávou je, že v tomto období poklesly bankovní úvěry a výpomoci a to o více jak tři miliony, což svědčí o tom, že firma je schopna splácet své závazky. Také u položky Daňové závazky a dotace došlo k výraznému navýšení. Ovšem zisk dotací je tu zkreslen právě daněmi, které tuto položku snižují.
8.1.3 Vertikální analýza aktiv Tato analýza má za úkol sledovat vztah jednotlivých položek vůči základní veličině. Při použití této analýzy se snažíme najít odpověď na otázky: Mění se při vývoji firmy vzájemné proporce jednotlivých položek? Je struktura majetku, kapitálu stabilní, nebo dochází k nějakému vývoji? Analýzu provedeme nejdříve na aktivech.
49
Tabulka 8: Vertikální analýza aktiv (údaje v tisících Kč)
VERTIKÁLNÍ ANALÝZA AKTIV AKTIVA Celkem Stálá aktiva Oběžná Dl. Pohledávky Kr. Pohledávky Finanč. Majetek Peníze Bankovní účty Zásoby Ostatní aktiva
2002 2 113 510 1 540 133 980 100 44 56 327 62
% 100 24 73 9 64 6 3 4 64 3
2003 3 126 1 284 1 754 0 1 149 198 102 96 407 88
% 100 41 56 0 66 15 6 5 23 3
2006 26 400 18 218 6 522 403 1 273 3 691 836 2 855 1 155 1 660
% 100 69 25 6 20 57 13 44 18 6
2008 40 962 29 024 10 693 203 2 641 6 429 1 212 5 217 1 420 1245
% 100 71 26 2 25 60 11 49 13 3
V prvních letech existence podniku byl majetek složen především z oběžných aktiv a to až 75 % v roce 2002. Postupně se toto procento snižovalo a oproti tomu v roce 2008 byla stálá aktiva na 71 %. Firma postupně přeměnila oběžný majetek na stálá aktiva.
8.1.4 Vertikální analýza pasiv Pomocí této analýzy zjistíme, čím je náš majetek financován. Měly by zde být dodržována pravidla financování: • zlaté bilanční pravidlo – porovnáváme dlouhodobý majetek a dlouhodobé zdroje financování (vlastní + cizí dlouhodobý kapitál), ideálně by měly být tyto zdroje vyrovnané • pravidlo vyrovnání rizika – vlastních zdrojů financování by mělo být více než cizích • pari pravidlo – toto pravidlo nám říká, že vlastní kapitál by nám měl financovat dlouhodobý majetek, ale měl by se použít i cizí kapitál. Znamená to, že v podniku by mělo být méně vlastního kapitálu než dlouhodobého majetku, popřípadě se mohou rovnat.
50
Tabulka 9: Vertikální analýza pasiv (údaje v tisících Kč)
VERTIKÁLNÍ ANALÝZA PASIV PASIVA Celkem Vlastní kapitál Výsledek hospodaření Cizí zdroje Bankovní úvery a výpomoci Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obch. Vztahů Danové závazky a dotace Ostatní Pasiva
2002 2 113 -218 -299 2 327 0 0 2 327 477 -123 3
% 100 -10 137 110 0 0 100 20 -5 0
2003 3 126 2 001 367 1 105 0 0 1 105 973 -218 20
% 100 64 18 35 0 0 100 88 -20 1
2006 26 400 5 612 1 079 20 693 10 747 1 623 4 323 2 839 348 95
% 100 21 19 78 52 8 100 66 8 0
2008 40 962 13 123 6 476 27 685 7 142 11 661 6 882 3 318 1 224 154
% 100 32 49 68 26 42 100 48 18 0
Zlaté pravidlo financování: •
2002: dlouhodobý majetek (510 000 Kč) > dlouhodobé zdroje (-218 000 Kč) 2003: dlouhodobý majetek (1 284 000 Kč) < dlouhodobé zdroje (2 001 000 Kč) 2006: dlouhodobý majetek (18 218 000 Kč) > dlouhodobé zdroje (17 982 000 Kč) 2008: dlouhodobý majetek (29 024 000 Kč) < dlouhodobé zdroje (31 926 000 Kč)
•
Nejvyrovnanější je tento poměr v roce 2006, kdy rozdíl mezi položkami činí 236 000 korun. Největší rozdíl ve zkoumaných letech je v roce 2008 a to 2 902 000 korun. Bohužel v žádném roce firma nedosáhla na to, aby se jí dlouhodobý majetek rovnal, spíše naopak rozdíl se spíše zvyšuje, což určitě pro budoucí působení není dobré.
Pravidlo vyrovnání rizik: •
2002: vlastní zdroje (-218 000 Kč) < cizí zdroje (2 327 000Kč) 2003: vlastní zdroje (2 001 000 Kč) > cizí zdroje (1 105 000 Kč) 2006: vlastní zdroje (5 612 000 Kč) < cizí zdroje (2 0693 000 Kč) 2008: vlastní zdroje (13 123 000 Kč) < cizí zdroje (27 685 000 Kč)
51
•
Pouze v roce 2003 jsou vlastní zdroje podniku vyšší než cizí zdroje financování. V dalších letech už toto pravidlo není dodrženo. Firma má majetek nakoupený na úvěry, což znamená, že tím zvyšuje cizí zdroje financování a několik let potrvá, než bude toto pravidlo dodrženo
Pari pravidlo: • 2002: vlastní kapitál (-218 000 Kč) < dlouhodobý hmotný majetek (510 000 Kč) 2003: vlastní kapitál (2 001 000 Kč) > dlouhodobý hmotný majetek (1 284 000 Kč) 2006: vlastní kapitál (5 612 000 Kč) < dlouhodobý hmotný majetek (18 218 000 Kč) 2008: vlastní kapitál (13 123 000 Kč) < dlouhodobý hmotný majetek (29 024 000 Kč) • V roce 2003 byl vlastní kapitál větší než dlouhodobý majetek, jinak v každém roce bylo toto pravidlo dodrženo. Firma by se měla zaměřit na pravidlo vyrovnání rizika. Mohlo by se jí vymstít to, že svůj majetek financuje především z cizích zdrojů. Během let by se jí mohlo podařit vyrovnat tyto dva ukazatele tím, že splatí všechny své úvěry. Ovšem už by si nemohla další úvěry na majetek brát.
8.2 Rozbor položek rozvahy Vývoj položek rozvahy je důležitý pro ostatní ukazatele, které budou v analýze použity. Proto nejdříve rozebere aktiva, oběžná aktiva, pasiva a také cizí zdroje financování. Tyto položky se nejčastěji vyskytují v jednotlivých ukazatelích.
8.2.1 Aktiva Každá firma má jinou skladbu svých aktiv. Aktiva dělíme na oběžná (krátkodobá), kam patří především peněžní prostředky a zásoby, dále máme aktiva stálá, kam patří pozemky, budovy, stroje, nakoupené cenné papíry a také nehmotná aktiva (software, patenty, licence atd.) Roli v tomto hraje především druh podnikání firmy.
52
Tabulka 10: Složení aktiv (v tisících Kč)
Aktiva DH celkem DH nehmotný majetek DH hmotný majetek DH finanční majetek Oběžná aktiva Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
2002 510 0 510 0 1 540 133 980
2003 1 234 0 1 234 0 1 754 146 1 002
2006 18 218 0 17 012 1 206 6 522 403 1 273
2008 29 024 100 28 924 0 10 693 203 2 641
100
198
3 691
6 429
62
88
1 660
1 245
Firma nemá téměř žádný dlouhodobý nehmotný majetek ale také dlouhodobý finanční majetek. Vysoký je krátkodobý finanční majetek, který by podnik mohl investovat právě do finančního majetku a tím zvyšovat jeho výnosnost.
Obrázek 2: Složení aktiv podniku
Z grafického znázornění si lze dobře všimnout, jak neustále roste dlouhodobý hmotný majetek a také krátkodobý finanční majetek, který je v prvních letech téměř zanedbatelný.
53
8.2.2 Pasiva Pasiva hrají velmi důležitou roli. Slouží k financování našeho majetku (aktiv). Pasiva dělíme na vlastní a cizí. Také nám ukazují, jak si naše firma stojí na trhu. Na pasiva se podíváme zvlášť, nejprve na vlastní zdroje financování a poté na cizí zdroje. Tabulka 11: Vlastní zdroje financování (v tisících Kč)
Vlastní kapitál Celkem Základní kapitál Fondy VH minulých let VH běžného období
2002 -218 200 20 -139 -299
2003 2 000 200 20 -437 366
2006 5 612 200 20 4 313 1 079
2008 13 123 200 20 6 427 6 467
V prvních letech fungování firmy byl majetek dokonce v záporných číslech, což bylo způsobeno tím, že firma musela zpočátku vynaložit velké finanční prostředky na nákup autobusů, které slouží k podnikání. Vývoj vlastního kapitálu je velice pozitivní a neustále se zvyšuje, jak můžeme vidět na grafickém znázornění, viz obrázek č. 3.
Obrázek 3: Rozbor pasiv – vlastní zdroje financování
54
Velký růst zaznamenal právě výsledek hospodaření běžného účetního období. V době krize, kdy se neustále zvedá cena nafty a navíc je povinnost platit mýtné na českých dálnicích je velice pozitivní tento vývoj. Pasiva zahrnují ještě cizí zdroje financování. Jsou to především úvěry od bank či peníze, které jsme si krátkodobě půjčili (mzdy zaměstnanců, závazky k dodavatelům), nebo je mezi dodávkou a zaplacením stanovená doba. Tabulka 12: Cizí zdroje financování (v tisících Kč)
Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci
2002 0 0 2 327
2003 0 0 1 105
2006 4 000 1 623 4 323
2008 2 000 11 661 6 882
0
0
10 747
7 142
Firma si postupně začala vytvářet zákonné rezervy na případné budoucí opravy majetku, které byly využity. V prvních letech podnikání nebyly také potřeba bankovní úvěry. K jejich růstu došlo při zakoupení budovy v roce 2006 a dále také obnovováním vozového parku. Na cizí zdroje se podíváme také pomocí grafického znázornění, viz obrázek č. 4.
Obrázek 4: Rozbor pasiv – cizí zdroje financování
55
V prvních dvou letech, ve kterých byla analýza zpracována byly z cizích zdrojů použity pouze krátkodobé závazky, až došlo k rozvoji firmy postupně se navyšovaly ostatní cizí zdroje. Dlouhodobé závazky vzrostly o více jak deset milionů korun A jsou tak nejvyšším cizím zdrojem financování podniku.
8.3 Vztah tržeb a dotací Tržby jsou hlavním motivem pro podnikání. Bohužel v roce 2008 zasáhla celý svět ekonomická krize, která měla vliv i na podnikání v České republice. Navíc každým rokem se zvyšuje cena pohonných hmot a je velice těžké udržet cenu, která by byla přijatelná pro podnik ale zároveň mít takovou cenu aby konkurence nebyla levnější. Navíc od roku 2003 kdy firma získala první licence na provoz veřejné linkové dopravy a tím došlo k veřejnému závazku služeb (především žákovské jízdné) na které firma získává dotace. Dále jsou dotace získávány na modernizaci vozového parku. Vývoj dotací a tržeb si ukážeme na tabulce (viz tabulka č. 13) a poté také pomocí grafického znázornění (viz obrázek č. 5 a 6). Tabulka 13: Dotace a tržby firmy v krajích
2002 Tržby celkem Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Dotace celkem Jihomoravský kraj Kraj Vysočina
8204 0 0 0 0 0
Podíl v Podíl v 2003 % % 100 16 099 100 0 680 4,22 0 0 0 0 2 623 100 0 2 623 100 0 0 0
2006 43 016 17 478 2 019 15 510 12 876 2 634
Podíl v % 100 40,63 4,69 100 83,02 16,98
2008 45 801 12 651 2 480 23 560 20 861 2 699
Podíl v % 100 27,62 5,41 100 88,54 11,46
Největší podíl na dotacích má Jihomoravský kraj, kde se nachází pobočka v Ivančicích. Zde se vyplácí dotace na žákovské jízdné, získávají se také největší dotace na obnovu vozového parku. Na území kraje Vysočina je provozována pouze jedna linka (Třebíč – Praha), přesto má dotace mírní vzestup.
56
Obrázek 5: Podíl krajů na dotacích
Jihomoravský kraj a jeho podíl na dotacích je téměř 90 %. Během šesti let kdy firma nezískávala žádné dotace je téměř 24 000 000 korun získaných na dotacích velký úspěch, kterému předchází složité legislativní procesy.
Obrázek 6: Podíl krajů na tržbách
57
V roce 2006 dosáhly tržby v Jihomoravském kraji, ke kterým se vztahují dotace toho kraje, téměř polovinu celkových tržeb firmy. Bohužel v roce 2008 kdy se začíná ukazovat celosvětová ekonomická krize a tím se zmenšil růst celkových tržeb, ale také klesly dotace od Jihomoravského kraje.
8.4 Analýza poměrových ukazatelů Při této analýze byly použity téměř všechny poměrové ukazatele. Jednotlivé položky, které jsou pro výpočet ukazatelů potřeba, budou uvedeny v tabulce, poté ještě pro lepší znázornění budou ukazatelé uvedeny v grafu. Některé ukazatele pracují s termínem EBIT, proto zde pro upřesnění hodnoty, která je používána, bude vypočítán zde a v pozdějších tabulkách či grafech bude už uváděn pouze jako výsledek., viz tabulka č. 14. Tabulka 14: Výpočet ukazatele EBIT (v tisících Kč)
Zisk Daň Nákladové úroky EBIT
2002 -299 0 0 -299
2003 366 109 0 475
2006 1 079 358 226 1 663
2008 6 474 1 737 825 9 036
Ukazatel se na začátku podnikání dosahuje záporných hodnot, především z důvodu záporného hospodářského výsledku. Poté došlo k jeho zvyšování a také zvyšování daní a především nákladových úroků, které souvisí s půjčeným kapitálem, v tomto případě nákupem budovy a také nových autobusů na leasing.
8.4.1 Ukazatelé rentability Pomocí tohoto ukazatele zjišťujeme, jak firma dosahuje zisku pomocí kapitálu, který investuje. Tento ukazatel nám měří čistý výsledek podnikového snažení. Ukazují nám kombinovaný vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na čistý zisk podniku. Ukazatele můžeme počítat třemi různými způsoby, s využitím různých ukazatelů: • rentabilita aktiv (ROA – Return of Assets): hodnotíme výnosnost podniku, a také celkovou charakteristiku efektivnosti vložených prostředků do podniku. Výpočet: (EBIT/aktiva)*100,
58
• rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return of Equity): hodnotíme výnosnost, se kterou vlastník využívá vlastní kapitál. Tento ukazatel je důležitý především pro akcionáře a investory, kteří se rozhodují, zda do podniku investovat. Výpočet: (EAT/vlastní kapitál)*100, • rentabilita tržeb (ROS – Return of Sales): rentabilita tržeb tvoří základ podniku, ukazatel by se měl posuzovat v časové řadě. Pokud dochází k růstu je to příznivé pro podnik, ovšem ani mírný pokles nemusí být negativní v případě, že nám tržby rostou. Výpočet ukazatele: (EAT/tržby)*100. Všechny tyto ukazatele a vstupní veličiny jsou znázorněny v tabulce (viz tabulka č. 15) a poté pro lepší znázornění graficky (viz obrázek č. 7). Tabulka 15: Ukazatelé rentability (v tisících Kč)
Vstupní veličiny EBIT EAT Aktiva Vlastní kapitál Tržby Ukazatelé rentability ROA (v %) ROE (v %) ROS (v %)
2002 -299 -299 2 113 -218 8 204
2003 475 366 3 125 2 001 16 099
2006 1 663 1 079 26 400 5 612 43 016
2008 9 036 6 747 40 962 13 123 45 801
-14,15 137,16 -3,64
15,20 18,29 2,27
6,30 19,23 2,51
22,06 51,41 14,73
59
Obrázek 7: Ukazatelé rentability
Rentabilita aktiv (ROA) : tento ukazatel je velice nestabilní, a nepohybuje se nám v žádné přibližně stejné hladině. Každý rok je proto ve výnosnosti vlastního kapitálu velký rozdíl. Nejvyšší výnosnost a to 22% byla zaznamenána v roce 2008, kdy vzrostl EBIT ale také významně vzrostla aktiva. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE): přesto, že se v roce 2002 firma pohybuje v záporných číslech výnosnost kapitálu je jedna z největších. Bohužel v tomto roce není žádný zisk a proto až další roky nám ukazují, že firma využívá svůj kapitál velice dobře a je schopna jeho využití neustále zvyšovat. V tomto trendu nelze pokračovat neustále, proto by se firma měla zaměřit na ustálení výnosnosti. Rentabilita tržeb (ROS): opět v roce, kdy výsledek hospodaření byla ztráta, tento ukazatel dosahoval minusových hodnot. V dalších letech už měl vzestup a to až na téměř 15 %, s tímto ukazatelem nám také rostly tržby. Z toho můžeme označit rentabilitu tržeb na dobrou.
60
8.4.2 Ukazatelé likvidity Tito ukazatelé měří schopnost podniku uspokojit své splatné závazky. Opět používáme tři základní druhy likvidity: • běžná likvidita (Current Ratio): zjišťujeme kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele v případě, že by všechna svá oběžná aktiva v daném okamžiku přeměnil na hotovost. Čím je tento ukazatel vyšší, tím je pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku. Doporučená hodnota toho ukazatele je 1,8x (či 2,5x). Výpočet: oběžná aktiva/krátkodobé závazky, • pohotová likvidita (Quick Asset Ratio): hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 1–1,5. V tomto případě je podnik schopen vyrovnat se se svými závazky. Výpočet: (oběžná aktiva – zásoby)/krátkodobé závazky, • okamžitá likvidita (Cash Position Ratio): porovnáváme to, co máme okamžitě k dispozici s tím, co budeme platit v příštích 12 měsících. Hodnota by měla být v intervalu 0,2–0,5. Výpočet: finanční majetek/krátkodobé závazky. Ukazatele a jejich vstupní veličiny jsou uvedeny v tabulce (viz tabulka č. 16) a také graficky znázorněny, (viz obrázek č. 8). Tabulka 16: Ukazatelé likvidity
Vstupní veličiny Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky Finanční majetek Krátkodobé závazky Ukazatelé likvidity Běžná Pohotová Okamžitá
2002 1 540 327 1 113 100 2 327
2003 1 754 406 1 148 198 1 105
2006 6 522 1 155 1 676 3 691 4 323
2008 10 693 1 420 2 844 6 429 6 882
0,66 0,52 0,04
1,59 1,22 0,18
1,51 1,24 0,85
1,55 1,35 0,93
61
Obrázek 8: Ukazatelé likvidity
Běžná likvidita: Firma se neustále pohybuje u hranice 1,5 a bohužel ani v jednom ze sledovaných roků nepřesáhla doporučenou hranici tohoto ukazatele. Tzn., že pokud by firma přeměnila všechny svá oběžná aktiva, uspokojí pouze jedenkrát své věřitele. Pohotová likvidita: pouze v prvních letech podnikání firma nedosáhla doporučené hodnoty, ale blížila se jí. V každém dalším roce se firma pohybuje v daném intervalu (1–1,5) někde ve středu, což je velice dobré a firma je schopna se vyrovnat se svými závazky. Okamžitá likvidita: opět v roce 2002, kdy firma byla na začátku podnikání, byl tento ukazatel nízký, v dalších letech se tento ukazatel zvětšoval a to až téměř k hodnotě 1 (doporučená je hodnota 0,2–0,5), což značí, že firma má zbytečně mnoho finančních prostředků v pokladně či na účtech a bylo by vhodné je investovat.
8.4.3 Ukazatelé aktivity Pomocí těchto ukazatelů zjišťujeme, jak podnik hospodaří se svými aktivy. Tento ukazatel má hned několik způsobu jak aktivitu zjišťovat a jejich použití záleží především na činnosti firmy. Byly vybrány tři ukazatelé, které firma může použít:
62
• celkový obrat aktiv: zjišťujeme, kolikrát se hodnota celkových aktiv promítne do tržeb. Pokud je jeho hodnota nízká, firma nevyužívá efektivně svá aktiva a je potřeba zvýšit podnikatelskou aktivitu. Výpočet: Tržby/Aktiva (v počtech obratů za rok), • obrat stálých aktiv: zjišťujeme, jak podnik využívá efektivně budovy, stroje, zařízení a další stálá aktiva. Klesající či nízká hodnota mohou znamenat, že podnik investuje do budoucna, ale zatím mu to nepřináší žádnou hodnotu. Výpočet: Tržby/DHM (počet obratů za rok), • doba splatnosti krátkodobých závazků: tento ukazatel nám říká, kolik dní firma využívá bezplatný obchodní úvěr od svých dodavatelů (kolik dní využívá služby či zásoby od dodavatelů, než dojde k jejich zaplacení). Standardní doba je 48 dní. Výpočet: Krátkodobé závazky/(Tržby/360). V tabulce jsou uvedeny vstupní veličiny těchto ukazatelů (viz tabulka č. 17) a poté v grafickém znázornění nalezneme porovnání obratu celkových aktiv a stálých aktiv (viz obrázek č. 9). Tabulka 17: Ukazatelé aktivity
Vstupní veličiny Tržby Aktiva Krátkodobé závazky DHM Ukazatelé likvidity Obrat celkových aktiv Doba splatnosti závazků Obrat stálých aktiv
2002 8 204 2 113 2 327 510
2003 16 099 3 125 2 857 1 234
2006 43 016 26 400 6 522 18 218
2008 45 801 40 962 10 693 29 024
3,88 102,11 16,09
5,15 63,89 13,05
1,63 54,58 2,36
1,12 84,05 1,58
63
Obrázek 9: Porovnání obratů celkových aktiv a stálých aktiv
Obrat celkových aktiv: po mírném stoupání, začal tento ukazatel klesat. Firma by tedy měla zvýšit svoji podnikatelskou aktivitu. Obrat stálých aktiv: klesající hodnota tohoto ukazatele nám říká, že firma investovala (nakoupila budovu a obnovuje vozový park), ale tento majetek jí zatím nevynáší žádné peníze, ale očekáváme to v budoucnosti. Doba splatnosti krátkodobých závazků: pouze v roce 2006 došlo k přiblížení standardu 48 dní, v ostatních letech firma využívá peníze od dodavatelů déle. V roce to byla téměř dvojnásobná doba dní.
8.4.4 Ukazatelé stability Ukazatelé stability poměřují cizí a vlastní kapitál a také schopnost hradit náklady dluhu. Opět je zde více ukazatelů, které můžeme pro určení stability použít. Byly vybrány tři, které byly použity na naši firmu: • věřitelské riziko: tento ukazatel je důležitý pro poskytnutí úvěru, pokud tento ukazatel roste, znamená to, že roste také použití cizích zdrojů na pokrytí potřeb klienta. Cizí zdroje by neměli být vyšší jak vlastní. Výpočet: (cizí zdroje/aktiva)*100, optimální hodnota toho ukazatele by měla být menší než
64
150 %, pokud je hodnota vyšší už se jedná o negativní vývoj a pokud přesáhne 200 %, považujeme firmu za rizikovou, • koeficient samofinancování: tento ukazatel slouží jako doplněk k ukazateli věřitelské riziko a jejich součet by měl dát dohromady 100 %. Výpočet: (Vlastní kapitál/aktiva)*100. Vstupní veličiny ukazatelů a jejich hodnoty udává tabulka (viz tabulka č. 18) a pro jasnější znázornění pomocí obrázeku, kde jsou ukazatelé stability znázorněny graficky (viz obrázek č. 10). Tabulka 18: Ukazatelé stability
Vstupní veličiny(v tisících Kč) Cizí zdroje Aktiva Vlastní kapitál Ukazatelé likvidity (v %) Věřitelské riziko Koeficient samofinancování Celkem
2002 2 327 2 113 -218
2003 1 104 3 125 2 001
2006 20 693 26 400 5 612
2008 27 685 40 962 13 123
110,13 -10,32 99,81
35,33 64,03 99,36
78,38 21,26 99,64
67,59 32,04 99,62
Obrázek 10: Ukazatelé stability
Věřitelské riziko: v každém roce je ukazatel pod doporučenou hranicí 150%, firma dokonce v roce 2003 bylo použití cizího kapitálu na 30 %. V dalších letech se tento koeficient ustálil a pohybuje se v rozmezí 60–80 %.
65
Koeficient samofinancování: vykazuje takové hodnoty, že doplňuje věřitelské riziko a tyto dva ukazatelé dávají dohromady opravdu 100 % s rozdílem pouhých desetin.
8.4.5 Ukazatelé na bázi cash-flow Důvodem proč zkoumat ukazatele na bázi cash-flow, je vyloučení manipulace se ziskem. V analýze byly použity tři ukazatelé: • ukazatel solventnosti: zjišťujeme, zda je podnik schopen splatit veškeré své dluhy právě z cash-flow. Výpočet: CF/(Cizí zdroje – Finanční majetek), doporučená hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat v intervalu 0,2–0,3, • ukazatel rentability CF: říká nám, kolik % tržeb tvoří cash-flow. Výpočet: (CF/celkové výnosy)*100, • CF rentabilita celkového kapitálu: kolik % peněžních prostředků podnik vyprodukuje z celkového vloženého kapitálu. Výpočet: (cash-flow/Celková aktiva)*100. Tabulka ukazuje hodnotu vstupních veličin a poté samotné ukazatele (viz tabulka č. 19), graficky je znázorněn růst jednotlivých položek (viz obrázek č. 11). Tabulka 19: Ukazatelé na bázi cash-flow
Vstupní veličiny (v tis. Kč) Cash-flow(CF) Celkové výnosy Celková aktiva Cizí zdroje Finanční majetek Ukazatelé na bázi CF (v %) Solventnosti Rentabilita z CF Rentabilita kapitálu z CF
2002 100 8 210 2 113 2 327 100
2003 198 16 148 3 125 1 105 198
2006 3 690 67 004 26 400 20 693 4 897
2008 6 430 56 845 40 962 27 685 6 429
0,04 1,22 4,73
0,22 1,23 6,34
0,23 5,51 13,98
0,30 11,31 15,70
Ukazatel solventnosti: pouze v prvním roce je ukazatel mimo doporučený interval, v ostatních letech byl v hodnotě, která je doporučená. Ovšem pozor na jeho neustálý vzestup, který je způsoben především velkým množstvím volných peněžních prostředků.
66
Rentabilita z CF: rostoucí trend naznačuje, že firma dobře využívá své možnosti a měla by v takto nastaveném trendu pokračovat. Rentabilita kapitálu z CF: % vyprodukovaného kapitálu se nám neustále zvyšuje, firma využívá efektivně svůj kapitál a neustále zvětšuje jeho hodnotu.
Obrázek 11: Ukazatelé na bázi cash-flow
Rostoucí rentabilita kapitálu z cash-flow je z grafického znázornění jasně čitelná.
8.5 Působení finanční páky Pomocí finanční páky zjišťujeme, zda nám použití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost našeho vlastního kapitálu. Pro to aby bylo použití cizího kapitálu pro podnik výhodné, porovnáváme úrokovou míru s hodnotou ROE (EBIT/Aktiva). Pro pozitivní působení finanční páky musí být ukazatel ROE větší než úroková míra, pokud je ukazatel vyšší už působí finanční páka negativně a také nám snižuje výnosnost vlastního kapitálu. Pro zjištění působení finanční páky lze také použít jeden z ukazatelů stability. Tzv. ukazatel finanční páky, kterým zjišťujeme podíl cizích zdrojů na celkovém financování, viz tabulka č. 20.
67
Tabulka 20: Ukazatel finanční páky
Vstupní veličiny (v tis. Kč) Aktiva Vlastní kapitál Ukazatel finanční páky (v %)
2002 2 113 -218 -969
2003 3 125 2 001 156
2006 26 400 5 612 470
2008 40 962 13 123 312
Hodnota ukazatele po vzestupu začala mít klesající trend, což znamená, že použití cizího kapitálu na financování se zmenšuje, roste firmě vlastní kapitál, který využívá na financování, což dobře působí na rozhodování o získávání úvěrů, popřípadě jiných finančních výpomocí.
8.6 Analýza fondů finančních prostředků Při analýze těchto ukazatelů se podrobněji díváme na jednotlivé položky rozvahy. Zkoumáme tři ukazatele: • čistý pracovní kapitál (NWC): jsou to oběžná aktiva (zásoby, pohledávky, peníze) od kterých odečteme krátkodobé závazky. Podle manažerského hlediska je dobré mít tento ukazatel co nejvyšší, naopak pro vlastníky podniku je lepší, když se tento ukazatel během podnikání snižuje nebo neroste
Dále zkoumáme podíl NWC na aktivech (výpočet: NWC/aktiva), kdy by se tento podíl měl pohybovat mezi 10–15 %. Nižší hodnota je považována za rizikovou. Podíl NWC na tržbách (NWC/tržby) a tento ukazatel by se neměl výrazně zvyšovat. • čisté pohotové prostředky • čistý peněžně pohledávkový fond
68
Nejzajímavější a také nejsledovanější je samozřejmě čistý pracovní kapitál a proto se na něj podíváme blíže, viz tabulka č. 21 a také jeho grafické znázornění, viz obrázek č. 12. Tabulka 21: Čistý pracovní kapitál a jeho ukazatelé
Vstupní veličiny Zásoby Pohledávky Peníze Krátkodobé závazky Aktiva Tržby NWC (v tis. Kč) Podíl na aktivech (v %) Podíl na tržbách (v %)
2002 327 101 980 2 327 2 113 8 204 -919,00 -43,49 -11,20
2003 406 1 002 198 1 105 3 125 16 099 501,00 16,03 3,11
2006 1 155 2 109 2 855 4 323 26 400 43 016 1796,00 6,80 4,18
2008 1 420 6 429 2 641 6 882 40 962 45 801 3608,00 8,81 7,88
Obrázek 12: Ukazatelé z čistého pracovního kapitálu
Čistý pracovní kapitál má rostoucí tendenci, takže z manažerského hlediska se tento ukazatel velmi dobře vyvíjí. Bohužel ukazatel podílu na aktivech se pouze v roce 2003 pohyboval nejblíže k doporučenému intervalu (10–15 %) a to 16 %, bohužel v dalších letech klesl o více jak polovinu i když má opět vzrůstající tendenci. Také podíl na tržbách má mírně stoupající ráz, ale není to žádné velké procento růstu.
69
8.7 Ukazatel EVA Ukazatel EVA – přidaná hodnota (Economic Value Added), jeden z ukazatelů, který zohledňuje náklady na vlastní kapitál. Proto je dobré, aby firma vykazovala nejen zisk, ale také aby byl ukazatel EVA co nejvyšší. Výpočet: • NOPAT: EBIT*(1-t) – C*WACC , kde t je míra zdanění zisku a WACC jsou náklady na kapitál vyjádřené diskontní mírou • EVA: NOPAT – C*WACC Výsledky těchto hodnot pro firmu XY si uvedeme v tabulce, viz tabulka č. 22. Tabulka 22: Ukazatel EVA
2002
2003
2006
2008
Míra zdanění
31
31
24
21
Náklady na kapitál (diskontní míra)
10
10
10
10
-299
475
1 663
9 036
0
0
0
0
NOPAT
-206
328
1264
7138
EVA
-206
328
1264
7138
Vstupní veličiny Veličiny v %:
Veličiny v tisících Kč: EBIT Investovaný kapitál
Náklady na kapitál byly určeny na 10 % (průměr, který byl spočítán z leasingových smluv a úvěrů) v našem případě ale tato hodnota nehraje při výpočtu žádnou roli, neboť firma svůj kapitál nikam neinvestuje. Z toho důvodu je tento ukazatel (investovaný kapitál) na úrovni 0. Z tabulky vidíme, že ukazatel EVA každým rokem roste, zpočátku pomaleji ale poté během dvou let se ukazatel zvětši o téměř 6 000 korun, což je velmi pozitivní vývoj ve spojení zvyšování také zisku společnosti.
8.8 Altmanova analýza Altmanova analýza nám umožňuje určit zdraví firmy souhrnně pomocí jednoho ukazatele, který se skládá z jednotlivých ukazatelů. Výsledkem je hodnota, tzv. Z-skóre, která nám velice spolehlivě určuje zdraví podniku na přibližně dva roky dopředu.
70
• Z = 0,717X1 + 0,847X2 + 3,107X3 + 0,42X4 + 0,998X5, kde:
X1
čistý pracovní kapitál/aktiva,
X2
nerozdělený zisk minulých let/aktiva
X3
EBIT/aktiva
X4
vlastní kapitál/cizí zdroje
X5
tržby/aktiva
Velice důležité je hodnota tohoto ukazatele. Pokud se pohybuje nad 2,9, znamená to, že firma je finančně zdravá a nehrozí jí žádné finanční potíže. Při hodnotě v intervalu 1,23–2,89 firma se pohybuje v tzv. šedém pásmu a v tuto chvíli nelze rozhodnout jak na tom firma je, protože se pohybuje v šedém pásmu. V případě, že hodnota je menší než zmíněných 1,23 je firma vážně ohrožena finančními potížemi a může jí hrozit také bankrot. Z – skóre, pro firmu v jednotlivých letech uvádí tabulka, viz tabulka č. 23. Tabulka 23: Altmanova analýza
Vstupní veličiny Čistý pracovní kapitál Aktiva
2002 -919 2113
2003 501 3125
2006 1796 26400
2008 3608 40962
X1 Nerozdělený zisk Aktiva
-0,31
0,11
0,05
0,06
0
0
4 751
6 427
2 113
3 125
26 400
40 962
0,00
0,00
0,15
0,13
-299
475
1 663
9 036
2113
3125
26400
40962
-0,44
0,47
0,20
0,69
-218 2 327
2 001 1 104
5 612 20 693
13 123 40 962
-0,04
0,76
0,11
0,13
8 204
16 099
43 016
45 801
2113
3125
26400
40962
3,87
5,14
1,63
1,12
3,08
6,49
2,14
2,13
X2 EBIT Aktiva X3 Vlastní kapitál Cizí kapitál X4 Tržby Aktiva X5 Z - skóre
71
Altmanova analýza nám ukazuje, že firma se v prvních letech pohybovala nad hodnotou 2,9 a tudíž firma po další dva roky, na které lze analýzu uplatňovat, byla firma finančně zdravá. V dalších sledovaných letech už ukazatel (Z – skóre) klesl, ale vždy se pohybuje v intervalu, kdy není ohrožena bankrotem, ale také není ohroženo finanční zdraví.
9 Vliv dotací na firmu Dotace představují pro všechny důležitou část peněžních zdrojů. Pro získání dotací musí firma splnit mnoho požadavků. Upravit své podmínky pro podnikání, zlepšit podmínky pro své pracovníky a mnoho dalších podmínek, které závisí na specifikaci dotace. Firma XY v začátcích podnikání nezískávala žádné dotace. V roce 2003 po zisků licencí na provozování osobní vnitrostátní veřejné dopravy na území krajů Vysočina a Jihomoravského. Tato skutečnost změnila vývoj firmy. Bylo potřeba zlepšit vozový park, který by zajišťoval dopravu na určité úrovni.
9.1 Vliv na činnost firmy Firma, která fungovala zpočátku v provizorních podmínkách, a ještě neměla úplně vymezený druh činnosti, musela přesunout své působiště přesunout do větších prostor. Neboť zvyšování počtu autobusů klade nároky na jejich parkování. Další významný krok byl proveden na postu účetní. V prvních dvou letech byla účetní externí a nepracovala na plný úvazek ve firmě. Během zvětšování firmy a rozrůstáním byl vytvořen samostatný provoz. Účetní má na starosti veškerou agendu co se týče mezd, veškerých podkladů pro finanční úřad a ostatní státní instituce. Dotace firma získává především na autobusy. Menší část objemu dotací tvoří vyrovnání ztráty z provozovaných linek na území krajů. Z důvodu rozšiřování vozového parku bylo nutné vyřešit otázku parkování. Proto firma koupila na úvěr budovu bývalých jatek, kde byly upraveny místnosti na kanceláře, dále zde byl vytvořen prostor pro autoservis. Všechny autobusy využívají parkovací prostory v areálu. Aby firma zajistila veškeré své závazky, bylo nutné zvýšit počet zaměstnanců na pozici řidič. V roce 2002, kdy firma nezískávala žádné dotace a svoji činnost provozovala zejména na základě zájezdů, byl počet zaměstnanců na pozici řidič 15. Po získání licencí v roce 2003 a v roce 2005 po převzetí firmy ČSAD-Ivančická dopravní spol.
72
s r.o. Ivančice, vzrostl počet zaměstnanců na pozici řidič na 50. Tento počet se během letních měsíců zvyšuje z důvodu zajištění nejen závazků na linkách, ale také z důvodu pořádání zájezdů do zahraničí, kde je potřeba dvou řidičů. Tím firma částečně přispívá ke snížení nezaměstnanosti v kraji alespoň v letních měsících. Rozšířením provozu linkové osobní dopravy vyžaduje její dobrou organizaci. Je důležité vědět pro řidiče, na jaké lince ve který den pojedou. Pro tyto potřeby firma byla nucena přijmout pracovníka na pozici dispečer dopravy, který má celou tuto organizaci na starosti. Ve firmě nyní působí dispečeři dva. Jeden na provoz v Ivančicích a druhý, který tuto pozici zastává na provozu v Třebíči. Dalším novým zaměstnancem, v účetním oddělení, je zaměstnanec, jehož úkolem je zpracovávat podklady pro fakturaci, přijímat tržby od řidičů a také přijímat objednávky na příležitostnou dopravu.
9.2 Vliv na hospodaření firmy Rozrůstající majetek je nutné udržovat provozu schopný. Nákupem nových autobusů, vzrostly náklady na jejich provoz, náklady na opravy a především náklady na pohonné hmoty. Toto je nejdůležitější vliv, který dotace ve firmě XY mají. Dále firma i přes získané dotace nakupuje nové dopravní prostředky na leasing (dotace nepokryjí celou kupní cenu nového autobusu). Hodnota těchto závazků klesá s počtem přiznaných a výši přiznaných dotací. Celkově cizí prostředky hospodaření zaznamenaly velký růst na straně pasiv firmy. Jejich hodnota se rostoucím výsledkem hospodaření snižuje.
9.3 Vliv na výsledek hospodaření Dotace se nepřímo podílí na výsledku hospodaření firmy XY. Vyšší komfort dopravy (zajištěn pomocí datací) má vliv na příliv nových zákazníků a tím i zvyšování tržeb a také růst výsledku hospodaření. Výsledek hospodaření, který vzrostl o více než 5 000 000 Kč, byl ovlivněn právě rozšířením působnosti firmy a zajištěním pravidelné dopravní obsluhy v krajích. V době technického pokroku a rozvoje jsou zákazníci velmi citliví na kvalitu poskytovaných služeb. Nové autobusy jsou jedním z typických znaků firmy, a odlišují se jimi od ostatních dopravních společností na Vysočině a v Jihomoravském kraji.
73
Shrnutí praktické části Praktická část byla zaměřena především na finanční analýzu, pomocí které bylo zjišťováno postavení firmy a její zdraví. Analýza, která byla rozdělena na tři hlavní části (analýzu extenzivních ukazatelů, poměrových ukazatelů a analýzu fondů finančních prostředků) měla za úkol odhalit případné nedostatky ve firmě. Pomocí horizontální analýzy aktiv, která byla zpracována pomocí dvou metod, rozdílová a podílová metoda. Stejným způsobem byla provedena analýza pasiv. Další z extenzivních ukazatelů byla použita vertikální analýza, opět pro pasiva a aktiva firmy. Horizontální rozdílová analýza aktiv ukazuje vývoj aktiv v čase. Porovnáním údajů byl zjištěn přírůstek (úbytek) jednotlivých položek. Nejvíce se měnila aktiva mezi lety 2003 a 2006, kdy došlo k téměř 90 % růstu. Tento růst způsobil nákup budovy a také zvětšování a zkvalitňování vozového parku. Podílová analýza jenom tento velký růst potvrdila a to nejvyšším indexem. U pasiv byl zjištěn velký nárůst především u cizích zdrojů. Tato položka pasiv zaznamenala 90 % růst, důvodem byl již zmíněný nákup majetku, k jehož financování byl použit dlouhodobý úvěr. Opět byl tento růst potvrzen také podílovou horizontální analýzou. Vertikální analýza aktiv jasně ukázala zvětšující se podíl stálých aktiv na majetku, který se vyšplhal až do výše 70 % v roce 2008, velice významně také rostla položka finančního majetku, která se zastavila na 60 %. Pasiva pomocí této analýzy odhalila, že rozložení cizího a vlastního kapitálu se neustále měnilo a vyvrcholilo v roce 2006, kdy firma financovala svůj majetek pouze z 20 % svým majetkem. Postupným splácením úvěru se tento poměr mění a v roce 2008 už byl majetek financován z 30 % vlastními zdroji. Také pravidlo vyrovnání rizika ukazuje, že firma využívá především cizí zdroje pro financování svého majetku, což by se mělo během let, kdy dojde ke splácení úvěrů měnit.
74
Dalším bodem bylo provedení analýzy aktiv a pasiv podrobněji se zaměřením především na jejich složení. Aktiva rostla především díky hmotnému majetku, tento majetek je také nejvýznamnější položkou aktiv, další velký růst byl u položky krátkodobý finanční majetek, který se zvyšoval především díky vyššímu objemu práce. Pasiva byla rozdělena na cizí a vlastní zdroje financování a podle toho rozdělení byla také analyzována. U vlastních zdrojů financování zaznamenal velký vývoj především výsledek hospodaření. Na druhé straně u cizích zdrojů byl největší vývoj u položky bankovní úvěry a výpomoci. Analýza tržeb a dotací ukázala, jak se jednotlivé položky ovlivňují. Dotace se každým rokem zvyšovaly, a pouze krize zastavila stejně rychlý růst tržeb. Dále byl zjištěn podíl krajů na dotacích, větší podíl má Jihomoravský kraj. V tomto kraji je uskutečňována většina provozovaných linek. Analýza poměrových ukazatelů je velice významná. Používá několik ukazatelů, ukazatel rentability, likvidity, aktivity, stability, ukazatele počítané na bázi cash-flow. Základem pro většinu ukazatelů je EBIT , což je zisk, který je navýšen o úroky a daň. Tento ukazatel zaznamenal velmi rychlý růst, především díky rostoucímu zisku, od kterého jsou odvozeny vyšší daně a také úroky rostly. Ukazatele rentability máme tři hlavní. ROA nám ukazuje výnosnost kapitálu, bez ohledu, zda jsme investovali vlastní kapitál nebo cizí. Nejlepší hodnoty bylo dosaženo v roce 2008, kdy každá koruna vloženého kapitálu nám vynesla dvacet dva korun. Ukazatel ROE, který se zaměřuje na výnosnost vlastního kapitálu, dosáhl hodnoty, kdy nám jedna koruna vloženého kapitálu vynesla padesát korun. Poslední ukazatel rentability ROS, který zkoumá poměr tržeb a zisku byl opět nejvyšší v posledním sledovaném roce, v roce 2008. Pomocí těchto ukazatelů firma dosáhla nejvyšších hodnot vždy ve stejném roce, proto tento rok je pro firmu, co se týče rentability nejlepší a ukazuje, že firma se vydala správným směrem. Likvidita udává, jak je podnikatel či firma schopna plnit své závazky. Byly zkoumány tři druhy likvidity. Běžná likvidita, jejíž doporučená hodnota by se měla pohybovat kolem 1,8x se ve sledovaných letech ani jednou významně nepřiblížila. Kladným jevem je to, že postupně rostla, ovšem kdyby došlo k přeměně všech prostředků na finanční, uspokojila by pouze jedenkrát své věřitele. Pohodová likvidita byla v každém ze sledovaných roků v doporučeném intervalu (1-1,5), což znamená, že firma je schopna
75
uspokojit všechny své závazky. Posledním ukazatel likvidity se nazývá okamžitá likvidita, která zjišťuje, kolik má firma hotovostních prostředků k dispozici. Tento ukazatel během jednotlivých let rostl. Firma má tedy zbytečně mnoho finančních prostředků na svých účtech či v pokladnách, bylo by vhodnější tyto peníze investovat. Ukazatelé aktivity jsou především využívány ve firmách, kde se ve velkém pracuje se zásobami. Ovšem i firma, která má minimum zásob, může některý z těchto ukazatelů využít. Např. obrat celkových aktiv, kterým zjišťujeme, kolikrát se nám aktiva promítnou do tržeb, bohužel ukazatel měl klesající tendenci, a to znamená, že aktiva se neustále zvětšovala, ale tržby nerostly takovým tempem jak majetek. Také ukazatel obratu stálých aktiv měl stejný trend, který byl zaviněn především zvětšováním objemu aktiv. Doba splatnosti závazku je ukazatel, kterým zjišťujeme, za jak dlouho firma splatí své závazky k dodavatelům. Tato doba se vyšplhala na 84 dní, což je téměř dvojnásobek doby, než je obvyklý standard (48 dní). Stabilita je důležitá z hlediska získávání úvěrů. Věřitelské riziko je používaný ukazatel, který nám ukazuje kolik je použito cizích zdrojů. Ukazatel rok od roku klesal, což je velmi pozitivní. Koeficient samofinancování slouží jako doplněk k ukazateli věřitelského rizika a tyto dva ukazatelé by měli dát dohromady hodnotu sto procent, firma ve všech letech dosáhla hodnoty sto procent, což znamená, že využívá nejen dobře vypůjčený majetek, ale také umí využívat svůj vlastní. Výkaz cash-flow je zobrazením finančních toků, jsou to veškeré finanční prostředky, které firmou projdou bez ohledu na její zisk či ztrátu. Tento ukazatel můžeme využít ke zjištění rentability z cash-flow, která udává kolik procent tržeb, tvoří právě cash-flow. Podíl cash-flow se neustále zvyšuje, znamená to větší pohyb hotovosti ve firmě. Ukazatelem solventnosti zjišťuje, zda je firma schopna splatit své dluhy z cash-flow. V tomto případě je doporučena hodnota, ve které by se měl ukazatel pohybovat, ve všech letech firma intervalu (0,2-0,3) vyhovuje, což znamená dobrou platební schopnost firmy. Posledním použitým ukazatelem, který plyne z cash-flow je rentabilita celkového kapitálu, která říká kolik peněžních prostředků vyprodukujeme z vlastního kapitálu. Hodnota neustále roste, což znamená, že využití vlastního kapitálu se zvětšuje a využívá kapitál efektivně.
76
Vývoj čistého pracovního kapitálu zaznamenal růst, bohužel jeho podíly na aktivech a také na tržbách měly opačnou tendenci. Podíl na aktivech se pohybuje na hladině rizika, ale neustále roste, z toho důvodu riziko nemusí pro firmu nic znamenat, podíl na tržbách pouze růst, roste a je nutné jeho vývoj neustále sledovat. Novým a v poslední době velice oblíbeným ukazatel je ukazatel EVA (ukazatel přidané hodnoty), který zohledňuje také fakt, že z použití cizího kapitálu firma musí platit úroky a vznikají tím firmě náklady. Firma dosahuje nejen vyššího zisku, ale také hodnota EVA neustále roste. I po zahrnutí nákladů na cizí kapitál firma vykazuje kladný ekonomický zisk. Jako poslední ukazatel finanční analýzy byla použita Altmanova analýza, která zhodnotí firmu jako celek, a téměř spolehlivě určuje, v jaké fázi se firma nachází. V letech 2002 a 2003 se firma podle této analýzy pohybovala v zóně, kdy byla finančně zdravá, v dalších letech ukazatel klesl, přesto se firma pohybuje v zóně, kdy není ohrožena bankrotem, ale ani není finančně zdravá. Důvod pro pokles ukazatele je ovlivněno především posledním ukazatelem (tržby/aktiva), kde aktiva rostla daleko rychleji než tržby. Ve firmě nebyly zjištěny žádné větší problémy, která by jistě finanční analýza odhalila. Firma začala používat cizí kapitál, který postupně snižuje a snaží se využívat vlastní. Krátkodobý finanční kapitál by měla investovat, a tím by mohla zvýšit jeho výnosnost. Co se týče vlivu dotací na činnost firmy, největší změny zaznamenala především organizace práce, a počet zaměstnanců.
77
Závěr Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit vliv dotací krajů (v tomto případě kraje Vysočina a Jihomoravského kraje) na hospodaření a celkovou činnost firmy, jejíž hlavní činností je podnikání v osobní přepravě. Firma se zabývá také servisem vozidel, ale tato činnost není jako hlavní. Zjistit vývoj jednotlivých položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát během let a jaký vývoj zaznamenaly zmíněné dotace. Vliv dotací na činnost, hospodaření a výsledek hospodaření firmy. Zajištění příjmu dotací s sebou přineslo organizační změny ve firmě. Zvýšení počtu zaměstnanců, nejen na pozici řidič, ale také na pozicích, které pomáhají zlepšovat organizaci firmy a zajišťují její plynulý chod. Rozšiřování vozového parku a také větší náročnost na prostor, si vyžádalo nákup nových prostor pro podnikání a jejich následné úpravy. Výhodou toho kroku je, že firma nyní sídlí ve vlastních prostorách, i když se zatížila úvěrem, který si musela na nákup budovy vzít. Tato investice je ale vzhledem k činnosti podnikání (firma provozuje také vlastní autoservis a pneuservis) nezbytná. Pronájem takovýchto prostor stojí nemalé částky a firmě se může stát, že se v budoucnu bude muset z pronajatých prostor stěhovat a peníze investované na nájmu budou „ztracené“. Takto už investuje do vlastních prostor, které navíc může i pro jejich velikost částečně pronajímat. Vliv dotací na hospodaření a výsledek hospodaření byl zkoumán především na základě finanční analýzy. Finanční analýza byla zpracována pro 4 roky. Roky byly vybrány podle rozsahu získaných dotací. Druhý rok podnikání a první rok, pro který byla analýza zpracována je rok 2002 (rok ve kterém firma nečerpala žádné dotace), v dalších letech firma získala dotace. A to v roce 2003 od Jihomoravského kraje (ovlivněno ziskem licence na provozování linkové osobní přepravy na území toho kraje) a v letech 2006 a 2008 byly dotace čerpány také z kraje Vysočina. Pro analýzu extenzivních ukazatelů jsem použila vertikální a horizontální analýzu. Tyto analýzy byly aplikovány na aktiva a pasiva v jednotlivých letech. Horizontální analýza zcela jasně ukázala, že firmě významně vzrostla celková aktiva velmi výrazně. Velký podíl na tom má nákup budovy a také již zmíněný vozový park. Při analýze pasiv rostla
78
především cizí pasiva. Z počátku minimální hodnota aktiv se zvýšila až na neuvěřitelných 20 000 000 korun. Opět způsobeno především nákupem dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který je zatížen leasingy a úvěrem. Při použití vertikální analýzy byla aplikována tři základní pravidla financování. Zlaté pravidlo financování (dlouhodobý majetek je roven dlouhodobým zdrojům financování) nebylo dodrženo v žádném ze sledovaných roků (nejblíže k vyrovnanému financování byla firma v roce 2006). Proto by se nyní firma měla zaměřit především na splácení dluhů a žádné další již nevytvářet. Další pravidlo, pravidlo vyrovnání rizika (vlastní zdroje financování vyšší než cizí) bylo dodrženo pouze v roce 2003 (tedy na začátku podnikání), v dalších letech jsou vždy cizí zdroje vyšší než vlastní – důvod je zřejmý, a to kupování majetku na úvěr (leasing). Poslední z pravidel, pari pravidlo (vlastní kapitál menší než dlouhodobý hmotný majetek), je jedním z pravidel, které firma dodržuje v téměř všech sledovaných letech (pouze v roce 2003 nebylo dodrženo). Pomocí rozboru položek rozvahy (aktiv a pasiv) jsem zjišťovala složení těchto položek a jejich vývoj. Firma má téměř všechen majetek uložený v hmotném majetku a pouze minimum tvoří finanční a nehmotný majetek. Také oběžná aktiva zaznamenala vývoj. Především krátkodobý finanční majetek rostl velmi rychle. Firma by měla tento majetek investovat a tím zvyšovat jeho hodnotu. Peníze uložené na běžných účtech nevynáší tolik, jako kdyby firma investovala právě do dlouhodobého finančního majetku. Na druhou stranu, by je firma v krajní situaci schopna tyto prostředky použít. V pasivech se nejvíce zvyšuje právě výsledek hospodaření, což znamená, že firma si vede velice dobře na trhu a i v době krize si dokázala udržet svůj rozvoj. Na výši tržeb mají také vlivy dotace. Jednak kraje dotují ztrátové podnikání, které vyplývá ze závazku veřejné služby a také dotuje nákup nových autobusů a tím zvyšuje komfort dopravy. Nové autobusy lákají cestující k využití služeb společnosti. Dotace, které firma získala, měly rostoucí tendenci. Zároveň s růstem dotací, rostly také tržby. V roce 2008 se ve všech sférách podnikání začala projevovat celosvětová krize, přesto došlo k mírnému nárůstu tržeb. Pomocí poměrových ukazatelů jsem zjišťovala rentabilitu, stabilitu, aktivitu, likviditu a také ukazatele plynoucí z cash-flow. Ukazatelé rentability, pouze v prvním
79
sledovaném roce, dosahovaly velkých výkyvů. V dalších letech byly hodnoty vyrovnané, a dokonce měly rostoucí tendenci. Ukazatelé likvidity, jak naznačila analýza rozvahových položek, jenom znovu ukázala na mnoho nevyužitých finančních prostředků firmy. U běžné likvidity se firma pohybuje na hranici a bylo by ji vhodné zvýšit na požadované hodnoty (snížením svých krátkodobých závazků, které je možno pokrýt právě z volných finančních prostředků). Ukazatelé stability se pohybují v doporučených hodnotách a z toho hlediska firma nemá firma problémy. Finanční páka je velice důležitý ukazatel, především z hlediska získávání cizího kapitálu. Firma na základě tohoto ukazatele (který je klesající), snižuje pomalu podíl cizího kapitálu a používá více vlastního na financování. Ve všech případech je ukazatel ROE vyšší než úroková míra (průměrná úroková míra je 10 %), proto hovoříme o pozitivním působení finanční páky. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat vlivy dotací krajů na celkovou činnost, hospodaření a výsledek hospodaření. Domnívám se, že tento cíl byl splněn na základě provedené finanční analýzy a také na základě informací získaných od pracovníků firmy. Pomocí analýzy bylo zjištěno, že firma i přes současnou celosvětovou krizi a neustále se zvyšujícím nákladům na provoz, se zvětšuje objem tržeb a také roste její výsledek hospodaření. Jediný větší problém byl zjištěn u velikosti krátkodobého finančního majetku, kde bylo navrženo, aby byl investován. Dotace firmu ovlivňují ve všech směrech. Činnost firmy se stala náročnější na organizaci práce, také jsou kladeny vyšší nároky na kvalitu práce, ale s rostoucími dotacemi rostly i tržby.
80
Literatura Monografie: KISLINGEROVÁ, Eva, et al. MANAŽERSKÉ FINANCE. 2. Praha : C.H.Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7197-902-0. SYNEK, Miloslav, et al. Manažerská ekonomika. 4., aktualizované a rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, a. s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4 SYNEK, Miloslav, et al. Podniková Ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha : C.H. Beck, 2006. 473 s. ISBN 80-7179-829-4 PASTOR, Otto; TUZAR, Antonín. Teorie dopravních systémů. Praha : ASPI, 2007. 312 s. ISBN 978-80-7357-285-3. PEKOVÁ, Jitka. Místní rozpočty. první. Praha : [s.n.], 1997. 253 s. ISBN 80-7079-7045 ZELENÝ, Lubomír. Osobní přeprava. Praha : ASPI, a. s., 2007. 352 s. ISBN 978-807357-266-2. SCHOLLEROVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. první. Praha : Grada Publishing, a. s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. MRKVIČKA, Josef; KOLÁŘ, Pavel. Finanční analýza. druhé, přepracované. Praha : ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2. NEČADOVÁ, Ing Věra. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava : VŠPJ, 2008. 89 s. ISBN 978-80-87035-16-0 Elektronické publikace: Business.center.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-06]. Společnost s ručením omezeným. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/sro/zalozeni.aspx Asociaceautoskol.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-25]. Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě. Dostupné z WWW:
.
81
Seznam tabulek Tabulka 1: Kritéria pro vymezení malých a středních podniků (Zdroj: Doporučení Komise EU 2008/800/ES o definici malého a středního podnikání) .............................. 11 Tabulka 2: Rozvaha podniku, zjednodušené schéma (zdroj: Synek (2006)) .................. 16 Tabulka 3: Zdroje financování (zdroj: Kislingerová (2007)) ......................................... 18 Tabulka 4: Horizontální rozdílová analýza aktiv (údaje v tisících Kč) .......................... 47 Tabulka 5: Horizontální podílová analýza aktiv (údaje v tisících Kč) ........................... 48 Tabulka 6: Horizontální rozdílová analýza pasiv (údaje v tisicích Kč) .......................... 48 Tabulka 7: Horizontální podílová analýza pasiv (údaje v tisících Kč) ........................... 49 Tabulka 8: Vertikální analýza aktiv (údaje v tisicích Kč) .............................................. 50 Tabulka 9: Vertikální analýza pasiv (údaje v tisicích Kč) .............................................. 51 Tabulka 10: Složení aktiv (v tisících Kč) ....................................................................... 53 Tabulka 11: Vlastní zdroje financování (v tisících Kč) .................................................. 54 Tabulka 12: Cizí zdroje financování (v tisících Kč) ...................................................... 55 Tabulka 13: Dotace a tržby firmy v krajích .................................................................... 56 Tabulka 14: Výpočet ukazatele EBIT (v tisících Kč) ..................................................... 58 Tabulka 15: Ukazatelé rentability (v tisících Kč) ........................................................... 59 Tabulka 16: Ukazatelé likvidity...................................................................................... 61 Tabulka 17: Ukazatelé aktivity ....................................................................................... 63 Tabulka 18: Ukazatelé stability ...................................................................................... 65 Tabulka 19: Ukazatelé na bázi Cash-flow ...................................................................... 66 Tabulka 20: Ukazatel finanční páky ............................................................................... 68 Tabulka 21: Čistý pracovní kapitál a jeho ukazatelé ...................................................... 69 Tabulka 22: Ukazatel EVA ............................................................................................. 70 Tabulka 23: Altmanova analýza ..................................................................................... 71
82
Seznam obrázků Obrázek 1: Majetková struktura podniku (zdroj: Synek (2006)) .................................... 17 Obrázek 2: Složení aktiv podniku ................................................................................... 53 Obrázek 3: Rozbor pasiv – vlastní zdroje financování ................................................... 54 Obrázek 4: Rozbor pasiv – cizí zdroje financování ........................................................ 55 Obrázek 5: Podíl krajů na dotacích ................................................................................. 57 Obrázek 6: Podíl krajů na tržbách................................................................................... 57 Obrázek 7: Ukazatelé rentability .................................................................................... 60 Obrázek 8: Ukazatelé likvidity ....................................................................................... 62 Obrázek 9: Porovnání obratů celkových aktiv a stálých aktiv........................................ 64 Obrázek 10: Ukazatelé stability ...................................................................................... 65 Obrázek 11: Ukazatelé na bázi Cash-flow ...................................................................... 67 Obrázek 12: Ukazatelé z čistého pracovního kapitálu .................................................... 69
83
Seznam příloh A
Rozvaha za rok 2002
B
Cash-flow za rok 2002
C
Výkaz zisků a ztrát za rok 2002
D
Rozvaha za rok 2003
E
Cash flow za rok 2003
F
Výkaz zisků a ztrát za rok 2003
G
Rozvaha za rok 2006
H
Cash flow za rok 2006
I
Výkaz zisků a ztrát za rok 2006
J
Rozvaha za rok 2008
K
Cash flow za rok 2008
L
Výkaz zisků a ztrát za rok 2008
84
A
A
A
A
A
A
B
C
C
C
D
D
D
D
E
F
F
G
G
G
G
H
I
I
J
J
J
J
K
L
L