ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV AKTUALIZACE Č.4 A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV AKTUALIZACE Č.4 A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PROSINEC 2016

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV OBJEDNATEL POŘIZOVATEL KRAJ DATUM

: : : :

MĚSTO KRNOV MĚSTSKÝ ÚŘAD KRNOV - ODBOR VÝSTAVBY MORAVSKOSLEZSKÝ PROSINEC 2016

ETAPA ZPRACOVÁNÍ DÍLA ČÁST DÍLA

: AKTUALIZACE Č.4 : A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

VYPRACOVAL SPOLUPRÁCE

: MĚSTSKÝ ÚŘAD KRNOV - ODBOR VÝSTAVBY : ING. ARCH. JAROSLAV HALUZA A KOL. SPOLUPRACOVNÍKŮ

ZODPOVĚDNÁ OSOBA

: ING. IVETA LAŠTŮVKOVÁ

PODPIS

:

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV - AKTUALIZACE Č.4

A.PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A.

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ


A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

OBSAH A.1. TEXTOVÁ ČÁST: Úvod Vyhodnocení stavu a vývoje území Zjištění hodnot v území Limity využití území Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území Závěr Seznam zkratek VII. Přílohy I. II. III. IV. V. VI.

GRAFICKÁ ČÁST: A.2. Výkres rozboru hodnot území 1 : 10 000 A.3. Výkres limitů využití území 1 : 10 000 A.4. Výkres záměrů na provedení změn v území 1 : 10 000

3 3 68 75 75 77 77 79



ČAKOVÁ

I. ÚVOD

k.ú. Čaková

Územně analytické podklady (dále v textu ÚAP) obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen "limity využití území"), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor udržitelného rozvoje území") (§26 odst. 1 zák. č. 183/2006Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších změn).

DÍVČÍ HRAD

Obsahem ÚAP ORP Krnov v souladu s §4 odst. 1 vyhl. č.500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn jsou: A.Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (obsahují textovou, grafickou a datovou část) B. Rozbor udržitelného rozvoje území (obsahují textovou a grafickou část),

k.ú. Dívčí Hrad, k.ú. Sádek u Dívčího Hradu, k.ú. Životice u Dívčího Hradu

HEŘMANOVICE k.ú. Heřmanovice

HLINKA k.ú. Hlinka

HOLČOVICE k.ú. Dlouhá k.ú. Spálené

Ves,k.ú.

Hejnov,

k.ú.

Holčovice,

k.ú.

Jelení

u

Holčovic,

k.ú.

Komora

HOŠŤÁLKOVY Předmětem tohoto textového svazku jsou „Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území“, které zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území.

k.ú. Hošťálkovy, k.ú. Křížová ve Slezsku, k.ú. Staré Purkartice, k.ú. Vraclávek

JANOV k.ú. Janov u Krnova

V rámci aktualizace č.4 byly provedeny zejména tyto změny: – byla soustředěna nová data poskytnutá poskytovateli údajů o území – aktualizovaná data byla zapracována do jednotlivých výkresů – byly zapracovány údaje z nově vydaných územních plánů nebo změn ÚP – v dotčených částech byla upravena textová část podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území – byly aktualizovány údaje v „kartách“ obcí

II. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ

JINDŘICHOV k.ú. Arnultovice u Jindřichova, k.ú. Jindřichov ve Slezsku

KRASOV k.ú. Krasov

KRNOV k.ú. Krásné Loučky, k.ú. Krnov - Horní Předměstí, k.ú. Opavské Předměstí

LICHNOV

II.1. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ

k.ú. Dubnice, k.ú. Lichnov u Bruntálu

LIPTAŇ Území řešené ÚAP ORP Krnov sestává z těchto obcí / katastrálních území:

k.ú. Bučávka, k.ú. Horní Povelice, k.ú. Liptaň

BOHUŠOV

MĚSTO ALBRECHTICE

k.ú. Bohušov,k.ú. Kašnice u Bohušova, k.ú. Dolní Povelice, k.ú. Karlov u Bohušova, k.ú. Nová Ves u Bohušova

k.ú. Burkvíz, k.ú. Česká Ves u Města Albrechtic, k.ú. Dlouhá Voda, k.ú. Hynčice u Krnova, k.ú. Linhartovy, k.ú. Město Albrechtice k.ú. Opavice k.ú. Piskořov, k.ú. Valštejn, k.ú. Ztracená Voda

BRANTICE

OSOBLAHA

k.ú. Brantice, k.ú. Radim u Brantic

k.ú. Osoblaha, k.ú. Studnice u Osoblahy

BÝKOV-LÁRYŠOV

PETROVICE

k.ú. Býkov

k.ú. Petrovice ve Slezsku

STRANA

3


RUSÍN


Kód k.ú.

Katastrální území

DKM[%] KMD[%]

KMD[%]

639249

Hlinka

0

100

0

640867

Holčovice

0

100

0

643858

Horní Povelice

0

100

0

SLEZSKÉ RUDOLTICE

646091

Hošťálkovy

0

100

0

k.ú. Koberno, k.ú. Městys Rudoltice, k.ú. Nový Les, k.ú. Pelhřimovy, k.ú. Ves Rudoltice, k.ú. Víno

648558

Hrozová

0

100

0

650382

Hynčice u Krnova

0

100

0

656976

Janov u Krnova

0

100

0

640875

Jelení u Holčovic

0

100

0

ÚVALNO

660337

Jindřichov ve Slezsku

0

100

0

k.ú. Úvalno

606626

Karlov u Bohušova

0

100

0

606642

Kašnice u Bohušova

0

100

0

750514

Koberno

0

100

0

640883

Komora

0

100

0

ZÁTOR

674770

Krásné Loučky

100

0

0

k.ú. Zátor, k.ú. Loučky u Zátoru

674036

Krasov

0

0

0

674737

Krnov-Horní Předměstí

100

0

0

646105

Křížová ve Slezsku

0

100

0

683752

Lichnov u Bruntálu

100

0

0

k.ú. Hrozová, k.ú. Matějovice, k.ú. Rusín,

SLEZSKÉ PAVLOVICE k.ú. Slezské Pavlovice

TŘEMEŠNÁ k.ú. Třemešná, k.ú. Rudíkovy

VYSOKÁ k.ú. Bartultovice, k.ú. Pitárné, k.ú. Vysoká ve Slezsku

II.2. MAPOVÉ PODKLADY Stav digitalizace obcí na území ORP Krnov

683876

Linhartovy

100

0

0

684813

Liptaň

0

100

0

Kód k.ú.


KMDKM[%] KMD[%] D[%]

660329

Arnultovice u Jindřichova

0

100

0

791199

Loučky u Zátoru

100

0

0

787990

Bartultovice

0

100

0

692328

Matějovice

0

100

0

606618

Bohušov

0

100

0

693391

Město Albrechtice

100

0

0

609480

Brantice

0

0

100

750549

Městys Rudoltice

0

100

0

684805

Bučávka

0

100

0

606651

Nová Ves u Bohušova

0

100

0

693375

Burkvíz

100

0

0

750557

Nový Les

0

100

0

616508

Býkov

0

100

0

683884

Opavice

100

0

0

618306

Čaková

75

25

0

674630

Opavské Předměstí

100

0

0

693383

Česká Ves u Města Albrechtic

0

100

0

713295

Osoblaha

100

0

0

626147

Dívčí Hrad

0

100

0

750565

Pelhřimovy

0

100

0

640841

Dlouhá Ves

0

100

0

656984

Petrovice ve Slezsku

0

100

0

650374

Dlouhá Voda

0

0

0

693405

Piskořov

100

0

0

630021

Dolní Povelice

0

100

0

788007

Pitárné

0

100

0

633674

Dubnice

0

100

0

609498

Radim u Brantic

0

100

0

640859

Hejnov

0

100

0

770639

Rudíkovy

0

100

0

638722

Heřmanovice

0

100

0

743682

Rusín

0

100

0

STRANA

4


Kód k.ú.


DKM[%] KMD[%]

KMD[%]

626155

Sádek u Dívčího Hradu

0

100

0

713309

Slezské Pavlovice

100

0

0

640891

Spálené

0

100

0

646113

Staré Purkartice

0

100

0

713317

Studnice u Osoblahy

100

0

0

770647

Třemešná

0

100

0

775711

Úvalno

0

100

0

650391

Valštejn

0

0

0

750522

Ves Rudoltice

0

100

0

750531

Víno

0

100

0

646121

Vraclávek

0

100

0

788015

Vysoká ve Slezsku

0

100

0

791202

Zátor

100

0

0

650404

Ztracená Voda

0

100

0

626163

Životice u Dívčího Hradu

0

100

0

Informace jsou převzaty z ČÚZK k 122016 Pozn. zvýrazněné údaje = upozornění, že dochází (popř. dojde) ke změně v georeferencování zobrazovaných jevů (vztahuje se zejména k jevům převzatým z územních plánů, které byly zpracované nad analogovými mapami, popř. nad KMD. Změna mapového podkladu na DKM vyvolá nesoulad mezi údaji převzatými z ÚP a následně připojenou aktuální mapou. Jako hlavní mapový podklad pro sestavení jednotlivých výkresů byla pro ÚAP ORP Krnov použita montáž katastrálních map (jaké měl úřad k dispozici v období zhotovení podkladu – tj. v r.2014) za celé řešené území v digitální formě. Podklad sestává z: a) Digitálních katastrálních map (DKM) obsahují všechny parcely daného území, včetně bývalých parcel ZE, které jsou převedeny na parcely katastru nemovitostí. Zobrazují platný aktuální stav katastru. Grafika map je vektorová. b) Katastrálních map digitalizovaných (KMD) Obsah KMD je formálně analogii DKM, tj. i zde jsou již parcely ZE převedeny na parcely KN. c) Ostatních podkladů - orientační mapy parcel, aj. - digitalizované rastrové mapy 1:2880 provedené v režii pořizovatele ÚAP Další mapové podklady použité pro vypracování UAP: a) Základní mapa 1:10 000 s využitím dat ZABAGED®. Data jsou v souřadnicovém systému SJTSK a výškovém systému Balt po vyrovnání. Součástí dat ZABAGED® je výstup z databáze GEONAMES ve formátu DGN, který obsahuje standardizované názvosloví Základní mapy ČR 1 : 10 000. b) Rastrová Základní mapa ČR 1 : 50 000 (RZM 50)


Vzhledem k tomu, že velká část řešeného území nemá dosud zpracovanou DKM popř. KMD, lze předpokládat v následných aktualizacích nutnost změny v georeferencování jevů

II.3. STAV POKRYTÍ ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Území ORP Krnov je převážně pokryto schválenými územními plány obcí. v řešeném území dokumentuje níže uvedená tabulka.

Stav zpracování ÚPD

Stav územních plánů na území ORP Krnov: (pozn. u obcí, které nemají platný ÚP, byla přidána poznámka 2); datum schválení těchto ÚP buď zcela vypustit, nebo ho ponechat, ale přeškrtnutým písmem – aby bylo na první pohled zřejmé, že ÚP není) obec Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

ÚP schválen (účinnost od) 21.1.2010 13.6.2014 8.2.2012 21.11.2005 14.5.2001 13.10.2000 10.8.2005 16.11.2001 8.10.2014

změny úp 1

2

3

4

nový ÚP

1)

28.12.2006 29.9.2011

nevydána

16.4.2015

? ?

? ?

11.11.2015 3.5.2012 8.6.2010 8.8.2015 24.8.2000 11.10.1996 1.1.2007 9.2.2001 20.12.2012 9.12.2006 13.10.2000 21.5.2016 2.9.2011 31.3.2002 7.8.2012

Poznámka

20.7.2013

28.12.2006

?

2)

?

31.12.2010

? ? ?

? 18.8.2016 19.1.2013

? 9.7.2015

Vysvětlivky:

(*) ? 1) 2)

Územní plán obce (popř. změna ÚPO) schválen obecně závaznou vyhláškou Územní plán (popř. změna ÚP) vydán opatřením obecné povahy Data z ÚP budou zohledněna v následující aktualizaci ÚAP rozpracován nový územní plán, popř. změna ÚP/ÚPO Data ÚP Bohušov nebyla k dispozici. Z těchto důvodů nejsou obsažena v požadovaném rozsahu v ÚAP. Obec nemá platný územní plán

II.4. ZJIŠŤOVANÉ ÚDAJE: Pokud se dále v textu hovoří o údaji o území, chápe se tímto: Údaje o území zahrnují informace nebo data (jevy):

STRANA

5



o o stavu území, o o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území (například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě) a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, o o záměrech na provedení změny v území. Údaje o území zahrnují také informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti, které se vyplňují do pasportu údaje o území (jsou k dispozici na MěÚ Krnov u zpracovatele ÚAP). Pokud se dále v textu hovoří o poskytovateli údajů o území, chápe se tímto: o orgán veřejné správy, o jím zřízená právnická osoba, o vlastník dopravní infrastruktury, o vlastník technické infrastruktury. Poskytovatel zodpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost poskytnutých údajů, kterou potvrzuje v pasportu údaje. V souladu s přílohou č. 1 část A vyhl. č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn byly v ÚAP ORP Krnov sledovány a zjištěny tyto jevy:

STRANA

6



II.4.1. Seznam jevů

2

1

zastavěné území

2

plochy výroby

3

plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

4 5

památková rezervace včetně ochranného pásma

6

památková zóna včetně ochranného pásma

7

krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

8 9 10

památka UNESCO včetně ochranného pásma

11

urbanistické hodnoty

12

region lidové architektury

13

historicky významná stavba, soubor

14

architektonicky cenná stavba, soubor

15

významná stavební dominanta

3

jev ostatní, jiný zdroj

1

jev převzatý z platného ÚP,

jevy dle vyhl.500/2006 Sb. příloha č. 1, které se v řešeném území vyskytují, popř. byla poskyt- subkategorie jevu nuta data

jev poskytnutý poskytovatelem s pasportem

ozn. jevu dle vyhl

zdroj dat

4

5

6

ü ü ü ü vesnická památková zóna

Poznámka – doplňující informace k jevu

7 aktuálnost jevu odpovídá průběžně vydávaným ÚP / popř. jejich změnám aktuálnost jevu odpovídá průběžně vydávaným ÚP / popř. jejich změnám aktuálnost jevu odpovídá průběžně vydávaným ÚP / popř. jejich změnám

ü

ü ü ü ü

ü

viz kap. III. Zjištění hodnot v území

ü ü ü ü jev se v území vyskytuje, ale nebyla předána data (bude předmětem zpracování územní studie krajiny a bude doplněno do ÚAP)

ü ü

věžovitá nástavba na budově,vodojem věžový, válcová nádrž, zásobník, tovární komín, silo

ü

16

území s archeologickými nálezy

17

oblast krajinného rázu a její charakteristika

jev se v území vyskytuje, ale nebyla předána data (bude předmětem zpracování územní studie krajiny a bude doplněno do ÚAP)

18

místo krajinného rázu a jeho charakteristika

jev se v území vyskytuje, ale nebyla předána data (bude předmětem zpracování územní studie krajiny a bude doplněno do ÚAP)

19

místo významné události

20

významný vyhlídkový bod místní (lokální) biokoridor místní (lokální) biocentrum

21

územní systém ekologické stability

regionální biocentrum regionální biokoridor nadregionální biokoridor - osová část nadregionální biocentrum

22 23

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

24

přechodně chráněná plocha

25

národní park včetně zón a ochranného pásma

26

chráněná krajinná oblast včetně zón

27

národní přírodní rezervace včetně ochranného

ü ü ü ü ü

ü ü ü ü ü ü

ü ü ü ü topologie poskytnutých dat od MSK je rozdílná od již upřesněných částí prvků ÚSES v platných ÚP topologie poskytnutých dat od MSK je rozdílná od již upřesněných částí prvků ÚSES v platných ÚP topologie poskytnutých dat od MSK je rozdílná od již upřesněných částí prvků ÚSES v platných ÚP podkladem pro aktualizaci jevu bude územní studie krajiny jev se v území vyskytuje, je součástí jevů 37, 38, 39, 47, 48

ü STRANA

7



2

3


1




ozn. jevu dle vyhl

zdroj dat

4

5

6


7

pásma 28 29 30

přírodní park

31

přírodní památka včetně ochranného pásma

32

památný strom včetně ochranného pásma biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO

33 34

NATURA 2000 evropsky významná lokalita

35

37

NATURA 2000 ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem lesy ochranné

38

les zvláštního určení

39

lesy hospodářské

40

vzdálenost 50 m od okraje lesa

36

41 42 43 44

hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem chráněná oblast přirozené akumulace vod

46

zranitelná oblast vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod

48

vodní nádrž

49

povodí vodního toku, rozvodnice

ü ü

hranice biochory a bioregionu

záplavové území zdokumentované povodně záplavové území stanovené Q020

aktivní zóna záplavového území

52

území určené k rozlivům povodní

53

území zvláštní povodně pod vodním dílem

54

objekt/zařízení protipovodňové ochrany

plochy lesa nekorespondují s pozemky určenými k plnění funkce lesa dle aktuální katastrální mapy plochy lesa nekorespondují s pozemky určenými k plnění funkce lesa dle aktuální katastrální mapy

ü

vzhledem k rozdílné topologii ploch lesa mezi poskytovatelem dat a katastrálním úřadem jsou i vzdálenosti od okraje lesa rozdílné data dle podkladu VÚMOP jsou využitelná pouze v omezené míře. Třídy ochrany jsou stanoveny i v územích, která nepřísluší k zemědělskému půdnímu fondu. V územích kde jsou již digitální katastrální mapy, data o BPJ odpovídají realitě

ü

záplavové území stanovené Q005 51

plochy lesa nekorespondují s pozemky určenými k plnění funkce lesa dle aktuální katastrální mapy

ü

záplavové území stanovené Q100 záplavové území

ü ü ü ü ü ü ü

ü

záplavové území stanovené QMAX 50

1km vzdálena od řešeného území

ü ü

bonitovaná půdně ekologická jednotka

45 47

ü ü

přírodní rezervace včetně ochranného pásma národní přírodní památka včetně ochranného pásma

aktivní zóna záplavového území

ü ü ü ü ü ü ü ü ü

revitalizace, plán Povodí, úpravy toků, jezy, MVE

ü ü

rozdíly ve vodních tocích a plochách mezi ZABAGED, DKM, a údaji poskytovatele. Reál je zcela někde jinde.

ü protipovodňová hráz / zeď suchá nádrž

ü ü ü STRANA

8



2

3


1




ozn. jevu dle vyhl

zdroj dat

4

5

6

56

přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

57

dobývací prostor

58

chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

59 60

ložisko nerostných surovin

61

poddolované území

62

sesuvné území a území jiných geologických rizik

63

staré důlní dílo

64

staré zátěže území a kontaminované plochy

65

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

66

odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma

67 68 69

síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

71

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

72

elektrická stanice vč. ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma

74 75 76 77 78

technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma

82

produktovod včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem vč. ochranného pásma teplovod vč. ochranného pásma elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma komunikační vedení vč. ochranného pásma

83

jaderné zařízení

79 80 81


ü

vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma

70

73

7

ü

jiná protipovodňová opatření 55


malá vodní elektrárna

ü ü ü ü

ü ü

ü ü

fotovoltaika

ü ü

dtto k jevu 73 VN není vždy dobře georeferencován a neodpovídá skutečnosti zjištěné v terénu

ü ü

ü ü ü

ü ü

STRANA

9




86


85

4

5

6

ü

ü

lanová dráha

ü ü

ü ü

letiště neveř. s vnitrostát. provozem - sportovní

ü

ü


1 84


ozn. jevu dle vyhl

zdroj dat

2

3

88 89

rychlostní silnice včetně ochranného pásma

90

silnice I. třídy včetně ochranného pásma

91

silnice II. třídy včetně ochranného pásma

92

silnice III. třídy včetně ochranného pásma

93

místní a účelové komunikace

94

ü ü

96

železniční celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma koridor vysokorychlostní železniční trati

97

vlečka včetně ochranného pásma

ü

98

lanová dráha včetně ochranného pásma

99

speciální dráha včetně ochranného pásma

100

tramvajová dráha včetně ochranného pásma

101

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma

102

letiště včetně ochranných pásem

103

letecká stavba včetně ochranných pásem

104

vodní cesta

95

ü ü ü

hraniční přechod silniční 105

hraniční přechod

hraniční přechod na dráze hraniční přechod pro pěší

108

cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma vojenský újezd

109

vymezené zóny havarijního plánování

110

objekt civilní ochrany

111

objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria

106 107

112 113

7

objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami4) skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma

87


ü ü

objekt důležitý pro plnění úkolů policie ČR

ü ü ü ü

ü ü

4)

Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). STRANA

10



114 115

2 jiná ochranná pásma

3 OP o ochraně základního nivelačního bodu XI Krnov


1




ozn. jevu dle vyhl

zdroj dat

4

5

6


2. demografická specifika počet dokončených bytů k 31 - 12 - každého roku

3. sídelní struktura a občanské vybavení 4. bydlení 5. hospodářské podmínky 6. rekreace

117

ü ü ü ü ü ü ü ü ü ü ü ü ü ü

zastavitelná plocha plocha bydlení plocha rekreace plocha občanského vybavení plocha (koridor) dopravní infrastruktury plocha (koridor) technické infrastruktury plocha veřejných prostranství plochy smíšené obytné plochy smíšené výrobní koridory smíšené bez rozlišení plocha výroby a skladování plocha vodní a vodohospodářská plocha smíšená nezastavěného území jiné záměry:

118

7

ostatní veřejná infrastruktura 1. vývoj počtu obyvatel

116


ÚSES – NRBC-koncepce ÚSES – koncepce NR a R ÚSES

k jevům 1-6 viz údaje ČSÚ v kap. II.4.2.

ü

ü ü

další dostupné informace: migračně významná území dálkové migrační koridory bariérová místa dálkových migračních koridorů smluvně chráněná území 119

mokřady mezinárodního významu


vrt ČHMÚ ochranné pásmo zařízení ČHMÚ zájmy MO ČR – omezení pro výstavbu v celé ORP mapový podklad ÚAP měřítko katastrální mapy DKM, KMD, ostatní (viz kap.I.2. text.části) administrativní hranice:

ü ü

STRANA

11



2

3

4

5

6


7

ü ü ü ü

hranice katastrální hranice obce hranice ORP hranice státní ostatní hranice hranice intravilánu mapový podklad - Základní mapa 1 : 10000 ZABAGED


1




ozn. jevu dle vyhl

zdroj dat

ü výškopis

ü

Vysvětlivky: Sloupec 1-2 označuje číslo řádku a jevů dle příl. č .1 vyhl. č.500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn Význam podbarvení = jev se v řešeném území vyskytuje a jeho součástí je i pasport poskytovatele, popř. byl jev získaný z jiných zdrojů (ÚP, mapový podklad, obec, pochůzka v terénu, aj.) Význam podbarvení = jev se v řešeném území nevyskytuje Význam podbarvení = jev se v řešeném území vyskytuje, ale nejsou data, nebo jsou neúplné údaje a je potřeba je zpřesnit a doplnit Sloupec 3 sledované jevy nad rámec dle vyhl. 500/2006 Sb. přílohy č. 1 ve znění pozdějších změn, popř. podrobnější členění jevu

ü

Sloupec 4 = poskytovatelem předaná data, včetně pasportu údaje o území Sloupec 5

ü ü ü

= jev byl převzat z platných ÚP (aktuálnost se vztahuje k období, kdy byla prováděná aktualizace ÚAP) Sloupec 6 = jev byl získán z jiných zdrojů (poskytla obec, z místního šetření, z odborné literatury, z ÚAP popř. Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje a z dokumentací zveřejněných na webových stránkách úřadů a institucí, apod.). Sloupec 7 obsahuje doplňující informace, upozornění

STRANA

12


a) POZNÁMKY K VYBRANÝM JEVŮM DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Řešené území se nachází na severozápadním okraji Moravskoslezského kraje. Jeho územím prochází dva významné silniční tahy I.třídy zařazené do páteřní komunikační sítě kraje, podél nich jsou vedeny celostátní železniční tratě. Vedení dopravních tahů je do značné míry předurčeno reliéfem území - vedení hlavních tahů dopravní infrastruktury v údolích a podél hraniční řeky Opavy a Opavice. Úroveň dopravního napojení je dána nejvyšším standardem dopravního prvku vedeného přes zastavěnou část obce nebo v kontaktu s ní – viz.tabulka VYHODNOCENÍ KVALITY DOPRAVNÍHO NAPOJENÍ OBCÍ vedení dopravní infrastruktury přes, popř. v kontaktu se zastavěnou částí obce obec silnice I.třídy

silnice II. třídy

celostátní trať

X

Bohušov Brantice

silnice III. třídy

X

X X

Býkov-Láryšov

regionální trať X

X

X X

Čaková Dívčí Hrad

X

Hlinka X

Holčovice

X

Hošťálkovy Janov

X

Jindřichov

X

Krnov

X

X

X

X

X

X

Lichnov

X

Liptaň X

X

Osoblaha

X

X

Petrovice

X

Město Albrechtice

X

X

Krasov

X

označení vodního zdroje

zásobování

ochranná pásma

Petrovice Janov Jindřichov Jindřichov -Svinný potok Vysoká -Dívčí kámen Slezské Pavlovice Osoblaha Rusín Třemešná-TR4

SV Petrovice-Janov SV Petrovice-Janov lokální lokální SV Osoblažsko lokální SV Osoblažsko lokální SV Osoblažsko

Třemešná - Rudíkovy Město Albrechtice 1 Město Albrechtice 2 Heřmanovice-Holý vrch Heřmanovice Hošťálkovy vrt H-2

SV Osoblažsko lokální lokální lokální lokální lokální

Krasov Krnov - Zlatá Opavice Krnov - Kostelec Lichnov - Dubnice Úvalno 1 Úvalno 2

lokální SV Krnov SV Krnov lokální lokální lokální

nestanovena nebo neposkytnuta data 1.,2.stupně Voda/40/83/235/Pa/53/83 1., 2a, 2b stupně Voda/670/94/IV/235/Ka/43/ŽP 1., 2a, 2b, 3.stupně Voda/6009/93/04/Ur/235/148/2/ŽP 1.,2.stupně Voda/917/74/Ba nestanovena nebo neposkytnuta data 1.,2.stupně Voda/1168/77/235/Pa/47/78 nestanovena nebo neposkytnuta data 1.stupně Voda/1454/78/235/Pa/90 2a, 2b stupně Voda/4347/95/04/Ur/101/2/ŽP 1.,2.stupně Voda/1147/77/235/Pa71/78 1.,2.stupně Voda/1146/77/235/Pa/72/78 1.,2.stupně Voda/5825/3335/94/04/Ur/235/84/3/ŽP 1.,2.stupně Voda/567/83/235/Pa/49/85 1.,2.stupně Voda/1350/78/235/Pa/89 Mukrn/201244460/ZP/OH/Mn/5 (viz příloha) nestanovena nebo neposkytnuta data Voda/1279/77/235/Pa/73/78 RŽP/voda/8305/2000/231/120/Ur nestanovena nebo neposkytnuta data Voda/1699/78/235/Pa/103 OVLHZ/803/85/Šo/P/72

čj. rozhodnutí

Číslo rozhodnutí o stanovení nebo Název akce, popř. lokality, k Stupeň ochranného změně ochranného pásma níž se váže vydané rozhodnu- vodních zdrojů tí RŽP/230/02/231/8/Pt Karlovice I.stupeň

X

Heřmanovice


X X X

RŽP/230/02/231/8/Pt

Karlovice

I.stupeň

RŽP/230/02/231/8/Pt

Karlovice

I.stupeň

RŽP/230/02/231/8/Pt

Karlovice

I.stupeň

RŽP/voda/8658/2000/231/129/Ur/7

Krnov-Horní předměstí

nerozlišený stupeň

2006001030/ŽP/VH/231/SZ

Vrt R-3 Rusín

I.stupeň

2006001030/ŽP/VH/231/SZ

Vrt R-3 Rusín

II.stupeň

Voda/1699/78/235/Pa/103

Úvalno

I.stupeň

Voda/1699/78/235/Pa/103

Úvalno

II.stupeň

X

Voda/917/74/Ba

Dívčí Kámen

I.stupeň

Rusín

X

Voda/917/74/Ba

Dívčí Kámen

II.stupeň

Slezské Pavlovice

X

Voda/4347/95/04/Ur/101/2/ŽP

Třemešná

PHO II b

Slezské Rudoltice

X

Voda/4347/95/04/Ur/101/2/ŽP

Třemešná

PHO II a

Voda/1454/78/235/Pa/90

Třemešná

I.stupeň

voda/1243/92/IV/UR/23

Holoubkov

PHO II a

Voda/670/94/IV/235/Ka/43/ŽP

Jindřichov

PHO II a

X

Třemešná

X

X

X

Úvalno

X

X

X

Vysoká

X

Zátor

X

X

X

X X

X

Voda/670/94/IV/235/Ka/43/ŽP

Jindřichov

PHO II b

b) POZNÁMKY K VYBRANÝM JEVŮM VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Voda/670/94/IV/235/Ka/43/ŽP

Jindřichov

I.stupeň

VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM - JEV 44,

Voda/670/94/IV/235/Ka/43/ŽP

Jindřichov

I.stupeň

Voda/5825/3335/94/04/Ur/235/84/3/ŽP

Město Albrechtice

I.stupeň

Voda/5825/3335/94/04/Ur/235/84/3/ŽP

Město Albrechtice

II.stupeň

Voda/5825/3335/94/04/Ur/235/84/3/ŽP

Město Albrechtice

I.stupeň

Ve vymezeném území jsou provozovány tyto vodní zdroje sloužící pro hromadné zásobování pitnou vodou:

pásma

STRANA

13


Číslo rozhodnutí o stanovení nebo Název akce, popř. lokality, k Stupeň ochranného změně ochranného pásma níž se váže vydané rozhodnu- vodních zdrojů tí Voda/1279/77/235/Pa/73/78 Krnov I.stupeň Voda/1279/77/235/Pa/73/78

Krnov

II.stupeň

Voda/1168/77/235/Pa/47/78

Osoblaha

II.stupeň

Voda/1168/77/235/Pa/47/78

Osoblaha

I.stupeň

Voda/567/83/235/Pa/49/85

Heřmanovice

I.stupeň

Voda/567/83/235/Pa/49/85

Heřmanovice

II.stupeň

Voda/1146/77/235/Pa/72/78

Město Albrechtice

II.stupeň

Voda/1146/77/235/Pa/72/78

Město Albrechtice

I.stupeň

Voda/1146/77/235/Pa/72/78

Město Albrechtice

I.stupeň

pásma


K nejdůležitějším objektům vodovodů v ORP Krnov patří:

SV Petrovice-Janov Jindřichov SV Osoblažsko

Voda/5250/92/IV/Ur/235/150

Slezské Pavlovice čerpací stani- I.stupeň ce Bartultovice I.stupeň

Město Albrechtice Rusín Hošťálkovy Heřmanovice Holčovice Krasov SV Bruntál

Voda/5250/92/IV/Ur/235/150

Bartultovice

PHO II b

SV Krnov

Voda/5250/92/IV/Ur/235/150

Bartultovice

PHO II a

Voda/5250/92/IV/Ur/235/150

Bartultovice

I.stupeň

Voda/5250/92/IV/Ur/235/150

Bartultovice

I.stupeň

Voda/1350/78/235/Pa/89

Heřmanovice

II.stupeň

Voda/1350/78/235/Pa/89

Heřmanovice

I.stupeň

OVLHZ/803/85/Šo/P/72

Úvalno

I.stupeň

OVLHZ/803/85/Šo/P/72

Úvalno

II.stupeň

Voda/40/83/235/Pa/53/83

Janov

II.stupeň

Voda/40/83/235/Pa/53/83

Janov

I.stupeň

Voda/6009/93/04/Ur/235/148/2/ŽP

Svinný potok

I.stupeň

Voda/6009/93/04/Ur/235/148/2/ŽP

Svinný potok

PHO III

Voda/6009/93/04/Ur/235/148/2/ŽP

Svinný potok

PHO II b

Voda/6009/93/04/Ur/235/148/2/ŽP

Svinný potok

PHO II a

RŽP/voda/3012/2000/231/041/Ur

Jindřichov

nerozlišený stupeň

RĺP/voda/8305/2000/231/120/Ur

Krnov Kostelec

I.stupeň

RĺP/voda/8305/2000/231/120/Ur

Krnov Kostelec

II.stupeň

Voda/1147/77/235/Pa/71/78

Třemešná - Rudíkov

I.stupeň

Voda/1147/77/235/Pa71/78

Třemešná - Rudíkov

II.stupeň

voda/8172/94/04/Vr/23

Loučky

I.stupeň

voda/8172/94/04/Vr/23

Loučky

PHO II a

voda/8172/94/04/Vr/23

Loučky

PHO II a

2005030689/ŽP/VH/231/SZ

TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČ. OCHRANNÉHO PÁSMA – JEV 67 Vodovodní sítě jsou provozovány včetně nezbytných objektů na nich. K nejdůležitějším patří úpravny vody, vodojemy, čerpací stanice, redukční stanice. Jsou zakresleny dle podkladů poskytnutých obcemi Krnov (Krnovské vodovody a kanalizace), Brantice, Úvalno, Město Albrechtice, Krasov (Technické služby obce Krasov), Petrovice a Janov. Ostatní obce jako vlastníci vodovodů podklady neposkytly a proto byly objekty informativně zkresleny z územních plánů obcí.

úpravna vody stávající / navržená

označení vodovodu

vodojem-stav [m3]

2 x 100 2 x 250 Vysoká - mimo provoz Třemešná - Damašek 250 Třemešná 22 l/s Liptaň 2 x 650 Stráž 250 Vysoká 2 x 100 Osoblaha 2 x 250 10 l/s 400 návrh 2 l/s 50 2,5 l/s 2 x 150

vodojem-návrh [ m3]

2 l/s

Liptaň-Strážný vrch Hlinka 100 Sl. Rudoltice - Hrbisko 150 Dubová Hora 300 50 140

návrh 2 l/s

Zlatá Opavice 100 l/s Kostelec 30 l/s,návrh 50 l/s

2 x 50 + 30 Lichnov 150 Zátor 100 Brantice 2 x 150 Radim 2 x 50 Krnov - Kostelec 800 Krnov - Bezručův vrch 2 x 1500 Krnov - Zl. Opavice 500 Krnov - Krásné Loučky 3 x 40 Krnov - Cvilín 2 x 750 Krnov - Cvilín vrch 60 Ježník 150+100+10

Čaková 2 x 50 Krnov - Kostelec 800 Krnov - Bezručův vrch 1500 Brožíkova 750

SV= skupinový vodovod

VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA – JEV 68 Vodovodní sítě jsou v datové části ÚAP zapracovány dle podkladů poskytnutých obcemi Krnov (Krnovské vodovody a kanalizace), Brantice, Úvalno, Město Albrechtice, Krasov (Technické služby obce Krasov), Petrovice a Janov. Ostatní obce jako vlastníci vodovodů podklady neposkytly, a proto byly informativně zkresleny z územních plánů obcí včetně návrhů. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČ. OCHRANNÉHO PÁSMA – JEV 69 Soustavné kanalizace zakončené čistírnami odpadních vod jsou provozovány v těchto obcích: Krnov - ČOV 53 000 EO Město Albrechtice - ČOV 2700 EO Jindřichov - ČOV 800 EO Osoblaha - ČOV 2048 EO Hošťálkovy - ČOV 1209 EO Úvalno - ČOV 800 EO STOKOVÁ SÍŤ VČ. OCHRANNÉHO PÁSMA – JEV 70 Soustavné kanalizace zakončené čistírnami odpadních vod jsou provozovány v obcích Krnov, Město Albrechtice, Jindřichov, Osoblaha, Hošťálkovy a Úvalno. V dalších obcích jsou sporadicky vybudovány kanalizační stoky a sběrače nenapojené na ČOV, nebo napojované na malé ČOV čistící vody jen z části zástavby malého rozsahu (např. v obci Třemešná). Nebyly poskytnuty podklady vlastníky kanalizací s výjimkou města Krnova, Města Albrechtic a Úvalna, a proto do datové části zařazeny z územních plánů jednotlivých obcí

STRANA

14


V žádné z odkanalizovaných obcí nejsou kanalizační sítě vybudovány v dostatečném rozsahu a pokrývají jen části odkanalizovaných sídel. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD – JEV 45 Na území obce Heřmanovice zasahuje Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jeseníky. Mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod jsou zahrnuty i plochy vodní nádrže Heřminovy a LAPV – územní rezerva pro vodní nádrž Spálené na Opavici. ZRANITELNÁ OBLAST – JEV 46


název toku

vymezení povodí

Opava včetně přítoků Kobylí potok-Kobylka, Krasovka, 2x bezejmenný tok

po soutok s Čižinou

Opavice včetně přítoků Komorský p., Kobylí p., Opavice-rameno, bezejmenný tok, Mohla

po soutok s Opavou

Čižina včetně přítoku Tetřevský p.

po soutok s Opavou

Osoblaha včetně přítoků Svinný p., Mušlov, Povelický p., Hrozová, Matějovický p., Pomezní p., do státní hranice Lesný p., 3x bezejmenný tok, Prudnik, bezejmenný tok, Sádecký p., Pavlovický

Kaprové vody:

Na území ORP se nacházejí území stanovená jako zranitelná oblast, v souladu s platnou legislativou. Nařízením vlády č. 262/2012 Sb. (příloha č.1) byly stanoveny tyto zranitelné oblasti. katastrální území

název obce

Sádek u Dívčího hradu (626155)

Dívčí Hrad

Nová Ves u Bohušova (606651)

Bohušov

Karlov u Bohušova (606626)

Bohušov

Bohušov (606618)

Bohušov

Dolní Povelice (630021)

Bohušov

název toku

vymezení povodí

Opava dolní

Vymezení I od soutoku s Čižinou

Dle podkladů hydroekologického informačního systému (HEIS) Výzkumného ústavu vodohospodářského (VÚV) byla v dvouletí 2007 a 2008 jakost vod vodního klasifikováno dle ČSN 757221: – tok Opavice klasifikován ve třídě III (znečištěná voda) – horní tok Opavy až po soutok s Opavicí ve třídě II (mírně znečištěná voda).

VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH VOD, VODNÍ ÚTVAR PODZEMNÍCH VOD – JEV 47 Vodní toky jsou v grafické části zakresleny dle digitálního podkladu ZABAGED v měř.1:10 000, lososové vody dle podkladů HEIS VÚV zpracovaného nad mapou 1:50 000, zákresy se nekryjí. Dle evidence geografických dat HEIS VÚV jsou zakresleny vodní útvary podzemních vod jako vymezené soustředění podzemní vody v kolektoru označené jako: B-06 - svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku - Kvartér Opavy č.15200 B-07 - útvary základní vrstvy - Kulm Nízkého Jeseníku v Povodí Odry č.66111 V ORP Krnov jsou dle vyhlášky č. 178/2012 Sb. stanoveny tyto významné vodní toky: název toku

bližší specifikace (vymezení toku v kategorii významný, resp. délka toku v kategorii významný

Opava Osoblaha Zlatý potok Opavice Čižina Hrozová Sádecký potok Bartultovický potok (PB přítok Hrani.p.) Pomezní potok Lesní potok (LB přítok Hraničního p.)

Po soutok Střední a Černé Opavy Po Mušlov (19 km) Po Černý potok (2,8 km) Po silniční most ve Spáleném (26,7 km) Po Tetřevský potok (14,5 km) 9,78 – 23,4 (13,6 km) 0,92 – 1,00; 2,90 – 4,42 (1,6 km) LB přítok Hraničního potoka (2,6 km) 1,08 – 1,77 (0,7 km) LB přítok Hraničního potoka (0,3 km)

V ORP Krnov jsou dle nařízení vlády č.71/2003 Sb. stanoveny tyto lososové vody:

Dle zdroje „Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horní Odry za období 2012 – 2013, vydané Povodím Odry, státní podnik – odbor vodohospodářských koncepcí a informací, září 2014. Opavice Je kvalita vody sledována a vyhodnocena ve 2 profilech – pod Městem Albrechtice a Krnov. Tok vykazuje mírné organické znečištění, podle BSK5 i CHSKCr jsou oba profily zařazeny do II. třídy jakosti vody. Velmi nízký je ve vodě obsah amoniakálního i dusičnanového dusíku s tím, že podle ukazatele N-NH4 jsou oba profily hodnoceny nejlepší I. jakostní třídou, v případě ukazatele N-NO3 je pak jeden profil zařazen do I. a druhý do II. třídy jakosti vody. Obsah celkového fosforu je mírně vyšší a v obou profilech odpovídá II. třídě jakosti vody. V obou sledovaných profilech voda vykazuje rovněž velmi nízkou konduktivitu, podle níž je hodnocena I. jakostní třídou. Přípustné hodnoty pro povrchové vody dle platné legislativy jsou v obou profilech ve všech hodnocených ukazatelích dodrženy. Téměř všechny sledované těžké kovy v závěrném profilu Opavice – Krnov řadí vodu v toku do nejlepší I. třídy jakosti s výjimkou kadmia, jehož obsah ve vodě je na úrovni III. Třídy jakosti. Chrom nebyl v daném profilu sledován. Přípustné hodnoty pro povrchové vody jsou ve všech uvedených kovech dodrženy. Opava Tento tok byl vyhodnocen celkem v 6 sledovaných profilech. Podle organického znečištění vyjádřeného ukazatelem BSK5 je voda řazena ve 4 profilech do II. třídy jakosti, ve dvou profilech pak do horší III. třídy. Podle parametru CHSKCr je voda na horním úseku toku zařazena v jednom profilu do nejlepší I. třídy, ve zbylých profilech je voda hodnocena II. resp. III. třídou jakosti. Co se týče dusíkatého znečištění, v obou hodnocených parametrech (N-NO3, N-NH4) odpovídá voda v toku ve 3 profilech nejlepší I. třídě, v dalších 3 profilech na dolním toku pak II. třídě jakosti. Obsah celkového fosforu postupně po toku na-

STRANA

15



růstá, ve dvou profilech je klasifikován II. třídou, ve 3 profilech je hodnocen III. třídou jakost. V celém toku voda vykazuje velmi nízkou konduktivitu, která ve všech profilech odpovídá nejlepší I. třídě jakosti. VODNÍ NÁDRŽ – JEV 48 Na území ORP Krnov se nenacházejí významné vodní nádrže. K největším vodním plochám patří nádrž Pocheň na Čižině na hranici s ORP Opava, Petrův rybník u řeky Opavy na území Krnova, Rudoltický rybník na potoku Lužná ve Slezských Rudolticích a rybník Dívčí Hrad u řeky Osoblahy v Dívčím Hradu. Bohušovský rybník v Bohušově je stanoven jako koupací oblast. Nádrž Pocheň je zakreslena dle podkladů Zemědělské vodohospodářské správy, Petrův rybník dle podkladů Povodí Odry, všechny ostatní vodní plochy dle mapového podkladu „ZABAGED“. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE – JEV 49 Jsou zakresleny dle evidence geografických dat HEIS VÚV včetně aktualizovaných čísel hydrologických pořadí, ty neodpovídají v některých případech číslům ze starších vodohospodářských map ZVM 1:50 000. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ – JEV 50 Stanovená záplavová území jsou zakreslena ve výkresech A.3. a B.2. dle digitálních podkladů poskytnutých Povodím Odry. název toku

stanoveny Krajským úřadem MSK čj.

Opava ř.km 78,3 - 109,3 Opava ř.km 43,4 - 78,3 Opavice ř.km 0,0 - 26,7 Čižina ř.km 0,0 - 19,7 Osoblaha ř.km 0,0 - 33,3 Černá Opava, ř.km. 5,0 – 7,0

v r. 2014 v r. 2014 ŽPZ 9119/03 ŽPZ 1669/03 ŽPZ 10969/03 3112/2005/ŽPZ/Hec/0003

AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ – JEV 51 Všechna stanovená záplavová území na území ORP Krnov mají vymezenou aktivní zónu povodně, která je zakreslena ve výkresech A.3. a B.2. dle digitálních podkladů poskytnutých Povodím Odry. název toku

stanoveny Krajským úřadem MSK čj.

Opava ř.km 78,3 - 109,3 Opava ř.km 43,4 - 78,3 Opavice ř.km 0,0 - 26,7 Čižina ř.km 0,0 - 19,7 Osoblaha ř.km 0,0 - 33,3 Černá Opava, ř.km. 5,0 – 7,0

v r. 2014 v r. 2014 ŽPZ 9119/03 ŽPZ 1669/03 ŽPZ 10969/03 3112/2005/ŽPZ/Hec/0003

ÚZEMÍ URČENÁ K ROZLIVŮM POVODNÍ – JEV 52 Zdroj: http://www.pod.cz/plan-oblasti-povodi-Odry/d-povodne/d-4.html#d_4_2 Z textu dokumentu „Plán oblasti povodí Odry“, Povodí Odry, státní podnik, 2007, v kapitole D.4.3 Území určená k rozlivům povodní. Územím určeným k rozlivu povodní v oblasti horní Opavy se stane retenční prostor údolní nádrže Nové Heřminovy s dominantní částí celkového objemu tvořenou retenčním prostorem pro zachycení povodní, a dále 7 suchých nádrží, umístěných v širším povodí „horní Opavy“. Jsou to navrhované poldry Lichnov II, III, IV, Košetice III, Loděnice, Jelení II a Krnov I. (list opatření OD130131) Na území obce Lichnov se nachází stávající poldr.

ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM – JEV 53 Je zakresleno ve výkresu A.3. dle poskytnutého podkladu Zemědělské vodohospodářské správy pod vodní nádrží Pocheň. Pro navrhovanou VN Nové Heřminovy nebylo dosud poskytnuto. Zahrnuje území postižené v případě protržení hráze přehrady a zohledňuje se v evakuačních plánech civilní obrany obyvatelstva. OBJEKT / ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY – JEV 54 Jsou zakresleny ochranné protipovodňové hráze v A.4. a B.2. dle podkladů poskytnutých Povodím Odry a také vodní nádrž Pocheň dle podkladů poskytnutých Zemědělskou vodohospodářskou správou. Vrty ČHMÚ s ochrannými pásmy – jev 119 Dle podkladů Českého hydrometeorologického ústavu se na území ORP nacházejí tyto vrty s ochrannými pásmy 250m kolem vrtu všemi směry, které jsou součástí státní pozorovací sítě podzemních vod. Ochranná pásma byla stanovena 24.2.1989 rozhodnutím ONV v Bruntále pod čj. OVLHZ 565/76-Šo-P-287/88. Tabulkový přehled sítě monitoringu podzemních vod – vrty. (zdroj: http://hydro.chmi.cz.)

STRANA

16


označení vrtu dle evidence ČHMU

lokalita

VO0071

Úvalno

13

293,800

1961 -

VO0040

Lichnov u Bruntálu

7,5

350,000

1963 -

VO0007

Brantice

5

345,82

1962 -

VO0035

Krnov - Opavské Předměstí

24

308,43

1963 -

VO0034

Krnov - Opavské Předměstí

23

312,66

1962

VO0036

Krnov Krásné Loučky

12,5

347,710

1963 -

VO0041

Město Albrechtice

6,7

366,39

1962

VO0063

Holčovice (Spálené)

5

497,72

1962 -

VO0022

Město Albrechtice (Hynčice u Krnov)

5

431,53

1963 -

VO0015

Bohušov (Dolní Povelice)

8,5

247,56

1962 -

VO0005

Bohušov

20

233,76

1962 -

VO0011

Dívčí Hrad

3,6

273,74

1962 -

VO0061

Vysoká (Pitárné)

5,7

293,29

1963 -

VO0057

Osoblaha

10

214,22

1962 -

VO0066

Osoblaha (Studnice u Osoblahy)

11

210,41

1964 -

hloubka v m

nadmořská výška


počátek a konec pozorování

Imisní limit PM 10 a PM 2,5 v hodnoceném kriteriu průměrné roční koncentrace nebyl v roce 2013 ve sledované oblasti překročen.

c) POZNÁMKY K VYBRANÝM JEVŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ - jev 65 Podle dat uvedených v dokumentu: „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013“, kterou vydává Úsek ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického, ústavu lze ke sledovanému území vyčíst následující informace. ORP Krnov spadá do oblasti, ve kterých došlo k překročení alespoň jednoho imisního limitu (bez zahrnutí limitu pro ozon).

Pole roční průměrné koncentrace PM10 a PM2,5 v roce 2013; Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013, CHMI. Znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem v roce 2013. Ve sledované oblasti byl překročen IL pro ochranu zdraví - celkový obsah v částicích PM10 u znečišťující látky benzo(a)pyren v průměrné roční koncentraci (IL 1 µg.m-3).

STRANA

17



Imisní limit O3vzhledem k limitům stanoveným pro ochranu zdraví je překračován převážně v oblasti, která odpovídá III. Kvadrantu zájmové oblasti. Vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystému a vegetace, hodnoceno výpočtem expozičního indexu AOT40, nedošlo v zájmové oblasti k překročení IL.

Pole roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v roce 2013; Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013, CHMI. Znečištění ovzduší NOx v roce 2013. U sledovaného ukazatele NO2 vzhledem k IL pro ochranu zdraví (IL 40 µg.m-3) nedošlo v zájmové oblasti k překročení roční průměrné koncentrace.

Pole 26 nejvyššího maximálního denního 8 hodinového klouzavého průměru koncentrace přízemního ozónu v průměru za 3 roky, 2011 – 2013 a Pole hodnot expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2009 2013; Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013, CHMI. Znečištění ovzduší těžkými kovy v roce 2013. Sledované Pb. As, Cd a Ni. V zájmové oblasti nebylo zaznamenáno překročení limitů. Oxid siřičitý. U sledovaného ukazatele SO2 vzhledem k IL pro ochranu zdraví (IL 24 hodinový 125 µg.m-3 max. 3 x) nedošlo v zájmové oblasti k překročení roční průměrné koncentrace. Znečištění ovzduší SO2 vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystému a vegetace - stanovený jako průměrnou koncentraci v roce a zimní průměrnou koncentraci (IL 20 µg.m-3) nebylo dle uvedených dat nad přípustný limit.

Pole roční průměrné koncentrace NO2 v roce 2013; Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013, CHMI. Troposférický ozón.

STRANA

18



Pořadové číslo

4 5 6 7 8 9

Pole 4 nejvyšších 24. Hodinových koncentrací oxidu siřičitého v roce 2013 obr. IV.7.4 Pole roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého v roce 2013; Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013, CHMI. Podle údajů uvedených ve Věstníků MŽP č. 02/2012 spadá správní území stavebního úřadu Krnov ze 47,2% do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) z důvodu překračování krátkodobého imisního limitu pro PM10 a z 10% z důvodu překračování imisního limitu pro benzo(a)pyren. Obdobně spadá do OZKO i 100% správního území stavebního úřadu Osoblaha z důvodu překračování krátkodobého imisního limitu pro PM10 a z 1% z důvodu překračování imisního limitu pro benzo(a)pyren.

Název zdroje plynová kotelna Jindřichov Dalkia Česká republika, a.s. - Provozovna Osoblaha - Domov pro seniory Obec Osoblaha - kotelna kulturní dům Dalkia Česká republika, a.s. - Provozovna Osoblaha - Základní škola Obec Osoblaha - kotelna Hlavní 117 STG trade, s.r.o. - kotelna Město Albrechtice Město Město Albrechtice - kompostárna


1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém Palivo černé uhlí tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW tříděné

Osoblaha (713295)

1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém Palivo černé uhlí tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW tříděné

Osoblaha (713295)

1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém Palivo hnědé uhlí tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW tříděné

Osoblaha (713295) Město Albrechtice (693391) Město Albrechtice (693391)

1 2 3

Název zdroje


JHF Heřmanovice spol. s Heřmanovice (638722) r.o. - kamenolom S-Profit Agro s.r.o. středisko Jindřichov ve Jindřichov ve Slezsku 660337) Slezsku ČEZ Energo, s.r.o. Jindřichov ve Slezsku 660337)

Kód dle Příloha č. 2 k Zákonu č. 201/2012 Sb.

Poznámka

1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 2.3 Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů. 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 9.8 Aplikace NH 9.11 Nanášení práškových plastů 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 8. Chov hospodářských zvířat s celkovou roční emisi NH3 nad 5 t včetně 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 7.7 Průmyslové zpracování dřeva

Palivo černé uhlí tříděné Palivo hnědé uhlí tříděné

Palivo zemní plyn

10

Bosch Termotechnika s.r.o. - Město Albrechtice

Město Albrechtice (693391)

11

Zemědělský podnik, a.s. Město Albrechtice - středisko drůbeže


12

Pila Krnov, spol. s r.o. Krásné Loučky

Krásné Loučky (674770)

13

KAMENOLOMY ČR s.r.o. Krásné Loučky (674770) - kamenolom Kobylí

5.11 Kamenolomy a zpracování kamene,..

14

Krnovské opravny a strojírny s.r.o.

Krnov-Horní Předměstí (674737)

1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém Palivo zemní plyn tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 7.7 Průmyslové zpracování dřeva 9.8 Aplikace NH 9.10 Přestříkávaní vozidel - opravárenství … nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel 4.12 Povrchová úprava kovů

15

Sdružené zdravotnické zařízení Krnov - Krnov I.P.Pavlova


1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém Palivo zemní plyn tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW

16

Armaturka Krnov, a.s.


17

Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Krnov


Tabulkový přehled všech vyjmenovaných zdrojů znečištění evidovaných za rok 2012. Pořadové číslo

Poznámka

Osoblaha (713295)

Zdroje znečišťování ovzduší – stacionární zdroje Použitým zdrojem základních dat pro zpracování této kapitoly byl webový portál Českého hydrometeorologického ústavu, Zdroje znečištění za rok 2012; http://portal.chmi.cz/. V zájmové oblasti, která je vymezena hranicemi ORP Krnov je evidováno 27 vyjmenovaných zdrojů znečištění. V převážné míře jsou tyto soustředěny v příhraniční oblasti na územích katastrů Krnov (10), Město Albrechtice (4) a Osoblaha (4). Převládající činností, při níž dochází k emisím je dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb.: – Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW resp. 1.1 Spalování paliv v kotli …..nad 5 MW……………………………………………… 20 SZZO

Kód dle Příloha č. 2 k Zákonu č. 201/2012 Sb. tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW

5.11 Kamenolomy a zpracování kamene,… 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém Palivo zemní plyn tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW

18

1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém Palivo zemní plyn

19

Kaufland Česká republika Krnov-Horní Předměstí (674737) v.o.s. - Kaufland Krnov Bosch Termotechnika Krnov-Horní Předměstí (674737) s.r.o. - Krnov

Palivo zemní plyn

Palivo dřevní biomasa

1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém Palivo zemní plyn tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW Palivo:černé uhlí prachové, dřevní biomasa, hnědé 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém uhlí prachové, jiný tepelném příkonu nad 5 MW druh biomasy a plynové oleje pro topení 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém Palivo zemní plyn tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém Palivo zemní plyn tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW

STRANA

19


Pořadové číslo 20 21 22 23 24

25 26 27

Název zdroje Dalkia Česká republika, a.s. - Provozovna Cvilín Českomoravský beton, a.s. - provozovna Krnov Krnovské vodovody a kanalizace, s.r.o. - ČOV IVG Colbachini CZ s.r.o. závod Krnov S.T.I. CZ s.r.o. - kotelna Červený dvůr

Krnov-Horní Předměstí (674737) Krnov-Horní Předměstí (674737)

5.12 Příprava stavebních hmot a betonu ..

Krnov-Horní Předměstí (674737) Krnov-Horní Předměstí (674737) Krnov-Horní Předměstí (674737)

Bodycote HT s.r.o. Krnov-Horní Předměstí (674737) Krnov Segezha Packaging s.r.o. Krnov-Horní Předměstí (674737) - tiskárna Úvalno UNEKO spol. s r.o. Zátor

Kód dle Příloha č. 2 k Zákonu č. 201/2012 Poznámka Sb. 9.8 Aplikace NH 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém Palivo zemní plyn tepelném příkonu nad 5 MW


Krnovské opravny a strojírny s.r.o.


Osoblaha (713295)

1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW

Palivo černé uhlí tříděné

0,203

Osoblaha (713295)



3,428


Palivo hnědé uhlí tříděné

1,56


5,228

Palivo hnědé uhlí tříděné

2,948

Palivo:černé uhlí prachové, dřevní biomasa, hnědé uhlí prachové, jiný druh biomasy a plynové oleje pro topení

204,6

Palivo zemní plyn

Osoblaha (713295)

4.5 Kovárny a ohřívací pece

Palivo zemní plyn

Dalkia Česká republika, a.s. - Provozovna Osoblaha - Základní škola Obec Osoblaha - kotelna Hlavní 117

Osoblaha (713295)

STG trade, s.r.o. - kotelna Město Albrechtice


9.3 Jiné tiskařské činnosti .. 4.8.1 Doprava a manipulace se surovinou

Zátor (791202)

4.10 Tavení a odlévání neželezných kovů


Kód dle Příloha č. 2 k Zákonu č. 201/2012 Sb.

Emise v t TZL

Heřmanovice (638722)

5.11 Kamenolomy a zpracování kamene,…

12

Krásné Loučky (674770)

5.11 Kamenolomy a zpracování kamene,…

1,268

Krnov-Horní Předměstí (674737) Osoblaha (713295)


1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 7.7 Průmyslové zpracování dřeva 9.8 Aplikace NH 9.10 Přestříkávaní vozidel - opravárenství … nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel 4.12 Povrchová úprava kovů

1,067 0,468

0,271

SO2 – především při činnostech deklarovaných jako 1.1 Spalování paliv… a to především u použitého typu paliva tuhé palivo, hnědé uhlí tříděné a černé uhlí tříděné. Viz. tabulka s vybranými zdroji.

Emise v t

Poznámka

SO2

Obec Osoblaha - kotelna kulturní dům

Palivo zemní plyn

Kód dle Přílohy č. 2 k Zákonu č. 201/2012 Sb.

Dalkia Česká republika, a.s. - Provozovna Osoblaha - Domov pro seniory

Palivo zemní plyn a bioplyn

Tuhé emise – největší množství TZL emitovaných do ovzduší je evidované pro činnosti 5.1 Kamenolomy a zpracování kamene. V tabulce je uvedeno 5 nejvýznamnějších zdrojů.

JHF Heřmanovice spol. s r.o. - kamenolom KAMENOLOMY ČR s.r.o. - kamenolom Kobylí Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Krnov Obec Osoblaha - kotelna kulturní dům

Název zdroje

1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 4.13 Obrábění kovů 9.5 Odmašťování a čištění povrchů..

Z hlediska emitovaných látek.

Název zdroje




1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW

NOx seznam nejvýznamnějších zdrojů viz tabulka. Název zdroje Obec Osoblaha - kotelna kulturní dům Obec Osoblaha - kotelna Hlavní 117 Sdružené zdravotnické zařízení Krnov - Krnov I.P.Pavlova

Katastrální území Osoblaha (713295) Osoblaha (713295)

Kód dle Příloha č. 2 k Zákonu č. 201/2012 Sb. 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW

Emise v t NOx

Poznámka Palivo černé uhlí tříděné Palivo černé uhlí tříděné

1,097 1,031


1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém Palivo zemní plyn tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW

1,248



Palivo:černé uhlí prachové, dřevní biomasa, hnědé 1.1 Spalování paliv v kotlích… o jmenovitém uhlí prachové, jiný tepelném příkonu nad 5 MW druh biomasy a plynové oleje pro topení

108,647

Bodycote HT s.r.o. Krnov


4.5 Kovárny a ohřívací pece

Palivo zemní plyn

3,261

Podrobný přehled vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší včetně všech množství emitovaných látek je v tabulkovém přehledu, který je součástí kap. VII. Přílohy V řešeném území stejně jako v celém území kraje je vhodné podporovat jako dlouhodobé aktivity pro omezení prašnosti veškeré akce, které povedou ke zpevnění a překryvu volné půdy. Pro omezování praš-

STRANA

20


nosti má velký význam vegetační kryt, který nejen omezuje zvíření prachových částic do ovzduší, ale především zachycuje prachové částice, které jsou již v ovzduší rozptýleny. V území je doporučeno z relevantních nástrojů a opatření stanovených v rámci Programu ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek v Moravskoslezském kraji aplikovat zejména: – podporovat investice do úspor energie (např. zateplování domů a výměny oken) – podporovat investice do využívání obnovitelných zdrojů energie (zejména solární a větrná energie, bioplyn u zemědělských zdrojů) – podporovat výměnu starých kotlů ve veřejném sektoru – nepřímo podporovat omezování emisí tuhých látek – nepřímo podporovat omezování emisí VOC – podporovat výstavbu silničních obchvatů – podporovat modernizaci a rekonstrukci komunikací – upřednostňovat ekologicky šetrné výrobky v přímých nákupech (zejména nízkoemisní kotle a vodou ředitelné nátěrové hmoty) – stanovovat podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky – podporovat zvýšení účinnosti odstraňování prachových částic z povrchu komunikací


číslo v obec mapě

název katastrálního území

název lokality

7

Hošťálkovy

8

Janov

DTS 2140 VraclávekHošťálkovy - horní Vráclavek Janov Janov u Krnova skládka

9

Jindřichov

Arnultovice u Jindřichova

10

Krasov

Krasov

Krnov

střelnice Krásné Loučky Chomýž

11

Skládka Jindřichov Skládka Krasov Kozí potok

Typ lokality

výroba a distribuce elektrické energie DTS NEL

12


1

Brantice

2

Brantice

3

Brantice


název lokality

Radim u Brantic

DTS 2104 Branticepila KrnovKostelec muniční sklad Radim

Brantice Radim u Brantic

Typ lokality

znečištění

NEL, PCB

skládka TKO střelnice a vojenský výcvikový prostor

nehodnoceno

monitorování

není monitorováno není monitorováno není monitorováno

NEL, dusíkaté látky kontaminace potvrzena orientačně; HP zjištěná kontaminace podzemní vody OL typu DDT a TK

není monitorováno

nápravné opatření

není nutné

neznámo

4

Dívčí Hrad

Dívčí Hrad

5

Hlinka

Hlinka

DTS 2251 Hlinka-obec

NEL, PCB

není monitorováno

neznámo nápravné opatření není nutné

Holčovice

Skládka Holčovice

lokalita nebyla dosud hodnocena

není monitorováno

neznámo

Holčovice

skládka TKO

15

16 17

18

nápravné opatření není nutné

skládka TKO


skládka TKO


není monitorováno

neznámo

skládka TKO


není monitorováno

neznámo

střelnice a vojenský výcvikový prostor

žádné informace o kontaminaci - na lokalitu je nutno nahlížet jako na podezřelou

není monitorováno

neznámo

není monitorováno

nápravné opatření ukončenovyhovující

probíhá monitorování

nápravné opatření ukončenovyhovující


stávající kontaminace by znamenala vznik neakceptovatelného zdravotního rizika v případě změny funkčního využívání lokality či dotčeného okolí na více citlivé ve srovnání s využitím současným kontaminace je potvrzena, nereprezentuje aktuální zdravotní riziko ani rozpor s legislativou, není však vyloučena možnost dalšího šíření kontaminace nebo negativní ovlivnění současného využívaní krajiny (PAU, NEL)

neznámo

autopark Ježník

Krnov


ČEZ Distribuce a.s. Krnov rozvodna

výroba a distribuce elektrické energie

Krnov


DTS 2097 Kostelec Na břehu

výroba a distribuce elektrické energie - nadpozaďová, avšak nízká DTS kontaminace (NEL)

není monitorováno


Krnov


Karnola Krnov

kontaminovaný Lokalita nebyla dosud areál - průmyslová hodnocena (ClU, PAU, či komerční lokalita NEL)

není monitorováno

neznámo

neznámo

Dívčí Hrad toxická průmyslová skládskládka ka

6

14



Krnov

V území vymezeném hranicemi ORP Krnov je evidováno 34 kontaminovaných míst. Lokalizovaných především v okolí města Krnov a dále v osoblažském výběžku. Převládajícím typem lokality je „skládka TKO“ – 15 lokalit a dále následuje „Výroba a distribuce elektrické energie“ – především DTS – 8 lokalit. Z hlediska potenciální zátěže jsou rovněž velmi významné prostory, které byly v minulosti využívány armádou (4 lokality). 13

monitorování

není monitorováno není monitorováno

STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ, KONTAMINOVANÉ PLOCHY – JEV 64 (Zdroj: databáze: Systém evidence kontaminovaných míst, SEKM Info, Ministerstvo životního prostředí; http://www.sekm.cz/)

znečištění

kontaminace je potvrzena, nereprezentuje aktuální zdravotní riziko ani rozpor s legislativou (NEL)

Krnov


Kasárna Krnov


není monitorováno

neznámo

Krnov


Krnov bývalá plynárna

kontaminovaný žádné informace o kontaminení monitoroareál - průmyslová naci - na lokalitu je nutno či komerční lokalita nahlížet jako na podezřelou váno

neznámo

Krnov

Krnov – Horní Předměstí

Liptaň

Liptaň

bývalá slévárna ul. kontaminovaný Revoluční areál Skládka Liptaň Bučávka skládka TKO

Lokalita nebyla dosud hodnocena

není monitorováno

neznámo

STRANA

21



19 20

Město Albrechtice

Osoblaha


název lokality

Městská skládka Město Albrech- odpadu tice Biskupice

Osoblaha

Osoblaha

22

Osoblaha

Osoblaha

pískovna Osoblaha

23

Osoblaha

Osoblaha

24

Slezské Rudoltice

Hrozová

25

Rusín

Rusín

27

Třemešná

monitorování

kontaminace je potvrzena jen orientačně (TK, PCB)

není monitorováno

neznámo

není monitorováno


Osoblaha

21

Slezské Rudoltice

skládka TKO

Vrbina Slezské Rudoltice městys

kontaminovaný žádné informace o kontamiareál - průmyslová naci - na lokalitu je nutno není monitoroči komerční lokalita nahlížet jako na podezřelou váno není monitorolokalita nebyla dosud hodskládka TKO váno nocena není monitorolokalita nebyla dosud hodváno skládka TKO nocena skládka TKO



Třemešná

DTS 2267 Třemešná-u výroba a distribuce nadpozaďová, avšak nízká statku elektrické energie kontaminace (NEL)

není monitorováno

Třemešná

Třemešná

29

Úvalno

Úvalno

30

Úvalno

Úvalno

31

Vysoká

32

Vysoká

Pitárne Vysoká ve Slezsku

33

Zátor

Zátor

DTS 2246 Pitárné-u mostu Vysoká, lom DTS 2108 Zátorbytovky Lom skládka

výroba a distribuce nadpozaďová, avšak nízká elektrické energie kontaminace (NEL)

není monitorováno

výroba a distribuce nadpozaďová, avšak nízká elektrické energie kontaminace (NEL)

není monitorováno není monitorováno

skládka TKO


výroba a distribuce elektrické energie - nadpozaďová, avšak nízká DTS kontaminace (NEL) skládka TKO

neznámo

neznámo

Ves Rudoltice

28

neznámo

není monitorováno není monitorováno není monitorováno

DTS 2236 TřemešnáDamašek-U Dybalina DTS 2063 Úvalnoškola Traganova skála

neznámo

lokalita nebyla dosud hodnocena lokalita nebyla dosud hodnocena

Rusín skládka TKO Slezské Rudoltice Ves Hrbisko skládka TKO


výroba a distribuce nadpozaďová, avšak nízká elektrické energie kontaminace (NEL) lokalita nebyla dosud hod-

není monitorováno není monitorováno není monitorováno není monitorováno

a) produkce odpadů kategorie ostatní odpad - 61.050 t b) produkce odpadů kategorie nebezpečný odpad – 1.911 t


znečištění

DTS 2257 - výroba a distribuce Osoblaha elektrické energie - nadpozaďová, avšak nízká škola DTS kontaminace (NEL) Osoblaha bývalá plynárna

26

Typ lokality


neznámo

Vybrané komodity odpadů. a) Komunální odpad – odpad zařazený pod katalogovým číslem 20 03 01 - 9.972 t b) Využitelné složky odpadů – zejména obalový materiál (papír, plast, sklo, dřevo, textil a kov) - odpady zařazené jako 15 01 xx a 20 01 xx) – 2.199 t, resp. při nastavení kriteria pouze odpady sk 20 01 – 1.076 t c) Systém EKOKOM a. Výtěžnost ORP pro rok 2012 28,3 (kg/os/rok) b. Celková výtěžnost bez kovů pro dané komodity (kg/os/rok) i. Papír 19,4 ii. Plast 5,4 iii. Sklo 9,5 iv. Nápojový kartón 0,1 Zdroj: Zpráva "Systém EKO-KOM v Moravskoslezském kraji 2010 -2012" Lubomír Janda, 2013 (file:///C:/Users/Roman/Downloads/2_janda_eko-kom_.pdf).

neznámo

nápravné opatření není nutné nápravné opatření není nutné neznámo nápravné opatření není nutné neznámo nápravné opatření není nutné

34 Zátor Zátor skládka TKO neznámo nocena Základní statistické informace pro zájmovou oblast ORP Krnov, vycházející z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH Cenia, www1.cenia.cz/www/odpady/isoh) a jsou vztažené k roku 2013.

a) b) c) d) e)

Biologicky rozložitelný odpad 20 02 01 celková produkce v roce 2013 - 382 t Elektroodpad – 16 02 xx a 20 03 xx - 18,5 t Autovraky 16 01 xx – 0 t Baterie – 16 06 xx – 4,7 t Oleje – 13 xx xx a 20 01 26 - 15 t

Provozovaná zařízení na území ORP (zdroj webový portál Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, „Seznam zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů) : a) Převládají zařízení s klasifikací sběr a výkup odpadů – stacionární zařízení, sběrny a sklady odpadů b) Pro komoditu odpadů „biologicky rozložitelný odpad“ na území ORP není provozováno zařízení, které by přímo zpracovalo bioodpad (řízená kompostárna, bioplynová stanice apod.). Nejblíže v k.ú. Moravskoslezský Kočov – Řízená kompostárna – provozovatel Rumpold s.r.o. c) Zařízení ke sběru autovraků – Koloman Burý Ing. Autovrakoviště d) Elektroodpad – je v rámci území řešen všemi dostupnými variantami – sběrné dvory (Krnov, Město Albrechtice, Krasov, Jindřichov), stacionární kontejnery (Krnov), mobilní sběr (Osoblaha) e) V řešeném území není provozována skladka odpadu všech kategorií, mimo rekultivační stavbu Krnov – Cvilín, provozovatel Technické služby Krnov, s.r.o. Hluk Hluk je jedním z faktorů, které negativně ovlivňují kvalitu životního prostředí. Působení hluku za současné existence dalších škodlivin vykazuje synergické působení a je ve všech důsledcích pro člověka velmi nepříznivé.

Stanovení podmínek nastavení filtru databáze ISOH 2013, ORP 8114 Krnov, způsob nakládání s odpadem A00 vlastní produkce odpadů, dílčí členění podle nastavených kriterii kategorie odpadu a vybraných komodit odpadů: STRANA

22


Hluk způsobovaný silniční dopravou nemá v dané oblasti v současné době vzhledem k poměrně nízkému dopravnímu zatížení komunikací negativní vliv nad míru danou platnými hygienickými limity pro denní nebo noční dobu s výjimkou obytné zástavby podél páteřní komunikace I/57 v Krnově. V současné době se v místě nenacházejí aktivity (např. výrobní nebo podnikatelské), které by nadměrným hlukem obtěžovaly obyvatele, opět s výjimkou těžkého průmyslu a energetiky v centru Krnova.


kód PP 215 283 1190

PAMÁTNÝ STROM, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA – JEV 32 Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které svým rozhodnutím vyhlásil orgán ochrany přírody. Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. kód

název

544 538 551 484 4739

Janovská lípa Arnultovická lípa Dub u Bohušova Buk lesní převislý červenolistý Dub na okruhu Jinan dvoulaločný ve vnitrobloku ul. Vodní Trojice smrků u bývalé hájenky Svinný potok Dub a buk na náměstí Míru Lípa ve Cvilíně Lípa u kostela Památný strom - Čaková Heřmanovická lípa Modřín japonský v Heřmanovicích Třešeň ptačí

514 536 542 497 537 516 517 483

Liptáňský bludný balvan Oblík u Dívčího Hradu Staré hliniště

katastrální území

rozloha (ha)

vyhlašovací dokumentace

Liptaň

0,0025

nařízení 2/1997

Dívčí Hrad

0,0858

nařízení 2/2001

Krnov – Horní Předměstí

4,390

vyhláška

datum účinnosti

vydal Okresní úřad Bruntál Okresní úřad Bruntál Okresní národní výbor Bruntál

15.3.1997 25.10.1989

PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA – JEV 28

d) POZNÁMKY K VYBRANÝM JEVŮM OCHRANY PŘÍRODY

počet ks

název PP


parcelní číslo

datum vyhlášení

1 1 1 1 1 1

Janov u Krnova Arnultovice u Jindřichova Bohušov Krnov – Horní Předměstí Krnov – Horní Předměstí Krnov – Horní Předměstí

295/1 146 208/1 2903 2815 228

4.2.1993 14.1.1993 16.3.1973 11.11.2004 25.3.2005 15.8.2016

3


4747

9.10.2001

2 1 1 1 1 1 1

Opavské Předměstí Opavské Předměstí Zátor Čaková Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice

347 184 2139/1 87/1 4377/2 724 3539

6.2.1995 16.3.1973 17.3.1973 5.12.1994 16.3.1993 16.3.1973 11.1.2005

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA - JEV 31 Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Bližší ochranné podmínky stanoví orgán ochrany přírody při vyhlášení přírodní památky. Je-li třeba zabezpečit PP před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud se ochranné pásmo PP nevyhlásí, je jím ze zákona území do vzdálenosti 50 m od hranic přírodní rezervace.

Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Orgán ochrany přírody stanovuje bližší ochranné podmínky, základní ochranné podmínky stanoví § 34 zákona č. 114/1992 Sb. Je-li třeba zabezpečit PR před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud se ochranné pásmo PR nevyhlásí, je jím ze zákona území do vzdálenosti 50 m od hranic přírodní rezervace. Na území ORP Krnov jsou registrovány a vyhlášeny orgány ochrany přírody 4 přírodní rezervace. kód PR

název PR


rozloha (ha)

vyhlašovací dokumentace

335

Radim

Krasov

19,250

výnos 10.751/69-II/2

1192

Krasovský kotel

Krasov

11,4634

nařízení 6/1997

2078

Velký Pavlovický rybník Džungle

Slezské Pavlovice, Hlinka, Osoblaha Slezské Pavlovice

30,7631

nařízení 12/1999

9,9482

nařízení 5/2002

2206

vydal Ministerstvo kultury ČSR Okresní úřad Bruntál Okresní úřad Bruntál Okresní úřad Bruntál

datum účinnosti 17.12.1970 1.8.1998 1.1.2000 1.1.2003

VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU – JEV 22 VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU – JEV 23 Významný krajinný prvek jako ekologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení stability. VKP podle § 3, odst. 1b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které podle § 6 tohoto zákona zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významné krajinné prvky jsou ze zákona chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. Na území ORP Krnov je dle oznámení o registraci č.j. 01/700/RM/ŽP/Ma uveden orgány ochrany přírody jeden registrovaný významný krajinný prvek na katastrálním území Krnov - Krásné Loučky o celkové rozloze 66,57 ha.

STRANA

23


Významné krajinné prvky ze zákona, které jsou v ÚAP vyjádřeny jinými položkami (např.jako jevy 37 – 39, 48 apod.) nejsou v ÚAP zobrazovány jako jev č. 23. Revize ostatních VKP ze zákona bude provedena v rámci zpracování územní studie krajiny pro ORP Krnov (a následně budou zapracovány do ÚAP). CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN – JEV 26 Chráněná krajinná oblast je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Základní ochranné podmínky CHKO jsou stanoveny v § 26 zákona č. 114/1992 Sb. V CHKO Jeseníky jsou vymezeny IV. zóny ochrany přírody, které jsou odstupňované tak, že v I. zóně platí nejpřísnější režim. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněné krajinné oblasti upravuje právní předpis, kterým se chráněná krajinná oblast vyhlašuje. Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla vyhlášena výnosem MK ČSR č. j. 9886/1969. Do území ORP Krnov zasahuje Chráněná krajinná oblast Jeseníky a to pouze do katastrálního území Heřmanovic, v němž zabírá nejvíce plochy II. zóna CHKO, která se nachází v celé oblasti západně od Černé Opavy a na části svahu v severní oblasti obce. Zbývající část území spadá do III. zóny CHKOJ, z níž je vyjmuto zastavěné území obce a dáno do IV. zóny. kód

kategorie

název


83

CHKO

CHKO Jeseníky

Heřmanovice


Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Rozlišujeme místní (lokální), regionální a nadregionální územní systém ekologické stability krajiny (§ 3 zák. č. 114/1992 Sb.). Místní (lokální) ÚSES zahrnuje i celý rozsah systémů regionálních a nadregionálních; jeho pozitivní působení na krajinu se uplatňuje nejvýrazněji na místní úrovni. Důsledkem vymezení a následního hájení ÚSES je zachování a reprodukce přírodního bohatství, příznivé působení na okolní, méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Vytváření a ochrana systému ekologické stability je ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. veřejným zájmem, na němž se podílejí individuální vlastníci pozemků, obce i stát. Obecnou závaznost získává ÚSES v procesu schvalování územně plánovací dokumentace, návrhu komplexních pozemkových úprav a lesního hospodářského plánu. Schválená ÚPD musí zachovat základní, nezbytně nutný rozsah skladebných prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů), jejichž redukce není přípustná. Do území ORP Krnov zasahují tyto skladebné prvky nadregionálního a regionálního ÚSES: Nadregionální ÚSES - biocentra Kód NRBC (ZÚR MSK)

67

NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA – JEV 34 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky § 45a odst. 1 zákona 114/1992 Sb., která byla zařazena do národního nebo evropského seznamu. Na území ORP Krnov jsou uváděny dvě evropsky významné lokality. kód

název

rozloha (ha)


3301 3292 3277

Staré hliniště CZ 0813469 Osoblažský výběžek CZ 0813460 Heřmanovice CZ 0813445

4,6782 96,1242 18,6922

Krnov – Horní Předměstí Slezské Pavlovice, Hlinka, Osoblaha Heřmanovice

20

Název (ZÚR MSK)

Cvilín

Ptačí horaÚdolí Opavy

Kód NRBC (dle ÚTP ÚSES)

67

2007

Název (dle Plocha (ha) ÚTP ÚSES)

Cvilín

Ptačí hora-Údolí Opavy

Kód (ZÚR MSK)

Kód (dle ÚTP ÚSES) Délka (km)

Typ osy

Do území ORP Krnov zasahuje Ptačí oblast Jeseníky (ochrana populace jeřábka lesního, chřástala polního a jejich biotopy).

638722

Katastrální území ▼ Heřmanovice

Obec Heřmanovice

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY – JEV 21

Okres Bruntál

1 450,36

Reprezentativní pro bioregion 1.55 Krnovský. Cílové ekosystémy – mezofilní hájové a borové. Na základě Generelu ÚSES MSK vymezeno v lesních celcích a údolí Čížiny mezi Krnovem, Úvalnem, Úblem, Lichnovem a Býkovem.

2 176,70

Unikátní v bioregionu 1.54 Nízkojesenickém. Cílové ekosystémy – mezofilní bučinné, vodní, nivní, mokřadní, luční. Vymezení vychází především z rozsahu ekologicky cennějších partií lesních celků a aktuálně ekologicky cenných stanovišť v nivě Opavy podle mapování biotopů pro účely soustavy Natura 2000. Z plochy biocentra je vyjmuto zastavěné území osady Kunov.

Nadregionální ÚSES - biokoridory

NATURA 2000 - PTAČÍ OBLAST - JEV 35

Kód kú

Základní charakteristika

K 86

K 86

12,441

MB

K 95

K 95

13,201

MH

Kraj Moravskoslezský

Základní charakteristika Směřuje z CHKO Jeseníky krátce přes severozápadní část řešeného území do údolí Opavy mezi Vrbnem pod Pradědem a Karlovicemi, kde se napojuje na mezofilní bučinnou osu NRBK K 87. Lokalizace trasy, částečně převzatá z ÚPD obcí, vyplývá z c e l k o v ě poměrně značné variability možností trasování. Cílové ekosystémy – mezofilní bučinné. Směřuje z NRBC 67 Cvilín přes údolí Opavy do Polska, odtud dále k Hněvošicím a severní částí řešeného území k NRBC 90 Dařanec. Lokalizace trasy, z velké části převzatá z ÚPN VÚC okresu Opava a ÚPD obcí, vyplývá z celkově poměrně značné variability možností trasování.

STRANA

24


Kód (ZÚR MSK)

Kód (dle ÚTP ÚSES) Délka (km)

K 96

K 96

85,877

K 96

K 96

81,159

K 96

K 96

14,083

K 102

K 102

21,003

Typ osy

Základní charakteristika

Propojuje ve vazbě na tok Opavy severní části řešeného území NRBC 20 Ptačí hora-Údolí Opavy a vodní osu NRBK K 100. V Jednoznačná lokalizace většiny trasy je dána bezprostřední vazbou na vodní prostředí v jediném korytě Opavy. Cílové ekosystémy mezofilní hájové. Je vedena údolní nivou Opavy v zásadě souběžně s vodní osou NRBK K 96 mezi NRBC 20 Ptačí hora-Údolí Opavy a nivní osou NRBK K 100. Lokalizace trasy od NRBC 20 Ptačí hora-Údolí Opavy N po Velké Hoštice je dána bezprostřední vazbou na vodní osu NRBK. Lokalizace ve směru od Velkých Hoštic po napojení na nivní osu NRBK K 100 byla vybrána z několika r o v n o c e n n ý c h možností trasování. Cílové ekosystémy – nivní. Propojuje v severozápadní části řešeného území mezofilní bučinnou osu NRBK K 102 a NRBC 67 Cvilín. Lokalizace z á k l a d n í trasy, částečně převzaté z KPÚ Zátor, ÚPN VÚC Jeseníky a ÚPD obcí, MB(MH) vyplývá z celkově poměrně značné variability možností trasování. Oproti ÚTP R+NR ÚSES lze předpokládat v celé délce osy NRBK spíše její mezofilní bučinný charakter. Cílové ekosystémy - mezofilní bučinné, příp. mezofilní hájové. Propojuje v západní části řešeného území východně až jižně od Bruntálu NRBC 20 Ptačí hora-Údolí Opavy a mezofilní bučinnou osu NRBK K 88. Lokalizace základní trasy, většinou převzatá z ÚPN MB VÚC Jeseníky a částečně i z ÚPD obcí, vyplývá z celkově poměrně značné variability možností trasování. Cílové ekosystémy - mezofilní bučinné.


Ozn. VPO

Kód (dle ÚTP ÚSES)

500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510

RK 919 RK 919 RK 917 RK 918 RK 916 RK 915 RK 914 RK 920 RK 921 RK 922 RK 922

Cílové ekosystémy mezofilní bučinné, mezofilní hájové mezofilní bučinné, mezofilní hájové mezofilní hájové, mezofilní bučinné hygrofilní mezofilní bučinné, mezofilní hájové mezofilní bučinné, mezofilní hájové mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné, hygrofilní mezofilní bučinné, hygrofilní

Při upřesňování vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES v rámci ÚP dotčených obcí se požaduje dodržet alespoň minimální prostorové parametry biocenter a biokoridorů ve smyslu platných metodik pro vymezování ÚSES: – cca 1 000 ha pro NRBC; – cca 10 – 40 ha pro RBC (podle cílového typu ekosystému); – cca 40 m pro NRBK; – cca 40 m pro RBK. Při upřesňování vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES v ÚP koordinovat řešení s vymezením na navazujícím území sousedních obcí a ORP.

Regionální ÚSES - Biocentra Kód (ZÚR MSK) 105 106 107

BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA – JEV 41 Název (dle ZÚR MSK)

Kód (dle ÚTP ÚSES)

Název ( d l e ÚTP ÚSES)

Cílové ekosystémy

Bor-Bouře Brantická niva Brumovická niva

--413

--Brumovický mlýn

mezofilní hájové, hygrofilní lesní nivní, vodní nivní, vodní

140 144

Hraniční Karlovice

-351

-Karlovice

mezofilní bučinné mezofilní bučinné

150 160

Kostelecká niva Lichnovské

1553 --

Guntramovice --

nivní, vodní mezofilní bučinné

171 185 192 254 256

Mezi Purkarticemi Nad Branticemi Osoblažský les Údolí Osoblahy Údolí Tróje

1551 -420 419 --

Pod Milířem -Městský les Údolí Osoblahy --

mezofilní bučinné mezofilní bučinné hygrofilní lesní mezofilní hájové mezofilní hájové

257 263 271

V Zátorském lese Velký Tetřev Vysoká

1552 415 421

Loučky Velký Tetřev Vysoká

mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné, mezofilní hájové

Regionální ÚSES - Biokoridory

Podklady: Poskytovatel údajů – Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v.v.i. Praha - Zbraslav Třída ochrany I - bonitně nejcennější půdy, v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně liniové stavby zásadního významu. Třída ochrany II – zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Třída ochrany III – půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstavbu. Třída ochrany IV – půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Třída ochrany V – půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro

STRANA

25


zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější zemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Zemědělská půda I. a II. tř. ochrany je zobrazena ve výkresu B.2.

II.4.2. Podklady pro vyhodnocení soudržnosti společenství obyvatel V této podkapitole jsou soustředěna data, významná pro vyhodnocení jednoho z pilířů udržitelného rozvoje území - soudržnosti společenství obyvatel (vyhodnocení je součástí B. Rozbor udržitelného rozvoje území). Metodický přístup je ovlivněn: – prohlubující se mírou poznání jednotlivých tematických okruhů a pilířů v rámci samotných ÚAP, odbornou diskuzí o ÚAP. – změnami v podkladech, datové základně (to se týká zejména metodických změn ve sčítání v roce 2011 (ČSÚ) a v rámci úřadů práce – MPSV ČR- změny vykazování nezaměstnanosti) Podkapitola obsahuje demografické údaje zjištěné vlastním šetřením a analýzou dat ČSÚ II.4.2.1.Sociodemografické podmínky a) Aktualizace – metodický přístup Pilíř soudržnost společenství obyvatel území odráží především dva tematické okruhy - sociodemografické podmínky území a bydlení. Obyvatelstvo, jeho bydlení a zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území), tvoří vzájemně silně propojený systém osídlení, který se na základě vnějších a vnitřních vlivů neustále vyvíjí a je příčinou antropogenní transformace krajiny - rostoucí urbanizace. Krajina v ČR je na naprosté většině území antropogenně transformována. Většinou zemědělstvím a lesním hospodářstvím, v některých regionech však nabývá charakteru silně urbanizované a průmyslové krajiny (OstravskoKarvinsko) – ale i např. Krnov a okolí). Sociální soudržnost obyvatel území úzce souvisí s hospodářským rozvojem území. Zjištěná vyhodnocení jsou tedy významná pro oba pilíře udržitelného rozvoje území, protože jednoznačná hranice oddělující funkčně oba pilíře neexistuje a oba pilíře se významně ve výsledku ovlivňují a doplňují. Základním ukazatelem sociodemografických změn v území je vývoj počtu obyvatel. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obcí je obvykle považována nabídka atraktivních pracovních příležitostí v obci a širším regionu (hospodářské podmínky regionu pohybu za prací). Z ostatních faktorů je to především vlastní vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, rekreační podmínky. Životní prostředí a rekreační podmínky území (jejich percepce) přitom hrají stále významnější roli. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se tak promítají do migrační atraktivity území (atraktivity bydlení, kterou nakonec velmi dobře vyjadřuje úroveň cen - prodejnost nemovitostí pro bydlení). Cílem této kapitoly je přiměřené poznání změn demografických a sociálně ekonomických podmínek území SO ORP (vznik účelného podkladu pro zpřesnění územně plánovací koncepce rozvoje obcí SO ORP) a vybilancovaného podkladu pro navazující stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel. Právě v širším rámci


SO ORP je vyváženost dílčích analýz předpokladem reálnosti jakékoliv prognózy. V rámci jednotlivých územních plánů je velmi obtížné hodnotit pravděpodobný budoucí vývoj obcí. Na tuto prognózu by měla v územních plánech navazovat bilance potřeb bytové výstavby a její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení. Z prognózy je tak vycházeno při stanovení potřeby – optimálního rozsahu návrhu nových ploch pro zástavbu, technickou infrastrukturu a sociální vybavenost. Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází z textu stavebního zákona – znění § 55 odst. 3 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.“ Uvedený paragraf hovoří o změně územního plánu, je však logické, že ani výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu by neměl být proveden bez adekvátního odborného zdůvodnění - výhledové bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro období předpokládané účinnosti územního plánu. Tato kvantifikace by měla podstatně ovlivnit budoucí návrhy nových ploch pro bydlení a zhoršující urbanistickou ekonomii využití území. Kvantifikace do značné míry tak nahrazuje absenci účinných ekonomických nástrojů regulujících využití území. Hlavní cíl:

– vytvořit podklad pro hodnocení soudržnosti obyvatel území jednotlivých obcí. Z uvedeného důvodu je nezbytná přiměřená analýza demografických podmínek území a jejich změn: o zhodnotit vývoj počtu obyvatel a věkové struktury. o zhodnotit občanskou vybavenost obce a vazby na okolí (zejména procesy suburbanizace – tj. přesunu obyvatel měst do jejích zázemí). o zhodnotit sociálně demografická specifika obcí a regionů, promítající se do soudržnosti obyvatel. o zhodnotit možnosti vývoje počtu obyvatel obcí SO ORP během cca 15 let (v územním plánu obce by měla být prognóza dále zpřesněna, prognóza slouží jako podklad pro reálnou bilanci bydlení v území a následně i stanovení potřeby ploch pro bydlení). Dostupná data: Definitivní data ze sčítání 2011, předběžná data ze sčítání 2011, evidence obyvatel obcí, průběžná evidence obyvatel obcí podle ČSÚ – nejnovější data z roku 2015, eventuálně začátku roku 2016. Kvalita dat a jejich změny: V současnosti jsou k dispozici 4 různé druhy údajů o vývoji počtu obyvatel: – průběžná evidence obyvatel ČSÚ (korigovaná podle výsledků sčítání, zpracování bilance ČSÚ je založené na jiných dokladech než evidence obyvatel obcí, vedená podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, v platném znění. – průběžné evidence obyvatel obcí (ministerstvo vnitra ČR - tzv. centrální evidence obyvatel) – evidence obyvatel ČSÚ ze sčítání r.2011 (definitivní výsledky podle obvyklého pobytu) – evidence obyvatel ČSÚ ze sčítání r.2011 (předběžné výsledky podle trvalého bydliště)

STRANA

26


Průběžná evidence obyvatel ČSÚ a evidence obcí (ministerstva vnitra ČR) vykazují mírné rozdíly, které jsou předmětem dlouhodobých sporů. Zásadní je skutečnost, že počet obyvatel obce je nejvýznamnějším parametrem rozpočtového určení daní. Tj. počet obyvatel je většinou rozhodující pro daňové příjmy obcí. Diference údajů o počtu obyvatel v rozsahu 1-3% u obou evidencí je běžná a vyplývá především z metodických rozdílů obou druhů evidence obyvatel (legislativního prostředí determinujícího evidenci obyvatel). Dlouhodobě je cílem ČSÚ odstranění těchto diferencí, toto se však daří pouze velmi omezeně. Obecně je nutno říci, že data o obyvatelstvu i přes tato omezení jsou, většinou nadprůměrně kvalitní ve srovnání s jinými typy a zdroji dat, evidencí – například bytů a zejména objektů druhého bydlení či rekreačních kapacit. V zásadě platí, že data o soudržnosti obyvatel jsou rozsáhlejší a kvalitnější než data o hospodářských podmínkách území a podmínkách životního prostředí. Údaje o počtu obyvatel podle evidovaného (trvalého) bydlení (v současnosti místa pobytu), dlouhodobě ztrácela svou vypovídací schopnost. Příčin je celá řada (rostoucího bydlení mimo byty, vyšší mobility obyvatel a klesající přesnosti vlastní evidence). Poslední sčítání v r. 2011 proto zahájilo přechod od evidence podle formálního administrativně evidovaného místa, pobytu k deklarovanému obvyklému pobytu obyvatel (přitom jedním z hlavních impulsů změny byly i požadavky Eurostatu). Místo obvyklého pobytu je definováno (podle ČSÚ) jako místo, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti. Pro zahrnutí osoby do obvykle bydlícího obyvatelstva České republiky je rozhodující kritérium 12 měsíců pobytu na území ČR, příp. úmysl dlouhodobého pobytu. Pro odvození místa obvyklého pobytu osoby byla určující deklarace na sčítacím formuláři týkající se faktického bydliště osoby (bez ohledu na místo trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu). Vyhodnocovány byly i další informace o faktickém bydlišti před rokem, údaje o místě trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu, a místě sečtení. Charakteristiky obyvatel podle administrativně evidovaného = trvalého bydliště a povolení k přechodnému pobytu cizinců byly podkladem pouze pro předběžné výsledky sčítání, podle deklarovaného obvyklého pobytu (bydliště) pak pro definitivní výsledky sčítání. U většiny obcí SO ORP Krnov i Moravskoslezského kraje je obvyklý počet obyvatel podle definitivních dat nižší, než podle předběžných výsledků. Rozdíl v rámci celého SO ORP Krnov je více než -4% (viz další text). U některých, zejména obcí s výraznou rekreační funkcí, je potřeba vnímat, že počet přítomných obyvatel výrazně kolísá v čase (například podle průběhu rekreační sezóny). V případě evidence obyvatel obcí je nutno v současnosti vzít v úvahu i další skutečnost, že počet obyvatel, kteří nemají trvalé bydliště v bytech, již dosahuje několik procent z celkového počtu obyvatel obcí, zejména pak větších měst. V minulosti byl jejich podíl obvykle menší než 1%. Tito lidé mají trvalé bydliště obvykle hlášeno na adrese radnice a zkreslují tak pohled na rozmístění obyvatel na území obcí (v jednotlivých částech obce, základních sídelních jednotkách). Tuto skutečnost je nezbytné vnímat především při zpracování územních plánů větších měst. Místem trvalého pobytu přitom může být také adresa objektu určeného k bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním.


– bydlení v pronájmu bez nájemní smlouvy (majitelé bytů mají obavy z důsledků formalizace

– – – – – –

trvalého bydliště – horších podmínek ukončení nájemního vztahu, pronájem na černo je výhodnější i z hlediska daňového) trvalé bydlení neposkytují často ani ubytovny či jiná ubytovací zařízení občané, pro které je to výhodné z hlediska sociálních dávek (partneři formálně svobodných matek, ale i např. studenti) vyhýbání se exekuci bezdomovci - tvoří obvykle menšinu v rámci této skupiny lidé v zahraničí – tvoří výraznou menšinu do 10%, jedná se však obvykle o mladé lidi obyvatelé bydlící v dosud nezkolaudovaných bytech (nedokončených rodinných domech) a jiných prostorách – malá menšina

Interpretace dat: Obecně je přijímán koncept, že pokles počtu obyvatel (zejména na úrovni jednotlivých zemí) je negativní skutečností, mnohdy s dodatkem, že je ho nezbytné řešit migrací. Z hlediska jednotlivých zemí jsou mnohdy uplatňovány tradiční mocensko-politické či zjednodušené ekonomické představy (např. o nemožnosti financování důchodového systému při poklesu počtu obyvatel). Na úrovni obcí a regionů je situace mírně odlišná. Pokles počtu obyvatel je ve vybraných obcích a regionech ČR (ale i Evropských zemí) poměrně dlouhodobě realitou. Dopady tohoto poklesu byly a jsou v území různé. Optimálním stavem je mírný růst či alespoň dlouhodobá stagnace počtu obyvatel obcí, tj. vývoj bez výraznějších zvratů. Nadměrný růst či pokles počtu obyvatel vyvolává tlak na občanské vybavení, efektivnost jeho využití či potřebu investic ve vazbě na veřejné zdroje. To se týká především školství (viz situace menších obcí v okolí Prahy). Ve většině obcí však poklesl počet školních dětí, vzhledem k historickým maximům. Na druhé straně klesla průměrná velikost tříd, vzrostl rozsah dělené a speciální výuky, tj. i při poklesu počtu dětí jsou školy často přiměřeně využité. Výrazný pokles počtu obyvatel se nakonec promítá i do poklesu tržních cen nemovitostí (viz nízké ceny starších bytů na Karvinsku, Osoblažsku, ale i blízkém Bruntálsku). Vývoj věkové struktury obyvatel je pod obecným tlakem stárnutí populace v celé ČR a to v dlouhodobém trendu, podobně z dlouhodobého pohledu je pravděpodobný pokles počtu obyvatel ČR. Krátkodobé zlepšení demografického vývoje po r. 2000 bylo prvotně zapříčiněno vychýlenou věkovou strukturou a makroekonomickým vývojem (vysoké kladné saldo migrace ze zahraniční), nikoliv výraznější změnou populačního klimatu. Přesnost prognózy (projekce) počtu obyvatel na úrovni obcí je ovlivněna zejména velikosti obce a faktory migrace. Opomenutí migrace jako dominantního faktoru pro vývoj počtu obyvatel na úrovni obcí i SO ORP je zásadním nedostatkem z hlediska potřeb územního plánování (to omezuje například i využitelnost některých prognóz na úrovni kraje). ČSÚ (r. 2013) ve své poslední projekci počtu obyvatel do roku 2101 pracuje s migrací, podobně i na začátku roku 2014 byla zveřejněna projekce pro Moravskoslezský kraj, uvažující s migrací a celkovým poklesem počtu obyvatel v kraji o 20% (v dlouhodobém výhledu do roku 2051). Tento pokles je nejvyšší ve srovnání s jinými kraji ČR, při průměru poklesu v rámci celé ČR o 5%.

Důvody hlášení se k trvalému pobytu na městském (obecním) úřadě je možné odhadovat:

STRANA

27


Tab. 1. Vývoj počtu obyvatel v ČR (zdroj: ČSÚ) Rok

1)

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Střední stav obyvatelstva 10 224 192 10 200 774 10 201 651 10 206 923 10 234 092 10 266 646 10 322 689 10 429 692 10 491 492 10 517 247 10 496 672 10 509 286 10 510 719 10 524 783 10 542 942

Přirozený přírůstek -17 040 -15 457 -17 603 -9 513 -5 727 1 390 9 996 14 622 10 927 10 309 1 825 387 -2 409 4 195 -409

Přistěhovalí 12 918 44 679 60 015 53 453 60 294 68 183 104 445 77 817 39 973 30 515 22 590 30 298 29 579 41 625 34 922

Vystěhovalí 21 469 32 389 34 226 34 818 24 065 33 463 20 500 6 027 11 629 14 867 5 701 20 005 30 876 19 964 18 945

Přírůstek stěhováním -8 551 12 290 25 789 18 635 36 229 34 720 83 945 71 790 28 344 15 648 16 889 10 293 -1 297 21 661 15 977

Celkový přírůstek -25 591 -3 167 8 186 9 122 30 502 36 110 93 941 86 412 39 271 25 957 18 714 10 680 -3 706 25 856 15 568

Dále je také potřeba vnímat rozdíl mezi územně plánovacími a jinými typy prognóz (projekcí). Územně plánovací prognózy jsou většinou „optimističtější“. Podrobné projekce se v minulosti zpracovávaly maximálně na úroveň okresů a jsou poměrně pracné. Územně plánovací prognóza v rámci ÚAP je tak chápána jako vybilancovaný expertní odhad, založený zejména na znalosti území obcí, vazeb v rámci regionu. Krátkodobé zlepšení demografického vývoje v ČR po r. 2000 bylo zapříčiněno vychýlenou věkovou strukturou (viz přírůstek přirozenou měnou po r. 2006) a makroekonomickým vývojem (vysoké kladné saldo migrace se zahraničním), nikoliv výraznější změnou populačního klimatu (růstem úhrnné plodnosti žen). Z následující tabulky je patrné výrazné kolísání salda migrace i přirozeného přírůstku (úbytku počtu obyvatel). Zatímco migrace na úrovni ČR je v posledních letech prakticky neprognózovatelná, u vývoje přirozenou měnou je nezbytné očekávat úbytky počtu obyvatel. Mírný růst počtu obyvatel ČR jako celku je příznivou skutečností, do značné míry stabilizující i situaci v Moravskoslezském (MS) kraji a řešeném území. Do regionu přicházejí zejména tradiční migranti (Slovensko) a z kulturně blízkých regionů (Ukrajina). Bez jejich přistěhovalectví by byl úbytek počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji ještě výraznější (viz další tabulka). Od r. 2001 do r. 2015 poklesl počet obyvatel v kraji o cca 48 tis., zatímco počet obyvatel SO ORP Krnov poklesnul o cca 2,3 tis. obyvatel. Vývoj v posledních letech vykazuje tendencí k dalšímu poklesu. Tab. 2. Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a SO ORP (zdroj: ČSÚ, k 31.12.) územní jednotka 2001 2005 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 10206436 10251079 10532770 10505445 10516125 10512419 10538275 10553843 MS kraj 1261503 1250769 1243220 1230613 1226602 1221832 1217676 1213311 SO ORP: Bílovec 25 863 25 778 25 953 25 958 25 873 25 885 25 809 25 716 Bohumín 34 699 34 529 34 776 34 121 34 051 34 037 33 910 33 719 Bruntál 39 542 39 049 38 667 38 235 38 013 37 786 37 522 37 193 Český Těšín 27 351 26 987 26 592 26 310 26 300 26 210 26 179 26 089 Frenštát p R. 18 765 18 793 19 157 19 079 19 120 19 135 19 226 19 303 Frýdek-Místek 108 428 108 767 110 279 110 128 110 532 110 645 110 981 111 266 Frýdlant n.O. 22 067 22 449 23 498 23 698 23 941 24 062 24 355 24 452


územní jednotka 2001 2005 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 10206436 10251079 10532770 10505445 10516125 10512419 10538275 10553843 MS kraj 1261503 1250769 1243220 1230613 1226602 1221832 1217676 1213311 SO ORP: Havířov 99 589 98 732 96 839 93 319 92 319 91 151 90 107 89 271 Hlučín 39 789 39 608 40 252 40 178 40 224 40 284 40 247 40 385 Jablunkov 22 574 22 505 22 572 22 634 22 711 22 773 22 779 22 677 Karviná 74 808 74 193 71 692 69 999 69 158 68 249 67 414 66 569 Kopřivnice 41 782 41 535 41 478 41 408 41 256 41 209 41 090 41 061 Kravaře 20 802 21 069 21 368 21 293 21 324 21 280 21 353 21 251 Krnov 43 173 42 598 42 207 41 816 41 680 41 370 41 145 40 814 Nový Jičín 48 404 48 178 48 510 48 345 48 410 48 453 48 483 48 584 Odry 17 688 17 551 17 426 17 432 17 301 17 217 17 116 17 098 Opava 102 876 101 865 101 646 101 874 101 758 101 750 101 661 101 646 Orlová 43 327 42 219 40 513 39 326 39 091 38 693 38 335 37 870 Ostrava 342 310 337 752 333 579 329 961 328 323 326 874 325 640 324 311 Rýmařov 17 270 16 896 16 495 16 278 16 180 16 016 15 906 15 711 Třinec 56 151 55 605 55 751 55 393 55 264 55 057 54 872 54 865 Vítkov 14 245 14 111 13 970 13 828 13 773 13 696 13 546 13 460

Relativní vývoj počtu obyvatel v jednotlivých SO ORP Moravskoslezského kraje je značně diferencovaný. Pouze SO ORP Frýdlant n. O. vykazuje výraznější růst počtu obyvatel, než průměr ČR. SO ORP Krnov byl (r. 2015) na 7. nejhorší pozici (v rámci kraje). Uvedený vývoj SO ORP Krnov je možno hodnotit jednoznačně jako nepříznivý, nikoliv však kritický. Nebezpečná rychlost poklesu počtu obyvatel se projevuje u SO ORP Havířov, Karviná, Orlová a částečně i blízkého Rýmařova (zde je však pokles v rekreačně atraktivním území, s výhledem transformace obytných funkcí, nikoliv jejich zániku). Tab. 3. Relativní vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a SO ORP (zdroj: ČSÚ) Územní jednotka ČR MS kraj Z toho SO ORP: Frýdlant n. O. Frenštát p. R. Frýdek-Místek Kravaře Hlučín Jablunkov Nový Jičín Bílovec Opava Kopřivnice Třinec Bohumín Odry Český Těšín Ostrava Krnov Vítkov Bruntál Rýmařov Havířov

2001 100,0% 100,0%

2005 100,4% 99,1%

2010 103,2% 98,6%

2011 102,9% 97,6%

2012 103,0% 97,2%

2013 103,0% 96,9%

2014 103,3% 96,5%

2015 103,4% 96,2%

100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

101,7% 100,1% 100,3% 101,3% 99,5% 99,7% 99,5% 99,7% 99,0% 99,4% 99,0% 99,5% 99,2% 98,7% 98,7% 98,7% 99,1% 98,8% 97,8% 99,1%

106,5% 102,1% 101,7% 102,7% 101,2% 100,0% 100,2% 100,3% 98,8% 99,3% 99,3% 100,2% 98,5% 97,2% 97,4% 97,8% 98,1% 97,8% 95,5% 97,2%

107,4% 101,7% 101,6% 102,4% 101,0% 100,3% 99,9% 100,4% 99,0% 99,1% 98,7% 98,3% 98,6% 96,2% 96,4% 96,9% 97,1% 96,7% 94,3% 93,7%

108,5% 101,9% 101,9% 102,5% 101,1% 100,6% 100,0% 100,0% 98,9% 98,7% 98,4% 98,1% 97,8% 96,2% 95,9% 96,5% 96,7% 96,1% 93,7% 92,7%

109,0% 102,0% 102,0% 102,3% 101,2% 100,9% 100,1% 100,1% 98,9% 98,6% 98,1% 98,1% 97,3% 95,8% 95,5% 95,8% 96,1% 95,6% 92,7% 91,5%

110,4% 102,5% 102,4% 102,6% 101,2% 100,9% 100,2% 99,8% 98,8% 98,3% 97,7% 97,7% 96,8% 95,7% 95,1% 95,3% 95,1% 94,9% 92,1% 90,5%

110,8% 102,9% 102,6% 102,2% 101,5% 100,5% 100,4% 99,4% 98,8% 98,3% 97,7% 97,2% 96,7% 95,4% 94,7% 94,5% 94,5% 94,1% 91,0% 89,6%

STRANA

28


Územní jednotka ČR MS kraj Z toho SO ORP: Karviná Orlová

2001 100,0% 100,0%

2005 100,4% 99,1%

2010 103,2% 98,6%

2011 102,9% 97,6%

2012 103,0% 97,2%

2013 103,0% 96,9%

2014 103,3% 96,5%

2015 103,4% 96,2%

100,0% 100,0%

99,2% 97,4%

95,8% 93,5%

93,6% 90,8%

92,4% 90,2%

91,2% 89,3%

90,1% 88,5%

89,0% 87,4%

Z hlediska územního plánování mají poměrně značný význam prognózy vývoje počtu obyvatel obcí, zreálňující potřebu stavebních pozemků, kapacit infrastruktury, vybavení obcí. Přesnost prognózy (projekce) počtu obyvatel na úrovni obcí je ovlivněna zejména velikosti obce a faktory migrace. Opomenutí migrace jako dominantního faktoru pro vývoj počtu obyvatel na úrovni obcí i SO ORP je zásadním nedostatkem z hlediska potřeb územního plánování (to omezuje například i využitelnost některých prognóz na úrovni kraje). ČSÚ (r. 2013) ve své poslední projekci počtu obyvatel do roku 2101 pracuje s migrací. Podobně i na začátku roku 2014 byla zveřejněna projekce pro Moravskoslezský kraj, uvažující s migrací a celkovým poklesem počtu obyvatel v kraji o 20% (do roku 2051). Tento pokles je nejvyšší ve srovnání s jinými kraji ČR, při průměru poklesu v rámci celé ČR o 5%. Dále je potřeba vnímat rozdíl mezi územně plánovacími a jinými typy prognóz (projekcí). Územně plánovací prognózy jsou většinou „optimističtější“. Podrobné projekce ČSÚ zpracovával maximálně na úroveň okresů a jsou i poměrně pracné. Územně plánovací prognóza v rámci ÚAP je tak chápána jako vybilancovaný expertní odhad, založený zejména na znalosti území obcí, vazeb v rámci regionu. Možnosti došetření: Existují zejména u specifik sociálně kulturního života obcí, „image“ obce a to zejména při zpracování vlastních územních plánů (doplnění průzkumů). Důležité jsou zejména při interpretaci mnohých specifik obcí (například věkové struktury obyvatel, volební a občanské angažovanosti obyvatel, tradic). b) Vývoj počtu obyvatel V následující tabulce je provedeno srovnání počtu obyvatel podle definitivních (obvyklého pobytu) a předběžných výsledků sčítání (podle evidence trvalého bydliště) z r. 2011. Cílem tabulky je dokumentace diference výsledků, které na rozdíl od minulých sčítání nejsou dány zpřesněním předběžných výsledků, ale odlišnou metodikou předběžných a definitivních výsledků sčítání. Tab. 4. Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání (zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r. 2011, zeleně a červeně označeny extrémní hodnoty)

ČR MSK SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková

Výsledky sčítání 26.3.2011 Předběžné-podle Definitivní-podle evidovanéhoobvyklého bydliště trvalého bydliště 10 436 560 10 562 214 1 205 833 1 236 028 40 269 42 001 381 422 1 257 1 294 164 144 291 308

Rozdíl obyvatel

relativní odchylka

-125 654 -30 195 -1 732 -41 -37 20 -17

-1,2% -2,5% -4,30% -10,76% -2,94% 12,20% -5,84%


Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

Výsledky sčítání 26.3.2011 Předběžné-podle Definitivní-podle evidovanéhoobvyklého bydliště trvalého bydliště 243 284 351 380 197 212 679 709 552 572 272 313 1 287 1 406 334 338 24 008 24 831 1 040 1 089 434 473 3 459 3 605 1 049 1 110 141 138 132 144 195 213 519 601 904 923 936 973 301 324 1 143 1 195

Rozdíl obyvatel

relativní odchylka

-41 -29 -15 -30 -20 -41 -119 -4 -823 -49 -39 -146 -61 3 -12 -18 -82 -19 -37 -23 -52

-16,87% -8,26% -7,61% -4,42% -3,62% -15,07% -9,25% -1,20% -3,43% -4,71% -8,99% -4,22% -5,82% 2,13% -9,09% -9,23% -15,80% -2,10% -3,95% -7,64% -4,55%

Předběžné výsledky sčítání uvádějí za celý Moravskoslezský kraj počet obyvatel - 1,236 mil., definitivní – 1,206 mil. – rozdíl je tedy cca 30 tis. obyvatel (-2,5%), relativně 2 krát větší procentuální odchylka, než v průměru za ČR (-1,2%). Obvyklý počet obyvatel (tj. blížící se pojetí „fakticky přítomného“ obyvatelstva) je v ČR v „průměru“ mírně nižší než podle „formální“ evidence trvalého bydliště. Situace v jednotlivých územních jednotkách, zejména obcích, se však výrazně, z hlediska relativní velikosti i absolutního znaménka odchylek, odlišují. V rámci celého SO ORP Krnov je rozdíl cca 1,7 tis. obyvatel, tj. blíží se -4,3%, což je ve srovnání s jinými SO ORP v rámci MS kraje hodnota výrazně nadprůměrná. I z absolutního pohledu, se jedná o poměrně značné číslo, z relativního pohledu je pak odchylka několikanásobně vyšší než v průměru za ČR (-1,2%). V rámci jednotlivých obcí je patrné, že nejvyšší relativní zápornou diferenci mezi předběžnými a definitivními počty obyvatel vykazují malé obce Dívčí Hrad (-16,9%) a Slezské Rudoltice (-15,8%), Janov (-15,1%), nejvyšší kladnou odchylku vykazuje Býkov-Láryšov (12,2%, absolutně pouze 20 obyvatel). V následující tabulce jsou uvedeny základní údaje o dlouhodobém vývoji počtu obyvatel obcí SO ORP Krnov, který se promítnul do vývoje celé sídelní struktury území. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obcí v regionu byl v minulosti (v období do I. světové války) nepříznivý, pod tlakem nepříznivých životních podmínek docházelo k migraci z regionu (zejména po r. 1890) i mimo ČR. Důsledky II. světové války znamenaly zásadní tlak na pokles počtu obyvatel.

STRANA

29


Nadprůměrná porodnost byla dlouhodobě zdrojem značných přírůstků obyvatel přirozenou měnou. Příznivě je možno hodnotit i vývoj v období 1991-2001, kdy počet obyvatel v celé ČR poklesl, v SO ORP Krnov rostl. V následujícím desetiletí po r. 2001 již došlo k poklesu počtu obyvatel, pokles o více než 3 tis. obyvatel je z hlediska celého regionu poměrně značný. Tab. 5.a Dlouhodobý vývoj počtu bydlících obyvatel obcí SO ORP Krnov SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

1869 61 196 2 020 1 659 413 663 1 139 2 768 574 5 751 1 996 1 625 3 168 1 137 10 644 2 283 2 611 6 335 3 682 1 327 1 246 555 1 976 3 179 1 013 1 973 1 459

1880 65 052 2 006 1 726 430 701 1 112 2 663 601 5 307 1 794 1 615 3 310 1 158 14 247 2 314 2 737 6 371 4 012 1 320 1 217 580 2 064 3 131 1 100 2 016 1 520

1890 65 794 1 963 1 759 425 746 1 045 2 390 557 4 941 1 750 1 517 3 105 1 143 17 502 2 367 2 447 6 230 3 622 1 301 1 142 531 1 936 2 783 1 232 1 793 1 567

1900 62 978 1 825 1 598 406 627 959 2 393 502 4 538 1 600 1 394 3 003 1 118 18 399 2 253 2 391 5 404 3 199 1 169 1 072 497 1 805 2 389 1 304 1 699 1 434

1910 63 240 1 664 1 716 381 670 883 2 266 448 4 199 1 573 1 341 2 863 1 056 20 909 2 267 2 101 5 219 2 853 1 024 943 497 1 718 2 156 1 386 1 573 1 534

1921 61 397 1 624 1 807 391 634 881 2 101 463 3 733 1 530 1 073 2 538 1 001 21 648 2 047 1 898 5 125 2 664 806 924 437 1 667 2 001 1 461 1 379 1 564

1930 64 207 1 508 2 120 366 701 812 2 187 435 3 683 1 492 1 146 2 715 984 24 075 2 320 1 781 5 268 2 383 749 886 427 1 536 2 050 1 720 1 253 1 610


Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

1950 267 467 231 555 1 156 1 050 569 1 113

1961 365 385 295 665 1 304 1 197 552 1 179

1970 306 318 260 755 1 140 914 442 1 014

1980 237 242 246 671 1 110 966 394 1 126

1991 167 174 213 611 984 877 305 1 119

2001 141 147 189 652 971 954 302 1 183

2011 141 132 195 519 904 936 301 1 143

Srovnatelnost definitivních výsledků ze sčítání je limitována: 1869 - obyvatelstvo přítomné civilní 1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné 1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu) 2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) 2011 – obyvatelstvo podle obvyklého bydliště 2016 – průběžná evidence ČSÚ v intercenzálním období – viz další tabulky

V tabulce č. 4. je provedeno vyhodnocení vývoje počtu obyvatel použité pro výsledné hodnocení pilíře soudržnosti obyvatel území. U hodnocení je zvoleno desetileté období (začátek roku 2006 až konec roku 2015), ponecháno je i předchozí hodnocení pro srovnání vývoje).. Zvolené desetileté období zaručuje značnou robustnost údaje, který není ovlivněn pouze krátkodobou náhodnou změnou, především u malých obcí. V posledním sloupci je v rámci expertní korekce hodnocení provedeno zhoršení výsledného hodnocení na horší hodnotu u Dívčího Hradu. Důvodem je výrazně nižší – obvyklý počet obyvatel. Opačná úprava byla provedena u Býkova-Láryšova a nověji u Brantic těžících z „suburbanizační“ polohy u Krnova. Pro hodnocení vývoje byla použita upravená 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MS kraje), která zohledňuje i negativnější vývoj počtu obyvatel v celé ČR v posledních letech (hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj). Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Tab. 6. Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel v období 2004-2013

Tab. 5.b SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha

1950 37 739 703 1 376 240 413 189 415 240 886 493 404 1 576 469 18 956 1 149 915 3 344 563

1961 42 968 673 1 467 253 427 354 601 345 1 130 934 613 1 893 521 21 493 1 186 869 3 497 770

1970 42 098 633 1 394 283 365 308 566 305 978 738 543 1 860 430 22 643 1 158 687 3 237 821

1980 43 758 579 1 200 215 343 310 521 266 856 733 443 1 635 321 25 463 1 082 564 3 407 828

1991 42 676 461 1 110 161 286 226 440 243 678 698 385 1 578 291 25 436 1 049 477 3 580 1 127

2001 43 299 456 1 174 158 294 272 411 236 746 677 346 1 565 347 25 764 1 090 445 3 626 1 153

2011 40 269 381 1 257 164 291 243 351 197 679 552 272 1 287 334 24 008 1 040 434 3 459 1 049

Hodnocení

Změna počtu obyvatel v desetiletém období

1 větší nebo rovno 15%

2

3

4

5

6

7

9% až 14,9%

3% až 8,9%

-3 až 2,9%

-9% až - 3,1%

-15% až -9,1%

menší než -15%

Tab. 7. Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Krnov v desetiletém období (zdroj: ČSÚ, definitivní výsledky sčítání r. 2011, vlastní výpočty) Územní jednotka

SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad

Změna počtu obyvatel 2006-2015 abs.

%

Hodnocení přepočtem

-1 784 -58 129 8 4 36

-4,19% -12,95% 10,42% 5,52% 1,31% 13,90%

5 6 2 3 4 2

Expertní korekce hodnocení 5 6 1 2 4 3

Změna počtu obyvatel 20042013 Expertní ko% rekce hodnocení 5 -3,52% 7 -15,79% 13,91% 2 1 10,14% 4 1,00% 5 1,49%

STRANA

30


Územní jednotka

Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

Změna počtu obyvatel 200 2006-2015 abs.

%

Hodnocení přepočtem

-16 -68 7 -43 -51 -206 5 -1 290 -2 -11 -118 -5 -2 11 35 -106 -80 18 1 18

-4,40% --27,64% 0,99% -6,86% --14,61% --13,78% 1,50% -5,10% -0,19% -2,33% -3,25% -0,44% -1,47% 8,27% 19,66% --16,49% -8,24% 1,92% 0,32% 1,50%

5 7 4 5 6 6 4 5 4 4 5 4 4 3 1 7 5 4 4 4

Expertní korekce hodnocení 5 7 4 5 6 6 4 5 4 4 5 4 4 3 2 7 5 4 4 4

Změna počtu obyvatel 20042013 Expertní ko% rekce hodnocení 5 -4,49% 4,49% 7 -16,67% 16,67% 4 0,56% 6 -10,99% 10,99% 6 -6,44% 6,44% 6 -11,84% 11,84% 3 5,90% 5 -4,82% 4,82% 4 -1,19% 1,19% 2 9,93% 7 -16,20% 16,20% 5 -6,36% 6,36% 4 -1,28% 1,28% 4 0,63% 2 9,98% -19,66% 19,66% 7 7 -18,74% 18,74% 2 11,16% 3 4,43% 3 8,62%


Na vývoj počtu obyvatel v obcích má v současnosti vliv především migrace. Migraci tvoří zejména mladé rodiny, což se promítá i do věkové struktury obyvatel obcí. Celá ČR v období po r.2001 začala vykazovat migrační ní přírůstek (příliv cizinců, cizinců především z kulturně podobných zemí – Slovensko, Ukrajina). Města však většinou vykazují úbytek migrací. Migrační přírůstek realizují ostatní menší, zejména příměstské obce (v nichž žije v ČR asi 30% obyvatel). Vývoj je silně diferencovaný a obyvatele získávají především obce ve výhodných dopravních příměstských polohách, se základní vybaveností a s atraktivním rekreačním zázemím, kvalitním životním a obytným prostředím. Postupně tak vzniknul a urychluje se proces suburbanisuburban zace,, který je však v okolí Krnova slabý, omezeně se dotýká několika obcí – Úvalno, Brantice, Zátor a Býkov-Láryšov. Pokles počtu obyvatel ve městech celé ČR (mnohdy i přes poměrně značný přírůstek počtu bytů) se stává běžným jevem. Zůstává pouze otázka rozdílné rozdílné rychlosti tohoto poklesu v nejbližších letech. Město Krnov začalo v posledních letech vykazovat značný pokles počtu obyvatel, tento vývoj je determinován zejména stárnutím sídlišť města. Faktory demografického vývoje v ČR – Demografický vývoj v ČR je pod tlakem poklesu počtu obyvatel přirozenou měnou (od r. 1994 do r. 2005 vykazovala ČR úbytky počtu obyvatel přirozenou měnou) a znovu se stává skutečností po roce 2013 a 2015.. Tendencí je tlak na opětovný pokles počtu obyvatel přiropřir zenou měnou, vyplývající jak z nízké úrovně plodnosti žen, tak nerovnoměrnosti a vývoje věkové struktury obyvatel v minulosti. – Kladné saldo migrace se zahraničím kulminovalo v roce 2007 (do ČR se v tomto roce přistěhovalo o 84 tis. obyvatel více, než vystěhovalo), zahraniční zahr migrace byla od r.1991 a ve výhledu bude rozhodujícím faktorem pro vývoj počtu obyvatel v ČR, zejména atraktivních měst a vybraných regionů (např. Prahy, kde podíl cizinců brzy překročí 20%, což však stále „zaostává“ za mnohými západoevropskými městy měst – např. v Bruselu a Curychu překračuje počet cizinců 30%). Dopady v rámci Moravskoslezského kraje jsou spíše omezené. – V těchto podmínkách je pokles počtu obyvatel SO S ORP Krnov jako celku nepříznivou skutečností. V dlouhodobém výhledu bude čelit tlaku na další pokles počtu obyvatel, jehož dominantní příčinou je zejména vývoj migrace. Následující tabulka dokumentuje koncentraci cizinců v Praze a Středočeském kraji. Okres Opava vykazuje velmi malé zastoupení cizinců, největší skupinu představují Slováci. SO ORP Hlučín není tradičním migračním regionem. Tab. 8. Cizinci v ČR, vybraných krajích a okresech (zdroj: ČSÚ, k 31.12.2014) ČR, kraje, OKRESY

c) Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel – shrnutí

ČR Hl. m. Praha Středočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Jihomoravský Moravskoslezský Bruntál

Cizinci celkem

Ukrajina

Slovensko

449 367 166 332 59 860 25 958 18 873 31 878 38 588 23 924 933

104 156 45 533 15 826 5 606 2 343 4 448 9 334 1 200 49

96 222 26 281 17 411 6 576 1 889 4 169 9 821 7 703 315

z toho státní občanství Ruská Něme Vietnam fedecko race 56 609 34 416 19 687 11 277 21 098 3 400 5 403 4 486 1 077 5 275 368 2 250 6 799 2 443 2 489 8 042 1 528 6 846 4 499 1 813 570 4 385 449 387 168 -

Polsko 19 626 2 854 2 692 821 219 1 102 793 5 325 160

STRANA

31


ČR, kraje, OKRESY Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město

Cizinci celkem

Ukrajina

3 505 6 173 1 743 1 612 9 958

140 140 115 102 3 097

z toho státní občanství Ruská Sloven- Vietnam fedesko race 1 312 342 1 827 288 692 343 460 343 3 097 2 901 -

Něme cko

Polsko

-

824 3 327 133 241 640


Tab. 9.3. Bydlení Byty v r. 2011 obvykle obydlené neobydlené 153 89

Dokončené byty (ČSÚ) Objekty individuální rekreace (r. 2014) r. 2014-2015 r. 2006-2015 22 1 6

Obec Brantice

d) Podrobnější údaje za jednotlivé obce

Tab.10.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Brantice (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Brantice (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

Obec Bohušov Tab. 9.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Bohušov (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Bohušov (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

2013 8,2% 10,5% 12,3% 34 34 100% 127,9% 148,9% 4 -

2014 7,4% 9,6% 14,0% 36 36 100% 130,8% 190,1% -

2015 6,1% 8,3% 10,9% 28 28 100% 136,2% 178,2% 1 1

2013 8,2% 10,5% 12,3% 117 119 100% 127,9% 148,9% 4 4

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

2003

446

10

5

21

16

Přirozená měna = narozenízemřelí 5

2004

456

9

2

13

9

2005

467

6

8

10

2006

448

3

4

2007

443

7

2008

453

2009

2015 6,1% 8,3% 10,3% 97 100 100% 136,2% 167,7% 4 4

Tab. 10.2. Vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003

1 218

10

20

34

27

Přirozená měna = narozenízemřelí -10

2004

1 215

15

19

28

27

Tab. 9.2. Vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Vystěhovalí

2014 7,4% 9,6% 11,4% 108 108 100% 130,8% 154,9% 3 3

Saldo migrace

Změna celkem

7

7

-4

1

37

Saldo migrace

Změna celkem

2005

1 212

10

7

50

27

3

23

-3

5

10

2006

1 238

16

7

61

48

9

13

-3

7

4

11

2007

1 260

13

11

55

27

2

28

26

27

-2

-17

-19

2008

1 290

18

13

47

50

5

-3

22

11

15

-1

-4

-5

2009

1 292

11

16

40

23

-5

17

30

4

20

13

3

7

10

2010

1 304

14

16

45

32

-2

13

2

5

6

7

19

-1

-12

-13

2011

1 288

14

11

85

47

3

38

12

440

8

6

16

18

2

-2

0

2012

1 329

10

8

54

33

2

21

11

2010

440

4

6

5

14

-2

-9

-11

2013

1 352

6

9

57

22

-3

35

41

2011

426

3

6

17

17

-3

0

-3

2014

1 384

11

13

37

39

-2

-2

23

2012

423

6

6

9

24

0

-15

-15

2015

14

40

49

-4

-9

32

408

4

8

24

44

-4

-20

-24

2016

1 380 1 367

10

2013 2014

384

5

2

15

17

3

-2

1

Průměr

12

13

49

35

-1

14

18

2015

385 390

9

1

12

15

8

-3

5

Průměr

6

5

14

19

1

-5

-4

2016

Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011


-27

-3

STRANA

32


Tab. 10.3. Bydlení


Tab. 11.3. Bydlení v obci

Byty v r. 2011 obvykle obydlené neobydlené 438 103

Dokončené byty

Objekty individuální rekreace (r. 2014) r. 2014-2015 35 7


r. 2006-2015 36


Obec Čaková

Obec Býkov-Láryšov Tab. 11.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Býkov-Láryšov (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Býkov-Láryšov (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

2013 8,2% 10,5% 18,4% 19 19 100% 127,9% 223,7% -

2014 7,4% 9,6% 17,6% 19 19 100% 130,8% 238,7% -

Tab. 12.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)

2015 6,1% 8,3% 8,3% 9 10 100% 136,2% 136,3% -

Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Čaková (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Čaková (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

Tab. 11. 2. Vývoj počtu obyvatel obce Býkov-Láryšov (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)

2013 8,2% 10,5% 16,1% 34 34 100% 127,9% 195,4% -

2014 7,4% 9,6% 14,3% 31 32 100% 130,8% 193,8% -

2015 6,1% 8,3% 12,4% 27 29 100% 136,2% 203,5% 1 1

Tab. 12.2. Vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003

157

4

3

1

11


2004

148

4

6

8

7

-2

1

-1

2004

300

2

5

4

2005

147

4

2

4

8

2

-4

-2

2005

298

3

1

13

8

2

5

7

2006

145

2

1

6

2

1

4

5

2006

305

2

3

10

11

-1

-1

-2

2007

150

2

1

7

9

1

-2

-1

2007

303

3

1

11

8

2

3

5

2008

149

4

2

3

8

2

-5

-3

2008

308

4

7

9

6

-3

3

0

2009

146

2

0

11

8

2

3

5

2009

308

5

7

3

2

-2

1

-1

2010

151

3

0

6

10

3

-4

-1

2010

307

2

1

7

6

1

1

2

2011

144

2

2

15

5

0

10

10

2011

308

5

5

5

10

0

-5

-5

2012

154

2

1

14

4

1

10

11

2012

303

5

3

8

8

2

0

2

2013

165

2

2

10

12

0

-2

-2

2013

305

1

2

10

11

-1

-1

-2

2014

163

4

1

9

14

3

-5

-2

2014

303

4

6

9

3

-2

6

4

2015

161 153

1

3

5

11

-2

-6

-8

2015

307 309

4

1

8

9

3

-1

2

Průměr

3

Průměr

3

3

8

7

0

1

1

2016

Saldo migrace

Změna celkem

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

-10

-9

2003

297

2

3

10

6


3

-3

2016 2

8

8


1

0

1 -6


Saldo migrace

Změna celkem

4

3

1

-2

-1

STRANA

33






Dokončené byty (ČSÚ)



r. 2006-2015 5

Obec Dívčí Hrad


Obec Heřmanovice

Tab. 13.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Dívčí Hrad (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Dívčí Hrad (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

2013 8,2% 10,5% 18,5% 35 35 100% 127,9% 224,6% 1 1


2014 7,4% 9,6% 16,4% 31 31 100% 130,8% 222,6% -

2015 6,1% 8,3% 11,1% 21 23 100% 136,2% 181,7% -

Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Heřmanovice (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Heřmanovice (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD


2013 8,2% 10,5% 16,7% 43 45 100% 127,9% 202,2% 2 2

2014 7,4% 9,6% 16,1% 41 44 100% 130,8% 219,0% -

2015 6,1% 8,3% 14,6% 37 37 100% 136,2% 238,3% -


Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003

260

1

4

30

19


2004

268

2

2

17

14

0

3

3

2004

379

2

3

0

2005

271

3

3

11

23

0

-12

-12

2005

364

5

5

6

6

0

0

0

2006

259

5

3

28

11

2

17

19

2006

364

2

3

4

14

-1

-10

-11

2007

278

3

2

14

27

1

-13

-12

2007

353

1

2

14

10

-1

4

3

2008

266

3

3

18

13

0

5

5

2008

356

5

4

2

10

1

-8

-7

2009

271

2

1

11

11

1

0

1

2009

349

4

4

13

9

0

4

4

2010

272

9

4

4

6

5

-2

3

2010

353

2

7

13

8

-5

5

0

2011

284

1

1

3

13

0

-10

-10

2011

384

5

7

6

17

-2

-11

-13

2012

274

3

3

2

5

0

-3

-3

2012

371

3

5

4

12

-2

-8

-10

2013

271

2

2

7

6

0

1

1

2013

361

3

4

16

14

-1

2

1

2014

272

3

2

6

11

1

-5

-4

2014

362

3

6

4

12

-3

-8

-11

2015

268 295

5

5

34

7

0

27

27

2015

351 348

2

3

6

8

-1

-2

-3

Průměr

3

Průměr

3

4

7

12

-1

-5

-6

2016

Saldo migrace

Změna celkem

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

11

8

2003

395

3

3

0

16


14

-1

2016 3

14

13


0

1

1 9


Saldo migrace

Změna celkem

-16

-16

-14

-15

31

STRANA

34









r. 2006-2015 6

Obec Hlinka


Obec Holčovice

Tab. 15.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Hlinka (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Hlinka (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

2013 8,2% 10,5% 34,3% 48 48 100% 127,9% 415,9% -


2014 7,4% 9,6% 24,6% 33 35 100% 130,8% 334,1% -

2015 6,1% 8,3% 32,1% 43 44 100% 136,2% 524,9% -

Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Holčovice (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Holčovice (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD


2013 8,2% 10,5% 13,5% 70 75 100% 127,9% 163,6% 10 1

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003

240

2

5

6

9

2004

234

4

1

16

7

3

9

2005

246

5

5

7

7

0

0

0

2005

708

3

8

29

2006

246

2

4

5

4

-2

1

-1

2006

708

7

12

31

2007

245

2

1

10

11

1

-1

0

2007

707

7

12

2008

245

3

2

5

11

1

-6

-5

2008

716

8

2009

240

1

6

6

5

-5

1

-4

2009

704

2010

236

4

0

14

21

4

-7

-3

2010

2011

223

3

4

8

16

-1

-8

-9

2012

214

3

4

2

16

-1

-14

2013

199

1

6

14

13

-5

2014

195

1

5

8

15

-4

2015

184 178

2

4

8

12

-2

-4

Saldo migrace

Změna celkem

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

-3

-6

2003

725

6

8

15

23


12

2004

715

3

8

14

16

Průměr

3

Saldo migrace

Změna celkem

-8

-10

-5

-2

-7

24

-5

5

0

27

-5

4

-1

36

22

-5

14

9

11

28

37

-3

-9

-12

3

5

28

16

-2

12

10

714

4

8

20

21

-4

-1

-5

2011

713

6

6

18

15

0

3

3

-15

2012

716

5

7

21

35

-2

-14

-16

1

-4

2013

700

4

4

36

17

0

19

19

-7

-11

2014

719

2

6

40

39

-4

1

-3

-6

2015

716 715

8

8

20

21

0

-1

-1

Průměr

5

8

26

24

-3

2

-1

2016 4

8

11


2015 6,1% 8,3% 11,0% 55 56 100% 136,2% 180,3% -

Tab. 16.2. Vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozená měna = narozenízemřelí -3

2016

2014 7,4% 9,6% 13,4% 67 71 100% 130,8% 182,2% 1 1

-1

-3

-4 -10


4

STRANA

35









r. 2006-2015 28

Obec Hošťálkovy


Obec Janov

Tab. 17.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Hošťálkovy (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Hošťálkovy (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

2013 8,2% 10,5% 15,5% 68 73 100% 127,9% 188,3% 6 -


2014 7,4% 9,6% 14,3% 62 64 100% 130,8% 193,8% -

2015 6,1% 8,3% 9,4% 41 43 100% 136,2% 154,5% 1 1

Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Janov (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Janov (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD


2013 8,2% 10,5% 18,0% 38 38 100% 127,9% 218,4% -

2014 7,4% 9,6% 10,8% 22 22 100% 130,8% 146,3% 1 1

2015 6,1% 8,3% 7,8% 16 17 100% 136,2% 128,3% 8 -


Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003

664

5

6

7

15


2004

655

2

7

0

12

-5

2005

638

5

16

13

13

-11

0

-11

2005

343

2

2

19

13

0

6

6

2006

627

2

12

15

25

-10

-10

-20

2006

349

2

6

9

17

-4

-8

-12

2007

607

2

2

18

51

0

-33

-33

2007

337

2

5

11

15

-3

-4

-7

2008

574

2

7

14

16

-5

-2

-7

2008

330

2

5

20

24

-3

-4

-7

2009

567

0

8

24

13

-8

11

3

2009

323

2

7

5

12

-5

-7

-12

2010

570

4

3

27

9

1

18

19

2010

311

3

2

7

13

1

-6

-5

2011

574

3

3

21

16

0

5

5

2011

321

2

2

5

15

0

-10

-10

2012

579

6

3

17

9

3

8

11

2012

311

1

4

9

17

-3

-8

-11

2013

590

2

10

11

10

-8

1

-7

2013

300

1

4

17

9

-3

8

5

2014

583

6

3

17

17

3

0

3

2014

305

3

4

16

17

-1

-1

-2

2015

586 584

10

3

21

30

7

-9

-2

2015

303 298

2

5

9

11

-3

-2

-5

Průměr

4

Průměr

2

4

12

14

-2

-2

-4

2016

Saldo migrace

Změna celkem

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

-8

-9

2003

331

3

2

2

8


-12

-17

2004

326

3

5

28

9

-2

2016 6

16

18


-2

-2

-4 -15


Saldo migrace

Změna celkem

-6

-5

19

17

15

STRANA

36









r. 2006-2015 12

Obec Jindřichov


Obec Krasov

Tab. 19.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Jindřichov (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Jindřichov (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

2013 8,2% 10,5% 17,3% 163 171 100% 127,9% 210,1% -


2014 7,4% 9,6% 14,4% 132 143 100% 130,8% 195,3% 1 -

2015 6,1% 8,3% 11,5% 105 113 100% 136,2% 187,3% -

Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Krasov (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Krasov (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD


2013 8,2% 10,5% 19,3% 47 47 100% 127,9% 234,6% -

2014 7,4% 9,6% 17,6% 41 41 100% 130,8% 238,8% -


Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003

1 529

15

17

22

45


2004

1 504

15

20

35

36

-5

-1

-6

2004

339

5

1

9

19

2005

1 498

16

13

26

32

3

-6

-3

2005

333

3

4

6

2006

1 495

14

13

30

38

1

-8

-7

2006

333

1

5

9

2007

1 488

11

7

39

48

4

-9

-5

2007

331

3

5

2008

1 483

9

12

33

48

-3

-15

-18

2008

333

6

2009

1 465

5

13

31

30

-8

1

-7

2009

339

2010

1 458

5

18

34

54

-13

-20

-33

2010

2011

1 413

6

15

23

65

-9

-42

-51

2012

1 362

10

16

48

55

-6

-7

2013

1 349

10

14

39

58

-4

2014

1 326

14

10

21

28

4

2015

1 323 1 289

9

22

26

47

-13

Průměr

11

2016

Saldo migrace

Změna celkem

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

-23

-25

2003

350

4

7

2

10


Saldo migrace

Změna celkem

-8

-11

4

-10

-6

5

-1

1

0

7

-4

2

-2

15

11

-2

4

2

4

11

7

2

4

6

1

1

10

7

0

3

3

342

4

7

15

16

-3

-1

-4

2011

336

6

1

12

6

5

6

11

-13

2012

347

2

0

6

4

2

2

4

-19

-23

2013

351

6

2

12

8

4

4

8

-7

-3

2014

359

4

2

9

11

2

-2

0

-21

-34

2015

359 338

0

3

3

21

-3

-18

-21

Průměr

3

3

9

10

0

-1

-1

2016 15

31

45


2015 6,1% 8,3% 15,5% 36 37 100% 136,2% 252,7% -

-4

-14

-18 -12


-2

STRANA

37



Tab. 20.3. Bydlení v obci Byty v r. 2011 obvykle obydlené neobydlené 123 96




Město Krnov Obec Lichnov Tab. 21.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Krnov (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Krnov (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

2013 8,2% 10,5% 12,8% 2141 2212 100% 127,9% 155,6% 8 5

2014 7,4% 9,6% 12,6% 2018 2084 100% 130,8% 170,9% 5 3


2015 6,1% 8,3% 10,8% 1738 1801 100% 136,2% 177,5% 42 17

Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Lichnov (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Lichnov (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD


2013 8,2% 10,5% 17,2% 136 138 100% 127,9% 208,5% -

2014 7,4% 9,6% 14,7% 113 114 100% 130,8% 198,9% -

2015 6,1% 8,3% 14,3% 110 112 100% 136,2% 233,4% 3 3


Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003

25 654

249

325

331

362


2003

1 093

16

11

24

34


-10

-5

2004

25 547

237

261

333

414

-24

-81

-105

2004

1 088

5

11

18

28

-6

-10

-16

2005

25 442

252

259

305

458

-7

-153

-160

2005

1 072

13

7

23

47

6

-24

-18

2006

25 282

233

249

307

432

-16

-125

-141

2006

1 054

13

14

48

31

-1

17

16

2007

25 141

307

261

402

378

46

24

70

2007

1 070

11

7

25

32

4

-7

-3

2008

25 211

219

253

387

474

-34

-87

-121

2008

1 067

9

6

28

31

3

-3

0

2009

25 090

302

254

324

403

48

-79

-31

2009

1 067

14

13

26

17

1

9

10

2010

25 059

247

261

337

442

-14

-105

-119

2010

1 077

7

4

41

21

3

20

23

2011

24 858

225

292

345

478

-67

-133

-200

2011

1 084

8

10

28

20

-2

8

6

2012

24 658

232

249

355

478

-17

-123

-140

2012

1 090

13

5

16

25

8

-9

-1

2013

24 518

214

298

350

469

-84

-119

-203

2013

1 089

7

13

17

25

-6

-8

-14

2014

24 315

231

259

362

474

-28

-112

-140

2014

1 075

21

12

27

44

9

-17

-8

2015

24 175 23 992

219

309

412

505

-90

-93

-183

2015

1 067 1 052

5

14

29

35

-9

-6

-15

Průměr

244

272

350

444

-28

-94

-122

Průměr

11

10

27

30

1

-3

-2

2016

Saldo migrace

Změna celkem

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

-31

-107

2016 Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011

-82


Saldo migrace

Změna celkem

-16

STRANA

38









r. 2006-2015 10

Obec Liptaň


Město Albrechtice

Tab. 23.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Liptaň (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Liptaň (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

2013 8,2% 10,5% 13,6% 42 44 100% 127,9% 165,4% 4 -


2014 7,4% 9,6% 14,6% 46 50 100% 130,8% 198,8% -

2015 6,1% 8,3% 10,2% 32 36 100% 136,2% 166,7% -

Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Město Albrechtice (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Město Albrechtice (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD


2013 8,2% 10,5% 12,0% 298 311 100% 127,9% 145,0% 12 8

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003

445

4

6

6

6

2004

443

4

4

31

11

0

2005

463

3

2

24

16

1

8

9

2005

3 650

33

37

79

2006

472

4

3

14

18

1

-4

-3

2006

3 630

35

40

61

2007

469

7

6

24

20

1

4

5

2007

3 606

42

37

2008

474

4

10

18

5

-6

13

7

2008

3 632

33

2009

481

4

4

11

19

0

-8

-8

2009

3 606

2010

473

4

2

12

8

2

4

6

2010

2011

475

2

5

18

15

-3

3

0

2012

475

6

5

13

15

1

-2

2013

474

3

5

26

11

-2

2014

487

2

4

10

21

-2

2015

474 461

2

5

16

26

-3

-10

Saldo migrace

Změna celkem

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

0

-2

2003

3 627

32

35

79

65


20

20

2004

3 638

40

38

91

81

Průměr

4

Saldo migrace

Změna celkem

14

11

2

10

12

95

-4

-16

-20

80

-5

-19

-24

105

84

5

21

26

56

106

109

-23

-3

-26

33

33

78

105

0

-27

-27

3 579

34

39

104

108

-5

-4

-9

2011

3 596

33

45

88

74

-12

14

2

-1

2012

3 598

27

32

121

93

-5

28

23

15

13

2013

3 621

36

44

76

126

-8

-50

-58

-11

-13

2014

3 563

28

34

88

121

-6

-33

-39

-13

2015

3 524 3 512

35

50

100

97

-15

3

-12

Průměr

34

40

90

95

-6

-5

-11

2016 5

17

15


2015 6,1% 8,3% 8,1% 192 203 100% 136,2% 132,4% 17 1

Tab. 24.2. Vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozená měna = narozenízemřelí -2

2016

2014 7,4% 9,6% 9,7% 231 241 100% 130,8% 132,1% 11 2

-1

2

1 -4


26

STRANA

39







r. 2006-2015 98


Obec Petrovice

Obec Osoblaha


Tab. 25.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Osoblaha (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Osoblaha (okres Bruntál) Dokončené byty celkem z toho v RD

2013 8,2% 10,5% 18,4% 141 145 100% 127,9% 223,0% -

2014 7,4% 9,6% 18,0% 137 144 100% 130,8% 243,6% -

Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Petrovice (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Petrovice (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

2015 6,1% 8,3% 17,0% 130 132 100% 136,2% 278,7% 2 -

2013 8,2% 10,5% 9,6% 8 9 100% 127,9% 116,9% -

2014 7,4% 9,6% 14,5% 12 14 100% 130,8% 196,2% -

2015 6,1% 8,3% 8,4% 7 8 100% 136,2% 137,9% -


Tab. 25.2. Vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Saldo migrace

Změna celkem

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

5

3

2003

146

0

1

8

13


-12

-12

-24

2004

140

0

1

8

10

33

4

18

22

2005

137

0

5

8

48

12

-24

36

12

2006

136

0

3

62

55

-3

7

4

2007

142

1

142

2

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003

1 133

17

19

41

36


2004

1 136

7

19

34

46

2005

1 112

15

11

51

2006

1 134

9

33

2007

1 146

12

15

Saldo migrace

Změna celkem

-5

-6

-1

-2

-3

4

-5

4

-1

13

4

-3

9

6

1

8

8

0

0

0

3

6

6

-1

0

-1

2008

1 150

13

24

42

32

-11

10

-1

2008

2009

1 149

9

14

32

43

-5

-11

-16

2009

141

0

1

2

7

-1

-5

-6

2010

1 133

9

13

46

46

-4

0

-4

2010

135

1

1

10

3

0

7

7

2011

1 101

14

23

62

47

-9

15

6

2011

135

4

2

3

4

2

-1

1

2012

1 107

10

22

84

48

-12

36

24

2012

136

2

3

4

2

-1

2

1

2013

1 131

12

29

76

84

-17

-8

-25

2013

137

1

1

2

5

0

-3

-3

2014

1 106

20

23

110

67

-3

43

40

2014

134

1

2

3

7

-1

-4

-5

2015

1 146 1 129

12

29

86

86

-17

0

-17

2015

129 134

3

1

6

3

2

3

5

Průměr

12

Průměr

1

2

6

6

-1

0

-1

2016

2016 21

60

49



-9

11

2


-28

-7


STRANA

40






Obec Rusín


Obec Slezské Pavlovice

Tab. 27.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Rusín (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Rusín (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

2013 8,2% 10,5% 16,5% 16 16 100% 127,9% 200,1% 1 1


2014 7,4% 9,6% 13,7% 13 13 100% 130,8% 185,7% -

2015 6,1% 8,3% 12,6% 12 12 100% 136,2% 206,6% -

Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Slezské Pavlovice (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Slezské Pavlovice (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

Tab. 27.2. Vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ, vl. výpočty)

2013 8,2% 10,5% 18,6% 26 29 100% 127,9% 225,3% -

2014 7,4% 9,6% 22,0% 29 30 100% 130,8% 298,1% -

Tab. 28.2. Vývoj počtu obyvatel obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

2003

141

2

2

4

3


2004

142

0

1

0

7

-1

-7

-8

2004

176

1

4

2

3

2005

134

0

3

6

4

-3

2

-1

2005

172

5

1

13

2006

133

0

1

6

6

-1

0

-1

2006

178

3

1

2007

132

1

1

5

3

0

2

2

2007

180

4

2008

134

2

1

1

5

1

-4

-3

2008

168

0

2009

131

3

1

2

8

2

-6

-4

2009

182

2010

127

0

1

5

1

-1

4

3

2010

2011

144

0

1

6

3

-1

3

2

2012

146

1

1

8

6

0

2

2013

148

0

3

5

5

-3

2014

145

1

0

7

3

2015

150 144

0

2

8

12

Průměr

1

2016

Vystěhovalí

5

5



Saldo migrace

Změna celkem

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

1

1

2003

175

0

1

10

8


Saldo migrace

Změna celkem

2

1

-3

-1

-4

11

4

2

6

6

6

2

0

2

0

2

18

4

-16

-12

1

19

4

-1

15

14

2

2

22

13

0

9

9

191

2

2

28

20

0

8

8

2011

209

3

0

41

34

3

7

10

2

2012

219

6

3

19

16

3

3

6

0

-3

2013

225

3

2

21

23

1

-2

-1

1

4

5

2014

224

6

4

9

11

2

-2

0

-2

-4

-6

2015

224 213

4

1

13

27

3

-14

-11

Průměr

3

2

16

15

1

1

2

2016 1

2015 6,1% 8,3% 30,3% 40 41 100% 136,2% 495,7% 8 -

0

0

0 14


10


STRANA

41






Obec Slezské Rudoltice

Obec Třemešná

Tab. 29.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Slezské Rudoltice (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Slezské Rudoltice (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

2013 8,2% 10,5% 18,8% 76 78 100% 127,9% 228,2% -


2014 7,4% 9,6% 17,5% 67 70 100% 130,8% 238,0% 4 -

2015 6,1% 8,3% 18,3% 70 70 100% 136,2% 299,7% -

Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Třemešná (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Třemešná (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

Tab. 29.2. Vývoj počtu obyvatel obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003

635

9

7

22

13

2004

646

11

3

24

24

8

0

8

2005

654

3

10

16

20

-7

-4

-11

2006

643

8

6

30

32

2

-2

0

2007

643

5

5

20

21

0

-1

-1

2008

642

6

9

28

39

-3

-11

-14

2009

628

6

8

26

19

-2

7

5

2010

633

4

8

9

22

-4

-13

-17

2011

601

6

9

14

26

-3

-12

-15

2012

586

8

3

11

31

5

-20

-15

2013

571

3

3

11

29

0

-18

-18

2014

553

7

9

13

28

-2

-15

-17

2015

536 537

5

7

17

14

-2

3

1

Průměr

6

7

19

24

-1

-5

-6



2013 8,2% 10,5% 15,1% 99 101 100% 127,9% 182,8% -

2014 7,4% 9,6% 16,0% 99 102 100% 130,8% 216,7% 3 -

2015 6,1% 8,3% 14,2% 88 89 100% 136,2% 232,2% 8 -

Tab. 30.2. Vývoj počtu obyvatel obce Třemešná (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozená měna = narozenízemřelí 2

2016


Saldo migrace

Změna celkem

9

11

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

976 979 966 971 962 964 954 934 922 906 910 890

9 4 11 6 8 5 10 4 4 7 4 6

16 6 7 10 12 6 13 9 13 11 11 6

26 13 12 11 27 23 18 37 23 28 15 25

16 24 11 16 21 32 35 24 30 20 28 27

Přirozená měna = narozenízemřelí -7 -2 4 -4 -4 -1 -3 -5 -9 -4 -7 0

888 891 Průměr

7

13

33

24

7 10 22 24 Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011

Saldo migrace

Změna celkem

10 -11 1 -5 6 -9 -17 13 -7 8 -13 -2

3 -13 5 -9 2 -10 -20 8 -16 4 -20 -2

-6

9

3

-3

-2

-5 -20

-15


STRANA

42






Obec Úvalno

Obec Vysoká

Tab. 31.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Úvalno (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Úvalno (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

2013 8,2% 10,5% 9,3% 67 69 100% 127,9% 112,7% -


2014 7,4% 9,6% 10,0% 70 70 100% 130,8% 136,3% 2 2

2015 6,1% 8,3% 7,9% 55 56 100% 136,2% 129,1% 9 2

Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Vysoká (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Vysoká (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD


stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003

941

7

8

23

25

2004

938

11

9

16

31

2

-15

-13

2005

925

6

8

30

14

-2

16

14

2006

939

10

10

39

16

0

23

23

2007

962

5

9

26

27

-4

-1

-5

2008

957

7

11

33

33

-4

0

-4

2009

953

10

8

33

9

2

24

26

2010

979

12

5

25

20

7

5

12

2011

975

13

6

26

12

7

14

21

2012

996

7

8

29

31

-1

-2

-3

2013

993

5

11

28

24

-6

4

-2

2014

991

9

9

33

49

0

-16

-16

2015

975 957

9

10

15

32

-1

-17

-18

Průměr

9

9

27

25

0

2

2



2013 8,2% 10,5% 13,7% 31 32 100% 127,9% 166,4% -

2014 7,4% 9,6% 10,0% 21 21 100% 130,8% 135,7% -

2015 6,1% 8,3% 13,3% 28 29 100% 136,2% 218,1% -

Tab. 32.2. Vývoj počtu obyvatel obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozená měna = narozenízemřelí -1

2016


Saldo migrace

Změna celkem

-2

-3

Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

304 300 302 310 313 335 338 351 334 317 321 321

0 5 3 2 3 6 5 2 4 3 2 5

4 0 4 3 4 4 4 5 4 1 1 2

15 11 25 13 34 23 19 8 13 20 15 9

15 14 16 9 11 22 7 11 30 18 16 16

Přirozená měna = narozenízemřelí -4 5 -1 -1 -1 2 1 -3 0 2 1 3

317 311 Průměr

5

4

12

19


Saldo migrace

Změna celkem

0 -3 9 4 23 1 12 -3 -17 2 -1 -7

-4 2 8 3 22 3 13 -6 -17 4 0 -4

1

-7

-6

0

1

1 -11

-16


STRANA

43



Dokončené byty (ČSÚ) Objekty indiv individuální rekreace (r. 2014) r. 2014-2015 r. 2006-2015 17 0 5



Dokončené byty (ČSÚ) Objekty individuální rekreace (r. 2014) r. 2014-2015 5 r. 2006-2015 38 13 23

Obec Zátor Tab. 33.1. Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok Česká republika Moravskoslezský kraj Zátor (okres Bruntál) Nezaměstnaných v obci - dosažitelní Nezaměstnaných v obci - celkem Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% Moravskoslezský kraj Zátor (okres Bruntál) Dokončené byty v obci celkem z toho v RD

2013 8,2% 10,5% 12,0% 102 105 100% 127,9% 146,1% 2 2

2015 6,1% 8,3% 9,5% 81 82 100% 136,2% 155,7% 6 6

2014 7,4% 9,6% 10,2% 87 93 100% 130,8% 138,7% 7 1


stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

1 174 1 169 1 185 1 199 1 191 1 188 1 203 1 205 1 190 1 199 1 191 1 211

13 11 11 9 15 12 14 13 5 7 6 11

8 8 8 7 11 7 3 8 12 12 12 13

18 35 37 18 21 31 23 16 40 21 46 40

28 22 26 28 28 21 32 33 24 24 20 32

Přirozená měna = narozenízemřelí 5 3 3 2 4 5 11 5 -7 -5 -6 -2

1 217 1 217 Průměr

8

18

53

43

-10



0

Saldo migrace

Změna celkem

-10 13 11 -10 -7 10 -9 -17 16 -3 26 8

-5 16 14 -8 -3 15 2 -12 9 -8 20 6

10

0

3

3 -3

Tab. 34. Vývoj počtu obyvatel SO ORP Krnov (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Rok

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

VystěhoVystěho valí

Přirozená měna = narozenízemřelí

Saldo migrace

Změna celkem

2003

43 056

423

526

757

829

-103

-72

-175

2004

42 881

402

444

788

888

-42

-100

-142

2005

42 739

420

436

823

948

-16

-125

-141

2006

42 598

390

453

833

909

-63

-76

-139

2007

42 459

477

422

1 011

958

55

53

108

2008

42 567

387

467

942

1 062

-80

-120

-200

2009

42 367

456

432

814

871

24

-57

-33

2010

42 334

397

430

875

969

-33

-94

-127

2011

42 038

377

485

925

1 039

-108

-114

-222

2012

41 816

385

415

923

1 029

-30

-106

-136

2013

41 680

338

500

941

1 089

-162

-148

-310

2014

41 370

408

437

927

1 123

-29

-196

-225

STRANA

44


Rok

stav 1.1.

2015

41 145

2016

40 814 Průměr

Narození

Zemřelí

376 403

Přistěhovalí

535 460

992 889

Přirozená měna = narozenízemřelí

Vystěhovalí 1 164

Saldo migrace

-159

991

-57

-172 -102

Změna celkem

-159

Předchozí tabulka a graf uvádí celkový vývoj počtu obyvatel SO ORP Krnov v jednotlivých letech. Nepříznivou skutečností je záporné saldo migrace, ale i pokles počtu obyvatel přirozenou měnou, který se stává stejně významným negativním faktorem. Vývoj v jednotlivých letech je poměrně proměnlivý. Obytná atraktivita měst a obcí je patrná především z obvyklých (tržních) cen bydlení – především bytů, pozemků, rodinných domků, místně obvyklého nájemného. Tržní ceny dobře odrážejí preference „spotřebitelů“, obecná očekávání i stav trhu a mají svůj odraz v demografickém vývoji - migraci. Migrace přitom neprobíhá za levným bydlením (Bruntálsko nebo Ostravsko), ale za dobrými podmínkami zaměstnanosti (např. Praha a okolí). Stále více i pro obce v ČR platí, že cestou ke stabilizaci obyvatel nejsou levné byty (bydlení), ale především nabídka atraktivních pracovních míst, eventuálně vysoká kvalita obytného prostředí (např. u významných rekreačních obcí). SO ORP Krnov patří z hlediska atraktivity bydlení k podprůměrně atraktivním regionům MS kraje, navazující zejména na širší region Bruntálska, se stoupající atraktivitou směrem k Opavě. e) Věková struktura obyvatel Věková struktura obyvatel je v ČR dlouhodobě pod obecným tlakem růstu podílu obyvatel v poproduktivním věku (seniorů), tj. obyvatel 65 let a starších a poklesu podílu dětí (0-14 let). Tab. 35. Vývoj věkové struktury SO ORP Krnov v letech 2012-2015 – index stáří (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Index stáří

r. 2015 Ukazatel ČR MS kraj SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice

119,0 121,5 131,5 125,8 95,5 64,5 97,9 68,5 146,3 96,0 156,8

Hodnocení

r. 2012

změna 2012-2015

113,3 112,5 113,2 111,3 76,5 67,6 95,8 82,2 119,1 90,3 112,9

5,1% 8,1% 16,1% 13,0% 24,8% -4,5% 2,1% -16,7% 22,8% 6,3% 38,8%

změny 20122015 4 5 6 5 6 2 4 1 6 4 7

stavu r.2015 4 5 6 5 2 1 2 1 6 2 7

průměr hodnocení r. 2015 4 5 6 5 4 1,5 3 1 6 3 7

hodnocení r. 2013 4,5 5 5,5 6 2,5 1,5 3 4,5 6 5 5,5

Index stáří

-331

-11



r. 2015 Ukazatel Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

162,5 223,3 143,6 148,9 138,9 90,5 165,5 137,5 97,5 243,8 225,0 57,4 92,8 137,6 122,8 143,8 91,1

Hodnocení

r. 2012

změna 2012-2015

133,8 242,3 115,9 125,0 121,9 78,4 112,8 115,7 87,6 237,5 183,3 57,4 72,2 112,6 95,7 90,0 78,2

21,4% -7,8% 23,9% 19,1% 13,9% 15,4% 46,7% 18,9% 11,3% 2,6% 22,7% 0,0% 28,6% 22,2% 28,4% 59,7% 16,4%

změny 20122015 6 1 6 6 5 6 7 6 5 4 6 3 7 6 7 7 6

stavu r.2015 7 7 6 6 6 2 7 6 2 7 7 1 2 6 5 6 2

průměr hodnocení r. 2015 6,5 4 6 6 5,5 4 7 6 3,5 5,5 6,5 2 4,5 6 6 6,5 4

hodnocení r. 2013 5,5 6,5 6 4 6 4,5 4 6 5 7 7 1 5 5,5 5,5 5 5

Pro hodnocení indexu stáří byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR a tendenci vývoje (zhoršování věkové struktury – dlouhodobou použitelnost indexu). Index stáří je definován jako poměr počtu obyvatel v poproduktivním a předproduktivním věku. Tab. 36 Použité parametry hodnocení změny věkové struktury obyvatel hodnocení hodnocení stavu indexu stáří r.2015 a r. 2001 hodnocení změny indexu stáří 20122015

1 menší než 70 menší než -7%

2 >=70 a < 100 >=7% a < -2%

3 >=100 a < 110 >= -2% a < 2%

4 >=110 a < 120 >= 2% a < 7%

5 >=120 a < 130 >=7% a < 15%

6 >=130 a < 150 >=15% a < 25%

7 >=150

>=25%

Tab. 37 Použité parametry hodnocení stavu věkové struktury obyvatel v r.2013 hodnocení Hodnocení indexu stáří 2013

1 menší než 75

2

3

4

5

6

7

75-84

85 až 99

100 až 124

125 až 149

150 až 199

200 a více

Z dat je zřejmé, že vývoj věkové struktury je nepříznivý především ve Vysoké, Liptáni a Holčovicích, samotný stav je pak nepříznivý v Petrovicích, Janově a Rusíně. Nejpříznivější vývoj je u Dívčího Hradu, Janova a Býkova-Láryšova (výrazně nad úrovní průměrného zhoršení Moravskoslezského kraje i ČR, u těchto tří obcí došlo ke zlepšení).

STRANA

45


U výsledné expertní korekce hodnocení bylo přihlíženo i ke stavu věkové struktury v době sčítání a širším demografickým souvislostem (například u menších obcí může být věková struktura trvale ovlivněna alokací některých zařízení sociálně zdravotních služeb). Expertní úprava nebyla provedena u žádné obce Celkově je vývoj věkové struktury obyvatel v rámci SO ORP Krnov hodnocen negativně, její zhoršení je výraznější než v průměru za celo ČR i MS kraj, z pozice mírně nadprůměrného stavu se dostalo do podprůměrného stavu s výhledem dalšího zhoršování, což nakonec podvazuje možnosti vývoje přirozenou měnou. Pro doplnění obrazu o diferenciaci věkové struktury je uveden i následující kartogram zobrazující podíl domácností jednotlivců – seniorů na celkovém počtu hospodařících domácností, dokumentující územní rozložení v rámci SO ORP ČR, stále ještě pozitivní postavení SO ORP Krnov jako celku. Kartogram (zdroj: ČSÚ SLDB r. 2011)


– Podíl dětí narozených mimo manželství – Volební účast – Kriminalita Migrace Dodnes se na stabilitě osídlení řešeného území projevuje skutečnost, že širší region Bruntálska a Krnovska výrazně změnil svou původní populaci po II. světové válce. Dosídlení pohraničí - rozsáhlá migrace v padesátých letech minulého století, která vykazovala řadu problémů, se řešeného území výrazně dotkla. Z řady sociálně ekonomických charakteristik je však stále patrné, že území SO ORP je možno přiřadit spíše k migračně „nestabilním“ územím (u většiny SO ORP v pohraničí ČR je tomu podobně, vyjma např. SO ORP Hlučín, Kravaře, nebo SO ORP Jablunkov). Tato skutečnost se dodnes promítá do soudržnosti obyvatel území, zejména u vesnického obyvatelstva. Vzdělanost Obecně a dlouhodobě platí, že region MS kraje vykazuje nižší úroveň vzdělanosti obyvatel v rámci srovnatelných velikostních kategorií obcí. Z následující tabulky je patrné. Že SO ORP Krnov jako celek vykazuje velmi nízké zastoupení obyvatel s vysokoškolským vzděláním a to jak ve srovnání s ČR tak i MS krajem. Nejpříznivější vzdělanostní charakteristiku obyvatel vykazují obvykle města – tj. Krnov, který předstihují „rekreační obce“ Petrovice a Heřmanovice (třetí v pořadí podle podílu osob s VŠ vzděláním). Horší vzdělanostní struktura obyvatel je negativním faktorem ovlivňujícím jak soudržnost obyvatel území, tak i nezaměstnanost v SO ORP Krnov, zejména pak v obcích Osoblažska (zejména Slezské Pavlovice a Hlinka). Tab. 38. Vybrané charakteristiky vzdělanosti obyvatel obcí SO ORP Krnov a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011) Název územní jednotky

f) Demografická specifika SO ORP a obcí V rámci tvorby ÚAP není potřebná a ani možná podrobná analýza všech demografických podmínek území, které mají pro dané území různý význam. Na druhé straně by neměla být opomenuta významná specifika území, která mají na soudržnost společenství obyvatel zásadní vliv a která je nezbytné zahrnout do výsledného expertního hodnocení podmínek území (zejména z regionálního hlediska). V rámci území SO ORP Krnov je monitorováno 6 specifik: – Migrace – Vzdělanost – Střední délka života

Česká republika Moravskoslezský kraj SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň

Podíl osob se vzděláním základním (vč. neukončeného) na populaci ve věku 15 a více let (%) 17,6 19,6 21,3 31,3 18,5 32,6 25,2 33,0 25,8 39,6 22,9 22,3 24,5 26,8 25,5 19,2 26,8 24,5

Podíl osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním na populaci ve věku 15 a více let (%) 12,5 11,2 7,8 5,0 6,3 3,8 6,0 2,0 8,2 1,3 5,1 5,1 4,1 3,6 3,8 9,3 6,5 2,5

Hodnocení podílu osob se zákl. vzděláním 3 4 5 7 3 7 7 7 7 7 5 5 6 7 7 4 7 6

STRANA

46


Název územní jednotky Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

Podíl osob se vzděláním základním (vč. neukončeného) na populaci ve věku 15 a více let (%) 20,7 31,3 18,1 37,3 50,0 30,5 21,1 22,3 29,8 20,8

Podíl osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním na populaci ve věku 15 a více let (%) 7,5 4,7 10,2 3,4 0,7 2,6 5,3 6,4 2,7 5,7

Hodnocení podílu osob se zákl. vzděláním 4 7 3 7 7 7 5 5 7 4

Tab. 39. Použité parametry hodnocení vzdělanosti obyvatel hodnocení Podíl obyvatel se základním vzděláním r.2011

1 menší než 15%

2

3

4

5

6

7

15,0 až 16,9%

17 až 18,9%

19 až 20,9%

21 až 22,9%

23 až 24,9%

25% a více

Z dat je zřejmé, že vzdělanostní struktura obyvatel je prakticky v celém SO ORP Krnov velmi nepříznivá, ani u Krnova nepřekračuje podíl Vš vzdělaných průměr Moravskoslezského kraje. Hodnocení je využito zejména pro celkové hodnocení hospodářského pilíře. U rekreačních obcí je patrný vyšší podíl obyvatel s VŠ vzděláním, zřejmě vyplývající z migrace (i starších vzdělanějších a majetnějších obyvatel – realizace prvního bydlení ve stáří). Střední délka života obyvatel Mezi sociodemografické ukazatele, ale i nepřímé ukazatele hygieny životního prostředí může být zařazen ukazatel střední délky života či přesněji naděje dožití mužů a žen, který je dostupný za správní obvody ORP. V letech 2007-2015 poskytuje srovnatelné údaje pro celou ČR. Naděje dožití (střední délka života) je ukazatel odvozovaný z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje pravděpodobný počet let, který se dožije x letá osoba, pokud se nezmění podmínky (řád) vymírání. Velmi silnou, obecně uznávanou hypotézou je tvrzení, že průměrná délka života (naděje dožití) místních populací je ovlivněna stavem životního prostředí. Dlouhodobě se vedou diskuze o významu jednotlivých faktorů. V zásadě se uvádějí tři hlavní skupiny faktorů – životní způsob (zejména vlastní životospráva, stravovací zvyklosti, pracovní činnost), zdravotní péče a genetické předpoklady a vliv vlastního životního prostředí. Význam životního prostředí jako faktoru je odhadován max. na 1/3, spíše však nižší. V ČR je obecně nižší naděje dožití v severních a severozápadních Čechách, nejvyšší na jižní Moravě a ve východních Čechách. Vyšší naději na dožití vykazují vzdělanější obyvatelé žijící v úplných rodinách a ve velkých městech (s dostupnější a kvalitnější zdravotní péčí). Pozice SO ORP Krnov z hlediska naděje dožití obyvatel je nepříznivá. V rámci Moravskoslezského kraje se jedná o pozici za městem Ostravou, 180. místo v rámci 206 SO ORP v ČR. V následující tabulce jsou vybrané SO ORP a SO ORP s nejlepšími a nejhoršími hodnotami naděje na dožití, řazené podle průměrné hodnoty skupiny muži a ženy 0 let. Naděje na dožití mezi muži a ženami se přitom regionálně liší.


Tab. 40. Naděje dožití ve vybraných správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a Praze v období 2008-2012 (zdroj: ČSÚ, pořadí určeno podle průměru muži a ženy 0 let) Muži SO ORP věk Nové Město nad Metují Kuřim Hradec Králové Praha Brno Bystřice pod Hostýnem Olomouc Kravaře Rožnov pod Radh. Frenštát pod Radh. Frýdek-Místek Opava Jablunkov Hlučín Ostrava Krnov Rýmařov Vítkov Karviná Bohumín Orlová Rumburk Kadaň

0 77,4 76,7 76,5 76,5 75,8 73,2 75,2 74,8 74,0 74,2 73,8 73,9 72,8 73,1 72,6 72,8 73,2 71,3 71,7 71,0 70,6 71,7 70,9

45 33,8 34,0 32,9 32,8 32,4 30,5 31,9 31,1 30,6 30,8 30,6 30,3 29,5 29,7 29,5 29,8 29,6 27,9 28,6 28,1 28,2 29,3 28,4

Pořadí z 206 SO ORP

Ženy 65 17,3 17,6 16,2 16,4 16,4 14,7 16,0 14,7 15,2 14,7 15,0 14,7 14,3 14,2 14,6 14,9 14,5 13,0 13,6 14,1 13,6 14,4 13,2

0 83,4 82,3 81,7 81,4 81,8 84,3 81,2 80,4 81,0 80,4 80,6 80,0 80,4 79,7 79,6 79,3 77,9 78,8 78,3 78,5 78,2 77,1 77,4

45 39,1 38,2 37,5 37,2 37,6 40,7 37,1 35,9 36,8 36,3 36,5 35,9 36,2 35,7 35,7 35,5 34,5 35,1 34,6 34,8 34,4 33,7 34,0

65 20,6 19,9 19,4 19,3 19,8 22,8 19,3 17,8 19,0 18,3 18,9 17,9 18,2 18,3 18,5 18,0 17,5 17,5 17,5 17,6 17,1 16,8 16,6

1 2 6 7 9 10 36 72 78 104 113 135 151 163 179 180 192 197 198 201 203 204 205

Tab. 41. Vývoj naděje dožití SO ORP Krnov v období 2007-2011a 2011-2015 (zdroj: ČSÚ, pořadí určeno podle průměru muži a ženy 0 let) Muži SO ORP věk Krnov (r.2007-2011) Krnov (r.2011-2015)

0 72,8 73,3

45 29,8 29,9

Pořadí z 206 SO ORP ČR

Ženy 65 14,9 14,9

0 79,3 79,7

45 35,5 36,3

65 18,0 18,7

180 187

Interpretace prezentovaných hodnot není zdaleka jednoduchá. Na první pohled se nabízí hypotéza, že nižší naděje na dožití je u SO ORP Krnov negativně ovlivněna menší stabilitou osídlení a horší vzdělanostní strukturou obyvatel (životním stylem obyvatel) a zřejmě i horší dostupností zdravotní péče. Je škoda, že tyto cenné výstupy ČSÚ nejsou dále podrobněji odborně vyhodnocovány jak s ohledem na očištění například od vlivu vzdělanostní struktury, tak zejména nejsou dostupné v podrobnosti za obce. Podobně jako u řady dalších ukazatelů (zejména nezaměstnanosti) existuje potřeba prohloubení odborné interpretace, která by velmi pravděpodobně vedla k přesnějšímu vnímání těchto problémů v jednotlivých územích, lepší lokalizaci skutečně postižených - specifických území, identifikaci významu jednotlivých faktorů (například kvality zdravotní péče).

STRANA

47


Podíl dětí narozených mimo manželství Výběr vhodného ukazatele postihujícího soudržnost obyvatel území – sociální situaci v rámci SO ORP je problematický. Často jsou například využívány ukazatele míry sociálních dávek. Problémem je, že se tyto transfery nastavují s ohledem na politická rozhodnutí, mnohdy kopírují spíše hospodářskou situaci (nezaměstnanost). Z dostupných údajů byl vybrán poněkud atypicky údaj o podílu dětí narozených mimo manželství, který se v rámci testování ukázal poměrně výstižným indikátorem sociální situace SO ORP Krnov. Tab. 42. Vývoj podílu dětí narozených mimo manželství v SO ORP Moravskoslezského kraje (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) 2000 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p.R. Frýdek-Místek Frýdlant n. O. Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov SM krajmedián

2003

2005

2007

2009

21,3 27,9 40,1 18,1 21,8 18,7 18,0 25,7 14,3 2,7 30,2 16,1 6,2 33,4 22,2 33,5 16,0 32,8 28,7 38,0 12,9 42,3

32,8 33,3 46,5 31,8 22,6 25,9 17,1 34,7 20,9 10,6 40,2 25,6 10,2 45,6 31,5 34,9 23,3 45,5 38,0 45,2 18,3 43,0

35,5 42,1 53,6 32,5 22,5 29,6 27,4 36,4 22,9 16,4 41,5 31,4 15,6 49,8 37,0 39,7 30,2 46,2 41,3 50,0 22,4 51,4

41,5 41,0 55,4 32,3 26,8 33,7 25,8 39,6 25,8 20,7 50,8 34,3 19,3 50,7 37,2 42,9 32,9 52,1 43,7 56,6 24,8 45,6

49,5 47,4 63,1 41,9 36,8 40,7 30,6 48,2 29,2 26,2 54,6 40,6 27,9 55,0 38,5 50,0 34,9 51,1 47,6 59,4 31,1 58,1

22,0

32,3

35,9

38,4

44,7

2012 45 53,4 63,4 43 47,6 42,6 37,9 52,8 35 31,4 61,9 38,2 25,8 61,8 45,1 51,8 43,3 54,1 50,4 64,6 32,3 59,9 46,4

2015 48,4 56,9 66,4 43,8 39,2 50,5 42,5 55,9 43,8 33,8 62,9 52,3 35,2 63,8 48,4 48,1 45,7 57,0 55,6 74,1 39,2 63,4

Hodnocení stavu r. 2015 4 5 6 3 2 5 3 5 3 1 6 5 2 6 4 4 4 5 5 7 2 6

Tab. 43. Použité parametry hodnocení stavu-podílu narozených mimo manželství v r.2015 1 menší než 35%

notou na poměry ČR, do značné míry „obvyklou“ v okresech Bruntál a Karviná. Tato skutečnost do značné míry souvisí s vysokou nezaměstnaností a ekonomickou výhodností tohoto modelu partnerského soužití, zejména u nízkopříjmových skupin obyvatel. Je otázkou nakolik se tak stává standardním modelem rodinného chování po r. 2000 a co bude znamenat pro vlastní soudržnost obyvatel území. Podle ČSÚ: „Mezi lety 1990 a 2012 se ve všech krajích podíly dětí narozených neprovdaným ženám významně zvýšily. Od roku 1990 se pořadí okresů z hlediska podílu dětí narozených mimo manželství změnilo, ale okresy s největším zastoupením mimomanželsky narozených jsou stále prakticky tytéž. Největší změna nastala v Hl. m. Praha, kterému v roce 1990 patřilo 17. místo a bylo tedy regionem s nadprůměrným podílem mimomanželsky narozených. V roce 2012 byl tento podíl však jeden z nejnižších a Hl. m. Praha mezi okresy patřilo až 70. místo. Podle některých studií se i děti narozené neprovdaným ženám rodí z nemalé části do fungujících rodin, v nichž rodiče nejsou sezdání. Tuto skutečnost by podporovala i statistika dětí, u nichž nebyly v hlášení o narození uvedeny údaje o otci. Z toho, že je otec dítěte uveden na rodném listu, lze nepřímo odvozovat, že je také připraven se podílet na výchově dítěte. Od roku 2007 jsou k dispozici údaje o otci nikoli pouze u dětí narozených v manželství, ale u všech narozených dětí. Od té doby se podíl dětí s neuvedenými údaji o otci u dětí neprovdaných žen snížil z 28 na 21 %.“ Volební účast Volební účast občanů v jednotlivých druzích voleb a obcích je na území ČR značně diferencovaná. Je otázkou, nakolik je odrazem soudržnosti obyvatel území, specifické sociální situace (například u větších měst) či lepšího kontaktu obecních zastupitelstev s občany u menších obcí. Tradičně vysoký zájem je o volby do poslanecké sněmovny, menší pak do obecních zastupitelstev, nejmenší do senátu. Průměrná volební účast v obcích SO ORP Krnov jako celku je z územního hlediska způsobená nízkou volební účastí v samotném Krnově (u voleb do obecního zastupitelstva) a u menších obcí (zejména Osoblažska) při volbách do poslanecké sněmovny. Na druhé straně je patrná nejlepší volební účast při volbách v Petrovicích. Tab. 44. Volební účast v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání (zdroj: ČSÚ) Volby Ukazatel

Do obecních zastupitelstev r. 2014 a r.2010, do PS r. 2013

2

3

4

5

6

35 až 39,9%

40 až 44,9%

45 až 49,9%

50 až 59,9%

60 až 69,9%

7 rovno a více než 70%

Interpretace prezentovaných hodnot podílu dětí narozených mimo manželství potvrzuje, že již výchozí pozice SO ORP Krnov v roce 2000 a 2003 byla poměrně nepříznivá (v r. 2003 druhé nejhorší postavení mezi SO ORP v MS kraji). Cca 62% dětí narozených mimo manželství v SO ORP Krnov je velmi vysokou hod-

Rok ČR Moravskoslezský kraj SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov

2013 59,5 55,5 53,5 52,2 56,0 54,5 58,3 50,2 56,0 42,6 52,4 59,1 47,6 47,4 53,6 54,1

2014 44,5 38,2 40,8 64,9 45,5 73,2 68,2 63,5 74,8 66,2 63,4 58,0 63,8 55,8 75,9 30,1

Hodnocení Výpočet

Účast voličů v %

49,5

Pro hodnocení % změny podílu i stavu narozených mimo manželství byla použita obdobně 7 bodová hodnotící stupnice, hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR a tendenci vývoje (zhoršování ukazatele).

Hodnocení Podíl narozených mimo manželství r. 2012


2010 48,5 58,2 44,3 68,2 51,6 79,8 62,3 63,6 73,5 61,2 64,2 65,0 55,6 55,4 68,3 35,6

Vlastní hodnocení Průměr 2010+2013+2014 50,8 5 50,6 5 6 46,2 3 61,8 5 51,0 2 69,2 3 62,9 4 59,1 2 68,1 4 56,7 4 60,0 3 60,7 4 55,7 5 52,9 2 65,9 6 39,9

STRANA

48


Volby Ukazatel Rok Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

Do obecních zastupitelstev r. 2014 a r.2010, do PS r. 2013

Výpočet

Účast voličů v % 2013 52,1 58,4 56,9 40,2 66,9 56,7 45,4 37,8 54,0 53,1 54,1 54,3

2014 48,3 67,4 47,8 52,8 75,2 72,7 65,6 52,1 65,4 55,2 72,7 54,1

Hodnocení

2010 46,1 62,4 52,3 48,5 75,0 81,9 66,5 59,0 63,7 63,1 71,5 48,6

Vlastní hodnocení Průměr 2010+2013+2014 6 48,8 3 62,7 5 52,3 6 47,2 1 72,4 1 70,4 4 59,2 6 49,6 3 61,0 4 57,1 2 66,1 5 52,3

Kriminalita Statistické údaje o úrovni kriminality v ČR jsou dostupné pouze za jednotlivé okresy nikoliv SO ORP nebo obce. O úrovni kriminality vypovídá zejména údaj o počtu zjištěných trestných činů spáchaných na 1000 obyvatel.Územní jednotkou s nejvyšší úrovní kriminality na 1000 obyvatel je dlouhodobě Praha (66 trestných činů/1000 obyvatel), následuje okres Ostrava (55 trestných činů/1000 obyvatel), s odstupem třetí je pak Most (47 trestných činů/1000 obyvatel) - vše pro rok 2013. Zjevnou skutečností je, že významnou roli v úrovni kriminality hraje velikost města, jeho obslužné funkce, atraktivita. Kriminalita roste s urbanizací území. Současně je patrné, že okresy Ústeckého a Moravskoslezského kraje s vysokou nezaměstnaností patří k okresům s vyšší úrovní kriminality. Okres Bruntál s počtem 29 trestných činů/1000 obyvatel se nachází na 56 místě ze 77 okresů ČR (Praha je brána jako jediná územní jednotka), za okresy Ostrava, Karviná, v MS kraji. Nejnižší úroveň kriminality vykazují okresy Jihomoravského kraje, zejména okresy Uherské Hradiště a Hodonín (14 trestných činů/1000 obyvatel), tj. okresy se stabilním osídlením, sociálními vazbami. Interpretace územní diferenciace kriminality je pro SO ORP Krnov negativní, je ji potřeba vnímat při celkovém hodnocení soudržnosti obyvatel území. II.4.2.2. Sídelní struktura a občanské vybavení obcí a) Sídelní struktura Sídelní strukturu SO ORP Krnov je nezbytné chápat v rámci širšího regionu, podobně jako u dalších SO ORP v okolí (zejména SO ORP Bruntál, Opava). Důvodem je zejména historický vývoj v návaznosti na rozvoj zemědělství a omezeně i těžby kovů v podhorském regionu, rozvoje místního průmyslu a dopadů světových válek. Nelze zapomínat, že už v období do I. světové války existovala značná migrace z regionu za prací, region byl z ekonomického hlediska „přelidněný“. V období 1960-1990 byla v Krnově, ale i řadě menších obcí (Osoblaha) koncentrována výstavba bytů na sídlištích (vyvolala stěhování mladých rodin za levným dotovaným bydlením na tato sídliště).


Tab. 45. Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Krnov a širší srovnání (Zdroj: Malý lexikon obcí 2015, ČSÚ, data pro rok 2014, vlastní výpočty) Počet obcí Název SO ORPúzemní jednotky

Bílovec Bruntál Hlučín Kravaře Krnov Opava Ostrava Rýmařov Moravskoslezský kraj ČR

12 31 15 9 25 41 13 11

z toho měst 2 4 2 1 3 2 4 2

13,6 30,5

1,9 2,9

celkem

Počet částí obce

Katastr. výměra 2 v km na na celkem obec obec km2 km2 1,83 162 13,5 1,68 630 20,3 1,20 165 11,0 1,00 101 11,2 2,68 575 23,0 2,07 567 13,8 4,08 332 25,5 3,00 332 30,2 průměr SO ORP

Počet katastrů celkem

21 56 18 14 63 89 55 33

22 52 18 9 67 85 53 33

28,3 73,0

27,9 63,3

2,3 2,5

246,7 382,3

Počet obyvatel

19,2 15,4

celkem

na obec

km2

25 809 37 522 40 247 21 353 41 145 101 661 325 640 15 906

2 151 1 210 2 683 2 373 1 646 2 480 25 049 1 446

159 60 243 212 72 179 982 48

55349 45264

6180 3841

319 146

Spádový region města Krnova je poměrně velký, vlastní mikroregion vytváří zejména Osoblaha, odpovídající tradičním vazbám v rámci pohybu za prací, které se však pomalu mění. Tab. 46. Sídelní struktura a vybavenost obcí – základní srovnání (Zdroj: Malý lexikon obcí 2013, ČSÚ) Název obce

Statut


Počet katastrů

Katastr. výměra v ha

Pošta

SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrech-

obec obec obec obec obec obec obec obec obec město obec obec město obec obec město

4 2 2 1 1 1 1 6 4 1 2 1 3 2 3 10

5 2 1 1 3 1 1 6 4 1 2 1 3 2 3 10

2 070 2 673 912 1 194 1 205 4 281 874 4 059 2 779 1 101 3 471 2 580 4 430 2 729 2 028 6 526

0 1 0 0 0 1 0 1 0 1 1 0 1 1 0 1

MatriŠkola* ka

0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 1

0 * 0 0 0 0 0 1 * 0 1 0 1 1 0 1

Zdrav. zař.

Hodnocení vybavení obcí

0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 1 0 1 1 1 1

7 3 7 7 7 6 7 4 5 6 2 0 2 3 6 3

STRANA

49


Název obce

Statut


Počet katastrů

Katastr. výměra v ha

Pošta

Matrika

Škola*

Zdrav. zař.

Hodnocení vybavení obcí

1 1 3

2 1 3

1 825 1 106 1 429

1 0 0

1 0 0

1 0 0

1 0 0

2 7 7

1

1

663

0

0

0

0

4

6

2 322

1

0

*

0

3 1 3 2

2 1 3 2

2 097 1 477 1 712 1 907

1 1 0 1

0 1 0 1

1 * 0 1

1 1 0 1

tice obec Osoblaha obec Petrovice obec Rusín Slezské Pavloobec vice Slezské Rudolobec tice obec Třemešná obec Úvalno obec Vysoká obec Zátor *Škola 1-5.ročník, 1-ano, 0-není

7 4 3 3 7 2

Pro sídelní strukturu celého SO ORP Krnov, ale i okolních ORP je do značné míry determinující poměrně nízká hustota osídlení a podprůměrné ovlivnění území antropogenní činností. Nemalá část území je pokryta lesy a vykazuje značnou rekreační atraktivitu. Podmínky zemědělské výroby jsou determinovány zejména úrodností půd – nejpříznivější jsou na Osoblažsku. Značná část území vykazuje podprůměrné lokalizační podmínky pro rozvoj bydlení. Využití území je omezeně limitováno zájmy ochrany přírody (CHKO Jeseníky).


rové dokumenty, zejména pak komunitní plány obcí, prognózy vývoje školství, strategické rozvojové dokumenty obcí a měst. Tyto dokumenty je nezbytné přiměřeně promítat do ÚPD, územní plány a ani ÚAP je nemohou nahrazovat, zjednodušené názory na vybavenost obcí by mohly být značně zavádějící. Například prognózy vývoje potřeby kapacit škol se v jednodušších případech odvíjejí z postupových tabulek jednotlivých škol a počtu narozených dětí, z dlouhodobějšího hlediska pak i z úvah o vývoji počtu obyvatel v obcích a prognózy počtu narozených dětí s ohledem na věkovou strukturu obyvatel a korekce migrací. Potřeba kapacit byla v minulosti určována „směrnými čísly“, v současnosti jsou různé pomocné ukazatele užívány zejména v oblasti komunitního plánování obcí (potřeby sociálně zdravotních zařízení v obcích). Většina rozhodnutí o potřebě kapacit je přijímána na politické úrovni, na základě odborných dokumentů (např. komunitního plánování) a pod vlivem nastavení dotací. Pro kapacitní výhledy těchto zařízení jsou v obcích SO ORP Krnov rozhodující 2 faktory: – vývoj počtu obyvatel a zejména dětí, promítající se do dlouhodobého poklesu potřeby školských kapacit, nedostatek školek kulminoval v současnosti a jeho opakování je málo pravděpodobné – stárnutí obyvatel, promítající se diferencovaně do rostoucích potřeb komunitních a zdravotních systémů, zvýšené potřeby jsou patrné, zejména v zástavbě sídlišť s vysokou sociální individualizací života a absencí rodinného života Rozsah občanského vybavení obcí SO ORP Krnov je možno hodnotit jako dlouhodobě stabilizovaný avšak podprůměrný, pod tlakem vývoje obyvatel, procesů jeho stárnutí a individualizace rodinného života. Úplná absence základního občanského vybavení u řady obcí je omezujícím faktorem jejich rozvoje, který však často plyne zejména z velikosti a polohy, včetně obecného tlaku na efektivnost těchto zařízení (viz například tlak na rušení pošt v malých obcích).

b) Občanské vybavení obcí Pro vývoj jednotlivých obcí má značný význam jejich občanské vybavení. Zejména pokrytí sítí základních škol je tradičně chápáno jako velmi významný faktor pro rozvoj sídla, jeho kulturně společenskou identitu. S rostoucí hybností obyvatel a zejména v příměstských regionech však klesá i význam tohoto druhu vybavení (důkazem jsou rychle rostoucí příměstské obce bez základních škol). V podmínkách SO ORP Krnov s malou hustotou osídlení, nadprůměrnými vzdálenostmi mezi sídly je chybějící základní vybavenost obcí a jednotlivých sídel výrazně omezujícím faktorem jejich rozvoje. Nepříznivé hodnocení vybavení je uplatněno u řady obcí, zejména v Osoblažském výběžku. Občanské vybavení, podle § 2 odst. 1 písm. k) bod 3. zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, zahrnuje stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Pod službami občanského vybavení v souladu se zněním stavebního zákona je tedy třeba rozumět služby poskytované subjekty, jako jsou např.: – školy všech typů včetně mateřských škol, – sportovní zařízení, tělovýchovné jednoty, – ústavy sociální péče včetně ústavů pro mládež, jesle, dětské domovy, – nemocnice, polikliniky, zdravotní zařízení a střediska, – kina, divadla, kulturní domy, výstavní síně, – správní úřady, pošty. Základní informace o jednotlivých druzích kapacit občanského vybavení poskytuje ČSÚ v rámci městské a obecní statistiky (MOS) http://vdb.czso.cz/mos/. Analýzu fungování a alokace těchto zařízení hodnotí obo-

V rámci zpracování ÚPD je vždy nezbytné prověřit aktuální situaci z dostupných zdrojů, zejména s ohledem na aktuální stav komunitního plánování. Komunitní plány zohledňují jak potřebu kapacit, tak i záměry jejich dalšího rozvoje, které jsou často i politicky akceptovány II.4.2.3.Bydlení a) Aktualizace – metodický přístup Obytná funkce je u většiny obcí dominantní funkcí z hlediska využití území. Popisu a analýze systému bydlení je proto nezbytné věnovat přiměřenou pozornost. Vývoj počtu bytů do značné míry odráží rozvojové možnosti sídel a jejich široce pojatou atraktivitu z hlediska bydlení. Problémem je však reálný popis vývoje systému bydlení. Skutečností je, že obydlené byty tvoří pouze část celého systému bydlení. Rozsah prvního (trvalého=obvyklého) a zejména druhého bydlení je často obtížně zjistitelný. V ČR i po r. 1990 přetrvával zjednodušený obraz o nízké bytové výstavbě, nedostatku bytů. Prokazatelný a neočekávaný rozvoj druhého bydlení (rychlý růst počtu tzv. neobydlených bytů), však svědčí spíše o dalším extenzivním rozvoji systému bydlení, výraznému růstu plošné úrovně bydlení po r. 1990. Otázkou zůstává samotná definice druhého bydlení. Z hlediska potřeby úplného popisu bydlení v obcích by druhé bydlení mělo zahrnovat všechny formy bydlení mimo obvyklé bydlení (ve smyslu sčítání v roce 2011). Tedy bydlení ve všech typech druhého bydlení – v tzv. neobydlených bytech, individuálních rekreačních objektech i jiných objektech, které lez vyčlenit jako samostatné jednotky bydlení (ne všechny splňují definici bytu, tj. nejsou k bydlení kolaudovány – např. objekty zkolaudované pro uskladnění výpěstků – zahradní chaty).

STRANA

50


V konkrétních případech je mnohdy těžko rozhodnout, rozhodující je faktická obyvatelnost, tj. napojení na sítě a vytápění objektu. Současně s expanzí systému bydlení se však výrazně prohlubuje sociální diferenciace v oblasti bydlení, s mnoha negativními doprovodnými jevy (bydlení mimo byty a v současnosti zejména velmi kontroverzní bydlení v ubytovnách). Zcela problematickým jevem je pak bezdomovectví. Řešení těchto jevů je v rámci systému územního plánování omezené, dominantní role zde náleží komunitnímu plánování obcí. Hlavní cíl:


b) Vývoj bydlení v SO ORP Krnov Poznání dlouhodobého vývoje bydlení je klíčem pro hodnocení vývoje systému bydlení i stanovení potřeby bytů v budoucnosti. Systém bydlení tvoří obydlené a neobydlené byty, a jiné objekty k bydlení (bydlení mimo byty), jeho strukturovanost se zvyšuje Tab. 47. Srovnání počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání (zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r. 2011, vlastní výpočty)

– Stanovení přiměřené potřeby bytů - ploch pro bydlení v obcích (komponentní metodou – bilancující odpad bytů, pokles zalidněnosti bytů a změnu počtu obyvatel, zohledňující základní specifika obcí – například tradici rodinného života, rozptýlené zástavby). Tento hlavní cíl je legislativně definován ve stavebním zákoně. Další cíle:

– – – – –

vývoj bydlení (intenzita bytové výstavby a změna počtu bytů) kvalita bydlení (struktura bydlení, vázáno na výsledky sčítání) ekonomická charakteristika bydlení (ceny pozemků a bytů) úplná bilance systému bydlení v obcích (vázáno na výsledky sčítání) urbanistická ekonomie využití území

Dostupná data: Výsledky sčítání 2011 v podobě definitivních údajů i předběžných údajů, průběžná evidence registru sčítacích obvodů a budov (RSO, ČSÚ), data o dokončené bytové výstavbě (ČSÚ, stavební úřady). Kvalita dat: Kvalita dat je omezena celou řadou skutečností (v současnosti nelze plně rozlišit první=obvyklé=trvalé a druhé bydlení v řešeném území, v evidenci bytů existuje množství problémů, které jsou popsány s ohledem na novou metodiku definitivních výsledků sčítání 2011 a i změny v evidenci obyvatel). Kvalita dat o bydlení je výrazně nižší než u dat o obyvatelstvu, omezenou použitelnost (srovnatelnost) vykazují i data z registru sčítacích obvodů vedoucí průběžnou evidenci bytů ve velké podrobnosti (za základní sídelní jednotky a sčítací obvody). Interpretace dat: Značné problémy představuje zejména stanovení přiměřené rezervy ploch pro bydlení a interpretace cen pozemků a bydlení na úrovni obcí. V případě malých a atraktivních obcí by měly být plošné rezervy obecně vyšší, zejména u obcí v suburbanizačních územích měst. Otázkou je rozporuplný proces suburbanizace, možnosti jeho regulace nástroji územního plánování při absenci ekonomických nástrojů (nízká míra zdanění nemovitostí, především stavebních pozemků, nízké poplatky za vynětí z půdního fondu). Možnost došetření: Cen pozemků a bytů – náročné zejména na interpretaci zjištěných dat (viz například cenová mapa nájemného MMR, která již v současnosti není volně publikována).

ČR MSK SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

Výsledky sčítání 26.3.2011 definitivní předběžné 4 104 635 3 894 210 480 158 460 513 15642 14 873 153 149 438 414 56 47 99 93 90 87 137 128 79 73 258 222 178 173 108 96 467 423 123 112 9 783 9 353 347 339 163 161 1 261 1 226 366 345 61 51 53 55 69 68 186 176 329 294 329 305 118 116 391 367

bytů 210 425 19 645 769 4 24 9 6 3 9 6 36 5 12 44 11 430 8 2 35 21 10 -2 1 10 35 24 2 24

Rozdíl relativní odchylka 5,1% 4,1% 4,9% 2,6% 5,5% 16,1% 6,1% 3,3% 6,6% 7,6% 14,0% 2,8% 11,1% 9,4% 8,9% 4,4% 2,3% 1,2% 2,8% 5,7% 16,4% -3,8% 1,4% 5,4% 10,6% 7,3% 1,7% 6,1%

Omezení využitelnosti dat je dáno novým charakterem předběžných a definitivních dat ve sčítání 2011, podobně jak v datech o obyvatelstvu. Definitivní výsledky sčítání vykazují výrazně vyšší počet obydlených bytů než předběžné, u počtu obyvatel je tomu obvykle naopak. Pokud srovnáme relativní rozdíly u dat o obyvatelstvu a bytech, pak je patrná mnohem vyšší (několikanásobná) relativní odchylka dat o obydlených bytech v rámci ČR. Absolutní odchylka – 430 bytů u města Krnov (v rámci prvního bydlení podle předběžných a definitivních výsledků sčítání) již není malá, zanedbatelná v rámci bilancí. Zároveň se nejedná o největší relativní odchylku ve srovnání s jinými obcemi SO ORP. Pro práci v územním plánování vzniká otázka, která data ze sčítání je vhodnější použít? Předběžná, která formálně splňují metodickou srovnatelnost s daty z předchozích sčítání nebo definitivní, která jsou nově

STRANA

51


definována a na první pohled vypadají méně validní (jsou opřena pouze o deklaraci obyvatel v rámci sčítání)? Z předběžných údajů sčítání vyplývá, že počet obydlených bytů od roku 2001 v MSK klesá, v rámci ČR pak roste pouze velmi mírně. Z definitivních, že naopak v MS kraji počet bytů velmi mírně stoupá, růst v SO ORP Krnov je přitom pomalejší než v MS kraji a výrazně pod průměrem ČR. Počet obydlených bytů v SO ORP Krnov (v období 2001-2011) stoupl – cca o 2,1%, a to i přes skutečnost, že počet obyvatel tohoto území poklesnul. V uvedeném období poklesnul počet obyvatel o cca 3000 osob, počet obydlených bytů stoupnul o více než 300. Růst počtu bytů automaticky nezajišťuje, že počet obyvatel neklesá. Tento vývoj je obecným trendem ve většině území ČR, kdy i při poklesu počtu obyvatel roste počet bytů. Pokles zalidněnosti bytů (růstu průměrné plošné úrovně bydlení) je tak stále hlavním vývojovým procesem systému bydlení a představuje základní parametr výhledových potřeb bytů i v obcích regionu. V současném extenzivním stavu fungování systému bydlení nelze předpokládat, že pokles počtu obyvatel může zcela „anulovat“ potřebu nové bytové výstavby v území. Extenzivní fungování systému bydlení je dáno řadou makroekonomických faktorů: – nízká výnosnost aktiv a značná rizikovost investic vede k nadměrné preferenci vlastnictví nemovitostí u většiny domácností, tento trend posiluje pokles průměrné sazby hypoték k 2%. – vlastnictví nemovitostí je dotováno (daň z nemovitostí nedosahuje výše poskytnutých užitků z veřejných zdrojů) a podporováno z veřejných zdrojů (rozsah dotací po r.1990 výrazně klesl, nově velmi rychle roste podpora nájemního bydlení – viz doplatek a příspěvek na bydlení). – ani pokles cen nemovitostí po r. 2008 nevedl k výraznější korekci systému bydlení a systém, byť pomalejším tempem stále roste a to i přes to, že rozsah systému bydlení v ČR je vyšší než by odpovídalo ekonomickému výkonu ČR. Zejména ve vlastnictví rekreačních nemovitostí (druhého bydlení) patří ČR ke světové špičce (viz kapitola Rekreace). Definitivní údaje ze sčítání jsou pro analýzu bydlení použity proto, že přináší mnohem reálnější pohled na vývoj systému bydlení. Toto tvrzení se opírá o analýzu a interpretaci vývoje zalidněnosti bytů a vývoje počtu neobydlených bytů. Z důvodu nepřesností dat o bytovém fondu z registru sčítacích obvodů nebyla následující tabulka aktualizována v roce 2016. Pokud by byly věrohodné předběžné výsledky sčítání, znamenalo by to zastavení poklesu zalidněnosti bytů v ČR. Pokles zalidněnosti bytů je základní dlouhodobou tendencí systému bydlení. Odtržení evidence trvalého bydlení od reality (viz. i kapitola o obyvatelstvu) zásadním způsobem omezuje využití těchto dat a potvrzuje nejvyšší validitu definitivních výsledků sčítání v oblasti bydlení a to i v rámci této aktualizace ÚAP. Tab. 48. Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ) Ukazatel Územní jednotka ČR MSK

Obydlené byty - sčítání 26.3.2011 definitivní

26.3.2011p ředběžné

1.3.2001

4 104 635 480 158

3 894 210 460 513

3 827 678 468 748

Změna byty 20012011 2011 2011 předdef. běžné 7,24% 1,74% 2,43% -1,76%

Hodnocení Hodnocení vývoje 3 4

Expertní výsledná korekce 3 4


Ukazatel

Obydlené byty - sčítání

Změna byty 20012011 2011 2011 předdef. běžné -2,90% 2,12% -7,45% -4,97% 4,28% 10,33% -6,00% 12,00% 3,33% 10,00% -12,12% -9,09% -6,57% 0,00% -8,75% -1,25% -14,29% -0,39% 2,37% 5,33% -27,27% -18,18% -13,14% -4,11% -5,08% 4,24% -2,22% 2,28% 1,19% 3,58% 3,87% 5,16%

Územní jednotka

26.3.2011 definitivní

26.3.2011p ředběžné

SO ORP Krnov Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

15 642 153 438 56 99 90 137 79 258 178 108 467 123 9 783 347 163

14 873 149 414 47 93 87 128 73 222 173 96 423 112 9 353 339 161

15 317 161 397 50 90 99 137 80 259 169 132 487 118 9565 335 155

1 261 366 61 53

1 226 345 51 55

1213 355 56 57

1,07% -2,82% -8,93% -3,51%

3,96% 3,10% 8,93% -7,02%

69

68

68

0,00%

1,47%

186 329 329 118 391

176 294 305 116 367

208 332 293 107 394

-15,38% -11,45% 4,10% 8,41% -6,85%

-10,58% -0,90% 12,29% 10,28% -0,76%

1.3.2001

Hodnocení

4 5 2 2 2 6 4 5 5 3 7 5 4 4 4 3

Expertní výsledná korekce 4 5 2 2 2 6 4 5 5 3 7 5 4 4 4 3

4

4

4 3 6

4 3 6

4

4

7

7

5 2 2 5

5 2 2 5

Hodnocení vývoje

Pro hodnocení vývoje počtu obydlených bytů byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Tab. 49. Použité parametry hodnocení vývoje počtu obydlených bytů Hodnocení

1

2

3

4

5

6

změna počtu bytů 20% a 10 až -4,9% až -9,9% až -5 až 9,9% 0 až 4,9% 2001-2011 více* 19,9% -0,1% 5% *Nutno zvažovat zde růst není nadměrný, zejména u rekreačních, ale i příměstských obcí.

7 menší než -10%

Z hodnocení (s ohledem na zvolenou stupnici) je patrné, že vývoj počtu obydlených bytů je příznivý zejména v obcích v okolí Krnova (Úvalno, Býkov-Láryšov, Brantice, Čaková), výjimku představuje zejména obec Vysoká.

STRANA

52


d) Neobydlené byty Neobydlené byty představují velmi různorodou skupinu bytů. Termín neobydlené byty je do značné míry matoucí. Naprostá většina těchto bytů je obyvatelných (dlouhodobě cca 90%) a různým způsobem obývaných. Největší část slouží k rekreačním účelům, tj. široce pojímanému druhému bydlení. Přesnější rozlišení rekreačního a druhého bydlení je vždy problematické. Jak posoudit druhý byt v rodinném domě na venkově, kde rodinní příslušníci jezdí za prarodiči, částečně realizují i rekreační aktivity? Přesnější stanovení rozsahu druhého bydlení je možné obvykle až v územním plánu, po provedení průzkumů v území (část objektů-obytných jednotek druhého bydlení obvykle není podchycena stávajícími systémy evidence). Z následujícího tabulky je patrný růst počtu neobydlených bytů v intercenzálním období 2001-2011 v SO ORP Krnov o 31%, tj. výrazně vyšší ve srovnání s průměrem ČR. Tab. 50. Vývoj počtu neobydlených bytů v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011definitivní výsledky, 2001) Ukazatel sčítání ČR SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

Neobydlené byty 2011 2001 651 937 538 615 3 147 2 406 89 69 103 79 36 33 14 2 37 26 125 118 17 15 249 228 60 30 101 70 155 97 96 86 849 589 104 86 117 119 371 266 32 21 80 82 58 53 10 13 94 60 135 111 57 35 67 72 91 46

Změna počtu neobydlených bytů % hodnocení 21,04% 1 1 30,80% 1 28,99% 1 30,38% 3 9,09% 1 600,00% 1 42,31% 3 5,93% 2 13,33% 3 9,21% 1 100,00% 1 44,29% 1 59,79% 2 11,63% 1 44,14% 1 20,93% 5 -1,68% 1 39,47% 1 52,38% 5 -2,44% 3 9,43% 7 -23,08% 1 56,67% 1 21,62% 1 62,86% 6 -6,94% 1 97,83%


byl hodnocen pouze orientačně, problémem je značná nespolehlivost dat a i vlastní interpretace růstu či poklesu podílu neobydlených bytů, což je dále podrobněji popsáno. Následující tabulka dokumentuje celkový vývoj počtu bytů. Nárůst 1066 bytů celkem v období 2001-2011 je z větší části tvořen nárůstem neobydlených bytů - 741 bytů. Neobydlené byty (druhé bydlení) se tak postupně prosazují jako významný fenomén i na většině území SO ORP Krnov. Tab. 51. Vývoj celkového počtu bytů v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011 definitivní výsledky, 2001) Ukazatel sčítání ČR SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

Byty celkem 2011 2001 4 756 572 4 366 293 18789 17723 242 230 541 476 92 83 113 92 127 125 262 255 96 95 507 487 238 199 209 202 622 584 219 204 10632 10154 451 421 280 274 1632 1479 398 376 141 138 111 110 79 81 280 268 464 443 386 328 185 179 482 440

Změna počtu bytů celkem hodnocení bytů % 3 8,94% 390 279 3 1066 6,01% 3 12 5,22% 2 65 13,66% 2 9 10,84% 1 21 22,83% 4 2 1,60% 4 7 2,75% 4 1 1,05% 4 20 4,11% 2 39 19,60% 4 7 3,47% 3 38 6,51% 3 15 7,35% 4 478 4,71% 3 30 7,13% 4 6 2,19% 2 153 10,34% 3 22 5,85% 4 3 2,17% 4 1 0,91% 5 -2 -2,47% 4 12 4,48% 4 21 4,74% 2 58 17,68% 4 6 3,35% 3 42 9,55%

Z následující tabulky je patrné, že podíl neobydlených bytů v celém SO ORP je v rámci ČR „pouze nadprůměrný“ (i přes značnou rekreační atraktivitu území). Nejvyšší podíl neobydlených bytů vykazují obce Petrovice, Rusín, Holčovice, Janovice a Heřmanovice (kolem 50% z celkového počtu bytů).

Rychlý růst neobydlených bytů (ve srovnání s nárůstem obydlených bytů) byl však územně diferencovaný (nejnižší nárůst -pokles byl vykázán ve Slezských Pavlovicích, nejvyšší růst u Čakové (z nízké výchozí úrovně), V obcích Hošťálkovy a Zátor došlo prakticky ke zdvojnásobení počtu neobydlených bytů. Vývoj

STRANA

53


Tab. 52. Struktura bytového fondu v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání - sčítání r. 2011 (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011 definitivní výsledky)

ČR SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

Byty celkem

Obydlené byty

Neobydlené byty

4 756 572 18 789 242 541 92 113 127 262 96 507 238 209 622 219 10632 451 280 1632 398 141 111 79 280 464 386 185 482

4 104 635 15 642 153 438 56 99 90 137 79 258 178 108 467 123 9 783 347 163 1 261 366 61 53 69 186 329 329 118 391

651 937 3 147 89 103 36 14 37 125 17 249 60 101 155 96 849 104 117 371 32 80 58 10 94 135 57 67 91

Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů 13,71% 16,75% 36,78% 19,04% 39,13% 12,39% 29,13% 47,71% 17,71% 49,11% 25,21% 48,33% 24,92% 43,84% 7,99% 23,06% 41,79% 22,73% 8,04% 56,74% 52,25% 12,66% 33,57% 29,09% 14,77% 36,22% 18,88%

Podíl neobydlených bytů je někdy používán jako indikátor kvality bydlení. Jeho použití je však problematické. Mnohdy je vysoký podíl neobydlených bytů vykazován nejen v turisticky atraktivních obcích, ale i u atraktivních měst (Praha, Brno). U atraktivních měst jsou neobydlené byty využity i k nájemnímu bydlení (šedá ekonomika, jejíž rozsah s deregulací nájmů klesá, na druhé straně vznikají jiné fenomény – např. ochrany pronajímatelů před exekucí). Problematickým je zejména velký podíl neobydlených bytů v menších obcích bez nebo s malou rekreační atraktivitou – mezi ně je možné přiřadit například Rusín. Bytový fond je v těchto obcích hůře udržován, v některých případech chátrá a postupně zaniká (viz praktická stagnace celkového počtu bytů v této obci). Z uvedených důvodů – jeho nejednoznačnosti, nebyl podíl neobydlených bytů využit jako ukazatel pro hodnocení v rámci tématu bydlení, i když je k němu přihlíženo, avšak jednoznačně s ohledem na funkci obce a další souvislosti. Mnohem jemnějším indikátorem stavu bydlení se v současnosti stává podíl nájemních bytů a obyvatel žijících mimo byty. Zde je však potřeba připomenou skutečnost, že nemůže být jednoduše „statisticky“ hodnocen, bez návaznosti na komunitní situaci ve městě, obci a podrobnější rozbor. To je možné a mnohdy i nezbytné na úrovni územních plánů, kde je poznání řešeného území dále prohloubeno.


Podíl nájemních bytů je v SO ORP Krnov vyšší než průměr ČR. Vysoký podíl nájemních bytů vznikl v mnoha obcích „historicky“, s alokací výstavby panelových bytových domů (Osoblaha s historicky městským charakterem, ale i například Dívčí Hrad, Slezské Pavlovice a Slezské Rudoltice s venkovským charakterem zástavby). Obecným problémem nájemního bytového fondu je mnohdy jeho zanedbaná údržba a deformovaná věková a sociální struktura bydlících obyvatel. Tab. 53. Bydlení v nájemních bytech v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011 definitivní výsledky)


Obydlené byty 2011

Nájemní byty 2011

4 104 635 15 642 153 438 56 99 90 137 79 258 178 108 467 123 9 783 347 163 1 261 366 61 53 69 186 329 329 118 391

920 405 4 350 66 62 10 10 54 35 33 35 6 12 143 30 2 907 37 28 329 253 5 20 36 86 43 16 32 62

Podíl nájemních bytů z obydlených bytů 22,42% 27,81% 43,14% 14,16% 17,86% 10,10% 60,00% 25,55% 41,77% 13,57% 3,37% 11,11% 30,62% 24,39% 29,71% 10,66% 17,18% 26,09% 69,13% 8,20% 37,74% 52,17% 46,24% 13,07% 4,86% 27,12% 15,86%

Hodnocení SLDB 2011

Expertní úprava

4 4 7 1 2 1 7 4 7 1 1 1 5 3 4 1 2 4 7 1 6 7 7 1 1 4 2

4 4 7 1 2 1 7 4 7 1 1 1 5 3 4 1 2 4 7 1 6 7 7 1 1 4 2

Pro hodnocení podílu nájemních bytů byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější, 4- průměrný, 7 velmi nepříznivý stav. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na stav v celé ČR. Tab. 54. Použité parametry hodnocení podílu nájemních bytů hodnocení Podíl nájemních bytů

1 menší než 15%

2 15 až 19,9%

3 20 až 24,9%

4 25 až 29,9%

5 30 až 34,9%

6 35 až 39,9%

7 40% a více

Po roce 1990 dlouhodobě roste podíl obyvatel - bydlení mimo byty. Toto bydlení má řadu podob. Od poměrně komfortního bydlení v některých zařízeních (penziony pro důchodce), mnohdy v zásadě standard-

STRANA

54


ního bydlení v rekreačních chalupách a chatách (mimo byty a zařízení), až po nekvalitní bydlení (ubytovny, holobyty, objekty nevhodné pro bydlení) a nejproblémovější formu - bezdomovectví. Definice bydlení mimo byty podle ČSÚ: Osoby v zařízeních jsou osoby s místem obvyklého pobytu ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízení sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby s místem obvyklého pobytu v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém prostoru). Bezdomovci jsou osoby, které jako osoby bez domova (nemající domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší) identifikoval při sčítání v terénu sčítací komisař. „Bezdomovectví“ nebylo ve sčítání v r. 2011 zjišťováno prostřednictvím otázek na sčítacím formuláři. Za místo obvyklého pobytu je u bezdomovců, v souladu s mezinárodními doporučeními, považováno místo sečtení. V datových výstupech jsou bezdomovci zahrnuti územně v lokalitách, kde byli sečteni, pouze v údajích za osoby. Údaje o domácnostech se v případě bezdomovců nezjišťují. Tab. 55. Bydlení mimo byty v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011 definitivní výsledky) ČR SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

Obyvatel SLDB 2011 10 436 560

Počet osob v bytech 10 144 961

Počet osob mimo byty 291 599

Podíl z počtu obyvatel 2,79%

40 269 381 1 257 164 291 243 351 197 679 552 272 1 287 334 24 008 1 040 434 3 459 1 049 141 132 195 519 904 936 301 1 143

39 152 381 1 243 163 282 241 349 197 650 513 271 1 270 329 23 292 999 432 3 320 968 140 132 195 517 900 934 301 1 133

1 117 0 14 1 9 2 2 0 29 39 1 17 5 716 41 2 139 81 1 0 0 2 4 2 0 10

2,85% 0,00% 1,13% 0,61% 3,19% 0,83% 0,57% 0,00% 4,46% 7,60% 0,37% 1,34% 1,52% 3,07% 4,10% 0,46% 4,19% 8,37% 0,71% 0,00% 0,00% 0,39% 0,44% 0,21% 0,00% 0,88%


Nejvyšší podíl bydlení mimo byty je podle výsledků sčítání 2011 vykazován v Osoblaze, Hošťálkovech, absolutně v Krnově (716 osob) a Městě Albrechticích (139 osob). e) Bytová výstavba Poměrně standardním ukazatelem podmínek bydlení a částečně i zájmu o bydlení v obci je nová bytová výstavba – počet dokončených bytů v jednotlivých letech sledovaných ČSÚ. Tab. 56. Vývoj počtu dokončených bytů v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) rok ČR MSK SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

20062015 27127 2078 599 6 36 4 5 1 6 1 28 17 12 10 4 250 10 12 98 7 1 2 8 8 11 34 5 23

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 30190 41649 38380 38473 36442 28630 29467 25238 23954 25095 1637 1958 2484 2984 2 898 2520 2698 2404 1943 2187 28 37 124 38 53 62 55 54 38 110 0 0 0 0 0 1 0 4 0 1 2 6 3 1 5 7 1 4 3 4 1 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 1 0 2 0 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 3 1 3 2 4 1 3 10 1 0 2 0 0 1 2 4 1 6 0 1 2 0 0 0 1 0 0 0 1 8 0 1 2 1 2 2 1 0 1 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 9 11 85 14 27 27 22 8 5 42 0 0 0 5 0 1 1 0 0 3 1 2 0 2 0 1 2 4 0 0 2 2 21 7 5 2 19 12 11 17 0 0 2 0 1 1 1 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 1 2 0 0 1 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 8 1 6 5 2 2 5 2 0 2 9 1 1 0 1 1 1 0 0 0 0 1 1 0 0 0 4 2 2 7 6

Z předchozí tabulky je možné vidět, že počet dokončených bytů na území SO ORP Krnov v jednotlivých letech kolísá (viz největší počet dokončených bytů v r. 2008), ještě výraznější kolísání je pak patrné u jednotlivých obcí. To je také důvodem k přijetí dlouhodobějšího ukazatele, než pouze dvouletého vyhodnocení vývoje počtu dokončených bytů (zejména u menších obcí zde působí velmi náhodné vlivy). Odvozovat z těchto výkyvů celkovou změnu ukazatele (indikátoru) by bylo nevhodné. Pro hodnocení intenzity bytové výstavby byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější, 4- průměrná, 7 nejhorší. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR.

STRANA

55


Tab. 57. Použité parametry hodnocení intenzity bytové výstavby Hodnocení Intenzita bytové výstavby – bytů/1000 obyvatel ročně

1

2

8 a větší

6 až 7,99

3 4 až 5,99%

4

5

6

3 až 3,99 2 až 2,99 1 až 1,99

7 menší než 1

Tab. 58. Vývoj počtu dokončených bytů a intenzity bytové výstavby v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Dokončené byty v letech Intenzita bytové výstavby Ukazatel – bytů/1000 obyvatel/rok* 2006-2015 Období 1997-2015 1997-2015 2006-2015 317 518 3,04 ČR 545 952 2,75 23 680 1,96 MS kraj 40 570 1,77 SO ORP celkem 599 1,49 1 038 1,36 6 Bohušov 11 1,52 1,57 36 Brantice 60 2,51 2,86 4 Býkov-Láryšov 4 1,28 2,44 5 Čaková 7 1,27 1,72 1 0,41 Dívčí Hrad 22 4,76 6 Heřmanovice 8 1,20 1,71 1 0,51 Hlinka 4 1,07 28 4,12 Holčovice 35 2,71 17 Hošťálkovy 30 2,86 3,08 12 4,41 Janov 15 2,90 10 0,53 Jindřichov 13 0,78 4 Krasov 10 1,58 1,20 Krnov 250 1,04 490 1,07 10 Lichnov 17 0,86 0,96 12 Liptaň 16 1,94 2,76 98 Město Albrechtice 146 2,22 2,83 7 0,67 Osoblaha 25 1,25 1 0,37 Petrovice 1 0,71 2 0,80 Rusín 2 1,52 8 4,10 Slezské Pavlovice 8 2,16 8 Slezské Rudoltice 9 0,91 1,54 11 Třemešná 14 0,82 1,22 34 3,63 Úvalno 45 2,53 5 Vysoká 6 1,05 1,66 23 Zátor 40 1,84 2,01 *přepočteno na 1000 obyvatel podle předběžných výsledků sčítání 2011

Hodnocení pro období 2004-2013 4 6 6 6 4 5 6 7 6 7 3 4 6 7 6 6 7 5 5 7 7 6 7 7 7 5 6 6

2006-2015 4 6 6 6 5 5 6 7 6 7 3 4 3 7 6 6 7 5 5 7 7 6 3 6 6 4 6 5

Nízká intenzita bytové výstavby v období 2006-2015 je charakteristická jak pro SO ORP Krnov tak pro většinu obcí. Nejvyšší intenzita bytové výstavby je vykazována v Janově, Holčovicích a Úvalně. Nejedná se však o vysoké hodnoty, spíše jsou nadprůměrné. Obtížně hodnotitelný je vývoj ve Slezských Pavlovicích, nakolik je stabilní. Při posuzování bytové výstavby v SO ORP je nezbytné vnímat její obecné souvislosti. Pokud vezmeme v úvahu, že v intercenzálním období 2001-2011 bylo v ČR dokončeno nebo rekonstruováno 364 tis. bytů a celkový přírůstek byl 390 tis. bytů při výstavbě (dokončení) 330 tis. bytů (v letech 2001-2010), pak je zřejmé, že mezi údaji existují rozpory. Není logicky možné, aby celkový, tj. čistý přírůstek počtu bytů ve srovnatelném období byl vyšší, než byty dokončené nebo dokonce dokončené a rekonstruované, viz následující tabulka).


V SO ORP Krnov bylo dokončeno v letech 2001-2010 510 nových bytů, přičemž čistý intercenzální přírůstek počtu bytů byl 1066 bytů. Matematicky by to znamenalo „záporný“ odpad -556 bytů, což je zejména z technického hlediska průměrné životnosti staveb a bytů vyloučeno (z technického hlediska je předpokládána životnost staveb pro bydlení max. 100 až 200 let, tj. odpad bytů 0,5-1% ročně). V řešeném území přibývá výrazně více bytů než je možné podle údajů o nové bytové výstavbě (i kdyby byl odpad bytů nulový), tj. podobně jako v mnoha jiných územích ČR zde dochází k neevidovanému vzniku nových bytů. Rozpory v evidenci bytů byly řešeny ČSÚ již v reakci na výsledky minulého sčítání v r. 2001. Po r. 1990 roste bytový fond celkově rychleji než by vyplývalo z evidence dokončených bytů. Příčiny jsou zřejmé, jak v nepřesnosti evidence bytů (chybějící registr nejlépe na úrovni katastru nemovitostí), tak i v neevidovaných přírůstcích bytů (dokončených bytů - obytných kapacit – jednotek bydlení). Příkladem je například „proměnlivý“ počet deklarovaných bytů v RD, je možné poměrně reálně předpokládat, že mnohými rekonstrukcemi (bez evidence stavebních úřadů) vznikají nové byty. Tab. 59. Byty podle období bytové výstavby nebo rekonstrukce v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Ukazatel ČR SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

Obydlené byty celkem 4 104 635 15642 153 438 56 99 90 137 79 258 178 108 467 123 9783 347 163 1261 366 61 53 69 186 329 329 118 391

z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu 1919 1920 1971 1981 2001 a dříve - 1970 - 1980 - 2000 - 2011 364 333 374 654 1 472 371 822 621 974 308 1711 19 81 9 25 9 25 6 43 19 28 90 22 778 83 45 160 9 21 10 4 16 79 52 22 56

5960 85 147 18 38 16 50 56 61 65 33 152 23 4052 117 61 310 139 22 34 46 103 72 112 32 116

3312 19 61 3 11 12 27 3 59 37 20 91 19 2152 55 17 263 132 2 2 12 33 104 58 30 90

3547 23 91 17 21 50 22 12 66 37 17 112 50 2158 67 30 412 73 6 2 6 26 55 65 20 109

913 5 52 6 4 3 9 0 21 13 7 15 6 546 22 8 97 12 5 4 1 4 11 37 8 17

Podíl % 20012011 8,9 5,8 3,3 11,9 10,7 4,0 3,3 6,6 0,0 8,1 7,3 6,5 3,2 4,9 5,6 6,3 4,9 7,7 3,3 8,2 7,5 1,4 2,2 3,3 11,2 6,8 4,3

Následující tabulka dokumentuje bilanci odvozeného odpadu bytů. Pokud je porovnán počet dokončených bytů a čistý přírůstek bytů, pak, rozdíl představuje odpad. Odpad by měl být vždy kladný, počet dokončených bytů by měl být vždy vyšší než čistý přírůstek počtu bytů. Pouze v obci Lichnov a Bordovice je vyka-

STRANA

56



zován kladný odpad bytů, byť velmi nízký. Podobně jak v průměru v ČR, je počet dokončených bytů nižší než změna počtu bytů=čistý přírůstek bytů. Příčiny tohoto jevu i v konkrétních obcích je obtížné stanovit. Při práci s daty o bydlení je však nezbytné tento jev uvažovat. Tab. 60. Bilance odvozeného odpadu bytů v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Změna Dokončené počtu bytů byty 2001celkem 2010 (ČSÚ) 2001-2011 ČR MS kraj SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

Změna počtu obydlených bytů 2001-2011

Změna počtu neobydlených bytů 2001-2011

Odvozený odpad bytů 2001-2011

Podíl odpadu bytů vzhledem k počtu bytů

390 279 25 176 1 066 12 65 9 21 2 7 1 20 39 7 38 15 478 30 6

329 441 22 204 510 5 32 4 3 1 2 1 16 11 4 6 6 283 11 6

276 957 11 130 325 -8 41 6 9 -9 0 -1 -1 9 -24 -20 5 218 12 8

113 322 14 046 741 20 24 3 12 11 7 2 21 30 31 58 10 260 18 -2

-60 838 -2972 -556,0 -7,0 -33,0 -5,0 -18,0 -1,0 -5,0 0,0 -4,0 -28,0 -3,0 -32,0 -9,0 -195,0 -19,0 0,0

-1,39% -0,59% 0,00% -3,04% -6,93% -6,02% -19,57% -0,80% -1,96% 0,00% -0,82% -14,07% -1,49% -5,48% -4,41% -1,92% -4,51% 0,00%

153 22 3 1

65 11 1 0

48 11 5 -4

105 11 -2 5

-88,0 -11,0 -2,0 -1,0

-5,95% -2,93% -1,45% -0,91%

-2

0

1

-3

2,0

2,47%

12 21 58 6 42

4 0 23 5 10

-22 -3 36 11 -3

34 24 22 -5 45

-8,0 -21,0 -35,0 -1,0 -32,0

-2,99% -4,74% -10,67% -0,56% -7,27%

II.4.3. Podklady pro vyhodnocení hospodářského rozvoje II.4.3.1.Aktualizace – metodický přístup Hlavní cíle:

– zhodnocení celkových hospodářských podmínek území (místní a regionální ekonomiky) – zhodnocení potřeby a nabídky ploch pro podnikání v obcích s ohledem na rozvojový potenciál obce (výrazně limitováno stupněm poznání území zejména regionů pohynu za prací) – Zhodnocení infrastrukturních předpokladů (jako významného předpokladu hospodářského předpokladu území. Dostupná data: Sčítání 2011 (ČSÚ), nezaměstnanost - průběžná evidence MPSV, zprávy z úřadu práce. Kvalita dat: Posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o hrubém domácím produktu (HDP), přidané hodnotě, průměrných příjmech osob či domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy. Na úrovni obcí nelze posoudit ani daňový potenciál, či jejich daňové úsilí (jak vysoké daně by mohly obce vybírat a jaké úsilí při výběru daní vynakládají). Rozpočtové určení daní v ČR je dlouhodobě determinováno zejména počtem obyvatel obcí. Velká města

STRANA

57


mají daňové příjmy na obyvatele několikanásobně větší, než malé obce. Výjimku představují malé obce, na jejichž území je skládka, probíhá těžba, disponují výhodným pronájmem majetku. Interpretace dat: Je zatížena častou aplikací údajů, které nejsou adekvátní pro hodnocení hospodářské úrovně území – například podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva – je závislý na věkové struktuře obyvatel, zahrnuje v sobě i nezaměstnané osoby. Podobně podíl podnikajících fyzických osob – podnikatelů závisí na odvětvové struktuře ekonomických subjektů v území, vysoký podíl „podnikatelů“ mají jak hospodářsky úspěšné, tak i neúspěšné obce. Tento ukazatel není navržen k využití pro hodnocení podobně jako údaje o daňových příjmech obcí, které jsou velmi obtížně interpretovatelné. Možnost došetření: Obecně je hodnocení hospodaření obcí, jejich hospodářského potenciálu, velmi nákladné (audity hospodaření) a většinou nezahrnuje „vnitřní zadluženost“ odvozenou z objektivního zhodnocení potřeb obce. Daňové příjmy jsou jen částí příjmů obce. Ani celkové příjmy obcí – jejich porovnání nevede k jednoznačným a jednoduchým závěrům o hospodaření obcí. Aspirací územního plánování nemůže být analýza hospodaření obcí, která by byla neúplná a mohla vést k mylným závěrům a politickým dopadům. V úvahu je nezbytné vzít i skutečnost, že značná část investic je vázána na dotační transfery. Pro rozvoj obcí je tak velmi důležitá politická aktivita občanů a politických reprezentací. Specifika regionu: U hospodářského pilíře je potřeba vnímat i dlouhodobá specifika regionu – zejména Osoblažska s tradičními vazbami na Slezsko, okrajovou polohu území, dosídlením po II. světové válce, tradicí zemědělství, textilního průmyslu a jejich problematické transformace po r. 1990. II.4.3.2. Zhodnocení celkových hospodářských podmínek území Jak již bylo naznačeno, posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o HDP, přidané hodnotě, příjmech domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy či mikroregiony, s nimiž pracují úřady práce. Hospodářsky výkon obcí, regionů (s výjimkou kraje) tak nelze v ČR přímo stanovit. Zásadní význam pro hodnocení hospodářských podmínek území mají tak údaje o nezaměstnanosti. Výchozí otázkou je, co je cílem hodnocení zhodnocení hospodářských podmínek území? Celkové hodnocení by nemělo sklouznout do dílčích analýz, tj. zejména hodnocení struktury zaměstnanosti. Velikost podniků a jejich odvětvová struktura je územně diferencovaná (zejména podle přírodních a dopravních předpokladů území – viz alokační teorie), přitom je však obtížné rozlišit co je přirozenou diferenciací a co slabou stránkou obcí. To platí zejména u malých obcí, kde alokace hospodářských aktivit byla přírodně či historicky determinovaná a fungují v rámci specifických regionů. Jako zavádějící je hodnocena daňová výtěžnost na obyvatele obvykle není determinována hospodářskou prosperitou území, či podnikatelskými úspěchy obcí (ty ovlivňují celkové příjmy, jedná se spíše o výjimky), ale rozpočtovým určením daní podle pravidel MF ČR, podle velikostních kategorií obcí měřeno počtem obyvatel (viz známé případy obcí, které chtěly „uměle“ překročit 100 000 obyvatel). Hodnocení rozpočtů obcí provádí MF ČR, komentáře ke klasifikaci jsou poměrně „úsporné“, nelze je mechanicky přebírat a dále neodborně interpretovat.


V žádném případě by nemělo být aspirací územního plánování vytvářet vlastní systém hodnocení hospodaření obcí, který by jistě trpěl neodborností a riziky mylného vyhodnocení jednotlivých obcí se všemi možnými dopady této odborně o časově náročné činnosti. Vnímání nedostatků stávajících ukazatelů a jejich interpretace, změn v dostupnosti dat, vedly k novému návrhu ukazatelů (indikátorů) a postupu jejich vyhodnocení. Změny v oblasti evidence nezaměstnanosti Jedním z dobře dostupných údajů na úrovni obcí byly údaje o nezaměstnanosti, které byly prvotně dostupné z evidence ministerstva práce a sociálních věcí s měsíční periodicitou. Po r. 2013 je nahrazují údaje o podílu nezaměstnaných. Menším nedostatkem míry nezaměstnanosti byla skutečnost, že na úrovni obcí byla vypočtena z aktuálního počtu nezaměstnaných a zastarávajícího počtu ekonomicky aktivních ze sčítání v roce 2001 po celé intercenzální období (r.2001 - 2011). U obcí, kde se počet obyvatel a tím i ekonomicky aktivních výrazně měnil, docházelo ke zkreslování výsledků. Zejména pak u obcí, kde počet obyvatel rostl o desítky procent. I přes tento nedostatek byly ukazatele míry nezaměstnanosti základním východiskem pro hodnocení hospodářského potenciálu obcí. Od ledna 2013 se přešlo v ČR na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nový ukazatel je s původním ukazatelem míra nezaměstnanosti nesrovnatelný (viz následující tabulka sestrojená pro oba ukazatele na základě dat ze SLDB 2011. „Vizuálně je ukazatel podílu nezaměstnaných ve srovnání s mírou nezaměstnanosti nižší.“ Z následující tabulky je patrná velmi vysoká úroveň nezaměstnanosti v SO ORP Krnov, měřená oběma způsoby, přitom ani průměr ČR však není možné považovat za optimální hodnotu. Nejvyšších hodnot dosahuje nezaměstnanost tradičně v mikroregionu Osoblažska. Jedná se o hodnoty velmi vysoké i v rámci poměrů Moravskoslezského kraje. Tab. 61. Podíl nezaměstnaných osob a míra nezaměstnanosti podle SLDB 2011 (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty), Nová metodika – podíl nezaměstnaných = podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %), původní metodika – míra nezaměstnanosti = podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání k počtu ekonomicky aktivních) Obyvatel Ekonomicky z toho 15 - 64 let aktivní zaměstnaní ČR MSK SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov

7 267 169 839 584 27929 255 888 108 201 165 256 137 504 418 197 902

5 080 573 575 689 18574 171 574 77 149 106 177 89 309 290 121 576

4 580 714 504 301 15382 127 493 58 120 79 122 43 237 247 86 433

Nezaměstnaní (dopočet)

% podíl nezaměstnaných

Míra nezaměstnanosti

499 859 71 388 3192 44 81 19 29 27 55 46 72 43 35 143

6,9% 8,5% 11,43% 17,25% 9,12% 17,59% 14,43% 16,36% 21,48% 33,58% 14,29% 10,29% 17,77% 15,85%

9,8% 12,4% 17,19% 25,73% 14,11% 24,68% 19,46% 25,47% 31,07% 51,69% 23,30% 14,83% 28,93% 24,83%

STRANA

58


Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

Obyvatel Ekonomicky z toho 15 - 64 let aktivní zaměstnaní 234 158 120 16545 11135 9437 739 511 401 279 187 145

Nezaměstnaní (dopočet) 38 1 698 110 42

% podíl nezaměstnaných 16,24% 10,26% 14,88% 15,05%

Míra nezaměstnanosti 24,05% 15,25% 21,53% 22,46%

2384 716 94 92

1587 451 53 54

1349 343 46 39

238 108 7 15

9,98% 15,08% 7,45% 16,30%

15,00% 23,95% 13,21% 27,78%

118

68

39

29

24,58%

42,65%

366 635 677 218 801

239 403 431 124 534

177 323 370 89 459

62 80 61 35 75

16,94% 12,60% 9,01% 16,06% 9,36%

25,94% 19,85% 14,15% 28,23% 14,04%

II.4.3.3. Regionální ekonomika V aktualizaci ÚAP z r. 2014 byl nově vymezen pojem regionální ekonomika tj. ve vlastním slova smyslu – ideálně regionu pohybu za prací. Absence spolehlivých údajů za regiony pohybu za prací však vede k použití údajů a charakteristik za okresy a SO ORP. Z hlediska pohybu za prací spadá SO ORP Krnov k městu Krnovu, okrajové části území, zejména v okolí Osoblažského výběžku, však „negravitují“ k centru (viz výřez mapy regionalizace dojížďky do zaměstnání podle výsledků sčítání r. 2011, podle ČSÚ). Regionalizace dojížďky do zaměstnání podle výsledků sčítání r. 2011 (zdroj: ČSÚ)


Regionální nezaměstnanost Regionální nezaměstnanost představuje u mnoha obcí rozhodující faktor jejich rozvoje, svědčící o širších hospodářských podmínkách. Míra vlivu je dána jak přímo saldem pohybu za prací, tak i „přenosem“ nezaměstnanosti (vysoká nezaměstnanost snižuje možnosti pohybu za prací do okolí) včetně tlaku na pokles mzdové úrovně. Pro sledování vývoje nového ukazatele nezaměstnanosti je v současnosti k dispozici časová řada do úrovně okresů a to od roku 2005. Z této tabulky je patrné, že míra nezaměstnanosti okresu Bruntál do r. 2008 stagnovala na velmi vysoké úrovni. Vývoj v letech 2009-2013 byl nepříznivý a okres Bruntál svou pozici zhoršil – stabilně se stal 2. nejhorším okresem z hlediska nezaměstnanosti (za okresem Most). Pro hodnocení regionální ekonomiky - úrovně nezaměstnanosti byly zvoleny dva ukazatele (indikátory) – hlavní ukazatel - podíl nezaměstnaných (pořadí v rámci 77 územních jednotek - okresů) – r. 2015 – Hodnocení: 1 – nejpříznivější stav, 4 - průměrný, 7 nejméně příznivý stav. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR – 77 územních jednotek. Pro okres Bruntál je, jako celek je regionální úroveň nezaměstnanosti hodnocena v následující tabulce hodnotou 7. Tab. 62. Použité parametry hodnocení regionální úrovně nezaměstnanosti Hodnocení Pořadí podle podílu nezaměstnaných v okrese - r. 2012

1

2

3

4

5

6

7

1 - 10

11 - 20

21 - 30

31 ž 48

49 -58

59 - 68

69 - 78

Tab. 63. Podíl nezaměstnaných osob (zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty) Tj. podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %) *Pořadí r. Okres-rok 2005 2008 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2005-2015 1 Praha-východ 2,3 1,3 3,0 2,9 2,9 3,4 3,5 2,5 2 Praha-západ 1,9 1,3 3,2 3,1 3,3 4,0 4,5 3,7 3 Praha 2,8 1,8 3,5 3,6 3,9 4,8 5,3 4,2 4 Mladá Boleslav 3,2 2,0 4,5 4,2 4,1 4,6 4,5 3,4 47 Frýdek-Místek 9,1 4,5 6,7 6,0 6,1 7,1 7,3 5,3 49 Nový Jičín 8,1 3,8 8,5 7,0 6,6 7,6 7,4 4,8 Opava 7,8 5,1 7,5 7,5 7,3 8,1 8,3 6,4 55 69 Ostrava-město 11,5 6,1 8,7 8,5 9,0 10,9 11,4 9,9 73 Ústí nad Labem 9,7 7,0 10,0 10,5 11,0 12,1 12,7 10,4 74 Děčín 11,0 7,9 10,7 10,2 10,1 10,9 10,6 8,5 Bruntál Karviná Most Celkem ČR

11,0 13,1 16,5 6,6

6,9 8,6 9,4 4,1

11,1 10,5 11,5 7,0

11,4 10,2 11,4 6,7

11,9 10,3 12,0 6,8

13,0 11,8 13,5 7,7

13,3 12,4 13,2 7,7

10,7 10,9 11,2 5,9

75 76 77

*Pořadí hodnoceno ze 77 územních jednotek (okresů), nejlepší – 1, nejhorší – 77

STRANA

59


Jako vedlejší ukazatel je použita změna vývoje relativní úrovně nezaměstnanosti vzhledem k průměru ČR (r. 2005-2015) – viz následující tabulka, jeden z podkladů pro expertní hodnocení regionální ekonomiky Tab. 64. Relativní podíl nezaměstnaných osob, průměr ČR=100% (zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty) Okres-rok Praha-východ Praha-západ Praha Mladá Boleslav Frýdek-Místek Nový Jičín Opava Ostrava-město Ústí nad Labem Děčín Bruntál Karviná Most Celkem ČR Variační koef.

2005

2008

2010

2011

2012

2013

2014

2015

34% 29% 42% 48% 136% 122% 118% 174% 146% 166% 166% 198% 249% 100% 0,40

32% 31% 43% 48% 108% 92% 124% 149% 170% 191% 168% 209% 229% 100% 0,40

43% 45% 50% 65% 96% 122% 107% 125% 143% 153% 159% 150% 165% 100% 0,27

44% 46% 54% 63% 89% 104% 111% 127% 156% 153% 170% 152% 170% 100% 0,28

43% 49% 57% 61% 90% 98% 108% 133% 163% 150% 176% 153% 178% 100% 0,29

44% 52% 62% 60% 92% 99% 105% 141% 158% 141% 169% 154% 175% 100% 0,27

45% 58% 68% 59% 94% 96% 108% 148% 165% 138% 172% 161% 172% 100% 0,28

42% 63% 71% 58% 90% 81% 108% 168% 176% 144% 181% 185% 190% 100% 0,33

Průměr r. 2005-2015 38% 42% 52% 56% 106% 106% 114% 148% 159% 159% 169% 177% 202% 100% 0,32

Expertní vyhodnocení: 1. Z tabulky uvádějící relativní podíly nezaměstnaných osob je patrný vývoj pozice okresu Bruntál v letech 2005-2015. V roce 2005 dosahovala nezaměstnanost v okrese Bruntál 167% průměrné úrovně ČR. Horší pozici vykazoval i sousedící okres Jeseník. Vnímat je potřeba i pokles variačního koeficientu, tj. územní diferenciace nezaměstnanosti mezi okresy ČR se v uvedeném období výrazně snížila, i když nezaměstnanost stoupla z 5% v r. 2007 na cca 7% v r. 2013. Je tedy možno konstatovat, že krize výrazněji postihla okres Bruntál, než jiné okresy ČR. 2. Pro hodnocení situace nezaměstnanosti byly jako podklad využity zejména „ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V OKRESE BRUNTÁL V ROCE 2015 a měsíční zprávy z roku 2016 (zpracovatel: ÚŘAD PRÁCE Bruntál). Z této práce je patrné tradiční dělení okresu na 6 mikroregionů a 3 kontaktní pracoviště úřadu práce (KOP Bruntál, Krnov a Rýmařov). Pozice KOP Krnov se shodným územním vymezením jako SO ORP Krnov je v rámci těchto 3 územních celků dlouhodobě druhá, ve srovnání s průměrem ČR je velmi nepříznivá, s průměrem MS kraje nepříznivá. V SO ORP je zdůrazněn význam průmyslové zóny v Krnově. V dokumentech úřadu jsou formulovány slabé i silné stránky okresu. Mezi slabými stránkami je možno z hlediska územního plánování jmenovat zejména problémy v dopravní infrastruktuře okresu a nedořešenou koncepci cestovního ruchu v Jesenickém regionu. I přes příznivý vývoj v roce 2016 je absolutní počet nezaměstnaných vyšší, než v roce 2008 kdy vrcholilo hospodářské oživení v ČR.


3. Za okresy ČR je k dispozici i údaj o počtu nezaměstnaných připadajících na 1 volné pracovní místo. Z tohoto pohledu je situace v okrese Bruntál dlouhodobě velmi nepříznivá, a okres se řadí mezi 10 nejhorších okresů v ČR. Paradoxem nabídky bylo, že v r. 2013 největší skupinu více než 1/10 tvořila volná místa pro lékaře (v r. 2015 zůstávali 3. největší skupinou po obráběčích a číšnicích). V úvahu je však nutno vzít řadu omezení snižující kvalitu dat o volných pracovních místech Změna zákona o zaměstnanosti v oblasti zrušení povinnosti hlásit VPM od roku 2012 má vliv na stav hlášených VPM, který tak klesá, což ovlivňuje zvyšující se počet osob připadajících na 1 volné místo a snižující se počty umístěných uchazečů.“ Pro hodnocení hospodářského pilíře území byla nově zařazena tabulka o počtu nezaměstnaných (dosažitelných uchazečů 15-64 let) připadajících na volná (nabízená) pracovní místa, evidovaná úřady práce. Tato data jsou dostupná od 1.3.2014, tj. jsou k dispozici za dvouleté období. Pro vyhodnocení úrovně nabídky pracovních míst byly vzaty v úvahu údaje o počtu nezaměstnaných připadajících na 1 pracovní místo (stavu k 1.1. 2016) a relativní změně nabídky pracovních míst připadajících na 1 pracovní místo v období 1.3.2014 -1.3.2016 Tab. 65. Použité parametry hodnocení počtu nezaměstnaných připadajících na 1 pracovní místo (stavu k 1.1. 2016) a změny nabídky Hodnocení Počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo Změna počtu nezaměstnaných na 1 pracovní místo r. 2014-2016

1

2

3

4

5

<2

>=2 a <3

>=3 a <4

>=4 a <6

>=6 a <8

<20%

>=20% a <40%

>=40% a <60%

>=60% a <80%

>=80% a <100%

6 >=8 a <10 >=100% a <120%

7 >=10 >=120%

Tab. 66. Podíl nezaměstnaných osob (zdroj: ČSÚ podklady pro ÚAP, vlastní výpočty)

Územní jednotka okres

Sloupec č.1 Praha-východ Rychnov n. K. Domažlice Nový Jičín Prostějov Uherské Hradiště Brno-město Frýdek-Místek Ostrava-město Opava

Nezaměstnaných na 1 volné prac. místo r. 2014


Hodnocení počtu nezam. na volné prac. místo r. 2016

2 10,5 14,5 6,3 15,3 14,0 13,7 22,7 17,0 20,8 16,9

3 1,0 1,2 1,4 2,3 2,6 2,6 4,8 5,0 5,4 6,4

4 1 1 1 2 2 2 4 4 4 5

Změna počtu nezam. na 1 prac. místo r.2014= 100% 5 9,67% 8,57% 22,90% 15,31% 18,66% 19,04% 21,21% 29,25% 25,82% 37,98%

Hodnocení změny Pořadí za počtu okresy ČR nezam. na podle 1 prac. sloupce místo č.3 r.20142016 6 7 1 1 1 2 2 3 1 18 1 22 1 23 2 52 2 55 2 59 2 67

STRANA

60


Územní jednotka okres



Hodnocení počtu nezam. na volné prac. místo r. 2016

42,3 18,8 22,5 41,7 60,0 46,1 52,0

9,3 9,3 9,3 10,6 12,4 14,2 17,9

6 6 6 7 7 7 7

Jeseník Most Sokolov Chomutov Bruntál Ústí nad Labem Karviná

Změna počtu nezam. na 1 prac. místo r.2014= 100% 21,87% 49,44% 41,31% 25,47% 20,66% 30,75% 34,42%

Hodnocení změny Pořadí za počtu okresy ČR nezam. na podle 1 prac. sloupce místo č.3 r.20142016 2 71 3 72 3 73 2 74 2 75 2 76 2 77

Uvedené předchozí skutečnosti vedou k závěru (po zvážení možných pozitivních a negativních faktorů), že expertní korekce celkového hodnocení regionální ekonomiky nelze uplatnit a zůstává na hodnotě 7 pro všechny obce SO ORP Krnov. Region SO ORP Krnov patří jednoznačně a dlouhodobě mezi 1/10 území SO ORP ČR s největšími problémy hospodářského pilíře. Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto směru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění práce zejména u nízkopříjmových skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další řešení se nacházejí zejména na regionální úrovni (podpora úřadů práce v regionu, místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón, ploch pro podnikání). II.4.3.4. Místní ekonomika Hodnocení místní ekonomiky je z dlouhodobějšího pohledu ztíženo absencí údajů o nezaměstnanosti na úrovni obcí, jak je uvedeno v předchozím textu. Nové údaje o podílu nezaměstnaných jsou k dispozici v rámci podkladů ČSÚ pro ÚAP. Tab. 67. Nezaměstnanost obcí SO ORP Krnov a širší srovnání (zdroj: ČSÚ podklady pro ÚAP, vlastní výpočty) územní jednotka

ČR SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov

SLDB 2011

MPSV 2014

počet

míra v %

počet

podíl v %

499859 3 192 44 81 19 29 27 55 46 72 43 35 143 38

9,80% 17,2% 25,7% 14,1% 24,7% 19,5% 25,5% 31,1% 51,7% 23,3% 14,8% 28,9% 24,8% 24,1%

592643 3899 34 117 19 34 35 43 48 70 68 38 163 47

8,2% 13,6% 12,3% 12,3% 18,4% 16,1% 18,5% 16,7% 34,3% 13,5% 15,5% 18,0% 17,3% 19,3%

VÝVOJ HODNOCENÍ SLDB 2011 5 7 7 6 7 7 7 7 7 7 6 7 7 7

Výsledné 2014 5 7 7 6 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7

MPSV 2015 4 6 6 6 5 7 6 7 7 6 5 4 6 7

Změna 20122015 3 4 4 4 1 3 2 4 5 4 2 1 2 3

Výsledné 2016 3 6 6 6 5 7 6 7 7 6 5 4 6 7


územní jednotka

Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

SLDB 2011

MPSV 2014

VÝVOJ HODNOCENÍ

počet

míra v %

počet

podíl v %

SLDB 2011

1 698 110 42 238 108 7 15 29 62 80 61 35 75

15,2% 21,5% 22,5% 15,0% 23,9% 13,2% 27,8% 42,6% 25,9% 19,9% 14,2% 28,2% 14,0%

2141 136 42 298 141 8 16 26 76 99 67 31 102

12,8% 17,2% 13,6% 12,0% 18,4% 9,6% 16,5% 18,6% 18,8% 15,1% 9,3% 13,7% 12,0%

7 7 7 6 7 6 7 7 7 7 6 7 6

Výsledné 2014 7 7 7 6 7 5 7 7 7 7 5 7 7

Změna 20122015 4 4 3 2 5 4 3 7 5 5 4 5 3

MPSV 2015 6 7 6 5 7 5 7 7 7 7 4 7 5

Výsledné 2016 6 7 6 5 7 5 7 7 7 7 4 7 5

Pro hodnocení stavu – míry nezaměstnanosti byl použit průměr nezaměstnanosti z hodnot zjištěných v době sčítání v roce 2011, které nejsou zkresleny změnami počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Dále byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější, 4- průměrný, 7 nejméně příznivá. Tab. 68. Použité parametry hodnocení nezaměstnanosti hodnocení Průměrná míra nezaměstnanostisčítání 2001 a 2011p Průměrný podíl nezaměstnaných r.2015 Změna podílu nezaměstnaných r.2013-2015

1

2

3

4

5

6

7

menší než 3 až 4,9% 5 až 6,9% 7 až 8,9% 3%

9 až 10,9%

11 až 14,9%

15% a více

=>6 a =>4 a =>2 a menší než menší než menší než menší než 2% 8% 6% 4% >=50% a >=70% a >=80% a <50% <70% <80% <90%

=>8 a menší než10% >=90% a <100%

>10 a menší než12% >=100% a <120%

12% a více >=120%

Pro hodnocení ukazatele podílu nezaměstnaných je nově stanoven rozsah intervalů. Tab. 69. Vývoj nezaměstnanosti v posledních letech (zdroj: ČSÚ) Územní jednotka Česká republika Moravskoslezský kraj SO ORP Krnov Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov

Průměrný roční podíl nezaměstnaných v % 2015 2013 2014 6,1 8,2 7,4 8,3 10,5 9,6 13,6 12,9 11,2 12,3 14,0 10,9 12,3 11,4 10,3 18,4 17,6 8,3 16,1 14,3 12,4 18,5 16,4 11,1 16,7 16,1 14,6 34,3 24,6 32,1 13,5 13,4 11,0 15,5 14,3 9,4 18,0 10,8 7,8

Hodnocení stavu r.2015 4 5 6 6 6 5 7 6 7 7 6 5 4

Změna r.2013-2015 r.2013=100% 74,2% 79,0% 82,3% 88,8% 83,5% 45,2% 77,2% 60,0% 87,4% 93,6% 81,7% 60,8% 43,5%

Hodnocení změny r.20132015 3 3 4 4 4 1 3 2 4 5 4 2 1

STRANA

61


Územní jednotka Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

Průměrný roční podíl nezaměstnaných v % 2015 2013 2014 17,3 14,4 11,5 19,3 17,6 15,5 12,8 12,6 10,8 17,2 14,7 14,3 13,6 14,6 10,2 12,0 9,7 8,1 18,4 18,0 17,0 9,6 14,5 8,4 16,5 13,7 12,6 18,6 22,0 30,3 18,8 17,5 18,3 15,1 16,0 14,2 9,3 10,0 7,9 13,7 10,0 13,3 12,0 10,2 9,5

Hodnocení stavu r.2015 6 7 6 7 6 5 7 5 7 7 7 7 4 7 5

Změna r.2013-2015 r.2013=100% 66,1% 79,9% 84,6% 83,0% 74,7% 67,7% 92,7% 87,5% 76,6% 163,2% 97,4% 94,2% 84,9% 97,2% 79,0%

Hodnocení změny r.20132015 2 3 4 4 3 2 5 4 3 7 5 5 4 5 3

Nezaměstnanost vykázala ve sledovaném období velmi příznivý vývoj, prakticky na celém území ČR. Téměř u všech obcí SO ORP Krnov došlo po r. 2014 ke zlepšení (výjimku představují Slezské Pavlovice s nárůstem nezaměstnanosti – viz předchozí tabulka). To do značné míry prokazuje provázanost celého systému v regionu, kraji ale i celé ČR. Na druhé straně je tak patrný význam makroekonomických opatření pro růst zaměstnanosti (v podmínkách ČR je tímto faktorem v posledních letech zejména politika levné koruny a setrvalá politika levných mezd, nikoliv inovační schopnost české ekonomiky). Z vývoje v jednotlivých obcí je patrné největší zlepšení (pokles nezaměstnanosti) u obcí blízko Krnova – v Býkově-Láryšově a např. v Janově a Jindřichově. Pozitivní byl i vývoj ve Městě Albrechticích, Dívčím Hradu a Hošťálkovech. Další tabulka vychází z průběžné evidence počtu zaměstnanců MFČR v rámci bilancí - rozpočtového určení daní. Počet pracovních míst je k dispozici pouze z evidence ČSÚ v rámci jednotlivých sčítání. Jeho dopočtení z údajů o pohybu za prací a zaměstnanosti však není spolehlivé. Tab. 70. Počet zaměstnanců v obci (zdroj: MF ČR)

Název obce ČR SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov

Počet obyvatel k 1. 1. 2012

10 503 477 41 816 423 1 329 154 303 274 371 214 716 579 311

Počet zaměstnanců k 1. 12. 2011 4 530 314 11 556 69 90 11 12 104 79 44 125 31 10

Počet zaPočet městnanců obyvatel na obyvatek 1. 1. 2013 le 0,43 0,28 0,16 0,07 0,07 0,04 0,38 0,21 0,21 0,17 0,05 0,03

10 514 212 41 680 408 1 352 165 305 271 361 199 700 590 300

Počet zaměstnanců k 1. 12. 2012

Počet zaměstnanců na obyvatele

4 634 475 12 518 79 108 15 16 95 74 46 118 33 11

0,44 0,30 0,19 0,08 0,09 0,05 0,35 0,20 0,23 0,17 0,06 0,04


Název obce

Počet obyvatel k 1. 1. 2012


Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

1 362 347 24 658 1 090 475 3 598 1 107 136 146 219 586 906 996 317 1 199

169 26 8 582 108 57 1 091 199 8 12 9 52 110 271 63 224

Počet zaPočet městnanců obyvatel na obyvatek 1. 1. 2013 le 0,12 0,07 0,35 0,10 0,12 0,30 0,18 0,06 0,08 0,04 0,09 0,12 0,27 0,20 0,19

1 349 351 24 518 1 089 474 3 621 1 131 137 148 225 571 910 993 321 1 191


Počet zaměstnanců na obyvatele

164 36 9 447 115 55 1 142 164 11 20 20 48 102 261 70 268

0,12 0,10 0,39 0,11 0,12 0,32 0,15 0,08 0,14 0,09 0,08 0,11 0,26 0,22 0,23

Z předchozí tabulky je patrné, že průměrný počet zaměstnanců na obyvatele je v SO ORP Krnov je výrazně a dlouhodobě pod průměrem ČR. Prognóza vývoje místní ekonomiky je v řešeném území jednoznačně svázána s prognózami vývoje třetího sektoru a zpracovatelského průmyslu. Tyto prognózy jsou z dlouhodobého hlediska velmi obtížné, a neprovádí je ani úřady práce. Výhled vývoje v roce 2016 je však v ČR poměrně příznivý. Další tabulka dokumentuje rozsah pohybu za prací v intercenzálním období 2001-2011. Saldo pohybu za prací je u města Krnov je kladné, kladné saldo pohybu za prací dále vykazuje pouze obec Dívčí Hrad (v r. 2001 ještě Město Albrechtice). Celkově se saldo vzhledem k roku 2001 zhoršilo vlivem poklesu kladného salda u Krnova i vývoje v jiných obcích. Vývoj je potřeba posuzovat i s ohledem na vývoj počtu obyvatel obcí v produktivním věku a zejména pak s ohledem na menší spolehlivost dat ve sčítání v r. 2011 (menší ochotu obyvatel deklarovat některé údaje). I přes tyto skutečnosti, se zřejmě ukazuje obecná tendence poklesu pohybu za prací (mimo obce). Tento vývoj je zřejmě generován i rostoucím podílem služeb na zaměstnanosti, otázkou jsou překážky pohybu za prací, např. vývoj hromadné dopravy či vlastní ochota k pohybu, až po stěhování se za prací. Tab. 71. Saldo pohybu za prací (zdroj: ČSÚ, SLDB) Počet

Název obce ČR SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad

obyvatel 2011 10 436 560 40269 381 1257 164 291 243

Vyjíždějící (denně) za prací mimo obec 2011 1137176 3276 45 222 24 54 30

Dojíždějících (denně) do obce 2011 X 2188 9 35 2 1 38

Saldo pohybu za prací (denní) 2011 2001 -1088 -36 -187 -22 -53 8

-765 -16 -253 -31 -58 -8

STRANA

62


Dojíždějících (denně)

Podíl lesních pozemků z celkové výměry (%)

Koeficient ekologické stability

2069,9

73,4

88,5

9,6

5,2

2,4

18,9

0,42

0,00

Brantice

2674,8

43,6

64,5

28,9

5,9

0,9

49,6

1,94

0,00

911,6

43,5

34,9

61,5

4,3

0,1

52,1

4,13

0,00

Čaková

1193,3

55,2

0,8

95,5

6,0

0,6

38,2

14,37

0,00

Dívčí Hrad

1204,7

70,1

86,3

12,9

7,7

2,7

19,5

0,47

0,00

Heřmanovice

4281,2

24,9

3,0

94,7

4,8

0,3

70,0

17,06

0,00

873,8

79,3

95,8

3,2

5,5

3,4

11,7

0,23

0,00

Holčovice

4058,3

30,1

4,5

90,9

6,3

0,6

63,1

12,07

-0,04

Hošťálkovy

2778,6

38,6

29,2

65,9

5,1

0,4

55,9

5,12

0,00

Janov

1103,1

32,3

1,9

91,1

4,9

0,5

62,3

17,21

0,01

Jindřichov

3471,1

56,8

59,9

36,6

6,0

0,9

36,4

1,50

0,00

Krasov

2580,3

36,2

37,1

59,6

5,1

0,2

58,6

4,41

0,00

Krnov

4429,4

49,5

69,9

19,9

22,0

2,8

25,7

0,77

0,00

Lichnov

2729,1

56,4

49,3

47,6

7,5

0,4

35,7

1,84

0,00

Liptaň

2027,5

63,6

68,4

28,8

6,9

0,3

29,2

0,98

0,00

Město Albrechtice

6526,5

43,5

37,8

57,6

7,4

0,7

48,3

3,18

0,00

Osoblaha

1825,0

73,4

95,6

2,2

13,5

2,7

10,4

0,20

0,00

Petrovice

1107,3

16,5

4,2

87,8

3,4

0,4

79,7

23,35

1,99

Rusín

1429,2

87,0

94,4

3,9

5,3

0,9

6,7

0,14

0,00

Slezské Pavlovice

663,4

84,1

91,9

6,9

11,3

2,9

1,6

0,13

0,00

Slezské Rudoltice

2321,5

68,7

76,4

21,2

5,6

0,9

24,8

0,72

0,00

Třemešná

2096,6

37,9

42,5

51,9

6,7

0,6

54,8

3,39

0,00

Úvalno

1477,0

57,5

90,1

7,4

6,0

1,2

35,3

0,73

0,00

Vysoká

1711,9

63,1

68,9

26,7

6,4

1,1

29,4

1,01

0,00

Zátor

1907,4

44,2

46,4

47,6

9,4

1,2

45,1

2,34

-0,01

Býkov-Láryšov

Hlinka

Změna KES aktualizace r. 2014 – r. 2015

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

Syntetické hodnocení životního prostředí je vždy složitým problémem. Jeho interpretace je omezená, jak stupněm vědeckého poznání, tak i percepcí (vnímáním) problémů životního prostředí. Právě vnímání problémů životního prostředí je ve společnosti stále výraznější a pod mediálním tlakem, který je do značné míry generován „módností problémů“ a tlakem zájmových skupin. Do značné míry syntetickým a v rámci ÚAP běžně používaným ukazatelem kvality životního prostředí je koeficient ekologické stability.

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)

II.4.4. Podklady pro vyhodnocení pro vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí

Bohušov

název územní jednotky

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)

Saldo pohybu za prací (denní) -21 -78 -8 -6 -52 -108 -92 -110 -20 -43 -90 -94 -39 -62 242 702 -169 -181 -43 -7 -114 140 -76 -68 -15 -3 -5 -15 -23 -8 -49 -56 -82 -147 -52 -107 -9 -46 -81 -102

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

do obce 11 3 13 11 5 26 2 1492 21 16 228 41 1 5 2 10 26 110 17 63

Tab. 72. Tab. Využití ploch a koeficient ekologické stability

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)

Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

obyvatel 351 197 679 552 272 1287 334 24008 1040 434 3459 1049 141 132 195 519 904 936 301 1143

Vyjíždějící (denně) za prací mimo obec 32 11 65 103 25 116 41 1250 190 59 342 117 16 10 25 59 108 162 26 144

Celková výměra (ha)

Počet


Zdroj: ČSÚ 2014 a podkl. pro ÚAP 2016

STRANA

63


Nejvhodnější přírodní podmínky jsou ve střední a zejména v západní části řešeného území. Třetí pilíř udržitelného rozvoje neobsahuje pouze přírodní podmínky, ale měl by obsahovat i kvalitu životního prostředí ve všech jeho složkách. Zde již dochází k problémům při zjištění věrohodných, aktuálních a lokalizovaných dat. Převážná část dat se zjišťovala zpravidla za území okresů, některá data jsou pouze za území kraje. Řadu ukazatelů kvality životního prostředí nelze vždy zodpovědně „osadit“ do řešeného území a stanovit takto i stav kvality např. povrchových vod, ovzduší apod. V mnoha případech jsou data deformována dálkovým přenosem (vliv dálkového přenosu znečištění na řešené území např. probíhající rozšíření tepelné elektrárny v Opolí v Polsku o výkon 1800 MW a obráceně řešené území může produkovat znečištění pro jiné oblasti mimo řešené území - např. v oblasti znečištění povrchových vod). Stanovit jednoznačné ukazatele - indikátory a metodou výběru zastoupení nejvyšších hodnocení, popř. nejnižších hodnocení, popř. metodou multikriteriálního hodnocení sdělit, že je na tom území velmi dobře, nebo naopak velmi špatné, je příliš odvážné a vzhledem k dostupným údajům mnohdy i nemožné. Výběr kritérií pro posouzení stavu životního prostředí byl tedy omezen na data dostupná, i když v mnoha případech i značně zastaralá (viz doplnění údajů vložené v kap. II.A.4.1. části c) POZNÁMKY K VYBRANÝM JEVŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, části VII. Přílohy - tab. „Emise dle způsobu vytápění v obcích“ vložené a tab. vložené v kap. B.1.3. v Rozboru udržitelného rozvoje území). Dále je použit ukazatel % podílu bytů napojených na kanalizaci. Čistota vod se obvykle neprojevuje přímo na vnímání kvality obytného prostředí, náklady na její řešení jsou velké a hodnocení může být velmi proměnlivé i s ohledem na velikost sídel a druh zástavby. Kvalita životního prostředí by neměla být vnímána jen staticky - co se momentálně v ovzduší nachází bez zkoumání souvislostí. Obce by měly být posuzovány i z hlediska chování k životnímu prostředí (i když to v okamžitém vnímání pro občana nepůsobí vždy negativně,protože splašky z jeho špatně fungujícího septiku „někam“ odtečou, a kouř z jeho kotle spalujícího nekvalitní uhlí a odpadky opět „někam“ vítr odfouká), tzn., jestli se k prostředí, ve kterém se nachází, chová šetrně, či nikoliv. Přenosem těchto škodlivin je zákonitě ovlivňováno širší okolí. Z těchto důvodu jsou zařazeny mezi posuzované ukazatele i uvedené napojení bytů na kanalizaci (zdali obec odpadní vody kontrolovaně čistí), na plyn a spalování uhlí. Z hlediska širších souvislostí je vhodné připomenout, že stav pilíře životního prostředí obyvatel je pozitivně ovlivněn příznivým stavem zejména z hlediska kvality ovzduší, negativně zejména z hlediska stavu infrastruktury (kanalizace, plynofikace obcí). Autoři si jsou vědomi, že k objektivnímu posouzení zejména třetího pilíře - životního prostředí ještě stále schází věrohodná a objektivní data. Z těchto důvodů se doporučuje v ÚAP dále prohlubovat tuto problematiku s cílem objektivizovat výsledné srovnání jednotlivých pilířů. Je žádoucí se věnovat i problematice hluku (schází věrohodné údaje), zastoupení centrálního vytápění s využitím biomasy, spalování bioplynu, produkce a likvidace domovního odpadu, apod. II.4.4.2.Rekreace a) Aktualizace – metodický přístup Hlavní výstup:

– vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území (lokalizační a realizační podmínky rekreace). – vyhodnocení zatížení území rekreací


– popis systému rekreace a cestovního ruchu odpovídající svou generalizací měřítku SO ORP a potřebě ÚAP. Vedlejší výstup: – vyhodnocení vazeb - na úrovni ÚAP SO ORP – jsou hodnoceny zejména vazby v rámci SO ORP, ale i širší vazby zejména na Jeseníky, Ostravskou aglomeraci a Polsko – vazby na regionální a strategické plánování obcí. Dostupná data: – pouze částečně ČSÚ, dostupná jednotlivě podle různorodé evidence obcí. Stávající regionalizace cestovního ruchu a rekreačního potenciálu území se postupně vyvíjí. Kvalita dat: – kvalita dat je omezena skutečností, že nebyla zjišťována data o počtu rekreačních objektů ve sčítání z roku 2011 (naposledy publikováno v roce 1991) a využití aktuálních dat z RSO ČSŮ je silně limitováno. Interpretace dat: Značné problémy představuje zejména stanovení únosné rekreační zátěže území, v rámci SO ORP Krnov nelze očekávat, že rekreační zátěž území na úrovni obcí je nadměrná (srovnatelná například s obcemi v CHKO Beskydy). Možnost došetření: – možnosti došetření a zpřesnění dat existují zejména v rámci doplnění průzkumů při zpracování územních plánů, např. objektů individuální rekreace, ubytovacích kapacit. Závěry: – pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat zhodnocení potenciálu rozvoje rekreace a cestovního ruchu. – na úrovni vlastních územních plánů by toto výchozí hodnocení mělo být dále upřesněno s ohledem na prohloubení znalosti území, identifikace rekreačních lokalit s nadměrnou zátěží. b) Teoretická východiska Zatím co cestovní ruch lze obecně vnímat jako stále významnější hospodářský faktor rozvoje území, zejména jeho služeb, tak rozvoj individuální rekreace a rozvoj druhého bydlení je spíše orientačním indikátorem kvality prostředí, ve kterém mají zájem obyvatele se rekreovat, trávit volný čas a investovat prostředky do stavby nových objektů, popř. renovovat staré opuštěné domu (chalupy). I z těchto důvodů byla rekreace zařazena do kapitoly podmínky pro příznivé životní prostředí. Zatímco nadměrná kumulace rekreačních aktivit v území může životnímu prostředí spíše škodit, než prospívat (vysoká koncentrace objektů individuální rekreace – chat přináší pro obce i životnímu prostředí, na jejichž katastru se nacházejí spoustu problémů), tak v extenzivně využitých oblastech s velkým počtem neobydlených domů s velkým poklesem bydlících obyvatel může zájem o rekreaci v místě působit spíše pozitivně. V rámci Moravskoslezského kraje je základním strategickým dokumentem v oblasti cestovního ruchu Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013, aktualizace s výhledem do roku 2015, zpracovatel: Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Z hlediska optimálního rozvoje území je zásadní otázkou, jak je využit rekreační potenciál území.

STRANA

64


Rekreační potenciál území je souhrn přírodních a antropogenních faktorů určujících předpoklady území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou (lokalizačními podmínkami) je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura (realizační podmínky), která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Na rekreační infrastruktuře je do značné míry závislý i cestovní ruch (turismus), jako souhrn pobytů a služeb v turistických destinacích. Omezením rekreačního potenciálu jsou mnohdy vlastní rekreační kapacity území, často také zájmy ochrany přírody. Rekreační únosnost krajiny na základě její intenzity využívání je obtížně stanovitelná. Neměla být vést ke snižování rekreačního potenciálu. Rekreační kapacita území je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz, ale i například tradice. Rekreační potenciál území představuje zejména lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území. Základní otázkou je pak optimální alokace těchto aktivit (zástavby) v konkrétním území. Rekreační potenciál, rekreační atraktivita území a rozvoj cestovního ruchu má své místo ve vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí. Signalizuje zájem občanů, turistů i drobných investorů o území, což je současně i určitým pozitivním, byť ne významným, ukazatelem kvality prostředí. c) Realizační předpoklady rekreace v území Individuální rekreace a druhé bydlení Popis a analýza rozsahu individuální rekreace je potřebná jak z hlediska zátěže území, tak i bilancí infrastrukturní vybavenosti. V praxi je velmi obtížná celková kvantifikace individuálních rekreačních kapacit v území a to z následujících důvodů: – údaje ze sčítání neobsahují úplný přehled o počtu neobydlených bytů využívaných ke všem formám rekreace (záleželo na deklarujících osobách) a údaje o individuálních rekreačních objektech (zejména chatách) byla naposledy zjišťovány ve sčítání v roce 1991. V rámci registru sčítacích obvodů (ČSÚ) jsou údaje zřejmě neúplné a odhad provedený v minulé aktualizaci pro rok 2014 je možno považovat za orientační jako výchozí podklad k upřesnění v rámci zpracování průzkumů a rozborů územních plánů; – problémem je a bude, jak rozlišit čisté druhé bydlení bez rekreace (například jak posuzovat neobydlený byt v RD kam jezdí na návštěvu členové rodiny s dětmi a není deklarovaný pro rekreační využití); Pro praxi je nutno vycházet z potřeby kvantifikace celkové zátěže území, tj. celé zátěže druhým bydlením, jehož rozhodující část rekreační bydlení tvoří. Velikost této zátěže je dána součtem počtu neobydlených bytů + individuálních rekreačních objektů. U neobydlených bytů je možné předpokládat, že cca 10% bytů je neobyvatelných z řady důvodů, ale naopak na druhé straně ne všechny individuální objekty rekreace jsou evidovány. K rekreačnímu využití jsou v praxi využívány i jiné objekty, např. maringotky, karavany, apod. Termín jednotka druhého bydlení je užíván s ohledem na skutečnost, že většina objektů či jejich částí nesplňuje definici bytu. Problémem zůstává definice druhého bydlení, nakolik zde patří zahradní chatky a jiné obyvatelné objekty, často napojené na in-


ženýrské sítě (tj. měly by být zahrnuty do bilancí územního plánu) a blížící se vybaveností rekreačním chatám (mnohdy je i předstihující, jak z hlediska napojení na inženýrské sítě tak i z hlediska dlouhodobé obyvatelnosti). V rámci SO ORP Krnov je největší relativní koncentrace kapacit druhého (rekreačního) bydlení v menších obcích Holčovice, Heřmanovice a Petrovice, s menším odstupem následují další obce – Rusín, Krasov a Janov. Vše měřeno počtem jednotek druhého bydlení připadajících na 1 byt. U žádné z dalších obcí SO ORP Krnov nepřekračuje hodnotu 1, viz následující tabulka. Nejnižší podíl druhého bydlení vykazuje město Krnov a Osoblaha, vesnice na Osoblažsku a částečně i v okolí Krnova. Ubytovací kapacity individuální rekreace mají v řešeném území značný rozsah. Přesnější zjištění počtu rekreačních objektů, široce definovaných jednotek druhého bydlení je v současnosti poměrně obtížné s ohledem na chybějící evidence i definování druhého bydlení. Počet rekreačních jednotek je často pouze odhadem s malou spolehlivostí. Zpřesnění bilancí je možné a potřebné v praxi až na úrovni územního plánu, je vhodné jej prověřovat z více dostupných zdrojů a i v rámci šetření v terénu. Tab. 73. Struktura druhého bydlení v obcích SO ORP Krnov a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011)


Byty celkem r. 2011 4 756 572 15642 153 438 56 99 90 137 79 258 178 108 467 123 9783 347 163 1261 366 61 53 69 186 329 329 118 391

Neobydlené byty celkem r. 2011 651 937 3147 89 103 36 14 37 125 17 249 60 101 155 96 849 104 117 371 32 80 58 10 94 135 57 67 91

Počet neobydlených bytů k rekreaci r. 2011 169468 964 17 32 25 3 8 47 5 185 25 68 36 60 40 58 29 136 2 75 7 1 8 31 15 29 22

Druhé bydlení - odborný odhad 2014 936223 4033 111 138 52 66 43 197 17 426 175 108 157 131 870 110 139 565 33 88 68 13 96 160 57 84 129

jednotek II. bydlení/byt 0,23 0,26 0,73 0,32 0,93 0,67 0,48 1,44 0,22 1,65 0,98 1,00 0,34 1,07 0,09 0,32 0,85 0,45 0,09 1,44 1,28 0,19 0,52 0,49 0,17 0,71 0,33

STRANA

65


Vzhledem k údajům z roku 2001 výrazně stoupnul počet neobydlených bytů, což se promítlo do růstu kapacit druhého bydlení. Růst druhého bydlení probíhá i v současnosti, jeho kvantifikace je však obtížná. Z hlediska celkové zátěže území je intenzita vlastní rekreační zátěže SO ORP Krnov mírně nadprůměrná. Hromadné ubytovací kapacity ČSÚ vede databázi hromadných ubytovacích zařízení ve všech obcích ČR. Současný stav této databáze je i přes zlepšení neúplný, eviduje pouze část zařízení. Aktuální údaje ČSÚ uvádějí 25 zařízení. Celkový počet lůžek nelze určit, protože u části obcí jsou hodnoceny jako individuální data (i.d.)(orientačně jsou ponechány údaje z minulé aktualizace, v současnosti nejsou jiné publikovány). Náhledem na internet bylo v r. 2014 inzerováno ubytování ve 42 zařízeních (kapacita 1062 lůžek). Hromadné ubytovací kapacity jsou koncentrovány zejména do Krnova? Města Albrechtic a Holčovic (viz. následující tabulka). Kapacita cca 1060 lůžek v celém SO ORP je poměrně vysoká. Tab. 74. Ubytovacích zařízení SO ORP Krnov (zdroj: ČSÚ a vlastní došetření) Hromadná zařízení Počet zařízení Počet lůžek SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

2 . . . . 1 . 2 1 . . . 11 . . 4 2 2 . . . . 1 . .

Id – individuální data neuváděná ČSÚ Bohušov a Osoblaha - kemp

i.d. [2] . . . . i.d. [2] . i.d. [2] i.d. [2] . . . 404 . . 234 i.d. [2] i.d. [2] . . . . i.d. [2] . .

Hromadná zařízení-došetření Počet zařízení Lůžek 42 1062 2 40 0 0 0 0 0 0 0 0 4 60 0 0 6 115 1 10 0 0 1 10 0 0 12 440 1 5 1 6 4 234 2 55 2 24 0 0 0 0 1 10 3 20 1 20 0 0 1 13


Často jsou zdůrazňovány možnosti a potřeba kapacitního rozvoje zařízení pro cestovní ruch a rekreaci. Zde je nezbytné jednoznačně uvést, že intenzita využití ubytovacích kapacit je v Moravskoslezském kraji nízká ve srovnání s ostatními regiony ČR (viz. Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013, aktualizace s výhledem do roku 2015). Expanze ubytovacích kapacit nad rámec poptávky, podporována mnohdy z veřejných zdrojů, tak prohlubuje nerovnováhu systému a vytváří podmínky pro krizové jevy v odvětví, které se pohybuje v tržním prostředí s rozvinutou konkurencí. Posílení poptávky je v řešeném území možné zejména s orientací na Polsko. f) Lokalizační faktory přírodní SO ORP Krnov je pojímáno jako nedílná součást Jeseníků, jež leží i v Olomouckém kraji. g) Potenciál cestovního ruchu Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky bylo zpracováno Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR v roce 2001 pro všechny obce v ČR. Hodnocení v podstatě shrnuje výše uvedené informace týkající se rekreačního potenciálu obcí na území SO ORP Krnov. V celé oblasti je identifikován nadprůměrný rekreační potenciál. Tab. 75. Lokalizační a realizační podmínky rekreace v SO ORP Krnov (zdroj: vlastní expertní hodnocení, 7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší) Lokalizační podmínky

SO ORP celkem Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

přírodní 3 3 4 4 3 4 2 6 3 3 3 4 4 5 4 4 4 5 3 6 6 4 4 4 4 4

ostatní 4 3 4 5 5 3 3 7 3 4 4 4 4 4 5 4 5 4 3 6 6 4 4 5 5 3

Realizační podmínky ubytování, služby ostatní 5 5 3 4 5 5 5 5 5 5 5 5 3 3 6 6 3 3 4 3 5 4 5 4 5 5 3 3 5 5 4 4 3 5 4 4 4 4 6 6 7 7 5 5 4 4 4 3 4 4 4 4

Hodnocení průměr Expertní úprava 4,25 4 3,25 3 4,5 5 4,75 4 4,5 5 4,25 4 2,75 2 6,25 6 3 3 3,5 4 4 4 4,25 4 4,5 5 3,75 4 4,75 5 4 4 4,25 4 4,25 4 3,5 3 6 6 6,5 7 4,5 5 4 4 4 4 4,25 4 3,75 4

STRANA

66



S ohledem na skutečnost, že území SO ORP Krnov. vykazuje významné lokalizační a také realizační podmínky rekreace, je toto promítnuto v hodnocení obcí (nejlepší výsledné hodnocení 2,75 – u Heřmanovic, po expertní úpravě pak přiklonění se k hodnotě 2 s ohledem na blízkost Rejvízu, Zlatých Hor i rozvojový potenciál tohoto území). U ostatních obcí je většinou hodnocení podmínek rekreace nad nebo na průměru – (hodnotou 4) tj. příznivé. Hodnocení z aktualizace ÚAP 2014 je považováno za odpovídající i pro aktualizaci v r. 2016. Otázkou zůstává interpretace zjištění. „automatické“ promítnutí rekreačních podmínek do hospodářského pilíře je problematické, mírný pozitivní vliv je zřejmý pouze u nejatraktivnějších rekreačních obcí (Heřmanovice, Petrovice, Holčovice). Všechny obce v ORP Krnov jsou součástí turistického regionu Severní Morava a Slezsko a patří do oblasti č. 43 Jeseníky. Dle Rajonizace cestovního ruchu, aktualizované Terplanem v roce 1981, byla část území součástí oblasti č. 38, zařazená do I. kategorie jako oblast s nejkvalitnějšími přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci.ČR, ÚUR, odpovědný řešitel RNDr. Jan Bína, CSc., Brno říjen 2001 Kartogram - Celkový potenciál cestovního ruchu

Kartogram - Typy celkového potenciálu CR

STRANA

67


Kartogram - Typy celkového potenciálu CR


III. ZJIŠTĚNÍ HODNOT V ÚZEMÍ Zjištěné údaje o hodnotách na území ORP Krnov lze rozdělit na: – civilizační hodnoty (jsou zde zařazeny hodnoty urbanistické, architektonické, jako stavby, soubory staveb, apod., které vznikly lidskou činností (sídla, stavby, parky, aj.) – přírodní hodnoty (jsou zde zařazeny zejména hodnoty vzniklé přírodními procesy, bez ovlivnění lidskou činností např. chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace, přírodní památky, památné stromy, lokality náležející do Evropské soustavy NATURA 2000, nerostné suroviny, kvalitní zemědělská půda, zdroje podzemních vod, vodní plochy a toky, lesy, rašeliniště, údolní nivy. mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a další geomorfologicky, nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utváří její typický vzhled, nebo přispívají k udržení její stability, aj.) Hodnoty (zejména civilizační) jsou zobrazeny ve výkrese A.2. Výkres rozboru hodnot území 1 : 10 000. Hodnoty přírodní jsou součástí výkresů B.2. Problémový výkres 1 : 25 000 a nejsou záměrně ve výkresu hodnot presentovány z důvodu zachování čitelnosti popisu jednotlivých kulturních památek. V žádném z uvedených výkresů nebylo cílem provedení absolutního výčtu všech existujících hodnot. Ten je součástí datových sad – údajů, které jsou nedílnou součástí ÚAP. ÚAP se zaměřily na výběr údajů zejména s významem pro další činnost v ÚPD. Další průběžné aktualizace veškerých hodnot v území budou provedeny až na základě zpracované územní studie krajiny pro správní obvod ORP Krnov, jejíž součástí by mělo být vymezení hodnot a doporučení jejich doplnění do ÚAP. Dále v textu jsou vloženy tabulky s názvem „Seznam nemovitých kulturních památek“. Tabulky uvádějí seznam evidovaných kulturních památek včetně stručného popisu. Identifikace jednotlivých kulturních památek ve výkresu A.2. je provedena přes tzv. čís. rejstříku. Hodnoty v území - zjištěné údaje lze rozčlenit na: – oficiální seznam kulturních památek, – návrhy na prohlášení za kulturní památky – jevy převzaté z mapového díla ZABAGED (drobná sakrální architektura) – ostatní hodnoty zjištěné pochůzkou v terénu

Obce v ORP Krnov, ležící v podhůří Jeseníků mají příznivé podmínky pro rozvoj rekreace, obzvláště pro agroturistiku, pěší turistiku, cykloturistiku, houbaření, myslivost, zimní sporty - běžecké a sjezdové lyžování, jejich význam z hlediska cestovního ruchu je celostátní až mezinárodní a pro rekreační využití jsou vhodné celoročně. Část území ORP Krnov - Osoblažsko - patří k okrajovým partiím oblasti CR č. 38 - Jeseníky, pouze části jeho území (z obcí Třemešná, Vysoká, Liptaň, Dívčí Hrad) jsou v „Generelu cestovního ruchu“ označeny jako „rekreačně vhodné plochy“. Osoblažsko je využívané především k individuální rekreaci.

STRANA

68



Seznam nemovitých kulturních památek (čís. rejstříku je uvedeno u příslušné kulturní památky ve výkresu A.2.) Číslo rejstříku 52171 / 8-4096 19973 / 8-2734 36503 / 8-2477 17460 / 8-44 15381 / 8-43 103911 33175 / 8-45 21571 / 8-46 52147 / 8-4091 19491 / 8-48 16390 / 8-47 29858 / 8-49 33938 / 8-123 52162 / 8-4094 49606 / 8-3972 37246 / 8-52 33177 / 8-58 101677 46999 / 8-57

Název okresu Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

Sídelní útvar Arnultovice Bartultovice Bartultovice Bohušov Bohušov Bohušov Bohušov Bohušov Bohušov Brantice Brantice Brantice Bučávka Bučávka Býkov Čaková Dívčí Hrad Dívčí Hrad Dívčí Hrad

Část obce Arnultovice Bartultovice Bartultovice Bohušov Bohušov Bohušov Bohušov Bohušov Bohušov Brantice Brantice Brantice Bučávka Bučávka Býkov Čaková Dívčí Hrad Dívčí Hrad Dívčí Hrad

104039 30443 / 8-63

Bruntál Bruntál

Dolní Povelice Dubnice

Dolní Povelice Dubnice

42061 / 8-67 Bruntál 18154 / 8-66 Bruntál 31156 / 8-3153 Bruntál

Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice

Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice

30991 / 8-2454 Bruntál

Heřmanovice

Heřmanovice

12893 / 8-3837 12899 / 8-3838 100916 19800 / 8-2455 31726 / 8-2456 103909 101615 51173 / 8-4043 22152 / 8-2702 31610 / 8-2703 15839 / 8-2704 37181 / 8-69 51084 / 8-4038 40150 / 8-2705

Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice

Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice

Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

čp. čp.46

čp.120 čp.33 čp.163 čp.35

čp.56

čp.49 čp.95 čp.106 čp.136 čp.145 čp.179 čp.181 čp.185 čp.189 čp.203 čp.216 čp.256

Památka venkovský dům s deštěnou stodolou boží muka smírčí kříž hrad Fulštejn, zřícenina kostel sv. Martina hrobka rodiny Gebauerových socha P. Marie socha sv. Jana Nepomuckého venkovský dům kostel Nanebevzetí P. Marie zámek fara - bývalá kaple venkovský dům kostel P. Marie Karmelské zvonička socha sv. Jana Nepomuckého pomník padlým v 1. světové válce zámek výklenková kaplička - dvě výklenkové kapličky kostel sv. Antonína Paduánského hrad Quingburk, zřícenina a archeologické stopy kostel sv. Ondřeje socha sv. Jana Nepomuckého jiná stavba pro zpracování dřeva - dřevouhelná vysoká pec rudný důl - propadlina na ložisku Žebračka rudný důl Karel venkovský dům venkovský dům venkovský dům rychta - býv. šoltéství s kaplí sv. Isidora venkovský dům venkovský dům venkovský dům venkovský dům venkovský dům venkovská usedlost venkovský dům venkovský dům

Ulice,nám./umístění při potoce při bývalé cestě do Polska

při čp. 109 při čp. 131

při hlavní komunikaci nad čp. 86 podhradí u čp. 54

č.or.

IdReg 42211574 130770 148364 128100 125857 194386033 144806 132467 570488244 130259 126938 141262 145613 73982384 162753 149154 144808 668703753 159541 319256119 141890

S od Vrbna

154205 128841 142654

les při silnici Rejvíz - Vrbno

142479

S část Zlaté Hory

121562 121568 135720506 130586 143260 256880980 210387545 448347 133085 143138 126353 149086 444598 152204

STRANA

69


Číslo rejstříku 35310 / 8-2458 16009 / 8-2706 44807 / 8-2707 44808 / 8-2708 36087 / 8-68 17523 / 8-2709 32251 / 8-2459 37407 / 8-2710 10271 / 8-3828

Název okresu Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

Sídelní útvar Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Hlinka

Část obce Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Hlinka

36172 / 8-71 17656 / 8-2711 36480 / 8-2229 28557 / 8-70 21151 / 8-72 50835 / 8-4040 46757 / 8-81 94486 / 382631 94487 / 382632 16548 / 8-78 17314 / 8-83 21815 / 8-88 53513 / 8-87 46502 / 8-2723

Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

Holčovice Holčovice Holčovice Holčovice Holčovice Horní Povelice Hošťálkovy

Holčovice Holčovice Holčovice Holčovice Holčovice Horní Povelice Hošťálkovy

Bruntál

Hošťálkovy

Hošťálkovy

Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

Hošťálkovy Hošťálkovy Hrozová Hynčice Hynčice Hynčice

Hošťálkovy Hošťálkovy Hrozová Hynčice Hynčice Hynčice

36423 / 8-2230 102849 21539 / 8-92 32379 / 8-91 25010 / 8-89 45063 / 8-90 52209 / 8-4098 103076 36259 / 8-3024 21615 / 8-99 45388 / 8-98 33636 / 8-97 103913 27188 / 8-3089 29331 / 8-73 22113 / 8-117 21993 / 8-2716 16126 / 8-2717

Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

Hynčice Chomýž Janov Janov Janov Janov Janov Ježník Ježník Jindřichov Jindřichov Jindřichov Karlov Komora Komora Krasov Krasov Krasov

Hynčice Krásné Loučky Janov Janov Janov Janov Janov Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Jindřichov Jindřichov Jindřichov Karlov Komora Komora Krasov Krasov Krasov

čp. čp.290 čp.295 čp.302 čp.309 čp.320 čp.350 čp.370 čp.381

čp.5 čp.44 čp.50


Památka venkovský dům venkovský dům venkovský dům venkovský dům venkovský dům venkovský dům venkovská usedlost venkovská usedlost kostel sv. Valentina kostel Neposkvrněného Početí P. Marie/Nanebevzetí P. Marie zvonička venkovský dům fara - bývalá evangelická venkovský dům kaple Panny Marie Pomocné kostel Archanděla Michaela hrob - náhrobek

hrob - náhrobek Skrbenských z Hřiště čp.26 zámek - zámecký areál kostel sv. Michala kostel sv. Mikuláše čp.4 venkovská usedlost čp.72 venkovský dům venkovská usedlost, s omezením: bez čp.111 průjezdní kůlny a kapličky kaple hřbitovní, P. Marie kostel Nejsvětější Trojice/Všech svatých socha P. Marie Immaculata hornický pomník čp.21 venkovský dům čp.116 venkovský dům zvonice čp.1834 vila - venkovský dům rodiny Larischů kostel sv. Mikuláše sloup se sousoším P. Marie čp.24 zámek kaple sv. Jana Nepomuckého čp.13 venkovský dům čp.52 venkovský dům kostel sv. Kateřiny čp.15 venkovská usedlost čp.85 venkovská usedlost

Ulice,nám./umístění

Horní Holčovice při silnici

č.or.

IdReg 147083 126533 157205 157206 147922 128169 143809 149321 121509 148011 128315 148339 139874 132018 119482 159283

hřbitov

337439559

hřbitov

982333106 127110 127936 132734 146915 159010

kostel sv. Michala

nám. nám. nám.

před zámkem

při cestě Krasov - Čaková

148279 936399279 132433 143946 136102 157477 966599635 495957561 148103 132514 157830 145294 958294600 122070 140703 133045 132917 126653

STRANA

70


Číslo rejstříku 28384 / 8-3010 27735 / 8-3009 28560 / 8-36 24964 / 8-18 24258 / 8-20 31427 / 8-2719 102196 102265

Název okresu Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

Sídelní útvar Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov

Část obce Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem

18122 / 8-3017 Bruntál

Krnov

Pod Bezručovým vrchem

28098 / 8-37 35808 / 8-19 46821 / 8-21 26253 / 8-3019

Krnov Krnov Krnov Krnov

Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem

Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

čp.

čp.1 čp.2 čp.4

100094 16758 / 8-3018 30168 / 8-2054 25838 / 8-27 14703 / 8-28 20564 / 8-26 37160 / 8-25 29804 / 8-24 33542 / 8-23 23201 / 8-22 14074 / 8-3022 102876 29909 / 8-29 37320 / 8-30 39389 / 8-31 39300 / 8-34 102263 47072 / 8-17 36116 / 8-3011

Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov

Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem

čp.5 čp.6 čp.9 čp.10 čp.11 čp.14 čp.15 čp.16 čp.17 čp.18 čp.20 čp.27 čp.35 čp.36 čp.39 čp.47 čp.61 čp.79 čp.83

41821 / 8-16 47071 / 8-3014 16225 / 8-3013 34816 / 8-3145 18209 / 8-3144 28700 / 8-35


Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov

Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem

čp.85 čp.95 čp.96 čp.97 čp.98 čp.104

Památka kostel evangelický kostel Povýšení sv. Kříže kostel sv. Benedikta kostel sv. Martina městské opevnění - švédská zeď socha - náhrobní plastika jiné drobné dílo - skříňka na barometr silniční most jiná výrobní stavba - závod RIEGER-KLOSS VARHANY čp. 2310, z toho jen: ohradní plot výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy zámek městský dům vila Rudolfa Larische textilní továrna A. Larisch a synové/Karnola a. s., z toho jen: bývalá tkalcovna, bývalá přádelna, objekt skladů, dílen a kanceláří vila Aloise Larische městský dům měšťanský dům měšťanský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům vila L. Westreicha fara městský dům městský dům městský dům městský dům hasičská zbrojnice špitál s kostelem sv. Ducha synagoga klášter minoritů s kostelem Narození Panny Marie spořitelna radnice měšťanský dům městský dům městský dům


Ulice,nám./umístění Husovo nám. hřbitov Bruntálská nám. Osvobození park u kostela při kostele Povýšení sv. Kříže v parku Bedřicha Smetany přes řeku Opavu, Opavská

č.or.

IdReg 139683 138995 139877 136052 135312 142940 823154290 833671032

Revoluční 966/56

128805

kóta 416,8 Zámecké nám. Zámecké nám. Říční okruh

13 11 14

139378 147622 159351 137416

Říční okruh Říční okruh Hobzíkova Hobzíkova Hobzíkova Zámecké nám. Zámecké nám. Zámecké nám. Zámecké nám. Zámecké nám. Šmeralova nám. Osvobození Hlavní nám. Hlavní nám. Hlavní nám. Hlavní nám. U požárníků Sv. Ducha Soukenická, Barvířská

12 217701212 12 127345 3 141593 5 136976 7 125101 1 131400 3 149065 5 141203 7 145192 9 134193 3 124409 7 169149329 1 141318 1 149231 4 151416 15 151324 33 96884552 30 159619 28 147952

Štursova Hlavní nám. Hlavní nám. Hlavní nám. Hlavní nám. Hlavní nám.

3 1 36 35 29

153948 159618 126762 146552 128906 140026

STRANA

71


Číslo rejstříku 42141 / 8-2464 22169 / 8-2463 44809 / 8-3020 34948 / 8-3016 100100 100050 15625 / 8-3021 34902 / 8-3012 38947 / 8-196 29966 / 8-38 11458 / 8-3512 100648

Název okresu Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

Sídelní útvar Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov

Část obce Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Bezručovým vrchem Pod Cvilínem Pod Cvilínem Pod Cvilínem Pod Cvilínem

100032

Bruntál

Krnov

Pod Cvilínem

36734 / 8-2720 Bruntál

Krnov

Pod Cvilínem

31811 / 8-197 41734 / 8-3015 29329 / 8-3023 102811 102806 30217 / 8-2718 47239 / 8-119 26414 / 8-120 37250 / 8-121 44810 / 8-122 12291 / 8-3232 17640 / 8-2465 46306 / 8-3068 38687 / 8-129 25385 / 8-82 22062 / 8-130 38862 / 8-131 29805 / 8-128 18820 / 8-152 19464 / 8-150 27359 / 8-149 30121 / 8-151 103506 100107 100003 28821 / 42-03 52145 / 8-4090

Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Krnov Lichnov Linhartovy Linhartovy Liptaň Liptaň Liptaň Liptaň Město Albrechtice Město Albrechtice Město Albrechtice Město Albrechtice Město Albrechtice Osoblaha Osoblaha Osoblaha Osoblaha Petrovice Petrovice Petrovice Petrovice Petrovice

Pod Cvilínem Pod Cvilínem Pod Cvilínem Pod Cvilínem Pod Cvilínem Pod Cvilínem Lichnov Linhartovy Linhartovy Liptaň Liptaň Liptaň Liptaň Město Albrechtice Město Albrechtice Město Albrechtice Město Albrechtice Město Albrechtice Osoblaha Osoblaha Osoblaha Osoblaha Petrovice Petrovice Petrovice Petrovice Petrovice

Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

čp. čp.152 čp.341 čp.854 čp.893 čp.911 čp.964 čp.1015 čp.1199

čp.1 čp.155 čp.165 čp.254 čp.281

čp.36

čp.140 čp.261

čp.21 čp.500

čp.39 čp.115 čp.130 čp.137

Památka vila tělocvična - sportovní hala rodinný dům E. Lindnera vila divadlo Městské vila se zahradou a oplocením výstavní pavilón - hala Silesia rodinný dům E. Rügera hrad Cvilín (Šelemburk), zřícenina kostel P. Marie Sedmibolestné rozhledna tzv. Lichtenštejnova park - městský textilní továrna na stuhy a prýmky Franz Gabler/Pega, z toho jen: tkalcovna rovinné opevněné sídliště - Hradisko (Burgberk), archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště kultury lužické, archeologické stopy společenský dům - dělnický dům vila Chlupaczkova městský dům škola společenský dům - býv. Střelecký dům větrný mlýn u čp. 344 kostel Povýšení sv. Kříže zámek kostel Nanebevzetí P. Marie kaple venkovská usedlost jiná správní stavba - četnická stanice kostel Navštívení P. Marie kaple sloup se sochou sv. Anny Samétřetí měšťanský dům zámek - nový kostel sv. Mikuláše židovský hřbitov městské opevnění kašna kostel sv. Rocha venkovský dům venkovský dům venkovská usedlost venkovský dům " v kožuchu"


Ulice,nám./umístění Hlubčická Petrovická Mikulášská Revoluční Mikulášská Zacpalova Mikulášská Bruntálská

vrch Cvilín Krnov - Chařová

č.or. IdReg 20 154293 2 133104 8 157207 46 146689 21 365894129 1 807573383 12 126120 7 146642 150956 141376 120503 858012160

Textilní

790852255

Cvilín - Burgberk, kóta 440,9

nám. Míru Textilní nám. Míru, Svatováclavská Dobrovského, Opavská Dobrovského při čp. 344

nám. Československé armády při silnici do Piskořova nám. ČSA, u čp. 21 nám. Československé armády Nerudova při městských hradbách nám. Osvobození

148611 143353 153857 140701 12 442967288 193865248 16 141646 159793 137589 149158 157208 119339 128298 158804 150685 136494 132991 150870 3 141204 129547 130231 138596 141540 748516533 981553778 604945503 140153 373592469

14

STRANA

72


Číslo rejstříku 11873 / 8-3190 51098 / 8-4039 100011 12667 / 8-3509 33936 / 8-3171 19889 / 8-153 45941 / 8-174 102803 36875 / 8-173 37783 / 8-172 52161 / 8-4093 52110 / 8-4085 29027 / 8-2460 52099 / 8-4082 40982 / 8-2461 100108 52100 / 8-4083 101005 36826 / 8-195 30351 / 8-199 12078 / 8-3788 27880 / 8-198 12670 / 8-3488

Název okresu Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

Sídelní útvar Pitárné Radim Rusín Slezské Pavlovice Slezské Pavlovice Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Slezské Rudoltice Slezské Rudoltice Slezské Rudoltice Spálené Spálené Spálené Spálené Spálené Spálené Spálené Třemešná Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno

Pitárné Radim Rusín Slezské Pavlovice Slezské Pavlovice Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Slezské Rudoltice Slezské Rudoltice Slezské Rudoltice Spálené Spálené Spálené Spálené Spálené Spálené Spálené Třemešná Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno

26051 / 8-2731 Bruntál

Úvalno

Úvalno

32396 / 8-175 23276 / 8-2462 27350 / 8-79 39361 / 8-80 23136 / 8-2476 31361 / 8-211

Víno Vraclávek Vraclávek Vraclávek Vysoká Zátor

Víno Vraclávek Vraclávek Vraclávek Vysoká Zátor


Část obce

čp. čp.8 čp.39

čp.29

čp.1 čp.79 čp.87 čp.105 čp.106 čp.112 čp.115 čp.116

čp.7 čp.13

Památka kostel Navštívení P. Marie venkovský dům venkovský dům kostel sv. Ondřeje socha sv. Jana Nepomuckého zámek kostel sv. Jiří - mučedníka kostel sv. Kateřiny socha P. Marie Immaculaty zámek venkovský dům venkovský dům venkovská usedlost venkovský dům venkovská usedlost venkovský dům venkovský dům kostel sv. Šebestiána kostel sv. Mikuláše hrob Hanse Kudlicha rozhledna boží muka sýpka rovinné neopevněné sídliště slovanské, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště slovanské, archeologické stopy hrad Lugsland, archeologické stopy venkovská usedlost rychta kostel sv. Urbana kostel Nejsvětější Trojice


Ulice,nám./umístění

hřbitov vrch Strážiště proti kostelu náves

IdReg 118338 444794 404970239 120504 145611 130681 158415 484719470 148764 149719 598181456 472054 140374 471941 153073 491834465 471945 867114406 148713 141787 118679 139149 120507

SV kóty 360,2

137203

kóta 574 les u Burkvízu při silnici při silnici hřbitov

143967 134271 138587 151388 134124 142871

Z část obce náměstí

Sokolí důl Sokolí důl

č.or.

STRANA

73


Kromě hodnot civilizačních zobrazených ve výkresu A.2. byl rámci prací na ÚAP na základě poznání stavu hodnot území vymezen region lidové architektury. Nejde zde o limit jak je chápan v územním plánování. Území tak, jak je vymezeno je námětem k uvážení a podkladem k dalšímu upřesnění v dalších aktualizacích ÚAP, popř. ÚPD.


Jedná se o území v západní, hornatější a zalesněné části Krnovska, urbanisticky málo narušené, ve kterém převládá zástavba domů východosudetského typu, tzv. jesenických domů roubených a zděných. Do regionu lidové architektury se na základě terénních průzkumů zahrnuje správní území obcí Čaková, Krasov, Hošťálkovy, Holčovice, Heřmanovice, Petrovice, Janov a část správního území Města Albrechtice v rozsahu katastrálních území Burkvíz, Česká Ves u Města Albrechtic, Dlouhá Voda, Hynčice u Krnova, Valštejn a Ztracená Voda. Vyjmenovaná sídla byla založena jako údolní lánové vsi se zástavbou domů lineárně rozptýlenou po obou stranách komunikací, resp. v údolích kolem vodních toků. Stavební činnost sídel byla významně ovlivněna stavební kulturou blízkého Jesenicka jak z hlediska charakteru a typu osídlení, tak i utvářením staveb. V zástavbě vyjmenovaných obci se nachází vysoký podíl objektů lidové architektury, které si zachovaly typické znaky jesenického domu a dosud představují ve stávající zástavbě nejvyšší architektonickou hodnotu daného sídla. Mezi hodnoty se zařazují i další hodnotné stavby, které se navrhují k prohlášení za kulturní památky. Návrhy na prohlášení za kulturní památky Tato část ÚAP bude prověřena a případně aktualizována na základě zpracované územní studie krajiny pro správní obvod ORP Krnov.

Ozn. objektu navrženého k prohlášení KP

Vymezený region lidové architektury je územím se zvýšeným výskytem přestavbami nenarušených objektů lidové architektury ve svém původním umístění a urbanistické skladbě.

Obec


Název objektu navrženého k prohlášení za KP

Parcelní číslo

1

Bohušov

Bohušov

soubor 4 náhrobníků v kostele sv. Martina (náhrobník Jindřicha Supa z Fulštejna, náhrobník Ekrika)

32

2

Bohušov

Bohušov

hrobka rodiny Gebauerových

3

Bohušov

Karlov u Bohušova

kaple sv. Jana Nepomuckého

31

4

Radim u Brantic

Radim u Brantic

kaple sv. Jana Nepomuckého

113

5

Heřmanovice

Heřmanovice

Švédská kaple

295

6

Heřmanovice

Heřmanovice

roubená chalupa č.p. 45

600

7

Heřmanovice

Heřmanovice


501

8

Heřmanovice

Heřmanovice


357

151/2

9

Heřmanovice

Heřmanovice

roubená chalupa v kožuchu č.p. 228

566

10

Heřmanovice

Heřmanovice


598

11

Heřmanovice

Heřmanovice


338

12

Heřmanovice

Heřmanovice


485

13

Heřmanovice

Heřmanovice


514

14

Heřmanovice

Heřmanovice


682

15

Heřmanovice

Heřmanovice

roubená chalupa č.p. 458 se stodolou

16

Holčovice

Holčovice

chalupa č.p. 15

329

17

Holčovice

Holčovice

chalupa č.p. 19

21

18

Holčovice

Holčovice

chalupa č.p. 40

59

19

Holčovice

Holčovice

chalupa č.p. 54

334

20

Holčovice

Holčovice

chalupa č.p. 172

300/1

21

Holčovice

Holčovice

chalupa č.p. 231

372

22

Holčovice

Holčovice

chalupa č.p. 234

363

23

Holčovice

Hejnov

zděný dům č.p. 21

24

647/1

STRANA

74


Ozn. objektu navrženého k prohlášení KP

Obec


Název objektu navrženého k prohlášení za KP

Parcelní číslo

24

Holčovice

Komora

chalupa č.p. 7

63

25

Holčovice

Komora

roubená chalupa v kožuchu

128

26

Holčovice

Spálené

chalupa č.p. 4

42

27

Holčovice

Spálené

chalupa č.p. 118

418

28

Holčovice

Spálené

chalupa č.p. 174

190

29

Holčovice

Spálené

chalupa č.p. 186

173

30

Holčovice

Spálené

chalupa č.p. 191

177

31

Holčovice

Spálené

chalupa č.p. 194

176

32

Holčovice

Spálené

chalupa č.p. 196

183

33

Janov

Janov

chalupa č.p. 85

221/1

34



areál bývalého pivovaru velkostatku

35

Krasov

Krasov

hlavní budova býv. statku čp. 114,

224 /1

36

Krnov, Bruntálská 5

Horní Předměstí

býv. přádelna továrny na matracovou vlnu Otto Fiedler

3504

37

Krnov, Na Bělidle 2

Horní Předměstí

býv. přádelna J. Kudlich a synové /KARNOLA

38

Krnov, Opavská 52

Opavské Předměstí

areál bývalé továrny na rostlinné oleje G. Gröger

39

Liptáň

Bučávka

zděný dům čp. 24,

92/1

40

Město Albrechtice

Město Albrechtice

areál bývalého velkostatku s pivovarem

851/1

41

Město Albrechtice

Hynčice u Krnova

chalupa čp. 21,

138

42

Město Albrechtice

Piskořov

chalupa čp. 2,

16

43

Město Albrechtice

Piskořov

chalupa čp. 7,

56

44

Třemešná

Třemešná

zděný dům čp. 107

262

45

Zátor

Zátor

litinový kříž před kostelem Nejsvětější Trojice,

286

125/1, 125/5, 125/6

313/1, 313/3, 313/5 742, 743, 745

V Holčovicích se doporučuje mezi urbanistické hodnoty zařadit tyto soubory staveb: – vojenské bunkry - součást opevnění pohraničí z 30. let 20 století západně od Sokolího dolu – zaniklý hřbitov východně od Dlouhé Vsi Vymezení těchto a dalších urbanistických hodnot by mělo být předmětem zpracování územní studie krajiny ORP Krnov. Pokud se hovoří v území o hodnotách, pak by se mělo i hovořit o jejich ochraně. Je již náplni ÚP stanovit podmínky pro jejich zachování (úměrné měřítku zpracování ÚP). Význam hodnot v zemí snižují neuvážené počiny v jejich bezprostředním okolí. Mezi tyto počiny lze uvést povolování staveb nevhodných měřítek, materiálů, nevhodné funkce(využití navazujících pozemků apod. Jako příklady lze uvést - stavby mohutných seníků, silážní věže, zemědělské areály na terénních horizontech a další nevhodné dominanty v centrálních částech obcí. Tyto stavby kromě toho, že ruší krajinný ráz, současně snižují estetickou hodnotu prostředí a tím i rekreační atraktivitu území. Bližší poznatky o těchto stavbách a jejich vlivu na krajinný ráz by měla přinést územní studie krajiny ORP Krnov. Hodnoty v území jsou zobrazeny ve výkresu A.2. Výkres rozboru hodnot území. Zde je již také zobrazen i návrh na vymezení Regionu lidové architektury. Polohu a četnost dále uvedených drobných staveb (smírčí kříže, boží muka, kapličky u cest,aj.) lze považovat za informativní. Zjištění polohy těchto hodnot by mělo být předmětem zpracování územní studie krajiny ORP Krnov.. Mezi hodnoty jsou zařazeny i území s archeologickými nálezy (UAN), která jsou rozdělena podle kategorií:


UAN I – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů; UAN II – území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100%; UAN III – území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů; UAN IV – území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu arch. nálezů – veškerá vytěžená území – lomy, cihelny, pískovny apod. Území s archeologickými nálezy je součástí výkresu A.2.

IV. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Za limity využití území se v ÚAP považují jevy, které významně ovlivňují využití území a rozhodování o změnách v území. Jsou to zejména: – limity vyplývající z právních předpisů – limity vyplývající ze správních rozhodnutí – limity vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace (Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) Tyto limity, které jsou dány obecně závaznými právními předpisy a rozhodnutími správních orgánů, se mohou měnit v návaznosti na novely těchto obecně závazných právních předpisů a změny správních rozhodnutí a popř. na nová správní rozhodnutí. Obdobně doznají změny i závazné části ZÚR MSK po vydání aktualizace č.1. I když jsou v ÚAP limity zobrazeny ve výkresu A.3. a jsou součástí digitálních dat ÚAP, je nezbytně nutné sledovat jejich další vývoj a aktuálnost a reagovat tak na možné změny v jejich vymezení.

V.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

Záměry na provedení změn v jednotlivých obcích jsou údajem velmi proměnlivým, vzhledem k tomu, že obce postupně nahrazují současně platné územní plány obcí územními plány vydanými v souladu s platnými právními předpisy. Po zpracování a vydání nových územních plánů (nebo změn) budou vždy všechny záměry prověřeny a konfrontovány se současně platnými limity využití území (viz. kap. IV. Limity využití území). Z 25 obcí území ORP Krnov, má pouze 12 obcí (48%) územní plán zpracován v souladu se zákonem č.183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn. Zbylých 13 obcí bude muset vydat nové územní plány v souladu s platnými právními předpisy do 31.12.2020 (§188 odst. 1 zák. č.183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn), protože úprava „starých“ územních plánů obcí podle nové legislativy není proveditelná. Původní územní plány obcí jsou dosud platné v 9 obcích, u 4 obcí platnost územních plánů skončila (tj. 4 obce nemají platnou ÚPD) – viz tabulka na str. 6-7.

STRANA

75


Ve výkresu A.4. Výkres záměrů na provedení změn v území 1 : 10 000 jsou zjištěné záměry pouze evidovány a ve výkresu B.2. Problémový výkres (součást B. Rozbor udržitelného rozvoje území) jsou záměry posouzeny. Ve výkresu A.4. Výkres záměrů na provedení změn v území jsou záměry členěny do skupin:


ORP

Brantice

Čaková

Krnov

Obec

Dopravní Technická Protipovodňoinfrastruktura infrastruktura vá opatření

NR ÚSES

R ÚSES 254, 256, 501, 502

Bohušov K96V,

508

AV510

K86MB

AV510

K86MB

192, 105, 503 144, 171

Hošťálkovy

171, 507, 508

Janov

140, 506

Jindřichov

271, 140, 505

Krasov

508 D64, D65, D302, D304

Krnov

VZ1a

Lichnov Liptaň

67, K96V, K95MH, K96N

150

67, K96MB(MH), K102MB

263, 185, 160, 509, 510

D61

Město AlbrechD62, D63 tice Osoblaha

192

Petrovice

506

Rusín

256, 500

Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná D61

d) Záměry na ochranu území a realizaci ÚSES (s významem místním, regionálním a nadregionálním.

ORP

20

192, 105, 502, 503, 504

Holčovice

Záměry v oblasti technické infrastruktury se omezují na zobrazení pouze významnějších záměrů ( = nejsou zobrazeny všechny záměry, které jsou obsaženy v ÚP). Záměry zobrazené ve výkresu A.4. jsou průmětem zejména dat z ÚP, popř. dat poskytovatelů údajů.

Upřesnění vymezení ploch a koridorů nadmístního významu

VZ1a

Hlinka

c) Záměry v technické infrastruktuře

Jako výchozí pro zapracování záměrů vyplývajících z řešení ZÚR MSK ve výkresu A.4. byly ZÚR MSK vydané opatřením obecné povahy dne 22.2.2010 a následně změněné rozsudky NSS č. 7 Ao 2/2011 – 202 ze dne 16. 6. 2011 a č. 7 Ao 7/2011 – 52 ze dne 15. 3. 2012. Z platných ZÚR MSK vyplývá pro území řešené ÚAP ORP Krnov:

DZ3a

Heřmanovice

Záměry zobrazené ve výkresu A.4. jsou průmětem dat z ÚP a ZÚR MSK (převážně koridory s označením).

e) Záměry z řešení ZÚR MSK

67

Dívčí Hrad

b) Záměry v dopravní infrastruktuře

Výchozím podkladem pro aktualizaci č.4 byla data z aktualizace č.3 upravená dle nově zpracovaných územních plánů a dat ZÚR MSK. Pokud byly již v nových územních plánech vymezeny a upřesněny prvky ÚSES nadreg. a reg. významu vyplývajících z řešení ZÚR MSK, byly již zapracovány do výkresu A.4.

Dopravní Technická ProtipovodňoNR ÚSES R ÚSES infrastruktura infrastruktura vá opatření D302 VZ1a K96MB(MH), 106, 150, 185 K96N

Býkov-Láryšov

a) Záměry na realizaci vybraných zastavitelných ploch z platných územních plánů Mezi vybrané zastavitelné plochy jsou zařazeny plochy s významem pro další rozvoj obce a zejména záměry zobrazitelné ve zpracovávaném měřítku ÚAP. Jsou to zejména zastavitelné plochy pro: – bydlení – rekreaci – občanské vybavení – plochy pro dopravní a technickou infrastrukturu – veřejná prostranství – smíšené využití (obytné a výrobní) – výrobu a skladování dále plochy vodní a vodohospodářské a plochy smíšené nezastavěného území Uvedené záměry byly zapracovány z dostupných dat, která měl Odbor výstavby MěÚ Krnov v době zpracování aktualizace ÚAP č.4 k dispozici. Jejich aktuálnost odpovídá stáří územních plánů, ze kterých byly plochy převzaty.

Obec

Krnov

254 67, K96V, K96N

Úvalno Vysoká

D61

Zátor

DZ3a

107 105, 271, 504

VZ1a

K96V, K96MB(MH), K96N

263, 160, 257

Další požadavky na řešení v ÚPD obcí ZÁMĚR

ORP

DOTČENÉ OBCE

CYKLOTRASY Střecha Evropy státní hranice ČR/Polsko – Krnov – Slezská Harta – Budišov nad Budišovkou – Odry (-Hranice)

Krnov

Krnov, Brantice, Zátor

Slezská magistrála (Jeseník –) Krnov – Opava – Hlučín

Krnov

Heřmanovice, Holčovice, Město Albrechtice, Krnov, Úvalno

STRANA

76


PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA Soubor opatření ke snížení povodňových rizik v p o v o d í horního toku řeky Opavy v kombinaci s variantou menší nádrže Nové Heřminovy (VZ1a) Opatření k ochraně před extrémními vodními stavy v povodí Osoblahy a jejich přítoků

Krnov

Zátor, Brantice, Krnov, Úvalno, Čaková (poldr)

Krnov

Třemešná (na Mušlově)

Krnov

Třemešná, Město Albrechtice

Krnov / Bruntál

Čaková / Široká Niva

Krnov

Čaková, Zátor

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Využití zdroje Třemešná 50 l/s (zlepšení zásobování SV Jindřichov – Osoblaha event. i ve vodovodu Město Albrechtice) Vodovodní přivaděč pro zásobování obce Čaková pitnou vodou

KANALIZACE A ČOV Odkanalizování obcí Čaková a Zátor na společnou ČOV v obci Zátor (k.ú. Zátor)

Pro zajištění protipovodňové ochrany v povodí horního toku Opavy vymezují ZÚR MSK plochy VZ1a pro menší nádrž Nové Heřminovy na území obcí Nové Heřminovy, Zátor a Čaková s max. kótou vzdutí 394,15 m n.m. a ochranným objemem 13 mil. m3 včetně navazující soustavy protipovodňových a revitalizačních opatření v korytě a v údolní nivě řeky Opavy v délce 24 km na území obcí Zátor, Čaková, Brantice a města Krnov a lokálních opatření (ohrázování) níže po toku až po město Opavu a na území Polska. Územní rezervy k akceptaci V souladu s ust. § 187 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ZÚR MSK přebírají bez věcné změny ze schválených územních plánů velkých územních celků a jejich změn na území Moravskoslezského kraje plochy územních rezerv pro lokality geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci vod (LAPV). Územní rezervy se považují za územní rezervy ve smyslu § 36 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ozn. zákreAV510

Zdrojová Název stavby + charakteristika Dotčené obce ÚPD Heřmanovice ÚPN VÚC Jeseníky Vodní nádrž Spálené na Opavici Holčovice

Katastrální území Heřmanovice Spálené

f) Záměry vyplývající z ÚAP MSK Záměry z ÚAP MSK jsou zobrazeny ve výkresu A.4. a jejich aktuálnost odpovídá datu pořízení aktualizace v r.2016. Zobrazeny jsou i záměry z připravované a projednávané aktualizaci č.1 ZÚR MSK. g) Záměry ostatní Mezi tyto záměry se řadí zejména návrhy na prohlášení staveb za nemovité kulturní památky. Na záměry zobrazené ve výkresu A.4. Výkres záměrů na provedení změn v území 1 : 10 000 vzhledem k dynamickému vývoji názorů na využití území vyvolanému potřebou staré územní plány nahradit územními plány zpracovanými dle zák. č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn, nutno nahlížet jako na údaje informativního charakteru.


VI. ZÁVĚR Pro další průběžné aktualizace ÚAP se doporučuje zejména: – aktualizovat data dle průběžně vydávaných územních plánů a jejich změn. Pozornost věnovat zejména aktualizaci hranice zastavěného území; – sledovat průběh aktualizace č.1 ZÚR MSK a případně reagovat na doplnění vložených dat v ÚAP; – inovovat metadata zejména v oblasti „spárování“ pasportu s daty a správného zařazení dat v datovém skladu pořizovatele ÚAP; – kontrolovat poskytnutá data a požadovat nápravu po poskytovatelích údajů v případech, kdy data neodpovídají požadavkům právních předpisů. Vyžadovat doručení pasportů i v případech, kdy data při aktualizaci zůstávají beze změn; – při výdeji dat zpracovatelům ÚP poskytovat data s přesahy do sousedních území k zajištění správné návaznosti dat při řešení ÚP; – na základě průběžně prováděné digitalizace katastrálních map inovovat mapový podklad ÚAP. V nezbytně nutných případech upravit georeferencování významných dat. – pozornost věnovat vymezení, georeferencování regionálního a nadregionálního ÚSES. Upřesnit kompetence a dělbu práce (Agentura pro ŽP, MSK, ORP). Rozumí se tím akceptovat prvky nadreg. a reg. ÚSES, jejichž upřesnění bylo již provedeno při zpracování ÚP; – doplnit chybějící nebo upřesnit stávající jevy ÚAP na základě zpracované územní studie krajiny; – sledovat a reagovat na případná zjištění nových jevů nebo jejich upřesnění v doplňujících průzkumech a rozborech pro zpracování ÚP (zjištěné nesrovnalosti opravit a zapracovat nové jevy); – průběžně zaznamenávat zjištěné nové záměry nebo záměry již realizované; – data nepřebírat automaticky, důsledně ověřovat jejich správnost v případě potřeby i terénním šetřením a zjištěné nesrovnalosti nebo nelogičnosti řešit s poskytovateli bezodkladně

SEZNAM ZKRATEK BPEJ CR CZT ČD ČHMÚ ČOV ČR ČÚZK DKM DP DTR,DTS, TR EIA EU EVL GIS HDP CHKO CHKOJ CHLÚ

bonitní půdně ekologické jednotky Cestovní ruch Centralizované zásobování teplem české dráhy český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Český úřad zeměměřičský a katastrální digitální katastrální mapa Dobývací prostory distribuční trafostanice Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí Evropská unie Evropsky významná lokalita geografický informační systém Hrubý domácí produkt Chráněná krajinná oblast chráněná krajinná oblast Jeseníky Chráněná ložisková území

STRANA

77


CHOPAV k.ú. KES KMD KN LBC LBK LHP m.č. MěÚ MCHÚ MMR MSK NATURA 2000 NRBC NRBK ObÚ OP ORP PHO PHP POP POPD POÚ PP PR PR PR PRURÚ PRVKUC PUPFL PÚR ČR RBC RBK RD RKC RR RS RURÚ RÚRÚ ŘSD ČR SCZT SEA S-JTSK SO SOB STL SVP SWOT TEN TI TINA ÚAP ÚP ÚP VÚC ÚP VÚC JE ÚPD

chráněná oblast přirozené akumulace vod katastrální území koeficient ekologické stability katastrální mapy digitalizované Katastr nemovitostí lokální biocentrum lokální biokoridor Lesní hospodářský plán místní část obce městský úřad maloplošné chráněné území Ministerstvo pro místní rozvoj Moravskoslezský kraj Program ochrany přírody v evropském kontextu nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor obecní úřad Ochranné pásmo obec s rozšířenou působností pásmo hygienické ochrany Plán hlavních povodí Plán oblastí povodí Plány otvírky, přípravy a dobývání pověřený obecní úřad Přírodní park, přírodní památka přírodní rezervace Polská republika Památková rezervace podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku pozemek určený pro plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky regionální biocentrum Regionální biokoridor rodinný dům rekreační krajinné celky Radioreléové trasy Regulační stanice rozbor udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic ČR systém centrálního zásobování teplem Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální spádový obvod Specifická oblast rozvody plynu - středotlak Směrný vodohospodářský plán Analýza silných a slabých stránek, příležitostí, hrozeb Transevropské multimodální dopravní sítě Technická infrastruktura Evropská dopravní síť Územně analytické podklady územní plán územní plán velkého územního celku Územní plán velkého územního celku Jeseníky Územně plánovací dokumentace


URÚ ÚS ÚSES VKP VN VPR VPZ VTL VVN VVN VVTL ZCHÚ ZPF ZSJ ZÚJ ZÚR ŽP

Udržitelný rozvoj území Územní studie územní systém ekologické stability významný krajinný prvek el. vedení vysokého napětí Vesnická památková rezervace Vesnická památková zóna rozvody plynu – vysokotlak el. vedení velmi vysokého napětí Vedení velmi vysokého napětí rozvody plynu - velmi vysoký tlak zvláště chráněné území zemědělský půdní fond Základní sídelní jednotka Základní územní jednotka Zásady územního rozvoje Životní prostředí

STRANA

78



VII. PŘÍLOHY

STRANA

79



STRANA

80



STRANA

81



STRANA

82



STRANA

83



STRANA

84



STRANA

85



STRANA

86



Cyklotrasy (Studie rekreačního potenciálu oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 – pro Krajský úřad MSK vypracoval PROCES)

STRANA

87



Rekreace – PROCES

STRANA

88



xxx

STRANA

89



Emise dle způsobu vytápění v obcích

KODOB Obec

počet bytů dle způsobu vytápění

spotřeba v t/ rok nebo v tis. m3/rok (ZP)

B_DT B_PL B_EL B_UH B_DR B_TO B_PB HUTR CUTR KOKS DREV LTO PB

ZP

emise v t/rok TZL SO2 NOx CO VOC

597201

Bohušov

10

0

10

77

60

0

2

84

42

40

244

0

3

0

2,5

2,3

1,1

7,7

1,7

597210

Brantice

1

81

25

168

122

0

1

162

81

77

509

0

1

213

5,1

4,5

2,6

14,9

3,3

569607

Býkov-Láryšov

0

0

1

32

16

0

0

42

21

20

76

0

0

0

1,0

1,1

0,4

3,8

0,8

552003

Čaková

0

0

4

68

19

0

0

70

35

33

102

0

0

38

1,6

1,9

0,7

6,4

1,3

551864

Dívčí Hrad

0

0

40

37

22

0

0

35

18

17

99

0

0

0

1,0

1,0

0,5

3,2

0,7

597325

Heřmanovice

0

0

3

67

63

0

1

87

44

41

301

0

1

0

2,9

2,5

1,3

8,1

1,8

551872

Hlinka

0

0

13

59

7

0

1

63

31

30

28

0

1

0

1,1

1,6

0,4

5,6

1,1

597341

Holčovice

0

46

21

72

119

0

0

87

44

41

460

0

0

86

3,7

2,6

1,9

8,2

1,9

597392

Hošťálkovy

0

0

5

86

76

0

0

118

59

56

388

0

0

0

3,8

3,3

1,7

10,9

2,4

597431

Janov

0

0

15

64

55

0

0

87

44

41

259

0

0

0

2,6

2,4

1,2

8,0

1,8

597449

Jindřichov

22

57

57

221

128

0

1

297

148

141

622

0

2

77

7,7

8,0

3,3

27,0

5,8

597511

Krasov

0

1

9

34

65

0

4

45

22

21

300

0

4

1

2,2

1,4

1,1

4,3

1,1

597520

Krnov

4289

4337

171

581

210

0

7

676

337

321

856

0

7

5215 14,6 17,7 13,9 62,5 13,0

597554

Lichnov

12

151

14

91

71

0

0

114

57

54

318

0

0

223

3,4

3,2

1,8

10,5

2,3

597571

Liptaň

0

1

13

95

48

0

0

120

60

57

212

0

0

2

2,9

3,2

1,2

10,9

2,3

597635

Město Albrechtice

182

551

74

221

188

2

0

298

149

142

900

2

0

864

9,1

8,4

5,4

27,7

6,1

597716

Osoblaha

142

0

53

140

17

1

4

157

78

75

69

1

5

0

2,7

4,0

0,9

14,0

2,8

551848

Petrovice

0

0

0

24

30

0

2

36

18

17

141

0

3

0

1,3

1,0

0,6

3,4

0,8

597775

Rusín

0

0

2

32

21

0

0

38

19

18

89

0

0

0

1,0

1,0

0,4

3,5

0,8

551881

Slezské Pavlovice

0

0

9

54

5

0

0

50

25

24

15

0

0

0

0,8

1,3

0,3

4,5

0,9

597813

Slezské Rudoltice

20

0

23

79

88

0

0

85

42

40

352

0

0

0

3,1

2,5

1,4

7,9

1,8

597911

Třemešná

0

106

29

96

99

0

0

113

56

53

409

0

0

173

3,8

3,2

2,0

10,5

2,4

597937

Úvalno

0

209

14

51

22

0

0

50

25

24

101

0

0

317

1,3

1,3

1,0

4,6

1,0

597970

Vysoká

0

0

11

55

40

0

0

63

32

30

176

0

0

0

1,9

1,8

0,8

5,8

1,3

597988

Zátor

0

77

16

218

79

1

3

320

159

152

394

1

4

106

6,8

8,4

2,8

28,8

6,0

HUTR CUTR LTO ZP

-

TZL SO2 NOx CO VOC

-

DT = dálkové topení PL = plyn EL = el. vytápění UH = černé, hnědé uhlí nebo koks DR = dřevo TO = topné oleje PB = propanbutan B-vytápěné byty

hnědé uhlí tříděné černé uhlí tříděné lehký topný olej zemní plyn

tuhé znečišťující látky oxid siřičitý oxidy dusíku oxid uhelnatý těkavé organické látky

STRANA

90



Kvalita povrchových a podzemních vod biologické vybrané ukazatele tok - profil

ř.km.

kovy

fyzikální a chemické ukazatele

ukazatele

prům.

termotoler.

průtok

koli bakteBSK5

CHSKCr

N-NH4

N-NO3

Pc

Fe

Mn

Zn

Cu

RAS

NL

rozp. O2

c90/prům c90/prům c90/prům c90/prům c90/prům c90/prům c90/prům c90/prům c90/prům c90/prům c90/prům c90/prům 3

mg/l

mg/l

m /rok

mg/l

mg/l

mg/l

mg/l

mg/l

mg/l

mg/l

mg/l

mg/l

mg/l

pH prům

Cl

SO4

c90/prům c90/prům

rie c90/prům

mg/l

mg/l

KTJ/ml

1

98,1

3,76

2,7/1,9

15/13

0,12/0,05 2,23/1,40 0,17/0,07 0,25/0,19 0,02/0,01

17/11

5,0/2,6

95/76

12/12

9,8/11,4

7,7

8/6

30/21

37/31

2

74,8

3,70

3,0/1,9

17/12

0,06/0,04 2,58/1,54 0,12/0,08 0,7/0,27 0,03/0,02

27/16

4,0/2,7

139/102

15/12

9,2/11,5

7,9

15/9

40/26

14/7

3

13,8

1,018

3,8/2,2

23/14

0,12/0,04 3,46/1,97 0,24/0,16 0,89/0,28 0,03/0,02

26/18

8,1/3,7

151/128

32/16

9,0/11,2

7,9

15/24

36/26

75/31

4

2,20

1,919

4,0/2,1

20/13

0,05/0,04 4,68/2,24 0,17/0,11 0,89/0,33 0,05/0,01

23/13

5,0/3,1

182/141

18/14

9,4/11,6

8,0

22/13

47/34

47/19

5

0,3

0,385

6,4/3,6

31/19

0,5/0,29 6,42/2,61 0,44/0,24 1,85/0,72 0,22/0,14

25/15

6,0/3,9

269/219

35/23

8,7/10,7

7,8

36/27

68/55

117/43

1 Opava nad Skrbovickým potokem 2 Opava - Krnov 3 Opavice – pod Městem Albrechtice 4 Opavice – Krnov 5 Čížina - ústí

STRANA

91

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV AKTUALIZACE Č.4 A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Recommend Documents