ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Lanškroun

Projekt Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Lanškroun byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Lanškroun

ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:

MĚSTO LANŠKROUN EKOTOXA s.r.o. ING. JIŘÍ HON A KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o.

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA ŘÍJEN 2008 VERZE 02 © EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, 615 00 Brno Židenice tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lanškroun

AUTORSKÝ KOLEKTIV

EKOTOXA S.R.O. Ing. Jiří Hon – koordinace projektu Mgr. Zdeněk Frélich – horninové prostředí a geologie, hygiena ŽP (odpady) Ing. Jana Fichnová – vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod) Ing. Petr Kovář – vodní režim (vodní režim v krajině) Bc. Petr Chroust – vodní režim, hygiena ŽP (ovzduší) Ing. Eva Brhelová – ochrana přírody a krajiny, KES Ing. Kamila Lisalová – zemědělský půdní fond Ing. Eva Birgusová – pozemky určené k plnění funkce lesa Garbriela Hřivnáčová – servisní práce na environmentálním pilíři Bc. Tomáš Mühr – GIS, střety, problémový výkres Mgr. Radim Lokoč – grafická úprava textu, vyhodnocení RURÚ, řešení, koordinace a vypořádání připomínek Ing. Arch. Petr Malý – územní plánování Ing. Kateřina Kalivodová – podkladová data ÚAP, průzkumy a rozbory

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Ing. Lubor Tvrdý – hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková – silniční a technická infrastruktura RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. – sociodemografické podmínky

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ Prof. PaedDr. Jaroslav Vencálek, CSc. – Lanškrounsko: genius regionis

Mgr. Dušan Struna – bydlení a rekreace

2

EKOTOXA s.r.o.


OBSAH 1

ÚVOD ............................................................................................................................................13 1.1 1.2 1.3 1.4

Základní informace ...................................................................................................................13 Podklady pro RURÚ – údaje o území........................................................................................14 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Lanškroun ..14 Použitá metodika RURÚ ...........................................................................................................15 1.4.1 Výchozí informace – právní stav......................................................................................15 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro SO ORP Lanškroun ........................................................15

2

LANŠKROUNSKO: GENIUS REGIONIS..................................................................................17

3

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY .....................18 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

3.7

Horninové prostředí a geologie..................................................................................................20 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území ....................................................................20 3.1.2 Těžba nerostných surovin ................................................................................................22 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území .........................................................................................22 3.1.4 Indikátory........................................................................................................................24 3.1.5 SWOT analýza ................................................................................................................25 3.1.6 Problémy k řešení ............................................................................................................25 Vodní režim..............................................................................................................................26 3.2.1 Vodní režim v krajině ......................................................................................................28 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod ...............................................................................30 3.2.3 Indikátory........................................................................................................................36 3.2.4 SWOT analýza ................................................................................................................37 3.2.5 Problémy k řešení ............................................................................................................38 Hygiena životního prostředí ......................................................................................................39 3.3.1 Ovzduší ...........................................................................................................................39 3.3.2 Nakládání s odpadem.......................................................................................................43 3.3.3 Další hygienické závady území ........................................................................................47 3.3.4 Indikátory........................................................................................................................47 3.3.5 SWOT analýza ................................................................................................................52 3.3.6 Problémy k řešení ............................................................................................................52 Ochrana přírody a krajiny..........................................................................................................53 3.4.1 Chráněná území...............................................................................................................53 3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny.............................................................................55 3.4.3 Územní systém ekologické stability .................................................................................56 3.4.4 Indikátory........................................................................................................................57 3.4.5 SWOT analýza ................................................................................................................59 3.4.6 Problémy k řešení ............................................................................................................59 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .................................................60 3.5.1 Zemědělský půdní fond ...................................................................................................60 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ...............................................................................64 3.5.3 Indikátory........................................................................................................................68 3.5.4 SWOT analýza ................................................................................................................69 3.5.5 Problémy k řešení ............................................................................................................69 Veřejná dopravní a technická infrastruktura...............................................................................70 3.6.1 Dopravní infrastruktura....................................................................................................70 3.6.2 Technická infrastruktura ..................................................................................................75 3.6.3 Indikátory........................................................................................................................78 3.6.4 SWOT analýza ................................................................................................................80 3.6.5 Problémy k řešení ............................................................................................................81 Sociodemografické podmínky ...................................................................................................83 3.7.1 Demografický vývoj ........................................................................................................83 3.7.2 Věková struktura .............................................................................................................88 3.7.3 Vzdělanostní struktura .....................................................................................................89 3

EKOTOXA s.r.o.


3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí v SO ORP.........................................................90 3.7.5 Školy a školská zařízení...................................................................................................91 3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče..................................................................92 3.7.7 Indikátory........................................................................................................................93 3.7.8 SWOT analýza ................................................................................................................94 3.7.9 Problémy k řešení ............................................................................................................94 3.8 Bydlení .....................................................................................................................................95 3.8.1 Domovní fond .................................................................................................................95 3.8.2 Bytový fond.....................................................................................................................98 3.8.3 Vlastnický vztah k bytům .............................................................................................. 101 3.8.4 Základní údaje o stavu bytového fondu .......................................................................... 102 3.8.5 Bytová výstavba ............................................................................................................ 103 3.8.6 Problémy k řešení a záměry v oblasti bydlení................................................................. 105 3.8.7 Indikátory...................................................................................................................... 106 3.8.8 SWOT analýza .............................................................................................................. 111 3.8.9 Problémy k řešení .......................................................................................................... 111 3.9 Rekreace................................................................................................................................. 112 3.9.1 Rekreační potenciál regionu........................................................................................... 113 3.9.2 Historické a kulturní památky, muzea, lidová architektura ............................................. 116 3.9.3 Ubytovací kapacity........................................................................................................ 118 3.9.4 Indikátory...................................................................................................................... 122 3.9.5 SWOT analýza .............................................................................................................. 126 3.9.6 Problémy k řešení .......................................................................................................... 127 3.10 Hospodářské podmínky........................................................................................................... 128 3.10.1 Daňová výtěžnost .......................................................................................................... 128 3.10.2 Nezaměstnanost............................................................................................................. 130 3.10.3 Zaměstnanost ................................................................................................................ 135 3.10.4 Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí............................................................................ 137 3.10.5 Podnikatelská struktura.................................................................................................. 139 3.10.6 Index funkční velikosti .................................................................................................. 140 3.10.7 Indikátory...................................................................................................................... 142 3.10.8 SWOT analýza .............................................................................................................. 144 3.10.9 Problémy k řešení .......................................................................................................... 144 4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................. 145 4.1

Vyhodnocení vyváženosti pilířů .............................................................................................. 145 4.1.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře .......................................................................... 147 4.1.2 Vyhodnocení sociodemografického pilíře ...................................................................... 148 4.1.3 Vyhodnocení ekonomického pilíře................................................................................. 149 4.1.4 Celkové hodnocení obcí................................................................................................. 150 4.2 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ......................................................................... 153 5

ZÁVĚR ........................................................................................................................................ 156 5.1 5.2

Hodnocení metodiky RURÚ ................................................................................................... 156 Shrnutí.................................................................................................................................... 157 5.2.1 Horninové prostředí a geologie ...................................................................................... 157 5.2.2 Vodní režim................................................................................................................... 157 5.2.3 Hygiena životního prostředí........................................................................................... 157 5.2.4 Ochrana přírody a krajiny .............................................................................................. 159 5.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...................................... 159 5.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ................................................................... 159 5.2.7 Sociodemografické podmínky........................................................................................ 160 5.2.8 Bydlení.......................................................................................................................... 160 5.2.9 Rekreace........................................................................................................................ 160 5.2.10 Hospodářské podmínky ................................................................................................. 161 5.3 Urbanistické, Dopravní a hygienické závady v území, ohrožení v území.................................. 162 4

EKOTOXA s.r.o.

5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5 6


Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území ..................................................... 162 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území............................................................... 164 Dopravní závady v území .............................................................................................. 165 Úkoly a problémy k řešení pro celé území SO ORP Lanškroun ...................................... 166 Další záměry, úkoly a problémy pro jednotlivé obce ...................................................... 167

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE............................................................................ 168 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 6.10

Horninové prostředí a geologie................................................................................................ 168 Vodní režim............................................................................................................................ 168 Hygiena životního prostředí .................................................................................................... 168 Ochrana přírody a krajiny........................................................................................................ 169 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................................... 169 Veřejná dopravní a technická infrastruktura............................................................................. 169 Sociodemografické podmínky ................................................................................................. 169 Bydlení ................................................................................................................................... 169 Rekreace................................................................................................................................. 170 Hospodářské podmínky........................................................................................................... 170

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet Přehled použitých vrstev ÚAP Problémový výkres (v měřítku 1:20 000)

5

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ ................................................................................................13 Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Lanškroun.........................................................21 Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin, sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Lanškroun .........23 Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled území SO ORP Lanškroun...............................................................27 Obrázek č. 3.2.2: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy ........................................................29 Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu .............32 Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu ...............33 Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu ................................35 Obrázek č. 3.2.6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ...........................35 Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006 ..........................................................................41 Obrázek č. 3.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Lanškroun (k roku 2008) ......................46 Obrázek č. 3.3.3: Produkce KO na území SO ORP Lanškroun v roce 2007 ............................................51 Obrázek č. 3.3.4: Míra separace na území SO ORP Lanškroun v roce 2007............................................51 Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody SO ORP Lanškroun..............................................................55 Obrázek č. 3.4.2: Nadregionální a regionální ÚSES v SO ORP Lanškroun.............................................57 Obrázek č. 3.5.1: ZPF 1. a 2. třídy ochrany ............................................................................................63 Obrázek č. 3.5.2: Kategorie lesa v SO ORP Lanškroun ..........................................................................67 Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť v SO ORP Lanškroun ...............................................................................70 Obrázek č. 3.6.2: Železniční síť v SO ORP Lanškroun...........................................................................73 Obrázek č. 3.7.1: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku v rámci SO ORP PK mezi lety 1991 a 2007..84 Obrázek č. 3.7.2: Vývoj hrubé míry migračního salda v rámci SO ORP PK v letech 1991 - 2007 ...........85 Obrázek č. 3.7.3: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Lanškroun v letech 1971 - 2007 ....................86 Obrázek č. 3.7.4: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Lanškroun mezi v letech 1971 - 2007........86 Obrázek č. 3.7.5: Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých v obcích Lanškroun a Rudoltice mezi lety 1991 a 2007...............................................................................................................87 Obrázek č. 3.7.6: Míra vyjížďky a dojížďky do škol v obcích SO ORP Lanškroun .................................91 Obrázek č. 3.8.1: Podíl neobydlených domů z celkového počtu domů ....................................................96 Obrázek č. 3.8.2: Průměrné stáří domu v jednotlivých obcích SO ORP Lanškroun .................................97 Obrázek č. 3.8.3: Podíl obydlených bytů z celkového počtu bytů ...........................................................99 Obrázek č. 3.8.4: Indikátor - počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (průměr v období 2004-06) ............................................................................................................................... 108 Obrázek č. 3.8.5: Indikátor – změna počtu trvale obydlených bytů v období 1991-2001 ....................... 110 Obrázek č. 3.9.1: Potenciál cestovního ruchu ....................................................................................... 112 Obrázek č. 3.9.2: Potenciální rekreační plochy..................................................................................... 124 Obrázek č. 3.9.3: Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Lanškroun ............................................ 125 Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP PK v letech 2005 - 2008 ........................... 130 Obrázek č. 3.10.2: Vývoj podílu uchazečů evidovaných nad 12 měsíců na počtu uchazečů o zaměstnání celkem v SO ORP PK v letech 2005 - 2008 ............................................................. 132 Obrázek č. 3.10.3: Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v SO ORP PK v letech 2005 - 2008 ............................................................................................................................... 134 Obrázek č. 3.10.4: Míra vyjížďky a dojížďky do zaměstnání v obcích SO ORP Lanškroun .................. 139 Obrázek č. 4.1.1: Počet negativně hodnocených obcí v environmentálním pilíři ................................... 147 Obrázek č. 4.1.2: Počet negativně hodnocených obcí v sociodemografickém pilíři ............................... 148 Obrázek č. 4.1.3: Počet negativně hodnocených obcí v ekonomickém pilíři.......................................... 149 Obrázek č. 4.1.4: Počet negativně hodnocených pilířů v obcích............................................................ 150

6

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM TABULEK Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Lanškroun ......................................................22 Tabulka č. 3.1.2: Poddolovaná území v SO ORP Lanškroun ..................................................................22 Tabulka č. 3.1.3: Sesuvná území v SO ORP Lanškroun..........................................................................22 Tabulka č. 3.1.4: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Lanškroun ...24 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí...............................28 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí ........................................30 Tabulka č. 3.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“. .........................................................31 Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu......34 Tabulka č. 3.2.5: Hodnocení indikátorů plochy sklonité orné půdy a stavu povrchových a podzemních vod .................................................................................................................................37 Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2006 40 Tabulka č. 3.3.2: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, % plochy obcí, rok 2006.............................................................................42 Tabulka č. 3.3.3: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Lanškroun v roce 2006 ...............................................................................................................43 Tabulka č. 3.3.4: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v ORP Lanškroun v roce 2007...........44 Tabulka č. 3.3.5: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Lanškroun (k roku 2008) .........45 Tabulka č. 3.3.6: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Lanškroun (k roku 2008) .....46 Tabulka č. 3.3.7: Souhrnné hodnocení indikátoru kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2006. ......................................................................................48 Tabulka č. 3.3.8: Produkce KO a míra separace na území SO ORP Lanškroun v roce 2007 ....................50 Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Lanškroun (v ha) a jejich % podíl na celkové ploše území ..................................................................................................54 Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Lanškroun..................56 Tabulka č. 3.4.3: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů....................................58 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2007 .............................................................60 Tabulka č. 3.5.2: Změna výměry ZPF ve sledovaném období 2001- 2007 ..............................................61 Tabulka č. 3.5.3: Změna výměry ZPF v SO ORP Lanškroun ve sledovaném období 2001-2007 .............61 Tabulka č. 3.5.4: Podíl půd 1. a 2. třídy v SO ORP Lanškroun ...............................................................62 Tabulka č. 3.5.5: Lesnatost ve sledovaných územích..............................................................................64 Tabulka č. 3.5.6: Lesnatost SO ORP Lanškroun.....................................................................................64 Tabulka č. 3.5.7: Kategorie lesa .............................................................................................................66 Tabulka č. 3.5.8: Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2007 a Indikátor lesnatosti .................................................................................................................................68 Tabulka č. 3.6.1: Intenzita provozu na silnicích první a druhé třídy za období 1995-2005.......................71 Tabulka č. 3.6.2: Koridory a plochy pro veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Lanškroun ...........72 Tabulka č. 3.6.3: Přehled železničních stanic a zastávek na území SO ORP Lanškroun .........................74 Tabulka č. 3.6.4: Technická vybavenost obcí SO ORP Lanškroun..........................................................75 Tabulka č. 3.6.5: Hodnocení indikátorů hustoty silniční sítě...................................................................78 Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení indikátoru technické vybavenosti...............................................................79 Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP PK mezi lety 1997 a 2007...............................83 Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jejich vývoj v obcích SO ORP Lanškroun v letech 1997 - 2007.........87 Tabulka č. 3.7.3: Věková struktura SO ORP k 1.1.2006 (v %)................................................................88 Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura obcí SO ORP Lanškroun k 1.1.2006 (v %).......................................89 Tabulka č. 3.7.5: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Lanškroun v roce 2001 ...................................89 Tabulka č. 3.7.6: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Lanškroun .........................................90 Tabulka č. 3.7.7: Školy a školská zařízení v SO ORP Lanškroun............................................................92 Tabulka č. 3.7.8: Sociální péče v SO ORP Lanškroun ............................................................................92 Tabulka č. 3.7.9: Hodnocení indikátorů poklesu obyvatelstva, indexu stáří a podílu obyvatel s VŠ a VOŠ .................................................................................................................................93 Tabulka č. 3.8.1: Domovní fond v SO ORP Lanškroun ..........................................................................95 7

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.2: Průměrné stáří domu v jednotlivých obcích SO ORP Lanškroun .................................97 Tabulka č. 3.8.3: Bytový fond v SO ORP Lanškroun .............................................................................98 Tabulka č. 3.8.4: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Lanškroun v letech 1991-2001 ....... 100 Tabulka č. 3.8.5: Stáří bytového fondu v SO ORP Lanškroun .............................................................. 101 Tabulka č. 3.8.6: Vlastnictví bytů v SO ORP Lanškroun ...................................................................... 102 Tabulka č. 3.8.7: Základní údaje o stavu bytového fondu ..................................................................... 103 Tabulka č. 3.8.8: Bytová výstavba v obcích SO ORP Lanškroun v letech 2001-2006 ........................... 104 Tabulka č. 3.8.9: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Lanškroun v letech 2003-2007........................ 104 Tabulka č. 3.8.10: Dokončené a zrušené byty v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje v roce 2007 105 Tabulka č. 3.8.11: Problémy a záměry obcí v oblasti bydlení ............................................................... 105 Tabulka č. 3.8.12: Hodnocení indikátoru počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel/rok v jednotlivých obcích SO ORP Lanškroun...................................................................................... 107 Tabulka č. 3.8.13: Hodnocení indikátoru počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 – 2001............... 109 Tabulka č. 3.9.1: Seznam nemovitých památek v SO ORP Lanškroun.................................................. 117 Tabulka č. 3.9.2: Hromadná ubytovací zařízení na území SO ORP Lanškroun ..................................... 119 Tabulka č. 3.9.3: Využívání bytového fondu k individuální rekreaci .................................................... 122 Tabulka č. 3.9.4: Hodnocení indikátoru potenciální rekreační plochy a turisticko-rekreační funkce ...... 123 Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Lanškroun v roce 2007....................................... 128 Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun v letech 2005 – 2008 (%) ................................................................................................................. 131 Tabulka č. 3.10.3: Podíl uchazečů evidovaných nad 12 měsíců na počtu uchazečů o zaměstnání celkem v obcích SO ORP Lanškroun v letech 2005 - 2008................................................... 133 Tabulka č. 3.10.4: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v obcích SO ORP Lanškroun v letech 2005 2008........................................................................................................................ 135 Tabulka č. 3.10.5: Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun......... 136 Tabulka č. 3.10.6: Podíl ekonomických činností na zaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun (%) ... 137 Tabulka č. 3.10.7: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v obcích SO ORP Lanškroun........................... 138 Tabulka č. 3.10.8: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lanškroun k 31. 12. 2004 a 2007 ..... 140 Tabulka č. 3.10.9: Index funkční velikosti v obcích SO ORP Lanškroun .............................................. 141 Tabulka č. 3.10.10: Hodnocení indikátorů míry zaměstnanosti, průměrné míry nezaměstnanosti a da\ňové výtěžnosti na obyvatele ........................................................................................... 142 Tabulka č. 3.10.11: Hodnocení indikátorů míry podnikatelské aktivity a indexu funkční velikosti ........ 143 Tabulka č. 4.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Lanškroun ........................ 146 Tabulka č. 4.1.2: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů ............................. 151 Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři........................................................... 153 Tabulka č. 5.2.1: Vybavenost obcí SO ORP Lanškroun kanalizací a ČOV............................................ 164

8

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM ZKRATEK AOT40

BPEJ BRKO BRO CLRTAP ČD ČGS ČHMÚ ČOV ČR ČSÚ ČÚZK DN D-O-L DP FO DP PO DPH DV EAFRD EIA EKN ENV EO EU EVL FO GIS HEIS VÚV T.G.M. hmcp hmms hmpp HP1, HP2 CHKO CHLÚ CHOPAV CHÚ IFV ISKO ISOH JISŽP KES KO KPÚ KÚ k.ú.

Expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Biologicky rozložitelný komunální odpad Biologicky rozložitelný odpad Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států České dráhy Česká geologická služba Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální Daň z nemovitostí Dunaj-Odra-Labe Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Daňová výtěžnost European Agriculture Fund for Rural Development Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Environmental Impact Assesment Posuzování vlivů na životní prostředí (posuzování záměrů) Ekonomický pilíř Environmentální pilíř Ekvivalentní obyvatel Evropská unie Evropsky významná lokalita Fyzická osoba Geografický informační systém Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hrubá míra celkového přírůstku Hrubá míra migračního salda Hrubá míra přirozeného přírůstku Hlavní parametr 1, 2 Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast podzemní akumulace vod Chráněné území Index funkční velikosti Informační systém kvality ovzduší Informační systém odpadového hospodářství Jednotný informační systém životního prostředí Koeficient ekologické stability krajiny Komunální odpad Komplexní pozemkové úpravy Krajský úřad Katastrální území 9

EKOTOXA s.r.o.

LBC/LBK LHP LO LPIS LZU MD MF MMR MPSV MŠ MÚ MZe MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NLP NP NR NRBC/NRBK OPM OPM_SL OZKO PK PLO POH ČR PP PP/NPP PR/NPR PRP PUPFL PÚR Q Q100 R RBC/RBK RD RES REZZO RURÚ ŘSD ČR SEZ SFŽP SKO SLDB SO ORP SOC SŠ STL SUR ČR SWOT TTP ÚAP


Lokální biocentrum / lokální biokoridor Lesní hospodářský plán Lesy ochranné Land Parcel Identification System Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Mateřská škola Městský úřad Ministerstvo zemědělství Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní lesnický plán Národní park Nadregionální Nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor Obsazená pracovní místa Obsazená pracovní místa ve službách Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pardubický kraj Přírodní lesní oblast Plán odpadového hospodářství České republiky Přírodní park Přírodní památka / národní přírodní památka Přírodní rezervace / národní přírodní rezervace Potenciální rekreační plochy Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Vydatnost zdroje (vodního) Průtok při stoleté vodě Regionální Regionální biocentrum / regionální biokoridor Rodinné domy Registrované ekonomické subjekty Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí Směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů Správní obvod obce s rozšířenou působností Sociodemografický pilíř Střední škola Středotlaký Strategie udržitelného rozvoje České republiky Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) Trvalé travní porosty Územně analytické podklady 10

EKOTOXA s.r.o.

ÚHÚL ÚP ÚPD ÚSES ÚSOP ÚTP ÚÚP VCHÚ VKP VOŠ VŠ VTL VÚC VÚMOP ZABAGED ZCHÚ ZPF ZŠ ZÚR ZÚR PK ŽP


Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Územní plán/územní plánování Územně plánovací dokumentace Územní systém ekologické stability krajiny Ústřední seznam ochrany přírody Územně technický podklad Úřad územního plánování Velkoplošné chráněné území Významný krajinný prvek Vyšší odborná škola Vysoká škola Vysokotlaký, Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Základní báze geografických dat pro státní správu Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Základní škola Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje Pardubického kraje Životní prostředí

11

EKOTOXA s.r.o.


JEDNOTKY: Ah GWh h ha kg km km2 kV l m m2 m3 mm m n. m. MWh r s t °C

ampérhodina gigawatthodina hodina hektar kilogram kilometr kilometr čtvereční kilovolt litr metr metr čtvereční metr krychlový milimetr metrů nad mořem megawatthodina rok sekunda tuna stupeň Celsia

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ: As BaP, B(a)P Cd Cl CO2 DCM F N2O NO NO2 NO3 NOx NH3 NH4 + O3 PAH PER PM10 SO2 SOx TZL

arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý dichlormethan fluor oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonial amonné ionty přízemní (troposférický) ozon polycyklické aromatické uhlovodíky (též PAHs) tetrachlorethylen pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky

12

EKOTOXA s.r.o.

1


ÚVOD

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a Městem Lanškroun a podepsané dne 20.12.2007 (Ekotoxa) a 2.1.2008 (Město Lanškroun). Konečným zákazníkem projektu je Město Lanškroun. Jedná se o verzi 02, kde byly akceptovány připomínky ORP k verzi zprávy 01. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Lanškroun postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon v platném znění) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodenografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor udržitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, které jsou novým nástrojem územního plánování. Provázanost obou složek ÚAP je zřejmá z následujícího schématu. Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ

Z výše uvedeného schématu je patrné, že předkládaný materiál se zabývá pouze třetí částí celé práce, umístěné vpravo. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet Přehled použitých vrstev ÚAP Problémový výkres (v měřítku 1:20 000)

13

EKOTOXA s.r.o.


1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č.1. – část „A“ a část „B“. • Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) • Část B - Územně analytické podklady kraje - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Pardubického kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Pardubickém kraji v posledních letech (2006, 2007) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je Městský úřad Lanškroun (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.

1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP LANŠKROUN

PODMÍNEK

Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1.1.2007 a jeho prováděcí vyhlášky.

ÚČEL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Priority územního plánování správního obvodu ORP jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území SO ORP a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1.1.2007 potom budou schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Pardubického.

14

EKOTOXA s.r.o.


1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ 1.4.1 Výchozí informace – právní stav Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ.

1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro SO ORP Lanškroun Zpracovatel tedy na základě svých předchozích zkušeností se zpracováním RURÚ pro kraje a ORP přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky, požadavek na separaci odpadu). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů pro jednotlivá témata, která byla zařazena do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje (přičemž neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu 10-15 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že 15

EKOTOXA s.r.o.

5.

6.

7. 8.

9.

10.


všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Horizontální vazby mezi pilíři - v rámci vyhodnocení byly zpracovány horizontální vazby mezi pilíři, kdy příležitost uvedená v daném tématu v jednom pilíři může být pro další pilíře neutrální, ale v určitých případech může být příležitostí i hrozbou současně. Závěr - uvádí, mimo hodnocení použité metodiky RURÚ, krátké a výstižné hodnocení daného území po jednotlivých předepsaných tématech, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP. V jednoduchém souhrnu potom i problémy k řešení v jednotlivých obcích. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1:10 000 včetně legendy. Přehled výroků SWOT - přílohou závěrečné zprávy RURÚ je i přehled výroků SWOT v kompletní verzi i ve verzi komprimované na výroky nejdůležitější (obvykle 3 za každou oblast SWOT) pro dané území. Přehled vrstev ÚAP - další nepovinnou součástí dokumentace je přehled vrstev ÚAP (tedy dat předaných objednatelem) přímo použitých pro vlastní zpracování tématu (a současně i podkladů pro hodnocení indikátorů), přičemž ostatní zdroje informací o daném území jsou uvedeny v kapitole „Použitá literatura a jiné zdroje“. Karty jevu/procesu - samostatnou a opět nepovinnou přílohou dokumentu jsou tzv. karty jevů/procesů vypracované jednotně v rámci jednotlivých témat. Tyto karty dávají jednotným způsobem základní informace o řešených kritériích jevů/procesů, dotčené legislativy, územní identifikaci, datech, monitoringu jevů/procesů, současného stavu jevu/procesu, jsou uvedeny i výroky SWOT pro daný jev/proces, případně změny jevů/procesů (nástroje a opatření). V některých případech jsou zde (v kartách) informace, které vzhledem k rozsahu témat již nebylo vhodné zapracovat přímo v tématech č. 1-10 (zejména v tématech č. 6 „infrastruktura“, č. 7 „sociodemografické podmínky“ a č. 10 „hospodářské podmínky“.

16

EKOTOXA s.r.o.

2


LANŠKROUNSKO: GENIUS REGIONIS

Genius regionis Lanškrounska úzce souvisí s geografickou polohou Lanškrounské kotliny, územím vyplněném jíly a písky mladotřetihorního mořského zálivu, zasahujícím průlivem Třebovské brány až k Ústí nad Orlicí. Umístění královského města Landeskrone (Lanškroun) do jejího středu se v průběhu historického vývoje ukázalo neobyčejně významným (funkce obranná, obchodní). Kvalitní pískovce těžené na Rychnovském vrchu a na Třebovských stěnách byly v rozsáhlé míře používány i při stavbách monumentálních barokních objektů východních Čech a moravsko-českého pomezí. Napříč Čermenskou a Dobroučkou pahorkatinou (součásti Žamberské pahorkatiny) prochází hlavní evropské rozvodí řek Labe a Dunaje, přičemž severní část území je odvodňována přítoky Tiché Orlice, jižní část zdrojnicemi Moravské Sázavy. Spirituální význam rekonstruovaného poutního místa lokalizovaného přímo na rozvodnici, tzv. Mariánská hora (503 m n.m.), dříve Čípův kopec (mezi Třešňovcem a Horní Čermnou) zvláštním způsobem dotváří genia regionis Lanškrounska. Po údajném zázračném zachránění kupce Antonína Keprta Pannou Marií se na tomto místě začali scházet poutníci z Východních Čech, Moravy a Polska, aby o svatodušních svátcích každoročně následovali zázračně uzdraveného kupce na jeho poutní cestě do štýrského Mariazell (rakouská svatyně nazývaná po staletí Magna Mater Austriae). V roce tisícího výročí úmrtí sv. Metoděje (r. 1885) se na Mariánské hoře sešlo na 50 tis. poutníků. U této příležitosti byla vystavěna, zajímavě do kruhu situovaná, křížová cesta. Voda stékající ze severní strany poutního kostelíka je Čermenkou odváděna do povodí Labe, voda stékající z jižní strany střechy je odváděná přes Moravskou Sázavu do povodí Dunaje. Vrchem Lázek (714 m n.m.) – dominantou Drozdovské vrchoviny (součást Zábřežské vrchoviny) nalézajícím se při východní hranici Lanškrounska prochází historická hranice moravsko-česká. Západnímu okraji Lanškrounska vévodí táhlé pásmo Hřebečovského hřbetu (místně Hříva). Mezi jeho koclířovskou a lanšperskou částí se nachází jeden z nejdůležitějších komunikačních předělů, tzv. Třebovická brána. Příkré převážně zalesněné stěny spadají prudce na lanškrounskou stranu k Ostrovu, Rudolticím a Damníkovu. Lanškrounsko náleželo k rozsáhlé německé jazykové enklávě rozkládající se od Mohelnice (Műglitz) přes Moravskou Třebovou (Mährische Trűbau), Svitavy (Zwitau) až k Lanškrounu (Landskron) a Třebovické bráně. Území bylo pojmenováno Hřebečskem (Schönhengstgau). Jméno souvisí s německým schűnden (pohánět) a der Hengst (hřebec). Některé výklady uvádějí slovní spojení pobízející k rychlé jízdě lesem, tedy nebezpečným úsekem. Ve 13. století z iniciativy olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu a za podpory českých Přemyslovců přicházeli do tohoto kraje kolonisté z Bavor a Švábska. V nově osídleném kraji, tvořícím jakýsi německý ostrov ve slovanském prostředí se dlouho zachovávaly původní nářeční prvky. Hřebečská zástavba se proti návesnímu typu českých obcí lišila protáhlými vesnickými sídly se selskými usedlostmi lemující břehy potoků a cest. V krajině se vyvinul tzv. „hřebečský selský dvůr“. Způsob zástavby, využité materiály a vybavení obytných domů neslo znaky franckého typu. V roce 1939 na Hřebečku žilo 130 tis. obyvatel, z toho 126 tis. Němců. Dne 1. září 1845 byl otevřením železnice vedoucí z Olomouce přes Třebovickou bránu do Prahy dán impuls k dalšímu rozvoji Lanškrounska. Vzhledem k morfologii terénu bylo rozhodnuto že Lanškroun bude mít své nádraží v obci Žichlínek (zastávka nesla jméno Landskron, v roce 1876 přejmenována na Sichelsdorf, tedy Žichlínek). Krasíkovský zlom s odolnějšími slínovci a navazující pásmo zábřežského krystalinika determinovaly lokalizaci železniční trasy údolím Moravské Sázavy. Železniční připojení Lanškrouna z Rudoltic bylo realizováno v roce 1885. Spojování Třebovické brány s plavebními komorami, již po tři století diskutovaného průplavu Labe – Odra – Dunaj, dokumentuje dopravní důležitost genia loci Lanškrounska. Když se v roce 1943 přemístila berlínská společnost Siemens & Halke do bývalé lanškrounské tabákové továrny výrobu elektrických kondenzátorů, patrně málokdo mohl tušit jak následná Tesla (1945) a od počátku devadesátých let 20. století společnost AVX zcela přemodeluje podobu genia loci tohoto města. AVX Czech Republic má více než 20% podíl na světových trzích ve výrobě tantalových čipových kondenzátorů (zejména pro mobilní telefony a počítače). Produkce směřuje do předních světových firem zabývajících se mobilní telekomunikací (Seagate, Siemens, Alcatel, Sony a Koycera). AVX spolupracuje jen v ČR s více než 1,5 tis. firmami. Prof. Jaroslav Vencálek

17

EKOTOXA s.r.o.

3


ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je vyhodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata • Horninové prostředí a geologie, • Vodní režim, • Hygiena životního prostředí, • Ochrana přírody a krajiny, • Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), • Veřejná dopravní a technická infrastruktura, • Sociodemografické podmínky, • Bydlení, • Rekreace, • Hospodářské podmínky. V rámci zpracování vlastních témat byly zpracovány následující karty jevů (procesů) – viz příloha č. 3. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Lanškroun jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: • • •

Pardubický kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP, ostatní SO ORP Pardubického kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Ústí nad Orlicí – okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit.

18

EKOTOXA s.r.o.


STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ - SO ORP LANŠKROUN Správní obvod ORP Lanškroun je jedním z 15 správních obvodů ORP Pardubického kraje. Toto území leží ve východní části kraje, ze severu sousedí s SO ORP Žamberk, ze západu s SO ORP Ústí nad Orlicí, Česká Třebová a Svitavy, z jihu s SO ORP Moravská Třebová a z východu s SO ORP Králíky a Olomouckým krajem. Lanškrounsko leží na rozhraní Orlických hor, Zábřežské pahorkatiny a Svitavské pahorkatiny, část území jižně od Lanškrouna náleží k nižší Moravskotřebovské pahorkatině. Nejvyšším bodem je Buková hora na severu území (958 m. n. m.). Součástí Podorlické pahorkatiny je také Lanškrounská kotlina. I když jsou klimatické poměry (především na severu území) ovlivněny blízkostí Orlických hor, je průměrná roční teplota vzhledem k sousedním severně položeným SO ORP vyšší, dosahuje 7 °C, srážkový úhrn činí 750-800 mm. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 22 obcí je pouze jediné město Lanškroun. Podle údajů z roku 2007 patří ORP Lanškroun svou rozlohou 275,3 km² mezi středně velké SO ORP kraje, zabírá 6,1 % území kraje. V počtu obyvatel za rok 2006 patří s 22 623 obyvateli k nejmenším SO ORP v kraji, což jsou 4,4 % z celkového počtu obyvatel kraje. Přitom 44,4 % obyvatel (9893) žije v Lanškrouně. Hustota osídlení – pouze 82,2 obyvatel na km² – je hluboce pod krajskými údaji (112 obyvatel na km²). Počet obyvatel ve sledovaném SO ORP se v posledních dvou desetiletích zvyšuje, patří k oblastem s největším relativním nárůstem počtu obyvatel v kraji, nicméně hrubá míra přirozeného přírůstku zde není výrazně vyšší, nárůst počtu obyvatel byl tedy způsoben převážně rostoucím počtem přistěhovalých osob. Z celkové rozlohy území SO ORP tvoří dle údajů ČSÚ z roku 2007 zemědělská půda 60,8 %, přitom z 67,8 % jde o ornou půdu, na 27,9 % jsou trvalé travní porosty a na 4,3 % trvalé kultury. Ve srovnání s jinými SO ORP kraje je zde nižší podíl lesů, které zabírají 31,7 % území, zbylé 1,1 % území SO ORP tvoří zastavěné plochy. Na území SO ORP Lanškroun se nachází několik zvláště chráněných území. Přírodní rezervace Selský les je ceněna pro starou pralesovitou jedlobučinu s mohutnými exempláři buku a bylinným podrostem charakteristickým pro přirozené lesy této nadmořské výšky, v navazující přírodní rezervaci Selský potok je předmětem ochrany niva s meandrujícím korytem Selského potoka. Přírodní rezervace U kaštánku je tvořena zamokřenými olšinami a rákosinami, jež jsou vyhledávaným hnízdištěm practva, přírodní rezervace V dole je jedním z prvních území chránících bleduli jarní ve Východních Čechách. Přírodní park Lanškrounské rybníky je významným hnízdištěm vodního a mokřadního ptactva. Na sledovaném území působí dle údajů ČSÚ z let 2006 a 2007 155,5 subjektů na 1000 obyvatel, což je jeden z nejnižších výsledků v kraji. Podle údajů ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 je nejvyšší podíl zaměstnaných v průmyslu a stavebnictví (63,23). Souvisí to především s působením výrobce elektronických součástek (kondenzátorů, konektorů) AVX Lanškroun, jež je nejvýznamnějším zaměstnavatelem nejen v Lanškrounsku, ale patří k největším zaměstnavatelům v celém Pardubickém kraji. Následují sektory obchod, opravy motorových vozidel (10,11 %), školství, zdravotnická, veterinární a sociální činnost (8,81 %), zemědělství (8,73 %) atd. Nezaměstnanost SO ORP Lanškroun se v porovnání s jinými SO ORP Pardubického kraje dlouhodobě drží pod krajským průměrem, v polovině roku 2008 dosahovala 5,58 %, v posledních letech vykazuje klesající trend. V rámci SO ORP v Pardubickém kraji vykazuje Lanškroun 4. nejnižší míru nezaměstnanosti za SO ORP Holice, Pardubice a Žamberk. Krajina regionu nabízí řadu možností pro turistiku, kromě zmíněných přírodních památek mohou turisté obdivovat památky kulturní, jako např. zámek v Lanškrouně, lovecký zámek Tatenice či torzo původně honosného liechtenštejnského zámku u Rudoltic. Na území obcí SO ORP se nachází řada dalších stavebních památek, především kostelů, venkovských zámků, kapliček a dalších drobných památek, jako jsou sochy, sousoší, kříže.

19

EKOTOXA s.r.o.


3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území Území Lanškrounska leží v severovýchodní části České republiky, ve východní části Pardubického kraje při jeho hranici s Krajem Olomouckým. Do severozápadní části regionu zasahují Orlické hory, přesněji jejich východní pásmo – Bukovohorská hornatina. Na východě navazuje na Orlické hory pohoří Králického Sněžníku, ležící severně od území Lanškrounska. Největší část území tvoří Podorlická pahorkatina, která se skládá z Žamberské pahorkatiny a Moravskotřebovské pahorkatiny, Do východní části území také zasahuje Zábřežská vrchovina, na jihu oblast regionu ohraničují Třebovské stěny. Součástí Podorlické pahorkatiny je také Lanškrounská kotlina. Lanškrounská kotlina, kterou v mladších třetihorách vyplňoval záliv posledního moře na území Českého masívu, se snižuje k jihu a je věnčena nejjižnějšími výběžky Orlických hor a srázy tektonických zlomů České tabule. Severní a západní částí Lanškrounska prochází hlavní evropské rozvodí mezi vodami Severního moře (Čermná/Čenkovička/Tiscový p.-Tichá Orlice-Labe) a Černého moře (Jánský p./Lukovka/Hraniční p./Březná-Moravská Sázava-Morava-Dunaj) a do Bukové hory, která je s 958 m n.m. nejvyšším bodem Lanškrounska, přes Mariánskou horu (502 m n.m.) a Třebovské stěny (Palice, 613 m n.m.) po Třebovské sedlo, jež je svými 438 m n.m. nejnižším místem rozvodí Severního a Černého moře. Na Bukové hoře, nejjižnější výspě Orlických hor, pramení ve výšce 800 m n.m. řeka Moravská Sázava, která odvádí většinu vodoteče prameništní oblasti Lanškrounska z 507 km² plochy povodí. Lanškrounskou kotlinu tvoří sníženina, tzv. kyšperská synklinála, vyplněná druhohorními sedimenty, zčásti překrytými třetihorními říčními a mořskými usazeninami. Ty se vyskytují na mnoha místech severně od Lanškrouna v podobě pískových, jílových a štěrkových nánosů. Písek různé kvality se na několika místech těžil ještě před několika lety. Bývalé pískovny dnes slouží jako skládky komunálního odpadu nebo zůstávají ležet ladem a postupnou přirozenou sukcesí se v nich vytváří specifický ekosystém. Hrubé říční usazeniny připomíná na polích výskyt křemenných a rulových oblázků i valounů. Jih Lanškrounské kotliny je nejvíce zarovnanou oblastí. Kuželovitý Rychnovský vrch (541m) tvoří opuky a jemnozrnné pískovce, což dokládá společný původ s vrcholy v okolí Lanškrounských rybníků. Podorlická pahorkatina zaujímá poměrně rozsáhlé území protažené od severozápadu (mezi Hronovem a Červeným Kostelcem) k jihovýchodu v délce 110 km a šířce 10-15 km. Tvoří předěl mezi Orlickými horami, Zábřežskou vrchovinou a Českou tabulí. Nejvyšší horou je Špičák, 841 m n.m. Jedná se o tektonicky porušený erozně denudační reliéf ker, hrástí, antiklinál a synklinál na horninách krystalinika, hlubinných vyvřelin, permu a svrchní křídy. Představuje geologicky velmi pestrou oblast budovanou krystalickými horninami a prvohorními, druhohorními místy i třetihorními sedimenty. Dnešní tvář reliéfu Orlického podhůří podmínily především saxonské tektonické poruchy, opakující se během třetihor na dříve založených varijských zlomech. Působením vnějších vlivů byly částečně denudovány (odneseny) mladší křídové vrstvy a obnaženy horniny krystalinika. Původní geologické poměry však dodnes připomínají tzv. epigenetická říční údolí, probíhající napříč geologickou strukturou. Bukovohorská hornatina představuje východní výčnělek Orlických hor, oddělený hlubokým údolím Tiché Orlice. Červenovodské sedlo (815 m) ji dělí na severní část, dosahující zdaleka nápadným Suchým vrchem nadmořské výšky 995 m n.m., a na jižní část s Bukovou horou (958 m n.m.). Východní svahy jsou poměrně strmé. Vrcholové partie Vysokého kamene (843 m n.m.), Bradla (984 m n.m.) a Bukové hory člení rulové výchozy. Žamberská pahorkatina je charakteristická méně členitým reliéfem. Jedná se o mírně zvlněnou plošinu s ojediněle se vyskytujícími svahy. Výjimkou jsou údolí Zdobnice a Říčky v oblasti jejich soutoku s více než stometrovými údolními srázy. Na geologické stavbě území se podílejí horniny druhohorního a čtvrtohorního stáří. Jsou to opuky a slínovce, křídové slíny a nevápnité nivní uloženiny. Zábřežská vrchovina (734 km2), která odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny je součástí České křídové pánve. Táhne se již od ukončení Králické brázdy (součásti Kladské kotliny na SSZ) po údolí Nectavy a Romže na JJV. Průlomová údolí Moravské Sázavy 20

EKOTOXA s.r.o.


a Třebůvky ji člení na tři dílčí části (od S k J) - vrchoviny Drozdovskou, Mírovskou a Bouzovskou, které se směrem k J pozvolna snižují. Nejsevernější a nejvyšší Drozdovská vrchoviny (Lázek, 714 m n. m.) je daná budínskou poruchou a navazuje na jižní okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na uzávěr Králické brázdy u Štítů a jižní ukončení Hanušovické vrchoviny. Reliéf a krajina celé Zábřežské hornatiny jsou blízké Drahanské vrchovině hlavně převahou spodnokarbonských zvrásněných a slabě metamorfovaných sedimentů (drob a břidlic) a výraznými klenbovými rysy, zřejmými v říční síti. V Drozdovské vrchovině chybí metamorfované spodnokarbonské sedimenty, objevují se granitoidy s rysy žulové krajiny. Orlické hory patří jako geomorfologický celek do Krkonošsko-jesenické (Sudetské) soustavy a prošly s ní společným vývojem od starohor do přítomnosti. Celé pásmo Orlických hor je dlouhé 55 km, jeho šířka kolísá mezi 3 až 8 km. Nejširší je mezi Neratovem a Souvlastním, kde z hlavního hřbetu vybíhají další rozsochy k západu i k východu. Oblasti Orlických hor a Zábřežské vrchoviny jsou tvořeny přeměněnými (metamorfovanými) horninami vzniklými působením tlaku a tepla na jiné typy (usazených, vyvřelých a metamorfovaných) hornin. Z přeměněných hornin převládají různé formy rul a svorů. Zajímavou skutečností je hojný výskyt červeně zbarvených českých granátů, tzv. pyropů, v okolí nedaleké Moravské Sázavy. Ve čtvrtohorách ovlivnilo krajinu hlavně mrazové zvětrávání, vznik permafrostu a ukládání spraší. Červené větrem naváté sprašové půdy se využívaly přímo v Lanškrouně na výrobu cihel. V současné době ovlivňuje krajinu především vývoj a změny říčního systému a sesuvy půdy. Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Lanškroun

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz Vysvětlivky: hnědozelená (východ) - proterozoicke horniny assyntsky zvrasnene, s ruzne silnym variskym prepracovanim (bridlice,fylity,svory az pararuly), modrá - vulkanicke horniny zcasti metamorfovane, proterozoicke az paleozoicke (amfibolity,diabasy,melafyry,porfyry), červená - granitoidy assyntske (zuly, granodiority), světlomodrá (uprostřed) mezozoicke horniny (piskovce, jilovce), světle šedá - kvarter (hliny, sprase, pisky, sterky), žlutá - tercierni horniny (pisky, jily), tmavě šedá - permokarbonske horniny (piskovce, slepence, jilovce)

21

EKOTOXA s.r.o.


3.1.2 Těžba nerostných surovin Území Lanškrounska není z hlediska těžby nerostných surovin příliš významné. Nachází se zde dvě ložiska nerostných surovin, přičemž na ložisku Lanškroun – Rudoltice probíhala v minulosti povrchová těžba, ložisko v Dolní Čermné dosud těženo nebylo. Jedná se o ložiska nerostných surovin pro těžbu štěrkopísků a cihlářské suroviny – viz tabulka a mapa níže. Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Lanškroun Obec Dolní Čermná Lanškroun, Rudoltice

Název ložiska Horní Čermná

Číslo Organiložiska zace 3220200 ČGS Geofond

Lanškrou 3056000 Milan nStejskal Rudoltice GMS, Lanškroun

Typ ložiska bilancovan é ložisko výhradní bilancovan é ložisko výhradní

Těžba

Surovina

dosud netěženo

štěrkopísky

dřívější povrchová těžba

Plocha CHLÚ (ha) štěrko 49,6 Ano písek

Nerost

cihlářská hlína,jí surovina l, jílovec

17,0

Ano

Zdroj: Geofond, 2008

3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby. Na území SO ORP Lanškroun se nachází pouze malé množství území, které je evidováno jako poddolované. Jedná se o několik bodových území a cca šest plošných, které se nacházejí zejména v obcích Damníkov, Anenská Studánka a Trpík. Na území některých ostatních obcí (Rudoltice, Dolní Čermná, Sázava) se nacházejí tato území pouze bodově – viz tabulka a mapa níže. Tabulka č. 3.1.2: Poddolovaná území v SO ORP Lanškroun Obec Damníkov 1 Damníkov 2 - Anenská Studánka Anenská studánka Trpík 1 Trpík 2 Horní Heřmanice v Čechách Rudoltice Rudoltice - Nad myslivnou Rudoltice Dolní Čermná Sázava Zdroj: Data ÚAP - Geofond

Surovina paliva nerudy, paliva nerudy nerudy nerudy rudy nerudy paliva nerudy rudy rudy

Rozsah

Typ

Rok revize

ojedinělá systém

plošné plošné

2003 2003

systém systém ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá

plošné plošné plošné plošné bodové bodové bodové bodové bodové

1988 1988 1988 2003 2003 1983 1983 1983 1983

Plocha (ha) 5,2 28,6 16,7 8,6 7,1 7,6

Sesuvná území se nacházejí také pouze okrajově v obcích Rudoltice, Damníkov a Anenská Studánka (a v menším rozsahu také v obcích Petrovice a Strážná, nejsou uvedeny v následující tabulce). Sesuv většího rozsahu (46,3 ha), který je veden jako potencionální, se nachází v obci Damníkov. V obci Rudoltice jsou evidovány tři sesuvy jako aktivní, avšak menšího rozsahu. Tabulka č. 3.1.3: Sesuvná území v SO ORP Lanškroun Stupeň aktivity Obec Anenská Studánka potencionální Damníkov potencionální potencionální

22

Rok revize 1984 1984 1982

Plocha (ha) 23,56 9,3 bodový

EKOTOXA s.r.o.

Obec Dolní Čermná Rudoltice

Tatenice Zdroj: Data ÚAP – Geofond


Stupeň aktivity aktivní potencionální potencionální potencionální aktivní aktivní aktivní potencionální

Rok revize 1982 1982 1982 1982 2000 1982 1982 1982

Plocha (ha) bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový

Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin, sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Lanškroun

Zdroj: Data ÚAP (Geofond), 2008 23

EKOTOXA s.r.o.


3.1.4 Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor „podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí“. Výskyt poddolovaných území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Hodnocení indikátoru poddolovaných a sesuvných území: -2 nad 5% plochy obce -1 3-5% plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 0 1-3% plochy obce 1 0-1% plochy obce 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území Tabulka č. 3.1.4: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Lanškroun Plocha Podíl plochy Výměra obce poddolovaného Obec obce Indikátor (ha) nebo sesuvného (%) území (ha) Albrechtice 1006,67 0 0 2 Anenská Studánka 787,56 55,78 7,2 -2 Cotkytle 1862,91 0 0 2 Čenkovice 597 0 0 2 Damníkov 1272,01 27,5 1,9 0 Dolní Čermná 1501,15 0 0 2 Horní Čermná 1776,47 0 0 2 Horní Heřmanice 1574 7,58 0,5 1 Horní Třešňovec 981,83 0 0 2 Krasíkov 509,55 0 0 2 Lanškroun 2064,13 0 0 2 Lubník 508,48 0 0 2 Luková 1462,86 0 0 2 Ostrov 1852,23 0 0 2 Petrovice 262,85 bodové ? -1 Rudoltice 1591,83 bodové ? -1 Sázava 569,55 bodové ? -1 Strážná 1059,45 bodové ? -1 Tatenice 2684,65 0 0 2 Trpík 360,93 15,82 4,38 -1 Výprachtice 2171,44 0 0 2 Žichlínek 1071,72 0 0 2 27529,27 106,68 0,39 SO ORP Lanškroun 1 Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2008 Podíl těchto území není v SO ORP Lanškroun významný, nejvyšší výskyt je v obci Anenská Studánka, menší v obcích Trpík a Damníkov. Na většině obcí se poddolovaná ani sesuvná území nevyskytují.

24

EKOTOXA s.r.o.


3.1.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Rozvoj většiny obcí není omezen výskytem Pouze malé využití nerostných surovin přímo poddolovaných nebo sesuvných území. v území SO ORP – nutnost zajištění surovin z okolí. Vyšší výskyt sesuvných území v obcích Damníkov, Trpík a Anenská Studánka – omezení pro rozvoj obcí. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvolit vhodný způsob využití území nevhodných Výstavba v nevhodných územích. pro zástavbu (rekreace apod.).

3.1.6 Problémy k řešení • •

Přesná lokalizace sesuvných a poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu

25

EKOTOXA s.r.o.


3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území zasahují do dvou povodí – povodí Moravy a povodí Labe. Převážná část území spadá do povodí Moravy, dílčího povodí Moravské Sázavy, jež je pravostranným přítokem Moravy. Největším přítokem Moravské Sázavy je Březná. Pouze severní cíp zájmové oblasti je odvodňován Tichou Orlicí a spadá tedy do povodí Labe. Na Moravské Sázavě je vybudován poldr Žichlínek. Účinek poldru při povodních se projeví na celém toku Moravské Sázavy a po jejím soutoku s Moravou i na samotné řece Moravě až po město Olomouc. Poldr je také významným krajinotvorným a revitalizačním prvkem v ekosystému Lanškrounska. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch – jedná se především o rybníky v okolí Lanškrouna (Krátký, Dlouhý, Olšový, Pšeničkův a Slunečný rybník) a také Čermenský, Bendův a Kozí rybník. Na území se nacházejí chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zasahuje do území obcí Ostrov, Rudoltice, Damníkov, Anenská Studánka a Trpík a dále CHOPAV Žamberk–Králíky, která zasahuje do území obce Čenkovice. Z hlediska hydrogeologického vyplňují zájmovou oblast převážně pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny s převládajícím podložím krystalických břidlic nebo křídy, devonu a kulmu. Tyto horniny s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost a neobsahují významné akumulace podzemních vod. Hodnoty specifického odtoku se pohybují v mezích od 3 do 5 l.s-1.km-2, a v suché oblasti klesají i pod 3 l.s-1.km-2. V přehledu problémů v povodí Moravy z roku 2007 jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy: • Staré ekologické zátěže (průmyslové podniky, skládky, drobné černé skládky u toků, skládky v zavezených meandrech apod.), které mohou mít negativní vliv na kvalitu podzemních a povrchových vod. • Dešťové vody z rozrůstajících se zpevněných ploch v sídlech sváděné do jednotné kanalizace, které za přívalových srážek způsobují odlehčování značného množství splaškových vod přímo do toků. • Dosažení požadovaných imisních standardů organického znečištění ve vodních tocích a vodních nádržích – překročené limity jakosti pro NO3, NH4, celkový fosfor, volný amoniak, saprobní index, rozpuštěný kyslík, chlorofyl. Zatížení organickým znečištěním má původ ve vypouštění z bodových zdrojů znečištění (ČOV, zaústění kanalizace do recipientu), plošných zdrojů znečištění (roztroušená zástavba bez čištění odpadních vod, zemědělské hospodaření) a atmosférické depozici. • Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek. • Zatížení podzemních a povrchových vod z plošného znečištění dusíkem, které byly hodnoceny průměrnými specifickými hodnotami. Dusík vstupuje do půdy jak ze zemědělství, tak z atmosférické depozice. Kritériem byly vstupy vyšší než 70 kg/ha/rok. • Příčné překážky ve vodních tocích, jejichž negativním projevem pro ekosystémy vodních toků je nepropustnost pro vodní organismy, změna hydrologického režimu toku a potamalizace (zavzdutí dlouhých úseků vodních toků). Příčné překážky jsou na celém území povodí Moravy. Řešením je budování rybích přechodů, minimalizování výšky objektů. • Nelegální špičkování vodních elektráren, zadržování vody a minimální vypouštění vody v období sucha (odvádění vody náhony). • Problémy obcí a subjektů bez ČOV – v mnoha obcích s počtem obyvatel pod 2000, které nemají vyřešené čištění odpadních vod, je časté přímé vypouštění odpadních vod do toků (přímo nebo přes septiky, nevyvážené žumpy atd.). • Problémy obcí a subjektů vybavených ČOV: • Srážková voda a řešení jejich odvodu a případně čištění. • Neplnění limitů pro vypouštění odpadních vod. • U malých obcí a průmyslových podniků často neprofesionálně zabezpečený provoz ČOV. • Nevyhovující technologie u některých ČOV. • Větší využití jiných druhů čištění.

26

EKOTOXA s.r.o.

•


Chybějící kontrola stavu povoleného nakládání s odpadními vodami u fyzických osob, rekreačních objektů, provozoven i menších podniků (koželužny, výrobny uzenin, drůbežárny).

Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled území SO ORP Lanškroun

Zdroj: Ekotoxa, 2008

27

EKOTOXA s.r.o.


3.2.1 Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižují především velkovýrobní způsoby hospodaření v krajině, jako jsou vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodná skladba dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území, tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Plocha sklonité orné Sklonitá orná půdy z Plocha orné půdy Obec půdy plochy orné půdy (ha) (ha) (%) Albrechtice 52,41 126,91 41,3 Anenská Studánka 3,66 254,17 1,4 Cotkytle 14,87 39,97 37,2 Čenkovice 0,84 5,84 14,4 Damníkov 0,00 691,24 0,0 Dolní Čermná 0,00 335,42 0,0 Horní Čermná 10,36 153,99 6,7 Horní Heřmanice 55,60 400,94 13,9 Horní Třešňovec 1,81 538,52 0,3 Krasíkov 0,00 166,04 0,0 Lanškroun 0,92 1160,30 0,1 Lubník 0,00 334,67 0,0 Luková 0,00 1064,43 0,0 Ostrov 2,42 928,67 0,3 Petrovice 20,95 47,56 44,0 Rudoltice 33,26 728,90 4,6 Sázava 0,00 348,24 0,0 Strážná 3,49 4,18 83,6 Tatenice 65,32 681,80 9,6 Trpík 0,00 139,25 0,0 Výprachtice 102,37 716,79 14,3 Žichlínek 0,00 839,35 0,0 368,28 9707,18 3,79 SO ORP Lanškroun Zdroj: EKOTOXA, 2008 Hodnotící indikátor se vztahuje k ploše sklonité zemědělské půdy. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Výprachtice a to 102,37 ha. Toto množství činí přes 14 % veškeré orné půdy na území obce. Nepříznivá situace je také v obcích Albrechtice (52,41 ha), Horní Heřmanice (55,6 ha) a Tatenice (65,32 ha). V těchto obcích by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně.

28

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.2: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy

Zdroj: EKOTOXA, 2008

29

EKOTOXA s.r.o.


Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Lanškroun zasahují záplavové území Q100 dvou vodních toků – Moravská Sázava a Tichá Orlice. Záplavové území Moravské Sázavy zasahuje do území následujících obcí: Žichlínek, Tatenice, Albrechtice, Sázava, Výprachtice, Horní Čermná (k. ú. Nepomuky) a Lanškroun. Záplavové území Q100 Tiché Orlice zasahuje pouze okrajově na území obce Petrovice mimo zastavěné území obce. Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Obec

Vodní tok (Q100)

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 9/2006

Moravská Sázava Moravská Sázava Moravská Sázava Moravská Sázava Tichá Orlice Moravská Sázava Moravská Sázava Moravská Sázava Moravská Sázava

Zaplavená plocha při Q100 (ha) 38,96 15,93 22,45 4,80 1,69 31,82 73,58 17,37 167,68

3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale podílí se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci – nahromadění škodlivin v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, především těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod je v našich podmínkách eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Lanškroun není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. 30

EKOTOXA s.r.o.

3.2.2.1


Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka č. 3.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“. % délky útvarů povrchových vod Obec Ekologický stav Chemický stav "nejistý" Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

"rizikový"

89 100 7 0 100 19 58 87 100 0 99 0 100 100 0 100 83 0 0 100 77 29 58

0 0 44 100 0 81 42 1 0 86 1 58 0 0 95 0 17 45 67 0 23 71 30

"nejistý" 89 100 51 0 100 100 99 87 100 0 99 0 100 100 95 100 83 45 31 100 92 29 77

"rizikový" 0 0 0 100 0 0 1 0 0 86 1 58 0 0 0 0 17 0 36 0 8 71 11

Největší procento útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ z hlediska ekologického stavu/ ekologického potenciálu je klasifikováno na území obce Čenkovice a Petrovice, z hlediska chemického stavu na území obcí Čenkovice a Krasíkov. Na území SO ORP je 30 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a 11 % délky útvarů povrchových vod tekoucích

31

EKOTOXA s.r.o.


je klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu. Jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu i z hlediska chemického stavu je klasifikováno 12 % délky útvarů povrchových vod tekoucích v celém SO ORP. Jedná se o obce Albrechtice (11 %), Cotkytle (49 %), Horní Heřmanice (13 %), Krasíkov (14 %), Lubník (42 %), Strážná (55 %) a Tatenice (33 %). Ostatní útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako nejisté. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

32

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu


3.2.2.2

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření.

33

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petroviče Rudoltice Sázava Strážná Matenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

0 99 0 0 16 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 11 0 0 0 23 0 0 5

72 32 0 0 0 86 73 0 100 100 100 100 28 14 59 15 100 25 58 0 2 100 44

Největší plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ z hlediska kvantitativního stavu se nacházejí na území obce Anenská Studánka. Z hlediska chemického stavu jsou útvary podzemních vod s klasifikací „rizikový“ téměř na většině území všech obcí. Na celém území SO ORP je 5 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska kvantitativního stavu a 44 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu.

34

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Obrázek č. 3.2.6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu


35

EKOTOXA s.r.o.


3.2.3 Indikátory 3.2.3.1 Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Lanškroun nachází 368 ha pozemků se sklonitou ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Lanškroun (9707 ha) zabírají tyto „nevhodné“ pozemky 3,8 %. V některých obcích se nenachází ani jeden sklonitý pozemek využívaný jako orná půda, což by měl být cílový stav pro ostatní území. Ve 4 obcích je podíl sklonitých pozemků využívaných jako orná půda vyšší než 50 ha (Výprachtice, Tatenice, Horní Heřmanice a Albrechtice). Hodnocení indikátoru plochy sklonité orné půdy: -2 na území obce se nachází více než 100 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 50 – 100 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 25 – 50 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 5 – 25 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 5 ha sklonité orné půdy

3.2.3.2 Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Na území SO ORP je identifikováno 12% délky útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „nerizikový“. Na sledovaném území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska kvantitativního nebo chemického stavu podobně jako na většině území České republiky. Hodnocení indikátoru stavu povrchových a podzemních vod (subjektivně): -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací „rizikový“ -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací „rizikový“ 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací „nejistý“ 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací „nerizikový“ 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací „nerizikový“ Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je přijatelný na území obcí Cotkytle a Horní Heřmanice, naopak nepřijatelný stav je na území obcí Anenská Studánka, Čenkovice, Dolní Čermná, Horní Čermná, Krasíkov, Lubník, Petrovice, Sázava, Strážná, Tatenice a Žichlínek.

36

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.5: Hodnocení indikátorů plochy sklonité orné půdy a stavu povrchových a podzemních vod Hodnocení stavu Vodní režim povrchových a Obec hodnocení hodnoty (ha) podzemních vod indikátoru Albrechtice 52,41 -1 0 Anenská Studánka 3,66 2 -1 Cotkytle 14,87 1 1 Čenkovice 0,84 2 -1 Damníkov 0,00 2 0 Dolní Čermná 0,00 2 -1 Horní Čermná 10,36 1 -1 Horní Heřmanice 55,60 -1 1 Horní Třešňovec 1,81 2 0 Krasíkov 0,00 2 -2 Lanškroun 0,92 2 0 Lubník 0,00 2 -2 Luková 0,00 2 0 Ostrov 2,42 2 0 Petrovice 20,95 1 -1 Rudoltice 33,26 0 0 Sázava 0,00 2 -2 Strážná 3,49 2 -1 Tatenice 65,32 -1 -2 Trpík 0,00 2 0 Výprachtice 102,37 -2 0 Žichlínek 0,00 2 -2

3.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nerizikový kvantitativní stav 77 % plochy útvarů Nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod. povrchových vod z hlediska chemického a ekologického stavu/ekologického potenciálu (30% délky útvarů klasifikováno jako rizikové) Stavba protipovodňové ochrany pro celý tok Nejsou plněny cíle environmentální kvality Moravské Sázavy – poldr Žichlínek. podzemních vod z hlediska chemického (44% klasifikováno jako rizikové) a místně i kvantitativního (území obce Anenská Studánka). Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní Vysoké rozlohy sklonitých půd v katastrech eroze na minimum v územích s nulovým výskytem obcí Výprachtice, a dále ještě Tatenice, Horní sklonité orné půdy na cca polovině území SO ORP Heřmanice a Albrechtice. Lanškroun. Staré ekologické zátěže, které mohou mít negativní vliv na kvalitu podzemních a povrchových vod.

37

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření v krajině (vyjma vodní díla většího rozsahu). Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině.

HROZBY Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. Nárůst návalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité orné půdy, tzn. především v obcích Výprachtice, Tatenice, Horní Heřmanice a Albrechtice. Negativní důsledky působení vodní eroze.

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se Špičkování vodních elektráren a příčné překážky zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký podíl ve vodních tocích. sklonité orné půdy).


• • •

V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž, ...). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

38

EKOTOXA s.r.o.


3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1 Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat a rostlin, na půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím (nerovnoměrnostem) emisních a imisních charakteristik. Tzn., že účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně – přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).

3.3.1.1

Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu zdraví lidí v daném roce

Překročení imisních limitů je sledováno pro tyto látky znečišťující ovzduší: SO2, PM10, NO2, benzen. Překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví je sledováno pro tyto látky znečišťující ovzduší: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Na 28 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10. Roční imisní limit pro PM10 nebyl překročen. Největší plošné překročení tohoto imisního limitu bylo zaznamenáno na území obcí Žichlínek, Luková, Lubník a Krasíkov (více než 90 % území obce). V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 3 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Nejvyšší překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území obce Lanškroun (40 % území). Na 91 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a kadmium. Pro srovnání, celkově na území kraje došlo k překročení imisního limitu pro PM10 na 36,8 % území, cílového imisního limitu pro BaP na 4,6 % území a cílového imisního limitu pro ozon na 48,4 % území kraje.

39

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2006 Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec Cílový imisní PM10_24h BZN BaP O3_8h Imisní limit limit bez O3 13 0 2 74 13 2 Albrechtice 0 0 0 100 0 0 Anenská Studánka 0 0 0 100 0 0 Cotkytle 0 0 0 100 0 0 Čenkovice 28 0 0 100 28 0 Damníkov 14 0 0 100 14 0 Dolní Čermná 0 0 0 100 0 0 Horní Čermná 0 0 0 100 0 0 Horní Heřmanice 0 0 0 98 0 0 Horní Třešňovec 93 0 0 100 93 0 Krasíkov 47 0 40 23 47 40 Lanškroun 91 0 0 100 91 0 Lubník 0 0 99 96 96 0 Luková 4 0 0 100 4 0 Ostrov 9 0 0 100 9 0 Petrovice 0 4 82 43 43 4 Rudoltice 82 0 0 60 82 0 Sázava 0 0 0 100 0 0 Strážná 53 0 0 100 53 0 Tatenice 0 0 0 100 0 0 Trpík 0 0 100 0 0 0 Výprachtice 0 0 91 100 100 0 Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj dat: ČHMÚ, 2006

28

0

3

91

28

3

Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2006 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů)

40

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006

Zdroj dat: ČHMÚ 2006

41

EKOTOXA s.r.o.

3.3.1.2


Plocha území s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace v daném roce

Tabulka č. 3.3.2: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, % plochy obcí, rok 2006 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek ORP Lanškroun Zdroj dat: ČHMÚ, 2006

Imisní limit pro SO2 a NOx

Cílový imisní limit pro ozon (AOT 40) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

Souhrnně OZKO (SO2, NOx, ozon) 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Platné imisní limity pro SO2 a NOx nebyly v roce 2006 překročeny.

42

EKOTOXA s.r.o.


3.3.2 Nakládání s odpadem 3.3.2.1

Produkce odpadu na území celého SO ORP

Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2006 v rámci SO ORP Lanškroun vyprodukováno následující množství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů – viz tabulka: Tabulka č. 3.3.3: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Lanškroun v roce 2006 Katalogové Množství číslo Druh odpadu (t/rok) odpadu 1 Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů 0,0 a kamene 2 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z 606,4 výroby a zpracování potravin 3 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a 1160,4 lepenky 4 Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu 0,0 5 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického 0,0 zpracování uhlí 6 Odpady z anorganických chemických procesů 1,5 7 Odpady z organických chemických procesů 9,6 8 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, 62,0 laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 9 Odpady z fotografického průmyslu 10,2 10 Odpady z tepelných procesů 23,1 189,4 11 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů 983,1 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů 71,3 uvedených ve skupinách 05 a 12) 13,8 14 Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08) 528,0 15 Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené 213,5 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných 3714,0 míst) 18 Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi 20,7 souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) 19 Odpady ze zařízení na zpracováni (využívání a odstraňování) odpadu, z 169,2 čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové 6689,4 odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru Celkem 14465,7 Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství - ISOH,2006 – www.isoh.vuv.cz Největší množství odpadu (cca 46%) pochází komunálního odpadu, přičemž 63 % z tohoto množství tvoří směsný komunální odpad. Významnou část produkce představuje také stavební odpad (25%).

43

EKOTOXA s.r.o.

3.3.2.2


Produkce komunálního odpadu

Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Lanškroun je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní složky KO, jako směsný komunální odpad a složky separovaného sběru. Nejsou zde zahrnuty (pro větší přehlednost) ty odpady, jejichž množství je velmi nízké (odpad z léčiv, barvy apod.). Z tohoto důvodu je také celková produkce KO mírně nižší než ve výše uvedené tabulce. Tabulka č. 3.3.4: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v ORP Lanškroun v roce 2007 Kód odpadu Název odpadu Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

200201 200301 200307 Celkem 160103 200101 200102 200139 200140 Pneumatiky Papír a Sklo Plasty Kovy Biologicky Směsný Objemný lepenka rozložitelný komunální odpad odpad odpad 1,1 7,9 3,3 50,7 62,9

1,0 2,4 0,8 2,6 2,1

10,0

4,9 3,0

5,7

0,8 0,2

388,4 0,9

0,6 0,2

2,1 0,9 3,5 2,6

0,6

0,7

4,6 7,9 6,0 17,1 21,1

0,9 3,6 4,6 3,9 7,0

2,1

7,4

1,4

9,1

3,6 1,9 97,8 3,2 5,0 3,6 1,0 9,1 4,5 0,4 8,2 0,6 5,6 6,0 175,9

1,7 2,0

0,2 5,1

1,3 204,0 3,0 9,4 4,9 2,9 11,3 6,2 2,0 5,3 1,8 16,2 12,1

20,8

424,5

362,2

0,6 2,0

31,4

32,7

8,9

48,5 82,0 104,8 269,9 1,3

5,5 1,7 1,8 2,6 25,8

62,5 97,6 118,3 296,1 76,1

4,2

87,7

20,9

126,5

95,5

8,0

124,9

0,3

243,1 0,9 0,1 2,5 0,1

675,0

0,8

1,2 6,9

3,5 273,8

675,8

41,4 1969,4 40,1 98,3 84,4 54,2 225,9 71,6 17,9 120,2 9,3 176,0 137,1 3817,5

22,7 0,7

44,6 3975,2 48,4 112,8 102,7 72,0 252,5 84,9 22,6 142,6 11,7 222,4 166,5

505,8

6256,3

396,6

7,6 9,1 2,3 0,6

Zdroj: Městský úřad Lanškroun, data z evidence k roku 2007 Největší množství odpadů v rámci celého SO ORP je produkováno ve městě Lanškroun, v ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – výrazně nižší. V obcích jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména papír a plasty), přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách.

44

EKOTOXA s.r.o.

3.3.2.3


Zařízení pro nakládání s odpadem

Na území SO ORP Lanškroun se nacházejí níže uvedené zařízení pro nakládání s odpadem. Tabulka č. 3.3.5: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Lanškroun (k roku 2008) Adresa Oprávněná osoba Obec Kódy zařízení Povolené odpady Platnost provozovny Agrochem a.s. Damníkov Předúprava, Odpad rostlinných 30.6.2009 Lanškroun třídění a sběr pletiv odpadů Agrochem a.s. Dvořákova Lanškroun Zpracování Autovraky 30.6.2008 Lanškroun 87/III autovraků Agrochem a.s. Dvořákova Lanškroun Sklad, sběr a široké spektrum 30.6.2008 Lanškroun 87/III výkup odpadů odpadů Agrochem a.s. Dvořákova Lanškroun Sklad, sběr a 30.6.2012 Lanškroun 87/III výkup odpadů DOTA BUS, s. r. o. Tovární ul. 88 Lanškroun FCH úprava, sběr Pneumatiky 30.6.2009 a výkup odpadu František Mareš VDS Michal Pirkl

Polní 105/III

OCEANIC Company, s.r.o. TS Lanškroun, s.r.o.

TS Lanškroun, s.r.o. TS Lanškroun, s.r.o. TS Lanškroun, s.r.o.

TS Lanškroun, s.r.o.

Lanškroun Sběr a výkup odpadu Sázava Sběr a výkup odpadu

Papír, plasty, kovy, 31.10.2010 SKO… Kovy, plasty, SKO, 31.12.2008 papír apod.

Nádražní 400

Lanškroun Výkup odpadu

Papír, plasty, hliník 31.12.2009

Nádražní 822

Lanškroun Ukládání odpadu

široké spektrum odpadů

Masarykova Třešňovecká křižovatka ul. Nerudova a Smetanova Nádražní 822

Lanškroun Sběrný dvůr Lanškroun Sběrný dvůr Lanškroun Centrální sběrný dvůr

Sázava č.p. 1

Lanškroun Sběrný dvůr

TS Lanškroun, s.r.o. TS Lanškroun, s.r.o. TS Lanškroun, s.r.o.

31.12.2010 31.12.2010 31.12.2010

Nebezpečný KO, elektroodpad, oleje…

Dvorská Lanškroun Sběrný dvůr Polní Lanškroun Sběrný dvůr T. G. Lanškroun Sběrný dvůr Masaryka Zdroj: Databáze zařízení pro nakládání s odpadem - Krajský úřad Pardubického kraje

45

neomezená

31.12.2012

31.12.2010 31.12.2010 31.12.2010

EKOTOXA s.r.o.

3.3.2.4


Staré ekologické zátěže

V rámci informačního systému, který provozuje společnost Cenia, jsou na území SO ORP Lanškroun evidovány tyto staré ekologické zátěže: Tabulka č. 3.3.6: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Lanškroun (k roku 2008) Obec

ID

Název

Obec

ID

Nazev

Dolní Čermná

2888001 U Sadu

Lanškroun

99990087 skládka Lanškroun

Lanškroun

7892001 Průmyslová, "TESLA"

Lanškroun

99990088 skládka Lanškroun

Lanškroun

7892002 OEZ Letohrad - skládka

Cotkytle

99993555 skládka Cotkytle

Krasíkov

7320001 VČE, a.s. Krasíkov

Výprachtice

99993574 skládka Výprachtice

Výprachtice

18765001 OEZ Výprachtice

Damníkov

99994066 skládka Damníkov

Žichlínek

99993740 skládka Obedne

Luková

99994067 skládka Luková

Rudoltice

99990085 skládka Damníkov

Žichlínek

99994068 skládka Žichlínek

Žichlínek

99990086 skládka Žichlínek

Zdroj: Data ÚAP, MŽP Obrázek č. 3.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Lanškroun (k roku 2008)

Zdroj: MŽP, 2008 46

EKOTOXA s.r.o.


3.3.3 Další hygienické závady území •

Území v dosahu liniových zdrojů emisí (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy) (viz. téma: Dopravní a technická infrastruktura)

•

Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží) Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování. Proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (www.cgu.cz). Většina území obcí ve střední části území SO ORP spadá do nízké nebo přechodné kategorie radonového indexu z geologického podloží, pouze některá území v severní a východní části (Výprachtice, Horní Heřmanice, Horní Čermná, Cotkytle) a v západní části území SO ORP (Ostrov, Rudoltice, Luková, Trpík, Anenská Studánka) spadají do střední a vysoké kategorie radonového indexu z geologického podloží. Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky.

•

Ochranná pásma leteckých staveb Na území SO ORP Lanškroun je vyhlášeno ochranné hlukové pásmo letišť zasahující do území obcí Ostrov, Rudoltice, Lanškroun, Damníkov, Luková, Žichlínek, Trpík a Anenská Studánka. V procesech územního plánování je v těchto oblastech třeba postupovat dle platných právních předpisů.

•

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (viz. téma: Dopravní a technická infrastruktura)

•

Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (viz. téma: Dopravní a technická infrastruktura)

3.3.4 Indikátory 3.3.4.1

Indikátory kvality ovzduší

Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace.

47

EKOTOXA s.r.o.


Hodnocení indikátoru kvality ovzduší: -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru. -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru. 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena. 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně. 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru. Tabulka č. 3.3.7: Souhrnné hodnocení indikátoru kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2006. Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu Hodnocení indikátoru zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se Obec zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Zdroj: Ekotoxa, 2008. Data: ČHMÚ, 2006

HP2 (ekosystémy) 3 1 1 1 2 2 1 1 1 2 3 2 2 2 2 3 2 1 2 1 1 2

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

48

-2 1 1 1 -1 -1 1 1 1 -1 -2 -1 -1 -1 -1 -2 -1 1 -1 1 1 -1

EKOTOXA s.r.o.

3.3.4.2


Indikátory stavu odpadového hospodářství

Jedním z indikátorů, které charakterizují stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, resp. jeho využití. Indikátory pro odpadové hospodářství byly tedy zvoleny následující: • • •

Průměrná produkce komunálního odpadu – kg/osoba.rok-1 Míra separace komunálního odpadu – % Podíl množství BRKO ukládaného na skládky oproti množství ukládaného na skládky v roce 1995 – dosažení zákonem požadované hodnoty podílu BRKO v daném roce oproti roku 1995 – % (jedná se pouze o orientační indikátor pro celý SO ORP)

Hodnocení průměrné produkce komunálního odpadu je provedeno na základě cílů uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR je cílem produkce odpadu 340 kg/os. rok. Hodnocení indikátoru průměrné produkce komunálního odpadu: -2 nad 430 kg/os. rok-1 -1 370-430 kg/os. rok-1 0 310-370 kg/os. rok-1 1 250-310 kg/os. rok-1 2 pod 250 kg/os. rok-1 Požadovaná míra recyklace (která má k separaci přímý vztah) KO je dle SUR ČR 50%. Jako indikátor byla tedy použita míra separace, jež je vyhodnocena na níže uvedené škále. Hodnocení indikátoru míry separace komunálního odpadu: -2 0-5 % míra separace -1 5-10 % míra separace 0 10-25 % míra separace 1 25-50 % míra separace 2 a nad 50% míra separace Současný stav vyjádřený pomocí prvních dvou indikátorů je zachycen v následující tabulce:

49

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.3.8: Produkce KO a míra separace na území SO ORP Lanškroun v roce 2007 Množství KO Počet obyvatel Hodnocení Míra separace Hodnocení Obec Kg/os. rok (t) (2007) indikátoru (%) indikátoru Albrechtice 480 131,1 62,932 19,5 2 0 Anenská 32,74 4,1 191 171,4 2 -2 Studánka Cotkytle 429 145,8 62,529 13,6 2 0 Čenkovice 14,3 97,56 180 542,0 -2 0 Damníkov 687 172,2 118,28 9,9 2 -1 Dolní Čermná 1358 218,0 8,0 296,066 2 -1 Horní Čermná 76,108 1002 76,0 64,5 2 2 Horní 514 246,0 14,1 126,457 2 0 Heřmanice Horní Třešňovec 17,2 124,93 602 207,5 2 0 Krasíkov 44,553 321 138,8 7,2 2 -1 Lanškroun 40,5 3975,183 10166 391,0 -1 1 Lubník 318 152,1 17,0 48,368 2 0 Luková 112,76 12,8 688 163,9 2 0 Ostrov 102,742 597 172,1 10,4 2 0 Petrovice 72,046 12,2 249 289,3 1 0 Rudoltice 252,456 1481 170,5 9,6 2 -1 Sázava 84,881 15,7 556 152,7 2 0 Strážná 22,6 113 200,0 18,6 2 0 Tatenice 142,55 861 165,6 15,7 2 0 Trpík 11,711 20,7 69 169,7 2 0 Výprachtice 222,372 946 235,1 10,7 2 0 Žichlínek 166,482 860 193,6 17,2 2 0 SO ORP 6256,306 22668 276,0 30,9 1 1 Lanškroun Zdroj: Městský úřad Lanškroun a ČSÚ, 2007 Zjištěná hodnota průměrné produkce komunálního odpadu v SO ORP Lanškroun byla v roce 2007 276 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je významně nižší než je průměr ČR. Zároveň úroveň produkce KO splňuje (s výjimkou obcí Čenkovice a Lanškroun) požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého území SO ORP přibližně 30%, je tedy významně vyšší než na většině území ČR, avšak je nižší než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Produkce odpadu a míra separace se liší v rámci jednotlivých obcí (viz tabulka). Ze zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. vyplývá také požadavek na snížení míry biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky. V roce 2010 by požadovaná úroveň biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky měla dosáhnout 112 kg/os.rok. Z tohoto důvodu byl proveden pouze orientační odhad současné produkce bioodpadu – byla použita metodika Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO). Z tohoto hrubého odhadu vyplývá, že přibližné množství bioodpadu ukládaného v SO ORP Lanškroun na skládky bylo v roce 2006 cca o 11 % vyšší, než udává požadavek zákona. (Odhad množství je nutno chápat pouze orientačně).

50

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.3: Produkce KO na území SO ORP Lanškroun v roce 2007

Obrázek č. 3.3.4: Míra separace na území SO ORP Lanškroun v roce 2007

51

EKOTOXA s.r.o.


3.3.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen, stanovené na ochranu lidského zdraví. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace KO odpadu je v rámci ČR nadprůměrná. Produkce komunálního odpadu ve většině obcí je oproti republikovému průměru nízká a splňuje požadavky POH ČR. PŘÍLEŽITOSTI Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku).

SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům PM10 (28% území), ozonu (91% území) a BaP (3% území). Na celém území byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40). Několik lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž. HROZBY Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací.

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Vyšší míra separace a využití bioodpadu – Omezení využití území vlivem neřešení realizace kompostáren, případně bioplynových problematiky starých ekologických zátěží. stanic. Výsadba ochranné zeleně okolo průmyslových areálů pro zachytávání prašného znečištění.

3.3.6 Problémy k řešení • • • • •

• • •

V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit povolení výstavby nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně (např. zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí) za účelem zachycení a snížení prašnosti, vznikající vířením a otěrem pneumatik vozidel a povrchu vozovek. Vymezovat plochy pro bydlení pokud možno v místech s nízkým radonovým indexem z geologického podloží. Pokud jsou plochy pro bydlení vymezeny v místech s vysokým indexem, věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení před pronikáním radonu z podloží na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky.

52

EKOTOXA s.r.o.


3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1 Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP ( jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č.30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošné zvláště chráněné oblasti patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní tzv. ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Pro účely výpočtu indikátoru % pokrytí území SO ORP chráněnými plochami byla započítána pouze ta MZCHÚ, která neleží již v CHKO, ptačí oblasti ani v EVL.

3.4.1.1

Zvláště chráněná území

Na území SO ORP Lanškroun se nenachází kategorie CHÚ Národní park a CHKO. Nacházejí se zde maloplošná zvláště chráněná území, respektive území Natura 2000: •

PR Selský les – je ceněna pro starou pralesovitou jedlobučinu s mohutnými exempláři buku a bylinným podrostem charakteristickým pro přirozené lesy této nadmořské výšky. Rozloha 9 ha, katastrální území Herbortice, obec Cotkytle.

•

PP Selský potok – je předmětem ochrany niva s meandrujícím korytem Selského potoka, bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 6,79 ha, katastrální území Herbortice, obec Cotkytle.

•

PR U kaštánku – Komplex rašelinných luk a mokřin s hojným výskytem vstavačovitých. Rozloha 22,77 ha, katastrální území Ostrov u Lanškrouna.

•

PR V dole – jedno z prvních území chránících bleduli jarní ve Východních Čechách. Rozloha 7,88 ha, katastrální území Cotkytle, Herbortice.

•

PR Čenkovička – louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky, bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 7,53 ha, katastrální území Bystřec, Čenkovice.

•

PR Třebovské stěny – jedinečné porosty květnatých bučin a suťových lesů s volně žijícími živočichy. Nachází se v katastrálním území Ostrov u Lanškrouna, svou menší částí zasahuje ještě do vedlejšího SO ORP Česká Třebová (k.ú. Skuhrov u České Třebové). Celková rozloha 52,22 ha, katastrální území Ostrov u Lanškrouna – 49,85 ha.

•

Ptačí oblast Králický Sněžník – Populace chřástala polního a jeho biotop. Celková rozloha 30 179,74 ha, větší část leží v kraji Olomouckém a menší část v kraji Pardubickém. Do SO ORP Lanškroun zasahuje v obcích Čenkovice, Výprachtice a Horní Heřmanice.

•

Evropsky významná lokalita Lanškrounské rybníky - smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách. Rozloha 41,52 ha, katastrální území obce Lanškroun (okrajově zasahuje Ostrov, Dolní Čermnou a Horní Třešňovec). 53

EKOTOXA s.r.o.

3.4.1.2


Indikátor udržitelnosti

V České republice tvoří podíl plochy zvláště chráněných území tvoří 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010). Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Lanškroun (v ha) a jejich % podíl na celkové ploše území Podíl Evropsky Chráněná Rozloha plochy Ptačí Maloplošná Obce významné území obce oblasti ZCHÚ chráněných lokality celkem (ha) území v % Albrechtice 0,00 1006,67 0,0 Anenská Studánka 0,00 787,56 0,0 Cotkytle 29,45 29,45 1862,91 1,6 Čenkovice 112,86 1,39 114,25 597,00 19,1 Damníkov 0,00 1272,01 0,0 Dolní Čermná 0,02 0,02 1501,15 0,0 Horní Čermná 0,00 1776,47 0,0 Horní Heřmanice 795,49 0,01 795,50 1574,00 50,5 Horní Třešňovec

0,62

0,62

981,83

0,1

40,58

0,00 40,58

509,55 2064,13

0,0 2,0

0,00 0,00 83,03 0,03 0,00

508,48 1462,86 1852,23 262,85 1591,83

0,0 0,0 4,5 0,0 0,0

Sázava

0,00

569,55

0,0

Strážná

0,00

1059,45

0,0

Tatenice Trpík

0,00 0,00

2684,65 360,93

0,0 0,0

1362,12

1362,12

2171,44

62,7

2270,47

0,00 2425,6

1071,72 27529,27

0,0 8,8

Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice

Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

0,31 0,03

82,72

41,56

113,57

Z hlediska plošného zastoupení chráněných území se SO ORP Lanškroun jeví jako podprůměrný. Vysoký stupeň indikátoru – největší zastoupení chráněných území – se nachází v obcích Horní Heřmanice a Výprachtice. Nadprůměrný podíl chráněných ploch je ještě v obci Čeňkovice.Vše díky rozlehlé ptačí oblasti Králický Sněžník.

54

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody SO ORP Lanškroun

Zdroj: vrstvy ÚAP, Ekotoxa 2008

3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny vyrovnávat samovolnými vnitřními mechanismy rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

KES =

plocha ekologicky stabilních ploch ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy

55

EKOTOXA s.r.o.

3.4.2.1


Klasifikace území na základě hodnoty KES:

Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní. Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Lanškroun Obec KES Obec KES 2,90 Luková Albrechtice 1,71 Ostrov Anenská Studánka 2,95 Petrovice Cotkytle 2,57 Rudoltice Čenkovice 0,62 Sázava Damníkov 1,16 Strážná Dolní Čermná 1,84 Tatenice Horní Čermná 1,12 Trpík Horní Heřmanice 0,44 Výprachtice Horní Třešňovec 0,45 Žichlínek Krasíkov 0,37 SO ORP Lanškroun Lanškroun 0,57 Lubník Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2007

0,33 0,77 1,57 0,94 0,39 13,75 2,43 1,15 1,18 0,32 1,09

Z 22 obcí v SO ORP Lanškroun spadá většina do území ekologicky mírně stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za udržitelný. Nejnižší KES vykazují 4 obce Lanškroun, Luková, Sázava a Žichlínek, území málo ekologicky stabilní je v 5 obcích – Damníkov, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lubník a Ostrov. Průměrný stav KES je ve 12 obcích. Zcela mimořádně vysoký KES má obec Strážná – málo orné půdy, vysoký podíl trvalých travních porostů a lesa.

3.4.3 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí – "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zák. č.114/1992 Sb. ČNR ze dne 26.2.1992 (s účinností od 1.6.1992), prováděcí vyhlášce č.395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. V roce 2006-2007 byl proto zpracován digitální mapový výstup Plán regionálního ÚSES Pardubického kraje (I.-biocentra, II – biokoridory), který provedl revizi a harmonizaci všech dílčích dokumentací

56

EKOTOXA s.r.o.


ÚSES s ÚTP NR a R ÚSES a specifikoval všechny nezbytné změny, které vyplývají ze zapracování ÚTP i z naplnění metodických parametrů ÚSES. Tento dokument by měl být základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni ZÚR kraje i ÚP obcí. Obrázek č. 3.4.2: Nadregionální a regionální ÚSES v SO ORP Lanškroun

Zdroj: vrstvy ÚAP, Ekotoxa 2008 Ve sledovaném území se vyskytuje 7 regionálních biocenter, propojených nadregionálními biokoridory: • RBC 462 Horní Dobranka. – v katastru obce Dolní Čermná • RBC 354 Albrechtice – v katastru obce Horní Čermná • RBC 9011 Městský les – v obci Albrechtice a Strážná • RBC 353 Hoštejn – v obci Tatenice • RBC 356 Palice (část) – v katastru obce Ostrov • RBC 471 Horky – v obci Damníkov • RBC 444 Mirand (část) – v obci Trpík

3.4.4 Indikátory Hodnocení indikátoru plochy zvláště chráněných území – vlastní: -2 pod 8 % - nízký -1 8 -14 % - podprůměrný 0 14-18 % - průměrný 1 18-22 % - nadprůměrný 2 nad 22% - vysoký

57

EKOTOXA s.r.o.


Hodnocení indikátoru koeficientu ekologické stability (vzhledem k ČR): -2 KES pod 0,4 - území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 - území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 - území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 - území stabilní 2 KES nad 6,2 - území relativně přírodní Tabulka č. 3.4.3: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Rozloha zvláště chráněných Hodnocení ekologické stability území Obec podíl plochy hodnocení indikátoru

chráněných území v %

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

0,0 0,0 1,6 19,1 0,0 0,0 0,0 50,5 0,1 0,0 2,0 0,0 0,0 4,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 62,7 0,0 8,8

-2 -2 -2 1 -2 -2 -2 2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 2 -2 -1

58

KES

2,90 1,71 2,95 2,57 0,62 1,16 1,84 1,12 0,44 0,45 0,37 0,57 0,33 0,77 1,57 0,94 0,39 13,75 2,43 1,15 1,18 0,32 1,09

hodnocení indikátoru

0 0 0 0 -1 0 0 0 -1 -1 -2 -1 -2 -1 0 0 -2 +2 0 0 0 -2 0

EKOTOXA s.r.o.


3.4.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Většina obcí spadá do území ekologicky mírně stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za udržitelný. Vysoký koeficient ekologické stability v obci Strážná.

SLABÉ STRÁNKY Málo zvláště chráněných území (u většiny obcí podprůměrný podíl plochy chráněných území vzhledem k ploše obce). V obcích Lanškroun, Luková, Sázava a Žichlínek krajina zcela přeměněná člověkem.

PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území - kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.

HROZBY Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Postupná realizace nefunkčních (navržených) částí ÚSES , obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů.

Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření . Degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.

Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství.


• • • •

• • •

Expanze zástavby do volné krajiny. Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahujících do chráněných územích, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. Konkrétní střety se zájmy ochrany přírody je možno řešit a negativní vlivy zmírňovat např. v procesu EIA. Živelný rozvoj rekreace a turistiky Těžba surovin Tržní přístupy v zemědělské a lesní výrobě

59

EKOTOXA s.r.o.


3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 3.5.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Lanškrounsko patří mezi úrodnější části Pardubického kraje, jeho půdy jsou vhodné zejména pro pěstování obilovin. Dle údajů ČSÚ k 31. 12. 2007 zabírá v SO ORP Lanškroun zemědělská půda plochu 16 741 ha, což představuje 60,8 % z celkové rozlohy území SO ORP. Nejvíce je zastoupena orná půda s 11358 ha – 67,8 % – což je mírně nižší údaj, než činí republikový průměr. Druhou nejvýznamnější kulturou jsou trvalé travní porosty, které zaujímají 4 667 ha (27,9%), ovocné sady a zahrady pouze 4,3 % rozlohy zemědělské půdy. Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2007 Obec

Celková plocha obce

Albrechtice 1 007 Anenská 791 Studánka Cotkytle 1 864 Čenkovice 597 Damníkov 1 272 Dolní 1 499 Čermná Horní 1 767 Čermná Horní 1 573 Heřmanice Horní 979 Třešňovec Krasíkov 511 Lanškroun 2 065 Lubník 509 Luková 1 460 Ostrov 1 849 Petrovice 263 Rudoltice 1 593 Sázava 566 Strážná 1 064 Tatenice 2 683 Trpík 358 Výprachtice 2 172 Žichlínek 1 075 SO ORP 27 518 Lanškroun Zdroj: ČSÚ, 2007

201

22

0

150

373

Podíl zem. půdy k celkové výměře (%) 37,0

256

13

4

158

431

54,5

378 86 694

32 2 39

1 0

514 213 178

923 302 911

49,5 50,6 71,6

606

44

11

276

937

62,5

544

50

5

274

873

49,4

656

31

1

398

1086

69,0

626

28

4

139

796

81,3

303 1188 289 1014 897 86 704 362 44 684 146 874 720

12 96 17 48 12 8 48 15 12 36 9 58 34

0 3 0 0 0 1 4 0 0 0 0 1 0

56 164 112 242 281 53 198 64 233 228 73 483 190

372 1451 420 1304 1190 149 955 442 289 949 228 1416 944

72,8 70,3 82,6 89,3 64,4 56,8 59,9 78,0 27,2 35,4 63,6 65,2 87,8

11358

666

35

4677

16741

60,8

Orná půda

Zahrady

Ovocné sady

60

TTP

Zemědělská půda

EKOTOXA s.r.o.

3.5.1.1


Změna výměry zemědělské půdy v letech 2001 – 2007

Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2001 a 2007. Změna výměry mezi těmito obdobími je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP.

Tabulka č. 3.5.2: Změna výměry ZPF ve sledovaném období 2001- 2007 Rozloha zeměd. Rozloha zeměd. půdy Úbytek zeměd. Sledované území půdy k 31.12.2007 k 31.12.2001 (ha) půdy (%) (ha) ČR 4 277 435 4 249 177 -0,7 Pardubický kraj 274 473 273 028 -0,5 16 928,5 16 741 -1,1 SO ORP Lanškroun Zdroj: ČÚZK, 2001, 2007 Z tabulky je zřejmé, že ve sledovaném období došlo k úbytku zemědělské půdy na všech sledovaných úrovních (ČR, kraj, SO ORP). To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbou, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Lanškroun je úbytek ZPF vyšší než průměr České republiky i Pardubického kraje. Tabulka č. 3.5.3: Změna výměry ZPF v SO ORP Lanškroun ve sledovaném období 2001-2007 Změna výměry zeměd. Změna výměry zeměd. Obec půdy (ha) půdy (%) Albrechtice -1,9 -0,5 Anenská Studánka -0,1 -0,02 Cotkytle -17,9 -1,9 Čenkovice -0,3 -0,1 Damníkov -1,3 -0,1 Dolní Čermná -3,3 -0,4 Horní Čermná -2,5 -0,3 Horní Heřmanice -15,7 -1,4 Horní Třešňovec -1,2 -0,1 Krasíkov -2,3 -0,6 Lanškroun -6,7 -0,5 Lubník -9,4 -2,2 Luková -0,6 -0,05 Ostrov -33,9 -2,8 Petrovice -0,5 -0,3 Rudoltice -29,8 -3,0 Sázava -2,0 -0,5 Strážná -14,7 -4,8 Tatenice -9,8 -1,0 Trpík -0,3 -0,1 Výprachtice -15,8 -1,1 Žichlínek -17,6 -1,8 -187,5 -1,1 SO ORP Lanškroun Zdroj: ČSÚ, 2001-2007 Výměra zemědělské půdy se snížila ve sledovaném období ve všech obcích SO ORP. V polovině katastrů jde o snížení plochy zemědělské půdy do 1 % její plochy. Naopak k nejvyššímu relativnímu úbytku došlo ve sledovaném období v obcích Strážná, Rudoltice a Ostrov.

61

EKOTOXA s.r.o.

3.5.1.2


Ochrana zemědělského půdního fondu

Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutné co nejméně využívat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nezbytné co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně zatěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možné odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Tabulka č. 3.5.4: Podíl půd 1. a 2. třídy v SO ORP Lanškroun Půdy Půdy 1. a 2. tř. Obec 1. tř. 2. tř. celkem (ha) (ha) (ha) Albrechtice 38,6 127,9 166,6 Anenská Studánka 57,1 61,5 118,7 Cotkytle 111,6 27,2 138,8 Čenkovice 7,9 6,4 14,4 Damníkov 62,0 857,2 919,2 Dolní Čermná 111,6 496,6 608,2 Horní Čermná 74,6 219,0 293,6 Horní Heřmanice 298,9 98,7 397,6 Horní Třešňovec 0,9 551,1 552,0 Krasíkov 11,0 342,9 353,9 Lanškroun 240,0 1342,1 1582,1 Lubník 19,0 413,9 432,9 Luková 64,4 1253,9 1318,3 Ostrov 460,0 166,6 626,6 Petrovice 0,4 0,4 0,8 Rudoltice 199,8 655,5 855,4 Sázava 22,0 410,7 432,7 Strážná 99,2 18,2 117,4 Tatenice 22,3 812,4 834,6 Trpík 119,8 107,6 227,4 Výprachtice 167,5 29,9 197,4 Žichlínek 61,9 962,8 1024,8 SO ORP 2250,4 8962,6 11213,0 Lanškroun Zdroj: podklady pro ÚAP, 2007, ČSÚ 2007 62

Zemědělská Podíl půdy 1. a 2. půda třídy ochrany na (ha) celkové z. p. (%) 427 39,0 468,5 25,3 917,7 15,1 387,4 3,7 1015,6 90,5 1017,7 59,8 824,6 35,6 1195,4 33,3 852,3 64,8 427,0 82,9 1770,2 89,4 451,4 95,9 1414,3 93,2 1338,9 46,8 133,5 0,6 1085,2 78,8 490,5 88,2 289,4 40,6 1078,6 77,4 252,2 90,2 1523,4 13,0 1054,3 97,2 18414,9

60,9

EKOTOXA s.r.o.


V rámci 1. třídy ochrany je v SO ORP Lanškroun zahrnuto 2 036,7 ha (12,2 %) zemědělské půdy a v rámci 2. třídy jde o 7 176,5 ha zemědělské půdy (42,9 %). Největší plochy zemědělských půd v 1. a 2. třídě ochrany se nachází na území obcí Lanškroun, Luková, Damníkov, Rudoltice a Tatenice . Podíl půdy v 1. a 2. třídě ochrany na celkové zemědělské půdě je největší na území obcí Damníkov, Lanškroun, Luková, Krasíkov, Trpík. Obrázek č. 3.5.1: ZPF 1. a 2. třídy ochrany

Zdroj: podklady pro ÚAP, 2007

63

EKOTOXA s.r.o.


Výměry půd v jednotlivých třídách vycházejí z dat ÚAP, zahrnují nejen zemědělskou půdu, ale často i další plochy, např. komunikace, zastavěné plochy (některé intravilány obcí), atd. Také z toho důvodu neodpovídá v řadě případů součet zemědělské půdy v jednotlivých třídách výše uvedené ploše zemědělské půdy podle údajů ČSÚ, jež používá rozdílnou kategorizaci jednotlivých půd podle využití (zemědělská, nezemědělská – lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy) a pěstované kultury na zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady). Ze stejných dat (ÚAP) vychází i předchozí obrázek, jenž znázorňuje rozmístění půd 1. a 2. třídě ochrany v rámci SO ORP.

3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa 3.5.2.1

Lesnatost

Tabulka č. 3.5.5: Lesnatost ve sledovaných územích Rozloha celkem Sledované území Rozloha lesa (ha) (ha) ČR 7886700 2651206 Pardubický kraj 451900 133319 SO ORP Lanškroun 27515,1 8669,6 Zdroj: podklady pro ÚAP – jev č. 37,38,39, www.mesta.obce.cz, 2004, ČSÚ, 2006

Lesnatost (%) 33,6 29,5 31,5

Řešené území SO ORP Lanškroun je průměrně lesnaté území v porovnání s republikovým průměrem, při porovnání s Pardubickým krajem je mírně nadprůměrné. Pro pozemky určené k plnění funkcí lesa byla jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost vyjadřuje % PUPFL k celkové rozloze, v tomto případě byla porovnávána plocha lesa (PUPFL) k výměře obce. Lesnatost jednotlivých obcí byla porovnávána s lesnatostí SO ORP Lanškroun a lesnatostí celé ČR. Tabulka č. 3.5.6: Lesnatost SO ORP Lanškroun Celková plocha Obec lesa (ha) Žichlínek 11,4 Luková 61,7 Lubník 49,4 Lanškroun 230,5 Horní Třešňovec 128,9 Sázava 77,3 Krasíkov 84,4 Damníkov 264,2 Horní Heřmanice 366,2 Ostrov 504,7 Výprachtice 646,4 Dolní Čermná 454,0 Trpík 110,6 Rudoltice 497,2 Čenkovice 213,2 Petrovice 96,0 Anenská Studánka 322,9 Cotkytle 815,8 Horní Čermná 820,3

64

Celková rozloha obce (ha) 1073,4 1459,5 508,8 2064,7 979,0 566,5 510,9 1271,8 1573,1 1849,4 2172,4 1499,0 358,4 1591,6 597,3 262,5 791,1 1864,2 1766,7

Lesnatost (%) 1,1 4,2 9,7 11,2 13,2 13,7 16,5 20,8 23,3 27,3 29,8 30,3 30,9 31,2 35,7 36,6 40,8 43,8 46,4

EKOTOXA s.r.o.


Celková plocha Celková rozloha lesa (ha) obce (ha) Albrechtice 571,7 1007,3 Tatenice 1614,1 2683,4 Strážná 728,8 1064,2 SO ORP Lanškroun 8669,6 27515,1 Zdroj: podklady pro ÚAP, www.mesta.obce.cz, údaje z roku 2004 Obec

Lesnatost (%) 56,8 60,2 68,5 31,5

Obce s větší lesnatostí tvoří prstenec kolem středu území s výjimkou jihu s velmi nízkým zastoupením lesa (obce/města Lanškroun, Žichlínek, Luková a Lubník). Nejvyšší lesnatost mají obce Tatenice (60,2 %), Albrechtice (56,8%) a Horní Čermná (46,4%). Prostorové zastoupení lesů v SO ORP znázorňuje následující obrázek 3.5.2.

3.5.2.2

Přírodní lesní oblasti

Lesy na území SO ORP Lanškroun jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do tří přírodních lesních oblastí: PLO 25 – Orlické hory Do této PLO patří severovýchodní výběžek SO ORP Lanškroun, jedná se zejména o obec Čenkovice, východní část Výprachtic a sever katastru obce Horní Heřmanice. Jde o stejnověké smrkové porosty, jež se již začínají prořeďovat, trpí škodami způsobenými zvěří a v hřebenových partiích je na nich patrný vliv imisí. Problematický je zde střet zájmů ochrany přírody a lesního hospodářství, protože na hřebenech se jedná o ohrožení samotné existence lesa. PLO 26 – Předhoří Orlických hor Tato PLO zasahuje do území SO ORP Lanškroun ze severu a tvoří výběžek až do středu řešeného území, zahrnuje obce Horní Čermná, Výprachtice, Horní Třešňovec a sever katastrů obcí Lanškroun a Albrechtice. Porosty jsou převážně smrkové, trpí škodami způsobenými zvěří a hnilobami, místy se začínají rozpadat. PLO 31 – Českomoravské mezihoří Cca 70 % území SO ORP patří do této PLO, jsou to zejména obce na jihu, jihozápadě a jihovýchodě území. Nachází se zde převážně pestrá dřevinná skladba, i když také zde stále převažuje smrk. Porosty v kategorii lesů ochranných mají dobré růstové podmínky s dostatkem vláhy.

3.5.2.3

Kategorie lesa

Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: • • •

Lesy hospodářské Lesy ochranné Lesy zvláštního určení

Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále podle plnění hlavní funkce rozdělují do subkategorií. V okrese Ústí nad Orlicí, do kterého spadá SO ORP Lanškroun se nacházejí následující subkategorie: V lesích ochranných : • Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích • Vysokohorské lesy • Lesy v klečovém vegetačním stupni 65

EKOTOXA s.r.o.


V lesích zvláštního určení: • Lesy v 1.zoně CHKO, přírodní rezervace, přírodní památka • Lesy významné pro uchování biodiverzity • Lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích • Lesy ,v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Zdroj: ÚHÚL, údaje pro okres Ústí nad Orlicí, 2000 Tabulka č. 3.5.7: Kategorie lesa Les hospodářský Les ochranný (%) (%) Albrechtice 97,6 0,9 Anenská Studánka 97,9 2,1 Cotkytle 94,3 0,0 Čenkovice 98,8 0,0 Damníkov 94,1 5,1 Dolní Čermná 100,0 0,0 Horní Čermná 60,7 1,4 Horní Heřmanice 97,3 0,0 Horní Třešňovec 100,0 0,0 Krasíkov 100,0 0,0 Lanškroun 70,9 0,0 Lubník 100,0 0,0 Luková 100,0 0,0 Ostrov 81,7 9,1 Petrovice 100,0 0,0 Rudoltice 97,2 0,0 Sázava 100,0 0,0 Strážná 98,5 0,0 Tatenice 61,8 0,3 Trpík 99,6 0,4 Výprachtice 99,5 0,0 Žichlínek 100,0 0,0 85,9 1,0 SO ORP Lanškroun Zdroj: podklady pro ÚAP – jev č. 37,38,39, www.mesta.obce.cz, 2004 Obec

66

Les zvláštního určení (%) 1,5 0,0 5,7 1,2 0,9 0,0 37,8 2,7 0,0 0,0 29,1 0,0 0,0 9,1 0,0 2,8 0,0 1,5 37,9 0,0 0,5 0,0 13,1

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.2: Kategorie lesa v SO ORP Lanškroun

Zdroj: podklady pro ÚAP – jev č. 37,38,39, www.mesta.obce.cz, 2004

67

EKOTOXA s.r.o.


3.5.3 Indikátory Nastavení indikátoru změny výměry ZPF mezi léty 2001 až 2007: -2 úbytek půdy nad 2% -1 úbytek půdy 1,3 – 1,9% 0 úbytek půdy 0,9 - 1,3% 1 úbytek půdy 0,2 – 0,9 % 2 úbytek půdy do 0,1 % Nastavení indikátoru lesnatosti: -2 lesnatost pod 10% -1 10-25% 0 25-36% 1 36-45% 2 nad 45% Tabulka č. 3.5.8: Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2007 a Indikátor lesnatosti Změna výměry Hodnocení Lesnatost Hodnocení Obec zeměd. indikátoru (%) indikátoru půdy (%) Albrechtice -0,5 56,8 1 2 Anenská Studánka -0,02 40,8 2 1 Cotkytle -1,9 43,8 -1 1 2 Čenkovice -0,1 35,7 0 2 Damníkov -0,1 20,8 -1 Dolní Čermná -0,4 30,3 1 0 1 Horní Čermná -0,3 46,4 2 Horní Heřmanice -1,4 23,3 -1 -1 Horní Třešňovec -0,1 13,2 2 -1 Krasíkov -0,6 16,5 1 -1 Lanškroun -0,5 11,2 1 -1 Lubník -2,2 9,7 -2 -2 2 Luková -0,05 4,2 -2 Ostrov -2,8 27,3 -2 0 1 Petrovice -0,3 36,6 1 Rudoltice -3,0 31,2 -2 0 Sázava -0,5 13,7 1 -1 Strážná -4,8 68,5 -2 2 Tatenice -1,0 60,2 0 2 2 Trpík -0,1 30,9 0 Výprachtice -1,1 29,8 0 0 Žichlínek -1,8 1,1 -1 -2 -1,1 31,5 SO ORP Lanškroun 0 0 Zdroj: ČSÚ, 2001-2007

68

EKOTOXA s.r.o.


3.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoké zastoupení kvalitních půd I. a II. třídy Významný úbytek zemědělské půdy v rámci SO ochrany zejména v západní části SO ORP. ORP (zejména v obcích Strážná, Rudoltice a Ostrov). V jihovýchodní a jihozápadní a střední části V severní části území stejnověké smrkové porosty. pestřejší dřevinná skladba. Převažující počet obcí s průměrnou a Vysoké škody způsobené zvěří v lesnatých nadprůměrnou lesnatostí. oblastech. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. Pokračující zábor zemědělské půdy. Zalesnění neproduktivních zemědělských pozemků Znehodnocování půdy zvyšováním intenzity v severní části území (Výprachtice, Horní hospodaření, erozí a chemickými látkami. Třešňovec, Ostrov). Na hřebenech dochází k ohrožení samotné existence lesa imisemi. Rozpad stejnověkých smrkových monokultur. Větrné kalamity v horských oblastech.

3.5.5 Problémy k řešení •

• • •

Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Je vhodné využívat především stávající plochy, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu, a rovněž navracet půdu po rekultivacích zpět do ZPF. Při zalesňování zemědělských pozemků je potřeba dbát na charakter okolní krajiny a zaměřit se zejména na rozčlenění velkých zemědělských ploch a půdoochranou funkci lesa. Z hlediska ekologického je žádoucí postupný přechod na přirozenou dřevinnou skladbu lesa ve stejnověkých smrkových monokulturách.

69

EKOTOXA s.r.o.


3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.6.1 Dopravní infrastruktura Pro hodnocení tohoto jevu na správním území obce s rozšířenou působností Lanškroun byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2006, návrh Politiky územního rozvoje ČR 2008, Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje a územní plány jednotlivých obcí, Obecně závazné vyhlášky č. 2/2006, kterou se vymezuje závazná část Územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje, Zadání pro vypracování Zásad územního rozvoje PK, schválené 18.12.2007 a dalších. K problematice dopravní infrastruktury se vztahují karty jevu (procesu) Silniční doprava a Železniční doprava. 3.6.1.1

Silniční doprava

Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území SO ORP Lanškroun jsou relativně dobré, problém je v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Na tomto území se v současnosti nenachází žádná dálnice ani rychlostní silnice. Územím prochází jediná silnice I.třídy (I/43). Proto je nezbytné nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území SO ORP Lanškroun. Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Páteřní komunikací na území SO ORP Lanškroun je již zmíněná stávající silnice I.třídy I/43 (Brno Svitavy - Lanškroun - Králíky - Polsko), která je významným severojižním propojením řešeného území s vazbou do Polska. Její trasa je znázorněna v následujícím obrázku. Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť v SO ORP Lanškroun

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz 70

EKOTOXA s.r.o.


Silnice II. a III. třídy Současný základní komunikační systém území je kromě uvedené silnice I.třídy tvořen především vedením silnic II. a III.třídy. Na území SO ORP Lanškroun se nacházejí následující silnice II.třídy: II/311 (Lanškroun – Jablonné nad Orlicí – České Petrovice, II/313 (Dolní Dobrouč – Ostrov) II/314 (Dolní Dobrouč – Horní Čermná), II/315 (Ústí nad Orlicí – Lanškroun – Zábřeh) a II/368 (Štíty – Moravská Třebová – Letovice). Základní silniční síť pak dále doplňují silnice III.tříd, u nichž je především sledováno odstranění jednotlivých dopravních závad, úpravy šířkového uspořádání stávajícího vedení a případné přeložky související se změnami vedení silnic vyšších tříd, především s ohledem na jejich dopravní význam. Jedná se o kategorii silnic v majetku a správě Pardubického kraje. Zatížení silniční sítě Přehled o dopravním zatížení silniční sítě nám dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy v letech 1995, 2000 a 2005. Největší podíl dopravní zátěže je veden po silnicích I. třídy, na území SO ORP Lanškrouna po současné trase silnice I/43. Zvýšený provoz a tím i zhoršená dopravní situace je zejména na křižovatkách silnice I/43 (Svitavy–Štíty) se silnicemi II. a III.třídy: III/31514, III/36819, III/36810 a II/315, III/31117 a křižovatku silnic I/43 a II/311. Celkové zatížení, včetně výrazného nárůstu dopravní zátěže za desetileté období, je patrné z následující tabulky. Tabulka č. 3.6.1: Intenzita provozu na silnicích první a druhé třídy za období 1995-2005 začátek úseku konec úseku I-1995 I-2000 Silnice č.úseku I/43 5-0700 Třebovice (I/14) Lanškroun (315) 2198 3158 5-0702 Lanškroun (315) Lanškroun (315) 5958 7688 5-0703 Lanškroun (315) Lanškroun (311) 5257 7209 5-0720 Lanškroun (311) hranice krajů 1818 1232 Zdroj: Územní plán VUC Pardubického kraje, vlastní úprava

I-2005 3640 14895 9083 1909

Problematika vyššího dopravního zatížení silnice v prostoru Lanškrouna bude v cílovém stavu vyřešena navrhovanými přeložkami stávající trasy v prostoru Lanškrouna. Na silnicích II.třídy je dopravní zatížení výrazně nižší a vyšších hodnot je zde dosahováno pouze na průjezdních úsecích většími sídelními útvary, především vyšším podílem vnitroměstské dopravy. V úsecích mimo sídelní útvary se jejich dopravní zatížení pohybuje v hodnotách maximálně okolo 3000 vozidel za průměrný den roku, většinou však v rozmezí 1000-2000 vozidel. Výhledové zatížení silniční sítě na celém území Pardubického kraje bude ovlivněno výslednou trasou rychlostní silnice R35 s navazující trasou rychlostní silnice R43. Z „Podrobné analýzy dělby dopravního zatížení mezi stávajícími komunikacemi a jednotlivými variantami rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Mohelnice“ (CityPlan spol.s r.o.,leden 2003) vyplývá, že výhledové zatížení silniční sítě bude závislé nejen na volbě výsledné varianty, ale i na předpokládaném postupu výstavby a časových horizontech realizace. Pro SO ORP Lanškroun je možný budoucí způsob jeho napojení na uvedené rychlostní silnice zásadní. Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Lanškroun Páteřní pozemní komunikací na hodnoceném území je silnice I/43, jež je pokračováním rychlostní silnice R43 (Brno – Moravská Třebová), která naváže severně od Moravské Třebové na rychlostní silnici R35. Stávající technický stav silnice I/43 není uspokojivý ani pro zajištění současných přepravních potřeb, ani ve vztahu k požadavkům na tvorbu a ochranu životního prostředí, a neodpovídá běžným evropským standardům. Proto se uvažuje o pokračování R43 severním směrem až na hranice s Polskem. Ověření potřebnosti koridoru pro vybudování kapacitní dopravní cesty Moravská Třebová – Lanškroun – Dolní Lipka (hranice ČR) je zakotveno i v Politice územního rozvoje ČR (květen 2006). Stávající ÚP VÚC PK trasu severně od křižovatky u Dětřichova zatím neřeší. V návrhu dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu v rámci Územního plánu VUC Pardubického kraje 2006, byl využit podklad Program financování oprav, rekonstrukcí, modernizace a výstavby silnic II. a III. třídy na území Pardubického kraje na léta 2004 – 2010. Uvedené silnice jsou v majetku a správě Pardubického kraje. Předpokládaný rozvoj silnic II.třídy na území SO ORP Lanškroun byl vymezen následovně:

71

EKOTOXA s.r.o.

• • • • •

•


Záměr rychlostní silnice R 35 (včetně přivaděčů) – silnice bude vedena v rámci SO ORP Lanškroun přes obce Damníkov a Luková. Silnice II/311 (Lanškroun – Jablonné nad Orlicí – České Petrovice) zůstává vedena ve své dnešní trase bez podstatných změn Silnice II/313 (Dolní Dobrouč – Ostrov) zůstává vedena ve své dnešní trase bez podstatných změn Silnice II/314 (Dolní Dobrouč - Horní Čermná) zůstává vedena ve své dnešní trase bez podstatných změn Silnice II/315 (I/35 – Choceň – Ústí nad Orlicí – Lanškroun – Zábřeh) zůstává vedena ve své dnešní trase bez podstatných změn, pouze jsou navrhovány lokální přeložky. Na řešeném území se jedná o její nové napojení na silnici I/43, které je vedeno v západní obchvatové poloze v prostoru Lanškrouna Silnice II/368 (Štíty – Moravská Třebová – Letovice) zůstává vedena ve své dnešní trase bez podstatných změn

V souladu s ustanovením § 18 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, vymezuje tento ÚP VÚC PK koridory a plochy pro veřejně prospěšné stavby uvedené v následující tabulce. Tabulka č. 3.6.2: Koridory a plochy pro veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Lanškroun délka koridoru Označení Název – dotčená katastrální území v km 6,50 D32 stavba přeložky silnice I/43 Lanškroun dotčená katastrální území: Rudoltice u Lanškrouna, Lanškroun, Sázava u Lanškrouna, Albrechtice u Lanškrouna 1,50 D57 stavba přeložky silnice II/315 Lanškroun dotčená katastrální území: Lanškroun, Rudoltice u Lanškrouna Zdroj: Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje - závazná část ve formě regulativů, vlastní úprava Autobusová doprava Pro zajištění dopravní obslužnosti území je základním předpokladem dostatečná hustota silniční sítě. Délka silniční sítě na hodnoceném území činí dle údajů zadavatele zhruba 385 km, z toho 322,7 km jsou silnice II. a III.třídy. Hustota silniční sítě I.třídy činí 0,23 km/km2, a hustota silnic II. a III.třídy činí 1,17 km/ km2, celkem činí hustota silniční sítě 1,4 km/km2. Vývoj silniční sítě je ovlivněn osídlením a charakterem využívání území v této oblasti. Dopravní obslužnost autobusovou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území SO ORP Lanškroun. Její hlavní předností je velká variabilita tras linek včetně možnosti umístění zastávek prakticky kdekoliv v kompaktní zástavbě, případně přímo u zdrojů a cílů dopravy. Trasy silničních komunikací jsou vesměs stabilizovány, případné úpravy se budou týkat odstranění dopravních závad, úprav v souvislosti s budováním železniční tratě č.270 (přeložky, mimoúrovňové křižovatky, případně obchvaty měst) a především zlepšení jejich technických parametrů. Doprava v klidu Vzhledem k pokračujícímu rozvoji individuální automobilové dopravy, se již jeví zejména ve městě Lanškroun a ve větších obcích potřeba vybudovat nebo rozšířit kapacity garáží a odstavných stání. Tato potřeba dále poroste i v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu.

72

EKOTOXA s.r.o.


Hraniční přechody Na správním území SO ORP Lanškroun se nenacházejí silniční hraniční přechody. 3.6.1.2

Železniční doprava

Na vybrané síti železničních tratí ČR byly orgány státní správy v souladu s evropskými dohodami specifikovány čtyři tranzitní železniční koridory procházející naší republikou. Územím SO ORP Lanškroun probíhá III. tranzitní železniční koridor v trase Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – st. hranice se Slovenskem. Přehled železničních traťových úseků na území SO ORP Lanškroun Jižní částí hodnoceného území probíhá trať mezinárodního a celostátního významu č.270 Česká Třebová – Zábřeh – Olomouc – Přerov, kde je provozována jak osobní tak i nákladní doprava. Dále je provoz na území SO ORP zajišťován dvěma tratěmi regionálního významu. • č.262 Česká Třebová - Chornice – Skalice nad Svitavou • č.272 (Česká Třebová) Rudoltice v Čechách – Lanškroun Poloha uvedených tratí v rámci území SO ORP Lanškroun je znázorněna v následujícím obrázku. Obrázek č. 3.6.2: Železniční síť v SO ORP Lanškroun

Zdroj: www.mapy.cz Na území SO ORP se v budoucnosti neuvažuje o dalším rozvoji železničních tratí. Důvodem je relativně nízká poptávka po přepravě osob i věcí (zboží), vyplývající z nízké hustoty osídlení a typu ekonomických aktivit v území, při současném rozvoji automobilové dopravy. Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy.

73

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.3: Přehled železničních stanic a zastávek na území SO ORP Lanškroun Název obce Anenská Studánka Trpík

Stanice nebo zastávka

Počet obyv.

druh

název

Traťové úseky

Dostupnost centra obce km

hodnocení

196

zastávka

Anenská Studánka

262

1,25 nevyhovuje

70

zastávka

Trpík

262

0,36 vyhovuje

272 272 270 270

0,74 vyhovuje

Lanškroun Rudoltice v Čechách Luková

9791

stanice

1284

stanice

694

zastávka

Lanškroun Rudoltice v Čechách Luková

Žichlínek

856

zastávka

Žichlínek

270

2,96 nevyhovuje

Krasíkov

304

zastávka

Krasíkov

270

0,61 vyhovuje

Tatenice

856

zastávka

Tatenice

270

1,25 nevyhovuje

1,05 nevyhovuje 0,94 vyhovuje

Zdroj: www.mapy.cz, Jízdní řády2007/2008 ČD, vlastní zpracování Jako nevyhovující jsou z hlediska dostupnosti hodnoceny zastávky/stanice, jejichž vzdálenost od kompaktní zástavby obce je v rozpětí 1–2 km (při větší vzdálenosti se již jedná o zastávky mimo obec). Vzhledem k tomu, že pro dvě třetiny obcí je železniční přeprava obtížněji dostupná, je dopravní obslužnost těchto obcí do jisté míry omezená. Do jisté míry je tento nedostatek kompenzován relativně dobrou dopravní obslužností území autobusovou dopravou, jež umožňuje optimalizovat vzájemnou návaznost obou typů dopravy. Délka železničních tratí č. 270, 262 a 272 na území SO ORP Lanškroun činí cca 158 km. Hustota železniční sítě tak činí 0,57 km / km2, což je vysoko nad úrovní kraje i ČR. Počet spojů na traťovém úseku č.272 je v pracovních dnech v obou směrech vysoký (cca 20 krát denně), což zajišťuje velmi dobré propojení SO ORP Lanškroun s Českou Třebovou a dále i s okresním městem (Ústí nad Orlicí), vzdáleném cca 30 km. Rozvoj železniční sítě V rámci modernizace III.tranzitního železničního koridoru dochází k úpravám na traťovém úseku č.270 na území SO ORP Lanškroun. Územní plán VÚC PK vymezuje jako veřejně prospěšnou stavbu D74 stavbu přeložky železniční tratě č.270 Třebovice – Rudoltice v délce 1,30 km (k.ú. Třebovice, Damníkov). Další rozvoj železniční sítě na území SO ORP Lanškroun se již nepředpokládá. Výhledově by mohla přicházet v úvahu trasa železničního propojení Letohrad – Lanškroun; tento záměr je však v rozporu s vyjádřením Správy železniční dopravní cesty Praha k zadání územního plánu obce Sázava apod., jež sděluje, že řešené území je situováno mimo stávající i výhledové zájmy železniční dopravy.

3.6.1.3

Vodní doprava

V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. V rámci Územního plánu obce Anenská Studánka (k.ú. Anenská Studánka a Helvíkov) výhledově zasahuje do řešeného území předpokládané průplavní spojení Dunaj – Odra – Labe (D-O-L) , které je zakresleno pouze orientačně ve výkrese širších vztahů.

3.6.1.4

Letecká doprava

Na území SO ORP se nenachází letiště pro vnitrostátní ani mezinárodní přepravu. Nejbližší mezinárodní letiště jsou v Brně a v Pardubicích. Pro malá letadla jsou nebližší letiště v Ústí nad Orlicí a ve Starém Městě u Moravské Třebové.

74

EKOTOXA s.r.o.


3.6.2 Technická infrastruktura Pro rozvoj správního obvodu Lanškroun je velmi důležitý rozvoj technické infrastruktury na jeho území. Kvalita technické infrastruktury není významným faktorem pouze z hlediska statistik, ale je především důležitým kritériem rozvoje území. Mezi technickou infrastrukturu pak zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace a v neposlední řadě je také velmi významným bodem úroveň plynofikace. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území správního obvodu Lanškroun byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi také: Strategický plán rozvoje pro mikroregion Lanškrounsko, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje, Malý lexikon obcí ČR 2007, ÚAP správního území SO ORP Lanškroun 2008 a další. Tabulka č. 3.6.4: Technická vybavenost obcí SO ORP Lanškroun Obec

Kanalizace

Vodovod

Plynofikace

ČOV

Elektrické stanice 4

Albrechtice ano Anenská ano Studánka Cotkytle ano Čenkovice ano ano Damníkov ano ano Dolní Čermná ano ano Horní Čermná ano ano Horní Heřmanice ano ano Horní Třešňovec ano ano Krasíkov ano ano ano Lanškroun ano ano ano ano Lubník ano ano ano ano Luková ano ano Ostrov ano ano Petrovice ano Rudoltice ano ano ano Sázava ano ano ano ano Strážná ano Tatenice ano ano Trpík ano Výprachtice ano ano ano Žichlínek ano ano ano 10 22 13 4 SO ORP Lanškroun Zdroj: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2007(k 1. 1.), ÚAP správního území SO ORP Lanškroun 2008

3.6.2.1

3 8 6 7 7 12 7 4 3 40 2 6 5 3 8 4 3 6 1 12 8 159

Zásobování elektrickou energií

Zásobování elektrickou energií zajišťuje v Pardubickém kraji přenosová soustava, kterou provozuje společnost ČEPS, a.s. Distribuční síť je v majetku ČEZ Distribuce. Přechod mezi napájecím a distribučním systémem tvoří síť transformoven 400(220)/110 kW. Na území SO ORP Lanškroun se nachází jeden ze základních zásobovacích bodů, transformovna Krasíkov (400/110 kV). Území kraje je pokryto dvěma rozvodnými systémy, východní část je řešena rozvodným systémem 22 kV a zbytek území kraje systémem 35 kV. Oblast SO ORP Lanškroun spadá do sféry systému 22 kV. Výkonově je zajištěna

75

EKOTOXA s.r.o.


z transformoven 110/22 kV Lanškroun a Jablonné nad Orlicí. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů elektrickou energií dostatečně zásobováno. Na území obce Anenská Studánka jsou umístěny 2 větrné elektrárny typu Fuhrlander FL250 o výkonu 250 kW, které byly uvedeny do provozu v roce 2006 a 4 větrné elektrárny typu D6 o výkonu 1250 kW, které byly uvedeny do provozu v roce 2008. Provozovateli jsou společnosti S&M CZ, s.r.o. a HT Energo, s.r.o. Celkový instalovaný výkon větrné farmy je 5,5MW. Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie se dále jeví jako perspektivní využití energie biomasy. Nároky na území by si v případě zvýšeného využívání biomasy kladlo především pěstování rychlerostoucích travin a dřevin. Co se týká solární energie na území správního obvodu, je limitou pro větší využití proměnná plošná intenzita slunečního svitu a také fakt, že provoz solárních fototermálních zařízení je v porovnání s klasickými zdroji tepla daleko méně ekonomicky efektivní. Legislativní limity udávají zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 6% do roku 2010, s čímž je nutno počítat v energetické koncepci celého kraje a přizpůsobit tak těmto požadavkům i hospodaření s energií ve správním obvodu. Pro snížení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých a středních zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a energií.

3.6.2.2

Zásobování plynem

Plyn je do území regionu přiváděn trasami vysokotlakých plynovodů (DN 500 a DN 350) z Černé za Bory. Pardubický kraj je zásobován zemním plynem z vysokotlakých plynovodů, které jsou převážně ve vlastnictví Východočeské plynárenské, a.s. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje většinou středotlakými plynovody, které jsou připojeny na VTL/STL regulační stanice plynu. Stávající VTL plynovody mají velkou přepravní kapacitu a jsou tedy schopny zajistit dodávku zemního plynu do celého kraje. V SO ORP Lanškroun je alespoň částečně plynofikováno 13 obcí (Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Rudoltice, Sázava, Tatenice, Žichlínek). V obcích Čenkovice, Cotkytle, Horní Heřmanice, Výprachtice, Albrechtice a částečně i Anenská Studánka, kde je plyn pouze v Domově u studánky, obyvatelé o plyn nemají zájem, jak vyplynulo z telefonického dotazníkového šetření.

3.6.2.3

Zásobování vodou a odkanalizování

Všechny obce SO ORP Lanškroun jsou vybaveny veřejným vodovodem (viz tabulka). Region Lanškrounsko je územím s dostatečnými zásobami podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé úrovni. Vlastníkem a provozovatelem skupinového vodovodu Lanškroun – Albrechtice – Sázava – Žichlínek – Lubník – Dolní Třešňovec – Horní Třešňovec – Dolní Čermná – Horní Čermná – Petrovice (vodovod Lanškroun) i skupinového vodovodu Luková - Damníkov - Trpík – Anenská Studánka – Rudoltice jsou Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Ve většině ostatních případů jsou provozovatelé vodovodů obce. Množství vody je pro stávající počet obyvatel dostatečné. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řádů neodpovídá normám po stránce použitého materiálu (použita jsou ocelová potrubí, azbestocement, atypické profily litiny). Problematičtější je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování téměř celého sídla a čištění odváděných odpadních vod má pouze Lanškroun. Výprachtice, Sázava a Lubník mají ČOV, která čistí vody části obce. Strategický význam má dokončení kanalizace Lanškrouna včetně napojení obce Horní Třešňovec a zbytku Dolního Třešňovce (část Lanškrouna). Současný stav v zásobování odkanalizování obcí je zachycen ve výše uvedené tabulce. Město Lanškroun má vybudovanou kanalizaci pro veřejnou potřebu. Odpadní vody jsou čištěny na centrální čistírně odpadních vod Lanškroun. Ostatní lokality (kromě obce Horní Třešňovec) v budoucnu zahrnuté do tohoto kanalizačního systému mají částečně vybudovanou kanalizaci pro veřejnou potřebu. Odpadní vody z těchto lokalit nejsou v současnosti čištěny v centrální čistírně odpadních vod. Jsou zde 76

EKOTOXA s.r.o.


vybudovány pouze lokální čistírny odpadních vod. Město Lanškroun (Lanškroun – Vnitřní město, Ostrovské Předměstí, Žichlínské Předměstí, Dolní Třešňovec) má vybudovanou jednotnou (částečně i splaškovou) kanalizaci, na kterou je napojena převážná část města. Odpadní vody jsou touto kanalizační sítí odváděny na mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod s kapacitou 33 203 EO. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Ostrovského potoka. Část odpadních vod odtéká po předčištění v biologických septicích do stávající kanalizace, do povrchových vod nebo jsou zasakovány. Zbývající odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokých jímkách a vyváženy buď na ČOV nebo na zemědělsky využívané pozemky. V obci Albrechtice je částečně vybudovaná jednotná kanalizace, na kterou je napojena jen malá část obce. Část odpadních vod odtéká po předčištění v biologických septicích do stávající kanalizace, do povrchových vod nebo do trativodů. Zbývající odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. V obci Horní Třešňovec není v současnosti vybudovaná kanalizace pro veřejnou potřebu. Většina odpadních vod je akumulována v bezodtokých jímkách a vyváděna na zemědělsky využívané pozemky. Zbývající odpadní vody jsou po předčištění v septicích odváděny buď do povrchových vod nebo vsakovány. V obci je jedna domovní čistírna odpadních vod.

77

EKOTOXA s.r.o.


3.6.3 Indikátory 3.6.3.1

Dopravní infrastruktura

Hodnocení indikátoru hustoty silnic I. třídy: -2 bez silnic 1. třídy (0 km) -1 0,01 – 0,09 km 0 0,1 – 0,19 km 1 0,2 – 0,49 km 2 0,5 km a více Hodnocení indikátoru hustoty silnic II. a III. třídy: -2 0 km/km2 – bez silnic II. a III. třídy -1 0,01 – 0,49 km/km2 0 0,5 – 0,99 km/km2 1 1 – 1,99 km/km2 2 2 km/km2 a více Tabulka č. 3.6.5: Hodnocení indikátorů hustoty silniční sítě Hustota Kat. silnic 1. Hodnocení Obec třídy výměra km2 indikátoru (km) Albrechtice 10,07 0,65 2 Anenská Studánka 7,91 0,00 -2 Cotkytle 18,64 0,49 1 Čenkovice 5,97 2,91 2 Damníkov 12,72 0,47 1 Dolní Čermná 14,99 0,00 -2 Horní Čermná 17,67 0,00 -2 Horní Heřmanice 15,73 0,39 1 Horní Třešňovec 9,79 0,00 -2 Krasíkov 5,11 0,00 -2 Lanškroun 20,65 0,52 2 Lubník 5,09 0,00 -2 Luková 14,60 0,00 -2 Ostrov 18,49 0,00 -2 Petrovice 2,63 0,00 -1 Rudoltice 15,92 0,39 1 Sázava 5,66 0,00 -2 Strážná 10,64 0,00 -2 Tatenice 26,83 0,00 -2 Trpík 3,58 0,00 -2 Výprachtice 21,72 0,00 -2 Žichlínek 10,75 0,00 -2 0,23 SO ORP Lanškroun 275,17 1 Zdroj: ŘSD ČR, vlastní zpracování, 2008

78

Hustota silnic 2., 3. třídy (km/km2) 0,00 1,37 1,19 2,31 0,70 1,69 1,54 0,60 1,75 0,96 1,91 2,01 1,04 1,02 2,02 0,49 0,93 0,81 0,79 2,72 1,14 1,55 1,17

Hodnocení indikátoru -2 1 1 2 0 1 1 0 1 0 1 2 1 1 2 -1 0 0 0 2 1 1 1

EKOTOXA s.r.o.

3.6.3.2


Technická infrastruktura

Hodnocení indikátoru technické vybavenosti: -2 obec bez sledované technické infrastruktury -1 1 část technické infrastruktury 0 2 části technické infrastruktury 1 3 části technické infrastruktury 2 obec s kompletním technickým vybavením Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení indikátoru technické vybavenosti Obec

Kanalizace

Vodovod

Plynofikace

ano Albrechtice Anenská ano částečná Studánka ano Cotkytle ano ano Čenkovice ano ano Damníkov ano ano Dolní Čermná ano ano Horní Čermná ano ano Horní Heřmanice ano ano Horní Třešňovec ano ano ano Krasíkov ano ano ano Lanškroun ano ano ano Lubník ano ano Luková ano ano Ostrov ano Petrovice ano ano ano Rudoltice ano ano ano Sázava ano Strážná ano ano Tatenice ano Trpík ano ano Výprachtice ano ano ano Žichlínek SO ORP Lanškroun 10 22 13 Zdroj: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2007(k 1. 1.), vlastní průzkum

79

Hodnocení indikátoru -1

ČOV

-1

ano ano

ano (4)

ano (3) 4

-1 0 0 0 0 0 0 1 2 2 0 0 -1 1 2 -1 0 -1 1 1 0

EKOTOXA s.r.o.


3.6.4 SWOT analýza 3.6.4.1


SILNÉ STRÁNKY Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení (nízká hustota obyvatelstva) a ve srovnání se standardem zemí EU. Napojení všech obcí na veřejnou autobusovou dopravu s dostatečnou četností spojů v pracovních dnech. Poloha SO ORP na tranzitní železniční dopravní cestě s napojením na I. a II. tranzitní koridor. Relativně nízká intenzita silničního provozu na většině území.

SLABÉ STRÁNKY Absence dálnice a rychlostních komunikací na území SO ORP Lanškroun. Nedostatečné zabezpečení dostupnosti veřejné autobusové přepravy ve dnech pracovního klidu. Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve stávající silniční síti.

Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy z důvodu nedostatku finančních prostředků. Zařazení stavby přeložky silnice I/43 V současném období se nepočítá s možností Lanškroun a přeložky silnice II/315 Lanškroun dalšího rozvoje stávající železniční sítě. s pozitivními dopady na intenzitu dopravy ve městě a zkvalitnění dopravy. Poloha města Lanškroun na dálkových Nedostatečná dostupnost SO ORP Lanškroun z autobusových trasách zajišťující pro SO ORP některých sousedních měst hromadnou osobní Lanškroun dostupnost Brna i Prahy. dopravou a naopak (např. do Svitav). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zlepšení technického stavu a parametrů stávající Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj silniční sítě. dopravní infrastruktury – další zhoršování technických parametrů silnic II. a III.třídy. Vybudování kapacitní dopravní cesty I/43 (R43) Zpoždění řešení a realizace zkapacitnění silnice Moravská Třebová – Lanškroun – Dolní Lipka I/43 a kvalitního napojení SO ORP Lanškroun (hranice ČR) s pozitivními dopady na na rychlostní silnice R35 a R43. atraktivitu území a jeho rozvoj. Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně rozvojem automobilismu, snižování znečištění nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu dopravních nehod. ovzduší a hluku. Prosazení vybudování regionální železniční trati Omezená dopravní obslužnost území SO ORP v trase Letohrad-Lanškroun, jež by významně ve dnech pracovního klidu hromadnou přispělo ke zkvalitnění dopravní obslužnosti dopravou přispívá k rozvoji individuální území,. automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Prosazování zlepšení tvorby jízdních řádů ke Omezení počtu spojů hromadné autobusové zdokonalení vzájemného napojení spojů hromadné dopravy jako důsledek nízké efektivnosti (pokles autobusové dopravy s železničními spoji a přepravených osob z důvodu růstu cen jízdného, především spojů v rámci železniční dopravy. např. v důsledku růstu cen pohonných hmot). Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a Neřešení potřeb rozšiřování stávající kapacity garáží s pozitivními důsledky na fungování odstavných stání a garáží s negativními důsledky dopravy ve městech/obcích. na fungování dopravy ve městech/obcích.

80

EKOTOXA s.r.o.

3.6.4.2



SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Množství vody je pro stávající počet obyvatel V SO ORP Lanškroun je poměrně nízká dostatečné. dostupnost plynofikace, obyvatelé obcí, které nejsou plynofikovány, podle dotazníkového šetření nemají o plyn zájem. Všechny obce jsou vybaveny veřejným Nedostatečná síť ČOV. vodovodem. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti Problematická situace v odkanalizování a v čištění napájecích bodů dostatečně zásobováno odpadních vod. elektrickou energií. Využívání alternativních zdrojů energie - větrné elektrárny na území obce Anenská Studánka. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Stávající VTL plynovody mají velkou přepravní Současný stav vodovodních řádů neodpovídá kapacitu a jsou tedy schopny zajistit dodávku normám po stránce použitého materiálu (použita zemního plynu do celého kraje. jsou ocelová potrubí, azbestocement, atypické profily litiny). Region Lanškrounsko je územím s dostatečnými Chybí ČOV ve většině obcí. zásobami podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé úrovni. Odpadní vody odtékají do trativodů a povrchových vod.

3.6.5 Problémy k řešení 3.6.5.1 •

•

•

•


Území SO ORP Lanškroun chybí nadřazená silniční síť – dálnice a navazující rychlostní komunikace. Stávající silniční síť je tvořena převážně silnicemi II. a III. třídy, případně spadají do skupiny ostatních, páteřní komunikací území je silnice I.třídy I/43. Silnice II. a III. třídy zabezpečují napojení na nadřazenou dopravní infrastrukturu a zabezpečují dopravní obslužnost obcí, měst a jejich místních částí. Současný technický stav většiny z nich neodpovídá současným požadavkům. Majetek vykazuje značný vnitřní reprodukční dluh, životnost staveb je několikanásobně překonána. Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území SO ORP Lanškroun jsou relativně dobré, problém je v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Pro zkvalitnění silniční sítě je proto nezbytné nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území SO ORP Lanškroun. Pro následující období byla proto navržena řada akcí, zaměřených na rekonstrukci a zkvalitnění řady silnic II. a III. třídy a odstranění některých závad i v souvislosti s modernizací III. železničního traťového koridoru. Velkým přínosem jak pro kvalitu silniční sítě na území SO ORP Lanškroun, tak pro dostupnost a atraktivitu území proto bude způsob napojení jeho silniční sítě na rychlostní silnice R35 a R43 včetně doprovodných akcí a výhledové řešení v současnosti nevyhovujícího stavu silnice I/43. PUR ČR 2006 vymezuje pro zajištění kvalitní severojižní trasy Moravská Třebová–Lanškroun–Dolní Lipka (hranice ČR) s možností napojení na R 35 a R 43 . V zadání „Zásad územního rozvoje Pardubického kraje (ZUR PK)“ je tato potřeba zakotvena následovně: úkolem pro územní plánování je prověřit možnost vymezení koridoru pro vybudování kapacitní dopravní cesty Moravská Třebová – Lanškroun – Dolní Lipka (hranice ČR). Jako podklad využít dopravní studii Via Regia. Vzhledem ke stávajícímu stavu silniční sítě jsou hodnoty získané měřením intenzity dopravy relativně vysoké zejména v průtazích městem Lanškroun a dalšími obcemi. Rovněž lze předpokládat další komplikace v souvislosti s nezbytnými změnami v trasách a napojení některých komunikací, což povede minimálně na přechodnou dobu k nahuštění dopravy v náhradních trasách. Cyklický nárůst 81

EKOTOXA s.r.o.

•

• •

•

• • • •

•


intenzity dopravy v období turistické sezóny spolu s dalším rozvojem individuálního automobilismu nutně vyžadují doplnění a zkvalitnění silniční sítě, ale i rozšíření stávajících kapacit odstavných stání i garáží. Vzhledem k tomu, že řada obcí nemá ukončeno zpracování příslušné územně plánovací dokumentace, je třeba v rámci územního plánování zajistit v územních plánech obcí plochy, nezbytné pro závazné (případně směrné) akce zaměřené na zkvalitnění silniční sítě v souladu s Územním plánem VÚC PK, případně s rozpracovaným ZUR Pk. Úkolem pro územní plánování je dále vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže. V rámci územního plánování je dále žádoucí vymezit místní komunikace nebo jejich úpravy, jež by splňovaly požadavky na řešení koncepce dopravy: minimalizovat počty vjezdů na silniční síť, jakož i počty křižovatek místních komunikací se silniční sítí, realizovat navržené místní obslužné komunikace pro vymezené rozvojové plochy, navrhovat nové křižovatky v místech s dostatečnými rozhledovými poměry a dle možností s pravoúhlým křížením jednotlivých komunikací. Pro zajištění dopravní obslužnosti na území SO ORP Lanškroun je základním předpokladem dostatečná hustota a kvalita silniční sítě. Dopravní obslužnost autobusovou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území SO ORP Lanškroun a je hodnocena jako vyhovující v pracovních dnech, naprosto nevyhovující je situace v sobotu, o něco lepší je v neděli. Vzhledem k poloze města Lanškroun na dálkových autobusových trasách je zajištěna i dostupnost SO ORP Lanškroun dálkovými autobusovými spoji do Brna i Prahy. Z okolních měst (Svitavy, Moravská Třebová, Jablonné nad Orlicí) by bylo potřebné posílit především spoje do Svitav. Z hlediska dopravní obslužnosti území je železniční doprava pro řadu obcí okrajová. Propojením spojů autobusové dopravy zajišťuje však pro většinu obcí a Lanškroun rychlou dostupnost významného železničního uzlu Česká Třebová s relativně vysokou četností spojů v obou směrech. Další rozvoj železniční sítě na území SO ORP Lanškroun se již nepředpokládá. V úvahu by přicházela trasa železničního propojení Letohrad – Lanškroun, která však v současnosti nepatří mezi výhledové zájmy železniční dopravy (viz výše). Na území SO ORP Lanškroun se v současnosti nenachází žádná dopravní vodní cesta. Stále je však pro územní plánování relevantní územní ochrana průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe. První PÚR ČR 2006, zpracovaná v souladu s přípravou na nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., registruje koridor průplavního spojení D-O-L prostřednictvím vloženého usnesení vlády ČR č. 561/2006 Sb. k tomuto materiálu. V daném usnesení vláda ukládá v bodu II. 3. ustanovit společnou meziresortní komisi se zastoupením dotčených krajů k prověření reálnosti a účelnosti územní ochrany průplavního spojení D-O-L a předložit vládě do 31. prosince 2007 doporučení komise. V současném období probíhá v souladu §186 nového stavebního zákona příprava zpracování PÚR ČR 2008, jejíž vztah k řešení územní ochrany průplavního spojení D-O-L by měl být již doporučeními komise a následným rozhodnutím vlády věcně vyjasněn a ovlivněn. Ministerstvo dopravy, odbor infrastruktury ukládá do ZÚR PK zahrnout územní ochranu labské větve průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe (na území Pardubického kraje v délce 94 km). V oblasti technické infrastruktury je třeba především dořešit situaci dobudováním ČOV, odkanalizování a plynofikaci zbývajících obcí.

82

EKOTOXA s.r.o.


3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 3.7.1 Demografický vývoj V Pardubickém kraji žilo k 31. 12. 2007 511 400 obyvatel. Oproti roku 1997 došlo pouze k 0,38% nárůstu. K největšímu nárůstu počtu obyvatel přitom došlo v SO ORP Holice, Lanškroun a Vysoké Mýto. Pokles počtu obyvatel naopak zaznamenaly především SO ORP Česká Třebová, Králíky a Přelouč. Po celé sledované období patří k nejlidnatějším SO ORP Pardubice a Chrudim, dále Vysoké Mýto a Svitavy. Nejmenší s ohledem na počet obyvatel je pak SO ORP Králíky. Změnu počtu obyvatel mezi roky 1997 a 2007 ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP PK mezi lety 1997 a 2007 Počet obyvatel (k 31.12.) Rozdíl Správní obvod ORP 1997 2007 Absolutně Česká Třebová 19535 18815 -720 Hlinsko 22063 21530 -533 Holice 15451 16750 1299 Chrudim 82206 82330 124 Králíky 9488 9192 -296 Lanškroun 21611 22623 1012 Litomyšl 25960 26284 324 Moravská Třebová 27898 27300 -598 Pardubice 122073 123308 1235 Polička 19747 19445 -302 Přelouč 24560 23868 -692 Svitavy 31607 31727 120 Ústí nad Orlicí 26745 26614 -131 Vysoké Mýto 31759 32467 708 Žamberk 28739 29147 408 509442 511400 1958 Pardubický kraj Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

v% -3,69 -2,42 8,41 0,15 -3,12 4,68 1,25 -2,14 1,01 -1,53 -2,82 0,38 -0,49 2,23 1,42 0,38

Následující grafy ukazují vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku (hmpp) a hrubých měr migračního salda (hmms) v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje. Ve většině SO ORP došlo na počátku devadesátých let k prudkému poklesu hmpp – především v SO ORP Přelouč a Holice, který byl následován pomalým nárůstem. V SO ORP Lanškroun nebyl tento pokles tak výrazný. V letech 1995 – 2004 hmpp stagnovala a pohybovala se kolem 1‰. V roce 2005 opět vzrostla, překročila hranici 2,5‰ a téměř se tak vrátila na úroveň roku 1991.

83

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.1: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku v rámci SO ORP PK mezi lety 1991 a 2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku v promilích, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený porodností a úmrtností na daném území. Vypočet: hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / SS * 1000 kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.

Hrubá míra migračního salda se ve sledovaném období vyznačovala větší volatilitou než hmpp (pozn.: různá měřítka grafů č. 3.7.1 a 3.7.2). Relativně stabilní však byla v SO ORP Chrudim, Moravská Třebová a Svitavy, tedy v SO ORP s větším počtem obyvatel, kde se po celé období pohybovala okolo 0‰. K největším výkyvům v hmms došlo v SO ORP Přelouč, Králíky a Česká Třebová. Výjimečná je situace SO ORP Holice, kde hmms po celé období od roku 1991 vykazuje rychle rostoucí trend. SO ORP Lanškroun dosahovala relativně stabilní hrubé míry migračního salda až do roku 2005 poté však došlo k velmi prudkému nárůstu - hmms překročila 20‰, což je za sledované období nejvyšší dosažená hmms v Pardubickém kraji. Holice a Lanškroun jsou přitom, jak bylo již uvedeno, SO ORP s největším relativním nárůstem počtu obyvatel v kraji, nicméně hrubá míra přirozeného přírůstku zde není výrazně vyšší než v jiných SO ORP. Nárůst počtu obyvatel byl tedy způsoben převážně rostoucím počtem přistěhovalých osob (popř. klesajícím počtem vystěhovalých).

84

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.2: Vývoj hrubé míry migračního salda v rámci SO ORP PK v letech 1991 - 2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra migračního salda v promilích, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený stěhováním v rámci území. Vypočet: hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / SS * 1000, kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.

Následující dva grafy ukazují dlouhodobý vývoj počtu obyvatel SO ORP Lanškroun. K nejrychlejšímu nárůstu počtu obyvatel docházelo, stejně jako v celé ČR, v průběhu 70. let s vrcholem v roce 1979. Po delším období poklesu a stagnace však počet obyvatel v posledních letech opět roste. Počet obyvatel byl přitom ovlivňován především vývojem hmpp. Vliv hmms se prosazuje až v posledních letech. Pozitivní a výjimečná je skutečnost, že zatímco v ČR je od roku 1993 dosahováno záporné míry přirozeného přírůstku, v SO ORP Lanškroun zůstává tato míra po celou dobu kladná. SO ORP Lanškroun je tak jedním z mála obvodů vykazujících přirozený přírůstek obyvatelstva. A to jak vyšším počtem narozených než zemřelých, tak i nepřímo vyšším počtem přistěhovalých než vystěhovalých. Toto je z velké části způsobeno umístěním dvou velkých podnikatelských subjektů AVX Kyocera a SCHOTT Electronic Packaging Lanškroun. Od roku 1992 tyto dva velké subjekty způsobily příliv pracovních sil do města Lanškroun. Nárůst výroby a řádově vyšší platy zaměstnanců vytvářely poptávku po bydlení v blízkosti Lanškrouna. A to i když firmy své zaměstnance sváží svými dopravními prostředky. Na základě požadavků začaly vznikat i malé firmy, které se v první fázi zcela orientovaly na tyto velké odběratele. I když v roce 2000 nastal útlum výroby hlavně u firmy AVX, celý podnikatelský sektor již byl pevně usazen v tržním prostředí, malé firmy si našly i jiné odběratele a mohly dále prosperovat. Tento a další faktory způsobily přirozený nárůst obyvatelstva v Lanškrouně a blízkém okolí. V současné době se projevuje zvyšováním porodnosti u nově založených rodin a tento trend bude pravděpodobně dále pokračovat.

85

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.3: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Lanškroun v letech 1971 - 2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Obrázek č. 3.7.4: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Lanškroun mezi v letech 1971 - 2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. Kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.

Nejlidnatější obcí SO ORP Lanškroun je (kromě Lanškrouna) obec Rudoltice s 1 481 obyvateli, dále pak Horní a Dolní Čermná. Rudoltice jsou navíc obcí, kde došlo k největšímu absolutnímu i relativnímu nárůstu počtu obyvatel mezi lety 1997 a 2007, zejména pak v posledních dvou letech. V obci byla zatím dokončena výstavba 18 bytových domů v lokalitě Zámeček a bude ještě dále pokračovat. K relativně největšímu poklesu počtu obyvatel naopak došlo v obcích Anenská Studánka a Horní Čermná. Nejmenší obcí s ohledem na počet obyvatel je Trpík s 69 obyvateli.

86

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jejich vývoj v obcích SO ORP Lanškroun v letech 1997 - 2007 Počet obyvatel (k 31.12) Rozdíl Obec 1997 2007 Absolutní v% Albrechtice 476 480 4 0,84 Anenská Studánka 204 191 -13 -6,37 Cotkytle 451 429 -22 -4,88 Čenkovice 186 180 -6 -3,23 Damníkov 655 687 32 4,89 Dolní Čermná 1307 1313 6 0,46 Horní Čermná 1068 1002 -66 -6,18 Horní Heřmanice 479 514 35 7,31 Horní Třešňovec 602 602 0 0,00 Krasíkov 318 321 3 0,94 Lanškroun 9892 10166 274 2,77 Lubník 311 318 7 2,25 Luková 682 688 6 ,88 Ostrov 572 597 25 4,37 Petrovice 241 249 8 3,32 Rudoltice 860 1481 621 72,21 Sázava 549 556 7 1,28 Strážná 102 113 11 10,78 Tatenice 832 861 29 3,49 Trpík 67 69 2 2,99 Výprachtice 959 946 -13 -1,36 Žichlínek 798 860 62 7,77 SO ORP Lanškroun 21611 22623 1012 4,68 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2008 Jak bylo již uvedeno, k největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Lanškroun a Rudoltice. Tento nárůst byl způsoben především růstem hrubé míry migračního salda. Dokumentuje to následující graf, jenž ukazuje vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob v Lanškrouně a Rudolticích. Obrázek č. 3.7.5: Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých v obcích Lanškroun a Rudoltice mezi lety 1991 a 2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 87

EKOTOXA s.r.o.


3.7.2 Věková struktura Následující tabulka analyzuje věkovou strukturu obyvatel Pardubického kraje podle SO ORP k 1. 1. 2006. V posledním sloupci tabulky je uveden index stáří. Tento index vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na 1 dítě ve věku do 15 let. S ohledem na tento ukazatel má nejstarší obyvatelstvo SO ORP Pardubice s hodnotou 1,13. Je tak jediným SO ORP, kde počet osob starších 64 let převyšuje počet osob mladších 15 let. Naopak více než 2 děti do 15 let připadají na 1 osobu starší 64 let v SO ORP Žamberk a Svitavy. Největší podíl osob v předproduktivním věku na obyvatelstvu celkem je v SO ORP Žamberk a Vysoké Mýto, nejmenší v SO ORP Pardubice. Největší podíl osob v produktivním věku je pak v SO ORP Svitavy a Lanškroun, nejmenší v SO ORP Vysoké Mýto. Pokud jde o osoby v poproduktivním věku, jejich největší podíl na obyvatelstvu je v SO ORP Pardubice, dále v SO ORP Přelouč, nejmenší pak v SO ORP Svitavy a Žamberk. Tabulka č. 3.7.3: Věková struktura SO ORP k 1.1.2006 (v %) Věková skupina Správní obvod ORP <= 14 15 - 64 Česká Třebová 12,84 79,26 Hlinsko 12,78 78,78 Holice 11,66 80,10 Chrudim 12,83 79,48 Králíky 13,88 79,23 Lanškroun 12,40 81,14 Litomyšl 12,26 79,67 Moravská Třebová 12,30 80,41 Pardubice 9,42 79,98 Polička 13,88 78,17 Přelouč 11,11 80,25 Svitavy 11,63 82,62 Ústí nad Orlicí 12,10 79,51 Vysoké Mýto 14,30 77,99 Žamberk 14,66 79,07 Pardubický kraj 10,25 79,93 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2006

Index stáří

65 + 7,90 8,44 8,25 7,68 6,89 6,47 8,07 7,28 10,61 7,95 8,64 5,75 8,39 7,71 6,27 9,83

0,62 0,66 0,71 0,60 0,50 0,52 0,66 0,59 1,13 0,57 0,78 0,49 0,69 0,54 0,43 0,96

SO ORP Lanškroun tedy v rámci Pardubického kraje patří ke středně velkým SO ORP (v počtu obyvatel je na 10. místě), kde však došlo v posledních letech k prudkému nárůstu počtu obyvatel, a to především vlivem migrace obyvatel. Patří rovněž k SO ORP s relativně nízkým indexem stáří obyvatel a s vysokým podílem osob v produktivním věku. Nejstarším obyvatelstvem SO ORP Lanškroun disponují obce Horní Heřmanice, kde připadá na jedno dítě 1,09 osoby ve věku nad 64 let, a Trpík, kde je počet osob v před- a poproduktivním věku vyrovnaný. Nejvyšší podíl osob ve věku nad 64 let má však na celkovém obyvatelstvu obec Cotkytle. V této obci je rovněž vysoké procento dětí, avšak nejnižší podíl osob v produktivním věku v celém SO ORP Lanškroun. Největší podíl osob v produktivním věku žije v Anenské Studánce – přes 90% – je zde však nejnižší podíl dětí do 15 let. Naopak nejvyšší podíl dětí na obyvatelstvu má obec Strážná. Nejmladší obyvatelstvo má podle indexu stáří obec Ostrov, kde na 1 dítě připadá pouze 0,1 obyvatele ve věku nad 64 let. Jedná se o obec s vysokým podílem dětí, velmi nízkým podílem důchodců a relativně vysokým podílem osob v produktivním věku.

88

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura obcí SO ORP Lanškroun k 1.1.2006 (v %) Věková skupina Obec <= 14 15 - 64 Albrechtice 9,2 85,5 Anenská Studánka 6,2 90,9 Cotkytle 20,0 63,8 Čenkovice 17,3 73,7 Damníkov 16,3 79,7 Dolní Čermná 15,9 78,4 Horní Čermná 14,3 78,2 Horní Heřmanice 14,3 70,2 Horní Třešňovec 15,0 80,1 Krasíkov 12,0 82,0 Lanškroun 12,0 81,4 Lubník 10,6 85,6 Luková 15,0 77,8 Ostrov 19,6 78,5 Petrovice 13,7 80,5 Rudoltice 15,8 80,6 Sázava 19,7 77,5 Strážná 23,2 63,1 Tatenice 18,0 78,4 Trpík 13,3 73,4 Výprachtice 14,3 81,1 Žichlínek 16,0 79,9 SO ORP Lanškroun 12,4 81,1 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2006

Index stáří

65 + 5,3 3,0 16,2 9,0 4,0 5,7 7,5 15,6 5,0 6,0 6,6 3,8 7,3 1,9 5,7 3,7 2,8 13,8 3,6 13,3 4,7 4,1 6,5

0,58 0,48 0,81 0,52 0,25 0,36 0,52 1,09 0,33 0,50 0,55 0,36 0,49 0,10 0,42 0,23 0,14 0,59 0,20 1,00 0,33 0,26 0,52

3.7.3 Vzdělanostní struktura V Pardubickém kraji průměrně dosáhlo přibližně 40% obyvatel SŠ vzdělání bez maturity, shodně po necelých 25% ZŠ nebo SŠ vzdělání s maturitou. Nejmenší podíl obyvatelstva dosáhl vysokoškolského vzdělání – 10%. Tato struktura je obdobná ve všech ORP Pardubického kraje, s výjimkou ORP Pardubice a Králíky. Zatímco Pardubice se vymykají 15% podílem vysokoškoláků, Králíky naopak 35% podílem osob se základním nebo nedokončeným vzděláním. V SO ORP Lanškroun žije 40% osob se SŠ vzděláním bez maturity, 28% se ZŠ nebo nedokončeným vzděláním, 23% se SŠ vzděláním s maturitou a 9% vysokoškolsky vzdělaných osob. Nejvyšší podíl osob se ZŠ žije v obci Anenská Studánka (v obci se nachází domov pro postižené osoby). Největší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel vykazuje Lanškroun. Tabulka č. 3.7.5: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Lanškroun v roce 2001 Obyv. bez Obyv. se SŠ Obyv. se SŠ s Obec vzděl. a se ZŠ bez maturity maturitou Albrechtice 27,1 48,2 17,7 Anenská Studánka 58,3 34,0 5,8 Cotkytle 44,0 38,9 13,1 Čenkovice 36,7 44,7 14,0 Damníkov 34,4 46,2 16,3 Dolní Čermná 24,7 41,8 24,1

89

Obyv. s VOŠ a s VŠ 7,0 1,9 4,0 4,7 3,1 9,4

EKOTOXA s.r.o.

Obec Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001


Obyv. bez vzděl. a se ZŠ 30,1 43,1 29,0 39,5 23,3 38,7 34,6 32,7 25,5 31,3 25,5 42,9 30,5 39,7 27,9 29,9 27,8

Obyv. se SŠ bez maturity 40,0 37,4 41,9 43,4 37,0 37,4 45,7 50,2 43,2 41,7 46,7 40,5 44,1 46,6 43,0 41,4 40,1

Obyv. se SŠ s maturitou 23,5 14,1 20,9 13,2 27,5 18,5 15,8 14,8 26,0 20,4 23,2 15,5 18,8 12,1 21,3 22,2 23,2

Obyv. s VOŠ a s VŠ 6,4 5,4 8,2 3,9 12,2 5,5 3,9 2,2 5,2 6,7 4,6 1,2 6,6 1,7 7,8 6,5 8,9

3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí v SO ORP Centrem dojížďky do škol je obec Lanškroun. Zde tvoří saldo téměř 800 studentů (studenti + žáci + učni). V kladných číslech se pohybuje rovněž obec Damníkov, jež jen lehce přesáhla do kladných hodnot. Dále jsou dle dojížďky patrné obce, v nichž se nachází významnější vzdělávací zařízení, jedná se kromě výše jmenovaných o obce Horní Čermná a Dolní Čermná. Naopak nejhorší situace je v obcích Rudoltice a Luková, odkud vyjíždí za vzděláním významná část studentů, což potvrzuje níže uvedený graf. Tabulka č. 3.7.6: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Lanškroun Vyjíždí Dojíždí do Počet Obec z obce do obce do obyvatel školy školy Albrechtice 495 90 1 Anenská Studánka 187 22 1 Cotkytle 426 47 5 Čenkovice 188 34 11 Damníkov 667 50 74 Dolní Čermná 1337 123 64 Horní Čermná 1048 107 63 Horní Heřmanice 476 64 6 Horní Třešňovec 609 82 17 Krasíkov 305 27 2 Lanškroun 9990 458 1257 Lubník 288 59 0 Luková 691 119 0 Ostrov 578 65 2 Petrovice 238 47 1 90

Saldo do školy -89 -21 -42 -23 24 -59 -44 -58 -65 -25 799 -59 -119 -63 -46

Saldo dojížďky/ vyjížďky -236 -16 -149 -42 -180 -331 -313 -165 -228 -109 5703 -170 -242 -143 -137

EKOTOXA s.r.o.

Obec


922 554 98 841 66

Vyjíždí z obce do školy 118 90 18 61 6

Dojíždí do obce do školy 2 1 0 24 0

953 793

80 93

21 5

Počet obyvatel

Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

-116 -89 -18 -37 -6

Saldo dojížďky/ vyjížďky -428 -163 -6 -315 -22

-59 -88

-241 -125

Saldo do školy

Míry vyjížďky a dojížďky od školy jsou vztaženy ke 100 studentům v dané obci. Vysokých hodnot dosahuje míra dojížďky v obcích Lanškroun a Damníkov. To jen potvrzuje absolutní hodnoty v tabulce výše. Naopak existuje velké množství obcí, kam se za vzděláním dojíždí jen minimálně nebo vůbec. Z těchto obcí je naopak velmi výrazná vyjížďka, která mnohdy dosahuje až 100 %, tzn. že všichni studenti musejí dojíždět za vzděláním do jiných obcí. Výrazná je v tomto obec Lubník, odkud vyjíždí všichni studenti mimo hranice obce. Obrázek č. 3.7.6: Míra vyjížďky a dojížďky do škol v obcích SO ORP Lanškroun

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.7.5 Školy a školská zařízení V SO ORP Lanškroun se nachází 20 mateřských škol, 16 základních škol (z toho 8 neúplných) a 2 střední školy – gymnázium a střední odborná škola a střední odborné učiliště (zaměření na elektrotechniku, zemědělství). Obec Lanškroun je přitom vybavena 6 MŠ, 4 ZŠ a oběma SŠ, dále dvěma speciálními školami zřizovanými Pardubickým krajem. Školní jídelny se nacházejí v obcích Dolní Čermná, Horní Čermná a Lanškroun. Přehled mateřských a základních škol a počtů jejich dětí a žáků v SO ORP Lanškroun ukazuje následující tabulka.

91

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.7: Školy a školská zařízení v SO ORP Lanškroun Mateřské školy místo Albrechtice č. p. 131 Cotkytle č.p. 104 Damníkov č.p. 25 Dolní Čermná č.p. 4 Horní Čermná č.p. 95 Horní Heřmanice č.p. 114 Horní Třešňovec č.p. 4 Lanškroun Dolní Třešňovec 24 Lanškroun Na Výsluní 312 Lanškroun Sázava 2 Lanškroun Vančurova 87 Lanškroun Wolkerova 85 Lanškroun Žižkova 365 Luková č.p. 102 Ostrov č.p. 76 Petrovice č.p. 64 Rudoltice č.p. 200 Tatenice č.p. 149 Výprachtice č.p. 287 Žichlínek č.p. 65

počet dětí 20 20 16 47 28 25 24 19 76 23 100 81 51 25 24 13 46 42 42 46

Základní školy místo počet žáků Cotkytle* č.p. 104 13 Damníkov č.p. 25 109 Dolní Čermná č.p. 4 189 Horní Čermná č.p. 128 158 Horní Heřmanice* č.p. 114 20 Horní Třešňovec* č.p. 4 22 Lanškroun Bedřicha Smetany 460 376 Lanškroun Dobrovského 630 347 Lanškroun* Dolní Třešňovec 24 28 Lanškroun Nám.A.Jiráska 139 415 Luková* č.p.6 11 Ostrov* č.p. 76 25 Rudoltice* č.p. 200 42 Tatenice č.p. 149 127 Výprachtice č.p. 390 103 Žichlínek* č.p. 65 44 * neúplná škola

Zdroj: Pardubický kraj, Odbor školství mládeže a sportu, školní rok 2006/2007

3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče V obci Lanškroun je ambulantní zdravotní péče zajišťována především Sdružením ambulantních lékařů, s.r.o. Další ambulantní lékaři sídlí v Dolní Čermné a Tatenicích, do řady dalších obcí pravidelně dojíždějí. Lékárny se nacházejí pouze v Lanškrouně a Dolní Čermné. Na Lanškrounsku dále působí 8 zubních lékařů a 11 veterinárních lékařů. Sociální péči v SO ORP Lanškroun poskytují následující zařízení. Tabulka č. 3.7.8: Sociální péče v SO ORP Lanškroun Ústavní sociální péče Domov u studánky Sociální Služby Lanškroun Dětský domov a školní jídelna Dolní Čermná Dětský domov a školní jídelna Horní Čermná Ostatní sociální péče Edita Mastná Zdroj: Albertina data, únor 2007

Obec Anenská Studánka Lanškroun Dolní Čermná Horní Čermná Obec Lanškroun

Domov „U studánky“ je příspěvkovou organizací Pardubického kraje s kapacitou 88 klientů, kterými jsou postižené osoby a osoby v důchodovém věku. Sociální služby Lanškroun jsou příspěvkovou organizací města Lanškroun. Provozují Domov pro seniory a pečovatelskou službu. Domy s pečovatelskou službou mají přitom kapacitu celkem 109 míst v 82 bytech (v současné době je evidováno 207 žádostí o umístění) a Domov pro seniory 85 lůžek (a 121 žádostí o umístění).

92

EKOTOXA s.r.o.


3.7.7 Indikátory Hodnocení indikátoru poklesu obyvatelstva: -2 do -5 % -1 - 5 – -0,01 % 0 - 0 – 4,99 % 1 5 – 9,99 % 2 10 a více

Hodnocení indikátoru indexu stáří: -2 1,21 a více -1 0,81 – 1,2 0 0,41 – 0,8 1 0,21 – 0,4 2 pod 0,2

Hodnocení indikátoru podílu obyvatel s VŠ a VOŠ: -2 0-3% -1 3,01 – 6 % 0 6,01 – 9 % 1 9,01 – 12 % 2 12,01 a více Tabulka č. 3.7.9: Hodnocení indikátorů poklesu obyvatelstva, indexu stáří a podílu obyvatel s VŠ a VOŠ Podíl obyvatel s VŠ a s Počet obyvatelstva Index stáří VOŠ Obec hodnota (%)


Hodnota indexu

Albrechtice 0,84 0 Anenská Studánka -6,37 -2 Cotkytle -4,88 -1 Čenkovice -3,23 -1 Damníkov 4,89 0 Dolní Čermná 0,46 0 Horní Čermná -6,18 -2 Horní Heřmanice 7,31 1 Horní Třešňovec 0,00 0 Krasíkov 0,94 0 Lanškroun 2,77 0 Lubník 2,25 0 Luková 0,88 0 Ostrov 4,37 0 Petrovice 3,32 0 Rudoltice 72,21 2 Sázava 1,28 0 Strážná 10,78 2 Tatenice 3,49 0 Trpík 2,99 0 Výprachtice -1,36 -1 Žichlínek 7,77 1 SO ORP 4,68 0 Lanškroun Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, SLDB 2001

93


Hodnota (%)


0,58 0,48 0,81 0,52 0,25 0,36 0,52 1,09 0,33 0,5 0,55 0,36 0,49 0,1 0,42 0,23 0,14 0,59 0,2 1 0,33 0,26

0 0 -1 0 1 1 0 -1 1 0 0 1 0 2 0 1 2 0 2 -1 1 1

7 1,9 4 4,7 3,1 9,4 6,4 5,4 8,2 3,9 12,2 5,5 3,9 2,2 5,2 6,7 4,6 1,2 6,6 1,7 7,8 6,5

0 -2 -1 -1 -1 1 0 -1 0 -1 2 -1 -1 -2 -1 0 -1 -2 0 -2 0 0

0,52

0

8,9

0

EKOTOXA s.r.o.


3.7.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Rostoucí počet obyvatel způsobený především Nevyhovující struktura škol a školských růstem migrace, zejména v obcích Lanškroun a zařízení, především SŠ, která vede ke kvalitativnímu nesouladu mezi nabídkou a Rudoltice – výstavba bytových domů. poptávkou po práci, nedostatek kvalifikované pracovní síly. Velmi příznivá věková struktura, vysoký podíl Horší dostupnost zdravotní péče v menších dětí do 15 let na obyvatelstvu celkem. obcích, která je prakticky zajišťována pouze Sdružením ambulantních lékařů Lanškroun. Dostatek zařízení ústavní sociální péče – Domov Horší vzdělanostní struktura obyvatel, studenti u studánky, Sociální služby Lanškroun, dětské poptávající VŠ vzdělání odcházejí z regionu, vysokoškolsky vzdělané osoby nenacházejí domovy... uplatnění. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Atraktivní oblast pro bydlení (růst bytové Z dotazníkového šetření vyplynulo, že obyvatelé jednotlivých obcí mají nízký zájem o veřejné výstavby, výstavby RD). dění, chod obce. Rozvoj komunitního plánování sociálních Nedostatečné možnosti v oblasti služeb v městě Lanškrouně. středoškolského vzdělávání – odchod studentů mimo území SO ORP, prohloubení problému nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Příprava projektů v oblasti sociálních služeb Nízký počet žáků základních škol v obcích mimo Lanškroun. z operačních programů. Užší spolupráce v rámci mikroregionu Lanškrounsko.

3.7.9 Problémy k řešení • • • •

Aktivizace obyvatelstva a jeho zapojení do veřejných aktivit, o které jeví obyvatelé zájem pouze v období komunálních voleb. Občané jsou aktivní spíše v rámci jednotlivých zájmových sdružení (hasiči, myslivci, sport apod.), ale o chod obce jako celku zájem příliš nejeví. Rozšíření množství kulturních aktivit a při jejich pořádání zejména zlepšení dopravní obslužnosti okolních obcí, která není především o víkendech dostačující. Udržení základních škol v obcích mimo Lanškroun. Starostové jednotlivých obcí uvedli, že nemohou konkurovat úrovni a vybavení ZŠ v Lanškrouně, kam děti z jejich obcí dojíždějí. Zkvalitnění a rozvoj zdravotní péče (dostupné i pro starší obyvatele).

94

EKOTOXA s.r.o.


3.8 BYDLENÍ Detailní šetření zabývající se bytovým fondem probíhá jedenkrát za deset let během celkového sčítání lidí, domů a bytů v ČR. Je při něm také zjišťován kompletní stav bytového fondu v jednotlivých obcích. Sčítání je prováděno jedenkrát za deset let, naposledy proběhlo v roce 2001, další proběhne v roce 2011. Tento fakt – stáří dat – je proto nutno brát v potaz při práci s níže uvedenými údaji.

3.8.1 Domovní fond K roku 2001 bylo na území SO ORP Lanškroun evidováno přes 5 500 domů. Převážná část z těchto domů (80 %) byla trvale obydlena, avšak podíl neobydlených domů byl také významný (20%) a to zejména v obcích více vzdálených od centra oblasti – města Lanškroun. Podíl těchto neobydlených domů je markantní zejména v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Horní Heřmanice a Výprachtice, přičemž v Čenkovicích trvale neobydlené domy převažovaly nad obydlenými domy. V těchto obcích jsou trvale neobydlené domy využívány především k rekreaci. Menší část domů není způsobilá k bydlení. U trvale obydlených domů mají ve všech obcích mnohem významnější podíl rodinné domy, v obcích Anenská Studánka, Strážná a Trpík se bytové domy k datu sčítání vůbec nenacházely. Tabulka č. 3.8.1: Domovní fond v SO ORP Lanškroun Trvale obydlené domy

Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Domy celkem

celkem

137 67 236 106 183 395 339 263 183 110 1630 90 199 152 72 240 144 55 264 28 418 231 5542

124 35 132 44 163 296 247 142 148 94 1 508 81 171 122 52 211 134 39 222 22 233 208 4428

rodinné domy 122 32 129 41 156 276 234 137 146 91 1 208 80 164 112 50 200 125 39 215 22 219 198 3996

95

Neobydlené domy

bytové domy 1 0 2 2 7 11 5 2 1 2 250 1 4 7 2 6 6 0 3 0 7 7 76

celkem 13 32 104 62 20 99 92 121 35 16 122 9 28 30 20 29 10 16 42 6 185 23 1114

podíl neobydlených (%)

9,5 47,8 44,1 58,5 10,9 25,1 27,1 46,0 19,1 14,5 7,5 10,0 14,1 19,7 27,8 12,1 6,9 29,1 15,9 21,4 44,3 10,0 20,1

sloužící k rekreaci 2 31 61 57 8 64 68 98 5 8 9 1 5 14 15 9 2 10 24 3 140 1 635

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.1: Podíl neobydlených domů z celkového počtu domů

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Z hlediska průměrného stáří domů, panují v jednotlivých obcích významné rozdíly. Nejmladší domovní fond měla k datu sčítání obec Petrovice (cca 30 let), největší hodnota je v obcích Trpík (52,6 roku) a Anenská Studánka (56,9 roku). Průměrné stáří domů v rámci celého okresu Ústí nad Orlicí bylo 43,8 roku a v rámci celé ČR 46,9 roku. Podrobnější informace týkající se doby výstavby a stáří bytového fondu jsou uvedeny v další části rozboru.

96

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.2: Průměrné stáří domu v jednotlivých obcích SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Okres Ústí nad Orlicí

Průměrné stáří domu v letech 40,8 56,9 42,4 34,5 44,2 36,3 41,6 43,8 39,5 47,1 45,1 43,8

Obec Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek ČR

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Obrázek č. 3.8.2: Průměrné stáří domu v jednotlivých obcích SO ORP Lanškroun


97

Průměrné stáří domu v letech 49,0 47,1 43,3 29,4 38,9 37,7 46,2 46,8 52,6 39,1 40,7 46,9

EKOTOXA s.r.o.


3.8.2 Bytový fond Na území SO ORP se k roku 2001 nacházelo celkem 8893 bytů, což představuje přibližně jeden byt na 2,5 obyvatel. 83% z těchto bytů bylo trvale obydleno, část sloužila pro rekreační účely nebo jako přechodné bydlení. Většina bytů se nachází v rodinných domech, pouze ve městě Lanškroun jsou byty v bytových domech v převaze. Přes 90% obydlených bytů se nachází v obcích Damníkov, Sázava a Lanškroun, naopak největší podíl trvale neobydlených bytů je v Anenské Studánce, Čenkovicích, Cotkytli a Horních Heřmanicích. Tabulka č. 3.8.3: Bytový fond v SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Byty celkem 174 71 265 129 242 570 457 297 250 127 3835 112 245 203 101 392 209 59 312 30 520 293 8893

Obydlené byty

Obydlené byty (%)

153 39 156 60 218 440 349 166 200 109 3571 97 208 164 72 310 189 42 267 24 313 260 7407

87,9 54,9 58,9 46,5 90,1 77,2 76,4 55,9 80,0 85,8 93,1 86,6 84,9 80,8 71,3 79,1 90,4 71,2 85,6 80,0 60,2 88,7 83,3

98

V rodinných domech 147 34 148 47 183 362 314 152 194 99 1512 91 182 128 65 261 157 42 246 24 263 224 4875

V bytových domech 6 0 7 11 35 69 27 10 5 9 1945 6 22 33 7 40 29 0 17 0 38 33 2349

Počet obyvatel na byt 2,8 2,8 1,6 1,5 2,7 2,3 2,3 1,7 2,4 2,5 2,6 2,8 2,9 2,9 2,4 2,6 2,7 1,8 2,8 2,3 1,8 2,9 2,5

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.3: Podíl obydlených bytů z celkového počtu bytů


3.8.2.1

Dlouhodobý vývoj

Základním ukazatelem, který charakterizuje stav bytového fondu v obcích, je vývoj počtu bytů v čase. Z tabulky, v níž jsou uvedeny údaje o počtu trvale obydlených bytů v letech 1970 – 2001, vyplývá, že v celkovém množství se počet obydlených bytů dlouhodobě zvyšuje, což charakterizuje jednak zvyšující se kvalitu bydlení, jednak atraktivitu území. Pouze v některých obcích můžeme pozorovat stagnaci, případně pokles – v tomto dlouhodobém období se jedná zejména o Anenskou Studánku, Cotkytli, Čenkovice a Horní Heřmanice, tedy obce spíše na okraji SO ORP více vzdálené od města Lanškrouna.

99

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.4: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Lanškroun v letech 1991-2001 Trvale obydlené byty Obec 1970 1980 1991 2001 Albrechtice 110 137 127 153 Anenská Studánka 58 41 33 39 Cotkytle 214 201 169 156 Čenkovice 68 68 63 60 Damníkov 165 187 201 218 Dolní Čermná 376 398 424 440 Horní Čermná 300 338 342 349 Horní Heřmanice 226 213 188 166 Horní Třešňovec 152 182 194 200 Krasíkov 105 117 99 109 Lanškroun 2 480 2 952 3 241 3 571 Lubník 84 92 97 97 Luková 201 198 211 208 Ostrov 159 164 175 164 Petrovice 69 70 79 72 Rudoltice 219 267 263 310 Sázava 109 152 165 189 Strážná 40 41 39 42 Tatenice 245 252 270 267 Trpík 28 25 28 24 Výprachtice 296 309 285 313 Žichlínek 181 209 216 260 SO ORP Lanškroun 5 885 6 613 6 909 7 407 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Stáří bytového fondu Stáří bytového fondu zčásti vypovídá o úrovni bydlení v daných obcích a také o atraktivitě bydlení. Dá se předpokládat, že u obcí atraktivnějších pro výstavbu je výstavba bytů v posledním období (1991-2001) vyšší. Z hlediska stáří bytového fondu, nachází se nejvíce bytů v domech postavených v období 19461980 – v rámci celého SO ORP Lanškroun jde o cca 50 % bytů. Největší podíl bytů nacházejících se v domech postavených ještě před druhou světovou válkou je v obcích Anenská Studánka a Trpík (50 % a více). Naopak největší podíl bytů postavených v období 1991-2001 je v obcích Žichlínek, Výprachtice, Rudoltice a Krasíkov. Údaje se týkají jak samotné výstavby domu, tak i jeho rekonstrukce.

100

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.5: Stáří bytového fondu v SO ORP Lanškroun

Obec

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek

SO ORP Lanškroun

Trvale obydlené byty v domech postavených v období 1991 Podíl z 1981 Podíl z 1946 Podíl z 1920 Podíl z Podíl z do celkového celkového celkového celkového roku celkového 1919 množství 1945 množství 1980 množství 1990 množství 2001 množství (%) (%) (%) (%) (%) 18

11,8

23

15,0

82

53,6

16

10,5

14

9,2

5

12,8

19

48,7

5

12,8

4

10,3

6

15,4

19 6 33

12,2 10,0 15,1

21 4 33

13,5 6,7 15,1

94 38 97

60,3 63,3 44,5

12 8 28

7,7 13,3 12,8

10 4 27

6,4 6,7 12,4

28

6,4

40

9,1

246

55,9

79

18,0

47

10,7

37

10,6

44

12,6

207

59,3

45

12,9

16

4,6

24

14,5

23

13,9

89

53,6

22

13,3

8

4,8

27

13,5

21

10,5

97

48,5

43

21,5

12

6,0

22 371 21 38 20 4 29 19 6 59 3 34 42

20,2 10,4 21,6 18,3 12,2 5,6 9,4 10,1 14,3 22,1 12,5 10,9 16,2

14 392 15 40 25 0 36 15 9 25 9 21 23

12,8 45 11,0 1 771 15,5 35 19,2 73 15,2 69 0,0 51 11,6 159 7,9 103 21,4 21 9,4 130 37,5 8 6,7 173 8,8 106

41,3 49,6 36,1 35,1 42,1 70,8 51,3 54,5 50,0 48,7 33,3 55,3 40,8

9 504 22 35 35 15 35 22 3 32 3 34 38

8,3 14,1 22,7 16,8 21,3 20,8 11,3 11,6 7,1 12,0 12,5 10,9 14,6

19 533 4 22 15 2 51 30 3 21 1 51 51

17,4 14,9 4,1 10,6 9,1 2,8 16,5 15,9 7,1 7,9 4,2 16,3 19,6

865

11,7

852

11,5 3 699

49,9 1 044

14,1

947

12,8


3.8.3 Vlastnický vztah k bytům Vlastnictví bytu je jedním ze základních ukazatelů popisující situaci bytového fondu. Největší část bytů bylo v roce 2001 v osobním vlastnictví (tj. ve vlastním domě nebo v bytovém domě). Pouze 16 % bytu bylo nájemních a 14 % bytů bylo družstevních. Dá se předpokládat, že počet bytů v osobním vlastnictví se od této doby zvětšil a to na úkor bytů nájemních.

101

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.6: Vlastnictví bytů v SO ORP Lanškroun Obec

Byty celkem

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Ve vlastním domě

V osobním vlastnictví

Nájemní

Člen bytového družstva

153 39 156 60 218 440 349 166 200 109 3571 97 208 164 72 310 189 42 267 24 313 260

121 24 110 36 151 285 234 123 147 85 1229 78 157 112 54 215 135 35 207 20 208 186

5 0 0 0 6 6 0 0 5 0 373 0 8 2 0 5 12 0 2 0 16 0

11 11 14 12 28 57 26 6 2 16 880 0 11 19 4 47 16 4 26 1 25 19

0 0 0 5 10 27 12 10 0 0 875 6 11 20 3 5 6 0 3 0 19 20

7407

3952

440

1235

1032

3.8.4 Základní údaje o stavu bytového fondu Stav bytového fondu je možno charakterizovat celou řadou ukazatelů, jako je například technické vybavení, obytná plocha apod. Níže jsou stručně popsány vybrané základní charakteristiky:

3.8.4.1

Zavedení zemního plynu

K roku 2001 byl zaveden zemní plyn do takřka poloviny domácností (43,8% v celém SO ORP Lanškroun). Největší podíl bytů – nad 50 % – byl připojen v obcích Damníkov, Horní Třešňovec, Lanškroun, Lubník, Luková, Sázava a Žichlínek. V polovině obcí však byl stupeň vybavenosti zemním plynem minimální (viz tabulka). Vybavenost obcí zemním plynem je rozsáhleji popsána v kapitole zabývající se technickou infrastrukturou.

3.8.4.2

Zásobování pitnou vodou - vodovod

Většina domácností je napojena na veřejnou vodovodní síť, k roku 2001 byl tento podíl více než 82 %. Přes devadesát procent domácností napojených na vodovod bylo ve městě Lanškroun, naopak nejmenší napojení bylo v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Horní Heřmanice a Výprachtice (všude pod 60%). Napojení obcí na veřejný vodovod je rozsáhleji popsáno v kapitole zabývající se technickou infrastrukturou. 102

EKOTOXA s.r.o.

3.8.4.3


Obytná plocha

Další charakteristikou popisující stav bytového fondu v obcích je obytná plocha, která může být vztažena jak na byt, tak na obyvatele. Průměrná obytná plocha na jeden byt (zahrnuty jsou obydlené byty) byla 52,6 m2, přičemž nejmenší (49 m2) byla ve městě Lanškroun. Tento údaj je ovlivněn vysokým podílem bytů v bytových domech. Tyto výměry jsou podstatně nižší než u nově stavěných bytů – dle ČSÚ je v současné době (tj. v roce 2007) v ČR průměrná bytová plocha nově dokončeného bytu 71,8 m2, což je skoro o 40 % více než je průměr u stávajících bytů v SO ORP Lanškroun. Průměrná výměra obytné plochy bytů v rodinných domech je obvykle vyšší. S těmito údaji částečně koreluje i hodnota obytné plochy bytu na osobu. Tato hodnota je nejvyšší v obci Strážná (25 m2), nejnižší je v obci Petrovice (16,6 m2). Tabulka č. 3.8.7: Základní údaje o stavu bytového fondu Obec

Byty obydlené


Plyn v bytě

Plyn v bytě (%)

Vodovod v Vodovod v bytě bytě (%)

Obytná Obytná plocha na plocha na byt (m2) osobu (m2) 58,6 18,1

153

1

0,6

149

85,6

39

4

5,6

38

53,5

45,2

18,2

156 60 218 440 349 166 200 109 3571 97 208 164 72 310 189 42 267 24 313 260

0 1 159 11 2 1 126 0 2914 65 133 0 0 186 128 0 3 0 1 157

0,0 0,8 65,7 1,9 0,4 0,3 50,4 0,0 76,0 58,0 54,3 0,0 0,0 47,4 61,2 0,0 1,0 0,0 0,2 53,6

138 59 212 435 345 160 198 107 3561 90 202 163 70 304 186 41 266 24 307 258

52,1 45,7 87,6 76,3 75,5 53,9 79,2 84,3 92,9 80,4 82,4 80,3 69,3 77,6 89,0 69,5 85,3 80,0 59,0 88,1

48,4 47,0 54,0 56,7 56,1 54,8 55,1 60,3 49,0 59,1 58,1 55,3 55,6 53,7 54,9 58,1 58,5 63,4 56,1 59,6

17,2 15,2 17,6 18,9 18,6 18,4 18,0 21,4 17,8 19,5 17,3 15,7 16,6 18,0 18,6 24,9 18,4 23,1 18,2 19,5

7407

3892

43,8

7313

82,2

52,6

18,1


3.8.5 Bytová výstavba Rychlost bytové výstavby je velice dobrým ukazatelem prosperity a růstu životní úrovně dané oblasti. Se zlepšující se hospodářskou situací roste i poptávka po novém bydlení a zvyšuje se proto rychlost výstavby – v obcích se jedná převážně o výstavbu rodinných domů, u měst je situace komplikovanější. Tabulka obsahuje informace týkající se bytové výstavby mezi lety 2001 – 2006. Je z ní jasně patrné, že rychlost výstavby v období 2004-2006 byla významně (takřka o 50 %) vyšší než za předchozí období. Absolutní počet nových bytů souvisí jednak s počtem obyvatel dané obce, jednak s její atraktivitou (např. díky nabídce pracovních příležitostí). Nejvíce bytů bylo pochopitelně postaveno v Lanškrouně, vysoká rychlost výstavby byla také v Rudolticích. V těchto dvou případech jde o výstavbu zejména bytů v bytových domech, v ostatních obcích se jedná o domy rodinné, případně o vestavby. 103

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.8: Bytová výstavba v obcích SO ORP Lanškroun v letech 2001-2006 V letech 2001 - 2003 Obec


V letech 2004 - 2006

v v v nových v nových v nových v nových nástavbách, nástavbách, celkem rodinných bytových celkem rodinných bytových vestavbách, vestavbách, domech domech domech domech přístavbách přístavbách 1 1 2 2 1

-

-

-

-

-

-

-

1 5 8 8

3 5 3

-

1 2 3 2

2 13 3 8 15

1 1 7 3

-

1 2 1 2

4

1

-

1

1

-

-

1

5

2

-

2

9

6

-

3

189 3 3 4 74 3 5 1 15

45 1 1 2 2 2 3 13

126 71 -

13 1 1 1 2 1 1

207 16 9 5 139 6 16 21 13

42 6 4 4 6 4 6 11

139 134 -

16 1 2 13 1

330

84

197

31

485

103

273

43

Zdroj: ČSÚ, 2007 Pozn.: Pomlky v tomto případě neznamenají chybějící údaje (jak je tomu v rozboru obvyklé), ale žádné postavené domy v uvedeném období.

Rychlost bytové výstavby pro celý SO ORP Lanškroun je znázorněna v následující tabulce, která obsahuje údaje o počtu dokončených a zrušených bytů v letech 2003 až 2007. Údaje v této tabulce potvrzují stoupající rychlost výstavby domů a bytů. Rychlost výstavby nových bytů výrazně převyšuje rušení bytů. Tabulka č. 3.8.9: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Lanškroun v letech 2003-2007 Ukazatel 2003 2004 2005 2006 Dokončené byty 88 169 134 182 Dokončené byty na 1 000 obyvatel 4,0 7,7 6,1 8,3 Zrušené byty 5 8 3 9 Zdroj: ČSÚ, 2008

2007 222 9,9 5

Tento údaj je možné porovnat v rámci jednotlivých SO ORP na území Pardubického kraje. Z údajů je patrné, že v roce 2007 byla výstavba nových bytů v SO ORP Lanškroun výrazně vyšší než ve zbylých SO ORP Pardubického kraje a významně vyšší než na území celé ČR. Toto je možné hodnotit jako jednoznačně pozitivní skutečnost.

104

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.10: Dokončené a zrušené byty v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje v roce 2007 Dokončené byty na SO ORP Dokončené byty Zrušené byty 1 000 obyvatel Česká Třebová 37 2,0 3 Hlinsko 14 0,7 0 Holice 86 5,2 3 Chrudim 161 2,0 14 Králíky 23 2,5 1 Lanškroun 222 9,9 5 Litomyšl 98 3,7 0 Moravská Třebová 46 1,7 0 Pardubice 761 6,2 15 Polička 96 4,9 2 Přelouč 80 3,4 1 Svitavy 63 2,0 0 Ústí nad Orlicí 63 2,4 6 Vysoké Mýto 43 1,3 1 Žamberk 73 2,5 3 Pardubický kraj 1 866 3,7 54 Česká republika 30 190 787,6 Zdroj: ČSÚ, 2008

3.8.6 Problémy k řešení a záměry v oblasti bydlení V rámci rozboru byly obeslány dotazníkem všechny obce v SO ORP Lanškroun s cílem konkretizovat problémy spojené s oblastí bydlení a bytového fondu a dále s cílem zjistit záměry obcí v této oblasti. Většina obcí uvádí jako problém nedostatek volných stavebních parcel pro výstavbu nových rodinných domů, což může zvyšovat cenu stavebních pozemků a také zpomalovat rozvoj obce. V posledních několika letech cena stavebních pozemků v rámci ČR významně vzrostla a poptávka převyšuje nabídku. Dostatek stavebních pozemků je uváděn v obcích Čenkovice a Lubník. Část obcí z těchto důvodů zamýšlí vymezit nové plochy pro rozvoj bydlení a napojit je na inženýrské sítě, případně plánuje menší výstavbu ve vlastní režii. Jako nejčastější problém je uváděno nedostatečné napojení na kanalizaci a zemní plyn, což snižuje kvalitu domovního fondu. Konkrétní zjištěná fakta jsou uvedena v následující tabulce: Tabulka č. 3.8.11: Problémy a záměry obcí v oblasti bydlení Záměry obcí nové plochy investice do výstavba Stavební Obec pro pozemků domů parcely výstavbu (Ing. sítě) RD Čenkovice Dostatek Ne Ano Ne Horní Nedostatek Ano Ano Ano Čermná průběžně Lubník Dostatek Ne Ne Ne Luková Nedostatek Ano Ano Ne 2010 Ostrov Nedostatek Ano Ano Ne 2012 Petrovice Nedostatek Ano Ano Ne 2010 Strážná Nedostatek Ne Ano – Ano –

105

Problémy k řešení

Nízké napojení na kanalizaci Zemní plyn Nízké napojení na kanalizaci Neobydlené byty/domy Kanalizace, zemní plyn Chybí kanalizace a přívod plynu, nízké napojení na vodovod (60%) Nízké napojení na vodovod a

EKOTOXA s.r.o.


Stavební parcely

Obec

Výprachtice

Nedostatek

Žichlínek

Nedostatek

Záměry obcí nové plochy investice do výstavba pro pozemků domů výstavbu (Ing. sítě) RD 2009 2010 (+ koupě (1 pozemků bytový pro dům) výstavbu) Ano Ano Ano

Ne

Ano 2009

Ne

Problémy k řešení

kanalizaci, nemožnost připojení ZP, velký podíl neobydlených bytů/domů

Nízké napojení na vodovod a kanalizaci a ZP, významný nedostatek bytů Nízké napojení na kanalizaci

Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2008

3.8.7 Indikátory Jako indikátory charakterizující udržitelnost rozvoje bydlení výstavby byly vybrány: • •

3.8.7.1

Dokončené byty na 1 000 obyvatel Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 – 2001

Dokončené byty na 1 000 obyvatel

První indikátor vyjadřuje rychlost bytové výstavby na daném území (obec, SO ORP, kraj, ČR). Je výhodný v tom ohledu, že je dostupný od úrovně celé ČR, přes krajskou, až na úroveň jednotlivých SO ORP a obcí. Údaje je možné získat jak exaktně (zdroj ČSÚ – úroveň ČR, kraj, SO ORP) tak také výpočtem za tříleté období (pro jednotlivé obce). Přestože je použit údaj za tříleté období, neměl by být zkreslující, neboť samotný proces výstavby bytů (domů) trvá většinou více než jeden rok. Indikátor dále nepřímo vyjadřuje také atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení a životní úrovně. Hodnocení indikátoru počtu dokončených bytů: -2 0 – 1 byt -1 1,1 – 2 byty 0 2,1 – 4 byty 1 4,1 – 6 bytů 2 více než 6 bytů

106

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.12: Hodnocení indikátoru počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel/rok v jednotlivých obcích SO ORP Lanškroun Dokončené Dokončené byty Dokončené byty Hodnocení Obec byty v letech - průměr za rok na 1000 indikátoru 2004-06 ve 2004-06 obyvatel/rok Albrechtice 2 0,7 1,4 -1 Anenská Studánka 0 0,0 0,0 -2 Cotkytle 2 0,7 1,5 -1 Čenkovice 13 4,3 22,9 2 Damníkov 3 1,0 1,5 -1 Dolní Čermná 8 2,7 2,0 0 Horní Čermná 15 5,0 4,8 1 Horní Heřmanice 1 0,3 0,7 -2 Horní Třešňovec 9 3,0 5,1 1 Krasíkov 0 0,0 0,0 -2 Lanškroun 207 69,0 7,0 2 Lubník 16 5,3 17,0 2 Luková 9 3,0 4,3 1 Ostrov 5 1,7 2,8 0 Petrovice 0 0,0 0,0 -2 Rudoltice 139 46,3 44,9 2 Sázava 6 2,0 3,6 0 Strážná 0 0,0 0,0 -2 Tatenice 16 5,3 6,2 2 Trpík 0 0,0 0,0 -2 Výprachtice 21 7,0 7,5 2 Žichlínek 13 4,3 5,0 1 SO ORP Lanškroun 485 161,7 7,4 2 (2004-06) Pardubický kraj 1866 x 3,7 0 (2007) Česká republika 30190 x 2,9 0 (2007) Zdroj: ČSÚ, 2007 Tabulka vychází z hodnocení jednotlivých obcí za období 2004 - 2006. Nejvíce dokončených bytů bylo v obcích Čenkovice, Lanškroun a Rudoltice. Naopak v obcích Anenská Studánka, Krasíkov, Petrovice, Strážná a Trpík není evidován žádný vznik nového bytu (domu).

107

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.4: Indikátor - počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (průměr v období 2004-06)

Zdroj: ČSÚ, 2007

108

EKOTOXA s.r.o.

3.8.7.2


Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001

Druhý indikátor znázorňuje atraktivitu území obcí z hlediska trvalého bydlení. Limitem udržitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Hodnocení indikátoru počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001: -2 vyšší úbytek než -15 % -1 úbytek -15 až -5,1 % 0 minimální změna -5 až 4,9 % 1 nárůst 5 – 14,9 % 2 nárůst 15 % a více Tabulka č. 3.8.13: Hodnocení indikátoru počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 – 2001 Trvale obydlené byty Vývoj v letech 1991-2001 Hodnocení Změna Obec Změna indikátoru 1991 2001 počtu 19911991-2001 (%) 2001 Albrechtice 127 153 26 20,5 2 Anenská Studánka 33 39 6 18,2 2 Cotkytle 169 156 -13 -7,7 -1 Čenkovice 63 60 -3 -4,8 0 Damníkov 201 218 17 8,5 1 Dolní Čermná 424 440 16 3,8 0 Horní Čermná 342 349 7 2,0 0 Horní Heřmanice 188 166 -22 -11,7 -1 Horní Třešňovec 194 200 6 3,1 0 Krasíkov 99 109 10 10,1 1 Lanškroun 3 241 3 571 330 10,2 1 Lubník 97 97 0 0,0 0 Luková 211 208 -3 -1,4 0 Ostrov 175 164 -11 -6,3 -1 Petrovice 79 72 -7 -8,9 -1 Rudoltice 263 310 47 17,9 2 Sázava 165 189 24 14,5 1 Strážná 39 42 3 7,7 1 Tatenice 270 267 -3 -1,1 0 Trpík 28 24 -4 -15,1 -2 Výprachtice 285 313 28 9,8 1 Žichlínek 216 260 44 20,4 2 Celkem 6 909 7 407 498 7,2 1 Zdroj: SLDB, 1991 a 2001 Počet trvale obydlených bytů v SO ORP Lanškroun celkově stoupá. Za období 1991 – 2001 přibylo 498 nových bytů, což představuje nárůst o 7,2 %. Nárůst počtu trvale obydlených bytů charakterizuje atraktivitu dané obce pro trvalé bydlení a postupný růst kvality bydlení (menší počet osob na byt, zvýšení plochy bytu na člověka atp.), a z tohoto pohledu je tento vývoj možno hodnotit jednoznačně pozitivně. K největšímu procentuálnímu nárůstu došlo v obcích Albrechtice, Anenská Studánka, Rudoltice a Žichlínek. K poklesu dochází v obcích Cotkytle, Čenkovice, Horní Heřmanice, Petrovice, Ostrov a Trpík.

109

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.5: Indikátor – změna počtu trvale obydlených bytů v období 1991-2001

Zdroj: SLDB, 1991 a 2001

110

EKOTOXA s.r.o.


3.8.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Relativně dostatečný počet bytů v regionu na počet Velmi nízká bytová výstavba v obcích Anenská obyvatel značí dobrou dostupnost bydlení. Studánka, Trpík, Petrovice, Strážná, Petrovice a Horní Heřmanice. Intenzita bytové výstavby na území SO ORP Nižší průměrná obytná plocha na jeden byt oproti (zejména v obcích Rudoltice, Lanškroun, Lubník, průměrné hodnotě nově postavených bytů v ČR. Čenkovice a Výprachtice) je významně rychlejší než na většině území ČR. Převážná část bytů v osobním vlastnictví značí Vysoký podíl neobydlených domů v obcích sociálně stabilní podmínky. Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Horní Heřmanice a Výprachtice představuje malou atraktivitu pro trvalé bydlení a může způsobovat sociální nestabilitu. Počet trvale obydlených bytů ve většině obcí Dlouhodobý pokles počtu trvale obydlených bytů stoupá – rostoucí atraktivita obcí pro trvalé v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice a bydlení. Horní Heřmanice. Průměrné stáří domů je celkově nižší než je průměr Vyšší stáří domů v obcích Anenská Studánka a ČR. Trpík . PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití trvale neobydlených objektů v obcích Nekontrolovaná výstavba na plochách, které k rekreačním účelům (zejména Anenská Studánka, nejsou vymezeny územním plánem. Cotkytle, Horní Heřmanice, Čenkovice...) Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. Stárnutí bytového fondu a zhoršování stavu neobydlených objektů. Zlepšením technické infrastruktury v obcích s vysokým podílem neobydlených bytů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení.

3.8.9 Problémy k řešení • • • • • • • •

Jasné vymezení ploch (stavebních parcel) pro novou výstavbu (např. Horní Čermná, Luková, Ostrov, Petrovice, Strážná, Výprachtice, Žichlínek. Dle potřeby jednotlivých obcí zajistit a zvýšit technickou vybavenost obcí – napojení na zemní plyn (zejména v obcích Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Krasíkov, Ostrov, Petrovice, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice. Dle potřeby jednotlivých obcí zajistit a zvýšit technickou vybavenost obcí – napojení na vodovodní řád (zejména Anenská Studánka, Čenkovice, Cotkytle, Horní Heřmanice a Výprachtice ...). Dle potřeby jednotlivých obcí zajistit a zvýšit technickou vybavenost obcí – vybudování kanalizace (zejména Čenkovice, Lubník, Ostrov, Petrovice, Strážná, Výprachtice a Žichlínek ... ). Zajištění infrastruktury pro nové plochy pro bydlení, dopravní obslužnost apod. Napojení stavebních pozemků na inženýrské sítě. Zvýšení „atraktivity“ obcí v okrajovějších částech regionu pro trvalé bydlení (podpora vytvoření nových pracovních příležitostí, zlepšení dopravní obslužnosti, zajištění základních služeb apod.). Zamezit snižování počtu obydlených bytů především v obcích Petrovice, Cotkytle, Ostrov a Horní Heřmanice.

111

EKOTOXA s.r.o.


3.9 REKREACE SO ORP Lanškroun poskytuje řadu charakteristických kvalit pro rozvoj cestovního ruchu. Tento region se rozkládá v malebné krajině pod Orlickými horami (turistická oblast: Orlické hory a podhůří), která se vyznačuje rozmanitou členitostí, jenž zdejším návštěvníkům umožňuje si vybrat z množství nejrůznějších aktivit, stejně jako poskytuje mnoho příležitostí k odpočinku. Oblast je vhodná nejen pro různé druhy letní turistiky, ale i pro turistiku zimní. Nabízí turistům klid a zotavení v krásné přírodě, nejrůznější sportovní vyžití, jako např. lyžování, cyklistiku, turistiku, jezdectví, vodní sporty a v neposlední řadě i bohaté kulturní zážitky při návštěvě četných památek typické podorlické lidové architektury, či památek v historickém městě a centru tohoto regionu – v Lanškrouně. Z hodnocení potenciálů cestovního ruchu na území České republiky (zpracovaného Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR, Praha 2001) je zřejmé, že pro rekreaci a cestovní ruch je vhodnější hornatější severní a východní část regionu společně s městem Lanškroun, které mají vysoký potenciál cestovního ruchu. Také obce v okolí Lanškrouna (Albrechtice, Horní Třešňovec, Ostrov, Rudoltice a Sázava) mají vysoký potenciál cestovního ruchu. Obce tvořící jižní pás území mají potenciál zvýšený. Obrázek č. 3.9.1: Potenciál cestovního ruchu

Zdroj: Ústav územního rozvoje Brno, 2001

112

EKOTOXA s.r.o.


3.9.1 Rekreační potenciál regionu 3.9.1.1

Přírodní podmínky vhodné k rozvoji rekreace, naučné stezky

Přírodní prostředí v regionu nabízí téměř ideální podmínky pro letní i zimní turistiku a umožňuje zdejším návštěvníkům plné využití pro rekreaci, sport i oddechovou činnost, a to především pro rodinnou rekreaci i pro zájemce o aktivní dovolenou (hl. pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování, atd.). Na území SO ORP zasahují dva přírodní parky, jenž vedle zvláště chráněných území slouží k ochraně krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Jejich úkolem je také sloužit k obnově duševních i fyzických sil člověka přiměřenou rekreační činností v nenarušeném nebo málo narušeném přírodním prostředí: 1. Přírodní park Lanškrounské rybníky – nachází se na území města Lanškroun (severozápadním směrem) a částečně i obce Rudoltice. Byl vyhlášen v roce 1990 a zaujímá rozlohu 243 ha. Zahrnuje soustavu rybníků na Ostrovském potoce (rybníky Olšový, Pšeničkův, Sluneční a Plockův) s okolními lesními porosty a byl zřízen pro svůj mimořádný biologický, krajinářský i estetický význam. Část přírodního parku (41,52 ha) byla zahrnuta do Evropské soustavy NATURA 2000 jako Evropsky významná lokalita. Přírodním parkem prochází vycházkový okruh s naučnou stezkou, kde se mohou návštěvníci podrobněji seznámit (na 8 zastaveních) s ochranou ekosystému přírodního parku a jeho historií, vodními a mokřadními rostlinami, živočichy, geologií území a lesy v okolí rybníků. Po zpevněných cestách vede parkem cyklostezka, okrajově také stezka pro agroturistiku. Přímo na přírodní park (blíže k městu) navazuje oblast v okolí Dlouhého rybníka, která je v Lanškrouně stěžejním prostorem pro rozvoj rekreace. Je součástí příměstské rekreační zóny s širokými možnostmi ubytování, stravování a vodních sportů (přírodní koupaliště s možností půjčování loděk, jachting, windsurfing, atd.). Prakticky po celém pravém břehu je umístěno množství chat k individuální rekreaci, ale i podnikových chat k rekreaci organizované včetně jednoho veřejného kempu. Na levém břehu je umístěna městská veřejná pláž s půjčovnou loděk a s restaurací (více viz níže). V roce 2007 se město rozhodlo za pomocí peněz z EU zrekonstruovat a zatraktivnit areál Dlouhého rybníka pro obyvatele během letní sezóny. Součásti areálu tak bude dětský, relaxační víceúčelový bazén a příslušné atraktivity, víceúčelové sportovní hřiště, lanové centrum, atd. Také na březích Olšového a Pšeničkova rybníka se nacházejí chaty pro individuální či organizovanou rekreaci. Další rybníky nabízejí tichá místa pro rybaření a sportovní rybolov (Krátký rybník a Sluneční rybník). 2. Přírodní park Suchý vrch - Buková hora – byl vyhlášen za oblast klidu v roce 1987 a zaujímá rozlohu 6 427 ha. V SO ORP Lanškroun zasahuje na území obcí Čenkovice a Výprachtice. Přírodní park je charakteristický vyrovnaností a souladem střídání rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel. Jižní část přírodního parku je taktéž intenzivně rekreačně využívána (více viz níže). Na jižním úbočí Bukové hory (958 m n. m.) pramení řeka Moravská Sázava. Také údolí Moravské Sázavy je jednou z turisticky nejnavštěvovanějších lokalit regionu, a to zejména v délce více než deseti kilometrů mezi Albrechticemi a Výprachticemi. Podél říčky, která má charakter horské bystřiny, vede 5,6 km dlouhá naučná stezka s odpočinkovými místy pro rodiny s dětmi. Na šesti informačních panelech se jeho návštěvníci seznámí s historií, geologií, botanikou a zoologií území včetně života ve vodním prostředí a v lese. Moravská Sázava je využitelná i vodácky, a to od Žichlínku (JV od Lanškrouna) po Lupěné v úseku dlouhém 22,9 km (obtížnost WW I – ZW), a dále od Lupěného po ústí (8,7 km, ZW). Východně od Lanškrouna se nachází nejvyšší bod Zábřežské vrchoviny – Lázek (714 m n. m.), na kterém byla v roce 1933 postavena zděná Reichlova chata s pětipatrovou, 20 metrů vysokou, dřevěnou rozhlednou (s omezenou přístupností pro návštěvníky) a s výletním hostincem. Z rozhledny je krásný výhled na nejvyšší vrcholky Orlických hor, masiv Králického Sněžníku, vrcholy Jeseníků a Železné hory, za dobré viditelnosti se dá dohlédnout do úrodné Hané i na kopce Českomoravské vrchoviny.

113

EKOTOXA s.r.o.

3.9.1.2


Rekreace v zimním období

Krajina Podorlicka je v zimním období velmi dobře využitelná pro sjezdové i běžecké lyžování. Významné postavení má především jeden z největších lyžařských areálů na území Pardubického kraje: Ski areál Čenkovice – Buková hora, kde jsou ideální podmínky pro lyžování od prosince do března. Ski centrum Čenkovice nabízí 8 sjezdovek o celkové délce 4 060 m (z toho 5 lehkých – modrých a 3 střední – červené náročnosti), které se nacházejí v nadmořských výškách mezi 710 a 950 m n. m. Čtyři sjezdovky (č. 3, 5, 6, 7) jsou uměle zasněžovány, 2 sjezdovky (č. 6, 7) poskytují možnost nočního lyžování. Devět vleků o celkové délce 4 860 m je za 1 hodinu schopno přepravit až 5 600 osob (5 vleků má jednotný odbavovací systém). Ve středisku působí také dětská lyžařská škola a školka (má k dispozici 1 vlek), snowpark se snowboardovou školou, úschovny a půjčovny lyžařské výzbroje, včetně servisu. Snowpark s vlastním vlekem, zasněžováním a večerním osvětlením je zařazen do střední náročnosti. Pro milovníky bílé stopy má Ski areál Čenkovice – Buková hora a okolí k dispozici několik desítek kilometrů perfektně udržovaných běžeckých tratí. Zejména hřebenová cesta z Bukové hory na Suchý Vrch a dále na Vysoký kámen nad Mladkovem každoročně láká spoustu vyznavačů běžeckého lyžování. Ski areál s okolím strojově upravuje až 75 km značených běžeckých tratí napojených na běžecké trasy Orlických hor. Do areálu v Čenkovicích je možno se každý víkend v zimě a o svátcích vedle vlastního auta dopravit i za pomocí skibusů, které jezdí na tratích: Kostelec nad Orlicí – Vamberk – Žamberk – Letohrad – Jablonné nad Orlicí – Čenkovice či Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Lanškroun – Výprachtice – Čenkovice. Další lyžařská střediska jsou v obcích Výprachtice a Cotkytle, lyžařský vlek je i na území města Lanškroun. Na konci obce Výprachtice směrem na Čenkovice nalezneme Ski areál OVAZ Merta. Areál je vhodný pro začínající lyžaře i pro pokročilé. Nabízí lyžařský vlek s umělým osvětlením, půjčovnu lyžařského vybavení, U rampu pro snowboarding, bobovou dráhu s možností zapůjčení gumových člunů a patřičné zázemí (ubytování, občerstvení, bar). Jeden lyžařský vlek se sjezdovkou o délce 251 m a převýšením 62 m se ve Výprachticích také nachází u chaty Orlička. Lyžařské středisko Gansberg v obci Cotkytle je situováno 1,5 km od obce směrem na Janoušov. Areál vedle lyžařského vleku o kapacitě 600 osob/hod. (délka 300 m, převýšení 75 m) poskytuje i rychlé občerstvení. Mezi Cotkytlí a Janoušovem jsou mj. ideální terény pro běžecké lyžování. V areálu Lanškrounských rybníků byla zbudována lyžařská sjezdovka Kypuš (dlouhá 250 m) s vlekem dlouhým 86 m. Alternativou k sjezdovému a běžeckému lyžování je v zimním období bruslení. Vedle bruslení na přírodních kluzištích (rybníky, vodní nádrže, apod.) mají návštěvníci možnost využívat novou víceúčelovou sportovní halu B. Modrého v Lanškrouně s umělou ledovou plochou. Hala s kapacitou max. pro 653 osob (na tribunách) se dá využívat celoročně – od dubna do srpna je zde mj. umístěn plastový povrch na in-line bruslení. Mimo bruslení a hokej lze pronajmout halu i pro jiné účely – závody modelů aut, výstavy psů, kulturní akce, apod. V objektu je také restaurace s kapacitou pro 39 osob. Ke krátkodobé, ale i dlouhodobé rekreaci se dají celoročně využívat mj. následující zařízení sloužící k volnočasovým aktivitám a rozvoji cestovního ruchu: Lanškroun: • krytý plavecký bazén (o rozměru 12,5 x 6 m) v objektu ZŠ Dobrovského. Po obvodu je obohacen o skluzavku pro děti, ve vodě protiproudem, masážními tryskami a podvodními světly. Ve škole je také pro veřejnost otevřena suchá sauna s kapacitou 8 míst. • umělá horolezecká stěna v tělocvičně ZŠ na nám. Aloise Jiráska: celková plocha 250 m2, výška 7 m, počet cest á 28. • bowlingová centra: Bowling Tropic, Sport centrum LA • fitness centra/posilovny: Fitness centrum, solárium B. Němcové 127, MD Fitness s.r.o. – vedle fitness centra nabízí také squash • spinning centrum Eva – spinning, fitbox, pilates • sportovní hala Střelnice • kino Lanškroun s kapacitou téměř 300 míst • solná jeskyně Dolní Čermná: • finská sauna

114

EKOTOXA s.r.o.

3.9.1.3


Rekreace v letním období

Významným fenoménem poslední doby se stala cykloturistika, která se silně podílí na návštěvnosti oblastí vhodných pro tento typ cestovního ruchu, tzn. i samotného SO ORP Lanškroun charakteristického zvlněnou krajinou a dalekými rozhledy. Územím tohoto regionu procházejí následující cyklotrasy IV. třídy, které propojující místní cíle a zajišťují tak lokální propojení: • • • • • • • • • •

č. 4062: Staré Město – Mladějov – Trpík – Damníkov – Třebovické sedlo (19 km) č. 4071: Kladenské sedlo – Malá Morávka – Čenkovice – Suchý vrch – Mladkov – Hanička – Šerlich – Čihalka (126 km): pásové značení (červená) č. 4072: Potštejn – Bohousová – Letohrad – Kunčice – Petrovice – Dolní Čermná – Mariánská hora – Horní Čermná – Bystřec – Čenkovice (74 km): pásové značení (modrá) č. 4220: Lanšperk – Dolní Dobrouč (5 km) č. 4221: Horní Dobrouč – Ostrov – Lanškroun – Žichlínek – Lubník – Tatenice – Krasíkov – Třebařov (28 km) č. 4222: Damníkov – Luková – Lanškroun – Albrechtice – Výprachtice – Buková hora (25 km) č. 4223: Lanškroun – Horní Třešňovec – Výprachtice – Jablonné nad Orlicí (25,5 km) č. 4224: Výprachtice – Štíty – Cotkytle – Strážná – Tatenice (27 km) č. 4225: Výprachtice – Tatenice (17 km) č. 4226: Albrechtice – Městský les (4 km)

Vedle cykloturistických tras jsou v regionu budovány také cyklostezky s cílem podpořit zejména bezpečný pohyb zranitelných účastníků silničního provozu po komunikacích s vyloučeným motorizovaným provozem. Jejich výstavbu podporuje především město Lanškroun, které se snaží zbudovat stezky na radiální spojnici města s okolními obcemi: • •

Lanškroun – Albrechtice (1,6 km) Lanškroun – Ostrov (1,2 km)

Na území regionu je zajištěn provoz cyklobusu, a to na trase Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Lanškroun – Výprachtice – Čenkovice – Orličky – Červená voda – Králíky – Dolní Morava. Cyklobus max. pro 8 osob si lze také dohodnout individuálně. Vedle husté sítě cyklistických tras a stezek jsou vyjma jižní části regionu turisticky atraktivní místa propojena také hustou sítí značených turistických tras. Žádná turistická trasa nevede přes následující obce: Damníkov, Lubník, Luková, Krasíkov, Petrovice, Sázava, Tatenice, Trpík a Žichlínek. V poslední době získává na stále větší oblibě rozvoj agroturistiky a venkovské turistiky. Tento druh turistiky se v kombinaci s cykloturistikou jeví jako ideální možnost rozvoje cestovního ruchu v regionu. Na tomto území je v současné době velké množství zchátralých či nevyužitých bývalých zemědělských objektů. Přínosné se nabízí především jejich využití pro farmové chovy zvěře, a to zejména koní, u kterých se otevírají možnosti s rozvojem specifické formy agroturistiky – tzv. hippoturistiky. Farmy či koňské stanice zaměřené na chov koní a hippoturistiku (možnost pronájmu koní, vyjížďky na koni, výuka jízdy na koni, atd.) nalezneme např. v obci Ostrov (Farma Kněžour, Koňská stanice – Stáj M & M), Tatenice, Horní Heřmanice či v Lanškrouně. Jezdce na koních provedou regionem tři značené hippotrasy, které jsou bohužel místy vedeny souběžně s trasami cyklistickými.

115

EKOTOXA s.r.o.


Další sportovně-rekreační a volnočasové aktivity po dobu letní sezóny v regionu: Čenkovice: • travní lyžování, půjčovna horských koloběžek a svahových minikár • minigolf • sportovní hřiště na tenis, volejbal, nohejbal, fotbal • paragliding centrum Damníkov • fotbalové hřiště, tři tenisové a jeden volejbalový kurt Dolní Čermná: • „Areál zdraví“ – minigolf, zahradní šachy, fotbalové hřiště, tenisové a volejbalové kurty • koupaliště Horní Třešňovec • sportovní areál – fotbalové hřiště, tenisové kurty Lanškroun • oblast Lanškrounských rybníků: minigolf, půjčovna lodí a loděk, půjčovna šlapadel, sportovní hřiště (kemp Knoflík), minigolf, sportovní hřiště (Rekreační zařízení Obora Hurt), tenisový kurt, sportovní hřiště, bazének, dětské hřiště (Obora – Neptun), sportovní hřiště, kuželky (Obora MOTZ) • tenisové kurty • volejbalové kurty • plážový volejbal • fotbalové hřiště • potápěčské centrum Don Felder • dětské hřiště Střelnice – dětské hřiště, dráha pro in-line bruslení, sportovní hřiště venkovní: 1 asfaltové (nohejbal, volejbal) + 2 travnatá (fotbal, nohejbal, volejbal) • + další volně přístupná hřiště (uliční) Luková: • střelnice (střelba, sportovní výuka a výcvik) – nekrytá • kynologické cvičiště Rudoltice • dětské hřiště Eldorádo, dřevěná Opičí dráha Výprachtice: • tenisový kurt, plážový volejbal, bazének (Ski areál OVAZ Merta)

3.9.2 Historické a kulturní památky, muzea, lidová architektura V SO ORP Lanškroun se v současné době nachází celkem 98 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR a které zasluhují největší ochranu. Nejvíce jich nalezneme v Lanškrouně (25), a to zejména v hranicích městské památkové zóny, naopak žádnou nenalezneme na území obcí Horní Čermná, Krasíkov, Luková, Petrovice a Strážná.

116

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.9.1: Seznam nemovitých památek v SO ORP Lanškroun Obec Nemovitá památka Albrechtice sousoší Piety Anenská Studánka kaple P. Marie Pomocné Cotkytle krucifix před kostelem, socha sv. Jana Nepomuckého, pomník protifašistického odboje, venkovská usedlost č.p. 65, měšťanský dům č.p. 119 Čenkovice kostel sv. Vavřince, krucifix při kostele, socha sv. Jana Nepomuckého, venkovské usedlosti: č.p. 68, č.p. 95, č.p. 137 Damníkov kostel sv. Josefa, zřícenina, socha sv. Prokopa, fara Dolní Čermná kostel sv. Jiří, socha sv. Jana Nepomuckého, fara, venkovská usedlost č.p. 133, socha Nejsvětější Trojice (na k.ú. Jakubovice), socha P. Marie sedící (na k.ú. Jakubovice) Horní Čermná Horní Heřmanice kostel sv. Jiří, socha sv. Jana, silniční most – silniční propustek, venkovské usedlosti: č.p. 85, č.p. 42 (z toho jen: dochovaná část, tj. výměnek a stodola), vodní mlýn Horní Třešňovec krucifix, sousoší, hospoda, hasičská zbrojnice, venkovské usedlosti: č.p. 102, č.p. 105, č.p. 137, č.p. 163, č.p. 211 Krasíkov Lanškroun kostel sv. Anny, kostel sv. Maří Magdalény, kostel sv. Václava, socha Ecce Homo, socha Nejsvětější Trojice, socha P. Marie, socha sv. Donáta, sloup se sochou P. Marie, sloup se sochou P. Marie Immaculaty, sloup se sochou P. Marie Immaculaty (ul. Kralická), pomník osvobození – Rudoarmějec, kašna s delfíny, silniční most se sochami, s omezením: bez mostu přes Jánský potok, zámek, děkanství, radnice, hospoda Krčma, měšťanský dům č.p. 78, střední škola – gymnasium, měšťanský dům č.p. 142, měšťanský dům Piano, měšťanský dům č.p. 203, činžovní dům, z toho jen: okno s vitrají (ul. Žižkova), činžovní dům, z toho jen: klika vstupních dveří, dělící stěna s vitrají, zábradlí hlavního schodiště (ul. Dobrovského) Lubník kostel sv. Petra a Pavla Luková Ostrov kostel sv. Mikuláše Petrovice Rudoltice kostel sv. Petra a Pavla, krucifix, sousoší Nejsvětější Trojice, fara, venkovská usedlost č.p. 5, zámek Sázava sousoší Piety, kostel sv. Prokopa, z toho jen: varhany, 1. pol. 18. st. Strážná Tatenice zámek, kostel sv. Jana Křtitele, sousoší Kalvárie, sochy – soubor, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Rocha, smírčí kříže I. (při faře), II. (při č.p. 5), III. (v Rovinách), IV. (při č.p. 106), V. (při č.p. 39) Trpík kaple sv. Anny Výprachtice kostel Proměnění Páně, krucifix, socha sv. Jana Nepomuckého, sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, fara, smírčí kříž Cyrilometodějský – Baba (na k.ú. Koburk), venkovské usedlosti: č.p. 8, č.p. 48, č.p. 117, č.p. 122, č.p. 233, č.p. 162 (z toho jen stodola) Žichlínek kostel sv. Jana Křtitele, studna, fara, venkovská usedlost č.p. 49 SO ORP Lanškroun Zdroj: Národní památkový ústav, 2008

117

Počet 1 1 5 6 3 6 0 6 9 0

25

1 0 1 0 6 2 0 9 1 12 4 98

EKOTOXA s.r.o.


Převážná většina nemovitých kulturních památek v regionu má lokální význam. Mezi nejvýznamnější nemovité kulturní památky regionu patří zámek, ve kterém v současné době sídlí městské muzeum a kulturní centrum, a renesanční radnice v Lanškrouně, stejně jako lovecký zámek Tatenice či torzo původně honosného liechtenštejnského zámku u Rudoltic. Mimo památky zapsané v ústředním seznamu se na katastrálním území částí obcí (Vnitřní Město, Dolní Třešňovec, Žichlínské Předměstí, Ostrovské předměstí Lanškrouna) nebo jednotlivých obcí (Dolního Třešňovce, atd.) nachází řada uměleckořemeslných děl, jako jsou sochy, sousoší, kříže, sloupy, pilíře, památníky, pamětní desky. Jsou to historická díla, která jsou odkazem našich předků, pro region mají značnou kulturní a historickou hodnotu. Městské muzeum Lanškroun nejen pečuje o stálé expozice Historie města a okolí Lanškrouna, Kabinet mincí a medailí akademického malíře Zdeňka Kolářského, Sklářství na pomezí Čech a Moravy a Pamětní síň hudebního skladatele Jindřicha Pravečka, ale také pravidelně připravuje krátkodobé výstavy a vydává každoročně několik publikací. Další muzeum regionu se nachází v obci Dolní Čermná a bývá otevřeno při konání významných akcí v obci či po telefonické domluvě. Obsahuje zoologické sbírky, trofeje, zkameněliny, zemědělské a řemeslnické nástroje, lidový nábytek, staré učebnice, nádobí a předměty denní potřeby. Regionem Lanškrounsko procházela nejen historická česko-moravská hranice, ale setkávala se tu také česká kultura Podorlicka v severovýchodní, hornatější krajině s vlivy německé jazykové enklávy Hřebečsko (Schönhengstgau), které jsou patrné zejména v Lanškrounské kotlině. Zatímco podorlická architektura dává často přednost dřevěnkám se zdobenými lomenicemi, hřebečský selský dvůr navazuje na francký typ stavby s obdélníkovým obytným domem a uzavřeným dvorem.

3.9.3 Ubytovací kapacity Celkové ubytovací kapacity jsou v SO ORP Lanškroun soustředěny v místech s největším potenciálem cestovního ruchu, které jsou nejvíce vhodné pro samotnou rekreaci, a to ve městě Lanškroun a dále v podhůří Orlických hor – ve východní části regionu (v obcích Čenkovice, Výprachtice, Horní Heřmanice, Cotkytle a Strážná) a také v jeho části severní (v obci Dolní Čermná). Z hlediska struktury ubytovacích kapacit se jedná o velmi pestré spektrum od ubytování v hotelích a penzionech, přes ubytování v rekreačních zařízeních, ubytovnách a kempech až po ubytování v chatách a ubytování v soukromí. Přesto zde nenajdeme dostatek ubytovacích kapacit vyšší třídy, které by dokázaly uspokojit požadavky nejnáročnější klientely. Ubytování v hotelu (ovšem max. v tříhvězdičkovém) je možné pouze ve městě Lanškroun. Penziony se mj. nacházejí také v obcích Čenkovice, Výprachtice a Cotkytle. Pouze jediné ubytovací zařízení je certifikované dle nově zpracované Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky (pro období 2006 – 2009) Kategorie hotel, hotel garni, pension a motel, a to Penzion Martina v Lanškrouně, který spadá do kategorie „First Class“ (tj. čtyřhvězdičkový penzion). Hotel Společenský Dům v Lanškrouně je vhodný pro rozvoj tzv. kongresové turistiky, poněvadž vedle ubytovacích a stravovacích kapacit (60 míst v restauraci + dalších 60 míst v baru) nabízí velký sál s kapacitou pro 250 lidí, přísálí pro 150 lidí a dále kabinety vhodné pro pořádání různých společenských či firemních akcí (až pro 100 osob). Za zmínku také stojí ubytování na Bio – farmě Knápkovi v obci Horní Heřmanice, která se mj. zaměřuje na agroturistiku (na pastevní odchov skotu, pěstování brambor a pohanky). Rodina Knápkova hospodaří bez chemie a je členem svazu PRO-BIO.

118

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.9.2: Hromadná ubytovací zařízení na území SO ORP Lanškroun Obec

0

0

Stravování v restauraci 0 0

0

0

0

Název

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle

Typ zařízení

Kapacita

0

Penzion Na Mlýně

penzion

20 lůžek

ANO

Penzion U Václava

penzion

24 lůžek

ANO

Penzion CLUB***

penzion

ANO

Penzion Skála

penzion

Penzion Štěstí

penzion

Penzion Marat

penzion

Chata Ema, penzion

penzion

45 lůžek 26 lůžek + 10 přistýlek 13 lůžek + 6 přistýlek 8 lůžek + 4 přistýlky 26 lůžek

Čenkovice

0 místní část Herbortice, venkovní bazén a víceúčelové hřiště (pouze pro ubytované hosty) restaurace – 100 míst + 40 míst v salonku, dětský koutek udírna, venkovní gril

NE

venkovní bazén, půjčovna kol

NE NE restaurace – pouze pro ubytované, venkovní hřiště na odbíjenou, volejbal, ANO nohejbal, basketbal, dětský koutek

rekreační zařízení

200 lůžek + 80 míst v chatkách

Rekreační zařízení Hájenka

rekreační zařízení

12 lůžek

NE

Ubytovna ŠTU Kimex

ubytovna

82 lůžek

NE

Ubytovna TJ Čenkovice

ubytovna

11 lůžek

NE

Hospoda NA FAŘE

ubytovna

24 lůžek

ANO

Ski Klub Česká Třebová

ubytovna

41 lůžek

Ubytovna CLUB Apartmán Obecní úřad Chata U Václava

ubytovna apartmán chata

24 lůžek 5 lůžek 10 lůžek

Chata Hanička

chata

16 lůžek

Chata, č. p. 97

chata

6 lůžek

Chata Bondovka

chata

5 lůžek

Chalupa Sluníčko

chata

U Krásů

chata

Chalupa Čenkovice č.p.164

chata

Chata VIGONA

chata

11 lůžek

NE

Chata Bohemika

chata

24 lůžek + 4 přistýlky

NE

119

0

NE

Rekreační zařízení Atlas

16 lůžek + možnost přistýlek 10 lůžek + 2 přistýlky 12 lůžek + možnost přistýlky

Poznámky

jídelna, sauna, bar, venkovní bazén, hřiště

restaurace – 60 míst k sezení minigolf, sportovní hřiště: NE fotbal, nohejbal, volejbal + tenisové kurty ANO NE NE zahradní posezení, krb, NE norská kota – grilování NE pronájem nejméně na 1 NE týden NE

gril, venkovní bazén, travnaté volejbalové hřiště

NE NE ubytování v týdenních turnusech

EKOTOXA s.r.o.

Obec

Damníkov Dolní Čermná


Chata APOLLO Chalupa u Doskočilů Chata LIDUNKA OKAL – 92 Horská chata Magnet

chata chata chata chata chata

16 lůžek 8 lůžek 30 lůžek 5 lůžek 8 lůžek

Stravování v restauraci NE NE NE NE NE

Horská chata Michaela

chata

10 lůžek

NE

Název

Horská chata U Homolků 0

Kapacita

Poznámky

jídelna, venkovní bazén

půjčovna sněhových skútrů

ubytování v soukromí

10 lůžek + 1 přistýlka 0 27 lůžek + 17 přistýlek, 14 míst v chatkách 5 lůžek + 1 přistýlka

ubytovna

22 lůžek

NE

ubytovna

45 lůžek

ANO

kemp

72 míst v chatkách

ANO

0

0

0

ubytování v soukromí

6 lůžek

NE

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Hotel Společenský Dům

hotel

40 lůžek + až 30 přistýlek

ANO

Hotel Slávie

hotel

75 lůžek

ANO

Hotel Starý Mlýn Hotel Zemská Koruna

hotel hotel

41 lůžek 9 lůžek

ANO ANO

0 sál pro 250 lidí, kabinety pro společenské akce (až 100 lidí) fitness centrum, bazén, sauna salonek

Penzion Martina****

penzion

11 lůžek

NE

Pension Jakub Penzion Karolína Penzion Seven K-M

penzion penzion penzion

30 lůžek 18 lůžek 60 lůžek

NE ANO NE

Domov mládeže SZeŠ

ubytovna

190 lůžek

NE

Ubytovna Na faře Ubytovna Rubyk

ubytovna ubytovna

20 lůžek 96 lůžek

NE NE

Domov mládeže SPŠ a SOU

ubytovna

165 lůžek

NE

ubytování pro turisty pouze v období letních prázdnin, jídelna

Starý Mlýn

ubytovna chatky

42 lůžek 32 míst

ANO

kapacita pro 20 stanů

Union Lesní brána Ubytovací zařízení – Ladislav Bárta Ubytovna obecního úřadu Turistická ubytovna SOKOL Kemp Dolní Čermná

Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun

Typ zařízení

0 Bio – farma Knápkovi

chata 0 rekreační zařízení

120

NE 0

0

NE

venkovní bazén

NE

sportovní hřiště, tenisové kurty, venkovní bazén, minigolf kapacita pro 20 stanů a 20 karavanů, sportovní hřiště, minigolf 0

certifikované zařízení, směnárna vinotéka kavárna salonek ubytování pro turisty pouze v období letních prázdnin, jídelna

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Název

Poznámky


ANO

Obora – Neptun

rekreační středisko


NE


45 lůžek + 20 míst v bungalovech + 150 míst v chatkách

ANO

plážový volejbal, kuželky, fotbal kapacita pro 150 stanů a 10 karavanů, rychlé občerstvení, otevřeno v sezóně, minigolf, sportovní hřiště, půjčovna sportovních potřeb

otevřeno v sezóně, tenis, minigolf, míčové hry otevřeno v sezóně, tenisový kurt, dětské hřiště, volejbal, nohejbal, bazének

Knoflík

kemp

4 místa v chatkách

NE

Chata pod sjezdovkou 0 0 0 0 0 0

chata 0 0 0 0 0 0

8 lůžek 0 0 0 0 0 0

NE 0 0 0 0 0 0

ubytovna

50 lůžek

NE

0 0

0 0 14 lůžek + 5 přistýlek

0 0

0 0 0 0 0 0 venkovní sportovní hřiště – míčové hry, hřiště na volejbal 0 0

NE

sauna lyžařský areál, venkovní bazén, tenisový kurt, hřiště na plážový volejbal

0 0 Penzion Martina

penzion

Ubytování OVAZ

ubytovna

50 lůžek

NE

Chata Orlička

chata

NE

Chalupa Podkova

chata

22 lůžek 9 lůžek + 3 přistýlky

Roubenka

chata

8 lůžek

NE

chata ubytování v soukromí ubytování v soukromí ubytování v soukromí ubytování v soukromí 0

6 lůžek

NE

6 lůžek

NE

5 lůžek

NE

6 lůžek

NE

Chajda u lesa Apartmán U Faltů Apartmán U Stejskalů Apartmán – Oldřich Strnad Ubytování U Šimků Žichlínek

Stravování v restauraci


Turistická základna Tatenice Trpík Výprachtice

Kapacita

Obora Hurt

Obora MOTZ

Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná

Typ zařízení

0

6 lůžek + 1 přistýlka 0

Zdroj: Vlastní šetření, 2008

121

NE venkovní posezení, ohniště venkovní posezení, bazén, ubytování v týdenních turnusech

venkovní bazén, ohniště s grilem

NE 0

0

EKOTOXA s.r.o.


Vedle hromadných ubytovacích zařízení se v regionu také nachází relativně velký počet objektů určených k individuální rekreaci. Jedná se především o bytový fond, který není trvale obydlen, a v současné době slouží především k chalupářským účelům či k víkendovým pobytům. V porovnání se situací v okrese, kraji i ČR vykazuje SO ORP Lanškroun vyšší poměr nevyužívaných bytů, které jsou hlavně využívány k těmto rekreačním účelům (viz tabulka níže), a to zejména v obcích Čenkovice, Anenská Studánka, Horní Heřmanice, Cotkytle a Výprachtice. Tato skutečnost mj. potvrzuje velký turistický potenciál území. Tabulka č. 3.9.3: Využívání bytového fondu k individuální rekreaci Neobydlené byty Neobydlené byty z toho: slouží k z toho: slouží k Obec Obec rekreaci rekreaci celkem celkem abs. % abs. % Albrechtice 2 9,5 Lubník 1 6,7 21 15 Anenská Studánka 32 31 96,9 Luková 37 5 13,5 Cotkytle 109 39 64 58,7 Ostrov 14 35,9 Čenkovice 69 60 86,9 Petrovice 29 15 51,7 Damníkov 24 8 33,3 Rudoltice 82 11 13,4 Dolní Čermná 66 50,8 Sázava 2 10,0 130 20 Horní Čermná 108 68 63,0 Strážná 17 11 64,7 Horní Heřmanice 99 75,6 Tatenice 25 55,6 131 45 Horní Třešňovec 50 5 10,0 Trpík 6 3 50,0 Krasíkov 18 8 44,4 Výprachtice 207 141 68,1 Lanškroun 10 3,8 Žichlínek 1 3,0 264 33 Zdroj: ČSÚ, 2001 Samostatné zmapování objektů individuální rekreace je z hlediska ubytovací kapacity pro turistickou veřejnost téměř nemožné. Turistou, o kterého je z pohledu přilákání do regionu a zvyšování návštěvnosti zájem, je i soukromá osoba ubytovaná u příbuzných či známých. Takový návštěvník regionu se však vymyká statistickému sledování. Pokud jde o pronajímání chat a chalup za úplatu, je sice možné provést statistické sledování přes obce, které mají povinnost sledovat pronajímané lůžkoviny z daňových důvodů, avšak tato povinnost je poskytovateli ubytování často obcházena a ubytování v těchto objektech potom spadá do tzv. „šedé ekonomiky“. Pro účely sledování návštěvnosti tak tyto kapacity zůstávají mimo věrohodnou evidenci.

3.9.4 Indikátory Analýza a hodnocení přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je jedním z nezbytných kroků pro stanovení turistického významu obcí a regionů z pohledu jejich skutečného turisticko-rekreačního využití. Potenciální rekreační plochy generalizují vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území a podávají pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele PRP vzniká součtem ploch rekreačně využitelných (plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů a vodní plochy) v katastrálních územích jednotlivých obcí ČR, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Pro názornou prostorovou diferenciaci uvedeného ukazatele byla zvolena následující hodnotící stupnice, jež odpovídá škále hodnoceného indikátoru: Hodnocení indikátoru potenciální rekreační plochy: -2 do 20,0: zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky, -1 20,0 – 37,9: většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky, 0 38,0 – 56,9: venkovský krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 1 57,0 – 74,9: podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 2 75,0 a více: povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami. 122

EKOTOXA s.r.o.


Jedním z významných ukazatelů prostorové diferenciace cestovního ruchu území na národní i regionální úrovni je turisticko-rekreační funkce, vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjádřena poměrem počtu stálých turistických lůžek (v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace) ku počtu trvale bydlících obyvatel (udávaná obvykle v %). Při hodnocení turisticko-rekreační funkce obcí bylo použito následujících údajů: • počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních, • počet lůžek v objektech individuální rekreace, • počet trvale bydlících obyvatel. Hodnocení indikátoru turisticko-rekreační funkce: -2 25 a méně (malá) -1 26 – 50 (rozvojová) 0 51 – 100 (významná) 1 101 – 200 (velmi významná) 2 201 a více (zcela dominantní) Tabulka č. 3.9.4: Hodnocení indikátoru potenciální rekreační plochy a turisticko-rekreační funkce TuristickoObec Podíl PRP (%) Hodnocení Hodnocení rekreační funkce Albrechtice 74,4 8 1 -2 Anenská Studánka 63,2 104 1 1 Cotkytle 74,7 73 1 0 Čenkovice 72,0 683 1 2 Damníkov 38,4 6 0 -2 Dolní Čermná 53,8 37 0 -1 Horní Čermná 64,9 32 1 -1 Horní Heřmanice 52,9 80 0 0 Horní Třešňovec 30,5 3 -1 -2 Krasíkov 31,1 12 -1 -2 Lanškroun 27,0 9 -1 -2 Lubník 36,0 1 -1 -2 Luková 25,0 5 -1 -2 Ostrov 43,4 9 0 -2 Petrovice 60,8 23 1 -2 Rudoltice 48,5 8 0 -2 Sázava 28,1 25 -1 -2 Strážná 93,2 116 2 1 Tatenice 70,8 18 1 -2 Trpík 53,4 35 0 -1 Výprachtice 54,1 72 0 0 Žichlínek 24,1 4 -1 -2 SO ORP 52,2 0 62 0 Lanškroun Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006 Turisticko-rekreační funkce je na území ORP Lanškroun zcela dominantní u Čenkovic a velmi významná u obcí Anenská Studánka a Strážná. Tuto funkci lze dále za významnou pokládat u obcí Cotkytle, Horní Heřmanice a Výprachtice. Vesměs se jedná o obce ve východní části regionu (vyjma Anenské Studánky), v podhůří Orlických hor. Na území SO ORP Lanškroun se až na zemědělsky velmi intenzivně využívanou venkovskou krajinu (podíl PRP je do 20,0 %) nacházejí všechny kategorie potenciálních rekreačních ploch. Z tabulky i grafu níže je zřejmé, že největší podíl potenciálních rekreačních ploch má na svém území obec Strážná, což je dáno především vysokým podílem lesní půdy na území této obce (70,1 %), a dále obce Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Horní Čermná, Petrovice a Tatenice. Naopak mezi obce s nejmenšími PRP patří Horní Třešňovec, Krasíkov, Lubník, Luková, Sázava, Žichlínek a překvapivě také 123

EKOTOXA s.r.o.


Lanškroun, kde je ovšem indikátor ovlivněn vysokým podílem orné půdy a také zastavěným územím. Reálný potenciál cestovního ruchu je v mnoha případech snižován také různými typy ochrany území. Obrázek č. 3.9.2: Potenciální rekreační plochy

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

124

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.3: Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Lanškroun

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

125

EKOTOXA s.r.o.


3.9.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu (hl. centrální, severní a východní část). Atraktivní přírodní prostředí s neporušenými přírodními scenériemi a s vazbou na významné rekreační lokality (Lanškrounské rybníky, Čenkovice – Buková hora, atd.). Členité území krajiny velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku v létě a běžecké a sjezdové lyžování v zimním období. Velký počet volných objektů vhodných k individuální rekreaci. Nabídka relativně husté sítě značených cyklistických, turistických a lyžařských tras, a to s vazbou na provoz cyklo a ski busů. Dominantní turisticko-rekreační funkce u Čenkovic a velmi významná u obcí Anenská Studánka a Strážná. Příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích: Strážná, Albrechtice, Cotkytle, Čenkovice, Tatenice, Horní Čermná, Anenská Studánka a Petrovice. PŘÍLEŽITOSTI Výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov. Zavádění certifikovaných služeb v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Významný potenciál návštěvníků a turistů ze sousedního Polska. Koordinace aktivit směřujících do rozvoje cestovního ruchu nejen v rámci regionu, ale i ve spolupráci se sousedními regiony. Růst obliby aktivního trávení volného času (cykloturistika, hippoturistika, in-line, lyžování + adrenalinové sporty) a agroturistiky.

SLABÉ STRÁNKY Nevyhovující struktura ubytovacích zařízení, chybí nabídka ubytování vyšší kategorie. Nedostatečná kvalita doprovodných a doplňkových služeb cestovního ruchu.

Většina nemovitých kulturních památek v regionu má pouze lokální význam, pro rozvoj cestovního ruchu nejsou příliš atraktivní. Roztříštěný a nejednotný informační a orientačního systém pro turisty a návštěvníky regionu. Nedostatek alternativních atrakcí a atraktivit pro turisty v případě špatného počasí (vyjma města Lanškroun). Málo vhodné přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích: Horní Třešňovec, Krasíkov, Lubník, Luková, Sázava, Žichlínek a Lanškroun. Malá turisticko-rekreační funkce u většiny obcí SO ORP Lanškroun (59 %).

HROZBY Nedostatečná připravenost regionálních rozvojových projektů na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu. Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Poškození přírodních atraktivit vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu. Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu. Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny.

126

EKOTOXA s.r.o.


3.9.6 Problémy k řešení • • • • • • •

Budování nových cyklistických stezek a běžkařských značených tras Vymezení ploch pro nové sportovně-rekreační objekty a areály, popř. rozšíření stávajících Nové vyhlídkové rozhledny a věže Obnova a výsadba veřejné zeleně Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací a stravovací kapacity Koncepční řešení rozvoje rekreačních areálů, chatových oblastí, apod. V rámci zpracování tématu bylo provedeno dotazníkové šetření, ze kterého u jednotlivých obcí vyplynula k řešení následující témata v oblasti rekreace a cestovního ruchu: • Albrechtice – výstavba víceúčelového sportovně-turistického areálu • Cotkytle – lyžařský areál Herbortice, odpočinková zóna pro turisty • Čenkovice – mezinárodní školicí a sportovní středisko, vybudování osvětleného víceúčelového sportovní hřiště • Dolní Čermná – rozšířit sportovní a rekreační areál, rozhledna Mariánská hora • Horní Heřmanice – rekonstrukce fotbalového hřiště a kurtů, vybudování víceúčelového zařízení s restaurací, cyklostezka podél silnice č. I/43 • Lanškroun – výstavba krytého bazénu, Lanškrounské rybníky – rozšířit a zkvalitnit infrastrukturu pro rozvoj rekreace a volného času, rekonstrukce zámeckých a pivovarských zahrad, vybudování skateparku a dětského dopravního hřiště, sportovní hala, atletický a fotbalový stadion, cyklostezka Lanškroun – Luková, kulturní a kongresové centrum • Luková – volnočasový sportovní areál, vybudování vyhlídkové věže, rekonstrukce kulturního domu a tělocvičny • Rudoltice – vybudování multifunkčního a rekreačního centra pro cestovní ruch, nový lyžařský areál a golfové hřiště, cyklostezka spojující obec Rudoltice s novou obytnou zónou Zámeček a dále cyklostezky Rudoltice – Lanškroun, Rudoltice – Luková • Sázava – víceúčelový kulturně-sportovní areál, cyklostezka Sázava – Lanškroun • Strážná – rekonstrukce turistické ubytovny, vybudování relaxačního centra, vybudování odpočinkového místa na cyklotrase • Tatenice – rekonstrukce zámeckého parku • Výprachtice – turisticko-sportovní centrum • Žichlínek – rekonstrukce kulturního a společenského centra, realizace vyhlídkového místa s rozhlednou, rekonstrukce stávajícího sportovního areálu, výstavba cyklostezek na území obce

127

EKOTOXA s.r.o.


3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 3.10.1 Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí. Průměrná daňová výtěžnost obcí Pardubického kraje dosáhla v roce 2007 8 060 Kč na obyvatele. Došlo tak k nárůstu oproti rokům 2005 a 2006, kdy byla průměrná daňová výtěžnost kraje přibližně 7 600 Kč na obyvatele. K obcím s rozšířenou působností s nadprůměrnou daňovou výtěžností patří krajské město Pardubice, které v roce 2007 dosáhlo 118% průměru kraje a nadprůměrné výtěžnosti dosahovalo po celé sledované období 2005 - 2007, a dále Svitavy se 101% (2007). Pod 90% průměru kraje se naopak ve všech letech pohybují SO ORP Králíky a Žamberk, které sousedí se sledovaným územím. SO ORP Lanškroun patří rovněž k SO ORP s podprůměrnou daňovou výtěžností na obyvatele, jež se pohybuje kolem 90% průměru kraje. V roce 2005 to bylo 92%, v roce 2006 90% a v roce 2007 91% průměru kraje. Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Lanškroun v roce 2007 Obec Horní Třešňovec Strážná Lanškroun Damníkov Petrovice Krasíkov Ostrov Luková Žichlínek Tatenice Dolní Čermná Rudoltice Cotkytle Horní Čermná Sázava Čenkovice Výprachtice

Počet obyvatel

DP FO (tis. Kč)

609

1797,99

1113,52

1686,75

356,69

4954,95

8,14

109 9791 680 241 304 598 694 856 856

245,38 24604,92 1597,60 726,90 591,58 1321,00 1290,39 1844,22 1846,93

164,66 18682,46 1242,03 421,13 555,53 1090,85 1264,68 1562,24 1562,24

274,95 28299,49 1881,41 634,37 841,51 1652,38 1915,67 2366,42 2366,42

154,21 3204,40 419,76 39,52 282,11 301,48 551,59 396,10 338,71

839,20 74791,27 5140,80 1821,92 2270,73 4365,71 5022,33 6168,98 6114,30

7,70 7,64 7,56 7,56 7,47 7,30 7,24 7,21 7,14

1327

2770,53

2424,06

3671,92

411,03

9277,54

6,99

1284 439

2561,83 814,42

2308,63 800,33

3496,43 1212,30

490,86 193,54

8857,75 3020,59

6,90 6,88

1016

2034,85

1853,41

2807,46

285,05

6980,77

6,87

556 189 946

1041,38 308,95 1802,72

1015,04 314,58 1724,71

1537,56 476,50 2612,50

207,71 174,97 187,13

3801,69 1275,00 6327,06

6,84 6,75 6,69

DP PO (tis. Kč)

DPH (tis. Kč)

128

DN (tis. Kč)

DV (tis. Kč)

DV/obyv. (tis. Kč)

% průměr u SO

ORP 111 105 105 103 103 102 100 99 99 98 96 94 94 94 94 92 92

EKOTOXA s.r.o.

Obec Horní Heřmanice Lubník Anenská Studánka Albrechtice Trpík SO ORP Lanškroun


DP FO (tis. Kč)

503

885,60

917,81

1390,26

157,14

3350,81

6,66

307

520,47

560,79

849,48

106,75

2037,49

6,64

196

337,35

326,54

494,64

131,04

1289,57

6,58

479 70

897,16 92,78

730,33 91,29

1286,95 137,79

183,52 79,25

3097,96 401,11

6,47 5,73

88 78

22050

49934,95

40726,86

61893,16

8652,56

161207,53

7,31

100

DP PO (tis. Kč)

DPH (tis. Kč)

DN (tis. Kč)

% průměr u SO

Počet obyvatel

DV (tis. Kč)

DV/obyv. (tis. Kč)

ORP 91 91 90

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí, 2008 Nejvyšší výtěžnosti je dosahováno u DPH; v roce 2007 tak došlo k nárůstu daňové výtěžnosti, který byl ovlivněn především přesunem některých položek ze snížené sazby 5% do zvýšené sazby 19%. Další nárůst daňové výtěžnosti DPH lze očekávat také v roce 2008 z důvodu zvýšení snížené sazby na 9%. Ten by však měl být kompenzován poklesem výtěžnosti daní z příjmů fyzických, především však právnických, osob v důsledku snížení sazeb u daní z příjmů. Nárůst daňové výtěžnosti v roce 2007 byl rovněž podpořen prudkým nárůstem počtu obyvatel v obci Rudoltice. Průměrná daňová výtěžnost na obyvatele obcí SO ORP Lanškroun byla v roce 2007 7 310 Kč. Nadprůměrnou výtěžnost přitom zaznamenaly obce Horní Třešňovec (111% průměru SO ORP), Strážná a Lanškroun (105% průměru SO ORP), Damníkov a Petrovice (103% průměru SO ORP) a Krasíkov (102% průměru SO ORP). Pod 90% průměru SO ORP se nacházejí pouze obce Albrechtice a Trpík. Po celé sledované období 2005 – 2007 patří k obcím s nejvyšší daňovou výtěžností na obyvatele obce Horní Třešňovec (8,14 tis. Kč v roce 2007), Lanškroun (7,64 tis. Kč), Strážná (7,7 tis. Kč) a Krasíkov (7,47 tis. Kč). Úroveň daňové výtěžnosti odráží velikost obcí a počet jejich obyvatel. To však neplatí v případě daně z nemovitostí. Největší výtěžnosti z této daně (kromě obce Lanškroun) dosahují obce Luková, Rudoltice a Damníkov, které patří ke středně velkým obcím. Daň z nemovitostí však netvoří příliš významnou část daňových příjmů obcí.

129

EKOTOXA s.r.o.


3.10.2 Nezaměstnanost 3.10.2.1 Míra nezaměstnanosti Průměrná míra nezaměstnanosti v Pardubickém kraji od roku 2005, kdy dosáhla 8,65%, klesala až na 5,77% za první čtyři měsíce roku 2008. Po celou dobu se přitom pohybuje pod celorepublikovým průměrem. Klesající trend lze zaznamenat ve všech SO ORP kraje, s výjimkou ORP Hlinsko a Přelouč, kde došlo začátkem roku 2008 k nepatrnému nárůstu. SO ORP s nejvyšší mírou nezaměstnanosti jsou po celé sledované období Moravská Třebová (12,31% v roce 2007, což je takřka dvojnásobek průměru kraje) a Svitavy (10,22% v roce 2007). Nejnižší míry nezaměstnanosti je dosahováno v SO ORP Holice – 3,9% (2007). Vývoj míry nezaměstnanosti mezi lety 2005 a 2008 v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje podrobně znázorňuje následující graf. Klesající trend ve všech SO ORP je z něj jasně patrný. Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP PK v letech 2005 - 2008

Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc) Pozn.: Hranice znázorňuje průměr Pardubického kraje; mn, míra nezaměstnanosti = POCET NEZAMESTNANYCH / POCET EKONOMICKY AKTIVNICH) * 100.

Míra nezaměstnanosti v SO ORP Lanškroun se po celé období pohybovala pod průměrem kraje, v roce 2007 dosáhla 5,41%. V rámci SO ORP v Pardubickém kraji vykazuje Lanškroun 4. nejnižší míru nezaměstnanosti za SO ORP Holice, Pardubice a Žamberk. V rámci SO ORP patří po celé období k obcím s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Trpík, Anenská Studánka, Cotkytle a Čenkovice. V obcích Trpík a Anenská Studánka přitom míra nezaměstnanosti přesáhla 20%. Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují obce Sázava, Petrovice a Horní Třešňovec.

130

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun v letech 2005 – 2008 (%) Rok Obec 2005 2006 2007 2008 Albrechtice 7,53 6,98 7,19 3,79 Anenská Studánka 18,76 22,40 20,46 15,60 Cotkytle 18,08 16,92 14,96 9,08 Čenkovice 13,70 11,96 14,34 14,70 Damníkov 6,43 6,25 4,18 4,21 Dolní Čermná 7,29 6,35 5,08 3,20 Horní Čermná 6,61 5,97 4,80 4,63 Horní Heřmanice 12,47 9,72 7,79 6,90 Horní Třešňovec 6,52 6,37 3,96 2,97 Krasíkov 13,39 9,53 10,08 8,28 Lanškroun 6,66 6,01 4,61 3,75 Lubník 6,67 8,04 8,17 5,46 Luková 6,68 6,76 6,13 3,54 Ostrov 10,63 8,84 6,14 4,82 Petrovice 4,92 4,60 3,66 5,73 Rudoltice 10,36 9,57 10,44 9,88 Sázava 4,42 3,51 3,20 2,29 Strážná 9,14 4,98 4,36 8,31 Tatenice 9,50 8,16 7,22 6,24 Trpík 24,64 28,81 24,27 18,34 Výprachtice 5,90 4,99 4,96 5,49 Žichlínek 5,60 5,75 5,05 2,81 SO ORP Lanškroun 8,25 7,59 6,74 5,59 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc)

131

EKOTOXA s.r.o.


3.10.2.2 Dlouhodobá nezaměstnanost Přestože v kraji obecně relativně rychle klesala míra nezaměstnanosti, podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných se prakticky nezměnil. K výraznějšímu poklesu, jak ukazuje následující graf, došlo pouze v SO ORP Polička, Přelouč a Vysoké Mýto. Nejnižšího podílu dlouhodobě nezaměstnaných dosahují v SO ORP Holice a Hlinsko a nejvyššího podílu naopak v SO ORP Moravská Třebová a Svitavy, čímž lze částečně vysvětlit jejich vysoké míry nezaměstnanosti. Lanškroun patří k SO ORP s poměrně nízkým podílem dlouhodobě nezaměstnaných, jež se pohybuje kolem 30%, a v rámci Pardubického kraje je 4. nejnižší (podle průměru roku 2007). Obrázek č. 3.10.2: Vývoj podílu uchazečů evidovaných nad 12 měsíců na počtu uchazečů o zaměstnání celkem v SO ORP PK v letech 2005 - 2008

Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc) Pozn.: Hranice znázorňuje průměr Pardubického kraje; podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců = (POCET UCHAZECU EVIDOVANYCH DELE NEZ 12 MESICU / POCET EVIDOVANYCH UCHAZEČŮ O ZAMESTNANI CELKEM) * 100.

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných v jednotlivých obcích se během sledovaného období vyznačoval velkou volatilitou, především v malých obcích. Např. v obci Strážná, která neměla v roce 2007 a v prvních 4 měsících roku 2008 žádné dlouhodobě nezaměstnané, byl v roce 2006 jejich podíl 42,86% ze všech nezaměstnaných; v obci Krasíkov mezi lety 2005 a 2006 klesl počet dlouhodobě nezaměstnaných o 20 p.b. apod. Největší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl za první 4 měsíce roku 2008 evidován v obcích Anenská Studánka a Trpík, tedy v obcích s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Podrobně popisuje vývoj podílu dlouhodobě nezaměstnaných v jednotlivých obcích následující tabulka.

132

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.3: Podíl uchazečů evidovaných nad 12 měsíců na počtu uchazečů o zaměstnání celkem v obcích SO ORP Lanškroun v letech 2005 - 2008 Rok Obec 2005 2006 2007 2008 Albrechtice 38,08 28,00 24,78 23,68 Anenská Studánka 15,85 20,20 42,55 50,00 Cotkytle 46,05 44,83 45,57 34,38 Čenkovice 19,73 34,11 27,39 35,85 Damníkov 27,92 19,69 19,02 25,86 Dolní Čermná 22,42 20,71 25,72 25,00 Horní Čermná 30,47 35,65 29,96 28,41 Horní Heřmanice 24,83 30,14 24,42 32,08 Horní Třešňovec 26,56 36,49 27,48 30,56 Krasíkov 23,41 3,42 2,58 4,65 Lanškroun 29,96 32,30 33,03 34,74 Lubník 36,94 25,19 29,20 35,48 Luková 30,26 26,89 16,90 16,67 Ostrov 31,40 22,15 26,79 38,33 Petroviče 27,78 43,75 65,38 37,93 Rudoltice 28,24 36,98 27,82 23,59 Sázava 21,62 22,50 23,81 30,77 Strážná 2,33 42,86 0,00 0,00 Matenice 16,46 31,13 28,02 27,72 Trpík 25,00 32,73 55,81 47,83 Výprachtice 27,05 14,69 12,50 12,75 Žichlínek 20,00 27,21 30,96 44,68 28,38 30,14 29,59 30,34 SO ORP Lanškroun Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc)

133

EKOTOXA s.r.o.


3.10.2.3 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Oproti podílu dlouhodobě nezaměstnaných rychle klesal ve většině SO ORP počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Od roku 2007 v kraji připadá v průměru méně než 1 uchazeč na 1 volné pracovní místo. Výjimečná je situace SO ORP Králíky, kde sice obdobně jako v jiných SO ORP došlo po roce 2005 k prudkému poklesu tohoto ukazatele, v prvních měsících roku 2008 však došlo k rychlému nárůstu. Králíky jsou tak SO ORP s nejvyšším počtem uchazečů na 1 volné pracovní místo. Dále pak SO ORP Česká Třebová a Moravská Třebová. Méně než jeden uchazeč připadá na jedno volné místo v SO ORP Pardubice, Holice a také ve sledovaném SO ORP Lanškroun. Odlišná průměrná hodnota za SO ORP Lanškroun vypočtená v tabulce 3.10.4 je zkreslená neexistencí volného pracovního místa v řadě obcí. Obrázek č. 3.10.3: Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v SO ORP PK v letech 2005 - 2008

Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc) Pozn.: Hranice znázorňuje průměr kraje; uv, počet uchazečů na 1 volné prac. Místo = POCET UCH. O ZAMESTNANI / POCET VOLNYCH PRACOVNICH MIST.

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v jednotlivých obcích ukazuje následující tabulka. Velké množství chybějících údajů je způsobeno tím, že v daných obcích v daném roce neexistovala žádná volná pracovní místa a ukazatel tak nebylo možné vypočítat. Průměrný počet uchazečů uvedený v posledním sloupci tabulky však ukazuje, že největší počet uchazečů na jedno volné místo připadá v obci Rudoltice, nejmenší naopak v obci Strážná a dále v obcích Lanškroun a Sázava.

134

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.4: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v obcích SO ORP Lanškroun v letech 2005 2008 Rok Obec Průměr 20052005 2006 2007 2008 2008 Albrechtice 12,8 13,8 3,3 4,3 8,7 Anenská Studánka 10,0 9,0 5,0 5,5 6,7 Cotkytle 11,3 16,8 28,3 20,0 Čenkovice 7,4 5,6 3,7 8,4 5,0 Damníkov 22,4 20,9 9,9 14,7 17,7 Dolní Čermná 35,3 10,3 5,1 3,6 12,0 Horní Čermná 12,6 5,8 3,3 4,7 6,2 Horní Heřmanice 19,4 15,2 9,2 15,9 Horní Třešňovec 9,9 11,7 3,5 5,8 9,1 Krasíkov 8,1 6,5 7,7 Lanškroun 8,7 1,2 0,7 0,8 3,8 Lubník 3,5 9,0 7,1 6,9 Luková 13,1 7,5 2,4 1,4 7,0 Ostrov 14,7 2,0 0,9 1,0 6,4 Petrovice 5,0 5,0 Rudoltice 13,8 25,4 40,0 42,8 34,8 Sázava 6,2 3,3 3,6 1,5 3,9 Strážná 0,6 0,7 1,0 0,6 Tatenice 32,9 32,9 Výprachtice 20,7 21,3 27,0 27,0 22,9 Žichlínek 14,7 12,8 4,8 3,6 9,6 SO ORP Lanškroun 11,2 5,9 6,8 7,9 7,9 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc)

3.10.3 Zaměstnanost 3.10.3.1 Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti Průměrná míra ekonomické aktivity v Pardubickém kraji je podle SLDB 2001 72,7%, míra zaměstnanosti pak 67%. K SO ORP s největším podílem ekonomicky aktivních obyvatel patří Pardubice, Vysoké Mýto a Lanškroun. Lanškroun je zároveň SO ORP s nejvyšší mírou zaměstnanosti v kraji. Naopak oblastí, která vykazuje nejnižší míru ekonomické aktivity a zároveň také nejnižší míru zaměstnanosti, je SO ORP Králíky. Míra ekonomické aktivity ani míra zaměstnanosti se v jednotlivých obcích SO ORP Lanškroun příliš neliší. Zcela výjimečná je však situace v obci Anenská Studánka, kde je míra ekonomické aktivity 27% a míra zaměstnanosti pouhých 24%. Obec sice má 191 obyvatel, z toho 90% v produktivním věku, je zde však umístěn Domov u studánky pro postižené osoby a důchodce s kapacitou 80 lůžek. Zároveň se jedná o obec s vysokou mírou nezaměstnanosti, především dlouhodobé.

135

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.5: Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun Míra ekonomické aktivity Míra zaměstnanosti Obec (%) (%) Albrechtice 76,55 74,01 Anenská Studánka 27,46 23,94 Cotkytle 65,68 54,24 Čenkovice 68,66 65,67 Damníkov 72,96 70,44 Dolní Čermná 72,07 67,91 Horní Čermná 71,51 68,90 Horní Heřmanice 65,76 60,34 Horní Třešňovec 74,41 70,14 Krasíkov 76,92 67,42 Lanškroun 75,47 71,84 Lubník 76,17 69,43 Luková 73,11 69,75 Ostrov 75,36 68,84 Petrovice 72,57 69,71 Rudoltice 73,88 69,40 Sázava 74,48 73,45 Strážná 67,19 65,63 Tatenice 74,18 69,15 Trpík 69,57 63,04 Výprachtice 72,82 69,67 Žichlínek 75,45 72,02 SO ORP Lanškroun 73,74 69,82 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.10.3.2 Struktura zaměstnanosti Více než 50% obyvatel Pardubického kraje je zaměstnáno v oblasti průmyslu a stavebnictví. Totéž platí pro jednotlivé obce SO ORP Lanškroun, kde je celkově v průmyslu a stavebnictví zaměstnáno více než 60% zaměstnaných, v obci Cotkytle dokonce téměř 70%. Výjimkou jsou obce Luková, kde je přibližně 34% zaměstnaných zaměstnáno v zemědělství (družstvo Žichlínek), a Anenská Studánka, kde je 22% zaměstnaných zaměstnáno v dopravě, poštách a telekomunikacích a 19% v oblasti školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (Domov u studánky). Podrobně popisuje strukturu zaměstnanosti v jednotlivých obcích následující tabulka.

136

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.6: Podíl ekonomických činností na zaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun (%) ZemědělObchod, Doprava, Veřejná Školství, ství, Průmysl a opravy pošty a správa, zdravot., Obec lesnictví, stavebnictví motor. telekomuni obrana, soc. veter. a soc. rybolov vozidel kace zabez. činn. Albrechtice 14,73 58,93 11,61 5,80 3,57 5,36 Anenská 6,25 50,00 3,13 21,88 0,00 18,75 Studánka Cotkytle 13,21 68,55 5,03 6,29 3,14 3,77 Čenkovice 5,56 62,50 8,33 8,33 6,94 8,33 Damníkov 17,63 53,56 6,78 8,81 2,03 11,19 Dolní Čermná 7,87 60,31 7,87 7,69 6,12 10,14 Horní Čermná 11,62 61,05 8,43 6,38 2,51 10,02 Horní 24,71 54,60 5,17 4,02 4,02 7,47 Heřmanice Horní 14,77 55,68 15,91 1,89 2,65 9,09 Třešňovec Krasíkov 13,08 60,77 9,23 10,00 3,85 3,08 Lanškroun 2,58 67,37 11,66 4,57 3,22 10,60 Lubník 22,14 57,25 11,45 4,58 2,29 2,29 Luková 33,66 45,63 6,80 6,80 1,94 5,18 Ostrov 10,62 65,57 8,06 7,69 3,66 4,40 Petrovice 5,50 62,39 10,09 8,26 4,59 9,17 Rudoltice 5,28 67,39 8,15 11,03 2,64 5,52 Sázava 15,21 62,74 9,89 4,56 1,52 6,08 Strážná 16,22 67,57 5,41 5,41 5,41 0,00 Tatenice 14,67 57,07 7,73 8,80 3,47 8,27 Trpík 25,93 51,85 7,41 14,81 0,00 0,00 Výprachtice 14,67 63,66 7,45 3,84 3,61 6,77 Žichlínek 15,30 56,09 12,46 5,67 4,53 5,95 SO ORP 8,73 63,23 10,11 5,79 3,33 8,81 Lanškroun Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.10.4 Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí Na základě hodnot salda dojížďky a vyjížďky do zaměstnání je patrné výrazné pracovní centrum SO ORP v Lanškrouně, kde činí hodnota salda 5703 obyvatel. Důvodem je zřejmě také poloha této obce v rámci SO ORP. Jelikož leží uprostřed tohoto regionu, je bez problémů dostupná jak individuální, tak veřejnou hromadnou dopravou. Do kladných čísel se dále dostaly pouze obce Strážná a Anenská Studánka, v žádném případě se však nejedná o centra zaměstnanosti. Při porovnání celkového salda (včetně vyjížďky a dojížďky studentů a žáků), je přední pozice Lanškrouna ještě výraznější. Míra vyjížďky/dojížďky je vztažena ke 100 zaměstnaným v dané obci. V tomto případě jsou hodnoty vyjádřeny graficky. Nejvýznamnějším centrem pro dojížďku za zaměstnáním je jednoznačně obec Lanškroun, kde míra dosahuje více než 112 %, tzn. dojíždí zde za prací více zaměstnanců než je ve vlastní obci zaměstnaných (počet zaměstnaných se po započtení dojíždějících zdvojnásobí). Výrazná je dojížďka také v obcích Strážná a Anenská Studánka, což potvrzuje také absolutní hodnoty v předchozí tabulce. Také do obce Žichlínek dojíždí relativně dost zaměstnanců vzhledem k počtu zaměstnaných v obci. Naopak nejhorší je situace v obci Lubník, kam dojíždí pouze jeden zaměstnaný a při pohledu na vysokou míru vyjížďky se dá tvrdit, že tato obec neposkytuje v dostatečné míře pracovní místa svým

137

EKOTOXA s.r.o.


obyvatelům, kteří musejí vyjíždět do okolních obcí. Podobná situace je také v obcích Cotkytle, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Petrovice a Tatenice. Obecně může být z hodnot míry vyjížďky za zaměstnáním potvrzen předpoklad významného pracovního centra v Lanškrouně, kde je nízká míra vyjížďky a zároveň vysoká míra dojížďky, a ve většině ostatních obcí SO ORP pak míra vyjížďky dosahující vysokých hodnot. Tabulka č. 3.10.7: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v obcích SO ORP Lanškroun Obec

Lanškroun Strážná Anenská Studánka Trpík Čenkovice Žichlínek Sázava Ostrov Krasíkov Petrovice Cotkytle Horní Heřmanice Lubník Luková Albrechtice Horní Třešňovec Výprachtice Damníkov Horní Čermná Dolní Čermná Tatenice Rudoltice Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Počet obyvatel

9990 98 187 66 188 793 554 578 305 238 426 476 288 691 495 609 953 667 1048 1337 841 922

Vyjíždí z obce za zaměstnáním

832 26 23 21 46 238 214 184 117 101 118 115 112 188 195 198 225 254 305 377 306 365

138

Dojíždí do obce za zaměstnáním

Saldo dojížďky za zaměstnáním

Saldo dojížďky/vyjížďky celkem (včetně studentů a učňů)

5736 38 28 5 27 201 140 104 33 10 11 8 1 65 48 35 43 50 37 105 28 53

4904 12 5 -16 -19 -37 -74 -80 -84 -91 -107 -107 -111 -123 -147 -163 -182 -204 -268 -272 -278 -312

5703 -6 -16 -22 -42 -125 -163 -143 -109 -137 -149 -165 -170 -242 -236 -228 -241 -180 -313 -331 -315 -428

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.4: Míra vyjížďky a dojížďky do zaměstnání v obcích SO ORP Lanškroun


3.10.5 Podnikatelská struktura Největším zaměstnavatelem na Lanškrounsku je společnost AVX Czech Republic, s.r.o., která zaměstnává přes 3000 osob. AVX je nadnárodní společnost se sídlem v USA, která patří do japonské průmyslové skupiny KYOCERA, a je předním světovým výrobcem pasivních elektronických součástek. Závod v Lanškrouně se zabývá výrobou tantalových a niobových čipových kondenzátorů, přímo v Lanškrouně působí týmy mezinárodního marketingu, IT, plánování výroby, vývoje výrobků a výrobních procesů a zákaznického servisu pro celý svět. Významným zaměstnavatelem je rovněž Schott Electronic Packaging Lanškroun, s.r.o., která zaměstnává přes 700 osob. I tato společnost se zabývá výrobou elektronických součástek. Největší podniky zaměstnávají především dělníky a v této oblasti nemají problémy s nedostatkem pracovních sil. Jejich poptávka je však zaměřena na pracovníky pro kvalifikované technické profese se SŠ a VŠ vzděláním. Obecně označují jako největší problém dopravní obslužnost, především nedostatek spojů veřejné dopravy (dojíždění na směny), který se snaží řešit vlastní dopravou zaměstnanců, příspěvky na dopravu apod. V oblasti dopravní dostupnosti očekávají s ohledem na zákazníky i dodavatele velký přínos v přivaděči k rychlostní komunikaci R35 a napojení na dálniční síť.

3.10.5.1 Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Průměrná míra Pardubického kraje byla za roky 2004 a 2007 168,8. Nadprůměrné míry podnikatelské aktivity v rámci Pardubického kraje dosahují SO ORP Pardubice, Holice a Přelouč. SO ORP Lanškroun je z tohoto pohledu podprůměrným SO ORP, kde na 1000 obyvatel připadá přibližně 156 podnikatelů. Mezi obcemi SO ORP Lanškroun vykazuje nejvyšší průměrnou míru podnikatelské aktivity obec Horní Třešňovec (přes 200 podnikatelů – FO na 1000 obyv.), dále obce Strážná, Krasíkov a Ostrov. Nejnižší relativní počet podnikatelů sídlí v obci Anenská Studánka. Přehled míry podnikatelské aktivity pro jednotlivé obce uvádí následující tabulka.

139

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.8: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lanškroun k 31. 12. 2004 a 2007 Rok Obec 2004 2007 Průměr Albrechtice 141,2 162,5 151,5 Anenská Studánka 52,6 78,5 65,6 Cotkytle 127,6 130,5 129,1 Čenkovice 156,3 177,8 166,7 Damníkov 80,6 100,4 90,6 Dolní Čermná 148,0 163,7 155,7 Horní Čermná 157,0 168,7 162,7 Horní Heřmanice 130,3 140,1 135,2 Horní Třešňovec 190,7 212,6 201,5 Krasíkov 183,9 190,0 187,0 Lanškroun 170,4 171,1 170,7 Lubník 115,4 138,4 127,0 Luková 103,3 107,6 105,5 Ostrov 181,8 191,0 186,4 Petrovice 107,0 132,5 119,9 Rudoltice 130,2 105,3 115,4 Sázava 138,7 158,3 148,6 Strážná 181,8 194,7 188,3 Tatenice 143,4 140,5 141,9 Trpík 128,6 130,4 129,5 Výprachtice 133,3 131,1 132,2 Žichlínek 153,5 165,1 159,4 SO ORP Lanškroun 153,5 157,4 155,5 Zdroj: ČSÚ, RES, 2004, 2007 Pozn.: Míra podnikatelské aktivity – počet podnikatelů (fyz. os.) na 1000 obyv. = PODNIKATELE (FO) / POCET OBYV. * 1000.

3.10.6 Index funkční velikosti Pro jednotlivé obce SO ORP Lanškroun byl dále vypočten tzv. index funkční velikosti (IFV). Ten je odvozen z Hamplova koeficientu funkční velikosti a vyjadřuje koncentraci primárních funkcí, mezi které patří funkce obytná, pracovní a obslužná. IFV je agregátním vyjádřením koncentrace těchto funkcí, který je vypočten jako průměr podílů obcí v SO ORP na celém SO ORP (Hampl počítá s ČR) podle tří základních výše uvedených funkcí obce. Index charakterizuje obce v SO ORP nejen z pohledu počtu zaměstnaných či zaměstnaneckého potenciálu, ale bere ohled také na ostatní hlediska (viz metodika). OPM vyjadřuje počet obsazených pracovních míst (opět viz metodika). Z výsledků vyplývá výrazné postavení Lanškrouna v SO ORP. Ten je jasným centrem, což vyplývalo i z předchozích analýz. Výrazně nižší hodnoty dosáhly obce Dolní a Horní Čermná a Výprachtice. Naopak obce Strážná a Trpík obsadily poslední místa s odstupem od ostatních, a jsou tak z hlediska sledovaných faktorů nejméně významnými obcemi v regionu.

140

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.9: Index funkční velikosti v obcích SO ORP Lanškroun Obec

OPM

Lanškroun Dolní Čermná Horní Čermná Výprachtice Rudoltice Tatenice Žichlínek Damníkov Luková Ostrov Horní Třešňovec Sázava Albrechtice Horní Heřmanice Cotkytle Krasíkov Lubník Anenská Studánka Petrovice Čenkovice Strážná Trpík Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, vlastní výpočet

IFV 10009 348 206 282 153 121 362 132 209 205 133 211 115 71 40 65 23 39 31 69 54 13

191,9 18,9 14,2 13,3 11,8 11,3 11,2 10,2 8,6 8,0 7,9 6,8 5,8 5,5 5,0 3,9 3,0 2,9 2,7 2,7 1,2 0,8

Pozn.: Index funkční velikosti, , kde POP = obytná funkce vyjádřená počtem obyvatel, OPM = obsazená pracovní místa –-pracovní funkce vyjádřená počtem pracovních příležitostí v obci, tzn. zaměstnaní - vyjížďka + dojížďka, OPM_SL = obsazená pracovní místa ve službách – službová (obslužná) - funkce vyjádřená počtem pracovních příležitostí ve službách - vyjížďka + dojížďka (vše je bez sektoru lesnictví, zemědělství, průmyslu, stavebnictví, dopravy a spojů). Veličiny s indexem O SO ORP RP jsou hodnoty pro celý SO ORP Lanškroun.

141

EKOTOXA s.r.o.


3.10.7 Indikátory Hodnocení indikátoru míry zaměstnanosti: -2 55 % a méně -1 55,01 – 66 % 0 66,01 – 70 % 1 70,01 – 75 % 2 75,01 % a více

Hodnocení daňové výtěžnosti na obyvatele: -2 5 % a méně -1 5,01 – 6 % 0 6,01 – 7 % 1 7,01 – 8 % 2 8,01 % a více

Hodnocení indikátoru průměrné míry nezaměstnanosti: -2 15,01 % a více -1 10,01 – 15 % 0 6,01 – 10 % 1 4,01 – 6 % 2 do 4 % Tabulka č. 3.10.10: Hodnocení indikátorů míry zaměstnanosti, průměrné míry nezaměstnanosti a da\ňové výtěžnosti na obyvatele Průměrná Míra Hodnocení míra Hodnocení zaměst- Hodnocení DV/obyv. Obec indikátoru nanosti indikátoru nezam. 2007 indikátoru (%) (%) Albrechtice 74,01 7,19 6,47 1 0 0 Anenská Studánka 23,94 20,46 6,58 -2 -2 0 Cotkytle 54,24 14,96 6,88 -2 -1 0 Čenkovice 65,67 14,34 6,75 -1 -1 0 Damníkov 70,44 4,18 7,56 1 1 1 Dolní Čermná 67,91 5,08 6,99 0 1 0 Horní Čermná 68,90 4,80 6,87 0 1 0 Horní Heřmanice 60,34 7,79 6,66 -1 0 0 Horní Třešňovec 70,14 3,96 8,14 1 2 2 Krasíkov 67,42 10,08 7,47 0 -1 1 Lanškroun 71,84 4,61 7,64 1 1 1 Lubník 69,43 8,17 6,64 0 0 0 Luková 69,75 6,13 7,24 0 0 1 Ostrov 68,84 6,14 7,30 0 0 1 Petrovice 69,71 3,66 7,56 0 2 1 Rudoltice 69,40 10,44 6,90 0 -1 0 Sázava 73,45 3,20 6,84 1 2 0 Strážná 65,63 4,36 7,70 -1 1 1 Tatenice 69,15 7,22 7,14 0 0 1 Trpík 63,04 24,27 5,73 -1 -2 -1 Výprachtice 69,67 4,96 6,69 0 1 0 Žichlínek 72,02 5,05 7,21 1 1 1 69,82 6,74 7,31 SO ORP Lanškroun 0 0 1 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, RES, 2004, 2007; MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc); MFČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Hodnocení indikátoru míry podnikatelské aktivity: -2 100 a méně -1 100,01 –140 0 140,01 – 180 1 180,01– 210 2 210,01 a více

Hodnocení indikátoru indexu funkční velikosti: -2 1 a méně -1 1,01 –10 0 10,01 – 20 1 20,01–30 2 30,01 a více

142

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.11: Hodnocení indikátorů míry podnikatelské aktivity a indexu funkční velikosti Míra Hodnocení Index funkční Hodnocení Obec podnikatelské indikátoru velikosti indikátoru aktivity Albrechtice 162,50 0 5,80 -1 Anenská Studánka 78,50 -2 2,90 -1 Cotkytle 130,50 -1 5,00 -1 Čenkovice 177,80 0 2,70 -1 Damníkov 100,40 -1 10,20 0 Dolní Čermná 163,70 0 18,90 0 Horní Čermná 168,70 0 14,20 0 Horní Heřmanice 140,10 0 5,50 -1 Horní Třešňovec 212,60 2 7,90 -1 Krasíkov 190,00 1 3,90 -1 Lanškroun 171,10 0 191,90 2 Lubník 138,40 -1 3,00 -1 Luková 107,60 -1 8,60 -1 Ostrov 191,00 1 8,00 -1 Petrovice 132,50 -1 2,70 -1 Rudoltice 105,30 -1 11,80 0 Sázava 158,30 0 6,80 -1 Strážná 194,70 1 1,20 -1 Tatenice 140,50 0 11,30 0 Trpík 130,40 -1 0,80 -2 Výprachtice 131,10 -1 13,30 0 Žichlínek 165,10 0 11,20 0 157,40 0 SO ORP Lanškroun

143

EKOTOXA s.r.o.


3.10.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Nízká míra nezaměstnanosti a nízký podíl Nízký počet obyvatel většiny obcí odrážející se dlouhodobě nezaměstnaných. v podprůměrné daňové výtěžnosti, která je určena především velikostní kategorií, do níž obce spadají. Nejvyšší míra zaměstnanosti v Pardubickém Převažující zaměstnání s nízkou kvalifikací, kraji, vysoká míra ekonomické aktivity. zejména dělnických profesí. Příliv investic, bytová výstavba, výstavba RD. Nízká míra podnikatelské aktivity, především v obci Damníkov a Anenská Studánka. Nedostatečná úroveň dopravní obslužnosti z hlediska dopravy do zaměstnání (dojíždění na směny). Vysoká míra (dlouhodobé) nezaměstnanosti v obcích Trpík a Anenská Studánka. PŘÍLEŽITOSTI Přivaděč k rychlostní komunikaci napojení na dálniční síť.

R35,

HROZBY Jednostranná specializace největších podniků jak AVX tak Schott se zabývá výrobou elektronických součástek. Vysoká koncentrace pracovních příležitostí v obci Lanškroun v porovnání s okolními obcemi.

Růst počtu obyvatel, který by mohl vést k přesunu obcí do kategorie s vyšším koeficientem pro výpočet daňových příjmů v rámci rozpočtového určení daní (zejména obce Anenská Studánka, Čenkovice – přesun do kategorie 201 – 300 obyvatel, Trpík – přesun do kategorie 101 – 200 obyv.). Podpora malého a středního podnikání, Kvalitativní nesoulad mezi nabídkou a především v oblasti služeb. poptávkou po práci, chybí kvalifikovaná technická pracovní síla (s VŠ vzděláním). Rozšíření spolupráce mezi obcemi a podniky. Chybějící inženýrské sítě na pozemcích určených k zastavění. Rozvoj cestovního ruchu a agroturistiky.

3.10.9 Problémy k řešení • • • •

Nízká míra podnikatelské aktivity (podnikatelé – fyzické osoby) a nízký počet podniků zaměstnávajících 50-99 osob poukazující na nízkou aktivitu v oblasti malého a středního podnikání. Nedostatečná diversifikace podnikatelských činností a obdobná specializace podniků AVX a Schott zaměstnávajících velkou část obyvatelstva, které mohou vést ke strukturálním problémům v případě útlumu daného odvětví. Vzájemná provázanost dvou výše uvedených problémů – oblast malého a středního podnikání je nejpružnější oblastí národního hospodářství, která by byla schopná na případné problémy rychle reagovat. Sezónní nezaměstnanost.

144

EKOTOXA s.r.o.

4


VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři bylo pro vyhodnocení použito různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat, a to na základě počtu vyhodnocovaných indikátorů v daném pilíři. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Současně všechny tři pilíře mají stejnou váhu (viz výše – 100 bodů). Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů (není na závadu, že pro dvě témata nebyly vybrány žádné indikátory), jejichž váha se následně projeví ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Zvlášť se vyhodnotí jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a následně se spočítá a vyhodnotí celkový bodový zisk za danou obec. Tímto způsobem se rozliší jednotlivé obce podle celkového zisku bodů na pořadí od nejvýše hodnoceného území po území s největšími problémy a nedostatky. Poznámka: Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Lze také konstatovat, že u některých obcí byla nepříznivá situace v jednom pilíři vyvážena získanými body v jiném pilíři. Následující tabulka nám ukazuje dosažený počet bodů v jednotlivých pilířích, přepočtový koeficient a přepočtenou bodovou hodnotu v jednotlivých obcích.

145

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Lanškroun Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Obec ENV EKN SOC ENV EKN SOC

Celkem

Trpík

4

-8

-8

20,0

-50,0

-57,1

-87,1

Anenská Studánka

1

-9

-2

5,0

-56,3

-14,3

-65,5

Krasíkov

-1

-1

-5

-5,0

-6,3

-35,7

-47,0

Petrovice

-1

1

-5

-5,0

6,3

-35,7

-34,5

Luková

1

-2

-3

5,0

-12,5

-21,4

-28,9

Cotkytle

5

-4

-4

25,0

-25,0

-28,6

-28,6

Lubník

-4

0

-1

-20,0

0,0

-7,1

-27,1

Ostrov

0

0

-3

0,0

0,0

-21,4

-21,4

Horní Heřmanice Sázava

4 -4

-1 2

-4 -1

20,0 -20,0

-6,3 12,5

-28,6 -7,1

-14,8 -14,6

Rudoltice

-6

-1

5

-30,0

-6,3

35,7

-0,5

Albrechtice

2

-1

0

10,0

-6,3

0,0

3,8

Damníkov

0

3

-2

0,0

18,8

-14,3

4,5

Žichlínek Tatenice

-4 0

3 -1

2 3

-20,0 0,0

18,8 -6,3

14,3 21,4

13,0 15,2

Strážná

3

-2

2

15,0

-12,5

14,3

16,8

Dolní Čermná

2

0

1

10,0

0,0

7,1

17,1

Horní Čermná

8

0

-1

40,0

0,0

-7,1

32,9

Výprachtice

5

0

3

25,0

0,0

21,4

46,4

Horní Třešňovec

5

5

-1

25,0

31,3

-7,1

49,1

Čenkovice

5

1

3

25,0

6,3

21,4

52,7

Lanškroun

-2

10

2

-10,0

62,5

14,3

66,8

5,0

6,3

7,1 115,0

-31,3

-135,7

Přepočtový koeficient SO ORP Lanškroun celkem

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí –100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od –300 až +300 bodů.

146

EKOTOXA s.r.o.


4.1.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -30,0 do 40,0 bodů. Kladného výsledku dosáhlo 12 obcí z 22, nejlépe jsou hodnoceny Horní Čermná (40), Cotkytle, Čenkovice, Horní Třešňovec a Výprachtice (všechny s hodnocením 25). Kladného hodnocení dosáhly ještě obce Trpík, Horní Heřmanice (obě 20), Strážná (15), Dolní Čermná, Albrechtice (obě 10), Luková a Anenská Studánka (obě 5 bodů). Naopak jako nejslabší se ukázaly být obce Rudoltice (-30), Lubník, Sázava, Žichlínek (všechny -20), Lanškroun (-10), Krasíkov a Petrovice (obě -5 bodů). Celkem bylo záporně hodnoceno 7 obcí. Zbylé tři obce Damníkov, Ostrov a Tatenice dosáhly nulové hodnoty. Vyšší záporné hodnocení Rudoltic je zapříčiněno především překročením naměřených emisních limitů ovzduší, nulovým zastoupením zvláště chráněných území a úbytkem plochy zemědělské půdy. V případě dalších negativně hodnocených obcí – Lubníka, Sázavy, Žichlínku – ovlivnily výsledné hodnocení environmentálního pilíře nejvíce následující faktory: nulový podíl zvláště chráněných území v katastru těchto obcí, nízký koeficient ekologické stability (jde vesměs o území s vysokým zastoupením orné půdy), nízká lesnatost (Lubník 9,7 %, Sázava 13,7 % a Žichlínek pouze 1,1 % lesních porostů na celkové ploše katastru obce), zhoršený stav povrchových a podzemních vod a emisních limitů znečištění ovzduší. V případě Lubníku dále napomohl ke zvýšení negativního hodnocení úbytek zemědělské půdy. Obrázek č. 4.1.1: Počet negativně hodnocených obcí v environmentálním pilíři

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2008

147

EKOTOXA s.r.o.


4.1.2 Vyhodnocení sociodemografického pilíře V sociálním pilíři získaly obce hodnocení v rozpětí od -57,1 do 35,7 bodů. Z hodnocených 22 obcí se v kladných číslech umístilo 8 obcí, jedna obec je klasifikována bez bodového zisku (0 bodů), pod hranicí 0 bodů se se nachází 13 obcí. Nejlépe jsou hodnoceny obce Rudoltice (35,7), Čenkovice, Tatenice, Výprachtice (všechny 21,4), Lanškroun, Strážná, Žichlínek (všechny 14,3) a Dolní Čermná (7,1). Naopak jako nejslabší se jeví obce Trpík (-57,1), Krasíkov, Petrovice (obě 35,7), Cotkytle, Horní Heřmanice (obě 28,6), Luková a Ostrov (obě -21,4). Záporné hodnoty dosáhly ještě obce Anenská Studánka, Damníkov (-14,3), Horní Čermná, Horní Třešňovec, Lubník a Sázava (-7,1). Obec Albrechtice zaznamenala nulovou hodnotu. Nejvyšší negativní hodnocení tohoto pilíře je v případě obce Trpík způsobeno především nižším podílem obyvatel s nejvyšším dosaženým vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním a vyšším podílem obyvatel nad 65 let v porvnání s generací obyvatel do 15 let. Celkovou bilanci tohoto pilíře rovněž ovlivnil nízký počet dokončených bytů na 1000 obyvatel, nízký podíl trvale obydlených bytů v letech 1991-2001 i nižší atraktivita obce pro rekreaci – viz negativně hodnocená turisticko rekreační funkce. Také obce Krasíkov a Petrovice zaznamenaly záporné body v hodnocení podílu obyvatel s nejvyšším dosaženým vzděláním a v případě turisticko-rekreační funkce. Bilanci Krasíkova dále zhoršuje nízký počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok a méně potenciálních rekreačních ploch, v Petrovicích se v letech 1991-2001 snížil podíl trvale obydlených bytů. Obrázek č. 4.1.2: Počet negativně hodnocených obcí v sociodemografickém pilíři


148

EKOTOXA s.r.o.


4.1.3 Vyhodnocení ekonomického pilíře V ekonomickém pilíři získaly obce hodnocení v rozpětí od -56,3 do 62,5 bodů. Z hodnocených 22 obcí se jich 10 umístilo v záporných číslech, pouze 7 obcí je hodnoceno kladně a 5 obcí hodnocením 0. Nejlépe se umístilo město Lanškroun (62,5), následují obce Horní Třešňovec (31,3), Damníkov a Žichlínek (shodně 18,8), Sázava (12,5), Petrovice a Čenkovice (obě 6,3). Naopak nejslabšího výsledku dosáhly obce Anenská Studánka (-56,6), Trpík (-50) a Cotkytle (-25). Záporné hodnoty se týkají ještě obcí Luková, Strážná (-12,5), Albrechtice, Horní Heřmanice, Krasíkov, Rudoltice a Tatenice (-6,3). Nulový bodový zisk vykazují obce Dolní Čermná, Horní Čermná, Lubník, Ostrov a Výprachtice. Vysoké negativní hodnocení Anenské Studánky v tomto pilíři způsobilo především slabé hospodářské prostředí obce s nízkou zaměstnaností, s vysokou průměrnou mírou nezaměstnanosti (20,46 % v roce 2007), se slabou podnikatelskou aktivitou. Hodnocení negativně ovlivňuje rovněž nižší hustota silniční sítě, nedostatečná technická vybavenost a nižší index funkční velikosti. Obdobně v případě Trpíku a Cotkytle snižuje hodnocení zejména vyšší průměrná nezaměstnanost (24 %, resp. 14,96 % v roce 2007), nižší zaměstnanost, nižší úroveň podnikatelské aktivity a indexu funkční velikosti. Hodnocení Cotkytle dále zhoršuje malá hustota silnic I. třídy, nedostatečná technická vybavenost a nižší daňová výtěžnost na obyvatele. Obrázek č. 4.1.3: Počet negativně hodnocených obcí v ekonomickém pilíři


149

EKOTOXA s.r.o.


4.1.4 Celkové hodnocení obcí Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz výše uvedená tabulka) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Lanškroun. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. Celkové hodnocení se pohybuje v rozmezí -87,1 až 66,8 bodů, což je vzhledem k nízkým záporným hodnotám (k maximálnímu možnému zápornému hodnocení) poměrně příznivý výsledek. Kladného hodnocení dosáhla přesně polovina obcí (11), nejlépe se umístily obce Lanškroun (66,8), Čenkovice (52,7) a Horní Třešňovec (49,1), dále sestupně následují obce Výprachtice, Horní Čermná, Dolní Čermná, Strážná, Tatenice, Žichlínek, Damníkov a Albrechtice (bodové hodnocení v rozsahu 3,8 až 46,4 bodů). Na opačném konci se jako nejhůře hodnocené umístily obce Trpík (-87,1), Anenská Studánka (-65,5) a Krasíkov (-47,0). Následují obce Petrovice, Luková, Cotkytle, Lubník, Ostrov, Horní Heřmanice, Sázava a Rudoltice (bodové hodnocení v rozsahu -34,5 až -0,5 bodů). Kladné ohodnocení ve všech třech pilířích zaznamenaly tři obce (Dolní Čermná, Čenkovice a Výprachtice), záporného hodnocení pouze u jednoho pilíře docílilo 9 obcí. Naopak záporného hodnocení ve všech třech pilířích dosáhla pouze obec Krasíkov. Za celý SO ORP Lanškroun se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř sociodemografický (-135,7 bodů). Uprostřed hodnocení se nachází ekonomický pilíř (také se záporným hodnocením -31,3 bodů). Jako výrazně nejlepší se jeví environmentální pilíř, který je jako jediný hodnocen kladně (115 bodů). Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při daném způsobu hodnocení, kdy si autoři všímali především záporných jevů a problémových záležitostí v ochraně životního prostředí. Obrázek č. 4.1.4: Počet negativně hodnocených pilířů v obcích


150

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.2: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

Téma

Indikátor

Albrechtice

Anenská Studánka

Cotkytle

Čenkovice

Damníkov

Dolní Čermná

Horní Čermná

Horní Heřmanice

Horní Třešňovec

Krasíkov

Lanškroun

Lubník

Luková

Ostrov

Petrovice

Rudoltice

Sázava

Strážná

Tatenice

Trpík

Výprachtice

Žichlínek

Pilíř

Obec

1

Podíl poddolovaných a sesuvných území na celkové výměře území obce

2

-2

2

2

0

2

2

1

2

2

2

2

2

2

-1

-1

-1

-1

2

-1

2

2

Plocha sklonité orné půdy

-1

2

1

2

2

2

1

-1

2

2

2

2

2

2

1

0

2

2

-1

2

-2

2

Stav podzemních a povrchových vod

0

-1

1

-1

0

-1

-1

1

0

-2

0

-2

0

0

-1

0

-2

-1

-2

0

0

-2

Kvalita ovzduší

-2

1

1

1

-1

-1

1

1

1

-1

-2

-1

-1

-1

-1

-2

-1

1

-1

1

1

-1

3

Průměrná produkce komunálního odpadu

2

2

2

-2

2

2

2

2

2

2

-1

2

2

2

1

2

2

2

2

2

2

2

0

-2

0

0

-1

-1

2

0

0

-1

1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

4

Míra separace komunálního odpadu Podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území

-2

-2

-2

1

-2

-2

-2

2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

2

-2

0

0

0

0

-1

0

0

0

-1

-1

-2

-1

-2

-1

0

0

-2

2

0

0

0

-2

5

Koeficient ekologický stability Změna výměry zemědělského půdního fondu mezi léty 2001 a 2007

1

2

-1

2

2

1

1

-1

2

1

1

-2

2

-2

1

-2

1

-2

0

2

0

-1

2

1

1

0

-1

0

2

-1

-1

-1

-1

-2

-2

0

1

0

-1

2

2

0

0

-2

2

1

5

5

0

2

8

4

5

-1

-2

-4

1

0

-1

-6

-4

3

0

4

5

-4

Hustota silnic I. třídy

2

-2

1

2

1

-2

-2

1

-2

-2

2

-2

-2

-2

-1

1

-2

-2

-2

-2

-2

-2

Hustota silnic II. a III. třídy

-2

1

1

2

0

1

1

0

1

0

1

2

1

1

2

-1

0

0

0

2

1

1

Technická vybavenost

-1

-1

-1

0

0

0

0

0

0

1

2

2

0

0

-1

1

2

-1

0

-1

1

1

Míra zaměstnanosti

1

-2

-2

-1

1

0

0

-1

1

0

1

0

0

0

0

0

1

-1

0

-1

0

1

Průměrná míra nezaměstnanosti

0

-2

-1

-1

1

1

1

0

2

-1

1

0

0

0

2

-1

2

1

0

-2

1

1

10 Daňová výtěžnost na obyvatele

0

0

0

0

1

0

0

0

2

1

1

0

1

1

1

0

0

1

1

-1

0

1

Míra podnikatelské aktivity

0

-2

-1

0

-1

0

0

0

2

1

0

-1

-1

1

-1

-1

0

1

0

-1

-1

0

Index funkční velikosti

-1

-1

-1

-1

0

0

0

-1

-1

-1

2

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

0

-2

0

0

environmentální

2

Lesnatost ENV celkem

ekonomický

6

151

EKOTOXA s.r.o.


Anenská Studánka

Cotkytle

Čenkovice

Damníkov

Dolní Čermná

Horní Čermná

Horní Heřmanice

Horní Třešňovec

Krasíkov

Lanškroun

Lubník

Luková

Ostrov

Petrovice

Rudoltice

Sázava

Strážná

Tatenice

Trpík

Výprachtice

Žichlínek

-9

-4

1

3

0

0

-1

5

-1

10

0

-2

0

1

-1

2

-2

-1

-8

0

3

Pokles obyvatelstva

0

-2

-1

-1

0

0

-2

1

0

0

0

0

0

0

0

2

0

2

0

0

-1

1

Index stáří

0

0

-1

0

1

1

0

-1

1

0

0

1

0

2

0

1

2

0

2

-1

1

1

Podíl obyvatel s VŠ a s VOŠ

0

-2

-1

-1

-1

1

0

-1

0

-1

2

-1

-1

-2

-1

0

-1

-2

0

-2

0

0

Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel/rok

-1

-2

-1

2

-1

0

1

-2

1

-2

2

2

1

0

-2

2

0

-2

2

-2

2

1

Počet trvale obydlených bytů v letech 1991 – 2001

2

2

-1

0

1

0

0

-1

0

1

1

0

0

-1

-1

2

1

1

0

-2

1

2

Potenciální rekreační plochy

1

1

1

1

0

0

1

0

-1

-1

-1

-1

-1

0

1

0

-1

2

1

0

0

-1

-2 1 0 2 -2 Turisticko-rekreační funkce 0 -2 -4 3 -2 SOC celkem Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

-1

-1

0

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

1

-2

-1

0

-2

1

-1

-4

-1

-5

2

-1

-3

-3

-5

5

-1

2

3

-8

3

2

Téma

-1

Pilíř

Albrechtice

Obec

Indikátor

sociodemografický

EKN celkem 7

8

9

152

EKOTOXA s.r.o.


4.2 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI Metodou pro zpracování RURÚ je SWOT analýza. Silné a slabé stránky se stanovují na základě posouzení stavu hodnoceného území, příležitosti a hrozby představují vnější vlivy. K vypracování objektivní SWOT analýzy byl zvolen následující metodický postup: 1. fáze – dílčí tématické analýzy (na základě vypracování témat) Cílem této fáze je monitoring konkrétního dílčího problému. Výsledkem rozboru jsou výroky dílčí SWOT analýzy silných, slabých stránek a příležitostí a ohrožení pro daný jev či proces v území. Dílčí analýzy jsou součástí tématických rozborů v této zprávě. 2. fáze – zapojení horizontálních vlivů a vazeb mezi pilíři a mezi jevy (procesy) Pro vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři byla zvolena metoda, kdy je porovnáván vliv a průmět všech zjištěných příležitostí z dílčích analýz do dalších pilířů (environmentálního, sociodemografického a ekonomického). Tam kde dochází k ovlivnění, je stanoveno, zda jde o kladný vliv – příležitost (P), záporný vliv – hrozba (H) nebo neutrální vliv (N) (viz následující tabulka). Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Pilíř Téma 1

environmentální

2

3

4

Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz ENV EKO Zvolit vhodný způsob využití území nevhodných pro zástavbu (rekreace P P apod.). Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje P P napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

SOC P P

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách.

P

N

N

Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability.

P

P

P

Realizace komplexního systému protipovodňových opatření v krajině (vyjma vodní díla většího rozsahu).

P

P

P

Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany.

P

P

P

Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu a při vytápění domácností.

P

P

P

Využívání vhodných typů obnovitelných zdrojů energie.

P

P

P

Uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství.

P

N, H

P

Vyšší míra separace a využití bioodpadu – realizace kompostáren, případně bioplynových stanic.

P

P

N

Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku).

P

P

P

Kvalitní péče o chráněná území - kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody.

P

P

P

Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

P

P

P

Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.

P

P

P

153

EKOTOXA s.r.o. Pilíř Téma

5

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lanškroun Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz

ENV EKO

SOC

Postupná realizace nefunkčních (navržených) částí ÚSES, obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů.

P

P

P

Obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů.

P

P

P

Rekultivace půdy a navrácení do ZPF.

P

P

P

Zalesnění neproduktivních zemědělských pozemků v severní části území (Výprachtice, Horní Třešňovec, Ostrov).

P

P

P

H, P

P

P

Vybudování kapacitní dopravní cesty I/43 (R43) Moravská Třebová – Lanškroun – Dolní Lipka (hranice ČR) s pozitivními dopady na atraktivitu H, P území a jeho rozvoj.

P

P

Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším rozvojem automobilismu, H, P snižování znečištění ovzduší a hluku.

P

P

Prosazení vybudování regionální železniční trati v trase LetohradLanškroun, jež by významně přispělo ke zkvalitnění dopravní obslužnosti území.

P

P

P

Prosazování zlepšení tvorby jízdních řádů ke zdokonalení vzájemného napojení spojů hromadné autobusové dopravy s železničními spoji a především spojů v rámci železniční dopravy.

P

P

P

Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s pozitivními P, H důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích.

P

P

Stávající VTL plynovody mají velkou přepravní kapacitu a jsou tedy schopny zajistit dodávku zemního plynu do celého kraje.

P

P

P

Region Lanškrounsko je územím s dostatečnými zásobami podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé úrovni.

P

P

P

Rozvoj přeshraniční spolupráce, rozvoj inovativních forem podnikání, rozvoj spolupráce mezi univerzitou a podnikatelským sektorem.

N

P

N

Nutná podpora podnikatelských aktivit v SO ORP, které neposkytují základní funkce obslužnosti území, především v oblasti zaměstnání, školství a služeb.

N

P

P

Posílit v krizových SO ORP MSP a další možnosti zaměstnávání osob, posílit zaměstnanost v oblasti cestovního ruchu.

N

P

P

Nedostatek pracovní síly může vyřešit zaměstnávání cizinců a případný rozvoj zaměstnanosti žen.

N

P

N

V SO ORP postižených vysokou nezaměstnaností zavést činnosti nezávislé na sezonních výkyvech.

N

P

P

Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, což v tomto kraji jsou energetika, biotechnologie. Zemědělství je důležité v celkové ekonomice kraje a proto je nutné věnovat pozornost rozvoji nových technologií, případně i zavádění nových plodin.

N

P

N

Přilákání silného zahraničního investora s inovativním záměrem high tech technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem.

N

P

N

Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě.

ekonomický

6

10

154

EKOTOXA s.r.o. Pilíř Téma

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lanškroun Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz

ENV EKO

SOC

Atraktivní oblast pro bydlení (růst bytové výstavby, výstavby RD).

H

P

P

Rozvoj komunitního plánování sociálních služeb v městě Lanškrouně.

N

P

P

Příprava projektů v oblasti sociálních služeb z operačních programů.

N

P

P

Užší spolupráce v rámci mikroregionu Lanškrounsko.

N

P

P

Využití trvale neobydlených objektů v obcích k rekreačním účelům P, H (zejména Anenská Studánka, Cotkytle, Horní Heřmanice, Čenkovice...)

P

P

Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí.

H

P

P

Zlepšením technické infrastruktury v obcích s vysokým podílem neobydlených bytů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení.

P

P

P

Výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů.

P

P

P

Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se P, H zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov.

P

P

Zavádění certifikovaných služeb v oblasti rozvoje cestovního ruchu.

N

P

P

Významný potenciál návštěvníků a turistů ze sousedního Polska.

H

P

P

Koordinace aktivit směřujících do rozvoje cestovního ruchu nejen v rámci P, H regionu, ale i ve spolupráci se sousedními regiony.

P

P

Růst obliby aktivního trávení volného času (cykloturistika, hippoturistika, P, H in-line, lyžování + adrenalinové sporty) a agroturistiky.

P

P

7

sociodemografický

8

9

Poznámka: V některých případech nebylo možno jednoznačně přiřadit, zda se jedná o jednoznačnou hrozbu nebo příležitost .

3. fáze – závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře Údaje o příležitostech a ohroženích – horizontálně napříč pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT analýzu pro dané území a každý pilíř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se nachází v příloze č. 1).

155

EKOTOXA s.r.o.

5


ZÁVĚR

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji.

5.1 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých“. Některá data jsou zjišťována a tedy i k dispozici relativně často (s frekvencí i několikrát za rok, např. data o zaměstnanosti a nezaměstnanosti). Jiná data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i s dvouletým zpožděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (sesuvy a poddolovaná území) nebo se jedná o data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější, aktuální verzi platné k danému roku (např. počty obydlených a neobydlených bytů) není v podstatě možné. Pro hodnocení byla použita nejaktuálnější dostupná data pro danou oblast. Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost). Současně občas vzniká i problém s územním uspořádáním jednotlivých obcí (případně jejich částí) v rámci správních obvodů ORP kraje, což klade zvýšené nároky na správné a odpovídající vyhodnocení indikátorů. Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexně reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Na základě (nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické oblasti. Použití metodiky indikátorů navíc umožňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek. Je možno diskutovat o vhodnosti a případně i účelnosti jednotlivých indikátorů, stejně jako o metodě hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si uvědomit, že se jedná o první vyhodnocení RURÚ a je možno na něj v budoucnu navázat buď opětovným vyhodnocením všech již zpracovaných indikátorů, případně indikátorů nově navržených (nebo patřičně upravených), které mohou lépe vystihovat potřeby územního plánování (např. sesuvné a poddolované území v zastavěném nebo potenciálně zastavitelném území). Je zcela pochopitelné, že zpracovatel RURÚ použil vlastní vytvořenou metodiku (když nebyla k dispozici metodika oficiální) k naplnění strohých ustanovení vyhlášky č. 500/2006 Sb., (např. je možno tvůrčím způsobem vyhodnotit již vypracované SWOT analýzy ze strategických materiálů vypracovaných pro řešené území za poslední dobu) a naplnit tak ustanovení zmíněné vyhlášky. Je zde zároveň předpoklad, že na základě zkušeností z RURÚ zpracovanými různými zpracovateli a metodami vytvoří MMR (nebo pod vedením MMR) konkrétnější metodiku pro řešení ÚAP-RURÚ. Tento materiál nemůže nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať už na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak nemůže nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při zpracování územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů obcí. Předložený dokument naopak přináší celkový pohled na území v širokém spektru jeho specifik a vlastností napříč mnoha obory. Snaží se o analýzu a syntézu informací vedoucí k posouzení udržitelného rozvoje daného území a vykreslení průmětu zjištěných jevů a problémů v území do procesu územního plánování, včetně návrhu námětů pro územní plánování a územní politiku. Zařazeny jsou zde také takové jevy a problémy, jejichž sledování a řešení je v zájmu udržitelného rozvoje území a s územním plánováním souvisejí jen sekundárně.

156

EKOTOXA s.r.o.


5.2 SHRNUTÍ 5.2.1 Horninové prostředí a geologie V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž, ...). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

5.2.2 Vodní režim Území SO ORP Lanškroun není z hlediska těžby nerostných surovin příliš významné. Nacházejí se zde dvě ložiska nerostných surovin (štěrkopísky, cihlářská surovina), přičemž na ložisku Lanškroun – Rudoltice probíhala v minulosti povrchová těžba, ložisko v Dolní Čermné dosud těženo nebylo. Poddolované území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na rozloze SO ORP Lanškroun se nachází pouze malé množství území, které je evidováno jako poddolované. Jedná se o několik bodových území a cca šest plošných, jež se nacházejí zejména v obcích Damníkov, Anenská Studánka a Trpík. Na území některých ostatních obcí (Rudoltice, Dolní Čermná, Sázava) se vyskytují tato území pouze bodově. Na území obcí Anenská Studánka, Čenkovice, Dolní Čermná, Horní Čermná, Krasíkov, Lubník, Petrovice, Sázava, Strážná, Tatenice a Žichlínek nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových a podzemních vod. Stav povrchových a podzemních vod je přijatelný na území obcí Cotkytle a Horní Heřmanice. Na území SO ORP se nacházejí chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zasahuje do území obcí Ostrov, Rudoltice, Damníkov, Anenská Studánka a Trpík a dále CHOPAV Žamberk–Králíky, která zasahuje do území obce Čenkovice. V obcích Výprachtice, Tatenice, Horní Heřmanice a Albrechtice je potřeba lokalizovat sklonité pozemky s obdělávanou ornou půdou a eliminovat jejich nepříznivý vliv na vodní režim realizací vhodných opatření. Ideálním stavem by bylo veškeré tyto pozemky alespoň zatravnit a tím přispět ke zlepšení stavu vodního režimu v krajině. Na území SO ORP Lanškroun zasahují záplavové území Q100 dvou vodních toků – Moravská Sázava a Tichá Orlice. Záplavové území Moravské Sázavy zasahuje do území následujících obcí: Žichlínek, Tatenice, Krasíkov, Albrechtice, Sázava, Výprachtice, Horní Čermná (k. ú. Nepomuky) a Lanškroun. Záplavové území Q100 Tiché Orlice zasahuje pouze okrajově na území obce Petrovice, ale pouze mimo zastavěné území obce.

5.2.3 Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší je na regionální úrovni (ČR, kraj, regiony) určena především množstvím emisí látek znečišťujících ovzduší z velkých a zvláště velkých stacionárních zdrojů (energetika, průmysl). Místně a sezoně negativně ovlivňují situaci v některých oblastech emise z dopravy, emise z vytápění domácností a emise ze zemědělských zdrojů. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Největším problémem ochrany ovzduší jsou v mnohých oblastech imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví, 157

EKOTOXA s.r.o.


suspendované částice jsou typickou imisní zátěží městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Kromě primárních částic přímo emitovaných ze zdrojů vznikají rovněž částice sekundární v důsledku kondenzace plynných emisí a chemických transformací znečišťujících látek během transportu. Významný podíl má rovněž resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná větrem nebo projíždějícími vozidly. 24h imisní limit pro PM10 pro ochranu zdraví byl v roce 2006 překročen téměř na třetině území České republiky. Na území SO ORP Lanškroun byl překročen imisní limit pro PM10 na území obcí Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Sázava, Rudoltice, Žichlínek, Tatenice, Albrechtice, Damníkov, Dolní Čermná, Ostrov a Petrovice. Dalším problémem je překračování limitu pro imisní koncentrace benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichž je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. PAH jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní příčinou zdravotních rizik (např. vznik rakoviny plic, snížení plodnosti, vývojové vady atd.). Cílový imisní limit pro BaP byl překročen především na území obce Lanškroun, okrajově i na území obcí Albrechtice a Rudoltice. Specifickým problémem jsou plošně zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu. Na 91% území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro ozon, na 100% území obcí došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu však nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Platné imisní limity pro SO2 a NOx nebyly v roce 2006 na území SO ORP překročeny. Z hlediska navrženého cílového stavu indikátorů (nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ekosystémů a vegetace) je situace na území SO ORP hodnocena celkově neutrálně až mírně negativně. Některé části území obcí v severní, východní i západní části SO ORP spadají do střední a vysoké kategorie radonového indexu z geologického podloží. Pro snížení zdravotního rizika plynoucího z pronikání radonu z podloží je vhodné věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. Problematika nakládání s odpadem má zlepšující se charakter. Obecně v rámci ČR dlouhodobě produkce komunálního odpadu klesá, v SO ORP Lanškroun je, pravděpodobně vzhledem k venkovskému charakteru SO ORP, významně nižší než na většině území ČR. Míra separace je vyšší než je republikový průměr, pomalu se přibližuje požadavkům Strategie udržitelného rozvoje ČR. Kromě systémů samotného sběru je vhodné zajistit plochy pro možné umístění zařízení pro nakládání s odpady, jako jsou např. sběrné dvory, kompostárny lokálního charakteru apod.

158

EKOTOXA s.r.o.


5.2.4 Ochrana přírody a krajiny Z hlediska zastoupení zvláště chráněných ploch se jeví SO ORP jako podprůměrný. Ve většině katastrech obcí chybí nebo do nich jen mírně zasahuje část nějakého chráněného území. V celém SO ORP se nenachází plošně větší CHÚ (s výjimkou ptačí oblasti Králický Sněžník na severovýchodě.) Vzhledem k tomu, že chráněných ploch je ve srovnání s celostátním průměrem málo, je vhodné do budoucna vytvořit reprezentativní soustavu chráněných území a zajistit v nich kvalitní ochranu a péči. Z hlediska ekologické stability území se jedná o průměrný SO ORP. Je zde vysoký podíl trvalých travních porostů a lesů, poměrně málo zastavěných ploch.

5.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Z hodnocení změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2007 vyplývá, že došlo k úbytku zemědělské půdy dosti převyšujícímu průměr ČR (v %) a to zejména v obcích Strážná, Rudoltice a Ostrov. V absolutní hodnotě také výrazně v obcích Cotkytle, Žichlínek, Horní Heřmanice a Výprachtice. Největší podíl zemědělské půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany je v západní části SO ORP. Řešené území SO ORP Lanškroun je průměrně lesnaté území v porovnání s republikovým průměrem, při porovnání s Pardubickým krajem je mírně nadprůměrné. Jsou zde zastoupeny všechny tři kategorie lesa, převahu tvoří lesy hospodářské, chybějící podrobnější údaje o jednotlivých subkategoriích lesa, jež neumožňují podrobnější analýzu. Výše uvedené subkategorie vycházejí ze statistik, které byly počítány na území okresu.

5.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Hustota silniční sítě na území SO ORP Lanškroun je ve srovnání s hustotou silniční sítě ČR nadprůměrná. Hustota silniční sítě v ČR činí 0,70 a hustota v Pardubickém kraji 0,79 km/km2, na správním území SO ORP Lanškroun dosahuje 1,4 km/km2. Hustota železniční sítě na správním území SO ORP Lanškroun činí cca 0,57 km/km2 a je ve srovnání s hustotou železniční sítě v Pardubickém kraji (0,12) i s hodnotou za ČR (0,12 km/km2) rovněž nadprůměrná. Problémem silniční sítě v daném území je, že v současnosti se zde nenachází žádná dálnice ani rychlostní silnice. Územím prochází pouze jedna silnice I.třídy (I/43), jejíž technické parametry naprosto nevyhovují současným standardům. Základní silniční síť v území SO ORP tvoří silnice II. a III. tříd. s celou řadou dopravních závad. Hustota a technický stav silnic III.třídy jsou z hlediska dostupnosti veřejnou autobusovou dopravou významné zejména pro obce Anenská Studánka, Čenkovice, Výprachtice, Horní Třešňovec, Luková, Trpík a Žichlínek, jež jsou napojeny na silniční síť pouze silnicemi III.třídy (což je téměř třetina z hodnocených obcí). Dopravní obslužnost autobusovou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území SO ORP Lanškroun. Její hlavní předností je velká variabilita tras linek včetně možnosti umístění zastávek prakticky kdekoliv v kompaktní zástavbě, případně přímo u zdrojů a cílů dopravy. Stávající železniční síť na území 0RP Lanškroun je stabilizovaná, modernizací prochází traťový úsek č.270 v rámci III.železničního koridoru. Bezprostřední napojení na železniční dopravu mají SO ORP Lanškroun, Rudoltice v Čechách, Luková, Žichlínek, Krasíkov, Tatenice, Anenská Studánka, Trpík (tj. více než 1/3 z celkového počtu). Ačkoliv pro cca dvě třetiny obcí není železniční přeprava bezprostředně dostupná je do jisté míry tento nedostatek kompenzován relativně dobrou dopravní obslužností území autobusovou dopravou, jež umožňuje optimalizovat vzájemnou návaznost obou typů dopravy. Všechny obce SO ORP Lanškroun jsou vybaveny veřejným vodovodem. Odkanalizování téměř celého sídla a čištění odváděných odpadních vod má pouze Lanškroun, ČOV jsou dále vybaveny obce Výprachtice, Sázava a Lubník. Alespoň částečně byla kanalizace dobudována celkem v 10 obcích. 13 obcí již bylo alespoň částečně plynofikováno, obyvatelé většiny ostatních obcí nemají o plyn zájem. V SO ORP Lanškroun je celkem 159 elektrických stanic. Území je elektrickou energií dobře zásobováno. Dodávky jsou zajišťovány přenosovou soustavou, kterou provozuje společnost CEPS, a.s., distribuční síť je v majetku ČEZ Distribuce. Na území obce Anenská Studánka jsou umístěny 2 větrné elektrárny typu

159

EKOTOXA s.r.o.


Fuhrlander FL250 o výkonu 250 kW, které byly uvedeny do provozu v roce 2006 a 4 větrné elektrárny typu D6 o výkonu 1250 kW, které byly uvedeny do provozu v roce 2008.

5.2.7 Sociodemografické podmínky SO ORP Lanškroun patří v rámci Pardubického kraje ke středně velkým SO ORP (v počtu obyvatel je na 10. místě), k SO ORP s relativně nízkým indexem stáří obyvatel (0,52 – tzn. na 1 dítě do 15 let připadá 0,52 osoby ve věku 65 a více let) a s vysokým podílem osob v produktivním věku (přes 80 %). K nejrychlejšímu nárůstu počtu obyvatel docházelo, stejně jako v celé ČR, v průběhu 70. let s vrcholem v roce 1979. Po delším období poklesu a stagnace však počet obyvatel v posledních letech opět roste. Počet obyvatel byl přitom ovlivňován především vývojem hmpp. Vliv hmms se prosazuje až v posledních letech. K nárůstu počtu obyvatel došlo především v obcích Lanškroun a Rudoltice. Pozitivní a výjimečná je skutečnost, že, zatímco v ČR je od roku 1993 dosahováno záporné míry přirozeného přírůstku, v SO ORP Lanškroun zůstává tato míra po celou dobu kladná. V SO ORP Lanškroun žije 40% osob se SŠ vzděláním bez maturity, 28% se ZŠ nebo nedokončeným vzděláním, 23% se SŠ vzděláním s maturitou a 9% vysokoškolsky vzdělaných osob. Nejvyšší podíl osob se ZŠ žije v obci Anenská Studánka (v obci se nachází domov pro postižené osoby a osoby v důchodovém věku – Domov u studánky). Největší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel vykazuje Lanškroun. Ten je také centrem dojížďky do škol. V SO ORP Lanškroun se nachází 20 mateřských škol, 16 základních škol (z toho 8 neúplných) a 2 střední školy. Zdravotní péče je zajišťována především Sdružením ambulantních lékařů. Sociální péče je kromě zmíněného Domova „U studánky“ zajišťována zejména Sociálními službami Lanškroun, které provozují domov pro seniory a pečovatelskou službu.

5.2.8 Bydlení K roku 2001 bylo na území SO ORP Lanškroun evidováno přes 5 500 domů. Převážná část z těchto domů (80 %) byla trvale obydlena, avšak podíl neobydlených domů byl také významný (20%), zejména v obcích více vzdálených od města Lanškrouna, které je centrem oblasti. Podíl těchto neobydlených domů je markantní zejména v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Horní Heřmanice a Výprachtice, přičemž v Čenkovicích převažovaly trvale neobydlené domy nad obydlenými. V těchto obcích jsou neobydlené domy využívány především k rekreaci. U trvale obydlených domů mají ve všech obcích mnohem významnější podíl rodinné domy. Z hlediska průměrného stáří domu měla nejmladší domovní fond obec Petrovice (cca 30 let), největší hodnota je v obcích Trpík (52,6 roku) a Anenská Studánka (56,9 roku). K výše zmíněnému roku se zde nacházelo celkem 8893 bytů, což představuje přibližně jeden byt na 2,5 obyvatel. 83% z těchto bytů bylo trvale obydleno, část sloužila pro rekreační účely nebo jako přechodné bydlení. Většina bytů se nachází v rodinných domech, pouze ve městě Lanškrouně jsou byty v bytových domech v převaze. Největší část bytů byla v roce 2001 v osobním vlastnictví (tj. ve vlastním domě nebo v bytovém domě). Pouze 16 % bytů bylo nájemních a 14 % bytů družstevních. Průměrná obytná plocha na jeden byt (zahrnuty jsou obydlené byty) byla v roce 2001 52,6 m2, přičemž nejmenší (49 m2) byla ve městě Lanškroun. Tyto výměry jsou podstatně nižší než u nově stavěných bytů v ČR (průměrná bytová plocha nově dokončeného bytu 71,8 m2). Rychlost bytové výstavby je stoupající a je významně vyšší než na území jiných SO ORP Pardubického kraje a celé ČR.

5.2.9 Rekreace SO ORP Lanškroun se rozkládá v malebné krajině pod Orlickými horami (turistická oblast: Orlické hory a podhůří), která se vyznačuje rozmanitou členitostí, jenž zdejším návštěvníkům umožňuje si vybrat z množství nejrůznějších aktivit, stejně jako poskytuje mnoho příležitostí k odpočinku. Přírodní prostředí v regionu nabízí téměř ideální podmínky pro letní i zimní turistiku a umožňuje zdejším návštěvníkům plné využití pro rekreaci, sport i oddechovou činnost.

160

EKOTOXA s.r.o.


Pro rekreaci a rozvoj cestovního ruchu je vhodná zejména severní a východní část regionu, stejně jako město Lanškroun se svým okolím, které mají vysoký potenciál cestovního ruchu. Naopak jižní část regionu je z pohledu cestovního ruchu nejméně příhodná. Zatímco severní a východní část, kam zasahuje přírodní park Suchý vrch - Buková hora je vyhledávaná především zájemci o aktivní dovolenou a odpočinek (hl. pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování, atd.), Lanškroun se svými kulturními a historickými památkami láká příznivce poznávací turistiky a městského cestovního ruchu. V okolí města si na své přijdou také milovníci vodních sportů, a to hlavně v lokalitě Lanškrounských rybníků, která je vhodná mj. i pro rodinnou rekreaci. Na rekreační oblast Lanškrounských rybníků navazuje stejnojmenný přírodní park, kterým prochází vycházkový okruh s naučnou stezkou. Druhou naučnou stezku nalezneme v údolí podél Moravské Sázavy, jenž je také vyhledávaným rekreačním cílem. SO ORP Lanškroun je charakteristický zvlněnou krajinou a dalekými rozhledy, proto zde najdeme relativně hustou síť cyklistických tras (IV. třídy), stejně jako tras turistických (vyjma jižní části). Milovníci bílé stopy mají každou zimu ve Ski areálu Čenkovice – Buková hora a jeho okolí k dispozici několik desítek kilometrů perfektně udržovaných značených běžeckých tratí. Tento areál s osmi sjezdovkami o celkové délce 4 060 m je jedním z největších lyžařských areálů na území Pardubického kraje. Menší lyžařské areály nalezneme také v obcích Výprachtice a Cotkytle. Pro velké množství zchátralých či nevyužitých bývalých zemědělských objektů v území se v současné době vedle cykloturistiky jeví jako ideální možnost rozvoje cestovního ruchu v regionu také agroturistika a venkovská turistika. Co se týče doprovodných a doplňkových služeb cestovního ruchu (wellness služby, služby vázané na sportovní aktivity, atd.) je nejlépe vybaveno město Lanškroun, ostatní obce v této infrastruktuře, stejně jako v nabídce alternativních atrakcí a atraktivit pro turisty v případě špatného počasí, zaostávají. Převážná většina z 98 nemovitých kulturních památek v regionu má lokální význam. Nejvíce jich nalezneme v Lanškrouně (25), a to zejména v hranicích městské památkové zóny. Mezi nejvýznamnější patří zámek, ve kterém v současné době sídlí městské muzeum a kulturní centrum, a renesanční radnice. Na své si také přijdou milovníci lidové architektury. Na Lanškrounsku se totiž setkávala česká kultura Podorlicka (v SV hornatější krajině) typická svými dřevěnkami se zdobenými lomenicemi, s vlivy německé jazykové enklávy Hřebečsko (zejména v Lanškrounské kotlině), jejíž selský dvůr navazuje na francký typ stavby s obdélníkovým obytným domem a uzavřeným dvorem. Celkové ubytovací kapacity jsou v SO ORP Lanškroun soustředěny v místech s největším potenciálem cestovního ruchu (Lanškroun + podhůří Orlických hor). Z hlediska její struktury se jedná o velmi pestré spektrum od ubytování v hotelích a penzionech, přes ubytování v rekreačních zařízeních, ubytovnách a kempech až po ubytování v chatách a ubytování v soukromí. Přesto zde nenajdeme dostatek ubytovacích kapacit vyšší třídy, které by dokázaly uspokojit požadavky nejnáročnější klientely. Vedle hromadných ubytovacích zařízení se v regionu také nachází relativně velký počet objektů určených k individuální rekreaci. Jedná se především o bytový fond, který není trvale obydlen, a v současné době slouží především k chalupářským účelům či k víkendovým pobytům. Nejvíce jich nalezneme v obcích Čenkovice, Anenská Studánka, Horní Heřmanice, Cotkytle a Výprachtice.

5.2.10 Hospodářské podmínky SO ORP Lanškroun patří v rámci Pardubického kraje k SO ORP s podprůměrnou daňovou výtěžností na obyvatele, která se pohybuje kolem 90% průměru kraje. S ohledem na míru nezaměstnanosti dosahuje Pardubický kraj jako celek ve srovnání s průměrem ČR relativně nízkých hodnot. SO ORP Lanškroun má přitom 4. nejnižší míru nezaměstnanosti v kraji a rovněž podíl dlouhodobě nezaměstnaných na nezaměstnaných celkově je 4. nejnižší. V SO ORP Lanškroun zároveň na jedno volné pracovní místo průměrně připadá méně než jeden uchazeč o zaměstnání. Lanškrounsko se dále vyznačuje vysokou mírou ekonomické aktivity a nejvyšší mírou zaměstnanosti v kraji. Na 1000 obyvatel zde připadá 156 podnikatelů. Většina obyvatel je přitom zaměstnána v průmyslu a stavebnictví. Největším zaměstnavatelem v kraji je společnost AVX Czech Republic, s.r.o., která zaměstnává přes 3000 osob. Centrem zaměstnanosti je obec Lanškroun. S ohledem na jednotlivé obce je nejvyšší daňové výtěžnosti na obyvatele dosahováno v Horním Třešňovci, Strážné a Lanškrouně, nejnižší pak v malých obcích, jako jsou Albrechtice a Trpík. Trpík je také obcí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, a to společně s obcemi Anenská Studánka a Čenkovice. Situace v obci Anenská Studánka je však zcela výjimečná, míra ekonomické aktivity zde dosahuje jen 161

EKOTOXA s.r.o.


27% a míra zaměstnanosti pouhých 24%. Obec má sice 191 obyvatel, z toho 90% v produktivním věku, je zde však umístěn Domov u studánky pro postižené osoby a důchodce s kapacitou 80 lůžek. Zároveň se jedná o obec s vysokou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti. K obcím s nejnižší mírou nezaměstnanosti patří především Horní Třešňovec a Sázava. Horní Třešňovec je také obcí s nejvyšší mírou podnikatelské aktivity – na 1000 obyvatel zde připadá přes 200 podnikatelů (fyzických osob).

5.3 URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ, OHROŽENÍ V ÚZEMÍ Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Lanškroun je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. Přehled vrstev použitých v problémovém výkrese, stejně jako popis problémů je detailně popsán v průvodní zprávě UAP SO ORP Lanškroun. Problémy zobrazené v problémovém výkresu jsou dále doplněny dalšími problémy (závadami, omezeními apod.), které vyplývají z rozboru udržitelného rozvoje území.

5.3.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území Plochy bývalé průmyslové nebo zemědělské výroby (event. další plochy) jsou v některých obcích nevyužívané a mají charakter tzv. brownfields – řadí se mezi urbanistické závady v území. Tyto plochy vyžadují další doplnění. V územních plánech je vždy nutné posuzovat jejich další možné využití. Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastavěnými územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy atd. Hlavním zdrojem hygienických závad je zatíženost území dopravou (emise a hluk). Hygienické závady dále spočívají především v absenci kanalizační sítě a čistírny odpadních vod a znečištění vodních toků v území. Níže je uveden přehled hlavních problémů a závad vyplývajících z rozboru udržitelného rozvoje území. 5.3.1.1

Překračování imisních limitů

Na 28 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10. Největší plošné překročení tohoto imisního limitu bylo zaznamenáno na území obcí Žichlínek, Luková, Lubník a Krasíkov (více než 90 % území obce). Na 3 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Nejvyšší překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území obce Lanškroun (40 % území). Na 91 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40).

162

EKOTOXA s.r.o.

5.3.1.2


Hluková a emisní zátěž z dopravy

Vyšší pravděpodobnost působení emisí a hluku z dopravy na obyvatelstvo je za nepříznivých rozptylových podmínek a v době dopravních špiček především v bezprostřední blízkosti významných komunikací. Územím SO ORP Lanškroun prochází silnice I.třídy (I/43) s poměrně vysokou intenzitou dopravy. Při zpracování ÚP je proto vhodné podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel, budování protihlukových stěn apod.

5.3.1.3

Ochranná pásma leteckých staveb

Na území SO ORP Lanškroun je vyhlášeno ochranné hlukové pásmo letišť zasahující do území obcí Ostrov, Rudoltice, Lanškroun, Damníkov, Luková, Žichlínek, Trpík a Anenská Studánka. V procesech územního plánování je v těchto oblastech třeba postupovat dle platných právních předpisů.

5.3.1.4

Radonové riziko

Pouze některá území v severní a východní části (Výprachtice, Horní Heřmanice, Horní Čermná, Cotkytle) a v západní části území SO ORP (Ostrov, Rudoltice, Luková, Trpík, Anenská Studánka) spadají do střední a vysoké kategorie radonového indexu z geologického podloží.

5.3.1.5

Stav vodních útvarů

Na území SO ORP je 30 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu (nejvíce Čenkovice 100 % a Petrovice 95 %) a 11 % délky útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu (nejvíce Čenkovice 100 % a Krasíkov 86 %). Na celém území SO ORP je 5 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska kvantitativního stavu (Anenská Studánka 99 %, Damníkov 16 %, Ostrov 1 %, Rudoltice 11 % a Trpík 23 %) a 44 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu (nejvíce Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Sázava a Žichlínek – 100 %). Celkově (z hlediska povrchových i podzemních vod) je nepřijatelný stav na území obcí Anenská Studánka, Čenkovice, Dolní Čermná, Horní Čermná, Krasíkov, Lubník, Petrovice, Sázava, Strážná, Tatenice a Žichlínek. Proto je zejména v těchto obcích nutné řešit vybudování (tam, kde doposud chybí) a modernizací infrastruktury pro čištění odpadních vod (modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby ČOV, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech).

5.3.1.6

Staré ekologické zátěže

Na území obcí Cotkytle, Damníkov, Dolní Čermná, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Rudoltice, Výprachtice a Žichlínek jsou evidovány (dle ÚAP, MŽP) staré ekologické zátěže. Je nutná identifikace starých ekologických zátěží, určení míry jejich rizika a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.

5.3.1.7

Problematika nakládání s odpady

Zjištěná hodnota průměrné produkce komunálního odpadu v SO ORP Lanškroun v roce 2007 byla 276 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je významně nižší než je průměr ČR. Zároveň úroveň produkce KO splňuje (s výjimkou obcí Čenkovice a Lanškroun) požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR.

163

EKOTOXA s.r.o.


Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého území SO ORP přibližně 30%, je tedy významně vyšší než na většině území ČR, avšak je nižší než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. V roce 2010 by požadovaná úroveň biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky měla dosáhnout 112 kg/os.rok. Z hrubého odhadu vyplývá, že přibližné množství bioodpadu ukládaného v SO ORP Lanškroun na skládky bylo v roce 2006 cca o 11 % vyšší, než udává požadavek zákona.

5.3.1.8


Kvalita technické infrastruktury není významným faktorem pouze z hlediska statistik, ale je především důležitým kritériem rozvoje území. V SO ORP Lanškroun je poměrně nízká dostupnost plynofikace, obyvatelé obcí, které nejsou plynofikovány (Čenkovice, Cotkytle, Horní Heřmanice, Výprachtice, Albrechtice a částečně i Anenská Studánka), podle dotazníkového šetření nemají o plyn zájem. Problematická je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod, jak ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 5.3.1: Vybavenost obcí SO ORP Lanškroun kanalizací a ČOV Obec Kanalizace Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice ano Damníkov ano Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice ano Horní Třešňovec Krasíkov ano Lanškroun ano Lubník ano Luková Ostrov Petrovice Rudoltice ano Sázava ano Strážná Tatenice Trpík Výprachtice ano Žichlínek ano

ČOV

ano ano

ano

ano

5.3.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí. •

Poddolovaná území – plošná se nacházejí v obcích Damníkov, Anenská Studánka (největší), Trpík a Horní Heřmanice v Čechách, bodové se nachází v obcích Rudoltice, Dolní Čermná a Sázava. Je doporučeno sledovat jako omezení využití území. 164

EKOTOXA s.r.o.


•

Sesuvná území – Na území SO ORP Lanškroun se nachází pouze malé množství území, které je evidováno jako poddolované. Jedná se o několik bodových území a cca šest plošných, které se nacházejí zejména v obcích Damníkov, Anenská Studánka a Trpík. Na území některých ostatních obcí (Rudoltice, Dolní Čermná, Sázava) se nacházejí tato území pouze bodově. Sesuvná území se nacházejí také pouze okrajově v obcích Rudoltice, Damníkov a Anenská Studánka (a v menším rozsahu také v obcích Petrovice a Strážná, nejsou uvedeny v následující tabulce). Sesuv většího rozsahu (46,3 ha), který je veden jako potencionální, se nachází v obci Damníkov. V obci Rudoltice jsou evidovány tři sesuvy jako aktivní, avšak menšího rozsahu. Sesuvná území je nutné v rámci ÚP respektovat.

•

Nízká ekologická stabilita území – nízká ekologická stabilita území (dle metodiky I. Míchala) je identifikována v obcích Damníkov, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Sázava a Žichlínek. Především v těchto obcích umísťovat záměry mimo ekologicky nejstabilnější plochy, zajistit ochranu VKP, lesních porostů a rozvoj ÚSES. Využit ÚP a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

•

Nízká výměra lesních porostů – v obcích Damníkov, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Sázava a Žichlínek je velmi nízká výměra lesních porostů. V rámci ÚP především zde dbát na ochranu těchto lesních porostů a záměry plánovat mimo PUPFL.

•

Orná půda se sklonitostí min. 7 stupňů – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Výprachtice a to 102,37 ha. Toto množství činí přes 14 % veškeré orné půdy na území obce. Nepříznivá situace je také v obcích Albrechtice 52,41 ha (41,3 %), Horní Heřmanice 55,6 ha (13,9 %) a Tatenice 65,32 ha (9,6 %). V těchto obcích by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ, změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně.

•

Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – Na území SO ORP Lanškroun zasahují záplavové území Q100 dvou vodních toků – Moravská Sázava a Tichá Orlice. Záplavové území Moravské Sázavy zasahuje do území následujících obcí: Žichlínek (167,68 ha), Tatenice (73,58 ha), Albrechtice (38,96 ha), Sázava (31,82 ha), Výprachtice (17,37 ha), Horní Čermná (15,93 ha), Krasíkov (22,45 ha) a Lanškroun (4,80 ha). Záplavové území Q100 Tiché Orlice zasahuje pouze okrajově na území obce Petrovice (1,69 ha) mimo zastavěné území obce. V rámci zpracování ÚP je nutno respektovat tato území především jako limit pro výstavbu objektů pro bydlení a průmysl a určit odpovídající využití (zemědělství apod.). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku).

5.3.3 Dopravní závady v území Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území SO ORP Lanškroun jsou relativně dobré, problém je v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Na tomto území se v současnosti nenachází žádná dálnice ani rychlostní silnice. Územím prochází jediná silnice I.třídy (I/43). Proto je nezbytné nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území SO ORP Lanškroun. Výhledové zatížení silniční sítě na celém území Pardubického kraje bude ovlivněno výslednou trasou rychlostní silnice R35 s navazující trasou rychlostní silnice R43. Výhledové zatížení silniční sítě bude závislé nejen na volbě výsledné varianty, ale i na předpokládaném postupu výstavby a časových horizontech realizace. Pro SO ORP Lanškroun je možný budoucí způsob jeho napojení na uvedené rychlostní silnice zásadní. Ve SO ORP Lanškroun byly stanoveny následující problémy, které se týkají dopravní infrastruktury: • Absence dálnice a rychlostních komunikací na území SO ORP Lanškroun. 165

EKOTOXA s.r.o.

• • • • •


Nedostatečné zabezpečení dostupnosti veřejné autobusové přepravy ve dnech pracovního klidu. Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve stávající silniční síti. Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy z důvodu nedostatku finančních prostředků. V současném období se nepočítá s možností dalšího rozvoje stávající železniční sítě. Nedostatečná dostupnost SO ORP Lanškroun z některých sousedních měst hromadnou osobní dopravou a naopak (např. do Svitav).

5.3.4 Úkoly a problémy k řešení pro celé území SO ORP Lanškroun Níže jsou uvedeny hlavní výstupy a doporučení pro zpracování územních plánů obcí, která se netýkají pouze jednotlivých obcí, nýbrž celého území SO ORP Lanškroun. • Přesná lokalizace sesuvných a poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území • Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu • Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. • Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. • V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit povolení výstavby nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. • Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. • Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. • Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně (např. zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí) za účelem zachycení a snížení prašnosti, vznikající vířením a otěrem pneumatik vozidel a povrchu vozovek. • Vymezovat plochy pro bydlení pokud možno v místech s nízkým radonovým indexem z geologického podloží. Pokud jsou plochy pro bydlení vymezeny v místech s vysokým indexem, věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení před pronikáním radonu z podloží na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. • Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. • V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky. • Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou a navracet dočasně zabranou půdu po rekultivacích zpět do ZPF. • Při zalesňování zemědělských pozemků je potřeba dbát na charakter okolní krajiny a zaměřit se zejména na rozčlenění velkých zemědělských ploch a půdoochranou funkci lesa. • Z hlediska ekologického je žádoucí postupný přechod na přirozenou dřevinnou skladbu lesa ve stejnověkých smrkových monokulturách. • Úkolem pro územní plánování je vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže. • Nevyhovující struktura škol a školských zařízení, především SŠ, která vede ke kvalitativnímu nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po práci, nedostatek kvalifikované pracovní síly. • Horší dostupnost zdravotní péče v menších obcích, která je prakticky zajišťována pouze Sdružením ambulantních lékařů Lanškroun. • Horší vzdělanostní struktura obyvatel, studenti poptávající VŠ vzdělání odcházejí z regionu, vysokoškolsky vzdělané osoby nenacházejí uplatnění. • Vysoký podíl neobydlených domů v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Horní Heřmanice a Výprachtice představuje malou atraktivitu pro trvalé bydlení a může způsobovat sociální nestabilitu.

166

EKOTOXA s.r.o.

• • • • • • • •


Dlouhodobý pokles počtu trvale obydlených bytů v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice a Horní Heřmanice. Nižší průměrná obytná plocha na jeden byt oproti průměrné hodnotě nově postavených bytů v ČR. Budování nových cyklistických stezek a běžkařských značených tras Vymezení ploch pro nové sportovně-rekreační objekty a areály, popř. rozšíření stávajících Nové vyhlídkové rozhledny a věže Obnova a výsadba veřejné zeleně Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací a stravovací kapacity Koncepční řešení rozvoje rekreačních areálů, chatových oblastí, apod.

5.3.5 Další záměry, úkoly a problémy pro jednotlivé obce Níže jsou uvedeny záměry vyplývající z potřeb obcí a byly získány dotazníkovým průzkumem, případně ze strategických dokumentů. Tyto záměry (respektive plochy pro ně) je třeba lokalizovat v rámci ÚPD, případně pro nové najít vhodné plochy. • • • • • • • • • •

• • • • •

• • • • • •

Albrechtice – výstavba kanalizace a napojení na ČOV, výstavba víceúčelového sportovněturistického areálu Anenská Studánka – výstavba kanalizace a napojení na ČOV, zvýšit bytovou výstavbu Cotkytle – výstavba kanalizace a napojení na ČOV, lyžařský areál Herbortice, odpočinková zóna pro turisty Čenkovice – vyřešit napojení kanalizace na ČOV, mezinárodní školicí a sportovní středisko, vybudování osvětleného víceúčelového sportovní hřiště Damníkov - vyřešit napojení kanalizace na ČOV Dolní Čermná – výstavba kanalizace a napojení na ČOV, rozšířit sportovní a rekreační areál, rozhledna Mariánská hora Horní Čermná – výstavba kanalizace a napojení na ČOV Horní Heřmanice – vyřešit napojení kanalizace na ČOV, zvýšit bytovou výstavbu, rekonstrukce fotbalového hřiště a kurtů, vybudování víceúčelového zařízení s restaurací, cyklostezka podél silnice č. I/43 Horní Třešňovec – výstavba kanalizace a napojení na ČOV Lanškroun – vyřešit napojení kanalizace na ČOV, výstavba krytého bazénu, Lanškrounské rybníky – rozšířit a zkvalitnit infrastrukturu pro rozvoj rekreace a volného času, rekonstrukce zámeckých a pivovarských zahrad, vybudování skateparku, sportovní hala Dobrovského, atletický a fotbalový stadion, cyklostezka Lanškroun – Luková, kulturní a kongresové centrum Luková – výstavba kanalizace a napojení na ČOV, volnočasový sportovní areál, vybudování vyhlídkové věže, rekonstrukce kulturního domu a tělocvičny Krasíkov - vyřešit napojení kanalizace na ČOV Ostrov – výstavba kanalizace a napojení na ČOV Petrovice – výstavba kanalizace a napojení na ČOV, zvýšit bytovou výstavbu Rudoltice – vyřešit napojení kanalizace na ČOV, vybudování multifunkčního a rekreačního centra pro cestovní ruch, nový lyžařský areál a golfové hřiště, cyklostezka spojující obec Rudoltice s novou obytnou zónou Zámeček a dále cyklostezky Rudoltice – Lanškroun, Rudoltice – Luková Sázava – víceúčelový kulturně-sportovní areál, cyklostezka Sázava – Lanškroun Strážná – výstavba kanalizace a napojení na ČOV, rekonstrukce turistické ubytovny, vybudování relaxačního centra, vybudování odpočinkového místa na cyklotrase, zvýšit bytovou výstavbu Tatenice – výstavba kanalizace a napojení na ČOV, rekonstrukce zámeckého parku Trpík – výstavba kanalizace a napojení na ČOV, zvýšit bytovou výstavbu Výprachtice – turisticko-sportovní centrum Žichlínek – vyřešit napojení kanalizace na ČOV, rekonstrukce kulturního a společenského centra, realizace vyhlídkového místa s rozhlednou, rekonstrukce stávajícího sportovního areálu, výstavba cyklostezek na území obce

167

EKOTOXA s.r.o.

6


POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

6.1 Horninové prostředí a geologie www.sweb.cz www.ok-tourism.cz www.geoportal.cenia.cz www.mesto-lanskroun.cz www.ochranaprirody.cz/ www.priroda-nachodska.wz.cz www.zamberk.cz www./encyklopedie.seznam.cz

6.2 Vodní režim Kolektiv autorů: Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Moravy; Povodí Moravy, s.p.; prosinec 2007 www.mesto-lanskroun.cz www.pmo.cz www.pla.cz www.vuv.cz http://heis.vuv.cz www.cuzk.cz

6.3 Hygiena životního prostředí Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Mapy se zhoršenou kvalitou ovzduší v síti 1x1 km. Mapové vrstvy ve formátu shapefile (shp, ESRI). Úsek ochrany čistoty ovzduší. Český hydrometeorologický ústav, 2006 Mapa radonového indexu geologického podloží 1:50 000. Česká geologická služba, 1999 – 2005. Radonový program České republiky. http://nts2.cgu.cz/aps/CD_RADON50/index/default1.htm Seznam letišť a heliportů ČR, 2008. Ministerstvo dopravy České republiky. http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/letiste/seznam_letist/default.htm Data z evidence o nakládání s odpadem poskytnutá MÚ Lanškroun a KÚ Pardubického kraje Údaje z evidence zařízení pro nakládání s odpadem v Pardubickém kraji Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) www.pardubickykraj.cz www.sez.cenia.cz www.isoh.vuv.cz www.mdcr.cz www.chmi.cz www.cgu.cz

168

EKOTOXA s.r.o.


6.4 Ochrana přírody a krajiny Faltysová, H., Bárta, F. a kol. (2002): Pardubicko. In: Mackovčin P., Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek IV. Agentura ochrany příroda a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 316 pp. Míchal, I., Low, J. (2003): Krajinný ráz. Lesnická práce,s.r.o., Kostelec nad Černými Lesy, 552 pp. www.ochranaprirody.cz – stránky Agentury ochrany přírody, v nich ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody) www.vdb.czso.cz – veřejná databáze ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&kapitola_id=1&cislotab=StavZ_11b+ORP.85&ver ze=2 – Územně analytické podklady 1b v obcích vybraného SO ORP.

6.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Statistická ročenka půdního fondu České republiky – Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2002 a 2008 Oblastní plány rozvoje lesů – přírodní lesní oblasti, 2001, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem www.czso.cz www.cuzk.cz

6.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Obecně závazná vyhláška č. 2/2006, kterou se vymezuje závazná část ÚP VÚC Pardubického kraje Politika územního rozvoje ČR 2006 Program rozvoje Pardubického kraje Návrh Politiky územního rozvoje ČR 2008 Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz Server mapy.cz Strategický plán rozvoje pro mikroregion Lanškrounsko Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje Zadání pro vypracování Zásad územního rozvoje PK,18.12.2007

6.7 Sociodemografické podmínky Albertina data, únor 2007 ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva ČSÚ, SLDB 2001 Pardubický kraj, Odbor školství mládeže a sportu, školní rok 2006/2007

6.8 Bydlení Sčítání lidu domů a bytů 2001 – Ústí nad Orlicí, ČSÚ, 2003 Databáze „Bytová výstavba 2001-2007“, ČSÚ, 2008

169

EKOTOXA s.r.o.


6.9 Rekreace Atlas cestovního ruchu České republiky Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR Strategický plán mikroregionu Lanškrounsko Strategický plán rozvoje města Lanškroun Integrované řešení rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy http://www.czso.cz http://www.vychodni-cechy.info/ http://www.lanskrounsko.cz/czech/index.asp http://www.npu.cz http://www.mesto-lanskroun.cz/ + webové stránky jednotlivých obcí

6.10 Hospodářské podmínky Albertina data, únor 2007 ČSÚ, SLDB 2001, RES, 2004, 2007 MFČR, Bilance příjmů a výdajů obcí MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc)

170

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE Pilíř

Téma

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Rozvoj většiny obcí není omezen výskytem poddolovaných nebo sesuvných území.

Pouze malé využití nerostných surovin přímo v území SO ORP – nutnost zajištění surovin z okolí. Vyšší výskyt sesuvných území v obcích Damníkov, Trpík a Anenská Studánka – omezení pro rozvoj obcí. Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického a ekologického stavu/ekologického potenciálu (30% délky útvarů klasifikováno jako rizikové)

Zvolit vhodný způsob využití území nevhodných pro zástavbu (rekreace apod.).

Výstavba územích.

Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění.

Stavba protipovodňové ochrany pro celý tok Moravské Sázavy – poldr Žichlínek.

Nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického (44% klasifikováno jako rizikové) a místně i kvantitativního (území obce Anenská Studánka).


Nárůst návalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech.

Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy na cca polovině území SO ORP Lanškroun

Vysoké rozlohy sklonitých půd v katastrech obcí Výprachtice, a dále ještě Tatenice, Horní Heřmanice a Albrechtice.

Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině.

Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité orné půdy, tzn. především v obcích Výprachtice, Tatenice, Horní Heřmanice a Albrechtice.

1

Nerizikový kvantitativní stav 77 % plochy útvarů podzemních vod. environmentální

2

171

Hrozby v nevhodných

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma

3


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Staré ekologické zátěže, které mohou mít negativní vliv na kvalitu podzemních a povrchových vod.

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

Negativní důsledky vodní eroze.

Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký podíl sklonité orné půdy).

Špičkování vodních elektráren a příčné překážky ve vodních tocích.

působení

V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen, stanovené na ochranu lidského zdraví.

Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům PM10 (28% území), ozonu (91% území) a BaP (3% území).

Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie.

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace KO odpadu je v rámci ČR nadprůměrná.

Na celém území byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40).


Produkce komunálního odpadu ve většině obcí je oproti republikovému průměru nízká a splňuje požadavky POH ČR.

Několik lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž.

Výsadba ochranné zeleně okolo průmyslových areálů pro zachytávání prašného znečištění.

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. Vyšší míra separace a využití bioodpadu – realizace kompostáren, případně bioplynových stanic.

172

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Většina obcí spadá do území ekologicky mírně stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za udržitelný

Málo zvláště chráněných území (u většiny obcí podprůměrný podíl plochy chráněných území vzhledem k ploše obce).

Kvalitní péče o chráněná území kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody.

Urbanizace volné krajiny Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Vysoký koeficient ekologické stability v obci Strážná.

V obcích Lanškroun, Luková, Sázava a Žichlínek krajina zcela přeměněná člověkem.




Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření .

4

5

Degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.

Vysoké zastoupení kvalitních půd I. a II. třídy ochrany zejména v západní části SO ORP.

Významný úbytek zemědělské půdy v rámci SO ORP (zejména v obcích Strážná, Rudoltice a Ostrov).


Pokračující půdy.

V jihovýchodní a jihozápadní a střední části pestřejší dřevinná skladba.

V severní části území stejnověké smrkové porosty.


Znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření, erozí a chemickými látkami.

173

zábor

zemědělské

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma


Silné stránky Převažující s průměrnou lesnatostí.

počet obcí a nadprůměrnou

Slabé stránky

Příležitosti

Vysoké škody způsobené zvěří v lesnatých oblastech.

Hrozby Na hřebenech dochází k ohrožení samotné existence lesa imisemi. Rozpad stejnověkých smrkových monokultur. Větrné kalamity oblastech.

ekonomický

6

v horských

Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení (nízká hustota obyvatelstva) a ve srovnání se standardem zemí EU.

Absence dálnice a rychlostních komunikací na území SO ORP Lanškroun.

Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě.

Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury – další zhoršování technických parametrů silnic II. a III.třídy.

Napojení všech obcí na veřejnou autobusovou dopravu s dostatečnou četností spojů v pracovních dnech.

Nedostatečné zabezpečení dostupnosti veřejné autobusové přepravy ve dnech pracovního klidu.

Vybudování kapacitní dopravní cesty I/43 (R43) Moravská Třebová – Lanškroun – Dolní Lipka (hranice ČR) s pozitivními dopady na atraktivitu území a jeho rozvoj.

Zpoždění řešení a realizace zkapacitnění silnice I/43 a kvalitního napojení SO ORP Lanškroun na rychlostní silnice R35 a R43.

Poloha SO ORP na tranzitní železniční dopravní cestě s napojením na I. a II. tranzitní koridor.

Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve stávající silniční síti.

Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším rozvojem automobilismu, snižování znečištění ovzduší a hluku.

Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu dopravních nehod.

Relativně nízká intenzita silničního provozu na většině území.

Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Prosazení vybudování regionální železniční trati v trase LetohradLanškroun, jež by významně přispělo ke zkvalitnění dopravní obslužnosti území,.

Omezená dopravní obslužnost území SO ORP ve dnech pracovního klidu hromadnou dopravou přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí.

174

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Zařazení stavby přeložky silnice I/43 Lanškroun a přeložky silnice II/315 Lanškroun s pozitivními dopady na intenzitu dopravy ve městě a zkvalitnění dopravy.

V současném období se nepočítá s možností dalšího rozvoje stávající železniční sítě.

Prosazování zlepšení tvorby jízdních řádů ke zdokonalení vzájemného napojení spojů hromadné autobusové dopravy s železničními spoji a především spojů v rámci železniční dopravy.

Omezení počtu spojů hromadné autobusové dopravy jako důsledek nízké efektivnosti (pokles přepravených osob z důvodu růstu cen jízdného, např. v důsledku růstu cen pohonných hmot).

Poloha města Lanškroun na dálkových autobusových trasách zajišťující pro SO ORP Lanškroun dostupnost Brna i Prahy.

Nedostatečná dostupnost SO ORP Lanškroun z některých sousedních měst hromadnou osobní dopravou a naopak (např. do Svitav).

Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích.

Neřešení potřeb rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s negativními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích.

Množství vody je pro stávající počet obyvatel dostatečné.

V SO ORP Lanškroun je poměrně nízká dostupnost plynofikace, obyvatelé obcí, které nejsou plynofikovány, podle dotazníkového šetření nemají o plyn zájem.

Stávající VTL plynovody mají velkou přepravní kapacitu a jsou tedy schopny zajistit dodávku zemního plynu do celého kraje.

Současný stav vodovodních řádů neodpovídá normám po stránce použitého materiálu (použita jsou ocelová potrubí, azbestocement, atypické profily litiny).

Všechny obce jsou vybaveny veřejným vodovodem.

Nedostatečná síť ČOV.

Region Lanškrounsko je územím s dostatečnými zásobami podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé úrovni.

Chybí ČOV ve většině obcí.

Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií.

Problematická odkanalizování odpadních vod.

a

situace v v čištění

Využívání alternativních zdrojů energie - větrné elektrárny na území obce Anenská Studánka.

175

Odpadní vody odtékají do trativodů a povrchových vod.

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Nízká míra nezaměstnanosti a nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných.

Nízký počet obyvatel většiny obcí odrážející se v podprůměrné daňové výtěžnosti, která je určena především velikostní kategorií, do níž obce spadají.

Přivaděč k rychlostní komunikaci R35, napojení na dálniční síť.

Jednostranná specializace největších podniků - jak AVX tak Schott se zabývá výrobou elektronických součástek.

Nejvyšší míra zaměstnanosti v Pardubickém kraji, vysoká míra ekonomické aktivity.

Převažující zaměstnání s nízkou kvalifikací, zejména dělnických profesí.

Růst počtu obyvatel, který by mohl vést k přesunu obcí do kategorie s vyšším koeficientem pro výpočet daňových příjmů v rámci rozpočtového určení daní (zejména obce Anenská Studánka, Čenkovice – přesun do kategorie 201 – 300 obyvatel, Trpík – přesun do kategorie 101 – 200 obyv.).

Vysoká koncentrace pracovních příležitostí v obci Lanškroun v porovnání s okolními obcemi.

Příliv investic, bytová výstavba, výstavba RD.

Nízká míra podnikatelské aktivity, především v obci Damníkov a Anenská Studánka.

Podpora malého a středního podnikání, především v oblasti služeb.

Kvalitativní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci, chybí kvalifikovaná technická pracovní síla (s VŠ vzděláním).

Nedostatečná úroveň dopravní obslužnosti z hlediska dopravy do zaměstnání (dojíždění na směny).

Rozšíření spolupráce obcemi a podniky.

Chybějící inženýrské sítě na pozemcích určených k zastavění.

Vysoká míra (dlouhodobé) nezaměstnanosti v obcích Trpík a Anenská Studánka.

Rozvoj cestovního agroturistiky.

10

176

mezi

ruchu

a

EKOTOXA s.r.o.

sociodemografický

Pilíř

Téma

7


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Rostoucí počet obyvatel způsobený především růstem migrace, zejména v obcích Lanškroun a Rudoltice – výstavba bytových domů.

Nevyhovující struktura škol a školských zařízení, především SŠ, která vede ke kvalitativnímu nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po práci, nedostatek kvalifikované pracovní síly.


Z dotazníkového šetření vyplynulo, že obyvatelé jednotlivých obcí mají nízký zájem o veřejné dění, chod obce.

Velmi příznivá věková struktura, vysoký podíl dětí do 15 let na obyvatelstvu celkem.

Horší dostupnost zdravotní péče v menších obcích, která je prakticky zajišťována pouze Sdružením ambulantních lékařů Lanškroun.


Nedostatečné možnosti v oblasti středoškolského vzdělávání – odchod studentů mimo území SO ORP, prohloubení problému nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.

Dostatek zařízení ústavní sociální péče – Domov u studánky, Sociální služby Lanškroun, dětské domovy...

Horší vzdělanostní struktura obyvatel, studenti poptávající VŠ vzdělání odcházejí z regionu, vysokoškolsky vzdělané osoby nenacházejí uplatnění.


Nízký počet žáků základních škol v obcích mimo Lanškroun.

Užší spolupráce v rámci mikroregionu Lanškrounsko.

8

Relativně dostatečný počet bytů v regionu na počet obyvatel značí dobrou dostupnost bydlení.

Velmi nízká bytová výstavba v obcích Anenská Studánka, Trpík, Petrovice, Strážná, Petrovice a Horní Heřmanice.

177

Využití trvale neobydlených objektů v obcích k rekreačním účelům (zejména Anenská Studánka, Cotkytle, Horní Heřmanice, Čenkovice...)

Nekontrolovaná výstavba na plochách, které nejsou vymezeny územním plánem.

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma

9


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Intenzita bytové výstavby na území SO ORP (zejména v obcích Rudoltice, Lanškroun, Lubník, Čenkovice a Výprachtice) je významně rychlejší než na většině území ČR. Převážná část bytů je v osobním vlastnictví značí sociálně stabilní podmínky.

Nižší průměrná obytná plocha na jeden byt oproti průměrné hodnotě nově postavených bytů v ČR.


Stárnutí bytového fondu a zhoršování stavu neobydlených objektů.

Vysoký podíl neobydlených domů v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Horní Heřmanice a Výprachtice představuje malou atraktivitu pro trvalé bydlení a může způsobovat sociální nestabilitu.


Počet trvale obydlených bytů ve většině obcí stoupá – rostoucí atraktivita obcí pro trvalé bydlení.

Dlouhodobý pokles počtu trvale obydlených bytů v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice a Horní Heřmanice.

Průměrné stáří domů je celkově nižší než je průměr ČR.

Vyšší stáří domů v obcích Anenská Studánka a Trpík .

Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu (hl. centrální, severní a východní část).

Nevyhovující struktura ubytovacích zařízení, chybí nabídka ubytování vyšší kategorie.

178


Nedostatečná připravenost regionálních rozvojových projektů na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu.

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Atraktivní přírodní prostředí s neporušenými přírodními scenériemi a s vaznou na významné rekreační lokality (Lanškrounské rybníky, Čenkovice – Buková hora, atd.).

Nedostatečná kvalita doprovodných a doplňkových služeb cestovního ruchu.

Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov.

Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst.

Členité území krajiny velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku v létě a běžecké a sjezdové lyžování v zimním období.

Většina nemovitých kulturních památek v regionu má pouze lokální význam, pro rozvoj cestovního ruchu nejsou příliš atraktivní.

Zavádění certifikovaných služeb v oblasti rozvoje cestovního ruchu.

Poškození přírodních atraktivit vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu.

Velký počet volných objektů vhodných k individuální rekreaci.

Roztříštěný a nejednotný informační a orientačního systém pro turisty a návštěvníky regionu.

Významný potenciál návštěvníků a turistů ze sousedního Polska.

Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu.

Nabídka relativně husté sítě značených cyklistických, turistických a lyžařských tras, a to s vazbou na provoz cyklo a ski busů.

Nedostatek alternativních atrakcí a atraktivit pro turisty v případě špatného počasí (vyjma města Lanškroun).

Koordinace aktivit směřujících do rozvoje cestovního ruchu nejen v rámci regionu, ale i ve spolupráci se sousedními regiony.

Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny.

Dominantní turisticko-rekreační funkce u Čenkovic a velmi významná u obcí Anenská Studánka a Strážná.

Málo vhodné přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích: Horní Třešňovec, Krasíkov, Lubník, Luková, Sázava, Žichlínek a Lanškroun.

Růst obliby aktivního trávení volného času (cykloturistika, hippoturistika, in-line, lyžování + adrenalinové sporty) a agroturistiky.

179

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích: Strážná, Albrechtice, Cotkytle, Čenkovice, Tatenice, Horní Čermná, Anenská Studánka a Petrovice.

Malá turisticko-rekreační funkce u většiny obcí SO ORP Lanškroun (59 %).

180

Hrozby

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE Pilíř

Téma

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Rozvoj většiny obcí není omezen výskytem poddolovaných nebo sesuvných území.

Pouze malé využití nerostných surovin přímo v území SO ORP – nutnost zajištění surovin z okolí. Vyšší výskyt sesuvných území v obcích Damníkov, Trpík a Anenská Studánka – omezení pro rozvoj obcí. Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického a ekologického stavu/ekologického potenciálu (30% délky útvarů klasifikováno jako rizikové)

Zvolit vhodný způsob využití území nevhodných pro zástavbu (rekreace apod.).

Výstavba územích.


Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité orné půdy, tzn. především v obcích Výprachtice, Tatenice, Horní Heřmanice a Albrechtice.

Stavba protipovodňové ochrany pro celý tok Moravské Sázavy – poldr Žichlínek.

Nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického (44% klasifikováno jako rizikové) a místně i kvantitativního (území obce Anenská Studánka).

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy na cca polovině území SO ORP Lanškroun

Vysoké rozlohy sklonitých půd v katastrech obcí Výprachtice, a dále ještě Tatenice, Horní Heřmanice a Albrechtice.

Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký podíl sklonité orné půdy).

1

environmentální

Nerizikový kvantitativní stav 77 % plochy útvarů podzemních vod.

2

181

Hrozby v nevhodných

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma

3


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen, stanovené na ochranu lidského zdraví.

Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům PM10 (28% území), ozonu (91% území) a BaP (3% území).

Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie.

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace KO odpadu je v rámci ČR nadprůměrná.

Na celém území byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40).


Produkce komunálního odpadu ve většině obcí je oproti republikovému průměru nízká a splňuje požadavky POH ČR.

Několik lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž.

Výsadba ochranné zeleně okolo průmyslových areálů pro zachytávání prašného znečištění.

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. Vyšší míra separace a využití bioodpadu – realizace kompostáren, případně bioplynových stanic.

4

Většina obcí spadá do území ekologicky mírně stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za udržitelný

Málo zvláště chráněných území (u většiny obcí podprůměrný podíl plochy chráněných území vzhledem k ploše obce).

Kvalitní péče o chráněná území kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody.

Urbanizace volné krajiny Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Vysoký koeficient ekologické stability v obci Strážná.

V obcích Lanškroun, Luková, Sázava a Žichlínek krajina zcela přeměněná člověkem.



182

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma

5


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby


Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření . Degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.

Vysoké zastoupení kvalitních půd I. a II. třídy ochrany zejména v západní části SO ORP.

Významný úbytek zemědělské půdy v rámci SO ORP (zejména v obcích Strážná, Rudoltice a Ostrov).


Pokračující půdy.

V jihovýchodní a jihozápadní a střední části pestřejší dřevinná skladba.

V severní části území stejnověké smrkové porosty.


Znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření, erozí a chemickými látkami.

Převažující s průměrnou lesnatostí.

Vysoké škody způsobené zvěří v lesnatých oblastech.

a

počet obcí nadprůměrnou

zábor

zemědělské

Na hřebenech dochází k ohrožení samotné existence lesa imisemi.

ekonomický

Rozpad stejnověkých smrkových monokultur.

6

Napojení všech obcí na veřejnou autobusovou dopravu s dostatečnou četností spojů v pracovních dnech.

Absence dálnice a rychlostních komunikací na území SO ORP Lanškroun.

183

Vybudování kapacitní dopravní cesty I/43 (R43) Moravská Třebová – Lanškroun – Dolní Lipka (hranice ČR) s pozitivními dopady na atraktivitu území a jeho rozvoj.

Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury – další zhoršování technických parametrů silnic II. a III.třídy.

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Poloha SO ORP na tranzitní železniční dopravní cestě s napojením na I. a II. tranzitní koridor.

Nedostatečné zabezpečení dostupnosti veřejné autobusové přepravy ve dnech pracovního klidu.

Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším rozvojem automobilismu, snižování znečištění ovzduší a hluku.

Zpoždění řešení a realizace zkapacitnění silnice I/43 a kvalitního napojení SO ORP Lanškroun na rychlostní silnice R35 a R43.

Zařazení stavby přeložky silnice I/43 Lanškroun a přeložky silnice II/315 Lanškroun s pozitivními dopady na intenzitu dopravy ve městě a zkvalitnění dopravy.

Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Prosazení vybudování regionální železniční trati v trase LetohradLanškroun, jež by významně přispělo ke zkvalitnění dopravní obslužnosti území,.

Nízká míra nezaměstnanosti a nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných.

Nízký počet obyvatel většiny obcí odrážející se v podprůměrné daňové výtěžnosti, která je určena především velikostní kategorií, do níž obce spadají.

Přivaděč k rychlostní komunikaci R35, napojení na dálniční síť.

Omezená dopravní obslužnost území SO ORP ve dnech pracovního klidu hromadnou dopravou přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Jednostranná specializace největších podniků - jak AVX tak Schott se zabývá výrobou elektronických součástek.

Nejvyšší míra zaměstnanosti v Pardubickém kraji, vysoká míra ekonomické aktivity.

Převažující zaměstnání s nízkou kvalifikací, zejména dělnických profesí.

Růst počtu obyvatel, který by mohl vést k přesunu obcí do kategorie s vyšším koeficientem pro výpočet daňových příjmů v rámci rozpočtového určení daní (zejména obce Anenská Studánka, Čenkovice – přesun do kategorie 201 – 300 obyvatel, Trpík – přesun do kategorie 101 – 200 obyv.).

Vysoká koncentrace pracovních příležitostí v obci Lanškroun v porovnání s okolními obcemi.

Příliv investic, bytová výstavba, výstavba RD.

Nízká míra podnikatelské aktivity, především v obci Damníkov a Anenská Studánka.

Podpora malého a středního podnikání, především v oblasti služeb.

Kvalitativní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci, chybí kvalifikovaná technická pracovní síla (s VŠ vzděláním).

10

184

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma

sociodemografický

7


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Rostoucí počet obyvatel způsobený především růstem migrace, zejména v obcích Lanškroun a Rudoltice – výstavba bytových domů.

Nevyhovující struktura škol a školských zařízení, především SŠ, která vede ke kvalitativnímu nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po práci, nedostatek kvalifikované pracovní síly.


Z dotazníkového šetření vyplynulo, že obyvatelé jednotlivých obcí mají nízký zájem o veřejné dění, chod obce.

Velmi příznivá věková struktura, vysoký podíl dětí do 15 let na obyvatelstvu celkem.

Horší dostupnost zdravotní péče v menších obcích, která je prakticky zajišťována pouze Sdružením ambulantních lékařů Lanškroun.


Nedostatečné možnosti v oblasti středoškolského vzdělávání – odchod studentů mimo území SO ORP, prohloubení problému nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.


Nízký počet žáků základních škol v obcích mimo Lanškroun.

Dostatek zařízení ústavní sociální péče – Domov u studánky, Sociální služby Lanškroun, dětské domovy...

8

Relativně dostatečný počet bytů v regionu na počet obyvatel značí dobrou dostupnost bydlení.

Velmi nízká bytová výstavba v obcích Anenská Studánka, Trpík, Petrovice, Strážná, Petrovice a Horní Heřmanice.

Využití trvale neobydlených objektů v obcích k rekreačním účelům (zejména Anenská Studánka, Cotkytle, Horní Heřmanice, Čenkovice...)

Nekontrolovaná výstavba na plochách, které nejsou vymezeny územním plánem.

Intenzita bytové výstavby na území SO ORP (zejména v obcích Rudoltice, Lanškroun, Lubník, Čenkovice a Výprachtice) je významně rychlejší než na většině území ČR.

Nižší průměrná obytná plocha na jeden byt oproti průměrné hodnotě nově postavených bytů v ČR.


Stárnutí bytového fondu a zhoršování stavu neobydlených objektů.

185

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma

9


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Převážná část bytů je v osobním vlastnictví značí sociálně stabilní podmínky.

Vysoký podíl neobydlených domů v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Horní Heřmanice a Výprachtice představuje malou atraktivitu pro trvalé bydlení a může způsobovat sociální nestabilitu.


Počet trvale obydlených bytů ve většině obcí stoupá – rostoucí atraktivita obcí pro trvalé bydlení.

Dlouhodobý pokles počtu trvale obydlených bytů v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice a Horní Heřmanice.

Členité území krajiny velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku v létě a běžecké a sjezdové lyžování v zimním období. Velký počet volných objektů vhodných k individuální rekreaci.

Nedostatečná kvalita doprovodných a doplňkových služeb cestovního ruchu.


Nedostatečná připravenost regionálních rozvojových projektů na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu.

Většina nemovitých kulturních památek v regionu má pouze lokální význam, pro rozvoj cestovního ruchu nejsou příliš atraktivní.

Koordinace aktivit směřujících do rozvoje cestovního ruchu nejen v rámci regionu, ale i ve spolupráci se sousedními regiony.

Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu.

Růst obliby aktivního trávení volného času (cykloturistika, hippoturistika, in-line, lyžování + adrenalinové sporty) a agroturistiky.

Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny.

186

Hrozby

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 3: PŘEHLED ZPRACOVANÝCH KARET 1. Horninové prostředí a geologie 1.1. Sesuvná a poddolovaná území 2. Vodní režim 2.1. Vodní režim v krajině 2.2. Povrchové a podzemní vody 3. Hygiena životního prostředí 3.1. Ovzduší 3.2. Nakládání s odpady 4. Ochrana přírody a krajiny 4.1. Chráněná území 4.2. Ekologická stabilita 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 5.1. Zemědělská půda 5.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 6.1. Silniční doprava 6.2. Železniční doprava 6.3. Technická infrastruktura 7. Sociodemografické podmínky 7.1. Demografický vývoj 7.2. Věková struktura 7.3. Vzdělanostní struktura 7.4. Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí 7.5. Občanská vybavenost 8. Bydlení 8.1. Bydlení 9. Rekreace 9.1. Rekreace 10. Hospodářské podmínky 10.1. Daňová výtěžnost 10.2. Nezaměstnanost 10.3. Zaměstnanost 10.4. Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí 10.5. Podnikatelská struktura

187

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 4: PŘEHLED POUŽITÝCH VRSTEV ÚAP 9 - Rekreace

nebyly použity žádné vrstvy ÚAP

2 plochy výroby 3 plochy občanského vybavení 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5 památková rezervace včetně ochranného pásma 6 památková zóna včetně ochranného pásma 7 krajinná památková zóna

ORP

8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného 9 pásma 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma 11 urbanistické hodnoty 12 region lidové architektury


1 zastavěné území

13 historicky významná stavba, soubor 14 architektonicky cenná stavba, soubor 15 významná stavební dominanta 16 území s archeologickými nálezy 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19 místo významné události 20 významný vyhlídkový bod 21 územní systém ekologické stability 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24 přechodně chráněná plocha 25 národní park včetně zón a ochranného pásma 26 chráněná krajinná oblast včetně zón

188

x

10 Hospodářské podmínky

8 - Bydlení


7– Sociodemogr. podmínky

6 - Veřejná dopr. a tech. infrastruktura

5 - ZPF a PUPFL

4 - Ochrana přírody a krajiny

3 - Hygiena životního prostředí

Sledované jevy

2 - Vodní režim

ORP/ Řádek Kraj číslo

1 - Horninové prostředí a geologie

Sledované jevy v tématech

EKOTOXA s.r.o.


27 národní přírodní rezervace včetně ochranné pásma 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30 přírodní park

x

31 přírodní památka včetně ochranného pásma

x

32 památný strom včetně ochranného pásma 33 biosérická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita 35 NATURA 2000 - ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním 36 významem 37 38 39 40

x x x

lesy ochranné les zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa

41 bonitovaná půdně ekologická jednotka 42 hranice biochor 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 44 45 46 47

x x

vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast vodní útvar povrchových, podzemních vod

48 vodní nádrž 49 povodí vodního toku, rozvodnice 50 záplavové území 51 aktivní zóna záplavového území 52 území určené k rozlivům podovní 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem

189


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL



Sledované jevy

2 - Vodní režim




EKOTOXA s.r.o.


54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57 dobývací prostor

x

58 chráněné ložiskové území 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60 ložisko nerostných surovin

x x

61 poddolované území 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik

x

63 staré důlní dílo 64 staré zátěže území a kontaminované plochy

x

65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66 odval, výsypka, odkaliště, halda 67 technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného 69 pásma 70 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma 71 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma 72 elektrická stanice včetně ochranného pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma technologký objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního 74 pásma 75 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma 76 technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma 77 ropovod včetně ochranného pásma 78 produktovod včetně ochranného pásma 79 technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 80 teplovod včetně ochranného pásma

190

x


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL



Sledované jevy

2 - Vodní režim




EKOTOXA s.r.o.


x

81 eletronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma 82 komunikační vedení včetně ochranného pásma 83 jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými 84 nebezpečnými látkami

x

85 skládka včetně ochranné pásma 86 spalovna včetně ochranného pásma 87 zařízení na odstraňování nebezpečné odpadu včetně ochranného pásma 88 dálnice včetně ochranného pásma 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91 92 93 94

x x x x x x x x

silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma

95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96 koridor vysokorychlostní železniční trati 97 vlečka včetně ochranného pásma 98 99 100 101

lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma

x x

102 letiště včetně ochranných pásem 103 letecká stavba včetně ochranných pásem 104 vodní cesta 105 hraniční přechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ohranného pásma

191


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL



Sledované jevy

2 - Vodní režim




EKOTOXA s.r.o.



9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL



Sledované jevy

2 - Vodní režim




108 vojenský újezd 109 vymezené zóny havarijního plánování 110 objekt civilní ochrany 111 objekt požární ochrany 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114 jiná ochranná pásma

x

115 ostatní veřejná infrastruktura 116 počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 117 zastavitelná plocha 118 jiné záměry další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m 2 zemědělské půdy v 119 členění podle katastrálních území 1 vývoj počtu obyvatel 2 podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel 3 podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel 4 podíl osob se základním vzděláním 5 podíl osob s vysokoškolským vzděláním

x

x x x x x x

x

Kraj

6 sídelní struktura 7 ekonomická aktivita podle odvětví 8 míra nezaměstnanosti

x x

9 vyjíždějící do zaměstnání a škol 10 dojíždějící do zaměstnání a škol do obce 11 výstavba domů a bytů 12 podíl neobydlených bytů na celkovém fondu 13 struktura bytového fondu 14 místně obvyklé nájemné

192

x x x x

EKOTOXA s.r.o.



9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL



Sledované jevy

2 - Vodní režim




15 rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím 16 počet staveb pro rodinou rekreaci 17 kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních 18 lázeňské místa a areály 19 podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu 20 podíl obyvatel zásobovaných plynem 21 podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci

x

22 podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru 23 podíl orné půdy ze zemědělské půdy 24 podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy 25 podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy 26 poídly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích 27 podíl zastavěných a ostatních ploch z celkového výměry katastru 28 podíl vodních ploch na celkové výměře katastru 29 podíl lesů na celkové výměře katastru 30 koeficient ekologické stability KES 31 stupeň přirozenosti lesních porostů 32 hranice přírodních lesních oblastí 33 hranice bioregionů a biochor 34 hranice klimatických regionů 35 počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší 36 hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických 37 aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí

193

x

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Lanškroun

Recommend Documents