Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Jablonec nad Nisou
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Aktualizace ÚAP SO ORP Jablonec nad Nisou 2014
Zpracovatel Oddělení územního plánování Magistrát města Jablonec nad Nisou Mírové náměstí 19 Jablonec nad Nisou 467 51
Obsah Úvod...................................................................................................................................... 6 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ..................................................................11 1) Horninové prostředí a geologie ........................................................................................11 2) Vodní režim ......................................................................................................................17 3) Hygiena životního prostředí ..............................................................................................23 4) Ochrana přírody a krajiny .................................................................................................30 5) Zemědělský půdní fond ....................................................................................................38 6) Veřejná dopravní a technická infrastruktura .....................................................................46 7) Sociodemografické podmínky ..........................................................................................60 Válečné hroby ......................................................................................................................70 8) Bydlení .............................................................................................................................71 9) Rekreace..........................................................................................................................75 10) Hospodářské podmínky ..................................................................................................78 Záměry .................................................................................................................................89 Obrázky Obrázek 1: Přehled správního území (obce, katastrální území) ............................................. 9 Obrázek 2: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje - Výkres uspořádání kraje, zdroj: http://oupsr.kraj-lbc.cz/public/oupsr/ZURLK/vykres1_usporadani_uzemi.pdf) .......................10 Obrázek 3: Širší vztahy (zdroj: Územně analytické podklady Libereckého kraje, 2008) ........11 Obrázek 4: Morfologická struktura území (CENIA) ...............................................................12 Obrázek 5: Geologická struktura území (zdroj: CENIA) ........................................................14 Obrázek 6: Sesuvná, poddolovaná území a těžba (GEOFOND, data ÚAP) ........................16 Obrázek 7: CHOPAV (zdroj: data ÚAP) ...............................................................................19 Obrázek 8: Hydrologické povodí III. a IV. řádu, rozvodnice (zdroj: data ÚAP) .....................20 Obrázek 9: Záplavové území Q100 a zvláštní povodeň pod vodním dílem (zdroj: data ÚAP) .............................................................................................................................................21 Obrázek 10: Hygiena ŽP - ovzduší (zdroj: data ÚAP) ...........................................................24 2
Obrázek 11: Hygiena ŽP – odpady (zdroj: data ÚAP) ...........................................................25 Obrázek 12: Hygiena ŽP – staré ekologické zátěže (zdroj: CENIA) .....................................28 Obrázek 13: Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží)..............................................29 Obrázek 14: Velkoplošná a maloplošná ochrana (zdroj: data ÚAP (AOPK)) .........................32 Obrázek 15: Koeficient ekologické stability (zdroj: data ČSÚ)...............................................34 Obrázek 16: Územní systém ekologické stability (zdroj: data ÚAP) ......................................37 Obrázek 17: Třída ochrany ZPF (BPEJ) ...............................................................................42 Obrázek 18: Pozemky určené k plnění funkcí lesa (zdroj: data ÚAP) ...................................45 Obrázek 19: Dopravní infrastruktura (zdroj: data ÚAP) .........................................................53 Obrázek 20: Vodovodní síť (zdroj: data ÚAP) .......................................................................55 Obrázek 21: Kanalizační síť (zdroj: data ÚAP) .....................................................................56 Obrázek 22: Plynovod (zdroj: data ÚAP) ..............................................................................57 Obrázek 23: Elektrické vedení (zdroj: data ÚAP) ..................................................................58 Obrázek 24: Vývoj počtu obyvatel (zdroj: Demografický lexikon ČSÚ) .................................61 Obrázek 25: Vývoj počtu obyvatel (zdroj: Demografický lexikon ČSÚ) .................................62 Obrázek 26: Válečné hroby (zdroj: CENIA) ..........................................................................70 Obrázek 27: Kategorie středisek cestovního ruchu ...............................................................77 Obrázek 28: Záměry ZÚR Libereckého kraje (zdroj: data ÚAP, ZÚR, ÚAP Liberecký kraj) ..92 Obrázek 29: Záměry posbírané pořizovatelem ÚAP (zdroj: data ÚAP) .................................94 Obrázek 30: Záměry rozvojových ploch z platných ÚP a jejích změn (zdroj: data ÚAP) .......96
Tabulky Tabulka 1: Přehled správního území (obce, katastrální území) ............................................ 8 Tabulka 2: Výhradní ložiska (zdroj: data ÚAP)......................................................................15 Tabulka 3: Poddolovaná území (zdroj: data ÚAP) ................................................................15 Tabulka 4: Sesuvná území (zdroj: data ÚAP) .......................................................................16 Tabulka 5: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod (zdroj: Heis VÚV 2005, http://heis.vuv.cz/data/spusteni/identchk.asp?typ=95&oblast=isvs_utvs&kls=0) ...................22 3
Tabulka 6: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod (zdroj: Heis VÚV 2005, ...............23 Tabulka 7: Staré ekologické zátěže v území.........................................................................27 Tabulka 8: Maloplošná zvláště chráněných území................................................................31 Tabulka 9: Koeficient ekologické stability (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................33 Tabulka 10: Zemědělský půdní fond (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................39 Tabulka 11: Zemědělský půdní fond (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................41 Tabulka 12: Pozemky určené k plnění funkcí lesa (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................43 Tabulka 13: Kategorie lesa ...................................................................................................44 Tabulka 14: Údaje o pohybu za prací (zdroj: SLDB, 2001) ...................................................46 Tabulka 15: Intenzity dopravy (zdroj: ŘSD, 2005).................................................................50 Tabulka 16: Základní údaje o technické infrastruktuře (zdroj: ČSÚ, 2011) ............................54 Tabulka 17: Technická infrastruktura (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................59 Tabulka 18: Vývoj počtu obyvatel (zdroj: Demografický lexikon ČSÚ) ..................................60 Tabulka 19: Počet obyvatel k 31.12. 2011 (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................62 Tabulka 20: Základní demografické údaje (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................64 Tabulka 21: Základní demografické údaje (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................65 Tabulka 22: Základní demografické údaje - nezaměstnanost (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................67 Tabulka 23: Vzdělání, vyjížďka a dojížďka do škol (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................69 Tabulka 24: Bytový fond (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................71 Tabulka 25a: Bytová výstavba 2001 - 2008 (zdroj: ČSÚ) - vysvětlivky: BC - bytů celkem, BD byty v bytových domech, RD - byty v rodinných domech ......................................................73
4
Tabulka 25b: Bytová výstavba 2009 - 2013 (zdroj: ČSÚ) - vysvětlivky: BC - bytů celkem, BD byty v bytových domech, RD - byty v rodinných domech ......................................................73 Tabulka 26: Struktura bytového fondu (zdroj: ČSÚ) ..............................................................75 Tabulka 27: Počet staveb pro rodinnou rekreaci (zdroj: ČSÚ) - vysvětlivky: PSCR polyfunkční středisko CR, NOC - nástupní a obslužné centrum, SCR - středisko CR, PSR příměstské středisko rekreace, NONE - obec není žádnou kategorií střediska CR ...............76 Tabulka 28: Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem (zdroj: zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................76
5
Úvod Zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Jablonec nad Nisou vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, ekonomický a sociální s velkým důrazem na demografickou strukturu území. Rozbor udržitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, kterému předchází fáze zjišťování jevů, jejich zpracování do datového modelu a do tří tematických výkresů - výkres limitů využití území, výkres hodnot a výkres záměrů na provedení změn v území. V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentací a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Zpracovaná témata – dle metodiky 1. Horninové prostředí a geologie 2. Vodní režim 3. Hygiena životního prostředí 4. Ochrana přírody a krajiny 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 7. Sociodemografické podmínky 8. Bydlení 9. Rekreace 10. Hospodářské podmínky Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Jablonec nad Nisou jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Stručná charakteristika správního obvodu (SO) ORP Jablonec nad Nisou SO ORP Jablonec nad Nisou patří mezi 10 SO ORP Libereckého kraje. Toto území leží ve východní polovině kraje, ze severu sousedí s SO ORP Frýdlant, ze západu s SO ORP Liberec, z jihu s SO ORP Turnov a Železný Brod a z východu s SO ORP Tanvald. Území je od jihu dopravně přístupné I/65, přivaděčem do města Jablonec nad Nisou z komunikace R35, a z východu a západu průběžnou komunikací I/14, která vytváří propojení měst Liberec – Jablonec nad Nisou, dále Smržovka, Tanvald /k I/10) a územím ORP prochází ve směru východ – západ. Vytváří tak výraznou sídelní osu, která zhruba rozděluje území na severní – výrazně rekreačně zatíženou část a na jižní – méně turisticky exponovanou část. Z hlediska sídelní struktury, dle Územně analytických podkladů Libereckého kraje (dále jen ÚAP LK), jsou v území ORP Jablonec nad Nisou prostory jak výrazně venkovské (Dalešice a
6
Pulečný), tak prostory výrazně městské (Jablonec nad Nisou, Bedřichov, Janov nad Nisou, Josefův Důl). Z hlediska geomorfologického členění se území nachází v soustavě Hercynské, provincie Česká vysočina, subprovincie IV Krkonošsko-jesenická soustava. Součástí území jsou geomorfologické podcelky Jizerská hornatina s nejvyšším vrcholem Jizerou (1122 m), Liberecká kotlina s nejvyšším bodem, kterým je vrchol Prosečského hřebenu (593 m) a Železnobrodská vrchovina, jejímž nejvyšším bodem je Hejlov. Jablonecká kotlina je lokalizována v oblasti mírně teplé, v nadmořských výškách nad 440 m n.m. je území charakterizováno jako mírně vlhké až vlhké. Průměrná roční teplota dosahuje 7,1oC, ve vegetačním období 13,0oC. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 989 mm. Město Jablonec nad Nisou má až 180 ročních zmrazovacích cyklů. Klimatické podmínky horské oblasti byly dříve velmi bohaté na srážky, což se v minulém desetiletém období viditelně mění s nevyvážeností počasí ve prospěch sucha. Přírodní ráz krajiny, velké množství lesů, a bohaté a čisté vodní zdroje řadí toto území k jednomu z nejatraktivnějších i přes drsnější podnebí. Vodní zdroje zasahují do povodí Labe (toky a přítoky Jizery – Kamenice a Mohelka) a Odry (toky a přítoky Nisy). Významnými toky na území jsou: Lužická Nisa, Rýnovická Nisa, Mohelka, Kamenice. Významné vodní plochy na území jsou: Josefův Důl, Bedřichov, Mšeno. Na území ORP Jablonec nad Nisou jsou vymezeny dvě chráněné oblasti akumulace vod: CHOPAV Jizerské hory a CHOPAV Severočeská křída. Severní část SO ORP Jablonec nad Nisou se nachází Chráněná krajinná oblast Jizerské hory, ve které jsou vymezeny 4 zóny odstupňované ochrany přírody. Do velkoplošných zvláště chráněných oblastí patří rovněž evropsky významná lokalita Pelíkovice a ptačí oblast soustavy NATURA 2000 – Jizerské hory. V řešeném území se nachází 9 maloplošných chráněných území (z toho 5 přírodních rezervací a 4 přírodní památky). Do jižního cípu řešeného území zasahuje Geopark UNESCO Český ráj (k.ú. Pulečný). Zvláště chráněná území tvoří 55% z celkové rozlohy SO ORP Jablonec nad Nisou. Z celkového počtu 11 obcí SO se pouze ve dvou obcích nenachází žádné chráněné území přírody. (zdroj: ÚAP 2008, 2010, 2012) Správní území zahrnuje 11 obcí, které se rozkládají na 26 katastrálních územích. Obec Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou
Katastrální území Bedřichov u Jablonce nad Nisou Dalešice u Jablonce nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonecké Paseky Kokonín Lukášov Mšeno nad Nisou Proseč nad Nisou Rýnovice Vrkoslavice 7
Obec Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou
Janov nad Nisou
Josefův Důl
Lučany nad Nisou
Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou
Katastrální území Bedřichov u Jablonce nad Nisou Dalešice u Jablonce nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonecké Paseky Kokonín Lukášov Mšeno nad Nisou Proseč nad Nisou Rýnovice Vrkoslavice Hraničná nad Nisou Janov nad Nisou Loučná nad Nisou Antonínov Dolní Maxov Josefův Důl u Jablonce nad Nisou Karlov u Josefova Dolu Horní Maxov Jindřichov nad Nisou Lučany nad Nisou Maršovice u Jablonce nad Nisou Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Pelíkovice Rychnov u Jablonce nad Nisou
Tabulka 1: Přehled správního území (obce, katastrální území)
8
Obrázek 1: Přehled správního území (obce, katastrální území)
9
Širší vztahy SO ORP Jablonec nad Nisou patří mezi 10 SO ORP Libereckého kraje. Toto území leží ve východní polovině kraje, ze severu sousedí s SO ORP Frýdlant, ze západu s SO ORP Liberec, z jihu s SO ORP Turnov a Železný Brod a z východu SO ORP Tanvald. Území je od jihu dopravně přístupné I/65, přivaděčem do města Jablonec n. Nisou z komunikace R35, a z východu a západu průběžnou komunikací I/14 , která vytváří propojení měst Liberec – Jablonec nad Nisou, dále Smržovka, Tanvald (k I/10), a územím ORP prochází ve směru východ – západ. Vytváří tak výraznou sídelní osu, která rozděluje území zhruba na severní – výrazně rekreačně zatíženou, část a jižní, méně turisticky exponovanou, část.
Obrázek 2: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje - Výkres uspořádání kraje, zdroj: http://oupsr.krajlbc.cz/public/oupsr/ZURLK/vykres1_usporadani_uzemi.pdf)
Z hlediska sídelní struktury je dle ZÚR LK na území ORP Jablonec nad Nisou identifikované jedno centrum regionálního významu (Jablonec nad Nisou) a dvě centra subregionálního významu (Rychnov u Jablonce nad Nisou, Josefův Důl). Jablonec nad Nisou, Josefův Důl a s nimi Bedřichov, Janov nad Nisou a Nová Ves nad Nisou jsou identifikovány jako centra či obce s významným vlivem ostatních uživatelů a jednodenních návštěvníků území. Toto souvisí s rekreačním potenciálem severní části ORP Jablonec nad Nisou. Ostatní obce jsou v ZÚR LK identifikovány jako centra či obce bez významného vlivu ostatních uživatelů a jednodenních návštěvníků území.
10
V souvislosti se sídlení strukturou ORP Jablonec nad Nisou hraje důležitou roli funkční kooperace mezi centry osídlení. Ta je v území identifikována u dvou center. Na území ORP Jablonec nad Nisou je to funkční kooperace mezi Jabloncem nad Nisou a mezi Rychnovem u Jablonce nad Nisou (označení FK 5 dle ZÚR). Významnějšími jsou funkční kooperace mezi Jabloncem nad Nisou a Smržovkou a dále s Tanvaldem (označení FK 2 dle ZÚR) a především funkční kooperace mezi Jabloncem nad Nisou a Libercem (označení FK 1 dle ZÚR). Tyto dvě vazby jsou ovlivněny především umístěním v rozvojové ose (ROS4).
Obrázek 3: Širší vztahy (zdroj: Územně analytické podklady Libereckého kraje, 2008)
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Pilíř přírodní 1) Horninové prostředí a geologie Území SO ORP Jablonec nad Nisou leží ve východní polovině Libereckého kraje na území Jizerských hor a podhůří Jizerských hor. Z hlediska geomorfologického členění (zdroj: Demek et al. 1987) se území České republiky dělí na systém/soustavu – provinice – subprovincie – oblasti – celky – podcelky – okrsky. Z hlediska tohoto geomorfologického členění se území ORP Jablonec nad Nisou nachází v Hercynské soustavě, provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické soustavy, podsoustava Krkonošská oblast.
11
Obrázek 4: Morfologická struktura území (CENIA)
12
Na území ORP Jablonec nad Nisou jsou 3 celky Žitavská pánev, Jizerské hory a Krkonošské podhůří. V Žitavská pánvi leží podcelek Liberecká kotlina se dvěma okrsky Vratislavická kotlina a Jablonecká kotlina. V celku Jizerské hory leží podcelek Jizerská hornatina s pěti okrsky Smědavská hornatina, Soušská hornatina, Tanvaldská vrchovina, Černostudnický hřbet a Maršovická vrchovina. V posledním celku Krkonošské podhůří leží podcelek Železnobrodská vrchovina a v něm orksek Bozkovská vrchovina. Z hlediska geologického se území dělí na: Jizerská hornatina – centrální část Jizerských hor. Má charakter ploché hornatiny. Tvořena je granitoidy krkonošsko – jizerského masivu zčásti rumburského masivu, vzácně hornin krystalinika. Charakteristický je nesouměrný kerný reliéf stupňovitě klesající od S k J s rozsáhlými vrcholovými klenbami, žulovými vrchy a suky, strukturně denudačními hřbety širokými třetihorními údolími a okrajovými svahy rozčleněnými hlubokými údolními zářezy. Jizerské hory tvoří mohutnou kru mírně skloněnou k jihu. Vrcholová plošina je členěna poměrně mělkými údolími. S tímto mírným reliéfem nápadně kontrastuje až 600 m vysoký severní sráz členěný divokými roklemi s vodopády (Velký a Malý Štolpich, Černý potok) a mohutnými skalními stěnami a sutěmi při horní hraně. Nejvyšší kótou je Jizera (1122 m) ve Smědavské hornatině, dalšími významnými body jsou Černá hora (1085 m), Smědavská hora (1084 m), Holubník (1070 m), Jelení stráň (1018 m), Poledník (864 m) a Brdo (876 m). Liberecká kotlina – jižní (výše položená) část Žitavské pánve. Má charakter tektonické sníženiny mezi Jizerskou hornatinou a Ještědským hřbetem. Tvořena je převážně granitoidy krkonošsko-jizerského masivu, méně horninami krystalického pláště. Vyznačuje se pahorkatinným erozně denudačním reliéfem se zarovnanými povrchy typu echtplénu a pediplénu, strukturně denudačními a hrásťovými hřbety, suky a odlehlíky. Typická jsou mělká zahloubená údolí vodních toků. Nejvyšším bodem je vrchol Prosečského hřebene (593 m). Železnobrodská vrchovina – severní část Krkonošského podhůří. Má charakter členité vrchoviny kerné stavby v mezihorské sníženině. Tvořena je zvrásněnými staropaleozoickými fylity s vložkami odolnějších hornin. Reliéf charakterizují široké rozvodné hřbety, ploché suky a odlehlíky a plošně zarovnané povrchy v různých výškových úrovních a hluboce zaříznutá údolí pravoúhlé vodní sítě. Nejvyšším bodem je Hejlov (835 m) východně od Jablonce nad Jizerou, dalšími kótami jsou např. Stráž (782 m), Buč (652 m), Skalka (611 m).
13
Obrázek 5: Geologická struktura území (zdroj: CENIA)
14
Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Jablonec nad Nisou a v blízkém okolí je evidováno několik ložisek nerostných surovin. Zejména se jedná o kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a kámen stavební. Těžba probíhá pouze na dvou lokalitách výhradních ložisek. STAV_ID PASPORT_ID
TEZBA
1 GEOFOND_60 3 1 GEOFOND_60 3
EV_CIS
NAZEV_LOZ NEROST NAZEV_JEVU Nová Ves nad výhradní bilancované 3182300 Nisou žula ložisko nerostných surovin výhradní bilancované 3101900 Hraničná žula ložisko nerostných surovin
Tabulka 2: Výhradní ložiska (zdroj: data ÚAP)
Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby. Na území ORP Jablonec nad Nisou se nachází čtyři plošně zcela nepodstatná území, která jsou evidována jako poddolovaná a zároveň jsou v rámci nich identifikována stará důlní díla. Tři z těchto ploch tvoří jednu souvislejší plochu. PASPORT_ID
NAZEV
SUROVINA
ROZSAH ROK
STARI AKTUAL
DIAMO_61
radioaktivní
0
DIAMO_61
radioaktivní
0
DIAMO_61
radioaktivní
0
radioaktivní Rychnov u Jablonce Radioaktivní GEOFOND_61 nad Nisou suroviny DIAMO_61
0
ojedinělá
po r. 1992 1945
NAZEV_JEVU poddolované území poddolované území poddolované území poddolované území
poddolované 27.11.2012 území
Tabulka 3: Poddolovaná území (zdroj: data ÚAP)
Podobně jako u poddolovaných území jsou na území ORP Jablonec nad Nisou zcela minimální sesuvná území. V rámci ORP Jablonec nad Nisou jsou všechna sesuvná území lokalizována na území Josefova Dolu a jsou v ÚAP identifikována pouze bodově, bez většího územního dosahu. STAV_ID META_ID PASPORT_ID
KLIC LOKALITA Josefův Důl u Jablonce nad 1 00117650 GEOFOND_62 7592 Nisou Josefův Důl u Jablonce nad 1 00117650 GEOFOND_62 7593 Nisou
KLASIF NAZEV_JEVU
1 00117650 GEOFOND_62 7594 Antonínov
S
1 00117650 GEOFOND_62 7595 Antonínov
S
S
S
sesuvné území sesuvné území sesuvné území sesuvné území
15
Tabulka 4: Sesuvná území (zdroj: data ÚAP)
Obrázek 6: Sesuvná, poddolovaná území a těžba (GEOFOND, data ÚAP)
16
2) Vodní režim Vodní zdroje v území SO ORP Jablonec nad Nisou zasahují do povodí Labe (severní a jižní část - toky a přítoky Jizery / Kamenice a Mohelka) a Odry (toky a přítoky Nisy). Významné toky na území Lužická Nisa (2-04-07-001) Pramení nad obcí Lučany nad Nisou, ústí zleva do Odry na území Polska, státní hranici překračuje u Hrádku n. N. ve výšce 235 m n. m.; plocha povodí je 375,3 km2,délka toku na území ČR 55,1 km, průměrný průtok u státní hranice je 5,4 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po Proseč, níže mimopstruhová voda; vodácky využívaný úsek z Liberce do Chrastavy; horní část toku na území CHKO Jizerské hory. V minulosti většina toku silně znečištěna, pod Libercem v V. třídě čistoty, po zprovoznění centrální ČOV v Liberci-Pavlovicích až do Chrastavy III. třída čistoty, níže IV. třída. Rýnovická Nisa (2-04-07-006) Pravostranný přítok Lužické Nisy, který pramení nad Bedřichovem, v oblasti Klikvové louky. V některých mapových podkladech je označována jako Lužická Nisa, což je nedorozumění, neboť ta má svůj pramen (v terénu zřetelně označený) poblíž Nové Vsi nad Nisou. Soutok se nachází u Rýnovic (Peklo). Mohelka (1-05-02-034) Pramení v Kokoníně ve výšce 605 m n. m., ústí zprava do Jizery u Mohelnice nad Jizerou ve 225 m n. m.; plocha povodí je 176,7 km2, délka toku 43,2 km, průměrný průtok u ústí 1,82 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, na území kraje pstruhová voda. Tok zčásti přirozeného charakteru, v zastavěných územích (Rychnov, Hodkovice) regulovaný, protékající výrazným údolím se zalesněnými svahy. Voda relativně čistá – uváděn výskyt mihule potoční a vydry. Kamenice (1-05-01-058) Pramení na SZ svahu Černé hory ve výšce 975 m n. m., ústí zprava do Jizery v Podspálově ve 280 m n. m.; plocha povodí je 218,6 m2, délka toku 36,2 km, průměrný průtok u ústí 4,65 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, vodácké využití (rafting). Horní tok v CHKO Jizerské hory, zde vodárenská nádrž Josefův Důl. Významnými levostrannými přítoky jsou Bílá a Černá Desná, na druhé z nich vodní nádrž Souš. Tok s velkým spádem, bystřinného charakteru (balvanité řečiště), většinou přirozeného rázu, na průtoku zastavěný územími Tanvaldu, Velkých Hamrů a Plavů regulovaný. Voda I.-II. třídy čistoty. (ÚAP2008) Významné vodní plochy na území Josefův Důl Nádrž na Kamenici, hlavní sypaná hráz vysoká 45 m, délka v koruně 360 m. Vodní plocha měří 150 ha, max. hloubka 39 m, stálý objem nádrže 0,85 mil. m3, zásobní objem 20,55 mil.
17
m3, celkový objem 23,25 mil. m3. Délka vzdutí 2,6 km, maximální hladina 733,2 m n. m. Stavba vodárenské nádrže byla ukončena v r. 1982. Hlavním účelem nádrže je akumulace vody pro vodárenské účely v množství 502 l.s-1 pro oblast Liberecka, částečná ochrana území ležícího pod nádrží před velkými vodami, zajištění trvalého minimálního průtoku, možnost nadlepšení průtoku při havarijním znečištění toku pod nádrží, energetické využití sanačního průtoku a účelové rybí hospodářství Bedřichov Nádrž na Černé Nise, tížní zděná hráz 23 m vysoká, délka v koruně 340 m. vodní plocha měří 42 ha, max. hloubka 14,6 m. Stálý objem nádrže 0,04 mil. m 3, zásobní objem 1,70 mil. m3, celkový 2,15 mil. m3. Délka vzdutí 1,0 km, maximální hladina 774,86 m n. m. Nádrž slouží pro výrobu elektřiny a ochranu před velkými vodami. Stavba ukončena v r. 1906. Mšeno Nádrž na Mšenském potoce v severní části Jablonce n. N., tížní zděná hráz 20 m vysoká, délka v koruně 425 m. Vodní plocha měří 42,1 ha, max. hloubka 14,75 m, stálý objem 0,08 mil. m3, zásobní objem 1,97 mil m3, celkový objem 3,06 mil m3. Objem ovladatelného prostoru 2,687 mil.m3. Délka vzdutí 1,1 km, max. hladina 513 m n. m. Nádrž slouží ochraně před povodněmi, průmyslovému odběru – dnes už zanedbatelně, pro výrobu elektřiny, k zajištění a nalepšení průtoku, rekreaci a pro chov ryb. Údolní nádrž Mšeno nebo Přehrada Mšeno obecně nazývaná Jablonecká přehrada je největší přehrada v povodí Lužické Nisy. Nalézá se nedaleko centra Jablonce nad Nisou a v bezprostřední blízkosti jeho sídlištní zástavby. Je napájena Mšenským potokem. Přehrada patří mezi největší městské nádrže ve střední Evropě a tvoří údajně největší vnitroměstskou plochu v Evropě na východ od Ženevského jezera. Postavena byla v letech 1906–1908 pražskou stavební firmou Franz Schön a synové. Tvoří jí boční sypaná hráz, zděná hráz a náspy s cestami dělí nádrž na tři části. S hrází souvisí dvě přívodní štoly: z Bílé Nisy a z Lužické Nisy. Zásobní objem nádrže činí 1,897 mil. m³ (maximální až 2,786 mil. m³). Podnět ke stavbě přehrady daly ničivé povodně na konci 19. století, (především povodeň z 30. července 1897). Jako projektant se na přípravě stavby přehrady podílel i univerzitní profesor Otto Intze z Cách. Konkurz vyhrála firma Schön a synové z Prahy. Stavba byla zahájena v květnu 1906, dokončena v roce 1909, štola z Lužické Nisy byla dokončena v roce 1910 a zkolaudována v březnu 1911. Stavba stála 4 238 190 rakouských korun. Naposledy byla přehrada vypuštěna v roce 1998 (zdroj: Wikipedie). CHOPAV Oblast s příznivými přírodními podmínkami pro tvorbu význačných vodních zdrojů. Vlivem přírodních podmínek dochází k tvorbě vyšších specifických odtoků, které výrazně přispívají k vodnosti vodohospodářsky důležitých vodních toků (Zákon č. 138/1973 Sb., § 18). Na území ORP Jablonec nad Nisou jsou vymezeny dvě chráněné oblasti přirozené akumulace vod: CHOPAV Jizerské hory V roce 1978 byla v hranicích území CHKO Jizerské hory vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). 18
CHOPAV Severočeská křída CHOPAV Severočeská křída zasahuje celé území okresu Česká Lípa a jihozápadní části okresů Liberec a Semily, okrajově i Jablonec n. N. Jedná se rozlohou o největší chráněnou oblast v ČR (celkem 3750 km2) a celkem územně zahrnuje centrální oblasti české křídy, území Děčínského Sněžníku, povodí Kamenice, Ploučnice, Pojizeří a labských přítoků od Mělníka po ústí Ohře.
Obrázek 7: CHOPAV (zdroj: data ÚAP)
19
Hydrologická povodí, rozvodnice Hydrologické pořadí v České republice je systém hydrologické rajonizace stanoven vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí. Na území ORP Jablonec nad Nisou se nachází povodí III. řádu s označením 10501, 10502, 20407. Orografická rozvodnice ohraničuje povodí povrchových vod. Nachází se na povrchu, většinou na horských vrcholcích, hřebenech nebo na jiných vysokých útvarech.
Obrázek 8: Hydrologické povodí III. a IV. řádu, rozvodnice (zdroj: data ÚAP)
20
Záplavová území, protipovodňová opatření Na území SO ORP Jablonec nad Nisou jsou vyhlášena záplavová území (včetně aktivních zón) na tocích Kamenice (Josefův Důl), Lužické a Rýnovické Nisy (Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou) a Mohelky (Kokonín, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Pulečný, Rádlo). Pod vodními nádržemi VD Josefův Důl a VD Bedřichov jsou dále vymezena území ohrožená zvláštní povodní pod vodním dílem (dotčené obce Bedřichov, Josefův Důl).
Obrázek 9: Záplavové území Q100 a zvláštní povodeň pod vodním dílem (zdroj: data ÚAP)
21
Stav povrchových a podzemních vod Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary (především Kamenice, Mohelka, Lužická Nisa, Rýnovická Nisa) jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv. rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Hodnoty v následující tabulce ukazují procentuální zastoupení v jednotlivých třídách rizikovosti - rizikový, nejistý a nerizikový. Ekologický stav
Obec
Chemický stav
nerizikový
nejistý
rizikový
nerizikový
nejistý
rizikový
0 0
38 0
62 100
0 0
80 19
20 81
0
0
100
0
0
100
0 0
38 0
62 100
0 0
89 0
11 100
0
0
100
0
0
100
0 0 0
0 0 0
100 100 100
0 0 0
100 94 100
0 6 0
Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce n. N.
Tabulka 5: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod (zdroj: Heis VÚV 2005, http://heis.vuv.cz/data/spusteni/identchk.asp?typ=95&oblast=isvs_utvs&kls=0)
Hodnoty v následující tabulce ukazují procentuální zastoupení plochy útvarů podzemních vod s hodnocením „rizikový“. Dobrý kvantitativní stav především vyžaduje, aby výkyvy úrovně podzemní vody nevyústily v nemožnost dosažení environmentálních cílů pro připojené povrchové vody nebo v jakékoliv signifikantní poškození pozemních ekosystémů, které přímo závisí na tomto tělese podzemní vody (zdroj: Centrum pro otázky životního prostředí UK) Obec
Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou
% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením „rizikový“ Kvantitativní stav
Chemický stav
0 0 0 0
53 100 12 17 22
Obec
% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením „rizikový“
Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce n. N.
0 0 0 0 0 0 0
100 34 100 14 98 60 88
Tabulka 6: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod (zdroj: Heis VÚV 2005, http://heis.vuv.cz/data/spusteni/identchk.asp?typ=95&oblast=isvs_utvs&kls=0)
Na území ORP Jablonec nad Nisou není identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích s klasifikací „nerizikový“. Na sledovaném území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska kvantitativního nebo chemického stavu podobně jako na většině území České republiky. 3) Hygiena životního prostředí Ovzduší Znečištění ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů. Těmito zdroji mohou být významné stacionární zdroje, doprava či významné plošné zdroje. Ke znečištění ovzduší na místní úrovni mohou přispívat též látky přenášené na velké vzdálenosti, jejichž zdroje mohou být velmi vzdálené místům, na kterých se jejich vliv projevuje. Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů jsou: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí se sleduje ve čtvercové síti 1x1 km. Jestliže je překročen imisní limit, potom čtverec má hodnotu 1, jinak má hodnotu 0. Na území ORP Jablonec nad Nisou, konkrétně na území obce Jablonce nad Nisou a na území obce Rychnov u Jablonce nad Nisou dochází k překročení především u benzo(a)pyren - roční průměrná koncentrace.
23
Obrázek 10: Hygiena ŽP - ovzduší (zdroj: data ÚAP)
Nakládání s odpadem Na území ORP Jablonec nad Nisou se nachází dvě zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu. Prvním je spalovna SPL Jablonec nad Nisou s.r.o. a druhým společnost DOV s.r.o. Obě společnosti mají svoji provozovnu na území obce Jablonec nad Nisou.
24
Z hlediska nebezpečných látek, které jsou na území ORP zpracovány, lze dále uvést sklářskou výrobu, kde nebezpečnou skladovanou látkou je oxid arzenitý. Tento provoz se nachází v Lučanech nad Nisou. Podle on-line přístupu k agregovaným datům o produkci a nakládání s odpady v ČR (20022013) bylo v roce 2013 v ORP Jablonec nad Nisou vyprodukováno 176933,7 tun odpadů ve všech kategoriích. Podrobné údaje za každou kategorii odpadu lze získat na internetové adrese http://isoh.cenia.cz/groupisoh.
Obrázek 11: Hygiena ŽP – odpady (zdroj: data ÚAP)
25
Staré ekologické zátěže Pod pojmem staré ekologické zátěže jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek (zdroj: CIZP). Na území ORP Jablonec nad Nisou se nachází 48 míst evidovaných jako stará ekologická zátěž. Následující tabulka ukazuje jejich výčet: NAZEV ABB Elektro-Praga ALTREA _V aleji Antonínov - U pily Autobrzdy Autobrzdy - TRW Automative Bižuterie Česká mincovna (Nyní Jablonex) BTV Plast s.r.o. Lučany BTV Plast s.r.o. Na Hutích BTV Plast s.r.o. Perlová BTV Plast s.r.o. Smetanova ELEKTRO-PRAGA Jablonec n. N. GALVANA Galvanotechna Horní ulice Hvězdná - bývalý sklad POR Jablonec nad Nisou - bývalá plynárna Jablonec nad Nisou U Přehrady Kokonín - bývalý sklad POR Lucas Varity, s.r.o. navážka Měsíční ulice Nad ulicí A. Staška NISA Proseč Nová Ves nad Nisou - bývalý sklad POR
OBEC
PUVODDAT databáze SEKM, úkol Mšeno nad Nisou FNM MěÚ Jablonec nad Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP databáze SEKM, úkol Antonínov OODp / SEZ MěÚ Jablonec nad Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP MěÚ Jablonec nad Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP MěÚ Jablonec nad Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP databáze SEKM, úkol Lučany nad Nisou FNM databáze SEKM, úkol Jablonec nad Nisou FNM databáze SEKM, úkol Jablonec nad Nisou FNM databáze SEKM, úkol Jablonec nad Nisou FNM databáze SEKM, úkol Jablonecké Paseky FNM MěÚ Jablonec nad Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP MěÚ Jablonec nad Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP databáze SEKM, úkol Proseč nad Nisou OODp databáze SEKM, úkol Jablonec nad Nisou OEŠ databáze SEKM, úkol Jablonec nad Nisou OEŠ Studie SEZ Jablonec nad Nisou Libereckého kraje databáze SEKM, úkol Kokonín OEŠ databáze SEKM, úkol Jablonec nad Nisou OEŠ databáze SEKM, úkol Jablonec nad Nisou OODp MěÚ Jablonec nad Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP databáze SEKM, úkol Proseč nad Nisou OEŠ databáze SEKM, úkol Nová Ves nad Nisou OEŠ
ZATEZ_ID PRIORITA 5597001 0 6153001 0 0 0 5597011 P1.1 5597008 P2.1 5597009 N2.3 5597010 P2.0 5597004 0 0 5597006 55970001 P4.1 55970003 P3.2 0 67960001 P4.1 55970002 P3.0 5597005 0 33211001 P3.2 5799001 P4.1
26
NAZEV Ostrý roh, za kostelem Pivovar Pod hřbitovem Preciosa - Na Hutích Pulečný-bývalý sklad RWE Energie, a.s. Jablonec nad Nisou
OBEC
PUVODDAT databáze SEKM, úkol Nová Ves nad Nisou OODp MěÚ Jablonec nad Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP databáze SEKM, úkol Horní Maxov OODp databáze SEKM, úkol Jablonec nad Nisou OEŠ Pulečný
OEREŠ - archív databáze SEKM, úkol Jablonec nad Nisou FNM databáze SEKM, úkol RWE GasNet, s.r.o. Kokonín Kokonín FNM Rychnov u Jablonce nad Rychnov u Jablonce Studie SEZ Nisou Skládka v cihelně nad Nisou Libereckého kraje Studie SEZ Rýnovice Skládka Lukášov Jablonec nad Nisou Libereckého kraje MěÚ Jablonec nad Silka Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP databáze SEKMskládka Bedrichov Bedřichov skládky ČGS databáze SEKMskládka Bedrichov V zatisi Bedřichov skládky ČGS databáze SEKMskládka Jablon.Paseky Nová Ves nad Nisou skládky ČGS databáze SEKMskládka Josefuv Dul Josefův Důl skládky ČGS MěÚ Jablonec nad skládka Lukášov Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP Maršovice u databáze SEKM, úkol Skládka u ČOV Jablonce nad Niso OODp MěÚ Jablonec nad sklárny Janov Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP databáze SEKM, úkol Stavomontáže Liberec Jablonec nad Nisou FNM MěÚ Jablonec nad Škoda-Liaz Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP MěÚ Jablonec nad teplárna Paseky Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP MěÚ Jablonec nad Tesla Jablonec nad Nisou Nisou / MŽP databáze SEKM, úkol TESLA Holešovice a.s. Rádlo OODp Jindřichov nad databáze SEKM, úkol TKO Jindřichov Nisou OODp Josefův Důl u databáze SEKM, úkol Zenkerova huť Jablonce nad Ni OEŠ Rychnov u Jablonce databáze SEKM, úkol ZEZ Rychnov nad Nisou OEŠ
ZATEZ_ID PRIORITA 10579001 0 8825002 5597007 A3.2 0 5597003 P1.1 5597002 A2.2 0 0 0 0 0 0 0 0 9200001 0 5597012 P3.3 0 0 0 13808001 P2.1 8825001 61538001 P4.2 44344001 P4.2
Tabulka 7: Staré ekologické zátěže v území U lokalit kategorií A1, A2, A3 číslice na třetí pozici kódu priority blíže (přesto však pouze orientačně) charakterizuje rozsah problému té které konkrétní lokality. Například ohrožení vodního zdroje pro zásobování velkého města je větší problém a bude mít vyšší řád priority než znehodnocení studny pro zásobování jednoho rodinného domku. Svým charakterem je 27
však problém u obou lokalit stejně závažný - je ohroženo zdraví lidí. Jejich označení na prvních dvou pozicích kódu priority bude tedy totožné (A3). U lokalit kategorií P1 až P4 – potenciálně kontaminovaných a nedostatečně prozkoumaných - charakterizuje poslední číslice v třímístném kódu priority naléhavost na provedení průzkumu pro získání podrobnějších informací o skutečném charakteru, rozsahu a úrovni znečištění. Zvláště u těchto nedostatečně prozkoumaných a potenciálně kontaminovaných lokalit má roztřídění lokalit podle hodnoty na třetí pozici kódu priority velký praktický význam, protože jich je velký počet. Ověření všech lokalit průzkumem v relativně krátkém čase by bylo vzhledem k nárokům na náklady nereálné (zdroj: Hodnocení priorit - kategorizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, MŽP)
Obrázek 12: Hygiena ŽP – staré ekologické zátěže (zdroj: CENIA)
28
Ze 48 lokalit se jich více než polovina (26 lokalit) nachází na území obce Jablonec nad Nisou. Toto přímo souvisí s průmyslovou historií města. Další hygienické závady území Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (zdroj: www.cgu.cz). Větší část území ORP Jablonec nad Nisou leží v oblasti vysoké kategorie radonového rizika.
Obrázek 13: Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží)
29
Ochranná pásma leteckých staveb V území ORP Jablonec se stabilní letecké stavby nevyskytují. Jsou známa jen vymezená místa heliportu v ÚPD Jablonec nad Nisou – Nemocnice a Bedřichov u Vodojemu pro záchrannou službu. Ochranné pásmo není dosud vyhlášené. 4) Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. (zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje) Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb.,v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde často nalézá řada „obecných“ druhů, které zde vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez. (zdroj: UAP 2008) Velkoplošná zvláště chráněná území Velkou část severní části ORP Jablonec nad Nisou tvoří CHKO Jizerské hory. V ORP Jablonec nad Nisou se nachází všechny čtyři (I. - IV.) zóny CHKO. Do I. zóny CHKO jsou zařazena území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, téměř výhradně přirozené a málo pozměněné lesní ekosystémy s vysokým stupněm ekologické stability - maloplošná chráněná území a jejich ochranná pásma a vybrané části systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu (zdroj: Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec).
30
Maloplošná zvláště chráněná území Na území ORP Jablonec nad Nisou se nachází 18 maloplošných zvláště chráněných území. Jsou tvořeny 11 přírodními rezervacemi (PR) a 7 přírodními památkami (PP). Z 18 maloplošných zvláště chráněných území je 11 vyhlášeno a 7 registrováno. Jejich umístění je vázáno především na přírodní charakter krajiny, a proto se většina z nich (až na Rádlo) nachází v severní části ORP Jablonec nad Nisou. NAZEV
OP
KAT
IUCN
NAZEV_JEVU
Malá Strana
VYH
PR
IV
přírodní rezervace (PR)
Ptačí kupy
ZAK
PR
IV
přírodní rezervace (PR)
Klečové louky
VYH
PR
IV
přírodní rezervace (PR)
Klečové louky
VYH
PR
IV
přírodní rezervace (PR)
Klečové louky
VYH
PR
IV
přírodní rezervace (PR)
Na čihadle
VYH
PR
IV
přírodní rezervace (PR)
Klečové louky
VYH
PR
IV
přírodní rezervace (PR)
Jedlový důl
VYH
PR
IV
přírodní rezervace (PR)
Na kneipě
ZAK
PP
IV
přírodní památka (PP)
Tichá říčka
VYH
PP
III
přírodní památka (PP)
Lukášov
ZAK
PP
IV
přírodní památka (PP)
Jindřichovský mokřad
VYH
PP
IV
přírodní památka (PP)
Rádlo
VYH
PP
III
přírodní památka (PP)
Rádlo
VYH
PP
III
přírodní památka (PP)
Lukášov
ZAK
PP
IV
přírodní památka (PP)
Klikvová louka
ZAK
PR
IV
přírodní rezervace (PR)
Nová louka
ZAK
PR
IV
přírodní rezervace (PR)
Černá hora
ZAK
PR
IV
přírodní rezervace (PR)
Tabulka 8: Maloplošná zvláště chráněných území
31
Obrázek 14: Velkoplošná a maloplošná ochrana (zdroj: data ÚAP (AOPK))
32
Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Toto hodnocení vychází z klasifikace vytvořené Ing. I. Míchalem (zdroj: Míchal, 1994). Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují (zdroj: UAP 2008). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781 563790 563692 563595 563633 563536 563510
Název obce Maršovice Dalešice Nová Ves nad Nisou Pulečný Maršovice Rychnov u Jablonce nad Nisou Lučany nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou
Koeficient ekologické stability 4,67 1,47 4,35 2,69 4,49 1,78 4,62 5,95 20,19 30,63 1,87
Tabulka 9: Koeficient ekologické stability (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
33
Obrázek 15: Koeficient ekologické stability (zdroj: data ČSÚ)
34
Při zařazení obcí do jednotlivých kategorií KES je zřejmý vliv přírodního charakteru krajiny. Větší část území spadá do krajinného typu C, tedy do typu, který je definován jako krajina relativně přírodní. Patří sem území stabilní (Janov nad Nisou, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Maršovice, Rádlo) a území relativně přírodní (Bedřichov, Josefův Důl). Zbytek území patří do krajinného typu B, tedy do běžné kulturní krajiny, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Patří sem Jablonec nad Nisou, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Pulečný a Dalešice. Jejich zařazení do krajinného typu B je dáno především velkou plochou zastavěného území. Z tohoto může plynout určité ohrožení při budoucím rozšiřování zastavěného území. Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život" (zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje). Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech (zdroj: ÚAP 2008). ÚSES je tvořen skladebnými prvky: biocentrum, biokoridor či interakční prvek. ÚSES může být nadregionální, regionální nebo lokální. Z hlediska územních vztahů jsou důležité prvky ÚSES, mezi které patří regionální koridory, regionální biocentra a nadregionální ÚSES. V jednotlivých obcích jsou lokalizovány tyto důležité prvky ÚSES. Bedřichov V obci se nachází regionální biocentrum (RC 07, RC 1667), regionální biokoridor (RK 14) a nadregionální biokoridor (K19 H). Josefův Důl V obci se nachází regionální biocentra (RBC 1264 – Mariánská hora, RBC 1265 – Jedlový Důl, RBC 1266 – Cikáňák – Jelení potok) a regionální biokoridory RK14, RK 648, RK 649. Janov nad Nisou Obcí prochází nadregionální biokoridor (K 19 H - pouze OP) a regionální biocentra (RC1266 -Cikaňák, RC 1267 - Harcovské bučiny – malá část). Lučany nad Nisou V obci se nachází regionální biokoridor (RK 647) a regionální biocentrum (RC 1668). Nová Ves nad Nisou V obci se nachází nadregionální biokoridor (K 22 MB) s vloženým biocentrem (BC 212 H. Č. Studnice).
35
Maršovice Do severozápadního okraje obce zasahuje nadregionální biokoridor (K22MB). Rychnov u Jablonce nad Nisou Z hlediska širších vztahů do obce zasahuje průběh dvou nadregionálních biokoridorů (K 19 MB, K 22 MB). Rádlo V obci se nachází nadregionální biokoridor (K 19 MB), dále nadregionální biokoridor (K 22 MB) a regionální biocentrum (RC1253 - Hradešín) Jablonec nad Nisou Na území obce se nachází biokoridor nadregionálního významu (K 19 MB), biokoridor nadregionálního významu (K 22 MB). Z regionálního ÚSES se na území obce nachází biocentrum regionálního významu Prosečský hřeben (RC12) ležící na trase nadregionálního biokoridoru K19 MB a biokoridor regionálního významu (RK647). Dalešice, Pulečný Na území obcí Dalešice a Pulečný se nachází pouze lokální ÚSES.
36
Obrázek 16: Územní systém ekologické stability (zdroj: data ÚAP)
37
Pilíř hospodářský 5) Zemědělský půdní fond Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, kterými jsou orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (zdroj http://www.uur.cz). Zemědělská půda - rozloha (ha) Zemědělská půda je součtový ukazatel, který udává souhrn výměr druhů pozemků (kultur) sloužících bezprostředně zemědělskému výrobnímu procesu jako základní prostředek, z něhož se získává rostlinná produkce. Ukazatel je tvořen součtem výměr těchto druhů pozemků: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. Ukazatel je udáván v hektarech. Podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru (%) V území je výměra zemědělské půdy tvořena součtem v předchozím ukazateli jmenovaných druhů pozemků. Celková výměra území je pak dána součtem výměr zemědělské půdy, nezemědělské půdy (lesní půda, zastavěné plochy a ostatní plochy) a vodních ploch v území. Tento ukazatel je tedy roven podílu, ve kterém v čitateli je součet výměr orné půdy, zahrad, ovocných sadů, chmelnic, vinic a trvalých travních porostů v daném území a ve jmenovateli pak součet výměr zemědělské a nezemědělské půdy a vodních ploch daného území. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Ukazatel je dán podílem výměry orné půdy (v čitateli, viz. ukazatel 0) a výměry zemědělské půdy (ve jmenovateli, viz. ukazatel 0) v daném území. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy (%) Ukazatel je dán podílem výměry trvalých travních porostů (v čitateli, viz. ukazatel 0) a výměry zemědělské půdy (ve jmenovateli, viz. ukazatel 0) v daném území. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru (%) Ukazatel je dán podílem součtu výměr zastavěných ploch a ostatních ploch v daném území a celkové výměry území. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl vodních ploch na celkové výměře katastru (%) Ukazatel je dán podílem výměry vodních ploch v daném území (v čitateli, viz. ukazatel 0) a celkové výměry území (ve jmenovateli, viz. ukazatel). Ukazatel je udáván v procentech. ¨
38
Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781
563790 563692 563595 563633 563536 563510
Podíl trvalých Podíl travních zemědělské porostů z půdy z Podíl orné celkové celkové půdy ze výměry výměry zemědělské zemědělské Název obce katastru (%) půdy (%) půdy (%) Maršovice 78,3 4,3 89,1 Dalešice 57,3 58,0 35,9 Nová Ves nad Nisou 54,0 2,3 91,4 Pulečný 64,3 28,9 68,4 Rádlo 32,6 29,5 64,0 Rychnov u Jablonce nad Nisou 52,6 43,2 51,2 Lučany nad Nisou 43,1 5,1 89,1 Janov nad Nisou 31,2 0,1 92,7 Josefův Důl 10,8 0,1 92,8 Bedřichov 5,1 0,0 96,8 Jablonec nad Nisou 28,8 13,4 56,6 SO ORP Jablonec nad Nisou 29,3 17,4 71,6 Liberecký kraj 44,6 50,2 44,7
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru (%) 14,3 7,3
Podíl vodních ploch na celkové výměře katastru (%) 0,0 0,0
17,4 8,5 8,6
0,8 0,1 0,4
13,2
0,4
15,6
0,2
14,4 4,7 3,2
0,7 7,7 2,3
31,0
1,9
14,0
2,2
9,8
1,51
Tabulka 10: Zemědělský půdní fond (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
Podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru (%) je ve většině obcí ORP Jablonec nad Nisou větší než je průměr celé ORP Jablonec nad Nisou, který snižují velké rozlohy obcí jako jsou Josefův Důl či Bedřichov. Podíl zemědělské půdy není vyšší než je průměr Libereckého kraje, ale to je dáno vysokou mírou zalesnění a výrazně vyšším podílem trvalých travních porostů. Orná půda - rozloha (ha) Orná půda jsou pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny, zelenina a jiné zahradní plodiny, nebo které jsou dočasně zatravňovány (víceleté plodiny na orné půdě, event. dočasné louky). Patří sem i pařeniště, skleníky a japany pokud jsou zřízeny na orné půdě. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Ukazatel je udáván v hektarech.
39
Zahrady - rozloha (ha) Zahrady jsou pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, školky ovocných nebo okrasných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď, pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu.Ukazatel je udáván v hektarech. Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Ukazatel se skládá z dřívějšího ukazatele Louky, což jsou pozemky porostlé travinami, u nichž hlavním výtěžkem je seno (tráva), i když se nahodile spásají a z ukazatele Pastviny, což jsou pozemky porostlé travinami, které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou. Patří sem též pastevní výběhy pro skot, vepřový dobytek a drůbež. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu.Ukazatel je udáván v hektarech. Vodní plochy - rozloha (ha) Patří sem plocha rybníků s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, potoky vyhrazené pro chov pstruhů, močály, jezera, rybníky a potoky, které neslouží nebo nejsou určeny pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže (umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňovací kanály, vodoteče a otevřené splaškové kanály. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Ukazatel je udáván v hektarech.
Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781
563790 563692
Název obce Maršovice Dalešice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Lučany nad Nisou
Orná Výměra půda Chmelnice- Vinice- Zahradyobce rozloha rozloha rozloha rozloha (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) 175,7 5,9 9,2 243,1 80,9 8,5
Ovocné sady rozloha (ha) -
471,5 600,2 964,9
5,9 111,7 92,6
-
-
15,9 9,7 20,4
0,5 -
1225,2
278,7
-
-
35,1
0,6
1313,3
29,0
-
-
32,6
-
40
Kód obce 563595 563633 563536 563510
Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781
563790 563692 563595 563633 563536 563510
Výměra obce Název obce (ha) Janov nad Nisou 1471,5 Josefův Důl 2201,3 Bedřichov 2425,8 Jablonec nad Nisou 3138,2
Název obce Maršovice Dalešice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Lučany nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou
Orná půda Chmelnice- Vinice- Zahradyrozloha rozloha rozloha rozloha (ha) (ha) (ha) (ha) 0,5 32,9 0,3 16,7 4,0 120,7
-
Trvalé travní porosty rozloha (ha) 122,5 50,0
Vodní plochy rozloha (ha) 0,0 0,0
Ostatní plochy rozloha (ha) 19,0 15,2
232,7 263,9 201,2
3,6 0,8 3,6
70,0 43,5 74,0
330,2
5,0
138,9
505,1 425,0 220,4 120,7
3,2 10,0 169,0 57,0
175,9 184,8 73,6 65,6
511,4
58,6
713,0
-
Ovocné sady rozloha (ha) -
271,6
0,3
Tabulka 11: Zemědělský půdní fond (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely, je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy (zdroj: ÚAP 2008). Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických 41
regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné (zdroj: ÚAP 2008).
Obrázek 17: Třída ochrany ZPF (BPEJ)
42
Pozemky určené k plnění funkcí lesa Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Jablonec nad Nisou jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č. 289/1995 Sb. §23 a Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů - zpracovatelem je ÚHÚL Jablonec n. Nisou) do čtyř přírodních lesních oblastí: Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Lužická pískovcová vrchovina Lužická pahorkatina Jizerské hory a Ještěd Lesní půda - rozloha (ha) V ukazateli je zahrnuta: porostní půda, tj. půda využívaná přímo k lesní produkci, skutečně zalesněná nebo dočasně odlesněná s úmyslem opětovné obnovy lesního porostu, bezlesí, tj. dočasně odlesněná část lesní půdy, sloužící provozu lesního hospodářství nepřímo (plocha lesních školek, lesních skladů, měkké lesní cesty, průseky všech druhů, přesahují-li šířku 4 m, apod.), odňaté pozemky zemědělskému půdnímu fondu přidělené lesnímu hospodářství k zalesnění, ale dosud nezalesněné, pozemky nad horní hranicí stromové vegetace s výjimkou zastavěných pozemků (vysokohorské chaty, lyžařské vleky a jiná účelová zařízení). Podíl lesů na celkové výměře katastru (%) Ukazatel je dán podílem výměry lesní půdy v daném území (v čitateli, viz. ukazatel 0) a celkové výměry území (ve jmenovateli, viz. ukazatel. Ukazatel je udáván v procentech. kód obce 563714 530425 563731 546577 563781 563790 563692 563595 563633 563536 563510
Lesní půda - rozloha Podíl lesů na celkové výměře Název obce (ha) katastru (%) Maršovice 13,0 7,4 Dalešice 86,0 35,4 Nová Ves nad Nisou 131,2 27,8 Pulečný 162,5 27,1 Rádlo 564,0 58,4 Rychnov u Jablonce nad Nisou 413,9 33,8 Lučany nad Nisou 538,8 41,0 Janov nad Nisou 791,8 53,8 Josefův Důl 1691,3 76,8 Bedřichov 2167,4 89,3 Jablonec nad Nisou 1202,7 38,3 SO ORP Jablonec nad Nisou 54,5 Liberecký kraj 44,24
Tabulka 12: Pozemky určené k plnění funkcí lesa (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
43
Již jednou zmíněná lesnatost je jedním z kritérií, které výrazně ovlivňuje celkový charakter ORP Jablonec nad Nisou. Podíl lesů na celkové výměře katastru ORP Jablonec nad Nisou je cca. o 10% vyšší než je podíl lesů na celkové výměře Libereckého kraje. Kategorie lesa Dle § 6 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů, se lesy rozdělují do tří kategorií: lesy hospodářské, lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále podle plnění hlavní funkce rozdělují do jednotlivých subkategorií. V lesích zvláštního určení: Lesy v pásmech ochrany vodních zdrojů I. stupně Lesy v ochranném pásmu zdrojů léčivých minerálních vod Lesy v 1. zóně CHKO, přírodní rezervace, přírodní památka Lesy významné pro uchování biodiverzity Lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Na území ORP Jablonec nad Nisou se nachází velké množství hospodářských lesů a lesů zvláštního určení v téměř všech subkategoriích. V severní části ORP Jablonec nad Nisou se pak nachází lesy ochranné na mimořádně nepříznivých stanovištích a vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech. KATEGORIE LESA les ochranný les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení hospodářský les
les ochranný
POPIS lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích lesy pro zachování biologické různorodosti lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou lesy v 1.zónách CHKO, lesy v přír. rezervacích a přírodních památkách lesy v ochranném pásmu zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I.stupně lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech
PLOCHA (ha) 1175806,54 6492712,05
19964178,58 964914,31 3061558,97 4573131,78 37568394,74
1326264,89
Tabulka 13: Kategorie lesa
44
Obrázek 18: Pozemky určené k plnění funkcí lesa (zdroj: data ÚAP)
45
6) Veřejná dopravní a technická infrastruktura Pohyb za prací Údaje o pohybu za prací jsou převzaty ze SLBD 2001. Jsou zde uvedeny počty dojíždějících do města Jablonce nad Nisou z vybraných obcí v ORP Jablonec nad Nisou, ale i z obcí mimo ORP Jablonec nad Nisou. Jablonec nad Nisou je cílem dojížďky především z Liberce a z Tanvaldska, z obcí ORP Jablonec nad Nisou je nejvýznamnějším zdrojem cest za prací do centra ORP Jablonec nad Nisou Rychnov u Jablonce nad Nisou. Dojíždí se z 63 % hromadnou dopravou, ze 30 % autem a 7 % osob dochází pěšky či jede na kole. Jablonec nad Nisou je největším zdrojem dojížďky do Liberce (1 357 cest denně). Město:Jablonec nad Nisou z toho ve věku
v tom Celkem
60 a více
muži
ženy
6 364
3 532
2 832
992
1 121
1 445
1 464
1 187
155
3 897
2 105
1 792
605
649
897
912
747
87
Rychnov u Jabl. nad Nisou
469
215
254
49
85
108
129
84
14
Lučany na Nisou Janov nad Nisou
278 276
127 145
151 131
47 46
37 37
73 52
61 72
55 63
5 6
Nová Ves nad Nisou
149
74
75
14
20
31
42
37
5
Rádlo
114
48
66
14
18
30
24
27
1
85
52
33
24
15
13
17
16
-
84
51
33
6
12
20
18
26
2
Liberec
1 315
752
563
153
227
276
310
299
50
Tanvald
478
279
199
86
91
116
97
81
7
Smržovka
449
235
214
65
73
106
115
78
12
Desná
215
101
114
36
35
49
59
31
5
Pěnčín
210
114
96
43
30
46
49
36
6
Železný Brod
211
140
71
39
35
37
45
47
8
Velké Hamry
183
124
59
30
40
55
30
26
2
Zásada
82
48
34
10
17
15
17
19
4
Skuhrov
98
46
52
15
14
15
21
32
1
Frýdštejn
66
30
36
9
9
15
19
13
1
Jiřetín pod Bukovou
65
34
31
14
13
14
16
8
-
Dojíždějící celkem z toho ostatní obce okresu Jablonec nad Nisou z toho vybrané obce ORP Jablonec nad Nisou:
Josefův Důl Maršovice nejvyšší dojížďka z ostatních obcí mimo ORP:
15 - 24 25 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59
Tabulka 14: Údaje o pohybu za prací (zdroj: SLDB, 2001)
Dopravní infrastruktura Širší vztahy Širší dopravní vazby jsou zajištěny silnicí pro motorová vozidla R35, která území napojuje na východní Čechy a Moravu a na Německo, prostřednictvím silnice R10 na Prahu a silnice I/13 na severozápadní Čechy a Polsko. Silnice I/14 napojuje území na Liberec a podhůří Krkonoš a Orlických hor. V železniční dopravě vede územím celostátní dráha 030 (Pardubice -) Jaroměř – Liberec s napojením na Prahu a německou železniční síť (v nákladní dopravě i na polskou), město Jablonec nad Nisou je napojeno regionální drahou 036 Liberec 46
- Harrachov s napojením na polskou regionální trať do Szklarske Poreby a Jelenie Góry. Josefův Důl je napojen odbočnou tratí této regionální dráhy 034 s napojením na trať 036 mimo území ORP Jablonec nad Nisou. Silniční včetně dopravy v klidu V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do třídy I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Rozvoj silniční sítě území ORP Jablonec nad Nisou byl výrazně předurčen jeho polohou na rozvodí a horským a podhorským reliéfem krajiny s dominantami Jizerských hor, Černostudničního hřebene a Jizerské hornatiny. Hlavní silniční osou území je krkonošská silnice – dnešní silnice I/14 (Liberec – Jablonec nad Nisou – Česká Třebová) vedená údolími Nisy a Kamenice. V Jablonci nad Nisou navazovaly na silnici I/14 cesty do Jizerských hor a na hustě osídlené Železnobrodsko, dnes přeměněné na místy velmi hustou síť silnic III. třídy. Z této sítě kvalitou a dopravním významem vyniká napojení Jablonce nad Nisou na další silnice I. třídy. Silnice II/287 vedená v historické stopě napojuje Jablonec nad Nisou na silnici I/10 u Bratříkova. Jen před dvěma desetiletími byla vybudována údolím horní Mohelky moderní sinice I/65 Rádelský mlýn – Jablonec nad Nisou, napojující Jablonec nad Nisou na rychlostní silnici R35 (ve výhledu Liberec – Lipník nad Bečvou), která prochází jihozápadním okrajem území ORP Jablonec nad Nisou Silnice I/65 spojuje Jablonec nad Nisou také s Rychnovem u Jablonce nad Nisou. Silniční sít uvnitř ORP Jablonec nad Nisou má radiální charakter, podhorská III/29024 napojuje paralelně s I/14 Liberec, horské silnice III/29029 a III/29035 spojují Bedřichov a Janov nad Nisou s Jabloncem nad Nisou, Rádlo je napojeno silnicí III/2878, horní část údolí Mohelky je přístupná kromě silnice I/65 silnicemi III/28711 a III/28716. Dalešice jsou spojeny s Maršovicemi „starou pražskou“ silnicí III/28719, která napojuje na Jablonec nad Nisou hustou silniční síť Turnovska . Výjimkou je Josefův Důl napojený na Jablonec nad Nisou úzkými silnicemi přes vrcholové partie Jizerských hor nebo kvalitnějšími silnicemi přes Smržovku. Silnice I. třídy R35 Liberec - Turnov Moderní rychlostní silnice je vedena mimo obce, přes obtížný terén umožňuje jízdu rychlostí 90 – 130 km/hod. Závadou je křižovatka Rádelský mlýn s malými poloměry ramp a kolizemi mezi odbočujícími a najíždějícími vozidly. I/14 Liberec – Česká Třebová Silnice vedená v historické stopě, v území převáženě obytnou zástavbou včetně průjezdu středem Jablonce nad Nisou. V úseku Liberec – Jablonec nad Nisou - Rýnovice se připravuje stavba přeložky do stopy rekonstruované silnice III/29024. Je nutné ještě vyřešit 47
průchod Jabloncem nad Nisou a Lučany nad Nisou v koordinaci se záměrem přeložky silnice I/10 do trasy jižního obchvatu Jablonce nad Nisou a Lučan nad Nisou. I/65 R35 (Rádelský mlýn) – Jablonec nad Nisou Moderní silnice vedená mimo obce s mimoúrovňovým napojením Rychnova u Jablonce nad Nisou. Je navrženo její budoucí využití též pro vedení silnice I/10 do Harrachova s pokračováním ve stopě I/14. Silnice II. třídy II/287 Jablonec nad Nisou – I/10 (Bratříkov) Silnice spojuje Jablonec nad Nisou s Železnobrodskem a prochází obytným územím. Silnice III. třídy Zajišťují spojení z obcí ORP Jablonec nad Nisou, severního Turnovska a oblastí Zásady a Rádla do Jablonce nad Nisou, umožňují též vzájemné vazby mezi obcemi ORP Jablonec nad Nisou a jejich částmi a jejich napojení na okolní obce. Severní část území má silnice horského charakteru s minimálními šířkami, malými poloměry oblouků a velkými podélnými sklony s velmi vysokými nároky na jejich zimní údržbu: III/29024 Liberec – Jablonec nad Nisou III/29029 Jablonec nad Nisou – Bedřichov III/29022 Bedřichov – Tanvald III/29035 Jablonec nad Nisou - Hrabětice III/29037 Nová Ves nad Nisou – Karlov III/29034 Malý Semerink (Janov nad Nisou – Hrabětice) III/29032 Velký Semerink (Janov nad Nisou – Jablonec nad Nisou-Jindřichov III/28733 Jablonec nad Nisou – Smržovka III/28734 Nová Ves nad Nisou – Smržovka III/28730 Nová Ves nad Nisou – Horní Černá Studnice III/28741 Nová Ves nad Nisou – Horní Černá Studnice III/2879 Rychnov u Jablonce nad Nisou – Horní Černá Studnice III/28717 Jablonec nad Nisou – III/2879 III/28718 Nová Ves nad Nisou – III/2879 III/28730 Maršovice – Horní Černá Studnice III/28719 Maršovice – Turnov 48
III/28711 Rychnov u Jablonce nad Nisou – Pulečný III/28720 Dalešice – Pulečný III/28713 Rychnov u Jablonce nad Nisou – Hodkovice nad Mohelkou III/28716 Jablonec nad Nisou - Dobrá Voda - Pulečný III/2878 Jablonec nad Nisou – Dobrá Voda III/2876 I/65 – Rádlo – Dlouhý Most III/2874 Rádlo – Jeřmanice III/2875 Jablonec nad Nisou – Rádlo - Milíře Doprava v klidu Parkování a odstavování vozidel v centru Jablonce nad Nisou je regulováno zpoplatněním parkovacích stání v centru města v pracovní dnech a v sobotu dopoledne a zavedením zpoplatněných řízených parkovišť pro rezidenty. Platba je možná v parkovacích automatech nebo zakoupením parkovací karty, na Horním náměstí, pro rezidenty a podnikatele se sídlem v zpoplatněné oblasti je k dispozici sleva. Parkování je zpoplatněno též v Jizerských horách v obcích Bedřichov a Janov nad Nisou. O zimních víkendech je přesto parkovacích míst nedostatek a tento stav vede k pravidelným dopravním kolapsům na silnicích v Jizerských horách postihujícím i hromadnou dopravu. Prozatím není navrženo žádné proveditelné řešení tohoto neuspokojivého stavu. Intenzity dopravy Obousměrné intenzity dopravy v počtu vozidel za 24 hod vypočtené jako průměrný den v roce jsou převzaty z celostátního sčítání ŘSD z roku 2005. Nejvyšších intenzit dopravy bylo dosahováno na silnici R35 a na silnicích I/65 a I/14 na místních komunikacích území města Jablonce nad Nisou. Na nejzatíženějších křižovatkách v Jablonci nad Nisou byla již v roce 2005 ve špičkách překračována jejich kapacita. Silnice
Stanoviště Úsek od
R35
4-0240 4-0230
I/14
I/65
Do
Celkem voz/24h Z toho těžká
Liberec, ul.Hodkovická (k.z.)
Vyús.65
23247
5827
vyús.65
Větev 35 k zaús.278
18538
5095
4-1529
hr.okr.Liberec a Jablonec n.N.
Proseč n.Nisou z.z.
7023
1018
4-1530
Proseč n.Nisou z.z.
Jablonec n.Nisou z.z.
7023
1018
4-1532
Jablonec n.Nisou z.z.
Jablonec n.N., zaús.29024
5620
939
4-1533
Jablonec n.N., zaús.29024
Jablonec n.N., ul.Liberecká
9845
1675
4-1323
Jablonec n.N., ul.Liberecká
Jablonec n.N., zaús.65
11249
1825
4-1322
Jablonec n.N., zaús.65
Jablonec n.N., ul.Mlýnská
15553
2407
4-1324
Jablonec n.N., ul.Mlýnská
Jablonec n.Nisou k.z.
10874
2297
4-1320
Jablonec n.Nisou k.z.
Smržovka z.z.
10874
2297
4-1546
vyús.z 35
vyús.2879
10554
2378
4-1540
vyús.2879
Jablonec n.N.z.z.
10554
2378
4-1541
Jablonec n.N.z.z.
Jablonec n.N., vyús.287
10554
2378
4-1302
Jablonec n.N., vyús.287
Jablonec n.N., zaús.do 14
22952
4166
49
4-1301
Jablonec n.N., vyús.z 65
Jablonec n.Nisou k.z.
9686
1731
4-1300
Jablonec n.Nisou k.z.
Pěnčín z.z.
4416
746
4-1339
hr.okr.Liberec a Jablonec n.N.
Jablonec n.N., x s 29029
7729
978
4-1331
Jablonec n.N., x s 29029
Jablonec n.N., ul.Belgická
10225
1252
4-1534
Jablonec n.N., ul.Belgická
Jablonec n.N., zaús.do 14
7361
1402
4-1305
Jablonec n.Nisou, vyús.ze 14
Jablonec n.N., ul.Palackého
8893
1107
4-4211
Jablonec n.N., ul.Palackého
Jablonec n.N., ul.Riegrova
13954
1484
4-4212
Jablonec n.N., ul.Riegrova
zaús.do 29024
9498
1125
4-4210
zaús.do 29024
Mšeno n.Nisou k.z.
2120
569
4-4220
Mšeno n.Nisou k.z.
Janov n.Nisou, vyús.29034
2120
569
III/29037
4-3770
Lučany n.N., x s 29037
Nová Ves n.N., zaús.do 28733
317
81
III/2879
4-4240
Vrkoslavice, x s 287
Dol.Čer.Studnice, zaús.do 28741
2910
492
III/28716
4-4590
Kokonín, vyús.z 2879
Pulečný, zaús.do 28711
1268
213
III/28719
4-1550
Maršovice, vyús.z 287
Frýdštejn, x s 28724
2713
579
III/287 III/29024
III/29029
Tabulka 15: Intenzity dopravy (zdroj: ŘSD, 2005)
Železniční doprava Územím ORP Jablonec nad Nisou prochází zastávkou Rychnov u Jablonce nad Nisou v krátkém úseku celostátní dráha 030 (Pardubice -) Jaroměř – Liberec. Tato trať je jako terciérní trať součástí systému AGTC a MD ČR usiluje o její zařazení do evropské sítě TENT v úseku Praha - Zhořelec. Stanice Rychnov u Jablonce nad Nisou je v pracovních dnech jedinou zastávkou dálkových rychlých vlaků v území (z Pardubic, rychlé spojení z Prahy není provozováno). Na Jablonec nad Nisou je stanice napojena linkami MHD. Přes město Jablonec nad Nisou je vedena významná regionální železniční trať 036 Liberec – Harrachov, od července 2010 teoreticky průjezdná až do Jelení Hory (po dořešení komunikace mezi polským a českým řízením provozu). Na trati je provozována taktová železniční doprava mezi Libercem a Tanvaldem s přímými vlaky do Harrachova a o víkendech též dálkové rychlíkové spoje z Tanvaldu do Drážďan. Bylo modernizováno nádraží Jablonec nad Nisou, jsou doplňovány nové zastávky (Jablonec nad Nisou centrum, zastávky ve Smržovce a Desné) a trať se stává páteří dopravní obsluhy mezi Jabloncem a Tanvaldskem. Železniční trať je průběžně modernizována. Od roku 2012 by měla být v provozu v taktu 30 min. s novými vozidly Stadler RegioShuttle RS1. Ve stanici Smržovka navazuje na taktovou dopravu provoz na odbočné trati 034 do Josefova Dolu. Kromě železniční dráhy je spojen Jablonec nad Nisou s Libercem též paralelní tramvajovou tratí s provozem tramvají v 15 min. taktu. Také na ní probíhá postupně rekonstrukce a tramvaj bude nadále zajišťovat spojení centra Jablonce nad Nisou se zastávkami v Proseči nad Nisou a Vratislavicích nad Nisou a s centrem Liberce. V minulém desetiletí byl Libereckým krajem plánován nový koncept provozu obou drah v projektu REGIOTRAM NISA, v úseku Hrádek nad Nisou – Harrachov měl být provozován provoz vozy typu tram – train s průjezdem centrem Liberce a (původně a výhledově i Jablonce nad Nisou). Projekt byl pro nedostatek prostředků pro investice a provoz nového systému modifikován na doplnění železničních tratí o nové zastávky, modernizaci tramvajové tratě, její doplnění o novou větev v Liberci a dopravní a tarifní integraci provozu obou drah. Cílové řešení drážní dopravy bylo odloženo. Nedořešena zůstala fyzická integrace terminálů železnice, tramvaje a autobusů na území Jablonce nad Nisou.
50
Integrovaná hromadná doprava V Jablonci nad Nisou je již mnoho desetiletí integrována městská hromadná doprava s příměstskou hromadnou dopravou. Po zrušení tramvajové dopravy do Janova nad Nisou a Rychnova u Jablonce nad Nisou jsou provozovány městské autobusy také do Bedřichova, Janova nad Nisou, Lučan nad Nisou, Nové Vsi nad Nisou a Pulečného a Rychnova u Jablonce nad Nisou. Městská hromadná doprava při přiměřeném rozsahu kompenzace provozních ztrát dlouhodobě vyniká promyšlenou dopravní koncepcí, kvalitou služby a vysokým využíváním MHD. Integraci se železniční dopravou umožňoval integrovaný dopravní systém JARIS. Po zavedení integrovaného dopravního systému IDOL byl IDS JARIS zrušen a pravidla IDOL jsou postupně zaváděna koordinátorem KORID LK i na MHD a regionální dopravu v Jablonci nad Nisou. Dopravní obslužnost v území objednává Liberecký kraj, na území města Jablonce nad Nisou a obcí obsluhovaných MHD také města a obce. Tramvajovou linku 11 objednává společně kraj a město Jablonec nad Nisou. Provoz v rozsahu dopravní obslužnosti zajišťuje v MHD Dopravní podnik města Liberce ve spolupráci s ČSAD Jablonec nad Nisou, příměstskou autobusovou dopravu ČSAD Jablonec nad Nisou, ČSAD Semily, OSNADO a ČSAD Střední Čechy, železniční dopravu České dráhy. Od poloviny roku 2005 se na přípravě jízdních řádů podílí i společnost KORID LK spol. s r.o. V závěru roku 2008 vyhlásil Liberecký kraj výběrové řízení na „Provozovatele Jizerskohorské železnice“. Toto výběrové řízení se týká provozování drážní dopravy na tratích 034 Smržovka - Josefův Důl, 036 Liberec - Tanvald - Harrachov, 037 Liberec - Frýdlant, 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem a 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem. V roce 2009 byl také vyhlášen vítěz výběrového řízení na provozovatele Jizerskohorské železnice. Vítězem se stala akciová společnost České dráhy. České dráhy tak budou i nadále provozovat drážní dopravu také na tratích 034, 036, 037, 038 a 039. V podmínkách výběrového řízení je však mimo jiné nasazení moderních nízkopodlažních vozů. V srpnu 2009 přijala Vláda České republiky usnesení č. 1132, které se týká financování veřejné dálkové a regionální železniční dopravy v letech 2010 až 2019. Díky tomuto usnesení dochází k dofinancování ztráty vzniklé ze zajištění drážní dopravy. Mimo dopravní obslužnost kraje jsou provozovány dálkové autobusové i železniční spoje. Rychlíkové vlaky zastavují v Rychnově u Jablonce nad Nisou a o víkendech také v Jablonci nad Nisou. Dálkové autobusy mají terminál na autobusovém nádraží Jablonce nad Nisou, dálkové spoje jsou vedeny také do Josefova Dolu. MHD v Jablonci nad Nisou, Bedřichově, Janově nad Nisou, Pulečném, Nové Vsi nad Nisou, Rychnově u Jablonce nad Nisou a Lučanech nad Nisou byla do 31.12.2009 provozována společností ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. Od 1.1.2010 se oficiálně dopravcem na všech linkách stal Dopravní podnik města Liberce, a.s., na základě smlouvy mezi dopravci je v Jablonci n. N. autobusová MHD i nadále provozována autobusy ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. Od 1.1.2010 má i jablonecká MHD veškeré předplatné na kartách Opuscard. V integrovaném dopravním systém IDOL zahájil od roku 2009 postupné optimalizace jízdních řádů příměstské autobusové dopravy. Zjednodušilo se číslování linek tak, aby cestujícím stačilo znát koncové trojčíslí z oficiálního šestimístného čísla linky, první číslo označuje ORP konce linky, končí vždy v menším sídle , 1 = ORP Jablonec nad Nisou, 7 = 51
ORP Tanvald, 9 = ORP Semily, podle čísel je tedy patrné kam linky z Jablonce nad Nisou jedou (s výjimkou linky do města Liberce). Od 13.12.2009 jsou dle nových pravidel očíslovány např. tyto nově zavedené linky: 141 Liberec-Jablonec nad Nisou 742 Jablonec n. Nisou-Nová Ves n. Nisou-Smržovka Integrovaný dopravní systém v Libereckém kraji zajistí větší kvalitu služby při využití omezených finančních zdrojů kraje. Integrace byla zahájena v roce 2004 zaváděním bezkontaktních čipových karet, od roku 2009 nahrazených krajskou kartou Opuscard. Druhým krokem integrace došlo v roce 2005 ke sjednocení jízdného u krajských autobusových linek v pásmech do cca 50 km. Třetím krokem integrace došlo ke sjednocení smluvních přepravních podmínek.V roce 2009 byla zahájena tarifní integrace se zónověrelačním Integrovaným tarifem IDOL. Cyklistická a pěší doprava V Jablonci nad Nisou, má vzhledem k velikosti města, význam i pěší a cyklistická doprava, nemotorovou, především pěší, dopravou se mimo zimní měsíce zajišťuje cca třetina cest ve městě. I pro „dojížďku“ do Jablonce nad Nisou je pro 6 % uváděna pěší doprava, jen pro 1 % ale cyklistická. Centrum města je pro pěší dopravu vhodně vybaveno, chodníky chybí v některých okrajových částech města, není též dořešeno pěší propojení terminálů hromadné dopravy (železnice, autobusy, tramvají). Cyklistické stezky jsou realizovány jen v rámci nových staveb (5. května, podél Údolní nádrže Mšeno a podél Rýnovické Nisy a nové ulice Na Čihadle), ucelený systém cyklistických stezek není k dispozici ani v plánu k brzké realizaci, v meziměstském měřítku se jím zabývá Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji z roku 2006. Přes území ORP Jablonec nad Nisou jsou vedeny turistické stezky a rekreační cyklotrasy. Nejvýznamnější je cyklotrasa Nisa – Odra, která je však vedena z Nové Vsi nad Nisou po Černostudničním hřebeni po cyklotrase 3038 vedené převážně po silnicích III. třídy z důvodu neexistence vhodné komunikace podél řeky Nisy. Z Jablonce nad Nisou vycházejí cyklotrasy do Liberce (3037 a 3038), do Svijan (3038-3047) a do Jizerských hor (3023). Přes katastr Bedřichova vede páteřní Jizersko-krkonošská magistrála č. 22, v Jizerských horách je hojně využívána hustá síť zpevněných cest vhodných pro rekreační cyklistiku s podporou cyklobusů provozovaných ČSAD Jablonec nad Nisou. Pro ochranu pěších turistů před hustým provozem cyklistů jsou budovány nové trasy pro pěší turisty (např. Nová Hřebenovka).
52
Obrázek 19: Dopravní infrastruktura (zdroj: data ÚAP)
53
Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje měst i venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Počet obyvatel žijících v trvale obydlených bytech (TOB) Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech.
Název obce Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou Dalešice Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou
Kód obce 563633 563536 563510 530425 563595 563692 563714 563731 546577 563781 563790
Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%)
Počet trvale obydlených domů
Počet trvale obydlených bytů (TOB)
Byty podíl v rodinných domech (%)
20,4 19,8 7,7 40,0 17,1 22,7 27,7 14,3 22,0 23,0 14,2
231 66 4 677 39 291 376 106 179 77 150 407
402 73 17 964 48 423 564 138 222 103 194 726
56,5 90,4 25,5 95,8 75,2 72,3 92,0 94,1 85,4 88,7 56,5
Tabulka 16: Základní údaje o technické infrastruktuře (zdroj: ČSÚ, 2011)
Vodovody Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž byt je zásobován pitnou vodou z vodovodu, ve jmenovateli je celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Ukazatel je udáván v procentech.
54
Obrázek 20: Vodovodní síť (zdroj: data ÚAP)
55
Kanalizace Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž byt je napojen na kanalizaci, ve jmenovateli je celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Ukazatel je udáván v procentech.
Obrázek 21: Kanalizační síť (zdroj: data ÚAP)
56
Plyn a elektřina Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a do jejichž bytu je zaveden plyn, ve jmenovateli je celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Ukazatel je udáván v procentech.
Obrázek 22: Plynovod (zdroj: data ÚAP)
57
Obrázek 23: Elektrické vedení (zdroj: data ÚAP)
58
Sledovaný jev Kód obce Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobovaných pitnou vodou z vodovodu s plynem zavedeným do bytu napojených na kanalizaci
Josefův Bedřichov Jablonec Dalešice Důl nad Nisou 563633 563536 563510 530425 97,8 98,0 99,5 98,2
Janov nad Nisou 563595 95,1
22,0
3,4
85,3
92,1
22,6
4,6
56,9
82,8
-
5,9
940
204
44 823
114
1 094
919
200
44 619
112
1 040
207
7
38 225
105
247
43
116
37 094
-
65
Nová Ves nad Nisou 563714 563731 98,9 97,6
Pulečný
Rádlo
Sledovaný jev
Lučany Maršovice nad Nisou
Kód obce Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobova ných pitnou vodou z vodovodu s plynem zavedený m do bytu napojený ch na kanalizaci
563692 96,7
Rychnov u Jablonce nad Nisou 546577 563781 563790 99,6 98,9 99,2
70,2
67,7
2,6
4,6
62,5
66,5
13,1
49,9
7,9
-
-
67,7
1 476
359
579
260
534
1 994
1 428
355
565
259
528
1 978
1 036
243
15
12
334
1 327
193
179
46
-
-
1 350
Tabulka 17: Technická infrastruktura (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
59
7) Sociodemografické podmínky Populační vývoj Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP v letech 1869 – 2001 (SLDB 2001). Obec Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice Obec Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
Obec Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
1869 1209 3600 3967 3644 12854 1503 1794
1880 1206 4126 3713 4056 15560 1723 1727
1890 1268 5032 4135 4413 22833 1800 1788
1900 1910 1255 1394 5386 5431 4400 4664 4725 5038 31993 43242 1930 2084 2010 1944
1921 1196 4423 4045 4323 39147 1819 1631
1930 1248 4320 4236 5119 50084 2339 1737
1950 540 1956 1857 2386 32749 952 894
2912 496 1083 324 1961 255 1590 1780 1967 36116 937 769
3049 458 1017 313 1970 177 1437 1542 1893 36679 859 673
3450 621 1065 326 1980 165 1319 1321 1754 42179 723 552
3803 702 1066 310 1991 163 1071 1012 1438 45937 575 467
3584 724 1086 328 2001 239 990 1143 1573 45266 609 553
3040 679 946 337 2011 322 914 1367 1750 45206 715 740
3616 863 1023 410
1858 466 421 211
2005 517 412 221
1924 475 376 163
1967 387 286 146
1822 360 216 116
2013 359 260 114
2651 523 348 174
2001 239 990 1143 1573 45266 609 553
2011 322 914 1367 1750 45206 715 740
Rozdíl (2011 2001) 83 -76 224 177 -60 106 187
2013 359 260 114
2651 523 348 174
638 164 88 60
Procentuální nárůst / pokles 34,73 -7,68 19,60 11,25 -0,13 17,40 33,82 31,69 45,68 33,85 52,63
Tabulka 18: Vývoj počtu obyvatel (zdroj: Demografický lexikon ČSÚ)
60
Obrázek 24: Vývoj počtu obyvatel (zdroj: Demografický lexikon ČSÚ)
Rozdíl obyvatel v jednotlivých obcích je patrný z tabulky a z následujícího obrázku, ze kterého je patrné, že největší nárůst mezi SLDB zaznamenaly obce Rychnov u Jablonce nad Nisou (+638 obyvatel, 31,7%), Rádlo (+187 obyvatel, 33,8%), Janov nad Nisou (+224 obyvatel, 19,6%) a především malé obce v zázemí Jablonce nad Nisou Pulečný (+88 obyvatel, 33,8%) Maršovice (+164 obyvatel, 45,7%) a Dalešice (+60 obyvatel, 52,6%). K nepatrnému poklesu došlo u obce Jablonec nad Nisou (-60 obyvatel, -0,13%). K výraznějšímu poklesu došlo u obce Josefův Důl a to i přes fakt, že Josefův Důl je v ZÚR Libereckého kraje veden jako centrum subregionálního významu. U Josefova Dolu došlo k poklesu o 76 obyvatel (-7,7%). Následující graf ukazuje procentuální změnu počtu obyvatel oproti předcházejícímu SLDB.
61
Obrázek 25: Vývoj počtu obyvatel (zdroj: Demografický lexikon ČSÚ)
Současný počet obyvatel Udává počet obyvatel území k určitému okamžiku. Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to bez ohledu na státní občanství. Do počtu obyvatel jsou tak podle zákona o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) zahrnuti cizinci s trvalým pobytem, cizinci s přechodným pobytem na základě víza nad 90 dnů a cizinci, kterým byl přiznán azyl. Kód obce 563536 563633 563595 563692 563510 563731 563781
563790 563714 546577 530425
Název obce Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
Počet Počet obyvatel k obyvatel k 31.12.2011 31.12.2013 322 337 914 901 1367 1389
Rozdíl (2013 2001) 15 -13 22
Procentuální nárůst / pokles 4,66 -1,42 1,61
1750
1752
2
0,11
45206
45453
247
0,55
715 740
748 759
33 19
4,62 2,57
2651 523 348 174
2709 544 398 176
58 21 50 2
2,19 4,02 14,37 1,15
Tabulka 19: Počet obyvatel k 31.12. 2011 (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
62
Za poslední dva roky došlo k nárůstu obyvatel především v obci Pulečný (+50 obyvatel, 14,4%). Naopak v obci Josefův Důl pokračuje pokles obyvatel, který byl patrný mezi SLDB 2011 a SLDB 2001. Pokles za poslední 2 roky byl 13 obyvatel (-1,4%). Struktura obyvatelstva Živě narození Ukazatel udává počet statistických hlášení o narození, doručených Českému statistickému úřadu od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení a matriky), vztahujících se k danému období a území. Definice živě narozeného dítěte je stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 Sb. Za živě narozené dítě se podle této definice považuje plod, který projevil některou ze známek života (dech, srdeční akce, pulzace pupečníku, aktivní pohyb svalstva) a má porodní hmotnost 500 gramů a vyšší nebo má porodní hmotnost nižší než 500 gramů a přežije alespoň 24 hodin po porodu. Zemřelí Ukazatel udává počet zemřelých osob v daném období a území, o jejichž úmrtí obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení a matriky) statistické hlášení o úmrtí. Přistěhovalí Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů přistěhování na dané území. Přistěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování). U osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trvalému pobytu (např. u cizinců s krátkodobým pobytem), se stěhování nesleduje. Do vykazovaných hodnot není zahrnuto stěhování uvnitř sledovaného území. Za přistěhovalou osobu je v demografické statistice považována osoba, o které zpravodajská jednotka (ohlašovna pobytu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR statistické hlášení o stěhování. Vystěhovalí Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů vystěhování z daného území. Vystěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování). U osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trvalému pobytu (např. u cizinců krátkodobým pobytem), se stěhování nesleduje. Do vykazovaných hodnot není zahrnuto stěhování uvnitř sledovaného území. Za vystěhovalou osobu je v demografické statistice považována osoba, za niž zpravodajská jednotka (ohlašovna pobytu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR statistické hlášení o stěhování. Průměrný věk Průměrný věk obyvatelstva je počítán jako aritmetický průměr věku všech žijících jedinců v dané populaci a lokalitě k okamžiku výpočtu.
63
Kód obce Název obce 563714 Maršovice 530425 Dalešice Nová Ves nad 563731 Nisou 546577 Pulečný 563781 Rádlo Rychnov u Jablonce nad 563790 Nisou Lučany nad 563692 Nisou 563595 Janov nad Nisou 563633 Josefův Důl 563536 Bedřichov Jablonec nad 563510 Nisou
Živě narození 6 2
Zemřelí 5 1
Průměrný Přistěhovalí Vystěhovalí věk 32 13 41,1 5 11 38,3
7
7
29
29
40,0
6 9
3 6
24 35
6 28
38,0 39,4
32
15
101
92
37,7
21
18
53
42
40,7
10 4 8
10 14 3
50 37 16
28 33 14
40,8 44,5 37,0
493
441
1091
995
41,6
Tabulka 20: Základní demografické údaje (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
Přirozený přírůstek Přirozený přírůstek obyvatel je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Saldo migrace Saldo migrace je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří nedosáhli věku 15 let (viz. ukazatel 0), ve jmenovateli pak hodnota ukazatele 0. Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let Ukazatel udává počet osob ve věku 0 - 14 let na daném území v okamžiku, kterým končí stanovené období. Stanoveným obdobím je zpravidla kalendářní rok. Konečný stav těchto osob v tom případě vyjadřuje jejich počet ve 24:00 hodin 31. prosince stanoveného roku. Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku 65 let nebo vyššího (viz. ukazatel 0), ve jmenovateli hodnota ukazatele 0.
64
Počet obyvatel ve věku 65 let a více Ukazatel udává počet osob ve věku 65 let a více na daném území v okamžiku, kterým končí stanovené období. Stanoveným obdobím je zpravidla kalendářní rok. Konečný stav těchto osob v tom případě vyjadřuje jejich počet ve 24:00 hodin 31. prosince stanoveného roku.
Kód obce Název obce 563714 Maršovice 530425 Dalešice Nová Ves nad 563731 Nisou 546577 Pulečný 563781 Rádlo Rychnov u Jablonce nad 563790 Nisou Lučany nad 563692 Nisou Janov nad 563595 Nisou 563633 Josefův Důl 563536 Bedřichov Jablonec nad 563510 Nisou
Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu Přirozený Saldo obyvatel přírůstek migrace (%) 1 19 14,7 1 -6 20,5
Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na Počet celkovém obyvatel počtu ve věku obyvatel 0 - 14 let (%) 80 14,5 36 13,1
Počet obyvatel ve věku 65 let a více 79 23
0
0
15,8
118
13,0
97
3 3
18 7
20,9 18,3
83 139
13,1 15,7
52 119
17
9
19,7
533
12,4
337
3
11
14,8
259
15,8
276
0
22
15,8
219
16,8
234
-10 5
4 2
12,7 20,5
114 69
22,0 10,1
198 34
52
96
15,2
6922
17,7
8066
Tabulka 21: Základní demografické údaje (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti (%) - dosažitelní Míra nezaměstnanosti pro dosažitelné uchazeče vyjadřuje, v případě menších územních jednotek (obcí, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, atd.), podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na počtu ekonomicky aktivních osob, kde čitatel a jmenovatel jsou ukazatelé konstruované podle následujících algoritmů: Čitatelem je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR a občanů EU (EHP) v území. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v
65
mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. Jmenovatelem je v tomto případě menších územních jednotek počet ekonomicky aktivních osob odvozených z výsledků posledního SLDB, tj. jsou zahrnuty všechny zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující studenti a učni, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu a osoby nezaměstnané (podle okamžitého stavu k rozhodnému okamžiku sčítání, bez ohledu na formu vztahu k zaměstnavateli). Ukazatel je udáván v procentech. Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní Je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR a občanů EU (EHP) v území. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. Počet uchazečů o zaměstnání Je počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na ÚP s bydlištěm v příslušné obci. U státního občana České republiky se bydlištěm rozumí adresa místa trvalého pobytu na území České republiky. U cizince, který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, se bydlištěm rozumí adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje. U cizince, který není občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, se bydlištěm rozumí adresa místa trvalého pobytu na území České republiky. Počet uchazečů o zaměstnání - absolventi Na základě dohody mezi MŠMT a MPSV je pro potřeby statistického sledování používaná definice absolventa jako uchazeče o zaměstnání evidovaného na ÚP podle místa jeho trvalého bydliště k určitému datu (30.4. nebo 30.9. daného roku), u kterého doba od úspěšného ukončení jeho studia nepřekročila 2 roky. Tato definice je platná od 1. ledna 2004. Dříve se jednalo o uchazeče, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) 2 let – bez ohledu na délku evidence v ÚP. Absolventi škol se hlásí do evidence ÚP podle místa svého trvalého bydliště, tzn., že se mohou objevit jako nezaměstnaní v jiném okrese, než v jakém studovali. Tato situace nastává zejména u absolventů vysokých škol. Počet uchazečů o zaměstnání - evidence nad 12 měsíců Uchazeči o zaměstnání, kteří jsou zapsáni v evidenci úřadů práce po dobu delší než 12 měsíců.
66
Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781
563790 563692 563595 563633 563536 563510
Název obce Maršovice Dalešice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Lučany nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou
Počet Míra uchazečů o Počet nezaměstnanosti zaměstnání uchazečů o (%) - dosažitelní - dosažitelní zaměstnání 5,9 22 22 3,3 4 4
Počet uchazečů o zaměstnání absolventi 2 1
Počet uchazečů o zaměstnání - evidence nad 12 měsíců 10 2
5,6 5,2 4,4
30 13 22
34 15 23
0 2 0
14 5 8
5,8
106
113
3
48
6,1
75
77
2
25
6,9 11,0 5,6
65 67 13
66 68 13
4 2 1
20 27 3
7,4
2287
2409
103
969
Tabulka 22: Základní demografické údaje - nezaměstnanost (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
Průměrná nezaměstnanost v ORP Jablonec nad Nisou je 6,1 %. V Libereckém kraji je průměrná nezaměstnanost 8,8 %. Průměr v ORP Jablonec nad Nisou je tak o 2,7 % nižší. V rámci ORP Jablonec nad Nisou je nejvyšší nezaměstnanost v obci Josefův Důl. Ostatní obce mají nezaměstnanost výrazně nižší a oscilují kolem průměru ORP. Jako negativní jev se může jevit vyšší nezaměstnanost v obci Jablonec nad Nisou. Vzdělání Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na počtu obyvatel území této věkové kategorie. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let a jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vzdělání základní nebo jsou bez vzdělání vůbec, ve jmenovateli pak hodnota celkového počtu obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na počtu obyvatel území této věkové kategorie. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let a jejichž dosažené dokončené vzdělání je vzdělání vysokoškolské nebo vyšší, ve jmenovateli pak hodnota celkového počtu obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let. Ukazatel je udáván v procentech. 67
Ekonomická aktivita podle odvětví Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Čitatel podílu je dán počtem ekonomicky aktivních osob v primárním sektoru hospodářství, jmenovatelem je hodnota celkového počtu ekonomicky aktivních osob v území. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Čitatel podílu je dán počtem ekonomicky aktivních osob v sekundárním sektoru hospodářství, jmenovatelem je hodnota celkového počtu ekonomicky aktivních osob v území. Ukazatel je udáván v procentech. Vyjíždějící do zaměstnání a škol Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec (městskou část) Osoby vyjíždějící do zaměstnání mimo obec (městskou část) jsou zaměstnaní, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a učňů. Jsou to osoby, které mají v obci (městské části) trvalý pobyt, ale jejich pracoviště je v jiné obci (městské části). Vyjíždějící do škol mimo obec (městskou část) Vyjíždějící osoby do škol mimo obec (městskou část) jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci (městské části) trvalý pobyt, ale jejich škola je v jiné obci (městské části). Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle vyjížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Tzn. mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). Dojíždějící do zaměstnání a škol do obce Dojíždějící do zaměstnání do obce (městské části) Osoby dojíždějící do zaměstnání do obce (městské části) jsou zaměstnaní, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a učňů. Jsou to osoby, které mají v obci (městské části) pracoviště, ale místo jejich trvalého pobytu je v jiné obci (městské části). Dojíždějící do škol do obce (městské části) Dojíždějící osoby do škol do obce (městské části) jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci (městské části) školu, ale jejich místo trvalého pobytu je v jiné obci (městské části). Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle dojížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Tzn. mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni).
68
Sledovaný jev
Josefův Důl
Kód obce
Bedřichov
Jablonec Dalešice nad Nisou
563633
563536
563510
530425
Janov nad Nisou 563595
31,5
21,3
22,2
26,0
26,0
4,5
6,6
8,9
3,1
7,5
5,7
7,0
0,7
-
1,9
46,3
28,9
45,8
51,7
44,4
196
45
3 020
36
324
5
Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec
6
Vyjíždějící do škol mimo obec
35
42
1 059
11
87
7
Dojíždějící do zaměstnání do obce
74
94
5 702
5
177
8
Dojíždějící do škol do obce
49
-
1 601
1
61
1
2
3 4
Sledovaný jev
Kód obce 1
2
3 4 5 6 7 8
Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec Vyjíždějící do škol mimo obec Dojíždějící do zaměstnání do obce Dojíždějící do škol do obce
Lučany nad Nisou 563692
Maršovice
Nová Ves nad Nisou
Pulečný
563714 563731
Rádlo
Rychnov u Jablonce nad Nisou
546577
563781
563790
28,8
25,2
26,3
30,8
19,6
24,9
4,3
4,3
4,4
2,8
4,6
5,3
0,9
4,3
2,0
8,1
6,4
3,2
50,1
58,5
52,2
53,2
38,6
46,5
391
104
199
79
164
598
101
51
73
50
61
177
273
56
66
41
37
300
24
4
-
-
1
32
Tabulka 23: Vzdělání, vyjížďka a dojížďka do škol (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
69
Válečné hroby Péči o válečné hroby upravuje zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb. , o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon stanovuje práva a povinnosti v oblasti péče o válečné hroby a pietní místa a orgány státní správy a jejich působnost ve věcech válečných hrobů. Na území ORP Jablonec nad Nisou se nachází 20 válečných hrobů. Nejvíce se jich nachází v obci Jablonec nad Nisou (9) a v Rychnově u Jablonce nad Nisou (4).
Obrázek 26: Válečné hroby (zdroj: CENIA)
70
8) Bydlení Kapitola bydlení je zpracována především z hlediska bytové výstavby a struktury bytového fondu. Vzhledem k výsledkům sociodemografické analýzy a vzhledem k mapování stávajících a rozvojových ploch pro bydlení v rámci vlastního Rozboru udržitelného rozvoje území je téma bydlení důležitým tématem ÚAP ORP Jablonec nad Nisou. Zdrojem dat použitých v této kapitole je Český statistický úřad (ČSÚ), především poslední Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), které proběhlo v roce 2011. Bytová výstavba je potom statistickým úřadem sledována průběžně, a proto jsou použita data za celé období 2001– 2013 (2014). Počet dokončených bytů Počet bytů v budovách pro bydlení, nových i stávajících, jejichž výstavba byla ve sledovaném období v území dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí. Počet dokončených bytů v rodinných domech Ukazatel uvádí počet bytů, jejichž dokončení bylo ve sledovaném roce nahlášeno příslušnému stavebnímu úřadu. Hlášení se vztahuje na každou stavbu rodinného domu, jeho přístavbu či stavební úpravu, nebo nový byt získaný stavební úpravou stávajícího nebytového prostoru v jejímž důsledku vznikl alespoň jeden byt. Do celkového počtu bytů jsou zahrnuty všechny typy bytů (garsoniéry, dvougarnosiéry, jedno-, dvou-, tří-, čtyř-, pětia vícepokojové byty).
Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781 563790 563692 563595 563633 563536 563510
Název obce Maršovice Dalešice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Lučany nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou
Počet dokončených Počet dokončených bytů v bytů rodinných domech 1 0 3 2 1 4 5 2 0 9 45
1 0 3 2 1 4 5 2 0 9 43
Tabulka 24: Bytový fond (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
Bytová výstavba Intenzita bytové výstavby je hodnocena absolutním počtem dokončených bytů (v rodinných a bytových domech a ostatních stavbách) a počtem dokončených bytů v obci na 1 000 obyvatel středního stavu. Nevýhodou absolutního ukazatele je, že nezohledňuje velikost 71
obce, a proto byla zvolena relativizace počtem obyvatel. Ukazatel je počítán za období 2001–2008. Název obce Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
BC_2001 RD_2001 BD_2001 BC_2002 RD_2002 BD_2002 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 0 2 2 0 3 3 0 60 8 45 25 17 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 1 1 0
Název obce Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
BC_2003 RD_2003 BD_2003 BC_2004 RD_2004 BD_2004 4 3 0 1 1 0 1 1 0 0 0 0 2 0 0 20 3 0 3 3 0 0 0 0 186 20 62 99 20 62 0 0 0 0 0 0 4 3 0 3 3 0
Název obce Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
BC_2005 RD_2005 BD_2005 BC_2006 RD_2006 BD_2006 3 3 0 4 4 0 0 0 0 4 4 0 2 1 0 5 2 0 5 5 0 1 1 0 133 22 100 38 24 0 2 0 0 4 4 0 6 5 0 1 1 0
Název obce Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou
BC_2007 RD_2007 BD_2007 BC_2008 RD_2008 BD_2008 1 1 0 31 4 0 3 3 0 5 3 0 4 3 0 4 1 0 2 2 0 10 10 0 87 34 41 123 52 62 1 1 0 1 1 0
4 3 0 0
87 9 1 3
12 1 6 1
4 3 0 0
6 7 1 3
9 1 4 0
0 0 0 0
75 0 0 0
0 0 0 0
35 3 2 0
6 4 0 0
13 1 0 1
10 3 2 0
4 4 0 0
13 1 0 1
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
72
Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
4
3
0
4
4
0
41 3 1 1
15 3 1 1
24 0 0 0
15 4 0 3
15 4 0 3
0 0 0 0
Tabulka 25a: Bytová výstavba 2001 - 2008 (zdroj: ČSÚ) - vysvětlivky: BC - bytů celkem, BD - byty v bytových domech, RD - byty v rodinných domech
Následující tabulka ukazuje bytovou výstavbu během ekonomické krize a po ekonomické krizi, která velmi silně postihla stavebnictví. Název obce BC_2009 RD_2009 BC_2010 RD_2010 BC_2011 RD_2011 Bedřichov 12 12 3 1 2 1 Josefův Důl 5 3 3 2 2 2 Janov nad Nisou 3 3 4 2 8 6 Lučany nad Nisou 6 4 8 7 6 6 Jablonec nad Nisou 92 30 95 52 42 30 Nová Ves nad Nisou 4 4 4 4 8 5 Rádlo 8 7 5 5 3 3 Rychnov u Jablonce nad Nisou 14 13 6 3 13 6 Maršovice 4 4 6 5 1 1 Pulečný 2 2 7 6 1 1 Dalešice 1 1 2 2 3 3
Název obce Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
BC_2012 RD_2012 BC_2013 RD_2013 1 0 9 9 3 3 0 0 8 7 2 2 7 6 5 5 144 46 45 43 0 0 3 3 6 6 1 1 17 4 8 0
4 4 7 0
4 1 2 0
4 1 2 0
Tabulka 26b: Bytová výstavba 2009 - 2013 (zdroj: ČSÚ) - vysvětlivky: BC - bytů celkem, BD - byty v bytových domech, RD - byty v rodinných domech
73
Z výsledků tabulky bytové výstavby je patrné, že větší intenzita bytové výstavby probíhala mezi roky 2003 - 2007. V současné době probíhá bytová výstavba v řádech desítek bytů v celém ORP Jablonec nad Nisou. Bytová výstavba je pravidelně rozdělena s vyšším podílem obce Jablonec nad Nisou, což je vzhledem k velikosti obce a vzhledem k velikosti očekávané. Bytová výstavba v roce 2013 byla spíše nižší. Struktura bytového fondu Počet trvale obydlených domů Dům je obydlen trvale, jestliže v něm má trvalý pobyt alespoň jedna osoba. Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování.Patří sem např. rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy, provozní budovy s bytem či více byty apod. Počet trvale obydlených bytů (TOB) Byt je obydlen trvale, jestliže je v něm hlášena alespoň jedna osoba k trvalému pobytu. Byt je soubor místností, popřípadě samotná obytná místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Byt musí mít obytný prostor, vlastní uzavíratelný vstup, prostor pro vaření, prostor pro tělesnou hygienu. Za byty se z hlediska sčítání považují také jednotlivé obytné místnosti ve svobodárnách, penzionech, domech pečovatelské služby apod., pokud slouží k ubytování trvalého charakteru na základě dekretu a jsou směnitelné za jinou bytovou jednotku (tzv. dekretované místnosti). Podíl TOB v rodinných domech (%) Jedná se o podíl počtu trvale obydlených bytů v rodinných domech (v čitateli) na celkovém počtu trvale obydlených bytů (ve jmenovateli). Ukazatel je udáván v procentech. Podíl TOB postavených do roku 1945 (%) Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných do roku 1945, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl TOB postavených mezi roky 1946 - 1990 (%) Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1946 až 1990, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. Ukazatel je udáván v procentech.
74
Podíl TOB postavených mezi roky 1991 - 2001 (%) Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1991 až 2001, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl neobydlený ch bytů z celkového počtu bytů (%) Název obce Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou Dalešice Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou
20,4 19,8 7,7
Počet trvale obydle ných domů
Počet trvale obydle ných bytů (TOB)
Byty podíl v rodinn ých domec h (%)
Byty podíl postaven ých do roku 1945 (%)
Byty podíl postavený ch mezi roky 1946 - 1990 (%)
Byty podíl postaven ých mezi roky 1991 2001 (%)
231 402 66 73 4 677 17 964
56,5 90,4 25,5
65,9 37,0 31,7
27,6 39,7 59,5
3,0 17,8 8,0
40,0 17,1
39 291
48 423
95,8 75,2
72,9 68,1
14,6 18,2
10,4 10,9
22,7
376
564
72,3
71,6
15,6
10,8
27,7 14,3
106 179
138 222
92,0 94,1
73,9 65,8
19,6 23,9
4,3 9,5
22,0 23,0 14,2
77 150 407
103 194 726
85,4 88,7 56,5
68,0 52,1 42,3
18,4 30,4 40,2
12,6 13,4 15,7
Tabulka 27: Struktura bytového fondu (zdroj: ČSÚ)
9) Rekreace V rámci České republiky je větší část ORP Jablonec nad Nisou součástí významné rekreační oblasti Jizerské hory. Tato rekreační oblast se nachází ve východní polovině Libereckého kraje, severně od Jablonce nad Nisou. Obec Jablonec nad Nisou je velkým zdrojem každodenní rekreace do svého zázemí a současně je důležitým centrem při dlouhodobé rekreaci. Z pohledu rekreace jsou důležité obce Bedřichov, Josefův Důl, Janov nad Nisou, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou a již zmiňovaný Jablonec nad Nisou.
75
Počet staveb pro rodinnou rekreaci
OBEC Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
Počty lůžek Objekty v objektech Chaty, individuální individuální rekreační rekreace rekreace domky Chalupy 223 892 64 159 411 1644 0 411 429 1716 0 429 327 1308 36 291 47 188 31 16 147 588 27 120 79 316 10 69 67 36 21 30
268 144 84 120
0 3 0 2
67 33 21 28
Kategorie střediska CR PSR SCR PSR PSR PSCR PSR NONE NONE NONE NONE NONE
Tabulka 28: Počet staveb pro rodinnou rekreaci (zdroj: ČSÚ) - vysvětlivky: PSCR - polyfunkční středisko CR, NOC - nástupní a obslužné centrum, SCR - středisko CR, PSR - příměstské středisko rekreace, NONE - obec není žádnou kategorií střediska CR
Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení, která pravidelně nebo nepravidelně poskytují přechodné ubytování hostům. Jejich kapacita musí být nejméně 5 pokojů nebo 10 lůžek. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, motely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená. Mezi ostatní hromadná ubytovací zařízení patří např. rekreační zařízení podniků, školící střediska, kulturně-historické objekty, lázeňská zařízení a jiná ubytovací zařízení. Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781 563790 563692 563595 563633 563536 563510
Název obce Maršovice Dalešice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Lučany nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou
Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 0 0 4 0 1 0 13 26 26 22 14
Tabulka 29: Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem (zdroj: zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
76
Obrázek 27: Kategorie středisek cestovního ruchu
77
10) Hospodářské podmínky Pro kvalitní hospodářské podmínky území ORP Jablonec nad Nisou je důležité zavedené malé a střední podnikání, které umožňuje rozvoj firem. Určitou výhodou je poloha ORP Jablonec nad Nisou, která větší částí leží v rozvojové ose (ROS4) a zvyšuje se tak možnost snadné kooperace se silnějším Libercem. Především v rámci obce Jablonec nad Nisou a obce Rychnov u Jablonce nad Nisou je velkou výhodou existence funkčních průmyslových zón. V severní části ORP Jablonec nad Nisou, která je více ovlivněna cestovním ruchem, je umístěn velký počet ubytovacích a stravovacích kapacit s poměrně dobrou nabídkou doplňkových služeb cestovního ruchu Velkým problémem pro hospodářský rozvoj území může být bývalý a případný další úpadek velkých firem a s tím související nárůst nezaměstnanosti v ORP Jablonec nad Nisou. Problémem v menších obcích může být nedostatečná územně technická připravenost ploch pro rozvoj drobné průmyslové základny. Dalším problémem v území může být vyšší počet nevyužívaných či zdevastovaných ploch (brownfields). Tyto plochy jsou často zasažené ekologickou zátěží a jejich revitalizace je bez dotací obtížná. V rámci menších obcí se do budoucna může jevit jako výhodné podporovat šetrné formy živočišné výroby využívající TTP a zatravněnou ornou půdu. Ekonomické subjekty Ekonomickým subjektem je každá právnická osoba, fyzická osoba s postavením podnikatele a organizační složka státu, která je účetní jednotkou (zdroj ČSÚ). Počet ekonomických subjektů má významný vliv na hospodářskou situaci obce a především na její rozpočet. Ekonomické subjekty jsou přitom přiřazovány jednotlivým odvětvím na základě hlavní (převažující) činnosti podle klasifikace CZ-NACE. Z ekonomického hlediska je důležité identifikovat na úrovni obce jak právní formu subjektů, tak jejich kategorie dle počtu pracovníků. Lez očekávat, že subjekty s větším počtem zaměstnanců se budou nacházet spíše ve velkých obcích (městech) a budou tak vytvářet určité předpoklady pro dojíždění za prací z okolních obcí. Maršovice Převažující činnost Zemědělství, lesnictví, rybářství
Počet
5
Právní forma
Počet
Státní organizace počet subjektů
Zpracovatelský průmysl
36
Akciová společnost počet subjektů
Stavebnictví
29
Obchodní společnost počet subjektů
0
17
Kategorie dle počtu pracovníků Počet subjektů bez zaměstnanců Počet subj.s 19 zaměst.mikropodniky Počet subj.s 10-49 zaměst.malé podniky
Počet
63
12
3 78
Převažující činnost Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Nezařazeno
Počet
Právní forma
Počet
27
Družstevní organizace - počet subjektů
0
3
Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů
129
9 3
Svobodná povolání počet subjektů Ostatní právní formy počet subjektů
Kategorie dle počtu pracovníků Počet subj.s 50-249 zaměst.střed.podn. Počet subj.s >249 zaměst.velké podniky
Počet
0
0
8 7
28 2 6 0
Dalešice Převažující činnost Zemědělství, lesnictví, rybářství Zpracovatelský průmysl Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické
Počet
2
15
6
Právní forma
Počet
Státní organizace počet subjektů Akciová společnost počet subjektů
0
Obchodní společnost počet subjektů
0
7
Družstevní organizace - počet subjektů
0
1
Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů
43
0 1
Svobodná povolání počet subjektů Ostatní právní formy počet subjektů
Kategorie dle počtu pracovníků Počet Počet subjektů bez zaměstnanců 17 Počet subj.s 19 zaměst.mikropodniky 4 Počet subj.s 10-49 zaměst.malé podniky 0 Počet subj.s 50-249 zaměst.střed.podn. Počet subj.s >249 zaměst.velké podniky
0
0
4 2
7 79
Převažující činnost Počet činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 1 Ostatní činnosti 1 Nezařazeno 2
Právní forma
Počet
Kategorie dle počtu pracovníků
Počet
Nová Ves nad Nisou Převažující činnost Zemědělství, lesnictví, rybářství Zpracovatelský průmysl Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Nezařazeno
Počet 2
Právní forma Státní organizace počet subjektů
31
Akciová společnost počet subjektů
27
Obchodní společnost počet subjektů
52
Družstevní organizace počet subjektů
5
Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů
16 2
Svobodná povolání počet subjektů Ostatní právní formy počet subjektů
Počet
0
14
0
141
Kategorie dle počtu pracovníků Počet subjektů bez zaměstnanců Počet subj.s 1-9 zaměst.mikropodniky Počet subj.s 10-49 zaměst.- malé podniky Počet subj.s 50-249 zaměst.střed.podn. Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky
Počet 70
15
0
0
0
21 18
22 5 11 6
Pulečný Převažující činnost Zemědělství, lesnictví, rybářství Zpracovatelský průmysl Stavebnictví
Počet 8
20 16
Právní forma Státní organizace počet subjektů Akciová společnost počet subjektů Obchodní společnost -
Počet
1 3
Kategorie dle počtu pracovníků Počet subjektů bez zaměstnanců Počet subj.s 1-9 zaměst.mikropodniky Počet subj.s 10-49
Počet 38
6 1 80
Převažující činnost
Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Nezařazeno
Počet
Právní forma počet subjektů
Kategorie dle počtu pracovníků zaměst.- malé podniky
Počet
12
Družstevní organizace počet subjektů
1
1
Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů
79
7 4
Svobodná povolání počet subjektů Ostatní právní formy počet subjektů
Počet subj.s 50-249 zaměst.střed.podn. Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky
Počet
0
0
7 8
10 4 8 1
Rádlo Převažující činnost Počet Zemědělství, lesnictví, rybářství 8 Zpracovatelský průmysl 38 Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické
29
30
3
7
3
Právní forma Počet Státní organizace počet subjektů Akciová společnost - počet subjektů 0 Obchodní společnost - počet subjektů 18 Družstevní organizace - počet subjektů Podnikatelé fyzické osoby počet subjektů Svobodná povolání - počet subjektů Ostatní právní formy - počet subjektů
0
144
Kategorie dle počtu pracovníků Počet Počet subjektů bez zaměstnanců 68 Počet subj.s 1-9 zaměst.- mikropodniky 18 Počet subj.s 10-49 zaměst.- malé podniky
3
Počet subj.s 50-249 zaměst.- střed.podn.
0
Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky
0
13
13
21 81
Převažující činnost Počet činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 8 Ostatní činnosti 18 Nezařazeno 2
Právní forma
Kategorie dle počtu pracovníků
Počet
Počet
Rychnov u Jablonce nad Nisou Převažující činnost Zemědělství, lesnictví, rybářství Zpracovatelský průmysl Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Nezařazeno
Počet 24
116
Právní forma Státní organizace počet subjektů Akciová společnost počet subjektů
86
Obchodní společnost počet subjektů
126
Družstevní organizace počet subjektů
24
Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů
36 32
Svobodná povolání počet subjektů Ostatní právní formy počet subjektů
Počet
3
51
4
522
Kategorie dle počtu pracovníků Počet subjektů bez zaměstnanců Počet subj.s 1-9 zaměst.mikropodniky Počet subj.s 10-49 zaměst.- malé podniky Počet subj.s 50-249 zaměst.střed.podn. Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky
Počet 246
40
10
2
0
50 43
75 13 48 22
Lučany nad Nisou Převažující činnost Zemědělství, lesnictví, rybářství Zpracovatelský průmysl Stavebnictví
Počet 15
Právní forma Státní organizace počet subjektů
90 67
Akciová společnost počet subjektů Obchodní společnost -
Počet
0 37
Kategorie dle počtu pracovníků Počet subjektů bez zaměstnanců Počet subj.s 1-9 zaměst.mikropodniky Počet subj.s 10-49
Počet 172
25 7 82
Převažující činnost
Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Nezařazeno
Počet
Právní forma počet subjektů
91
Družstevní organizace počet subjektů
23
Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů
37 10
Kategorie dle počtu pracovníků zaměst.- malé podniky
Počet
1
366
Svobodná povolání počet subjektů Ostatní právní formy počet subjektů
Počet subj.s 50-249 zaměst.střed.podn. Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky
Počet
2
0
33 29
42 11 32 10
Janov nad Nisou Převažující činnost Zemědělství, lesnictví, rybářství Zpracovatelský průmysl Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
Počet 21 53 54
64
13
51 15
Právní forma Počet Státní organizace počet subjektů Akciová společnost počet subjektů 0 Obchodní společnost - počet subjektů 32
Kategorie dle počtu pracovníků Počet Počet subjektů bez zaměstnanců 144 Počet subj.s 1-9 zaměst.- mikropodniky 23 Počet subj.s 10-49 zaměst.- malé podniky 4
Družstevní organizace - počet subjektů Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů
Počet subj.s 50-249 zaměst.- střed.podn. Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky
Svobodná povolání počet subjektů Ostatní právní formy - počet subjektů
0
287
0
0
28 32
25 13 83
Převažující činnost Ostatní činnosti Nezařazeno
Počet 15 7
Právní forma
Počet 34
Právní forma Státní organizace počet subjektů
40
Akciová společnost počet subjektů
34
Obchodní společnost počet subjektů
Kategorie dle počtu pracovníků
Počet
Počet
Josefův Důl Převažující činnost Zemědělství, lesnictví, rybářství Zpracovatelský průmysl Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Nezařazeno
48
Družstevní organizace počet subjektů
0
Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů
50 13
Svobodná povolání počet subjektů Ostatní právní formy počet subjektů
Počet
0
21
0
221
Kategorie dle počtu pracovníků Počet subjektů bez zaměstnanců Počet subj.s 1-9 zaměst.mikropodniky Počet subj.s 10-49 zaměst.- malé podniky Počet subj.s 50-249 zaměst.střed.podn. Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky
Počet 107
17
4
0
0
19 21
15 5 18 6
Bedřichov Převažující činnost Zemědělství, lesnictví, rybářství Zpracovatelský průmysl Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod;
Počet 9
Právní forma Státní organizace počet subjektů
8
Akciová společnost počet subjektů
10 22
Obchodní společnost počet subjektů Družstevní organizace počet subjektů
Počet
0
13 0
Kategorie dle počtu pracovníků Počet Počet subjektů bez zaměstnanců 58 Počet subj.s 1-9 zaměst.mikropodniky 13 Počet subj.s 10-49 zaměst.- malé podniky 1 Počet subj.s 50-249 zaměst.0 84
Převažující činnost opravy a údržba motorových vozidel
Počet
Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Nezařazeno
0
48 4
Právní forma
Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů Svobodná povolání počet subjektů Ostatní právní formy počet subjektů
Počet
104
Kategorie dle počtu pracovníků střed.podn. Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky
Počet
0
7 11
10 5 3 3
Jablonec nad Nisou Převažující činnost Zemědělství, lesnictví, rybářství Zpracovatelský průmysl Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel
Počet 157
Právní forma Státní organizace počet subjektů
1 908
Akciová společnost počet subjektů
1 582
Obchodní společnost počet subjektů
2 651
Družstevní organizace počet subjektů
Doprava a skladování 209 Ubytování, stravování a pohostinství 637 Činnosti v oblasti nemovitostí 516 Profesní, vědecké a technické činnosti 1 425 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 315
Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů Svobodná povolání počet subjektů Ostatní právní formy počet subjektů
Počet 0
48
1 238
65
8 738
Kategorie dle počtu pracovníků Počet Počet subjektů bez zaměstnanců 3 774 Počet subj.s 1-9 zaměst.mikropodniky 885 Počet subj.s 10-49 zaměst.- malé podniky 171 Počet subj.s 50249 zaměst.střed.podn. Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky
45
11
1 035 941
85
Převažující činnost Ostatní činnosti Nezařazeno
Počet 854 392
Právní forma
Počet
Kategorie dle počtu pracovníků
Počet
Hospodaření obcí Maršovice Příjmy obce Maršovice se v roce 2013 skládaly ze složky daňové (4 290 613 Kč), nedaňové (769 466 Kč), kapitálové (1 277 400 Kč) a dotace (428 470 Kč). Celkové příjmy obce v roce 2013 činily 6 765 949 Kč. Výdaje obce Maršovice byly v roce 2013 použity v následujících rozpočtových položkách: zemědělství a lesy (14 003 Kč), průmysl (404 336 Kč), vzdělávání (420 380 Kč), kultura, církve a sdělovací prostředky (318 824 Kč), tělovýchova a zájmová činnost (3 400 Kč), bydlení, komunální služby a územní rozvoj (577 722 Kč), ochrana životního prostředí (867 415 Kč), bezpečnost (376 688 Kč) a veřejná správa (1 667 078 Kč). Celkové výdaje obce v roce 2013 činily 4 649 846 Kč. Obec Maršovice hospodařila v roce 2013 s přebytkem +2 116 103 Kč. Mezi lety 2000 - 2013 obec hospodařila s přebytkem +5 799 773 Kč. Dalešice Příjmy obce Dalešice se v roce 2013 skládaly ze složky daňové (1 552 912 Kč), nedaňové (411 906 Kč) a dotace (299 701 Kč). Celkové příjmy obce v roce 2013 činily 2 264 519 Kč. Výdaje obce Dalešice byly v roce 2013 použity v následujících rozpočtových položkách: zemědělství a lesy (150 109 Kč), průmysl (195 566 Kč), vzdělávání (12 111 Kč), kultura, církve a sdělovací prostředky (5 944 Kč), bydlení, komunální služby a územní rozvoj (312 173 Kč), ochrana životního prostředí (57 561 Kč), bezpečnost (269 177 Kč) a veřejná správa (990 675 Kč). Celkové výdaje obce v roce 2013 činily 1 992 316 Kč. Obec Dalešice hospodařila v roce 2013 s přebytkem +271 203 Kč. Mezi lety 2000 - 2013 obec hospodařila s přebytkem +1 873 603 Kč. Jablonec nad Nisou Příjmy obce Jablonec nad Nisou se v roce 2013 skládaly ze složky daňové (509 712 866 Kč), nedaňové (152 124 921 Kč), kapitálové (33 395 996 Kč) a dotace (89 719 978 Kč). Celkové příjmy obce v roce 2013 činily 784 953 761 Kč. Výdaje obce Jablonec nad Nisou byly v roce 2013 použity v následujících rozpočtových položkách: zemědělství a lesy (1 301 434 Kč), průmysl (158 350 755 Kč), vzdělávání (98 235 932 Kč), kultura, církve a sdělovací prostředky (40 222 426 Kč), tělovýchova a zájmová činnost (37 089 740 Kč), zdravotnictví (22 349 639 Kč), bydlení, komunální služby a územní rozvoj (152 721 135 Kč), ochrana životního prostředí (49 514 048 Kč), ostatní služby (66 500 Kč), sociální věci (23 790 582 Kč), bezpečnost (28 955 964 Kč) a veřejná správa (165 806 533 Kč). Celkové výdaje obce v roce 2013 činily 778 404 688 Kč. Obec Jablonec nad Nisou hospodařila v roce 2013 s přebytkem +6 549 073 Kč. Mezi lety 2000 - 2013 obec hospodařila se schodkem -481 458 427 Kč. 86
Bedřichov Příjmy obce Bedřichov se v roce 2013 skládaly ze složky daňové (6 196 820 Kč), nedaňové (4 599 812 Kč), kapitálové (1 027 200 Kč) a dotace (90 880 Kč). Celkové příjmy obce v roce 2013 činily 11 914 712 Kč. Výdaje obce Bedřichov byly v roce 2013 použity v následujících rozpočtových položkách: průmysl (2 905 837 Kč), vzdělávání (137 785 Kč), kultura, církve a sdělovací prostředky (37 304 Kč), tělovýchova a zájmová činnost (1 849 760 Kč), bydlení, komunální služby a územní rozvoj (538 135 Kč), ochrana životního prostředí (630 278 Kč), bezpečnost (649 150 Kč) a veřejná správa (3 701 060 Kč). Celkové výdaje obce v roce 2013 činily 10 449 309 Kč Obec Bedřichov hospodařila v roce 2013 s přebytkem +1 465 403 Kč. Mezi lety 2000 - 2013 obec hospodařila s přebytkem +4 829 133 Kč. Janov nad Nisou Příjmy obce Janov nad Nisou se v roce 2013 skládaly ze složky daňové (14 373 931 Kč), nedaňové (3 388 163 Kč), kapitálové (4 746 605 Kč) a dotace (1 636 222 Kč). Celkové příjmy obce v roce 2013 činily 24 144 921 Kč. Výdaje obce Janov nad Nisou byly v roce 2013 použity v následujících rozpočtových položkách: zemědělství a lesy (355 423 Kč), průmysl (4 363 119 Kč), vzdělávání (1 900 000 Kč), kultura, církve a sdělovací prostředky (84 095 Kč), tělovýchova a zájmová činnost (260 400 Kč), bydlení, komunální služby a územní rozvoj (1 113 306 Kč), ochrana životního prostředí (958 454 Kč), bezpečnost (1 729 032 Kč) a veřejná správa (6 397 750 Kč). Celkové výdaje obce v roce 2013 činily 17 161 579 Kč. Obec Janov nad Nisou hospodařila v roce 2013 s přebytkem +6 983 342 Kč. Mezi lety 2000 2013 obec hospodařila se schodkem -1 090 778 Kč. Josefův Důl Příjmy obce Josefův Důl se v roce 2013 skládaly ze složky daňové (12 272 886 Kč), nedaňové (1 559 628 Kč), kapitálové (2 203 210 Kč) a dotace (507 301 Kč). Celkové příjmy obce v roce 2013 činily 16 543 025 Kč. Výdaje obce Josefův Důl byly v roce 2013 použity v následujících rozpočtových položkách: průmysl (964 973 Kč), vzdělávání (2 405 501 Kč), kultura, církve a sdělovací prostředky (638 353 Kč), tělovýchova a zájmová činnost (426 439 Kč), bydlení, komunální služby a územní rozvoj (4 329 860 Kč), ochrana životního prostředí (1 482 869 Kč), sociální věci (758 775 Kč), bezpečnost (251 771 Kč) a veřejná správa (4 150 112 Kč). Celkové výdaje obce v roce 2013 činily 15 408 653 Kč. Obec Josefův Důl hospodařila v roce 2013 s přebytkem +1 134 372 Kč. Mezi lety 2000 2013 obec hospodařila se schodkem -2 491 408 Kč. Lučany nad Nisou Příjmy obce Lučany nad Nisou se v roce 2013 skládaly ze složky daňové (17 722 740 Kč), nedaňové (5 103 671 Kč), kapitálové (332 175 Kč) a dotace (5 364 079 Kč). Celkové příjmy obce v roce 2013 činily 28 522 665 Kč.
87
Výdaje obce Lučany nad Nisou byly v roce 2013 použity v následujících rozpočtových položkách: zemědělství a lesy (2 907 266 Kč), průmysl (2 610 249 Kč), vzdělávání (9 015 890 Kč), kultura, církve a sdělovací prostředky (516 939 Kč), tělovýchova a zájmová činnost (546 422 Kč), zdravotnictví (51 046 Kč), bydlení, komunální služby a územní rozvoj (2 382 430 Kč), ochrana životního prostředí (2 873 883 Kč), sociální věci (452 077 Kč), bezpečnost (409 559 Kč) a veřejná správa (5 983 324 Kč). Celkové výdaje obce v roce 2013 činily 27 749 085 Kč. Obec Lučany nad Nisou hospodařila v roce 2013 s přebytkem +773 580 Kč. Mezi lety 2000 2013 obec hospodařila s přebytkem +2 410 430 Kč. Nová Ves nad Nisou Příjmy obce Nová Ves nad Nisou se v roce 2013 skládaly ze složky daňové (6 385 262 Kč), nedaňové (1 296 329 Kč), kapitálové (682 350 Kč) a dotace (1 133 193 Kč). Celkové příjmy obce v roce 2013 činily 9 497 134 Kč. Výdaje obce Nová Ves nad Nisou byly v roce 2013 použity v následujících rozpočtových položkách: zemědělství a lesy (114 586 Kč), průmysl (2 309 256 Kč), vzdělávání (725 790 Kč), kultura, církve a sdělovací prostředky (180 752 Kč), tělovýchova a zájmová činnost (9 880 Kč), bydlení, komunální služby a územní rozvoj (2 485 418 Kč), ochrana životního prostředí (595 361 Kč), bezpečnost (37 350 Kč) a veřejná správa (2 246 332 Kč). Celkové výdaje obce v roce 2013 činily 8 704 725 Kč. Obec Nová Ves nad Nisou hospodařila v roce 2013 s přebytkem +792 409 Kč. Mezi lety 2000 - 2013 obec hospodařila se schodkem -4 608 971 Kč. Pulečný Příjmy obce Pulečný se v roce 2013 skládaly ze složky daňové (3 111 662 Kč), nedaňové (1 204 905 Kč), kapitálové (1 393 295 Kč) a dotace (578 575 Kč). Celkové příjmy obce v roce 2013 činily 6 288 437 Kč. Výdaje obce Pulečný byly v roce 2013 použity v následujících rozpočtových položkách: zemědělství a lesy (443 507 Kč), průmysl (773 875 Kč), vzdělávání (145 072 Kč), kultura, církve a sdělovací prostředky (76 976 Kč), tělovýchova a zájmová činnost (53 476 Kč), bydlení, komunální služby a územní rozvoj (1 769 790 Kč), ochrana životního prostředí (605 120 Kč), sociální věci (0 Kč), bezpečnost (0 Kč) a veřejná správa (1 596 646 Kč). Celkové výdaje obce v roce 2013 činily 5 464 462 Kč. Obec Pulečný hospodařila v roce 2013 s přebytkem +823 975 Kč. Mezi lety 2000 - 2013 obec hospodařila s přebytkem +3 526 945 Kč. Rádlo Příjmy obce Rádlo se v roce 2013 skládaly ze složky daňové (7 766 156 Kč), nedaňové (1 871 139 Kč), kapitálové (1 637 818Kč) a dotace (448 013 Kč). Celkové příjmy obce v roce 2013 činily 11 723 126 Kč. Výdaje obce Rádlo byly v roce 2013 použity v následujících rozpočtových položkách: zemědělství a lesy (220 709 Kč), průmysl (2 352 104 Kč), vzdělávání (1 039 734 Kč), kultura, církve a sdělovací prostředky (555 622 Kč), tělovýchova a zájmová činnost (475 482 Kč), bydlení, komunální služby a územní rozvoj (534 856 Kč), ochrana životního prostředí (1 325 049 Kč), bezpečnost (1 358 830 Kč) a veřejná správa (2 753 367 Kč). Celkové výdaje obce 88
v roce 2013 činily 10 615 753 Kč. Obec Rádlo hospodařila v roce 2013 s přebytkem +1 107 373 Kč. Mezi lety 2000 - 2013 obec hospodařila s přebytkem +7 008 623 Kč. Rychnov u Jablonce nad Nisou Příjmy obce Rychnov u Jablonce nad Nisou se v roce 2013 skládaly ze složky daňové (27 008 707 Kč), nedaňové (9 561 949 Kč), kapitálové (2 473 630 Kč) a dotace (2 297 236 Kč). Celkové příjmy obce v roce 2013 činily 41 341 522 Kč. Výdaje obce Rychnov u Jablonce nad Nisou byly v roce 2013 použity v následujících rozpočtových položkách: zemědělství a lesy (750 666 Kč), průmysl (7 106 537 Kč), vzdělávání (5 958 064 Kč), kultura, církve a sdělovací prostředky (1 462 068 Kč), tělovýchova a zájmová činnost (615 353 Kč), zdravotnictví (415 275 Kč), bydlení, komunální služby a územní rozvoj (5 851 190 Kč), ochrana životního prostředí (3 780 321 Kč), sociální věci (749 318 Kč), bezpečnost (1 549 250 Kč) a veřejná správa (8 727 869 Kč). Celkové výdaje obce v roce 2013 činily 36 965 911 Kč. Obec Rychnov u Jablonce nad Nisou hospodařila v roce 2013 s přebytkem +4 375 611 Kč. Mezi lety 2000 - 2013 obec hospodařila se schodkem -6 616 899 Kč. (zdroj informací: http://www.rozpocetobce.cz, ARES Ministerstva financí)
Záměry Krajské záměry ze ZÚR D07 - silnice I. třídy, úsek Jablonec nad Nisou - Smržovka - Tanvald Úkoly pro uzemní plánovaní: - upřesnit, stabilizovat a řešit uzemní souvislosti vedení koridoru, - koordinovat vazby na koridor silnice I/14 v prostoru Jablonce nad Nisou, D11A - silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou Úkoly pro uzemní plánovaní: - upřesnit, stabilizovat a řešit uzemní souvislosti vedení koridoru, - koordinovat vazby na koridor silnice I.třídy v úseku Jablonec nad Nisou – Nová Ves nad Nisou – Smržovka - Tanvald. D42 Nová Hřebenovka, jižní a severní větev, Krkonoše - Jizerské hory - Ještědský hřbet - Lužické a Žitavské hory - Českosaské Švýcarsko. D40 Koridor Lužická Nisa, Hrádek nad Nisou - Chrastava - Liberec - Jablonec nad Nisou - Nová Ves nad Nisou Kriteria a podmínky pro rozhodováni o změnách v území: 89
a) Akceptovat stávající rozsah a režim letních i zimních turistických cest a cyklotras zejména ve zvláště chráněných územích. b) Na území CHKO Jizerské hory v rámci koridoru Nová Hřebenovka nerozšiřovat síť cyklotras a lyžařských běžeckých tras do EVL Bukovec a I. zóny CHKO Jizerské hory. Úkoly pro územní plánovaní: a) V rámci koridorů vyhledat konkrétní vedení turistických, cyklistických, lyžařských a vodních tras, na území se zvláštní ochranou přírody vést trasy v maximální možné míře po stávající dopravní síti. b) Koordinovat vedení tras mezi obcemi Libereckého kraje a ve vazbách na sousední kraje a sousední státy Polsko a Německo. c) Koordinovat vazby jednotlivých druhů dopravy, preferovat segregaci tras dle jednotlivých aktivit pro zmenšení kumulace negativních vlivů na chráněna území. d) Vytvářet podmínky pro rozvojové aktivity cestovního ruchu, upřesňovat rozsah a náplň multifunkčních koridorů. P37 Bílá Nisa, úsek Bedřichov - Janov nad Nisou P28 Mohelka, Kokonín P43 Novoveský potok, Nová Ves nad Nisou P09 Lužická Nisa, úsek Jablonec nad Nisou - Hrádek nad Nisou Protipovodňová opatření na tocích jsou vymezena v grafické části ve výkresu č.2 - Výkres ploch a koridorů nadmístního významu, včetně USES a ve výkresu č.4 - Výkres VPS, VPO a asanací nadmístního významu. Kriteria a podmínky pro rozhodovaní o změnách v území: Zohlednit zvláště chráněná území a lokality EVL při návrhu protipovodňových opatřeni, opatřeni technického charakteru v těchto územích neumisťovat do relativně nedotčených říčních a potočních údolí s přírodně anebo krajinářsky a esteticky cennými partiemi. Respektovat limity ochrany přírody a krajiny. Úkoly pro uzemní plánování: a) Zabránit další urbanizaci inundačních území a maximálně tyto prostory údolních niv uvolňovat a ve zdůvodněných případech posoudit ekonomické a sociální dopady redislokace riskantně umístěných objektů, přehodnotit urbanistické záměry v těchto územích. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. b) Vytvářet uzemní podmínky pro navyšovaní retenční schopnosti krajiny a to především formou revitalizací toků a mokřadních biotopů v nivách a v pramenných oblastech, návrhem vhodných krajinných a technických uprav území zabraňovat vzniku povrchového odtoku vod, erozních a transportních procesů z povodí. Podporovat revitalizaci nevhodně upravených toků jako součást protipovodňově ochrany. 90
c) V místech, kde je to vhodné, vytvářet uzemní podmínky pro neškodný přirozený rozliv povodňových toků ve volné krajině. d) Obce a významné provozy chránit adekvátní protipovodňovou ochranou. Protipovodňová opatření na tocích ve zvláště chráněných územích a územích EVL řešit přírodě blízkými způsoby, vyloučit zásahy měnící charakter úseků s dochovaným přírodním korytem. e) Prioritně řešit protipovodňovou ochranu zejména v nejkritičtějších částech inundací vodních toků: Ploučnice, Svitavky, Smědé Lužické Nisy, Jizery. f) Koordinovat, územně zpřesňovat a územně chránit koridory protipovodňových opatření ve vzájemných návaznostech, nepovolovat taková opatření, která by mohla zhoršit průtok povodňové vlny v jiné obci. V1 vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok Zásobování vodou - územní rezerva E13B - vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stávajícího vedení do TR Železný Brod Úkoly pro uzemní plánování: a) Koordinovat, územně zpřesňovat a stabilizovat vedení koridorů v UPD dotčených obcí ve vzájemných návaznostech.
91
Obrázek 28: Záměry ZÚR Libereckého kraje (zdroj: data ÚAP, ZÚR, ÚAP Liberecký kraj)
Záměry posbírané pořizovatelem ÚAP Přínosem úplné aktualizace ÚAP pro následná zadání ÚPD a ZÚR a jejich změn je míra zobecnění problematiky ORP Jablonec and Nisou do minima zásadních, rozhodujících bodů. 92
Tyto graficky vyjádřené body poslouží k porozumění hlavních záměrů v území. Upozorňují na nutnost dořešení jednoznačně polohopisně určených lokalit. Mohou pomoci starostům při formulaci zadání ÚPD v širším kontextu několika obcí. Poukazují na probíhající nedořešené alternativy. Reflektují aktuální zjištěná konkrétní strategická rozhodnutí v procesu plánování i rozhodování.
Č.
1 7 12 13
14
15 16
POPIS VYBRANÝCH ZÁMĚRŮ POSBÍRANÝCH POŘIZOVATELEM K ŘEŠENÍ V ÚPD (ÚZEMNÍ PLÁNY) ZA ORP JABLONEC N.N. MOŽNÝ ROZVOJ DALŠÍHO REKREAČNÍHO ZÁZEMÍ POD PŘEHRADOU MŠENO ALTERNATIVNĚ ZVÝŠIT NIVELETU SEVERNÍ TANGENTY PRO MIMOÚROVŇOVÉ PROPOJENÍ PARKŮ A ZKLIDNĚNÍ SMETANOVY UL. MOŽNÝ ROZVOJ SYSTÉMU VLEKŮ A SJEZDOVEK PRO JANOV NAD NISOU BEDŘICHOV + DALŠÍ ZÁCHYTNÉ PARKOVIŠTĚ
SJEZDOVKY A REKREAČNÍHO AREÁLU - LUČANY N.N. - MÍRNÝ KONFLIKT S PILOU - AVŠAK PODPORA DŘEVOZPRACUJÍCÍHO ODVĚTVÍ
REKREAČNÍ POTENCIÁL - MOŽNOST ÚPRAVY ÚDOLÍ S VODNÍM REŽIMEM, RYBNÍKY A CHOV RYB
DOŘEŠIT REGULACI ROZVOJOVÝCH PLOCH NA BYDLENÍ - NOVĚ DLE ÚP PULEČNÝ ZEJMÉNA KONFLIKT OP ZEM. DRUŽSTVA A PILY KARBAN - NAPŘ. IZOLAČNÍ ZELENÍ A PROTIHLUKOVÝM OPATŘENÍM
NAPLÁNOVANÉ VÝROBNÍ PLOCHY - SNÍŽENÍ DOJÍŽDĚNÍ ZA PRACÍ - POTENCIÁL PRO ŽELEZNÝ BROD A SEMILY
KOMERČNÍ ZÓNA RYCHNOV U JABLONCE N.N. - PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI A STABILIZACE OBYTNÉ FUNKCE
AREÁL PRO CYKLISTY
17 CYKLISTICKÉ PROPOJENÍ RÁDLO - RYCHNOV - HODKOVICE (KŘIŽOVATKA)
18 PROPOJENÍ PĚŠÍ A CYKLISTÉ - JABLONEC N.N. - JANOV N.N - BEDŘICHOV
19
93
Obrázek 29: Záměry posbírané pořizovatelem ÚAP (zdroj: data ÚAP)
Poslední velkou skupinou záměrů jsou záměry posbírané z ÚP obcí. Z platných územních plánů a změn ÚP jsou do ÚAP ORP Jablonec nad Nisou převedena data ve vektorové digitální podobě GIS. Jedná se o následující jevy:
94
ZASTAVĚNÁ ÚZEMÍ ZASTAVITELNÉ PLOCHY FUNKČNÍ PLOCHY – VÝROBA FUNKČNÍ PLOCHY – OBČANSKÁ VYBAVENOST FUNKČNÍ PLOCHY – BYDLENÍ (hlavní funkce dle regulativů ÚP) FUNKČNÍ PLOCHY – SPORT
Data jsou zpracována ve formátu SHP a doplněny ty atributy, které jsou k dispozici z průzkumů, přidaných tabulek či pasportů. Při převodu dat z vektorových digitálních formátů CAD systémů (dxf, dwg, dgn) jsou data opatřena atributy dostupnými z vrstev jednotlivých souborů, z přidaných tabulek či textových souborů nebo z pasportů. V případě dat dodaných v GIS formátu shp jsou data při převodu do datového modelu opatřena těmi atributy, které jsou k dispozici v originálních shapefilech, ke kterým byl vydán pasport. V rámci první etapy bylo datově zpracováno 9 obcí kompletně a 1 obec byla rozpracována do maximální možné podoby, vzhledem k možným změnám ÚP. Zpracovány byly tyto obce: Rychnov u Jablonce nad Nisou, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Maršovice, Janov nad Nisou, Rádlo, Bedřichov, Dalešice, Josefův Důl Jablonec nad Nisou byl rozpracován do maximální možné podoby, vzhledem k možným změnám ÚP a vzniku nového ÚP. Veškerá data byla zpracována nad georeferencovanými územními plány a změnami ÚP. V případě obce Rádlo byl využit nový ÚP v PDF formátu, který byl převeden na georeferencovaný rastr, který je součástí předaných dat. Veškeré plochy jsou digitalizovány nad vektorovou katastrální mapou s přesností na parcely. V roce 2013 a v roce 2014 byly získány některé ÚP z JDM Libereckého kraje, a proto byly některé plochy zpřesněny. Týká se to především ploch obce Rádlo a Bedřichov. Na konci roku 2014 byl zapracován nový ÚP Maršovic, který byl dodán v digitální podobě. Rozvojové plochy výroby, občanské vybavenosti, bydlení a sportu jsou součástí výkresu záměrů, stejně jako hranice zastavitelných ploch.
95
Obrázek 30: Záměry rozvojových ploch z platných ÚP a jejích změn (zdroj: data ÚAP)
96
