Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek AKTUALIZACE 2010

PROCES

2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek – AKTUALIZACE 2010

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 28. 10. 2010

Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://www.rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].

Autorský kolektiv:  Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu  Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky, sociodemografický a ekonomický pilíř  Ing. Marcella Šimíčková, CSc. – environmentální pilíř  Aleš Hruška – organizace terénního průzkumu  Andrea Kozáková – sociodemografický a ekonomický pilíř  Ing. Ivana Foldynová – sociodemografický pilíř  Ing. Michal Popiolek – GIS a aktualizace datového modelu  Bc. Pavel Kukuliač – GIS a tvorba mapových výstupů  Ing. arch. Igor Saktor – problémy k řešení v rámci UPD

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obsah Úvod...................................................................................................................................... 5 1

2

3

4

5

6

7

Metoda pro zpracování RURU a související legislativa ................................................... 6 1.1

Související legislativa .............................................................................................. 6

1.2

Hruškova metoda .................................................................................................... 8

1.3

Metodika pro SWOT analýzu ..................................................................................13

1.4

Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek ......................................................13

1.5

Aktualizace problémů k řešení ...............................................................................14

Popis území a širší vztahy .............................................................................................15 2.1

Stručná charakteristika území ................................................................................15

2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty ......................................................................17

Environmentální pilíř ......................................................................................................21 3.1

Horninové prostředí a geologie ..............................................................................21

3.2

Vodní reţim ............................................................................................................26

3.3

Hygiena ţivotního prostředí ....................................................................................35

3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek ........................................................................40

3.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .............................50

Sociální pilíř ...................................................................................................................64 4.1

Technická infrastruktura .........................................................................................64

4.2

Dopravní infrastruktura ...........................................................................................76

4.3

Sociodemografické podmínky ................................................................................93

4.4

Bydlení .................................................................................................................109

4.5

Rekreace..............................................................................................................117

Ekonomický pilíř ..........................................................................................................129 5.1

Regionální ekonomika ..........................................................................................129

5.2

Trh práce..............................................................................................................133

5.3

Daňová výtěţnost .................................................................................................145

Souhrn a vyváţenost pilířů ..........................................................................................152 6.1

Environmentální pilíř .............................................................................................152

6.2

Sociální pilíř..........................................................................................................154

6.3

Ekonomický pilíř ...................................................................................................157

6.4

Vyváţenost pilířů ..................................................................................................158

Problémy k řešení .......................................................................................................164 7.1

Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady ..............................167

7.2

Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území ..........................................168

7.3

Střety záměrů na provedení změn v území s limity vyuţití území .........................169

Pouţité zkratky ...................................................................................................................171 3

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Seznam zdrojů a pouţitá literatura .....................................................................................173 Přílohy ................................................................................................................................174

4

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, coţ vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protoţe sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují moţnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udrţitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných sluţeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udrţitelné rozvoje území (dále jen RURU), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné moţnosti resp. cesty k udrţitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udrţitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních sluţeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s vyuţitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaţí pochopit směřování změn v prostředí a hledá moţné způsoby, jak podpořit ţádoucí a zmírnit neţádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uţivateli území. Cílem prostorového plánování je udrţitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURU nesmí být sloţitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, ţe pokud se pouţívá sloţitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální vyuţitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURU lze vyuţít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních sluţeb, případně jejich aktualizace. Je zde moţnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně vyuţít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, coţ právě RURU můţe poskytovat. Ve vyuţití RURU je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet jiţ na zpracování, tak lze předpokládat, ţe budou i výsledky vyuţívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, ţe respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich vyuţitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace.

5


1 Metoda pro zpracování RURU a související legislativa 1.1

Související legislativa

Hruškova metoda pro zpracování rozboru udrţitelného rozvoje území (RURU) vychází ze „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a „Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška UAP. Udrţitelný rozvoj území „spočívá ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území“ (§ 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů vyuţití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje.; 2/ rozbor udrţitelného rozvoje území, který vyhláška UAP (část 2, § 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní reţim, hygienu ţivotního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity vyuţití území, ohroţení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres") Podobněji procesy zpracování RURU mapuje schéma uvedené na další stránce.

6

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory

Údaje o území poskytované ze zákona

Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady

práce a další

ÚAP

ÚPD

Aktualizace

Výkres hodnot

Výkres limitů

Aktuální datový model

Výkres záměrů na provedení změn

Rozbor udrţitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře:

Témata pilíře:

Témata pilíře:

Hospodářské podmínky

Horninové prost. a geologie

Vodní reţim

Výstupy: Socio-demograf. podmínky

SWOT analýza

Hygiena ţivotního prostředí

Problémy k řešení

Bydlení

Ochrana přírody a krajiny

Environmentální pilíř

Rekreace a cestovní ruch

Sociální pilíř

SWOT analýza Problémy k řešení

Ekonomický pilíř

Výstupy

Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Výstupy:

Vyváţenost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD

7

SWOT analýza Problémy k řešení

Průběţný PROCES

Veřejná dopravní a technická infrastruktura


1.2

Hruškova metoda

Hruškova metoda rovněţ zapracovává níţe uvedené dokumenty UUR a metodických doporučení MMR: ► „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/meto dika_UAP_20070809.pdf) ► „Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udrţitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) ► Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udrţitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-ametodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU)

Zdroj: Maier, 2009, str. 14.

Dále při konstrukci Hruškovy metody byla vyuţita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udrţitelného rozvoje rurálních oblastí podél „Ţelezné opony“ tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice aţ po bulharsko-řeckou

8

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. hranici1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce 1957. Ujednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, coţ znamená, ţe byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla pouţita 5 bodová škála:-2 aţ +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice pouţívá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body2. K daným podtématům, pokud to bylo moţné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice.

Horninové prostředí a geologie

Téma

Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb

Loţiska nerostných surovin

Nejhorší situace Geologicky nestabilní území; velký rozsah poddolovaného území; velký podíl území s radonovým rizikem Omezený výskyt loţisek nerostných surovin, loţiska nerostných surovin v chráněných oblastech

-2

-1

0

1

2

1

Nejlepší situace Geologicky stabilní území (stabilní podloţí pro zakládání staveb); Minimální rozsah sesuvných a poddolovaných území; území bez radonového rizika

Významný výskyt nerostných surovin 1

1 Celý název projektu IRON CURTAIN: „Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies.” Project NQLRT-CT-2001-01401 (více na http://www.ironcurtainproject.com/). Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas”. 2 Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009): velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a ţádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převaţuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převaţují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převaţují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyváţený – některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní.

9


Vodní reţim

Téma Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod



Záplavové oblasti

Kvalita ovzduší

Nejhorší situace

-2

-1

Nedostatek vodních zdrojů a jejich špatná kvalita, nedostatečná ochrana vodních zdrojů

0

1

2

1

Velký rozsah záplavových oblastí, nízká retenční schopnost krajiny, Absence protipovodňových opatření

Existence významných Staré zátěţe, starých zátěţí a kontaminova kontaminovaných né plochy, ploch (např. nakládání s skládek), odpadem nedostatečné (skládky) míra recyklace odpadu,

Absence výskytu OZKO, nejsou překročeny imisní limity 1 Absence výskytu starých zátěţí, hospodárné nakládání s odpady, vysoká separace odpadu, -1

1

Přírodní parky, přírodní rezervace a památky; Existence NATURA - EVL, ptačí rezervace, biosférická rezervace;

1

Vysoká rozmanitost přírodního prostředí a krajiny; Vysoké hodnoty koeficientu ekologické stability

Absence zvlášť chráněných Přírodní oblastí, Omezený prostředí a výskyt, absence jeho ochrana ÚSES, lokalit NATURA, Existence devastovaných Biodiverzita a lokalit, Nízké ekologická hodnoty stabilita koeficientu území ekologické stability 10

Dostatek vodních zdrojů a jejich dobrá kvalita, dostatečná ochrana vodních zdrojů Nízký rozsah záplavových oblastí, Vysoká retenční schopnost krajiny, Dostatečné protipovodňové opatření

-1

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace

Nejlepší situace


Technická infrastruktura

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Téma Orná půda kvalita a změna rozlohy

Míra zalesnění a kvalita lesů

Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

Vysoké úbytky orné půdy, vysoká míra nerušení půd a ekosystémů zemědělskou výrobou

2

Nejlepší situace Dobré podmínky pro zemědělství; Minimální rozsah úbytků orné půdy,

1

Podprůměrný podíl lesních půd, nízká kvalita lesů

Optimální hodnota míry zalesnění, stabilní rozloha, vysoká kvalita 2 lesů

Nedostatečné pokrytí veřejným vodovodem, malá míra plynofikace; Energetická soustav funguje nestabilně

vysoký stupeň pokrytí území sídel veřejnou vodovodní sítí, vysoký stupeň plynofikace, spolehlivě fungující energetická soustava

1

Zcela bezproblémové pokrytí kanalizační sítí, případně lokánímí čističkami

Kanalizační síť Nedostatečně napojení a napojení obcí na ČOV kanalizace na ČOV

Dopravní infrastruktura

0

Dopravní obsluţnost území

Nedostatečně vybudována silniční a ţelezniční infrastruktura, přetíţení hlavních silnic

Kvalitní dopravní infrastruktura (preference ţelezničních sítí), která není přetíţená -1

11

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma

Dostupnost ORP veřejnou linkovou dopravou

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

Špatná dopravní dostupnost,

2

Nejlepší situace

Dobrá dopravní dostupnost,

Socio-demografické podmínky

-1

Demosociální situace a sídelní struktura

Vybavenost občanskou infrastrukturo u a lokální sociální politika

Výskyt periferních území s velkým úbytkem obyvatelstva, vznikající a rostoucí enklávy sociálního vyloučení zejména

Vyšší přírůstek, obyvatelstva, příznivá věková struktura, vysoký podíl obyvatel ţije v menších a středních městech 1 Většinou dobrá dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních sluţeb; Komunitní plánování

Špatná dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních sluţeb

Rekreace

Bydlení

0 Vývoj bytového fondu

Obce bez nové výstavby bytového fondu

Stáří a kvalita bytového fondu

Starý nekvalitní bytový fond v nevyhovující struktuře

Rekreační potenciál a jeho vyuţití

Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost

1

Mladší nebo renovovaný bytový fond,

0

Místa přetíţená a devastovaná masovou rekreací a cestovním ruchem, nízký rekreační potenciál

1

Nedostatek ubytovacích kapacit, Klesající míra návštěvnost -1

12

Obce s vyšším nárůstem bytového fondu

Vysoký rekreační potenciál, rozmanitost rekreačních moţností v přírodě Dostatek ubytovacích kapacit v dostatečné kvalitě, vyšší míra návštěvnosti,

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma


Regionální ekonomika

Trh práce

Daňová výtěţnost

Nejhorší situace

-2

Ekonomika závislá na jednom výrobci nebo na jednom odvětví, nerozvinutý sektor malého a středního podnikaní, nízká míra podnikatelské aktivity

-1

0

2

Nejlepší situace Stabilní diverzifikovaná ekonomika, existence malého a středního podnikání, vysoká míra podnikatelských aktivity,

-1

Sniţující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst Nízká daňová výtěţnost, nízký veřejný rozpočet, nedostatečná moţnost spolufinancovat rozvojové projekty

1

1

-2

Dostatečný počet pracovních míst, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo Vyšší daňová výtěţnost, moţnost spolufinancovat rozvojové projekty s veřejných rozpočtů

Přičemţ na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí.

1.3

Metodika pro SWOT analýzu

Rovněţ při vyhodnocování jednotlivých témat je pouţito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příleţitosti, hrozby), přičemţ za silné a slabé stránky jsou povaţovány vnitřní vlastnosti území, příleţitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u siných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné vyuţít výroku SWOT z RURU zpracovaného v roce 2008.

1.4

Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek

Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněţ vhodné přihlédnout k příleţitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udrţitelného rozvoje území (+/-) se za kaţdou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváţenost vztahu územních podmínek pro 13

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. udrţitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udrţitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se kaţdá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváţenosti vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území. Moţné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu „Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území“. V kartogramu se uţijí tabulkou doporučené barvy, viz níţe: Územní podmínky pro soudrţnost pro příznivé pro společenství ţivotní hospodářský obyvatel prostředí rozvoj území

vyváţenost vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území

Z

H

S

dobrý stav

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

ţádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

ţádné

Z, H, S

kategorie zařazení obce

Vyjádření v kartogramu

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

1.5

Aktualizace problémů k řešení

Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: ► Problémy, které jiţ byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se můţe jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. ► Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. ► Problémy, které přetrvávají. ► Nově se objevivší problémy.

14


2 Popis území a širší vztahy 2.1

Stručná charakteristika území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Písek se rozkládá téměř od středu aţ k severozápadnímu okraji Jihočeského kraje. ORP Písek je jedním ze 17 správních obvodů Jihočeského kraje. Na východě tvoří jeho přirozenou hranici řeka Vltava s údolní nádrţí Orlík, ze západu se do ní vlévá Otava dělící obvod na jiţní a severní část. Jeho povrch je tvořen mírně zvlněnou vrchovinou. Obyvatelstvo ţije ve 49 obcích, z nichţ 3 mají statut města (Protivín, Mirovice a Mirotice). Plochu je 742 km2, coţ představuje 7,4 % celkové rozlohy Jihočeského kraje. Téměř z 55 % z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda, z té více neţ tři čtvrtiny tvoří orná půda (třetí nejvyšší podíl v kraji). Město Písek na řece Otavě je často nazýváno „Jihočeskými Athénami“. V samotném městě i dalších obcích, lze nalézt řadu kulturních památek. Známou historickou památkou ve městě je především kamenný most, který je nejstarším dochovaným mostem v Čechách. Obrázek č. 2.1.1:Mapa správního obvodu SO ORP Písek

Zdroj: UAP, 2010

15

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 2.1.1: Výměra obcí SO ORP Písek Název obce Předotice Písek Albrechtice nad Vltavou Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Drhovle Heřmaň Kestřany Kluky Králova Lhota Lety Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nevězice Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Podolí I Protivín Putim Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Vráţ Vrcovice Záhoří Probulov Horosedly Koţlí Rakovice Boudy Minice Nerestce Zvíkovské Podhradí Křenovice Olešná Varvaţov Paseky Temešvár Vojníkov Dolní Novosedly Vlastec Ţďár Celkem ORP

Výměra (ha) 214,57 631,53 366,83 95,19 102,88 360,51 212,47 232,44 70,67 200,58 136,07 108,16 139,49 256,30 220,90 147,95 41,35 98,14 90,11 193,88 206,10 89,43 614,94 104,45 106,91 177,34 174,97 130,37 41,76 73,64 55,24 147,15 34,61 57,68 43,83 104,83 100,07 35,40 46,73 43,88 61,31 52,49 251,72 251,86 53,41 118,36 85,07 75,25 159,56 7418,37

Zdroj: UAP, 2010

16

Výměra v (%) 2,89% 8,51% 4,94% 1,28% 1,39% 4,86% 2,86% 3,13% 0,95% 2,70% 1,83% 1,46% 1,88% 3,45% 2,98% 1,99% 0,56% 1,32% 1,21% 2,61% 2,78% 1,21% 8,29% 1,41% 1,44% 2,39% 2,36% 1,76% 0,56% 0,99% 0,74% 1,98% 0,47% 0,78% 0,59% 1,41% 1,35% 0,48% 0,63% 0,59% 0,83% 0,71% 3,39% 3,40% 0,72% 1,60% 1,15% 1,01% 2,15%


2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty

Základním východiskem pro zpracování dokumentu k územnímu rozvoji SO ORP Písek jsou Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. Zpracovatelé vycházeli ze stávajícího Návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (2010), který stanovuje priority pro zajištění příznivého ţivotního prostředí, priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje a ukládá ► situovat rozvojové projekty zejména v rozvojových oblastech a rozvojových plochách vymezených v souladu s PÚR a ve vymezených rozvojových oblastech a rozvojových osách nadmístního významu, ► přednostně vyuţívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyuţívaných objektů (tzv. „brownfields“) a nezhoršit podmínky pro vyuţívání zastavěného území, ► zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace na území kraje v souladu se specifickými podmínkami v části území, kde převaţují přírodní hodnoty, atd. Návrh v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, upřesňuje republikové specifické oblasti, rozvojové oblasti a rozvojové osy a dále je doplňuje o rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti nadmístního, regionálního, významu, Stanovuje rovněţ zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. Na území SO ORP Písek vymezuje následující rozvojové oblasti a rozvojové osy a specifické oblasti nadmístního významu. Rozvojová osa Rozvojová oblast N – OB1 Písecko – Strakonicko je vymezena na území měst Písek, Protivín a Strakonice a v prostoru mezi nimi podél silnic I. třídy a ţeleznice. Je to oblast s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit. Návrh ZÚR pro ni stanovuje zásady pro rozhodování o změnách v území: ► podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB1 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a ţelezniční tahy s vazbou na Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Německo, ► podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Písek sever, Protivín sever a Strakonice východ a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Písek jih, Strakonice západ a Kestřany, ► v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Otavy a Blanice a přírodního parku Písecké hory věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny. Současně stanovuje úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: ► řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R4 a S4, a dále koridorů silnic I. třídy I/20 (Plzeň), I/22 (Klatovy) a ţeleznice ČD 190 (Plzeň), ► zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB1, stanovit pravidla pro jejich vyuţití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, ► při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB1. Návrh ZÚR JČK dále vymezuje tři rozvojové osy nadmístního významu, jeţ se v různém rozsahu nacházejí na území SO ORP Písek. Pro tyto rozvojové osy ZÚR stanovují zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí.

17

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Specifická oblast nemístního významu Rozvojová osa nadmístního významu N-OS1 Severojiţní – Pasovská Rozvojová osa N – OS1 je vázána na dopravní koridory republikového významu R4 a S4, tvořené navrhovanou rychlostní silnicí R4 (Příbram – Nová Hospoda), v pokračování jako silnice I/4 (Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Stráţný – hranice ČR, dále Pasov) vyjma rozvojové oblasti N-OB 1. Rozvojová osa nadmístního významu N-OS2 Severozápadní – Plzeňská Rozvojová osa N – OS2 je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/20 (České Budějovice – Písek – Nová Hospoda - Plzeň), vyjma rozvojové oblasti republikového významu OB10 a rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB 1. Rozvojová osa nadmístního významu N-OS4 Východní Písecko – Táborsko – Pelhřimovská Rozvojová osa N – OS4 je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. Na území SO ORP byla dále vymezena I jedna specifická oblast nadmístního významu, pro kterou ZÚR stanovují zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí.

Specifická oblast nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko Specifická oblast N-SOB 1 Orlicko představuje území přilehlé Orlické nádrţi, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a přitom atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu. Návrh ZÚR Jihočeského kraje stanovuje tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: ► podporovat řešení směřující k vyváţenosti a únosnému zatíţení krajiny a vodní plochy se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního vyuţívání oblasti, ► podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich ţivotní úrovně formou vytváření nových pracovních příleţitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohroţených vysídlením, ► stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné vyuţití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatíţení přírody, krajiny a vodní plochy, ► podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění sluţeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě vyuţívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, ► podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu, ► podporovat zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství a zvláště likvidace odpadních vod, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v nádrţi a její následné rekreační vyuţití. Návrh ZÚR dále zpřesńuje vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. 18

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 2.2.1: Rozvojové a specifické oblasti rozvojové osy na území SO ORP Písek pro rok 2010

Zdroj:ÚAP:ZÚR JČK. Výkres uspořádání Jihočeského kraje (výřez)

19

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na území SO ORP Písek byly dále vymezeny ► rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení, ► plochy nadmístního významu komerční a průmyslové, ► rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci, ► plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu, ► plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu, ► plochy a koridory územního systému ekologické stability. K realizaci rozvojových záměrů v daném území pak stanovuje úkoly pro územní plánování v souladu se zásadami udrţitelného a vyváţeného rozvoje území a zachování přírodních a kulturních hodnot území.

20


3 Environmentální pilíř 3.1


Správní území ORP Písek se rozkládá v severní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska patří toto území ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám, jeţ vytvářejí skalní základ – středočeskému plutonu a českému moldanubiku, které je přímým pokračováním šumavského moldanubika. Zatímco středočeský pluton je petrograficky velmi pestrý, ve sledovaném území se jedná především o ţuly, různé typy granodioritů a horniny ortorulového typu, české moldanubikum převáţně tvoří pararuly a migmatity. Zvětráváním těchto hornin se vytvářejí na většině území hlinito-písčitá eluvia a štěrkovito písčité zvětraliny. Zvětralinový plášť je překryt vrstvou převáţně kvartérních uloţenin malé mocnosti, svahovými sedimenty a v okolí vodních toků nivními sedimenty. Z inţenýrsko-geologického hlediska se jedná o zeminy málo stlačitelné, únosné, které umoţňují zakládaní staveb jiţ v malých hloubkách. Méně únosné zeminy se nacházejí především v údolních nivách, problémy se stabilitou území se mohou vyskytovat v okolí řeky Vltavy vzhledem ke srázům vltavského údolí. Problémem při plánování budoucí zástavby můţe být výskyt poddolovaných a sesuvných území. Před rozhodováním o jejich vyuţití pro zastavitelné a rozvojové plochy je nutno geologickým průzkumem prověřit jejich stabilitu. Těţba nerostných surovin Území ORP Písek není bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především stavební suroviny (stavební kámen, štěrkopísek a cihlářské suroviny), dále kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, ţáruvzdorné a keramické neţáruvzdorné jíly, křemen, vápenec a polymetalické rudy. Na území SO ORP Písek byly vymezeny dobývací prostory, loţiska nerostných surovin a chráněná loţisková území, jeţ jsou zakresleny v obrázku č. 3.1.1. Tabulka č. 3.1.1: Dobývací prostory na území SO ORP Písek Název obce Albrechtice nad Vltavou Horosedly Lety

Výměra obce (ha)

A 057 (ha)

3668,32

25,42

576,79

7,49

A 057 (%)

A 057 surovina

0,69 jíly ţáruvzdorné 1,30 vápenec

1394,86

15,73

1,13 cihlářská surovina

Nerestce

467,34

3,01


Nerestce

467,34

2,11

0,45 vápenec

Ostrovec

2060,97

6,14

0,30 biotitická ţula

Písek

6315,35

5,13


Písek

6315,35

29,46

Předotice

2145,68

9,09

74183,71

103,59

ORP Celkem Zdroj: ÚAP

21

0,47 stavební kámen 0,42 ţula 0,14

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.1.1: Loţiska nerostných surovin, dobývací prostory a chráněná loţisková území

22

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podrobný přehled loţisek nerostných surovin – těţených i netěţených, velikost ploch jednotlivých loţisek a jejich podíl na výměře obcí kde se nalézají, udává Tabulka A1 v příloze. Ve sledovaném území byla vymezena chráněná loţisková území, jeţ uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.1.2: Chráněné loţiskové území (A058) Název obce

Výměra obce (ha) A 058 (ha)

A 058 (%)

A 058 surovina

Albrechtice nad Vltavou

3668,32

57,52

1,57 Stavební kámen

Číţová

3605,10

62,77

1,74 Stavební kámen

Dobev

2124,65

1,27

0,06 Štěrkopísky

Písek

6315,35

5,14

0,08 Cihlářská surovina

Předotice

2145,68

29,92

74183,71

156,62

ORP Celkem

1,39 Stavební kámen 0,21

Zdroj: ÚAP

Na správním území ORP Písek v současnosti probíhá povrchová těţba pouze v několika lokalitách. Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity vyuţití území. Území SO ORP Písek je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Výskyt poddolovaných území na území jednotlivých obcí a jejich plochy uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.1.3: Poddolované území (A061) Název obce

Výměra obce (ha)

A 061 (ha)

A 061 (%)

Číţová

3605,10

10,60

0,29

Heřmaň

706,67

58,48

8,28

Paseky

2518,61

4,68

0,19

Písek

6315,35

23,39

0,37

552,39

2,42

0,44

1471,49

4,05

0,28

74183,71

103,62

0,13

Vrcovice Záhoří ORP Celkem Zdroj: ÚAP

Jediné sesuvné území v rozsahu 1,68 ha se nachází na katastrálním území obce s rozšířenou působností Písek. Na sledovaném území se dále nachází 14 starých důlních děl, z toho 12 na území ORP Písek a po jednom na území obcí Mirovice a Nevězice. Jako pozůstatek po důlní činnosti se na území obcí Mirovice, Paseky, Písek a Záhoří nacházejí haldy a odvaly na ploše cca 26,10 ha. Jejich rozsah na území jednotlivých obcí uvádí Tabulka A2 v příloze.

23

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata Obec

Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov

Horninové prostředí a geologie 2 1 0 0 1 1 0 1 0 1 2 0 0 0 0 1 0 1 1 0 1 1 0 0 0 0 1 -1 1 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0

Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb 1 1 1 1 -1 1 1 1 -2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 -1 -1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

24


Další jevy a komentáře

2 1 -1 -1 2 1 -1 1 1 1 2 -1 -1 -1 -1 1 -1 1 1 -1 1 1 -1 -1 -1 -1 1 -1 2 -1 -1 2 2 -1 -1 -1 -1 -1 -1 1 -1 -1 -1 -1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podtémata Horninové prostředí a geologie

Obec

Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek

0 -1 -1 0 0 0

Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb 1 0 0 1 1 1



-1 -1 -1 -1 -1 0

SWOT analýza SLABÉ STRÁNKY

SILNÉ STRÁNKY Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a štěrkopísku – zásoby postačující na několik příštích desetiletí. Existence dalších loţisek dosud netěţených. Omezený rozsah potenciálně sesuvných území. Převáţně dobré podmínky pro zakládání staveb.

Existence starých ekologických zátěţí – plošných poddolovaných území, jeţ znamenají určité omezení vyuţití území. Výskyt poddolovaných území bodového charakteru, výskyt hald a odvalů.

PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

Narušení ekologické stability území v důsledku Revitalizace/asanace území narušených těţbou. povrchové těţby v dalších lokalitách, resp. v chráněných územích. Další vyuţití výhradních loţisek nerostných Pomalé odstraňování starých ekologických zátěţí surovin. (haldy a odvaly). Střety návrhů/záměrů silnice I. třídy a zastavitelných Sanace starých ekologických zátěţí – hald a území s chráněným loţiskovým územím a loţisky odvalů. nerostných surovin.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Současně ZÚR ukládá pro plánování a vyuţívání území nových ploch pro těţbu nerostných surovin následující úkoly pro územní plánování. ► Vymezení a upřesnění v ÚPD jednotlivých obcí, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek. ► Po ukončení těţby je vţdy nutné plochy rekultivovat. V některých případech jiţ současné záměry představují střet v území, kdy záměr silnice I. třídy prochází chráněným loţiskovým územím (Lety, Mirovice). V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těţby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Písek. Rovněţ návrhy zastavitelných území na území ORP Písek zasahují do plochy loţiska nerostných surovin (Písek) a chráněného loţiskového území (Dobev, Písek). Vymezená loţiska, dobývací prostory a chráněná loţisková území představují územní limity, jeţ je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí. 25


3.2

Vodní reţim

Území SO ORP Písek se rozkládá v povodí řeky Vltavy, která protíná východní část jeho území. Převáţní část správního území ORP leţí na levém břehu Vltavy, pouze obce Křenovice, Podolí I., Olešná a Slabčice leţí na pravém břehu. Územím dále protéká řada dalších drobných toků, z nichţ nejvýznamnější jsou řeka Otava a její severní přítoky Lomnice a Skalice, jiţní částí území protéká řeka Blanice. Významným vodním dílem na řece Vltavě je vodní nádrţ Orlík, jeţ tvoří severozápadní hranici území ORP. Dále se zde nachází i větší počet vodních ploch menších rozměrů. Rovněţ se zde vyskytují zdroje podzemních vod. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Vodní zdroje podpovrchových vod se nacházejí na celém území. Jejich rozsah a výskyt na území SO ORP Písek znárodňuje obrázek A3 v příloze. Vzhledem k tomu ţe z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je moţno v omezeném rozsahu vyuţívat pro místní zásobování (vydatnosti převáţně v rozsahu 0,5 – 2,0 l.s-1). Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro soustředěné jímání podzemních vod miocénní a kvartérní uloţeniny v povodí Otavy a Blanice. Mezi sedimenty s největší mocností a příznivými filtračními parametry byla zařazena i části území ORP Písek na území obcí (Vodňany) – Milenovice - Protivín, Myšenec – Heřmaň a Raţice- (Sudoměř), jeţ patří mezi oblasti perspektivního jímání podzemních vod. Návrh ZÚR JČK stanovuje v souladu s Plánem hlavních povodí ČR a se Směrným vodohospodářským plánem lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Na území ORP Písek byla vymezena územní rezerva pro lokalitu Myslín. Zahrnuje jednak území obce Myslín, dále i k. ú. sídel Boješice a Ohař na území obce Mirovice. ZÚR pro vyuţití dotčených ploch nenavrhují ţádné záměry republikového nebo nadmístního významu, které by znemoţnily jejich případnou realizaci a totéţ ukládá pro navazující ÚPD obcí v uvedených lokalitách. Ochrana jakosti vod je zaloţena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Písek byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o pouţívání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území ORP Písek zabírají zranitelné oblasti 60,8 % území v celkové rozloze cca 45115,7 ha. Jak ukazuje následující obrázek, sledované území je protkáno sítí převáţně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí cca 1119,26 km2.

26

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.2.1: Vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP Písek

27

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na sledovaném území se nachází velké mnoţství převáţně menších vodních nádrţí o celkové rozloze cca 2090,9 ha, coţ představuje zhruba 2,8 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí Tabulka A4 v příloze. Výskyt ploch vodních zdrojů povrchové vody včetně ochranných pásem (jev A047) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci ORP Písek uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.2.1: Vodní zdroje povrchové vody stojaté včetně ochranných pásem (A 047) Název obce Albrechtice nad Vltavou Číţová

Výměra obce (ha)

A 047 povrchové stojaté (ha)

3668,32

122,93

3605,10

29,00

Koţlí

438,31

Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou

A 047 povrchové stojaté (%)

Název obce

A 047 povrchové stojaté (%)

1749,68

45,45

2,60

0,80 Temešvár

534,13

54,04

10,12

87,09

19,87 Varvaţov

2517,19

157,28

6,25

981,40

31,02

3,16 Vojníkov

1183,61

15,10

1,28

524,91

29,36

5,59 Vráţ

736,41

5,45

0,74

901,11

135,05

552,39

0,13

0,02

Oslov

1938,77

132,99

438,85

84,64

19,29

Ostrovec

2060,97

77,71

1595,56

0,00

0,00

894,34

17,28

74183,71

1024,52

1,38

Podolí I

3,35 Slabčice

A 047 – povrch. stojaté (ha)

Výměra obce (ha)

14,99 Vrcovice Zvíkovské Podhradí 3,77 Ţďár ORP 1,93 Celkem 6,86

Zdroj: UAP, 2010

Nejrozsáhlejší vodní plochou, jeţ tvoří hranici v daném území, je Orlická přehrada. Byla napuštěna v roce 1963 a je největší nádrţí Vltavské kaskády. Délka a vzdutí na Vltavě je 56 km, na Otavě 22 km a na Lomnici 3 km. Nádrţ má kaňonovitý charakter se strmými břehy a je poměrně úzká. Maximální objem nádrţe je 704 mil. m3, plocha hladiny je 26,4 km2 a maximální hloubka je 71 m. Nádrţ plní jednak vodohospodářské funkce, protipovodňové i zvyšování průtoků, chov ryb, jednak plní i významnou rekreační funkci. Záplavová území Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným s výjimkou Vltavy a Otavy, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, coţ znamená limity pro vyuţití řady lokalit. Na území ORP Písek byla vymezena záplavová území na katastrálním území 25 obcí z celkového počtu 49 v celkové rozloze 2775,24 ha, coţ představuje cca 3,7 % celkové výměry území. Tabulka č. 3.2.2: Záplavová území na správním území ORP Písek SO ORP Písek Výměra obce (ha) ORP Celkem

74183,71

záplavová území A050 Q005 (ha) Q005 (%) Q020 (ha) Q020 (%) Q100 (ha) Q100 (%) 1334,04

1,80

2052,37

Zdroj: ÚAP, 2010. Pozn.: Q100 – stoletá voda, Q20 – dvacetiletá voda, Q5 – pětiletá voda

Jejich výskyt na sledovaném území znázorňuje následující obrázek. 28

2,77

2775,24

3,74

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.2.2: Záplavová území na správním území ORP Písek

29

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.2.3: Rozsah jevů A051 a A053 na správním území ORP Písek Název obce

ORP Celkem

Výměra obce (ha) 74183,71

Aktivní zóna záplavového území A051 (ha)

A051 (%)

1750,40

Území zvláštní povodně pod vodním dílem A 053 (ha)

2,36

3351,46

A 053 (%) 4,52

Zdroj: UAP, 2010

Rozsah ploch záplavových území (A050), aktivní zóny záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053) v jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulkách A6, A6b a A7 v příloze. Jejich výskyt znázorňuje obrázek A8 v příloze. Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka č. 3.2.4. Tabulka č. 3.2.4: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (A054) Název obce

A 054 počet

A 054 popis

Písek

2,00 jez pohyblivý, ochranná hráz

Protivín

3,00 jez pohyblivý

Skály

1,00 jez pohyblivý

ORP Celkem

6,00

Zdroj: UAP, 2010

V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (2007) byly zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Horosedly, Kestřany, Mirotice, Mirovice Myslín, Ostrovec, Písek Protivín, Putim, Smetanova Lhota a Ţďár. Pro většinu z nich - s výjimkou obcí Putim a Ţďár - byla následně navrţena v rámci moţností protipovodňová opatření. Obec Ţďár byla zařazena mezi obce, pro něţ nebyla navrţena opatření z důvodu komplikovanosti moţného řešení a nedostatku podkladů. Pro tyto obce se dále navrhuje zpracování samostatné studie. Na Území JČK bylo vymezeno 11 obcí jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi, které prakticky nelze technickými prostředky ochránit. Do této skupiny patří i obec Putim. U obcí Čimelice, Heřmaň a Varvaţov, jeţ byly původně zařazeny mezi nechráněné, nebo nedostatečně chráněné bylo zjištěno, ţe jsou zaplavovány pouze extravilánovými vodami nebo jejich ohroţení záplavami vyhovuje cílovému stavu a proto byly ze seznamu vyřazeny. V rámci Koncepce byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Na území ORP Písek se jedná především o lokality v povodí řeky Blanice, Otavy a Skalice. Příčiny jsou zpravidla nevhodné mostní konstrukce a úpravy břehů a koryta řek.

30

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtéma

Obec

Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice

Vodní reţim

Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana

Záplavové oblasti


1

0

2

-1

-2

2

0

-1

1

0

1

-2

Číţová

-1

-1

1

Dobev

1

0

2

Dolní Novosedly

-1

-2

2

Drhovle

-1

-2

2

Heřmaň

-2

-2

-2

Horosedly

-2

-2

-1 -2

Kestřany

0

1

Kluky

-1

-2

2

Koţlí

0

2

-2

Králova Lhota

0

0

2

-1

-2

2

0

0

2

Minice

-1

-2

2

Mirotice

-2

-1

-2

Mirovice

-2

-2

-2

Mišovice

-1

-2

2

Myslín

-2

-2

-2

Nerestce

-2

-2

-2

Nevězice

1

0

2

Olešná

2

1

2

Orlík nad Vltavou

1

2

-2

Oslov Ostrovec Paseky

1 -1 -1

1 0 -2

1 -2 2

Písek

-2

-1

-2

0

0

2

Probulov

-1

-2

2

Protivín

-2

0

-2

1

0

2

Putim

-2

0

-2

Rakovice

-1

-2

0

Křenovice Lety

Podolí I

Předotice

31

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podtéma

Obec

Vodní reţim

Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana

Záplavové oblasti


Raţice

0

0

1

Skály

-1

0

-2

0

0

2

-1

-1

-2

Tálín

2

2

2

Temešvár

2

2

2

Varvaţov

1

1

-1

Slabčice Smetanova Lhota

Vlastec

-1

-2

2

Vojníkov

0

-1

2

Vráţ

1

0

2

Vrcovice

-1

-2

0

Záhoří

-1

-2

2

2

2

2

Ţďár

-2

-2

-2

SO ORP Písek

-1

0

-1

Zvíkovské Podhradí

32

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Dostatečný výskyt zdrojů povrchových a zejména Opakované záplavy zastavěných území. podzemních vod. Nekapacitní úpravy toku, existence řady zúţených Příznivý stav vodního reţimu v krajině. profilů. Existence oblasti perspektivního jímání Klesající retenční schopnost území v důsledku podzemních vod. vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. Vymezení lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Relativně nízké znečištění vodních zdrojů Vzhledem k charakteru geologického podloţí (především podzemních vod). omezené zdroje podzemních vod. Minimální rozsah plochy se svaţitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových sráţek a vzniku lokálních povodní. PŘÍLEŢITOSTI Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Obnova/budování drobných vodních nádrţí s cílem omezení rozsahu povodní, zadrţování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti.

Realizace protipovodňových opatření.

HROZBY Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření zejména v nedostatečně chráněných územích. Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu zúţeného profilu vodních toků - míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Povolení další výstavby v územích ohroţených povodní. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí.

Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury.

Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci ÚP jednotlivých obcí lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrţí k zadrţování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V rámci územních plánů obcí Myslín a Mirovice promítnout územní rezervu vymezené lokality pro akumulaci povrchových vod, jeţ byla vymezena v návrhu ZÚR JČK. V současnosti se zastavěná území v řadě případů nacházejí v záplavových územích. Na správním území ORP Písek se jedná o zastavěná území především v obcích Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Mirovice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota a Ţďár. V souvislosti s návrhy zastavitelných území na katastrálních územích dochází k řadě střetů, které je třeba řešit/odstranit v jejich územních plánech.

obcí

Jedná se o návrhy zastavitelných území, jeţ se nacházejí v záplavových územích v obcích Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Mirotice, Nerestce, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Ţďár. Obdobně je třeba řešit v rámci územních plánů obcí střety záměrů tras silnic (rychlostní silnice R4 a silnice I. třídy). Přitom jiţ v současnosti se některé úseky silnic I. a II. třídy nacházejí v záplavových územích. Silnice I. třídy prochází záplavovým 33

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. územím Q100 v obcích Mirovice, Písek, Protivín, Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 v obcích Písek, Putim, Varvaţov, Ostrovec. Další oblastí střetů a závad, jeţ je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a moţné budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje. V současnosti jiţ zastavěná území obcí Dobev, Drhovle, Písek, Protivín, Předotice, Putim, Temešvár zasahují do ochranného pásma vodního zdroje. Další návrhy zastavitelných území v obcích Dobev, Kestřany, Písek, Protivín a Putim opět zasahují do ochranného pásma vodního zdroje.

34


3.3


Předmětem hodnocení hygieny ţivotního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých sloţek ţivotního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěţí a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s moţnými negativními dopady na ţivotní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Písek ilustruje následující obrázek. Kvalita ovzduší Ovzduší na převáţné části území SO ORP Písek je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O3 pro zdraví obyvatel na celém území, coţ platí i pro většinu ČR území a JČK. Horší situace je v obci s rozšířenou působností Písku. Zde jsou překračovány nejen imisní limity pro přízemní ozón (O3), ale i imisní limity pro ochranu lidského zdraví včetně mezí tolerance bez zahrnutí O3. Navíc na značné části území (cca 35 %) docházelo k překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu ekosystémů a vegetace, včetně zahrnutí přízemního ozonu (O3), na území města Písku i bez zahrnutí O3. Týká se to území obcí Číţová, Dolní Novosedlí, Drhovle, Kluky, Mišovice, Paseky, Písek, Protivín a Ţďár. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněţ v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích, ale i silnicích II. třídy zejména v případě, ţe komunikace prochází zastavěným územím. Staré zátěţe a kontaminované plochy Ještě méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěţí a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávaţnějším, na území 35 obcí se nachází celkem 81 starých skládek. Tabulka č. 3.3.1: A064 staré zátěţe území a kontaminované plochy

Čimelice

Název obce Králova 4 Lhota 1 Lety

Číţová

1 Mirotice

2 Protivín

Dobev

3 Mirovice

Dolní Novosedly

3 Mišovice

Drhovle

Název obce Albrechtice nad Vltavou

A 064 (počet)

A 064 (počet)

Název obce

1 Písek 1 Podolí I

A 064 (počet)

Název obce

Smetanova Lhota 2 Tálín

10

A 064 (počet) 0 1

10 Temešvár

2

4 Předotice

1 Varvaţov

1

1 Putim

1 Vlastec

1

3 Myslín Orlík 1 nad Vltavou

1 Rakovice

1 Vrcovice

2

1 Raţice

3 Záhoří

5

Kestřany

5 Ostrovec

2 Skály

1

Kluky

1 Paseky

2 Slabčice

Horosedly

Zdroj: UAP, 2010

35

Zvíkovské Podhradí 2 ORP Celkem

1 81

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.3.1: Staré zátěţe, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, atd.

36

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému vyuţití na území SO ORP Písek zabírají cca 106,27 ha, coţ představuje 0,14 % území. Na daném území se rovněţ vyskytuje 14 starých důlních děl, z toho 12 na území města Písek a zbývající dvě na území obcí Nevězice a Mirovice. Rozsah poddolovaného území činí cca 103 ha, tj. 0,13 % území. Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který můţe negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenţ stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího vyuţití. V daném území se nachází zařízení k likvidaci nebezpečného odpadu, sběr a skladování a vyuţívání odpadů uvedená v tabulce A9 v příloze. Dále se na území ORP Písek nacházejí dvě skládky. Pozitivní je, ţe kapacita pro skládkování je dostačující pro příští desetiletí. Pro hodnocení stavu odpadového hospodářství v rámci ORP Písek je jedním z indikátorů 3 produkce komunálního odpadu a míra jeho vyuţití. Na základě údajů za rok 2006 lze provést alespoň rámcové srovnání mnoţství produkovaných komunálních odpadů (KO) v kg/osobu za rok za sledované území s průměrem za Jihočeský kraj, případně ČR. Produkce odpadů na 1 obyvatele ve SO ORP Písek činila 290,5kg/rok, zatímco celokrajný průměr na 1 obyvatele byl 383,5 kg/rok. Cíl Národního plánu odpadového hospodářství je 340kg/osobu za rok. Průměrná míra separace za Jihočeský kraj činila v uvedeném období 12,7 %, za ORP Písek jen 11,7 %, coţ je mírně pod krajským průměrem (hluboko pod dlouhodobým cílem SUR, jímţ je vyuţití 50 % materiálové sloţky odpadu). K negativním faktorům patří i skutečnost, ţe značná část území SO ORP Písek patří k oblastem s vysokým rizikem výskytu radonu.

3

Rozbor udrţitelného rozvoje území Jihočeského kraje, 2009

37

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory

Obec

Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice


Kvalita ovzduší -1 0 0 -1 -1 -1 -2 -2 0 0 -1 -1 1 0 0 -1 1 0 -2 -1 0 0 0 0 -1 0 0 -1 -2 -1 0 -2 0 0 0 -1 0 0 0 0 -1 0 -1 0 1 0

0 0 0 -1 -1 0 -1 -1 0 0 0 -1 0 0 -1 -1 0 0 -1 -1 0 0 0 0 -1 -1 0 -1 -2 -1 0 -1 0 0 0 0 0 0 -1 -1 -1 0 -1 0 0 0

38

Podtémata Staré zátěţe, kontaminované Další jevy a plochy, nakládání s komentáře odpadem (skládky) -2 0 0 -1 -1 -2 -2 -2 0 -1 -2 -1 1 -1 1 -1 1 -1 -2 -1 -1 0 0 0 -1 1 -1 -1 -2 -1 0 -2 -1 -1 -1 -2 -1 -1 0 0 -1 -1 -1 0 1 -1



Obec

Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár ORP Celkem

Kvalita ovzduší -2 -1 0 -1

-1 -1 0 -1

Podtémata Staré zátěţe, kontaminované Další jevy a plochy, nakládání s komentáře odpadem (skládky) -2 -1 0 -2

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Na hodnoceném území prakticky nedochází (s výjimkou území ORP Písek) k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou O3).

Míra separace a následného vyuţití komunálního odpadu je niţší ve srovnání s krajským průměrem.

Patří mezi SO ORP s nejvyšším počtem lokalit evidovaných jako stará zátěţ a kontaminované plochy. Na území ORP Písek byla vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překračování imisních limitů pro lidské zdraví bez zahrnutí O3, limity pro O3 a to pro lidské zdraví i na ochranu Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO ekosystémů a vegetace. Na 100 % území je překračován cílový imisní limit (budování bioplynových stanic a kompostáren). pro přízemní ozon pro ochranu zdraví. V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů

PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY Omezené vyuţití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěţí v důsledku jejich neřešení.

Sanace starých ekologických zátěţí – moţnost vyuţití prostředků z EU. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŢP. Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic I. a II.třídy (v souvislosti s vymezením rozvojové oblasti, rozvojových os a specifické oblasti na daném území).

Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti s dalším růstem dopravní intenzity na páteřních komunikacích. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů.

Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu.

Problémy k řešení V rámci ÚP dotčených obcí, ve kterých frekventované silnice (I. a II. třídy) procházejí zastavěným územím, navrhnout moţná řešení (obchvaty, přeloţky) a zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické poţadavky. Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaţeno postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentaních jednotek na zpracování komunálního odpadu.

39


3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek

Zvlášť chráněná území a přírodní památky Území SO ORP Písek se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází řada lokalit, jeţ jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické (např. povodí Otavy, Blanice) a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Územní systém ekologické stability Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA 2000. Je to soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Písek se nenachází velkoplošná zvlášť chráněná území ani CHKO. Přesto se zde nachází některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. Patří k nim národní přírodní rezervace Řeţabinec a Řeţabinecké tůně na území obcí Kestřeny, Putim a Raţice. Dále sem patří lokality vymezené v rámci evropské soustavy NATURA 2000, jeţ zahrnují jednak evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Jejich vymezení na území ORP Písek zachycuje následující obrázek. Vymezení lokalit NATURY a jejich rozsah na území jednotlivých obcí je uvedena v tabulkách v příloze A10 a A11.

40

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.4.1: NATURA 2000 – ptačí oblasti a evropsky významné lokality

41

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jeţ zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území ORP Písek jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokality s výskytem chráněných rostlin a ţivočichů. Rozloha ÚSES na území ORP činí cca 7170,79 ha, coţ představuje téměř 10 % území (9,67 %). Ke stabilizaci systému přispívá i ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru, vymezené v rozloze cca 15915,7 ha, coţ představuje cca 21,45 % celkového území. Rozloţení prvků ÚSES na území SO ORP Písek ilustruje následující obrázek. Další významnou součástí ochrany přírody a krajiny na správním území ORP Písek je přírodní park, jenţ byl vyhlášen jako klidová zóna v oblasti Píseckých hor. Jeho rozlohu na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka č. 3.4.1: Přírodní park Název obce

Výměra parku v obci (ha)

Výměra parku v obci (%)

Výměra obce (ha)

Název parku

3668,32

Písecké hory

625,11

17,04

850,75

Písecké hory

2,38

0,28

Kluky

1360,67

Písecké hory

43,69

3,21

Paseky

2518,61

Písecké hory

2087,96

82,90

Písek

6315,35

Písecké hory

2148,08

34,01

Protivín

6149,39

Písecké hory

35,31

0,57

Tálín

417,61

Písecké hory

21,91

5,25

Ţďár

1595,56

Písecké hory

637,76

39,97

5602,19

7,55

Albrechtice nad Vltavou Dolní Novosedly

ORP Celkem

74183,71

Zdroj: ÚAP, 2010.

Přírodní park Písecké hory a národní přírodní rezervace na správním území ORP Písek jsou znázorněny na obrázku v příloze A12. Ochrana památek na území SO ORP Písek zahrnuje především městskou památkovou zónou v Písku a dále čtrnáct vesnických památkových zón. Mezi nemovité národní kulturní památky byl zařazen kamenný most v městě Písku, hrad Zvíkov v obci Zvíkovské Podhradí, v roce 2008 zámek Orlík a v letošním roce Zemský hřebčinec v Písku. Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a vymezení stávajících zranitelných území, jeţ významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 4.2. Ochrana ze zákona se rovněţ vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF.

42

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.4.2: Plochy a koridory ÚSES na území SO ORP Písek

43

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Tabulka č. 3.4.2: Koeficient ekologické stability – vývoj 1999-2009 Rok Název obce Albrechtice nad Vltavou

1999 1,07

2007

Rok 2009

Název obce Oslov

1999

2007

2009

1,12

1,12

1,47

1,48

1,48

1,33 Ostrovec

2,83

2,87

2,89

0,71 Paseky 0,61 Písek

5,49

5,56

5,56

1,52

1,56

1,55

2,17

2,21

2,22

0,34

0,38

0,38

Boudy

1,29

1,33

Cerhonice

0,69

0,7

Čimelice

0,58

0,61

Číţová

1,67

1,69

Dobev Dolní Novosedly Drhovle

0,69

0,78

1,69 Podolí I 0,78 Probulov

0,41

0,43

0,43

0,73

0,76

0,76

0,57

0,65

0,69

0,74

0,74

Heřmaň

0,68

0,84

0,65 Předotice 0,84 Putim

0,87

0,89

0,89

Horosedly

0,23

0,25

0,64

0,67

0,68

Kestřany

0,88

1,01

0,24 Rakovice 1,01 Raţice

0,46

0,48

0,48

0,57 Skály 2,04 Slabčice

1,01

1,06

1,06

1,14

1,15

1,16

1,03

1,05

1,05

0,8

0,83

0,83

0,83 Temešvár 0,7 Varvaţov

4,23

4,29

4,29

3,91

3,94

3,95

0,63 Vlastec 0,26 Vojníkov

0,34

0,34

0,34

1,98

1,99

1,98

0,59 Vráţ 0,41 Vrcovice

1,96

1,99

2,02

0,71

0,73

0,72

0,24 Záhoří Zvíkovské 0,92 Podhradí

0,35

0,36

0,36

4,9

4,96

4,96

1,6

1,77

1,79

1,26

1,3

1,3

Kluky

0,55

0,57

Koţlí

1,96

2,04

Králova Lhota

0,73

0,77

Křenovice

0,75

0,8

Lety

0,77

0,83

Minice

0,69

0,7

Mirotice

0,57

0,63

Mirovice

0,26

0,26

Mišovice

0,57

0,59

Myslín

0,37

0,41

Nerestce

0,22

0,24

0,91

0,92

Olešná

0,66

0,67

Orlík nad Vltavou

2,73

2,82

Nevězice

Protivín

Smetanova 0,77 Lhota 0,8 Tálín

0,67 Ţďár SO ORP 2,82 Písek

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: Koeficient ekologické stability byl dále vyuţit pro hodnocení ekologické stability.

Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP ilustruje následující obrázek.

44

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Písek

45


Ochrana přírody Přírodní prostředí a krajiny a jeho ochrana

Biodiverzita a ekologická stabilita území

Albrechtice nad Vltavou Boudy

1 -2

1 -2

-1

Cerhonice

-1

2

-2

Čimelice

-1

-2

0

Číţová

1

2

1


0

-2

1

-2

-2

-2

0

-2

1

1

-2

2

-2

-2

-2

2

1

2

Kluky

-1

-1

-1

Koţlí

2

2

1

Králova Lhota

-2

-2

-2

Křenovice

-2

-2

-2

Lety

-2

-2

-2

Minice

-2

-2

-2

Mirotice

-2

-2

-2

Mirovice

-2

-2

-2

Mišovice

-2

-2

-2

Myslín

-1

-2

0

Nerestce

-2

-2

-2

Nevězice

0

2

0

Olešná Orlík nad Vltavou Oslov

-1

-2

1

2

2

2

2

2

2

Ostrovec

1

2

1

Paseky

2

2

2

Písek

1

2

1

Podolí I

0

-2

1

Probulov

-2

0

-2

Protivín

-1

-2

1

Předotice

-1

-2

-1

0

-1

1

Heřmaň Horosedly Kestřany

Putim

46

1


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podtémata Obec

Ochrana přírody Přírodní prostředí a krajiny a jeho ochrana


Rakovice

-2

-2

-1

Raţice

-1

-1

-1

Skály

0

-1

1

Slabčice Smetanova Lhota Tálín

0

-2

1

1

2

-1

-1

0

-1

Temešvár

1

-2

2

Varvaţov

2

2

2

-2

0

-2

Vojníkov

1

2

1

Vráţ

2

2

2

Vrcovice

0

-2

1

-1

-2

0

2

2

2

1

2

1

0

1

0

Vlastec

Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár ORP Celkem

47



SLABÉ STRÁNKY

Existence relativně rozsáhlých území chráněných Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich nějakou formou ochrany přírody a krajiny. pomalá realizace. Vzhledem k relativně rozsáhlým územím Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných s různým typem ochrany v území existuje řada druhů ţivočichů a rostlin (národní přírodní závad z důvodu jejich narušení zástavbou a rezervace, lokality soustavy NATURA 2000). komunikacemi. Vymezení přírodního parku Písecké hory.

Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích a některých rybnících.

Vymezení sítě územního systému ekologické stability s dalšími prvky ÚSES.

Pokles koeficientu ekologické stability na území SO ORP.

PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji zastavitelných území a dopravní infrastruktury by znamenala další zásahy do chráněných území a jejich prvků včetně biocenter a biokoridorů. Negativní dopady plánovaného rozvoje rekreačních a dalších aktivit v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny. Výskyt loţisek v chráněných územích – riziko budoucí těţby spojené s celkovým nárůstem zatíţení území. Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Růst intenzity automobilové dopravy na páteřních komunikacích.

Rozvoj cestovního ruch daný výskytem řady přírodních území a prvků cenných pro ochranu přírody a krajiny. Jednoznačné vymezení chráněných území v ÚPD jednotlivých obcí. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování. Vyuţití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny.

Problémy k řešení Návrh ZUR JČK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ZÚR můţe být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou drţbu a morfologii terénu. Rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové oblasti je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jeţ mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Jiţ v současnosti bylo vymezeno na území 15 obcí 19 závad. V případě realizace návrhů a záměrů by počet obcí se závadami vzrostl na 23 a nově předpokládá vznik 43 střetů, jak v oblasti zastavitelných území, tak i záměrů v dopravní infrastruktuře. Návrhy a záměry na vymezení zastavitelných území na území jednotlivých obcí se střetávají s vymezenými prvky ÚSES (biocentry a biokoridory), v některých případech i s lokalitami soustavy NATURA 2000. Ke střetům s regionálními biokoridory dochází na území obcí Horosedly, Nerestce, Protivín. Se střety s nadregionálními biokoridory dochází v obcích Dobev, Dolní Novosedly, Drhovle, Kestřany, Písek, Protivín. Střety s regionálním biocentrem se objevují v obcích Dobev, Heřmaň, Myslín, Písek, Protivín, Ţďár a střety s nadregionálním biocentrem se objevují v obcích Kestřany, Vráţ. Střety s ptačí oblastí 48

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. NATURA 2000 se objevují v obcích Číţová, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Varvaţov, Vráţ, Zvíkovské Podhradí a s evropsky významnou lokalitou NATURA 2000 v obci Ţďár. . Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Návrh ZÚR JČK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridoru

49


3.5


V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob vyuţívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převaţujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na správním území ORP Písek patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Na základě srovnání základních údajů o orné půdě na území jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje lze SO ORP Písek hodnotit následovně. Z hlediska rozlohy orné půdy se rozlohou 29714,8 řadí na třetí pozici za SO ORP Tábor a České Budějovice. Podílem orné půdy na celkové rozloze ve výši 41,3 % zaujímá 6. místo a patří do skupiny, jejíţ podíl je výrazně nad krajským průměrem (31,2 % z rozlohy kraje).

50

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2000 – 2010 SO ORP

Rozloha [ha]

Podíl z celku [%] 2000

2010

Změna

2000

2010

Absolutní [ha]

Relativní [%]

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek

11141,3

10949,6

44,3

43,5

-191,7

-1,7

36680,2

35626,2

39,9

38,7

-1054,0

-2,9

11781,6

11205,3

10,5

10,0

-576,3

-4,9

20626,1

20568,2

46,8

46,7

-58,0

-0,3

24987,7

24199,0

29,8

28,8

-788,7

-3,2

9586,4 16375,6 30204,9

9217,6 15939,1 29714,8

19,8 43,9 41,9

19,0 42,7 41,3

-368,8 -436,5 -490,1

-3,9 -2,7 -1,6

Prachatice

14284,7

13681,2

17,0

16,3

-603,6

-4,2

Soběslav Strakonice

14019,4 26394,4

13944,6 25885,3

43,8 46,0

43,6 45,1

-74,8 -509,1

-0,5 -1,9

Tábor

44611,6

44101,7

44,5

44,0

-509,9

-1,1

Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

14734,0 10682,6

14369,5 10501,8

32,6 23,0

31,8 22,6

-364,6 -180,8

-2,5 -1,7

12628,7

12654,1

48,1

48,2

25,3

0,2

4825,1 7812,9

4384,9 7713,3

9,3 45,5

8,5 45,0

-440,2 -99,6

-9,1 -1,3

311377,1

304655,9

31,9

31,2

-6721,2

-2,2

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Rozloha orné půdy na území SO ORP Písek poklesla v období 2000 aţ 2010 o 1,6 %, coţ je méně neţ činil v uvedeném intervalu pokles za kraj jako celek. Z hlediska absolutního poklesu, jenţ činil 490,1 ha, nejvíce se na něm podílela ORP Písek, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 64,3 ha, další místa připadají obcím Kestřany (-58,3 ha), Protivím (-48,9 ha), Dobev (-47,2 ha) a Mirotice (-41,3 ha). K úbytkům vyšším neţ 30 ha došlo na území obcí Ţďár (-36,8 ha) a Albrechtice nad Vltavou (-33,16 ha). Přehled změn rozlohy orné půdy mezi lety 2000 a 2010 dle jednotlivých obcí uvádí následující tabulka.

51

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.5.2: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2000 – 2010 Rozloha [ha] Obec

Podíl z celku [%]

2000

2010

1581,65

1548,49

43,07

42,17

-33,16

-2,1

Boudy

386,99

384,02

38,66

38,36

-2,97

-0,77

Cerhonice

507,46

505,83

53,37

53,21

-1,62

-0,32

Čimelice

511,98

510,05

49,76

49,56

-1,93

-0,38

Číţová

1122,14

1116,29

31,08

30,92

-5,86

-0,52

Dobev

1043,05

995,84

49,06

46,8

-47,21

-4,53

534,89

532,92

62,79

62,56

-1,97

-0,37

Drhovle

1237,61

1225,49

53,22

52,65

-12,11

-0,98

Heřmaň

336,83

310,58

47,76

44,04

-26,26

-7,8

Horosedly

417,9

406,35

72,39

70,38

-11,55

-2,76

Kestřany

914,3

855,98

45,53

42,58

-58,32

-6,38

Kluky

806,75

796,79

59,27

58,54

-9,96

-1,23

Koţlí

50,45

50,27

11,65

11,6

-0,18

-0,35

Králova Lhota

529,68

528,18

49,06

48,93

-1,5

-0,28

Křenovice

318,09

312,63

52,06

51,17

-5,46

-1,72

Lety

663,91

652,2

47,7

46,87

-11,71

-1,76

Minice

188,59

187,84

53,96

53,75

-0,76

-0,4

Mirotice

1371,86

1330,61

53,59

51,98

-41,26

-3,01

Mirovice

1568,45

1560,23

71,11

70,79

-8,22

-0,52

Mišovice

856,68

840,23

57,86

56,74

-16,45

-1,92

Myslín

272,39

264,43

65,4

63,65

-7,96

-2,92

Nerestce

334,5

333,95

71,47

71,38

-0,55

-0,16

Nevězice

466,3

464,72

47,32

47,2

-1,58

-0,34

Olešná

273,16

273,2

52,02

52,03

0,05

0,02

Orlík nad Vltavou

145,52

145,41

16,1

16,09

-0,11

-0,08

Oslov

707,16

705,72

36,5

36,43

-1,44

-0,2

Ostrovec

451,35

442,57

21,95

21,52

-8,78

-1,95

Paseky

331,72

328,15

13,18

13,03

-3,57

-1,08

1596,07

1531,79

25,24

24,23

-64,27

-4,03

Podolí I

216,97

214,22

24,21

23,9

-2,74

-1,27

Probulov

224,31

220,13

64,55

63,36

-4,18

-1,86

Protivín

2958,43

2909,5

48,2

47,36

-48,92

-1,65


Dolní Novosedly

Písek

2000

52

2010

Změna Absolutní [ha]

Relativní [%]

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozloha [ha] Obec

Podíl z celku [%]

2000

2010

1070,55

1063,67

29,15

28,97

-6,88

-0,64

431,09

433,82

41,41

41,67

2,74

0,63

Rakovice

568,4

562,56

54,25

53,7

-5,84

-1,03

Raţice

638,1

635,31

59,57

59,31

-2,8

-0,44

Skály

759,58

760,16

42,76

42,8

0,58

0,08

Slabčice

723,35

722,05

41,38

41,31

-1,3

-0,18

Smetanova Lhota

557,66

557,62

42,73

42,72

-0,05

-0,01

Tálín

190,66

190,61

45,54

45,53

-0,05

-0,03

Temešvár

76,05

75,95

14,46

14,44

-0,1

-0,13

Varvaţov

424,26

423,81

16,88

16,85

-0,45

-0,11

Vlastec

516,24

515,57

68,82

68,73

-0,67

-0,13

Vojníkov

351,97

352,58

29,85

29,94

0,61

0,17

Vráţ

197,77

194,84

26,85

26,4

-2,93

-1,48

Vrcovice

274,89

275,62

49,8

49,98

0,72

0,26

Záhoří

981,34

980,64

66,68

66,63

-0,69

-0,07


47,28

46,8

10,84

10,72

-0,48

-1,01

Ţďár

539,1

502,27

33,71

31,45

-36,84

-6,83

31275,2

30778,2

42,2

41,5

-496,9

-1,6

Předotice Putim

SO ORP Písek

2000

2010


Relativní [%]


Vývoj rozlohy orné půdy v letech 2008 - 2010 uvádí tabulky A13 a 14 v příloze. Vyplývá z nich zpomalení poklesu úbytků orné půdy na území SO ORP, kdy v uplynulých dvou letech pokles činil pouze necelých 60 ha, coţ představuje 0,2 % z celkové rozlohy orné půdy. Co se týče kvality půdy na území ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám, coţ ilustruje obrázek A15 v příloze. Podíl jednotlivých bonitních tříd na ploše orné půdy na území SO ORP Písek je následující. Z celkové rozlohy sledovaného území o výměře 74183,71 ha je neurčeno 29355,92 ha, coţ předstravuje cca 40 % území (39,57 %). Zbývající plochy byly zařazeny do jednotlivých bonitních ekologických jednotek dle třídy ochrany takto: I. třída ochrany – 2,75 % území, II. třída – 11,49 %, III. třída – 26,11 %, IV. třída – 6,26 % a V.třída – 13,8 %. Předpokladem zemědělského vyuţívání těchto půd jsou nezbytné investice do jejich odvodňování. Na území SO ORP Písek z celkové rozlohy 74183,71 ha spadá do území se změněným vodním reţimem (odvodněné plochy) plocha o rozloze 18670,39 ha, coţ představuje 25,17 % území. Délka odvodňovacího zařízení činí 230,36 km. Rozsah plochy odvodnění znázorňuje následující obrázek.

53

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.5.1: Plochy se změněným vodním reţimem odvodněné

54

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu vyuţití území (a rovněţ sloţkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Písek se v období 2000-2010 nezměnil a činil pouze 1,4%, coţ je mírně nad krajským průměrem 1,1%. Zastavěná plocha za sledované desetiletí vzrostla pouze o 3ha na 1011,4ha celkem k 1. 1. 2010. Absolutní přírůstek zastavěné plochy na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka č. 3.5.3: Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2000 – 2010 Rozloha [ha] Obec Albrechtice nad Vltavou

2000

Podíl z celku [%]

2010

2000

Změna

2010

Absolutní [ha]

Relativní [%]

37,13

37,17

1,01

1,01

0,04

0,11

7,86

8,07

0,79

0,81

0,21

2,64

Cerhonice

11,13

11,26

1,17

1,18

0,13

1,16

Čimelice

26,76

27,65

2,6

2,69

0,89

3,34

Číţová

30,61

32,17

0,85

0,89

1,56

5,1

Dobev

24,06

24,69

1,13

1,16

0,64

2,65

14

14,25

1,64

1,67

0,24

1,74

Drhovle

25,5

26,52

1,1

1,14

1,02

4

Heřmaň

9,46

9,69

1,34

1,37

0,23

2,43

Horosedly

7,57

7,59

1,31

1,31

0,02

0,24

Kestřany

24,08

24,17

1,2

1,2

0,1

0,4

Kluky

23,61

23,93

1,73

1,76

0,31

1,33

Koţlí

2,27

2,43

0,52

0,56

0,16

7,1

13,11

13,19

1,21

1,22

0,08

0,6

7,87

7,91

1,29

1,29

0,03

0,41

17,18

17,34

1,23

1,25

0,17

0,97

2,8

2,8

0,8

0,8

0

0

Mirotice

38,31

38,33

1,5

1,5

0,01

0,04

Mirovice

41,62

40,97

1,89

1,86

-0,64

-1,54

Mišovice

17,6

17,48

1,19

1,18

-0,12

-0,69

Myslín

7,81

6,99

1,87

1,68

-0,82

-10,54

Nerestce

6,53

6,54

1,4

1,4

0,01

0,17

Nevězice

9,81

10,25

1

1,04

0,44

4,51

Olešná

6,47

6,59

1,23

1,26

0,12

1,87

Boudy

Dolní Novosedly

Králova Lhota Křenovice Lety Minice

55


2000

Podíl z celku [%]

2010

2000

Změna

2010

Absolutní [ha]

Relativní [%]

Orlík nad Vltavou

10,77

9,85

1,19

1,09

-0,92

-8,54

Oslov

13,94

14,39

0,72

0,74

0,45

3,21

Ostrovec

17,81

17,95

0,87

0,87

0,14

0,77

7,9

7,99

0,31

0,32

0,09

1,2

232,44

231,16

3,68

3,66

-1,28

-0,55

Podolí I

11,47

11,64

1,28

1,3

0,16

1,42

Probulov

4,63

4,7

1,33

1,35

0,07

1,49

106,06

104,98

1,73

1,71

-1,08

-1,01

Předotice

24,81

25,51

0,68

0,69

0,7

2,82

Putim

13,51

14,19

1,3

1,36

0,68

5,03

Rakovice

14,04

14

1,34

1,34

-0,04

-0,3

Raţice

16,5

16,34

1,54

1,53

-0,15

-0,92

Skály

14,92

14,86

0,84

0,84

-0,06

-0,41

Slabčice

18,71

18,66

1,07

1,07

-0,05

-0,28

Smetanova Lhota

14,65

15,02

1,12

1,15

0,37

2,52

Tálín

7,52

7,59

1,8

1,81

0,07

0,95

Temešvár

3,73

3,78

0,71

0,72

0,05

1,45

Varvaţov

15,5

15,21

0,62

0,6

-0,29

-1,89

Vlastec

9,52

9,57

1,27

1,28

0,05

0,52

Vojníkov

7,83

7,89

0,66

0,67

0,06

0,73

Vráţ

7,62

7,66

1,03

1,04

0,04

0,47

7,5

7,03

1,36

1,28

-0,47

-6,23

21,98

22,25

1,49

1,51

0,27

1,21

4,76

4,83

1,09

1,11

0,07

1,55

11,92

11,9

0,75

0,75

-0,02

-0,14

1033,0

1036,7

1,4

1,4

3,7

0,4

Paseky Písek

Protivín

Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek


Vzhledem k záměrům v rozvoji páteřní dopravní sítě a očekávanému ekonomickému rozvoji území lze v následujícím období očekávat mírný nárůst podílu zastavěného území v rámci SO ORP Písek. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní porosty na území SO ORP Písek představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jeţ je vyšší neţ průměr ČR), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (34,8 % území). Rozsáhlé lesnaté oblasti na území Píseckých hor patří a ve střední části území mezi lesní ekosystémy, které mají vysokou ekologickou stabilitu (lesy přirozené a přírodě blízké). 56

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ačkoliv zde lesní porosty převáţně spadají do kategorie lesů hospodářských (23570,19 ha), důleţitá je i jejich funkce ochranná (177,41 ha) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení. Lesy ochranné jsou zařazeny do kategorie 21a, coţ jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Lesy zvláštního určení na území ORP mají rozlohu1635,4 ha, z toho největší rozloha je zařazena do kategorie 32d - lesy slouţící lesnickému výzkumu a lesnické výuce a 32f - lesy pro zachování biologické různorodosti jako zdroj kvalitního reprodukčního materiálu. Rozlohu lesů dle jednotlivých kategorií znázorňuje následující obrázek.

57

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.5.2: Lesy hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení

Na rozdíl od trendu ve vývoji orné půdy, výměra lesní půdy spíše stagnuje nebo mírně roste, jak uvádí následující tabulka. 58

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.5.4: Lesní půda v ha a změna rozlohy 2000 a 2010 v SO ORP Písek Rozloha [ha] Obec

Podíl z celku [%]

2000

2010

1321,88

1349,04

35,99

36,74

27,16

2,05

448,1

447,97

44,77

44,75

-0,13

-0,03

Cerhonice

236,79

239,45

24,9

25,19

2,66

1,12

Čimelice

132,13

140,45

12,84

13,65

8,32

6,3

Číţová

1863,25

1867,63

51,61

51,73

4,38

0,24

Dobev

503,79

518,47

23,69

24,37

14,69

2,92

56,32

59,6

6,61

7

3,28

5,82

Drhovle

545,69

598,09

23,47

25,7

52,4

9,6

Heřmaň

176,64

199,21

25,05

28,25

22,57

12,78

Horosedly

53,44

53,26

9,26

9,23

-0,18

-0,33

Kestřany

358,86

380,16

17,87

18,91

21,29

5,93

Kluky

250,83

273,61

18,43

20,1

22,78

9,08

Koţlí

94,19

97,89

21,76

22,58

3,7

3,93

Králova Lhota

228,17

233,48

21,14

21,63

5,31

2,33

Křenovice

177,55

183

29,06

29,95

5,45

3,07

Lety

346,14

348,37

24,87

25,03

2,23

0,65

Minice

107,93

108,68

30,88

31,1

0,75

0,7

Mirotice

371,81

388,96

14,52

15,19

17,15

4,61

Mirovice

203,46

204,47

9,23

9,28

1,01

0,5

Mišovice

399,33

400,26

26,97

27,03

0,93

0,23

Myslín

28,42

28,44

6,82

6,85

0,02

0,08

Nerestce

27,46

27,9

5,87

5,96

0,43

1,58

Nevězice

319,71

320,47

32,45

32,55

0,77

0,24

144,8

144,74

27,58

27,56

-0,06

-0,04

432,31

433

47,82

47,9

0,69

0,16

831,2

831,41

42,9

42,92

0,22

0,03

Ostrovec

1239,83

1243,23

60,3

60,47

3,4

0,27

Paseky

2062,53

2062,52

81,92

81,92

-0,01

0

Písek

2973,07

2981,53

47,01

47,15

8,46

0,28

Podolí I

516,4

516,78

57,61

57,66

0,38

0,07

Probulov

25,15

29,74

7,24

8,56

4,58

18,22

1487,37

1508,58

24,23

24,56

21,21

1,43

344,12

373,97

9,37

10,18

29,85

8,67


Dolní Novosedly


Protivín Předotice

2000

Změna

59

2010

Absolutní [ha]

Relativní [%]


2000

2010


Změna

2010

Absolutní [ha]

Relativní [%]

Putim

185,19

185,24

17,79

17,79

0,05

0,03

Rakovice

286,66

299,58

27,36

28,6

12,92

4,51

Raţice

80,02

82,42

7,47

7,7

2,4

3

Skály

589,54

589,54

33,19

33,19

0

0

Slabčice

646,3

647,44

36,98

37,04

1,13

0,18

Smetanova Lhota

478,5

479,39

36,67

36,73

0,89

0,19

Tálín

54,59

54,59

13,04

13,04

0

0,01

Temešvár

326,18

326,45

62,02

62,07

0,28

0,08

Varvaţov

1656,66

1660,76

65,9

66,05

4,1

0,25

Vlastec

91,49

91,49

12,2

12,2

0

0

Vojníkov

651,81

651,08

55,29

55,28

-0,73

-0,11

Vráţ

359,15

364,45

48,76

49,37

5,3

1,48

Vrcovice

169,82

170,48

30,76

30,91

0,66

0,39

Záhoří

211,38

211,37

14,36

14,36

-0,01

-0,01


239,53

240,52

54,9

55,12

0,99

0,41

Ţďár

785,18

786,73

49,1

49,26

1,55

0,2

25120,4

25435,7

33,9

34,3

315,3

1,3

SO ORP Písek


Největší přírůstek lesní půdy v uvedeném období dosáhly obce Drhovle (52,4 ha) Albrechtice nad Vltavou (27,16 ha). Kluky (22,8 ha), Heřmaň (22,6 ha), Kestřany (21,3 ha) a Protivín (21,2 ha) a Mirotice (17,15 ha). Nejvyšší relativní přírůstek dosáhla obec Probulov. Její absolutní přírůstek 4,58 ha znamenal nárůst o 18,2 %. Otázka kvality lesních porostů je přinejmenším problematická. Na značné části území docházelo k překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu ekosystémů a vegetace, včetně zahrnutí přízemního ozonu (O3), coţ mohlo mít negativní dopady na lesní ekosystémy. Týká se to území obcí Číţová, Dolní Novosedly, Drhovle, Kluky, Mišovice, Paseky, Písek, Protivín a Ţďár. Lesní porosty jsou rovněţ zatěţovány nárůstem emisí s růstem intenzity dopravy, pokud je komunikace v bezprostřední blízkosti nebo vedena lesem.

60


Zemědělskýpůdní fond a pozemky určené k plněnífunkcí lesa

Orná půda – kvalita a změna rozlohy

Míra zalesnění a kvalitalesů


2

1

2

Boudy

2

1

2

Cerhonice

1

1

1

Čimelice

0

1

0

Číţová

2

2

2

Dobev

1

1

1

Dolní Novosedly

0

1

-1

Drhovle

1

1

1

Heřmaň

1

1

1

Horosedly

0

1

-1

Kestřany

1

1

0

Kluky

1

1

1

Koţlí

2

2

1

Králova Lhota

1

1

1

Křenovice

2

1

2

Lety

1

1

1

Minice

2

1

2

Mirotice

0

1

0

Mirovice

-1

-1

-1

Mišovice

-1

-1

1

Myslín

-2

-2

-1

Nerestce

0

1

-1

Nevězice

2

1

2

Olešná

1

1

1

Orlík nad Vltavou

1

-1

2

Oslov

2

1

2

Ostrovec

2

1

2

Paseky

2

1

2

Písek

1

0

2

Podolí I

2

1

2

Probulov

0

1

-1

Protivín

0

0

1

Předotice

0

0

0

Putim

1

2

0

Rakovice

1

0

1

-1

0

-1

Raţice

61


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podtémata Zemědělskýpůdní fond a pozemky určené k plněnífunkcí lesa

Obec

Orná půda – kvalita a změna rozlohy

Míra zalesnění a kvalitalesů

Skály

1

0

2

Slabčice

1

0

2

Smetanova Lhota

2

1

2

Tálín

0

1

0

Temešvár

2

1

2

Varvaţov

1

0

2

Vlastec

0

1

0

Vojníkov

2

1

2

Vráţ

2

1

2

Vrcovice

0

-2

2

Záhoří

0

1

0


2

1

2

Ţďár

2

0

2

SO ORP Písek

1

0

1


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území – s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší. Významné funkce lesů zvláštního určení – pro zachování biologické rozmanitosti, atd.

SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká úrodnost půdy – půdy niţších bonitních tříd, klima. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování vysokého podílu území. Omezené moţnosti hospodaření v lesích ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního určení. Nevhodná druhová skladba části lesních porostů.

PŘÍLEŢITOSTI Rozvoj ekologických forem hospodaření na půdě. Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů.

HROZBY Pokles kvality půd v důsledku především vodní eroze v důsledku častých povodní – pomalá realizace protipovodňových opatření. Zábory – trvalé odnětí ZPF v rámci modernizace dopravní infrastruktury.

Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost.

Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit – sportovní areály apod. – v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi

Výhledově významný hospodářský potenciál lesních porostů - rostoucí význam produkce dřevní hmoty.

Další odnětí (zábory) půdy určené k plnění funkcí lesa v důsledku rozvoje v N-OS8

Potenciál pro rozvoj individuální rekreace.

Poškozování lesních porostů okusem v důsledku přemnoţení zvěře.

62

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí ► minimalizovat zábory zemědělské půdy vyšších tříd ochrany, ► minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit v rozvojové oblasti Písecko – Strakonicko. Současné střety návrhu zastavitelných území, jeţ zasahují do lesa by měly ve svých ÚP řešit obce Dolní Novosedly, Kestřany, Olešná, Písek, Protivín, Putim, Tálín, Varvaţov, Vráţ. Záměry v rozvoji dopravní infrastruktury, přesněji rychlostní silnice procházejí lesem na území obcí Cerhonice, Předotice, Nerestece, Rakovice, Boudy, Mirotice, Záměr silnice I. třídy prochází lesem v obcích Dobev, Písek, Lety, Králova Lhota, Orlík nad Vltavou, Předotice, Drhovle, Kestřany, Dolní Novosedly, Záhoří, Temešvár, Podolí I. a Křenovice. Záměr silnice II. třídy prochází lesem v obcích Paseky, Albrechtice nad Vltavou. Úkolem obcí by měla být minimalizace jejich negativních důsledků v daném území. Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na moţnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyuţívaných, erozně ohroţených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Vyhledávat a vymezovat nefunkční části ÚSES v lesních porostech.

63


4 Sociální pilíř 4.1

Technická infrastruktura

Kvalita technické infrastruktury je především důleţitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Písek v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inţenýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a poţadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udrţitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění ţádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Písek. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla.

64

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek 4.1.1: Teplovodní, kanalizační, plynová a vodovodní síť na území SO ORP Písek pro rok 2010

65

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásobování vodou Většina obcí v rámci SO ORP Písek v současné době má zavedenu vodovodní síť, která však chybí v obcích Cerhonice, Kluky, Koţlí, Křenovice, Minice, Mišovice, Nevězice, Paseky, Smetanova Lhota, Varvaţov, Vojníkov, Vrcovice. Obec Nerestce má v plánu vystavět vodovodní síť příští rok, budou-li finance a v obci Lety je vodovodní síť zavedena jen do obecního úřadu. V rámci SO ORP Písek mají obce zavedenu vodovodní síť příbliţně v tomto rozsahu svého území: Albrechtice nad Vltavou (50%), Boudy (100%), Číţová (98%), Dobev (75%), Drhovle (30%), Heřmaň (100%), Kestřany (zaveden do 80%, vyuţívá 35%), Kluky (80%), Mirovice (80%), Orlík nad Vltavou (80%), Oslov (65-70%), Ostrovec (50%), Písek (100%), Podolí I (95%), Protivín (100%), Putim (97%), Raţice (100%), Skály (98 %), Slabčice (30%), Tálín (85-90%), Vlastec (50%), Vráţ (25%), Záhoří (60%), Zvíkovské Podhradí (100%), Ţďár (75%). U obcí Čimelice, Horosedly, Mirotice, Paseky, Temešvár není znám přesný podíl pokrytí, ale obce jsou ve značné části území pokryté a v obci Olešná se nachází soukromý vodovod patřící místnímu hotelu, ale není známo kolik domácností je přesně napojeno. V obcích Albrechtice nad Vltavou, Boudy, Číţová, Dobev, Drhovle, Horosedly, Lety, Mirotice, Protivín došlo od roku 2008 k prodlouţení vodovodní sítě, které bylo nejvýraznější v ORP Písek, přesně o 2,95 km (více viz tabulka č. B1 v příloze). Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Jejich přehled poskytuje následující mapa.

66

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4. 1. 1: Kanallizace v SO ORP Písek pro rok 2010

67

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváţeny na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. ČOV jsou v obcích Boudy, Čimelice, Drhovle, Kestřany, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Písek, Protivín, Předotice, Smetanova Lhota. Od roku 2008 vystavěly ČOV v obci Číţová a v obci Mirovice přibyly další 2 ČOV a nyní jsou v Mirovicích 3 ČOV (viz. tabulka B 3 v příloze) Kestřany plánují v budoucnu výstavbu ČOV. Obec Nerestce by chtěla ČOV, ale výstavbu komplikují finance a mnoţství ochranných pásem v okolí, kvůli kterým se nesmějí stavět ani domovní čističky. V obci Heřmaň započal projekt na výstavbu ČOV. V obci Putim a Zvíkovské Podhradí se ČOV právě staví. Jednotná kanalizace je zavedena v obcích Kluky, Olešná, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Raţice, Smetanova Lhota, Ţďár. Smíšená neboli splašková kanalizace se nachází v obcích Albrechtice nad Vltavou (jen 50% obce), Nevězice (pouze 15% domácností), Oslov (65-70%), Rakovice (80%), Tálín (85%), Vojníkov (75%), Vrcovice (75%). U obcí Boudy, Číţová, Dobev, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Králova Lhota, Křenovice, Lety, Minice, Mirovice, Probulov, Protivín, Skály, Slabčice, Vlastec, Vráţ, Záhoří, Zvíkovské Podhradí není znám přesný podíl pokrytí, ale předpokládá se, ţe je pokrata značná část území. V obci Paseky právě probíhá výstavba smíšené kanaliazce a pokrytí je zatím v 50% obce, ve zbylích 50% obce je výstavba kanalizace v plánu. V obci Putim se staví tlaková kanalizace s ČOV pro 80% obce. Zásobování plynem V rámci SO ORP Písek jsou plynem zásobovány obce Boudy (70%), Cerhonice (asi 50%, zbytek obce nemá zájem), Drhovle (napojeno asi 85 % domácností), Mirovice (30%), Oslov (53%), Písek (100%), Protivín (80%), Předotice (30%), Putim (50%), Rakovice (60%), Smetanova Lhota (40%), Vráţ (100%), Vrcovice (40%), Záhoří (v Horním a Dolním Záhoří, ve zbylé části obce plyn chybí). U obce Horosedly a Mirotice není znám přesný podíl pokrytí domácností plynem. Oproti roku 2008 zůstala délka plynovodu ve většině obcí nezměněna, k jeho prodlouţení došlo v obci Čimelice (o 4m), Číţová (o 64 m) a Mirotice (o 14 m). K prodlouţení došlo také v obci Písek plynofikací nové zástavby na Václavském předměstí (o 2,69 km) Obce, které ještě dnes nemají zavedený plyn a plynofikaci neuvaţují. Většinou uvádějí pro zamítnutí plynofikace, ţe se z ekonomického hlediska plyn nevyplatí. Zásobování teplem V ORP Písek je zásobováno teplem jen samotné město Písek. Dodávku tepla zajišťuje společnost Teplárna Písek, a.s. Společnost zásobuje teplem přibliţně 75% domácností. Viz Obrázek 4.1.1.

68

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásobování elektrickou energií V obcích Myslín, Putim, Smetanova Lhota, Orlík nad Vltavou a Vrcovice nedošlo v letech 2008 aţ 2010 ke změnám délky rozvodů. V obcích Albrechtice nad Vltavou, Číţová, Dolní Novosedly, Drhovle, Heřmaň, Kluky, Králova Lhota, Křenovice, Minice, Mirotice, Nerestce, Olešná, Písek, Protivín, Předotice, Raţice, Skály, Slabčice a Ţďár došlo k prodlouţení elektrické sítě z důvodu úpravy trasy elektrického vedení. V ostatních obcích došlo k prodlouţení délky vedení elektrického napětí (viz tabulka B4 v příloze B). Obce Mirovice, Myslín, Vrcovice a Zvíkovské Podhradí uvádějí, ţe potíţe nastávájí jen za silně nepříznivého počasí. Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku.

69

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.1. 2: Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Písek pro rok 2010

70

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č.4.1.1 Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obec

Vodovod Plynofikace


A

Boudy

A

Cerhonice

Jednotná kanalizace *

Kanalizace napojena na ČOV

Hodnocení

A A

A

A

A

0 A

2 0

Čimelice

A

A

Číţová

A

A

Dobev

A

-1

Dobev Dolní Novosedly

A

-1

Drhovle

A

A

Heřmaň

A

A

Horosedly

A

A

Kestřany

A

Kluky

A

A

A

1

A

2

A

0 0 A A

-2 A

Křenovice Lety

0 0

Koţlí Králova Lhota

1

A

-1 A

-1

A

0

Minice

A

-1

Mirotice

A

A

A

Mirovice

A

A

A

1

Mišovice

A

-1

Myslín

A

-1

Nerestce

A

A

A

2

0

Nevězice

A

-1

Olešná

A

A

A

1

Orlík nad Vltavou

A

A

A

1

Oslov

A

A

A

1

Ostrovec

A

Paseky

A

Písek

A

A

Podolí I

A

A

Probulov

A

Protivín

A

A

Předotice

A

A

Putim

A

A

0

Rakovice

A

A

0

Raţice

A

A

0

Skály

A

A

0

Slabčice

A

Smetanova Lhota

A

0 A A

A

Temešvár

A

A

2 0 -1

A

A

2

A

1

-1 A

Tálín

0

A

A

1 0

A

1

Varvaţov

A

71

-1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Vlastec

Vodovod Plynofikace

Jednotná kanalizace *

A A A

Vrcovice

Hodnocení -1

Vojníkov Vráţ

Kanalizace napojena na ČOV

-1

A

0

A

-1

A

0

Záhoří

A


A

-1

Ţďár

A

-1

ORP Celkem Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, ÚAP Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x A 0…..2x A 1…..3x A 2…..4x A (obec s kompletním vybavením)

72

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtéma Obec


Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie

Veřejná technická infrastruktura


Kanalizační síť a napojení obcí na ČOV

-1

0

-1

2

2

2

-1

-1

0

Čimelice

2

2

2

Číţová

0

0

0

Dobev

0

-1

1

Boudy Cerhonice

Dolní Novosedly

-1

-1

-1

Drhovle

0

1

-1

Heřmaň

0

0

1

Horosedly

2

2

2

Kestřany

0

-1

0

Kluky

0

0

0

Koţlí

-1

-1

-2

0

0

0

Křenovice

-1

-1

0

Lety

-1

-1

0

Minice

-1

-1

0

Mirotice

2

2

2

Mirovice

0

0

1

Mišovice

-1

-1

-1

Myslín

-2

-1

-2

Nerestce

-1

-1

-2

Králova Lhota

Nevězice

0

0

1

-1

-1

0

Orlík nad Vltavou

0

0

1

Oslov

0

0

1

Ostrovec

0

0

0

Paseky

0

0

-1

Písek

2

2

2

Podolí I

-1

0

-2

Probulov

Olešná

-1

-1

0

Protivín

2

2

2

Předotice

0

1

0

Putim

2

1

2

Rakovice

0

0

0

Raţice

0

0

0

Skály

0

0

1

73

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Slabčice

-1

0

-1

Smetanova Lhota

0

0

1

Tálín

0

0

0

Temešvár

0

2

-1

Varvaţov

0

1

0

Vlastec

0

0

0

-1

-1

0

0

0

0

Vojníkov Vráţ Vrcovice

-1

0

-1

Záhoří

0

1

0


0

0

1

Ţďár

0

0

0

ORP Celkem

0

0

0

74


SLABÉ STRÁNKY

Dostatečná přenosová kapacita produktovou elektrické sítě, plynovodů.

Absence vodovodu nebo kanalizace v obci Cerhonice, Dobev, Dolní Novosedly, Koţlí, Králova Lhota, Křenovice, Lety, Minice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Ostrovec, Probulov, Předotice, Putim, Rakovice, Raţice, Skály, Slabčice, Tálín, Temešvár, Varvaţov, Vlastec, Vojníkov, Vráţ, Vrcovice, Vrcovice, Záhoří, Zvíkovské Podhradí, Ţďár

Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií.

Nedostatečná síť splaškové nebo jednotné kanalizace napojené na ČOV, Cerhonice, Dobev, Dolní Novosedly, Koţlí, Králova Lhota, Křenovice, Lety, Minice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Ostrovec, Probulov, Předotice, Putim, Rakovice, Raţice, Skály, Slabčice, Tálín, Temešvár, Varvaţov, Vlastec, Vojníkov, Vráţ, Vrcovice, Vrcovice, Záhoří, Zvíkovské Podhradí, Ţďár Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod.

PŘÍLEŢITOSTI Zvyšovat efektivitu technické infrastruktury SO ORP, její spolehlivost a omezovat ztráty v sítích i znečištění prostředí, které způsobuje nevhodně fungující a chybějící infrastruktura. Informovanost obyvatel obcí o ekologických moţnostech vytápění domácností a intenzivní podpora alternativních zdrojů energie. Zabezpečit obce náhradními zdroji pitné vody v případě havárií.

HROZBY Nedostatečné tempo budování a intenzifikace kanalizačních systémů a ČOV bude mít negativní vliv na čistotu vodních toků a kvalitu ostatních sloţek ţivotního prostředí. Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdraţováním energií návrat řady domácností k tuhým palivům. Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na infrastrukturu a obsluhu.

Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace ► Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na jiţ vybudované ČOV). ► Modernizace a dobudování kanalizačních sítí ve všech obcích SO ORP Písek

75


4.2


Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Písek byla řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, návrh Zásad územního rozvoje JČK (březen 2010), „Odůvodnění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje“ (březen 2009), Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje-koncept květen (2005), ÚP VÚC Písecko-Strakonicko, atd. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury je základním výchozím dokumentem návrh ZÚR JČK, který zpřesňuje vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu ZÚR JČK vymezuje následující koridory veřejné infrastruktury republikového významu, jeţ procházejí územím SO ORP: ► koridor rychlostní silnice R4 (Praha – křiţovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda u Písku) s pokračováním po silnici I/4 na Stráţný - (Pasov), ► Vltavskou vodní cestu v úseku (Třebenice) – České Budějovice. Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouţí síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Dálnice a rychlostní komunikace Územím SO ORP Písek neprochází trasa ţádné dálnice. V současné době je na řešeném území v provozu jediný úsek rychlostní silnice R4 a tím je úsek Třebkov (N. Hospoda) - křiţ. I/20, v provozu jako I/4. Základem silniční sítě na řešeném území jsou silnice I. a II. třídy. Silnice I. třídy I/4 (Praha) - Milín (I/66) - Lety (I/19) - Nová Hospoda (I/20) - Strakonice (I/22) I/19 Roţmitál p. Třemšínem (I/18) - Lety (I/4) - Milevsko – (Oltyně - Tábor) I/20 (Plzeň) - Blatná - Nová Hospoda (I/4) - Písek (I/29) - Vodňany - Č. Budějovice I/29 Písek – (Bernatice - Opařany - Oltyně) Silnice II. třídy Na území ORP Písek se nacházejí následující silnice II. třídy: II/121 II/105 – Milevsko – Zvíkovské Podhradí – silnice I/4 přerušení Buzice – Blatná II/138 Zvíkovské Podhradí – Záhoří – Albrechtice nad Vltavou – Temelín II/139 Horaţďovice – Radomyšl – Písek 76

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. II/140 Písek – Putim – Drahonice – Bavorov II/159 I/20 – Tálín – Paseky – Albrechtice nad Vltavou – Týn nad Vltavou II/604 Předotice – Třebkov – MÚK R4 Nová Hospoda (souběţná komunikace s R4) Základní kostru, tvořenou silnicemi I. a II. třídy, doplňují silnice III.třídy. Přehled délky silnic I., II. a III.tříd na území jednotlivých obcí je v tabulkách B 6-8 v příloze. Hustota silniční sítě na území ORP Písek je relativně vysoká ve srovnání s krajským průměrem, který je nejniţší z krajů ČR. Hlavním problémem je však nevyhovující technický stav. Podstatná část vyţaduje rekonstrukci a modernizaci. Jejich průběh zachycuje následující obrázek.

77

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek 4.2.1 Dopravní infrastruktura na území SO ORP Písek

78

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozvoj silniční sítě na území ORP Písek V rámci návrhu Zásad územního rozvoje JČK byly vymezeny koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jeţ zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. D4 Rychlostní silnice R4 – na území kraje je koridor pro záměr rychlostní silnice kontinuálně vymezen v úseku hranice se SČK – Předotice (napojení na jiţ realizovaný úsek rychlostní silnice R4). Záměr je dělen na 3 úseky: ► D4/1 - úsek hranice se Středočeským krajem – Mirotice (severní okraj, Rakovické chalupy), obsahuje západní obchvat Čimelic a Rakovic, vč. úprav dnešní silnice I/4 po převedení tohoto tahu na rychlostní silnici R4 na nový úsek doprovodné silnice II/604 v úseku Dolní Nerestce – hranice se SČK, úsek je ukončen MÚK se silnicí II/121 ► D4/2, východní obchvat Mirotic, doplnění jiţ realizovaného polovičního profilu, šíře koridoru je redukována na 200m. ► D4/3, úsek Mirotice (jiţní okraj, Radobytce) – Předotice (napojení na hotový úsek od MÚK Nová Hospoda), v současné době ve výstavbě. Dotčená katastrální území: Horosedly, Lety, Dolní Nerestce, Horní Nerestce, Krsice, Rakovice, Boudy, Mirotice, Radobytce, Cerhonice, Malčice u Mirotic, Podolí II, Křešice u Číţové. D5 Silnice I/4 - na území kraje je koridor pro záměr kapacitní silnice (S3 dle PÚR ČR 2008) nespojitě vymezen v úseku od MUK Nová Hospoda přes Strakonice aţ po křiţovatku Houţná (se silnicí I/39). Z 12 úseků se pouze jeden nachází na řešeném území: ► úsek MÚK Nová Hospoda – Strakonice (severní okraj, Řepice) koridor vymezený pro zlepšení parametrů stávající silnice I/4 od její homogenizace, aţ po řešení novou rychlostní silnicí. Dotčená katastrální území: Drhovle, Brloh u Drhovle. D6 Silnice I/19 - na území JČK je záměr silnice I. třídy, její homogenizace, úpravy na 4 pruhy a navrţených přeloţek nespojitě vymezen od hranice z PK a hranice s krajem Vysočina jako koridor veřejné dopravní infrastruktury. Záměr je dělen do 12 samostatných úseků, na území SO ORP byly vymezeny následující: ► D6/1 hranice Plzeňského kraje – západní okraj Mirovic, pouze homogenizace stávající silnice, koridor navrţen v redukované šíři 100m. ► D6/2, východní okraj Mirovic – Lety (východní okraj), navazuje na západě na uvaţovanou územní rezervu pro severní obchvat Mirovic, prochází přes navrţenou MÚK s rychlostní silnicí R4 Lety, pokračuje jiţním obchvatem obce Lety, koridor je navrţen v šíři 200m. ► D6/3, úsek Lety (východní okraj) – Hrejkovice (západní okraj), pouze homogenizace stávající silnice, koridor navrţen v redukované šíři 100m. Dotčená katastrální území: Plíškovice, Horosedly, Lety, Králova Lhota, Orlík nad Vltavou, Probulav. D7 Silnice I/20 - na území JČK je záměr silnice I. třídy, její homogenizace, úpravy na 4 pruhy a navrţených přeloţek nespojitě vymezen od hranice s PK po MÚK s dálnicí D3. Záměr je dělen do 14 úseků, z toho na území SO ORP Písek se nachází: ► D7/2, úsek Sedlice (JV okraj) – MÚK Nová Hospoda, homogenizace ve stávající stopě silnice, úprava výškových poměrů (lesní komplex Obora), redukovaná šíře koridoru 100m. 79

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► D7/3, křiţovatka Nový Dvůr, záměr nové MÚK silnic I/20 a II/159 (případně úrovňové stykové křiţovatky) z důvodu vyuţití II/159 pro dostavbu ETE. Dotčená katastrální území: Pamětice u Drhovle, Šamonice, Třebkov, Drhovle, Nový Dvůr u Písku, Selibov. D11 Silnice I/29 – záměr od křiţovatky Kbelnice silnic I/4 a II/139, navrhuje se úsek silnice II/139 Kbelnice – Písek spolu se severním obchvatem města Písek převést do silnic I. třídy jako pokračování silnice I/29, a dále jsou navrţeny přeloţky a homogenizace silnice I/29 aţ na křiţovatku se silnicí I/19 u Oltyně. Záměr má 13 úseků, na území SO ORP se nacházejí: ► D11/1, úsek Kbelnice – Dobev (západní okraj), nová silnice v parametrech silnice I. třídy, šířka koridoru 200m. ► D11/2, úsek Dobev – Písek (západní okraj), úsek zahrnuje severní obchvat sídla Dobev s napojením na stávající silnici západně od sídla Malé Nepodřice a průtahem ve stopě stávající silnice v Malých Nepodřicích mezi zastavěným území a průmyslovou zónou, proměnná šíře koridoru 100m – 200m. ► D11/3, severní obchvat Písku, napojení na úsek v Nových Nepodřicích, nová MÚK se silnicí I/20 „Na Kuchyňce“, koridor veden mezi okrajem zastavěného území a severní průmyslovou zónou, nový most před Otavu, napojení na dnešní I/29 MÚK křiţovatkou na SV okraji města Písek, šíře koridoru 200m. ► D11/4, úsek Písek – Dolní Novosedly, nová silnice, narovnání serpentýn v prostoru u kamenolomu, koridor proměnné šíře 200 aţ 500m z důvodu sloţité morfologie terénu. ► D11/5, obchvat Záhoří, nová silnice, koridor vymezen jiţně od zastavěného území obce Záhoří mezi ním a sídlem Třešně, šířka koridoru 200m. ► D11/6, úsek Záhoří – Podolí I, homogenizace úseku ve stopě stávající silnice, vyuţití Podolského mostu přes Vltavu beze změny, šíře koridoru 100m. ► D11/7, úsek Podolí I – Bernatice (západ), nová komunikace, jiţní obchvat Podolí I. proměnné šíře 200 – 500m, na něj navazuje severní obchvat Křenovic, obvyklá šíře koridoru 200m, krátký úsek homogenizace stávající silnice na západní okraj zastavěného území Bernatic, zde redukovaná šíře koridoru 100m . Dotčená katastrální území: Stará Dobev, Nepodřice, Písek, Dolní Novosedly, Svatonice, Horní Zahoří u Písku, Chrastiny, Jamný, Temešvár, Podolí I, Olešná nad Vltavou, Křenovice, Bojenice, V návrhu ZÚR JČK jsou dále vymezeny záměry rozvoje silnic II.třídy D30 Silnice II/140 – záměr nových 2 úseků přeloţky na jihu města Písek a v obci Raţice pro silnici II. třídy, koridor nespojitě vymezen 2 samostatnými úseky: ► D30/1, přeloţka Písek, napojení v jiţním segmentu Písku na silnici I/20 do stávající MÚK u hypermarketu Hypernova, na druhém konci nová kruhová křiţovatka v lokalitě „Putimská Vysoká“, šíře koridoru 100m. ► D30/2, Raţice, nové mimoúrovňového kříţení s ţeleznicí Plzeň – Č. Budějovice na severozápadním okraji obce Raţice, šíře koridoru 100m. Dotčená katastrální území: Písek, Smrkovice, Hradiště u Písku, Raţice, Putim. D40 Silnice II/138 - homogenizace a rozšíření úseku Albrechtice nad Vltavou – Všeteč – Temelín spolu s vybudováním jiţního půloblouku mezi silnicemi II/159 a II/138 v jihozápadním segmentu Albrechtic nad Vltavou, záměr je dělen do 3 navazujících úseků: ► D40/1 – jiţní půloblouk Albrechtice nad Vltavou – nová přeloţka silnice II/138 v jihozápadní části obce po hranici zastavěného území, odvedení dopravy související s dostavbou ETE mimo centrum obce, šíře koridoru 100m. 80

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► D40/2 – homogenizace a rozšíření silnice II/138 v úseku Albrechtice n/V – Všeteč – Temelín na normové parametry, přímá vazba na dopravu spojenou s dostavbou 3. a 4. bloku ETE, šíře koridoru 100m. Dotčená katastrální území: Albrechtice nad Vltavou. D45 Silnice II/159 – záměr zlepšení parametrů propojení Písek (od křiţovatky s I/20 Nový Dvůr) – Týn nad Vltavou úpravou křiţovatky silnic I/20 a II/159 u Nového Dvora, navazujícího úseku II/159 Nový Dvůr – Tálín a prostřednictvím nových obchvatů obcí Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou a nového úseku Újezd – Neznašov. Záměr je dělen do 2 úseků. Územím SO ORP Písek prochází nasledující úsek. ► D45/1 Tálín – Paseky, návrh severního obchvatu obce Tálín kontinuálně přecházející do jiţního obchvatu obce Paseky, zlepšení parametrů pro přepravu materiálů a osob pro dostavbu ETE, šíře koridoru 100m. Výše uvedený záměr D45 v uvedeném znění není v souladu s územním plánem Jihočeského kraje, kde v Zásadách udrţitelného rozvoje ve výkresu ploch a koridorů nadmístního významu je u obce Albrechtice nad Vltavou naznačen pouze jakýsi „čtvrtobchvat“ spojující silnice II/159 od Pasek se silnicí II/138 na Všeteč. Tento záměr nelze označit za obchvat silnice II/159 Písek – Týn nad Vltavou, vůbec trasu II/159 neřeší a veškerá tranzitní doprava na hlavní trase Písek – Týn nad Vltavou bude nucena nadále pouţívat dosavadní průtah obcí Albrechtice nad Vltavou, coţ vzhledem k nedostatečným dopravně-technickým parametrům průtahu obcí nelze povaţovat za koncepční řešení. Dotčená katastrální území: Nový Dvůr u Písku, Selibov, Tálín, Paseky u Písku, Albrechtice n/V.

Zatíţení silniční sítě Dopravní zatíţení silniční sítě na území ORP Písek dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Intenzity dopravy udává ukazatel RDPI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší neţ průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů aţ o 10-15%. Intenzita provozu se rovněţ výrazně mění v průběhu dne. Tabulka č.4.2.1 – Intenzity dopravy na vybraných úsecích (2005) Silnice I/4

Úsek Lety (I/19) - Nová Hospoda (I/20)

vozy/24hod 10000

Nová Hospoda (I/20) - Strakonice

5000

I/19

Lety - Milevsko

I/20

Nová Hospoda - Písek

10000

Nový Dvůr - Protivín

10000

I/29

3000-5000

Písek - Bernatice

6000-8000

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Data, uvedená v tabulce. 4.2.2 byla zpracována v rámci sčítání v roce 2005, coţ znamená, ţe jiţ dnes jsou dle některých odhadů výrazně vyšší a nárůst bude dále pokračovat. Vývoj v uplynulém období ilustruje obrázek B9 ůstu intenzity dopravy mezi lety 2000 a 2005 na území města Písek v příloze. Přehled o vytíţenosti hlavních komunikací na území SO ORP Písek podává obrázek B10 v příloze. Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření stávajících a budování nových odstavných stání a garáţí. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury

81

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru. Dostupnost ORP Hodnocení dopravní obsluţnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů do Písku ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů podle účelu – moţnosti dojíţďky za prací, dojíţďky do škol a na úřady. Tabulka č. 4.2.2 Dostupnost ORP Písek NÁZEV OBCE Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky

POČET POČET POČET SPOJENÍ SPOJENÍ SPOJENÍ na 6 na 8 na 14

NÁZEV OBCE

POČET POČET SPOJENÍ SPOJENÍ na 6 na 8

POČET SPOJENÍ na 14

1

0

1 Oslov

1

0

0

0 1 2 2 0

0 0 1 0 2

0 0 0 4 1

Ostrovec Paseky Podolí I Probulov Protivín

1 0 1 0 3

0 0 0 0 4

0 0 1 0 2

3

0

2 Předotice

2

1

1

2 0 0 0 1

1 2 0 0 0

3 1 0 1 1

1 0 1 1 1

2 0 0 0 0

1 0 0 0 0

0

0

Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova 0 Lhota

1

0

0

0

0

0 Tálín

0

0

0

1 0 1 1 0 1 1

0 1 1 0 0 0 0

1 0 0 0 0 0 0

1 0 2 0 1 1 3

0 0 0 0 0 0 0

1 0 1 0 0 1 2

Nevězice

0

0

1

0

0

Olešná Orlík nad Vltavou

0

0

Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské 0 Podhradí 0 Ţďár

1

0

0

0

0

0 Součet

40

15

25

Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce

Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojeni mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší neţ 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou.

Jak vyplývá z uvedené tabulky, počet spojů do Písku lze hodnotit jako uspokojivý pouze u obcí Číţová, Dolní Novosedly, Drhovle, Předotice, Putim a Záhoří. Naopak u obcí Boudy, Horosedly, Koţlí, Králova Lhota, Mišovice, Nevězice, Olešná, Orlík nad Vltavou, Paseky, Probulav, Rakovice, Tálín, Varvaţov, Vojníkov nebyl nalazen ţádný vhodný spoj. Jejich časovou náročnost (průměrné doby cesty) dle obcí v daných intervalech a vyhodnocení četnosti spojení pro dané intervaly uvádí tabulky B11 a B12 v příloze. 82

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ţelezniční doprava Koridory ţelezniční sítě Územím SO ORP Písek prochází koridor konvenční ţelezniční dopravy ŢD 4 vymezený v trase Plzeň–Strakonice–České Budějovice-České Velenice-hranice ČR (-Wien). Důvodem jeho vymezení byla potřeba vytvořit podmínky pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění ţelezničního koridoru, zařazeného do evropské ţelezniční sítě TEN-T, s nároky na případné změny vedení koridoru v území i jako spojnice III. a IV. tranzitního ţelezničního koridoru, tak i propojení Plzeň (III. TŢK) –Strakonice–České Budějovice (IV. TŢK) – České Velenice– hranice ČR/Rakousko (–Wien). Trasa vymezeného koridoru na území SO ORP Písek je vyznačena v následujícím obrázku. Obrázek č.4.2.2 – Koridory ţelezniční dopravy

Zdroj: PÚR ČR 2008

Ţelezniční doprava Na území SO ORP Písek je hlavní ţelezniční trať číslo 190 České Budějovice – Plzeň, která prochází vymezeným koridorem ŢD4 a zajišťuje dopravní spojení obou krajských měst. Územím dále prochází ţelezniční tratě č. 200 a č. 201, jeţ spojují ORP Písek s důleţitými centry v regionu. Jejich průběh znázorňuje následující obrázek.

83

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č.4.2.3 Ţelezniční síť na území SO ORP Písek

Zdroj: SŢDC, ČD, a.s., vlastní úprava

Průběh ţelezničních tratí na správním území ORP Písek: trať č. 190 Plzeň – Horaţďovice předměstí – České Budějovice, trať č. 200 Zdice – Protivín, trať č. 201 Tábor – Raţice. Ţelezniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím ţelezničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území ţelezniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Z hlediska dostupnosti ORP Písek plní obsluţnou funkci území všechny ţelezniční tratě (č. 190, 200 a 201), na kterých jsou zastávky/stanice v obcích, uvedených v následující tabulce. Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí tabulky B13 a B14 v příloze. Tabulka č. 4.2.3: Dopravní obsluţnost území ţelezniční dopravou Traťčíslo

Stanice/ zastávky

190

Raţice, Heřmaň obec, Skály, Protivín, Protivín zastávka, Milenovice (cca 14km)

200

Myslín, Mirovice, Horní Nerestce, Čimelice, Smetanova Lhota, Dolní Ostrovec, Vráţ u Písku, Písek-Dobešice, Písek zastávka, Písek, Putim, Heřmaň, Protivín (cca 50km)

201

Vlastec, Záhoří, Vrcovice, Písek město, Písek, Putim, Raţice (cca 23km)

Zdroj: SŢDC, státní organizace, ČD, a.s.

Z celkového počtu 49 obcí ţelezniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Písek pro 15 obcí a části na území dalších obcí. Vzhledem k napojení ţelezničních tratí č. 200 a 201 na trať č. 190 Plzeň – České Budějovice, umoţňují pro uvedené obce i ORP Písek dostupnost krajského města. Rozvoj ţelezniční sítě Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují koridory D14 a D67 pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového významu. D14 – Ţeleznice Plzeň – České Budějovice – záměr se nespojitě vymezuje na území Jihočeského kraje od Nemanic (severně od Českých Budějovic) po hranici s Plzeňským krajem. Záměr je dělen do 3 samostatných úseků: 84


► D14/2, úsek Číčenice – hranice Plzeňského kraje, koridor pro zdvojkolejnění stávající ţelezniční trati, spolu se severním obchvatem obce Pracejovice (západně od Strakonic), šíře koridoru 200m. ► D14/3, připojení ţelezniční trati Raţice – Písek, navrţeno v obou směrech, náhrada za uvaţované rušení úseku Protivín – Putim, šíře koridoru 200m. Dotčená katastrální území: Milenovice, Protivín, Skály u Protivína, Heřmaň, Raţice, Putim, Lhota u Kestřan. D67 – Elektrifikace ţeleznice Písek – Březnice, koridor pro elektrifikaci stávající trati vymezený kontinuálně na území JČK od Písku – nádraţí po hranici se Středočeským krajem severně do Mirovic, severně od obce Myslín můţe těleso náspu ţeleznice tvořit okraj (břeh) případně realizované lokality pro akumulaci povrchových vod Myslín na Skalici, pro kterou je návrhem ZÚR vytvářena územní rezerva, šíře koridoru 120m. Dotčená katastrální území: Písek, Oldřichov u Písku, Krašovice u Číţové, Bošovice u Číţové, Nová Ves u Číţové, Zlivice, Borečnice, Vráţ u Písku, Dolní Ostrovec, Smetanova Lhota, Čimelice, Rakovice, Kršice, Horní Nerestce, Dolní Nerestce, Horosedly, Mirovice, Plíškovice, Myslín. Úroveň ţelezniční dopravy je charakterizována zejména stavem infrastruktury a vozového parku. Zatímco investice do infrastruktury postupně probíhají (elektrifikace tratě Protivín – Zdice), případně jsou připravovány (např. zdvoukolejnění České Budějovice – Plzeň), stávající vozový park je značně zastaralý a neodpovídá současným potřebám v dálkové i regionální dopravě. Letecká doprava Na území SO ORP Písek se nenachází veřejné vnitrostátní letiště. Pouze na území obce s rozšířenou působností Písek se nachází helioport. Tabulka č. 4.2.4 Letiště včetně ochranných pásem na území SO ORP Písek Název obce

Výměra obce (ha)

Vymezení ochranných pásem letišť se zákazem staveb (ha) ha %

Ochranná pásma letišť – s výškovým omezením staveb Helioporty (ha) ha

%

počet

Číţová

3605,10

39,59

1,10

707,00

19,61

Dobev

2124,65

0,00

0,00

21,48

1,01

Kestřany Písek

2005,79 6315,35

0,00 0,10 0,0 0 39,69

0,00 0,00

12,27 734,65

0,61 11,63

1,00

0,00 0,05

64,38 1539,78

8,74 2,08

1,00

Vráţ SO ORP Písek

736,41 74183,71

Zdroj: ÚAP

Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezuje na území SO ORP Písek koridor pro záměr veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu. Jedná se o koridor D22 – Letiště Písek, jímţ je vymezena plocha pro zařízení, činnosti a děje související s provozem veřejného vnitrostátního letiště nadmístního významu. Dotčená katastrální území: Krašovice u Číţové. Vodní doprava Na území Jihočeského kraje se dle zákona 114/95 Sb. nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20). Jejímu vyuţití brání 85

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České Budějovice, které neumoţňují splavnost. Usnesením vlády ČR č. 1064 z 19. září 2007 byly nezbytné stavební a technické úpravy zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008-13. Realizací celého projektu splavnění „jihočeské“ Vltavy bude zajištěno propojení na nádrţ vodního díla Orlík, coţ výrazně zvýší její rekreační moţnosti a případně i lokální nákladní přepravu. V současnosti jsou řeky Vltava a Otava účelovými vodními cestami, vyuţívanými jak pro rekreační plavbu, tak i pro dopravu místního významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Třebenic (příp. Orlík) – České Budějovice (Jiráskův jez) by výrazně zvýšilo rekreační potenciál území. Délku vodních cest na území jednotlivých obcí uvádí tabulka B15 v příloze. Zásady územního rozvoje JČK vymezují záměr D18 Vltavská vodní cesta ke splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m (plavební komory), Jiráskova mostu v Českých Budějovicích po hranice se Středočeským krajem. Dále vymezují koridor D74, jenţ předpokládá rozvoj infrastruktury a zlepšení podmínek vyuţívání Orlické přehrady s dopady na rozvoj SO ORP Písek. Koridor byl vymezen následovně. D74 Přívozy na Orlické nádrţi – koridor vymezuje 3 přívozy třemi oddělenými úseky: ► D74/1 – přívoz Jistec, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (řeka Otava) mezi sídly Vráţ a Louka u sídla Jistec, vymezeno koridorem šíře 60m přes přehradu s rozšířením obou březích. ► D74/2 – přívoz Zvíkov, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (v místě soutoku řek Vltavy a Otavy pod hradem Zvíkov) mezi sídly Zbonín a Varta s mezi-přístavištěm uprostřed pod hradem Zvíkov, vymezeno koridorem šíře 60m přes přehradu s rozšířením obou březích a v místě mezi-přístaviště. ► D74/3, přívoz Orlík, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (pod zámkem Orlík) mezi sídly Orlík nad Vltavou a Chrást, vymezeno koridorem šíře 60m přes přehradu s rozšířením obou březích. Dotčená katastrální území: Vráţ u Písku, Louka nad Otavou, Zbonín, Zvíkovské Podhradí, Jickovice, Orlík nad Vltavou, Koţlí u Orlíka, Chrást u Zahořan. Realizace uvedených záměrů v návaznosti na připravované investice ve Středočeském kraji (Orlík, Slapy) by měla umoţnit propojení plavby na Vltavě z Českých Budějovic do Labe. V budoucnu by měly být splněny i podmínky pro nákladní plavbu pro lodě do 300t. Turistické trasy, cyklostezky Prakticky většina území SO ORP Písek je ideální především pro letní turistiku a cykloturistiku. Síť cyklotras a turistických tras je vymezena v následujícím obrázku.

86

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č.4.2.4 Turistické trasy a cyklotrasy na území SO ORP Písek

Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka.

87

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č.4.2.5: A106 turistické trasy cyklostezky Název obce Albrechtice nad Vltavou Boudy

Cyklotrasa (km) 15,51

Turistická trasa (km)

Název obce

11,61 Oslov

0,83

Ostrovec

Cyklotrasa (km)

Turistická trasa (km)

5,92

15,79

8,28

30,02

Cerhonice

6,94

1,39 Paseky

11,89

8,97

Čimelice

4,93

5,36 Písek

47,67

72,26

Číţová

27,23

33,38 Podolí I

Dobev

11,68

14,43 Probulov

2,50

1,33

4,27

2,12 Protivín

24,97

23,23

Drhovle

14,69

11,34 Předotice

9,89

Heřmaň

4,09

2,97 Putim

4,57

5,52

Horosedly

1,93

2,08 Rakovice

3,82

0,18

Kestřany

12,37

13,51 Raţice

10,81

2,37

Kluky

11,08

4,71 Skály

8,14

5,31

4,98

9,00

Křenovice

3,95 Slabčice Smetanova 5,78 Lhota Tálín

Lety

5,13 Temešvár

Dolní Novosedly


2,88

4,00

2,65 3,66

Minice

2,10

2,24 Varvaţov

Mirotice

5,01

8,64 Vlastec

Mirovice

10,49

9,22 Vojníkov

6,41

6,90

Mišovice

5,42

3,31 Vráţ

2,10

5,92

1,90 Vrcovice

7,34

7,84

10,02

1,08

5,74

9,68

6,80

9,26

337,32

414,33

Myslín Nerestce

2,58

Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou

3,53

0,23 Záhoří Zvíkovské 5,72 Podhradí Ţďár SO ORP 7,71 Písek

5,26

30,93 4,35

Zdroj: ÚAP, 2010

Na sledovaném území se nachází celkem 337,32 km cyklotras a je zde vyznačeno cca 414,3km turistických tras. Za základní nedostatky se zejména u cyklotras zpravidla uvádí vedení některých úseků po silnicích niţších tříd a rovněţ omezená prostupnost některých oblastí. Významně by k rozvoji turistiky a cykloturistiky (včetně prostupnosti území) měl přispět rozvoj osobní lodní dopravy a lepší vybavenost vodní nádrţe Orlík.

88






Dostupnost ORP Písek

0 0

0 1

0 -2

-2

-1

-1

Čimelice Číţová

2 1

2 1

1 2


1 1

1 1

1 2

Drhovle

1

1

2

Heřmaň Horosedly

2 0

2 1

1 -2

Kestřany Kluky

-2 0

-1 0

-1 0


-2 -1

-1 1

-2 -2

Křenovice

0

1

0

Lety Minice

0 0

1 0

-1 -1

Mirotice Mirovice

0 2

1 2

0 -1

Mišovice

-1

0

-2

Myslín Nerestce

1 1

2 2

-1 -1

Nevězice Olešná

-2 -2

-1 -1

-2 -2

Orlík nad Vltavou Oslov

0 -1

1 0

-2 -1

1

2

-1

Paseky Písek

-1 2

0 2

-2 2

Podolí I Probulov

1 -2

1 -1

0 -2

Protivín

2

2

2

Předotice Putim

1 2

1 2

2 2

Rakovice Raţice

0 2

1 2

-2 -1

Skály Slabčice

1 -1

2 0

-1 -1

1

2

-1

-1

0

-2

Cerhonice

Ostrovec

Smetanova Lhota Tálín

89

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podtéma Obec




Dostupnost ORP Písek

Temešvár

0

1

0

Varvaţov

-1

0

-2

Vlastec Vojníkov

2 -2

2 -1

1 -2

Vráţ Vrcovice

1 1

2 2

-1 0

Záhoří

2

2

2

-1 -1

0 0

-1 -1

Zvíkovské Podhradí SO ORP celkem

Pro hodnocení dopravní infrastruktury bylo v případě území ORP Písek zvoleno, zda je obsluţnost jednotlivých obcí zaloţena na silnicích I., II. a/nebo III. třídy, případně na ţeleznici. Hodnocení dopravní obsluţnosti území vychází z dostupnosti centra ORP Písek veřejnou hromadnou dopravou. Hodnocení dostupnosti je zaloţeno na četnosti spojů ve vybraných intervalech do Trhových Svinů pro jednotlivé obce autobusovou přepravou a napojení obce na ţelezniční síť.

90


SLABÉ STRÁNKY Nevyhovující technický stav stávající silnice I/4, pomalá realizace výstavby rychlostní silnice R4.

Vymezení/výstavba rychlostní silnice R4 Zařazení silničních koridorů silnic I. třídy jako záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu v ZUR JČK – řešení dopravních závad vč. obchvatů na silnicích I/4, I/19, I/20, I/29. Vymezení koridoru konvenční ţelezniční dopravy ŢD4 v trase ţelezniční trati č. 190 Plzeň – Č.Budějovice – příprava zkapacitnění (zdvoukolejnění) trati. Výhledově zajištění dostupnosti území a rozvoj cestovního ruchu ţelezniční dopravou šetrnou k ţivotnímu prostředí (pro domácí i přeshraniční cestovní ruch). Vymezení koridorů silnic II. třídy, řešení jejich dopravních závad, homogenizace (v souvislosti s dostavbou 2 bloků ETE). Poloha na Vltavské vodní cestě – výhledově rozvoj lodní přepravy, rozvoj infrastruktury na vodní nádrţi Orlík. PŘÍLEŢITOSTI

Absence napojení silniční sítě na dálniční síť. Nízká kvalita silniční sítě s řadou dopravních závad (směrové a šířkové uspořádání, špatný povrch vozovek, absence obchvatů). Vzhledem k velikosti území SO ORP zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností pro řadu obcí zejména v odlehlých částech. Omezené moţnosti vyuţití ţelezniční dopravy pro většinu obcí (cca 80%) na sledovaném území.

HROZBY

Zpoţdění /odkládání/ realizace záměrů v rozvoji (rekonstrukci) pozemních komunikací z důvodu nedostatku finančních prostředků. Zábory ZPF a PUPFL pro budování obchvatů Zvýšení přepravy po ţeleznici - omezení individuální i a homogenizaci silnic s negativními dopady nákladní automobilové dopravy s negativními dopady na ekologickou stabilitu území a chráněné na ţivotní prostředí. lokality. Rekonstrukce silnic I. a II. třídy – předpoklad pro rozvoj Další nárůst intenzity automobilové nákladní domácího i přeshraničního cestovního ruchu. přepravy. Omezená dopravní obsluţnost veřejnou Realizace plánovaných oprav a údrţby silnic III. tříd – hromadnou dopravou – nárůst individuálního zlepšení kvality dopravní obsluţnosti území. automobilismu s negativními dopady na zdraví obyvatel a ekosystémů. Absence obchvatů, závady na průtahu Moţnosti čerpání finančních prostředků z evropských obcemi – zhoršování kvality ovzduší v obcích fondů. - negativní dopady na zdraví obyvatel. Modernizace (zdvoukolejnění) ţelezniční trati č. 190 přínos pro rozvoj přeshraničního cestovního ruchu s Dolním Rakouskem (rychlost a kvalita přepravy).

91

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace Při specifikaci problémů, jeţ by měly být řešeny v rámci ÚP obcí, se jedná především o návrhy na odstranění dopravních závad a promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v návrhu ZÚR JČK, jeţ zahrnují především následující: ► řešení konfliktu záměru silnice I. třídy vedoucí zastavěným územím a současně i jeho konfliktu s návrhem zastavitelného území (obec Dobev, Písek, Záhoří, Dolní Novosedly, Temešvár, Podolí I., Křenovice, Horosedly, Orlík nad Vltavou), ► řešení konfliktu záměru rychlostní silnice se zastavěným územím (Horosedly, Předotice, Lety, Nerestce, Čimelice, Rakovice, Mirotice, Předotice), ► řešení konfliktu záměru silnice II. třídy vedoucí zastavěným územím (obce Raţice, Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou), a současně konfliktu s návrhem zastavitelného území (obce Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou), ► úrovňové kříţení silnic I. a II. třídy se ţeleznicí na území obcí Mirovice, Písek, Raţice, Smetanova Lhota, ► řešení konfliktu záměrů silnic I. třídy, jeţ prochází zastavěným územím (obce Dobev, Podolí)). Návrh ZÚR Jihočeského kraje ukládá: ► řešit plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury v navazující ÚPD s ohledem na ochranu přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudrţnost obyvatelstva, ► vymezení ploch a koridorů veřejné dopravní infrastruktury ve výkresové části ZÚR povaţovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v daném území.

92


4.3

Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj K 1. 1. 2010 ţilo v Jihočeském kraji 639 653 obyvatel. Od roku 2000 se počet obyvatel sníţil o 1,8 %. Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Největší relativní nárůst obyvatel zaznamenal SO ORP Vodňany (8,6 %) a Písek (7 %). K relativně většímu poklesu došlo v SO ORP Dačice (-3,1 %) a Milevsko (-1,7 %). Při bliţším pohledu na poslední dva roky (2008 a 2009, blíţe viz tabulka v B16 v příloze) se tempo růstu počtu obyvatel kraje mírně zrychlilo. Tento vývoj můţeme pozorovat u většiny správních obvodů obcí s rozšířenou působnosti v kraji. Relativně největší nárůst sledujeme u SO ORP Blatná (1,6 %), České Budějovice (1,4 %), Jindřichův Hradec (1,4 %) a Písek (1,4 %). Naopak výraznější úbytek obyvatel zaznamenaly SO ORP Dačice (-0,7 %) a Strakonice (-0,3 %). U SO ORP Kaplice a Týn nad Vltavou, které jsou i nadále populačně ziskové, pak vidíme zpomalení růstu. Oproti tomu přes dlouhodobě negativní vývoj došlo k pozitivnímu zvratu u SO ORP Tábor, Třeboň a Vimperk, kde došlo v posledních 2 letech k výraznému nárůstu počtu obyvatel. Sledovaný SO ORP Písek je mezi lety 2008 a 2010 populačně velmi ziskový. Pozorujeme výrazné zrychlení růstu tohoto ukazatele. Nejlidnatějšími SO ORP jsou k 1. 1.2010 České Budějovice s 154 323 obyvateli následované Táborem s 80 782 obyvateli. Nejméně lidnatými SO ORP k 1. 1. 2010 pak jsou Vodňany s 11 722 obyvateli. po nich pak SO ORP Blatná a Týn nad Vltavou. Sledovaný SO ORP Písek je třetí nejlidnatější s 51 760 obyvateli k 1. 1. 2010. Tabulka č. 4.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2000 – 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Rok 2000 13845 147841 40613 20511 47548 18691 19158 51021 33515 21943 45374 81175 17046 25576 13680 17781 10794 628112

2010 13987 154323 41894 19870 48017 19741 18830 51760 33830 22233 45197 80782 18244 25378 14114 17721 11722 639653

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

93

Rozdíl mezi lety 2010 a 2000 Absolutně Relativně (%) 142 1,0 6482 4,4 1281 3,2 -641 -3,1 469 1,0 1050 5,6 -328 -1,7 739 1,4 315 0,9 290 1,3 -177 -0,4 -393 -0,5 1198 7,0 -198 -0,8 434 3,2 -60 -0,3 928 8,6 11541 1,8

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Charakteristiku dlouhodobého populačního vývoje SO ORP Písek poskytují následující grafy. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. Aţ do roku 1985 docházelo v SO ORP Písek k výraznému nárůstu počtu obyvatel. Růst na počátku 70. let minulého století byl částečně dán tehdejší propopulační politikou ČR a silnými poválečnými ročníky. Od roku 1978 je růst počtu obyvatel zajišťován jiţ výhradně pozitivním migračním saldem. Přirozený přírůstek je po roce 1981 záporný, coţ se nezměnilo ani v současnosti. Tento vývoj kopíruje trend v celé ČR, kdy se po roce 1989 změnilo demografické chování mladé generace, která z důvodu „Sametové revoluce“ a s ní spojeným přílivem nových příleţitostí odloţila rodičovství. Prudký růstu počtu obyvatel v roce 1984, který zdánlivě nekoresponduje s vývojem celkového přírůstku, byl způsoben připojením obcí Krč a Myšenec k městu Protivín. Od roku 1985 počet obyvatel SO ORP Písek postupně klesal aţ do roku 2002, kdy začal pomalu růst. Graf č. 4.3.1: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Písek mezi lety 19712010

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva

94

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Graf č. 4.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Písek

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

SO ORP Písek tvoří 49 obcí. Statut města mají Písek, Protivín, Mirovice a Mirotice, tedy 72.8 % obyvatel správního obvodu ţije ve městě. Po městě Písek s 29 949 obyvateli je druhou největší obcí Protivín se 4 983 obyvateli, dále Mirovice (1 597), Mirotice (1 191) a obec Číţová (1018) s více neţ 1000 obyvatel. Naopak nejmenšími obcemi jsou Minice (36), Koţlí (47), Probulov (47), Vojníkov (65) a Myslín (88) s počtem do 100 obyvatel. V SO ORP jsou v největší míře zastoupeny především středně velké obce s počtem kolem 200 aţ 1000 obyvatel. Nachází se zde i řada malých obcí (19) s počtem do 200 obyvatel. Celkově došlo ve správním obvodu mezi lety 2000 aţ 2010 k nárůstu počtu obyvatel o 739 osob, coţ představuje relativní nárůst o 1,4 % (blíţe viz příloha č. B17). Tato hodnota je mírně pod průměrem kraje. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obci Vrcovice, relativně o 55.1 %, Temešvár (39 %), Oslov (32,8 %), Ostrovec (24,9 %), Paseky (24,6 %), Dolní Novosedlí (24,3 %), a Číţová (22,1 %). Naopak pokles počtu obyvatel zaznamenaly obce Vojníkov (- 25,3 %), Probulov (-20,3 %) a Drhovle (-14,5 %). Kdyţ se podíváme, jak se počet obyvatel správního obvodu vyvíjel mezi lety 2008 a 2010, je zřejmé, ţe dochází k výraznému populačnímu růstu. Absolutně o 309 obyvatel. U většiny obcí dochází v tomto ohledu ke zvratu a to ať uţ směrem nahoru nebo dolů. Zaměříme-li se na úbytek obyvatel, k nejvýraznějšímu poklesu došlo u obce Koţlí, Probulov a Mišovice. U prvních dvou jmenovaných jde ale o velmi malé obce, takţe celkový úbytek obyvatel představuje dohromady 5 osob. Navíc u obce Čimelice, Koţlí, Králova Lhota, Protivín, Skály a Temešvár dochází k úbytku obyvatel přes dlouhodobě pozitivní vývoj. Naopak největší nárůst počtu obyvatel sledujeme u obce Vojníkov, Ostrovec, Dolní Novosedlí a Olešná. U obcí Drhovle, Minice, Nevězice, Rakovice, Vojníkov, Vráţ a města Písek pak i přes dlouhodobě negativní vývoj dochází k populačnímu nárůstu. U obcí Raţice a Tálín se tempo úbytku obyvatel výrazně zpomalilo.

95

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Písek mezi lety 2008 aţ 2010 Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice

Rok 2008

Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 2010

Absolutně

Relativně (%)

842

840

-2

-0,2

180 137

174 142

-6 5

-3,3 3,6

1011 957

995 1018

-16 61

-1,6 6,4


711 193

741 215

30 22

4,2 11,4

Drhovle

487

500

13

2,7

Heřmaň Horosedly

234 112

240 115

6 3

2,6 2,7

Kestřany Kluky

642 532

652 553

10 21

1,6 3,9

50

47

-3

-6

Králova Lhota Křenovice

203 148

201 155

-2 7

-1 4,7

Lety Minice

268 35

264 36

-4 1

-1,5 2,9

Mirotice Mirovice

1182 1625

1191 1597

9 -28

0,8 -1,7

Mišovice

218

208

-10

-4,6

Myslín Nerestce

88 101

88 107

0 6

0 5,9

Nevězice Olešná

149 94

151 104

2 10

1,3 10,6

Orlík nad Vltavou

336

326

-10

-3

Oslov Ostrovec

333 390

352 441

19 51

5,7 13,1

140 29898

142 29949

2 51

1,4 0,2

Podolí I Probulov

351 49

353 47

2 -2

0,6 -4,1

Protivín

5065

4983

-82

-1,6

Předotice Putim

440 481

472 502

32 21

7,3 4,4

Rakovice Raţice

208 412

220 411

12 -1

5,8 -0,2

Skály

276

270

-6

-2,2


304 259

300 275

-4 16

-1,3 6,2

Tálín Temešvár

159 116

159 114

0 -2

0 -1,7

Varvaţov

191

189

-2

-1


Koţlí

Paseky Písek

96

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rok

Obec

2008


Absolutně

Vlastec Vojníkov

195 57

199 65

Vráţ

281

Vrcovice Záhoří

140 757

Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek

Relativně (%) 4 8

2,1 14

283

2

0,7

152 788

12 31

8,6 4,1

184 230

198 236

14 6

7,6 2,6

51451

51760

309

0,6


Jelikoţ je přirozený přírůstek dlouhodobě záporný, nárůst počtu obyvatel je způsobován výhradně pozitivní migrací. Nejniţní přirozený přírůstek je zaznamenán v obci Drhovle, kde je oproti tomu výrazná pozitivní migrace. Je to způsobeno přítomností Domova pro seniory Světlo. Výrazně záporný přirozený přírůstek sledujeme i ve městě Mirovice, který je doprovázen i stejný silným záporným migračním saldem. Pozitivní přirozený přírůstek najdeme pouze u 10 obcí, z nichţ nejlepší je situace ve městě Písku a Mirotice. U migračního salda je situace opačná a pouze 9 obcí se potýká s negativními hodnotami. Jde zejména o jiţ zmíněné město Mirovice, obec Mišovice, Slabčice, Čimelice Lety a Královu Lhotu. Všechny tyto obce zaznamenávají i záporný přirozený přírůstek. Z hlediska migračního salda je nejpříznivější situace v obci Číţová, zmíněné Drhovli, ve městě Mirotice, Ostrovci, Záhoří, Oslově, ve městě Písku, obci Předotice a Putim. V posledních dvou letech u přirozeného přírůstku vidíme mírné zpomalení poklesu a u migračního salda pak lehce vzestupné tendence. Zaměříme-li se blíţe, jaký vliv měly tyto ukazatele na celkový přirozený přírůstek v jednotlivých obcích, vidíme, ţe k pozitivnímu zvratu dochází u přirozeného přírůstku u obce Králova Lhota, Olešná, Ostrovec, Paseky, Raţice a Záhoří. Opačný efekt zaznamenala obec Temešvár. Negativní migrační saldo se oproti dlouhodobě pozitivnímu vývoji projevilo v obci Boudy, Orlík nad Vltavou, Podolí I, Raţice, Skály, Temešvár a velmi výrazně v obci Protivín. Pozitivně migrační saldo ovlivnilo obce Slavice a Vráţ. Tabulka č. 4.3.3: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Písek za období 2008 – 2009 Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy

Narození

Přirozený přírůstek

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Migrační saldo

19

25

-6

58

54

4

6

11

-5

4

5

-1

3

4

-1

13

7

6


8 23

22 28

-14 -5

39 114

41 48

-2 66


22

17

5

61

36

25

5

2

3

32

13

19

5

37

-32

83

38

45

Heřmaň Horosedly

8 1

3 6

5 -5

15 10

14 2

1 8

Kestřany

15

15

0

43

33

10

Cerhonice

97


16

16

0

38

17

Migrační saldo 21

Koţlí Králova Lhota Křenovice

1

3

-2

0

1

-1

6

4

2

19

23

-4

2

5

-3

15

5

10

Lety

Obec Kluky

Narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

4

6

-2

14

16

-2

Minice Mirotice

0 28

1 26

-1 2

2 68

0 61

2 7

Mirovice Mišovice

20 2

35 7

-15 -5

77 12

90 17

-13 -5

Myslín Nerestce

2 3

4 3

-2 0

9 6

7 0

2 6

Nevězice

2

4

-2

11

7

4


4

1

3

11

4

7

9

15

-6

24

28

-4

10

4

6

21

8

13

Ostrovec Paseky

12 2

5 0

7 2

80 12

36 12

44 0

658 12

620 6

38 6

1134 10

1121 14

13 -4

Probulov

0

2

-2

3

3

0


103 14

112 15

-9 -1

174 48

247 15

-73 33

Putim Rakovice

17 4

11 8

6 -4

34 18

19 2

15 16

Raţice

12

3

9

14

24

-10

5 7

9 11

-4 -4

7 15

9 15

-2 0

12

11

1

29

14

15

1 2

3 4

-2 -2

8 15

6 15

2 0

Varvaţov Vlastec

1 4

8 7

-7 -3

26 19

21 12

5 7

Vojníkov

0

3

-3

14

3

11

Vráţ Vrcovice

8 4

8 2

0 2

15 16

13 6

2 10

18

12

6

58

33

25

7

5

2

15

3

12

2

7

-5

22

11

11

1129

1176

-47

2585

2229

356

Písek Podolí I

Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár

Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek

Zdroj: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, roční údaje

98

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Věková struktura Věková struktura je jedním ze základních ukazatelů hodnotících demografický vývoj. Naznačuje moţné budoucí problémy a sociální hrozby a zároveň budoucí příleţitosti a směr, kterým by se měly SO ORP vydat, aby se v nich jejich obyvatelům dobře ţilo. Pro názornost jsme pouţili index stáří, coţ je ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku nad 65 let připadá na 1 dítě ve věku do 14 let. Tedy kolik osob v po produktivním věku připadá na 1 osobu ve věku před produktivním. Číslo je nutné vydělit 100. Věkové sloţení obyvatel kraje se za posledních 10 let velmi změnilo ve smyslu stárnutí populace, coţ velmi dobře vyjadřuje zvětšující se hodnota indexu stáří. Zatímco v roce 2000 průměrně za JČK dosahoval index stáří hodnoty 79,4, v roce 2010 dosahuje jiţ hodnoty 105,5. Coţ znamená, ţe v JČK převýšil počet osob v poproduktivním věku počet osob ve věku předproduktivním. Na stárnutí populace měla vliv především niţší porodnost v osmdesátých, ale zejména pak v devadesátých letech. V populaci JČK početně i podílově pokleslo zastoupení věkové skupiny 0 – 14 let, coţ silně poznamená demografický vývoj v příštích letech. SO ORP s nejvyšším indexem stáří je Milevsko, kde připadá 1,404 obyvatele nad 65 let na 1 dítě do 14 let. Za ním následuje SO ORP Blatná (123,5). Obě SO ORP se také logicky vyznačují nejmenším počtem dětí a největším podílem obyvatel nad 65 let. Nejniţší index stáří je pak v SO ORP Kaplice, kde je i největší počet obyvatel v produktivním věku, za ním následuje Český Krumlov a Týn nad Vltavou, coţ jsou SO ORP s největším počtem dětí. Tabulka č. 4.3.3: Věková struktura SO ORP Jihočeského kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 SO ORP

Věková skupina v 2000 Věková skupina v 2010 (%) (%) <= 14 15 - 64 65+ <= 14 15 - 64 65+

Index stáří v 2000



16,0

68,4

15,6

13,5

69,8

16,7

97,2

123,5

16,5

70,3

13,1

14,0

70,9

15,0

79,6

107,1

18,4 17,8

70,8 68,8

10,8 13,5

15,7 14,5

71,5 70,6

12,8 14,9

59,0 75,9

81,5 102,6

17,3

69,2

13,6

14,6

70,8

14,6

78,5

100,3

19,0 16,4 16,4

71,6 68,9 68,4

9,4 14,7 15,1

15,8 12,9 14,3

72,5 68,9 69,2

11,7 18,2 16,4

49,4 89,7 92,1

74,0 140,4 114,8

Prachatice

18,2

70,4

11,3

15,2

71,5

13,3

62,2

87,2

Soběslav

16,3

68,6

15,1

14,1

69,2

16,7

93,0

117,8

Strakonice Tábor

16,7 16,4

69,6 68,9

13,6 14,7

13,9 14,0

70,3 69,7

15,8 16,4

81,6 89,4

114,2 117,1

Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

17,2 17,0

69,3 68,4

13,5 14,6

15,0 13,7

71,0 70,1

14,1 16,2

78,2 85,4

94,2 118,1

20,1

66,3

13,6

15,8

70,7

13,6

67,6

85,9

17,2 16,6

69,4 68,5

13,4 14,9

14,6 15,3

70,4 69,9

15,0 14,8

78,1 90,2

102,4 96,8

Jihočeský kraj

17,0

69,5

13,5

14,4

70,5

15,2

79,4

105,5

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu

V kontextu kraje má sledovaný SO ORP Písek mírně vyšší index stáří. Nejlepší situace je v obcích Vrcovice, Koţlí, Vlastec a Myslín. Ve 13. obcích obvodu převládá počet dětí nad 99

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. osobami nad 65 let. Zbývající obce se jiţ dostaly za tuto hranici, nejvýrazněji pak obec Probulav, kde na 1 dítě do 14 let připadá 17 osob v poproduktivním věku. Tato obec zaznamenala největší nárůst indexu stáří, coţ způsobil úbytek dětí do 14 let a výrazný přírůstek obyvatel nad 65 let, aniţ stoupl počet osob v produktivním věku. Z tohoto pohledu špatná situace je rovněţ v obci Vojníkov, Minice, Varvaţov a Drhovle, kde se ale nachází Domov pro seniory. V mnoha obcích došlo k poklesu indexu stáří, který byl způsoben kromě přirozeného úbytku, zejména výrazným úbytkem obyvatel v produktivním věku. Týka se to obcí Číţová, Králova Lhota, Křenovice, Minice, Vojníkov, Vrcovice, Zvíkovské Podhradí a obcích Nevěţice a Temešvár, ve kterých k tomu došlo k výraznému nárůstu dětí do 14 let. Tabulka č. 4.3.4: Věková struktura obcí SO ORP Písek k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy

Věková skupina v 2000 (%)


<= 14

<= 14

15 - 64

65+

15 - 64

65+



13,1

67,3

19,6

12,5

67,9

19,6

149,5

157,1

10,8

68,7

20,5

10,9

74,1

14,9

190,0

136,8

5,8

57,0

37,2

14,8

58,5

26,8

642,9

181,0


17,3 16,2

68,5 70,5

14,2 13,3

13,6 17,5

70,7 68,8

15,8 13,8

82,4 82,2

116,3 78,7


16,8

66,2

17,0

15,0

71,7

13,4

100,9

89,2

9,3

61,3

29,5

13,0

72,1

14,9

318,8

114,3

8,6

52,8

38,6

9,0

65,2

25,8

452,0

286,7

Heřmaň Horosedly

12,8 12,4

67,3 59,3

19,9 28,3

14,6 15,7

66,3 70,4

19,2 13,9

155,6 228,6

131,4 88,9

Kestřany

16,2

68,3

15,5

13,8

74,2

12,0

96,0

86,7

Kluky Koţlí

19,2 22,0

61,4 46,3

19,4 31,7

18,1 21,3

66,7 66,0

15,2 12,8

101,1 144,4

84,0 60,0


8,7 11,5

71,7 66,9

19,6 21,5

18,9 12,3

60,2 65,8

20,9 21,9

225,0 186,7

110,5 179,0

Lety

16,6

69,6

13,8

14,0

69,7

16,3

83,3

116,2

Minice Mirotice

2,6 18,0

73,7 67,0

23,7 15,0

5,6 16,9

66,7 66,4

27,8 16,7

900,0 83,5

500,0 99,0

Mirovice Mišovice

20,5 13,2

66,5 65,7

13,0 21,1

11,4 10,1

72,8 67,3

15,8 22,6

63,6 160,7

139,0 223,8

Myslín Nerestce

12,6 12,6

64,4 63,2

23,0 24,2

21,6 13,1

63,6 63,6

14,8 23,4

181,8 191,7

68,4 178,6

Nevězice

8,4

68,8

22,7

15,2

63,6

21,2

269,2

139,1


10,9

65,2

23,9

13,5

71,2

15,4

220,0

114,3

17,0

65,1

17,9

11,0

73,6

15,3

105,2

138,9

15,5

58,5

26,0

18,2

60,5

21,3

168,3

117,2

Ostrovec Paseky

13,0 17,5

67,1 60,5

19,8 21,9

13,6 10,6

71,0 75,4

15,4 14,1

152,2 125,0

113,3 133,3

Písek Podolí I

17,1 16,3

69,4 72,2

13,5 11,5

14,3 13,9

69,4 70,0

16,3 16,2

79,2 70,4

113,8 116,3

Probulov

5,1

61,0

33,9

2,1

61,7

36,2

666,7

1700,0


17,0 13,2

69,3 62,9

13,7 24,0

14,6 17,2

70,5 65,3

14,9 17,6

80,9 181,7

101,8 102,5

Cerhonice

100


Putim

10,5

69,6

19,9

17,7

65,5

16,7

Index stáří v 2000 188,9

Rakovice Raţice

15,6 14,1

62,5 70,6

21,9 15,3

15,9 11,4

66,8 66,2

17,3 22,4

140,0 108,3

108,6 195,7

Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín

14,9 9,5

69,9 63,5

15,3 27,0

10,7 12,0

69,6 69,3

19,6 18,7

102,6 282,8

182,8 155,6

11,8

71,4

16,9

13,5

64,0

22,6

143,3

167,6

18,7

61,5

19,9

10,7

75,5

13,8

106,5

129,4

Temešvár Varvaţov

6,1 11,8

64,6 58,8

29,3 29,4

22,8 7,4

59,7 69,8

17,5 22,8

480,0 250,0

76,9 307,1

Vlastec Vojníkov

9,6 2,3

68,6 70,1

21,8 27,6

19,1 4,6

68,8 61,5

12,1 33,9

227,8 1200,0

63,2 733,3

Vráţ Vrcovice

17,5 14,3

68,8 73,5

13,8 12,2

13,4 23,0

72,8 63,8

13,8 13,2

78,9 85,7

102,6 57,1

Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár

17,9

69,1

13,0

14,2

69,3

16,5

72,7

116,1

12,1

71,7

16,2

17,2

66,7

16,2

133,3

94,1

10,2

68,1

21,7

12,7

69,1

18,2

212,5

143,3

SO ORP Písek

16,4

68,4

15,1

14,3

69,2

16,4

92,1

114,8

Obec



<= 14

<= 14

15 - 64

65+

15 - 64

65+

Index stáří v 2010 94,4

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu

Školství V SO ORP Písek je 23 mateřských škol + 16 základních škol. Celkem je v SO ORP Písek 2126 míst v MŠ a 7241 v ZŠ. Ve všech obcích nad 500 obyvatel, mimo obec Putim, se nacházejí MŠ i ZŠ. 9 MŠ a 8 ZŠ a Základní umělecká škola je přímo ve městě Písku. Také se zde nachází přípravný ročník speciální základní školy s kapacitou 12 dětí. MŠ se nacházejí i v menších obcích, jedná se o obci Oslov a Ostrovec, obě pod 500 obyvatel. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o správní obvod, kde převládají obce s niţším počtem obyvatel, je logické, ţe se školská zařízení nemohou vyskytovat ve všech obcích. Střední a vyšší odborné školství je zastoupeno pouze ve městě Písku, kde se jich nachází celkem 11, kaţdoročně z nich můţe vyjít celkem 4846 absolventů. Nachází se zde i 1 vysoká škola – Bankovní institut Vysoká škola a.s., pobočka Písek, která nabízí bakalářské i magisterské obory v oblasti bankovnictví a ekonomiky. Tabulka č. 4.3.5: Přehled předškolních a školských zařízení v obcích SO ORP Písek Obec

MŠ

ZŠ

1 (30)

1 (100)

Čimelice

1 (65)

1 (250)

Číţová

1 (25)

1 (80)

Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice

Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň

101

ZUŠ

Jiná

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec

MŠ

ZŠ

ZUŠ

Jiná

1 (730)

1 (12)*

1 (730)

1 (12)

Horosedly Kestřany

1 (35)

Kluky

1 (30)

1 (40)

Mirotice

1 (70)

1 (250)

Mirovice

1 (120)

1 (290)

Orlík nad Vltavou

1 (30)

1 (150)

Oslov

1 (37)

Ostrovec

1 (20)

Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice

Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná

Paseky Písek

9 (1287)

7(5001)

3 (257)

1 (780)

1 (90)

1 (300)

23 (2126)

16 (7241)

Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek

Zdroj: MŠMT rejstřík škol Pozn. v závorce je uvedena kapacita školského zařízení * Přípravný ročník speciální ZŠ

102

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.6: Přehled středních a vysokých škol SO ORP Písek Obec Písek Písek Písek Písek Písek Písek Písek Písek Písek Písek Písek Písek

Název školy Soukromá střední výtvarná škola s.r.o. Gymnázium Střední zemědělská škola Obchodní akademie a Jazyková škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Střední zdravotnická škola Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Praktická škola Vyšší odborná škola uměleckoprůmyslová s.r.o. Soukromá vyšší odborná škola filmová s.r.o. Bankovní institut a.s. Vysoká škola, pobočka Písek

Adresa

Kapacita

Budějovická 100

160

Komenského 89 Čelakovského 200

730 240

Karlova 111

360 + 300

Komenského 86

1429

Národní svobody 420

275

Karla Čapka 402

570 + 150

Lesnická 55

345 + 135

Šobrova 111

28

Alšovo nám. 75

60

Lipová alej 2068

64

Karla Čapka 402 4846

SO ORP Písek Zdroj: MŠMT rejstřík škol

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče V SO ORP Písek se nachází řada zařízení zdravotní a sociální péče. Na území se nachází 37 praktických lékařů pro dospělé a 14 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, coţ představuje pouze 28,57% zastoupení všech obcí. Ve správním obvodu je také 25 ordinací stomatologa. Nejbliţší nemocnice je Nemocnice v Písku a Oblastní nemocnice v Příbrami, kde jsou zastoupeny všechny základní lékařské obory, mimo ORL – ušní, nosní, krční. Součástí nemocnice v Písku je i LDN. Nejbliţší psychiatrická léčebna je rovněţ ve městě Písek, U Honzíčka 172. Je to pobočka centrály Psychiatrické léčebny Dobřany, kde jsou i specializovaná oddělení (pedopsychiatrie, gerontopsychiatrie, odd. pro léčbu závislostí, odd. somatické pro psychicky léčené pacienty - neurologické, plicní, interní). Dostupnost nemocnice ze všech obcí je problematická. Vzdálenost např. mezi městem Písek a okrajovou obcí Myslín je téměř 40 km a její obyvatelé mají blíţe nemocnici v Příbrami nebo Blatné. Lékařská sluţba první pomoci pro děti i dospělé je dostupná v nemocnici v Písku, popř. v Příbrami. Zubní pohotovost zajišťují formou sluţeb lékaři ve svých ordinacích. Také je zde spousta poskytovatelů sociálních sluţeb ať uţ s moţností ubytování pro klienty nebo formou stacionářů či sociálního poradenství. Následuje výčet: Denní a týdenní stacionář Duha pro osoby s mentálním postiţením a kombinovanými vadami, kapacita 29 osob. Diakonie ČCE – Středisko Blanka – pečovatelská sluţba, denní a týdenní stacionář, domov pro seniory, domov se zvláštním reţimem, kapacita 40 osob. Domov pro seniory Světlo v Drhovli – kapacita 190 osob. Domovy s pečovatelskou sluţbou Mirovice, kapacita 56 osob. 103

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Naděje – Písek, pro děti a mládeţ, seniory a osoby ohroţené sociálním vyloučením, kapacita 124 osob. Oblastní charita Písek – pečovatelská sluţba, sociální poradenství, chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení, azylový dům, sociálně terapeutické dílny – ubytováno 20 osob. Český červený kříţ – nabízí pečovatelskou sluţbu i ubytování v domě s pečovatelskou sluţbou – ubytováno 30 osob. Pečovatelská sluţba Protivín – pro seniory, osoby se zdrav. postiţením a rodiny s dětmi v nepříznivé situaci, kapacita 70 osob. Prácheňské sanatorium – pro seniory, osoby v terminálním stádiu a osoby se zdravotním postiţením – ubytováno 70 osob. Protivínská Sedmikráska – pečovatelská sluţba a soc. poradenství pro seniory, osoby se zdravotním postiţením a děti a mládeţ. Terapeutická komunita Karlov SANANIM Praha – Smetanova Lhota – pro drogově závislé děti a mladistvé a matky s dětmi. – pro 31 osob. Rovněţ se zde nachází spousta dobrovolnických organizací a občanských sdruţení: ADRA, občanské sdruţení – mezinárodní humanitární organizace ARKÁDA občanské sdruţení – nabízí pomoc osobám s duševním postiţením, rodinám s dětmi, závislým, dětem a mládeţi ohroţené delikvencí, obětem násilí. Asociace rodičů a přátel zdravotně postiţených dětí v ČR, Klub Krteček- -občanské sdruţení - raná péče, sociální poradenství, odlehčovací sluţby, sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením. Centrum pro zkratovně postiţené Jihočeského kraje, pracoviště Písek – sdruţení právnických osob – poradenství a sociálně aktivizační činnosti pro seniory a osoby se zdravotním postiţením Centrum sociálních sluţeb HORIZONT, Protivín – občanské sdruţení – sociální poradenství, aktivizační sluţby, sociální rehabilitace a terapeutické dílny. Farní charita Protivín – nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ od 3 do 7 let. FOKUS Písek – občanské sdruţení – sluţby následné péče a sociální rehabilitace. INKANO, Písek – občanské sdruţení – sociální poradenství. Jihočeská rozvojová o.p.s Písek – sociální poradenství. Mateřské centrum Kvítek, Písek – občanské sdruţení – pro rodiny s dětmi Mateřské centrum Pastelka, Protivín – občanské sdruţení – pro rodiny s dětmi MESADA, Písek – občanské sdruţení – osobní asistence a sociální poradenství. POHIP, Píssek – občanské sdruţení – hipporehabilitace, zájmové krouţky, jezdecký oddíl, Občanské sdruţení ŠVAGR, Písek – integrační volnočasové aktivity pro děti s mentální, zdravotním a sociální znevýhodněním z rodinného i ústavního prostředí. Pedagogicko psychologická poradna – příspěvková organizace Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, Písek – občanské sdruţení. a jistě zde najdeme i řadu dalších.

104

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.8 : Zdravotnická vybavenost PL pro děti a dorost

Obec

PL pro dospělé


1

Čimelice Číţová Drhovle Kluky Mirotice

1 1 1 2 2

1 1

1

1

Mirovice

2

1

1

Orlík nad Vltavou Ostrovec

2

Písek

Ordinace stomatologa

Zařízení soc.péče

1 1 Domov pro seniory Světlo

Gynekolog

Domovy s pečovatelskou sluţbou

1

19

Protivín

4

Slabčice Varvaţov

1 1

8

Nemocnice písek

Pečovatelská sluţba a jesle města Písek Denní a týdenní stacionář Duha Diakonie ČCE-středisko Blanka Naděje Český červený kříţ Oblastní charita Písek Prácheňské sanatorium

Rehabilitač ní lékař Myoskeletá rní medicína Gynekolog

Pečovatelská sluţba Protivínská sedmikráska

17

1

3

Smetanova Lhota Záhoří SO ORP Písek

Jiný odborný lékař

Terapeutická komunita Karlov SANANIM Praha 2 37

14

1 25

Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem

Vybavenost občanskou infrastrukturou Občanská infrastruktura z hlediska nabízených školských a zdravotnických zařízení je v SO ORP v rovině základního zabezpečení. Ve městech a některých obcích je zajištěna ve větším rozsahu, oproti tomu zejména v okrajových částech území zcela chybí. Jedná se zejména o obce Lety, Raţice, Křenovice, Podolí I, Olešná, Oslov, Zvíkovské Podhradí a Varvaţov. V některých ze jmenovaných obcí chybí dostupnost lékaře a v některých naopak dostupnost školských zařízení. Obce, ve kterých se tento problém potkává, jsou Lety, Raţice, Křenovice a Podolí I. Co se týče dostupnosti sociálních sluţeb, tak můţeme území rozdělit na oblasti Mirovicka, Miroticka, Písecka a Protivínska. Protivínsko uvádí dostatečné zajištění svých občanů 105

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. pečovatelskou sluţbou a stravováním s dovozem domů a to včetně víkendů. Chybí zde jen domov pro seniory s celodenní péčí, jehoţ výstavba je plánována. Miroticko nemá pečovatelskou sluţbu ani zařízení sociální péče. Stravování seniorů s dováţkou do domu je zajištěno soukromou firmou, případně je pro mobilní moţnost odebírat obědy ze ZŠ. Po zmapování zájmů občanů, je plánováno zřízení pečovatelské sluţby. Mirovicko poskytuje pečovatelskou sluţbu pouze občanům města. Chybí zde domov pro seniory. Je plánováno udrţení a rozšíření stávající pečovatelské sluţby i pro přilehlé obce a zřízení domova pro seniory. Ve městě Písek je pečovatelská sluţba dobře zajištěna, mimo město však chybí. Je poskytována pouze v obci Křenovice, kde ji zajišťují Sociální sluţby města Milevsko. V obcích Albrechtice nad Vltavou a Slabčice je pak zajištěn pouze rozvoz stravy. Město Písek má domovy pro seniory, jejich kapacita je však nedostatečná. I přes trend zajišťování péče o seniory a zdravotně postiţené občany formou terénní pečovatelské sluţby v jejich domácím prostředí, je nutné zohlednit ty, kteří potřebují celodenní péči, jeţ jim nemohou poskytnout osoby blízké. Indikátory

Obec

Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná


Podtémata Vybavenost občanskou infrastrukturou a lokální sociální politika


0 -2 -1 1 2 1 0 0 0 1 1 2 -1 -1 -1 -2 -1 2 0 -2 0 -1 -1 -1

-2 -2 0 -1 2 2 1 0 1 2 1 2 0 -1 0 -1 0 1 -2 -2 1 0 0 1

106


2 -1 -1 2 2 0 -1 0 -1 -1 0 1 -2 -1 -2 -2 -1 2 2 -1 -1 -1 -1 -2


Obec

Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek


Podtémata Vybavenost občanskou infrastrukturou a lokální sociální politika


-1 1 1 -1 1 -1 -2 1 0 1 0 -2 -2 -2 0 -1 -1 -2 0 -1 -1 1 2 0 0 -1

-2 1 1 0 0 0 -2 -1 1 2 1 -2 -2 -2 0 -1 -1 -2 2 0 0 2 1 2 1 0

107

Další jevy a komentáře 1 0 1 -1 2 -2 -2 2 -1 -1 -1 -2 -1 -1 0 -1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 2 -2 -1 -1


SLABÉ STRÁNKY

Růst počtu obyvatel, způsobený zejména díky migraci, v obci Vrcovice, Temešvár, Oslov, Ostrovec, Paseky, Dolní Novosedly a Číţová. Dále v obcích Cerhonice, Heřmaň, Kluky, Křenovice, Nerestce, Olešná, Podolí I, Putim, Smetanova Lhota, Vlastec, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Pozitivní přirozený přírůstek ve městě Písek a Mirotice obcí Dobev, Dolní Novosedlí, Heřmaň, Králova Lhota, Olešná, Oslov, Ostrovec, Paseky, Podolí I, Putim, Raţice, Smetanova Lhota, Vršovice, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Výrazně pozitivní migrace v obci Číţová, pak ve městě Písek, Mirotice, v obci Ostrovci, Záhoří, Oslově, Předotice a Putim. Také v obci Drhovle.

Pozitivní věková struktura v obcích Vršovice, Koţlí, Vlastec a Myslín.

Relativní dostatek předškolních a školních zařízení. Mimo některých okrajových oblastí území – obce Křenovice, Podolí I, Olešná, Slabičce, Lety, Raţice. Dobrá vybavenost středním školstvím ve městě Písek.

Úbytek obyvatel v obci Boudy, Koţlí, Lety, Mirovice, Orlík nad Vltavou, Probulav, Raţice,Slabčice, Varvaţov, Vojníkov.

Záporný přirozený přírůstek ve většině obcí. Nejvýrazněji v obci Drhovle, městě Mirovice Záporná migrace ve městě Mirovice, obci Mišovice, Slabčice, Čimelice Lety a Králova Lhota. Velmi vysoký index stáří u obcí Probulov, Vojníkov, Minice, Varvaţov a Drhovle a výrazný úbytek osob v produktivním věku u obcí Číţová, Králova Lhota, Křenovice, Minice, Vojníkov, Vrcovice, Zvíkovské Podhradí a obcích Nevěţice a Temešvár Poměrně velká vzdálenost do Písku a Českých Budějovic, jakoţto spádových míst z hlediska zdravotních sluţeb a školských institucí pro příhraniční obce. Špatná dostupnost hromadnými dopravními prostředky do okolních měst. – jak pro cesty do zaměstnání, škol či zdravotnických zařízení,. tak za zábavou

PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

Rozvoj komunitního plánu – posílení zařízení pro seniory. Rozšíření pečovatelské sluţby a posílení počtu lůţek v zařízeních sociální péče.

Vymírání obcí Probulov, Vojníkov, Minice, Varvaţov

Zavedení poradny pro seniory.

Vyklidňování příhraničních obcí správního obvodu.

Zavedení školního autobusu pro děti z příhraničních obcí a senior dopravy. Rozvoj sociálních sluţeb, rozšíření stávající Stárnutí obyvatel obcí s nedostatečnou pečovatelské sluţby a zřízení domova pro seniory s kapacitou ubytovacích zařízení pro seniory. vyuţitím rozvojových fondů EU a zapojení občanských organizací. Růst počtu obyvatel vlivem suburbanizace.

Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace V obcích Koţlí, Křenovice, Lety, Olešná, Podolí, Probulov, Raţice, Vlastec, Zvíkovské Podhradí zváţit rozšíření ploch k vybavení občanskou infrastrukturou, jedná se především o hůře dopravně dostupnou severní část území a obce ve východní části SO ORP Písek.

108


4.4

Bydlení

Bydlení je základní potřebou člověka, jejíţ uspokojení je podmínkou pro uspokojení dalších ţivotně důleţitých potřeb. Plní celou řadu specifických funkcí jak v ţivotě jednotlivců, tak v rámci celé společnosti. Má nejen významné sociální aspekty, ale i značný vliv na hospodářský rozvoj a politickou stabilitu země. Je téţ určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Při řešení problematiky bydlení ve městě jsou významnými sloţkami strategické dokumenty (plán rozvoje, akční plány, atd.) a územně plánovací dokumenty. Stáří bytového i domovního fondu a jejich vývoj je moţno do určité míry brát jako faktor hodnotící atraktivitu bydlení. Je pravděpodobné, ţe takových obcí bude docházet zejména v posledních letech, tedy mezi roky 1981 – 2001 k rozvoji výstavby. Údaje, z nichţ vycházíme, pocházejí z posledního sčítání domů a bytů v roce 2001. Jelikoţ další sčítání bude aţ v roce 2011, je třeba tento fakt (stáří dat) brát v potaz. Bytový fond Bytový fond v Jihočeském kraji zaznamenal mezi lety 2001 a 2009 nárůst celkově 6,5 %. Největší nárůst vykazuje SO ORP České Budějovice následován SO ORP Vimperk, Český Krumlov a Třeboň. Nejniţší hodnotu nárůstu bytového fondu vykázal správní obvod Týn nad Vltavou. Jen o málo úspěšněji si vedl sousední správní obvod Vodňany. Jde však o specifické obvody, kde byla v minulých letech vysoká bytová výstavba v důsledku jaderné elektrárny Temelín. Tyto dva správní obvody se tak stávají v Jihočeském kraji ostrůvkem s nejniţší bytovou výstavbou v posledních letech. Za nimi nak následují SO ORP Strakonice a sledovaný SO ORP Písek, který je obvodem se čtvrtou nejniţší bytovou výstavbou v kraji. Tabulka č. 4.4.4.4.1: Bytový fond v SO ORP Jihočeského kraje v roce 2001 a 2009

Blatná České Budějovice

6727 63426

299 6503

Nárůst BF mezi lety 2001 a 2009 - relativně (%) 4,44 10,25

Český Krumlov Dačice

17144 8358

1268 331

7,40 3,96

Jindřichův Hradec

20962

1299

6,20

Kaplice Milevsko Písek

7702 9572 24608

330 459 919

4,28 4,80 3,73

Prachatice

14990

819

5,46

9865

462

4,68

Strakonice Tábor

20439 36029

730 2536

3,57 7,04

Písek Třeboň

8170 11780

586 862

7,17 7,32

Týn nad Vltavou Vimperk

6318 8443

40 664

0,63 7,86

Vodňany

5359

74

1,38

279892

18181

6,50

SO ORP

Soběslav

Jihočeský kraj

Nárůst BF mezi lety 2001 a 2009

Stav BF 2001

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, Městská a obecní statistika, k 31. 6. 2010

Celkově představuje mnoţství bytů SO ORP Písek 8,56 % bytového fondu Jihočeského kraje. Co se týče výstavba je ve sledovaném správním obvodu, jak jiţ uvedeno výše, ve 109

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. srovnání s krajem podprůměrná. Celkově zde bylo mezi lety 2001 a 2009 postaveno 919 bytů. Nejmenší nárůst bytového fondu zaznamenaly obce Kestřany, Ostrovec, Nevězice, Mišovice, město Mirovice, Orlík nad Vltavou, Heřmaň, Horosedly Myslín, Albrechtice nad Vltavou, Drhovle a Probulav. Ve všech těchto obcích nedosáhla bytová výstavba v relativním vyjádření ani dvou procent. Absolutně stagnující je bytový fond v obci Minice, Nerestce a Vojníkov, coţ jsou ale, jak jiţ řečeno výše, nejmenší obce do 107 obyvatel. Nulová výstavba je i v obci Raţice, kde trvale ţije 411 obyvatel. Svou roli určitě hraje také to, ţe obce Heřmaň, Horosedly, Kestřany, město Mirovice, obce Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou a Ostrovec jsou v záplavovém území, ohroţené stoletou vodou. Dále obce Orlík nad Vltavou, Mišovice a město Mirovice jsou navíc nadměrně zatěţovány exhalacemi aut blízkých silnic. Největší růst bytového fondu zaznamenala obec Vrcovice, relativně o 10 %, čímţ vysoce přesáhla průměrnou hodnotu kraje. Absolutně nejvíce nový bytů bylo postaveno ve městě Písek. Tabulka č. 4.4.2: Bytový fond v SO ORP Písek v roce 2001 a 2009 Obec

Nárůst BF mezi lety Nárůst BF mezi lety 2001 a 2009 2001 a 2009 – relativně (%)

Stav BF 2001


534

10

1,87

Boudy

113

8

7,07

Cerhonice

138

8

5,79

Čimelice

522

14

2,68

Číţová

472

21

4,44

Dobev

364

17

4,67

Dolní Novosedly

126

3

2,38

Drhovle

311

6

1,92

Heřmaň

147

2

1,36

Horosedly

71

1

1,40

Kestřany

313

2

0,63

Kluky

271

17

6,27

Koţlí

29

1

3,44

150

3

2,00

90

2

2,22

158

4

2,53

19

0

0

Mirotice

712

31

4,35

Mirovice

803

10

1,24

Mišovice

181

2

1,10

Myslín

59

1

1,69

Nerestce

68

0

0

Nevězice

125

1

0,8

72

2

2,77

Orlík nad Vltavou

223

3

1,34

Oslov

175

4

2,28

Ostrovec

270

2

0,74

91

3

3,29

12699

564

4,44

157

10

6,36


Olešná

Paseky Písek Podolí I

110

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Probulov

Nárůst BF mezi lety Nárůst BF mezi lety 2001 a 2009 2001 a 2009 – relativně (%)

Stav BF 2001 51

1

1,96

2253

78

3,46

Předotice

294

10

3,40

Putim

230

6

2,60

Rakovice

126

4

3,17

Raţice

203

0

0

Skály

149

3

2,01

Slabčice

220

12

5,45

Smetanova Lhota

205

4

1,95

Tálín

104

7

6,73

Temešvár

48

1

2,08

Varvaţov

202

7

3,46

Vlastec

127

6

4,72

Vojníkov

63

0

0

173

8

4,62

Protivín

Vráţ Vrcovice

60

6

10,00

Záhoří

363

9

2,47


105

2

1,90

169 24608

3 919

1,77 3,73

Ţďár Písek

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, Městská a obecní statistika, k 31. 6. 2010

Stáří domovního fondu V Jihočeském kraji bylo v roce 2001 evidováno 109 667 domů. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 18,5 %, v období let 1920 aţ 1940 to bylo 15,7 %. Největší zastoupení, 40,4 %, mají domy postavené v období let 1946 aţ 1980. Domy postavené mezi lety 1981 aţ 2001 zaujímají 25% podíl domovního fondu. Největší zastoupení domů postavených do roku 1919 se nachází v SO ORP Jindřichův Hradec a Třeboň. Naopak nejmenší zastoupení starých domů vykazují správní obvody ORP České Budějovice, Český Krumlov a Kaplice, kde je zároveň nejvíce domů postavených mezi lety 1981 aţ 2001. Sledovaný SO ORP Písek patří k obvodům se starším domovním fondem. Je ale třeba brát v potaz, ţe se jedná o obvod, jehoţ centrem je historické město Písek. Stejně jako všechny správní obvody kraje má nejvíce domů, postavených mezi lety 1946 – 1980 (37,9 %). Jejich zastoupení je v kontextu kraje 3. nejniţší. Také má velmi malý počet domů, postavených v období let 1981 aţ 2001 a výrazný podíl domů postavených mezi lety 1920 – 1945. Kdyţ pomineme výstavbu 1946 -1980, pak se mnoţství domů ve všech „věkových“ kategoriích pohybuje kolem 20 %, coţ je v kraji neobvyklé.

111

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.4.3: Stáří domovního fondu v SO ORP Jihočeského kraje v relativním vyjádření [v %] SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Domy postavené v období let do 1919 20,8 15,4 16,0 22,8 24,8 17,9 15,3 19,4 20,8 16,9 17,5 15,3 20,9 23,8 19,2 19,1 22,4

1920-1945 13,5 16,2 14,6 13,7 16,8 11,5 12,9 20,4 11,6 18,1 14,8 17,0 11,8 16,4 13,7 15,3 15,0

1946-1980 44,8 40,3 40,7 38,1 34,3 41,1 47,6 37,9 39,1 39,4 43,1 44,2 42,2 37,0 42,1 40,2 37,9

1981-2001 20,9 28,1 28,7 25,4 24,0 29,4 24,3 22,3 28,6 25,6 24,5 23,6 25,1 22,9 25,0 25,4 24,8

18,5

15,7

40,4

25,4

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Celkově domovní fond SO ORP Písek představuje 8,02 % z celkového počtu domů Jihočeského kraje. Podíváme-li se podrobněji na jeho stáří, je zřejmé, ţe nejstarší domovní fond je v obci Minice, kde je největší podíl domů postavených do roku 1919 a nulová výstavba mezi lety 1981 2001. Jedná se ale o nejmenší obec správního obvodu. Vysoké zastoupení nejstarších domů je dále v obci Cerhonice, Heřmaň, Myslín, Skály, Vlastec, Vršovice a Ţďár. Nejmenší podíl těchto domů mají obce Zvíkovské podhradí a Temešvár, kde je i větší podíl domů, postavených mezi lety 1981 a 2001. Tyto„nejmladší domy jsou nejvíce zastoupeny v obci Olešná (45,7 %), Koţlí (41,2 %), Zvíkovské Podhradí (35,8 %), Temešvár (32,4 %) a Boudy (31.3 %). Naopak nejméně domů tohoto stáří je v obci Myslín, Nerestce, Rakovice, Králova Lhota a Skály. Nulovou výstavbu těchto domů má kromě obce Minice, Vojníkov, kde je většina domů postavena mezi lety 1946 – 1980. Podobná je situace v obci Vojníkov. Je ale nutné si uvědomit, ţe správní obvod je protkán historickými památkami a vesnickými památkovými zónami, kde staré domy mají prvky selského baroka a jsou určitým stupněm chráněny. Zároveň to nové bytové a domovní výstavbě klade určitá omezení.

112

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.4.4: Stáří domovního fondu v SO ORP Jihočeského kraje v relativním vyjádření [v %] Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice

do 1919 24,7 29,7 37,7 15,3 21,2 23,0 24,3 20,0 35,1 24,3 16,2 16,0 11,8 27,7 22,0 18,8 46,7 21,7 17,9 29,3 31,0 23,5 27,0 11,4 25,3 17,8 19,8 29,4 14,8 25,0 21,7 19,6 26,7 16,9 25,8 26,1 36,9 20,8 21,8 23,6 8,1 26,7 31,0 26,1 20,3 42,4

1920-1945 17,9 10,9 15,1 17,2 14,7 13,0 15,7 17,4 18,2 24,3 17,4 12,8 35,3 32,3 4,9 28,2 26,7 15,8 26,5 21,3 24,1 35,3 17,5 14,3 20,9 14,4 11,2 7,8 24,5 7,6 17,4 20,3 11,9 17,6 24,2 19,1 19,0 18,9 17,2 29,1 18,9 22,7 19,0 13,0 18,9 6,1

113

1946-1980 42,2 28,1 32,1 44,8 45,0 39,0 38,6 41,3 23,4 35,1 37,7 47,4 11,8 29,2 48,8 36,5 26,7 44,1 31,3 34,7 37,9 32,4 41,3 28,6 26,4 47,8 36,2 47,1 36,1 48,9 43,5 37,1 40,0 39,9 39,4 35,7 32,1 40,6 47,1 20,0 40,5 37,3 36,2 60,9 47,3 36,4

1981-2001 15,2 31,3 15,1 22,6 19,0 25,0 21,4 21,3 23,4 16,2 28,7 23,7 41,2 10,8 24,4 16,5 ,0 18,4 24,3 14,7 6,9 8,8 14,3 45,7 27,5 20,0 32,8 15,7 24,6 18,5 17,4 23,0 21,5 25,7 10,6 19,1 11,9 19,8 13,8 27,3 32,4 13,3 13,8 ,0 13,5 15,2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek

do 1919 20,1 7,5 32,4 19,4

1920-1945 18,5 9,4 15,5 20,4

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

114

1946-1980 44,0 47,2 38,0 37,9

1981-2001 17,4 35,8 14,1 22,3

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory

Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice

Bydlení

Podtéma Stáří a kvalita bytového fondu k 2001

Vývoj bytového fondu -1 2 1 1 1 2 1 0 0 -1 0 2 2 -1 1 0 -2 1 0 -1 -2 -2 -2 1 1 1 0 1 2 1 -1 1 1 1 0 -1 -1 1 -1 2 1 0 1 -2 1 1

-1 2 2 0 2 2 0 -1 -1 -1 -2 2 1 0 0 0 -2 2 -1 -1 -1 -2 -2 0 -1 0 -2 1 2 2 -1 1 1 0 1 -2 0 2 -1 2 0 1 2 -2 2 2

115

0 2 0 1 0 2 1 1 1 0 2 1 2 -1 1 0 -2 0 1 -1 -2 -2 -1 2 2 1 2 0 1 0 0 1 1 2 -1 0 -1 0 -1 2 2 -1 -1 -2 -1 0



Obec

0

0

Podtéma Stáří a kvalita bytového fondu k 2001 0

1 -1 1

-1 -1 1

2 -1 1

Bydlení


Vývoj bytového fondu


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nadprůměrný nárůst bytového fondu v obci Vrcovice.

SLABÉ STRÁNKY Celkově slabá bytová výstavba ve srovnání s krajem. Nejslabší v obci Kestřany, Ostrovec, Nevězice, Mišovice, město Mirovice, Orlík nad Vltavou, Heřmaň, Horosedly Myslín, Albrechtice nad Vltavou, Drhovle a Probulov Stagnující bytová výstavba v obci Minice, Nerestce, Vojníkov a Raţice.

Vysoký podíl domů v novější výstavby v obcích Olešná, Koţlí, Zvíkovské Podhradí, Temešvár a Boudy. Dle dotazníkového šetření má většina obcí parcely k individuální výstavbě.

Záplavové území v obcích Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota, Varvaţov, Ţďár a městech Mirovice a Písek. Navíc výrazné exhalace ze silnic v obcích Čimelice, Drhovle, Dolní Novosedlí, Kluky, Křenovice, Lety, Orlík nad Vltavou, Oslov, Paseky, Podolí I, Protivín, Smetanova Lhota, Tálín, Temešvár, Vlastec, Záhoří, Zvíkovské Podhradí a městech Mirovice a Písek. Starý domovní fond, zejména v obci Minice, pak Cerhonice, Heřmaň, Myslín, Skály, Vlastec, Vršovice a Ţďár

PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

Vymezení nových ploch k výstavbě v rámci ÚPD. Rozvoj bytové výstavby podporuje pozitivní migraci i přirozený přírůstek. Vyuţití případných neobydlených objektů k rekreaci.

Stagnace bytové výstavby naznačuje neatraktivnost obce nebo nedostatečná podpora obecní a individuální bytové výstavby. U vesnických památkových zón, tak určitá omezení při výstavbě.

Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace Z hlediska vývoje počtu obyvatel doporučujeme zváţit změnu funkčních ploch na individuální bydlení v obcích v okolí města Písek, přičemţ zohlednit charakter původní venkovské zástavby s moţnosti vyuţití regulačnímu plánu.

116


4.5

Rekreace

Rekreaci je nutno chápat jednak jako zdroj odpočinku, nezbytný pro regeneraci fyzických i psychických sil člověka a zároveň z ekonomického hlediska. Umoţňuje realizaci kupní síly obyvatelstva a současně formou cestovního ruchu rozvíjí řadu hospodářských odvětví v dodavatelské sféře. Navíc v územích se sklony k vyklidňování můţe pomoci do určité míry stabilizovat obyvatelstvo a posílit zaměstnanost ve sluţbách, případně vyuţít uvolněný stavební fond. Pro obyvatelstvo je důleţitá kaţdodenní – popracovní a volno časová rekreace (sportovní a kulturní zařízení v regionu a zájmové organizace) a krátkodobá – např. víkendová a pobytová - dovolené, které jiţ můţou region zviditelnit v oblasti cestovního ruchu. Z tohoto hlediska má SO ORP Písek co nabídnout. V kaţdodenní a krátkodobé rekreaci nabízí SO ORP Písek svým obyvatelům široké moţnosti, které se dají vyuţít v oblasti cestovního ruchu i pro rekreaci pobytovou. Písecko je nazýváno branou do Jiţních Čech. Je to kouzelná krajina neposkvrněných zalesněných vrchů i rovinatých plání. Je to region bohatý na kulturní i přírodní památky. Jeho centrem je nádherné historické město Písek. Jednou z nejznámějších památek správního obvodu je Kamenný most v Písku (neoficiálně také Jelení most), který je nejstarším dochovaným mostem v Česku. Je postaven v gotickém slohu. Na mostě jsou umístěny repliky barokních soch a kříţe. Z dalších jmenujme: Hrad - významná stavba české hradní architektury. Byl zbudován v polovině 13. století písecko-zvíkovskou stavební hutí pro českého krále Přemysla Otakara II. V současnosti je zde zřízeno i Prácheňské muzeum. Radnice - dvoupatrová stavba s barokním průčelím a se dvěma věţemi, postavená v letech 1740 – 1767. Klášterní kostel povýšení sv. kříţe - u Upomíná na někdejší dominikánský klášter, který stál na jih od tohoto kostela od poloviny 13. století aţ do 20. srpna 1419. Děkanský kostel narození panny Marie- trojlodní stavba z poloviny 13. století. Mariánské morové sousoší - nachází se na Alšově náměstí a připomíná velký mor v roce 1713. Obydlí Adolfa Hejduka - dům vystavěný pro známého básníka (1835 - 1923), v roce 1900 podle návrhu architekta Jana Kouly v novorenesančním slohu. V části Heydukova bytu pracovně, jídelně a společenském pokoji - je zřízen památník s původním vybavením. Tři místnosti zůstaly zařízené tak, jak je Heyduk opustil. Veřejnosti je sídlo přístupné od června 2007. Městská elektrárna – z roku 1888. V současnosti je zde zřízeno muzeum, které je častým cílem turistů. Bývalý hřbitov s kostelem Nejsvětější trojice - hřbitov byl zaloţen v roce 1549. Kromě okresního města lze také zavítat na velmi navštěvovaný zámek a park Orlík či hrad Zvíkov s věţí Markomanka. Dále můţete v regionu navštívit zámek a lázně Vráţ, zámeček Čimelice s mostem, lesoparkem, morovým sloupem a plastikami (Čimelické baroko ze sochařské dílny rodiny Hammerů), tvrze v Kestřanech, gotický kostel Myšenec, renesanční tvrz Klokočín, zámek Drhovle, kostel Sv- Jakuba v Číţové, která byla vyhlášena Jihočeskou vesnicí roku 2010. V obci je rovněţ vyhlášena památková zóna. Dále kostel Sv. Vavřince v Putimi, obec byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou, najdeme zde selské baroko, obec je známá i díky románu Jaroslava Haška, Dobrý voják Švejk.Pak kostely ve Slabčicích, Heřmaňi, Oslově, Horním Záhoří, kostelík sv. Rosalie v Bernaticích se studánkou s léčivou vodou, který se stal poutním místem, zámečky Chřešťovice, Draţíč, Červený Újezdec, , tvrz 117

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. v Myslíně, či v Dolních Nerestcích, lovecký barokní zámeček Karlov ve tvaru motýla, lovecký zámeček Tyrolský dům v Květovské oboře, zámek a rodiště L. Stroupeţnického Cerhonice, poutní místo Sepekovice. Nelze pominout románský kostel v Červené nad Vltavou, který byl přenesen ze zatopené obce Orlickou přehradou. V obci Albrechtice nad Vltavou najdete románským kostelík s malbami a zeď hřbitova se slepými arkádami s malbami. V Miroticích najdeme památník Mikoláše Alše, kde je i expozice dalšího slavného rodáka loutkáře Matěje Kopeckého. Skály - památková zóna Budičovice - typické jihočeské selské baroko s návesní kapličkou Rekreační potenciál regionu ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ►

Přírodní park Písecké hory s naučnou stezkou. Meandry na zlatonosné Otavě jsou plné skalisek a chráněných strání. V lesích u Putimi najdete Lesnickou naučnou stezku. Rozhledny Jarník a Velký Kamýk Obcí Putim prochází turistická trasa k národní přírodní rezervaci Řeţabinec. Alšova turistická stezka - pro pěší turistiku. Přírodní památka Malý Kosatín - asi 1,2 km od obce Boudy. Kopáčovská - přírodní památka asi 1 km od obce Čimelice. Přírodní památka Michovka - malý rybník u obce Brloh. Vápencový lom - přírodní památka u Horosedel. Přírodní památka Velký Potočný - rybník u obce Kestřany Boučkova stezka: Zvíkov - Orlík nad Vltavou – Březnice Přírodní rezervace Krkavčina - les, asi 1,8 km od obce Oslov - přírodní rezervace Výří skály u Oslova - les a skalnaté srázy, asi 2 km od obce Oslov. Přírodní památka V obouch - tok řeky Lomnice v úseku dlouhém 3,8 km. Stromová alej mezi zámky Rakovickým a Čimelickým nebo cyklotrasa Raţice - Putim - Kestřany - Ţiţkova mohyla. Golfové hřiště Kestřany, jízdárna Stáje Štětice. zemský hřebčinec Písek. Protivín - Krokodýli ZOO. Přírodní památka Myšenecká slunce - drobný skalní výchoz se shluky krystalů turmalínu ve tvaru slunce (dům v obci Myšenec č.p. 28) - přírodní památka Skalský rybník, asi 1,5 km od obce Skály. Po stopách permoníků ze Zlaté hory - naučně zábavná stezka pro děti a dospělé vzácná archeolog. naleziště z doby kamenné u Raţice- přírodní památka Raţický rybník u obce Raţice rybník Řeţabinec - vyhlášená přírodní rezervace u Raţic Vystrkov - přírodní památka, tok říčky Lomnice v úseku dlouhém 2,5 km, jiţně od zámečku Karlov. Shagya - arab Tálín - vyjíţďky na koních - značená cyklotrasa a "rybářáská naučná cyklostezka" (Tálínský rybník). přírodní památka Dubná - skalnatá stráň nad pravým břehem řeky Otavy, asi 1,5 km od obce Drţov – Vojníkov. Čertova hora u Vráţe - přírodní rezervace Dědovické stráně - přírodní rezervace, (asi 1 km od obce Dědovice), Vráţ Přírodní rezervace Hrby - lesní porost asi 2,5 km od obce Stará Vráţ Přírodní rezervace Ţlíbky - les u obce Stará Vráţ. lodní doprava Orlík - putování po Orliké přehradě hrad Zvíkov, zámek Orlík, Ţďákovský most. Cyklotrasa Sedláčkova cesta - ubytování cyklistů - Cyklisté vítáni - Blaţkovi, Zvíkovské Podhradí 64. Ţďár – u Nové Vsi se nachází krajinářská přírodní památka Zelendárky. Byla nazvána podle stejnojmenné lokality. Tato oblast je vhodná pro pěší i cykloturistiku.

118

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► Z vodních ploch lze jmenovat Orlickou přehradu na Vltavě, Otavě a Lomnici, rybníky jsou rovnoměrně osety po celém regionu. Nejznámější je oblast mezi Kestřany, Protivínem a Putimí, rybníky mezi Čimelicemi a Číţovou, krajina mezi Kovářovem, Chyškami a Milevskem, u Sepekova, Branice, Barnartic, Borovan.

Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity SO ORP Písek jsou většinou soustředěny kolem města Písek, kde má většina zařízení celoroční provoz. Další centrum je z hlediska nabízeného ubytování kolem hradů a zámků Zvíkov, Orlík a Vráţ, kde jsou od roku 1936 sanatoria. Ve sledované oblasti bylo k 31. 12. 2008 registrováno 68 ubytovacích zařízení, z nichţ 21 má kapacitu do 10 pokojů, 41 od 11 do 50 pokojů, 4 od 50 do 100 a 2 zařízení mají nad 100 pokojů. Tato největší ubytovací zařízení jsou domovy mládeţe, které jsou nabízeny k ubytování v období letních prázdnin. Domov mládeţe v Písku pak ještě o víkendech pro skupiny nad 40 osob. Tabulka č. 4.5. 1: Přehled ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Písek Počet míst Název ubytovacího Sezónní Počet Kategorie pro stany a zařízení provoz pokojů karavany VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ JEHNĚDNO REKREAČNÍ STŘEDISKO REJZÍKOV REKREAČNÍ STŘEDISKO NOVÁ LOUKA REKREAČNÍ STŘEDISKO REKREAČNÍ STŘEDISKO ČIMELICE VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ STAŠOV

Albrechtice nad Vltavou Albrechtice nad Vltavou

Kemp

letní provoz

10 a méně 101 a více

Chatová osada

letní provoz

11 aţ 50

ţádné

Turistická ubytovna

letní provoz

11 aţ 50

ţádné


Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

letní provoz

11 aţ 50

ţádné


Chatová osada

letní provoz

11 aţ 50

ţádné

Čimelice

Kemp

letní provoz

10 a méně 51 aţ 100

Dobev

letní provoz

11 aţ 50

ţádné

Dobev

letní provoz

11 aţ 50

ţádné

Heřmaň

letní provoz letní provoz

10 a méně ţádné 51 aţ 100 101 a více

Koţlí Koţlí

letní provoz

11 aţ 50

Lety

letní provoz

10 a méně ţádné

Mirotice

letní provoz

11 aţ 50

ţádné

Mirotice

letní provoz

11 aţ 50

ţádné

Orlík nad Vltavou

letní provoz


Orlík nad Vltavou

letní provoz

11 aţ 50

Oslov

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení PENSION jinde BENEŠOVSKÝ MLÝN nespecifikovaná PENZION U NOVÁKŮ Penzion AUTOKEMP VELKÝ VÍR Kemp Ostatní zařízení REKREAČNÍ jinde STŘEDISKO PUKŇOV nespecifikovaná Ostatní zařízení REKREAČNÍ OBJEKT jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ jinde LUČKOVICE nespecifikovaná REKREAČNÍ Turistická STŘEDISKO ORLÍK ubytovna Ostatní zařízení RESTAURACE U jinde CVRKŮ nespecifikovaná REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ Chatová osada LETNÍ DĚTSKÝ TÁBOR ZÁTAVÍ

Obec

119

11 aţ 50

ţádné

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Název ubytovacího zařízení

Kategorie

Sezónní provoz

Počet pokojů

Počet míst pro stany a karavany

Obec

KODREA LT OSTROVEC REKREAČNÍ STŘEDISKO NA RYBÁRNĚ

Chatová osada

letní provoz

11 aţ 50

ţádné

Ostrovec

Chatoá osada

letní provoz

11 aţ 50

ţádné

Ostrovec

letní provoz


Ostrovec

11 aţ 50

ţádné

Paseky

11 aţ 50

ţádné

Písek

11 aţ 50

ţádné

Písek

11 aţ 50

ţádné

Písek

11 aţ 50

ţádné

Písek

11 aţ 50

ţádné

Písek

11 aţ 50

ţádné

Písek

11 aţ 50

ţádné

Písek

11 aţ 50

ţádné

Písek

11 aţ 50

ţádné

Písek

11 aţ 50

ţádné

Písek

11 aţ 50

ţádné

Písek


Písek

11 aţ 50

ţádné

Písek


Písek


Písek


Písek

11 aţ 50

ţádné

Písek

letní provoz

101 a více ţádné

Písek

celoroční provoz

101 a více ţádné

Písek

letní provoz

11 aţ 50

ţádné

Písek

letní i zimní provoz


Písek

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná TURISTICKÁ Turistická UBYTOVNA VÁCLAVKA ubytovna OSTROVEC

INTERHOTEL AMERICA Hotel **** HOTEL CITY

Hotel ***

HOTEL U KAPLIČKY

Hotel ***

HOTEL BÍLÁ RŮŢE

Hotel ***

HOTEL BIOGRAF

Hotel ****

HOTEL OTAVARENA

Hotel ***

HOTEL POD SKALOU

Hotel **

HOTEL BULY

Hotel **

MOTEL NA PTÁČKOVNĚ

Hotel **

PENSION U KLOUDŮ

Penzion

PENSION SPORT

Penzion

HOTEL VILLA CONTI

Penzion

HOTEL CADILLAC

Penzion

PENZION U MALÍŘSKÝCH

Penzion

MANHATTAN PENZION

Penzion

HOTEL U SMETÁKA

Penzion

CHATA ŢIVEC VYŠŠÍ ODBORNÁ LESNICKÁ ŠKOLA DOMOV MLÁDEŢE PÍSEK ATS HRADIŠTĚ LOVECKÁ CHATA BÍLÝ DŮM

Turistická ubytovna Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz letní provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz letní i zimní provoz

120

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Název ubytovacího zařízení

Kategorie

Sezónní provoz

Počet pokojů


Obec

KEMP PODOLSKO REKREAČNÍ STŘEDISKO

Kemp

letní provoz

11 aţ 50

51 aţ 100

Podolí I

Chatová osada

letní provoz

11 aţ 50

ţádné

Podolí I

HOTEL BLANICE

Hotel garni

11 aţ 50

ţádné

Protivín


Protivín


Protivín

11 aţ 50

Protivín

ZÁMECKÝ PENZION PROTIVÍN PENZION U DŘEVĚNÉHO PTÁKA CAMPING BLANICE CHATA RABIŇ PENZION MUZIKA SOUTOK PUTIMCHATOVÁ OSADA ATC SOUTOK REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ PODKŮVKA REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ RAKOVICE HANUSOVÁ RENATA KEMP LETNÍ DĚTSKÝ TÁBOR BUZULUK KEMP STARÁ CESTA TEMEŠVÁR PENZION FOUSEK BUNGALOWS REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ REKREAČNÍ STŘEDISKO REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ ŠTĚDRONÍN REHABILITAČNÍ LÁZEŇSKÉ SANATORIUM REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ SPT TELECOM REKRAČNÍ ZAŘÍZENÍ EKOSTYL SOKOLOVNA HOTEL ZVÍKOV

Penzion Penzion Kemp Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion

celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz letní provoz

11 aţ 50

celoroční provoz


Protivín

letní provoz


Předotice

Kemp

letní provoz

11 aţ 50

10 a méně

Putim

Kemp

letní provoz

11 aţ 50

11 aţ 50

Putim

Chatová osada

letní provoz

11 aţ 50

ţádné

Putim

letní provoz

11 aţ 50

ţádné

Rakovice

celoroční provoz


Raţice

letní provoz

10 a méně 51 aţ 100

Slabčice

letní provoz

11 aţ 50

Smetanova Lhota

Kemp

letní provoz

10 a méně 11 aţ 50

Temešvár

Penzion Chatová osada Chatová osada Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

letní provoz letní provoz letní provoz

11 aţ 50 ţádné 10 a méně ţádné 51 aţ 100 ţádné

Varvaţov Varvaţov Varvaţov

celoroční provoz

11 aţ 50

ţádné

Varvaţov

letní provoz

51 aţ 100

ţádné

Varvaţov

celoroční provoz

51 aţ 100

ţádné

Vráţ

letní provoz


Vráţ

celoroční provoz


Vráţ

letní i zimní provoz

11 aţ 50

ţádné

Vrcovice

celoroční provoz

11 aţ 50

ţádné


Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Kemp Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

Hotel ***

121

10 a méně

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Název ubytovacího zařízení HOTEL ZVÍKOV BUNGALOVY

Kategorie Chatová osada

Sezónní provoz letní provoz

Počet pokojů 11 aţ 50


Obec Zvíkovské Podhradí

ţádné

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2008

Ubytovací zařízení v SO ORP Písek jsou zastoupena v širokou škálu kategorií od kempu a turistické ubytovny aţ po luxusní hotely. Převládají ostatní zařízení jinde nespecifikovaná a dále pak penziony, chatové osady a kempy. Je zde 11 hotelů, z nichţ většina se nachází v Písku, kde jsou i „First class“ (tj. čtyřhvězdičkové) interhotely America a Biograf. Po jednom hotelu pak najdeme ve městě Protivín a obci Zvíkovské Podhradí. Obrázek č. 4. 5. 1: Typy ubytovacích zařízení v SO ORP Písek 4%

6%

Hotel **

9%

Hotel ***

2% 1%

18%

Hotel **** Hotel garni 15%

Chatová osada Kemp Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion

13%

32%

Turistická ubytovna

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31.12.2009

Kdyţ se podíváme na vývoj počtu ubytovacích zařízení v SO ORP Písek, vidíme mezi lety 2000 a 2009 mírný úbytek. Projevil se v obcích Kestřany, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Rakovice, Varvaţov, Vráţ a Vrcovice a městech Mirovice a Protivín. Oproti tomu v některých obcích došlo k navýšení jejich počtu. Jedná se o Čimelice, Dobev, města Písek a Mirotice, obce Ostrovec a Putim. Tabulka č. 4.5. 2: Počet ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Písek v letech 2000 a 2009 Obec Albrechtice nad Vltavou Cerhonice Čimelice Dobev Heřmaň Kestřany Koţlí Lety Mirotice

Počet ubytovacích zařízení 2000 2009 4 1 0 1 1 1 2 1 1

Obec 4 0 1 2 1 0 2 1 2

Paseky Písek Podolí I Protivín Předotice Putim Rakovice Slabčice Smetanova Lhota

122

Počet ubytovacích zařízení 2000 2009 1 18 2 4 1 2 3 1 1

1 20 2 3 1 3 1 1 1


Obec

Počet ubytovacích zařízení 2000 2009

Mirovice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec SO ORP Písek

1 1 3 2 1

Obec 0 0 2 1 3

Temešvár Varvaţov Vráţ Vrcovice Zvíkovské Podhradí

Okres Písek

Počet ubytovacích zařízení 2000 2009 1 5 3 1 2 65 83

1 4 2 0 2 61 20 73

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31.12, u obce Orlík nad Vltavou upraveno o vlastní šetření

Z vývoje ubytovacích zařízení z hlediska počtu lůţek, hostů a přenocování mezi lety 2000 a 2009 v Jihočeském kraji vyplývá, ţe sice narůstá počet ubytovacích zařízení i počet lůţek, ale počet hostů a přenocování velmi výrazně poklesl. Oproti tomu v okresu Písek dochází ve sledovaném období k mírnému poklesu ubytovacích zařízení i počtu lůţek. A klesá zároveň i počet hostů a počet přenocování. Podíl ubytovacích zařízení okresu písek na kraji je dosti vysoký. Kdyţ uváţíme, ţe Jihočeský kraj má 17 SO ORP, pak více neţ 7,49 % těchto zařízení a 10,35 % lůţek, spadajících do okresu Písek je významný počet. Následně 6,24 % všech hostů v ubytovacích zařízeních Jihočeského kraje bylo v okresu Písek a uskutečnilo se zde 6,71 % všech přenocování. Kdyţ pak porovnáme počet ubytovacích zařízení SO ORP Písek s okresem Písek, pak do správního obvodu patří více neţ 83 % těchto zařízení. Tabulka č. 4. 5. 3: Okresní a krajské srovnání počtu ubytovacích zařízení, počtu lůţek, hostů a přenocování v roce 2009

Počet ubytovacích zařízení Počet lůţek Počet hostů Počet přenocování

Jihočeský kraj 2000 2009

Okres Písek 2000 2009

929 47871 937999 4102618

83 5 528 69499 324 777

974 50 656 917033 2855936

73 5 245 57256 191 537

Podíl okresu Písek na kraji (%) 2000 2009 8,93 11,55 7,41 7,92

7,49 10,35 6,24 6,71


Z hlediska návštěvnosti jednotlivých typů ubytovacích zařízení jsou v roce 2000 i 2009 nejvíce navštěvovány turisty turistické ubytovny, chatové osady a kempy a pak penziony. Ke změně ve sledovaném období došlo pouze u upřednostnění návštěvníků dvouhvězdičkových hotelů před jednohvězdičkovými a to jak z hlediska počtu příjezdů hostů, tak v počtu přenocování. Nejméně hostů si pak vybírá nejluxusnější, čtyřhvězdičkový hotel, ale došlo zde k výraznému nárůstu, jak v počtu příjezdů hostů, tak v počtu přenocování. Významný nárůst v tomto ohledu zaznamenaly i tříhvězdičkové hotely. Patrný je i nárůst počtu hostů i přenocování z řad českých návštěvníků v luxusnějších hotelech. Je zřejmé, ţe čím dál více turistů, kteří navštíví tento kraj, preferuje náročnější ubytovací zařízení.

123

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4. 5. 2.: Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k 31. 12.) v Jihočeském kraji

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009 Pozn: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky

Jak jiţ uvedeno výše celkově počet hostů i přenocování v Jihočeském kraji klesá. Okres Písek zaznamenal rovněţ pokles, v počtu hostů relativně o 18 % a u počtu přenocování relativně o 41 %. Přestoţe jde o poměrně výrazný úbytek, vzhledem k ostatním okolním okresům s poklesem uvedených ukazatelů je nejniţší. V některých okresech naopak došlo v tomto ohledu k nárůstu, jsou to např. České Budějovice, Český Krumlov a Jindřichův Hradec. Tabulka č. 4.5. 4: Okresní a krajské srovnání počtu hostů a přenocování v roce 2009 Počet příjezdů hostů do ubytovacích zařízení

Počet přenocování v ubytovacích zařízeních

Rozdíl mezi lety 2009 a 2000

Rok 2000

2009

České Budějovice

152 886

167 909

15 023

10 645 961

335 838

-310 123

-48

Český Krumlov

211 450

283 674

72 224

34 776 018

785 399

9 381

1

Jindřichův Hradec

157 442

168 352

10 910

7 701 456

718 326

16 870

2

69 499

57 256

-12 243

-18 324 777

191 537

-133 240

-41

Prachatice

181 066

117 212

-63 854

-35 746 366

392 282

-354 084

-47

Strakonice

53 661

37 562

-16 099

-30 311 291

119 351

-191 940

-62

Tábor

111 995

85 068

-26 927

-24 596 749

313 203

-283 546

-48

Jihočeský kraj

937999

917033

-20 966

-2 4102618 2855936 -1 246 682

-30

Písek

Abs.

Rel.(%)

Rozdíl mezi lety 2009 a 2000

Rok


124

2000

2009

Abs.

Rel.(%)





2

2

2

Rekreace

-1

-1

-2

Cerhonice

0

1

-2

Čimelice

2

2

1

Číţová

0

2

-2

Dobev

1

1

1

Dolní Novosedly

0

1

-2

Drhovle

0

2

-2

Heřmaň

1

0

1

-1

0

-2

0

2

-2

Kluky

-1

0

-2

Koţlí

1

0

2

Králova Lhota

-1

-1

-2

Křenovice

-2

-1

-2

Lety

-1

-2

1

Minice

-2

-1

-2

Horosedly Kestřany

Mirotice

1

1

1

Mirovice

-1

-1

-2

Mišovice

-2

-1

-2

Myslín

-1

0

-2

Nerestce

0

1

-2

Nevězice

-1

0

-2

Olešná.

-2

-2

-2

Orlík nad Vltavou

2

2

1

Oslov

1

1

1

Ostrovec

2

2

2

Paseky

1

0

1

Písek

2

2

2

Podolí I

0

-1

1

-1

0

-2

Protivín

2

2

2

Předotice

0

0

1

Putim

2

2

2

Rakovice

0

0

1

Raţice

1

1

1

Skály

0

2

-2

Slabčice

0

-1

1

Probulov

125



Rekreace



Smetanova Lhota

0

0

1

Tálín

0

2

-2

Temešvár

0

0

1

Varvaţov

2

1

2

Vlastec

-1

-1

-2

Vojníkov

-1

0

-2

Vráţ

2

2

2

Vrcovice

1

0

1

-1

0

-2

2

2

2

-1

0

-2

0

0

0


126



SLABÉ STRÁNKY

Krásné přírodní prostředí vhodné k rozvoji cestovního ruchu. Přírodní rezervace, přírodní památky, rybníky, přehrada. Zejména u obcí Horosedly, Orlík nad Vltavou, Vráţ, Oslov, Vojníkov, Kestřany, Putim, Raţice, Ţďár a města Písek.

Výrazný pokles návštěvnosti a počtu přenocování ve všech ubytovacích zařízeních.

Písecko je region bohatý na kulturní a historické památky a malebné vesnice s prvky selského Nabídka ubytování pro náročnější klientelu je baroka. Zejména obce Orlík nad Vltavou, Nerestce, omezena pouze na město Písek a obec Zvíkovské Myslín, Čimelice, Zvíkovské Podhradí, Vráţ, Podhradí. Číţová, Drhovle, Putim, Skály a města Mirotice a Písek. Rozsáhlá síť turistických tras a cyklotras kolem města Písek, obcí Orlík nad Vltavou, Zvíkovské Podhradí, Vráţ, Ostrovec a Albrechtice nad Vltavou. Cyklobus z obce Albrechtice nad Vltavou do Orlíku nad Vltavou (přes obce Paseky, Tálín, Písek, Záhoří, Oslov, Zvíkovské Podhradí, Varvaţov, Nevězice a Probulav).

Chybějící nebo nedostatečné turistické trasy kolem obcí Lety, Předotice, Drhovle, Záhoří, Podolí I, Křenovice, Olešná, Ţďár a Skály.

Dostatečné ubytovací kapacity v Písku, Protivíně, Albrechticíh nad Vltavou, Varvaţově a Vráţi. Široký výběr kategorií ubytovacích zařízení.

Severozápad SO ORP nemá jediné ubytovací zařízení – obce Myslín, Horosedly, Nerestce, Mišovice, Minice, Boudy a městoMirovice. Dále pak sousedící Králova Lhota, Probulav a Nevězice.

Chybějící nebo nedostatečné cyklotrasy u obcí Myslín, Lety, Koţlí, Orlík nad Vltavou, Boudy, Nevězice, Temešvár, Podolí I, Křenovice, Olešná, Slabice, a Heřmaň.

PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

V současné době stoupá poprávka po tuzemských rekreacích. Roste zájem o aktivní turistiku – cykloturistiku, hippoturistiku a agroturistiku, in-line bruslení, lyţování a adrenalinové aktivity.

Nedojde-li k rozšíření nabídky sluţeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace, bude pravděpodobně klesat návštěvnost a tím můţe dojít ke zrušení některých ubytovacích zařízení a ohroţení souvisejících dodavatelů.

Rozšíření tras cyklobusu.

Při nekontrolovaném růstu cestovního ruchu můţe dojít k negativním enviromentálním dopadům.

Rozšíření turistických a cyklistických tras do zatím vyloučených oblastí.

Přílišným růstem tzv. druhého bydlení můţe dojít k narušení sociální struktury obcí.

Vyuţití případných prázdných objektů k rekreaci, zejména v obcích, kde chytí ubytovací zařízení. Rozvoj kvality nabízených ubytovacích zařízení. Rozvoj sluţeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace. Moţnost čerpat dotace pro rozvoj cestovního ruchu z Evropských fondů.

Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace ► Při vytváření územních plánů respektovat vysoký rekreační potenciál území.

127

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► Doporučujeme zváţit moţnost změny vyuţití funkčních ploch pro sportovní a rekreační vyuţití, to především v ekonomicky slabší severní části SO ORP Písek, v okolí přehrad Orlík a Zvíkov.

128


5 Ekonomický pilíř 5.1


Nejvýznamnější zaměstnavatelé Ve sledovaném území se nachází 13 významných zaměstnavatelů, z nichţ 6 spadá do kategorie velkých podniků, protoţe zaměstnávají více neţ 250 zaměstnanců. Většina z nich je soustředěna ve městě Písku. Největšími průmyslovými podniky jsou Schneider ELECTRIC, a.s., S.N.O.P. a.s. a Výrobní druţstvo OTAVA, všechny mají své sídlo v Písku. Sedm se zaměstnavatelů nad 100 zaměstnanců jsou zaměřeni na automobilový průmysl, coţ vypovídá to o poněkud jednostranném průmyslovém zaměření regionu. A současně vysvětluje nárůst nezaměstnanosti ve správním obvodu, protoţe právě toto odvětví bylo ekonomickou krizí nejvíce zasaţeno. Tabulka č. 5.1.1: Přehled subjektů (právnických osob) v odvětví průmyslu se 100 a více zaměstnanci, které mají ústředí v obcích obvodu Obchodní jméno

OTAVA, výrobní druţstvo

Sídlo

Písek

Počet zaměstnanců

Zaměření společnosti

250 - 499

Zaměstnává osoby se sníţenou pracovní schopností. Vyrábí kabelové svazky pro automoto, výroba bovdenů pro moto a malou zahradní techniku, navíjení cívek transformátorů. Textilní výroba. Adjustace a balení. Kooperační práce.

S.N.O.P. cz, a.s.

Písek

500 - 999

Hlavní činností francouzské společnosti s. n. o. p. je lisování a svařování ocelových dílů pro automobilový průmysl. Společnost má celkem 10 výrobních závodů - ve Francii (Thiberville, Gacé, Brioude, Besançon, Cousance, Etupes), ve Španělsku (Igualada), v České republice (Písek, Pohořelice) a v Turecku (Izmit) a tři technická centra - v Německu (Wolfsburg), ve Francii (Villepinte) a ve Španělsku.

SCHNEIDER ELECTRIC, a.s.

Písek

500 - 999

Společnost nabízí na českém trhu desítky tisíc výrobků pro přenos a rozvod elektrické energie a automatizaci a řízení.

AISIN EUROPE MANUFACTURING Czech, s.r.o.

Písek

250 - 499

AMTEK PRECISION ENGINEERING Czech Republic, s.r.o.

Písek

250 - 499

129

Je dceřiným výrobním závodem společnosti AISIN EUROPE S.A. patřící do globální skupiny AISIN SEIKI Co., LTD., dodává díly motorů do závodů evropských i japonských výrobců automobilů - Toyota, Renault, Volvo, Nissan, Daimler Chrysler a Ford. Do portfolia výrobků patří např. olejová a vodní čerpadla, kryty hlav válců, kryty rozvodových řetězů, olejové vany, vedení vačkového hřídele, sací potrubí a další. Strojírenská výroba: lisování kovů a D50plechů převáţně pro elektrotechnický, automobilový i další průmysl na postupových lisech (50t, 250, 550t).


FAURECIA AUTOMOTIVE Czech Republic, s.r.o.

Písek

200 - 249

Vyrábíme zde výfukové systémy pro firmy jako jsou Škoda Auto, VW Group, PSA Group a GM Europe.

FAURECIA COMPONENTS Písek, s.r.o.

Písek

250 - 499

Vyrábíme zde kovové konstrukce autosedadel pro firmy jako jsou Škoda Auto, VW Group, PSA Group a GM Europe.

JITEX, a.s.

Písek

100 - 199

Výroba a prodej oblečení pro sport a volný čas. V současnosti je areál Jitex nabízen i jako průmyslový a logistický.

MĚSTSKÝ PIVOVAR PLATAN, s.r.o.

Protivín

100 - 199

Tradiční výroba piva.

OM Protivín, a.s.

Protivín

100 - 199

Výroba přesného ozubení podle technických specifikací a poţadavků zákazníka především v sektoru motocyklovém, motorovém, strojním a v zemědělství. Čelní ozubená kola, kompletní převodovky, primární rozvody, řadicí válečky, vyvaţovací hřídele, montované díly (třecí spojky, diferenciály).

TEPLÁRNA Písek, a.s.

Písek

100 - 199

Výroba, prodej a rozvod tepla pro byty, školy, školky, kulturní, společenská a sportovní zařízení, město a firmy.

PEKÁRNA MERKUR, spol. s r.o.

Písek

50 - 99

Výroba a prodej pekařských výrobků.

Zdroj: ČSÚ, UUR, Registr ekonomických subjektů, výpis k 31. 5. 2008):

Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z moţných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. V rámci Jihočeského kraje jsou SO ORP s nejniţší mírou podnikatelské aktivity Dačice, Blatná, Týn nad Vltavou a Kaplice, kde na 1000 obyvatel připadá méně neţ 170 podnikatelů. Nejvíce podnikatelů, přes 200 na 1000 obyvatel, připadá na SO ORP Tábor, Vimperk a České Budějovice. Průměrný počet podnikatelů v kraji v letech 2005, 2008 a 2010 se pohybuje kolem 189. V souvislosti s údaji Českého statistického úřadu je nutno podotknout, ţe tyto statistiky nevypovídají o skutečné ekonomické aktivitě v území, neboť řada subjektů vykazuje činnost ve zcela mizivém rozsahu, popř. ţádnou. Sledovaný SO ORP Písek se mezi lety 2005 a 2008 mírou podnikatelské aktivity pohyboval nad celokrajským průměrem. Mezi roky 2008 a 2010 pak i v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí poklesla o téměř 6 podnikatelů na 1000 obyvatel a je tak mírně pod krajským průměrem.

130

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.5.1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP

Míra podnikatelské aktivity 2005

2008

2010

Blatná

169,6

163,3

163,3

České Budějovice Český Krumlov

198,0 192,8

198,3 196,4

201,5 198,2

Dačice

142,4

149,9

148,1

Jindřichův Hradec Kaplice

166,5 155,1

172,5 163,8

171,7 168,5

Milevsko Písek

190,9 190,0

194,6 194,3

190,2 188,9

Prachatice Soběslav

196,2 196,5

201,6 184,2

196,6 184,8

Strakonice

182,1

182,6

176,9

Tábor Trhové Sviny

211,0 157,2

208,5 164,0

209,8 172,5

Třeboň Týn nad Vltavou

162,2 171,2

173,3 166,2

176,4 166,7

Vimperk

210,6

211,8

202,9

Vodňany

191,6

185,2

186,1

Jihočeský kraj

188,1

189,8

189,7

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu

Jak jiţ uvedeno, celkově míra podnikatelské aktivity ve sledovaném správním obvodu poklesla. Nejvýraznější pokles zaznamelany obce Dolní Novosedly, Horosedly, Králova Lhota, Lety, Mišovice, Nerestce, Probulav a Vojníkov. Nejniţší míra podnikatelské aktivity připadá obcím Oslov, Ostrovec, Vršovice, Horosedly a Skály. V řadě obcí však došlo k nárůstu. Je to také jeden z efektů hospodářské krize, ţe některé podnikatelské subjekty zanikají a lidé, kteří přišli o práci, začínají podnikat. Počet podnikatelů vzrostl v obcích Albrechtice nad Vltavou, Cerhonice, Čimelice, Křenovice, Paseky, městě Protivín, obci Předotice, Putim, Skály, Tálín, Temešvár, Varvaţov a Vráţ. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Probulav, Boudy, Vojníkov, Dolní Novosedly, Temešvár a Paseky. Ve všech těchto obcích je více neţ 250 podnikatelů na 1000 obyvatel. Tabulka č. 5.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Písek Obec


2008

2010


207,8 275,9

210,2 316,7

213,3 288,9

Cerhonice Čimelice

145,0 216,0

175,2 215,6

222,2 228,3

Číţová Dobev

209,6 203,5

211,1 219,4

201,8 200,3

Dolní Novosedly

350,8

357,5

282,9

Drhovle Heřmaň

135,4 190,1

164,3 200,9

151,1 190,7

Horosedly

265,5

258,9

145,3

131


Obec


2008

2010

Kestřany Kluky

172,5 162,3

193,2 184,2

177,5 171,9

Koţlí

240,0

220,0

196,1


235,3 147,9

241,4 148,7

195,9 176,5

Lety Minice

221,1 176,5

264,9 171,4

219,2 171,4

Mirotice Mirovice

209,7 207,7

205,6 212,3

200,5 201,9

Mišovice

242,7

261,5

194,4

Myslín Nerestce

219,8 303,4

227,3 277,2

172,4 203,9

Nevězice Olešná

227,6 227,3

234,9 255,3

202,6 242,7

Orlík nad Vltavou

210,5

202,4

197,0

Oslov Ostrovec

165,7 138,4

159,2 164,1

123,9 134,1

Paseky Písek

191,5 188,6

221,4 190,8

251,8 188,1

Podolí I Probulov

219,9 254,9

242,2 346,9

209,2 297,9

Protivín

175,1

178,3

179,6

Předotice Putim

151,4 175,3

150,0 193,4

163,0 201,6

Rakovice Raţice

178,1 179,6

197,1 182,0

160,6 156,1

Skály

130,1

141,3

148,0


223,3 195,4

236,8 220,1

205,9 208,8

Tálín Temešvár

202,5 218,8

188,7 232,8

206,3 256,4

Varvaţov Vlastec

179,2 233,3

162,3 220,5

191,0 163,3

Vojníkov

467,7

438,6

285,7

Vráţ Vrcovice

188,4 157,9

170,8 142,9

185,7 141,8

Záhoří Zvíkovské Podhradí

164,5 197,9

174,4 228,3

160,8 222,2

Ţďár

143,5

178,3

173,0

SO ORP Písek

190,0

194,3

188,9

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu

132


5.2

Trh práce

Míra nezaměstnanosti Ve všech SO ORP JČK došlo mezi lety 2005 aţ 2008 k poklesu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj klesla z 6,8 % na 4,6 %. V roce 2009 však v důsledku hospodářského útlumu míra nezaměstnanosti ve všech SO ORP JČK výrazně vzrostla na průměrnou hodnotu kraje 7,2 %. Pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP České Budějovice, Vimperk, Třeboň, Písek a v Jindřichův Hradec. Dlouhodobě je nejhorší situace v SO ORP Dačice, Český Krumlov, Vodňany a Kaplice. Situace ve sledovaném SO ORP Písek se vyvíjela podobně, jako většina správních obvodů kraje. Od roku 2008 se drţí míra nezaměstnanosti (6,8 %) pod celokrajským průměrem. Navíc je stále pod hranicí z roku 2006. Tabulka č. 5.2.1: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Blatná České Budějovice

Míra nezaměstnanosti [%] 2005

2006

2007

2008

2009

7,8 4,5

7,3 4,5

6,2 3,9

5,2 3,5

7,8 5,4

10,1 10,3

9,8 10,0

8,1 7,8

6,9 5,3

9,6 10,1

6,7

6,4

4,9

3,8

6,4

10,0 8,5 7,9

9,2 8,3 7,5

6,5 6,3 5,5

6,2 5,6 4,3

10,2 7,1 6,8

Prachatice

7,6

6,8

5,0

4,7

6,7

Soběslav

6,9

7,3

6,0

5,4

8,8

Strakonice Tábor

7,4 6,2

6,9 6,3

6,0 5,1

5,6 4,5

8,4 7,7

Trhové Sviny Třeboň

5,8 6,4

5,5 6,1

4,6 4,5

4,1 3,4

7,0 5,8


6,7 5,7

6,7 5,2

5,6 4,5

4,5 4,0

7,0 6,1

Vodňany

9,0

9,2

7,8

7,2

9,5

Jihočeský kraj

6,8

6,6

5,3

4,6

7,2

Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek

Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry

133

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.2:: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Písek Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice

Míra nezaměstnanosti [%] 2006 2007 2008

2005

2009

6,9

6,7

4,6

4,8

8,6

10,4 7,2

11,2 14,8

9,6 5,5

6,2 5,5

8,4 9,5

Čimelice

7,3

6,9

4,7

3,7

7,4

Číţová Dobev

8,0 6,8

7,6 7,0

6,3 5,0

4,9 3,9

8,0 6,4

Dolní Novosedly Drhovle

8,6 6,6

8,1 5,8

5,4 2,6

5,9 2,0

8,3 4,8

Heřmaň

9,3

6,4

3,5

3,8

6,3

Horosedly Kestřany

4,0 7,3

7,7 7,2

2,2 6,3

2,8 4,7

6,0 6,8

7,1 10,6

6,2 11,5

5,2 12,8

3,4 6,1

4,4 7,0


8,9 8,0

10,2 14,5

6,8 5,8

4,5 5,8

5,3 10,2

Lety

8,7

10,2

5,5

7,2

9,0

Minice Mirotice

3,0 9,9

6,7 8,9

10,4 5,3

5,0 4,6

0,0 8,4

Mirovice Mišovice

7,1 9,6

6,8 9,3

5,1 5,1

4,7 3,5

7,6 4,5

Myslín

14,5

20,6

12,9

8,5

7,7

Nerestce Nevězice

17,3 15,9

11,2 13,9

11,6 8,1

9,9 7,5

10,5 6,8


10,2 12,0

8,9 14,6

8,1 8,0

6,8 8,0

8,9 11,2

Oslov Ostrovec

5,2 10,9

3,3 9,5

5,3 6,7

1,7 4,8

6,3 10,0

Paseky

11,8

7,0

3,8

1,9

5,8

Písek Podolí I

7,6 11,3

7,1 11,0

5,3 8,8

4,2 8,1

6,5 7,6

Probulov Protivín

7,5 8,3

7,6 8,3

6,4 6,1

8,0 4,2

6,8 7,0

Předotice

7,4

7,0

5,7

3,4

6,1

Putim Rakovice

7,7 11,3

7,0 9,5

5,6 4,1

5,7 6,8

6,9 6,2

Raţice Skály

9,7 5,4

7,2 4,3

6,2 3,0

5,9 2,2

6,8 3,7


5,7 9,2

5,7 7,6

3,5 4,1

6,4 2,5

7,2 5,1

Tálín

7,2

7,2

6,0

4,4

11,1


7,3 12,8

6,4 13,3

5,5 8,3

11,3 7,2

13,0 14,9

Vlastec

12,8

12,9

8,7

4,9

10,8

Kluky Koţlí

134

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Vojníkov Vráţ

Míra nezaměstnanosti [%] 2005

2006

2007

2008

2009

9,3 11,0

4,2 7,3

4,9 4,7

2,3 1,7

10,4 3,9

Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár

8,4 8,4

10,7 7,9

5,0 4,9

6,4 5,3

8,9 6,1

4,8

8,1

3,7

3,6

5,3

9,6

10,7

8,7

4,3

4,7

SO ORP Písek

7,9

7,5

5,5

4,3

6,8


Míra nezaměstnanosti se v jednotlivých SO ORP Písek vyvíjela podobně jako v celém Jihočeském kraji. Rozdíly najdeme pouze v obci Probulov, Slabčice a Temešvár, kde mezi lety 2005 a 2008 došlo ke vzrůstu míry nezaměstnanosti. Dále u obcí Myslín, Nevězice, Podolí I, jiţ jmenované obce Probulov, dále obce Rakovice a Minice sledujeme i přes celosvětovou hospodářskou krizi sníţení tohoto ukazatele. U poslední jmenované, nejmenší obce správního obvodu, poklesla nezaměstnanosti dokonce na nulovou hodnotu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je v obcích Varvaţov, Temešvár, Orlík nad Vltavou, Tálín, Vlastec, Vojníkov, Křenovice, a Ostrovec, ve všech těchto obcích je míra nezaměstnanosti nad hodnotou 10. Nejhorší je v tomto ohledu dlouhodobě situace v obci Myslín, Nerestce, Varvaţov, Orlík nad Vltavou a Podolí I. Proti tomu pod průměrnou hodnotou kraje je míra nezaměstnanosti pohybuje u 26 obcí SO ORP Písek. Na nejniţší moţné hranici je u jiţ zmíněné obce Minice. Velmi nízká je v obci Skály, Vráţ, Kluky, Mišovice, Ţďár a Drhovle. Podíl nezaměstnaných ţen V měřítku celého Jihočeského kraje dosahoval podíl nezaměstnaných ţen za celé sledované období (2005 aţ 2009) vyšších hodnot neţ u muţské sloţky populace. Nejniţší hodnoty jsou zaznamenány v roce 2009, kdy podíl nezaměstnaných ţen dosahuje 51,7 % z celkové nezaměstnanosti. Nejmenší podíl nezaměstnaných ţen v roce 2009 vykazují SO ORP Český Krumlov, Blatná, Strakonice a Vimperk s hodnotami niţšími neţ 50 %, z čehoţ vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných muţů. Nejvyšší hodnoty naopak vykazují SO ORP Týn nad Vltavou, Písek a Vodňany. Ve sledovaném SO ORP Písek je po celé sledované období míra nezaměstnanosti ţen pro průměrné hodnoty kraje.

135

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.3:: Podíl nezaměstnaných ţen z celku v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP

Podíl nezaměstnaných ţen z celku [%] 2005

2006

2007

2008

2009

Blatná

54,2

54,0

54,0

51,7

48,8

České Budějovice Český Krumlov

54,6 52,4

54,9 52,7

55,5 54,7

54,8 52,2

51,6 48,4

Dačice

57,6

62,1

64,9

62,2

53,8


60,9 52,0

60,0 53,6

61,9 56,2

58,1 56,2

54,5 53,1

Milevsko Písek

61,4 54,3

61,3 53,1

61,3 55,9

61,8 54,1

55,8 51,2

Prachatice Soběslav

54,4 55,1

56,0 55,7

55,0 56,8

54,3 57,4

50,1 51,0

Strakonice

56,1

55,6

54,8

54,8

48,8


52,7 53,7

53,1 54,4

56,1 58,5

56,5 57,2

50,6 56,3


61,4 64,1

59,1 60,7

60,6 60,0

56,3 60,4

55,6 59,3

Vimperk

52,5

50,4

49,7

51,4

49,4

Vodňany

56,2

54,9

58,2

59,3

56,3

Jihočeský kraj

55,4

55,5

56,8

55,7

51,7


Tabulka č. 5.2.4: Podíl nezaměstnaných ţen z celku v obcích SO ORP Písek Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy


2006

2007

2008

2009

51,5

53,0

63,7

55,5

53,7

60,5

59,4

56,1

59,4

43,0

Cerhonice Čimelice

63,9 66,0

64,1 68,9

31,7 72,5

52,5 59,0

80,2 57,6

Číţová Dobev

57,0 50,5

48,6 41,7

53,8 41,9

46,6 60,4

39,2 66,8


49,9 42,7

46,0 33,9

56,0 34,3

29,6 51,0

48,3 50,8

Heřmaň

43,7

53,2

66,6

69,5

44,7

Horosedly Kestřany

76,0 52,9

67,4 48,8

56,9 49,6

55,3 41,8

36,7 40,1

Kluky Koţlí

61,9 42,2

51,5 41,7

59,6 49,9

40,2 68,4

40,7 82,0

Králova Lhota

47,1

48,9

55,9

60,6

34,7

Křenovice Lety

48,2 66,5

51,9 56,1

79,5 55,1

56,8 41,4

71,5 36,5

Minice Mirotice

100,0 54,4

100,0 51,5

48,1 54,0

100,0 59,3

0,00 59,4

Mirovice Mišovice

52,4 71,7

53,4 62,8

54,4 52,1

54,0 42,9

49,0 63,4

136


Obec


2006

2007

2008

2009

Myslín Nerestce

32,9 53,9

35,6 56,7

30,7 43,3

53,4 64,3

35,7 37,5

Nevězice

46,2

66,7

86,8

85,7

63,2


66,0 53,4

32,6 45,6

18,9 45,8

14,1 47,4

45,7 40,8

Oslov Ostrovec

70,5 59,5

66,1 57,3

78,8 67,4

63,9 70,7

38,9 43,3

Paseky Písek

52,5 54,6

38,9 53,8

37,6 56,2

56,4 54,2

16,2 51,2

Podolí I

38,8

32,6

43,3

50,6

42,9

Probulov Protivín

54,8 57,1

60,2 55,8

76,6 59,5

61,7 55,9

72,0 55,6

Předotice Putim

51,4 49,3

55,3 51,8

50,7 48,7

43,9 43,8

46,6 54,6

Rakovice

61,0

72,5

85,2

51,2

47,9

Raţice Skály

35,7 40,4

41,6 40,3

42,9 57,5

52,2 70,7

45,2 15,8


45,2 50,9

37,1 30,0

40,8 42,9

60,5 55,9

58,6 56,3

Tálín Temešvár

47,4 67,5

43,6 83,2

44,1 34,7

39,6 17,0

46,9 62,2

Varvaţov

50,0

47,8

38,1

54,1

60,6

Vlastec Vojníkov

46,9 27,3

60,4 33,3

55,9 61,7

69,7 49,4

49,2 46,7

Vráţ Vrcovice

58,1 50,7

52,0 39,6

55,6 64,7

58,5 50,0

62,7 52,4


41,7

45,6

61,3

62,4

48,3

90,3

62,9

77,5

66,5

58,6

49,6

45,8

35,9

22,4

41,1

SO ORP Písek

54,3

53,1

55,9

54,1

51,2


Podíl nezaměstnaných ţen je v SO ORP Písek celkově mírně vyšší neţ nezaměstnanost muţů. Stejně jako v celém Jihočeském kraji i zde mezi roky 2008 a 2009 výrazněji poklesla. Je to do značné míry dáno jiţ zmiňovanou celosvětovou hospodářskou krizí, kdy došlo k většímu propouštění muţů. Největší podíl nezaměstnaných ţen je v roce 2009 v rámci správního obvodu v obci Koţlí, Cerhonice, Probulov a Křenovice. Nejméně ţen mezi uchazeči o zaměstnání najdeme v obci Skály a Paseky. Dále pak v obci Králova Lhota, Nerestce, Myslín, Horosedly, Oslov a Číţová, kde je pod hranicí 40 %. Dlouhodobě niţší neţ nezaměstnanost muţů je podíl nezaměstnaných ţen v obci Dolní Novosedly, Kestřany, Myslín, Olešná, Orlík nad Vltavou, Podolí I, Raţice, Tálín, a Ţďár. Největší „skok“ zaznamenala obec Minice, kde ze 100 % poklesl sledovaný ukazatel na 0 %. Jak ale bylo jiţ mnohokrát uvedeno, jedná se o nejmenší obec s celkovým počtem obyvatel 36.

137

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Podíl uchazečů o zaměstnání, evidovaných déle neţ 12 měsíců, na počtu uchazečů celkem zde vyjadřuje dlouhodobou nezaměstnanost. Podle psychologů člověk, který nepracuje více neţ 12 měsíců, jiţ ztrácí určité sociální návyky a velmi obtíţně se znovu zařazuje do pracovního procesu. Toto se ale týká zejména měst, u obyvatel menších obcí, kde má většina obyvatel rodinný dům a malé hospodářství má tato situace menší dopad. V Jihočeském kraji byl v roce 2009 tento podíl 15,6 %. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje největší problém v SO ORP Blatná, Soběslav a Strakonice, Vodňany. Pozitivním faktem ve sledovaném období je pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných ve většině SO ORP JČK. Mezi roky 2008 a 2009 je to o 8,8 %. Tento výrazný pokles je do značné míry způsoben růstem počtu čerstvě nezaměstnaných v důsledku hospodářského útlumu. Nejniţší podíl v kraji dlouhodobě vykazují SO ORP Vimperk, Písek a České Budějovice. V SO ORP Písek se v celém sledovaném období podíl dlouhodobě nezaměstnaných drţí pod průměrnou hodnotou kraje. Tabulka č. 5.2.5: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2005

2006

2007

2008

2009

Blatná

35,5

36,3

37,6

34,2

23,2

České Budějovice

17,6

20,3

19,9

17,4

11,4


36,7 36,3

38,0 38,8

37,3 42,0

28,7 34,0

20,8 15,1


26,6 41,2

27,8 42,6

29,2 38,1

23,7 29,6

11,1 18,5

Milevsko Písek

38,0 28,5

37,2 30,4

36,9 31,1

28,3 20,6

18,7 11,1

Prachatice

26,0

25,9

22,9

19,6

13,9


29,0 37,2

32,2 39,0

36,9 36,6

31,4 32,7

22,7 22,1


21,9 20,4

23,8 23,1

24,1 22,1

20,9 17,3

15,1 8,7

Třeboň

30,2

35,1

34,5

28,1

14,1


29,5 16,9

33,4 16,0

33,1 15,6

26,0 9,7

16,7 7,6

Vodňany

37,7

40,7

39,3

38,1

28,1

Jihočeský kraj

28,6

30,3

29,9

24,4

15,6


138

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.6: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v obcích SO ORP Písek Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy


2006

2007

2008

2009

24,5

20,0

18,8

12,8

14,8

19,4

23,3

32,4

32,5

16,9

Cerhonice Čimelice

15,9 19,1

13,5 21,3

57,9 22,0

7,9 20,9

4,6 18,3

Číţová Dobev

36,3 19,1

35,3 16,0

20,7 14,8

19,4 12,5

6,7 6,5

Dolní Novosedly

28,7

38,2

15,3

7,7

27,4

Drhovle Heřmaň

20,2 10,9

32,0 13,0

32,8 2,3

24,5 0,0

10,7 17,1

Horosedly Kestřany

7,7 24,9

2,0 19,9

0,0 16,7

0,0 21,1

0,0 19,3

Kluky

30,7

30,6

27,7

13,1

0,8


60,4 30,6

66,7 30,9

45,1 11,7

63,3 14,8

54,6 0,0

Křenovice Lety

30,0 37,1

30,0 31,1

63,7 23,6

2,2 14,6

9,1 13,1

Minice Mirotice

0,0 25,1

0,0 25,8

48,1 24,6

100,0 18,2

. 10,5

Mirovice

23,0

20,5

17,2

14,1

8,9

Mišovice Myslín

36,6 35,5

33,3 49,1

36,6 52,3

3,9 32,4

19,1 20,3

Nerestce Nevězice

23,1 18,6

39,1 42,7

45,4 45,6

24,3 61,9

4,0 33,3

9,3

17,2

14,3

0,0

0,0


25,2 10,2

20,5 24,0

21,3 3,8

17,9 3,9

11,5 0,0

Ostrovec Paseky

35,1 41,3

42,1 49,1

41,3 28,2

21,2 0,0

5,8 6,1

Písek Podolí I

28,6 34,7

30,4 44,5

30,6 38,5

21,4 19,2

11,0 16,6

Probulav

30,1

9,6

46,8

0,0

5,3


34,0 35,9

39,1 35,3

46,0 23,1

29,1 7,3

11,5 5,4

Putim Rakovice

29,0 33,6

29,6 34,8

32,9 40,4

18,3 0,0

2,1 21,2

Raţice

50,7

50,0

19,7

13,2

14,2

Skály Slabčice

17,9 10,4

7,4 10,4

23,3 6,9

0,0 3,1

0,0 14,5


29,3 24,6

40,0 24,2

40,0 42,3

18,4 31,7

2,2 13,5


8,8 36,1

3,2 33,6

0,0 52,1

9,3 39,4

19,7 20,4

Vlastec

23,1

28,9

65,0

16,1

11,2

Olešná

139


Obec


2006

2007

2008

2009

Vojníkov Vráţ

32,4 36,6

33,3 23,6

0,0 14,8

19,3 0,0

0,0 0,0

Vrcovice

12,2

41,1

20,5

27,3

19,7


13,6

18,3

29,2

11,3

8,4

0,0

18,0

47,5

0,0

0,0

51,9

41,7

62,4

62,1

19,1

SO ORP Písek

28,5

30,4

31,1

20,6

11,1


Stejně jako v celém Jihočeském kraji i ve sledovaném správním obvodu mezi roky 2008 a 2009 podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku výrazně poklesl, celkově o 9,5 %. Důvody jsou popsány výše. Nárůst tohoto typu nezaměstnanosti v tomto období zaznamenaly obce Albrechtice nad Vltavou, Dolní Novosedly, Heřmaň, Křenovice, Mišovice, Paseky, Probulov, Rakovice, Raţice, Slabčice a Temešvár. Největší podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců mají obce Koţlí, Nevězice, Dolní Novosedly, Rakovice, Varvaţov a Myslín. Dlouhodobě je tento typ nezaměstnanosti problémem v obcích Koţlí, Nevězice, Protivín, Varvaţov a Ţďár. Největší vzrůst tohoto ukazatele je v obci Rakovice, kde z nulové hodnoty stoupla dlouhodobá nezaměstnanost na 21,2 %. Oproti tomu největší pokles zaznamenala mimo obec Minice, obec Ţďár, kde došlo k poklesu o 43 %. Nejniţší podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku mají obce Kluky, Putim a Smetanova Lhota. Nulový podíl tohoto typu nezaměstnanosti pozorujeme u obcí Horosedly, Králova Lhota, Minice, Olešná, Oslov, Skály, Vojníkov, Vráţ a Zvíkovské Podhradí. Dlouhodobě nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných vykazují obce Horosedly, Olešná, Oslov, Skály, Slabice, Vojníkov, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo V období 2005 aţ 2008 v Jihočeském kraji klesal počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo aţ na hodnotu 2,2 v roce 2008. V důsledku ekonomické krize dochází však v roce 2009 k rostoucímu trendu a to na 11,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Nejméně uchazečů připadá ve sledovaném období na SO ORP Vodňany, Vimperk, Strakonice a České Budějovice. Nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo pak připadá ve sledovaném období na SO ORP Dačice, Český Krumlov a Písek. Nejvyšších hodnot v roce 2009 vykazují SO ORP Dačice, Soběslav a Milevsko. Sledovaný SO ORP Písek má od roku 2006 tuto hodnotu pod celokrajským průměrem.

140

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.7: Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP

Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo 2005

2006

2007

2008

2009

Blatná České Budějovice

11,0 5,2

5,4 3,3

2,8 2,1

1,8 1,8

10,8 7,6


25,6 31,6

11,6 20,3

5,2 5,3

4,7 4,7

18,6 59,5

Jindřichův Hradec

14,1

7,6

3,3

2,6

14,6

Kaplice Milevsko Písek

4,6 19,9 7,0

4,1 7,4 3,4

1,6 3,4 1,6

1,9 5,0 1,3

20,7 35,6 8,3

Prachatice

8,2

5,2

1,9

2,4

12,4


6,7 0,5

6,5 3,3

3,2 2,0

4,2 1,6

44,0 7,1

Tábor

4,0

3,6

2,3

2,5

15,4

27,0 18,1

15,3 9,5

6,5 3,7

6,0 3,0

15,1 12,1


8,5 3,6

6,7 3,0

4,6 1,4

3,4 1,3

14,4 5,6

Vodňany

4,7

4,3

2,0

1,5

4,7

Jihočeský kraj

3,4

4,7

2,4

2,2

11,2

Trhové Sviny Třeboň


Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst ve správních obvodech Jihočeského kraje se mezi lety 2006 a 2007 vyvíjel vzestupně. S nástupem ekonomické krize byl zaznamenán pokles na hodnotu 254 035 v roce 2009. Nejvíce obsazených pracovním míst vykazují SO ORP České Budějovice, následovány správními obvody ORP Tábor, Strakonice a Písek. Naopak nejméně obsazených pracovních míst se nachází ve správních obvodech ORP Vodňany, Písek, Blatná, Milevsko a Týn nad Vltavou.

141

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.8: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Jihočeského kraje Počet obsazených pracovních míst SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

2006

2007

2008

2009

5849 77416 14063 6814 17365 7160 5795 19818 11133 7122 19798 33355 5262 9250 5814 6242 4177 256433

6115 84500 14850 7253 17208 7304 5917 20286 11509 7319 20387 35144 5379 9202 5934 6447 4205 268959

6115 84491 14367 6966 17156 7020 5547 20087 11699 7077 20202 34104 4682 9335 5891 6161 4251 265151

5220 82119 13793 6374 16603 6044 5326 19206 11187 6614 19121 32640 4648 8988 5837 6184 4131 254035

Index vývoje počtu obsazených pracovních míst mezi lety 2006 aţ 2009 [v %] 89,2 106,1 98,1 93,5 95,6 84,4 91,9 96,9 100,5 92,9 96,6 97,9 88,3 97,2 100,4 99,1 98,9 99,1

Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, k 1.12.

Vývoj počtu obsazených pracovních míst ve sledovaném správním obvodu kopíruje vývoj tohoto ukazatele v Jihočeském kraji. Přesto v 18 obcích došlo k navýšení počtu pracovních míst. Jde o obce Čimelice, Dolní Novosedly, Drhovle, Koţlí, Královu Lhotu, Křenovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Olešnou, Ostrovec, Podolí, Probulov, Rakovice, Skály, Vojníkov, Vršovice a Zvíkovské Podhradí. Nejvýraznější nárůst zaznamenala obec Olešná. Naopak největší pokles tohoto ukazatele se projevil ve městech Písek, Protivín, Mirovice a obci Orlík nad Vltavou. Nejmenší počet pracovních míst najdeme v obcích Myslín (1), Temešvár (2), Minice (2), Nerestce (3), Varvaţov (4), Nevězice (4), Vlastec (5), Koţlí (5), Králova Lhota (5), Probulov (6), Boudy (6), Vrcovice (7), Horosedly (7), Paseky (8) a Slabčice (8). Jedná se, kromě obce Slabčice, o malé obce s počtem do 201 obyvatel. Je velmi pozitivní, ţe tak malá obec jako je Probulov, má vytvořeno 6 pracovních míst. Největší podíl počtu obsazených míst mají ve sledovaném správním obvodu města Písek a Protivín, následuje město Mirovice a obec Čimelice.

142

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.9: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Písek

Počet obsazených pracovních míst

Obec

2006 Albrechtice nad Vltavou

Index vývoje počtu obsazených pracovních míst mezi lety 2006 aţ 2009 [v %]

2007

2008

2009

211

211

168

122

58

4

15

6

6

150

26

28

26

24

92

Čimelice

316

381

396

411

130

Číţová

507

249

218

190

37

Dobev

154

169

150

139

90

14

37

30

33

236

Drhovle

158

148

192

196

124

Heřmaň

12

13

14

13

108

Horosedly

8

18

12

7

88

Kestřany

96

87

97

74

77

Kluky

67

51

56

49

73

Koţlí

3

11

4

5

167

19

23

4

5

26

5

6

14

22

440

96

99

41

27

28

2

2

2

2

100

Mirotice

117

143

146

145

124

Mirovice

478

555

589

430

90

Mišovice

2

23

23

21

1050

Myslín

9

13

0

1

11

Nerestce

2

2

2

3

150

Nevězice

2

3

3

4

200

Olešná

6

8

7

24

400

Orlík nad Vltavou

202

165

217

156

77

Oslov

116

122

134

119

103

Ostrovec

125

124

104

115

92

12

10

8

8

67

14671

15117

14940

14596

99

Podolí I

28

31

25

26

93

Probulov

2

1

4

6

300

1538

1674

1625

1493

97

Předotice

19

17

30

21

111

Putim

38

90

87

53

139

Rakovice

36

35

32

36

100

Raţice

99

104

93

90

91

Skály

32

25

40

41

128

Boudy Cerhonice

Dolní Novosedly


Paseky Písek

Protivín

143


Slabčice

40

37

10

8

Index vývoje počtu obsazených pracovních míst mezi lety 2006 aţ 2009 [v %] 20

Smetanova Lhota

67

52

52

47

70

Tálín

44

27

49

47

107

Temešvár

2

2

2

2

100

Varvaţov

5

4

4

4

80

Vlastec

7

9

7

5

71

Vojníkov

11

12

14

16

145

Vráţ

69

65

101

98

142

8

7

6

7

88

225

179

221

168

75


92

68

67

79

86

Ţďár

16

14

15

12

75

19818

20286

20087

19206

97

Obec

2006

Vrcovice Záhoří

SO ORP Písek

2007

2008

Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, k 1.12.

144

2009


5.3


Daňová výtěţnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěţnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do které je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmu právnických osob, daně z příjmu fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěţnost obcí Jihočeského kraje dosáhla 9000 Kč na obyvatele v roce 2009. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti roku 2008, kdy byla průměrná daňová výtěţnost kraje přibliţně 10 110 Kč na obyvatele. Pokles je dán především sníţením daňových odvodů z příjmů fyzických a právnických osob v důsledku ekonomického útlumu. K SO ORP s nadprůměrnou daňovou výtěţností patří sledovaný SO ORP Písek, který v roce 2009 dosáhl hodnoty 9 950 Kč na obyvatele. Nadprůměrné daňové výtěţnosti dosahoval po oba roky (2008 a 2009). Následuje správní obvod Třeboň, který zároveň zaznamenal nejmenší pokles daňové výtěţnosti, a dále SO ORP Tábor, Týn nad Vltavou, České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice. Nejniţší daňovou výtěţnost na obyvatele kraje má v letech 2008 a 2009 SO ORP Soběslav, Vodňany a Trhové Sviny. Tabulka č. 5.3. 1: Daňová výtěţnost SO ORP Jihočeského kraje v letech 2008 a 2009 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Daňová výtěţnost (v tis. Kč) 2008 2009 Rozdíl 130573 117215 -13359 1623318 1406599 -216719 420465 380114 -40351 189124 171455 -17669 471743 423158 -48585 191076 163332 -27744 175910 160828 -15082 573792 514961 -58831 335201 305813 -29388 197293 174043 -23250 443829 397030 -46799 826644 749984 -76660 167188 149735 -17453 256760 242141 -14620 144374 128906 -15468 175988 156520 -19468 107945 95687 -12258 6431223 5737520 -693704

Daňová výtěţnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008 2009 Rozdíl 9,38 10,59 10,07 9,46 9,84 9,67 9,35 11,09 9,92 8,91 9,77 10,25 9,21 10,12 10,19 9,91 9,23 10,11

8,38 9,11 9,07 8,63 8,81 8,27 8,54 9,95 9,04 7,83 8,78 9,28 8,21 9,54 9,13 8,83 8,16 9,00

-1,00 -1,48 -0,99 -0,83 -1,03 -1,40 -0,80 -1,14 -0,88 -1,08 -0,98 -0,97 -1,01 -,058 -1,06 -1,08 -1,07 -1,11

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

Průměrná daňová výtěţnost SO ORP Písek stejně jako v celém Jihočeském kraji mezi roky 2008 a 2009 poklesla. Celkově o 1140 Kč na 1 obyvatele. Nejvýraznější pokles byl v obci Cerhonice, Minice a Zvíkovské Podhradí. Nejniţší daňovou výtěţnost zaznamenaly obce Zvíkovské Podhradí, Putim, Vráţ, město Mirovice, Záhoří, Dobev, Podolí I a město Mirotice. Naopak nárůst daňový výtěţnosti zaznamenaly obce Horosedly, Mišovice, Probulov, Rakovice, Temešvár a Varvaţov. Nejvyšší daňové výtěţnosti dosahují obce Vojníkov, Paseky, Varvaţov, Probulov, Koţlí a Minice. Podíváme-li se na strukturu daňové výtěţnosti, je zřejmé, ţe v roce 2008 měly obce největší příjmy z daně z příjmu právnických osob. Ta ve sledovaném období zaznamenala největší 145

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. pokles a v roce 2009 jiţ představovala největší část daňové výtěţnosti obcí daň z přidané hodnoty. Mezi roky 2008 a 2009 došlo ke sníţení příjmů obcí z daně z příjmů fyzických osob, právnických osob a daně z přidané hodnoty. Výjimky tvoří obce Čimelice, Kluky, Myslín a Probulov, u kterých došlo k mírnému navýšení daně z příjmu fyzických osob. A obce Albrechtice nad Vltavou, Boudy, Čimelice, Číţová, Dolní Novosedly, Horosedly, Koţlí, Křenovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Olešná, Oslov, Ostrovec, Paseky, Předotice, Rakovice, Smetanova Lhota, Temešvár, Varvaţov, Vlastec, Vojníkov a Vrcovice, u kterých došlo k velmi mírnému (někdy minimálnímu) nárůstu daně z přidané hodnoty. Jediná daň, u které se projevil nárůst i za správní obvod jako celek, je daň z nemovitosti, k jejímuţ navýšení přistoupila většina obcí. K malému sníţení přistoupily obce Myslín, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Smetanova Lhota, Vršovice a Zvíkovské Podhradí. Vzhledem k tomu, ţe ve sledovaném období celý svět procházel hospodářskou krizí, je sníţení příjmů ze všech zmíněných daní jejím logickým vyústěním. Stejně logický je pak v tomto kontextu výrazný vzrůst daně z nemovitosti, u níţ si obce od 1. 1. 2008 samy určují z daného rozpětí koeficient pro její výpočet. Daň z nemovitosti připadá celá obci. Tabulka č. 5.3. 2: Daňová výtěţnost SO ORP Písek v letech 2008 a 2009 Obec

Daňová výtěţnost (v tis. Kč) 2008

2009

Daňová výtěţnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008

2009


9292,47

8245,35

11,01

9,82

Boudy

1909,33

1703,58

10,61

9,79

Cerhonice

2082,36

1286,86

15,42

9,06

Čimelice

9158,82

8432,14

9,25

8,47

Číţová

10418,28

9261,21

10,3

9,1

Dobev

6347

5764,25

8,77

7,78

Dolní Novosedly

1942,87

1847,15

9,48

8,59

Drhovle

6322,86

4752,55

12,57

9,51

Heřmaň

2114,09

1938,51

8,96

8,08

Horosedly

1165,1

1205,73

9,96

10,48

Kestřany

5930,21

5248,59

9

8,05

Kluky

4591,19

4486,97

8,49

8,11

Koţlí

625,49

575,3

12,26

12,24

Králova Lhota

2171,57

1887,4

11,19

9,39

Křenovice

1420,51

1312,06

9,28

8,46

Lety

3019,65

2783,34

11,61

10,54

610,9

420,69

17,45

11,69

Mirotice

10321,72

9431,73

8,73

7,92

Mirovice

13552,56

12023,73

8,44

7,53

Mišovice

2331,36

2284,36

10,79

10,98

862,64

823,74

9,92

9,36

Nerestce

1094,15

999,46

10,62

9,34

Nevězice

1776,75

1572,84

11,61

10,42

Olešná

1034,08

996,71

10,04

9,58

Minice

Myslín

146


Obec


2009

Daňová výtěţnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008

2009

Orlík nad Vltavou

3391,45

2679,98

10,28

8,22

Oslov

3623,95

3270,72

10,44

9,29

Ostrovec

4213,34

3657,73

9,91

8,29

2340,9

2209,66

16,84

15,56

Paseky Písek

365755,6

327441,52

12,2

10,93

Podolí I

3153,47

2773,33

9,04

7,86

Probulov

587,83

653,54

12,51

13,91

44190,61

40259,29

8,75

8,08

Předotice

4403,41

4378,71

9,83

9,28

Putim

4040,44

3680,39

8,15

7,33

Rakovice

2090,43

2134,13

9,59

9,7

Raţice

3709,9

3339,76

9,05

8,13

Skály

3009,42

2763,75

10,86

10,24

Slabčice

3253,94

3001,33

10,63

10

Smetanova Lhota

2670,65

2476,34

9,78

9

Tálín

1425,25

1293,05

8,91

8,13

Temešvár

1029,53

1022,58

8,8

8,97

Varvaţov

2880,25

2816,72

14,47

14,9

Vlastec

1956,1

1677,85

9,98

8,43

Vojníkov

1135,68

1116,48

18,03

17,18

Vráţ

2420,16

2107

8,64

7,45

1335,1

1223,68

9,47

8,05

Záhoří

6525,33

6044,38

8,46

7,67


2126,35

1344,12

11,25

6,79

Ţďár

2427,26

2310,69

10,24

9,79

573792,3

514960,98

11,09

9,95

Protivín

Vrcovice

SO ORP Písek Zdroj: UAP, 2010

147




Trh práce




0

0

0

0

Boudy

0

2

0

0

Cerhonice

0

2

-1

0

Čimelice

1

2

1

-1

Číţová Dobev Dolní Novosedly

0 1 0

-1 1 2

0 2 0

0 -2 -1

Drhovle

0

0

2

0

Heřmaň

1

1

2

-1

Horosedly

1

-1

2

1

Kestřany

-1

-1

2

-1

Kluky

-1

-1

2

-1

Koţlí

1

1

1

2

Králova Lhota

0

-1

2

0

Křenovice

-1

1

-2

-1

Lety

-1

-1

-1

1

Minice

2

0

2

2

Mirotice

0

2

0

-2

Mirovice

1

1

1

-2

Mišovice

1

1

2

1

Myslín

0

-2

1

0

Nerestce

0

2

-2

0

2 0 -1 0 -1 2

2 2 0 -1 -1 1

2 0 -2 2 -2 2

1 0 -1 0 -1 2

Písek

1

1

2

1

Podolí I

1

1

1

-2

Probulov

2

2

2

2

Protivín

0

0

1

-1

Předotice

1

1

2

0

Putim

2

2

2

-2

Rakovice

0

0

2

0

Raţice

-1

-1

2

-1

Skály

1

0

2

1

Slabčice

1

-1

1

1

Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky

148


Smetanova Lhota



Trh práce



1

1

2

0

Tálín

-1

1

-2

-1

Temešvár

-1

2

-2

-1

Varvaţov

0

0

-2

2

-1

-1

-2

-1

Vojníkov

2

2

-2

2

Vráţ

1

1

2

-2

Vrcovice

-1

-1

0

-1

Záhoří

-1

-1

2

-2


1

1

2

-2

Ţďár

0

-1

2

0

SO ORP Písek

1

1

2

0

Vlastec

149


SLABÉ STRÁNKY

Relativní dostatek velkých zaměstnavatelů v regionu. Míra nezaměstnanosti je celkově pod úrovní kraje. Nejniţší je v obci Minice, kde dosahuje nulové hodnoty, velmi nízká pak v obci Skály, Vráţ, Kluky, Mirovice, Ţďár a Drhovle. Dále pak v obci Dobev, Heřmaň, Horosedly, Koţlí, Králova Lhota, Nevězice, Oslov, Probulav, městě Písek, Protivín, obci Předotice, Putim, Rakovice, Raţice, Smetanova Lhota, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Dlouhodobě nízký podíl nezaměstnaných ţen Dolní Novosedly, Kestřany, Myslín, Olešná, Orlík nad Vltavou, Podolí I, Raţice, Tálín, a Ţďár. Ţádná nezaměstnaná ţena v obci Minice. Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku je dlouhodobě pod krajským průměrem. Nulový podíl mají obce. Horosedly, Králova Lhota, Minice, Olešná, Oslov, Skály, Vojníkov, Vráţ a Zvíkovské Podhradí. Dlouhodobě nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných vykazují obce Horosedly, Olešná, Oslov, Skály, Slabice, Vojníkov, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní míst je niţší neţ průměr Jihočeského kraje.o I přes hospodářskou krizi došlo v mnoha obcích k navýšení počtu pracovních míst. Jde o obce Čimelice, Dolní Novosedly, Drhovle, Koţlí, Královu Lhotu, Křenovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Olešnou, Ostrovec, Podolí, Probulov, Rakovice, Skály, Vojníkov, Vrcovice a Zvíkovské Podhradí. Nejvýraznější nárůst zaznamenala obec Olešná.

Většina největších zaměstnavatelů je zaměřena na automobilový průmysl Vysoká míra nezaměstnanosti je v obcích Varvaţov, Temešvár, Orlík nad Vltavou, Tálín, Vlastec, Vojníkov, Křenovice, a Ostrovec. Nejhorší je v tomto ohledu dlouhodobě situace v obci Myslín, Nerestce, Varvaţov, Orlík nad Vltavou a Podolí I. Vysoký podíl nezaměstnaných ţen z celku v obci Koţlí, Cerhonice, Probulov a Křenovice.

Vysoký podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku mají obce Koţlí, Nevězice, Dolní Novosedly, Rakovice, Varvaţov a Myslín. Dlouhodobě je tento typ nezaměstnanosti problémem v obcích Koţlí, Nevězice, Protivín, Varvaţov a Ţďár.

Velký pokles počtu pracovních míst ve městech Písek, Protivín, Mirovice a obci Orlík nad Vltavou

Výrazný pokles míry podnikatelské aktivity v obcích Dolní Novosedly, Horosedly, Králova Lhota, Lety, Mišovice, Nerestce, Probulav a Vojníkov. Velmi nízká míra podnikatelské aktivity v obcích Oslov a Ostrovec. SO ORP Písek vykazuje vzhledem k hodnotám Velmi nízká daňová výtěţnost obcí Zvíkovské kraje nadprůměrnou daňovou výtěţnost. Její nárůst Podhradí, Putim, Vráţ, město Mirovice, Záhoří, zaznamenaly obce Horosedly, Mišovice, Probulov, Dobev, Podolí I a město Mirotice Rakovice, Temešvár a Varvaţov. Vysokou daňovou výtěţnost vykazují obce Vojníkov, Paseky, Varvaţov, Probulov, Koţlí a Minice Vzrůst míry podnikatelské aktivity v obcích Albrechtice nad Vltavou, Cerhonice, Čimelice, Křenovice, Paseky, městě Protivín, obci Předotice, Putim, Skály, Tálín, Temešvár, Varvaţov a Vráţ.

PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

V době krize jednostranné zaměření většiny významných zaměstnavatelů můţe ohrozit Vyuţití rozvojových programů na podporu malého ekonomickou stabilitu území. a středního podnikání. Vysoká koncentrace pracovních příleţitostí ve městě Písek ve srovnání s okolními obcemi. Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných v obci Koţlí, Nevězice, Protivín, Varvaţov a Ţďár. Podpora rozvoje sluţeb v oblasti cestovního ruchu. Špatná dostupnost hromadnými dopravními prostředků z obcí správního obvodu do okolních měst – dojíţdění do zaměstnání.

150

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace S ohledem na pokles pracovních míst v souvislosti s ekonomickou recesí doporučujeme zváţit umístění strategické průmyslové zóny nadmístního významu v SO ORP Písek v rámci ZÚR. Vymezit plochy pro výrobu převáţně lehkého průmyslu, především v severní části SO ORP Písek. Jedna ze základních bariér pro ekonomický rozvoj je špatná dopravní dostupnost SO ORP, proto jednou z klíčových priorit je dobudování rychlostní komunikace R4, která je však v druhé polovině roku 2010 ve střetu s úspornými opatřeními Ministerstva dopravy.

151


6 Souhrn a vyváţenost pilířů 6.1


Horninové prostředí a geologie Na území SO ORP Písek se nachází řada loţisek nerostných surovin zpravidla menšího rozsahu. V současnosti probíhá těţba pouze na několika lokalitách. Jedná se zejména o loţiska štěrkopísků a stavebního kamene, ale i cihlářkou surovinu. Těţba nerostných surovin má převáţně lokální a regionální význam, v příštích desetiletích se předpokládá její rozšíření především pro zabezpečení surovin pro rozvoj dopravní infrastruktury. Poddolovaná území se na území SO ORP Písek vyskytují převáţně jako pozůstatek historické důlní činnosti omezeného rozsahu. Jedná se o území obcí Číţová, Heřmaň, Paseky, Písek, Vrcovice, Záhoří, z nich nejrozsáhlejší se nachází na území obce Heřmaň v rozloze 58,48 ha, coţ představuje cca 8,3% území obce. Větší rozsah poddolovaných území je i na území obcí Písek (23,4 ha) a Číţová (10,6ha). Jediné sesuvné území v rozsahu 1,68 ha se nachází na katastrálním území obce s rozšířenou působností Písek. Rovněţ je zde omezený výskyt hald a odvalů. Vyskytují se na území obcí na území obcí Mirovice, Paseky, Písek a Záhoří na ploše cca 26,1ha. Pro další vyuţití území nepředstavují zásadní problém (lze řešit technicky). Vodní reţim Území SO ORP Písek spadá do povodí dolního toku Vltavy. Největšími přítoky jsou řeky Otava a Blanice, dále pak v severní části území přítoky Otavy řeky Lomnice a Skalice. Převaţují zde drobné vodní toky a vodní objekty. Existující zdroje povrchových a podzemních vod jsou relativně dostatečné pro zajištění potřeb území. To je i důvodem, ţe podstatná část území (cca 60%) je vymezena jako zranitelné území. Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro soustředěné jímání podzemních vod miocénní a kvartérní uloţeniny v povodí Otavy a Blanice. Na území ORP Písek byla vymezena územní rezerva pro lokalitu Myslín jako lokality pro akumulaci povrchových vod. Zahrnuje jednak území obce Myslín, dále i k. ú. sídel Boješice a Ohař na území obce Mirovice. Ačkoliv území je protkáno zejména menšími vodními toky, opakující se záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku způsobu jeho vyuţívání v uplynulých desetiletích (odvádění a zatrubňování v rámci melioračních opatření, napřimování vodních toků apod.). Váţné závady a nedostatky ve sledovaném území představuje skutečnost, ţe zastavěné území v řadě obcí (Dobev, Drhovle, Písek, Protivín, Předotice, Putim, Temešvár zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů. Další závadou je, ţe části zastavěných území v 18 obcích (konkrétně v obci Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Mirovice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota, Varvaţov, Ţďár) se nacházejí v záplavových oblastech Q100. Záplavovým územím Q100 procházejí rovněţ silnice I. třídy.(v obci Mirovice, Písek, Protivín) a II. třídy (v obci Písek, Putim, Varvaţov, Ostrovec), rovněţ jimi procházejí záměry nových komunikací.

152

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hygiena ţivotního prostředí Kvalita ovzduší na území SO ORP Písek je z hlediska koncentrací sledovaných látek řazena k relativně dobrým, vzhledem k rozsahu vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany zdraví. Problémem je, ţe se jedná o hustě zalidněné území a tedy se vztahuje k podstatné části populace. V řadě dalších obcí dochází ke zhoršování kvality ovzduší jednak s růstem intenzity dopravy, v zimních měsících z důvodu spalování nekvalitního paliva. Silnice I. a II. třídy procházejí zastavěným územím obcí Čimelice, Dolní Novosedlí, Drhovle, Kluky, Křenovice, Lety, Mirovice, Mišovice, Orlík nad Vltavou, Oslov, Paseky, Písek, Podolí, Protivín, Smetanova Lhota, Tálín, Temešvár, Vlastec, Záhoří, Zvíkovské Podhradí. V oblasti vyuţívání a likvidace odpadů vykazuje ORP v rámci kraje mírně podprůměrnou míru separace. Podstatná část odpadů v podobě směsného komunálního odpadu končí na skládkách. Pozitivní je jejich dostatečná kapacita pro příští desetiletí. Řada rizik pro ţivotní prostředí a konkrétně půdu a vodní zdroje představuje relativně vysoký počet (81) starých zátěţí. Staré skládky se nacházejí na území 35 obcí. Další rizika jsou spojena s existencí zastavěných území v lokalitách se zvýšeným rizikem výskytu radonu. Mezi problémy, jejichţ řešení je nezbytné na úrovni kraje patří optimalizace nakládání s odpady (separace, vyuţívání, likvidace) na území kraje - postupné vytváření regionálního integrovaného systému odpadového hospodářství. Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Písek se řadí k relativně ekologicky stabilním oblastem. Na jeho území je vyhlášen Přírodní park Písecké hory, několik maloplošných zvlášť chráněných území a lokality soustavy NATURA 2000. Je zde vymezena síť územního systému ekologické stability ÚSES. K ochraně a stabilitě území dále přispívá i skutečnost, cca 35 % území je pokryto lesními porosty (viz kap. 5). Tyto skutečnosti významně přispívají k relativně vysokým hodnotám koeficientu ekologické stability (KES), jeţ byly některým obcím přiřazeny, jedná se však o obce s relativně nízkým počtem obyvatel. Rozsah ochrany přírody a krajiny je důvodem pro existenci řady jiţ existujících závad, kdy zastavěná území a dopravní infrastruktura zasahují a prochází chráněnými lokalitami a kříţí vymezené biokoridory. Výhledově lze, vzhledem k plánovanému rozvoji území, počítat s jejich dalším nárůstem. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Písek plní především významné hospodářské funkce. Podíl orné půdy na daném území činí 41,3 %. Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k nejúrodnějším a vyţaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. Plocha odvodněné půdy činí 12004,08ha, tj. 26,56% celkové výměry SO ORP. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy. Rovněţ přírůstek zastavěných ploch v období 1999-2009 byl relativně nízký (2,8%). Na území SO ORP Písek z celkové rozlohy 74183,71ha spadá do území se změněným vodním reţimem (odvodněné plochy) plocha o rozloze 18670,39ha, coţ představuje 25,17% území. Délka odvodňovacího zařízení činí 230,36km.

153

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce. Podíl lesní půdy na celkové výměře území činí (34,8%). Její rozloha v uplynulých letech mírně vzrostla. Vzhledem k předpokládanému a ţádoucímu rozvoji území – i v souvislosti s vymezením nadmístní rozvojové oblasti N-OB1, rozvojových os N-OS1 Severojiţní - Pasovské, N-OS2 Severozápadní – Plzeňské a N-OS4 Východní Písecko – Táborsko – Pelhřimovské a dále i specifické oblasti nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko, a vzhledem k další orientaci na rozvoj turismu a vytváření podmínek pro rozvoj sportovních aktivit – je v návrhu ZÚR JČK vymezena řada záměrů v rozvoji dopravní a technické infrastruktury, ploch pro smíšené funkce a sportovní účely. Další záměry jsou či budou následně vymezeny v rámci ÚPD jednotlivých obcí, coţ znamená nutně další zábory jak zemědělské, tak v řadě případů i lesní půdy. Další tlak na půdu lze očekávat i s budoucím vyuţíváním dalších loţisek nerostných surovin. Na druhé straně by měla výrazné pozitivní efekty asanace a rekultivace starých zátěţi, jak pozůstatků po těţební činnosti, tak i starých skládek.

6.2

Sociální pilíř

Technická infrastruktura Na území SO ORP Písek je relativně dobře rozvinutá technická infrastruktura s dostatečným zásobováním elektrickou energií. Některé obce (Mirovice, Myslín, Vrcovice a Zvíkovské Podhradí) s nadzemním vedením elektrické sítě uvádějí, ţe potíţe nastávájí jen za silně nepříznivého počasí. Většina obcí má vodovod s výjimkou obcí Cerhonice, Koţlí, Minice, Nevězice, Smetanova Lhota, Vojníkov, Vrcovice. V rámci SO ORP Písek není zásobováno plynem 52 % obcí. Mezi těchto 25 obcí patří obec Albrechtice nad Vltavou, Dobev, Dolní Novosedly, Kestřany, Kluky, Koţlí, Králova Lhota, Minice, Mišovice, Myslín, Nevězice, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Paseky, Probulov, Slabčice, Tálín, Varvaţov, Vlastec, Vojníkov Zvíkovské Podhradí, Ţďár. Jednotná kanalizace je zavedena v obcích Kluky, Olešná, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Raţice, Smetanova Lhota, Ţďár. ČOV jsou v obcích Boudy, Čimelice, Drhovle, Kestřany, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Písek, Protivín, Předotice, Smetanova Lhota. Od roku 2008 vystavěly ČOV v obci Číţová a v obci Mirovice přibyly další 2 ČOV a nyní jsou v Mirovicích 3 ČOV. Kestřany plánují v budoucnu výstavbu ČOV. Obec Nerestce by chtěla ČOV, ale výstavbu komplikují finance a mnoţství ochranných pásem v okolí, kvůli kterým se nesmějí stavět ani domovní čističky. V obci Heřmaň započal projekt na výstavbu ČOV. V obci Putim a Zvíkovské Podhradí se ČOV právě staví. Kanalizační síť ústící do ČOV však nepokrývá celé území těchto obcí. Chybějící ČOV a splašková kanalizace ohroţují ţivotní prostředí a podzemní vody. Splašková kanalizace je vybudována v obcích Albrechtice nad Vltavou (jen 50 % obce), Nevězice (pouze 15 % domácností), Oslov (65-70%), Rakovice (80%), Tálín (85 %), Vojníkov (75%), Vrcovice (75 %). U obcí Boudy, Číţová, Dobev, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Králova Lhota, Křenovice, Lety, Minice, Mirovice, Probulov, Protivín, Skály, Slabčice, Vlastec, Vráţ, Záhoří, Zvíkovské Podhradí není znám přesný podíl pokrytí, ale předpokládá se, ţe je pokryta značná část území. Jednotná kanalizace napojená na ČOV je v obcích Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Ločenice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Svatý Jan nad Malší, Písek a Ţár.

154

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Dopravní infrastruktura Na území SO ORP Písek se nenachází ţádná dálnice. V současné době je ve výstavbě rychlostní silnice R4, jeţ by výhledově s navazující silnicí I/4 zajistila kvalitní dostupnost území i ze sousedního Rakouska. Základem silniční sítě SO ORP Písek jsou silnice I. třídy a II. třídy, doplněné silnicemi III. třídy. Délka silniční sítě I. a II. tříd činí celkem 197,5 km, z toho 104,9 km tvoří silnice I. tříd a cca 92,6 km silnice II. tříd. Délka silnic III. třídy činí cca 277,5 km. Silniční síť na území kraje sice zajišťuje v současnosti dostupnost sídel, její kvalita však neodpovídá rostoucím nárokům na kapacitu osobní a nákladní přepravy. V rámci stávající silniční sítě jsou hlavními problémy významné dopravní závady, jeţ by měly být postupně odstraňovány s postupnou rekonstrukcí a homogenizací silnic I. a II. tříd v souladu s jejich vymezením v rámci ZÚR JČK. Na daném území probíhají tři ţelezniční tratě, jeţ však mají omezený význam pro dopravní obsluţnost převáţné většiny obcí a dostupnost ORP Písek. Z celkového počtu 48 obcí ţelezniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Písek pro 15 obcí anebo jejich částí (Raţice, Heřmaň, Skály, Protivín, Myslín, Mirovice, Horní Nerestce, Čimelice, Smetanova Lhota, Dolní Ostrovec, Vráţ u Písku, Vlastec, Záhoří, Vrcovice, Putim). Vzhledem k napojení ţelezničních tratí č. 200 a 201 na trať č. 190 Plzeň – České Budějovice, umoţňují pro uvedené obce i ORP Písek dostupnost krajského města. Pro sledované území znamená rovněţ posílení obsluhy části území a podporu rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím dopravy šetrné k ţivotnímu prostředí. Význam pro dostupnost krajského města a rozvoj cestovního ruchu včetně zahraničních turistů má ţelezniční trať č. 190, jeţ tvoří páteř koridoru konvenční ţelezniční dopravy ŢD4, jenţ je součástí mezinárodní dopravní sítě TEN-T. Výhledově zajistí kvalitní propojení JČK na sousední území Rakouska a hlavní město Vídeň. Délka ţelezniční trati je cca 95 km a hustota ţelezniční sítě činí 0,13km/km2, coţ je vysoko nad hustotou ţelezniční sítě na území JČK (cca 0,06km/km2), jeţ je však hluboko pod celorepublikovým průměrem. Na území se nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20), jejíţ současné vyuţití pro vodní přepravu je však omezené. Řeky Vltava a Otava jsou účelovými vodními cestami, vyuţívanými jak pro rekreační plavbu, tak i pro dopravu místního významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Třebenic (příp. Orlík) – České Budějovice (Jiráskův jez) by výrazně zvýšilo rekreační potenciál území. Poměrně hustě je území protkáno sítí cyklostezek a turistických tras. Cyklostezky jsou vymezeny na území převáţné většiny obcí v celkové délce cca 337 km. Turistické trasy se nacházejí na území téměř všech obcí v celkové délce cca 414km.

155

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Sociodemografické podmínky SO ORP Písek je vzhledem k počtu obyvatel třetí největší obvod Jihočeského kraje. Tvoří jej 49 obcí, z nichţ 4 mají státu města – Písek, Protivín, Mirovice a Mirotice. Počet obyvatel roste, je to ale způsobeno téměř výhradně pozitivní migrací. Nejvýrazněji se projevila v obci Číţová, Dobev, Kluky, Ostrovec, Předotice, Záhoří a Drhovle. V poslední jmenované obci je migrace způsobena především přítomností domova pro seniory. Nárůst počtu obyvatel se projevil zejména v obci Vrcovice, Temešvár, Oslov, Ostrovec, Paseky, Dolní Novosedlí a Číţová. Z hlediska struktury obyvatelstva dochází, stejně jako v celé ČR, k postupnému stárnutí populace. Mezi lety 2000 s 2010 vzrostl z hodnoty 92,1 na 114,8. Ve srovnání s krajem má SO ORP Písek 5. nejvyšší index stáří. Závaţná je v tomto ohledu situace zejména v obcích Probulov, Vojníkov, Minice, Varvaţov a zmíněné Drhovli. Varující je i výrazný úbytek obyvatel v produktivním věku u obcí Číţová, Králova Lhota, Křenovice, Minice, Vojníkov, Vrcovice, Zvíkovské Podhradí a obcích Nevěţice a Temešvár. Základní školství, zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče jsou v SO ORP Písek zastoupena v rovině základního zabezpečení. Zejména ve větších obcích jsou některé typy sluţeb zastoupeny ve větším rozsahu, v některých částech území občanská vybavenost pro určitou oblast chybí nebo je nedostačující. Nedostatečná je z tohoto pohledu hromadná doprava. Je nutné posílení pečovatelské sluţby a zřízení domova pro seniory. Bydlení V SO ORP Písek je soustředěno 8,56 % bytového fondu Jihočeského kraje. Jeho růst ve sledovaném SO ORP je velmi pozvolný. Stagnuje v obci Minice, Nerestce, Vojníkov a Raţice. Výrazný růst zaznamenala pouze obec Vrcovice. Domovní fond SO ORP Písek představuje 8,02 % všech domů Jihočeského kraje. Ve srovnání s krajem je ve správním obvodu vyšší podíl domů postavených do roku 1919 a 1920 – 1945. Oproti tomu niţší zastoupení domů postavených od roku 1946 – 2001. Na tomto faktu se do jisté míry podílí i existence záplavového území, ohroţeného stoletou vodou v obcích Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota, Varvaţov, Ţďár a městech Mirovice a Písek. A navíc výrazné exhalace ze silnic v obcích Čimelice, Drhovle, Dolní Novosedly, Kluky, Křenovice, Lety, Orlík nad Vltavou, Oslov, Paseky, Podolí I, Protivín, Smetanova Lhota, Tálín, Temešvár, Vlastec, Záhoří, Zvíkovské Podhradí a městech Mirovice a Písek. Jak jiţ ale uvedeno výše, správní obvod je protkán historickými památkami a vesnickými památkovými zónami, kde staré domy mají prvky selského baroka a jsou určitým stupněm chráněny. Zároveň to nové bytové a domovní výstavbě klade určitá omezení. Rekreace SO ORP Písek má svými kulturními, historickými i přírodními památkami u mnoha obcí vysoký potenciál v oblasti rekreace a cestovního ruchu, který vyuţívá a rozvíjí. Správní obvod má dostatek ubytovacích zařízení v široké škále druhů, od kempů aţ po luxusní hotely. Přesto na severozápadě území naprosto chybí jakákoli moţnost ubytování. Stoupá poptávka po ubytování v luxusnějších zařízeních a to jak z řad zahraničních, tak i českých turistů. Celkově ale dochází k úbytku počtu hostů i přenocování, coţ vede k nutnosti rozvoje sluţeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace. V největších turistických centrech regionu, kolem obcí Orlík nad Vltavou, Zvíkovské Podhradí, Vráţ a město Písek, to takový problém není, ale v některých obcích chybí, jak ubytování, tak sluţby související a pro volný čas. V krajském i okresním srovnání je okres Písek ve středu, mezi růstem a stagnací v oblasti cestovního ruchu. 156


6.3

Ekonomický pilíř

V SO ORP Písek je relativní dostatek velkých a středních zaměstnavatelů. Většina z nich je ale zaměřena na automobilový průmysl, coţ vypovídá o poněkud jednostranném průmyslovém zaměření regionu. Zejména v době hospodářského útlumu to můţe být velmi rizikové. Většina ekonomických ukazatelů je v tomto správním obvodu hodnocena pozitivně. Míra nezaměstnanosti, podíl nezaměstnaných ţen z celku, nezaměstnanost nad 12 měsíců i počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo je zde pod celokrajským průměrem. Spousta obcí vykazuje velmi nízkou míru nezaměstnanosti, nejniţší je v obci Minice, kde dosahuje nulové hodnoty, velmi nízká pak v obci Skály, Vráţ, Kluky, Mišovice, Ţďár a Drhovle. Dále pak v obci Dobev, Heřmaň, Horosedly, Koţlí, Králova Lhota, Nevězice, Oslov, Probulav, městě Písek, Protivín, obci Předotice, Putim, Rakovice, Raţice, Smetanova Lhota, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Naopak vysoká míra nezaměstnanosti je v obcích Varvaţov, Temešvár, Orlík nad Vltavou, Tálín, Vlastec, Vojníkov, Křenovice, a Ostrovec. Nejhorší je v tomto ohledu dlouhodobě situace v obci Myslín, Nerestce, Varvaţov, Orlík nad Vltavou a Podolí I. Dlouhodobě nízký podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců vykazují obce Horosedly, Olešná, Oslov, Skály, Slabčice, Vojníkov, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Oproti tomu dlouhodobě je tento typ nezaměstnanosti problémem v obcích Koţlí, Nevězice, Protivín, Varvaţov a Ţďár. I přes celkový pokles počtu pracovních míst, dochází v mnoha obcích k jejich nárůstu. Jde o obce Čimelice, Dolní Novosedly, Drhovle, Koţlí, Královu Lhotu, Křenovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Olešnou, Ostrovec, Podolí, Probulov, Rakovice, Skály, Vojníkov, Vrcovice a Zvíkovské Podhradí. Nejvýraznější nárůst zaznamenala obec Olešná. Naopak výrazný pokles počtu pracovních míst ve městech Písek, Protivín, Mirovice a obci Orlík nad Vltavou. Významně k tomu přispělo i ukončení činnosti společnosti VOS a. s., k 30. 9. 2008, která se zabývala slévárenskou výrobou a patřila k významným zaměstnavatelům v regionu. Souvislost jistě najdeme i v poklesu podnikatelské aktivity, která je zde mírně pod průměrnou hodnotou kraje. Výrazný pokles zaznamenaly obce Dolní Novosedly, Horosedly, Králova Lhota, Lety, Mirovice, Nerestce, Probulav a Vojníkov. Velmi nízká je míra podnikatelské aktivity v obcích Oslov a Ostrovec. Oproti tomu nárůst pozorujeme u obcí Albrechtice nad Vltavou, Cerhonice, Čimelice, Křenovice, Paseky, městě Protivín, obci Předotice, Putim, Skály, Tálín, Temešvár, Varvaţov a Vráţ. Správní obvod vykazuje vzhledem k hodnotám kraje nadprůměrnou daňovou výtěţnost. Způsobily to především příjmy obcí Horosedly, Mišovice, Probulov, Rakovice, Temešvár a Varvaţov. Vysokou daňovou výtěţnost vykazují obce Vojníkov, Paseky, Varvaţov, Probulov, Koţlí a Minice. Velmi nízká je pak v obcích Zvíkovské Podhradí, Putim, Vráţ, město Mirovice, Záhoří, Dobev, Podolí I a město Mirotice.

157


6.4

Vyváţenost pilířů

Vyváţenost pilířů v jednotlivých obcích je analzyována dle hodnocení témat rozčleněné do třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, přičemţ hospodářské podmínky jsou nahrazené třemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěţnost území. Hodnocení obcí dle indikátorů

158


159


Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie 2 – Vodní reţim 3 – Hygiena ţivotního prostředí 4 – Ochrana přírody a krajiny 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 – Veřejná technická infrastruktura 7 – Veřejná dopravní infrastruktura 8 – Socio-demografické podmínky 9 – Bydlení 10 – Rekreace 11 – Regionální ekonomika 12 – Trh práce 13 – Daňová výtěţnost

160

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na základě hodnocení jednotlivých témat byly počítány průměry za pilíř pro kaţdou obec. Pokud hodnocení za pilíř bylo stejné nebo vyšší neţ je průměr ORP, byl pilíř v dané obci povaţován jako příznivý. Dle metodického doporučení MMR byl na základě těchto výsledků vypracován níţe uvedený kartogram. Zdůvodnění je uvedeno vţdy při rozboru jednotlivých témat. Podklady pro hodnocení se nacházejí v příloze D. Vztah území podle vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území

161


Územní podmínky pro příznivé ţivotní prostředí

pro hospodářský rozvoj

pro soudrţnost společenství obyvatel území

Z

H

S

dobrý stav

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

ţádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

ţádné

Z, H, S

kategorie zařazení obce

vyváţenost vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území

Vyjádření v kartogramu

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice


Hospodářský pilíř

Sociální pilíř

+ + + + + +

+ + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + -

162

Kategorie zařazení obce 3a 2c 3b 2c 2b 1 2c 2c 2c 2c 3a 3c 2a 3b 4 4 3b 3c 3c 3b 4 4 2a

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří

+ + + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + +

2a 2b 1 2b 2a 2c 3a 3b 3c 1 2c 3b 4 3b 2a 2a 3a 3a 3a 3c 2a 1 3c 3c

Zvíkovské Podhradí Ţďár

+ +

+ +

+ -

1 2a

163


7 Problémy k řešení ZÚR ukládá pro plánování a vyuţívání území nových ploch pro těţbu nerostných surovin úkoly pro územní plánování. Konkrétně se jedná o vymezení a upřesnění v ÚPD jednotlivých obcí, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek. Po ukončení těţby je vţdy nutné plochy rekultivovat. V některých případech jiţ současné záměry představují střet v území, kdy záměr silnice I. třídy prochází chráněným loţiskovým územím (Lety, Mirovice). V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těţby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Písek. Rovněţ návrhy zastavitelných území na území ORP Písek zasahují do plochy loţiska nerostných surovin (Písek) a chráněného loţiskového území (Dobev, Písek). Vymezená loţiska, dobývací prostory a chráněná loţisková území představují územní limity, jeţ je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí. V rámci ÚP jednotlivých obcí je nutná lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrţí k zadrţování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V rámci územních plánů obcí Myslín a Mirovice je třeba promítnout územní rezervu vymezené lokality pro akumulaci povrchových vod, jeţ byla vymezena v návrhu ZÚR JČK. V současnosti se zastavěná území v řadě případů nacházejí v záplavových územích. Na správním území ORP Písek se jedná o zastavěná území především v obcích Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Mirovice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota a Ţďár. V souvislosti s návrhy zastavitelných území na katastrálních územích obcí dochází k řadě střetů, které je třeba řešit/odstranit v jejich územních plánech. Jedná se o návrhy zastavitelných území, jeţ se nacházejí v záplavových územích v obcích Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Mirotice, Nerestce, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Ţďár. Obdobně je třeba řešit v rámci územních plánů obcí střety záměrů tras silnic (rychlostní silnice R4 a silnice I. třídy). Přitom jiţ v současnosti se některé úseky silnic I. a II. třídy nacházejí v záplavových územích. Silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 v obcích Mirovice, Písek, Protivín, Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 v obcích Písek, Putim, Varvaţov, Ostrovec. Další oblastí střetů a závad, jeţ je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a moţné budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje. V současnosti jiţ zastavěná území obcí Dobev, Drhovle, Písek, Protivín, Předotice, Putim, Temešvár zasahují do ochranného pásma vodního zdroje. Další návrhy zastavitelných území v obcích Dobev, Kestřany, Písek, Protivín a Putim opět zasahují do ochranného pásma vodního zdroje. V rámci ÚP dotčených obcí, ve kterých frekventované silnice (I. a II. třídy) procházejí zastavěným územím, navrhnout moţná řešení (obchvaty, přeloţky) a zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické poţadavky. Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaţeno postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentaních jednotek na zpracování komunálního odpadu.

164

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Návrh ZUR JČK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ZÚR můţe být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou drţbu a morfologii terénu. Rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové oblasti je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jeţ mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Jiţ v současnosti bylo vymezeno na území 15 obcí 19 závad. V případě realizace návrhů a záměrů by počet obcí se závadami vzrostl na 23 a nově předpokládá vznik 43 střetů, jak v oblasti zastavitelných území, tak i záměrů v dopravní infrastruktuře. Návrhy a záměry na vymezení zastavitelných území na území jednotlivých obcí se střetávají s vymezenými prvky ÚSES (biocentry a biokoridory), v některých případech i s lokalitami soustavy NATURA 2000. Ke střetům s regionálními biokoridory dochází na území obcí Horosedly, Nerestce, Protivín. Se střety s nadregionálními biokoridory dochází v obcích Dobev, Dolní Novosedly, Drhovle, Kestřany, Písek, Protivín. Střety s regionálním biocentrem se objevují v obcích Dobev, Heřmaň, Myslín, Písek, Protivín, Ţďár a střety s nadregionálním biocentrem se objevují v obcích Kestřany, Vráţ. Střety s ptačí oblastí NATURA 2000 se objevují v obcích Číţová, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Varvaţov, Vráţ, Zvíkovské Podhradí a s evropsky významnou lokalitou NATURA 2000 v obci Ţďár. Návrhy a záměry v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury (výstavba R4, I/4 a další rekonstrukce, šířkové úpravy, odstranění dopravních závad, obchvaty apod.) se dostávají opakovaně do střetu s ochranou přírody na území obcí Orlík nad Vltavou, Vráţ, Zvíkovské Podhradí, Mirotice, Nerestce, Písek, Putim, Raţice, Varvaţov a Ţďár. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Návrh ZÚR JČK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridorů. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí je nutné minimalizovat zábory zemědělské půdy vyšších tříd ochrany a minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit v rozvojové oblasti Písecko – Strakonicko. Současné střety návrhu zastavitelných území, jeţ zasahují do lesa by měly ve svých ÚP řešit obce Dolní Novosedly, Kestřany, Olešná, Písek, Protivín, Putim, Tálín, Varvaţov, Vráţ. Záměry v rozvoji dopravní infrastruktury, přesněji rychlostní silnice procházejí lesem na území obcí Cerhonice, Předotice, Nerestece, Rakovice, Boudy, Mirotice, Záměr silnice I. třídy prochází lesem v obcích Dobev, Písek, Lety, Králova Lhota, Orlík nad Vltavou, Předotice, Drhovle, Kestřany, Dolní Novosedly, Záhoří, Temešvár, Podolí I. a Křenovice. Záměr silnice II. třídy prochází lesem v obcích Paseky, Albrechtice nad Vltavou. Úkolem obcí by měla být minimalizace jejich negativních důsledků v daném území. Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na moţnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyuţívaných, erozně ohroţených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). V neposlední řadě je nutné vyhledávat a vymezovat nefunkční části ÚSES v lesních porostech. Je doporučena příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na jiţ vybudované ČOV). Dále modernizace a dobudování kanalizačních sítí ve všech obcích SO ORP Písek Při specifikaci problémů, jeţ by měly být řešeny v rámci ÚP obcí, se jedná především o návrhy na odstranění dopravních závad a promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v návrhu ZÚR JČK, jeţ zahrnují především následující:

165

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► řešení konfliktu záměru silnice I. třídy vedoucí zastavěným územím a současně i jeho konfliktu s návrhem zastavitelného území (obec Dobev, Písek, Záhoří, Dolní Novosedly, Temešvár, Podolí I., Křenovice, Horosedly, Orlík nad Vltavou), ► řešení konfliktu záměru rychlostní silnice se zastavěným územím (Horosedly, Předotice, Lety, Nerestce, Čimelice, Rakovice, Mirotice, Předotice), ► řešení konfliktu záměru silnice II. třídy vedoucí zastavěným územím (obce Raţice, Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou), a současně konfliktu s návrhem zastavitelného území (obce Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou), ► úrovňové kříţení silnic I. a II. třídy se ţeleznicí na území obcí Mirovice, Písek, Raţice, Smetanova Lhota, ► řešení konfliktu záměrů silnic I. třídy, jeţ prochází zastavěným územím (obce Dobev, Podolí)). Návrh ZÚR Jihočeského kraje ukládá: ► řešit plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury v navazující ÚPD s ohledem na ochranu přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudrţnost obyvatelstva, ► vymezení ploch a koridorů veřejné dopravní infrastruktury ve výkresové části ZÚR povaţovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v daném území. V obcích Koţlí, Křenovice, Lety, Olešná, Podolí, Probulov, Raţice, Vlastec, Zvíkovské Podhradí zváţit rozšíření ploch k vybavení občanskou infrastrukturou, jedná se především o hůře dopravně dostupnou severní část území a obce ve východní části SO ORP Písek Z hlediska vývoje počtu obyvatel doporučujeme zváţit změnu funkčních ploch na individuální bydlení v obcích v okolí města Písek, přičemţ zohlednit charakter původní venkovské zástavby s moţnosti vyuţití regulačnímu plánu. Při vytváření územních plánů respektovat vysoký rekreační potenciál území. Doporučujeme zváţit moţnost změny vyuţití funkčních ploch pro sportovní a rekreační vyuţití, to především v ekonomicky slabší severní části SO ORP Písek, v okolí přehrad Orlík a Zvíkov. S ohledem na pokles pracovních míst v souvislosti s ekonomickou recesí doporučujeme zváţit umístění strategické průmyslové zóny nadmístního významu v SO ORP Písek v rámci ZÚR. Vymezit plochy pro výrobu převáţně lehkého průmyslu, především v severní části SO ORP Písek. Jedna ze základních bariér pro ekonomický rozvoj je špatná dopravní dostupnost SO ORP, proto jednou z klíčových priorit je dobudování rychlostní komunikace R4, která je však v druhé polovině roku 2010 ve střetu s úspornými opatřeními Ministerstva dopravy .

166


7.1

Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady

Urbanistické závady Název

Kód

Počet obcí

%

Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

sZUoVZ

7

14.3

Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100

sZUoZQ

18

36.7

sS1-ZQ

3

6.1

Mirovice, Písek, Protivín

sS2-ZQ

4

8.2

Písek, Putim, Varvaţov, Ostrovec

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí

sS2xZE

4

8.2

Mirovice, Písek, Raţice, Smetanova Lhota

sS1xZE

1

2.0

Mirovice

Kód

Počet obcí

%

Silnice I. třídy zatěţuje exhalacemi zastavěné území

sS1/ZU

11

22.4

Silnice II. třídy zatěţuje exhalacemi zastavěné území

sS2/ZU

18

36.7

Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

sS2-VZ

1

2.0

Kód

Počet obcí

%

sS2xNK

5

10.2

sS1xRK

5

10.2

sS1xNK

4

8.2

sS2-P2

3

6.1

sS1-P2

1

2.0

Orlík nad Vltavou

sS2xRK

1

2.0

Ostrovec

sS1-E2

1

2.0

Ţďár

Silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100

Výpis obcí Dobev, Drhovle, Písek, Protivín, Předotice, Putim, Temešvár Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Mirovice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota, Varvaţov, Ţďár

Dopravních závady Název Silnice II. třídy křiţuje úrovňově ţelezniční trať Silnice I. třídy křiţuje úrovňově ţelezniční trať

Hygienické závady Název

Výpis obcí Čimelice, Drhovle, Křenovice, Lety, Mirovice, Orlík nad Vltavou, Písek, Podolí, Protivín, Temešvár, Záhoří Albrechtice nad Vltavou, Dobev, Dolní Novosedly, Kluky, Mirovice, Mišovice, Oslov, Paseky, Písek, Předotice, Putim, Raţice, Slabčice, Smetanova Lhota, Tálín, Vlastec, Záhoří, Zvíkovské Podhradí Putim

Environmentální závady Název Silnice II. třídy křiţuje nadregionální biokoridor Silnice I. třídy křiţuje regionální biokoridor Silnice I. třídy křiţuje nadregionální biokoridor Silnice II. třídy prochází ptačí oblastí NATURA 2000 Silnice I. třídy prochází ptačí oblastí NATURA 2000 Silnice II. třídy křiţuje regionální biokoridor Silnice I. třídy prochází evropsky významnou lokalitou NATURA 2000

167

Výpis obcí Dobev, Paseky, Písek, Varvaţov, Zvíkovské Podhradí Drhovle, Mirotice, Mirovice, Nerestce, Protivín Dolní Novosedly, Drhovle, Písek, Podolí Oslov, Varvaţov, Zvíkovské Podhradí


7.2

Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území

Střety se záměry dopravními Název Návrh zastavitelného území je v konfliktu se záměrem silnice I. třídy Návrh zastavitelného území je v konfliktu se záměrem silnice II. třídy Návrh zastavitelného území je v konfliktu se záměrem rychlostní komunikace

Počet obcí

Kód

%

Výpis obcí

nZUxzS1

10

20.4

Dobev, Písek, Záhoří, Dolní Novosedly, Temešvár, Podolí I., Křenovice, Horosedly, Orlík nad Vltavou

nZUxzS2

4

8.2

Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou

5

10.2

Horosedly, Nerestce, Boudy, Mirotice, Předotice

Střety se záměry technické infrastruktury Ţádné střety nebyly nalezeny

Střety se záměry ochrany přírody Ţádné střety nebyly nalezeny

168


7.3

Střety záměrů na provedení změn v území s limity vyuţití území

Střety urbanistických záměrů s limity vyuţití území Název Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q100 Návrh zastavitelného území zasahuje do ptačí oblasti NATURA 2000 Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biokoridoru Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biocentra Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biokoridoru Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biocentra Návrh zastavitelného území zasahuje do přírodního parku Návrh zastavitelného území zasahuje do chráněného loţiskového území Návrh zastavitelného území zasahuje do evropsky významné lokality NATURA 2000 Návrh zastavitelného území zasahuje do maloplošného zvláště chráněného území přírody

Kód

Počet obcí

%

nZUoLE

9

18.4

nZUoZQ

10

20.4

nZUoP2

6

12.2

nZUoNK

6

12.2

Dobev, Dolní Novosedly, Drhovle, Kestřany, Písek, Protivín

nZUoRC

6

12.2

Dobev, Heřmaň, Myslín, Písek, Protivín, Ţďár

nZUoVZ

5

10.2

Dobev, Kestřany, Písek, Protivín, Putim

nZUoRK

3

6.1

Horosedly, Nerestce, Protivín

nZUoNC

3

6.1

Kestřany, Vráţ

nZUoPP

3

6.1

Paseky, Písek, Tálín

nZUoLU

2

4.1

Písek

nZUoE2

1

2.0

Ţďár

nZUoMP

1

2.0

Ţďár

Výpis obcí Dolní Novosedly, Kestřany, Olešná, Písek, Protivín, Putim, Tálín, Varvaţov, Vráţ Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Mirotice, Nerestce, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Ţďár Číţová, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Varvaţov, Vráţ, Zvíkovské Podhradí

Střety dopravních záměrů s limity vyuţití území Název Záměr silnice I. třídy křiţuje nadregionální biokoridor Záměr silnice I. třídy prochází zastavěným územím Záměr vodní cesty prochází ptačí oblastí NATURA 2000 Záměr rychlostní silnice prochází lesem Záměr silnice I. třídy prochází lesem

Kód

Počet obcí

%

zS1xNK

3

6.1

Dobev, Dolní Novosedly, Písek

zS1-ZU

3

6.1

Dobev, Podolí

zVC-P2

3

6.1

zSR-LE

6

12.2

zS1-LE

13

26.5

169

Výpis obcí

Orlík nad Vltavou, Vráţ, Zvíkovské Podhradí Cerhonice, Předotice, Nerestece, Rakovice, Boudy, Mirotice, Dobev, Písek, Lety, Králova Lhota, Orlík nad Vltavou, Předotice, Drhovle, Kestřany, Dolní Novosedly, Záhoří, Temešvár, Podolí I., Křenovice

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Záměr rychlostní silnice prochází zastavěným územím

zSR-ZU

8

16.3

Horosedly, Předotice, Lety, Nerestce, Čimelice, Rakovice, Mirotice, Předotice

Záměr rychlostní silnice prochází záplavovým územím Q100 Záměr rychlostní silnice křiţuje regionální biokoridor Záměr silnice II. třídy prochází zastavěným územím

zSR-ZQ

2

4.1

Mirotice, Nerestce,

zSRxRK

3

6.1

Mirotice, Nerestce, Čimelice

zS2-ZU

5

10.2

Záměr ţelezniční tratě prochází záplavovým územím Q100

zZE-ZQ

10

20.4

zVC-ZQ

2

4.1

Orlík nad Vltavou, Koţlí

zS2-LE

2

4.1

Paseky, Albrechtice nad Vltavou

zS1-VZ

2

4.1

Písek, Orlík nad Vltavou

zS1-ZQ

1

2.0

Písek

zS1-PP

1

2.0

Písek, Dolní Novosedly

zS1-RC

2

4.1

Písek, Drhovle,

zZExNK

4

8.2

Putim, Protivín, Heřmaň, Raţice,

zS2-NC

2

4.1

Raţice, Putim

zVCxNK

1

2.0

Varvaţov

zVC-NC

2

4.1

Vráţ, Vojníkov

Záměr vodní cesty prochází záplavovým územím Záměr silnice II. třídy prochází lesem Záměr silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Záměr silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 Záměr silnice I. třídy prochází přírodním parkem Záměr silnice I. třídy procházÍ regionálním biocentrem Záměr ţelezniční tratě křiţuje nadregionální biokoridor Záměr silnice II. třídy prochází nadregionální biocentrem Záměr vodní cesty křiţuje nadregionální biokoridor Záměr vodní cesty prochází nadregionální biocentrem

170

Raţice, Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou Heřmaň, Myslín, Mirovice, Horosedly, Nerestce, Čimelice, Smetanova Lhota, Písek, Protivín, Skály,


Pouţité zkratky BRKO ČR ČSÚ DP EVL CHKO CHLÚ CHOPAV KES LNS LPF LZO LZU JČK MD MMR MZCHÚ MŢP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK ORP PO PP PP PR PUPFL PÚR RBC RBK RURÚ ŘSD SO ORP ÚAP ÚPD ÚP VÚC UNESCO ÚSES VKP ZCHÚ ZPF ZÚR IAD JČK MD MMR MŢP

Biologicky rozloţitelný komunální odpad Česká republika Český statistický úřad Dobývací prostor Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné loţiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Koeficient ekologické stability Loţisko nerostných surovin Lesní půdní fond Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Jihočeský kraj Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo ţivotního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Obec s rozšířenou působností Ptačí oblast Přírodní park Přírodní památka Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Program územního rozvoje regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udrţitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic Správní obvod obce s rozšířenou působností Územně analytické podklady Územní plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization /Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu/ Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Individuální automobilová doprava Jihočeský kraj Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo ţivotního prostředí 171

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. POU obec s pověřeným obecním úřadem PÚR Politika územního rozvoje RPDI Roční průměr denních intenzit ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností TEMM transevropské multimodální koridory ÚAP Územně analytické podklady ÚP Územní plán ÚP VÚC Územní plán velkého územního celku ÚPD Územně plánovací dokumentace VHD veřejná hromadná doprava VLC veřejné logistické centrum VLD veřejná linková doprava VPS veřejně prospěšné stavby VRT vysokorychlostní trať ZÚR Zásady územního rozvoje BRKO Biologicky rozloţitelný komunální odpad Čes ký s

172

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. cký úř ad

Seznam zdrojů a pouţitá literatura Aktuální Informace ČSÚ (2005 - 2008) Biogeografické členění České republiky, Enigma Praha, Culek M. ed. 1996 Biogeografické členění ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny, Lelekovice. Culek, 2003 Datové podklady od poskytovatelů, uspořádané v datovém modelu, T-mapy spol. s r.o.. 2009 Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje, listopad 2007 Koncept ÚP VÚC Ústeckého kraje, Atelier T-plan, s.r.o., 2005 Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07 Návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Datum verze: 11. května 2010 Odůvodnění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, březen 2009 Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009 Přírodní lesní oblasti ČR, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR, SZN Praha, Plíva K., Ţlábek I. 1986 Quitt, E. (1971): Klimatické regiony ČR, Brno 1971 Ročenka ţivotního prostředí Ústeckého kraje 2007, Krajský úřad Ústeckého kraje 2008 Rozbor udrţitelného rozvoje území Jihočeského kraje, květen 2009 Rozpracované Zásady územní rozvoje Ústeckého kraje, Atelier T-plan, s.r.o., 2008-09 Stav ţivotního prostředí v krajích ČR v roce 2007 – Ústecký kraj, Cenia, MŢP 2008 ÚAP ORP Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Ústí nad Labem, Varnsdorf, Ţatec. ÚP VÚC Orlická nádrţ (2003) ÚP VÚC Písecko-Strakonicko (2004) Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek, Rozbor udrţitelného rozvoje území, říjen 2008 Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje – koncept. Posouzení vlivů koncepce na ţivotní prostředí, květen 2005 Územní studie Orlicko (květen 2009) Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje za rok 2008, ISES, s.r.o., listopad 2009 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. „Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí“, květen 2008 (další podklady)

173


Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Horninotvorné prostředí a geologie Tabulka A1 - Loţisko nerostných surovin (A059) Název Obce

Výměra obce (ha) A059 (ha)

A059 (%)

A059 (surovina)


3668,32

21,02

0,57 jíl, kaolinit


3668,32

34,29

0,93 migmatit

Boudy

1000,69

16,69

1,67 ţula, gabro

Číţová

0,44 migmatit, ortorula

3605,10

15,97

Horosedly

576,79

2,47

Kestřany

2005,79

57,09

2,85 psamity, štěrk

Lety

1394,86

17,49

1,25 hlína

Mirotice

2563,04

2,67

0,10 ţula, gabro

Nerestce

467,34

2,86

0,61 ţulový porfyr,porfyroid,vápenec

Nerestce

467,34

2,02

0,43 hlína

Ostrovec

2060,97

6,16

0,30 granodiorit, syenit, syenodiorit

Písek

6315,35

16,49

Předotice ORP Celkem

2145,68

7,51

74183,71

202,73

0,43 ţulový porfyr,porfyroid,vápenec

0,26 migmatit, pararula, ţulorula 0,35 granodiorit 0,27

Zdroj: ÚAP

Tabulka A2 Haldy a odvaly (A066) Název obce

Výměra obce (ha)

A066 počet)

A 066 typ vrsty)

A 066 výměra (ha)

Mirovice

2208,96

2

Bod

Paseky

2518,61

1

Plocha

4,60

Písek

6315,35

1

Plocha

17,50

Záhoří

1471,49

1

Plocha

4,00

74183,71

5


26,10


Vodní reţim Obrázek A3: Vodní útvar podpovrchových vod (A047)

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A4: Vodní nádrţe na území SO ORP Písek (A 048) Název obce

Výměra A 048 (ha) obce (ha)


3668,32

171,41

Boudy

1000,69

1,26

951,93

Čimelice

A 048 (%)

Název obce

Výměra obce (ha)

A 048 (ha)

A 048 (%)

4,67 Oslov

1938,77

155,72

8,03

0,13 Ostrovec

2060,97

84,97

4,12

11,49

1,21 Paseky

2518,61

0,41

0,02

1028,79

52,54

5,11 Písek

6315,35

73,54

1,16

Číţová

3605,10

49,25

1,37 Podolí I

894,34

18,14

2,03

Dobev

2124,65

67,79

3,19 Probulov

346,08

0,58

0,17

850,75

6,68

0,79 Protivín

6149,39

133,47

2,17

Drhovle

2324,41

8,59

0,37 Předotice

2145,68

60,28

2,81

Heřmaň

706,67

2,12

0,30 Putim

1044,46

38,24

3,66

Horosedly

576,79

0,78

0,13 Rakovice

1048,29

8,69

0,83

Kestřany

2005,79

168,36

8,39 Raţice

1069,09

35,07

3,28

Kluky

1360,67

6,49

0,48 Skály

1773,36

39,22

2,21

Koţlí

438,31

89,33

1749,68

46,34

2,65

1081,61

33,13

1303,69

15,48

1,19

613,11

0,47

0,08 Tálín

417,61

55,45

13,28

1394,86

30,06

2,15 Temešvár

534,13

54,83

10,27

353,95

0,19

0,05 Varvaţov

2517,19

164,90

6,55

Mirotice

2563,04

44,12

1,72 Vlastec

752,51

1,87

0,25

Mirovice

2208,96

5,13

0,23 Vojníkov

1183,61

16,30

1,38

Mišovice

1479,49

2,33

0,16 Vráţ

736,41

32,45

4,41

Myslín

413,52

0,50

0,12 Vrcovice

Nerestce

467,34

0,42

Nevězice

981,40

36,68


Olešná

524,91

32,68

Orlík nad Vltavou

901,11

138,48

Cerhonice

Dolní Novosedly


Zdroj: ÚAP

20,38 Slabčice Smetanova 3,06 Lhota

6,23 Ţďár ORP 15,37 Celkem

552,39

0,58

0,10

1471,49

5,38

0,37

438,85

88,68

20,21

1595,56 74183,71 2090,89

0,00 2,82

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A5 : Zranitelná oblast (A046) Název obce

Výměra A 046 A 046 (ha) obce (ha) (%)


3668,32

0,00

Boudy

1000,69

1000,69

951,93

951,93

Čimelice

1028,79

Číţová Dobev

Název obce

Výměra obce (ha)

A 046 (ha)

A 046 (%)

0 Oslov

1938,77

1525,62

78,69

100 Ostrovec

2060,97

1172,35

56,88

100 Paseky

2518,61

2518,61

100

1028,79

100 Písek

6315,35

300,93

4,765

3605,10

2497,07

69,26 Podolí I

894,34

894,34

100

2124,65

2124,65

100 Probulov

346,08

346,08

100

850,75

0,00

0 Protivín

6149,39

2246,89

36,54

Drhovle

2324,41

2324,41

100 Předotice

2145,68

2145,68

100

Heřmaň

706,67

0,00

Horosedly

576,79

576,79

Kestřany

2005,79

Kluky

Cerhonice

Dolní Novosedly


0 Putim

1044,46

0,00

0

100 Rakovice

1048,29

1048,29

100

0,00

0 Raţice

1069,09

0,00

0

1360,67

0,00

0 Skály

1773,36

0,00

0

438,31

438,31

1749,68

0,00

0

1081,61

1081,61

1303,69

1303,69

100

613,11

613,11

100 Tálín

417,61

417,61

100

1394,86

1394,86

100 Temešvár

534,13

534,13

100

100 Varvaţov

100 Slabčice Smetanova 100 Lhota

353,95

353,95

2517,19

2517,19

100

Mirotice

2563,04

2563,04

100 Vlastec

752,51

752,51

100

Mirovice

2208,96

2208,96

100 Vojníkov

1183,61

0,00

0

Mišovice

1479,49

1479,38

736,41

736,41

100

Myslín

413,52

413,52

100 Vrcovice

552,39

0,00

0

Nerestce

467,34

467,34

1471,49

704,36

47,87

Nevězice

981,40

981,40

100 Záhoří Zvíkovské 100 Podhradí

438,85

435,61

99,26

524,91

524,91

100 Ţďár

1595,56

1589,54

99,62

901,11

901,11

100 ORP Celkem

74183,71

45115,69

60,82

Olešná Orlík Vltavou Zdroj: ÚAP

99,99 Vráţ

nad

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A6: Záplavové území (A050) Název obce Cerhonice

Výměra obce (ha)

záplavová území A050 Q005 (ha) Q005 (%) Q020 (ha) Q020 (%) Q100 (ha) Q100 (%)

951,93

0,59

0,06

0,80

0,08

1,49

0,16

Čimelice

1028,79

28,54

2,77

43,01

4,18

55,21

5,37

Číţová

3605,10

22,32

0,62

23,27

0,65

24,83

0,69

Dobev

2124,65

0,10

0,00

0,11

0,01

0,12

0,01

Heřmaň

706,67

70,39

9,96

162,33

22,97

196,02

27,74

Horosedly

576,79

13,47

2,34

24,51

4,25

28,02

4,86

Kestřany

2005,79

255,09

12,72

381,46

19,02

459,96

22,93

Koţlí

438,31

0,00

0,00

0,00

0,00

90,60

20,67

Mirotice

2563,04

92,00

3,59

105,22

4,11

124,90

4,87

Mirovice

2208,96

30,73

1,39

38,24

1,73

44,32

2,01

Myslín

413,52

30,60

7,40

46,60

11,27

56,49

13,66

Nerestce

467,34

18,18

3,89

25,69

5,50

35,03

7,50

Orlík nad Vltavou

901,11

0,00

0,00

0,00

0,00

55,76

6,19

Oslov

1938,77

0,37

0,02

0,37

0,02

0,37

0,02

Ostrovec

2060,97

48,45

2,35

62,23

3,02

71,12

3,45

Písek

6315,35

92,43

1,46

108,54

1,72

163,63

2,59

Protivín

6149,39

256,32

4,17

451,49

7,34

604,39

9,83

Putim

1044,46

168,80

16,16

242,78

23,24

275,66

26,39

Rakovice

1048,29

6,48

0,62

9,04

0,86

11,02

1,05

Raţice

1069,09

0,23

0,02

3,79

0,35

4,51

0,42

Skály

1773,36

51,02

2,88

153,66

8,67

258,41

14,57

Smetanova Lhota

1303,69

25,84

1,98

34,73

2,66

41,61

3,19

Varvaţov

2517,19

26,69

1,06

30,84

1,23

35,18

1,40

Vrcovice Ţďár ORP Celkem Zdroj: ÚAP

552,39

4,86

0,88

6,21

1,12

8,33

1,51

1595,56

90,53

5,67

97,44

6,11

128,27

8,04

74183,71

1334,04

1,80

2052,37

2,77

2775,24

3,74

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 6b: Aktivní zóna záplavového území Výměra obce

Název obce

(ha)

Aktivní zóna záplavového území A051 (ha)

A051 (%)

Název obce

Výměra obce (ha)

Aktivní zóna záplavového území A05 A051 1 (ha) (%)


3668,32

0,00

0,00 Oslov

1938,77

0,37

0,02

Boudy

1000,69

0,00

0,00 Ostrovec

2060,97

61,29

2,97

951,93

0,80

0,08 Paseky

2518,61

0,00

0,00

Čimelice

1028,79

39,46

3,84 Písek

6315,35

104,66

1,66

Číţová

3605,10

23,59

0,65 Podolí I

894,34

0,00

0,00


2124,65

0,09

0,00 Probulov

346,08

0,00

0,00

850,75

0,00

0,00 Protivín

6149,39

392,06

6,38

Drhovle

2324,41

0,00

0,00 Předotice

2145,68

0,00

Heřmaň

706,67

147,74

1044,46

194,61

0,00 18,6 3

Horosedly

576,79

17,40

1048,29

7,93

0,76

Kestřany

2005,79

317,13

15,81 Raţice

1069,09

0,64

0,06

Kluky

1360,67

0,00

0,00 Skály

1773,36

140,86

7,94

Koţlí

438,31

0,00

1749,68

0,00

0,00

1081,61

0,00

0,00 Slabčice Smetanov 0,00 a Lhota

1303,69

33,30

2,55

613,11

0,00

0,00 Tálín

417,61

0,00

0,00

1394,86

0,00

0,00 Temešvár

534,13

0,00

0,00

353,95

0,00

0,00 Varvaţov

2517,19

30,61

1,22

Mirotice

2563,04

103,67

4,04 Vlastec

752,51

0,00

0,00

Mirovice

2208,96

35,21

1,59 Vojníkov

1183,61

0,00

0,00

Mišovice

1479,49

0,00

0,00 Vráţ

736,41

0,00

0,00

Myslín

413,52

39,64

9,59 Vrcovice

552,39

5,95

1,08

Nerestce

467,34

22,96

1471,49

0,00

0,00

Nevězice

981,40

0,00


438,85

0,00

0,00

524,91

0,00

1595,56

30,43

1,91

901,11

0,00

0,00 Ţďár ORP 0,00 Celkem

74183,71 1750,40

2,36

Cerhonice


Olešná Orlík Vltavou Zdroj: ÚAP

nad

20,91 Putim 3,02 Rakovice

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 7: Území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053) Název obce

Výměra obce (ha)

A 053 (ha)

A 053 (%)


3668,32

178,30

4,86

Číţová

3605,10

65,54

1,82

Heřmaň

706,67

280,40

39,68

Kestřany

2005,79

48,10

2,40

Koţlí

438,31

98,36

22,44

Nevězice

981,40

34,88

3,55

Olešná

524,91

37,37

7,12

Orlík nad Vltavou

901,11

148,14

16,44

Oslov

1938,77

151,94

7,84

Ostrovec

2060,97

84,60

4,10

Písek

6315,35

14,38

0,23

Podolí I

894,34

23,09

2,58

Protivín

6149,39

852,39

13,86

Putim

1044,46

240,67

23,04

Rakovice

1048,29

0,00

0,00

Raţice

1069,09

79,85

7,47

Skály

1773,36

395,39

22,30

Slabčice

1749,68

60,25

3,44

Temešvár

534,13

66,95

12,53

Varvaţov

2517,19

166,66

6,62

Vojníkov

1183,61

28,13

2,38

Vráţ

736,41

8,17

1,11

Vrcovice

552,39

12,24

2,22


438,85

93,70

21,35

1595,56

181,95

11,40

74183,71

3351,46

4,52

Ţďár ORP Celkem Zdroj: ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek. A8 Území zvláštní povodně pod vodním dílem

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ochrana přírody a krajiny Tabulka A9: Zařízení odpadového hospodářství na území SO ORP Písek, včetně ochranného pásma Název obce

A087 (počet)

A087 (typ)

A 087 (ha)

Čimelice

1 Ostatní

0,07

Lety

1 Ostatní

0,48

Mirovice

1 Zařízení určená k vyuţívání odpadů

0,61

Písek

1 Zařízení určená k vyuţívání odpadů

0,20

Písek

1 Skladování a sběr odpadů

0,63

Písek

9 Ostatní

1,14

ORP Celkem

14

3,13

Zdroj: ÚAP

Tabulka A 10: NATURA 2000 – evropsky významná lokalita (A034) (včetně názvu ) Název obce Horosedly Kestřany Nerestce Oslov Protivín Protivín Protivín Protivín Raţice Skály Ţďár Ţďár Ţďár ORP Celkem Zdroj: ÚAP

Výměra obce (ha) A 034 (ha) A 034 (%) 576,79 3,13 2005,79 2,78 467,34 2,18 0,47 1938,77 6,01 0,31 6149,39 0,31 0,00 6149,39 0,42 0,01 6149,39 24,34 0,40 6149,39 25,13 0,41 1069,09 0,01 0,00 1773,36 29,41 1,66 1595,56 215,55 13,51 1595,56 14,11 0,88 1595,56 63,60 3,99 74183,71 386,97 0,52

Název lokality Nerestský lom Řeţabinec Nerestský lom Výří skály nad Otavou Klokočínské louky Velký a Malý Kamýk Zelendárky Ţďárské louky Řeţabinec Klokočínské louky Velký a Malý Kamýk Zelendárky Ţďárské louky

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 11: NATURA 2000 – ptačí oblast (A 035) Název obce Cerhonice

Výměra obce (ha)

A 035 (ha)

A 035 (%)

Název lokality

951,93

220,51

23,16 Údolí Otavy a Vltavy

Číţová

3605,10

1451,37


Kestřany

2005,79

103,24

Koţlí

438,31

89,71


Lety

1394,86

0,15


Nevězice

981,40

221,31


Orlík nad Vltavou

901,11

426,84


Oslov

1938,77

977,46


Ostrovec

2060,97

1940,16


Probulov

346,08

21,46


Předotice

2145,68

16,15


Putim

1044,46

3,80

0,36 Řeţabinec

Raţice

1069,09

3,97

0,37 Řeţabinec

Smetanova Lhota

1303,69

468,80


Varvaţov

2517,19

2026,76


Vlastec

752,51

36,99


Vojníkov

5,15 Řeţabinec

1183,61

498,31


Vráţ

736,41

736,41



438,85

438,85


74183,71

9682,25


13,05

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek A12: Národní přírodní rezervace a přírodní park

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Tabulka A13 : Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2008 – 2010 SO ORP

Rozloha [ha]


2008

2010


10958,9

10949,6

43,5

43,5

-9,4

-0,1

36016,6

35626,2

39,2

38,7

-390,4

-1,1

11472,7 20564,9

11205,3 20568,2

10,2 46,7

10,0 46,7

-267,4 3,2

-2,3 0,0

24423,8

24199,0

29,1

28,8

-224,8

-0,9

9282,8 15928,4 29774,3

9217,6 15939,1 29714,8

19,2 42,7 41,3

19,0 42,7 41,3

-65,2 10,7 -59,5

-0,7 0,1 -0,2

Prachatice

13855,9

13681,2

16,5

16,3

-174,7

-1,3

Soběslav

13897,8

13944,6

43,4

43,6

46,9

0,3

Strakonice Tábor

25894,5 44156,0

25885,3 44101,7

45,1 44,1

45,1 44,0

-9,2 -54,4

0,0 -0,1

Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

14638,8 10508,8

14369,5 10501,8

32,4 22,6

31,8 22,6

-269,4 -7,0

-1,8 -0,1

12566,4

12654,1

47,9

48,2

87,7

0,7

4598,4 7715,8

4384,9 7713,3

8,9 45,0

8,5 45,0

-213,5 -2,6

-4,6 0,0

Jihočeský kraj

306254,8

304655,9

31,4

31,2

-1598,9

-0,5


2010


Relativní [%]

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A14: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2008 – 2010 Rozloha [ha] Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy


2010

Změna

2008

2010

Absolutní [ha]

Relativní [%]

1549,02

1548,49

42,18

42,17

-0,53

-0,03

384,02

384,02

38,36

38,36

0

0

Cerhonice

507,37

505,83

53,37

53,21

-1,53

-0,3

Čimelice

510,08

510,05

49,57

49,56

-0,03

-0,01

Číţová

1116,59

1116,29

30,93

30,92

-0,31

-0,03

Dobev

996,75

995,84

46,85

46,8

-0,91

-0,09


533,33

532,92

62,61

62,56

-0,41

-0,08

1225,55

1225,49

52,66

52,65

-0,05

0

Heřmaň

310,6

310,58

44,04

44,04

-0,02

-0,01

Horosedly

417,67

406,35

72,34

70,38

-11,32

-2,71

Kestřany

856,2

855,98

42,59

42,58

-0,22

-0,03

798,93

796,79

58,7

58,54

-2,14

-0,27

Kluky Koţlí

50,54

50,27

11,66

11,6

-0,27

-0,53

Králova Lhota

528,18

528,18

48,93

48,93

0

0

Křenovice

312,63

312,63

51,17

51,17

0

0

Lety

662,47

652,2

47,61

46,87

-10,27

-1,55

Minice

187,84

187,84

53,75

53,75

0

0

Mirotice

1331,93

1330,61

52,03

51,98

-1,32

-0,1

Mirovice

1560,48

1560,23

70,79

70,79

-0,25

-0,02

Mišovice

840,23

840,23

56,74

56,74

0

0

Myslín

264,43

264,43

63,65

63,65

0

0

Nerestce

334,33

333,95

71,46

71,38

-0,38

-0,11

Nevězice

464,83

464,72

47,21

47,2

-0,11

-0,02

Olešná

273,2

273,2

52,03

52,03

0

0

Orlík nad Vltavou

145,42

145,41

16,09

16,09

-0,01

-0,01

Oslov

705,71

705,72

36,43

36,43

0

0

Ostrovec

444,07

442,57

21,6

21,52

-1,5

-0,34

Paseky

328,15

328,15

13,03

13,03

0

0

Písek

1538,1

1531,79

24,33

24,23

-6,3

-0,41

Podolí I

214,97

214,22

23,98

23,9

-0,75

-0,35

Probulov

220,13

220,13

63,36

63,36

0

0

Protivín

2922,58

2909,5

47,59

47,36

-13,08

-0,45

Předotice

1081,9

1063,67

29,46

28,97

-18,23

-1,68

Putim

433,89

433,82

41,67

41,67

-0,06

-0,01

Rakovice

564,64

562,56

53,9

53,7

-2,09

-0,37

Raţice

635,34

635,31

59,32

59,31

-0,04

-0,01

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozloha [ha] Obec Skály

2008

Podíl z celku [%]

2010

2008

2010


Relativní [%]

759,03

760,16

42,73

42,8

1,13

0,15

Slabčice

723,12

722,05

41,37

41,31

-1,06

-0,15

Smetanova Lhota

557,64

557,62

42,72

42,72

-0,02

0

Tálín

190,63

190,61

45,53

45,53

-0,02

-0,01

Temešvár

75,95

75,95

14,44

14,44

0

0

Varvaţov

425

423,81

16,9

16,85

-1,19

-0,28

Vlastec

515,58

515,57

68,73

68,73

-0,01

0

Vojníkov

352,09

352,58

29,86

29,94

0,5

0,14

Vráţ

197,27

194,84

26,72

26,4

-2,42

-1,23

Vrcovice

273,67

275,62

49,6

49,98

1,94

0,71

Záhoří

980,76

980,64

66,64

66,63

-0,12

-0,01

46,79

46,8

10,72

10,72

0

0,01

506,54

502,27

31,68

31,45

-4,27

-0,84

30855,9

30778,2

41,6

41,5

-77,6

-0,3

Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek A15: Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Písek

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. A 16: Rozloha lesní půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2008 – 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov

Rozloha [ha] 2008

2010


2010


Relativní [%]

6298,1

6308,0

25,0

25,0

9,8

0,2

26786,7

26818,4

29,1

29,2

31,8

0,1

53616,7

53743,8

47,9

48,0

127,1

0,2

Dačice Jindřichův Hradec Kaplice

14374,5

14390,8

32,6

32,7

16,3

0,1

33074,1

33216,2

39,4

39,6

142,1

0,4

23457,4

23478,7

48,4

48,4

21,3

0,1

Milevsko Písek

11380,0 25038,7

11389,7 25061,9

30,5 34,8

30,5 34,8

9,7 23,3

0,1 0,1

Prachatice

39834,3

39888,1

47,4

47,5

53,8

0,1


8161,9 12223,2

8152,8 12241,1

25,5 21,3

25,5 21,3

-9,1 17,9

-0,1 0,2


30631,0 18614,5

30622,2 18612,6

30,6 41,2

30,6 41,2

-8,8 -2,0

0,0 0,0


20888,4 7226,4

20909,3 7385,0

44,9 27,5

45,0 28,1

20,9 158,6

0,1 2,2

Vimperk

30970,7

30970,5

59,9

59,9

-0,2

0,0

Vodňany

3947,5

3951,1

23,0

23,0

3,6

0,1

366523,9

367140,1

37,6

37,6

616,2

0,2

Jihočeský kraj

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu

Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. A 17: Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2008 – 2010 Rozloha [ha] Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy


Změna

2008

2010

2010

Absolutní [ha]

Relativní [%]

1350,17

1349,04

36,76

36,74

-1,13

-0,08

447,97

447,97

44,75

44,75

0

0

Cerhonice

236,71

239,45

24,9

25,19

2,74

1,16

Čimelice

140,47

140,45

13,65

13,65

-0,01

-0,01

Číţová

1867,63

1867,63

51,73

51,73

0

0

Dobev

518,44

518,47

24,37

24,37

0,03

0,01


59,2

59,6

6,95

7

0,4

0,68

598,09

598,09

25,7

25,7

0

0

Heřmaň

199,21

199,21

28,25

28,25

0

0

Horosedly

53,44

53,26

9,25

9,23

-0,18

-0,33

Kestřany

380,16

380,16

18,91

18,91

0

0

Kluky

270,63

273,61

19,88

20,1

2,98

1,1

Koţlí

98,04

97,89

22,61

22,58

-0,15

-0,15

233,48

233,48

21,63

21,63

0

0


183

183

29,95

29,95

0

0

Lety

348,37

348,37

25,03

25,03

0

0

Minice

108,68

108,68

31,1

31,1

0

0

Mirotice

388,96

388,96

15,19

15,19

0

0

Mirovice

204,53

204,47

9,28

9,28

-0,06

-0,03

Mišovice

400,26

400,26

27,03

27,03

0

0

Myslín

28,44

28,44

6,85

6,85

0

0

Nerestce

27,48

27,9

5,87

5,96

0,42

1,52

Nevězice

319,68

320,47

32,47

32,55

0,79

0,25

144,78

144,74

27,57

27,56

-0,04

-0,03

433

433

47,9

47,9

0

0

Olešná Orlík Vltavou Oslov

nad 831,42

831,41

42,92

42,92

0

0

Ostrovec

1240,78

1243,23

60,35

60,47

2,45

0,2

Paseky

2062,52

2062,52

81,92

81,92

0

0

Písek

2981,22

2981,53

47,15

47,15

0,31

0,01

Podolí I

516,4

516,78

57,61

57,66

0,38

0,07

Probulov

29,74

29,74

8,56

8,56

0

0

1500,74

1508,58

24,44

24,56

7,84

0,52

Předotice

368,69

373,97

10,04

10,18

5,28

1,43

Putim

185,24

185,24

17,79

17,79

0

0

Rakovice

296,69

299,58

28,32

28,6

2,89

0,97

Protivín

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozloha [ha] Obec Raţice

2008

2010


Změna

2010

Absolutní [ha]

Relativní [%]

82,42

82,42

7,7

7,7

0

0

Skály

589,54

589,54

33,19

33,19

0

0

Slabčice

646,83

647,44

37

37,04

0,61

0,09

Smetanova Lhota

479,39

479,39

36,73

36,73

0

0

Tálín

54,59

54,59

13,04

13,04

0

0

Temešvár

326,45

326,45

62,07

62,07

0

0

Varvaţov

1660,84

1660,76

66,05

66,05

-0,08

0

Vlastec

91,49

91,49

12,2

12,2

0

0

Vojníkov

651,79

651,08

55,28

55,28

-0,71

-0,11

Vráţ

362,08

364,45

49,05

49,37

2,37

0,66

Vrcovice

170,31

170,48

30,87

30,91

0,17

0,1

Záhoří

211,37

211,37

14,36

14,36

0

0


240,52

240,52

55,12

55,12

0

0

Ţďár

785,51

786,73

49,12

49,26

1,21

0,15

25407,1

25435,7

34,3

34,3

28,5

0,1

SO ORP Písek


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. A18: Rozloha zastavěné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2008 – 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov

Rozloha [ha] 2008

2010


2010


Relativní [%]

338,4

339,3

1,3

1,4

0,9

0,3

1633,2

1651,5

1,8

1,8

18,3

1,1

543,8

549,3

0,5

0,5

5,5

1,0

416,4

415,4

1,0

0,9

-1,0

-0,2

756,9

758,3

0,9

0,9

1,4

0,2

233,6

236,0

0,5

0,5

2,5

1,1

473,8 1010,1

473,4 1011,4

1,3 1,4

1,3 1,4

-0,4 1,3

-0,1 0,1

Prachatice

546,3

546,5

0,7

0,7

0,2

0,0


427,6 839,1

429,0 840,6

1,3 1,5

1,3 1,5

1,4 1,5

0,3 0,2

1407,5 352,8

1409,0 353,8

1,4 0,8

1,4 0,8

1,6 0,9

0,1 0,3

454,3

455,8

1,0

1,0

1,5

0,3

342,2

340,5

1,3

1,3

-1,7

-0,5

270,2

272,3

0,5

0,5

2,1

0,8

260,0

260,3

1,5

1,5

0,4

0,1

10306,1

10342,2

1,1

1,1

36,1

0,4

Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek

Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn Vltavou Vimperk

nad

Vodňany Jihočeský kraj


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. A 19: Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2008 – 2010 Rozloha [ha] Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy

2008

Podíl z celku [%]

2010

2008

Změna

2010

Absolutní [ha]

Relativní [%]

37,13

37,17

1,01

1,01

0,04

0,11

7,86

8,07

0,79

0,81

0,21

2,64

Cerhonice

11,13

11,26

1,17

1,18

0,13

1,16

Čimelice

26,76

27,65

2,6

2,69

0,89

3,34

Číţová

30,61

32,17

0,85

0,89

1,56

5,1

Dobev

24,06

24,69

1,13

1,16

0,64

2,65

Dolní Novosedly

14

14,25

1,64

1,67

0,24

1,74

Drhovle

25,5

26,52

1,1

1,14

1,02

4

Heřmaň

9,46

9,69

1,34

1,37

0,23

2,43

Horosedly

7,57

7,59

1,31

1,31

0,02

0,24

Kestřany

24,08

24,17

1,2

1,2

0,1

0,4

Kluky

23,61

23,93

1,73

1,76

0,31

1,33


2,27

2,43

0,52

0,56

0,16

7,1

13,11

13,19

1,21

1,22

0,08

0,6

7,87

7,91

1,29

1,29

0,03

0,41

17,18

17,34

1,23

1,25

0,17

0,97

2,8

2,8

0,8

0,8

0

0

Mirotice

38,31

38,33

1,5

1,5

0,01

0,04

Mirovice

41,62

40,97

1,89

1,86

-0,64

-1,54

Mišovice

17,6

17,48

1,19

1,18

-0,12

-0,69

Myslín

7,81

6,99

1,87

1,68

-0,82

-10,54

Nerestce

6,53

6,54

1,4

1,4

0,01

0,17

Nevězice

9,81

10,25

1

1,04

0,44

4,51

Olešná

6,47

6,59

1,23

1,26

0,12

1,87

Orlík nad Vltavou

10,77

9,85

1,19

1,09

-0,92

-8,54

Oslov

13,94

14,39

0,72

0,74

0,45

3,21

Ostrovec

17,81

17,95

0,87

0,87

0,14

0,77

7,9

7,99

0,31

0,32

0,09

1,2

Paseky Písek

232,44

231,16

3,68

3,66

-1,28

-0,55

Podolí I

11,47

11,64

1,28

1,3

0,16

1,42

Probulov

4,63

4,7

1,33

1,35

0,07

1,49

106,06

104,98

1,73

1,71

-1,08

-1,01

Předotice

24,81

25,51

0,68

0,69

0,7

2,82

Putim

13,51

14,19

1,3

1,36

0,68

5,03

Rakovice

14,04

14

1,34

1,34

-0,04

-0,3

Protivín

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozloha [ha] Obec Raţice

2008

Podíl z celku [%]

2010

2008

Změna

2010

Absolutní [ha]

Relativní [%]

16,5

16,34

1,54

1,53

-0,15

-0,92

Skály

14,92

14,86

0,84

0,84

-0,06

-0,41

Slabčice

18,71

18,66

1,07

1,07

-0,05

-0,28

Smetanova Lhota

14,65

15,02

1,12

1,15

0,37

2,52

Tálín

7,52

7,59

1,8

1,81

0,07

0,95

Temešvár

3,73

3,78

0,71

0,72

0,05

1,45

Varvaţov

15,5

15,21

0,62

0,6

-0,29

-1,89

Vlastec

9,52

9,57

1,27

1,28

0,05

0,52

Vojníkov

7,83

7,89

0,66

0,67

0,06

0,73

Vráţ

7,62

7,66

1,03

1,04

0,04

0,47

7,5

7,03

1,36

1,28

-0,47

-6,23

21,98

22,25

1,49

1,51

0,27

1,21

Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí

4,76

4,83

1,09

1,11

0,07

1,55

Ţďár

11,92

11,9

0,75

0,75

-0,02

-0,14

SO ORP Písek

1033

1036,7

1,4

1,4

3,7

0,4


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. A 20: Výskyt relevantních jevů na území jednotlivých obcí pro hodnoty indikátorů Název obce Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí

NPR

PP

EVL

PO

17,04

Příroda ÚSES Ochr,p. a % NRBK ÚSES ochrana % koef

Králova Lhota

1 -2 2 -2 2 -2 -2 -2 -2 -2 1 -1 2 -2

Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce 0,47 Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov 0,31 Ostrovec Paseky 82,90 Písek 34,01 Podolí I Probulov Protivín 0,57 0,82 Předotice Putim 0,28 Rakovice Raţice 0,44 0,001 Skály 1,66 Slabčice Smetanova Lhota Tálín 5,25 Temešvár Varvaţov Vlastec

-2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 2 -2 2 2 2 2 2 -2 0 -2 -2 -1 -2 -1 -1 -2 2 0 -2 2 0

23,16 40,26 0,28

0,54 0,14

5,12

5,15

3,21 20,47

0,01

22,55 47,37 50,42 94,14

6,20 0,75 0,36 0,37

35,96

80,52 4,92

2,27 0,00 0,69 5,28 15,54 12,34 0,16 6,78 14,15 2,79 37,24 0,00 0,00

15,91 0,00 0,00 0,00 9,58 55,76 4,38 19,95 38,04 0,00 34,88 2,19 32,46

1 -2 -2 0 2 2 -1 2 2 -1 2 -1 2

0,00 0,00 0,00 0,00 0,83 3,37 4,05 15,88 3,02 0,00 10,15 18,75 52,72 0,00 18,60 8,34 3,51 0,00 10,59 6,22 15,36 1,52 12,15 8,65 8,89 1,35 0,00 0,00 7,10 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 8,38 38,04 41,22 27,42 0,42 69,80 40,00 29,53 0,00 31,06 0,02 48,74 0,00 0,96 21,79 30,35 0,00 4,24 59,42 22,86 3,06

-2 -2 -2 -2 -2 -1 -1 1 -1 0 2 2 2 -2 2 2 2 -2 2 0 2 0 1 2 2 -2 -1 2 2 -1

Biodi verz. a ekost abil.

KES

1,12

1

1 -1 -1 1 -1 -2 -1 -1 -2 1 -1 1 ,77 -1

1,33 ,71 ,61 1,69 ,78 ,43 ,65 ,84 ,24 1,01 ,57 2,04 ,80 ,83 ,70 ,63 ,26 ,59 ,41 ,24 ,92 ,67 2,82 1,48 2,89 5,56 1,55 2,22 ,38 ,76 ,74 ,89 ,68 ,48 1,06 1,16 1,05 ,83 4,29 3,95 ,34

-1 -1 -1 -1 -2 -1 -2 -2 -1 -1 1 1 1 2 1 1 -2 -1 -1 -1 -1 -2 1 1 1 -1 1 1 -2

1 -1 -2 0 1 1 -2 1 2 -2 2 -1 1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 0 -2 0 1 2 2 1 2 1 1 -2 0 -1 1 -1 -1 1 1 -1 -1 2 2 -2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár ORP Celkem

42,10 100,00

100,00 0,14

39,97 18,38 7,55 0,52

13,5

2 2 -2 -2 2 2 1

16,26 33,00 9,16 1,87 0,63 35,29 9,67

39,83 0,00 46,85 21,03 79,45 46,99 21,45

2 2 2 2 2 2 1

1,98 2,02 ,72 ,36 4,96 1,79

1 1 -1 -2 1 1

1 2 1 0 2 1 0

Zdroj: ÚAP, 2010

Podtéma Přírodní prostředí a jeho ochrana bylo hodnoceno na základě existence lokalit soustavy NATURA 2000 a biosférické rezervace a jejich rozsahu a výskytu jevů PAM na území jednotlivých obcí. PAM – výskyt jevů: 1 – NPR – národní přírodní rezervace 2 – PR – přírodní rezervace 3 – NPR – národní přírodní památka 4 – PP - přírodní památka Biodiverzita a ekologická stabilita území byla hodnocena kombinací hodnocení KES – koeficientu ekologické stability a výskytu a četnosti prvků ÚSES. ÚSES – výskyt prvků: NBC – nadregionální biocentrum NBK – nadregionální biokoridor RBC – regionální biocentrum RBK – regionální biokoridor Výskyt/četnost relevantních jevů na území jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Přírodní prostředí a jeho ochrana bylo hodnoceno na základě existence lokalit soustavy NATURA 2000 a biosférické rezervace a jejich rozsahu a výskytu jevů PAM na území jednotlivých obcí. Biodiverzita a ekologická stabilita území byla hodnocena kombinací hodnocení KES – koeficientu ekologické stability a výskytu a četnosti prvků ÚSES. Koeficienty: Pozn.:Koeficient ekologické stability byl dále vyuţit pro hodnocení ekologické stability. Při hodnocení byla uplatněna následující kritéria. Hodnota KES:

0- 2 %

-2

-1

2-5%

-1

1=

0

5-10%

0

do 5,0

1

10 – 20%

1

nad 5,0

2

nad 20%

2

do 0,5

-2

0,5 - 1,0

Hodnota ÚSES:

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. A 21: Výskyt relevantních jevů na území jednotlivých obcí pro hodnoty indikátorů Podtémata Obec

Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice



Přírodní prostředí a jeho ochrana

1 -2 -1 -1 1 0

1 -2 2 -2 2 -2

-1 -2 0 1 1

-2

-2

-2

0 1 -2 2 -1 2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -2 0 -1

-2 -2 -2 1 -1 2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 2 -2

1 2 -2 2 -1 1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 0 -2 0 1

2

2

2

2 1 2

2 2 2

2 1 2

1

2

1

0 -2 -1 -1 0 -2 -1 0 0

-2 0 -2 -2 -1 -2 -1 -1 -2

1 -2 1 -1 1 -1 -1 1 1

Další jevy a komentáře /střety, závady/

1

nZÚxPO S2xNBK, nZÚxNBK, nZUxRBC, zS1xNBK S1xNBK, nZÚxNBK, zS1xNBK S1xRBK, S1xNBK, nZÚxNBK nZUxRBC nZÚxRBK nZÚxNBK, nZÚxNBC

S1xRBK, zRSxRBK S1xRBK nZUxRBC S1xRBK, nZÚxRBK, zRSxRBK

S1xPO, nZÚxPO, zVCxPO, zZÚxPO S2xRBK, nZÚxPO, nZÚxNBC S2xNBK, nZUxPP S2xNBK, S1xNBK, nZÚxNBK, nZUxRBC, zS1xNBK, nZUxPP, zS1xPP, zS1xRBC S1xNBK S1xRBK, nZÚxNBK, nZUxRBC, nZÚxRBK zZExNBK zS2xNBC

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podtémata Obec

Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár ORP Celkem


Přírodní prostředí a jeho ochrana


1

2

-1

-1 1 2 -2 1 2 0 -1

0 -2 2 0 2 2 -2 -2

-1 2 2 -2 1 2 1 0

2

2

2

1 0

2 1

1 0

Další jevy a komentáře /střety, závady/

nZUxPP S2xNBK, S2xPO, nZÚxPO, zVCxNBK zZÚxPO nZÚxPO, nZÚxNBC, zVCxPO, zVCxNBC

S2xNBK, S2xPO, nZÚxPO, zVCxPO, zZÚxPO S1xEVL, nZUxRBC, nZÚxEVL, nZÚxMZCHÚ

Zdroj: ÚAP, 2010

Vysvětlivky: Závady ZUxOVZ – stávající zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů ZUxKP – zastavěné území zasahuje do významného krajinného prku S2xLBK – silnice II. třídy křiţuje lokální biokoridor S1xNBK – silnice I. třídy křiţuje nadregionální biokoridor S2xNBK – silnice II. třídy křiţuje nadregionální biokoridor S1xRBK – silnice I. třídy křiţuje regionální biokoridor S2xRBK – silnice II. třídy křiţuje regionální biokoridor S1xPO – silnice I. třídy prochází ptačí oblastí NATURA S1xEVL – silnice I. třídy prochází evropsky významnou lokalitou NATURA S2xPO – silnice II. třídy prochází ptačí oblastí NATURA S2xKP – silnice II. třídy prochází významným krajinným prvkem Střety NZUxKP – návrh zastavitelného území zasahuje do významného krajinného prku nZÚxKPZ – návrh zastavitelného území zasahuje do krajinné památkové zóny nZÚxLBK – návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru nZÚxPO – návrh zastavitelného území zasahuje do ptačí oblastí NATURA zZÚxPO – záměr zastavitelného území zasahuje do ptačí oblastí NATURA nZÚxEVL – návrh zastavitelného území zasahuje do EVL NATURA nZÚxLBC – návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra nZÚxNBK – návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biokoridoru nZÚxNBC – návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biocentra zS1xRBC – záměr silnice I. třídy křiţuje regionální biocentrum zS2xNBC – záměr silnice II. třídy křiţuje nadregionální biocentrum nZÚxRBK – návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biokoridoru zRSxRBK – záměr rychlostní silnice křiţuje regionální biokoridor zZExNBK - záměr ţeleznice křiţuje nadregionální biokoridor zZUxRBC – záměr zastavitelného území zasahuje do regionálního biocentra nZUxRBC – návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biocentra nZUxPP – návrh zastavitelného území zasahuje do přírodního parku zZUxKP – záměr zastavitelného území zasahuje do významného krajinného prku

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. nS2xLBC – návrh silnice II. třídy prochází lokálním biocentrem nS2xLBK – návrh silnice II. třídy křiţuje lokální biokoridor nS2xRBK – návrh silnice II. třídy křiţuje regionální biokoridor zS1xNBK – záměr silnice I. třídy křiţuje nadregionální biokoridor zVCxPO – záměr vodní cesty křiţuje ptačí oblast zVCxNBC – záměr vodní cesty prochází nadregionálním biocentrem zVCxNBK – záměr vodní cesty prochází nadregionálním biokoridorem zS1xPP - záměr silnice I. třídy křiţuje ptačí oblast zS2xLBK – záměr silnice II. třídy křiţuje lokální biokoridor zS2xLBC – záměr silnice II. třídy křiţuje lokální biocentrum zS2xEVL – záměr silnice II. třídy prochází EVL NATURA nZÚxMZCHÚ - návrh zastav. území zasahuje do maloplošného zvl. chráněného území přírody


Příloha B: Sociální pilíř Technická infrastruktura Tabulka B 1: Délka vodovodu v SO ORP Písek v letech 2008 a 2010 Název obce Albrechtice nad Vltavou

2008 (km)

2010 (km) 13,54

16,34

3,21

3,65

4,04

4,04

Číţová

19,37

19,39

Dobev

6,73

6,81

Dolní Novosedly

0,04

0,04

Drhovle

7,42

7,45

Heřmaň

1,32

1,32

Horosedly

5,48

5,62

Kestřany

15,12

15,12

3,09

3,09

1,81

1,95

Mirotice

7,12

9,70

Mirovice

17,07

17,07

Myslín

0,19

0,19

Nerestce

1,25

1,25

Olešná

0,80

0,80

Orlík nad Vltavou

3,91

3,91

Oslov

4,02

4,02

Ostrovec

5,24

5,24

Paseky

3,33

Boudy Cerhonice Čimelice

Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice

Mišovice

Nevězice

Písek

125,55

128,50

Podolí I

6,30

6,30

Probulov

0,47

0,47

Protivín

57,69

57,80

Předotice

16,15

16,15

Putim

8,77

8,77

Rakovice

0,21

0,21

Raţice

9,58

9,58

Skály

5,50

5,50

Slabčice

3,47

3,47

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Název obce

2008 (km)

2010 (km)


3,19

3,19

Temešvár

1,67

1,67

0,55

0,55

1,67

1,67

Záhoří

4,99

4,99


1,98

4,46

Ţďár

3,94

3,94

375,78

384,24

Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice

ORP Celkem Zdroj: ÚAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 2: Rozlišení kanalizace dle typu za rok 2010 a délka kanalizace za rok 2008 a 2010 Název obce Albrechtice Vltavou

dešťová (km)

jednotná (km)

splašková (km)

typ neurčen (km)

celkem 2008

celkem 2010

nad 3,94

3,94

3,94

Boudy

3,84

3,84

3,84

Cerhonice

1,46

1,46

1,46

Čimelice

6,09

6,09

6,09

0,68

7,32

7,85

Dobev

4,84

4,84

4,84

Dolní Novosedly

1,14

1,14

1,14

Drhovle

3,19

3,33

3,19

Heřmaň

4,32

4,32

4,32

Horosedly

1,71

1,71

1,71

Kestřany

4,62

4,62

4,62

Kluky

2,87

2,87

2,87

Číţová

0,11

7,06

Koţlí

0,00

Králova Lhota

2,27

2,27

2,27

Křenovice

1,68

1,68

1,68

Lety

1,31

1,31

1,31

Minice

0,98

0,98

0,98

Mirotice

0,20

4,12

0,72

5,03

5,03

Mirovice

0,08

11,34

2,84

10,57

14,25

3,39

3,39

3,39

Mišovice Myslín

0,00

Nerestce

1,33

1,33

1,33

Nevězice

0,74

0,57

0,74

Olešná

1,47

1,47

1,47

Orlík nad Vltavou

3,89

3,89

3,89

Oslov

1,82

1,82

1,82

Ostrovec

4,65

4,65

4,65

3,35

3,65

3,62

2,64

108,33

105,06

Podolí I

1,23

2,50

1,23

Probulov

0,99

0,99

0,99

0,08

31,22

31,22

Předotice

1,80

1,80

1,80

Putim

1,83

1,83

1,83

Rakovice

2,11

2,11

2,11

Raţice

3,72

3,72

3,72

Skály

2,71

2,71

2,71

Slabčice

2,94

2,94

2,94

Smetanova Lhota

2,54

2,54

2,54

Tálín

2,76

2,76

2,76

Paseky Písek

Protivín

0,27 15,67

0,02

83,57

31,13

3,18


dešťová (km)

jednotná (km)

splašková (km)

typ neurčen (km)

celkem 2008

celkem 2010

Temešvár

0,29

0,29

0,29

Varvaţov

1,61

1,61

1,61

Vlastec

0,00

Vojníkov

0,00

Vráţ

3,70

3,70

3,70

Vrcovice

1,49

1,49

1,49


5,86

5,86

5,86

2,58

1,85

2,58

Ţďár

1,07

1,07

1,07

111,09

267,41

267,83

ORP Celkem

16,35

137,21

3,18

Zdroj: ÚAP, 2010

Tabulka B 3: Výskyt ČOV v obcích ORP Písek za rok 2008 a 2010 Název obce

ČOV 2008 (počet)

ČOV 2010 (počet)

Boudy

1

1

Čimelice

1

1

Číţová

1

Drhovle

1

1

Kestřany

1

1

Mirovice

1

3

Olešná

1

1

Orlík nad Vltavou

2

2

Oslov

1

1

Písek

1

1

Protivín

2

2

Předotice

1

1

Smetanova Lhota

1

1

14

17



Tabulka B 4: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Písek v roce 2008 a 2010 Název obce

2008 (km)

2010 (km)


28,63

28,68

Boudy

16,34

16,25

9,71

9,69

Čimelice

15,30

15,28

Číţová

20,96

21,97

Dobev

26,27

31,85

Dolní Novosedly

13,15

13,24

Drhovle

30,01

30,24

Heřmaň

9,66

9,67

Horosedly

19,08

17,38

Kestřany

30,18

30,17

Kluky

8,20

8,91

Koţlí

11,95

7,81

Králova Lhota

7,95

7,96

Křenovice

1,92

2,06

46,24

35,54

2,46

2,48

Mirotice

32,98

33,09

Mirovice

30,54

33,43

Mišovice

14,02

15,76

4,93

4,93

Nerestce

13,81

13,87

Nevězice

5,74

5,72

Olešná

4,40

4,47

Orlík nad Vltavou

7,75

7,75

Oslov

10,50

10,46

Ostrovec

15,78

15,73

3,00

2,97

124,64

130,94

Podolí I

8,47

8,39

Probulov

4,64

4,60

Protivín

87,80

89,20

Předotice

34,35

34,36

Putim

13,24

13,24

Rakovice

18,44

18,42

Raţice

9,77

9,83

Skály

11,77

11,80

Cerhonice

Lety Minice

Myslín

Paseky Písek

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Název obce Slabčice

2008 (km)

2010 (km) 11,08

11,14

Smetanova Lhota

5,18

5,18

Tálín

2,46

2,43

Temešvár

2,92

2,89

Varvaţov

9,77

9,62

Vlastec

5,97

5,87

Vojníkov

8,23

8,16

Vráţ

7,13

6,83

Vrcovice

4,27

4,27

14,49

14,41

3,85

3,39

13,87

13,96

843,76

846,28

Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár ORP Celkem Zdroj: ÚAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 5: Délka rozvodu plynu v SO ORP Písek v roce 2008 a 2010 Název obce

2008 (km)

2010 (km)


4,88

4,88

Cerhonice

3,07

3,07

Čimelice

13,70

13,74

Číţová

32,14

32,78

Dobev

6,01

6,01

Drhovle

15,38

15,38

Heřmaň

2,36

2,36

Horosedly

5,26

5,26

Kestřany

17,17

17,17

Křenovice

2,08

2,08

Lety

1,22

1,22

Mirotice

13,31

13,55

Mirovice

9,29

9,29

1,09

1,09

0,01

0,01

66,96

69,65

4,12

4,12

Protivín

65,60

65,60

Předotice

10,85

10,90

Putim

6,52

6,52

Rakovice

3,86

3,86

Raţice

14,03

14,03

Skály

12,71

12,71

6,22

6,21

3,15

3,15

Dolní Novosedly

Kluky Koţlí Králova Lhota

Minice

Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov

Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov


2008 (km)

2010 (km)

Vlastec Vojníkov Vráţ

4,27

4,27

Vrcovice

4,82

4,82

10,45

10,78

340,51

344,51

Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár ORP Celkem Zdroj: ÚAP, 2010

Dopravní infrastruktura Tabulka B6: Silnice I. Třídy (A090) Název obce

A 090 (km)

Boudy

1,16

Čimelice

4,84

Číţová

2,32

Dobev

0,91

Dolní Novosedly

3,37

Drhovle

13,59

Horosedly

2,92

Králova Lhota

1,10

Křenovice

2,04

Lety

5,87

Mirotice

5,80

Mirovice

3,88

Nerestce

1,02

Orlík nad Vltavou

3,90

Písek

16,87

Podolí I

4,05

Protivín

11,46

Předotice

12,53

Rakovice

0,57

Temešvár

1,35

Záhoří

3,65


103,20

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B7: Silnice 2. Třídy (A091) Název obce Albrechtice nad Vltavou

A 091 (km) 16,89

Dobev

5,41

Dolní Novosedly

1,76

Heřmaň

0,49

Kluky

3,49

Minice

0,98

Mirotice

1,70

Mirovice

2,27

Mišovice

3,10

Oslov

3,39

Ostrovec

0,08

Paseky

4,30

Písek

8,48

Protivín

1,57

Předotice

1,54

Putim

3,88

Rakovice

0,16

Raţice

3,65

Slabčice

2,85

Smetanova Lhota

3,73

Tálín

3,30

Varvaţov

5,26

Vlastec

3,12

Záhoří

2,73

Zvíkovské Podhradí ORP Celkem Zdroj: ÚAP, 2010

4,53 88,66

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B8: Silnice 3. Třídy (A092) Název obce Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Ţďár ORP Celkem Zdroj: ÚAP, 2010

A 092 (km) 2,91 1,84 3,55 4,84 18,98 3,47 4,45 4,49 2,50 11,31 4,59 2,91 5,83 1,35 6,28 1,33 15,49 13,72 9,24 0,98 2,55 2,84 2,95 3,21 2,66 11,63 16,11 2,54 3,54 30,76 9,47 6,40 4,38 4,56 7,04 3,97 2,21 7,64 2,06 5,31 2,83 4,94 5,54 5,15 270,35

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek B9: Intenzity dopravy v letech 2000 a 2005 - Město Písek

Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek B10: Intenzity dopravy na hlavních komunikacích na území SO ORP Písek (2005)

Vysvětlivk : Indikátor RPDI – roční průměr denních intenzit (počet vozidel / 24 hod.) Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B11: Vyhodnocení dostupnosti ORP Písek NÁZEV OBCE Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí

POČET SPOJENÍ celkem

Hodnota Indikátoru

NÁZEV OBCE

2

0

0 1 3 6 3 5 6 3 0 1 2

-2 -1 1 2 1 2 2 1 -2 -1 0

0

-2

Králova Lhota Křenovice Lety Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice

0 2 1 2 1 0 1 1

-2 0 -1 0 -1 -2 -1 -1

0

-2


0

-2

0

-2

Oslov Ostrovec Paseky Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár Součet

POČET SPOJENÍ celkem

Hodnota Indikátoru 1

-1

1 0 2 0 9 4 4 0 1 1 1

-1 -2 0 -2 2 2 2 -2 -1 -1 -1

1

-1

0 2 0 3 0 1 2 5

-2 0 -2 1 -2 -1 0 2

1

-1

1

-1

80

Zdroj: ÚAP, 2010

Škála: -2…..0 spojů -1…..1 spoj 0…..2 spoje 1…..3 spoje 2…..více než 3 spoje Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojení mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší neţ 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B12: Časová dostupnost ORP Písek Název obce Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Mirotice Mirovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár Průměr Zdroj: ÚAP, 2010

Průměrná doba cesty 6 27,00 36,00 28,00 1,00 20,00 7,00 5,00 12,00 13,00

20,00 26,00 37,00 40,00 34,00

26,00 21,00 28,00 23,00 7,00 5,00 10,00 34,00 38,00 25,00 15,00 19,00 16,00 9,00 10,00 30,00 15,00 20,55

Průměrná doba cesty 8 29,00 67,00 42,00 24,00 7,00 13,00 4,00 10,00 10,00 6,00 17,00 40,00 68,00 19,00 30,00 18,00 38,00 43,00 35,00 31,00 28,00 37,00 15,00 23,00 25,00 17,00 34,00 17,00 9,00 5,00 77,00 11,00 22,00 35,00 28,00 20,00 12,00 24,00 11,00 13,00 16,00 11,00 7,00 18,00 18,00 24,09

Průměrná doba cesty 14 35,00 28,00 30,00 9,00 16,00 9,00 13,00 8,00 13,00 23,00

31,00 36,00 24,00 35,00 41,00 32,00 78,00 26,00 20,00 30,00 28,00 20,00 19,00 4,00 10,00 62,00 70,00 25,00 25,00 21,00 18,00 16,00 10,00 13,00 35,00 23,00 26,00

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B13: Ţelezniční dráha celostátní (A094) Název obce

A 094 (km)

Čimelice

4,47

Číţová

8,18

Dobev

0,13

Heřmaň

6,57

Horosedly

1,54

Kestřany

1,19

Mirovice

2,42

Myslín

3,99

Nerestce

1,79

Oslov

2,02

Ostrovec

2,43

Písek

13,86

Protivín

11,26

Putim

3,89

Rakovice

0,72

Raţice

4,83

Skály

6,36

Smetanova Lhota

4,38

Vlastec

2,61

Vráţ

3,50

Vrcovice

2,71

Záhoří

5,43

ORP Celkem

94,27

Zdroj: ÚAP, 2010

Tabulka B14: Ţelezniční dráha regionální (A095) Název obce

A095 (km)

Protivín

0,76

ORP Celkem

0,76

Zdroj: ÚAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B15: Vodní cesty na území SO ORP Písek (A104) Název obce Albrechtice nad Vltavou Číţová Koţlí Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Oslov Ostrovec Podolí I Slabčice Temešvár Varvaţov Varvaţov Vojníkov Vráţ Zvíkovské Podhradí Zvíkovské Podhradí ORP Celkem

A104 (km) 4,71 3,36 0,86 0,09 1,81 2,90 4,35 3,23 4,19 0,85 2,93 0,86 3,13 2,15 0,90 0,61 2,72 2,09 41,73

A104 (význam) sledované vodní cesty dopravně významné sledované vodní cesty účelové sledované vodní cesty dopravně významné sledované vodní cesty dopravně významné sledované vodní cesty dopravně významné sledované vodní cesty dopravně významné sledované vodní cesty dopravně významné sledované vodní cesty účelové sledované vodní cesty účelové sledované vodní cesty dopravně významné sledované vodní cesty dopravně významné sledované vodní cesty dopravně významné sledované vodní cesty dopravně významné sledované vodní cesty účelové sledované vodní cesty účelové sledované vodní cesty účelové sledované vodní cesty dopravně významné sledované vodní cesty účelové

Zdroj: ÚAP, 2010

Sociodemografické podmínky Tabulka B 16: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2008 – 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Rok 2008 13761 152171 41544 20003 47359 19717 18859 51451 33812 22105 45323 80482 17998 25331 14087 17658 11603 633264

2010 13987 154323 41894 19870 48017 19741 18830 51760 33830 22233 45197 80782 18244 25378 14114 17721 11722 637643


Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Absolutně Relativně (%) 226 1,6 2152 1,4 350 0,8 -133 -0,7 658 1,4 24 0,1 -29 -0,2 309 0,6 18 0,1 128 0,6 -126 -0,3 300 0,4 246 1,4 47 0,2 27 0,2 63 0,4 119 1,0 4379 0,7

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 17: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Písek mezi lety 2000-2010 Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy

Rok 2000


Absolutně

Relativně (%)

831

840

9

1,1

185

174

-11

-5,9

Cerhonice Čimelice

121 985

142 995

21 10

17,4 1

Číţová Dobev

834 683

1018 741

184 58

22,1 8,5

Dolní Novosedly

173

215

42

24,3

Drhovle Heřmaň

585 211

500 240

-85 29

-14,5 13,7

Horosedly Kestřany

113 619

115 652

2 33

1,8 5,3

Kluky

490

553

63

12,9


41 184

47 201

6 17

14,6 9,2

Křenovice Lety

130 289

155 264

25 -25

19,2 -8,7

Minice Mirotice

38 1077

36 1191

-2 114

-5,3 10,6

Mirovice

1690

1597

-93

-5,5

Mišovice Myslín

213 87

208 88

-5 1

-2,3 1,1

Nerestce Nevězice

95 154

107 151

12 -3

12,6 -1,9

92

104

12

13


341 265

326 352

-15 87

-4,4 32,8

Ostrovec Paseky

353 114

441 142

88 28

24,9 24,6

30093 331

29949 353

-144 22

-0,5 6,6

Olešná

Písek Podolí I Probulov

59

47

-12

-20,3


4948 455

4983 472

35 17

0,7 3,7

Putim Rakovice

427 224

502 220

75 -4

17,6 -1,8

Raţice

425

411

-14

-3,3

Skály Slabčice

262 304

270 300

8 -4

3,1 -1,3


255 166

275 159

20 -7

7,8 -4,2


82 204

114 189

32 -15

39 -7,4

Vlastec

188

199

11

5,9

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rok

Obec

2000

Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek


Absolutně

Relativně (%)

87 298

65 283

-22 -15

-25,3 -5

98

152

54

55,1

714

788

74

10,4

173

198

25

14,5

235

236

1

0,4

51021

51760

739

1,4

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, roční údaje

Tabulka B 18: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Písek za období 2000 aţ 2010 Obec Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice

Narození

Zemřelí


Přistěhovalí

Vystěhovalí

Migrační saldo

73

106

-33

276

219

57

17 15

33 23

-16 -8

40 55

31 40

9 15


81 94

111 100

-30 -6

178 433

195 238

-17 195

Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň

78

72

6

201

160

41

15

30

-15

90

56

34

36 26

289 28

-253 -2

351 72

190 42

161 30

Horosedly Kestřany

11 57

20 68

-9 -11

33 186

24 158

9 28

Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice

61 7

58 9

3 -2

139 4

113 12

26 -8

27

28

-1

70

83

-13

8

15

-7

38

19

19

Lety Minice

26 3

37 7

-11 -4

70 8

87 9

-17 -1

Mirotice Mirovice

136 106

121 176

15 -70

329 383

240 446

89 -63

Mišovice Myslín

16 13

23 11

-7 2

52 34

86 32

-34 2

Nerestce

7

15

-8

37

19

18

Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec

18 6

22 10

-4 -4

33 42

28 26

5 16

30

47

-17

96

91

5

38 45

36 49

2 -4

124 197

58 114

66 83

5

15

-10

38

27

11

Paseky


2920

2859

61

4831

4770

Migrační saldo 61

Podolí I Probulov

41 1

34 12

7 -11

90 14

83 13

7 1

Protivín

Obec Písek

Narození

Zemřelí


Přistěhovalí

Vystěhovalí

498

508

-10

1069

1041

28

Předotice Putim

53 70

69 65

-16 5

141 163

81 103

60 60

Rakovice Raţice

21 37

36 47

-15 -10

69 105

42 98

27 7

Skály

17

32

-15

93

70

23

Slabčice Smetanova Lhota Tálín

29

59

-30

57

81

-24

25

36

-11

69

53

16

10

27

-17

40

29

11


19 5

16 42

3 -37

52 89

30 44

22 45

Vlastec Vojníkov

25 1

27 14

-2 -13

70 29

56 27

14 2

Vráţ

29

33

-4

68

71

-3

Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek

20 76

13 78

7 -2

59 227

15 150

44 77

33

29

4

58

51

7

22

34

-12

65

46

19

5007

5629

-622

11067

9797

1270

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, roční údaje

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Bydlení Tabulka B 19: Stáří domovního fondu v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

do 1919 638 3352 1037 1018 2192 534 603 1706 1180 802 1374 2106 800 1242 519 580 558 20241

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 415 1374 3525 8758 943 2630 612 1701 1485 3026 343 1227 509 1877 1797 3339 657 2221 863 1873 1161 3378 2345 6096 453 1617 855 1933 371 1141 463 1218 373 944 17170 44353

1981-2001 642 6116 1856 1132 2119 878 957 1959 1622 1220 1921 3258 963 1194 677 770 619 27903

Tabulka B 20: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Písek Obec Albrechtice nad Vlta Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou

do 1919

1920-1945 65 19 20 40 49 46 17 31 27 9 27 25 2 18 9 16 7 59 64 22 9 8 17 4 23

47 7 8 45 34 26 11 27 14 9 29 20 6 21 2 24 4 43 95 16 7 12 11 5 19

1946-1980 111 18 17 117 104 78 27 64 18 13 63 74 2 19 20 31 4 120 112 26 11 11 26 10 24

1981-2001 40 20 8 59 44 50 15 33 18 6 48 37 7 7 10 14 0 50 87 11 2 3 9 16 25

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek

do 1919 16 23 15 454 23 5 204 36 25 17 30 31 22 19 13 3 20 18 6 15 14 37 4 23 1706

1920-1945 13 13 4 751 7 4 212 16 26 16 22 16 20 15 16 7 17 11 3 14 2 34 5 11 1797

1946-1980 43 42 24 1108 45 10 387 54 59 26 41 27 43 41 11 15 28 21 14 35 12 81 25 27 3339

1981-2001 18 38 8 755 17 4 240 29 38 7 22 10 21 12 15 12 10 8 0 10 5 32 19 10 1959

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rekreace Tabulka B 21: Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k 31.12.) v Jihočeském kraji Počet příjezdů hostů v roce 2000 z toho rezidenti

Typ ubytovacího zařízení počet Hotel, motel, botel **** Hotel, motel, botel *** Hotel, motel, botel ** Hotel, motel, botel * Hotel garni ****,***,**,* Penzion Kemp Chatová osada Turistická ubytovna Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená Hromadná ubytovací zařízení celkem

56 230 110 612 71 044 44 676 6 240 133 305 266 535 31 137 29 996 188 224 937 999

počet v% 6 17 402 12 78 584 8 50 648 5 33 994 1 4 673 14 98 794 28 205 309 3 28 489 3 26 285 20 175 479 100 719 657 Počet přenocování

z toho rezidenti

v%

2 11 7 5 1 14 29 4 4 24 100

počet v% 197 215 166 244 32 244 / / 134 548 174 688 16 822 23 739 134 838 917 033

v roce 2000

Typ ubytovacího zařízení

Hotel, motel, botel **** Hotel, motel, botel *** Hotel, motel, botel ** Hotel, motel, botel * Hotel garni ****,***,**,* Penzion Kemp Chatová osada Turistická ubytovna Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená Hromadná ubytovací zařízení celkem

v roce 2009 počet 22 18 4 / / 15 19 2 3 15 96

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009 Pozn: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky

2 10 7 3 0 10 18 3 3 44 100

12 17 4 / / 17 25 3 3 17 98

v roce 2009 z toho rezidenti

počet v% 90 707 391 081 276 301 141 237 19 258 393 249 731 698 142 265 131 241 1 785 581 4 102 618

v%

74 072 108 796 24 580 / / 107 688 160 174 16 154 21 301 108 901 633 846

počet v% 27 192 300 339 216 464 113 540 15 201 311 050 535 143 132 756 121 333 1 648 712 3 421 730

z toho rezidenti 1 9 6 3 0 9 16 4 4 48 100

počet v% 500 652 436 924 77 214 / / 393 600 469 509 89 858 79 920 748 291 2 855 936

18 15 3 / / 14 16 3 3 26 98

počet v% 292 165 298 291 57 728 / / 339 185 424 018 87 767 75 898 600 763 2 203 903

13 14 3 / / 15 19 4 3 27 98


Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Daňová výtěţnost správních obvodů Jihočeského kraje SO ORP

Počet obyvatel

Daň z fyzických osob (v tis. Kč)

Daň z právnických osob vč. obce (v tis. Kč)

Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč)

Daň z nemovitosti (v tis. Kč)

Daňová výtěţnost (v tis. Kč)

Blatná

2008 13913

2009 13987

2008 32727

2009 29911

2008 40416

2009 30439

2008 47756

2009 45464

2008 9674

2009 11401

2008 130573

2009 117215

České Budějovice

153269

154323

432710

358267

506635

368849

621780

609613

62192

69870

1623318

1406599

Český Krumlov

41762

41894

98254

85738

149870

103049

150806

148653

21535

42674

420465

380114

Dačice

19985

19870

44569

40555

57229

42327

72166

71362

15159

17210

189124

171455

Jindřichův Hradec

47934

48017

116454

101891

151476

105826

175354

175033

28459

40408

471743

423158

Kaplice

19754

19741

49089

40219

61936

43004

70399

67121

9651

12988

191076

163332

Milevsko

18822

18830

45033

45384

50656

35895

68016

65743

12205

13805

175910

160828

Písek

51728

51760

141752

120031

210065

169424

191393

187899

30583

37606

573792

514961

Prachatice

33795

33830

84640

67651

109939

87073

123115

123465

17507

27624

335201

305813

Soběslav

22155

22233

50601

41605

56862

42242

76065

74664

13765

15532

197293

174043

Strakonice

45446

45197

113129

88422

139830

107281

162944

159310

27925

42017

443829

397030

Tábor

80623

80782

203749

174678

281078

219837

297379

287448

44438

68022

826644

749984

Trhové Sviny

18148

18244

38702

34150

55559

38183

63143

61292

9785

16110

167188

149735

Třeboň

25379

25378

61073

53581

91868

86601

88578

86862

15241

15096

256760

242141

Týn nad Vltavou

14167

14114

41362

31182

39651

32121

50660

49134

12701

16469

144374

128906

Vimperk

17753

17721

44315

36997

58073

45745

64926

63326

8674

10452

175988

156520

Vodňany

11695

11722

27551

24658

34768

22248

38673

40045

6953

8736

107945

95687

636328

637643

1625711

1374919

2095912

1580145

2363153

2316436

346447

466020

6431223

5737520

Jihočeský kraj



Tabulka C 2: Daňová výtěţnost správního obvodu ORP Písek Daň z příjmu fyzických osob (v tis. Kč)

Počet obyvatel Obec

2008

2009

2008

2009

Daň z příjmu právnických osob vč. obce (v tis. Kč) 2008


2009

2008

2009

2504,9

1762,58

3240,11

3241,47

Daň z nemovitosti (v tis. Kč) 2008

Daňová výtěţnost (v tis. Kč)

2009

2008

2009

954,64

1198,17

9292,47

8245,35


844

840

2592,82

2043,13

Boudy

180

174

475,21

403,18

685,3

357,48

521,77

686,85

227,05

256,07

1909,33

1703,58

Cerhonice

135

142

852,14

301,29

399,85

270,75

578,65

418,09

251,72

296,73

2082,36

1286,86

Čimelice

990

995

2779,82

2934,68

2724,43

1569,92

2990,7

3062,08

663,87

865,46

9158,82

8432,14

Číţová

1011

1018

2543,91

2051,78

3524,61

2579,77

3520,56

3647,52

829,2

982,14

10418,28

9261,21

Dobev

724

741

1514,22

1308,89

1565,34

1234,6

2734

2515,1

533,44

705,66

6347

5764,25

Dolní Novosedly

205

215

414,44

395,75

514,92

351,66

721,49

756,3

292,02

343,44

1942,87

1847,15

Drhovle

503

500

2522,6

1436,45

1358,67

752,6

1896,64

1892,76

544,95

670,74

6322,86

4752,55

Heřmaň

236

240

511,16

426,69

562,5

455,33

809,96

802,32

230,47

254,17

2114,09

1938,51

Horosedly

117

115

244,43

235,49

302,46

217,42

436,09

451,22

182,12

301,6

1165,1

1205,73

Kestřany

659

652

1450,16

1254,79

1601,66

1072,09

2291,86

2208,2

586,53

713,51

5930,21

5248,59

Kluky

541

553

1072,32

1137,08

1294,16

1004,29

1845,36

1805,79

379,35

539,81

4591,19

4486,97

Koţlí

51

47

132,36

117,15

154,68

115,28

225,29

225,35

113,16

117,52

625,49

575,3

Králova Lhota

194

201

637,17

400,84

422,68

361,81

797,1

771,77

314,62

352,98

2171,57

1887,4

Křenovice

153

155

323,99

290,96

376,2

260,92

543,1

560,15

177,22

200,03

1420,51

1312,06

Lety

260

264

596,79

549,92

724,84

473,46

1045,27

1029,6

652,75

730,36

3019,65

2783,34

35

36

243,52

85,49

114,42

76,59

166,84

166,38

86,12

92,23

610,9

420,69

Mirotice

1182

1191

2387,29

2100,69

3099,46

2197,34

4117,92

3935,26

717,05

1198,44

10321,72

9431,73

Mirovice

1605

1597

3205,54

3002,96

4204,12

2783,66

5367,07

5145,01

775,83

1092,1

13552,56

12023,73

Mišovice

216

208

1139,19

966,52

0

0

920,64

902,03

271,53

415,81

2331,36

2284,36

87

88

200,05

240,13

227,62

124,43

315,26

350,44

119,71

108,74

862,64

823,74

103

107

208,54

192,2

264,79

176,95

381,99

389,11

238,83

241,2

1094,15

999,46

Minice

Myslín Nerestce


Daň z příjmu fyzických osob (v tis. Kč)

Počet obyvatel Obec

2009

2008

2009

2008

2009

2008

2009


2009

151

428,59

331,46

427,95

286,59

619,38

620,42

300,83

334,37

1776,75

1572,84

Olešná

103

104

236,52

210,3

253,08

182,09

367,65

399,4

176,83

204,92

1034,08

996,71

Orlík nad Vltavou

330

326

1085,27

669,01

864,7

670,03

1158,29

1090,78

283,19

250,16

3391,45

2679,98

Oslov

347

352

932,21

761,54

937,12

699,85

1347,25

1347,91

407,37

461,42

3623,95

3270,72

Ostrovec

425

441

1043,58

868,6

1108,24

859,12

1547,61

1606,67

513,91

323,34

4213,34

3657,73

Paseky

139

142

544,24

506

611,66

456,44

892,06

921,05

292,94

326,17

2340,9

2209,66

29972

29949

88935,32

74598,28

151691

128831,3

114409,8

111853,2

10719,5

12158,71

365755,6

327441,5

Podolí I

349

353

781,3

609,8

915,92

728,82

1197,99

1164,95

258,26

269,76

3153,47

2773,33

Probulov

47

47

111,8

120,02

141,97

92,83

206,37

182,53

127,69

258,16

587,83

653,54

5051

4983

10565,52

10006,11

13668,85

9039,59

16755,86

16136,96

3200,38

5076,63

44190,61

40259,29

Předotice

448

472

1143,56

1014,04

1378,01

1112,51

1491,11

1700,99

390,73

551,17

4403,41

4378,71

Putim

496

502

995,98

898,65

1132,67

809,63

1622,1

1610,94

289,69

361,17

4040,44

3680,39

Rakovice

218

220

447,11

429,94

558,14

412,97

804,87

834,26

280,31

456,96

2090,43

2134,13

Raţice

410

411

871,6

746,42

988,85

650,97

1419,99

1374,43

429,46

567,94

3709,9

3339,76

Skály

277

270

639,36

583,13

791,47

556,65

1143,14

1115,1

435,45

508,87

3009,42

2763,75

Slabčice

306

300

667,58

611,47

847,72

612,35

1222,18

1211,05

516,46

566,46

3253,94

3001,33

Smetanova Lhota

273

275

557,21

541,51

695,72

503,26

1002,89

1022,98

414,83

408,59

2670,65

2476,34


2008

Daň z nemovitosti (v tis. Kč)

153

Protivín

2009

(v tis. Kč)


Nevězice

Písek

2008

Daň z příjmu právnických osob vč. obce


Příloha D: Vyváţenost pilířů Tabulka D 1: Vyhodnocení environmentálního pilíře Horninové prostředí a geologie

Vodní reţim





2

1

-1

1

2

1

+

Boudy

1

-1

0

-2

2

0

-

Cerhonice

0

0

0

-1

1

0

-

Čimelice

0

0

-1

-1

0

-0,4

-

Číţová

1

-1

-1

1

2

0,4

+


1

1

-1

0

1

0,4

+

0

-1

-2

-2

0

-1

-

Drhovle

1

-1

-2

0

1

-0,2

-

Heřmaň

0

-2

0

1

1

0

-

Horosedly

1

-2

0

-2

0

-0,6

-

Kestřany

2

0

-1

2

1

0,8

+

Kluky

0

-1

-1

-1

1

-0,4

-


0

0

1

2

2

1

+

0

0

0

-2

1

-0,2

-

Křenovice

0

-1

0

-2

2

-0,2

-

Lety

1

0

-1

-2

1

-0,2

-

Minice

0

-1

1

-2

2

0

-

Mirotice

1

-2

0

-2

0

-0,6

-

Mirovice

1

-2

-2

-2

-1

-1,2

-

Mišovice

0

-1

-1

-2

-1

-1

-

Myslín

1

-2

0

-1

-2

-0,8

-

Nerestce

1

-2

0

-2

0

-0,6

-

Nevězice

0

1

0

0

2

0,6

+


0

2

0

-1

1

0,4

+

0

1

-1

2

1

0,6

+

Oslov

0

1

0

2

2

1

+

Ostrovec

1

-1

0

1

2

0,6

+

Paseky

-1

-1

-1

2

2

0,2

+

Písek

1

-2

-2

1

1

-0,2

-

Podolí I

0

0

-1

0

2

0,2

+

Probulov

0

-1

0

-2

0

-0,6

-

Protivín

2

-2

-2

-1

0

-0,6

-

Předotice

2

1

0

-1

0

0,4

+

Putim

0

-2

0

0

1

-0,2

-

Obec

Průměr za obce

Vyhodnocení



Vodní reţim




Rakovice

0

-1

0

-2

1

-0,4

-

Raţice

0

0

-1

-1

-1

-0,6

-

Skály

0

-1

0

0

1

0

-


0

0

0

0

1

0,2

+

0

-1

0

1

2

0,4

+

Tálín

1

2

0

-1

0

0,4

+

Temešvár

0

2

-1

1

2

0,8

+

Varvaţov

0

1

0

2

1

0,8

+

Vlastec

0

-1

-1

-2

0

-0,8

-

Vojníkov

0

0

0

1

2

0,6

+

Vráţ

0

1

1

2

2

1,2

+

Vrcovice

-1

-1

0

0

0

-0,4

-

Záhoří

-1

-1

-2

-1

0

-1

-


0

2

-1

2

2

1

+

0

-2

0

1

2

0,2

+

Obec

Ţďár průměr

Průměr za obce

Vyhodnocení

0,02

Tabulka D 2 Vyhodnocení sociálního pilíře Obec

Veřejná Veřejná technická dopravní infrastruktura infrastruktura


Bydlení

Rekreace

Průměr za Vyhodnocení obce


-1

0

0

-1

2

0

-

Boudy

2

0

-2

2

-1

0,2

+

Cerhonice

-1

-2

-1

1

0

-0,6

-

Čimelice

2

2

1

1

2

1,6

+

Číţová

0

1

2

1

0

0,8

+


0

1

1

2

1

1

+

-1

1

0

1

0

0,2

+

Drhovle

0

1

0

0

0

0,2

+

Heřmaň

0

2

0

0

1

0,6

+

Horosedly

2

0

1

-1

-1

0,2

+

Kestřany

0

-2

1

0

0

-0,2

-

Kluky

0

0

2

2

-1

0,6

+


-1

-2

-1

2

1

-0,2

-

0

-1

-1

-1

-1

-0,8

-

Křenovice

-1

0

-1

1

-2

-0,6

-

Lety

-1

0

-2

0

-1

-0,8

-


Obec

Veřejná Veřejná technická dopravní infrastruktura infrastruktura


Bydlení

Rekreace

Průměr za Vyhodnocení obce

Minice

-1

0

-1

-2

-2

-1,2

-

Mirotice

2

0

2

1

1

1,2

+

Mirovice

0

2

0

0

-1

0,2

+

Mišovice

-1

-1

-2

-1

-2

-1,4

-

Myslín

-2

1

0

-2

-1

-0,8

-

Nerestce

-1

1

-1

-2

0

-0,6

-

Nevězice

0

-2

-1

-2

-1

-1,2

-


-1

-2

-1

1

-2

-1

-

0

0

-1

1

2

0,4

+

Oslov

0

-1

1

1

1

0,4

+

Ostrovec

0

1

1

0

2

0,8

+

Paseky

0

-1

-1

1

1

0

-

Písek

2

2

1

2

2

1,8

+

Podolí I

-1

1

-1

1

0

0

-

Probulov

-1

-2

-2

-1

-1

-1,4

-

Protivín

2

2

1

1

2

1,6

+

Předotice

0

1

0

1

0

0,4

+

Putim

2

2

1

1

2

1,6

+

Rakovice

0

0

0

0

0

0

-

Raţice

0

2

-2

-1

1

0

-

Skály

0

1

-2

-1

0

-0,4

-


-1

-1

-2

1

0

-0,6

-

0

1

0

-1

0

0

-

Tálín

0

-1

-1

2

0

0

-

Temešvár

0

0

-1

1

0

0

-

Varvaţov

0

-1

-2

0

2

-0,2

-

Vlastec

0

2

0

1

-1

0,4

+

Vojníkov

-1

-2

-1

-2

-1

-1,4

-

Vráţ

0

1

-1

1

2

0,6

+

Vrcovice

-1

1

1

1

1

0,6

+

Záhoří

0

2

2

0

-1

0,6

+


0

-1

0

1

2

0,4

+

Ţďár

0

-2

0

-1

-1

-0,8

-

průměr

0,04

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka D 3 Vyhodnocení ekonomického pilíře Regionální ekonomika

Trh práce



0

0

0

0,0

-

Boudy

2

0

0

0,7

+

Cerhonice

2

-1

0

0,3

+

Čimelice

2

1

-1

0,7

+

Číţová

-1

0

0

-0,3

-

Dobev

1

2

-2

0,3

+

Dolní Novosedly

2

0

-1

0,3

+

Drhovle

0

2

0

0,7

+

Heřmaň

1

2

-1

0,7

+

Horosedly

-1

2

1

0,7

+

Kestřany

-1

2

-1

0,0

-

Kluky

-1

2

-1

0,0

-

Koţlí

1

1

2

1,3

+

Králova Lhota

-1

2

0

0,3

+

Křenovice

1

-2

-1

-0,7

-

Lety

-1

-1

1

-0,3

-

Minice

0

2

2

1,3

+

Mirotice

2

0

-2

0,0

-

Mirovice

1

1

-2

0,0

-

Mišovice

1

2

1

1,3

+

Myslín

-2

1

0

-0,3

-

Nerestce

2

-2

0

0,0

-

Nevězice

2

2

1

1,7

+

Olešná

2

0

0

0,7

+

Orlík nad Vltavou

0

-2

-1

-1,0

-

Oslov

-1

2

0

0,3

+

Ostrovec

-1

-2

-1

-1,3

-

Paseky

1

2

2

1,7

+

Písek

1

2

1

1,3

+

Podolí I

1

1

-2

0,0

-

Probulov

2

2

2

2,0

+

Protivín

0

1

-1

0,0

-

Předotice

1

2

0

1,0

+

Putim

2

2

-2

0,7

+

Rakovice

0

2

0

0,7

+

Raţice

-1

2

-1

0,0

-

Skály

0

2

1

1,0

+

Slabčice

-1

1

1

0,3

+

Smetanova Lhota

1

2

0

1,0

+

Tálín

1

-2

-1

-0,7

-

Temešvár

2

-2

-1

-0,3

-

Varvaţov

0

-2

2

0,0

-

Obec

Průměr za obce

Vyhodnocení

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Regionální ekonomika

Trh práce


Vlastec

-1

-2

-1

-1,3

-

Vojníkov

2

-2

2

0,7

+

Vráţ

1

2

-2

0,3

+

Vrcovice

-1

0

-1

-0,7

-


-1

2

-2

-0,3

-

1

2

-2

0,3

+

Ţďár

-1

2

0

0,3

+

Obec

průměr

Průměr za obce

0,3

Vyhodnocení

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek AKTUALIZACE 2010

Recommend Documents