Čtrnáctideník Ministerstva obrany ČR. Vydává MO ČR Prezentační a informační centrum MO Rooseveltova Praha 6 IČO

Čtrnáctideník Ministerstva obrany ČR Vydává MO ČR – Prezentační a informační centrum MO Rooseveltova 23 161 05 Praha 6 IČO 60162694 Šéfredaktor: Jaroslav Pajer Redakce Rooseveltova 23 161 05 Praha 6 Telefony: 973 215 686 973 215 916 Fax: 973 215 933 E-mail: [email protected]

Pracovníci redakce „A reportu“ přejí čtenářům klidné prožití vánočních svátků, v novém roce pak pevné zdraví a mnoho úspěchů jak v pracovním, tak osobním životě.

Jazyková úprava: Vlasta Kohoutová Grafická úprava: Andrea Bělohlávková Foto na titulní straně: Vladimír Marek V jednotkách ozbrojených sil rozšiřuje PIC MO, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6 Oľga Endlová, tel. 973 215 563 Tisk: ČTK Repro Číslo indexu: 45 011 ISSN 1211-801X Evidenční číslo: MK ČR E 5254 Uzávěrka čísla: 19. 11. 2008 Toto číslo vyšlo dne: 8. 12. 2008

Kontakty Zdeněk Hoffmann tel.: 973 215 935 e-mail: [email protected] Martin Koller tel.: 973 215 572 e-mail: [email protected] Jan Kouba tel.: 973 215 664 Pavel Lang tel.: 973 215 868 mobil: 724 002 623 e-mail: [email protected] Vladimír Marek tel.: 973 215 648 mobil: 724 033 410 e-mail: [email protected]

Z obsahu Resortní priority . . . . . . . . . . . . . . . 2

Nekončící zápas s nešvary . . . . . 27

Pokořili pevnost . . . . . . . . . . . . . . . 4

Priorita v práci s lidmi . . . . . . . . . . 29

Den D přichází . . . . . . . . . . . . . . . . 8

Bitva o nezávadnost . . . . . . . . . . . 30

Bundeswehr nebude profesionální . . . . . . . . . . 10

Neprojdou čtyři z deseti . . . . . . . . 32

Přijít, vidět, porozumět . . . . . . . . . .11 Hodinky za střelby . . . . . . . . . . . . 12

Adekvátní reakce . . . . . . . . . . . . . 34 Kdy do důchodu? . . . . . . . . . . . . . 36

Synchronizované patrolování . . . 13

Vlastenectví a tradice základem armády . . . . . . . . . . . . . 38

Jaroslav Pajer tel.: 973 215 686 mobil: 724 033 412 e-mail: [email protected]

S pexesem proti minám . . . . . . . . 14

Kaleidoskop . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Vzácný člověk . . . . . . . . . . . . . . . 15

V družstvech třikrát mistři . . . . . . . 41

Česká „stopa“ na Urale . . . . . . . . 16

Sportem k dokonalé fyzičce . . . . . 42

Šárka Sádková tel.: 973 215 527 e-mail: [email protected]

Nejrychlejší cesta k vědomosti . . . 18

Jazykový koutek . . . . . . . . . . . . . . 44

Blíž k „profíkům“ . . . . . . . . . . . . . . 21

A spoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Práce s příchutí rizika . . . . . . . . . 24

Text: Zdeněk HOFFMANN a Pavel LANG Foto: Jan KOUBA

V Domě armády Praha proběhlo 25. listopadu velitelské shromáždění Armády ČR. Tohoto vrcholného armádního jednání se zúčastnila ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová a její náměstci, náčelník Generálního štábu Armády ČR generálporučík Vlastimil Picek a velitelé operačně-taktických velitelství, vojenských útvarů a zařízení Armády ČR.

Ve svém vystoupení shrnulaa V. V Parkanová události letošního roku v resortu a nastínila úkoly pro příští období. Připomněla novou Vojenskou strategii České republiky, kterou schválila vláda v červenci. Odráží aktuální vývoj v NATO a ve společné bezpečnostní a obranné politice EU včetně našich zkušeností z působení v těchto organizacích. Potvrzuje nedělitelnost hrozeb v euro-atlantické oblasti a tím mezinárodní rozměr zajišťování naší obrany. Ministryně obrany považuje za důležité „definitivní opuštění představy o realizovatelnosti samostatné obrany České republiky a nákladů s tím spojených. Vojenská strategie zdůrazňuje důležitost působení v zahraničních operacích pro naši bezpečnost, a to je místo, kam budeme finanční, materiální i lidské prostředky primárně v následujícím období směrovat. Nová Vojenská strategie rovněž lépe reaguje na soudobé požadavky Aliance i EU a zdůrazňuje výstavbu nasaditelných, interoperabilních 2

a udržitelných sil pro působení v zahraničních operacích“. Působení v zahraničních operacích je úkol, který byl nosný v minulých letech a bude stát před resortem obrany

a to zejména v Afghánistánu, budeme podílet. Musím zdůraznit, že námi navrhované působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2009 vychází nejen z našich reálných možností, ale také z aliančních potřeb a požadavků,“ řekla ministryně. Armáda České republiky p y počítá p s pposílením provinčního rekonstrukčního týmu a v Afghánistánu připravuje mimo jiné nasazení dělostřeleckého vyhledávacího radiolokátoru Arthur na ochranu letiště v Kandaháru. K otázce financování činnosti resortu uvedla: „Množství a náročnost úkolů roste rychleji než rozpočet resortu resortu, je nezbytné naučit se se svěřenými prostředky dobře hospodařit a udělat vše pro to, aby byly vynakládány rozumně

a bez zbytečného plýtvání. Asi není třeba připomínat, že Ministerstvo obrany je jediný resort, u kterého došlo k navýšení rozpočtu oproti minulému roku – za předpokladu, že bude schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.“

ZAZNĚLO NA PRESS FOYER ZA

Bezprostředně po ukončení veřejné B čá části ás velitelského shromáždění AČR se eu uskutečnilo press foyer za účasti první ního ího náměstka ministryně obrany Martina B Bartáka ar a náčelníka Generálního štábu A Armády rm České republiky generálporučí číka íka Vlastimila Picka. Náměstek Barták ve ssvém vystoupení zdůraznil, že aktuálním cílem velitelského shromáždění je seznámit vedoucí pracovníky MO ČR a Armády ČR nejen s koncepcí rozvoje

AČR v období 2009 až 2014, ale i s klíčovými úkoly příštího roku. „Za jednu z priorit považujeme výstavbu a přípravu česko-slovenského bojového uskupení Battle Group pro Evropskou unii,“ doplnil generálporučík Picek a řekl, že certifikace této jednotky proběhne na území České republiky. Otázky zástupců sdělovacích prostředků se týkaly celého spektra činností Armády ČR. Nejčastěji však byla dotazována záležitost ochrany vzdušného prostoru pobaltských států vzdušnými silami AČR a problematika možného budování radarové základny na našem území. „Česká republika převezme nový úkol – po dobu tří měsíců bude chránit vzdušný prostor nad pobaltskými státy, a to dvěma letouny JAS-39 Gripen a dvěma záložními stroji. Na tento úkol se připravujeme již dlouhodobě, jak po technické stránce, tak ve výcviku leteckého personálu, tudíž nepředpokládám nějaké komplikace. Úkoly, které vyplývají pro AČR z hlediska zabezpečení pohotovostního systému NATINADS, se tímto sice rozšíří, ale i nadále budou plněny s požadovanou kvalitou,“ dodal náčelník Generálního štábu AČR. „V souvislosti se změnou administrativy ve Spojených státech nepředpokládám, že by byl projekt protiraketové obrany pozastaven či zrušen,“ řekl na press foyer první náměstek ministryně obrany M. Barták.

i v následujícím roce. „V roce 2009 chceme převzetí svého dílu odpovědnosti za posilování bezpečnosti ve světě potvrdit dalším rozšířením spektra operací, na kterých se v zahraničních operacích, 3

Třicet chrudimských výsadkářů prošlo ve francouzském středisku Commandos v Givetu speciálním výcvikem

Text a foto: Vladimír MAREK

V těsné blízkosti pevnostní zdi vyrůstá pyramida. Na rozdíl od egyptských je budovaná z těl vojáků. Na ramenou těch vespodu jsou kanady další řady. Na ni pak šplhají muži pokud možno maximálně velterové váhy.

Úkol je na první pohled jednoduchý. Dostat se nahoru na nějakých sedm metrů vysokou pevnostní zeď. Realita je ale o poznání složitější. Hladké, po ránu navlhlé kameny kloužou. Není se přitom pořádně čeho zachytit. Konečně se ten nejlehčí a nejobratnější z chrudimských výsadkářů dostává na římsu zdiva a uvolňuje silné lano. Ani s jeho pomocí není jednoduché zdolat vertikální překážku. Přesto ale během několika minut překonává četa vojáků i s dvacetikilogramovými krosnami a samopaly první etapu náročné dráhy. Ta představovala jeden z výcvikových prvků kurzu Commandos, kterého se ve francouzském Givetu od 1. do 14. listopadu účastnilo třicet vojáků 43. výsadkového mechanizovaného praporu z Chrudimi. Na začátku jim francouzský instruktor vysvětlil, že dráha je určena pro výcvik 4

čety. Celkem má deset překážek. Časový limit na jejich zdolání je jedna hodina padesát minut, pak se stopky zastaví. Nejlepší čety zde přitom dosahují výsledků kolem jedné hodiny a patnácti minut. „S myšlenkou vyslat vojáky 43. výsadkového mechanizovaného praporu do francouzského kurzu Commandos přišel před časem brigádní generál Aleš Opata. Konkrétní podmínky jsme domlouvali přímo tady v Givetu,“ rekapituluje velitel chrudimské skupiny kapitán Lukáš Stejskal. „Francouzi organizují tento kurz v délce trvání tří týdnů. Na základě našeho požadavku zvýšili jeho intenzitu a zkrátili ho na dva týdny.“ Právě kapitán Stejskal patří v naší armádě k lidem, kteří mají s extrémními kurzy elitních zahraničních jednotek největší zkušenosti. Kromě toho, že již v minulosti absolvoval obdobný výcvik

ve francouzském Národním středisku pro výcvik Commandos, má za sebou i americký kurz Rangers a přípravu na boj v pralese organizovanou cizineckou legií ve Francouzské Guyaně. Na rozdíl od francouzské armády nevyslala Chrudim do Givetu organickou jednotku, ale provedla výběr se zaměřením především na velitele družstev. Podmínkou byla samozřejmě i určitá fyzická kondice a nezbytné dovednosti. Každý z uchazečů musel získat přinejmenším dvě stě bodů při přezkoušení z tělesné přípravy (sto padesát bodů stačí na výtečné hodnocení).

DRUHÝ DECH PEVNOSTI

Výcvikové středisko Commandos francouzských pozemních sil sídlí ve staré

pevnosti v Givetu, v bezprostřední blízkosti belgických hranic. Opevnění vybudovali v šestnáctém století Španělé. Bylo to v době, kdy v Nizozemsku vládla španělská větev Habsburků. Mělo chránit jižní hranici jejich nové državy. Později se dostalo do rukou Francouzů, kteří je přebudovali tak, aby sloužilo k obraně severní hranice země. Mnohé ze staveb uvnitř objektu mají vytesané datum vzniku odpovídající druhé polovině devatenáctého století. Tedy době, kdy podobné pevnostní systémy u nás, pocházející většinou z období Marie Terezie, již zjevně nesloužily ke svému původnímu účelu. Mohutností pevnostních valů a hloubkou příkopů Givet předčí náš Terezín či Josefov. Odlišuje se i tím, že namísto z pálených cihel byl vybudován z kamene, který se v tomto kraji těží i v současné době. Území sloužící k výcviku boje ve městě vděčí za svůj vznik právě období, kdy tento fortifikační prvek pozbyl svého významu. Pevnost v té době zpustla a obyvatelé postupně malé městečko opustili. Když sem bylo v šedesátých letech minulého století dislokováno středisko výcviku Commandos, některé z hroutících se budov zachránilo a zbytek vybudovalo na původních základech a upravilo k potřebám výcviku. Jsou zde úzké uličky, ve kterých bývá boj obzvlášť obtížný, ale i kostel, hotely, restaurace a náměstí. V objektech jsou zřízeny nejrůznější úkryty, prolézačky a tunely, které je spojují. Ještě předtím, než zde

vojáci začnou nacvičovat boj ve městě, mají možnost zdolat tento aglomerační systém coby jednu velkou překážkovou dráhu.

TRENAŽÉROVÝ LABYRINT

Pro desítky dalších výcvikových zařízení, překážkových drah a trenažérů se přímo ideálně podařilo využít nejen strmé skály, na kterých byla pevnost vystavěna, ale především fortifikační zdi, hluboké příkopy a podzemní chodby. Nad příkopy jsou natažena ocelová lana, na nichž jsou zřízeny visuté lávky, traverzy s prolézačkami, na pevnostních zdech a okolních skalách pak feraty, lezecké a slaňovací trasy. Největší oblibě se u našich vojáků těšil například trenažér, na němž měli projít po úzké lávce, přeskočit dvoumetrovou mezeru na železnou trubku a po ní nějaké tři čtyři metry sklouznout. To vše z výšky téměř dvaceti metrů. „Jak jsme skákali na tu tyč, foukal poměrně silný vítr, to nám celou situaci poněkud komplikovalo. Jinak to ale bylo v pohodě. Instruktoři jsou velice vstřícní, poradí, pomohou,“ usmíval se praporčík Petr Mrázek. K „chuťovkám“ patřil i traverz po zdi, na jehož konci se měl každý chytit lana, pořádně se odrazit, přehoupnout se pět šest metrů za ostrý roh zdi a tam se zachytit na úzké římse. Určitě to nebyl výcvik pro lidi, kterým nedělají dobře výšky. Zajímavé byly i žlaby, jimiž se stoupalo nahoru, či podzemní labyrint, z něhož 5

Bylo tak možné porovnat taktické postupy, které se přece jen v něčem liší nejen od těch našich, ale i od britských či amerických.

UČILI SE OD SAS

vedla cesta ven po tenkém lankovém žebříku úzkou hlubokou studní. „Je tady ideální výcvikový terén. Francouzi soustředili do nevyužitého areálu výcviková zařízení pro boj ve městě, lezení, slaňování, překonávání vertikálních a horizontálních překážek, taktiku a ženijní přípravu. Dole pod pevností teče řeka Meuse s celou řadou přítoků, které jsou vhodné pro výcvik na vodě,“ upozorňuje podpraporčík Petr Javůrek. Hlavní ulici výcvikového města čistili naši výsadkáři od protivníka imitovaného Francouzi nejen ve dne, ale i v noci za použití přístrojů nočního vidění.

6

S výcvikovými kurzy Commandos se první francouzští vojáci setkali, podobně jako naši, v průběhu druhé světové války ve Velké Británii. V té současné podobě ale vznikly až později. S jejich zavedením pomáhaly britské speciální jednotky SAS. Středisko Commandos slouží především k výcviku rot pozemního vojska. Ne každá francouzská jednotka ale pochopitelně zdejší náročný kurz zvládne. Záleží na veliteli, zda dokáže své vojáky připravit tak, aby mohli projít pevností v Givetu. Přihlásit se může až v okamžiku, kdy věří, že to všichni jeho podřízení zvládnou. Nejen ve francouzské armádě je tento kurz prestižní záležitostí. Kromě Chrudimáků se ho měla možnost účastnit i celá řada zahraničních jednotek především z Německa a Belgie. Francouzské jednotky se zde připravují i před nasazením do zahraničních misí. Kapacita výcvikového zařízení v Givetu je až pět set vojáků. Ubytovací a stravovací možnosti jsou sice výrazně menší, ale právě to umocňuje náročnost výcviku. V pevnosti jsou poměrně velké prostory, ve kterých mohou bivakovat

celé roty pod širým nebem nebo ve stanech. Stravování vojáků se pak většinou řeší bojovými dávkami. Nepříliš početný řídící, výcvikový a logistický prvek střediska pracuje velice efektivně. Několik zkušených seržantů bez problémů zvládne výcvik celé roty. Nejen při práci s výbušninami se ukazuje, že legislativa instruktory ani zdaleka nesvazuje tolik jako u nás. Během hodiny a půl se například tři naše družstva vystřídala v ostrém odpalování dveří pomocí bleskovice, což je podle francouzského instruktora ženijní přípravy ideální způsob jak vniknout rychle do objektu, aniž by, jak je tomu například při použití pancéřovky, usmrtila lidi v místnosti. V Armádě České republiky by se prý za tu dobu nestihlo udělat ani bezpečnostní proškolení. „Výcvik je tady mnohem reálnější, blíží se skutečným bojovým podmínkám. Instruktoři vycházejí z toho, že jsme dospělí lidé, profesionální vojáci, a že každý z nás nese odpovědnost za svou bezpečnost. Přitom se ale nedá říci, že by zde docházelo častěji k nehodám či mimořádným událostem,“ argumentuje praporčík Petr Mrázek.

kolegu pomocí dlouhé kovové trubky. Následuje desetimetrové pole ostnatého drátu, překážka, která se dá velice rychle za pár korun zbudovat prakticky kdekoliv. Přitom je přímo ideální pro kolektivní výcvik. Vždy dvojice vojáků zdvíhá nohama ostnatý drát. Tunelem, který vytvoří, proleze další dvojice a tak to pokračuje až na konec. Následují další dva vertikální trenažéry, z nichž jeden je možné překonat opět pomocí lidské pyramidy a druhý pak s využitím klád. Instruktor nakonec vynechává jednu překážku, i tak se dosažený čas hodina čtyřicet pět minut blíží meznímu limitu. V tomto případě ale není na vině fyzická kondice vojáků, která je podle francouzského instruktora na velmi dobré úrovni, ale spíš určitá souhra a taktika při zdolávání dráhy. Místní vojáci totiž mají v tomto případě určitou výhodu, s podobnými překážkami se setkávají poměrně často. Mají tedy nacvičeny určité postupy. Kapitán Stejskal je v hodnocení ještě tvrdší. Vadí mu, že někteří vojáci si až příliš odlehčili krosny. Chybělo mu ale i mnohem větší nasazení. Ne každý z Chrudimáků prý šel až na doraz. Pravdu ale asi mají i ti, kteří tvrdí, že by

bylo chybou těsně před závěrečným komplexním třídenním zaměstnáním vydat ze sebe veškeré síly. To bylo zaměřené především na překonávání vodního toku, dlouhé přesuny, přepad vesnice a řadu dalších taktických, lezeckých a ženijních prvků. Vše navíc ztížilo deštivé, sychravé počasí. Mnohé techniky byly zajímavé a velice

poučné. „Ze všeho nejvíce mě zaujalo, jakým způsobem dokážou využít jediné družstvo, jež připraví bezpečný průchod nebezpečnou oblastí pro celou rotu,“ říká podpraporčík Libor Dufek. „Za zmínku určitě stojí i improvizované překonávání vodního toku. Tři lana a čtyři klády nám stačily na vybudování mostu, po kterém přejde celá rota.“

MOST ZE ČTYŘ KLÁD

Chrudimští výsadkáři zdolávají na překážkové dráze trenažér v podobě zátarasu z ostnatého drátu. Na další z překážek musejí vytlačit nahoru po zdi

7

Text: Pavel LANG Foto: autor a http://ec.europa.eu/ avservices/photo

Od ledna příštího roku stane Česká republika v čele Evropské unie. Na předsednictví v Radě EU se pilně připravuje řada resortů, Ministerstvo obrany České republiky nevyjímaje. O aktuální situaci jsme hovořili se zmocněnkyní ministryně obrany pro organizační zabezpečení předsednictví České republiky v Radě Evropské unie Jaroslavou Přibylovou.

„ Na vládní úrovni je příprava českého eského předsednictví v Radě E Evropské ké unie i rozdělena děl na obsahovou a organizační stránku. Je tomu tak i na Ministerstvu obrany ČR? Ano. Příprava resortu obrany na předsednictví České republiky v Radě EU probíhá na dvou úrovních, obsahové a organizační. Obě úrovně řídí od dubna letošního roku resortní koordinační skupina Ministerstva obrany České republiky. Pravidelně se schází každý měsíc a jejím řízením pověřil její vedoucí, první náměstek ministryně obrany, ředitele sekce obranné politiky a strategie MO ČR. V období mezi zasedáními resortní koordinační skupiny jednají dvakrát měsíčně dva pracovní týmy, které řeší otázky spojené jak s obsahovou, tak organizační stránkou českého předsednictví. „ Lze tomu rozumět tak, že podíl zaměstnanců resortu obrany 8

na předsednictví ČR není vůbec symbolický? Na přípravách N ří á h českého č kéh předsednictví ř d d i t í v Radě EU se podílejí desítky zaměstnanců z mnoha složek resortu obrany. Ministerstvem obrany ČR počínaje, přes Generální štáb Armády ČR a posádkovými velitelstvími konče. Konkrétně se jedná především o odborníky z protokolu MO ČR, sekce obranné politiky a strategie, sekce vyzbrojování a ředitelství zahraničních aktivit. Svým dílem přispívají také pracovníci z podřízenosti náměstka ministryně obrany-ředitele Kanceláře Ministerstva obrany ČR. Celkově se to týká značného množství lidí, kteří prakticky nebudou nikde vidět, ale na jejich důsledné práci stojí kvalitní zabezpečení pořádaných akcí. Je potěšitelné, že u drtivé většiny z nich se setkávám s ochotou, pochopením a vstřícností vzít si za své další kus práce, který je v dané chvíli bezesporu nad jejich běžnou agendu. Oceňuji, že kompetentní zaměstnanci reagují na věci a úkoly,

poměrně které přicházejíí v p po omě ěrrně rně kkrátkých rátkýých intervalech, rychle a dobře. tervalech dobře.

akcí pohybovat. Dále zmíním tlumočení, doprovodné programy a kulturní akce. „ Hovoříte o pořádání řady významných akcí souvisejících s předsednictvím ČR v Radě EU. Které to jsou? V průběhu českého předsednictví se uskuteční na našem území tato jednání: neformální zasedání ministrů obrany (12. – 13. březen), zasedání Řídícího výboru Evropské obranné agentury ve formátu ministrů obrany (ve stejném termínu) a zasedání ředitelů pro obrannou politiku MO zemí EU (28. – 29. leden). Dále můžeme hovořit zhruba o deseti akcích, které jsou v gesci sekce vyzbrojování, sekce obranné politiky a strategie a ředitelství zahraničních aktivit. Mimo to se bude konat i řada akcí pořádaných Ministerstvem obrany ČR v zahraničí, a to zejména v Bruselu. Jejich organizační zabezpečení je však v kompetenci pracovníků, kteří se nastrukturách resortních nebo cházejí ve stru bruselských pracovišť. republikových b „ Není tajem tajemstvím, st že klíčovou akcí je pro resort ob obrany neformální zasedání min ministrů nis obrany členských zemí EU. Co n ná nám k němu řeknete? Žádná z akcí akkc naplánovaných v průběh předsednictví běhu předsed ř d dnii ČR v Radě EU není pro ná pro pr náss dr n d druhořadého ruh u ho uhoř ořa oř řa významu. Nicméně tí tím nejvýznamnějším j ý jednáním, které by

Řada subjektů resortu obrany finišuje v přípravách na předsednictví České republiky v Radě Evropské unie mělo být skutečně vrcholnou záležitostí, je březnové neformální zasedání ministrů obrany členských zemí Evropské unie. Toto zasedání je pochopitelně v danou chvíli ve stadiu rozpracovanosti jak uvnitř resortu MO ČR, tak i ve velmi úzké spolupráci s Úřadem místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, který pro Ministerstvo obrany ČR bude zabezpečovat ubytování, catering, dopravu, tlumočení a technické vybavení kongresového střediska. Proto, aby tato akce proběhla v důstojném prostředí, se všichni zainteresovaní snažíme dělat maximum, neboť se jedná jak o prestiž resortu obrany, tak o dobré jméno České republiky. „ Některá média uvedla, že armáda vyčlení ve prospěch organizátorů akcí souvisejících s předsednictvím v Radě EU vojenské řidiče a specialisty Vojenské policie. Můžete tyto informace potvrdit? Na vyžádání Ministerstva vnitra ČR bude zejména Vojenská policie participovat na zabezpečení řady

úkolů spojených s předsednictvím ČR v Radě EU, které jdou i nad rámec akcí Ministerstva obrany ČR. „ Konzultujete komplexní zabezpečení jednotlivých akcí resortu obrany s francouzskými nebo dalšími zahraničními kolegy? Samozřejmě že ano. Zkušenosti našich předchůdců jsou pro nás velmi cenné. Například v září přijela do Prahy na dvoudenní jednání delegace Ministerstva obrany Slovinska, která nám předala řadu praktických zkušeností z jejich předsednictví a dodnes nám v případě potřeb poskytují nezbytné informace i v detailech. Na ředitelství zahraničních aktivit od září pracuje francouzský styčný důstojník podplukovník Bruno Bucherie, jenž působil v první polovině loňského roku ve Slovinsku. I on je pro nás důležitým zdrojem informací. Velikou zkušeností pro nás byla účast na neformálním zasedání ministrů obrany ve Francii, kde jsme přímo na místě prožili reálnou situaci a měli možnost nahlédnout do zákulisí jednání.

„ Zastavme se u vaší funkce zmocněnkyně ministryně obrany. Co se za ní skrývá? Pro zabezpečení akcí Ministerstva obrany na území České republiky, které jsou naplánovány v průběhu českého předsednictví v Radě Evropské unie, mě ministryně obrany Vlasta Parkanová zmocnila k úkonům, jež jsou spojeny s jejich organizační stránkou. „ Můžete být konkrétnější, vždyť organizační zabezpečení je široký pojem? Ano, to máte pravdu. Jedná se o kompletní logistické zabezpečení akcí a především jejich účastníků od chvíle, kdy se dostanou na území ČR, do chvíle, kdy je opustí. Patří sem ubytování, stravování, doprava, ochrana osob, zabezpečení a technické vybavení jednacích sálů a všech prostor, kde se budou účastníci 9

Text a foto: Jaroslav PAJER

Text: Vladimír MAREK Foto: Marie KŘÍŽOVÁ

Ve dnech 6. a 7. listopadu navštívil Českou republiku generální inspektor německého Bundeswehru generál Wolfgang Schneiderhan. Během setkání s prvním náměstkem ministryně obrany ČR Martinem Bartákem a náčelníkem Generálního štábu AČR generálporučíkem Vlastimilem Pickem jednal mimo jiné o bilaterální spolupráci a o působení v zahraničních operacích, silách NRF (NATO Response Forces) a bojových uskupeních EU. V pátek 7. listopadu zavítal v odpoledních hodinách na Ředitelství výcviku a doktrín a Centrum odborné přípravy ve Vyškově. Generálu Schneiderhanovi jsme položili několik otázek. „ V jaké fázi je v současné době restrukturalizace Bundeswehru, neuvažujete do budoucna o zřízení plně profesionální armády? Transformaci jsme zahájili zhruba ve stejném období jako Armáda České republiky. Tedy v letech 2002 až 2003. Za cílové datum jejího dokončení jsme si stanovili rok 2010. V té době bychom chtěli mít Bundeswehr již plně reorganizovaný. Německá armáda by v tomto cílovém stavu měla mít dvě stě padesát tisíc vojáků. Budou ji tvořit především vysoce mobilní bojové síly.

Pracovníci ministerstev obrany a zahraničních věcí během podzimu připravili společnou výstavu fotografií a trojrozměrných předmětů, která přibližuje historii Afghánistánu, místní tradice a současný život v zemi, ale rovněž činnost civilních odborníků a vojáků českého provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar.

O zrušení vojenské základní služby zatím neuvažujeme neuvažujeme. „ V příštím roce poskytne Německo česko-slovenskému Battle Group EU operační velitelství v Postupimi. Jaký konkrétně bude příspěvek ze strany Bundeswehru k provozování tohoto velitelství? Z naší strany se jedná o podporu formou nabídnutí určité infrastruktury. Kromě toho budeme poskytovat pomoc ještě v oblasti velení a průzkumu. Celkově ale půjde o poměrně malou skupinu. Na velitelství má působit kolem šedesáti osob. Jsme v tomto případě pouze hostitelská země. Podobnou spolupráci ale v každém případě vítáme. „ V roce 2012 vytvoří Německo, Rakousko a Česká republika společné Battle Group EU. Co všechno ještě zbývá doladit, aby byly jednotky těchto zemí plně kompatibilní? Nejdůležitější v tomto případě je logistika. Potřebujeme vytvořit slučitelné a plně kompatibilní logistické systémy. Jedná se o velice širokou a významnou oblast, která začíná kuchyněmi a končí náhradními díly. Týká se to rovněž nemocnic a jejich vybavení, zdravotnického zabezpečení atd. Jde o to, aby operativní části Battle Group byly osvobozeny od nejrůznějších administrativních a logistických záležitostí. Ještě předtím, než by došlo ke skutečnému nasazení Battle Group, je potřeba důkladně zvážit, co všechno je nezbytně nutné vyslat do mise, a které části by naopak mohly zůstat doma. Velice důležité bude

rovněž zajištění přepravy bojové skupiny. A to ať vzdušnou či námořní cestou. Právě tyto otázky nás budou především v té přípravné části zaměstnávat ze všeho nejvíce. „ Jaký je váš názor na jednotné evropské síly, případně kdy předpokládáte, že by mohly vzniknout? Jsem přesvědčen, že tohoto úmyslu se nesmíme vzdát. Vytvořit společné evropské síly je dobrá myšlenka. K tomuto cíli ale ještě musíme ujít velký kus cesty. Jistý problém zřejmě bude představovat národní suverenita jednotlivých armád v otázkách obrany. To je však výhradně politická záležitost. Na tu my vojáci nejsme schopni odpovědět. Jsem ale přesvědčen, že vojenské části sedmadvaceti zemí Evropské unie budou připraveny jít touto cestou.

Generál Wolfgang Schneiderhan považuje za nejdůležitější při vytváření mnohonárodních Battle Groups oblast logistiky 10

„Velice si vážím všech vojenských i civvilních osob, které v této oblasti pracují a do své činnosti dávají doslova všechno ze svého života,“ uvedla na vernisáži 25. listopadu v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR poslankyně a ministryně obrany Vlasta Parkanová. „Těchto několik obrázků se nemusí zdát jako příliš mnoho informací. Výstava si na nic nechce hrát a nic předstírat. Chce sdělit několik důležitých informací a poselství.“ Zmínila se také o tom, proč byla výstava nejprve umístěna ve sněmovních kuloárech. „Právě zde by se mělo o vysílání misí na příští rok rozhodovat a je důležité, aby si poslanci a poslankyně uvědomili, o čem hlasují.“ Poslání českého provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru, ale i dalších zahraničních institucí působících v Afghánistánu krátce připomněl ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg: „Dát tuto zemi do pořádku a poskytnout jí perspektivu lepšího života.“ Vyjádřil také přání, aby její obyvatelstvo pochopilo,

„že tam přicházíme nikoliv coby okupační mocnosti, ale abychom mu pomáhali. A myslím, že naši lidé k tomu značnou měrou přispívají“. Tvůrci výstavy plánují, že v první polovině roku 2009 začne expozice putovat

po České republice. „V tuto chvíli ještě není přesný rozpis, kde bude instalována, ale počítáme, že by mohla být k vidění v posádkových městech,“ říká tiskový mluvčí Ministerstva obrany ČR Andrej Čírtek.

Výstava „Provinční rekonstrukční tým České republiky v Afghánistánu, 2008“ zahájila svou pouť v Poslanecké sněmovně PČR 11

Příslušníci 5. kontingentu AČR MNF-I pomáhají při výcviku irácké armády Text a foto: mjr. František GRMELA

Příslušníci 5. kontingentu AČR MNF-I plní úkoly v Iráku většinou v relativním bezpečí uvnitř základny Taji. Asistují při výcviku jednotek irácké armády. Přesto musejí být denně připraveni reagovat na různá nebezpečí, jako je například napadení nepřímou střelbou.

Na administrativní hranici mezi Kosovem a Srbskem čeští vojáci stále ještě čelí nelegálním činnostem Prostor sto or odpovědnosti našeho kontingentu však šak zahrnuje i šedesát kilometrů vzdálenou střelnici Besmaya. Právě tam se před časem přesunulo sedm příslušníků českého kontingentu, jejichž úkolem bylo poskytnout odbornou pomoc vojákům 2. tankového a 4. mechanizovaného praporu 34. brigády irácké armády. Výcvik zastřešoval americký tým MITT (Military Transition Team), který ovšem nedisponuje odborníky na tanky T-72 a bojová vozidla pěchoty BVP-1. Z toho důvodu byla role českých specialistů nezastupitelná. Vojáci nově budované irácké armády potřebují ještě mnoho hodin výuky a tréninku, aby byli schopni plně využívat potenciál zbraní. Přesun na střelnici a zpět zabezpečil americký tým vozidly MRAP (Mine Resistant Ambush Protective), která byla vyrobena právě pro tyto účely. Vše probíhalo v souladu se standardy americké armády včetně plánování patroly, poučení a nácviku drilů pro případ různých nežádoucích situací, jako je napadení nepřítelem, převrácení vozidla atd. Celá akce, vzhledem k nedávnému nárůstu 12

teroristických útoků v Bagdádu a okolí, vyvolávala v mnohých obavy o vlastní bezpečnost, což v konečném důsledku přispělo k zodpovědnější přípravě na tento náročný úkol. Střelnice je v otevřeném prostoru, proto zde platí přísnější bezpečnostní opatření než na základně. Vojáci musejí mít balistickou ochranu, taktické vesty, pistole a samopaly s odpovídající municí. Vést výcvik v plné výstroji a výzbroji v Iráku, kde se teploty pohybují okolo 40 °C, je velmi náročné na fyzickou kondici. Bylo také třeba zrektifikovat zbraňové systémy, k tomu však neměly irácké jednotky potřebné nástroje. Naštěstí se uplatnila česká vynalézavost a rektifikační pomůcka vyrobená z PET lahví byla na světě. V průběhu střeleb zhruba každých deset

minut hlásily irácké osádky závadu. Tu se nejdříve pokoušeli opravit iráčtí tech technici. Ve většině případů však museli nastoupit i čeští specialisté, kteří si již věděli rady. Někdy stačilo přepnout příslušný přepínač, ale mnohdy byly závady složitější. V závěru cvičení ocenila irácká strana jednoho z českých vojáků za významný přínos k úspěšnému průběhu střeleb. Obdržel od velitele 9. divize irácké armády hodinky.

Text a foto: kpt. Michal PREJZEK

Kontrola administrativní hranice mezi Kosovem a Srbskem patří k stěžejním úkolům českého vojenského kontingentu v misi KFOR. Téměř denně se zde uskutečňují ilegální aktivity, se kterými naši vojáci musejí „bojovat“.

Mezi nejčastější patří nelegální těžba dřeva a pašování cigaret, alkoholu a pohonných hmot. Jak ze strany KFOR, tak i Srbska je snaha tyto aktivity co nejvíce omezit. Ostatně k tomu je vážou i podepsané dohody. Díky nim se také uskutečňují synchronizované patroly vojáků KFOR a srbských ozbrojených sil. Na jednu z nich se přijela podívat i skupina hlavních vojenských představitelů obou stran. „Cílem bylo ukázat každodenní práci vojáků v tomto těžko

přístupném terénu a postupy při odhalování nelegálních činností na administrativní hranici. Česká patrola navíc koordinovala své působení se srbskou hlídkou,“ řekl hlavní koordinátor společné implementační komise JIC (Joint Implementation Commission) mnohonárodního úkolového uskupení Střed mise KFOR podplukovník Jaromír Jaitner. Krátce po deváté hodině došlo na smluveném místě k prvnímu kontaktu českých a srbských vojáků a velitelé obou patrol doladili další společný postup. O chvíli později už vojáci na obou stranách monitorovali administrativní hranici. V průběhu čtyřkilometrové trasy, která vedla směrem k přechodu Gate 3, se k vojákům přidali i představitelé KFOR v čele s brigádním generálem Berhardem Liechtenduerem. Ten si osobně pohovořil s příslušníky patroly o jejich misi, úkolech, vybavení, ale především o problémech týkajících se administrativní hranice. Velitel pěší patroly praporčík Radek Miriťuk mu řekl, že téměř denně se setkávají s nelegální těžbou dřeva. „Obzvláště

v tomto období, kdy vrcholí přípravy na zimu, je velice intenzivní. Pokud něco podobného zjistíme, postupujeme podle platných pravidel. Nejdříve osoby a materiál zajistíme, provedeme identifikaci a kontrolu dokladů a posléze povoláme kosovskou policii. Ta celý případ převezme k dalšímu šetření a my pokračujeme v plnění stanovených úkolů.“ Po dalším kilometru se vojáci KFOR setkali s představiteli srbského velení. Společně pak pokračovali až k hraničnímu přechodu Gate 3, kde diskutovali o vzájemné spolupráci při řešení ilegálních aktivit, způsobu, jak je minimalizovat, a o efektivitě synchronizovaných patrol.

13

Text a foto: Pavel LANG

Poklidný život manželů Pristupových vzal 11. listopadu za své. Již od rána brala za kliku ode dveří jejich přízemního chomutovského bytu řada gratulantů. Pan Josef slavil sté narozeniny.

Text a foto: kpt. Michal PREJZEK

Od ukončení válečného konfliktu v Kosovu již uplynulo devět let, přesto se v této zemi stále nalézá nevybuchlá vojenská munice. Ta může při neodborné manipulaci člověku způsobit těžká zranění, případně jej připravit i o život. Nejohroženější skupinou jsou děti.

Čeští pyrotechnici učí kosovské děti, jak se mají vyvarovat případným bezpečnostním rizikům Právě děti ve věku šesti let jsou v prvních měsících školní docházky seznamovány s případnými riziky a následky při objevení takovýchto předmětů. Projekt Mine Risk Education (vzděláváním proti minovému nebezpečí) patří v Kosovu za poslední léta k jednomu z nejúspěšnějších programů civilně-vojenské spolupráce. „Cíleně se vybírají děti šestileté, ty již vyrůstaly v míru a válečný konflikt nezažily. Přesto se s jeho následky a s tím, co tu po něm zbylo, mohou setkat

14

prakticky každý den. Před zahájením školního roku se volí školy podle aktuální bezpečnostní mapy, která nám napoví, kde je zvýšené riziko nálezu nevybuchlé munice,“ uvedl náčelník českého styčného monitorovacího týmu poručík Miroslav Tomiczek. „Máme stanovené čtyři zóny. Do první spadá oblast s minovými značkami a do druhé všechny vesnické školy, třetí zónu tvoří město Podujevo a ve čtvrté jsou zařízení, kde již v minulosti obdobné školení probíhalo. Samozřejmě, prioritu mají školy v zóně číslo jedna.“ Tam vyráží od počátku října dvojice českých vojenských pyrotechniků z 13. kontingentu AČR v sestavě KFOR podpraporčík Jan Chudý a podpraporčík Marek Kaftan. Společně již absolvovali dvouhodinovou výuku ve škole v Dumoši, Šajkovaci a Lauši. „Ze všeho nejdříve jsme představeni ředitelem školy. Děti se dozvědí, kdo jsme, jakou máme práci a co vojáci KFOR v Kosovu dělají. Snažíme se děti

varovat před nebezpečím z doby, kterou nezažily, ale která stále ještě přináší určité riziko. Aby byl náš výklad srozumitelný, používáme plakáty a obrázky munice a min,“ vysvětluje podpraporčík Chudý. Vojáci nejprve učí děti rozpoznávat předměty, které by jim mohly ublížit. Začínají tím, že školáky nechají vybarvovat obrázky s auty, jablíčky a balonky. Následně jim přidají také obrázky min a značek minového nebezpečí. Ke své práci používají čeští pyrotechnici i pexeso. Pro nás je to zcela běžná a známá hra, avšak děti v Kosovu se s ní setkávají poprvé. Neznámá zatím byla také pro kosovské učitele, a tak se vojáci stali i specialisty na vysvětlování jejích pravidel. Nejšikovnější děti jsou pak oceněny různými dárky, konkrétně míči, pastelkami, pexesy, plyšovými hračkami, papírovými čepicemi a podobně. Celý vzdělávací program potrvá do 15. prosince letošního roku. Za tu dobu vojáci navštíví dvanáct škol.

Málokdo by tomuto usměvavému seniorovi hádal rovnou stovku. Narodil se 11. listopadu 1908 na Volyni. Společně s rodiči žil na polském území, a když v roce 1939 vypukla válka, je zmobilizován do tamní armády. Po kapitulaci Polska se však vrací domů. Do stejnokroje se znovu obléká v dubnu 1944, to vstupuje do prvního československého armádního sboru v tehdejším Sovětském svazu. Nejprve je zařazen k týlovým jednotkám a následně k dělostřeleckému pluku. V dukelské operaci je těžce raněn a dva měsíce hospitalizován ve slovenské nemocnici. Po vyléčení je propuštěn z armády pro invaliditu po následku zranění a odjíždí na rodnou Volyni. Ne však na dlouho. V roce 1947 se stěhuje na sever Čech. Pracuje jako soukromý krejčí. Tuto profesi vykonává i pro vojenskou správu jako její občanský zaměstnanec v chomutovské posádce. V dvaasedmdesáti letech odchází do důchodu. S manželkou Marií, která o něho pečuje, žijí v panelovém domě v Chomutově.

„Je to nesmírně hhodný odný člověk, kterého má sp spouspousta lidí ráda. Navíc je e velice skromný. Zdravíčko ravíčko mu už sice plně neslouží, ale po psychické stránce je na tom stále dobře. Navštívila jsem ho už devětkrát, ale pan Josef žádné požadavky nevznesl. Spíše se drží zpátky a žije svým poklidným seniorským životem,“ říká jeho terénní pracovnice Anna Eliášová a ukazuje osvědčení Josefa Pristupy o účasti na národním boji za osvobození podle zákona č. 255/1946 Sb., v němž je napsáno, že od 13. dubna 1944 do 16. dubna 1945 byl příslušníkem čs. zahraniční armády. Sté výročí narození Josefa Pristupy nezůstalo bez povšimnutí. Naopak. Kromě rodinných příslušníků a bývalých kolegů ze zaměstnání mu přišli blahopřát také zástupci Československé obce

Manželé Marie a Josef Pristupovi

legionářské a Ministerstva obrany ČR. Zástupkyně ředitelky odboru mimoresortní spolupráce sekce personální MO ČR Yveta Hlásecká a ředitel Krajského vojenského velitelství v Ústí nad Labem plukovník gšt. Miroslav Slivka oslavenci předali osobní dárek – stříbrný kordík s věnováním od ministryně obrany České republiky Vlasty Parkanové.

Josef Pristupa měl 11. listopadu dvojnásobný důvod k oslavě – sté výročí narození a Den válečných veteránů 15

Text: Pavel LANG Foto: autor a archiv redakce

Čím je tři tisíce tři sta kilometrů vzdálený ruský Jekatěrinburg pro Čechy významný? Největším evidovaným pohřebištěm čs. vojáků v zahraničí. V letech 1918 až 1919 v tomto uralském městě a jeho okolí padlo, respektive zemřelo bezmála čtyři sta československých legionářů.

Začátek první světové války zasáhl i do života Čechů na Urale. Někteří odcházejí do formujících se legií, ostatní se snaží přežít tamní těžké časy. V létě 1918, nedlouho po vyvraždění carské rodiny, Jekatěrinburg obsazují československé legie pod vedením plukovníka Sergeje Vojcechovského. Ural se stává místem těžkých bojů občanské války v Rusku. V průběhu jara 1919 se československá vojska začínají postupně stahovat z bojů na Urale a přesunují se na ochranu Transsibiřské magistrály. V červenci končí evakuace a poslední vlaky s legionáři Jekatěrinburg opouštějí. V této souvislosti je třeba zmínit, že do Jekatěrinburgu jsou sváženi vojáci

padlí v bojích na uralské frontě. Jako místo pro jejich pohřbívání je vybrán jeden z největších městských hřbitovů – Michajlovský. „Čs. legionáři byli ukládáni do společných hrobů označených kříži a kovovými tabulkami s čísly hrobů. V letech 1918 až 1919 jich zde pochovali tři sta padesát šest. Počátkem roku 1919 byl vytvořen projekt pískovcového pomníku padlým a v červnu začala jeho výstavba. Avšak z důvodu odchodu čs. legií z Jekatěrinburgu dílo nebylo dokončeno,“ říká Pavel Filipek z odboru mimoresortní spolupráce sekce personální Ministerstva obrany ČR. Téměř po devadesáti letech dochází k dohodě, že na místě posledního

V ruském Jekatěrinburgu odhalili památník téměř čtyřem stovkám československých legionářů 16

odpočinku čs. legionářů bude stát důNáklady stojný památník. Náklad dy spojené s jeho vybudováním si bere za z své česká milionu strana. Půldruhého mil io z rozpočtu Ministerstva obrany ČR vvšak nepokrývá zámysl strůjců. Velice vvs vstřícně do dění vstupuje generální konz zu České repubkonzul liky v Jekatěrinburgu M Miroslav Rameš tím, že o další finančn ní výpomoci jednanční ná s civilními subjekty. Byť B tomu mnozí nevěří, zaznamenává ú ús úspěch. Akciová společnost ALTA poskytuje poskytu uj v této souvislosti dvoumilionový dar dar. „Máme zájem, aby b b byla l Č Česká ká republika bli v regionu, kde v současné době realizujeme velký projekt, prezentována jako důvěryhodný partner. Proto jsme se k návrhu přihlásili a pomohli jej dotáhnout do konce,“ dodává předseda představenstva Vladimír Plašil. Naplnění představ o legionářském památníku ovlivňují dvě skutečnosti. První se týká bezmála ročního urychlení stavby, druhá nápisu na centrální části pomníku. „Nebyl důvod s pracemi otálet. To, že je památník čs. legionářům odhalen u příležitosti státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii, je více než symbolické,“ konstatuje generální konzul a přiznává, že první návrh textu nebyl pro zainteresované strany zcela výstižný. „Na stávajícím nápisu ,Československým legionářům, kteří položili život na cestě ke svobodné vlasti‘ došlo po drobných ústupcích ke vzájemné shodě.“

Skutečností je, že ve Sverdlovské oblasti byly v uplynulých letech budovány pomníky zemřelým německým zajatcům z doby druhé světové války a úspěšně proběhly exhumace ostatků japonských zajatců. „Vybudováním památníku čs. legionářům se tak Česká republika přiřadila k zemím, které v očích ruské veřejnosti ctí památku svých padlých vojáků. Jsem přesvědčena, že toto dílo přispěje k pochopení historických souvislostí,“ říká zástupkyně ředitelky odboru mimoresortní spolupráce SP MO ČR Yveta Hlásecká. Pro některé lidi je odhalení památníku nezáživnou záležitostí, které není třeba věnovat pozornost. To je však omyl. Válečné hroby a pomníky jsou připomínkou vojáků, kteří padli ve válce. Vnímá to tak Česká republika, Slovenská republika a Ruská federace, a tudíž na listopadové vzpomínkové setkání v Jekatěrinburgu vyslaly odpovídající reprezentace. Za českou stranu delegaci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vedenou Miloslavem Vlčkem a Ministerstva obrany ČR v čele s náměstkem ministryně obrany Františkem Padělkem a zástupcem náčelníka Generálního štábu AČR generálmajorem Josefem Bečvářem. Přítomni jsou rovněž nejvyšší představitelé Velvyslanectví ČR v Ruské federaci s velvyslancem Miroslavem Kostelkou a přidělencem obrany brigádním generálem Františkem Vojkovským, dále Generálního konzulátu ČR v Jekatěrinburgu a Československé obce

legionářské s prvním místopředsedou Jindřichem Sittou. Památník čs. legionářům na Michajlovském hřbitově nelze přehlédnout. Černý kamenný monument a do něho zlatým písmem vyryto 356 jmen, Čeňkem Adamcem (střelec 3. stř. pluku) počínaje a Karlem Žemlou (střelec pěšího výzvědného oddílu) konče. Kromě nich i další pochovaní – 30 neznámých čs. legionářů, 270 vojáků ruské armády, bývalí rakousko-uherští váleční zajatci, dcery čs. legionáře Vlasta a Marie Jančákovy a francouzský občan Khun Max. Pietní akt, konaný za vojenských poct, působí na přítomné velice emotivně. Někteří se nemohou ubránit slzám dojetí. Daleko od rodné vlasti, až za Uralem, tady po devadesáti letech uctívají památku svých prastrýců a pradědečků. Česká „stopa“ v Jekatěrinburgu se stává ještě více zřetelnější. „Právě odhalený památník je důstojnou a především trvalou připomínkou těch, kteří přinesli nejvyšší oběť pro svou vlast,“ uvedl ve svém projevu na Michajlovském hřbitově náměstek ministryně obrany F. Padělek. Poté se česká resortní delegace zúčastnila v Muzeu historie otevření výstavy „Češi na Středním Urale – začátek spolupráce“ a její vedoucí předal pamětní plakety „Péče o válečné hroby MO ČR“ sedmi osobám, které se největší měrou zasloužily o důstojné připomenutí památky čs. legionářů v Jekatěrinburgu. 17

„ Neměl jste zpočátku určité jazykové problémy? Své jazykové schopnosti jsem měl možnost otestovat hned po příchodu na ubytovnu. Musel jsem totiž sehnat údaje, kde a komu se mám druhý den hlásit. Získávání informací a samostatnost je jedním z důležitých faktorů, jak úspěšně „přežít“ školu tohoto typu. Je potřeba se neustále ptát, a to třeba i dvakrát. Nikdo vás tady za ručičku vodit nebude. Druhý den jsem dorazil ke svému koordinátorovi pro zahra zahraniční studenty, který mě zahrnul lavinou ú údajů a pravidel. Určil mi, co všechno si m mu musím pořídit pro potřeby studia, v které u uni uniformě a v kolik hodin se mám hlásit. S Svý nástupcům Svým bych v této souvislosti da al jednu radu. Je dal potřeba mít s sebou as sp tisíc dolarů aspoň v hotovosti. Budou se ho od hodit.

Text: Pavel KOČVARA Foto: archiv Jaromíra Šalplachty

Praporčík Jaromír Šalplachta absolvoval od letošního 2. dubna do 25. července Drill Instructor (DI) kurz v Parris Islandu v USA. Od roku 2006 prošlo kurzy na této základně již deset praporčíků Ředitelství výcviku a doktrín Krále Jana Lucemburského ve Vyškově.

Praporčík Jaromír Šalplachta: „Nikdy a nikde jsem na vlastní oči neviděl a neslyšel tolik bolesti, potu, křiku, fyzického a psychického tlaku jako v Parris Islandu“ „ Jak vypadala základna, na které jste strávil téměř tři měsíce? Základna je určena pouze pro potřeby základního výcviku, nachází se na ostrově Parris Island. Je na ní prakticky vše od výcvikového prostoru až po golfová hřiště, bazény, posilovny, obchody 18

a spoustu dalších zařízení. Ubytovali mě v objektu, který co do komfortu o mnoho nepřevyšoval úroveň ubikací naší armády. Nakonec jsem ale byl rád, že mám na těch pár hodin spánku kde složit hlavu a neřešil jsem, jestli mám na pokoji třeba přípojku k internetu a další vymoženosti.

„ Výcvik začal hned dru d druhý den po příletu? Ano. Už v pět ráno. B Byl to doslova šok. Nastoupili všichni iinstruktoři, in představili se a hned si nás začali za rozebírat. Na můj první kontakt s in instruktorem nikdy nezapomenu. Připa Připadlo adl mi, že si ani nevšiml, že mám na sob sobě bě jinou uniformu než ostatní a začal na mě m něco z bezprostřední tř d í blízkosti blí k ti řvát. ř át Nerozuměl N jsem mu ani slovo, tedy až na pár výjimek. Pochopil jsem, že to bylo asi něco jako: „Hele, Čechu, měl by ses k…a rychle naučit anglicky, protože se ti to bude k…a hodit.“ Instruktoři zde nemluví, ale řvou. Chrlí ze sebe spoustu slangových výrazů. Rozdali nám veškeré studijní materiály a vysvětlili pravidla, nafasovali jsme potřebnou výstroj k výcviku. Vůbec jsem nestíhal. Jednalo se o obrovské množství informací. Dobře polovině z toho jsem navíc vůbec nerozuměl. Když jsem si ale na nástěnce přečetl, že informace jednou získaná stává se již znalostí, dospěl jsem k názoru, že asi bude lepší se ptát mého amerického spolubydlícího. Ten mi vždy všechno vysvětlil. „ Komu je vůbec tento kurz určený? DI School je škola, která je zaměřena na výuku nových instruktorů základního výcviku námořní pěchoty. Jeho cílem je připravit instruktory na jejich tříleté, vysoce prestižní působení u sboru námořní pěchoty. Kandidáti na tenhle post představují skutečnou elitou mezi námořní

pěchotou. Je to deset procent nejlepších. Hlavní myšlenkou kurzu je pod psychickým tlakem, spánkovou deprivací, nedostatkem času na jídlo a fyzickou námahou přiblížit instruktora co nejblíže k podmínkám rekrutů. Jde o to, aby se instruktor co nejvíce vcítil do jejich role a věděl, jak na ně ve všech možných situacích působit. Aby je formou drilu, vysoké disciplíny, fyzickým a psychickým nátlakem naučil základním dovednostem příslušníka námořní pěchoty. „ Jakým konkrétním dovednostem vás zde učili? K hlavním předmětům kurzu patřila tělesná příprava, pořadová příprava, základní dovednosti bojovníka, první pomoc, vedení diskuse a vedení výuky. Dále zde bylo několik teoretických předmětů z oblasti historie námořní pěchoty, řádů námořní pěchoty a v neposlední řadě se vyučovala i „bible“ každého instruktora, což je vlastně předpis pro výcvik rekrutů. „ Jak probíhalo přezkušování? Z každého předmětu se psaly nebo dělaly ve stanovený termín testy. Hranici úspěšnosti přitom představovalo osmdesát procent správných odpovědí. Na každý test byly tři pokusy. Pokud byl i třetí neúspěšný, znamenalo to konec kurzu. Ze začátku jsem s tím měl problémy, ale spíše kvůli jazykové bariéře. Chtělo to opravdu velké úsilí, aby člověk oněch osmdesáti procent dosáhl. Dále

jsme absolvovali přezkoušení z tělocviku. Konkrétně běh na tři míle, sedy-lehy, shyby na hrazdě, a to na začátku, uprostřed a na konci kurzu. Přezkušování se týkalo i překážkových drah, základních dovedností bojovníka, poskytnutí první pomoci. Asi nejtvrdším oříškem bylo pro mě přezkušování z drilů. Celá jejich výuka byla rozdělena do sedmi bloků a v každém byly zhruba tři až čtyři cviky. Znamenalo to naučit se vždy minimálně jeden nebo dva cviky na další den. Vše v anglickém jazyce, slovo od slova zpaměti. Musel jsem se učit každý den do jedné do rána a v pět zase vstávat. Tak to šlo s výjimkou některých víkendů tři měsíce dokola. „ Mariňáci si prý hodně potrpí na ustrojovací kázeň... To je pravda. V průběhu kurzu se uskutečnila také spousta inspekcí uniforem. Bodovala se každá nitka, skvrnka, kravata nakřivo, prostě vše. Někdy to bylo až tak přehnané, že instruktor odeslal oholit se i jednu studentku. Opět platilo pravidlo osmdesáti procent. Pokud člověk neprošel, musel se dostavit na reinspekci třeba ve čtyři ráno do školy. Stálo ho to spoustu času tolik potřebného k učení, o spánku nemluvě. Pokud k tomu studentům přibyl retest z jiného předmětu a ještě neprošli daný den přezkoušením z drilu, dostávali se do těžkého skluzu a někteří kvůli tomu byli z kurzu vyloučeni. Prostě to pro každého znamenalo tři měsíce 19

se zakousnout, veškerou svou činnost soustředit jen na učení, přípravu uniforem a procvičování drilů. „ Učili vás, jak cvičit nováčky? Samostatnou kapitolou studia byla praxe při výcviku rekrutů. Nikdy a nikde jsem na vlastní oči neviděl a neslyšel tolik bolesti, potu, křiku, fyzického a psychického tlaku. Slovo rekrut v námořní pěchotě znamená, že jste méně než vzduch, jste soustavně přetvářen z civilisty na mariňáka. Má to ale svůj smysl. Do půl roku po skončení základního výcviku rekrut vyjíždí do Iráku či Afghánistánu a bude bojovat. Výcvik rekruta znamená zvládnout základní dovednosti, což je pořadová příprava, střelba ze zbraně z různých pozic, poskytnutí první pomoci, topografie, tělocvik, sebeobrana, práce v týmu na bojišti a ještě něco ze základních řádů a předpisů námořní pěchoty. Vše je procvičováno formou drilu. Neustále se opakují určité dovednosti, až do zvládnutí k úplné dokonalosti. „ To muselo určitě hodně bolet… Občas ano, ale jde o to provádět to, co se po mně chce, kdykoli, kdekoliv a v jakémkoliv stavu, bez ohledu na počasí, denní či noční dobu, bolest, nevyspání, hlad, žízeň, hluk, stres a tak dále. Jak říkají, a nyní to tvrdím i já, únava je projevem slabosti a bolest je nejrychlejší cestou k vědomosti. Rekruti jsou naprosto odděleni od ostatního okolí. Kontakt s rodinou mají povolen jen prostřednictvím dopisů, kamkoliv se hnou, je s nimi instruktor. Nikdy a v žádném případě nemohl být rekrut ponechán o samotě. Jediné volno, které rekruti měli, byla každý den jedna hodina před večerkou, kdy mohli psát dopisy, samostudovat nebo se modlit. Většina rekrutů se však s tímto způsobem výcviku ztotožňuje. Mají silnou motivaci stát se příslušníkem námořní pěchoty. Motivaci nalézají i ve svých instruktorech, ti je vedou především příkladem. Když jsem se ptal některých rekrutů, byli přesvědčeni o tom, že instruktor je něco víc než člověk, že nejí, nespí a nepije, a i přesto, že jim přináší pouze bolest a řev, chtěli být jednou jako on. Po třech měsících tohoto pekla se z nich stanou mariňáci a dostanou svoji první hodnost, což je většinou vojín, maximálně svobodník. Je s nimi již zacházeno 20

jako s mariňáky a pokračují v odborném kurzu podle svého dalšího zařazení. „ Museli jste na závěr kurzu nějakým způsobem prokázat, co všechno jste se naučili? Poslední a i nejtěžší zkouškou psychických a fyzických schopností byl Crucible (zkouška ohněm), tedy závěrečný výcvik v poli. Zde jsem si během čtyř dnů opravdu sáhl na dno sil jako doposud nikdy v životě. Procházeli jsme předem určená stanoviště a plnili zde i s rekruty různé úkoly. Ve čtyřicetistupňovém vedru nebylo snadné zvládnout například překážkové dráhy, z nichž některé byly dlouhé až tři míle. Výcvik probíhal prakticky bez přestávky, jen na jídlo a doplnění vody jsme měli

pár minut. Spánkový deficit byl značný, v noci jsme měli na odpočinek jen kolem dvou hodin. Během výcviku jsme absolvovali nespočet přesunů ve dne i v noci. Základem úspěchu bylo dobře o sebe pečovat, především o nohy, a prolévat se litry vody. Téměř každou půlhodinu přijela pro některého rekruta sanitka, většinou zkolabovali v důsledku dehydratace. Nad tím se ale nikdo nepozastavoval, při výcviku námořní pěchoty je to běžná věc. Po tomhle závěrečném cvičení už následovala jen finální zkouška z drilu. Pokud tohle všechno zvládnete, pak už vás čeká jen závěrečná graduace, kde obdržíte certifikát, že jste Drill Instructor, a dále symbol autority instruktora Campaign Cover – klobouk, který mají právo nosit jen instruktoři.

Text a foto: Jaroslav PAJER

Poprázdninové a podzimní měsíce bývají už několik let obdobím, kdy vrcholí výcvik jednotek příslušníků v aktivní záloze AČR. Letošek je poněkud odlišný. Nejenže končí roční příprava, ale současně do závěrečné fáze dospěl i tříletý výcvikový cyklus, kterým naši záložníci na základě nařízení náčelníka Generálního štábu procházejí.

„Plnili jsme bojové střelby tankové čety vložnou zbraní při vedení manévrové obrany. To znamená, že jsme zaujali bojovou čáru, na které nás napadl nepřítel. Tank, obrněný automobil, pěchota. Jedna část čety se začala stahovat, druhá ji kryla palbou kanonem s vložnou zbraní i kulomety. Přesunuli jsme se na druhou čáru a z ní pak vedli další boj opět se vzájemným překrytím,“ popisuje vyvrcholení přípravy

tankové roty aktivních záloh její velitel kpt. v z. Milan Mojžíš. Jeho rota je jednou z těch, které už léta mají své místo pod „ochrannými křídly“ bojového útvaru. „První tanková rota aktivních záloh, jež má ve výzbroji starší tanky T-72, velice aktivně působí v rámci našeho praporu,“ říká pplk. Jaromír Durna, v době našeho setkání velitel 73. tpr Přáslavice, nyní

velitel Vojenské akademie Vyškov, který byl 27. října jmenován plukovníkem. „My jsme ji od začátku vzali za svou a začlenili do kolektivu profesionálů. Neorganizujeme zvlášť přípravu aktivních záloh a zvlášť praporu. Jsou součástí plánu našeho vyvedení.“ Asi nejmarkantněji společný výcvik provádějí záložníci a profesionálové rok co rok na Dni pozemních sil – Bahnech. Letos to však proběhlo trochu jinak. „Protože byla značná část vojáků 73. praporu nasazena v misích, velitel rozhodl, že barvy tankové zbraně budeme hájit my,“ vypráví záložník Milan Mojžíš. „Takže jsme tam měli jednu četu, ke které byla ,přidělena‘ mechanizovaná rota ze Žatce, a cvičili jsme společně, tanky a ,bevka‘. Bylo to perfektní. Můžeme při tom od profíků okoukat taktiku a věci, o kterých víme z knížek a předpisů, a tady je sledujeme v praxi.“ „Společný výcvik smysl má, protože vzájemně obohacuje obě skupiny,“ poznamenává Jaromír Durna. Podle jeho slov profesionálové vidí, s jakým nasazením dokážou plnit úkoly tankisté, kteří „vojnu“ dělají dobrovolně, ze záliby. 21

na programu pochod neznámým terénem. Během necelých tří hodin jsme ušli asi osm až deset kilometrů. Bylo to dost obtížné, protože pršelo a my místy procházeli vysokou trávou. Ale nakonec jsme všechny tři body našli.“

je zasvěcuje do tajů služebních zákroků – jak nasazovat pouta zadržené osobě, jak ji bezpečně eskortovat, jak použít zbraň, aniž by bylo nutné z ní vystřelit, a podobně. Probíhá tu cvičení jádra mobilizačně vytvářeného 803. praporu Vojenské policie Tábor, které je složeno výhradně z příslušníků v aktivní záloze.

A záložníci zase poznávají systém výcviku profesionálních jednotek, přebírají od nich zkušenosti, ať už velitelské nebo odborné, a tematiku zvládají rychleji. Nezapomeňme totiž, že za rok mohou vojáci v aktivní záloze „odcvičit“ maximálně 21 dnů. Na palouku přede dvěma stany postavenými v areálu pěší střelnice Dražice na Táborsku stojí skupina vojáků v maskáčích a černých baretech. Praporčík Roman Varga, starší instruktor skupiny policejní přípravy, 22

„Tyto jednotky byly vytvořeny zhruba před třemi roky při velitelstvích Vojenské policie v Táboře, Staré Boleslavi a Olomouci,“ objasňuje kapitánka Jaroslava Stehlíková, náčelnice operační skupiny táborského velitelství VP. „Jejich počáteční výcvik vedla naše odborná škola ve Vyškově a nyní vrcholí tříletý cyklus přípravy komplexním polním výcvikem. Členové skupiny jsou cvičeni jak pro dopravní a pořádkovou službu, tak pro bezpečnostní službu. Nikdy však nebudou tuto činnost vykonávat samostatně, ale vždycky společně s vojenským policistou-profesionálem.“ Navíc jádro potenciálně vytvářeného praporu VP, jež čítá dvacet záložníků, není předurčeno pro přímý výkon policejní služby. Jeho poslání je zaměřeno na obsazení velitelských funkcí. „Nejvyšší funkci, zástupce velitele 803. praporu, zastává major v záloze Arnošt Líbezný,“ pokračuje kapitánka Stehlíková. „Na funkce velitelů rot jsou vyčleněni naši profesionální příslušníci, ale velitelé čet a družstev jsou opět záložníci. A proto jsou připravováni i na to, aby věděli, jakou dokumentaci musejí

coby příslušníci štábu praporu či velitelé nižších jednotek zpracovávat, jsou seznamováni s metodikou velení, protože by se po případné mobilizaci povinných záloh podíleli na jejich výcviku, řízení, stmelení praporu a podobně.“ „Hned po příjezdu jsme měli zaměstnání ,boj o osadu‘,“ uvádí rotný Roman Dostál, velitel družstva pěší roty 231. strážního praporu AZ při Krajském vojenském velitelství Zlín. „V lese jsme se připravovali na noční přežití. Budovali jsme přístřešky, organizovali strážní službu, při nočním přepadu jsme zaujímali kruhovou obranu. V následujících dnech byl

Pěší roty strážních praporů AZ vytvářené při KVV se od počátku svého vzniku v roce 2004 potýkají s několika problémy. Jednak se žádnému krajskému velitelství nepodařilo naplnit plánované tabulkové počty jednotky – 150 osob – vojáky či vojákyněmi v aktivní záloze. To však není to podstatné. „Problém je v tom, že ne všichni absolvovali úplný výcvik,“ konstatuje velitel pěší roty AZ při KVV Brno kpt. v z. František Trávníček. Kupříkladu z jeho jednotky asi jen 25 vojáků z necelé sedmdesátky absolvovalo všechna cvičení tříletého cyklu. Nutno dodat, že i přesto patří brněnská záložní rota mezi dobře hodnocené. Jiné jednotky AZ se potýkají také s tím, že nemají obsazené rozhodující velitelské funkce. „Naše pěší rota má 45 lidí, přičemž nemáme velitele roty ani velitele čet,“ podotýká plk. gšt. Radek Henner, ředitel KVV Zlín. „Tyto funkce zastávají z pověření velitelé družstev. Problém nevidím v tom, že by zájemců o službu v aktivní záloze bylo málo. Rotu bychom dokázali naplnit alespoň

z 50 %, ale spousta uchazečů neprojde přes zdravotní testy.“ To pak vyvolává otázku, zda je nutné i na záložníky, jejichž poslání je oproti profesionálním vojákům přeci jen poněkud jiné, klást tak vysoké zdravotní požadavky. O efektivitě přípravy příslušníků pěších rot podle zasvěcených rozhodují i další momenty. Odráží se v ní profesní zkušenosti jak pracovníků krajských velitelství, tak velitelského sboru záložních rot. „Na některých KVV jsou ředitelé, jako já, plukovník Kutný v Praze a další, kteří jsme přišli od útvarů a známe perfektně výcvik, jeho metodiku. Není tedy pro nás žádný problém ,své‘ lidi připravit,“ připomíná plk. Henner. „Jsou ale také ředitelé, kteří přišli z jiných postů, kde se výcvikem tolik nezabývali, a potřebují mnohem více času na přípravu zaměstnání se svými jednotkami.“ Obdoba platí i na velitelských postech v jednotce AZ. „Naše pěší rota je na lepší úrovni než některé jiné,“ vysvětluje pplk. Petr Řebíček, zástupce ředitele-vedoucí operačního oddělení KVV Brno. „To vyplývá z toho, že velitel roty je bývalý voják z povolání a zrovna tak na funkcích velitelů čet jsou bývalí profesionálové.“ A na závěr jedna novinka, o níž před časem hovořil velitel společných sil generálmajor Jiří Halaška: „Dohodli jsme se s řediteli krajských vojenských

velitelství, že na příští rok připravíme plán, ve kterém ke každé pěší rotě přidáme jeden útvar na teritoriu jako patronátní. A ten by jim pomáhal s výcvikem, technikou, odborníky i materiálem. Mohly by také společně cvičit, aby došlo k většímu sepjetí reálné a záložní armády.“

23

Armáda za pět let, po které provádí pyrotechnické asanace objektů, prozkoumala a od munice vyčistila téměř tři tisíce hektarů

Text: Jaroslav PAJER Foto: archiv prap. Marcela Pištěka

V roce 2004 vyvstal před armádou nový významný úkol. V souvislosti s opouštěním nepotřebných objektů byli ženisté pověřeni prováděním pyrotechnických asanací, aby mohly být tyto areály předávány nevojenským subjektům. „Fyzicky jsme s tím začali ve druhé polovině roku,“ vzpomíná major Jaroslav Janáček, zástupce velitele 151. ženijního praporu Bechyně. Právě z jeho útvaru, přesněji z roty EOD, se totiž rekrutují zhruba čtyři desítky pyrotechniků, kteří tuto činnost vykonávají. Při porovnání 24

objemu prací v jednotlivých letech zjišťujeme, že se v prvním roce vyčistilo nejvíc hektarů. „To bylo dáno jednak značným množstvím opouštěných objektů, jednak větším počtem lidí, kteří tyto práce mohli vykonávat,“ objasňuje mjr. Janáček. „Postupně se na nás totiž nabalovaly další úkoly. Pyrotechnici začali jezdit do Kábulu. Takže jsme měli jednu jejich část v misi ISAF, druhá se na výjezd připravovala, jednotlivci byli ve zdokonalovacích kurzech a až zbytek se mohl věnovat těmto průzkumům. Postupně se měnil i charakter objektů. Už se nejednalo o municí málo kontaminované rozsáhlé plochy, ale přibývaly složitější areály.“

DVA POJMY, STEJNÝ VÝZNAM

Pozorný čtenář jistě zaznamenal, že odborník pojem asanace nahradil výrazem průzkum. „Předpis

Vševojsk-16-20 slovo asanace nezná,“ vysvětluje Jaroslav Janáček. „Hovoří o pyrotechnickém průzkumu. Ale v této souvislosti to jsou synonyma.“ Obrat „pyrotechnická asanace“ vstoupil do povědomí veřejnosti v devadesátých letech minulého století ve spojitosti s očistou výcvikových prostorů po Sovětské armádě v Ralsku a Milovicích. A navíc zatímco si laik pod pojmem průzkum představí spíše jen zjišťování stavu, slovo asanace chápe šířeji, tedy i jako nápravu. A o to při pyrotechnickém průzkumu jde.

NEJEN PYROTECHNICI

Mýlil by se ten, kdo si myslí, že jsou tyto práce pouze věcí pyrotechniků. Než na místo vyjedou se svým nádobíčkem, rozjede se poměrně složitá mašinerie. Kontrolovaný objekt nejprve zaměří a do příslušných map promítne

Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad Dobruška. Zainteresována je i místně příslušná vojenská ubytovací a stavební správa, která pyrotechnikům poskytuje písemné dokumenty o objektu, ale často i mapové podklady z katastrálního úřadu. Vojenské a okresní archivy anebo Vojenský historický ústav zase specialistům sdělují historické a technické souvislosti – například prvorepublikové vojenské poslání areálu anebo informace o jeho bombardování za 2. světové války. Zapojena je rovněž Nemocniční základna z Hradce Králové, která pro pracovní skupinu na místě zajišťuje zdravotní zabezpečení. Bechyňští při likvidaci munice často spolupracují s příslušníky Policie ČR a s hasičskými sbory – jak vojenskými, tak profesionálními anebo dobrovolnými. Vlastní likvidaci nalezené munice pak prov provádějí pyrotechnici rotechnici Vojenské policie, kteří kte jsou k tomu legislativně předurčeni. „Pokaždé tedy dopředu víme, na nakolik byl zkoumaný prostor z pyrotechn nic pyrotechnického hlediska aktivně používaný. To zna am znamená, zda jde o střelnici anebo jiný druh cvičišcv tě, zda to byl skladovací prostor ččii b budova s kancelářemi,“ říká praporčík M Marcel Pištěk, zástupce velitele čety EOR (Explosive Ordnance Reconnaiss Reconnaissance an – pyrotechnický průzkum), jinak pyrotechpyrot nik s oprávněním skupiny C a ča častý astý velitel skupiny pyrotechnického průzk průzkumu. „Podle toho také volíme metody našeho postupu a samozřejmě i techniku, kterou si vezeme s sebou.“

zainteresované zřejmé, jaký druh asanace zde proběhl. „Pochopitelně, kdyby se tam někdy měly provádět stavební práce, musel by si uživatel zajistit vlastní pyrotechnický průzkum a dohled,“ dodává praporčík. Podle hustoty kontaminace pozemku municí pracují pyrotechnici ve dvou až tříčlenných týmech složených z operátora, který obsluhuje detektor, a z jednoho, respektive dvou pomocníků. Úlohou operátora je lokalizovat tzv. muniční anomálii a určit, v jaké hloubce se kovový předmět nachází. Pomocníci pak nález odkrývají. Zpočátku pracují s krumpáčem, rýčem či lopatou. Jsou-li už blízko, pak rukama v rukavicích. Jestliže na munici narazí, zastaví odhrabávání, označí prostor a volají pyrotechnika. Ten rozhodne, jak dál. Zda je nález schopný přepravy, anebo se musí likvidovat na místě. Rovněž další obnažení předmětu je už na něm. „Ze tří čtvrtin nacházíme volně odhozenou munici,“ konstatuje Marcel Pištěk. „Ta obvykle nemá charakter nebezpečné munice, i když bývá částečně zkorodovaná. Nejedná se o nevybuchlou munici, která ,prošla hlavní‘. Tu obvykle Vojenská policie odváží na trhací jámu. Nevybuchlá munice, jak říká předpis, se však zásadně ničí na místě nálezu.“ Bechyňští s přestávkami už třetím rokem pracují na asanaci bývalého muničního skladu v Chotěboři-Bílku. „Za druhé světové války zde měli skladiště Němci. Proto tu poměrně často nacházíme tehdejší kontejnerovou munici do leteckých

pum, ale také ,panzerfausty‘, které jsou rozházené kolem skladových budov,“ vypráví velitel skupiny pyrotechnického průzkumu. „Nedávno jsme tady našli velké množství volně odhozených německých ženijních rozbušek. Protože tyto iniciátory představovaly velké nebezpečí jak při odkrývání, tak při jakékoliv manipulaci, musely se likvidovat na místě.“

AŽ ŠEST METRŮ POD POVRCHEM

„Letos v červnu jsme zahájili pyrotechnický průzkum na letišti Kbely,“ uvádí dále prap. Pištěk. „Z informací Vojenského historického ústavu jsme věděli, že letiště bylo na sklonku 2. světové války bombardováno americkou armádou. Nebylo to velkorážovými pumami, ale submuničními dvacetilibrovými (cca 9kg – pozn. autora) bombami. Mělo jich být velké množství, téměř padesát čtyři tisíce kusů. Takže kdybychom počítali jen s jedním procentem jejich selhání, riziko nálezů nevybuchlé munice tu je dost vysoké. Utvrzují nás v tom také informace pyrotechniků Policie České republiky, kteří v okrajových částech Prahy poblíž letiště už našli několik těchto nevybuchlých pum. Protože se vzhledem k výšce odhozu mohou tyto bomby nacházet metr i víc pod povrchem, použili jsme zde kromě detektorů kovů další zařízení – magnetometr.“ Jedná se o nový typ měřiče, který má hloubkový dosah kolem pěti až šesti metrů a je určen k průzkumu lokalit, jež

„DÍVAJÍ SE“ DO TŘÍ HLOUBEK

Nejběžněji pracují s detektory kovů, kterými prověřují prostor do tří hloubek. „Padesáticentimetrový průzkum provádíme tam, kde je plocha určena k zemědělskému využití a je tam předpoklad orby,“ popisuje prap. Pištěk. „Do hloubky třiceti centimetrů prověřujeme prostory určené k funkci lesa, kde není předpoklad tak hlubokého obhospodařování půdy. A deseticentimetrový průzkum volíme na ostatních plochách, kde se v budoucnu s žádnou hloubkovou úpravou povrchu nepočítá.“ Samozřejmě že všechny parametry provedeného průzkumu jsou uvedeny v dokumentaci velitele skupiny k tomu kterému objektu a pozemku, takže je pro

Odkrývání odhozené munice může být leckdy pěkně namáhavé.

25

Objemy pyrotechnických asanací provedené 151. žpr Bechyně Rok

Prozkoumáno (ha)

2004

1026,0

2005

868,5

2006

502,7

2007

398,1

2008 plán

462,1 Text: Pavel LANG Foto: Jan KODAD a archiv redakce

Pyrotechnické průzkumy v letošním roce:

Pozn.: ŽMS ženijní muniční sklad, PMS pěchotní muniční sklad

Praha-Satalice

1,0 ha

Praha-Kbely

30,0 ha

ŽMS Strašice

16,0 ha

PMS Strašice

16,5 ha

Pardubice-Chrudimka

41,0 ha

Čáslav-Ples

0,1 ha

Č. Budějovice-Šindlovy Dvory

3,5 ha

Tábor-Zahrádka

24,0 ha

Jindřichův Hradec

60,0 ha

Chotěboř-Bílek

100,0 ha

Vojenský újezd Brdy

170,0 ha

Magnetometr Foerster Ferex se třemi sondami odhalí muniční anomálie až do hloubky šesti metrů.

Pomocí detektoru kovů se přesně lokalizuje místo nálezu až do hloubky jednoho metru. Pojízdný detektor kovů TM MIRA je určen především k pyrotechnickému průzkumu v rovinných prostorech.

byly bombardovány právě leteckou municí. V armádě ho má k dispozici speciální skupina z roty EOD Bomb Disposal Team. „Pracovali jsme ve třech dvojicích,“ pokračuje velitel skupiny. „Jedna s magnetometrem Foerster Ferex, kdy pomocí přístroje s použitím tří sond prověřovala muniční anomálie ve větší hloubce. Druhá dvojice obsluhovala velký detektor TM MIRA, jímž přibližně dohledávala 26

místo. A poslední skupina s detektorem TMD kovové předměty přesně lokalizovala a odkrývala je. Samozřejmě jsme naši činnost koordinovali se stálým řídícím letového provozu na věži. Jednak aby věděl, kde se pohybujeme, jednak abychom ho v případě nebezpečného nálezu okamžitě informovali.“ Pyrotechnici zatím na kbelském letišti působili měsíc. V prostoru, který prozkoumali, se však žádný hloubkový

nález pumy neprokázal. Země ukrývala pouze fragmenty vybuchlých bomb. „Ale náš úkol tam ještě neskončil,“ upřesňuje Marcel Pištěk. Pyrotechnické asanace objektů jsou během na dlouhou trať. „Počítáme, že se budou provádět ještě další dva tři roky,“ domnívá se mjr. Jaroslav Janáček. „Ani pak ale neskončí. Zaměří se však více na preventivní průzkum používaných vojenských výcvikových prostorů, zejména střelnic a jejich okolí, kde se při výcviku pohybují vojáci. Pokud se bude používat munice, tak to je nikdy nekončící práce.“

Už jste se někdy setkali s pojmem sociálně nežádoucí jevy (SNJ)? Pokud ne, stačí uvést příklad – zneužívání návykových látek, kriminalita, diskriminace, agresivita, rasová nesnášenlivost, šikana, bossing, nežádoucí chování sexuální povahy nebo korupční jednání. Situace v resortu Ministerstva obrany ČR je sice ve srovnání s celospolečenským trendem příznivější, avšak i tato závadová jednání jsou v armádě diagnostikována.

Realita v resortu obrany? Za prvních sedm měsíců letošního roku bylo řešeno čtyři sta padesát sociálně nežádoucích jevů, z toho 173 případů pro podezření ze spáchání trestného činu, 138 případů pro podezření ze spáchání přestupku,

67 dopravních nehod s vozidly ozbrojených sil a 75 dopravních nehod se soukromými auty profesionálů. Nejčastější ,hříšníci’? Z převážné části příslušníci rotmistrovského a praporčického sboru. Zastavme se u některých SNJ. Mezi nejzávažnější sociálně nežádoucí jevy, které se v hodnoceném období vyskytly, jsou projevy extremismu. U tří vojáků byly prověřovány poznatky nasvědčující podezření ze spáchání trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačování práv a svobod člověka. U dvou osob byly zahájeny úkony trestního řízení. Další „černou můrou“ jsou drogy. Pro podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku na úseku toxikomanie bylo za letošní první půlrok šetřeno jedenáct případů. Žádný z nich však nesouvisel s přímým výkonem služby. Za zmínku rovněž stojí výsledky toxikologických testování na přítomnost návykových látek u uchazečů přijímaných do služebního poměru vojáka z povolání. Při vstupním lékařském vyšetření v dubnu 2008 se objevilo 27

podezření na užívání návykových látek u jedné osoby. Následný laboratorní test to však nepotvrdil. O tři měsíce později byli testováni další uchazeči o službu v Armádě ČR, z nichž byli v prvotním šetření tři pozitivní a následně dva potvrzeni dalšími testy. Užívání návykových látek u uchazečů o studium Univerzity obrany Brno bylo prokázáno u jedné osoby. Velice negativní trend byl zaznamenán u dopravních nehod vojáků se soukromými vozidly. Celkově se sice o polovinu snížil jejich počet, ale podíl alkoholu na „soukromých bouračkách“ profesionálů je alarmující! Zatímco celostátní průměr v hodnoceném období činil 4,7 %, tak u vojáků z povolání to bylo 10,7 %. Kromě výše uvedených negativních tendencí můžeme uvést i příjemnější zprávy – oproti loňskému roku klesl počet sebevražd a pokusů o sebevraždu, ubylo svémocných vzdálení, krádeží, podvodů a poškozování cizí věci. Na základě provedené analýzy sociálně nežádoucích jevů v resortu Ministerstva 28

obrany ČR za období leden až červenec 2008 se jako aktuální dají specifikovat následná závadová jednání – nadměrné požívání alkoholických nápojů mimo službu, dále toxikomanie, kriminalita a nezdravý způsob života. Prevence SNJ (P-SNJ) není pro resort obrany okrajovou záležitostí a řeší ji široké spektrum subjektů na základě Koncepce prevence sociálně nežádoucích jevů na období 2005 – 2009 a rozkazu MO č. 20/2005. U vojenských útvarů a zařízení jsou zřízeny komise pro prevenci SNJ a u organizačních útvarů Ministerstva obrany ČR ustanoveni poradci pro tuto oblast. Základním dokumentem je program (projekt) prevence sociálně nežádoucích jevů zpracovaný vždy na daný rok.

K jeho realizaci se vyčleňují finanční prostředky z kapitoly rozpočtu resortu MO ČR. Garantem kvalitního zaměření projektů je Ředitelství personální podpory (ŘePP), které věnuje trvalou pozornost odborné přípravě předsedů, metodiků útvarových komisí a poradců pro P-SNJ. Dvakrát ročně jsou tito pracovníci lektorským sborem seznámeni s aktuální problematikou prevence SNJ. V letošním roce bylo proškoleno zhruba čtyři sta osob. Potěšitelné je, že počet projektů P-SNJ rok od roku roste. Je však nabíledni, že zabezpečování aktivit ve volném čase, vzdělávání, poradenská činnost, situační prevence a další aktivity související s P-SNJ žádají nemalé peníze. Návrh na jejich rozdělení jednotlivým subjektům Ministerstva obrany ČR doporučuje resortní komise pro prevenci sociálně nežádoucích jevů. ŘePP vydává metodické pokyny pro rozpočtování a hodnocení plnění výdajů na aktivity, které souvisejí s P-SNJ a provádí kontroly realizace schválených programů a projektů, účelnosti vynakládaných prostředků a účinnosti přijímaných opatření. Nejednoho čtenáře zajímá výše plánovaných účelově vyčleněných neinvestičních prostředků na P-SNJ. A report zjistil, že pro letošní rok je plánováno 10 321 000 Kč, z nichž jsou 4 miliony vyčleněny na Program protidrogové politiky a 6,321 mil. na Program sociální prevence a prevence kriminality.

K problematice sociálně nežádoucích jevů hovoříme s ředitelem Ředitelství personální podpory plukovníkem Pavlem Rybákem

Text a foto: Pavel LANG

„ Ředitelství personální podpory je realizátorem koncepce prevence sociálně nežádoucích jevů v resortu MO ČR. Co to v praxi znamená? Především chci zdůraznit, že primární prevenci SNJ považuji za jednu z priorit v práci s lidským potenciálem v resortu obrany. Máme ve svém týmu v odboru podpory kvality života zkušené pracovníky, kteří vytvářejí a řídí realizaci programů prevence. Dvakrát ročně odborně připravujeme předsedy a metodiky útvarových komisí a poradce pro jejich práci, plánujeme finanční prostředky vyčleňované na tyto vytvářené programy a dohlížíme na jejich efektivní využití. Na realizaci a financování preventivních aktivit zaměřujeme i naši kontrolní činnost v útvarech a zařízeních. Skládáme účty ministryni obrany prostřednictvím Resortní komise P-SNJ formou analýz a vyhodnocovacích zpráv jednotlivých programů. Za nejdůležitější však považuji fakt, že si k nám našli cestu lidé z vojenských útvarů a zařízení. Pomáháme jim jednak při řešení jejich běžných problémů v preventivní práci, jednak při sestavování útvarových projektů SNJ nebo jim zabezpečujeme lektory. Mohu konstatovat, že jsme v této oblasti zaznamenali výrazný nárůst zájmu příslušníků resortu, což je velmi pozitivní. Projevilo se to i zvýšením počtu nově přihlášených projektů P-SNJ.

„ Které priority v oblasti prevence SNJ byste zmínil? Úkoly pro Ředitelství personální podpory jsou jasně specifikovány Koncepcí prevence sociálně nežádoucích jevů na období 2005 – 2009 a Rozkazem ministra obrany č. 20 z roku 2005. Z analýzy stavu za první pololetí jsou patrné některé tendence, které bych rád zvýraznil. Situace ve výskytu nejzávažnějších jevů, například zneužívání návykových látek, včetně alkoholu, není sice nijak dramatická, ale nelze ji podceňovat. Je mi jasné, že vzhledem k vývoji ve společnosti se tyto nešvary musejí projevit i v armádě. Každý příslušník resortu však musí počítat s tím, že zvýšíme preventivní úsilí. Hlavní úlohu by měli sehrát velitelé, náčelníci a jejich poradní orgány – útvarové komise P-SNJ ve spolupráci s Vojenskou policií. Rádi pomůžeme i ve vzdělávací činnosti kvalitními lektory. Budu i nadále prosazovat nulovou toleranci. Alkohol a drogy do resortu obrany prostě nepatří. Počet dopravních nehod se soukromými vozidly profesionálních vojáků sice klesl, ale je alarmující, že nehod pod vlivem alkoholu je ve srovnání s celostátním průměrem jednou tolik. Někdo může namítnout, že jsou to „soukromé bouračky“ v osobním volnu, ale každá taková nehoda ovlivňuje i život jednotky a dává jí nelichotivou vizitku na veřejnosti.

O těchto otázkách by se mělo v armádě opravdu vážně diskutovat. Pracovníci útvarových komisí P-SNJ k tomu byli vybaveni na odborné přípravě jasnými fakty. Dalším problémem je výskyt projevů extremismu. Letos byli lektorem-specialistou proškoleni v rozpoznávání jednotlivých projevů extremismu předsedové a metodici útvarových komisí. Vzhledem k závažnosti tématu se mu budeme za pomoci civilních expertů a odborníků Vojenské policie nadále věnovat. K faktorům, které zvyšují riziko výskytu SNJ, mohou patřit i sociální dopady reorganizačních změn druhého kroku reformy resortu MO ČR. Mezi podstatné patří atmosféra na pracovišti, stres a chronická únava, dostupnost návykových látek v pracovním prostředí, odcizenost, nedostatečná kázeň a organizovanost, vystavování fyzické nebo slovní agresi, nedůsledné prosazování preventivních programů a nedodržování stanovených pravidel. Všechny oblasti jsou v P-SNJ důležité, přesto mi dovolte, abych jednu zdůraznil, a to komunikaci mezi lidmi. Pokud si nebudeme všímat problémů kolem nás, otevřeně o nich hovořit, když nenajdeme chvilku na své podřízené, nebudeme naslouchat potřebám lidí, nenabídneme vojákovi alternativu ve využití volného času, tak budou výsledky naší práce v oblasti prevence sociálně nežádoucích jevů poloviční. 29

Ojedinělé pracoviště hlučínského Ústředního vojenského veterinárního ústavu je akreditováno na sto dvacet laboratorních metodik klinických vzorků zvířat,“ vyjmenovává major F. Harcek. Poslední osvědčení o akreditaci bylo hlučínské zkušební laboratoři vydá-

Text: Pavel LANG Foto: Jaroslav PAJER

Zkušební laboratoř č. 1183 je unikátním resortním pracovištěm v hlučínském Ústředním vojenském veterinárním ústavu (ÚVVetÚ). Specializuje se na laboratorní vyšetřování potravin, krmiv, vody, nemocí zvířat a depistážních stěrů. Prováděná diagnostika splňuje ta nejvyšší kritéria. Osvědčení o akreditaci je toho důkazem. Nápis na dveřích „Odbor veterinární diagnostiky“ většině populace nic neřekne. Pouze zasvěcení vědí, co se za nimi nachází, respektive co se na OVD provádí. Jednoduše řečeno, rozličné laboratorní vyšetřování. „Sledujeme zdravotní nezávadnost a jakost dle platné 30

legislativy u potravin potravin, krmiv krmiv, pitné a na napájecí vody za použití akreditovaných laboratorních metodik. Dále provádíme laboratorní diagnostiku nemocí zvířat v působnosti Armády ČR, jakož i vzorků odebraných při hygienických depistážích,“ upřesňuje major František Harcek, náčelník OVD. Zhruba dvacítka jeho podřízených je organizačně rozdělena do tří součástí, a to oddělení hygieny potravin, zásahové skupiny radiologie a veterinární toxikologie a oddělení speciální epizootologie s pojízdnou veterinární laboratoří. „Z větší části zde pracují občanští zaměstnanci, avšak výhledově se zvýší počet vojenských profesionálů. Jedním z důvodů je nasazení do misí,“ dodává náčelník odboru veterinární diagnostiky. Vzorků se žádostmi o vyšetření tady mají ročně tisíce. Z laboratorních žádanek je patrná celoarmádní působnost. Na konci činnosti hlučínských specialistů je výstupní protokol, v němž je vyhodnocena (ne)závadnost, popřípadě posouzena jakost jednotlivého vzorku. „Řádově do několika dnů známe výsledek. Záleží na rozsahu vyšetření.

Náročná je především diagnostika potravin,“ říká major Harcek a uvádí, že v loňském roce prošlo zkušební laboratoří č. 1183 bezmála tři tisíce vzorků potravin, dále dva a půl tisíce vzorků depistážních stěrů a dvě stovky vzorků pitných vod a krmiv. Připočítáme-li k nim ještě laboratorní diagnostiku nemocí zvířat a výcvik veterinárních odborností i poradenskou službu, o nedostatku práce tady nemůže být řeč. Přitom nejde o tuctovou činnost, ale o laboratorní vyšetřování akreditovaným způsobem! Před rokem Český institut pro akreditaci, o. p. s. Praha (ČIA), vydal pro zmíněnou zkušební laboratoř Ústředního vojenského veterinárního ústavu Hlučín osvědčení o akreditaci, čímž deklaroval její odbornou způsobilost objektivně a nezávisle vykonávat činnosti uvedené v rozsahu předmětu akreditace. Co konkrétního to obsahuje? „Mikrobiologické, senzorické a fyzikálně-chemické vyšetřování potravin, surovin a krmiv, mikrobiologické vyšetřování pitné a napájecí vody, stěrů z povrchů, citlivost a rezistence bakterií k ATB, bakteriologické a sérologické vyšetření

„ Ústřední vojenský veterinární ústav byl založen v posádce Hlučín 1. dubna 1966. „ Ústřední vojenský veterinární ústav Hlučín je odborným specializovaným zařízením Armády ČR k zabezpečení komplexní veterinární péče v podmínkách armády v souladu se zákonem o veterinární péči. „ ÚVVetÚ provádí veterinární hygienický dozor u vojenských útvarů a zařízení a dodavatelů potravin pro AČR, dále laboratorní diagnostiku zdravotní nezávadnosti potravin, krmiv a vody, diagnostiku nákaz a antropozoonóz včetně protinákazových opatření, léčebně-preventivní péči u zvířat v AČR, proškolování veterinárních lékařů a přípravu specialistů pro zahraniční mise.

no v červenci 2006. Ne však natrvalo, ale na následujících pět let, konkrétně do 31. srpna 2011. „Poté musíme akreditační osvědčení opět obhájit. Už dnes víme, že to nebude vůbec jednoduché. Akreditační kritéria daná ČIA jsou rok od roku náročnější,“ konstatuje mjr. Harcek. Kromě této komplexní prověrky prochází laboratoř č. 1183 ještě dalším přezkoušením. Například takzvaným mezilaboratorním porovnáváním vzorků. Ročně jich absolvuje kolem dvaceti a týkají se jak chemie, tak mikrobiologie. Zmíněné zkoušky musejí zahrnovat celé spektrum používaných akreditovaných laboratorních metodik. O kolika je řeč? „Zkušební laboratoř je akreditována zhruba na sto dvacet laboratorních metodik, přičemž větší část z nich je na chemické vyšetřování,“ říká náčelník odboru veterinární diagnostiky ÚVVetÚ Hlučín. Následná prezentace OVD přináší celou řadu zajímavostí. U jedné z nich se zastavme. „Od začátku letošního roku je pojízdná veterinární laboratoř (PVL) připravena k výjezdu do jakékoliv rizikové oblasti na území České republiky. Řádově v hodinách jsme schopni diagnostikovat nákazu. V tomto směru jsme se stali mnohem operativnějšími,“ říká náčelník oddělení speciální epizootologie kapitán René Gilar. Před třemi roky dospěli hlučínští veterináři k názoru, že se bez „rychlé“

diagnostiky v terénu neobejdou. Čekání na výsledky z kamenných laboratoří pro ně představovalo časovou prodlevu. Tato situace je vyburcovala k efektivnímu konání. Výsledek? Zástavba veterinární laboratoře do nákladního vozidla LIAZ s dominantním přístrojovým zařízením RAPID (pro diagnostiku mikroorganismů z hlediska jejich DNA). Dalším pozitivem PVL je její samostatnost při výkonu činností v polních podmínkách. Nezapomnělo se jak na vlastní napájení elektrocentrálou, tak na logistické zázemí pro tříčlennou posádku (veterinární lékař, veterinární laborant a řidič). „V PVL jsou vytvořeny podmínky, aby zásahová skupina detekce a identifikace nákaz mohla po nějaký čas pracovat přímo v ohrožené zóně,“ doplňuje kpt. R. Gilar. Pravidelné nácviky i účast na cvičeních ve vojenských újezdech přispívají k postupnému zdokonalování posádek. Jak podotýkají, diagnostika vzorků v jiném prostředí jim potíže nečiní. V podstatě pracují se standardním přístrojovým vybavením zkušební laboratoře. „V krizových situacích jde o čas. Neprodleně je třeba přijmout adekvátní opatření, aby se případná nákaza nešířila dál. Pojízdná veterinární laboratoř je v tomto směru velice účinným zařízením,“ podotýká náčelník oddělení speciální epizootologie hlučínského Ústředního vojenského veterinárního ústavu.

31

Text: Zdeněk HOFFMANN Foto: Olga KARAFFOVÁ a Zdeněk HOFFMANN

Na profesi vojáka z povolání jsou dnes kladeny vysoké nároky. K službě v armádě nestačí již jen zdravotní způsobilost, fyzická zdatnost a předchozí beztrestnost, ale i potřebná intelektuální úroveň a psychická odolnost. Všichni uchazeči o práci se proto podrobují psychologickému vyšetření. Na možnosti této disciplíny při výběru adeptů na vojáky z povoláni jsme se zeptali primáře Ústředního lékařsko-psychologického oddělení Ústřední vojenské nemocnice Praha plk. Jiřího Klose.

„ Jakou formou probíhá psychologické p vyšetření zájemců o povolání lá í profesionálního f i ál íh vojáka? ják ? Každý projde klasickým vyšetřením, jehož cílem je zjistit, zda je z psychologického hlediska schopen vojenské služby. Probíhá pouze ve vojenských nemocnicích v Praze, Brně a Olomouci, a to za srovnatelných podmínek. Chtěl bych

zdůraznit, že spadá výlučně do oblasti vojenského zdravotnictví a postupy jsou ukotveny ve zdravotnických předpisech předpisech. V první části absolvují uchazeči diagnostické vyšetření na počítačích, druhá má formu individuálního klinického rozhovoru. Ten navazuje jednak na výsledky testových metod a jednak v něm zjišťujeme širší spektrum anamnestických

údajů. Zajímáme se i o motivaci ke vstupu do armády. Psychologickému vyšetření se však nepodrobují jen zájemci o vstup do armády. Jiné formy absolvují uchazeči o specializace spojené s vysokou psychickou náročností, jako jsou např. operátoři, řidiči a zájemci o službu v zahraničních misích. „ Co všechno jako psychologové zjišťujete? Úroveň jejich intelektových dispozic, základní osobnostní rysy, schopnost odolávat psychické zátěži a při ní podávat výkon. Poznáme, i pro jakou profesní specializaci v armádě mají psychické vlohy. Naším hlavním úkolem je zjištění, zda je uchazeč z psychologického hlediska schopen vykonávat povolání vojáka. „ Jaký podíl je těch, kteří nejsou schopni vykonávat povolání vojáka? Číslo odmítnutých kolísá. V průměru je u nás počet odmítnutých vysoký,

32

z deseti neprojdou tak čtyři. Souvisí to s prestiží armády, do věci se promítají i obecná ekonomická hlediska a sociální situace ve společnosti, úroveň nezaměstnanosti. Je-li nízká, mohou lidé

Aktivitu, dynamičnost a dominantnost musejí vojáci usměrňovat a korigovat jsou vystaveni častějším svodům než ostatní lidé.

sehnat práci v jiných oblastech a o armádu mají zájem jen ti, kteří chtějí opravdu být vojáky. Jsou-li ve společnosti problémy, zvyšuje se zájem o práci v armádě. Zkoušejí to i ti, kteří to berou jen jako jednu z možností získání práce. Stejnou zkušenost mají i ostatní státy NATO. Ekonomický boom snižuje zájem lidí o armádu. „ Převažující důvody nepřijetí do armády? Především nízká intelektová úroveň. Práce v armádě je stále náročnější. Kromě schopnosti rozhodovat, umění práce s lidmi a zodpovědnosti jsou to v současné době vysoké nároky na obsluhu PC a vyspělých sofistikovaných technologií. „ A co sklony k agresivnímu jednání? Posuzujeme uchazeče komplexně. Armáda potřebuje lidi s určitým drajvem, dominantními osobnostními rysy a dynamickým chováním. Takové neodmítáme. Agresivita v širším slova smyslu je po vojácích dokonce vyžadována. Jde však o to, do jaké míry jsou schopni tyto projevy regulovat, jak se dokážou ovládat, racionálně korigovat své jednání.

„ Měli jsme na mysli právě nezvládanou agresivitu vedoucí k projevům násilí. Mezi odmítnutými jsou také lidé tohoto typu, kteří nesplňují širší kritéria spektra osobnostních dispozic. Není to jen agresivita, ale i jednání, které nese symptomy psychopatologie, sklon k impulzivnímu jednání, nekorigovaným aktivitám, výbušnost, labilita, nezdrženlivost, snížená schopnost odolávat stresu a další. „ Jste schopni rozeznat i sklony ke kriminalitě? Skutečně se stává, že i přes tato vyšetření dochází k tomu, že se voják zaplete do kriminální činnosti. Jsou to reakce lidí v konkrétních životních situacích. Medicína ani psychologie nemá takové nástroje, které by dokázaly predikovat veškerá negativa. Možnosti kriminálního jednání může navíc ovlivnit prostředí, v kterém se voják pohybuje ve svém soukromém životě. Riziko je přitom stejné jako u nevojáků. Je však třeba přiznat, že vycvičený voják získá schopnosti a sebedůvěru, kterých může využít i ke kriminální činnosti. U nás se to stává minimálně. S tímto problémem se potýkají všude ve světě, o vycvičené vojáky projevuje zájem podsvětí, proto

„ Stává se, že se psychický stav vojáka, třeba po návratu z mise, zhorší? Účastníci zahraničních misí jsou dnes posuzováni z psychického hlediska před nástupem i po návratu. Nestává se často, že by došlo k výraznějším změnám. Dnes má profesionální armáda svoji historii, a tak populace, která odjíždí, je dobře připravena a vycvičena, ví, do čeho jde a co ji čeká. Navíc se jedná většinou o opakované výjezdy. Nestává se, že bychom označili vojáka po návratu z mise jako nezpůsobilého služby. Může mít problémy přechodného charakteru, jako jsou deprese či stavy úzkosti, jako následky vypjatých situací z misí. To patří k vojenskému životu, avšak v ČR je takových případů mnohem méně než například u vojáků amerických či britských. Čekáme, co přinese současná situace zejména v Afghánistánu. Mise byly vždy náročné, ale nyní budeme muset řešit vliv častějších bojových střetů na psychiku vracejících se vojáků. Pracujeme s lidmi již během mise. V každé z nich je psycholog nebo psychiatr. Doma máme navíc připravené odborné léčebné postupy pro ty, kteří je budou případně potřebovat, abychom jim co nejrychleji pomohli k návratu do vojenského prostředí.

33

Text a foto: Pavel LANG

Od prvního říjnového dne je v organizační struktuře Generálního štábu Armády České republiky nový útvar – Inspektorát náčelníka Generálního štábu (I NGŠ). O důvodech jeho založení, kompetencích a organizační struktuře jsme hovořili s brigádním generálem Čestmírem Tesaříkem.

nikdy neopakovaly. Inspektorát náčelníka Generálního štábu je novým útvarem, který podstatně zvýší efektivitu kontroly. „ Na co se Inspektorát NGŠ ve svojí činnosti zaměří? Naše kompetence jsou vyhraněny. O vnitřní kontrole u vojenských útvarů a zařízení v přímé podřízenosti NGŠ AČR již byla řeč. Dále se zaměříme na šetření příčin vzniku mimořádných, vážných a důležitých událostí a incidentů u útvarů a zařízení AČR, poskytování právní podpory a právních služeb velení armády, sekcím a samostatným odborům v podřízenosti náčelníka Generálního štábu a také na vyřizování stížností, peticí, návrhů a žádostí adresovaných náčelníkovi Generálního štábu. V reálu jde o velice široký záběr činností. Důležité je říct, že budeme úzce spolupracovat se všemi kontrolními subjekty v resortu obrany. „ Umožníte nahlédnout i do organizační strukt struktur struktury I NGŠ? Inspektorát náčelníka náčelníkka Generálního štábu se skládá z oddělení o kontroly a právního oddělení, oddě ěl v jehož

„ Stojíte v čele Inspektorátu náčelníka Generálního štábu. Jaký je správný název vaší funkce? Zástupce náčelníka Generálního štábu-inspektor Armády České republiky (ZNGŠ-I AČR). „ Člověk nemusí být pamětníkem, aby si vybavil, že inspektor Armády ČR ještě nedávno na Generálním štábu pracoval. Funkce byla zrušena a dnes se zřizuje nanovo. Není to tak trochu neobvyklé? Běh událostí si to vynutil. Pravdou je, že vámi zmíněná funkce inspektora AČR byla na Generálním štábu zrušena v roce 2004. Avšak potřeba mít na GŠ AČR útvar, který bude odpovídat za komplexní realizaci vnitřní kontroly u útvarů a zařízení AČR v podřízenosti

náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, se ukázala jako velice aktuální. Jednoznačně se tím posiluaktuální NGŠ AČR. jí kkontrolní t l í mechanismy h i AČR Již dřívějším reálným krokem bylo vytvoření Úřadu finanční správy. Rok poté vzniká Inspektorát náčelníka Generálního štábu. Výsledek? Náčelník GŠ AČR má nyní k dispozici kontrolní orgány, které bezprostředně řídí. „ Lze tomu rozumět tak, že jste Inspekci ministryně obrany „odstavili“ na vedlejší kolej? Není tomu tak. Každý z inspekčních orgánů má přesně danou působnost, jež odpovídá jeho stupni zařazení. Opakuji, že nezbytnost kontrolního útvaru v přímé podřízenosti náčelníka Generálního štábu si vyžádaly okolnosti posledních měsíců.

podřízenosti je referát právní služby a referát právní podpory. Celkový počet zaměstnanců I NGŠ činí pětadvacet osob. V současné době obsazujeme poslední systemizovaná místa potřebnými specialisty v daných oblastech. Byť fungujeme poměrně krátkou dobu, již se na nás vojáci a občanští zaměstnanci obracejí se svými požadavky a to je dobrý signál. „ Jaké mají problémy? Převážně jde o dílčí stížnosti. Během mého čtyřletého působení na Inspekci ministryně obrany se většina podání týkala veřejných zakázek a personální práce. Předpokládám, že tak tomu bude i na Inspektorátu náčelníka Generálního štábu. „ Čtenář nepochybně zaregistroval, že jste se rovněž stal zástupcem náčelníka Generálního štábu AČR. Proč? Na to se musíte zeptat generála Picka. Usuzuji, že je to proto, aby funkce inspektora Armády ČR měla odpovídající kompetence a vážnost. Jako ZNGŠ jsem s náčelníkem Generálního

štábu v každodenním kontaktu a nejsem odtržen od aktuálního dění v armádě. Považuji to za pozitivum při plnění úkolů ve funkci I NGŠ. „ O funkci ZNGŠ-I AČR hovoříte s očividným zaujetím, přičemž ještě nedávno jste byl žhavým kandidátem na post velitele vzdušných sil. Co je příčinou, že nešéfujete z Olomouce „modrým“? Máte dobré informace. Ale znáte to, člověk míní, život mění. Od náčelníka Generálního štábu jsem dostal nabídku na funkci inspektora Armády České republiky. Takový post nelze odmítnout. „ Nezlobte se, nezní to příliš přesvědčivě. Dlouhé roky jste výkonným pilotem, proto se nechce věřit, že vás to netáhne zpátky k letectvu. Odpovíte nám tedy ještě jednou? Nebylo to jednoduché rozhodování. Jsem ale voják, tudíž ctím literu zákona. A co se týká létání? Každý pilot vám řekne, že je to pro něho srdeční záležitost. Sloužím však tam, kde mě ozbrojené síly potřebují.

„ Myslíte tím dřívější přehmaty na sekci rozvoje druhů sil-operační sekci? To řeší kompetentní orgány. Do půů sobnosti Inspektorátu náčelníka Generálního štábu to nespadá, tudíž se k tomu nebudu vyjadřovat. „ Nepožadujeme stanovisko ZNGŠ-I AČR, ale váš privátní názor. Sdělíte ho? Stal se průšvih, který každopádně nepřispěl k pozitivnímu obrazu Generálního štábu AČR. Tím však život nekončí. Selhali nezodpovědní jedinci. Když bude chtít někdo udělat průšvih, těžko tomu lze zabránit. Někteří lidé jsou v tomto směru neuvěřitelně vynalézaví. A zároveň nepoučitelní. Musíme udělat maximum pro to, aby se podobné excesy

Zvýšení kontrolní činnosti u vojenských útvarů a zařízení v podřízenosti náčelníka Generálního štábu AČR 34

35

Text a foto: Pavel LANG Miroslav Vršovský, ředitel Vojenského úřadu sociálního zabezpečení Ministerstva obrany ČR

Pokud se toho dožijete, stanete se penzisty. Pro vojáky(ně) z povolání to přirozeně platí také. V poslední době z jejich strany sílí dotazy, týkající se důchodového věku. O aktuální informace jsme požádali Vojenský úřad sociálního zabezpečení (VÚSZ) Ministerstva obrany České republiky.

Úvodem je třeba předeslat, že pro vvznik nároku na obecný starobní důchod jsou v zákoně čč. 155/1995 Sb Sb., o důchodovém pojištění, stanoveny dvě klíčové podmínky. „Získání potřebné doby pojištění, konkrétně pětadvaceti roků, a dosažení důchodového věku, a to obecného nebo sníženého,“ upřesňuje ředitel Vojenského úřadu sociálního zabezpečení MO ČR Miroslav Vršovský. Služba vojáků se pro účely důchodového zabezpečení hodnotí do 31. prosince 1964 jako služba I. kategorie funkcí a od 1. ledna 1965 do 31. prosince 1992 jako služba I. nebo II. kategorie funkcí. Avšak na základě zákona č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií, se doba služby vojáků vykonávaná po 31. prosinci 1992 pro účely důchodového pojištění považuje za zaměstnání III. pracovní kategorie. Jaký je tedy současný stav? Do 31. prosince 1995 činil obecný důchodový věk u mužů 60 let a u žen, podle počtu vychovaných dětí, od 53 do 59 let. Pro pojištěnce, to znamená vojáka nebo vojákyni, který dosáhne těchto hranic v období od 1. ledna 1996 36

do 31. prosince 2012, se důchodový věk stanoví tak, že ke kalendářnímu měsíci, ve kterém dosáhl uvedené hranice, se přičtou u mužů dva a u žen čtyři kalendářní měsíce za každý, i započatý, kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dne dosažení věkových hranic 60 let u mužů a 53 až 59 let u žen. „Po 31. prosinci 2012 bude činit obecný důchodový věk 63 let u mužů a 59 až 63 let u žen, a to podle počtu vychovaných dětí. Tato pravidla pro stanovení obecného nebo sníženého důchodového věku vycházejí z příslušných ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění platném k dnešnímu dni,“ konstatuje M. Vršovský. Za dveřmi je další změna. Od 1. ledna 2010 nabývá účinnosti zákon č. 306/2008 Sb. Ten upravuje „stopadesátpětku“ tak, že dojde postupně ke změně obou podmínek stanovených pro vznik nároku na starobní důchod. „Pokud jde o první podmínku, získání potřebné doby pojištění, tak ta se zvyšuje o deset roků, konkrétně z dosavadních dvaceti pěti na třicet pět let. U druhé

podmínky, dosažení důchodového věku věku, dojde k jeho postupnému zvyšování podle již uvedených pravidel o dva a čtyři měsíce, tak, že u pojištěnců narozených po roce 1968 bude důchodový věk činit 65 let u mužů a 62 až 65 let u žen, podle počtu vychovaných dětí,“ objasňuje Miroslav Vršovský. Ukončeme představu o nastávajících penzistech a přibližme si realitu. Pod ochrannými křídly Vojenského úřadu sociálního zabezpečení se v současnosti nachází zhruba dvaadvacet tisíc starobních důchodců. Těm VÚSZ měsíčně vyplácí v průměru 12 600 Kč. Za rok 2007 „spolykaly“ veškeré kategorie důchodů v gesci úřadu bezmála 3,5 miliardy korun. Při plošném snižování finančního rámce, resort obrany nevyjímaje, mohou nejednoho člověka přepadnout černé myšlenky. „Obavy nejsou na místě,“ uklidňuje ředitel Vršovský a dodává: „Jedná se o nárokovou dávku, která musí být vyplacena. Nelze říci, dámy a pánové, resort obrany šetří, a tudíž se výše důchodu snižuje. Taková eventualita neexistuje. Jediný problém, který může nastat, je časová prodleva výplaty, a to

za situace, když vojáka propustí koncem měsíce a dávku mu nelze vyplatit první den následujícího měsíce. V těchto případech obdrží zálohu a poté je mu důchod dorovnán. Finanční prostředky na důchody jsou přiděleny státním rozpočtem do kapitoly resortu Ministerstva obrany.“ Říká se, že v tuzemsku je národním sportem nedůvěra. A proto, co když management Vojenského úřadu sociálního zabezpečení nepřesně vyhodnotí situaci a schválená výše peněz na důchody nebude dostatečná? „Souhlasím s vámi, že náš odhad jednotlivých položek musí být poměrně přesný. Nelze připustit stav, že peněz bude málo nebo naopa naopak příliš mnoho. My však nevěštíme zze skleněné koule. Známe počet důch ho i průměrnou výši jejich důdůchodců chod chodů, dů dokážeme odhadnout valorizaci zaci,, víme, v jaká je průměrná úmrtnost důch důchodců. ho Z těchto indicií už lze poskládat re rrelevantní číslo. Pravdou je, že doposu posud ud nás naše výpočty nezklamaly

Byť si to nemalá část střední generace nepřipouští, je čas začít přemýšlet o penzi

a nemuseli jsme žádat nadřízené složky o navýšení finančních prostředků na výplatu důchodů,“ říká ředitel Vojenského úřadu sociálního zabezpečení. „Štiplavý“ čtenář může oponovat – vždyť VÚSZ nemůže vědět, kdy a o kolik korun přilepší vláda České republiky seniorům. Lze i za těchto situací sáhnout do resortní kasy pro peníze a důchodcům je v plné výši vyplatit? „I na to je pamatováno. Každý návrh normy o úpravách důchodů obsahuje i její finanční zabezpečení. Jinými slovy, v důvodové zprávě je jasně řečeno, nakolik zvýšení důchodů přijde a odkud se peníze vyčlení. Opakuji, že důchodci o svoje

náležitosti nemohou přijít,“ zdůrazňuje M. Vršovský. Výše uvedená fakta nezavdávají důvod k nespokojenosti klientů VÚSZ. Přesto se čas od času i nad tímto pražským resortním úřadem ve Vršovické ulici přeženou černé mraky. „Ne každý voják se s výpočtem důchodu zcela ztotožní. Při nesouhlasu s rozhodnutím o dávce se může do patnácti dnů odvolat k našemu nadřízenému stupni. Takové situace nejsou výjimečné. Ročně této možnosti využije kolem šedesáti lidí. Výsledek? V drtivé většině sporů se potvrdí, že je pravda na straně úřadu,“ říká na závěr ředitel VÚSZ Miroslav Vršovský.

Nabitý program návštěvy z Maďarska Do Vyškova zavítala v druhé polovině listopadu delegace společných sil maďarské armády vedená plukovníkem Janosem Huszarem. Nejprve se seznámila s úkoly a činností vyškovského odboru Centra simulačních a trenažérových technologií Brno, který má celoarmádní působnost. Poté zahraničním hostům objasnil význam a poslání Vojenské akademie Vyškov její velitel plukovník Jaromír Durna, přičemž je provedl i specializovanou učebnou odboru přípravy do operací. Při následném jednání byly vytyčeny základy společných aktivit a projektů, které budou vycházet především ze sdílení odborných zkušeností. Ještě týž den si maďarští vojáci prohlédli alianční Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení ve Vyškově (JCBRN Defence COE). Z diskuse opět vyplynuly některé oblasti možné spolupráce mezi touto institucí, ozbrojenými silami Maďarska a českou armádou. Hlavním bodem jednání druhého dne bylo představení Ředitelství výcviku a doktrín Krále Jana Lucemburského (ŘeVD) jako centra výchovy a odborné přípravy armádních profesionálů. Jeho ředitel plukovník gšt. Jaromír Zůna vysvětlil postavení ředitelství v rámci AČR i NATO a seznámil přítomné s jeho úkoly v dalším období. Představením učebních pavilonů výcvikové haly vzdušných sil a zápisem do kroniky ŘeVD byl nabitý program hostů z Maďarska ve Vyškově ukončen. Text: Pavel KOČVARA, foto: Olga KARAFFOVÁ

37

kaleidoskop Pietní set setkání tk k 17. listopadu Společně s př představiteli řed Armády ČR přišli uctít 17. listopadu do ruzyňských kasáren, jež ve svém s názvu nesou právě toto významné datum, Den boje za svobodu a dem demokracii mo předseda vlády ČR Mirek Topolánek, předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka Sob bot a za Poslaneckou sněmovnu Karel Šplíchal. Se zástupcem náčelníka Generálního G štábu-inspektorem AČR brigádním generálem Čestmírem Tesař Tesaříkem řík položili věnce k památníku obětí 17. listopadu 1939. Setkání se us uskutečnilo sku na místě, kde bylo nacisty popraveno několik desítek vysokoškol vysokoškolských lsk funkcionářů a důstojníků. „Dva 17. listopady – 1939 a 1989 – ohraniču ohraničují půlstoletí totalitních režimů, počátek a konec nesvobody a u obou milníků stáli studenti,“ řekl ve svém projevu premiér M. Topolánek. V dalších vystoupeních zaznělo, že nejen studenti, ale i důstojníci byli vždy symboly suverenity národa, které bylo třeba zlikvidovat. Tak to chápali nacisté a později i komunistická totalita. Text a foto: Zdeněk HOFFMANN

Text a foto: Zdeněk HOFFMANN

Váleční veteráni jsou příkladem vlastenectví, hrdosti a úsilí, které osobně předávají současným příslušníkům ozbrojených sil. Již osmnáctou besedu s nimi uspořádala 18. listopadu v pražském domě armády Asociace „Vojáci společně“. Tentokrát pro Posádkové velitelství Praha. Besedy se z řad válečných veteránů zúčastnili armádní generál Tomáš Sedláček, plukovníci Alexander Beer, Ján Daňko, Jan Palička, Ludevít Štefka a Jiří Šimek. Společně si zavzpomínali a podělili se s účastníky o osobní zážitky z bojů na západní a východní frontě, ve Slovenském národním povstání a z osvobozování Československa.

38

Příprava na misi KFOR v plném proudu

Prezident Asociace plk. Jan Kříž na úvod besedy vyzdvihl význam posilování vlastenectví a poznávání vojenských tradic pro formování profesionální armády. Pracovník Vojenského historického ústavu Karel Straka v souvislosti s letošním kulatým výročím státu ocenil lví podíl právě vojáků čs. legií na vzniku Československa. „O českém a slovenském národu věděl během první světové války málokdo. Vznik vlastní armády zvýšil náš kredit. Významným mezníkem potom byla bitva u Zborova v červenci 1917. Tohoto zviditelnění využilo Masarykovo politické vedení. Francouzská vláda již v červnu 1918 vyhlásila právo Čechoslováků na státní samostatnost a ještě před uzavřením míru uznala Československou národní radu jako základ vlády státu, který ještě ani nebyl na mapě. A právě veteráni, kteří se jako mladí vlastenci zasloužili o vznik Československa, byli o dvě desítky let později nejaktivnější v protifašistickém odboji,“ řekl K. Straka. Významu vlastenectví a tradic naší armády se věnoval ve svém projevu armádní generál Tomáš Sedláček.

Uvedl, že po obsazení Československa neutíkali odbojáři do zahraničí kvůli získání hodností, ale z vlastenectví, s vědomím, že mohou pro vlast přijít o životy. „Vlastenectví se nedá získat přečtením příručky. Naše meziválečná generace znala legionáře a jejich vlastenectví, a to se přeneslo na nás. Poválečná generace se učila lásce k Sovětskému svazu, a ne k rodné vlasti. Prosté vlastenectví se ztratilo. Nyní je na nás, abychom je oživili, bez vlastenectví nelze prožít skutečný život,“ apeloval T. Sedláček. K významu tradic řekl vojákům pražské posádky: „V našem státě to máme složité. Jsou tu sv. Václav a Přemyslovci, Karel IV. a husitské hnutí. Potom ale přichází Bílá hora a my jsme na 300 let tradice ztratili. Ty nebylo možné stavět na maršálu Radeckém a jemu podobných. Byli Češi, možná i vlastenci, ale bojovali za něco, co nemělo nic společného s češstvím. Tradice znovu začali až legionáři. Nyní se je snažíme vtisknout do nové české armády. Snad se nám něco podařilo. Záleží na vás, abyste tyto tradice přejímali a vytvářeli nové.“

Chemici zvládli dav Autentická atmosféra doprovázela závěr cvičení příslušníků záložní roty 14. kontingentu KFOR tvořeného vojáky 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce, jež se uskutečnilo od 10. do 14. listopadu. Součástí fyzicky a psychicky náročné přípravy na plnění úkolů pořádkových sil při zvládání násilných demonstrací bylo teoretické školení, na které navázalo metodické procvičování po jednotlivých skupinách. Vrcholem výcviku se pak stalo společné zaměstnání, do něhož se kromě libereckých vojáků zapojili také psovodi z Grabštejna a družstvo Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje z Petrovic. Úlohy školitelů se úspěšně zhostili instruktoři zásahových jednotek Vojenské policie a Policie České republiky. Díky profesionálnímu přístupu a velkému nasazení chemiků se podařilo zvládnout tento výcvik v rekordně krátkém čase. Právě nadrilované postupy nacházejí v případě nasazení našich jednotek v zahraničí největší uplatnění. Záložní rotu KFOR, která se má na misi v Kosovou podílet v příštím roce, čeká v prosinci závěrečná certifikace ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice. Text: kpt. Jaroslav KŘEPELKA, foto: prap. Petr NÁLEVKA

Během listopadu v Kosovu proběhla čtrnáctidenní odborná stáž velitelského jádra 14. kontingentu AČR v sestavě KFOR, jehož základ tvoří příslušníci 151. a 153. ženijního praporu Bechyně a Olomouc a záložní rotu Foxtrot (F-Coy) připravuje 31. brigáda radiační, chemické a biologické ochrany Liberec. „Stáž je rozdělena do dvou částí,“ říká velitel českého kontingentu pplk. Róbert Bielený, jinak náčelník ženijního vojska společných sil (na snímku vpravo). „První se týká plnění operačního úkolu, druhá je zaměřena na zabezpečení velení, logistickou podporu a další oblasti důležité pro zdárné zvládnutí mise. Pro nás je velmi důležité získat maximální množství informací o způsobu plnění operačního úkolu v prostoru odpovědnosti českého kontingentu, o současné situaci v Kosovu a také o základně Šajkovac jako takové.“ Příprava zbytku kontingentu vyvrcholila počátkem prosince komplexním polním výcvikem ve VVP Boletice a na cvičišti Tisá. Simulačně byla aktivována rovněž záložní rota F-Coy. Slavnostní nástup 14. kontingentu AČR v sestavě sil KFOR se uskuteční 6. ledna 2009 v Bechyni a rotace budou probíhat z kbelského vojenského letiště od 8. do 28. ledna. Text a foto: kpt. Michal PREJZEK

39

Text: Šárka SÁDKOVÁ Foto: Ján KERMIET a Petr ČERNOCH

Výcvik spojařů ženijní brigády

Velvyslanec navštívil základnu Velvyslanec České republiky v Afghánistánu Jiří Nekvasil navštívil 17. listopadu při příležitosti státního svátku ČR příslušníky českého provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) Lógar. Velitel 2. kontingentu Armády České republiky podplukovník Pavel Lipka seznámil hosta s aktuální situací v provincii. Dále ho informoval o úkolech, které kontingent v současné době plní. Zástupce civilní části týmu Igor Klimeš dokladoval spolu s dalšími experty stav probíhajících rekonstrukčních projektů. V dopoledních hodinách se Jiří Nekvasil zúčastnil slavnostního nástupu PRT. Osobně vojákům předal medaile „Non Article 5 – ISAF“, které jim udělil generální tajemník Severoatlantické aliance za službu v silách ISAF (International Security Assistance Force) na území Afghánistánu. Český velvyslanec týž den rovněž jednal s guvernérem Lógaru Atiqullahem Ludinem. „Česká republika má s Afghánistánem diplomatické styky už sedmdesát let. Vždy jsme sem přijížděli jako přátelé a pomáhali vám,“ zdůraznil Jiří Nekvasil. Guvernér Ludin sdělil, že od jeho nástupu se bezpečnostní situace v provincii viditelně zlepšila. Text a foto: mjr. Jindřich PLESCHER

Poznávací a stmelovací příprava spojovacích jednotek 15. ženijní brigády proběhla v prvním listopadovém týdnu v Bechyni. Pod vedením praporčíka Tomáše Kohouta z velitelství brigády cvičili spojaři rakovnického, olomouckého a bechyňského ženijního praporu. Cílem bylo sladit obsluhy rádiových prostředků tak, aby dokázaly bezproblémově zabezpečit spojení s nadřízeným a podřízenými při všech druzích činností vojsk. Nutnost „sladění“ vysvětlil T. Kohout: „Reorganizace brigády – od 1. října působíme v jiné organizační struktuře – způsobila změny v systému spojení a v obsazenosti odborných spojovacích funkcí. Nyní jde o první takové zaměstnání v novém složení. S polovinou spojařů se setkáváme poprvé a někteří z nich jsou dokonce úplnými nováčky.“ Jeho slova potvrdil i operátor stanice R-7 rotmistr Jan Fila ze 152. ženijního praporu z Rakovníku. On sám sice spojovacím elévem není, ale musí se podřídit jiným specifikům a odlišnému systému práce. Vojáci nejdříve probírali teorii, poté zhlédli praktické ukázky výstavby anténních systémů a ve zbývajícím čase procvičovali ladění stanic, vedení rádiového provozu, přenos dat a práci s bojovým vozidlovým informačním systémem. Třídenní soustředěný výcvik vyvrcholil prověrkou sladěnosti spojovacích sítí. Text a foto: kpt. Jiří KOVAŘÍK

Dana Drábová si prohlédla Centrum OPZHN Vyškovské Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení (JCBRN Defence COE) navštívila 19. listopadu předsedkyně Státního ústavu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. V doprovodu ředitele odboru jaderné ochrany Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany Stanislava Brádka a zástupce ředitele sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR Radomíra Jahody se seznámila s postavením a úkoly centra v rámci NATO. Ředitel JCBRN Defence COE plukovník gšt. Zdeněk Čížek připomněl historii výstavby tohoto ojedinělého aliančního subjektu a objasnil jeho stěžejní úkoly na rok 2009. Z diskuse, která návštěvu zakončila, vyplynuly oblasti možné spolupráce mezi JCBRN Defence COE a SÚJB. Text: npor. Ilona BAIN, foto: Olga KARAFFOVÁ

40

Střelba na běžící terč byla po olympiádě v Athénách v roce 2004 vyřazena z olympijského programu. Světová střelecká federace však rozhodla pořádat každoročně v této disciplíně samostatné mistrovství světa. Historicky první se uskutečnilo ve dnech 20. – 25. října v Plzni-Lobzích, kde se nachází jedna z nejlepších střelnic na světě.

Mistři světa v seniorské soutěži družstev ve střelbě z malorážky na běžící terč na nejvyšším stupni: zleva Bedřich Jonáš, Miroslav Januš a Luboš Račanský

Na tomto premiérovém šampionátu, který pořádal Český střelecký svaz s Duklou Plzeň, se na armádní střelnici sešlo 85 závodníků z patnácti států světa. Českou republiku reprezentovali příslušníci Armádního sportovního oddílu sportovní střelby Dukla Plzeň. Leckomu by se mohlo zdát, že zvítězit na domácí půdě je skoro samozřejmost. Ale není tomu tak. Právě doma roste zodpovědnost a ruku v ruce s ní i nervozita. Začínalo se střelbou ze vzduchovek a úvod opravdu nevypadal dobře. V juniorské kategorii jednotlivců ale nakonec vystřílel František Losos třetí místo v disciplíně mix 20 + 20 na 10 metrů. Na stejné pozici skončilo i celé družstvo. V disciplíně 30 + 30 za seniory se nejvíce dařilo Miroslavu Janušovi. Dokázal se prostřílet do čtveřice závodníků, která se utkala o medaile v nově zařazeném souboji,

takzvaném Medal Match. Do tohoto klání postupují pouze čtyři nejlepší ze základního závodu a bojují dva a dva proti sobě – první se čtvrtým a druhý se třetím. Následně pak spolu soupeří oba vítězové a poražení. Z pohledu diváků jde o velmi napínavý souboj, ale pro střelce dokáže být někdy krutý. Střílí se totiž od nuly, bez ohledu na základní výsledek, takže i původně jasný šampion může nakonec odejít bez medaile. Januš však potvrdil své kvality a vybojoval v dramatickém souboji stříbrnou medaili v jednotlivcích a tím pomohl obsadit stejnou příčku celému týmu, který tvořil spolu s Bedřichem Jonášem a Lubošem Račanským. Ani družstvo juniorů nezůstalo v této disciplíně pozadu a odneslo si také stříbro. Poslední den přišla na řadu malorážka. Přestože se počasí k závodníkům obrátilo zády a nepříjemně se ochladilo,

Juniorský mistr světa v družstvech ve střelbě z malorážky František Losos

dokázali naši senioři, že patří k nejlepším na světě a suverénně vybojovali dva tituly mistrů světa v soutěži družstev. Stejný titul si odnesli i junioři v čele s nadějným Františkem Lososem. Miroslav Januš ještě přidal bronzovou medaili z disciplíny 30 + 30 v soutěži jednotlivců. Celkem tedy doma zůstalo devět medailí. Svou spokojenost vyjádřil reprezenteční trenér Ján Kermiet slovy: „Špatný začátek nevadí, hlavně že je konec dobrý.“

Z premiérového mistrovství světa ve střelbě na běžící terč si členové Dukly Plzeň odnesli devět medailí 41

když jdeme například hrát hr tenis, vláčíme se s raketou, míčky a kdo kkdoví s čím ještě. vybaveni, „Tady jsme plně vybav ven včetně materiálu,“ říká Jaroslav Sedláček. Se „Tím, že jsme zařazeni ve stru ukt struktuře Úřadu provozu a služeb, je o nás, respektive re o vojáky, v tomto směru dob d dobře postaráno. Naším stěžejním úkolem m je svými sportovišti a odbornou met tod metodickou činností zabezpečit služební tě ěle tělesnou přípravu vojáků z povolání. Výr roč přezkoušeVýroční ní se ale každoročně p pro provádí v areálu na Julisce, protože Ruzyně zatím nedisponuje ani plaveckým bazénem, ani lehkoatletickým stadionem. Běžecký ovál u nás je nevyhovující a čeká ho rekonstrukce. Vlastně celý areál se neustále upravuje a finální podoba by měla být v roce 2013. Vůbec bychom se ale nezlobili, kdyby to bylo dříve. Vše záleží na financích.“

Text: Šárka SÁDKOVÁ Foto: autorka a Kamil MASAŘÍK

Mít dokonalou postavu a být celkově fit je snem nejednoho z nás. Dvojnásob to platí o příslušnících naší armády. Někteří mají sport dokonce v „popisu práce“. Navštívili jsme proto armádní tělovýchovné zařízení v Praze-Ruzyni, abychom se přesvědčili, co všechno takové zařízení nabízí.

Někdo si musí udržovat kondici, jiný jen chce být fit Přišli jsme, právě když probíhal otevřený přebor družstev ve florbale za účasti několika útvarů a zařízení Armády

Aerobik si získal oblibu hlavně u žen.

42

České republiky. V hale bylo pěkně živo. „To je u nás téměř na denním pořádku,“ říká trenér a metodik Miloslav Severa.

Otevřený přebor družstev ve florbale

Vedoucí areálu Ruzyně Jaroslav Sedláček s trenérem a metodikem Miloslavem Severou

„A někdy je opravdu na co se dívat. Škoda, že jste propásli závod horských kol, který jsme pořádali 16. října. Trasa dlouhá přes pět kilometrů vedla lesními cestami poblíž Horoměřic se startem a cílem u svaté Juliány. Jelo se za deště a terén se stal obtížnějším. Byla to skvělá ukázka sportovního ducha,“ usmívá se a ukazuje fotografie účastníků, připomínajících spíš než závodníky horníky, kteří právě vyfárali z dolů. „Ale dojeli všichni,“ dodává Miloslav Severa. Zatím co jsme si povídali, prošlo kolem nás mimo vojáků i několik žen v civilu. „To jsou civilní zaměstnankyně ministerstva a s největší pravděpodobností zvolí aerobik,“ připojil se k nám Jaroslav Sedláček, vedoucí oddělení tělovýchovných aktivit, jež toto zařízení provozuje. Nechali jsme se jím provést celým areálem. Zajímalo nás, jak je o vojáky postaráno i v jejich volném čase. Přestože se to tady jimi přímo hemžilo, málokterý z nich si nesl něco s sebou. Přece jen,

Fitko jak má být.

Když jsme vzápětí vstoupili do fitness centra, byli jsme mile překvapeni. Posilovna se vším všudy. Nejrůznější stroje, lavice, běžecké a veslařské trenažéry, steppery – zkrátka fitko jak má být. Pracovníci v těchto zařízeních zabezpečují nejen jejich provoz, ale podílejí se i na zpracování a řízení pohybových programů. V malé hale, kam jsme se přemístili, nás zase zaujala lezecká stěna. A když už bychom měli cvičení dost, můžeme třeba do sauny

nebo „chytit trochu bronzu“ v soláriu. Sportovní areál v Ruzyni ještě disponuje tenisovými kurty, beach volejbalovými hřišti, velkou sportovní halou a střelnicí. „Tu ale smějí využívat pouze vojáci z povolání v rámci výcviku,“ zdůrazňuje Jaroslav Sedláček a jedním dechem pokračuje: „V Praze působíme celkem na třech sportovištích. Mimo tohoto provozujeme malou posilovnu na ubytovně Juliska a velkou posilovnu v kasárnách Generála Píky. Dále zajišťujeme

sportovní akce celoarmádního charakteru v jednotlivých sportovních odvětvích. Mimo domácích utkání jsme v rámci NATO a spolupráce mezi armádami zváni na sportovní soutěže i do ciziny. Tedy – pozvání přijde na Generální štáb a ten rozhodne. Naposledy se zúčastnilo družstvo posádkového velitelství pod vedením Miloslava Severy zimního víceboje v Rakousku. V současné době nás vyzvala kanadská armáda k hokejovému utkání. No, a jelikož v armádě máme spoustu šikovných hokejistů, jsme schopni postavit kvalitní tým a jak se říká – zabodovat. V rámci výběrové tělovýchovy zajišťujeme například cyklistiku, lyžování, překonávání toků na vodních plavidlech a jiné sporty. Škála pohybových aktivit je tady dost velká a naši zaměstnanci jsou schopni v odpoledních hodinách zabezpečit v rámci nejrůznějších kroužků i sféru volného času vojáků z povolání, občanských pracovníků Ministerstva obrany ČR a jejich rodinných příslušníků. Ať už je to badminton, lezení po umělé stěně, florbal, fotbal a mnoho jiných druhů sportovního vyžití. V loňském roce naším areálem ,prošlo‘ 76 tisíc návštěvníků. A to už je hezká řádka, nemyslíte?“ rozloučil se s námi Jaroslav Sedláček a pak ještě dodal: „Kdybych mohl mít nějaká přání, rád bych tady v budoucnu viděl squashovou halu a třeba i bazén.“ 43

jazykový koutek 9. When did tanks come into use? 10. Are tanks still as important as they used to be?

TEXT 5 Armor

The fundamental mission of armor is to destroy the enemy. The ability to move, shoot, communicate, and provide armored protection is a decisive factor on the modern battlefield. In accomplishing its assigned missions, armor uses fire, maneuver, and shock effect, synchronized with other maneuver elements, and with combat-support and combat-service support assets. When properly supported, it is capable of conducting sustained operations against any sophisticated threat. The main purpose of the tank is to carry the gun into the battle. The armor is provided to ensure that the crew is protected from shrapnel (the main cause of battlefield casualties) and small arms fire. The crew has divided responsibilities. The driver gets the vehicle to firing position, the tank commander selects targets, the loader ensures the weapon is loaded with correct ammunition for the target selected, and the gunner makes sure the round strikes the target in the area of maximum vulnerability. Tanks embody the mobile protected firepower needed to fight the close-combat maneuver battle. In the attack, tanks which function as a part of combined-arms mounted force must enter the close-combat battle space in order to win. This entails driving the enemy from an objective or destroying him. In the defense, mounted units must also fight and destroy enemy forces moving into this battle space. The operational capabilities of survivability, lethality, and mobility are defined by the need to fight and win against any system entering or engaging tanks in the battle space. Survivability must be maximized against any weapon system capable of engaging in the close-combat battle space. Lethality requirements are driven by the need for the tank to engage and destroy any vehicle entering the close-combat battle space. Tanks must be able to maneuver quickly over the battlefield in order to bring the lethality and survivability assets to bear. Only fully tracked vehicles can provide the load-carrying capacity and cross-country mobility needed to effectively fight the maneuver battle. Tanks offer an impressive array of capabilities on the modern battlefield: excellent cross-country mobility, sophisticated communications, enhanced target acquisition, lethal firepower, and effective armor protection. In combination, these factors produce the shock effect that allows armor units to close with and destroy the enemy in most weather and light conditions. Tanks can move rapidly under a variety of terrain conditions including soft ground, trenches, small trees, and limited obstacles. In addition, navigation systems allow today’s tanks to move to virtually any designated location with greater speed and accuracy than ever before. Optics and sighting systems enable the crews to acquire and destroy enemy tanks, armored vehicles, and fortifications using the main gun or to use machine guns to destroy enemy positions, personnel, and lightly armored targets. The tank’s armor protects crewmembers from small arms fire, most artillery, and some anti-armor systems. Tanks require extensive maintenance, proficient operators, and skilled mechanics, as well as daily re-supply of fuel, oil, and grease. They are vulnerable to the weapons effects of other tanks, attack helicopters, mines, anti-tank guided missiles, antitank guns, and close-attack aircraft. When tanks operate in urban areas, dense woods, or other close terrain, reduced visibility leaves them vulnerable to dismounted infantry attacks as well. In such situations, they are usually restricted to trails, roads, or streets. This severely limits maneuverability and visibility for observation.

EXERCISE 5 – 1:

Answer the following questions. 1. What is the fundamental mission of armor? 2. List the most decisive factors on the modern battlefield. 3. How many members may a tank crew consist of? 44

4. How do we call them? What do they do? 5. What capabilities can a modern tank offer? 6. What enables the crew to acquire and destroy enemy tanks? 7. What are crewmembers protected by? 8. What do tanks require every day?

EXERCISE 5 – 2:

Match the following words with their meanings. 1) shrapnel a) a procedure for acquiring something 2) casualty b) causing or capable of causing deaths 3) to load c) a method of combat based on faceto-face action of individual soldiers or groups of soldiers 4) vulnerable d) a member of the armed forces killed, wounded, captured, etc. 5) lethal e) an oily lubricant used for maintenance 6) close combat f) the weapons available to use against an enemy 7) acquisition g) a fragment scattered by an exploding shell, bomb, etc. 8) fortification h) without proper protection (can be wounded or injured) 9) grease i) a place or position protected by military-engineering structures 10) firepower j) to put a charge of ammunition into a firearm

EXERCISE 5 – 3:

Use the appropriate forms of the words from the previous exercise to complete the following sentences. 1. The upgraded type of the T-72 tank has been particularly developed for attacking the Leopard II tank that would be otherwise _______ to previous types of tanks. 2. Before firing, the loader ensures the weapon is __________ with proper ammunition for the selected target. 3. He was severely wounded by a __________. 4. It is necessary to apply some __________ to make the machinery run smoothly. 5. Fortunately, there were no __________ on both sides.

6. The coastal __________ was the primary line of defense. 7. Lethality requirements are driven by the need for the tank to engage and destroy any vehicle entering the __________ battlespace. 8. Its armor is considered to be rather obsolete and _____________ to advanced anti-tank munitions. 9. The lack of proper night vision equipment and target __________ systems is considered to be a critical problem. 10. Tanks provide maneuver and armor protected _______________ to the ground combat element.

EXERCISE 5 – 4:

a) Turn these verbs into nouns. destroy move communicate protect select fight define engage produce operate b) Give the opposites. modern protected mobile effective dense correct

EXERCISE 5 – 5:

Translate the following sentences into English. 1. Důležitými vlastnostmi tanku jsou schopnost rychle se pohybovat, přesně střílet, dobře komunikovat a poskytnout ochranu osádce. 2. Tanky se mohou pohybovat rychle v různých terénních podmínkách. 3. Osádka tanku se obvykle skládá z řidiče, velitele, nabíječe a střelce. 4. Řidič zaujímá s vozidlem palebné postavení. 5. Velitel vybírá a určuje cíle. 6. Nabíječ nabíjí zbraň municí vhodnou pro zvolený cíl. 7. Střelec zaměřuje cíl a střílí. 8. Ovládání tanku vyžaduje vycvičenou osádku. 9. Tanky vyžadují rozsáhlou údržbu prováděnou kvalifikovanými mechaniky.

10. Vyžadují také denní doplňování paliva a maziv. 11. Základním posláním pancéřových prostředků je ničení nepřítele.

12. Tanky jsou mobilní chráněnou palebnou sílou potřebnou k vedení manévrového boje zblízka.

VOCABULARY 5 acquisition . . . . armor . . . . . . . casualties (cas). . casualty . . . . . close combat . . . dense. . . . . . . enhanced. . . . . firepower . . . . . firing position . . . fortification . . . . fundamental . . . grease . . . . . . guided missile . . gun . . . . . . . . lethal . . . . . . . lethality . . . . . . mounted . . . . . obstacle . . . . . requirement . . . to restrict . . . . . restricted . . . . . restricted area . . small arm. . . . . survivability. . . . sustained . . . . . target acquisition . threat . . . . . . . tracked vehicle . . trail . . . . . . . . trench. . . . . . . virtually . . . . . . vulnerable . . . . vulnerability. . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

akvizice, (shromažďování informací) obrněné jednotky; pancíř ztráty (na životech) ztráty boj zblízka hustý vylepšený, zdokonalený palebná síla palebné postavení opevnění základní, podstatný, důležitý mazivo, vazelína řízená střela střelná zbraň, dělo, kanon smrtící smrtící účinnost, ničivost lafetovaný překážka požadavek, potřeba omezit vyhrazený, omezený zakázaná oblast ruční zbraň schopnost přežití nepřetržitý, dlouhodobý zjištění cíle hrozba pásové vozidlo stezka, stopa, úzká cesta zákop ve skutečnosti, vlastně, prakticky zranitelný zranitelnost

ANSWER KEY EXERCISE 5 – 1: 1. The fundamental mission of armor is to destroy the enemy. 2. The ability to move, shoot, communicate, and provide armored protection. 3. Individual answers. 4. Individual answers. 5. Modern tanks offer an impressive array of capabilities on the modern battlefield: excellent cross-country mobility, sophisticated communications, enhanced target acquisition, lethal firepower, and effective armor protection. 6. Optics and sighting systems. 7. By the tank’s armor. 8. Extensive maintenance, proficient operators, and skilled mechanics, as well as daily re-supply of fuel, oil, and grease. 9. Individual answers. 10. Individual answers. EXERCISE 5 – 2: 1) g 2) d 3) j 4) h 5) b 6) c 7) a 8) i 9) e 10) f EXERCISE 5 – 3: 1. lethal 5. casualties 2. loaded 6. fortification 3. shrapnel 7. close combat 4. grease

8. vulnerable 9. acquisition 10. firepower

EXERCISE 5 – 4: a) destruction, movement, communication, protection, selection, fight, definition, engagement, production, operation b) obsolete, outdated; vulnerable, unprotected; immobile; ineffective; thin; incorrect EXERCISE 5 – 5: 1. Important characteristics of a tank are the ability to move fast, shoot accurately, communicate well, and provide protection to the crew. 2. Tanks can move rapidly under various terrain conditions. 3. The tank crew usually consists of a driver, a commander, a loader, and a gunner. 4. The driver gets the vehicle to a firing position. 5. The tank commander selects and sets targets. 6. The loader loads the weapon with proper ammunition for the target selected. 7. The gunner aims at the target and shoots. 8. Well-trained crew is needed for operating a tank. 9. Tanks require extensive maintenance done by skilled mechanics. 10. They also require daily re-supply of fuel, oil, and grease. 11. The fundamental mission of armor is destruction of the enemy. 12. Tanks are the mobile protected firepower that is needed to fight the close-combat maneuver battle.

Podle publikace „Základy anglické vojenské terminologie do kapsy“ Mgr. Jany Stodolové z Centra jazykové přípravy UO Brno

45

spoj Výstava na Pražském hradě / Exhibition at Prague Castle

Čs. legie v Rusku 1914 – 1920 The Cz. Legion in Russia 1914 – 1920

Ve fotografiích a dokumentech z českých a ruských vojenských archivů Termín konání: 10. 10. 2008 – 18. 1. 2009 Místo konání: Tereziánské křídlo Pražského hradu

BEZPLATNÁ INZERCE pro všechny příslušníky AČR! „ Pokud chcete uveřejnit svůj inzerát v této rubrice, odešlete jej písemně na adresu: redakce A reportu, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6-Dejvice, elektronickou poštou na adresu:[email protected] nebo faxujte na telefonní číslo alcatel 215 933. „ V inzerátu vždy uveďte spojení na sebe, neboť redakce inzeráty nezprostředkovává. „ Inzerování je bezplatné pro všechny příslušníky AČR. Nezveřejňujeme inzeráty, které nesouvisejí se službou či osobními zájmy a potřebami příslušníků AČR (podnikání, výdělečná činnost apod.). „ Inzeráty zveřejňujeme maximálně třikrát!

Volná místa

Doprovodným programem výstavy je promítání filmů s legionářskou tematikou. Od 17.30 v kině Ponrepo 15. 1. 2009 – Zborov (J. A. Holman, Jiří Slavíček, 1938) 46

Od 16.30 v promítacím sále Národního archivu na Chodovci 11. 12. 2008 – Českoslovenští dobrovolníci ve světové válce 1914 – 1918 (tvůrci neuvedeni, 1926)

„ Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové nabízí volné systemizované místo: y zástupce náčelníka oddělení-vedoucí starší důstojník oddělení logistického zabezpečení. Požadavky: PH 64, STANAG 1111, BP „D“, VŠ vzdělání Bc., PT 11. Bližší informace: alc. 274 219 nebo 274 254 „ Velitel VÚ 3517 Bechyně nabízí volná systemizované místa pro VZP: y velitel spojovací čety velitelské roty , SH 62, PT 09, ČVO 40, KvPř 12, KvPo 5, BP „T“, Stanag AJ 2222 y velitel čety oprav techniky roty logistiky, SH 62, PT 09, ČVO 32, KvPř 12, KvPo 5, BP „V“, Stanag AJ 1111 y velitel zásobovací čety roty logistiky, SH 62, PT 09, ČVO 30, KvPř 12, KvPo 5, BP „V“, STANAG z AJ 1111 y starší strojník družstva dozerů 1. čety horizontálních konstrukcí ženijní stavební roty , SH 42, PT 06, ČVO 17, KvPř 6, KvPo 1, STANAG AJ 1111, BP „V“ y strojník družstva dozerů 1. čety horizontálních konstrukcí ženijní stavební roty, SH 41, PT 06, ČVO 17, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y řidič dopravního družstva 1. čety horizontálních konstrukcí ženijní stavební roty, SH 41, PT 06, ČVO 19, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y řidič-strojník EC dopravního družstva 1. čety horizontálních konstrukcí ženijní stavební roty, SH 42, PT 06, ČVO 19, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y strojník družstva nakladačů 2. čety horizontálních konstrukcí ženijní stavební roty, SH 41, PT 06, ČVO 17, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y starší strojník technického družstva 2. čety vertikálních konstrukcí ženijní stavební

roty, SH 42, PT 06, ČVO 17, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y starší řidič - jeřábník technického družstva 2. čety vertikálních konstrukcí ženijní stavební roty, SH 43, PT 06, ČVO 19, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y řidič-jeřábník technického družstva 2. čety vertikálních konstrukcí ženijní stavební roty, SH 42, PT 06, ČVO 19, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y řidič T-813 u pontonové mostové soupravy 1. pontonového družstva 1. pontonové čety ženijní mostní roty, SH 41, PT 06, ČVO 17, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y strojník člunového a pobřežního družstva 2. pontonové čety ženijní mostní roty, SH 41, PT 06, ČVO 17, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y řidič člunového a pobřežního družstva 2. pontonové čety ženijní mostní roty, SH 41, PT 06, ČVO 19, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y strojník družstva nakladačů letištní stavební čety roty všeobecné ženijní podpory, SH 41, PT 06, ČVO 17, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y strojník družstva dozerů letištní stavební čety roty všeobecné ženijní podpory, SH 41, PT 06, ČVO 17, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y starší strojník družstva dozerů letištní stavební čety roty všeobecné ženijní podpory, SH 42, PT 06, ČVO 35, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y strojník družstva dozerů letištní stavební čety roty všeobecné ženijní podpory, SH 41, PT 06, ČVO 35, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y starší ženista 1. družstva ženijních profesí čety stavebních konstrukcí roty všeobecné ženijní podpory, SH 42, PT 06, ČVO 17, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y mechanik-svářeč ženijního technického družstva čety úpravy objektů roty všeobecné ženijní

podpory, SH 42, PT 06, ČVO 01, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y starší strojník družstva zemních strojů čety úpravy objektů roty všeobecné ženijní podpory, SH 42, PT 06, ČVO 17, KvPř 6, KvPo 1, STANAG AJ 1111, BP „V“ y strojník družstva zemních strojů čety úpravy objektů roty všeobecné ženijní podpory, SH 41, PT 06, ČVO 17, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y řidič-skladník družstva oprav ženijní techniky čety oprav techniky roty logistiky, SH 42, PT 06, ČVO 19, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y kuchař 1. hospodářského družstva hospodářské čety roty logistiky, SH 41, PT 06, ČVO 34, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y řidič-kuchař 1. hospodářského družstva hospodářské čety roty logistiky, SH 42, PT 06, ČVO 19, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y řidič-účtovatel 1. hospodářského družstva hospodářské čety roty logistiky, SH 42, PT 06, ČVO 19, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y řidič-skladník 2. hospodářského družstva hospodářské čety roty logistiky, SH 42, PT 06, ČVO 19, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y řidič dopravního družstva zásobovací čety roty logistiky, SH 41, PT 06, ČVO 19, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ y řidič-skladník 1. zásobovacího družstva zásobovací čety roty logistiky, SH 42, PT 06, ČVO 19, KvPř 6, KvPo 1, BP „V“ Nástup možný ihned. Bližší informace: alc.: 307 511, por. Bc. Dana Ripperová y velitel hospodářské čety roty logistiky, SH 62, PT 09, ČVO 30, KvPř 12, KvPo 5, BP „V“, STANAG AJ 1111

Jak zasílat články do A reportu? Lze tak činit následujícími způsoby: „ e-mailem: [email protected] „ poštou na adresu: Redakce A reportu, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6 „ faxem na číslo: 973 215 933 „ prostřednictvím intranetové sítě AČR (všichni pracovníci redakce mají svoji intranetovou adresu). Nejvhodnější je texty zasílat v elektronické podobě jako dokument v textovém editoru Word bez jakýchkoli grafických úprav (pouze holý text). K e-mailu, kde kromě jména uvádějte i své telefonické spojení, článek připojte vždy jako přílohu. Fotografie zasílejte také elektronickou poštou ve větším rozlišení (o velikosti cca 500 kB až 1 MB) jako samostatné přílohy. Snímky nevkládejte do wordového dokumentu!!! Fotografie lze do redakce dodat i v klasické podobě na lesklém papíře o rozměrech minimálně 13 × 9 cm. Nevyžádané snímky redakce nevrací. O zaslání příspěvku je vhodné se nejdříve telefonicky nebo osobně dohodnout se šéfredaktorem či některým z redaktorů (viz spojení uvedené v tiráži).

Příspěvky spolupracovníků redakce, které byly v A reportu otištěny, jsou honorované takto: – 1 normostrana textu (cca 2000 znaků včetně mezer): 150 až 250 Kč – 1 fotografie: 100 až 150 Kč. Pokud má být honorář vyplacen, musí redakce obdržet o autorovi textu i autorovi snímků následující údaje: – jméno a příjmení – rodné číslo – údaj, zda jde o vojáka z povolání, občanského zaměstnance, případně osobu mimo resort obrany – adresu bydliště -– číslo a místo VÚ nebo VZ, kde dotyčný slouží – u VZP a o. z. číslo RFO, který je služebně vyplácí – název banky a číslo účtu, na který má být honorář poslán – kopii průkazního lístku k tomuto účtu (možno zaslat na výše uvedené faxové číslo). Vzhledem k tomu, že není v silách redakce tato data zpětně zjišťovat, zasílejte je současně s článkem. Pokud tyto údaje nejsou k dispozici, nemůže redakce honorář cestou příslušného regionálního finančního odboru odeslat.

47

y velitel družstva mostních automobilů ženijní přepravní čety ženijní mostní roty, SH 51, PT 08, ČVO 17, KvPř 10, KvPo 3, BP „V“ Nástup možný od 1. 1. 2009. Bližší informace: alc.: 307 511, por. Bc. Dana Ripperová „ Velitel VÚ 3133 Opava nabízí volné systemizované místo pro vojáka z povolání: Pro sbor nižších důstojníků: y velitel pracoviště elektrického pz – SH 62, ČVO 65 (672), KvPř/KvPo 12/05, PT 09, BP „T“, STANAG AJ 2211 y velitel čety rušení – SH 62, ČVO 65 (672), KvPř/ KvPo 12/05, PT 09, BP „T“, STANAG AJ 2211 Termín služebního zařazení: ihned. Bližší informace podá N PersSk, alc. 481 610, nebo velitel VÚ pplk. I. Náhlik, 481 600 „ Ředitel Úřadu státního odborného dozoru MO vyhlašuje konkurz na volné systemizované místo pro občanské zaměstnance: y pracovník Vojenského požárního dozoru-referent státní správy, PT 11, BP „D“. Podmínka pro zařazení: VŠ (VŠ báňská nebo VŠ technického směru), ŘP sk. „B“, znalost práce na PC, zdravotní způsobilost dle NV č. 352/2003 Sb., odborná způsobilost (osoba odborně způsobilá) ve smyslu § 11 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Místo výkonu práce – České Budějovice, termín nástupu: 1. 1. 2009. Spolu s přihláškou do konkurzního řízení na volné místo zašlete i svůj strukturovaný životopis. Kontaktní osoba: personalistka Lenka Gollerová Kleinová, alc. 206 223, mob. 602 742 640, E-mail: [email protected] „ Velitel Výcvikové základny ve Vyškově nabízí volná systemizovaná místa pro VZP s nástupem od 1. 1. 2009: y velitel kurzu ČVO 01 – SH 64, PT 10, BP „D“, KvPř 12, AJ 0000 y starší instruktor ČVO 01 – SH 43, PT 06, BP „V“, KvPř 06, AJ 0000 Výběrové řízení na místa instruktorů proběhne dne 17. – 18. 12. 2008. Bližší informace: kpt. Novotný, alc. 451 611, prap. Krakovská, alc. 451 615 „ Ředitel ASC DUKLA, Praha 6, Pod Juliskou 1, nabízí volná místa: pro VZP y zástupce ředitele ASC DUKLA – ředitel odboru zdravotnického zabezpečení – SH 72 (pplk., možné mjr.) KvPř VŠ (MUDr. – praktický lékař pro dospělé, vítaná 2. atestace ortoped, fyzioterapeut), BP „D“, případně splnění podmínek pro získání, KvPo 6 (kurz pro vyšší důst.), AJ 2222 dle normy STANAG 6001 (je možné doplnit), PT podle atestace pro o. z. y zástupce ředitele odboru zdravotnického zabezpečení – vedoucí oddělení KvPř VŠ (MUDr. – praktický lékař pro dospělé, vítaná 2. atestace ortoped, fyzioterapeut), BP „D“, případně splnění podmínek pro získání, PT podle atestace y lékař odboru zdravotnického zabezpečení KvPř VŠ (MUDr. – praktický lékař pro dospělé, vítaná 2. atestace ortoped, fyzioterapeut), PT podle atestace Bližší informace: Květoslava Gurecká, alc. 203 877

48

Různé „ Hledám za sebe náhradu k VÚ 2316 Praha na funkci střelec. Konatkt: 774 581 132 „ Hledám za sebe náhradu k VÚ 3739 Olomouc na funkci řidič sk. „C“. Tel.: 604 444 659 „ Prodám zelenou uniformu vz. 97 – 2× kalhoty služební a 1× vycházkové (170/88), blůza stříbrné knoflíky (170/100/88), čepice vycházková (55), lodička (55), kabát s vložkou a límcem, vesta. Oděv vz. 95 – blůza a kalhoty (maskáče), oděv 95 (goretex) – komplet. Vše nové, cena dohodou. Informace na tel. 605 106 257 „ Vyměním místo u VÚ 8407 Praha-Kbely, logistická podpora, funkce řidič-mechanik (prakticky denní ježdění), za místo v Náměšti nad Oslavou. Tel.: 775 690 623 „ Prodám novou RV.2007 neprůstřelnou vestu AČR, těžký typ značky Petris, včetně dvou keramických balistických panelů v odolnosti 4 (zadrží střelu 7.62 × 54R), potah vz. 95 zelený, cena 7500 Kč, US ARMY delaborovanou jednorázovou pancéřovku LAW, cena 3000 Kč, RPG-75 delaborovanou, cena 2300 Kč. Tel.: 773 079 783 „ Prodám tlumok velký pro průzkumníky – objem 70 až 120 litrů (nový). Cena 5500 Kč. Tel.: 721 566 285 „ Prodám tlumok střední pro průzkumníky – objem 60 litrů (nový). Cena 4500 Kč. Tel.: 721 566 285 „ Prodám tlumok malý pro průzkumníky – objem 20 až 30 litrů (nový, nevyužitý). Cena 1100 Kč. Tel.: 721 566 285 „ Prodám nový spací pytel vz. 95 – cena 1600 Kč. Pytel spací letní a zimní pro průzkumníky – cena dohodou. Tel.: 721 566 285 „ Hledám uplatnění v Praze a nejbližším okolí. 37letý řidič bez maturity s oprávněním skupiny A, B, C, D, E, T a se strojnickým oprávněním na vozy PHM, elektrocentrály, instruktor voj. plavání a zákl. obsluha PC. Praxi mám též jako pracovník štábu na plánovací skupině operačního oddělení. Kontakt: 728 310 182 „ Hledám za sebe náhradu k VÚ 2395 Pardubice na místo řidiče zásobovacího družstva sk. „C“. Kontakt: 605 768 760 „ Koupím pytel spací letní pro průzkumníky v jakémkoli stavu (ne v kusech) za rozumnou cenu. Zn.: potřebuji vrátit materiál. Kontakt: 608 077 312 „ Hledám za sebe náhradu k VÚ 3739 Olomouc na funkci řidiče. Nutný VŘP sk. „C“. Kontakt: 731 176 760 „ Hledám za sebe náhradu k VÚ 7214 Čáslav na funkci VSD O-2 ČVO 65 (npor.-kpt.). Kontakt: 602 444 012 „ Hledám za sebe náhradu k VÚ 2395 Pardubice na funkci řidič multiliftu. Nutný VŘP „C“. Kontakt: 777 153 441 „ Hledám za sebe náhradu do Pardubic VÚ 2395 na funkci řidič. Řidičské oprávnění skupiny „C“. Tel.: 724 462 203 „ Hledám náhradu k VÚ 1923 na místo st. operátor rad. družstva, ČVO 42. Tel.: 732 441 797 „ Prodám armádní kevlarovou přilbu značky Schuberth. Cena 2800 Kč. Tel.: 773 079 783

„ Hledám uplatnění – nabízím vzhledem k nadbytečnosti u VZ 3818 Stará Boleslav zkušenosti v oblasti řízení a provádění odborného technického dozoru v AČR, zejména v oblastech zdvihacích a elektrických zařízení. Splňuji tyto základní požadavky: y osvědčení o absolvování kurzu pro řídící a pověřené pracovníky metrologie a OTD y zkušební komisař OTD AČR v oboru ZZ y revizní technik zdvihacích zařízení y revizní technik elektrických zařízení y prověrka PT y STANAG AJ 2122 y certifikát pro práci v PS LAN y osvědčení o absolvování zdokonalovacího kurzu „Kontrola jakosti – nové trendy…“ y technické vzdělání y osvědčení o absolvování manažerského studia y osvědčení o absolvování účelového kurzu logistiky operačního stupně y orientace v oblastech odborného technického dozoru y schopnost obnovit osvědčení revizních techniků a zkušebního komisaře Kontakt: Ing. Miroslav Jeřábek, telefon: +420 721 542 696 a do 31. 12. 2008 alc. 973 230 745 „ Hledám za sebe náhradu k VÚ 5721 Stará Boleslav na funkci důstojník logistiky (výstrojní náčelník). Hodnost ppor., por., PT 09, STANAG AJ 1111, BP „D“. Kontakt: alc. 231 825, mob. 775 165 031, [email protected] „ Hledám za sebe náhradu k VÚ 3072 České Budějovice (Tábor od 09 2009) 531. prapor PSS, rota Věra/A, na systemizované místo velitel pracoviště. Tel.: 777 293 813

Oznámení náčelníka POš Klatovy Dnem 31. 12. 2008 dochází v souladu s „Nařízením k realizaci organizačních, mobilizačních a dislokačních změn v resortu Ministerstva obrany ČR v roce 2008“ ze dne 16. června 2008 a 3. doplňku k „Nařízení k realizaci organizačních, mobilizačních a dislokačních změn u Ředitelství logistické a zdravotnické podpory v roce 2008“ k organizačním změnám, na základě kterých bude zrušena Posádková ošetřovna Klatovy, sídlící v ulici Národních mučedníků 194/4 v Klatovech. Právním nástupcem se stává Posádková ošetřovna Strakonice s integrovanou, nově vzniklou mikrostrukturou odloučeného léčebně-diagnostického oddělení Klatovy, umístěného v ulici Dragounská 66 v Klatovech (Jaselská kasárna, budova č. 44). Nově vzniklé oddělení bude poskytovat léčebně-diagnostickou péči v odbornosti 001 – praktický lékař pro dospělé pro pojištěnce Vojenské zdravotní pojišťovny ČR. Kontaktní osoba: Roman Maňas, 973 342 616, [email protected], [email protected]