ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Žamberk 2. úplná aktualizace

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Žamberk 2. úplná aktualizace - 2012

ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:

MĚSTO ŽAMBERK EKOTOXA s.r.o. ING. KAMIL PLAČEK A KOLEKTIV EKOTOXA S.R.O. JANA NEUMANNOVÁ, MĚÚ ŽAMBERK MARTIN MIMRA, ODD. ÚP MĚÚ ŽAMBERK MELANIE HOLUBOVÁ, ODD. ÚP MĚÚ ŽAMBERK LISTOPAD 2012 VERZE 01

© EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno Černá Pole tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk 2012

2


OBSAH 1

CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ........................................................................................... 7

2

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ............................................... 8

3

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE........................................................................................... 9 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

4

VODNÍ REŽIM ............................................................................................................................ 15 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

5

Zemědělský půdní fond.................................................................................................................. 50 Pozemky určené k plnění funkce lesa ............................................................................................ 52 Indikátory ....................................................................................................................................... 54 SWOT analýza ................................................................................................................................ 57 Problémy k řešení .......................................................................................................................... 58

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ................................................................ 59 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5

9

Chráněná území ............................................................................................................................. 42 Územní systém ekologické stability ............................................................................................... 44 Koeficient ekologické stability krajiny............................................................................................ 45 Indikátory ....................................................................................................................................... 46 SWOT analýza ................................................................................................................................ 48 Problémy k řešení v rámci územního plánování ............................................................................ 48

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ..................................... 50 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5

8

Ovzduší ........................................................................................................................................... 32 Staré ekologické zátěže a Brownfields........................................................................................... 34 Další hygienické závady území ....................................................................................................... 36 Indikátory ....................................................................................................................................... 37 SWOT analýza ................................................................................................................................ 40 Problémy k řešení .......................................................................................................................... 41

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY .................................................................................................. 42 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6

7

Vodní režim v krajině ..................................................................................................................... 18 Stav povrchových a podzemních vod ............................................................................................ 21 Indikátory ....................................................................................................................................... 27 SWOT analýza ................................................................................................................................ 30 Problémy k řešení .......................................................................................................................... 31

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................................................... 32 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6

6

Geologický a geomorfologický profil území ..................................................................................... 9 Těžba nerostných surovin .............................................................................................................. 11 Sesuvná a poddolovaná území ...................................................................................................... 13 SWOT analýza ................................................................................................................................ 14 Problémy k řešení .......................................................................................................................... 14

Dopravní infrastruktura ................................................................................................................. 59 Technická infrastruktura ................................................................................................................ 67 Indikátory ....................................................................................................................................... 73 SWOT analýza ................................................................................................................................ 78 Problémy k řešení v rámci územního plánování ............................................................................ 79

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ............................................................................................. 81 9.1 9.2 9.3

Osídlení .......................................................................................................................................... 81 Demografický vývoj........................................................................................................................ 83 Věková struktura............................................................................................................................ 86 3


9.4 9.5 9.6 9.7 9.8 9.9

Vzdělanostní struktura ................................................................................................................... 88 Školy a školská zařízení .................................................................................................................. 89 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče ............................................................................... 90 Indikátory ....................................................................................................................................... 92 SWOT analýza ................................................................................................................................ 95 Problémy k řešení .......................................................................................................................... 95

10 BYDLENÍ .................................................................................................................................... 96 10.1 10.2 10.3 10.4

Vývoj bydlení.................................................................................................................................. 96 Indikátory ....................................................................................................................................... 99 SWOT analýza .............................................................................................................................. 101 Problémy k řešení ........................................................................................................................ 101

11 REKREACE................................................................................................................................ 103 11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6 11.7

Rekreační potenciál regionu ........................................................................................................ 106 Historické a kulturní památky, muzea ......................................................................................... 110 Ubytovací kapacity ....................................................................................................................... 113 Potenciální rekreační plochy, turisticko-rekreační funkce území, rekreační zátěž ..................... 115 Indikátory ..................................................................................................................................... 116 SWOT analýza .............................................................................................................................. 120 Problémy k řešení ........................................................................................................................ 122

12 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ...................................................................................................... 124 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6

Daňová výtěžnost......................................................................................................................... 124 Nezaměstnanost .......................................................................................................................... 125 Podnikatelská struktura ............................................................................................................... 127 Indikátory ..................................................................................................................................... 132 SWOT analýza .............................................................................................................................. 136 Problémy k řešení ........................................................................................................................ 137

13 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...................................................... 138 13.1 13.2 13.3 13.4 13.5

Vyhodnocení vyváženosti pilířů ................................................................................................... 138 Vyhodnocení environmentálního pilíře ....................................................................................... 142 Vyhodnocení ekonomického pilíře .............................................................................................. 143 Vyhodnocení sociodemografického pilíře ................................................................................... 144 Celkové hodnocení obcí ............................................................................................................... 145

14 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 148 15 URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI....................................... 149

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Grafická příloha

Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 Problémový výkres (v měřítku 1:25 000)

4


SEZNAM ZKRATEK AOT40

BPEJ BRKO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DPS DV EKO ENV EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HP1 CHKO CHLÚ KES KO KPÚ Ldvn MMR Mze MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NP NR OKEČ ORP OZKO PLO PP PUPFL PÚR Q Q100 R RBC RURÚ SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC

expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální dům s pečovatelskou službou daňová výtěžnost ekonomický pilíř environmentální pilíř Evropská unie evropsky významná lokalita geografický informační systém. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hlavní parametr 1 chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území koeficient ekologické stability krajiny komunální odpad komplexní pozemkové úpravy hladina hluku celodenní Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu národní park nadregionální odvětvová klasifikace ekonomických činností obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř 5


SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP

Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO2 N2O NO NO2 NO3 NOx NH4 + O3 PM10 SO2 SOx TZL

arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky

6


1

CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Předmětem řešení aktualizace územně analytických podkladů je správní území obce s rozšířenou působností města Žamberk. Území zahrnuje 27 obcí, celková plocha činí 281,46 km2 a v roce 2012 zde žilo 29 305 obyvatel. Území je součástí Pardubického kraje (PK) a část hranice řešeného území tvoří hranici s Polskou republikou.Řešené území navazujew na správní obvody obcí s rozšířenou působností Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí, Lanškroun a Králíky. Tabulka 3.1.1: Základní údaje správního obvodu ORP Žamberk Obec

Rozloha (km2)

Počet obyvatel

Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj dat: Český statistický úřad, 2012

1 119 407 150 775 219 459 3301 695 322 885 996 6322 745 1107 618 942 303 348 523 258 166 204 593 716 746 6095 291 29 305

18,13 8,08 6,27 3,90 4,83 10,74 4,38 10,59 5,85 17,95 29,32 23,55 11,50 11,01 4,61 10,94 8,65 8,37 8,85 3,66 5,42 3,88 19,01 5,99 13,53 16,91 5,55 281,46

7

Hustota (počet obyvatel/km2) 61 50 24 199 45 43 754 66 55 49 34 268 65 101 134 86 35 42 59 70 31 53 31 120 28 360 52 104


2

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V tomto dokumentu jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata  Horninové prostředí a geologie,  Vodní režim,  Hygiena životního prostředí,  Ochrana přírody a krajiny,  Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL),  Veřejná dopravní a technická infrastruktura,  Sociodemografické podmínky,  Bydlení,  Rekreace,  Hospodářské podmínky.

Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně:   

Pardubický kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Žamberk, ostatní SO ORP Pardubického kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Ústí nad Orlicí, do kterého spadá SO ORP Žamberk.

8


3 3.1

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE GEOLOGICKÝ A GEOMORFOLOGICKÝ PROFIL ÚZEMÍ

Z hlediska regionálně geomorfologického členění náleží převážná část zájmového území do krkonošskojesenické soustavy a její orlické podsestavy. Z geomorfologického hlediska náleží SO ORP Žamberk ke geomorfologickým celkům Orlické hory (a jejímu podcelku Mladkovská vrchovina) a Podorlická pahorkatina (geomorfologický podcelek Žamberská pahorkatina). Pouze velmi okrajově sem zasahují na severovýchodě Kladská kotlina (Kralická brázda) a v jihozápadní části výběžek České tabule a to podsoustavou Východočeské tabule. Orlické hory patří jako geomorfologický celek do Krkonošsko-jesenické (Sudetské) soustavy a prošly s ní společným vývojem od starohor do přítomnosti. Celé pásmo Orlických hor od státní hranice nad Olešnicí v Orlických horách po jižní úbočí Bukové hory nad Heřmanicemi (mimo CHKO) je dlouhé 55 km, jeho šířka kolísá mezi 3 až 8 km. Celkově se jedná o plochou hornatinu převážně v povodí Divoké a Tiché Orlice. Střední výška je 713,0 m a střední sklon 8°48´. Hluboko zaříznutá údolí vodních toků s místy se nacházejícími kryogenními skalními tvary. Od Bartošovic směrem k Mladkovu a Klášterci nad Orlicí se rozkládá Mladkovská vrchovina. Severní část vrchoviny tvoří plochý hřbet Žambereckých lesů, sklánějící se rovnoměrně k jihu mezi Údolíčkem a Bartošovicemi v Orlických horách. Sklon svahů k Divoké Orlici u Ostrova a Zemské brány je již mnohem prudší. Průlomové údolí Divoké Orlice od pohraničního mostu u Zemské brány k hornímu okraji Klášterce v Potocích je sice sotva 4 km dlouhé, vyniká však nejen prudkým spádem, ale i skalními útvary na březích a mohutnými balvany v řečišti. Vodní tok se mezi mnohametrovými balvany tříští a vytváří kaskády peřejí s hlubokými tůněmi. Eroze, víření vody a unášené valouny vymlely v balvanu ležícím poblíž levého břehu pod největšími skalními bloky ojedinělý obří hrnec, protažený po proudu na 50 cm při šířce 25 cm a hloubce 20 cm. Ojedinělé skupiny skal sbíhají ze strání po obou březích. Největší z nich jsou tzv. Ledříčkovy skály na pravém břehu. Z geologického hlediska jsou Orlické hory tvořeny převážně souborem starohorních hornin pocházejících z doby před více než 570 mil. lety. Tehdy měly podobu sedimentů usazujících se na dně pradávných moří. Usazeniny se po dlouhých procesech přeměnily na metamorfity - ruly, svory, fylity, amfibolity aj., tvořící současný geologický podklad většiny území CHKO. Při hercynském vrásnění pronikla do klenby roztavená hornina dnešních granodioritových těles (Špičák). Povrch byl dále zaoblován větrem, deštěm a střídáním teplot. V období křídy (před 140–65 mil. lety) území znovu pokleslo a jeho většina byla zalita mořem. V době třetihorního saxonského vrásnění (před 65-2 mil. lety) došlo k oživení starých zlomů a vyzdvižení oblasti Orlických hor. Ve čtvrtohorních dobách ledových na hřebeni výrazně působilo mrazové zvětrávání, které dalo vznik mrazovým srubům, kamenným mořím a suťovým rozpadům. Poměrně malá pestrost geologického podloží Orlických hor se projevila tím, že zde nebyl zjištěn výskyt ekonomicky významných zásob nerostných surovin. Podorlická pahorkatina zaujímá poměrně rozsáhlé území protažené od severozápadu (mezi Hronovem a Červeným Kostelcem) k jihovýchodu v délce 110 km a šířce 10-15 km. Tvoří předěl mezi Orlickými horami, Zábřežskou vrchovinou a Českou tabulí. Jde o členitou pahorkatinu s nejvyšší horou Špičákem (841 m n.m). Převažuje tektonicky porušený erozně denudační reliéf ker, hrástí, antiklinál a synklinál na horninách krystalinika, hlubinných vyvřelin, permu a svrchní křídy. Geologicky je to velmi pestrá oblast budovaná krystalickými horninami a prvohorními, druhohorními místy i třetihorními sedimenty. Podorlická pahorkatina se dále dělí do tří podcelků (Náchodská vrchovina, Žamberská pahorkatina a Moravskotřebovská pahorkatina), přičemž do sledovaného území zasahuje pouze Žamberská pahorkatina. Ta je charakteristická méně členitým reliéfem. Jedná se o mírně zvlněnou plošinu s ojediněle se vyskytujícími svahy. Výjimkou jsou údolí Zdobnice a Říčky v oblasti jejich soutoku s více než stometrovými údolními srázy. Na geologické stavbě území se podílejí horniny druhohorního a čtvrtohorního stáří. Jsou to opuky a slínovce, křídové slíny a nevápnité nivní uloženiny. Celková plocha je 411,95 km2, střední výška 455,8 m a střední sklon 4°43´. 9


Z hlediska geologické charakteristiky lze na zájmovém území zastihnout dle regionálního geologického členění tři základní jednotky Českého masívu: krystalinikum - prevariské paleozoikum (součást spodní stavby), svrchní karbon - perm a křídu (součásti svrchní stavby). Spodní stavbu reprezentují tři jednotky orlicko-sněžnické části lužické oblasti. Nejrozsáhlejší část představuje orlicko-sněžnické krystalinikum vystupující ve východní části zájmového území (tj. severovýchodně od linie Jablonné nad Orlicí Klášterec nad Orlicí). Tato skupina obsahuje různé typy rul, ortorul a migmatitů. Další jednotkou ležící patrně v nadloží orlicko-sněžnického krystalinika je stroňská skupina s výskyty v okolí Klášterce nad Orlicí a Vlčkovic. Základními horninami této skupiny jsou dvojslídné svory, popř. lepidoblastické ruly s polohami mramorů, kvarcitů, metalyditů, grafitických hornin a různých metabazitů. Poslední jednotkou spodní stavby je zábřežské krystalinikum zasahující do zájmového území svým severozápadním výběžkem jižně od linie Mistrovice - Jablonné nad Orlicí. Typickými horninami, které zde lze nalézt jsou zábřežské drobové ruly až svory s vložkami křemenných dioritů. Permokarbonské sedimentární horniny (pískovce, jílovce a slepence) v zájmovém území náleží orlické pánvi. Na severu její hranici tvoří linie Žamberk - Potštejn, východo severovýchodní hranice je tektonická - tzv. kyšperský zlom probíhající od Žamberka k Moravské Třebové. Západním a jižním směrem přesahuje orlická pánev hranice zájmového území (k Potštejnu, Letovicím a Jevíčku). Zbylou část zájmového území překrývají křídové sedimenty. Česká křídová tabule je zde zastoupena labským vývojem, pro který jsou typické pískovce, jílovce a zvláště vápnité pelity. Obrázek č. 3.1.1 : Geologická struktura území SO ORP Žamberk

Legenda proterozoické horniny assyntsky zvrásněné s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly)

granitoidy assyntské (žuly, granodiority)

vulkanické horniny zčásti metamorfované proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) mezozoické horniny (pískovce, jílovce)

terciérní horniny (písky, jíly)

kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky)

žuly (granitová řada)

permokrabonské horniny (pískovce, slepence, jílovce)

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz, 2012 10


3.2

TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN

Na území SO ORP Žamberk se nachází několik výhradních ložisek nerostných surovin a také 3 prognózní zdroje nerostných surovin, a to zejména ložiska ruly a žuly. Těžba probíhá pouze na některých ložiscích, a to v Bystřeci, Mistrovicích a Záchlumí. V těchto třech případech se jedná o ložiska stavebního kamene. Pro ochranu většinu těchto výhradních ložisek nerostných surovin byla vymezena chráněná ložisková území.

Tabulka č. 3.2.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Žamberk Číslo Název Obec Typ ložiska ložiska ložiska Bystřec 306690001 Bystřec Výhradní bilancované ložisko Bystřec 306690002 Bystřec Výhradní bilancované ložisko Bystřec 302360000 Jablonné nad Výhradní bilancované Orlicí ložisko Bystřec Bystřec, 322020000 Horní Výhradní bilancované Verměřovice Čermná ložisko Česká 302350000 Litice nad Výhradní bilancované Rybná, Orlicí ložisko Záchlumí Mistrovice 302370000 Mistrovice Výhradní bilancované ložisko Sobkovice, 921290000 Bořitov Schválené prognózní Studené Studené 921280000 Studené Schválené prognózní Záchlumí

320230000 Bohousová

Záchlumí

921420000 Bohousová

Záchlumí

302340000 Litice nad Orlicí Záchlumí 302340100 Litice nad Orlicí-Chlum Zdroj: Data ÚAP, 2012

Těžba Současná povrchová Současná povrchová Současná povrchová

Rula

Dosud netěženo Dřívější povrchová

Štěrkopísek

Současná povrchová Dosud netěženo Dosud netěženo Výhradní bilancované Dosud ložisko netěženo Schválené prognózní Dosud netěženo Výhradní bilancované Současná ložisko povrchová Výhradní bilancované Dosud ložisko netěženo

11

Nerost

Rula Granodiorit, diorit

Žula, granodiorit

Křemenný diorit, amfibolit, rula rula Rula Baryt Rula Žula, granodiorit Granodiorit, rula


Tabulka č. 3.22.2: Chráněné ložiskové území v SO ORP Žamberk Identifikační Obec Název CHLÚ Těžba číslo CHLÚ Záchlumí 02340100 Litice nad Dosud netěženo Orlicí-Chlum Česká Rybná, Záchlumí 20230000 Bohousová Dosud netěženo Bystřec Bystřec, Verměřovice Mistrovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí Zdroj: Data ÚAP, 2012

06690000 Bystřec II Současná povrchová 22020000 Dolní Čermná Dosud netěženo 02370000 Mistrovice Současná povrchová

Surovina Stavební kámen Fluorit-barytová surovina Rula Štěrkopísek Stavební kámen

Pro potřeby těžby nerostných surovin je zde také (dle údajů uvedených na mapovém portálu Cenia) vymezeno několik dobývacích prostorů, a to v obcích Záchlumí (Litice nad Orlicí – těžený, Česká Rybná netěžený), Bystřec (těžený a netěžený) a Mistrovice (těžený).

Obrázek č. 3.22.1: Těžba nerostných surovin v SO ORP Žamberk

Zdroj: Data ÚAP, 2012

12


3.3

SESUVNÁ A PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ

Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Žamberk je evidován velký počet sesuvných území většinou menšího rozsahu. Sesuvná území bodová se nacházejí na území obcí Bystřec, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Klášterec nad Orlicí, Letohrad, Lišnice,Mistrovice, Žamberk a Žampach. Sesuvná území plošná se nacházejí na území obcí Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Jablonné nad Orlicí, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Lišnice,Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Šedivec a Záchlumí.

V řadě obcí zasahují tyto lokality do zastavěného území, což představuje riziko pro stávající zástavbu (Bystřec, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Šedivec, Záchlumí a Žamberk). Naopak na území obcí České Petrovice, Těchonín, Sobkovice, Verměřovice, Jamné nad Orlicí a Orličky nejsou evidována žádná sesuvná území. Poddolovaná území jsou evidována pouze čtyři, a to na území obcí Záchlumí, Verměřovice a Klášterec nad Orlicí, avšak mimo souvisle zastavěné území obce. Nepředstavuje tedy vyšší riziko nebo omezení pro rozvoj obce.

13


3.4

SWOT ANALÝZA

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE  Ve sledovaném území se nachází větší množství ložisek nerostných surovin (stavební kámen), která představují místní zdroj surovin.  V území je minimální výskyt poddolovaných území, která navíc nepředstavují riziko pro rozvoj obcí.

S

STRENGHTS SILNÉ STRÁNKY

 Na území obcí České Petrovice, Těchonín, Sobkovice, Verměřovice, Bystřec, Jamné nad Orlicí a Orličky nejsou evidována žádná sesuvná území.  U většiny výhradních ložisek nerostných surovin jsou také vymezena chráněná ložisková území.

W WEAKNESSES SLABÉ STRÁNKY

O T

3.5

OPPORTUNITIES PŘÍLEŽITOSTI THREATS HROZBY

 Vysoký výskyt sesuvných území, přičemž velká část z nich se nachází přímo ve stávající zástavbě nebo její blízkosti a mohou představovat riziko a omezení pro rozvoj obcí (obce Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Šedivec, Záchlumí a Žamberk).  Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů.

 Změnou klimatu může dojít k vyšším a intenzivnějším srážkám a tím i k aktivaci sesuvů a ohrožení stávající zástavby.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ  Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry rizika a omezení využití území a případné určení opatření a vhodného využití těchto lokalit.  Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin.  Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor zemědělského půdního fondu, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin.  Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní.

14


4

VODNÍ REŽIM

Všechny vodní zdroje na území SO ORP Žamberk zasahují do povodí Labe. Území SO ORP Žamberk zaujímá 281,5 km2 oblasti povodí. Z hlediska geomorfologických poměrů má v povodí Labe největší vodohospodářský význam Krkonošsko jesenická subprovincie (do níž spadá i zájmová oblast) v severní a východní části území, pokrývající téměř 30 % plochy oblasti povodí. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Hydrogeologické poměry v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou heterogenní a z pohledu managementu podzemních vod složité a významné. Na souvrství svrchní křídy a sedimenty říčních náplavů jsou vázány důležité zdroje podzemních vod s vhodnými podmínkami pro významnější odběry. Povodí Horního a středního Labe má charakter kotliny, v jejímž středu se rozkládá křídová pánev s pokryvem čtvrtohorních sedimentů. Kotlinu ohraničují horská pásma krystalinika, která při úpatí přecházejí v permokarbonské pánve zasahující pod křídu. Zájmovou oblast tedy tvoří hydrogeologické rajóny křídové pánve, permokarbonských pánví a krystalinika. Křídová pánev pokrývá hlavní část oblasti povodí. Ve výplni pánve se nacházejí až 4 vrstevní kolektory značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Proto v rajonech křídové pánve jsou vodohospodářsky nejvýznamnější zdroje podzemních vod, které umožňují velké soustředěné vodárenské odběry. Podle stylu zvodnění lze křídové rajóny rozdělit do čtyř skupin – centrální, východní, jižní a západní. Zájmové oblast se řadí do východní skupiny, kde jsou křídové vrstvy vytvarovány do systému zlomových vrás. Strukturní zdvihy a zlomy dělí tuto část pánve do dílčích pánví s uzavřeným artéským oběhem vody. V permokarbonských pánvích je podzemní voda rozptýlena do velkého počtu neurčitě ohraničených puklinových kolektorů. Oběh vody není v pánvi souvislý, ale je rozčleněn do jednotlivých zlomových ker. Proto rajony nejsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty. Krystalinikum neobsahuje kolektory, jedinou propustnou vrstvou je přípovrchová zóna periglaciálního rozvolnění puklin spojená s pokryvnými útvary. Dosahuje hloubky až několika desítek metrů. Podzemní odtok v krystaliniku horských masivů s výškou nad 700 m n.m. je velmi vysoký (>10 l/s/km2), díky vyšším srážkovým úhrnům. Oběh podzemní vody sleduje morfologii povrchu terénu, podzemní voda proudí shodně s povrchovým odtokem. Oblast povodí Horního a Středního Labe odtokově vystihuje profil Brandýs nad Labem. Zde dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Labe (1931 – 2000) 101m3.s-1, což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 7,7 l.s-1.km-2. Místní rozdíly ve srážkách způsobují značné rozdíly ve specifických odtocích v dlouhodobém průměru. Zatímco v povodích jako je Horní Labe, Úpa, Orlice, Jizera, Smědá, Lužická Nisa a Stěnava přesahují specifické odtoky 10 l.s-1.km-2 (v menších hydrologických jednotkách 30 – 38 l.s-1.km-2) klesají v nížinách až pod 3 l.s-1.km-2 (např. Brslenka, Mrlina a Mratínský potok). V horských oblastech - zejména Krkonoších a Orlických a Jizerských horách se tvoří převážná část odtoků, nížinné oblasti jsou odkázány na přítoky z těchto oblastí. Klimatické poměry oblasti povodí se mění v závislosti na morfologické pestrosti a nadmořské výšce. Srážky jsou v oblasti povodí velmi nerovnoměrné v závislosti na nadmořské výšce a orografickém členění. Průměr srážek v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších nadmořských výškách oblasti povodí dosahuje roční průměr srážek až 1 400 mm a naopak v nížinách je roční průměr srážek do 600 mm. Značné rozdíly jsou i v hustotě říční sítě. Průměrná hustota v oblasti povodí je 0,7 km/km 2 (tedy mírně nad celostátní průměr). Hlavním vodním tokem ve SO ORP je Orlice (Divoká Orlice, Tichá Orlice). Dále se jedná o menší toky jako Libchavský potok, Lukavický potok, Lukavice, Rokytenka, Kameničná, Horský potok, Čermná, Studenský

15


potok, Červený potok, Hraniční potok, Vítanovský potok, Bystřecký potok, Orličský potok, Těchonínský potok, Černovický potok a další. Orlice se vlévá do Labe v Hradci Králové. Plocha jejího povodí měří 2036 km 2, je tedy srovnatelná s plochou povodí Labe nad soutokem s Orlicí (2124 km2). Orlice vzniká ze dvou zdrojnic. Divoká Orlice pramení v Orlických horách ve výšce 790 m n.m. v Polsku severovýchodně od Velké Deštné. Teče 5,7 km na polském území, pak tvoří v délce 26 km česko-polskou státní hranici a u Zemské brány se stáčí do českého vnitrozemí. Z celkové plochy povodí 807 km2 leží 71 km2 na polském území. Tichá Orlice pramení ve východním výběžku Orlických hor na západním svahu Jeřábu ve výšce 760 m n.m. Celková plocha jejího povodí je 755 km2, z toho 0,7 km2 na polském území. Od soutoku obou zdrojnic pokračuje Orlice nížinou východně od Hradce Králové, kde se vlévá do Labe v nadmořské výšce 225 m n.m.. V profilu Týniště nad Orlicí dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Orlice (1931 – 2000) 19,1 m3.s-1 (plocha povodí 1591 km2), což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 12 l.s-1.km-2 (Qmin 4,9 m3.s-1, Qmax 175 m3.s-1). Na Divoké Orlici leží přehrada Pastviny a vyrovnávací nádrž Pastviny II. Účelem vodního díla Pastviny je částečná ochrana území pod hrází před povodněmi, nalepšování průtoku v níže ležícím úseku řeky, energetické využití vody, zajištění minimálního průtoku v řece Divoká Orlice, rekreace, vodní sporty a sportovní rybaření. Celkový objem nádrže (celkový prostor) činí 0,011 km 3, zatopená plocha (celkový prostor) je 0,92 km2, průměrný dlouhodobý roční průtok je 3,6 m3.s-1 a průtok Q100 je 204 m3.s-1. Na území SO ORP se nenachází mnoho vodních ploch, nejvýznamnějších je již zmiňovaná vodní nádrž Pastviny. Dále se jedná o menší vodní plochy – např. Zámecký rybník, Helvíkovický rybník, Dymlovský rybník, a menší nádrže v okolí Červené, Dluhoňovic nebo Letohradu. Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zaujímá západní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 9 obcí (Dlouhoňovice, Hejnice, Žampach, Kameničná, Česká Rybná, Písečná, Helvíkovice, Záchlumí a Žamberk). Dále se jedná o CHOPAV Žamberk – Králíky, která zaujímá území SO ORP od severozápadu k jihovýchodu a konkrétně se dotýká území 18 obcí (Sobkovice, Šedivec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Studené, Kameničná, České Petrovice, Pastviny, Orličky, Jamné nad Orlicí, Helvíkovice, Nekoř, Líšnice, Žamberk, Klášterec nad Orlicí, Bystřec, Těchonín a Kunvald). Malou část území SO ORP na severu zaujímá CHOPAV Orlické hory. Konkrétně se jedná o území 2 obcí (Klášterec nad Orlicí a Kunvald).

16


Obrázek č. 3.5.1: Hydrografická síť SO ORP Žamberk


17


4.1

VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ

Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Tabulka č. 4.1.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Plocha sklonité orné Plocha orné půdy Obec půdy (ha) (ha) Bystřec 404,39 666,86 Česká Rybná 105,91 205,98 České Petrovice 18,32 183,49 Dlouhoňovice 4,06 18,11 Hejnice 63,66 83,46 Helvíkovice 21,04 421,12 Jablonné nad Orlicí 34,23 37,93 Jamné nad Orlicí 325,76 356,91 Kameničná 2,36 253,47 Klášterec nad Orlicí 142,23 403,09 Kunvald 19,03 944,70 Letohrad 131,96 561,02 Líšnice 27,38 528,45 Lukavice 10,02 579,13 Mistrovice 47,52 125,63 Nekoř 161,14 438,78 Orličky 148,25 148,25 Pastviny 69,95 202,33 Písečná 108,90 249,4 Sobkovice 36,96 99,85 Studené 59,71 88,64 Šedivec 2,62 203,59 Těchonín 110,57 128,99 Verměřovice 52,89 224,50 Záchlumí 36,31 393,61 Žamberk 19,72 450,78 Žampach 38,32 122,82 SO ORP Žamberk 2203,21 8120,89 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012

18

Podíl sklonité orné půdy z orné půdy celkově (%) 60,64 51,42 9,98 22,42 76,28 5,00 90,25 91,27 0,93 35,28 2,01 23,52 5,18 1,73 37,83 36,72 100,00 34,57 43,66 37,02 67,36 1,29 85,72 23,56 9,22 4,37 31,20 27,13

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk 2012 Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a 2004. Ke spuštění došlo 21. března 2004. Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dnešním aktuálním stavem. Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (pLPIS) – aplikace určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23.10.2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost. Plochy sklonité orné půdy jsou půdní bloky orné půdy s více než 25% podílem půdy se sklonem 7°.

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Bystřec a to 404,39 ha. Toto množství činí 60,64 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území obcí Česká Rybná 105,91 ha (51,42 %), Hejnice 63,66 ha (76,28 %),Jamné nad Orlicí – 325,76 ha (91,27 %), Nekoř – 161,14 ha (36,72 %), Orličky – 148,25 ha (100 %), Klášterec nad Orlicí – 142,23 ha (35,28 %), Letohrad – 131,96 ha (23,52 %), Písečná – 108,90 ha (43,66 %) a Těchonín – 110,57 ha (85,72 %). V těchto obcích je prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Žamberk zasahují záplavové území Q100 tří vodních toků – Divoká Orlice, Rokytenka, Tichá Orlice. Záplavové území Q100 Divoké Orlice zasahuje 364,89 ha do území obcí Helvíkovice, Líšnice, Nekoř, Záchlumí a Žamberk. Záplavové území Q100 Rokytenky zasahuje 104,33 ha do území obcí Kunvald, Kameničná a Žamberk. Záplavové území Q100 toku Tiché Orlice zasahuje 371,69 ha do území obcí Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Letohrad, Mistrovice, Sobkovice, Studené, Těchonín a Verměřovice.

Tabulka č. 4.1.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Obec Vodní tok (Q100) Zaplavená plocha při Q100 (ha) Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí

Tichá Orlice Divoká Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Rokytenka -

19

2,45 76,72 30,26 5,94 0,01 -


Obec Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach Zdroj: Data ÚAP, 2012

Vodní tok (Q100) Rokytenka Tichá Orlice Divoká Orlice Tichá Orlice Divoká Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Divoká Orlice Divoká Orlice Rokytenka -

Obrázek č. 4.1.1: Záplavové území na území SO ORP Žamberk


20

Zaplavená plocha při Q100 (ha) 57,11 153,56 78,62 11,49 35,46 17,11 10,45 31,83 108,60 82,15 91,94 47,21 -


4.1.1 Zemědělské meliorace S vodním režimem souvisí také existence odvodňovacích a zavlažovacích zařízení v území. Tato zařízení vodní režim v nemalé míře ovlivňují. První odvodnění se zde budovala již v 18. a 19. století. Ve velkém se pak prováděla plošná odvodnění půd v šedesátých až osmdesátých letech minulého století v důsledku intenzifikace zemědělské výroby. Odvodnění se skládalo z hlavních otevřených nebo zatrubněných kanálů a z vlastní plochy odvodněné plošnou drenáží, která do hlavních kanálů ústila. Otevřené a trubní kanály dnes spravuje Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) a udržuje je funkční. Funkčnost plošných drenážních systémů je v současné době záležitostí vlastníků nebo nájemců pozemků a je víceméně problematická. Obrázek č. 44.1.2: Plošné odvodnění na území SO ORP Žamberk


4.2

STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna.

21


4.2.1 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: 

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka č. 44.2.1: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Obec "nerizikový" "nejistý" "rizikový" 0 0 100 Bystřec 0 0 100 Česká Rybná 31 69 0 České Petrovice 0 0 100 Dlouhoňovice 0 0 100 Hejnice 0 0 100 Helvíkovice 0 0 100 Jablonné n. Orlicí 0 0 100 Jamné nad Orlicí 0 0 100 Kameničná 83 17 0 Klášterec n. Orlicí 6 0 94 Kunvald 0 0 100 Letohrad 0 0 100 Líšnice 0 0 100 Lukavice 0 0 100 Mistrovice 0 6 94 Nekoř 0 0 100 Orličky 0 100 0 Pastviny 0 0 100 Písečná 0 0 100 Sobkovice 0 23 77 Studené 0 0 100 Šedivec 0 0 100 Těchonín 0 32 68 Verměřovice 0 0 100 Záchlumí 0 0 100 Žamberk 0 0 100 Žampach 9 8 83 SO ORP Žamberk Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2012 22

Chemický stav "nerizikový" "rizikový" 0 100 0 100 100 0 72 28 2 98 0 100 0 100 0 100 0 100 100 0 100 0 14 86 16 84 100 0 0 100 6 94 0 100 100 0 100 0 0 100 23 77 100 0 0 100 32 68 0 100 59 41 40 60 42 58

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk 2012 Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „nerizikový“, „rizikový“ a „nejistý“.

Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 83 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Bystřec, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, Orličky, Písečná, Sobkovice, Šedivec, Těchonín, Záchlumí, Žamberk a Žampach – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 58 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (nejvíce Bytřec, Česká Rybná, Helvíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Mistrovice, Orličky, Sobkovice, Těchonín a Záchlumí – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na území SO ORP je jako „nerizikový“ klasifikováno 9 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/ potenciálu a 42 % z hlediska chemického stavu. Jako „nejistý“ je v SO ORP klasifikováno 8 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu. Z hlediska chemického stavu nejsou kvalifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí.

Obrázek č. 4.2.1: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012

23


Obrázek č. 4.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012

4.2.2 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: 

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření.

24


Tabulka č. 4.2.2: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2012

0 5 0 54 23 100 0 0 100 18 83 25 100 100 0 57 0 23 17 5 1 74 0 0 69 100 46 42

19 100 0 100 100 100 0 0 100 18 83 99 100 100 51 60 0 23 100 5 1 100 0 100 100 100 100 62,5

Na celém území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový“ 42 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (Helvíkovice, Kameničná, Líšnice, Lukavice a Žamberk – 100 % plochy útvarů podzemních vod) a 62,5 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Líšnice, Lukavice, Písečná, Šedivec, Verměřovice, Záchlumí, Žamberk a Žampach - 100 % plochy útvarů podzemních vod). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 58 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 37,5 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu.

25


Obrázek č. 4.2.3: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Obrázek č. 44.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 26


4.3

INDIKÁTORY

Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Žamberk nachází 1102,5 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Žamberk (9195,5 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí 11,99 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje v obci Kameničná. Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích tak není dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Velké množství svažitých pozemků orné půdy se nachází na území obcí Bystřec, Česká Rybná, Hejnice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Orličky, Sobkovice, Studené a Těchonín (podíl sklonité orné půdy z orné půdky celkově je vyšší než 20 %. V těchto obcích je nutné identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 60 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 40 – 60 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 20 – 39,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 19,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy

Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ (83 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 58 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP je jako „nerizikový“ identifikováno 9 % útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 42 % z hlediska chemického stavu. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože některé útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako „nejistý“ z důvodu nedostatku primárních dat (8 % ekologický stav/potenciál). Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (42 % plochy útvarů podzemních vod je hodnoceno jako „rizikový“ z hlediska kvantitativního a 62,5 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je částečně přijatelný na území obcí České Petrovice, Klášterec nad Orlicí a Pastviny. Nepřijatelný stav je na území obcí Bystřec, , Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kunvald, Orličky, Sobkovice, Studené, a Těchonín. Obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Česká Rybná, Dlouhoňovice Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, nekoř, Písečná, Šedivec Verměřovice, Záchlumí, Žamberk a Žampach. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody. 27


Tabulka č. 4.33.1: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Plocha sklonité orné půdy Obec hodnoty (ha) hodnocení -2 Bystřec 404,39 -2 Česká Rybná 105,91 1 České Petrovice 18,32 1 Dlouhoňovice 4,06 -2 Hejnice 63,66 0 Helvíkovice 21,04 0 Jablonné nad Orlicí 34,23 -2 Jamné nad Orlicí 325,76 1 Kameničná 2,36 -2 Klášterec nad Orlicí 142,23 1 Kunvald 19,03 -2 Letohrad 131,96 0 Líšnice 27,38 1 Lukavice 10,02 -1 Mistrovice 47,52 -2 Nekoř 161,14 -2 Orličky 148,25 -2 Pastviny 69,95 -2 Písečná 108,90 0 Sobkovice 36,96 -1 Studené 59,71 1 Šedivec 2,62 -2 Těchonín 110,57 -1 Verměřovice 52,89 0 Záchlumí 36,31 1 Žamberk 19,72 0 Žampach 38,32 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012

28

Stav povrchových a podzemních vod -1 -2 2 -2 -2 -2 -1 -1 -2 2 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -1 2 -2 -1 -1 -2 -1 -2 -2 -2 -2


Obrázek č. 4.3.1: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy

Zdroj: EKOTOXA s.r.o. 2012 Obrázek č. 4.3.2: Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod

Zdroj: EKOTOXA s.r.o. 2012 29


4.4

SWOT ANALÝZA

VODNÍ REŽIM

S


 Částečně přijatelný stav z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody je na území obcí České Petrovice, Klášterec nad Orlicí a Pastviny.  Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území obcí Kunvald, Studené, Těchonín, Sobkovice, Jablonné n. O., Jamné n. O., Orličky a Bystřec. Obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Verměřovice,Mistrovice, Nekoř, Šedivec, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Žamberk, Dlouhoňovice, Písečná, Žampach, Hejnice, Česká Rybná, Helvíkovice, Kameničná, Záchlumí).


 Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Česká Rybná, Hejnice,Jamné nad Orlicí, Nekoř, Orličky, Klášterec nad Orlicí, Letohrad – 131,96 ha, Písečná a Těchonín.  Na území obcí Helvíkovice, Líšnice, Nekoř, Záchlumí, Žamberk, Kunvald, Kameničná, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Letohrad, Mistrovice, Sobkovice, Studené, Těchonín a Verměřovice zasahuje záplavové území Q100.  Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

O

OPPORTUNITIES PŘÍLEŽITOSTI

 Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.  Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy).  Zvyšování podílu krajinné zeleně a trvalých travních porostů – pro zlepšení retenčních schopností = všechny obce ORP.  Ohrožení přirozených oblastí rozlivu situováním nevhodných aktivit (nové komunikace,rozvojové plochy apod., tlak vlastníků pozemků na zástavbu jako rostoucí trend).  Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody.

T

THREATS HROZBY

 Nutnost zlepšení morfologie vodních toků, neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy.  Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy.  Další zhoršování retenčních schopností území nárůstem zastavěných „pevných“ ploch.

30


4.5

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ  V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž...).  V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku).  Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání.  Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech.  Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

31


5 5.1

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární průmyslové a technologické zdroje (SO2, NOx, TZL, CO), doprava (NOx, TZL, VOC, CO), zemědělství (NH3, TZL) a plošné zdroje vč. lokálních topenišť (SO2, TZL, VOC). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na konkrétním území, např. v působnosti pověřeného stavebního úřadu, se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). V rámci Pardubického kraje byly v uplynulých letech nejvýznamnějšími zdroji emisí látek znečišťujích ovzduší zvláště velké spalovací zdroje ČEZ, a.s. Elektrárny Opatovice, a.s. (oxid siřičitý a oxidy dusíku, zdroj VOC), ČEZ, a.s. Elektrárna Chvaletice (VOC, oxid siřičitý a oxidy dusíku), Synthesia, a.s. a Paramo, a.s. (významné zdroje řady znečišťujících látek), Holcim, a.s. (oxidy dusíku), Saint Gobain Vertex, a.s. (oxidy dusíku). Uvedené společnosti jsou zároveň významnými původci tuhých znečišťujících látek a v případě spalovacích zdrojů rovněž největšími původci emisí těžkých kovů a významnými původci emisí perzistentních organických polutantů. Z menších místních zdrojů znečištění ovzduší uvádí obce v dotaznících tyto: DIBAQ (Helvíkovice, Žamberk), VEMAS Žamberk (Žamberk, Kunvald, Lukvice), Lomy Bystřec a Mistrovice (Mistrovice, Jablonné nad Orlicí), ŽPSV Litice (Záchlumí). Kromě emisí z velkých a zvláště velkých zdrojů emisí v širší oblasti kraje a emisí ze silniční dopravy jsou místně významným zdrojem emisí lokální topeniště. V souvislosti s růstem cen zemního plynu a elektřiny se mnohé domácnosti vracejí ke spalování méně kvalitních paliv, biomasy, mnohdy i komunálního odpadu v mnohdy nevhodných spalovacích zařízeních (kotle, krby). Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší přímo v tzv. dýchací vrstvě atmosféry a zejména v zimních měsících, při inverzním počasí, jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek (velice nebezpečné pro své škodlivé účinky). V současné době není plynofikace díky nezájmu části obyvatel řešením a potenciál ve snížení emisí spočívá spíše v modernizaci spalovacích zařízení domácností (kotlů), snížení spotřeby energie (zateplení) a využívání obnovitelných zdrojů energie (solární energie). Z hlediska územního plánování je však důležité podporovat územní potřeby výstavby veřejné technické infrastruktury (plynofikace) s delším časovým horizontem, s ohledem na nepředvídatelný cenový vývoj energií.

5.1.1 Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu zdraví obyvatel Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů (LV): SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů (TV): As, benzo(a)pyren, O3. 32


Na územím SO ORP Žamberk nebyly podle dat ČHMÚ z roku 2010 překročeny imisní limity (LV) pro ochranu zdraví lidí. Na 2,1 % území SO ORP Žamberk byl překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Jedná se o významné zlepšení oproti roku 2006, kdy byly imisní limity pro suspendované částice frakce PM10 překročeny na 15 % území SO ORP Žamberk a pro benzo(a)pyren na 4% území SO ORP Žamberk, avšak o zhoršení oproti roku 2008, kdy nebyly překročeny žádné imisní limity pro ochranu zdraví lidí. Překročení cílového imisního limitu O3 bylo v roce 2010 zaznamenáno na 94,6 % území SO ORP Žamberk. Nejméně zatížené jsou dopravní lokality ve městech, kde je ozon odbouráván chemickou reakcí s NO. Lze předpokládat, že koncentrace přízemního ozonu se nacházejí pod cílovým imisním limitem i v dalších dopravně zatíženějších místech, kde však z důvodu absence měření nelze pomocí stávající metodiky konstrukce map toto pravděpodobné snížení dokumentovat. Obrázek č. 5.1.1: Překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren

Zdroj: ČHMÚ 2012

5.1.2 Plocha území s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Pro hodnocení ochrany vegetace před nadměrnými koncentracemi ozonu využívá národní legislativa ve shodě s příslušnou směrnicí EU expoziční index AOT40. Na území všech obcí SO ORP Žamberk (na 94,6 % území) došlo v roce 2010 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Imisní limity pro SO2 a NOx na ochranu ekosystémů a vegetace nebyly v roce 2010 překročeny.

33


Obrázek č. 5.1.2: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40)

Zdroj: ČHMÚ 2012

5.2

STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE A BROWNFIELDS

Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminovanými lokalitami mohou být například skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižená těžbou nerostných surovin. Podle dat ÚAP týkajících se starých ekologických zátěží, jejichž správcem a poskytovatelem je MŽP, jsou na území ORP Žamberk evidovány tyto staré ekologické zátěže – viz tabulka. Většinou se jedná o staré skládky. Nacházejí se na území obcí Bystřec (1), Česká Rybná (2), Dlouhoňovice (1), Jablonné nad Orlicí (3), Klášterec nad Orlicí (5), Letohrad (6), Nekoř (1), Orličky (1), Pastviny (2), Písečná (1), Sobkovice (1), Záchlumí (2) a Žamberk (5). Jako Brownfields označily obce v dotaznících tyto areály a lokality: Dlouhoňovice – objekt bývalé mlékárny, Klášterec nad Orlicí – část areálu bývalých kasáren, Letohrad – areál společností Dřevotex a Montostav, Nekoř – st. parcela 171/1, Pastviny – opuštěné středisko Lišnická a.s. včetně silážních jam, Žamberk – areál bývalých Vinařských závodů a areál bývalého Intergalu.

34


Tabulka č. 5.22.1: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území ORP Žamberk (k roku 2012) Obec Název Obec Název Obec Název Bystřec skládka Bystřec Klášterec nad Klášterec nad Pastviny skládka Pastviny Orlicí Orlicí Česká Rybná skládka Česká Klášterec nad Lom Pastviny skládka Vitanov Rybná Orlicí Česká Rybná Skládka kom. Kunvald Končiny Písečná skládka Písečná odpadu bývalý sklad Dlouhoňovice Rokle Letohrad OEZ Letohrad Sobkovice PROGRESSA s.r.o. Helvíkovice DIBAQ, a.s. Letohrad OEZ Písečná Záchlumí skládka Bohousova Jablonné nad ISOLIT Orlicí Jablonné nad Za zahrádkářskou Orlicí kolonií Jablonné nad Tesla Orlicí Klášterec nad SUBEKO, a.s. Orlicí KOREK a.s. Klášterec nad skládka Orlicí Klasterec n.Orl. Klášterec nad skládka Zbudov Orlicí Zdroj: Data ÚAP, 2012

Letohrad Letohrad Letohrad Letohrad Nekoř Orličky

skládka Letohrad skládka Letohrad skládka Letohrad skládka Verměřovice skládka Nekoř

Záchlumí

skládka Zachlumí

Žamberk Žamberk

Benzina s.r.o. DSPHM Žamberk ZEZ Silko a.s.

Žamberk

skládka Kameničná

Žamberk

skládka Lukavice

skládka Orličky

Žamberk

skládka Žamberk

Obrázek č. 5.2.1: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Žamberk (k roku 2012)


35


5.3

DALŠÍ HYGIENICKÉ ZÁVADY ÚZEMÍ

5.3.1 Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku Osu silniční sítě na území SO ORP Žamberk tvoří silnice I. třídy I/11 vedoucí v trase (Vamberk -Žamberk – Jablonné n/O – Červenovodské sedlo – Šumperk). Silnice I/11 tvoří hlavní spojení oblasti Šumperska a Jeseníků s Hradcem Králové a Prahou a z toho důvodu je silně zatížena také tranzitní dopravou. V řešeném území negativně ovlivňuje obyvatelstvo zejména v obci Helvíkovice, městě Žamberku, osadě Bredůvka a ve městě Jablonné nad Orlicí. Průtahy vedené středem obcí bezprostředně ovlivňují kvalitu života obyvatel zvýšenou hladinou emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Často je snížena plynulost dopravního proudu, což negativní vlivy dopravy dále zhoršuje. Míra ovlivnění území (resp. obyvatel) je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci (plynulosti), složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na snižování negativních vlivů dopravy (zeleň, protihlukové stěny atp.). Na území ORP Žamberk se nepřipravuje výstavba dálnice ani rychlostní komunikace, avšak v budoucnu se počítá s napojením Žamberka na plánovanou silnici R35 třípruhovým přivaděčem MÚK Zámrsk – Choceň – Žamberk. Určitou část tranzitní dopravy z I/11 ve směru Hradec Králové, Pardubice a Praha převezme po dokončení rychlostní silnice R35, její zprovoznění však nelze očekávat dříve než po roce 2015. Řešení prohlubujících se hygienických závad v obcích na trase silnice I/11 (Helvíkovice, Žamberk, osada Bredůvka a Jablonné nad Orlicí) i na dalších komunikacích správního území ORP spočívá ve vybudování obchvatů obcí a měst a zvýšením plynulosti dopravy v obcích bez realizovaného obchvatu např.: odstraněním bodových závad komunikací, preference okružního či mimoúrovňového křížení, instalace moderní signalizace, vhodná je rovněž realizace opatření na snížení negativních vlivů dopravy (emise, hluk) výsadbou pásů zeleně, odsun stavební čáry pro novou výstavbu, terénní valy a protihlukové stěny atd.

5.3.2 Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů. Na území ORP Žamberk se nachází nízká, přechodná, střední i vysoká kategorie radonového indexu z geologického podloží. Oblasti mezi Žamberkem, Letohradem a Pastvinami jsou identifikovány převážně v kategorii nízkého, místně přechodného radonového indexu. Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží je lokalizována na severovýchodě a východě území ORP a jihozápadně od města Žamberk v pásu od České Rybné přes Písečnou dále na jihovýchod (Hejnice, Písečná, Žampach). Vysoká kategorie radonového indexu (vysoké riziko pronikání radonu z geologického podloží) je lokalizována na území obcí Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloží je podél tektonických jevů. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na www.geology.cz. Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky.

36


5.3.3 Voda Na základě údajů z HEIS VÚV T. G. Masaryka, dostupných na internetových stránkách, se jakost vody v tocích dle ČSN 75 72 21 na území ORP Žamberk mírně zlepšila mezi roky 2000 a 2006 . Divoká Orlice patří na území ORP Žamberk do I a II. třídy, což je neznečištěná a mírně znečištěná voda. Tichá Orlice patří na území ORP Žamberk do III. třídy, což je znečištěná voda. Je nutno stále snižovat znečištění vody v řekách. tohoto lze dosáhnou především dalším zvyšováním počtu obyvatel napojených na ČOV a zkvalitňováním odkanalizování území.

5.3.4 Odpady Celková produkce odpadů vykazuje pokles, ale produkce komunálních odpadů naopak mírně roste. Pozornost je věnována tříděnému sběru odpadů a biologicky rozložitelné složce komunálních odpadů. V nakládání s odpady se ORP Žamberk potýká s problémy, které platí celostátně. I když legislativa upřednostňuje separaci a materiálové, resp. energetické využívání odpadů, před jejich ukládáním na skládky, v praxi, zejména z ekonomického hlediska, skládkování netříděných odpadů převažuje.

5.4

INDIKÁTORY

5.4.1 Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Hlavní indikátory:  

HP1 plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, HP2 plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace,

Hodnocení indikátoru stavu kvality ovzduší: -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru

37


Tabulka č. 5.44.1: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2012 Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu Obec Hodnocení indikátoru ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Bystřec 1 1 1 Česká Rybná 1 1 1 České Petrovice 1 1 1 Dlouhoňovice 1 1 1 Hejnice 1 1 1 Helvíkovice 1 1 1 Jablonné nad Orlicí 2 1 -1 Jamné nad Orlicí 1 1 1 Kameničná 1 1 1 Klášterec nad Orlicí 1 1 1 Kunvald 1 1 1 Letohrad 2 1 -1 Líšnice 1 1 1 Lukavice 1 1 1 Mistrovice 1 1 1 Nekoř 1 1 1 Orličky 1 1 1 Pastviny 1 1 1 Písečná 1 1 1 Sobkovice 1 1 1 Studené 1 1 1 Šedivec 1 1 1 Těchonín 1 1 1 Verměřovice 1 1 1 Záchlumí 1 1 1 Žamberk 2 1 -1 Žampach 1 1 1 Zdroj dat: ČHMÚ, 2012

38


Obrázek č. 5.4.1: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce 2010

Zdroj dat: ČHMÚ 2012, EKOTOXA s.r.o. 2012

39


5.5

SWOT ANALÝZA

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

S


 V roce 2010 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro PM10, SO2, NO2, benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limity pro SO2 a NOx stanovené pro ochranu ekosystémů a vegetace.  Nízká intenzita dopravy na většině komunikací SO ORP, s výjimkou některých úseků I/11, nevytváří zásadní narušení hygieny životního prostředí (emise, hluk) v obcích.  Na 94,6 % území SO ORP byly překročeny imisní limity pro koncentrace přízemního ozónu lidského stanovený pro ochranu zdraví lidí. Na 94,6 % území SO ORP byl v roce 2010 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace.


 Průtah silnice I/11 obcemi Helvíkovice, Žamberk, osada Bredůvka a Jablonné nad Orlicí je zdrojem zvýšené zátěže obyvatel emisemi a hlukem z dopravy.  Vysoké riziko pronikání radonu z geologického podloží je lokalizováno na území obcí Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí.  Řada lokalit je vedených jako SEZ (v obcích Bystřec, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Helvíkovice, Kunvald, Pastviny, Jablonné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Letohrad, Lukavice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Sobkovice, Verměřovice, Záchlumí a Žamberk.).  Dopravní revitalizace centra Žamberku, včetně provedení obchvatu Žamberku a Helvíkovic a odvedení části tranzitní dopravy plánovanou rychlostní komunikací R35. Vybudování moderní dopravní infrastruktury i na území dalších obcí SO ORP.

O


 Využívání BAT v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství, úspory energií a využívání obnovitelných zdrojů energie.  Výsadba účelové zeleně podél zemědělských areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku.  Sanace SEZ, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku).  Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spolu spalování komunálního odpadu.

T

THREATS HROZBY

 Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisní a hlukové zátěže v obcích situovaných na silnici I/11, zvláště při oddalování dokončení R35.  Dálkový přenos emisí látek znečišťujících ovzduší ze zvláště velkých stacionárních zdrojů lokalizovaných na území Královéhradecka, 40


Pardubicka, ale i Polska.  Zvýšené nároky na skládkování vlivem nárůstu produkce směsného komunálního odpadu.

5.6

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ  Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou při respektování zájmů ochrany přírody.  Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy pro zlepšení plynulosti dopravy.  V blízkosti významných komunikací zvážit možnost realizace protihlukových opatření – protihlukových stěn, pásů zeleně, odsun stavební čáry pro novou výstavbu apod.  Zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v západní a severní části SO ORP. Přestože se v současné době může plynofikace díky nezájmu části obyvatel jevit jako neperspektivní, z hlediska územního plánování je však v dlouhodobém horizontu vhodné podporovat územní potřeby výstavby plynofikace (např. prozatím jako územní rezervy) s ohledem na nepředvídatelný cenový vývoj energií.  Podporovat opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie na vytápění domácností a veřejných budov a modernizaci spalovacích zařízení.  Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku).  Vymezovat plochy pro bydlení pokud možno v místech s nízkým radonovým indexem z geologického podloží. Pokud jsou plochy pro bydlení vymezeny v místech s vyšším rizikem pronikání radonu (Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí.) věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení před pronikáním radonu z podloží na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích.  Identifikace starých ekologických zátěží v obcích Bystřec, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Letohrad, Lukavice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Sobkovice, Verměřovice, Záchlumí a Žamberk a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.  Podporovat separaci a materiálové, resp. energetické využívání odpadů, před jejich ukládáním na skládky.

41


6 6.1

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošné zvláště chráněné oblasti patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez.

Chráněná území v SO ORP Žamberk V SO ORP Žamberk se vyskytují všechny druhy zvláště chráněných území kromě národního parku. Mnohé z nich se územně překrývají. Na severu zasahuje část CHKO Orlické hory, na jihovýchodě ptačí oblast Králický Sněžník. Území kolem Tiché Orlice je evropsky významnou lokalitou stejného jména. Dále se na území SO ORP nachází EVL Litice a EVL Bouda u Těchonína. Co se týče MZCHÚ, leží zde celkem 4 přírodní památky a 3 přírodní rezervace. Kromě toho jsou zde vymezeny také 2 přírodní parky: Suchý Vrch a Buková Hora a přírodní park Orlice. V návrhu je přírodní park Údolí Rokytenky a Hvězdné. CHKO Orlické hory – předmětem ochrany je chráněná krajina. Rozloha celkem 23 387 ha, většina v Královéhradeckém kraji (SO ORP Dobruška a Rychnov nad Kněžnou). V řešeném SO ORP Žamberk má rozlohu 587 ha, zasahuje obce Kunvald, Klášterec nad Orlicí a České Petrovice. Ptačí oblast Králický Sněžník – předmětem ochrany je populace chřástala polního a jeho biotop. Rozloha celkem 30179,74 ha, větší polovina v kraji Olomouckém (SO ORP Šumperk a Zábřeh), zbytek v Pardubickém kraji – SO ORP Králíky, Lanškroun a Žamberk. V řešeném území zasahuje obce Orličky, Jamné nad Orlicí a Bystřec. EVL Tichá Orlice - lokalita mihule potoční. Rozloha 39,1703 ha v SO ORP Králíky, Lanškroun, Žamberk. V řešeném území prochází přes obce Těchonín, Studené, Sobkovice, Jablonné nad Orlicí, Bystřec, Mistrovice, Vermeřovice a Letohrad. EVL Bouda u Těchonína - lokalita netopýra černého, netopýra velkého. Rozloha 0,0399 ha, obec Těchonín.

42


EVL Litice – chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum. Celková rozloha 111,0038 ha, v řešeném ORP 73,08 ha. Obec Záchlumí. Vyhlášena 26.10. 2009 (vyhláška 371/2009 Sb.). PP Čenkovička - louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky, bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 7,5296 ha, obec Bystřec. PP Hradní kopec Litice - zbytek smíšeného porostu přirozené skladby na skalním ostrohu. Rozloha 6,4 ha, obec Záchlumí, katastrální území Litice nad Orlicí. PP Letohradská bažantnice - zbytek bažantnice založené v r. 1628; starý smíšený porost. Rozloha 4,4081 ha, obec Letohrad. PP Údolí Záhorského potoka - bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 9,6894 ha, obec Kunvald. PR Hynkovice - svahové rašeliniště s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy, zachování typického vzhledu krajiny. Rozloha 1,7584 ha, obec Těchonín. PR Sutice - opuková stráň se vzácnou květenou, lokalita střevičníku pantoflíčku. Rozloha 5,9262 ha, obec Vermeřovice. PR Zemská brána - hluboce zaříznuté balvanité řečiště Orlice, skalnaté svahy zalesněné polopřirozenými porosty. Rozloha celkem 88,22 ha. Většina (81,9 ha) v SO ORP Žamberk, obec Klášterec nad Orlicí. Obrázek č. 6.1.1: Chráněná území přírody


43


Z hlediska plošného zastoupení ZCHÚ je SO ORP Žamberk územím s nižším zastoupením zvláště chráněných území - ta tvoří 7,1% jeho plochy. Velkou část rozlohy SO ORP zaujímají hlavně zasahující části CHKO Orlické hory na severu a ptačí oblasti Králický Sněžník na jihovýchodě. Nejvyšší podíl chráněných ploch mají obce Orličky, Bystřec díky zasahující ptačí oblasti. Dále pak obec Klášterec nad Orlicí, který leží téměř třetinou v režimu CHKO Orlické hory.

6.2

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zák. č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26.2.1992 (s účinností od 1.6.1992), prováděcí vyhlášce č.395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Jako základní a závazný materiál byl použit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Tento podklad byl dále doplněn o další podklady zpracované v jednotlivých okresech řešeného území VÚC a na Správách obou CHKO. V roce 2007 byl pro Pardubický kraj, odbor územního plánování, zpracován digitální mapový výstup Plán regionálního ÚSES Pardubického kraje (I. - biocentra, II – biokoridory), zpracovatel EKOTOXA s.r.o. Plán provedl revizi a harmonizaci všech dílčích dokumentací ÚSES s ÚTP NR a R ÚSES a specifikoval všechny nezbytné změny, které vyplývají ze zapracování ÚTP i z naplnění metodických parametrů ÚSES. Výsledek - mapová vrstva a tabulkový přehled všech RBC a RBK (včetně nově navržených – nad rámec ÚTP ČR) by měl být základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni ZÚR kraje i ÚP obcí. Obrázek č. 6.2.1: Územní systém ekologické stability

Zdroj: : Data ÚAP, 2012 44


Území ORP Žamberk je významně pokryto prvky ÚSES. Středem území prochází významný nadregionální biokoridor. Na západě vstupuje na řešené území z Polska a opouští jej v obci České Petrovice, kde pokračuje v sousedním ORP Králíky. Na NRBK leží regionální biocentra RBC Litice, RBC Panská dolina, RBC Obora a RBC Zemská brána. Na nadregionální biokoridor se napojují regionální biokoridory. První přichází z jihu a vede přes východní třetinu území směrem k severu. Na něm postupně leží tato regionální biocenta – RBC Les u Hrklice, RBC Sutice, RBC Studentský horní les, na nově vzniklém úseku ještě RBC Těchonín. Druhý RBK přichází rovněž z jihu, vede po jihozápadní hranici SO ORP a leží na něm RBC Žampach. Třetí RBK vede od severu z RBC Zadní vrch přes RBC Suchá a dvěma větvemi se napojuje na nadregionální biokoridor.

6.3

KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala: Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3 území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur. KES 0,4 – 0,8 území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9 území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2 území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES nad 6,2 území relativně přírodní. 45


6.4

INDIKÁTORY

Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru „Koeficient ekologické stability“: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č. 6.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Hodnocení Obec KES Obec KES indikátoru Bystřec 0,79 -1 Mistrovice 1,05 Česká Rybná 2,13 0 Nekoř 1,09 České Petrovice 2,03 0 Orličky 2,16 Dlouhoňovice 4,82 1 Pastviny 1,90 Hejnice 2,48 0 Písečná 1,86 Helvíkovice 1,16 0 Sobkovice 1,69 Jablonné nad Orlicí 1,59 0 Studené 3,35 Jamné nad Orlicí 1,23 0 Šedivec 0,68 Kameničná 0,82 -1 Těchonín 7,43 Klášterec nad Orlicí 2,12 0 Verměřovice 0,83 Kunvald 1,41 0 Záchlumí 1,60 Letohrad 1,27 0 Žamberk 1,06 Líšnice 0,85 -1 Žampach 1,95 Lukavice 0,83 -1 SO ORP Žamberk 1,47 Zdroj: ČSÚ 2012

Hodnocení indikátoru 0 0 0 0 0 0 1 -1 2 -1 0 0 0 0

Z hlediska ekologické stability území většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky mírně stabilního. Z tohoto pohledu se jeví území jako udržitelné. Území relativně přírodní (hodnota indikátoru 2) má obec Těchonín (KES= 7,43). Je zde vysoké zastoupení lesů (64,2%) z celkové rozlohy. Nízký podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy ORP (30,4%) a zároveň i nízký podíl půdy orné (22,6% ze zemědělské půdy). Území stabilní – obec Dluhoňovice (KES= 4,82) a Studené (KES= 3,35). Území mírně stabilní je v obcích – Česká Rybná, České Petrovice, Hejnice, Hevlíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Mistrovice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Sobkovice, Záchlumí, Žamberk a Žampach. Území málo stabilní – obce Bystřec, Kameničná, Líšnice, Lukavice, Šedivec a Verměřovice. Nejnižší KES má obec Bystřec (KES=0,79). Je zde vyšší podíl zemědělské půdy (68,7%), která je z většiny půdou ornou.

46


Obrázek č. 6.4.1: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Žamberk v roce 2010

Zdroj: ČSÚ 2012, EKOTOXA s.r.o. 2012

47


6.5

SWOT ANALÝZA

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY  Celý správní obvod ORP Žamberk vychází jako území ekologicky mírně stabilní (KES 1,47).  Nejvyšší KES v obcích Těchonín (7,43), Dlouhoňovice (4,82) a Studené (3,35).

S


 Vysoký podíl zvláště chráněných ploch v obcích Orličky (74,8 %), Bystřec (33,7 %) a Klášterec nad Orlicí, ( 27,5 %)  Výrazné pokrytí prvky ÚSES – nadregionální biokoridor a 3 regionální biokoridory. Celkem 11 regionálních biocenter.  V území jsou vymezeny přírodní parky Suchý Vrch Buková Hora a Orlice


 Nízké zastoupení zvláště chráněných území (7,1 %)  Nejnižší ekologická stabilita v rámci SO ORP – obec Bystřec (KES 0,79).  Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody.

O


 Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.  Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.  Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

T

6.6

THREATS HROZBY

 Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství.  Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ  Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území.  U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných územích, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat.

48


 V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod.  Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření.  V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů.

49


7 7.1

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

Reliéf krajiny SO ORP Žamberk je dán Podorlickou pahorkatinou a výběžkem Orlických hor. Zemědělství zde obhospodařuje dle údajů ČÚZK k 20.10.2012 plochu 16 807 ha zemědělské půdy, což představuje 59,6 % z celkové rozlohy území SO ORP Žamberk. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 9 186,9 ha (54,7 %). Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 6 659,2 ha (39,6 %). Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 5,6 % výměry zemědělské půdy. Oproti roku 2010 se výměra zemědělské půdy mírně snížila (o 57,5 ha). Především poklesla výměra orné půdy (o 127,7 ha), což je dáno tím, že část ploch byla zatravněna. Výměra TTP se tímto zvětšila (o 56,2 ha). Tabulka č. 7.11.1: Výměra zemědělské půdy (ha) v SO ORP Žamberk k 20. 10. 2012 Obce Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné n. Orl. Jamné n. Orl. Kameničná Klášterec n. Orl. Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj: ČÚZK, 2012

Celková výměra 1813,3 808,1 627,0 390,0 482,6 1074,1 437,8 1058,8 585,1 1794,5 2932,4 2354,6 1149,5 1101,0 461,3 1094,1 865,0 837,1 884,9 365,8 541,7 388,5 1900,9 598,7 1352,9 1690,9 555,0 28145,6

Orná půda

Zahrady

862,5 215,9 153,6 17,0 114,8 411,2 66,0 400,9 290,6 451,0 1080,2 786,4 552,3 526,8 175,0 428,4 229,1 227,1 263,0 114,4 107,6 208,3 130,6 278,0 403,3 534,3 158,6 9186,9

48,5 31,6 10,6 19,6 18,0 25,8 46,9 31,2 23,4 30,2 75,9 109,5 46,2 42,5 27,3 56,6 12,0 15,8 17,7 16,1 16,0 12,2 14,8 26,7 32,2 79,9 22,8 910,0

50

Ovocné sady 0,6 0,9 0,3 0,5 0,2 1,9 0,3 8,7 1,6 0,4 0,9 2,5 1,9 1,6 0,4 0,3 6,0 1,2 30,2

Trvalé travní porosty 334,3 258,4 237,3 137,0 194,5 252,8 79,4 198,4 139,1 504,2 793,5 399,6 250,0 265,1 128,8 263,2 188,6 213,3 284,7 97,8 53,1 35,8 430,2 150,1 255,7 397,5 116,8 6659,2

Zeměd. půda celkem 1245,9 505,9 401,5 174,5 327,3 690,1 192,8 630,5 453,3 987,3 1949,9 1304,2 848,5 836,0 331,5 749,1 429,7 458,7 567,3 228,3 176,7 256,3 577,2 455,2 691,5 1017,7 299,4 16807,0

Podíl ZP k celk. vým. (%) 68,7 62,6 64,0 44,7 67,8 64,2 44,0 59,5 77,5 55,0 66,5 55,4 73,8 75,9 71,9 68,5 49,7 54,8 64,1 62,4 32,6 66,0 30,4 76,0 51,1 60,2 53,9 59,6


7.1.1 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Půdy první a druhé třídy ochrany se nacházejí celkem rovnoměrně po celém území SO ORP Žamberk, zejména na území obcí Kunvald, Líšnice, Nekoř, Kameničná, Šedivec, Záchlumí a Žamberk. Podíl půd v I. a II. třídě ochrany k celkové výměře zemědělské půdy v SO ORP je zhruba 25 %. Obrázek č. 77.1.1: Půdy I. a II. třídy ochrany

Zdroj: Data ÚAP, 2012 51


7.2

POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

7.2.1 Plochy lesa Území SO ORP Žamberk je mírně průměrně lesnatým územím – lesnatost dosahuje 31,3%. Nejvíce lesnatými obcemi jsou Těchonín (64,2 %) a Studené (64,1 %), mírně vyšší výměru má také obec Orličky (45 %). Mírně nižší podíl lesa je v obcích Kameničná, Líšnice, Lukavice, Mistrovice a Verměřovice – lesy zde tvoří méně než 20% plochy území obce – avšak celkově jsou lesy v území rozloženy rovnoměrně, což je pozitivním rysem krajiny jak z hlediska protierozní ochrany, tak ekologické stability. Většina lesů jsou lesy hospodářské, pouze menší část patří do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Tabulka č. 7.2.1: Plocha lesa a lesnatost v SO ORP Žamberk k 20. 10. 2012 Obec Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné n. Orl. Jamné n. Orl. Kameničná Klášterec n. Orl. Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj: ČÚZK, 2012

Celková výměra (ha)

Plocha lesa (ha)

1813,3 808,1 627,0 390,0 482,6 1074,1 437,8 1058,8 585,1 1794,5 2932,4 2354,6 1149,5 1101,0 461,3 1094,1 865,0 837,1 884,9 365,8 541,7 388,5 1900,9 598,7 1352,9 1690,9 555,0 28145,7

52

412,0 259,8 172,3 162,2 131,4 269,8 133,1 349,7 98,2 643,9 820,4 777,1 219,6 179,4 77,7 219,4 389,6 256,1 255,6 111,6 347,3 108,8 1220,5 86,2 522,2 359,9 225,5 8809,3

Lesnatost (%) 22,7 32,1 27,5 41,6 27,2 25,1 30,4 33,0 16,8 35,9 28,0 33,0 19,1 16,3 16,8 20,1 45,0 30,6 28,9 30,5 64,1 28,0 64,2 14,4 38,6 21,3 40,6 31,3


Obrázek č. 7.22.1: Kategorie lesa


7.2.2 Přírodní lesní oblasti Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Žamberk jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do přírodních lesních oblastí (PLO 25 – Orlické hory, PLO 26 – Předhoří Orlických hor, PLO 31 – Českomoravské mezihoří).

PLO 25 – Orlické hory Do této PLO patří lesy na území obcí, nacházející se na severovýchodním okraji sledovaného území – Kunvald, Klášterec nad Orlicí, České Petrovice, Pastviny, Studené, Těchonín, Jamné nad Orlicí, Orličky. Lesy v této PLO se vyznačují vysokým podílem smrku, který se používal při zalesňování rozsáhlých dříve zemědělsky využívaných půd. Jedná se o stejnověké porosty, které jsou často silně poškozeny zvěří. Projevuje se zde doposud škodlivý vliv imisí, zejména na chudých půdách. Často zde škodí ve výše položených porostech severovýchodní bořivý vítr. Současná skladba lesů je značně druhově pozměněna ve prospěch smrku, často nevhodného původu. Smrk zaujímá 87 procent, jedle jen dvě procenta, z listnáčů je významněji zastoupen pouze buk na čtyřech procentech. Smrkové porosty jsou zčásti poškozené a proředěné působením imisí. PLO 26 – Předhoří Orlických hor

53


Do této PLO patří lesy na území obcí Záchlumí, Helvíkovice, Kameničná, Český Rybná, Hejnice, Dlouhoňovice, severní část Písečné, Žamberk, jižní část Kunvaldu, Líšnice, Šedivec, Lukavice, Nekoř, část Pastvin a Klášterce nad Orlicí, Sobkovice, severní část Letohradu, Mistrovice, Jablonné nad Orlicí, Verměřovice, Bystřec, jižní část Jamné nad Orlicí a Orliček. Lesy v této PLO jsou často poškozovány jelením ohryzem, u smrkových porostů se vyskytuje často hniloba, zejména v 1. generaci. Na návětrných stranách starších porostů dochází k poškození imisemi. Oblast je charakteristická spíše menšími lesními komplexy a bez větších sídelních aglomerací, má velmi harmonický krajinný ráz. V oblasti je vysoký podíl neprodukčních zemědělských pozemků, lze tedy očekávat další zalesňování zemědělské půdy. V současné skladbě je nejvíce zastoupen smrk (74 %), málo borovice, modřín, jedle, z listnáčů buk a dub. V oblasti se projevil v 50. letech 20. století ústup jedle, citlivé na znečištění ovzduší. Dnes jedle takřka vymizela. PLO 31 – Českomoravské mezihoří Do této PLO zasahuje SO ORP jen jižním okrajem, patří zde lesy na území těchto obcí – jižní část obce Žampach, jižní část obce Písečná, a jihovýchodní část obce Letohrad. Lesy jsou roztroušené, větší souvislé komplexy jsou jen na dlouhých hřebenech s převahou bohatých i kyselých společenstev dubobukového a jedlobukového lesního vegetačního stupně. Původně se zde nacházely převážně bučiny, v současnosti převládají jehličnaté dřeviny a z nich dominuje smrk. Současná porostní skladba je tedy proti skladbě přirozené značně pozměněna. Smrk má ve středních a vyšších polohách dobré růstové podmínky, trpí však podkorním hmyzem. (Zdroj: www.mezistromy.cz)

7.3

INDIKÁTORY

7.3.1 Změna výměry zemědělské půdy v čase (2005 – 2011) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2005 (31.12) a 2011 (31.12.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č. 7.33.1: Nastavení indikátoru Rozloha ZP k 31.12.2005 Oblast (ha) ČR SO ORP Žamberk Zdroj: ČSÚ, 2005, 2012

Rozloha ZP k 31.12.2011 (ha)

4 259 481 16 952,9

4 229 167 16 806,9

Úbytek ZP (%) -0,71 -0,86

Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy nad 2 % -1 úbytek půdy od 1,99 do 0,7 % 0 úbytek půdy od 0,69 do 0,4 % 1 úbytek půdy 0,39 do 0 % 2 zvýšení výměry zemědělské půdy Z tabulky vyplývá, že v rámci České republiky i SO ORP došlo k poklesu výměry zemědělské půdy. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Žamberk je relativní úbytek ZPF mírně vyšší jako průměr České republiky.

54


Tabulka č. 7.33.2: Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2011 Výměra ZPF Výměra ZPF Změna výměry Obec v roce 2005 (ha) v roce 2011 (ha) (%) Bystřec 1 251,9 1246,0 -0,48 Česká Rybná 506,5 505,9 -0,13 České Petrovice 401,8 401,5 -0,07 Dlouhoňovice 187,5 186,1 -0,73 Hejnice 327,3 327,3 -0,01 Helvíkovice 719,7 690,9 -4,00 Jablonné n. Orl. 196,7 193,2 -1,76 Jamné n. Orl. 632,1 630,5 -0,26 Kameničná 459,8 454,7 -1,12 Klášterec n. Orl. 1 003,9 990,5 -1,33 Kunvald 1 978,4 1948,0 -1,54 Letohrad 1 314,2 1306,7 -0,58 Líšnice 850,7 848,4 -0,26 Lukavice 841,8 836,2 -0,67 Mistrovice 331,9 331,5 -0,11 Nekoř 751,7 748,8 -0,39 Orličky 429,9 430,0 0,03 Pastviny 449,5 458,5 2,01 Písečná 600,8 567,4 -5,56 Sobkovice 228,4 228,2 -0,05 Studené 176,8 176,4 -0,26 Šedivec 255,4 255,1 -0,14 Těchonín 580,3 577,3 -0,52 Verměřovice 456,4 455,5 -0,20 Záchlumí 694,0 691,8 -0,31 Žamberk 1 025,8 1021,4 -0,43 Žampach 299,6 299,2 -0,16 SO ORP Žamberk 16 952,9 16 806,9 -0,86 Zdroj: ČSÚ 2005– 2012

Hodnocení 0 1 1 -1 1 -2 -1 1 -1 -1 -1 0 1 0 1 1 2 2 -2 1 1 1 0 1 1 0 1 -1

Z tabulky je patrné, že úbytek zemědělské půdy je nejvýznamnější v obcích Helvíkovice (4 %) a Písečná (5,56%). Největší absolutní úbytek ZPF byl zaznamenán v obcích Kunvald (30,4 ha), Helvíkovice (28,8 ha) a Písečná (32,6%).

55


Obrázek č. 7.3.1: Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Žamberk

Zdroj: ČSÚ 2005– 2012, EKOTOXA s.r.o.2012

56


7.4

SWOT ANALÝZA

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA  Výskyt půd zařazených do I. a II. třídy ochrany, jejich největší podíl k celkové zemědělské půdě je v obcích Líšnice, Kameničná a Šedivec.  Významný podíl trvalých travních porostů (39,7%).

S

 Rovnoměrné zastoupení lesa v celém SO ORP. STRENGHTS SILNÉ STRÁNKY

 V žádné obci neklesá plocha lesa pod 14 %.  Díky výrazně zlepšenému stavu ovzduší dochází k ozdravění lesních porostů.  Vyšší ekologická stabilita území.  Nadprůměrná lesnatost v obcích Těchonín, Orličky a Studené.  Výraznější úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2005 až 2011 je nejvýznamnější v obcích Helvíkovice, Kunvald a Písečná.


 Silně pozměněná skladba lesa ve prospěch smrku, který je více náchylný např. na poškození hmyzem.  Úbytek zemědělské půdy v období 2005 až 2011 je mírně vyšší než průměr ČR.  Ekologizace zemědělství zejména v méně příznivých oblastech.  Zalesnění nebo zatravnění neprodukční zemědělské půdy.

O


 Postupná přeměna smrkových monokultur na přirozenou skladbu lesa.  Zalesňování nelesních půd a lesnická rekultivace jako faktor zmírňující dopady klimatických  změn (mj. vázání CO2)  Snižování výměry lesa a rozčleňování lesních komplexů v důsledku liniových staveb.  Znehodnocování půdy erozí na svažitých půdách.

T

THREATS HROZBY

 Rozšiřování zástavby a vznik větších aglomerací, které naruší harmonický ráz krajiny.  Předpokládaný nárůst teplot vlivem oteplování může ještě více zhoršit podmínky pro růst smrku.  Nekontrolovaný zábor zemědělské půdy ve vyšších třídách ochrany, roztahování zástavby do krajiny.

57


7.5

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ  Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou.  Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy.  Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná-li se o lesy v kategorii LO, nebo některé kategorie LZU. U těchto zásahů často nedochází k velkých záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa).

58


8

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Území správního obvodu ORP Žamberk se řadí k oblastem ležícím mimo hlavní dopravní tahy ČR s horší dopravní dostupností. Obsluhu dopravními sítěmi dále komplikuje podhorský ráz regionu a systém osídlený typický pro obce bývalých Sudet – protáhlý tvar obce vázaný na údolí některé z řek či potoků a doplněný rozptýleným osídlením, zejména v severní části území na úpatí Orlických hor. Tento systém osídlení je problematický nejen z pohledu dopravy, ale také budování obslužné technické infrastruktury, zejména vodovodů, plynovodů a kanalizace.

8.1

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na řešeném území byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008) a krajské koncepční a rozvojové dokumenty, včetně Zásad územního rozvoje Pardubického kraje vydaných formou opatření obecné povahy usnesením Z/170/10 z 29. dubna 2010. Dále byly využity materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR.

8.1.1 Silniční doprava V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří Pardubickému kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nachází. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Osu silniční sítě ve správním území ORP Žamberk tvoří silnice I. třídy I/11 vedoucí v trase (Vamberk -) Žamberk – Jablonné n/O – Červenovodské sedlo (- Šumperk). Tato silnice tvoří hlavní spojení oblasti Šumperska a Jeseníků s Hradcem Králové a Prahou a z toho důvodu je silně zatížena také tranzitní dopravou. V řešeném území negativně ovlivňuje obyvatelstvo zejména v obci Helvíkovice, městě Žamberku, osadě Bredůvka a ve městě Jablonné nad Orlicí. Průtahy vedení středem sídel nejen zpomalují dopravu na vlastní silnici (omezená rychlost max. 50 km/h), ale také výrazně snižují bezpečnost silničního provozu a zhoršují životní prostředí obyvatel. Určitou část tranzitní dopravy převezme v budoucnosti rychlostní silnice R35, její zprovoznění však nelze očekávat dříve než hluboko po roce 2015. Vzhledem ke sklonovým poměrům je dalším nebezpečným úsekem trasa přes Červenovodské sedlo, kde vznikají dopravní problémy zejména v zimním období. Dostupnost dalších obcí je zajišťována dostatečnou sítí silnic II.a III. třídy. Ta má za úkol uspokojit dopravní potřeby především regionálního charakteru a proto se jejich sklonové a šířkové uspořádání odvíjí zejména od konfigurace terénu. Síť silnic II. třídy tvoří: II/310 (Olešnice v Orl. horách -) Žamberk – Letohrad II/311 (Lanškroun -) Jablonné n/O – Těchonín (- Mladkov – Deštné v Orl. horách) II/312 (Hanušovice – Lichkov -) Pastviny - Žamberk – Hejnice (- Choceň) II/360 Šedivec – Letohrad (-Ústí n/O – Vel. Meziříčí – Jaroměřice n/R) Na území ORP Žamberk se nepřipravuje výstavba žádné dálnice ani rychlostní komunikace, avšak v budoucnu se počítá s napojením Žamberka na plánovanou silnici R35 přivaděčem Vysoké Mýto/Ústí nad Orlicí – České Libchavy – Žamberk (v ZUR Pk je prozatím stanoven koridor bez podrobnějšího vedení

59


trasy). Tím bude zajištěna dobrá dostupnost regionu ve směru Hradec Králové, Pardubice a Praha. Do té doby si řešení závažných dopravních závad na silnici I/11 vyžádá urychlenou výstavbu společného jižního obchvatu Žamberka a Helvíkovic (trasa je již delší dobu stabilizována v ÚPD) a v budoucnu je třeba uvažovat i s řešením dopravy v Jablonném n/O, vč. odstranění úrovňového křížení s železnicí Letohrad – Lichkov. Vzhledem ke složitým sklonovým poměrům v úseku Jablonné n/O – Červená Voda je v ZUR Pk navržena změna trasování silnice I/11: za obcí Šedivec se levotočivým obloukem okolo osady Bredůvka stočí k severu a podél obce Studené bude pokračovat ve směru Mladkov a Lichkov, za kterým se připojí na stávající silnici I/43. Toto řešení zajistí v kombinaci s přivaděčem Vysoké Mýto – Žamberk a obchvatem Žamberka napojení celého regionu kvalitní komunikací na dálniční síť ČR (R35) i dobrou dostupnost regionu Králicka a hraničního přechodu Dolní Lipka – Boboszów.

Obrázek č. 8.1.1: Silniční síť SO ORP Žamberk

Zdroj: Data ÚAP 2012

Vzhledem k určení silnic nižších tříd zejména pro regionální dopravu s intenzitou do 3000 vozidel/24 hod nelze očekávat významné změny v jejich prostorovém uspořádání. Spíše se dá počítat pouze s údržbou komunikací ve stávajícím stavu a event. řešení bodových závad a havarijních stavů. Přeložky se plánují na silnici II/310 v úseku mezi obcí Lukavice a Letohradem a změna v napojení silnic II/310 a II/360 v Letohradu, vč. výpadovky směr Ústí n/O. Dopad na síť silnic nižších tříd pak bude mít také výstavba výše zmíněného přivaděče k rychlostní silnici R35 a uvažovaná přeložka silnice I/11 směrem na Mladkov a Králíky.

60


Obrázek č. 8.11.2: Intenzita dopravy na silniční síti ORP Žamberk

Zdroj: ŘSD, sčítání dopravy 2010

8.1.2 Doprava v klidu Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí - např. centra města. V řešeném území se tento problém týká zejména sídla správního obvodu ORP - Žamberku. I vzhledem k jeho turistickému potenciálu je dopravní revitalizace centra města více než žádaná, neboť zatím je omezení pro parkování aplikováno pouze na Masarykově náměstí. V rámci úprav by mělo být zpoplatněné stání vozidel v širším okolí centra, zřízena parkovací místa pro krátkodobé stání (např. i do 10 minut zdarma). To vše lze realizovat pouze za předpokladu, že bude z centra města odkloněna silně zatížená silnice I/11 (nutnost obchvatu). Následně může být ve vybraných ulicích zřízena pěší zóna s přístupem cyklistů, pouze s vyhrazenými časovými úseky pro zajištění vjezdu vozidel zásobování (na povolení MěÚ). Zásobování by mělo být řešeno primárně ve večerních a nočních hodinách, s výjimkou vybraných provozů (např. obchody s potravinami), kde lze vyhradit určitý časový úsek také v průběhu dne. Dále je potřeba dbát na dostatek parkovacích míst u všech připravovaných projektů, zejména komerčních a průmyslových aktivit.

8.1.3 Cyklistická doprava Z hlediska udržitelné dopravy je cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). To však vyžaduje vhodné podmínky přírodní (zejména konfigurace terénu) a organizační. Ty znamenají zejména vybudování sítě cyklostezek na

61


nejpoužívanějších trasách spojujících oblasti zdrojů a cílů dopravy (tedy z oblastí určených pro bydlení do míst zaměstnání a volnočasových aktivit). Cyklostezkou se rozumí samostatná komunikace určená pro cyklisty (event. i pro pěší) aniž by na ni byl povolen vjezd motorových vozidel – nejde tedy jen o prosté „osazení“ stávajících méně frekventovaných silnic navíc směrovkami se symbolem bicyklu, ale o vybudování nové plnohodnotné komunikace. Na silnicích s nízkou intenzitou dopravy k vedení cyklostezky stávající silnici využít lze, v intravilánu obcí nejlépe s doplněním vhodného vodorovného dopravního značení. Dalším nezbytným předpokladem pro rozvoj cyklistiky je zajistit v místech cílů cest možnost bezpečného uložení jízdního kola. V uplynulých letech vzniklo na území SO ORP Žamberk několik nových cyklostezek: -

Letohrad, tábořiště – Červená – Ústí nad Orlicí (15 km celkem – z toho SO ORP Źamberk 2 km) Źamberk – Líšnice (2 km; otevřena 2009) Źamberk – Letohrad (4,7 km; otevřena 2010) krátká cyklostezka ve městě Letohradu v lokalitě Poříč (0,35 km)

V roce 2013 pravděpodobně vznikne další zajímavá cyklostezka z Žamberka k přehradě Pastviny. Ta povede buď podél silnice druhé třídy číslo 312 a nebo výrazně hezčím atraktivnějším prostředím podél Divoké Orlice přes Líšnici, Nekoř a kolem malé i velké přehrady. Sdružení obcí Orlicko připravuje realizací projektu cyklostezky Letohrad-Jablonné-Dolní Lipka(hraniční přechod)- Králíky - Červená Voda v délce 40 km. Cyklostezka bude vedena údolím podél toku Tiché Orlice. Cyklostezka bude navazovat na další cyklostezku Letohrad-Ústí nad Orlicí, Letohrad - Žamberk. Vzniká tak základní kostra sítě cyklostezek, kterou je možné v následujících letech dále rozšiřovat, aby vznikla ucelená síť bezpečných cyklostezek v regionu. Další doporučené směry pro trasování cyklostezek jsou z Žamberka podél Divoké Orlice přes Helvíkovice (návaznost na již vybudovanou stezku přes obec) a dále směr Záchlumí a Litice nad Orlicí; také by měl být vybudován návazný systém cyklostezek ve vlastních městech Źamberk a Letohrad. Pro plnohodnotné možnosti využití cyklistiky je potřebné navázat síť cyklostezek na integrovanou dopravu, zejména železniční. Ať už formou úschoven typu Bike and Ride, tak možností cestovat spoji veřejné dopravy společně s bicyklem (možné pouze u vlaku, autobusové společnosti až na výjimky odmítají bicykly přepravovat).

8.1.4 Železniční doprava V roce 1874 proťala celý region nová trať Rakouské severozápadní dráhy z Týniště nad Orlicí přes Žamberk, Kyšperk (Letohrad) do Lichkova, o rok později prodloužená na území dnešního Polska. Její stavební uspořádání vycházelo z významu trati jakožto hlavní jednokolejné trati propojující Podorlicko s Kladskem a německou částí Slezska, vč. Vratislavi (Breslau, Wroclaw) na straně jedné a s Hradcem Králové a Prahou na straně druhé. V Lichkově pak dále navázala Moravská pohraniční dráha do Hanušovic a dále do Jeseníků. Zároveň byla také zprovozněna propojovací trať z Kyšperka do Ústí nad Orlicí. Kyšperk se tak stal významným železničním uzlem, kde byly soustředěny také činnosti pro údržbu a ošetřování lokomotiv a zřízeno depo kolejových vozidel. Po druhé světové válce došlo v souvislosti se změnami osídlení v pohraničních oblastech během druhé poloviny minulého století k poklesu významu tratě. Rozvoj přeshraniční spolupráce v rámci EU a potřeba dobré dostupnosti regionu Orlických hor za účelem zvýšení turistického ruchu znamená postupně opětovné zvyšování významu trati. Proto v letech 2007 až 2008 proběhla komplexní obnova úseku Letohrad – Lichkov, včetně provedení elektrizace stejnosměrným systémem 3000 V. Záměrem bylo využívat trasu pro vedení nákladní dopravy do Polska a také pro vedení přímých rychlíků Praha – Wroclaw. Ta není v současnosti realizována a v osobní dopravě je provozován jediný pár rychlíků v relaci Pardubice – Wroclaw. Ten doplňuje několik spěšných vlaků Pardubice – Letohrad – Lichkov, čímž dochází ke zlepšení spojení do krajského města pro východní část regionu. 62


Zatímco úsek mezi Letohradem a Lichkovem je v současnosti, nedlouho pro rekonstrukci, na vynikající úrovni, trať z Letohradu směrem na Žamberk a Týniště nad Orlicí je i nadále provozována v nezávislé trakci. Z důvodu rozdílnosti trakcí v obou úsecích tratě bylo provedeno nové rozdělení vozebních ramen v regionální osobní dopravě na relace Týniště nad Orlicí – Žamberk – Letohrad a na Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov. Pro regionální dopravu v rámci SO ORP Žamberk tedy bude dojde k znevýhodnění cestujících z Verměřovic, Jablonného n/O, Jamného n/O a Těchonína v důsledku vynuceného přestupu v Letohradu. Dostupnost Žamberka k přímým vlakům Lichkov – Pardubice je možné řešit přípojnými regionálními vlaky navázanými na rychlík. Elektrizace úseku Týniště nad Orlicí – Letohrad by mj. posloužila také jako záložní trasa pro případ problémů na tranzitním železničním koridoru mezi Pardubicemi a Ústím nad Orlicí (i přes vynucenou úvrať v Letohradu a Ústí nad Orlicí). Specifická struktura jednotlivých sídel vyznačující se výrazně podlouhlým tvarem vázaným na údolí i v několikakilometrové délce přináší problémy v dopravní obslužnosti, zejména železniční dopravou, kde nemůže být hustota zastávek natolik vysoká jako u autobusů. Z toho důvodu i když je vzdálenost jednotlivých stanic a zastávek od intravilánu obcí výborná nebo akceptovatelná (Jamné nad Orlicí), nelze z hlediska dopravní obslužnosti považovat za dostatečnou docházkovou vzdálenost z centra obce (důležitá pro hodnocení indikátoru dopravní obslužnost) vzdálenost vyšší než 1,5 km. Do hodnocení indikátoru nebyly proto vůbec zahrnuty dopravny Žamberk a Jamné nad Orlicí (resp. ano v případech, kdy k vlakovému spoji existuje návazná autobusová doprava). Obrázek č. 8.11.3: Železniční doprava na území SO ORP Žamberk

Zdroj: Data ÚAP 2012

63


Tabulka č. 8.1.1: Dopravny na síti drah SŽDC v SO ORP Žamberk Trať

Název

021 Litice nad Orlicí* 021 Bohousová** 021 Žamberk 021 Lukavice v Čechách 021,024 Letohrad 021 Verměřovice 021 Jablonné nad Orlicí 021 Jamné nad Orlicí 021 Těchonín Zdroj: KJŘ, mapové podklady

Druh

Pěší vzdálenost do středu obce (km)

žst z žst z žst z žst z žst

0,9 0,7 2,2 1,3 0,8 1,0 0,6 2,6 1,1

Pěší vzdálenost k okraji zástavby (km) 0,1 0,2 0,0 0,2 0,0 0,1 0,0 0,7*** 0,1

Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka * součást obce Záchlumí, hodnoceno do středu osady „Litice nad Orlicí“ ** hodnoceno vůči Záchlumí jehož je Bohousová součástí *** zastávka leží v blízkosti zástavby severního okraje města Jablonné nad Orlicí

8.1.5 Letecká a vodní doprava V blízkosti Žamberka provozuje Aeroklub Žamberk malé sezónní travnaté letiště určené pro sportovní účely. Má status veřejného vnitrostátního letiště a disponuje travnatou dráhou v délce 725 m a v šířce 100 m. Letiště je vybavené pro sportovní účely aeroklubu, avšak nelze očekávat další rozvoj služeb v jiných segmentech letecké dopravy. Vodní doprava není na území SO ORP Žamberk provozována.

8.1.6 Integrovaná doprava V roce 2010 byla zahájena příprava rozšíření tarifu IREDO do Pardubického kraje a s tím spojené plné nahrazení soucasného tarifu IDS PK a kilometrického tarifu. Od 1.4.2010 převzala na základě výběrového řízení organizaci veřejné dopravy v Pardubickém kraji společnost Oredo s.r.o. (Organizátor regionální dopravy). Pardubický kraj vstoupil do společnosti OREDO, kde od 1.května 2011 vlastní 50% podíl. Klíčovým bodem činnosti organizátora v roce 2011 bylo výrazné rozšírení IDS IREDO. Ke dni 11. 12. 2011 došlo k rozšírení IDS IREDO o celé území Pardubického kraje, jehož rozloha 4 519 km2 je srovnatelná s rozlohou Královéhradeckého kraje. Cestující veřejnost tak získala možnost cestovat na jeden jízdní doklad v rámci obou krajů, navíc byla do tarifu IREDO pro pravidelné zákazníky nově zavedena 90ti denní jízdenka. V roce 2010 byly zahájeny práce na provedení optimalizace na celém území Pardubického kraje. Jedním z důležitých podkladu k optimalizaci byly výsledky analýzy přepravních intenzit a vztahu na linkách a spojích verejné dopravy v Pardubickém kraji, které byly provedeny společností Jacobs Consultancy spol. s r.o. Dále se vycházelo z analýzy školní dojíždky, došlo k zmapování začátku a konců ve školách. Oblast IDS IREDO byla z důvodu spádovosti rozšířena i o několik tarifních zón mimo Pardubický kraj. Na území SO ORP Žamberk byly obce přiřazeny do jednotlivých tarifních zón. Přehled tarifních zón je patrný z následujícího obrázku.

64


Obrázek č. 88.1.4: Tarifní mapa IREDO Pardubického kraje na území SO ORP Žamberk

Zdroj: OREDO s.r.o., 2012 Až na výjimky nejsou k dispozici jednotné multimodální terminály, které by umožnily vzájemný přestup cestujících mezi autobusy a vlaky. Za typický příklad poslouží Žamberk, kde je železniční nádraží situováno ve značné vzdálenosti od centra města, zatímco autobusové nádraží je v jeho těsné blízkosti. Jen několik spojů zastavuje také v blízkosti železniční stanice. Vlakové nádraží v Žamberku je natolik vzdáleno od centra obce, že překračuje uvažovanou docházkovou vzdálenost v hodnocení dopravní obslužnosti a při minimální existenci víkendové autobusové dopravy tak je velký počet obcí hodnocen jako bez spojení s ORP. Většinu autobusových spojů v rámci IREDO zajišťuje pro SO ORP Žamberk dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí. Smluvními partnery jsou dále ORLO BUS, Radek Bartoš a Josef Pinkas. Tarifní integrace se týká také trati ČD 021 v úseku Týniště nad Orlicí – Žamberk.

65


Obrázek č. 8.1.5: IREDO - integrovaná regionální doprava - linky na území SO ORP Žamberk

Zdroj: OREDO s.r.o., 2012

Nejsou ještě také odstraněny souběhy vlakové a autobusové dopravy (např. na trase Letohrad – Žamberk). To vše by mělo být řešeno v rámci optimalizace spojů v rámci IREDO Pardubického kraje. Jde např. o mírné navýšení vlakových spojů mezi Ústím nad Orlicí a Letohradem a posouzení podle místních podmínek, zda je vhodné zachovat tratě místního významu (Letohrad - Potštejn, Letohrad – Jablonné nad Orlicí, Jablonné nad Orlicí – Lichkov). Podle dotazníkových zjištění provedených v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk je nedostatečný počet spojů hromadné dopravy hlavně o víkendech v následujících obcích: Letohrad, Česká Rybná, Záchlumí, Mistrovice, Nekoř a Verměřovice. Na špatnou návaznost spojů upozorňují v obci Bystřev, Kameničná, Nekoř a Šedivec. Město Žamberk hodnotí jako nedostatečný počet vlakových spojů na Hradec Králové ve všední dy i o víkendech.

66


8.2

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení celého bytového fondu na vodovod, kanalizaci a plyn však v případě mnoha obcí není úplně možné z důvodu existence odlehlejších lokalit a samot. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Źamberk byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (aktualizované znění), Malý lexikon obcí ČR 2009, Územní energetická koncepce Pardubického kraje 2005 a další. Tabulka č. 8.2.1: Vybavení obcí v SO ORP Źamberk technickou infrastrukturou Obec

vodovod plyn kanalizace ČOV Bystřec A A Česká Rybná A České Petrovice A Dlouhoňovice A A A A Hejnice A Helvíkovice A Jablonné nad Orlicí A A A A Jamné nad Orlicí A A Kameničná A Klášterec nad Orlicí A A A Kunvald A Letohrad A A A A Líšnice A Lukavice A A A Mistrovice A A Nekoř A Orličky A Pastviny A A Písečná A A A Sobkovice A A Studené A Šedivec A A A Těchonín A A Verměřovice A A Záchlumí A A Žamberk A A A A Žampach A A A Celkem 27 13 11 6 Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Žamberk, web ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2011, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje 2005, webové stránky obcí Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně plynem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla.V tabulce je uvedena převažující hodnota, protože přesné údaje o množství napojených domů (příp. osob) nejsou v současnosti k dispozici. Podrobnější vyhodnocení bude možné zpracovat až po zveřejnění výsledků nadcházejícího Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhne na jaře 2011.

67


8.2.1 Vodovody Rozhodující podíl na zásobování obyvatel SO ORP Žamberk pitnou vodou mají skupinové vodovody (SV). Ty jsou dostatečně vybaveny zdroji podzemních vod (povrchové zdroje není nutné využívat) poskytujícími také rezervy v kapacitě. Území leží ve velké části v CHOPAV Žamberk-Králíky (severní část správního území) nebo CHOPAV Východočeská křída (jih území) a je proto nutné respektovat opatření směřující k zachování kvality podpovrchových vod. Mezi nejvýznamnější skupinové vodovody patří SV Žamberk – Lukavice – Dlouhoňovice, SV Jablonné nad Orlicí (zásobovány také Verměřovice, Mistrovice, Sobíkovice, Jamné nad Orlicí, Šedivec, Nekoř a Bredůvka) a SV Letohrad – Písečná. Další obce jsou zásobovány z menších skupinových vodovodů. Z nich je nejdůležitější SV Líšnice – Pastviny, který má propojení jak se SV Žamberk, tak také s SV Jablonné n/O a v případě potřeby probíhá vzájemné posilování jejich zdrojů. Výhledově by se na SV Jablonné n/O měl napojit také SV Letohrad – Písečná. U některých zdrojů skupinových vodovodů lze sledovat jejich nadlimitní obsah vybraných látek, a tak jsou provozovány pouze podmíněně se souhlasem hygieniků. Zejména jde o znehodnocení vody TCE, PCE u zdrojů SV Letohrad jež mají být odstaveny a nahrazeny jímáním jiného zdroje s úpravou vody. Dále se stejný problém může vyskytnout u SV Žamberk. Zvýšený obsah Al se vyskytuje u SV Jablonné n. O, který bude řešen vedle provozních opatření také propojením na SV Letohrad (míchání vody za účelem dosažení hygienických limitů). Obrázek č. 8.2.1: Systém veřejných vodovodů na území SO ORP Žamberk

Zdroj: podklady ÚAP 2012,vlastní zpracování Místní vodovody zajišťují zásobování v obcích Bystřec, Klášterec n/O, Kunvald, Studené, Záchlumí, Žampach. Místní vodovod je vybudován též v Orličkách a Českých Petrovicích, ale nezasahuje prozatím

68


celý intravilán obce. Zejména u těchto malých vodovodů bude často nutné nahradit stávající zdroje, které mnohdy nevyhovují všem hygienickým předpisům, zejména mikrobiologickým, novými zdroji, event. jejich připojení na skupinové vodovody. Až na výjimky (nová propojení již existujících SV, napojení některých menších osad) se výstavba nových vodovodů nepřipravuje, avšak současný stav vodovodních řadů v mnoha lokalitách neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti, vnitřních průměrů potrubí (je používáno ocelové i skleněné potrubí) a bude nutná jejich rekonstrukce.

8.2.2 Kanalizace Z hlediska kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zejména naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. Úroveň 2000 EO přesahují na správním území ORP Žamberk 3 obce: Žamberk, Letohrad a Jablonné n/O. Město Źamberk disponuje dvěma centrálními ČOV, přičemž na ČOV I jsou napojeny také obce Dlouhoňovice a Lukavice. V Letohradě je provozována centrální ČOV, na kterou je napojena významná část obyvatelstva, stejně jako místní část Kunčice a někteří obyvatelé z místní části Orlice. Jablonné n/O provozuje ČOV vystavěnou v roce 2000 s dostatečnou kapacitou, která umožňuje také svedení odpadních vod z okolích menších obcí, které neplánují výstavbu vlastní ČOV. Obrázek č. 88.2.2: Veřejná kanalizace v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk

Zdroj: podklady ÚAP 2012,vlastní zpracování Z menších obcí disponuje adekvátním čištěním odpadních vod obec Písečná a Klášterec nad Orlicí. Ostatní obyvatelé a většina obyvatelstva v menších obcích je nadále napojena pouze na jímky či septiky, pouze malá část disponuje domovní nebo malou skupinovou ČOV. Technický stav jímek je různý, některé 69


jsou nevyhovující, netěsné. Odpady ze septiků jsou nejčastěji svedeny do kanalizace a do povrchových vod, což odporuje v současnosti platné legislativě. V závislosti na dostupnosti finančních prostředků lze očekávat realizaci výstavby kanalizace a ČOV v menších obcích. Ty jsou v současnosti obvykle vybaveny pouze dešťovou kanalizací nebo nesourodým souborem stok v různém stavu a technické kvalitě, obvykle přímo vyústěných do místních vodotečí bez řádného čištění. Ve velmi malých obcích a místních částech (do cca 500 EO) je dobré uvažovat s možností čištění odpadních vod v biologických rybnících, které lze vhodně začlenit do krajiny a využít i např. jako prvek místního ÚSES, v opravdu malých sídlech bude pravděpodobně z ekonomických důvodů ponecháno individuální čištění odpadních vod. Doporučené akce na zlepšení stavu a harmonogram výstavby jsou uvedeny v „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje“.

8.2.3 Plyn Význam zásobování plynem spočívá zejména ve snížení emisní zátěže místního ovzduší z lokálních topenišť. Stav zásobování jednotlivých obcí plynem je v řešeném území rozdílný a po roce 2000 bylo možné pozorovat určité zlepšení v některých oblastech. Plynofikovány jsou všechny tři města regionu i většina obcí v jejich blízkém okolí. Lze konstatovat že celá jižní a východní část správního území je již vybavena dostatečně plynem, výjimku tvoří pouze obce Orličky a Písečná. Naopak, v západní a severní části regionu nejsou rozvody plynu doposud zavedeny vůbec. Otázkou i nadále zůstává, zda-li v již plynofikovaných obcích nedochází, z důvodu neúměrně rostoucích cen plynu, k opětovnému návratu obyvatelstva (byť třeba jen částečnému) k původním zdrojům vytápění a tím také k nadměrnému zatěžování ovzduší emisemi z lokálních topenišť. Obrázek č. 8.2.3: Systém zásobení plynem ve SO ORP Žamberk

Zdroj: podklady ÚAP 2012, vlastní zpracování

70


8.2.4 Elektřina Zásobování elektřinou probíhá po dvou samostatných linkách VVN 110 kV: jednak ze západního směru od Vamberka a Ústí nad Orlicí do rozvodny Źamberk a jednak z jihovýchodu z rozvodny Krasíkov do rozvodny Jablonné nad Orlicí. Místní rozvod z těchto dvou rozvoden je řešen vedením VN 35 kV. Jižní částí území obce Źampach prochází trasa nadzemního vedení VVN 400 kV mezi rozvodnami Krasíkov a Neznášov. Pro zlepšení stability systému je navrženo jeho zaokruhování výstavbou vedení 2x110 kV TR Žamberk – TR Jablonné n. O., což bylo reflektováno i v ZUR Pk (koridor pro umístění stavby E02). Území ORP Žamberk nedisponuje zdroji energie na fosilní paliva. Nejvýznamnějším zdrojem je vodní elektrárna Nekoř (ČEZ, obnovitelné zdroje Hradec Králové) s instalovaným výkonem 3 MW. Dále je pak v území provozováno hned několik malých vodních elektráren a fotovoltaických systémů. Obrázek č. 8.2.4: Systém zásobení elektřinou ve SO ORP Žamberk

Zdroj: podklady ÚAP 2012, vlastní zpracování Největším zdrojem elektrické energie v řešeném území je vodní elektrárna Pastviny s 3 MW instalovaného výkonu. Další větší vodní elektrárnu na Divoké Orlici provozuje Povodí Labe nedaleko Litic nad Orlicí (instalovaný výkon 0,7 MW). Oproti roku 2008 zůstala zachována hodnota instalovaného výkonu kogeneračních jednotek (bioplynová stanice s kogenerací a.s. Bocus. v Letohradu-Orlici) a jen velmi mírně (o 1,5 %) vzrostl celkový instalovaný výkon vodních elektráren. Prudký nárůst byl v uplynulých dvou letech zaznamenán v případě fotovoltaických elektráren – zatímco v roce 2008 byly do sítě připojeny pouze tři instalace s celkovým výkonem 0,009 MW, v současnosti je souhrnný výkon několika desítek FVE vyšší než 4 MW, což vzhledem k nízké srovnávací základně prezentuje nárůst o cca 46500 %. Tabulka č. 8.22.1: Zdroje el. energie v obcích SO ORP Žamberk (v MW celkem instal. výkonu) Typ energie Obec fotovoltaika kogenerace vodní Celkem Bystřec 0,826 0,826

71


Obec

fotovoltaika 0,026 0,025 0,228 0,035 5,1 0,013 0,005 0,816 0,009 1,886 0,009

Typ energie kogenerace

Dlouhoňovice Hejnice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Pastviny 0,01 Sobkovice Verměřovice 0,025 Záchlumí 0,009 Žamberk 1,372 Těchonín Celkový součet 10,394 Zdroj: Přehled přidělených licencí ERÚ k 29. 10. 2012

vodní

0,041 0,041 0,055 0,07

0,055

0,015 0,385

0,07

0,04 0,032 0,039 0,062 0,015 0,78

Celkem 0,026 0,025 0,269 0,076 5,1 0,068 0,005 0,941 0,009 1,886 0,024 0,385 0,01 0,04 0,057 0,048 1,434 0,015 11,244

8.2.5 Telekomunikace V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nezbytná přímá viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit jejich stínění a rušení. Území ORP Žamberk nejvíce ovlivňují spoje vedené směrem k vysílači Rychnov nad Kněžnou-Litický Chlum (leží na území Královéhradeckého kraje). Signál mobilních operátorů dosahuje poněkud horší kvality pokrytí u O2 v oblasti Hejnic a České Rybné. Obecně však lze dosáhnout na signál tohoto operátora minimálně vně budov na celém území. To je důležitým faktorem pro řádné fungování Integrovaného záchranného systému (IZS), neboť tento operátor zajišťuje koordinaci mezi jednotlivými složkami IZS pomocí krizových telefonů. U dalších operátorů je síla signálu výrazně závislá na orografických předpokladech - T-Mobile nemá pokrytí v oblasti hned několika údolí: Tiché Orlice na východ od Letohradu, Černovického potoka na jih od Těchonína, Orličského potoka, v okolí potoka Čenkovičky na východ od Bystřce a v okolí osady Amerika na horním toku Divoké Orlice. Operátor Vodafone má špatnou úroveň pokrytí zejména v oblasti Česká Rybná – Hejnice, Studené – Sobkovice – Těchonín a v okolí Českých Petrovic. Vysokorychlostní mobilní Internet není nabízen nikde s výjimkou několika málo vyvýšených lokalit (mimo obydlená místa), kde je k dispozici 4G od T-mobile. Stejný operátor na větší části území také nabízí Internet ADSL.

72


8.3

INDIKÁTORY

Dopravní infrastruktura Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do příslušné pověřené obce (Žamberk, Letohrad, Jablonné nad Orlicí), sídla ORP (Žamberk) a krajského města (Pardubice). Na trase z obce do ORP a do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Výjimku tvoří město Źamberk, kde vzhledem k výrazně excentrické poloze vlakového nádraží byly hodnoceny pouze spoje takovými vlaky, ke kterým existuje návazná autobusová doprava do centra města. Tabulka č. 8.3.1: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Spojení do pov. obce sídla ORP Obec (Žamberk) (Žamberk) X + X Česká Rybná 12 4 12 České Petrovice 3 0 3 Dlouhoňovice 22 4 22 Hejnice 18 4 18 Helvíkovice 18 4 18 Kameničná 10 0 10 Klášterec nad Orlicí 13 7 13 Kunvald 12 4 12 Líšnice 14 4 14 Lukavice 29 8 29 Pastviny 15 9 15 Záchlumí 16 8 16 Žamberk Obec Bystřec Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Mistrovice Orličky Sobkovice Studené Těchonín Verměřovice

+ 4 0 4 4 4 0 7 4 4 8 9 8 -

krajského města (Pardubice) X + 5 5 0 3 6 4 6 0 3 2 2 0 6 1 5 1 6 2 10 6 7 3 9 7 18 12

+ 0 13 8 0 0 0 0 7 8

krajského města (Pardubice) X + 12 3 17 10 7 7 10 0 2 0 8 0 1 0 11 10 14 10

Spojení do sídla ORP (Žamberk)

pov. obce (Jablonné n/O) X + 22 3 9 2 18 0 7 4 7 0 6 0 20 11 15 10

X 9 26 15 12 2 12 3 12 13 73


Obec

Spojení do sídla ORP (Žamberk)

pov. obce (Letohrad)

X + X Letohrad 42 Nekoř 14 4 19 Písečná 13 4 10 Šedivec 10 4 11 Žampach 13 4 10 Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, říjen 2012 X ... běžný pracovní den - ... nehodnoceno

+ 15 0 0 0 0

krajského města (Pardubice) X + 24 19 6 0 6 0 4 0 5 0

+ ... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli)

Tabulka č. 8.3.2: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den -2 -1 0 1 2 X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pov. obec + méně než 2 2 3 4 5 a více obec X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více sídlo ORP nebo krajské město + méně než 1 1 2 3 4 a více X méně než 8 8 - 11 12 - 15 16 - 19 20 a více pov. obec nebo sídlo ORP nebo sídlo ORP krajské město + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více

Tabulka č. 8.3.3: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do Obec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Líšnice Lukavice Pastviny Záchlumí Žamberk

Obec

X 2 -2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 -

+ 1 -2 1 1 1 -2 2 1 1 2 2 2 -

kraj. města (Pardubice) X + 0 2 -2 1 1 2 1 -2 -1 0 -1 -2 1 -1 0 -1 1 0 2 2 1 1 2 2 1 2

pov. obce (Jablonné n/O.) X +

Spojení do ORP (Žamberk) X +

kraj. města (Pardubice) X +

pov. obce / ORP (Žamberk)

74

nejhorší prům. celková známka známka známka

nejhorší prům. celková známka známka známka

0 -2 1 -2 -1 -2 -1 -1 0 2 1 2 1

1,33 -1,50 1,50 0,83 0,83 -0,50 1,33 0,83 1,17 2,00 1,67 2,00 1,50

1 -2 2 1 1 0 1 1 1 2 2 2 2


Obec Bystřec Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Mistrovice Orličky Sobkovice Studené Těchonín Verměřovice

pov. obce (Jablonné n/O.) X + 2 0 1 -1 2 -2 0 1 0 -2 0 -2 2 2 2 2

Spojení do ORP (Žamberk) X + 2 -2 2 2 2 2 2 -2 -1 -2 2 -2 -1 -2 2 2 2 2

kraj. města (Pardubice) X + 2 1 1 2 1 2 2 -2 -1 -2 2 -2 -2 -2 2 2 2 2

Spojení do pov. obce ORP kraj. města Obec (Letohrad) (Žamberk) (Pardubice) X + X + X + Nekoř 2 1 2 -2 1 -2 Písečná 2 1 2 -2 1 -2 Šedivec 2 1 2 -2 0 -2 Žampach 2 1 2 -2 0 -2 Letohrad 2 2 2 2 Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, říjen 2012

nejhorší prům. celková známka známka známka -2 1 -1 -2 -2 -2 -2 2 2

0,83 1,75 1,17 0,00 -0,83 -0,33 -1,50 2,00 2,00

1 2 1 0 -1 0 -2 2 2

nejhorší prům. celková známka známka známka -2 -2 -2 -2 2

0,33 0,33 0,17 0,17 2,00

0 0 0 0 2

Pozn. U obcí, které mají Źamberk jako pověřenou obec i ORP bylo započítáno toto spojení dvojnásobnou vahou

Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2 -1,5 a méně -1 -1,49 až -0,5 0 -0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více

75


Technická infrastruktura Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: zohledňuje celkovou technickou vybavenost obce -2 0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1 1x A 0 2x A 1 3x A 2 4x A (obec s kompletním vybavením) Tabulka č. 8.3.4: Vybavenost technickou infrastrukturou v ORP Žamberk Obec

vodovod

Bystřec ano Česká Rybná ano České Petrovice ano Dlouhoňovice ano Hejnice ano Helvíkovice ano Jablonné nad Orlicí ano Jamné nad Orlicí ano Kameničná ano Klášterec nad Orlicí ano Kunvald ano Letohrad ano Líšnice ano Lukavice ano Mistrovice ano Nekoř ano Orličky ano Pastviny ano Písečná ano Sobkovice ano Studené ano Šedivec ano Těchonín ano Verměřovice ano Záchlumí ano Žamberk ano Žampach ano SO ORP Žamberk 27 Zdroj: podklady ÚAP 2012 Pozn.: A = Ano, prázdné pole = Ne

plyn

kanalizace

ČOV

ano

ano

ano

ano

ano ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano ano

ano

ano ano

ano

ano ano ano ano ano ano 13

76

ano

ano ano ano 11

ano ano 7

Hodnocení 0 -1 -1 2 -1 -1 2 0 -1 1 -1 2 -1 1 0 -1 -1 0 1 0 -1 1 0 0 1 2 1


Obrázek č. 8.3.1: Dopravní obslužnost obcí v SO ORP Žamberk veřejnou dopravou

Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2012, EKOTOXA, s.r.o 2012 Pozn.: Legenda odpovídá celkovému hodnocení indikátoru dle průměrné známky (viz tabulka výše).

Obrázek č. 8.3.2: Vybavenost obcí v SO ORP Žamberk technickou infrastrukturou

Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (aktualizované znění), Malý lexikon obcí ČR 2009, Územní energetická koncepce Pardubického kraje 2005 a další, EKOTOXA, s.r.o, 2010

77


8.4

SWOT ANALÝZA

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA  Železniční trať 021 a 024 je celostátní tratí s potenciálem růstu jejího významu.  Rekonstruovaná a elektrizovaná železnice mezi Letohradem a Lichkovem, propojení autobusů a vlaků v Letohradě.

S

 Připojení ORP k IREDO Pardubického kraje. STRENGHTS SILNÉ STRÁNKY

 Všechny skupinové vodovody jsou zásobeny z podzemních zdrojů CHOPAV Žamberk-Králíky a CHOPAV Východočeská křída.  Vodovody pro veřejnou potřebu ve většině souvislé zástavby.  Vybudovaná kanalizace s ČOV ve všech obcích nad 2000 EO (Žamberk, Letohrad a Jablonné n/O) i některých dalších sídlech (Dlouhoňovice).  Daří se postupně budovat ucelenou síť cyklostezek.  Neexistence obchvatu Žamberka na silnici I/11.  Směrové vedení a technický stav silnice I/11 neodpovídá současným požadavkům na moderní komunikaci I. třídy.  Špatné propojení autobusové a železniční dopravy - neexistence jednotného terminálu v Žamberku.


 Nejsou propojené jednotlivé skupinové vodovody do rozsáhlejší vodárenské soustavy.  Zdroje pitné vody často nesplňují hygienické normy.  Až na výjimky nemají malé obce dořešené čištění odpadních vod, absence ČOV v menších sídlech, malý počet obcí napojených na kanalizaci s ČOV.  Nízká úroveň plynofikace obcí v západní a severní části řešeného území.  Zlepšení dostupnosti regionu vybudováním přivaděče od budoucí silnice R35.  Výstavba obchvatu Žamberka na silnici I/11.

O


 Zřízení terminálu veřejné dopravy u žst. Źamberk s vedením spojů do/z centra města, které tak zajistí návaznost na všechny vlakové spoje.  Zřízení zóny s omezením vjezdu automobilů v centru Žamberka.  Dobudování systému cyklostezek vázaných na údolí Tiché a Divoké Orlice.  Vytvoření propojené vodárenské Jablonným n/O a Letohradem.

78

soustavy

mezi

Žamberkem,


 Rozvoj plynofikace obcí.  Podpora budování kanalizace a ČOV v menších obcích, využívání možností biologického čištění vod v nejmenších sídlech.  Další omezování investic do veřejné dopravy.  Zvyšování dopravy v centru Žamberka, Letohradu a Jablonného n/O.

T

THREATS HROZBY

 Další zvyšování cen zemního plynu pro domácnost a díky čemuž dojde k opětovnému přechodu obyvatel k vytápění pevnými palivy – zvýšení emisní zátěže ovzduší z lokálních topenišť.  Odklad výstavby silnice R35 a návazného přivaděče k Žamberku.  Ohrožení podzemních znečišťováním půdy.

8.5

vod

nevhodnou

činností

v

území

a

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Dopravní infrastruktura  Silniční síť dozná v budoucnosti značných změn. K Žamberku bude přiveden přivaděč od silnice R35, který musí být plynule provázaný s plánovaným obchvatem centra Žamberka. Směrové vedení silnice I/11 bude změněno tak, aby se vyhnula provozně náročnému úseku z Jablonného n/O přes Červenovodské sedlo k silnici I/43. (Žamberk, Dlouhoňovice, Česká Rybná, Hejnice, Helvíkovice, Lukavice, Líšnice, Šedivec, Nekoř, Těchonín, Studené)  Neustále rostoucí počet automobilů přináší problém jejich odstavování a parkování. V rámci ÚPD jednotlivých obcí je proto nezbytné se zaměřit na vyhrazení dostatečných ploch pro odstavná stání resp. garáže v oblastech, která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy (sídliště, obchody, atd.) Týká se to zejména měst, tedy Žamberka, Letohradu a Jablonného n/O.  V Žamberku po odklonu trasy silnice I/11 mimo centrum vyhradit v centru zónu s omezením vjezdu vozidel, nejlépe formou zřízení pěší zóny s povolením vjezdu cyklistů.  V místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol. V návaznosti na železnici je dobré zajistit také možnost systému Bike and Ride. (všechny obce)  V místech významných železničních stanic by měly vzniknout multimodální terminály veřejné dopravy, které zajistí jednoduchý přestup mezi vlaky a autobusy. (Žamberk, Jablonné n/O)  V rámci vzniku uceleného systému elektrizovaných tratí je možné v budoucnu uvažovat s elektrizací železniční tratě Týniště nad Orlicí - Letohrad  Přírodně zachovalá údolí řek Tiché a Divoké Orlice jsou vhodným terénem pro dobudování cyklistických stezek Žamberk – Záchlumí, Líšnice – Pastviny a Letohrad – Jablonné n/O (Žamberk, Helvíkovice, Záchlumí, Líšnice, Nekoř, Pastviny, Letohrad, Verměřovice, Bystřec, Mistrovice, Jablonné n/O)  Vybudování systému cyklostezek v intravilánu měst a propojení stávajících i uvažovaných cyklostezek (Žamberk, Letohrad)

79


Technická infrastruktura  Skupinové vodovody v oblasti využívají podzemní vodní zdroje, neboť větší část řešeného území leží v CHOPAV. Je nezbytné uplatnit preventivní ochranu pro výhledové zdroje podzemní i povrchové vody a zabezpečit tak jejich pozdější bezproblémovou využitelnost, vč. zajištění jejich možnosti budoucího napojení na již existující vodovod. Ochrana budoucích zdrojů má také za úkol zajistit řešení lokálních problémů se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v období sucha nebo v případě katastrof a krizových stavů.  Zajistit propojení stávajících skupinových vodovodů do vodárenské soustavy (Letohrad, Mistrovice, Jablonné n/O)  Dobudování vodovodní sítě v intravilánech obcí (Orličky, České Petrovice)  U místních vodovodů, kde není zajištěna dostatečná kvalita jímaných vod, postupné napojování na stávající skupinové vodovody.  V mnoha obcích není dostatečné čištění odpadních vod, je proto potřebné zajistit jejich čištění pomocí ČOV, ať už výstavbou malých místních ČOV nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV. (Bystřec, Česká Rybná, České Petrovice, Hejnice, Helvíkovice, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Kunvald, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Sobkovice, Studené, Šedivec, Těchonín, Verměřovice, Źampach)  V severní a západní části území je nedostatečné pokrytí plynovody. Je proto potřebné i nadále uvažovat s možností plynofikace dalších obcí. (Česká Rybná, České Petrovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Líšnice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Studené, Záchlumí)  Realizace nového elektrického vedení 2x110 kV mezi Źamberkem a Jablonným n/O pro zajištění lepší distribuce elektřiny (Lukavice, Letohrad, Verměřovice, Bystřec)

80


9 9.1

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY OSÍDLENÍ

Ve SO ORP Žamberk žilo k 31.12. 2011 celkem 29 305 obyvatel (o 57 více než před dvěmi lety). Na celkovém počtu obyvatel Pardubického kraje se SO ORP Žamberk podílí 5,67 %, početně největší SO ORP Pardubice a Chrudim dosahují podílu 24,37 % resp. 16,08 %. Podhorský charakter osídlení se projevuje v nižší hustotě zalidnění, hodnota 104 obyv./km2 je jak pod republikovou úrovní, tak pod úrovní Pardubického kraje (115 obyv./km2). Obrázek č. 9.1.1: Hustota zalidnění dle ORP ČR k 31.12.2011

Zdroj dat: Český statistický úřad, 2012 V rámci SO ORP Žamberk je více jak polovina obyvatel (15 718 obyvatel, , tj. 53,6 %) soustředěna do tří obcí – Letohrad (6 322 obyv.), Žamberk (6 095 obyv.) a Jablonné nad Orlicí. (3 301 obyv.) Více jak 1000 obyvatel žije ještě v obcích Lukavice a Bystřec. Tři největší obce tvoří společně s obcemi Dlouhoňovice, Lukavice, Mistrovice a Verměřovice nejhustěji zalidněný pás ve SO ORP Žamberk, kde hustota zalidnění dosahuje 300 obyv./km2. Na druhé straně podhorské oblasti dosahují hustoty zalidnění v rozmezí 24-35 obyv./km2 - České Petrovice, Studené, Těchonín, Orličky a vzhledem ke své rozloze i Kunvald. Tabulka č. 9.1.1: Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v SO ORP Pardubického kraje k 31.12.2011 SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky

Rozloha v km2

Počet obyvatel

79,7 246,6 213,6 746,1 158,7

18 583 21 349 17 275 83 022 8 931 81

Podíl obyvatel na Počet obyvatel na kraji v % km2 3,60 4,13 3,35 16,08 1,73

234 87 81 111 57


SO ORP Rozloha v km2 Lanškroun 275,2 Litomyšl 337,1 M. Třebová 417,2 Pardubice 409,3 Polička 272,7 Přelouč 257,2 Svitavy 351,6 Ústí nad Orlicí 190,5 Vysoké Mýto 281,9 Žamberk 281,4 Pardubický kraj 4 518,8 Zdroj dat: Český statistický úřad, 2012

Počet obyvatel Podíl obyvatel na Počet obyvatel na kraji v % 4,46 km2 84 23 017 79 26 783 5,19 65 26 839 5,20 310 125 827 24,37 72 19 689 3,81 95 24 648 4,77 90 31 801 6,16 140 26 717 5,17 116 32 625 6,32 104 29 305 5,67 516 411,0 100,00 115

V rámci SO ORP Žamberk je více jak polovina obyvatel (15 718 obyvatel, , tj. 53,6 %) soustředěna do tří obcí – Letohrad (6 322 obyv.), Žamberk (6 095 obyv.) a Jablonné nad Orlicí. (3 301 obyv.) Více jak 1000 obyvatel žije ještě v obcích Lukavice a Bystřec. Tři největší obce tvoří společně s obcemi Dlouhoňovice, Lukavice, Mistrovice a Verměřovice nejhustěji zalidněný pás ve SO ORP Žamberk, kde hustota zalidnění dosahuje 300 obyv./km2. Na druhé straně podhorské oblasti dosahují hustoty zalidnění v rozmezí 24-35 obyv./km2 - České Petrovice, Studené, Těchonín, Orličky a vzhledem ke své rozloze i Kunvald. Tabulka č. 9.1.2: Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v obcích SO ORP Žamberk k 31.12.2011 SO ORP Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné n.Orl. Jamné n.Orl. Kameničná Klášterec n.Orl. Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí

Rozloha v km2

Počet obyvatel 1 119 407 150 775 219 459 3301 695 322 885 996 6322 745 1107 618 942 303 348 523 258 166 204 593 716 746

18,13 8,08 6,27 3,90 4,83 10,74 4,38 10,59 5,85 17,95 29,32 23,55 11,50 11,01 4,61 10,94 8,65 8,37 8,85 3,66 5,42 3,88 19,01 5,99 13,53

82

Podíl obyvatel na SO ORP v % 3,82 1,39 0,51 2,64 0,75 1,57 11,26 2,37 1,10 3,02 3,40 21,57 2,54 3,78 2,11 3,21 1,03 1,19 1,78 0,88 0,57 0,70 2,02 2,44 2,55

Počet obyvatel na km2 61 50 24 199 45 43 754 66 55 49 34 268 65 101 134 86 35 42 59 70 31 53 31 120 28


SO ORP Rozloha v km2 Žamberk 16,91 Žampach 5,55 SO ORP Žamberk 281,46 Zdroj dat: Český statistický úřad, 2012

Počet obyvatel 6095 291 29 305

Podíl obyvatel na SO ORP 20,80 v% 0,99 100,00

Počet obyvatel na km2 360 52 104

Obrázek č. 9.1.2: Hustota zalidnění v obcích ORP Žamberk k 31.12.2011

Zdroj dat: Český statistický úřad, 2012

9.2

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

V Pardubickém kraji žilo k 31.12.2011 celkem 516 411 obyvatel. Ve srovnání s rokem 2001 došlo k poměrně velkému nárůstu o 9 877 obyvatel (1,9 %). Z 15 SO ORP Pardubického kraje došlo v tomto období u 11 SO ORP k nárůstu a u 4 k poklesu počtu obyvatel. Nejvyšší relativní nárůst zaznamenaly SO ORP Holice (10,2 %), Lanškroun (5,9 %) a Pardubice (3,9 %). Naopak mezi relativně nejvíce ztrátové patřily SO ORP Králíky (-5,7 %), Česká Třebová (-4,3 %) a Moravská Třebová (-3,2 %). Ve SO ORP Žamberk přibylo v tomto desetiletí celkem 604 obyvatel, což představuje nárůst o 2,1 %. Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje v letech 2001 – 2011 ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 9.2.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech 2001 - 2011 Počet obyvatel (k 31.12.) Rozdíl SO ORP 2001 2011 Absolutní Relativní v % Česká Třebová 19374 18 583 -791 -4,3 Hlinsko 21723 21 349 -374 -1,8 Holice 15521 17 275 1 754 10,2 Chrudim 81955 83 022 1 067 1,3 Králíky 9442 8 931 -511 -5,7

83


Počet obyvatel (k 31.12.) 2001 2011 Lanškroun 21657 23 017 Litomyšl 26082 26 783 Moravská Třebová 27710 26 839 Pardubice 120865 125 827 Polička 19577 19 689 Přelouč 24050 24 648 Svitavy 31764 31 801 Ústí nad Orlicí 26690 26 717 Vysoké Mýto 31991 32 625 Žamberk 28701 29 305 516 411,0 Pardubický kraj 506534 Zdroj dat: Český statistický úřad, 2012 SO ORP

Rozdíl Absolutní 1 360 701 -871 4 962 112 598 37 27 634 604 9 877

Relativní v % 5,9 2,6 -3,2 3,9 0,6 2,4 0,1 0,1 1,9 2,1 1,9

Následující graf znázorňuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku (hmpp) a hrubých měr migračního salda (hmms). Tyto hrubé míry jsou demografické ukazatele, které porovnávají nárůst/pokles obyvatel způsobený rozdílem porodnosti a úmrtnosti (v případě hmpp) nebo způsobený stěhováním (v případě hmms) v rámci daného území., udávají se v promilích a jsou vztaženy ke střednímu stavu obyvatelstva daného roku. Výpočet: hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / SS * 1000, hmms = (PŘISTĚHOVALÍ – VYSTĚHOVALÍ) / SS * 1000, kde SS je střední stav obyvatelstva, je to průměr počtu obyvatel k 1.1 a k 31.12. daného roku. Hrubá míra celkového přírůstku označuje celkový populační přírůstek připadající na 1000 obyvatel středního stavu. Výpočet: (přirozený přírůstek + migrační saldo) / SS *1000. Obrázek č. 9.2.1: Vývoj hrubých měr celkového přírůstku, přirozeného přírůstku a migračního salda v SO ORP Žamberk mezi lety 2005 - 2011

Zdroj: Český statistický úřad, 2012 Kladný přirozený přírůstek obyvatelstva sledujeme ve SO ORP Žamberk po celé sledované období, tj. od roku 2005. V roce 2007 a 2010 byla dosažena vůbec nejvyšší úroveň hmpp ve SO ORP Žamberk, a to 3,6 ‰. Vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva byl způsoben faktem, že v oněch letech rodily matky z populačně silných sedmdesátých let, proto se zvyšovala porodnost, i když ne tak dramaticky, jak tomu bylo právě v 70.letech minulého století. Příčinou je totiž nízká úroveň plodnosti (počet živě narozených dětí na jednu ženu). K udržení stabilní populace je přitom zapotřebí, aby ukazatel plodnosti dosahoval 84


alespoň hraniční hodnoty 2,1. Vzhledem k tomu, že potencionálních matek, které se narodily v 80.letech, je početně méně, a nelze očekávat, že by se v následujícím období měla výrazněji zvyšovat úroveň plodnosti žen, je možné předvídat pokles počtu narozených dětí a tím i celkový pokles populace přirozenou měnou do 5 – 10 let (s určitou diferenciací na regionální úrovni). Co se týče migrační ho salda, v letech 2006 – 2008 to vypadalo, že SO ORP Žamberk se stala migračně atraktivní oblastí, propad v roce 2009 to však nepotvrdil a hrubá míra migračního salda dosáhla opět záporných hodnot. Celkový přírůstek obyvatelstva ve správním obvodu tak od roku 2005 byl relativně vysoce kladný, v roce 2009 se však propadl do záporných hodnot a ani v následujících letech nevzrostl do kladných hodnot. Propad je způsoben vyšší migrací z SO ORP Žamberk. Tabulka č. 9.2.2: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech 2001 - 2011 Počet obyvatel (k 31.12.) Rozdíl Obce 2001 2011 Absolutní Relativní v % 1 046 1 119 73 6,5 Bystřec 379 407 28 6,9 Česká Rybná 146 150 4 2,7 České Petrovice 773 775 2 0,3 Dlouhoňovice 201 219 18 8,2 Hejnice 408 459 51 11,1 Helvíkovice 3 103 3301 198 6,0 Jablonné nad Orlicí 700 695 -5 -0,7 Jamné nad Orlicí Kameničná 346 322 -24 -7,5 905 885 -20 -2,3 Klášterec nad Orlicí 1 008 996 -12 -1,2 Kunvald 6 299 6322 23 0,4 Letohrad 743 745 2 0,3 Líšnice 1 052 1107 55 5,0 Lukavice 588 618 30 4,9 Mistrovice 882 942 60 6,4 Nekoř 278 303 25 8,3 Orličky 302 348 46 13,2 Pastviny 431 523 92 17,6 Písečná 230 258 28 10,9 Sobkovice 162 166 4 2,4 Studené 214 204 -10 -4,9 Šedivec 641 593 -48 -8,1 Těchonín 706 716 10 1,4 Verměřovice 729 746 17 2,3 Záchlumí 6 123 6095 -28 -0,5 Žamberk 306 291 -15 -5,2 Žampach 28 701 29 305 604 2,1 SO ORP Žamberk Zdroj: Český statistický úřad, 2012 Tabulka výše ukazuje absolutní a relativní vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech 2001 – 2011. V tomto období se zvýšil počet obyvatel v 19 obcích, v 8 obcích byl zaznamenán úbytek populace. Počet obyvatel se v těchto letech zvýšil o 604, tedy téměř o 2,1 %. Vývoj počtu obyvatel však nebyl ve všech obcích relativně stejný – některé obce zaznamenaly pokles obyvatelstva, jiné růst. K obcím, které zaznamenaly největší pokles patří obce Kameničná, Těchonín a Žampach.. 85


Nejvíce počet obyvatel v letech 2001 – 2011 vzrostl v obcích Písečná – téměř o jednu pětinu (17,6 %), dále pak v obcích Pastviny, Helvíkovice, Sobkovice a Hejnice. Počet obyvatel dvou největších měst – Letohradu a Žamberku zaznamenal mírný růst resp. mírný pokles obyvatel.

9.3

VĚKOVÁ STRUKTURA

Následující tabulka udává přehled o věkové struktuře obyvatelstva ve SO ORP Pardubického kraje k 31.12.2011. V tabulce je uveden též ukazatel indexu stáří, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí ve věku 0 – 14 let. Největší podíl osob v předproduktivním věku je ve SO ORP Holice (16,2 %) a Lanškroun (15,9 %), nejméně pak ve SO ORP Pardubice (14,3%) a Přelouč (13,7%). Z hlediska indexu stáří má SO ORP Žamberk třetí nejlepší hodnoty tohoto ukazatele v rámci kraje – index stáří zde dosahuje hodnoty 0,97. Nejlepšího indexu stáří v kraji dosahuje SO ORP Lanškroun (0,93) a Holice (0,95). Naopak ve SO ORP Pardubice, Hlinsko a Přelouč index stáří mírně přesahoval hodnotu 1,2 a dosahoval tak nejvyšších hodnot v rámci kraje. Index stáří v rámci Pardubického kraje dosahoval k 31.12.2009 úrovně 1,1. Tabulka č. 9.3.1: Věková struktura v ORP Pardubického kraje k 31.12.2011 (v %) Věková skupina SO ORP <= 14 15 - 64 65 + Česká Třebová 14,6 68,4 Hlinsko 14,5 68,0 Holice 16,2 68,4 Chrudim 14,8 68,8 Králíky 14,9 69,2 Lanškroun 15,9 69,4 Litomyšl 15,6 68,6 Moravská Třebová 14,6 69,6 Pardubice 14,3 68,2 Polička 15,4 68,6 Přelouč 13,7 69,7 Svitavy 15,4 68,9 Ústí nad Orlicí 15,4 68,1 Vysoké Mýto 15,8 68,0 Žamberk 15,4 69,7 Pardubický kraj 14,9 68,7 Zdroj: Český statistický úřad, 2012

Index stáří 16,9 17,5 15,3 16,3 15,8 14,7 15,8 15,8 17,5 16,1 16,7 15,6 16,5 16,2 14,9 16,4

1,16 1,21 0,95 1,1 1,06 0,93 1,01 1,08 1,23 1,05 1,22 1,01 1,07 1,03 0,97 1,10

Následující tabulka a obrázek udávají přehled o věkové struktuře obyvatelstva v obcích SO ORP Žamberk. Největší podíl osob v předproduktivním věku je v obcích Písečná, Šedivec a Orličky. Nejnižší podíl (11%) vykazuje obec Žampach. Relativně nejvyššího počtu osob v postproduktivním věku disponují obce Pastviny (19,3 %) a Studené (18,1%). Suverénně nejpříznivějších hodnot indexu stáří ze všech obcí SO ORP Žamberk dosahuje Písečná (0,55). Tabulka č. 9.3.2: Věková struktura v obcích SO ORP Žamberk k (v %) 31.12.2011 Věková skupina Obce <= 14 15 - 64 65 + Bystřec 17,5 68,1 14,4 Česká Rybná 16,2 68,1 15,7 České Petrovice 14,0 74,7 11,3

86

Index stáří 0,82 0,97 0,81


Obce Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj: Český statistický úřad, 2012

<= 14 15,1 13,7 17,2 13,7 14,8 14,9 17,1 14,6 14,6 15,7 17,1 15,4 15,6 18,2 14,7 19,3 17,1 19,3 18,6 15,0 17,3 15,4 15,5 11,0 15,4

Věková skupina 15 - 64 74,2 69,9 67,8 70,9 68,5 72,1 69,0 70,1 70,1 69,1 70,3 69,9 69,1 66,0 66,0 70,0 66,2 62,6 69,1 68,6 69,2 71,6 68,7 81,1 69,7

Index stáří

65 + 10,7 16,4 15,0 15,4 16,7 13,0 13,9 15,3 15,3 15,2 12,6 14,7 15,3 15,8 19,3 10,7 16,7 18,1 12,3 16,4 13,5 13,0 15,8 7,9 14,9

0,71 1,20 0,87 1,12 1,13 0,87 0,81 1,05 1,05 0,97 0,74 0,95 0,98 0,87 1,31 0,55 0,98 0,94 0,66 1,09 0,78 0,84 1,02 0,72 0,97

Současnou úroveň indexu stáří je však nutné zohlednit v kontextu jeho vývoje. Následující graf znázorňuje tento vývoj v rámci SO ORP Žamberk v letech 1995 – 2011. Z grafu je patrné téměř lineární zvyšování hodnoty indexu stáří (tedy stárnutí populace) po celé sledované období. Tento trend je podobný i u ostatních SO ORP a koreluje i s průměrem v ČR. Současná hodnota indexu stáří ve SO ORP Žamberk odpovídá hodnotě indexu stáří dosažené například ve SO ORP Pardubice v druhé polovině 90.let – jedná se tedy o určitý časový posun v jeho růstu. I přes zvýšenou porodnost v poslední době nelze předpokládat výraznější snížení hodnoty indexu stáří ve výhledu několika let, spíše lze usuzovat na zpomalení tempa jeho růstu, jak tomu bylo v letech 2009 a 2010, kdy se růst indexu stáří pozastavil na hodnotě 0,94.

87


Obrázek č. 9.3.1: Vývoj indexu stáří ve SO ORP Žamberk v letech 1995 – 2011

Zdroj: Český statistický úřad, 2012

9.4

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA

Hodnocení vzdělanostní struktury obyvatelstva vychází z dat SLDB 2001, bude tedy aktualizováno až na základě výsledků ze SLDB 2011, které budou postupně zveřejňovány v průběhu roku 2012 a 2013. Dá se však předpokládat že od roku 2001 i nadále pokračoval růst vzdělanosti populace České republiky – tedy i Žamberska, avšak obyvatelstvo s vyšším dosaženým vzděláním se koncentruje do měst (jak v rámci správního obvodu, tak i mimo něj) na úkor venkovských oblastí (s výjimkou suburbánních venkovských oblastí). V rámci SO ORP Žamberk byl v roce 2001 podíl obyvatel bez a se základním vzděláním 24,1 %. Podíl obyvatel se SŠ bez maturity byl 41,5 % a podíl obyvatel se SŠ s maturitou 24,9 %. Tyto podíly se jen mírně lišily od průměru ČR nebo Pardubického kraje. Ve SO ORP Žamberk byl však nižší podíl osob s VOŠ a VŠ (9,5 %) než činil průměr za Pardubický kraj (10,6 %) nebo za ČR (12,3 %). Z hlediska jednotlivých obcí byl největší podíl středoškolsky vzdělaných osob s maturitou kromě největších měst (Žamberk, Jablonné nad Orlicí a Letohrad) v obci Dlouhoňovice. Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ dosahoval průměru ČR pouze v obcích Žamberk, Jablonné nad Orlicí a Jamné nad Orlicí (přes 12 %). Více jak 30 % podíl obyvatel bez a se základním vzděláním vykazovalo 9 obcí, z nichž se vymykaly zejména Žampach (51,9 %) a České Petrovice (38,2 %). Vzdělanostní strukturu v obcích v roce 2001 udává následující tabulka. Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ v podobě kartogramu pak následující obrázek. Tabulka č. 9.4.1: Vzdělanostní struktura (v %) v obcích SO ORP Žamberk k 1.3.2001 Obce Bez vzdělání a ZŠ SŠ bez mat. SŠ s mat. Bystřec 29,7 43,2 21,2 Česká Rybná 31,7 45,6 18,1 České Petrovice 38,2 43,9 14,6 Dlouhoňovice 21,7 40,0 28,6 Hejnice 30,0 45,9 17,6 Helvíkovice 22,6 43,8 25,4 Jablonné nad Orlicí 21,6 39,0 27,1 Jamné nad Orlicí 24,1 39,5 24,1 88

VOŠ a VŠ 5,9 4,5 3,3 9,8 6,5 8,2 12,4 12,2


Obce Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

9.5

Bez vzdělání a ZŠ 20,7 30,8 26,1 22,7 27,0 22,7 23,5 27,6 33,5 29,7 22,2 30,3 24,8 32,5 28,7 30,1 26,3 19,7 51,9 24,1

SŠ bez mat. 45,6 44,2 45,4 40,3 45,5 45,2 45,8 44,7 40,8 42,7 50,0 45,7 46,5 40,2 43,7 41,8 49,3 38,7 30,0 41,5

SŠ s mat.

VOŠ a VŠ

26,0 18,7 21,7 26,9 21,6 23,9 23,1 21,4 21,6 22,4 21,9 20,2 25,6 24,3 21,5 21,6 18,9 28,2 15,4 24,9

7,7 6,3 6,7 10,1 5,9 8,2 7,6 6,4 4,1 5,2 5,9 3,7 3,1 3,0 6,1 6,4 5,5 13,3 2,7 9,5

ŠKOLY A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ

Ve SO ORP Žamberk se ve školním roce 2010/2011 nacházelo 22 mateřských škol ve 20 obcích. Základních škol je 20 v 17 obcích, z toho jen 8 úplných, 1 ZŠ je speciálního zaměření. Základní umělecké školy se ve správním obvodu nachází 3 – v nejvýznamnějších sídlech Žamberska – v Žamberku, Letohradu a Jablonném nad Orlicí. Střední školy a odborná učiliště jsou jen v obou největších městech. Je jich 5 (Průmyslová střední škola + SOU Letohrad jsou spojeny). Tyto střední školy a odborná učiliště navštěvují i studenti a učni bydlící mimo SO ORP Žamberk, na druhé straně řada středoškoláků a učňů dojíždí do škol v jiných SO ORP (Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Lanškroun). Zcela výjimečná je situace u vysokoškoláků a studujících VOŠ, kteří musí vzhledem k absenci příslušných škol ve SO ORP Žamberk v podstatě dojíždět do škol ve větších městech (Praha, Pardubice, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Brno). Tabulka č. 9.5.1: Vzdělávací zařízení v obcích SO ORP Žamberk ve školním roce 2010/2011 základní školy střední školy Obec MŠ VOŠ úplná neúplná ZUŠ spec. SŠ gymnázium Bystřec 1 0 1 0 0 0 0 0 Česká Rybná 0 0 1 0 0 0 0 0 České Petrovice 0 0 0 0 0 0 0 0 Dlouhoňovice 1 0 0 0 0 0 0 0 Hejnice 1 0 0 0 0 0 0 0 Helvíkovice 1 0 0 0 0 0 0 0 Jablonné nad Orlicí 1 1 0 1 0 0 0 0 Jamné nad Orlicí 1 0 1 0 0 0 0 0 Kameničná 1 0 0 0 0 0 0 0

89

VŠ 0 0 0 0 0 0 0 0 0


Obec

MŠ

úplná Klášterec nad Orlicí 1 1 Kunvald 1 1 Letohrad 2 2 Líšnice 1 0 Lukavice 1 0 Mistrovice 1 0 Nekoř 1 0 Orličky 1 0 Pastviny 0 0 Písečná 1 0 Sobkovice 0 0 Studené 0 0 Šedivec 0 0 Těchonín 1 0 Verměřovice 1 0 Záchlumí 1 0 Žamberk 2 3 Žampach 0 0 SO ORP Žamberk 22 8 Zdroj: Český statistický úřad, 2012

základní školy neúplná ZUŠ spec. 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 15 3 0

střední školy SŠ gymnázium 0 0 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 1 0 0 5 2

VOŠ

VŠ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Tabulka č. 9.5.2: Počet studentů ve středních školách a učilištích v obcích SO ORP Žamberk k 30.9.2008 Počet Obce Název SŠ nebo učiliště studentů/učňů Letohrad Letohradské soukromé gymnázium, Václavské nám.1 177 Letohrad Průmyslová střední škola + SOU Letohrad, Komenského 472 329 Žamberk Gymnázium Žamberk, Nádražní 48 360 Žamberk Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk, Zámek 1 408 Žamberk Odborné učiliště a Praktická škola Žamberk, Tyršova 214 184 SO ORP 1458 Zdroj: MěÚ Žamberk, Odbor finanční, oddělení školství

9.6

ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ A ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE

Mezi lety 2010 – 2012 nedošlo k výrazným změnám v distribuci zdravotní péče. V Jablonném nad Orlicí přibyly dvě nové ordinace praktického lékaře pro dospělé, 2 stomatologické zařízení a jedno lékárenské zařízení. V Letohradu bylo zřízeno sdružené ambulantní zařízení, v Žamberku přibyly 2 ordinace lékaře specialisty a jedna ordinace gynekologa, naopak jedna ordinace praktického lékaře pro děti a mládež byla zrušena. V Kunvaldu přibyla jedna ordinace lékaře specialisty. V rámci SO ORP Žamberk jsou zdravotnická zařízení soustředěna do 3 největších center – Žamberka, Letohradu a Jablonného nad Orlicí. S výjimkou obyvatel obce Bystřec, jsou tak obyvatelé ostatních obcí nuceni za lékařskou službou dojíždět. V Žamberku se nachází jediné středisko záchranné služby ve SO 90


ORP (detašované). Nepříznivá je situace v případě nutné návštěvy stomatologa o některých víkendech, za zubním lékařem konajícím pohotovostní službu se musí jet například až do Lanškrouna. Známý je léčebný ústav Albertinum v Žamberku. Tabulka č. 9.6.1: Vybraná zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích SO ORP Žamberk k 31.12.2011 Typ zařízení / obec

Bystřec

Jablonné nad Orlicí

Letohrad

Sdružené AZ PL pro dospělé 1 4 PL pro děti 1 2 Stomatolog 1 4 Gynekolog Lékař specialista 1 Středisko ZS OLÚ Lékárenské zařízení 2 DPS 2 ÚSP o mládež Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika 2012

1 4 2 4 1 1

2 2

91

Žamberk 1 5 2 6 3 12 1(detaš.) 1 3 1

SO ORP Žamberk

Kunvald

1

2 14 7 15 4 15 1 1 7 5 0


9.7

INDIKÁTORY

Jako indikátory pro hodnocení sociodemografických podmínek v SO ORP Žamberk byly zvoleny:  Vývoj počtu obyvatel  Index stáří  Podíl osob s VŠ a VOŠ. Pro hodnocení indikátoru růst obyvatelstva byl analyzován vývoj počtu obyvatel mezi léty 1999 – 2009 (vždy k 31.12.). Index stáří vychází z věkové struktury obyvatelstva k 31.12.2009. Podíl osob s VŠ a VOŠ byl hodnocen na základě vzdělanostní struktury k 1. 3. 2001 (nová data budou až po sčítání lidu v roce 2011). Hodnocení indikátoru vývoje počtu obyvatel: -2 -5,01 % a méně -1 -5,00 – 0,00 % 0 0,01 – 5,00 % 1 5,01 – 10,00 % 2 10,01 % a více

Hodnocení indikátoru index stáří: -2 1,20 a více -1 1,19 – 1,00 0 0,99 – 0,80 1 0,79 – 0,60 2 0,59 a méně

Hodnocení indikátoru podíl osob s VŠ a VOŠ: -2 3,0 % a méně -1 3,1 – 6,0 % 0 6,1 – 9,0 % 1 9,1 – 12,0 % 2 12,1 % a více

Tabulka č. 9.1: Indikátory - růst obyvatelstva, indexu stáří a podílu osob s VŠ a VOŠ v obcích Vývoj počtu Hodnocení Index Hodnocení Podíl osob s Hodnocení Obce obyvatel indikátoru stáří indikátoru VŠ a VOŠ indikátoru Bystřec 6,5 1 0,82 0 5,9 -1 Česká Rybná 6,9 1 0,97 0 4,5 -1 České Petrovice 2,7 0 0,81 0 3,3 -1 Dlouhoňovice 0,3 0 0,71 1 9,8 1 Hejnice 8,2 1 1,20 -2 6,5 0 Helvíkovice 11,1 2 0,87 0 8,2 0 Jablonné n.Orl. 6,0 1 1,12 -1 12,4 2 Jamné n.Orl. -0,7 -1 1,13 -1 12,2 2 Kameničná -7,5 -2 0,87 0 7,7 0 Klášterec n.Orl. -2,3 -1 0,81 0 6,3 0 Kunvald -1,2 -1 1,05 -1 6,7 0 Letohrad 0,4 0 1,05 -1 10,1 1 Líšnice 0,3 0 0,97 0 5,9 -1 Lukavice 5,0 0 0,74 1 8,2 0 Mistrovice 4,9 0 0,95 0 7,6 0 Nekoř 6,4 1 0,98 0 6,4 0 Orličky 8,3 1 0,87 0 4,1 -1 Pastviny 13,2 2 1,31 -2 5,2 -1 Písečná 17,6 2 0,55 2 5,9 -1 Sobkovice 10,9 2 0,98 0 3,7 -1 Studené 2,4 0 0,94 0 3,1 -1 Šedivec -4,9 -1 0,66 1 3,0 -2 Těchonín -8,1 -2 1,09 -1 6,1 0 Verměřovice 1,4 0 0,78 1 6,4 0 Záchlumí 2,3 0 0,84 0 5,5 -1 Žamberk -0,5 -1 1,02 -1 13,3 2 Žampach -5,2 -2 0,72 1 2,7 -2 SO ORP Žamberk 2,1 0 0,97 0 9,5 1 92


Zdroj: Český statistický úřad, 2012, SLDB 2001 Obrázek č. 99.7.1: Přírůstek/úbytek obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech (v %) 2001 - 2011

Zdroj: Český statistický úřad, 2012, EKOTOXA s.r.o. 2012 Obrázek č. 99.7.2: Index stáří v obcích SO ORP Žamberk k 31.12.2011

Zdroj: Český statistický úřad, 2012, EKOTOXA s.r.o. 2012

93


Obrázek č. 9.7.3: Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ vzděláním (v %) v obcích SO ORP Žamberk k 1.3.2001

Zdroj: Český statistický úřad, 2012, EKOTOXA s.r.o. 2012

94


9.8

SWOT ANALÝZA

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 

S


Růst počtu obyvatel způsobený v posledním období především migrací – bytová výstavba.

 Více jak třetina obcí nemá ZŠ, žáci jsou nuceni dojíždět do školy v jiné obci.  Chybějící možnost vzdělání na úrovni VOŠ a VŠ.


 Horší dostupnost zdravotní péče v menších obcích, která je zajišťována pouze ve větších centrech – Žamberk, Letohrad a v Jablonném nad Orlicí, částečně v obci Bystřec.  Nedostatečné kapacity sociálních zařízení pro staré lidi vzhledem k předpokládanému populačnímu vývoji.  Relativně nižší podíl obyvatel s VOŠ a VŠ vzděláním, absence škol na úrovni VOŠ a VŠ.  Pokračující stárnutí populace.

O T


THREATS HROZBY

9.9

 Atraktivní oblast pro bydlení, rozvoj výstavby bytových a rodiných domů, rozvoj rekreace.  Rozvoj sociální péče s podporou státu, kraje.  Nízký počet žáků ZŠ v menších obcích může vést ke zrušení dalších základních škol a ke zvýšení vyjížďky žáků do škol mimo obec bydliště.  Nebezpečí odchodu území ORP.

části kvalifikovaných osob a studentů mimo

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ

Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Doposud nebyl využit potenciál strukturálních fondů pro zabezpečení těchto služeb, proto se v rámci sociodemografického pilíře doporučuje pro územní plánování realizovat mimo jiné následující aktivity:    

Udržení základních škol v obcích mimo větší města. Rozšíření kapacit sociálních zařízení pro seniory. Zkvalitnění a rozvoj dostupnosti zdravotní péče v menších okrajových obcích zejména pro starší obyvatele. Rozvoj vyššího vzdělání, alespoň na úrovni VOŠ v Letohradu či Žamberku.

95


10 BYDLENÍ 10.1 VÝVOJ BYDLENÍ Základní údaje o domech a bytech Dostupná evidence počtu trvale obydlených a neobydlených domů a bytů a jejich podrobnější dělení až do úrovně obcí je k dispozici pouze z jednotlivých sčítání. Průběžná evidence v ČR neexistuje. Za trvale obydlený dům nebo byt je považován dům nebo byt, ve kterém je k trvalému pobytu hlášena alespoň jedna osoba. Do neobydlených domů a bytů patří všechny případy, které nespadají do trvale obydlených. Počet TOB se odvíjí od počtu dokončených a zrušených bytů. Je možno předpokládat, že vlastní demolice tvoří pouze menší část odpadu bytů. Většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (faktické vynětí z bytového fondu pro nebytové a rekreační účely, slučování bytů v rodinných domech apod.). Vzhledem k vysoké bytové výstavbě v posledních letech a lepšímu hospodaření s bytovým fondem, počet trvale obydlených bytů v ČR roste. Růst počtu trvale obydlených bytů odráží rozvoj trvalého bydlení v obcích a je jednoznačným projevem jejich prosperity. Na druhé straně je nutno vnímat skutečnost, že průměrná zalidněnost bytů dlouhodobě klesá prakticky ve všech obcích ČR. Příčinou je pokles průměrné velikosti domácností, zejména vlivem růstu podílu jednočlenných domácností (důchodců, ale i mladých stále častěji samostatně bydlících osob). I v případě mírného růstu počtu trvale obydlených bytů tak může počet obyvatel obce klesat.

96

Podíl TOB post. do roku 1945 (%)

Podíl TOB v rodinných domech (%) 93,6 98,5 74,5 51,8 98,4 91,0 52,0 88,7 88,4 54,6 83,3 62,9 90,0 91,3 87,2 85,3

14,6 30,1 43,1 12,5 21,0 26,9 17,9 16,3 23,1 23,0 26,1 15,8 18,4 14,2 15,3 21,2

Počet neobydlených bytů

357 133 51 257 62 134 1084 239 121 335 360 2143 250 344 196 312

Podíl TOB post. mezi roky 1991-2001 (%)

467 189 101 298 77 171 1220 326 150 450 491 2393 324 404 260 432

TOB Celkem

41 42 42 10 12 25 6 52 20 75 69 43 45 23 29 91

Celkový počet bytů (TOB + neobydlené byty)

283 105 37 117 54 110 551 183 81 179 264 1193 194 255 143 227

Trvale obydlené byty Podíl TOB post. mezi roky 1946-1990 (%)

Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř

Počet bytů slouž. k rekreaci v neobydl. domech

Obec

Počet trvale obydlených domů

Tabulka č. 1010.1.1: Základní údaje o domech a bytech

74,2 61,7 51,0 79,0 69,4 62,7 70,5 72,4 72,7 62,1 60,8 71,9 72,0 74,7 66,3 67,9

10,9 8,3 2,0 8,6 6,5 9,7 11,4 10,0 3,3 12,8 12,2 11,6 9,6 10,5 17,9 10,6

110 56 50 41 15 37 136 87 29 115 131 250 74 60 64 120

81,4 99,0 77,1 84,5 93,7 95,8 56,3 94,8 59,1 45,1 87,3

20,6 30,4 13,1 16,7 23,8 25,0 25,7 10,9 15,1 18,7 28,2

63,7 58,8 63,4 72,6 65,1 72,2 66,5 80,0 75,3 62,0 62,0

15,7 10,8 20,9 10,7 11,1 2,8 7,3 9,1 9,7 19,1 9,9

Počet neobydlených bytů

Podíl TOB post. mezi roky 1991-2001 (%)

187 102 150 102 190 153 139 84 92 63 97 72 347 245 266 230 342 259 2527 2256 99 71 12189 10015

Podíl TOB post. do roku 1945 (%)

Podíl TOB v rodinných domech (%)

TOB Celkem

Trvale obydlené byty Podíl TOB post. mezi roky 1946-1990 (%)

Orličky 73 72 Pastviny 82 33 Písečná 110 21 Sobkovice 66 29 Studené 48 23 Šedivec 54 13 Těchonín 148 83 Verměřovice 170 13 Záchlumí 153 52 Žamberk 1017 68 Žampach 57 26 SO ORP Žamberk 5954 1058 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, vlastní výpočty

Celkový počet bytů (TOB + neobydlené byty)

Počet bytů slouž. k rekreaci v neobydl. domech

Obec

Počet trvale obydlených domů


85 48 37 55 29 25 102 36 83 271 28 2174

Ve správním obvodě Žamberk bylo při posledním sčítání v roce 2001 zaznamenáno 5954 trvale obydlených domů s 10015 trvale obydlenými byty. Nejvíc se jich nacházelo v obcích Letohrad, Žamberk, Jablonné nad Orlicí, Bystřec, Kunvald a Lukavice. Zásadní podíl trvale obydlených bytů tvořily byty v rodinných domech (ve všech obcích kromě Žamberku, Dlouhoňovic, Jablonné n. O., Klášterce n. O., Těchonína, Záchlumí a Letohradu nad 70 %). Ze všech bytů zaujímaly téměř 18 % neobydlené byty (2174). V některých obcích však tvořily neobydlené byty 30-50 % - Studené, Pastviny, Sobkovice, Orličky a České Petrovice. Správní obvod se vyznačuje starším bytovým fondem, převažují zde byty vybudované v období 19461990. Přírůstky počtu bytů po roce 2005 Hrubé přírůstky počtu bytů jsou tvořeny zejména novou bytovou výstavbou (viz následující tabulka uvádějící počty dokončených bytů podle ČSÚ). Stále častěji jsou však tvořeny i tzv. neevidovanými přírůstky bytů (10-20 % nových bytů ročně). Tento pojem se poprvé objevil v ČR po sčítání v r. 2001, kdy přírůstek počtu bytů byl výrazně vyšší než nová bytová výstavba. Zdrojem neevidovaných přírůstků bytů je vznik nových bytů především v rodinných domech a jiných objektech (využívaných k rekreaci, podnikání). Tyto byty vznikají často bez evidence stavebních úřadů, v objektech, které již mají číslo popisné nebo evidenční (např. úpravami podkrovních prostor v rodinném domě) a jsou připojeny na sítě. Tabulka č. 1010.1.2: Dokončené byty v letech 2007-2011 Dokončené byty v letech Obec 2007 2008 2009 2010 Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice

3 0 0 5

6 1 0 1

1 1 0 4 97

Celkem

2011 2 1 3 6

6 0 0 12

18 3 3 28


Obec

Dokončené byty v letech 2007

2 Hejnice 0 Helvíkovice 5 Jablonné nad Orlicí 3 Jamné nad Orlicí 1 Kameničná 1 Klášterec nad Orlicí 1 Kunvald 25 Letohrad 2 Líšnice 0 Lukavice 10 Mistrovice 5 Nekoř 3 Orličky 1 Pastviny 1 Písečná 1 Sobkovice 0 Studené 2 Šedivec 1 Těchonín 1 Verměřovice 0 Záchlumí 0 Žamberk 0 Žampach 73 SO ORP Žamberk 41649 ČR Zdroj: Český statistický úřad, 2012

2008

2009

0 4 5 6 0 1 2 20 5 2 2 5 0 1 4 1 1 0 0 2 1 5 0 75 38380

1 0 20 2 0 0 2 25 3 6 1 11 4 0 4 0 0 0 2 5 1 19 0 112 38473

2010 0 0 4 7 0 4 0 22 1 1 0 9 1 2 1 0 1 0 0 6 7 37 1 116 36442

2011 1 2 6 3 0 1 1 40 2 13 1 2 1 1 4 3 1 0 2 2 3 7 6 120 28630

Celkem 4 6 40 21 1 7 6 132 13 22 14 32 9 5 14 5 3 2 5 16 12 68 7 496 183574

Počty dokončených bytů v jednotlivých letech výrazně kolísají v regionech i celé ČR v závislosti na podmínkách bytové výstavby. V řešeném území SO ORP Žamberk je trend výstavby rostoucí, v letech 2007-2011 bylo ve správním obvodě dokončeno 496 bytů. Významnější vliv na absolutní rozsah bytové výstavby ve správním obvodě mají Letohrad (132), Žamberk (68), Jablonné nad Orlicí (40), Nekoř (32) a Dlouhoňovice (28). Rozsah státem a obcemi dotované výstavby a jejich vliv na alokaci se v posledních letech spíše snižuje. V některých letech a obcích má však velký podíl. Stále významnějším faktorem se stávají podmínky financování nové bytové výstavby (zejména hypotéky a stavební spoření), podobně jak ve vyspělých zemích. Makroekonomické podmínky se tak stávají hlavním faktorem nové bytové výstavby. Na území většiny obcí však působí na novou výstavbu bytů řada místních faktorů (nabídka a ceny pozemků, podpora výstavby z veřejných zdrojů, infrastrukturní příprava území, alokace investic v oblasti služeb, změny v nabídce pracovních míst v regionu, dopravní dostupnost).

98


10.2 INDIKÁTORY Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (2007-2011) Počet dokončených bytů jako hlavní zdroj přírůstku nových bytů je hodnocen ukazatelem „průměr dokončených bytů/1000 obyvatel/rok“ vypočítaným z dat z období 2007-2011. V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v ČR kolem 40 000 bytů ročně, tj. intenzitou cca 3-4 byty/1000 obyvatel ročně. Dle této skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení indikátoru. Hodnocení indikátoru počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel ročně v průměru let 2005-2009: -2 menší než 1,5 -1 1,5 – 1,99 0 2 – 2,49 1 2,5 – 2,99 2 3,0 a více Tabulka č. 10.2.1: Dokončené byty v letech 2007 - 2011 Dokončené byty v letech 2007-2011 Obec průměr dokončených celkem roční průměr bytů /1000 obyvatel/rok Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk ČR

18 3 3 28 4 6 40 21 1 7 6 132 13 22 14 32 9 5 14 5 3 2 5 16 12 68 7 496 183574

3,6 0,6 0,6 5,6 0,8 1,2 8 4,2 0,2 1,4 1,2 26,4 2,6 4,4 2,8 6,4 1,8 1 2,8 1 0,6 0,4 1 3,2 2,4 13,6 1,4 99,2 36714,8

99

3,22 1,47 4,00 7,23 3,65 2,61 2,42 6,04 0,62 1,58 1,20 4,18 3,49 3,97 4,53 6,79 5,94 2,87 5,35 3,88 3,61 1,96 1,69 4,47 3,22 2,23 4,81 3,39 3,49

hodnocení indikátoru 2 -2 2 2 2 1 0 2 -2 -1 -2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 -1 -1 2 2 0 2 2 2


Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Rozsah nové bytové výstavby - dokončených bytů, zejména v posledních letech výrazně rostl na většině území ČR. Počet dokončených bytů/1000 obyvatel ročně je ve správním obvodě ORP Žamberk (3,39) mírně pod průměrem ČR (3,49). Nejvyšší intenzitu bytové výstavby vykazují obce Dlouhoňovice, Nekoř, Jamné nad Orlicí Orličky a Písečná (nad 5 dokončených bytů/1000 obyvatel ročně), naopak nejmenší je intenzita v obcích Kameničná, Česká Rybná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Šedivec a Těchonín (méně než 2 dokončené byty/1000 obyvatel ročně). Příčiny nižší bytové výstavby v těchto obcích mohou souviset s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou. Obrázek č. 1010.2.1: Indikátor dokončené byty v letech 2007-2011

Český statistický úřad, 2012, EKOTOXA s.r.o. 2012

100


10.3 SWOT ANALÝZA

BYDLENÍ 

S


Vysoká intenzita bytové výstavby v některých obcích – Dlouhoňovice, Nekoř, Jamné nad Orlicí Orličky a Písečná (nad 5 dokončených bytů/1000 obyvatel ročně).

 Vysoký podíl bydlení v rodinných domech.

 Starší bytový fond.


 Relativně nízký nárůst bytového fondu v obcích Kameničná, Česká Rybná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Šedivec a Těchonín (méně než 2 dokončené byty/1000 obyvatel ročně).  Chybějící technická infrastruktura a příprava pozemků pro bydlení.

O T

 Zisk dotace na regenerace bytových domů OPPORTUNITIES PŘÍLEŽITOSTI

THREATS HROZBY

 v sídlištích, příznivé úrokové sazby hypoték na individuální výstavbu.  Dostatečná příprava nových lokalit pro rozvoj bydlení.  Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, pracovní příležitosti).  Nedostatek kapacit bydlení pro seniory.

10.4 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Několik obcí správního obvodu se vyznačuje podprůměrnou intenzitou bytové výstavby – Kameničná, Česká Rybná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Šedivec a Těchonín. Příčiny nižší bytové výstavby zřejmě souvisí s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou, malou velikostí a vybaveností těchto sídel. Vypočtená nízká intenzita ale může být dána také nepřesnou evidencí počtu bytů (mohou zde existovat i značné neevidované přírůstky počtu bytů). Upřesnění bilancí bydlení je nezbytným předpokladem reálných odhadů potřeby nových ploch pro bydlení a dimenzování infrastruktury. Současný životní trend, který můžeme zaznamenávat posledních 10 let, způsobuje stěhování lidí z měst do příměstských obcí a růst počtu domácností vlivem poklesu průměrné velikosti domácnosti. To je způsobené růstem podílu domácností důchodců a životním stylem mladší generace. Na tento vývoj je potřeba reagovat a zaměřit se tak na přípravu lokalit pro bytovou výstavbu. Paralelně s tímto taktéž renovovat současný bytový fond, který z důvodu stáří často nesplňuje obecné požadavky na kvalitní a moderní bydlení. Nové rozvojové plochy pro bydlení a podnikání by měly být navrhovány citlivě s ohledem na ochranu nezastavěného území (přednostně by se měly zastavovat proluky v území), dostupnost dopravní a technické infrastruktury a s ohledem na obecné požadavky na výstavbu (oslunění, provětrání, dispozice orientace ke světovým stranám a celkovou urbanistickou koncepcí sídla). Je potřeba respektovat

101


venkovskou a regionálně obvyklou zástavbu příslušnými regulativy, limity a ve vybraných případech také povinností zpracovat územní studie. Při plánování nových ploch se musí myslet na potřebu rozšiřování další infrastruktury (nové komunikace, veřejné osvětlení, čistírny...) a služby, které musejí být hrazeny především z veřejných zdrojů. Prioritou obcí by mělo být aktivní provádění pozemkové politiky, vyřešení vlastnických vztahů vzhledem k plochám pro rozvoj bydlení, zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení a zajištění přiměřených podmínek bydlení pro všechny. V výstavbě nových bytů se dají využít nevyhovující byty, nebytové prostory a objekty nebo brownfields. Připravené pozemky pro individuální bydlení a nabídka bytů za přijatelné ceny pomůže ke stabilizaci obyvatel a přilákání nových obyvatel a tím i ke zvýšení příjmů obcí. Na rozvoj bydlení můžou obce využívat státních programů a evropských fondů. Rozvoj bydlení by měl být usměrňován rovnoměrněji v rámci celého správního obvodu.

102


11 REKREACE V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus.  

rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště nevyžadující přenocování, cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo bydliště spojená s jedním či více přenocováními.

Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud prosperujícího“ odvětví. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů. Z hlediska marketingové rajonizace cestovního ruchu ČR je SO ORP Žamberk součástí turistického regionu Východní Čechy a dále turistické oblasti Ústecko. Geograficky se tento region, jehož velká část je tvořena Orlickými horami a jeho podhůřím, nachází v SV části Pardubického kraje při hranicích s Polskem. Fenoménem oblasti jsou vedle Orlických hor také horní toky Tiché Orlice a Divoké Orlice, na kterém se nachází druhá největší rekreační přehrada v Pardubickém kraji – tzv. Pastvinská přehrada. Území jako celek vyniká přírodními krásami vyplývajícími z členité morfologie terénu, vysokého podílu lesů, relativně nízké úrovně urbanizace a poměrně nenarušeného přírodního prostředí civilizačními vlivy. Oblast je vhodná nejen pro různé druhy letní turistiky, ale i pro turistiku zimní. Nabízí turistům klid a rekreaci v přírodním prostředí, nejrůznější sportovní vyžití, jako např. lyžování, cyklistiku, turistiku, jezdectví, vodní sporty a v neposlední řadě i bohaté kulturní zážitky při návštěvě četných památek typické podorlické lidové architektury, či památek tří městských památkových zón. Z hodnocení potenciálů cestovního ruchu na území České republiky (zpracovaného Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR, Praha 2001) je zřejmé, že pro rekreaci a cestovní ruch je vhodnější hornatější část regionu (hlavně obce Klášterec nad Orlicí, Pastviny a Těchonín) společně s městy Žamberk, Letohrad a Jablonné nad Orlicí, které mají vysoký potenciál cestovního ruchu. Vyjma obcí Žampach, Šedivec, Lobkovice a Mistrovice, které mají zvýšený potenciál cestovního ruchu, mají ostatní obce regionu potenciál vysoký.

103


Obrázek č. 11.1.1: Potenciál cestovního ruchu obcí SO ORP Žamberk

Zdroj: Ústav územního rozvoje Brno, 2001 V roce 2010 byla Ústavem územního rozvoje vypracována Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Tato publikace se zaměřuje na hlavní aspekty ovlivňující rozvoj cestovního ruchu a rekreace v území. Nepracuje již s prostorovou jednotkou „obec“, ale s celými správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Potenciál cestovního ruchu je zde rozdělen do dvou hlavních typů, jimiž jsou: a. potenciál atraktivit cestovního ruchu (hrady, zámky, jeskyně, lázeňská místa apod.), b. potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch (plochy – různé druhy plochy mají různý význam pro cestovní ruch. Čím větší je podíl plochy s podporujícím vlivem na cestovní ruch (národní parky, horské oblasti, přehrady apod.), tím příznivější potenciální podmínky daný ORP vykazuje. Linie vyjadřují délku významných železnic, silnic, břehů vodních nádrží apod. Tabulka č. 10.40.1: Potenciál cestovního ruchu v jednotlivých obvodech Pardubického kraje SO ORP

Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky

celkový

Potenciál CR v bodovém vyjádření atraktivit ploch a linií

460 715 290 1355 780

130 275 115 865 300

104

330 440 175 490 480


SO ORP

celkový

Potenciál CR v bodovém vyjádření atraktivit ploch a linií

Lanškroun 570 175 Litomyšl 525 405 Moravská Třebová 695 425 Pardubice 725 605 Polička 545 265 Přelouč 560 240 Svitavy 405 125 Ústí nad Orlicí 700 270 Vysoké Mýto 355 245 Žamberk 1275 515 Zdroj: ÚÚR, Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice, 2010

395 120 270 120 280 320 280 430 110 760

Nejvyšší potenciál v ČR vykazuje hlavní město Praha (ve srovnání s ORP Žamberk dosahuje hodnoty téměř 5krát vyšší), na velmi vysokých úrovních se uplatňují i obvody ORP v jižních a severovýchodních Čechách. Relativně nižší stav je patrný u většiny obvodů ORP Moravy a Slezska. Ve srovnání s ostatními obvody ORP Pardubického kraje dosahuje ORP Žamberk druhé nejvyšší celkové hodnoty. Z hlediska potenciálu atraktivit CR se nachází za vedoucí ORP Chrudim, v případě potenciálu ploch a linií ORP Frýdek-Místek zaujímá se 760 body vedoucí pozici. Níže je uveden samostatný výpočet jednotlivých potenciálů pro území ORP Frýdek-Místek včetně grafického vyjádření. Obrázek č. 10.4.2: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu území ORP Žamberk

Zdroj: ÚÚR, Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice, 2010

105


11.1 REKREAČNÍ POTENCIÁL REGIONU 11.1.1 Přírodní podmínky vhodné k rozvoji rekreace Přírodní podmínky v regionu nabízejí řadu příležitostí především pro pěší turistiku a cykloturistiku. Nachází se zde hned dva přírodní parky, které mají dle zákona o ochraně přírody chránit estetické, přírodní a krajinné hodnoty. Jedná se o přírodní parky:  

Orlice – chrání přírodní údolí – tok a nivu - řek Divoké Orlice, Tiché Orlice a po jejich spojení Orlice Suchý Vrch – Buková Hora - park je charakteristický vyrovnaností a souladem střídání rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel, historickou, ale zvláště přírodní zajímavostí je dělostřelecká tvrz Bouda, součást Muzea československého opevnění, která je zimovištěm 9 druhů netopýrů.

Do severní části katastrálního území obcí Klášterec nad Orlicí a Kunvald zasahuje CHKO Orlické hory:    

zachovalý krajinný celek tvořený hřebenem Orlických hor, svahy před a za hlavním hřebenem a částečně malebným podhůřím, zachovalá lidová architektura, oblast atraktivní pro pěší i cykloturistiku, prochází tudy několik pěších i cyklistických tras (především hřebenová Jiráskova cesta). maloplošně zvláště chráněná území: o přírodní památka Čenkovička (louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky), o přírodní památka Hradní kopec Litice, o přírodní památka Letohradská bažantnice (zbytek bažantnice založené v r. l628), o přírodní památka Údolí Záhorského potoka (lokalita bledule jarní), o přírodní rezervace Hynkovice (svahové rašeliniště), o přírodní rezervace Zemská brána - lokalita, kde na území Čech vstupuje Divoká Orlice, jednoobloukový kamenný most vystavěný českými a italskými kameníky v letech 1901– 1903, o přírodní památka Rašeliniště pod Předním vrchem - rašelinná louka se vzácnými i charakteristickými druhy rostlin,

11.1.2 Rekreace v zimním období Oblast Orlických hor a Podorlicka nabízí poměrně velké množství zimních středisek, které nabízejí své služby jak pro sjezdové lyžování, tak i pro běžkaře. I přes nevysokou nadmořskou výšku se zde nachází několik menších lyžařských středisek a na ně navazující trasy pro běžecké lyžování. Za dobrých sněhových podmínek jsou tato střediska vhodná jak pro víkendové, tak i celotýdenní pobyty. Sjezdové lyžování V území se nachází několik areálů pro sjezdové lyžování – viz tabulky. Najdeme je v obcích Bystřec, České Petrovice, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí – Malák, Letohrad, Pastviny a Písečná. Tabulka č. 11.1.1: Základní informace o lyžařských areálech Obec Nadmořská Délka Vybavenost Název výška (m n.m.) sjezdovek 1 vlek – 1 sjezdovka – Bystřec 500–592 500 os/hod 400 m České Petrovice 650–740 4 vleky – 7 sjezdovek – 106

Poznámky osvětlení, nezasněžováno lyžařská a snowboardová škola,


Ski Baier

Dlouhoňovice Horský penzion Na statku 430–470 Zdroj: http://www.orlicko.cz/

kapacita celkem 1 900 os/hod 2 vleky – 650 os/hod

Tabulka č. 11.1.2: Další lyžařské areály Obec a název Jablonné nad Orlicí – Malák Letohrad Kunčice – Ski areál Umbule Pastviny Písečná Zdroj: http://www.orlicko.cz/

celkem 2 000 m

půjčovna lyží a snowboardů, snowtubingová dráha, osvětlení, běžecká trať – 20 km lyžařská škola, zapůjčení 2 sjezdovky – slalomových branek, snowboarding, celkem 500 m osvětlení, běžecká trať – 5,5 km

Délka sjezdovek 1300 m 860 m 530 m 200 m

Kapacita vleku 650 os/h 350 os/h 400 os/h -

Běžecké lyžování Kromě areálů pro sjezdové lyžování je zde možnost provozovat běžkařské lyžování. Jižní části Orlických hor dominují Suchý vrch a Buková hora. Zde se nalézají upravované tratě jak na hřebeni, tak v okolí lyžařských středisek, jako jsou České Petrovice a další (i mimo území SO ORP). Celková délka strojově upravovaných tratí dosahuje téměř 76 km. Trasy vedou nejen na Suchý vrch, ale také např. do okolí Jamného nad Orlicí nebo Orliček. Zajímavosti na trase jsou např. 33 m vysoká rozhledna Suchý vrch z roku 1932, která je veřejně přístupná během otvíracích hodin, nebo dělostřelecká tvrz Bouda, jež představuje jeden z nezachovalejších objektů předválečného opevnění. Běžkovat je možno až do Zemské brány a dále do vyšších partií Orlických hor (např. hřebenovou Jiráskovou cestou). V areálu Dlouhoňovic jsou v závislosti na sněhových podmínkách upraveny tratě o celkové délce 18 km. Od vánočních svátků do března zajišťují dopravu do Orlických hor mj. skibusy. Sledovaným území je provozována linka z Letohradu přes Žamberk, Kunvald a Rokytnici v Orlických horách až do Říček.

11.1.3 Rekreace v letním období Pěší turistika Rozsah tras pro pěší turisty se od roku 2008 výrazně nezměnil, byla vznačena jedna nová naučná stezka Bažantnice – Obora.. Hlavním výchozím místem je město Žamberk, kde se střetává několik pěších tras, a dále obec Jablonné nad Orlicí, které leží jednak v přírodním parku Orlice, jednak v bezprostřední blízkosti přírodního parku Suchý vrch – Buková hora, který je z pohledu turistiky a rekreace velmi atraktivní. Severní částí regionu vede z Orlických hor hřebenová trasa, tzv. Jiráskova cesta. Několik turistických tras je vedeno přírodním parkem Orlice v údolí obou řek Tiché a divoké Orlice. Atraktivitu tohoto území zvyšují také naučné stezky, jichž se zde několik nachází:

107




  

Naučná stezka Bažantnice – Obora. Naučná stezka je vedena po žluté turistické značce z Letohradu do Obory, po lesních a polních cestách. Na trase je 8 zastavení a 2 zastřešená odpočívadla. Začátek stezky leží v nadmořské výšce 370 m, nejvyšší bod cesty je v nadmořské výšce 485 m. Délka trasy činí asi 2,5 km. Naučná stezka Žamberk – Kunvald. Délka stezky je 4,5 km a vede ze Žamberka po zelené turistické značce do Kunvaldu. Seznamuje návštěvníky nejen s rostlinstvem a živočišstvem, ale i s významnými rodáky zdejšího kraje. Naučná stezka Kunvald. Od domku Na Sboru vede naučná stezka po stopách jednoty bratrské vedoucí Modlivým dolem, Jordánem, k Bratrské lípě až na místo, na kterém stávala bratrská kovárna. Zemská brána, Pašerácká stezka. Přírodní skalnatý zářez Divoké Orlice na českopolské hranici s naučnou stezkou

Cykloturistika Síť cyklistických tras za sledované období 2008 – 2010 příliš nezměnila svůj charakter. Krajina podhůří Orlických hor nabízí řadu přírodních i kulturních zajímavostí a nepříliš strmé terény. Je zde vyznačena celá řada cyklotras. Jejich směrování je podobné jako v případě pěší turistiky, a to z výchozího místa Žamberka přírodními parky Orlice a Buková hora – Suchý vrch. Dalším atraktivním místem je např. vodní nádrž Pastviny. Územím prochází následující cyklistické trasy: č. 18 České Libchavy – Žampach – Písečná – Žamberk – Klášterec nad Orlicí – České Petrovice č. 22 České Petrovice – Polsko č. 52 České Petrovice – Mladkov – Králíky č. 4069 Červená Voda – Orličky – Jablonné nad Orlicí – Sobkovice – Těchonín – Nekoř – Klášterec nad Orlicí  č. 4070 Žamberk – Kunvald – Rokytnice v Orlických horách – směr CHKO Orlické hory  č. 4071 Mlýnický Dvůr – Orličky – Bouda – Mladkov – České Petrovice – směr CHKO Orlické hory  č. 4072 Česká Rybná – Žampach – Písečná – Letohrad – Bystřec – Čenkovice  č. 4074 Jamné nad Orlicí – Jablonné nad Orlicí – Sobkovice – Nekoř – směr CHKO Orlické hory  č. 4076 Rokytnice v Orlických horách – Kunvald – vodní nádrž Pastviny Pro návštěvníky a turisty je v regionu nejatraktivnější cyklostezka a in-line bruslařská dráha o délce 15 km vedená nádherným údolím Tiché Orlice z Ústí nad Orlicí do Letohradu. Tato stezka je součástí projektu „Aktivní turistika na Orlicko – Třebovsku“, která prochází celkem deseti městy a obcemi, a byla mj. financovaná ze Strukturálních fondů EU. Je nutno zmínit také cyklobusy, které jsou vypravovány z různých míst podhůří. Projíždějí řadou významných rekreačních míst a končí na hřebenech Orlických hor. Územím SO ORP Žamberk procházely v roce 2010 (od června do konce září, o víkendech a státních svátcích) linky cyklobusu:    

Modrá linka: Mistrovice- Letohrad – Žamberk –Šerlich Žlutá linka: Kostelec nad Orlicí - Vamberk – Žamberk – Letohrad – Mistrovice - Jablonné nad Orlicí – Orličky – Červená voda Zelená linka: Holice – Kostelec nad Orlicí – Rychnov nad Kněžnou – Mezivrší – Šerlich Fialová linka: Choceň – Kostelec nad Orlicí – Rychnov nad Kněžnou – Solnice – Šerlich

¨

108


Obrázek č. 1111.1.1: Trasy cyklobusů

Zdroj: Internetové stránky společnosti Audis Bus s.r.o., http://www.audis.cz/zamberk Vodní turistika a koupání Území nabízí vhodné podmínky pro vodní turistiku, a to na řekách Tichá a Divoká Orlice a jejich přítocích. Sjíždění je možné zejména na jaře za vysokých vodních stavů nebo po vydatných deštích. Nachází se zde jak divoké úseky ve vyšších polohách, tak klidnější v podhůří. Řeky v horní části toků vyžadují vodácké zkušenosti.  Divoká Orlice – celková sjízdná délka toku je 130 km. Horní část sjízdná pouze za větší vody přibližně do dubna a je doporučena pro zkušené vodáky na kánoi, raftu i kajaku. Nejhezčím úsekem je přírodní rezervace Zemská brána a Litický oblouk.  Tichá Orlice – celková sjízdná délka toku je 91 km. Od Lichkova do Jablonného je méně obtížná, ale zachovává si stále pěkný spád v lesnatém údolí. V Jablonném je 5 kolmých stupňů v regulovaném korytě, které jsou za VV nebezpečné. Dále řeka stále plynule teče až k Letohradu o poté teče až do Hrátnice v prudkých a podemletých meandrech. Horní úsek je sjízdný na jaře nebo po deštích, střední úsek do léta. Oba jsou určeny pro zkušené vodáky. Ke koupání je využívaná zejména:  přehradní nádrž Pastviny - vhodná také k provozování vodních sportů, jako např. windsurfingu, surfingu a plachtění, půjčovny loděk, kempy, rekreační zařízení a řada ubytovacích kapacit.  vyrovnávací nádrž Nekoř - využívána k rekreaci a k provozování vodních sportů.  Aquapark Žamberk - 2 tobogány a kamikadze, minigolf, tenisové kurty, dětský koutek, kemp, apartmány, bowling, restauraci,  koupaliště v Letohradě,  další koupaliště, popř. upravené požární nádrže - např. Jablonné v Orlických horách, Písečná a Bystřec. Možnosti koupání doplňují i přírodní koupaliště v rybnících a řekách. Vyhledávanými přírodními koupališti jsou také bývalé písníky.

109


Sportovní rybolov Sportovní rybolov ve volných vodách je organizován především Českým rybářským svazem. K dispozici jsou revíry zahrnujících veškeré tekoucí vody v regionu, včetně vodních nádrží, významných písníků a vybraných rybníků. Vyhledávanými rybářskými revíry v regionu jsou především řeky Orlice. Rybářsky atraktivní jsou některé vodní nádrže a písníky, např. přehradní nádrž Pastviny. Hippoturistika V zájmovém území se nachází několik zemědělských farem nebo jezdeckých klubů, ve kterých se dá využít nabídky vyjížděk na koni. V Dlouhoňovicích se nachází Jezdecký klub Žamberk, který zajišťuje plavení koní, pořádání dostihů, průvodce jezdeckou trasou, venkovní jízdárnu, vyjížďky s klienty, výuku jízdy na koni apod. Menší zemědělské farmy s koňmi nebo jezdecké kluby je možno také nalézt v obcích Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Kunvald, Orličky či v Žamberku – jezdecký klub Polsko. Horolezectví V regionu je možno využít některé skály v okolí Pastvinské přehrady (Studenecké skály). V ZŠ Nádražní v Žamberku se nachází cvičná horolezecká stěna. Golf a minigolf Přímo v regionu se velké golfové hřiště nenachází. Je možné využít alespoň minigolfových hřišť v aquaparku v Žamberku nebo v areálu hotelu Filipinum v Jablonném nad Orlicí.

11.2 HISTORICKÉ A KULTURNÍ PAMÁTKY, MUZEA V SO ORP Žamberk se v současné době nachází celkem 130 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR (jejich počet ani rozložení v jednotlivých obcích správního obvodu se oproti roku 2010 nezměnilo). Nejvíce jich nalezneme ve městech Letohrad (36), Žamberk (27) a Jablonné nad Orlicí (20), které byly z důvodu ochrany vzácných kulturních památek vyhlášeny Ministerstvem kultury ČR městskými památkovými zónami. Letohrad se může mj. pyšnit částí původního podloubí, svérázným a hlavně krásným dřevěným podloubím se může chlubit také městečko Jablonné nad Orlicí. Naopak žádnou chráněnou památku nenalezneme v obcích Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Líšnice, Orličky, Studené, Šedivec a Těchonín. K prohlášení kulturní památkou je v regionu dále navrženo celkem 17 památek, ale řízení ještě nebylo ukončeno. Jedna leží na území obce Bystřec, 7 na území obce Klášterec nad Orlicí, 6 v Mistrovicích, 2 na území obce Záchlumí a 1 ve městě Žamberk. Tabulka č. 11.2.1: Seznam nemovitých památek v SO ORP Žamberk v roce 2012 Obec Nemovitá památka Bystřec krucifix (u hřbitovní zdi), socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší Nejsvětější Trojice, krucifix (naproti č.p. 50) Česká Rybná České Petrovice kostel sv. Petra a Pavla, sousoší Kalvárie, sousoší Loučení Krista s P. Marií, sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a sv. Rodiny Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí kostel sv. Bartoloměje se starým hřbitovem a kříž, socha sv. Jana 110

Počet 4 0 4 0 0 0 20


Obec

Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald

Letohrad

Líšnice Lukavice Mistrovice

Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí

Žamberk

Nemovitá památka Nepomuckého, sousoší Nejsvětější Trojice, pomník Bojovníkům za svobodu, sloup se sochou – Panna Maria Immaculata, silniční most se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriana, fara, měšťanské domy: č.p. 5, č.p. 23, č.p. 24 (dřevěný srub s loubím a pavlačí), č.p. 29, č.p. 30 (srub s podloubím a pavlačí), č.p. 31 (s podloubím), č.p. 32, č.p. 79, č.p. 81 (srub s podloubím), č.p. 83 (s podloubím), č.p. 87 (srub s dřevěným štítem), č.p. 89, č.p. 91

Počet

0 0 kostel Nejsvětější Trojice, městský dům č.p. 4 část obce Zbudov: venkovský dům č.p. 13 kostel sv. Jiří, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší Kalvárie, sloup se sochou Panny Marie, socha Jana Amose Komenského, sousoší – reliéf se scénou Dvanáctiletý Ježíš v chrámu, sbor Českých bratří kostel sv. Václava, kaple Matky Boží (tzv. Homarova), kaple sv. Jana Nepomuckého, hřbitov obětí II. světové války, sousoší sv. Anny, architektonizované sochařské dílo – Morový sloup, sousoší Panny Marie, pomník F. V. Heka, kašna s vodovodním systémem, zámek, fara, kovárna, měšťanské domy: č.p. 4, č.p. 5, č.p. 6, č.p. 7, č.p. 8, č.p. 45, č.p. 46, č.p. 47, č.p. 48, č.p. 49, č.p. 50, č.p. 51, č.p. 52, č.p. 54, č.p. 55 (s pamětní deskou umělců Umlaufových), č.p. 56, č.p. 58, č.p. 59, č.p. 60, č.p. 77 (rodný dům Petra Jilemnického), č.p. 189, zemědělský dvůr Nový dvůr část obce Kunčice: kostel sv. Kateřiny část obce Orlice: kostel Nanebevzetí P. Marie, zámek kostel sv. Filipa a Jakuba, sousoší Kalvárie, zemědělský dvůr č.p. 1 kostel sv. Jana a Pavla (s omezením: bez novodobých nástěnných maleb v interiéru), krucifix (u č.p. 63), krucifix (u kostela), sloup se sousoším (Mariánský sloup), venkovská usedlost č.p. 33 (s omezením: bez novodobého přístavku) kostel sv. Mikuláše, krucifix – kamenný, s P. Marií Bolestnou kříž – kamenný, Kalvárie, silniční most č. 312-006 vodní mlýn kostel sv. Prokopa

silniční most kamenný zvonice dřevěná část obce Bohousová: zvonice část obce Litice nad Orlicí: hrad Litice, kaple Krista Dobrého pastýře, krucifix, socha sv. Anny, vodní kanál napájecí (štola zvaná Myší díra), venkovské usedlosti: č.p. 2, č.p. 34 socha sv. Antonína Paduánského, kostel sv. Václava, kaple sv. Anny, kaple sv. Rozálie, židovský hřbitov, krucifix, socha sv. Jana Křtitele, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší sv. Jana a Pavla, sloup se sochou P. Marie Immaculaty (nám. Jiráskovo), sloup se sochou P. Marie Immaculaty (ul. Československé armády), sloup se sochou P. Marie 111

2 7

36

0 3 5 2 0 2 1 1 0 0 0 1

9

27


Obec

Žampach

Nemovitá památka Immaculaty a sochami světců, pomník Karla Bubly, pomník rudoarmějců, kašna se sousoším Nymfy a kentaura, zámek, děkanství, radnice se starou hasičskou zbrojnicí, měšťanské domy: č.p. 63, č.p. 88, č.p. 90, č.p. 149, venkovské domy: č.p. 281, č.p. 326 (rodný dům Prokopa Diviše), venkovská usedlost č.p. 340, špitál sv. Kateřiny, vila č.p. 580 hrad – Žampach a Chudoba, zřícenina, zvonice dřevěná, socha Krista zmrtvýchvstalého, sloup s litinovým Krucifixem, zámek

SO ORP Žamberk Zdroj: Národní památkový ústav, 2010

Počet

5 130

Převážná většina nemovitých kulturních památek v regionu má lokální význam. Významnější charakter mají následující turistické atraktivity: Zámky a hrady  hrad Litice – jedna z nejvýznamnějších nemovitých kulturních památek regionu, gotický hrad z přelomu 13. a 14. století na ostrohu nad obcí Litice nad Orlicí, zachovala se jeho dvoupatrová budova jižního paláce s vysokou hranolovou věží,  zámek Letohrad - uvnitř hotel, restaurace, soukromé gymnázium, Městská knihovna a ZUŠ; ale také stálá zámecká expozice věnovaná období baroka, historismu a období z přelomu 19. a 20. století, expozice o umělecké rodině Umlaufových,  zámek Žamberk – veřejnosti nepřístupný, v rámci něj střední škola. Muzea, expozice  Městské muzeum v Letohradě - umístěno v budově muzea na letohradském náměstí, ve které se narodil spisovatel Petr Jilemnický, expozice: historie města, významné osobnosti Letohradu, tradiční život na Letohradsku, výroba sirek, lidové kroje z Čech, Moravy i Slovenska, místní řemesla a obchody; několikrát za rok se zde konají mj. i tématické výstavy,  Muzeum řemesel Letohrad – v barokní sýpce, plochou přes 1 300 m2 je největším muzeem svého druhu v ČR, více než 50 ucelených expozic řemesel a živností z období 1840–1930, vyřezávaný mechanický skanzen řemesel, mechanické dílny, pilnice se třemi funkčními katry a 100 let stará školní třída s ukázkami národních krojů; stálá výstava „Fauna České republiky", součástí areálu je i Restaurace Nový dvůr, která je umístěna ve stejné budově s muzeem,  Městské muzeum Žamberk - historie města, slavní rodáci a vývoj tradičních lidových i uměleckých řemesel, pod správu žamberského muzea patří také domek Prokopa Diviše, kde je expozice věnována vynálezci zemněného bleskosvodu; městské muzeum nabízí také pravidelné výstavy výtvarného umění i tematické výstavy souborů předmětů,  Muzeum v Jablonném – expozice o historii města, dále také Pamětní síň Petra Figula Jablonského, zdejšího rodáka, zetě a nejbližšího spolupracovníka J. A. Komenského.  domek Na Sboru, Kunvald – expozice pojednávající o založení prvního sboru Jednoty Bratrské v roce 1457 skupinou lidí myšlenkově vycházejících z učení Petra Chelčického v obci Kunvald, od domku Na Sboru vychází naučná stezka po stopách Jednoty bratrské, která vede Modlivým dolem, Jordánem, k Bratrské lípě a na místo, kde stávala bratrská kovárna,  vodní mlýn v obci Písečná – technická památka, čtyřposchoďový mlýn s veškerým potřebným technickým zázemím a s ojedinělou míchačkou na mouku se svislým šnekem. Samotná mlýnice je

112


doplněna o expozici předmětů, které připomínají způsob vesnického bydlení, zemědělského nářadí a mlynářského řemesla minulých dob,  expozice Život židovské komunity v Žamberku a židovský hřbitov,  ucelený systém objektů předválečného opevnění - nejvýznamnější z nich se nachází v blízkosti obce Těchonín - Dělostřelecká tvrz Bouda, která je v současné době největším muzeem československého stálého opevnění na území České republiky.

11.3 UBYTOVACÍ KAPACITY Objekty individuální rekreace Míra „rekreační“ transformace sídel měřená podílem-významem rekreační obytné funkce k obytné funkci sídel může být předmětem různého výkladu. Tradiční výklad se opírá o spíše negativní hodnocení této transformace. Toto hodnocení je v současnosti překonané s rostoucím bohatstvím a životní úrovní společnosti. Rekreační bydlení je dominantní části druhého bydlení u většiny obcí. V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení odhadován na 10–15 % z celkového počtu domácností, druhé bydlení celkem na 20–25 % domácností. Rozsah tohoto historicky a hodnotově vzniklého fenoménu je mimořádný i v mezinárodním srovnání. Druhé a rekreační bydlení je tak přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin) je tak v případě samotného předkládaného hodnocení vnímáno pozitivně. V ČR existují velmi rozsáhlé ubytovací kapacity individuální rekreace, které je v praxi poměrně obtížné separovat z celého systému druhého bydlení. Následující tabulka znázorňuje počet bytů k rekreaci (založený na počtech tzv. neobydlených bytů sloužící k rekreaci v obydlených a neobydlených rodinných domech vykazovaných ve sčítání v r. 2001). Uvedené číslo je spíše dolním odhadem skutečných kapacit v r. 2012, neobsahuje zejména tzv. zahradní chatky a v posledních letech mnohdy kolaudované jiné stavby (např. hospodářská budova pro uskladnění výpěstků, včelínů apod.), které jsou také využívány k rekreaci (mnohdy jsou to vytápěné objekty, napojené na většinu technických sítí). Dále je obtížné podchytit podíl nové bytové výstavby rodinných domů nebo tzv. apartmánového bydlení, jež slouží k trvalému a druhému bydlení, přesněji rekreaci. Pro srovnání kapacit je uveden i počet trvale obydlených bytů v r. 2001, který je i východiskem pro další hodnocení rekreace v území. Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence objektů individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu.

Hromadná ubytovací zařízení Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) lépe vystihují atraktivitu území pro turismus a rekreaci. Jejich rozložení v území je více variabilní a více koncentrované do nejatraktivnějších turistických oblastí, z důvodu vyššího tlaku na jejich rentabilní provoz v porovnání s objekty individuální rekreace. V tabulce níže jsou údaje o počtu HUZ v SO ORP Žamberk vycházející z databáze Turistického portálu Východní Čechy a webových stránek obcí, či přímo ubytovacích zařízení k říjnu 2012. Kvalita i kapacita HUZ se liší v závislosti na typu zařízení, v tabulce níže jsou zahrnuty kempy, chaty, penziony i hotely, naopak do této kategorie nebyly zahrnuty ubytovny (pro turistické využití většinou nevhodné) a chalupy, které jsou zahrnuty v rámci dat o rekreačních objektech.

113


Celkové ubytovací kapacity Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může negativně ovlivnit zejména vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné bilance ubytovacích kapacit. Celkové ubytovací kapacity jsou určeny počtem lůžek v rekreačních bytech - zde stanoven modelově - určen jako počet rekreačních bytů v roce 2001 vynásobený 4 (4 je průměrný počet osob připadajících na jeden byt v okrese Ústí nad Orlicí) a počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) zjištěných empiricky v říjnu 2012. Tabulka č. 11.3.1: Ubytovací kapacity v obcích SO ORP Žamberk Obec

Neobydlené byty celkem (2001)

Bystřec 110 Česká Rybná 56 České Petrovice 50 Dlouhoňovice 41 Hejnice 15 Helvíkovice 37 Jablonné nad Orlicí 136 Jamné nad Orlicí 87 Kameničná 29 Klášterec nad Orlicí 115 Kunvald 131 Letohrad 250 Líšnice 74 Lukavice 60 Mistrovice 64 Nekoř 120 Orličky 85 Pastviny 48 Písečná 37 Sobkovice 55 Studené 29 Šedivec 25 Těchonín 102 Verměřovice 36 Záchlumí 83 Žamberk 271 Žampach 28 SO ORP Žamberk 2174 Zdroj: vlastní šetření, 2012, SLDB 2001

Byty k rekreaci (2001) 41 42 42 10 12 25 7 52 20 76 71 46 45 25 29 91 72 37 21 29 23 13 83 13 52 72 26 1075

Počet lůžek v bytech k rekreaci 164 168 168 40 48 100 28 208 80 304 284 184 180 100 116 364 288 148 84 116 92 52 332 52 208 288 104 4300

Počet HUZ 0 0 3 1 0 1 8 1 0 2 4 4 0 1 2 1 1 16 1 0 0 0 2 0 2 3 0 53

Počet lůžek v HUZ 0 0 120 32 0 19 286 20 0 192 106 162 64 15 64 75 133 757 51 0 0 0 75 0 50 81 0 2 302

Počet lůžek celkem 164 168 288 72 48 119 314 228 80 496 390 346 244 115 180 439 421 905 135 116 92 52 407 52 258 369 104 6602

Jak je patrné z tabulky výše, nejvyšším počtem lůžek disponuje obec Pastviny ležící v okolí rekreačně atraktivní přehradí nádrže Pastviny. Vysoký počet lůžek mají také obce Klášterec nad Orlicí, Záchlumí a Nekoř. Následující analýzy ukážou, zda takto vysoký počet lůžek může ohrožovat ekologickou stabilitu území.

114


11.4 POTENCIÁLNÍ REKREAČNÍ PLOCHY, TURISTICKO-REKREAČNÍ FUNKCE ÚZEMÍ, REKREAČNÍ ZÁTĚŽ Potenciální rekreační plochy generalizují vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území a podávají pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele PRP vzniká součtem ploch rekreačně využitelných (plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů a vodní plochy) v katastrálních územích jednotlivých obcí ČR, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Vliv cestovního ruchu a rekreace lze hodnotit mnoha možnými způsoby, jedním z nich je ukazatel turisticko-rekreační zatížení území, který vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km2. Ukazatel tak udává, jak vysoce přítomnost turistů může ekologicky zatížit území při plné obsazenosti všech turistických lůžek. Ukazatel tak je možné použit pro hodnocení ekologického pilíře území. Druhým ukazatelem prostorové diferenciace cestovního ruchu území na národní i regionální úrovni je turisticko-rekreační funkce, vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjádřena poměrem počtu stálých turistických lůžek (v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace) ku počtu trvale bydlících obyvatel (udávaná obvykle v %). Je tak možné je použít pro hodnocení ekonomického pilíře území, přičemž platí předpoklad, že čím více lůžek je v území, tím více je v území turistů a tím vyšší je ekonomický přínos pro obyvatele obcí. Tabulka č. 11.44.1: Potenciální rekreační plochy, ubytovací zátěž území, turisticko rekreační funkce území obcí SO ORP Žamberk Počet Rozloha Potenciální Turisticko Počet lůžek Ubytovací 2 Obec obyvatel v km rekreační rekreační (2010) zátěž území (2009) (2009) plochy v % funkce v % 1 119 18,13 164 44,2 9,0 14,7 Bystřec 407 8,08 168 68,1 20,8 41,3 Česká Rybná 150 6,27 288 67,1 45,9 192,0 České Petrovice 775 3,9 72 82,9 18,5 9,3 Dlouhoňovice 219 4,83 48 71,3 9,9 21,9 Hejnice 459 10,74 119 49,7 11,1 25,9 Helvíkovice 3301 4,38 314 61,4 71,7 9,5 Jablonné nad Orlicí 695 10,59 228 55,2 21,5 32,8 Jamné nad Orlicí 322 5,85 80 45,1 13,7 24,8 Kameničná 885 17,95 496 63,6 27,6 56,0 Klášterec nad Orlicí 996 29,32 390 58,4 13,3 39,2 Kunvald 6322 23,55 346 55,8 14,7 5,5 Letohrad 745 11,5 244 46,1 21,2 32,8 Líšnice 1107 11,01 115 45,5 10,4 10,4 Lukavice 618 4,61 180 51,3 39,0 29,1 Mistrovice 942 10,94 439 52,2 40,1 46,6 Nekoř 303 8,65 421 68,3 48,7 138,9 Orličky 348 8,37 905 65,3 108,1 260,1 Pastviny 523 8,85 135 65,0 15,3 25,8 Písečná 258 3,66 116 62,8 31,7 45,0 Sobkovice 166 5,42 92 77,0 17,0 55,4 Studené 204 3,88 52 40,5 13,4 25,5 Šedivec 593 19,01 407 88,1 21,4 68,6 Těchonín 716 5,99 52 45,4 8,7 7,3 Verměřovice 746 13,53 258 61,5 19,1 34,6 Záchlumí 6095 16,91 369 51,6 21,8 6,1 Žamberk

115


291 5,55 Žampach SO ORP Žamberk 29 305 281,46 Zdroj: Český statistický úřad, 2012; vlastní výpočty

104 6602

66,0 59,1

18,7 23,5

35,7 22,5

Z hodnocení přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je patrné, že SO ORP Žamberk má relativně vysoký potenciál území pro rekreační využití. V regionu nenalezneme ani zemědělsky velmi intenzivně využívanou venkovskou krajinu (podíl PRP do 20,0 %) ani většinou zemědělsky využívanou venkovskou krajinu v nížinách a pahorkatinách (podíl PRP od 20,0 % do 37,9 %). Z tabulky je zřejmé, že největší podíl potenciálních rekreačních ploch má na svém území obec Těchonín, což je dáno především vysokým podílem lesní půdy na území této obce (64,1 %), a dále obce Dlouhoňovice a Studené. Naopak mezi obce s nejmenšími PRP patří Šedivec, Bystřec, Kameničná, Verměřovice, Lukavice, Líšnice a Helvíkovice. Reálný potenciál cestovního ruchu je v mnoha případech snižován různými typy ochrany území. Ubytovací zátěž území je nejvyšší jednoznačně u obce Pastviny, kde je třeba zvážit, zda již nejsou překročeny limity ekologické udržitelnosti. Na území obce Pastviny dosahuje počet lůžek na 1 km2 hodnoty 108,1, což se pomalu blíží hodnotám v Krkonoších, v okolí Prahy a částečně i v Beskydech, kde turistická zátěž je už příliš velká a činí i více než 150 lůžek na km2 . U ostatních obcí limity turismu vzhledem k ekologickému stavu území ještě nejsou překročeny, přesto je však třeba být obezřetný při lokalizaci nových ubytovacích zařízení. Turisticko-rekreační funkce je na území SO ORP Žamberk zcela dominantní u Pastvin a Českých Petrovic, velmi významná u je u obce Orličky. Tuto funkci lze dále za významnou pokládat u obcí Klášterec nad Orlicí, Nekoř, Sobkovice, Studené, Těchonín a Česká Rybná. Vesměs se jedná o obce v podhůří Orlických hor (kromě obce Česká Rybná), tedy obce s nejvyšší atraktivitou pro cestovní ruch. Tyto obce by tedy měli těžit ekonomicky z cestovního ruchu relativně nejvíce (v přepočtu na 1 občana obce).

11.5 INDIKÁTORY Za indikátory cestovního ruchu a rekreace na území SO ORP Žamberk byly zvoleny následující ukazatele:  Podíl potenciálních rekreačních ploch (v %),  Ubytovací zátěž území (v počtu lůžek na 1 km2),  Turisticko-rekreační funkce území (v %). Hodnocení indikátoru podílu potenciálních rekreačních ploch: -2 do 20,0 zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky, -1 20,0 – 37,9 většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky, 0 38,0 – 56,9 venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 1 57,0 – 74,9 podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 2 75,0 a více povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami. Hodnocení indikátoru ubytovací zátěž území: -2 100,0 a více velmi vysoce zatěžující, ohrožení ekologické stability území -1 75,0 – 99,9 vysoce zatěžující 0 50,0 – 74,9 průměrně zatěžující 1 25,0 – 49,9 mírně zatěžující 2 24,9 a méně nezatěžující Hodnocení indikátoru turisticko-rekreační funkce: 116


-2 -1 0 1 2

24,9 a méně 25,0 – 49,9 50,0 – 99,9 100,0 – 199,9 200 a více

malá rozvojová významná velmi významná zcela dominantní

Tabulka č. 11.55.1: Hodnocení indikátorů obcí SO ORP Žamberk Potenciální Ubytovací Hodnoty Hodnoty Obec rekreační zátěž indikátoru indikátoru plochy území 9,0 Bystřec 44,3 0 2 20,8 Česká Rybná 68,1 1 2 45,9 České Petrovice 66,6 1 1 18,5 Dlouhoňovice 82,9 2 2 9,9 Hejnice 71,3 1 2 11,1 Helvíkovice 49,7 0 2 71,7 Jablonné nad Orlicí 61,4 1 0 21,5 Jamné nad Orlicí 55,2 0 2 13,7 Kameničná 45,1 0 2 27,6 Klášterec nad Orlicí 63,6 1 1 13,3 Kunvald 58,4 1 2 14,7 Letohrad 55,8 0 2 21,2 Líšnice 46,1 0 2 10,4 Lukavice 45,5 0 2 39,0 Mistrovice 51,3 0 1 40,1 Nekoř 52,2 0 1 48,7 Orličky 68,3 1 1 108,1 Pastviny 65,3 1 -2 15,3 Písečná 65,0 1 2 31,7 Sobkovice 62,8 1 1 17,0 Studené 77,0 2 2 13,4 Šedivec 40,5 0 2 21,4 Těchonín 88,1 2 2 8,7 Verměřovice 45,4 0 2 19,1 Záchlumí 61,5 1 1 21,8 Žamberk 51,6 0 2 18,7 Žampach 66,0 1 2 SO ORP Žamberk 59,1 1 23,5 2 Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006; vlastní výpočty 2012

117

Turisticko Hodnoty rekreační indikátoru funkce 14,7 -2 41,3 -1 192,0 1 9,3 -2 21,9 -2 25,9 -1 9,5 -2 32,8 -1 24,8 -2 56,0 0 39,2 -1 5,5 -2 32,8 -1 10,4 -2 29,1 -1 46,6 -1 138,9 1 260,1 2 25,8 -1 45,0 -1 55,4 0 25,5 -1 68,6 0 7,3 -2 34,6 -1 6,1 -2 35,7 -1 22,5 -2


Obrázek č. 1111.5.1: Potenciální rekreační plochy v SO ORP Žamberk

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006, , EKOTOXA s.r.o. 2010 Obrázek č. 11.5.2: Ubytovací zátěž území obcí v SO ORP Žamberk

Zdroj: ČSÚ – Běžná evidence, 2010; vlastní výpočty, , EKOTOXA s.r.o. 2010

118


Obrázek č. 11.5.3: Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Žamberk

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006, , EKOTOXA s.r.o. 2010

119


11.6 SWOT ANALÝZA

REKREACE 

Velmi atraktivní a nenarušené přírodní prostředí (CHKO Orlické hory, PP Orlice a Suchý vrch – Buková hora).

 Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu – hornatější část regionu (hlavně obce Klášterec nad Orlicí, Pastviny a Těchonín) společně s městy Žamberk, Letohrad a Jablonné nad Orlicí  Členité území krajiny velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku v létě a běžecké a sjezdové lyžování v zimním období.

S


 Pastvinská přehrada jako výrazná rekreační atraktivita, vodácky využitelné toky Tiché a Divoké Orlice.  Dostatečný počet a pestrá struktura ubytovacích kapacit.  Vysoký potenciál kulturního a historického dědictví, mj. existence unikátního systému předválečného opevnění.  Přeshraniční spolupráce se sousedním regionem Kladsko a společné řešení mnoha problémů.  Zcela dominantní turisticko-rekreační funkce u Pastvin, Českých Petrovic a Orliček.  Malá turisticko-rekreační funkce u obcí Bystřec, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvikovice, Jablonné nad Orlicí, Kameničná, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Písečná, Verměřovice a Žamberk.


 Většina nemovitých kulturních památek v regionu má pouze lokální význam, pro rozvoj cestovního ruchu nejsou příliš atraktivní.  Chybí nabídka ubytování vyšší kategorie pro náročnější klientelu.  Roztříštěný a nejednotný informační a orientačního systém pro turisty a návštěvníky regionu.  Ohrožení limitů ekologického pilíře udržitelnosti v obci Pastviny způsobené velkým rozsahem ubytovacích kapacit.  Výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů.  Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov.

O


 Významný potenciál návštěvníků a turistů ze sousedního Polska.  Růst obliby aktivního trávení volného času (cykloturistika, hippoturistika, in-line, lyžování + adrenalinové sporty) a agroturistiky.  Vyšší využití potenciálu řek Tiché a Divoké Orlice – např. občasným odpouštěním vodní nádrže Pastviny.  Trvalý růst poptávky v oblasti cestovního ruchu – především

120


cykloturistiky a zimních sportů.  Pozitivní přístup místních samospráv k podpoře cestovního ruchu, včetně podpory marketingu a propagace, existence destinačního managementu v území.  Nedostatečná připravenost regionálních rozvojových projektů na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu.  Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst.  Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny.

T

THREATS HROZBY

 Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu.  Poškození přírodních atraktivit vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu, narušení krajinného rázu.  Přetrvávající nedostatečný lokální patriotismus dosídlené části obyvatelstva.  Periferní (pohraniční) poloha v rámci ČR a s tím související špatná dopravní dostupnost regionu.

121


11.7 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Kvantitativní a kvalitativní změny rekreace v SO ORP Žamberk mezi lety 2008 - 2010 V rámci zpracování tématu v roce 2008 bylo provedeno dotazníkové šetření, ze kterého u jednotlivých obcí vyplynula k řešení následující témata v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Tučně jsou vyznačeny cíle, které byly v období od roku 2008 do října 2010 splněny:               

Bystřec – úpravy cyklotras, rozšíření počtu běžeckých tras České Petrovice – rozvoj Ski areálu Baier Dlouhoňovice – nová naučná stezka, sportovní hřiště Helvíkovice – dětské hřiště, přírodní ledová plocha, dětský lyžařský vlek Jamné nad Orlicí – chybí sportoviště i kulturní zařízení, nová cyklostezka Kunvald – výstavba dětského hřiště Letohrad – výstavba nových cyklostezek, včetně budování zázemí pro cyklisty, modernizace koupaliště, modernizace areálu biatlonu, nový skatepark, bikepark a nové dětská hřiště Líšnice – nové dětské hřiště, fitcentrum a půdní vestavba využívaná jako ubytovací zařízení v objektu sokolovny Mistrovice – výstavba cyklostezky Letohrad – Červená Voda na území obce, obnova koupaliště, obnova a vybavení dětského hřiště, rekonstrukce budovy tělocvičny Orličky – výstavba sportoviště Pastviny – výstavba běžecké trasy, výstavba cyklotrasy, rekonstrukce penzionu, rekonstrukce autokempu, obnova lyžařského areálu, rekonstrukce dětského hřiště, rekonstrukce školního hřiště, výstavba víceúčelového sportoviště, výstavba turistického informačního centra Písečná – rekonstrukce ubytovny, výstavba hřiště Šedivec – výstavba cyklostezky Letohrad – Pastviny na území obce, rekonstrukce hřiště a vodní nádrže sloužící k rekreaci Těchonín – výstavba multifunkčního sportoviště Žamberk – chybí kulturní dům, plavecký bazén, prostor pro kulturní a volnočasové aktivity, výstavba cyklostezek Žamberk – Líšnice a Žamberk – Letohrad, nový zimní stadion, výstavba 2 srubových chat, veřejného dětského hřiště a dětského brouzdaliště v areálu aktivní turistiky Pod Černým lesem, výstavba oranžového hřiště v prostoru sídliště

Mezi roky 2008 a 2010 nedošlo k výraznému růstu intenzity cestovního ruchu. Jedním z důvodů může být nedostatečný rozvoj jak turistické infrastruktury, tak i nedostatečná kvalita ubytovacích kapacit. Rovněž propagace v cestovním ruchu je stále slabá, ač přírodní i kulturní předpoklady správního obvodu jsou velmi dobré. Jedním z bariér rozvoje může být nedostatečný kapitál místních obyvatel potřebný k realizaci podnikatelských záměrů v oblasti cestovního ruchu. V tomto směru je možno vidět příležitost v evropských dotačních zdrojích – obce a podnikatelé Žamverska mohou v rámci opatření na podporu cestovního ruchu čerpat z evropských dotačních zdrojů – z Programu rozvoje venkova či Regionálního operačního programu Severovýchod. Právě díky výše zmíněným dotačním titulům bylo možno zaznamenat určité zlepšení především co se týče možností pro rekreaci místních obyvatel, avšak projekty rozšiřují i spektrum služeb pro turisty. Propagace Žamberska výrazně posílena nebyla, v tomto směru byly realizovány dva projekty, a to Destinační společností Východní Morava. Jelikož však tyto rozvojové projekty byly ukončeny teprve nedávno či jsou ještě v realizaci, je zatím nemožné očekávat výrazný nárůst cestovního ruchu na Žambersku způsobený těmito projekty. Velkou rezervu lze vidět u privátních aktérů cestovního ruchu SO ORP Žamberk - ti nerealizovali ani jeden projekt, který by byl podpořen z ROP Severovýchod, což je problém, protože právě na soukromých aktérech stojí jakákoli rozvojová činnost, veřejní aktéři mohou dát jen počáteční impuls rozvoje cestovního ruchu. V tomto směru je tedy nutné přesvědčit podnikatele činné v cestovním ruchu o výhodnosti investic do něj. 122


Projekty podpořené v letech 2008 až 2010 v rámci ROP Severovýchod, žadatelé a celkové náklady na projekt: Investiční projekty:          

Areál aktivní turistiky Pod Černým lesem v Žamberku – Město Žamberk – 6,3 mil. Kč, Cyklostezka Žamberk – Letohrad – Sdružení obcí Orlicko – 36,9 mil. Kč, Cyklostezka Žamberk – Líšnice – Město Žamberk – 8,3 mil. Kč, Modernizace sokolovny – obec Lukavice – 23,8 mil. Kč, Objekt informačního centra a sociálního zázemí Lyžařské běžecké oblasti Buková hora – Suchý vrch – Sdružení obcí Orlicko – 9,6 mil. Kč, Regenerace a revitalizace veř. prostranství včetně veř. zeleně a parkovacích ploch-pěší zóna Žamberk – Město Žamberk – 23,1 mil. Kč, Rekonstrukce centra volnočasových aktivit v Nekoři – Obec Nekoř – 17,7 mil. Kč, Rekonstrukce přednádraží v Letohradě – Město Letohrad – 23,7 mil. Kč, Revitalizace historického centra Letohrad – 1. etapa Obnova č.p. 10 v památkové zóně – Město Letohrad – 53,3 mil. Kč, Úprava centra městyse Kunvald – Městys Kunvald – 12,5 mil. Kč.

Neinvestiční projekty:  

Podpora rozvoje Destinační společnosti Východní Čechy - Destinační společnosti Východní Čechy – 7,6 mil. Kč, Turistické noviny pro region východní Čechy - Destinační společnost Východní Čechy – 3,6 mil. Kč.

Jaký bude přínos všech těchto projektů pro udržitelný rozvoj území, ještě není jasné. Rozvoj cestovního ruchu v oblasti nebude možný bez využívání místních zdrojů, krajiny – je nutné stavět na identitě své oblasti podpořenou např. místními rodáky či regionálními gastronomickými produkty. Kapacity pro rozvoj turismu zde ještě existují, proto není třeba se obávat překročení limitů ekologické udržitelnosti. Možné strategické rozvojové záměry pro SO ORP Žamberk:       

Budování nových cyklostezek, cyklotras a tématických cyklookruhů, včetně doprovodné infrastruktury. Rozvoj nabídky strojově upravovaných běžeckých stop. Vymezení ploch pro nové sportovně-rekreační a volnočasové objekty či areály, popř. rozšíření stávajících. Obnova a výsadba veřejné zeleně, zvýšení estetického rázu krajiny. Zkvalitnění stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit. Koncepční řešení rozvoje rekreačních areálů, chatových oblastí, apod., včetně výstavby a rozšiřování doprovodné infrastruktury. Obnova a rekonstrukce historických, kulturních a přírodních památek.

123


12 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 12.1 DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST Daňové příjmy rozpočtů obcí upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z nemovitostí a podíl na sdílených daních, které zahrnují daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Výše podílu obcí na sdílených daních je závislá zejména na celkové výměře katastrálních území obce (váha 3 %), prostém počtu obyvatel (váha 3 %) a koeficientech postupných přechodů stanovených v příloze č. 2 k uvedenému zákonu (váha 94 %). Současná nepříznivá ekonomická situace zapříčinila snížení daňových příjmů většiny obcí ČR. Celkové daňové příjmy obcí ČR klesly v roce 2009 o 12 % proti roku 2008. Došlo k propadu všech skupin daňových příjmů s výjimkou daně z nemovitostí, která vzrostla o 24 %. Ve správním obvodě Žamberk daňová výtěžnost vzrosla z 8,3 tis. Kč na obyvatele (rok 2007) na 8,6 tis. Kč na obyvatele (rok 2009). Největší výtěžnosti přitom bylo dosaženo v obcích Žamberk (11,31 tis. Kč/obyv.), Helvíkovice (9,8), Pastviny (9,46) a České Petrovice (9,14). Naopak nejnižší daňovou výtěžnost vykazují Dlouhoňovice, Mistrovice a Šedivec. Tabulka č. 12.1.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňový příjem celkem Název obce 2009 Bystřec 8 299,91 Česká Rybná 3 396,85 České Petrovice 1 361,38 Dlouhoňovice 4 901,60 Hejnice 1 536,90 Helvíkovice 4 372,28 Jablonné nad Orlicí 23 746,38 Jamné nad Orlicí 5 286,04 Kameničná 2 491,51 Klášterec nad Orlicí 7 153,71 Kunvald 8 291,28 Letohrad 54 507,32 Líšnice 5 922,92 Lukavice 8 602,97 Mistrovice 4 166,41 Nekoř 6 733,76 Orličky 2 326,38 Pastviny 3 235,45 Písečná 3 790,03 Sobkovice 1 694,26 Studené 1 211,24 Šedivec 1 459,75 Těchonín 5 163,56 Verměřovice 5 408,27 Záchlumí 6 344,14 Žamberk 68 139,35 Žampach 2 129,82 SO ORP Žamberk 251 673,47 Zdroj: MF ČR 124

Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost na 1 obyvatele 2009 na 1 obyvatele 2007 7,47 7,22 8,45 7,22 9,14 7,24 6,55 7,74 7,15 6,61 9,80 7,64 7,26 7,53 7,68 7,85 7,33 6,91 7,78 7,24 8,18 6,64 8,60 8,39 7,55 8,73 7,55 7,1 6,81 6,82 7,52 7,46 8,19 7,8 9,46 8,08 7,49 7,35 7,30 6,79 8,07 6,29 7,02 6,53 8,37 7,27 7,41 7,03 8,05 7,22 11,31 10,86 7,22 7,07 8,60 8,3


12.2 NEZAMĚSTNANOST Míra nezaměstnanosti Tato problematika byla hodnocena na základě relativního ukazatele, tzv. míry nezaměstnanosti, která vyjadřuje procentuální podíl počtu nezaměstnaných celkem na počtu ekonomicky aktivních. Tabulka č. 1212.2.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje v % Rok SO ORP 2011 2008 2009 2010 Česká Třebová 8,4 12,8 13,7 11,3 6,9 11,2 13,2 10,6 Hlinsko Holice 4,0 7,8 8,2 6,6 6,8 11,1 11,7 10,0 Chrudim Králíky 7,9 12,5 11,8 9,4 7,4 10,9 9,5 7,7 Lanškroun Litomyšl 6,2 10,3 9,5 8,6 12,6 17,3 17,7 15,1 Moravská Třebová Pardubice 4,4 7,5 7,4 6,5 5,4 8,7 9,7 8,4 Polička Přelouč 6,0 9,0 9,6 8,5 9,7 13,8 14,7 12,8 Svitavy Ústí nad Orlicí 6,3 11,0 10,5 9,3 5,0 10,8 10,8 9,0 Vysoké Mýto Žamberk 5,2 8,7 7,8 7,4 Pardubický kraj 6,0 10,3 10,5 9,0 Zdroj: Český statistický úřad,2012 Pozn.: Míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1.3.2001 Ve všech správních obvodech Pardubického kraje došlo k poklesu míry nezaměstnanosti v letech 2005 až 2008. Průměrná hodnota za celý kraj klesla na 6%, v ORP Žamberk na 5,2% v roce 2008. Opačný trend byl v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí zaznamenán v následujícím období, kdy míra nezaměstnanosti skokově vzrostla z 6% v roce 2008 na 10,5% v roce 2010. Nejvyšší míry nezaměstnanosti dosáhla ORP Moravská Třebová (17,7%), Svitavy (14,7%) a Česká Třebová (13,7%). Pod hranicí 9% se pohybovaly pouze ORP Pardubice (7,4%), Žamberk (7,8%) a Holice (8,2%). V ORP Žamberk se míra nezaměstnanosti po celé období pohybovala pod krajským průměrem. Tabulka č. 12.22.2: Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých obcí SO ORP Žamberk v % Míra nezaměstnanosti (%) Obec 2008 2009 2010 2011 Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí

5,7 5,7 2,9 6,6 7,8 7,6 4,5 2 5,7 4,5

7,9 14,0 1,4 9,6 13,7 9,0 7,9 6,8 8,0 13,4 125

4,4 7,6 14,3 10,4 13,7 8,5 7,5 5,1 6,3 11,1

4,4 9,6 15,7 9,1 10,8 8,5 5,9 4,2 6,3 10,2

Průměr 5,6 9,2 8,6 8,9 11,5 8,4 6,5 4,5 6,6 9,8


Obec

Míra nezaměstnanosti (%) 2008

2009

2010

2011

Průměr

Kunvald 6,7 10,3 8,5 9,7 4,3 7,7 7,4 6,6 Letohrad Líšnice 3,8 8,4 6,7 6,7 4,5 7,5 6,5 7,5 Lukavice Mistrovice 4,6 9,9 5,3 6,7 4,7 8,9 7,7 6,8 Nekoř Orličky 10,2 18,1 8,7 13,4 9 10,5 11,2 9,7 Pastviny Písečná 3,1 4,0 4,8 4,8 10,8 16,7 14,7 12,8 Sobkovice Studené 4,4 7,3 8,7 8,7 3,1 6,2 8,3 6,2 Šedivec Těchonín 2,9 5,2 7 5,2 6,3 11,2 9,5 9,2 Verměřovice Záchlumí 5,4 9,9 8,1 7,1 6,5 9,1 8,3 8,1 Žamberk Žampach 2,1 8,3 4,2 8,3 5,2 8,7 7,8 7,3 SO ORP Žamberk Zdroj:Český statistický úřad,2012 Pozn.: Míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1.3.2001

8,8 6,5 6,4 6,5 6,6 7,0 12,6 10,1 4,2 13,7 7,3 5,9 5,1 9,1 7,6 8,0 5,7 7,3

Míra nezaměstnanosti správního obvodu k 31. 12. 2011 činila 7,3 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují obce Sobkovice (13,7 %), Orličky (12,6 %), Hejnice (11,5 %) a Pastviny (10,1 %), nejnižší pak Písečná, Jamné nad Orlicí, Těchonín, Bystřec a Žampach (pod 6 %). Jak ukazuje tabulka, od roku 2009 došlo v důsledku ekonomické krize k prudkému nárůstu až do roku 2010, kdy opět začíná mírně klesat. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Od roku 2007 došlo k výraznému nárůstu počtu uchazečů na jedno VPM ze 2 na 13 v roce 2009, což bylo způsobeno výrazným úbytkem volných pracovních míst a taktéž přírůstkem uchazečů o zaměstnání. V roce 2010 došlo ve SO ORP Žamberk k mírnému poklesu na 10,6 uchazečů na jedno VPM. Nejvyšší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v roce 2011 zaznamenala obec Záchlumí (34), Žamberk (10,7) a Dlouhoňovice (10,3). Tabulka č. 1212.2.3: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Obec 2007 2008 2009 2010 Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald

17,2 6,0 0,5 2,6 1,4 0,6 2,9 1,7 1,7 9,2 126

4,4 49,0 3,8 12,9 9,0 3,5 1,1 12,2 3,9 0,8 102,0

16,7 6,9 92,6 4,7 10,7 7,7 52,8 149,0 8,1 56,9

3,0

10,3 6,3 8,7


Obec

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 2007

2008

2009

Letohrad 1,2 0,9 12,7 15,5 Líšnice Lukavice 12,5 19,4 4,1 4,3 Mistrovice Nekoř 6,4 20,5 18,0 63,0 Orličky Pastviny 8,9 58,0 1,7 9,4 Písečná Sobkovice 1,6 Studené Šedivec 5,5 27,0 9,9 18,3 Těchonín Verměřovice 9,1 179,0 4,5 4,6 Záchlumí Žamberk 1,3 3,0 0,4 2,2 Žampach 1,6 2,2 SO ORP Žamberk Zdroj: MPSV Pozn.: Prázdná buňka znamená, že není žádné volné pracovní místo.

2010

7,2 273,0

4,5

245,0 50,7

33,7

5,5 46,0

8,0

405,0 12,8 19,3 13,3

34,0 10,7 10,6

12.3 PODNIKATELSKÁ STRUKTURA Počet ekonomických subjektů Na území SO ORP Žamberk působí celkem 6474 firem. Ze 2968 z nich, které uvádějí počet svých zaměstnanců, je 2347 firem bez zaměstnanců, 404 firem zaměstnává 1–5 osob, dalších 66 firem má 6–9 zaměstnanců, 58 firem má 10–19 zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá. Tabulka č. 1212.3.1: Počet firem podle počtu zaměstnanců k 31.12. daného roku Počet zaměstnanců Bez zaměstnanců 1-5 6-9 10 - 19 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 199 200 - 249 250 - 499 500 - 999 1000 - 1499 1500 - 1999 Celkem (uvedeno)

Počet firem 2009

2010 2 214 423 65 66 14 35 24 16 2 3 0 1 0 2 863

127

2011 2288 413 58 62 18 34 20 16 2 3 1 0 1 2916

2347 404 66 58 17 31 22 16 2 3 1 0 1 2968


Počet firem

Počet zaměstnanců

2009

Neuvedeno Celkem Zdroj: Český statistický úřad,2012 Významné podnikatelské subjekty

2010 3 281 6 144

2011 3417 6333

3506 6474

Níže je uveden přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 200 a více zaměstnanci, které mají sídlo v obcích obvodu s rozšířenou působností. Zdrojem informací je Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že průmysl je orientován zejména na elektrotechniku a strojírenství, zastoupen je taktéž tradiční průmysl východních Čech, a to textil. Tabulka č. 1212.3.2: Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů ve SO ORP Frýdek-Místek Zaměstnavatel OEZ s.r.o. Isolit-Bravo, spol. s r.o. FLEXCON, s.r.o. Kümpers Textil s.r.o. Šmídl s.r.o. Albertinum, odborný léčebný ústav, Žamberk Dietfurt, s.r.o.

Počet zaměstnanců

Předmět činnosti Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení Výroba elektrických spotřebičů převážně pro domácnost Výroba elektrických vodičů a kabelů j. n. Úprava a spřádání textilních vláken a příze Silniční nákladní doprava Ústavní zdravotní péče Tkaní textilií

1500 - 1999 500 - 999 250 - 499 250 - 499 250 - 499 200 - 249 200 - 249

Zdroj: Český statistický úřad,2012 Počet firem dle klasifikace NACE Podle CZ-NACE1 je možné zařadit největší počet firem (820) do oblasti maloobchodu (kromě motorových vozidel) a do oblasti velkoobchodu (kromě motorových vozidel) (679 firem), dále pak do oblasti specializované stavební činnosti (555 firem) a rostlinné a živočišné výroby, myslivosti a související činnosti (358 firem). Tabulka č. 1212.33.3: Počet firem podle NACE k 31. 12. daného roku NACE

2009

Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti Lesnictví a těžba dřeva Rybolov a akvakultura Těžba a úprava černého a hnědého uhlí Těžba ropy a zemního plynu Těžba a úprava rud Ostatní těžba a dobývání 1

297 69 5 0 0 0 3

Počet firem 2010 2011 328 358 63 56 5 5 0 0 0 3 3

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) s účinností od 1. ledna 2008. Nová klasifikace CZ-NACE má zohlednit technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních patnáct let, a tedy být relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu, jako i lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi, protože je součástí systému statistických klasifikací, které vznikly pod záštitou Statistické divize OSN.

128


NACE

2009

Podpůrné činnosti při těžbě Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Shromažďování, úprava a rozvod vody Činnosti související s odpadními vodami Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Sanace a jiné činnosti související s odpady Výstavba budov Inženýrské stavitelství Specializované stavební činnosti Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Velkoobchod, kromě motorových vozidel Maloobchod, kromě motorových vozidel Pozemní a potrubní doprava Vodní doprava Letecká doprava Skladování a vedlejší činnosti v dopravě Poštovní a kurýrní činnosti Ubytování Stravování a pohostinství Vydavatelské činnosti

129

1 37 3 0 20 40 4

Počet firem 2010 2011 1 1 36 39 1 1 0 16 16 49 56 4 4

218

204

202

0 26 0 4

26 3

0 25 0 3

0

-

0

8 29 0

7 30 -

7 31 0

240

254

258

2 85 33 2 4 55 48 48 8 3 4

2 80 32 2 4 67 45 59 19 3 4

2 79 34 3 6 77 46 61 22 3 4

21

21

23

0 240 3 531 146 559 905 121 0 0 38 1 56 288 15

246 3 565 161 648 864 120 40 1 55 307 16

0 248 2 555 163 679 820 122 0 0 36 1 54 321 14


NACE

Počet firem 2010 2011

2009

Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Tvorba programů a vysílání Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti informačních technologií Informační činnosti Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení Ostatní finanční činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Právní a účetnické činnosti Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Výzkum a vývoj Reklama a průzkum trhu Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Veterinární činnosti Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu Činnosti související se zaměstnáním Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti Celkem (určeno) Neurčeno Celkem

11

10

11

0 3 62 12

3 66 12

0 3 65 11

3

3

43

0

-

0

142 105 141 56 86 2 38 126 11 14 0

67 113 157 52 86 2 38 144 11 14 1

63 121 154 49 87 2 38 143 12 13 2

17

17

17

6 029 115 6 144

6200 133 6333

6322 152 6474

Zdroj: Český statistický úřad,2012 Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů - fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Ve správním obvodě Žamberk připadá 180 podnikatelů na 1000 osob. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Kameničná (252), Studené (235), Žamberk (211), Česká Rybná (206) a Dlouhoňovice (205). Obcemi s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Žampach (107) a Klášterec nad Orlicí (150). Tabulka č. 1212.33.4: Míra podnikatelské aktivity k 31.12.2011 Celkem fyzických Obec Počet obyvatel osob 1 119 Bystřec 171 407 Česká Rybná 84 150 České Petrovice 28 775 Dlouhoňovice 159 219 Hejnice 43 459 Helvíkovice 91 3301 Jablonné nad Orlicí 564 695 Jamné nad Orlicí 129 322 Kameničná 81 130

Míra podnikatelské aktivity 153 206 187 205 196 198 171 186 252


Obec Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj: Český statistický úřad,2012

Celkem fyzických osob 133 197 1036 134 197 103 160 49 64 83 47 39 36 116 112 117 1284 31 5180

131

Počet obyvatel 885 996 6322 745 1107 618 942 303 348 523 258 166 204 593 716 746 6095 291 29 305

Míra podnikatelské aktivity 150 198 164 180 178 167 170 162 184 159 182 235 176 196 156 157 211 107 180


12.4 INDIKÁTORY Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost na obyvatele: -2 méně než 6,5 tis. Kč -1 6,50 – 6,99 tis. Kč 0 7,00 – 7,49 tis. Kč 1 7,50 – 7,99 tis. Kč 2 8,00 tis. Kč Hodnocení indikátoru prům. roční míra nezaměstnanosti: -2 10 % a více -1 8,0 – 9,99 % 0 6,0 – 7,99 % 1 4,0 – 5,99 % 2 méně než 4,0 % Hodnocení indikátoru míra podnikatelské aktivity: -2 méně než 120,0 -1 120,0 – 139 0 140,0 – 159 1 160,0 – 179 2 180 a více

132


Tabulka č. 1212.44.1: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity DV/obyv. Hodnocení Průměrná míra Hodnocení Míra Hodnocení Obec (tis. Kč) indikátoru nezaměstnanosti indikátoru podnikatelské indikátoru 2009 (%) aktivity 2011 Bystřec 7,47 0 5,6 1 153 0 9,2 206 Česká Rybná 8,45 2 -1 2 České Petrovice 9,14 2 8,6 -1 187 2 8,9 205 Dlouhoňovice 6,55 -1 -1 2 Hejnice 7,15 0 11,5 -2 196 2 8,4 198 Helvíkovice 9,8 2 -1 2 Jablonné nad Orlicí 7,26 0 6,5 0 171 1 4,5 186 Jamné nad Orlicí 7,68 1 1 2 Kameničná 7,33 0 6,6 0 252 2 9,8 150 Klášterec nad Orlicí 7,78 1 -1 0 Kunvald 8,18 2 8,8 -1 198 2 6,5 164 Letohrad 8,6 2 0 1 Líšnice 7,55 1 6,4 0 180 2 6,5 178 Lukavice 7,55 1 0 1 Mistrovice 6,81 -1 6,6 0 167 1 7,0 170 Nekoř 7,52 1 0 1 Orličky 8,19 2 12,6 -2 162 1 10,1 184 Pastviny 9,46 2 -2 2 Písečná 7,49 0 4,2 1 159 0 13,7 182 Sobkovice 7,3 0 -2 2 Studené 8,07 2 7,3 0 235 2 5,9 176 Šedivec 7,02 0 1 1 Těchonín 8,37 2 5,1 1 196 2 9,1 156 Verměřovice 7,41 0 -1 0 7,6 157 Záchlumí 8,05 2 0 0 8,0 211 Žamberk 11,31 2 -1 2 5,7 107 Žampach 7,22 0 1 -2 SO ORP Žamberk 8,6 2 7,3 0 180 2 Zdroj: MF ČR, MPSV, Český statistický úřad

Obrázek č. 12.4.1: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009

133


Zdroj: MF ČR, , EKOTOXA s.r.o. 2012

134


Obrázek č. 12.4.2: Indikátor průměrná míra nezaměstnanosti

Zdroj: MPSV, EKOTOXA s.r.o. 2012 Obrázek č. 1212.4.3: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2011

Zdroj: ČSÚ, , EKOTOXA s.r.o. 2012

135


12.5 SWOT ANALÝZA

HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY  Nárůst daňové výtěžnosti téměř ve všech obcích správního obvodu.  Nízká míra nezaměstnanosti správního obvodu (nejnižší v obcích Jamné nad Orlicí, Písečná, Bystřec (pod 5 %)).

S


 Vyvážená, diverzifikovaná zaměstnavatelů.

odvětvová

a

velikostní

struktura

 Relativně vysoká míra podnikatelské aktivity (nejvyšší v obcích Studené, Kameničná, Žamberk, Dlouhoňovice a Česká Rybná).  Potenciál rozvoje cestovního ruchu.  Relativně nízká daňová výtěžnost správního obvodu – 8,6 tis. Kč na obyvatele (nejnižší v obcích Dlouhoňovice, Mistrovice a Šedivec).


 Nedostatek pracovních příležitostí – Česká Rybná, Orličky, Pastviny, Studené.  Horší vzdělanostní struktura obyvatel ve srovnání s krajem i s celou ČR.  Využití tzv. brownfields s vybudovanou technickou infrastrukturou.

O

 Zvýšení četnosti a infrastrukturní připravenosti podnikatelských a průmyslových zón. OPPORTUNITIES PŘÍLEŽITOSTI

 Koordinační přístup samosprávy při budování podnikatelských ploch a areálů.  Zlepšování dopravní infrastruktury v regionu (může přispět k intenzivnímu rozvoji podnikatelského prostředí).

T

THREATS HROZBY

 Migrace vzdělaných mladých lidí mimo region za prací a výhodnějšími životními podmínkami.

136


12.6 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V rámci SO ORP Žamberk je třeba posílit tvorbu pracovních míst, vytvořit lepší podmínky pro podnikání a zajistit kvalifikovanou pracovní sílu. Podporovat zejména místní firmy a podnikatele s nízkou ekologickou zátěží na úkor nadnárodních firem a řetězců.         

Připravit vhodné, dostupné a zainvestované pozemky i objekty – haly, budovy, kanceláře. Využívat brownfields. Revitalizace opuštěných objektů, budování podnikatelských zón. Vést katalog dostupných objektů, rozvojových ploch a nefunkčních areálů. Vést přehled lokalit a areálů vhodných pro revitalizaci, identifikace vlastníků a základních problémů. Zlepšit dopravní obslužnost a dopravní infrastrukturu. Čerpat dotační podpory. Zvyšovat kvalifikaci obyvatel pro uplatnění na trhu práce, spolupráce podnikatelského sektoru se školami. Přilákat kvalifikovanou pracovní sílu z okolních regionů nabídkou vhodných ploch pro bydlení, dostatečnou veřejnou vybaveností a službami. Podpořit rozvoj cestovního ruchu (příprava nových popř. údržba stávajících turistických stezek a cyklostezek včetně naučných stezek a vyhlídek na atraktivních místech regionu).

137


13 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 13.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území (dle doporučené metodiky MMR z 05/2010 – klíčové faktory). Následující tabulka ukazuje, jak byla témata (resp. indikátory daných témat) rozdělena do pilířu za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů. Témata, která není možné jednoznačně zařadit do jednoho pilíře, jsou zahrnuta ve více pilířích. Tabulka č. 13.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř     

horninové prostředí a geologie vodní režim hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL

   

hospodářské podmínky veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení rekreace

 veřejná dopravní a technická infrastruktura  sociodemografické podmínky  bydlení  rekreace

Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři je v principu možno pro vyhodnocení použít různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Na základě kladného nebo záporného znaménka u této bodové hodnoty byly obce zařazeny do jedné z osmi skupin (viz následující tabulka). U neutrálního hodnocení pilíře (0 bodů) byla obec ohodnocena subjektivně. 138


Tabulka č. 13.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů Zařazení obce Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř do skupiny 1 + + + 2a + + 2b + + 2c + + 3a + 3b + 3c + 4 Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pozn.: + pozitivní hodnocení, - negativní hodnocení

Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku za všechny tři pilíře od nejhůře hodnoceného území s největšími problémy a nedostatky po území nejlépe hodnocené. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech).

139


Tabulka č. 13.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Žamberk Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Zařazení Obec Celkem obce ENV EKO SOC ENV EKO SOC Bystřec -3 4 3 -30 22,4 16,8 9,2 2c Česká Rybná -2 3 0 -20 16,8 0 -3,2 2c České Petrovice 5 5 1 50 28 5,6 83,6 1 Dlouhoňovice 0 8 10 0 44,8 56 100,8 1 Hejnice -2 3 2 -20 16,8 11,2 8 2c Helvíkovice -3 5 4 -30 28 22,4 20,4 2c Jablonné nad Orlicí -3 4 5 -30 22,4 28 20,4 2c Jamné nad Orlicí -1 8 4 -10 44,8 22,4 57,2 2c Kameničná -2 -1 -5 -20 -5,6 -28 -53,6 4 Klášterec nad Orlicí 0 3 2 0 16,8 11,2 28 2c Kunvald 0 3 -2 0 16,8 -11,2 5,6 3b Letohrad -5 9 6 -50 50,4 33,6 34 2c Líšnice -1 6 2 -10 33,6 11,2 34,8 2c Lukavice -1 7 6 -10 39,2 33,6 62,8 2c Mistrovice -1 2 2 -10 11,2 11,2 12,4 1 Nekoř -2 3 2 -20 16,8 11,2 8 2c Orličky 0 4 3 0 22,4 16,8 39,2 2c Pastviny 3 6 3 30 33,6 16,8 80,4 1 Písečná -5 6 8 -50 33,6 44,8 28,4 2c Sobkovice 1 3 4 10 16,8 22,4 49,2 2a Studené 1 7 2 10 39,2 11,2 60,4 1 Šedivec 0 3 -1 0 16,8 -5,6 11,2 2a Těchonín 0 10 2 0 56 11,2 67,2 2c Verměřovice -2 3 5 -20 16,8 28 24,8 2c Záchlumí 0 8 5 0 44,8 28 72,8 1 Žamberk -2 7 4 -20 39,2 22,4 41,6 2c Žampach 0 4 2 0 22,4 11,2 33,6 1 Přepočtový koeficient 10,0 5,6 5,6 -250,0 744,8 442,4 SO ORP Žamberk Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od -300 až +300 bodů.

140


Tabulka č. 0.4: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Žamberk územní podmínky vyváženost vztahu územních pro pro pro soudržnost podmínek pro příznivé hospodářs společenství Obec URÚ ŽP ký rozvoj obyv. území

Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach

Z + + + + + + + + +

H + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

S + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

141

dobrý stav H, S H, S Z, H, S H, S H, S H, S H, S H, S H, S H H, S H, S H, S H, S H, S H, S Z, H, S H, S Z,H, S Z, H, S Z,H H, S H, S Z, H, S H, S Z, H, S

špatný stav Z Z Z Z Z Z Z Z, H, S Z Z, S Z Z Z Z Z Z Z

S Z Z Z

kategorie zařazení obce vyjádření v kartogramu 2c 2c 1 1 2c 2c 2c 2c 4 2c 3b 2c 2c 2c 1 2c 2c 1 2c 1 1 2a 2c 2c 1 2c 1


13.2 VYHODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍHO PILÍŘE V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -50 po 50 bodů. Z hodnocených 27 obcí dosáhly 4 obce kladné hodnocení, 8 obcí je hodnoceno neutrálně a 15 obcí získalo záporné hodnocení. Nejlépe je hodnocena obec České Petrovice (50 bodů) a Pastviny (30 bodů). Nejhůře jsou hodnoceny obce Letohrad a Písečná (shodně -50 bodů), následují obce Bystřec, Helvíkovice a Jablonné nad Orlicí (30 bodů). Mezi slabší stránky obcí, které negativně ovlivnilo vyhodnocení environmentálního pilíře, patří vyšší podíl sklonité orné půdy ohrožené erozí a stav povrchových a podzemních vod, naopak kladně je hodnocena kvalita ovzduší. Obrázek č. 1313.2.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2012

142


13.3 VYHODNOCENÍ EKONOMICKÉHO PILÍŘE Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -5,6 po 56 bodů. 1 obec se umístila v záporných číslech a zbývajících 26 obcí je hodnoceno kladně. Nejlepšího výsledku 56 bodů dosáhla obec Těchonín, za ní následují Letohrad (50,4 bodů), Dlouhoňovice, Jamné nad Orlicí a Záchlumí (shodně 44,8 bodů). Na posledním místě se umístila obec Kameničná (-5,6 bodů). Záporné hodnocení obcí zapříčinily zejména horší turisticko-rekreační funkce obcí, vyšší průměrná roční míra nezaměstnanost a dopravní obslužnost území hromadnou dopravou. Naopak spíše kladně je hodnocena např. daňová výtěžnost a míra podnikatelské aktivity. Obrázek č. 1313.3.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř


143


13.4 VYHODNOCENÍ SOCIODEMOGRAFICKÉHO PILÍŘE Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -28 po 44,8 bodů. Většina obcí (23) je ohodnocena kladně, 1 obec je hodnocena neutrálně a 3 obce získaly záporné hodnocení. Na první místo se zařadila obec Písečná (44,8 bodů). Další místa obsadily obce Letohrad a Lukavice (shodně 33,6). Nejhorší obcí v sociodemografickém pilíři jsou Kameničná (-28 bodů) a Kunvald (-11,2 bodů). Záporné hodnocení má ještě obec Šedivec. Stejně jako v ekonomickém pilíři způsobily i v sociodemografickém pilíři horší bodový výsledek zejména indikátory turisticko-rekreační funkce obcí a dopravní obslužnost území hromadnou dopravou. Naopak spíše kladně jsou hodnoceny přírodní předpoklady rekreace, celková ubytovací zátěž území a průměrný počet dokončených bytů Obrázek č. 13.4.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř


144


13.5 CELKOVÉ HODNOCENÍ OBCÍ Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka – Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Žamberk) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Žamberk. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Žamberk dosaženo záporného hodnocení -53,3 bodů, v nejlepším případě100 bodů. 2 obce z 27 získaly v celkovém hodnocení záporné body, ostatní obce jsou hodnoceny kladně. Nejvyššího hodnocení za všechny tři pilíře dosáhly obce Dlouhoňovice (100 bodů), Pastviny (90 bodů), České Petrovice (72,2) a Studené (70 bodů), Nejnižší celkový počet bodů získaly Kameničná (-53,3) a Kunvald (-14,4 bodů). 4 obce jsou ve všech třech pilířích hodnoceny pozitivně (zařazení obce do skupiny 1), 21 obcí má kladné hodnocení ve dvou pilířích (skupina 2), 1 obec dosáhla kladného výsledku pouze v jednom pilíři (skupina 3) a 1 obec je ve všech pilířích hodnocena negativně. Obrázek č. 13.5.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2012 Za celý SO ORP Žamberk se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř environmentální. Uprostřed hodnocení se nachází sociodemografický pilíř. Jako nejlepší se jeví ekonomický pilíř. Zvoleným způsobem hodnocení udržitelnosti je možné celkově konstatovat, že pilíře jsou relativně v rovnováze (v počtech získaných bodů za každý pilíř není vzhledem k maximálnímu/minimální možnému počtu dosažených bodů výrazný rozdíl). Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení 145


dosáhly pilíře při dané volbě indikátorů, která nepostihuje všechny oblasti jednotlivých pilířů a při dané škále hodnocení indikátorů.

146

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk 2010 - aktualizace

EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 13.5.1: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

Letohrad

Lukavice

Mistrovice

Nekoř

Orličky

Pastviny

Písečná

Sobkovice

Studené

Šedivec

Těchonín

Verměřovice

Žamberk

Žampach

1

-2

0

0

-2

1

-2

1

-2

0

1

-1

-2

-2

-2

-2

0

-1

1

-2

-1

0

1

0

2

-2

-2

-2

-1

-1

-2

2

-1

-2

-2

-2

-2

-2

-1

2

-2

-1

-1

-2

-1

-2

-2

-2 -2

3

Kvalita ovzduší

1

1

1

1

1

1

-1

1

1

1

1

-1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

-1

1

4

Koeficient ekologické stability krajiny

-1

0

0

1

0

0

0

0

-1

0

0

0

-1

-1

0

0

0

0

0

0

1

-1

2

-1

0

0

0

5

Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010

0

1

1

-1

1

-2

-1

1

-1

-1

-1

0

1

0

1

1

2

2

-2

1

1

1

0

1

1

0

1

-3

-2

5

0

-2

-3

-3

-1

-2

0

0

-5

-1

-1

-1

-2

0

3

-5

1

1

0

0

-2

0

-2

0

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou

1

1

-2

2

1

1

2

1

0

1

1

2

1

2

0

0

-1

2

0

0

-2

0

2

2

2

2

0

Vybavenost technickou infrastrukturou

0

-1

-1

2

-1

-1

2

0

-1

1

-1

2

-1

1

0

-1

-1

0

1

0

-1

1

0

0

1

2

1

8

Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (2005-2009)

2

-2

2

2

2

1

0

2

-2

-1

-2

2

2

2

2

2

2

1

2

2

2

-1

-1

2

2

0

2

-2

-1

1

-2

-2

-1

-2

-1

-2

0

-1

-2

-1

-2

-1

-1

1

2

-1

-1

0

-1

0

-2

-1

-2 -1

9

Turisticko-rekreační funkce Podíl potenciálních rekreačních ploch

0

1

1

2

1

0

1

0

0

1

1

0

0

0

0

0

1

1

1

1

2

0

2

0

1

0

1

Celková ubytovací zátěž území (lůžek/km2)

2

2

1

2

2

2

0

2

2

1

2

2

2

2

1

1

1

-2

2

1

2

2

2

2

1

2

2

Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009

1

-1

-1

-1

-2

-1

0

1

0

-1

-1

0

0

0

0

0

-2

-2

1

-2

0

1

1

-1

0

-1

1

Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009

0

2

2

-1

0

2

0

1

0

1

2

2

1

1

-1

1

2

2

0

0

2

0

2

0

2

2

0

Míra podnikatelské aktivity v roce 2009

0

2

2

2

2

2

1

2

2

0

2

1

2

1

1

1

1

2

0

2

2

1

2

0

0

2 -2

4

3

5

8

3

5

4

8

-1

3

3

9

6

7

2

3

4

6

6

3

7

3 10

3

8

7

4

6

ekonomický

Záchlumí

Kunvald

1

2

Líšnice

Hejnice

-2

-1

Kameničná Klášterec nad Orlicí

Dlouhoňovice

-2

Stav povrchových a podzemních vod

ENV celkem

10

EKO celkem 6 sociodemografický

Jamné nad Orlicí

České Petrovice

Sklonitá orná půda

Indikátor

Helvíkovice Jablonné nad Orlicí

Česká Rybná

Téma 2

Bystřec

Pilíř environmentální

Obec

7 8 9

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou

1

1

-2

2

1

1

2

1

0

1

1

2

1

2

0

0

-1

2

0

0

-2

0

2

2

2

2

0

Vybavenost technickou infrastrukturou

0

-1

-1

2

-1

-1

2

0

-1

1

-1

2

-1

1

0

-1

-1

0

1

0

-1

1

0

0

1

2

1

Podíl osob s VŠ a VOŠ

-1

-1

-1

1

0

0

2

2

0

0

0

1

-1

0

0

0

-1

-1

-1

-1

-1

-2

0

0

-1

2 -2

Index stáří 2009

0

0

0

1

-2

0

-1

-1

0

0

-1

-1

0

1

0

0

0

-2

2

0

0

1

-1

1

0

-1

Změna počtu obyvatel mezi lety 1999-2009

1

1

0

0

1

2

1

-1

-2

-1

-1

0

0

0

0

1

1

2

2

2

0

-1

-2

0

0

-1 -2

Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (2005-2009)

2

-2

2

2

2

1

0

2

-2

-1

-2

2

2

2

2

2

2

1

2

2

2

-1

-1

2

2

0

Turisticko-rekreační funkce

-2

-1

1

-2

-2

-1

-2

-1

-2

0

-1

-2

-1

-2

-1

-1

1

2

-1

-1

0

-1

0

-2

-1

-2 -1

Podíl potenciálních rekreačních ploch

0

1

1

2

1

0

1

0

0

1

1

0

0

0

0

0

1

1

1

1

2

0

2

0

1

0

1

Celková ubytovací zátěž území (lůžek/km2)

2

2

1

2

2

2

0

2

2

1

2

2

2

2

1

1

1

-2

2

1

2

2

2

2

1

2

2

3

0

1 10

2

4

5

4

-5

2

-2

6

2

6

2

2

3

3

8

4

2

-1

2

5

5

4

2

SOC celkem

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

147

1 2

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk 2010 – aktualizace

14 ZÁVĚR Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji.

14.1 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých“. Některá data jsou zjišťována a tedy i k dispozici relativně často (s frekvencí i několikrát za rok, např. data o nezaměstnanosti). Jiná data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i s dvouletým zpožděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (poddolovaná území) nebo se jedná o data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější, aktuální verzi platné k danému roku (např. počty obydlených a neobydlených bytů, druhé bydlení…) není v podstatě možné. Pro hodnocení byla použita nejaktuálnější dostupná data pro danou oblast. Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost). Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexně reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Na základě (nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické oblasti. Použití metodiky indikátorů navíc umožňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek. Tento materiál nemůže nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať už na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak nemůže nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při zpracování územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů obcí.

Předložený dokument naopak přináší celkový pohled na území v širokém spektru jeho specifik a vlastností napříč mnoha obory. Snaží se o analýzu a syntézu informací vedoucí k posouzení udržitelného rozvoje daného území a vykreslení průmětu zjištěných jevů a problémů v území do procesu územního plánování, včetně návrhu námětů pro územní plánování a územní politiku. Zařazeny jsou zde také takové jevy a problémy, jejichž sledování a řešení je v zájmu udržitelného rozvoje území a s územním plánováním souvisejí jen sekundárně.

148

EKOTOXA s.r.o.


15 URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Žamberk je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území (vychází z vyhlášky č. 500/2006 Sb., Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území). Některé z těchto jevů zasahují do stávající struktury limitů a hodnot v území a jsou součástí závad, střetů nebo záměrů v území. GIS vrstvy použité v problémovém výkrese SO ORP Žamberk: Administrativní hranice:  hranice ORP  hranice obcí  hranice katastrálních území  zastavěné území  zastavitelná plocha Mapové podklady, vybrané informace a limity vstupující do územních střetů: Příroda a krajina  maloplošná zvláště chráněna území  přírodní park  Natura – evropsky významná lokalita  Natura – ptačí oblast  významný krajinný prvek registrovaný  ÚSES – nadregionální, regionální a lokální (stav i záměr) Povrchové a podpovrchové vody  vodní tok  vodní nádrž Horninové prostředí  poddolované území  sesuvné území a území jiných geologických rizik (bod)  výhradní ložiska nerostných surovin  chráněné ložiskové území ZPF a PUPFL  nejkvalitnější půdní fond (I. a II.tř. ochrany)  lesy ochranné  lesy hospodářské  lesy zvláštního určení Dopravní infrastruktura  silnice I., II. a III. třídy  místní a účelové komunikace  silnice – záměr  železniční trať celostátní

149


EKOTOXA s.r.o.

15.1 SEZNAM PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD OBEC

ZÁVADY

OZN.

NÁZEV (POPIS)

ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní N, republiková - R)

ŘEŠITELN OST V ÚPD (ÚP, ZÚR, PÚR)

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávají cí (od 2008/10, nový - 2012)

Bystřec

Ohrožení v území O1

Lokalita ohrožená záplavami při zvýšeném průtoku vody v Bystřeckém potoku (u st. p 275).

M

ÚP

přetrvává

Bystřec

Ohrožení v území

V obcí je sesuvné území (u lomu).

M

ÚP

přetrvává

Bystřec

Závada na TI

ZT1

M

ÚP

přetrvává

Bystřec

Závada na TI

ZT2

Nedostatečné zásobování v části obce “Na Šunavě” Kanalizaceje jen v části obce, není ČOV

M

ÚP

přetrvává

Bystřec

VV a služby

M

ÚP

přetrvává

Bystřec

VV a služby

M

ÚP

přetrvává

Bystřec

Bydlení

M

ÚP

přetrvává

Česká Rybná

Závada na TI

ZT4

M

ÚP

přetrvává

Česká Rybná

Závada na TI

ZT5

M

ÚP

přetrvává

Česká Rybná

Závada na TI

ZT7

M

ÚP

přetrvává

Česká Rybná


Na území se nacházejí sesuvná území. M

ÚP

přetrvává

Česká Rybná

VV a služby

Nedostatečná kapacita mateřské školky (dojíždění do Hejnic) a ZŠ 5-9 (dojíždění do Žamberku).

M

ÚP

přetrvává

Česká Rybná

VV a služby

Není zajištěna dobrá dostupnost zdravotní péče pro občany obce. Dojíždí do Žamberku (Poliklinika Žamberk).

M

ÚP

přetrvává

Česká Rybná

VV a služby

V obci není žádné sociální zařízení ani služba. Sociální služby dostupné v Žamberku.Nedostatečná kapacita sociálních zařízení a služeb.

M

ÚP

přetrvává

Česká Rybná

Bydlení

Problém s nedostatečnou bytovou výstavbou pro rozvoj obce, důvodem je nedostatek pozemků ve vlastnictví obce a slabá elektrická síť.

M

ÚP

přetrvává

České Petrovice

Závada na TI

ZT8

Obec nemá kanalizaci (odkanalizována je velmi malá část obce-150 m), ČOV je jen promalou část obce.

M

ÚP

přetrvává

České Petrovice České Petrovice České Petrovice

Závada na TI

ZT9

Nedostatečné pokrytí mobilními operátory. Dostupný jen T-Mobile. Obec není plynofikována.

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

Závada na TI

Problém se zásobováním elektrickou energií.

M

ÚP

přetrvává

České Petrovice

Urbanistická závada

Vyskytují se brownfields. M

ÚP

Závada na TI

V obci je nedostatečná kapacita mateřské školy. V obci jsou omezené možnosti využití volného času, protože chybí obecní společenský sál. Bytová výstavba v obci je nedostatečná. Překážkou v rozvoji bydlení je nedostatek obecních pozemků a nejsou finance na zasíťování. Splašková kanalizace je jen pro část obce, není ČOV. Vodovod je nedostatečný. Zásobování elektrickou energií je nedostatečné.

150

2012


EKOTOXA s.r.o. České Petrovice

Hygienická závada

Na území obce se vyskytuje nadměrný hluk z dopravy způsobené víkendovými jízdami motorkářů. Vyskytují se staré ekologické zátěže.

České Petrovice České Petrovice České Petrovice Dlouhoňovice


Urbanistická závada

ZU1

Dlouhoňovice

Hygienická závada

ZH12

Dlouhoňovice

M

ÚP

M Kultura - chybí společenský sál z důvodu absence odpovídajícího zázemí. M Překážkou v rozvoji bydlení je absence technické infrastruktury. M Brownfields - objekt bývalé mlékárny. Areál je částečně využíván ale převažují neudržované a nevyužívané výrobní objekty. M V obci je nadměrný hluk ze železnice a z výroby. M

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

VV a služby

Chybí koupaliště.

M

ÚP

přetrvává

Dlouhoňovice

Bydlení

Nedostatečná bytovou výstavba, důvodem je pokles počtu obyvatel a nedostatek stavebních pozemků z důvodu neochoty místních obyvatel tyto pozemky prodat.

M

ÚP

přetrvává

Hejnice

Závada na TI

Chybí kanalizace

M

ÚP

přetrvává

Hejnice

Závada na TI

ÚP

přetrvává

Hejnice

Dopravní závada

ÚP

přetrvává

Hejnice

Hygienická závada Hygienická závada

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

N

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M Problém je v chybějícím víceúčelovém hřišti z důvodu nedostatku pozemků. M

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

Hejnice

VV a služby Bydlení

ZT10

ZD1

ZH13

Nevyhovující vodovod způsobující problémy v zásobování pitnou vodou. M Místo častých dopravních nehod v zastavěném území obce na silnici II/312 a v lokalitě “Beranova skála”, na úseku od křižovatky na Českou Rybnou až po náměstíčko (zde je hlavně v zimě problém s náledím) a dole od Kočů po zatáčku k vrtu. M V obci se nachází menší místní zdroj znečištění ovzduší (cesta ke kravínu). M V obci se vyskytuje nadměrný hluk z dopravy způsobený silnicí II/312. M V obci není zajištěna dobra dostupnost základní zdravotní péče. Zdravotní zařízení je až v Žamberku a Ústí nad Orlicí. M V obci jsou nedostatečné sociální služby. Nutnost dojíždět do Žamberku. M Chybí sportoviště, omezené možnosti využití volného času.

Hejnice

VV a služby

Hejnice

VV a služby

Hejnice

VV a služby

Hejnice

Bydlení

Helvíkovice

Závada na TI

Helvíkovice

Závada na TI

Helvíkovice

Hygienická závada

ZH14

Helvíkovice

Dopravní závada

ZD2

Helvíkovice

VV a služby

Není zajištěna dostatečná dostupnost základní zdravotní péče. Zdravotní zařízení v Žamberku.

Helvíkovice

VV a služby

V obci není zajištěna dostatečná kapacita sociálních služeb. Vše je v Žamberku.

Helvíkovice

VV a služby

ZT13

Bytová výstavba v obci je nedostatečná.Překážkou v rozvoji bydlení je skutečnost, že pozemky nejsou ve vlastnictví obce a vlastníci je nechtějí prodat. Vodovod chybí v osadě Houkov. Kanalizace jen pro část obce, v plánu je její rozšíření. Nadměrný hluk z dopravy na silnici I/11 Popluží - Žamberk a z výroby společnosti FITMIN a.s. Místo častých dopravních nehod. Problémovým úsekem je silnice I/11, trasa Popluží – Žamberk a centrum obce.

151

2012


EKOTOXA s.r.o. Helvíkovice

VV a služby

Problémem je chybějící kulturní dům.

M

ÚP

přetrvává

Helvíkovice


Obec je ohrožena záplavami, povodněni a erozí.

M

ÚP

přetrvává



Lokalita ohrožená záplavami (Farský potok) M

ÚP

přetrvává


Dopravní závada

Místo častých dopravních nehod - na silnici II/360 a na křížení silnice III/31112

M

ÚP

přetrvává

Jablonné nad Orlicí Jablonné nad Orlicí


Sesuvná území jsou zakreslena v ÚP. M

ÚP

přetrvává

Dopravní závada

Časté dopravní nehody na silnici II/360 a na křížení silnice III/31112 a železniční trati (chybí závory).

M

ÚP

přetrvává


Bydlení

M

ÚP

přetrvává



M

ÚP

přetrvává

Jamné nad Orlicí Jamné nad Orlicí


Překážkou v rozvoji bydlení je skutečnost, že pozemky nejsou ve vlastnictví města. Překážkou pro rozvoj podnikání je nedostatek pozemků a uzavřená průmyslová zóna. Problém se starou ekologickou zátěží v areálech společností Isolit-Bravo, Flexcon a v bývalém areálu Tesly, odkud v současnosti hrozí znečištění vod v ulici Lubník. Lokalita ohrožená záplavami (Jamenský potok) Chybí víceúčelové sportoviště

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

Kameničná

Závada na TI

ZT14

M

ÚP

přetrvává

Kameničná

Závada na TI

ZT15

N

ÚP

přetrvává

Kameničná

VV a služby

M

ÚP

přetrvává

Kameničná

VV a služby

M

ÚP

přetrvává

Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Kláštěrec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí

Závada na TI

ZT17

M

ÚP

přetrvává

Urbanistická závada Dopravní závada

ZU2

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

Klášterec nad Orlicí Kunvald

Dopravní závada

Problémem je chybějící chodník v obci. M

ÚP

přetrvává

Závada na TI

Vodovod je vyhovující kromě okrajových částí, kde je nedostatečný.

M

ÚP

přetrvává

Kunvald

Závada na TI

M

ÚP

přetrvává

Kunvald

VV a služby

Kanalizace je vyhovující kromě okrajových částí, kde je nedostatečná. Problémem je absence kina.

M

ÚP

přetrvává

Kunvald

Bydlení

M

ÚP

přetrvává

Letohrad


Překážkou v rozvoji bydlení je problém získání vhodných ploch pro bydlení. Sesuvné území (Skála nad Ústeckou ulicí)

M

ÚP

přetrvává

Letohrad


M

ÚP

přetrvává

Letohrad


M

ÚP

přetrvává

Letohrad


Lokalita ohrožená záplavami (Orlice, přívalové deště) M

ÚP

přetrvává

Letohrad

Hygienická závada Hygienická závada

ZH3

Lokalita zdroje znečištění ovzduší. Vykládka uhlí u železniční stanice Lokalita zdroje znečištění ovzduší. Otevřená hnojiště se spádem do obce

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

Hygienická závada

ZH5

M

ÚP

přetrvává

Letohrad Letohrad

ZD3

VV a služby

Potřebná rekonstrukce vodovodu kvůli malému tlaku. Řeší se rozšíření kanalizace a připojení na ČOV v Hevlíkovicích. Chybí víceúčelové hřiště (tenis, fotbal apod.). Chybí objekt stravování

ZD4

Bydlení

ZH4

Problém je neodkanalizovaná východní část obce. Brownfields - část areálu kasáren (původní bývalá kasárna). Místo častých dopravních nehod, úzká silnice bez krajnice Překážkou v rozvoji bydlení je nazasíťovaná lokalita na Matiášově kopci.

Sesuvné území (Břeh na Kunčicích a Orlicích) Lokalita ohrožená záplavami (Kunčice, přívalové deště)

2012

Stará ekologická zátěž (OEZ)

152


EKOTOXA s.r.o. Letohrad

Hygienická závada Urbanistická závada

ZH6

Stará ekologická zátěž (OEZ nad Písečnou)

ZU3

Brownfields (Dřevotex)

ZU4

Brownfields (Montostav)

Letohrad


ZD5

Místo častých dopravních nehod, nízká podjezdná výška viaduktu

Letohrad

Dopravní závada

ZD6

Místo častých dopravních nehod, Jilemnického ulice - úzké hrdlo na výjezdu z náměstí

Letohrad

Závada na TI

ZT18

Kanalizace není v k.ú. Červená a Kunčice.

Letohrad

Závada na TI

ZT20

Letohrad

Hygienická závada

ZH16

Zásobování plynem je nedostatečné. Plyn není zaveden do MČ Kunčice. V obci se vyskytuje nadměrný hluk z dopravy způsobený průjezdem automobilů centrem města a železnicí.

Letohrad

Dopravní závada

Problémem je stav krajských komunikací.

Letohrad

VV a služby

Dvě ZŠ jsou nadbytečné.

Letohrad

VV a služby

Chybí domov důchodců.

Letohrad

VV a služby

V obci chybí hala a dopravní hřiště z důvodu nedostatku financí.

Letohrad

VV a služby

Zastaralý dům kultury včetně kina, nevyhovující koupaliště.

Letohrad

Dopravní obslužnost

O víkendech je autobusová i železniční doprava nedostatečná.

Letohrad

Podnikání

Překážkou pro rozvoj podnikání je dosažitelnost hlavních tahů silniční dopravy.

Líšnice

Dopravní závada

ZD7

Místo častých dopravních nehod, zúžené hrdlo v průjezdu Zákopankou, před vjezdem na mostek na silnici III/31218.

Líšnice

Hygienická závada

ZH17

V obci se vyskytuje nadměrný hluk z dopravy způsobený silnicí I/11.

Líšnice

Závada na TI

Líšnice

Rekreace

Líšnice

Bydlení

Líšnice

Podnikání

Překážkou pro rozvoj podnikání jsou nevymezené plochy v ÚP.

Litice Lukavice

Hygienická ZH18 závada Ohrožení v území O10

V obci se vyskytuje nadměrný hluk z dopravy . Území ohrožené erozí

Lukavice


Území ohrožené erozí

Lukavice

Dopravní závada

ZD8

Lukavice

Závada na TI

ZT21

Místo častých dopravních nehod, vynášecí zatáčka u kapličky Kanalizace jen pro část obce

Lukavice

ZH19

Nadměrný hluk z dopravy.

Lukavice

Hygienická závada Dopravní závada

Lukavice

VV a služby

Problémem je absence venkovního podia.

Lukavice

Rekreace

Problémem je nedostatek ubytovací kapacity.

Letohrad Letohrad

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

N

ZÚR

2012

M

ÚP

2012

M

ÚP

M

ÚP

2012

M

ÚP

2012

M

Ojedinělým problémem je slabý tlak vody v okrajových částech vyšších poloh. Problémem je nedostatek ubytovacích kapacit. Bytová výstavba v obci je nedostatečná. Překážkou v rozvoji bydlení je skutečnost, že pozemky jsou nezasíťované z důvodu nedostatku financí.

Špatný stav II/310.

153

přetrvává

2012

N

ZÚR

přetrvává

M

ÚP

2012

M

ÚP

2012

M

ÚP

2012

M

ÚP

2012

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

2012

M

ZÚR

2012

M

ÚP

2012

M

ÚP

2012


EKOTOXA s.r.o. Lukavice

Bydlení

Překážkou v rozvoji bydlení je neochota vlastníků prodat pozemky a absence sítí.

Mistrovice


Sesuvné území

Mistrovice


Sesuvné území

Mistrovice


Mistrovice

M

ÚP

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

Sesuvné území

M

ÚP

přetrvává


Území ohrožené záplavami a erozí

M

ÚP

přetrvává

Mistrovice


Území ohrožené záplavami a erozí

M

ÚP

přetrvává

Mistrovice

Dopravní závada

Místo častých dopravních nehod M

ÚP

přetrvává

Mistrovice

Dopravní závada

M

ÚP

přetrvává

Mistrovice

Hygienická závada

ZH7

M

ÚP

přetrvává

Mistrovice

Závada na TI

ZT22

Obec je nedostatečně odkanalizována.

M

ÚP

přetrvává

Mistrovice

Hygienická závada

ZH20

V obci se vyskytuje nadměrný hluk z dopravy způsobený odklonem nákladní dopravy v Jablonném nad Orlicí kolem nádraží a hluk z výroby v okolí lomu.

M

ÚP

2012

Mistrovice

VV a služby

Chybí prostory pro divadlo.

M

ÚP

2012

Mistrovice

Rekreace

Problémem je chybějící cyklostezka a koupaliště, zasněžování sjezdovky. M

ÚP

přetrvává

Nekoř


Sesuvné území

M

ÚP

přetrvává

Nekoř

Urbanistická závada Závada na TI

ZU5

Brownfields (st.parcela 171/1) M

ÚP

přetrvává

ZT23

Kanalizace a ČOV je nedostatečná. M

ÚP

přetrvává

Nekoř

Hygienická závada

ZH21

V obci se vyskytuje nadměrný hluk z dopravy způsobený silnicí I/11 na Bredůvce.

M

ÚP

2012

Nekoř

VV a služby

Mateřská škola je nedostatečná. M

ÚP

2012

Nekoř

VV a služby

M

ÚP

2012

Nekoř

Rekreace

M

ÚP

2012

Nekoř

Bydlení

M

ÚP

2012

Nekoř

Bydlení

Není zajištěná dostatečná kapacita zařízení a služeb pro občany obce. Absence cyklostezek a napojení na stávající cyklostezky, stravovací služby. Překážkou v rozvoji bydlení je v zasíťování pozemků. Nedostatečné chodníky – střed obce.

Dopravní závada

Orličky

Závada na TI

ZT25

Orličky

Závada na TI

ZT26

Orličky

Hygienická závada

Orličky

VV a služby

Orličky

VV a služby

Orličky

Bydlení

Orličky

Podnikání

M Trasa koridoru přeložky silnice I/11 v ZÚR je vedena přes zastavěné území. N Obec nemá kanalizaci. M Vodovod je nedostatečný. Musí být rozšířen. M Kvalita (i množství) pitné vody v obci jsou nedostatečné. Problém je v existenci radonu. M Není zajištěná dostatečná kapacita zařízení a služeb pro občany obce. Zařízení a služby jsou v Jablonném nad Orlicí. M V obci není sportoviště. M Bytová výstavba v obci je nedostatečná. Překážkou v rozvoji bydlení je neexistence technické infrastruktury (hlavně vodovodu). M Překážkou pro rozvoj podnikání je nedostatečné zásobování vodou. M

ÚP

Nekoř

Nekoř

ZD9

Nevyhovující dopravní infrastruktura. Špatný stav komunikací. Lokalita zdroje znečištění ovzduší (vysoká prašnost). Zdrojem je lom.

154

ZÚR

2012

přetrvává 2012

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává


EKOTOXA s.r.o. Orličky


Obec je ohrožena záplavami v dolním konci u č.p. 21 (z potoka).

Pastviny

Dopravní závada

ZD10

Místo častých dopravních nehod na silnici II/312 na křižovatce na obec Nekoř.

Pastviny

Závada na TI

ZT28

Pastviny

ZU6

Pastviny


Pastviny

Rekreace

Pastviny

Bydlení

Kanalizace je nedostatečná. Obec je částečně odkanalizována jednotnou kanalizací (střed obce). ČOV je nedostatečná. Obec má pouze 2 lokální ČOV. Brownfields - opuštěné středisko Líšnická a.s. vč. silážních jam. Problémem je nedostatečné napojení nových lokalit dopravní infrastrukturou. Rekreace - chybí vyšší třída občerstvení (pouze sezónní fast foody). Překážkou v rozvoji bydlení je v zasíťování pozemků.

Pastviny


Obec je ohrožena záplavami z důvodu neřešeného odvodnění svahu nad městským úřadem.

Písečná


Lokalita ohrožená záplavami.

Písečná

VV a služby

Kultura - problémem je chybějící sál a nabídka kulturního vyžití. Nutná je rekonstrukce knihovny.

Písečná

Bydlení

Písečná


Překážkou v rozvoji bydlení je skutečnost, že pozemky nejsou ve vlastnictví obce. Obec je ohrožena záplavami, povodněni a erozí.

Písečná


Sobkovice

M

ÚP

přetrvává

M

ZÚR

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

2012

M

ÚP

2012

M

ÚP

2012

M

ÚP

2012

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává


Stará ekologická zátěž - objekt staré likvidované skládky "V Dolečkách". Lokalita ohrožená záplavami

M

ÚP

přetrvává

Sobkovice

Závada na TI

Chybí kanalizace

M

ÚP

přetrvává

Sobkovice

VV a služby

Není zajištěná dostatečná kapacita zařízení a služeb pro občany obce. V obci není sociální zařízení.

M

ÚP

přetrvává

Sobkovice

VV a služby

Chybí dětské hřiště M

ÚP

přetrvává

Sobkovice

Bydlení

Bytová výstavba v obci není žádná. Překážkou v rozvoji bydlení jsou ceny pozemků a absence sítí. Pozemky jsou v soukromém vlastnictví.

M

ÚP

přetrvává

Studené

Hygienická závada

ZH9

Kvalita pitné vody je nedostatečná z důvodu vyššího obsahu dusičnanů.

M

ÚP

přetrvává

Studené

Závada na TI

ZT30

Chybí kanalizace

M

ÚP

přetrvává

Studené

Bydlení

M

ÚP

přetrvává

Šedivec

Závada na TI

ZT31

N

ÚP

přetrvává

Šedivec

Dopravní závada

ZU7

M

ÚP

přetrvává

Šedivec

Dopravní závada

ZD11

M

ZÚR

přetrvává

Těchonín

ZH10

M

ÚP

přetrvává

Těchonín

Hygienická závada Závada na TI

M

ÚP

přetrvává

Těchonín

VV a služby

M

ÚP

přetrvává

ZT29

Překážky v rozvoji bydlení jsou následující: pozemky v soukromém vlastnictví, nájemní smlouvy na pozemky s firmou KLAS Nekoř a nedostatek finančních prostředků na vybudování infrastruktury.

ZT32

Obec nemá vlastní ČOV. V plánu je připojení na ČOV v Letohradu. Brownfields Místo častých dopravních nehod na křížení II/360 a I/11 Špatná kvalita pitné vody, příliš měkká, povrchová, je cítit zeminou. Nedostatečné odkanalizování obce. Je čištěn jen střed obce. Není zajištěná dostatečná kapacita sociálních zařízení a služeb pro občany obce. V obci není žádné zařízení.

155


EKOTOXA s.r.o. Těchonín

Bydlení

Verměřovice

Závada na TI

ZT34

Verměřovice

Hygienická závada

ZH22

Verměřovice


Záchlumí


Záchlumí

Závada na TI

Záchlumí

VV a služby

Záchlumí

VV a služby

Žamberk Žamberk

Urbanistická ZU8 závada Ohrožení v území

Žamberk


Obec je ohrožena záplavami – protipovodňová opatření budou realizována v roce 2013.

Žamberk

Dopravní závada

Problémem je chybějící obchvat města (průjezd silnice I/11 centrem města), nedokončená zeď silnice I/11 u židovského hřbitova).

Žamberk

VV a služby

Mateřská školka je nedostatečná.

Žamberk

VV a služby

Chybí společenský sál se zázemím.

Žamberk

Rekreace

Žamberk

Bydlení

Nedostatky - propojení regionální a nadregionální sítě cyklostezek, dokončení II. etapy AAT Pod Černým lesem (nova komunikace, parkoviště, 2 srubové celoroční chatky, horolezecká stěna, výměna masážní vany v koupališti). Překážkou v rozvoji bydlení je špatné komunikační napojení a chybějící technická infrastruktura.

Žamberk

Podnikání

Žampach

Závada na TI

ZT41

Žampach

Závada na TI

ZT42

Žampach

Dopravní závada

Žampach

VV a služby

Žampach

VV a služby

Žampach

Rekreace

Žampach

Bydlení

ZT36

V obci je nedostatečná bytová zástavba. Překážky v rozvoji bydlení jsou následující:nevhodný terén, velká svažitost, nedostupné pozemky (nejsou ve vlastnictví obce), Je potřeba zařazení nových ploch do ÚP M Kanalizace jen na části obce, není napojena na ČOV. M Na území obce se vyskytuje nadměrný hluk z dopravy. M V obci jsou sesuvná a poddolovaná území. M Obec je ohrožena záplavami, povodněni a erozí. Nedostatečná kanalizace. V obci je kanalizace jen pro část obce. Není zajištěna dobra dostupnost základní zdravotní péče. Občané musejí dojíždět do Žamberka. Obec postrádá víceúčelové hřiště (především volejbalové hřiště). Brownfields. Areál bývalých vinařských závodů, areal bývalého Intergalu. Sesuvná území jsou zakreslena v ÚP.

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

M

ÚP

přetrvává

N

ZÚR

přetrvává

M

ÚP

M

ÚP

N

M Překážka pro rozvoj podnikání je v absence zasíťovaných pozemků ve vlastnictví města. M Kanalizace je nedostatečná v některých částech obce. Potřeba rozšíření. M Obec je dostatečně zásobována plynem mimo část obce Hlavná. M V obci jsou problémy s obslužnými komunikacemi zastavěných ploch. M Problémem je zastaralost stávajících sportovišť. M Problémem je chybějící společenský sál. M Problémem je nedostatek ubytovacích a stravovacích kapacit. M Bytová výstavba v obci je nedostatečná. M

156

2012 přetrvává

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

2012

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ÚP

přetrvává

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Žamberk 2. úplná aktualizace

Recommend Documents