Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ

PROCES

2012

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová – AKTUALIZACE 2012 Část A – Podklady pro RURÚ

Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 8. 10. 2012

Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].

Autorský kolektiv:      

Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky Ing. Hana Doleželová – metodické vedení realizačního týmu Ing. Ivana Foldynová – městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Nika Chadzipanajotidisová – organizace průzkumů a sběr dat

Ekonomický pilíř  Ing. Hana Doleželová – garant  Bc. Radka Matoláková Sociodemografický pilíř  Ing. Kamila Frenová – garant  Mgr. Zuzana Tvrdá Environmentální pilíř  Ing. Lukáš Tejzr – garant, technická infrastruktura  Bc. Martin Matuszczyk Dopravní infrastruktura  Ing. Vlastimil Starý - garant  Bc. David Kubáň GIS, zpracování dat a výkresů  Ing. Radek Fujak – garant  Ing. Michal Samiec  Bc. Jan Vyhlídal – vyváženost pilířů

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 1

2

3

4

5

Popis území a širší vztahy ................................................................................................... 7 1.1

Základní charakteristika území .................................................................................. 7

1.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty .......................................................................... 8

Enviromentální pilíř .......................................................................................................... 12 2.1

Horninové prostředí a geologie ................................................................................ 12

2.2

Vodní režim .............................................................................................................. 16

2.3

Hygiena životního prostředí ..................................................................................... 20

2.4

Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................ 22

2.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................. 28

Sociální pilíř ...................................................................................................................... 31 3.1

Technická infrastruktura .......................................................................................... 31

3.2

Dopravní infrastruktura ............................................................................................ 38

3.3

Sociodemografické podmínky.................................................................................. 46

3.4

Bydlení ..................................................................................................................... 55

3.5

Rekreace ................................................................................................................... 59

Ekonomický pilíř .............................................................................................................. 63 4.1

Regionální ekonomika .............................................................................................. 63

4.2

Trh práce .................................................................................................................. 65

4.3

Daňová výtěžnost ..................................................................................................... 68

Souhrn a vyváženost pilířů................................................................................................ 70 5.1

Environmentální pilíř ............................................................................................... 70

5.2

Sociální pilíř ............................................................................................................. 74

5.3

Ekonomický pilíř ...................................................................................................... 79

6

Seznam zkratek ................................................................................................................. 82

7

Seznam zdrojů a použitá literatura .................................................................................... 82

8

Seznam příloh ................................................................................................................... 83 Příloha A: Environmentální pilíř .......................................................................................... 84 Příloha B: Sociální pilíř ........................................................................................................ 84 Příloha C: Ekonomický pilíř ................................................................................................. 85

9

Přílohy ............................................................................................................................... 86

-3-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Příloha A: Environmentální pilíř .......................................................................................... 86 Příloha B: Sociální pilíř ........................................................................................................ 88 Příloha C: Ekonomický pilíř ................................................................................................. 95

-4-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány

-5-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda). Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Česká Třebová obsahuje dvě jednotlivě navazující části. Část A – Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální – horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální – technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický – regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B – RURÚ, která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Česká Třebová.

-6-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

1 Popis území a širší vztahy 1.1

Základní charakteristika území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová leží ve východní části Pardubického kraje. Tvoří jej pět obcí na území o rozloze zhruba 8 tisíc hektarů. SO ORP Česká Třebová sousedí se správními obvody: na severu s Ústí nad Orlicí, na jihu se Svitavami, na východě s Lanškrounem a na západě s Litomyšlí. Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová je z hlediska počtu obyvatel po SO ORP Králíky a Holice třetím nejmenším v rámci Pardubického kraje, kdy necelých 19 tisíc obyvatel tvoří zhruba 3,6 % obyvatel kraje. Z hlediska rozlohy je SO ORP Česká Třebová nejmenším v Pardubickém kraji. 7971 hektarů tvoří přibližně 1,8 % rozlohy kraje. Hustota zalidnění je ze správních obvodů Pardubického kraje po Pardubicích druhá nejvyšší – 233 osob na km2. Mapa 1.1.1: Mapa správního obvodu SO ORP Česká Třebová

Níže uvedená tabulka uvádí rozlohy obcí, z čehož je patrné, že více než polovinu území obce zabírá město Česká Třebová, jejíž rozloha je 4 101 ha.

-7-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.1.1: Správní obvod SO ORP Česká Třebová Obec

Rozloha [ha]

Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%]

Rybník Semanín Česká Třebová Přívrat Třebovice

1 114 880 4 101 730 1 146

14,0 11,0 51,4 9,2 14,4

Celkem SO ORP Česká Třebová

7 971

100

Zdroj: UAP 2012

1.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty

Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále též „PÚR ČR 2008“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: ► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; ► „Další úkoly pro územní plánování“. Republikové priority Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 24 PÚR ČR 2008) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. -8-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V návaznosti SO ORP České Třebové na Politiku územního rozvoje České republiky a Zásady územního rozvoje Pardubického kraje je definováno následující: Rozvojové oblasti Rozvojové oblasti jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: ► rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, ► rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, ► nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, ► řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, ► zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Rozvojová oblast Česká Třebová – Ústí nad Orlicí Na území Pardubického kraje je vymezena rozvojová oblast krajského významu OBK2 Česká Třebová – Ústí nad Orlicí. Rozvojová oblast je vymezena tak, že jsou do ní zahrnuty obce (katastrální území) ve SO ORP Česká Třebová. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje ji:

-9-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. a) vymezuje do rozsahu katastrálních území obcí Česká Třebová (Česká Třebová, Lhotka u České Třebové, Parník, Skuhrov u České Třebové), Rybník (Rybník u České Třebové), Semanín (Semanín), Třebovice (Třebovice) b) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území SO ORP Česká Třebová: o sledovat možnost veřejného logistického centra ve vazbě na železniční uzel Česká Třebová, o rozvoj ekonomických aktivit soustřeďovat zejména ve vazbě na železniční uzel Česká Třebová, o rozvoj bydlení soustřeďovat zejména ve městě Česká Třebová, o respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. c) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování v SO ORP Česká Třebová: o stabilizovat trasu východního obchvatu silnice I/14 v České Třebové a v prostoru Třebovic, o stabilizovat dopravní řešení a využití území v prostoru Semanína ve vazbách na stávající a rozvojové plochy navazující na železniční uzel Česká Třebová, o respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Česká Třebová, o respektovat požadavky na ochranu přírodní rezervace Třebovské stěny, o respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných části ÚSES za podmínek stanovených ods. (112): i. nadregionálních biokoridorů K82 a K93, ii. regionálních biocenter 330 Lhotka, 356 Palice, 418 V podkově, 471 Horky, 1926 U Kamenného vrchu, iii. regionálních biokoridorů 862A U Kamenného vrchu – Buková stráň, 862B Buková stráň – Andrlův Chlum, 886 U Kamenného vrchu – Psí kuchyně. Stav územně plánovací dokumentace Na základě zjištěných informací o stavu pokrytí území územními plány lze konstatovat, že na území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Česká Třebová je následující stav: ► Česká Třebová: o Územní plán města Česká Třebová byl schválen 28. 6. 2005 a nabyl účinnosti 15. 7. 2005 o Od té doby bylo registrováno sedm změn ÚPO o V období od první aktualizace ÚAP v roce 2010 nabyly účinnosti dvě změny ÚPO (poslední, která nabyla účinnosti, byla Změna č. 6 – vydaná 5. 12. 2011 a nabyla účinnosti 22. 12. 2011) o Změna č. 7 ÚPO Česká Třebová – 28. 6. 2012 zahájeno projednání návrhu - 10 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. o Regulační plán městské památkové zóny Česká Třebová – 6. 12. 2006 byl schválen návrh, 2. 1. 2007 nabyla účinnost vyhláška obce o závazné části ÚPD ► Přívrat: o Územní plán obce Přívrat byl vydán 29. 7. 2007 a nabyl účinnosti 21. 8. 2009 o Změna č. 1 ÚP Přívrat – 3. 9. 2012 zahájeno projednání zadání ► Rybník: o Územní plán obce Rybník byl schválen 30. 6. 2005 a nabyl účinnosti 19. 7. 2005 o Změna č. 1 ÚPO Rybník – 16. 11. 2006 schválen návrh ÚPD, 3. 12. 2006 vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti o Změna č. 2 ÚPO Rybník – 1. 7. 2010 vydán návrh, 5. 8. 2010 návrh nabyl účinnosti o Regulační plán části obce Rybník – 16. 12. 1999 schválen návrh ► Semanín: o Územní plán obce Semanín – 28. 12. 2006 schválen návrh ÚPD, 15. 1. 2007 vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti o Změna č. 1 ÚPO Semanín – 18. 5. 2011 vydán návrh, 21. 6. 2011 nabyl účinnosti ► Třebovice: o Územní plán obce Třebovice – 30. 11. 2004 schválen návrh ÚPD, 26. 12. 2004 vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti o Změna č. 1 ÚPO Třebovice – 26. 1. 2010 vydán návrh, 20. 2. 2010 návrh nabyl účinnosti o Změna č. 2 ÚPO Třebovice – 30. 1. 2012 zahájeno projednání zadání

- 11 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

2 Enviromentální pilíř 2.1

Horninové prostředí a geologie

Z geomorfologického hlediska patří ORP Česká Třebová do střední, morfologicky velmi výrazné části Českotřebovské vrchoviny, jak je nazýván osobitý geomorfologický podcelek Svitavské pahorkatiny. Svitavská pahorkatina je pak jedním z celků České tabule, geomorfologické soustavy České vysočiny. Geologicky leží toto území v severovýchodním, tektonicky zprohýbaném a rozlámaném okrajovém pásmu tabule svrchněkřídových mořských a jezerních usazenin, které v severní části Českého masívu pokrývají jeho prvohorní a předprvohorní krystalický základ i s jeho mladoprvohorními zvětralinovými plášti. Tyto staré zvětralinové pokryvy jsou při východním okraji ORP Česká Třebová obnaženy a podílejí se na stavbě reliéfu. Území je determinováno synklinálami litickou a potštejnskou a antiklinálami orlickoústeckou a letohradskou. Většinu plochy zaujímají vápnité a písčité slínovce (opuky). Na rozdíl od jiných území České Republiky není území ORP Česká Třebová bohaté na výskyt minerálů. Na Českotřebovsku se vyskytují tyto druhy minerálů: kalcit, aragonit, pyrit, markazit, křemen, lechatelierit, limonit, hematit, glaukonit, kaolinit, sádrovec, fosfáty (většinou jde o fosforečnany Ca) a neudorfit. K nejčastějším horninám patří: slepence, pískovce, arkózy, slínovce, jílovce (lupky), jíly, štěrky, spraše a půdy. Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné dobývací prostory od 1. 7. 2008, kdy došlo ke zrušení cihelny s těžbou cihlářského jílu. Byly zde ale vymezeny ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území (CHLU), jež jsou zobrazeny v následujících tabulkách. Tabulka 2.1.1: Chráněná ložisková území (A058) Chráněné ložiskové území [ha]

Výměra obce [ha]

Obec Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

4 096,8 737,6 1 110,1 877,1 1 149,2 7 970,8

Chráněné ložiskové území [%]

70,1 0 0 294,8 0 365

1,7 0 0 33,6 0 4,6

Celkově zabírá chráněné ložiskové území 4,6 % SO ORP, což odpovídá 365 ha. Podíl CHLU je v obci Semanín 33,6 %, 294,8 ha a v obci Česká Třebová 1,7 %, tj. 70,1 ha. V obcích Přívrat, Rybník a Třebovice se nenachází žádné chráněné ložiskové území. Tabulka 2.1.2: Ložisko nerostných surovin (A059) Obec

Výměra obce [ha]

Semanín Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

A059 [ha]

877,1

222,3

A059 [%]

Nerost 25,3 jílovec

V celém SO ORP Česká Třebová se nalézá pouze jedno ložisko nerostných surovin, a to v obci Semanín, kde pokrývá přibližně jednu čtvrtinu rozlohy obce. V tomto případě se jedná o ložisko jílovce. Území je využíváno společností P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice.

- 12 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Česká Třebová

- 13 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Sesuvná a poddolovaná území Území SO ORP je důlní činností poznamenáno pouze ve velmi omezeném rozsahu. Vesměs se jedná o důsledky historické těžby lomové opuky, jílu a hrnčířské hlíny s omezenými dopady na povrch území. Na území ORP se nachází 18 bývalých lomů, 2 pískovny, 2 štoly, obě v katastru obce Semanín a 1 hliniště. Nejvíce těžebních útvarů se nachází v katastru obce Česká Třebová (8 lomů), dále pak v katastru obce Semanín (5 lomů), Přívrat (3 lomy) a obce Rybník a Třebovice mají po jednom lomu. V současné době těžba neprobíhá na žádném z nich. Na území SO ORP Česká Třebová se nachází jedno bodové poddolované území (A061) – v katastru České Třebové, těžil se lignit a rozsah je ojedinělý. Plošné poddolované území (A061) je na území Semanína s ojedinělým rozsahem a surovinou je černé uhlí. Nachází se zde dvě průzkumné štoly, které jsou díky závalům poměrně krátké v délkách 12 m a 40 m. V případě využívání území je nutný geologický průzkum, který blíže specifikuje stabilitu dané oblasti. Na území správního obvodu se nachází osm bodových sesuvných území (A062) – sedm na katastru České Třebové (aktivní sesuv přímo v lokalitě Česká Třebová, dva aktivní sesuvy v lokalitě Parník a jeden v lokalitě Skuhrov, potenciální sesuvy v lokalitách Česká Třebová, Svinná u České Třebové a Parník) a jeden aktivní sesuv v katastru Třebovic. Plošná sesuvná území jsou uvedená v následující tabulce. Tabulka 2.1.3: Plošná sesuvná území (A062) Lokalita

Obec

Třebovice Třebovice Třebovice Třebovice Třebovice Třebovice Třebovice Třebovice Třebovice Třebovice Damníkov Třebovice Skuhrov Česká Třebová Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Výměra obce [ha]

A062 [ha]

1 149,2 1 149,2 1 149,2 1 149,2 1 149,2 1 149,2 4 096,8

0,40 0,36 0,51 11,80 8,77 13,41 1,13

A062 [%] 0,03 0,03 0,04 1,03 0,76 1,17 0,03

Stupeň aktivity potenciální potenciální potenciální stabilizovaný stabilizovaný potenciální potenciální

Plošná i bodová poddolovaná území (A061) a bodová i plošná sesuvných území (A062) jsou zobrazena v následující mapě.

- 14 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.1.2: Sesuvná a poddolovaná území, chráněná ložisková území

- 15 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2.2

Vodní režim

Území SO ORP Česká Třebová leží na hlavním evropském rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Vodní toky na západ a severozápad od rozvodnice patří do povodí Labe, jehož prostřednictvím se vlévají do Severního moře. Vodní toky směřující k východu a jihovýchodu patří do povodí Moravské Sázavy. Toky směřující k jihu patří do povodí Svitavy, neboli do povodí Moravy (Černé moře). Území je důležitou pramennou oblastí vodních toků (Vrbovka, Javorka), z nichž většina zásobuje řeku Třebovku. Jedná se o významný hospodářský tok. Na území se nachází také velké chovné rybníky, největší z nich rybník Hvězda leží v katastru obce Třebovice. Dále např. Nový rybník, Vidlák a Černý rybník. Do územní působnosti ORP Česká Třebová zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída o celkové rozloze 7 950,19 ha. Její podzemní vody patří k nejkvalitnějším vodám Českého masívu a splňují nejpřísnější kritéria pro pitnou vodu. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Do území SO ORP zasahují tři hydrogeologické rajóny (vodní útvary podpovrchových vod):  Poorlický perm - jižní část  Ústecká synklinála v povodí Orlice  Vysokomýtská synklinála Zdroje povrchových vod včetně ochranných pásem (A044) a jejich podíl na území obcí uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.1: Vodní zdroje včetně ochranných pásem vodních zdrojů v SO ORP Česká Třebová Obec

Výměra obce [ha]

Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

A044 [ha]

4 101 730 1 114 880 1 146

A044 [%] 3 642,1 733,6 1 110,1 877,1 983,6

88,9 99,5 100,0 100,0 85,6

A044 (počet) 9 0 0 0 0

Podíl chráněného území přirozené akumulace vod (CHOPAV, jev A 045) v SO ORP dosahuje 99,7 % u podzemních vod a nachází se v oblasti východočeská křída. V obcích Rybník, Semanín, Přívrat a Třebovice dosahuje 100% podílu na výměře obce. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Česká Třebová byla část území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území SO ORP Česká Třebová zabírají zranitelné oblasti 1,1 % území v celkové rozloze cca 84,74 ha. Na sledovaném území se nachází řada převážně menších vodních nádrží. Jejich výskyt na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Česká Třebová uvádí následující tabulka.

- 16 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.2.2: Vodní nádrže na území SO ORP Česká Třebová (A 048) Obec

Výměra obce [ha]

Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice

A048 [ha]

4 101 730 1 114 880 1 146

A048 [%] 2,55 5,65 5,03 0,27 0,31

0,06 0,77 0,45 0,03 0,03

Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 90,2 km. Výskyt výše popisovaných hydrologických jevů znázorňuje následující mapa.

- 17 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.2.1: Vodní režim v SO ORP Česká Třebová

- 18 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Záplavová území Vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, došlo v SO ORP Česká Třebová k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Česká Třebová byla vymezena záplavová území na katastrálním území 3 obcí z celkového počtu 5 v celkové rozloze 45,0 ha, což představuje cca 0,6 % celkové výměry území. Výměry záplavových území jednotlivých periodicit obsahuje následující tabulka. Tabulka 2.2.3: Záplavová území v obcích SO ORP Česká Třebová Aktivní zóna Záplavová území v SO ORP záplavového Výměra Česká Třebová území Obec SO ORP [ha] QA QAZ Q005 Q005 Q020 Q020 Q100 [ha] [%] [ha] [%] [ha] [%] [ha] Česká 4 101 10,6 Třebová Přívrat 730 0,0 Rybník 1 114 16,1 Semanín 880 0,0 Třebovice 1 146 18,3 ORP 7 971 45,0 Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Q100 [%]

0,3

7,6

0,2

10,6

0,3

13,0

0,3

0,0 1,4 0,0 1,6

0,0 5,8 0,0 6,1

0,0 0,5 0,0 0,5

0,0 16,1 0,0 18,3

0,0 1,4 0,0 1,6

0,0 21,8 0,0 21,6

0,0 2,0 0,0 1,9

0,6

19,5

0,2

45,0

0,6

56,4

0,7

Nejhorší situace je v obci Rybník a Třebovice, kde zaplaví voda s periodicitou 100 let až 21,8 ha (1,96 % území) a 21,6 ha (1,88 % území). V obci Česká Třebová se jedná o 0,32 ha, tj. 13,0 % území obce. V katastrálních územích zbylých dvou obcí SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné aktivní záplavové území. Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádný objekt ani zařízení protipovodňové ochrany. Záplavové území stoleté vody na území SO ORP Česká Třebová je vyznačeno na mapě 2.2.1.

- 19 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2.3

Hygiena životního prostředí

Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Kvalita ovzduší Ovzduší na převážné části území SO ORP Česká Třebová je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O3 pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu území ČR a Pardubický kraj. Jiné škodliviny se v SO ORP nevyskytují. Staré zátěže a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 5 obcí se nachází celkem 19 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Česká Třebová, na jejímž území je lokalizováno celkem 11 bývalých skládek. Tyto staré zátěže byly rekultivovány a jsou pouze vedeny v evidenci (Zdroj: Odbor životního prostředí MěÚ Česká Třebová) Viz tabulka 2.3.1. Tabulka 2.3.1: Staré zátěže území a kontaminované plochy (A064) Obec

A 064 (počet)

Česká Třebová Rybník Třebovice Semanín Přívrat SO ORP CELKEM Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

11 4 3 1 0 19

V oblasti se nachází pouze 1 řízená skládka v obci Třebovice, zabírající 6,3 ha, tj. 0,6 % výměry obce. Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití na území SO ORP České Třebové zabírají cca 2,4 ha, což představuje pouhé 0,2 % území. Na daném území se rovněž vyskytují 2 stará důlní díla, a to v obci Semanín. Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití.

- 20 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné spalovny, ani uložiště nebezpečných látek kategorie A a B. V následující mapě jsou zobrazeny vybrané výše zmiňované jevy hygieny životního prostředí. Mapa 2.3.1: Hygiena životního prostředí v SO ORP Česká Třebová

- 21 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2.4

Ochrana přírody a krajiny

Území SO ORP Česká Třebová se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází několik lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Rozmístění a hranice biochor ukazuje následující mapa. Celý SO ORP Česká Třebová se nachází ve Svitavském bioregionu, hercynské podprovincii. Mapa 2.4.1: Hranice biochor na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012

v. s. vegetační stupeň

- 22 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zvlášť chráněná území a přírodní památky Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné velkoplošné chráněné území (chráněná krajinná oblast, národní park). Nalezneme zde pouze maloplošné chráněné území, kam se obecně řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. V případě SO ORP Česká Třebová se jedná o dvě přírodní rezervace (PR). První přírodní rezervací rozkládající se na ploše jedné desetiny hektaru je oblast nesoucí název Psí kuchyně. Oblast se nachází v obci Semanín. Druhou PR jsou Třebovské stěny zasahující do obce Česká Třebová a sousedního SO ORP Lanškroun. Jedná se o východní strmé svahy hřbetu Hřívy (Palice 613 m n. m.) východně od České Třebové. Vyskytují se zde skalní stěny, tvořené zejména z pískovců a slínovců. Nachází se zde porosty květnatých bučin a suťových lesů s volně žijícími živočichy. Tato oblast má rozlohu čtyři desetiny hektaru na území obce Česká Třebová. Obě přírodní rezervace dohromady představují svou rozlohou pouze velmi malé procento rozlohy SO ORP (0,01 %). Viz následující tabulka. Tabulka 2.4.1: Maloplošná zvláště chránění území (MZCHÚ) Obec

Výměra obce [ha]

Semanín Česká Třebová Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Název

MZCHÚ [ha]

877,1 Psí kuchyně 4 096,8 Třebovské stěny

MZCHU [%] 0,1 0,4

0,01 0,01

Další zvlášť chráněná území - lokality soustavy NATURA 2000 obsahuje následující mapa. V oblasti SO ORP Česká Třebová se nachází pouze evropsky významné lokality. Ptačí oblasti spolu s biosférickou rezervací se v tomto SO ORP nenachází. Tabulka 2.4.2: Natura 2000 - evropsky významné lokality Obec

Výměra obce [ha]

Semanín Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Název 877,1 Psí kuchyně

A034 [ha]

A034 [%] 57,2

6,5

Evropsky významná lokalita s názvem Psí kuchyně se rozkládá na ploše 57,2 ha, což činní 6,5 % výměry obce. Lokalita je situována v obci Semanín.

- 23 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.2: Ochrana přírody, krajiny a památek na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012

Obecně chráněná území přírody a krajiny – ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES), jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Jsou zde vymezeny nadregionální biokoridory a biocentra a regionální biokoridory a biocentra, přírodní parky a lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. Viz následující mapa.

- 24 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.3: Obecně chráněná území přírody a krajiny na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012

Na území SO ORP Česká Třebová jsou vymezeny nadregionální biokoridory (NBK), regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokální biocentra (BC) a biokoridory (LBK). Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 381,8 ha, což představuje 4,8 % celkové plochy. Viz následující tabulka.

- 25 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.4.3: Podíl Územního systému ekologické stability na výměrách obcí Výměra obce [ha]

Obec

Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1. 1. daného roku

A021 [ha]

4 096,8 737,6 1 110,1 877,1 1 149,2 7 970,8

A021 [%] 144,9 24,2 65,6 38,0 109,1 381,8

3,5 3,3 5,9 4,3 9,5 4,8

Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou také vymezená území CHOPAV (Chráněná oblast přirozené akumulace vod) a stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole č. 2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje k lesním porostům a ZPF (zemědělský a půdní fond). Koeficient ekologické stability Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň. Za ekologicky nestabilní plochy jsou považovány orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy. (Metodika podle ÚAP) Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012 jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka 2.4.4: KES v obcích SO ORP Česká Třebová Obec

KES 2010

2008

Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1. 1. daného roku

2,0 3,1 1,4 1,5 0,9 1,8

2012 2,0 3,1 1,4 1,5 0,9 1,8

2,0 3,1 1,4 1,5 0,9 1,8

Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012 ilustruje také následující mapa. Z tabulky a mapy je jasně patrné, že nejvyšší hodnoty KES jsou dosaženy v obci přívrat. Nejnižší hodnotu můžeme zaznamenat u obce Třebovice.

- 26 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.4: Koeficient ekologické stability v SO ORP Česká Třebová pro rok 2012

- 27 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj patří k významným charakteristikám. Tabulka 2.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Česká Třebová v období 2010 – 2012 Podíl orné půdy Orná půda [ha] z celkového území [%] Obec 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Česká Třebová 818,4 Přívrat 150,8 Rybník 270,9 Semanín 260,6 Třebovice 464,9 SO ORP Česká Třebová 1 965,6 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1. 1. daného roku

818,2 150,8 270,6 260,6 464,8 1 965,1

-0,14 -0,01 -0,22 0,00 -0,06 -0,43

20,0 20,7 24,3 29,6 40,6 24,7

20,0 20,7 24,3 29,6 40,6 24,7

0,00 0,00 -0,02 0,00 -0,01 -0,01

Nejvyšší podíl orné půdy v SO ORP Česká Třebová je patrný v obci Třebovice, kde dosahuje 40,6 % výměry obce, avšak nejvyšší absolutní rozloha orné půdy můžeme pozorovat v obci Česká Třebová, ve které činní 818,2 ha. Za uplynulé 2 roky došlo jen k nepatrným změnám rozlohy v jednotlivých obcích i celém SO ORP, kde došlo k úbytku o 0,005 %.

- 28 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.5.1: Zlepšení úrodnosti půd na území SO ORP Česká Třebová 2012

Zastavěné území Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře obcí v SO ORP Česká Třebová se v období 2010-2012 téměř nezměnil, došlo pouze k minimálnímu nárůstu o 0,01 %. Největší absolutní i relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Rybník, kde přibylo 0,13 hektaru nově zastavěné plochy, který znamená v poměru k celkové výměře plochy 0,01%. Viz následující tabulka. Tabulka 2.5.2: Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Česká Třebová v letech 2010 až 2012 Podíl zastavěného území Obec Zastavěné území [ha] z celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Česká Třebová

127,8

127,7

- 29 -

-0,09

3,1

3,1

0,00

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl zastavěného území z celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl

Zastavěné území [ha]

Obec

2010

Rozdíl

2012

Přívrat 5,0 Rybník 14,5 Semanín 6,8 Třebovice 9,7 SO ORP Česká Třebová 164,0 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1. 1. daného roku

5,1 14,6 6,8 9,6 165,0

0,09 0,13 0,04 -0,17 1,00

0,7 1,3 0,8 0,8 2,1

0,7 1,3 0,8 0,8 2,1

0,01 0,01 0,00 -0,01 0,01

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní porosty na území SO ORP Česká Třebová představují jeho významný přírodní zdroj. Lesnatost SO ORP Česká Třebová je 45,6 % v roce 2012. Viz následující tabulka. Tabulka 2.5.3: Podíl Lesní půdy v obcích SO ORP Česká Třebová Lesní půda [ha]

Obec 2010

Česká Třebová 1 882,3 Přívrat 430,8 Rybník 525,9 Semanín 422,5 Třebovice 373,5 SO ORP Česká Třebová 3 636,0 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1. 1. daného roku

2012 1 882,7 430,8 525,9 422,5 373,5 3 637,0

Rozdíl 0,41 0,00 0,00 0,00 0,00 1,00

Podíl lesní půdy z celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 45,9 59,0 47,2 48,0 32,6 45,6

45,9 59,0 47,2 48,0 32,6 45,6

0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01

Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (84,9 %), důležitá je i jejich funkce ochranná (0,7 %) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (14,4 %). Viz následující tabulka. Tabulka 2.5.4: Kategorie lesů Podíl (%)

Kategorie Les hospodářský Les ochranný Les zvláštního určení Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

84,9 0,7 14,4

- 30 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

3 Sociální pilíř 3.1

Technická infrastruktura

Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Česká Třebová má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Česká Třebová. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa 3.1.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Česká Třebová

- 31 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásobování vodou V rámci SO ORP Česká Třebová je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno veřejnou vodovodní sítí a individuálním odběrem z domovních studní a je založeno na využívání bohatých vodních zdrojů v oblasti CHOPAV – Východočeská křída. Všechny obce v rámci SO ORP Česká Třebová v současné době mají zavedenu vodovodní síť. Napojení obcí na veřejnou vodovodní síť v zájmovém území je následující: Česká Třebová (100 %), Přívrat (90 %), Rybník (100 %), Semanín (100 %), Třebovice (100 %). Provozovatelem vodovodní sítě je Orlická vodohospodářská spol. Česká Třebová s.r.o. a Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. (Semanín). Veřejný vodovod Česká Třebová gravitačně zásobuje pitnou vodou ze dvou tlakových pásem obyvatelstvo, průmysl a ostatní odběratele v lokalitách Česká Třebová, Parník, Lhotka a Skuhrov. Vodovod je zásobován podzemní vodou z jednoho zdroje (vodonosné zvodně), který se nalézá v hloubce cca 70 m. Jímaná voda je velmi dobré kvality a splňuje přísné požadavky vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 376/2000 Sb. Části města Česká Třebová, které nejsou tlakově pokryty vodojemy, jsou zásobovány vodou pomocí tlakových stanic – Habeš, Farská. Materiálem původní rozvodné vodovodní sítě je převážně litina, či ocel a postupně je nahrazována plasty. Dále jsou nahrazovány i přípojky z nevyhovujících materiálů, jako je olovo a železo, za plastové a současně jsou osazovány vodoměry. Vodovodní systém je schopen zcela pokrýt stávající požadavky všech obyvatel na pitnou vodu, jak množstvím, tak i kvalitou. Obec Přívrat uvádí poddimenzovanou vodovodní síť, která omezuje samotný rozvoj obce. Potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích je nezbytná, z důvodu snižování ztrát vody a zvyšující se potřeby vody. Celková délka vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová činí 127,26 km. Délky vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová v roce 2012 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 3.1.1: Délky vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová v letech 2010 a 2012 Délka (km)

Obec

2010

Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice Celkem SO ORP Česká Třebová Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

2012 84,06 6,29 14,44 7,50 14,58 126,88

- 32 -

84,92 6,29 14,45 7,01 14,58 127,26

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Česká Třebová

Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Kanalizační síť je vybudována ve městě Česká Třebová (systém dešťové, jednotné a splaškové kanalizace), v obci Rybník (dešťová a jednotná kanalizace), v obci Semanín (10 % splašková kanalizace). V obci Přívrat a Třebovice se nachází jen dešťová kanalizace. ČOV je vybudována ve městě Česká Třebová a v obci Semanín. Obec Rybník je napojena na ČOV Česká Třebová. Obec Třebovice má udělenou výjimku pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod do roku 2013. Od roku 2011 probíhá rekonstrukce ČOV a dostavba kanalizace v České Třebové. V rámci projektu bude dobudována kanalizace v místních částech České Třebové Parník a Lhotka. - 33 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Část kanalizace budou tvořit gravitační stoky a část tlaková kanalizace. Celkem bude položeno 3,2 km kanalizačního potrubí, vybudována jedna odlehčovací komora a 15 čerpacích jímek. Po dokončení výstavby bude možné na kanalizaci nově připojit 200 ekvivalentních obyvatel. Rekonstrukce ČOV Česká Třebová zajistí, že bude schopna splnit emisní limity na odtoku dle platných předpisů kategorie čistíren pro 10 až 100 tisíc ekvivalentních obyvatel. ČOV Česká Třebová v současnosti neumí odstraňovat organické látky a nutrienty (formy dusíku a fosforu) s takovou účinností, aby byla kvalita vyčištěné odpadní vody v souladu se stávající i připravovanou legislativou ČR a EU. Dále bude kompletně zmodernizován biologický stupeň, který má zásadní vliv na kvalitu vyčištěné odpadní vody, vybudován nový objekt mechanického předčištění, dávkování chemických prostředků, nová čerpací stanice a dešťová zdrž a také bude zrekonstruováno kalové hospodářství. Kapacita ČOV Česká Třebová dosáhne po dokončení intenzifikace 20 000 ekvivalentních obyvatel. Všechny práce budou probíhat za provozu ČOV. Termín dokončení stavby je prosinec 2012. V současné době je na ČOV Česká Třebová (Lhotka) napojeno 15 472 obyvatel, na ČOV Semanín 63 obyvatel. Celková délka kanalizační sítě v SO ORP Česká Třebová činí 71,4 km. Jednotlivé rozdělení typu kanalizace a jejich délky v SO ORP Česká Třebová je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 3.1.2: Délky kanalizační sítě v SO ORP Česká Třebová Obec

Délka (km) a typ kanalizace typ neurčen splašková kanalizace

Česká Třebová Rybník Třebovice Celkem SO ORP Česká Třebová Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

47,02 11,33 7,23 65,58

- 34 -

5,59

5,59

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.3: Kanalizační síť v SO ORP Česká Třebová

Zásobování plynem V rámci SO ORP Česká Třebová jsou plynem zásobovány město Česká Třebová, obec Rybník (80 %) a Třebovice (90 %). Obec Semanín, která nemá zavedený plyn, do budoucna neuvažuje o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Další obcí bez plynofikace je Přívrat. Dle průzkumu provedeného v obci nemají obyvatelé obce Přívrat o zavedení plynu zájem. Město Česká Třebová je zásobováno zemním plynem přes regulační stanice, které jsou napojeny na vysokotlaký přepravní systém pomocí vysokotlakých přípojek. U starších ocelových plynovodů dochází ke korozi, která je způsobena zemními proudy z provozu stejnosměrné sítě vysokého napětí Českých drah. Proto je vhodné nově budované, či rekonstruované plynovody nahradit jiným materiálem, např. polyethylenem. Délky rozvodů plynu v SO ORP Česká Třebová v roce 2012 jsou uvedeny v následující tabulce. - 35 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 3.1.3: Délky rozvodů plynu v SO ORP Česká Třebová Obec

NT

Délka (km) a typ plynovodu ST VT 30,96 2,78 8,64 9,32 48,92 2,78

VVT Česká Třebová 24,39 Přívrat Rybník Třebovice Celkem SO ORP Česká Třebová 24,39 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Pozn.: NT – vedení nízkotlakého plynovodu, ST – vedení středotlakého plynovodu, VT – vedení vysokotlakého plynovodu, VVT – vedení velmi vysokotlakého plynovodu.

Mapa 3.1.4: Plynová síť v SO ORP Česká Třebová

- 36 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásobování teplem V SO ORP Česká Třebová je zásobován teplem především terciární sektor na území města Česká Třebová a to přibližně jedna čtvrtina města a rozvod tepla je také v obci Rybník, kde zásobuje však jen malé území obce. Hlavním dodavatelem tepla města Česká Třebová pro vytápění bytů je městská společnost TEZA, s.r.o. Zásobování elektrickou energií V SO ORP Česká Třebová jsou všechny obce pokryty vedením elektrického napětí. Téměř celé území SO ORP je pokryto nadzemním vedením elektrizační soustavy s elektrickou stanicí. Pouze samotný intravilán města Česká Třebová je vymezen podzemním kabelovým vedením. Ve většině obcí v rámci SO ORP Česká Třebová se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy nastávají za silných větrů, či bouřek. Na území města Česká Třebová se nachází transformovna 110/35/22/6 kV, ze které je napájeno samotné město. Nadřazená transformovna 400/110 kV se nachází v Krasíkově. Postupně jsou realizovány opravy a rekonstrukce vedení 35 kV, 22 kV, 6 kV a vedení nízkého napětí, které nahradí technicky zastaralé úseky jednotlivých vedení. Délky rozvodů elektrické energie v SO ORP Česká Třebová v roce 2012 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 3.1.4: Délky rozvodů elektrické energie v SO ORP Česká Třebová Délka (km)

Obec Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice Celkem SO ORP Česká Třebová Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

133,00 15,20 12,89 33,09 39,85 234,03

- 37 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Česká Třebová

3.2

Dopravní infrastruktura

Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Česká Třebová je řada materiálů a dokumentů, především Zásady územního rozvoje Pardubického kraje 2010, Politika územního rozvoje ČR 2008 a Územně analytické podklady ORP Česká Třebová 2010. SO ORP Česká Třebová má průměrnou hustotu silniční sítě a územím neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Existuje zde však významný železniční koridor spojující Brno a Prahu, patřící do multimodálního transevropského koridoru TEMMK mezinárodního a republikového významu. Jím prochází jednak tranzitní železniční koridory, silniční komunikace nadmístního významu a výhledově průplav Dunaj – Odra – Labe (D-O-L). Problémem na většině území je hluk, kterým jsou zatíženy především obce, jimiž prochází silnice I. třídy a železniční koridor, a tranzitní doprava probíhající v těchto úsecích, která zhoršuje stav ovzduší v obcích a způsobuje nebezpečí pro obyvatele.

- 38 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Česká Třebová

Silniční doprava K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Dálnice a rychlostní komunikace Územím SO ORP Česká Třebová neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace, základní kostru tvoří silnice I. a II. třídy, na kterou jsou napojeny silnice III. třídy a místní a účelové komunikace.

- 39 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Silnice I. třídy Na území SO ORP Česká Třebová se nachází následující silnice I. třídy: ► Silnice I/14 – Liberec – Vrchlabí – Trutnov – Náchod – Česká Třebová (I/43) ► Silnice I/43 – Brno – Třebovice (I/43) – Svitavy – hraniční přechod Dolní Lipka – Boboszów (Polsko) Napojení silnice I/14 na silnici I/43 umožňuje propojení území SO ORP a jejího centra Česká Třebová s dalšími sídly na území PK. Plní tak významnou úlohu pro zajištění dostupnosti významných center ve východní části území kraje a jejich propojení s Jihomoravským krajem včetně krajského města Brna. Další významné silniční komunikace ► Silnice II/315 Choceň – Ústí nad Orlicí – Lanškroun – Tatenice – Zábřeh na Moravě – Leština – Dubicko – Úsov je spojnicí SO ORP Ústí nad Orlicí a SO ORP Lanškroun. Na sledovaném území protíná výběžek v severovýchodní části na katastrálním území obce Skuhrov, pro kterou zajišťuje dostupnost obou sousedních obcí s rozšířenou působností. Její význam pro obslužnost území SO ORP je tak minimální. ► Silnice II/358 Slatiňany – Chrast – Skuteč – Zderaz – Nové Hrady – Litomyšl – Česká Třebová je důležitou páteřní komunikací, propojující Českou Třebovou s městem Litomyšl a dalšími sídly Pardubického kraje. Páteřní síť doplňují silnice III. tříd, jež zajišťují dostupnost SO ORP Česká Třebová pro jednotlivé obce na jejím správním území, jež leží mimo páteřní komunikaci I/14. Intenzita silniční dopravy Největší intenzita dopravy je dle Sčítání dopravy 2010 na silnici I/14 mezi městy Česká Třebová a Ústí nad Orlicí (sousední SO ORP). Tato silnice prochází téměř po celém uvedeném úseku zastavěnou oblastí, doprava tak přispívá ke zhoršení stavu ovzduší a zvýšené hlučnosti. Na malém úseku ve městě Česká Třebová se intenzita pohybuje dokonce mezi 10 001 až 15 000 vozidly za den. Intenzitu dopravy v SO ORP Česká Třebová znázorňuje následující obrázek:

- 40 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.2.2: Intenzita dopravy na území SO ORP Česká Třebová

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010, vlastní úprava

Dopravní dostupnost Na následující mapě je znázorněna časová dostupnost jednotlivých obcí. Cílové místo dopravní dostupnosti je stanoveno místem, které reprezentuje centrum obce.

- 41 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.2.3: Časová dopravní dostupnost jednotlivých obcí v SO ORP Česká Třebová

Mapa ukazuje, za jak dlouhou dobu se lze z kteréhokoliv místa dopravit do středu obce. V rámci intravilánu obcí se lze do jejich centra dopravit většinou do jedné minuty, u obce Rybník ale i místy až do pěti minut. Železniční doprava Na území SO ORP Česká Třebová probíhá I., II. a III. tranzitní železniční koridor (TŽK) a koridory tratě transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Jejich průběh na území ČR je následující: ► I. tranzitní železniční koridor: SRN – Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – hranice s Rakouskem, ► II. tranzitní železniční koridor v trase: hranice SRN – Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – st. hranice se Slovenskem, ► III. tranzitní železniční koridor: Břeclav – Přerov – Bohumín – Dětmarovice – Petrovice u Karviné – hranice Polska, odbočná větev v trase: Přerov – Olomouc – Česká Třebová.

- 42 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na území SO ORP Česká Třebová se nacházejí následující železniční tratě: ► Trať č. 010 Kolín – Pardubice – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová je součástí I. a III. tranzitního koridoru. Jedná se o významnou spojnici Čech s Moravou. ► Trať č. 017 Třebovice – Mladějov na Moravě – Chomice – Moravská Třebová – trať pokračuje z obce Moravská Třebová úsekem bez osobní dopravy, v obci Velké Opatovice je pak osobní doprava opět zavedena, trať zde pokračuje až do obce Skalice nad Svitavou pod číslem 262. ► Trať č. 260 Česká Třebová – Svitavy – Brno je součástí I. železničního koridoru. Jedná se o významnou dvoukolejnou trať, která navazuje na trať č. 010 a poskytuje další spojení s Brnem. V úseku mezi Brnem a Blanskem se nachází množství tunelů, vystavěných kvůli zdejšímu složitému terénu. ► Trať č. 270 Praha – Česká Třebová – Přerov – Bohumín je významnou železniční spojnicí hlavního města se severní Moravou, Slezskem, Polskem a Slovenskem. Trať je součástí III. železničního koridoru, v úseku Přerov – Bohumín je součástí také II. železničního koridoru. Česká Třebová dlouhodobě významnou železniční křižovatkou, poskytující spojení mezi Prahou, Ostravou i Brnem, potažmo se všemi sousedními státy. Na elektrifikovaných tratích jsou provozovány všechny druhy osobní dopravy (včetně vlaků Pendolino) a nákladní doprava. Průběh uvedených tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek. Mapa 3.2.4: Železniční síť na území SO ORP Česká Třebová

Zdroj: České dráhy, a.s., vlastní úprava

- 43 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hromadná doprava K veřejné dopravě na území SO ORP Česká Třebová slouží zejména autobusová linková doprava a železnice. Na území SO ORP není zavedena v žádné obci městská hromadná doprava. Pro potřeby studie bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Česká Třebová ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). Tabulka 3.2.1: Dostupnost obce Česká Třebová veřejnou hromadnou dopravou Obec

6. hod

Počet spojení 8. hod

14. hod Česká Třebová Přívrat 1 1 1 Rybník 1 1 1 Semanín 3 5 1 Třebovice 3 3 2 Celkem za SO ORP Česká Třebová 8 10 5 Zdroj: IDOS.cz. Pozn.: pro zařazení spoje je podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání je použit jízdní řád platný srpnu 2012, záznamy byly hledány v rámci pracovního dne (středa). Výsledná spojení jsou agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta veřejná hromadná doprava – autobusy (včetně městské hromadné dopravy) a vlaky.

Dopravní obslužnost obce Česká Třebová veřejnou hromadnou dopravou je postačující, každá obec má zajištěn alespoň jeden spoj s ORP na každou z uvedených hodin. Tomuto stavu dopomáhá zejména umístění obcí poblíž železničních tratí. Letecká doprava Na území obce Česká Třebová se nachází plocha pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení, letadel a helikoptér. Tato plocha slouží především pro ultralehké letouny. Vodní doprava V řešeném území je do doby prověření reálnosti a účelnosti průplavního spojení D-O-L, resp. jeho Labské větve, sledována územní rezerva této vodní cesty. Na území SO ORP Česká Třebová jsou dotčenými území obcí Přívrat, Česká Třebová, Rybník a Třebovice. Rozvoj dopravní infrastruktury V rámci Zásad územního rozvoje PK byly vymezeny plochy a koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. ZÚR vymezuje na území SO ORP Česká Třebová následující plochy a koridory pro umístění staveb nadmístního významu: ► D25 – přeložka silnice I/14 Třebovice – Opatov, ► D26 – přeložka silnice I/14 – obchvat České Třebové. ZÚR dále vymezují tyto koridory pro územní rezervy staveb na vybrané silniční síti nadmístního významu:

- 44 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► Koridor pro umístění stavby přeložky silnice I/14 – obchvat České Třebové a Dlouhé Třebové. ZÚR navrhuje na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů staveb: ► D38 – přeložka silnice II/358 Němčice – Česká Třebová; ► D61 – přeložka silnice III/36012 Řetová; ► D62 – přeložky silnic III/35846 a III/35847 Semanín. Mapa 3.2.5: Přeložky silnic na území v SO ORP Česká Třebová vymezené v ZÚR Pardubického kraje

- 45 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 3.3

Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj Z předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z 26. 3. 2011 vyplývá, že v Pardubickém kraji žilo 518 228 obyvatel, což je pouze o 2 % více než v roce 2001. Výraznější nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán pouze ve správním obvodu Holice (11,2 %). V SO ORP Pardubice byl největší absolutní nárůst o 6 351 obyvatel (5,3 %). Největší pokles počtu obyvatel zaznamenaly správní obvody Králíky (-5,3 %) a Česká Třebová (-4,2 %). Mezi nejlidnatější správní obvody Pardubického kraje patří Pardubice (127 109 obyvatel) a Chrudim (83 138 obyvatel) a naopak nejméně lidnatý je SO ORP Králíky (8 996). Tabulka 3.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje mezi lety 2001-2011 SO ORP

Rok 2001

Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

19 446 21 824 15 480 82 110 9 500 21 750 26 219 27 776 120 758 19 603 24 199 31 844 26 793 31 853 28 742 507 897

2011 18 633 21 412 17 212 83 138 8 996 23 018 26 808 26 938 127 109 19 642 24 721 31 875 26 758 32 603 29 365 518 228

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%) -813 -412 1 732 1 028 -504 1 268 589 -838 6 351 39 522 31 -35 750 623 10331

-4,2 -1,9 11,2 1,3 -5,3 5,8 2,2 -3,0 5,3 0,2 2,2 0,1 -0,1 2,4 2,2 2,0

Dlouhodobý populační vývoj SO ORP Česká Třebová lze vidět v následujícím grafu, který ukazuje vývoj počtu obyvatel na daném území v letech 1991 – 2011. Od roku 2000 je patrný dlouhodobě klesající počet obyvatel.

- 46 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Graf 3.3.1: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Česká Třebová v letech 1991 - 2011

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel

Dlouhodobý negativní populační vývoj SO ORP Česká Třebová znázorněný v následujícím grafu je zapříčiněn stálým mírným poklesem přirozeného přírůstku obyvatel. Výkyvy v počtu obyvatel v jednotlivých letech jsou způsobeny především migrací obyvatel, kdy největší úbytek byl zaznamenán v roce 2001.

- 47 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Graf 3.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Česká Třebová

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

SO ORP Česká Třebová je tvořen 5 obcemi. Celkový počet obyvatel v SO ORP je 18 633, z toho nejvíce obyvatel žije v obci Česká Třebová (17 036), nejméně pak v obci Přívrat (328). Největší relativní nárůst obyvatel byl zaznamenán v obci Semanín (14,9 %) a naopak k největšímu poklesu obyvatel došlo v obci Česká Třebová (-5,7 %). Tabulka 3.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Česká Třebová v letech 2001 - 2011 Obec Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Rok 2001

2011 17 036 300 747 550 813 19 446

16 069 328 803 632 801 18 633

- 48 -

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně -967 28 56 82 -12 -813

-5,7 9,3 7,5 14,9 -1,5 -4,2

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Z následujícího obrázku je patrné, že v obci Česká Třebová došlo v letech 2006 – 2011 k výraznému poklesu počtu obyvatel způsobenému migrací (540 obyvatel). V ostatních obcích SO ORP došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel, především v obci Semanín (80 obyvatel). Z toho vyplývá, že většina obyvatel České Třebové, kteří se vystěhovali, odešli mimo správní obvod, což může být způsobeno ekonomickou recesí a následným úbytkem pracovních míst v lokalitě. Mapa 3.3.1: Migrační saldo v letech 2006 – 2011

- 49 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vývoj hrubé míry migračního salda SO ORP Česká Třebová kopíruje migrační saldo správního obvodu v absolutních číslech. Největší nárůst hrubé míry migračního salda v letech 2006 – 2011 měla opět obec Semanín. Mírný pokles zaznamenala obec Česká Třebová. Mapa 3.3.2: Hrubá míra migračního salda v letech 2006 – 2011

Data za přirozenou měnu obyvatel a migraci za Pardubický kraj a obce správního obvodu obce s rozšířenou působností Česká Třebová jsou uvedeny v příloze (tabulka B 1 a B 2). Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení obyvatel Pardubického kraje se v posledních deseti letech výrazně změnilo ve smyslu stárnutí populace, což lze dobře vidět na indexu stáří, který vyjadřuje počet obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 14 let. V roce 2001 byl index stáří průměrně za celý kraj 83,1, - 50 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ale v roce 2011 už dosahoval hodnoty 109. Nejvyšší index stáří je v SO ORP Pardubice (123,4), Přelouč (123,3), Hlinsko (119,4) a Česká Třebová (114,9) a naopak nejnižší index byl změřen v Lanškrouně (90,5), což je i tak velice vysoká hodnota. V celém kraji ubývá obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,1 %) a roste počet obyvatel v postproduktivním věku (2,1 %). Tabulka 3.3.3: Věková struktura SO ORP v Pardubickém kraji 0 - 14 SO ORP

2001

2011

65 a více

15 - 64 Rozdíl

Česká Třebová 17,2 14,4 Hlinsko 17,7 14,4 Holice 16,3 16,1 Chrudim 17,1 14,7 Králíky 19,5 14,9 Lanškroun 17,5 15,7 Litomyšl 18,3 15,6 Moravská Třebová 17,6 14,6 Pardubice 15,2 13,9 Polička 17,9 15,3 Přelouč 16,0 13,4 Svitavy 16,5 15,3 Ústí nad Orlicí 17,1 15,1 Vysoké Mýto 17,3 15,7 Žamberk 18,6 15,4 Pardubický kraj 16,8 14,7 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

2001

2011

Rozdíl

2001

2011

Rozdíl

Index stáří 2001

Index stáří 2011

-2,9

69,7

69,1

-0,5

13,1

16,5

3,4

76,1

114,9

-3,3 -0,1 -2,3 -4,5 -1,8 -2,7

67,5 68,8 68,6 69,4 70,1 68,1

68,3 68,8 69,3 69,4 70,1 69,0

0,8 0,0 0,7 0,0 0,0 0,9

14,7 14,9 14,3 11,1 12,4 13,7

17,2 15,1 16,0 15,7 14,2 15,4

2,5 0,2 1,7 4,5 1,8 1,8

82,9 91,7 83,8 57,1 70,8 74,9

119,4 93,4 108,6 104,9 90,5 99,0

-3,0 -1,3 -2,7 -2,6 -1,2 -1,9 -1,6 -3,3

69,3 69,9 68,1 69,5 70,9 68,9 68,1 69,0

69,9 69,0 68,8 70,1 69,4 68,9 68,5 70,0

0,7 -1,0 0,8 0,7 -1,5 0,0 0,4 1,0

13,1 14,9 14,0 14,6 12,6 14,1 14,6 12,4

15,4 17,1 15,9 16,5 15,3 16,0 15,8 14,6

2,3 2,2 1,9 1,9 2,7 1,9 1,2 2,3

74,6 98,1 78,0 91,3 76,7 82,5 84,3 66,3

105,3 123,4 103,9 123,3 100,5 105,7 100,8 95,2

-2,1

69,2

69,2

0,0

14,0

16,1

2,1

83,1

109,0

Pozn.: Index stáří [%] = (0-14)*100/(65 a více)

Ve srovnání s krajem nastal v SO ORP Česká Třebová větší pokles obyvatel v předproduktivním a produktivním věku a větší nárůst obyvatel v postproduktivním věku než je celokrajský průměr. V rámci SO ORP Česká Třebová má nejvyšší index stáří obec Česká Třebová, kdy jeho hodnota činí 121,9 (v roce 2001 77,3). Naopak nejnižší index stáří a pokles oproti roku 2001 byl zaznamenán v obci Semanín (58,5). Tabulka 3.3.4: Věková struktura obcí SO ORP Česká Třebová 2001

2011

65 a více

-3,0 -4,8 -1,6 1,6 -3,6

69,7 67,7 70,0 71,3 68,3

68,8 71,3 71,0 69,1 72,9

-0,9 3,7 1,0 -2,1 4,6

13,2 12,3 13,0 10,9 13,0

17,1 13,4 13,6 11,4 12,0

3,9 1,1 0,6 0,5 -1,1

Index stáří 2001 77,3 61,7 76,4 61,2 69,7

-2,9

69,7

69,1

-0,5

13,1

16,5

3,4

76,1

0 - 14 Obec

15 - 64 Rozdíl

Česká Třebová 17,1 14,1 Přívrat 20,0 15,2 Rybník 17,0 15,4 Semanín 17,8 19,5 Třebovice 18,7 15,1 SO ORP Česká 17,2 14,4 Třebová Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

2001

2011

- 51 -

Rozdíl

2001

2011

Rozdíl

Index stáří 2011 121,9 88,0 87,9 58,5 79,3 114,9

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Prognóza Zatímco v roce 2000 bylo v SO ORP Česká Třebová nejvíce lidí ve věku 15 – 24 let, v roce 2010 to už byli lidé ve věkové skupině 30 – 39 let. Prognóza ukazuje, že do roku 2030 lze předpokládat výrazné snížení počtu osob do 35 let a nejpočetnější skupinou se stanou lidé ve věku 50 – 59 let. Graf 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Česká Třebová dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Z demografické prognózy SO ORP Česká Třebová vyplývá, že v roce 2030 dojde k výraznému nárůstu počtu obyvatel starších 65 let z 15,9 % v roce 2010 na 22 % obyvatel v roce 2030. Očekává se snížení počtu obyvatel v produktivním věku z 69,6 % na 62,8 %. Zvýší se počet dětí do 14 let z 14,5 % v roce 2010 na 15,2 % v roce 2030. Tabulka 3.3.5: Rozložení obyvatel SO ORP Česká Třebová dle věkové struktury v roce 2010, 2030 Věková struktura Dětská složka (0 - 14 let)

2010 Absolutně

2030

Relativně (%)

Absolutně

Relativně (%)

2 711

14,5%

2 717

15,2%

13 030

69,6%

11 230

62,8%

Senioři (65+) 2 971 Celkem 18 712 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

15,9% 100,0%

3 924 17 871

22,0% 100,0%

Produktivní věk (15 - 64 let)

Následující věková pyramida zachycuje stav populace v SO ORP Čeká Třebová v letech 2010 a 2030. Z pyramidy jsou patrné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin obyvatelstva. Budou přibývat lidé v postproduktivním věku a výrazně ubude lidí v produktivním věku do 39 let. Do roku 2030 se mírně zvýší počet dětí ve věku od 5 do 14 let, ale sníží se počet dětí do 4 let. - 52 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek 3.3.1: Věková pyramida SO ORP Česká Třebová pro roky 2010 a 2030 Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Vzdělanostní struktura obyvatel V celém Pardubickém kraji výrazně klesl počet lidí se základním vzděláním (včetně neukončeného) a lidí vyučených nebo se střední školou bez maturity. Největší pokles byl zaznamenán v SO ORP Holice. Oproti tomu narostl počet lidí s maturitou a ukončeným vysokoškolským vzděláním, přičemž největší nárůst počtu lidí s maturitou je v SO ORP Pardubice, Holice a Hlinsko a nejvíce vysokoškoláků přibylo v SO ORP Holice. V SO ORP Pardubice je největší podíl lidí s maturitou a vysokou školou – viz příloha (Tabulka B 3). V SO ORP Česká Třebová také klesl počet lidí se základním vzděláním (včetně neukončeného), nicméně klesl nejméně z celého kraje a má po ORP Pardubice druhý nejvyšší podíl lidí s maturitou. Obec Česká Třebová má v rámci SO ORP Česká Třebová nejvyšší podíl lidí s maturitou a vysokoškolsky vzdělaných lidí. Oproti tomu obec Třebovice má největší podíl lidí se základním vzděláním (včetně neukončeného) a lidí vyučených nebo se střední školou bez maturity – viz příloha (Tabulka B 4). K nejvyššímu nárůstu počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí došlo v absolutních číslech v obci Česká Třebová (377 osob). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Rybník (4,2 %), kdy v roce 2001 měla tato obec pouze 2,9 % vysokoškolsky vzdělaných občanů.

- 53 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 3.3.6: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v SO ORP Česká Třebová Obce

Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí

2001 Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová Zdroj dat: SLDB2001, SLDB2011

941 10 18 4 7

2011 1 318 22 48 17 20

Rozdíl 377 12 30 13 13

980

1 425

445

Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 6,7 9,5 2,9 4,2 7,9 3,7 2,9 7,1 4,2 0,9 3,3 2,5 1,1 2,9 1,9 6,1

8,9

2,8

Školství V SO ORP Česká Třebová se nachází 7 mateřských škol a 7 základních škol, z toho ve třech případech se jedná o sloučená pracoviště pro oba typy škol a v jednom případě o základní školu praktickou. V regionu se nachází také jedna základní umělecká škola. V SO ORP Česká Třebová se také nachází 2 střední školy, obě na území obce Česká Třebová. Konkrétně se jedná o gymnázium a od 1.7.2011 sloučená Vyšší odborná škola a střední škola technická Česká Třebová, která poskytuje také vyšší vzdělání v oborech Sociální práce, Logistika a management. Vysoké vzdělání na území SO ORP Třebová poskytuje Dopravní fakulta Jana Pernera – Dislokované pracoviště Česká Třebová. V obci Přívrat není žádné školské zařízení. Přehled školských zařízení v SO ORP České Třebové je uveden v příloze (tabulka B 5). Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče V SO ORP Česká Třebová se nacházejí všechna zdravotnická zařízení i zařízení sociálních služeb pouze v obci Česká Třebová, kromě dvou detašovaných ordinací praktického lékaře fungujících v obci Třebovice. Přehled všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče v SO ORP České Třebové je uveden v příloze (tabulka B 6). Veřejný a kulturní život obcí V rámci SO ORP Česká Třebová je několik občanských a dobrovolnických organizací, které pořádají řadu akcí na lokální úrovni. Největší prostor kultuře a sportu poskytuje obec Česká Třebová. Středem dění je zrekonstruované Kulturní centrum, které má víceúčelový sál, malý sál a výstavní síň. Zde se pořádají koncerty a divadelní představení dvou místních divadelních spolků a hostujících souborů. Divadelní soubory jsou Hýbl a TRIARIUS a loutkový soubor Čtyřlístek. Dále je zde klub Modrý trpaslík pro alternativní formy a několik amatérských hudebních skupin. Ve městě se koná pravidelně několik divadelních a hudebních festivalů, koncertů a výstav. Dále je zde Městská knihovna a Městské muzeum. V září 2012 byla otevřena nová budova Městského muzea Česká Třebová, čímž vznikly nové prostory pro krátkodobé i stálé expozice zaměřené na dopravu. V obci Česká Třebová se nachází také celá řada sportovních zařízení, jako jsou například krytý bazén, lyžařský areál, lanový park, zimní stadion, bike park a mnohá další.

- 54 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V SO ORP Česká Třebová je také množství turistických zajímavostí, naučných stezek a kulturních památek. 3.4

Bydlení

Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. Domovní a bytový fond Domovní fond V Pardubickém kraji byl v letech 2001 – 2011 zaznamenán nárůst bytových domů o 13,5 % a rodinných domů o 7,5 %. Celkově je ve všech ORP vyšší nárůst bytových domů, kromě SO ORP Pardubice, kde více přibylo rodinných domů. Tabulka 3.4.1: Bytový a domovní fond v Pardubickém kraji Rok SO ORP

Bytové domy 2001

Bytové domy 2011

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně

Česká Třebová 349 385 Hlinsko 226 266 Holice 112 146 Chrudim 1 196 1 342 Králíky 185 211 Lanškroun 326 422 Litomyšl 297 348 Moravská Třebová 475 533 Pardubice 2 383 2 617 Polička 294 322 Přelouč 359 410 Svitavy 506 614 Ústí nad Orlicí 433 484 Vysoké Mýto 531 594 Žamberk 441 511 Pardubický kraj 8 113 9 205 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Relativně

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok Rodinné domy 2001

Rodinné domy 2011

Absolutně

Relativně

36 40 34 146 26 96 51

10,3 17,7 30,4 12,2 14,1 29,4 17,2

2 734 4 391 3 964 15 693 1 589 3 996 5 655

2 826 4 521 4 459 16 550 1 614 4 249 5 971

92 130 495 857 25 253 316

3,4 3,0 12,5 5,5 1,6 6,3 5,6

58 234 28 51 108

12,2 9,8 9,5 14,2 21,3

5 170 13 751 3 851 4 791 5 630

5 418 15 988 4 043 5 141 5 784

248 2 237 192 350 154

4,8 16,3 5,0 7,3 2,7

51

11,8

4 313

4 624

311

7,2

63 70

11,9 15,9

5 700 5 360

6 118 5 753

418 393

7,3 7,3

1 092

13,5

86 588

93 059

6 471

7,5

- 55 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V SO ORP Česká Třebová byl zaznamenán jen nepatrný nárůst počtu rodinných domů, nejvíce v obcích Přívrat (12 %) a Rybník (11,4 %). Větší byl nárůst bytových domů (10,3 %), kdy nejvíce přibylo bytových domů v obci Česká Třebová a Semanín. Tabulka 3.4.2: Bytový a domovní fond v rámci ORP Rok Obec Česká Třebová

Bytové Bytové domy 2001 domy 2011

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutn ě

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolut Relativ ně ně

Rok Rodinné domy 2001

Rodinné domy 2011

335

362

27

8,1

2 143

2 190

47

2,2

Přívrat

1

1

0

0

75

84

9

12

Rybník

8

9

1

12,5

185

206

21

11,4

Semanín

1

7

6

600

135

141

6

4,4

Třebovice

4

6

2

50

196

205

9

4,6

36

10,3

2 734

2 826

92

3,4

SO ORP Česká 349 385 Třebová Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Stáří domovního fondu V SO ORP Česká Třebová byl zaznamenán nejvyšší nárůst výstavby domů v letech 1991 – 2000 v obcích Přívrat (20,8 %) a Rybník (16,9 %). V obci Česká Třebová byl nejvyšší nárůst výstavby domů v absolutních číslech (214 z celkových 299 nových domů v SO ORP Česká Třebová). Tabulka 3.4.3: Stáří domovního fondu [%] Obec

1919 a dříve 13,2 14,3 15,3 13,6 14,3

Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová 13,5 Zdroj dat: SLDB2011; předběžné výsledky

19201945 26,2 22,1 24,3 16,9 28,1

Domy postavené 1946196119711960 1970 1980 7,2 10,1 21,6 3,9 11,7 18,2 4,2 10,1 18,0 4,2 16,1 18,6 4,6 10,2 19,9

25,7

6,6

10,4

19811990 12,5 9,1 11,1 19,5 10,7

19912000 9,2 20,8 16,9 11,0 12,2

12,5

10,3

21,0

Bytový fond Bytový fond zaznamenal v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 celkový nárůst o 3,5 %. K největšímu nárůstu došlo v SO ORP Lanškroun a Holice, k mírnému poklesu v SO ORP Králíky, Hlinsko a Česká Třebová. Tabulka 3.4.4: Obydlené byty v SO ORP Pardubického kraje SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim

Obydlené byty 2001

Rok Obydlené byty 2011

7 078 7 500 5 489 28 939

7 070 7 423 6 032 29 510

- 56 -

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně -8 -77 543 571

-0,1 -1,0 9,9 2,0

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP

Obydlené byty 2001

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně

Rok Obydlené byty 2011

Králíky 3 203 Lanškroun 7 407 Litomyšl 8 891 Moravská Třebová 9 610 Pardubice 46 288 Polička 6 896 Přelouč 8 623 Svitavy 11 354 Ústí nad Orlicí 9 862 Vysoké Mýto 11 649 Žamberk 10 015 Pardubický kraj 182 804 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

3 123 8 148 9 171 9 639 48 907 7 024 8 965 11 755 10 098 11 816 10 515 189 196

-80 741 280 29 2 619 128 342 401 236 167 500 6 392

-2,5 10,0 3,1 0,3 5,7 1,9 4,0 3,5 2,4 1,4 5,0 3,5

V SO ORP Česká Třebová došlo k celkovému mírnému poklesu bytového fondu (o 0,1 %). K největšímu poklesu došlo v obci Česká Třebová (o 1,2 %) a naopak výrazněji narostl počet bytů v obcích Rybník a Semanín. Tabulka 3.4.5: Obydlené byty v obcích SO ORP Česká Třebová Rok Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011

Obec

Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

6 297 99 259 167 256 7 078

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně

6 220 108 293 189 260 7 070

-77 9 34 22 4 -8

-1,2 9,1 13,1 13,2 1,6 -0,1

Vlastnictví bytového fondu V Pardubickém kraji došlo v letech 2001 - 2011 k největšímu nárůstu bytů v osobním vlastnictví a to o 27 996 bytů. Největší nárůst byl zaznamenán v ORP Pardubice (o 13 418 bytů). Nájemních bytů ubylo o 32,8 % a družstevních bytů ubylo o 39,8 %. Počet bytů ve vlastním domě se mírně zvýšil (o 1,6 %). Tabulka s údaji o vlastnictví bytů v Pardubickém kraji je uvedena v příloze (Tabulka B 7). V SO ORP Česká Třebová došlo stejně jako v celém kraji k výraznému nárůstu bytů v osobním vlastnictví a oproti zbytku kraje k výraznějšímu zvýšení počtu družstevních bytů (o 45,5 %). K tomuto nárůstu došlo v obci Česká Třebová, kde zároveň výrazně klesl počet nájemních bytů (o 68 %). Tabulka 3.4.6: Vlastnictví bytů v SO ORP Česká Třebová

Obec

Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín

Byt ve vlastním domě 2001

2011

2 138 77 197 133

2 126 80 210 133

Rozdíl [%] -0,6 3,9 6,6 0,0

Vlastník bytů V osobním Nájemní vlastnictví Rozdíl 2001 2011 2001 2011 [%] 214 0 12 0

1 060 2 314 4 5 34 20 10 25

- 57 -

740 4 14 33

-68,0 -20,0 -30,0 32,0

Družstevní Rozdíl [%]

2001

2011

1 228 4 0 0

1 787 45,5 4 0,0 1 0 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec

Byt ve vlastním domě Rozdíl [%] 191 -2,6

2001

2011

Třebovice 196 SO ORP Česká Třebová 2 741 2 740 Zdroj dat: SLDB2001, SLDB2011

0,0

Vlastník bytů V osobním Nájemní vlastnictví Rozdíl 2001 2011 2001 2011 [%] 6 26 23 18 -21,7 232

1 134 2 387

809

-66,1

Družstevní 2001 0 1 232

Rozdíl [%] 1 -

2011

1 793

45,5

V rámci celého Pardubického kraje výrazně ubylo množství domů ve vlastnictví bytových družstev (o 37 %) a ve vlastnictví obce nebo státu (o 20 %). Výjimku tvoří SO ORP Holice a Vysoké Mýto, kde přibylo domů ve vlastnictví obce nebo státu. Mírně roste počet domů ve vlastnictví fyzických osob (o 7 %), přičemž nejvíce je to v SO ORP Pardubice (o 15,3 %). Výrazně stoupl počet domů ve vlastnictví kombinace vlastníků (o 1520 domů) a ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (o 4078 bytů). Podrobný přehled vlastnictví domů v Pardubickém kraji je uveden v příloze (Příloha B 8). V SO ORP Česká Třebová je oproti zbytku kraje patrný výrazný nárůst domů ve vlastnictví bytových družstev (o 57,1 %). Největší přírůstek byl zaznamenán v obci Česká Třebová, kde zároveň prudce poklesl počet domů ve vlastnictví obce nebo státu (o 69,6 %). Tabulka 3.4.7: Vlastnictví domů v SO ORP Česká Třebová Obec

Fyzická osoba 2001 2011

Česká Třebová 2 131 2 194 Přívrat 72 83 Rybník 186 209 Semanín 121 135 Třebovice 198 203 SO ORP Česká Třebová 2 708 2 824 Zdroj dat: SLDB2001, SLDB2011

Obec, stát 2001

2011

Vlastník domů Kombinace Bytové vlastníků družstvo 2001 2011 2001 2011

Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) 2001 2011

204 2 3 9 8

62 2 1 9 5

0 0 0 0 0

76 0 0 2 3

97 1 0 0 0

153 1 0 0 0

0 0 0 0 0

61 0 4 0 1

226

79

0

81

98

154

0

66

Připojení k internetu Z celkového počtu 7070 obydlených bytů je v SO ORP Česká Třebová celkem 57,8 % bytů vybavených počítačem a 53 % bytů vybavených počítačem s internetem. Největší podíl obydlených bytů napojených na internet je v obci Přívrat (59,3 %), naopak nejmenší podíl je v obci Třebovice (46,2 %). Tabulka 3.4.8: Vybavenost obcí v SO ORP Česká Třebová počítači a připojení k internetu Obec Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice ORP Česká Třebová Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2011

Obydlené byty celkem

vybavené počítačem

6220 108 293 189 260 7 070

57,9 63,9 57,3 58,7 52,3 57,8

- 58 -

Z toho (%) vybavené počítačem s internetem 53,2 59,3 51,9 51,9 46,2 53,0

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

3.5

Rekreace

Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socio-ekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představuje rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) SO ORP Česká Třebová Na území SO ORP Česká Třebová se kromě řady historických a kulturních památek nachází také velké množství přírodních zajímavostí a naučných a turistických stezek. Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří celá městská památková zóna v České Třebové, v jejímž středu leží staré náměstí a kostel sv. Jakuba Většího a tvoří centrum města, dále pak např. Rotunda sv. Kateřiny nebo Kaple P. Marie v Kozlově a mnohé další. V České Třebové je celá řada zelených ploch, mezi kterými vyniká park Javorka z konce 19. Století v anglickém stylu, z něhož vychází několik turistických stezek. K nejatraktivnějším přírodním zajímavostem patří přírodní rezervace Třebovské stěny, smyslově naučná stezka údolím Skuhrovského potoka, Semanínské naučné stezky a řada dalších turistických a cyklistických stezek.

- 59 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Pardubického kraje koncentrovány především do SO ORP Pardubice a Chrudim, které jsou významnými turistickými destinacemi. V SO ORP Česká Třebová je nejméně ubytovacích zařízení v celém kraji (4 ubytovací zařízení) s nejmenším počtem lůžek (50 lůžek). Ubytovací kapacity jednotlivých správních obvodů jsou uvedeny v příloze (Příloha 5). Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je nejvíce objektů v obci Česká Třebová (92 objektů) a v obci Přívrat (33 objektů), který má nejvyšší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu (26 %). Tabulka 3.5.1: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Česká Třebová Obec

Domy celkem

Česká Třebová

Slouží k rekreaci

Podíl [%]

2 932

92

3,1

Přívrat

127

33

26,0

Rybník

244

8

3,3

Semanín

165

6

3,6

246 3 714

14 153

5,7 4,1

Třebovice SO ORP Česká Třebová Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2011

Návštěvnost V Pardubickém kraji jsou nejnavštěvovanějšími místy SO ORP Chrudim a Pardubice, které také mají největší počet nocujících hostů. Nejmenší návštěvnost v celém kraji má SO ORP Česká Třebová s 2165 návštěvníky za rok. Přehled počtu návštěvníků a přenocování v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje je uveden v příloze (Příloha B 10). Turistické trasy, cyklostezky Na celém území SO ORP Česká Třebová je možné provozovat zejména letní turistiku a cykloturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek, která je vymezena na následujícím obrázku.

- 60 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.5.1: Sítě turistických tras a cyklostezek na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012

Celkově dosahují turistické trasy 94,2 km a cyklostezky 51,5 km. Turistické trasy probíhají především na západě území, cyklostezky se vyskytují téměř v celém území. Menší koncentrace se projevuje na území obce Třebovice. Naopak nejvyšší koncentrace je na území obce Česká Třebová. Délky turistických tras a cyklostezek upřesňují následující tabulky. Tabulka 3.5.2: A106 turistické trasy Název obce Rybník Semanín Česká Třebová Přívrat Třebovice Celkem SO ORP Česká Třebová Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Délka (km) 7,4 7,7 67,1 7,7 4,3 94,2

- 61 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 3.5.3: A106 cyklostezky Název obce

Délka (km)

Rybník Semanín Česká Třebová Přívrat Třebovice Celkem SO ORP Česká Třebová Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

3,9 6,5 29,4 5,9 5,9 51,5

- 62 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

4 Ekonomický pilíř Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP Česká Třebová, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Česká Třebová a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. 4.1

Regionální ekonomika

O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Na území SO ORP Česká Třebová s k 1. 1. 2011 nacházelo 21 ekonomických subjektů s více než 50 zaměstnanci, přičemž většina z nich (19) sídlí v obci Česká Třebová. Největšími zaměstnavateli na sledovaném území jsou CZ LOKO, a.s. a KORADO, a.s., které mají více než 500 zaměstnanců. Nejvýraznější změnou ve struktuře významných zaměstnavatelů bylo zaniknutí BPT – CT, s.r.o. v roce, jejíž veškeré jmění se všemi právy a povinnostmi přešlo sloučením na firmu BÖHM PLAST-TECHNIK a.s., která zaměstnává více než 200 osob. V roce 2008 vznikla firma SOLIMONT, s.r.o., která zaměstnává více než 50 osob. Nová pracovní místa vzniknou výstavbou logistického centra nadregionálního významu společnosti Metrans a.s. Nejvýznamnější zaměstnavatelé na území SO ORP Česká Třebová jsou uvedeni v následující tabulce. Tabulka 4.1.1: Nejvýznamnější zaměstnavatelé na území SO ORP Česká Třebová s více než 50 zaměstnanci Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

CZ LOKO, a.s.

Česká Třebová

Výroba železničních lokomotiv a vozového parku

500 - 999

KORADO, a.s.

Česká Třebová

Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení

500 - 999

BÖHM PLAST-TECHNIK a.s.

Česká Třebová

Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů

200 - 249

L D M, spol. s r. o.

Česká Třebová

Výroba ostatních potrubních armatur

200 - 249

Řetězárna Česká Třebová s.r.o.

Česká Třebová

Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin

200 - 249

DRUMEL a Co. s.r.o.

Česká Třebová

Obrábění

100 - 199

IMS - Drašnar s. r. o.

Česká Třebová

Výroba ostatních plastových výrobků

100 - 199

- 63 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

Josef Škrkoň - Techplast, a.s.

Rybník

Výroba ostatních plastových výrobků

100 - 199

Město Česká Třebová

Česká Třebová

Všeobecné činnosti veřejné správy

100 - 199

ORLÍK-KOMPRESORY výrobní družstvo

Česká Třebová

Výroba ostatních obráběcích strojů

100 - 199

SINTEX, a.s.

Česká Třebová

Výroba pletených a háčkovaných materiálů

100 - 199

Eko Bi s.r.o.

Česká Třebová

Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných

50 - 99

MIKA a.s.

Česká Třebová

Výroba parfémů a toaletních přípravků

50 - 99

Presplast, s.r.o.

Česká Třebová

Výroba ostatních plastových výrobků

50 - 99

Sociální služby Česká Třebová

Česká Třebová

Sociální péče v domovech pro seniory

50 - 99

SOLEA CZ výrobní družstvo

Rybník

Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n.

50 - 99

SOLIMONT s.r.o.

Česká Třebová

Výroba košťat a kartáčnických výrobků

50 - 99

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště technických oborů, Česká Třebová, Skalka 1692

Česká Třebová

Střední odborné vzdělávání na učilištích

50 - 99

Vyšší odborná škola a Střední odborná škola Gustava Habrmana, Česká Třebová, Habrmannova 1540

Česká Třebová

Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách

50 - 99

Základní škola Česká Třebová, Habrmanova ulice

Česká Třebová

Primární vzdělávání

50 - 99

Základní škola Česká Třebová, Nádražní ulice

Česká Třebová

Primární vzdělávání

50 - 99

Zdroj dat: Ústav územního rozvoje Data aktuální k 1. 1. 2011

Obsazená pracovní místa Počet obsazených míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených míst znamená posilování regionu. V letech 2001 – 2010 došlo v SO ORP k poklesu pracovních míst o 917. K největšímu poklesu došlo v obci Česká Třebová, naopak nárůst počtu pracovních míst zaznamenala obec Třebovice.

- 64 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 4.1.2: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Česká Třebová Obec Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová

2007 7 739 15 155 65 92 8 066

Počet obsazených pracovních míst 2010 Relativní změna [%] Absolutní změna 6 800 -12,1 -939 15 0,0 0 145 -6,5 -10 60 -7,7 -5 129 40,2 37 7 149 -11,4 -917

Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12. daného roku

Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V Pardubickém kraji došlo v letech 2004 – 2011 k mírnému nárůstu míry podnikatelské aktivity na 175 podnikatelů na 1000 obyvatel. Největší míra podnikatelské aktivity je v SO ORP Pardubice s více než 192 ‰. Nejmenší míra podnikatelské aktivity je v SO ORP Moravská Třebová, kde na 1000 obyvatel připadalo 144 podnikatelů. Přehled vývoje míry podnikatelské aktivity mezi roky 2004 – 2011 ve všech SO ORP Pardubického kraje je uveden v příloze (Tabulka C 2). Ve všech obcích ORP Česká Třebová, má míra podnikatelské aktivity mírně rostoucí trend, ale stále má druhou nejnižší míru v kraji (153,2 ‰). Nejvyšší míra podnikatelské aktivity je od roku 2007 v obci Rybník (180,6 ‰) a naopak nejnižší je v obci Semanín (112,3 ‰). Tabulka 4.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Česká Třebová [‰] Obec

2004

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2007 2011

Česká Třebová 141,0 142,1 Přívrat 129,6 130,2 Rybník 128,9 151,0 Semanín 83,2 99,9 Třebovice 120,1 120,4 SO ORP Česká Třebová 137,8 140,1 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31.12. daného roku

4.2

154,8 149,4 180,6 112,3 127,3 153,2

Trh práce

Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dána postupným odchodem

- 65 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Největší pokles míry zaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje zaznamenal SO ORP Moravská Třebová a Králíky, nejvyšší zaměstnanost je v SO ORP Pardubice – viz příloha (tabulka C 3). Největší pokles míry zaměstnanosti oproti roku 2001 v SO ORP Česká Třebová nastal v obci Třebovice, naopak zaměstnanost stoupla v obci Semanín. Nejvyšší zaměstnanost je v obci Přívrat. Tabulka 4.2.1: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Česká Třebová [%] Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011

Obec Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

65,9 68,0 68,3 55,1 65,9 65,7

62,0 67,9 60,7 59,3 56,0 61,7

Míra nezaměstnanosti Ve všech SO ORP Pardubického kraje došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu míry nezaměstnanosti, i když za poslední rok byl zaznamenán pokles o 0,8 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je dlouhodobě v SO ORP Moravská Třebová (14,5 % v roce 2011) a Svitavy (12,7 % v roce 2011). Nejnižší míra nezaměstnanosti je v celém sledovaném období v SO ORP Pardubice (6,8 % v roce 2011), Holice (7,1 % v roce 2011) a Žamberk (7,2 % v roce 2011). Míra nezaměstnanosti v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje je uvedena v příloze (tabulka C 4). SO ORP Česká Třebová má v rámci Pardubického kraje třetí nejvyšší míru nezaměstnanosti (12 %) a ve všech obcích došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu této hodnoty, i když oproti roku 2010 došlo k mírnému poklesu. Obcí s nejvyšší a stále rostoucí mírou nezaměstnanosti je Semanín (22,8 %), naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je v obci Česká Třebová. Tabulka 4.2.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Česká Třebová [%] Obec Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová Zdroj dat: GIS0 statistika

2007

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

8,2 5,6 6,5 10,0 10,1 8,2

7,4 4,4 6,2 10,1 8,5 7,4

11,1 9,8 12,9 19,9 14,3 11,6

12,1 13,4 14,8 20,7 14,4 12,5

2011 11,5 12,9 13,5 22,8 13,6 12,0

Podíl nezaměstnaných žen Podíl nezaměstnaných žen se v Pardubickém kraji mezi lety 2007 až 2011 snížil z 54,3 % na 48,8 %, za poslední rok se procento ve většině SO ORP opět mírně zvýšilo. SO ORP s dlouhodobě nejvyšším podílem jsou Králíky (53,8 %). Výrazně pod průměrem kraje se - 66 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. pohybuje SO ORP Polička, kde podíl nezaměstnaných žen dosahuje 40,6 %. Podrobný přehled podílu nezaměstnaných žen v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje je uveden v příloze (Tabulka C 5). V SO ORP Česká Třebová se podíl nezaměstnaných žen pohybuje pod průměrem kraje. V letech 2007 – 2011 mírně poklesl, i když v obcích Rybník a Třebovice se podíl nezaměstnaných žen od roku 2007 zvýšil. Nejvyšší podíl nezaměstnaných žen má obec Česká Třebová (47,5 % v roce 2011) a výrazně nejnižší je v obci Třebovice (36,5 % v roce 2011). Tabulka 4.2.3: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Česká Třebová [%] Obec Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová Zdroj dat: GIS0 statistika

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010

2007 49,8 53,4 37,9 53,8 35,6 48,9

52,1 64,2 39,0 46,4 43,2 51,2

47,3 47,2 46,1 46,2 40,4 46,8

2011

47,0 48,0 38,7 45,2 33,6 45,9

47,5 47,0 43,7 47,0 36,5 46,8

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkově nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. Ve všech SO ORP Pardubického kraje došlo od roku 2007 k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti z 2,2 % v roce 2007 na 3 % v roce 2011. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je v SO ORP Moravská Třebová (6,4 % v roce 2011), naopak nejmenší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP Holice a Králíky – viz příloha (Tabulka C 6). SO ORP Česká Třebová má třetí nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v kraji (5,5 % v roce 2011), přičemž nejvyšší je tento podíl v obci Semanín (12 % v roce 2011). Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je v obcích Třebovice a Česká Třebová. Tabulka 4.2.4: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Česká Třebová [%] Obec Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová Zdroj dat: GIS0 statistika

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2007 3,3 1,8 2,1 3,4 4,7 3,3

2,8 1,3 2,3 3,5 4,3 2,9

3,3 2,4 2,4 6,6 2,7 3,3

4,8 4,7 4,5 9,9 3,9 4,9

2011 5,3 7,2 6,1 12,0 5,0 5,5

Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo V důsledku ekonomické krize došlo v Pardubickém kraji v roce 2009 k prudkému růstu počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo, kdy v roce 2010 dosahoval tento počet 10,8 uchazečů. V roce 2011 se počet uchazečů na jedno pracovní místo snížil na 8,4 uchazečů. Nejlepší je dlouhodobě situace v SO ORP Pardubice, kdy na jedno volné pracovní místo - 67 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. připadá 4,1 uchazečů, podprůměrných hodnot bylo dosaženo také v SO ORP Přelouč, Vysoké Mýto a Žamberk. Nejhorší stav je v SO ORP Moravská Třebová, kde na jedno volné pracovní místo připadá 36,1 uchazečů. Dalšími SO ORP s výrazně nadprůměrnými hodnotami jsou Králíky a Hlinsko. Tabulka 4.2.5: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Pardubického kraje SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj Zdroj dat: GIS0 statistika; roční průměry

2007

Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo 2008 2009 2010 4,0 2,4 2,4 2,4 4,7 1,3 4,4 7,0 0,8 3,1 2,3 5,1 1,9 1,2 1,7 1,9

6,5 2,9 1,1 1,9 13,6 2,5 2,9 6,3 0,6 2,3 2,9 4,6 3,0 1,7 2,4 1,7

37,4 16,5 13,5 9,8 23,9 24,5 7,8 25,9 5,8 12,8 2,5 21,1 12,9 14,2 13,7 9,9

27,0 35,1 13,7 18,1 32,6 12,7 11,5 35,3 4,7 14,8 4,2 19,1 14,9 22,2 10,5 10,8

2011 15,5 22,1 9,5 10,6 23,2 13,6 8,4 36,1 4,1 17,1 6,0 13,1 9,3 6,5 7,3 8,4

Situace v SO ORP Česká Třebová kopíruje stav v obci Česká Třebová, kde v roce 2009 došlo k prudkému nárůstu počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo, kdy na jedno pracovní místo připadalo 40,4 nezaměstnaných. Po roce 2009 došlo opět k výraznému poklesu této hodnoty až na 14,7 nezaměstnaných v roce 2011. V současné době je nejhorší situace v obci Třebovice, kde na jedno pracovní místo připadá 16,7 uchazečů. Nejlépe je na tom obec Rybník s 10,8 uchazeči na pracovní místo. 4.3

Daňová výtěžnost

Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost v SO ORP Pardubického kraje v letech 2010 – 2011 mírně poklesla, v roce 2011 dosáhla 10 000 Kč na obyvatele. K největšímu nárůstu daňové výtěžnosti došlo v SO ORP Přelouč, Polička a Hlinsko. U řady SO ORP se hodnoty daňové výtěžnosti nezměnily. Nejvyšších hodnot daňové výtěžnosti v rámci Pardubického kraje dosahuje SO ORP Pardubice a Přelouč (11 500 Kč na obyvatele). Nejnižší hodnoty daňové výtěžnosti jsou v SO ORP Holice a Žamberk (8 500 Kč na obyvatele).

- 68 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka 4.3.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Pardubického kraje (v tis. Kč) SO ORP

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2010

2011

Česká Třebová 179 495,0 Hlinsko 192 269,3 Holice 146 524,9 Chrudim 755 040,9 Králíky 83 221,2 Lanškroun 207 689,4 Litomyšl 257 810,4 Moravská Třebová 274 371,1 Pardubice 1 486 062,0 Polička 187 580,0 Přelouč 272 832,9 Svitavy 315 388,1 Ústí nad Orlicí 264 104,0 Vysoké Mýto 302 356,0 Žamberk 250 369,9 Pardubický kraj 5 175 115,1 Zdroj dat: MF ČR; Bilance příjmů

182 433,6 198 259,6 146 216,9 753 240,0 82 623,9 207 620,5 264 547,4 262 203,3 1 461 646,0 193 664,5 283 096,8 313 809,9 258 376,4 299 151,3 251 007,8 5 157 897,9

Rozdíl

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl

2 938,6 5 990,2 -308,0 -1 800,9 -597,3 -68,9 6 737,0 -12 167,8 -24 416,0 6 084,6 10 263,8 -1 578,2 -5 727,6 -3 204,7 637,9 -17 217,1

9,6 8,9 8,5 9,1 9,2 9,0 9,6 10,1 11,8 9,6 11,2 9,9 9,9 9,3 8,6 10,0

9,8 9,3 8,5 9,1 9,2 9,0 9,9 9,7 11,5 9,9 11,5 9,8 9,7 9,2 8,5 10,0

0,2 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 -0,4 -0,3 0,3 0,3 -0,1 -0,3 -0,1 0,0 -0,1

V SO ORP Česká Třebová se hodnota daňové výtěžnosti celkově meziročně mírně zvýšila. Největší nárůst zaznamenala obec Semanín, naopak největší pokles nastal v obci Rybník, kde klesla hodnota daňové výtěžnosti na jednoho obyvatele o 700 Kč. Tabulka 4.3.2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Česká Třebová (v tis. Kč) Obec Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová Zdroj dat: MF ČR; Bilance příjmů

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2010

2011

151 210,1 2 655,3 6 694,2 4 852,9 14 082,5 179 495,0

154 649,7 2 653,6 6 199,3 5 041,6 13 889,3 182 433,6

- 69 -

Rozdíl 3 439,7 -1,7 -494,9 188,7 -193,2 2 938,6

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl 9,4 7,9 8,4 7,6 17,9 9,6

9,6 8,1 7,7 8,0 17,3 9,8

0,2 0,2 -0,7 0,3 -0,5 0,2

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

5 Souhrn pilířů 5.1

Environmentální pilíř

Horninové prostředí a geologie Z geomorfologického hlediska patří ORP Česká Třebová do střední, morfologicky velmi výrazné části Českotřebovské vrchoviny, jak je nazýván osobitý geomorfologický podcelek Svitavské pahorkatiny. Svitavská pahorkatina je pak jedním z celků České tabule, geomorfologické soustavy České vysočiny. Geologicky leží toto území v severovýchodním, tektonicky zprohýbaném a rozlámaném okrajovém pásmu tabule svrchněkřídových mořských a jezerních usazenin, které v severní části Českého masívu pokrývají jeho prvohorní a předprvohorní krystalický základ i s jeho mladoprvohorními zvětralinovými plášti. Tyto staré zvětralinové pokryvy jsou při východním okraji ORP Česká Třebová obnaženy a podílejí se na stavbě reliéfu. Území je determinováno synklinálami litickou a potštejnskou a antiklinálami orlickoústeckou a letohradskou. Většinu plochy zaujímají vápnité a písčité slínovce (opuky). Ke geologickým zajímavostem ORP Česká Třebová patří jeskyně. Na rozdíl od známých krasových jeskyní, kde jeskynní systémy vznikaly působením podzemních vod na vápence, je charakter těchto jeskyní částečně pseudokrasový. Na rozdíl od jiných území České Republiky není území ORP Česká Třebová bohaté na výskyt minerálů. Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné dobývací prostory od 1. 7. 2008, kdy došlo ke zrušení cihelny s těžbou cihlářského jílu. Byly zde ale vymezeny ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území (CHLU), jež jsou zobrazeny v následujících tabulkách. Celkově zabírá chráněné ložiskové území 4,6 % SO ORP, což odpovídá 365 ha. Podíl CHLU je v obci Semanín 33,6 %, 294,8 ha a v obci Česká Třebová 1,7 %, tj. 70,1 ha. V obcích Přívrat, Rybník a Třebovice se nenachází žádné chráněné ložiskové území. V celém SO ORP Česká Třebová se nalézá pouze jedno ložisko nerostných surovin, a to v obci Semanín, kde pokrývá přibližně jednu čtvrtinu rozlohy obce. V tomto případě se jedná o ložisko jílovce. Území je využíváno společností P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice. Území SO ORP je důlní činností poznamenáno pouze ve velmi omezeném rozsahu. Vesměs se jedná o důsledky historické těžby lomové opuky, jílu a hrnčířské hlíny s omezenými dopady na povrch území. Na území ORP se nachází 18 bývalých lomů, 2 pískovny, 2 štoly, obě v katastru obce Semanín a 1 hliniště. Nejvíce těžebních útvarů se nachází v katastru obce Česká Třebová (8 lomů), dále pak v katastru obce Semanín (5 lomů), Přívrat (3 lomy) a obce Rybník a Třebovice mají po jednom lomu. V současné době těžba neprobíhá na žádném z nich. Na území SO ORP Česká Třebová se nachází jedno bodové poddolované území (A061) – v katastru České Třebové, těžil se lignit a rozsah je ojedinělý. Plošné poddolované území (A061) je na území Semanína s ojedinělým rozsahem a surovinou je černé uhlí. Na území správního obvodu se nachází osm bodových sesuvných území (A062) – sedm na katastru České Třebové (aktivní sesuv přímo v lokalitě Česká Třebová, dva aktivní sesuvy v lokalitě Parník a jeden v lokalitě Skuhrov, potenciální sesuvy v lokalitách Česká Třebová, Svinná u České Třebové a Parník) a jeden aktivní sesuv v katastru Třebovic.

- 70 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vodní režim Území SO ORP Česká Třebová leží na hlavním evropském rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Vodní toky na západ a severozápad od rozvodnice patří do povodí Labe, jehož prostřednictvím se vlévají do Severního moře. Vodní toky směřující k východu a jihovýchodu patří do povodí Moravské Sázavy. Toky směřující k jihu patří do povodí Svitavy, neboli do povodí Moravy (Černé moře). Území je důležitou pramennou oblastí vodních toků (Vrbovka, Javorka), z nichž většina zásobuje řeku Třebovku. Jedná se o významný hospodářský tok. Na území se nachází také velké chovné rybníky, největší z nich rybník Hvězda leží v katastru obce Třebovice. Dále např. Nový rybník, Vidlák a Černý rybník. Do územní působnosti ORP Česká Třebová zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída o celkové rozloze 7 950,19 ha. Její podzemní vody patří k nejkvalitnějším vodám Českého masívu a splňují nejpřísnější kritéria pro pitnou vodu. Podíl chráněného území přirozené akumulace vod (CHOPAV, jev A 045) v SO ORP dosahuje 99,7 % u podzemních vod a nachází se v oblasti východočeská křída. V obcích Rybník, Semanín, Přívrat a Třebovice dosahuje 100% podílu na výměře obce. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Česká Třebová byla část území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území SO ORP Česká Třebová zabírají zranitelné oblasti 1,1 % území v celkové rozloze cca 84,74 ha. Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 90,2 km. Vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, došlo v SO ORP Česká Třebová k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Česká Třebová byla vymezena záplavová území na katastrálním území 3 obcí z celkového počtu 5 v celkové rozloze 45,0 ha, což představuje cca 0,6 % celkové výměry území. Nejhorší situace je v obci Rybník a Třebovice, kde zaplaví voda s periodicitou 100 let až 21,8 ha (1,96 % území) a 21,6 ha (1,88 % území). V obci Česká Třebová se jedná o 0,32 ha, tj. 13,0 % území obce. V katastrálních územích zbylých dvou obcí SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné aktivní záplavové území. Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádný objekt ani zařízení protipovodňové ochrany. Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí.

- 71 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ovzduší na převážné části území SO ORP Česká Třebová je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O3 pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu území ČR a Pardubický kraj. Jiné škodliviny se v SO ORP nevyskytují. Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 5 obcí se nachází celkem 19 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Česká Třebová, na jejímž území je lokalizováno celkem 11 bývalých skládek. V oblasti se nachází pouze 1 řízená skládka v obci Třebovice, zabírající 6,3 ha, tj. 0,6 % výměry obce. Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití na území SO ORP České Třebové zabírají cca 2,4 ha, což představuje pouhé 0,2 % území. Na daném území se rovněž vyskytují 2 stará důlní díla, a to v obci Semanín. Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné spalovny, ani uložiště nebezpečných látek kategorie A a B. Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Česká Třebová se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází několik lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Rozmístění a hranice biochor ukazuje následující mapa. Celý SO ORP Česká Třebová se nachází ve Svitavském bioregionu, hercynské podprovincii. Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné velkoplošné chráněné území (chráněná krajinná oblast, národní park). Nalezneme zde pouze maloplošné chráněné území, kam se obecně řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. V případě SO ORP Česká Třebová se jedná o dvě přírodní rezervace (PR). První přírodní rezervací rozkládající se na ploše jedné desetiny hektaru je oblast nesoucí název Psí kuchyně. Oblast se nachází v obci Semanín. Druhou PR jsou Třebovské stěny zasahující do obce Česká Třebová a sousedního SO ORP Lanškroun. Jedná se o východní strmé svahy hřbetu Hřívy (Palice 613 m n. m.) východně od České Třebové. Vyskytují se zde skalní stěny, tvořené zejména z pískovců a slínovců. Nachází se zde porosty květnatých bučin a suťových lesů s volně žijícími živočichy. Tato oblast má rozlohu čtyři desetiny hektaru na území obce Česká Třebová. Obě přírodní rezervace dohromady představují svou rozlohou pouze velmi malé procento rozlohy SO ORP (0,01 %). Další zvlášť chráněná území - lokality soustavy NATURA 2000 obsahuje následující mapa. V oblasti SO ORP Česká Třebová se nachází pouze evropsky významné lokality. Ptačí oblasti spolu s biosférickou rezervací se v tomto SO ORP nenachází. Evropsky významná lokalita s názvem Psí kuchyně se rozkládá na ploše 57,2 ha, což činní 6,5 % výměry obce. Lokalita je situována v obci Semanín. V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES), jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Jsou zde vymezeny nadregionální biokoridory a biocentra a regionální biokoridory a biocentra, přírodní parky a lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. - 72 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na území SO ORP Česká Třebová jsou vymezeny nadregionální biokoridory (NBK), regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokální biocentra (BC) a biokoridory (LBK). Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 381,8 ha, což představuje 4,8 % celkové plochy. Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou také vymezená území CHOPAV (Chráněná oblast přirozené akumulace vod) a stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň. Za ekologicky nestabilní plochy jsou považovány orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy. (Metodika podle ÚAP) Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj patří k významným charakteristikám. Nejvyšší podíl orné půdy v SO ORP Česká Třebová je patrný v obci Třebovice, kde dosahuje 40,6 % výměry obce, avšak nejvyšší absolutní rozloha orné půdy můžeme pozorovat v obci Česká Třebová, ve které činní 818,2 ha. Za uplynulé 2 roky došlo jen k nepatrným změnám rozlohy v jednotlivých obcích i celém SO ORP, kde došlo k úbytku o 0,005 %. Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře obcí v SO ORP Česká Třebová se v období 2010-2012 téměř nezměnil, došlo pouze k minimálnímu nárůstu o 0,01 %. Největší absolutní i relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Rybník, kde přibylo 0,13 hektaru nově zastavěné plochy, který znamená v poměru k celkové výměře plochy 0,01%. Lesní porosty na území SO ORP Česká Třebová představují jeho významný přírodní zdroj. Lesnatost SO ORP Česká Třebová je 45,6 % v roce 2012. Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (84,9 %), důležitá je i jejich funkce ochranná (0,7 %) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (14,4 %). - 73 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 5.2

Sociální pilíř

Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti.Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. V rámci SO ORP Česká Třebová je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno veřejnou vodovodní sítí a individuálním odběrem z domovních studní a je založeno na využívání bohatých vodních zdrojů v oblasti CHOPAV – Východočeská křída. Všechny obce v rámci SO ORP Česká Třebová v současné době mají zavedenu vodovodní síť. Napojení obcí na veřejnou vodovodní síť v zájmovém území je následující: Česká Třebová (100 %), Přívrat (90 %), Rybník (100 %), Semanín (100 %), Třebovice (100 %). Provozovatelem vodovodní sítě je Orlická vodohospodářská spol. Česká Třebová s.r.o. a Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. (Semanín). Veřejný vodovod Česká Třebová gravitačně zásobuje pitnou vodou ze dvou tlakových pásem obyvatelstvo, průmysl a ostatní odběratele v lokalitách Česká Třebová, Parník, Lhotka a Skuhrov. Vodovod je zásobován podzemní vodou z jednoho zdroje (vodonosné zvodně), který se nalézá v hloubce cca 70 m. Jímaná voda je velmi dobré kvality a splňuje přísné požadavky vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 376/2000 Sb. Části města Česká Třebová, které nejsou tlakově pokryty vodojemy, jsou zásobovány vodou pomocí tlakových stanic – Habeš, Farská. Materiálem původní rozvodné vodovodní sítě je převážně litina, či ocel a postupně je nahrazována plasty. Dále jsou nahrazovány i přípojky z nevyhovujících materiálů, jako je olovo a železo, za plastové a současně jsou osazovány vodoměry. Vodovodní systém je schopen zcela pokrýt stávající požadavky všech obyvatel na pitnou vodu, jak množstvím, tak i kvalitou. Obec Přívrat uvádí poddimenzovanou vodovodní síť, která omezuje samotný rozvoj obce. Potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích je nezbytná, z důvodu snižování ztrát vody a zvyšující se potřeby vody. Celková délka vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová činí 127,26 km. Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Kanalizační síť je vybudována ve městě Česká Třebová (systém dešťové, jednotné a splaškové kanalizace), v obci Rybník (dešťová a jednotná kanalizace), v obci Semanín (10 % splašková kanalizace). V obci Přívrat a Třebovice se nachází jen dešťová kanalizace. ČOV je vybudována ve městě Česká Třebová a v obci Semanín. Obec Rybník je napojena na ČOV Česká Třebová. Obec Třebovice má udělenou výjimku pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod do roku 2013. Od roku 2011 probíhá rekonstrukce ČOV a dostavba kanalizace v České Třebové. V rámci projektu bude dobudována kanalizace v místních částech České Třebové Parník a Lhotka. Část kanalizace budou tvořit gravitační stoky a část tlaková kanalizace. Celkem bude položeno 3,2 km kanalizačního potrubí, vybudována jedna odlehčovací komora a 15 čerpacích jímek. Po dokončení výstavby bude možné na kanalizaci nově připojit 200 ekvivalentních obyvatel. Rekonstrukce ČOV Česká Třebová zajistí, že bude schopna splnit emisní limity na odtoku dle platných předpisů kategorie čistíren pro 10 až 100 tisíc ekvivalentních obyvatel. ČOV Česká Třebová v současnosti neumí odstraňovat organické látky a nutrienty (formy dusíku a fosforu) - 74 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. s takovou účinností, aby byla kvalita vyčištěné odpadní vody v souladu se stávající i připravovanou legislativou ČR a EU. Dále bude kompletně zmodernizován biologický stupeň, který má zásadní vliv na kvalitu vyčištěné odpadní vody, vybudován nový objekt mechanického předčištění, dávkování chemických prostředků, nová čerpací stanice a dešťová zdrž a také bude zrekonstruováno kalové hospodářství. Kapacita ČOV Česká Třebová dosáhne po dokončení intenzifikace 20 000 ekvivalentních obyvatel. Všechny práce budou probíhat za provozu ČOV. Termín dokončení stavby je prosinec 2012. V současné době je na ČOV Česká Třebová (Lhotka) napojeno 15 472 obyvatel, na ČOV Semanín 63 obyvatel. Celková délka kanalizační sítě v SO ORP Česká Třebová činí 71,4 km. V rámci SO ORP Česká Třebová jsou plynem zásobovány město Česká Třebová, obec Rybník (80 %) a Třebovice (90 %). Obec Semanín, které nemá zavedený plyn, ani do budoucna neuvažuje o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Město Česká Třebová je zásobováno zemním plynem přes regulační stanice, které jsou napojeny na vysokotlaký přepravní systém pomocí vysokotlakých přípojek. U starších ocelových plynovodů dochází ke korozi, která je způsobena zemními proudy z provozu stejnosměrné sítě vysokého napětí Českých drah. Proto je vhodné nově budované, či rekonstruované plynovody nahradit jiným materiálem, např. polyethylenem. V SO ORP Česká Třebová je zásobován teplem především terciární sektor na území města Česká Třebová a to přibližně jedna čtvrtina města a rozvod tepla je také v obci Rybník, kde zásobuje však jen malé území obce. Hlavním dodavatelem tepla města Česká Třebová pro vytápění bytů je městská společnost TEZA, s.r.o. V SO ORP Česká Třebová jsou všechny obce pokryty vedením elektrického napětí. Téměř celé území SO ORP je pokryto nadzemním vedením elektrizační soustavy s elektrickou stanicí. Pouze samotný intravilán města Česká Třebová je vymezen podzemním kabelovým vedením. Ve většině obcí v rámci SO ORP Česká Třebová se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy nastávají za silných větrů, či bouřek. Na území města Česká Třebová se nachází transformovna 110/35/22/6 kV, ze které je napájeno samotné město. Nadřazená transformovna 400/110 kV se nachází v Krasíkově. Postupně jsou realizovány opravy a rekonstrukce vedení 35 kV, 22 kV, 6 kV a vedení nízkého napětí, které nahradí technicky zastaralé úseky jednotlivých vedení. Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Česká Třebová je řada materiálů a dokumentů, především Zásady územního rozvoje Pardubického kraje 2010, Politika územního rozvoje ČR 2008 a Územně analytické podklady ORP Česká Třebová 2012. SO ORP Česká Třebová má průměrnou hustotu silniční sítě a územím neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Existuje zde však významný železniční koridor spojující Brno a Prahu, patřící do multimodálního transevropského koridoru TEMMK mezinárodního a republikového významu. Jím prochází jednak tranzitní železniční koridory, silniční komunikace nadmístního významu a výhledově průplav Dunaj – Odra – Labe (D-O-L). Problémem na většině území je hluk, kterým jsou zatíženy především obce, jimiž prochází silnice I. třídy a železniční koridor, a tranzitní doprava probíhající v těchto úsecích, která zhoršuje stav ovzduší v obcích a způsobuje nebezpečí pro obyvatele. Územím SO ORP Česká Třebová neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace, základní kostru tvoří silnice I. a II. třídy, na kterou jsou napojeny silnice III. třídy a místní a účelové komunikace. Na území SO ORP Česká Třebová se nachází silnice I. třídy I/14 a I/43: - 75 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Napojení silnice I/14 na silnici I/43 umožňuje propojení území SO ORP a jejího centra Česká Třebová s dalšími sídly na území PK. Plní tak významnou úlohu pro zajištění dostupnosti významných center ve východní části území kraje a jejich propojení s Jihomoravským krajem včetně krajského města Brna. Největší intenzita dopravy je dle Sčítání dopravy 2010 na silnici I/14 mezi městy Česká Třebová a Ústí nad Orlicí (sousední SO ORP). Tato silnice prochází téměř po celém uvedeném úseku zastavěnou oblastí, doprava tak přispívá ke zhoršení stavu ovzduší a zvýšené hlučnosti. Na malém úseku ve městě Česká Třebová se intenzita pohybuje dokonce mezi 10 001 až 15 000 vozidly za den. Na území SO ORP Česká Třebová probíhá I., II. a III. tranzitní železniční koridor (TŽK) a koridory tratě transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Česká Třebová dlouhodobě významnou železniční křižovatkou, poskytující spojení mezi Prahou, Ostravou i Brnem, potažmo se všemi sousedními státy. Na elektrifikovaných tratích jsou provozovány všechny druhy osobní dopravy (včetně vlaků Pendolino) a nákladní doprava. K veřejné dopravě na území SO ORP Česká Třebová slouží zejména autobusová linková doprava a železnice. Na území SO ORP není zavedena v žádné obci městská hromadná doprava. Na řešeném území SO ORP se nachází letiště Česká Třebová, sloužící pro sportovní létání, provozovány jsou zde především ultralehké letouny. V řešeném území je do doby prověření reálnosti a účelnosti průplavního spojení D-O-L, resp. jeho Labské větve, sledována územní rezerva této vodní cesty. Na území SO ORP Česká Třebová jsou dotčenými území obcí Přívrat, Česká Třebová, Rybník a Třebovice. Sociodemografické podmínky Z předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z 26. 3. 2011 vyplývá, že v Pardubickém kraji žilo 518 228 obyvatel, což je pouze o 2 % více než v roce 2001. Výraznější nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán pouze ve správním obvodu Holice (11,2 %). V SO ORP Pardubice byl největší absolutní nárůst o 6 351 obyvatel (5,3 %). Největší pokles počtu obyvatel zaznamenaly správní obvody Králíky (-5,3 %) a Česká Třebová (-4,2 %). Mezi nejlidnatější správní obvody Pardubického kraje patří Pardubice (127 109 obyvatel) a Chrudim (83 138 obyvatel) a naopak nejméně lidnatý je SO ORP Králíky (8 996). SO ORP Česká Třebová je tvořen 5 obcemi. Celkový počet obyvatel v SO ORP je 18 633, z toho nejvíce obyvatel žije v obci Česká Třebová (17 036), nejméně pak v obci Přívrat (328). Největší relativní nárůst obyvatel byl zaznamenán v obci Semanín (14,9 %) a naopak k největšímu poklesu obyvatel došlo v obci Česká Třebová (-5,7 %). Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení obyvatel Pardubického kraje se v posledních deseti letech výrazně změnilo ve smyslu stárnutí populace, což lze dobře vidět na indexu stáří, který vyjadřuje počet obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 14 let. V roce 2001 byl index stáří průměrně za celý kraj 83,1, ale v roce 2011 už dosahoval hodnoty 109. Nejvyšší index stáří je v SO ORP Pardubice (123,4), Přelouč (123,3), Hlinsko (119,4) a Česká Třebová (114,9) a naopak nejnižší index byl změřen v Lanškrouně (90,5), což je i tak velice vysoká hodnota. V celém kraji ubývá obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,1 %) a roste počet obyvatel v postproduktivním věku (2,1 %). Ve srovnání s krajem nastal v SO ORP Česká Třebová větší pokles obyvatel

- 76 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. v předproduktivním a produktivním věku a větší nárůst obyvatel v postproduktivním věku než je celokrajský průměr. V rámci SO ORP Česká Třebová má nejvyšší index stáří obec Česká Třebová, kdy jeho hodnota činí 121,9 (v roce 2001 77,3). Naopak nejnižší index stáří a pokles oproti roku 2001 byl zaznamenán v obci Semanín (58,5). Zatímco v roce 2000 bylo v SO ORP Česká Třebová nejvíce lidí ve věku 15 – 24 let, v roce 2010 to už byli lidé ve věkové skupině 30 – 39 let. Prognóza ukazuje, že do roku 2030 lze předpokládat výrazné snížení počtu osob do 35 let a nejpočetnější skupinou se stanou lidé ve věku 50 – 59 let. Z demografické prognózy SO ORP Česká Třebová vyplývá, že v roce 2030 dojde k výraznému nárůstu počtu obyvatel starších 65 let z 15,9 % v roce 2010 na 22 % obyvatel v roce 2030. Očekává se snížení počtu obyvatel v produktivním věku z 69,6 % na 62,8 %. Zvýší se počet dětí do 14 let z 14,5 % v roce 2010 na 15,2 % v roce 2030. V celém Pardubickém kraji výrazně klesl počet lidí se základním vzděláním (včetně neukončeného) a lidí vyučených nebo se střední školou bez maturity. Největší pokles byl zaznamenán v SO ORP Holice. Oproti tomu narostl počet lidí s maturitou a ukončeným vysokoškolským vzděláním, přičemž největší nárůst počtu lidí s maturitou je v SO ORP Pardubice, Holice a Hlinsko a nejvíce vysokoškoláků přibylo v SO ORP Holice. V SO ORP Pardubice je největší podíl lidí s maturitou a vysokou školou – viz příloha (Tabulka B 3). V SO ORP Česká Třebová také klesl počet lidí se základním vzděláním (včetně neukončeného), nicméně klesl nejméně z celého kraje a má po ORP Pardubice druhý nejvyšší podíl lidí s maturitou. Obec Česká Třebová má v rámci SO ORP Česká Třebová nejvyšší podíl lidí s maturitou a vysokoškolsky vzdělaných lidí. Oproti tomu obec Třebovice má největší podíl lidí se základním vzděláním (včetně neukončeného) a lidí vyučených nebo se střední školou bez maturity – viz příloha (Tabulka B 4). K nejvyššímu nárůstu počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí došlo v absolutních číslech v obci Česká Třebová (377 osob). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Rybník (4,2 %), kdy v roce 2001 měla tato obec pouze 2,9 % vysokoškolsky vzdělaných občanů. V SO ORP Česká Třebová se nachází 7 mateřských škol a 7 základních škol, z toho ve třech případech se jedná o sloučená pracoviště pro oba typy škol a v jednom případě o základní školu praktickou. V regionu se nachází také jedna základní umělecká škola. V SO ORP Česká Třebová se také nachází 2 střední školy, obě na území obce Česká Třebová. Konkrétně se jedná o gymnázium a střední technickou školu při Vyšší odborné škole a střední škole technické, Česká Třebová, která poskytuje také vyšší vzdělání v oborech Sociální práce, Logistika a management. Vysoké vzdělání na území SO ORP Třebová poskytuje Dopravní fakulta Jana Pernera – Dislokované pracoviště Česká Třebová. V obci Přívrat není žádné školské zařízení. Přehled školských zařízení v SO ORP České Třebové je uveden v příloze (tabulka B 5). V SO ORP Česká Třebová se nacházejí všechna zdravotnická zařízení i zařízení sociálních služeb pouze v obci Česká Třebová, kromě dvou detašovaných ordinací praktického lékaře fungujících v obci Třebovice. Přehled všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče v SO ORP České Třebové je uveden v příloze (tabulka B 6). V rámci SO ORP Česká Třebová je několik občanských a dobrovolnických organizací, které pořádají řadu akcí na lokální úrovni. Největší prostor kultuře a sportu poskytuje obec Česká Třebová. Středem dění je zrekonstruované Kulturní centrum, které má víceúčelový sál, malý sál a výstavní síň. Zde se pořádají koncerty a divadelní představení dvou místních divadelních spolků a hostujících souborů. Divadelní soubory jsou Hýbl a TRIARIUS a loutkový soubor

- 77 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Čtyřlístek. Dále je zde klub Modrý trpaslík pro alternativní formy a několik amatérských hudebních skupin. Ve městě se koná pravidelně několik divadelních a hudebních festivalů, koncertů a výstav. Dále je zde Městská knihovna a Městské muzeum. V obci Česká Třebová se nachází také celá řada sportovních zařízení, jako jsou například krytý bazén, lyžařský areál, lanový park, zimní stadion a mnohá další. V SO ORP Česká Třebová je také množství turistických zajímavostí, naučných stezek a kulturních památek. Bydlení Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. V Pardubickém kraji byl v letech 2001 – 2011 zaznamenán nárůst bytových domů o 13,5 % a rodinných domů o 7,5 %. Celkově je ve všech ORP vyšší nárůst bytových domů, kromě SO ORP Pardubice, kde více přibylo rodinných domů. V SO ORP Česká Třebová byl zaznamenán jen nepatrný nárůst počtu rodinných domů, nejvíce v obcích Přívrat (12 %) a Rybníky (11,4 %). Větší byl nárůst bytových domů (10,3 %), kdy nejvíce přibylo bytových domů v obci Česká Třebová a Semanín. V SO ORP Česká Třebová byl zaznamenán nejvyšší nárůst výstavby domů v letech 1991 – 2000 v obcích Přívrat (20,8 %) a Rybník (16,9 %). V obci Česká Třebová byl nejvyšší nárůst výstavby domů v absolutních číslech (214 z celkových 299 nových domů v SO ORP Česká Třebová). Bytový fond zaznamenal v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 celkový nárůst o 3,5 %. K největšímu nárůstu došlo v SO ORP Lanškroun a Holice, k mírnému poklesu v SO ORP Králíky, Hlinsko a Česká Třebová. V SO ORP Česká Třebová došlo k celkovému mírnému poklesu bytového fondu (o 0,1 %). K největšímu poklesu došlo v obci Česká Třebová (o 1,2 %) a naopak výrazněji narostl počet bytů v obcích Rybník a Semanín. V Pardubickém kraji došlo v letech 2001 2011 k největšímu nárůstu bytů v osobním vlastnictví a to o 27 996 bytů. Největší nárůst byl zaznamenán v ORP Pardubice (o 13 418 bytů). Nájemních bytů ubylo o 32,8 % a družstevních bytů ubylo o 39,8 %. Počet bytů ve vlastním domě se mírně zvýšil (o 1,6 %). Tabulka s údaji o vlastnictví bytů v Pardubickém kraji je uvedena v příloze (Tabulka B 5). V SO ORP Česká Třebová došlo stejně jako v celém kraji k výraznému nárůstu bytů v osobním vlastnictví a oproti zbytku kraje k výraznějšímu zvýšení počtu družstevních bytů (o 45,5 %). K tomuto nárůstu došlo v obci Česká Třebová, kde zároveň výrazně klesl počet nájemních bytů (o 68 %). V rámci celého Pardubického kraje výrazně ubylo množství domů ve vlastnictví bytových družstev (o 37 %) a ve vlastnictví obce nebo státu (o 20 %). Výjimku tvoří SO ORP Holice a Vysoké Mýto, kde přibylo domů ve vlastnictví obce nebo státu. Mírně roste počet domů ve vlastnictví fyzických osob (o 7 %), přičemž nejvíce je to v SO ORP Pardubice (o 15,3 %). Výrazně stoupl počet domů ve vlastnictví kombinace vlastníků (o 1520 domů) a ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (o 4078 bytů). Podrobný přehled vlastnictví bytů v Pardubickém kraji je uveden v příloze (Příloha 4). V SO ORP Česká Třebová je oproti zbytku kraje patrný výrazný nárůst domů ve vlastnictví bytových družstev (o 57,1 %). Největší přírůstek byl zaznamenán v obci Česká Třebová, kde zároveň prudce poklesl počet domů ve vlastnictví obce nebo státu (o 69,6 %).

- 78 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Z celkového počtu 7070 obydlených bytů je v SO ORP Česká Třebová celkem 57,8 % bytů vybavených počítačem a 53 % bytů vybavených počítačem s internetem. Největší podíl obydlených bytů napojených na internet je v obci Přívrat (59,3 %), naopak nejmenší podíl je v obci Třebovice (46,2 %). Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Na území SO ORP Česká Třebová se kromě řady historických a kulturních památek nachází také velké množství přírodních zajímavostí a naučných a turistických stezek. Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří celá městská památková zóna v České Třebové, v jejímž středu leží staré náměstí a kostel sv. Jakuba Většího a tvoří centrum města, dále pak např. Rotunda sv. Kateřiny nebo Kaple P. Marie v Kozlově a mnohé další. V České Třebové je celá řada zelených ploch, mezi kterými vyniká park Javorka z konce 19. Století v anglickém stylu, z něhož vychází několik turistických stezek. K nejatraktivnějším přírodním zajímavostem patří přírodní rezervace Třebovské stěny, smyslově naučná stezka údolím Skuhrovského potoka, Semanínské naučné stezky a řada dalších turistických a cyklistických stezek. Ubytovací kapacity jsou v rámci Pardubického kraje koncentrovány především do SO ORP Pardubice a Chrudim, které jsou významnými turistickými destinacemi. V SO ORP Česká Třebová je nejméně ubytovacích zařízení v celém kraji (4 ubytovací zařízení) s nejmenším počtem lůžek (50 lůžek). Ubytovací kapacity jednotlivých správních obvodů jsou uvedeny v příloze (Příloha 5). Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je nejvíce objektů v obci Česká Třebová (92 objektů) a v obci Přívrat (33 objektů), který má nejvyšší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu (26 %). V Pardubickém kraji jsou nejnavštěvovanějšími místy SO ORP Chrudim a Pardubice, které také mají největší počet nocujících hostů. Nejmenší návštěvnost v celém kraji má SO ORP Česká Třebová s 2165 návštěvníky za rok. Přehled počtu návštěvníků a přenocování v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje je uveden v příloze (Příloha 6). Na celém území SO ORP Česká Třebová je možné provozovat zejména letní turistiku a cykloturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek. Celkově dosahují turistické trasy 94,2 km a cyklostezky 51,5 km. Turistické trasy probíhají především na západě území, cyklostezky se vyskytují téměř v celém území. Menší koncentrace se projevuje na území obce Třebovice. Naopak nejvyšší koncentrace je na území obce Česká Třebová. 5.3

Ekonomický pilíř

V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. Na území SO ORP Česká Třebová s k 1. 1. 2011 nacházelo 21 ekonomických subjektů s více než 50 zaměstnanci, přičemž většina z nich (19) sídlí v obci Česká Třebová. Největšími zaměstnavateli na sledovaném území jsou CZ LOKO, a.s. a KORADO, a.s., které mají více než 500 zaměstnanců. Nejvýraznější změnou ve struktuře významných zaměstnavatelů bylo

- 79 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. zaniknutí BPT – CT, s.r.o. v roce, jejíž veškeré jmění se všemi právy a povinnostmi přešlo sloučením na firmu BÖHM PLAST-TECHNIK a.s., která zaměstnává více než 200 osob. V roce 2008 vznikla firma SOLIMONT, s.r.o., která zaměstnává více než 50 osob. Nová pracovní místa vzniknou výstavbou logistického centra nadregionálního významu společnosti Metrans a.s. Počet obsazených míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených míst znamená posilování regionu. V letech 2001 – 2010 došlo v SO ORP k poklesu pracovních míst o 917. K největšímu poklesu došlo v obci Česká Třebová, naopak nárůst počtu pracovních míst zaznamenala obec Třebovice. Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V Pardubickém kraji došlo v letech 2004 – 2011 k mírnému nárůstu míry podnikatelské aktivity na 175 podnikatelů na 1000 obyvatel. Největší míra podnikatelské aktivity je v SO ORP Pardubice s více než 192 ‰. Nejmenší míra podnikatelské aktivity je v SO ORP Moravská Třebová, kde na 1000 obyvatel připadalo 144 podnikatelů. Přehled vývoje míry podnikatelské aktivity mezi roky 2004 – 2011 ve všech SO ORP Pardubického kraje je uveden v příloze (Tabulka C 2). Ve všech obcích ORP Česká Třebová, má míra podnikatelské aktivity mírně rostoucí trend, ale stále má druhou nejnižší míru v kraji (153,2 ‰). Nejvyšší míra podnikatelské aktivity je od roku 2007 v obci Rybník (180,6 ‰) a naopak nejnižší je v obci Semanín (112,3 ‰). Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Největší pokles míry zaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje zaznamenal SO ORP Moravská Třebová a Králíky, nejvyšší zaměstnanost je v SO ORP Pardubice – viz příloha (tabulka C 3). Největší pokles míry zaměstnanosti oproti roku 2001 v SO ORP Česká Třebová nastal v obci Třebovice, naopak zaměstnanost stoupla v obci Semanín. Nejvyšší zaměstnanost je v obci Přívrat. Ve všech SO ORP Pardubického kraje došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu míry nezaměstnanosti, i když za poslední rok byl zaznamenán pokles o 0,8 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je dlouhodobě v SO ORP Moravská Třebová (14,5 % v roce 2011) a Svitavy (12,7 % v roce 2011). Nejnižší míra nezaměstnanosti je v celém sledovaném období v SO ORP Pardubice (6,8 % v roce 2011), Holice (7,1 % v roce 2011) a Žamberk (7,2 % v roce 2011). Míra nezaměstnanosti v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje je uvedena v příloze (tabulka C 4). SO ORP Česká Třebová má v rámci Pardubického kraje třetí nejvyšší míru nezaměstnanosti (12 %) a ve všech obcích došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu této hodnoty, i když oproti roku 2010 došlo k mírnému poklesu. Obcí s nejvyšší a stále rostoucí mírou nezaměstnanosti je Semanín (22,8 %), naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je v obci Česká Třebová. Podíl nezaměstnaných žen se v Pardubickém kraji mezi lety 2007 až 2011 snížil z 54,3 % na 48,8 %, za poslední rok se procento ve většině SO ORP opět mírně zvýšilo. SO ORP s dlouhodobě nejvyšším podílem jsou Králíky (53,8 %). Výrazně pod průměrem kraje se - 80 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. pohybuje SO ORP Polička, kde podíl nezaměstnaných žen dosahuje 40,6 %. Podrobný přehled podílu nezaměstnaných žen v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje je uveden v příloze (Tabulka C 5). V SO ORP Česká Třebová se podíl nezaměstnaných žen pohybuje pod průměrem kraje. V letech 2007 – 2011 mírně poklesl, i když v obcích Rybník a Třebovice se podíl nezaměstnaných žen od roku 2007 zvýšil. Nejvyšší podíl nezaměstnaných žen má obec Česká Třebová (47,5 % v roce 2011) a výrazně nejnižší je v obci Třebovice (36,5 % v roce 2011). Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkově nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. Ve všech SO ORP Pardubického kraje došlo od roku 2007 k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti z 2,2 % v roce 2007 na 3 % v roce 2011. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je v SO ORP Moravská Třebová (6,4 % v roce 2011), naopak nejmenší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP Holice a Králíky – viz příloha (Tabulka C 6). SO ORP Česká Třebová má třetí nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v kraji (5,5 % v roce 2011), přičemž nejvyšší je tento podíl v obci Semanín (12 % v roce 2011). Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je v obcích Třebovice a Česká Třebová. V důsledku ekonomické krize došlo v Pardubickém kraji v roce 2009 k prudkému růstu počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo, kdy v roce 2010 dosahoval tento počet 10,8 uchazečů. V roce 2011 se počet uchazečů na jedno pracovní místo snížil na 8,4 uchazečů. Nejlepší je dlouhodobě situace v SO ORP Pardubice, kdy na jedno volné pracovní místo připadá 4,1 uchazečů, podprůměrných hodnot bylo dosaženo také v SO ORP Přelouč, Vysoké Mýto a Žamberk. Nejhorší stav je v SO ORP Moravská Třebová, kde na jedno volné pracovní místo připadá 36,1 uchazečů. Dalšími SO ORP s výrazně nadprůměrnými hodnotami jsou Králíky a Hlinsko. Situace v SO ORP Česká Třebová kopíruje stav v obci Česká Třebová, kde v roce 2009 došlo k prudkému nárůstu počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo, kdy na jedno pracovní místo připadalo 40,4 nezaměstnaných. Po roce 2009 došlo opět k výraznému poklesu této hodnoty až na 14,7 nezaměstnaných v roce 2011. V současné době je nejhorší situace v obci Třebovice, kde na jedno pracovní místo připadá 16,7 uchazečů. Nejlépe je na tom obec Rybník s 10,8 uchazeči na pracovní místo. Průměrná daňová výtěžnost v SO ORP Pardubického kraje v letech 2010 – 2011 mírně poklesla, v roce 2011 dosáhla 10 000 Kč na obyvatele. K největšímu nárůstu daňové výtěžnosti došlo v SO ORP Přelouč, Polička a Hlinsko. U řady SO ORP se hodnoty daňové výtěžnosti nezměnily. Nejvyšších hodnot daňové výtěžnosti v rámci Pardubického kraje dosahuje SO ORP Pardubice a Přelouč (11 500 Kč na obyvatele). Nejnižší hodnoty daňové výtěžnosti jsou v SO ORP Holice a Žamberk (8 500 Kč na obyvatele). V SO ORP Česká Třebová se hodnota daňové výtěžnosti celkově meziročně mírně zvýšila. Největší nárůst zaznamenala obec Semanín, naopak největší pokles nastal v obci Rybník, kde klesla hodnota daňové výtěžnosti na jednoho obyvatele o 700 Kč.

- 81 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

6 Seznam zkratek BRKO CZT ČOV ČR ČSÚ DP EO EVL CHKO CHLÚ CHOPAV IAD JČK KES LNS LPF LZO LZU MD MěÚ MMR MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK ORP OV PO POU PPam PPar PR PUPFL

Biologicky rozložitelný komunální odpad Centrální zásobování teplem Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dobývací prostor Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Individuální automobilová doprava Jihočeský kraj Koeficient ekologické stability Ložisko nerostných surovin Lesní půdní fond Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Městský úřad Ministerstvo pro místní rozvoj Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Obec s rozšířenou působností Odpadní vody Ptačí oblast obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní památka Přírodní park Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa - 82 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. PÚR RBC RBK RURÚ ŘSD ČR SO ORP ÚP ÚPD ÚSES VLD VTL VÚC VVTL ZÚR

Politika územního rozvoje Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky správní obvod obce s rozšířenou působností Územní plán Územně plánovací dokumentace Územní systém ekologické stability Veřejná linková doprava Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje

7 Seznam zdrojů a použitá literatura  Běžná evidence obyvatelstva, ČSÚ, 2012.  BÍNA, J. a kol. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje, Praha, 2010  DZÚRIK, J. a kol., GEOSPEKTRUM, s.r.o. Hydrogeologická a balneotechnická studie oblasti Mikulova. 2008, 164 s.  MAIER, Karel. Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí [cit. 07-12-2012]. Dostupné z WWW: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444  Malý lexikon obcí ČR, 2007  Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území, 2009 [cit. 07-132012]. Dostupné z WWW: http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebnirad/Stanoviska-a-metodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP--RURU  Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, [cit. 07-13-2012]. Dostupné z WWW: http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/met odika_UAP_20070809.pdf)  Městská a obecní statistika, ČSÚ, 2012.  MICHALÍČEK, E. a kol. 1986: Hydrogeologické rajóny ČSR. Svazek 2. Povodí Moravy a Odry. Geotest Brno.  Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009.

- 83 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.      

Rejstřík škol a školských zařízení, MŠMT, 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Česká Třebová, 2010. Ředitelství silnic a dálnic. Dostupné z WWW: SLDB 2001, 2011, ČSÚ, 2012. Server mapy.cz. Dostupné z WWW: http://www.mapy.cz/ TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators – The REDIF method. Viena Leoben: University of Leoben, 2004 [cit. 07-14-2012]. Dostupné z WWW:

 Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj.)  Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.  Zásady územního rozvoje Pardubického kraje, leden 2010.

8 Seznam příloh Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: Pozemky dle druhu v obcích SO ORP Česká Třebová Tabulka A 2: Pozemky dle druhu v rámci správních obvodů Pardubického kraje

Příloha B: Sociální pilíř Tabulka B 1: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Pardubického kraje Tabulka B 2: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Česká Třebová Tabulka B 3: Nejvyšší dokončené vzdělání v rámci Pardubického kraje (podíl na obyvatelstvu, %) Tabulka B 4: Nejvyšší ukončené vzdělání v rámci ORP Česká Třebová (podíl na obyvatelstvu, %) Tabulka B 5: Školská zařízení v obcích SO ORP Česká Třebová Tabulka B 6: Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích SO ORP Česká Třebová Tabulka B 7: Vlastnictví bytů v rámci Pardubického kraje Tabulka B 8: Vlastnictví domů v rámci Pardubického kraje Tabulka B 9: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Pardubického kraje Tabulka B 10: Návštěvnost v SO ORP Pardubického kraje

- 84 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Přehled všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci sídlících v ORP Česká Třebová Tabulka C 2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Pardubického kraje [‰] Tabulka C 3: Míra zaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%] Tabulka C 4: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%] Tabulka C 5: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Pardubického kraje [%] Tabulka C 6: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%]

- 85 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

9 Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: Pozemky dle druhu v obcích SO ORP Česká Třebová Druhy pozemků Celková výměra obce (ha) Chmelnice (ha)

Stabilní prvky

Nestabilní prvky

4 101 730 1 114 880 1 146

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

251 20 44 25 25

2 0 1 7 0

Trvalé trávní porosty (ha) 601 92 69 74 123

SO ORP Česká Třebová 7 971 Zdroj dat: MOS, data aktuální k 1. 1. 2011

0

0

365

10

959

Obec

Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice

Vinice (ha)

Zahrady (ha)

Ovocné sady (ha)

- 86 -

Lesní půda (ha)

Vodní plochy (ha)

Orná půda (ha)

Koeficient Zemědělská ekologické půda (ha) Zastavěné Ostatní stability plochy plochy (ha) (ha)

1 882 431 526 423 374

16 8 10 1 7

818 151 271 261 465

128 5 15 7 10

402 23 179 82 143

2,0 3,1 1,4 1,5 0,9

1 674 263 384 367 613

3 636

42

1 966

165

829

1,7

3 301

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 2: Pozemky dle druhu v rámci správních obvodů Pardubického kraje Druhy pozemků SO ORP

Celková výměra obce (ha)

Stabilní prvky Chmelnice (ha)

Česká Třebová 7 971 Hlinsko 24 660 Holice 21 364 Chrudim 74 156 Králíky 15 870 Lanškroun 27 519 Litomyšl 33 709 Moravská Třebová 41 129 Pardubice 40 926 Polička 27 268 Přelouč 25 481 Svitavy 35 157 Ústí nad Orlicí 19 050 Vysoké Mýto 28 192 Žamberk 28 146 Pardubický kraj 450 598 Zdroj dat: MOS, data aktuální k 1. 1. 2011

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Vinice (ha) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Zahrady (ha)

Ovocné sady (ha)

365 443 471 1 864 135 667 987 712 1 307 536 552 770 684 819 908 11 220

10 37 43 742 8 34 160 231 212 7 235 67 15 59 30 1 890

Nestabilní prvky

Trvalé trávní porosty (ha) 959 4 904 2 265 7 605 4 375 4 740 3 196 4 538 2 466 5 049 2 007 4 193 3 920 3 583 6 688 60 488

- 87 -

Lesní Vodní půda (ha) plochy (ha) 3 636 8 797 8 502 19 483 6 935 8 786 7 863 15 638 5 414 8 746 8 188 10 841 6 248 5 488 8 798 133 363

42 424 317 1 044 79 214 177 337 1 451 206 701 350 145 504 343 6 334

Orná půda (ha) 1 966 7 938 8 545 36 800 3 212 11 180 18 931 16 893 23 263 10 624 11 113 16 141 6 486 15 388 9 188 197 668

Zastavěné plochy (ha)

Ostatní plochy (ha)

165 313 331 1 413 163 302 425 438 1 370 296 468 424 280 513 377 7 278

829 1 803 888 5 205 960 1 601 1 967 2 337 5 436 1 801 2 211 2 362 1 276 1 834 1 810 32 320

Zemědělská půda (ha)

3 301 13 322 11 324 47 007 7 730 16 622 23 281 22 377 27 257 16 218 13 911 21 176 11 102 19 856 16 813 271 297

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Příloha B: Sociální pilíř Tabulka B 1: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Pardubického kraje SO ORP

Narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Česká Třebová 2 073 2 155 -82 3 368 Hlinsko 2 240 2 498 -258 4 191 Holice 1 947 1 892 55 5 604 Chrudim 9 069 9 802 -733 23 450 Králíky 1 045 1 212 -167 2 209 Lanškroun 2 687 2 164 523 6 837 Litomyšl 2 935 2 952 -17 6 957 Moravská Třebová 2 896 3 280 -384 6 213 Pardubice 13 442 13 186 256 36 545 Polička 2 199 2 134 65 4 013 Přelouč 2 447 2 957 -510 7 637 Svitavy 3 627 3 579 48 7 388 Ústí nad Orlicí 3 080 3 069 11 5 996 Vysoké Mýto 3 825 3 506 319 8 270 Žamberk 3 346 2 679 667 8 163 Pardubický kraj 56 858 57 065 -207 136 841 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2011

Vystěhovalí 4 219 4 361 3 826 21 917 2 561 6 080 6 396 6 612 30 697 4 110 6 852 7 542 6 253 7 846 8 323 127 595

Migrační saldo -851 -170 1 778 1 533 -352 757 561 -399 5 848 -97 785 -154 -257 424 -160 9 246

Tabulka B 2: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Česká Třebová Obec

Narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Česká Třebová 1 799 1 900 -101 2 543 Přívrat 36 30 6 104 Rybník 72 77 -5 283 Semanín 75 60 15 233 Třebovice 91 88 3 205 SO ORP Česká Třebová 2 073 2 155 -82 3 368 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2011

- 88 -

Vystěhovalí 3 575 65 218 139 222 4 219

Migrační saldo -1 032 39 65 94 -17 -851

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 3: Nejvyšší dokončené vzdělání v rámci Pardubického kraje (podíl na obyvatelstvu, %) SO ORP Česká Třebová

Základní včetně neukončeného 2001 2011 Rozdíl 18,80 16,14 -2,66

Hlinsko 21,38 Holice 19,95 Chrudim 19,44 Králíky 27,24 Lanškroun 22,25 Litomyšl 19,92 Moravská 22,78 Třebová Pardubice 15,43 Polička 20,28 Přelouč 20,41 Svitavy 21,19 Ústí nad Orlicí 17,98 Vysoké Mýto 16,49 Žamberk 18,56 Pardubický 18,91 kraj Zdroj dat: SLDB2001, SLDB2011

Vyučení a střední odborné Úplné střední (s maturitou) bez maturity a vyšší odborné 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 32,05 29,29 -2,76 26,03 28,99 2,96

Vysokoškolské

Bez vzdělání

2001 5,04

2011 7,65

Rozdíl 2,61

2001 0,26

2011 0,39

Rozdíl 0,13

16,78 14,21 15,55 22,52 17,31 15,89

-4,60 -5,75 -3,89 -4,72 -4,94 -4,03

37,34 37,79 34,84 30,86 32,80 32,77

35,98 33,30 32,10 31,19 31,53 29,82

-1,36 -4,49 -2,74 0,33 -1,27 -2,95

19,46 21,09 21,79 18,13 21,45 22,92

23,70 25,39 25,56 21,59 23,73 26,57

4,24 4,30 3,77 3,46 2,28 3,64

3,52 4,21 5,19 3,15 4,77 5,40

6,11 7,72 7,97 5,31 7,03 8,61

2,59 3,50 2,78 2,17 2,27 3,20

0,15 0,22 0,58 0,53 0,45 0,23

0,30 0,24 0,65 0,66 0,56 0,23

0,15 0,02 0,07 0,13 0,12 0,00

18,62

-4,16

35,38

34,56

-0,82

18,67

22,37

3,70

4,46

6,28

1,83

0,34

0,49

0,16

12,22 16,50 16,10 16,66 14,58 13,39 14,92

-3,22 -3,78 -4,31 -4,53 -3,40 -3,10 -3,64

31,68 35,13 37,36 34,95 32,31 35,19 33,77

27,25 32,62 34,71 32,81 29,11 31,76 31,16

-4,43 -2,51 -2,65 -2,14 -3,21 -3,43 -2,61

27,46 20,84 21,14 21,22 25,64 24,88 23,04

29,37 25,26 24,57 24,49 28,50 27,36 26,76

1,91 4,42 3,44 3,27 2,86 2,49 3,73

8,99 4,54 4,27 4,68 6,12 5,24 4,95

12,23 7,36 6,66 6,98 9,15 7,93 7,89

3,24 2,83 2,39 2,30 3,03 2,70 2,94

0,18 0,66 0,18 0,52 0,24 0,20 0,36

0,27 0,58 0,32 0,53 0,32 0,36 0,40

0,10 -0,08 0,14 0,01 0,08 0,15 0,04

15,04

-3,87

33,91

30,94

-2,97

23,35

26,48

3,13

5,84

8,68

2,85

0,33

0,41

0,08

- 89 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 4: Nejvyšší ukončené vzdělání v rámci ORP Česká Třebová (podíl na obyvatelstvu, %) Obec Česká Třebová

Základní vč. neukončeného 2001 2011 Rozdíl

17,94 15,49 Přívrat 17,67 15,55 Rybník 22,89 20,80 Semanín 26,91 18,67 Třebovice 28,04 22,85 SO ORP Česká Třebová 18,80 16,14 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Vyučení a stř. odborné bez Úplné střední (s maturitou) mat. a vyšší odborné 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl

Vysokoškolské 2001

2011

Bez vzdělání

Rozdíl

2001

2011

Rozdíl

-2,45

31,09

28,27

-2,82

27,50

30,46

2,96

5,52

8,20

2,68

0,23

0,35

0,13

-2,12 -2,09 -8,24 -5,20

35,00 37,35 42,55 38,99

32,32 32,38 37,03 39,33

-2,68 -4,97 -5,52 0,33

23,33 19,54 10,73 12,55

27,74 22,91 15,98 16,48

4,41 3,37 5,25 3,93

3,33 2,41 0,73 0,86

6,71 5,98 2,69 2,50

3,37 3,57 1,96 1,64

0,67 0,00 1,09 0,37

0,30 0,37 1,58 0,25

-0,36 0,37 0,49 -0,12

-2,66

32,05

29,29

-2,76

26,03

28,99

2,96

5,04

7,65

2,61

0,26

0,39

0,13

- 90 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 5: Školská zařízení v obcích SO ORP Česká Třebová Mateřská škola (kapacita dětí)

Obec

Česká Třebov á

Střední školy vč. Učňovské školy (kapacita)

Základní škola (kapacita dětí)

Vysoké školy Dopravní fakulta Jana Pernera – Dislokované pracoviště Česká Třebová

Mateřská škola Česká Třebová, U Koupaliště (90)

Základní škola praktická Česká Třebová (100)

Gymnázium, Česká Třebová, Tyršovo náměstí 970 (372)

Mateřská škola Česká Třebová, U Stadionu (84)

Základní škola Česká Třebová, Habrmanova ulice (695)

Vyšší odborná škola (450) a Střední škola technická Česká Třebová (1240)

Mateřská škola Česká Třebová, Habrmanova (174) Mateřská škola Česká Třebová, Vinohrady (112)

Základní škola Česká Třebová, Nádražní ulice (616) Základní škola Česká Třebová, Ústecká ulice (750) Základní umělecká škola Česká Třebová (830) Přívrat NE NE Základní škola (50) a mateřská škola (51) Rybník Rybník, okres Ústí nad Orlicí Semaní Základní škola (65) a mateřská škola Pramínek n (28), Semanín Třebovi Mateřská škola (26) a Základní škola Třebovice ce (55) Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení

Tabulka B 6: Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích SO ORP Česká Třebová Obec

Lékařské a zdravotnické služby

2 sdružená ambulantní zařízení 6 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé 3 samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 14 samostatných ordinací praktického lékaře stomatologa 2 samostatné ordinace praktického lékaře Česká Třebová gynekologa 7 samostatných ordinací lékaře specialisty 6 detašovaných pracovišť samostatné ordinace lékaře Ostatní samostatná zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení 4 zařízení lékárenské péče Přívrat NE Rybník NE Semanín NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Třebovice Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Zdroj dat: MOS, data aktuální k 1. 1 .2011

- 91 -

Sociální služby a péče Domov pro seniory

Denní stacionář

Sociální poradna

3 Domy s pečovatelskou službou

NE NE NE NE

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 7: Vlastnictví bytů v rámci Pardubického kraje Vlastník bytů SO ORP

Byt ve vlastním domě 2001

Česká Třebová

2 741

2011

Rozdí l [%]

V osobním vlastnictví 2001

2011

Nájemní 2001

2011

Družstevní Rozdíl [%]

2001

2011

Rozdíl [%]

2 740

0,0

232

1 134

2 387

809

-66,1

1 232

1 793

45,5

Hlinsko 4 266 4 089 Holice 3 710 3 949 Chrudim 14 765 14 821 Králíky 1 530 1 540 Lanškroun 3 952 3 978 Litomyšl 5 624 5 479 Moravská Třebová 5 107 4 768 Pardubice 13 768 15 540 Polička 3 794 3 737 Přelouč 4 633 4 706 Svitavy 5 670 5 274 Ústí nad Orlicí 4 453 4 534 Vysoké Mýto 5 713 5 768 Žamberk 5 437 5 595 Pardubický kraj 85 163 86 518 Zdroj dat: SLDB2001, SLDB2011

-4,1 6,4 0,4 0,7 0,7 -2,6

1 035 89 5 116 229 440 857

1 829 583 8 072 633 1 115 1 607

778 763 3 234 1 053 1 235 986

692 722 3 036 646 1 451 999

-11,1 -5,4 -6,1 -38,7 17,5 1,3

694 279 3 364 84 1 032 505

158 179 1 242 47 863 193

-77,2 -35,8 -63,1 -44,0 -16,4 -61,8

-6,6 12,9 -1,5 1,6 -7,0

823 6 100 544 1 244 1 200

1 660 19 518 1 471 2 321 2 750

1 700 13 030 1 151 1 443 2 217

1 261 6 888 625 831 1 610

-25,8 -47,1 -45,7 -42,4 -27,4

1 268 9 230 753 495 1 551

1 171 3 867 500 283 1 216

-7,6 -58,1 -33,6 -42,8 -21,6

1,8 1,0 2,9

784 1 214 356

1 530 2 568 1 468

1 894 1 751 1 877

1 237 1 486 1 547

-34,7 -15,1 -17,6

1 743 1 810 1 206

1 841 993 849

5,6 -45,1 -29,6

1,6 20 263

48 259

-32,8 25 246 15 195

-39,8

- 92 -

35 499 23 840

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 8: Vlastnictví domů v rámci Pardubického kraje Vlastník domu Fyzická osoba

SO ORP 2001 Česká Třebová

2 708

Hlinsko 4 360 Holice 3 836 Chrudim 15 452 Králíky 1 572 Lanškroun 3 927 Litomyšl 5 613 Moravská Třebová 5 076 Pardubice 13 804 Polička 3 780 Přelouč 4 783 Svitavy 5 569 Ústí nad Orlicí 4 295 Vysoké Mýto 5 724 Žamberk 5 354 Pardubický kraj 85 853 Zdroj dat: SLDB2001, SLDB2011

Obec, stát

Rozd íl [%] 2 824 4,3

2011

4 451 4 236 16 247 1 654 4 195 5 932 5 343 15 922 3 989 5 061 5 669 4 549 6 049 5 722 91 843

2,1 10,4 5,1 5,2 6,8 5,7 5,3 15,3 5,5 5,8 1,8 5,9 5,7 6,9 7

2001

2011

Kombinace vlastníků

Rozdíl [%]

2001

2011

Rozdíl

Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek)

Bytové Družstvo 2001

2011

Rozdíl [%]

2001

2011

Rozdíl

226

79

-65,0

0

81

81

98

154

57,1

0

66

66

102 179 398 140 192 129 238 760 103 160 248 116 158 226 3 375

81 221 423 72 203 132 190 430 86 108 228 110 180 168 2 711

-20,6 23,5 6,3 -48,6 5,7 2,3 -20,2 -43,4 -16,5 -32,5 -8,1 -5,2 13,9 -25,7 -20

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

46 39 238 19 104 42 91 298 61 56 113 136 93 103 1 520

46 39 238 19 104 42 91 298 61 56 113 136 93 103 1 520

56 40 316 15 130 86 167 637 136 68 132 154 211 148 2 394

31 30 126 13 59 37 132 388 63 39 103 114 100 121 1 510

-44,6 -25,0 -60,1 -13,3 -54,6 -57,0 -21,0 -39,1 -53,7 -42,6 -22,0 -26,0 -52,6 -18,2 -37

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

138 51 693 80 104 149 166 1 427 160 225 243 159 270 147 4 078

138 51 693 80 104 149 166 1 427 160 225 243 159 270 147 4 078

- 93 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 9: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Pardubického kraje počet zařízení

SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011

lůžka

pokoje 4 10 5 71 29 26 19 20 40 21 8 8 12 9 54

50 155 150 1 241 373 439 440 330 1 774 337 141 140 139 177 724

113 518 515 3 658 1 298 1 594 1 254 944 3 916 1 036 364 362 320 464 2 437

336

6 610

18 793

Tabulka B 10: Návštěvnost v SO ORP Pardubického kraje SO ORP Česká Třebová

počet příjezdů hostů

počet přenocování

z toho rezidentů

z toho rezidentů

2 165

1 361

4 447

2 931

3 867 5 746 87 615 15 932 10 249 23 578 10 427 80 710 11 495 12 872 5 057 7 973 6 949 32 452

3 464 5 144 82 616 14 366 9 056 18 871 8 224 63 287 10 255 11 706 4 002 5 891 5 116 28 212

13 121 17 727 206 739 48 185 33 302 68 532 29 604 332 335 29 578 30 222 10 825 14 554 14 313 107 422

12 056 16 466 194 951 44 429 29 240 58 607 23 686 281 246 26 546 27 726 8 465 10 029 10 666 94 933

Pardubický kraj 317 087 Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011

271 571

960 906

841 977

Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk

- 94 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Přehled všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci sídlících v ORP Česká Třebová Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

CZ LOKO, a.s.

Česká Třebová

Výroba železničních lokomotiv a vozového parku

500 - 999

KORADO, a.s.

Česká Třebová

Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení

500 - 999

BÖHM PLAST-TECHNIK a.s.

Česká Třebová

Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů

200 - 249

L D M, spol. s r. o.

Česká Třebová

Výroba ostatních potrubních armatur

200 - 249

Řetězárna Česká Třebová s.r.o.

Česká Třebová

Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin

200 - 249

DRUMEL a Co. s.r.o.

Česká Třebová

Obrábění

100 - 199

IMS - Drašnar s. r. o.

Česká Třebová

Výroba ostatních plastových výrobků

100 - 199

Josef Škrkoň - Techplast, a.s.

Rybník

Výroba ostatních plastových výrobků

100 - 199

Město Česká Třebová

Česká Třebová

Všeobecné činnosti veřejné správy

100 - 199

ORLÍK-KOMPRESORY výrobní družstvo

Česká Třebová

Výroba ostatních obráběcích strojů

100 - 199

SINTEX, a.s.

Česká Třebová

Výroba pletených a háčkovaných materiálů

100 - 199

Eko Bi s.r.o.

Česká Třebová

Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných

50 - 99

MIKA a.s.

Česká Třebová

Výroba parfémů a toaletních přípravků

50 - 99

Presplast, s.r.o.

Česká Třebová

Výroba ostatních plastových výrobků

50 - 99

Sociální služby Česká Třebová

Česká Třebová

Sociální péče v domovech pro seniory

50 - 99

SOLEA CZ výrobní družstvo

Rybník

Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n.

50 - 99

SOLIMONT s.r.o.

Česká Třebová

Výroba košťat a kartáčnických výrobků

50 - 99

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště technických oborů, Česká Třebová, Skalka 1692

Česká Třebová

Střední odborné vzdělávání na učilištích

50 - 99

Vyšší odborná škola a Střední odborná škola Gustava Habrmana, Česká Třebová, Habrmannova 1540

Česká Třebová

Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách

50 - 99

Základní škola Česká Třebová, Habrmanova ulice

Česká Třebová

Primární vzdělávání

50 - 99

- 95 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obchodní jméno

Sídlo

Základní škola Česká Třebová, Nádražní ulice

Česká Třebová

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

Primární vzdělávání

50 - 99

Zdroj dat: Ústav územního rozvoje Data aktuální k 1. 1. 2011

Tabulka C 2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Pardubického kraje [‰] SO ORP

2004

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2007

2011

Česká Třebová 137,8 140,1 Hlinsko 158,4 169,9 Holice 179,7 184,0 Chrudim 165,9 166,2 Králíky 161,7 175,1 Lanškroun 153,9 159,4 Litomyšl 164,9 165,4 Moravská Třebová 129,6 136,4 Pardubice 189,0 191,7 Polička 163,1 160,1 Přelouč 175,3 178,7 Svitavy 148,5 153,2 Ústí nad Orlicí 163,7 168,0 Vysoké Mýto 164,7 172,7 Žamberk 171,6 179,1 Pardubický kraj 167,2 171,1 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31.12. daného roku

153,2 186,3 186,4 168,7 188,9 153,9 171,7 144,2 192,5 154,3 182,8 157,3 172,9 178,3 185,7 175,1

Tabulka C 3: Míra zaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%] Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011

SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

65,7 66,4 68,9 64,6 62,4 69,8 66,1 63,5 69,5 64,9 67,8 64,9 68,0 67,7 67,7 67,0

- 96 -

61,7 61,8 66,7 63,7 60,3 63,8 64,4 59,5 67,7 63,3 66,1 61,5 64,0 65,2 65,5 64,6

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka C 4: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%] SO ORP

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2007

Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj Zdroj dat: GIS0 statistika

8,2 5,8 3,9 6,8 9,1 5,4 7,0 12,3 4,4 5,8 5,8 10,2 5,7 5,4 5,0 6,3

7,4 5,7 3,1 5,8 7,1 4,7 5,9 10,8 3,9 4,7 5,5 9,2 5,6 4,6 4,4 5,6

11,6 9,7 5,9 9,1 10,4 11,2 8,4 15,1 6,4 7,3 7,7 12,4 9,5 8,6 7,9 8,9

2011 12,5 10,6 7,3 10,3 11,1 9,5 9,2 15,7 7,4 8,2 8,6 13,7 10,9 10,7 8,4 9,8

12,0 10,6 7,1 9,7 10,2 7,8 8,5 14,5 6,8 8,1 8,5 12,7 9,6 9,0 7,2 9,0

Tabulka C 5: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Pardubického kraje [%] SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj Zdroj dat: GIS0 statistika

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010

2007 48,9 51,5 54,3 56,8 61,4 53,3 58,0 51,3 54,6 55,5 52,5 52,0 53,2 57,5 55,6 54,3

51,2 55,0 51,7 56,7 61,4 53,9 55,5 52,9 53,7 56,4 54,8 53,3 54,5 56,9 55,0 54,6

- 97 -

46,8 52,0 50,3 47,8 51,2 46,1 47,6 48,5 49,1 50,8 50,2 49,6 49,8 48,0 52,4 48,9

2011 45,9 52,1 47,6 46,8 50,6 46,2 47,1 47,0 49,7 44,7 47,1 46,9 48,9 48,4 50,8 48,0

46,8 51,4 49,8 48,4 53,8 45,3 48,8 46,8 50,5 40,6 49,0 47,3 49,4 50,5 52,2 48,8

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka C 6: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%] SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj Zdroj dat: GIS0 statistika

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2007 3,3 1,4 0,9 2,1 3,3 1,6 3,0 5,9 1,3 1,7 1,7 5,0 2,0 1,8 1,6 2,2

2,9 1,2 0,6 1,7 2,3 1,1 2,2 4,9 0,9 1,1 1,5 3,8 1,5 1,2 1,2 1,7

- 98 -

3,3 1,5 0,5 1,7 2,3 1,3 2,2 4,8 0,8 1,1 1,4 3,5 1,9 1,2 1,4 1,7

4,9 2,7 1,2 2,8 3,5 2,8 3,0 6,3 1,4 1,8 2,0 5,0 3,4 2,8 2,5 2,8

2011 5,5 3,2 1,3 3,0 3,6 2,3 3,2 6,4 1,4 2,0 2,4 5,6 3,9 3,1 2,5 3,0