ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Moravská Třebová 2. úplná aktualizace

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Moravská Třebová 2. úplná aktualizace - 2012

ZADAVATEL: ZPRACOVAL:

MĚSTO MORAVSKÁ TŘEBOVÁ EKOTOXA s.r.o. VE SPOLUPRÁCI S

LISTOPAD 2012 VERZE 02 © EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno, Černá Pole tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

MÚ MORAVSKÁ TŘEBOVÁ

AUTORSKÝ KOLEKTIV

EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon

koordinace projektu, metodika, kompletace zprávy, komunikace se zákazníkem

Mgr. Zdeněk Frélich

koordinace témat ENVI témat 1-5 (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkcí lesa, kartogramy

Mgr. Pavel Pracný

horninové prostředí a geologie, ochrana přírody a krajiny

Ing. Jana Fichnová

vodní režim

Bc. Veronika Frélichová

hygiena životního prostředí

Eva Krásenská

zemědělský půdní fond a PUPFL

Mgr. Miroslava Baranová

hospodářské podmínky, vyhodnocení vyváženosti pilířů

Jana Vaňková

GIS podpora pro témata

Lucie Rašovská

problémy, střety, výkresová dokumentace, problémový výkres

Gabriela Hřivnáčová

servisní práce, korektury

Mgr. Pavla Škarková

kompletace zprávy

Mgr. Hana Trávníčková

dotazníkové šetření, urbanistické, dopravní a hygienické závady, komunikace se zákazníkem

Ing. Eva Brhelová

urbanistické, dopravní a hygienické závady

Daniel Bartoň

zpracování problémů pro jednotlivé obce SO ORP z dodaných podkladů

Ing. Arch. Petr Malý

územní plánování

Mgr. Ivo Dostál

veřejná dopravní a technická infrastruktura

Mgr. Jiří Dužár

bydlení

Mgr. Vladan Hruška

sociodemografické podmínky, rekreace

Městský úřad Moravská Třebová Ing. Soňa Elfmarková

zajištění dotazníkového šetření, podkladová data ÚAP, připomínky, komunikace se zpracovatelem

Starostové všech obcí ORP Moravská Třebová (nebo jimi určení zástupci) - vyplnění dotazníků

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2012 - aktualizace

OBSAH

1

ÚVOD .................................................................................................................................................. 10 Základní informace ........................................................................................................................ 10 Podklady pro RURÚ – údaje o území............................................................................................ 11 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Moravská Třebová .......................................................................................................................................... 11 1.4 Použitá metodika RURÚ ............................................................................................................... 12 1.4.1 Výchozí informace – právní stav ......................................................................................... 12 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2012 pro SO ORP Moravská Třebová ................................................................................................................................ 13 1.1 1.2 1.3

2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ .................................................................................... 15 2.1

3

Základní údaje řešeného území – SO ORP MORAVSKÁ TŘEBOVÁ ........................................ 15

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ...................... 16 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

Horninové prostředí a geologie ...................................................................................................... 17 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území ....................................................................... 17 3.1.2 Těžba nerostných surovin .................................................................................................... 19 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území ............................................................................................. 21 3.1.4 Indikátory ............................................................................................................................. 23 3.1.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 26 3.1.6 Problémy k řešení................................................................................................................. 26 Vodní režim ................................................................................................................................... 27 3.2.1 Sklonitá orná půda ............................................................................................................... 28 3.2.2 Povodňová charakteristika ................................................................................................... 30 3.2.3 Stav povrchových a podzemních vod .................................................................................. 34 3.2.4 Indikátory ............................................................................................................................. 38 3.2.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 42 3.2.6 Problémy k řešení................................................................................................................. 43 Hygiena životního prostředí ........................................................................................................... 44 3.3.1 Ovzduší ................................................................................................................................ 44 3.3.2 Staré ekologické zátěže ........................................................................................................ 50 3.3.3 Indikátory ............................................................................................................................. 52 3.3.4 SWOT analýza ..................................................................................................................... 55 3.3.5 Problémy k řešení................................................................................................................. 55 Ochrana přírody a krajiny .............................................................................................................. 56 3.4.1 Chráněná území.................................................................................................................... 56 3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny ................................................................................ 62 3.4.3 Indikátor ............................................................................................................................... 62 3.4.4 SWOT analýza tématu ......................................................................................................... 65 3.4.5 Problémy k řešení................................................................................................................. 65 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................... 66 3.5.1 Zemědělský půdní fond ........................................................................................................ 66 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................................................... 69 3.5.3 Indikátory ............................................................................................................................. 71 3.5.4 SWOT analýza ..................................................................................................................... 74 3.5.5 Problémy k řešení................................................................................................................. 74 Veřejná dopravní a technická infrastruktura .................................................................................. 75 3.6.1 Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje ....... 75 3.6.2 Dopravní infrastruktura ........................................................................................................ 76 3.6.3 Technická infrastruktura ...................................................................................................... 83 3.6.4 Indikátory ............................................................................................................................. 92 3.6.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 99 3

EKOTOXA s.r.o.


Sociodemografické podmínky ..................................................................................................... 100 3.7.1 Osídlení .............................................................................................................................. 100 3.7.2 Populační vývoj.................................................................................................................. 101 3.7.3 Věková struktura ................................................................................................................ 105 3.7.4 Vzdělanostní struktura ....................................................................................................... 106 3.7.5 Školy a školská zařízení ..................................................................................................... 108 3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče ................................................................... 110 3.7.7 Indikátory ........................................................................................................................... 111 3.7.8 SWOT analýza pro územní plánování ............................................................................... 116 3.7.9 Problémy k řešení............................................................................................................... 117 3.8 BYDLENÍ .................................................................................................................................... 119 3.8.1 Základní údaje o domech a bytech ..................................................................................... 119 3.8.2 Domovní fond .................................................................................................................... 120 3.8.3 Bytový fond........................................................................................................................ 123 3.8.4 Indikátory ........................................................................................................................... 126 3.8.5 SWOT analýza ................................................................................................................... 132 3.8.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování ................................................................ 133 3.9 Rekreace....................................................................................................................................... 134 3.9.1 Turistická atraktivita .......................................................................................................... 134 3.9.2 Ubytovací kapacity ............................................................................................................ 139 3.9.3 Turisticko-rekreační zatížení .............................................................................................. 142 3.9.4 Indikátory ........................................................................................................................... 143 3.9.5 SWOT analýza ................................................................................................................... 148 3.9.6 Problémy k řešení............................................................................................................... 149 3.10 Hospodářské podmínky ............................................................................................................... 150 3.10.1 Nezaměstnanost ................................................................................................................. 150 3.10.2 Podnikatelská struktura ...................................................................................................... 153 3.10.3 Indikátory ........................................................................................................................... 157 3.10.4 SWOT analýza ................................................................................................................... 161 3.10.5 Problémy k řešení............................................................................................................... 161 3.7

4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ.................................... 162 4.1

5

Vyhodnocení vyváženosti pilířů .................................................................................................. 162 4.1.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře.............................................................................. 165 4.1.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře .................................................................................... 167 4.1.3 Vyhodnocení sociodemografického pilíře ......................................................................... 169 4.1.4 Celkové hodnocení obcí ..................................................................................................... 171

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI ................ 176 Závady a ohrožení v území .......................................................................................................... 176 5.1.1 Dopravní a hygienické závady v území ............................................................................. 176 5.1.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území.................................................................. 180 5.2 Tabulky problémů k řešení v ÚPD po obcích .............................................................................. 181 5.1

6

ZÁVĚR .............................................................................................................................................. 215 6.1

7

Hodnocení metodiky RURÚ ........................................................................................................ 215

LITERATURA ................................................................................................................................. 216

4

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Moravská Třebová .............................................. 18 Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Moravská Třebová .............................................. 20 Obrázek č. 3.1.3: Sesuvná a poddolovaná území a stará důlní díla v SO ORP Moravská Třebová ........... 22 Obrázek č. 3.1.4: Indikátor geologických rizik – sesuvná a poddolovaná území ....................................... 25 Obrázek č. 3.2.1: Vodní režim na území SO ORP Moravská Třebová ...................................................... 28 Obrázek č. 3.2.2: Záplavové území Q100 na území SO ORP Moravská Třebová ....................................... 33 Obrázek č. 3.2.3: Celková rizikovost povrchových vod ............................................................................. 35 Obrázek č. 3.2.4: Celková rizikovost podzemních vod .............................................................................. 36 Obrázek č. 3.2.5: Zranitelné oblasti ve SO ORP Moravská Třebová ......................................................... 37 Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle plochy sklonité orné půdy .............................................................. 40 Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle záplavového území Q100 ................................................................. 41 Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro 24h koncentrace PM10 ................ 46 Obrázek č. 3.3.2: Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro benzo(a)pyren ............................. 47 Obrázek č. 3.3.3: Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro troposférický ozón ...................... 49 Obrázek č. 3.3.4: Staré ekologické zátěže na území SO ORP Moravská Třebová ..................................... 51 Obrázek č. 3.3.5: Území, na kterém došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, ekosystémů a vegetace. .......................................................................................... 54 Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území v SO ORP Moravská Třebová ............................................................. 57 Obrázek č. 3.4.2: ÚSES SO ORP Moravská Třebová ................................................................................ 61 Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Moravská Třebová v roce 2012...... 64 Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany ................................................................................................ 68 Obrázek č. 3.5.2: Kategorie lesa ................................................................................................................. 69 Obrázek č. 3.5.3: Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012 ............................................... 73 Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť SO ORP Moravská Třebová ........................................................................ 77 Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti ORP Moravská Třebová ............................................. 78 Obrázek č. 3.6.3: Cyklotrasy v SO ORP Moravská Třebová...................................................................... 80 Obrázek č. 3.6.4: Železniční a vodní doprava v SO ORP Moravská Třebová............................................ 81 Obrázek č. 3.6.5: Zásobování elektrickou energií ve SO ORP Moravská Třebová .................................... 85 Obrázek č. 3.6.6: Rozvod plynu ve SO ORP Moravská Třebová ............................................................... 87 Obrázek č. 3.6.7: Zásobování vodou ve SO ORP Moravská Třebová ........................................................ 89 Obrázek č. 3.6.8: Odvádění a čištění odpadních vod ve SO ORP Moravská Třebová ............................... 91 Obrázek č. 3.6.9: Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ............................................................. 97 Obrázek č. 3.6.10: Hodnocení technické infrastruktury ............................................................................. 98 Obrázek č. 3.7.1: Vývoj hrubých měr celkového přírůstku, přirozeného přírůstku a migračního salda v SO ORP Moravská Třebová mezi lety 1995 - 2011 .......................................................... 102 Obrázek č. 3.7.2: Hodnocení indikátoru vývoj počtu obyvatel................................................................. 113 Obrázek č. 3.7.3: Hodnocení indikátoru index stáří ................................................................................. 114 Obrázek č. 3.7.4: Hodnocení indikátoru Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ................................. 115 Obrázek č. 3.8.1: Hodnocení indikátoru Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001-2011 ........ 130 Obrázek č. 3.8.2: Hodnocení indikátoru Počet dokončených bytů/1000 ob. v období 2007-2011 ........... 131 Obrázek č. 3.9.1: Chráněná území přírody SO ORP Moravská Třebová ................................................. 136 Obrázek č. 3.9.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Moravská Třebová ............................................... 145 Obrázek č. 3.9.3: Podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Moravská Třebová ............. 145 Obrázek č. 3.9.4: Počet rekreačních a turistických lůžek na km2 v obcích SO ORP Moravská Třebová . 146 Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Moravská Třebová v období 2007 až 2011 151 Obrázek č. 3.10.2: Indikátor průměrná roční míra nezaměstnanosti v roce 2011..................................... 159 Obrázek č. 3.10.3: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2011 ..................................................... 160 Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř ........... 166 Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř .................. 168 Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř ....... 170 Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení ............... 173 Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Moravská Třebová ... 174

5

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM TABULEK Tabulka č. 2.1.1. Základní údaje správního obvodu ORP Moravská Třebová ........................................... 15 Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Moravská Třebová ........................................... 19 Tabulka č. 3.1.2: Dobývací prostory v SO ORP Moravská Třebová .......................................................... 20 Tabulka č. 3.1.3: Poddolovaná území v SO ORP Moravská Třebová ........................................................ 21 Tabulka č. 3.1.4: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Moravská Třebová .......................................................................................................................... 23 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí ................................ 29 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí .......................................... 31 Tabulka č. 3.2.3: Aktivní zóny v záplavových územích ve SO ORP Moravská Třebová .......................... 32 Tabulka č. 3.2.4: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů ..................................... 39 Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2010 ... 45 Tabulka č. 3.3.2: Staré ekologické zátěže na území SO ORP Moravská Třebová ..................................... 50 Tabulka č. 3.3.3: Hodnocení indikátorů kvality ovzduší ............................................................................ 53 Tabulka č. 3.4.1: Významné krajinné prvky registrované ve SO ORP Moravská Třebová ....................... 59 Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení indikátoru Koeficient ekologické stability krajiny ....................................... 63 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2012 .................................................................. 66 Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí .................................................................. 69 Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru PF .................................................................................................. 71 Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012 .............................. 72 Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC ve SO ORP Moravská Třebová ........................................ 82 Tabulka č. 3.6.2: Vybavení obcí v SO ORP Moravská Třebová technickou infrastrukturou ..................... 84 Tabulka č. 3.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Moravská Třebová dle typu a instalovaného výkonu v MW ................................................................................................................ 86 Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) ..................................................... 92 Tabulka č. 3.6.5: Dopravní obslužnost vybraných obcí vůči dalším krajským městům ............................. 94 Tabulka č. 3.6.6: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ............................ 94 Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti ................................................................... 94 Tabulka č. 3.6.8: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury .............................................................. 96 Tabulka č. 3.7.1: Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v SO ORP Pardubického kraje k 31.12.2011 ..................................................................................................................................... 100 Tabulka č. 3.7.2: Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v obcích SO ORP Moravská Třebová k 31.12.2011 ................................................................................................................... 101 Tabulka č. 3.7.3: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech 2001 - 2011................. 102 Tabulka č. 3.7.4: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Moravská Třebová v letech 2001 - 2011...... 103 Tabulka č. 3.7.5: Změna počtu obyvatel v obcích SO ORP Moravská Třebová přirozenou měnou a migrací mezi roky 2006 – 2008, resp. 2009 – 2011. ................................................... 104 Tabulka č. 3.7.6: Věková struktura SO ORP Pardubického kraje k 31.12.2011 (v %) ............................ 105 Tabulka č. 3.7.7: Věková struktura obcí SO ORP Moravská Třebová k 31.12.2011 (v %) ..................... 106 Tabulka č. 3.7.8: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Moravská Třebová v roce 2011 (%)............... 107 Tabulka č. 3.7.9: Školská zařízení v SO ORP Moravská Třebová pro školní rok 2009/2010 .................. 108 Tabulka č. 3.7.10: Mateřské a základní školy v obcích SO ORP Moravská Třebová pro školní rok 2009/2010 .................................................................................................................... 109 Tabulka č. 3.7.11: Vybraná zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích SO ORP Moravská Třebová v roce 2011 .................................................................................................... 110 Tabulka č. 3.7.12: Indikátory - růst obyvatelstva, indexu stáří a podílu osob s vysokoškolským vzděláním v obcích SO ORP Moravská Třebová ......................................................................... 111 Tabulka č. 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Moravská Třebová119 Tabulka č. 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Moravská Třebová v roce 2001 ...................... 120 Tabulka č. 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Moravská Třebová v roce 2011 ...................... 122 Tabulka č. 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby v SO ORP Frýdek-Místek................... 123 Tabulka č. 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání ............ 123 Tabulka č. 3.8.6: Dokončené byty v období 2005–2011 .......................................................................... 125 Tabulka č. 3.8.7. Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 ......................... 126

6

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.8: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v období 2005–2009 ....... 128 Tabulka č. 3.9.1: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO ORP Moravská Třebová ....................................................................................................... 135 Tabulka č. 3.9.2. Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity ..................... 137 Tabulka č. 3.9.3: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Moravská Třebová ..................................................................................................................................... 138 Tabulka č. 3.9.4: Ubytovací zařízení v obcích SO ORP Ivančice v roce 2012......................................... 140 Tabulka č. 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Moravská Třebová ................................ 142 Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity jednotlivých obcí a podílu potenciálních rekreačních ploch......................................................................................................... 144 Tabulka č. 3.10.1: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 2011 ............................ 150 Tabulka č. 3.10.2: Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo ................................................. 152 Tabulka č. 3.10.3: Počet firem podle počtu zaměstnanců (31.12.2011) ................................................... 153 Tabulka č. 3.10.4: Počet subjektů podle NACE (31.12.2011) .................................................................. 154 Tabulka č. 3.10.5: Míra podnikatelské aktivity (údaje k 31.12.) .............................................................. 156 Tabulka č. 3.10.6: Hodnocení indikátorů prům. roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity ..................................................................................................................................... 157 Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů ............................ 162 Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů. 163 Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Moravská Třebová ............ 164 Tabulka č. 4.1.4: Přehled hodnocení indikátorů environmentálního pilíře ............................................... 165 Tabulka č. 4.1.5: Přehled hodnocení indikátorů ekonomického pilíře ..................................................... 167 Tabulka č. 4.1.6: Přehled hodnocení indikátorů sociodemografického pilíře ........................................... 169 Tabulka č. 4.1.7: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty............................ 172 Tabulka č. 4.1.8: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů .......... 175

7


EKOTOXA s.r.o.

SEZNAM ZKRATEK: AOT40

BPEJ BRKO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DPS DV EKO ENV EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HP1 CHKO CHLÚ KES KO KPÚ Ldvn MMR Mze MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NP NR OKEČ ORP OZKO PLO PP PUPFL PÚR Q Q100 R RBC RURÚ SEZ SFŽP SKO SLDB SO

expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální dům s pečovatelskou službou daňová výtěžnost ekonomický pilíř environmentální pilíř Evropská unie evropsky významná lokalita geografický informační systém. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hlavní parametr 1 chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území koeficient ekologické stability krajiny komunální odpad komplexní pozemkové úpravy hladina hluku celodenní Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu národní park nadregionální odvětvová klasifikace ekonomických činností obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod

8

EKOTOXA s.r.o.

SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP


správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO2 N2O NO NO2 NO3 NOx NH4 + O3 PM10 SO2 SOx TZL

arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky

9

EKOTOXA s.r.o.

1


ÚVOD

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na „Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Moravská Třebová“ zpracovaný v roce 2008 a 2010. Práce byla provedena na základě podepsání smlouvy o dílo mezi firmou EKOTOXA s.r.o. (5.6.2012) a městem Moravská Třebová ze dne 28.5.2012. Konečným zákazníkem celého projektu je Městský úřad Moravská Třebová. Jedná se o verzi 02, která již obsahuje zapracované připomínky k spojeným tématům, celkové zprávě i výkresové dokumentaci včetně problémového výkresu. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Moravská Třebová postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k „Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, která byla uveřejněna jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Současně byly vzaty do zpracování další názory MMR, UUR a zejména konkrétní připomínky pracovníků SO ORP. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Grafická příloha

Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2012 podobě Problémový výkres (v měřítku 1:25 000)

10

- pouze v digitální

EKOTOXA s.r.o.


1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č. 1. – část „A“ a část „B“.  

Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů)

Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Pardubického kraje a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Ivančice (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb., případně je konkrétní zdroj zmíněn v textu nebo pod patřičnou tabulkou nebo obrázkem.

1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP MORAVSKÁ TŘEBOVÁ Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007 a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 jsou potom ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje.

11

EKOTOXA s.r.o.


1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ 1.4.1

Výchozí informace – právní stav

Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. Poznámka : nová aktualizace stavebního zákona183/2006 (350/2012) uvedená v Částce 130/2012 nabývá účinnost od 1.1.2013 a současně mění 14 dalších zákonů: 183/2006 Sb.; 133/1985 Sb.; 44/1988 Sb.; 114/1992 Sb.; 338/1992 Sb.; 360/1992 Sb.; 200/1994 Sb.; 18/1997 Sb.; 151/1997 Sb.; 131/2000 Sb.; 458/2000 Sb.; 100/2001 Sb.; 254/2001 Sb.; 634/2004 Sb. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 573/0 Mimo všechna zpřesnění formulací zákona je pro ÚP obcí nejdůležitější informací zpráva, že povinnost mít platný ÚP mají obce prodloužen z roku 2015 na rok 2020.

12

EKOTOXA s.r.o.

1.4.2


Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2012 pro SO ORP Moravská Třebová

Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vychází ze sady stanovené v roce 2008 a 2010. Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. Ve vybraných tématech byly indikátory doplněny (téma č. 1), respektive účelově změněny (téma č. 2), aby jejich vypovídající schopnost byla v daných podmínkách maximální. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v rozsahu 5-25 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. Je nutno komentovat jisté omezení a vypovídající schopnost zvolených indikátorů, které byly odkázány na SLDB v roce 2011. Statistické vyhodnocení dat nebylo ještě ukončeno a mnohá data jsou v období 2. pololetí roku 2012 na stránkách ČSÚ pouze v předběžném stavu nebo nejsou k dispozici vůbec (dojížďky do škol a zaměstnání). 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů (některé složitěji definované indikátory mohou mít obsaženy různé váhy jednotlivých částí indikátoru, je uvedeno vždy v kapitole Indikátory v tématech). Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k „Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP“ MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, její klady i zápory a v další části jsou uvedeny problémy k řešení v ÚPD za celé území SO ORP po jednotlivých obcích strukturované v souladu s požadavky MMR z jejich pracovních seminářů s pracovníky SO ORP v druhém pololetí roku 2012. Pozorný čtenář ale rychle zjistí, jak je problematické dávat do jedné struktury problémy a střety v území z čerstvě zpracovaných podkladových dat ÚAP generované GIS společně 13

EKOTOXA s.r.o.


s problémy zjištěnými vlastním zpracováním témat RURU (tedy problémy také částečně generované z podkladových dat ÚAP, ale i dat dalších). Problémy jsou charakterizovány oblastmi, kterými se daná kapitola RURÚ zabývá. Největší problém je ve zpracování dotazníků z obcí, kdy poměrně důkladně strukturovaný dotazník byl vyplněn pracovníky obcí (starosta, místostarosta nebo jimi pověřená osoba) a zde se tedy jedná vždy o částečně subjektivní problémy vycházející z osobních znalostí a informací dané osoby. 6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1:25 000 včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. 7. Výsledky dotazníkových šetření – zpracovatelem byl vytvořen dotazník pro představitele obcí, který byl zaměřen na zjištění přítomnosti infrastruktury a další vybavenosti i na problémy v území tak, jak je chápou starostové obcí, případně pracovníci odborů ŽP a územních odborů. Zjištěné odpovědi mohou odpovídat statistickým datům stejně tak, jako se mohou lišit (viz výše). Poznámka: Zpracovatel doporučuje mít k dispozici i základní dokument RURÚ z roku 2010 (2008), aby mohly být případně porovnány změny v obou dokumentech, pokud tak není přímo učiněno v jednotlivých tématech dokumentu roku 2012.

14

EKOTOXA s.r.o.

2


ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP MORAVSKÁ TŘEBOVÁ Tabulka č. 2.1.1. Základní údaje správního obvodu ORP Moravská Třebová Obec

Počet obyvatel

Rozloha (km2)

Bělá u Jevíčka 349 9,68 Bezděčí u Trnávky 226 6,99 Biskupice 436 11,09 Borušov 176 10,94 Březina 354 11,66 Březinky 138 3,31 Dětřichov u Moravské 200 Třebové 5,92 Dlouhá Loučka 528 17,59 Gruna 162 10,54 Hartinkov 56 5,10 Chornice 876 14,23 Janůvky 45 3,13 Jaroměřice 1 195 22,09 Jevíčko 2 885 23,22 Koruna 137 2,05 Křenov 418 10,45 Kunčina 1 344 22,63 Linhartice 641 8,74 Malíkov 114 4,10 Městečko Trnávka 1 474 50,36 Mladějov na Moravě 467 9,28 Moravská Třebová 10 612 42,03 Radkov 122 6,56 Rozstání 255 7,39 Rychnov na Moravě 592 23,62 Slatina 138 3,99 Staré Město 1 005 24,72 Třebařov 918 15,59 Útěchov 253 5,48 Víska u Jevíčka 164 3,67 Vranová Lhota 449 14,09 Vrážné 73 4,14 Vysoká 37 2,89 SO ORP Moravská 26 839 417,28 Třebová Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k 31. 12. 2011

15

Hustota (počet obyvatel/km2) 36 32 39 16 30 42 34 30 15 11 62 14 54 124 67 40 59 73 28 29 50 253 19 34 25 35 41 59 46 45 32 18 13

EKOTOXA s.r.o.

3


ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata  Horninové prostředí a geologie,  Vodní režim,  Hygiena životního prostředí,  Ochrana přírody a krajiny,  Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa,  Veřejná dopravní a technická infrastruktura,  Sociodemografické podmínky,  Bydlení,  Rekreace,  Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně:  

Pardubický kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Moravská Třebová ostatní SO ORP Pardubického kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP,

16

EKOTOXA s.r.o.


3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1

Geologický a geomorfologický profil území

Území SO ORP Moravská Třebová leží ve východní části Pardubického kraje při jeho hranici s krajem Olomouckým a Jihomoravským. Největší centrální část území tvoří Podorlická pahorkatina (Zejména Moravskotřebovská pahorkatina – Moravskotřebovská kotlina, Malonínská vrchovina, Trnávecká vrchovina, Pacovská kotlina, Lanškrounská kotlina a Jevíčská sníženina), jižní část území tvoří Boskovická brázda. Dále sem okrajově zasahuje také Zábřežská vrchovina a Drahanská vrchovina. Podorlická pahorkatina zaujímá poměrně rozsáhlé území protažené od severozápadu (mezi Hronovem a Červeným Kostelcem) k jihovýchodu v délce 110 km a šířce 10-15 km. Tvoří předěl mezi Orlickými horami, Zábřežskou vrchovinou a Českou tabulí. Nejvyšší horou je Špičák, 841 m n.m. Jedná se o tektonicky porušený erozně denudační reliéf ker, hrástí, antiklinál a synklinál na horninách krystalinika, hlubinných vyvřelin, permu a svrchní křídy. Představuje geologicky velmi pestrou oblast budovanou krystalickými horninami a prvohorními, druhohorními, místy i třetihorními sedimenty. Dnešní tvář reliéfu Orlického podhůří podmínily především saxonské tektonické poruchy, opakující se během třetihor na dříve založených variských zlomech. Působením vnějších vlivů byly částečně denudovány (odneseny) mladší křídové vrstvy a obnaženy horniny krystalinika. Původní geologické poměry však dodnes připomínají tzv. epigenetická říční údolí, probíhající napříč geologickou strukturou. Zábřežská vrchovina (734 km2), která odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny je součástí České křídové pánve. Táhne se od jižního ukončení Králické brázdy, součásti Kladské kotliny na SSZ, po údolí Nectavy a Romže na JJV. Průlomová údolí Moravské Sázavy a Třebůvky ji člení na tři dílčí části (od S k J) - vrchoviny Drozdovskou, Mírovskou a Bouzovskou, jež se směrem k J pozvolna snižují. Reliéf a krajina celé Zábřežské hornatiny jsou blízké Drahanské vrchovině hlavně převahou spodnokarbonských zvrásněných a slabě metamorfovaných sedimentů (drob a břidlic) a výraznými klenbovými rysy, zřejmými v říční síti. Bouzovská vrchovina v severovýchodní části území je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 300 - 400 m. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dost výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Bouzovská vrchovina s nejmenší střední výškou navazuje na jihu na Drahanskou vrchovinu. Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n.m.), a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV. Boskovická brázda představuje 4-6 km širokou asymetrickou příkopovou propadlinu SSV – JJZ směru situovanou na východním okraji Českého masivu. Probíhá od Moravského Krumlova, přes Ivančice, Rosice, Boskovice k Jevíčku. Boskovická brázda byla založena již v prekambriu. Nejvýznamnější pohyby probíhaly na zlomech boskovické brázdy v závěru variského geotektonického cyklu ve svrchním karbonu a spodním permu. S uvedenými pohyby souviselo postupné zahlubování brázdy. Od poorlického permu je Boskovická brázda oddělena na severu tzv. malonínskou elevací. Synsedimentační a postsedimentační pohyby způsobily přesmyk brněnského masivu přes východní okraj pánve. Podloží boskovické brázdy tvoří geologické jednotky moldanubika, moravika a brunovistulika a plášťové horniny představované kulmskými drobami. Součástí Boskovické brázdy je i Malá Haná, která tvoří geomorfologický podcelek v Boskovické brázdě, nejvyšší bod Nad Amerikou leží ve výšce 553 m n.m. Drahanská vrchovina je geomorfologický celek, spadající pod Brněnskou vrchovinu, která na severu sousedí se Zábřežskou vrchovinou a okrajově tak zasahuje i do jižní části SO ORP Moravská Třebová. Na Drahanské vrchovině převládají sedimenty svrchních prvohor (devon-karbon). Na velké části jsou také poměrně mocné čtvrtohorní usazeniny. Část území bylo – mimo jiné pro ochranu svých krajinných a estetických hodnot – prohlášeno jako přírodní park Bohdalov – Hartínkov. Zajímavá krajina je dána i pestrou geologickou stavbou od prvohorních břidlic až po svrchnokřídové usazeniny s vysokým podílem vápníku.

17

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz (2010) granitoidy assyntské (6uly, granodiority)

paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence) proterozoické horniny assyntsky zvrasněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice,fylity,svory až pararuly) ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity v moldanubiku a proterozoiku

mezozoické horniny (pískovce, jílovce) vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy,melafyry,porfyry) permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) ultrabazity v moldanubiku a proterozoiku

jednotvarná série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity) kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky)

18


EKOTOXA s.r.o.

3.1.2

Těžba nerostných surovin

Na území SO ORP Moravská Třebová a v blízkém okolí je evidována řada ložisek nerostných surovin, zejména se jedná o jíly, případně stavební kámen. Těžba probíhá pouze na malé části těchto lokalit. Většina ložisek nerostných surovin má pro svou ochranu vymezeno chráněné ložiskové území. Část těchto ložisek přesahuje i mimo samotnou SO ORP Moravská Třebová. Většina z těchto ložisek se nachází v západní části území a to zejména v obcích Kunčina, Březina, Slatina, Jevíčko a Bělá u Jevíčka. Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Moravská Třebová Název ložiska obec Boršov u Moravské Třebové Malonín

Subregistr

Těžba

Organizace

Surovina

Nerost

Plocha (ha)

CHL Ú

Prognózní zdroj

Dosud netěženo

MŽP

Polodrahokamy

plagioklasit (anortozit)

7,62

Ne

Prognózní zdroj

Dřívější hlubinná

MŽP

Ne

Prognózní zdroj

Dřívější hlubinná i povrchová Dosud netěženo

MŽP

jílovec, prachovec, pískovec jílovec, prachovec, pískovec jílovec, prachovec, pískovec jílovec, prachovec, pískovec jíl,jílovec, prachovec, slínovec

43,44

Březina u Moravské Třebové Nová Ves u M.Třeb.Barbora KoclířovHřebeč-jižní pole Moravská Kamenná Horka

106,79

Ne

50,52

Ano

6,32

Ano

20,62

Ano

Březinka

Bilancované ložisko výhradní Bilancované ložisko výhradní Bilancované ložisko výhradní Bilancované ložisko výhradní Bilancované ložisko výhradní Bilancované ložisko výhradní Bilancované ložisko výhradní

Jíly žáruvzdorné na ostřivo Jíly žáruvzdorné na ostřivo Jíly žáruvzdorné na ostřivo Jíly žáruvzdorné na ostřivo Cementářské korekční sialitické suroviny Jíly žáruvzdorné na ostřivo Jíly žáruvzdorné na ostřivo Jíly žáruvzdorné na ostřivo Stavební kámen

jílovec, kaolinit

31,5

Ano

jílovec, kaolinit

11,34

Ano

jíl, jílovec

2,24

Ano

droba

2,57

Ano

Jíly žáruvzdorné na ostřivo Jíly žáruvzdorné na ostřivo Jíly žáruvzdorné na ostřivo

jíl, jílovec, kaolinit

2,52

Ano

jílovec, kaolinit

131,94

Ano

jíl, jílovec, kaolinit

467,45

Ano

BřezinaNová jámabaz.sloj BoršovHřebečodval č.1 JaroměřiceChorniceŠubířov KoclířovHřebeč 3 BřezinaProkop 2hlav.sloj Malonín

Bilancované ložisko výhradní Bilancované ložisko výhradní Bilancované ložisko výhradní

Dřívější hlubinná Dosud netěženo Současná hlubinná i povrchová Dřívější hlubinná i povrchová Současná povrchová Současná povrchová Dřívější hlubinná Dřívější hlubinná i povrchová Dosud netěženo

P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice Stavby silnic a železnic a.s., Praha 1 P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice

Zdroj: Data ÚAP (2012)

19

EKOTOXA s.r.o.


Dále jsou na území SO ORP Moravská Třebová vymezeny tyto dobývací prostory: Tabulka č. 3.1.2: Dobývací prostory v SO ORP Moravská Třebová Název DP Chornice Jaroměřice Boršov u Mor. Třebové Slatina (Březinka) Zdroj: Data ÚAP (2012)

Organizace Stavby silnic a železnic, a.s. Stavby silnic a železnic, a.s. P-D Refractories CZ a.s. P-D Refractories CZ a.s.

Nerost droba kámen pro drcené kamenivo žárovzdorný jílovec žárovzdorné jílovce

Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Moravská Třebová


20

Plocha (ha) 6,22 11,02 4,48 106,26

EKOTOXA s.r.o.

3.1.3


Sesuvná a poddolovaná území

Poddolované území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby. Na území SO ORP Moravská Třebová se nachází větší množství území, které je evidováno jako poddolované. Jedná se o několik území vedených díky své malé rozloze jako bodové a dále o velkou řadu plošných, jejichž souhrn pro jednotlivé obce je uveden v tabulce. Na území obcí Mladějov na Moravě (jz. část obce - č. p. 136), Kunčina (sz. okraj Nové Vsi, č.p. 79, 134, 89, 75, 87), Útěchov (jih obce od č.p. 35 a 83 až po 57 a 58), Janůvky (západ obce po dům č.o. 39), Březina (sz. okraj obce), Bělá u Jevíčka (celá obec Bělá u Jevíčka a místní část Smolná), Jevíčko (Zadní Arnoštov) a Březinky (severní část obce – domy č.p. 13, 40 a 43) zasahují poddolovaná území přímo pod zastavěné území a mohou představovat potenciální riziko. Tabulka č. 3.1.3: Poddolovaná území v SO ORP Moravská Třebová Obec Rozsah poddolovaných území (ha) Bělá u Jevíčka Biskupice Březina Březinky Dlouhá Loučka Chornice Janůvky Jevíčko Křenov Kunčina Linhartice Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová Slatina Staré Město Útěchov Vranová Lhota Zdroj: Data ÚAP (2012)

662,75 24,69 371,17 12,23 19,74 9,56 99,28 120,06 25,45 318,53 15,06 78,07 140,83 471,96 144,44 9,45 108,06 55,47

Na území SO ORP Moravská Třebová se nachází rovněž celá řada sesuvných území převážně menšího rozsahu – viz obrázek. Mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, zejména stavební činnost, ačkoli momentálně do zástavby zasahuje pouze bodový sesuv u Rychnova na Moravě (u příjezdové cesty k domu č.p. 72). Největší plocha sesuvů je v obcích Mladějov (celk. 13,73 ha) a Březina (4,72 ha). Větší počet bodových sesuvů je evidován v obcích Městečko Trnávka, Mladějov, Moravská Třebová a Staré Město (po 4) a v Bělé u Jevíčka (3 evid. sesuvy).

21

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.3: Sesuvná a poddolovaná území a stará důlní díla v SO ORP Moravská Třebová


22

EKOTOXA s.r.o.

3.1.4


Indikátory

Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor zaměřený na vztah sesuvných a poddolovaných území k zastavěné a zastavitelné ploše. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Výskyt sesuvných území je na území SO ORP Moravská Třebová minimální, problém mohou představovat zejména území poddolovaná. Hodnocení indikátoru: +2 na území obce se nevyskytuje žádná sesuvné ani poddolované území. +1 v zastavěném/zastavitelném území se nevyskytují žádná sesuvná ani poddolovaná území. 0 v zastavěném/zastavitelném území se vyskytují sesuvná nebo poddolovaná území, nepředstavují však riziko nebo omezení pro rozvoj obce. -1 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující omezení pro rozvoj obce. -2 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující potenciální riziko pro obec (zástavbu, komunikace). Tabulka č. 3.1.4: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Moravská Třebová Obec Plocha obce (km2) Hodnocení indikátoru Bělá u Jevíčka Bezděčí u Trnávky Biskupice Borušov Březina Březinky Dětřichov u Moravské Třebové Dlouhá Loučka Gruna Hartinkov Chornice Janůvky Jaroměřice Jevíčko Koruna Křenov Kunčina Linhartice Malíkov Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová Radkov Rozstání Rychnov na Moravě Slatina Staré Město

9,7 6,9 11,1 10,9 11,7 3,3 5,9 17,6 10,5 5,1 14,2 3,1 22,1 23,2 2,1 10,5 22,6 8,7 4,1 50,4 9,3 42,0 6,6 7,4 23,6 3,9 24,7

23

-2 2 1 2 -1 -2 2 1 2 2 1 -2 2 -2 2 1 -2 1 1 -2 -2 0 2 2 2 0 1

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Hodnocení indikátoru

Plocha obce (km2)

Třebařov Útěchov Víska u Jevíčka Vranová Lhota Vrážné Vysoká Celkem Zdroj: Data ÚAP, 2012

15,6 5,5 3,7 14,1 4,1 2,9

417,3

24

2 -2 2 0 2 2 --

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.4: Indikátor geologických rizik – sesuvná a poddolovaná území

Zdroj: Data ÚAP, 2012

25

EKOTOXA s.r.o.

3.1.5


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Relativně nízký výskyt sesuvných území.

SLABÉ STRÁNKY Vysoká míra poddolovaných území (zejm. Bělá u Jevíčka, Březina, Janůvky, Jaroměřice, Kunčina, Mladějov, Moravská Třebová, Slatina a Útěchov) může výrazně omezovat rozvoj obcí. V obcích Mladějov na Moravě, Kunčina, Útěchov, Janůvky, Březina, Bělá u Jevíčka, Jevíčko (Zadní Arnoštov) a Březinka, zasahují tato území přímo pod zástavbu. Ochrana ložisek nerostných surovin je zajištěna Výskyt sesuvných území v obcích Městečko stanovením CHLÚ. Trnávka, Mladějov, Moravská Třebová, Staré Město, Březina a Bělá u Jevíčka může omezovat využití těchto ploch. Sesuvná území nezasahují do zástavby. Těžba nerostných surovin může vést k záborům většího území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Vhodné využití ploch na poddolovaných a sesuvných lokalitách – využití dotačních titulů.

3.1.6   

Problémy k řešení

Přesná lokalizace sesuvných a poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu (zejm. obce Mladějov na Moravě, Kunčina, Útěchov, Janůvky, Březina, Slatina, Bělá u Jevíčka, Jevíčko, Březinka a Vranová Lhota) Zajištění ochrany ložisek nerostných surovin (Bělá u Jevíčka, Březina, Janůvky, Jaroměřice, Jevíčko, Křenov, Kunčina, Moravská Třebová, Slatina).

26

EKOTOXA s.r.o.


3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Moravská Třebová zasahují do povodí Moravy. Hlavními toky na území SO ORP jsou Moravská Sázava (délka 53,91 km; rozloha povodí 510,64 km2) a Třebůvka (délka 48,23 km; rozloha povodí 579,75 km2), obě řeky jsou pravostrannými přítoky Moravy. Největším přítokem Moravské Sázavy je Březná (31,84 km), největším přítokem Třebůvky je Jevíčka (23,11 km). Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, z nichž nejvýznamnější jsou Třebařovské rybníky (Velký třebařovský – 15,77 ha, Jílový, Prkenný, Škaredý, Křtěný, Nohavice a Jezírko), vodní nádrž Moravská Třebová (11,89 ha), Finsterlova hlubina (9,62 ha) a Smolenská nádrž. Území SO ORP zasahuje svým západním okrajem do chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která se dotýká území obcí Mladějov na Moravě, Kunčina, Moravská Třebová, Dlouhá Loučka, Křenov, Janůvky, Březina a Slatina. Území povodí Moravy zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky – Českého masivu i Západních Karpat. Zájmová oblast spadá pod Český masiv – do území povodí Moravy zasahuje na Z a S oblast západosudetská, ve střední části pak oblast moravskoslezská. Na území povodí Moravy lze rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Jsou to západní, jesenická a beskydsko-karpatská oblast. Zájmové území spadá pod západní oblast, která tvoří západní část povodí hlavního toku Moravy. Vyplňují ji převážně pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny s převládajícím podložím krystalických břidlic nebo křídy, devonu a kulmu. Tyto horniny s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost a neobsahují významné akumulace podzemních vod. Roční úhrny srážek v této (západní) části povodí Moravy přesahují 700 mm jen ve vrcholových částech Českomoravské vrchoviny, převážně však klesají pod 600 mm. V souladu s tím se i hodnoty specifického odtoku pohybují v mezích od 3 do 5 l.s-1.km-2 a v suché oblasti klesají i pod 3 l.s-1.km-2. Podzemní vody neogenních sedimentů bývají často mineralizovány (mořské sedimenty) nebo smíšeny s ropnými vodami obohacenými metanem a sirovodíkem. Kalcium bikarbonátové minerální vody vystupují u Moravské Třebové, Jevíčka aj. Na území obcí Bělá u Jevíčka, Biskupice, Borušov, Březina, Dlouhá Loučka, Hartinkov, Jaroměřice, Jevíčko, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Městečko Trnávka, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Slatina, Třebařov a vysoká se nacházejí vodní zdroje podzemních vod. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou stanovena v obcích Bělá u Jevíčka, Borušov, Březina, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Koruna, Křenov, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Rozstání, Slatina, Staré Město, Třebařov a Vysoká. Podle dotazníkového průzkumu mají problémy s pitnou vodou v obcích Borušov (kvalita), Březinky (kvantita), Hartinkov (kvantita), Křenov (kvalita), Městečko Trnávka (kvantita), Třebařov (kvalita) a Vrážné (kvantita).

27

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.1: Vodní režim na území SO ORP Moravská Třebová


3.2.1

Sklonitá orná půda

Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tato schopnost krajiny je výrazně snížena především velkovýrobními způsoby hospodaření v krajině, jež se projevují vysokým zorněním půdy, velkými půdními bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech) atd. Důsledkem negativních 28

EKOTOXA s.r.o.


projevů takového hospodaření je nižší stabilita krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu považován za kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Obec

Plocha sklonité orné půdy (ha)

Bělá u Jevíčka Bezděčí u Trnávky Biskupice Borušov Březina Březinky Dětřichov u Moravské Třebové Dlouhá Loučka Gruna Hartinkov Chornice Janůvky Jaroměřice Jevíčko Koruna Křenov Kunčina Linhartice Malíkov Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová Radkov Rozstání Rychnov na Moravě Slatina Staré Město Třebařov Útěchov Víska u Jevíčka Vranová Lhota Vrážné Vysoká SO ORP Moravská Třebová Zdroj: Data ÚAP, 2012

42,9 25,8 19,3 14,3 91,6 9,7 4,2 64,8 60,8 1,7 22,6 33,8 48,7 86,7 7,1 88,5 59,7 63,8 43,8 214,5 47,5 113,5 35,1 64,3 82,1 36,3 42,0 42,6 24,2 11,0 44,3 4,7 1,1 1553,0

Plocha orné půdy (ha) 244,2 345,0 266,5 205,4 315,0 18,0 330,7 500,5 418,2 11,8 881,7 135,5 713,6 913,0 52,1 469,2 1277,6 452,9 121,4 1429,7 451,2 1492,7 275,2 367,8 1108,6 146,6 1426,6 1074,5 129,4 193,3 160,0 79,4 1,9 16009,3

Procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) 17,6 7,5 7,2 7,0 29,1 53,8 1,3 12,9 14,5 14,6 2,6 25,0 6,8 9,5 13,6 18,9 4,7 14,1 36,1 15,0 10,5 7,6 12,7 17,5 7,4 24,7 2,9 4,0 18,7 5,7 27,7 5,9 58,3 9,7

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Městečko Trnávka a to 214,5 ha. Toto množství činí 15 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území obcí Moravská Třebová (113,5 ha), Březina (91,6 ha), Křenov (88,5 ha), Jevíčko (86,7 ha) a

29

EKOTOXA s.r.o.


Rychnov na Moravě (82,1 ha). Větší množství sklonité orné půdy je také v obcích Dlouhá Loučka (64,8 ha), Rozstání (64,3 ha), Linhartice (63,8 ha), Gruna (60,8 ha) a Kunčina (59,7 ha). V těchto obcích by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. V ostatních obcích je také zvýšené množství svažité orné půdy, ale výměra těchto pozemků nedosahuje takového rozsahu. Ale přesto i je potřeba věnovat pozornost této problematice, aby bylo eliminováno zvýšené riziko lokálních povodní a vodní eroze. V dotazníkovém průzkumu bylo zjištěno, že KPÚ byly zahájeny čiprobíhají v obcích Dětřichov, Janůvky, Křenov, Kunčina, Městečko Trnávka, Mladějov, Slatina a Třebařov. Dokončeny byly KPÚ v obcích Bezděčí, Hartinkov a Jevíčko. Rovněž z tohoto průzkumu vyplývá, že vodní nebo větrná eroze hrozí v obcích Gruna (SV obce), Třebařov a Rozstání (neregulovaná část Malíkovského potoka, především na jaře). Přívalové srážky ohrožují obce Bělá u Jevíčka, Gruna (SV obce), Jaroměřice (Nový Dvůr – Lavičná), Jevíčko, Linhartice, Moravská Třebová, Třebařov, Vranová Lhota a Rozstání (Pod Hamperkem, Kaiservald, Malíkovský potok).

3.2.2

Povodňová charakteristika

Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle jejich výskytu jsou stanovována záplavová území – administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad, jež může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Moravská Třebová zasahují záplavové území Q100 tří vodních toků – Třebůvka, Jevíčka a Moravská Sázava. Záplavové území Třebůvky zasahuje 572,4 ha do území následujících obcí: Bezděčí u Trnávky, Dlouhá Loučka, Gruna, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Útěchov a Vranová Lhota. Záplavové území Jevíčky zasahuje 302,2 ha do území obcí Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Městečko Trnávka a Víska u Jevíčka. Záplavové území Q100 Moravské Sázavy zasahuje 181,6 ha na území obcí Rychnov na Moravě a Třebařov. V obcích Bezděčí u Trnávky, Dlouhá Loučka, Chornice, Jevíčko, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Třebařov, Útěchov a Vranová Lhota zasahuje záplavové území Q100 do zastavěného území. Z dotazníkového šetření vyplývá, že povodně ohrožují obce Jevíčko (Žlíbecký potok), Moravská Třebová (ul. Lanškrounská), Třebařov, Vranová Lhota a Rozstání (Třebůvka, Malíkovský potok).

30

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Zaplavená Zaplavená plocha při Q100 Obec Vodní tok (Q100) plocha při Q100 (ha) (ha) v ZÚ Bělá u Jevíčka 0,3 Třebůvka 23,6 Bezděčí u Trnávky Jevíčka 12,5 Biskupice Jevíčka 47,3 Borušov Březina Březinky Dětřichov u Mor. Třebové 13,9 Dlouhá Loučka Třebůvka 16,4 Gruna Třebůvka 8,5 Hartinkov 4,4 Chornice Jevíčka 57,9 Janůvky Jaroměřice Jevíčka 79,6 0,01 Jevíčko Jevíčka 33,6 Koruna Křenov Kunčina 15,9 Linhartice Třebůvka 50,8 Malíkov 11,3 Třebůvka 244,4 Městečko Trnávka Jevíčka 65,0 Mladějov na Moravě 35,3 Moravská Třebová Třebůvka 70,1 7,5 Radkov Třebůvka 28,1 Rozstání Třebůvka 16,5 Rychnov na Moravě Moravská Sázava 68,5 Slatina Staré Město 3,3 Třebařov Moravská Sázava 113,1 9,7 Útěchov Třebůvka 17,7 Víska u Jevíčka Jevíčka 6,2 3,2 Vranová Lhota Třebůvka 96,2 Vrážné Vysoká Zdroj: Data ÚAP, 2012

% zaplavené plochy při Q100 v ZÚ 1,1 20,0 6,0 0,01 26,0 5,4 6,1 26,9 3,1 29,3 8,0 -

Pro vodní toky Třebůvka a Moravská Sázava byly vymezeny aktivní zóny v záplavových územích – viz následující tabulka:

31

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.3: Aktivní zóny v záplavových územích ve SO ORP Moravská Třebová Plocha aktivní % plochy aktivní Plocha aktivní zóny zóny v ZÚ zóny v ZÚ Obec (ha) (ha) z celkové plochy ZÚ Bezděčí u Trnávky 21,7 0,04 0,2 Dlouhá Loučka 6,8 5,7 8,1 Gruna 7,4 Linhartice 14,4 3,7 6,0 Městečko Trnávka 200,9 4,1 2,0 Moravská Třebová 45,9 17,1 3,0 Radkov 17,9 4,9 17,9 Rozstání 11,8 Rychnov na Moravě 35,0 13,7 Útěchov 10,1 4,5 2,0 Vranová Lhota 86,0 0,8 Zdroj: Data ÚAP, 2012 V obcích Bezděčí u Trnávky, Gruna, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání a Vranová Lhota je stanoveno území zvláštní povodně pod vodním dílem.

32

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.2: Záplavové území Q100 na území SO ORP Moravská Třebová


33

EKOTOXA s.r.o.


V posledních letech dochází často k povodním a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových opatření. Povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Moravy 2010 - 2015 (prosinec 2009). Ve SO ORP Moravská Třebová jsou navrhována protipovodňová opatření Třebařov v povodí Moravské Sázavy.

3.2.3

Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci – nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Moravská Třebová není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. Z dat HEIS VÚV T.G.M. (2011 a 2012) vyplývá, že v obcích Borušov, Linhartice, Gruna, Rozstání, Radkov, Malíkov, Městečko Trnávka, Křenov, Březina, Slatina, Bělá u Jevíčka, Jevíčko, Víska u Jevíčka, Chornice, Bezděčí u Trnávky, Vranova Lhota, Hartinkov, Biskupice a Jaroměřice jsou útvary povrchových vod s klasifikací rizikové. Vodní útvary podzemních vod, které jsou klasifikovány jako nevyhovující jsou v obcích Mladějov na Moravě, Kunčina, Moravská Třebová, Útěchov, Malíkov, Dlouhá Loučka¸ Městečko Trnávka, Křenov, Janůvky, Březina, Slatina, Bělá u Jevíčka a Jevíčko (viz následující obrázky). Hodnocení bylo použito pro současný stav a odhad stavu k roku 2015, který je použit pro návrhy opatření. Výstupem hodnocení stavu pro jednotlivé podložky a složky je klasifikace vodního útvaru jako vyhovující (dobré), potenciálně nevyhovující (potencionálně rizikové) nebo nevyhovující (rizikové). Stav útvaru povrchových vod je určený horším z jeho ekologického a chemického stavu. Stav silně ovlivněných útvarů povrchových vod je dán tzv. ekologickým potenciálem a chemickým stavem. Stav útvaru podzemních vod je daný horším z jeho kvantitativního či chemického stavu. Pro období platnosti prvních plánů oblastí povodí, tj. do roku 2015, byly navrženy limity [O92], definující dobrý stav útvarů povrchových a podzemních vod a chráněných území. Přístup k hodnocení stavu vodních útvarů je stanoven v „Metodických postupech státních podniků Povodí pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí“. Hodnocení stavu vodních útvarů spočívá v syntéze výsledků hodnocení jednotlivých složek stavu. Hodnocení složky je pak určeno výsledky hodnocení jednotlivých parametrů. Při těchto hodnoceních a syntézách platí následující pravidla:  Přímé hodnocení (na základě dat z monitoringu) má přednost před nepřímým (na základě informací o vlivu užívání vod na stav vod).  Nevyhovuje-li alespoň jeden parametr hodnocené složky stavu limitům dobrého stavu, cela složka stavu je klasifikována jako nevyhovující  Při syntézách hodnocení platí vždy horší z provedených hodnocení. V Plánu oblasti povodí Moravy 2010 - 2015 (prosinec 2009) jsou v tomto plánovacím období pro SO ORP Moravská Třebová navržena následující opatření k dosažení cílů ochrany vod pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod: Třebůvka - Moravská Třebová - intenzifikace ČOV a výstavba kanalizace, náklady činí 290.0 mil.Kč; - Městečko Trnávka - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV, náklady činí 26.0 mil.Kč.

34

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.3: Celková rizikovost povrchových vod

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012

35

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.4: Celková rizikovost podzemních vod

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2011 Rovněž dle dat HEIS VÚV T.G.M. (2012) se na území SO ORP Moravská Třebová nachází zranitelné oblasti (viz následující obrázek). Zranitelné území jsou taková území, kde se vyskytují:  povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout,  nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičňanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. 36

EKOTOXA s.r.o.


Zranitelné oblasti jsou vyhlášeny v obcích Bělá u Jevíčka, Bezděčí u Trnávky, Borušov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Chornice, Jevíčko, Kunčina, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Staré Město, Třebařov, Víska u Jevíčka, Vranová Lhota a Vysoká. Obrázek č. 3.2.5: Zranitelné oblasti ve SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012

37

EKOTOXA s.r.o.

3.2.4


Indikátory

Plocha sklonité orné půdy Celkem se v SO ORP Moravská Třebová nachází 1553 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Moravská Třebová (16 009,3 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí 9,7 %. V žádné z obcí není nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav pro ostatní území na území SO ORP. V obcích Březina, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Křenov, Jevíčko a Rychnov na Moravě se vyskytuje nadměrné množství těchto „rizikových pozemků“. Velké množství sklonité orné půdy se nachází také v obcích Dlouhá Loučka, Rozstání, Linhartice, Gruna a Kunčina. Ve všech těchto obcích je potřeba tuto situaci řešit. Hodnocení dle indikátoru plocha sklonité orné půdy: -2 na území obce se nachází více než 75 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 50 – 75 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 25 – 49,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 24,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Záplavové území Q100 Na území SO ORP je stanoveno záplavové území Q100 v obcích Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Dlouhá Loučka, Gruna, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Třebařov, Útěchov, Víska u Jevíčka a Vranová Lhota. Do zastavěného území obce zasahuje záplavové území Q100 v obcích Bezděčí u Trnávky, Dlouhá Loučka, Chornice, Jevíčko, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Třebařov, Útěchov a Vranová Lhota. Hodnocení indikátoru záplavové území Q100: -2 více než 25 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce -1 10 – 24,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 0 5 – 9,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce; záplavové území Q 100 na území obce není stanoveno 1 0 - 4,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 2 záplavové území Q 100 je stanoveno mimo zastavěné území obce

38

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.4: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Záplavové území Q100 Plocha sklonité orné půdy Obec hodnoty [ha] hodnocení hodnoty [%] hodnocení 0 Bělá u Jevíčka 42,9 0 1,1 0 Bezděčí u Trnávky 25,8 1 Mimo ZÚ 1 Biskupice 19,3 2 1 Borušov 14,3 0 -2 Březina 91,6 0 1 Březinky 9,7 0 Dětřichov u Moravské 1 Třebové 4,2 0 -1 Dlouhá Loučka 64,8 20,0 -1 -1 Gruna 60,8 Mimo ZÚ 2 1 Hartinkov 1,7 0 1 Chornice 22,6 6,0 0 0 Janůvky 33,8 0 0 Jaroměřice 48,7 Mimo ZÚ 2 -2 Jevíčko 86,7 0,01 1 1 Koruna 7,1 0 -2 Křenov 88,5 0 -1 Kunčina 59,7 0 -1 Linhartice 63,8 26,0 -2 0 Malíkov 43,8 0 -2 Městečko Trnávka 214,5 5,4 0 0 Mladějov na Moravě 47,5 0 -2 Moravská Třebová 113,5 6,1 0 0 Radkov 35,1 26,9 -2 -1 Rozstání 64,3 Mimo ZÚ 2 -2 Rychnov na Moravě 82,1 Mimo ZÚ 2 0 Slatina 36,3 0 0 Staré Město 42,0 0 0 Třebařov 42,6 3,1 1 1 Útěchov 24,2 29,3 -2 1 Víska u Jevíčka 11,0 Mimo ZÚ 2 0 Vranová Lhota 44,3 8,0 0 1 Vrážné 4,7 0 1 Vysoká 1,1 0 Zdroj:EKOTOXA s.r.o., 2012

39

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle plochy sklonité orné půdy

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012

40

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle záplavového území Q100


41


EKOTOXA s.r.o.

3.2.5

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích – velké množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Březina, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Křenov, Jevíčko, Rychnov na Moravě, Dlouhá Loučka, Rozstání, Linhartice, Gruna a Kunčina. Na území obcí Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Dlouhá Loučka, Gruna, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Třebařov, Útěchov, Víska u Jevíčka a Vranová Lhota. Ve všech zmiňovných obcích (kromě Biskupic, Gruny, Jaroměřic, Rozstnání, Rychnova na Moravě a Vísky u Jevíčka) zasahuje záplavové území Q100 do zastavěného území. Stanovená aktivní zóna v záplavovém území v obcích Bezděčí u Trnávky, Dlouhá Loučka, Gruna, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Útěchov a Vranová Lhota. Rizikový stav povrchových vod v obcích Borušov, Linhartice, Gruna, Rozstání, Radkov, Malíkov, Městečko Trnávka, Křenov, Březina, Slatina, Bělá u Jevíčka, Jevíčko, Víska u Jevíčka, Chornice, Bezděčí u Trnávky, Vranová Lhota, Hartinkov, Biskupice a Jaroměřice. Nevyhovující stav útvarů podzemních vod v obcích Mladějov na Moravě, Kunčina, Moravská Třebová, Útěchov, Malíkov, Dlouhá Loučka, Městečko Trnávka, Křenov, Janůvky, Březina, Slatina, Bělá u Jevíčka a Jevíčko. Problémy s pitnou vodou v obcích Borušov (kvalita), Březinky (kvantita), Hartinkov (kvantita), Křenov (kvalita), Městečko Trnávka (kvantita), Třebařov (kvalita) a Vrážné (kvantita). V obcích Bělá u Jevíčka, Bezděčí u Trnávky, Borušov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Chornice, Jevíčko, Kunčina, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Staré Město, Třebařov, Víska u Jevíčka, Vranová Lhota a Vysoká jsou stanoveny zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů ve vodách. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. orné půdy – především na území obce Březina, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Křenov, Jevíčko, Rychnov na Moravě, Dlouhá Loučka, Rozstání, Linhartice, Gruna a Kunčina.

42

EKOTOXA s.r.o.


Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou Narušení vodních zdrojů nebo jejich ochranných erozní ohrožeností (vysoký podíl sklonité orné pásem v obcích Bělá u Jevíčka, Biskupice, půdy). Borušov, Březina, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Hartinkov, Jaroměřice, Jevíčko, Koruna, Křenov, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Městečko Trnávka, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Rozstání, Slatina, Staré Město, Třebařov a Vysoká. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.

3.2.6 



 

  


V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž, ...). Jedná se především o obce Březina, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Křenov, Jevíčko, Rychnov na Moravě, Dlouhá Loučka, Rozstání, Linhartice, Gruna a Kunčina. V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším investicím na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Jedná se o obce Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Dlouhá Loučka, Gruna, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Třebařov, Útěchov, Víska u Jevíčka a Vranová Lhota. V obcích, kde je aktivní zóna záplavového území, je nepřípustná jakákoliv stavební činnost. Jedná se o katastrální území Bezděčí u Trnávky, Dlouhá Loučka, Gruna, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Útěchov a Vranová Lhota. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody, pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání – obce Bělá u Jevíčka, Biskupice, Borušov, Březina, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Hartinkov, Jaroměřice, Jevíčko, Koruna, Křenov, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Městečko Trnávka, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Rozstání, Slatina, Staré Město, Třebařov a Vysoká. Řešit problémy s kvalitou nebo množstvím pitné vody v obcích Borušov (kvalita), Březinky (kvantita), Hartinkov (kvantita), Křenov (kvalita), Městečko Trnávka (kvantita), Třebařov (kvalita) a Vrážné (kvantita). Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech – ve všech obcích, kde tato opatření doposud nebyla realizována. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti - Bělá u Jevíčka, Bezděčí u Trnávky, Borušov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Chornice, Jevíčko, Kunčina, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Staré Město, Třebařov, Víska u Jevíčka, Vranová Lhota a Vysoká (zranitelné oblasti).

43

EKOTOXA s.r.o.


3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1

Ovzduší

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale je nutná spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně – přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).

3.3.1.1

Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu zdraví lidí v daném roce

Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO 2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Pro SO ORP Moravská Třebová byly v roce 2006 z důvodu překračování imisních limitů určeny jako problematické suspendované částice velikostní frakce PM10, benzo(a)pyren a troposférický ozon. Při hodnocení dat za rok 2008 již nebylo (kromě troposférického ozonu) překročení imisních limitů zjištěno. V roce 2010 nebyly překročeny roční imisní koncentrace proPM10, byl však překročen imisní liit pro 24hodinové imisní koncentrace, a to na 43 % území. Nedá se jednoznačně predikovat další vývoj a v případě PM10 se jedná o dlouhodobý problém na mnoha místech ČR. Koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.). V případě PM10 byl v roce 2006 překročen 24hodinový imisní limit na 32 % plochy SO ORP, roční imisní limit na 1% území SO ORP. V roce 2008 již nebylo zjištěno žádné překročení limitů pro PM10. V roce 2010 byl 24hodinový imisní limit překročen na 43% území, což přestavuje mírné zhoršení situace. V roce 2006, 2008 ani 2010 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisního limitu pro benzen. V případě BaP došlo také ke změně, kdy v roce 2006 došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP) na 3 % území SO ORP, v roce 2008 zde překročení zjištěno nebylo. V roce 2010 došlo k překročení limitu na 1,7 % území. Na prakticky celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. V roce 2010 bylo překročení pouze minimální. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a kadmium.

44

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2010 Obec

% území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit

Cílový imisní limit

Souhrnně OZKO

B(a)P

O3_8h

Imisní limit

Bělá u Jevíčka

PM10 (24h) 0,0

0,0

0,0

0,0

Cílový imisní limit bez O3 0,0

Bezděčí u Trnávky

88,1

0,0

0,0

88,1

88,1

Biskupice

48,6

0,0

0,0

48,6

48,6

Borušov

45,3

0,0

5,4

45,3

45,3

Březina

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Březinky

77,6

0,0

0,0

77,6

77,6

Dětřichov u Moravské Třebové

91,8

0,0

0,0

91,8

91,8

Dlouhá Loučka

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Gruna

57,3

0,0

0,0

57,3

57,3

Hartinkov

16,7

0,0

0,0

16,7

16,7

Chornice

83,1

0,0

0,0

83,1

83,1

Janůvky

0,0

0,0

77,0

77,0

0,0

Jaroměřice

35,8

0,0

0,0

35,8

35,8

Jevíčko

22,7

4,3

0,0

22,7

22,7

Koruna

99,8

0,0

0,0

99,8

99,8

Křenov

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Kunčina

18,0

0,0

0,0

18,0

18,0

Linhartice

86,0

0,7

0,0

86,0

86,0

Malíkov

19,7

0,0

0,0

19,7

19,7

Městečko Trnávka

54,7

0,0

0,0

54,7

54,7

Mladějov na Moravě

0,0

0,0

8,9

8,9

0,0

Moravská Třebová

27,4

13,9

0,0

27,4

27,4

Radkov

93,7

0,0

0,0

93,7

93,7

Rozstání

95,0

0,0

0,0

95,0

95,0

Rychnov na Moravě

19,1

0,0

0,0

19,1

19,1

Slatina

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Staré Město

73,6

0,3

0,0

73,6

73,6

Třebařov

91,7

0,0

0,0

91,7

91,7

Útěchov

1,0

0,0

0,0

1,0

1,0

Víska u Jevíčka

76,5

0,0

0,0

76,5

76,5

Vranová Lhota

85,6

0,0

0,0

85,6

85,6

Vrážné

72,8

0,0

0,0

72,8

72,8

Vysoká

15,7

0,0

0,0

15,7

15,7

SO ORP Moravská Třebová

42,8

1,7

0,9

43,7

42,8

Zdroj dat: Data ÚAP, 2010

45

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro 24h koncentrace PM10


46

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.2: Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro benzo(a)pyren

Zdroj dat: Data ÚAP, 2012 Kvalita ovzduší byla zjišťována také v rámci dotazníkového šetření, kdy bylo řešeno vnímání kvality ovzduší v daných obcích. Ve většině obcí je uváděno mírné znečištění kvality ovzduší. Jako hlavní zdroj je uváděno vytápění domácností, v menší míře také doprava, průmyslová a zemědělská výroba. Mírné znečištění kvality ovzduší je vnímáno v obcích Bělá u Jevíčka, Biskupice, Borušov, Březina,

47

EKOTOXA s.r.o.


Březinky, Dětřichov u Moravské Třebové, Gruna, Janůvky, Jaroměřice, Jevíčko, Křenov, Linhartice, Malíkov, Městečko Trnávka, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Rychnov na Moravě, Slatina, Staré Město, Třebařov a Vranová Lhota. Dále bylo řešeno pachové znečištění. To je občasně uváděno pouze u některých obcí, konkrétně u Bezděčí u Trnávky, Borušova, Dětřichova u Moravské Třebové, Jevíčka, Křenova, Linhartic, Starého Města a Třebařova. Konkrétnější informace jsou uvedeny v rámci problémů u jednotlivých obcí. 3.3.1.2

Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace

Prakticky na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). V roce 2010 došlo k překročení také na území všech obcí, byť ne celoplošně. Imisní limit pro SO2 nebyl překročen, imisní limit pro NOx byl v roce 2008 překročen na 2% území SO ORP (podobně jako v roce 2006, kdy došlo k překročení na 3% území SO ORP), v roce 2010 k překročení nedošlo.

48

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.3: Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro troposférický ozón


49


EKOTOXA s.r.o.

3.3.2

Staré ekologické zátěže

V rámci dat ÚAP jsou uváděny informace o starých ekologických zátěžích. Na území SO ORP Moravská Třebová jsou uváděny tyto: Tabulka č. 3.3.2: Staré ekologické zátěže na území SO ORP Moravská Třebová Obec

Staré ekologická zátěž

Obec

Staré ekologická zátěž

Malonín

Bělá 1

Moravská Třebová

skládka Boršov

Březina

Důl Anna - dehtofenolové "jezírko"

Moravská Třebová

skládka Boršov

Kunčina

Faflíkova cesta

Slatina

skládka Březinka

Staré Město

Goldberk 129

Moravská Třebová

skládka Moravská Třebová

Linhartice

Hamperk

Vranová Lhota

Štoly Vranová Lhota

Moravská Třebová

Horní Borkovský rybník

Třebařov

Třebařov 145

Jevíčko

Kopřivova Zmola 44

Městečko Trnávka

U okálů 77

Křenov

Křenov 54

Vrážné

Vémole 298

Kunčina

Kunčina 215

Zdroj: Data ÚAP, 2012 V rámci dotazníkového šetření byla řešena také problematika starých ekologických zátěží a brownfields na území obcí. Byly ověřovány staré ekologické zátěže uváděné v rámci dat ÚAP a jejich stav. Staré ekologické zátěže představují jiný typ problému než brownfield, přesto se jedná zčásti o problém související s hygienou obce. V obou případech je žádoucí využití těchto ploch s nevhodným aktuálním stavem, ať už je to rekultivace, revitalizace, rekonstrukce objektu a nalezení vhodného využití. Tyto lokality byly uvedeny u obcí Biskupice (zámek a areál ZD), Březina (zemědělské objekty), Hartinkov (černé skládky), Jaroměřice (bývalý zemědělský objekt), Jevíčko (bývalé hosp. družstvo, skládka Kopř. Zmola) a Křenov (černá skládka).

50

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.4: Staré ekologické zátěže na území SO ORP Moravská Třebová


51

EKOTOXA s.r.o.

3.3.3


Indikátory

Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Jako hlavní byly použity indikátory:  HP1 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí,  HP2 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Hodnocení indikátoru: -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru. -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru. 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena. 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně. 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru.

52

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.3.3: Hodnocení indikátorů kvality ovzduší Obec

Bělá u Jevíčka Bezděčí u Trnávky Biskupice Borušov Březina Březinky Dětřichov u Moravské Třebové Dlouhá Loučka Gruna Hartinkov Chornice Janůvky Jaroměřice Jevíčko Koruna Křenov Kunčina Linhartice Malíkov Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová Radkov Rozstání Rychnov na Moravě Slatina Staré Město Třebařov Útěchov Víska u Jevíčka Vranová Lhota Vrážné Vysoká

Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) 1 1 1 1 1 1 2 1 0 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 0 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 0 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1


53


-1 -1 -1 -2 1 -1 -1 1 -1 -1 -1 1 -1 -2 -1 1 -1 -2 -1 -1 1 -2 -1 -1 -1 1 -2 -1 -1 -1 -1 -1 -1

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.5: Území, na kterém došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, ekosystémů a vegetace.


54

EKOTOXA s.r.o.

3.3.4


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY V roce 2006, 2008 ani 2010 nebyly překročeny Na prakticky celém území SO ORP byl v letech hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2, benzen, 2006, 2008 i 2010 překročen cílový imisní limit arsen a kadmium. pro ochranu ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40). V roce 2010 překročen imisní limit pro PM10 u řady obcí ve střední a východní části území a u B(a)P u Moravské Třebové a Jevíčka. V obcích Malonín, Březina, Kunčina, Staré Město, Linhartice, Jevíčko, Křenov, Kunčina, Slatina, Moravská Třebová, Vranová Lhota, Třebařov, Městečko Trnávka a Vrážné se nacházejí staré ekologické zátěže. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využívání nejlepších dostupných technologií Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné emisní a hlukové zátěže především v blízkosti uplatňování zásad správné zemědělské praxe významných dopravních komunikací (silnice I/35). v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie. Identifikace a nalezení vhodného způsobu využití Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění daných ploch pro staré ekologické zátěže. domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.

3.3.5 



  


V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně (např. zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí) za účelem zachycení a snížení prašnosti. Identifikovat, posoudit a nalézt vhodné využité pro lokality uváděné jako stará ekologická zátěž.

55

EKOTOXA s.r.o.


3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1

Chráněná území

Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP ( jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošné zvláště chráněné oblasti patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní tzv. ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především území se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, jež zde vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, nýbrž v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez. 3.4.1.1

Zvláště chráněná území v SO ORP Moravská Třebová

Na území se nevyskytují kategorie chráněných území typu národní park, chráněná krajinná oblast ani ptačí oblast. Nachází se zde 4 maloplošná chráněná území (2 přírodní rezervace a 2 přírodní památky) a 4 evropsky významné lokality.     







PR Rohová – rozsáhlé přirozené květnaté bučiny a suťové porosty. Rozloha 296,9 ha, katastrální území Boršov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Křenov. PR Dlouholoučské stráně – opukové stráně s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 60 ha, katastrální území Dlouhá Loučka. PP Pod skálou – svahová bučina s hojným tisem. Rozloha 21,1 ha, katastrální území Mladějov na Moravě, Nová Ves u Moravské Třebové. PP Hradisko – přestárlý bor s vitálním bukem a bohatou květenou. Rozloha 26,4 ha, katastrální území Staré Město u Moravské Třebové. EVL Bohdalov - polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum. Rozloha 956,4 ha, katastrální území Gruna, Žipotín, Radkov u Mor.Třebové, Bohdalov u Městečka Trnávky, Pěčíkov, Vranová. EVL Hřebečovský hřbet - lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, bučiny asociace Asperulo-Fagetum. Rozloha 738, 5 ha, katastrální území Mladějov na Moravě, Nová Ves u Mor.Třebové, Boršov u Mor.Třebové, Dlouhá Loučka, Křenov. EVL Rychnovský vrch – smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, bučiny asociace Asperulo-Fagetum, lesy svazu Tilio Acerion na svazích, sutích a v roklích. Rozloha 353,3 ha, katastrální území Radišov, Rychnov na Moravě, Třebařov. EVL Vranová Lhota – lokalita netopýra velkého. Rozloha 0,03 ha, katastrální území Vranová Lhota.

56

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území v SO ORP Moravská Třebová


57

EKOTOXA s.r.o.


Ve východní části území se nachází také významný přírodní park Bohdalov-Hartinkov, který pokrývá celá území obcí Březinky, Vysoká, Hartinkov, Vranová Lhota, dále téměř celá území obcí Vrážné a Radkov a významnou část území obcí Gruna, Městečko Trnávka a Bezděčí u Trnávky. Přírodní park se rozprostírá v JZ části Zábřežské vrchoviny asi 4 km severovýchodně od Městečka Trnávka a byl zřízen v roce 1996 Okresním úřadem Svitavy v širším okolí obcí Bohdalov-Hartinkov na celkové ploše cca 6265 ha k ochraně esteticky a biologicky hodnotné krajiny s četnými významnými krajinnými prvky. Přírodní park navazuje na sousední Přírodní park Kladecko v okrese Prostějov. Zajímavá krajina je dána i pestrou geologickou stavbou od prvohorních břidlic až po svrchnokřídové usazeniny s vysokým podílem vápníku. Přírodní park je z velké části lesnatý a tvořený mozaikou polopřirozených a přírodně blízkých luk a pastvin. Roste zde mnoho chráněných druhů rostlin (např. hořec brvitý) a vyskytuje se zde mnoho chráněných a zajímavých druhů živočichů (např. mlok skvrnitý, ťuhýk obecný, aj.).

3.4.1.2

Významné krajinné prvky

Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jimi mohou být jiné části krajiny jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled a přispívá k udržení její stability. Přehled registrovaných významných krajinných prvků je uveden níže v tabulce.

58

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.4.1: Významné krajinné prvky registrované ve SO ORP Moravská Třebová Obec Bělá u Jevíčka Březina Březinky

Jevíčko Koruna Křenov Kunčina Linhartice

Městečko Trnávka

VKP

Obec

Stráně na JV okraji obce Bělá u Jevíčka Stráně a niva SV od Bělé u Jevíčka Vlhká louka Stepní stráň s výskytem hořečku brvitého Vlhká louka v Kladenské dolině Květnatá louka mezi remízky Suchá výslunná stráň Květnaté extenzívně využívané louky Stráně severně nad Zadním Arnoštovem Niva Ospického potoka Remíz v hlubokém žlebu Louka u silnice s výskytem vrby plazivé

Staré Město

Třebařov

Meze s remízky, rozptýlená zeleň Slunná mez, vlhká louka Výslunné, mírně svažité pozemky Vranová Lhota

Skupiny rozptýlené zeleně v mezích Vlhká květnatá louka Remízky v mezích a úvozní cestě Archeologická lokalita Remízky Zamokřený pozemek Nevyužívaná pastvina zarůstající Zdroj: Data ÚAP, 2012

Remízek v mezi 2 - 4 m vysoké Louka Výslunný lem remízku Remíz s mezí, doplněný svažitou loukou Louka Bledule pod Rychnovským kopcem

Pahorek jihozápadně od Starého města Výslunné svahy na úpatí kopce Hradisko Travnatý svah na jižním úpatí kopce Výslunná stráň Svažitá pastvina Prameniště Teplice - prameniště Stráně s výskytem teplomilné květeny Suché stráně s teplomilnou květenou

Rychnov na Moravě

Rychnov na Moravě

VKP

Remíz s hustým zápojem ve svažité části Zamokřený pruh louky Remíz s lemovým společenstvem Travnaté svahy nad silnicí Petrušov Niva Ospického potoka Pahorek jihozápadně od Starého města Mezofilní květnatá louka s opučníkem Svažitá mezofilní loučka Mezofilní louka v zastavěné části obce Vlhká květnatá louka ve středu obce Mezofilní květnatá louka pod lesem Zamokřená louka v nivě Petrušovského potoka Travnaté svahy nad silnicí Petrušov Niva Ospického potoka Remíz v hlubokém žlebu Mokřiny severně od Prostředního rybníka Stráně na Hraničkách Strážnička I - IV. Teplomilná květena Stráně na Hraničkách Stráně na Hraničkách

59

EKOTOXA s.r.o.

3.4.1.3


Územní systém ekologické stability

Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí – "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zák. č.114/1992 Sb. ČNR ze dne 26.2.1992 (s účinností od 1.6.1992), prováděcí vyhlášce č.395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány apod. V roce 2006-2007 byl proto zpracován digitální mapový výstup Plán regionálního ÚSES Pardubického kraje (I. - biocentra, II – biokoridory) firmou EKOTOXA s.r.o., který provedl revizi a harmonizaci všech dílčích dokumentací ÚSES s ÚTP NR a R ÚSES a specifikoval všechny nezbytné změny, které vyplývají ze zapracování ÚTP i z naplnění metodických parametrů ÚSES. Tento dokument by měl být základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni ZÚR kraje i ÚP obcí. Na území SO ORP Moravská Třebová se nachází velká část NRBC Boršov – Loučský les. Severně z něj vybíhá NRBK spojující RBC Pod Červenou horou a RBC Mirand. Další nadregionální biokoridor probíhá přes území SO ORP diagonálně od severu k jihu. Jsou na něm rozmístěna regionální biocentra Zlatník, Třebovské hradisko, Radkovské Hradisko, RBC Pod Lískovcem, Hartínkov a RBC Nectavské údolí. V obci Radkov a severovýchodním okrajem SO ORP leží ještě RBC Radkovské lesy a RBC Vysoký vrch. Středem území SO ORP prochází regionální biokoridor (směrem od severu k jihu), na němž leží RBC Dvorská a RBC Lišnice.

60

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.4.2: ÚSES SO ORP Moravská Třebová


61

EKOTOXA s.r.o.

3.4.2


Koeficient ekologické stability krajiny

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy. Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala: Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní – nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní – intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní – běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní – technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní.

3.4.3

Indikátor

Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle Ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru KES – vlastní klasifikace: -2……KES pod 0,4 území nestabilní -1……KES 0,4 – 0,89 území málo stabilní 0……KES 0,9 – 2,99 území mírně stabilní 1……KES 3,0 – 6,2 území stabilní 2……KES nad 6,2 území relativně přírodní

62

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení indikátoru Koeficient ekologické stability krajiny Bělá u Jevíčka Bezděčí u Trnávky Biskupice Borušov

2,01 0,76 2,23 2,83

Hodnocení indikátoru 0 -1 0 0

Březina Březinky Dětřichov u Moravské Třebové Dlouhá Loučka Gruna Hartinkov Chomice Janůvky Jaroměřice Jevíčko Koruna Křenov Kunčina

1,89 3,21 0,29 1,11 1,08 4,04 0,39 1,23 1,79 1,01 1,14 0,87 0,55

Obec

KES

Linhartice Malíkov Městečko Trnávka Mladějov na Moravě

0,51 1,28 1,62 0,82

Hodnocení indikátoru -1 0 0 -1

0 1 -2

Moravská Třebová Radkov Rozstání

1,08 0,97 0,69

0 0 -1

0 0 1 -2 0 0 0 0 -1 -1

Rychnov na Moravě Slatina Staré Město Třebařov Útěchov Víska u Jevíčka Vranová Lhota Vražné Vysoká SO ORP Moravská Třebová

0,70 0,69 0,63 0,34 2,57 0,39 4,48 3,27 2,11 1,07

-1 -1 -1 -2 0 -2 1 1 0 0

Obec

KES

Zdroj: Data ÚAP, 2012 V SO ORP Moravská Třebová se nachází 33 obcí. Většina obcí spadá do území ekologicky mírně stabilního. Mezi území stabilní (hodnota indikátoru 1) patří obce Hartinkov, Březinky, Vranová Lhota a Vražné. V rámci SO ORP má nejvyšší stupeň ekologické stability obec Vranová Lhota (KES = 4,48). Mezi území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) patří obce Bělá u Jevíčka, Biskupice, Borušov, Březina, Dlouhá Loučka, Gruna, Janůvky, Jaroměřice, Jevíčko, Koruna, Malíkov, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Útěchov a Vysoká. Z hlediska hodnocení ekologické stability patří mezi obce s výrazně nízkým koeficientem (hodnota indikátoru -2 a -1) Dětřichov u Moravské Třebové, Chomice, Třebařov, Víska u Jevíčka, Bezděčí u Trnávky, Křenov, Kunčina, Linhartice, Mladějov na Moravě, Rozstání, Rychnov na Moravě, Slatina a Staré Město. Nejnižší KES z SO ORP Moravská Třebová má obec Dětřichov u Moravské Třebové (KES = 0,29). Obec má vysoký podíl zemědělské půdy z celkové výměry (87%), z toho přes 83% tvoří půda orná. Další obce s nízkou ekologickou stabilitou jsou Třebařov a Víska u Jevíčka. Nutno však podotknout, že ve srovnání s jinými SO ORP jsou i tyto nejnižší hodnoty KES v řešeném území poměrně přijatelné.

63

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Moravská Třebová v roce 2012.


64

EKOTOXA s.r.o.

3.4.4


SWOT analýza tématu

SILNÉ STRÁNKY Většina obcí spadá do území ekologicky mírně stabilního.

SLABÉ STRÁNKY Žádné nebo velmi nízké zastoupení chráněných ploch téměř ve všech obcích SO ORP.

Nejvyšší ekologická stabilita – obce Vranová Lhota a Hartinkov.

Nejnižší ekologická stabilita krajiny - obec Dětřichov u Moravské Třebové.

V území se nachází několik maloplošně zvláště chráněných území a přírodní park. Dobré pokrytí SO ORP prvky ÚSES. PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

3.4.5   

 

HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.


Zajistit realizaci doposud nefunkčních prvků ÚSES. Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. V rámci územního plánování zachovat kompaktnost zástavby a ochranu volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. V rámci územního plánování respektovat migračně významná území a migrační koridory a v místech střetů s rozvojovými záměry vymezit opatření, která zajistí prostupnost území i do budoucna (podchody, přechody, úpravu mostků...). U záměrů, které zasahují do MZCHÚ nebo ÚSES provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení a zajistit co nejmenší negativní dopad na dané lokality. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření.

65

EKOTOXA s.r.o.


3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 3.5.1

Zemědělský půdní fond

Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Oblast Moravskotřebovska poskytuje příznivé klimatické a vegetační podmínky pro zemědělství. V SO ORP Moravská Třebová obhospodařují zemědělci dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2012 plochu 22 876 ha zemědělské půdy – představuje 54,8 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda se 17 299 ha (75,6 %), což je jen mírně vyšší podíl než republikový průměr. Druhou nejvýznamnější složkou zemědělské půdy jsou trvalé travní porosty, které zaujímají 4 610,9 ha (20,2 %). Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2012

Název obce

Celková plocha obce

Orná půda

Zahrady

Ovocné sady

TTP

Podíl ZP Zemědělk celk. ská půda ploše obce (%)

Bělá u Jevíčka Bezděčí u Trnávky Biskupice Borušov Březina Březinky

970,1 699,3 1110,2 1107,1 1164,0 330,3

258 357 288 206 330 53

18 10 20 11 13 7

6 6 6 4 3 5

218 52 93 185 115 64

500 425 406 406 461 128

51,5 60,7 36,6 36,7 39,6 38,7

Dětřichov u Moravské Třebové Dlouhá Loučka Gruna Hartinkov Chornice Janůvky Jaroměřice Jevíčko Koruna Křenov Kunčina Linhartice Malíkov Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová Radkov Rozstání Rychnov na Moravě

592,5 1758,2 1038,6 514,7 1423,2 313,3 2204,7 2322,1 205,0 1046,9 2267,1 873,2 409,3 5026,6 926,2 4205,1 663,5 739,9 2357,3

428 732 430 87 937 124 670 922 81 509 1337 479 161 1599 454 1598 304 390 1242

16 20 15 8 18 5 39 46 8 9 57 18 5 76 21 109 6 16 19

5 1 5 2 0 43 48 1 2 16 3 1 16 3 15 1 3 3

66 204 63 50 69 44 157 154 79 55 170 118 41 735 87 376 46 89 295

516 957 514 146 1023 174 910 1171 169 575 1580 619 209 2427 565 2099 357 497 1560

87,0 54,5 49,5 28,4 71,9 55,4 41,3 50,4 82,5 55,0 69,7 70,8 51,1 48,3 61,0 49,9 53,8 67,2 66,2

66

EKOTOXA s.r.o.

Název obce

Slatina Staré Město Třebařov Útěchov Víska u Jevíčka Vranová Lhota Vrážné Vysoká SO ORP Moravská Třebová


Celková plocha obce

Orná půda

Zahrady

398,7 2473,5 1561,4 548,2 366,3 1406,7 413,0 287,8

181 1392 1060 124 236 179 77 75

8 45 36 10 8 22 5 4

41724,0

17299,6

728,9

Ovocné sady

1 20 15 0 1 0

TTP

Podíl ZP Zemědělk celk. ská půda ploše obce (%)

56 242 189 153 34 238 46 25

247 1699 1299 287 278 440 128 105

61,9 68,7 83,2 52,4 75,8 31,3 31,0 36,5

236,1 4610,9

22875,5

54,8

Zdroj: ČSÚ, 2012 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. 1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany – jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce hodnotná půda se nachází v střední části území v obcích Staré Město a Linhartice. S růstem nadmořské výšky směrem na sever a západ bonita půdy klesá.

67

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany


68

EKOTOXA s.r.o.

3.5.2


Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Plochy lesa ORP Moravská Třebová je mírně nadprůměrné lesnaté území – lesnatost dosahuje 37,6 %. Lesnatost je nejvyšší po celé východní části, dále pak v západní části území a v jižní části ve středu. Nejvíce lesnatou obcí jsou Hartinkov, Vrážné a Vranová Lhota. Loučka a Střeň, nejnižší je v obcích Třebařov a Dětřichov u Moravské Třebové. Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Obec

Celková výměra (ha)

Plocha lesa (ha)

Lesnatost (%)

Bělá u Jevíčka

970

402

41,4


699

229

32,7

Biskupice

1110

640

57,7

Borušov

1107

615

55,5

Březina

1164

622

53,4

330 592

173 46

52,3 7,7

Dlouhá Loučka

1758

690

39,2

Gruna

1039

453

43,6

Hartinkov

515

352

68,4

Chornice

1423

291

20,5

Janůvky

313

124

39,5

Jaroměřice

2205

1160

52,6

Jevíčko

2322

888

38,2

Koruna

205

21

10,0

Křenov

1047

417

39,9

Kunčina

2267

539

23,8

Linhartice

873

147

16,9

Malíkov

409

181

44,3

5027

2240

44,6

926

303

32,7

4205

1620

38,5

Radkov

664

270

40,7

Rozstání

740

193

26,0

2357

635

27,0

399

95

23,8

Staré Město

2474

641

25,9

Třebařov

1561

117

7,5

Útěchov

548

227

41,4

Víska u Jevíčka

366

59

16,1

Vranová Lhota Vrážné

1407 413

880 263

62,5 63,7

288 41724

165 15696

57,3 37,6

Březinky Dětřichov u Moravské Třebové

Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová

Rychnov na Moravě Slatina

Vysoká SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: ČSÚ, 2012 Obrázek č. 3.5.2: Kategorie lesa 69

EKOTOXA s.r.o.



70

EKOTOXA s.r.o.


Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Moravská Třebová jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do dvou přírodních lesních oblastí (PLO 31 – Českomoravské Mezihoří a PLO 30 Drahanská vrchovina. PLO 31 – Českomoravské mezihoří Do této PLO spadá téměř 90 % území SO ORP Moravská Třebová. Jedná se o oblast s pestrou dřevinnou skladbou, která snižuje problémy s bořivými větry, avšak smrk i zde bývá často napadán hmyzími škůdci. Nejdůležitější ekologická funkce je půdoochranná. Dochází zde ke střetů zájmů lesních hospodářů a společností zabývajících se těžbou jílovců nebo slévárenských písků. PLO 30 – Drahanská vrchovina Do této PLO spadá zbytek území SO ORP, tedy jeho jihovýchodní část (obce Hartinkov, Vysoká, Březinky, Biskupce, Jaroměřice – což jsou obce s vysokou lesnatostí, v průměru kolem 50 %). Z důvodu výskytu smrku na nepůvodních stanovištích dochází zde k nahodilým těžbám a k ohrožení větrem zejména na podmáčených půdách v severní části.

3.5.3

Indikátory



Změna výměry zemědělské půdy v čase (2005 – 2012)

Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2005 (31.12) a 2012 (30.6.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru PF Oblast Rozloha ZP k 31.12.2005 (ha)

Rozloha ZP k 30.6.2012(ha)

Úbytek ZP (%)

ČR

4259000

4 238 975

-0,9

SO ORP Moravské Třebová Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2005, 2012

22 993,62

22875,5074

-0,5

Hodnocení indikátoru výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy nad 2 % -1 úbytek půdy 1 – 2 % 0 úbytek půdy 0,3 – 0,9 % 1 úbytek půdy do 0 – 0,2 % 2 nárůst výměry půdy Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i SO ORP. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. Úbytek ZPF vyl za celý SO ORP menší než za celou republiku.

71

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012 Obec Bělá u Jevíčka Bezděčí u Trnávky Biskupice Borušov Březina Březinky Dětřichov u Moravské Třebové Dlouhá Loučka Gruna Hartinkov Chornice Janůvky Jaroměřice Jevíčko Koruna Křenov Kunčina Linhartice Malíkov Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová Radkov Rozstání Rychnov na Moravě Slatina Staré Město Třebařov Útěchov Víska u Jevíčka Vranová Lhota Vrážné Vysoká SO ORP Moravská Třebová

Výměra ZPF v Výměra ZPF v roce Změna výměry (%) roce 2005 (ha) 2012 (ha) 507 500 -1,38 424 425 0,24 406 406 0,00 408 406 -0,49 468 461 -1,50 128 128 0,00 516 516 0,00 959 957 -0,21 514 514 0,00 146 146 0,00 1024 1023 -0,10 178 174 -2,25 910 910 0,00 1181 1171 -0,85 169 169 0,00 576 575 -0,17 1580 1580 0,00 627 619 -1,28 209 209 0,00 2451 2427 -0,98 565 565 0,00 2105 2099 -0,29 359 357 -0,56 498 497 -0,20 1569 1560 -0,57 258 247 -4,26 1704 1699 -0,29 1300 1299 -0,08 298 287 -3,69 278 278 0,00 444 440 -0,90 128 128 0,00 105 105 0,00 22994 22876 -0,51

Hodnocení -1 2 1 0 -1 1 1 0 1 1 1 -2 1 0 1 1 1 -1 1 -1 1 0 0 1 0 -2 0 1 -2 1 0 1 1 0

Zdroj: ČSÚ 2012, podklady pro ÚAP 2012 Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v obci Janůvky 2,25 %, Slatina 4,26 % a Útěchov 3,69 %.

72

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.3: Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012


73

EKOTOXA s.r.o.

3.5.4


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Příznivé klimatické a vegetační podmínky. Vysoká lesnatost v celém SO ORP.

SLABÉ STRÁNKY Úbytek zemědělské půdy (nejvýznamnější je v obcích Janůvky 2,7 %, Slatina 4,3 % a Útěchov 3,5 %). Smrk na nepůvodních stanovištích bývá často napadán hmyzími škůdci.

Úbytek plochy lesa v obcích Borušov, Hartinkov a Radkov více než 0,5 % za poslední 2 roky. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Ekologizace zemědělství zejména v chráněných Pokračující zábor zemědělské půdy. územích. Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. Především v jižní a západní části území SO ORP je řada ložisek nerostných surovin, dochází zde ke střetům zájmů mezi lesními hospodáři a těžebními společnostmi (zábor PUPFL, změna způsobu hospodaření).

3.5.5 

   


Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Je vhodné využívat především stávající plochy, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu, a rovněž navracet půdu po rekultivacích zpět do ZPF. Postupná přeměna smrkových monokultur na přirozenou dřevinnou skladbu lesa. Omezení záborů PUPFL v místech naleziště nerostných surovin. Podpora rekreačních i dalších mimoprodukčních funkcí lesa.

74

EKOTOXA s.r.o.


3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.6.1

Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje

V České republice jsou stavebním zákonem definovány 3 druhy územně plánovací dokumentace, a to Zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Mimo ně, jako nadřazený dokument, je dále zpracovávána Politika územního rozvoje České republiky. Politika územního rozvoje ČR (PÚR) Územně plánovací dokumentace navrhuje dopravu a technickou infrastrukturu ve formě koridorů. Identifikuje závady a definuje potřeby dopravních vazeb v nadnárodním, národním a regionálním kontextu. Pro PÚR ČR se z hlediska vlivů na životní prostředí zpracovává posouzení vlivů PÚR na udržitelný rozvoj území, jejíž součástí je vyhodnocení vlivů na lokality NATURA2000, na životní prostředí a veřejné zdraví, a to dle struktury stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) Infrastrukturní stavby jsou v ZÚR navrhovány často v nesourodém měřítku a podrobnosti. Stavby a trasy, které jsou již v území stabilizované a budou se v časovém horizontu platnosti ZÚR realizovat, jsou zobrazovány již jako stabilní prvky s lokalizovaným územním průmětem. Další dopravní vazby jsou však často pouze navrhovány v podrobnosti koridorů širokých až několik stovek metrů, které tak vytváří prostor pro vyhledání nejlepší varianty pro průchod územím. Dopravní analýza a tedy ani expertní studie nejsou v tomto měřítku někdy zpracovávány, v tomto stupni ÚPD musí být však jasná kategorizace komunikací, na základě níž lze hodnotit výši rizika ovlivnění území. Riziko ovlivnění se odvíjí od šíře koridoru, počtu a významnosti střetů s hodnotami území. ZÚR by tedy mohly představovat vhodnou fázi pro komplexní zhodnocení kumulace vlivů koncepce záměrů do území. Nevýhodou však je neucelenost podkladů pro jednotlivé záměry – koridory určené pro dopravní stavby nebo komplexně pro provedení veškeré infrastruktury územím. Územní plány měst a obcí Územní plány měst a obcí zohledňují kapacitní komunikace nejčastěji ve fázi územních rezerv, stavebních uzávěr nebo již převzatého stabilního řešení jako veřejně prospěšné stavby, a to dle nadřazené ÚPD, tedy zásad územního rozvoje příslušného kraje. Dopravní problematika se tedy řeší na úrovni návrhu ploch, propojení a vazeb, kategorií i prostorových a územních průmětů. V rámci územního plánu však není možné provádět podrobné hodnocení na úrovni EIA, hodnocení je tedy na strategické úrovni. V rámci SEA se neprovádí další expertní studie, a to z důvodu, že nejsou jasné technické parametry stavby. Hodnotí se celkový vliv na rozvoj území, kumulace vlivu jednotlivých funkcí a další souvislosti. Regulační plán Regulační plán je velmi specifickou územně plánovací dokumentací z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí. Podléhá nikoli SEA, jako ostatní ÚPD, ale projektové EIA, což vyplývá z jeho podrobnosti. Regulační plán by měl být zpracován na tak podrobné úrovní, aby byl schopen nahradit územní rozhodnutí na vybranou lokalitu, tedy by měl poskytnout podklady dostatečné pro hodnocení EIA. Z hlediska dopravy a dopravních analýz se však jedná jak o lokality s průchodem kapacitních komunikací (sběrné komunikace, třída A, B), ale jedná se nejčastěji o rozvojové lokality určené pro zástavbu komerčními areály, výrobními a skladovými zařízeními, logistickými zařízeními, rodinnými domy a tedy obsluhované různými třídami komunikací, které mohou mít velký rozptyl dopravního zatížení. Významné dokumenty platné pro řešené území Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje infrastruktury na územní správního obvodu ORP Moravská Třebová byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008) a krajské koncepční a rozvojové dokumenty, včetně Zásad územního 75

EKOTOXA s.r.o.


rozvoje Pardubického kraje vydaných formou opatření obecné povahy usnesením Z/170/10 z 29. dubna 2010.

3.6.2

Dopravní infrastruktura

Území SO ORP Moravská Třebová je v rámci Pardubického kraje specifickým regionem, neboť historické vazby tohoto území nebývaly v minulosti nasměřovány na Pardubice, nýbrž do okolních velkých moravských měst, zejména Brna. V tomto případě jde stávající správní dělení proti historicky vytvořeným územním vazbám. Tento fakt se dodnes odráží například v meziregionální dopravní obslužnosti, která je z Moravskotřebovska nejlepší právě směrem na jih do Boskovic a Brna. 3.6.2.1

Silniční doprava

Stávající legislativa (zejména Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) kategorizuje pozemní komunikace na: dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále dělí na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Na území SO ORP Moravská Třebová se žádná dálnice nenachází, ani není její výstavba v budoucnosti uvažována. Vlastníkem silnice I. třídy je stát (a spravovány jsou Ředitelstvím silnic a dálnic, správa Pardubice), silnice II. a III. třídy patří Pardubickému kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Koridory republikového významu Správním obvodem ORP Moravská Třebová neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru ani dálnice. Územím však probíhá ve směru západ – východ trasa evropské mezinárodní silnice 2. třídy, dle dohody AGR označené E442: Karlovy Vary - Děčín – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Olomouc – Źilina. Na území SO ORP Moravská Třebová je tento tah reprezentován stávající dvoupruhovou silnicí I/35, do budoucna se však předpokládá její náhrada komunikací kategorie rychlostní silnice. Jde o propojení Olomouckého a jádra Pardubického kraje, z pohledu širších vztahů i o severní propojení západu a východu republiky. Tyto vztahy reflektuje také aktuálně platná PÚR (2008), která vymezuje koridor pro rychlostní silnici R35 v úseku Sedlice (Hradec Králové)-Vysoké Mýto-Moravská Třebová-Mohelnice. Trasa koridoru pro rychlostní silnice je v řešeném území stabilizovaná. Dalším významným koridorem, dle PÚR územně vázáným ke SO ORP Moravská Třebová, je koridor pro rychlostní silnici R43 vymezený tahem Brno–Svitavy/Moravská Třebová (E 461). Jeho funkcí je provázání silničních tahů D1 a R35 a zkvalitnění silničního spojení Brno–Svitavy/Moravská Třebová. Tento koridor je v současné době reprezentován silnicí I. třídy I/43, jejíž trasa v současnosti vede mimo území SO ORP Moravská Třebová. Stávající silniční síť SO ORP Moravská Třebová Osou silniční sítě je v současnosti již výše zmíněná silnice I. třídy I/35. Její stavební uspořádání v současnosti odpovídá její kategorizaci i parametrům vyžadovaným dohodou AGR. Trasa je vedena mimo obytná sídla a křižovatky se silnicemi II. třídy jsou provedeny mimoúrovňově (s II/371 u obce Linhartice) nebo formou velké kruhové křižovatky (se silnicí II/368 v jižním sektoru Moravské Třebové). Taktéž křížení s železniční tratí na východním okraji Moravské Třebové je provedeno mimoúrovňově. Výstavba důležitých staveb proběhla v 90. letech minulého století – nejprve šlo o obchvat města Moravská Třebová (1992) a na konci 90. let byly nebezpečné serpentiny při překonávání Hřebečského hřebene nahrazeny tunelovou přeložkou. Ta však je zdrojem neustálých technických problémů z důvodu nevhodného geologického prostředí. Silniční síť je pak dále tvořena silnicemi nižších tříd. Mezi silnice II. třídy se v předmětném území : II/366 (Hradec n/S –) Křenov – Jevíčko – Chornice – Březinky (– Konice), II/368 (Štíty –) Třebařov – Moravská Třebová – Křenov – Slatina (– Letovice), II/371 Linhartice – Chornice – Jaroměřice – Jevíčko, II/372 Jevíčko (– V.Opatovice), 76

EKOTOXA s.r.o.


II/374 Jevíčko (– Boskovice), II/644 Městečko Trnávka – Vranová Lhota (– Mohelnice). Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: prostorová data ÚAP, zpracování vlastní Intenzita silniční dopravy Nejpodrobnější údaje o intenzitách silniční dopravy lze získat ze Sčítání dopravy. Aktuálně jsou dostupné intenzity z roku 2010. Výrazně nejzatíženější komunikací v řešeném území je silnice I/35 s intenzitami 10 až 11 tis. vozidel. Jedinou další komunikací, kde je vyšší roční průměr denních intenzit je silnice II/368 mezi centrem Moravské Třebové a Starým Městem s necelými 5 tis voz/den. Intenzita dopravy na ostatních úsecích silniční sítě se pohybuje do hodnoty 3150 vozidel / 24 hod.

77

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti ORP Moravská Třebová

Zdroj: Sčítání dopravy 2010, upraveno Předpokládaný rozvoj silniční sítě Jako důsledek výstavby nové kostry silniční sítě, dojde k zásadním změnám v dopravě. Stávající silnice I/35 bude nahrazena rychlostní silnicí R35, díky čemuž se na novou komunikaci nepřesune jen tranzitní doprava ze stávající I/35, ale budou sem převedeny i některé další dopravní vztahy dnes realizované po D1, čímž dojde k jejímu odlehčení. Stávající komunikace s funkcí doprovodné silnice bude přeřazena do nižší kategorie (pravděpodobné označení II/635) a zabezpečí zejména místní přepravní vztahy. V tomto úseku lze tedy její současnou trasu považovat za vyhovující. Severovýchodně od Moravské Třebové bude u Starého Města vystavěna mimoúrovňová křižovatka do které zaústí plánovaná rychlostní silnice R43 od Brna. Ta bude na území správního obvodu ORP Moravská Třebová vedena ve směru jih-sever. Stávající návrh trasy předpokládá, že její koridor vstoupí na území SO ORP západně od Jevíčka, pokračovat bude severovýchodním směrem, kdy řeku Třebůvku překročí jihovýchodně od Městečka Trnávka a po mimoúrovňovém křížení se stávající I/35 východně od Moravské Třebové zaústí do dálniční křižovatky s R35. Základní vedení koridorů obou rychlostních komunikací je dnes již územně stabilizováno a zakotveno v ÚP VÚC Pk a ZÚR Pk. Při návrhu těchto komunikací a jejich doprovodných staveb je nutné brát ohled na fakt, že území SO ORP Moravská Třebová patří z hlediska migrace zvěře k územím mimořádného významu (viz Hlaváč, Anděl 2001), tedy že výstavba liniových komunikací bude vyžadovat realizaci doprovodných opatření pro zajištění průchodnosti pro volně žijící živočichy, vč. velkých savců. Dále je dle ZÚR Pk navržen koridor pro umístění stavby D22 - přeložka silnice I/43 Mladějov – Lanškroun – Albrechtice, která by měla zajistit napojení severovýchodní části Pardubického kraje na připravované rychlostní silnice. Trasy silnic nižších tříd zůstanou i v budoucnosti v převážné míře zachovány, uvažovány jsou pouze přeložka silnice II/644 u Městečka Trnávky (koridor D60) v délce 0,8 km a přeložka II/372 jako obchvat Jevíčka (koridor D59) v délce 1,75 km. Formou územní rezervy je vymezen také koridor přeložky silnice II/371 okolo Městečka Trnávky

78

EKOTOXA s.r.o.

3.6.2.2


Doprava v klidu

Ve větších městech, kde je vyšší koncentrace obyvatelstva, přináší rostoucí počet osobních vozidel problémy s jejich parkováním. Struktura měst není většinou na takovou záplavu automobilů připravená, a proto je nutné hledat další možnosti jak systém parkování řešit. při vhodném nastavení může zároveň sloužit jako jednoduché regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do centra města. V řešeném území se tento problém dotýká zejména Moravské Třebové, event. Jevíčka. V Moravské Třebové je již zóna placeného stání zavedena v historickém centru města. Historické centrum města je vyhrazeno ulicemi Čs. armády, Zámecká, Krátká, Poštovní, Ztracená, Cechovní, Tichá, Marxova, Pivovarská, Hvězdní, Cihlářova, Farní, Stará, Bránská, náměstí T.G.Masaryka, Kostelní náměstí a Zámecké náměstí. Dále je parkování zpoplatněno na ulici Jevíčské na zámeckém parkovišti. Historické centrum města a zámecké parkoviště jsou území, na kterých je mj. zakázáno stání motorových vozidel kromě míst vyhrazených a označených příslušnými dopravními značkami, na nichž lze parkovat na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin. Nastavené sazby jsou velmi mírné – ve výši 5,-- Kč za první započatou hodinu a 10,-- Kč za každou další započatou hodinu v centru a v ulici Jevíčská jde o 5,-- Kč za každou hodinu.

3.6.2.3

Cyklistická doprava

Z hlediska udržitelné dopravy představuje cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). Vzhledem k poměrně členitému reliéfu nejsou na území ORP Moravská Třebová příliš vhodné podmínky pro masové rozšíření využívání bicyklu jako dopravního prostředku pro každodenní dojížďku. V některých lokalitách však lze za pomoci určitých opatření o možnosti využívání cyklistiky uvažovat. Jde např. o využití systému Bike+Ride pro zkrácení docházkové doby k zastávkám železniční dopravy, zejména v lokalitách, kde jsou tyto situovány mimo zástavbu obce – např. v Jevíčku nebo Chornici. To však vyžaduje zřízení vhodných míst pro bezpečné uložení jízdních kol. Na území SO ORP Moravská Třebová se v současné době nenachází žádná cyklostezka, avšak existují záměry na vybudování cyklostezek v Moravské Třebové a sousedním Starém Městě). Má dojít k propojení Moravské Třebové se Starým Městem (severní strana města) a Útěchovem (jižní směr). Preferováno je takové řešení, které umožní vznik cyklostezek v rámci komplexních pozemkových úprav. Nové trasy tak povedou příjemnějším prostředím v polích a podél lesa, nikoliv souběžně se silniční komunikací. Region disponuje poměrně hustou sítí značených cyklotras s možností návaznosti na celostátní trasy Jeseník – Znojmo a Hradec Králové – Břeclav. Tento cykloturistický potenciál je však třeba doplnit o chybějící kvalitní infrastrukturu – půjčovny, cykloservisy, občerstvení, odpočívadla a jiná zařízení pro cyklisty. Nutná je i revize povrchu jednotlivých tras. Systém značených cyklotras je veden v převážné míře po silnicích II. a III. třídy. Je-li na nich provoz mírný, je možné takto cyklotrasy řešit, avšak cyklotrasy jsou vyznačeny i na některých úsecích silnic II. třídy, kde intenzita provozu dosahuje zvýšených hodnot. Zejména mezi Moravskou Třebovou a Starým Městem, kde je dle Sčítání dopravy 2005 na silnici II/368 denní intenzita skoro 5000 vozidel (problém bude odstraněn výše navrženou cyklostezkou).

79

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.3: Cyklotrasy v SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: prostorová data ÚAP, zpracování vlastní 3.6.2.4

Železniční doprava

Bývalá Moravská západní dráha prochází celým územím SO ORP Moravská Třebová v délce 43,6 km. Zprovozněna byla jako v roce 1889 (hlavní trať Třebovice v Čechách – Prostějov s odbočkou Chornice – Jevíčko – Velké Opatovice). V současnosti je v úseku Třebovice v Č. – Chornice – Kostelec n.H. zavedeno zjednodušené řízení drážní dopravy podle předpisu D3 s dirigující stanicí Chornice. Provoz dle předpisu D3 znamená jistá omezení, ale také umožňuje omezit potřebu provozních pracovníků dráhy. Na trati Chornice – Jevíčko – Boskovice je doprava řízena formou telefonického dorozumívání sousedních stanic. Poloha na hranici tří krajů se však stala od prosince 2011 osudnou uzlu Chornice z hlediska osobní dopravy, neboť od GVD 2011/2 jsou na základě nové dopravní koncepce organizátora dopravy v Pardubickém kraji společnosti OREDO osobní vlaky provozovány pouze od Moravské Třebové na sever směrem do České Třebové. Zbylé trati jsou obsluhovány týdně pouze 3 páry manipulačních vlaků a to včetně dirigující stanice Chornice, výjimkou je úsek Jevíčko – Velké Opatovice, který není provozován vůbec. Severní hranici SO ORP Moravská Třebová v délce 1,6 km tvoří také odbočná větev II. tranzitního koridoru (Olomouc – Česká Třebová) vedená v KJŘ pod číslem 270. Větší část této délky je tvořena 80

EKOTOXA s.r.o.


obvodem žst. Krasíkov. Její význam je zejména pro SO ORP Lanškroun, z hlediska dopravní obsluhy obcí ve SO ORP Moravská Třebová je její význam okrajový (obec Třebařov vzdálená 2,5 km a obec Koruna 2,2 km), proto nebude v dalším textu řešena. Přínos pro posílení turistického ruchu znamená úzkorozchodná železnice o rozchodu 600 mm Mladějov na Moravě – Hřebeč, která v délce 11 km dříve sloužila pro dopravu šamotu z dolů na Hřebči do mladějovské šamotky. V současnosti je v jejím areálu vybudováno muzeum, na části trati jsou pravidelně pořádány turistické jízdy. Význam tratí klesal již v uplynulých letech, postupně jak byla omezována (tzv. optimalizována) nabídka spojů, čímž se železnice stávala méně atraktivní pro cestující, kteří byli nuceni častěji využívat automobil. Tato rozhodnutí o postupném rušení a následně o komplexním neobjednání spojů osobní dopravy znamenalo destrukci desetiletí budovaného systému dopravy, ve kterém se odrážely také historické vazby Moravskotřebovska, které až do roku 1960 bylo vždy moravským územím. Obrázek č. 3.6.4: Železniční a vodní doprava v SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: prostorová data ÚAP, zpracování vlastní

81


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC ve SO ORP Moravská Třebová Trať

Název

262 Mladějov na Moravě 262 Kunčina 262 Moravská Třebová 262 Linhartice 262 Rozstání 262 Městečko Trnávka 262 Mezihoří 262,271 Chornice 262 Biskupice u Jevíčka 262 Jevíčko 271 Nectava Zdroj: KJŘ SŽDC 2011/2012 , mapové podklady

Druh

Pěší vzdálenost do středu obce (km)

d3 z žst z z d3 z žst z nz z

0,5 0,8 0,9 * * * * * * * *

Pěší vzdálenost k okraji zástavby (km) 0,2 0,0 0,0 * * * * * * * *

Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka; nz = nákladiště se zastávkou; d3 = dopravna na trati se zjednodušeným řízením provozu, * ... bez obsluhy osobní dopravou V tabulce není uvedena zastávka Šubířov, neboť sice leží na území obce Jaroměřice, ale přístupná je pouze z Chobyně, místní části obce Šubířov (Olomoucký kraj).

3.6.2.5

Letecká a vodní doprava

Ve SO ORP leží veřejné vnitrostátní letiště Moravská Třebová-Staré Město (kód LKMK). Vzhledem k svým stavebním parametrům (délka dráhy 720 metrů) a travnatému povrchu je určeno zejména pro sportovní účely. Nepředpokládá se provozování pravidelných leteckých linek. Ačkoliv se v území v současné době nenacházejí žádné splavné vodní cesty, leží území SO ORP Moravská Třebová přímo v trase labské větve uvažovaného kanálu Dunaj-Odra-Labe (D-O-L). Tato vodní cesta je podle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) označena E-20. Trasa je stabilně zakotvena v ZÚR Pk s čímž však souvisí i dlouhodobá stavební uzávěra v trase uvažovaného kanálu, následkem čehož jsou značně omezeny rozvojové možnosti obcí podél uvažované trasy. O prodloužení platnosti územní ochrany koridoru průplavního spojení rozhodla v květnu 2010 Vláda ČR.

3.6.2.6

Veřejná doprava

Hlavním dopravcem v autobusové dopravě je ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s. Dalšími dopravci, jejichž vozidla zajíždějí na území SO ORP Moravská Třebová jsou Veolia Transport Morava, a.s., DOPAZ, a.s. a BODOS, a.s.. Vzhledem k marginální poloze regionu v rámci Pardubického kraje mají pro realizaci dopravních vztahů velký význam mezikrajské spoje – ať už směrem do Olomouckého kraje (Mohelnice, Konice), tak zejména do Jihomoravského (Brno, Velké Opatovice, Boskovice, Letovice). Je nezbytné i nadále tyto vazby ve spolupráci s oběma okolními kraji zachovávat, neboť jejich síla je vyšší než u většiny vazeb směrem ke zbytku Pardubického kraje. Od prosince 2011 byl do území rozšířen integrovaný systém IREDO. Vzhledem k poloze na hranici s okolními kraji, vznikly v okolí Moravské Třebové také „externí“ zóny IDS okolních krajů. IDSOK má na území SO ORP Moravská Třebová zóny 95 a 96, které zahrnují obce Moravská Třebová, Dětřichov u Mor. Třebové, Staré Město, Borušov a Gruna. Integrovány jsou však pouze spoje dopravce Veolia Transport Morava, a.s. na lince č. 930451 Mohelnice – Moravská Třebová. Zóna 290 IDS JmK zahrnuje vedle obcí v Jihomoravském kraji (Velké Opatovice) také Jevíčko, Jaroměřice, Biskupice, Slatinu a Březinu, když integrovány jsou autobusy linek - 251 Skalice n.S. – Boskovice – Jevíčko (18 párů spojů v X a 8 o víkendech) - 272 Velké Opatovice – Letovice, s odbočkou do Slatiny a Březiny (3 páry spojů v X a 1 v neděli) 82

EKOTOXA s.r.o.

-


290 Cetkovice – Jaroměřice – Jevíčko (10 spojů v X) a Chornice – Jaroměřice (2 spoje v X a 5 spojů o víkendech) 291 Velké Opatovice - Jevíčko - Jaroměřice - Úsobrno - Horní Štěpánov (9 spojů v X, 1 spoj v sobotu a 2 v neděli)

Jak vyplývá z hodnocení indikátoru „dopravní obslužnost“, je úroveň zajištění veřejné dopravy poměrně dobrá v pracovní dny, avšak mimo pracovní dny není je většině obcí zajištěna minimální nebo vůbec, což se pak projevuje zvýšeným tlakem na individuální vlastnictví automobilů se všemi jejich negativními důsledky.

3.6.3

Technická infrastruktura

Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. U mnoha obcí v oblasti česko-moravského pomezí, kam se SO ORP Moravská Třebová řadí, vyvinul specifický druh zástavby vyznačující se podlouhlým tvarem obce, často i několikakilometrovým, podél vodního toku a přitom s řídkým osídlením. Tento charakter osídlení se negativně projevuje ve vysoké ekonomické náročnosti výstavby vodovodů, kanalizace a rozvodu plynu. Napojení 100 % bytového fondu také v řadě obcí nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot.

83

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.2: Vybavení obcí v SO ORP Moravská Třebová technickou infrastrukturou vodovod

plyn

kanalizace

ČOV

Bělá u Jevíčka

ano

ano

ne

ne


ano

ne

ano

ne

Biskupice

ano

ano

ano

ano

Borušov

ano

ne

ne

ne

Březina

ano

ne

ano

ano

Březinky

ano

ne

ne

ne

Dětřichov u Moravské Třebové

ano

ano

ne

ne

Dlouhá Loučka

ano

ne

ne

ne

Gruna

ano

ne

ano

ano

Hartinkov

ano

ne

ne

ne

Chornice

ano

ano

ne

ne

Janůvky

ano

ne

ne

ne

Jaroměřice

ano

ano

ano

ano

Jevíčko

ano

ano

ano

ano

Koruna

ano

ano

ne

ne

Křenov

ano

ne

ano

ne

Kunčina

ano

ano

ne

ne

Linhartice

ano

ano

ne

ne

Malíkov

ano

ne

ne

ne

Městečko Trnávka

ano

ano

ano

ano


ano

ano

ne

ne

Moravská Třebová

ano

ano

ano

ano

Radkov

ano

ne

ne

ne

Rozstání

ano

ne

ano

ne

Rychnov na Moravě

ano

ano

ne

ne

Slatina

ano

ne

ano

ano

Staré Město

ano

ano

ano

ano

Třebařov

ano

ano

ne

ne

Útěchov

ano

ano

ne

ne

Víska u Jevíčka

ano

ano

ne

ne

Vranová Lhota

ano

ne

ano

ne

Vrážné

ano

ne

ne

ne

Vysoká

ano

ne

ne

ne

Celkem

33

17

13

9

Obec

Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně plynem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla.V tabulce je uvedena převažující hodnota (např. v obci Linhartice existuje kanalizace napojená na ČOV Moravská Třebová, avšak pokrývá přibližně jen 30 % obce).

84

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.5: Zásobování elektrickou energií ve SO ORP Moravská Třebová


3.6.3.1

Elektřina

Skrze řešené území prochází elektrické vedení celostátní důležitosti na úrovni zvláště vysokého napětí 400 kV ve správě ČEPS, a.s.: V 453 Krasíkov – Neznášov, V 401 Krasíkov - Týnec n.Labem a V 413 Prosenice – Řeporyje. Co se týká zásobování samotného regionu, tak Moravskotřebovsko je výkonově zajištěno z vlastní TR 110/22 kV Mor. Třebová. Dlouhodobý problém v zásobování el. energií byl vyřešen mimo jižní část území (prostor Jevíčka), který je řešen dodávkou el. výkonu z rayonu JME (TR Velké Opatovice). Uvažováno je s realizací TR 110/22 KV Jevíčko kromě TR 110/22 KV Březina, popř. Brněnec. Rozvodný systém 110 kV tvoří dvojitá i jednoduchá vedení, propojující a výkonově zajišťující jednotlivé napájecí transformovny vvn/vn. Na území SO ORP Moravská Třebová se nenacházejí velké zdroje elektrické energie a proto je území charakteristické importem elektrické energie z jiných regionů. Z menších zdrojů převazují takové zdroje, které využívají obnovitelných zdrojů – největší podíl na instalovaném výkonu mají větrné elektrárny i přes to, že území dle map větrného potenciálu nedosahuje při západním proudění větru průměrné síly 85

EKOTOXA s.r.o.


větru doporučované jako minimální (5 m/s) vhodné pro stavbu větrné elektrárny. Větrné elektrárny byly zatím postaveny ve dvou lokalitách nacházejících se na správním území obce Gruna: dvě se nacházejí nad Svojanovem, každá s výkonem 0,6 MW a dále je v provozu větrný park u osady Karlín o celkovém výkonu 4 MW). Jedna větrná elektrárna vyrostla nové také u Moravské Třebové. V uplynulém období výrazně narostl počet fotovoltaických instalací, včetně FVE firmy Alt Energie u obce Rozstání, která má výkon 2 MW (zábor 5,5 ha) a několika dalších menších FVE založených také na orné půdě. V obci Rozstání se také nachází jedna MVE o výkonu 0,04 MW. Podhorský charakter regionu poskytuje poměrně příznivé podmínky pro rozvoj pěstování biomasy jakožto energetického zdroje, či jejího získávání formou zpracování odpadů ze zemědělské výroby. Na druhé straně je území SO ORP Moravská Třebová v rámci ČR jedno z nejméně vhodných pro instalaci geotermálních zdrojů energie. Tabulka č. 3.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Moravská Třebová dle typu a instalovaného výkonu v MW typ Obec fotovoltaický plynový a spalovací větrný vodní celkem Bělá u Jevíčka 0,016 0,016 Bezděčí u Trnávky 0,007 0,007 Biskupice 0,005 0,005 Borušov 0,605 0,605 Březinky 0,010 0,010 Dlouhá Loučka 0,014 0,014 Gruna 4,600 4,600 Chornice 1,228 1,189 2,417 Jaroměřice 0,066 0,066 Jevíčko 0,252 1,887 2,139 Křenov 0,005 0,005 Kunčina 1,225 1,750 2,975 Moravská Třebová 1,004 0,980 0,600 2,584 Rozstání 2,005 0,040 2,045 Rychnov na Moravě 0,006 0,006 Slatina 1,225 1,225 Třebařov 0,018 0,018 Útěchov 0,066 0,066 Víska u Jevíčka 0,030 0,030 Celkem 6,562 7,031 5,200 0,040 18,833 Zdroj: Přehled udělených licencí ERÚ (http://licence.eru.cz) V tabulce jsou uvedeny všechny zdroje elektrické energie určené pro připojení do veřejné rozvodné sítě s platnou licencí ke dni 20. 11. 2012. U každého zdroje je uváděn instalovaný výkon, což však nevypovídá o celkovém množství dodávané energie, neboť ne všechny zdroje dodávají proud nepřetržitě (fotovoltaika, větrné apod.). Rozvojové záměry v oblasti elektroenergetiky ZÚR Pk zpřesňují koridor E6 (z PÚR 2008) pro přenosovou soustavu V458 Krasíkov – Horní Životice jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu E01 a požadují pro ni zajistit vymezení a územní ochranu v šířce 600 m (v případě zdvojení vedení jen v šířce 300 m) a jeho koordinaci se záměry v územních plánech obcí. Z rozvodných sítí VVN je navrhován koridor pro umístění stavby E05 - nadzemní vedení 2 x 110 kV, včetně TR 110/22 kV Jevíčko a koridor pro umístění stavby E14 - nadzemní vedení 2 x 110 kV TR Velké Opatovice – TR Konice.

86

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.6: Rozvod plynu ve SO ORP Moravská Třebová


3.6.3.2

Plynofikace

Zásobování plynem probíhá ve SO ORP Moravská Třebová ve dvou vzájemně oddělených systémech, které však oba spravuje VČP Net, s.r.o. Severní část je zásobována z vysokotlakého plynovodu vedoucím v trase přibližně vymezené obcemi Gruna, Staré Město a Kunčina s odbočkami k Moravské Třebové (2x) a Městečku Trnávka. U Kunčiny se VTL soustava větví jednak směrem do SO ORP Svitavy a jednak severním směrem do SO ORP Lanškroun. Jednotlivé obce a rozvody v nich jsou provedeny na úrovni STL, pokrytí jádrové části Moravské Třebové je provedeno na úrovni NTL. Jižní systém pokrývá Jevíčko a okolní obce, z pohledu přepravní soustavy VČP Net, s.r.o., jde o úplně samostatný systém nezávislý na ostatní síti východočeských plynovodů, který je zásobován plynem ze sítě Jihomoravského kraje (JMP Net, s.r.o.) přes předávací místo s kapacitou 10 000 m3/hod. Další rozšiřování distribuční soustavy plynu bude závislé na zájmu jednotlivých obcí investovat finanční prostředky a na zájmu občanů o tento způsob vytápění, který je ovlivněn neustálým růstem cen plynu, což je rizikem i pro již plynofikované obce – pro občany může být finančně výhodné se vrátit k vytápění tuhými palivy. 87

EKOTOXA s.r.o.

3.6.3.3


Vodovody

Většina obyvatel SO ORP Moravská Třebová je napojena na veřejné vodovody, jen malá část obyvatel je odkázána na individuální zásobování pomocí studní. Lze proto stávající systém považovat za vyhovující, vodovod mají zajištěny všechny obce v území. Převážná část obyvatel je zásobována ze skupinových vodovodů, z nichž převážná část je ve správě VHOS, a.s.: Skupinový vodovod Moravská Třebová Ze skupinového vodovodu jsou zásobeny obce Borušov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Janůvky, Křenov, obec Kunčina s místními částmi Kunčina a Nová Ves, obce Linhartice, Mladějov na Moravě, město Moravská Třebová s městskými částmi Moravská Třebová, Předměstí, Sušice a Udánky, obce Radkov, Rozstání, Rudná, Rychnov na Moravě, obec Staré Město s místními částmi Staré Město a Radišov, obec Útěchov, obec Městečko Trnávka-místní část Přední Arnoštov. Skupinový vodovod Koruna Zásobuje obce Koruna a Třebařov Skupinový vodovod Březina Zásobuje obce Březina a Slatina vč. místních částí. Skupinový vodovod Městečko Trnávka Z tohoto skupinového vodovodu jsou rovněž zásobeny obce Bezděčí u Trnávky – místní části Bezděčí u Trnávky a Unerázka, Chornice, Městečko Trnávka – místní části Městečko Trnávka, Lázy, Ludvíkov, Pacov, Pěčíkov, Petrůvka, Plechtinec, obec Vranová Lhota. Skupinový vodovod Jevíčko Z tohoto skupinového vodovodu jsou rovněž zásobeny obce Biskupice – místní části Biskupice a Zálesí, Jaroměřice – místní části Jaroměřice a Nový Dvůr, obec Víska u Jevíčka. Samostatné vodovody Samostatné vodovody mají zřízeny obce nebo místní části: Boršov, Bohuňov, Bělá u Jevíčka, Březinky, Hartinkov, Staré Město – Bílá Studně, Vysoká, Gruna, Žipotín, Malíkov, Zadní Arnoštov, Vrážné. Ačkoliv je k dispozici veřejný vodovod ve všech obcích (poslední obcí byl v roce 2007 Malíkov), problém u některých vodovodů nastává se zajištěním kvalitních zdrojů vody. Některé z dostupných zdrojů nesplňují předepsané parametry a jsou proto většinou odstaveny nebo je voda z nich míchána ve vodojemech tak, aby voda dodávaná spotřebitelům plnila limity vyhlášky č. 376/2000 Sb. V rámci rozvoje vodního hospodářství se plánuje zejména zkvalitnění stávajících vodovodů formou rekonstrukce zařízení (řady, vodojemy, čerpací stanice), zřizování nových zdrojů vody i výstavba nových zařízení. V některých případech je plánováno také vzájemné propojení samostatných vodovodů do společného skupinového vodovodu (např. Gruna – Žipotín). Přehled plánovaných staveb je uveden v PRVKPk.

88

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.7: Zásobování vodou ve SO ORP Moravská Třebová


3.6.3.4

Kanalizace

Základním dokumentem, který podněcuje zlepšování situace v oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. V řešení problému odpadních vod není situace SO ORP Moravská Třebová tak příznivá jako u zásobování vodou. První část výše zmíněné směrnice je v zásadě plněna, neboť obě obce nad 2000 obyvatel měly k účinnosti směrnice (1. 1. 2011) k dispozici kanalizaci a vybudovanou ČOV, avšak obě vyžadovaly rekonstrukci, aby splňovaly zpřísněné požadavky na čistotu vypouštěných vod. V případě Moravské Třebové, kde je vybudována ČOV s kapacitou cca 20000 obyvatel, proběhla modernizace ČOV v rámci projektu na výstavbu kanalizace (v délce bezmála 23 km) v místních částech Udánky, Sušice a Boršov. Modernizovaná ČOV byla na sklonku roku předána k užívání a v průběhu roku 2012 běží ve zkušebním 89

EKOTOXA s.r.o.


provozu. Dokončení celého projektu, vč. odkanalizování místních částí se předpokládá do konce roku 2012. V roce 2010 proběhla intenzifikace ČOV Jevíčko - nově bylo osazeno srážení fosforu a byla provedena drobná úprava kalové koncovky. Horší situace je v čištění odpadních vod u menších obcí. Ve většině z nich není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace bývají často ve velmi špatném technickém stavu. Odkanalizování individuálních objektů je obvykle řešeno jímkami s vyvážením nebo provozem septiků s přepadem do dešťové kanalizace, případně dokonce přímo do vodoteče. Jejich další provoz není v souladu se stávající legislativou a je tedy nezbytné přijmout příslušná opatření. V obci Staré Město byla v roce 2011 v souladu s návrhem PRVK dokončena splašková kanalizace zakončená ČOV v jihovýchodní části obce směrem na Bílou Studni. Kapacita ČOV je 1400 EO. V obci Chornice je v provozu ČOV, však systém kanalizací doposud pokrývá pouze část zástavby, dostavba je připravována. Částečně (30 %) odkanalizována je i obec Linhartice, jejíž odpadní vody jsou svedeny na ČOV Moravská Třebová. Z dalších obcí mají vlastní ČOV s kanalizací vybudovánu obce Březina, Biskupice, Gruna, Městečko Trnávka a Jaroměřice. Budování kanalizace s ukončením na ČOV je v mnoha obcích prozatím pouze plánováno. Navrženy jsou jak systémy ukončené malou ČOV, tak i systémy jenž se napojí na již stávající ČOV s nevyužitou kapacitou (případ zejména u ČOV Moravská Třebová). V případě odlehlých objektů, kde by vedení kanalizačního řadu nebylo ekonomické je i nadále uvažováno s individuálním čištěním odpadních vod (domovní ČOV, bezodtoké jímky atd.)

90

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.8: Odvádění a čištění odpadních vod ve SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: prostorová data ÚAP, zpracování vlastní Poznámka:obce Rozstání, Slatina, Vranová Lhota, Biskupice, Bezděčí u Trnávky, Gruna, Křenov a Rozstání kanalizaci mají, ale prozatím se podklady nedostaly do UAP 3.6.3.5

Telekomunikace

V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nutné zajistit přímou viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit stínění a rušení těchto spojů. Na území SO ORP Moravská Třebová se žádný takový vysílač nenachází, avšak je ovlivněno zejména ochrannými pásmy spojů vedených na vysílač Kamenná Horka ležící na území SO ORP Svitavy. Signál mobilních operátorů nedosahuje kvalitního pokrytí v některých oblastech Zábřežské vrchoviny, zejména v údolí Ospirského potoka (osada Petrušov), Nectavy (obec Březinky) a v obcích Vysoká, Hartínkov, Vranová Lhota a Stará Roveň. Dále je zhoršená dostupnost GSM/GPRS signálu v okolí Malonínského potoka (obce Březina a Bělá u Jevíčka). Výrazně nejhorší pokrytí má operátor Vodafone. 91


EKOTOXA s.r.o.

Vysokorychlostní mobilní Internet je dostupný v lokalitách Jevíčko, Jaroměřice, Biskupice, Chornice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Staré Město, Křenov.

3.6.4

Indikátory

Dopravní infrastruktura Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Tím se pokrývají požadavky na mobilitu osob, které soukromý osobní automobil vlastnit nemohou nebo nechtějí a zároveň se tím dává možnost alternativní dopravě vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do příslušné pověřené obce (Moravská Třebová, Jevíčko), sídla ORP (Moravská Třebová) a krajského města (Pardubice). Z tabulky je zřejmá velmi špatná obslužnost území v období nepracovních dnů. Neboť je území ORP Moravská Třebová součástí Pardubického kraje byla hodnocena dostupnost jednotlivých obcí do Pardubic avšak tento region vykazuje velmi silné dopravní vazby také na okolní krajská města. Spojení do Olomouce je srovnatelné s Pardubicemi, avšak do Brna je výrazně kvalitnější, včetně nepracovních dnů. Pravidla  hodnotí se každá obec samostatně  hodnotí se všechny spoje veřejné dopravy bez ohledu na druh dopravy  hodnotí se pouze spoje zastavující v docházkové vzdálenosti (do cca 20 min) od centra obce  centrum obce představuje ta část obce, kde se nachází obecní úřad  spoje jedoucí v intervalu menším než 15 minut se počítají pouze jako jeden spoj  přestup je možný v relacích: 1x pov. obec-krajské město a sídlo ORP – krajské města. Dále pak nejvýše 2x v relaci obec-kraj; max délka trasy nesmí být větší než o 66 % nejkratšího možného spojení  max. doba na přestup je 20 min. vč. event. pěšího přesunu mezi zastávkami Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Spojení do Obec Bezděčí u Trnávky Borušov Dětřichov u Moravské Třebové Dlouhá Loučka Gruna Janůvky Koruna Křenov Kunčina Linhartice Malíkov Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová Radkov

pov. obce (Mor. Třebová)

ORP (Mor. Třebová)

krajského města (Pardubice) X + 5 0 1 0

X 9 10

+ 0 0

X 9 10

+ 0 0

5

0

5

0

6

0

15 12 1 3 15 15 22 3 20 15 7

3 3 0 0 3 9 4 0 5 9 0

15 12 1 3 15 15 22 3 20 15 7

3 3 0 0 3 9 4 0 5 9 0

11 11 1 3 11 11 11 0 11 10 20 8

3 3 0 0 3 8 4 0 5 8 16 0

92

EKOTOXA s.r.o.

Rozstání Rychnov na Moravě Staré Město Třebařov Útěchov Vranová Lhota


18 14 20 15 14 4

4 4 2 4 3 0

18 14 20 15 14 4

4 4 2 4 3 0

11 17 23 15 10 5

4 6 10 7 3 0

Spojení do Obec

pov. obce (Jevíčko)

ORP (Mor. Třebová)

krajského města (Pardubice) X + 9 3 10 4 10 3 3 0 1 0 11 5 10 4 11 8 3 0 6 0 4 1 3 0

X + X + Bělá u Jevíčka 13 3 12 3 Biskupice 17 4 15 4 Březina 13 3 14 3 Březinky 6 0 1 0 Hartinkov 1 0 1 0 Chornice 8 2 19 5 Jaroměřice 27 6 14 4 Jevíčko 21 9 Slatina 12 3 3 0 Víska u Jevíčka 11 0 2 0 Vrážné 6 0 2 0 Vysoká 6 0 1 0 Zdroj: platné jízdní řády autobusových a vlakových dopravců, listopad 2012 X ... běžný pracovní den + ... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli) - ... nehodnoceno

93

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.5: Dopravní obslužnost vybraných obcí vůči dalším krajským městům Spojení do Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Spojení z obce (Brno) (Olomouc) X + X + 15 9 8 4 Moravská Třebová Jevíčko 13 6 3 0 Zdroj: platné jízdní řády autobusových a vlakových dopravců, listopad 2012 Tabulka č. 3.6.6: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den -2 -1 0 1 2 X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pov. obec + méně než 2 2 3 4 5 a více obec X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více sídlo ORP nebo krajské město + méně než 1 1 2 3 4 a více X méně než 8 8 - 11 12 - 15 16 - 19 20 a více pov. obec nebo sídlo ORP nebo sídlo ORP krajské město + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti území veřejnou dopravou na základě průměrné známky: -2 -1,5 a méně -1 -1,49 až -0,5 0 -0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti Spojení do pověřená pověřená Nejhorší Průměr. Hodnocení obec sídlo kraje Spojení z obce obec známka známka indikátoru Bělá u Jevíčka Bezděčí u Trnávky Biskupice Borušov Březina Březinky Dětřichov u Mor.Třebové Dlouhá Loučka Gruna Hartinkov Chornice Janůvky Jaroměřice Jevíčko Koruna Křenov Kunčina Linhartice Malíkov Městečko Trnávka

X 2 1 2 2 2 0 -1 2 2 -2 1 -2 2 -2 2 2 2 -2 2

+ 0 -2 1 -2 0 -2 -2 0 0 -2 -1 -2 2 -2 0 2 1 -2 2

X 2 2 2 2 2 -2 0 2 2 -2 2 -2 2 2 -1 2 2 2 -1 2

+ 1 -2 2 -2 1 -2 -2 1 1 -2 2 -2 2 1 -2 1 2 2 -2 2 94

X 2 0 2 -2 2 -1 1 2 2 -2 2 -2 2 -1 -1 2 2 2 -2 2

+ 1 -2 2 -2 1 -2 -2 1 1 -2 2 -2 2 1 -2 1 2 2 -2 2

0 -2 1 -2 0 -2 -2 0 0 -2 -1 -2 2 -1 -2 0 2 1 -2 2

1,33 -0,50 1,83 -0,67 1,33 -1,50 -1,00 1,33 1,33 -2,00 1,33 -2,00 2,00 0,75 -1,67 1,33 2,00 1,83 -1,83 2,00

1 -1 2 -1 1 -2 -1 1 1 -2 1 -2 2 1 -2 1 2 2 -2 2

EKOTOXA s.r.o.


Spojení do Spojení z obce

pověřená obec

Mladějov na Moravě Moravská Třebová Radkov Rozstání Rychnov na Moravě Slatina Staré Město Třebařov Útěchov Víska u Jevíčka Vranová Lhota Vrážné Vysoká

X 2 0 2 2 2 2 2 2 2 -1 0 0

+ 2 -2 1 1 0 -1 1 0 -2 -2 -2 -2

pověřená obec X 2 1 2 2 -1 2 2 2 -1 0 -1 -2

+ 2 -2 2 2 -2 0 2 1 -2 -2 -2 -2

sídlo kraje X 2 2 2 2 2 -1 2 2 2 1 0 0 -1

+ 2 2 -2 2 2 -2 2 2 1 -2 -2 -1 -2

Nejhorší Průměr. Hodnocení známka známka indikátoru 2 2 -2 1 1 -2 -1 1 0 -2 -2 -2 -2

2,00 2,00 -0,50 1,83 1,83 -0,67 1,17 1,83 1,33 -0,67 -1,17 -1,00 -1,50

2 2 -1 2 2 -1 1 2 1 -1 -1 -1 -2

Technická infrastruktura Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: 2 obec má kanalizaci s ČOV, plyn 1 obec má kanalizaci s ČOV, nemá plyn 0 obec nemá kanalizaci, ale má alespoň plyn -1 obec má jenom vodovod -2 obec nemá ani vodovod Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). Rozvoj plynofikace stagnuje a do budoucna bude spíš lepší hodnotit vybavenost obcí alternativními zdroji energie – výtopny na biomasu, sluneční a větrné elektrárny apod., které mohou přispívat k udržitelnému rozvoji obce i regionu víc než plynofikace.

95

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.8: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Obec vodovod plyn kanalizace Bělá u Jevíčka ano ano ne Bezděčí u Trnávky ano ne ano Biskupice ano ano ano Borušov ano ne ne Březina ano ne ano Březinky ano ne ne Dětřichov u Moravské Třebové ano ano ne Dlouhá Loučka ano ne ne Gruna ano ne ano Hartinkov ano ne ne Chornice ano ano ne Janůvky ano ne ne Jaroměřice ano ano ano Jevíčko ano ano ano Koruna ano ano ne Křenov ano ne ano Kunčina ano ano ne Linhartice ano ano ne Malíkov ano ne ne Městečko Trnávka ano ano ano Mladějov na Moravě ano ano ne Moravská Třebová ano ano ano Radkov ano ne ne Rozstání ano ne ano Rychnov na Moravě ano ano ne Slatina ano ne ano Staré Město ano ano ano Třebařov ano ano ne Útěchov ano ano ne Víska u Jevíčka ano ano ne Vranová Lhota ano ne ano Vrážné ano ne ne Vysoká ano ne ne Celkem 33 17 13 Zdroj: dotazníky RURÚ, PRVK, webové stránky obcí

96

ČOV ne ne ano ne ano ne ne ne ano ne ne ne ano ano ne ne ne ne ne ano ne ano ne ne ne ano ano ne ne ne ne ne ne 9

Hodnocení 0 0 2 -1 1 -1 0 -1 1 -1 0 -1 2 2 0 0 0 0 -1 2 0 2 -1 0 0 1 2 0 0 0 0 -1 -1

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.9: Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou

Zdroj: Platné jízdní řády, EKOTOXA s.r.o. 2012

97

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.10: Hodnocení technické infrastruktury

Zdroj: podklady ÚAP 2010, webové stránky obcí, EKOTOXA s.r.o.2012

98

EKOTOXA s.r.o.

3.6.5


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Silné, historicky založené, vazby na okolní kraje, zejména na oblast Jihomoravského kraje (Boskovice, Brno). Existence obchvatu Moravské Třebové na silnici I/35 odvádí z města tranzitní dopravu vč. těžkých vozidel. Všechny obce mají zaveden vodovod

SLABÉ STRÁNKY Marginální poloha regionu v rámci Pardubického kraje. Zanedbaná údržba silnic II. a III. třídy, z nichž většina vyžaduje opravy. Nevyužité železniční trati

Poměrně velký počet obcí má již vybudovaný Velmi špatný stav či neexistence kanalizační sítě plynovod, což má pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, ve většině obcí zejména v zimním období Území je integrováno do krajského IDS Pomalý růst podílu alternativních zdrojů na spotřebě energie. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Výstavba rychlostních silnic R35 a R43 umožní Další zanedbávání systému veřejné dopravy ekonomický rozvoj regionu Revitalizace železnice a znovuobnovení osobní Rušení regionálních železničních tratí dopravy s garantovanými přestupními vazbami v Chornici a na autobusy ve vybudovaných terminálech Rozvoj a zvýšení četnosti spojení ve veřejné Oddalování výstavby či rekonstrukce inženýrských dopravě v přes hraničních úsecích s okolními kraji sítí. Rozšiřování kanalizační sítě v dalších obcích Dlouhotrvající stavební uzávěra v důsledku existence ochranného pásma koridoru pro výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Zavádění alternativních zdrojů energie, zejména Neschopnost připravit kvalitní projekty, které by zpracování biomasy. mohly být využity pro čerpání podpor z národních i evropských zdrojů. Možnost využívání národních i evropských dotačních titulů zaměřených na rozvoj venkova a ekonomicky slabších regionů. Chybí problémy k řešení

99

EKOTOXA s.r.o.


3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 3.7.1

Osídlení

Ve SO ORP Moravská Třebová žilo k 31.12. 2011 celkem 26 839 obyvatel. Na celkovém počtu obyvatel Pardubického kraje se SO ORP Moravská Třebová podílí 5,2 %, početně největší SO ORP Pardubice a Chrudim dosahují podílu 24,37 % resp. 16,08 %. Podhorský charakter osídlení SO ORP Moravská Třebová se projevuje v nižší hustotě zalidnění, hodnota 64 obyv./km2 je jak pod republikovou úrovní, tak pod úrovní Pardubického kraje (114 obyv./km2). Tabulka č. 3.7.1: Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v SO ORP Pardubického kraje k 31.12.2011 Počet Podíl obyvatel na Počet obyvatel na SO ORP Rozloha v km2 obyvatel kraji v % km2 Česká Třebová 79,7 18 583 3,60 233 Hlinsko 246,6 21 349 4,13 87 Holice 213,6 17 275 3,35 81 Chrudim 746,1 83 022 16,08 111 Králíky 158,7 8 931 1,73 56 Lanškroun 275,2 23 017 4,46 84 Litomyšl 337,1 26 783 5,19 79 M. Třebová 417,2 26 839 5,20 64 Pardubice 409,3 125 827 24,37 307 Polička 272,7 19 689 3,81 72 Přelouč 257,2 24 648 4,77 96 Svitavy 351,6 31 801 6,16 90 Ústí nad Orlicí 190,5 26 717 5,17 140 Vysoké Mýto 281,9 32 625 6,32 116 Žamberk 281,5 29 305 5,67 104 Pardubický kraj 4 518,9 516 411 100,00 114 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva V rámci SO ORP Moravská Třebová je polovina obyvatel soustředěna do dvou obcí – Moravská Třebová (10 612 obyvatel) a Jevíčko (2 885 obyvatel). Více jak 1000 obyvatel žije ještě v obcích Jaroměřice, Kunčina, Městečko Trnávka a ve Starém Městě. V SO ORP se nachází čtyři obce s počtem obyvatel pod 100, z nichž celkově nejmenší je obec Vysoká s 37 obyvateli.

100

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.2: Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v obcích SO ORP Moravská Třebová k 31.12.2011 Počet obyvatel SO ORP Rozloha v km2 Počet obyvatel na km2 Bělá u Jevíčka 9,7 349 36 Bezděčí u Trnávky 7,0 226 32 Biskupice 11,1 436 39 Borušov 11,1 176 16 Březina 11,6 354 30 Březinky 3,3 138 42 Dětřichov u Moravské Třebové 5,9 200 34 Dlouhá Loučka 17,6 528 30 Gruna 10,4 162 16 Hartinkov 5,1 56 11 Chornice 14,2 876 62 Janůvky 3,1 45 14 Jaroměřice 22,0 1 195 54 Jevíčko 23,2 2 885 124 Koruna 2,1 137 67 Křenov 10,5 418 40 Kunčina 22,7 1 344 59 Linhartice 8,7 641 73 Malíkov 4,1 114 28 Městečko Trnávka 50,3 1 474 29 Mladějov na Moravě 9,3 467 50 Moravská Třebová 42,1 10 612 252 Radkov 6,6 122 18 Rozstání 7,4 255 34 Rychnov na Moravě 23,6 592 25 Slatina 4,0 138 35 Staré Město 24,7 1 005 41 Třebařov 15,6 918 59 Útěchov 5,5 253 46 Víska u Jevíčka 3,7 164 45 Vranová Lhota 14,1 449 32 Vrážné 4,1 73 18 Vysoká 2,9 37 13 SO ORP Moravská Třebová 417,2 26 839 64 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 2012

3.7.2

Populační vývoj

V Pardubickém kraji žilo k 31.12.2011 celkem 516 411 obyvatel. Ve srovnání s rokem 2001 došlo k poměrně velkému nárůstu o více než osm tisíc obyvatel (1,6 %). Z 15 SO ORP Pardubického kraje došlo v tomto období u 9 k nárůstu a u 6 k poklesu počtu obyvatel. Nejvyšší relativní nárůst zaznamenaly SO ORP Holice (10,4 %), Lanškroun (5,5 %) a Pardubice (3,9 %). Naopak mezi relativně nejvíce ztrátové patřily SO ORP Králíky (-6,4 %), Česká Třebová (-4,6 %) a Moravská Třebová (-3,5 %). Ve SO ORP Moravská Třebová došlo v absolutních hodnotách ke snížení počtu obyvatel o 937. Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje v letech 2001 - 2011 ukazují následující tabulka.

101


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.7.3: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech 2001 - 2011 Počet obyvatel (k 31. 12.) Rozdíl SO ORP 2001 2011 Absolutní Relativní v % 19 446 18 583 -863 -4,6 Česká Třebová 21 824 21 349 -475 -2,2 Hlinsko 15 480 17 275 1 795 10,4 Holice 82 110 83 022 912 1,1 Chrudim 9 500 8 931 -569 -6,4 Králíky 21 750 23 017 1 267 5,5 Lanškroun 26 219 26 783 564 2,1 Litomyšl 27 776 26 839 -937 -3,5 Moravská Třebová 120 979 125 827 4 848 3,9 Pardubice 19 603 19 689 86 0,4 Polička 24 199 24 648 449 1,8 Přelouč 31 844 31 801 -43 -0,1 Svitavy 26 793 26 717 -76 -0,3 Ústí nad Orlicí 32 016 32 625 609 1,9 Vysoké Mýto 28 742 29 305 563 1,9 Žamberk 508 281 516 411 8 130 1,6 Pardubický kraj Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 2012 Následující graf znázorňuje bližší příčiny populačního propadu Moravskotřebovska prostřednictvím vývoje hrubých měr přirozeného přírůstku (hmpp) a hrubých měr migračního salda (hmms). Tyto hrubé míry jsou demografické ukazatele, které porovnávají nárůst/pokles obyvatel způsobený rozdílem porodnosti a úmrtnosti (v případě hmpp) nebo způsobený stěhováním (v případě hmms) v rámci daného území., udávají se v promilích a jsou vztaženy ke střednímu stavu obyvatelstva daného roku. Výpočet: hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / SS * 1000, hmms = (PŘISTĚHOVALÍ – VYSTĚHOVALÍ) / SS * 1000, kde SS je střední stav obyvatelstva, je to průměr počtu obyvatel k 1.1 a k 31.12. daného roku. Obrázek č. 3.7.1: Vývoj hrubých měr celkového přírůstku, přirozeného přírůstku a migračního salda v SO ORP Moravská Třebová mezi lety 1995 - 2011 3,0

promile

0,0

hmcp

-3,0

hmpp hmms -6,0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

roky

Zdroj: ČSÚ – Běžná evidence, 2012 Kladný přirozený přírůstek obyvatelstva v SO ORP Moravská Třebová sledujeme jen v letech 2007 a 2010, kdy populační poměry Moravskotřebovska zasáhl baby-boom silných populačních ročníků ze 70. a 80. let minulého století. Co se týče migračního salda, v letech 1995 - 1998 bylo migrační saldo kladné, od

102

EKOTOXA s.r.o.


té doby (s výjimkou roku 2003) se však pohybuje v záporných hodnotách. Celkový přírůstek obyvatelstva ve správním obvodu se tak již od roku 1999 pohybuje v záporných hodnotách s výjimkou roku 2007. Tabulka č. 3.7.4: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Moravská Třebová v letech 2001 - 2011 Počet obyvatel Rozdíl Obec 2001 2011 Absolutní Relativní v % Bělá u Jevíčka 380 352 -28 -8,0 Bezděčí u Trnávky 238 227 -11 -4,8 Biskupice 442 446 4 0,9 Borušov 163 170 7 4,1 Březina 386 352 -34 -9,7 Březinky 143 135 -8 -5,9 Dětřichov u Moravské Třebové 219 199 -20 -10,1 Dlouhá Loučka 562 533 -29 -5,4 Gruna 160 150 -10 -6,7 Hartinkov 68 53 -15 -28,3 Chornice 830 874 44 5,0 Janůvky 41 45 4 8,9 Jaroměřice 1 267 1 205 -62 -5,1 Jevíčko 2 829 2 882 53 1,8 Koruna 132 137 5 3,6 Křenov 426 417 -9 -2,2 Kunčina 1 174 1 338 164 12,3 Linhartice 602 644 42 6,5 Malíkov 103 116 13 11,2 Městečko Trnávka 1 527 1 465 -62 -4,2 Mladějov na Moravě 474 471 -3 -0,6 Moravská Třebová 11 586 10 708 -878 -8,2 Radkov 123 126 3 2,4 Rozstání 226 257 31 12,1 Rychnov na Moravě 595 598 3 0,5 Slatina 113 136 23 16,9 Staré Město 985 1 010 25 2,5 Třebařov 1 006 914 -92 -10,1 Útěchov 202 251 49 19,5 Víska u Jevíčka 159 159 0 0,0 Vranová Lhota 512 457 -55 -12,0 Vrážné 67 74 7 9,5 Vysoká 36 37 1 2,7 SO ORP Moravská Třebová 27 776 26 938 -838 -3,1 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 – předběžné výsledky Tabulka výše ukazuje absolutní a relativní vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Moravská Třebová v letech 2001 - 2011. V tomto období se zvýšil počet obyvatel v 17 obcích, v 15 obcích byl zaznamenán úbytek populace. Počet obyvatel se v těchto letech snížil o 838, tedy o více než 3 %. Vývoj počtu obyvatel však nebyl ve všech obcích relativně stejný – k obcím, které zaznamenaly největší pokles patří obce Hartinkov (-28,3 %) a Vranová Lhota (-12 %), dále pak obce Třebařov a Dětřichov u Moravské Třebové. Nejvíce počet obyvatel v letech 2001 – 2011 vzrostl v obcích Útěchov (o 19,5 %), Slatina (16,9 %), dále pak v obcích Kunčina a Rozstání.

103

EKOTOXA s.r.o.


Pro analýzu tohoto vývoje je nutné rozložit populační růst/úbytek do jejich mechanického (migračního) a přirozeného pohybu. Protože tento vývoje zaznamenává rok od roku vysoké výkyvy, je počítáno s tříletými obdobími 2006-2008 a 2009-2011. Tabulka č. 3.7.5: Změna počtu obyvatel v obcích SO ORP Moravská Třebová přirozenou měnou a migrací mezi roky 2006 – 2008, resp. 2009 – 2011. Přirozený přírůstek Migrační přírůstek 2006-2008 2009-2011 2006-2008 2009-2011 Počet obyvatel 3 roční 3 roční 3 roční 3 roční roky rel. roky rel. roky rel. roky rel. Obec 2008 2011 abs. (‰) abs. (‰) abs. (‰) abs. (‰) Bělá u Jevíčka 353 352 -7 -6,6 -8 -7,6 5 4,7 -4 -3,8 Bezděčí u Trnávky 222 227 2 3,0 3 4,4 -1 -1,5 -1 -1,5 Biskupice 445 446 -2 -1,5 2 1,5 -5 -3,7 -12 -9,0 Borušov 163 170 1 2,0 1 2,0 2 4,1 12 23,5 Březina 367 352 0 0,0 -15 -14,2 5 4,5 -7 -6,6 Březinky 142 135 0 0,0 -2 -4,9 -12 -28,2 6 14,8 Dětřichov u Moravské 207 199 -1 -1,6 -2 -3,4 -5 -8,1 -7 -11,7 Třebové Dlouhá Loučka 537 533 -7 -4,3 -3 -1,9 -4 -2,5 -18 -11,3 Gruna 161 150 3 6,2 -2 -4,4 -1 -2,1 9 20,0 Hartinkov 48 53 -3 -20,8 -1 -6,3 -3 -20,8 8 50,3 Chornice 881 874 5 1,9 10 3,8 46 17,4 -4 -1,5 Janůvky 36 45 -4 -37,0 -1 -7,4 4 37,0 4 29,6 Jaroměřice 1 206 1 205 -9 -2,5 -3 -0,8 -16 -4,4 0 0,0 Jevíčko 2 874 2 882 13 1,5 30 3,5 -39 -4,5 -3 -0,3 Koruna 138 137 2 4,8 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Křenov 414 417 0 0,0 4 3,2 -15 -12,1 6 4,8 Kunčina 1 300 1 338 12 3,1 5 1,2 63 16,2 48 12,0 Linhartice 623 644 6 3,2 4 2,1 38 20,3 15 7,8 Malíkov 114 116 3 8,8 0 0,0 1 2,9 0 0,0 Městečko Trnávka 1 487 1 465 4 0,9 -18 -4,1 -6 -1,3 10 2,3 Mladějov na Moravě 480 471 13 9,0 -13 -9,2 -23 -16,0 1 0,7 Moravská Třebová 11 028 10 708 -18 -0,5 -96 -3,0 -205 -6,2 -196 -6,1 Radkov 122 126 -3 -8,2 1 2,6 8 21,9 0 0,0 Rozstání 255 257 8 10,5 5 6,5 7 9,2 -8 -10,4 Rychnov na Moravě 561 598 -13 -7,7 3 1,7 11 6,5 23 12,8 Slatina 131 136 6 15,3 2 4,9 1 2,5 9 22,1 Staré Město 1 002 1 010 -3 -1,0 10 3,3 6 2,0 11 3,6 Třebařov 950 914 -9 -3,2 12 4,4 -21 -7,4 -38 -13,9 Útěchov 236 251 3 4,2 11 14,6 1 1,4 4 5,3 Víska u Jevíčka 156 159 0 0,0 4 8,4 0 0,0 4 8,4 Vranová Lhota 452 457 -9 -6,6 2 1,5 -13 -9,6 -21 -15,3 Vrážné 76 74 0 0,0 0 0,0 4 17,5 -5 -22,5 Vysoká 34 37 -1 -9,8 -2 -18,0 11 107,8 5 45,0 SO ORP Moravská 27 201 26 938 -8 -0,1 -57 -0,7 Třebová Zdroj: ČSÚ, Demografické údaje podle obcí ČR 1971 až 2011, 2012; vlastní výpočty Z tabulky výše je patrné, že přirozený přírůstek obyvatelstva SO ORP Moravská Třebová byl v letech 2006-2008 v porovnání s obdobím 2009-2011 vyšší, avšak v obou letech byl záporný. Tato data tedy indikují zhoršení vývoj přirozeného přírůstku obyvatelstva a tedy i zastavení populačního boomu. Nejvyšší přirozený úbytek za druhé sledované období zaznamenala obec Vysoká (ztráta průměrně 18 ‰ za rok). Naopak nejvyšší přirozený přírůstek byl v obci Útěchov (14,6 ‰). Co se týče migračního salda 104

EKOTOXA s.r.o.


za poslední sledované období, 13 obcí zaznamenalo úbytek obyvatelstva migrací – nejvíce ztrátová byla obec Vrážné (22,5 ‰), naopak nejvyššího přírůstku migrací dosáhla obec Hartinkov (50,3 ‰).

3.7.3

Věková struktura

Následující tabulka udává přehled o věkové struktuře obyvatelstva ve SO ORP Pardubického kraje k 31.12.2011. V tabulce je uveden též ukazatel indexu stáří, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí ve věku 0 – 14 let. Největší podíl osob v předproduktivním věku je ve SO ORP Holice (16,2 %) a Lanškroun (15,9 %), nejméně pak v SO ORP Přelouč (13,7 %). Z hlediska indexu stáří dosahuje SO ORP Moravská Třebová nadprůměrné hodnoty v rámci kraje – index stáří zde dosahuje hodnoty 1,08, avšak oproti roku 2009 je o sedm setin vyšší (tenkrát činil 1,01), nejlepšího indexu stáří v kraji dosahuje SO ORP Lanškroun (0,92). Naopak ve SO ORP Pardubice, a Přelouč index stáří mírně přesahoval hodnotu 1,2 a dosahoval tak nejvyšších hodnot v rámci kraje. Index stáří v rámci Pardubického kraje dosahoval k 31.12.2011 úrovně 1,10, což znamenalo zvýšení o 1,06 %. Tabulka č. 3.7.6: Věková struktura SO ORP Pardubického kraje k 31.12.2011 (v %) Věková skupina (v %) Index stáří Obec 2011 <= 14 15 - 64 let 65 + Česká Třebová 14,6 68,4 16,9 1,16 Hlinsko 14,5 68,0 17,5 1,21 Holice 16,2 68,4 15,3 0,95 Chrudim 14,8 68,8 16,3 1,10 Králíky 14,9 69,2 15,8 1,06 Lanškroun 15,9 69,4 14,7 0,92 Litomyšl 15,6 68,6 15,8 1,01 Moravská Třebová 14,6 69,6 15,8 1,08 Pardubice 14,3 68,2 17,5 1,23 Polička 15,4 68,6 16,1 1,05 Přelouč 13,7 69,7 16,7 1,22 Svitavy 15,4 68,9 15,6 1,01 Ústí nad Orlicí 15,4 68,1 16,5 1,07 Vysoké Mýto 15,8 68,0 16,2 1,03 Žamberk 15,4 69,7 14,9 0,97 Pardubický kraj 14,9 68,7 16,4 1,10 Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 2012

Index stáří 2009 1,10 1,13 0,91 1,07 0,99 0,87 0,96 1,01 1,22 1,02 1,21 0,96 1,01 0,98 0,94 1,06

Následující tabulka a obrázek udávají přehled o věkové struktuře obyvatelstva v obcích SO ORP Moravská Třebová. Největší podíl osob v předproduktivním věku je v obcích Útěchov (23,7 %) a Slatina (20,3 % obyvatel v této věkové skupině), nejnižší podíl obyvatelstva v této věkové skupině se pak nachází v obci Hartinkov – 5,4 %. Suverénně nejpříznivějších hodnot indexu stáří ze všech obcí SO ORP Moravská Třebová dosahuje Útěchov (0,48 – index stáří se oproti roku 2009 dokonce snížil o 0,02), nejhorší hodnoty pak vykazuje obec Hartinkov, kde je situace vskutku kritická – 5,67.

105

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.7: Věková struktura obcí SO ORP Moravská Třebová k 31.12.2011 (v %) Věková skupina (v %) Index stáří Index stáří Obec 2011 2009 <= 14 15 - 64 let 65 + 12,0 66,8 21,2 1,76 2,13 Bělá u Jevíčka 15,0 65,5 19,5 1,29 1,27 Bezděčí u Trnávky 15,8 67,7 16,5 1,04 0,93 Biskupice 14,2 75,0 10,8 0,76 0,88 Borušov 10,5 68,9 20,6 1,97 2,10 Březina 13,8 71,0 15,2 1,11 1,59 Březinky 13,0 71,5 15,5 1,19 2,00 Dětřichov u Moravské Třebové 15,0 74,8 10,2 0,68 0,63 Dlouhá Loučka 13,0 69,1 17,9 1,38 1,38 Gruna 5,4 64,3 30,4 5,67 7,45 Hartinkov 14,7 70,4 14,8 1,01 1,00 Chornice 8,9 71,1 20,0 2,25 4,97 Janůvky 13,6 68,8 17,6 1,29 1,17 Jaroměřice 16,0 68,9 15,1 0,94 0,84 Jevíčko 13,9 67,9 18,2 1,32 2,08 Koruna 15,3 72,0 12,7 0,83 0,79 Křenov 17,6 69,3 13,0 0,74 0,70 Kunčina 15,4 71,8 12,8 0,83 0,79 Linhartice 18,4 72,8 8,8 0,48 0,48 Malíkov 12,1 71,8 16,1 1,32 1,23 Městečko Trnávka 18,2 67,2 14,6 0,80 0,74 Mladějov na Moravě 13,8 69,1 17,1 1,24 1,13 Moravská Třebová 14,8 68,9 16,4 1,11 0,89 Radkov 18,8 64,7 16,5 0,88 0,96 Rozstání 15,7 68,4 15,9 1,01 1,09 Rychnov na Moravě 20,3 64,5 15,2 0,75 0,68 Slatina 17,2 70,9 11,8 0,69 0,62 Staré Město 14,4 70,5 15,1 1,05 0,91 Třebařov 23,7 64,8 11,5 0,48 0,50 Útěchov 11,0 74,4 14,6 1,33 1,17 Víska u Jevíčka 11,8 76,2 12,0 1,02 0,87 Vranová Lhota 19,2 63,0 17,8 0,93 0,82 Vrážné 10,8 78,4 10,8 1,00 1,00 Vysoká 14,6 69,6 15,8 1,08 1,01 SO ORP Moravská Třebová Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 2012

3.7.4

Vzdělanostní struktura

Vzdělanost obyvatel představuje významný faktor ovlivňující hospodářské podmínky a soudržnost obyvatel obce. Dále je vysoká úroveň lidského kapitálu jedním ze základních předpokladů pro rozvoj obce či regionu. S rostoucí vzdělaností koreluje pokles nezaměstnanosti, roste sociální kapitál, občanská společnost a angažovanost v komunitách. Obecně deklarovaná vzdělanost obyvatelstva ČR roste, avšak její prostorová distribuce je značně nerovnoměrná. Do r. 1991 docházelo k silné koncentraci obyvatel s vyšším stupněm vzdělání v tzv. střediskových sídlech, kam byly v plánovaném hospodářství přednostně koncentrovány omezené finanční zdroje na ekonomický rozvoj. V posledních letech dochází k přesměrování mobility těchto osob do atraktivních 106

EKOTOXA s.r.o.


příměstských a rekreačních sídel, které socialistická modernizace zasáhla v menší míře. Procesy suburbanizace a preference bydlení v kvalitním prostředí způsobují difúzi lidského kapitálu i do oblastí, které v předchozím období byly vnímané jako neperspektivní. Nicméně i nadále nejnižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva přetrvává u neatraktivních zemědělských obcí a nově vzniká v některých lokalitách velkých neatraktivních sídlišť. Tabulka č. 3.7.8: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Moravská Třebová v roce 2011 (%) Bez vzdělání, Úplné střední nezjištěné, Vyučení a Vysokos maturitou a Název obce neukončené střední bez školské vyšší odborné základní, maturity (2011) a nástavbové základní 21,8 49,0 25,6 3,5 Bělá u Jevíčka 22,1 38,4 33,2 6,3 Bezděčí u Trnávky 24,0 49,6 21,8 4,6 Biskupice 32,7 53,1 11,6 2,7 Borušov 29,3 45,1 23,3 2,2 Březina 32,2 37,3 22,0 8,5 Březinky 28,6 48,0 20,6 2,9 Dětřichov u M. T. 27,6 51,5 19,7 1,1 Dlouhá Loučka 30,1 45,9 23,3 0,8 Gruna 25,5 37,3 31,4 5,9 Hartinkov 27,7 43,8 24,0 4,6 Chornice 40,5 21,4 23,8 14,3 Janůvky 25,1 42,9 25,7 6,4 Jaroměřice 23,0 35,3 30,9 10,7 Jevíčko 33,6 37,0 24,4 5,0 Koruna 26,8 44,7 23,6 4,8 Křenov 25,2 45,8 24,0 5,1 Kunčina 23,4 44,3 27,2 5,1 Linhartice 39,4 51,1 7,4 2,1 Malíkov 27,5 43,2 23,4 5,9 Městečko Trnávka 33,0 49,4 15,6 2,1 Mladějov na Moravě 23,9 36,3 29,7 10,0 Moravská Třebová 36,2 47,6 14,3 1,9 Radkov 23,9 52,2 18,2 5,7 Rozstání 36,2 44,4 16,4 3,0 Rychnov na Moravě 25,0 39,8 28,7 6,5 Slatina 27,9 45,4 22,6 4,1 Staré Město 36,0 43,8 16,9 3,3 Třebařov 24,9 42,0 27,5 5,7 Útěchov 31,7 52,1 14,1 2,1 Víska u Jevíčka 30,2 43,0 21,9 5,0 Vranová Lhota 31,0 31,0 32,8 5,2 Vrážné 30,3 48,5 15,2 6,1 Vysoká 25,9 40,5 26,2 7,4 SO ORP Moravská Třebová Pardubický kraj 22,5 36,3 31,1 10,2 12,4 ČR 23,9 32,8 30,9 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – předběžné výsledky

107

Vysokoškolské (2001) 1,2 4,1 3,8 0,8 1,5 5,9 1,7 0,7 0,0 0,0 3,5 5,3 3,5 7,7 2,8 2,8 2,8 2,2 1,3 3,6 1,2 8,1 0,9 2,8 1,6 2,2 2,1 2,7 2,5 0,8 2,2 0,0 3,2 5,4 7,0 8,9

EKOTOXA s.r.o.


I SO ORP Moravská Třebová dokládá výše nastíněné trendy. V desetiletém období mezi roky 2001 a 2011 došlo k významné změně vzdělanostní úrovně obcí. Především přirozenou měnou se výrazně zmenšil počet obyvatel v méně kvalifikovaných skupinách (bez vzdělání, nezjištěné, neukončené základní a základní vzdělání a vyučení a střední bez maturity) – z celkových 71,9 % na současných 66,4 % - a opačně byla posílena složka obyvatelstva s maturitou, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním. V tomto období je možné zaznamenat výraznou dekoncentraci lidských zdrojů z Moravské Třebové do venkovských sídel, a tak zatímco v roce 2001 Moravská Třebová dominovala z pohledu vzdělanosti obyvatel celému SO ORP, dnes dominuje venkovská obec Janůvky (14,3 %) a za ní Jevíčko(10,7 % vysokoškoláků), až za nimi teprve středisko Moravská Třebová. Z pohledu jednotlivých obcí je pak relativní podíl vysokoškoláku nejnižší v Gruně (0,8 %) a v Dlouhé Loučce (1,1 %). Obecně je úroveň vzdělanosti v obcích SO ORP Moravská Třebová, co se týče vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva nižší než průměr ČR a Pardubického kraje.

3.7.5

Školy a školská zařízení

V SO ORP Moravská Třebová má jen 18 obcí mateřskou školu, v každé z těchto obcí se nachází jedna mateřská škola, pouze Moravská Třebová má tři mateřské školy. Základní školu má 12 obcí (město Moravská Třebová má čtyři základní školy). Za středním vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP nejčastěji do Moravské Třebové a do Jevíčka, případně do dalších větších měst Pardubického, Jihomoravského či kraje Vysočina. Tabulka č. 3.7.9: Školská zařízení v SO ORP Moravská Třebová pro školní rok 2009/2010 Školní rok 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 počet zařízení 19 19 20 20 Mateřské školy počet dětí 924 928 947 968 počet zařízení 15 15 15 15 Základní školy počet všech tříd 143 139 138 137 základní školy počet 5 5 5 4 jen s I. zařízení stupněm počet 116 119 99 77 žáků základní školy počet 10 10 10 11 s I. i s II. zařízení stupněm počet 2 376 2 294 2 208 2 183 žáků počet zařízení 2 2 2 2 počet zařízení 3 3 3 3 Obory gymnázií 529 543 566 585 Obory stř. odborných škol počet žáků v denní formě studia a praktických škol počet zařízení 1 1 2 2 počet zařízení 1 1 Obory stř. odborných učilišť a odborných učilišť Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2012

108

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.10: Mateřské a základní školy 2009/2010 Základní Mateřské Obec školy školy Bělá u Jevíčka 0 0 Bezděčí u Trnávky 0 0 Biskupice 0 1 Borušov 0 0 Březina 0 1 Březinky 0 0 Dětřichov u M. Třebové 0 1 Dlouhá Loučka 1 1 Gruna 0 0 Hartinkov 0 0 Chornice 1 1 Janůvky 0 0 Jaroměřice 1 1 Jevíčko 1 1 Koruna 0 0 Křenov 1 1 Kunčina 1 1 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2012

v obcích SO ORP Moravská Třebová pro školní rok Základní Mateřské obce školy školy Linhartice 1 1 Malíkov 0 0 Městečko Trnávka 1 1 Mladějov na Moravě 0 1 Moravská Třebová 4 3 Radkov 0 0 Rozstání 0 0 Rychnov na Moravě 0 1 Slatina 0 0 Staré Město 1 1 Třebařov 1 1 Útěchov 0 1 Víska u Jevíčka 0 0 Vranová Lhota 1 1 Vrážné 0 0 Vysoká 0 0 SO ORP Moravská Třebová 15 20

Co se týče obsazenosti mateřských a základních škol, dotazníkovým šetřením byla zjištěna následující fakta (kapacita MŠ či ZŠ/počet žáků v roce 2012):  Biskupice – MŠ plná kapacita  Březina – záměr výstavby MŠ pro 16 žáků  Dětřichov – MŠ 25/25  Gruna – záměr výstavby MŠ  Jaroměřice – MŠ 40/39, ZŠ nižší stupeň 100/70, vyšší 80/76  Křenov – MŠ 25/25, ZŠ 250/99,  Kunčina – plná kapacita MŠ i dvou ZŠ  Linhartice – MŠ 25/27  Městečko Trnávka - MŠ 50/50, ZŠ nižší stupeň 140/80, vyšší 140/80  Moravská Třebová – MŠ 380/380, ZŠ 1509/945, střední odborné učiliště 450/635, základní umělecká škola 600/516  Rychnov na Moravě - MŠ 25/22  Staré Město – MŠ 35/33, ZŠ 55/21  Vranová Lhota – MŠ 25/16, ZŠ 75/16 Z výše nastíněných dat vyplývá, že zatímco mateřské školy v SO ORP v mnoha případech mají zcela využitou kapacitu, kapacity základních škol naopak dostatečně využité nejsou. Vzhledem k tomu, že populační boom je pravděpodobně u konce, je nutné kapacity mateřských škol rozšiřovat velice rozvážně a zároveň uvažovat, jaké budou mít nově vzniklé kapacity využití po snížení počtu dětí v mateřských školách. U základních škol je v souvislosti s tímto vývojem možné očekávat zlepšení jejich zaplněnosti, avšak ani tento trend nepovede k jejich plnému obsazení, do budoucna je proto třeba uvažovat o optimalizaci jejich kapacit.

109

EKOTOXA s.r.o.

3.7.6


Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče

Mezi lety 2010 – 2012 došlo ke koncentraci poskytování zdravotní péče do tří největších měst SO ORP (Moravská Třebová, Jevíčko a Městečko Trnávka) a Starého Města. V Moravské Třebové se nachází nemocnice následné péče.

pro děti a dorost

stomatologa

gynekologa

lékaře specialisty

lékárenská péče

Jevíčko Městečko Trnávka Moravská Třebová 1 Staré Město SO ORP Moravská Třebová 1 Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, 2012

pro dospělé

Obec

nemocnice

Tabulka č. 3.7.11: Vybraná zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích SO ORP Moravská Třebová v roce 2011 Ordinace praktického lékaře

3 1 7 1 12

2 1

3 1 5 1 10

1

2

1

1 4

1

10

3

12

4

Optimalizací nejrůznějších druhů sociálních služeb se zabývají komunitní plány rozvoje sociálních služeb, proto není nutné zde dopodrobna analyzovat stav zajištění sociálních služeb na Moravskotřebovsku. Avšak je zde nutné zmínit problémy v oblasti sociálních služeb, které by mohly mít dopad do území. Pro účely rozvoje sociálních služeb v období 2012-2015 byl zástupci města Moravská Třebová nechali zpracovat aktualizaci Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Moravské Třebové. Plán zmiňuje následující úkoly s možným územním dopadem pro dané období:  Transformace jednoho oddělení Domova pro seniory na Domov se zvláštním režimem  Zřízení denního stacionáře  Podpora vzniku noclehárny pro osoby bez přístřeší  Podpora zřízení nízkoprahového centra pro mládež Co se týče situace v oblasti sociálních služeb v ostatních obcích Moravskotřebovska - v Jevíčku se nachází dva domy s pečovatelskou službou s 22 byty, v ostatních obcích jsou sociální služby poskytovaný jen velice slabě. V Křenově se nachází dům pro seniory.

110

EKOTOXA s.r.o.

3.7.7


Indikátory

Jako indikátory pro hodnocení sociodemografických podmínek v SO ORP Moravská Třebová byl zvolen vývoj počtu obyvatel mezi lety 2001 – 2011. Dalším indikátorem byl index stáří, který vychází z věkové struktury obyvatelstva k 31.12.2011. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním byl hodnocen na základě výsledků SLDB 2011. Hodnocení indikátoru vývoje počtu obyvatel: -2 méně než 0,0 % -1 0,0 – 3,9 % 0 4 – 5,9 % 1 6 – 7,9 % 2 8 % a více

Hodnocení indikátoru index stáří: -2 1,25 a více -1 1,10 – 1,24 0 0,90 – 1,09 1 0,75 – 0,89 2 méně než 0,75

Hodnocení indikátoru podíl osob s vysokoškolským vzděláním: -2 méně než 4,0 % -1 4,0 – 4,9 % 0 5,0 – 6,9 % 1 7,0 – 9,9 % 2 10 % a více Tabulka č. 3.7.12: Indikátory - růst obyvatelstva, indexu stáří a podílu osob s vysokoškolským vzděláním v obcích SO ORP Moravská Třebová Vývoj Podíl Hodnocení Index Hodnocení Hodnocení Obce počtu osob s indikátoru stáří indikátoru indikátoru obyvatel VŠ 1,76 3,5 Bělá u Jevíčka -8,0 -2 -2 -2 1,29 6,3 Bezděčí u Trnávky -4,8 -2 -2 0 1,04 4,6 Biskupice 0,9 -1 0 -1 0,76 2,7 Borušov 4,1 0 1 -2 1,97 2,2 Březina -9,7 -2 -2 -2 1,11 8,5 Březinky -5,9 -2 -1 1 1,19 2,9 Dětřichov u M. T. -10,1 -2 -1 -2 0,68 1,1 Dlouhá Loučka -5,4 -2 2 -2 1,38 0,8 Gruna -6,7 -2 -2 -2 5,67 5,9 Hartinkov -28,3 -2 -2 0 1,01 4,6 Chornice 5,0 0 0 -1 2,25 14,3 Janůvky 8,9 2 -2 2 1,29 6,4 Jaroměřice -5,1 -2 -2 0 0,94 10,7 Jevíčko 1,8 -1 0 2 1,32 5,0 Koruna 3,6 -1 -2 0 0,83 4,8 Křenov -2,2 -2 1 -1 0,74 5,1 Kunčina 12,3 2 2 0 0,83 5,1 Linhartice 6,5 0 1 0 0,48 2,1 Malíkov 11,2 2 2 -2 1,32 5,9 Městečko Trnávka -4,2 -2 -2 0 0,80 2,1 Mladějov na Moravě -0,6 -2 1 -2 1,24 10,0 Moravská Třebová -8,2 -2 -1 2 1,11 1,9 Radkov 2,4 -1 -1 -2

111

EKOTOXA s.r.o.

Obce Rozstání Rychnov na Moravě Slatina Staré Město Třebařov Útěchov Víska u Jevíčka Vranová Lhota Vrážné Vysoká


Vývoj počtu obyvatel 12,1 0,5 16,9 2,5 -10,1 19,5 0,0 -12,0 9,5 2,7


Index stáří 0,88 1,01 0,75 0,69 1,05 0,48 1,33 1,02 0,93 1,00

2 -1 2 -1 -2 2 -1 -2 2 -1

Hodnocení indikátoru 1 0 1 2 0 2 -2 0 0 0

Podíl osob s VŠ 5,7 3,0 6,5 4,1 3,3 5,7 2,1 5,0 5,2 6,1

Hodnocení indikátoru 0 -2 0 -1 -2 0 -2 0 0 0

Oproti předchozímu období, co se týče změny počtu obyvatel, se zvýšil celkový úbytek obyvatelstva v SO ORP. Index stáří se zvýšil, avšak nerovnoměrně v obcích SO ORP, kdy v některých obcích se jeho hodnota dokonce snížila. Podíl vysokoškoláků se mezi lety 2001 a 2011 razantně zvýšil, a to ve všech obcích SO ORP Moravská Třebová.

112

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.2: Hodnocení indikátoru vývoj počtu obyvatel


113

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.3: Hodnocení indikátoru index stáří


114

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.4: Hodnocení indikátoru Podíl osob s vysokoškolským vzděláním


115

EKOTOXA s.r.o.

3.7.8


SWOT analýza pro územní plánování

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Atraktivní oblast pro bydlení, rozvoj výstavby Pokračující pokles počtu obyvatel v SO ORP bytových a rodinných domů, rozvoj rekreace. Moravská Třebová (především v obcích Hartinkov, Vranová Lhota, Dětřichov u M. T., Třebařov). V rámci krajského porovnání relativně nižší index Setrvalý nárůst indexu stáří. stáří. Růst vzdělanosti obyvatelstva. Zaostávání vzdělanostní úrovně za krajskou i republikovou hodnotou. Dobrá zaplněnost kapacit mateřských škol. Horší dostupnost zdravotní péče v menších obcích, která je zajišťována pouze ve větších centrech – v městech Jevíčko, Městečko Trnávka, Moravská Třebová. Nedostatečné kapacity sociálních zařízení pro seniory především ve venkovských obcích SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI Významné posílení vzdělanostní struktury venkovských obcí může přinést významné rozvojové impulsy. Zvýšení zaplněnosti kapacit základních škol v budoucnosti.

HROZBY Nízký počet žáků ZŠ v menších obcích může vést ke zrušení dalších základních škol a ke zvýšení vyjížďky žáků mimo obec bydliště. Chybějící možnost vzdělání na úrovni VOŠ a VŠ – odchod části kvalifikovaných osob a studentů mimo území ORP.

116

EKOTOXA s.r.o.

3.7.9



Kvantitativní a kvalitativní změna sociodemografických poměrů v SO ORP Moravská Třebová mezi lety 2010 - 2012 Mezi roky 2008 - 2011 se populace SO ORP Moravská Třebová snížila o 263 osob, což ukazuje na převládající depopulační trend na Moravskotřebovsku. Růst počtu obyvatel nezajistily ani zvýšené hodnoty přirozeného přírůstku, který byl způsoben populační boom silných ročníků ze 70. a počátku 80. let. V současnosti se zdá, že populační boom je u konce, tudíž je nutné usilovat o zastavení emigrace z území SO ORP. Ani zvýšená porodnost v území nezastavila zvyšování indexu stáří. I přesto, že index stáří je v porovnání s krajskou i republikovou nižší, budou muset obce do budoucna připravit komunitní infrastrukturu na nárůst obyvatelstva v postproduktivním věku. To se zatím příliš nedaří především ve venkovských obcí SO ORP. Tento problém je jednoznačně nutné řešit, neboť poptávka po sociálních službách pro seniory zůstává stále vysoká a v budoucnosti v souvislosti s nastíněným populačním trendem bude i nadále růst. Na druhou stranu populační růst v posledních letech naplnil kapacity mateřských škol tak, že dnes jsou již naplněné nebo téměř naplněné. Vzhledem k tomu, že analýza demografického vývoje indikuje konec populačního boomu, nebylo by vhodné významně rozšiřovat kapacity mateřských škol. Pakliže by k tomu došlo, je nutné mít zajištěné využití nových (a vzápětí uvolněných) prostor v budoucnu. Současný populační boom za pár let pozitivně ovlivní i obsazenost základních škol, která je v současné době nízká. Aby bylo zabráněno postupnému snižování populace Moravskotřebovska, je nutný celý komplex opatření v oblasti ekonomické i sociální, aby byla zvýšena spokojenost obyvatelstva se životem zde. Proto je třeba také posilovat komunitní infrastrukturu za účelem vytvoření příhodných podmínek pro rozvoj občanského a společenského života v obci, a tedy i za účelem přilákání nových obyvatel do obce a udržení stávajících. Celorepublikový trend růstu vzdělanosti se potvrdil i na příkladu Moravskotřebovska, nicméně i přes tento pozitivní vývoj je index vzdělanosti pod průměrnou hodnotou za Pardubický kraj či celou Českou republiku. Nejkvalitnější jsou vzdělanostní poměry v malých obcích Janůvkách a Jevíčku, až potom ve středicku SO ORP Moravské Třebové, které ještě v roce 2001 dominovalo vzdělanostním poměrům na Moravskotřebovsku. Je tak potvrzena dekoncentrační tendence lidského kapitálu z měst na venkov, avšak závislost venkovského obyvatelstva na městě stále přetrvává, což dokazují vysoké dojížďkové proudy do měst. Vzhledem k tomu, že nejprogresivnější typ služeb (služby pro podniky, finančnictví, poradenské služby apod.) se koncentruje do hierarchicky výše postavených středisek než je Moravská Třebová, proto je, pro malou velikost těchto center a jejich podřízenost především Pardubicím, růst vzdělanosti obyvatelstva pomalejší v porovnání s ostatními městy o vyšším počtu obyvatel. Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Rovněž je třeba opatrně zvažovat rozšiřování kapacit mateřských škol, pakliže k tomu dojde, je třeba mít připraven plán na další využití nových prostor poté, co počet dětí v daném věku začne opět významně klesat. Doposud nebyl dostatečné využit potenciál strukturálních fondů pro zabezpečení těchto služeb. Rostoucí vzdělanostní úroveň obyvatelstva bude přinášet nové a snad i inovativní impulzy pro rozvoj Moravskotřebovska, což by měly územně plánovací koncepce jednoznačně podporovat. Proto bude třeba zvážit v územním plánu nabídky nových ploch pro bydlení a rekreaci za účelem urychlení tohoto pozitivního vývoje. Na základě analýzy podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel území a životního prostředí) a dostupných podkladů (koncepce rozvoje obce, regionu) by měly být formulovány územně plánovací koncepce rozvoje obcí, vytvářející obecné základní rámce pro výstavbu a vyvážený (udržitelný) rozvoj v řešeném území. Tato koncepce by měla respektovat i sociodemografické podmínky obcí a problémy s nimi spojené:  Doplnit chybějící sociální infrastrukturu v návaznosti (např. domovy pro seniory).  Posoudit přiměřenost nabídky nových ploch, zejména pro bydlení. 117

EKOTOXA s.r.o.

 


Zkvalitnění a rozvoj dostupnosti zdravotní péče v menších okrajových obcích zejména pro starší obyvatele. Optimalizovat kapacity mateřských a základních škol s ohledem na krátkodobost zvýšeného počtu dětí v současném období.

118

EKOTOXA s.r.o.


3.8 BYDLENÍ Bydlení je jedním ze stěžejních ukazatelů socioekonomických poměrů, jež podává svědectví o ekonomickém růstu a konkurenceschopnosti domácností, o kvalitě domovního a bytového fondu a celkové atraktivitě sledovaného regionu. Sledování mezidobých změn také napomáhá k hlubšímu zamyšlení se nad chováním obyvatel daného regionu a hledání širších kontextových příčin a souvislostí. Datovou základnu tvoří především data ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za rok 2001 a konečně i nejaktuálnější data za rok 2011, které umožňují srovnání a hlubší náhled do vývoje bydlení během poslední dekády. Výsledky ze SLDB 2011 jsou prozatím předběžné a neumožňují sledování všech relevantních ukazatelů (např. technické vybavení domů a bytů, počty osob v domech a bytech, údaje o velikosti obytné plochy atd.) v plné šíři až do úrovně obcí, což je potřeba brát při hodnocení prezentovaných informací v potaz. Další data pochází především z Veřejné databáze ČSÚ a dotazníkového šetření v jednotlivých obcích.

3.8.1

Základní údaje o domech a bytech

Celkový počet trvale obydlených domů (TOD) se v roce 2011 vyšplhal na 6 069, což je výsledek o 5,5 % vyšší něž tomu bylo v roce 2001. Relativně nejvíce rostly obce Linhartice (27,7 %), Útěchov (21,1 %) a Kunčina (20,4 %), přičemž zejména Kunčina (64) vykazuje i vysoký absolutní přírůstek, který za sebou nechal i správní středisko ORP Moravskou Třebovou (58) a druhé největší město regionu Jevíčko (28). Tyto obce se nacházejí v blízkém zázemí Moravské Třebové a do jisté míry referují o suburbanizačním trendu posledních let. Některé obce zaznamenaly i záporný výsledek, jako např. Vysoká (-33,3 %), Gruna (-10,0 %) a Radkov (-8,1). Vesměs se jedná o malé podhorské obce s nízkým absolutním počtem domů sloužících téměř z poloviny k rekreaci. Celkový přírůstek trvale obydlených bytů (TOB) již tak příznivých výsledků nedosáhl a v období mezi sčítáními téměř stagnoval (nárůst pouze o 0,3 %). Na tomto výsledku se nejvíce podepsala negativní bilance TOB ve městě Moravská Třebová, kde došlo k 3,9% poklesu (160 bytů). Úbytek vykazuje celkem 13 ze 33 obcích, které se nacházejí ve sledovaném regionu. Dobrý výsledek zaznamenaly např. obce Slatina (20,6 %), Útěchov (17,7%), Linhartice (15,6 %), Dlouhá Loučka (13,3 %) aj. Tabulka č. 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Moravská Třebová Trvale obydlené domy

Obec, SO ORP 2001 Bělá u Jevíčka

Trvale obydlené byty

Změna (%)

2011

2001

Změna (%)

2011

125

130

4,0

140

140

0,0

56

60

7,1

78

77

-1,3

120

124

3,3

157

158

0,6

Borušov

44

52

18,2

60

64

6,7

Březina

92

97

5,4

144

146

1,4

Březinky

42

41

-2,4

52

46

-11,5

Dětřichov u Mor. Třebové

57

57

0,0

70

66

-5,7

150

152

1,3

166

188

13,3

Gruna

50

45

-10,0

63

61

-3,2

Hartinkov

24

22

-8,3

27

23

-14,8

Chornice

220

240

9,1

281

304

8,2

Janůvky

19

18

-5,3

21

22

4,8

Jaroměřice

367

375

2,2

441

442

0,2

Jevíčko

604

632

4,6

1 011

1 062

5,0

Koruna

38

43

13,2

47

49

4,3

Bezděčí u Trnávky Biskupice

Dlouhá Loučka

119


EKOTOXA s.r.o.

Trvale obydlené domy Obec, SO ORP

2001

Trvale obydlené byty

Změna (%)

2011

2001

Změna (%)

2011

Křenov

102

106

3,9

140

140

0,0

Kunčina

313

377

20,4

369

410

11,1

Linhartice

137

175

27,7

180

208

15,6

28

31

10,7

32

30

-6,3

Městečko Trnávka

396

415

4,8

499

485

-2,8


123

130

5,7

153

160

4,6

1 625

1 683

3,6

4 145

3 985

-3,9

Radkov

37

34

-8,1

53

44

-17,0

Rozstání

60

62

3,3

79

90

13,9

164

176

7,3

202

223

10,4

33

39

18,2

34

41

20,6

Staré Město

245

265

8,2

307

340

10,7

Třebařov

244

236

-3,3

331

303

-8,5

Útěchov

57

69

21,1

62

73

17,7

Víska u Jevíčka

38

40

5,3

53

57

7,5

Vranová Lhota

106

108

1,9

169

164

-3,0

Vrážné

21

23

9,5

26

22

-15,4

Vysoká

18

12

-33,3

18

16

-11,1

5 755

6 069

5,5

9 610

9 639

0,3

Malíkov

Moravská Třebová



Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky)

3.8.2

Domovní fond

Celkový počet domů v SO ORP Moravská Třebová byl 7 482 v roce 2011, což je výsledek představující přírůstek 5,7 % oproti roku 2001. Celých 25 % domů je situováno v centru správního obvodu v Moravské Třebové. Při porovnání struktury trvalého bydlení výrazně převažuje individuální výstavba v podobě domů rodinných nad domy bytovými. Nejvíce bytových domů se nachází opět v Moravské Třebová a také v Jevíčku, druhém největším sídle správního obvodu. Zbytek regionu má spíše rurální charakter, což je umocněno relativně členitým podhorským reliéfem. Celkem přibylo 143 neobydlených domů, čímž se zvýšil jejich podíl na domovním fondu o 0,8 procentního bodu. Z toho k rekreaci jich slouží pouze o 24 více v roce 2011 než oproti stavu v roce 2001. Celkový podíl rekreačních domů se drží kolem 10 % v obou obdobích. V některých obcích se rekreační sídla podílejí na domovním fondu ještě vyšší měrou. Například v Městečku Trnávka tvoří domy sloužící k rekreaci 27 %, ve Vranové Lhotě 29 %, v Hartinkově 46 % a ve Vysoké dokonce 50 % domů. Tabulka č. 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Moravská Třebová v roce 2001 Obec, SO ORP Bělá u Jevíčka

Trvale obydlené domy

Domy celkem

Celkem

Rodinné domy

Neobydlené domy

Bytové domy

Celkem

Podíl (%)

Slouží k rekreaci

177

125

125

0

52

29,4

41

76

56

56

0

20

26,3

15

174

120

113

4

54

31,0

44

Borušov

70

44

43

1

26

37,1

23

Březina

128

92

83

6

36

28,1

24


120


EKOTOXA s.r.o.

Obec, SO ORP


Domy celkem

Celkem

Rodinné domy

Neobydlené domy

Bytové domy

Podíl (%)

Celkem

Slouží k rekreaci

Březinky

57

42

40

1

15

26,3

10


74

57

55

1

17

23,0

8

180

150

145

2

30

16,7

17

Gruna

69

50

49

1

19

27,5

16

Hartinkov

61

24

23

0

37

60,7

32

Chornice

235

220

209

5

15

6,4

2

Janůvky

40

19

18

0

21

52,5

19

Jaroměřice

463

367

360

5

96

20,7

53

Jevíčko

714

604

537

54

110

15,4

47

Koruna

54

38

38

0

16

29,6

12

Křenov

113

102

95

4

11

9,7

6

Kunčina

372

313

305

4

59

15,9

43

Linhartice

153

137

130

7

16

10,5

2

33

28

28

0

5

15,2

3

Městečko Trnávka

573

396

375

12

177

30,9

140


152

123

117

3

29

19,1

18

1 773

1 625

1 240

339

148

8,3

29

Radkov

46

37

37

0

9

19,6

4

Rozstání

77

60

58

1

17

22,1

11

199

164

158

5

35

17,6

22

50

33

33

0

17

34,0

15

Staré Město

292

245

238

3

47

16,1

32

Třebařov

279

244

228

11

35

12,5

19

Útěchov

66

57

57

0

9

13,6

7

Víska u Jevíčka

40

38

36

2

2

5,0

0

Vranová Lhota

166

106

103

3

60

36,1

39

Vrážné

39

21

20

1

18

46,2

16

Vysoká

30

18

18

0

12

40,0

12

7 025

5 755

5 170

475

1 270

18,1

781

Dlouhá Loučka

Malíkov

Moravská Třebová



Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

121


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Moravská Třebová v roce 2011 Obec, SO ORP Bělá u Jevíčka


Domy celkem

Celkem

Rodinné domy

Neobydlené domy

Bytové domy

Podíl (%)

Celkem

Slouží k rekreaci

187

130

127

1

57

30,5

43

81

60

57

3

21

25,9

16

176

124

118

4

52

29,5

32

Borušov

72

52

48

1

20

27,8

7

Březina

128

97

85

9

31

24,2

19

Březinky

59

41

39

1

18

30,5

13


76

57

53

2

19

25,0

12

185

152

147

4

33

17,8

20

Gruna

77

45

44

1

32

41,6

11

Hartinkov

57

22

20

1

35

61,4

26

Chornice

261

240

227

9

21

8,0

7

Janůvky

39

18

17

0

21

53,8

17

Jaroměřice

483

375

365

5

108

22,4

72

Jevíčko

764

632

561

60

132

17,3

53

Koruna

58

43

42

0

15

25,9

9

Křenov

124

106

97

7

18

14,5

8

Kunčina

429

377

351

6

52

12,1

19

Linhartice

187

175

166

7

12

6,4

2

34

31

31

0

3

8,8

3

Městečko Trnávka

610

415

394

15

195

32,0

164


157

130

123

4

27

17,2

18

1 871

1 683

1 285

363

188

10,0

36

Radkov

47

34

34

0

13

27,7

8

Rozstání

81

62

60

1

19

23,5

5

212

176

164

8

36

17,0

24

54

39

38

1

15

27,8

9

Staré Město

318

265

259

3

53

16,7

33

Třebařov

284

236

223

12

48

16,9

29

Útěchov

79

69

68

0

10

12,7

3

Víska u Jevíčka

50

40

37

2

10

20,0

5

Vranová Lhota

171

108

104

3

63

36,8

49

Vrážné

39

23

22

0

16

41,0

15

Vysoká

32

12

12

0

20

62,5

16

7 482

6 069

5 418

533

1 413

18,9

803


Dlouhá Loučka

Malíkov

Moravská Třebová



Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 (předběžné výsledky) Hrubou představu o kvalitě domů můžeme získat z jejich stáří. V tomto případě je vodícím údajem podíl domů postavených před druhou světovou válkou na celkovém počtu domů. Za SO ORP Moravská Třebová dosahuje podíl rovných 34 %, což je hodnota o 3,3 procentní body vyšší než je republikový 122


EKOTOXA s.r.o.

průměr a o 6,5 procentních bodů vyšší než je průměrný krajský výsledek. Na všech třech úrovních jsou trvale obydlené byty v časové řadě podle období výstavby velice rozkolísané, mají ale společné maximum v 70., resp. 80. letech 20. století, a podobně se projevují mírným útlumem nové výstavby v posledních dvou dekádách. V regionu SO ORP Moravská Třebová, ale i ve vyšších územních jednotkách, tak výstavba nových domů v posledních dvou dekádách nepřekročila hodnoty předrevolučních let. Tabulka č. 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby v SO ORP Frýdek-Místek Obec, SO ORP, kraj, ČR SO ORP Moravská Třebová Pardubický kraj Česká republika

Období výstavby domů 1919 a dříve

1920– 1945

1946– 1960

1961– 1970

1971– 1980

1981– 1990

1991– 2000

Podíl domů postavených před r. 1945 (%)

2001– 2011

1 105

920

299

590

1 128

783

591

543

34,0

12 574

15 581

7 558

11 065

19 254

13 350

10 968

11 851

27,5

176 593 269 441

213 106

193 292

30,7

231 285 302 691

533 976 146 020

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 (předběžné výsledky)

3.8.3

Bytový fond

Počet trvale obydlených bytů zaznamenal velice nízký 0,3% přírůstek. Zatímco většina obcí více či méně rostla, v Moravské Třebové velké množství trvale obydlených bytů ubylo (zejména nájemních a družstevních). Pravděpodobně zde neexistuje dostatečně silná či lukrativní poptávka k naplnění této kapacity a lidé častěji odcházejí bydlet mimo správní centrum. Z hlediska právního důvodu užívání bytu výrazně vzrostl počet bytů v osobním vlastnictví, a to na více než dvojnásobek o 101,7 %. Naopak se snížil počet bytů družstevních (pokles o 7,6 %) a nájemních (pokles o 25,8 %). Poměrně překvapivě ubylo také bytů ve vlastním domě (pokles o 6,6 %), které však nadále zůstávají nejoblíbenější formou bydlení. Tyto údaje dokládají, že od minulého sčítání probíhaly výrazné změny ve struktuře vlastnictví bytového fondu – města a obce prodávaly obecní byty nájemníkům do osobního vlastnictví a stavební bytová družstva převáděla byty do vlastnictví jednotlivým členům. Tabulka č. 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání Obec, SO ORP, kraj

2001 Bělá u Jevíčka

Právní forma užívání trvale obydlených bytů

Počet trvale obydlených

ve vlastním domě

2011

2001

2011

v osobním vlastnictví 2001

nájemní

2011

2001

družstevní

2011

2001

2011

140

140

123

110

0

7

3

1

0

0

78

77

59

54

0

4

4

3

0

0

157

158

116

105

0

13

16

18

9

6

Borušov

60

64

45

43

0

7

5

1

1

2

Březina

144

146

82

77

21

42

14

5

8

10

Březinky

52

46

39

36

0

6

8

0

0

0


70

66

53

42

4

15

1

1

0

0

166

188

138

114

6

30

5

25

6

3

Gruna

63

61

50

36

2

13

3

1

0

0

Hartinkov

27

23

21

21

0

0

3

1

0

0

Chornice

281

304

223

201

4

39

23

34

7

5

Janůvky

21

22

16

16

0

0

3

2

0

0

441

442

373

343

0

27

14

11

17

11

1 011

1 062

521

494

70

114

229

241

146

136


Dlouhá Loučka

Jaroměřice Jevíčko

123


EKOTOXA s.r.o.

Obec, SO ORP, kraj

Právní forma užívání trvale obydlených bytů

Počet trvale obydlených 2001

v osobním vlastnictví

ve vlastním domě

2011

2001

2011

2001

nájemní

2011

2001

družstevní

2011

2001

2011

Koruna

47

49

37

34

0

8

1

0

0

0

Křenov

140

140

103

70

6

29

16

17

8

11

Kunčina

369

410

312

300

0

37

19

36

6

5

Linhartice

180

208

128

146

27

38

4

4

5

0

32

30

28

23

0

4

0

1

0

0

Městečko Trnávka

499

485

353

342

15

44

56

40

14

8


153

160

116

110

7

20

8

13

0

0

4 145

3 985

1 202

1 148

592

977

1 151

716

1 021

954

Radkov

53

44

40

33

0

6

2

2

0

0

Rozstání

79

90

58

62

3

8

1

4

0

0

202

223

148

150

0

9

23

30

6

5

34

41

32

29

0

5

2

3

0

0

Staré Město

307

340

228

245

9

29

15

23

0

0

Třebařov

331

303

217

169

17

70

61

23

6

6

Útěchov

62

73

62

62

0

6

0

1

0

0

Víska u Jevíčka

53

57

38

35

1

4

1

0

8

9

Vranová Lhota

169

164

108

94

39

46

5

3

0

0

Vrážné

26

22

20

16

0

2

4

0

0

0

Vysoká

18

16

18

8

0

1

0

1

0

0

9 610

9 639

5 107

4 768

823

1 660

1 700

1 261

1 268

1 171

Malíkov

Moravská Třebová



Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky) Rychlost a objem bytové výstavby jsou důležitými hospodářskými ukazateli ekonomické prosperity sledovaného regionu. V období s ekonomicky příznivou situací se zvyšuje poptávka po novém bydlení a tím logicky roste i samotná výstavba. Uvedená data prezentují vývoj dokončených bytů mezi lety 2005 a 2011 na třech úrovních – SO ORP Moravská Třebová, Pardubického kraje a České republiky. Trend počtu dokončených bytů je v SO ORP Moravská Třebová relativně vyrovnaný s viditelným vrcholem v roce 2008. Vrchol výstavby bytů na úrovni Pardubického kraje a celé České republiky byl dosáhnut o rok dříve. V porovnání s údaji za celou republiku (a do určité míry i za kraj) pak není znatelný propad výstavby v tzv. krizových letech po roce 2009 a v posledním pětiletém období lze pozorovat největší přírůstek dokončených bytů. Největší absolutní přírůstky zaznamenala obec Kunčina, které tak předčila i správní centrum regionu Moravskou Třebovou, jež se umístilo těsně za ní. Slušné výsledky vykazují i Jevíčko, Dlouhá Loučka, a Linhartice. Na druhou stranu celkem v osmi obcích nepřibyl ani jeden dokončený byt v období 2005–2011.

124


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.8.6: Dokončené byty v období 2005–2011 Obec, SO ORP, kraj, ČR

Dokončené byty v letech 2005

2006

2007

2008

Celkem

2009

2010

2005– 2009

2011

2006– 2010

2007– 2011

Bělá u Jevíčka

3

1

0

0

0

0

0

4

1

0


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Biskupice

0

0

0

1

1

0

0

2

2

2

Borušov

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Březina

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Březinky

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


0

0

0

1

0

0

0

1

1

1

Dlouhá Loučka

4

0

0

18

0

1

1

22

19

20

Gruna

1

0

1

2

1

3

3

5

7

10

Hartinkov

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Chornice

1

4

3

4

1

3

2

13

15

13

Janůvky

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1

Jaroměřice

2

2

3

1

2

3

5

10

11

14

Jevíčko

7

2

4

5

7

4

8

25

22

28

Koruna

0

0

0

1

0

0

0

1

1

1

Křenov

0

1

0

1

0

1

0

2

3

2

Kunčina

1

6

15

5

7

6

5

34

39

38

Linhartice

3

2

4

6

5

2

4

20

19

21

Malíkov

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Městečko Trnávka

2

2

1

5

0

6

4

10

14

16


0

0

0

0

1

1

0

1

2

2

Moravská Třebová

8

9

6

2

8

7

10

33

32

33

Radkov

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Rozstání

0

0

0

0

0

1

0

0

1

1

Rychnov na Moravě

1

1

0

2

1

0

0

5

4

3

Slatina

0

1

0

0

0

3

0

1

4

3

Staré Město

2

2

7

1

1

0

1

13

11

10

Třebařov

0

1

1

1

1

0

0

4

4

3

Útěchov

0

1

1

0

0

0

0

2

2

1

Víska u Jevíčka

0

0

0

0

0

1

1

0

1

2

Vranová Lhota

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1

Vrážné

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Vysoká

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

35

35

46

56

36

42

46

208

215

226

Pardubický kraj

1 400

1 515

1 866

1 847

1 612

1 644

1 274

8 240

8 484

8 243

Česká republika

32 863

30 190

41 649

38 380

38 473

36 442

28 630

181 555

185 134

183 574


Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2012)

125

EKOTOXA s.r.o.

3.8.4


Indikátory

Jako indikátory charakterizující udržitelnost bydlení a výstavby byly zvoleny následující:  Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011  Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel První indikátor znázorňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Druhý indikátor vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném území bytová výstavba, tj. kolik se postaví za rok nových bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu. Indikátor je sledován ve dvou pětiletých obdobích 2005– 2009 a 2007–2011, protože samotný proces výstavby bytů trvá většinou více než jeden rok. Indikátor nepřímo vyjadřuje jednak atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení, ale také životní úroveň a konkurenceschopnost nabídky nového bydlení ve vztahu k poptávce domácností. 

Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011

Limitem udržitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Nárůst počtu trvale obydlených bytů charakterizuje jednak atraktivitu dané obce pro trvalé bydlení, ale také postupný růst kvality bydlení. Hodnocení indikátoru: -2 84,9 % a méně -1 85,0 – 94,9 % 0 95,0 – 104,9 % 1 105,0 – 114,9 % 2 115,0 % a více Tabulka č. 3.8.7. Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 Obec, SO ORP, kraj, ČR

2001 Bělá u Jevíčka

Změna počtu obydlených bytů v letech 2001–2011 abs. %

Trvale obydlené byty 2011


140

140

0

100,0

0

78

77

-1

98,7

0

157

158

1

100,6

0

Borušov

60

64

4

106,7

1

Březina

144

146

2

101,4

0

Březinky

52

46

-6

88,5

-1


70

66

-4

94,3

-1

166

188

22

113,3

1

Gruna

63

61

-2

96,8

0

Hartinkov

27

23

-4

85,2

-1

Chornice

281

304

23

108,2

1

Janůvky

21

22

1

104,8

0

441

442

1

100,2

0

Jevíčko

1 011

1 062

51

105,0

1

Koruna

47

49

2

104,3

0

Křenov

140

140

0

100,0

0

Kunčina

369

410

41

111,1

1

Linhartice

180

208

28

115,6

2


Dlouhá Loučka

Jaroměřice

126

EKOTOXA s.r.o.

Obec, SO ORP, kraj, ČR


2001 Malíkov

Změna počtu obydlených bytů v letech 2001–2011 abs. %

Trvale obydlené byty 2011


32

30

-2

93,8

-1

Městečko Trnávka

499

485

-14

97,2

0


153

160

7

104,6

0

4 145

3 985

-160

96,1

0

Radkov

53

44

-9

83,0

-2

Rozstání

79

90

11

113,9

1

202

223

21

110,4

1

34

41

7

120,6

2

Staré Město

307

340

33

110,7

1

Třebařov

331

303

-28

91,5

-1

Útěchov

62

73

11

117,7

2

Víska u Jevíčka

53

57

4

107,5

1

Vranová Lhota

169

164

-5

97,0

0

Vrážné

26

22

-4

84,6

-2

Vysoká

18

16

-2

88,9

-1

9 610

9 639

29

100,3

0

182 943

189 196

6 253

103,4

0

3 827 678

3 894 210

66 532

101,7

0

Moravská Třebová


SO ORP Moravská Třebová Pardubický kraj Česká republika

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky), vlastní výpočet Ve SO ORP Moravská Třebová můžeme sledovat vývojový trend trvale obydlených bytů o 1,4 procentního bodu horší než je tomu v České republice. Oproti tomu data za celý Pardubický kraj vykazují v roce 2011 o něco příznivější výsledek v podobě 3,4% přírůstku TOB oproti stavu v roce 2001. Nejvyšších záporných hodnot představujících více než 15% úbytek dosahují počtem bytů malé obce Radkov a Vrážné. Méně než 15% úbytek potom hlásí dalších 6 obcí. S výjimkou Třebařova se také jedná o povážně malá sídla. Více než 15% přírůstek je zaznamenán pouze v obcích Linhartice (15,6), Útěchov (17,7) a Slatina (20,6). Růst počtu trvale obydlených bytů sice odráží rozvoj trvalého bydlení v obcích a je jednoznačným projevem jejich prosperity, ale na druhé straně je nutno vnímat skutečnost, že průměrná zalidněnost bytů dlouhodobě stagnuje či mírně klesá prakticky ve všech především menších obcích ČR. Příčinou je zejména pokles průměrné velikosti domácností vlivem růstu podílu jednočlenných domácností.

127


EKOTOXA s.r.o.



Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel

V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v České republice s tempem 40 000 bytů ročně, tj. intenzitou asi 3 až 4 bytů na 1 000 obyvatel ročně. Dle této skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení indikátoru. Hodnocení indikátoru: -2 menší než 0,9 -1 1,0 – 1,9 0 2.0 – 2,9 1 3,0 – 3,9 2 4,0 a více Tabulka č. 3.8.8: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v období 2005–2009 Obec, SO ORP, kraj, ČR

Dokončené byty 2005– 2009

Roční průměr

2007– 2011

2005– 2009

2007– 2011

Průměrný roční počet dokončených bytů na Hodnocení indikátoru 1000 obyv. 2005– 2007– 2005– 2007– 2009 2011 2009 2011

Bělá u Jevíčka

4

0

0,8

0,0

2,3

0,6

0

-2


0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2

-2

Biskupice

2

2

0,4

0,4

0,9

0,9

-2

-2

Borušov

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2

-2

Březina

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2

-2

Březinky

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2

-2


1

1

0,2

0,2

1,0

1,0

-1

-1

22

20

4,4

4,0

8,1

7,1

2

2

Gruna

5

10

1,0

2,0

6,3

8,7

2

2

Hartinkov

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2

-2

Chornice

13

13

2,6

2,6

3,0

3,4

1

1

Janůvky

0

1

0,0

0,2

0,0

0,0

-2

-2

Jaroměřice

10

14

2,0

2,8

1,6

1,8

-1

-1

Jevíčko

25

28

5,0

5,6

1,7

1,5

-1

-1

Koruna

1

1

0,2

0,2

1,5

1,5

-1

-1

Křenov

2

2

0,4

0,4

0,9

1,4

-2

-1

Kunčina

34

38

6,8

7,6

5,3

5,9

2

2

Linhartice

20

21

4,0

4,2

6,6

6,0

2

2

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2

-2

10

16

2,0

3,2

1,3

1,9

-1

-1

1

2

0,2

0,4

0,4

0,8

-2

-2

33

33

6,6

6,6

0,6

0,6

-2

-2

Radkov

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2

-2

Rozstání

0

1

0,0

0,2

0,0

0,8

-2

-2

Rychnov na Moravě

5

3

1,0

0,6

1,8

1,4

-1

-1

Slatina

1

3

0,2

0,6

1,5

5,9

-1

2

Dlouhá Loučka

Malíkov Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová

128


EKOTOXA s.r.o.

Obec, SO ORP, kraj, ČR Staré Město

Dokončené byty 2005– 2009

Roční průměr

2007– 2011

2005– 2009

2007– 2011

Průměrný roční počet dokončených bytů na Hodnocení indikátoru 1000 obyv. 2005– 2007– 2005– 2007– 2009 2011 2009 2011

13

10

2,6

2,0

2,6

2,2

0

0

Třebařov

4

3

0,8

0,6

0,8

0,9

-2

-2

Útěchov

2

1

0,4

0,2

1,7

1,6

-1

-1

Víska u Jevíčka

0

2

0,0

0,4

0,0

1,3

-2

-1

Vranová Lhota

0

1

0,0

0,2

0,0

0,0

-2

-2

Vrážné

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2

-2

Vysoká

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2

-2

208

226

41,6

45,2

1,5

1,6

-1

-1

Pardubický kraj

8 240

8 243

1 648,0

1 648,6

3,2

3,3

1

1

Česká republika

181 608

183 627

36 321,6

36 725,4

3,5

3,5

1

1


Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2012), vlastní výpočet V období 2005–2009 a 2007–2011 se v SO ORP Moravská Třebová v průměru postavilo 1,5 a 1,6 bytu na 1 000 obyvatel ročně. Souhrnné výsledky za celý SO ORP Moravská Třebové tak nejsou vůbec příznivé a výrazně zaostávají za celorepublikovým i krajským průměrem. Z údajů dále vyplývá, že počet dokončených bytů za jednotlivé obce je velmi proměnlivý. Mezi obce s nejprogresivnější výstavbou patří Dlouhá Loučka, Gruna, Kunčina, Linhartice a Slatina. Naopak mezi obcemi s. nulovým či zanedbatelně nízkým tempem výstavby patří celkem 17 obcí, což je představuje více než polovinu sídel správního obvodu. Důsledkem hospodářské recese došlo v SO ORP Moravská Třebová k poklesu zájmu o koupi nového bytu, zároveň k poklesu cen nemovitostí a v důsledku toho též k dočasnému omezení výstavby bytů, zejména v bytových domech. Vlivem nižší rozestavěnosti v posledních letech poklesl počet dokončovaných bytů na velmi nízkou úroveň.

129

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.1: Hodnocení indikátoru Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001-2011


130

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.2: Hodnocení indikátoru Počet dokončených bytů/1000 ob. v období 2007-2011


131


EKOTOXA s.r.o.

3.8.5

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Vysoká intenzita bytové výstavby v některých obcích – Dlouhá Loučka, Gruna, Linhartice, Kunčina a Slatina (více než 5 dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně) Převážně vysoký podíl trvalého bydlení v rodinných domech

SLABÉ STRÁNKY Nízká intenzita bytové výstavby ve správním obvodu jako celku (nulová v obcích Bezděčí u Trnávky, Borušov, Březina, Březinky, Hartinkov, Malíkov, Radkov, Vrážné a Vysoká) V porovnání s krajskou a republikovou úrovní je bytový fond poměrně starší

Klidné a přírodě blízké místo pro bydlení mezi Zábřežskou vrchovinou a Svitavskou pahorkatinou

Velmi nízký přírůstek trvale obydlených bytů poznamenaný úbytkem v Moravské Třebové

Vysoký podíl neobydlených domů slouží převážně k rekreaci

Nízká nabídka zasíťovaných pozemků k výstavbě rodinných domů

Úspěšná privatizace bytového fondu vedoucí k vysokému nárůstu bytů v osobním vlastnictví PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zvýšení atraktivity regionu jako lokality vhodné pro bydlení.

Pokračující pokles počtu trvale obydlených bytů ve Moravské Třebové

Příprava ploch pro novou bytovou výstavbu

Další zpomalení výstavby rodinných domů a bytů díky pokračující hospodářské krizi

Využití evropských i národních dotačních programů pro zlepšení kvality bytového fondu a technické infrastruktury obcí

Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, pracovní příležitosti) Pokračující stárnutí či chátrání domovního a bytového fondu Snižující se podpora státu na rozvoj bydlení

132

EKOTOXA s.r.o.

3.8.6           


Problémy k řešení v rámci územního plánování Aktivní provádění pozemkové politiky a vyřešení vlastnických vztahů vzhledem k plochám pro rozvoj bydlení v obcích; Zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení; Užší spolupráce starostů obcí s cílem snížení nákladů při pořizování čistíren odpadních vod; Vymezení území k výstavbě čistíren odpadních vod; Výstavba kanalizace v obcích, kde chybí; Modernizování domovního a bytového fondu v rámci celého regionu; Dokončení privatizace obecních a městských bytů a získané prostředky investovat zpět k nalákání nových obyvatel; Investovat do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu (cyklostezky, víceúčelová sportoviště, wellness centra apod.); Revitalizace neudržované veřejné zeleně a tvorba klidových zón; K výstavbě nových bytů využít nevyhovující byty, nebytové prostory a objekty nebo brownfields; Pro rozvoj bydlení maximálně využít státních programů a evropských fondů.

133

EKOTOXA s.r.o.


3.9 REKREACE V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus.  rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště nevyžadující přenocování,  cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo bydliště spojená s jedním či více přenocováními. Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud prosperujícího“ odvětví. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů.

3.9.1

Turistická atraktivita

Téměř celé území Moravskotřebovska patří z geomorfologického hlediska do Podorlické pahorkatiny, částečně do něj zasahují i Svitavská pahorkatina ze západu, Boskovická brázda z jihu a z východu Zábřežská vrchovina. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 350 až 600 m n.m. Nejvyšší bod, který se nachází v jihozápadním cípu katastru obce Moravská Třebová, dosahuje 660 m n. m. Z krajinného hlediska leží centrální část území SO ORP Moravská Třebová v níže položeném plošším terénu, který je místy narušen izolovanými vyvýšeninami či údolími vodních toků. Výjimkou je území mezi Moravskou Třebovou a Bělou u Jevíčka, které dosahuje výšek až 625 m n. m. Krajinářsky nejvýraznější jsou západní a východní okraj území SO ORP, kde se terén výrazně zdvihá a vytváří tak významné krajinné dominanty. Na západě se jedná o zlomový svah Hřebečského hřbetu, na východě pak o členitější svahy Zábřežské vrchoviny. Pro zhodnocení potenciálu krajinu pro rekreaci a cestovní ruch je možné použít ukazatel podílu potenciálních rekreačních ploch. Tento ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Mezi roky 2010 a 2012 došlo jen k nepatrným změnám u tohoto ukazatele. Z tabulky níže je pak patrné, že nejvyšší podíl potenciálních rekreačních ploch má obec Vranová Lhota, dále Hartinkov, Vrážné, Březinky, Borušov a Útěchov. Naopak mezi obce s nejmenšími potenciálními rekreačními plochami patří Dětřichov u Moravské Třebové, Třebařov a Chornice. Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky se dají obce na Moravskotřebovsku rozdělit na základě podílu PRP na obce spadající do:  Podíl PRP do 20,0 - zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky (žádná obec),  Podíl PRP 20,0 – 37,9 - většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky (šest obcí – Dětřichov u Moravské Třebové, Chornice, Kunčina, Linhartice, Třebařov, Víska u Jevíčka),

134

EKOTOXA s.r.o.



 


Podíl PRP 38,0 – 56,9 venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci (celé SO ORP Moravská Třebová a 15 jeho obcí - Bezděčí u Trnávky, Dlouhá Loučka, Gruna, Janůvky, Jevíčko, Koruna, Křenov, Malíkov, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Slatina, Staré Město), Podíl PRP 57,0 – 74,9 - podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci (osm obcí - Bělá u Jevíčka, Biskupice, Borušov, Březina, Jaroměřice, Městečko Trnávka, Útěchov, Vysoká), Podíl PRP 75,0 a více - povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami (čtyři obce - Březinky, Hartinkov, Vranová Lhota – 81,8 % potenciálních rekreačních ploch – maximum v SO ORP, Vrážné).

Tabulka č. 3.9.1: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO ORP Moravská Třebová Podíl potenciálních rekreačních Obec ploch (%) Bělá u Jevíčka 66,8 Bezděčí u Trnávky 43,2 Biskupice 69,0 Borušov 73,9 Březina 65,4 Březinky 76,2 Dětřichov u Mor. Třebové 22,7 Dlouhá Loučka 52,6 Gruna 51,9 Hartinkov 80,2 Chornice 27,9 Janůvky 55,2 Jaroměřice 64,2 Jevíčko 50,2 Koruna 53,2 Křenov 46,5 Kunčina 35,5 Linhartice 33,7 Malíkov 56,2 Městečko Trnávka 61,8 Mladějov na Moravě 44,9 Moravská Třebová 51,8 Radkov 49,3 Rozstání 40,9 Rychnov na Moravě 41,2 Slatina 40,9 Staré Město 38,8 Třebařov 25,5 Útěchov 72,0 Víska u Jevíčka 28,0 Vranová Lhota 81,8 Vrážné 76,6 Vysoká 67,8 SO ORP Moravská Třebová 51,8 Zdroj: ČSÚ 2012 Více než třetinu území (37,6 %) Moravskotřebovska pokrývají lesy. Většinou patří do obecně a zvláště chráněných území nebo evropsky významných lokalit Natura 2000, které do sledovaného území zasahují. Největší plochu zaujímá přírodní park (dále jen PP) Bohdalov-Hartinkov – z velké části území tvořené 135

EKOTOXA s.r.o.


mozaikou polopřirozených a přírodně blízkých luk a pastvin, kde menší hodnotná území jsou registrována jako významné krajinné prvky (např. Pěčíkovské stráně, Strážnička, Pramen Teplice). Roste zde mnoho chráněných druhů rostlin a vyskytuje se zde mnoho chráněných a zajímavých druhů živočichů. Dále se na území Moravskotřebovska nachází čtyři maloplošná zvláště chráněná území (dvě přírodní rezervace – Rohová, Dlouholoučské stráně; dvě přírodní památky – Pod skálou a Hradisko). Lokality Natura 2000 lze nalézt na Moravskotřebovsku dvě, a to v severní části v obci Rychnov na Moravě a mnohonásobně menší lokalitu v obci Vranovská Lhota (více viz téma č. 4). Obrázek č. 3.9.1: Chráněná území přírody SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2012

136

EKOTOXA s.r.o.


Co se týče kulturních turistických atraktivit, historické jádro Moravské Třebové je chráněno jako městská památková rezervace, historické jádro Jevíčka jako městská památková zóna. V Moravské Třebové se rovněž nachází veřejnosti přístupný renesanční zámek. Další dva zámky, v Jevíčku a v Jaroměřicích u Jevíčka, nenabízejí prohlídkové trasy. V obci Městečko Trnávka dále může lákat zřícenina hradu Cimburk. K turistickým atraktivitám se řadí i technická památka u Mladějova na Moravě (úzkorozchodná železnice). Přírodní i kulturně-historické cíle (ačkoliv ne příliš četné), které Moravskotřebovsko potenciálním turistům nabízí, spojuje relativně uspokojivá síť cyklotras. Síť pěších tras je o poznání řidší, vzhledem k potenciálu cestovního ruchu však dostatečná. Pěší stezky jsou více koncentrovány ve střední a jihovýchodní oblasti. Na Moravskotřebovsku je relativně hustá síť naučných tras, pojednávající o historii či přírodě správního obvodu. Celková turistická atraktivita byla hodnocena na základě pěti ukazatelů:  přírodní turistické atraktivity (přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní park, lokalita NATURA 2000, CHKO, NP),  nemovitosti pod památkovou ochranou,  kulturně-historické turistické atraktivity – tento ukazatel slouží pro zdůraznění kvality jednotlivých památek, nikoli jejich kvantity, tak jak tomu je u ukazatele nemovitosti pod památkovou ochranou. Zahrnuty jsou tedy pouze nemovité kulturní památky s vyšším než místním významem (památky s místním významem jsou akcentovány právě u ukazatele nemovitosti pod památkovou ochranou) – hrady, zámky, významné kostely, kláštery, technické památky ale i památky mimo památkovou ochranu – zoo, významná muzea aj.,  sportovně-turistické atraktivity liniové – cyklostezky, turistické stezky (každá trasa je hodnocena zvlášť),  bodové – krytá a nekrytá koupaliště; lyžařské vleky (každé koupaliště či vlek jsou hodnoceny a zaznamenány zvlášť). Těmto ukazatelům byl přidělen příslušný počet bodů podle tabulky níže. Jejich výsledný počet je uveden v další tabulce. Celkový součet bodů za jednotlivé ukazatele představuje celkovou turistickou atraktivitu jednotlivých obcí. Tabulka č. 3.9.2. Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Kategorie ukazatelů Počet bodů Kritérium 0 Nevyskytuje se Přírodní atraktivita 1 Plocha menší než polovina katastru obce 2 Plocha větší než polovina katastru obce 0 Počet objektů nižší než 4 Počet nemovitostí pod 1 Počet objektů nižší než 7 památkovou ochranou 2 Počet objektů 7 a více 1 Regionálního významu. Kulturně-historické atraktivity 3 Národního významu. 5 Evropského/globálního významu. 0 Nevyskytuje se Sportovně-turistické atraktivity liniové (cyklostezky, turistické 1 Prochází extravilánem obce či její místní části trasy) 2 Prochází intravilánem obce či její místní části Sportovně turistické atraktivity 0 Nevyskytuje se bodové (krytá či nekrytá 1 Vyskytuje se, lokální význam koupaliště, lyžařské vleky) 2 Vyskytuje se, regionální význam

137

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.9.3: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Moravská Třebová Obec

Přírodní atraktivita

Nemovitosti pod památkovou ochranou

Kulturněhistorická atraktivita

Sportovněturistické atraktivity liniové

Sportovněturistické atraktivity bodové

Celková turistická atraktivita

Bělá u Jevíčka 0 0 0 0 0 0 Bezděčí u Trnávky 2 0 0 6 0 8 Biskupice 0 1 0 9 0 10 Borušov 0 0 0 3 0 3 Březina 0 0 0 3 0 3 Březinky 2 0 0 6 0 8 Dětřichov u Mor. 0 Třebové 0 0 3 0 3 Dlouhá Loučka 1 0 0 9 0 10 Gruna 2 0 0 5 0 7 Hartinkov 2 0 0 5 0 7 Chornice 1 0 0 9 0 10 Janůvky 0 0 0 5 0 5 Jaroměřice 0 2 0 9 0 11 Jevíčko 0 2 0 18 1 21 Koruna 0 0 0 3 0 3 Křenov 1 1 0 15 0 17 Kunčina 1 2 0 5 0 8 Linhartice 0 0 0 3 0 3 Malíkov 0 0 0 4 0 4 Městečko Trnávka 2 1 0 12 0 15 Mladějov na Moravě 1 2 0 8 0 11 Moravská Třebová 1 2 1 28 1 33 Radkov 2 0 0 5 0 7 Rozstání 0 1 0 5 1 7 Rychnov na Moravě 1 2 0 3 1 7 Slatina 0 0 0 3 0 3 Staré Město 1 1 0 8 0 10 Třebařov 0 0 0 3 0 3 Útěchov 0 0 0 5 0 5 Víska u Jevíčka 0 0 0 3 0 3 Vranová Lhota 3 1 0 10 0 14 Vrážné 2 0 0 0 0 2 Vysoká 2 0 0 5 0 7 Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2012, Národní památkový ústav (http://monumnet.npu.cz, 2012), vlastní výpočty Z hodnocení jasně vyplývá, že největší atraktivitu z pohledu rekreace a cestovního ruchu má Moravská Třebová. Velký význam pro cestovní ruch a rekreaci mají také Jevíčko, Křenov a Městečko Trnávka. Obecně lze říci, že od severozápadu směrem k jihovýchodu atraktivita obcí pro rekreaci roste jak z hlediska přírodního, kulturně-historického, tak i sportovně-turistického.

138

EKOTOXA s.r.o.

3.9.2


Ubytovací kapacity

Ubytovací zařízení můžeme rozdělit na dva základní typy – na hromadná ubytovací zařízení a objekty individuální rekreace. Sledování jejich kapacity je však v obou případech velice náročné, protože neexistují konzistentní databáze o ubytovacích zařízení. Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může negativně ovlivnit zejména vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné bilance ubytovacích kapacit. Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) lépe vystihují atraktivitu území pro turismus a rekreaci. Jejich rozložení v území je více variabilní a více koncentrované do nejatraktivnějších turistických oblastí, z důvodu vyššího tlaku na jejich rentabilní provoz v porovnání s objekty individuální rekreace. Objekty individuální rekreace (OIR) jsou dvojího druhu – jednak jde o chalupy (jejich původní funkcí byla funkce rekreační, až vlivem rozsáhlé migrace do měst a následného opouštění tohoto domovního fondu byla jejich funkce transformována na rekreační) a o chaty (jejich původní funkcí byla již od počátku funkce rekreační). V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení (OIR) odhadován na 20–25 % domácností. Rozsah tohoto historicky a hodnotově vzniklého fenoménu je mimořádný i v mezinárodním srovnání. Druhé a rekreační bydlení je tak přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin) je tak v případě samotného předkládaného hodnocení vnímáno pozitivně. Následující tabulka udává počet lůžek jak v HUZ (zdrojem byl portál Region Moravskotřebovska a Jevíčska, www.regionmtj.cz), tak i v objektech individuální rekreace za chalupy resp. dle definice ČSÚ rodinné domy sloužící k rekreaci (dle předběžných výsledků SLDB 2011), za chaty dle dat z poslední aktualizace RURÚ. Je předpokládáno, že v rámci kategorie rodinné domy sloužící k rekreaci jsou zahrnuty také nejrůznější ubytovací zařízení, které mají název apartmány, ubytování v soukromí či dokonce penziony (jejichž součástí však není stravovací zařízení). Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence objektů individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu.

139


EKOTOXA s.r.o.

celkem

lůžek

celkem

lůžek

celkem

lůžek

celkem

lůžek

celkem

lůžek

celkem

lůžek

HUZ celkem

Lůžka v HUZ celkem

Počet lůžek celkem

Tabulka č. 3.9.4: Ubytovací zařízení v obcích SO ORP Ivančice v roce 2012

Bělá u Jevíčka

0

0

0

0

1

20

0

0

43

258

37

148

1

20

426


0

0

0

0

0

0

0

0

16

96

5

20

0

0

116

Biskupice

0

0

0

0

0

0

0

0

32

192

10

40

0

0

232

Borušov

3 176

1

61

0

0

2 606

7

42

126

504

6

Březina

0

0

0

0

0

0

0

0

19

114

11

44

0

0

158

Březinky

0

0

0

0

0

0

0

0

13

78

8

32

0

0

110

Dětřichov u M. T.

0

0

0

0

0

0

1 130

12

72

11

44

1

130

246

Dlouhá Loučka

0

0

0

0

0

0

0

0

20

120

9

36

0

0

156

Gruna

0

0

0

0

0

0

0

0

11

66

26

104

0

0

170

Hartinkov

0

0

0

0

0

0

0

0

26

156

4

16

0

0

172

Chornice

0

0

0

0

0

0

0

0

7

42

0

0

0

0

42

Janůvky

0

0

0

0

0

0

0

0

17

102

5

20

0

0

122

Jaroměřice

0

0

1

62

0

0

0

0

72

432

53

212

1

62

706

Jevíčko

3

78

1

46

1

111

0

0

53

318

79

316

5

235

869

Koruna

0

0

0

0

0

0

0

0

9

54

1

4

0

0

58

Křenov

0

0

0

0

0

0

0

0

8

48

7

28

0

0

76

Kunčina

0

0

0

0

0

0

0

0

19

114

13

52

0

0

166

Linhartice

0

0

0

0

0

0

0

0

2

12

2

8

0

0

20

Malíkov

0

0

0

0

0

0

0

0

3

18

3

12

0

0

30

Městečko Trnávka

0

0

0

0

0

0

0

0

164

984

38

152

0

0 1136

Mladějov n. M.

0

0

0

0

0

0

0

0

18

108

1

4

0

0

112

Moravská Třebová

2

50

2

60

5

244

0

0

36

216

9

36

9

354

606

Radkov

0

0

0

0

0

0

0

0

8

48

1

4

0

0

52

Rozstání Rychnov na Moravě

0

0

0

0

0

0

0

0

5

30

10

40

0

0

70

0

0

0

0

1

56

0

0

24

144

13

52

1

56

252

Slatina

0

0

0

0

0

0

0

0

9

54

5

20

0

0

74

Staré Město

0

0

0

0

0

0

0

0

33

198

51

204

0

0

402

Třebařov

0

0

0

0

0

0

0

0

29

174

10

40

0

0

214

Útěchov

0

0

0

0

0

0

0

0

3

18

0

0

0

0

18

Víska u Jevíčka

0

0

0

0

0

0

0

0

5

30

0

0

0

0

30

Vranová Lhota

0

0

0

0

0

0

0

0

49

294

48

192

0

0

486

Vrážné

0

0

0

0

0

0

0

0

15

90

3

12

0

0

102

Vysoká SO ORP M. Třebová

0

0

0

0

0

0

0

0

16

96

63

252

0

0

348

5 229

8

431

Hotely

Obec

8 304

Chalupy, Penziony Ubytovny Kempy apartmány*

3 736

140

803 4818

OIR**

662 2648

843 1389

24 1700 9166

EKOTOXA s.r.o.


*počet zařízení v této kategorii je určen na základě předběžných výsledků SLDB 2011(rodinné domy sloužící k rekreaci), expertním odhadem byl průměrný počet lůžek na jeden apartmán, chalupu apod. stanoven jako 6 ** počet zařízení v této kategorii je určen na základě dat z aktualizace RURÚ z roku 2010 a dat z dotazníků pro představitele obcí; expertním odhadem byl průměrný počet lůžek na jednu chatu stanoven jako 3 Zdroj: Region Moravskotřebovska a Jevíčska, www.regionmtj.cz, 2012; SLDB 2011 – předběžné výsledky Na Moravskotřebovsku se dle portálu Region Moravskotřebovska a Jevíčska nachází v nejrůznější hromadných ubytovacích zařízené nejrůznější kvality 1 700 lůžek. Největší ubytovací kapacitu poskytuje obec Borušov, kde v místní části Svojanov jsou koncentrovány všechna ubytovací zařízení (tj. 6 HUZ a v nich přibližně 850 lůžek). Při pohledu na bližší strukturu lůžek HUZ v SO ORP Moravská Třebová je však patrné, že velká část z nich (1 167) se nachází v HUZ nižší kvality (ubytovny a kempy). Další HUZ se pak nachází ještě v Bělé u Jevíčka, v Dětřichově u Moravské Třebové, Jaroměřicích, Jevíčku, Moravské Třebové a Rychnově na Moravě. V každé obci se pak nachází několik domů k rekreaci, které jsou využívané většinou k soukromým účelům, jen omezeně pak ke komerční rekreaci (jako ubytování k soukromí, nejrůznější apartmány, chalupy apod.). Absolutně nejvyšší počet těchto domů se nachází v Městečku Trnávka. Nejvyšší počet chat se pak nachází v Borušově – opět s největší koncentrací v místní části Svojanov.

141

EKOTOXA s.r.o.

3.9.3


Turisticko-rekreační zatížení

Dalším podstatným ukazatelem je turisticko-rekreační zatížení území, které vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km2. Zcela dominantní turisticko-rekreační zatížení vykazují pouze obce Borušov a Vysoká. Velká část obcí se řadí pod tímto ukazatelem do skupiny s malým turisticko-rekreačním zatížením. Moravská Třebová, jako středisko SO ORP, vykazuje rozvojové zatížení. U obcí se zcela dominantním zatížením (Borušov a Vysoká), je třeba zvážit, zda již nejsou překročeny limity ekologické udržitelnosti. Na území těchto obcí dosahuje počet lůžek na 1 km2 hodnoty vyšší než 120, což se pomalu blíží hodnotám v Krkonoších, v okolí Prahy a částečně i v Beskydech, kde turistická zátěž je už příliš velká a činí i více než 150 lůžek na km2. U ostatních obcí limity turismu vzhledem k ekologickému stavu území ještě nejsou překročeny, přesto je však třeba být obezřetný při lokalizaci nových ubytovacích zařízení. Tabulka č. 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Moravská Třebová Počet rekreačních Turisticko-rekreační Obec a turistických lůžek na km2 zatížení Bělá u Jevíčka 43,9 Velmi významné Bezděčí u Trnávky 16,6 Rozvojové Biskupice 20,9 Významné Borušov 125,5 Zcela dominantní Březina 13,6 Rozvojové Březinky 33,3 Významné Dětřichov u Moravské Třebové 41,5 Velmi významné Dlouhá Loučka 8,9 Malé Gruna 16,4 Rozvojové Hartinkov 33,4 Významné Chornice 3,0 Malé Janůvky 38,9 Velmi významné Jaroměřice 32,0 Významné Jevíčko 37,4 Velmi významné Koruna 28,3 Významné Křenov 7,3 Malé Kunčina 7,3 Malé Linhartice 2,3 Malé Malíkov 7,3 Malé Městečko Trnávka 22,6 Významné Mladějov na Moravě 12,1 Rozvojové Moravská Třebová 14,4 Rozvojové Radkov 7,8 Malé Rozstání 9,5 Malé Rychnov na Moravě 10,7 Rozvojové Slatina 18,6 Rozvojové Staré Město 16,3 Rozvojové Třebařov 13,7 Rozvojové Útěchov 3,3 Malé Víska u Jevíčka 8,2 Malé Vranová Lhota 34,5 Významné Vrážné 24,7 Významné Vysoká 120,9 Zcela dominantní SO ORP Moravská Třebová 22,0 Významné Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006; vlastní výpočty

142

EKOTOXA s.r.o.

3.9.4


Indikátory

Jedním z hlavních indikátorů, jež hodnotí celkový turisticko-rekreační potenciál zkoumaného území, bylo zvoleno bodové hodnocení celkové turistické atraktivity, syntetizující v sobě atraktivity přírodní, kulturně-historické a sportovně-turistické. Indikátor reflektuje rozličné atraktivity a spolu s ukazatelem podílu potenciálních rekreačních ploch, jenž uvádí zastoupení ploch využitelných k rekreaci na celkové výměře katastru obce, hodnotí souhrnně rekreační potenciál Moravskotřebovska. Kvalitu turistické infrastruktury vystihuje počet lůžek v turistických a rekreačních zařízeních v přepočtu na jednotku plochy (pro nedostatek dat zůstaly hodnoty tohoto indikátoru stejné jako v roce 2008). Hodnocení indikátoru turistické atraktivity: -2 0–3 -1 4–6 0 7–9 1 10 – 12 2 13 a více Hodnocení indikátoru podílu potenciálních rekreačních ploch na rozloze obce -2 méně než 30,0 % -1 30,0 – 44,9 % 0 45,0 – 59,9 % 1 60,0 – 74,9 % 2 75,0 a více % Hodnocení indikátoru počtu rekreačních a turistických lůžek na km2 -2 méně než 10 -1 10 – 19,9 0 20 – 34,9 1 35 – 49,9 2 50 a více

143

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity jednotlivých obcí a podílu potenciálních rekreačních ploch

Obec

Turistická Hodnocení atraktivita indikátoru

Podíl potenciálních rekreačních ploch na rozloze obce (%)

Bělá u Jevíčka 0 -2 Bezděčí u Trnávky 8 0 Biskupice 10 1 Borušov 3 -2 Březina 3 -2 Březinky 8 0 Dětřichov u M. T. 3 -2 Dlouhá Loučka 10 1 Gruna 7 0 Hartinkov 7 0 Chornice 10 1 Janůvky 5 -1 Jaroměřice 11 1 Jevíčko 21 2 Koruna 3 -2 Křenov 17 2 Kunčina 8 0 Linhartice 3 -2 Malíkov 4 -1 Městečko Trnávka 15 2 Mladějov na 1 Moravě 11 Moravská Třebová 33 2 Radkov 7 0 Rozstání 7 0 Rychnov na M. 7 0 Slatina 3 -2 Staré Město 10 1 Třebařov 3 -2 Útěchov 5 -1 Víska u Jevíčka 3 -2 Vranová Lhota 14 2 Vrážné 2 -2 Vysoká 7 0 Zdroj: ČSÚ 2012; vlastní výpočty Ekotoxa s.r.o., 2012

66,8 43,2 69,0 73,9 65,4 76,2 22,7 52,6 51,9 80,2 27,9 55,2 64,2 50,2 53,2 46,5 35,5 33,7 56,2 61,8 44,9 51,8 49,3 40,9 41,2 40,9 38,8 25,5 72,0 28,0 81,8 76,6 67,8


1 -1 1 1 1 2 -2 0 0 2 -2 0 1 0 0 0 -1 -1 0 0 -1 0 0 -1 -1 -1 -1 -2 1 -2 2 2 1

Počet rekreačních a turistických lůžek na km2

43,9 16,6 20,9 125,5 13,6 33,3 41,5 8,9 16,4 33,4 3,0 38,9 32,0 37,4 28,3 7,3 7,3 2,3 7,3 22,6 12,1 14,4 7,8 9,5 10,7 18,6 16,3 13,7 3,3 8,2 34,5 24,7 120,9


1 -1 0 2 -1 0 1 -2 -1 0 -2 1 0 1 0 -2 -2 -2 -2 0 -1 -1 -2 -2 -1 -1 -1 -1 -2 -2 0 0 2

Hodnoty indikátorů jednotlivých obcí se výrazně nezměnily. U podílu PRP došlo ke změnám jen v řádech desetin procentního bodu, což na úroveň turismu nemá podstatný vliv. Výrazné změny u indikátorů turistická atraktivita a počet rekreačních a turistických lůžek na km2 jsou způsobené změnou metodiky hodnocení Metodiky hodnocení byly výrazně upřesněny a více zohledňují skutečné podmínky v území.

144

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: vlastní zpracování, EKOTOXA, s.r.o. 2012 Obrázek č. 3.9.3: Podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Moravská Třebová

145

EKOTOXA s.r.o.


Zdroj: ČSÚ, 2012; vlastní zpracování, EKOTOXA, s.r.o. 2012 Obrázek č. 3.9.4: Počet rekreačních a turistických lůžek na km2 v obcích SO ORP Moravská Třebová

146

EKOTOXA s.r.o.


Zdroj: vlastní zpracování, EKOTOXA, s.r.o. 2012

147


EKOTOXA s.r.o.

3.9.5

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Relativně pestrá krajina vytváří potřebný potenciál Zanedbatelný počet kulturně-historických atraktivit rozvoje cestovního ruchu. snižuje celkový potenciál cestovního ruchu území (s výjimkou Moravské Třebové). Stávající turistická infrastruktura alespoň Kvalitativně nedostatečná nabídka turistických kvantitativně vyhovuje současným potřebám služeb především v oblasti ubytování, cestovního ruchu a zároveň odráží i poměrně cykloturistiky a návazných podnikatelských nízkou úroveň cestovního ruchu v území aktivit. (informační centra, ubytovací kapacity). Významné historické jádro Moravské Třebové Výrazná sezónnost rekreačních aktivit nepříznivě působí jaká výrazná kulturně-historická atraktivita ovlivňuje možnosti místního obyvatelstva v rámci celého území. ekonomicky se uplatnit v oblasti cestovního ruchu Realizace projektů cestovního ruchu podpořených Nízký kapitál místních podnikatelských subjektů z EU. brání realizaci podnikatelských záměrů v cestovním ruchu. Hustá síť cyklotras je napojena na páteřní Nedostatečná síť cyklostezek. cyklistické trasy. Únosná kapacita rekreace a turismu SO ORP jako Vysoké turistické zatížení u obcí Borušov a celku není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká Vysoká. prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Dostavba komunikací R 43 a R 35 výrazně zlepší Okolní turistická konkurence (např. Jeseníky, dopravní dostupnost Moravskotřebovska pro východní Čechy, Orlické hory) může v případě turisty. nevyužití potenciálu cestovního ruchu zkoumaný region z hlediska rozvoje cestovního ruchu výrazně marginalizovat. Rozvojové programy a projekty financované z různých zdrojů mohou výrazně napomoci rozvoji cestovního ruchu.

148

EKOTOXA s.r.o.

3.9.6



Kvantitativní a kvalitativní změny rekreace v SO ORP Moravská Třebová mezi lety 2010 - 2012 Mezi roky 2010 a 2012 nedošlo k výrazným změnám v intenzitě cestovního ruchu na Moravskotřebovsku. Charakter přírodního prostředí se výrazně nezměnil (o čemž svědčí i ukazatel potenciál rekreačních ploch) a rovněž ani turistická atraktivita obcí se nezměnila. Síť turistických a cyklistických tras se rovněž nezměnila. Celková turistická atraktivita tak zůstává víceméně stejná, tedy na úrovni, která pravděpodobně nepřinese rozvoj masového turismu, protože pro ten nemá krajina Moravskotřebovska předpoklady (oproti jiným centrálním částem nejvyšších českých pohoří). Přesto však není vhodné zanevřít na rozvoj cestovního ruchu v SO ORP, protože různorodá krajina a množství kulturních památek vytváří potřebný lokalizační předpoklad pro rozvoj turismu a rekreace. Za tohoto předpokladu je však nutné zvýšit nabídku kulturních akcí, posílit destinační management oblasti a následovně (nebo i před tím) pak i posílit kvalitu poskytovaných stravovacích a především ubytovacích služeb. V oblasti posílení infrastruktury pro cestovní ruch je možno vidět příležitost v evropských dotačních zdrojích – obce a podnikatelé Moravskotřebovska mohou v rámci opatření na podporu cestovního ruchu čerpat z evropských dotačních zdrojů – z Programu rozvoje venkova či Regionálního operačního programu Jihovýchod. Oproti minulému období však byl počet realizovaných projektů na podporu cestovního ruchu výrazně nižší. Projekty podpořené v letech 2010 až 2012 v rámci ROP Severovýchod a celkové náklady na projekt: Investiční projekty:  Moravská Třebová – Cesta od renesance k baroku – 51,7 mil. Kč  Aeroklub Moravská Třebová, o.s. – Infrastruktura pro rozvoj aeroturistiky – 50,3 mil. Kč Základním předpokladem pro další rozvoj rekreace a zvýšení kvality a kvantity nabízených služeb je nutná aktivizace místního obyvatelstva. Jen za tohoto předpokladu dojde k využití turistického a rekreačního potenciálu Moravskotřebovska. Místní úřady by pak měly místnímu obyvatelstvu vycházet vstříc v podobě již zvýšené propagace území, podpory rekonstrukce ubytovacích kapacit (kapacity stávajících hromadných ubytovacích zařízení se zdají být vzhledem k turistické atraktivitě území dostatečné, výrazně by se však měla zlepšit jejich kvalita), výstavby cyklostezek a jiné základní infrastruktury pro cestovní ruch. Při rozvíjení potenciálu cestovního ruchu je nutné využívat místní zdroje – tedy stavět na lokální identitě – lokální potraviny, významní rodáci, kulturní akce apod. Kapacity pro rozvoj turismu zde ještě existují (zvážit je u obcí Borušov a Vysoká), proto není třeba se obávat překročení limitů ekologické udržitelnosti. Možné strategické rozvojové záměry pro SO ORP Moravská Třebová:   

Zkvalitnění sítě cyklostezek a vytvoření konceptu rozvoje cyklostezek a běžeckých tras pro celé území Moravskotřebovska. Zvýšení kvality ubytovacích a stravovacích zařízení. Postupovat rozvážně při územním plánování v souvislosti se stavebními aktivitami, které vyvolá dostavba silnic R 43 a R 35 (průmyslové a obchodní plochy apod.), aby nedošlo ke snížení rekreačního a turistického potenciálu oblasti.

149

EKOTOXA s.r.o.


3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 3.10.1 Nezaměstnanost Data k výpočtu průměrné roční míry nezaměstnanosti a průměrného počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo byla čerpána z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Průměrné roční hodnoty v tabulkách jsou vypočítány z údajů za každý měsíc daného roku. Takto vypočítané hodnoty mají daleko větší vypovídací schopnost než data k nezaměstnanosti uváděná na ČSÚ, jež se vztahují vždy jen k měsíci prosinci. Míra nezaměstnanosti Průměrná roční míra nezaměstnanosti správního obvodu je za období 2007 až 2011 13,4 %. Ve všech obcích je míra nezaměstnanosti velmi vysoká, v 18 obcích je dokonce v rozmezí 15-33 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti v pětiletém období vykazují obce Vrážné (33 %), Vysoká (28,2 %), Radkov (23,1 %), Borušov (22,3 %) a Janůvky (22,2 %), nejnižší pak Hartinkov a Bělá u Jevíčka (obě obce 9,9 %), Bezděčí u Trnávky, Jevíčko a Linhartice (10-11 %). Tabulka č. 3.10.1: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 2011 Průměrná roční míra nezaměstnanosti Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Bělá u Jevíčka Bezděčí u Trnávky Biskupice Borušov Březina Březinky Dětřichov u Moravské Třebové Dlouhá Loučka Gruna Hartinkov Chornice Janůvky Jaroměřice Jevíčko Koruna Křenov Kunčina Linhartice Malíkov Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová Radkov Rozstání Rychnov na Moravě Slatina Staré Město

10,12 7,96 10,11 25,44 13,95 11,96 11,75 12,61 18,93 11,83 16,79 19,91 11,47 10,07 8,33 11,94 12,66 8,18 16,22 12,12 15,57 10,84 21,74 12,81 14,91 17,50 14,04

7,27 6,08 8,95 19,74 14,62 12,92 9,25 13,85 15,43 5,11 14,58 19,44 10,21 8,28 11,20 11,15 12,12 7,11 14,14 11,33 11,36 9,79 20,70 10,38 15,23 14,00 11,25 150

12,76 13,14 15,55 20,72 21,33 18,60 12,92 19,17 18,72 9,95 18,94 35,65 16,39 11,83 14,19 19,56 15,01 12,21 21,28 15,35 19,59 12,91 25,00 14,31 22,73 18,00 18,28

10,89 14,49 16,82 24,01 21,76 19,08 13,83 15,72 21,19 9,41 20,93 19,44 15,46 12,03 19,14 19,60 16,26 13,65 27,08 17,73 18,02 13,71 23,44 15,80 20,43 24,83 18,86

8,43 9,16 14,81 21,49 16,29 20,65 12,00 15,32 17,49 13,17 19,94 16,67 14,39 11,20 18,75 18,41 16,12 13,72 21,43 17,16 15,86 12,90 24,74 17,45 15,60 19,83 16,28

Průměr 9,89 10,17 13,25 22,28 17,59 16,64 11,95 15,33 18,35 9,89 18,24 22,22 13,59 10,68 14,32 16,13 14,43 10,97 20,03 14,74 16,08 12,03 23,13 14,15 17,78 18,83 15,74


EKOTOXA s.r.o.

Průměrná roční míra nezaměstnanosti

Obec

2007

Třebařov Útěchov Víska u Jevíčka Vranová Lhota Vrážné Vysoká SO ORP Moravská Třebová Zdroj: MPSV

2008

13,31 16,17 11,11 12,88 42,42 17,36 11,87

2009

11,69 11,96 7,33 11,42 25,76 27,08 10,55

2010

17,69 15,35 12,00 19,19 30,30 31,25 14,84

Průměr

2011

18,76 13,28 15,67 21,48 35,61 40,97 15,51

17,83 14,77 17,00 21,05 30,68 24,31 14,43

15,85 14,31 12,62 17,20 32,95 28,19 13,44

Jak ukazuje následující graf, docházelo nejdříve ve správním obvodu k poklesu nezaměstnanosti (r. 2007, 2008), po kterém následoval od listopadu 2008 do března 2009 prudký nárůst (z 10,4 % na 15,4 %). Od té doby má křivka mírně klesající tendenci a je více volatilní (s minimem v měsících červen-září a maximem v lednu a únoru). Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Moravská Třebová v období 2007 až 2011 19

míra nezaměstnanosti (%)

18 17 16 15 14 13 12 11 10

Zdroj: MPSV

151

10-2011

07-2011

04-2011

01-2011

10-2010

07-2010

04-2010

01-2010

10-2009

07-2009

04-2009

01-2009

10-2008

07-2008

04-2008

01-2008

10-2007

07-2007

04-2007

01-2007

9

EKOTOXA s.r.o.


Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Od roku 2007 došlo k výraznému nárůstu počtu uchazečů na jedno VPM ze 7 na 36 v roce 2011. To bylo způsobeno výrazným úbytkem volných pracovních míst z 244 (průměr v r. 2007) na 56 (průměr v r. 2011), ale také přírůstkem uchazečů o zaměstnání z 1640 na 1995. Ve správním obvodu se vyskytují obce, ve kterých ve všech letech sledovaného období nebylo evidováno žádné volné pracovní místo: Bělá u Jevíčka, Březina, Březinky, Gruna, Hartinkov, Janůvky, Malíkov, Radkov, Rozstání, Slatina, Víska u Jevíčka, Vrážné a Vysoká. Jedná se převážně o menší obce.

Tabulka č. 3.10.2: Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Bělá u Jevíčka Bezděčí u Trnávky Biskupice Borušov Březina Březinky Dětřichov u Moravské Třebové Dlouhá Loučka Gruna Hartinkov Chornice Janůvky Jaroměřice Jevíčko Koruna Křenov Kunčina Linhartice Malíkov Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová Radkov Rozstání Rychnov na Moravě Slatina Staré Město Třebařov Útěchov Víska u Jevíčka Vranová Lhota Vrážné Vysoká SO ORP Moravská Třebová Zdroj: MPSV

193,00 262,00 19,33

60,00

14,54

27,38

0,61 73,17

0,47

1,78 111,17

35,65

24,55

308,33

255,50

162,33

48,11 3,25

38,66 7,07

43,22 15,55

108,60 28,97

30,48 1,82

24,09 2,27 43,00 93,67 29,19 0,93

246,50 373,33 7,33

5,14

601,50 5,12

15,66 242,00 4,84

19,90 44,13 5,23

22,10

37,98

301,40

22,37

23,98

19,30

18,80 5,03 49,00

27,63 4,69

538,50 146,14

1111,00 542,50

1031,00

6,36

6,04

34,05

90,57

6,72

6,17

35,00

35,83

37,07

25,56

Pozn.: Prázdná buňka znamená, že nebylo evidováno žádné volné pracovní místo.

152

EKOTOXA s.r.o.


Poznámka: Pro výpočet průměrného počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo byla stažena ke každé obci potřebná data (dosažitelní uchazeči, volná místa) ke každému měsíci sledovaných let 2007-2011. Tzn., že pro každou obec bylo získáno za každý rok 12 údajů o dosažitelných uchazečích, 12 údajů o volných místech. Tyto hodnoty byly zprůměrovány, aby pro každou obec a pro každý rok byla získána 1 hodnota o dosažitelných uchazečích a 1 hodnota u volných míst. Pak bylo dosazeno do vzorce: Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo = (průměr z dosažitelných uchazečů) / (průměr z volných míst) V případě, že v dané obci během roku v některých měsících nebylo žádné evidované pracovní místo, mohlo se stát, že se dělilo číslem menším než 1 a to znamená, že počet uchazečů na 1 pracovní místo opravdu významně roste (čím menším číslem dělíme, tím větší hodnotu získáme).

3.10.2 Podnikatelská struktura Na území SO ORP Moravská Třebová působí celkem 4749 firem, což je o 179 firem více než v roce 2009. Z firem, jež uvádějí počet svých zaměstnanců, je 1532 firem bez zaměstnanců, 284 firem zaměstnává 1–5 osob a dalších 61 firem má 6–9 zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá. Tabulka č. 3.10.3: Počet firem podle počtu zaměstnanců (31.12.2011) Počet zaměstnanců Bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 9 zaměstnanců 10 - 19 zaměstnanců 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců 100 - 199 zaměstnanců 200 - 249 zaměstnanců 250 - 499 zaměstnanců Neuvedeno Ekonomické subjekty celkem Zdroj: ČSÚ

Počet firem 1 532 284 61 40 15 24 16 12 2 2 2 761 4 749

Následující tabulka ukazuje celkový počet registrovaných subjektů ve správním obvodu a u kolika z nich byla zjištěna aktivita. Podle CZ-NACE1 podniká nejvíce firem (615) v oblasti velkoobchodu (kromě motorových vozidel), dále pak v oblasti specializované stavební činnosti (448 firem) a maloobchodu (kromě motorových vozidel) (428 firem). Firem, u nichž byla zjištěna aktivita, je však výrazně méně. Z celkového počtu registrovaných subjektů 4749 byla zjištěna aktivita jen u 2539. Od roku 2009 se zvýšil celkový počet ekonomických subjektů, přičemž největší nárůst zaznamenal velkoobchod (101 nových firem).

1

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) s účinností od 1. ledna 2008. Nová klasifikace CZ-NACE má zohlednit technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních patnáct let, a tedy být relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu, jako i lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi, protože je součástí systému statistických klasifikací, které vznikly pod záštitou Statistické divize OSN.

153

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.4: Počet subjektů podle NACE (31.12.2011) Registr. subjekty NACE Velkoobchod, kromě motorových vozidel Specializované stavební činnosti Maloobchod, kromě motorových vozidel Stravování a pohostinství Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti Výstavba budov Poskytování ostatních osobních služeb Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů Činnosti v oblasti nemovitostí Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Pozemní a potrubní doprava Právní a účetnické činnosti Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Výroba oděvů Vzdělávání Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Výroba nábytku Zdravotní péče Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Lesnictví a těžba dřeva Opravy a instalace strojů a zařízení Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení Ostatní finanční činnosti Činnosti v oblasti informačních technologií Výroba potravinářských výrobků Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Výroba elektrických zařízení Reklama a průzkum trhu Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Veterinární činnosti Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba strojů a zařízení j. n. Ubytování Výroba textilií

154

celkem

zjištěná aktivita

615 448 428 288 279 260 171 170 167 134 106 98 97 94

301 239 196 150 164 163 111 102 52 23 63 64 61 60

88 82 80 79 77 63 61 57 56 53 52 41 38 36 34 33 29 28 27 24 20 15 14 13 13 12

58 45 41 33 55 30 35 51 12 40 28 26 19 23 15 18 23 16 20 12 15 7 9 12 10 6

EKOTOXA s.r.o.


Registr. subjekty NACE Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Informační činnosti Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu Vydavatelské činnosti Bezpečnostní a pátrací činnosti Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny Činnosti související s odpadními vodami Skladování a vedlejší činnosti v dopravě Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti Shromažďování, úprava a rozvod vody Pobytové služby sociální péče Výroba nápojů Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Inženýrské stavitelství Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení Ostatní těžba a dobývání Výroba papíru a výrobků z papíru Ambulantní nebo terénní sociální služby Nezařazeno Ekonomické subjekty celkem Zdroj: ČSÚ

celkem

zjištěná aktivita

11 9 9 9 7 6 5 5 4 4

8 5 5 5 3 5 4 2 4 2

4 4 4 3 3 2 2 2 2 2 1 1 1 169 4 749

2 4 2 3 3 1 2 2 2 2

65 2 539

Doplňující informace z publikací ČSÚ týkající se celého Pardubického kraje: - Hrubá mzda Pardubického kraje za 1. čtvrtletí roku 2012 (21 110 Kč) je mírně nižší než medián2 mezd v krajích. Výrazně vyšší průměrná mzda je pouze v hl. městě Praha (31 845 Kč). - V roce 2011 bylo nejvíc zaměstnaných ve službách (50,4 %), následoval průmysl (45 %) a jen minimum zaměstnanců našlo uplatnění v zemědělství. Závěry vyplývající z dotazníků: - Lidé nacházejí uplatnění zejména ve stavebnictví, textilním, dřevozpracujícím a strojírenském průmyslu, zemědělství, v lisovně plastů, stolařství a kovoobrábění. - Lidé dojíždějí do zaměstnání zejména do Moravské Třebové, Jevíčka, Lanškrouna a Svitav. Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Čím je míra podnikatelské aktivity v obci vyšší, tím lze obec považovat za hospodářsky silnější. 2

Medián je hodnota, jež dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny. Platí , že nejméně 50% hodnot je menších nebo rovných a nejméně 50% hodnot je větších nebo rovných mediánu. Jeho základní výhodnou je, že není ovlivněn extrémními hodnotami (na rozdíl od průměru).

155

EKOTOXA s.r.o.


Od roku 2009 se ve správním obvodu zvýšil počet fyzických osob a to hlavně podnikajících dle živnostenského zákona nezapsaných v OR. Přesto je stále podnikatelská aktivita u většiny obcí velmi nízká. Nyní připadá průměrně 145 podnikatelů na 1000 osob. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Gruna (228), Janůvky (222), Hartinkov (179) a Koruna (175). Obcemi s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Březina (59), Vysoká (81) a Dětřichov u M. T. (90).

Tabulka č. 3.10.5: Míra podnikatelské aktivity (údaje k 31.12.) Míra podnikatelské aktivity Celkem Obec fyzických změna 2009, 2009 2011 osob 2011 2011 Bělá u Jevíčka Bezděčí u Trnávky Biskupice Borušov Březina Březinky Dětřichov u Moravské Třebové Dlouhá Loučka Gruna Hartinkov Chornice Janůvky Jaroměřice Jevíčko Koruna Křenov Kunčina Linhartice Malíkov Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová Radkov Rozstání Rychnov na Moravě Slatina Staré Město Třebařov Útěchov Víska u Jevíčka Vranová Lhota Vrážné Vysoká SO ORP Moravská Třebová Zdroj: ČSÚ

40 24 49 29 21 22 18 62 37 10 120 10 142 461 24 54 188 81 19 206 55 1679 19 24 60 17 162 120 36 23 59 10 3 3884

156

122,9 100,4 108,8 162,7 65,0 142,9 74,3 119,3 208,9 208,3 125,3 312,5 112,7 155,0 167,9 114,8 124,7 119,7 166,7 135,8 111,6 152,5 147,5 89,8 92,8 118,5 149,5 111,9 144,1 147,4 124,2 120,0 83,3 138,3

114,6 106,2 112,4 164,8 59,3 159,4 90,0 117,4 228,4 178,6 137,0 222,2 118,8 159,8 175,2 129,2 139,9 126,4 166,7 139,8 117,8 158,2 155,7 94,1 101,4 123,2 161,2 130,7 142,3 140,2 131,4 137,0 81,1 144,7

+ + + + + + + + + + + + + nezměněno + + + + + + + + + + + +

EKOTOXA s.r.o.


3.10.3 Indikátory Hodnocení indikátoru prům. roční míra nezaměstnanosti: -2 17,0 % a více -1 13,0 - 16,99 % 0 10,0 - 12,99 % 1 8,0 - 9,99 % 2 7,99 % a méně Hodnocení indikátoru míra podnikatelské aktivity: -2 méně než 120,0 -1 120,0 – 139 0 140,0 – 159 1 160,0 – 179 2 180 a více Tabulka č. 3.10.6: Hodnocení indikátorů prům. roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity Prům. roční míra Míra Hodnocení Hodnocení Obec nezaměstnanosti podnikatelské indikátoru indikátoru (%) 2011 aktivity 2011 Bělá u Jevíčka 8,43 114,6 1 -2 Bezděčí u Trnávky 9,16 106,2 1 -2 Biskupice 14,81 112,4 -1 -2 Borušov 21,49 164,8 -2 1 Březina 16,29 59,3 -1 -2 Březinky 20,65 159,4 -2 0 Dětřichov u Mor. Třebové 12,00 90,0 0 -2 Dlouhá Loučka 15,32 117,4 -1 -2 Gruna 17,49 228,4 -2 2 Hartinkov 13,17 178,6 -1 1 Chornice 19,94 137,0 -2 -1 Janůvky 16,67 222,2 -1 2 Jaroměřice 14,39 118,8 -1 -2 Jevíčko 11,20 159,8 0 0 Koruna 18,75 175,2 -2 1 Křenov 18,41 129,2 -2 -1 Kunčina 16,12 139,9 -1 -1 Linhartice 13,72 126,4 -1 -1 Malíkov 21,43 166,7 -2 1 Městečko Trnávka 17,16 139,8 -2 -1 Mladějov na Moravě 15,86 117,8 -1 -2 Moravská Třebová 12,90 158,2 0 0 Radkov 24,74 155,7 -2 0 Rozstání 17,45 94,1 -2 -2 Rychnov na Moravě 15,60 101,4 -1 -2 Slatina 19,83 123,2 -2 -1 Staré Město 16,28 161,2 -1 1 Třebařov 17,83 130,7 -2 -1 Útěchov 14,77 142,3 -1 0 Víska u Jevíčka 17,00 140,2 -2 0 Vranová Lhota 21,05 131,4 -2 -1 Vrážné 30,68 137,0 -2 -1 Vysoká 24,31 81,1 -2 -2 SO ORP Mor. Třebová 14,43 -1 144,7 0 157

EKOTOXA s.r.o.


Zdroj: MPSV, ČSÚ Pozn.: Škála pro hodnocení indikátorů byla použita stejná jako v roce 2010, aby bylo možné sledovat změnu obcí ke zlepšení/zhoršení. Přesto už 10% míra nezaměstnanosti je velmi vysoká, tudíž by zde bylo vhodné bodovat přísněji.

158

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.2: Indikátor průměrná roční míra nezaměstnanosti v roce 2011

Zdroj: MPSV

159

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.3: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2011

Zdroj: ČSÚ

160

EKOTOXA s.r.o.


3.10.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nárůst ekonomických subjektů. Existence průmyslové zóny v Moravské Třebové.

SLABÉ STRÁNKY Vysoká míra nezaměstnanosti (nejvyšší v obcích Vrážné (33 %), Vysoká (28,2 %), Radkov (23,1 %), Borušov (22,3 %) a Janůvky (22,2 %)). Nedostatek pracovních příležitostí ve většině obcí. (36 uchazečů na 1 volné pracovní místo v roce 2011). Nízká míra podnikatelské aktivity (nejnižší v obcích Březina (59), Vysoká (81), Dětřichov u M. T. (90) a Rozstání (94)). Existence brownfields (Biskupice, Březina, Jaroměřice, Jevíčko).

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Plánované rozvojové plochy pro podnikání, které Pokračující úbytek počtu volných pracovních míst. dosud nejsou v ÚP – Borušov, Jevíčko (Sever, směr Chornice – 2 ha). Zkvalitnění dopravní dostupnosti - rekonstrukce a modernizace dopravní sítě (Rozstání, Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Gruna, Hartinkov, Jevíčko, Malíkov, Moravská Třebová, Rychnov n. M., Třebařov, Vranová Lhota). Zlepšení dopravní obslužnosti usnadňující dojížďku do zaměstnání (Bělá u Jevíčka, Březinky, Gruna, Hartinkov, Jevíčko, Malíkov, Městečko Trnávka, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Rychnov n. M., Slatina, Třebařov, Vranová Lhota, Vysoká).

3.10.5 Problémy k řešení -

-

Nedostatek obecních pozemků pro výstavbu – Bělá u Jevíčka, Biskupice, Jevíčko, Mladějov na Moravě, Rozstání, Vranová Lhota Nedostatek pracovních příležitostí – Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Borušov, Březina, Březinky, Dětřichov u Moravské Třebové, Gruna, Hartinkov, Janůvky, Jaroměřice, Jevíčko, Koruna, Křenov, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Městečko Trnávka, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Rozstání, Rychnov n. M., Slatina, Staré Město, Třebařov, Vranová Lhota, Vrážné Existence brownfields: 1. Biskupice – zámek, areál ZD 2. Březina – zemědělské objekty 3. Jaroměřice – bývalý zemědělský objekt (parcela č. st. 16) 4. Jevíčko – bývalé hospodářské družstvo

161

EKOTOXA s.r.o.

4


VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území (dle doporučené metodiky MMR z 05/2010 – klíčové faktory). Následující tabulka ukazuje, jak byla témata (resp. indikátory daných témat) rozdělena do jednotlivých pilířů za účelem vyhodnocení jejich vyváženosti. Témata, která není možné jednoznačně zařadit do jednoho pilíře, jsou zahrnuta ve více pilířích. Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř     

horninové prostředí a geologie vodní režim hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL

   

hospodářské podmínky veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení rekreace

 veřejná dopravní a technická infrastruktura  sociodemografické podmínky  bydlení  rekreace

Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři je v principu možno pro vyhodnocení použít různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Na základě kladného nebo záporného znaménka u této bodové hodnoty byly obce zařazeny do jedné z osmi skupin (viz následující tabulka). U neutrálního hodnocení pilíře (0 bodů) byla obec ohodnocena subjektivně.

162

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů Zařazení obce Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř do skupiny 1 + + + 2a + + 2b + + 2c + + 3a + 3b + 3c + 4 Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pozn.: + pozitivní hodnocení, - negativní hodnocení

Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku za všechny tři pilíře od nejhůře hodnoceného území s největšími problémy a nedostatky po území nejlépe hodnocené. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech).

163

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Moravská Třebová Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Zařazení Obec Celkem obce ENV EKO SOC ENV EKO SOC Bělá u Jevíčka Bezděčí u Trnávky Biskupice Borušov Březina Březinky Dětřichov u Moravské Třebové Dlouhá Loučka Gruna Hartinkov Chornice Janůvky Jaroměřice Jevíčko Koruna Křenov Kunčina Linhartice Malíkov Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová Radkov Rozstání Rychnov na Moravě Slatina Staré Město Třebařov Útěchov Víska u Jevíčka Vranová Lhota Vrážné Vysoká Přepočtový koeficient SO ORP Moravská Třebová

-4 3 4 1 -3 0 1 0 3 4 0 -3 4 -5 3 0 -4 -6 1 -6 -1 -4 -1 2 0 -2 -2 1 -6 3 0 4 3 8,3

-2 -6 1 -3 -5 -6 -8 -1 3 -4 -3 -4 2 6 -6 -3 0 -1 -10 2 -4 3 -10 -6 -3 -3 3 -9 -1 -9 -2 -9 -7 5,6

-7 -9 2 -3 -8 -6 -11 0 -3 -8 -1 -3 1 7 -8 -2 6 2 -7 1 -4 2 -12 1 -3 3 3 -10 4 -12 -1 -4 -4 5,0

-33,3 25,0 33,3 8,3 -25,0 0,0 8,3 0,0 25,0 33,3 0,0 -25,0 33,3 -41,7 25,0 0,0 -33,3 -50,0 8,3 -50,0 -8,3 -33,3 -8,3 16,7 0,0 -16,7 -16,7 8,3 -50,0 25,0 0,0 33,3 25,0

-11,1 -33,3 5,6 -16,7 -27,8 -33,3 -44,4 -5,6 16,7 -22,2 -16,7 -22,2 11,1 33,3 -33,3 -16,7 0,0 -5,6 -55,6 11,1 -22,2 16,7 -55,6 -33,3 -16,7 -16,7 16,7 -50,0 -5,6 -50,0 -11,1 -50,0 -38,9

-35,0 -45,0 10,0 -15,0 -40,0 -30,0 -55,0 0,0 -15,0 -40,0 -5,0 -15,0 5,0 35,0 -40,0 -10,0 30,0 10,0 -35,0 5,0 -20,0 10,0 -60,0 5,0 -15,0 15,0 15,0 -50,0 20,0 -60,0 -5,0 -20,0 -20,0

-83,3

-583,3

-470,0

-79,4 -53,3 48,9 -23,3 -92,8 -63,3 -91,1 -5,6 26,7 -28,9 -21,7 -62,2 49,4 26,7 -48,3 -26,7 -3,3 -45,6 -82,2 -33,9 -50,6 -6,7 -123,9 -11,7 -31,7 -18,3 15,0 -91,7 -35,6 -85,0 -16,1 -36,7 -33,9

4 3a 1 3a 4 3a 3a 2b 2a 3a 3a 4 1 2c 3a 4 3c 3c 3a 2c 4 2c 4 2b 3a 3c 2c 3a 3c 3a 3a 3a 3a

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od -300 až +300 bodů.

164

EKOTOXA s.r.o.

4.1.1


Vyhodnocení environmentálního pilíře

V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -50 po 33,3 bodů. Z posuzovaných 33 obcí dosáhlo 14 obcí kladného hodnocení, 6 obcí je hodnoceno neutrálně a 13 obcí získalo záporné hodnocení. Nejlépe jsou hodnoceny obce Vrážné, Jaroměřice, Hartinkov a Biskupice. Všechny uvedené obce obdržely 33,3 bodů. Další místa s 25-ti body obsadily obce Vysoká, Víska u Jevíčka, Koruna, Gruna a Bezděčí u Trnávky. Nejhůře jsou hodnoceny obce Linhartice, Městečko Trnávka a Útěchov (shodně -50 bodů). Za nimi následují Jevíčko (-41,7), Bělá u Jevíčka, Kunčina, Moravská Třebová (shodně -33,3). Jak ukazuje následující tabulka, celkové hodnocení environmentálního pilíře snižuje špatná kvalita ovzduší, nízký koeficient ekologické stability a velké množství nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou, jež představují značné riziko vzniku lokálních povodní. Tyto indikátory získaly v celkovém součtu za všechny obce správního obvodu záporné body: -26, -13 a -6. Pouze na území šesti obcí se dá kvalita ovzduší hodnotit spíše kladně. Krajina 13 obcí je považována za málo stabilní nebo nestabilní (ve které jsou porušeny přírodní struktury) a v žádné obci není KES větší než 6,2 - území relativně přírodní. V 11 obcích zabírají sklonité pozemky s ornou půdou více než 50 ha. K výraznějšímu úbytku zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012 (nad 2 %) došlo pouze v obcích Janůvky, Slatina a Útěchov. Na druhou stranu je velmi pozitivně hodnocen indikátor z oblasti geologie, jelikož ve 21 obcích se v zastavěném/zastavitelném území nenacházejí žádná sesuvná ani poddolovaná území. Tabulka č. 4.1.4: Přehled hodnocení indikátorů environmentálního pilíře Počet obcí s bodovým hodnocením Celkový Téma Indikátor počet bodů* -2 -1 0 1 2 1 Podíl poddolovaných a sesuvných území 8 1 3 7 14 18 Sklonité orné pozemky 6 5 11 11 0 -6 2 Záplavové území Q100 3 1 20 3 6 8 3 Kvalita ovzduší 2010 5 22 0 6 0 -26 4 Koeficient ekologické stability 2012 4 9 16 4 0 -13 5 Změna výměry zemědělské půdy 2005-2012 3 4 8 17 1 9 Pozn.: *Pro účely vyhodnocení pouze jednoho pilíře nejsou tyto hodnoty přepočteny pomocí „přepočtového koeficientu“, jelikož váhy všech indikátorů v rámci jednoho pilíře jsou si rovny. Přepočtené bodové hodnoty jsou použity až v rámci porovnání jednotlivých pilířů mezi sebou.

Neutrální hodnocení získaly obce Březinky, Dlouhá Loučka, Chornice, Křenov, Rychnov na Moravě a Vranová Lhota. Pro zařazení těchto obcí do některé ze skupin dle MMR jsme využili pomocné indikátory „staré ekologické zátěže“ a „chráněná území“. Obcím, ve kterých se nenachází žádné SEZ a vyskytují se tam chráněná území jsme přidělili pozitivní hodnocení – Březinky, Dlouhá Loučka, Chornice a Rychnov na Moravě. V obci Vranová Lhota se sice nachází SEZ, ale celé území pokrývá přírodní park BohdalovHartinkov, proto je také hodnocena pozitivně. V obci Křenov je SEZ Křenov 54 a černá skládka a chráněná území zaujímají jen malou část území, proto dostal negativní hodnocení. Obec

Staré ekologické zátěže

Březinky

x

Dlouhá Loučka

x

Chornice Křenov Rychnov na Moravě

x Křenov 54, černá skládka x

Vranová Lhota

Štoly Vranová Lhota

Chráněná území PP Bohdalov-Hartinkov PR Rohová, PR Dlouholoučské stráně, EVL Hřebečovský hřbet PP Bohdalov-Hartinkov PR Rohová, EVL Hřebečovský hřbet EVL Rychnovský vrch EVL Bohdalov, EVL Vranová Lhota, PP Bohdalov-Hartinkov

165

Celkové hodnocení + + + + +

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování, 2012

166

EKOTOXA s.r.o.

4.1.2


Vyhodnocení ekonomického pilíře

Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -55,6 po 33,3 bodů. 7 obcí se umístilo v kladných číslech, 1 obec je hodnocena neutrálně a zbývajících 25 obcí je hodnoceno záporně. Nejlepšího výsledku dosáhlo Jevíčko (33,3 bodů) následované obcemi Staré Město, Moravská Třebová, Gruna (shodně 16,7 bodů), Městečko Trnávka, Jaroměřice (shodně 11,1 bodů) a Biskupice (5,6 bodů). Na posledním místě se umístily Malíkov a Radkov (-55,6 bodů). Jen o něco lepší hodnocení mají Třebařov, Víska u Jevíčka a Vražné (-50 bodů). Zbývajících 20 záporně hodnocených obcí získalo -44,4 a méně bodů. Všechny ekonomické indikátory s výjimkou indikátorů tématu 6 a změny počtu trvale obydlených bytů v letech 2001-2011 získaly v celkovém součtu záporné body. Největší problém přitom představuje vysoká průměrná roční míra nezaměstnanosti, která ve všech obcích kromě Bělé u Jevíčka a Bezděčí u Trnávky převyšuje 10 % a v 16-ti obcích je dokonce vyšší než 17 %. Správní obvod se rovněž vyznačuje velmi nízkou intenzitou bytové výstavby, která ve 26 obcích nedosahuje ani hodnoty 2 byty/1000 obyvatel ročně. Za ideální intenzitu výstavby jsou přitom považovány 3-4 byty/1000 obyvatel ročně. Méně než 140 podnikatelů – fyzických osob na 1000 obyvatel připadá ve 20-ti obcích. Tabulka č. 4.1.5: Přehled hodnocení indikátorů ekonomického pilíře Počet obcí s bodovým hodnocením Celkový Téma Indikátor počet -2 -1 0 1 2 bodů* Hodnocení dopravní obslužnosti 2012 6 8 0 9 10 9 6 Technická infrastruktura 2012 0 9 15 3 6 6 Změna počtu TOB v letech 2001–2011 2 6 13 9 3 5 8 Dokončené byty/1000 obyvatel/rok (2007-2011) 17 9 1 1 5 -32 Turistická atraktivita 10 3 9 6 5 -7 9 Podíl potenciálních rekreačních ploch 4 8 10 7 4 -1 2 Počet rekreačních a turistických lůžek na km 10 9 8 4 2 -21 Průměrná roční míra nezaměstnanosti 2011 16 12 3 2 0 -42 10 Míra podnikatelské aktivity 2011 11 9 6 5 2 -22 Pozn.: *Pro účely vyhodnocení pouze jednoho pilíře nejsou tyto hodnoty přepočteny pomocí „přepočtového koeficientu“, jelikož váhy všech indikátorů v rámci jednoho pilíře jsou si rovny. Přepočtené bodové hodnoty jsou použity až v rámci porovnání jednotlivých pilířů mezi sebou.

Obec Kunčina získala neutrální hodnocení. Jelikož bylo potřeba přiklonit se k pozitivnímu nebo negativnímu hodnocení kvůli zařazení obce do skupiny dle MMR, využili jsme pomocný indikátor „počet uchazečů na 1 volné pracovní místo“. V roce 2011 připadalo na 1 VPM v obci Kunčina 602 uchazečů, v roce 2010 nebylo evidováno žádné VPM a v roce 2009 to bylo 373 uchazečů. Na základě těchto vysokých hodnot jsme obci přiřadili negativní hodnocení.

167

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř


168

EKOTOXA s.r.o.

4.1.3


Vyhodnocení sociodemografického pilíře

Jelikož se dle požadavku MMR zařazují témata 6, 8 a 9 do ekonomického pilíře (navíc zahrnuje téma 10) i sociodemografického pilíře (navíc zahrnuje téma 7) za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů, je i hodnocení těchto pilířů obdobné. Zároveň tabulka uvedená níže se z velké části překrývá s tabulku v ekonomickém pilíři. Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -60 po 35 bodů. 11 obcí je ohodnoceno kladně, 21 záporně a 1 obec získala neutrální hodnocení. Nejlepšího výsledku dosáhlo Jevíčko (35 bodů), Kunčina (30) a Útěchov (20). Další místa obsadily Staré Město, Slatina (shodně 15 bodů), Moravská Třebová, Linhartice a Biskupice (shodně 10 bodů). Na posledních příčkách se s výrazným záporným výsledkem umístily obce Radkov, Víska u Jevíčka (shodně -60 bodů), Dětřichov u Moravské Třebové (-55 bodů) a Třebařov (-50 bodů). Za nimi následují obce Bezděčí u Trnávky (-45), Březina, Hartinkov, Koruna (-40) a další. Stejně jako v ekonomickém pilíři, tak i v sociodemografickým pilíři získaly kladný celkový počet bodů pouze indikátory tématu 6 a změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001-2011. Největší problém představuje nízká intenzita bytové výstavby a úbytek počtu obyvatel, jež byl hodnocen v období 2001-20011. Ke snížení počtu obyvatel došlo v 16-ti obcích a v dalších 8 obcích se počet obyvatel minimálně zvýšil (přírůstek do 4 %). Ve 12-ti obcích zaujímají vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé na celkovém počtu obyvatel starších 14 let méně než 4 %. Tabulka č. 4.1.6: Přehled hodnocení indikátorů sociodemografického pilíře Počet obcí s bodovým hodnocením Celkový Téma Indikátor počet -2 -1 0 1 2 bodů* Hodnocení dopravní obslužnosti 2012 6 8 0 9 10 9 6 Technická infrastruktura 2012 0 9 15 3 6 6 Podíl obyvatel s VŠ 2011 12 4 13 1 3 -21 7 Index stáří k 31.12. 2011 10 4 8 6 5 -8 Změna počtu obyvatel mezi lety 2001–2011 16 8 3 0 7 -24 Změna počtu TOB v letech 2001–2011 2 6 13 9 3 5 8 Dokončené byty/1000 obyvatel/rok (2007-2011) 17 9 1 1 5 -32 Turistická atraktivita 10 3 9 6 5 -7 9 Podíl potenciálních rekreačních ploch 4 8 10 7 4 -1 Počet rekreačních a turistických lůžek na km2 10 9 8 4 2 -21 Pozn.: *Pro účely vyhodnocení pouze jednoho pilíře nejsou tyto hodnoty přepočteny pomocí „přepočtového koeficientu“, jelikož váhy všech indikátorů v rámci jednoho pilíře jsou si rovny. Přepočtené bodové hodnoty jsou použity až v rámci porovnání jednotlivých pilířů mezi sebou.

Neutrální hodnocení získala obec Dlouhá Loučka. Pro zařazení do skupiny dle MMR jsme se přiklonili k pozitivnímu hodnocení, jelikož v dalších indikátory nehodnocených datech nebyly zjištěny žádné významnější problémy. Veřejná vybavenost obce je na dostatečné úrovni – nachází se zde mateřská i základní škola, přestože se jedná o poměrně malou obec s 528 obyvateli. A o atraktivitě obce a zájmu o bydlení v ní svědčí vysoká intenzita bytové výstavby.

169

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř


170

EKOTOXA s.r.o.

4.1.4


Celkové hodnocení obcí

Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka níže) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Moravská Třebová. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Moravská Třebová dosaženo záporného hodnocení -123,9 bodů, v nejlepším případě 49,4 bodů. 28 obcí z 33 získalo v celkovém hodnocení záporné body, zbývajících 5 obcí je hodnoceno kladně. Nejvyššího hodnocení za všechny tři pilíře dosáhly Jaroměřice (49,4 bodů) a Biskupice (48,9 bodů). S velkým odstupem následují Gruna, Jevíčko (shodně 26,7 bodů) a Staré Město (15 bodů). Všechny ostatní obce jsou hodnoceny záporně. Nejnižší celkový počet bodů získal Radkov (-123,9 bodů). O trochu lépe si vedou obce Březina (-92,8), Třebařov (-91,7), Dětřichov u Moravské Třebové (-91,1), Víska u Jevíčka (-85) a Malíkov (-82,2). Ještě dalších 5 obcí získalo méně než -50 bodů. Pouze 2 obce – Jaroměřice a Biskupice jsou ve všech třech pilířích hodnoceny pozitivně (zařazení obce do skupiny 1), 7 obcí má kladné hodnocení ve dvou pilířích (skupina 2), dalších 18 obcí dosáhlo kladného výsledku pouze v jednom pilíři (skupina 3) a 6 obcí je ve všech pilířích hodnoceno negativně (skupina 4). Z tabulkového přehledu s bodovým ziskem obcí je rovněž patrné, že přestože jsou některé obce zařazeny do lepší skupiny (na základě metodiky MMR), dle celkového počtu bodů jsou umístěny na horším místě.

171

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.7: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Zařazení Obec Celkem obce ENV EKO SOC ENV EKO SOC Radkov Březina Třebařov Dětřichov u Moravské Třebové Víska u Jevíčka Malíkov Bělá u Jevíčka Březinky Janůvky Bezděčí u Trnávky Mladějov na Moravě Koruna Linhartice Vrážné Útěchov Městečko Trnávka Vysoká Rychnov na Moravě Hartinkov Křenov Borušov Chornice Slatina Vranová Lhota Rozstání Moravská Třebová Dlouhá Loučka Kunčina Staré Město Jevíčko Gruna Biskupice Jaroměřice Přepočtový koeficient SO ORP Moravská Třebová

-1 -3 1 1 3 1 -4 0 -3 3 -1 3 -6 4 -6 -6 3 0 4 0 1 0 -2 0 2 -4 0 -4 -2 -5 3 4 4 8,3

-10 -5 -9 -8 -9 -10 -2 -6 -4 -6 -4 -6 -1 -9 -1 2 -7 -3 -4 -3 -3 -3 -3 -2 -6 3 -1 0 3 6 3 1 2 5,6

-12 -8 -10 -11 -12 -7 -7 -6 -3 -9 -4 -8 2 -4 4 1 -4 -3 -8 -2 -3 -1 3 -1 1 2 0 6 3 7 -3 2 1 5,0

172

-8,3 -25,0 8,3 8,3 25,0 8,3 -33,3 0,0 -25,0 25,0 -8,3 25,0 -50,0 33,3 -50,0 -50,0 25,0 0,0 33,3 0,0 8,3 0,0 -16,7 0,0 16,7 -33,3 0,0 -33,3 -16,7 -41,7 25,0 33,3 33,3

-55,6 -27,8 -50,0 -44,4 -50,0 -55,6 -11,1 -33,3 -22,2 -33,3 -22,2 -33,3 -5,6 -50,0 -5,6 11,1 -38,9 -16,7 -22,2 -16,7 -16,7 -16,7 -16,7 -11,1 -33,3 16,7 -5,6 0,0 16,7 33,3 16,7 5,6 11,1

-60,0 -40,0 -50,0 -55,0 -60,0 -35,0 -35,0 -30,0 -15,0 -45,0 -20,0 -40,0 10,0 -20,0 20,0 5,0 -20,0 -15,0 -40,0 -10,0 -15,0 -5,0 15,0 -5,0 5,0 10,0 0,0 30,0 15,0 35,0 -15,0 10,0 5,0

-83,3

-583,3

-470,0

-123,9 -92,8 -91,7 -91,1 -85,0 -82,2 -79,4 -63,3 -62,2 -53,3 -50,6 -48,3 -45,6 -36,7 -35,6 -33,9 -33,9 -31,7 -28,9 -26,7 -23,3 -21,7 -18,3 -16,1 -11,7 -6,7 -5,6 -3,3 15,0 26,7 26,7 48,9 49,4

4 4 3a 3a 3a 3a 4 3a 4 3a 4 3a 3c 3a 3c 2c 3a 3a 3a 4 3a 3a 3c 3a 2b 2c 2b 3c 2c 2c 2a 1 1

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení


173


EKOTOXA s.r.o.

Všechny tři pilíře získaly záporné hodnocení. Za celý SO ORP Moravská Třebová se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř ekonomický (-583,3 bodů). Uprostřed hodnocení se nachází sociodemografický pilíř (-470 bodů) a nejlepšího bodového výsledku v tomto hodnocení dosáhl environmentální pilíř (-83,3 bodů). Zvoleným způsobem hodnocení udržitelnosti je možné celkově konstatovat, že ekonomický a sociodemografický pilíř jsou v rovnováze a environmentální pilíř je oproti nim výrazně silnější. Rozdíl mezi ekonomickým a sociodemografickým pilířem v počtech získaných bodů je pouze 113,3 bodů, což je vzhledem k celkové škále 6600 bodů (2*3300) nepatrné číslo. Podstatný rozdíl mezi environmentálním pilířem a ostatními dvěma pilíři názorně ukazuje taky procentní porovnání. Zatímco ekonomický a sociodemografický pilíř zabírají z rozmezí 3300 záporných bodů 17,7 a 14,2 %, environmentální pilíř pouze 2,5 %. Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Moravská Třebová

počet získaných bodů v rámci jednoho pilíře

minimum

environmentální pilíř

ekonomický pilíř

sociodemografický pilíř

0 -83,3 -500 -583,3

-470,0

-1000 -1500 -2000 -2500 -3000 -3500

-3300

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování, 2012 Pozn.: Obrázek znázorňuje pouze minimum získaných bodů v rámci jednoho pilíře (-3300 bodů). Je zřejmé, že maximum je -3300 bodů.

Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při dané volbě indikátorů, která nepostihuje všechny oblasti jednotlivých pilířů a při dané škále hodnocení indikátorů.

174


EKOTOXA s.r.o.

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

175

2 -1 2 -1 -1 1 2 2 0 1 -2 0 -1 -2 -2 -2 -6 2 0 0 1 2 1 -2 0 -1 -2 1

2 -2 2 -1 -1 0 0 2 0 1 -1 0 -1 -1 -1 -2 -3 2 0 -2 0 -1 1 -1 0 -1 -1 -3

0 0 0 1 -1 -2 -2 -1 1 2 2 -2 -1 -1 -2 -1 -3 -1 1 0 1 2 2 2 -2 -1 -1 3

1 2 0 0 0 1 -2 -1 -1 -2 0 1 -2 1 1 2 2 0 1 -1 0 -2 1 -2 -1 -2 -1 -1 -1 -2 1 -1 3 -9 1 2 2 0 -1 -2 2 0 -1 -2 1 -1 0 -2 1 -2 -1 -2 -1 -1 3 -10

Vysoká

0 2 -2 0 0 -2 -2 -1 0 0 0 0 -4 -1 2 -1 2 -1 0 -2 -2 -2 2 0 0 0 -1 -2 0 -2 0 0 3 -10 2 -1 2 -1 2 -2 -1 -1 -2 -1 0 -2 -2 -2 2 0 0 0 -1 -2 2 -12

Vrážné

-2 0 0 1 -1 1 -1 2 0 0 -2 1 -1 -1 -1 -2 -4 2 0 -2 1 -2 0 -2 1 -1 -1 -4

Vranová Lhota

-2 -2 0 -1 0 -1 -6 2 2 0 -1 2 0 0 -2 -1 2 2 2 0 -2 -2 0 -1 2 0 0 1

Víska u Jevíčka

1 1 -1 0 -2 0 -2 -1 -1 0 -1 1 -6 1 2 -2 0 -1 2 -1 2 -2 -2 -1 -1 0 -2 -2 -1 -2 -1 1 -1 -10 2 -2 0 -1 0 -2 1 2 0 2 2 -1 2 -2 -2 -1 -1 0 -2 -2 2 -7

-2 2 1 1 -2 2 -1 -1 0 -2 -2 1 -6 3 1 -1 0 0 2 1 -1 -1 -1 -2 1 -2 -2 -2 -1 -2 0 0 -1 -9 1 -1 0 0 0 -2 2 -2 2 -1 2 1 -1 -1 -1 -2 1 -2 -2 -2 4 -12

0 0 0 -1 1 0 0 -1 0 0 -2 2 2 0 -2 -1 -2 -1 0 0 0 -2 0 -2 2 2 0 -1

2 1 0 -1 1 1 4 -1 -1 -2 -2 -2 2 0 -2 -1 -9 -1 -1 0 0 2 -2 -2 -2 2 0 -4

2 1 0 -1 0 1 3 -2 -1 -1 -2 0 1 2 -2 -2 -7 -2 -1 0 0 -1 -1 -2 0 1 2 -4

Útěchov

-2 -1 0 -1 -1 1 -4 2 0 1 2 0 -1 -2 -1 -1 0 2 0 0 2 2 1 2 0 -1 -2 6

Třebařov

1 -2 0 1 -1 1 0 1 0 0 -1 2 0 -2 -2 -1 -3 1 0 -1 1 -2 0 -1 2 0 -2 -2

Staré Město

2 1 0 -1 0 1 3 -2 0 0 -1 -2 0 0 -2 1 -6 -2 0 0 -2 -1 0 -1 -2 0 0 -8

Slatina

-2 -2 1 -2 0 0 -5 1 2 1 -1 2 0 1 0 0 6 1 2 2 0 -1 1 -1 2 0 1 7

Rychnov na Moravě

2 0 2 -1 0 1 4 2 2 0 -1 1 1 0 -1 -2 2 2 2 0 -2 -2 0 -1 1 1 0 1

Rozstání

Kunčina

-2 0 0 1 0 -2 -3 -2 -1 0 -2 -1 0 1 -1 2 -4 -2 -1 2 -2 2 0 -2 -1 0 1 -3

Radkov

Křenov

1 1 0 -1 -2 1 0 1 0 1 1 1 -2 -2 -2 -1 -3 1 0 -1 0 0 1 1 1 -2 -2 -1

Moravská Třebová

Koruna

2 1 0 -1 1 1 4 -2 -1 -1 -2 0 2 0 -1 1 -4 -2 -1 0 -2 -2 -1 -2 0 2 0 -8


Jevíčko

2 -1 2 -1 0 1 3 1 1 0 2 0 0 -1 -2 2 3 1 1 -2 -2 -2 0 2 0 0 -1 -3

Městečko Trnávka

Jaroměřice

1 -1 -1 1 0 0 0 1 -1 1 2 1 0 -2 -1 -2 -1 1 -1 -2 2 -2 1 2 1 0 -2 0

Malíkov

Janůvky

-2 2 1 1 0 0 -1 -1 1 -2 1 1 0 1 -2 -1 -1 0 -1 -1 -2 -1 0 -2 2 -2 0 1 -2 0 0 -2 -6 -8 -2 -1 -1 0 1 -2 -1 -1 -2 -2 -1 -1 -2 -1 0 -2 2 -2 0 1 -6 -11

Linhartice

Chornice

-1 -2 0 1 0 -1 -3 1 1 0 -2 -2 1 -1 -1 -2 -5 1 1 -2 -2 -2 0 -2 -2 1 -1 -8

Hartinkov

2 1 0 -2 0 0 1 -1 -1 1 -2 -2 1 2 -2 1 -3 -1 -1 -2 1 0 1 -2 -2 1 2 -3

Gruna

1 1 2 -1 0 1 4 2 2 0 -2 1 1 0 -1 -2 1 2 2 -1 0 -1 0 -2 1 1 0 2

Dlouhá Loučka

Březina

2 0 1 -1 -1 2 3 -1 0 0 -2 0 -1 -1 1 -2 -6 -1 0 0 -2 -2 0 -2 0 -1 -1 -9

Dětřichov u M. Třebové

Borušov

-2 0 0 -1 0 -1 -4 1 0 0 -2 -2 1 1 1 -2 -2 1 0 -2 -2 -2 0 -2 -2 1 1 -7

Březinky

Biskupice

sociodemografikcý

ekonomický

environmentální

Podíl poddolovaných a sesuvných území Sklonité orné pozemky 2 Záplavové území Q100 3 Kvalita ovzduší 2010 4 Koeficient ekologické stability 2012 5 Změna výměry zemědělské půdy 2005 - 2012 ENV celkem Hodnocení dopravní obslužnosti 2012 6 Technická infrastruktura 2012 Změna počtu TOB v letech 2001–2011 8 Dokončené byty/1000 obyv./rok (2007-2011) Turistická atraktivita 9 Podíl potenciálních rekreačních ploch Počet rekreačních a turistických lůžek na km 2 Prům. roční míra nezaměstnanosti 2011 10 Míra podnikatelské aktivity 2011 EKO celkem Hodnocení dopravní obslužnosti 2012 6 Technická infrastruktura 2012 Podíl obyvatel s VŠ 2011 7 Index stáří k 31.12. 2011 Změna počtu obyvatel mezi lety 2001–2011 Změna počtu TOB v letech 2001–2011 8 Dokončené byty/1000 obyv./rok (2007-2011) Turistická atraktivita 9 Podíl potenciálních rekreačních ploch Počet rekreačních a turistických lůžek na km2 SOC celkem 1


Indikátor

Bělá u Jevíčka

Téma

Pilíř

Tabulka č. 4.1.8: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

EKOTOXA s.r.o.

5


URČENÍ PROBLÉMŮ DOKUMENTACI

K ŘEŠENÍ

V ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

5.1 ZÁVADY A OHROŽENÍ V ÚZEMÍ Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Moravská Třebová je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. Příklady GIS vrstev použitých v problémovém výkrese SO ORP Moravská Třebová:  skládka  stará zátěž území nebo kontaminovaná plocha  silnice 1. a 2. třídy  navrhované komunikace  železnice  ÚSES  chráněné ložiskové území  poddolované území  sesuvné území  záplavové území Q100 Problémy zobrazené v problémovém výkresu jsou dále doplněny dalšími závadami a omezeními, které vyplývají z rozboru udržitelného rozvoje území :

5.1.1 Dopravní a hygienické závady v území Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastavěnými územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy atd. Hlavním zdrojem hygienických závad jsou imise, hluk, staré ekologické zátěže, znečištění vodních toků v území. Hygienické závady dále spočívají také v nedostatečné technické infrastruktuře obcí, především v absenci kanalizační sítě a čistírny odpadních vod. 5.1.1.1 Dopravní závady v území   

Správním obvodem ORP Moravská Třebová neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru ani dálnice. Na konci 90. let byly nebezpečné serpentiny při překonávání Hřebečského hřebene nahrazeny tunelovou přeložkou. Ta však je zdrojem neustálých technických problémů z důvodu nevhodného geologického prostředí. Nejpodrobnější údaje o intenzitách silniční dopravy lze získat ze Sčítání dopravy. Aktuálně jsou dostupné intenzity z roku 2010. Výrazně nejzatíženější komunikací v řešeném území je silnice I/35 s intenzitami 10 až 11 tis. vozidel. Jedinou další komunikací, kde je vyšší roční průměr denních intenzit je silnice II/368 mezi centrem Moravské Třebové a Starým Městem s necelými 5 tis voz/den. Intenzita dopravy na ostatních úsecích silniční sítě se pohybuje do hodnoty 3150 vozidel / 24 hod.

176

EKOTOXA s.r.o.

 














Ve větších městech, kde je vyšší koncentrace obyvatelstva, přináší rostoucí počet osobních vozidel problémy s jejich parkováním. V řešeném území se tento problém dotýká zejména Moravské Třebové, event. Jevíčka. Na území SO ORP Moravská Třebová se v současné době nenachází žádná cyklostezka (avšak existují záměry na vybudování cyklostezek v Moravské Třebové a sousedním Starém Městě).Preferováno je takové řešení, které umožní vznik cyklostezek v rámci komplexních pozemkových úprav. Nové trasy tak povedou příjemnějším prostředím v polích a podél lesa, nikoliv souběžně se silniční komunikací. Region disponuje poměrně hustou sítí značených cyklotras s možností návaznosti na celostátní trasy Jeseník – Znojmo a Hradec Králové – Břeclav. Tento cykloturistický potenciál je však třeba doplnit o chybějící kvalitní infrastrukturu – půjčovny, cykloservisy, občerstvení, odpočívadla a jiná zařízení pro cyklisty. Nutná je i revize povrchu jednotlivých tras. Systém značených cyklotras je veden v převážné míře po silnicích II. a III. třídy. Je-li na nich provoz mírný, je možné takto cyklotrasy řešit, avšak cyklotrasy jsou vyznačeny i na některých úsecích silnic II. třídy, kde intenzita provozu dosahuje zvýšených hodnot. Železniční trať (bývalá Moravská západní dráha) prochází celým územím SO ORP Moravská Třebová v délce 43,6 km. Zprovozněna byla jako v roce 1889 (hlavní trať Třebovice v Čechách – Prostějov s odbočkou Chornice – Jevíčko – Velké Opatovice). Poloha na hranici tří krajů se však stala od prosince 2011 osudnou uzlu Chornice z hlediska osobní dopravy, neboť od GVD 2011/2 jsou na základě nové dopravní koncepce organizátora dopravy v Pardubickém kraji společnosti OREDO osobní vlaky provozovány pouze od Moravské Třebové na sever směrem do České Třebové. Zbylé trati jsou obsluhovány týdně pouze 3 páry manipulačních vlaků a to včetně dirigující stanice Chornice, výjimkou je úsek Jevíčko – Velké Opatovice, který není provozován vůbec Význam železničních tratí klesal již v uplynulých letech, postupně jak byla omezována (tzv. optimalizována) nabídka spojů, čímž se železnice stávala méně atraktivní pro cestující, kteří byli nuceni častěji využívat automobil. Tato rozhodnutí o postupném rušení a následně o komplexním neobjednání spojů osobní dopravy znamenalo destrukci desetiletí budovaného systému dopravy, ve kterém se odrážely také historické vazby Moravskotřebovska, které až do roku 1960 bylo vždy moravským územím. Ačkoliv se v území v současné době nenacházejí žádné splavné vodní cesty, leží území SO ORP Moravská Třebová přímo v trase labské větve uvažovaného kanálu Dunaj-Odra-Labe (DO-L). Tato vodní cesta je podle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) označena E-20. Trasa je stabilně zakotvena v ZÚR Pk s čímž však souvisí i dlouhodobá stavební uzávěra v trase uvažovaného kanálu, následkem čehož jsou značně omezeny rozvojové možnosti obcí podél uvažované trasy. O prodloužení platnosti územní ochrany koridoru průplavního spojení rozhodla v květnu 2010 Vláda ČR. Vzhledem k marginální poloze regionu v rámci Pardubického kraje mají pro realizaci veřejné dopravy velký význam mezikrajské spoje – ať už směrem do Olomouckého kraje (Mohelnice, Konice), tak zejména do Jihomoravského (Brno, Velké Opatovice, Boskovice, Letovice). Je nezbytné i nadále tyto vazby ve spolupráci s oběma okolními kraji zachovávat, neboť jejich síla je vyšší než u většiny vazeb směrem ke zbytku Pardubického kraje. Od prosince 2011 byl do území rozšířen integrovaný systém IREDO. Úroveň zajištění veřejné hromadné dopravy je poměrně dobrá v pracovní dny, avšak mimo pracovní dny není ve většině obcí zajištěna vůbec, což se pak projevuje zvýšeným tlakem na individuální vlastnictví automobilů se všemi jejich negativními důsledky.

V rámci ÚPD jednotlivých obcí respektovat vymezené silniční tahy nadmístního významu v souladu s generelem dopravy, aktualizované v rámci návrhu ZÚR Pardubického kraje. Dále zpřesnit vymezené koridory a specifikovat opatření navržené přestavby silniční sítě. V rámci vypracování a aktualizace ÚPD jednotlivých obcí na průjezdných silnicích, u kterých nebyl zařazen návrh na vybudování obchvatu v rámci ZÚR, prověřit potřeby a do ÚPD obcí zapracovat návrhy řešení k odstranění bodových závad a omezení negativních vlivů dopravy.

177

EKOTOXA s.r.o.


5.1.1.2 Překračování imisních limitů 



 

V případě polétavého prachu PM10 byl v roce 2006 překročen 24hodinový imisní limit na 32 % plochy SO ORP, roční imisní limit na 1% území SO ORP. V roce 2008 již nebylo zjištěno žádné překročení limitů pro PM10. V roce 2010 byl 24hodinový imisní limit překročen na 43% území, což přestavuje mírné zhoršení situace V případě BaP došlo také ke změně, kdy v roce 2006 došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP) na 3 % území SO ORP, v roce 2008 zde překročení zjištěno nebylo. V roce 2010 došlo k překročení limitu na 1,7 % území (na území obcí Moravská Třebová a Jevíčko). Na prakticky celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. V roce 2010 bylo překročení pouze minimální. Kvalita ovzduší byla zjišťována také v rámci dotazníkového šetření, kdy bylo řešeno vnímání kvality ovzduší v daných obcích. Ve většině obcí je uváděno mírné znečištění kvality ovzduší. Jako hlavní zdroj je uváděno vytápění domácností, v menší míře také doprava, průmyslová a zemědělská výroba. Dále bylo řešeno pachové znečištění. To je občasně uváděno pouze u některých obcí, konkrétně u Bezděčí u Trnávky, Borušova, Dětřichova u Moravské Třebové, Jevíčka, Křenova, Linhartic, Starého Města a Třebařova. Konkrétnější informace jsou uvedeny v rámci problémů u jednotlivých obcí.

Pro snížení prašnosti a hluku je vhodné zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí. citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace). 5.1.1.3 Stav vodních útvarů 

 



Z dat HEIS VÚV T.G.M. (2011 a 2012) vyplývá, že v obcích Borušov, Linhartice, Gruna, Rozstání, Radkov, Malíkov, Městečko Trnávka, Křenov, Březina, Slatina, Bělá u Jevíčka, Jevíčko, Víska u Jevíčka, Chornice, Bezděčí u Trnávky, Vranova Lhota, Hartinkov, Biskupice a Jaroměřice jsou útvary povrchových vod s klasifikací rizikové. Vodní útvary podzemních vod, které jsou klasifikovány jako nevyhovující a jsou v obcích Mladějov na Moravě, Kunčina, Moravská Třebová, Útěchov, Malíkov, Dlouhá Loučka¸ Městečko Trnávka, Křenov, Janůvky, Březina, Slatina, Bělá u Jevíčka a Jevíčko Zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů ve vodách.jsou vyhlášeny v obcích Bělá u Jevíčka, Bezděčí u Trnávky, Borušov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Chornice, Jevíčko, Kunčina, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Staré Město, Třebařov, Víska u Jevíčka, Vranová Lhota a Vysoká. Podle dotazníkového průzkumu mají problémy s pitnou vodou v obcích Borušov (kvalita), Březinky (kvantita), Hartinkov (kvantita), Křenov (kvalita), Městečko Trnávka (kvantita), Třebařov (kvalita) a Vrážné (kvantita).

V rámci územního plánování podporovat vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. 178

EKOTOXA s.r.o.


5.1.1.4 Staré ekologické zátěže  



V obcích Malonín, Březina, Kunčina, Staré Město, Linhartice, Jevíčko, Křenov, Kunčina, Slatina, Moravská Třebová, Vranová Lhota, Třebařov, Městečko Trnávka a Vrážné se nacházejí staré ekologické zátěže. Z dat HEIS VÚV T.G.M. (2011 a 2012) vyplývá, že v obcích Borušov, Linhartice, Gruna, Rozstání, Radkov, Malíkov, Městečko Trnávka, Křenov, Březina, Slatina, Bělá u Jevíčka, Jevíčko, Víska u Jevíčka, Chornice, Bezděčí u Trnávky, Vranova Lhota, Hartinkov, Biskupice a Jaroměřice jsou útvary povrchových vod s klasifikací rizikové. V rámci dotazníkového šetření byla řešena také problematika starých ekologických zátěží a brownfields na území obcí. Byly ověřovány staré ekologické zátěže uváděné v rámci dat ÚAP a jejich stav. Tyto lokality byly uvedeny u obcí Biskupice (zámek a areál ZD), Březina (zemědělské objekty), Hartinkov (černé skládky), Jaroměřice (bývalý zemědělský objekt), Jevíčko (bývalé hosp. družstvo, skládka Kopř. Zmola) a Křenov (černá skládka).

5.1.1.5 Technická infrastruktura 

  







U mnoha obcí v oblasti česko-moravského pomezí, kam se SO ORP Moravská Třebová řadí, vyvinul specifický druh zástavby vyznačující se podlouhlým tvarem obce, často i několikakilometrovým, podél vodního toku a přitom s řídkým osídlením. Tento charakter osídlení se negativně projevuje ve vysoké ekonomické náročnosti výstavby vodovodů, kanalizace a rozvodu plynu. Napojení 100 % bytového fondu také v řadě obcí nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot. Na území SO ORP Moravská Třebová se nenacházejí velké zdroje elektrické energie a proto je území charakteristické importem elektrické energie z jiných regionů. Území SO ORP je v rámci ČR jedno z nejméně vhodných pro instalaci geotermálních zdrojů energie. Plynofikována není polovina ze všech obcí SO ORP. Další rozšiřování distribuční soustavy plynu bude závislé na zájmu jednotlivých obcí investovat finanční prostředky a na zájmu občanů o tento způsob vytápění, který je ovlivněn neustálým růstem cen plynu, což je rizikem i pro již plynofikované obce – pro občany může být finančně výhodné se vrátit k vytápění tuhými palivy. Ačkoliv je k dispozici veřejný vodovod ve všech obcích (poslední obcí byl v roce 2007 Malíkov), problém u některých vodovodů nastává se zajištěním kvalitních zdrojů vody. U dalších vodovodů nesplňují parametry některé z dostupných zdrojů a jsou proto většinou odstaveny nebo je voda z nich míchána ve vodojemech tak, aby voda dodávaná spotřebitelům plnila limity vyhlášky č. 376/2000 Sb. Kanalizace s napojením na ČOV je pouze v obcích Moravská Třebová, Jevíčko, Březina, Biskupice, Gruna, Městečko Trnávka a Jaroměřice. Ve většině malých obcí není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace bývají často ve velmi špatném technickém stavu. V obci Chornice je v provozu ČOV, však systém kanalizací doposud pokrývá pouze část zástavby, dostavba je připravována. Částečně (30 %) odkanalizována je i obec Linhartice. Signál mobilních operátorů nedosahuje kvalitního pokrytí v některých oblastech Zábřežské vrchoviny, zejména v údolí Ospirského potoka (osada Petrušov), Nectavy (obec Březinky) a v obcích Vysoká, Hartínkov, Vranová Lhota a Stará Roveň. Dále je zhoršená dostupnost GSM/GPRS signálu v okolí Malonínského potoka (obce Březina a Bělá u Jevíčka). Výrazně nejhorší pokrytí má operátor Vodafone. Vysokorychlostní mobilní Internet je dostupný v lokalitách Jevíčko, Jaroměřice, Biskupice, Chornice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Staré Město, Křenov.

179

EKOTOXA s.r.o.


5.1.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí. 









  

Sesuvná a poddolovaná území – Poddolované území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby. Na území SO ORP Moravská Třebová se nachází větší množství území, které je evidováno jako poddolované. Jedná se o několik území vedených díky své malé rozloze jako bodové a dále o velkou řadu plošných, jejichž souhrn pro jednotlivé obce je uveden v tabulce. Na území obcí Mladějov na Moravě (jz. část obce - č. p. 136), Kunčina (sz. okraj Nové Vsi, č.p. 79, 134, 89, 75, 87), Útěchov (jih obce od č.p. 35 a 83 až po 57 a 58), Janůvky (západ obce po dům č.o. 39), Březina (sz. okraj obce), Bělá u Jevíčka (celá obec Bělá u Jevíčka a místní část Smolná), Jevíčko (Zadní Arnoštov) a Březinky (severní část obce – domy č.p. 13, 40 a 43) zasahují poddolovaná území přímo pod zastavěné území a mohou představovat potenciální riziko. Na území SO ORP Moravská Třebová se nachází rovněž celá řada sesuvných území převážně menšího rozsahu – viz obrázek. Mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, zejména stavební činnost, ačkoli momentálně do zástavby zasahuje pouze bodový sesuv u Rychnova na Moravě (u příjezdové cesty k domu č.p. 72). Největší plocha sesuvů je v obcích Mladějov (celk. 13,73 ha) a Březina (4,72 ha). Větší počet bodových sesuvů je evidován v obcích Městečko Trnávka, Mladějov, Moravská Třebová a Staré Město (po 4) a v Bělé u Jevíčka (3 evid. sesuvy). Orná půda na svažitých pozemcích (sklonitost více jak 7 stupňů) – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Městečko Trnávka a to 214,5 ha. Toto množství činí 15 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území obcí Moravská Třebová (113,5 ha), Březina (91,6 ha), Křenov (88,5 ha), Jevíčko (86,7 ha) a Rychnov na Moravě (82,1 ha). Větší množství sklonité orné půdy je také v obcích Dlouhá Loučka (64,8 ha), Rozstání (64,3 ha), Linhartice (63,8 ha), Gruna (60,8 ha) a Kunčina (59,7 ha). Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že vodní nebo větrná eroze hrozí v obcích Gruna (SV obce), Třebařov a Rozstání (neregulovaná část Malíkovského potoka, především na jaře). Přívalové srážky ohrožují obce Bělá u Jevíčka, Gruna (SV obce), Jaroměřice (Nový Dvůr – Lavičná), Jevíčko, Linhartice, Moravská Třebová, Třebařov, Vranová Lhota a Rozstání (Pod Hamperkem, Kaiservald, Malíkovský potok). Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – Na území SO ORP Moravská Třebová zasahují záplavové území Q100 tří vodních toků – Třebůvka, Jevíčka a Moravská Sázava. Záplavové území Třebůvky zasahuje 572,4 ha do území následujících obcí: Bezděčí u Trnávky, Dlouhá Loučka, Gruna, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Útěchov a Vranová Lhota. Záplavové území Jevíčky zasahuje 302,2 ha do území obcí Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Městečko Trnávka a Víska u Jevíčka. Záplavové území Q100 Moravské Sázavy zasahuje 181,6 ha na území obcí Rychnov na Moravě a Třebařov. V obcích Bezděčí u Trnávky, Dlouhá Loučka, Chornice, Jevíčko, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Třebařov, Útěchov a Vranová Lhota zasahuje záplavové území Q100 do zastavěného území. Pro vodní toky Třebůvka a Moravská Sázava byly vymezeny aktivní zóny v záplavových územích V obcích Bezděčí u Trnávky, Gruna, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání a Vranová Lhota je stanoveno území zvláštní povodně pod vodním dílem. 180

EKOTOXA s.r.o.


5.2 TABULKY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD PO OBCÍCH Následující tabulky jednotlivých obcí uvádějí problémy k řešení v ÚPD za celé jejich území strukturované v souladu s požadavky MMR z jejich pracovních seminářů s pracovníky SO ORP v druhém pololetí roku 2012. V jedné tabulce se tedy objeví problémy a střety v území z čerstvě zpracovaných podkladových dat ÚAP generované GIS společně s problémy zjištěnými vlastním zpracováním témat RURU (tedy problémy také částečně generované z podkladových dat ÚAP, ale i dat dalších) a z dotazníků. Problémy jsou charakterizovány oblastmi, kterými se daná kapitola RURÚ zabývá. Největší problém je ve zpracování dotazníků z obcí, kdy poměrně důkladně strukturovaný dotazník byl vyplněn pracovníky obcí (starosta, místostarosta nebo jimi pověřená osoba) a zde se tedy jedná vždy o částečně subjektivní problémy vycházející z osobních znalostí a informací dané osoby. Jednoznačná provázanost mezi těmito tabulkami problémů po obcích daného SO ORP je dána vzestupným číslováním problémů v rámci nejen ORP, ale i v rámci jednotlivých obcí v abecedním pořádku, s tím, že např. urbanistické závady jsou vzestupně číslovány. Stejný postup je uplatněn i v číslování dopravních a hygienických závad, stejně jako ohrožení, střetů. V závadách, ohroženích a jiných problémech se však objevují i problémy neočíslované, protože nemají jednoznačné bodové průměty do území. Často jsou tyto problémy také neřešitelné nástroji územního plánování. Problémy zobrazené ve výkresu a uvedené dále v tabulkách jsou členěny na:     

problémy vyplývající z rozboru udržitelného rozvoje území (ozn. Px), závady území v členění na hygienické (ZHx), environmentálního charakteru (ZEx), dopravní (ZDx), technické infrastruktury (ZTx) a urbanistické (ZUx) ohrožení území (ozn. Ox) územní střety mezi záměry a limity využití území (ozn. SZx) územní střety mezi záměry (ozn. Zx).

V kolonce „Téma v RURÚ“ je uvedeno číslo tématu, v rámci kterého byly tyto problémy identifikovány. Stejné nebo obdobné problémy mohly být identifikovány v některých překrývajících se tématech, proto jsou uvedena čísla těchto témat. Kolonka „Úroveň problematiky“ je dělena na místní (M), nadmístní (N) a celorepublikovou. Z úrovně řešené problematiky současně vyplývá její řešitelnost v ÚPD (zde v ÚP, ZÚR a PÚR). „Původ problému“ je rozdělen podle jejich charakteru na vyplývající z podkladových dat ÚAP, z dotazníku nebo z dalších zjištění v rámci RURÚ. „Doba trvání“ problému je sice občas nevyplněna, ale tam, kde je, byla snaha o jeho časové zařazení k prvnímu zpracování ÚAP-RURÚ v roce 2008 nebo k jejich první aktualizaci v roce 2010. Jako nové jsou zařazeny problémy, které se vyskytly, nebo byly poprvé uvedeny v ÚAP-RURÚ v roce 2012. Je pochopitelné, že pokud je uveden problém, že obec nemá vodovod a doba trvání není uvedena, jedná se o problém, kde není ani potřeba/smysl vznik daného problému datovat. Poznámka: vzhledem k potřebě mít problémy celé obce na jedné straně, byla tabulka vykopírována z podkladového XLS souboru bez možnosti ji v prostředí DOC souboru dále upravovat. V případě, že by se chtělo provést doplnění nebo jiný zásah v těchto tabulkách, je nezbytné to provést vždy v tomto XLS souboru a následně danou tabulku opět nakopírovat do tohoto dokumentu.

181


EKOTOXA s.r.o.

Bělá u Jevíčka KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Bělá u Jevíčka ZÁVADY

OZN.

URBANISTICKÉ

ZU1

ZH1

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R)

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

8, 10

nedostatek pozemků pro výstavbu-překážka pro rozvoj bydlení

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

6, 8

chybí splašková M kanalizace a napojení na ČOV nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

ÚP

RURÚ, dotazník

přetrvávající

ÚP

HEIS VÚV T.G.M

nový

DOPRAVNÍ HYGIENICKÉ

2

2

OHROŽENÍ

OZN.

O1

TÉMA v RURÚ

2 1

1

4

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

STŘETY ZÁMĚRŮ SZL1 S LIMITY JINÉ PROBLÉMY OZN.

TÉMA v RURÚ

8

možné narušení vodního zdroje a ochranného pásma vodního zdroje

M

data ÚAP

nový

NÁZEV (POPIS)




dotazník

nový

data ÚAP

přetrvávající

data ÚAP

přetrvávající

data ÚAP

přetrvávající



data ÚAP

přetrvávající



RURÚ

přetrvávající

ohrožení přívalovými M srážkami zástavba na M poddolovaném území (celá obec Bělá u Jevíčka a místní část Smolná)

ÚP

zástavba na chráněném M ložiskovém území (celá obec Bělá u Jevíčka a místní část Smolná) nízká ekologická stabilita N území

ÚP

NÁZEV (POPIS)


zastavitelné plochy v CHLÚ

N

NÁZEV (POPIS)


nízká až nulová bytová výstavba

M

ÚP

ÚP

182


EKOTOXA s.r.o.

Bezděčí u Trnávky KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Bezděčí u Trnávky ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



N

RURÚ


URBANISTICKÉ DOPRAVNÍ

ZD1

6

není dopravní obsluha v nepracovní dny

HYGIENICKÉ

ZH2

3

ZH3

6, 8 2

občasné pachové M znečištění z obalovny chybí napojení na ČOV. M nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

ÚP ÚP

překročeny imisní N koncentrace pro ochranu zdraví lidí NÁZEV (POPIS)


stávající nebo navrhovaná M zástavba v záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území

ÚP

dotazník

nový

dotazník, RURÚ HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající přetrvávající

data ÚAP

přetrvávající



data ÚAP

nový

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




JINÉ PROBLÉMY OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




chybějící kulturní sál nulová bytová výstavba nedostatek pracovních příležitostí

M M N

dotazník RURÚ dotazník

přetrvávající přetrvávající přetrvávající

STŘETY

STŘETY ZÁMĚRŮ S LIMITY

7, 9 8 10

ÚP ÚP

183


EKOTOXA s.r.o.

Biskupice KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Biskupice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU2

3

ZU3

8, 10

NÁZEV (POPIS)




brownfield - nevyužívaný areál zámku a areálu ZD nedostatek pozemků pro výstavbu-překážka pro rozvoj bydlení

M M

ÚP

dotazník

nový

ÚP

dotazník

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající



data ÚAP

nový


2 2 3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

nevyhovující celkový stav M povrchových vod možné narušení vodního M zdroje překročeny imisní N koncentrace pro ochranu zdraví lidí NÁZEV (POPIS)


stávající nebo navrhovaná M zástavba v záplavovém území

ÚP

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




chybí společenské centrum chybí muzeum

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

nízká až nulová bytová výstavba nedostatek pracovních příležitostí

M

ÚP

RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

STŘETY


7, 9 7, 9 8 10

N

184


EKOTOXA s.r.o.

Borušov KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Borušov ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



RURÚ



ZD2

6

není dopravní obsluha v nepracovní dny.

N

HYGIENICKÉ

ZH4

2

problémy s kvalitou pitné vody občasné pachové znečištění z obalovny chybí splašková kanalizace a napojení na ČOV. hluk a znečištění ovzduší z dopravy (I/35) možné narušení vodního zdroje a ochranného pásma vodního zdroje překročeny imisní koncentrace pro ochranu zdraví lidí nevyhovující celkový stav povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

M

ZH5

3

ZH6

6, 8

ZH7

6 2

3

2

ÚP

dotazníky

nový

dotazník

nový

M

ÚP

RURÚ, dotazník

přetrvávající

R

ÚP

dotazník

M

M

data ÚAP

nový

N

data ÚAP

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




nedostatečná bytová výstavba nedostatek pracovních příležitostí

M

dotazník, RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající


8 10

ÚP

N

185


EKOTOXA s.r.o.

Březina KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Březina ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU4

10

ZH8

3

ZH9

6

NÁZEV (POPIS)


brownfields - zemědělské M objekty

ÚP



dotazník

přetrvávající

data ÚAP

přetrvávající


2

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O2

TÉMA v RURÚ

1

2

SEZ Důl Anna dehtofenolové "jezírko" hluk a znečištění ovzduší z dopravy (II/368) nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod možné narušení vodního zdroje a ochranného pásma vodního zdroje mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností

M

NÁZEV (POPIS)

ÚP

N

dotazník

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

M

data ÚAP

nový

M

dotazník

Přetrvávající




data ÚAP

přetrvávající

data ÚAP

nový

poddolované území v M bezprostřední blízkosti zástavby (sz okraj obce) orná půda ohrožená erozí M

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




chybí mateřská škola nedostatečná bytová výstavba nedostatek pracovních příležitostí

M M

dotazník dotazník, RURÚ


dotazník

přetrvávající

STŘETY


7, 9 8 10

ÚP ÚP

N

186


EKOTOXA s.r.o.

Březinky KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Březinky ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



není dopravní obsluha v nepracovní dny; špatná obsluha v pracovní dny

N

RURÚ



ZD3

6

HYGIENICKÉ

ZH10

6, 8

ZH11

2 3

OHROŽENÍ

OZN.

O3

TÉMA v RURÚ

1

chybí splašková M kanalizace a napojení na ČOV. problémy s kvantitou pitné M vody překročeny imisní N koncentrace pro ochranu zdraví lidí

ÚP

RURÚ, dotazník

přetrvávající

ÚP

dotazníky

nový

data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)




zástavba na poddolovaném území (severní část obce domy č.p. 13, 40 a 43).

M

data ÚAP

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




nedostatečná bytová výstavba úbytek trvale obydlených bytů nedostatek pracovních příležitostí

M

ÚP

RURÚ

přetrvávající

M

ÚP

RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

STŘETY


8 8 10

N

187


EKOTOXA s.r.o.

Dětřichov u Moravské Třebové KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Dětřichov u Moravské Třebové ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



N

RURÚ



ZD4

6


HYGIENICKÉ

ZH12

3

ZH13

6, 8

občasné pachové M znečištění ze zemědělské výroby chybí splašková M kanalizace a napojení na ČOV. nevyhovující stav M povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů

2

2

3

ÚP

možné narušení M ochranného pásma vodního zdroje překročeny imisní N koncentrace pro ochranu zdraví lidí

dotazník

nový

RURÚ, dotazník

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

nový

data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




střet navrhované silnice R35, R43 a ZPF I.a II.tř.

N

data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)





M

RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající


TÉMA v RURÚ

8 10

ÚP

ÚP

N

188


EKOTOXA s.r.o.

Dlouhá Loučka KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Dlouhá Loučka ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




URBANISTICKÉ DOPRAVNÍ HYGIENICKÉ

ZH14

6 2

2

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

obec nemá soustavnou M splaškovou kanalizaci nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

ÚP

RURÚ, dotazník HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

možné narušení vodního zdroje a ochranného pásma vodního zdroje

M

data ÚAP

nový

NÁZEV (POPIS)




2


ÚP

data ÚAP

nový

2

orná půda ohrožená erozí M

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




STŘETY


Pozn.: podle zjištění z RURÚ si obec vede dobře, bohužel není k dispozici vyplněný dotazník

189


EKOTOXA s.r.o.

Gruna KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Gruna ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





ZH15

6 2

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O4

TÉMA v RURÚ

2 2

2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ


TÉMA v RURÚ

hluk a znečištění ovzduší z R dopravy (I/35) nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

ÚP

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající



ÚP

dotazníky

nový

ÚP

data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající



data ÚAP

přetrvávající



dotazník dotazník


dotazník

přetrvávající

možné narušení M ochranného pásma vodního zdroje překročeny imisní N koncentrace pro ochranu zdraví lidí NÁZEV (POPIS)


ohrožení erozí a M přívalovými srážkami stávající nebo navrhovaná M zástavba v záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území orná půda ohrožená erozí M

NÁZEV (POPIS)


střet navrhované silnice R43 a ZPF I.a II.tř.

N

NÁZEV (POPIS)


7, 9 7, 9

chybí koupaliště M chybí klubovna pro spolky M

10

nedostatek pracovních příležitostí

ÚP

ÚP

N

190

dotazník


EKOTOXA s.r.o.

Hartínkov KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Hartinkov ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



RURÚ



ZD5

6


N

HYGIENICKÉ

ZH16

2

M

ÚP

dotazníky

nový

ZH17

6, 8

problémy s kvantitou pitné vody chybí splašková kanalizace a napojení na ČOV. nevyhovující celkový stav povrchových vod možné narušení vodního zdroje překročeny imisní koncentrace pro ochranu zdraví lidí

M

ÚP

RURÚ, dotazník

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

M

data ÚAP

nový

N

data ÚAP

přetrvávající

2 2 3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




žádná bytová výstavba nedostatek pracovních příležitostí

M N

RURÚ dotazník



8 10

191


EKOTOXA s.r.o.

Chornice KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Chornice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





ZD6 ZD7

6 6

nevyužitý železniční uzel N špatná dopravní obsluha v N nepracovní dny

ÚP, ZÚR

RURÚ RURÚ

HYGIENICKÉ

ZH18

6

není dobudována M soustavná splašková kanalizace po obci nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

ÚP

RURÚ

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

4

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

data ÚAP

přetrvávající



ÚP

data ÚAP

nový

ÚP

data ÚAP

přetrvávající



stávající nebo navrhovaná M zástavba v záplavovém území nízká ekologická stabilita N území

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




STŘETY


Pozn.: podle zjištění z RURÚ si obec vede dobře, bohužel není k dispozici vyplněný dotazník

192


EKOTOXA s.r.o.

Janůvky KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Janůvky ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




N

RURÚ



ZD8

6

HYGIENICKÉ

ZH19

6, 8

2 3

OHROŽENÍ

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

O5

1

O6

1

O7

5

OZN.

TÉMA v RURÚ


TÉMA v RURÚ

8 10

chybí splašková M kanalizace a napojení na ČOV. nevyhovující celkový stav M podzemních vod mírné znečištění ovzduší z M vytápění domácností NÁZEV (POPIS)

ÚP


zástavba na M poddolovaném území (západ obce po dům č.o. 39, parcela 1114) zástavba na chráněném M ložiskovém území (jihozápad obce - č. p. 23, 25, 21, 26, 27, 33 až po 34) úbytek ZPF 4 ha M

ÚP

NÁZEV (POPIS)



N

NÁZEV (POPIS)



M

ÚP

ÚP

N

193

RURÚ, dotazník

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

dotazník

přetrvávající



data ÚAP, dotazník 2012

přetrvávající

data ÚAP

přetrvávající

data ÚAP

N



data ÚAP

přetrvávající



RURÚ, dotazník

přetrvávající

dotazník

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Jaroměřice KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Jaroměřice ZÁVADY

OZN.

URBANISTICKÉ

ZU5

TÉMA v RURÚ

10

NÁZEV (POPIS)




brownfields - bývalý zemědělský objekt (parcela č. st. 16)

M

dotazník

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající



ÚP

dotazníky

nový

ÚP

data ÚAP

nový

ÚP


2 2 3

OHROŽENÍ

OZN.

O8

TÉMA v RURÚ

2 2

nevyhovující celkový stav M povrchových vod možné narušení vodního M zdroje překročeny imisní N koncentrace pro ochranu zdraví lidí NÁZEV (POPIS)


ohrožení přívalovými M srážkami stávající nebo navrhovaná M zástavba v záplavovém území

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




plná kapacita MŠ nevyužitá kapacita ZŠ relativně nízká bytová výstavba nedostatek pracovních příležitostí

M M M

dotazník dotazník RURÚ


dotazník

přetrvávající

STŘETY


7, 9 7, 9 8 10

ÚP

N

194


EKOTOXA s.r.o.

Jevíčko KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Jevíčko ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


URBANISTICKÉ

ZU6

10

ZU7

8, 10

ZH20

3

ZH21

3

ZH22

6 2

hluk z nákladní dopravy N nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

2

možné narušení vodního M zdroje překročeny imisní N koncentrace pro ochranu zdraví lidí



brownfields - bývalé zemědělské družstvo nedostatek pozemků pro výstavbu-překážka pro rozvoj bydlení

M M

ÚP

dotazník

přetrvávající

ÚP

dotazník

přetrvávající

dotazník

nový

data ÚAP

přetrvávající

RURÚ HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající


3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

O9

1

O10

2 2

2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ


TÉMA v RURÚ

10 10

občasné pachové M znečištění ze siláže z bioplynové stanice SEZ Kopřivova Zmola 44 M ÚP

NÁZEV (POPIS)




zástavba na poddolovaném území (Zadní Arnoštov - SZ obce, č.p. 34, 32, 11 64, 67, 30 a 28) ohrožení přívalovými srážkami, povodněmi stávající nebo navrhovaná zástavba v záplavovém území orná půda ohrožená erozí

M

data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)



N

NÁZEV (POPIS)


M

ÚP

dotazníky

nový

M

ÚP

data ÚAP

nový

M

ÚP

data ÚAP

přetrvávající



data ÚAP

přetrvávající



dotazník

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

ÚP

absence další průmyslové M zóny nedostatek pracovních N příležitostí

ÚP

195


EKOTOXA s.r.o.

Koruna KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Koruna ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




N

RURÚ



ZD9

6

HYGIENICKÉ

ZH23

6, 8 2

3

chybí kanalizace a M napojení na ČOV možné narušení M ochranného pásma vodního zdroje překročeny imisní N koncentrace pro ochranu zdraví lidí

ÚP

RURÚ, dotazník

přetrvávající

data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




nízká bytová výstavba nedostatek pracovních příležitostí

M N

RURÚ dotazník



8 10

ÚP

196


EKOTOXA s.r.o.

Křenov KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Křenov ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





ZD10

6

nehody na hlavní křižovatce

N

ÚP

dotazník

HYGIENICKÉ

ZH24

2

ÚP

dotazníky

nový

ZH25

3

problémy s kvalitou pitné M vody občasné pachové M znečištění ze zdrojů drůbežárna Mach, Zemos Křenov, Šamotka Březina

dotazník

nový

ZH26 ZH27 ZH28

3 6 6, 8 2

data ÚAP dotazník RURÚ, dotazník HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

M

data ÚAP

nový

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

SEZ Křenov 54 hluk z dopravy chybí napojení na ČOV. nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod možné narušení ochranného pásma vodního zdroje mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností

M N M M

M

dotazník

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)




data ÚAP

nový

ÚP ÚP


ÚP


OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




plná kapacita MŠ nevyužitá kapacita ZŠ nedostatečná bytová výstavba nedostatek pracovních příležitostí

M M M

dotazník dotazník RURÚ, dotazník


dotazník

přetrvávající

STŘETY


7, 9 7, 9 8 10

ÚP

N

197


EKOTOXA s.r.o.

Kunčina KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Kunčina ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




data ÚAP

přetrvávající


ZH29

3

ZH30

6 2

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O11

TÉMA v RURÚ

1

2 5

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ


TÉMA v RURÚ

7, 9 7, 9 8

8 10

SEZ Faflíkova cesta a M Kunčina 215 obec nemá soustavnou M splaškovou kanalizaci. nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

ÚP

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající



data ÚAP

přetrvávající

ÚP

data ÚAP

nový

ÚP

dotazník

N



data ÚAP

přetrvávající

možné narušení vodního M zdroje a ochranného pásma vodního zdroje překročeny imisní N koncentrace pro ochranu zdraví lidí NÁZEV (POPIS)


zástavba na M poddolovaném území (sz okraj Nové Vsi, č.p. 79, 134, 89, 75, 87) orná půda ohrožená erozí M

RURÚ, dotazník

úbytek ZPF 3,7 ha za účelem podnikání

M

NÁZEV (POPIS)



N

NÁZEV (POPIS)




plná kapacita MŠ plná kapacita ZŠ nezájem investorů jako překážka pro další rozvoj bydlení nedostatečná výstavba bytových domů nedostatek pracovních příležitostí

M M M

ÚP

dotazník dotazník dotazník


M

ÚP

dotazník

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

ÚP

N

198


EKOTOXA s.r.o.

Linhartice KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Linhartice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




občasné pachové znečištění z ČOV Moravské Tebové SEZ Hampek není dobudována soustavná splašková kanalizace po obci nevyhovující celkový stav povrchových vod možné narušení vodního zdroje a ochranného pásma vodního zdroje překročeny imisní koncentrace pro ochranu zdraví lidí

M

dotazník

nový

data ÚAP RURÚ

Přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

M

data ÚAP

nový

N

data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)





ZH31

3

ZH32 ZH33

3 6

2 2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O12

TÉMA v RURÚ

2 2

2

M M

ÚP

ohrožení přívalovými M srážkami stávající nebo navrhovaná M zástavba v záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území

ÚP

dotazníky

nový

ÚP

data ÚAP

nový


ÚP

data ÚAP

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




plná kapacita MŠ nedostatek pracovních příležitostí

M N

dotazník dotazník


STŘETY


7, 9 10

199


EKOTOXA s.r.o.

Malíkov KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Malíkov ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




N

RURÚ

chybí kanalizace a napojení na ČOV. nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod možné narušení vodního zdroje a ochranného pásma vodního zdroje překročeny imisní koncentrace pro ochranu zdraví lidí

M



ZD11

6

HYGIENICKÉ

ZH34

6, 8 2

2

3

ÚP

RURÚ, dotazník

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

M

data ÚAP

nový

N

data ÚAP

přetrvávající

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




žádná bytová výstavba nedostatek pracovních příležitostí

M N

RURÚ dotazník



8 10

ÚP

200


EKOTOXA s.r.o.

Městečko Trnávka KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Městečko Trnávka ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




dotazníky

nový

data ÚAP HEIS VÚV T.G.M


data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající


ZH35

2

ZH36

3 2

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O13

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

ÚP





1

zástavba na poddolovaném území (osada Nová Roveň, SZ část)

M

data ÚAP

přetrvávající

2


ÚP

data ÚAP

nový

2


ÚP

data ÚAP

přetrvávající



data ÚAP

přetrvávající

TÉMA v RURÚ


problémy s kvantitou pitné M vody SEZ U okálů 77 M nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

TÉMA v RURÚ

7, 9 7, 9 8 10

NÁZEV (POPIS)



N

NÁZEV (POPIS)




plná kapacita MŠ nevyužitá kapacita ZŠ relativně nízký počet dokončených bytů nedostatek pracovních příležitostí

M M M



dotazník

přetrvávající

ÚP

ÚP

N

201


EKOTOXA s.r.o.

Mladějov na Moravě KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Mladějov na Moravě ZÁVADY

OZN.

URBANISTICKÉ

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




8, 10


M

ÚP

dotazník

přetrvávající

6, 8

chybí kanalizace a napojení na ČOV. nevyhovující celkový stav podzemních vod možné narušení vodního zdroje mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností

M

ÚP

RURÚ, dotazník

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

M

data ÚAP

nový

M

dotazník

Přetrvávající

NÁZEV (POPIS)




zástavba na poddolovaném území (jz část obce - č. p. 136)

M

data ÚAP

přetrvávající


ZH37

2 2 3

OHROŽENÍ

OZN.

O14

TÉMA v RURÚ

1

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




dotazník, RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

STŘETY


7, 9 8 10

zateplení MŠ nedostatečná bytová výstavba nedostatek pracovních příležitostí

ÚP

M N

202


EKOTOXA s.r.o.

Moravská Třebová KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Moravská Třebová ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ



SEZ horní Borkovský M rybník, skládka Borsov a skládka M. Třebová nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

data ÚAP

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

možné narušení vodního M zdroje a ochranného pásma vodního zdroje překročeny imisní N koncentrace pro ochranu zdraví lidí

data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající



NÁZEV (POPIS)



ZH38

3

2

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O15

TÉMA v RURÚ

2 2

2

NÁZEV (POPIS)


ohrožení přívalovými M srážkami, povodněmi stávající nebo navrhovaná M zástavba v záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území

ÚP

dotazníky

nový

ÚP

data ÚAP

nový


ÚP

data ÚAP

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





ÚP

dotazník dotazník Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Moravské Třebové 2012-2015 RURÚ

ÚP

RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

STŘETY


7, 9 7, 9 7, 9

plná kapacita MŠ M nevyužitá kapacita ZŠ M doplnění sociálních služeb M

8

velký úbytek trvale M obydlených bytů nízký počet dokončených M bytů nedostatek pracovních N příležitostí

8 10

ÚP

203

nový


EKOTOXA s.r.o.

Radkov KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Radkov ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



N

RURÚ



ZD12

6


HYGIENICKÉ

ZH39

6

obec nemá soustavnou M splaškovou kanalizaci nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ


TÉMA v RURÚ

8 8

ÚP




ÚP

RURÚ, dotazník HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

data ÚAP

přetrvávající



data ÚAP

nový



data ÚAP

přetrvávající



NÁZEV (POPIS)



N

NÁZEV (POPIS)


úbytek trvale obydlených bytů žádné nově dokončené byty pozn.: dotazník není k dispozici

M

ÚP

RURÚ

nový

M

ÚP

RURÚ

přetrvávající

ÚP

204


EKOTOXA s.r.o.

Rozstání KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Rozstání ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


URBANISTICKÉ

ZU8

6

ZU9

8, 10

ZH40



fotovoltaická elektrárna na ZPF nedostatek pozemků pro výstavbu-překážka pro rozvoj bydlení

M

ÚP

RURÚ, dotazník

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

6, 8 2

chybí napojení na ČOV. M nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

ÚP

RURÚ dotazník HEIS VÚV T.G.M


2


data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající




3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

O16

2

O17

2

O18

2

O19

2

2

2

NÁZEV (POPIS)


vodní eroze - zejména v jarním období sesuvy půdy - mez nad místní komunikací, při velkých deštích dochází k sesuvu půdy na vozovku přívalové srážky opakované zanášení koryta Malíkovského potoka přívalové srážky - lokalita Pod Hamperkem, p.č. 555 stávající nebo navrhovaná zástavba v záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území

M

ÚP

dotazník

nový

M

ÚP

dotazník

nový

M

ÚP

dotazník

nový

M

ÚP

dotazník

nový

M

ÚP

data ÚAP

nový


ÚP

data ÚAP

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




špatný stav volejbalového hřiště chybí víceúčelové hřiště téměř žádné nově dokončené byty nedostatek pracovních příležitostí

M

dotazník

přetrvávající

dotazník RURÚ


dotazník

přetrvávající

STŘETY


7, 9 7, 9 8 10

ÚP ÚP

M M N

205


EKOTOXA s.r.o.

Rychnov na Moravě KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Rychnov na Moravě ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

ZH41

6, 8

NÁZEV (POPIS)




RURÚ, dotazník

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

nový

data ÚAP

přetrvávající



data ÚAP

přetrvávající


2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O20

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

ÚP



2

bodový sesuv (u M příjezdové cesty k domu č.p. 72) stávající nebo navrhovaná M zástavba v záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území

ÚP

data ÚAP

nový

2


ÚP

data ÚAP

přetrvávající



data ÚAP

přetrvávající



RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

1

TÉMA v RURÚ


chybí splašková M kanalizace a napojení na ČOV. nevyhovující stav M povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů

TÉMA v RURÚ

8 10

NÁZEV (POPIS)



N

NÁZEV (POPIS)


ÚP

poměrně nízký počet nově M dostavěných bytů nedostatek pracovních N příležitostí

ÚP

206


EKOTOXA s.r.o.

Slatina KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Slatina ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




SEZ skládka Brezinka hluk z dopravy nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod možné narušení vodního zdroje a ochranného pásma vodního zdroje mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností

M N M

data ÚAP dotazník HEIS VÚV T.G.M

Přetrvávající

M

data ÚAP

nový

M

dotazník

Přetrvávající

NÁZEV (POPIS)




úbytek ZPF 11 ha

M

data ÚAP

N

NÁZEV (POPIS)





N

data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)




nedostatek pracovních příležitostí

N

dotazník

přetrvávající


ZH42 ZH43

3 6 2

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O21 STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

5 TÉMA v RURÚ


TÉMA v RURÚ

10

ÚP

ÚP

ÚP

207

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Staré Město KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Staré Město ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





ZD13

6

špatná dopravní obsluha v N nepracovní dny

RURÚ

HYGIENICKÉ

ZH44

3

dotazník

nový

ZH45 ZH46

3 6 2

občasné pachové znečištění z Drupork a.s. Svitavy SEZ Goldberk 129 hluk z dopravy nevyhovující stav povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů

data ÚAP dotazník HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající

2

3

M

M N M

ÚP


nový

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





N

data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)




téměř plná kapacita MŠ nevyužitá kapacita ZŠ poměrně nízký počet nově dostavěných bytů nedostatek pracovních příležitostí

M M M



N

dotazník

přetrvávající


TÉMA v RURÚ

7, 9 7, 9 8 10

ÚP

208


EKOTOXA s.r.o.

Třebařov KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Třebařov ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




problémy s kvalitou pitné vody občasné pachové znečištění z kejdování SEZ Třebařov 145 hluk z dopravy chybí splašková kanalizace a napojení na ČOV. nevyhovující stav povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů

M

dotazníky

nový

dotazník

nový

data ÚAP dotazník RURÚ, dotazník

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

nový

data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající



ÚP

dotazníky

nový

ÚP

data ÚAP

nový

ÚP

data ÚAP

přetrvávající


ZH47

2

ZH48

3

ZH49 ZH50 ZH51

3 6 6, 8

2

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O22

TÉMA v RURÚ

2

2

4

ÚP

M M N M

ÚP ÚP

M



ohrožení přívalovými M srážkami, erozí, povodněmi stávající nebo navrhovaná M zástavba v záplavovém území nízká ekologická stabilita N území

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





M

dotazník, RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

STŘETY


8 10

ÚP

N

209


EKOTOXA s.r.o.

Útěchov KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Útěchov ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





ZH52

6 2 3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

O23

1

O24

5 2

obec nemá soustavnou M splaškovou kanalizaci. nevyhovující celkový stav M podzemních vod překročeny imisní N koncentrace pro ochranu zdraví lidí NÁZEV (POPIS)

ÚP


zástavba na M poddolovaném území (jih obce od č.p. 35 a 83 až po 57 a 58) úbytek ZPF 11 ha M stávající nebo navrhovaná M zástavba v záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území

ÚP ÚP

RURÚ HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

data ÚAP

přetrvávající



data ÚAP

přetrvávající

data ÚAP data ÚAP

N nový

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




Poměrně nízký počet nově dostavěných bytů Pozn.: chybí vyplněný dotazník

M

RURÚ

přetrvávající

STŘETY


8

ÚP

210


EKOTOXA s.r.o.

Víska u Jevíčka KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Víska u Jevíčka ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



N

RURÚ



ZD14

6


HYGIENICKÉ

ZH53

6

obec nemá soustavnou M splaškovou kanalizaci. nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

4

ÚP

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

data ÚAP

přetrvávající



ÚP

data ÚAP

nový

ÚP

data ÚAP

přetrvávající



stávající nebo navrhovaná M zástavba v záplavovém území nízká ekologická stabilita N území

RURÚ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




RURÚ

přetrvávající

STŘETY


8

poměrně nízký počet nově M dostavěných bytů Pozn.: chybí vyplněný dotazník

ÚP

211


EKOTOXA s.r.o.

Vranová Lhota KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Vranová Lhota ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU10

8, 10

DOPRAVNÍ

ZD15

6

HYGIENICKÉ

ZH54 ZH55

3 6, 8 2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O25

TÉMA v RURÚ

2 2

NÁZEV (POPIS)



M


N

ÚP


dotazník

přetrvávající

RURÚ

SEZ štoly Vranová Lhota M obec nemá vybudovánu M ČOV nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemích vod a stav z hlediska koncentrací dusičnanů

data ÚAP RURÚ, dotazník

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

data ÚAP

přetrvávající



ÚP

dotazníky

nový

ÚP

data ÚAP

nový

ÚP




ohrožení přívalovými M srážkami, povodněmi stávající nebo navrhovaná M zástavba v záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




nevyužitá kapacita MŠ nevyužitá kapacita ZŠ nedostateční kapacita společenské místnosti nedostatečná bytová výstavba nedostatek pracovních příležitostí

M M M

dotazník dotazník dotazník


dotazník, RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

STŘETY


7, 9 7, 9 7, 9 8 10

ÚP

M N

212


EKOTOXA s.r.o.

Vrážné KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Vrážné ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



RURÚ



ZD16

6


N

HYGIENICKÉ

ZH56

2

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

ZH57 ZH58

3 6, 8

problémy s kvantitou pitné vody SEZ Vémole 298 chybí splašková kanalizace a napojení na ČOV. překročeny imisní koncentrace pro ochranu zdraví lidí

M M

ÚP

data ÚAP RURÚ, dotazník


N

data ÚAP

přetrvávající

3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





M

RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající


8 10

ÚP

N

213


EKOTOXA s.r.o.

Vysoká KRAJ PARDUBICKÝ - ORP Moravská Třebová - Obec Vysoká ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




N

RURÚ



ZD17

6

HYGIENICKÉ

ZH59

6, 8

2

2

3

chybí splašková M kanalizace a napojení na ČOV nevyhovující stav M povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů

ÚP

možné narušení vodního M zdroje a ochranného pásma vodního zdroje překročeny imisní N koncentrace pro ochranu zdraví lidí

RURÚ, dotazník

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

nový

data ÚAP

nový

data ÚAP

přetrvávající

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




chybí dětské hřiště nedostatečná bytová výstavba

M M

dotazník RURÚ



7, 9 8

ÚP ÚP

214

EKOTOXA s.r.o.

6


ZÁVĚR

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji. Nově byly v aktualizaci RURU tabulkově zpracovány problémy po obcích a jejich číselné propojení s problémovým výkresem.

6.1 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých“. Některá data jsou zjišťována a tedy i k dispozici relativně často (s frekvencí i několikrát za rok, např. data o nezaměstnanosti). Jiná data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i s dvouletým zpožděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (poddolovaná území) nebo se jedná o data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější, aktuální verzi platné k danému roku 2011 není v podstatě možné (vyjížďky a dojížďky do škol a zaměstnání). Nebo lze získat jen předběžné výsledky SLBD 2011 (např. počty obydlených a neobydlených bytů, druhé bydlení…). Pro hodnocení byla použita nejaktuálnější dostupná data pro danou oblast v době zpracování daných témat. Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost). Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexně reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Na základě (nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické oblasti. Použití metodiky indikátorů navíc umožňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek. Je možno i nadále diskutovat o vhodnosti a případně i účelnosti jednotlivých indikátorů, stejně jako o metodě hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si uvědomit, že se jedná teprve o třetí vyhodnocení RURÚ (druhá úplná aktualizace) a je možno na něj v budoucnu navázat buď opětovným vyhodnocením všech již zpracovaných indikátorů, případně indikátorů nově navržených (nebo patřičně upravených), které mohou lépe vystihovat potřeby územního plánování (např. indikátor sesuvné a poddolované území navržený v roce 2008 (vztažen na plochu celé obce) byl v roce 2010 vypuštěn a v roce 2012 byl zpracován a vyhodnocen nový indikátor vztažený na zastavěné území obce). Tento materiál nemůže nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať už na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak nemůže nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při zpracování územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů obcí. Předložený dokument naopak přináší celkový pohled na území v širokém spektru jeho specifik a vlastností napříč mnoha obory. Snaží se o analýzu a syntézu informací vedoucí k posouzení udržitelného rozvoje daného území a vykreslení průmětu zjištěných jevů a problémů v území do procesu územního plánování včetně návrhu námětů pro územní plánování a územní politiku. Zařazeny jsou zde také takové jevy a problémy, jejichž sledování a řešení je v zájmu udržitelného rozvoje území a s územním plánováním souvisejí jen sekundárně.

215

EKOTOXA s.r.o.

7


LITERATURA

Data UAP a dotazníková šetření na obcích ORP Moravská Třebová. Další odkazy jsou uvedeny pro každé povinné téma RURU zvlášť: Horninové prostředí a geologie     

Registr svahových nestabilit ČGS http://maps.geology.cz/svahove_nestability/ www.mapy.cz Národní geoportál INSPIRE http://geoportal.gov.cz

Vodní režim       

HEIS VÚV T.G.M. http://heis.vuv.cz Plán oblasti povodí Moravy 2010 – 2015 http://www.pmo.cz/pop/2009/Morava/End/index.html http://www.dibavod.cz/ Veřejný registr půdy – LPIS http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/

Hygiena životního prostředí       

Český hydrometeorologický ústav www.chmi.cz http://kontaminace.cenia.cz Integrovaný registr znečištění www.irz.cz Data o intenzitě dopravy www.rsd.cz

Ochrana přírody a krajiny            

Natura 2000 www.natura2000.cz Chráněná území www.nature.cz Koeficient ekologické stability www.czso.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: www.nature.cz ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody) http://drusop.nature.cz Český statistický úřad: www.czso.cz 216

EKOTOXA s.r.o.


Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa        

Český statistický úřad www.czso.cz Český úřad zeměměřičský a katastrální http://www.cuzk.cz/ Výměry zemědělské půdy a lesa www.czso.cz Přírodní lesní oblasti www.mezistromy.cz

Veřejná dopravní a technická infrastruktura                                 

Jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2012 Internetové stránky obcí Sčítání dopravy 2010 http://www.scitani2010.rsd.cz Český statistický úřad http://www.czso.cz Přehled udělených licencí ERU http://licence.eru.cz KORDIS JmK http://www.idsjmk.cz Politika územního rozvoje ČR (2008) Ministerstvo dopravy ČR http://www.mdcr.cz Ředitelsví silnic a dálnic ČR. http://www.rsd.cz Správa železniční dopravní cesty, s. o. http://www.szdc.cz O2 mapa pokrytí http://www.o2.cz/osobni/199436-mapa_pokryti_a_prodejen/ T-Mobile – mapa pokrytí http://www.t-mobile.cz/web/cz/podpora/mapa-pokryti Síť Vodafonu http://www.vodafone.cz/mapa-pokryti/ Zásady územního rozvoje Pardubického kraje Jedlička, J., Dostál, I. Hodnocení vlivů na dopravu“ (Traffic Impact Assessment) v procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Brno: CDV, 2012, 59 s. Internetový jízdní řád IDOS (http://jizdnirady.idnes.cz) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (průběžně aktualizované znění) Územní energetická koncepce Pardubického kraje 2005 Strategický plán města Moravská Třebová Hlaváč, V., Anděl, P. Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy, AOPK: Praha, 51 s. web SŽDC http://www.szdc.cz

217

EKOTOXA s.r.o.


Sociodemografické podmínky 

    

Český statistický úřad: www.czso.cz o Běžná evidence obyvatelstva, o Městská a obecní statistika, o Sčítání lidu, domů a bytů 2001, o Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – předběžné výsledky, o Veřejná databáze ČSÚ, Krajský úřad Pardubického kraje http://www.pardubickykraj.cz/ Město Moravská Třebová http://www.mtrebova.cz/ Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Moravské Třebové na období 2012-2015

Bydlení              

Český statistický úřad www.czso.cz Binek, J., Svobodová, H., Holeček, J. et al. (2009): Synergie ve venkovském prostoru – Aktéři a nástroje rozvoje venkova. 1. vyd. Brno: GaREP, 33 s. Brestičová, Z. (2008): Analýza suburbanizace v zázemí Brna s důrazem na kvalitu života. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 56 s. ČSÚ (2012): Bytová výstavba v územích České republiky v letech 1997–2010. Praha: Český statistický úřad, 107 s. ČSÚ (2012): Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Jihomoravský kraj. Brno: Krajská správa Českého statistického úřadu, 50 s. ČSÚ (2012): Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2011. Brno: Krajská správa Českého statistického úřadu, 64 s. Kolínková, A. (2011): Populační vývoj venkovských oblastí: problémy a možnosti řešení. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 50 s. MMR ČR (2011): Koncepce bydlení ČR do roku 2020. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 115 s. MMR ČR (2012): Vybrané údaje o bydlení 2011. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 146 s. Poledník, M. – Hadlač, M. (2011): Prognózování celkové potřeby bytů v současných podmínkách ekonomické recese. Brno: Institut regionálních informací, 59 s. Ouředníček, M. (2002): Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu. In: Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. s. 39-54. Sýkora, L. (2004): Mezi státem a trhem: obecní samospráva a bydlení v České republice. In: Bytová politika: koniec alebo nový začiatok. Bratislava: Institut bývania a Local Government and Public Service Reform Initiative, s. 43-86. Temelová, J. – Novák, J. – Ouředníček, M. – Puldová, P. (2011): Housing Estates in the Czech Republic after Socialism: Various Trajectories and Inner Differentiation. Urban Studies 48 (9). 1811-1834 pp.

218

EKOTOXA s.r.o.


Rekreace                    

Turistická mapa KČT 1:50 000 Atlas cestovního ruchu České republiky (2006) Český statistický úřad http://www.czso.cz/, o Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – předběžné výsledky, Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/, Národní geoportál INSPIRE http://geoportal.gov.cz/ Portál Jižní Moravy http://www.jizni-morava.cz/, Krajský úřad Pardubického kraje http://www.pardubickykraj.cz/, Město Jevíčko http://www.jevicko.cz/ Město Moravská Třebová http://www.mtrebova.cz/ Region Moravskotřebovsko a Jevíčsko http://www.regionmtj.cz/, Turistický portál východních Čech http://www.vychodni-cechy.info/

Hospodářské podmínky      

Ministerstvo financí ČR http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ Ministerstvo práce a sociálních věcí www.mpsv.cz Český statistický úřad www.czso.cz

219

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Moravská Třebová 2. úplná aktualizace

Recommend Documents