Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ

PROCES

2012

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun – AKTUALIZACE 2012 Část A – Podklady pro RURÚ

Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 30. 10. 2012

Tyto územně analytické podklady zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].

Autorský kolektiv:      

Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky Ing. Hana Doleželová – metodické vedení realizačního týmu Ing. Ivana Foldynová – městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Nika Chadzipanajotidisová – organizace průzkumů a sběr dat

Ekonomický pilíř  Ing. Hana Doleželová – garant  Ing. Lucie Vašicová Sociální pilíř  Ing. Kamila Frenová – garant  Ing. Vlastimil Starý – garant technické a dopravní infrastruktury  Ing. Lukáš Dědič – technická infrastruktura  Mgr. Václav Šmajstrla – dopravní infrastruktura  Mgr. Martina Baranová – sociodemografické podmínky  Ing. Iveta Lichá – bydlení a rekreace Environmentální pilíř  Ing. Petr Proske – garant  Bc. Radka Matoláková GIS, zpracování dat a výkresů  Ing. Radek Fujak – garant  Ing. Michal Samiec  Ing. Ondřej Havel  Bc. Jan Vyhlídal – vyváženost pilířů  Bc. David Kubáň

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 1

2

3

4

5

Popis území a širší vztahy ................................................................................................... 7 1.1

Základní charakteristika území .................................................................................. 7

1.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty .......................................................................... 9

Environmentální pilíř ........................................................................................................ 12 2.1

Horninové prostředí a geologie ................................................................................ 12

2.2

Vodní režim .............................................................................................................. 15

2.3

Hygiena životního prostředí ..................................................................................... 20

2.4

Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................ 23

2.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................. 29

Sociální pilíř ...................................................................................................................... 33 3.1

Technická infrastruktura .......................................................................................... 33

3.2

Dopravní infrastruktura ............................................................................................ 38

3.3

Sociodemografické podmínky.................................................................................. 48

3.4

Bydlení ..................................................................................................................... 57

3.5

Rekreace ................................................................................................................... 61

Ekonomický pilíř .............................................................................................................. 66 4.1

Regionální ekonomika.............................................................................................. 66

4.2

Daňová výtěžnost ..................................................................................................... 69

4.3

Trh práce .................................................................................................................. 71

Souhrn pilířů ..................................................................................................................... 77 5.1

Environmentální pilíř ............................................................................................... 77

5.2

Sociální pilíř ............................................................................................................. 79

5.3

Ekonomický pilíř ...................................................................................................... 81

6

Seznam zkratek ................................................................................................................. 83

7

Seznam zdrojů a použitá literatura .................................................................................... 85

8

Seznam příloh ................................................................................................................... 86 Příloha A: Environmentální pilíř .......................................................................................... 86 Příloha B: Sociální pilíř ........................................................................................................ 86 Příloha C: Ekonomický pilíř ................................................................................................. 87

9

Přílohy ............................................................................................................................... 88

-3-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Příloha A: Environmentální pilíř .......................................................................................... 88 Příloha B: Sociální pilíř ........................................................................................................ 89 Příloha C: Ekonomický pilíř ............................................................................................... 111

-4-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány

-5-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda). Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Lanškroun obsahuje tři jednotlivě navazující části. Část A – Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální – horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální – technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický – regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B – RURÚ, která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Lanškrounu. Poslední část C – vyhodnocení obcí se zabývá definováním silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jednotlivých obcí v rámci území SO ORP Lanškroun.

-6-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

1 Popis území a širší vztahy 1.1

Základní charakteristika území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun představuje jeden z 15 správních obvodů Pardubického kraje. Řešené území se rozprostírá v jihovýchodní části kraje v okrese Ústí nad Orlicí a jeho celková výměra je 27 530,5 ha. Je tvořen 22 obcemi, z toho má 1 status města (Lanškroun) a 1 status městyse (Dolní Čermná). Obce správního obvodu ORP Lanškroun jsou spolu s jejich výměrou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj: Datový model, UAP 2012

Výměra obce (ha) 1 006,7 788,7 1 862,9 597 1272 1 501,1 1 776,4 1574 981,8 509,6 2 064,3 508,5 1 462,9 1 852,8 262,9 1 591,5 569,3 1 059,5 2 684,6 360,9 2 171,5 1 071,5 27 530,5

-7-

Podíl výměry obce (%) 3,7 2,9 6,8 2,2 4,6 5,5 6,5 5,7 3,6 1,9 7,5 1,8 5,3 6,7 1,0 5,8 2,1 3,8 9,8 1,3 7,9 3,9 100,0

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.1.1: Správní obvod SO ORP Lanškroun

-8-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 1.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty

Politika územního rozvoje ČR (dále též „PÚR ČR“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích § 5 odst. 5 podle § 31 až 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky (dále též PÚR ČR 2008), a na základě úkolu II. 2. písm. a) tohoto usnesení. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: ► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; ► „Další úkoly pro územní plánování“. Republikové priority Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).

-9-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Schvaluje je zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Pro SO ORP Lanškroun jsou účinné Zásady územního rozvoje Pardubického kraje. Ty nabyly účinnosti v červnu 2010. V roce 2011 pak byl vypracován návrh jejich první aktualizace. ZÚR Pardubického kraje stanovují priority územního plánování kraje, zpřesňují vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí vymezených v PÚR a vymezují rozvojové oblasti, osy a centra a specifické oblasti krajského významu. Podobně zpřesňují plochy a koridory vymezené v PÚR a vymezují plochy a koridory krajského významu. Dále upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, vymezují cílové charakteristiky krajiny, veřejně prospěšné stavby, stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí ad. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: ► rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, ► rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, ► nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, ► řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizací materiálových toků ► a nakládání s odpady, ► zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny

- 10 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rozvojová osa OSK 4 Česká Třebová – Lanškroun V Pardubickém kraji je vymezena rozvojová osa Česká Třebová – Lanškroun, do níž jsou zahrnuty následující obce (katastrální území) ve správním obvodu ORP Lanškroun: Damníkov (Damníkov), Lanškroun (Dolní Třešňovec, Lanškroun), Rudoltice (Rudoltice u Lanškrouna). ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: ► územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a sousední obce Rudoltice; ► zlepšit dopravní situaci v okolí města Lanškroun realizací přeložek na trasu I/43 v prostoru Lanškrouna; ► propojit trasu II/315 na I/43 mimo centrální území Lanškrouna. ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: ► územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a obce Rudoltice (bydlení); ► ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy veřejnou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; ► respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Lanškroun; ► respektovat požadavky na ochranu evropsky významné lokality Lanškrounské rybníky a přírodního parku Lanškrounské rybníky; ► respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES za podmínek stanovených odst. (112): nadregionálního biokoridoru K82 a regionálního biocentra 471 Horky.

- 11 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

2 Environmentální pilíř 2.1

Horninové prostředí a geologie

Správní území ORP Lanškroun leží v severovýchodní části České republiky ve východní části Pardubického kraje při jeho hranici s Krajem Olomouckým. Do severozápadní části regionu zasahují Orlické hory přesněji jejich východní pásmo – Bukovohorská hornatina. Největší část území tvoří Podorlická pahorkatina, která se skládá z Žamberské pahorkatiny a Moravskotřebovské pahorkatiny. Do východní části území také zasahuje Zábřežská vrchovina, na jihu oblast regionu ohraničuji Třebovské stěny. Součástí Podorlické pahorkatiny je také Lanškrounská kotlina. Těžba nerostných surovin Oblast SO ORP Lanškroun není příliš bohatá na nerostné suroviny. Přesto se v tomto území nachází několik ložisek nerostných surovin včetně chráněných ložiskových území (ložiska štěrkopísků a cihlářských surovin). Dobývací prostory v oblasti SO ORP Lanškroun nejsou žádné a neprobíhá zde povrchová ani podpovrchová těžba. Můžeme však nalézt staré důlní dílo, a to na území obce Rudoltice v lokalitě Nad Myslivnou. Viz mapa na konci kapitoly 2.1. Celkově se ve sledované oblasti SO ORP Lanškroun nachází 64,2 ha ložisek nerostných surovin (0,2 % rozlohy SO ORP). Ložiska se rozkládají v katastrech obcí Dolní Čermná (47,2 ha), Lanškroun (15,0 ha) a Rudoltice (2,0 ha). Podrobný přehled ložisek nerostných surovin (jev A060) včetně jejich podílů na výměře obce, ve které se vyskytují lze nalézt v níže uvedené tabulce. Tabulka 2.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Lanškroun (A060) Obec Dolní Čermná Lanškroun Rudoltice Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Výměra obce [ha] 1 501,1 2 064,4 1 591,5

A060 [ha]

A060 [%] 47,2 15,0 2,0

3,1 0,7 0,1

Chráněná ložisková území (A058) jsou znázorněna v následující tabulce. Oproti roku 2010 došlo k rozšíření chráněného ložiskového území o 2 ha v obci Lanškroun. Tabulka 2.1.2: Chráněné ložiskové území (A058) Obec

Surovina Lanškroun Cihlářská surovina Dolní Čermná Štěrkopísky Horní Čermná Štěrkopísky Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Podíl [%]

Plocha [ha] 13,8 140,2 1 0,0

0,6 9,3 0,0

Přesná hodnota rozlohy chráněného ložiskového území v obci Horní Čermná činí 0,0012 [ha], což je 0,0001 % rozlohy dané obce. 1

- 12 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Sesuvná a poddolovaná území SO ORP Lanškroun je důlní činností poznamenán jen ve čtyřech oblastech a nachází se zde i dvě potenciální sesuvná území. Jejich přehled je v následující tabulce včetně podílu na výměrách obcí. Poddolovaná území se rozkládají v katastrech obcí Anenská Studánka, Damníkov, Horní Heřmanice a Trpík. V prvních dvou jmenovaných se nachází také výše zmíněná potencionální sesuvná území. Zbývající ovlivnění důlní činností a sesuvná území mají bodový charakter. Situace sesuvných a poddolovaných území zůstala oproti roku 2010 nezměněna. Celkově se v SO ORP Lanškroun nachází 73,8 ha poddolovaného území, což je 0,3 % výměry obce a 32,9 ha sesuvného území, 0,1 % rozlohy obce. Tabulka 2.1.3: Výskyt a rozsah plošných poddolovaných (A061) a sesuvných území (A062) Obec

Výměra obce [ha]

Anenská Studánka Damníkov Horní Heřmanice Trpík Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

788,7 1 272,0 1 574,0 360,9

A061 [ha] 32,2 18,2 7,6 15,8

- 13 -

A061 [%]

A062 [ha] 4,1 1,4 0,5 4,4

23,6 9,3 0,0 0,0

A062 [%] 3,0 0,7 0,0 0,0

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.1.1: Těžba nerostných surovin, sesuvná a poddolovaná území

- 14 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2.2

Vodní režim

Severní a západní částí Lanškrounska prochází hlavní evropské rozvodí mezi vodami Severního moře (Čermná/Čenkovička/Tiscový p. - Tichá Orlice – Labe) a Černého moře (Jánský p./Lukávka/Hraniční p./Březná – Moravská Sázava – Morava - Dunaj) až do Bukové hory, která je s 958 m. n. m. nejvyšším bodem Lanškrounska. Dále prochází přes Mariánskou horu (500 m. n. m.) a Třebovské stěny (Palice 613 m. n. m.) po Třebovské sedlo, jež je se svými 438 m. n. m. nejnižším místem rozvodí Severního Černého moře. Na Bukové hoře, nejjižnější výspě Orlických hor, pramení ve výšce 800 m. n. m. řeka Moravská Sázava, která odvádí většinu vodoteče prameništní oblasti Lanškrounska z 507 km2 plochy povodí. Územím SO ORP Lanškroun protéká řada dalších drobných toků a nachází se zde i několik vodních ploch menších rozměrů. Rovněž se zde vyskytují 2 zdroje podzemních vod a vodní ekosystémy. Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, vzhledem k extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Výskyt ploch vodních zdrojů podzemní a povrchové vody včetně ochranných pásem (jev A044) a vodní nádrže (jev A048) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Lanškroun uvádí následující tabulka. V těchto jevech nedošlo od roku 2010 ke změně. Tabulka 2.2.1: Vodní zdroje podzemních a povrchových vod (A044) a vodní nádrže (A048) na území SO ORP Lanškroun 2012 Obec Rozloha [ha] Albrechtice 1 006,7 Anenská Studánka 788,7 Cotkytle 1 862,9 Čenkovice 597,0 Damníkov 1 272,0 Dolní Čermná 1 501,1 Horní Čermná 1 776,4 Horní Heřmanice 1 574,0 Horní Třešňovec 981,8 Krasíkov 509,6 Lanškroun 2 064,4 Lubník 508,5 Luková 1 462,9 Ostrov 1 852,8 Petrovice 262,9 Rudoltice 1 591,5 Sázava 569,3 Strážná 1 059,5 Tatenice 2 684,6 Trpík 360,9 Výprachtice 2 171,5 Žichlínek 1 071,5 SO ORP celkem 27 530,5 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

A044 [ha] 14,3 32,0 12,8 35,4 244,5 184,4 517,1 0,4 0,4 0,9 0 0 0,6 230,0 0 312,8 0 0,2 303,8 0,7 2,8 20,0 1 913,1

- 15 -

A044 [%]

A048 [ha] 1,4 4,1 0,7 5,9 19,2 12,3 29,1 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 12,4 0,0 19,7 0,0 0,0 11,3 0,2 0,1 1,9 6,9

0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 13,5 0,4 1,3 0,5 0,1 38,2 0,1 0,4 4,0 0,0 2,3 0,2 0,1 1,1 0,7 0,2 2,1 65,8

A048 [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 0,0 0,1 0,1 0,0 1,9 0,0 0,0 0,2 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,2 0,2

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na území SO ORP Lanškroun byly vzhledem k přítomnosti vodních zdrojů vymezeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Celková rozloha chráněných oblasti přirozené akumulace vod je 1 914,2 ha, což tvoří 6,9 % rozlohy SO ORP Lanškroun. Rozlohy chráněných oblastí přirozené akumulace vod v jednotlivých obcích jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.2.2: Chráněná oblast přirozené akumulace vod (A045) v SO ORP Lanškroun 2012 Obec Anenská Studánka Damníkov Ostrov Rudoltice Trpík Čenkovice Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Výměra obce [ha]

CHOPAV [ha]

788,7 1 272,0 1 852,8 1 591,5 360,9 597,0

CHOPAV [%] 788,7 754,0 5,5 69,4 237,1 59,6

100,0 59,3 0,3 4,4 65,7 10,0

Chráněná oblast přirozené akumulace vod je spolu s dalšími jevy vodního režimu zobrazena na následující mapě.

- 16 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.2.1: Vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP Lanškroun

- 17 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Záplavová území Přestože jednotlivé vodní toky na sledovaném území nepatří k významným, opakovaně dochází k jejich rozvodnění a záplavám. Záplavová území jsou na v SO ORP Lanškroun vymezena na území 14 obcí a jejich celková rozloha je 711,2 ha, což odpovídá 2,6 % rozlohy SO ORP Lanškroun. Aktivní zóna záplavového území je na území SO ORP Lanškroun vymezena na území 10 obcí a má rozlohu 207,7 ha, což odpovídá 0,8 % rozlohy správního obvodu ORP Lanškroun. Tabulka 2.2.3: Záplavová území na správním území ORP Lanškroun

Obec

Rozloha obce [ha]

Záplavová území podle periodicity Q005 [ha] 9,5

Q005 [%] 0,9

Q020 [ha] 25,5

Q020 [%] 2,5

Albrechtice 1 006,7 Anenská 788,7 3,8 0,5 10,7 1,4 Studánka Cotkytle 1 862,9 0,0 0,0 0,0 0,0 Čenkovice 597,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Damníkov 1 272,0 12,3 1,0 33,7 2,7 Dolní Čermná 1 501,1 0,0 0,0 0,0 0,0 Horní Čermná 1 776,4 3,2 0,2 9,9 0,6 Horní Heřmanice 1 574,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Horní Třešňovec 981,8 1,2 0,1 2,0 0,2 Krasíkov 509,6 12,4 2,4 17,6 3,5 Lanškroun 2 064,4 6,0 0,3 15,5 0,8 Lubník 508,5 0,0 0,0 0,0 0,0 Luková 1 462,9 94,8 6,5 222,2 15,2 Ostrov 1 852,8 0,6 0,0 1,3 0,1 Petrovice 262,9 0,0 0,0 1,2 0,4 Rudoltice 1 591,5 19,7 1,2 48,1 3,0 Sázava 569,3 4,6 0,8 12,4 2,2 Strážná 1 059,5 0,0 0,0 0,0 0,0 Tatenice 2 684,6 50,1 1,9 66,3 2,5 Trpík 360,9 0,0 0,0 0,0 0,0 Výprachtice 2 171,5 6,1 0,3 12,4 0,6 Žichlínek 1 071,5 100,3 9,4 145,9 13,6 SO ORP celkem 27 530,5 324,4 1,2 624,8 2,3 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Pozn.: Q100 – stoletá voda, Q20 – dvacetiletá voda, Q5 – pětiletá voda

Aktivní zóna záplavového území QAZ QAZ [ha] [%] 18,9 1,9

Q100 [ha] 39,0

Q100 [%] 3,9

9,8

1,2

0,0

0,0

0,0 0,0 30,7 32,5 31,2 0,0 2,5 22,4 41,5 0,0 148,4 1,0 15,1 36,2 31,8 0,0 73,6 0,0 17,4 178,2 711,2

0,0 0,0 2,4 2,2 1,8 0,0 0,3 4,4 2,0 0,0 10,1 0,1 5,8 2,3 5,6 0,0 2,7 0,0 0,8 16,6 2,6

0,0 0,0 0,0 0,0 12,1 0,0 2,5 0,0 16,3 0,0 11,6 0,1 0,0 2,8 7,0 0,0 0,0 0,0 11,2 125,2 207,7

0,0 0,0 0,0 0,0 0,7 0,0 0,3 0,0 0,8 0,0 0,8 0,0 0,0 0,2 1,2 0,0 0,0 0,0 0,5 11,7 0,8

Na území SO OPR Lanškroun se nachází objekty protipovodňové ochrany (jev A054) na území 3 obcí s celkovou rozlohou 138,7 ha, viz následující tabulka. Ve všech případech se jedná o suché poldry. Tabulka 2.2.4: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (A054) Obec Dolní Čermná Horní Čermná Žichlínek SO ORP celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Rozloha [ha] 1,0 0,8 136,8 138,7

- 18 -

Popis poldr A poldr v Nepomukách poldr Žichlínek

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vybrané jevy vodního režimu, především záplavové území stoleté vody (Q100), jsou zobrazeny na následující mapě. Mapa 2.2.2: Záplavová území s periodicitou 100 let na území SO ORP Lanškroun 2012

Ve sledovaném území se nenachází žádné území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev A053). Dle Zásad územního rozvoje Pardubického kraje prochází katastrálním územím obce Krasíkov následující koridor pro umístění veřejně prospěšných zařízení protipovodňové ochrany: ► PPO 3 – Poldr Třebařov, tok Moravská Sázava

- 19 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2.3

Hygiena životního prostředí

Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí (radonové riziko, ochranná pásma leteckých staveb, území v dosahu liniových zdrojů emisí ad.).Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Lanškroun je zobrazen na mapě 2.3.1. Kvalita ovzduší Dle posledních údajů ČHMÚ byla překročena v roce 2010 úroveň imisních limitů a zvlášť cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v SO ORP Lanškroun v ukazateli PM10 (polétavý prach). Zároveň zde byl překročen cílový imisní limit O3 pro ochranu zdraví v rámci oblastí České republiky. Problémy s kvalitou ovzduší se týkají především města Lanškroun, v ostatních oblastech je SO ORP Lanškroun je ovzduší všeobecně hodnoceno jako dobré. Staré zátěže a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 10 obcí se nachází celkem 18 starých skládek. Jejich přehled uvádí následující tabulka. Tabulka 2.3.1: A064 staré zátěže území a kontaminované plochy Obec Název Cotkytle Skládka dle ČGS Damníkov Skládka dle ČGS Dolní Čermná obalovna, U Sadu, Dolní Čermná Horní Čermná Skládka dle ČGS Krasíkov VČE, a.s. Krasíkov Lanškroun Skládka dle ČGS 2x, OEZ Letohrad, Lanškroun, "TESLA" Luková Skládka dle ČGS Rudoltice Skládka dle ČGS Výprachtice OEZ Výprachtice Žichlínek Skládka dle ČGS SO ORP celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Počet 1 1 3 1 1 4 1 1 2 3 18

Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. - 20 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na území SO ORP Lanškroun je zatím většina odpadu ve formě směsného (netříděného) odpadu ukládána na skládku TKO Dolní Třešňovec. Pro separovaný sběr slouží sběrný dvůr v Dolním Třešňovci a pro inertní materiál skládka u ČOV. V sousedství stávající skládky TKO v Dolním Třešňovci je v ÚP nově navržena plocha TO využitelná např. pro nakládání s bioodpadem (případná kompostárna).

- 21 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.1: Hygiena životního prostředí

- 22 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2.4

Ochrana přírody a krajiny

Území SO ORP Lanškroun lze charakterizovat jako ekologicky mírně stabilní území, s podprůměrným plošným zastoupením chráněných území. Přesto se v něm nachází řada přírodních hodnot. Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a dále pak maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), mezi které patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace (dále též PR), národní přírodní památky a přírodní památky (dále též PP). Škálu zvlášť chráněných území doplňuje soustava NATURA 2000, což je soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Lanškroun se nachází rozlehlá ptačí oblast Kralický Sněžník, která zasahuje do území obcí Horní Heřmanice, Výprachtice a Čenkovice. Dále se na území SO ORP Lanškroun vyskytují maloplošná zvláště chráněná území PR Selský les, PP Selský potok, PP U kaštánku, PR V dole, PP Čenkovička a PR Třebovské stěny. Tyto přírodní rezervace a přírodní památky zasahují do obcí Cotkytle, Čenkovice a Ostrov (podrobné rozložení těchto chráněných území v daných obcích je uvedeno v Tabulce A 3 v přílohách). Na území Lanškrounska se vyskytuje dále celkem 99 památných stromů, z toho 76 v Horní Čermné. Přehled evropsky významných lokalit NATURA 2000 uvádí následující tabulka. Tabulka 2.4.1: NATURA 2000 - evropsky významné lokality Výměra obce [ha] 1 006,7 1 862,9 1 501,1 1 574,0 981,8 1 776,4 2 064,4 1 852,8 262,9 360,9 2 171,5 SO ORP celkem 27 530,5 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Obec Albrechtice Cotkytle Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Lanškroun Ostrov Petrovice Trpík Výprachtice

Rozloha [ha] 56,2 6,1 0,0 290,8 0,1 0,6 40,6 0,3 0,1 3,9 0,2 398,8

Rozloha [%] 5,6 0,3 0,0 18,5 0,0 0,0 2,0 0,0 0,0 1,1 0,0 1,4

Název Moravská Sázava Moravská Sázava Lanškrounské rybníky Moravská Sázava Moravská Sázava Lanškrounské rybníky Lanškrounské rybníky Lanškrounské rybníky Tichá Orlice Hřebečovský hřbet Moravská Sázava

Obecně chráněná území přírody a krajiny – ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Lanškroun jsou v rámci ZÚR PK vymezeny nadregionální biokoridory (NBK), regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), lokální biokoridory (LBK) a biocentra (LBC) a lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. Prvky ÚSES na území SO ORP Lanškroun jsou zobrazeny na následující mapě.

- 23 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.1: Prvky ÚSES na území SO ORP Lanškroun

- 24 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Prvky ÚSES tvoří 9,8 % rozlohy SO ORP Lanškroun. Rozlohy jednotlivých vymezených prvků ÚSES na území SO ORP Lanškroun jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.4.2: Prvky ÚSES vymezené na území SO ORP Lanškroun Prvek ÚSES

Podíl [%]

Rozloha [ha]

Lokální biocentrum Lokální biokoridor Nadregionální biokoridor Regionální biocentrum Regionální biokoridor SO ORP celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

748,4 718,6 432,9 757,5 31,7 2 689,1

2,7 2,6 1,6 2,8 0,1 9,8

Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená území CHOPAV, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 2.2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF. Chráněná území přírody a krajiny jsou zobrazena na následující mapě.

- 25 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.2: Chráněná území přírody a krajiny

- 26 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Přírodní parky jsou vymezeny na území 8 obcí v SO ORP Lanškroun. Jejich celková rozloha je 1 067,8 ha, což odpovídá 3,9 % území SO ORP Lanškroun. Vymezení přírodních parků v jednotlivých obcích je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 2.4.3: Přírodní park (A030) Obec

Výměra obce

Čenkovice Dolní Čermná Horní Třešňovec Lanškroun Ostrov Petrovice Rudoltice Výprachtice SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Přírodní park [ha]

597,0 1 501,1 981,8 2 064,4 1 852,8 262,9 1 591,5 2 171,5 27 530,5

Přírodní park [%]

423,9 3,2 0,7 170,9 17,9 17,8 53,4 379,9 1 067,8

71,0 0,2 0,1 8,3 1,0 6,8 3,4 17,5 3,9

Název Suchý vrch - Buková hora Orlice Lanškrounské rybníky Lanškrounské rybníky Lanškrounské rybníky Orlice Lanškrounské rybníky Suchý vrch - Buková hora

Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Koeficient ekologické stability nezaznamenal v posledních 4 letech žádné výraznější změny. V rámci Pardubického kraje patří hodnoty koeficientu ekologické stability SO ORP Lanškroun k nadprůměrným. Nejvyšší koeficient ekologické stability má na tomto území obec Strážná. Nachází se zde málo orné půdy a vysoký podíl trvalých travních porostů a lesa. Tabulka 2.4.4: Koeficient ekologické stability – vývoj 2008 – 2012 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice

KES 2010

2008 2,9 1,7 2,9 2,6 0,6 1,2 1,8 1,1 0,4 0,5 0,4 0,6 0,3 0,8 1,6 0,9 0,4 13,7 2,4

- 27 -

2012 2,9 1,7 3,0 2,6 0,6 1,2 1,8 1,1 0,4 0,5 0,4 0,6 0,3 0,8 1,6 0,9 0,4 13,8 2,4

2,9 1,7 3,0 2,6 0,6 1,5 1,8 1,1 0,4 0,5 0,4 0,6 0,3 0,8 1,6 1,0 0,4 13,7 2,4

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj: PROCES dle ČSÚ, stav k 1. lednu

KES 2010

2008 1,1 1,2 0,3 1,8

Mapa 2.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Lanškroun

- 28 -

2012 1,1 1,2 0,3 1,8

1,1 1,2 0,3 1,8

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb.), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na správním území SO ORP Lanškroun patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. V rámci Pardubického kraje je podíl orné půdy v SO ORP Lanškroun průměrný a sleduje trend celého kraje a celé ČR - mírný úbytek orné půdy. Rozloha orné půdy na území jednotlivých obcí SO ORP Lanškroun je uvedena v tabulce níže. Oproti roku 2010 nedošlo k této oblasti k výrazným změnám. Byl zaznamenán úbytek o 156 ha, což činní v procentuálním vyjádření 0,57 %.

- 29 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lanškroun v období 2010 – 2012 Obec

Orná půda [ha]

2010 Albrechtice 201,0 Anenská Studánka 255,9 Cotkytle 376,1 Čenkovice 85,8 Damníkov 693,8 Dolní Čermná 606,2 Horní Čermná 543,8 Horní Heřmanice 649,2 Horní Třešňovec 625,1 Krasíkov 303,5 Lanškroun 1 182,6 Lubník 289,4 Luková 1 013,5 Ostrov 833,2 Petrovice 86,0 Rudoltice 703,9 Sázava 361,6 Strážná 44,2 Tatenice 684,4 Trpík 146,0 Výprachtice 873,8 Žichlínek 719,8 SO ORP Lanškroun 11 278,0 Zdroj: PROCES dle ČSÚ, stav k 1. lednu

2012 201,0 255,9 376,1 85,8 696,5 511,3 543,5 647,0 624,8 303,4 1 158,4 290,5 980,1 833,2 86,0 702,4 361,2 44,2 682,9 146,0 872,9 719,8 11 122,0

Rozdíl 0,00 0,03 0,00 0,00 2,75 -94,86 -0,34 -2,22 -0,35 -0,02 -24,22 1,15 -33,40 0,00 0,00 -1,54 -0,47 0,00 -1,51 0,00 -0,89 0,00 -156,00

Podíl orné půdy z celkového území [%] 2010 2012 Rozdíl 20,0 20,0 0,00 32,3 32,3 0,00 20,2 20,2 0,00 14,4 14,4 0,00 54,5 54,7 0,18 40,4 34,1 -6,39 30,8 30,8 -0,02 41,3 41,1 -0,14 63,9 63,8 -0,04 59,4 59,4 -0,02 57,3 56,1 -1,18 56,9 57,1 0,23 69,4 67,1 -2,29 45,1 45,1 0,00 32,8 32,8 0,00 44,2 44,1 -0,10 63,8 63,8 -0,08 4,2 4,2 0,00 25,5 25,4 -0,06 40,7 40,7 0,00 40,2 40,2 -0,04 67,0 67,0 0,00 41,0 40,4 -0,57

Co se týče kvality půdy, neřadí se oblast SO ORP Lanškroun k bonitně nejcennějším půdám. Nejvíce jsou zde zastoupeny půdy druhé třídy ochrany rozkládající se na 30 % území SO ORP. Druhého nejvyššího podílu dosahují půdy páté třídy ochrany, které ale mají velmi nízkou produkční schopnost. Půdy první třídy ochrany, které jsou z hlediska BPEJ vůbec nejcennější se rozkládají pouze na 6,2 % území. Tabulka 2.5.2: Bonitované půdně ekologické jednotky Třída ochrany Neurčená 1 2 3 4 5 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Výměra [ha]

Podíl z celkové výměry [%] 8 474,9 1 713,3 8 350,6 1 880,9 1 943,2 5 154,0

30,8 6,2 30,3 6,8 7,1 18,7

Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Lanškroun činí v roce 2012 pouze 1,1 %.

- 30 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ve srovnání s rokem 2010 se zastavěná plocha rozšířila o 7 ha. Absolutní a relativní rozdíl zastavěné plochy na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka 2.5.3: Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Lanškroun v období 2010 – 2012 Zastavěné území [ha]

Obec 2010

Rozdíl

2012

Albrechtice 7,6 Anenská Studánka 4,7 Cotkytle 10,8 Čenkovice 6,5 Damníkov 10,2 Dolní Čermná 17,4 Horní Čermná 13,0 Horní Heřmanice 11,8 Horní Třešňovec 9,9 Krasíkov 5,2 Lanškroun 84,7 Lubník 5,6 Luková 17,9 Ostrov 9,0 Petrovice 3,0 Rudoltice 13,1 Sázava 9,7 Strážná 4,2 Tatenice 13,7 Trpík 2,1 Výprachtice 19,4 Žichlínek 14,1 SO ORP Lanškroun 295,0 Zdroj: PROCES dle ČSÚ, stav k 1. lednu

7,6 4,7 10,8 6,6 10,3 17,6 13,1 11,6 10,0 5,2 84,6 5,7 17,6 9,3 3,0 13,3 9,7 4,2 13,9 2,1 19,3 19,9 302,0

0,09 0,01 0,01 0,06 0,10 0,20 0,03 -0,18 0,11 0,02 -0,16 0,05 -0,31 0,32 0,01 0,25 0,02 0,00 0,14 0,00 -0,09 5,81 7,00

Podíl zastavěného území z celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 0,8 0,6 0,6 1,1 0,8 1,2 0,7 0,8 1,0 1,0 4,1 1,1 1,2 0,5 1,2 0,8 1,7 0,4 0,5 0,6 0,9 1,3 1,1

0,8 0,6 0,6 1,1 0,8 1,2 0,7 0,7 1,0 1,0 4,1 1,1 1,2 0,5 1,2 0,8 1,7 0,4 0,5 0,6 0,9 1,8 1,1

0,01 0,00 0,00 0,01 0,01 0,01 0,00 -0,01 0,01 0,00 -0,01 0,01 -0,02 0,02 0,01 0,02 0,00 0,00 0,01 0,00 0,00 0,54 0,03

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Lesní porosty na území SO ORP Lanškroun představují významný přírodní zdroj. Lesnatost SO ORP Lanškroun činí 32,0 % v roce 2012, viz následující tabulka. Tabulka 2.5.4: Lesní půda a změna její rozlohy mezi lety 2010 a 2012 v SO ORP Lanškroun Lesní půda (ha)

Obec 2010 Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun

569,8 323,7 854,1 213,3 266,8 453,7 811,8 410,3 129,1 85,7 231,0

2012 569,9 324,0 857,0 213,3 266,5 459,3 812,2 410,3 129,1 85,7 234,0

- 31 -

Rozdíl 0,08 0,23 2,92 -0,02 -0,32 5,57 0,40 0,00 0,00 0,00 2,96

Podíl lesní půdy z celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 56,6 40,9 45,8 35,7 21,0 30,3 45,9 26,1 13,2 16,8 11,2

56,6 40,9 46,0 35,7 20,9 30,6 46,0 26,1 13,2 16,8 11,3

0,01 0,03 0,16 0,00 -0,04 0,32 0,02 0,00 0,00 0,00 0,14

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Lesní půda (ha)

Obec 2010

Lubník 51,8 Luková 61,4 Ostrov 504,7 Petrovice 97,2 Rudoltice 509,9 Sázava 74,9 Strážná 746,4 Tatenice 1 624,6 Trpík 109,1 Výprachtice 630,2 Žichlínek 13,0 SO ORP Lanškroun 8 773,0 Zdroj: PROCES dle ČSÚ, stav k 1. lednu

2012 50,7 67,2 505,0 97,2 513,1 74,9 746,2 1 624,6 109,4 632,9 13,0 8 794,0

Rozdíl -1,14 5,79 0,28 0,00 3,21 0,00 -0,18 -0,04 0,36 2,70 0,00 21,00

Podíl lesní půdy z celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 10,2 4,2 27,3 37,0 32,0 13,2 70,1 60,5 30,4 29,0 1,2 31,9

10,0 4,6 27,3 37,0 32,2 13,2 70,1 60,5 30,5 29,1 1,2 32,0

-0,22 0,40 0,02 0,00 0,20 0,00 -0,02 0,00 0,10 0,12 0,00 0,07

Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (27,5 %), důležitá je i jejich funkce ochranná (0,6 %) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (8,4 %). Viz následující tabulka. Tabulka 2.5.5: Kategorie lesů Kategorie Les hospodářský Les ochranný Les zvláštního určení Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Podíl [%]

Rozloha [ha] 7 583 161 2 312

- 32 -

27,5 0,6 8,4

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

3 Sociální pilíř 3.1

Technická infrastruktura

Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Lanškroun má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Lanškroun. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa 3.1.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Lanškroun

Zásobování vodou Všechny obce v rámci SO ORP Lanškroun v současné době mají zavedenu vodovodní síť. Pokrytí obcí vodovodem je následující: Albrechtice (100 %), Anenská Studánka (100 %), Cotkytle (10 % - ve zbytku obce jsou studny), Čenkovice (80 %), Damníkov (99 %), Dolní - 33 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Čermná (98 %), Horní Čermná (100 %), Horní Heřmanice (80 %), Horní Třešňovec (100 %), Krasíkov (100 %), Lanškroun (98 %), Lubník (téměř 100 %), Luková (100 %), Ostrov (74 %), Petrovice (80 %), Rudoltice (95 %), Sázava (100 %), Strážná (10 %, nedostatek vody i v soukromých studních), Tatenice (95 %), Trpík (80 %), Výprachtice (79,5 %), Žichlínek (100 %). Hlavním provozovatelem vodovodu je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Ve většině obcí došlo od roku 2012 k prodloužení vodovodní sítě, nejvíce v obci Výprachtice (o 12,79 km) a Rudoltice (o 7,75 km) - viz příloha (Tabulka B 2). Zásobování obyvatel vodou probíhá jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní. Problémem je potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích z důvodu snižování ztrát a zvyšující se spotřeby vody. Kvalita vody je dobrá, výjimku tvoří pouze obec Výprachtice, která má problémy jak s vyšším výskytem koliformních bakterií a přítomnosti hexazinonu a železa, tak trpí i nedostatkem pitné vody v období sucha. V obci Strážná se lidé potýkají s problémem nedostatku vody v soukromých studních. Mapa 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Lanškroun

Dle ZÚR Pardubického kraje (2010) nebyly vymezeny žádné koridory a plochy pro záměry veřejné technické infrastruktury ve vodohospodářské oblasti. Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále do ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách

- 34 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. a následně jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Mapa 3.1.3: Kanalizační síť v SO ORP Lanškroun

V SO ORP Lanškroun je 11 obcí se soustavnou kanalizací. Jsou to obce Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Rudoltice, Tatenice a Výprachtice. Některé obce nemají soustavný kanalizační systém, ale pouze systém příkopů, struh a propustků pro odvádění dešťové vody. Takto jsou vybaveny obce Albrechtice, Luková, Petrovice, Strážná a Žichlínek. Kanalizace zcela chybí v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Horní Třešňovec, Ostrov, Sázava a Trpík. Zde jsou odpadní vody akumulovány v bezodtokých jímkách nebo septicích a vyváženy na zemědělské pozemky či vypouštěny do povrchových vod. Délka kanalizace v jednotlivých obcích je uvedena v Tabulce B 3 v příloze. V systému kanalizační sítě převládá jednotná kanalizace – viz příloha (Tabulka B 1). Na čistírnu odpadních vod (ČOV) jsou napojeny obce Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná společně s Horní Čermnou, Horní Heřmanice, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Tatenice a Výprachtice. Na základě telefonického dotazníkového šetření bylo také zjištěno, že obec Luková má ČOV pouze u bytovek, MŠ a nových rodinných domů, obec Rudoltice vlastní 7 lokálních ČOV, Sázava vlastní 4 ČOV určených pro 30 bytových jednotek a obec Žichlínek s 2 ČOV pro cca 15 % obyvatel. Obec Petrovice ČOV nemá, ale v současnosti je již zpracovaná projektová dokumentace na její výstavbu v nejbližších letech. - 35 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Strategický význam má dokončení kanalizace města Lanškroun včetně napojení obce Horní Třešňovec a zbylé části Dolního Třešňovce (část Lanškrouna). I ostatní lokality jsou zahrnuty do budoucího kanalizačního systému na území správního obvodu. Zásobování plynem V rámci SO ORP Lanškroun je plynofikováno 13 z 22 obcí. Jsou to obce Damníkov (90 %), Dolní Čermná (přípojky 90 %, 60 % napojeno), Horní Čermná (70 %), Horní Třešňovec (100 %), Krasíkov (30 %), Lanškroun (75 %), Lubník (70 %), Luková (75 %), Ostrov, Rudoltice (70 %), Sázava (70 %), Tatenice (70 %), Žichlínek (80 %). Z telefonického dotazníkového šetření vyplývá, že obce Albrechtice, Anenská Studánka a Čenkovice nechtějí plynofikovat své území ani v budoucnu. Naopak obyvatelé obce Výprachtice přehodnotili svůj dřívější nezájem o plynofikaci, nyní ale nejsou k dispozici dotační tituly pro financování výstavby a obec ze svého rozpočtu by nebyla schopna pokrýt náklady. Od roku 2010 nedošlo za celé území SO ORP Lanškroun k výrazným změnám v délce plynovodů. Na úrovni jednotlivých obcí došlo k mírnému rozšíření v obcích Horní Třešňovec (o 60 m), Lubník (o 260 m), Tatenice (o 150 m) a Žichlínek (o 330 m). V některých obcích došlo naopak ke zkrácení délky plynovodů (nejvíce v obci Rudoltice o 510 m a obci Ostrov o 180 m). Podrobný přehled změny délky plynovodů je uveden v Tabulce B5 v příloze. Dodávky plynu odběratelům probíhají převážně prostřednictvím středotlakých plynovodů, ve městě Lanškroun převládá plynovod nízkotlaký. Přestože stávající plynovody mají dostatečnou kapacitu pro zajištění dodávky plynu do celého správního obvodu, není stávající úroveň plynofikace území dostatečná. Navíc v ZÚR Pardubického kraje (2010) nebyl vymezen žádný koridor technické infrastruktury v oblasti plynárenství, proto nelze předpokládat v blízké budoucnosti rapidní zlepšení stavu.

- 36 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.4: Plynovodní síť v SO ORP Lanškroun

Zásobování teplem Obce SO ORP Lanškroun jsou zásobovány teplem prostřednictvím různých tepelných zdrojů. V plynofikovaných obcích prostřednictvím spalování zemního plynu, v ostatních obcích spalováním fosilních paliv, které však znečišťuje ovzduší. Ve městě Lanškroun chybí možnost centrálního (dálkového) zásobování teplem. Na základě ÚP města Lanškroun (2012) je žádoucí vytápět některé lokality ekologicky šetrným způsobem (pomocí solárních konektorů). Zásobování elektrickou energií Na území SO ORP Lanškroun se nachází jeden ze zásobovacích bodů - transformovna elektrické energie Krasíkov, odkud vede rozvodný systém 22 kV na území celého správního obvodu. Zásobování elektrickou energií zajišťuje společnost ČEPS, a.s. Na území obce Anenská Studánka se nachází 6 větrných elektráren. Ve většině obcí v rámci správního obvodu se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy při bouřkách udávají pouze obce Horní Třešňovec (i několikadenní výpadky), Krasíkov a Luková. Stávající vedení elektrické sítě na území SO ORP Lanškroun je vymezeno v následující mapě 3.1.5.

- 37 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Lanškroun

Ve všech obcích došlo od roku 2010 k prodloužení délky elektrických rozvodů, nejvíce ve městě Lanškroun (o 10,6 km) a obci Rudoltice (o 10,56 km). Nejméně v obcích Strážná, Albrechtice, Sázava, Damníkov a Tatenice – viz příloha (Tabulka B 4). Ve většině obcí převládá nadzemní elektrické vedení, pouze ve městě Lanškroun je většina elektrické sítě vedena pod zemí (70 %). Na základě ZÚR Pardubického kraje (2010) je na území SO ORP Lanškroun evidován záměr vymezení koridoru pro nová vedení distribuční a přenosové soustavy a plochy pro nové záměry mezinárodního a republikového významu: koridor E6 (z PÚR ČR 2008) pro přenosovou soustavu V458 Krasíkov – Horní Životice jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu E01 s dotčeným katastrálním územím obcích Krasíkov, Tatenice a Žichlínek. A záměr vymezení koridoru pro nová vedení zařízení nadmístního významu: koridor pro umístění stavby E03 - nadzemní vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice – Králíky s dotčeným katastrálním územím obce Horní Heřmanice. 3.2 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Lanškroun je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Pardubického kraje 2010, Aktualizace Zásad územního rozvoje Pardubického kraje 2011, Územně analytické podklady SO ORP Lanškroun 2012 ad.

- 38 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury jsou základním výchozím dokumentem Zásady územního rozvoje Pardubického kraje a jejich aktualizace, které zpřesňují vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Území SO ORP Lanškroun disponuje poměrně vyhovující hustotou a rozložením silniční sítě. Její kostrou jsou silnice I. a II. třídy. Z hlediska železniční dopravy zde prochází celostátní železniční trať, která je součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru. Nejčastějšími dopravními problémy v obcích je nadměrná hlučnost některých silnic a jejich špatný technický stav. Současnou základní síť dopravní infrastruktury v řešeném území zobrazuje následující mapa.

- 39 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Lanškroun pro rok 2012

Silniční doprava K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob).

- 40 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Silniční infrastruktura na daném území Územím SO ORP Lanškroun neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě jsou zde silnice I. a II. třídy (především severojižní silnice I/43 a západovýchodní II/315), kterou dále doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. Silnice I. a II. třídy Na území SO ORP Lanškroun se nacházejí dvě silnice I. třídy: silnice I/43 (Brno-Královo Pole - Sebranice - Svitavy – Svitavy - Lačnov - Třebovice - Lanškroun - Štíty - Červená Voda - Králíky - Dolní Lipka – st. hranice s Polskem) a I/11 (Hradec Králové – Šumperk – Opava – Ostrava – Mosty u Jablunkova – st. hranice se Slovenskem). Jejich průběh řešeným územím je následující: ► I/43 - (Svitavy)2 - Damníkov - Rudoltice - Lanškroun - Albrechtice - Cotkytle - Horní Heřmanice - (Štíty). Umožňuje spojení se sousedními SO ORP Zábřeh, Králíky, Česká Třebová a Svitavy. ► I/11 - prochází částí území obce Čenkovice, umožnuje spojení se sousedními SO ORP Žamberk, Králíky a také s nedalekým SO ORP Šumperk. Dále řešeným územím procházejí tyto silnice II. třídy: ► II/311 - Lanškroun - Horní Čermná - (Jablonné nad Orlicí - Mladkov - Bartošovice v Orlických horách - Orlické Záhoří - Šerlich - Zákoutí) − umožňuje propojení směrem na sever (SO ORP Žamberk). ► II/313 - (Dolní Dobrouč) - Ostrov − zajišťuje napojení severozápadním směrem (SO ORP Ústí nad Orlicí). ► II/314 - (Dolní Dobrouč) - Petrovice - Dolní Čermná - Horní Čermná − zajišťuje napojení severozápadním směrem (SO ORP Ústí nad Orlicí). ► II/315 - (Týništko - Choceň - Ústí nad Orlicí) - Ostrov - Lanškroun - Sázava - Lubník - Tatenice - (Zábřeh na Moravě - Úsov) − mj. propojuje obce s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí, Lanškroun a Zábřeh. ► II/368 - (Letovice - Moravská Třebová) - Krasíkov - Tatenice - Strážná - Cotkytle (Štíty - Rovensko) − mj. zajišťuje severojižní propojení obcí ve východní části řešeného území a spojení se SO ORP Moravská Třebová a Zábřeh. Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Lanškroun jsou relativně dobré, většina obcí leží na silnici I. nebo II. třídy. Častým problémem je však technický stav silnic; podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Přehled délky silnic I., II. a III. tříd na území jednotlivých obcí je uveden v Tabulce B6 v příloze. Intenzita silniční dopravy Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření

2

pozn.: v závorce jsou uvedena města a obce mimo řešené území

- 41 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. stávajících a budování nových odstavných stání a garáží a dalších opatření. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru. Míru dopravního zatížení silniční sítě na území ORP Lanškroun dokládají výsledky z Celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty však budou například v pracovních dnech vyšší než průměrné hodnoty, intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Největší intenzita dopravy v řešeném území je dle Celostátního sčítání dopravy 2010 na silnici I/43 v úseku Lanškroun - Rudoltice - Damníkov a dále na jihozápad. Problémem je vedení této silnice přes zastavěné území obce Lanškroun, kde počet vozidel za den v některých úsecích přesahuje 10 000. Řešení této situace vybudováním obchvatu je zařazeno mezi záměry vymezenými v ZÚR Pardubického kraje. V rámci SO ORP došlo oproti roku 2005 ve většině měřených úseků ke snížení intenzity dopravy. Intenzitu silniční dopravy v SO ORP Lanškroun v roce 2010 znázorňuje následující obrázek. Obrázek 3.2.1: Intenzita dopravy na území SO ORP Lanškroun

Intenzita dopravy (voz/24 hod) 0 – 500 501 – 1000 1001 – 3000 3001 – 5000 5001 – 7000 7001 – 10 000 10 001 – 15 000 15 001 – 25 000 25 000 – 40 000 40 001 – 60 000 nad 60 001 nesčítané úseky 145

číslo silnice – dálnice hranice sčítacího úseku

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010, vlastní úprava

- 42 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Dopravní dostupnost Na následující mapě je znázorněna časová dopravní dostupnost v rámci jednotlivých obcí. Cílové místo dopravní dostupnosti je stanoveno místem, které reprezentuje centrum obce. Mapa 3.2.2: Časová dopravní dostupnost obcí v SO ORP Lanškroun v roce 2012

Mapa ukazuje, za jak dlouhou dobu se lze z kteréhokoliv místa dopravit automobilem do středu obce. V rámci intravilánů obcí se lze do jejich centra dopravit většinou do tří minut. Relativně horší časovou dopravní dostupností centra (do 5 minut) disponují okrajové části obcí. Hromadná doprava K veřejné hromadné dopravě na území SO ORP Lanškroun slouží autobusová linková doprava a železnice. Pro potřeby studie bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Lanškroun ve všedních

- 43 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). Tabulka 3.2.1: Dostupnost ORP Lanškroun hromadnou dopravou v roce 2012 Obec

6. hod.

Počet spojení 8. hod.

14. hod.

Albrechtice 1 1 1 Anenská Studánka 2 2 1 Cotkytle 1 1 1 Čenkovice 1 1 0 Damníkov 1 1 1 Dolní Čermná 2 2 1 Horní Čermná 3 3 3 Horní Heřmanice 1 2 2 Horní Třešňovec 1 2 1 Krasíkov 3 3 1 Lanškroun Lubník 2 2 1 Luková 3 2 1 Ostrov 2 2 2 Petrovice 1 1 1 Rudoltice 3 6 3 Sázava 3 3 2 Strážná 1 2 1 Tatenice 3 3 1 Trpík 2 2 1 Výprachtice 1 1 2 Žichlínek 3 3 1 Celkem za SO ORP 40 45 28 Zdroj: IDOS.cz. Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v červenci 2012. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná hromadná doprava – autobusy a vlaky. Není využívána městská hromadná doprava.

Jak vyplývá z uvedené tabulky, dostupnost ORP Lanškroun hromadnou dopravou z obcí správního obvodu je poměrně dobrá. Nejvyšší počet spojů hromadné dopravy do Lanškrouna mají obce Horní Čermná, Krasíkov, Rudoltice (nejvyšší počet spojů z obcí řešeného území – 12), Sázava, Tatenice a Žichlínek. Jako nedostatečný lze hodnotit počet spojů pouze u obce Čenkovice, kde nebyl na jednu z požadovaných hodin nalezen žádný vhodný spoj. Problematická je časová dostupnost města Lanškroun u některých vzhledem k němu periferně lokalizovaných obcí (např. Čenkovice nebo Strážná). Průměrné doby trvání cesty hromadnou dopravou do města Lanškroun dle obcí v daných časových intervalech uvádí Tabulka B8 v příloze. Železniční doprava Na vybrané síti železničních tratí ČR byly orgány státní správy v souladu s evropskými dohodami specifikovány čtyři tranzitní železniční koridory procházející naší republikou. Dva z nich souběžně probíhají územím SO ORP Lanškroun:

- 44 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► III. tranzitní železniční koridor v trase st. hranice s Německem – Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – st. hranice se Slovenskem ► II. tranzitní železniční koridor – odbočná větev v trase Přerov – Olomouc – Česká Třebová Součástí těchto koridorů je na řešeném území železniční trať mezinárodního a celostátního významu č. 270 Česká Třebová – Zábřeh – Olomouc – Přerov, jež je určena jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Umožňuje dostupnost krajského města Pardubice i dalších významných měst. Tato trať a na ni navazující regionální tratě č. 017 a 019 probíhají jižní částí území v následujících trasách: ► č. 270 Česká Třebová – Zábřeh – Olomouc – Přerov ► č. 017 Česká Třebová – Moravská Třebová (dále směrem do Chornice již trať není obsluhována) ► č. 019 (Česká Třebová) Rudoltice v Čechách – Lanškroun Průběh železničních tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek.

- 45 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek 3.2.2: Schéma železniční sítě v okolí ORP Lanškroun pro rok 2012

Zdroj: SŽDC ČR

Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jejich počet a rozložení v území. Z hlediska dostupnosti ORP Lanškroun plní obslužnou funkci území všechny tři zmíněné železniční tratě; jednotlivé zastávky a stanice v řešeném území umístěné na těchto tratích jsou uvedeny v následující tabulce.

- 46 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 3.2.2: Železniční stanice a zastávky v SO ORP Lanškroun v roce 2012 Trať číslo Stanice/ zastávky 270

Tatenice, Krasíkov, Žichlínek, Luková u Rudoltic, Rudoltice v Čechách

017

Anenská Studánka, Trpík

019

Lanškroun, Rudoltice v Čechách

Zdroj: České dráhy, a.s.

Z celkového počtu 22 obcí disponuje železniční zastávkou či stanicí 8 z nich. Problematická je situace v severní části území, kde obce nejsou na železniční síť přímo napojeny; z hlediska obslužnosti území tak plní železnice omezenou úlohu. Délky železničních tratí v jednotlivých obcích jsou uvedeny v Tabulce B7, která je součástí příloh. Letecká doprava Na území ORP se nenachází letiště pro vnitrostátní ani mezinárodní přepravu. Nejbližší mezinárodní letiště jsou v Brně a v Pardubicích. Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Do doby prověření reálnosti a účelnosti průplavního spojení D-O-L, resp. jeho Labské větve, je sledována územní rezerva. Na území SO ORP Lanškroun jsou dotčenými obcemi Damníkov, Luková a Trpík. Rozvoj dopravní infrastruktury V rámci Zásad územního rozvoje Pardubického kraje byly vymezeny koridory a plochy pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. Záměry na provedení změn v území Na území SO ORP Lanškroun byly vymezeny čtyři koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu (D21, D22, D23, D53), které byly také zařazeny mezi veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy. Tyto záměry jsou podrobněji popsány níže. ► D21 - přeložka silnice I/43 Lanškroun - v prostoru Lanškrouna je navrhován jihovýchodní obchvat, který řeší převedení jak stávajícího, tak i nového koridoru silnice I/43 mimo zástavbu města. Dotčenými obcemi záměru jsou Lanškroun, Rudoltice a Žichlínek. ► D22 - přeložka silnice I/43 Mladějov – Lanškroun – Albrechtice – tento úsek by v cílovém stavu vedl od Lanškrouna směrem na Moravskou Třebovou v novém koridoru s napojením na plánovanou silnici R35 u Mladějova. Na území SO ORP Lanškroun jsou dotčenými obcemi záměru Albrechtice, Lanškroun, Luková, Sázava a Žichlínek. ► D23 - přeložka silnice I/43 Albrechtice – Štíty – v tomto úseku jsou sledovány úpravy stávající trasy, a to především vzhledem ke složité konfiguraci terénu a již nižšímu dopravnímu významu. Dotčenými obcemi záměru jsou Albrechtice, Cotkytle a Horní Heřmanice.

- 47 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► D53 - přeložka silnice II/315 Lanškroun – na území SO ORP Lanškroun je součástí záměru nové napojení této silnice na dnešní silnici I/43 po západním okraji Lanškrouna, které souvisí s řešením komunikačního systému města s vazbou na vnější navrhovaný nadřazený systém. Dotčené obce tohoto záměru jsou Lanškroun a Rudoltice. 3.3

Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj V roce 2001 žilo ve SO ORP Pardubického kraje 507 897 obyvatel, v roce 2011 to již bylo 518 228 obyvatel, což je v relativním vyjádření nárůst o 2 %. Nejlidnatějším SO ORP jsou Pardubice, naopak nejméně obyvatel z celého Pardubického kraje žije v SO ORP Králíky. Největší nárůst obyvatel mezi roky 2001 a 2011 je zaznamenán v SO ORP Holice, a to o 11,2 %, velký nárůst obyvatel je také ve sledovaném SO ORP Lanškroun (o 5,8 %). Naopak k velkému úbytku obyvatel došlo v SO ORP Králíky (-5,3 %), hned za nimi je SO ORP Česká Třebová (-4,2 %). Tabulka 3.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje mezi lety 2001 a 2011 SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Rok 2001 19 446 21 824 15 480 82 110 9 500 21 750 26 219 27 776 120 758 19 603 24 199 31 844 26 793 31 853 28 742 507 897

2011 18 633 21 412 17 212 83 138 8 996 23 018 26 808 26 938 127 109 19 642 24 721 31 875 26 758 32 603 29 365 518 228

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] -813 -412 1 732 1 028 -504 1 268 589 -838 6 351 39 522 31 -35 750 623 10331

-4,2 -1,9 11,2 1,3 -5,3 5,8 2,2 -3,0 5,3 0,2 2,2 0,1 -0,1 2,4 2,2 2,0

Následující graf znázorňuje vývoj obyvatelstva v SO ORP Lanškroun v letech 2001 – 2011 a kopíruje dlouhodobý celorepublikový populační vývoj. Od roku 2001 je v celé SO ORP zaznamenán dlouhodobý stoupající trend počtu obyvatel díky pozitivní migraci a k prudkému nárůstu obyvatel dochází od roku 2006, kdy do roku 2011 stoupl počet obyvatel v SO ORP téměř o 1 000.

- 48 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Graf 3.3.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lanškroun v letech 1991 – 2011

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel

Vysoká míra migračního salda byla do značné míry způsobena příchodem nových investorů, kteří tímto zvýšili poptávku po bydlení ve SO ORP Lanškroun. Hrubá míra přirozeného přírůstku od roku 2005 mírně rostla, avšak od roku 2010 má klesající charakter. Graf 3.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Lanškroun v letech 1991 - 2011

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

- 49 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Největší obcí ve sledovaném SO ORP je obec Lanškroun, která čítá 10 133 obyvatel, zejména díky tomu, že obec neustále rozšiřuje obytné plochy. Druhý největší počet obyvatel vykazuje obec Rudoltice, která je také zároveň obcí s největším nárůstem obyvatel mezi lety 2001 – 2011 (počet obyvatel se téměř zdvojnásobil – absolutně o 834 osob), a to díky nové výstavbě bytových domů. Mezi další dvě obce s vysokým počtem obyvatel patří Horní a Dolní Čermná s více než 1 000 obyvateli. Nejmenšími obcemi jsou Trpík (67 obyvatel), Strážná (114 obyvatel) a Čenkovice (182 obyvatel). K největšímu poklesu počtu obyvatel došlo ve sledovaném období v obci Cotkytle (-7,5 %). V celém SO ORP Lanškroun vzrostl počet lidí o 101 obyvatel (dle dat z RURÚ SO ORP Lanškroun 2010). Tabulka 3.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lanškroun mezi lety 2001 a 2011 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Rok 2001 495 187 426 188 667 1 337 1 048 476 609 305 9 990 288 691 578 238 922 554 98 841 66 953 793 21 750

2011 480 206 394 182 696 1 308 1 023 508 591 322 10 133 325 719 629 248 1 756 570 114 854 67 989 904 23 018

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] -15 19 -32 -6 29 -29 -25 32 -18 17 143 37 28 51 10 834 16 16 13 1 36 111 1268

-3,0 10,2 -7,5 -3,2 4,3 -2,2 -2,4 6,7 -3,0 5,6 1,4 12,8 4,1 8,8 4,2 90,5 2,9 16,3 1,5 1,5 3,8 14,0 5,8

Nejvýrazněji kladné migrační saldo v letech 2006 – 2011 měly obce Rudoltice a Lanškroun. Naopak výrazně záporné migrační saldo zaznamenaly obce Dolní Čermná, Horní Čermná a Horní Třešňovec (ležící na severu SO ORP). Migrační saldo v letech 2006 – 2011 v jednotlivých obcích zobrazuje následující mapa.

- 50 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.3.1: Migrační saldo v obcích SO ORP Lanškroun v letech 2006 – 2011

Největší nárůst hrubé míry migračního salda zaznamenaly obce Anenská Studánka, Krasíkov, Rudoltice, Strážná, Rudoltice a Žichlínek. Znamená to, že se lidé více stěhují do obcí, která jsou blíže krajským městům, ve kterých mohou obyvatelé najít nové pracovní příležitosti. Hrubou míru migračního salda v letech 2006 – 2011 v extrémních záporných hodnotách měly obce Cotkytle, Čenkovice, Dolní Čermná, Horní Třešňovec a Sázava. Data za přirozenou měnu a migraci v SO ORP Pardubického kraje jsou uvedeny v Tabulce B 11 v příloze.

- 51 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.3.2: Hrubá míra migračního salda v letech 2006 – 2011

Data za přirozenou měnu obyvatel a migraci za obce správního obvodu ORP Lanškroun jsou uvedeny v příloze (Tabulka B 12). Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení obyvatelstva kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,1 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v poproduktivním věku (2 %). Na stárnutí populace měla podíl především nižší porodnost, zejména v devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Ve všech správních obvodech byla zaznamenána ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0 – 14 let), jde především o SO ORP Králíky (-4,5 %), Hlinsko (-3,3 %) a Žamberk (-3,3 %), kde byly ztráty největší. Nejnižší ztráta byla v SO ORP Holice (-0,1 %), kde byl také zaznamenán nejmenší přírůstek osob ve věkové kategorii 65 a více let (o 0,2 %). Podíl osob ve věku 15 – 64 let se zvýšil v SO ORP Žamberk (o 1 %) a Litomyšl (o 0,9 %), naopak úbytek osob v této věkové kategorii byl zaznamenán v SO ORP Svitavy (-1,5 %) a Pardubice - 52 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. (-1 %). Proces stárnutí se značně dotýká obyvatel SO ORP Králíky, kde je největší přírůstek obyvatel ve věkové kategorii 65 a více let (4,5 %) a úbytek osob v předproduktivním věku (4,5 %), (viz příloha – Tabulka B 9). Průměrná věková struktura obyvatelstva v SO ORP Lanškroun je vyšší než věková struktura celokrajského průměru. Jedinou odchylkou od vyššího průměru je nižší počet obyvatel v poproduktivním věku. Index stáří správního obvodu dosáhl v roce 2011 hodnoty 90,5, tzn. na jedno dítě ve věku 0 – 14 připadá 0,91 seniorů (65 a více let). V porovnání s celokrajskými výsledky se jedná o mírně podprůměrnou hodnotu. Obcí s nejvýraznějším úbytkem obyvatel ve věkové kategorii 0 – 14 let je obec Čenkovice (-8,1 %), ve které byl zaznamenán také nejvyšší počet osob ve věkové kategorii 65 a více let (5,2 %). Další obcí s velkým nárůstem obyvatel v poproduktivním věku je obec Lanškroun (4,2 %). Značný nárůst osob ve věkové kategorii 15 – 64 let byl zaznamenán v obci Lubník (7,8 %), (viz příloha – Tabulka B 10). Prognóza Zatímco v roce 2000 byli v SO ORP Lanškroun nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku 20 – 24 let, v roce 2010 to byli lidé ve věku 30 – 34 let. Lze předpokládat, že do roku 2030 dojde k razantnímu snížení věkových složek 25 – 29 let a 30 – 34 let, zároveň dojde k redukci dětské složky ve společnosti a k nárůstu osob ve věku 65 – 69 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. Graf 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Lanškroun dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Z demografické prognózy SO ORP Lanškroun vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu obyvatel starších 65 let z 13,6 % v roce 2010 na 19,9 % obyvatel. Oproti tomu se sníží podíl obyvatel v produktivním věku ze 70,7 % v roce 2010 na 64,7 % v roce 2030. Očekává se také mírné snížení podílu dětské složky z 15,7 % v roce 2010 na 15,4 %.

- 53 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Lanškroun dle věkové struktury v roce 2010, 2030 2010

Věková struktura

Absolutně

Dětská složka (0 - 14 let)

2030

Relativně (%)

Absolutně

Relativně (%)

3 601

15,7

3 489

15,4

16 200

70,7

14 663

64,7

Senioři (65+) 3 116 Celkem 22 917 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

13,6 100

4 510 22 662

19,9 100

Produktivní věk (15 - 64 let)

Dle následující věkové pyramidy, která zachycuje stav populace v SO ORP Lanškroun v letech 2010 a 2030, jsou patrné značné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Zatímco v produktivní složce obyvatel dojde k výraznému snížení počtu obyvatel, v poproduktivní složce je pak patrný její nárůst. Tento trend pouze potvrzuje celospolečenský jev, kterým je dlouhodobé stárnutí populace. Také se potvrzuje vyšší počet doživších žen než mužů. V dětské složce dojde do roku 2030 k nárůstu počtu dětí ve věku 10 – 14 let, ale zároveň k poklesu dětí ve věku do 4 let a nově narozených. 90 a více 80 - 84 70 - 74 60 - 64 50 - 54 40 - 44 30 - 34 20 - 24 10 - 14 0-4 1 500

1 000 muži 2010

500

0

ženy 2010

muži 2030

500

1 000

1 500

ženy 2030

Obrázek 3.3.1: Věková pyramida SO ORP Lanškroun pro roky 2010 a 2030 Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Vzdělanostní struktura obyvatel Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP Holice (4,5 %), Pardubice (4,3 %) a Litomyšl (4 %), nejmenší nárůst vysokoškoláků byl v SO ORP Moravská Třebová. SO ORP Lanškroun se nachází pod krajským průměrem v počtu vysokoškoláků. K mírnému růstu počtu osob bez vzdělání došlo v SO ORP Česká Třebová, Hlinsko, Lanškroun, Moravská Třebová, Přelouč a Vysoké Mýto, naopak v SO ORP Přelouč se počet snížil – viz příloha Tabulka B 13.

- 54 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V obci Lanškroun se snížil počet osob se základním včetně neukončeného vzdělání (-4,1 %) a osob vyučených a s nejvyšším ukončeným vzděláním středně odborným bez maturity (0,3 %), zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou (2,9 %) a počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,2 %), což je uvedeno v Tabulce B 14 v příloze. V absolutních hodnotách zaznamenala nejpatrnější nárůst vysokoškoláků obec Lanškroun (o 247 osob), v relativním vyjádření došlo k největšímu nárůstu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v obci Čenkovice (o 5,5 %). Naopak nejmenší nárůst vysokoškoláků v absolutním vyjádření je zaznamenán v obci Trpík (o 1 osobu), v relativním je to obec Cotkytle (o 1 %). Tabulka 3.3.4: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Lanškroun Obec

Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Počet vysokoškolsky vzdělaných Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet lidí obyvatel starších 15 let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl

Albrechtice 17 Anenská Studánka 1 Cotkytle 8 Čenkovice 3 Damníkov 12 Dolní Čermná 69 Horní Čermná 32 Horní Heřmanice 15 Horní Třešňovec 26 Krasíkov 4 Lanškroun 698 Lubník 6 Luková 12 Ostrov 3 Petrovice 6 Rudoltice 28 Sázava 12 Strážná 1 Tatenice 24 Trpík 1 Výprachtice 30 Žichlínek 29 SO ORP Lanškroun 1 037 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

30 6 11 12 21 127 76 32 36 15 945 13 23 9 16 68 22 3 36 2 59 57 1 619

13 5 3 9 9 58 44 17 10 11 247 7 11 6 10 40 10 2 12 1 29 28 582

- 55 -

4,1 0,6 2,3 2,0 2,2 6,4 3,8 3,8 5,3 1,5 8,4 2,5 2,1 0,7 3,0 3,7 2,7 1,2 3,5 1,7 3,9 4,5 5,8

7,3 3,4 3,3 7,5 3,6 11,5 8,8 7,4 7,3 5,7 10,8 4,8 3,8 1,8 7,5 4,8 4,8 3,3 5,2 3,8 7,4 7,6 8,3

3,2 2,8 1,1 5,5 1,4 5,1 5,0 3,6 2,0 4,1 2,4 2,3 1,7 1,2 4,5 1,2 2,1 2,1 1,7 2,1 3,5 3,1 2,6

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Školství V 16 obcích SO ORP Lanškroun funguje celkem 20 mateřských škol (deset z nich funguje při základní škole) s celkovou kapacitou 971 míst, dále 16 základních škol, 1 základní škola speciální a 1 základní umělecká škola o celkové kapacitě 3 695 míst. Ve městě Lanškroun se nachází 5 mateřských škol, zbývající jsou v přilehlých obcích. Dále se ve městě Lanškroun nachází 5 škol základních a 1 základní škola speciální. V šesti obcích (Anenská Studánka, Čenkovice, Krasíkov, Lubník, Trpík a Strážná), nacházejících se v SO ORP Lanškroun, nefunguje žádné školské zařízení. Střední školy jsou zastoupeny pouze v Lanškrouně, jedná se o gymnázium (kapacita 372 míst), SOŠ a SOU (600 míst) a Střední školu zemědělskou a veterinární (360 míst). Přehled všech školských zařízení v SO ORP Lanškroun je uveden v příloze (Tabulka B 15). Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Lanškroun funguje celkem 7 zařízení sociálních služeb a 66 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je v obci Lanškroun, kde se nacházejí tři domy s pečovatelskou službou, domov pro seniory a celkem 48 zařízení v oblasti zdravotních služeb (např. ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře – stomatologa, detašované pracoviště zařízení lékárenské péče, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost aj.). Kromě Lanškrouna fungují zařízení sociální péče ve třech dalších obcích, jedná se o domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením a domov s pečovatelskou službou. Zdravotnická zařízení se, kromě Lanškrouna, nacházejí v osmi dalších obcích, jedná se nejčastěji o samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, pro děti a dorost, ordinace praktického lékaře – stomatologa apod. V jedenácti obcích nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb a obyvatelé jsou nuceni dojíždět do okolních obcí. Přehled všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče v SO ORP Lanškroun je uveden v příloze (Tabulka B 16). Veřejný a kulturní život obcí Největší volnočasové vyžití lze najít ve městě Lanškrouně, kde se nachází např. Kulturní centrum, které pořádá mnoho kulturně – společenských akcí (divadelní představení, koncerty, společenské akce, kurzy apod.). Dále se v Lanškrouně nachází městské muzeum a galerie, kino, knihovna, milovníci plazů mohou navštívit stálou expozici teracentra. Pro děti a mládež zde funguje Dům dětí a mládeže, který pořádá spoustu volnočasových aktivit, jako jsou různé kroužky, víkendové akce, soutěže a tábory. Pravidelně se konají Čermenské slavnosti – Mezinárodní folklorní festival v Dolní Čermné, který pořádá Dětský folklórní soubor Jitřenka. V Lanškrouně, ale i v dalších obcích, funguje mnoho spolků a souborů, jako jsou myslivecká sdružení, Český zahrádkářský svaz, spolky Dechové hudby, nelze opomenout spolek taneční skupiny seniorek v Dolní Čermné. Ve většině obcí SO ORP Lanškroun jsou sbory dobrovolných hasičů a tělovýchovné jednoty. Mezi další zajímavé spolky patří například horolezecký klub v Horní Čermné, jezdecký klub v Lukové, nebo sportovně střelecký klub v Damníkově.

- 56 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 3.4

Bydlení

Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb., v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik, a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. Domovní a bytový fond Domovní fond V SO ORP Pardubického kraje došlo v období let 2001 – 2011 k nárůstu počtu jak bytových, tak rodinných domů, kdy výraznější byl (z hlediska absolutních hodnot) nárůst rodinných domů. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Lanškroun je situace různá, převahu má výstavba rodinných domů. Nejrazantnější nárůst počtu rodinných domů byl zaznamenán v relativních hodnotách v SO ORP Pardubice (16,3 %) a Holice (12,5 %), v absolutních hodnotách byl druhý nejpatrnější nárůst zaznamenán v SO ORP Chrudim (857). K nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Králíky (1,6 %) a Svitavy (2,7 %). Počet bytových domů se v relativních hodnotách zvýšil nejvýrazněji v SO ORP Holice (30,4 %) a Lanškroun (29,4 %), v absolutních hodnotách pak v SO ORP Pardubice (234). Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k domovnímu fondu v rámci SO ORP Pardubického kraje jsou uvedeny v příloze (Tabulka B 17). Výstavba rodinných domů v rámci sledovaného SO ORP Lanškroun vzrostla v období let 2001 – 2011 o 6,3 %. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Anenská Studánka (18,8 %), Žichlínek (17,7 %) a Ostrov (17 %). V absolutních hodnotách byl zachycen nejvýraznější nárůst výstavby rodinných domů v Lanškrouně (82). K úbytku rodinných domů došlo v obcích Albrechtice (-1,6 %), Cotkytle (-3,9 %), Damníkov (-1,3 %), Krasíkov (-2,2 %) a Strážná (-7,7 %). Počet bytových domů velice významně narostl v obci Rudoltice (nárůst o 33 bytových domů, v relativním vyjádření o 550 %), kde tak došlo k výraznému zvýšení počtu obyvatel (viz předchozí kapitola), a také ve městě Lanškroun (nárůst o 32 bytových domů). Tabulka s jednotlivými údaji vztahujícími se k domovnímu fondu v SO ORP Lanškroun je uvedena v příloze (Tabulka B 18). Stáří domovního fondu V SO ORP Lanškroun bylo v roce 2001 evidováno 3 996 rodinných domů, z toho 16,1 % bylo postaveno před koncem II. světové války. Nejznačnější nárůst výstavby domů v letech 1991 – 2000 byl zaznamenán v obcích Albrechtice (15,7 %), Damníkov (15,8 %), Lanškroun (17,6 %) a Žichlínek (23,2 %), naopak k nejnižšímu nárůstu výstavby rodinných domů došlo v obcích Cotkytle (3,4 %) a Lubník (5,1 %). Tabulky zobrazující počet postavených domů v jednotlivých letech jsou uvedeny v příloze (Tabulka B 19, Tabulka B 20).

- 57 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Bytový fond S množstvím bytových a rodinných domů souvisí i počet obydlených bytů. Ten dosáhl v Pardubickém kraji v období let 2001 – 2011 celkového nárůstu o 3,5 %, v absolutním vyjádření o 6 392 obydlených bytů. Nejvýraznější nárůst v absolutních hodnotách byl zaznamenán v SO ORP Pardubice (o 2 619 obydlených bytových jednotek), následovaném SO ORP Lanškroun (741 jednotek), v relativním vyjádření došlo k nejvyššímu nárůstu v SO ORP Lanškroun (10 %) a Holice (9,9 %). Naopak k největšímu úbytku došlo v SO ORP Králíky (80 jednotek) a Hlinsko (77 jednotek). Počet obydlených bytů v SO ORP Pardubického kraje v letech 2001 a 2011 uvádí Tabulka B 21 v příloze. Nejvyšší nárůst počtu obydlených bytů na území SO ORP Lanškroun byl v letech 2001 – 2011 zaznamenán v obci Rudoltice (nárůst o 365 obydlených bytů, relativně vyjádřeno o 118 %), k čemuž došlo díky nové výstavbě bytových domů. Druhý největší nárůst obydlených bytů byl z hlediska absolutních hodnot zaznamenán ve městě Lanškroun (nárůst o 201 jednotek). K úbytku obydlených bytů došlo v obcích Cotkytle (-10,3 %), Anenská Studánka (7,7 %), Strážná (-4,8 %) a Trpík (-4,2 %). Tabulka 3.4.1: Obydlené byty v obcích SO ORP Lanškroun Obec

Rok Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

153 39 156 60 218 440 349 166 200 109 3 571 97 208 164 72 310 189 42 267 24 313 260 7 407

154 36 140 70 225 454 350 172 212 114 3 772 108 233 175 87 675 198 40 279 23 333 298 8 148

- 58 -

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] 1 -3 -16 10 7 14 1 6 12 5 201 11 25 11 15 365 9 -2 12 -1 20 38 741

0,7 -7,7 -10,3 16,7 3,2 3,2 0,3 3,6 6,0 4,6 5,6 11,3 12,0 6,7 20,8 117,7 4,8 -4,8 4,5 -4,2 6,4 14,6 10,0

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vlastnictví bytového fondu V Pardubickém kraji byl v období let 2001 – 2011 zjištěn největší nárůst bytů v osobním vlastnictví, a to o 138,2 %. Nejvýraznější podíl má na této hodnotě ORP Holice s nárůstem o 551 % a Česká Třebová (o 388,8 %). K úbytku došlo u nájemních bytů v celém Pardubickém kraji o 32,8 % a družstevních bytů ubylo -39,8 %. K nejznačnějšímu úbytku vlastnictví nájemních bytů došlo v ORP Česká Třebová (-66,1 %), v rámci družstevních bytů je to ORP Hlinsko (-77,2 %). Počet bytů ve vlastním domě se zvedl pouze o 1,6 %. Údaje týkající se vlastnictví bytů v SO ORP Pardubického kraje jsou uvedeny v příloze (Tabulka B 22). V SO ORP Lanškroun byl zaznamenán v období let 2001 – 2011 nejpatrnější nárůst bytů v osobním vlastnictví (o 153,4 %), stejně jako v celém kraji. V absolutních hodnotách se na tom nejznačněji podílí Lanškroun (o 420 jednotek), v relativním vyjádření došlo k největšímu nárůstu v obci Tatenice (1 200 %). Počet bytů v osobním vlastnictví výrazně vzrostl v obcích Damníkov (o 33 jednotek) a Dolní Čermná (o 36 jednotek). Nejvíce znatelný úbytek je zaznamenán u družstevních bytů, kde hlavní podíl na poklesu má procentuálně obec Dolní Čermná (-66,7 %), v absolutním vyjádření došlo k největšímu poklesu v Lanškrouně (144 jednotek). Tabulka 3.4.2: Vlastnictví bytů v obcích SO ORP Lanškroun Obec

Byt ve vlastním domě 2001 2011

Albrechtice 121 Anenská Studánka 24 Cotkytle 110 Čenkovice 36 Damníkov 151 Dolní Čermná 285 Horní Čermná 234 Horní Heřmanice 123 Horní Třešňovec 147 Krasíkov 85 Lanškroun 1 229 Lubník 78 Luková 157 Ostrov 112 Petrovice 54 Rudoltice 215 Sázava 135 Strážná 35 Tatenice 207 Trpík 20 Výprachtice 208 Žichlínek 186 SO ORP Lanškroun 3 952 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

116 25 99 42 126 294 235 125 156 80 1 258 71 163 108 54 217 133 27 193 19 219 218 3 978

Vlastník bytů V osobním Nájemní vlastnictví 2001 2011 2001 2011 5 0 0 0 6 6 0 0 5 0 373 0 8 2 0 5 12 0 2 0 16 0 440

- 59 -

10 3 7 3 39 42 14 6 12 12 793 11 19 11 1 29 22 1 28 1 32 19 1 115

11 11 14 12 28 57 26 6 2 16 880 0 11 19 4 47 16 4 26 1 25 19 1 235

8 3 10 16 24 46 32 8 4 17 770 5 17 15 6 379 16 3 22 0 34 16 1 451

Družstevní 2001 0 0 0 5 10 27 12 10 0 0 875 6 11 20 3 5 6 0 3 0 19 20 1 032

2011 1 0 0 4 9 14 4 8 0 0 731 14 11 18 3 7 6 0 3 0 13 17 863

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Nejvýraznější přírůstek mezi vlastníky domů na úrovni Pardubického kraje byl zaznamenán u fyzických osob, a to o 5 990 domů, a to v SO ORP Pardubice (o 15,3 %), naopak k nejmenšímu nárůstu došlo v ORP Svitavy (1,8 %). V dalších typech vlastnictví již došlo k úbytku. Jedná se o vlastnictví státu a obcí, kdy k poklesu došlo v ORP Česká Třebová (65 %) a Králíky (-48,6 %), k nejpatrnějšímu relativnímu nárůstu došlo v ORP Holice (23,5 %). K razantnímu poklesu ve vlastnictví domů bytovými družstvy došlo v ORP Chrudim (-60,1 %) a Litomyšl (-57 %), výjimku tvoří ORP Česká Třebová, kde došlo k nárůstu o 57,1 %. Tabulka s jednotlivými údaji vztahujícími se k vlastnictví domů v Pardubickém kraji je uvedena v příloze (Tabulka B 23). V SO ORP Lanškroun došlo k nárůstu vlastníků domů ve formě fyzické osoby (o 6,8 %), kde největší nárůst byl zaznamenán v obci Anenská Studánka (23,3 %), dále v obci Žichlínek (18,9 %), naopak největší úbytek byl zjištěn v obcích Strážná (-10,5 %) a Cotkytle (-7 %). K největšímu úbytku počtu domů ve vlastnictví státu a obcí došlo v obci Dolní Čermná (33,3 %) a Sázava (-33,3 %), naopak nejlépe je na tom obec Rudoltice (o 28 jednotek). Počet vlastníků domů z řad bytových družstev se nejvíce absolutně snížil v Lanškrouně (-56 jednotek), ke zvýšení došlo pouze v obci Lubník, a to o jednu jednotku. Z hlediska kombinace vlastníků a spoluvlastnictví vlastníků bytů je na tom nejlépe Lanškroun. Tabulka 3.4.3: Vlastnictví domů v obcích SO ORP Lanškroun Vlastník domu Obec

Fyzická osoba 2001

2011

Obec, stát 2001

2011

Kombinace vlastníků 2001*

2011

Albrechtice 116 120 2 2 0 1 Anenská Studánka 30 37 5 4 0 0 Cotkytle 129 120 1 1 0 2 Čenkovice 35 38 2 2 0 1 Damníkov 150 150 6 6 0 0 Dolní Čermná 276 293 12 8 0 0 Horní Čermná 234 235 7 8 0 1 Horní Heřmanice 132 134 1 3 0 2 Horní Třešňovec 145 160 0 1 0 1 Krasíkov 87 87 4 4 0 1 Lanškroun 1 191 1 283 117 99 0 77 Lubník 80 84 0 1 0 1 Luková 158 169 5 4 0 3 Ostrov 110 129 2 2 0 1 Petrovice 50 56 1 2 0 1 Rudoltice 198 221 8 36 0 3 Sázava 126 139 3 2 0 1 Strážná 38 34 1 2 0 0 Tatenice 212 224 3 6 0 1 Trpík 21 24 0 0 0 0 Výprachtice 213 225 6 5 0 4 Žichlínek 196 233 6 5 0 3 SO ORP Lanškroun 3 927 4 195 192 203 0 104 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, * v roce 2001 daná kategorie neexistovala

- 60 -

Bytové Družstvo 2001 0 0 0 1 2 5 2 2 0 0 98 1 2 5 1 1 1 0 2 0 3 4 130

2011 0 0 0 0 2 3 1 1 0 0 42 2 1 3 0 0 1 0 1 0 1 1 59

Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) 2001* 2011 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 1 3 7 1 1 1 1 73 0 2 2 0 2 4 0 2 0 3 1 104

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Připojení k internetu Z hlediska vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu se situace v celém SO ORP Lanškroun pohybuje okolo 59,8 % obydlených bytů vybavených počítači a 56,4 % bytů vybavených počítači s připojením k internetu z celkového počtu 8 148. Největší podíl obydlených bytů napojených na internet mají obce Horní Čermná, Sázava a Žichlínek (více než 60 %) a nejmenší podíl je v obci Trpík (34,8 %). Tabulka 3.4.4: Vybavenost obcí v SO ORP Lanškroun počítači a připojením k internetu Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

3.5

Obydlené byty celkem

vybavené počítačem

154 36 140 70 225 454 350 172 212 114 3 772 108 233 175 87 675 198 40 279 23 333 298 8 148

60,4 52,8 38,6 44,3 63,6 58,8 62,9 53,5 59,9 53,5 61,5 63,9 48,9 64,6 60,9 57,5 63,6 35,0 59,5 34,8 59,5 65,1 59,8

Z toho vybavené počítačem s internetem 59,7 38,9 36,4 40,0 58,7 55,3 60,3 52,9 55,7 49,1 58,2 59,3 45,5 58,3 59,8 53,5 63,1 35,0 55,6 34,8 55,3 62,8 56,4

Rekreace

Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socio-ekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou

- 61 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představuje rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) SO ORP Lanškroun Mezi nejvýznamnější přednosti Pardubického kraje patří zejména krásy přírody, neboť je větší část území tvořena vrchovinami a pahorkatinami a nachází se zde třetí největší pohoří České republiky – Kralický Sněžník. Naproti jsou zde také nížinné oblasti kolem řeky Labe a nachází se zde hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Potenciál cestovního ruchu není dostatečně využíván, vzhledem k atraktivitám SO ORP Lanškroun. Na jeho území se nachází řada chráněných přírodních území, kterými prochází cyklistické i turistické trasy, územím také procházejí 3 hipostezky. Mnoho zajímavých kulturních a architektonických památek nabízí město Lanškroun, jako je historická budova gymnázia, zámek a kostel sv. Václava, nebo roubený hostinec Krčma pocházející ze 17. století. Ve městě Lanškroun se nachází východisko turistické trasy k Lanškrounským rybníkům, které patří do soustavy NATURA 2000, k Novému Zámku u Rudoltic, nebo k poutnímu místu a kostelu na Mariánské hoře. V Horních Heřmanicích se nacházejí objekty lidové architektury, v obci Tatenice lze navštívit lovecký zámeček a u obce Rudoltice se nachází torzo bývalého lichtenštejnského zámku. Jednou z nejoblíbenějších turistických lokalit je údolí Moravské Sázavy nacházející se mezi Albrechticemi a Výprachticemi. Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Pardubického kraje koncentrovány především v SO ORP Chrudim (71 objektů) a SO ORP Žamberk (54 objektů). V SO ORP Lanškroun se nachází 26 ubytovacích objektů s celkovou kapacitou 1 594 lůžek. Z hlediska návštěvnosti patří správní obvod obce s rozšířenou působností mezi podprůměrné oblasti. Ubytovací kapacity jednotlivých správních obvodů jsou uvedeny v příloze (Tabulka B 24). Od roku 2010 se ubytovací kapacita rozšířila o dvě ubytovací zařízení (dle dat z RURÚ Lanškroun 2010). Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Cotkytle (98 objektů), Výprachtice (90 objektů) a Horní Heřmanice (88 objektů). Nejznačnější podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu mají obce Čenkovice (55,9 %) a Cotkytle (40,5 %). - 62 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 3.5.1: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Lanškroun Obec

Domy celkem

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

149 70 242 118 197 406 344 270 197 111 1 803 105 214 171 77 302 163 55 283 29 422 268 5 996

Slouží k rekreaci 19 21 98 66 12 40 57 88 3 9 17 3 4 15 13 12 8 14 27 2 90 8 626

Podíl [%] 12,8 30,0 40,5 55,9 6,1 9,9 16,6 32,6 1,5 8,1 0,9 2,9 1,9 8,8 16,9 4,0 4,9 25,5 9,5 6,9 21,3 3,0 10,4

Návštěvnost Nejvyšší návštěvnosti v rámci kraje bylo dosaženo v SO ORP Chrudim, naopak nejnižší návštěvnost byla zaznamenána v SO ORP Česká Třebová. SO ORP Lanškroun dosahuje podprůměrných hodnot návštěvnosti ve srovnání s krajským průměrem. Jednotlivé údaje týkající se návštěvnosti jsou uvedeny v příloze (Tabulka B 25). Turistické trasy, cyklostezky Na celém území SO ORP Lanškroun je možné provozovat jak letní, tak zimní turistiku. Jsou zde rozsáhlé sítě cyklostezek, turistických a lyžařských tras, které jsou znázorněny na následujícím obrázku.

- 63 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.5.1: Sítě turistických tras a cyklostezek na území SO ORP Lanškroun pro rok 2012

- 64 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Délky těchto tras upřesňuje následující tabulka: Tabulka 3.5.2: A106 turistické trasy a cyklostezky Obec

Turistická trasa (km)

Cyklostezka (km)

Název obce

Turistická trasa (km)

Cyklostezka (km)

Trpík

0,06

2,21 Lanškroun

16,69

15,19

Albrechtice

9,03

8,98 Lubník

0,00

2,49

7,84

0,00 Luková

0,00

3,01

21,03

11,72 Ostrov

7,23

5,27

1,58

4,05

Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice

7,32

16,44 Petrovice

Damníkov

3,08

7,62 Rudoltice

8,22

4,09

5,99

6,98

Dolní Čermná

11,10

9,15 Strážná

Horní Čermná

16,88

27,68 Tatenice

4,88

13,46

11,05 Výprachtice

9,83 0,00

28,11

140,75

186,42

Horní Heřmanovice

5,37

Horní Třešňovice

4,61

4,18 Žichlínek

Krasíkov

0,00

1,41

SO ORP Lanškroun Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

3,33

Na severovýchodě území SO ORP Lanškroun se nachází lyžařské trasy, jejichž délka je znázorněna v následující tabulce: Tabulka 3.5.3: A106 lyžařské trasy Lyžařské trasy (km)

Obec Trpík

1,71

Anenská Studánka

0,51

Cotkytle

3,93

Čenkovice

3,92

Horní Heřmanice

5,37

Strážná

3,00

Výprachtice

3,18

Celkem SO ORP Lanškroun Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

21,63

- 65 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

4 Ekonomický pilíř Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP Lanškroun, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Lanškroun a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. 4.1

Regionální ekonomika

O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Na sledovaném území (SO ORP Lanškroun) se k 1. 1. 2011 nacházelo 14 ekonomických subjektů s více než 100 zaměstnanci. Více než dvě třetiny z nich (10) sídlí přímo v obci Lanškroun. Největší zaměstnavatel, společnost AVX Czech Republic, s.r.o., také sídlí v obci Lanškroun a zabývá se výrobou ostatních elektrických zařízení. Svým počtem zaměstnanců spadá do kategorie 3000 – 3999. V tomto správním obvodu je 7 společností, které poskytují práci pro 100 až 199 osob. Všechny tyto společnosti (s výjimkou města Lanškroun) se věnují některému druhu výroby z oblasti elektroniky, strojírenství, zpracování plastů a dřeva či papírenství. Tato diverzita činností zajištuje ekonomickou stabilitu SO ORP Lanškroun. Ze srovnání seznamu zaměstnavatelů působících k 31. 5. 2008 a seznamu současného vyplývá, že svou činnost v tomto správním obvodu ukončila společnost DLOUHÝ A SPOL., s.r.o. věnující se výrobě elektronických součástek a elektrických a optických vodičů stejně jako společnost ALEMA Lanškroun, s.r.o. specializovaná na kovovýrobu a firma JCEE, s.r.o. pro výrobu zařízení pro automobilový a elektrotechnický průmysl. Tabulka 4.1.1: Přehled všech ekonomických subjektů se 100 a více zaměstnanci sídlících v ORP Lanškroun Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

AVX Czech Republic s.r.o.

Lanškroun

Výroba ostatních elektrických zařízení

SCHOTT Electronic Packaging Lanškroun s. r. o. DWLa s.r.o. FOREZ s.r.o. INA Lanškroun, s.r.o. ORPA plastic s.r.o. Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek

Lanškroun

Výroba elektronických součástek

500 - 999

Lanškroun Ostrov Lanškroun Ostrov

Výroba elektronických součástek Výroba nástrojů a nářadí Výroba nástrojů a nářadí Výroba plastových obalů

250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499

Žichlínek

Smíšené hospodářství

250 - 499

ORPA Papír a.s.

Lanškroun

Pekařství a cukrářství Sázava

Lanškroun

Výroba ostatních výrobků z papíru a lepenky Výroba pekařských a cukrářských

- 66 -

4000 - 4999

200 - 249 200 - 249

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost výrobků, kromě trvanlivých Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie Výroba strojů a přístrojů na výrobu papíru a lepenky Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba ostatních strojů pro speciální účely j. n. Výroba ostatních plastových výrobků Výroba elektronických součástek

s.r.o. Fortell s.r.o.

Lanškroun

KOMFI spol. s r.o.

Lanškroun

Město Lanškroun

Lanškroun

SOMA spol. s r. o.

Lanškroun

TWIST, spol. s r.o.

Strážná

Wendell electronics, a.s. Zdroj dat: Ústav územního rozvoje Data aktuální k 31. 12. 2010

Lanškroun

Kategorie podle počtu zaměstnanců

100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199

Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. Mezi léty 2007 a 2010 došlo v rámci celého SO ORP Lanškroun ke zvýšení počtu pracovních míst o 172 míst. Největší nárůst byl zaznamenán v obci Sázava, kde počet míst vzrost o 245. Naopak nejvyšší pokles byl zaznamenán v obci Lanškroun (o 279 pozic). Ve většině obcí nedošlo ke změně počtu pracovních míst o více než 20, což vypovídá o stabilní ekonomické základně. Počet obsazených pracovních míst v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje je uveden v příloze (Tabulka C 6). Tabulka 4.1.2: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice

2007 59 68 31 41 113 245 190 49 99 30 7 859 2 151 279 20 129 74 158 58 0 270

Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%]

2010 76 73 37 55 91 234 145 47 110 46 7 580 17 152 451 23 216 319 45 60 15 406

- 67 -

17 5 6 14 -22 -11 -45 -2 11 16 -279 15 1 172 3 87 245 -113 2 15 136

28,8 7,4 19,4 34,1 -19,5 -4,5 -23,7 -4,1 11,1 53,3 -3,6 750,0 0,7 61,6 15,0 67,4 331,1 -71,5 3,4 50,4

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec

2007

2010

Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%]

Žichlínek 495 394 -101 -20,4 SO ORP Lanškroun 10 420 10 592 172 1,7 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12 daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za reakci v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Po ztrátě zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak se s touto tíživou situací vyrovnat. V rámci Pardubického kraje došlo mezi roky 2004 – 2011 k nárůstu míry podnikatelské aktivity na více než 175 podnikatelů na 1 000 obyvatel. SO ORP s nejvyšší mírou podnikatelské aktivity je správní obvod Pardubice s 192,5 ‰. SO ORP s nejnižšími mírami podnikatelské aktivity jsou Česká Třebová, Lanškroun, Polička, Svitavy a Moravská Třebová, kde na 1 000 obyvatel připadalo v roce 2011 méně než 160 podnikatelů. V poslední jmenované obci byla míra podnikatelské aktivity vůbec nejnižší, a to 144,2 ‰. Přehled vývoje míry podnikatelské aktivity mezi roky 2004 - 2011 ve všech SO ORP Pardubického kraje je uveden v příloze (Tabulka C 1). V SO ORP Lanškroun od roku 2004 do roku 2011 došlo k nárůstu podnikatelské aktivity na více než 157 ‰, ale mezi lety 2007 a 2011 byl zaznamenán pokles na 159,4 ‰. V posledním sledovaném roce byla míra podnikatelské aktivity vůbec nejvyšší v obci Horní Třešňovice, kde vzrostla na 200 ‰. Hodnot nad 180 ‰ bylo také dosaženo i v obcích Čenkovice, Ostrov a Strážná. Nejnižší míra podnikatelské aktivity byla zjištěna v obcí Anenská Studánka, kde v roce 2011 měla hodnotu 87,8 ‰. Je to také jediná obec na sledovaném území, ve které tato míra nepřekročila 100 ‰. Tabulka 4.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lanškroun [‰] Míra podnikatelské aktivity [‰] 2004 2007 2011

Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice

140,4 52,9 127,0 158,7 80,5 147,3 158,2 131,0 191,3 183,3 170,8 117,3 102,1 182,1 107,2 131,1

- 68 -

162,7 77,5 129,0 173,4 101,0 162,9 167,5 141,6 211,4 195,2 174,3 140,8 107,1 190,8 134,7 112,8

133,8 87,8 138,1 181,3 105,3 177,0 170,8 128,5 200,0 169,8 170,7 158,9 117,0 186,0 133,1 116,9

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec

2004

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2007 2011

Sázava 138,7 158,3 156,7 Strážná 186,0 198,2 184,2 Tatenice 144,4 140,9 137,2 Trpík 130,4 129,5 164,2 Výprachtice 133,1 131,1 136,8 Žichlínek 155,3 165,5 165,4 SO ORP Lanškroun 153,9 159,4 157,6 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31.12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

4.2

Daňová výtěžnost

Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Celková průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Pardubického kraje v letech 2010 – 2011 mírně klesla (o 17 217 100 Kč), avšak daňová výtěžnost na obyvatele se nezměnila a v obou rocích byla 10 000 Kč. K nárůstu celkové daňové výtěžnosti došlo pouze v SO ORP Česká Třebová, Hlinsko, Litomyšl, Polička a Přelouč. Daňová výtěžnost na obyvatele vzrostla ve správních obvodech Česká Třebová, Hlinsko, Litomyšl, Polička a Přelouč a nejvyšší byla v obcích Pardubice a Přelouč (11 500 Kč). Naopak nejnižší daňová výtěžnost vztažená na obyvatele byla zjištěna v roce 2011 v SO ORP Holice a Žamberk, a to 8 500 Kč.

- 69 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 4.2.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Pardubického kraje (v tis. Kč) SO ORP

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2010

2011

Rozdíl

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl

Česká Třebová 179 495,0 182 433,6 2 938,6 9,6 9,8 0,2 Hlinsko 192 269,3 198 259,6 5 990,2 8,9 9,3 0,3 Holice 146 524,9 146 216,9 -308,0 8,5 8,5 0,0 Chrudim 755 040,9 753 240,0 -1 800,9 9,1 9,1 0,0 Králíky 83 221,2 82 623,9 -597,3 9,2 9,2 0,0 Lanškroun 207 689,4 207 620,5 -68,9 9,0 9,0 0,0 Litomyšl 257 810,4 264 547,4 6 737,0 9,6 9,9 0,2 Moravská Třebová 274 371,1 262 203,3 -12 167,8 10,1 9,7 -0,4 Pardubice 1 486 062,0 1 461 646,0 -24 416,0 11,8 11,5 -0,3 Polička 187 580,0 193 664,5 6 084,6 9,6 9,9 0,3 Přelouč 272 832,9 283 096,8 10 263,8 11,2 11,5 0,3 Svitavy 315 388,1 313 809,9 -1 578,2 9,9 9,8 -0,1 Ústí nad Orlicí 264 104,0 258 376,4 -5 727,6 9,9 9,7 -0,3 Vysoké Mýto 302 356,0 299 151,3 -3 204,7 9,3 9,2 -0,1 Žamberk 250 369,9 251 007,8 637,9 8,6 8,5 0,0 Pardubický kraj 5 175 115,1 5 157 897,9 -17 217,1 10,0 10,0 -0,1 Zdroj dat: MF ČR; Bilance příjmů Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

SO ORP Lanškroun je správní obvod s podprůměrnou daňovou výtěžností na osobu (9 000 Kč v roce 2011), avšak meziročně nedošlo k poklesu a hodnoty byla udržena i přes celosvětově nepříznivé ekonomické podmínky. Vůbec nejvyšší daňová výtěžnost na obyvatele byla v roce 2011 zjištěna ve dvou obcích, a to v obcích Čenkovice a Strážná a měla hodnotu 13 000 Kč na osobu. Naproti tomu v obci Lubník byla zaznamenána daňová výtěžnost na osobu nejnižší v celém SO ORP Lanškroun (7 300 Kč). V obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Petrovice, Rudoltice, Strážná, Tatenice a Trpík došlo meziročně k nárůstu daňové výtěžnosti na obyvatele o 500 Kč a více, přičemž nejvyšší byl tento nárůst v obci Rudoltice (o 900 Kč). Pokles byl nejvýraznější v obci Čenkovice, a to o 400 Kč na obyvatele. Tabulka 4.2.2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Lanškroun (v tis. Kč) Obec

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2010

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov

3 760,6 1 745,8 3 899,2 2 366,4 5 722,9 11 435,7 8 066,8 4 356,2 4 771,5 2 542,9 100 386,3 2 336,7 5 819,3 5 171,0

2011 3 886,7 1 869,1 3 829,2 2 360,6 5 653,1 11 044,6 8 241,8 4 400,7 4 927,7 2 599,2 97 111,9 2 342,6 5 838,5 5 392,3

- 70 -

Rozdíl 126,1 123,3 -70,0 -5,8 -69,8 -391,1 175,0 44,5 156,3 56,3 -3 274,4 5,9 19,1 221,3

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl 8,0 8,5 9,2 13,4 8,1 8,6 7,9 8,5 8,0 7,8 9,9 7,4 8,4 8,4

8,3 9,1 9,8 13,0 8,2 8,5 8,1 8,7 8,4 8,2 10,0 7,3 8,1 8,6

0,3 0,6 0,6 -0,4 0,0 -0,1 0,2 0,2 0,3 0,4 0,2 -0,1 -0,3 0,2

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

Obec

2010

2011

Rozdíl

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl

Petrovice 1 746,5 1 919,1 172,6 7,0 7,7 0,8 Rudoltice 14 158,9 16 293,6 2 134,7 8,5 9,4 0,9 Sázava 4 538,2 4 608,0 69,9 7,9 8,1 0,2 Strážná 1 364,1 1 476,8 112,7 12,1 13,0 0,8 Tatenice 7 135,8 7 602,8 467,0 8,4 8,9 0,5 Trpík 707,7 695,0 -12,6 9,8 10,4 0,6 Výprachtice 8 468,2 8 489,2 21,0 8,6 8,6 0,0 Žichlínek 7 188,9 7 038,1 -150,8 8,0 7,8 -0,2 SO ORP Lanškroun 207 689,4 207 620,5 -68,9 9,0 9,2 0,2 Zdroj dat: MF ČR; Bilance příjmů Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

4.3

Trh práce

Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dán tím, že postupně odcházejí silné poválečné ročníky do ekonomické neaktivity a současně se dostávají za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Všechny správní obvody v Pardubickém kraji zaznamenaly meziroční pokles míry zaměstnanosti. Nejnižší míra zaměstnanosti byla v toce 2011 zjištěna ve správním obvodu Moravské Třebová, kde nedosáhla ani 60 %. Nejvyšší zaměstnanost je v SO ORP Pardubice (více než 67 %) a v SO ORP Chrudim došlo k nejmenšímu poklesu míry zaměstnanosti v celém kraji (méně než 1 %), viz příloha (Tabulka C 2). SO ORP Lanškroun je správní obvod s vůbec nejvýraznějším meziročním poklesem míry zaměstnanosti v rámci Pardubického kraje (o 6 % na 63,8 % v roce 2011). V roce 2011 byla nejnižší míra zaměstnanosti v obci Anenská Studánka, a to pouze 33,1 %, meziročně zde však došlo k nárůstu o více než 9 %, což je největší zvýšení v rámci celého SO ORP. V žádné další obci není míra zaměstnanosti nižší než 54 % zjištěných v obci Cotkytle. K nárůstu míry zaměstnanosti došlo celkem v 5 obcích (Anenská Studánka, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Lubník a Trpík). Tabulka 4.3.1: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011

Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná

74,0 23,9 54,2 65,7 70,4 67,9

- 71 -

64,8 33,1 54,0 64,4 63,3 68,0

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011

Obec

Horní Čermná 68,9 62,2 Horní Heřmanice 60,3 61,8 Horní Třešňovec 70,1 72,6 Krasíkov 67,4 57,6 Lanškroun 71,8 62,9 Lubník 69,4 72,0 Luková 69,7 64,6 Ostrov 68,8 65,1 Petrovice 69,7 68,9 Rudoltice 69,4 64,3 Sázava 73,5 67,6 Strážná 65,6 61,8 Tatenice 69,2 62,2 Trpík 63,0 70,0 Výprachtice 69,7 67,3 Žichlínek 72,0 66,4 SO ORP Lanškroun 69,8 63,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Míra nezaměstnanosti Ve všech SO ORP Pardubického kraje došlo celkově mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj vzrostla z 6,3 % na 9 %. Mezi lety 2010 a 2011 došlo ve všech obcích k poklesu této míry. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenána v SO ORP Moravská Třebová (14,5 % v roce 2011), Svitavy (12,7 % ve stejném roce) a Česká Třebová (12 %), nadprůměrné hodnoty vykazují ve sledovaném období také správní obvody ORP Hlinsko, Chrudim, Králíky a Ústí nad Orlicí. Výrazně pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybovala míra nezaměstnanosti v SO ORP Pardubice, Holice a Žamberk. Tato míra pro SO ORP Pardubického kraje je uvedena v příloze (Tabulka C 3). Míra nezaměstnanosti stoupla v SO ORP Lanškroun z 5,4 % v roce 2007 na 7,8 % v roce 2011, přičemž růst nebyl zcela rovnoměrný (v roce 2008 pokles následovaný výrazným nárůstem na 11,2 % v roce 2009 a od té doby postupný pokles). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v roce 2011 zjištěna v obci Anenská Studánka (více než 22 %). Je to také jediná obce, v níž byl zaznamenán meziroční nárůst této míry. Snížení větší než 3 % bylo z roku 2010 na rok 2011 evidováno v obcích Čenkovice (3,7 %), Petrovice (4,3 %), Cotkytle (5 %), Trpík (6,5 %) a Strážná (13 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v posledním sledovaném roce v obci Horní Třešňovec (3,6 %). Tabulka 4.3.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2007 7,1 20,1 14,3 14,2

3,9 13,5 8,5 13,4

- 72 -

9,7 19,0 17,7 21,0

2011 7,9 21,6 21,6 18,8

6,4 22,2 16,6 15,1

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Damníkov 3,9 4,1 10,1 8,4 8,1 Dolní Čermná 4,8 3,3 8,2 7,4 5,7 Horní Čermná 4,7 3,9 9,6 9,2 7,8 Horní Heřmanice 7,4 6,9 11,6 9,7 7,8 Horní Třešňovec 3,5 3,2 8,8 5,9 3,6 Krasíkov 7,6 5,6 12,7 13,3 12,5 Lanškroun 4,5 4,3 10,7 8,2 6,8 Lubník 7,8 4,2 11,6 12,8 10,3 Luková 5,2 2,9 12,2 9,7 9,1 Ostrov 6,0 6,0 11,4 11,8 9,5 Petrovice 3,4 4,8 10,3 11,7 7,3 Rudoltice 10,3 9,5 23,3 21,2 18,3 Sázava 3,0 3,6 9,7 6,7 4,9 Strážná 3,1 5,0 15,9 23,6 10,7 Tatenice 7,1 5,8 10,5 9,7 8,1 Trpík 22,4 18,8 21,6 17,4 10,9 Výprachtice 4,5 4,4 8,6 6,9 6,0 Žichlínek 4,8 3,1 10,3 8,1 6,3 SO ORP Lanškroun 5,4 4,7 11,2 9,5 7,8 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Podíl nezaměstnaných žen Podíl nezaměstnaných žen se v Pardubickém kraji v letech 2007 – 2011 snížil, a to z 54,3 % na 48,8 %. SO ORP s podílem nezaměstnaných žen dlouhodobě nad krajským průměrem jsou Králíky, Žamberk a Hlinsko. Nejvyšší hodnoty bylo v roce 2011 dosaženo v SO ORP Králíky (53,8 %). Při zohlednění podílu nezaměstnanosti žen na tom byl nejlépe správní obvod nejlépe Polička, kde se v posledních dvou sledovaných letech (2010 a 2011) tento podíl držel nejníže v celém kraji - viz příloha (Tabulka C 4). V rámci Pardubického kraje jsou v SO ORP Lanškroun dlouhodobě zjišťovány podprůměrné hodnoty podílu nezaměstnaných žen (v roce 2011 jich tam bylo 45,3 %). Trend si udržuje dlouhodobě sestupnou tendenci, což naznačuje další snižování i v budoucích letech. Nejvážnější situace byla v roce 2011 v obci Sázava (62,4 % nezaměstnaných žen), meziročně zde došlo k nárůstu, a to o více než 6 %. Nejvyšší nárůst podílu nezaměstnaných žen byl z roku 2010 na 2011 zaznamenán v obci Cotkytle (o 10,4 %), ale tato obec stále patří k těm s podprůměrnými hodnotami v rámci správního obvodu spolu s dalšími 12 obcemi. Nejnižší podíl nezaměstnaných žen byl v roce 2011 v obci Strážná (29,1 %). Tabulka 4.3.3: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Lanškroun [%] Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010

2007 48,7 33,0 40,0 52,2 54,6 47,5 63,9 44,2

44,1 39,7 40,7 41,2 64,2 44,6 63,8 56,3

- 73 -

42,4 31,5 33,8 54,3 48,7 48,5 51,2 39,4

2011 44,1 39,6 30,8 49,5 45,2 45,2 44,8 47,1

35,7 39,4 41,2 34,7 33,6 36,9 45,4 46,2

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Horní Třešňovec 44,3 45,4 44,6 44,6 31,6 Krasíkov 53,5 65,8 64,2 50,7 57,1 Lanškroun 54,5 53,2 43,8 48,8 49,1 Lubník 47,4 58,1 45,6 50,9 51,1 Luková 28,8 30,8 46,2 40,5 33,6 Ostrov 52,2 51,6 45,3 37,4 33,5 Petrovice 59,6 54,8 47,8 53,4 56,3 Rudoltice 65,3 60,3 49,9 42,2 49,4 Sázava 60,0 74,2 52,5 56,2 62,4 Strážná 37,5 61,5 56,1 56,6 29,1 Tatenice 61,8 53,7 53,7 45,7 37,3 Trpík 55,8 63,9 49,4 44,8 47,6 Výprachtice 56,4 60,1 51,5 51,5 52,0 Žichlínek 51,0 55,1 41,1 40,5 34,7 SO ORP Lanškroun 53,3 53,9 46,1 46,2 45,3 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkovou sumu nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalého charakteru. V SO ORP Pardubického kraje došlo od roku 2009 k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti ze 1,7 % v roce 2009 na 3 % v roce 2011. Dlouhodobě nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP Moravská Třebová, Česká Třebová a Svitavy. Výrazně podprůměrné hodnoty jsou dlouhodobě zaznamenávány ve správních obvodech Holice Pardubice a Polička, Údaje týkající se míry dlouhodobé nezaměstnanosti Pardubického kraje jsou uvedeny v příloze (Tabulka C 5). V SO ORP Lanškroun byl po celé sledované období (2007 – 2011) podíl dlouhodobě nezaměstnaných pod krajským průměrem, s výjimkou v roce 2010, kdy byl stejný jako v celém kraji. Tento podíl byl v roce 2011 vyšší nebo roven 3,5 % v obcích Lubník, Petrovice Strážná, Trpík a Cotkytle, kde vyl tento podíl vůbec nejvyšší (6,8 %). Nejnižší míra nezaměstnaných déle než 12 měsíců byla v roce 2011 v obci Horní Třešňovec (0,5 %). Podprůměrné hodnoty míry dlouhodobé nezaměstnanosti jsou dlouhodobě i v obcích Dolní Čermná, Albrechtice, Horní Čermná, Krasíkov, Lanškroun, Sázava, Výprachtice a Žichlínek. Tabulka 4.3.4: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun [%] Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2007 1,8 8,5 6,5 3,9 0,7 1,2 1,4 1,8 1,0

0,6 5,3 1,6 4,9 0,8 0,6 0,9 1,8 0,6

- 74 -

1,0 3,6 2,4 7,1 1,4 0,3 0,8 1,8 0,6

3,0 3,8 6,4 6,2 2,8 0,9 2,6 3,4 1,6

2011 1,3 3,4 6,8 3,2 2,9 0,8 1,4 2,1 0,5

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Krasíkov 0,2 0,4 0,9 1,3 1,7 Lanškroun 1,5 1,1 1,3 2,6 2,2 Lubník 2,3 1,1 0,8 3,8 5,1 Luková 0,9 0,5 0,4 3,0 2,7 Ostrov 1,6 1,9 2,0 3,1 3,0 Petrovice 2,2 0,9 2,0 4,2 3,5 Rudoltice 2,9 2,1 2,1 6,4 5,3 Sázava 0,7 0,5 0,6 2,4 2,0 Strážná 0,0 1,2 0,0 4,1 4,7 Tatenice 2,0 1,5 1,2 3,5 1,8 Trpík 12,5 7,0 9,1 7,8 4,2 Výprachtice 0,6 0,7 1,5 2,3 1,4 Žichlínek 1,5 1,0 0,4 1,9 1,7 SO ORP Lanškroun 1,6 1,1 1,3 2,8 2,3 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo V Pardubickém kraji byl počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v roce 2007 a 2008 nižší než 2, avšak v roce 2009 došlo k náhlému zvýšení na bez mále 10 nezaměstnaných na jednu pracovní příležitost. Od té doby se situace poněkud stabilizovala a v roce 2011 byl počet uchazečů roven 8,4. Dlouhodobě nejnižší počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo je v SO ORP Pardubice, podprůměrných hodnot bylo v posledním sledovaném roce také dosaženo v SO ORP Přelouč, Vysoké Mýto a Žamberk. Nejvíce lidí se o jedno pracovní místo ucházelo v roce 2011 ve správním obvodu Moravská Třebová, a to více než 36 osob. Tabulka 4.3.5: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Pardubického kraje SO ORP

2007

Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo 2008 2009 2010

2011

Česká Třebová 4,0 6,5 37,4 27,0 15,5 Hlinsko 2,4 2,9 16,5 35,1 22,1 Holice 2,4 1,1 13,5 13,7 9,5 Chrudim 2,4 1,9 9,8 18,1 10,6 Králíky 4,7 13,6 23,9 32,6 23,2 Lanškroun 1,3 2,5 24,5 12,7 13,6 Litomyšl 4,4 2,9 7,8 11,5 8,4 Moravská Třebová 7,0 6,3 25,9 35,3 36,1 Pardubice 0,8 0,6 5,8 4,7 4,1 Polička 3,1 2,3 12,8 14,8 17,1 Přelouč 2,3 2,9 2,5 4,2 6,0 Svitavy 5,1 4,6 21,1 19,1 13,1 Ústí nad Orlicí 1,9 3,0 12,9 14,9 9,3 Vysoké Mýto 1,2 1,7 14,2 22,2 6,5 Žamberk 1,7 2,4 13,7 10,5 7,3 Pardubický kraj 1,9 1,7 9,9 10,8 8,4 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika; roční průměry Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

- 75 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V rámci SO ORP Lanškroun připadalo v posledním sledovaném roce nejvíce nezaměstnaných na jednu pracovní pozici v obci Rudoltice, kde připadá na jedno pracovní místo více než 60 nezaměstnaných. V obci Ostrov naopak připadali na jedno pracovní místo méně než 4 uchazeči.

- 76 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

5 Souhrn pilířů 5.1

Environmentální pilíř

Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Lanškroun leží ve východní části Pardubického kraje, při jeho hranici s Olomouckým krajem. Do severozápadní části regionu Lanškrounsko zasahují Orlické hory přesněji jejich východní pásmo – Bukovohorská hornatina. Největší část území tvoří Podorlická pahorkatina, která se skládá z Žamberské pahorkatiny a Moravskotřebovské pahorkatiny. Oblast SO ORP Lanškroun není příliš bohatá na nerostné suroviny. Přesto se v tomto území nachází několik ložisek nerostných surovin včetně chráněných ložiskových území (ložiska štěrkopísků a cihlářských surovin) a také staré důlní dílo. Důlní činností (poddolované území) je území poznamenáno jen ve čtyřech oblastech (obce Anenská Studánka, Damníkov, Horní Heřmanice a Trpík) a nachází se zde i dvě potenciální sesuvná území (Anenská Studánka, Damníkov). Celkově nedošlo v oblasti horninového prostředí a geologie k výrazným změnám oproti roku 2010. Vodní režim Severní a západní částí Lanškrounska prochází hlavní evropské rozvodí mezi vodami Severního moře (Čermná/Čenkovička/Tiscový p. - Tichá Orlice – Labe) a Černého moře (Jánský p./Lukávka/Hraniční p./Březná – Moravská Sázava – Morava - Dunaj) až do Bukové hory. Územím SO ORP Lanškroun protéká řada drobných toků a nachází se zde i několik vodních ploch menších rozměrů. Rovněž se zde vyskytují 2 zdroje podzemních vod a vodní ekosystémy. Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, vzhledem k extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Záplavová území jsou na v SO ORP Lanškroun vymezena na území 10 obcí a jejich celková rozloha je 527,2 ha, což odpovídá 1,9 % rozlohy SO ORP. Na území SO ORP Lanškroun byly vzhledem k přítomnosti vodních zdrojů vymezeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Celková rozloha CHOPAV je 1 914,2 ha, což tvoří 6,9 % rozlohy SO ORP. Hygiena životního prostředí Problémy s kvalitou ovzduší se týkají především města Lanškroun, kde došlo k překročení imisního limitu polétavého prachu. V ostatních oblastech SO ORP je ovzduší všeobecně hodnoceno jako dobré. Výjimku tvoří překročení imisního limitu pro přízemní ozón, což je ovšem problém celorepublikového rozsahu.

- 77 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Méně příznivá situace je v SO ORP Lanškroun z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Na území 10 obcí se nachází celkem 18 starých skládek. Většina odpadu ve formě směsného (netříděného) odpadu je ukládána na skládku TKO Dolní Třešňovec. Pro separovaný sběr slouží sběrný dvůr v Dolním Třešňovci a pro inertní materiál skládka u ČOV. V sousedství stávající skládky TKO v Dolním Třešňovci je v ÚP nově navržena plocha TO využitelná např. pro nakládání s bioodpadem (případná kompostárna). Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Lanškroun lze charakterizovat jako ekologicky mírně stabilní území, s podprůměrným plošným zastoupením chráněných území. Přesto se v něm nachází řada přírodních hodnot, například rozlehlá ptačí oblast Kralický Sněžník, která zasahuje do území obcí Horní Heřmanice, Výprachtice a Čenkovice. Dále se na území SO ORP Lanškroun vyskytují maloplošná zvláště chráněná území, a to konkrétně přírodní rezervace (PR) Selský les, přírodní památka (PP) Selský potok, PP U kaštánku, PR V dole, PP Čenkovička a PR Třebovské stěny. Tyto přírodní rezervace a přírodní památky zasahují do obcí Cotkytle, Čenkovice a Ostrov. Evropsky významných lokalit ze soustavy NATURA 2000 existuje v oblasti také celá řada: Moravská Sázava, Lanškrounské rybníky, Tichá Orlice a Hřebečovský hřbet. Významnou součástí soustavy ochrany přírody je vymezení výše uvedeného území CHOPAV, jež významně přispívá k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových podzemních vod. Dalšími chráněnými územími jsou přírodní parky, rozkládající se v katastrech 8 obcí. Jejich celková rozloha je 1 067,8 ha, což odpovídá 3,9 % území celého SO ORP. Z hlediska vyváženosti a rovnováhy krajiny je ukazatelem koeficient ekologické stability (KES). Tento koeficient nezaznamenal v posledních 4 letech ve sledovaném území SO ORP Lanškroun žádné výraznější změny. V rámci Pardubického kraje patří hodnoty koeficientu ekologické stability SO ORP Lanškroun k nadprůměrným. Nejvyšší koeficient ekologické stability má obec Strážná. Nachází se zde málo orné půdy a vysoký podíl trvalých travních porostů a lesa. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj patří k významným charakteristikám. V rámci Pardubického kraje je podíl orné půdy v SO ORP Lanškroun průměrný a sleduje trend celého kraje a celé ČR - mírný úbytek orné půdy. Oproti roku 2010 nedošlo k této oblasti k výrazným změnám. Byl zaznamenán úbytek o 156 ha, což činní v procentuálním vyjádření 0,57 %. Co se týče kvality půdy, neřadí se oblast SO ORP Lanškroun k bonitně nejcennějším půdám. Nejvíce jsou zde zastoupeny půdy druhé třídy ochrany rozkládající se na 30 % území SO ORP. Půdy první třídy ochrany, které jsou z hlediska BPEJ vůbec nejcennější se rozkládají pouze na 6,2 % území. Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Lanškroun činí v roce 2012 pouze 1,1 %. Ve srovnání s rokem 2010 se zastavěná plocha rozšířila o 7 ha. Lesní porosty na území SO ORP Lanškroun představují jeho významný přírodní zdroj. Lesnatost SO ORP Lanškroun v roce 2012 činní 32,0 %. Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů - 78 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. hospodářských (27,5 %), důležitá je i jejich funkce ochranná (0,6 %) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (8,4 %). 5.2

Sociální pilíř

Technická infrastruktura V rámci SO ORP Lanškroun je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno veřejnou vodovodní sítí a individuálním odběrem z domovních studní. Všechny obce v rámci SO ORP Lanškroun v současné době mají zavedenu vodovodní síť, hlavním provozovatelem vodovodu je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Kanalizaci má v rámci SO ORP Lanškroun vybudováno 11 obcí. Na čistírnu odpadních vod (ČOV) jsou napojeny obce Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná společně s Horní Čermnou, Horní Heřmanice, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Tatenice a Výprachtice. Obec Rudoltice vlastní na svém území 7 lokálních ČOV. V dalších 5 obcích je zřízena pouze soustava příkopů, struh a propustků pro odvádění dešťové vody. Kanalizace zcela chybí v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Horní Třešňovec, Ostrov, Sázava a Trpík. Zde jsou odpadní vody akumulovány v bezodtokých jímkách nebo septicích a vyváženy na zemědělské pozemky či vypouštěny do povrchových vod. V rámci SO ORP Lanškroun je plynofikováno 13 z 22 obcí. Přestože stávající plynovody mají dostatečnou kapacitu pro zajištění dodávky plynu do celého správního obvodu, není stávající úroveň plynofikace území dostatečná. Některé obce plynofikaci v budoucnu neplánují, obec Výprachtice v současné době plynofikaci nemůže provést z důvodu nedostatku finančních prostředků v obecním rozpočtu. Všechny obce v SO ORP Lanškroun jsou pokryty vedením elektrického vedení. Ve většině obcí se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy při bouřkách udávají pouze obce Horní Třešňovec (i několikadenní výpadky), Krasíkov a Luková. Zásobování elektrickou energií zajišťuje společnost ČEPS, a.s. Na území obce Anenská Studánka se nachází 6 větrných elektráren. Obce SO ORP Lanškroun jsou zásobovány teplem prostřednictvím různých tepelných zdrojů. V plynofikovaných obcích prostřednictvím spalování zemního plynu, v ostatních obcích spalováním fosilních paliv, které však znečišťuje ovzduší. Ve městě Lanškroun chybí možnost centrálního (dálkového) zásobování teplem. Dopravní infrastruktura Územím SO ORP Lanškroun neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě jsou zde silnice I. a II. třídy (především severojižní silnice I/43 a západovýchodní II/315), kterou dále doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Lanškroun jsou relativně dobré, většina obcí leží na silnici I. nebo II. třídy. Častým problémem je však technický stav silnic; podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. K veřejné hromadné dopravě na území SO ORP Lanškroun slouží autobusová linková doprava a železnice. Dostupnost obcí v řešeném území veřejnou dopravou je poměrně dobrá. Problematická je pouze časová dostupnost města Lanškroun u některých vzhledem k němu periferně lokalizovaných obcí (např. Čenkovice nebo Strážná). - 79 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Železniční trať mezinárodního a celostátního významu č. 270 Česká Třebová – Zábřeh – Olomouc – Přerov, procházející územím SO ORP Lanškroun, je určena jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Umožňuje dostupnost krajského města Pardubice i dalších významných měst. Na tuto trať navazují regionální tratě č. 017 a č. 019. Z hlediska dostupnosti ORP Lanškroun plní obslužnou funkci území všechny tři zmíněné železniční tratě, Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Sociodemografické podmínky V roce 2001 žilo ve SO ORP Pardubického kraje 507 897 obyvatel, v roce 2011 to již bylo 518 228 obyvatel, což je v relativním vyjádření nárůst o 2 %. SO ORP Lanškroun se svými 23 018 obyvateli v roce 2011 tvořilo 4,4 % obyvatelstva Pardubického kraje. Největší obcí ve sledovaném SO ORP je obec Lanškroun, která čítá 10 133 obyvatel, zejména díky tomu, že obec neustále rozšiřuje obytné plochy. Druhý největší počet obyvatel vykazuje obec Rudoltice, která je také zároveň obcí s největším nárůstem obyvatel mezi lety 2001 – 2011 (počet obyvatel se téměř zdvojnásobil – absolutně o 834 osob), a to díky nové výstavbě bytových domů. Migrační směry směřují do obcí, které jsou blíže ke krajským městům, ve kterých je více pracovních příležitostí. Věkové složení obyvatelstva kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,1 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v poproduktivním věku (2 %). Zatímco v roce 2000 byli v SO ORP Lanškroun nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku 20 – 24 let, v roce 2010 to byli lidé ve věku 30 – 34 let. Lze předpokládat, že do roku 2030 dojde k razantnímu snížení věkových složek 25 – 29 let a 30 – 34 let, zároveň dojde k redukci dětské složky ve společnosti a k nárůstu osob ve věku 65 – 69 let. V 10 obcích SO ORP Lanškroun funguje celkem 20 mateřských škol (deset z nich funguje při základní škole) s celkovou kapacitou 971 míst, dále 16 základních škol, 1 základní škola speciální a 1 základní umělecká škola o celkové kapacitě 3 695 míst. Na území SO ORP Lanškroun funguje celkem 7 zařízení sociálních služeb a 66 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je ve městě Lanškroun. Bydlení V SO ORP Pardubického kraje došlo v období let 2001 – 2011 k nárůstu jak bytových, tak rodinných domů, kdy výraznější byl nárůst rodinných domů. Výraznější nárůst rodinných domu oproti domům bytovým byl sledován také v SO ORP Lanškroun. Výstavba rodinných domů zde vzrostla v období let 2001 – 2011 o 6,3 %. Nejvýrazněji se rozšířila výstavba rodinných domů v obci Anenská Studánka, Žichlínek a Ostrov. Co se týče bytových domů. v období let 2001 – 2011 byl v SO ORP Lanškroun zaznamenán nárůst bytového fondu o 96 bytových jednotek. Nejlépe je na tom z pohledu bytového fondu obec Rudoltice v mnoha obcích k novým výstavbám bytů vůbec nedošlo. Z hlediska vlastnictví dochází k nárůstu bytů v osobním vlastnictví. S tím souvisí úbytek bytů nájemních a družstevních v důsledku jejich prodeje do osobního vlastnictví.

- 80 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rekreace SO ORP Lanškroun má krásné přírodní prostřední vhodné k rozvoji cestovního ruchu a rekreace. Na území se nacházejí přírodní parky i rezervace, které umožňují turistiku, cykloturistiku a dokonce i hipotrasy s dalšími souvisejícími službami v letních měsících. V zimní sezóně je v regionu několik středisek a ski areálu pro zimní sporty. Ubytovací zařízení v SO ORP Lanškroun jsou zastoupena v široké škále kategorií od turistické ubytovny až po hotely. Většina ubytovacích kapacit je soustředěna ve městě Lanškroun a do obcí, které jsou centrem cestovního ruchu v regionu Lanškrounsko (Ski areál Čenkovice, Cotkytle, Výprachtice). Ubytování pro náročnější klientelu lze najít pouze v Lanškrouně. Jelikož stoupá poptávka po luxusnějším ubytování, je tento fakt do jisté míry limitující. 5.3

Ekonomický pilíř

V SO ORP Lanškroun je relativní dostatek velkých a středních zaměstnavatelů. 4 z nich spadají do kategorie velkých podniků, protože zaměstnávají více než 250 zaměstnanců. Největším zaměstnavatelem je společnost AVX Czech Republic s.r.o. spadající dle počtu zaměstnanců do kategorie 3000 – 3999 zaměstnanců. Většina z nich je soustředěna ve městě Lanškrouně a je zaměřena na elektrotechnický nebo automobilový průmysl, což vypovídá o poněkud jednostranném průmyslovém zaměření regionu. Zejména v době hospodářské krize to může být velmi rizikové. Problém jednostranného průmyslového zaměření lze řešit diverzifikací průmyslu podporou drobného podnikání. Její úspešnost lze hodnotit na základě míry podnikatelské aktivity. V SO ORP Lanškroun od roku 2004 do roku 2011 došlo k nárůstu podnikatelské aktivity na více než 157 ‰, ale mezi lety 2007 a 2011 byl zaznamenán pokles na 159,4 ‰. V posledním sledovaném roce byla míra podnikatelské aktivity vůbec nejvyšší v obci Horní Třešňovice, kde vzrostla na 200 ‰. Hodnot nad 180 ‰ bylo také dosaženo i v obcích Čenkovice, Ostrov a Strážná. Nejnižší míra podnikatelské aktivity byla zjištěna v obcích Anenská Studánka, kde v roce 2011 měla hodnotu 87,8 ‰. Je to také jediná obec na sledovaném území, ve které tato míra nepřekročila 100 ‰. Na ekonomickou pozici regionu v kraji má výrazný vliv počet obsazených pracovních míst, jehož zvyšování indikuje posilování této pozice. V letech 2007 až 2010 došlo v SO ORP Lanškroun ke zvýšení počtu obsazených pracovních míst, k nejvyššímu nárůstu došlo v obci Sázava. Naopak k největšímu poklesu došlo v obci Lanškroun. V ostatních obcích se počty obsazených pracovních míst příliš nezměnily, což poukazuje na stabilitu ekonomické základny. Míra nezaměstnanosti stoupla v SO ORP Lanškroun z 5,4 % v roce 2007 na 7,8 % v roce 2011, přičemž růst nebyl zcela rovnoměrný (v roce 2008 pokles následovaný výrazným nárůstem na 11,2 % v roce 2009 a od té doby postupný pokles). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v roce 2011 zjištěna v obci Anenská Studánka (více než 22 %). Je to také jediná obce, v níž byl zaznamenán meziroční nárůst této míry. Snížení větší než 3 % bylo z roku 2010 na rok 2011 evidováno v obcích Čenkovice (3,7 %), Petrovice (4,3 %), Cotkytle (5 %), Trpík (6,5 %) a Strážná (13 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v posledním sledovaném roce v obci Horní Třešňovec (3,6 %). Mezi nezaměstnanými mají mírně větší zastoupení muži, tvoří 51,2 nezaměstnaných osob.

- 81 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Jedním z velkých sociálních problémů je dlouhodobá nezaměstnanost, která je dána podílem osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců. V SO ORP Lanškroun byl po celé sledované období (2007 – 2011) podíl dlouhodobě nezaměstnaných pod krajským průměrem, s výjimkou v roce 2010, kdy byl stejný jako v celém kraji. Tento podíl byl v roce 2011 vyšší nebo roven 3,5 % v obcích Lubník, Petrovice Strážná, Trpík a Cotkytle, kde byl tento podíl vůbec nejvyšší (6,8 %). Nejnižší míra nezaměstnaných déle než 12 měsíců byla v roce 2011 v obci Horní Třešňovec (0,5 %). Podprůměrné hodnoty míry dlouhodobé nezaměstnanosti jsou dlouhodobě i v obcích Dolní Čermná, Albrechtice, Horní Čermná, Krasíkov, Lanškroun, Sázava, Výprachtice a Žichlínek. V roce 2011 byl počet nezaměstnaných osob na jedno pracovní místo v SO ORP Lanškroun 13,6, což je nad průměrem Pardubického kraje (8,4). V rámci SO ORP Lanškroun připadalo v posledním sledovaném roce nejvíce nezaměstnaných na jednu pracovní pozici v obci Rudoltice, kde připadá na jedno pracovní místo více než 60 nezaměstnaných. V obci Ostrov naopak připadali na jedno pracovní místo méně než 4 uchazeči.

- 82 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

6 Seznam zkratek BRKO CZT ČOV ČR ČSÚ DP EO EVL CHKO CHLÚ CHOPAV IAD KES LBC LBK LNS LPF LZO LZU MD MMR MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK ORP OV PK PO POU PPam PPar PR PUPFL PÚR RBC RBK RURÚ ŘSD ČR SO ORP ÚP

Biologicky rozložitelný komunální odpad Centrální zásobování teplem Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dobývací prostor Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Individuální automobilová doprava Koeficient ekologické stability Lokální biocentrum Lokální biokoridor Ložisko nerostných surovin Lesní půdní fond Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Obec s rozšířenou působností Odpadní vody Pardubický kraj Ptačí oblast Obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní památka Přírodní park Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Správní obvod obce s rozšířenou působností Územní plán - 83 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ÚPD VLD VTL VÚC VVTL ZÚR

Územně plánovací dokumentace Veřejná linková doprava Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje

- 84 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

7 Seznam zdrojů a použitá literatura  Aktualizace Zásad územního rozvoje Pardubického kraje 2011, září 2011.  Běžná evidence obyvatelstva, ČSÚ, 2012.  BÍNA, J. a kol. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje, Praha, 2010  MAIER, Karel. Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí [cit. 07-12-2012]. Dostupné z WWW:  Malý lexikon obcí ČR, 2007.  Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území, 2009 [cit. 07-132012]. Dostupné z WWW:  Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, [cit. 07-13-2012]. Dostupné z WWW:  Městská a obecní statistika, ČSÚ, 2012.  Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009.  Rejstřík škol a školských zařízení, MŠMT, 2012.  Rozbor udržitelného rozvoje území, říjen 2008.  Ředitelství silnic a dálnic. Dostupné z WWW:  SLDB 2001, 2011, ČSÚ, 2012.  Server mapy.cz. Dostupné z WWW:  TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators – The REDIF method. Viena Leoben: University of Leoben, 2004 [cit. 07-14-2012]. Dostupné z WWW:  Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj.)  Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.  Zásady územního rozvoje Pardubického kraje, leden 2010.

- 85 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

8 Seznam příloh Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: Tabulka A 2: Tabulka A 3:

NATURA 2000 – evropsky významná lokalita (A034) NATURA 2000 – ptačí oblast (A 035) Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (A028), Přírodní památka včetně ochranného pásma (A031)

Příloha B: Sociální pilíř Tabulka B 1: Tabulka B 2: Tabulka B 3: Tabulka B 4: Tabulka B 5: Tabulka B 6: Tabulka B 7: Tabulka B 8: Tabulka B 9: Tabulka B 10: Tabulka B 11: Tabulka B 12: Tabulka B 13: Tabulka B 14: Tabulka B 15: Tabulka B 16: Tabulka B 17: Tabulka B 18: Tabulka B 19: Tabulka B 20: Tabulka B 21: Tabulka B 22: Tabulka B 23: Tabulka B 24: Tabulka B 25:

Rozlišení kanalizace dle typu (rok 2012) Délka vodovodů v SO ORP Lanškroun v letech 2010 a 2012 Délka kanalizační sítě v SO ORP Lanškroun v letech 2010 a 2012 Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Lanškroun v letech 2010 a 2012 Délka rozvodů plynu v SO ORP Lanškroun v letech 2010 a 2012 Délka silnic I., II. a III. tříd na území obcí SO ORP Lanškroun v roce 2012 Délky železničních tratí v obcích SO ORP Lanškroun v roce 2012 Doba trvání cesty hromadnou dopravou do obce Lanškroun během všedních dní, situace v září 2012 Věková struktura v SO ORP Pardubického kraje [%] Věková struktura v obcích SO ORP Lanškroun [%] Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Pardubického kraje Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Lanškroun Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v SO ORP Pardubického kraje (podíl na obyvatelstvu, %) Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v SO ORP Lanškroun (podíl na obyvatelstvu, %) Školská zařízení v obcích SO ORP Lanškroun Sociální a zdravotní služby v SO ORP Lanškroun Domovní fond v obcích SO ORP Pardubického kraje Domovní fond v obcích SO ORP Lanškroun Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Lanškroun Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Lanškroun [%] Obydlené byty v SO ORP Pardubického kraje Vlastnictví bytů v SO ORP Pardubického kraje Vlastnictví domů v SO ORP Pardubického kraje Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Pardubického kraje Návštěvnost v SO ORP Pardubického kraje

- 86 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Pardubického kraje [%] Tabulka C 2: Míra zaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje Tabulka C 3: Míra nezaměstnanosti obyvatel SO ORP Pardubického kraje Tabulka C 4: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Pardubického kraje [%] Tabulka C 5: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%] Tabulka C 6: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Pardubického kraje

- 87 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

9 Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: NATURA 2000 – evropsky významná lokalita (A034) Obec

Výměra obce [ha]

Albrechtice Cotkytle Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Lanškroun Ostrov Petrovice Trpík Výprachtice Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Rozloha [ha]

1 006,7 1 862,9 1 501,1 1 574,0 981,8 1 776,4 2 064,4 1 852,8 262,9 360,9 2 171,5

Název

Rozloha [%]

56,2 6,1 0,0 290,8 0,1 0,6 40,6 0,3 0,1 3,9 0,2

5,6 0,3 0,0 18,5 0,0 0,0 2,0 0,0 0,0 1,1 0,0

Moravská Sázava Moravská Sázava Lanškrounské rybníky Moravská Sázava Moravská Sázava Lanškrounské rybníky Lanškrounské rybníky Lanškrounské rybníky Tichá Orlice Hřebečovský hřbet Moravská Sázava

Tabulka A 2: NATURA 2000 – ptačí oblast (A 035) Obec Výměra obce [ha] Čenkovice 597,0 Horní Heřmanice 1 574,0 Výprachtice 2 171,5 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Rozloha [ha] 113,0 795,6 1362,5

Rozloha [%] 18,9 50,5 62,7

Název Králický Sněžník Králický Sněžník Králický Sněžník

Tabulka A 3: Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (A028), Přírodní památka včetně ochranného pásma (A031) Obec

Výměra obce [ha]

Rozloha [ha]

Přírodní památka Rozloha Název [%]

Cotkytle

1 862,9

6,9

0,4 Selský potok

Ostrov

1 852,8

22,6

1,2 U Kaštánku

Čenkovice 597,0 Horní Heřmanice 1 574,0 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

3,3 0,0

0,6 Čenkovička 0,0 -

- 88 -

Přírodní rezervace Rozloha Rozloha Název [ha] [%] Selský les, V 17,8 1,0 dole Třebovské 47,5 2,6 stěny 0 0,0 0,0 0,0 V dole

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Příloha B: Sociální pilíř Tabulka B 1: Rozlišení kanalizace dle typu (rok 2012) Obec

Typ Dešťová

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice

Splašková kanalizace

Damníkov

Jednotná kanalizace

Dolní Čermná

Jednotná kanalizace

Horní Čermná

Jednotná kanalizace

Horní Heřmanice

Dešťová 10 %, splašková 10 %

Horní Třešňovec Krasíkov

Dešťová, splašková

Lanškroun

Jednotná, splašková 80% + dešťová 20%

Lubník

Dešťová 50 %, splašková 15 %

Luková

Dešťová kanalizace

Ostrov Petrovice

Dešťová 10 %

Rudoltice

Jednotná 20%, dešťová 32%, splašková 48%

Sázava Strážná

Dešťová 10 %

Tatenice

Jednotná kanalizace, dešťová + splašková

Trpík Výprachtice

Dešťová, splašková

Žichlínek Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Dešťová

Tabulka B 2: Délka vodovodů v SO ORP Lanškroun v letech 2010 a 2012 Délka v (km)

Obec

2010

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková

2012 7,30 4,39 4,77 5,23 8,70 13,69 19,84 11,81 9,44 5,08 42,30 3,81 8,85

Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Tatenice

2,71 1,68 8,85 9,44

- 89 -

7,32 4,39 4,78 5,23 9,72 14,71 20,52 11,81 9,88 5,08 44,45 3,83 8,58 5,10 5,41 9,43 8,84 9,54

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Délka v (km)

Obec

2010

Trpík

2012 2,95

Výprachtice Žichlínek ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

3,88 12,79 12,64 217,93

12,24 226,79

Tabulka B 3: Délka kanalizační sítě v SO ORP Lanškroun v letech 2010 a 2012 Obec Albrechtice Čenkovice Horní Čermná Horní Heřmanice Lanškroun Lubník Petrovice Rudoltice Výprachtice ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Délka kanalizační sítě (v km) Rok 2010 Rok 2012 2,55 0,95 3,83 0,20 44,35 0,10 0,36 2,82 9,63 64,78

2,55 1,9 3,8 0,2 50,2 0,1 0,7 2,8 10,1 72,50

Tabulka B 4: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Lanškroun v letech 2010 a 2012 Délka v (km)

Obec

2010

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek

2012 4,69 7,49 21,03 4,14 29,54 7,31 10,53 17,37 5,71 13,64 43,88 2,24 25,30 16,10 1,29 19,51 3,66 8,75 18,30 3,20 25,33 17,50

- 90 -

4,86 12,16 22,59 6,44 30,27 8,74 17,36 21,26 12,15 19,29 54,48 7,82 32,61 21,55 4,51 30,07 3,87 8,79 19,04 7,77 26,33 25,97

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Délka v (km)

Obec

2010

ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

2012 306,53

397,90

Tabulka B 5: Délka rozvodů plynu v SO ORP Lanškroun v letech 2010 a 2012 Délka (km)

Obec

2010

Anenská Studánka Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Tatenice Trpík Žichlínek ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

2012 0,23 10,10 12,74 16,09 7,42 3,67 47,86 3,69 16,06 14,40 0,39 16,40 6,38 8,14 0,09 11,08 174,73

- 91 -

0,23 10,10 12,73 16,09 7,48 3,67 47,78 3,95 16,04 14,22 0,39 15,89 6,38 8,29 0,09 11,41 174,73

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 6: Délka silnic I., II. a III. tříd na území obcí SO ORP Lanškroun v roce 2012 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Celkem za SO ORP Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Silnice I. třídy (km) 5,0 2,2 1,5 2,9

Silnice II. třídy (km)

4,1

3,8 7,6 4,1

3,8

3,8

23,2

- 92 -

1,5 7,2 2,1 8,2 2,7 1,3 2,7 4,3 12,9

58,3

Silnice III. třídy (km) 5,5 10,2 2,6 6,5 4,6 3,8 6,0 3,9 0,3 11,4 0,8 8,6 0,6 3,0

0,1 3,1 15,9 8,7 95,6

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 7: Délky železničních tratí v obcích SO ORP Lanškroun v roce 2012 Železnice (km)

Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Celkem za SO ORP Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

5,4

2,8 2,4 4,7

3,7

3,8 2,4 3,4 28,5

- 93 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 8: Doba trvání cesty hromadnou dopravou do obce Lanškroun během všedních dní, situace v září 2012 Obec

6. hod.

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Průměr za SO ORP Zdroj: IDOS.cz

11 31 19 59 15 20 16 25 15 25 16 11 15 15 9 8 32 22 34 20 16 21

- 94 -

Průměrná doba cesty 8. hod. 10 49 26 40 15 23 16 32 12 34 19 12 15 30 8 8 57 25 47 19 17 24

14. hod. 11 37 19 15 26 19 29 15 23 11 10 15 30 8 7 45 17 32 29 16 21

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 9: Věková struktura v SO ORP Pardubického kraje [%] SO ORP

2001

Česká Třebová 17,2 Hlinsko 17,7 Holice 16,3 Chrudim 17,1 Králíky 19,5 Lanškroun 17,5 Litomyšl 18,3 Moravská Třebová 17,6 Pardubice 15,2 Polička 17,9 Přelouč 16,0 Svitavy 16,5 Ústí nad Orlicí 17,1 Vysoké Mýto 17,3 Žamberk 18,6 Pardubický kraj 16,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

0 - 14 2011 14,4 14,4 16,1 14,7 14,9 15,7 15,6 14,6 13,9 15,3 13,4 15,3 15,1 15,7 15,4 14,7

Rozdíl

2001 -2,9 -3,3 -0,1 -2,3 -4,5 -1,8 -2,7 -3,0 -1,3 -2,7 -2,6 -1,2 -1,9 -1,6 -3,3 -2,1

69,7 67,5 68,8 68,6 69,4 70,1 68,1 69,3 69,9 68,1 69,5 70,9 68,9 68,1 69,0 69,2

15 - 64 2011 69,1 68,3 68,8 69,3 69,4 70,1 69,0 69,9 69,0 68,8 70,1 69,4 68,9 68,5 70,0 69,2

- 95 -

Rozdíl

2001 -0,5 0,8 0,0 0,7 0,0 0,0 0,9 0,7 -1,0 0,8 0,7 -1,5 0,0 0,4 1,0 0,0

13,1 14,7 14,9 14,3 11,1 12,4 13,7 13,1 14,9 14,0 14,6 12,6 14,1 14,6 12,4 14,0

65 a více 2011 16,5 17,2 15,1 16,0 15,7 14,2 15,4 15,4 17,1 15,9 16,5 15,3 16,0 15,8 14,6 16,0

Index stáří 2001

Rozdíl 3,4 2,5 0,2 1,7 4,5 1,8 1,8 2,3 2,2 1,9 1,9 2,7 1,9 1,2 2,3 2,0

76,1 82,9 91,7 83,8 57,1 70,8 74,9 74,6 98,1 78,0 91,3 76,7 82,5 84,3 66,3 83,1

Index stáří 2011 114,9 119,4 93,4 108,6 104,9 90,5 99,0 105,3 123,4 103,9 123,3 100,5 105,7 100,8 95,2 109,0

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 10: Věková struktura v obcích SO ORP Lanškroun [%] Obec

0 - 14 2001

2011

Albrechtice

16,0

14,4

Anenská Studánka

11,8

Cotkytle

17,1

Čenkovice Damníkov

65 a více

15 - 64 Rozdíl

2001

2011

Rozdíl

2001

2011

Index stáří 2001

Rozdíl

Index stáří 2011

-1,6

71,5

73,3

1,8

12,5

12,3

-0,2

78,5

85,5

13,6

1,8

75,9

71,8

-4,1

12,3

14,6

2,3

104,5

107,1

16,2

-0,9

63,6

62,9

-0,7

19,2

20,8

1,6

112,3

128,1

20,2

12,1

-8,1

71,3

74,2

2,9

8,5

13,7

5,2

42,1

113,6

18,3

16,4

-1,9

71,5

72,4

0,9

10,2

11,2

1,0

55,7

68,4

Dolní Čermná

19,4

15,4

-4,0

68,3

71,3

3,0

12,3

13,3

1,0

63,7

86,6

Horní Čermná

19,8

15,4

-4,3

65,6

68,3

2,7

14,6

16,2

1,6

73,9

105,1

Horní Heřmanice

17,2

14,6

-2,7

62,0

64,4

2,4

20,8

21,1

0,3

120,7

144,6

Horní Třešňovec

19,4

16,2

-3,1

69,3

71,6

2,3

11,3

12,2

0,9

58,5

75,0

Krasíkov

13,4

17,7

4,3

72,5

71,7

-0,7

14,1

10,6

-3,5

104,9

59,6

Lanškroun

16,6

13,8

-2,8

71,1

69,7

-1,5

12,3

16,5

4,2

73,9

119,1

Lubník

17,4

16,3

-1,1

67,0

74,8

7,8

15,6

8,9

-6,7

90,0

54,7

Luková

18,1

15,4

-2,7

68,9

70,4

1,5

13,0

14,2

1,2

72,0

91,9

Ostrov

20,8

21,6

0,9

71,6

69,2

-2,5

7,6

9,2

1,6

36,7

42,6

Petrovice

17,2

14,1

-3,1

73,5

72,6

-0,9

9,2

13,3

4,1

53,7

94,3

Rudoltice

17,5

20,0

2,6

72,7

72,5

-0,2

9,9

7,5

-2,4

56,5

37,2

Sázava

20,2

19,6

-0,6

70,0

68,2

-1,8

9,7

12,1

2,4

48,2

61,6

Strážná

14,3

21,1

6,8

65,3

59,6

-5,7

20,4

19,3

-1,1

142,9

91,7

Tatenice

18,5

18,5

0,0

68,6

71,0

2,4

12,8

10,5

-2,3

69,2

57,0

Trpík

10,6

20,9

10,3

69,7

59,7

-10,0

19,7

19,4

-0,3

185,7

92,9

Výprachtice

18,7

18,9

0,2

69,9

68,3

-1,6

11,4

12,8

1,4

61,2

67,9

Žichlínek

18,4

16,6

-1,8

69,9

72,1

2,3

11,7

11,3

-0,4

63,7

68,0

SO ORP Lanškroun 17,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2

15,7

-1,8

70,1

70,1

0,0

12,4

14,2

1,8

70,8

90,5

- 96 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 11: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Pardubického kraje SO ORP

Přirozená měna obyvatel Migrace obyvatel Přirozený Migrační Narození Zemřelí přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí saldo 2 073 2 155 -82 3 368 4 219 -851 2 240 2 498 -258 4 191 4 361 -170 1 947 1 892 55 5 604 3 826 1 778 9 069 9 802 -733 23 450 21 917 1 533 1 045 1 212 -167 2 209 2 561 -352 2 687 2 164 523 6 837 6 080 757 2 935 2 952 -17 6 957 6 396 561

Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová 2 896 3 280 -384 6 213 Pardubice 13 442 13 186 256 36 545 Polička 2 199 2 134 65 4 013 Přelouč 2 447 2 957 -510 7 637 Svitavy 3 627 3 579 48 7 388 Ústí nad Orlicí 3 080 3 069 11 5 996 Vysoké Mýto 3 825 3 506 319 8 270 Žamberk 3 346 2 679 667 8 163 Pardubický kraj 56 858 57 065 -207 136 841 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2011

- 97 -

6 612 30 697 4 110 6 852 7 542 6 253 7 846 8 323 127 595

-399 5 848 -97 785 -154 -257 424 -160 9 246

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 12: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun

Přirozená měna obyvatel Narození Zemřelí Přirozený přírůstek 55 63 -8 15 43 -28 53 53 0 23 22 1 83 62 21 153 135 18 103 100 3 53 53 0 76 57 19 43 29 14 1 122 943 179

Přistěhovalí 189 101 164 72 203 281 185 129 124 139 2 616

Lubník 42 43 -1 114 Luková 92 74 18 162 Ostrov 98 44 54 158 Petrovice 32 18 14 35 Rudoltice 202 104 98 1 264 Sázava 76 45 31 130 Strážná 18 14 4 34 Tatenice 99 99 0 220 Trpík 11 14 -3 46 Výprachtice 132 80 52 191 Žichlínek 106 69 37 280 SO ORP Lanškroun 2 687 2 164 523 6 837 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2011

- 98 -

Migrace obyvatel Vystěhovalí Migrační saldo 185 4 59 42 171 -7 81 -9 171 32 319 -38 228 -43 96 33 167 -43 129 10 2 709 -93 84 185 143 43 496 149 22 211 24 213 195

30 -23 15 -8 768 -19 12 9 22 -22 85

6 080

757

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 13: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v SO ORP Pardubického kraje (podíl na obyvatelstvu, %) Nejvyšší ukončené vzdělání Vyučení a stř. odborné bez Úplné střední (s maturitou) SO ORP Základní vč. neukončeného mat. a vyšší odborné 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Česká Třebová 22,9 19,6 -3,3 39,0 35,5 -3,5 31,7 35,2 3,5 Hlinsko 26,1 20,2 -5,9 45,6 43,4 -2,2 23,8 28,6 4,8 Holice 24,0 17,6 -6,4 45,4 41,2 -4,2 25,3 31,4 6,1 Chrudim 23,8 19,0 -4,8 42,6 39,2 -3,3 26,6 31,2 4,6 Králíky 34,1 27,7 -6,4 38,6 38,4 -0,2 22,7 26,6 3,9 Lanškroun 27,2 21,6 -5,6 40,1 39,3 -0,8 26,3 29,6 3,3 Litomyšl 24,5 19,6 -4,9 40,3 36,8 -3,6 28,2 32,8 4,5 Moravská Třebová 27,9 22,6 -5,3 43,3 42,0 -1,4 22,9 27,2 4,3 Pardubice 18,4 15,0 -3,4 37,8 33,5 -4,3 32,8 36,1 3,3 Polička 24,9 20,0 -4,9 43,1 39,6 -3,5 25,6 30,7 5,1 Přelouč 24,5 19,5 -4,9 44,8 42,1 -2,7 25,4 29,8 4,5 Svitavy 25,7 20,4 -5,2 42,3 40,3 -2,1 25,7 30,1 4,4 Ústí nad Orlicí 21,9 17,9 -4,0 39,3 35,6 -3,6 31,2 34,9 3,7 Vysoké Mýto 20,1 16,6 -3,5 42,9 39,3 -3,6 30,3 33,9 3,5 Žamberk 23,0 18,4 -4,6 41,9 38,4 -3,4 28,6 33,0 4,4 Pardubický kraj 23,0 18,4 -4,5 41,2 37,9 -3,2 28,4 32,5 4,1 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 11

- 99 -

Vysokoškolské

Bez vzdělání

2001 6,1 4,3 5,1 6,3 3,9 5,8 6,7

2011 9,3 7,4 9,5 9,7 6,5 8,8 10,6

Rozdíl 3,1 3,1 4,5 3,4 2,6 2,9 4,0

2001 0,3 0,2 0,3 0,7 0,7 0,5 0,3

2011 0,5 0,4 0,3 0,8 0,8 0,7 0,3

Rozdíl 0,2 0,2 0,0 0,1 0,1 0,2 0,0

5,5 10,7 5,6 5,1 5,7 7,4 6,4 6,1 7,1

7,6 15,0 8,9 8,1 8,6 11,2 9,8 9,7 10,6

2,2 4,3 3,4 3,0 2,9 3,8 3,4 3,6 3,6

0,4 0,2 0,8 0,2 0,6 0,3 0,2 0,4 0,4

0,6 0,3 0,7 0,4 0,7 0,4 0,4 0,5 0,5

0,2 0,1 -0,1 0,2 0,0 0,1 0,2 0,0 0,1

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 14: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v SO ORP Lanškroun (podíl na obyvatelstvu, %) Nejvyšší ukončené vzdělání Úplné střední (s Základní vč. Vyučení a stř. odborné Obec maturitou) a vyšší Vysokoškolské neukončeného bez mat. odborné 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl

Bez vzdělání 2001

2011

Rozdíl

Albrechtice Anenská Studánka

26,6

23,9

-2,8

48,2

42,7

-5,5

20,6

25,9

5,3

4,1

7,5

3,4

0,5

0,0

-0,5

29,1

31,9

2,8

34,0

30,7

-3,3

6,8

9,6

2,8

1,0

3,6

2,6

29,1

24,1

-5,0

Cotkytle

42,6

36,1

-6,5

38,9

40,4

1,6

14,9

18,8

4,0

2,3

3,4

1,2

1,4

1,3

-0,2

Čenkovice

36,0

26,6

-9,4

44,7

48,1

3,4

16,7

16,2

-0,4

2,0

7,8

5,8

0,7

1,3

0,6

Damníkov

33,6

24,2

-9,4

46,2

50,4

4,1

17,2

21,2

4,0

2,2

3,7

1,5

0,7

0,5

-0,2

Dolní Čermná

23,9

18,8

-5,1

41,8

37,7

-4,0

27,1

31,2

4,1

6,4

11,7

5,3

0,8

0,6

-0,2

Horní Čermná

30,1

22,4

-7,6

40,0

39,4

-0,6

26,1

29,0

2,9

3,8

8,9

5,1

0,0

0,2

0,2

Horní Heřmanice

42,3

29,8

-12,5

37,4

38,8

1,3

15,6

22,5

6,8

3,8

7,6

3,7

0,8

1,4

0,6

Horní Třešňovec

28,7

19,3

-9,5

41,9

42,7

0,8

23,8

30,2

6,4

5,3

7,5

2,1

0,2

0,4

0,2

Krasíkov

39,1

31,0

-8,2

43,4

43,5

0,1

15,5

19,6

4,1

1,6

5,9

4,3

0,4

0,0

-0,4

Lanškroun

23,1

19,1

-4,1

37,0

34,6

-2,4

31,3

34,2

2,9

8,4

11,6

3,2

0,2

0,5

0,3

Lubník

38,2

20,7

-17,6

37,4

42,9

5,5

21,4

31,2

9,8

2,5

4,9

2,4

0,4

0,4

0,0

Luková

33,5

27,4

-6,1

45,7

46,4

0,7

17,6

21,6

4,0

2,1

3,9

1,8

1,1

0,7

-0,4

Ostrov

32,3

24,9

-7,4

50,2

53,2

3,0

16,4

19,1

2,8

0,7

1,9

1,2

0,4

0,9

0,4

Petrovice

25,5

21,3

-4,2

43,2

41,2

-2,0

28,1

29,4

1,3

3,1

7,6

4,5

0,0

0,5

0,5

Rudoltice

30,4

22,6

-7,7

41,7

45,1

3,4

23,3

26,4

3,1

3,7

5,1

1,4

0,9

0,8

-0,1

Sázava

25,5

23,4

-2,1

46,7

43,5

-3,2

25,1

28,1

3,1

2,7

4,9

2,2

0,0

0,0

0,0

Strážná

42,9

32,6

-10,3

40,5

42,7

2,2

15,5

21,3

5,9

1,2

3,4

2,2

0,0

0,0

0,0

Tatenice

30,1

22,5

-7,6

44,1

43,8

-0,3

21,9

28,3

6,4

3,5

5,4

1,8

0,4

0,1

-0,3

Trpík

37,9

32,1

-5,9

46,6

47,2

0,6

12,1

17,0

4,9

1,7

3,8

2,0

1,7

0,0

-1,7

Výprachtice

27,7

21,7

-5,9

43,0

43,5

0,5

25,2

27,0

1,8

3,9

7,5

3,6

0,3

0,3

0,0

- 100 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Základní vč. neukončeného

Obec

2001 Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj

dat:

Rozdíl

2011

29,5

20,9

-8,7

27,2

21,6

-5,6

ČSÚ;

Databáze

Nejvyšší ukončené vzdělání Úplné střední (s Vyučení a stř. odborné maturitou) a vyšší Vysokoškolské bez mat. odborné 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 41,4

41,1

40,1

39,3

demografických

-0,3

24,3

29,9

-0,8

26,3

29,6

údajů;

- 101 -

Data

5,6 3,3 za

4,5 5,8 časové

Bez vzdělání 2001

7,8

3,3

0,3

8,8

2,9

0,5

období

2001

Rozdíl

2011 0,4

0,1

0,7 -

0,2 11

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 15: Školská zařízení v obcích SO ORP Lanškroun Obec Lanškroun

Mateřská škola (kapacita) Mateřská škola, Wolkerova 85 (81) Mateřská škola, Na Výsluní 312 (76) Mateřská škola, Žižkova 365 (95) Mateřská škola, Vančurova 87 (120) Mateřská škola, Dolní Třešňovec 24 (42)

Základní škola (kapacita) Základní škola, náměstí Aloise Jiráska 139 (500) Základní škola, Bedřicha Smetany 460 (450) Základní škola, Dobrovského 630 (620) Základní škola speciální, Olbrachtova 206 (36) Základní škola, Dolní Třešňovec 24 (45) Základní umělecká škola Jindřicha Pravečka, nám. A. Jiráska 3 (506)

Střední školy vč. učňovské školy (kapacita) Gymnázium nám. Jana Marka, Marků 113 (372) Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kollárova 445 (600)

Střední škola zemědělská a veterinární, Dolní Třešňovec 17 (360)

Mateřská škola, Albrechtice 131 (24) Mateřská škola, Petrovice 64 (20) Mateřská škola, Sázava 2 (27) Mateřská škola, Žichlínek 65 (50)

Základní škola, Žichlínek 65 (80)

NE

Horní Třešňovec

Mateřská škola, Horní Třešňovec 4 (28)

Základní škola, Horní Třešňovec 4 (49)

NE

Horní Čermná

Mateřská škola, Horní Čermná 95 (47)

Základní škola, Horní Čermná 128 (270)

NE

Dolní Čermná

Mateřská škola, Dolní Čermná 4 (50)

Albrechtice Petrovice Sázava Žichlínek

Výprachtice Ostrov Rudoltice Damníkov Luková Cotkytle Horní Heřmanice

NE NE NE

Základní škola Vincence Junka, Dolní Čermná 4 (250) Základní škola Mateřská škola, Jindřicha Pravečka, Výprachtice 390 (48) Výprachtice 390 (245) Mateřská škola, Ostrov Základní škola, Ostrov 76 (40) 76 (45)

NE

NE NE

Mateřská škola, Rudoltice 200 (55)

Základní škola, Rudoltice 200 (94)

Mateřská škola, Damníkov 25 (48) Mateřská škola, Luková 102 (25) Mateřská škola, Cotkytle 104 (20)

Základní škola, NE Damníkov 25 (190) Základní škola, Luková NE 6 (40) Základní škola, NE Cotkytle 104 (35)

Mateřská škola, Horní Heřmanice 13 (25)

Základní škola, Horní Heřmanice 13 (40)

Mateřská škola, Základní škola, Tatenice 149 (50) Tatenice 149 (200) Pozn.: Jsou uvedeny pouze obce, které mají školská zařízení. Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení, 2012 Tatenice

- 102 -

NE

NE NE

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 16: Sociální a zdravotní služby v SO ORP Lanškroun Sociální oblast

Obec

Zdravotnictví

Albrechtice Anenská Studánka

Domov pro seniory Domov pro osoby se zdravotním postižením

NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

Cotkytle

NE

NE

Čenkovice

NE

NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Damníkov

NE

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Dolní Čermná

Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa NE

Horní Čermná Domy s pečovatelskou službou Horní Heřmanice NE Horní Třešňovec NE Krasíkov

NE

Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé NE NE 5 Samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 2 Samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 8 Samostatných ordinací praktického lékaře - stomatologa

Lanškroun

Domov pro seniory

2 Samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa 9 Samostatných ordinací lékaře specialisty 8 Detašovaných pracovišť samostatné ordinace lékaře specialisty

3 Domy s pečovatelskou službou

6 Ostatních samostatných zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení 4 Zařízení lékárenské péče Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci

Lubník

NE

Luková

NE

NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Ostrov

NE

NE

Petrovice

NE

Rudoltice

NE

NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

Sázava

NE

NE

Strážná Tatenice

NE

NE

NE

Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa

- 103 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Sociální oblast

Obec

Zdravotnictví Ostatní samostatná zařízení Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé

Trpík

NE

Výprachtice NE Žichlínek NE Zdroj: MOS, data aktuální k 1. 1 .2011

NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa NE

- 104 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 17: Domovní fond v obcích SO ORP Pardubického kraje Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Bytové Bytové Relativně Absolutně domy 2001 domy 2011 [%] Rok

SO ORP

Česká Třebová 349 385 Hlinsko 226 266 Holice 112 146 Chrudim 1 196 1 342 Králíky 185 211 Lanškroun 326 422 Litomyšl 297 348 Moravská Třebová 475 533 Pardubice 2 383 2 617 Polička 294 322 Přelouč 359 410 Svitavy 506 614 Ústí nad Orlicí 433 484 Vysoké Mýto 531 594 Žamberk 441 511 Pardubický kraj 8 113 9 205 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Rok Rodinné domy 2001

Rodinné domy 2011

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Relativně Absolutně [%]

36 40 34 146 26 96 51

10,3 17,7 30,4 12,2 14,1 29,4 17,2

2 734 4 391 3 964 15 693 1 589 3 996 5 655

2 826 4 521 4 459 16 550 1 614 4 249 5 971

92 130 495 857 25 253 316

3,4 3,0 12,5 5,5 1,6 6,3 5,6

58 234 28 51 108

12,2 9,8 9,5 14,2 21,3

5 170 13 751 3 851 4 791 5 630

5 418 15 988 4 043 5 141 5 784

248 2 237 192 350 154

4,8 16,3 5,0 7,3 2,7

51 63 70

11,8 11,9 15,9

4 313 5 700 5 360

4 624 6 118 5 753

311 418 393

7,2 7,3 7,3

1 092

13,5

86 588

93 059

6 471

7,5

Tabulka B 18: Domovní fond v obcích SO ORP Lanškroun Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Bytové Bytové Relativně Absolutně domy 2001 domy 2011 [%] 1 1 0 0,0 Rok

Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Rodinné Relativně Absolutně domy 2011 [%] 120 -2 -1,6

Rok Rodinné domy 2001 122

0 2 2 7

0 2 3 10

0 0 1 3

0,0 50,0 42,9

32 129 41 156

38 124 41 154

6 -5 0 -2

18,8 -3,9 0,0 -1,3

11

14

3

27,3

276

299

23

8,3

5

8

3

60,0

234

237

3

1,3

2

4

2

100,0

137

141

4

2,9

1 2 250

2 4 282

1 2 32

100,0 100,0 12,8

146 91 1 208

162 89 1 290

16 -2 82

11,0 -2,2 6,8

1 4 7 2 6 6

3 10 7 2 39 7

2 6 0 0 33 1

200,0 150,0 0,0 0,0 550,0 16,7

80 164 112 50 200 125

86 169 131 57 223 140

6 5 19 7 23 15

7,5 3,0 17,0 14,0 11,5 12,0

- 105 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Bytové Bytové Relativně Absolutně domy 2001 domy 2011 [%] Rok

Obec

Strážná 0 0 Tatenice 3 5 Trpík 0 0 Výprachtice 7 12 Žichlínek 7 7 SO ORP Lanškroun 326 422 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Rok Rodinné domy 2001

Rodinné domy 2011

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Relativně Absolutně [%]

0 2 0 5 0

66,7 71,4 0,0

39 215 22 219 198

36 228 23 228 233

-3 13 1 9 35

-7,7 6,0 4,5 4,1 17,7

96

29,4

3 996

4 249

253

6,3

Tabulka B 19: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

1919 a dříve

19201945

Domy postavené 194619611960 1970

19711980

19811990

19912000

8 7 16 2 26 26 25 21 24 18 178 14 23 19 5 18 19 5 43 4 24 33

17 16 23 4 25 32 31 17 12 14 263 18 36 27 2 37 11 10 28 7 20 16

6 4 15 4 4 23 15 11 4 1 94 2 7 2 2 3 4 8 2 14 4

10 3 20 3 13 38 30 17 8 5 153 6 16 12 9 17 6 3 22 3 23 15

41 2 31 15 43 74 80 36 44 24 296 19 39 36 21 73 51 10 53 3 84 58

15 3 9 7 17 50 30 19 35 9 150 15 23 13 12 24 19 2 32 1 29 26

18 4 4 4 24 41 17 9 17 10 242 4 21 10 4 21 19 4 25 2 29 46

558

666

229

432

1133

540

575

Tabulka B 20: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Lanškroun [%] Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná

1919 a dříve 7,0 17,9 13,6 5,1 17,1 9,2

19201945 14,8 41,0 19,5 10,3 16,4 11,3

Domy postavené 194619611960 1970 5,2 10,3 12,7 10,3 2,6 8,1

- 106 -

8,7 7,7 16,9 7,7 8,6 13,4

19711980 35,7 5,1 26,3 38,5 28,3 26,1

19811990 13,0 7,7 7,6 17,9 11,2 17,6

19912000 15,7 10,3 3,4 10,3 15,8 14,4

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

11,0 16,2 16,7 22,2 12,9 17,9 13,9 16,0 9,1 9,3 14,7 14,7 20,4 18,2 10,8 16,7

13,6 13,1 8,3 17,3 19,1 23,1 21,8 22,7 3,6 19,2 8,5 29,4 13,3 31,8 9,0 8,1

6,6 8,5 2,8 1,2 6,8 2,6 4,2 1,7 3,6 1,6 3,1 0,0 3,8 9,1 6,3 2,0

13,2 13,1 5,6 6,2 11,1 7,7 9,7 10,1 16,4 8,8 4,7 8,8 10,4 13,6 10,3 7,6

35,1 27,7 30,6 29,6 21,5 24,4 23,6 30,3 38,2 37,8 39,5 29,4 25,1 13,6 37,7 29,3

13,2 14,6 24,3 11,1 10,9 19,2 13,9 10,9 21,8 12,4 14,7 5,9 15,2 4,5 13,0 13,1

7,5 6,9 11,8 12,3 17,6 5,1 12,7 8,4 7,3 10,9 14,7 11,8 11,8 9,1 13,0 23,2

13,5

16,1

5,5

10,5

27,4

13,1

13,9

Tabulka B 21: Obydlené byty v SO ORP Pardubického kraje SO ORP

Rok Obydlené byty 2001

Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Obydlené byty 2011

7 078 7 500 5 489 28 939 3 203 7 407 8 891 9 610 46 288 6 896 8 623 11 354 9 862 11 649 10 015 182 804

7 070 7 423 6 032 29 510 3 123 8 148 9 171 9 639 48 907 7 024 8 965 11 755 10 098 11 816 10 515 189 196

- 107 -

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] -8 -77 543 571 -80 741 280 29 2 619 128 342 401 236 167 500 6 392

-0,1 -1,0 9,9 2,0 -2,5 10,0 3,1 0,3 5,7 1,9 4,0 3,5 2,4 1,4 5,0 3,5

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B 22: Vlastnictví bytů v SO ORP Pardubického kraje SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun

Byt ve vlastním domě 2001 2011 Rozdíl [%] 2 741 4 266 3 710 14 765 1 530 3 952

Vlastník bytů V osobním vlastnictví 2001 2011 Rozdíl [%] 2001

Nájemní 2011 Rozdíl [%]

2001

Družstevní 2011 Rozdíl [%]

2 740 4 089 3 949 14 821 1 540 3 978

0,0 -4,1 6,4 0,4 0,7 0,7

232 1 035 89 5 116 229 440

1 134 1 829 583 8 072 633 1 115

388,8 76,7 555,1 57,8 176,4 153,4

2 387 778 763 3 234 1 053 1 235

809 692 722 3 036 646 1 451

-66,1 -11,1 -5,4 -6,1 -38,7 17,5

1 232 694 279 3 364 84 1 032

1 793 158 179 1 242 47 863

45,5 -77,2 -35,8 -63,1 -44,0 -16,4

Litomyšl 5 624 5 479 Moravská Třebová 5 107 4 768 Pardubice 13 768 15 540 Polička 3 794 3 737 Přelouč 4 633 4 706 Svitavy 5 670 5 274 Ústí nad Orlicí 4 453 4 534 Vysoké Mýto 5 713 5 768 Žamberk 5 437 5 595 Pardubický kraj 85 163 86 518 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

-2,6 -6,6 12,9 -1,5 1,6 -7,0 1,8 1,0 2,9 1,6

857 823 6 100 544 1 244 1 200 784 1 214 356 20 263

1 607 1 660 19 518 1 471 2 321 2 750 1 530 2 568 1 468 48 259

87,5 101,7 220,0 170,4 86,6 129,2 95,2 111,5 312,4 138,2

986 1 700 13 030 1 151 1 443 2 217 1 894 1 751 1 877 35 499

999 1 261 6 888 625 831 1 610 1 237 1 486 1 547 23 840

1,3 -25,8 -47,1 -45,7 -42,4 -27,4 -34,7 -15,1 -17,6 -32,8

505 1 268 9 230 753 495 1 551 1 743 1 810 1 206 25 246

193 1 171 3 867 500 283 1 216 1 841 993 849 15 195

-61,8 -7,6 -58,1 -33,6 -42,8 -21,6 5,6 -45,1 -29,6 -39,8

- 108 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 23: Vlastnictví domů v SO ORP Pardubického kraje Vlastník domu SO ORP

Fyzická osoba 2001

2011

Obec, stát 2001

Česká Třebová 2 708 2 824 226 Hlinsko 4 360 4 451 102 Holice 3 836 4 236 179 Chrudim 15 452 16 247 398 Králíky 1 572 1 654 140 Lanškroun 3 927 4 195 192 Litomyšl 5 613 5 932 129 Moravská Třebová 5 076 5 343 238 Pardubice 13 804 15 922 760 Polička 3 780 3 989 103 Přelouč 4 783 5 061 160 Svitavy 5 569 5 669 248 Ústí nad Orlicí 4 295 4 549 116 Vysoké Mýto 5 724 6 049 158 Žamberk 5 354 5 722 226 Pardubický kraj 85 853 91 843,0 3 375 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, * v roce 2001 daná kategorie neexistovala

Kombinace vlastníků

2011 79 81 221 423 72 203 132 190 430 86 108 228 110 180 168 2 711,0

- 109 -

2001*

2011 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

81 46 39 238 19 104 42 91 298 61 56 113 136 93 103 0

Bytové Družstvo 2001 98 56 40 316 15 130 86 167 637 136 68 132 154 211 148 2 394

2011 154 31 30 126 13 59 37 132 388 63 39 103 114 100 121 1 510,0

Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) 2001 2011 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

66 138 51 693 80 104 149 166 1 427 160 225 243 159 270 147 4 078

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 24: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Pardubického kraje ORP

počet zařízení

lůžka

pokoje

Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun

4 10 5 71 29 26

50 155 150 1 241 373 439

113 518 515 3 658 1 298 1 594

Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto

19 20 40 21 8 8 12 9

440 330 1 774 337 141 140 139 177

1 254 944 3 916 1 036 364 362 320 464

336

6 610

18 793

Pardubický kraj Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011

Tabulka B 25: Návštěvnost v SO ORP Pardubického kraje počet příjezdů hostů ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011

počet přenocování

z toho rezidentů

z toho rezidentů

2 165 3 867 5 746 87 615 15 932 10 249 23 578 10 427 80 710 11 495 12 872 5 057 7 973 6 949 32 452

1 361 3 464 5 144 82 616 14 366 9 056 18 871 8 224 63 287 10 255 11 706 4 002 5 891 5 116 28 212

4 447 13 121 17 727 206 739 48 185 33 302 68 532 29 604 332 335 29 578 30 222 10 825 14 554 14 313 107 422

2 931 12 056 16 466 194 951 44 429 29 240 58 607 23 686 281 246 26 546 27 726 8 465 10 029 10 666 94 933

317 087

271 571

960 906

841 977

- 110 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Pardubického kraje [%] SO ORP

2004

Míra podnikatelské aktivity [%] 2007

2011

Česká Třebová 137,8 140,1 153,2 Hlinsko 158,4 169,9 186,3 Holice 179,7 184,0 186,4 Chrudim 165,9 166,2 168,7 Králíky 161,7 175,1 188,9 Lanškroun 153,9 159,4 153,9 Litomyšl 164,9 165,4 171,7 Moravská Třebová 129,6 136,4 144,2 Pardubice 189,0 191,7 192,5 Polička 163,1 160,1 154,3 Přelouč 175,3 178,7 182,8 Svitavy 148,5 153,2 157,3 Ústí nad Orlicí 163,7 168,0 172,9 Vysoké Mýto 164,7 172,7 178,3 Žamberk 171,6 179,1 185,7 Pardubický kraj 167,2 171,1 175,1 Zdroj dat: ČSÚ, Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Tabulka C 2: Míra zaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011

SO ORP

Česká Třebová 65,7 61,7 Hlinsko 66,4 61,8 Holice 68,9 66,7 Chrudim 64,6 63,7 Králíky 62,4 60,3 Lanškroun 69,8 63,8 Litomyšl 66,1 64,4 Moravská Třebová 63,5 59,5 Pardubice 69,5 67,7 Polička 64,9 63,3 Přelouč 67,8 66,1 Svitavy 64,9 61,5 Ústí nad Orlicí 68,0 64,0 Vysoké Mýto 67,7 65,2 Žamberk 67,7 65,5 Pardubický kraj 67,0 64,6 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

- 111 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka C 3: Míra nezaměstnanosti obyvatel SO ORP Pardubického kraje SO ORP

2007

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2011

Česká Třebová 8,2 7,4 11,6 12,5 12,0 Hlinsko 5,8 5,7 9,7 10,6 10,6 Holice 3,9 3,1 5,9 7,3 7,1 Chrudim 6,8 5,8 9,1 10,3 9,7 Králíky 9,1 7,1 10,4 11,1 10,2 Lanškroun 5,4 4,7 11,2 9,5 7,8 Litomyšl 7,0 5,9 8,4 9,2 8,5 Moravská Třebová 12,3 10,8 15,1 15,7 14,5 Pardubice 4,4 3,9 6,4 7,4 6,8 Polička 5,8 4,7 7,3 8,2 8,1 Přelouč 5,8 5,5 7,7 8,6 8,5 Svitavy 10,2 9,2 12,4 13,7 12,7 Ústí nad Orlicí 5,7 5,6 9,5 10,9 9,6 Vysoké Mýto 5,4 4,6 8,6 10,7 9,0 Žamberk 5,0 4,4 7,9 8,4 7,2 Pardubický kraj 6,3 5,6 8,9 9,8 9,0 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Tabulka C 4: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Pardubického kraje [%] SO ORP

2007

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010

2011

Česká Třebová 48,9 51,2 46,8 45,9 46,8 Hlinsko 51,5 55,0 52,0 52,1 51,4 Holice 54,3 51,7 50,3 47,6 49,8 Chrudim 56,8 56,7 47,8 46,8 48,4 Králíky 61,4 61,4 51,2 50,6 53,8 Lanškroun 53,3 53,9 46,1 46,2 45,3 Litomyšl 58,0 55,5 47,6 47,1 48,8 Moravská Třebová 51,3 52,9 48,5 47,0 46,8 Pardubice 54,6 53,7 49,1 49,7 50,5 Polička 55,5 56,4 50,8 44,7 40,6 Přelouč 52,5 54,8 50,2 47,1 49,0 Svitavy 52,0 53,3 49,6 46,9 47,3 Ústí nad Orlicí 53,2 54,5 49,8 48,9 49,4 Vysoké Mýto 57,5 56,9 48,0 48,4 50,5 Žamberk 55,6 55,0 52,4 50,8 52,2 Pardubický kraj 54,3 54,6 48,9 48,0 48,8 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

- 112 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka C 5: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%] SO ORP

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2007

2011

Česká Třebová 3,3 2,9 3,3 4,9 5,5 Hlinsko 1,4 1,2 1,5 2,7 3,2 Holice 0,9 0,6 0,5 1,2 1,3 Chrudim 2,1 1,7 1,7 2,8 3,0 Králíky 3,3 2,3 2,3 3,5 3,6 Lanškroun 1,6 1,1 1,3 2,8 2,3 Litomyšl 3,0 2,2 2,2 3,0 3,2 Moravská Třebová 5,9 4,9 4,8 6,3 6,4 Pardubice 1,3 0,9 0,8 1,4 1,4 Polička 1,7 1,1 1,1 1,8 2,0 Přelouč 1,7 1,5 1,4 2,0 2,4 Svitavy 5,0 3,8 3,5 5,0 5,6 Ústí nad Orlicí 2,0 1,5 1,9 3,4 3,9 Vysoké Mýto 1,8 1,2 1,2 2,8 3,1 Žamberk 1,6 1,2 1,4 2,5 2,5 Pardubický kraj 2,2 1,7 1,7 2,8 3,0 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Tabulka C 6: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Pardubického kraje SO ORP

2007

2010

Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%]

Česká Třebová 8 066 7 149 -917 -11,4 Hlinsko 7 103 6 511 -592 -8,3 Holice 3 872 4 136 264 6,8 Chrudim 29 097 27 455 -1 642 -5,6 Králíky 2 173 2 184 11 0,5 Lanškroun 10 420 10 592 172 1,7 Litomyšl 10 042 9 548 -494 -4,9 Moravská Třebová 8 827 8 172 -655 -7,4 Pardubice 66 956 67 208 252 0,4 Polička 7 199 7 069 -130 -1,8 Přelouč 8 597 7 666 -931 -10,8 Svitavy 12 218 10 997 -1 221 -10,0 Ústí nad Orlicí 12 588 11 890 -698 -5,5 Vysoké Mýto 14 491 12 885 -1 606 -11,1 Žamberk 11 965 12 018 53 0,4 Pardubický kraj 213 614 205 480 -8 134 -3,8 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12 daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

- 113 -