PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Městský úřad Vysoké Mýto, B. Smetany 92, 566 32 Vysoké Mýto

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

VYSOKÉ MÝTO 2010

TEXTOVÁ ČÁST

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

AKTUALIZACE PROJEKTU, KTERÝ BYL SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE, EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP ORP Vysoké Mýto 2010

1

Pořizovatel:

Městský úřad Vysoké Mýto B.Smetany 92 566 32 vysoké Mýto

Zpracovatel aktualizace:

Městský úřad Vysoké Mýto, odbor územního plánování a regionálního rozvoje B.Smetany 92 566 32 vysoké Mýto

Zpracovatel prvních ÚAP:

Geovap spol. s r.o. Čechovo nábřeží 1790 530 02 Pardubice

Zpracovatelský tým: Aktualizace:

ing. František Eliáš, Městský úřad Vysoké Mýto ing. Lucie Pospíšilová, Městský úřad Vysoké Mýto Marcela Kubešová, Městský úřad Vysoké Mýto

Digitální zpracování:

ing. Lucie Pospíšilová, Městský úřad Vysoké Mýto

2

OBSAH DOKUMENTACE: I.

TEXTOVÁ ČÁST

A)

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (samostatná část) 1. 2. 3.

B)

Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot Limity využití území Zjištění a vyhodnocení

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (samostatná část) I. II. III.

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pilířů udržitelného rozvoje území Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci

II.

GRAFICKÁ ČÁST

A)

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Výkres hodnot území Výkres limitů využití území Výkres záměrů na provedení změn v území

B)

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Problémový výkres

3

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ÚVOD

5

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.10

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky

7 18 29 35 52 60 100 108 117 126

2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky

134 134 135 135 136 136 142 143 143 143

3.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky

143 143 144 144 146 147 153 154 156 156

1.

3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10

4

ÚVOD Předmětem projektu je zpracování aktualizace územně analytických podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území pro SO ORP Vysoké Mýto v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích předpisů. Pro každé specifikované téma je zpracována SWOT analýza zahrnující silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, na jejichž základě jsou poté definovány hlavní problémy k řešení. Podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č.1. – část „A“ a část „B“. Při zpracování se dále vycházelo zejména z územních plánů obcí, strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Pardubického kraje (Plán odpadového hospodářství, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, Územní energetická koncepce, apod.,) a České republiky. Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je Městský úřad Vysoké Mýto (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu zdroje informací a literatury.

ÚDAJE O ÚZEMÍ Správní obvod ORP Vysoké Mýto leží ve střední části Pardubického kraje, přičemž na severu tvoří část hranice s Královéhradeckým krajem. Na východě hraničí s obcemi správního obvodu Ústí nad Orlicí, na jihovýchodě s Litomyšlskem a z jihozápadní strany s Chrudimskem. Ze západní strany je obklopen obcemi Holicka. Řešené území se rozkládá na 28 186 hektarech a zaujímá 6,2 % rozlohy kraje. Ve 40 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2009 celkem 32 613 obyvatel (6,3 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 115,2 osob/km2 je mírně nad krajským průměrem. Ve dvou městech správního území ORP – Vysokém Mýtě a Chocni – žijí dvě třetiny jeho obyvatel. Správní území je dále členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v uvedených městech. Řešené území zahrnuje obce Běstovice, Bošín, Bučina, České Heřmanice, Dobříkov, Džbánov u Vysokého Mýta, Hrušová, Choceň, Javorník, Koldín, Kosořín, Leština, Libecina, Mostek, Nasavrky, Nové Hrady, Oucmanice, Plchovice, Podlesí, Pustina, Radhošť, Řepníky, Seč, Skořenice, Slatina, Sruby, Stradouň, Sudslava, Svatý Jiří, Tisová, Týnišťsko, Újezd u Chocně, Vinary, Vraclav, VračoviceOrlov, Vysoké Mýto, Zádolí, Zálší, Zámrsk, Zářecká Lhota. V území ORP Vysoké Mýto je 87 částí obce a 63 katastrálních území. Počet obyvatel ve sledovaném ORP se v posledních dvou desetiletích zvyšuje, patří k oblastem s největším relativním nárůstem počtu obyvatel v kraji, nicméně hrubá míra přirozeného přírůstku zde není výrazně vyšší, nárůst počtu obyvatel byl tedy způsoben převážně rostoucím počtem přistěhovalých osob. Krajina řešeného území spadá do Svitavské a Podorlické pahorkatiny, ze severu je obklopena smíšenými lesy, ve střední části se rozkládá řada rybníků. Nejvyšším bodem je lokalita Na Chlumku u Leštiny na jihu území (494,5 m. n. m). Z celkové rozlohy území SO ORP tvoří dle údajů ČSÚ z roku 2009 zemědělská půda 70,4 %, přitom ze 77,6 % jde o ornou půdu, na 18 % jsou trvalé travní porosty. Ve srovnání s jinými SO ORP kraje je zde nižší podíl lesů, které zabírají 19,5 % území, zbylé 8,3 % území SO ORP tvoří zastavěné plochy. Území ORP Vysoké Mýto je regionem s nejvyšším podílem zemědělské půdy z celkové rozlohy mezi správními obvody v kraji. Ke konci roku 2009 činil tento podíl 70,4 %, což je deset procentních bodů

5

nad krajským průměrem. Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 pracovalo v zemědělství 9,5 % ekonomicky činného obyvatelstva správního obvodu (čtvrtý nejvyšší podíl v kraji). Míra nezaměstnanosti se udržuje kolem krajského průměru, ke konci roku 2009 bylo na úřadech práce evidováno 10,8 % ekonomicky činných obyvatel. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je mírně podprůměrný.

Na území SO ORP Vysoké Mýto se nachází několik zvláště chráněných území. Krajina regionu nabízí řadu možností pro turistiku, kromě zmíněných přírodních památek mohou turisté obdivovat mnohé památky. Město Vysoké Mýto je jedním z nejstarších a nejlépe dochovaných historických měst v republice. Nově zrekonstruované náměstí se dvěma radničními budovami patří k největším u nás. K turisticky atraktivním místům se řadí i renesanční zámek s rozsáhlým parkem v Chocni, na východ od Chocně se rozkládá přírodní rezervace Peliny s vysokými skalními bloky a výskytem mnoha vzácných rostlin. Vede zde i cyklostezka vedoucí podél řeky Tiché Orlice z Chocně do Ústí nad Orlicí. Zajímavá je expozice dřevěných barokních soch ve Vraclavi či pravoslavný dřevěný kostelík v Dobříkově, který byl do obce přemístěn z Podkarpatské Rusi v roce 1930. Turisté často navštěvují rokokový zámek v Nových Hradech s galerií výtvarného umění a obnoveným parkem. Na území obcí SO ORP se nachází řada dalších stavebních památek, především kostelů, venkovských zámků, kapliček a dalších drobných památek, jako jsou sochy, sousoší a kříže.

6

1. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT Ve vyhodnocení stavu vývoje území a jeho hodnot je proveden rozbor jednotlivých tématických oblastí daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Zpracovaná témata 1. Horninové prostředí a geologie, 2. Vodní režim, 3. Hygiena životního prostředí, 4. Ochrana přírody a krajiny, 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura, 7. Sociodemografické podmínky, 8. Bydlení, 9. Rekreace, 10. Hospodářské podmínky.

Všechna data důležitá pro zpracování vyhodnocení stavu vývoje území ORP Vysoké Mýto jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí.

1.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy: 57 – dobývací prostor 58 – chráněné ložiskové území 60 – ložisko nerostných surovin 62 – sesuvné území a území jiných geologických rizik,

Geologický a geomorfologický profil území Řešené území leží v severní části Pardubického kraje při jeho hranici s Královéhradeckým krajem. Z pohledu regionální geologie bylo zájmové území zobrazeno na pěti mapových přílohách, jejich sled a návaznost je uvedena na níže uvedeném zjednodušeném náčrtu. Mapové přílohy jsou doplněny legendou zemin a hornin, které jsou v území zastoupeny.

7

Obr. č.1 - Náčrt sledu mapových příloh Z regionálně - geologického hlediska se zájmové území nachází v oblasti České křídové pánve. Nejrozsáhlejší útvar křídového stáří v Českém Masivu je na zájmovém území zastoupen převážně vápnitými jílovci, slínovci a prachovci. Do tohoto útvaru se řadí dále pískovce vápnito-jílovité, glaukonitické, jílovce spongilitické, pískovce křemenné, jílovité až slepence coniackého až turonského stáří. Cenoman je zastoupen pískovci a slepenci. Sedimenty se vyvinuly převážně diagenetickým zpevněním marinních sedimentů. Křídové sedimenty jsou v mapových přílohách č.1 až č.5 znázorňována odstíny zelených barev, v legendě označenými čísly 281, 286, 290, 296, 297, 299, 300, 305, 307 a 313. Jediným zástupcem neogénu jsou ve vymezeném území písčité štěrky a písky vzniklé fluviálním vývojem. Tyto štěrkopísky byly zaznamenány v k.ú. Podlesí na severovýchodě lokality, mapová příloha č.3. V legendě jsou tyto fluviální sedimenty označeny světle oranžovou barvou pod číslem 131. Kvartér, resp. pleistocén, je na území zastoupen fluviálními sedimenty - písky a štěrky, které jsou vázány zejména na okolí bohaté sítě povrchových toků. V mapových přílohách jsou znázorněny odstíny světle modré barvy, v legendě pod čísly 23 až 28. Váté (eolické) sedimenty představují v území písky a spraše či sprašové hlíny, ale také směsné deluviální (svahové) či deluviooeolické sedimenty. V mapových přílohách jsou označeny odstíny béžové barvy, v legendě pod čísly 15,16 a 20. Mocnost uloženin kvartéru zpravidla nepřesahuje 10 m. Holocénní, fluviální až deluviální, sedimenty jsou zastoupeny na celém zájmovém území. Skupina deluviálních, písčitohlinitých či hlinitopísčitých sedimentů pestrého složení, v legendě pod číslem 12 světle béžové barvy, je zastižena zejména v k.ú. Stradouň a Tisová. Organické sedimenty typu hnilokalu (slatina, rašelina) byly zjištěny severním směrem u obce Plchovice. V legendě a mapové příloze č.1 jsou sedimenty označeny šedou barvou a číslem 9. Další skupinou nezpevněných sedimentů, které vznikly deluviofluviálním a nivním vývojem, jsou hlíny, písky a štěrky v korytech vodních toků a nádrží a v jejich těsné blízkosti. V mapových přílohách je znázorněna světle modrou barvou, v legendě pak čísly 6 a 7. Z geotechnického pohledu jsou identické se starší pleistocénní akumulací. Poslední skupinou kvartérních, antropogenních sedimentů jsou navážky (halda, výsypka, odval). Tato skupina byla zastižena západním a východním směrem od obce Zářecká Lhota, ale také u Vysokého Mýta.

8

Zobrazení v mapových přílohách je provedeno světlo šedou barvou, v legendě pak pod číslem 1.

Obr. č.2 - Mapová příloha č.1

9



10


Obr. č.6 - Mapová příloha č.5 Legenda:

11

Rajony svrchní vrstvy Kvartér Orlice - 111 zasahuje svým jižním výběžkem do zájmového území kolem Chocně. Tento rajon je charakteristický kvartérními a neogenními propojenými sedimenty. Svrchní kolektor je pak tvořen převážně fluviálními štěrkopísky. Kvartér Loučné a Chrudimky - 113 se dotýká pouze okrajově západní části lokality, jedná se o KÚ Stradouň a Radhošť. Kvartérní a neogenní sedimenty jsou doplněny svrchními fluviálními štěrkopísky. Obrázek č.7 : Geologická struktura území SO ORP Vysoké Mýto

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz

12

Rajóny základní vrstvy Vysokomýtská synklinála - 427 její západní hranice probíhá od severu k jihu při okraji zájmového území. Synklinálu tvoří široká artéská pánev v jihozápadním výběžku východočeské křídové pánve, mezi vraclavskou a potštejnskou antiklinálou. V horní části okrajů synklinály vznikají oblasti stoku, kde se tvoří mělké proudy podzemní vody, které sledují směr strukturního sklonu vrstev. Oběh podzemní vody je vázán na pásma rozvolnění křídových hornin a jedná se tedy o vodu puklinovou, která bývá napjatá. Výplň synklinály je tvořena sedimenty cenomanského až svrchnoturonského stáří. Cenoman je zastoupen pískovci a slepenci, spodní a střední turon představují ve spodní části prachovito-slínité, ve svrchních partiích pak prachovito-písčité sedimenty jizerského, případně i bělohorského a březenského souvrství. Tyto sedimenty vytvářejí až třívrstevní kolektory s mocností zvodně přesahující i 50 m s převážně napjatou hladinou podzemní vody. Chrudimská křída - 431 je součástí skupiny rajónů s názvem: Křída středního Labe po Jizeru. V přípovrchové zóně jsou zastiženy sedimenty svrchní křídy, převážně jílovce a slínovce. Cenomanské pískovce a slepence tvoří převážně jednovrstevní kolektory. Tento hydrogeologický rajón se nachází západním směrem od výše uvedené Vysokomýtské synklinály. Labská křída - 436 je zahrnuta také do Křídy Středního Labe po Jizeru. V přípovrchové zóně se vyskytují jílovce a slepence, které tvoří stropní izolátor nižší zvodni. Zvodnění tohoto kolektoru je nízké a dosahuje 15 až 50 m s volnou hladinou a propustností průlinovo-puklinovou. 1. vrstvení kolektor v pískovcích a slepencích percukokorycanského souvrství cenomanu dosahuje 5 až 15 m a mívá napjatou hladinou. Hodnoty zvodnění a typy propustností v kolektorech se shodují s výše uvedenou Chrudimskou křídou. Rajón Labské křídy se nachází na severním okraji zájmové lokality nad Vysokomýtskou synklinálou.

Těžba nerostných surovin Řešené území není z hlediska těžby nerostných surovin příliš významné. Nachází se zde tři ložiska nerostných surovin, přičemž na ložiscích Újezd u Chocně a Kostelecké Horky probíhala v minulosti povrchová těžba. Jedná se o ložiska nerostných surovin pro těžbu štěrkopísků a cihlářské suroviny – viz tabulka a mapa níže. Tabulka č.1.A.1.1.1: Ložiska výhradní plocha NÁZEV LOŽISKAOBEC Vysoké Mýto

SUBREGISTR B

Kostelecké Horky

B

Újezd u Chocně

B

TĚŽBA Současná povrchová Dřívější povrchová Dřívější povrchová

ORGANIZACE SUROVINA Cihelna Vysoké Cihlářská Mýto, s.r.o. Surovina ZD Přestavlky Štěrkopísky

ano

GEOFOND

ano

Štěrkopísky

Zdroj: Geofond, 2008 Dobývací prostory: DP č. 70989, Újezd u Chocně a DP č.70592 Vysoké Mýto Tabulka č.1.A.1.1.2a: Ložiska nerostných surovin Plocha ložiska Výměra Obec nerostných obce (ha) surovin (ha) Bošín 252 1,24 Choceň 2170 4,24 Skořenice 445 13,01

13

Podíl plochy obce (%) 0,49 0,20 2,92

CHLÚ ne

Újezd u Chocně Vysoké Mýto SO ORP Vysoké Mýto

1635 4202 28 186

123,12 15,20 156,81

7,54 0,36 0,56

Legenda:

Obr. č8 –chráněná ložisková území Chráněná ložisková území štěrkopísků byla lokalizována severně od obce Skořenice a dále jižním směrem od Újezda u Chocně. Cihlářská surovina se nachází na východním okraji Vysokého Mýta. Ve všech případech se jedná o v současné době využívaná ložiska surovin.

Sesuvná území V řešeném území jsou evidována sesuvná území. Nejvíce sesuvných území se nachází na území města Choceň, Vysoké Mýto a obcí Leština, Koldín. Největší podíl z plochy obce zabírají sesuvná území v obcích Sudslava (0,97%) a Libecina (0,92%).

Tabulka č.1.A.1.1.2b: Sesuvná území OBEC Vysoké Mýto Vysoké Mýto Vysoké Mýto Vysoké Mýto Vysoké Mýto Vysoké Mýto Řepníky Řepníky Libecina Leština Leština Leština

LOKALITA Vysoké Mýto Vysoké Mýto Vysoké Mýto Svařeň Svařeň Zádolí Řepníky Pěšice Libecina Podhořany Leština Libecina

STUPEŇ AKTIVITY Potencionální Potencionální Aktivní Aktivní Aktivní Potencionální Potencionální Aktivní Aktivní Aktivní Aktivní Potencionální

14

KLÍČ 4433 4431 4432 4424 4428 4458 4441 4425 4450 4462 4449 4448

PLOCHA Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Bodový Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha

Leština Javorník Javorník Zářecká Lhota Choceň Choceň Choceň Choceň Choceň Choceň Choceň Mostek Podlesí-Turov Podlesí-Turov Podlesí-Turov Sudslava Sudslava Koldín Slatina Koldín Koldín Koldín Koldín Skořenice Skořenice Bošín Újezd u Chocně Plchovice Vraclav Vraclav Slatina

Leština Javorník Javorník Zářecká Lhota Choceň Choceň Choceň Choceň Choceň Choceň Choceň Mostek Brandýs n.Orl. Turov Turov Sudslava Sudslava Koldín Slatina Koldín Koldín Koldín Nasavrky Kořenice Kořenice Bošín Újezd u Chocně Plechovice Vraclav Vraclav Slatina

Potencionální Aktivní Aktivní Potencionální Potencionální Potencionální Potencionální Potencionální Potencionální Potencionální Potencionální Potencionální Potencionální aktivní aktivní potencionální potencionální potencionální potencionální potencionální potencionální potencionální potencionální potencionální potencionální potencionální potencionální Potencionální Potencionální Potencionální Potencionální

4451 4459 4460 4430 4798 4434 4797 4795 4796 6363 4799 4908 4920 4905 4955 4914 4901 4906 4907 4897 4898 4792 4793 4794 4782 8023 4781 4426 4427 4429

Zdroj: Data ÚAP - Geofond

15

Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Bodový Plocha Plocha Plocha Bodový Bodový Plocha Plocha Bodový Bodový Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha

Obrázek č. 9: CHLÚ, ložiska nerostných surovin a sesuvná území

Zdroj: Data ÚAP (Geofond), 2010

16

Tabulka č. 1.A.1.1.3: Podíl sesuvných území v jednotlivých obcích ORP Vysoké Mýto Plocha Výměra Podíl plochy obce Obec sesuvného obce (ha) (%) území (ha) Běstovice 419 0 0 Bošín 252 0 0 Bučina 384 0 0 České Heřmanice 995 0 0 Dobříkov 853 0 0 Džbánov u Vys. Mýta 659 0 0 Hrušová 608 0 0 Choceň 2170 Bodové 3,67 0,16 Javorník 549 0,91 0,16 Koldín 634 1,84 0,29 Kosořín 175 0 0 Leština 1073 3,84 0,36 Libecina 482 4,45 0,92 Mostek 469 1,20 0,25 Nasavrky 133 0 0 Nové Hrady 673 0 0 Oucmanice 365 0 0 Plchovice 288 Bodové 0,80 0,28 Podlesí 328 Bodové 0 Pustina 283 0 0 Radhošť 480 0 0 Řepníky 1096 3,47 0,32 Seč 243 0 0 Kořenice 445 0,75 0,16 Slatina 429 0,17 0 Stradou 689 0 0 Sudslava 441 4,27 0,97 Svatý Jiří 438 0 0 Tisová 1098 0 0 Týnišťsko 411 0 0 Újezd u Chocně 1635 1,17 0,07 Vinary 347 0 0 Vraclav 1389 0,6 0,04 Vračovice-Orlov 290 0 0 Vysoké Mýto 4202 4,31 0,1 Zádolí 426 0 0 Zálší 773 0 0 Zámrsk 747 0 0 Zářecká Lhota 302 0,8 0,26 SO ORP Vysoké Mýto Zdroj: Data ÚAP (Geofond), 2010

Podíl těchto území není v ORP Vysoké Mýto významný, nejvyšší výskyt je v obcích Sudslava a Libecina. V polovině obcí se sesuvná území nevyskytují.

17

1.2 VODNÍ REŽIM Téma vychází ze zjištění následujících sledovaných jevů: 44 – vodní zdroj povrchové, podzemní vody, pásmo hygienické ochrany, 45 – chráněná oblast přirozené akumulace vod, 47 – vodní útvar povrchových, podzemních vod, vodní tok, 48 – vodní nádrž, 49 – povodí vodního toku, rozvodnice, 50 – záplavové území Q100, 51 – aktivní zóna záplavového území, 53 – území zvláštní povodně pod vodním dílem ŠIRŠÍ VZTAHY Zájmové území se nachází v území náležejícím do tří základních povodí Oblast Choceňska – povodí Tiché Orlice (1-02-02) Oblast Vysokomýtska – povodí Loučné (1-03-02) Oblast Novohradska – povodí Chrudimky, Novohradky (1-03-03) Tichá Orlice je významným vodohospodářským tokem, odvodňuje severní část zájmového území a před Týništěm n.O. společně s Divokou Orlicí tvoří Orlici. V Hradci králové je levostranným přítokem Labe. Loučná odvodňuje centrální část území, odtéká směrem západním přes Sezemice do Pardubic, kde tvoří levostranný přítok Labe. Chrudimka je vyhlášená významným vodním tokem odtéká severozápadním směrem, posléze severním směrem přes Chrudim až do Pardubic, kde se vlévá jako levostranný přítok do řeky Labe. Všechny toky jsou krajinářsky velmi významné a tvoří převážně regionální biokoridory. Součástí těchto hlavních recipientů jsou podružná povodí drobných vodních toků odvodňující místní části. Tyto drobné vodní toky jsou většinou bystřinného charakteru v horních částech povodí s velmi rozkolísanými průtoky. CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod - celé zájmové území je zahrnuto do oblasti „Východočeské křídy“.

44 – vodní zdroj povrchové, podzemní vody, pásmo hygienické ochrany, 45 – chráněná oblast přirozené akumulace vod, 47 – vodní útvar povrchových, podzemních vod, vodní tok, 48 – vodní nádrž, 49 – povodí vodního toku, rozvodnice, Běstovice Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Běstovice zasahuje Přírodní park "Orlice" a OP vodního zdroje 1. a 2. stupně Choceň. Zájmové území odvodnuje Teplický potok do Tiché Orlice. Bošín Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Bošín u Chocně zasahuje Přírodní park „Orlice“ a Přírodní rezervace Bošínská obora. Zájmové území odvodňuje Skořenický potok do Tiché Orlice.

18

Bučina Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Bučina zasahuje OP vodního zdroje Cerekvice nad Loučnou – Pekla, studna S-1. Zájmové území je odvodněno údolnicovou svodnicí severně do Loučné. České Heřmanice Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. České Heřmanice zasahuje PHO 2.stupně vodního zdroje. Území je odvodňováno Sloupnickým potokem s mnoha přítoky do Loučné. Dobříkov Obec leží v CHOPAV Východočeská křída, do k.ú. zasahuje OP vodního zdroje 1. a 2. stupně Dobříkov. Zájmové území je odvodněno několika melioračními svodnicemi do Loučné. Džbánov u Vysokého Mýta Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Džbánov zasahuje OP vodního zdroje stupně PHO2b. Území je odvodňováno melioračními svodnicemi do Knířovského potoka Hrušová Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Hrušová zasahuje PHO 2.stupně vodního zdroje Cerekvice nad Loučnou – Pekla, studna S-1 a PHO 2.stupně vodního zdroje. Obec odvodňuje Blahovský potok přímo do řeky Loučné. Choceň Město leží v CHOPAV Východočeská křída, do katastrálního území zasahuje Přírodní park "Orlice" a OP vodního zdroje 1. a 2. stupně FIL GROUP Choceň, dále Přírodní rezervace Peliny a Přírodní park Vstavačová louka. Městem protéká řeka Tichá Orlice upraveným obdélníkovým složeným korytem na kapacitu Q50 – Q100, jako centrální recipient pro další drobné vodní toky i odlehčení jednotné kanalizace. Průtok Q100 224 m3/s, Q355 1,13 m3/s. Podélný sklon je upravem 3 válcovými jezy. Javorník Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Javorník zasahují 2 PHO 2.stupně vodních zdrojů . Zájmové území odvodňuje Blahovský potok sverním směrem do Loučné. Koldín Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Koldín zasahuje OP vodního zdroje 1. stupně Koldín. Zástavba je odvodněna do Skořenického potoka a do Tiché Orlice. Kosořín Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Území nená výraznějšího recipienta, přirozeně je odvodňováno severně Hraničním potokem k Tiché Orlici. Leština Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. zasahuje PHO 2.stupně vodního zdroje Nové hrady a současně i PHO 2. stupně vodního zdroje Luže. Obec je odvodňována jižní směrem k místní vodoteči, která je levostranný přítok Doubravického potoka. Na vodoteči je vodní nádrž jako protipožární a další 2 drobné malé vodní plochy. Libecina Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Libecina zasahuje PHO 2.stupně vodního zdroje. Nemá výrazného recipienta, údolnicové svodnice svádí povrchovou vodu jižně k Leštině do Doubravického potoka. Mostek Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Mostek nad Orlicí zasahuje Přírodní prak „Orlice“ a Přírodní rezervace Hemže - Mítkov. Zástavba je odvodněna severozápadním směrem do Teplického potoka.

19

Nasavrky Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Zástavba je odvodňována západním směrem do Skořenického potoka. Nové Hrady Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. V katastru obce je chráněná přírodní rezervace Toulovcovy Maštale. Obcí protéká Hrádecký potok, na kterém jsou 4 menší vodní nádrže. V k.ú. Nové Hrady je OP 1.stupně vodního zdroje Nové Hrady a současně i PHO vodních zdrojů Nové Hrady, které sahá až k Proseči. Oucmanice Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Oucmanice zasahuje OP vodního zdroje 2. stupně a Přírodní park „Orlice“. Obec svým morfologickým umístěním nemá výrazného recipienta, povrchově je odvodňována spíše západním směrem k Tiché Orlici. Plchovice Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Plechovice zasahuje Přírodní park "Orlice". Zástavba je odvodněna do Tiché Orlice potokem Jordán. Podlesí - Němčí Sídelní jednotka leží v CHOPAV Východočeská křída, do kat. území Němčí zasahuje Přírodní park „Orlice“ a PHO 2.stupně vodního zdroje Turov. Zástavba je odvodněna severozápadním směrem do Teplického potoka. Pustina Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Obec svým morfologickým umístěním nemá výrazného recipienta, povrchově je odvodňována do melioračních příkopů. Radhošť Radhošť leží částečně v CHOPAV Východočeská křída. Jižně od obcí jsou plánované trasy vodního průplavu Labe – Odra – Dunaj a rychlostní silniční komunikace R 35. Zástavba je odvodňována prostřednictvím melioračních příkopů do Loučné. Řepníky Obec náleží do CHOPAV Česká křída a protéká zde Řepnický potok, který pramení na jižním okraji obce a je přítokem Novohradky. Do k.ú. Popovec u Řepníků, Pěšice a Řepníky zasahují PHO 2.stupně. Seč Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Zástavba je odvodňována západním směrem přes Koldín do Skořenického potoka. Skořenice Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Zástavba je odvodňována povrchově a kanalizací do protékajícího Skořenického potoka. Slatina Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Zástavba je odvodněna potokem Slatinka do Loučné u Zámrsku. Sruby Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Sruby zasahuje OP 2.stupně vodního zdroje Újezd u Chocně. Zástavba je odvodněna po spádnici potokem Inkovec do Loučné u Zámrsku. Stradouň Obcí podélně prochází hranice CHOPAV Česká Křída. Potok protékající obcí se nazývá Bětnický a je levostranným přítokem řeky Loučné. Na jižním okraji obce je na potoce vodní plocha definovaná jako požární nádrž.

20

Sudslava Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Sudslava zasahuje OP 2. stupně vodního zdroje Sudslava. Zástavba je odvodněna údolnicovými svodnicemi k Tiché Orlici. Svatý Jiří Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. zasahuje OP 2. stupně vodního zdroje Zálší u Chocně a Přírodní park "Orlice". Obec leží na rozvodí a je odvodňována směrem k Oucmanicím do Tiché Orlice. Tisová Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Tisovou odvodňuje Sloupnický potok západním směrem do Loučné. Týnišťko Týnišťko leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k. ú. Týnišťko zasahuje OP 1.stupně vodního zdroje a PHO 2.stupně. Nejbližší větší vodní tok je jihovýchodně řeka Loučná se svým inundačním územím zaplavovaným při průchodu velkých vod a se systémem melioračních svodnic. Pod obcí protéká bezejmenná meliorační svodnice od lesů u Jaroslavi, napájí rybník v Týnišťku a pod obcí Janovičky se pravobřežně připojuje k Loučné. Újezd u Chocně Obec leží v CHOPAV Východočeská křída, do kat. území Újezd u Chocně zasahuje Přírodní park "Orlice" a OP vodního zdroje 1. a 2. stupně Hluboká. Vinary Vinary leží částečně v CHOPAV Východočeská křída, protéká jimi v celé délce zástavby Bětnický potok. Vraclav Obec se nachází v CHOPAV Východočeská křída. Zástavbu odvodňuje údolnicový potok severním směrem do Loučné. Vračovice - Orlov Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Zájmové území odvodňuje Hraniční a Betlémský potok západním směrem do Loučné. Vysoké Mýto Město a sídelní jednotky leží v CHOPAV Východočeská křída a část v Přírodní památce U Vinic. Do k.ú. Lhůta u Vysokého Mýta a Brteč zasahuje PHO 2.stupně. Centrálním recipientem je řeka Loučná s několika dalšími rameny (náhony na mlýny) vytvářející rozsáhlé záplavové území. Řeka Louční odvodňuje významnou údolnicovou sníženinu – Vysokomýtskou synklinálu s mnohými pramenními vývěry a významnými vodními zdroji. Zádolí, Střihanov Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Zádolí, Stříhanov zasahuje PHO 2.stupně. Obec nemá výrazného recipienta, je odvodňována údolnicovou sníženinou severním směrem. Zálší Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Zálší u Chocně zasahuje OP vodního zdroje 1. a 2. stupně Svatý Jiří. Zástavba je odvodněna Betlémským a Hraničním potokem do Loučné a Tiché Orlice. Zámrsk Obec a sídelní jednotka leží v CHOPAV Východočeská křída. Centrálním recipientem je řeka Loučná s několika dalšími rameny (náhony na mlýny) vytvářející rozsáhlé záplavové území.

21

Zářecká Lhota Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Zářecká Lhota zasahuje Přírodní rezervace Hemže - Mýtkov a Přírodní park "Orlice". Obec nemá výrazného recipienta, je plošně odvodněna k Tiché Orlici. Správní obvod ORP Zájmové území se nachází v severní části v povodí Tiché Orlice, ve střední části v povodí Loučné a v jižní části v povodí Novohradky. Území je dále odvodňováno podružnými vodními toky s různými průtokovými poměry i kvalitou vody. Podstatná část území leží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. dne 19. 4. 1978. Tichá Orlice opouští řešené území pod Újezdem u Chocně s celkovým povodím 646 km2, Loučná pod Zámrskem s celkovým povodím 515 km2 a Novohradka s celkovým povodím 323 km2 Rozvodnice mezi povodími probíhá jižně Chocně (T. Orlice-Loučná) a v prostoru Řepník (LoučnáNovohradka). Základní hydrologická data Tichá Orlice Říční profil pod Skořenickým potokem Srážky Odtok odtokový součinitel specifický odtok průměrný průtok Q355 Q100

777 mm 300 mm 0,39 9,50 l/s.km2 6,14 m3/s 1,17 m3/s 227 m3/s

Loučná Říční profil Zámrsk vodočet Srážky Odtok odtokový součinitel specifický odtok průměrný průtok Q355 Q100

710 mm 198 mm 0,28 6,26 l/s.km2 3,23 m3/s 0,90 m3/s 101 m3/s

Novohradka Říční profil Pod Žejbrem Srážky Odtok odtokový součinitel specifický odtok průměrný průtok Q355 Q100

685 mm 185 mm 0,27 5,85 l/s.km2 1,89 m3/s 0,20 m3/s 96 m3/s

Uvedené vodní toky jsou v intravilánu upraveny s kapacitou Q20 – Q50, místně nižší. Nejrozsáhlejší záplavové území vytváří řeka Loučná v prostoru Vysokého Mýta. Rozsáhlé luční plochy vytváří plochý denudační reliéf.

22

Významné vodní plochy se nacházejí zejména nad Vysokým Mýtem u obcí Zálší a České Heřmanice. Jedná se o rybníky Velký Zálešský 48 ha, Lačnov 14 ha, Chobot 49 ha, Velký Netřebský 31 ha, Šváb 16,8 ha. V řešeném území se nachází ještě další malé vodní plochy místního významu. V řešeném území jsou evidována tato ochranná pásma vodních zdrojů: 1) PHO 2b; jižnim směr od V. Mýta 2) PHO 2a; východní část KÚ Hrušová 3) PHO 2b; severním směrem od Dobříkova 4) PHO 2a; severním směrem od Dobříkova pod výše uvedeným PHO 5) I. a II. stupeň; jižní část KÚ Újezd u Chocně 6) I. stupeň; západním směrem od obce Běstovice 7) PHO 2b; severní část KÚ Sudslava 8) II. stupeň; východní část a směrem od obce Sudslava 9) PHO 2b; východní část KÚ Podlesí 10) II. stupeň; jižním směrem od obce Sv. Jiří 11) PHO 2b; jižní cíp KÚ České Heřmanice 12) PHO 2b; jižní část KÚ Javorník, jihovýchodní část KÚ Libecina, východní část KÚ Leština a severozápadní část KÚ Nové Hrady 13) PHO 2b; Nové Hrady 14) PHO 2b; severozápadní část KÚ Řepníky 15) PHO 2b; severní část KÚ Řepníky 16) PHO 2a; severní část KÚ Řepníky Obr. č.8 –mapa ochranných pásem vodních zdrojů

23

HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY V zobrazené mapové příloze č.9 jsou definovány hydrogeologické rajóny svrchní (modré obrysy) a základní vrstvy (černé obrysy) v oblasti České křídové pánve. Obr. č.9 - hydrogeologické rajóny svrchní a základní vrstvy

Tabulka č. 1.A.2.2.0: Vodní plochy v jednotlivých obcích ORP Vysoké Mýto Výměra Vodní plocha Podíl plochy obce Obec obce (ha) (ha) (%) Běstovice 419 0 0 Bočím 252 0 0 Bučina 384 0 0 České Heřmanice 995 0 0 Dobříkov 853 0 0 Džbánov u Vys. Mýta 659 0 0 Hrušová 608 0 0 Choceň 2170 3,67 0,16 Javorník 549 0,91 0,16 Koldín 634 1,84 0,29 Kosořín 175 0 0 Leština 1073 6,02 0,56 Libecina 482 2,28 0,47

24

Mostek Nasavrky Nové Hrady Oucmanice Plechovice Podlesí Pustina Radhošť Řepníky Seč Kořenice Slatina Sruby Stradou Sudslava Svatý Jiří Tisová Týnišťsko Újezd u Chocně Vinary Vraclav Vračovice-Orlov Vysoké Mýto Zádolí Zálší Zámrsk Zářecká Lhota SO ORP Vysoké Mýto Zdroj: Data ÚAP,2010

469 133 673 365 288 328 283 480 1096 243 445 429 689 689 441 438 1098 411 1635 347 1389 290 4202 426 773 747 302

1,20 0 0 0 0,80 Bodové 0 0 4,04 0 0,75 0,17

0,25 0 0 0 0,28 0 0 0 0,36 0 0,16 0

0 5,13 0 0 0 0 0 0,28 0 3,75 0 0 0 0,56

0 1,16 0 0 0 0 0 0,02 0 0,88 0 0 0 0,18

V řešeném území byl proveden rozbor sklonitosti orné půdy v jednotlivých obcích, neboť na vodní režim v krajině má vliv intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Tabulka č. 1.A.2.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Obec Běstovice BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV U VYS. MÝTA HRUŠOVÁ CHOCEŇ JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN Leština LIBECINA MOSTEK

Plocha sklonité orné půdy Plocha orné půdy V ha v ha 18 9 0 25 0 31 5 61 49 36 0 75 65 16

25

232 121 289 715 221 437 424 575 392 372 124 611 305 353

Sklonitá orná půda Z plochy orné půdy v % 3,28 7,43 0 3,49 0 7,09 1,17 10,6 12,5 9,67 0 12,27 21,31 4,53

NASAVRKY Nové Hrady OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOCNĚ VINARY VRACLAV VRAČOVICE – ORLOV VYSOKÉ MÝTO ZÁDOLÍ ZÁLŠÍ ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA ORP Vysoké Mýto

12 87 15 13 5 0 0 0 13 25 0 0 0 31 15 12 0 0 0 18 11 58 24 22 0 18 769

98 319 254 110 206 231 301 796 120 289 245 323 433 257 268 710 100 256 222 968 189 2317 218 407 471 116 11358

11,88 27,27 5,88 11,81 2,42 0 0 0 10,83 8,65 0 0 0 12,06 5,59 1,69 0 0 0 1,85 5,80 2,5 11,00 5,47 0 15,5 6,77

Zdroj: Data ÚAP, 2010

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Nové Hrady a to 87 ha. Toto množství činí přes 27 % veškeré orné půdy na území obce. Nepříznivá situace je také v obcích Libecina, Sudslava a Zářecká Lhota. V těchto obcích by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít komplexní pozemkové úpravy) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. 50 – záplavové území Q100, 51 – aktivní zóna záplavového území, 53 – území zvláštní povodně pod vodním dílem Na území ORP Vysoké Mýto zasahují záplavové území Q100 dvou vodních toků – Loučné a Tiché Orlice. Záplavové území Loučné zasahuje do území následujících obcí: Dobříkov, Hrušová, Radhošť, Slatina, Stradouň, Tisová, Týnišťsko, Vraclav, Vysoké Mýto a Zámrsk. Záplavové území Q100 Tiché Orlice zasahuje do území obcí : Běstovice, Bošín, Choceň, Mostek, Oucmanice, Plchovice, Újezd u Chocně, Zářecká Lhota. Tabulka č. 1.A.2.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Obec Vodní tok (Q100) Zaplavená plocha při Q100(ha) Běstovice Tichá Orlice 113,87 Bošín Tichá Orlice 136,87 Bučina České Heřmanice Dobříkov Loučná 62,13 Džbánov u Vysokého Mýta

26

Hrušová Choceň Javorník Koldín Kosořín Leština Libecina Mostek Nasavrky Nové Hrdy Oucmanice Plechovice Podlesí Pustina Radhošť Řepníky Seč Kořenice Slatina Sruby Stradou Sudslava Svatý Jiří Tisová Týnišťsko Újezd u Chocně Vinary Vraclav Vračovice – Orlov Vysoké Mýto Zádolí Zalší Zámrak Zářecká Lhota ORP Vysoké Mýto Zdroj: Data ÚAP, 2010

Loučná Tichá Orlice

99,08 170,26

Tichá Orlice

2,47

Tichá Orlice Tichá Orlice

1,03 210,76

Loučná

144,49

Loučná

51,24

Loučná

22,07

Loučná Loučná Tichá Orlice

83,73 19,07 54,95

Loučná

68,63

Loučná

375,58

Loučná Tichá Orlice

197,97 8,03 1822,19

Území zvláštní povodně zasahuje do obcí Choceň, Plchovice, Újezd u Chocně, Bošín, Běstovice, Zářecká Lhota, Mostek.

27

Obr. Mapa záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem

Sklonitost půdy, půdní eroze V řešeném území se nachází celkem 769 ha pozemků se sklonitou ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v ORP Vysoké Mýto (15 395 ha) zabírají tyto „nevhodné“ pozemky 6,77 %. V některých obcích se nenachází ani jeden sklonitý pozemek využívaný jako orná půda, což by měl být cílový stav pro ostatní území. Ve 4 obcích je podíl sklonitých pozemků využívaných jako orná půda vyšší než 50 ha (Leština, Libecina, Nové Hrady)

28

1.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Rozbor tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů: 64 - staré zátěže území a kontaminované plochy, 65 - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, 84 - objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami, 85 - skládka včetně ochranného pásma, 109 - vymezené zóny havarijního plánování 113 - ochranné pásmo hřbitova, krematoria, 114 - jiná ochranná pásma.

Staré ekologické zátěže (jev č.64) Ministerstvo životního prostředí, odbor ekolog. škod eviduje na území ORP Vysoké Mýto tyto staré ekologické zátěže: Tabulka č.I.A.1.3.1: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území ORP Vysoké Mýto (k roku 2009) Obec

ID

Název

Obec

ID

Nazev

Běstovice

99990192 skládka dle ČGS

Újezd u Chocně

17394001 neznámo

Bučina


Újezd u Chocně


České Heřmanice


Vinary

18219001 ve skalách

Dobříkov


Vysoké Mýto


Hrušová


Vysoké Mýto

Choceň


Vysoké Mýto

18822001 Karosa a.s.

Choceň


Vysoké Mýto

18822002 Nádraží ČD-stáčiště SA

obalovna

Choceň

5197001 VČE, a.s. Choceň Vysoké Mýto

18822005 Kasárna U Nádraží

Choceň

5197002 EVČ s.r.o.

Vysoké Mýto

18822003 Kasárna U Zastávky

Choceň


Vysoké Mýto


Choceň


Vysoké Mýto

88228001 Areál kasáren

Leština


Vysoké Mýto

18822007 Benzina s.r.o.

Leština


Vysoké Mýto


Mostek


Vysoké Mýto

18822006 Harta-Draby cvičiště

Oucmanice


Vysoké Mýto


Radhošť


Vysoké Mýto

18822004 Cvičiště Vanice

Radhošť


Vysoké Mýto


Řepníky

14523001 rokle

Vysoké Mýto


Skořenice

99990191

skládka dle ČGS Vysoké Mýto


Skořenice

99990190

skládka dle ČGS Zámrsk

19095001 Karosa Vys. Mýto- skládka

Skořenice

99990189

skládka dle ČGS

Zdroj: MŽP, 2009

29

Ovzduší jev č. 65 - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší) Kvalita ovzduší v řešeném území je negativně ovlivněna územím se zhoršenou kvalitou ovzduší, které je vymezeno v celé severní části Pardubického kraje. Přenos imisní zátěže a hluku ze sledovaného území a do něho lze předpokládat zejména provozem na komunikacích vedoucích přes sledované území, které zasahují zároveň i mimo zájmové území. Jednou z hlavních dopravních tahů je silnice I/35. V řešeném území byly evidovány úniky do ovzduší amoniaku v těchto lokalitách: Džbánov u Vysokého Mýta (Agrokiwi), Choceň ( Vanax), Dvořisko ( Zaal Zálší), Mostek (ZD Mostek), České Heřmanice (ZOD Zálší), Loučky (ZOD Zálší), Kosořín (ZOD Zálší), Oucmanice (ZOD Zálší) a Sedlec u Vraclavi ( ZE VAS Vraclav). Celé řešené území se nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Nakládání s odpadem 84 - objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami, 85 - skládka včetně ochranného pásma,

V řešeném území je evidován jeden objekt zařazený do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami a to ve městě Vysoké Mýto, Provozovna Hradecká 173 Produkce komunálního odpadu Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích ORP Vysoké Mýto je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní složky KO, jako směsný komunální odpad a složky separovaného sběru. Nejsou zde zahrnuty (pro větší přehlednost) ty odpady, jejichž množství je velmi nízké (odpad z léčiv, barvy apod.). Z tohoto důvodu je také celková produkce KO mírně nižší než ve výše uvedené tabulce.

Tabulka č.I.A.1.3.2: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v ORP Vysoké Mýto v roce 2007 Obec Běstovice Bošín Bučina České Heřmanice Dobříkov Džbánov Hrušová Choceň Javorník Koldín Kosořín Leština Libecina Mostek Nasavrky

16 01 03 0,22 0,31 0,41 0,07 0,745 0,21 -

20 01 01 0,165 0,48 1,264 1,823 37,16 1,061 0,269 2,304 0,626 -

20 01 02 3,434 0,839 3,725 7,149 6,952 3,952 6,009 83,28 2,572 4,267 0,09 3,452 2,108 2,405 1,108

Kód odpadu 20 01 39 20 02 01 4,184 0,782 1,33 0,885 4,422 5,028 2,585 2,04 1,906 89,81 127,54 2,12 2,463 3,82 2,665 1,325 0,9 0,749 -

30

20 03 01 148,722 14,497 41,64 96,63 101,4 75,51 70,015 2215,66 53,17 131,858 28,28 53,965 28,615 43,019 39,674

20 03 07 2,34 3,28 2,32 4,8 4,05 1363,89 2,2 5,73 2,57 -

Nové Hrady Oucmanice Plchovice Podlesí Pustina Radhošť Řepníky Seč Skořenice Slatina Sruby Stradouň Sudslava Svatý Jiří Tisová Týništko Újezd u Chocně Vinary Vraclav Vračovice - Orlov Vysoké Mýto Zádolí Zálší Zámrsk Zářecká Lhota Celkem

0,32 0,09 0,3 0,6 0,29 0,159 31,27 0,178 35,172

1,081 0,749 0,425 0,742 2,816 0,587 0,566 2,54 0,249 138,24 0,589 -

5,033 2,53 4,55 1,771 1,719 1,594 6,017 0,65 2,062 2,972 11,2 2,943 1,659 4,73 13,65 1,162 3 1,513 10,1 1,777 148,05 1,177 2,878 12,65 0,6

2,615 1,703 0,793 2,535 1,075 1,165 2,49 1,767 2,02 4,6 1,88 1,498 1,56 8,25 0,717 0,05 1,355 7,3 1,454 104,14 0,68 2,432 9,33 0,66

4,5 2,56 2,863 5,92 2,713 3,02 1141,83 13,13 -

109,67 26,299 32,36 55,446 7,81 21,39 61,92 28,8 141,796 167,761 107,73 21,64 26,01 17,55 72,98 21,573 98,6 17,68 140,15 53,972 2685,15 16,255 63,506 130,013 43,31

5,2 0,8 0,9 2,27 4,21 3,4 9,71 1,5 937,34 0,9 7,76 -

193,736

377,329

286,292

1306,867

7312,026

2365,17

Zdroj: Městský úřad Vysoké Mýto, data z evidence k roku 2007 Největší množství odpadů v rámci celého ORP je produkováno ve městě Vysoké Mýto a Choceň, v ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – výrazně nižší. V obcích jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména sklo a plasty), přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. Míra třídění komunálního odpadu v jednotlivých obcích je různá, některých obcí se třídí pouze plast a sklo ( Běstovice, Dobříkov, Kosořín, Mostek, Nasavrky, Plechovice, Slatina, Sruby, Sudslava, Svatý Jiří, Újezd u Chocně, Vinary, Zálší, Zářecká Lhota). V obci Seč se třídí pouze sklo. V ostatních obcích se třídí i papír a objemný odpad. Biologický odpad se třídí pouze v 11 obcí,

Zařízení pro nakládání s odpadem Na území ORP Vysoké Mýto se nacházejí níže uvedené zařízení pro nakládání s odpadem. A.S.A., spol. s r.o. IČ 45809712 Ďáblická 791/89 18200 Praha-Ďáblice . A.S.A., spol. s r.o. provozovna v areálu KAROSA a.s. 56601 Vysoké Mýto 31.12.2012 AVE CZ Nasavrky a.s. IČ 27498697 296, 53825 Nasavrky M,S9,Sb,V 3 1.12.2012

31

S7,Sb,V

Ivan Ševčuk IČ 13218107 Vraclavská 155, 56601 Vysoké Mýto N10,S7,Sb,V,Z1 30.6.2012 Ivan Ševčuk IČ 13218107 Vraclavská 155, 56601 Vysoké Mýto N9,N10,S7,S10,Sb,V,Z7 31.12.2012 Recycling - kovové odpady a.s. IČ 25252852 Herrmannova 561 58301 Chotěboř – sídlo Recycling kovové odpady a.s. areál ČD Choceň 56501 Choceň N10,S7,Sb,V 31.12.2008 Recycling - kovové odpady a.s. IČ 25252852 Herrmannova 561 58301 Chotěboř - sídlo Recycling - kovové odpady a.s. - Hradecká 173, 56601 Vysoké Mýto 31.12.2010

N9,N10,Sb,V,Z7

Technické služby Vysoké Mýto IČ 70888671 Čapkovská 46 56601 Vysoké Mýto Technické služby Vysoké Mýto Průmyslová 56601 Vysoké Mýto S6,Sb,V 31.12.2009 Technické služby Vysoké Mýto IČ 70888671 Čapkovská 46 56601 Vysoké Mýto Technické služby Vysoké Mýto Kpt. Poplera 56601 Vysoké Mýto S6,Sb,V 31.12.2009 Technické služby Vysoké Mýto IČ 70888671 Čapkovská 46 56601 Vysoké Mýto Technické služby Vysoké Mýto Čapkovská 46 56601 Vysoké Mýto 31.12.2008 Technické služby Vysoké Mýto IČ 70888671 Čapkovská 46 56601 Vysoké Mýto Technické služby Vysoké Mýto U staré zastávky 56601 Vysoké Mýto 31.12.2009 Technické služby Choceň IČ 70888183 Pernerova 18 56501 Choceň Technické služby Choceň Skládka S-003 56501 Choceň D1 neomezená

32

N1,R11,Sb,V

S6,Sb,V

Další hygienické závady území: - Území v dosahu liniových zdrojů emisí (rychlostní silnice, silnice 1. třídy) Silnice I. třídy č. 35 prochází zastavěným územím či jeho okrajem obcí Týnišťsko, Vysoké Mýto a Hrušová, silnice I/17 prochází zastavěným území obcí Stradouň, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v těchto obcích. Výrazným zdrojem emisí je rovněž část úseku silnic II/315 a II/317 v obci Choceň, úsek silnice II/357 mezi Chocní a Vysokým Mýtem (část obce Dvořisko), úsek silnice II/317 v Běstovicích a úsek silnice II/312 v části obce Hemže.

- Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa Zájmové území z hlediska mapového kladu v měřítku 1: 50 000 zasahuje do dvou mapových kladů Vysoké Mýto a Polička. Oba mapové klady jsou uvedeny v příloze. Na mapách jsou vybarveny oblasti s předpokládanými radonovými indexy plochy zástavby viz přiložená Legenda. V mapách se rovněž nacházejí plochy se skutečně stanoveným radonovým indexem na základě provedených měření. Pro úplnost jsou na mapách vyobrazeny hlavní linie tektonických zlomů a obrysy geologických jednotek s čísly. Obecně jsou tektonické zlomy velkým zdrojem radonu a plochy zástavby jejich blízkosti mají vyšší radonový index. Řešené území je možno z hlediska radonového indexu ohodnotit z poloviny jako území s převážně nízkým a z poloviny jako území z přechodem mezi nízkým a středním radonovým indexem. Území s nízkým radonovým indexem se nachází převážně jižně od Vysokého Mýta a území z přechodem mezi nízkým a středním radonovým indexem na sever od Vysokého Mýta. Střední radonový index je možno očekávat u pozemků umístěných na náplavách toků řek a na navážkách zejména v zastavěných částech obcí. Významné tektonické zlomy se v zájmovém území nenacházejí. Podrobné posouzení radonových indexů v jednotlivých lokalitách zájmového území si vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Závěr Řešené území je z hlediska radonových indexu převážně nízké, ale vyskytují se se plochy zástavby rovněž se středním radonovým indexem a výjimečně s vysokým. Proto u některých staveb bude nutno doplnit projekt o opatření proti pronikání radonu z podloží.

Popis radonových indexů podle geologických jednotek: A. Podle geologické mapy 1 : 50 000 list 14-31 Vysoké Mýto, redaktor S.Čech. ČGÚ 1996. Převážně nízký radonový index 16,terciér–sedimenty 18 – 27, mezozoikum – sedimenty Převážně nízký až střední radonový index 1 – 15, kvartér – sedimenty Převážně střední radonový index 17, terciér - bazické neovulkanity B. Podle geologické mapy 1 : 50 000 list 14-33 Polička, redaktoři I.Stárková, M.Opletal. ČGÚ 1998.

33

Převážně nízký radonový index 7-15-mezozoikum-sedimenty 24-paleozoikum-gabro 29-31, 37-41 - proterozoikum - kvarcity, amfibolity, krystalické vápence Převážně nízký až střední radonový index 1-6 - kvartér - sedimenty Převážně střední radonový index 16-18-paleozoikum-droby,břidlice,fylity,rohovce 25-28, 32-36 - proterozoikum - pararuly, ortoruly, svory Převážně vysoký radonový index 19-23 - paleozoikum - granity, diority, žilné horniny

Obr. Legenda k mapám předpokládaného radonového indexu plochy zástavby

Obr. Mapa předpokládaného radonového indexu na území ORP Vysoké Mýto

Zdroj:Česká geologická služba, mapový server

34

- Ochranná pásma leteckých staveb jev č. 102 Na území ORP Vysoké Mýto je vyhlášeno ochranné hlukové pásmo letišť zasahující do území obcí Vysoké Mýto, Bučina, Džbánov, České Heřmanice, Hrušová, Javorník, Tisová, Zádolí. Na území ORP Vysoké Mýto jsou ochranná pásma radiolokačních prostředků (Pardubice,Polička), dále je zde vymezen koridor pro létání v malých a přízemních výškách. V procesech územního plánování je v těchto oblastech třeba postupovat dle platných právních předpisů.

-Napojení obce na vodovod a kanalizaci, plynofikace obce (viz. téma: Dopravní a technická infrastruktura)

- Ochranné pásmo hřbitova, krematoria jev č. 113 Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. V řešeném území se nacházejí hřbitovy v těchto obcích: Běstovice, Bučina (2), České Heřmanice (2), Hrušová, Choceň (4), Koldín, Leština (2), Libecina, Nové Hrady, Plchovice, Kořenice, Slatina, Sruby, Stradouň, Sudslava, Svatý Jiří, Tisová, Újezd u Chocně, Vraclav, Vračovice-Orlov, Vysoké Mýto (2), Zámrsk.

1.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů : 17 - oblast krajinného rázu a její charakteristika 21 - územní systém ekologické stability (ÚSES), 22 - významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou, 23 - významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou, 28 - přírodní rezervace včetně chráněného pásma, 29 - národní přírodní památka včetně ochranného pásma, 30 - přírodní park, 31 - přírodní památka včetně ochranného pásma, 32 - památný strom včetně ochranného pásma, 34 - NATURA 2000 – evropsky významná lokalita, Klimatické poměry ORP jsou ovlivněny především orografickými vlivy (nadmořskou výškou a částečně konfigurací reliéfu). Řešené území je nejteplejší a nejsušší oblastí okresu Ústí nad Orlicí, bez výraznějších rozdílů. Průměrná roční teplota vzduchu zde dosahuje 8° C, ve vegetačním období 14°C. Období, kdy se průměrná denní teplota pohybuje pod bodem mrazu začíná průměrně 11.prosince a končí 21.února. Období bez mrazu trvá v okolí Vysokého Mýta průměrně 290 dnů v roce. Poslední mrazové dny se objevují do konce dubna. Průměrné roční úhrny atmosférických srážek dodahují 650700 mm, z toho většina (400-700 mm) připadá na vegetační období. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje kolem 50, první sníh se objevuje začátkem prosince. Území s nadmořskou výškou do cca 300 m je zařazeno (dle Quitta, 1971) do teplé klimatické oblasti a v ORP vyplňuje severozápadní část, proniká hlouběji do území ve sníženinách podél toku Novohradsky a Tiché Orlice. Ostatní území je zařazeno do mírně teplé oblasti, klimatických okrsků MT10 (vyplňuje celou jižní část ORP), MT11 (Choceňska) a MT9 (východní část ORP).

35

Klimatické charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn za vegetační období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

T2 50-60 160-170 100-110 30-40 -2 - 3 18-19 8-9 7-9 90-100 350-400 200-300 40-50 120-140 40-50

Klimatické oblasti MT11 MT10 40-50 40-50 140-160 140-160 110-130 110-160 30-40 30-40 -2 - 3 -2 - 3 17-18 17-18 7-8 7-8 7-8 7-8 90-100 100-120 350-400 400-450 200-250 200-250 50-60 50-60 120-150 120-150 40-50 40-50

MT9 40-50 140-160 110-160 30-40 -3 - 4 17-18 6-7 7-8 100-120 400-450 250-300 60-80 120-150 40-50

Chráněná území Oblast krajinného rázu a její charakteristika jev č. 17 Území je zařazeno do bioregionu 1.39 Svitavský, okrajově zasahují 1.9 Cidlinsko-Chrudimský (západní okraj) a 1.10 Třebechovický (sv.část). Z hlediska regionálně geomorfologického náleží území do provincie Česká vysočina, soustavy Česká tabule, podsoustavy Východočeská tabule, složené ze svrchnokřídových usazenin. V západní části území u obce Vraclav vystupuje vraclavská antiklinála, která se geomorfologicky projevuje jako Vraclavský hřbet s řadou kuest. Východně od něj leží široká sníženina Vysokomýtské kotliny, protékaná řekou Loučnou. Sníženina odpovídá ose vysokomýtské synklinály. Na jihovýchodně na ní navazuje Litomyšlský úval. Charakter krajinného rázu lze odvodit od vymezení biochor v daném území: V území zastoupeny biochory: o

širokých říčních niv (Tiché Orlice pod Chocní a Loučné)

o

teplých rovin akumulačního rázu vyšších teras (severní část území)

o

mírně teplých plochých pahorkatin – převážná část Vysokomýtska

o

mírně teplých členitých pahorkatin – západní část území s výrazně zahloubenými údolími

Dle regionálně fytogeografického členění náleží území do mezofytika, okresu 62. Litomyšlská pánev, severní část spadá do okresu 61.Dolní Poorličí, podokresu Týništský úval a Chvojenská plošina, okrajová část východně Chocně spadá do okr. 63.Českomoravské mezihoří, podokresu Střední Poorličí. Původními společenstvy v území jsou dubohabřiny a lipové doubravy, které pokrývaly převážnou část plochého reliéfu území. Široké nivy Loučné a Tiché Orlice vyplňovaly lužní lesy (střemchové jasaniny a mokřadní olšiny), ve výše položených partiích v sz. části jsou klimaxovými společenstvy bikové bučiny. Fragmentovitě jsou zastoupeny borové doubravy navazující na nivu T.Orlice v sz. části území, květnaté bučiny a suťové lesy na strmých svazích Tiché Orlice u Chocně či reliktní bory u Nových Hradů.

36

Lesnatost území ORP je celkově malá, jedná se většinou o izolované lesíky v zemědělsky intenzivně využívaném území. Ucelené lesní komplexy jsou v severní části území. V území je zastoupena pestrá mozaika biotopů. Slunné opukové stráně s teplomilnou vegetací na západní hranici ORP (k.ú. Vraclav, Řepníky, Pěšice), okrajově zasahují pískovcové skalní útvary s přirozenými borovými lesy u Nových Hradů. Opukové skály, výchozy a přirozené květnaté bučiny a suťové lesy v údolí Tiché Orlice, rybníky, mokřady a slatinné louky tvořící refiungia rostlinných a živočišných druhů v zemědělské krajině.

Evropsky významná lokalita (EVL) jev č. 34 Orlice a Labe (kód lokality CZ0524049) - v severní části území zasahuje na katastr obcí Běstovice, Bošín, Plchovice, Plchůvky a Újezd u Chocně. Celková rozloha EVL je přibližně 2683ha, větší část leží v Královéhradeckém kraji. Lokalita je tvořena v dotčeném úseku přirozeně meandrujícím korytem Tiché Orlice s přilehlou nivou, zahrnující pestrou škálu biotopů. Předmětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae a Salicion albae) a výskyt živočišných druhů - bolen dravý (Aspius aspius), klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) a vydra říční (Lutra lutra). Střemošická stráň (CZ0532132) - zasahuje v jz. části na k.ú. Řepníky, celková plocha 46,1ha. Jedná se o opukové stráně s pestrou mozaikou společenstev – stepní trávníky, louky, křoviny, dubohabřiny i nepůvodníé smrkové monokultury. Botanická a entomologická lokalita. Předmětem ochrany orchidej střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus). Jeskyně Bětník (CZ0533687) – puklinová jeskyně na okraji dubohabrového lesa v k.ú. Popovec, plocha 0,04ha. Předmětem ochrany vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Hemže-Mýtkov (CZ0530037) – lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, rozloha: 27,8321ha vyhlášeno: 3. 11. 2009 Brandýs (CZ0530501) – lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, bučiny, asociace Asperulo-Fagetum, rozloha: 179,5287ha vyhlášeno: 3. 11. 2009

Přírodní rezervace, národní přírodní památka včetně OP, přírodní památka jevy č. 28,29,31 Tab. č. 1.A.1.4.1 Maloplošná chráněná území na území ORP Vysoké Mýto KÓD OZN. AOPK

NÁZEV

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

POPIS

PLOCHA (ha)

VYHL.

11001

PR

PELINY

Choceň

komplex opukových skal a skalních věží nad Tichou Orlicí

3,72 OP 50m

1948

11012

PP

VSTAVAČOVÁ LOUKA

Choceň

slatinná louka s výskytem kosatce sibiřského, vstavače májového ad.

0,94

1989

11014

PP

U VINIC

Vysoké Mýto

slatinná louka s chráněnými druhy rostlin

6,69

1990

11015

PR

BOŠÍNSKÁ OBORA

Bošín

starý lužní les s bohatým bylinným patrem, nivní louky a obnovený rybník

36,86 OP 50m

1995

11016

PR

HEMŽE - MÝTKOV

Brandýs nad Orlicí, opukové skály, květnaté bučiny Hemže, Mostek, Zářecká suťové lesy nad Tichou Orlicí Lhota

29,2 OP 50m

1996

01026

PR

STŘEMOŠICKÁ STRÁŇ

Řepníky (Střemošice,Voletice)

35,15

1990

37

stepní opuková květenou

stráň

se

a

vzácnou

01028

PR

MAŠTALE

Nové Hrady (Jarošov, Bor, Paseky, Proseč, pískovcové skalní útvary s porosty Zderaz, Podměstí, přirozených a kulturních borů, místy Budislav) reliktních

01029

PP

KUSÁ HORA

Pěšice,Řepníky (Štěnec, opukové stráně s porosty bučin a dubohabřin, Štěnecký rybník a suché Srbce, Voletice) meze nad ním

06020

PP

ŠEJVAL

Radhošť

rybníček s nyní nepotvrzeným výskytem populace prustky obecné

1056,6

1993

216,15

1990

2,38

2009

Obr. Maloplošná chráněná území (přírodní rezervace, přírodní památky), přírodní parky a Natura 2000 na území ORP Vysoké Mýto

38

Památné stromy včetně OP jev č. 32 Tab. č. I.A.1.4.2 Památné stromy na území ORP Vysoké Mýto KÓD AOPK

NÁZEV


PARCELA Č.

VYHL.

1198/1, 2770/1,2. 2771, 1201/1, 1200/3, 1198/1 720/2

1997 1994

2775/1

1994

47

1994

34/1, 35/1

1995

11027 11028

Lípa srdčitá - alej od zámku na Chlum Choceň Lípa srdčitá Choceň

11037

Borovice černá

Vysoké Mýto-Šnakov

11040

Lípa srdčitá

Zádolí

11063

Skupina stromů (lípa, dub, buk, javor, líska, habr) Zámrsk

11064

Dub letní

Zámrsk

11075

Dub letní

Újezd u Chocně

864

1995

11077

Dub letní

Újezd u Chocně

1091/2

1995

11099

Borovice lesní

Choceň

2254/1

1995

11100

Dub letní (5ks) a lípa srdčitá (1ks)

Dobříkov

171/1, 147/2, 146/2

1996

11101

Liliovník tulipánokvětý

Vysoké Mýto

2004/31, 32

1996

11102

Dub letní pyramidální

Vysoké Mýto

225

1996

11103

Lípa srdčitá

Vysoké Mýto

2585

1996

11104

Lípa srdčitá

Hrušová

294/1

1996

11105

Dub letní

Hrušová

294/3

1996

11107

Topol černý

Zámrsk

189

1996

11119

Lípa srdčitá

Střihanov

197/1

1998

11120

Dub letní

Vraclav

585/1

1998

11122

Silniční stromořadí Choceň - Hemže

Choceň

8, 290, 107, 109/1, 720/2, 2730/1

1994

11125

Dub letní

Vysoké Mýto

3474

1997

11130

Lípa srdčitá

Svařeň

682/2

2004

11131

Dub letní

Dobříkov

748/4

2004

11143

Lípa srdčitá

Vysoké Mýto

1978/12

2003

11144

Javor babyka

Džbánov u V.Mýta

81

2004

11158

Javor klen

Svařeň

209

2006

01057

Lípa srdčitá

Nové Hrady u Skutče

135

1999

Dub letní

Slatina

502/5

1999

39

243/2

Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou – jev č.22 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou – jev č.23 Tab. I.A.1.4.3 Významné krajinné prvky (VKP) na území ORP Vysoké Mýto KÓD AOPK

OZN.

NÁZEV VKP


POPIS

01017

R VKP

ZA HUMNY

Vinary u Vysokého Mýta

opuková stráň teplomilnou květenou

01041

VKP

RVASICE

Doubravice u Leštiny

rašelinná soutoku

01094

VKP

RVASICKÉ LOUKY

09048

VKP

NETŘEBSKÁ BAŽANTNICE

Doly,Střemošice, Doubravice u Leštiny Horky, Bohuňovice u Litomyšle, České Heřmanice (okres Ústí nad Orlicí)

11001

VKP NPR

ZÁLEŠSKOVRAČOVICKÉ RYBNÍKY

11002 11006

11007 11008 11009

VKP VKP R VKP VKP NPP VKP

na 2,464

28,99

Nořín, Zálší u Chocně

botanická a ornitologická lokalita

101,27

RYBNÍK PODŠVÁB

České Heřmanice

botanická a zoologická lokalita

17,232

DOLNÍ KAJZRLÍK

České Heřmanice, Tisová zajímavá květena na u Vysokého Mýta obnaženém dně rybníka

8,073

BROUČÍ DŮL

entomologická ÚO Domoradice, Svařeň malakozoologická CR Řepníky, Pěšice lokalita

ÁRONKA

Tisová u Vysokého Mýta

dubohabřina na stráni s významnou květenou

KONČINSKÝ RYBNÍK

Sruby, Slatina u V. Mýta

zbytky slatinných luk

NAD KŘIŽOVATKOU

Domoradice

suťový les na opukovém svahu se vzác.květenou

SLATINA U TRATI

Vysoké Mýto

zbytek slatinné louky

VYSOKÁ BABKA

Javorník u Vysokého Mýta Choceň

2 lípy zbytek slatinné louky

2,249

Zářecká Lhota

lesnatý svah nad T.Orlicí - botanická lokalita

2,491

VKP

U PELIN

11015

VKP

DAREBNICE

11016

VKP

NIVA TICHÉ ORLICE

VKP VKP

2002

dubohabřina s významným podrostem

11014

11017 11018

3,895

s

11,26

11012 11013

11011

REG.

vlhké pcháčové louky v nivě Novohradky

R VKP R VKP R VKP VKP

11010

louka

PLOCHA (ha)

a

svahová bučina s Běstovice přileh.loukou, bot.lokalita Újezd u Chocně, Plchůvky, Bošín u Chocně, meandrující koryto toku Plchovice, Běstovice se zachovalou nivou malakozoologická lokalita ornitologická lokalita

53, 787 4,233 14,805 1,56

1996

0,852

1996 2008

2,4

18,531

NETUŠIL

Skořenice, Koldín Choceň

11032

R VKP

BĚTNÍK

přirozená dubohabřina s ÚO Sedlec u Vraclavi bohatou květenou, CR Popovec u Řepníků krasové jevy

35,194

11040

VKP

VELKÝ KARLOV

Plchůvky

rybník, slatiny a písčiny na jz.břehu

24,118

11044

VKP NPP

MALÝ KARLOV

Plchůvky

bažinaté a rašelinné louky na j.břehu rybníka

16,155

11045

VKP

ZIMOZELEN

Plchůvky

borový les s bohatým výsk.zimozelenu okol.

7,191

RYBNIŠTĚ

40

1996

11,431 6,536

1996

11048

VKP

HOMOLE

Janovičky u Zámrsku

opukové stráně a lužní por. a bažiy u Loučné

15,11

11049

R VKP

SRUBSKÉ MOKŘINY

Sruby

tůňka a bažiny s výskytem vzácného plže

0,612 6,551

11054

VKP

V SÁDKÁCH

Koldín

habrová bučina podrostem

11059

VKP

RYBNÍK U KOSOŘÍNA

Kosořín, Nořín

slatinná rybníkem

11062

R VKP

STRÁŇ U STRADOUNĚ

Stradouň (UO)

11079

VKP

RYBNÍK RUTNÍK

Sruby

11083

VKP

BAŽANTNICE ZÁMRSKU

11084

VKP

ČERNÁ ZAHRADA

11085 11087 11088

VKP R VKP

nad

Vraclav dubohabřina teplomilnou květenou

2,494 s 12,956 7,781

Zámrsk

ornitologická lokalita starý smíšený les s bohatým bylinným patrem zpustlý zámecký park zasahující do nivy Loučné stromořadí lip od silnice ke hřbitovu

VRŠOVSKÉ HRADIŠTĚ

Vraclav

archeologická lokalita

0,345

SUTINA

Choceň

ZÁMECKÝ PARK

Choceň

mykologická lokalita starý park , druhově bohaté stromové patro

HŘBITOV VRACLAV

Vraclav

V

Zámrsk, Dobříkov

Zámrsk

STROMOŘADÍ ZÁMRSKU

11115

VKP R VKP R VKP

11116

VKP

11119

HÁJEK

11120

VKP R VKP

11122

VKP

11136

11089

(CR),

louka

s

RYBNÍČEK DOBŘÍKOVA

LIPOVÁ HRUŠOVÁ

ALEJ

V

vzrostlé lípy na hřbitově výskyt vzácného U Dobříkov vodního hmyzu listnatý les s výskytem Džbánov u Vysokého Mýta kruštíku polabského

1996

11,85

1997

1994 2005

-

Hrušová

alej 72 lip v obci

RYBNÍK U BŘEZINY

Koldín

VKP

POD TUROVEM

Nasavrky

výskyt obojživelníků malý rybníček, obojživelníci

11142

VKP

MALEJOV

Janovičky u Zámrsku

11155

VKP

HRADNÍK

Zářecká Lhota

R VKP – registrovaný významný krajinný prvek

41

velký mokřad zachovalé suťové lesy na svahu Hradníku

2006

Obr. Mapa významných krajinných prvků na území ORP Vysoké Mýto

Přírodní park jev č. 30 V řešeném území jsou evidovány následující přírodní parky. Orlice Park byl zřízen v roce 1996 na ploše 11 462ha a v řešeném území zasahuje do obcí Běstovice, Bošín, Choceň, Mostek, Oucmanice, Plchovice, Podlesí, Sv. Jiří, Újezd u Chocně, Zářecká Lhota. Posláním je ochrana přirozených a polopřirozených ekosystémů kolem řeky a jejích mrtvých ramen. Údolí Krounky a Novohradky Park byl zřízen v roce 1998 na ploše 510,64ha a zasahuje do 15 k.ú., v řešeném území do k.ú. Leština a Nové Hrady. Navrhuje se jako EVL v systému NATURA 2000.

42

Hluboce zaříznutá údolí s balvanitým řečištěm a suťové lesy na prudkých svazích s fragmenty bučin a dubohabřin, velké množství přirozených biotopů se projevuje v bohatém výskytu rostlinných a živočišných druhů. Území téměř navazuje na PR Maštale a je turisticky vyhledávané. Běstovice EVL Orlice a Labe (CZ 0524049) Park Orlice VKP Darebnice (11015) Niva Tiché Orlice (11016) ÚSES: RBK 810 Velký a Malý Karlov - Choceň RBC 1772 Choceň (BU, VO, LO, MT, plocha 63ha) KES 0,440 – krajinný typ A, území málo stabilní Bošín EVL Park PR VKP ÚSES RBK LBC KES

Orlice a Labe (CZ 0524049) Orlice Bošínská obora (11015), plocha 36,86ha, OP 50m, starý lužní les,nivní louky,rybník Niva Tiché Orlice (11016) 810 Velký a Malý Karlov - Choceň 3LBC na trase RBK, LBC N54 okrajově zasahujjcí při severní hranici k.ú. 0,812 – krajinný typ A, území málo stabilní

Bučina V katastru obce se nenachází zájmová území ochrany přírody ÚSES LBC KES 0,209 - krajinný typ A, území nestabilní České Heřmanice VKP Netřeská bažantnice (09048) Rybník Podšváb (11002) Dolní Kajzrlík (11006) ÚSES RBC 464 Netřebské rybníky (VO, MT) RBK 854 Netřebské rybníky - Končiny KES 0,300 - krajinný typ A, území nestabilní Dobříkov (Rzy) PS Dub letní 5ks a lípa srdčitá (11100) na p.p.č. 171/1, 147/2 a 146/2, vyhl. 1996 Dub letní 2ks (11131) na p.p.č. 748/4, vyhl. 2004 VKP Bažantnice v Zámrsku (11083) Rybníček u Dobříkova (11116) ÚSES NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK RBK 843A Malejovská luka - Loučná (DH, BU, LO) 844 Loučná - Šnakov (VO, MT, LO) 847 Loučná – K93 (MT,LO) RBC 469 Loučná u Týništka (VO, LO, MT, DH, plocha 55ha) KES 2,207 - krajinný typ B, území mírně stabilní Džbánov u Vysokého Mýta PS Javor babyka (611119.1/1) na p.p.č.81, vyhl. 2004 VKP Hájek (11119) KES 0,398 - krajinný typ A, území nestabilní

43

Hrušová PS Lípa srdčitá (11104) na p.p.č. 294/1, vyhl. 1996 Dub letní (11105) na p.p.č. 294/3, vyhl. 1996 RVKP Lipová alej - Hrušová (11120) NPR Niva Loučné u Hrušové ÚSES RBK 846 Aronka – Nedošínský háj (VO, MT, LO),zasahuje okrajově RBC 465 Aronka (VO,LO,MT,DH, plocha 46ha) KES 0,313 - krajinný typ A, území nestabilní Choceň (Dvořisko, Hemže, Plchůvky) park Orlice EVL Orlice a Labe, Hemže-Mýtkov PR Peliny (11001), plocha 3,72ha, OP 50m, komplex opukových skal nad Tichou Orlicí Střemošická stráň (CZ0532132) - asahuje v jz. části na k.ú. Řepníky, celková plocha 46,1ha. Jedná se o opukové stráně s pestrou mozaikou společenstev – stepní trávníky, louky, křoviny, dubohabřiny i nepůvodníé smrkové monokultury. Botanická a entomologická lokalita. Předmětem ochrany orchidej střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus). Hemže – Mýtkov (11016), plocha 29,2ha, OP 50m, skály a suťové lesy nad T.Orlicí Vstavačová louka (11012), plocha 0,94ha, slatinná louka Stromořadí podél silnice II/315 v úseku Choceň – Hemže (11122), vyhl. 1994 Lípa srdčitá (11028) na p.p.č,. 720/2, vyhl. 1994 Borovice lesní (11099) na p.p.č. 2254/1, vyhl. 1995 Lípa srdčitá (11027) - alej od zámku na Chlum, p.p.č.1198/1, 2770/1,2, 2771, 1201/1, 1200/3, 1198/1, vyhl. 1995 RVKP Zámecký park (11089) VKP Velký Karlov (11040) Malý Karlov (11044) NPP Babka (11013) Niva Tiché Orlice (11016) Netušil (11018) Zimozelen (11045) Sutina (11088) ÚSES NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK RBK 810 Velký a Malý Karlov - Choceň 856 Choceň – K 93 (BU) 857 K93 – Chobot (DH, BU, LO) RBC 467 Tichá Orlice u Pelin (VO, LO, BU, SU, plocha 82ha) 508 Velký a Malý Karlov (VO, LO, MT, DH, plocha 48ha) 1772 Choceň (BU, VO, LO, MT, plocha 63ha) LBC 4LBC na trase NRBK 1LBC na trase LBK Tichá Orlice LBC na trase LBK Teplický potok KES 1,276 - krajinný typ B, území mírně stabilní PP PS

Javorník u Vysokého Mýta RVKP Vysoká (11012) KES 0,303 - krajinný typ A, území nestabilní Koldín VKP Rybniště (11017) V sádkách (11054) Rybník u březiny (11122)

44

KES

0,576 - krajinný typ A, území málo stabilní

Kosořín VKP Rybník u Kosořína ÚSES NRBK K 93 (prochází při severní hranici katastru) ochranná zóna NRBK KES 0,326 - krajinný typ A, území nestabilní Leština (Doubravice u Leštiny, Podhořany u Nových Hradů) Park Údolí Krounky a Novohradky VKP Rvanice (01041) Rvasické louky (01094) zasahuje částečně ÚSES RBK 876 Krounka – U vzrostlé jedle KES 0,592 - krajinný typ A, území málo stabilní Libecina V katastru obce se nenachází zájmová území ochrany přírody KES 0,444 - krajinný typ A, území málo stabilní Mostek Park Orlice EVL Hemže-Mýtkov (CZ 0530037) PR Hemže – Mýtkov (11016), plocha 29,2ha, OP 50m, skály a suťové lesy nad T.Orlicí ÚSES NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK RBC 467 Tichá Orlice u Pelin (VO, LO, BU, SU, plocha 82ha) KES 0,243 - krajinný typ A, území nestabilní Nasavrky VKP Pod Turovem (11136) KES: 0,220 - krajinný typ A, území nestabilní nízký Nové Hrady u Skutče (Mokrá Lhota) Park Údolí Krounky a Novohradky PP Maštale (01028, celková plocha 1056,57ha) PS Lípa srdčitá (01057) na p.p.č.135, vyhl.1999 ÚSES RBK 876 Krounka – U vzrostlé jedle (okrajově) KES 0,809 - krajinný typ A, území málo stabilní Oucmanice Park Orlice EVL Brandýs (CZ0530501) RBC 467 Tichá Orlice u Pelin (VO, LO, BU, SU, plocha 82ha) KES 0,290 - krajinný typ A, území nestabilní Plchovice Park Orlice EVL Orlice a Labe (CZ 0524049) VKP Niva Tiché Orlice (11016) ÚSES RBK 810 Velký a Malý Karlov - Choceň KES 1,268 - krajinný typ B, území mírně stabilní

45

Podlesí (Turov, Němčí) Park Orlice ÚSES zasahuje ochranná zóna NRBK KES 0,436 - krajinný typ A, území málo stabilní Radhošť (Sedlištka) PP Šejval (06020, plocha 2,38ha), rybníček s nepotvrzeným výskytem prustky obecné ÚSES NRBC 10 Uhersko (veget. typ. VO,LO, MT, DH) – nutné upřesnění RBC 9005 Malejovskáá luka (MT, LO, plocha 32ha, zasahuje část) RBK 843A Malejovská luka - Loučná (DH, BU, LO) 843B Loučná - Sv-Mikuláš (DH, MT, LO) 843C Malejovská luka - Uhersko V severní části katastru ochranná zóna NRBK K 93 KES 0,416 - krajinný typ A, území málo stabilní Řepníky (Pěšice, Popovec u Řepníků) EVL Střemošická strán (CZ0532132), částí zasahuje na k.ú.Řepníky - opukové stráně s pestrou mozaikou společenstev celková plocha 46,1ha, předmětem ochrany orchidej střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) Jeskyně Bětník (CZ0533687) v k.ú. Popovec – puklinová jeskyně na okraji dubohabrového lesa, plocha 0,04ha, předmětem ochrany vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) PR Střemošická stráň (01026, plocha 35,15ha) PP Kusá hora (01029), celková plocha 216,15ha (k.ú.Pěšice) RVKP Broučí důl (11007) Bětník (11032) ÚSES RBK 850 Bětník - Pěšické údolí (BU, MT, LO, DH) 851 Pěšické údolí – Krounka (LO, DH, BU, VO, MT) RBC 473 Pěšické údolí (LPO, DH, BU, plocha 158ha, zasahuje částečně) 1923 Bětník (BU, LO, MT, plocha 52ha, zasahuje částečně) KES 0,279 - krajinný typ A, území nestabilní Seč V katastru obce se nenachází zájmová území ochrany přírody KES 0,807- krajinný typ A, území málo stabilní Skořenice VKP Rybniště (11017) KES 0,324 - krajinný typ A, území nestabilní Slatina u Vysokého Mýta PS Dub letní na Bučkově kopci p.p.č.502/5, vyhl. 1999 VKP Končinský rybník (11009) ÚSES RBK 844 Loučná – Šnakov (VO, MT, LO) LBC 5 LBC (63,64,66,67,30) KES: 0,551- krajinný typ A, území málo stabilní Sruby RVKP Srubské mokřiny (11049) VKP Končinský rybník (11009) Rybník Rutník (11079) ÚSES NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK – v ÚPD osa vedena mimo RBC 468 (nutné napojit)

46

LBC KES

5 vložených LBC na trase NRBK (5,6,7,8,9), další propojené LBK (63,66,68) 0,799 - krajinný typ A, území málo stabilní

Stradouň RVKP Stráň u Stradouně (11062) RBK 849 Sv.Mikuláš – Bětník (BU, MT, LO, DH) 843C Malejovská luka - Uhersko KES: 0,101 - krajinný typ A, území nestabilní Sudslava V katastru obce se nenachází zájmová území ochrany přírody KES 0,566 – krajinný typ A, území málo stabilní Svatý Jiří (Loučky) Park Orlice KES: 0,470 – krajinný typ A, území málo stabilní Tisová u Vysokého Mýta VKP Dolní Kajzrlík (11006) Áronka (11008) ÚSES: RBK 845 Šnakov – Aronka (VO, MT, LO) RBC 465 Aronka (VO,LO,MT,DH, plocha 46ha) 466 Chobot (VO, LO, DH, plocha 72ha) KES 0,444 - krajinný typ A, území málo stabilní Týništko NRBC 10 Uhersko (veget. typ. VO,LO, MT, DH) NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK RBK 843A Malejovská luka - Loučná (DH, BU, LO) 847 Loučná u T. – K93 (MT, LO) KES: 2,361 - krajinný typ B, území mírně stabilní Újezd u Chocně Park Orlice EVL Orlice a Labe (CZ 0524049) PS Dub letní (11077) na p.p.č.1091/2, vyhl. 1995 Dub letní (11075) na p.p.č.864/2, vyhl. 1995 VKP Niva Tiché Orlice (11016) ÚSES NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK RBK 810 Velký a Malý Karlov – Choceň (VO, MT, LO) RBC 468 Újezd u Chocně (DH, BU, plocha 57ha) KES 3,753 - krajinný typ C, území stabilní Vinary RVKP Za humny (01017) RBK 849 Sv.Mikuláš – Bětník (BU, MT, LO, DH) RBC 1923 Bětník(BU, LO, MT, plocha 52ha) KES

0,342 - krajinný typ A, území nestabilní

Vraclav (Sedlec u Vraclavi) PS Dub letní (11120) na p.p.č. 585/1, vyhl.1998 RVKP Bětník (11032)

47

Stráň u Stradouně (11062) Vršovské hradiště (11087) Hřbitov Vraclav (11115) ÚSES RBK 849 Sv.Mikuláš – Bětník (BU, MT, LO, DH) 843B Loučná – Sv-Mikuláš (DH, MT, LO) 843C Malejovská luka – Uhersko 850 Bětník - Pěšické údolí (BU, MT, LO, DH) RBC 472 Svatý Mikuláš (DH, BU, plocha 29ha) 1923 Bětník (BU, LO, MT, plocha 52ha) 9005 Malejovská luka (MT,LO, plocha 32ha) KES 0,319 - krajinný typ A, území nestabilní

Vračovice-Orlov V katastru obce se nenachází zájmová území ochrany přírody KES 415 - krajinný typ A, území málo stabilní Vysoké Mýto (Brtec, Domoradice, Svařeň, Lhůta, Vanice) PP U vinic (11014), plocha 6,69ha, slatinná louka s chráněnými druhy rostlin PS Borovice černá - Šnakov, p.p.č. 2775/1, vyhl. 1994 Dub letní pyramidální na p.p.č. 225, vyhl. 1996 Liliovník tulipánokvětý na p.p.č 2004/31,32, vyhl. 1996 Lípa srdčitá na p.p.č. 2585, vyhl.1996 Dub letní - Vinice, p.p.č.3474, vyhl. 1997 Lípa srdčitá na p.p.č. 1978/12, vyhl.2003 Lípa srdčitá, Svařeň, p.p.č.682/2, vyhl. 2004 Javor klen, Svařeň, p.p.č.209, vyhl. 2006 RVKP Broučí důl (11007) v k.ú. Domoradice Nad křižovatkou ((11010) k.ú. Domoradice Slatina u trati (11011) ÚSES: RBK 844 Loučná – Šnakov (VO, MT, LO) 845 Šnakov – Aronka (VO, MT, LO) 850 Bětník - Pěšické údolí (BU, MT, LO, DH) 857 K93 – Chobot (DH, BU, LO) RBC 465 Aronka (VO,LO,MT,DH, plocha 46ha) 466 Chobot (VO, LO, DH, plocha 72ha) 1773 Šnakov (VO, LO, MT, DH, plocha 32ha) 1923 Bětník(BU, LO, MT, plocha 52ha) KES 0,466 - krajinný typ A, území málo stabilní Zádolí u Vysokého Mýta (Střihanov) PS Lípa srdčitá, p.p.č.47, vyhl. 1994 Lípa srdčitá, Střihanov, p.p.č. 197/1 KES: 0,840 - krajinný typ A, území málo stabilní Zalší u Chocně (Nořín) VKP Zálešsko-Vračovické rybníky (11001) Rybník u Kosořína (11059)zasahuje částečně ÚSES: NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK RBK K93 – Chobot (‚DH, BU, LO) KES: 0,733 - krajinný typ A, území málo stabilní

48

Zámrsk (Janovičky u Zámrsku) PS Topol černý (11107) na p.p.č. 189, vyhl. 1996 Skupina stromů Zámrsk (11063) - lípa srdčitá, dub letní, buk lesní červenolistý, javor cukrový, líska turecká, habr obecný, p.p.č. 34/1, 35/1, vyhl. 1995 Dub letní (11064) na p.č.243/2 VKP Homole (11048) – Janovičky u Zámrsku Bažantnice v Zámrsku (11083) Černá zahrada (11084) Stromořadí v Zámrsku (11085) Malejov (11142) ÚSES: NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK RBK 843A Malejovská luka - Loučná (DH, BU, LO) 843B Loučná – Sv-Mikuláš (DH, MT, LO) 844 Loučná – Šnakov (VO, MT, LO) RBC 469 Loučná u Týništka (VO, LO, MT, DH, plocha 55ha) 9005 Malejovská luka (MT,LO, plocha 32ha) KES: 0,344 - krajinný typ A, území nestabilní Zářecká Lhota Park Orlice EVL Hemže-Mýtkov (CZ 0530037), Brandýs (CZ0530501) PR Hemže – Mýtkov (11016), plocha 29,2ha, OP 50m, skály a suťové lesy nad T.Orlicí VKP U Pelin (11014) Hradník (11155) ÚSES: NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK RBC 467 Tichá Orlice u Pelin (VO, LO, BU, SU, plocha 82ha) LBC I dotčeno plánovanou přeložkou komunikace II/315 z VÚC KES: 1,237- krajinný typ B, území mírně stabilní Vysvětlivky: VO bylinná vodní a pobřežní vegetace, rákosiny, ostřicové mokřady, PR vegetace pramenišť a rašelinišť, MT hydrofilní a mezofilní trávníky (louky, pastviny a slaniska), LO mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, SP vegetace skal, sutí a primitivních půd, DH dubohabřiny, BO bory, SU suťové a roklinové lesy, BU bučiny a jedliny

Ekologická stabilita území Tabulka č.I.A.1.4.4 Rozbor ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Vysoké Mýto Obec

KES1)

Obec

KES

Běstovice Bošín Bučina České Heřmanice Dobříkov Džbánov u Vys. Mýta Hrušová Choceň Javorník Koldín Kosořín Leština Libecina Mostek Nasavrky Nové Hrady

0,44 0,81 0,21 0,30 2,20 0,40 0,28 1,28 0,30 0,57 0,32 0,59 0,45 0,24 0,21 0,81

Radhošť Řepníky Seč Skořenice Slatina Sruby Stradouň Sudslava Svatý Jiří Tisová Týnišťsko Újezd u Chocně Vinary Vraclav Vračovice-Orlov Vysoké Mýto

0,42 0,28 0,81 0,32 0,55 0,80 0,10 0,57 0,47 0,44 2,37 3,78 0,34 0,32 0,42 0,47

49

Oucmanice Plchovice Podlesí Pustina Celkem ORP 1)

0,29 1,26 0,44 0,16 0,59

Zádolí Zalší Zámrsk Zářecká Lhota

0,83 0,73 0,34 1,24

KES – koeficient ekologické stability

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2009 Ze 40 obcí v ORP Vysoké Mýto spadá většina do území ekologicky málo stabilního až nestabilního (36 obcí). Nejnižší KES vykazují obce - Bučina, Mostek, Nasavrky, Oucmanice, Pustina a Stradouň. Průměrný stav KES je pouze v obcích – Dobříkov, Chocni, Plchovicích, Týnišťku a Zářecké Lhotě. Územní stabilní je pouze v Újezdu u Chocně. Hlavním důvodem je malá lesnatost ORP, která je výrazně pod republikovýcm průměrem i průměrem Pardubického kraje, některé obce jsou prakticky bezlesé (Plchovice, Slatina, Stradouň). Pro ORP je charakteristický poměrně velký kontrast mezi celkovou klasifikací ekologické stability vyjádřenou KES, která klasifikuje území jako málo stabilní a na druhé straně poměrně velkým počtem území, chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb., včetně přírodních parků a lokalit NATURA. Důvodem nízké hodnoty KES je malý podél travních porostů a zejména lesů. Z hlediska zastoupení zvláště chráněných ploch se jeví území ORP jako průměrný.

1.1.3

Územní systém ekologické stability

V zájmovém území jsou vymezeny prvky neregionálního, regionálního a lokálního územního systému ekologické stability(ÚSES). Nadregionální a regionální ÚSES je převzat se Zásad územního rozvoje Pardubického kraje schváleného zastupitelstvem dne 16.9. 2010 usnesením č. Z/213/10. Lokální ÚSES je převzat z ÚP obcí. Nadregionální ÚSES V sz. části na k.ú. Radhošť a Týništko okrajově zasahuje nadregionální biocentrum 10 Uhersko. V severní části řešeného území prochází v délce cca 15km osa nadregionálního biokoridoru K 93 (typ mezofilní-hájový). Osa NRBK má parametry složeného regionálního biokoridoru a jsou do ní vložena regionální biocentra v maximální vzdálenosti 8km. Některé úseky NRBK jsou upřesněny dle schválených ÚPD. Ochranná zóna NRBK (jejímž účelem je podpora koridorového efektu), činí maximálně 2km na každou stranu od osy NRBK a skutečnou šíři je nutné upřesnit (obvykle zúžit) dle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území, ve většině případů s vyloučením zastavěných území obcí. Regionální ÚSES V zájmovém území je vymezena poměrně hustá síť regionálních biocenter (13 BC) propojených regionálními biokoridory. Původně vymezená síť byla aktualizována v roce 2006-2007 společností EKOTOXA s.r.o., včetně lokálních biocenter vložených do tras biokoridorů. Některé hranice RBC a tras biokoridorů byly upraveny a zpřesněny při pořizování nových ÚP obcí. Lokální ÚSES Vymezení převzato ze schválených ÚP obcí a dále doplněno z podladů LÚSES 2004-2006.

Tab. 2.4.3.1 Přehled R – NR ÚSES ORP Vysoké Mýto nadregionální biocentrum NRBC

10

UHERSKO

Radhošť, Týništko

VO,LO,DH,MT DÉLKA (m)

nadregionální biokoridor

50

NRBK K 93 UHERSKO - K 132

Dobříkov, Újezd u Chocně, Sruby, Choceň, Týnišťko, Zálší, Zářecká Lhota, Dvořisko, Kosořín, Mostek

VO,LO,DH,MT

cca 15 000 PLOCHA (ha)

regionální biocentra RBC

464

NETŘEBSKÉ RYBNÍKY

Horky, České Heřmanice

VO, MT

RBC

465

ARONKA

Hrušová,Tisová, Vysoké Mýto

VO, LO, MT, DH

46

RBC

466

CHOBOT

Tisová, Vysoké Mýto

VO, LO, DH

72

RBC

467

TICHÁ ORLICE U PELIN

Choceň,Brandýs,Hemže,Mostek, Oucmanice,Zářecká Lhota

VO, LO, BU, SU

82

RBC

468

ÚJEZD U CHOCNĚ

Újezd u Chocně

DH, BU

57

RBC

469

LOUČNÁ U TÝNIŠTKA

Dobříkov, Rzy, Zámrsk

VO, LO, MT, DH

55

RBC

472

SVATÝ MIKULÁŠ

Vraclav

DH, BU

29

RBC

473

PĚŠICKÉ ÚDOLÍ

Pěšice, Řepníky ( Voletice, Srbce, Štěnec) LO, DH, BU

158

RBC

508

VELKÝ A MALÝ KARLOV

Plchůvky

VO, LO, MT, DH

48

RBC

1772 CHOCEŃ

Běstovice, Choceň

BU, VO, LO, MT

63

RBC

1773 ŠNAKOV

32

RBC

1923 BĚTNÍK

Vysoké Mýto VO, LO, MT, DH Řepníky, Vinary, Vraclav, Vysoké Mýto BU, LO, MT

RBC

9005 MALEJOVSKÁ LUKA

Radhošť, Vraclav, Janovičky u Z.

MT, LO

810

V.A M.KARLOV-CHOCEŇ

52 32 DÉLKA (m)

regionální biokoridory

RBK

102

Plchůvky, Běstovice, Bošín, Újezd u Chocně

Plchovice, Týništko,

VO, MT, LO

7000

DH, BU, LO

2400

DH, MT, LO

1500

RBK

843A MALEJOVSKÁ LUKA -LOUČNÁ

Dobříkov, Radhošť, Janovičky, Zámrsk

RBK

843B LOUČNÁ - SV.MIKULÁŠ

Radhošť, Vraclav, Janovičky u Z.

RBK

843C MLEJOVSKÁ LUKA - UHERSKO

1500

RBK

844

LOUČNÁ U T. - ŠNAKOV

Vraclav, Radhošť, Stradouň, VO, LO, MT, DH Dobříkov, Slatina, Vysoké Mýto, Zámrsk VO, MT, LO

RBK

845

ŠNAKOV - ARONKA

Tisová, Vysoké Mýto

VO, MT, LO

6200

RBK

846

ARONKA -NEDOŠÍNSKÝ HÁJ

Hrušová

VO, MT, LO

2500

RBK

847

LOUČNÁ U T. - K 93

Dobříkov, Týništko

MT,LO

1100

RBK

849

SV.MIKULÁŠ - BĚTNÍK

RBK

850

BĚTNÍK - PĚŠICKÉ ÚDOLÍ

Stradouň, Vinary, Sedlec, Vraclav BU, MT, LO, DH Řepníky, Vracav, Domoradice, Svařeň BU, MT, LO, DH

RBK

851

RBK

854

Řepníky PĚŠICKÉ ÚDOLÍ - KROUNKA NETŘEBSKÉ RYBNÍKYČeské Heřmanice KONČINY

RBK

856

CHOCEŇ - K 93

RBK

857

K 93 - CHOBOT

RBK

876

Krounka - U vzrostlé jedle

ZÚR PK ÚP obcí

51

5700 3000 3000

VO, MT, LO, DH

Choceň BU Dvořisko, Nořín, Choceň, Vysoké Mýto DH, BU, LO Leština, Doubravice, Mokrá LhotaNové Hrady u Skutče BO, BU, VO, MT

ÚSES – ZDROJE

LO,DH,BU,VO,MT

4100

1700 3100 6000

Generel ÚSES pro k.ú. Slatina u V.S., Sruby, Dobříkov Help Forest (1997) mapy: 14-31-08, 13 Generel ÚSES pro k.ú.: Bučina, Dobříkov, Džbánov, Sruby, Slatina, Tisová, Vraclav, Zádolí, Zámrsk,.. Help Forest (1997) mapy: 14-31-02, 03, 07,08,09,12,13,14,17,18,19,22,23,24 (chybí 02, 03,09) Generel ÚSES pro k.ú.: Hemže, Mostek, Němčí, Turov, Nasavrky RNDr.Leo Bureš – Ekoservis Jeseníky (1998) mapy: 14-31-04,05,09,10 Generel ÚSES k.ú. České Heřmanice, Džbánov, Voděrady, Vračovice, Zálší Agroprojekce Litomyšl (1998) mapy: 14-31-14,15,19,20 Generel ÚSES k.ú. Choceň SMS Hradec Králové (1998-99) Mapy: 14-31-03,04,08,09,13, 14

1.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLĚNNÍ FUNKCÍ LESA Seznam výchozích sledovaných jevů 37 - lesy ochranné, 38 - lesy zvláštního určení, 39 – lesy hospodářské, 40 – vzdálenost 50 m od okraje lesa, 41 - bonitovaná půdně ekologická jednotka, 42 - hranice biochor, 43 - investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

Zemědělský půdní fond Tabulka č.I.A.1.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2009 Obec Běstovice Bošín Bučina České Heřmanice Dobříkov Džbánov u Vys.Mýta Hrušová Choceň Javorník Koldín Kosořín Leština Libecina Mostek Nasavrky Nové Hrady Oucmanice Plechovice Podlesí

Celková plocha obce

Orná půda

Zahrady

Ovocné sady

TTP1)

Zemědělsk á půda

Podíl zem. půdy k celkové výměře (%)

339 200 322

80,90 79,36 84,33

419 252 383

232 121 289

13 4 14

1

94 75 18

997

715

28

1

67

811

81,34

853

221

21

157

399

46,89

659

437

17

43

497

75,42

608 2170 540 635 175 1073 482 469 133 673 365 288 328

424 575 392 372 124 611 305 353 101 319 255 110 206

12 118 24 20 6 26 15 13 7 15 9 3 13

86 356 30 87 16 179 51 49 14 105 16 147 50

522 1051 445 483 145 822 371 425 119 443 281 260 270

85,85 48,52 82,41 76,06 82,85 76,60 76,97 90,40 91,72 65,82 76,98 90,27 82,31

4 4 6 10 4 2

52

Obec Pustina Radhošť Řepníky Seč Kořenice Slatina Sruby Stradou Sudslava Svatý Jiří Tisová Týnišťsko Újezd u Chocně Vinary Vraclav VračoviceOrlov Vysoké Mýto Zádolí Zálší Zámrsk Zářecká Lhota SO ORP Vysoké Mýto 1)

Celková plocha obce

Orná půda

Zahrady

283 480 1096 243 445 430 689 514 441 438 1098 411

231 301 796 120 289 245 323 433 257 268 710 100

6 7 16 6 18 13 21 9 9 16 40 6

1635

256

20

347 1389

222 968

6 34

291

189

13

4202 426 772 747 302

2320 218 407 472 116

145 6 16 24 7

27 518

11358

666

Ovocné sady

2 6

2

2 0

5

5

2 35

TTP1)

Zemědělsk á půda

Podíl zem. půdy k celkové výměře (%)

6 84 45 31 24 131 116 27 65 35 152 27

243 395 862 157 332 390 460 471 331 319 903 133

85,86 82,29 78,65 64,60 74,60 90,69 66,76 91,63 75,05 72,83 82,24 32,36

138

414

25,32

35 114

265 1123

76,36 80,77

27

230

79,03

577 25 103 125 60

3044 249 526 622 183

72,51 58,45 68,13 80,69 60,59

4677

16741

60,8

TTP – trvalé travní porosty

Zdroj: ČSÚ, 2010

Změna výměry zemědělské půdy v letech 2001 – 2009 Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2001 a 2009. Změna výměry mezi těmito obdobími je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý ORP.

Tabulka č.I.A.1.5.2: Změna výměry ZPF ve sledovaném období 2001- 2007 Rozloha zeměd. půdy Rozloha zeměd. půdy k Úbytek zeměd. Sledované území k 31.12.2001 (ha) 31.12.2009 (ha) půdy (%) ČR 4 277 435 4 249 177 -0,7 Pardubický kraj 274 473 273 028 -0,5 19 899 19 842 -0,28 ORP Vysoké Mýto Zdroj: ČÚZK, 2001, 2009 Z tabulky je zřejmé, že ve sledovaném období došlo k úbytku zemědělské půdy na všech sledovaných úrovních (ČR, kraj, SO ORP). To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbou, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V ORP Vysoké Mýto je úbytek ZPF nižší než průměr České republiky i Pardubického kraje.

53

Tabulka č.I.A.1.5.3: Změna výměry ZPF v ORP Vysoké Mýto ve sledovaném období 2001-2009

Obec

Změna výměry zemědělské půdy v ha

Změna výměry zemědělské půdy v %

Běstovice BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV U VYS. MÝTA HRUŠOVÁ Choceň JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN Leština LIBECINA MOSTEK NASAVRKY Nové Hrady OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOCNĚ VINARY VRACLAV VRAČOVICE - ORLOV Vysoké Mýto ZÁDOLÍ Zalší ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA

+2 +1 +7 +2 0 -4 +1 +8 0 +4 0 0 0 0 -2 +2 +1 +2 0 0 -1 +1 0 0 0 +4 0 +8 +1 0 0 +2 -1 0 0 +33 0 +2 +3 0

+0,58 +0,5 +2,4 +0,25 0 -0,81 +0,20 +0,95 0 +0,83 0 0 0 0 -0,22 +0,71 +0,35 +0,77 0 0 -0,25 +1,1 0 0 0 +0,87 0 +2,5 +0,31 0 0 +0,48 -0,37 0 0 +1,18 0 +0,38 +0,64 0

Zdroj: ČSÚ, 2001-2009 U převážné většiny obcí došlo k přírůstku zemědělské půdy, k nejvyššímu relativnímu úbytku došlo ve sledovaném období v obci Džbánov.

54

41 - bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) V jednotlivých obcí řešeného území převažují v tabulce uvedené BPEJ. Tab. I.A.1.5.4 Přehled nejvíce zastoupených BPEJ v obcích ORP Vysoké Mýto I.TŘÍDA II.TŘÍDA I.a II. TŘÍDA OBEC (%) (%) (%) 52 13 65 BĚSTOVICE BOŠÍN 45 11 56 0 65 65 BUČINA 62 20 82 ČESKÉ HEŘMANI E 47 47 DOBŘÍKOV DŽBÁNOV U VYS. 2 51 53 MÝTA 16 56 72 HRUŠOVÁ 11 40 51 CHOCEŇ 31 41 72 JAVORNÍK 33 40 73 KOLDÍN 6 6 KOSOŘÍN 41 25 66 LEŠTINA 76 LIBECINA 46 30 77 MOSTEK 67 10 86 NASAVRKY 46 40 NOVÉ HRADY 27 20 47 70 9 79 OUCMANICE 61 0 61 PLCHOVICE 23 30 53 PODLESÍ 84 84 PUSTINA 7 RADHOŠŤ 6 1 40 24 64 ŘEPNÍKY 64 30 34 SEČ 68 SKOŘENICE 53 15 SLATINA 6 6 SRUBY 21 21 STRADOUŇ 26 13 39 SUDSLAVA 24 46 70 49 15 64 SVATÝ JIŘÍ 45 14 59 TISOVÁ 52 TÝNIŠŤKO 52 74 ÚJEZD U CHOCNĚ 3 71 22 53 VINARY 31 79 33 6 VRACLAV VRAČOVICE 39 42 ORLOV 3 24 35 59 VYSOKÉ MÝTO 34 57 ZÁDOLÍ 23 24 24 ZÁLŠÍ 0 ZÁMRSK 12 17 29 30 14 44 ZÁŘECKÁ LHOTA

55

Obr. Třídy BPEJ na území ORP Vysoké Mýto

Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesnatost řešeného území je celkově malá, jedná se většinou o izolované lesíky v zemědělsky intenzivně využívaném území. Ucelené lesní komplexy jsou v severní části území. V území je zastoupena pestrá mozaika biotopů. Slunné opukové stráně s teplomilnou vegetací na západní hranici ORP (k.ú. Vraclav, Řepníky, Pěšice), okrajově zasahují pískovcové skalní útvary s přirozenými borovými lesy u Nových Hradů. Opukové skály, výchozy a přirozené květnaté bučiny a suťové lesy v údolí Tiché Orlice, rybníky, mokřady a slatinné louky tvořící refiungia rostlinných a živočišných druhů v zemědělské krajině. Řešené území ORP Vysoké Mýto je podprůměrně lesnaté území v porovnání s republikovým průměrem, při porovnání s Pardubickým kraje je mírně podprůměrné.

56

Tabulka č.I.A.1.5.5 : Lesnatost ve sledovaných územích Rozloha celkem Rozloha lesa Sledované území (ha) (ha) ČR 7886700 2651206 Pardubický kraj 451900 133319 ORP Vysoké Mýto 28 186 5 486

Lesnatost (%) 33,6 29,6 19,5

Zdroj: ČSÚ, 2010

Lesnatost vyjadřuje % PUPFL k celkové rozloze, v tomto případě byla porovnávána plocha lesa (PUPFL) k výměře obce. Lesnatost jednotlivých obcí byla porovnávána s lesnatostí ORP Vysoké Mýto a lesnatostí celé ČR.

Tabulka č.I.A.1.5.6 : Lesnatost ORP Vysoké Mýto Obec Běstovice BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV U VYS. MÝTA HRUŠOVÁ Choceň JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN Leština LIBECINA MOSTEK NASAVRKY Nové Hrady OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOCNĚ VINARY VRACLAV VRAČOVICE – ORLOV

Celková plocha lesa v ha

Celková rozloha obce v ha 13 24 32 62 402 126 25 676 74 113 18 184 82 17 3 170 54 1 36 26 37 171 71 63 2 144 5 84 88 80 250 1100 42 179 39

419 252 383 997 853 659 608 2170 540 635 175 1073 482 469 133 673 365 288 328 283 480 1096 243 445 430 689 514 441 438 1098 411 1635 347 1389 291

57

Lesnatost V% 3,1 9,5 8,4 6,2 47,1 19,1 4,1 31,2 13,5 17,8 10,3 17,1 17 3,6 2,3 25,3 14,8 0,3 11 9,2 7,7 15,6 29,2 14,2 0,5 20,9 1 19 20,1 7,3 60,8 67,8 12,4 13,4 13,4

Vysoké Mýto ZÁDOLÍ Zalší ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA

570 163 135 25 94

4202 426 772 747 302

13,6 38,3 17,5 3,3 31,1

5452

27 518

19,5

Zdroj: ČSÚ,2010 Nejnižší lesnatost vykazují obce Plchovice a Slatina ( do 1%), Stradouň (1%), Nejvyšší lesnatost mají obce Týnišťsko a Újezd u Chocně ( přes 60 %), Dobříkov (47,1%) a Zádolí (38,3%).

Tabulka č.I.A.1.5.7: Kategorie lesů Katuze_název

Katuze_kod

Kategorie

Plocha ha

Procento plochy

Běstovice

603236

10

12,8

100

Bočím

748510

10

22,52

100

Bučina

615153

10

35,66

100

České Heřmanice Dobříkov

622567 627861

10 10

29,21 163,59

100 87,1

Dobříkov

627861

32

24,24

12,9

Džbánov u Vysokého Mýta

634336

10

118,45

100

Hrušová

648752

10

24,7

100

Choceň

651974

10

477,59

99,3

Choceň

651974

21a

1,98

0,4

Choceň

651974

32a

1,31

0,3

Javorník

657883

10

69,49

100

Koldín

668036

10

111,32

100

Kosořín

790737

10

17,02

100

Leština

680508

10

103,04

100

Libecina

681857

10

68,78

100

Mostek

699837

10

15,48

96,8

Mostek

699837

32a

0,52

3,2

Nasavrky

701645

10

2,48

100

Nové Hrady

706302

10

29,31

19,4

Nové Hrady

706302

21a

4,16

2,7

Nové Hrady

706302

31c

0,95

0,6

Nové Hrady

706302

32a

116,14

76,8

Nové Hrady

706302

32e

0,71

0,5

Oucmanice

717053

10

49,47

100

Plechovice

721824

10

0,55

100

Podlesí

723894

10

34,45

100

Pustina

736937

10

25,76

100

Radhošť

737640

10

17,24

100

Řepníky

745235

10

38,46

44,7

58

Řepníky

745235

32a

47,51

55,3

Seč

746487

10

71,12

100

Kořenice

748528

10

58,69

100

Slatina

749681

10

1,71

100

Sruby

753165

10

140,29

100

Stradou

755800

10

4,62

100

Sudslava

758906

10

80,97

100

Svatý Jiří

707601

10

29,21

100

Tisová

767263

10

78,9

100

Týnišťsko

772437

10

248,22

100

Újezd u Chocně

773948

10

965,13

88,7

Újezd u Chocně

773948

32f

123,44

11,3

Vinary

782190

10

41,79

100

Vraclav

785164

10

125,09

100

Vračovice-Orlov

785211

10

37,36

100

Vysoké Mýto

788228

10

335,46

100

Zádolí

789666

10

31,49

100

Zálší

790745

10

83,2

100

Zámrsk

790958

10

17,44

100

Zářecká Lhota

791024

10

92,92

100

4231,42

Celková suma plochy

Pozn. 10 – les hospodářský 21a - les ochranný na mimořádně nepříznivých stanovištích 32a – 1.zóna CHKO, přírodní rezervace, přírodní památky 31c – národní přírodní rezervace 32e – zvýšená funkce půdoochranná, krajinotvorná 32f – potřebné pro zachování biologické různorodosti

59

Obr. Lesy na území ORP Vysoké Mýto

1.6. VEŘEJNÁ A DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Seznam výchozích sledovaných jevů 90. 91. 92. 93. 94. 95. 97. 102. 106. 117. 118. 119.

silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma železniční vlečka včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická rezka zastavitelné plochy jiné záměry další dostupné informace

60

Obrázek č.: Silniční síť v ORP Vysoké Mýto

Zdroj:Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz

Širší vztahy Z hlediska širších dopravních vazeb je území vázáno v silniční dopravě na vedení silnic I.třídy a to silnice I/35 a I/17, které umožňují dopravní vazby území ve směru na Hradec Králové, Chrudim a Svitavy. U železniční dopravy umožňuje vedení celostátních tratí č.010 a č.020 dopravní vazby na Pardubice, Olomouc, Týniště nad Orlicí (Hradec Králové, Nové Město nad Metují) a regionální trať pak vazby mezi Chocní, Vysokým Mýtem a Svitavami.

SILNIČNÍ DOPRAVA silnice I. třídy včetně ochranného pásma (jev č. 090) Hrušová Územím je vedena silnice I/35 (Hradec Králové – Svitavy), která prochází napříč zastavěným územím poměrně v přímém směru v odpovídajících šířkových parametrech. Negativní dopady vyplývající

61

z vysokého dopravního zatížení budou odstraněny převedením do nového koridoru uvažované trasy rychlostní silnice. Stradouň Územím je vedena silnice I/17 (Chrudim - Zámrsk), která prochází jižním okrajem obce. Po realizaci rychlostní silnice R35 a nového napojení silnice I/17 na R35 západně od tohoto území její význam poklesne a tak její vedení lze považovat za dlouhodobě stabilizované. Týnišťsko Územím je vedena silnice I/35 (Hradec Králové – Svitavy), která prochází při severovýchodním okraji obce. Silnice je vedena v dobrých směrových i šířkových parametrech a problematika jejího vyššího dopravního zatížení bude řešena realizací nového koridoru rychlostní silnice R35 a tak lze její vedení považovat za plně stabilizované. Vraclav Územím je vedena silnice I/17 (Chrudim - Zámrsk), která prochází severním okrajem území zcela mimo zastavěné území a tuto je možno považovat za stabilizovanou ve stávající trase. Vysoké Mýto Územím je vedena silnice I/35 (Hradec Králové – Svitavy), která prochází napříč zastavěným územím poměrně v přímém směru. Hlavní dopravní závadou je výrazné dopravní zatížení silnice. Tato problematika bude vyřešena až realizací nového koridoru rychlostní silnice R35. Zámrsk Územím jsou vedeny silnice I/35 (Hradec Králové – Svitavy) a silnice I/17 (Chrudim - Zámrsk), které jsou vedeny mimo zastavěné území. Jejich budoucí význam bude ovlivněn realizací rychlostní silnice R35. ORP Území vázáno na vedení silnic I.třídy a to silnice I/35 a I/17, které umožňují dopravní vazby území ve směru na Hradec Králové, Chrudim a Svitavy. Silnice jsou ve svých trasách v podstatě stabilizovány a za dopravní závadu lze považovat vedení silnice I/35 a to vzhledem k velmi vysokému dopravnímu zatížení těžkou tranzitní dopravou. Tyto negativní dopady jsou výrazné zejména na průtahu zastavěným územím Vysokého Mýta. Tato problematika bude vyřešena až realizací rychlostní silnice R35. silnice II. třídy včetně ochranného pásma (jev č. 091) Běstovice Územím obce jsou vedeny silnice II/316 (Běstovice – Kostelec nad Orlicí) a silnice II/317 (Litomyšl – Choceň – Týniště nad Orlicí). Silnice II/316 se na silnici II/317 napojuje severně od obce a do území tak zasahuje pouze krátkým úsekem. Silnice II/317 pak prochází celým zastavěným územím obce a je směrově několikrát zalomena. Za dopravní závady lze hodnotit průchod obytnou zástavbou a nevhodné směrové poměry silnice II/317. Bošín Územím obce je vedena silnice II/317 (Choceň – Týniště nad Orlicí) a to v poměrně dobrých směrových poměrech. Vedení silnice je možné považovat za stabilizované. České Heřmanice Územím obce je vedena silnice II/317 (Litomyšl – Choceň). Silnice je vzhledem k nižšímu dopravnímu významu vedena v odpovídajících parametrech Dobříkov Územím obce je vedena silnice II/315 (Ústí nad Orlicí - Choceň – I/35), která zajišťuje významné spojení od Chocně na silnici I/35 na Hradec Králové a Pardubice. Za dopravní závadu lze považovat značně dlouhý průjezd zastavěným územím obce.

62

Choceň Územím obce jsou vedeny silnice II/312 (Choceň – České Libchavy), silnice II/315 (Ústí nad Orlicí Choceň – I/35), silnice II/317 (Litomyšl – Choceň – Týniště nad Orlicí) a silnice II/357 (Choceň – Vysoké Mýto – Proseč), které tvoří základní komunikační systém města. Jejich historicky utvářené radiální vedení zapříčiňuje značnou kumulaci dopravních intenzit v centrální části města. Kosořín Územím obce je vedena silnice II/317 (Litomyšl – Choceň), která zabezpečuje dopravní vazby obce s okolními. Silnice je vedena v odpovídajících směrových parametrech s ohledem na její dopravní význam. Leština Územím obce je vedena silnice II/356 (Luže – Leština) a II/357 (Choceň – Vysoké Mýto – Proseč). Silnice jsou v území vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu. Libecina Územím obce je vedena silnice II/357 (Choceň – Vysoké Mýto – Proseč). Vedení silnice i přes omezené zejména směrové parametry na průtahu zástavbou obce je stabilizované. Mostek Územím obce je vedena silnice II/312 (Choceň – České Libchavy). Silnice je v území vedena v poměrně dobrých parametrech a za dopravní závadu lze považovat průjezd zástavbou obce, kde směrové parametry nejsou zcela vyhovující. Nové Hrady Územím obce je vedena silnice II/357 (Choceň – Vysoké Mýto – Proseč) a silnice II/358 (Skuteč – Nové Hrady – Litomyšl). Silnice jsou vedeny v poměrně značně složité konfiguraci terénu a z toho vyplývají šířková a směrová omezení, ale vzhledem k jejich nižšímu dopravnímu významu a zatížení lze jejich vedení považovat za stabilizované v současných trasách. Plchovice Územím obce je vedena silnice II/317 (Litomyšl – Choceň – Borohrádek). Silnice i přesto, že zajišťuje poměrně významné propojení Chocně na Borohrádek, je plně stabilizována. Podlesí Napříč územím obce je vedena silnice II/312 (Choceň – České Libchavy). Silnice je vedena poměrně v příznivých parametrech mimo zastavěné území. Za dopravní závadu lze považovat ostré zalomení trasy v místě odpojení silnice III/3155. Radhošť Územím obce je vedena silnice II/305 (Skuteč – Jaroslav). Za dopravní závadu lze považovat směrové zalomení trasy na průchodu zástavbou obce, ale jinak její parametry odpovídají dopravnímu významu a zatížení silnice. Seč Po jižní hranici obce je vedena silnice II/312 (Choceň – České Libchavy), která však s vlastní dopravní obsluhou území obce přímo nesouvisí. Skořenice Územím obce je vedena silnice II/316 (Běstovice – Kostelec nad Orlicí), která je hlavní a jedinou obslužnou dopravní osou území. Silnice i přes omezené směrové parametry je odpovídající jejímu významu.

63

Sruby Územím obce je vedena silnice II/315 (Ústí nad Orlicí - Choceň – I/35). Tato silnice je přímo v obci směrově dvakrát ostře zalomena. Jinak je vedena vcelku v odpovídajících parametrech. Stradouň Územím obce je vedena silnice II/305 (Skuteč – Jaroslav), která prochází zástavbou obce poměrně v dlouhém úseku, ale jinak je její vedení odpovídající jejímu významu i zatížení. Svatý Jiří Územím obce je vedena silnice II/315 (Ústí nad Orlicí - Choceň – I/35), která je vedena v příznivých směrových parametrech. Týnišťsko Východně od obce je na silnici I/35 připojena silnice II/315 (Ústí nad Orlicí - Choceň – I/35), která jinak s vlastní dopravní obsluhou obce nesouvisí. Zcela okrajově pak do severního okraje území obce zasahuje silnice II/305 od Jaroslavy na Borohrádek. Vinary Územím obce je vedena silnice II/305 (Skuteč – Jaroslav), která prochází napříč zástavbou obce, ale jinak její vedení je odpovídající jejímu dopravním,u významu a zatížení. Vraclav Okrajovou severozápadní částí území obce je vedena silnice II/305 (Skuteč – Jaroslav), která se však v dopravní obsluze území obce neuplatňuje. Vračovice-Orlov Územím obce je vedena silnice II/317 (Litomyšl – Choceň – Týniště nad Orlicí), která je obcí vedena poměrně v přímém směru a její vedení nevykazuje podstatné dopravní závady. Vysoké Mýto Územím obce je vedena silnice II/357 (Choceň – Vysoké Mýto – Proseč), která je ve směru od Chocně významnou a také dopravně zatíženou silnicí umožňující dopravní vazby mezi oběmi městy. Její současné vedení na území města zapříčiňuje nežádoucí zvýšené dopravní zatížení v centrální části města. V jižním směru od Vysokého Mýta je její dopravní význam již nižší a její vedení je možné považovat za odpovídající jejímu dopravnímu významu. Zádolí Územím obce je vedena silnice II/357 (Choceň – Vysoké Mýto – Proseč), která je v území vedena v parametrech odpovídajících jejímu dopravnímu významu a zatížení. Zálší Územím obce je vedena silnice II/317 (Litomyšl – Choceň – Týniště nad Orlicí). Tato silnice je téměř v celém úseku vedena zástavbou obce, ale vzhledem k jejímu nižšímu dopravnímu zatížení lze její vedení považovat za stabilizované. Zářecká Lhota Územím obce je vedena silnice II/315 (Choceň – Ústí nad Orlicí). Tato silnice je vedena průjezdem přes zastavěné území obce, ale vzhledem k jejímu dopravnímu významu lze její vedení považovat za dlouhodobě stabilizované. ORP Územím jsou vedeny silnice II/305, II/312, II/315, II/316, II/317, II/356, II/357 a II/358. Tyto silnice umožňují především regionální dopravní vazby a napojení území na síť silnic I.třídy. Za úseky silnic II.třídy vyššího dopravního významu lze považovat vedení silnice II/357 v úseku Choceň – Vysoké Mýto, II/317 v úseku Choceň - Běstovice a silnice II/312 v úseku Choceň – České Libchavy. Ostatní úseky silnic II.třídy jsou již nižšího dopravního významu.

64

silnice III. třídy včetně ochranného pásma (jev č. 092) Běstovice Územím obce prochází silnice III/3058 (Běstovice – Újezd u Chocně – Horní Jelení), která je vedena v odpovídajících parametrech. Bučina Územím obce prochází silnice III/35718 od obce Libecina a silnice III/35834 od Nových Hradů ve směru na Cerekvice nad Loučnou. Obě silnice jsou územím vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu a zatížení. České Heřmanice Územím obce prochází silnice III/3177 (Chotěšiny – Dolní Sloupnice), silnice III/3178 (Chotěšiny – Voděrady) a silnice III/3179 od Tisové přes České Heřmanice na Dolní Sloupnice. Veškeré silnice mají vazbu na silnici II/317 a územím jsou vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu a zatížení. Dobříkov Územím obce prochází silnice III/3152 umožňující propojení ve směru na Zámrsk a silnici I/35. Silnice je vedena v přímém směru a je dlouhodobě stabilizovaná. Džbánov u Vysokého Mýta Územím obce prochází pouze silnice III/35719 vedoucí od obce Javorník a umožňující dopravní vazby na silnici I/35 a tedy ve směru na Vysoké Mýto. Za dopravní závadu lze považovat ostré směrové zalomení při úrovňovém železničním přejezdu. Choceň Severovýchodně od silnice II/317 ve směru na Koldín je vedena silnice III/31610 a dále okrajově do území zasahuje silnice III/3154, která se připojuje východně od Hemže na silnici II/312. Obě silnice jsou v území vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu. Dále na území Plchůvek jsou vedeny silnice III/30510 (Újezd u Chocně – Plchůvky) a při severním okraji území silnice III/3173. Silnice III/30510 je ukončena v Plchůvkách a její pokračování severním směrem je v kategorii místních komunikací. Javorník Územím obce prochází silnice III/35718 (Bučina – Libecina), na kterou se přímo v obci připojuje silnice III/35719 od Džbánov. Obě silnice jsou vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu. Koldín Územím obce prochází ve směru sever – jih silnice III/31610 umožňující dopravní vazby na Choceň. Na tuto silnici se na jižním okraji připojuje silnice III/3154 na Nasavrky. Vedení silnice III/31610 lze i přes složitější průjezd zástavbou Koldína považovat za stabilizovanou v současné trase. Leština Územím obce prochází silnice III/35720, která propojuje silnice II/357 a II/356 přes Doubravice, dále silnice III/35721 odpojující se od silnice II/357 přímo v obci Leština a vedoucí směrem na Litomyšl a dále silnice III/35722 procházející od Nových Hradů přes Podhořany severním směrem. Dopravní závady jsou především v úsecích jejich průchodu zastavěným územím obcí. Libecina Územím obce prochází silnice III/35716 (Libecina – Řepníky) a silnice III/35718 (Libecina – Javorník). Tyto silnice jsou napojeny na silnici II/357 ve středu obce. Dále je to silnice III/35722 vedoucí od Nových Hradů po napojení na silnici III/35718 v Javorníku a dále po jižním okraj území obce prochází silnice III/35721, která se však v dopravní obsluze území obce neuplatňuje.

65

Mostek Na jižním okraji zástavby se na silnici II/312 připojuje silnice III/3123 od Brandýsa nad Orlicí. Dále územím obce prochází silnice III/3154 (Hemže – Nasavrky). Obě silnice je možné považovat za dlouhodobě stabilizované. Nasavrky Územím obce prochází silnice III/3124, která umožňuje dopravní zpřístupnění obce. Vzhledem k nižšímu dopravnímu významu silnice je možné tuto považovat za dlouhodobě stabilizovanou. Nové Hrady Územím obce prochází silnice III/35722 a silnice III/35835. Obě směřují z obce severním směrem a jejich směrové parametry jsou ovlivněny terénními podmínkami. Oucmanice Územím obce prochází silnice III/3155 vedoucí od silnice II/315 na Brandýs nad Orlicí, od které se v obci odpojuje silnice III/3156 na Sudislav. Obě silnice jsou vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu, i když u silnice III/3155 jsou její parametry při sjezdu do údolí Orlice limitovány složitou konfigurací terénu. Podlesí Územím obce prochází silnice III/3127, která je ukončena na konci zástavby, a dále silnice III/3155 odpojující se od silnice II/312 a umožňující dopravní napojení Brandýsa nad Orlicí. Současné vedení (směrové a sklonové parametry) silnic jsou odpovídající jejímu dopravnímu významu a zatížení. Pustina Územím obce prochází silnice III/35717, která prochází napříč zástavbou obce a dále silnice III/35716, která je vedena tangenciálně jižně od obce od Libecina na Řepníky. Obě silnice jsou územím vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu a zatížení. Radhošť Územím obce prochází silnice III/30514 od Trusnova a silnice III/30516 od Malejova. Obě jsou ve středu obce napojeny na silnici II/305. Dále se na tuto silnici se v severní části území připojuje silnice III/30513 od Trusnova. Veškeré silnice jsou územím vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu a zatížení. Řepníky Územím obce prochází řada silnic III.třídy, které jsou radiálně směrovány do centra obce. Jsou to silnice III/35711 od Vysokého Mýta na Střemošnici, silnice III/30526 na Pěšice a Štěnec, kde se napojuje na silnici II/305, silnice III/30527 na Domoradice, silnice III/30530 na Domanice a silnice III/35716 od Libeciny. Dále do území zasahuje silnice III/30525 od Mravína na Popovec. Po hranici území je vedena silnice III/35717, která se však v dopravní obsluze území obce neuplatňuje. Hlavní dopravní závady u silnic směřujících západním směrem se vyskytují v prostoru překonávání terénního zlomu na hranici správního území obce. Veškeré silnice jsou územím vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu a zatížení. Seč Územím obce prochází silnice III/3155, která tvoří hlavní obslužnou osu území. Silnice se jižně od obce napojuje na silnici II/312. Současné vedení (směrové a sklonové parametry) silnice jsou odpovídající jejímu dopravnímu významu a zatížení. Skořenice Do území obce okrajově zasahuje silnice III/31610, která je vedena po jižní hranici území v přímém směrovém vedení.

66

Slatina Územím obce prochází silnice III/3574 umožňující dopravní vazby z obce Sruby na Vysoké Mýto. Silnice je územím vedena v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu a zatížení. Sruby Přímo v obci se od silnice II/315 odpojuje silnice III/3574 umožňující přímé dopravní vazby ve směru na Vysoké Mýto. Vedení silnice je odpovídající jejímu významu a tato pouze úrovňově kříží železniční trať č.010. Stradouň Územím obce prochází silnice III/30520 od Opočna, která je severně od obce napojena na silnici II/305 a dále jižní částí území silnice III/3562, která je napojena na silnici I/17 západně od obce. Silnice jsou územím vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu a zatížení. Sudslava Napříč územím obce prochází silnice III/3155, která tvoří hlavní obslužnou osu území obce. Severovýchodně od obce na tuto silnice navazují silnice III/3124 od Velké Skrovnice a silnice III/3126 do obce Polom. I přes poměrně složitou konfiguraci terénu je současné vedení (směrové a sklonové parametry) silnice jsou odpovídající jejímu dopravnímu významu a zatížení. Svatý Jiří Územím obce prochází silnice III/3155 od Vračovice-Orlov na Brandýs nad Orlicí, která na severním okraji obce kříží silnici II/315. Od ní se ve středu obce odpojuje silnice III/3156 na Voděrady. Obě silnice jsou územím vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu a zatížení. Tisová Územím obce prochází silnice III/3179 od Hrušové s pokračováním na České Heřmanice, silnice III/31710 (Tisová – Zaháj), která se v severní části území připojuje na silnici III/3576 umožňující dopravní vazby na Vysoké Mýto. Na tuto silnici se v tomto prostoru připojuje i silnice III/3176, která však do území zasahuje pouze okrajově. Veškeré silnice jsou územím vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu a zatížení. Újezd u Chocně Územím obce prochází jako hlavní obslužná osa území silnice III/3058 (Běstovice – Újezd u Chocně – Horní Jelení), od které se přímo v obci odpojuje silnice III/30510 (Újezd u Chocně – Plchůvky). Obě silnice je možné ve svých současných trasách považovat za plně stabilizované. Vinary Územím obce prochází silnice III/30521 od Sedlece a tato je přímo v obci napojena na silnici II/305. Vraclav Dopravní obsluhu území obce zajišťují především silnice III.třídy. Do Vraclav jsou radiálně směrovány silnice III/30517 od Janoviček, silnice III/30523 od Vysokého Mýta a připojující se severně od obce na silnici I/17 a silnice III/30522 od Sedlece. Do místní části Sedlec jsou dále přivedeny silnice III/30521 od Vinar a silnice III/30524 od Domoradice. Do jižní části území ještě okrajově zasahují silnice III/30527 a silnice III/35712. Veškeré silnice jsou územím vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu a zatížení. Vračovice-Orlov Ve středu zástavby obce jsou na silnici II/317 napojeny silnice III/3155 od Brandýsa nad Orlicí a silnice III/3576 od Vysokého Mýta. Obě silnice jsou územím vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu a zatížení. Vysoké Mýto Územím prochází řada silnic III.tříd, které převážně radiálně směřují do Vysokého Mýta a doplňují tak základní komunikační systém města. Jsou to silnice III/30523 od Vraclav, silnice III/30527 od

67

Domoradice, silnice III/35711 od Řepníků, silnice III/3574 od obce Sruby a silnice III/3576 od Vračovice-Orlova. Dále do území zasahují silnice III/30524 (Domoradice – Sedlec), silnice III/35712, silnice III/35713 (Domoradice – Svařeň) a okrajově i silnice III/30525 (Domoradice – Mravín) a silnice III/35719 připojující se v jižní části území na silnici I/35. Zálší Územím obce prochází silnice III/3176 umožňující dopravní vazby ve směru na Vysoké Mýto. Tato je přímo v obci napojena na silnici II/317. Okrajově do území dále zasahují silnice III/3576 a silnice III/3155, která je vedena po východní hranici území obce. Tyto silnice se však pro dopravní obsluhu vlastní obce neuplatňují. Veškeré silnice jsou územím vedeny v parametrech odpovídajících jejich dopravnímu významu a zatížení. Zámrsk Územím obce prochází silnice III/3152 vedoucí od Dobříkova s napojením do křižovatky silnic I/17 a I/35, která zajišťuje přímou dopravní obsluhu obce. Západním okrajem území pak procházejí silnice III/30517 a III/30516 zajišťující dopravní obsluhu místní části Janovičky. ORP V území je poměrně hustá síť silnic III.třídy, které umožňují dopravní napojení a dopravní obsluhu jednotlivých obcí či jejich částí. Dopravní význam těchto silnic je tedy především pro dopravní vazby místního charakteru. Tomuto významu odpovídají i jejich parametry, které jsou charakterizovány menšími poloměry směrových oblouků, místy většími podélnými sklony a omezeným šířkovým profilem. Přes tyto dopravní omezení je možné jejich vedení považovat celkem za stabilizované. místní a účelové komunikace (jev č. 093) Běstovice Na území obce je vedena komunikace (Újezdská ulice) umožňující přímé propojení z Chocně na silnici III/3058 ve směru na Horní Jelení. Bučina Na západním okraji obce se od silnice III/35718 odpojuje komunikace umožňující propojení na Džbánov. Džbánov u Vysokého Mýta Z obce jsou vedeny komunikace umožňující propojení východní směrem do obce Bučina a západním směrem na Lhůtu a Knířov. Hrušová Na severním okraji zástavby se od silnice III/3179 odpojuje komunikace umožňující přímé dopravní vazby do severovýchodní části Vysokého Mýta. Choceň Na území obce je vedena komunikace (Újezdská ulice) umožňující přímé propojení z Chocně na silnici III/3058 ve směru na Horní Jelení. Dále je z místní části Plchůvky vedena komunikace směřující na silnici III/3173. Tato komunikace je pokračováním silnice III/30510. Jižně od Dvořisko se odpojuje komunikace umožňující propojení přes Podrážek a Nořín na Zálší. Koldín Ve středu obce se od silnice III/31610 komunikace umožňující propojení do obce Sudslava a dále komunikace do Skořenic. Mostek Zástavbou obce prochází komunikace zajišťující dopravní obsluhu obce a její propojení na silnici III/3154 u Sudičkovy Lhoty. Dále po severním okraji území obce je vedena komunikace umožňující propojení obcí Nasavrky a Podlesí.

68

Nasavrky Na jižním okraji zástavby obce se odpojuje komunikace umožňující propojení do obce Podlesí. Oucmanice Z východního okraje obce je vedena komunikace umožňující propojení do obce Jehnědí s odbočkou na silnici III/3155. Podlesí Z centra obce Podlesí je vedena komunikace umožňující propojení do obce Seč a komunikace umožňující propojení do obce Nasavrky. Pustina Z obce jsou vedeny komunikace umožňující propojení na Zádolí. Seč Na severním okraji zástavby obce se odpojuje komunikace umožňující propojení se sousední obcí Velká Skrovnice a dále komunikace vedoucí z centra obce do Podlesí. Skořenice Z obce je vedena komunikace umožňující propojení do obce Koldín Slatina Z centra obce je vedena západním směrem komunikace, která se napojuje na komunikaci vedoucí v souběhu se silnicí I/35 mezi Zámrskem a Vysokým Mýtem. Sudslava Od silnice III/3155 se v centru obce odpojuje komunikace umožňující propojení do obce Koldín. Do území dále okrajově zasahuje i komunikace umožňující propojení obcí Seč a Velká Skrovnice. Tisová Ze západního okraje obce se od silnice 3179 odpojuje komunikace umožňující přímé dopravní vazby na Vysoké Mýto Vraclav Z obce je vedena komunikace směřující podél letiště k napojení na silnici III/30527 vstřícně v křižovatce se silnicí III/35712. Vysoké Mýto V severovýchodní části města se od silnice III/3576 odpojuje komunikace umožňující přímé dopravní vazby z této části města na Hrušovou s odbočkou na Tisovou. Dále jsou to komunikace jižně od Vysokého Mýta mezi obcemi Brteč – Lhůta – Džbánov a Vanice – Knířov – Džbánov. Severním směrem v souběhu se silnicí I/35 je vedena komunikace umožňující propojení na Zámrsk mimo značně dopravně zatíženou silnici I.třídy. Na tuto komunikaci je napojena odbočka do obce Slatina. Újezd u Chocně Do severního okraje území okrajově zasahuje komunikace, která je pokračováním silnice III/30510. Zádolí Z obce jsou vedeny komunikace umožňující propojení do obce Pustina. Zálší Od silnice III/3176 se odpojuje komunikace vedoucí do Nořína, dále na Podrážek a připojující se na silnici II/357 jižně od Dvořisko.

69

Zámrsk V souběhu se silnicí I/35 je vedena komunikace umožňující propojení na Vysoké Mýto a Janovičky mimo značně dopravně zatížený tah silnice I/35.

ORP Místní a účelové komunikace doplňují v území síť silnic III. tříd o chybějící propojení mezi sousedními obcemi. Jejich dopravní význam je tedy především pro umožnění propojení obcí místní dopravou. Z toho vyplývají i jejich současné parametry, které odpovídají požadovaným potřebám.

Intenzity silniční dopravy Základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy je celostátní sčítání dopravy provedené Ředitelstvím silnic a dálnic Praha v roce 2005. Silnice I/17 I/35

II/305 II/312

II/315

II/316 II/317

II/356 II/357

II/358 III/30523

Stanoviště 5-3239 5-0528 5-0529 5-0530 5-0543 5-0534 5-0542 5-0541-48 5-5009 5-3200 5-3793 5-3800 5-3930 5-3780 5-3791 5-3783 5-3811 5-3810 5-3789 5-5400 5-3770 5-3771 5-3792 5-3781 5-3782 5-5410 5-5230 5-3941 5-3940 5-0532 5-3952 5-3858,9 5-4120 5-4020 5-5240 5-4010 5-4038,9 5-0270,1

Úsek Hranice ORP – I/35 Hranice kraje – II/315 II/315 – I/17 I/17 – Vysoké Mýto, severní okraj Vysoké Mýto, severní okraj – II/357 II/357 – II/357 II/357 – Vysoké Mýto, jižní okraj Vysoké Mýto, jižní okraj – Hrušová, hranice ORP Hranice ORP – I/17 I/17 – Luže Choceň – Hemže Hemže – Seč Seč – České Libchavy I/35 – Choceň Choceň, okraj – II/317 II/317 – II/317 II/317 – Choceň, okraj Choceň – Jehnědí Běstovice – hranice kraje Borohrádek – Běstovice Běstovice – Choceň Choceň, okraj – II/312 II/312 – II/315 II/315 – II/357 II/357 – Choceň, okraj Choceň – Litomyšl Luže – Leština (II/357) II/317 – Choceň, okraj Choceň – Vysoké Mýto Vysoké Mýto, okraj – I/35 I/35 – Vysoké Mýto, okraj Vysoké Mýto – Leština (II/356) Leština – Nové Hrady Nové Hrady – II/358 II/358 – Proseč Zderaz – II/357 Nové Hrady - Litomyšl Vraclav – Vysoké Mýto

I2005 4260 14226 14226 15954 15954 15954 18780 16879 584 946 2666 1582 1582 2217 2217 11002 1676 1676 1482 1042 3572 3572 8124 8124 2025 2025 660 5235 4473 4473 3784 557 756 781 781 562 861 1286

Zatížení ostatníc úseků silnic III.tříd nebylo ve sčítání podchyceno, ale jejich zatížení je minimální

70

vzhledem k tomu, že jsou zatěžovány výhradně místní dopravou.

Kategorizace silniční sítě Výhledové kategorie silnic I.a II.třídy jsou stanoveny na základě schválené „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“. Silnice I/17 je v celém průběhu uvažována v kategorii S S 9,5/80 a silnice I/35 v kategorii S 11,5/80 a to z důvodu, že její problematika je výhledově řešena převedením dopravy na novou trasu rychlostní silnice R35, která je uvažována v cílové kategorii R 25,5/120. U silnic II.třídy je pouze silnice II/317 v úseku Choceň –Běstovice a silnice II/357 v úseku Choceň – Vysoké Mýto uvažována v cílové kategorii S 9,5/70. Ostatní úseky silnic II.tříd jsou vzhledem k nižšímu dopravnímu zatížení uvažovány ve výhledové šířkové kategorii S 7,5. U silnic III.třídy vzhledem k jejich nízkému dopravnímu zatížení je plně vyhovující kategorie S 6,5.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma (jev č. 094) Běstovice Po západním okraji území obce je vedena železniční trať č.020 (Týniště nad Orlicí – Choceň) Dobříkov Územím obce je vedena železniční trať č.010 (Praha – Pardubice – Česká Třebová) se zastávkou umístěnou jižně od obce při silnici III/3152 a to v poměrně dobré docházkové vzdálenosti. Choceň Územím obce je vedena železniční trať č.010 (Praha – Pardubice – Česká Třebová) s železniční stanicí Choceň, ze které jsou rozvedeny i celostátní trať č.020 (Týniště nad Orlicí – Choceň) a regionální trať č. 018 (Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl). V místní části Plchůvky je na trati č.020 situována další železniční zastávka. Mostek Do jižního okraje území okrajově zasahuje železniční trať č. 010 (Praha – Pardubice – Česká Třebová), která se pro dopravní obsluhu území obce neuplatňuje. Radhošť Územím obce je vedena železniční trať č.010 (Praha – Pardubice – Česká Třebová) se zastávkou situovanou v místní části Sedlíšťka. Slatina Severním okrajem území obce je vedena železniční trať č.010 (Praha – Pardubice – Česká Třebová). V docházkové vzdálenosti je mimo území obce situována železniční zastávka Sruby. Sruby Územím obce je vedena železniční trať č.010 (Praha – Pardubice – Česká Třebová) se zastávkou situovanou na jižním okraji zástavby obce. Újezd u Chocně Územím obce prochází železniční trať č.020 (Týniště nad Orlicí – Choceň) se zastávkou Újezd u Chocně umístěnou v poměrně značné vzdálenosti od zástavby obce. Zámrsk Územím obce je vedena železniční trať č.010 (Praha – Pardubice – Česká Třebová) se železniční stanicí situovanou severozápadně od obce. Ve stejné docházkové vzdálenosti je situována mimo území obce i železniční zastávka Dobříkov situovaná severně od vlastní obce a přístupná od silnice III/3152.

71

Zářecká Lhota Územím obce je vedena železniční trať č.010 (Praha – Pardubice – Česká Třebová). Tato je vedena pouze severní okrajovou částí území a pro vlastní dopravní obsluhu obce se neuplatňuje. ORP Územím je vedena celostátní trať č.010 Praha – Pardubice – Česká Třebová, která je součástí se zastávkami Sedlíšťka, Zámrsk, Dobříkov u Chocně, Sruby a Choceň a celostátní trať č.020 Hradec Králové – Týniště nad Orlicí – Choceň se zastávkami Plchůvky, Újezd u Chocně a Choceň.

Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma (jev č. 065) Džbánov u Vysokého Mýta Územím obce je vedena železniční trať č.018 (Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl) se zastávkou situovanou severně od obce při silnici III/35719, avšak v odpovídající docházkové vzdálenosti. Hrušová Územím obce je vedena železniční trať č.018 (Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl) se zastávkou situovanou v přímé návaznosti na zastavěné území obce. Choceň Územím obce je vedena železniční trať č.Č.018 (Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl), která se odpojuje od železniční trati č.010 západně od města. Slatina Územím obce je vedena železniční trať č.018 (Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl) se zastávkou situovanou v dobré docházkové vzdálenosti od obce při silnici III/3574. Sruby Územím obce je vedena železniční trať č.018 (Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl). Tato trať prochází pouze po jihovýchodním okraji obce a pro dopravní obsluhu se neuplatňuje. Vysoké Mýto Územím obce je vedena železniční trať č.018 (Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl) se zastávkami Vysoké Mýto, Vysoké Mýto-město zajišťujícími přímou dopravní obsluhu zastavěného území města. ORP Územím je vedena jediná regionální trať a to č.018 Choceň – Vysoké Mýto - Svitavy se zastávkami Choceň, Dvořisko, Slatina u Vysokého Mýta, Vysoké Mýto, Vysoké Mýto-město, Džbánov u Vysokého Mýta a Hrušová. Železniční vlečka včetně ochranného pásma (jev č. 097) Běstovice Na území obce se od trati č.020 odpojuje železniční vlečka, která umožňuje dopravní připojení průmyslového areálu na území obce. Sruby Na území obce se od trati č.018 odpojuje železniční vlečka, která umožňuje dopravní připojení průmyslového areálu ležícího na jihovýchodním okraji území obce. Vysoké Mýto Na území města se od trati č.018 v jeho severní části odpojuje železniční vlečka, která umožňuje dopravní připojení průmyslového areálu na území města.

72

Zámrsk Na území obce se od trati č.010 ze stanice Zámrsk odpojuje železniční vlečka, která umožňuje dopravní připojení průmyslového areálu na území obce. ORP V území jsou situovány železniční vlečky odbočujících od tratí č.020 a 018, které zajišťují přímou dopravní obsluhu menších průmyslových areálů.

VODNÍ DOPRAVA Není v území zastoupena

LETECKÁ DOPRAVA Letiště včetně ochranných pásem (jev č. 102) Běstovice Území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách, do části jižního území obce zasahuje OP letiště Choceň. Bošín Území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Bučina Do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vysoké Mýto. Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. České Heřmanice Do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vysoké Mýto. Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Dobříkov Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice a severní část území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Do JV části území obce zasahuje OP letiště Choceň. Džbánov u Vysokého Mýta Do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vysoké Mýto. Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Hrušová Do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vysoké Mýto. Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Choceň Sever území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Převážná část území leží v OP letiště Choceň. Jih území se nachází v OP letištního radiolokačního prostředku letiště Polička. Javorník Do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vysoké Mýto. Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Koldín Území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Kosořín Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Část území se nachází v OP letiště Choceň. Leština Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Libecina Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice.

73

Mostek Část území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Nasavrky Převážná část území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Nové Hrady Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Oucmanice Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Plchovice Území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Podlesí Západní část území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Pustina Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Radhošť Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Řepníky Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Seč Část území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Skořenice Území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Slatina Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Území se nachází v OP letiště Choceň. Sruby Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Převážná část území se nachází v OP letiště Choceň. Stradouň Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Sudslava Část území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Svatý Jiří Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Tisová Do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vysoké Mýto. Část území se nachází v OP letiště Choceň. Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Týnišťko Část území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Újezd u Chocně Část území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Vinary Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Vraclav Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Vračovice-Orlov Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička.

74

Vysoké Mýto Na území města je situováno veřejné vnitrostátní a současně neveřejné mezinárodní letiště Vysoké Mýto. Na letišti jsou situovány tři VPD a to 12L-30R rozměru 600x18 metrů se zpevněným povrchem, 12R-30L o rozměru 1200x40 metrů s travnatým povrchem a 14-32 o rozměru 1000x80 metrů s travnatým povrchem. Provozovatelem je Aeroklub Vysoké Mýto. Letiště má vyhlášena ochranná pásma vzletových a přistávacích prostorů. Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Zádolí Do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vysoké Mýto. Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Zálší Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Na západě do území zasahuje OP letiště Choceň. Zámrsk Na východě do území zasahuje OP letiště Choceň. Území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Zářecká Lhota Na západě do území zasahuje OP letiště Choceň. Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. ORP V území je situováno veřejné vnitrostátní a současně neveřejné mezinárodní letiště Vysoké Mýto. Letiště má vyhlášena ochranná pásma vzletových a přistávacích prostorů. Další letiště se nachází v Chocni, má vyhlášené ochranné pásmo. Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Polička. Část území se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku letiště Pardubice. Část území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Obr. ochranná pásma letišť a radiolokačních prostředků

75

NEMOTORISTICKÁ DOPRAVA Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka (jev č. 106) Běstovice Územím obce prochází cyklotrasa č. 181 a 4230 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a červená turistická trasa a dále územím prochází pěší turistická naučná stezka Choceňska. Bošín Územím obce prochází pěší turistická naučná stezka Choceňska. Bučina Územím obce prochází cyklotrasa č. 4229 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. České Heřmanice Územím obce prochází cyklotrasa č. 182 a 4231 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a zelená turistická trasa. Dobříkov Územím obce prochází cyklotrasa č. 4237, 4268 a 4186 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a modrá a žlutá turistická trasa. Džbánov u Vysokého Mýta Územím obce prochází žlutá turistická trasa. Hrušová Územím obce prochází cyklotrasa č. 4229 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Choceň Územím obce prochází cyklotrasa č. 18, 181, 182, 4229, 4268, 4230, přes Plchůvky 4320 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a červená, žlutá a zelená turistická trasa. Územím dále prochází pěší turistická naučná stezka Choceňska. Části území prochází cyklostezka Choceň – Ústí nad Orlicí – Letohrad. Cyklostezka je dlouhá celkem 40 km, vhodná pro cyklo & in line, převažuje nová konstrukce šíře 2,5 až 3 m. Větší její část je vedená nádherným údolím řeky Tiché Orlice, které je pro své přírodní krásy údolní nivy s říčními meandry a vysoko se zvedajícími skalnatými svahy vyhlášeno přírodním parkem. Na stezce se můžete pohybovat na kole, na bruslích nebo pěšky a můžete přitom navštívit zajímavosti. Javorník Územím obce prochází cyklotrasa č. 4229 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a žlutá turistická trasa. Koldín Územím obce prochází cyklotrasa č. 4319 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a pěší turistická naučná stezka Choceňska. Kosořín Územím obce prochází cyklotrasa č. 182 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Leština Územím obce prochází cyklotrasa č. 4180, 4181, 4227 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a místní okruhy směřující do prostoru přírodních parků Údolí Krounky a Novohradky a Maštale a červená turistická trasa. Libecina Územím obce prochází cyklotrasa č. 4227 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a místní okruhy směřující do prostoru přírodních parků Údolí Krounky a Novohradky a Maštale a žlutá turistická trasa. Mostek Územím obce prochází cyklotrasa č. 18 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Nasavrky Územím obce prochází žlutá turistická trasa. Nové Hrady

76

Územím obce prochází cyklotrasa č. 4021, 4180, 4181 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a místní okruhy směřující do prostoru přírodních parků Údolí Krounky a Novohradky a Maštale a červená turistická trasa. Oucmanice Územím obce prochází cyklotrasa č. 4048, 4049 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Plchovice Územím obce prochází pěší turistická naučná stezka Choceňska. Podlesí Územím obce prochází cyklotrasa č. 18, 4048 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Pustina Územím obce prochází cyklotrasa č. 4227 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a modrá turistická trasa. Radhošť Územím obce prochází cyklotrasa č. 4237, 4195 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a zelená turistická trasa. Řepníky Územím obce prochází cyklotrasa č.18,4186, 4194 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a modrá turistická trasa. Seč Územím obce prochází cyklotrasa č. 18, 4048 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Skořenice Územím obce prochází pěší turistická naučná stezka Choceňska. Slatina Územím obce prochází cyklotrasa č. 4230 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Sruby Územím obce prochází cyklotrasa č. 4229, 4230 a 4237 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Stradouň Územím obce prochází cyklotrasa č. 4192, 4195 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Sudslava Územím obce prochází cyklotrasa č. 4046, 4048 a místní okruh „Brodec“ a žlutá turistická trasa. Svatý Jiří Územím obce prochází cyklotrasa č. 4048 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Tisová Územím obce prochází cyklotrasa č. 4231 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a zelená turistická trasa. Týnišťsko Územím obce prochází cyklotrasa č. 4237 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a modrá turistická trasa. Újezd u Chocně Územím obce prochází cyklotrasa č. 181, 4186, 4229, 4268 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a modrá a zelená turistická trasa a dále územím prochází pěší turistická naučná stezka Choceňska. Vinary Územím obce prochází cyklotrasa č. 4195 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Vraclav Územím obce prochází cyklotrasa č. 4186, 4192 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a zelená turistická trasa.

77

Vračovice-Orlov Územím obce prochází cyklotrasa č. 182 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Vysoké Mýto Územím obce prochází samostatná cyklostezka mezi Chocní a Vysokým Mýtem a to při silnici II/357. Po ní je vedena cyklotrasa č.18. Dále je územím vedena cyklotrasa č. 4186, 4192, 4227, 4229, 4230, 4231 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a modrá, zelená a žlutá turistická trasa. Dále jsou územím vedeny dvě značené pěší naučné stezky a to Vinice a Knířov - Vanice. Zádolí Územím obce prochází cyklotrasa č. 4227 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a žlutá, zelená a modrá turistická trasa. Zálší Územím obce prochází cyklotrasa č. 182 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Zámrsk Územím obce prochází cyklotrasa č. 4186 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a zelená a modrá turistická trasa. Zářecká Lhota Části území prochází cyklostezka Choceň – Ústí nad Orlicí – Letohrad. Cyklostezka je dlouhá celkem 40 km, vhodná pro cyklo & in line, převažuje nová konstrukce šíře 2,5 až 3 m. Větší její část je vedená nádherným údolím řeky Tiché Orlice, které je pro své přírodní krásy údolní nivy s říčními meandry a vysoko se zvedajícími skalnatými svahy vyhlášeno přírodním parkem. Na stezce se můžete pohybovat na kole, na bruslích nebo pěšky a můžete přitom navštívit zajímavosti. ORP Vzhledem k turistické atraktivnosti území je zde vedeno větší množství cyklotras a to cyklotrasy dálkového charakteru č.18, dále významné regionální trasy č.181 a 182 a dále větší množství cyklotras místního charakteru a to č. 4186, 4192, 4194, 4195, 4227, 4229, 4230, 4231, 4237, 4268, 4319, 4320, 4021, 4046, 4048, 4049 které jsou rozloženy téměř rovnoměrně po celém území. Cyklostezka propojuje města Choceň a Vysoké Mýto. Z Chocně pak dále pokračuje přes Brandýs nad Orlicí údolím Tiché Orlice. Pěší turistické trasy jsou též rozloženy po celém území, ale jsou více soustředěny do prostorů se zvýšenou turistickou atraktivitou.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Pro rozvoj správního obvodu Vysoké Mýto je velmi důležitý rozvoj technické infrastruktury na jeho území. Kvalita technické infrastruktury není významným faktorem pouze z hlediska statistik, ale je především důležitým kritériem rozvoje území. Mezi technickou infrastrukturu pak zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace a v neposlední řadě je také velmi významným bodem úroveň plynofikace. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území správního obvodu Vysoké Mýto byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi také: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje, Malý lexikon obcí ČR 2007, ÚAP správního území ORP Vysoké Mýto 2010 a další.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Seznam výchozích sledovaných jevů Mezi sledované jevy, které umožňují rozvoj řešeného území i za cenu případného prostorového omezení patří dle vyhlášky č.50/2006 Sb – část A a číselného značení: 72 – elektrická stanice, včetně ochranného pásma

78

73 – nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy, včetně ochranného pásma, pro napětí ZVN, VVN a VN. 81 – elektronické komunikační zařízení, včetně ochranného pásma 82 – komunikační vedení, včetně ochranného pásma

Širší vztahy Rozvoj řešeného území je podmíněn zachováním a případně rozšířením rozvodného systému VN. U systému ZVN (400 kV) a VVN (110 kV) je systém stabilizován a nedojde k výstavbě dalších vedení. U systému VN je ukončena výstavba kmenových vedení (VNK) v návaznosti na stávající TR 110/35 kV – 2x40 MVA Choceň, která je základním zásobovacím bodem v zásobování el. energií. V řešeném území bude vlivem rozvoje obcí, docházet k nárůstu počtu el. stanic (TS) a tím i přívodních vedení VN. Kabelizace systému VN v rámci ORP je realizována a bude dále rozšiřována u městských aglomerací Vysokého Mýta a Chocně. V oblasti telekomunikací a radiokomunikací je správní prostor ORP plně vykryt televizním i rozhlasovým signálem. Kvalitu příjmu signálu zajišťují Radiokomunikace a.s., Praha. V telekomunikační oblasti, byla provedena náhrada analogového systému digitálním v celém rozsahu správního území ORP Vysoké Mýto a posílena dostupnost GSM signálu. Provozovatelem telekomunikačního systému je Telefónica O2 Czech Republic a.s. U sítě mobilních telefonů Vodafone a.s. a T-Mobile a.s. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot Na základě získaných podkladů je sestaven souhrn technické infrastruktury ovlivňujících jednotlivé lokality řešeného území ORP v následujícím rozsahu: Běstovice - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, provozovatel ČEZ Distribuce a.s. Děčín - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 Bošín - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, provozovatel ČEZ Distribuce a.s. Děčín - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 - páteřní radioreléová trasa (RKS Krásno – RS Litický Chlum) Radiokomunikace a.s, Praha, Bučina - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, provozovatel ČEZ Distribuce a.s. Děčín - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 - vysilač mobilní sítě Vodafone České Heřmanice - nadzemní vedení 2x110 kV (V 1170 – 1178) ČEZ Distribuce, Děčín - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, ČEZ Distribuce a.s., Děčín - místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 - páteřní radioreléová trasa (RS Hoděšovice – RS Kamenná Horka) Telefonica O2 Dobříkov - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - dálkové a místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 - páteřní radioreléová trasa (RKS Krásno – RS Litický Chlum), Radiokomunikace a.s., Praha - páteřní radioreléová trasa (RS Hoděšovice – RS Kamenná Horka), Telefónica O2 Džbánov - nadzemní vedení 400 kV (V 401) TR Krasikov – TR Týnec, provozovatel ČEPS Praha - nadzemní vedení VNK 872, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s., Děčín - páteřní a místní kabelové telekomunikační vedení Telefonica O2

79

- telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 Hrušová - nadzemní vedení 400 kV (V401) TR Krasikov – TR Týnec), ČEPS a.s., Praha - nadzemní vedení VN 872, včetně el. stanic ČEZ Distribuce a.s. Děčín - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 Choceň - nadzemní vedení 2x110 kV (V1170-8) a nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení a ústředna Telefónica O2 - vysilače mobilní sítě T-Mobile - přístupová radioreléová trasa Vysoké Mýto – Choceň, Radiokomunikace a.s. Praha - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice Javorník - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení, včetně ústředny Telefónica O2 Koldín - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 - radioreléová trasa RS Litický Chlum – Vrchovina, Radiokomunikace a.s. Praha Kosořín - nadzemní vedení 2x110 kV (V 1170-8), ČEZ Distribuce a.s. - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - místní telekomunikační kabelové vedení Telefnica O2 - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice Leština - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační vedení Telefónica O2 Libecina - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 - vysilač mobilní sítě T-Mobile Mostek - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 Nasavrky - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 Nové Hrady - nadzemní vedení VN,včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 - vysilač mobilní sítě T-Mobile Oucmanice - nadzemní vedení 110 kV (V1178) TR Časká Třebová – TR Choceň, ČEZ Distribuce a.s. - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic Vn/NN ČEZ Distribuce a.s - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2

80

- vysilač mobilní sítě T-Mobile - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice

Plchovice - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - místní telekomunikační kabelové vedení Telefónice O2 - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice Podlesí - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 Pustina - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 Radhošť - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 Řepníky - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 Seč - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení, včetně ústředny Telefónica O2 Skořenice - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 - páteřní radioreléová trasa RKS Krásno – RS Litický Chlum a přístupová RR trasa RS Litický Chlum – Vrchovina, Radiokomunikace a.s. Praha Slatina - nadzemní vedení VVN 2x110 kV (V1173-4) a nadzemní vedení VN, včetně el. Stanic VN/NN, ČEZ Distribuce a.s. - místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice Sruby - transformovna 110/35 kV a nadzemní vedení VVN 2x110 kV (V1173-4), včetně vedení VN a el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení, včetně ústředny Telefónica O2 - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice Stradouň - nadzemní vedení CVN, včetně el. stanice VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 - páteřní radioreléová trasa RKS Krásno – RS Litický Chlum, Radiokomunikace a.s. Praha Sudslava - nadzemní vedení VN, včetně el. stanice VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - místní telekomunikační kabelové vedení Telefonica O2 - vysilač mobilní sítě T-Mobile

81

Svatý Jiří - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení, včetně ústředny Telefónica O2 - vysilač mobilní sítě T-Mobile -ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice Tisová - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 Týnišťsko - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 - přístupová radioreléová trasa RS Hoděšovice – Vysoké Mýto, Radiokomunikace a.s. Praha - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice Újezd u Chocně - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení, včetně ústředny Telefónica O2 - přístupová radioreléová trasa RKS Krásno – RS Litický Chlum, Radiokomunikace a.s. - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice Vinary - nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2 - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice Vraclav - nadzemní vedení VVN 2x110 kV (1173-4) a vedení VN, včetně el. stanic VN/NN ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení a ustředny Telefónica O2 - vysilač mobilní sítě T-Mobile - páteřní radioreléová trasa RKS Krásno – RS Litický Chlum, Radiokomunikace a.s. Praha - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice Vračovice – Orlov - nadzemní vedení VVN 2x110 kV (V 1170-8) a vedení VN, včetně el.stanic, ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační vedení Telefónika O2 Vysoké Mýto - nadzemní vedení ZVN 400 kV (V 401) TR Krasikov – TR Týnec, ČEPS a.s. Praha - nadzemní a zemní kabelové vedení VN, včetně rozpínací stanice VN a el. stanic VN/NN, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení a ústředny, Telefónica O2 a.s, - přístupová radioreléová trasa RS Hoděčín – Vysoké Mýto, včetně vysilačů a místní sítě, Radiokomuni- kace a.s, Praha - vysilače mobilní sítě T-Mobile - kabelový rozvod systému UPC - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice Zádolí - nadzemní vedení VN. včetně el. stanic VN/NN, ČEZ Distribuce a.s. - místní telekomunikační kabelové vedení Telefónica O2

82

Zálší - nadzemní vedení VVN 2x110 kV (V1170-8) a vedení VN, včetně el.stanic VN/NN, ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení a ústředna, Telefónica a.s. - vysilače mobilní sítě T-Mobile - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice Zámrsk - nadzemní vedení VVN 2x110 kV (V1173-4)a vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, ČEZ Distribuce a.s. - páteřní a místní telekomunikační kabelové vedení a ústředna Telefónica a.s. - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice Zářecká Lhota - nadzemním vedení VN, včetně el. stanice VN/NN, ČEZ Distribuce a.s. - ochranné pásmo MO ČR, VUSS Pardubice

Zásobování řešeného území el. energií je realizováno napětím 35 kV z TR 110/35 kV Choceň. Na zásobování řešeného území el. Energií se podílí 12 nadzemních vedení 35 kV. Města Vysoké Mýto a Choceň jsou řešeny kabelovým rozvodem VN. Kabelový rozvod systému VN není mimo uvedená města v rámci řešeného ORP uplatněn a ani ve výhledu se nepředpokládá. Zásobovací systém VN je po stránce přenosových možností nejen vyhovující, ale i výhledově perspektivní. Mimo vedení VN prochází územím nadřazená soustava ZVN vedení 400 kV (V 401) ve směru TR Krasíkov – TR Týnec. Napěťový systém 400 kV je součástí nadřazené celostátní rozvodné sítě vyššího významu a podílí se na zajištění el. energie v rámci a.s.ČEZ. Provozovatelem nadřazeného systému ZVN je ČEPS a.s., Praha. Územím řešeného ORP dále prochází vedení 2 x110 kV ( V 1173 – 4) ve směru TR Moravany –TR Choceň a vedení 2x110 kV (V 1178) ve směru TR Choceň – Č. Třebová a (V 1170) TR Choceň – TR Vertex Litomyšl. Provozovatelem vedení VVN, VN a el. stanic VN/NN je ČEZ Distribuce a.s, Děčín. Současný stav zásobování obyvatelstva orientovaný na TR Choceň, splňuje současné požadavky na zajištění dodávky el. energie. Z hlediska provozní spolehlivosti je situace v zásobování závislá na bezporuchovém stavu systému 110 kV a hlavních vedení 35 kV zásobujících území ORP Vysoké Mýto. Tato situace nabývá na důležitosti s nárůstem výkonových požadavků v odběru el. energie. Výhodnost situování TR 110/35 kV u průmyslově výrazných měst má mimořádný význam pro rozvoj podnikatelské sféry a obyvatelstva. Výrazný podíl na současném zásobování el. energií má jednotný zásobovací systém 35 kV. Komplexní digitalizace telekomunikačního systému pozvedla úroveň infrastruktury dotčených sídel a vytvořila předpoklady připojení na mezinárodní optické systémy. Rozhodující vliv na rozvoji řešeného území je zajištění požadovaného el. příkonu v transformaci VN/NN u jednotlivých lokalit ORP Použité podklady: Pro zpracování energetické části ORP Vysokého Mýta, bylo použito schváleného: ÚP VÚC Pardubický kraj schválených územních plánů obcí, případně jejich změn Uskutečněná jednání: Při zpracování podkladů energetické části ORP Vysokého Mýta, bylo uskutečněno jednání: ČEZ Distribuce a.s. Hradec Králové, na odd. rozvoje

83

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM Mezi sledované jevy, které umožňují rozvoj řešeného území i za cenu případného prostorového omezení patří dle vyhlášky č.50/2006 Sb. – část A a číselného značení: 74 – technologický objekt zásobování zemním plynem včetně ochranného pásma 75 – vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma 79 - technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 80 – teplovod včetně ochranného pásma Širší vztahy V řešeném území je především nutné respektovat koridory stávající plynárenské sítě včetně ochranných a bezpečnostních pásem a technologických objektů pro zásobování zemním plynem, které slouží i pro distribuci zemního plynu do lokalit krajů Pardubického a Královéhradeckého a jejichž kapacita a rezervy jsou v současné době na dostatečné úrovni tak, že umožní napojování dalších dosud neplynofikovaných odběrných míst, vždy s ohledem na dostupnost z hlediska technického řešení a ekonomické náročnosti konkrétních záměrů. Pro zajištění možnosti plynofikace dalších lokalit musí být respektovány koridory pro navrhované plynovody včetně ochranného a bezpečnostního pásma a pro technologické objekty zásobování zemním plynem. Na řešeném území je dále nutné respektovat koridory stávajících teplovodů včetně ochranných pásem a technologických objektů. Jedná se o soustavu, která se nachází v Chocni. Správní obvod ORP Řešené území je zásobováno zemním plynem z přenosové sítě vysokotlakých plynovodů (např. páteřní VTL plynovody 500 a DN 350, ze kterého jsou vysazeny odbočky DN 300, 200, 150, 100 a 80), které jsou ve vlastnictví VČP Net s.r.o. Distribuce zemního plynu odběratelům se uskutečňuje většinou středotlakými plynovody, které jsou připojeny na regulační stanice plynu VTL/STL a dále dvoustupňovými VTL/STL/NTL např. ve Vysokém Mýtě. Pouze v Chocni a ve Vysokém Mýtu je místní siť tvořena nejen STL plynovody, ale i NTL plynovody a jsou zde umístěny také distribuční regulátory tlaku plynu STL/NTL. Řešená oblast má poměrně vysoký stupeň plynofikace. Pouze obce Bošín, Leština, Plchovice a Zářecká Lhota nejsou doposud plynofikovány. Stávající kapacita plynovodní rozvodů má rezervy i pro plynofikaci lokalit, do kterých není plynovodní síť zavedena. Připojování dalších lokalit na zemní plyn se provádí podle „Plynofikačních studií“, které je jsou zpracovávány podle požadavků obcí a měst. Tyto studie musí být konzultovány a odsouhlaseny se zástupci vlastníka stávajících plynovodních rozvodů v dané lokalitě, kterými v současné době jsou VČP Net s.r.o. Na území města Choceň se nachází sekundární teplovody ze společného zdroje pro každé sídliště, kde zdrojem tepla jsou kotle na zemní plyn. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot Na základě získaných podkladů je sestaven souhrn technické infrastruktury ovlivňujících jednotlivé lokality řešeného území ORP v následujícím rozsahu: Běstovice - STL plynovody VČP Net s.r.o. Bošín - nenachází Bučina - STL plynovody VČP Net s.r.o.

84

České Heřmanice - STL a VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. Dobříkov - STL plynovody VČP Net s.r.o. Džbánov u Vysokého Mýta - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. - katodová ochrana VČP Net s.r.o. Hrušová - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. Choceň - NTL, STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu / distribuční regulátor STL/NTL VČP Net s.r.o. - katodová ochrana VČP Net s.r.o. - výrobna tepla, výměníky tepla - teplovody Javorník - STL plynovody VČP Net s.r.o. Koldín - STL plynovody VČP Net s.r.o. Kosořín - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. Leština - STL plynovody VČP Net s.r.o. Libecina - STL plynovody VČP Net s.r.o. Mostek - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. Nasavrky - STL plynovody VČP Net s.r.o. Nové Hrady - STL plynovody VČP Net s.r.o. Oucmanice - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. Plchovice - nenachází

85

Podlesí - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. Pustina - STL plynovody VČP Net s.r.o. Radhošť - STL plynovody VČP Net s.r.o. Řepníky - STL plynovody VČP Net s.r.o. Seč - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. Skořenice - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. Slatina - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. Sruby - STL plynovody VČP Net s.r.o. Stradouň - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. - katodová ochrana VČP Net s.r.o. Sudslava STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. Svatý Jiří - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. Tisová - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. Týnišťsko - STL plynovody VČP Net s.r.o. Újezd u Chocně - nenachází Vinary - STL plynovody VČP Net s.r.o. Vraclav - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. Vračovice – Orlov - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o.

86

Vysoké Mýto - NTL, STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu / distribuční regulátor STL/NTL VČP Net s.r.o. Zádolí - STL plynovody VČP Net s.r.o. Zalší - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - katodová ochrana VČP Net s.r.o. Zámrsk - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. Zářecká Lhota - STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o.

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A ODKANALIZOVÁNÍ 67 – technologický objekt zásobování vodou ochranného pásma 68 – vodovodní síť včetně ochranného pásma

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT Běstovice Obec je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Choceň přivaděčem DN 100. Rozvody po obci jsou provedeny z DN 100 a PVC DN 90, nevyhovující řady je nutno postupně rekonstruovat. Obec je zásobována v takovém pásmu vodojemu Choceň o objemu 1500 m3 s ATS. ( max hladina 353,00, dno vodojemu 348,50). Bošín V obci není vybudován veřejný vodovod, jednotlivé nemovitosti jsou zásobovány vodou z domovních studní. Studny jímají převážně první zvodeň, vázanou na kvartérní štěrkopísky. Území náleží k rajónu 427 Vysokomýtská synklinála. Kvalita jímané vody je vyhovující. Bučina Obec Bučina má vybudován vlastní vodovod ve správě Vodovody spol. s r.o. Litomyšl. Ze vrtu o vydatnosti 3,0 l/s je plněn vodojem 90 m3 (dno 360,80). Rozvody jsou provedeny z vodovodu DN 100. České Heřmanice Obec je součástí skupinového vodovodu Sloupnice - Borová - České Heřmanice ve správě VaK Vysoké Mýto s.r.o.. Vodovod využívá vodní zdroje Vilámov 1,5 l/s, vrt LO 6 Cihelna 5,0 l/s, vrt LO 11 Dolní Sloupnice 4,0 l/s. Skupinový vodovod využívá vodojemy: - Vodojem na Šuránkově kopci - zemní jednokomorový o objemu 280 m3. (max hladina 475,90 m.n.m., dno vodojemu 473,70 m.n.m.) Průškův vodojem - zemní jednokomorový o objemu 210 m3. (max hladina 409,60 m.n.m. dno vodojemu 405,80 m.n.m.)

87

- Vodojem Borová - zemní jednokomorový o objemu 200 m3. (max hladina 341,12 m.n.m., dno vodojemu 337,22 m.n.m). Rozvody v zástavbě jsou provedeny z potrubí DN 80, 100, 150, je uvažováno s jeho postupnou rekonstrukcí. Dále je uvažováno s postupným využitím vrtu LO11/2 o vydatnosti až 27 l/s a zvýšením akumulace vodojemů o 50m3 + 50 m3. Dobříkov, Rzy V obci je vybudován obecní vodovod ve správě VaK Jablonné nad Orlicí a.s. Vodovod využívá jímací zářezy o vydatnosti 2,0 l/s plnící vodojem Dobříkov 50 m3 (max. hladina 304,80 m n.m., dno vodojemu 301,80 m n.m.). Rozvody jsou provedeny z DN 80, postupně je nutno řady rekonstruovat. Výhledově je uvažováno s rozšířením vodojemu o 100 m3. Džbánov u Vysokého Mýta Obec je součástí skupinového vodovodu Javorník ve správě VaK Vysoké Mýto s.r.o.. Skupinový vodovod využívá vodní zdroje vrt J1 – Javorník o vydatnosti 8 – 10 l/s a zářezy Javorníček o vydatnosti 2 –3 l/s. Obec Džbánov je napojena z ČS Javorníček přes vodojem Javorník do vodojemu Džbánov 100 m3. (Max hladina 352,94 m.n.m. dno vodojemu 348,94 m.n.m.). Rozvody jsou provedeny z DN 80 - 150, postupně je nutno řady rekonstruovat. Hrušová Obec je součástí skupinového vodovodu. Vlastníkem vodovodu v obci Hrušová je Obec Hrušová a provozovatelem jsou Vodovody spol. s.r.o. Litomyšl. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele a ostatní odběratele v obci Hrušová, Cerekvice nad Loučnou, Horky a v sídelní jednotce Pekla. Skupinový vodovod využívá zdroj S1 (vodovodu pro skupinový vodovod Vysoké Mýto) o vydatnosti 100 l/s. Ze studny S1 je přes čerpací stanici plněn Zahořanský vodojem 250 m3 (max hladina 341,90 m n.m. dno vodojemu 338,10 m n.m.) a z něj gravitačně Hrušová s ostatními obcemi a přes ATS stanici Pekla. Rozvody jsou provedeny z DN 80 - 150, postupně je nutno řady rekonstruovat (z nevyhovujících materiálů). Choceň Město Choceň má vybudován vlastní skupinový vodovod Choceň – Skořenice – Vrchoviny – Běstovice – Dvořisko. Vlastníkem a provozovatelem skupinového vodovodu Choceň je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Skupinový vodovod využívá stávající vodní zdroje – vrty JV 1 až JV 4 z kvarterní zvodně o celkové vydatnosti 119 l/s. Voda je čerpána čerpací stanicí do vodojemu Choceň 1500 m3 (max hladina 353,00 m n.m. dno vodojemu 348,50 m n.m.). Z vodojemu je celé spotřebiště zásobováno v jednom tlakovém pásmu. Rozvody jsou provedeny z DN 80 – 300, postupně je nutno řady rekonstruovat (zejm. z nevyhovujících materiálů). Koncepčně je uvažováno s výstavbou nového vodního zdroje Hemže o vydatnosti 30 l/s s úpravnou vody (Fe) 15 + 15 l/s a s novou akumulací 750 m3 a propojení s vodojemem Choceň. U vodojemu je uvažováno s výstavbou ATS (zástavba Tocháčkův kopec) a dále je uvažováno s rozšířením skupinového vodovodu do okolních nevodofikovaných obcí. Javorník Obec má vybudován skupinový vodovod Javorník ve správě VaK Vysoké Mýto s.r.o.. Skupinový vodovod využívá vodní zdroje vrt J1 – Javorník o vydatnosti 8 – 10 l/s a zářezy Javorníček o vydatnosti 2 –3 l/s. Voda je z vrtu J1 dopravována do ČS Javorníček a dále do vodojemu Javorník 100 m3 (max hladina 430,5 m n.m. dno vodojemu 426,5 m n.m.). Spotřebiště je zásobováno v jednom tlakovém pásmu. Rozvody jsou provedeny z DN 80 - 150, postupně je nutno řady rekonstruovat, zejjm z nevyhovujících materiálů.

88

Koldín Obec Koldín má vybudován vlastní obecní vodovod. Ze zdroje K1 o vydatnosti 2,0 l/s je čerpací stanicí dopravována voda do vodojemu Koldín 200 m3 (max hladina 388,50 m n.m. dno vodojemu 384,50 m n.m.). Rozvody jsou vybudovány přev. Z PVC v dobrém technickém stavu. Výhledově je uvažováno s rekonstrukcí vodního zdroje. Kosořín Obec Kosořín je součástí skupinového vodovodu Svatý Jiří - Sítiny – Loučky - Zářecká Lhota – Kosořín, provozovatelem je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Skupinový vodovod zásobuje využívá vodní zdroj NJ 1 Svatý Jiří o vydatnosti 8,0 l/s. ze zdroje NJ 1 je voda čerpána do vodojemu Svatý Jiří 100 m3 (max hladina 409,00 m n.m. dno vodojemu 405,00 m n.m.) a přes ATS plněn vodojem Loučky 250 m3 (max hladina 365,00 m n.m. dno vodojemu 361,70 m n.m.). Rozvody jsou provedeny z DN 80 - 100, postupně je nutno řady rekonstruovat, zejména z nevyhovujících materiálů. Leština Obec je součástí skupinového vodovodu Nové Hrady – Proseč v provozu VAK Chrudim a.s.. Vodovod využívá vrt NH 3 Nové Hrady o vydatnosti 40 l/s. Hlavní zásobovací řad je z DN 160 podružné řady DN 63 – 110. Obec je zásobena ve dvou tlakových pásmech, ATS s akumulací 50 m3 je umístěna uprostřed obce. Libecina Obec je součástí skupinového vodovodu Javorník ve správě VaK Vysoké Mýto s.r.o.. Skupinový vodovod využívá vodní zdroje vrt J1 – Javorník o vydatnosti 8 – 10 l/s a zářezy Javorníček o vydatnosti 2 –3 l/s. Obec Libecina a místní část Dvořiště je napojena z ČS Javorníček přes vodojem Libecina 2x200 m3 (max hladina 489,05 m n.m. dno vodojemu 484,25 m n.m.). Rozvody jsou provedeny z DN 80 - 150, postupně je nutno řady rekonstruovat, zejm z nevyhovujících materiálů. Mostek Obec Mostek nemá vybudován veřejný vodovod. Jednotlivé nemovitosti jsou zásobovány vodou z domovních studní.Kvalita a množství vody v jednotlivých studnách je velmi rozdílné. Koncepčně je uvažováno s napojemm Mostku z vodojemu Choceň přes nově vybudovanou ATS stanici. Nasavrky Obec je součástí skupinového vodovodu Podlesí, jehož provozovatelem je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s.. Vodovod využívá vodní zdroj Turov T-2 o vydatnosti 2,0 l/s a čerpací stanicí je plněn věžový vodojem Turov 100 m3, z něhož je plněn vodojem Nasavrky 30 m3. Vodovodní řady jsou provedeny z řadů DN 80 a nižších, které je nutno postupně rekonstruovat. Nové Hrady V obci je vybudován veřejný vodovod ve vlastnictví a provozu VAK Chrudim a.s., který je zásobován vodou z prameniště Nové Hrady. Celková vydatnosti zdrojů je cca 45 l/s, využíván je zdroj NH3 o 18,0 l/s, povoleno 13,0 l/s. a studna S 1 o 15 l/s, využíváno 13,0 l/s. V prameništi je hlavní čerpací stanice s celkovou kapacitou 45 l/s s akumulací 500 m3 (390,60 m n.m.), která je plněna z vrtu NH-3 a studny S1. Čerpací stanice dopravuje vodu do 3 vodojemů: Chotovice 650 m3 na kótě 478,60 m n.m., Roudná 50 m3 na kótě 428,80 m n.m. a vodojemu Nové Hrady 150 m3 na kótě 442,80 m n.m. Nové Hrady jsou zásobovány z vodojemu Nové Hrady 150 m3, místní část Roudná z vodojemu Roudná 50 m3. Rozvodná síť je v dobrém technickém stavu. Výhledově je uvažováno s propojení vodovodu Nové Hrady se skupuinovým vodovodem Luže. Oucmanice Obec má vybudován vlastní vodovod využívající vodní zdroj Oucmanice SO 2 o využitelné vydatnosti 2-3 l/s. Ze zdroje je plněn vodojem Oucmanice 250 m3 (dno 405,00 m n.m.) a dopravována voda do Sudislavi a Jehnědí. Rozvody jsou provedeny z DN 80 - 150, postupně je nutno řady rekonstruovat, zejména z nevyhovujících materiálů.

89

Koncepčně je uvažováno s odstavením zdroje Oucmanice (výstavba železničního koridoru) a napojením obce na vodovod Choceň, po výstavbě nových vodních zdrojů Hemže. Plchovice Obec Plchovice nemá vybudován veřejný vodovod. Jednotlivé nemovitosti jsou zásobovány vodou z domovních studní. Kvalita a množství vody v jednotlivých studnách je velmi rozdílné, je vázána na kolektor kvarterních štěrkopísků. V centrální části je využáívána obecní studna pro zásobování hostince, OÚ, obchodu a kanceláří. Koncepčně je uvažováno s napojem Plchovice na vodovod Čičová – Čermná nad Orlicí. Podlesí - Němčí Obec je součástí skupinového vodovodu Podlesí, jehož provozovatelem je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s.. Vodovod využívá vodní zdroj Turov T-2 o vydatnosti 2,0 l/s a čerpací stanicí je plněn věžový vodojem Turov 100 m3 (max hladina 440,70 m n.m. dno vodojemu 438,00 m n.m.) z něhož je zásobována zástavba. Z věžového vodojemu je plněn vodojem Nasavrky 30 m3. Vodovodní řady jsou provedeny z řadů DN 80 a nižších, které je nutno postupně rekonstruovat. Pustina Obec je součástí skupinového vodovodu Javorník ve správě VaK Vysoké Mýto s.r.o.. Skupinový vodovod využívá vodní zdroje vrt J1 – Javorník o vydatnosti 8 – 10 l/s a zářezy Javorníček o vydatnosti 2 –3 l/s. Voda je z vrtu J1 dopravována do ČS Javorníček a dále do vodojemu Libecina 2x200 m3 (max hladina 489,05 m n.m. dno vodojemu 484,25 m n.m.). Z vodojemu Libecina je veden zásobní řad do armaturní šachty před Pustinou, z níž je zásobována zástavba. Spotřebiště je zásobováno v jednom tlakovém pásmu. Rozvody jsou provedeny z DN 80 - 150, postupně je nutno řady rekonstruovat, zejm z nevyhovujících materiálů. Radhošť Obec Radhošť nemá vybudován veřejný vodovod. Jednotlivé nemovitosti jsou zásobovány vodou z domovních studní. Kvalita a množství vody v jednotlivých studnách je velmi rozdílné, je vázána na kolektor kvarterních štěrkopísků. Koncepčně je uvažováno s napojemna vodovod Chroustovice Trusnov. Řepníky Obec je součástí skupinového vodovodu Javorník ve správě VaK Vysoké Mýto s.r.o.. Skupinový vodovod využívá vodní zdroje vrt J1 – Javorník o vydatnosti 8 – 10 l/s a zářezy Javorníček o vydatnosti 2 –3 l/s. Voda je z vrtu J1 dopravována do ČS Javorníček a dále do vodojemu Libecina 2x200 m3 (max hladina 489,05 m n.m. dno vodojemu 484,25 m n.m.). Z vodojemu Libecina je veden zásobní řad do armaturní šachty před Pustinou, z níž je zásobována zástavba obce Řepníky. Spotřebiště je zásobováno v jednom tlakovém pásmu. Rozvody jsou provedeny z DN 80 - 150, postupně je nutno řady rekonstruovat, zejm z nevyhovujících materiálů. Seč Obec je součástí skupinového vodovodu Sudslava - Seč ve správě VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Skupinový vodovod využívá vodní zdroj – 2 studny S1 a S2 o celkové proměnlivé vydatnosti cca 1,5 l/s. Ze studní je voda čerpána do vodojemu Sudslava 100 m3 (dno 462,00 m n.m.) a odtud napojeno spotřebiště. Vodovodní síť je v dobrém stavu. Skořenice Obec je součástí skupinového vodovodu Choceň. Provozovatelem skupinového vodovodu Choceň je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Skupinový vodovod využívá stávající vodní zdroje – vrty JV 1 až JV 4 z kvarterní zvodně o celkové vydatnosti 119 l/s. Voda je čerpána čerpací stanicí do vodojemu Choceň 1500 m3 (max hladina 353,00 m n.m. dno vodojemu 348,50 m n.m.). Z vodojemu je celé spotřebiště zásobováno v jednom tlakovém

90

pásmu. Rozvody jsou provedeny z DN 80 – 300, postupně je nutno řady rekonstruovat (zejm. z nevyhovujících materiálů). Slatina Obec je součástí skupinového vodovodu Vysoké Mýto a provozovatelem jsou VaK Vysoké Mýto. s.r.o.. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele a ostatní odběratele. Skupinový vodovod využívá zdroj S1 (vodovodu pro skupinový vodovod Vysoké Mýto) o vydatnosti 100 l/s. Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová. Z čerpací stanice je voda čerpána do Vysokého Mýta a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha. Z vodojemu Vrcha ovládající vyšší tlakové pásmo je voda přivedena zásobním řadem do spotřebiště Vysoké Mýto. V souběhu s tímto vodovodním řadem je veden další řad, který slouží jako přepouštěcí do vodojemu Pleso. Z vodojemu Pleso 400 + 600 m3 (max hladina 316,16 m n.m. dno vodojemu 312,16 m n.m.) je veden zásobní řad do obce Slatina, který pokračuje do obce Sruby. Rozvody jsou provedeny z DN 80 – 300, postupně je nutno řady rekonstruovat (zejm. z nevyhovujících materiálů). Sruby Obec je součástí skupinového vodovodu Vysoké Mýto a provozovatelem jsou VaK Vysoké Mýto. s.r.o.. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele a ostatní odběratele. Skupinový vodovod využívá zdroj S1 (vodovodu pro skupinový vodovod Vysoké Mýto) o vydatnosti 100 l/s. Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová. Z čerpací stanice je voda čerpána do Vysokého Mýta a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha. Z vodojemu Vrcha ovládající vyšší tlakové pásmo je voda přivedena zásobním řadem do spotřebiště Vysoké Mýto. V souběhu s tímto vodovodním řadem je veden další řad, který slouží jako přepouštěcí do vodojemu Pleso. Z vodojemu Pleso 400 + 600 m3 (max hladina 316,16 m n.m. dno vodojemu 312,16 m n.m.) je veden zásobní řad do obce Slatina, který pokračuje do obce Sruby, která je částečně zásobována přes ATS stanici. Rozvody jsou provedeny z DN 80 – 300, postupně je nutno řady rekonstruovat (zejm. z nevyhovujících materiálů). Stradouň Obec Stradouň nemá vybudován veřejný vodovod. Jednotlivé nemovitosti jsou zásobovány vodou z domovních studní,event prohloubenými vrty. Kvalita a množství vody v jednotlivých studnách je velmi rozdílné, má zvýšený obsah Fe, NO3. Koncepčně je uvažováno s využitím stávajícího vrtu o vydatnosti 4,0 l/s pro celou obec. Sudslava Obec je součástí skupinového vodovodu Sudslava - Seč ve správě VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Skupinový vodovod využívá vodní zdroj – 2 studny S1 a S2 o celkové proměnlivé vydatnosti cca 1,5 l/s. Ze studní je voda čerpána do vodojemu Sudslava 100 m3 (dno 462,00 m n.m.) a odtud napojeno spotřebiště. Vodovodní síť je v dobrém stavu. Svatý Jiří Obec je součástí skupinového vodovodu Svatý Jiří - Sítiny – Loučky - Zářecká Lhota – Kosořín, provozovatelem je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Skupinový vodovod využívá vodní zdroj - vrt NJ 1 o vydatnosti 8,0 l/s. Z vrtu je voda čerpána do úpravny vody a do vodojemu Svatý Jiří 100 m3 s ATS stanicí (max hladina 409,00 m n.m. dno vodojemu 405,00 m n.m.). Z vodojemu je dále plněn vodojem Loučky 250 m3 (max hladina 365,00 m n.m. dno vodojemu 361,70 m n.m.) pro spotřebiště Zářecká Lhota a Kosořín. Rozvody jsou provedeny z DN 80 – 150, postupně je nutno řady rekonstruovat (zejm. z nevyhovujících materiálů).

91

Tisová Obec je součástí skupinového vodovodu Vysoké Mýto a provozovatelem je Obec Tisová. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele a ostatní odběratele. Skupinový vodovod využívá zdroj S1 (vodovodu pro skupinový vodovod Vysoké Mýto) o vydatnosti 100 l/s. Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová. Z čerpací stanice je voda čerpána do Vysokého Mýta a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha. Z hlavní čerpací stanice Hrušová je pomocí dvou čerpadel plněn vodojem Pekárka 250 + 250 m3 (dno 322,50 m n.m.) odkud je zásobováno spotřebiště Tisová. Rozvody jsou provedeny z DN 80 – 150, postupně je nutno řady rekonstruovat (zejm. z nevyhovujících materiálů). Týnišťko Obec nemá vybudován veřejný vodovod. Jednotlivé nemovitosti jsou zásobovány vodou z domovních studní. Kvalita a množství vody v jednotlivých studnách je velmi rozdílné, je vázána na jímanou zvodeň. Koncepčně je uvažováno s napojením na vodovod Vysoké Mýto, místní část Janovičky. Újezd u Chocně Obec má vybudován skupinový vodovod Prochody - Újezd u Chocně – Chloumek s provozovatelem Obce Újezd u Chocně. Vodovod využívá vrt U 1 o vydatnosti 1,1 l/s s přerušovací nádrží 20 m3 a tlakovou nádrží 500 l. Voda je dodávaná do spotřebiště z tohoto systému. Koncepčně je navrhována výstavba věžového vodojemu 100 m3 a rozvodů dle ČSN 730873. Vinary Obec Vinary nemá vybudován veřejný vodovod. Jednotlivé nemovitosti jsou zásobovány vodou z domovních studní. Kvalita a množství vody v jednotlivých studnách je velmi rozdílné, je vázána na jímanou zvodeň. Koncepčně je možno v případě zájmu obce napojit vodovod na obec Stradouň. Vraclav Obec je součástí skupinového vodovodu Vysoké Mýto a provozovatelem jsou VaK Vysoké Mýto. s.r.o.. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele a ostatní odběratele. Skupinový vodovod využívá zdroj S1 (vodovodu pro skupinový vodovod Vysoké Mýto) o vydatnosti 100 l/s. Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová. Z čerpací stanice je voda čerpána do Vysokého Mýta a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha. Z vodojemu Vrcha ovládající vyšší tlakové pásmo je v z přečerpávací stanice v přízemí původního vodojemu Vrcha je veden výtlačný řad do vodojemu Brteč za spotřebištěm. Z výtlačného řadu je provedeno odbočení, přes které je zásobováno spotřebiště Vanice. Z výtlačného řadu je provedeno další odbočení přes redukční šachtu za účelem zásobování spotřebiště Domoradice, Vraclav a Sedlec. Rozvody jsou provedeny z DN 80 – 300, postupně je nutno řady rekonstruovat (zejm. z nevyhovujících materiálů). Vračovice - Orlov Obec je součástí skupinového vodovodu Vysoké Mýto a provozovatelem jsou VaK Vysoké Mýto. s.r.o.. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele a ostatní odběratele. Skupinový vodovod využívá zdroj S1 (vodovodu pro skupinový vodovod Vysoké Mýto) o vydatnosti 100 l/s. Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová. Z hlavní čerpací stanice Hrušová je pomocí dvou čerpadel plněn vodojem Pekárka 250 + 250 m3 (dno 322,50 m n.m.) odkud je zásobováno spotřebiště Tisová a dále Zálší, Vračovice Orlov. Z tohoto důvodu byxl vybudován vodojem Vračovice o objemu 250 m3. Rozvody jsou provedeny z DN 80 – 150, postupně je nutno řady rekonstruovat (zejm. z nevyhovujících materiálů). Vysoké Mýto Město Vysoké Mýto má vybudován skupinový vodovod Vysoké Mýto a provozovatelem jsou VaK Vysoké Mýto. s.r.o.. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele a ostatní odběratele. Skupinový

92

vodovod využívá zdroj S1 (vodovodu pro skupinový vodovod Vysoké Mýto) o vydatnosti 100 l/s. Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová. Z hlavní čerpací stanice Hrušová je pomocí dvou čerpadel plněn vodojem Pekárka 250 + 250 m3 (dno 322,50 m n.m.). Z čerpací stanice je voda čerpána do Vysokého Mýta a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha 1 500 m3 původního a nového 4 000 m3 (původní max hladina 352,50 m n.m. dno vodojemu 348,50 m n.m., nový max hladina 353,60 m n.m. dno vodojemu 348,50 m n.m.). Z vodojemu Vrcha je veden další řad do vodojemu Pleso o objemu 1000 m3 ovládající nižší tlakové pásmo. Z vodojemu Pleso je dále veden zásobní řad do spotřebiště Slatina, který pokračuje do spotřebiště Sruby Z přečerpávací stanice v přízemí původního vodojemu Vrcha je veden výtlačný řad do vodojemu Brteč o objemu 500 m3 za spotřebištěm. Z ýtlačného řadu je provedeno odbočení a přes redukční šachtu je zásobováno spotřebiště Vanice. Z výtlačného řadu je provedeno další odbočení za účelem zásobování spotřebiště Domoradice a přes redukční šachtu spotřebiště Vraclav a Sedlec.Z vodojemu Vrcha je přes část spotřebiště Vysoké Mýto plněn vodojem Zámrsk o objemu 250 m3, odkud je zásobováno spotřebiště Zámrsk, Janovičky a Nová Ves. Současný stav některých vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí. Rozvody jsou provedeny z DN 80 – 300, postupně je nutno řady rekonstruovat (zejm. z nevyhovujících materiálů). Provozovatel vodovodu nenavrhuje, kromě potřebných rekonstrukcí, zkapacitnění a údržby rozsáhlé investiční akce. Zádolí, Střihanov Obec je součástí skupinového vodovodu Javorník ve správě VaK Vysoké Mýto s.r.o. Skupinový vodovod využívá vodní zdroje vrt J1 – Javorník o vydatnosti 8 – 10 l/s a zářezy Javorníček o vydatnosti 2 –3 l/s. Voda je z vrtu J1 dopravována do ČS Javorníček a dále do vodojemu Libecina 2x200 m3 (max hladina 489,05 m n.m. dno vodojemu 484,25 m n.m.). Z vodojemu Libecina je veden zásobní řad do armaturní šachty před Pustinou, z níž je odbočením a přerušením tlaku zásobována zástavba Zádolí a Střihanova. Spotřebiště je zásobováno v samostatném tlakovém pásmu. Rozvody jsou provedeny z DN 80 - 150, postupně je nutno řady rekonstruovat, zejm z nevyhovujících materiálů. Zálší Obec je součástí skupinového vodovodu Vysoké Mýto a provozovatelem jsou VaK Vysoké Mýto. s.r.o.. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele a ostatní odběratele. Skupinový vodovod využívá zdroj S1 (vodovodu pro skupinový vodovod Vysoké Mýto) o vydatnosti 100 l/s. Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová. Z hlavní čerpací stanice Hrušová je pomocí dvou čerpadel plněn vodojem Pekárka 250 + 250 m3 (dno 322,50 m n.m.) odkud je zásobováno spotřebiště Tisová a dále Zálší, Vračovice Orlov. Z tohoto důvodu byl vybudován vodojem Vračovice o objemu 250 m3. Rozvody jsou provedeny z DN 80 – 150, postupně je nutno řady rekonstruovat (zejm. z nevyhovujících materiálů). Zámrsk Obec Zámrsk je součástí skupinového vodovodu Vysoké Mýto.Skupinový vodovod využívá zdroj S1 (vodovodu pro skupinový vodovod Vysoké Mýto) o vydatnosti 100 l/s. Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová. Z hlavní čerpací stanice Hrušová je pomocí dvou čerpadel plněn vodojem Pekárka 250 + 250 m3 (dno 322,50 m n.m.). Z čerpací stanice je voda čerpána do Vysokého Mýta a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha 1 500 m3 původního a nového 4 000 m3 (původní max hladina 352,50 m n.m. dno vodojemu 348,50 m n.m., nový max hladina 353,60 m n.m. dno vodojemu 348,50 m n.m.). Z vodojemu Vrcha je přes část spotřebiště Vysoké Mýto plněn vodojem Zámrsk o objemu 250 m3 (max hladina 315,80 m n.m. dno vodojemu 312,50 m n.m.). Vodovod zásobuje spotřebiště Zámrsk,

93

Janovičky a Nová Ves. Rozvody jsou provedeny z DN 80 – 150, postupně je nutno řady rekonstruovat (zejm. z nevyhovujících materiálů). Zářecká Lhota Obec je součástí skupinového vodovodu Svatý Jiří - Sítiny – Loučky - Zářecká Lhota – Kosořín, provozovatelem je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Skupinový vodovod využívá vodní zdroj - vrt NJ 1 o vydatnosti 8,0 l/s. Z vrtu je voda čerpána do úpravny vody a do vodojemu Svatý Jiří 100 m3 s ATS stanicí (max hladina 409,00 m n.m. dno vodojemu 405,00 m n.m.). Z vodojemu je dále plněn vodojem Loučky 250 m3 (max hladina 365,00 m n.m. dno vodojemu 361,70 m n.m.) pro spotřebiště Zářecká Lhota a Kosořín. Rozvody jsou provedeny z DN 80 – 150, postupně je nutno řady rekonstruovat (zejm. z nevyhovujících materiálů). Řešené území ORP Podstatná část řešeného území je zásobováno pitnou vodou ze skupinových vodovodů Choceň, Vysoké Mýto a Nové Hrady. Menší část obcí a jejich místních částí je zásobena individuálně ze studní, pramenních vývěrů, nebo z malých místních vodovodů jen pro část obce. Zásobování skupinovými vodovody vyhovuje, nevyhovující malé zdroje jak kvalitou a kvantitou jsou postupně připravovány buď k úpravě, nebo výhledově řešeny napojením na realizované skupinové vodovody. Ochranná pásma: dle zákona č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, je v Hlavě VI, § 23, odst.3 uvedeno: u potrubí do 500 mm průměru včetně ochranné pásmo vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí 1,5 m, u potrubí nad průměr 500 mm 2,5 m. Ochranné pásmo vodojemů je určeno jejich oplocením, nebo u zemních vodojemů patou svahu zemního obsypu. Poznámka: výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad.

ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD 69 - technologický objekt odvádění a čistění odpadních vod včetně ochranného pásma 70 – síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT Běstovice V obci Běstovice je realizovaná stoka jednotné kanalizace odvádějící odpadní vody převážně ze septiků do Teplického potoka. Kanalizací je odváděno velké množství balastních vod. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace je Obec Běstovice. V osadě Darebnice není veřejná kanalizace. Pro zájmové území je uvažováno s výstavbou čerpací stanice a svodem odpadních vod na ČOV Choceň. Bošín V obci není vybudovaná soustavná kanalizační síť. Jsou zde vybudovány části dešťové kanalizace ve zpevněných komunikacích. V podstatě se jedná o jednotnou kanalizaci, která odvádí dešťové vody a splaškové vody do Skořenického potoka. V obci je uvažováno s výstavbou ČOV. Bučina Obec Bučina má vybudovánu jednotnou kanalizace se svodem odpadních vod na ČOV Cerekvice nad Loučnou. Kanalizace svádí balastní vody, je nutno ji rekonstriovat.

94

České Heřmanice V obci je vybudována splašková kanalizace svedená do centrální ČOV. Dobříkov, Rzy V obci je vybudována splašková kanalizace svedená do centrální ČOV. Džbánov u Vysokého Mýta Obec nemá vybudovánu soustavnou kanalizační síť. Dílčí jednotná kanalizace je vyústěna v několika výústích do Blahovského potoka. Odpadní vody jsoi čištěny převážně v septicích. Výhledově je uvažováno s doplněním splaškové kanalizace a centrální ČOV. Hrušová V obci je vybudována splašková gravitační kanalizace s centrální ČOV. Choceň Město Choceň má vybudovánu jednotná kanalizační síť se společným odváděním dešťových, splaškových a průmyslových odpadních vod. Kanalizační systém je v dobrém technickém stavu, páteřní kanalizace je nová. Převážná část produkovaných odpadních vod je čištěna na ČOV Choceň pro 7900 EO. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Návrhově je uvažovováno s intenzifikací ČOV na 17 000 EO s napojení dalších obcí (Běstovice) a s využitím svozu jímek okolních místních částí. Postupně je uvažováno s rekonstrukcí nevyhovujících úseků jednotné kanalizace. Javorník Obec nemá vybudovánu kanalizační síť. Odpadní vody jsou čištěny přev. v septicích a vypouštěny do povrchových vodotečí přímo od zdrojů znečištění. Výhledově je uvažováno s výstavbou 3 lokálních ČOV s vybudováním lokálních splaškových kanalizačních systémů. Koldín Obec Koldín a sídelní jednotka Hradiště nemá vybudovánu soustavnou kanalizační síť. Jsou zde realizovány dílčí stoky jednotné kanalizace odvádějící splaškové odpadní vody a dešťové vody 7 vyústmi do Skořenického potoka. Kanalizace je v dobrém technickém stavu a svádí odpadní voda přev. ze septiků. Výhledově je uvažováno s doplněním splaškové gravitační kanalizace a výstavbou centrální ČOV. Kosořín Obec Kosořín nemá vybudovánu soustavnou kanalizační síť. Jsou zde realizovány dílčí stoky jednotné kanalizace s vyústěním odpadních vod ze septiků do Hraničního potoka. Kanalizace je v dobrém stavu. Výhledově je uvažováno s doplněním splaškové gravitační kanalizace a výstavbou centrální ČOV. Leština Obec má vybudovánu jednotnou kanalizaci, která podchycuje pramenní vývěry a odpadní vody ze septiků. Kanalizace je vyústěna do stávající vodoteče Doubravický potok v jižní části obce. Koncepčně je uvažováno s individuelním čištěním odpadních vod.

Libecina Obec nemá vybudovánu soustavnou kanalizační síť. Podél komunikace je vybudováno několik úseků dešťové kanalizace DN 400 - 600, která svádí zachycené vody dešťové ze zpevněných ploch. Stoka je vyústěna do odpadu z rybníčku pod zástavbou. Kanalizace není vhodná k dalšímu využití pro čištění odpadních vod. Koncepčně je uvažováno s individuelním čištěním odpadních vod.

95

Mostek Obec nemá vybudovanou soustavnou kanalizační síť. Jsou zde realizovány dílčí stoky jednotné kanalizace odvádějící splaškové odpadní vody a dešťové vody 2 vyústmi do občasné vodoteče, přítoku Teplického potoka. Kanalizace je ve funkčním technickém stavu. Produkované odpadní vody jsou do kanalizace vypouštěny převážně přes septiky u jednotlivých nemovitostí. Koncepčně je uvažováno s výstavbou centrální ČOV Sudličkova Lhota + Mostek. Nasavrky Obec nemá vybudovanou soustavnou kanalizační síť. Jsou zde realizovány dílčí stoky jednotné kanalizace odvádějící splaškové odpadní vody a dešťové vody 2 vyústmi do Skořenického potoka. Kanalizace je ve funkčním technickém stavu, jen o malých spádových poměrech. Produkované odpadní vody jsou do kanalizace vypouštěny převážně přes septiky u jednotlivých nemovitostí. Koncepčně je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizace a centrální ČOV. Nové Hrady V obci Nové Hrady jsou vybudovány krátké úseky dešťové kanalizace z betonových a kameninových trub s výustmi do Hradeckého potoka. Je vybudována splašková kanalizace a centrální ČOV. Oucmanice V obci Oucmanice není vybudovaná soustavná kanalizační síť. Jsou zde realizovány pouze některé úseky jednotné kanalizace, které jsou vyústěny 1 vyústí do vodoteče. Kanalizace je netěsná, jedná se o zatrubněné příkopy se svodem odpadních vod převážně ze septiků. Koncepčně je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizace a centrální ČOV. Plchovice V obci Plchovice není vybudovaná soustavná kanalizační síť. Je zde realizovaná jednotná kanalizace v části zpevněných komunikací. Stavebně se jedná o dešťovou kanalizaci, která odvádí dešťové vody a splaškové odpadní vody převážně ze septiků jednou výustí do melioračního příkopu vedoucího z ramene Tiché Orlice Velký Jordán klenutým kanálem v délce 0,150 km (stáří 200 let) a poté otevřeným melioračním příkopem a potokem Růžovec zpět do Tiché Orlice. Část kanalizace je ve špatném technickém stavu. Koncepčně je uvažováno s individuelním čištěním odpadních vod. Podlesí – Němčí Je vybudována splašková kanalizace a centrální ČOV.

Pustina V obci Pustina není soustavná kanalizační síť. Podél páteřní komunikace je vybudována dešťová kanalizace, která svádí zachycené vody dešťové ze zpevněných ploch pod obec, kde je vyústěna do příkopu. Koncepčně je uvažováno s individuelním čištěním odpadních vod.

Řepníky V obci není soustavná veřejná kanalizace, pouze dešťové odvodnění DN 500 s vyústí do Řepnického potoka. Obec využívá systému propustků, struh a příkopů. Koncepčně je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizace a centrální ČOV. Seč V obci Seč je vybudovaný systém jednotné kanalizace. Kanalizace je vyústěna jednou vyústí do Skořenického potoka. Produkované odpadní vody do kanalizace vypouštěny převážně přes septiky u jednotlivých nemovitostí. Koncepčně je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizace a centrální ČOV.

96

Skořenice V obci Skořenice není vybudovaná soustavná kanalizační síť. Jsou zde realizovány dílčí stoky jednotné kanalizace odvádějící splaškové odpadní vody a dešťové vody 5 vyústmi do Skořenického potoka a jeho pravostranného přítoku. Kanalizace je v dobrém technickém stavu. Produkované odpadní vody jsou do kanalizace vypouštěny převážně přes septiky u jednotlivých nemovitostí. Koncepčně je navrhováno doplnění kanalizace a výstavba centrální ČOV. Slatina V obci Slatina není vybudovaná soustavná kanalizační síť. Jsou zde realizovány dílčí stoky jednotné kanalizace odvádějící splaškové odpadní vody a dešťové vody 7 vyústmi do potoka Slatinka. Produkované odpadní vody jsou do kanalizace svedeny převážně přes septiky u jednotlivých nemovitostí. Koncepčně je uvažováno s výstavbou čerpací stanice odpadních vod Slatina, s přečerpáním do společného výtlaku ze Zámrsku na ČOV Vysoké Mýto. Sruby V obci Sruby je splašková kanalizace s čerpací stanicí odpadních vod s přečerpáním do společného výtlaku ze Zámrsku do ČOV Vysoké Mýto. Stradouň V obci Stradouň není vybudovaná soustavná kanalizační síť. Jsou zde realizovány dílčí stoky jednotné kanalizace odvádějící splaškové odpadní vody a dešťové vody 10 vyústmi do Bětnického potoka. Koncepčně je navrhováno doplnění kanalizace a výstavba centrální ČOV společně s obcí Vinary. Sudslava V obci Sudslava je vybudován soustavný systém jednotné kanalizace. Kanalizace je vedena v otevřeném korytě a v potrubí DN 500, které vede kolem prameniště a dále otevřeným korytem do rybníka Malý Hylák a otevřeným korytem do rybníka Velký Hylák, který má vyúsť do potoka Brodec. Produkované odpadní vody jsou do kanalizace vypouštěny převážně přes septiky u jednotlivých nemovitostí. Koncepčně je tento způsob nevyhovující a je navrhováno doplnění splaškové kanalizace a výstavba centrální ČOV. Svatý Jiří V obci Svatý Jiří je vybudovaná jednotná kanalizace odvádějící splaškové odpadní vody a dešťové vody dvěma vyústmi do otevřených melioračních odpadů pod obcí. Stavebně se jedná o dešťovou kanalizaci - odvodnění silnice. Kanalizace je v dobrém technickém stavu. Produkované odpadní vody jsou do kanalizace napojeny převážně přes septiky u jednotlivých nemovitostí. Koncepčně je navrhováno doplnění splaškové kanalizace a výstavba centrální ČOV.

Tisová V obci Tisová není vybudovaná soustavná kanalizační síť. Jsou zde realizovány dílčí stoky jednotné kanalizace odvádějící srážkové vody, předčištěné splaškové vody a vody balastní 7 vyústmi do vod povrchových. Technický stav stok je nevyhovující. Odpadní vody jsou do kanalizace svedeny převážně přes septiky popř. sedimentační jímky u jednotlivých nemovitostí. Koncepčně je navrhováno doplnění splaškové kanalizace a výstavba centrální ČOV. Újezd u Chocně V obci Újezd u Chocně je vybudovaná soustavná kanalizační jednotná síť. Stavebně se jedná o dešťovou kanalizaci odvádějící splaškové odpadní vody a dešťové vody 2 vyústmi do přítoků melioračních odpadů. Produkované odpadní vody jsou do kanalizace vypouštěny převážně přes septiky

97

u jednotlivých nemovitostí. Koncepčně je navrhováno doplnění splaškové kanalizace a výstavba centrální ČOV. Vinary V obci není veřejná kanalizace. Pouze dílčí úseky dešťového odvodnění v délce cca 1,0 km. Obec využívá systému propustků, struh a příkopů. Koncepčně je navrhováno doplnění splaškové kanalizace, čerpací stanice a přečerpání na ČOV Stradouň. Vraclav V obci Vraclav je splašková kanalizace s čerpací stanicí odpadních vod s přečerpáním přes Novou Ves do společného výtlaku ze Zámrsku do ČOV Vysoké Mýto. Vračovice – Orlov V Orlově není vybudovaná veřejná kanalizace. Obec využívá systému příkopů, struh a propustků. Koncepčně je uvažováno s individuelním čištěním odpadních vod. Vysoké Mýto Ve městě Vysoké Mýto je vybudována jednotná kanalizační síť se společným odváděním dešťových, splaškových a průmyslových odpadních vod. Kanalizační systém je různého stáří a stavu. Převážná část produkovaných odpadních vod je čištěna na ČOV Vysoké Mýto a zbylá část na ČOV Pivovarská. Odpadní vody z lokality Vinice jsou čištěny na ČOV typu Biofluid 12. Část odpadních vod odtéká po předčištění přes domovní septiky do vod povrchových a jednou vyústí v lokalitě Voštice do vod podzemních. Vlastníkem kanalizace je Město Vysoké Mýto a provozovatelem je VaK Vysoké Mýto s.r.o. Na ČOV Vysoké Mýto jsou přiváděny dešťové, průmyslové a odpadní vody z města Vysoké Mýto (připojeno 11 210 EO, tj. cca 10 620 trvale bydlících obyvatel, při návrhovém ekvivalentu 31 500 EO). Odpadní vody od 615 trvale bydlících obyvatel jsou vypouštěny po předčištění v septicích u jednotlivých nemovitostí do veřejné kanalizace vyústěné do Loučné a od cca 100 trvale bydlících obyvatel přímo bez čištění do povrchových vod. Odpadní vody jsou po předčištění v septicích popř. ČOV u jednotlivých nemovitostí vypouštěny přímo do vod povrchových. Čistírna má kapacitní rezervy a dle podkladů provozovatele ČOV je ČOV hydraulicky vytížena z cca 47 % látkově a z 27 % proti projektované kapacitě. Koncepčně jsou navrhovány rekonstrukce a doplnění kanalizační sítě v zástavbě. Dále je koncepčně navrženo vybudování skupinové kanalizace s napojením oblastí obcí Vraclav. Zámrsk, Sruby a obcí přilehlých. Dále je uvažováno se svozem nepropustných jímek a stabilizací kalu z ČOV prodikce odpadních vod z okolních obcí. Zádolí, Střihanov V obci Zádolí není vybudovaná soustavná kanalizační síť. Podél centrální komunikace je realizován úsek kanalizace, který je vyústěn pod obcí do otevřeného příkopu, který pokračuje podél lesní cesty a komunikace ve směru ke Lhůtě. Stavebně se jedná o dešťovou kanalizaci, prakticky o jednotnou kanalizaci, odvádějící zachycené vody dešťové, balastní (pramenní vývěr, přepad z požární nádrže) a splaškové odpadní vody. Produkované odpadní vody jsou do kanalizace napojeny převážně přes septiky u jednotlivých nemovitostí. Koncepčně je uvažováno s individuelním čištěním odpadních vod. Zálší V obci Zálší není vybudovaná soustavná kanalizační síť. Je zde místně realizována dešťová kanalizace, do které jsou zaústěny přepady ze žump a dále odvádí značné množství balastních vod. Stavebně se jedná převážně o zatrubněné příkopy. Kanalizace je vyústěná do melioračních svodnic, jež svádí veškeré povrchové vody ze zpevněných ploch obce a vody ze svahů k Svatému Jiří převážně do Velkého Zálešského rybníka. Koncepčně je navrhováno doplnění splaškové kanalizace a výstavba centrální ČOV.

98

Zámrsk V obci je vybudována splašková kanalizace, vystavěna čerpací stanice a doprava odpadních vod na ČOV Vysoké Mýto. Zářecká Lhota V obci Zářecká Lhota je vybudovaný ucelený systém jednotné kanalizace. Stavebně se jedná o dešťovou kanalizaci, která svádí zachycené vody dešťové včetně splaškových odpadních vod ze septiků a žump pod obec, kde pokračují melioračním odpadem do Tiché Orlice. Kanalizace je v dobrém technickém stavu. Produkované odpadní vody jsou do jednotné kanalizace napojeny převážně přes septiky u jednotlivých nemovitostí. Koncepčně je navrhováno doplnění splaškové kanalizace a výstavba centrální ČOV Správní obvod ORP Zneškodňování odpadních vod v řešeném území je vyhovující pouze v Bučině,Českých Heřmanicích, Dobříkově,Hrušové, Chocni, Nových Hradech, Podlesí, Srubech, Tisové, Vraclavi, Vysokém Mýtě a Zámrsku. U ostatních obcí je čištění odpadních vod většinou řešeno individuálně v septicích, v jímkách na vyvážení, u nové zástavby i domovními ČOV. Některé obce v současné době řeší možnost napojení na stávající kanalizační systémy (zejm. Choceň a Vysoké Mýto) skupinovou kanalizací. Zejména na ČOV Vysoké Mýto došlo díky velké volné kanapcitě k doplnění skupinové kanalizace (oblast Zámrsk, Vraclav, Sruby) s možností dalších využití. Celkově v odkanalizování a čištění odpadních bude nutné postupně realizovat splaškové kanalizace a ČOV dle PRVK Pardubického kraje. Malé obce nebo místní části, které nelze napojit na větší stávající systémy budou i nadále zneškodňovat odpadní vody individuálně. U těchto obcí bude nutné sledovat účinnost individuálních čistících jednotek, u nové zástavby řešit domovní ČOV pokud je bude možné vyústit do místní vodoteče, nebo jímkami na vyvážení kalů na nejbližší provozovanou větší ČOV. Ochranná pásma: dle zákona č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, je v Hlavě VI, § 23, odst.3 uvedeno: u potrubí do 500 mm průměru včetně ochranné pásmo vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí 1,5 m, u potrubí nad průměr 500 mm 2,5 m. Poznámka: výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad.

Tabulka č. I.A.1.6.1: Rozsah technické infrastruktury v obcích ORP Vysoké Mýto

Obec Běstovice Bošín Bučina České Heřmanice Dobříkov Džbánov u Vys.Mýta Hrušová Choceň Javorník Koldín Kosořín Leština Libecina

Kanalizace ne ne ano ano ano ne ano ano ne ne ne ne ne

99

Vodovod ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Plynofikace ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano

Obec Mostek Nasavrky Nové Hrady Oucmanice Plchovice Podlesí Pustina Radhošť Řepníky Seč Skořenice Slatina Sruby Stradouň Sudslava Svatý Jiří Tisová Týnišťsko Újezd u Chocně Vinary Vraclav Vračovice-Orlov Vysoké Mýto Zádolí Zálší Zámrsk Zářecká Lhota SO ORP Vysoké Mýto

Kanalizace ne ne ano ne ne ano ne ne ne ne ne ne ano ne ne ne ano ne ne ne ano ne ano ne ne ano ne

Vodovod

Plynofikace

ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano

Zdroj: dotazník 2010

1.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů: 3 - plochy občanského vybavení, 107 - objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma, 112 - objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České Republiky, 113 - ochranné pásmo hřbitova, krematoria, 117 - zastavitelná plocha 118 - jiné záměry, 119 - další dostupné informace.

100

ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne

Demografický vývoj V ORP Vysoké Mýto žilo k 31. 12. 2009 32 613 obyvatel. K největšímu nárůstu počtu obyvatel přitom došlo v SO ORP Holice, Lanškroun. Pokles počtu obyvatel naopak zaznamenaly především SO ORP Česká Třebová, Králíky a Moravská Třebová. Tabulka č.I.A.1.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v ORP PK mezi lety 2001 a 2009 Změna počtu Správní obvod ORP obyvatel mezi Počet obyvatel (k 31.12.2009) 2001-2009 Česká Třebová 18712 97 Hlinsko 21505 99 Holice 17145 110,5 Chrudim 82934 101 Králíky 9080 96,2 Lanškroun 22917 105,8 Litomyšl 26776 102,7 Moravská Třebová 27138 97,9 Pardubice 125960 104,2 Polička 19528 99,7 Přelouč 24376 101,4 Svitavy 31766 100 Ústí nad Orlicí 26631 99,8 Vysoké Mýto 32613 101,9 Žamberk 29248 101,8 516329 101,8 Pardubický kraj Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Nejlidnatější obcí ORP Vysokého Mýta je (kromě Vysokého Mýta a Chocně) obec Zámrsk a Vraclav, dále pak České Heřmanice, Sruby, Tisová. Vračovice-Orlov jsou navíc obcí, kde došlo k největšímu absolutnímu i relativnímu nárůstu počtu obyvatel mezi lety 1991 a 2007, zejména pak v posledních dvou letech. K relativně největšímu poklesu počtu obyvatel naopak došlo v obcích Vinary a Týnišťko. Nejmenší obcí s ohledem na počet obyvatel je Pustina se 72 obyvateli.

Tabulka č.I.A.1.7.2 : Počet obyvatel a jejich vývoj v obcích ORP Vysoké Mýto v letech 1991 – 2009 Obec Běstovice BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV U VYS. MÝTA HRUŠOVÁ Choceň

Počet obyvatel k 31.12. 2007 2009 419 85 202 532 459 313 335 9 080

431 80 199 544 481 324 325 9 025

101

Rozdíl Absolutní

v% 12 -5 -3 12 22 11 -10 -55

2,9 -5,9 -1,5 2,3 4,6 3,5 -3,1 -0,6

JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN Leština LIBECINA MOSTEK NASAVRKY Nové Hrady OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOCNĚ VINARY VRACLAV VRAČOVICE - ORLOV Vysoké Mýto ZÁDOLÍ Zalší ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA

254 315 134 304 162 248 134 285 215 81 269 76 179 412 147 430 439 552 185 184 301 535 154 299 103 748 188 12 521 90 240 725 179

253 338 150 305 166 256 136 286 222 81 246 72 171 417 154 433 396 545 193 189 307 545 154 312 111 742 203 12 578 83 233 723 186

-1 23 16 1 4 8 2 1 7 0 -23 -4 -8 5 7 3 -43 -7 8 5 6 10 0 13 8 -6 15 57 -7 -7 -2 7

-0,4 7,3 11,9 0,3 2,5 3,2 1,5 0,4 3,3 0 -9,3 -5,3 -4,7 1,2 4,8 0,7 -9,8 -1,3 4,3 2,6 2 1,9 0 4,3 7,8 -0,8 7,8 0,5 -8,4 -3 -0,3 3,9

Zdroj dat: ČSÚ,2010

Jak bylo již uvedeno, k největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Vinary,Vračovice-Orlov a Kosořín. Tento nárůst byl způsoben především růstem hrubé míry migračního saldo.

Věková struktura Největší podíl osob v předproduktivním věku na obyvatelstvu celkem je v Pardubickém kraji v ORP Žamberk a Vysoké Mýto, nejmenší v ORP Pardubice. Největší podíl osob v produktivním věku je pak v ORP Svitavy a Lanškroun, nejmenší v ORP Vysoké Mýto. Pokud jde o osoby v poproduktivním věku, jejich největší podíl na obyvatelstvu je v ORP Pardubice, dále v ORP Přelouč, nejmenší pak v ORP Svitavy a Žamberk. Řešené území ORP Vysoké Mýto v rámci Pardubického kraje patří k největším ORP (v počtu obyvatel je na 3. místě), kde však došlo v posledních letech k prudkému nárůstu počtu obyvatel, a to především vlivem migrace obyvatel. Patří rovněž k ORP s relativně nízkým indexem stáří obyvatel a s vysokým podílem osob v předproduktivním věku.

102

Nejstarším obyvatelstvem v území ORP Vysoké Mýto disponují obce Libecina, Vinary, kde připadá na jedno dítě 1,90 osoby ve věku nad 64 let, a Zádolí, kde je index stáří 1,40. Nejvyšší podíl osob ve věku nad 64 let má však na celkovém obyvatelstvu obec Plchovice. Největší procento dětí je v obci Sudslava. Největší podíl osob v produktivním věku žije v Újezdu u Chocně a Vinarech – cca 75%. Ve Vinarech je nejnižší podíl dětí do 15 let. Nejmladší obyvatelstvo má podle indexu stáří obec Bošín, kde na 1 dítě připadá pouze 0,44 obyvatele ve věku nad 64 let. Jedná se o obec s vysokým podílem dětí, velmi nízkým podílem důchodců a relativně vysokým podílem osob v produktivním věku.

Tabulka č.I.A.1.7.3: Věková struktura obcí ORP Vysoké Mýto k 31.12. 2009 (v %) Obec

Věková skupina <= 14

Běstovice BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV U VYS. MÝTA HRUŠOVÁ Choceň JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN Leština LIBECINA MOSTEK NASAVRKY Nové Hrady OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOCNĚ VINARY VRACLAV VRAČOVICE – ORLOV Vysoké Mýto ZÁDOLÍ Zalší ZÁMRSK

15 – 64 15,1 20 17,6 16,7 18,7 17,3 11,4 15 17,4 15,4 21,3 16,1 13,3 19,1 8,8 12,6 18,5 16 15,9 19,4 14 16,1 16,2 16,6 16,7 12,8 15 23,3 14,7 13,6 14,3 12,5 16,2 16,4 17,7 16 9,6 11,6 13,6

72,1 71,2 63,8 69 65,3 68,8 74,4 68 69,2 68,3 62,7 69,2 66,2 72,3 76,5 68,5 69,3 59,3 70,8 62,5 63,2 69,8 68,2 69,5 72,2 70,9 68,9 59,8 72,9 70,4 74 74,4 66,7 69,3 67,5 69,6 68,7 77,2 70,6

103

65 + 12,8 8,8 18,6 14,3 16 13,9 14,2 17 13,4 16,3 16 14,8 20,5 8,6 14,7 18,9 12,2 24,7 13,3 18,1 22,8 14,1 15,6 13,9 11,1 16,3 16,1 16,9 12,4 16 11,7 13,1 17,1 14,3 14,8 14,4 21,7 11,2 15,8

Index stáří 0,85 0,44 1,06 0,86 0,86 0,8 1,25 1,13 0,77 1,06 0,75 0,92 1,54 0,45 1,67 1,5 0,66 1,54 0,84 0,93 1,63 0,88 0,96 0,84 0,66 1,27 1,07 0,73 0,84 1,18 0,82 1,05 1,05 0,87 0,83 0,90 2,26 0,97 1,16

ZÁŘECKÁ LHOTA

17,7

67,2

15,1

0,85

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2010

Vzdělanostní struktura Nejvyšší podíl osob vysokoškolsky vzdělaných osob v ORP Vysoké Mýto vykazuje Pustina, Svatý Jiří a Vysoké Mýto. Nejnižší počet obyvatel vysokoškolsky vzdělaných vykazuje obec Týnišťsko a Zádolí. Tabulka č. I.A.1.7.4: Vzdělanostní struktura obcí v ORP Vysoké Mýto v roce 2001 Obec Běstovice BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV U VYS. MÝTA HRUŠOVÁ Choceň JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN Leština LIBECINA MOSTEK NASAVRKY Nové Hrady OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOCNĚ VINARY VRACLAV VRAČOVICE - ORLOV Vysoké Mýto ZÁDOLÍ Zalší

Počet obyvatel

Počet obyvatel S VŠ a VOŠ

419 85 202 532 459 313 335 9 080 254 315 134 304 162 248 134 285 215 81 269 76 179 412 147 430 439 552 185 184 301 535 154 299 103 748 188 12 521 90 240

14 3 11 27 24 16 13 895 21 12 12 8 6 17 4 12 18 1 16 8 9 18 7 20 17 37 15 8 32 32 0 13 12 46 8 1216 1 14

104

Podíl VŠ a VOŠ na počtu obyvatel 4,2 4,9 5,8 6,3 6,5 5,8 4,8 11,8 10,1 4,4 11,6 2,9 4,1 8,9 3,3 5,2 10 1,4 7,8 12,1 6,6 5,6 6,3 5,6 5,3 8,1 10,9 5,8 12,8 7,5 0 5,3 10,4 7,3 6,3 12,3 1,2 7,1

ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA

725 179

53 10

9 7,7

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2006

Centrem dojížďky do škol jsou města Vysoké Mýto a Choceň. Zde tvoří saldo téměř 900, resp. 400 studentů (studenti + žáci + učni). V kladných číslech se pohybuje rovněž obec Zálší. U ostatních obcí převažuje vyjížďka do škol mimo obec před dojížďkou. Nejhorší situace je v obcích Běstovice, Zámrsk a Slatina, odkud vyjíždí za vzděláním téměř všichni žáci a studenti. Tabulka č. I.A.1.7.5: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích ORP Vysoké Mýto Obec Běstovice BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV U VYS. MÝTA HRUŠOVÁ Choceň JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN Leština LIBECINA MOSTEK NASAVRKY Nové Hrady OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOCNĚ VINARY VRACLAV VRAČOVICE - ORLOV Vysoké Mýto ZÁDOLÍ Zalší ZÁMRSK

Počet obyvatel

Vyjíždějící do Dojíždějící do škol mimo obec škol v obci

419 85 202 532 459

79 17 22 84 38

1 0 0 6 17

313 335 9 080 254 315 134 304 162 248 134 285 215 81 269 76 179 412 147 430 439 552 185 184 301 535 154 299 103 748 188 12 521 90 240 725

32 46 403 34 45 8 30 20 33 20 30 39 6 26 2 10 41 22 45 81 48 20 19 54 73 29 56 14 71 24 259 8 24 82

1 0 789 1 0 1 1 0 0 1 21 7 0 0 1 0 0 0 19 3 20 0 1 0 9 0 0 1 32 1 1188 1 34 2

105

Saldo do školy -78 -17 -22 -78 -21 -31 -46 386 -33 -45 -7 -29 -20 -33 -19 -9 -32 -6 -26 -1 -10 -41 -22 -26 -78 -28 -20 -18 -54 -64 -29 -56 -13 -39 -23 929 -7 10 -80

ZÁŘECKÁ LHOTA

179

27

0

-27

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Školy a školská zařízení V ORP Vysoké Mýto se nachází 22 mateřských škol, 15 základních škol (z toho 10 neúplných), 1 gymnazium, 1 vyšší odborná škola, 5 středních škol, 3 střední odborná učiliště. Ve Vysokém Mýtě jsou přitom 4 MŠ, 3 ZŠ a 2 školy speciální, 1 základní umělecká škola. V Chocni jsou 2 ZŠ a 4 MŠ, 1 škola speciální. Přehled mateřských a základních škol a počtů jejich dětí a žáků v SO ORP Vysoké Mýto ukazují následující tabulky. Tabulka č. I.A.1.7.6: Mateřské školy v ORP Vysoké Mýto No.

Název ŠZ

Odloučené prac.MŠ

Ředitelství právního subjektu č.p. 50

1

VM ZŠ a MŠ č.p. 89

2 3 4 5 6 7

VM ZŠ a MŠ MŠ VM MŠ VM MŠ VM MŠ VM MŠ VM

8

VM ZŠ a MŠ

9

VM ZŠ a MŠ

Kaštanová 1339 Na Herzánce 1527 Smetanova 1682 Záměstí 395 č.p. 21 Nové Hrady 47 Řepníky 35 č.p. 1

10 VM ZŠ a MŠ č.p. 80 11 VM ZŠ a MŠ

12 VM MŠ MŠ 13 VM

Z České 565 Heřmanice 52 Z Dobříkov 565 43 R Choceň 565 01 R Choceň 565 01 R Choceň 565 01 R Choceň 565 01 R Koldín 565 01 Z Nové 539 Hrady 45 Z Řepníky 538 65 Z Skořenice 565 01 Z Sruby – 566 IZMŠ 01 R Stradou 538 63

Stradouň 98, p. Chroustovice č.p. 52 R Sudslava č.p. 125

Z Tisová

č.p. 1

Z Vraclav

14 VM ZŠ a MŠ 15 VM ZŠ a MŠ MŠ 16 VM MŠ 17 VM MŠ 18 VM MŠ 19 VM 20 VM ZŠ a MŠ

PSČ

Lidická R Vysoké 688/IV Mýto Slunečná 220 R Vysoké Mýto Štefanikova R Vysoké 397/IV Mýto Žerotínova R Vysoké 50/IV Mýto č.p. 57 Z Zálší

106

561 13 566 01 565 42 566 01 566 01 566 01 566 01 565

2007 – MŠ

Školní rok 2008 – MŠ

2009 – MŠ

24

22

23

22

26

26

73

102

104

77

77

77

78

78

78

75

75

75

25

25

25

23

21

14

11

14

19

25

23

23

28

28

28

15

22

23

21

18

21

15

15

17

25

25

25

99

97

99

129

144

144

41

48

50

114 20

124 16

124 17

č.p. 87

MŠ

R Zámrsk

21 VM

01 565 43

Celkem 22 VM MŠ

16

23

940

1023

25 1037

Zdroj: Pardubický kraj, Odbor školství mládeže a sportu, školní rok 2009/2010

Tabulka č. I.A.1.7.7 Základní školy v ORP Vysoké Mýto Název Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola CELKEM

Ulice

Jiráskova 317 Javornického 2 Mistra Choceňského 211 Sv. Čecha 1686 Zálší 38 Dobříkov 89

Knířov 11 Tisová 87 Skořenice 2

Místo Sruby 80 Vysoké Mýto Vysoké Mýto Choceň Choceň Choceň Vysoké Mýto Nové Hrady 47 Řepníky 34 České Heřmanice 50 Vysoké Mýto Vysoké Mýto Choceň Vraclav 52 Zámrsk 3

Počet žáků šk. rok 08/09 33 496 684 505 509 32 28 21 19 25 83 15 43 65 24 2582

Zdroj: Pardubický kraj, Odbor školství mládeže a sportu, školní rok 2006/2007

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče V ORP Vysoké Mýto je ambulantní zdravotní péče zajišťována především nemocnicí ve Vysokém Mýtě, ambulantním zařízením lékařů ve Vysokém Mýtě a sdruženým ambulantním zařízením v Chocni. Vysoké Mýto -nemocnice, 1 ambulatní zařízení, 1 ostatní lůžkové zařízení, 9 samostatných ordinací praktického lékaře, 4 samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 6 ordinací stomatologa, 2 samostatné ordinace gynekologa, 14 samostatných ordinací lékaře specialisty, 2 detašovaná pracoviště lékaře specialisty, 7 ostatních samostatných zařízení, 5 lékáren, 1 detašované pracoviště lékárny, 1 detašované pracoviště střediska záchranné služby Choceň -1 sdružené ambulatní zařízení, 5 samostatných ordinací praktického lékaře, 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 6 ordinací stomatologa, 1 samostatná ordinace gynekologa, 9 amostatných ordinací lékaře specialisty, 1 detašované pracoviště lékaře specialisty, 3 ostatní samostatná zařízení, 3 lékárny. Nové Hrady -1 samostatná ordinace praktického lékaře, 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 1 ordinace stomatologa, 1 lékárna, 1 detašované pracoviště lékárny Sociální péči v ORP Vysoké Mýto poskytují následující zařízení.

107

Vysoké Mýto -2 domov s pečovatelskou službou, 1 domov důchodců, 1 centrum sociálních služeb, Choceň -3 domovy s pečovatelskou službou, 1 domov důchodců, 1 domov-pension pro důchodce

1.8. BYDLENÍ DOMOVNÍ FOND K roku 2001 bylo na území ORP Vysoké Mýto celkem 7 825 domů, z toho trvale obydlených domů bylo 6 364 a 5 705 v RD. Neobydlených domů bylo 1 518. Největší podíl neobydlených domů je v obcích Pustina (55%), Nové Hrady (49%), Javorník a Libecina (41%). Většina těchto trvale neobydlených domů slouží pro rekreaci. Menší část domů není způsobilá k bydlení. U trvale obydlených domů mají ve všech obcích mnohem významnější podíl rodinné domy, v 13 obcích se bytové domy k datu sčítání vůbec nenacházely. Tab. I.A.1.8.1. Domovní fond

Obec

Domy celkem

Trvale obydlené domy celkem

BĚSTOVICE BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV U VYS.M. HRUŠOVÁ CHOCEŇ JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN LEŠTINA LIBECINA MOSTEK NASAVRKY NOVÉ HRADY OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ

107 32 84 188 190 129 113 1727 136 118 42 161 99 79 40 159 68 36 80 51 80 199 50 128 113 166 99 65 90 179

v RD 96 32 63 138 135 103 89 1561 80 92 38 109 60 60 36 85 56 28 66 33 53 125 38 100 95 144 59 43 75 144

108

Neobydlené domy celkem

93 25 61 134 130 99 82 1316 80 91 37 108 60 57 35 78 56 27 65 33 51 122 36 93 93 142 59 41 73 141

11 7 21 51 55 27 24 181 56 26 4 52 41 19 4 78 14 8 14 28 28 74 12 23 18 24 40 22 15 35

K rekreaci 3 2 12 21 39 9 15 38 39 7 2 39 29 0 0 41 6 5 7 13 13 58 3 11 5 6 23 16 3 14

TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOCNĚ VINARY VRACLAV VRAČOVICE –ORLOV VYSOKÉ MÝTO ZÁDOLÍ ZÁLŠÍ ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA

73 126 70 281 59 1992 49 84 236 47

46 92 48 215 46 1753 31 60 194 43

44 96 48 206 46 1435 31 56 183 42

27 34 22 66 13 271 18 24 46 4

18 17 13 30 8 61 13 11 25 0

Zdroj: ČSÚ, SLBD 2001

BYTOVÝ FOND Na území ORP Vysoké Mýto k roku 2001 bylo evidováno celkem 13 742 bytů, což představuje přibližně jeden byt na 2,36obyvatel. 83% z těchto bytů bylo trvale obydleno, část sloužila pro rekreační účely nebo jako přechodné bydlení. Většina bytů se nachází v rodinných domech, pouze v Chocni a Vysokém Mýtě jsou byty v bytových domech v převaze. V obci Vinary 100% bytů bylo trvale obydlených, dále největší podíl TOB bylo v obcích Choceň, Kosořín, Nasavrky, Vysoké Mýto a Zářecká Lhota. Naopak největší podíl trvale neobydlených bytů je v Javorníku, Libecině, Nových Hradech, Stradouni, Řepníkách a Zádolí. Tabulka č.I.A.1.8.2: Bytový fond v ORP Vysoké Mýto Obec BĚSTOVICE BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV U VYS. M. HRUŠOVÁ CHOCEŇ JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN LEŠTINA LIBECINA MOSTEK NASAVRKY NOVÉ HRADY OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA

Byty celkem 145 38 99 237 214 149 130 3643 151 151 49 182 105 101 53 181 89 41 100 53 97 220 62 198 140

Obydlené byty

Obydlené byty (%)

128 28 72 180 152 119 104 3301 94 121 45 129 63 80 47 102 73 31 86 35 64 145 50 160 121

88,3 73,6 72,7 75,9 71,0 79,8 80,0 90,6 62,2 80,1 91,8 70,8 60,0 79,2 88,6 56,3 82,0 75,6 86,0 66,0 66,0 65,9 80,6 80,8 86,4

109

V rodinných domech 115 28 69 163 145 107 89 1626 94 120 41 127 63 72 46 84 73 31 82 35 57 133 43 113 109

V bytových domech 12 0 2 15 2 10 8 1614 0 0 4 2 0 6 0 14 0 0 4 0 7 11 6 41 12

Počet obyvatel na byt 3,26 2,89 3 2,96 2,95 2,54 3 2,7 2,67 2,77 2,71 2,5 2,71 2,88 2,89 2,75 3 2,71 2,92 1,91 2,5 2,83 2,72 2,8 3,32

Obec SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOCNĚ VINARY VRACLAV VRAČOVICE –ORLOV VYSOKÉ MÝTO ZÁDOLÍ ZÁLŠÍ ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA

Byty celkem 207 104 85 123 225 83 135 50 348 72 5162 55 111 305 60

Obydlené byty

Obydlené byty (%)

180 64 61 104 178 55 100 50 280 57 4567 36 83 250 54

86,9 61,5 71,7 84,5 79,1 66,2 74,7 100 80,4 79,1 88,5 65,4 74,7 81,9 90,0

V rodinných domech 178 64 58 95 172 53 99 50 244 57 1690 36 71 216 52

V bytových domech 0 0 2 9 4 0 0 0 34 0 2839 0 6 25 0

Počet obyvatel na byt 2,97 2,55 2,92 2,88 2,87 3,04 2,93 2,54 2,62 2,67 2,64 2,53 2,84 2,82 2,85


VÝVOJ BYTOVÉHO FONDU Základním ukazatelem, který charakterizuje stav domovního fondu v obcích, je vývoj počtu domů v čase. V řešeném území se počet domů za období 1970-2001 trvale zvyšoval, což charakterizuje jednak zvyšující se kvalitu bydlení, jednak atraktivitu území. Pouze v obci Bošín, Plchovice Pustina, Sudslava a Zádolí můžeme pozorovat stagnaci

Tabulka č.I.A.1.8.3: Vývoj počtu domů v obcích ORP Vysoké Mýto v letech 1991-2001 Počet domů Obec 1970 1980 1991 BĚSTOVICE BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV U VYS. M. HRUŠOVÁ CHOCEŇ JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN LEŠTINA LIBECINA MOSTEK NASAVRKY NOVÉ HRADY OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY

86 31 79 155 137 112 91 1460 112 104 34 147 81 59 36 137 49 35 58 47 68 165

82 28 71 145 137 100 92 1551 106 100 40 129 72 63 39 123 58 35 60 40 66 144

110

104 32 79 177 186 129 107 1673 128 112 42 152 98 74 39 163 62 36 75 54 73 194

2001 107 32 84 188 190 129 113 1727 136 118 42 161 99 79 40 159 68 36 80 51 80 199

Počet domů

Obec

1970

1980 43 94 85 138 87 60 74 145 65 112 61 252 48 1730 48 70 206 40

SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOCNĚ VINARY VRACLAV VRAČOVICE –ORLOV VYSOKÉ MÝTO ZÁDOLÍ ZÁLŠÍ ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA Zdroj: ČSÚ, SLBD 2001

1991 42 101 93 138 78 53 80 157 67 106 57 239 46 1799 35 68 187 41

2001 49 119 107 159 97 67 88 180 71 128 68 279 60 1988 54 84 229 45

50 123 113 166 99 65 90 179 73 126 70 281 59 2064 49 84 236 47

STÁŘÍ BYTOVÉHO FONDU Stáří bytového fondu zčásti vypovídá o úrovni bydlení v daných obcích a také o atraktivitě bydlení. U obcí atraktivnějších pro výstavbu bytů je výstavba bytů v posledním období (1991-2001) vyšší. Největší podíl bytů nacházejících se v domech postavených ještě před druhou světovou válkou je v obci Nové Hrady (téměř 50%). Naopak největší podíl bytů postavených v období 1981-2001 je v obcích Běstovice a Podlesí. Tabulka č.I.A.1.8.4 Stáří bytového fondu v ORP Vysoké Mýto Obec BĚSTOVICE BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV U VYS. M. HRUŠOVÁ CHOCEŇ JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN LEŠTINA LIBECINA MOSTEK NASAVRKY NOVÉ HRADY OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA

Trvale obydlené byty v domech postavených v období do roku 1919 1920 – 1945 1946 – 1980 1981 – 2001 4 11 43 36 4 6 9 6 12 8 30 13 29 14 54 41 16 19 68 32 19 13 45 25 20 18 24 25 161 424 632 327 23 7 35 15 9 12 46 25 8 9 18 3 20 19 49 18 13 5 30 11 5 7 29 18 4 4 19 9 27 10 32 15 6 9 28 13 8 5 11 4 4 10 28 24 12 2 14 5

111

RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOCNĚ VINARY VRACLAV VRAČOVICE – ORLOV VYSOKÉ MÝTO ZÁDOLÍ ZÁLŠÍ ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA Zdroj: ČSÚ, SLBD 2001

13 27 3 17 13 16 20 2 19 19 10 21 21 68 4 310 10 12 28 5

7 17 7 16 10 23 4 2 10 8 13 18 2 13 4 266 3 8 31 2

27 56 19 41 45 67 22 29 31 75 12 36 15 80 22 743 11 24 82 25

4 24 9 26 27 37 9 10 15 40 11 17 9 53 16 422 7 16 53 11

VLASTNICKÝ VZTAH K BYTŮM Největší část bytů bylo v řešeném území v roce 2001 ve vlastním domě (tj. ve vlastním RD nebo v bytovém domě) – 41%. Pouze 13 % bytu bylo nájemních a 13 % bytů bylo družstevních. V posledním období se počet bytů ve vlastním domě zvětšil a to na úkor bytů nájemních. Tabulka č.I.A.1.8.5: Vlastnictví bytů v ORP Vysoké Mýto Obec BĚSTOVICE BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV U VYS. MÝTA HRUŠOVÁ CHOCEŇ JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN LEŠTINA LIBECINA MOSTEK NASAVRKY NOVÉ HRADY OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ

Byty celkem

145 38 99 237 214 149 130 3643 151 151 49 182 105 101 53 181 89 41 100 53 97

Ve vlastním

V osobním

domě

vlastnictví 96 23 56 138 127 98 74 1369 69 91 33 94 56 53 37 75 59 27 75 34 45

112

Nájemní

Člen bytového družstva

0 0 0 3 0 0 0 606 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

6 1 6 5 7 6 9 481 3 2 5 8 0 6 1 6 0 1 4 0 12

12 0 0 11 0 6 8 570 0 0 0 0 0 6 0 4 0 0 0 0 0

220 62 198 140 207 104 85 123 225 83 135 50 348 72 5162 55 111 305

ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOCNĚ VINARY VRACLAV VRAČOVICE – ORLOV VYSOKÉ MÝTO ZÁDOLÍ ZÁLŠÍ ZÁMRSK

ZÁŘECKÁ LHOTA

60

115 36 92 100 150 55 41 74 135 47 78 43 196 46 1468 31 56 177

44

0 0 1 1 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 572 0 6 16

0

4 1 15 0 5 1 10 3 9 3 2 1 19 1 1071 0 10 25

2

9 6 33 11 0 0 0 5 4 0 0 0 32 0 1093 0 0 0

0

Zdroj: ČSÚ, SLBD 2001

TECHNICKÉ VYBAVENÍ BYTOVÉHO FONDU Zavedení zemního plynu K roku 2001 byl zaveden zemní plyn do takřka poloviny domácností (43,8% v celém SO ORP Lanškroun). Největší podíl bytů – nad 75 % – byl připojen na plyn v obcích Běstovice, Vysoké Mýto, Podlesí a Pustina. Ve 12 obcích plyn zaveden není či velmi minimálně. Zásobování pitnou vodou - vodovod Většina domácností je napojena na veřejnou vodovodní síť, k roku 2001 byl tento podíl více než 97 %. Všechny domácnosti jsou napojeny na vodovod v Bošíně, Bučině, Kosoříně, Oucmanicích, Plchovicích, Pustině, Slatině, Sudslavě a Zádolí. Napojení bytů na kanalizaci Na kanalizaci je napojeno celkem 30 obcí, největší podél obyvatel napojených na kanalizaci je v Bučině, Chocni, Svatým Jiří a Vysokém Mýtě. V 10 obcích není napojen žádný obyvatel na kanalizaci.

Obytná plocha Další charakteristikou popisující stav bytového fondu v obcích je obytná plocha, která může být vztažena jak na byt, tak na obyvatele. V řešeném území je nejvyšší hodnota plochy na osobu v obci Pustina (33,09 m/os) a Džbánov (24,66 m2/os). Nejmenší tato hodnota je v obcích Kořenice (17,32 m2/os) a Běstovice (17,93 m2/os). Tabulka č.I.A.1.8.6: Základní údaje o stavu bytového fondu Obec BĚSTOVICE BOŠÍN BUČINA ČESKÉ

Podíl obyvatel v TOB napojených na vodovod 98,6 100 100 99,1

Podíl obyvatel v TOB napojených na plyn 81,8 0 0 20,3

113

Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci 58,8 0 93,1 48,7

Obytná plocha na osobu (m2) 17,93 20,68 21,35 19,94

Obec

Podíl obyvatel v TOB napojených na vodovod

HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV HRUŠOVÁ CHOCEŇ JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN LEŠTINA LIBECINA MOSTEK NASAVRKY NOVÉ HRADY OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOC. VINARY VRACLAV VRAČOVICE – ORLOV VYSOKÉ MÝTO ZÁDOLÍ ZÁLŠÍ ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA

Podíl obyvatel v TOB napojených na plyn

Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci

Obytná plocha na osobu (m2)

98,7 97,7 99,7 99,5 99,16 99,1 100 98,4 97,7 96,1 100 97,2 100 100 99,6 100 96,3 98,8 97,8 98 100 99,8 95,1 100 99,7 98,8 97,6 98,3 92,9 98,1

0 62,3 73,4 72,6 1,6 56,4 58,2 0 26,9 57,4 0 2,8 0 0 67,7 68,7 44,4 28,8 58,8 56,3 21,6 35,8 39,9 66,3 67,3 36,7 54,5 0,3 62,2 48,9

67,3 76,2 12,2 86 0 23 78,7 0 26,9 77,4 64 0 73,5 0 52,2 0 0 0 74,3 32,8 53,2 72,8 10,4 70,8 85,3 10,6 41,3 49,5 7,9 42,9

21,11 24,66 21,31 18,40 23,20 21,04 22,05 21,28 21,89 19,96 20,72 19,47 18,99 17,98 19,78 33,09 21,59 20,76 20,20 17,32 18,98 21,20 19,19 23,85 19,60 19,03 18,99 18,99 21,58 21,70

98,7

0

0

22,84

98,9 100 99,2 95,7

75,9 0 26,3 0,6

88,5 0 17,4 36,2

17,94 18,48 19,89 20,63

98,7

0,6

33,1

20,33

BYTOVÁ VÝSTAVBA Rozvoj bytové výstavby v posledních letech se odvíjí od atraktivity obce, úrovně technické infrastruktury v obci a dopravní dostupnosti. Nejvíce bytů od roku 2001 bylo postaveno ve Vysokém Mýtě, Chocni. V obcích se nejvíce postavilo bytů v Zámrsku (45), Tisové (14), Běstovicích (9) a Řepníkách (8). V obcích Kosořín, Libecina, Nasavrky, Plchovice, Radhošť, Sudslava, Svatý Jiří, Vinary, Vračovice-Orlov, Zádolí a Zálší se nepostavil v tomto období žádný byt.

114

Tab. I.A.1.8.7 Bytová výstavba v obcích ORP Vysoké Mýto v letech 2001-2008 Dokončené byty v letech 2001-2004 z toho Obec

BĚSTOVICE BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV HRUŠOVÁ CHOCEŇ JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN LEŠTINA LIBECINA MOSTEK NASAVRKY NOVÉ HRADY OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOCNĚ VINARY VRACLAV VRAČOVICE – ORLOV VYSOKÉ MÝTO ZÁDOLÍ ZÁLŠÍ ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA ORP VYSOKÉ MÝTO

v letech 2004-2008 z toho celkem

Nárůst dokončen ých bytů od roku 2001 (%)

12 2

8,3 5,3

2 8 9 10 9 144 1 6 0 3 0 3 1 1 4 0 6 1 0

2,0 3,4 4,2 6,7 6,9 4,0 0,7 4,0 0 1,6 0 3,0 1,9 0,6 4,5 0 6,0 1,9 0

v bytovýc h domech

v nástavb ách, vestavb ách, přístav bách

v nových rodinných domech

v bytovýc h domech

v nástavbá ch, vestavbá ch, přístavbá ch

42 -

3 3 1 1 15 1 2 -

5 1 1 3 6 6 4 34 4 2 1 2 2 1 -

-

1 1 1 17 2 1 1 2 -

-

-

2

2

-

-

4

1,8

7

-

-

-

-

1

8

12,9

v nových rodinn ých domec h

4 1 1 1 4 4 36 1 1 1 2 -

-

-

-

1

-

2

3

1,5

3

-

1

3

-

-

7

5,0

2

-

3

3

-

2

10

4,8

-

-

-

-

-

-

0

0

-

-

-

1

-

-

1

1,2

-

-

-

-

-

-

0

0

5

8

1

2

-

-

16

7,1

-

-

1

1

-

-

2

2,4

-

-

2

1

-

-

3

2,2

-

-

-

2

-

-

2

4,0

3

-

2

2

-

-

7

1,1

-

-

-

-

-

-

0

0

52

68

35

63

13

8

239

4,6

-

-

-

-

-

-

0

0

-

-

-

-

-

-

0

0

30

-

-

4

-

2

36

11,8

-

-

1

-

-

-

1

1,7

158

118

74

157

13

41

561

3,18

115

Zdroj: ČSÚ

Vývoj bytové výstavby pro celý ORP Vysoké Mýto je znázorněna v následujících tabulkách, která obsahuje údaje o počtu dokončených a zrušených bytů v letech 2000 až 2007. Údaje v této tabulce potvrzují stoupající rychlost výstavby domů a bytů. Rychlost výstavby nových bytů výrazně převyšuje rušení bytů.

Tabulka č.I.A.8.8 : Dokončené byty v ORP Vysoké Mýto v letech 2000-2007 ORP Vysoké Mýto Bytové domy Rodin. Domy Pečovatelská služba NPV BD NPV RD Nebyt. Prostory Nebyt. Stavby Celkem Zdroj: ČSÚ

2000 44 17

2001 48 29

2002 14 50

2003 44 41

2004 12 38

2005 13 33

0 1 12 3 6 83

0 3 15 1 0 96

0 7 15 1 2 89

0 6 21 4 11 127

16 3 4 5 1 79

0 1 16 1 3 67

2006

2007

0 42

0 34

0 0 10 1 0 53

0 0 8 1 0 43

Tabulka č.I.A.1.8.9: Dokončené byty v obcích ORP Vysoké Mýto v letech 2000-2007 ZUJ 553760 548006 579963 580040 580091 580210 580341 580350 580406 580465 574449 571695 580562 580660 580678 571920 580741 580783 580805 580830 575542 572209 580902 580929 580945 580970 572306 581011 580708 581062

OBEC Běstovice Bošín Bučina České Heřmanice Dobříkov Džbánov Hrušová Choceň Javorník Koldín Kosořín Leština Libecina Mostek Nasavrky Nové Hrady Oucmanice Plchovice Podlesí Pustina Radhošť Řepníky Seč Skořenice Slatina Sruby Stradouň Sudslava Svatý Jiří Tisová

KAT 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2 2 B 1 1 2 1 2 1 A 1 1 1 B 1 5 31 C 1 1 1 2 2 B 2 1 1 1 2 2 B 1 2 2 2 2 2 B 1 2 1 2 2 F 7 3 13 9 11 6 13 11 B 1 4 2 B 1 A B 1 A 2 1 B 1 1 A B 1 1 B 1 A 1 B 1 2 1 A 1 A 1 B 1 1 1 A 7 1 2 B 1 B 1 1 1 2 1 4 C 2 1 A 1 A B 2 3 C 1 1 2 1 1

116

575861 581089 572489 581151 548022 581186 581194 581216 581224 581232

Týnišťsko Újezd u Chocně Vinary Vraclav Vračovice-Orlov Vysoké Mýto Zádolí Zálší Zámrsk Zářecká Lhota

A B A C A G A B C A

Celkem

2 1

2

1

1

14

12

10

16

2

15

8

5

29

50

41

38

17

2 15

33

19

9

2

2

42

34

1 1 21 -

55

1 1 15 1 -

63

Zdroj: ČSÚ

1.9 REKREACE Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů: 003 – plochy občanského vybavení 106 – cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka, turistická trasa, naučná stezka, 117 - zastavitelná plocha, 118 - jiné záměry, 119 - další dostupné informace. Popis řešeného území Správní obvod Vysoké Mýto leží v podhůří Orlických hor, v území s členitým terénm, má pahorkatinový ráz s průměrnou nadmořskou výškou okolo 350 m n.m., nejvyšší nadmořskou výšku má vrchol Lysina 510 m n.m. Území bylo hustě osídleno již od pravěku o čemž vypovídají i archeologické nálezy. Převažující funkcí území je bydlení, s doplňkovou funkcí rekreační a výrobní. Atraktivní údolí a okolní členitá krajina předhůří Orlických hor je ideálním prostředím pro aktivní dovolenou. Krajina je velice malebná a zahrnuje několik evidovaných lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů, rostlin a dřevin. Příjemné krajinné prostředí s obytným a zemědělským charakterem láká množství rekreantů, kteří zde mají své "druhé bydlení" v chalupách nebo chatách, okolí nabízí celou řadu vycházek a turistických tras včetně cyklostezky procházející půvabným údolím Orlice. Řešené území je součástí Mikroregionu Vysokomýtsko, Sdružení Toulcovy Maštale, Svazku obcí Košumberska, Dobrovolného svazku obcí Holicko. Oblast je vhodná zejména pro různé druhy letní turistiky, cyklistiku, jezdectví, vodní sporty a pro návštěvy kulturních památek. Území nemá příznivé podmínky pro zimní turistiku. V řešeném území se nacházejí přírodní parky Orlice a Údolí Krounky a Novohradsky, řada přírodních rezervací a přírodních památek, které jsou atraktivní pro pěší turistiku a lákají návštěvníky oblasti. PP Orlice Park byl zřízen v roce 1996 na ploše 11 462ha a v řešeném území zasahuje do obcí Běstovice, Bošín, Choceň, Mostek, Oucmanice, Plchovice, Podlesí, Sv. Jiří, Újezd u Chocně, Zářecká Lhota. Posláním je ochrana přirozených a polopřirozených ekosystémů kolem řeky a jejích mrtvých ramen. PP Údolí Krounky a Novohradky Park byl zřízen v roce 1998 na ploše 510,64ha a zasahuje do 15 k.ú., v řešeném území do k.ú. Leština a Nové Hrady. Navrhuje se jako EVL v systému NATURA 2000.

117

Hluboce zaříznutá údolí s balvanitým řečištěm a suťové lesy na prudkých svazích s fragmenty bučin a dubohabřin, velké množství přirozených biotopů se projevuje v bohatém výskytu rostlinných a živočišných druhů. Území téměř navazuje na PR Maštale a je turisticky vyhledávané.

STAVBY A ZAŘÍZENÍ SLOUŽÍCÍ KE KRÁTKODOBÉ A DLOUDOBÉ REKREACI Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů: 003 – plochy občanského vybavení Ke krátkodobé, ale i dlouhodobé rekreaci slouží v řešeném území tato zařízení : Bučina: - hřiště Běstovice: - fotbalové hřiště, tenisové kurty České Heřmanice: - fotbalové hřiště se zázemím, sokolovna, tělocvična Dobříkov: - všesportovní sokolský areál, golf Choceň - fotbalové hřiště, tenisové a volejbalové kurty - basebalové hřiště - umělá horolezecká stěna - přírodní plovárna Javorník: - sportovní areál-tenis, nohejbal, volejbal Kosořín: - přírodní volejbalové hřiště Libecina: -travnaté hřiště Nové Hrady: -koupaliště, fotbalové hřiště, Plchovice: - hřiště na volejbal a malou kopanou Podlesí: - tenisový kurt, požírní nádrž Řepníky: - víceúčelové hřiště Slatina: - víceúčelové hřiště Sruby: - sokolovna, hřiště na kopanou Sudslava: - tenisové a volejbalové kurty Svatý Jiří: - víceúčelové hřiště s asfaltovým povrchem Tisová: - sportovní areál Sokol, fotbalové hřiště, přírodní hokejové hřiště, Týnišťko: - hřiště

118

Vinary: -fotbalové hřiště Vysoké Mýto - plovárna - minigolf - sportovní hřiště na tenis, volejbal, nohejbal, fotbal - autodrom - letiště - fotbalové hřiště Zálší: - tenisové a volejbalové kurty Zámrsk: - fotbalové hřiště se zázemím, tenisový kurt, malé hřiště míčové hry Zářecká Lhota: - antukové hřiště

UBYTOVACÍ KAPACITY Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů: 003 – plochy občanského vybavení Převážná část ubytovacích možností je soustředěna v městech Vysoké Mýto a Choceň. Menší ubytovací kapacity jsou i v některých obcích – Nové Hrady, Stradouň, Dobříkov. Z hlediska struktury ubytování se jedná o ubytování v hotelích, penzionech, ubytovnách a motorestech, až po ubytování v chatách a ubytování v soukromí. Tabulka č.: I.A.1.9.1 Ubytovací zařízení na území ORP Vysoké Mýto Obec Název Typ zařízení Počet lůžek Vysoké Mýto VIA IRONIA hotel 79 Vysoké Mýto Pod věží hotel 13 Vysoké Mýto Kobylka hotel 30 Vysoké Mýto Tošovský penzion 19 Vysoké Mýto U soudku ubytovna Vysoké Mýto hotel 20 Vysoké Mýto Na Blahově ubytovna 77 Vysoké Mýto U Bakaláře penzion 13 Vysoké Mýto Toro motorest Vysoké Mýto Domov mládeže 156 Choceň Peliny hotel 70 Choceň Slon hotel 25 Choceň U zvonů penzion Choceň Vítkov penzion 31 Choceň Garni hotel 44 Choceň Pod vinicí ubytovna 14 Choceň penzion 15 Choceň penzion 5 Choceň ubytovna 6 Choceň Pely ubytovna 28 Choceň Slon ubytovna 15 Nové Hrady Holland penzion 10 Nové Hrady Polanka chata 10 Stradouň motorest 10

119

Zdroj: Vlastní šetření, 2008

V řešeném území se kromě hromadných ubytovacích zařízení nachází velký počet objektů individuální rekreace. Jedná se především o neobydlené byty, které slouží k rekreaci. Nejvíce jsou využívány tyto byty k rekreaci v obcích Řepníky, Leština, Sudslava, Pustina a Zádolí. Nejméně jsou využívány neobydlené byty k rekreaci v obci Mostek, Nasavrky, Zářecká Lhota – žádné. Tabulka č.I.A.1.9.2: Využívání bytového fondu k individuální rekreaci Neobydlené byty Neobydlené byty z toho: slouží k z toho: slouží Obec Obec rekreaci k rekreaci Celkem celkem abs. % abs. % 27,3 RADHOŠŤ 28 46,0 BĚSTOVICE 11 3 13 28,6 74 78,4 BOŠÍN 7 2 ŘEPNÍKY 58 57 SEČ 12 25,0 BUČINA 21 12 3 ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV HRUŠOVÁ CHOCEŇ JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN

51 55 27 24 181 56 26 4

21 39 9 15 38 39 7 2

41,2 SKOŘENICE 71,0 SLATINA 33,3 SRUBY 62,5 STRADOUŇ 21,0 SUDSLAVA 69,6 SVATÝ JIŘÍ 27,0 TISOVÁ 50,0 TÝNIŠŤKO

52 41 19

39 29 0

75,0 CHOC. 70,7 VINARY 0 VRACLAV

4

0

0 – ORLOV

NOVÉ HRADY OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ

78 14 8 14

41 6 5 7

52,6 MÝTO 43,0 ZÁDOLÍ 62,5 ZÁLŠÍ 50,0 ZÁMRSK

PUSTINA

18

13

72,0 LHOTA

ÚJEZD U

LEŠTINA LIBECINA MOSTEK

VRAČOVICE

NASAVRKY

VYSOKÉ

ZÁŘECKÁ

23 18 24 40 22 15 35 27 24 22 66 13 271 18 24 46 4

11 5 6 23 16 3 14 18 17 13 30 8 61 13 11 25 0

48,0 28,0 25,0 57,5 72,7 20,0 40,0 66,7 50,0 59,1 45,5 62,0 23,0 72,0 45,8 54,0 0

Zdroj: ČSÚ, 2001

LETNÍ REKREACE Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů: Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka (jev č. 106) Řešené území je vhodné zejména pro letní rekreaci, na které se výraznou měrou podílí cykloturistika, která se silně podílí na návštěvnosti oblastí vhodných pro tento typ cestovního ruchu, tzn. i samotného ORP Vysoké Mýto. Územím tohoto regionu procházejí cyklotrasy IV. třídy, které propojující místní cíle a zajišťují tak lokální propojení. Vedle cykloturistických tras jsou vybudovány v území také cyklostezky s cílem

120

podpořit zejména bezpečný pohyb účastníků silničního provozu po komunikacích s vyloučeným motorizovaným provozem. - Choceň – Dvořisko – Vysoké Mýto, délka cyklistické stezky je 4,669 km, šířka 3 m. Její trasa vede podél silnice č. II/357. Stezka je rozdělena hranicí katastrálního území na dva úseky. Úsek z Chocně přes Dvořisko po k.ú. Vysokého Mýta v délce 2,918 km. Úsek z Vysokého Mýta po k.ú. Chocně má délku 1,751 km - Vysoké Mýto – Dvořisko – trasa C, cyklostezka slouží převážně k dopravě občanů do zaměstnání, dětí a studentů do škol a k rekreační turistice i jako chodník pro pěší turisty. -Choceň – Ústí nad Orlicí Cyklostezka je dlouhá celkem 40 km, vhodná pro cyklo & in line, převažuje nová konstrukce šíře 2,5 až 3 m. Větší její část je vedená nádherným údolím řeky Tiché Orlice, které je pro své přírodní krásy údolní nivy s říčními meandry a vysoko se zvedajícími skalnatými svahy vyhlášeno přírodním parkem. Na stezce se můžete pohybovat na kole, na bruslích nebo pěšky. Vedle sítě cyklistických tras a stezek jsou v území atraktivní místa propojena také sítí značených turistických tras.

Běstovice Územím obce prochází cyklotrasa č. 181 a 4230 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a červená turistická trasa a dále územím prochází pěší turistická naučná stezka Choceňska. Bošín Územím obce prochází pěší turistická naučná stezka Choceňska. Bučina Územím obce prochází cyklotrasa č. 4229 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. České Heřmanice Územím obce prochází cyklotrasa č. 182 a 4231 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a zelená turistická trasa. Dobříkov Územím obce prochází cyklotrasa č. 4237, 4268 a 4186 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a modrá a žlutá turistická trasa. Džbánov u Vysokého Mýta Územím obce prochází žlutá turistická trasa. Hrušová Územím obce prochází cyklotrasa č. 4229 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Choceň Územím obce prochází cyklotrasa č. 18, 181, 182, 4229, 4268, 4230, přes Plchůvky 4320 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a červená, žlutá a zelená turistická trasa. Územím dále prochází pěší turistická naučná stezka Choceňska. Cyklostezka Choceň – Ústí nad Orlicí – Letohrad je dlouhá celkem 40 km, vhodná pro cyklo & in line, převažuje nová konstrukce šíře 2,5 až 3 m. Větší její část je vedená nádherným údolím řeky Tiché Orlice, které je pro své přírodní krásy údolní nivy s říčními meandry a vysoko se zvedajícími skalnatými svahy vyhlášeno přírodním parkem. Na stezce se můžete pohybovat na kole, na bruslích nebo pěšky. Javorník Územím obce prochází cyklotrasa č. 4229 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a žlutá turistická trasa. Koldín Územím obce prochází cyklotrasa č. 4319 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a pěší turistická naučná stezka Choceňska.

121

Kosořín Územím obce prochází cyklotrasa č. 182 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Leština Územím obce prochází cyklotrasa č. 4180, 4181, 4227 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a místní okruhy směřující do prostoru přírodních parků Údolí Krounky a Novohradky a Maštale a červená turistická trasa. Libecina Územím obce prochází cyklotrasa č. 4227 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a místní okruhy směřující do prostoru přírodních parků Údolí Krounky a Novohradky a Maštale a žlutá turistická trasa. Mostek Územím obce prochází cyklotrasa č. 18 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Nasavrky Územím obce prochází žlutá turistická trasa. Nové Hrady Územím obce prochází cyklotrasa č. 4021, 4180, 4181 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a místní okruhy směřující do prostoru přírodních parků Údolí Krounky a Novohradky a Maštale a červená turistická trasa. Oucmanice Územím obce prochází cyklotrasa č. 4048, 4049 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Plchovice Územím obce prochází pěší turistická naučná stezka Choceňska. Podlesí Územím obce prochází cyklotrasa č. 18, 4048 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Pustina Územím obce prochází cyklotrasa č. 4227 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a modrá turistická trasa. Radhošť Územím obce prochází cyklotrasa č. 4237, 4195 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a zelená turistická trasa. Řepníky Územím obce prochází cyklotrasa č.18,4186, 4194 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a modrá turistická trasa. Seč Územím obce prochází cyklotrasa č. 18, 4048 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Skořenice Územím obce prochází pěší turistická naučná stezka Choceňska. Slatina Územím obce prochází cyklotrasa č. 4230 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Sruby Územím obce prochází cyklotrasa č. 4229, 4230 a 4237 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Stradouň Územím obce prochází cyklotrasa č. 4192, 4195 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Sudslava Územím obce prochází cyklotrasa č. 4046, 4048 a místní okruh „Brodec“ a žlutá turistická trasa. Svatý Jiří Územím obce prochází cyklotrasa č. 4048 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě.

122

Tisová Územím obce prochází cyklotrasa č. 4231 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a zelená turistická trasa. Týnišťsko Územím obce prochází cyklotrasa č. 4237 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a modrá turistická trasa. Újezd u Chocně Územím obce prochází cyklotrasa č. 181, 4186, 4229, 4268 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a modrá a zelená turistická trasa a dále územím prochází pěší turistická naučná stezka Choceňska. Vinary Územím obce prochází cyklotrasa č. 4195 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Vraclav Územím obce prochází cyklotrasa č. 4186, 4192 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a zelená turistická trasa. Vračovice-Orlov Územím obce prochází cyklotrasa č. 182 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Vysoké Mýto Územím obce prochází samostatná cyklostezka mezi Chocní a Vysokým Mýtem a to při silnici II/357. Po ní je vedena cyklotrasa č.18. Dále je územím vedena cyklotrasa č. 4186, 4192, 4227, 4229, 4230, 4231 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a modrá, zelená a žlutá turistická trasa. Dále jsou územím vedeny dvě značené pěší naučné stezky a to Vinice a Knířov - Vanice.

Zádolí Územím obce prochází cyklotrasa č. 4227 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a žlutá, zelená a modrá turistická trasa. Zálší Územím obce prochází cyklotrasa č. 182 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě. Zámrsk Územím obce prochází cyklotrasa č. 4186 a to v trasách převážně sledujících stávající vedení silniční sítě a zelená a modrá turistická trasa. ORP Vzhledem k turistické atraktivnosti území je zde vedeno větší množství cyklotras a to cyklotrasy dálkového charakteru č.18, dále významné regionální trasy č.181 a 182 a dále větší množství cyklotras místního charakteru a to č. 4186, 4192, 4194, 4195, 4227, 4229, 4230, 4231, 4237, 4268, 4319, 4320, 4021, 4046, 4048, 4049 které jsou rozloženy téměř rovnoměrně po celém území. Pěší turistické trasy jsou též rozloženy po celém území, ale jsou více soustředěny do prostorů se zvýšenou turistickou atraktivitou.

HISTORICKÉ A KULTURNÍ PAMÁTKY, LIDOVÁ ARCHITEKTURA Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů: - 06 památková zóna, včetně ochranného pásma - 08 nemoviá kulturní památka, včetně ochranného pásma V obci Vysoké Mýto je vyhlášena Městská památková zóna, vhl. KNV Hradec Králové ze dne 1.11.1990

123

V řešeném území se v současné době nachází velké množství nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR a které zasluhují největší ochranu. Nejvíce jich nalezneme ve Vysokém Mýtě (46), v Chocni (14), Zámrsku ( 9), Vraclavi (9), naopak žádnou nenalezneme na území obcí Kosořín, Leština, Libecina, Nasavrky, Podlesí, Pustina, Újezd u Chocně, Vračovice-Orlov, Zádolí. Tabulka č. I.A.1.9.3: Seznam nemovitých památek v ORP Vysoké Mýto Obec BĚSTOVICE

BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV HRUŠOVÁ

CHOCEŇ JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN LEŠTINA LIBECINA MOSTEK NASAVRKY NOVÉ HRADY OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ

ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ

Nemovitá památka Kostel Všech svatých, socha sv. Jana Nepomuckého, sýpka panská kaple sv. Filomény, z toho jen: varhany, v. 196 cm, š. 121 cm, 19. století; oltářní obraz sv. Filomény, olej na plechu, 110 x 78 cm, kolem pol. 19. století, smírčí kříž Kostel toleranční evangelický Kostel sv. Jakuba Většího, venkovská usedlost s omezením:bez hospod.budovy, č.p.30, sýpka-č.p.49 Tvrz-arch.stopy, kostel podkarpatský, socha Mistra jana Husa, myslivna, vila Klofáčova Kostel evengelický Kaple Nejsvětější Trojice, venkovská usedlost č.p.10, venkovská usedlost čp.15, kovárna čp. 22, cihelna Hrad Hlavačov-archeologické stopy, kostel sv. Františka Serafínského, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší p. Marie, smírčí kříž Cyrilometodějský, výšinné opevněné sídliště-hradiště Hlavačov, výšinné opevněné sídliště-hradiště Zítkov, zámek, fara čp. 16, špitál čp. 217, měšťanský dům čp.306, kostel nanebevzetí p. Marie(Hemže), kaple 7 poutních kaplí P.Marie (Hemže), socha P.Marie Immaculata(Hemže), Zvonice Hrad-hrádek Dřel, část stojící, archeologické stopy, zámek

Smírčí kříž Hrad Boží dům-zřícenina, kostel sv.Jakuba Většího, křížová cesta, socha sv.Jana Nepomuckého, rozcestník, zámek, fara kaple Vodní kanál zavodnovací

Kostel sv.Jiří Zvonice, krucifix, výšinné opevněné sídliště-hradiště slovanské s valy a příkopy, archeologické stopy, tvrz-archeolog. Stopy(Pěšice), tvrz-archeolog. Stopy(Pěšice), tvrz-archeolog. Stopy(Pěšice) Kostel sv.Kateřiny(Písečna), vodní mlýn (Písečná) Kostel sv.Maří Magdalény, z toho jen náhrobník Jana Dětřicha z Říčan a na Kolíně a náhrobek Magdaleny z Říčan Kostel sv. Petra a Pavla Venkovská usedlost čp.32 Hřbitov, z toho jen márnice Tvrz Chloumek-archeolog.stopy, kostel Proměnění Páně, hraniční kříž, fara čp.1 Kostel sv.Jiří, krucifix, socha sv.JanaNepomuckého, venkovská usedlost, z toho jen špýchar-čp.24

124

Počet 3 2 1 3 6 1 5

14

1 2 0 0 0 1 0 7 1 1 0 0 1 6 2 1 1 1 1 4 4

Obec TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOC. VINARY

VRACLAV VRAČOVICE – ORLOV

VYSOKÉ MÝTO ZÁDOLÍ ZÁLŠÍ

ZÁMRSK

Nemovitá památka Kostel sv.Vojtěcha, venkovská usedlost čp.33, venkovská usedlost čp.48 Venkovská usedlost čp.8 Sousoší Kalvárie Kostel Nanebevzetí p.Marie, hasičská zbrojnice, výšinné pevněné sídlištěhradiště,archeologické stopy, venkovská usedlost čp.47, venkovská usedlost čp.48, venkovská usedlost čp.87, kostel sv.Václava čp.115, kostel sv.Mikuláše(Svatý Mikuláš), lázeňský dům čp.1 (Svatý Mikuláš)

Počet 3 1 0 1 8

0 Městský dům čp.121, socha sv.Jana Nepomuckého, měšťanský dům-z toho jen fragment barbakanu čp.1, základní škola čp.2, kasino čp.64,venkovská usedlost čp.130, vila Charvátova čp.247, kasárna čp.819, sbor Husův, vodní mlýn čp.17, měšťanský dům čp.199,měšťanský dům čp.211, koupaliště čp.328, kostel Nejsvětější Trojice, kostel sv.Vavřince a zvonice, městské opevnění, krucifix, sloup se sousoším-morový sloup, smírčí kříž, měštanský dům Na Střelnici č.p.1, měštanský dům čp.11, měštanský dům čp.13, pošta č.p.24, tělocvična-sokolovna č.p55, radnice čp.91, měštanský dům čp.107, muzeum čp.125, děkanství č.p.161, střední škola-gymnasium čp.163, měštanský dům čp.165, měštanský dům čp.189, měštanský dům čp.194, měštanský dům čp. 195, špitál čp.198, měštanský dům čp. 206, venkovský dům čp. 229, základní škola čp.276, venkovský dům čp. 5(Brteč), kostel Zvěstování P.Marie (Knířov), socha Knířovské madony (Knířov), socha sv. Josefa (Knířov), socha sv. vavřince (Knířov)

46

0 Sušárna ovoce, vodní mlýn Betlém čp.35 Kostel sv.Martina biskupa, hřbitov-z toho jen hřbitovní kaple, schody, Mottlova hrobka, smírčí kříž, venkovská usedlost-z toho jen špýchar čp.18, venkovská usedlost-z toho jen špýchar čp. 26, lihovar-škrobárna čp.61, zámek, železniční stanice, venkovská usedlost-z toho jen špýchar čp.18(Janovičky)

Výšinné opevněné sídliště-hradiště slovanské Hradníky, archeolog. Stopy Zdroj: Národní památkový ústav, 2010 ZÁŘECKÁ LHOTA

2 9

1

Převážná většina nemovitých kulturních památek v regionu má lokální význam. Mezi nejvýznamnější nemovité kulturní památky regionu patří kostel sv. Vavřince, kostel Nejsvětější Trojice, zvonice, náměstí Přemysla Otakara II. s bránami a hradbami ve Vyskökém Mýtě, Choceňský zámek (sídlí v něm Orlické muzeum a Základní umělecká škola, naproti zámku stojí někdejší centrum knížecích hospodářských úřadů a bývalý pivovar z poloviny 19. století), kostel sv.Františka Serafínského, zvonice, špitál, fara a radnice v Chocni, barokní areál ve Vraclavi, podkarpatský kostelík v Dobříkově. Mimo památky zapsané v ústředním seznamu se na katastrálním území jednotlivých obcí nachází řada technických památek, uměleckořemeslných děl, jako jsou sochy, sousoší, kříže, sloupy, pilíře, památníky, pamětní desky. Jsou to historická díla, která jsou odkazem našich předků, pro region mají značnou kulturní a historickou hodnotu. Turisticko-rekreační funkce je nejvýraznější ve Vysokém Mýtě, Chocni, Vraclavi, Zámrsku a Nových Hradech.

125

1.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů: 2 - plochy výroby, 117 - zastavitelná plocha, 118 - jiné záměry, 119 - další dostupné informace.

ZAMĚSTNANOST V řešeném území jsou největší výrobní aktivity soustředěny do obcí Vysoké Mýto, Choceň, Zámrsk a Zálší. Dobrá dopravní dostupnost (železniční i silniční) je jedním z faktorů dalšího možného rozvoje firem a tím další nabídky pracovních příležitostí, a umožňuje také výhodné zásobování výrobními prostředky a distribuci výrobků. Obslužnost autobusovou dopravou v nejfrekventovanějších časech a směrech je na přijatelné úrovni a spojení s významnými cíli vyjížďky za prací i službami je tak zajištěno. Největším podnikem v území je IVECO CR a.s. ve Vysokém Mýtě, zabývající se výrobou autobusů Podnik zaměstnává cca 2400 osob. K dalším výrazným podnikatelským subjektům patří Bruck AM, spol. s r.o. v Zámrsku- strojírenská výroba (cca 310 zaměstnanců), KOEGEL a.s. v Chocni – Dvořisku, vyrábějící přívěsy, návěsy a nástavby na vozidla (cca 400 zaměstnanců), RIETER CZ a.s., závod Automotive, Choceň-Dvořisko, vyrábějící stroje pro textilní průmysl (cca 325 zaměstnanců). V ostatních obcích patří mezi největší zaměstnavatele firma SAHM v Zálší, zabývající se dekorací skla (110 zaměstnanců), KOVOZAL v Zálší (45 zaměstnanců), ZALSTAV spol s r.o. v Zálší (40 zaměstnanců), OSEVA UNI a.s. v Běstovicích (110 zaměstnanců), Zemědělské služby a.s. v Běstovicích (100 zaměstnanců), AGRO a.s. v Běstovicích (96 zaměstnanců), ZOD Zálší – výroba oken k autobusům ve Svatém Jiří (60 zaměstnanců), Pekárna NOPEK v Hrušové (cca 50 zaměstnanců) a řada dalších firem.

NEZAMĚSTNANOST Míra nezaměstnanosti Průměrná míra nezaměstnanosti v Pardubickém kraji od roku 2005, kdy dosáhla 8,65%, stoupla na 10,3% za rok 2009. Míra nezaměstnanosti v ORP Vysoké Mýto se po celé období pohybovala kolem průměru kraje, v roce 2009 dosáhla 10,8%. V rámci ORP v Pardubickém kraji Vysoké Mýto patří mezi ORP s nižší mírou nezaměstnanosti. V rámci ORP Vysoké Mýto ve sledovaném období je nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Bošín (25%), Nasavrky, Vračovice-Orlov, Nové Hrady a Zářecká Lhota. V obcích Zádolí (4,4%), Vinary a Podlesí je nejnižší míra nezaměstnanosti.

Tabulka č.I.A.1.10.1 : Průměrná roční míra nezaměstnanosti v obcích ORP Vysoké Mýto v letech 2006 – 2009 (%) 2009 Obec 2006 2007 2008 3,2 3,2 3,2 BĚSTOVICE 8,7 13,9 13,9 11,1 BOŠÍN 25 4,6 2,8 3,7 BUČINA 7,4 5,8 4,9 5,3 ČESKÉ HEŘMANICE 12,8 3,2 3,2 4,1 DOBŘÍKOV 7,4 8,5 3,3 3,9 DŽBÁNOV 13,1 6,1 3,7 3,0 HRUŠOVÁ 14

126

Obec CHOCEŇ JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN LEŠTINA LIBECINA MOSTEK NASAVRKY NOVÉ HRADY OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOC. VINARY VRACLAV VRAČOVICE – ORLOV VYSOKÉ MÝTO ZÁDOLÍ ZÁLŠÍ ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA Zdroj: Úřad práce ÚO, 2006 až 2009

2006

2007 5,4 3,5 5,2 4,8 4,5 5,0 4,6 4,2 6,8 7,0 3,3 4,7 2,8 5,1 5,1 11,9 4,8 7,3 3,2 7,5 5,3 7,1 5,0 4,8 9,8 2,1 6,7 2,9 6,4 8,9 9,8 6,6 4,3

2009

2008 4,2 5,3 4,5 3,2 3,3 7,5 3,8 4,2 8,7 5,0 0 0,3 0 6,7 5,8 5,1 4,8 2,6 4,2 8,0 1,3 3,0 3,3 5,3 8,4 1,6 3,2 1,4 4,3 4,4 5,7 5,2 4,3

4,4 2,6 5,8 1,6 7,2 6,3 5,4 2,8 7,1 1,0 10,0 1,6 0 2,7 5,3 1,7 1,7 4,1 3,2 6,8 4,0 3,0 3,7 6,6 5,6 1,6 4,0 1,4 4,1 2,2 1,6 5,5 2,9

10,8 10,5 9,7 7,9 9,2 13,8 10 19,4 17,3 7 10,0 5,4 8,3 13,3 6,3 6,8 13 14,5 11,3 10,2 13,3 5,9 14,5 15,8 15,4 4,8 9,6 17,4 11,1 4,4 9,8 9,2 17,1

Dlouhodobá nezaměstnanost Území ORP Vysoké Mýto patří z hlediska podílu dlouhodobě nezaměstnaných k průměrným ORP, podíl dosahuje kolem 30%. V posledních letech se podíl dlouhodobě nezaměstnaných snížil. Z jednotlivých obcí byl největší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Zářecká Lhota, Zálší a Bošín. Naopak nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných vykazují obce Vračovice-Orlov, Plchovice, Vinary, Pustina a Oucmanice. Tabulka č.I.A.1.10.2: Podíl uchazečů evidovaných nad 12 měsíců na počtu uchazečů o zaměstnání celkem v obcích ORP Vysoké Mýto v letech 2006 - 2009 2009 Obec 2006 2007 2008 0 22 29 BĚSTOVICE 21

127

Obec

2006

BOŠÍN BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE DOBŘÍKOV DŽBÁNOV HRUŠOVÁ CHOCEŇ JAVORNÍK KOLDÍN KOSOŘÍN LEŠTINA LIBECINA MOSTEK NASAVRKY NOVÉ HRADY OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PUSTINA RADHOŠŤ ŘEPNÍKY SEČ SKOŘENICE SLATINA SRUBY STRADOUŇ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOC. VINARY VRACLAV VRAČOVICE – ORLOV VYSOKÉ MÝTO ZÁDOLÍ ZÁLŠÍ ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA Zdroj: ČSÚ, 2006 až 2009

2007 60 40 43 30 38 25 32 80 38 0 65 100 50 25 35 14 0 17 100 23 42 29 33 44 30 26 25 33 31 26 20 15 45 0 39 75 42 32 33

2009

2008 33 33 25 10 20 50 31 17 29 100 80 14 67 33 36 20 0 20 0 20 31 33 17 33 14 29 100 17 44 0 33 0 54 0 31 0 71 25 50

50 20 21 22 0 17 23 33 22 0 18 20 43 50 27 0 0 0 0 0 0 50 25 11 20 17 0 20 33 20 40 0 27 0 23 0 50 33 100

44 12,5 16,1 0 20 13 16,7 8,3 6,7 0 14,3 9 23 7,1 18,2 14,3 0 28,6 33,3 20 8,3 25 3,3 10,7 12,5 11,1 10 10 14,3 16,7 27,3 33,3 11,1 0 13 0 8,3 28,1 16,7

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Z hlediska počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo patří řešené území ORP Vysoké Mýto k ORP s nejnižším údajem, v posledním období se tento počet ustálil. Největší počet uchazečů na jedno volné místo připadá v obci Bošín, Pustina a Vinary.

128

Tabulka č. I.A.1.10.3: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v obcích ORP Vysoké Mýto v letech 2006 - 2009 2009 Obec 2006 2007 2008 0 2 0 0 BĚSTOVICE 0 0 0 0 BOŠÍN 0 0 0 0 BUČINA 62,3 14 12 3 ČESKÉ HEŘMANICE 15,5 0 0 0 DOBŘÍKOV 0 0 0 0 DŽBÁNOV 20,0 2 0 1 HRUŠOVÁ 0 0 0 2 CHOCEŇ 0 0 0 0 JAVORNÍK 0 0 0 0 KOLDÍN 0 0 0 0 KOSOŘÍN 0 0 1 0 LEŠTINA 0 0 0 0 LIBECINA 0 6 1 7 MOSTEK 0 0 0 0 NASAVRKY 11,0 0 3 0 NOVÉ HRADY 0 0 0 0 OUCMANICE 0 0 0 0 PLCHOVICE 0 0 0 0 PODLESÍ 0 0 0 0 PUSTINA 0 0 0 0 RADHOŠŤ 0 0 0 0 ŘEPNÍKY 0 0 0 0 SEČ 0 2 1 1 SKOŘENICE 0 16 0 0 SLATINA 0 0 0 0 SRUBY 0 0 0 0 STRADOUŇ 0 0 0 0 SUDSLAVA 0 0 0 1 SVATÝ JIŘÍ 35,0 0 0 0 TISOVÁ 0 0 0 0 TÝNIŠŤKO 0 15 4 0 ÚJEZD U CHOC. 0 0 0 0 VINARY 36,0 0 3 5 VRACLAV 0 0 0 0 VRAČOVICE – ORLOV 19,0 1 2 2 VYSOKÉ MÝTO 0 0 0 0 ZÁDOLÍ 0 2 0 2 ZÁLŠÍ 0 4 0 0 ZÁMRSK 0 0 0 0 ZÁŘECKÁ LHOTA Zdroj: Úřad práceÚO, 2006 až 2009

129

Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti V Pardubickém kraji patří ORP Vysoké Mýto k územím s největším podílem ekonomicky aktivních obyvatel. Uvnitř ORP Vysoké Mýto je nejvyšší míra zaměstnanosti v obci Svatý Jiří, Mostek a Běstovice.Nejnižší míra zaměstnanosti je v obcích Plchovice, Bošín a Seč.

Tabulka č.I.A.1.10.4: Ekonomická aktivita a zaměstnanost v obcích ORP Vysoké Mýto Míra ekonomické Míra Obec aktivity zaměstnanosti (%) (%) 52,2 50,1 BĚSTOVICE 44,4 35,8 BOŠÍN 50,0 47,2 BUČINA 45,6 43,6 ČESKÉ HEŘMANICE 48,3 45,8 DOBŘÍKOV 50,5 46,2 DŽBÁNOV 52,5 48,7 HRUŠOVÁ 50,8 46,5 CHOCEŇ 45,4 41,0 JAVORNÍK 46,2 42,1 KOLDÍN 51,6 50,0 KOSOŘÍN 47,5 45,0 LEŠTINA 46,7 45,6 LIBECINA 56,5 52,6 MOSTEK 52,9 50,0 NASAVRKY 44,7 40,4 NOVÉ HRADY 35,3 43,8 OUCMANICE 51,4 32,9 PLCHOVICE 53,7 48,6 PODLESÍ 46,8 47,7 PUSTINA 46,3 44,3 RADHOŠŤ 43,3 41,9 ŘEPNÍKY 50,9 38,9 SEČ 50,9 47,4 SKOŘENICE 48,0 45,2 SLATINA 52,9 48,6 SRUBY 53,9 49,6 STRADOUŇ 42,1 40,4 SUDSLAVA 56,3 53,6 SVATÝ JIŘÍ 47,2 44,9 TISOVÁ 44,9 43,7 TÝNIŠŤKO 48,8 44,7 ÚJEZD U CHOC. 48,8 46,3 VINARY 50,7 45,3 VRACLAV 45,3 44,7 VRAČOVICE – ORLOV 51,3 46,2 VYSOKÉ MÝTO 49,4 47,2 ZÁDOLÍ

130

Míra ekonomické aktivity (%) 52,1 49,0 45,4

Obec ZÁLŠÍ ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Míra zaměstnanosti (%) 49,1 44,2 40,9

Vyjížďka a dojížďka za prací Nejvýznamnějším pracovním střediskem jsou Choceň, Vysoké Mýto a Zálší. Obě města se nacházejí uprostřed území ORP, jsou dostupné dopravou veřejnou i individuální. Z ostatních obcí se za prací dojíždí do nejvíce do Běstovic a Nových Hradů. Naopak nejhorší je situace v obcích Javorník, Pustina, Radhošť a Zádolí, kam nedojíždí nikdo nebo pouze jeden zaměstnaný a při pohledu na vysokou míru vyjížďky se dá tvrdit, že tyto obce neposkytují v dostatečné míře pracovní místa svým obyvatelům, kteří musejí vyjíždět do okolních obcí.

Tabulka č.I.A.10.5: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v obcích ORP Vysoké Mýto Obec BĚSTOVICE BOŠÍN

Počet obyvatel 419 85

BUČINA

202

ČESKÉ HEŘMANICE

532

DOBŘÍKOV

459

DŽBÁNOV

313

HRUŠOVÁ CHOCEŇ

335 9 080

JAVORNÍK

254

KOLDÍN

315

KOSOŘÍN

134

LEŠTINA

304

LIBECINA

162

MOSTEK

248

NASAVRKY

134

NOVÉ HRADY

285

OUCMANICE

215

PLCHOVICE

81

PODLESÍ

269

PUSTINA

76

RADHOŠŤ

179

ŘEPNÍKY

412

SEČ

147

SKOŘENICE

430

SLATINA

439

SRUBY

552

Vyjíždí z obce za prací

Dojíždí do obce za prací

Saldo dojížďky za prací

124 17 64 147 139 109 96 1261 85 105 50 70 48 90 52 63 60 20 84 25 55 95 41 115 112 194

171 2 23 39 14 6 89 1515 1 5 14 19 22 41 15 95 32 11 5 0 1 15 11 64 19 21

47 -15 -41 -108 -125 -103 -7 254 -84 -100 -36 -61 -26 -49 -37 32 -28 -9 -79 -25 -54 -80 -30 -51 -93 -173

131

Počet obyvatel

Obec STRADOUŇ

185

SUDSLAVA

184

SVATÝ JIŘÍ

301

TISOVÁ

535

TÝNIŠŤKO

154

ÚJEZD U CHOC.

299

VINARY

103

VRACLAV

748

VRAČOVICE – ORLOV

188

VYSOKÉ MÝTO

12 521

ZÁDOLÍ

90

ZÁLŠÍ

240

ZÁMRSK

725

ZÁŘECKÁ LHOTA

179

Vyjíždí z obce za prací

Dojíždí do obce za prací

Saldo dojížďky za prací

56 52 109 132 61 86 35 189 50 883 34 65 184 43

39 10 61 56 3 17 3 106 22 2678 0 225 142 3

-17 -42 -48 -76 -58 -69 -32 -83 -28 1795 -34 160 -42 -40

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Podíl ekonomických činností V Pardubickém kraji je zaměstnáno v oblasti průmyslu a stavebnictví kolem poloviny zaměstnaných osob. V obcích ORP Vysoké Mýto zhruba 30 % obyvatel je zaměstnáno v obchodech, opravnách motorových vozidel, v zemědělství a průmyslu je zhruba stejný poměr zaměstananýc. Z jednotlivých sektorů je v zemědělství nejvíce zaměstnáno v obcích Radhošť, Kolína Zádolí, v průmyslu v obcích Zářecká Lhota, Týnišťsko a Slatina, v obchodu v obcích Seč, Plchovice, Svatým Jiří, v doprava v obcích Libecina a veřejné správě v obci Libecina.

Tabulka č.1.A.1.10.6: Podíl ekonomických činností na zaměstnanosti v obcích ORP Vysoké Mýto (%) Obchod, opravy motorov. vozidel

5,4

Veř. správa, obrana a soc. zabezpeče ní 2,2

Školství, zdravotnictví , veter.a soc.činn ost 0

30,8

0

7,7

0

20,4

6,8

4,5

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Průmysl a stavebnict ví

BĚSTOVICE

11,8

17,2

36,6

BOŠÍN

30,8

11,5

BUČINA ČESKÉ HEŘMANICE

27,3

18,2

DOBŘÍKOV

12,7

20,2

DŽBÁNOV

23,5

HRUŠOVÁ

Obec

0 2,8

0,9

3,7

26,6

1,3

2,5

3,8

13,2

29,4

4,4

2,9

0

9,3

16,0

25,3

6,7

2,7

4,0

CHOCEŇ

3,9

15,9

30,9

2,2

0,3

4,0

JAVORNÍK

19

11,9

35,7

2,4

4,8

0

32,0

10,7

24,0

0

2,7

1,3

4

12,0

36,0

0,2

0,2

0,2

KOLDÍN KOSOŘÍN

13,1

9,3

39,2

Doprava, pošty a telekomunikace

132

25,0

2,1

Veř. správa, obrana a soc. zabezpeče ní 8,3

17,9

25,0

10,7

10,7

0

9,3

25,9

1,9

3,7

0

0

7,7

0

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Průmysl a stavebnict ví

LEŠTINA

18,8

16,7

LIBECINA

14,3

Obec

MOSTEK

30,0

Obchod, opravy motorov. vozidel

Doprava, pošty a telekomunikace

Školství, zdravotnictví , veter.a soc.činn ost 2,1

NASAVRKY

26,9

11,5

30,8

NOVÉ HRADY

14,1

9,9

18,3

2,8

5,6

8,5

OUCMANICE

23,1

21,2

30,8

3,9

3,9

3,9

PLCHOVICE

19,0

4,8

38,1

0

9,5

0

PODLESÍ

14,3

19,0

16,7

0

7,1

7,1

PUSTINA

3,8

7,7

30,8

0

5,4

7,7

RADHOŠŤ

32,4

5,4

27,0

5,4

5,4

2,7

1,9

7,5

1,9

ŘEPNÍKY

20,8

17,0

18,9

SEČ

1,2

15,2

39,0

0

6,0

0

SKOŘENICE

16,0

18,1

30,9

2,1

2,1

1,1

SLATINA

26,0

23,8

29,8

1,2

2,4

1,2

SRUBY

20,6

21,6

30,9

1,0

1,0

2,0

STRADOUŇ

12,0

16,0

32,0

0

8,0

8,0

SUDSLAVA

28,1

12,5

25,0

3,1

6,2

3,1

SVATÝ JIŘÍ

12,5

16,1

37,5

3,6

3,6

1,8

TISOVÁ

10,4

16,7

29,2

7,3

5,1

2,1

TÝNIŠŤKO ÚJEZD U CHOC.

15,0

29,0

29,0

6,5

6,5

3,2

2,5

5,0

VINARY

25,0

20,0

20,0

5,0

10,0

5,0

VRACLAV VRAČOVICE – ORLOV VYSOKÉ MÝTO

11,0

17,1

28,0

3,4

2,7

0,7

5,0

5,0

2,7

0,4

ZÁDOLÍ

30,8

15,4

15,4

0

5,4

0

ZÁLŠÍ

24,4

18,2

24,4

1,5

3,0

3,0

ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA

7,3

20,3

25,2

4,0

2,4

4,9

2,6

5,2

20,0

2,5 5,1

10,5

25,0

15,0 12,9

34,2

10,

25,0 35,1

21,0


133

5,0

0 4,1

0

2. LIMITY VYUŽITÍ V ÚZEMÍ 2.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Bošín - sesuvné území č. 4782 Choceň – sesuvné území č. 4798, 4434, 4797, 4795, 4796, 6363, 4799 Javorník – sesuvné území č. 4459, 4460 Koldín – sesuvné území č. 4906, 4907, 4897, 4898, 4792 Leština – sesuvné území č. 4462, 4449, 4448, 4451 Libecina – sesuvné území č. 4450 Mostek – sesuvné území č. 4908 Plchovice – sesuvné území č. 4781 Podlesí - sesuvné území č. 4905, 4955, 4920 Řepníky – sesuvné území č. 4441, 4425 Skořenice – sesuvné území č. 4793, 4794 - CHLÚ č.21971000 Kostelecké Horky, štěrkopísek. - ložisko výhradní plocha č.3219710, Kostelecké Horky, štěrkopísky Slatina – sesuvné území č. 4429 Sudslava – sesuvné území č. 4901, 4914 Újezd u Chocně – sesuvné území č. 8023 - CHLÚ č.17370000, Újezd u Chocně, štěrkopísky - ložisko výhradní plocha č. 3006200, Újezd u Chocně, štěrkopísky - dobývací prostor č. 70989, Újezd u Chocně Vraclav – sesuvné území č. 4426, 4427

Vysoké Mýto - sesuvné území č. 4431, 4432, 4433, 4424, 4428, 4458 - ložisko výhradní plocha č. 3055200, Vysoké Mýto, cihlářská surovina -dobývací prostor č. 70592, Vysoké Mýto Zářecká Lhota - sesuvné území č. 4430

2.2 VODNÍ REŽIM Řešené území do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Žďárské vrchy, vyhlášené nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. dne 19. 4. 1978. V řešeném území jsou vymezena tato ochranná pásma vodních zdrojů:

134

PHO 2b; jižnim směr od V. Mýta PHO 2a; východní část KÚ Hrušová PHO 2b; severním směrem od Dobříkova PHO 2a; severním směrem od Dobříkova pod výše uvedeným PHO I. a II. stupeň; jižní část KÚ Újezd u Chocně I. stupeň; západním směrem od obce Běstovice PHO 2b; severní část KÚ Sudslava II. stupeň; východní část a směrem od obce Sudslava PHO 2b; východní část KÚ Podlesí II. stupeň; jižním směrem od obce Sv. Jiří PHO 2b; jižní cíp KÚ České Heřmanice PHO 2b; jižní část KÚ Javorník, jihovýchodní část KÚ Libecina, východní část KÚ Leština a severozápadní část KÚ Nové Hrady PHO 2b; Nové Hrady PHO 2b; severozápadní část KÚ Řepníky PHO 2b; severní část KÚ Řepníky PHO 2a; severní část KÚ Řepníky Ochranné pásmo vodních toků Dle zákona č. 254/2001 Sb. ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) je nutné dodržet § 49 Oprávnění při správě vodních toků, nezbytně nutný volný manipulační pás pro výkon správy vodního toku odst. 2b u významných vodních toků nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry a odst. 2c u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.

2.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší - staré zátěže a komtaminované plochy ( Choceň, Řepníky, Týništko, Újezd u Chocně, Vinary a Zámrsk) - skládka včetně ochranného pásma - hřbitovy - Běstovice, Bučina (2), České Heřmanice (2), Hrušová, Choceň (4), Koldín, Leština (2), Libecina, Nové Hrady, Plchovice, Kořenice, Slatina, Sruby, Stradouň, Sudslava, Svatý Jiří, Tisová, Újezd u Chocně, Vraclav, Vračovice-Orlov, Vysoké Mýto (2), Zámrsk.

2.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY - oblast krajinného rázu a její charakteristika - územní systém ekologické stability (ÚSES), - významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou, - významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou, - přírodní rezervace včetně chráněného pásma, - národní přírodní památka včetně ochranného pásma, - přírodní park,

135

- přírodní památka včetně ochranného pásma, - památný strom včetně ochranného pásma, - NATURA 2000 – evropsky významná lokalita, - prvky ÚSES nadregionálního a regionálního významu dle ZÚR Pardubického kraje

2.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA - bonitovaná půdně ekologická jednotka, - hranice biochor, - investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti. - na území všech obcí a měst je les jako významný ekologický prvek limitem daného území, jsou to lesy kategorie lesů hospodářských (10) a lesů zvláštního určení (32a, 32f 1. zóny CHKO, přírodní rezervace, přírodní památky) - vzdálenost 50 m od okraje lesa (lesní zákon 289/1995 Sb.)

2.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNIČNÍ A ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Běstovice Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/316, II/317 a III/3058 a dále ochranné pásmo železniční tratě č.020. Bošín Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice II/317. Bučina Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic III/35718 a III/35834 a dále ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vysoké Mýto. České Heřmanice Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice II/317 a silnic III/3177, III/3178, III/3179 a dále ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vysoké Mýto. Dobříkov Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice II/315 a silnice III/3152 a dále ochranné pásmo železniční tratě č.010. Džbánov u Vysokého Mýta Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice III/35719, dále ochranné pásmo železniční tratě č.018 a dále ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vysoké Mýto. Hrušová Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice I/35, dále ochranné pásmo železniční tratě č.018 a dále ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vysoké Mýto. Choceň Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/312, II/315, II/317, II/357, III/31610 a III/3154 a dále ochranná pásma železničních tratí č.010, č.020 a č.018. Javorník Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice III/35718 a silnice III/35719 a dále ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vysoké Mýto. Koldín Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice III/31610 a silnice III/3154. Kosořín Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice II/317 Leština Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/356, II/357, III/35720, III/35721 a III/35722

136

Libecina Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/357, III/35716, III/35718, III/35721 a III/35722. Mostek Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/312 a III/3123. Nasavrky Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice III/3124 a dále ochranné pásmo železniční tratě č.010. Nové Hrady Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/357, II/358 a III/35722, III/35835. Oucmanice Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic III/3155 a III/3156. Plchovice Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice II/317. Podlesí Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/312 a III/3127 Pustina Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice III/35716 a silnice III/35717. Radhošť Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/305, III/30513, III/30514 a III/30516 a dále ochranné pásmo železniční tratě č.010. Řepníky Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic III/30525, III/30526, III/30527, III/30530, III/35711, III/35716 a III/35717. Seč Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/312 a III/3155. Skořenice Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice II/316. Slatina Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice III/3574 a dále ochranné pásmo železničních tratí č.010 a č.018. Sruby Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/315 a III/3574 a dále ochranné pásmo železničních tratí č.010 a č.018. Stradouň Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic I/17, II/305, III/3562 a III/30520. Sudslava Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic III/3124, III/3126 a III/3155. Svatý Jiří Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/315, III/3155 a III/3156. Tisová Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic III/3179, III/31710, III/3576 a III/3176. Dále jsou limitem ochranná pásma letiště Vysoké Mýto. Týnišťsko Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic I/35, II/315 a II/305. Újezd u Chocně Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic III/3058 a III/30510 a dále ochranné pásmo železniční tratě č.020. Vinary Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/305 a III/30521. Vraclav Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic I/17, II/305, III/30517, III/30521, III/30522, III/30523, III/30524, III/30527 a III/35712. Vračovice-Orlov Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/317, III/3576 a III/3155. Vysoké Mýto

137

Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic I/35, II/357, III/30523, III/30525, III/30527, III/30524, III/3574, III/3576, III/35711, III/35712, III/35713 a III/35719, dále ochranné pásmo železniční tratě č.018 a ochranná pásma letiště Vysoké Mýto. Zádolí Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice II/357. Dále do území obce zasahuje ochranné pásmo letiště Vysoké Mýto. Zálší Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/317, III/3176, III/3155 a III/3576. Zámrsk Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic I/17, I/35, III/3152, III/30516 a III/30517 a dále ochranné pásmo železniční tratě č.010. Zářecká Lhota Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice II/315 a dále ochranné pásmo železniční tratě č.010. ORP V území ORP jsou limitem ochranná pásma silnic I.třídy, které činí 50 m od osy silnic, silnic II. a III.třídy, které činí 15m od osy silnice, ochranná pásma železničních celostátních a regionálních tratí, které činí 60m od krajní koleje, ochranná pásma železničních vleček, které činí 30 metrů od krajní koleje a ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vysoké Mýto.

LETECKÁ DOPRAVA Dobříkov Do území zasahují ochranná pásma plochy SLZ Choceň. Choceň Nadzemí je situována plocha SLZ veřejná (Choceň – LKCO) s přistávací dráhou 15-33 o rozměrech 620x20 metrů s travnatým povrchem a má vyhlášena ochranná pásma vzletových a přistávacích koridorů. Kosořín Do území zasahují ochranná pásma plochy SLZ Choceň. Slatina Do území zasahují ochranná pásma plochy SLZ Choceň. Sruby Do území zasahují ochranná pásma plochy SLZ Choceň. Vysoké Mýto Do území zasahují ochranná pásma plochy SLZ Choceň. Vraclav V území je situována nouzová plocha Vraclav u Vysokého Mýta (ULVRCL) Zálší Do území zasahují ochranná pásma plochy SLZ Choceň. Zámrsk Do území zasahují ochranná pásma plochy SLZ Choceň. Do ORP Vysoké Mýto zasahují ochranná pásma radiolokačních prostředků letišť.( Pardubice a Polička) Do ORP Vysoké Mýto zasahuje koridor pro létání v malých a přízemních výškách.

LIMITY ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ A TELEKOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ Limity ochranných pásem elektrizační soustavy a telekomunikačních systému, dotýkají se všech lokalit spadajících do správy ORP Vysokého Mýta. Ochranným pásmem všech technických zařízení je prostor v bezprostřední blízkosti těchto zařízení určený k zajištění spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Pro všechna elektrizační zařízení stanovuje ochranná pásma zákon č. 458/2000 Sb. §46, s platností od 1.1.2001 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994

138

Sb, §19 (s účinností od 1.1.1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma. Tab.Ochranná pásma elektrizačních zařízení Zařízení

Nadzemní vedení nad 220 kV do 400 kV Nadzemní vedení nad 35 kV do 110 kV Nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace Podzemní kabelové vedení do 110 kV,vč. měřící a zabezpečovací techniky Elektrické stanice pro transformaci venkovní a zděné elektrické stanice nad 52 kV zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV Vestavěné zděné elektrické stanice od obestavění Stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona č. 79/1957

Dle zákona č. 122/1994

Dle zákona č.458/2000

25 15 10

20 12 7

20 12 7

1 30 -

1 20 -

1 20 2

10

7

1 7

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemku o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení. U zděných TS od oplocení nebo zdi. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu. Pro telekomunikační a radiokomunikační zařízení a systémy (televizní převaděče, vysilače mobilních operátorů, rr trasy, zemní telekomunikační kabelová vedení), stanovuje ochranné pásmo zákon č. 127/2005 Sb. U všech vysílačů bez rozdílu provozovatele je ochranné pásmo těchto zařízení 30 m, pokud není stanoveno jinak. U zemních kabelových vedení je ochranné pásmo 1,5 m od krajního vedení na obě strany. V řešeném území ORP Litomyšl jsou provozovány páteřní a přístupové rr trasy Radiokomunikací a.s. a MO ČR (VUSS Pardubice). Provoz zařízení MO ČR, má stanoveno ochranné pásmo v šíři 4 km ve dvou pásmech procházejících severní a střední část území ORP Vysokého Mýta. RR spoje obecně nevytvářejí žádné zásadní překážky v rozvoji území, vzhledem k tomu, že ochranné pásmo u rr tras probíhá v takové výšce, které nezasahuje do stávající ani reálně uvažované zástavby. Vyžaduje se při zpracování územních celků, respektovat radioreléové trasy a projednat výškově exponované investiční záměry s oddělením ochrany sítí společnosti Radiokomunikace a.s., Praha a VUSS Pardubice.

LIMITY ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM A TEPLEM Limity ochranných pásem plynovodní sítě se dotýkají všech lokalit spadajících do správy ORP Vysoké Mýto, vyjma obcí obce Bošín, Leština, Nasavrky, Plchovice, Újezd u Chocně a Zářecká Lhota. Limit ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká lokalit, kterými prochází trasy přenosové soustavy VTL plynovodů, a ve kterých jsou umístěny technologické objekty zásobování zemním plynem (regulační stanice plynu VTL/STL). Limity ochranných pásem teplovodů a technologických objektů zásobování teplem se dotýkají pouze lokality Choceň spadající do správy ORP Vysoké Mýto. Ochranným pásmem všech technických zařízení je prostor v bezprostřední blízkosti těchto zařízení určený k zajištění spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranným pásmem se pro účely rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Pro všechna plynárenská zařízení stanovuje ochranná pásma zákon č. 458/2000 Sb. §68, který je novelizován zákonem č. 670/2004.

139

Pro rozvody tepla, stanovuje ochranné pásmo také zákon č. 458/2000. Běstovice - ochranné pásmo STL plynovodů Bošín - nenachází Bučina - ochranné pásmo STL plynovodů České Heřmanice - ochranné pásmo STL a NTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL Dobříkov - ochranné pásmo STL plynovodů Džbánov u Vysokého Mýta - ochranné pásmo STL a NTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL - katodová ochrana VČP Net s.r.o. Hrušová - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL Choceň - ochranné pásmo STL a NTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu STL/NTL - ochranné pásmo distribuční regulátor STL/NTL VČP Net s.r.o. - katodová ochrana VČP Net s.r.o. - ochranné a bezpečnostní pásmo objektu zásobování teplem - ochranné pásmo teplovodů Javorník - ochranné pásmo STL plynovodů Koldín - ochranné pásmo STL plynovodů Kosořín - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů Leština - ochranné pásmo STL plynovodů Libecina - ochranné pásmo STL plynovodů Mostek - ochranné pásmo STL a NTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL Nasavrky - ochranné pásmo STL plynovodů Nové Hrady - ochranné pásmo STL plynovodů Oucmanice - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL Plchovice

140

- nenachází Podlesí - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů Pustina - ochranné pásmo STL plynovodů Radhošť - ochranné pásmo STL plynovodů Řepníky - ochranné pásmo STL plynovodů Seč - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů Skořenice - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL Slatina - ochranné pásmo STL plynovodů ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů Sruby - ochranné pásmo STL plynovodů Stradouň - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL - katodová ochrana VČP Net s.r.o. Sudslava - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL Svatý Jiří - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL Tisová - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů Týnišťsko - ochranné pásmo STL plynovodů Újezd u Chocně - nenachází Vinary - ochranné pásmo STL plynovodů Vraclav - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů Vračovice – Orlov - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů Vysoké Mýto - ochranné pásmo STL a NTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu STL/NTL - ochranné pásmo distribuční regulátor STL/NTL VČP Net s.r.o.

141

Zádolí - ochranné pásmo STL plynovodů Zalší - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - katodová ochrana VČP Net s.r.o. Zámrsk - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL Zářecká Lhota - ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL Ochranná pásma plynárenských zařízení: Pro plynárenská zařízení jsou v zákoně č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, který je novelizován zákonem č. 670/2004, stanovena ochranná pásma takto : - u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek v zastavěném území obce na obě strany od osy plynovodu ................................................. 1 m, - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek na obě strany od osy plynovodu .............................................................................................. 4 m, - u technologických objektů na všechny strany od půdorysu ........................... 4 m. Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení musí být v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. v platném znění. Uvedený zákon kromě ochranných pásem stanovuje pro plynárenská zařízení ještě pásma bezpečnostní takto: - odpařovací stanice zkapalněných plynů ........................................................ 100 m, - regulační stanice vysokotlaké .......................................................................... 10 m, - vysokotlaké plynovody do DN 100 mm .......................................................... 15 m, DN 250 mm .......................................................... 20 m, DN 500 mm ......................................................... 40 m.

LIMITY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A ODKANALIZOVÁNÍ Dle zákona č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, je v Hlavě VI, § 23, odst.3 uvedeno: u potrubí do 500 mm průměru včetně ochranné pásmo vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí 1,5 m, u potrubí nad průměr 500 mm 2,5 m. Ochranné pásmo vodojemů je určeno jejich oplocením, nebo u zemních vodojemů patou svahu zemního obsypu. Poznámka: výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad.

2.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY V této oblasti se v řešeném území nevyskytují limity využití území.

142

2.8 BYDLENÍ V této oblasti se v řešeném území nevyskytují limity využití území.

2.9 REKREACE - městská památková zóna ve Vysokém Mýtě -vesnická památková zóna Vysoká v Javorníku u Vysokého Mýta - nemovitá kulturní památka (viz kap. I.A.1.9)

2.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY V této oblasti se v řešeném území nevyskytují limity využití území.

3. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Záměry z ÚPD kraje žádné záměry nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí žádné záměry nebyly zjištěny Záměry jiné žádné záměry nebyly zjištěny

3.2 VODNÍ REŽIM Záměry z ÚPD kraje žádné záměry nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí v rámci územních plánů je třeba řešit protipovodňová opatření podél toků Orlice a Loučné, obnovu rybníků a opatření v krajině zpomalující odtok vody z povodí. Záměry jiné žádné záměry nebyly zjištěny

143

3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Záměry z ÚPD kraje žádné záměry nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí žádné záměry nebyly zjištěny Záměry jiné žádné záměry nebyly zjištěny

3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Záměry ze ZÚR kraje NRBK K 93 RBC 465 Aronka RBC 1773 Šnakov RBC 1923 Bětník RBK 810 V. a M. Karlov RBK 843A Malejovská Luka – Loučná u Týnišťka RBK 843C Malejovská Luka – Uhersko RBK 844 Loučná u Týnišťka – Šnakov RBK 845 Šnakov – Aronka RBK 846 Aronka – Nedošínský háj RBK 847 K93 – Loučná u Týnišťka RBK 850 Bětník – Pěšické údolí RBK 851 Pěšické údolí – Krounka RBK 854 Netřebské rybníky - Končiny

Záměry z ÚPD obcí Běstovice RBK 810 Velký a Malý Karlov - Choceň Bošín RBK 810 Velký a Malý Karlov - Choceň České Heřmanice RBK 854 Netřebské rybníky - Končiny Dobříkov (Rzy) NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK RBK 843A Malejovská luka - Loučná (DH, BU, LO) 844 Loučná - Šnakov (VO, MT, LO) 847 Loučná – K93 (MT,LO) Hrušová RBK 846 Aronka – Medošínský háj (VO, MT, LO),zasahuje okrajově RBC 465 Aronka (VO,LO,MT,DH, plocha 46ha)

144

Choceň (Dvořisko, Hemže, Plchůvky) RBK 810 Velký a Malý Karlov – Choceň NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK Kosořín NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK LBC III, LBK 4 Leština (Doubravice u Leštiny, Podhořany u Nových Hradů) LBK 35, LBK 32, LBC 42, LBC 41 Mostek NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK Nové Hrady u Skutče (Mokrá Lhota) RBK 876 Krounka – U vzrostlé jedle (okrajově) Oucmanice RBC 467 Tichá Orlice u Pelin (VO, LO, BU, SU, plocha 82ha) Plchovice RBK 810 Velký a Malý Karlov – Choceň LBK 4 Podlesí LBC 1, LBK 1, LBK 3 Pustina LBC 20, LBK 6, LBK 7 Radhošť (Sedlíšťka) RBK 843A Malejovská luka - Loučná (DH, BU, LO) RBK 843C Malejovská luka - Uhersko Řepníky (Pěšice, Popovec u Řepníků) RBK 850 Bětník - Pěšické údolí (BU, MT, LO, DH) 851 Pěšické údolí – Krounka (LO, DH, BU, VO, MT) RBC 473 Pěšické údolí (LPO, DH, BU, plocha 158ha, zasahuje částečně) 1923 Bětník (BU, LO, MT, plocha 52ha, zasahuje částečně) Slatina u Vysokého Mýta RBK 844 Loučná – Šnakov (VO, MT, LO) LBC 5 LBC (63,64,66,67,30) Sruby LBC 5 vložených LBC na trase NRBK (5,6,7,8,9), další propojené LBK (63,66,68) NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK Stradouň RBK 849 Sv.Mikuláš – Bětník (BU, MT, LO, DH) RBK 843C Malejovská luka - Uhersko Tisová u Vysokého Mýta RBK 845 Šnakov – Aronka (VO, MT, LO) RBC 465 Aronka (VO,LO,MT,DH, plocha 46ha)

145

Týništko RBK 843A Malejovská luka - Loučná (DH, BU, LO) 847 Loučná u T. – K93 (MT, LO) NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK Újezd u Chocně RBK 810 Velký a Malý Karlov – Choceň (VO, MT, LO) RBC 468 Újezd u Chocně (DH, BU, plocha 57ha) Vinary RBK 849 Sv.Mikuláš – Bětník (BU, MT, LO, DH) RBC 1923 Bětník (BU, LO, MT, plocha 52ha) Vraclav (Sedlec u Vraclavi) LBC 1 RBK 843C Malejovská luka - Uhersko RBC 1923 Bětník (BU, LO, MT, plocha 52ha)

Vysoké Mýto (Brtec, Domoradice, Svařeň, Lhůta, Vanice) RBK 844 Loučná – Šnakov (VO, MT, LO) 845 Šnakov – Aronka (VO, MT, LO) 850 Bětník - Pěšické údolí (BU, MT, LO, DH) RBC 465 Aronka (VO,LO,MT,DH, plocha 46ha) 1773 Šnakov (VO, LO? MT, DH, plocha 32ha) Zádolí LBK 50 - 51 Zalší u Chocně (Nořín) RBK 857 K93 – Chobot (‚DH, BU, LO) LBK 1 Zámrsk (Janovičky u Zámrsku) RBK 843A Malejovská luka - Loučná (DH, BU, LO) 844 Loučná – Šnakov (VO, MT, LO) Zářecká Lhota NRBK K 93 s ochrannou zónou NRBK

3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Záměry z ÚPD kraje záměry v oblasti PUPFL nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí V rámci územních plánu jsou navrženy záměry na zalesnění zemědělské půdy Záměry jiné významné záměry v oblasti PUPFL nebyly zjištěny

146

3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNIČNÍ DOPRAVA Záměry ze ZÚR kraje ZÚR vymezují koridory pro umístění těchto veřejně prospěšných staveb v oblasti dopravy: D01 – rychlostní silnice R35 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami vč. mimoúrovňových křižovatek D34 – přeložka silnice II/312 Vysoké Mýto – Choceň – České Libchavy D51 – přeložka silnice II/305 Vinary D52 – přeložka silnice II/315 Zářecká Lhota D54 – propojení silnic II/315 a II/357 Choceň D55 – přeložka silnice II/317 Choceň – Běstovice Běstovice Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby přeložka silnice II/317 Choceň - Běstovice Bučina Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby rychlostní silnice R35 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť. Džbánov u Vysokého Mýta Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby rychlostní silnice R35 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť. Hrušová Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby rychlostní silnice R35 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť. Choceň Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby přeložky silnice II/312 Vysoké Mýto-Choceň-České Libchavy, propojení silnic II/315 a II/357 Choceň, přeložka silnice II/357 Choceň – Běstovice. Dále je vymezen koridor pro veřejně prospěšnou stavbu železniční trať Choceň – Ústí nad Orlicí včetně souvisejících staveb a opatření. Mostek Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby přeložky silnice II/312 Vysoké Mýto-Choceň-České Libchavy. Dále je vymezen koridor pro veřejně prospěšnou stavbu železniční trať Choceň – Ústí nad Orlicí včetně souvisejících staveb a opatření. Oucmanice Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby traťi Choceň – Ústí nad Orlicí včetně souvisejících staveb a opatření. Podlesí Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby přeložky silnice II/312 Vysoké Mýto-Choceň-České Libchavy. Radhošť Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby rychlostní silnice R35 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť. Stradouň Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby rychlostní silnice R35 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť.Dále je zde vymezena veřejně prospěšná stavba přeložky silnice II/305 Vinary. Svatý Jiří

147

Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby přeložky silnice II/315 Zářecká Lhota. Seč Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby přeložky silnice II/312 Vysoké Mýto-Choceň-České Libchavy. Skořenice Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby přeložky silnice II/312 Vysoké Mýto-Choceň-České Libchavy. Vinary Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby přeložky silnice II/305 Vinary. Vraclav Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby rychlostní silnice R35 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť. Vysoké Mýto Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby rychlostní silnice R35 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť a přeložku silnice II/312 Vysoké Mýto-Choceň-České Libchavy. Zámrsk Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby rychlostní silnice R35 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť. Zářecká Lhota Ze ZÚR Pardubického kraje je vymezen koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby přeložky silnice II/315 Zářecká Lhota. Dále je vymezen koridor pro veřejně prospěšnou stavbu železniční trať Choceň – Ústí nad Orlicí včetně souvisejících staveb a opatření.

Záměry z ÚPD obcí Choceň V územním plánu města je navrhována přeložka silnice II/312 vedená od Hemže severozápadním obchvatem města až po napojení na silnici II/357. S touto přeložkou souvisí i navrhované přeložení silnice II/317 od obce Běstovice. Tyto záměry je nutné dále sledovat, pouze ve směru na Vysoké Mýto je nutné tyto záměry korigovat s ohledem na nové řešení napojení Chocně a Vysokého Mýta na R35. Vysoké Mýto V územním plánu města je dále navrhována přeložka silnice II/357 řešící problematiku vedení silnice na území města s novým napojením na stávající silnici I/35. Tento záměr je nutné dále sledovat avšak jako možnou I.etapu záměru nového řešení napojení ze směru od Chocně na R35. Záměry jiné Běstovice Možné nové řešení přeložky silnice II/317 vycházející z dopravního řešení města Choceň je vhodné dále sledovat, protože tímto bude ze zastavěného území obce odvedena významná část dopravního zatížení. Choceň V rámci zpracované studie „Studie napojení Chocně a severozápadní napojení Vysokého Mýta na R 35“ byla navržena úprava dopravního řešení z územního plánu a to navazující přeložkou na obchvat Chocně obcházející i místní část Dvořisko po západní straně a navazující na stávající trasu silnice II/357. Tento záměr je vhodným řešením nejen pro napojení města na R35, ale je přínosem i z hlediska širších dopravních vazeb. Zároveň i odvádí významnou část dopravní zátěže z průjezdu obcí Dvořisko. Mostek V rámci zpracované studie (Highway Design) byla navrhována přeložka II/312 zlepšující směrové vedení silnice a to jižním obchvatem sídla. Z celkového pohledu se jedná o vhodné řešení zkvalitňující

148

vedení silnice II/312 na Libchavy. V souvislosti se studií „Ústí nad Orlicí – Choceň, nová trať“ (SUDOP Praha a.s.) do území okrajově zasahuje přeložka železniční trati č.010. Toto řešení je z hlediska uvedení tratě do odpovídajících parametrů nezbytné. Oucmanice V souvislosti se studií „Ústí nad Orlicí – Choceň, nová trať“ (SUDOP Praha a.s.) do území okrajově zasahuje přeložka železniční trati č.010. Toto řešení je z hlediska uvedení tratě do odpovídajících parametrů nezbytné. Podlesí V rámci zpracované studie (Highway Design) byla navrhována přeložka II/312 zlepšující směrové vedení silnice v místě napojení silnice III/3155. Záměr je doporučován k dalšímu sledování, protože se jedná o významné zlepšení směrového vedení silnice. Vysoké Mýto V rámci zpracované studie „Studie napojení Chocně a severozápadní napojení Vysokého Mýta na R 35“ byla navržena úprava dopravního řešení z územního plánu a to prodloužením uvažované přeložky silnice II/357 severně od zástavby až po napojení na stávající silnici I/35 a navrhovanou rychlostní silnici R35 severně od Vysokého Mýta. Zároveň s tím bylo navrženo i zlepšení směrového vedení u místní části Na vinicích. Tyto záměry lze doporučit k dalšímu sledování především z hlediska odvedení průjezdné dopravy mimo zástavbu města. Zářecká Lhota V souvislosti se studií „Ústí nad Orlicí – Choceň, nová trať“ (SUDOP Praha a.s.) do území okrajově zasahuje přeložka železniční trati č.010. Toto řešení je z hlediska uvedení tratě do odpovídajících parametrů nezbytné.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Záměry ze ZÚR kraje D100 – železniční trať Choceň – Ústí nad Orlicí vč. souvisejících staveb a opatření Choceň V rámci ÚPD kraje byla navrhována přeložka železniční trati č.020 a to na vjezdu do žst. Choceň. Zářecká Lhota V souvislosti se studií „Ústí nad Orlicí – Choceň, nová trať“ (SUDOP Praha a.s.) do území okrajově zasahuje přeložka železniční trati č.010. Mostek V souvislosti se studií „Ústí nad Orlicí – Choceň, nová trať“ (SUDOP Praha a.s.) do území okrajově zasahuje přeložka železniční trati č.010. Oucmanice V souvislosti se studií „Ústí nad Orlicí – Choceň, nová trať“ (SUDOP Praha a.s.) do území okrajově zasahuje přeložka železniční trati č.010.

VODNÍ DOPRAVA Choceň V rámci ÚPD kraje průplavu DOL. Kosořín V rámci ÚPD kraje průplavu DOL. Slatina V rámci ÚPD kraje průplavu DOL. Stradouň V rámci ÚPD kraje průplavu DOL.

je navrhován výhledový koridor (v kategorii územních rezerv) pro vybudování




149

Vraclav V rámci ÚPD kraje je navrhován výhledový koridor (v kategorii územních rezerv) pro vybudování průplavu DOL. Vračovice-Orlov V rámci ÚPD kraje je navrhován výhledový koridor (v kategorii územních rezerv) pro vybudování průplavu DOL. Vysoké Mýto V rámci ÚPD kraje je navrhován výhledový koridor (v kategorii územních rezerv) pro vybudování průplavu DOL. Zálší V rámci ÚPD kraje je navrhován výhledový koridor (v kategorii územních rezerv) pro vybudování průplavu DOL. Zámrsk V rámci ÚPD kraje je navrhován výhledový koridor (v kategorii územních rezerv) pro vybudování průplavu DOL.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY Záměry z ÚPD kraje Z VÚC Pardubického kraje nejsou žádné záměry Záměry z ÚPD obcí Prioritní záležitostí energetiky, bylo stanovení provozní spolehlivosti systému 110 kV a zajištění dodávky el. energie pro transformovnu 110/35 kV v Chocni. Tento požedavek byl se strany provozovatele ČEZ Distribuce a.s. splněn. Propojený systém kmenových vedení VN zajišťuje zásobování el. energií nejen pro území ORP, ale i navazujících území. Dle platné územní dokumentace u převážné části obcí, vyžádá si předpokládaný rozvoj území zvýšení počtu el. stanic (TS), včetně nezbytně nutného rozšíření, případně přeložení vedení VN. V několika ojedinělých případech vykrývá současný počet el. stanic (TS), výhledový rozvoj dotčeného území. Rozvoji systému VN v obcích ORP Vysokého Mýta bude řešen nadzemní vedením. U městských center Vysokého Mýta a Chocně, bude rozšiřován zemní kabelový rozvod VN. Okrajové lokality obou měst, budou řešený nadzemním rozvodem. Záměry jiné Nebyly zjištěny.

ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM A TEPLEM Záměry z ÚPD kraje Ve schválené ZÚR Pardubického kraje nejsou v této lokalitě žádné navržené stavby Záměry z ÚPD obcí Vysoké Mýto - přeložka VTL plynovodů DN 350 a 500, která by měla kopírovat obchvat města Vysoké Mýto. - pro plánovaný rozvoj města je, po vyčerpání kapacity stávajících regulačních stanic plynu VTL/STL RS1 a RS2, navržena výstavba nové regulační stanice plynu RS3 včetně možného zokruhování STL sítě.

150

Choceň - přes navržené plochy pro budoucí bytovou zástavbu a občanské vybavení vede stávající VTL plynovod. Z tohoto důvodu musí být provedena přeložka VTL plynovodu, tak aby bylo možné realizovat budoucí záměr na bytovou výstavbu při respektování ochranných a bezpečnostních pásem stávajícího plynárenského zařízení, které stanoví zákon č. 458/2000 Sb. O podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), který platí od 1.1. 2001.

Záměry jiné Bošín – probíhají přípravné práce na plynofikaci obce, jejíž realizace se odhaduje v horizontu 2-3 let. Leština - probíhají přípravné práce na plynofikaci obce ve fázi projektových prací. Újezd u Chocně - probíhají přípravné práce na plynofikaci obce ve fázi přípravy realizace. Zářecká Lhota – proběhla pouze prvotní předběžná jednání u provozovatele distribuční sítě.

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A ODKANALIZOVÁNÍ Záměry z ÚPD kraje Ze ZÚR Pardubického kraje nejsou záměry Záměry z ÚPD obcí Běstovice Pro zájmové území je uvažováno s výstavbou čerpací stanice a svodem odpadních vod na ČOV Choceň. Bošín V obci je uvažováno s výstavbou ČOV. České Heřmanice Navrhuje se postupné využití vrtu LO11/2 o vydatnosti až 27 l/s a zvýšením akumulace vodojemů o 50m3 + 50 m3. Džbánov u Vysokého Mýta Výhledově je uvažováno s doplněním splaškové kanalizace a centrální ČOV. Choceň Koncepčně je uvažováno s výstavbou nového vodního zdroje Hemže o vydatnosti 30 l/s s úpravnou vody (Fe) 15 + 15 l/s a s novou akumulací 750 m3 a propojení s vodojemem Choceň. U vodojemu je uvažováno s výstavbou ATS (zástavba Tocháčkův kopec) a dále je uvažováno s rozšířením skupinového vodovodu do okolních nevodofikovaných obcí. Návrhově je uvažovováno s intenzifikací ČOV na 17 000 EO s napojení dalších obcí (Běstovice) a s využitím svozu jímek okolních místních částí. Postupně je uvažováno s rekonstrukcí nevyhovujících úseků jednotné kanalizace. Javorník Výhledově je uvažováno s výstavbou 3 lokálních ČOV s vybudováním lokálních splaškových kanalizačních systémů. Koldín Výhledově je uvažováno s rekonstrukcí vodního zdroje. Výhledově je uvažováno s doplněním splaškové gravitační kanalizace a výstavbou centrální ČOV. Kosořín Výhledově je uvažováno s doplněním splaškové gravitační kanalizace a výstavbou centrální ČOV.

151

Leština Koncepčně je uvažováno s individuelním čištěním odpadních vod. Libecina Koncepčně je uvažováno s individuelním čištěním odpadních vod. Mostek Koncepčně je uvažováno s výstavbou centrální ČOV Sudličkova Lhota + Mostek. Nasavrky Koncepčně je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizace a centrální ČOV. Nové Hrady Výhledově je uvažováno s propojení vodovodu Nové Hrady se skupuinovým vodovodem Luže. Oucmanice Koncepčně je uvažováno s odstavením zdroje Oucmanice (výstavba železničního koridoru) a napojením obce na vodovod Choceň, po výstavbě nových vodních zdrojů Hemže. Koncepčně je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizace a centrální ČOV. Plchovice Koncepčně je uvažováno s napojem Plchovice na vodovod Čičová – Čermná nad Orlicí. Koncepčně je uvažováno s individuelním čištěním odpadních vod. Pustina Koncepčně je uvažováno s individuelním čištěním odpadních vod. Radhošť Koncepčně je uvažováno s napojemna vodovod Chroustovice - Trusnov. Řepníky Koncepčně je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizace a centrální ČOV. Seč Koncepčně je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizace a centrální ČOV. Skořenice Koncepčně je navrhováno doplnění kanalizace a výstavba centrální ČOV. Slatina Koncepčně je uvažováno s výstavbou čerpací stanice odpadních vod Slatina, s přečerpáním do společného výtlaku ze Zámrsku na ČOV Vysoké Mýto. Stradouň Koncepčně je uvažováno s využitím stávajícího vrtu o vydatnosti 4,0 l/s pro celou obec. Koncepčně je navrhováno doplnění kanalizace a výstavba centrální ČOV společně s obcí Vinary. Sudslava Koncepčně je navrhováno doplnění splaškové kanalizace a výstavba centrální ČOV. Svatý Jiří Koncepčně je navrhováno doplnění splaškové kanalizace a výstavba centrální ČOV. Týnišťsko Koncepčně je uvažováno s napojením na vodovod Vysoké Mýto, místní část Janovičky. Újezd u Chocně Koncepčně je navrhováno doplnění splaškové kanalizace a výstavba centrální ČOV. Vinary Koncepčně je navrhováno doplnění splaškové kanalizace, čerpací stanice a přečerpání na ČOV Stradouň Vračovice – Orlov Koncepčně je uvažováno s individuelním čištěním odpadních vod. Vysoké Mýto Koncepčně jsou navrhovány rekonstrukce a doplnění kanalizační sítě v zástavbě. Dále je koncepčně navrženo vybudování skupinové kanalizace s napojením oblastí obcí Vraclav. Zámrsk, Sruby a obcí přilehlých. Dále je uvažováno se svozem nepropustných jímek a stabilizací kalu z ČOV prodikce odpadních vod z okolních obcí. Zádolí, Střihanov Koncepčně je uvažováno s individuelním čištěním odpadních vod. Zálší Koncepčně je navrhováno doplnění splaškové kanalizace a výstavba centrální ČOV.

152

Zářecká Lhota Koncepčně je navrhováno doplnění splaškové kanalizace a výstavba centrální ČOV

3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Záměry ze ZÚR kraje Nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí Běstovice - 3 plochy pro občanskou vybavenost Bučina - 2 plochy pro sport – na JZ okraji území Dobříkov - 2 plochy pro rekreaci na plochách přírodního charakteru Choceň - 4 plochy pro sport - cca 16 ploch pro občanskou vybavenost - 3 plochy pro občanskou vybavenost v Plchůvkách Javorník - 2 plochy pro sport – na SV okraji území Leština - 1 plocha pro sport – v části Doubravice Libecina - 1 plocha pro občanskou vybavenost Nasavrky - plocha pro sport – na JV okraji obce Nové Hrady - 1 plocha pro sport Oucmanice - 4 plochy pro občanskou vybavenost Plchovice - 5 ploch pro občanskou vybavenost Podlesí - 1 plocha pro občanskou vybavenost Pustina - plocha pro sport – na S okraji obce Řepníky - 3 plochy pro sport Skořenice - plocha pro sport – na Z okraji obce Slatina - plocha pro občanskou vybavenost komerční Sruby - plocha pro občanskou vybavenost Svatý Jiří - plocha pro sport Tisová - 1 plocha pro sport - 2 plochy pro občanskou vybavenost Týnišťko - 1 plocha pro sport - 1 plocha pro občanskou vybavenost

153

Újezd u Chocně - 5 ploch pro občanskou vybavenost Vinary - 1 plocha pro sport Vraclav - 1 plocha pro sport Vysoké Mýto - 3 plochy pro sport - cca 11 ploch pro občanskou vybavenost Zádolí - 1 plocha pro sport Zálší - 2 plochy pro sport - 1 plocha pro občanské vybavení Zámrsk - 1 plocha pro sport - 3 plochy pro občanskou vybavenost Záměry jiné Nebyly zjištěny

3.8 BYDLENÍ Záměry ze ZÚR kraje Nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí Běstovice - 12 lokalit pro venkovské bydlení Bošín - 4 lokality pro venkovské bydlení Bučina - 9 lokalit pro venkovské bydlení České Heřmanice - 13 lokalit pro venkovské bydlení Dobříkov - 5 lokalit pro venkovské bydlení smíšené - 6 lokalit pro bydlení městské a příměstké Džbánov u Vysokého Mýta - 8 lokalit pro bydlení městské a příměstské Hrušová - 2 lokality pro bydlení městské a příměstské Choceň - 26 lokalit pro bydlení venkovské, 4 lokality pro venkovské bydlení v Plchůvkách Javorník - 4 lokality pro venkovské bydlení Koldín - 9 lokalit pro venkovské bydlení Kosořín - 4 lokality pro venkovské bydlení smíšené Leština - 3 lokality pro venkovské bydlení v Leštiné, 8 lokalit v Doubravicích, 2 lokality v Podhořanech Libecina

154

- 4 lokalit pro venkovské bydlení Mostek - 3 lokality pro venkovské bydlení Nasavrky - 5 lokality pro venkovské bydlení Nové Hrady - 9 lokalit pro venkovské bydlení Oucmanice - 4 lokality pro venkovské bydlení Plchovice - 6 lokalit pro venkovské bydlení Podlesí - Němčí - 14 lokalit pro venkovské bydlení Pustina - 5 lokalit pro venkovské bydlení, 3 lokality pro bydlení smíšené rekreační Radhošť - 4 lokality pro venkovské bydlení Řepníky - 10 lokalit pro venkovské bydlení v Řepníkách, 1 lokalita v Pěšicích, 1 likalita v Popovci u Řepníků Seč - 3 lokalit pro venkovské bydlení Skořenice - 9 lokalit pro venkovské bydlení Slatina - 5 lokalit pro venkovské bydlení Sruby - 2 lokality pro venkovské bydlení Stradouň - 2 lokality pro venkovské bydlení Sudslava - 6 lokalit pro venkovské bydlení Svatý Jiří - 9 lokalit pro venkovské bydlení ve Svatém Jiří a 2 lokality v Loučkách Tisová - 14 lokalit pro venkovské bydlení Týnišťsko - 5 lokalit pro venkovské bydlení Újezd u Chocně - 2 lokality pro venkovské bydlení Vinary - 4 lokality pro venkovské bydlení Vraclav - 5 lokality pro venkovské bydlení Vračovice – Orlov - 8 lokalit pro venkovské bydlení Vysoké Mýto - cca 23 lokalit pro bydlení ve Vysokém Mýtě, 1 lokality v části Svařeň, 4 lokality v části Brteč, 4 lokality v části Lhůta, 2 lokality v části Domoradice, 2 lokality v části Vanice, 2 lokality v části Knířov Zádolí, Střihanov - 4 lokality pro venkovské bydlení, 2 lokality pro bydlení smíšené rekreační Zálší - 5 lokality pro venkovské bydlení Zámrsk - 10 lokalit pro venkovské bydlení Zářecká Lhota

155

- 6 lokalit pro venkovské bydlení

3.9 REKREACE Záměry z ÚPD kraje Nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí Choceň - plocha pro rekreaci – na V okraji území Nové Hrady - 3 plochy pro rekreaci Újezd u Chocně - plocha pro rekreaci – na JV okraji území Vysoké Mýto - plocha rekreaci – na S okraji území, 2 plochy pro rekreaci na SV okraji území, zázemí pro koupaliště Zádolí - 2 plochy pro rekreaci – na okraji území Zálší - 1 plocha pro rekreaci

Záměry jiné Nebyly zjištěny

3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Záměry z ÚPD kraje Nebyly zjištěny

Záměry z ÚPD obcí Běstovice - 3 plochy pro výrobu a skladování na JV okraji zastavěného území Bošín - 1 plocha pro výrobu a skladování - 1 plocha pro technickou infrastrukturu - 1 plocha pro zemědělskou výrobu - 1 plocha pro drobnou a řemeslnou výrobu a skladování Bučina - 1 plocha pro drobnou výrobu na S okraji zastavěného území České Heřmanice - 1 plocha pro drobnou výrobu na JZ okraji zastavěného území - 2 plochy vodní Dobříkov - 1 plocha vodní - 1 plocha specifická – fotovoltaika - 1 plocha pro technickou infrastrukturu Džbánov - 1 plocha pro technickou infrastrukturu Hrušová

156

- 4 plochy pro drobnou výrobu a skladování Choceň - 8 plocha pro výrobu smíšenou - 2 plochy pro technickou infrastrukturu - 2 plochy pro výrobu a skladování v Plchůvkách Kosořín - 3 plochy pro drobnou výrobu a skladování - 1 plocha pro zemědělskou výrobu Leština - 1 plocha pro technickou infrastrukturu v Doubravici, 1 plocha pro technickou infrastrukturu v Leštině Libecina - 1 plocha pro technickou infrastrukturu Mostek - 1 plocha pro zemědělskou výrobu - 1 plocha pro drobnou řemeslnou výrobu a skladování - 1 plocha pro technickou infrastrukturu Nové Hrady - plocha pro výrobu a skladování na S okraji zastavěného území, jedna plocha pro zemědělskou výrobu na S okraji území Oucmanice - 2 plochy pro drobnou výrobu a skladování Plchovice - 1 plocha pro výrobu a skladování Podlesí - 1 plocha pro drobnou výrobu a skladování Pustina - 1 plocha pro technickou infrastrukturu Skořenice - 2 plochy pro výrobu a skladování - 2 plochy vodní Slatina - 1 plocha pro lehkou výrobu a skladování - 1 plocha pro technickou infrastrukturu - 1 plocha vodní Stradouň - 2 plochy pro drobnou výrobu - 1 plocha pro technickou infrastrukturu Sudslava - 1 plocha pro technickou infrastrukturu - 1 plocha pro výrobu a skladování Svatý Jiří - 1 plocha pro drobnou výrobu v části Loučky Radhošť - plocha pro drobnou výrobu a zemědělskou výrobu Řepníky - 5 ploch pro výrobu a skladování - 1 plocha pro zemědělskou výrobu - 1 plocha pro technickou infrastrukturu Seč - 1 plocha pro technickou infrastrukturu Tisová - 4 plochy pro drobnou výrobu na Z okraji zastavěného území - 1 plocha pro zemědělskou výrobu Týnišťko - 2 plochy pro drobnou výrobu - 1 plocha pro zemědělskou výrobu

157

Újezd u Chocně - 7 ploch pro zemědělskou výrobu - 2 plochy vodní - 2 plochy pro technickou infrastrukturu Vraclav - 1 plocha pro drobnouvvýrobu a skladování - 1 plocha pro zemědělskou výrobu - 1 plocha pro technickou infrastrukturu Vračovice-Orlov - 2 plochy pro drobnou výrobu a skladování Vysoké Mýto - cca 16 ploch pro výrobu skladování ( severní a jižní část jihozápadního sektoru) Zádolí - 1 plocha pro drobnou výrobu na S okraji zastavěného území Zálší - 3 plochy pro výrobu a skladování - 2 plochy pro drobnou výrobu a skladování - 1 plocha pro technickou infrastrukturu Zámrsk - 5 ploch pro výrobu a skladování Zářecká Lhota - 1 plocha pro technickou infrastrukturu

Záměry jiné Nebyly zjištěny

158

Použité materiály a zdroje: - ZÚR Pardubický kraj - ÚP měst a obcí v řešeném území: ÚP Běstovice, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Bošín, ing.arch.Kulda Petr ÚP Bučina, ing.arch.Čížek Pavel ÚP České Heřmanice, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Dobříkov, ing.arch.Petrů Ivana ÚP Džbánov, ing.arch.Petrů Ivana ÚP Hrušová, ing.arch.Petrů Ivana ÚP Choceň, ing.arch.Koutová Alena Změna č. 1 ÚPO Javorník, ing.arch.Vaníčková Dagmar ÚP Koldín, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Kosořín, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Leština, ing.arch.Vojtěch Milan ÚP Libecina, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Mostek, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Nasavrky, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Nové Hrady, ing.arch.Kopecký Petr ÚPO Oucmanice, ing.arch.Vaníčková Dagmar ÚP Plchovice, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Podlesí, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Pustina, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Radhošť, ing.arch.Kulda Petr ÚPO Řepníky, ing.arch.Kopecký Petr ÚP Seč, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Skořenice, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Slatina, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Sruby, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Stradouň, ing.arch.Kulda Petr ÚP Sudslava, ing.arch.Kulda Petr ÚP Svatý Jiří, ing.arch.Rozehnal Vladimír ÚP Tisová, ing.arch.Kulda Petr ÚP Týnišťko, ing.arch.Zemánková Jelena ÚP Újezd u Chocně, ing.arch.Tománek Pavel ÚP Vinary, ing.arch.Svobodová ÚP Vraclav, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Vračovice-Orlov, ing.arch.Kulda Petr ÚP Vysoké Mýto, ing.arch.Petrů Ivana ÚP Zádolí, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Zálší, ing.arch.Čížek Pavel ÚP Zámrsk, ing.arch.Vaníčková Dagmar ÚP Zářecká Lhota, ing.arch.Tománek Pavel - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje – PRVK Pk - Studie potencionálního vlivu výškových staveb a větrných elektráren na krajinný ráz území pardubickéhokraje, Bukáček, R., Rusňák, J., Bukáčková, P., 2007 - Atlas České Rebubliky (měřítko 1 : 200 000) - Biogeografické členění České Republiky II. díl, Martin Culek a kolektiv, 2003 - Culek, M. a kol.: Biogeografické regiony České republiky, měřítko 1 : 500 000, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Společnost pro životní prostředí, Brno 1996. - Culek, M. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1996. - VYHLÁŠKA č.327 Ministerstva zemědělství ze dne 15. prosince 1998, kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup při jejich vedení a aktualizaci - Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970 (SEVT Praha 1978) - Statistický lexikon obcí ČSSR 1982 (SEVT Praha 1984)

159

- Statistický lexikon obcí České republiky 1992 (SEVT, a.s., Praha 1994) - Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 – Kraj Pardubický - okres Chrudim - Údaje z internetových stránek Českého statistického úřadu - ÚSES - EKOTOXA s.r.o. Brno, komplexní projekty v oblasti zemědělství, životního prostředí a rozvoje venkova. - Silniční mapy 1:50000 - Výsledky celostátní sčítání dopravy v roce 2005 – ŘSD ČR - „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“ – ŘSD ČR - Mapa radonového indexu geologického podloží 1:50 000. Česká geologická služba, 1999 – 2005 - Radonový program České republiky. http://nts2.cgu.cz/aps/CD_RADON50/index/default1.htm - Data z evidence o nakládání s odpadem poskytnutá MÚ Vysoké Mýto a KÚ Pardubického kraje - Pardubický kraj, Odbor školství mládeže a sportu - Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy

160

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Recommend Documents