ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Lipník nad Bečvou 2. úplná aktualizace

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Lipník nad Bečvou 2. úplná aktualizace - 2012

ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:

MĚSTO LIPNÍK EKOTOXA s.r.o. ING. KAMIL PLAČEK KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. KOLEKTIV Odboru regionálního rozvoje Městského úřadu Lipník nad Bečvou

LISTOPAD 2012 VERZE 02

© EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno Černá Pole tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

OBSAH 1

ÚVOD.......................................................................................................................................... 7 1.1 1.2 1.3

Základní informace .......................................................................................................................... 7 Podklady pro RURÚ – údaje o území ............................................................................................... 7 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Lipník nad Bečvou ............................................................................................................................................ 8 1.4 Použitá metodika RURÚ .................................................................................................................. 8 1.4.1 Výchozí informace – právní stav ............................................................................................ 8 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Lipník nad Bečvou .................................................................................................................................. 9 2

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ............................................. 12 2.1

2.2

2.3

2.4

2.5

2.6

2.7

Horninové prostředí a geologie..................................................................................................... 13 2.1.1 Geologický a geomorfologický profil území ........................................................................ 13 2.1.2 Těžba nerostných surovin.................................................................................................... 14 2.1.3 Sesuvná a poddolovaná území ............................................................................................ 15 2.1.4 SWOT analýza ...................................................................................................................... 17 2.1.5 Problémy k řešení ................................................................................................................ 17 Vodní režim ................................................................................................................................... 18 2.2.1 Vodní režim v krajině ........................................................................................................... 19 2.2.2 Stav povrchových a podzemních vod .................................................................................. 22 2.2.3 Indikátory............................................................................................................................. 27 2.2.4 SWOT analýza ...................................................................................................................... 30 2.2.5 Problémy k řešení ................................................................................................................ 30 Hygiena životního prostředí .......................................................................................................... 32 2.3.1 Ovzduší ................................................................................................................................ 32 2.3.2 Další vybrané hygienické závady území............................................................................... 36 2.3.3 Indikátory stavu kvality ovzduší........................................................................................... 38 2.3.4 SWOT analýza ...................................................................................................................... 40 2.3.5 Problémy k řešení ................................................................................................................ 40 Ochrana přírody a krajiny .............................................................................................................. 41 2.4.1 Chráněná území ................................................................................................................... 41 2.4.2 Územní systém ekologické stability..................................................................................... 43 2.4.3 Koeficient ekologické stability krajiny ................................................................................. 45 2.4.4 Indikátor .............................................................................................................................. 46 2.4.5 SWOT analýza ...................................................................................................................... 48 2.4.6 Problémy k řešení ................................................................................................................ 48 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................... 49 2.5.1 Zemědělský půdní fond ....................................................................................................... 49 2.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................................................... 51 2.5.3 Indikátory............................................................................................................................. 53 2.5.4 SWOT analýza ...................................................................................................................... 55 2.5.5 Problémy k řešení ................................................................................................................ 55 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ................................................................................ 56 2.6.1 Dopravní infrastruktura ....................................................................................................... 56 2.6.2 Technická infrastruktura...................................................................................................... 63 2.6.3 Indikátory............................................................................................................................. 69 2.6.4 SWOT analýza ...................................................................................................................... 73 2.6.5 Problémy k řešení ................................................................................................................ 73 Sociodemografické podmínky ....................................................................................................... 75

2

2.7.1 Populační vývoj .................................................................................................................... 76 2.7.2 Věková struktura ................................................................................................................. 78 2.7.3 Vzdělanostní struktura ........................................................................................................ 80 2.7.4 Naděje dožití ........................................................................................................................ 81 2.7.5 Školy a školská zařízení ........................................................................................................ 81 2.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče ..................................................................... 82 2.7.7 Indikátory............................................................................................................................. 84 2.7.8 SWOT analýza SO ORP Lipník nad Bečvou ........................................................................... 85 2.7.9 Problémy k řešení ................................................................................................................ 86 2.7.10 Použité zkratky .................................................................................................................... 87 2.7.11 Literatura a použité vrstvy ÚAP ........................................................................................... 87 2.8 Bydlení ........................................................................................................................................... 88 2.8.1 Vývoj bydlení ....................................................................................................................... 88 2.8.2 Indikátory............................................................................................................................. 91 2.8.3 SWOT analýza ...................................................................................................................... 92 2.8.4 Problémy k řešení ................................................................................................................ 93 2.9 Rekreace ........................................................................................................................................ 94 2.9.1 Turistická atraktivita ............................................................................................................ 94 2.9.2 Ubytovací kapacity .............................................................................................................. 98 2.9.3 Turisticko-rekreační zatížení .............................................................................................. 101 2.9.4 Indikátory........................................................................................................................... 102 2.9.5 SWOT analýza pro územní plánování ................................................................................ 106 2.9.6 Problémy k řešení .............................................................................................................. 106 2.9.7 Použité zkratky .................................................................................................................. 107 2.9.8 Literatura a použité vrstvy ÚAP ......................................................................................... 107 2.10 Hospodářské podmínky ............................................................................................................... 108 2.10.1 Daňová výtěžnost .............................................................................................................. 108 2.10.2 Nezaměstnanost ................................................................................................................ 108 2.10.3 Podnikatelská struktura ..................................................................................................... 110 2.10.4 Indikátory........................................................................................................................... 113 2.10.5 SWOT analýza .................................................................................................................... 117 2.10.6 Problémy k řešení .............................................................................................................. 117 2.11 Vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území ..................................................................... 118 2.12 Vyhodnocení vyváženosti pilířů................................................................................................... 118 2.12.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře ............................................................................. 120 2.12.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře .................................................................................... 121 2.12.3 Vyhodnocení sociodemografického pilíře ......................................................................... 122 2.12.4 Celkové hodnocení obcí..................................................................................................... 123 3

HODNOCENÍ METODIKY RURÚ ................................................................................................. 126

4

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ .............................. 127 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10

Bohuslávky................................................................................................................................... 127 Dolní Nětčice ............................................................................................................................... 128 Dolní Újezd .................................................................................................................................. 129 Hlinsko ......................................................................................................................................... 130 Horní Nětčice ............................................................................................................................... 131 Jezernice ...................................................................................................................................... 132 Kladníky ....................................................................................................................................... 133 Lhota ............................................................................................................................................ 134 Lipník nad Bečvou........................................................................................................................ 135 Osek nad Bečvou ......................................................................................................................... 136

3

4.11 4.12 4.13 4.14

Radotín ........................................................................................................................................ 137 Soběchleby .................................................................................................................................. 138 Týn nad Bečvou ........................................................................................................................... 139 Veselíčko...................................................................................................................................... 140

SEZNAM PŘÍLOH Grafická příloha

Problémový výkres (v měřítku 1:20 000)

4

SEZNAM ZKRATEK AOT40

BPEJ BRKO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DPS DV EKO ENV EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HP1 CHKO CHLÚ KES KO KPÚ Ldvn MMR Mze MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NP NR OKEČ ORP OZKO PLO PP PUPFL PÚR Q Q100 R RBC RURÚ SEZ SFŽP

expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální dům s pečovatelskou službou daňová výtěžnost ekonomický pilíř environmentální pilíř Evropská unie evropsky významná lokalita geografický informační systém. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hlavní parametr 1 chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území koeficient ekologické stability krajiny komunální odpad komplexní pozemkové úpravy hladina hluku celodenní Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu národní park nadregionální odvětvová klasifikace ekonomických činností obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí

5

SKO SLDB SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP

směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO2 N2O NO NO2 NO3 NOx NH4 + O3 PM10 SO2 SOx TZL

arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky

6

1

ÚVOD

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na „Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Lipník“ zpracovaný v roce 2008 a 2010. Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Lipník nad Bečvou podepsané dne 19. 3. 2012. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Lipník nad Bečvou postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Nedílnou součástí této zprávy jsou i příloha, která má za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci: Grafická příloha

Problémový výkres (v měřítku 1:15 000)

1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – příloha č. 1. – část „A“ a část „B“. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Olomouckého kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Olomouckém kraji v posledních letech) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je Město Lipník (tj. podkladová data - územně analytické podklady získané od jednotlivých poskytovatelů) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.

7

1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP LIPNÍK NAD BEČVOU Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007 a jeho prováděcí vyhlášky.

Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Olomouckého.

1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ 1.4.1 Výchozí informace – právní stav Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ.

8

1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Lipník nad Bečvou Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností a doporučení MMR přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vycházela ze sady stanovené v roce 2008. Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších , zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu 10-15 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP.

9

6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1:15 000 včetně jednotných legend a jednoduchého popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě.

10

Základní údaje řešeného území – SO ORP Lipník nad bečvou Tabulka č. 1.4.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok 2011 Obce Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník nad Bečvou Jádro Zázemí Zdroj: ČSÚ 2012; vlastní výpočty

Počet obyvatel k 31. 12. 2011

Rozloha [km2]

337 272 1 205 216 232 649 163 322 8 250 1 207 179 603 853 882 15 370 8 250 7 120

Pozn.: Jádro = sídlo SO ORP (Lipník nad Bečvou), zázemí = ostatní obce SO ORP

11

Hustota zalidnění [obyv./km2] 2,9 4,2 7,9 5,0 4,5 9,3 3,5 3,2 30,6 13,0 2,6 6,6 12,0 13,2 118,6 30,6 88,0

117 65 152 43 51 70 47 100 270 93 68 91 71 67 130 270 81

2

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata  Horninové prostředí a geologie,  Vodní režim,  Hygiena životního prostředí,  Ochrana přírody a krajiny,  Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa,  Veřejná dopravní a technická infrastruktura,  Sociodemografické podmínky,  Bydlení,  Rekreace,  Hospodářské podmínky.

Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně:   

Olomoucký kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Lipník nad Bečvou ostatní SO ORP Olomouckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Přerov – okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit.

12

2.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 2.1.1 Geologický a geomorfologický profil území Obec s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou leží ve střední části Moravy v úvalu Moravské brány. Ze západu zasahuje do spádového území výběžek Nízkého Jeseníku (Tršická pahorkatina a Oderské vrchy), z východu výběžky Západních Karpat (Podbeskydská pahorkatina). Oblast Hercynská a Karpatská je oddělena Moravskou branou (respektive řekou Odrou). Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy. Navazuje na východní část Hrubého Jeseníku, rozprostírá se mezi severní Slezskou nížinou a jižním Hornomoravským úvalem. Na východě přechází v Moravskou bránu a Ostravskou pánev. Je plochou vrchovinou s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Jeho nadmořská výška se pohybuje pouze mezi 400 až 600 metry. Nejvyšší část Nízkého Jeseníku na západě dosahuje až 800 metrů. Směrem k východu jeho výška klesá až na 350 metrů n. m. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou barevných a drahých kovů. Oderské vrchy se nacházejí severovýchodně od Olomouce a jsou součástí geomorfologického celku Nízký Jeseník. Jméno jim dala řeka Odra, která pramení nedaleko Fidlova kopce (680 m n.m.), jejich nejvyššího vrcholu. Moravská brána představuje samostatný geomorfologický celek, začleněný do soustavy Vněkarpatských sníženin, podsoustavy Západní, tvořený JZ-SV směrem protaženým pruhem plochého nížinového a pahorkatinného reliéfu na málo odolných neogenních horninách. Na JZ přechází Moravská brána u Přerova plynule do Hornomoravského úvalu, na SV rovněž plynule do Ostravské pánve. Severozápadní hranice je dána zlomovým svahem Nízkého Jeseníku, na JV hraničí s Kelečskou a Příborskou pahorkatinou. Za teplickým kaňonem z devonských a kulmských hornin vtéká Bečva ve svém dolním toku do bečevské části Moravské brány, která přechází v soutokové oblasti s Moravou do Hornoslezského úvalu. Nejvyšším bodem je Lučická Stráž - 339 m n. m. Tvoří ji plochá pahorkatina vyplněná neogenními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Protisměrně jí protékají řeky Bečva a Odra - prochází tudy hranice jejich povodí. Jedná se o výraznou sníženinou kerného původu. Také její mírně zvlněný nížinný georeliéf kontrastuje s příkrými zlomovými svahy okolních kerných struktur Nízkého Jeseníku. Zlomový svah oddělující právě tyto dva geomorfologické útvary ostře prořezávají pravostranné přítoky Bečvy. Jihovýchodní omezení Moravské brány tvoří kerná struktura Maleník. Jeho nejvyšší partie mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi tvoří plochý hřbet, na kterém nalezneme krajinnou dominantu – zříceninu Helfštýna. Novodobý antropogenní reliéf souvisí zejména s těžbou nerostných surovin – zbytky štol, důlních jam a odvalů, stopy po sobě zanechala těžba štěrkopísků a cihlářských surovin (umělá jezera), stavebního kamene, vápence a stavebních písků. Podél toku řeky Bečvy se rozkládají nivní usazeniny třetihorního původu, které na severozápadě přecházejí do teras, tvořených štěrkovitými písky. Jihovýchodní část území je tvořena prvohorními devonskými vápenci. Podbeskydská pahorkatina zaujímá největší část Západních Beskyd. Nejvyšší její část tvoří východní okraj Štramberské vrchoviny s horou Skalka (964 m n. m.).

13

Obrázek č. 2.1.1: Geologická struktura území SO ORP Lipník nad Bečvou

Vysvětlivky: jemně žlutá – terciérní horniny (písky, jíly) žlutá – terciérní horniny alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice) šedá barva – kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) fialová – paleozoické horniny zvrásněné nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence)

Zdroj:www.geoportal.cenia.cz, 2012

2.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází několik ložisek nerostných surovin. V současné době jsou evidované tři, z nichž na dvou probíhá těžba – jedná se o stavební kámen. Tato území nejsou plošně příliš rozsáhlá. U dvou z nich je stanoveno chráněné ložiskové území. Tabulka č. 2.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Období Obec Název ložiska Ev. číslo Těžba Nerost Surovina těžby Hlinsko Podhůra303330 Současná Povrchov droba Stavební Lipník nad 0 á kámen Bečvou Lipník nad Nové Dvory 300870 Dřívější Z vody psamity,štěr Štěrkopísky Bečvou, 0 k Osek nad Bečvou Veselíčko Veselíčko u 303320 Současná Povrchov droba Stavební Lipníka n.Beč. 0 á kámen Zdroj: Data ÚAP, 2012

14

Plocha (ha) 18,3

17,3

14,1

Dále jsou zde vymezena 4 nevýhradní ložiska nerostných surovin, a to pro těžbu štěrkopísku v blízkosti řeky Bečvy. Tabulka č. 2.1.2: Nevýhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Jezernice, Týn nad Bečvou

Název ložiska

Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou

ST5-5 - Týn nad Bečvouseverovýchod ST5-3 - Oldřichov na Moravě ST5-2 - Sušice u Přerova

Lipník nad Bečvou, Týn nad Bečvou

ST5-4 - Týn nad Bečvou

Ev. číslo

Surovina

32210000 0 32205000 0 32209000 0 32206000 0

šterkopísek

Plocha (ha) 35,5

šterkopísek

68,3

šterkopísek

41,2

šterkopísek

46,7

Zdroj: Data ÚAP, 2012 V Oseku nad Bečvou a Lipníku nad Bečvou jsou dále vymezeny čtyři prognózní zdroje nerostných surovin pro těžbu štěrkopísku. Tabulka č. 2.1.3: Prognózní zdroje nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Název ložiska Ev. číslo Surovina Osek nad Bečvou ST5-10 - Osek nad Bečvou 520800000 štěrkopísky Osek nad Bečvou ST5-9 - Osek nad Bečvou 520620000 štěrkopísky Osek nad Bečvou ST5-8 - Lipník nad Bečvou 505270001 štěrkopísky Lipník nad Bečvou ST5-11 - Lipník nad Bečvou 505270002 štěrkopísky Zdroj: Data ÚAP, 2012

Plocha (ha) 5,9 10,3 26,8 18,4

Na území SO ORP Lipník jsou dále evidovány dva dobývací prostory – v rámci ložiska Podhůra-Lipník nad Bečvou (Lipník nad Bečvou a Hlinsko) a Veselíčko. Ve všech dnes probíhá těžba stavebního kamene.

2.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou je evidováno dle dat ÚAP jedno poddolované území plošně malého rozsahu, a to Podhůří-Špirutka v Lipníku nad Bečvou. Nachází se zde několik sesuvných území bodových i plošných. V Týně na Bečvou a Jezernici se nachází dvě sesuvná území plošně většího rozsahu. Bodové sesuvné území se nachází v obcích Dolní Nětčice (aktivní), Hlinsko (aktivní) a Soběchleby (potenciální). Jedno ze sesuvných území zasahuje v Jezernici do blízkosti zástavby, stejně tak v obci Hlinsko. Tato území je nutno evidovat, prověřit míru rizika a najít pro dané lokality vhodný způsob využití. Tabulka č. 2.1.4: Plošná sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Aktivita Plocha (ha) Obec Dolní Nětčice Potenciální 0,8 Jezernice Jezernice Potenciální 0,6 Jezernice Jezernice Potenciální 1,2 Týn nad Bečvou Jezernice Potenciální 9,9 Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP, 2012

15

Aktivita Potenciální Potenciální Aktivní Potenciální

Plocha (ha) 0,7 1,4 43,3 1,6

Obrázek č. 2.1.2: Důlní činnost a sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: Data ÚAP, 2012

16

2.1.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY Sesuvná území v obcích Jezernice a Hlinsko Minimální výskyt poddolovaných území – malé zasahují do blízkosti zastavěného území a mohou omezení pro rozvoj obcí. představovat riziko pro rozvoj území. Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy v obcích Lipník na Bečvou a Osek nad Bečvou, a dále v obcích Týn nad Bečvou, Hlinsko, Jezernice a Veselíčko. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Nalezení vhodné využití území na lokalitách po Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace…) a využití vodního režimu…) dotačních programů. Aktivace sesuvných území.

2.1.5 Problémy k řešení   

Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území – především v obcích Jezernice a Hlinsko. Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu. Najít vhodné využití území po ukončení těžby.

17

2.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Lipník nad Bečvou zasahují do povodí Moravy. Nejvýznamnějším tokem ve sledovaném území je Bečva, která je největším levostranným přítokem Moravy. Na území SO ORP nejsou významné vodní plochy (stojaté). Rovněž na území SO ORP není vyhlášená žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod. Území povodí Moravy zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky – Českého masivu i Západních Karpat. Na území povodí Moravy lze rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Jsou to západní, jesenická a beskydsko-karpatská oblast. Zájmové území spadá pod jesenickou a beskydskokarpatskou oblast. Oblast jesenická vyplňuje pramennou část povodí Moravy a povodí levostranných přítoků až po Bečvu. Horniny této oblasti nepředstavují vhodné prostředí pro akumulace podzemních vod. V dobře zalesněné oblasti Jeseníků přesahují specifické odtoky i 10 l.s-1.km-2 a směrem k Hornomoravskému úvalu klesají pod 5 l.s-1.km-2. Beskydsko-karpatská oblast vyplňuje východní část povodí Moravy počínaje Bečvou a podloží tvoří převážně flyšové horniny Vnějších Karpat. V souladu s rozložením srážek a morfologickými poměry klesá specifický odtok z extrémních hodnot nad 20 l.s1 .km-2 až pod 3 l.s-1.km-2 v Dolnomoravském úvalu. Zalesnění nestačí upravovat nepravidelné odtoky, které jsou pro flyš charakteristické, protože jeho horniny mají propustnost omezenu flyšovým charakterem souvrství - soustavným výskytem pelitických vložek. V Předběžném přehledu významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Moravy (únor 2008) jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy: 

Rizikovost podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu z důvodu nepříznivého poměru odběru a základního odtoku.



Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu z důvodu přímého stanovení nebezpečných látek z bodových zdrojů a z důvodu prokázání dusíku v podzemní vodě.



Příčné překážky ve vodních tocích, jejichž negativním projevem pro ekosystémy vodních toků je nepropustnost pro vodní organismy, změna hydrologického režimu toku a potamalizace (zavzdutí dlouhých úseků vodních toků). Příčné překážky jsou na celém území povodí Moravy. Řešením je budování rybích přechodů, minimalizování výšky objektů.



Nelegální špičkování vodních elektráren, zadržování vody a minimální vypouštění vody v období sucha (odvádění vody náhony).



Problémy obcí a subjektů bez ČOV – mnoho obcí s počtem obyvatel pod 2000, které nemají vyřešené čištění odpadních vod, kde je časté přímé vypouštění odpadních vod do toků (přímo nebo přes septiky, nevyvážené žumpy atd.).



Problémy obcí a subjektů vybavených ČOV: o

Srážková voda a řešení jejich odvodu a případně čištění.

o

Neplnění limitů pro vypouštění odpadních vod.

o

U malých obcí a průmyslových podniků často neprofesionálně zabezpečený provoz ČOV.

o

Nevyhovující technologie u některých ČOV.

o

Větší využití jiných druhů čištění.

o

Chybějící kontrola stavu povoleného nakládání s odpadními vodami u fyzických osob, rekreačních objektů, provozoven i menších podniků (koželužny, výrobny uzenin, drůbežárny).

18

V Plánu oblasti povodí Moravy 2010 - 2015 (prosinec 2009) nejsou v tomto plánovacím období pro SO ORP Lipník nad Bečvou navržena opatření k dosažení cílů ochrany vod pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod. V posledních letech dochází často k povodním a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových opatření. Povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Moravy 2010 - 2015 (prosinec 2009). Ve SO ORP Lipník nad Bečvou nejsou v tomto plánovacím období navrhována žádná opatření. Obrázek č. 2.2.1: Hydrografická síť SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: Data ÚAP, 2012

2.2.1 Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je především vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.

19

Tabulka č. 2.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí

Obec Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012

Plocha sklonité orné půdy (ha) 0,00 16,84 0,00 3,91 0,00 0,00 3,44 1,22 1,11 0,00 0,71 2,58 0,09 0,81 30,72

Plocha orné půdy (ha) 66,62 319,95 397,91 175,52 355,65 656,63 256,68 251,63 1 576,65 968,19 211,61 494,45 142,36 306,55 6 180,40

Procento sklonité orné půdy z orné celkově 0,00 5,26 0,00 2,23 0,00 0,00 1,34 0,48 0,07 0,00 0,34 0,52 0,06 0,26 0,50

Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a 2004. Ke spuštění došlo 21. března 2004. Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dnešním aktuálním stavem. Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (pLPIS) – aplikace určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23.10.2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost. Plochy sklonité orné půdy jsou půdní bloky orné půdy s více než 25% podílem půdy se sklonem 7°.

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Dolní Nětčice a to necelých 31 ha. Větší množství těchto pozemků se nachází na území obcí Lipník nad Bečvou (27,01 ha) a Horní Nětčice (20,54 ha). V těchto uvedených obcích by bylo vhodné identifikovat tyto pozemky a pokud ohrožují zastavěnou část obce, navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Záplavové území S množstvím sklonité orné půdy souvisí také vznik povodňových stavů a stanovení záplavových území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.

20

Na území SO ORP Lipník nad Bečvou zasahuje záplavovým územím Q100 řeka Bečva a Jezernice. Záplavové území zasahuje 1057,58 ha na území obce Jezernice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Týn nad Bečvou. Tabulka č. 2.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Obec Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko Zdroj: Data ÚAP, 2012

Vodní tok (Q100)

Zaplavená plocha při Q100 [ha]

Jezernice, Bečva Bečva Bečva Bečva -

Obrázek č. 2.2.2: Záplavové území Q100 na území SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: Data ÚAP, 2012

21

154,21 510,01 317,54 75,82 -

Zemědělské meliorace S vodním režimem souvisí také existence odvodňovacích a zavlažovacích zařízení v území. Tato zařízení vodní režim v nemalé míře ovlivňují. Ve velkém se prováděla plošná odvodnění půd v šedesátých až osmdesátých letech minulého století v důsledku intenzifikace zemědělské výroby. Odvodnění se skládalo z hlavních otevřených nebo zatrubněných kanálů a z vlastní plochy odvodněné plošnou drenáží, která do hlavních kanálů ústila. Otevřené a trubní kanály dnes spravuje Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) a udržuje je funkční. Funkčnost plošných drenážních systémů je v současné době záležitostí vlastníků nebo nájemců pozemků a je víceméně problematická. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou je plošně odvodněno 59 % zemědělské půdy. Obrázek č. 2.2.3: Plošné odvodnění na území SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: Data ÚAP, 2012

2.2.2 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Lipník nad Bečvou není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý.

22

2.2.2.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: 

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka č. 2.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Obec "nerizikový" Bohuslávky 100 Dolní Nětčice 0 Dolní Újezd 83 Hlinsko 89 Horní Nětčice 0 Jezernice 100 Kladníky 0 Lhota 6 Lipník nad Bečvou 100 Osek nad Bečvou 100 Radotín 0 Soběchleby 0 Týn nad Bečvou 69 Veselíčko 78 SO ORP Lipník n/B 68 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2012

"rizikový" 0 100 17 11 100 0 100 94 0 0 100 100 31 22 32

Chemický stav

"nerizikový" 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

"rizikový" 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Pozn.: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích je hodnocena z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nerizikový“.

Na území SO ORP je 68 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako „nerizikový“ a 32 % jako „rizikový“z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu. Z hlediska chemického stavu je 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako „nerizikový“. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí.

23

Obrázek č. 2.2.4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Obrázek č. 2.2.5: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 24

2.2.2.2

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: 

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka č. 2.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec kvantitativní stav chemický stav Bohuslávky 0 100 Dolní Nětčice 0 0 Dolní Újezd 0 100 Hlinsko 0 0 Horní Nětčice 0 0 Jezernice 0 100 Kladníky 0 0 Lhota 0 0 Lipník nad Bečvou 0 99 Osek nad Bečvou 0 100 Radotín 0 0 Soběchleby 0 2 Týn nad Bečvou 0 16 Veselíčko 0 100 SO ORP Lipník nad Bečvou 0 66 Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ z hlediska kvantitativního stavu se na území SO ORP nenacházejí. Z hlediska chemického stavu jsou největší plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ na území obcí Bohuslávky, Dolní Újezd, Jezernice, Veselíčko, Osek nad Bečvou a Lipník nad Bečvou. Na celém území SO ORP je 66 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu.

25

Obrázek č. 2.2.6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Obrázek č. 2.2.7: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu

26

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012

2.2.3 Indikátory Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Lipník nad Bečvou nachází 180,28 ha pozemků se sklonitou ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Lipník nad Bečvou (5 719,56 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí 3,15 %. Ve dvou obcích (Týn nad Bečvou a Bohuslávky) se nenachází ani jeden sklonitý pozemek využívaný jako orná půda, což by měl být cílový stav pro ostatní území. Tím by bylo dosáhnuto z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích ideálního stavu a přispělo by se ke zlepšení vodního režimu v krajině a ke snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 20 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 14 – 20 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 7 – 13,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 6,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP je zaznamenán výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ i „nerizikový“ a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu na území obcí Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Kladníky, Lhota, Radotín a Soběchleby. Na území SO ORP není identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích s klasifikací „nejistý“. Na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu na území obcí Bohuslávky, Dolní Újezd, Jezernice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Veselíčko. Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod (subjektivně): -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podz. vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů je přijatelný na území obce Hlinsko a obce Týn nad Bečvou. Na území těchto obcí převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový. Na území ostatních obcí je stav nepřijatelný. Tabulka č. 2.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Vodní režim Stav povrchových a Obec plocha sklonité orné půdy podzemních vod Hodnocení indikátoru (ha) 2 Bohuslávky 0,00 -1 -1 Dolní Nětčice 16,84 -1 2 Dolní Újezd 0,00 -1 1 Hlinsko 3,91 2

27

Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012

0,00 0,00 3,44 1,22 1,11 0,00 0,71 2,58 0,09 0,81

2 2 1 1 1 2 2 1 2 2

Obrázek č. 2.2.8: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012

28

-1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 2 -1

Obrázek č. 2.2.9: Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012

29

2.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Příznivý stav vodního režimu z hlediska minimálního množství sklonité orné půdy = minimalizace rizika lokálních povodní a půdní eroze v obcích Týn nad Bečvou a Bohuslávky. Přijatelný stav z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody je na území obcí Hlinsko a Týn nad Bečvou.

PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření v krajině (vyjma vodního díla většího rozsahu).

SLABÉ STRÁNKY Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod a podzemních vod na většině území SO ORP. Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obcí Dolní Nětčice, Horní Nětčice a Lipník nad Bečvou. Na území obcí Jezernice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Týn nad Bečvou zasahuje záplavovým územím Q100 řeka Bečva a Jezernice. Nízký podíl vodních ploch na celkové výměře obcí ORP. HROZBY Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy – území obce Dolní Nětčice, Horní Nětčice a Lipník nad Bečvou. Nárůst návalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Negativní důsledky působení vodní eroze. Absence údržby drenážních systémů (meliorace – odvodnění).

2.2.5 Problémy k řešení 



 



V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž, ...). Jedná se především o obce Dolní Nětčice, Horní Nětčice a Lipník nad Bečvou, dále pak Jezernice, Radotín a Kladníky. V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

30

31

2.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2.3.1 Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). 2.3.1.1

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí

Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, benzo(a)pyren, O3. Na 100 % území SO ORP došlo v roce 2010 k překročení hodnot imisních limitů pro ochranu zdraví lidí. Byly překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro 24 hodinové koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 (polétavý prach 100%) a polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (91,5 %). Na téměř celém území SO ORP došlo v roce 2010 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon (98 %). Nebyly překročeny cílové imisní limity pro SO2, PM10 (roční), NO2, benzen a arsen. Ve srovnání s rokem 2008 byla situace v roce 2010 výrazně nepříznivější. Dá se předpokládat zhoršení rozptylových podmínek, které způsobily nadlimitní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 na celém území SO ORP. Tabulka č. 2.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2010 SO ORP Lipník nad Bečvou % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Obec PM10 (24h) B(a)P O3_8h Bohuslávky 100,0 86,0 100,0 Dolní Nětčice 100,0 100,0 100,0 Dolní Újezd 100,0 75,0 100,0 Hlinsko 100,0 100,0 100,0 Horní Nětčice 100,0 100,0 100,0 Jezernice 100,0 100,0 100,0 Kladníky 100,0 100,0 100,0 Lhota 100,0 100,0 100,0 Lipník n. B. 100,0 90,0 93,5 Osek n. B. 100,0 100,0 100,0 Radotín 100,0 100,0 100,0 Soběchleby 100,0 100,0 100,0 Týn n. B. 100,0 100,0 100,0 Veselíčko 100,0 65,0 100,0

32

SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj dat: ČHMÚ, 2012

100,0

98,0

98,0

Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2010 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů)

Obrázek č. 2.3.1: Překročení hodnot imisního limitu pro PM10 (24 h.) pro ochranu zdraví lidí

Zdroj dat: ČHMÚ, 2012 Obrázek č. 2.3.2: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren pro ochranu zdraví lidí

33

Zdroj dat: ČHMÚ, 2012

34

2.3.1.2

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40)

Na území všech obcí, tj. na 98 % území SO ORP došlo v roce 2010 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Pouze na velmi malé ploše území (část obce Lipník nad Bečvou) byl překročen imisní limit pro NOx. Platný imisní limit pro SO2 nebyl v roce 2010 překročen. Obrázek č. 2.3.3: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40)

Zdroj dat: ČHMÚ, 2012 2.3.1.3

Staré ekologické zátěže a Brownfields

Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminovanými lokalitami mohou být například skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižená těžbou nerostných surovin. Podle dat ÚAP týkajících se starých ekologických zátěží, jejichž správcem a poskytovatelem je MŽP jsou na území SO ORP Lipník nad Bečvou evidovány tyto staré ekologické zátěže:

35

Tabulka č. 2.3.2: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Lipník n/B (k roku 2012) Identifikační Identifikační Obec Název Obec Název číslo číslo Dolní Újezd 3032001 Galička Lipník nad Bečvou 99993190 skládka dle ČGS Kladníky 6495001 p.č. 407 Osek nad Bečvou 11301001 Rybáře RWE Lipník nad Bečvou 8426001 Osek nad Bečvou 99993189 skládka dle ČGS GasNet,s.r.o. Lipník nad Bečvou 8426002 Sudol (stará) Soběchleby 15158001 Na Větřáku Zdroj: Data ÚAP, 2012 Podle dat ÚAP týkajících se Brownfields jsou na území města Lipník nad Bečvou evidovány následující dvě lokality: zemědělský areál Podhoří a pozemky k bydlení (viz. obrázek). Obrázek č. 2.3.4: Přehled evidovaných SEZ a Brownfields na území SO ORP Lipník nad Bečvou (k roku 2012)

Zdroj: Data ÚAP, 2012

2.3.2 Další vybrané hygienické závady území 2.3.2.1

Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku

Území v dosahu významných liniových zdrojů (dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy) mohou být ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy). V zájmovém území je většina dopravy odvedena mimo centra obcí, výjimkou je

36

pouze Osek nad Bečvou, kudy prochází silnice I/47. Strategická hluková mapa silnic a železnic je k dispozici na Portálu veřejné správy České republiky, na adrese: http://geoportal.cenia.cz/. 2.3.2.2 Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází převážně nízká a střední kategorie radonového indexu z geologického podloží. Na malém území obce Dolní Újezd je lokalizována kategorie vysoká. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na www.geology.cz. Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. 2.3.2.3

Voda

Na základě údajů z HEIS VÚV T. G. Masaryka, dostupných na internetových stránkách, se jakost vody v tocích dle ČSN 75 72 21 na území ORP Lipník nad Bečvou mírně zlepšila mezi roky 2000 a 2006 . Řeka Bečva patří na území ORP Lipník nad Bečvou do III. třídy, což je znečištěná voda. Je nutno stále snižovat znečištění vody v řekách. Tohoto lze dosáhnou především dalším zvyšováním počtu obyvatel napojených na ČOV a zkvalitňováním odkanalizování území.

37

2.3.3 Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory  

HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru Tabulka č. 2.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2010 SO ORP Lipník nad Bečvou Výsledné hodnocení Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových mínus 2 / -1 / 0 / 1 / 2, (-2 nejhorší, 2 imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů Obec nejlepší) a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Bohuslávky 3 1 -2 Dolní Nětčice 3 1 -2 Dolní Újezd 3 1 -2 Hlinsko 3 1 -2 Horní Nětčice 3 1 -2 Jezernice 3 1 -2 Kladníky 3 1 -2 Lhota 3 1 -2 Lipník n. B. 3 2 -2 Osek n. B. 3 1 -2 Radotín 3 1 -2 Soběchleby 3 1 -2

38

SO ORP Lipník nad Bečvou Výsledné hodnocení Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových mínus 2 / -1 / 0 / 1 / 2, (-2 nejhorší, 2 imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů Obec nejlepší) a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Týn n. B. 3 1 -2 Veselíčko 3 1 -2 Zdroj dat: ČHMÚ, 2012 Pozn.: Na celém území SO ORP došlo v roce 2010 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystémů a vegetace pro troposférický ozon.

Obrázek č. 2.3.5: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce 2010

Zdroj dat: ČHMÚ 2012, EKOTOXA s.r.o. 2012

39

2.3.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2010 nebyly překročeny hodnoty imisního limitu pro roční průměrné koncentrace suspendovaných částí frakce PM10, 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani cílový imisní limit pro benzen a arsen stanovené na ochranu lidského zdraví. Hlavní dopravní tahy jsou odvedeny mimo centra obcí (vyjma Oseku nad Bečvou), čímž jsou obyvatelé chráněni před působením prašnosti a hluku. Všechny obce ORP jsou plynofikovány – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně.

SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Na 98 % území byl v roce 2010 překročen cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40) a na 1 % území imisní limit pro NOx. Silnice I/47 procházející Osekem nad Bečvou je zdrojem emisí a hlukového znečištění (avšak intenzita dopravy je díky novým okolním komunikacím snížena). Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž – území obcí Dolní Újezd, Kladníky, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Soběchleby. HROZBY Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.

PŘÍLEŽITOSTI Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie. Sanace starých ekologických zátěží – využití Omezení využití území vlivem neřešení prostředků z evropských fondů. problematiky starých ekologických zátěží. Výsadba ochranné zeleně okolo průmyslových areálů pro zachytávání prašného znečištění.

2.3.5 Problémy k řešení   

Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně (např. zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí) za účelem zachycení a snížení prašnosti. V rámci stávajících a nově navrhovaných průmyslových areálů vymezit také plochy pro výsadbu ochranné zeleně – zelené pásy – s cílem omezit prašnost z provozu těchto areálů. Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.

40

2.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 2.4.1 Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez. Zvláště chráněná území v SO ORP Lipník nad Bečvou Na území SO ORP se nenachází kategorie chráněného území typu Národní park, CHKO a ptačí oblast. Je zde pouze jedna přírodní rezervace a 4 evropsky významné lokality. PR Škrabalka - předmětem ochrany je soustava vodních tůní a slepých ramen v Pobečví, bohaté ptačí hnízdiště. Vyhlášena jako státní přírodní rezervace již v roce 1956. Nadmořská výška 210 m n. m., bioregion hranický. Rozloha: 7,51 ha Katastrální území Lipník nad Bečvou EVL Bečva-Žebračka - smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie, lokalita kuňky ohnivé, hrouzka Kesslerova, velevruba tupého. Rozloha: 288,67 ha Obce: Lipník nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Jezernice, Osek nad Bečvou EVL Veselíčko - lokalita netopýra velkého. Vyhlášeno nařízením vlády č. 132/2005. Rozloha: 0,01 ha Katastrální území Veselíčko u Lipníka nad Bečvou EVL Dolní a Prostřední Svrčov - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha: 2,81 ha Katastrální území Veselíčko u Lipníka nad Bečvou

41

EVL Lesy u Bezuchova - smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, extenzivní sečené louky nížin až podhůří. Rozloha: 250,18 ha (část v SO ORP Lipník nad Bečvou - 30,53 ha) Katastrální území Kladníky

42

Mimo tato zvláště chráněná území na území SO ORP zasahuje malá část přírodního parku Oderské vrchy. Zde jsou předmětem ochrany krajinné a estetické hodnoty krajiny. Z hlediska plošného zastoupení zvláště chráněných území se SO ORP Lipník nad Bečvou jeví jako území s velmi nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. Zvláště chráněná území tvoří pouze 0,6 % z celkové plochy správního území ORP. Největší zastoupení chráněných území se nachází pouze v obci Kladníky a to díky zasahující části evropsky významné lokality Lesy u Bezuchova. Příčinou může být vysoký podíl zemědělské půdy, přítomnost rozsáhlých lesních porostů pouze na jižních svazích Oderských vrchů a také poloha SO ORP v Moravské bráně jako dopravní tepně regionu, kdy Lipník tvoří spojnici mezi Přerovem a Hranicemi. Vzhledem k tomu, že se jedná o malý SO ORP, většina obcí jsou obcemi malými (osm z nich nemá ani 500 obyvatel), jsou tedy dopravně navázány na Lipník nad Bečvou, Přerov a Hranice. Obrázek č. 2.4.1: Chráněná území přírody na území SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: Data ÚAP, 2012

2.4.2 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech.

43

Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. V roce 2006 byl proto zpracován digitální mapový výstup Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Olomouckého kraje (AGERIS, Brno), který provedl revizi a harmonizaci všech dílčích dokumentací ÚSES s ÚTP NR a R ÚSES a specifikoval všechny nezbytné změny, které vyplývají ze zapracování ÚTP i z naplnění metodických parametrů ÚSES. Tento dokument by měl být základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni ZÚR kraje i ÚP obcí. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází tyto prvky nadregionálního a regionálního ÚSES: NRBC Jezernice – zasahuje v obcích Lipník nad Bečvou, Bohuslávky a Dolní Újezd. Mezofilní hájové a bučinné biocentrum, plocha, kterou zasahuje do ORP je 182,38 ha. RBC Nad Říkou – mezofilní hájové, rozloha v ORP 15,65 ha, obec Veselíčko RBC Zámecký kopec – mezofilní hájové BC. Rozloha 82,6 ha, obec Veselíčko. RBC Lipník – nivní, na ose NRBK 143. Rozloha 52,42 ha, obec Lipník nad Bečvou. RBC Rybáře – nivní, na ose NRBK 143. Rozloha 90,36 ha, obec Osek nad Bečvou. RBC Maleník – mezofilní hájové, mezofilní bučinné, nivní BC, 428,95 ha, obec Týn nad Bečvou RBC Kudlov – typ biocentra v podkladech neuveden, rozloha v ORP je 71,77 ha, obec Hlinsko. RBC Kunkov – mezofilní hájové, rozloha v ORP 34,49 ha, obec Kladníky. Obrázek č. 2.4.2: Územní systém ekologické stability na území SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: Data ÚAP, 2012

44

2.4.3 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability (KES). Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy

Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní

45

2.4.4 Indikátor Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru „koeficient ekologické stability“: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č. 2.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Obce Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky SO ORP Lipník n. B. Zdroj: ČSÚ 2012

KES

Hodnocení indikátoru

2,23 0,18 0,53 1,13 0,13 0,22 0,25 0,57

0 -2 -1 0 -2 -2 -2 -1

Obce Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko

KES

Hodnocení indikátoru

0,18 0,42 0,18 0,15 0,21 5,12 2,23

-2 -1 -2 -2 -2 1 0

V SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází 14 obcí. Většina obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za neudržitelný. V rámci SO ORP Lipník nad Bečvou má výrazně nejvyšší stupeň ekologické stability obec Týn nad Bečvou. Je zde vysoký podíl lesů (73,3 % z plochy SO ORP) a velmi málo zemědělské půdy (21,9 %). Území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích Bohuslávky, Hlinsko a Veselíčko. Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem (hodnota indikátoru -2) patří Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby. Nejnižší KES byl zaznamenám v obci Horní Nětčice (KES=0,13). Obec má 87,5% podíl zemědělské půdy (z celkové plochy obce) a navíc je tato půda téměř z 90% půdou ornou. Obec má dále ještě malý podíl lesů (1,4% z celkové plochy obce). Mezi další obce s velmi nízkou ekologickou stabilitou patří ještě Radotín (KES = 0,15), Lhota, Osek nad Bečvou a Dolní Nětčice (všechny KES = 0,18).

46

Obrázek č. 2.4.2: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2012

Zdroj: ČSÚ 2012, EKOTOXA s.r.o. 2012

47

2.4.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Přítomnost prvků nadregionálního a regionálního Většina obcí spadá do území ÚSES. nestabilního a málo stabilního.

ekologicky

Obec Týn nad Bečvou jako jediná je ekologicky Nejnižší ekologická stabilita je v obcích Horní stabilní. Nětčice, Dolní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby. Minimum zvláště chráněných ploch v SO ORP. Menší rozloha lesní i rozptýlené zeleně (kromě obcí Veselíčko a Týn nad Bečvou). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kvalitní péče o chráněná území - kvalitní evidence, Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a především liniovými dopravními stavbami. databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro oblasti zemědělství. realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje pozemkových úprav k zabezpečení trvalého nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných hodnot území. opatření.

2.4.6 Problémy k řešení 





  

Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který se po dobu těžby projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů.

48

2.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 2.5.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. SO ORP Lipník nad Bečvou leží v oblasti příznivých půdních podmínek Olomouckého kraje. Zemědělství zde obhospodařuje dle údajů ČÚZK k 3. 11. 2012 plochu 8 110,55 ha zemědělské půdy. Ta představuje 68,4 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 6 182,27 ha (76,2 %), druhou nejvýznamnější složkou zemědělské půdy jsou trvalé travní porosty, které zaujímají 831,92 ha (10,3 %). Poměrně významnou kulturou jsou také sady s 472,80 ha a zahrady s 541,17 ha.

Celkem

11 862,74 6 182,27

82,39

541,17

472,80

26,51 195,08 33,05 369,65 193,40 651,94 22,29 217,92 18,45 397,27 100,68 788,75 12,36 284,51 15,55 282,81 206,96 2 128,51 31,32 1086,2 12,70 237,68 55,44 576,21 39,44 262,48 63,77 631,54 8 831,92 110,55

Podíl ZP k celk. ploše obce (%)

82,79 2,77 14,39 7,10 3,39 4,59 2,36 111,44 31,49 1,81 6,07 33,08 171,52

Zemědělská půda

19,16 13,88 45,45 13,01 19,78 26,85 15,47 12,46 182,11 55,21 11,57 20,25 47,60 58,37

TTP

0,79 0,81 49,45 31,34

Vinice a chmelnice

288,85 66,62 420,03 319,95 792,01 397,91 501,51 175,52 453,81 355,65 927,96 656,63 346,32 256,68 323,28 251,63 3 061,63 1 578,55 1 302,74 968,18 264,22 211,60 664,13 494,45 1 199,80 142,36 1 316,45 306,54

Orná půda

Ovocné sady

Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník n. B. Osek n. B. Radotín Soběchleby Týn n. B. Veselíčko

Celková plocha obce

Název obce

Zahrady

Tabulka č. 2.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 3. 11. 2012

67,5 88,0 82,3 43,5 87,5 85,0 82,2 87,5 69,5 83,4 90,0 86,8 21,9 48,0 68,4

Zdroj: ČÚZK, 2012

2.5.1.1

Ochrana zemědělského půdního fondu

Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy.

49

Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd V., IV. a III. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující obrázek znázorňuje půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany. Nejvíce půdy v I. a II. třídě ochrany se nachází na území obcí Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Dolní Újezd, Jezernice a Veselíčko. Celkem je zařazeno do I. a II. třídy ochrany 51 % orné půdy v SO ORP Lipník nad Bečvou. Obrázek č. 2.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany

Zdroj: Data ÚAP, 2012

50

2.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa 2.5.2.1

Plochy lesa

Lesnatost řešeného území se pohybuje ve velkých rozdílech, severozápadní část vykazuje rovnoměrnější zastoupení lesa, ve střední části jsou jen drobné lesíky a v jihovýchodní části jsou obce s velmi vysokou lesnatí na jedné straně, ale i s velmi nízkou na straně druhé. Mezi obce s největší lesnatostí patří Týn nad Bečvou (73,3 %) a obec Hlinsko (44,5 %), které se nacházejí v jihozápadní části SO ORP Lipník n/B a obec Veselíčko (43,6 %). Naopak v obcích Dolní Netčice, Dolní Újezd, Horní Netčice, Jezernice, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby je lesnatost nejnižší (pod 5 %). Je to dáno polohou těchto obcí v údolích řek s úrodnou půdou, přesto by měl být dán zvýšený důraz na ochranu nelesní zeleně v zemědělské krajině (zeleň podél toků, aleje podél cest, územní systém ekologické stability apod.). Tabulka č. 2.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí k 3.11.2012 Obec Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn n. B. Veselíčko Celkem Zdroj: ČÚZK, 2012

Celková výměra (ha)

Plocha lesa (ha)

288,85 420,03 792,01 501,51 453,81 927,96 346,32 323,28 3 061,63 1 302,74 264,22 664,13 1 199,80 1 316,45 11 862,74

69,77 9,09 14,97 222,96 6,14 20,67 39,99 14,86 300,59 16,45 5,24 23,15 878,94 574,06 2196,88

51

Lesnatost (%) 24,2 2,2 1,9 44,5 1,4 2,2 11,5 4,6 9,8 1,3 2,0 3,5 73,3 43,6 18,5

Obrázek č. 2.5.2: Kategorie lesa

Zdroj: Data ÚAP, 2012

2.5.2.2

Přírodní lesní oblasti

Lesy na území SO ORP Lipník nad Bečvou jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č. 289/1995 Sb. §23 a Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů - zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do tří přírodních lesních oblastí: PLO 29 – Nízký Jeseník Do této PLO zasahuje území SO ORP Lipník nad Bečvou svou severozápadní částí ve směru k vojenskému výcvikovému prostoru Libavá. V této části se nachází větší lesní komplex (obec Veselíčko). Vůdčím lesním vegetačním stupněm je dubobukový a jedlobukový. Zastoupen je i bukový vegetační stupeň, v nižších polohách v okrajích jsou bukové doubravy, na kamenitých půdách klenové a lipové bučiny. Původní smíšené a listnaté lesy byly většinou přeměněny na smrkové monokultury. Smrkové porosty nacházející se v této oblasti jsou ohroženy větrem, hnilobami podkorním hmyzem, je zde však viditelný trend zvyšování podílu listnáčů. PLO 34 – Hornomoravský úval Tato PLO prochází středem území SO ORP Lipník nad Bečvou, ve směru od V na Z. Jedná se o oblast s velmi nízkou lesnatostí a to platí i pro část území řešeného SO ORP. Hydrograficky celé území patří k povodí Moravy (Dunaje), k pomoří Černého moře. Řeka Bečva se v jarních měsících a v období zvýšených letních dešťových srážek rozvodňují a zaplavují lesy podél toků. Z vegetačních stupňů výrazně převažuje dubový. Základním společenstvem je jilmový luh, v

52

dubobukovém lesním vegetačním stupni pak hlinitá buková doubrava. Z ekologického hlediska je žádoucí udržovat a dále zvyšovat zastoupení listnatých dřevin – zvláště dubu a omezovat javor a jasan. PLO 37 – Kelečská pahorkatina Území SO ORP Lipník n/B zasahuje do této PLO svou jihovýchodní částí, směrem od obce Týn nad Bečvou, Lhota a Hlinsko na jihovýchod. Jedná se oblast s historicky dochovanou pestrou dřevinnou skladbou, smrkové monokultury jsou zpestřeny modřínem, dubem, bukem a dalšími listnáči. Významná je vodohospodářská funkce zdejších lesů, zvláště v pásmech hygienické ochrany vod a v ochranných pásmech zdrojů přírodních a stolních minerálních vod. Převládají zde dubové bučiny. V současných porostech je nejvíce zastoupen smrk (33 %), borovice (7 %), dub (21 %), buk (12 %), habr (5 %), lípa (4 %) a bříza (6 %). Menší komplexy lesů v této zemědělsky využívané krajině jsou silně ovlivněny lidskou činností. (Zdroj: www.mezistromy.cz)

2.5.3 Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase (2005 – 2011) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2005 (31.12) a 2011 (31.12.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č. 2.5.3: Nastavení indikátoru ZPF Rozloha ZP k Oblast 31.12.2005 (ha) ČR 4 259 481 SO ORP Lipník nad Bečvou 8 237,25 Zdroj: ČSÚ 2005, 2011

Rozloha ZP k 31.12.2011(ha) 4 229 167 8 111,65

Úbytek ZP (%) -0,71 -1,52

Tabulka č. 2.5.4: Nastavení indikátoru pro ZPF Nastavení indikátoru pro SO ORP Lipník n/B Úbytek půdy nad 2 % -2 Úbytek půdy 1,51 – 2 % -1 Úbytek půdy 1,01 – 1,5 % 0 Úbytek půdy 0 – 1,00 % 1 Nárůst výměry půdy 2 Tabulka č. 2.5.5: Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2011 Výměra ZPF v roce Výměra ZPF v roce Obec Změna výměry (%) 2005 (ha) 2011 (ha) Bohuslávky 194,29 195,11 0,42 Dolní Nětčice 373,32 373,40 0,02 Dolní Újezd 651,90 651,98 0,01 Hlinsko 217,97 217,82 -0,07 Horní Nětčice 415,36 397,28 -4,35 Jezernice 806,02 788,77 -2,14 Kladníky 284,63 284,52 -0,04 Lhota 283,56 282,22 -0,47 Lipník n. B. 2 201,77 2 126,42 -3,42

53

Hodnocení 2 2 2 1 -2 -2 1 1 -2

Výměra ZPF v roce Výměra ZPF v roce Změna výměry (%) 2005 (ha) 2011 (ha) Osek n. B. 1 098,54 1 086,24 -1,12 Radotín 237,77 237,69 -0,03 Soběchleby 576,42 576,21 -0,04 Týn n. B. 263,06 262,51 -0,21 Veselíčko 632,64 631,48 -0,18 Celkem 8 237,25 8 111,65 -1,52 Zdroj: ČSÚ 2005– 2011 Obec

Hodnocení 0 1 1 1 1 -1

Z tabulky vyplývá, že v rámci SO ORP Lipník nad Bečvou došlo k poklesu výměry zemědělské půdy, a to relativně více než v rámci České republiky. To může být způsobeno, jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. Nejvýznamnější úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období byl zaznamenán v Horních Nětčicích (4,35 %), Jezernici (2,14 %) a Lipníku nad Bečvou (3,42%). Obrázek č. 2.5.3: Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: ČSÚ 2012, EKOTOXA s.r.o.2012

54

2.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Příznivé půdní podmínky pro hospodaření.

SLABÉ STRÁNKY zemědělské Významný úbytek zemědělské půdy v rámci SO ORP (zejména v obcích Horní Netčice, Lipník nad Bečvou a Jezernice). V jihovýchodní a střední části území poměrně Nízká celková lesnatost celého SO ORP. vysoký podíl listnatých lesů s historicky dochovanou dřevinnou skladbou. Vysoký podíl kvalitních půd v I. a II. řídě ochrany v obcích Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Dolní Újezd, Jezernice a Veselíčko. Velké plochy meliorované půdy (zhodnocení půdy investicemi). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Postupné zvyšování lesnatosti zakládáním Vyšší zábory zemědělské půdy pro potřeby nové biocenter, alejí v souladu ÚSES zejména v obcích výstavby a dopravních komunikací. s nízkou lesnatostí. Zvyšování podílu listnatých dřevin. Znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření, erozí a chemickými látkami. Využívání přírodě blízkých forem hospodaření a Ohrožení smrkových monokultur větrem a funkčně integrovaného lesního hospodaření. podkorním hmyzem, zejména v obcích s vysokou lesnatostí, při zanedbání hrozí vznik kalamity. Absence údržby drenážních systémů (meliorace – odvodnění) s následkem trvalého zamokřování některých zemědělských ploch.

2.5.5 Problémy k řešení  Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany. Je vhodné upřednostňovat návrhy variant, které odnímají půdu horší kvality. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu a rovněž navracet půdu po rekultivacích zpět do ZPF.  Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná-li se o lesy v kategorii LZU (lesy zvláštního určení).  Zvýšená ochrana krajinné zeleně a realizace ÚSES, zejména v obcích s nízkou lesnatostí (Dolní Netčice, Dolní Újezd, Horní Netčice, Jezernice, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby).  Při lesním hospodaření zvyšovat podíl dřevin přirozených pro danou oblast (listnáče).  Využít obecních cest k zakládání alejí a stromořadí (možnost čerpání dotací na realizaci z různých dotačních programů).

55

2.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 2.6.1 Dopravní infrastruktura Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou leží v dopravně exponované lokalitě údolí Bečvy, kterým jíž od pradávna procházela významná obchodní trasa vedoucí ze severu Evropy na jih přes Moravskou bránu. I současné dopravní sítě tuto trasu kopírují a proto byla tato oblast zařazena také do prioritní evropské sítě panevropských multimodálních koridorů jako jedna z větví VI. koridoru (Gdaňsk – Katowice – Žilina / Wien / Bratislava). Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008) vč. Aktualizace ZÚR č. 1 (2011), Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013 (2006), atd. Dále byly využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. 2.6.1.1

Silniční doprava

V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Obrázek č. 2.6.1: Silniční síť ve SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: podklady ÚAP 2012, vlastní zpracování

56

Vzhledem k poloze na panevropské dopravní síti (koridor VI.B) patří Lipník nad Bečvou a jeho bezprostřední okolí k územím s vysokou zátěží tranzitní dopravou. Tou v minulosti silně trpělo zejména samotné centrum města Lipníka až do doby, než byl v roce 1999 zprovozněn úsek rychlostní silnice R35 Velký Újezd – Lipník nad Bečvou s přivaděčem k silnici I/47 (odklon tranzitní dopravy ve směru Olomouc – Hranice) a posléze v roce 2006 dokončen obchvat na stávající silnici I/47 (odklon tranzitní dopravy Přerov – Hranice). Stávající, pro tranzitní dopravu nevyhovující, silnice I/47 mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi od listopadu 2008 nahradil nově zbudovaný šestipruhový úsek dálnice D1 Lipník n/B – Bělotín. Ten se stal součástí souvislého dálničního tahu, který přes řešené území převádí většinu tranzitní dopravy po silnicích R35 a D1. Doprava v rámci vlastního území SO ORP je zajišťována po síti silnic, jejíž kostru tvoří komunikace I. a II. třídy, které pokrývají celý správní obvod: -

I/35 MÚK Lipník n/B (D1, km298) – MÚK se silnicí I/47 I/47 (Hranice –) Lipník n/B – Osek n/B (– Přerov) II/437 (V.Bystřice –) Staměřice – Dol.Újezd – Lipník n/B – Týn n/B – Lhota (– Vsetín) II/434 MÚK s I/35 – Lipník nad Bečvou – Nové Dvory (– Přerov – Prostějov)

Jako nejproblematičtější místo se v současnosti jeví průtah silnice I/47 středem obce Osek n/B s intenzitou dopravy skoro 10000 vozidel / 24 hodin. Zlepšení situace na tomto místě lze očekávat až po výstavbě úseku dálnice D1 Přerov – Lipník n/B. Předpokládaný vývoj silniční sítě SO ORP Lipník nad Bečvou v následujícím období Síť komunikací dálničního typu doplní v regionu ještě úsek dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem n/B v délce 14 km. Stavba má od roku 2004 pravomocné územní rozhodnutí, na závěrečné 3 km úseku je již vydáno také stavební povolení, zbylá část úseky by jej měla získat do konce roku 2010. Předpokládané zahájení výstavby je v průběhu roku 2012 a uvedení do provozu v roce 2016. Obrázek č. 2.6.2: Předpokládaný vývoj silniční sítě ve SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: ŘSD, 2012 Další rozvoj sítě regionálních silnic bude ovlivněn zejména růstem intenzity dopravy, neboť významnější úpravy směrového vedení silnic nižších tříd nejsou zdůvodnitelné vzhledem k nízkým

57

intenzitám provozu do 2000 vozidel / 24 hod. Spíše je potřebné se zaměřit na zlepšení zanedbané údržby a opravy úseků s nevhodným šířkovým uspořádáním. Ze stavebních akcí SSOK v roce 2010 lze jmenovat průtah silnice II/434 osadou Nové Dvory a opravu propustku v obci Kladníky na III/43421. Obrázek č. 2.6.3: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: ŘSD, Sčítání dopravy 2010 2.6.1.2

Doprava v klidu

Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí – např. centra města. Tento problém se dotýká zejména Lipníku nad Bečvou. Nedostatek parkovacích ploch je jak v oblastech husté rezidenční zástavby (sídliště), tak v blízkosti samotného centra, kde nedostatek parkovacích míst podvazuje rozvoj turistického ruchu. Při návrhu všech nových projektů je třeba dbát na dostatek parkovacích ploch. 2.6.1.3

Cyklistická doprava

Z hlediska udržitelné dopravy je cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). To však vyžaduje vhodné podmínky přírodní (zejména konfigurace terénu) a organizační. Ty znamenají zejména vybudování sítě cyklostezek na nejpoužívanějších trasách spojujících oblasti zdrojů a cílů dopravy (tedy z oblastí určených pro bydlení do míst zaměstnání a volnočasových aktivit). Cyklostezkou se rozumí samostatná komunikace určená pro cyklisty (event. i pro pěší) aniž by na ni byl povolen vjezd motorových vozidel – nejde tedy jen o prosté „osazení“ stávajících méně frekventovaných silnic navíc směrovkami se symbolem bicyklu, ale o vybudování nové plnohodnotné komunikace. Na silnicích s nízkou intenzitou dopravy (do 3000 vozidel / 24 hod) lze využít k vedení cyklostezky stávající silnici, v intravilánu obcí nejlépe s doplněním vhodného vodorovného dopravního značení. To znamená zejména zajistit směrování cyklotras mimo stávající silnice I/47 a II/437. Dalším nezbytným předpokladem pro rozvoj cyklistiky je zajistit v místech cílů cest možnost bezpečného uložení jízdního kola. Vedle úprav již stávajících objektů je

58

třeba počítat s možností uložení jízdních kol také u všech připravovaných projektů ať už průmyslových tak zejména také v případě výstavby nových komerčních objektů (např. supermarkety a jiná obchodní a zábavní centra).

Obrázek č. 2.6.4 Přehled vedení hlavních značených cyklistických tras ve SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: Poskytnutá data ÚAP, 2012 Základem cyklistické infrastruktury v SO ORP Lipník n/B je „Cyklostezka Bečva“ jejíž trasa kopíruje tok řeky Bečvy. V současnosti je vystavěna kompletní v úseku Grymov – Osek n/B – Lipník n/B – Týn n/B, chybí pokračování na východ směrem do území SO ORP Hranice (osada Rybáře). Z předmětného úseku je dnes realizován pouze 1 km dlouhý úsek z Týna nad Bečvou do osady Dříň a navíc obec Týn n/B připravuje výstavbu nového úseku v délce 1,3 km, jenž odstraní dopravně nevýhodný průběh cyklostezky centrem obce. Dále chybí návazná infrastruktura v Lipníku n/B a připojení některých okolních sídel (Nové Dvory, Jezernice). Po rozšíření IDSOK také na železniční dopravu na trati 270, by bylo vhodné v blízkosti železniční stanice Lipník n/B zřídit úschovnu typu Bike and Ride. 2.6.1.4

Železniční doprava

Železnice dosáhla Lipníku nad Bečvou velmi brzy, již v roce 1842, kdy ve městě vznikla dočasná koncová stanice Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB). Z finančních důvodů však zprovoznění tratě dále k Hranicím a Ostravě pokračovalo až v roce 1847. Trať je i v současnosti dvojkolejná, od roku 1960 elektrizována stejnosměrnou soustavou 3kV a patří mezi nejvytíženější úseky české železniční sítě. Úsek Přerov – Hranice byl v rámci budování II. tranzitního železničního koridoru v letech 1999 až 2002 rekonstruován a v rámci stavby byla také zřízena nová zastávka Osek nad Bečvou. Šlo o jednu z nejnáročnějších koridorových staveb, neboť se na trase nachází technická památka, tzv. Jezernické viadukty v délce 411 metrů, které musely být také kompletně rekonstruovány a to bez možnosti přerušení provozu. Po trati projíždějí vlaky všech kategorií vč. SC a EC, avšak v Lipníku n/B zastavují 59

pouze osobní vlaky a vybrané rychlíky. Zastavují zde celkem čtyři páry rychlíků na trase mezi Prahou a Vsetínem, naopak projíždějí všechny vlaky směrované na Ostravsko s výjimkou posilových rychlíků. Osobní vlaky jsou vedeny denně od 5. do 23. hodiny v přibližně jednohodinovém intervalu pro každý směr, ve špičkách ještě častěji. Velmi silná je na trati také nákladní doprava Do stanice jsou zaústěny vlečky firem Vojenské lesy a Strojtos. Železniční doprava obsluhuje na správním území ORP Lipník nad Bečvou pouze obec Osek nad Bečvou a město Lipník nad Bečvou. Nádraží v Lipníku n/B je situováno na okraji města, avšak ještě stále v rámci jeho intravilánu. Zastávka v Oseku nad Bečvou byla zřízena až v roce 2002. Její vzdálenost od centra obce je 0,8 km a od okraje zástavby 0,3 km což nejsou nejpříznivější hodnoty, lze je ovšem považovat za přijatelné. Tabulka č. 2.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. ve SO ORP Lipník nad Bečvou Pěší vzdálenost do Pěší vzdálenost k okraji Trať Název Druh středu obce (km) zástavby (km) 270 z 0,8 0,3 Osek nad Bečvou 270 žst 1,2 0,0 Lipník nad Bečvou Zdroj: KJŘ SŽDC, mapové podklady Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka

Předpokládaný vývoj železnic ve SO ORP Lipník nad Bečvou v následujícím období V budoucnosti se s úsekem přes Moravskou bránu uvažuje také pro vedení vysokorychlostní trati (VRT). Její trasa prozatím nebyla stabilizována, ani není stanoven horizont její realizace. Nicméně je uvažováno s územní ochranou koridoru pro VRT dle ÚP VÚC OlA, tedy paralelně se stávající železniční tratí č. 270. Nejbližší zastávka je plánována v oblasti mezi Přerovem a Olomoucí. V současnosti, vzhledem k poklesu poptávky po železniční dopravě na konci minulého století, není výstavba VRT až tolik aktuální. Je však nutné ochránit potenciální trasy VRT v územně plánovací dokumentaci pro případné vytvoření celoevropského systému VRT v budoucnosti.

60

Obrázek č. 2.6.5: Železniční a vodní doprava na území SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: podklady ÚAP 2012, vlastní zpracování 2.6.1.5

Letecká a vodní doprava

Nejbližší provozované sportovní letiště se nachází nedaleko Lipníka nad Bečvou, avšak již na správním území ORP Hranice. Z letišť s pravidelnou osobní dopravou jsou nejlépe dostupné Ostrava a Brno. Pravidelná vodní doprava provozována nikde není, v rozvojových plánech však i nadále figuruje „Kanál Dunaj-Odra-Labe“ (D-O-L), jehož výstavbu nelze očekávat dříve než po roce 2020. Tato vodní cesta je podle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) označena E-20. Trasa je stabilně zakotvena v ZÚR OK, s čímž však souvisí i dlouhodobá stavební uzávěra v trase uvažovaného kanálu. O prodloužení platnosti územní ochrany koridoru průplavního spojení rozhodla v květnu 2010 Vláda ČR, tak je nezbytné i nadále s ním uvažovat, i když se to negativně projevuje zablokováním přístupu obcí k území, které tak není možné využívat pro rozvojové aktivity. 2.6.1.6

Integrovaná doprava

Celé území SO ORP je v současnosti integrováno do IDSOK. Integrace se však v současnosti dotýká pouze autobusové linkové dopravy a nezahrnuje vlakové spoje na trati 270. Tím je znehodnocen jeden ze základních funkčních principů celého IDS – multimodalita, neboť není zajištěna spolupráce mezi autobusovými a drážními dopravci.

61

Obrázek č. 2.6.6: Zóny IDSOK ve SO ORP Lipník n/B a systém linek veřejné dopravy

Zdroj: KÚ Olomouckého kraje, upraveno Jediným dopravcem, jehož linky veřejné dopravy jsou integrovány, je Veolia Transport Morava, a.s. : -

890706 Olomouc-Lipník nad Bečvou-Hranice 890715 Olomouc-Hranice-Nový Jičín-Příbor-Frýdek-Místek* 920011 Přerov-Soběchleby-Horní Nětčice 920013 Přerov-Dolní Újezd-Skoky-Staměřice 920050 Lipník nad Bečvou-Soběchleby 920052 Lipník nad Bečvou-Hranice 920053 Lipník nad Bečvou-Soběchleby-Bystřice pod Hostýnem 920054 Lipník nad Bečvou-Bohuslávky 920055 Lipník nad Bečvou-Týn nad Bečvou 920057 Lipník nad Bečvou-Přerov 920058 Lipník nad Bečvou-Osek nad Bečvou-Veselíčko-Lazníky 920060 Lipník nad Bečvou-Jezernice-Podhoří-Lipník nad Bečvou 920061 Lipník nad Bečvou-Lhota-Pavlovice u Přerova-Přerov 920062 Lipník nad Bečvou-Město Libavá,Slavkov 920074 Hranice-Soběchleby 920082 Hranice-Drahotuše-Podhoří-Středolesí 920086 Přerov-Hranice-Opava

* pouze uznávání předplatních časových dokladů

62

Celkové počty spojů integrovaných autobusových linek jsou až na výjimky poměrně vysoké, chybí však jejich vzájemná provázanost v přestupních bodech, taktový jízdní řád a celkové zpřehlednění linkového vedení. V Lipníku n/B je dnes již mnoho spojů lokálních linek ukončeno až u železniční stanice, ale plnohodnotný multimodální terminál integrované dopravy zatím městu chybí. Podrobné hodnocení dopravní dostupnosti jednotlivých obcí je uvedeno v podkapitole indikátorů.

2.6.2 Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení celého bytového fondu na vodovod, kanalizaci a plyn však v případě mnoha obcí není úplně možné z důvodu existence odlehlejších lokalit a samot. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Lipník nad Bečvou byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, Malý lexikon obcí ČR 2012, Územní energetická koncepce Olomouckého kraje 2004 a další. Tabulka č. 2.6.2: Vybavenost obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v oblasti technické infrastruktury Obec vodovod plyn kanalizace ČOV Bohuslávky A A A Dolní Nětčice A A A Dolní Újezd A A A Hlinsko A A Horní Nětčice A A Jezernice A A Kladníky A A Lhota A A A Lipník nad Bečvou A A A A Osek nad Bečvou A A A A Radotín A A A A Soběchleby A A A A Týn nad Bečvou A A A Veselíčko A A A A SO ORP Lipník n/B 12 14 11 6 Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Lipník nad Bečvou 2012, web ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2012, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, webové stránky obcí Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně vodovodem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla. V tabulce je uvedena převažující hodnota (např. v samotném Lipníku nad Bečvou je plynovod dostupný jen v jádrovém městě). Přesné údaje o množství napojených domů (příp. osob) nejsou v současnosti k dispozici, podrobnější vyhodnocení bude možné zpracovat až po zveřejnění výsledků nadcházejícího Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhne na jaře 2011.

63

2.6.2.1

Vodovody

Z „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ (PRVK OK) vyplývá zásobování obcí Lhota a Kladníky pouze z individuálních zdrojů. Ostatní obce mají zřízen samostatný vodovod anebo jsou napojeny na velké skupinové vodovody. Zejména jde o skupinový vodovod Bělotín - Hranice - Lipník, jehož hlavním zdrojem v řešeném území je prameniště Závrbek (kapacita 20 l/s) a vodní dotace z Ostravského oblastního vodovodu (napojen v roce 2003) a vodního zdroje Lhotka. Existuje také propojení na skupinový vodovod Přerov, které slouží pro předávání vodní dotace z OOV dále na západ. Jižní část správního obvodu ORP Lipník n/B je zásobena ze skupinového vodovodu Záhoří se zdrojem prameniště Ústí (SO ORP Hranice). Zbývající obce, které nejsou prozatím zásobeny vodou, výstavbu vodovodu připravují, či je již v současnosti ve výstavbě. Obrázek č. 2.6.7: Systém zásobování vodou ve SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: podklady ÚAP 2012, zpracování vlastní 2.6.2.2

Kanalizace

Z hlediska kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je v současnosti zejména potřeba naplnit požadavky Směrnice č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úrovní 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. První uvedený požadavek se týká jen města Lipník n/B, ve kterém je vybudována jednotná kanalizační síť, která ústí do ČOV Lipník. Čistírna byla vybudována v 70. letech a částečně rozšířena v 80. letech minulého století. Původní ČOV nedisponovala dostatečnou kapacitou a účinnost odstraňování celkového dusíku a fosforu byla nízká, takže ČOV nemohla plnit požadavky nařízení vlády České republiky č. 61/2003 Sb. a výše uvedené Směrnice. Původní technologie nebyla schopna ani po dílčích technických úpravách dosáhnout zásadního zlepšení účinnosti čištění odpadních vod, proto byla v letech 2007-8 modernizována v rámci projektu „Zlepšení kvality vod v oblasti soutoku řek Bečvy a 64

Moravy“ společností Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Čistírna nyní s vyšší účinností odstraňuje z odpadních vod všechny znečišťující látky a především dusík a fosfor a modernizace zajistila i ochranu hlavních technologických celků proti vyšším vodním stavům v řece Bečvě, které v minulých letech působily problémy. Celková kapacita čistírny byla navýšena na 13 733 EO. Z menších obcí jsou čištěny odpadní vody pouze v Oseku n/B (napojena také obec Veselíčko), Lhotě (v obou obcích vybudována mechanicko-biologická ČOV) a Soběchlebech s Radotínem (společná ČOV s biologickou sedimentací). V ostatních je vybudována pouze dešťová kanalizace, často ve špatném technickém stavu, vyústěná přímo do místních vodotečí. Na tyto sběrače jsou pak napojeny přípojkami po předčištění v septicích také objekty pro individuální bydlení. Tento stav v současnosti neodpovídá legislativním požadavkům, proto bude postupně v jednotlivých sídlech realizována kanalizace zakončená ČOV (ať už kořenovou nebo v případě velmi malých obcí s biologickým čištěním) ve vazbě na ekonomické možnosti. Podrobný návrh harmonogramu a technických řešení uvádí PRVK OK Obrázek č. 2.6.8: Odkanalizování území SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: podklady ÚAP 2012, zpracování vlastní 2.6.2.3

Plyn a CZT

Řešeným územím prochází jeden z významných VTL plynovodů vnitrostátní distribuční soustavy ve správě firmy Net4Gas. Potrubí DN 700/PN63 Hrušky – Příbor s významem pro zabezpečení zásobování plynem oblasti střední a severní Moravy a Slezska. Výhledově se dle ZÚR OK uvažuje s jeho zdvojením (VPS E14) ve shodných parametrech i trase. Plynovod je zaveden v současnosti již do všech obcí, jen některé místní části Lipníka nad Bečvou zatím plyn rozveden nemají. Jde o místní části Trnávka, Podhůří, Loučka, Podhoří a Nové Dvory. Poslední obcí regionu, do které byl plyn zaveden byl Týn nad Bečvou v roce 2002. Ve městě Lipníku n/B jsou provozovány také rozvody centrálního vytápění v celkové délce 2,8 km v lokalitách Zahradní a Čechova. 65

Obrázek č. 2.6.9: Distribuce zemního plynu v území SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: podklady ÚAP 2012, zpracování vlastní 2.6.2.4

Distribuce elektrické energie

Region Lipníku n/B je významný nejen pro dopravu, ale také z hlediska vedení distribučních sítí elektrické energie. Blízko západní hranice regionu se nachází významná TR Prosenice, ze které jsou vedeny linky zajišťující přenos mezi oblastí střední a severní Moravy. Zejména jde i vedení ZVN 400 kV č. 403 Prosenice – Nošovice a dvojité VVN 200 kV č. 253/254 Prosenice – Lískovec. Zásobení regionu Hranice je zajištěno vedením 2x ZVN 110 kV č. 577/578. Dle ZÚR OK je uvažováno se zdvojením vedení ZVN 400 kV Prosenice – Nošovice a územní rezervou pro koridor nových vedení 400 kV sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích v Moravskoslezském kraji (koridor pro VPS E2). Na území SO ORP se nenacházejí prakticky žádné zdroje elektrické energie a proto je celé území charakteristické jejím dovozem z jiných regionů. Využívání alternativních zdrojů energie je v současnosti velmi malé. V obci Osek n/B jsou licencovány dvě malé vodní elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 0,3 MW, v Lipníku n/B je licencována jedna malá vodní elektrárna s celkovým instalovaným výkonem 0,03 MW. Dále je využíváno několik malých fotovoltaických instalací v celkovém objemu instalovaného výkonu do 0,5 MW. Další fotovoltaický systém (ovšem bez napojení do veřejné sítě) je využíván v areálu ISŠE Lipník n/B. V rámci dalšího rozvoje alternativních zdrojů je vhodné se zaměřit zejména na zpracování biomasy jak ze zemědělství, tak i z lesnictví, neboť v těsném sousedství správního obvodu ORP Lipník n/B se nachází vojenský újezd Libavá, odkud by bylo možné získávat dostatek suroviny. Možnosti dalšího rozvoje malých vodních elektráren jsou minimální, stejně jako je nízký potenciál větrné energie k výrobě elektrické energie. Využití tepelných čerpadel k vytápění je možné je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití v dané lokalitě.

66

67

Tabulka č. 2.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Lipník nad Bečvou dle typu a instalovaného výkonu v MW Typ energie Obec Celkem fotovoltaický vodní Dolní Nětčice 0,051 0,051 Dolní Újezd 0,004 0,004 Jezernice 0,112 0,112 Kladníky 0,008 0,008 Lipník nad Bečvou 0,070 0,030 0,100 Osek nad Bečvou 0,018 0,300 0,318 Radotín 0,016 0,016 Soběchleby 0,181 0,181 Celkem 0,460 0,330 0,790 Zdroj: Přehled udělených licencí ERU (http://licence.eru.cz), 2012 Obrázek č. 2.6.10: Distribuce elektrické energie v území SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: podklady ÚAP 2012, zpracování vlastní 2.6.2.5

Odpadové hospodářství

Ve městě Lipník n/B probíhá sběr separovaného komunálního odpadu, plasty jsou vyváženy do Olomouce na dotřiďovací linku, pro druhotně využitelný odpad slouží sběrný dvůr na ulici Svatopluka Čecha. Skládka odpadu je umístěná u silnice směr místní část Loučka. Část tělesa již byla rekultivována a je zde umístěna mj. komunitní kompostárna přijímající rostlinný materiál pocházející původem z území města. Vlastní obecní skládku komunálního odpadu provozují také obce Veselíčko a Osek nad Bečvou.

68

2.6.2.6

Telekomunikace

V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nezbytná přímá viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit jejich stínění a rušení. Severní část území správního obvodu ORP Lipník nad Bečvou ovlivňují zejména radioreléové spoje Armády ČR směrované na vojenský újezd Libavá. Signál GSM/GPRS mobilních operátorů je dobrý v celém území, horší je pouze v přírodních lokalitách západně od obce Hlinsko nebo jihovýchodně od Týna nad Bečvou. V Lipníku n/B, Jezernici a Oseku n/B je částečně k dispozici také vysokorychlostní připojení 4G (operátor T-mobile). Ostatní část území má k dispozici připojení Internet ADSL (T-mobile) a Mobilní internet CDMA (operátor O2).

2.6.3 Indikátory Dostupnost území veřejnou dopravou Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny ) a v sobotu či neděli (označeno ) na trase do pověřené obce/ORP (Lipník n/B) a do krajského města (Olomouc). Na trase z obce do krajského města je uvažováno s možností 2 přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi zastávkami. Na trase z obce do pověřené obce/ORP jsou uvažována i taková spojení u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min. Tabulka č. 2.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (počet spojů / den) Spojení do Spojení z obce pověřené obce / ORP (Lipník n/B) krajského města (Olomouc)     Bohuslávky 12 3 5 1 Dolní Nětčice 6 3 9 1 Dolní Újezd 16 9 16 8 Hlinsko 15 7 7 1 Horní Nětčice 6 3 9 1 Jezernice 28 9 14 5 Kladníky 14 7 7 1 Lhota 15 7 8 1 Lipník nad Bečvou 41 27 Osek nad Bečvou 33 17 30 21 Radotín 8 3 8 1 Soběchleby 8 4 10 6

69

Týn nad Bečvou 17 3 Veselíčko 6 0 Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, listopad 2012

8 10

0 0

Pozn.:  ... běžný pracovní den  ... nepracovní dny - ... nehodnoceno

Tabulka č. 2.6.5: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den -2 -1 0 1 2 méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více  pověřená obec/ORP méně než 2 2 3 4 5 a více  obec méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více  krajské město méně než 1 1 2 3 4 a více  méně než 8 8 - 11 12 - 15 16 - 19 20 a více pověřená obec /  krajské město ORP méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více  Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2 -1,5 a méně -1 -1,49 až -0,5 0 -0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více Tabulka č. 2.6.6: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do nejhorší prům. celková Spojení z obce POU/ORP (Lipník n/B) kraj. města (Olomouc) známka známka známka     Bohuslávky 2 0 0 -1 -1 0,50 1 Dolní Nětčice 0 0 2 -1 -1 0,17 0 2,00 Dolní Újezd 2 2 2 2 2 2 1,33 Hlinsko 2 2 1 -1 -1 1 0,17 Horní Nětčice 0 0 2 -1 -1 0 2,00 Jezernice 2 2 2 2 2 2 Kladníky 2 2 1 -1 -1 1,33 1 Lhota 2 2 2 -1 -1 1,50 2 2,00 Lipník nad Bečvou 2 2 2 2 2,00 Osek nad Bečvou 2 2 2 2 2 2 0,50 Radotín 1 0 2 -1 -1 1 1,33 Soběchleby 1 1 2 2 1 1 Týn nad Bečvou 2 0 2 -2 -2 0,67 1 Veselíčko 0 -2 2 -2 -2 -0,67 -1 Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, listopad 2012 Pozn. Spojení do Lipníku n/B bylo započítáno do průměrné známky dvojnásobnou vahou

70

Technická infrastruktura Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). Rozvoj plynofikace stagnuje a do budoucna bude spíš lepší hodnotit vybavenost obcí alternativními zdroji energie – výtopny na biomasu, sluneční a větrné elektrárny apod., které mohou přispívat k udržitelnému rozvoji obce i regionu víc než plynofikace. Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: -2 0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1 1x A 0 2x A 1 3x A 2 4x A (obec s kompletním vybavením) Tabulka č. 2.6.7: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Obec

vodovod

plyn

Bohuslávky A Dolní Nětčice A Dolní Újezd A Hlinsko A Horní Nětčice A Jezernice A Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou A Osek nad Bečvou A Radotín A Soběchleby A Týn nad Bečvou A Veselíčko A SO ORP Lipník n/B 12 Zdroj: podklady ÚAP 2012, webové stránky obcí

kanalizace A A A A A A A A A A A A A A 14

Obrázek č. 2.6.11: Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou

71

ČOV A A A

A A A A A A A A 11

A A A A A A 6

Hodnocení indikátoru 1 1 1 0 0 0 0 1 2 2 2 2 1 2 ---

Zdroj: Platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, listopad 2012 Obrázek č. 2.6.12: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou

Zdroj: podklady ÚAP 2012, web ČSÚ, webové stránky obcí, Malý lexikon obcí ČR 2012, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (aktualizace 2006)

72

2.6.4 SWOT analýza Dopravní infrastruktura SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Poloha v dopravně významné lokalitě – Moravská Železniční doprava není integrována do IDSOK. brána – na spojení Ostravska a Střední Moravy. Špatná návaznost mezi autobusovou a železniční osobní dopravou. Přímé napojení na dálniční síť ČR. Silnice I/47 nemá vybudován obchvat Oseka n/B. Poloha na koridorové železniční trati. Není vybudovaný systém cyklostezek v Lipníku n/B navázaný na páteřní cyklostezku Bečva. Integrace autobusové linkové dopravy do IDSOK. Nedostatek parkovacích míst, zejména v návaznosti na centrum Lipníka n/B. Vybudována „Cyklostezka Bečva“ v úseku Grymov – Týn n/B. – Dříň PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Dobudování dálniční sítě – dálnice D1 mezi Zanedbávání údržby silniční sítě. Přerovem a Lipníkem n/B. Výstavba terminálu IDS v Lipníku n/B, zvýšení Blokace území v důsledku ochrany koridorů pro stupně jeho organizace a zjednodušení linkového velké liniové stavby jejíž realizace není vedení spojů. v současnosti jistá (kanál D-O-L, VRT). Realizace systému záchytných parkovišť v docházkové vzdálenosti od centra Lipníku n/B, zpoplatnění vjezdu do centra, event. zřízení pěší zóny s pohybem cyklistů. Vybudování sítě cyklostezek ve městě Lipník n/B a dobudování chybějící části „Cyklostezky Bečva“ (Dříň – Hranice-Rybáře). Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoký počet již existujících kanalizačních systémů. Chybějící napojení obce Kladníky a Lhota na veřejný vodovod. Vynikající vybavení plynovody (chybí jen některé Ve většině malých obcí chybí čištění odpadních místní části Lipníka n/B). vod v ČOV. Nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie. Území není vhodné pro využívání větrné a geotermální energie PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Výstavba ČOV s biologickou sedimentací pro malé Nízké tempo výstavby a rekonstrukcí kanalizačních obce, event. skupinových ČOV pro více obcí sítí a výstavby ČOV. najednou. Rozvoj efektivních alternativních zdrojů energie, Návrat obyvatelstva k vytápění tuhými palivy zejména biomasy. z důvodu neustálého zdražování plynu.

2.6.5 Problémy k řešení Dopravní infrastruktura

73





 

 



Silniční síť prodělala v uplynulých letech zásadní proměnu. Postupně byla vybudována dálniční trasa rychlostní silnice R35 a návazná dálnice D1 směr Hranice a Ostrava. Zbývá dobudovat dálnici D1 směr Přerov (dotčené obce: Lipník n/B, Osek n/B, Veselíčko, Dolní Újezd). Neustále rostoucí počet automobilů přináší problém jejich odstavování a parkování. V rámci ÚPD jednotlivých obcí je proto nezbytné se zaměřit na vyhrazení dostatečných ploch pro odstavná stání resp. garáže v oblastech, která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy (sídliště, obchody, atd.). Týká se to zejména Lipníka nad Bečvou. Vybudování záchytných parkovišť v docházkové vzdálenosti centra Lipníka n/B, zpoplatnění vjezdu do centra a zřízení pěší zóny s přístupem cyklistů. Dobudování sítě cyklostezek návazných na páteřní trasu „Cyklostezky Bečva“, zejména jde o napojení na okolní obce, která budou sloužit nejen pro zvýšení turistického ruchu, ale zejména pro každodenní využití v rámci pravidelné dojížďky za prací, do škol, apod. (dotčená obec Týn nad Bečvou, Jezernice, Lipník nad Bečvou, Veselíčko) V místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol. V návaznosti na železnici je dobré zajistit také možnost systému Bike and Ride. Územím je ve vzdálené budoucnosti plánována výstavba VRT a kanálu D-O-L. Je požadována územní ochrana koridorů pro obě stavby, avšak zároveň je nutné minimalizovat dopady na rozvoj celého území i jednotlivých obcí (dotčené obce Osek n/B, Veselíčko, Dolní Újezd, Lipník n/B, Jezernice). Území je zahrnuto do IDSOK, chybí však integrace železniční dopravy a celkově větší provázanost mezi autobusy a vlaky. Je vhodné vybudovat jednotný terminál IDS v Lipníku n/B.

Technická infrastruktura   



V území akceptovat a chránit stávající rozsah vodních zdrojů využívaných pro hromadné zásobování pitnou vodou včetně jejich stanovených ochranných pásem (dotčené obce: Lipník nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Kladníky, Hlinsko). Dobudovat veřejný vodovod v obcích Kladníky a Lhota. Ve většině obcí není dostatečné čištění odpadních vod, je proto potřebné zajistit jejich čištění pomocí ČOV, ať už výstavbou malých místních ČOV (nejlépe s biologickou sedimentací) nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV (Bohuslávky, Dolní Nětčice, Dolní Újezd, Hlinsko, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Týn nad Bečvou). Zajistit územní ochranu koridorů pro stavby zakotvené v ZÚR OK : zdvojení VTL plynovodu Hrušky – Příbor, zdvojení elektrického vedení VVN 400 kV Prosenice – Nošovice a nových vedení 400 kV sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích v Moravskoslezském kraji (Osek n/B, Hlinsko, Kladníky, Radotín, Týn nad Bečvou, Soběchleby, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Dolní Újezd, Jezernice, Bohuslávky)

74

2.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Správní obvod obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou tvoří 14 obcí s celkovou rozlohou téměř 119 km2 a s celkovým počtem 15 370 obyvatel (k 31. 12. 2011). Statut města má pouze sídlo správního obvodu Lipník nad Bečvou s 8 250 obyvateli, což představuje 53,7 % obyvatel obvodu. Žádné jiné sídlo se statutem města ani městyse se na území obvodu nenachází. Sídelní strukturu venkova tvoří především malé obce, pouze dvě z nich mají více než tisíc obyvatel – Dolní Újezd (1 205) a Osek nad Bečvou (1 207). V dalších čtyřech obcích žije více než 500 osob, v pěti obcích se počet osob pohybuje v intervalu 200 až 500 a zbývající dvě obce mají počet trvale bydlících obyvatel nižší než 200. Nejmenší obcí správního obvodu jsou Kladníky se 163 obyvateli na konci roku 2011. Hustota zalidnění studovaného regionu (130 obyv./km2) se blíží celorepublikovému průměru (viz následující tabulka). Tabulka č. 2.7.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok 2011 Obce Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník nad Bečvou Jádro Zázemí Zdroj: ČSÚ 2012; vlastní výpočty

Počet obyvatel k 31. 12. 2011

Rozloha [km2]

337 272 1 205 216 232 649 163 322 8 250 1 207 179 603 853 882 15 370 8 250 7 120

Pozn.: Jádro = sídlo SO ORP (Lipník nad Bečvou), zázemí = ostatní obce SO ORP

75

Hustota zalidnění [obyv./km2] 2,9 4,2 7,9 5,0 4,5 9,3 3,5 3,2 30,6 13,0 2,6 6,6 12,0 13,2 118,6 30,6 88,0

117 65 152 43 51 70 47 100 270 93 68 91 71 67 130 270 81

2.7.1 Populační vývoj V Olomouckém kraji žilo v roce 2011 téměř 640 tisíc obyvatel. Oproti roku 2001 se tak počet obyvatel zmenšil o necelé 4 tisíce. Největší ztrátu obyvatelstva zaznamenali periferní SO ORP – Konice, Jeseník a Šumperk. SO ORP Lipník nad Bečvou zaznamenal z krajského pohledu průměrný pokles počtu obyvatel. Tabulka č. 2.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Olomouckého kraje mezi lety 2001 - 2011 Rok Rozdíl mezi lety 2011 a 2001 SO ORP 2001 2011 Absolutně Relativně (%) Hranice 34 910 34 717 -193 -0,6 Jeseník 42 413 40 657 -1 756 -4,3 Konice 11 720 11 140 -580 -5,2 Lipník nad Bečvou 15 442 15 370 -72 -0,5 Litovel 23 341 23 664 323 1,4 Mohelnice 18 825 18 774 -51 -0,3 Olomouc 158 717 161 909 3 192 2,0 Prostějov 98 170 98 525 355 0,4 Přerov 85 534 83 417 -2 117 -2,5 Šternberk 24 119 23 751 -368 -1,5 Šumperk 73 601 71 345 -2 256 -3,2 Uničov 23 096 22 906 -190 -0,8 Zábřeh 33 929 33 771 -158 -0,5 Olomoucký kraj 643 817 639 946 -3 871 -0,6 Zdroj dat: ČSÚ – SLDB 2001, SLDB 2011 – předběžné výsledky Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP Lipník vyvíjel od roku 2001. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozené přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel přesněji vysvětlují. Obrázek č. 2.7.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2001 - 2011 15 500

Počet obyvatel

15 450 15 400 15 350 15 300 15 250 15 200 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Roky

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2012

76

2007

2008

2009

2010

2011

Do roku 2003 se všechny složky populačního růstu pohybovaly v záporných hodnotách. Od roku 2004 však populace Lipenska roste jak migrací, tak přirozenou měnou, což mělo za následek růst počtu obyvatel v SO ORP. Kladný přirozený přírůstek lze vysvětlit zvýšenou porodností v SO ORP způsobenou druhotným populačním boomem ze 70. let minulého století. Tento jev dle předpokladů však byl jen krátkodobý, neboť v roce 2009 klesly všechny sledované hodnoty (byť mírně) pod nulu do záporných hodnot. Obrázek č. 2.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Lipník nad Bečvou v letech 2001 - 2011

Promile

5,50

0,00

hmcp hmpp hmms -5,50

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Roky

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2012 Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PŘISTĚHOVANÍ - VYSTĚHOVANÍ) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.

K největšímu relativnímu nárůstu v počtu obyvatel za období 2001 - 2011 došlo v nejmenší obci SO ORP - Kladníky (17,2 %), dále v obcích Horní Nětčice a Osek nad Bečvou. Naopak největší úbytek zaznamenaly obce Dolní Nětčice a Radotín (pokles o 11 a 8,9 %). Tabulka č. 2.7.3: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2001 - 2011 Rok Rozdíl mezi lety 2011 a 2001 Obec 2001 2011 2001 2011 Bohuslávky 345 337 -8 -2,4 Dolní Nětčice 302 272 -30 -11,0 Dolní Újezd 1 134 1 205 71 5,9 Hlinsko 202 216 14 6,5 Horní Nětčice 204 232 28 12,1 Jezernice 674 649 -25 -3,9 Kladníky 135 163 28 17,2 Lhota 327 322 -5 -1,6 Lipník nad Bečvou 8 575 8 250 -325 -3,9 Osek nad Bečvou 1 074 1 207 133 11,0 Radotín 195 179 -16 -8,9 Soběchleby 617 603 -14 -2,3 Týn nad Bečvou 824 853 29 3,4 Veselíčko 834 882 48 5,4 SO ORP Lipník nad Bečvou 15 442 15 370 -72 -0,5 Zdroj dat: ČSÚ – SLDB 2001, SLDB 2011 – předběžné výsledky

77

Pro úspěšné hodnocení vývoje počtu obyvatelstva obcí SO ORP Lipník nad Bečvou a jejich rezidenční atraktivity je nutné rozdělit vývoj počtu obyvatel do dvou složek - do jeho přirozené složky, která je výsledkem procesů porodnosti a úmrtnosti a dále migrační složky. Právě druhá z nich se častěji používá jako indikátor pro určení atraktivity dané obce pro život. Tato složka má také výraznější dynamiku a geograficky je mnohem více variabilní. Často má migrační složka výrazně selektivní tendenci, co se týče především věkových a vzdělanostních charakteristik migrantů. Následující tabulka ukazuje vývoj přirozené měny obyvatelstva a migračního salda v obcí SO ORP Lipník nad Bečvou ve srovnání dvou období – 2006-2008 a 2009-2011. Tabulka č. 2.7.4: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2006 – 2011 Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Počet obyvatel 2006-2008 2009-2011 2006-2008 2009-2011 Obec rok rok rok rok abs abs. rel. abs. rel. rel. abs. rel. 2008 2011 . (%) (%) (%) (%) Bohuslávky 340 337 6 0,59 -5 -0,49 2 0,20 -9 -0,89 Dolní Nětčice 264 272 0 0,00 -4 -0,49 -3 -0,38 7 0,86 Dolní Újezd 1 186 1 205 1 0,03 2 0,06 34 0,96 15 0,41 Hlinsko 207 216 3 0,48 -3 -0,46 6 0,97 9 1,39 Horní Nětčice 218 232 -5 -0,76 -2 -0,29 5 0,76 9 1,29 Jezernice 645 649 3 0,16 -2 -0,10 -21 -1,09 -13 -0,67 Kladníky 140 163 1 0,24 2 0,41 5 1,19 14 2,86 Lhota 334 322 2 0,20 -3 -0,31 14 1,40 -14 -1,45 Lipník nad Bečvou 8 386 8 250 58 0,23 -5 -0,02 -93 -0,37 -106 -0,43 Osek n. Bečvou 1 259 1 207 14 0,37 11 0,30 120 3,18 17 0,47 Radotín 179 179 -2 -0,37 -4 -0,74 -15 -2,79 -3 -0,56 3 0,17 Soběchleby 605 603 -8 -0,44 3 0,17 -3 -0,17 -16 -0,63 Týn nad Bečvou 866 853 -14 -0,54 -5 -0,19 2 0,08 10 0,38 Veselíčko 828 882 2 0,08 11 0,44 24 0,91 SO ORP Lipník nad Bečvou 15457 15 370 61 0,13 -16 -0,03 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2012 Z tabulky výše je patrné, že přirozený přírůstek obyvatelstva SO ORP Lipník nad Bečvou byl v letech 2006-2008 v porovnání s obdobím 2009-2011 vyšší a zároveň kladný. Tato data tedy jasně indikují zastavení populačního boomu. Nejvyšší přirozený úbytek za druhé sledované období zaznamenala obec Radotín (ztráta průměrně 0,74 % za rok). Naopak nejvyšší přirozený přírůstek byl v obci Kladníky (0,41 %). Co se týče migračního salda za poslední sledované období 6 obcí zaznamenalo úbytek obyvatelstva migrací – nejvíce ztrátová byla obec Lhota (-1,45 %), naopak nejvyššího přírůstku migrací dosáhla obec Kladníky (2,86 %).

2.7.2 Věková struktura V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel Olomouckému kraji a SO ORP Lipník nad Bečvou, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let.

78

Populačně „nejstarším SO ORP v Olomouckém kraji jsou SO ORP Přerov, Konice a Prostějov, kde je více než 16 % obyvatelstva v postproduktivním věku. Naopak nejnižší index stáří vykazují SO ORP Hranice, Šternberk a Jeseník. V SO ORP Lipník nad Bečvou je počet lidí v postproduktivním věku vyšší než počet obyvatel v předproduktivním věku a oproti 31.12.2009 index stáří vzrostl o čtyři setiny na 1,05 a takový vývoj bude zřejmě pokračovat. I v Olomouckém kraji jako celku se zvýšil index stáří z 1,09 v roce 2009 na 1,13 v roce 2011, což poukazuje na to, že pokračující proces demografického stárnutí je problémem nejen Lipenska. Tabulka č. 2.7.5: Věková struktura SO ORP Olomouckého kraje k 31.12.2011 Věková skupina (v %) Index stáří Obec 2011 <= 14 15 - 64 let 65 + Hranice 14,8 69,6 15,6 1,05 Jeseník 14,3 70,4 15,2 1,06 Konice 14,1 69,0 16,9 1,20 Lipník nad Bečvou 14,6 69,4 16,0 1,09 Litovel 14,6 68,9 16,5 1,13 Mohelnice 13,9 70,3 15,7 1,13 Olomouc 14,8 69,0 16,2 1,10 Prostějov 14,9 68,1 17,0 1,14 Přerov 13,8 68,4 17,8 1,29 Šternberk 14,8 69,7 15,5 1,05 Šumperk 14,6 69,0 16,4 1,12 Uničov 14,3 69,7 16,0 1,12 Zábřeh 14,6 69,5 15,9 1,09 Olomoucký kraj 14,6 69,0 16,4 1,13 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2012

Index stáří 2009 0,98 1,00 1,21 1,05 1,08 1,08 1,10 1,13 1,23 1,00 1,06 1,05 1,05 1,09

Tabulka č. 2.7.6: Věková struktura obcí SO ORP Lipník nad Bečvou k 31.12.2011

Obec Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: ČSÚ 2012

Věková skupina 15 - 64 <= 14 let 65 + 13,9 14,3 15,0 15,3 11,6 11,2 19,0 11,2 14,5 16,4 15,6 15,6 15,7 15,0 14,6

64,1 64,0 69,5 66,7 74,6 72,7 63,2 72,7 69,5 70,5 71,5 71,8 65,5 68,3 69,4

22,0 21,7 15,4 18,1 13,8 16,0 17,8 16,1 16,0 13,1 12,8 12,6 18,8 16,8 16,0

Průměrný Index stáří 2011 věk 42,7 43,0 40,3 41,9 41,0 41,6 40,0 41,8 40,7 39,5 38,6 39,4 41,9 40,2 40,9

1,57 1,51 1,03 1,18 1,19 1,42 0,94 1,44 1,10 0,80 0,82 0,81 1,19 1,12 1,09

Index stáří 2009 1,61 1,62 1,01 1,36 1,45 1,36 0,93 1,47 1,04 0,77 0,88 0,78 1,09 1,16 1,05

Nejvyšších hodnot indexu stáří dosahují obce Dolní Nětčice (které jsou populačně i „nejstarší obcí – průměrný věk místního obyvatelstva je 43 roků) a Bohuslávky, kde index stáří je mírně vyšší než 1,5. 79

Díky populačnímu boomu se však index stáří těchto obcí mírně snížil. Naopak nejnižší index stáří zaznamenaly obce Osek nad Bečvou a Soběchleby. V porovnání s rokem 2009 se průměrný věk obyvatelstva SO ORP Lipník nad Bečvou zvýšil o dvě desetiny roku, index stáří se zvýšil o čtyři setiny, což jasně dokazuje proces demografického stárnutí na Lipensku.

2.7.3 Vzdělanostní struktura Vzdělanost obyvatel představuje významný faktor ovlivňující hospodářské podmínky a soudržnost obyvatel obce. Dále je vysoká úroveň lidského kapitálu jedním ze základních předpokladů pro rozvoj obce či regionu. S rostoucí vzdělaností koreluje pokles nezaměstnanosti, roste sociální kapitál, občanská společnost a angažovanost v komunitách. Obecně deklarovaná vzdělanost obyvatelstva ČR roste, avšak její prostorová distribuce je značně nerovnoměrná. Do r. 1991 docházelo k silné koncentraci obyvatel s vyšším stupněm vzdělání v tzv. střediskových sídlech, kam byly v plánovaném hospodářství přednostně koncentrovány omezené finanční zdroje na ekonomický rozvoj. V posledních letech dochází k přesměrování mobility těchto osob do atraktivních příměstských a rekreačních sídel, které socialistická modernizace zasáhla v menší míře. Procesy suburbanizace a preference bydlení v kvalitním prostředí způsobují difúzi lidského kapitálu i do oblastí, které v předchozím období byly vnímané jako neperspektivní. Nicméně i nadále nejnižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva přetrvává u neatraktivních zemědělských obcí a nově vzniká v některých lokalitách velkých neatraktivních sídlišť.

Tabulka č. 2.7.7: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2011 (%) Bez vzdělání, Vyučení a Úplné střední nezjištěné, Střední střední s maturitou a VysokoNázev obce neukončené s maturitou a bez vyšší odborné a školské základní, VŠ maturity nástavbové základní Bohuslávky 26,2 43,4 25,2 5,2 30,3 Dolní Nětčice 27,6 40,5 24,1 7,8 31,9 Dolní Újezd 23,4 42,6 27,0 7,0 34,0 Hlinsko 27,7 46,2 17,4 8,7 26,1 Horní Nětčice 22,6 41,8 29,8 5,8 35,6 Jezernice 19,5 39,4 32,8 8,3 41,1 Kladníky 28,7 38,0 28,7 4,7 33,3 Lhota 23,8 41,8 27,2 7,1 34,4 Lipník nad Bečvou 23,0 33,1 31,6 12,3 43,9 Osek nad Bečvou 20,1 39,0 31,2 9,7 40,9 Radotín 20,6 34,8 29,7 14,8 44,5 Soběchleby 22,3 38,5 28,5 10,7 39,1 Týn nad Bečvou 22,1 36,9 31,3 9,7 41,1 Veselíčko 21,4 37,4 32,1 9,1 41,3 SO ORP Lipník nad Bečvou 22,7 36,2 30,5 10,6 41,1 Olomoucký kraj 22,7 35,1 30,5 11,7 42,2 43,3 ČR 23,9 32,8 30,9 12,4 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – předběžné výsledky

80

I SO ORP Lipník nad Bečvou dokládá výše nastíněné trendy. V desetiletém období mezi roky 2001 a 2011 došlo k významné změně vzdělanostní úrovně obcí. Především přirozenou měnou se výrazně zmenšil počet obyvatel v méně kvalifikovaných skupinách (bez vzdělání, nezjištěné, neukončené základní a základní vzdělání a vyučení a střední bez maturity) – z celkových 66,8 % na současných 58,9 % - a opačně byla posílena složka obyvatelstva s maturitou, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním. Z pohledu jednotlivých obcí je relativní podíl vysokoškoláku nejvyšší v Radotíně (14,8 %) a až poté v Lipníku nad Bečvou. Při pohledu na podíl obyvatelstva s vyšší kvalifikací (maturitní, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání) – v tomto ohledu je variabilita vzdělanostních poměrů rovněž vysoká od nejhoršího Hlinska (26,1 %) po Radotín (44,5 %). Obecně je úroveň vzdělanosti v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou, co se týče vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva nižší než průměr ČR a Olomouckého kraje.

2.7.4 Naděje dožití Jako jeden z ukazatelů kvality života bývá používána naděje dožití při narození nebo-li střední délka života, která vyjadřuje průměrný věk zemřelých za sledované období. Obvykle nejde o údaj za jediný rok, ale za více let. Český statistický úřad publikuje informace o naději dožití parciálně pro muže a ženy až do úrovně SO ORP vždy za pětileté období (posledním byla perioda let 2005 až 2009). Tabulka č. 2.7.8: Naděje dožití mužů a žen v SO ORP Olomouckého kraje za pro období 2005 - 2009 Muži ve věku SO ORP Hranice Jeseník Konice Lipník nad Bečvou Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Zdroj: ČSÚ 2010

Ženy ve věku

0 roků 45 let 65 let 0 roků 45 let 65 let 73,2 30,5 15,0 80,0 36,1 18,5 71,5 28,9 13,9 79,3 35,6 17,9 72,3 29,0 14,8 78,7 35,3 17,5 73,0 29,9 15,0 79,5 35,6 17,9 72,7 30,3 15,4 79,9 35,9 17,8 74,6 31,1 15,5 80,0 36,8 19,2 74,6 31,7 15,7 80,6 36,6 18,9 74,0 30,9 15,4 79,3 35,4 17,8 73,2 30,0 14,8 79,5 36,0 18,2 72,0 29,5 14,6 79,1 35,6 18,4 73,2 30,7 15,6 79,8 36,0 18,4 73,4 30,2 15,3 79,9 35,9 18,1 73,7 30,7 15,0 80,5 36,6 19,0

V případě SO ORP Lipník nad Bečvou byla v období let 2005-2009 naděje dožití při narození u mužů 73 roků (což je 9. místo mezi SO ORP Olomouckého kraje), zatímco u žen to bylo 79,5 roku (rovněž deváté místo v rámci Olomouckého kraje). Hůře na tom jsou pouze SO ORP Jeseník, Konice, Litovel a Šternberk.

2.7.5 Školy a školská zařízení V SO ORP Lipník nad Bečvou má polovina obcí mateřskou školu, v každé z těchto obcí se nachází jedna mateřská škola, pouze Lipník nad Bečvou má čtyři mateřské školy. Základní školu má šest obcí

81

(město Lipník nad Bečvou má pět základních škol a jednu základní uměleckou školu), avšak pouze tři obce mají 1.-9.ročník. Za středním vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP do Lipníka nad Bečvou, popřípadě do dalších větších měst Olomouckého kraje. Kapacita mateřských škol je z důvodu nedávného populačního boomu velice dobře obsazena, zatímco kapacity základních škol jsou z velké míry nevyužité.

Tabulka č. 2.7.9: Školy a školská zařízení v SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2011 základní školy střední školy mateřské obory SOŠ, Obec 1.-5. 1.-9. obory školy ZUŠ SOU vč. ročník ročník gymnázií nástavbového Bohuslávky 0 0 0 0 0 0 Dolní Nětčice 0 0 0 0 0 0 Dolní Újezd 1 1 0 0 0 0 Hlinsko 0 0 0 0 0 0 Horní Nětčice 0 0 0 0 0 0 Jezernice 1 1 0 0 0 0 Kladníky 0 0 0 0 0 0 Lhota 0 0 0 0 0 0 Lipník nad Bečvou 4 1 4 1 5 1 Osek nad Bečvou 1 0 1 0 0 0 Radotín 0 0 0 0 0 0 Soběchleby 1 0 1 0 0 0 Týn nad Bečvou 1 1 0 0 0 0 Veselíčko 1 0 0 0 0 0 SO ORP Lipník nad Bečvou 10 4 6 1 5 1 Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, 2012

2.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Jedním z hlavních faktorů determinujících naději dožití obyvatel je kvalita a dostupnost zdravotnické péče. V SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází Nemocnice v Lipníku nad Bečvou (detašované pracoviště Nemocnice Hranice a.s.), která poskytuje rehabilitace, RTG vyšetření a odborné ambulance - gynekologie, chirurgie, ortopedie, urologie, alergologie a plicní. V obcích SO ORP se nachází následující zdravotnická zařízení. Jak je patrné z tabulky níže, zdravotní péče je výrazně koncentrována do správního střediska Lipník nad Bečvou. Alespoň jedno zdravotnické zařízení (samostatná ordinace lékaře, nikoli detašované pracoviště) se pak nachází jen v obcích Dolní Újezd a Soběchleby. V Lipníku nad Bečvou se nachází dva domy s pečovatelskou službou.

82

pro děti a dorost

stomatologa

gynekologa

lékaře specialisty

lékárenská péče

domy s peč. službou

domov pro seniory

Bohuslávky 0 Dolní Nětčice 0 Dolní Újezd 0 Hlinsko 0 Horní Nětčice 0 Jezernice 0 Kladníky 0 Lhota 0 Lipník nad Bečvou 1 Osek nad Bečvou 0 Radotín 0 Soběchleby 0 Týn nad Bečvou 0 Veselíčko 0 SO ORP Lipník nad Bečvou 1 Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, 2012

pro dospělé

zdravotnické středisko

Obec

ambulance

Tabulka č. 2.7.10: Zdravotnická zařízení v SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2011 Ordinace praktického lékaře

0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 3

0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2

0 0 1 0 0 0 0 0 7 0 0 1 0 0 9

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 3

0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Problematika sociálních služeb je řešena v rámci komunitního plánování. V RURÚ je třeba zmínit jen problémy s územními dopady identifikované v Komunitním plánu sociálních služeb a služeb navazujících pro roky 2012-2016, který pokrývá část území Lipenska. Dle tohoto dokumentu v SO ORP Lipník nad Bečvou chybí:  místa pro ubytování rodin v krizi,  nízkoprahového zařízení pro děti a mládež usilující o zlepšení kvality života dětí a mládeže v Lipníku nad Bečvou a přilehlém okolí,  bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením,  startovací byty pro mladé dospělé ohrožené sociálním vyloučením,  dům na půl cesty,  domov pro seniory,  doléčovací oddělení (léčebny dlouhodobě nemocných, hospicová paliativní péče)  ve venkovských obcích SO ORP domy s pečovatelskou službou,  bezbariérové přístupy v Lipníku i venkovských obcích (Zdravotní středisko Med Centrum Lipník nad Bečvou, pošta Lipník nad Bečvou),  odpočinkové lavičky v Lipníku i venkovských obcích,  cyklostezky z okrajových městských částí (Loučka, Trnávka, Nové Dvory, Podhoří, Podhůra).

83

2.7.7 Indikátory Hodnocení indikátoru podílu osob nejméně s maturitou: -2 méně než 20,0 % -1 20,0 – 24,9 % 0 25,0 – 29,9 % 1 30,0 – 34,9 % 2 35 % a více Hodnocení indikátoru indexu stáří: -2 více než 1,25 -1 1,10 – 1,25 0 0,90 – 1,09 1 0,75 – 0,89 2 méně než 0,75 Hodnocení indikátoru změny počtu obyvatel mezi roky 2001 - 2011: -2 méně než -4,0 % -1 -4,0 – -0,01 % 0 0,0 – 3,9 1 4,0 – 7,9 % 2 8,001 % a více Tabulka č. 2.7.11: Hodnocení indikátorů podílu osob nejméně s maturitou, indexu stáří a změny počtu obyvatel Osoby nejZměna méně Hodnocení Index Hodnocení počtu Hodnocení Obec s maturitou indikátoru stáří indikátoru obyvatel indikátoru (v %) (%) Bohuslávky 30,3 1 1,57 -2 -2,4 -1 Dolní Nětčice 31,9 1 1,51 -2 -11,0 -2 Dolní Újezd 34,0 1 1,03 0 5,9 1 Hlinsko 26,1 0 1,18 -1 6,5 1 Horní Nětčice 35,6 2 1,19 -1 12,1 2 Jezernice 41,1 2 1,42 -2 -3,9 -1 Kladníky 33,3 1 0,94 0 17,2 2 Lhota 34,4 1 1,44 -2 -1,6 -1 Lipník n. Bečvou 43,9 2 1,10 -1 -3,9 -1 Osek n. Bečvou 40,9 2 0,80 1 11,0 2 Radotín 44,5 2 0,82 1 -8,9 -2 Soběchleby 39,1 2 0,81 1 -2,3 -1 Týn nad Bečvou 41,1 2 1,19 -1 3,4 0 Veselíčko 41,3 2 1,12 -1 5,4 1 Co se týče vývoje jednotlivých indikátorů mezi lety 2009 a 2011, prudce došlo ke zvýšení počtu obyvatel s nejméně maturitním ukončeným vzděláním. Na druhé straně index stáří se zvýšil, avšak jeho vývoj byl diferencovaný dle jednotlivých obcí. Diferencovaně se vyvíjel i počet obyvatel v jednotlivých obcích, avšak obecně došlo k populačnímu poklesu na Lipensku.

84

2.7.8 SWOT analýza SO ORP Lipník nad Bečvou SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Populační růst některých obcí (Kladníky, Horní Pokles počtu obyvatel v SO ORP v posledním Nětčice, Osek nad Bečvou). desetiletí (především pak v obcích Dolní Nětčice a Radotín). Výborná dopravní pozice na křižovatce R35 a D1 – Pokles přirozeného přírůstku a migračního salda výborná dostupnost Ostravy, Brna, Prahy a jiných do záporných hodnot. měst usnadňuje dojíždění za prací a tedy i stabilizaci obyvatelstva v území. Snížení indexu stáří u některých obcí (především Stárnutí populace SO ORP Lipník nad Bečvou Horní Nětčice a Hlinsko). jako celku. Zlepšení vzdělanostní struktury Lipenska. Vzdělanostní struktura obyvatelstva je podprůměrem kraje i ČR. Přítomnost domů s pečovatelskou službou v ORP Neexistence některých forem sociálních služeb Lipník nad Bečvou. (sociální byty, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, dům na půl cestydomov se zvláštním režimem pro osoby s demencí, terénní odlehčovací služba, chráněná dílna a bydlení). Atraktivní prostředí pro bydlení především Chybějící domov pro seniory v SO ORP. v Podbeskydské pahorkatině a na svazích Nízkého Jeseníku. Realizace investičních projektů na podporu Chybějící domy s pečovatelskou službou ve komunální infrastruktury podpořených ze venkovských oblastech SO ORP. strukturálních fondů EU. Nevyužívání strukturálních fondů EU pro zlepšení infrastruktury sociálních zařízení. Bariérové přístupy do objektů občanské vybavenosti. Nedostatečná síť cyklostezek (především v místních částech Lipníka nad Bečvou) neusnadňuje zabezpečení principů aktivního stárnutí obyvatelstva SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Využití výhodné geografické polohy (blízkost a dobrá dopravní dostupnost Olomouce) pro posílení populačního růstu. Využití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU na realizaci investičních projektů na rozšíření sociálních služeb.

Úbytek obyvatelstva v nejmenších obcích může vést k marginalizaci území a k opuštění domovního fondu. Nízký tok financí ze státního rozpočtu do sociálního sektoru.

85

2.7.9 Problémy k řešení Kvantitativní a kvalitativní změna sociodemografických poměrů v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2010 - 2012 Ve sledovaném období se zastavil růst obyvatelstva způsobený vysokou hodnotou přirozeného přírůstku. Naplnila se tak obava, že populační růst v předchozích letech bude pouze krátkodobého charakteru. Ani tento pozitivní vývoj nezastavil proces stárnutí populace Lipenska, kdy se oproti roku 2009 index stáří zvýšil o 0,04. Obce tedy musí připravit komunitní infrastrukturu na takový nárůst obyvatelstva v postproduktivním věku zajištěním určitého spektra služeb pro lidi v tomto věku. Na Lipensku se to příliš nedaří, základní služby jsou zabezpečené jen ve střediskové obci – Lipníku – a venkovské obce jsou v tomto ohledu značně podvybavené. Tento fakt je nutné vnímat jako hrozbu neboť v souvislosti s nastíněným populačním vývojem bude poptávka po sociálních službách pro seniory i nadále růst.. Na druhou stranu populační růst v posledních letech naplnil kapacity mateřských škol tak, že dnes jsou již naplněné. Vzhledem k tomu, že analýza demografického vývoje indikuje konec populačního boomu, nebylo by vhodné významně rozšiřovat kapacity mateřských škol. Pakliže by k tomu došlo, je nutné mít zajištěné využití nových (a vzápětí uvolněných) prostor v budoucnu. Současný populační boom za pár let pozitivně ovlivní i obsazenost základních škol, která je v současné době nízká. Aby byla zabráněno postupnému snižování populace Lipenska, je nutný celý komplex opatření v oblasti ekonomické i sociální, aby byla zvýšena spokojenost obyvatelstva se životem na Lipensku. Proto je třeba také posilovat komunitní infrastrukturu za účelem vytvoření příhodných podmínek pro rozvoj občanského a společenského života v obci, a tedy i za účelem přilákání nových obyvatel do obce a udržení stávajících. Celorepublikový trend růstu vzdělanosti se potvrdil i na příkladu Lipenska, nicméně i přes tento pozitivní vývoj je index vzdělanosti pod průměrnou hodnotou za Olomoucký kraj či celou Českou republiku. Nejkvalitnější jsou vzdělanostní poměry ve venkovské obci Radotín, až za ní pak ve střediskovém městě Lipník nad Bečvou, který v roce 2001 v tomto ohledu celému SO ORP naprosto dominoval. Je tak potvrzena dekoncentrační tendence lidského kapitálu z měst na venkov, avšak závislost venkovského obyvatelstva na městě stále přetrvává, což dokazují vysoké dojížďkové proudy do měst. Vzhledem k tomu, že nejprogresivnější typ služeb (služby pro podniky, finančnictví, poradenské služby apod.) se koncentruje do hierarchicky výše postavených středisek než je Lipník nad Bečvou, proto je, pro malou velikost tohoto města a jeho podřízenost především Olomouci či Ostravě, růst vzdělanosti obyvatelstva pomalejší v porovnání s ostatními městy. Obce se za účelem zajištění těch nejlepších podmínek pro život svého obyvatelstva v letech 2010 2012 i nadále snažili vylepšit komunitní infrastrukturu, avšak jejich omezené finanční možnosti nedovolili teoretickou realizaci všech projektů, které by vedly k trvalé udržitelnosti v rámci sociodemografického pilíře. Jistou možnost však lze spatřovat ve strukturálních fondech a Programu rozvoje venkova financovaných z Evropské unie. Právě z Regionálního operačního programu Střední Morava byly v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou realizovány následující projekty:  

Žadatel: Město Lipník nad Bečvou - Revitalizace prostoru mezi ulicemi Osecká a Bratrská – 7,8 mil. Kč Žadatel: Obec Soběchleby – Revitalizace okolí kostela Nanebevzetí Panny Marie v Soběchlebích – 5,9 mil. Kč

Po relativně velkém množství projektů zaměřených na vzdělávání podpořených z ROP Střední Morava v období 2008 – 2010 (viz poslední aktualizace ÚAP) nebyl v letech 2010 – 2012 v obcích Lipenska realizován žádný projekt se zaměřením na posílení vzdělávacích a sociálních služeb, který by mohl mít vliv na sociodemografické poměry v oblasti.

86

Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Rovněž je třeba opatrně zvažovat rozšiřování kapacit mateřských škol, pakliže k tomu dojde, je třeba mít připraven plán na další využití nových prostor poté, co počet dětí v daném věku začne opět významně klesat. Doposud nebyl dostatečné využit potenciál strukturálních fondů pro zabezpečení sociálních služeb. Rostoucí vzdělanostní úroveň obyvatelstva bude přinášet nové a snad i inovativní impulzy pro rozvoj Lipenska (především ve venkovských oblastech, kde se podíl obyvatelstva s vyšší kvalifikační úrovní zvýšil nejvíce), což by měly územně plánovací koncepce jednoznačně podporovat. Proto bude třeba zvážit v územním plánu nabídky nových ploch pro bydlení a rekreaci za účelem urychlení tohoto pozitivního vývoje. Na základě analýzy podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel území a životního prostředí) a dostupných podkladů (koncepce rozvoje obce, regionu) by měly být formulovány územně plánovací koncepce rozvoje obcí, vytvářející obecné základní rámce pro výstavbu a vyvážený (udržitelný) rozvoj v řešeném území. Při formulaci zadání územních plánů jednotlivých obcí by měly být zohledněny jejich specifické problémy (výrazný pokles či růst počtu obyvatel) spolu s dalšími vazbami, které je nutno prověřit, tj. zejména na komunitní plánování (stárnutí obyvatel) obcí, problémy sídlišť apod. V SO ORP Lipník nad Bečvou je třeba územním plánováním podpořit:  Rozvoje sociální infrastruktury v návaznosti na komunitní plán Lipenska.  Posouzení přiměřenosti nabídky nových ploch, zejména pro bydlení.  Optimalizace kapacit základních a mateřských škol s ohledem na krátkodobost zvýšeného počtu dětí v současném období.

2.7.10 Použité zkratky ROP SLDB SO ORP

- Regionální operační program - Sčítání lidu, domů a bytů - Správní obvod obce s rozšířenou působností

2.7.11 Literatura a použité vrstvy ÚAP Zdroje dat:  Český statistický úřad - http://www.czso.cz/, o Běžná evidence obyvatelstva, o Městská a obecní statistika, o Sčítání lidu, domů a bytů 2001, o Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – předběžné výsledky,  Komunitní plán sociálních služeb a služeb navazujících pro roky 2012-2016  Město Lipník nad Bečvou, http://www.mesto-lipnik.cz/  Olomoucký kraj, http://www.kr-olomoucky.cz/  ROP Střední Morava, http://www.rr-strednimorava.cz/ Použité vrstvy ÚAP:  ORP č.: 5-10, 22-39, 106, 119  Kraj č.: 16, 17, 37

87

2.8 BYDLENÍ 2.8.1 Vývoj bydlení Základní údaje o domech a bytech Dostupná evidence počtu trvale obydlených a neobydlených domů a bytů a jejich podrobnější dělení až do úrovně obcí je k dispozici pouze z jednotlivých sčítání. Průběžná evidence v ČR neexistuje. Za trvale obydlený dům nebo byt je považován dům nebo byt, ve kterém je k trvalému pobytu hlášena alespoň jedna osoba. Do neobydlených domů a bytů patří všechny případy, které nespadají do trvale obydlených. Počet TOB se odvíjí od počtu dokončených a zrušených bytů. Je možno předpokládat, že vlastní demolice tvoří pouze menší část odpadu bytů. Většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (faktické vynětí z bytového fondu pro nebytové a rekreační účely, slučování bytů v rodinných domech apod.). Vzhledem k vysoké bytové výstavbě v posledních letech a lepšímu hospodaření s bytovým fondem, počet trvale obydlených bytů v ČR roste. Růst počtu trvale obydlených bytů odráží rozvoj trvalého bydlení v obcích a je jednoznačným projevem jejich prosperity. Na druhé straně je nutno vnímat skutečnost, že průměrná zalidněnost bytů dlouhodobě klesá prakticky ve všech obcích ČR. Příčinou je pokles průměrné velikosti domácností, zejména vlivem růstu podílu jednočlenných domácností (důchodců, ale i mladých stále častěji samostatně bydlících osob). I v případě mírného růstu počtu trvale obydlených bytů tak může počet obyvatel obce klesat.

88

100,0 96,1 92,8 93,2 100,0 94,6 91,5 96,7 44,3 90,2 100,0 90,5 93,0 92,9

33,1 21,6 26,7 41,1 31,9 19,2 21,3 26,8 28,8 30,5 21,7 27,0 34,3 28,9

58,7 65,7 56,8 52,1 55,1 69,6 74,5 66,7 65,6 55,3 71,7 61,0 50,7 60,0

Podíl TOB post. mezi roky 1991-2001 (%) Počet neobydlených bytů

Podíl TOB post. mezi roky 1946-1990 (%)

131 121 131 102 418 375 89 73 88 69 271 224 55 47 132 123 3307 3058 427 367 64 60 222 200 379 300 330 280 6044 5399

Podíl TOB postavených do roku 1945 (%)

TOB Celkem

Trvale obydlené byty Podíl TOB v rodinných domech (%)

Bohuslávky 100 0 Dolní Nětčice 83 6 Dolní Újezd 313 20 Hlinsko 59 9 Horní Nětčice 60 12 Jezernice 185 18 Kladníky 41 0 Lhota 99 0 Lipník nad Bečvou 1363 34 Osek nad Bečvou 310 1 Radotín 47 2 Soběchleby 158 12 Týn nad Bečvou 255 30 Veselíčko 246 12 SO ORP Lipník n. B. 3319 156 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, vlastní výpočty

Celkový počet bytů (TOB + neobydlené byty)

Počet bytů slouž. k rekreaci v neobydl. domech

Obec

Počet trvale obydlených domů

Tabulka č. 2.8.1: Základní údaje o domech a bytech

6,6 12,7 14,4 6,8 13,0 10,3 4,3 6,5 4,8 14,2 6,7 10,5 13,0 10,7

10 29 43 16 19 47 8 9 249 60 4 22 79 50 645

Ve správním obvodě Lipník nad Bečvou bylo při posledním sčítání v roce 2001 zaznamenáno 3319 trvale obydlených domů s 5399 trvale obydlenými byty. Nejvíc se jich nacházelo v obcích Lipník nad Bečvou, Dolní Újezd, Osek nad Bečvou a Týn nad Bečvou. Zásadní podíl trvale obydlených bytů tvořily byty v rodinných domech (ve všech obcích kromě správního města nad 70 %). Ze všech bytů zaujímaly necelých 11 % neobydlené byty (645). V některých obcích však tvořily neobydlené byty okolo 20 % - Dolní Nětčice, Horní Nětčice a Týn nad Bečvou. Správní obvod se vyznačuje starším bytovým fondem, převažují zde byty vybudované v období 19461990. Přírůstky počtu bytů po roce 2007 Hrubé přírůstky počtu bytů jsou tvořeny zejména novou bytovou výstavbou (viz následující tabulka uvádějící počty dokončených bytů podle ČSÚ). Stále častěji jsou však tvořeny i tzv. neevidovanými přírůstky bytů (10-20 % nových bytů ročně). Tento pojem se poprvé objevil v ČR po sčítání v r. 2001, kdy přírůstek počtu bytů byl výrazně vyšší než nová bytová výstavba. Zdrojem neevidovaných přírůstků bytů je vznik nových bytů především v rodinných domech a jiných objektech (využívaných k rekreaci, podnikání). Tyto byty vznikají často bez evidence stavebních úřadů, v objektech, které již mají číslo popisné nebo evidenční (např. úpravami podkrovních prostor v rodinném domě) a jsou připojeny na sítě. Tabulka č. 2.8.2: Dokončené byty v letech 2007-2011 Dokončené byty v letech Obec 2007 2008 2009 2010 Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník nad Bečvou Olomoucký kraj ČR Zdroj: Český statistický úřad 2012

5 2 1 2 2 1 2 2 17 1766 41 649

1 3 2 1 3 1 3 6 20 1839 38380

3 2 1 3 1 1 5 2 18 2026 38 473

2 1 2 7 4 1 1 2 20 1648 36 442

2011 1 2 2 3 12 4 2 4 1 1 32 1305 28 630

Celkem 1 3 13 5 1 8 6 6 28 8 3 5 7 13 107 8584 183 574

Počty dokončených bytů v jednotlivých letech výrazně kolísají v regionech i celé ČR v závislosti na podmínkách bytové výstavby. V řešeném území SO ORP Lipník nad Bečvou je trend výstavby na rozdíl od kraje a ČR rostoucí. V letech 2007-2011 bylo ve správním obvodě dokončeno 107 bytů. Významnější vliv na absolutní rozsah bytové výstavby ve správním obvodě mají Lipník nad Bečvou, Dolní Újezd a Veselíčko. Rozsah státem a obcemi dotované výstavby a jejich vliv na alokaci se v posledních letech spíše snižuje. V některých letech a obcích má však velký podíl. Stále významnějším faktorem se stávají

89

podmínky financování nové bytové výstavby (zejména hypotéky a stavební spoření), podobně jak ve vyspělých zemích. Makroekonomické podmínky se tak stávají hlavním faktorem nové bytové výstavby. Na území většiny obcí však působí na novou výstavbu bytů řada místních faktorů (nabídka a ceny pozemků, podpora výstavby z veřejných zdrojů, infrastrukturní příprava území, alokace investic v oblasti služeb, změny v nabídce pracovních míst v regionu, dopravní dostupnost).

90

2.8.2 Indikátory Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (2007-2011) Počet dokončených bytů jako hlavní zdroj přírůstku nových bytů je hodnocen ukazatelem „průměr dokončených bytů/1000 obyvatel/rok“ vypočítaným z dat z období 2007-2011. V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v ČR kolem 40000 bytů ročně, tj. intenzitou cca 3-4 byty/1000 obyvatel ročně. Hodnocení indikátoru počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel ročně v průměru let 2005-2009: -2 menší než 1,5 -1 1,5 – 1,99 0 2 – 2,49 1 2,5 – 2,99 2 3,0 a více Tabulka č. 2.8.3: Dokončené byty v letech 2007 - 2011 Dokončené byty v letech 2007-2011 Obec průměr dokončených celkem roční průměr bytů /1000 obyvatel/rok 1 0,2 Bohuslávky 3 0,6 Dolní Nětčice 13 2,6 Dolní Újezd 5 1 Hlinsko 1 0,2 Horní Nětčice 8 1,6 Jezernice 6 1,2 Kladníky 6 1,2 Lhota 28 5,6 Lipník nad Bečvou 8 1,6 Osek nad Bečvou 3 0,6 Radotín 5 1 Soběchleby 7 1,4 Týn nad Bečvou 13 2,6 Veselíčko 107 21,4 SO ORP Lipník nad Bečvou 8584 1716,8 Olomoucký kraj 183 574 36714,8 ČR Zdroj: Český statistický úřad 2012, vlastní výpočty 2012

0,59 2,21 2,16 4,63 0,86 2,47 7,36 3,73 0,68 1,33 3,35 1,66 1,64 2,95 1,39 2,69 3,49

hodnocení indikátoru -1 0 0 2 -2 0 2 2 -2 -2 2 -1 -1 1 -2 1 2

Rozsah nové bytové výstavby - dokončených bytů do roku 2009 výrazně rostl na většině území ČR, poté došlo k výraznému propadu v počtu dokončených bytů z důvodu vlivu ekonomické krize. Počet dokončených bytů/1000 obyvatel ročně je ve správním obvodě Lipník nad Bečvou (1,39) výrazně pod průměrem ČR (3,49). Nejvyšší intenzitu bytové výstavby vykazují obce Kladníky, Hlinsko a Lhota a Radotín (nad 3 dokončené byty/1000 obyvatel ročně), naopak výrazně podprůměrnou intenzitou se vyznačují obce Bohuslávky, Horní Nětčice, Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou a Soběchleby. Příčiny nižší bytové výstavby v těchto obcích mohou souviset s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou nebo horšími hospodářskými podmínkami.

91

Obrázek č. 2.8.1: Indikátor dokončené byty v letech 2007-2011

Zdroj: Český statistický úřad 2012, vlastní výpočty 2012

2.8.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoká intenzita bytové výstavby Kladníky, Hlinsko, Lhota a Radotín.

Rostoucí trend bytové výstavby.

SLABÉ STRÁNKY v obcích Nízká intenzita bytové výstavby ve správním obvodu jako celku (nejnižší v obcích Bohuslávky, Horní Nětčice, Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou a Soběchleby). Starší bytový fond.

Vysoký podíl bydlení v rodinných domech.

Nezainvestované plochy pro výstavbu bytového fondu. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Nedostatek parkovacích míst. Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu Vysoký podíl trvale neobydlených domů/bytů (v oblasti. obcích Dolní Nětčice, Horní Nětčice a Týn nad Bečvou). Vysoký podíl bydlení v rodinných domech (kromě obce Lipník nad Bečvou) PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Dostatečná příprava nových lokalit pro rozvoj Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke

92

bydlení.

zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, pracovní příležitosti).

Pořízení nové územně plánovací dokumentace v jednotlivých obcích regionu či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu.

2.8.4 Problémy k řešení Několik obcí správního obvodu se vyznačuje podprůměrnou intenzitou bytové výstavby – Bohuslávky, Horní Nětčice, Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou a Soběchleby. Příčiny nižší bytové výstavby zřejmě souvisí s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou malou velikostí a vybaveností těchto sídel nebo nižšími pracovními příležitostmi a malou nabídkou připravených pozemků. Vypočtená nízká intenzita ale může být dána také nepřesnou evidencí počtu bytů (mohou zde existovat i značné neevidované přírůstky počtu bytů). Upřesnění bilancí bydlení je nezbytným předpokladem reálných odhadů potřeby nových ploch pro bydlení a dimenzování infrastruktury. Současný životní trend, který můžeme zaznamenávat posledních 10 let, způsobuje stěhování lidí z měst do příměstských obcí a růst počtu domácností vlivem poklesu průměrné velikosti domácnosti. To je způsobené růstem podílu domácností důchodců a životním stylem mladší generace. Na tento vývoj je potřeba reagovat a zaměřit se tak na přípravu lokalit pro bytovou výstavbu. Paralelně s tímto taktéž renovovat současný bytový fond, který z důvodu stáří často nesplňuje obecné požadavky na kvalitní a moderní bydlení. Nové rozvojové plochy pro bydlení a podnikání by měly být navrhovány citlivě s ohledem na ochranu nezastavěného území (přednostně by se měly zastavovat proluky v území), dostupnost dopravní a technické infrastruktury a s ohledem na obecné požadavky na výstavbu (oslunění, provětrání, dispozice orientace ke světovým stranám a celkovou urbanistickou koncepcí sídla). Je potřeba respektovat venkovskou a regionálně obvyklou zástavbu příslušnými regulativy, limity a ve vybraných případech také povinností zpracovat územní studie. Při plánování nových ploch se musí myslet na potřebu rozšiřování další infrastruktury (nové komunikace, veřejné osvětlení, čistírny...) a služby, které musejí být hrazeny především z veřejných zdrojů. Prioritou obcí by mělo být aktivní provádění pozemkové politiky, vyřešení vlastnických vztahů vzhledem k plochám pro rozvoj bydlení, zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení a zajištění přiměřených podmínek bydlení pro všechny. K výstavbě nových bytů se dají využít nevyhovující byty, nebytové prostory a objekty nebo brownfields. Připravené pozemky pro individuální bydlení a nabídka bytů za přijatelné ceny pomůže ke stabilizaci obyvatel a přilákání nových obyvatel a tím i ke zvýšení příjmů obcí. Na rozvoj bydlení můžou obce využívat státních programů a evropských fondů. Rozvoj bydlení by měl být usměrňován rovnoměrněji v rámci celého správního obvodu.

93

2.9 REKREACE V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus.  rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště nevyžadující přenocování,  cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo bydliště spojená s jedním či více přenocováními. Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací objektů druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity či jeho sezónní výkyvy. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud prosperujícího“ odvětví. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů. Z geomorfologického hlediska lze SO ORP Lipník nad Bečvou rozdělit do tří částí – centrální část (Moravská brána) lze charakterizovat rovinatým reliéfem s údolím řeky Bečvy, tato část správního obvodu je zemědělsky poměrně intenzivně obdělávanou krajinou, pohledově tedy není příliš atraktivní. Vyšší estetickou hodnotu určitě mají zbývající dvě části území, které se strmě zvedají z Moravské brány – na severozápadě to je Nízký Jeseník (Oderské vrchy), v jihovýchodní části území pak Podbeskydská pahorkatina. Oderské vrchy jsou zalesněny velice hustě, Podbeskydská pahorkatina pak převážně jen na katastru obce Týn nad Bečvou, proto esteticky vhodně dotvářejí krajinný ráz SO ORP Lipník nad Bečvou. Ze sociokulturního hlediska je nutné ocenit výbornou pozici SO ORP Lipník vyznačující se výbornou dostupností po dálnici D1 a rychlostní silnici R 35 a po železničním koridoru na severojižní evropské ose spojující mj. města Krakov a Vídeň. Vzhledem k tomu, že správní obvod má turistům co nabídnout (např. hrad Helfštýn a městská památková rezervace Lipník nad Bečvou), má obvod vysoký potenciál pro cestovní ruch a rekreaci.

2.9.1 Turistická atraktivita Území správního obvodu je v porovnání s celorepublikovým průměrem podprůměrně zalesněno, plochy lesů zde nedosahují ani pětiny celkové výměry SO. Lesní plochy jsou zastoupeny především na svazích Oderských vrchů či Podbeskydské pahorkatiny.

94

Na území SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází několik Evropsky významných lokalit (EVL) zakotvených v síti chráněných území Natura 2000. Význam těchto lokalit pro turismus a rekreaci není nijak velký, její význam spočívá spíše v jejich scénické hodnotě.  Tok řeky Bečvy se zachovalými komplexy převážně lužních lesů v nivě řeky - součástí této EVL je i několik kilometrů dlouhý náhon Strhanec mezi Osekem nad Bečvou a Přerovem,  Soustava čtyř tůní vzniklých na dně nevelké štěrkovny severovýchodně od Týna nad Bečvou.  Lesy u Bezuchova na katastru obce Kladníky jsou chráněny jako zachovalé zbytky zalesněných svahů, ovsíkových luk a extenzivních sadů v údolí říčky Šišemky a jejich přítoků,  Dolní a prostřední Svrčov v obci Veselíčko - mělké tůně a částečně vypuštěné rybníky v údolí drobného bezejmenného potoka s bohatým výskytem kuňky obecné jsou chráněny,  Lokalita netopýra velkého - na katastru obce Veselíčko. Přírodní rezervace:  Přírodní rezervace Škrabalka - ceněna díky zachovalým fragmentům luhu v údolní nivě kolem mrtvého ramene Bečvy na východním okraji Lipníka nad Bečvou, charakteristické vodními a bažinnými společenstvy mrtvého ramene řeky Bečvy. Obrázek č. 2.9.1: Chráněná území přírody v SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: vrstvy ÚAP, EKOTOXA s.r.o., 2012 Význam výše zmíněných lokalit pro turismus a rekreaci není nijak velký, její význam spočívá spíše v jejich scénické hodnotě. Pro hodnocení přírodního potenciálu pro rekreaci a cestovního ruchu je možno použít hodnocení tzv. potenciálních rekreačních ploch. Tento ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce.

95

Za rekreačně využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Z tabulky níže je pak patrné, že mezi všemi obcemi dominuje obec Týn nad Bečvou (v Podbeskydské pahorkatině), daleko za ní pak obce Bohuslávky a Veselíčko (na svazích Oderských vrchů). Nejnižších hodnot potenciálu rekreačních ploch dosahují obce Horní Nětčice a Radotín. Tabulka č. 2.9.3: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Podíl potenciálních rekreačních ploch [%] Bohuslávky 69,0 Dolní Nětčice 14,9 Dolní Újezd 34,5 Hlinsko 53,0 Horní Nětčice 11,3 Jezernice 18,1 Kladníky 20,1 Lhota 14,7 Lipník nad Bečvou 28,1 Osek nad Bečvou 15,0 Radotín 12,9 Soběchleby 17,1 Týn nad Bečvou 83,7 Veselíčko 66,7 SO ORP Lipník nad Bečvou 35,6 Zdroj: ČSÚ 2012 Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky se dají obce na Lipensku rozdělit na základě rajonizace cestovního ruchu na obce spadající do:  Podíl PRP do 20,0 - zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky (7 obcí - Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Jezernice, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby),  Podíl PRP 20,0 – 37,9 - většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky (celé SO ORP Lipník nad Bečvou a 3 jeho obce - Dolní Újezd, Kladník, Lipník nad Bečvou),  Podíl PRP 38,0 – 56,9 venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci (obec Hlinsko),  Podíl PRP 57,0 – 74,9 - podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci (2 obce – Bohuslávky a Veselíčko),  Podíl PRP 75,0 a více - povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami (obec Týn nad Bečvou). Co se týče kulturně-historických památek, naprosto v tomto směru dominuje město Lipník nad Bečvou (celkem 94 nemovitých kulturních památek z celkového počtu 110 památek v SO ORP Lipník nad Bečvou; Národní památkový ústav). Z těch nejvýznamnějších jmenujme:  Lipník nad Bečvou o městská památková rezervace s dosud zachovalým městským opevněním, o mnoho zachovalých měšťanských domů koncentrovaných především kolem náměstí T. G. Masaryka, kostely sv. Jakuba a sv. Františka Serafinského, o zvonice – jediná svého druhu na Moravě, o židovský hřbitov se synagogou,

96

 



o neoklasicistní zámek, o hrad Drahotuš – nepříliš zachovalý, jen zbytky zdiva a příkopů. Jezernice o významná technická památka viadukty železnice. Týn nad Bečvou o rozsáhlý hrad Helfštýn ze 14. století – dominanta SO ORP Lipník nad Bečvou, kulturní centrum oblasti (každoroční mezinárodní srpnové setkání uměleckých kovářů Hefaiston), muzejní expozice o kovářství. Veselíčko o budova bývalého zámku, která však byla znehodnocena (stejně jako přilehlý anglický park) necitlivými stavebními úpravami v minulém století, přesto je možno v zámeckém parku shlédnout několik drobných stavebních památek.

Další, pro turismus a rekreaci nepříliš významné nemovité památky se nachází ještě v obcích Hlinsko, Osek nad Bečvou a Soběchleby, ve zbylých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou se nenachází žádné nemovité památky. Hlavním východiskem turistických tras ve sledovaném území je přirozeně město Lipník nad Bečvou, kde se nachází turistické informační centrum, jediné ve správním obvodu. Odsud turistické trasy směřují samozřejmě na Helfštýn a pak po hřbetu či svazích Maleníku směrem na Hranice do výrazných turistických atraktivit Moravské brány jako jsou Teplice nad Bečvou a Zbrašovské aragonitové jeskyně. Méně značených pěších turistických tras je vedeno z Lipníku směrem do Oderských vrchů, zcela turistické značení pak chybí od Lipníku jihovýchodním směrem do dalších obcí SO ORP. Rovnoměrněji než pěší turistické stezky jsou rozmístěny cyklostezky. Lipenskem prochází stezka výrazně nadregionálního významu jako je stezka Greenways, ale nachází se zde i stezky lokálního či regionálního významu jako např. cyklostezka Bečva, která se postupně buduje kolem stejnojmenné řeky.

Celková turistická atraktivita byla hodnocena na základě pěti ukazatelů:  přírodní turistické atraktivity (přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní park, NPP, NPR, CHKO, NP),  nemovitosti pod památkovou ochranou,  kulturně-historické turistické atraktivity – tento ukazatel slouží pro zdůraznění kvality jednotlivých památek, nikoli jejich kvantity, tak jak tomu je u ukazatele nemovitosti pod památkovou ochranou. Zahrnuty jsou tedy pouze nemovité kulturní památky s vyšším než místním významem (památky s místním významem jsou akcentovány právě u ukazatele nemovitosti pod památkovou ochranou) – hrady, zámky, významné kostely, kláštery, technické památky ale i památky mimo památkovou ochranu – zoo, významná muzea aj.,  sportovně-turistické atraktivity liniové – cyklostezky, turistické stezky (každá trasa je hodnocena zvlášť),  bodové – krytá a nekrytá koupaliště; lyžařské vleky (každé koupaliště či vlek jsou hodnoceny a zaznamenány zvlášť). Těmto ukazatelům byl přidělen příslušný počet bodů podle tabulky níže. Jejich výsledný počet je uveden v další tabulce. Celkový součet bodů za jednotlivé ukazatele představuje celkovou turistickou atraktivitu jednotlivých obcí.

97

Tabulka č. 2.9.1: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Kategorie ukazatelů Počet bodů Kritérium 0 Nevyskytuje se Přírodní atraktivita 1 Plocha menší než polovina katastru obce 2 Plocha větší než polovina katastru obce 0 Počet objektů nižší než 4 Počet nemovitostí pod 1 Počet objektů nižší než 7 památkovou ochranou 2 Počet objektů 7 a více 1 Regionálního významu. Kulturně-historické atraktivity 3 Národního významu. 5 Evropského/globálního významu. 0 Nevyskytuje se Sportovně-turistické atraktivity liniové (cyklostezky, turistické 1 Prochází extravilánem obce či její místní části trasy) 2 Prochází intravilánem obce či její místní části Sportovně turistické atraktivity 0 Nevyskytuje se bodové (krytá či nekrytá 1 Vyskytuje se, lokální význam koupaliště, lyžařské vleky) 2 Vyskytuje se, regionální význam Tabulka č. 2.9.2: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Lipník nad Bečvou Obec

Přírodní atraktivita

Nemovitostí pod památkovou ochranou

Kulturněhistorická atraktivita

Sportovněturistické atraktivity liniové

Sportovněturistické atraktivity bodové

Celková turistická atraktivita

Bohuslávky 0 0 0 4 0 4 Dolní Nětčice 0 0 0 4 0 4 Dolní Újezd 0 0 0 6 0 6 Hlinsko 0 0 0 2 0 2 Horní Nětčice 0 0 0 2 0 2 Jezernice 0 0 0 8 0 8 Kladníky 0 0 0 4 0 4 Lhota 0 0 0 4 0 4 Lipník nad Bečvou 1 2 0 22 1 26 Osek nad Bečvou 0 0 0 6 0 6 Radotín 0 0 0 4 0 4 Soběchleby 0 0 0 4 1 5 Týn nad Bečvou 0 0 3 13 0 16 Veselíčko 0 2 0 8 0 10 Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2012, Národní památkový ústav (http://monumnet.npu.cz, 2012), vlastní výpočty Z hodnocení jasně vyplývá, že nejvíce atraktivní z pohledu rekreace a cestovního ruchu je město Lipník nad Bečvou, za ním pak Týn nad Bečvou. Nejvyšší turistický potenciál tak je koncentrován do dvou sousedních obcí. Nejméně atraktivní jsou pak Hlinsko a Horní Nětčice.

2.9.2 Ubytovací kapacity Ubytovací zařízení můžeme rozdělit na dva základní typy – na hromadná ubytovací zařízení a objekty individuální rekreace. Sledování jejich kapacity je však v obou případech velice náročné, protože

98

neexistují konzistentní databáze o ubytovacích zařízení. Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může negativně ovlivnit zejména vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné bilance ubytovacích kapacit. Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) lépe vystihují atraktivitu území pro turismus a rekreaci. Jejich rozložení v území je více variabilní a více koncentrované do nejatraktivnějších turistických oblastí, z důvodu vyššího tlaku na jejich rentabilní provoz v porovnání s objekty individuální rekreace. Objekty individuální rekreace (OIR) jsou dvojího druhu – jednak jde o chalupy (jejich původní funkcí byla funkce rekreační, až vlivem rozsáhlé migrace do měst a následného opouštění tohoto domovního fondu byla jejich funkce transformována na rekreační) a o chaty (jejich původní funkcí byla již od počátku funkce rekreační). V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení (OIR) odhadován na 20–25 % domácností. Rozsah tohoto historicky a hodnotově vzniklého fenoménu je mimořádný i v mezinárodním srovnání. Druhé a rekreační bydlení je tak přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin) je tak v případě samotného předkládaného hodnocení vnímáno pozitivně. Následující tabulka udává počet lůžek jak v HUZ (zdrojem byl turistický portál www.strednimoravatourism.cz), tak i v objektech individuální rekreace – avšak jen za chalupy resp. dle definice ČSÚ rodinné domy sloužící k rekreaci (dle předběžných výsledků SLDB 2011). Je předpokládáno, že v rámci této kategorie jsou zahrnuty také nejrůznější ubytovací zařízení, které mají název apartmány, ubytování v soukromí či dokonce penziony (jejichž součástí však není stravovací zařízení). Nejrůznější chaty, zahradní chaty, hospodářské budovy pro uskladnění výpěstků, včelínů apod. tak nejsou do tabulky níže zahrnuty. Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence objektů individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu.

99

Tabulka č. 2.9.3: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2012

lůžek

Chalupy, apartmány* celkem

lůžek

Kempy celkem

lůžek

Ubytovny celkem

lůžek

Penziony celkem

lůžek

Obec

celkem

Hotely

Lůžka Počet HUZ v HUZ lůžek celkem celkem celkem

Bohuslávky 0 0 0 0 0 0 0 0 5 30 0 0 30 Dolní Nětčice 0 0 0 0 0 0 0 0 13 78 0 0 78 Dolní Újezd 0 0 0 0 0 0 0 0 7 42 0 0 42 Hlinsko 0 0 0 0 0 0 0 0 8 48 0 0 48 Horní Nětčice 0 0 0 0 0 0 0 0 8 48 0 0 48 Jezernice 0 0 0 0 0 0 0 0 8 48 0 0 48 Kladníky 0 0 0 0 0 0 0 0 4 24 0 0 24 Lhota 0 0 0 0 0 0 0 0 8 48 0 0 48 Lipník n. B. 1 53 3 57 1 20 0 0 38 228 5 130 358 Osek n. B. 0 0 0 0 1 42 0 0 4 24 1 42 66 Radotín 0 0 0 0 0 0 0 0 3 18 0 0 18 Soběchleby 0 0 0 0 0 0 0 0 7 42 0 0 42 Týn n. B. 0 0 1 10 0 0 0 0 23 138 1 10 148 Veselíčko 0 0 0 0 0 0 0 0 19 114 0 0 114 SO ORP Lipník n. B. 1 53 4 67 2 62 0 0 155 930 7 182 1112 *počet zařízení v této kategorii je určen na základě předběžných výsledků SLDB 2011(rodinné domy sloužící k rekreaci), expertním odhadem byl průměrný počet lůžek na jeden apartmán, chalupu apod. stanoven jako 6 Zdroj: Turistický portál Podkrkonoší, http://www.strednimorava-tourism.cz, 2012; SLDB 2011 – předběžné výsledky Na Lipensku se dle Turistického portálu Střední Morava (www.strednimorava-tourism.cz) nachází v nejrůznějších ubytovacích zařízeních nejrůznější kvality 182 lůžek. Největší ubytovací kapacitu poskytuje město Lipník nad Bečvou, kde se nachází jeden hotel, tři penziony a ubytovna, jejichž kapacita je celkem 130 lůžek. Celkově se tak ve správním středisku oblasti nachází většina celkových lůžek SO ORP, kterých je 182. V Oseku nad Bečvou se nachází ubytovna (spíše pro dělníky) a v Týně nad Bečvou, s ohledem na jeho turistický význam, pouze jeden penzion. V každé obci se pak nachází několik domů k rekreaci, které jsou využívané většinou k soukromým účelům, jen omezeně pak k rekreaci (jako ubytování k soukromí, nejrůznější apartmány, chalupy apod.). Nejvyšší počet těchto domů se nachází v Lipníku, ale vzhledem k velikosti obce jsou intenzivně rekreačně využívané i nemovitosti v Týnu nad Bečvou a ve Veselíčku.

100

2.9.3 Turisticko-rekreační zatížení Dalším podstatným ukazatelem rekreace je turisticko-rekreační zatížení území, které vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km2. Všechny obce SO ORP vykazují buď malé (8 obcí a SO ORP Lipník nad Bečvou celkově) anebo rozvojové zatížení (6 obcí). Další rozvoj cestovního ruchu na Lipensku je tedy možný, aniž by byly překročeny hranice udržitelného rozvoje. Tabulka č. 2.9.4: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Lipník nad Bečvou Počet rekreačních Obec Turisticko-rekreační zatížení a turistických lůžek na km2 Bohuslávky 10,4 rozvojové Dolní Nětčice 18,6 rozvojové Dolní Újezd 5,3 malé Hlinsko 9,6 malé Horní Nětčice 10,6 rozvojové Jezernice 5,2 malé Kladníky 6,9 malé Lhota 14,8 rozvojové Lipník nad Bečvou 11,7 rozvojové Osek nad Bečvou 5,1 malé Radotín 6,8 malé Soběchleby 6,3 malé Týn nad Bečvou 12,3 rozvojové Veselíčko 8,7 malé SO ORP Lipník nad Bečvou 9,4 malé Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006

101

2.9.4 Indikátory Jedním z hlavních indikátorů hodnotící celkový turisticko-rekreační potenciál zkoumaného území byla zvolena celková turistická atraktivita syntetizující v sobě atraktivity přírodní, kulturně-historické a sportovně-turistické (hodnoty indikátoru u jednotlivých obcí se sice změnily, ke změně došlo jen díky jiné metodice hodnocení, v území ke změnám v tomto ohledu nedošlo). Indikátor reflektuje rozličné atraktivity a spolu s ukazatelem podílu potenciálních rekreačních ploch, který uvádí zastoupení ploch využitelných k rekreaci na celkové výměře katastru obce, hodnotí souhrnně rekreační potenciál SO. Kvantitu turistické infrastruktury vystihuje počet lůžek v turistických a rekreačních zařízeních v přepočtu na jednotku plochy (hodnoty indikátoru u jednotlivých obcí se sice změnily, ke změně došlo jen díky jiné metodice hodnocení, v území ke změnám v tomto ohledu nedošlo). Hodnocení indikátoru turistické atraktivity: -2 3 a méně -1 4-6 0 7-9 1 10 - 12 2 13 a více Hodnocení indikátoru turisticko-rekreačního zatížení: -2 méně než 2,9 -1 3,0 – 5,9 0 6,0 – 14,9 1 15,0 – 24,9 2 25,0 a více

Hodnocení indikátoru podílu PRP: -2 méně než 20,0 % -1 20,0 – 37,9 % 0 38,0 – 56,9 % 1 57,0 – 74,9 % 2 80,0 % a více

Tabulka č. 2.9.5: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačního zatížení obcí Obec

Turistická atraktivita

Hodnocení indikátoru

PRP (v %)

Hodnocení indikátoru

Počet lůžek na km2

Hodnocení indikátoru

Bohuslávky 4 -1 69,0 1 10,4 0 Dolní Nětčice 4 -1 14,9 -2 18,6 1 Dolní Újezd 6 -1 34,5 -1 5,3 -1 Hlinsko 2 -2 53,0 0 9,6 0 Horní Nětčice 2 -2 11,3 -2 10,6 0 Jezernice 8 0 18,1 -2 5,2 -1 Kladníky 4 -1 20,1 -1 6,9 0 Lhota 4 -1 14,7 -2 14,8 0 Lipník nad Bečvou 26 2 28,1 -1 11,7 0 Osek nad Bečvou 6 -1 15,0 -2 5,1 -1 Radotín 4 -1 12,9 -2 6,8 0 Soběchleby 5 -1 17,1 -2 6,3 0 Týn nad Bečvou 16 2 83,7 2 12,3 0 Veselíčko 10 1 66,7 1 8,7 0 Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006; Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2012 Celková turistická atraktivita jednotlivých obcí SO ORP Lipník nad Bečvou se příliš nezměnila, jen oproti minulé aktualizaci došlo ke změně metodiky v tomto hodnocení). Podíl potenciálních rekreačních ploch u jednotlivých obcí oproti hodnotám z roku 2009 osciloval jen v řádech několika málo desetin procent,

102

nedošlo tedy k žádné výrazné změně v tomto indikátoru. Počet lůžek na km2 se změnil, avšak důsledkem chybějících dat za OIR – chaty.

Obrázek č. 2.9.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2012

103

Obrázek č. 2.9.3: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2012

104

Obrázek č. 2.9.4: Turisticko rekreační zatížení obcí SO ORP Lipník nad Bečvou vyjádřené počtem lůžek na km2

Zdroj: Data ÚAP, 2012

105

2.9.5 SWOT analýza pro územní plánování SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Různorodá krajina a kvalitní přírodní hodnoty území vytvářejí potřebný potenciál rozvoje cestovního ruchu. Únosná kapacita území pro rekreaci a turismus není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.

Nerovnoměrné rozmístění turistických atraktivit (soustředění turistických atraktivit do města Lipník nad Bečvou a jeho nejbližšího okolí - Helfštýn). Nízký podíl turistických a rekreačních ploch v jihovýchodní části SO a v Moravské bráně (Horní Nětčice, Radotín, Osek nad Bečvou, Dolní Nětčice, Lhota, Soběchleby, Jezernice). Zchátralost některých kulturně-historických památek (zámek a zámecká zahrada Veselíčko) – odráží se na vzhledu obcí a jejich potenciálu pro cestovní ruch. Kvalitativně (všechna stávající ubytovací zařízení) i kvantitativně (především Týn nad Bečvou) nevyhovující ubytovací zařízení. Chybějící pěší turistické trasy a nízká hustota cyklostezek v jihovýchodní části území.

Výborná dostupnost různými druhy dopravy umožňuje široké využití potenciálu cestovního ruchu především z hlediska jednodenních aktivit. Významná památka v podobě hradu Helfštýn na území SO ORP.

Správním obvodem prochází nadregionálně významná cyklotrasa (Greenways Krakov - Vídeň) a cyklostezky Bečva. Poloha SO ORP Lipník nad Bečvou na rozvojové Nedostatečný kapitál venkovských obcí a ose. podnikatelských subjektů potřebný pro zkvalitňování služeb v rámci turismu. Nedostatečná nabídka turistických služeb (služby pro cykloturisty a návazné podnikatelské aktivity, špatný stav cyklostezek) ve všech venkovských obcích území. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Rozvojové programy a projekty financované ze strukturálních fondů EU mohou výrazně nepomoci realizaci investičních projektů cestovního ruchu. V okolí správního obvodu se nachází další turistické atraktivity (např. Zbrašovské aragonitové jeskyně, Teplice nad Bečvou).

Neefektivní využívání veškerého potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch. Pokračující izolace správního obvodu ze severozápadní strany (existence vojenského újezdu Libavá). Přehlcení správního obvodu dopravou a navazující infrastrukturou – SO ORP leží na významné dálniční i železniční trase.

2.9.6 Problémy k řešení Kvantitativní a kvalitativní změny rekreace v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2010 - 2012 Mezi roky 2010 a 2012 nedošlo k výrazným změnám v intenzitě cestovního ruchu. Charakter přírodního prostředí se výrazně nezměnil (o čemž svědčí i ukazatel potenciál rekreačních ploch) a počet památkově chráněných objektů mírně zmenšil, což však nemohlo mít podstatný vliv na intenzitu cestovního ruchu. Síť turistických a cyklistických tras se rovněž nezměnila. Celková turistická atraktivita tak zůstává víceméně stejná, tedy na úrovni, která zcela jistě nepřinese rozvoj masového turismu, protože pro ten nemá krajina Lipenska předpoklady. Přesto však není vhodné zcela opustit myšlenku rozvoje cestovního ruchu na Lipensku. Za tohoto předpokladu by však bylo zvýšit

106

nabídku kulturních akcí a následovně pak i posílit kvalitu poskytovaných stravovacích a především ubytovacích služeb. V oblasti posílení infrastruktury pro cestovní ruch je možno vidět příležitost v evropských dotačních zdrojích – obce a podnikatelé Lipenska mohou v rámci opatření na podporu cestovního ruchu čerpat z evropských dotačních zdrojů – z Programu rozvoje venkova či Regionálního operačního programu Střední Morava. Ve sledovaném období byly z tohoto programu podpořené dva projekty, oba z cílem dobudování cyklostezky podél řeky Bečvy:  Město Lipník nad Bečvou - Výstavba cyklostezky "BEČVA" v úseku Lipník nad Bečvou - Osek nad Bečvou (finanční podpora 12,4 mil. Kč)  Obec Týn nad Bečvou - Výstavba části cyklostezky Bečva v úseku Týn n.B. - I.etapa (finanční podpora 4,5 mil. Kč) Základním předpokladem pro další rozvoj rekreace a zvýšení kvality a kvantity nabízených služeb je nutná aktivizace místního obyvatelstva. Jen za tohoto předpokladu dojde k využití turistického a rekreačního potenciálu Lipenska. Místní úřady by pak měly místnímu obyvatelstvu vycházet vstříc v podobě již zvýšené propagace území, podpory rekonstrukce ubytovacích kapacit, výstavbě cyklostezek a jiné základní infrastruktury pro cestovní ruch. Při rozvíjení potenciálu cestovního ruchu je nutné využívat místní zdroje – tedy stavět na lokální identitě – lokální potraviny, významní rodáci, kulturní akce apod. Kapacity pro rozvoj turismu zde ještě existují, proto není třeba se obávat překročení limitů ekologické udržitelnosti. Možné strategické rozvojové záměry pro SO ORP Lipník nad Bečvou:   

Dobuování cyklostezky Bečva a vybudování cyklostezek z okrajových městských částí Lipníka nad Bečvou (Loučka, Trnávka, Nové Dvory, Podhoří, Podhůra). Vymezení ploch vhodných pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury. Zlepšení kvality ubytovacích a stravovacích služeb.

2.9.7 Použité zkratky HUZ OIR PRP ROP SLDB SO ORP

-

hromadná ubytovací zařízení objekty individuální rekreace potenciální rekreační plochy Regionální operační program Sčítání lidu, domů a bytů Správní obvod obce s rozšířenou působností

2.9.8 Literatura a použité vrstvy ÚAP Zdroje dat:  Atlas cestovního ruchu České republiky (2006)  Český statistický úřad - http://www.czso.cz/, o Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – předběžné výsledky,  Město Lipník nad Bečvou - http://www.mesto-lipnik.cz/,  Národní památkový ústav - http://monumnet.npu.cz/,  Národní geoportál INSPIRE - http://geoportal.gov.cz/,  Turistický portál Střední Moravy - http://www.strednimorava-tourism.cz/, Použité vrstvy ÚAP:  ORP č.: 5-10, 22-39, 106, 119  Kraj č.: 16, 17, 37 107

2.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 2.10.1 Daňová výtěžnost Daňové příjmy rozpočtů obcí upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z nemovitostí a podíl na sdílených daních, které zahrnují daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Výše podílu obcí na sdílených daních je závislá zejména na celkové výměře katastrálních území obce (váha 3 %), prostém počtu obyvatel (váha 3 %) a koeficientech postupných přechodů stanovených v příloze č. 2 k uvedenému zákonu (váha 94 %). Současná nepříznivá ekonomická situace zapříčinila snížení daňových příjmů většiny obcí ČR. Celkové daňové příjmy obcí ČR klesly v roce 2009 o 12 % proti roku 2008. Došlo k propadu všech skupin daňových příjmů s výjimkou daně z nemovitostí, která vzrostla o 24 %. Ve správním obvodě Lipník nad Bečvou daňová výtěžnost mírně vzrosla z 8,57 tis. Kč na obyvatele (rok 2007) na 8,94 tis. Kč na obyvatele (rok 2009). Největší výtěžnosti přitom bylo dosaženo v obcích Lipník n. B. (9,86 tis. Kč/obyv.), Jezernice (8,98 tis. Kč/obyv.) a Veselíčko (8,9 tis. Kč/obyv.). Naopak nejnižší daňovou výtěžnost vykazují Bohuslávky, Dolní Újezd a Lhota. Tabulka č. 2.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Název obce Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: MF ČR, 2010

Daňový příjem celkem 2009 2 276,70 2 016,32 8 371,62 1 603,64 1 734,35 5 692,29 1 193,34 2 306,40 82 376,54 10 455,32 1 246,20 4 893,96 6 445,06 7 423,91 138 035,65

Daňová výtěžnost na 1 obyvatele 2009 6,84 7,55 7,03 7,82 7,71 8,98 8,17 7,07 9,86 8,18 7,08 8,04 7,53 8,90 8,94

Daňová výtěžnost na 1 obyvatele 2007 6,90 7,53 7,16 6,82 7,73 8,87 7,51 6,95 9,42 8,00 7,16 7,87 7,37 7,10 8,57

2.10.2 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti Průměrná roční míra nezaměstnanosti správního obvodu je za období 2007 - 2011 12,12 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti v roce 2011 vykazují obce Kladníky (20,11 %), Osek n. B. (14,75 %) a Jezernice (14,41 %), nejnižší pak Hlinsko, Radotín, Dolní Nětčice, Horní Nětčice a Dolní Újezd (pod 10 %).

108

Tabulka č. 2.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 2011 Průměrná roční míra nezaměstnanosti Obec 2011 2007 2008 2009 2010 Průměr Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník n. Bečvou Olomoucký kraj ČR Zdroj: MPSV, 2012

9,49 5,25 8,98 9,04 9,69 11,86 13,07 10,28 13,15 10,08 8,63 7,92 12,71 8,25 11,64 7,4 6,6

5,44 5,86 7,83 7,27 6,70 8,98 15,52 7,89 11,52 9,13 5,10 6,51 11,06 6,07 9,97 6,2 5,4

12,62 12,92 13,04 8,51 11,11 13,35 15,52 11,70 13,89 13,09 7,35 9,69 13,46 10,05 13,09 10,2 8,0

13,63 12,13 11,90 4,08 11,17 14,69 21,99 13,31 14,58 16,86 6,28 12,50 15,01 13,59 13,63 11,5 9,0

14,17 9,41 9,95 5,41 9,82 14,41 20,11 11,02 13,21 14,75 9,21 12,25 14,08 11,10 12,78 11,1 8,6

11,07 9,11 10,34 6,86 9,70 12,66 17,24 10,84 13,27 12,78 7,31 9,77 13,26 9,81 12,22 9,3 7,5

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Od roku 2007 došlo k výraznému nárůstu počtu uchazečů na jedno VPM z 6 v roce 2007 na 45 v roce 2011, což bylo způsobeno výrazným úbytkem volných pracovních míst a taktéž přírůstkem uchazečů o zaměstnání. V obcí Horní Nětčice nevzniklo během celého sledovaného období žádné volné pracovní místo. Nejvyšší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v roce 2011 zaznamenala obec Dolní Újezd (63), Lipník nad Bečvou (49) a Osek nad Bečvou (47). Tabulka č. 2.10.3: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo letech 2007 až 2011 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Obec 2007 2008 2009 2010 Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: MPSV, 2012

3,58 87,00 5,24 25,50 19,76

4,04

21,83

23,67

18,17

7,66

14,85

31,83

62,67

61,02 23,75 1,56 15,33 25,65 35,29 53,15

17,48 6,19 8,33 48,90 46,99 3,94 13,00 37,96 38,00 44,52

7,19

211,00 4,59 11,56 1,96 11,04 48,92 130,00 5,88

4,35 54,27 6,50 59,00 26,89 5,90

Pozn.: Prázdná buňka znamená, že není žádné volné pracovní místo.

109

2011

40,31 171,20 5,36 70,20 20,73 237,50 39,39

2.10.3 Podnikatelská struktura Na území SO ORP Lipník nad Bečvou působí celkem 3 104 firem. Z 1270 z nich, které uvádějí počet svých zaměstnanců, je 981 firem bez zaměstnanců, 199 firem zaměstnává 1–5 osob, dalších 26 firem má 6–9 zaměstnanců, 30 firem má 10–19 zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá. Tabulka č. 2.10.4: Počet podniků podle počtu zaměstnanců v letech 2008 až 2011 Počet firem Počet zaměstnanců 2008 2009 2010 Bez zaměstnanců 1-5 6-9 10 - 19 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 199 Celkem (uvedeno) Neuvedeno Celkem Zdroj: Český statistický úřad,2012

877 231 32 28 7 17 11 2 1205 1760 2965

926 220 32 30 10 14 11 2 1 245 1 682 2 927

2011

936 224 24 29 9 15 10 2 1249 1760 3009

981 199 26 30 7 16 8 3 1270 1834 3104

Významné podnikatelské subjekty Níže je uveden přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci, které mají sídlo v obcích obvodu s rozšířenou působností. Zdrojem informací je Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že mezi nejvýznamnější zaměstnavatele správního území ORP Lipník nad Bečvou patří zejména Město Lipník nad Bečvou, jeho příspěvkové organice či střední školy. Tabulka č. 2.10.5: Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů ve SO ORP k 31.12.2010 Zaměstnavatel

Sídlo

Předmět činnosti

Město Lipník nad Bečvou MetalPlast Lipník n. B. a.s. Agrochov Jezernice, a.s. M – MOOS, spol. s.r.o.

Lipník n. B. Lipník n. B. Jezernice Lipník n. B.

PAULLA s.r.o.

Lipník n. B.

STROJTOS LIPNÍK a.s. Střední průmyslová škola stavební Lipník nad Bečvou Střední škola elektrotechnická Lipník nad Bečvou, Tyršova 781 Svaz diabetiků ČR Lipník nad Bečvou

Lipník n. B.

Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba zámků a kování Smíšené hospodářství Opravy strojů Výroba pekařských a cukrářských výrobků kromě trvanlivých Výroba kovoobráběcích strojů Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách Činnost ost. organizací sdružujících osoby za účelem prosazování

Lipník n. B. Lipník n. B. Lipník n. B.

110

Počet zaměstnanců 100 - 199 100 - 199 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

Zaměstnavatel

Sídlo

Technické služby Lipník nad Bečvou, p.o. Zemědělské družstvo Záhoří Soběchleby Zdroj: Český statistický úřad,2012

Předmět činnosti

Počet zaměstnanců

společných zájmů n. Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných

Lipník n. B. Dolní Nětčice

50 - 99

Smíšené hospodářství

50 - 99

Podle CZ-NACE1 je možné zařadit největší počet firem (460) do oblasti maloobchodu (kromě motorových vozidel) a do oblasti velkoobchodu (kromě motorových vozidel) (292 firem), dále pak do oblasti specializované stavební činnosti (273 firem) a výstavby budov (165 firem). Tabulka č. 2.10.6: Počet podniků podle NACE v letech 2009 až 2011 NACE Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti Lesnictví a těžba dřeva Ostatní těžba a dobývání Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Shromažďování, úprava a rozvod vody 1

Počet firem 2009 2010 120 127 47 46 1 1 21 21 1 1 3 3 48 49 3 3

2011 134 46 1 24 1 3 51 3

75

69

71

1 10 1 4 3 8 3

1 10 1 5 4 7 5

1 7 6 4 7 4

118

125

132

3 44 4 25 10 32 5 1

3 38 4 33 10 34 17 1

2 36 4 37 11 35 16 2

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) s účinností od 1. ledna 2008. Nová klasifikace CZ-NACE má zohlednit technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních patnáct let, a tedy být relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu, jako i lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi, protože je součástí systému statistických klasifikací, které vznikly pod záštitou Statistické divize OSN.

111

NACE Činnosti související s odpadními vodami Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Výstavba budov Inženýrské stavitelství Specializované stavební činnosti Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Velkoobchod, kromě motorových vozidel Maloobchod, kromě motorových vozidel Pozemní a potrubní doprava Vodní doprava Skladování a vedlejší činnosti v dopravě Poštovní a kurýrní činnosti Ubytování Stravování a pohostinství Vydavatelské činnosti Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti informačních technologií Informační činnosti Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování Ostatní finanční činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Právní a účetnické činnosti Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Výzkum a vývoj Reklama a průzkum trhu Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Veterinární činnosti Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti Bezpečnostní a pátrací činnosti Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní péče Pobytové služby sociální péče Ambulantní nebo terénní sociální služby Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří Sportovní, zábavní a rekreační činnosti

112

Počet firem 2009 2010 3 3

2011 3

9

9

9

147 3 264 58 257 508 98 1 4 2 5 142 6

154 3 279 58 269 495 97 1 4 2 7 146 6

165 3 273 59 292 460 93 1 5 2 7 149 7

4

6

6

1 20 3

1 29 3

1 26 3

1

1

18

61 59 74 28 73 16 70 4 5

28 63 83 35 67 18 84 3 6

24 68 79 34 70 1 21 95 5 9

3

3

3

6 7 1 35 37 22 3 2 1 1 59

7 6 1 36 42 22 3 2 1 1 61

6 7 4 36 46 21 3 3 1 1 64

NACE

Počet firem 2010

2009

Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Poskytování ostatních osobních služeb Celkem (určeno) Neurčeno Celkem Zdroj: Český statistický úřad, 2012

2011

93

94

95

20

23

26

91 2 898 29 2 927

97 2977 32 3009

108 3050 54 3104

Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Ve správním obvodě Lipník nad Bečvou připadá 167 podnikatelů na 1000 osob. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Lipník nad Bečvou (180), Veselíčko (177), Osek nad Bečvou (172) a Jezernice (171). Obcemi s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Soběchleby (103), Lhota (115) a Hlinsko (120). Tabulka č. 2.10.7: Míra podnikatelské aktivity k 31.12.2009 a 31.12.2011 Obec

Celkem fyzických osob 2009

Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník n. B. Zdroj: Český statistický úřad, 2012

Míra podnikatelské aktivity

2011 41 34 167 22 34 103 19 39 1481 188 28 59 125 147 2487

2009 46 35 182 26 37 111 20 37 1488 208 24 62 131 156 2563

2011 123,12 127,34 140,34 107,32 151,11 162,46 130,14 119,63 177,24 147,10 159,09 96,88 146,03 176,26 161,13

136,50 128,68 151,04 120,37 159,48 171,03 122,70 114,91 180,36 172,33 134,08 102,82 153,58 176,87 166,75

2.10.4 Indikátory Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost na obyvatele: -2 méně než 6 tis. Kč -1 6,0 – 6,99 tis. Kč 0 7,0 – 7,99 tis. Kč 1 8,0 – 8,99 tis. Kč

2

9 tis. Kč a více

Hodnocení indikátoru prům. roční míra nezaměstnanosti: -2 13 % a více -1 11,0 – 12,99 %

113

0 1 2

8,0 – 10,99 % 6,0 – 7,99 % méně než 6,0 %

Hodnocení indikátoru míra podnikatelské aktivity: -2 méně než 120,0

-1 0 1

120,0 – 139,9 140,0 – 159,9 160,0 – 179,9

2

180 a více

Tabulka č. 2.10.8: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity Obec

DV/obyv. (tis. Kč) 2009

Hodnocení indikátoru

Prům. roční Míra míra Hodnocení Hodnocení podnikatelské nezaměst. indikátoru indikátoru aktivity 2011 (%) 2011

Bohuslávky 6,84 -1 Dolní Nětčice 7,55 0 Dolní Újezd 7,03 0 Hlinsko 7,82 0 Horní Nětčice 7,71 0 Jezernice 8,98 1 Kladníky 8,17 1 Lhota 7,07 0 Lipník nad Bečvou 9,86 2 Osek nad Bečvou 8,18 1 Radotín 7,08 0 Soběchleby 8,04 1 Týn nad Bečvou 7,53 0 Veselíčko 8,9 1 SO ORP Lipník n. B. 8,94 1 Zdroj: MF ČR, MPSV, Český statistický úřad; 2012

11,07 9,11 10,34 6,86 9,70 12,66 17,24 10,84 13,27 12,78 7,31 9,77 13,26 9,81 12,22

-1 0 0 1 0 -1 -2 0 -2 -1 1 0 -2 0 -1

Obrázek č. 2.10.1: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009

114

136,50 128,68 151,04 120,37 159,48 171,03 122,70 114,91 180,36 172,33 134,08 102,82 153,58 176,87 166,75

-1 -1 0 -1 0 1 -1 -2 2 1 -1 -2 0 1 1

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

Zdroj: MF ČR, 2012

Obrázek č. 2.10.2: Indikátor průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2011

115

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

Zdroj: MPSV, 2012 Obrázek č. 2.10.3: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2011

Zdroj: Český statistický úřad, 2012

116

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

2.10.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoká daňová výtěžnost správního obvodu (8,94 Vysoká míra nezaměstnanosti správního obvodu tis. Kč na obyvatele v roce 2009). (nejvyšší v obcích Kladníky, Osek nad Bečvou, Bohuslávky, Týn nad Bečvou a Lipník nad Bečvou). Výhodná dopravní poloha a dostupnost regionu. Nízká míra podnikatelské aktivity správního obvodu (nejnižší v obcích Soběchleby, Lhota, Hlinsko a Kladníky). Průmyslová zóna v Lipníku nad Bečvou. Vysoký počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (45 v roce 2011). Vysoký potenciál cestovního ruchu. Nedostatek pracovních příležitostí – Horní Nětčice, Kladníky, Dolní Nětčice, Lhota, Hlinsko a Veselíčko. Chybí velcí zaměstnavatelé v regionu. Horší vzdělanostní struktura obyvatel ve srovnání s krajem i s celou ČR. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvýšení četnosti a infrastrukturní připravenosti Migrace vzdělaných lidí mimo region za prací a podnikatelských a průmyslových zón. výhodnějšími životními podmínkami. Koordinační přístup samosprávy při budování podnikatelských ploch a areálů. Zhodnocení ekonomického potenciálu turistického ruchu. Využití tzv. brownfields na území ORP.

2.10.6 Problémy k řešení V rámci SO ORP Lipník nad Bečvou je třeba posílit tvorbu pracovních míst, vytvořit lepší podmínky pro podnikání a zajistit kvalifikovanou pracovní sílu. Podporovat zejména místní firmy a podnikatele s nízkou ekologickou zátěží na úkor nadnárodních firem a řetězců.        

Připravit vhodné, dostupné a zainvestované pozemky i objekty – haly, budovy, kanceláře. Využívat brownfields. Revitalizace opuštěných objektů, budování podnikatelských zón. Vést katalog dostupných objektů, rozvojových ploch a nefunkčních areálů. Vést přehled lokalit a areálů vhodných pro revitalizaci, identifikace vlastníků a základních problémů. Zlepšit dopravní obslužnost a dopravní infrastrukturu. Zvyšovat kvalifikaci obyvatel pro uplatnění na trhu práce, spolupráce podnikatelského sektoru se školami. Přilákat kvalifikovanou pracovní sílu z okolních regionů nabídkou vhodných ploch pro bydlení, dostatečnou veřejnou vybaveností a službami. Podpořit rozvoj cestovního ruchu (příprava nových (popř. údržba stávajících) turistických stezek a cyklostezek včetně naučných stezek a vyhlídek na atraktivních místech regionu).

117

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

2.11 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 2.12 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území (dle doporučené metodiky MMR z 05/2010 – klíčové faktory). Následující tabulka ukazuje, jak byla témata (resp. indikátory daných témat) rozdělena do pilířu za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů. Témata, která není možné jednoznačně zařadit do jednoho pilíře, jsou zahrnuta ve více pilířích. Tabulka č. 2.12.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř     

horninové prostředí a geologie vodní režim hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL

   

hospodářské podmínky veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení rekreace

 veřejná dopravní a technická infrastruktura  sociodemografické podmínky  bydlení  rekreace

Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři je v principu možno pro vyhodnocení použít různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Na základě kladného nebo záporného znaménka u této bodové hodnoty byly obce zařazeny do jedné z osmi skupin (viz následující tabulka). U neutrálního hodnocení pilíře (0 bodů) byla obec ohodnocena subjektivně.

118

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

EKOTOXA, s.r.o.

Tabulka č. 2.12.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů Zařazení obce Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř do skupiny 1 + + + 2a + + 2b + + 2c + + 3a + 3b + 3c + 4 Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pozn.: + pozitivní hodnocení, - negativní hodnocení

Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku za všechny tři pilíře od nejhůře hodnoceného území s největšími problémy a nedostatky po území nejlépe hodnocené. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Tabulka č. 2.12.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Lipník nad Bečvou Počet dosažených bodů Obec Bohuslávky

ENV

EKO

Přepočtená bodová hodnota

SOC

ENV

EKO

SOC

Celkem

Zařazení obce

1

-2

-1

10

-11,2

-5,6

-6,8

3a

Dolní Nětčice

-4

-2

-4

-40

-11,2

-22,4

-73,6

4

Dolní Újezd

-1

0

2

-10

0

11,2

1,2

3c

2

1

1

20

5,6

5,6

31,2

1

Horní Nětčice

-5

-6

-3

-50

-33,6

-16,8

-100,4

4

Jezernice

-5

0

-2

-50

0

-11,2

-61,2

3b

Kladníky

-3

-1

4

-30

-5,6

22,4

-13,2

3c

Lhota

-3

0

0

-30

0

0

-30

3c

Lipník nad Bečvou

-5

5

3

-50

28

16,8

-5,2

2c

Osek nad Bečvou

-3

-1

3

-30

-5,6

16,8

-18,8

3c

Radotín

-2

2

3

-20

11,2

16,8

8

2c

Soběchleby

-3

-2

1

-30

-11,2

5,6

-35,6

3c

Týn nad Bečvou

4

3

6

40

16,8

33,6

90,4

1

Veselíčko

0

6

6

0

33,6

33,6

67,2

1

10

5,6

5,6 -140

-27,8

-5,6

Hlinsko

Přepočtový koeficient SO ORP Lipník n. B.

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od -300 až +300 bodů. 119

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

2.12.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -50 po 40 bodů. Z hodnocených 14 obcí dosáhly 3 obce kladné hodnocení, 1 obec je hodnocena neutrálně a 10 obcí získalo záporné hodnocení. Nejlépe je hodnocena obec Týn nad Bečvou (40 bodů), kladně je hodnocena ještě obec Hlinsko a Bohuslávky. Neutrálně je hodnocena obec Veselíčko. Nejhůře jsou hodnoceny obce Lipník nad Bečvou, jezernice a Horní Nětčice (-50 bodů). Mezi slabší stránky obcí, které negativně ovlivnilo vyhodnocení environmentálního pilíře, patří zejména zhoršený stav povrchových a podzemních vod a kvalita ovzduší. Obrázek č. 2.12.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2012

120

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

2.12.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -33,6 po 33,6 bodů. 5 obcí se umístilo v kladných číslech, dvě obce jsou hodnoceny neutrálně a zbývajících 6 obcí je hodnoceno záporně. Nejlepšího výsledku 33,6 bodů dosáhla obec Veselíčko. Nejhůře je hodnocena obec Horní Nučice (-33,6). Hůře je hodnocena turistická atraktivita, vyšší míra nezaměstnanosti a nízká rychlost bytové výstavby, naopak lépe je hodnocena dostupnost hromadnou dopravou a vybavenost technickou infrastrukturou. Obrázek č. 2.12.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2012

121

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

2.12.3 Vyhodnocení sociodemografického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -22,4 po 33,6 bodů. Devět obcí je ohodnoceno kladně, jedna obec je hodnocena neutrálně a 4 obce získaly negativní hodnocení. Nejlépe hodnoceny jsou obce Týn nad Bečvou a Veselíčko (33,6 bodů). Nejvíc záporné hodnocení má obec Dolní Nětčice (-22,4 bodů). Spíše negativně je hodnoceno postupné stárnutí obyvatelstva a nízká rychlost bytové výstavby, naopak lépe je hodnocena dopravní dostupnost území a vybavenost technickou infrastrukturou. Obrázek č. 2.12.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2012

122

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

2.12.4 Celkové hodnocení obcí Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka – Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Lipník nad Bečvou) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Lipník nad Bečvou. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Lipník nad Bečvou dosaženo záporného hodnocení -100,4 bodů, v nejlepším případě 90,4 bodů. 5 obcí ze 14 získalo v celkovém hodnocení kladné body, ostatní obce jsou hodnoceny záporně. Nejnižšího hodnocení za všechny tři pilíře dosáhly obce Horní Nětčice (-100,4 bodů) a Dolní Nětčice (73,6 bodů). Nejvyšší celkový počet bodů získaly obce Týn nad Bečvou (90,4) a Veselíčko (67,2 bodů). Dalšími obcemi s více kladným hodnocením jsou Hlinsko (31,2 bodů) a Dolní Újezd (1,2). 3 obce jsou ve všech třech pilířích hodnoceny pozitivně (zařazení obce do skupiny 1), 2 obce mají kladné hodnocení ve dvou pilířích (skupina 2), další 7 obcí dosáhlo kladného výsledku pouze v jednom pilíři (skupina 3) a 2 obce jsou ve všech pilířích hodnoceny negativně.

123

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

Obrázek č. 2.12.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2012 Za celý SO ORP Lipník nad Bečvou se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř environmentální (-140 bodů). Uprostřed hodnocení se nachází ekonomický pilíř (-27,8 bodů). Jako nejlepší se jeví sociodemografický pilíř (-5,6 bodů). Zvoleným způsobem hodnocení udržitelnosti je možné celkově konstatovat, že pilíře jsou relativně v rovnováze (v počtech získaných bodů za každý pilíř není vzhledem k maximálnímu/minimální možnému počtu dosažených bodů výrazný rozdíl), byť environmentální pilíř by bylo vhodné více posílit. Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při dané volbě indikátorů, která nepostihuje všechny oblasti jednotlivých pilířů a při dané škále hodnocení indikátorů.

124

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

Tabulka č. 2.12.4: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

Dolní Újezd

Hlinsko

Horní Nětčice

Jezernice

Kladníky

Lhota

Lipník nad Bečvou

Osek nad Bečvou

Radotín

Soběchleby

Týn nad Bečvou

Veselíčko

2

2

1

1

1

2

2

1

2

2

-1

2

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

2 -1

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2 -2

-2

-1

0

-2

-2

-2

-2

-1

-2

-2

-2

1

0

2

1

1

-2

-2

1

1

-2

0

1

1

1

1

1

-4

-1

2

-5

-5

-3

-3

-5

-3

-2

-3

4

0

1

0

2

1

0

2

1

2

2

2

1

1

1 -1

-1

-1

-1

3

Kvalita ovzduší

-2

-2

4

Koeficient ekologické stability krajiny

0

5

Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2011

2

6 8 ekonomický

1

2

Stav povrchových a podzemních vod

Sklonitá orná půda

ENV celkem

9

10

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Vybavenost technickou infrastrukturou

1

1

1

0

0

0

0

1

2

2

2

2

1

2

Prům. počet dokonč. bytů na 1000 obyvatel za rok (2007-2011)

-1

0

0

2

-2

0

2

2

-2

-2

2

-1

-1

1

Turistická atraktivita

-1

-1

-1

-2

-2

0

-1

-1

2

-1

-1

-1

2

1

Potenciál rekreačních ploch

1

-2

-1

0

-2

-2

-1

-2

-1

-2

-2

-2

2

1

Turisticko-rekreační zatížení (lůžek/km2)

0

1

-1

0

0

-1

0

0

0

-1

0

0

0

0

Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2011

-1

0

0

1

0

-1

-2

0

-2

-1

1

0

-2

0

Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2011

-1

0

0

0

0

1

1

0

2

1

0

1

0

1

Míra podnikatelské aktivity v roce 2011

-1

-1

0

-1

0

1

-1

-2

2

1

-1

-2

0

1 6

EKO celkem 6 sociodemografický

2

Dolní Nětčice

Téma 2

Indikátor Bohuslávky

Pilíř environmentální

Obec

7

8

9

-2

-2

0

1

-6

0

-1

0

5

-1

2

-2

3

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou

1

0

2

1

0

2

1

2

2

2

1

1

1 -1

Vybavenost technickou infrastrukturou

1

1

1

0

0

0

0

1

2

2

2

2

1

2

Podíl osob nejméně s maturitou

1

1

1

0

2

2

1

1

2

2

2

2

2

2

Index stáří 2011

-2

-2

0

-1

-1

-2

0

-2

-1

1

1

1

-1 -1

Změna počtu obyvatel mezi lety 2001-2011

-1

-2

1

1

2

-1

2

-1

-1

2

-2

-1

0

1

Prům. počet dokonč. bytů na 1000 obyvatel za rok (2007-2011)

-1

0

0

2

-2

0

2

2

-2

-2

2

-1

-1

1

Turistická atraktivita

-1

-1

-1

-2

-2

0

-1

-1

2

-1

-1

-1

2

1

Potenciál rekreačních ploch

1

-2

-1

0

-2

-2

-1

-2

-1

-2

-2

-2

2

1

Turisticko-rekreační zatížení (lůžek/km2)

0

1

-1

0

0

-1

0

0

0

-1

0

0

0

0

-1

-4

2

1

-3

-2

4

0

3

3

3

1

6

6

SOC celkem

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř U obce Jezernice chybí data k indikátoru „změna počtu obyvatel mezi lety 1999-2009“ – přiklonili jsme se k neutrálnímu hodnocení (0 bodů).

125

EKOTOXA, s.r.o.

3

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

HODNOCENÍ METODIKY RURÚ

Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých“. Některá data jsou zjišťována a tedy i k dispozici relativně často (s frekvencí i několikrát za rok, např. data o nezaměstnanosti). Jiná data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i s dvouletým zpožděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (poddolovaná území) nebo se jedná o data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější, aktuální verzi platné k danému roku (např. počty obydlených a neobydlených bytů, druhé bydlení…) není v podstatě možné. Pro hodnocení byla použita nejaktuálnější dostupná data pro danou oblast. Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost). Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexně reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Na základě (nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické oblasti. Použití metodiky indikátorů navíc umožňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek. Je možno i nadále diskutovat o vhodnosti a případně i účelnosti jednotlivých indikátorů, stejně jako o metodě hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si uvědomit, že se jedná teprve o druhé vyhodnocení RURÚ (první úplná aktualizace) a je možno na něj v budoucnu navázat buď opětovným vyhodnocením všech již zpracovaných indikátorů, případně indikátorů nově navržených (nebo patřičně upravených), které mohou lépe vystihovat potřeby územního plánování. Tento materiál nemůže nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať už na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak nemůže nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při zpracování územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů obcí.

126

EKOTOXA, s.r.o.

4

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ

Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Lipník nad Bečvou je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot.

4.1 BOHUSLÁVKY SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Příznivý stav vodního režimu z hlediska minimálního množství sklonité orné půdy = minimalizace rizika lokálních povodní a půdní eroze. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území).

HROZBY Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Problémy k řešení v ÚPD OBEC

Bohuslávky Bohuslávky Bohuslávky Bohuslávky Bohuslávky

ZÁVADY

Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Závada TIkanalizace

OZN.

NÁZEV (POPIS)

C.16

Křížení silnic I. třídy (R35) s trasou LBK

M

ÚP

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP

C.17

Křížení silnic I. třídy (R35) s trasou LBK

M

ÚP

data ÚAP

2012

Obec nemá kanalizaci ani ČOV

M

ÚP

data ÚAP

2012

Významný podíl starších obyvtel v obci Vysoká míra nezaměstnanosti

M M

N N

RURÚ RURÚ

2012 2012

127

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

2012

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

4.2 DOLNÍ NĚTČICE SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení.

SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích . Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního. Pokles počtu obyvatel. Vysoký podíl trvale neobydlených domů/bytů. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou Podpora modernizace a rekonstrukce stávající erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na orné půdy. veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Problémy k řešení v ÚPD OBEC

ZÁVADY

Dolní Nětčice

Urbanistická závada

Dolní Nětčice

Ohrožení

Dolní Nětčice

Závada TIkanalizace

Dolní Nětčice

OZN.

B.1

NÁZEV (POPIS)

Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekelogická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3) Vysoký výskyt nadměrně sklonitých pozemků orné půdy – ohrožrní vodní erozí. Obec nemá kanalizaci ani ČOV

M

ÚP

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) RURÚ

M

N

RURÚ

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

Vysoká míra nezaměstnanosti

M

N

RURÚ

2012

128

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

2012

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

4.3 DOLNÍ ÚJEZD SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Vysoký podíl kvalitních půd v I. a II. třídě ochrany. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž.

HROZBY Omezení využití území vlivem neřešení Podpora modernizace a rekonstrukce stávající problematiky starých ekologických zátěží. kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. především liniovými dopravními stavbami. Problémy k řešení v ÚPD OBEC

ZÁVADY

OZN.

Dolní Újezd

Dopravní zádava

A.3

Dolní Újezd

Dopravní zádava

A.4

Dolní Újezd

Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Závada TIkanalizace

C.13

Dolní Újezd Dolní Újezd Dolní Újezd Dolní Újezd Dolní Újezd

C.14

NÁZEV (POPIS)

Průtah komunikace II. třídy (II/437) zastavěným územím obce Průtah komunikace II. třídy (II/437) zastavěným územím obce Křížení silnic I. třídy (R35) s trasou LBK

C.17

Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK Křížení silnic I. třídy (R35) s trasou LBK

C.18

Křížení silnic I. třídy (R35) s trasou RBK

C.19

Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK a RBK Obec nemá kanalizaci ani ČOV

129

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

M

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

N

ÚP

data ÚAP

2012

N M

ÚP ÚP

data ÚAP data ÚAP

2012 2012

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

4.4 HLINSKO SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI Nalezení vhodné využití území na lokalitách po ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace…) a využití dotačních programů. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Vysoká intenzita bytové výstavby.

SLABÉ STRÁNKY Sesuvná území zasahují do blízkosti zastavěného území a mohou představovat riziko pro rozvoj území. Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území).

HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění vodního režimu…). Aktivace sesuvných území. Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Problémy k řešení v ÚPD OBEC

Hlinsko Hlinsko Hlinsko Hlinsko

ZÁVADY

Střet záměrů s limity Ohrožení území Závada TIkanalizace Závada TIkanalizace

OZN.

C.1

NÁZEV (POPIS)

Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou NBK Výskyt sesuvných území, která zasahují do výstavby Obec nemá kanalizaci ani ČOV

N

ÚP

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP

M

ÚP

Data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

Individuální zásobování vodou. Doporučuje se výstavba veřejného vodovodu s případným napojením na skupinový vodovod.

M

ÚP

data ÚAP

2012

130

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

2012

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

EKOTOXA, s.r.o.

4.5 HORNÍ NĚTČICE SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Populační růst. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení.

PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích . Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního. Vysoký podíl trvale neobydlených domů/bytů. HROZBY Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy. Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Problémy k řešení v ÚPD OBEC

ZÁVADY

Horní Nětčice

Urbanistická závada

Horní Nětčice

Ohrožení

OZN.

B.1

NÁZEV (POPIS)

Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekelogická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3) Vysoký výskyt nadměrně sklonitých pozemků orné půdy – ohrožrní vodní erozí.

131

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R) M

ÚP

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) RURÚ

M

N

RURÚ

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

2012

2012

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

4.6 JEZERNICE SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy. Hlavní dopravní tahy jsou odvedeny mimo centrum obce, čímž jsou obyvatelé chráněni před působením prašnosti a hluku. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Vysoký podíl kvalitních půd v I. a II. třídě ochrany. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Sesuvná území zasahují do blízkosti zastavěného území a mohou představovat riziko pro rozvoj území. Na území obce zasahuje záplavovým územím Q100 řeka Jezernice. Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního.

HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou Nalezení vhodné využití území na lokalitách po nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku vodního režimu…). (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace…) a využití Aktivace sesuvných území. dotačních programů. Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Problémy k řešení v ÚPD OBEC

Jezernice Jezernice

Jezernice

ZÁVADY

Střet záměrů s limity Urbanistická závada

Ohrožení území

OZN.

NÁZEV (POPIS)

C.12

Křížení silnic I. třídy (I/47) s trasou LBK

M

ÚP

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP

B.2

Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekelogická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3) Sesuvná území zasahují do zástavby.

M

ÚP

RURÚ

2012

M

ÚP

Data ÚAP

2012

132

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

2012

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

4.7 KLADNÍKY SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Populační růst. Vysoká intenzita bytové výstavby. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž.

HROZBY Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na málo stabilního. veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Problémy k řešení v ÚPD OBEC

ZÁVADY

Kladníky

Urbanistická závada

Kladníky Kladníky

Ohrožení území Závada TIkanalizace Závada TIkanalizace

Kladníky

OZN.

B.1

NÁZEV (POPIS)

Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekelogická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3) Sesuvná území zasahují do zástavby. Obec nemá kanalizaci ani ČOV

M

ÚP

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) RURÚ

M M

ÚP ÚP

Data ÚAP data ÚAP

2012 2012

Individuální zásobování vodou. Doporučuje se výstavba veřejného vodovodu s případným napojením na skupinový vodovod.

M

ÚP

data ÚAP

2012

133

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

2012

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

4.8 LHOTA SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Vysoká intenzita bytové výstavby. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŘITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního.

HROZBY Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Problémy k řešení v ÚPD OBEC

ZÁVADY

OZN.

Lhota

Dopravní zádava

A.1

Lhota

Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Urbanistická závada

C.5

Lhota Lhota

Lhota

Závada TIkanalizace

C.15 B.1

NÁZEV (POPIS)

Průtah komunikace II. třídy (II/437) zastavěným územím obce Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekelogická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3) Individuální zásobování vodou. Doporučuje se výstavba veřejného vodovodu s případným napojením na skupinový vodovod.

134

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

M

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

M M

ÚP ÚP

RURÚ data ÚAP

2012 2012

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

4.9 LIPNÍK NAD BEČVOU SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy. Hlavní dopravní tahy jsou odvedeny mimo centrum města, čímž jsou obyvatelé chráněni před působením prašnosti a hluku. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Vysoký podíl kvalitních půd v I. a II. třídě ochrany. Poloha v dopravně významné lokalitě – Moravská brána – na spojení Ostravska a Střední Moravy. Přímé napojení na dálniční síť ČR. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI Nalezení vhodné využití území na lokalitách po ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace…) a využití dotačních programů. Dobudování dálniční sítě – dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem n/B. Výstavba terminálu IDS v Lipníku n/B, zvýšení stupně jeho organizace a zjednodušení linkového vedení spojů.

SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích . Na území obce zasahuje záplavovým územím Q100 řeka Bečva. Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž. Nedostatek parkovacích míst, zejména v návaznosti na centrum Lipníka n/B.

HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění vodního režimu…). Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Problémy k řešení v ÚPD OBEC

Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou

ZÁVADY

OZN.

Dopravní zádava

A.5

Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity

C.2

NÁZEV (POPIS)

C.7

Průtah komunikace II. třídy (II/434) zastavěným územím obce Křížení silnic II. třídy (II/434) s trasou LBK Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK a RBC Křížení silnic I. třídy (I/47) s trasou LBK

C.8

Křížení silnic I. třídy (I/35) s trasou LBK

C.10

Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK Křížení silnic I. třídy (R35) s trasou LBK

C.6

C.11 C.16

135

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

M

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

N

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

4.10 OSEK NAD BEČVOU SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Vysoký podíl kvalitních půd v I. a II. třídě ochrany. Populační růst. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení.

SLABÉ STRÁNKY Na území obce zasahuje záplavovým územím Q100 řeka Bečva. Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Silnice I/47, procházející Osekem nad Bečvou, je zdrojem emisí a hlukového znečištění (avšak intenzita dopravy je díky novým okolním komunikacím snížena). Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního. Obec nemá vybudován obchvat silnice I/47. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou Nalezení vhodné využití území na lokalitách po nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku vodního režimu…). (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace…) a využití Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny dotačních programů. především liniovými dopravními stavbami.

Problémy k řešení v ÚPD OBEC

Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou

ZÁVADY

OZN.

NÁZEV (POPIS)

Dopravní zádava

A.6

Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Urbanistická závada

C.4

Průtah komunikace I. třídy (I/47) zastavěným územím obce Křížení silnic I. třídy (I/47) s trasou LBK

C.9

Křížení silnic I. třídy (I/47) s trasou LBK

B.3

Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekelogická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3)

136

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

M

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

M M

ÚP ÚP

data ÚAP RURÚ

2012 2012

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

4.11 RADOTÍN SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Vysoká intenzita bytové výstavby. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního. Pokles počtu obyvatel. HROZBY Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Problémy k řešení v ÚPD OBEC

Radotín Radotín

ZÁVADY

Střet záměrů s limity Ohrožení území

OZN.

C.3

NÁZEV (POPIS)

Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK Zvýšený výskyt nadměrně sklonitých pozemků orné půdy – ohrožení vodní erozí.

137

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

M

ÚP

data ÚAP

2012

M

N

RURÚ

2012

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

4.12 SOBĚCHLEBY SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního. HROZBY Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Problémy k řešení v ÚPD OBEC

Soběchleby

ZÁVADY

Urbanistická závada

OZN.

B.1

NÁZEV (POPIS)

Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekelogická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3)

138

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R) M

ÚP

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) RURÚ

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

2012

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

EKOTOXA, s.r.o.

4.13 TÝN NAD BEČVOU SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy. Příznivý stav vodního režimu z hlediska minimálního množství sklonité orné půdy = minimalizace rizika lokálních povodní a půdní eroze. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Obec Týn nad Bečvou jako jediná je v ORP ekologicky stabilní. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení.

SLABÉ STRÁNKY Na území obce zasahuje záplavovým územím Q100 řeka Bečva. Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Vysoký podíl trvale neobydlených domů/bytů.

PŘÍLEŽITOSTI Nalezení vhodné využití území na lokalitách po ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace…) a využití dotačních programů. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění vodního režimu…). Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Problémy k řešení v ÚPD OBEC

Týn nad Bečvou Týn nad Bečvou Týn nad Bečvou

ZÁVADY

OZN.

Dopravní zádava

A.2

Střet záměrů s limity Závada TIkanalizace

C.1

NÁZEV (POPIS)

Průtah komunikace II. třídy (II/437) zastavěným územím obce Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou NBK V obci není kanalizace a ČOV

139

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

M

ÚP

data ÚAP

2012

N

ÚP

data ÚAP

2012

M

ÚP

data ÚAP

2012

EKOTOXA, s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou 2010 – aktualizace

4.14 VESELÍČKO SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území – malé omezení pro rozvoj obcí. Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Vysoký podíl kvalitních půd v I. a II. třídě ochrany. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI Nalezení vhodné využití území na lokalitách po ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace…) a využití dotačních programů.

SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Zchátralost zámku a zámecké zahrady se odráží na vzhledu obce a jejich potenciálu pro cestovní ruch.

HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění vodního režimu…)

Problémy k řešení v ÚPD OBEC

Veselíčko

ZÁVADY

OZN.

NÁZEV (POPIS)

Vysoká míra nezaměstnanosti

140

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R) M

n

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) RURÚ

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

2012