ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Opava

Projekt Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Opava byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Opava

ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:

MĚSTO OPAVA EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon a kolektiv Ekotoxa s.r.o. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava PROSINEC 2008 VERZE 01

© EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, 615 00 Brno Židenice tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Firma Ekotoxa s.r.o. Ing. Jiří Hon – koordinace projektu Mgr. Miroslava Polášková – stručná charakteristika řešeného území, grafická úprava textu, vyhodnocení RURÚ, řešení, koordinace a vypořádání připomínek Garbriela Hřivnáčová – servisní práce na environmentálním pilíři Mgr. Zdeněk Frélich – horninové prostředí a geologie, hygiena životního prostředí (odpady) Ing. Jana Fichnová – vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod) Ing. Petr Kovář – vodní režim (vodní režim v krajině) Bc. Petr Chroust – vodní režim, hygiena životního prostředí (ovzduší) Ing. Eva Brhelová – ochrana přírody a krajiny Ing. Kamila Lisalová – zemědělský půdní fond Ing. Eva Birgusová – pozemky určené k plnění funkce lesa Bc. Tomáš Mühr – GIS, střety, problémový výkres Ing. Arch. Petr Malý – územní plánování

Ostravská univerzita v Ostravě Prof. PaedDr. Jaroslav Vencálek, CSc. – Opavsko: genius regionis

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Ing. Lubor Tvrdý – hospodářské podmínky Bc. Ivana Foldynová – hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková – silniční a technická infrastruktura Ing. Igor Ivan – silniční a technická infrastruktura Aleš Hruška – silniční a technická infrastruktura Ing. Zuzana Machová – hospodářské podmínky RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. – sociodemografické podmínky

Mgr. Dušan Struna – bydlení a rekreace

2

EKOTOXA s.r.o.


OBSAH 1

ÚVOD ............................................................................................................................................ 12 1.1 1.2 1.3

Základní informace ................................................................................................................... 12 Podklady pro RURÚ – údaje o území ........................................................................................ 13 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Opava ........ 13

2

OPAVSKO: GENIUS REGIONIS................................................................................................ 14

3

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ..................... 15 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

3.7

Horninové prostředí a geologie.................................................................................................. 18 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území .................................................................... 18 3.1.2 Těžba nerostných surovin ................................................................................................ 19 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území ......................................................................................... 21 3.1.4 Indikátory ........................................................................................................................ 23 3.1.5 SWOT analýza ................................................................................................................ 26 3.1.6 Problémy k řešení ............................................................................................................ 26 Vodní režim .............................................................................................................................. 27 3.2.1 Vodní režim v krajině ...................................................................................................... 29 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod ............................................................................... 32 3.2.3 Indikátory ........................................................................................................................ 38 3.2.4 SWOT analýza ................................................................................................................ 41 3.2.5 Problémy k řešení ............................................................................................................ 42 Hygiena životního prostředí ...................................................................................................... 43 3.3.1 Ovzduší ........................................................................................................................... 43 3.3.2 Nakládání s odpadem....................................................................................................... 46 3.3.3 Produkce komunálního odpadu ........................................................................................ 48 3.3.4 Zařízení pro nakládání s odpadem .................................................................................... 49 3.3.5 Staré ekologické zátěže .................................................................................................... 51 3.3.6 Další hygienické závady území ........................................................................................ 54 3.3.7 Indikátory ........................................................................................................................ 56 3.3.8 SWOT analýza ................................................................................................................ 61 3.3.9 Problémy k řešení ............................................................................................................ 62 Ochrana přírody a krajiny.......................................................................................................... 63 3.4.1 Chráněná území ............................................................................................................... 63 3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny ............................................................................. 66 3.4.3 Územní systém ekologické stability ................................................................................. 68 3.4.4 Indikátory ........................................................................................................................ 69 3.4.5 SWOT analýza ................................................................................................................ 71 3.4.6 Problémy k řešení ............................................................................................................ 72 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa................................................. 73 3.5.1 Zemědělský půdní fond ................................................................................................... 73 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa ............................................................................... 76 3.5.3 Lesnatost ......................................................................................................................... 78 3.5.4 Kategorie lesa .................................................................................................................. 79 3.5.5 Indikátory ........................................................................................................................ 81 3.5.6 SWOT analýza ................................................................................................................ 84 3.5.7 Problémy k řešení ............................................................................................................ 85 Veřejná dopravní a technická infrastruktura............................................................................... 86 3.6.1 Dopravní infrastruktura.................................................................................................... 86 3.6.2 Technická infrastruktura .................................................................................................. 91 3.6.3 Indikátory ........................................................................................................................ 95 3.6.4 SWOT analýza ................................................................................................................ 99 3.6.5 Problémy k řešení .......................................................................................................... 100 Sociodemografické podmínky ................................................................................................. 103 3.7.1 Demografický vývoj ...................................................................................................... 103 3

EKOTOXA s.r.o.


3.7.2 Věková struktura ........................................................................................................... 107 3.7.3 Vzdělanostní struktura ................................................................................................... 110 3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí ........................................................................ 111 3.7.5 Školy a školská zařízení ................................................................................................. 113 3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče ................................................................ 114 3.7.7 Veřejný a kulturní život obcí.......................................................................................... 115 3.7.8 Indikátory ...................................................................................................................... 116 3.7.9 SWOT analýza .............................................................................................................. 117 3.7.10 Problémy k řešení .......................................................................................................... 117 3.8 Bydlení ................................................................................................................................... 118 3.8.1 Domovní fond ............................................................................................................... 118 3.8.2 Bytový fond................................................................................................................... 121 3.8.3 Vlastnický vztah k bytům .............................................................................................. 125 3.8.4 Základní údaje o stavu bytového fondu .......................................................................... 126 3.8.5 Bytová výstavba ............................................................................................................ 128 3.8.6 Problémy k řešení a záměry v oblasti bydlení ................................................................. 130 3.8.7 Indikátory ...................................................................................................................... 132 3.8.8 SWOT analýza .............................................................................................................. 137 3.8.9 Problémy k řešení .......................................................................................................... 137 3.9 Rekreace ................................................................................................................................. 138 3.9.1 Turistický region Severní Morava a Slezsko .................................................................. 138 3.9.2 Rekreačně krajinné celky ............................................................................................... 139 3.9.3 Rekreační potenciál území ............................................................................................. 141 3.9.4 Problémy k řešení a rozvojové záměry z hlediska obcí ................................................... 147 3.9.5 Další možné problémy a ohrožení .................................................................................. 148 3.9.6 Indikátory ...................................................................................................................... 149 3.9.7 SWOT analýza .............................................................................................................. 153 3.9.8 Problémy k řešení .......................................................................................................... 154 3.10 Hospodářské podmínky ........................................................................................................... 155 3.10.1 Daňová výtěžnost .......................................................................................................... 155 3.10.2 Nezaměstnanost ............................................................................................................. 156 3.10.3 Zaměstnanost ................................................................................................................ 161 3.10.4 Podnikatelská struktura .................................................................................................. 162 3.10.5 Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí............................................................................ 164 3.10.6 Redukovaný index funkční velikosti .............................................................................. 166 3.10.7 Indikátory ...................................................................................................................... 168 3.10.8 SWOT analýza .............................................................................................................. 169 3.10.9 Problémy k řešení .......................................................................................................... 169 4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................. 170 4.1 4.2

5

Vyhodnocení vyváženosti pilířů .............................................................................................. 170 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ......................................................................... 179

ZÁVĚR ........................................................................................................................................ 182 5.1 5.2 5.3

Souhrn z témat ........................................................................................................................ 182 Přehled silných a slabých stránek z dotazníkového šetření ....................................................... 190 Dopravní a hygienické závady v území ................................................................................... 192 5.3.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území ..................................................... 192 5.3.2 Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území ...................................................................................................................................... 193 5.4 Ohrožení v území .................................................................................................................... 193 6

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE............................................................................ 194

4

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha Samostatná příloha

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) Přehled použitých vrstev ÚAP problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Karty jevů (procesů)

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ ................................................................................................ 12 Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Opava ............................................................... 19 Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Opava ............................................................... 20 Obrázek č. 3.1.3: Indikátor – Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích ..... 25 Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Opava ............................................................................... 29 Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu ............. 34 Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu ............... 34 Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu ................................ 37 Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ........................... 37 Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy ........................................................ 40 Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006 .......................................................................... 46 Obrázek č. 3.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Opava (k roku 2008) ............................. 54 Obrázek č. 3.3.3: Hodnocení indikátoru – produkce komunálního odpadu .............................................. 60 Obrázek č. 3.3.4: Hodnocení indikátoru – separace komunálního odpadu ............................................... 60 Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody ............................................................................................. 65 Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability ............................................................................ 69 Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany ............................................................................................ 76 Obrázek č. 3.5.2: Přírodní lesní oblasti................................................................................................... 77 Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa............................................................................................................. 81 Obrázek č. 3.6.1: Koridory silniční dopravy ........................................................................................... 86 Obrázek č. 3.6.2: Silniční síť na správním území ORP Opava ................................................................ 87 Obrázek č. 3.6.3: Železniční síť v SO ORP Opava ................................................................................. 89 Obrázek č. 3.6.4: Inženýrské sítě v obcích SO ORP Opava k 1. 1. 2007 ................................................. 91 Obrázek č. 3.8.1: Podíl neobydlených domů z celkového počtu domů v SO ORP Opava ...................... 118 Obrázek č. 3.8.2: Průměrné stáří domu v jednotlivých obcích SO ORP Opava ..................................... 121 Obrázek č. 3.8.3: Podíl obydlených bytů z celkového počtu bytů v obcích SO ORP Opava .................. 123 Obrázek č. 3.8.4: Indikátor - Dokončené byty na 1000 obyvatel za rok (průměr v období 2004-2007) .. 134 Obrázek č. 3.8.5: Indikátor – změna počtu trvale obydlených bytů v období 1991-2001 ....................... 136 Obrázek č. 3.9.1: Turistický region Severní Morava a Slezsko v členění na turistické oblasti ............... 138 Obrázek č. 3.9.2: Rekreačně krajinné celky na území SO ORP Opava .................................................. 140 Obrázek č. 3.9.3: Přehled vedení hlavních značených cyklistických tras na území SO ORP Opava ....... 143 Obrázek č. 3.9.4: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu jednotlivých obcí SO ORP Opava ............... 146 Obrázek č. 3.9.5: Indikátor – podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Opava .............. 150 Obrázek č. 3.9.6: Indikátor – turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Opava .................................. 152 Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř ........... 172 Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř ....... 173 Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř ................. 174 Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení............... 175 Obrázek č. 4.1.5: Počet negativně hodnocených pilířů v obcích............................................................ 176

5

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM GRAFŮ Graf č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Opava mezi lety 1971-2007 ........................... 104 Graf č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Opava........................................................... 104 Graf č. 3.7.3: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku v obcích SO ORP Opava mezi lety 1997-2007 . 106 Graf č. 3.7.4: Vývoj hrubé míry migračního salda v obcích SO ORP Opava mezi lety 1997-2007 ........ 107 Graf č. 3.7.5: Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Opava.......................................... 112 Graf č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Opava mezi lety 2005-2008 ................. 158 Graf č. 3.10.2: Míra vyjížďky a dojížďky do zaměstnání obcí SO ORP Opava ..................................... 165 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1.3.1: Základní údaje správního obvodu ORP Opava ............................................................ 17 Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Opava ............................................................. 19 Tabulka č. 3.1.2: Sesuvná území v SO ORP Opava ................................................................................ 21 Tabulka č. 3.1.3: Poddolovaná území bodová v SO ORP Opava ............................................................ 21 Tabulka č. 3.1.4: Poddolovaná území plošná v SO ORP Opava .............................................................. 21 Tabulka č. 3.1.5: Stará důlní díla v SO ORP Opava................................................................................ 23 Tabulka č. 3.1.6: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Opava ......... 24 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí ............................... 30 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí ........................................ 31 Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích ............................................................ 33 Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu ...... 36 Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů.................................... 39 Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006 ... 45 Tabulka č. 3.3.2: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Opava v roce 2006 .......................................................................................................................... 47 Tabulka č. 3.3.3: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Opava v roce 2007 ........... 48 Tabulka č. 3.3.4: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Opava (k roku 2008) ............... 49 Tabulka č. 3.3.5: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Opava (k roku 2008) ............ 51 Tabulka č. 3.3.6: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2006 ....................................................................................................... 57 Tabulka č. 3.3.7: Produkce KO a míra separace na území SO ORP Opava v roce 2007 .......................... 59 Tabulka č. 3.4.1: Rozloha ZCHÚ v SO ORP Opava (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území ........... 64 Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Opava ........................ 67 Tabulka č. 3.4.3: Podíl plochy ZCHÚ na celkové ploše území a koeficient ekologické stability krajiny v obcích SO ORP Opava ........................................................................................... 70 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2008 ............................................................... 73 Tabulka č. 3.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany ......................................................................................... 75 Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost dle obcí ....................................................................................................... 78 Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa ............................................................................................................. 80 Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru ................................................................................................... 81 Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL - lesnatost ................................................................ 82 Tabulka č. 3.5.7: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2008 a indikátor lesnatosti ................................................................................................................................. 82 Tabulka č. 3.6.1: Rekonstrukce a modernizace silniční sítě na území SO ORP Opava ............................ 88 Tabulka č. 3.6.2: Rekonstrukce a modernizace železniční sítě na území SO ORP Opava ........................ 90 Tabulka č. 3.6.3: Technologické objekty zásobování vodou v jednotlivých obcích SO ORP Opava (kromě města Opavy) ............................................................................................................ 92 Tabulka č. 3.6.4: Čistírny odpadních vod v SO ORP Opava ................................................................... 93 Tabulka č. 3.6.5: Hustota silniční sítě..................................................................................................... 95 Tabulka č. 3.6.6: Dostupnost obsluhy území veřejnou linkovou dopravou - docházkové vzdálenosti dle obcí (v min.) .............................................................................................................. 96 Tabulka č. 3.6.7: Dopravní obslužnost území hromadnou dopravou - počet spojů/den ............................ 97 Tabulka č. 3.6.8: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou................................................................ 98 Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP MSK mezi lety 1997–2007 ........................... 103 6

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Opava mezi lety 1997-2007 ............... 105 Tabulka č. 3.7.3: Věková struktura SO ORP MSK k 1. 1. 2006 ............................................................ 108 Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura obcí SO ORP Opava k 1. 1. 2006 ................................................... 109 Tabulka č. 3.7.5: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Opava v roce 2001 (%) ................................. 110 Tabulka č. 3.7.6: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Opava .............................................. 111 Tabulka č. 3.7.7: Indikátory a jejich hodnocení .................................................................................... 116 Tabulka č. 3.8.1: Domovní fond v SO ORP Opava............................................................................... 119 Tabulka č. 3.8.2: Průměrné stáří domu v jednotlivých obcích SO ORP Opava ...................................... 120 Tabulka č. 3.8.3: Bytový fond v SO ORP Opava .................................................................................. 122 Tabulka č. 3.8.4: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Opava v letech 1970-2001 .............. 124 Tabulka č. 3.8.5: Vlastnictví bytů v SO ORP Opava ............................................................................ 125 Tabulka č. 3.8.6: Základní údaje o stavu bytového fondu v SO ORP Opava ......................................... 127 Tabulka č. 3.8.7: Bytová výstavba v obcích SO ORP Opava v letech 2001-2007 .................................. 128 Tabulka č. 3.8.8: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Opava v letech 2004-2007 .............................. 129 Tabulka č. 3.8.9: Dokončené a zrušené byty v jednotlivých SO ORP Moravskoslezského kraje v roce 2006 ........................................................................................................................ 130 Tabulka č. 3.8.10: Problémy a záměry obcí v oblasti bydlení ............................................................... 131 Tabulka č. 3.8.11: Indikátor - Dokončené byty na 1000 obyvatel/rok v obcích SO ORP Opava ............ 133 Tabulka č. 3.8.12: Indikátor – Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001....................... 135 Tabulka č. 3.9.1: Naučné stezky v SO ORP Opava............................................................................... 142 Tabulka č. 3.9.2: Hlavní značené cyklistické trasy v SO ORP Opava ................................................... 142 Tabulka č. 3.9.3: Lokality vhodné ke koupání ...................................................................................... 143 Tabulka č. 3.9.4: Základní charakteristiky řeky Moravice z hlediska vodní turistiky............................. 144 Tabulka č. 3.9.5: Přehled dalších významnějších rekreačních lokalit .................................................... 144 Tabulka č. 3.9.6: Podíl bytů využívaných k rekreaci z celkového počtu bytů ........................................ 145 Tabulka č. 3.9.7: Problémy k řešení v oblasti rekreace na úrovni obcí .................................................. 147 Tabulka č. 3.9.8: Záměry obcí v oblasti rekreace a cestovního ruchu .................................................... 148 Tabulka č. 3.9.9: Indikátor – podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Opava .............. 149 Tabulka č. 3.9.10: Indikátor – turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Opava ................................ 151 Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Opava v roce 2007 ............................................. 155 Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Opava v letech 20052008 ........................................................................................................................ 157 Tabulka č. 3.10.3: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v SO ORP MSK mezi lety 2005-2008 ............................................................................................................................... 159 Tabulka č. 3.10.4: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v obcích SO ORP Opava mezi lety 2005-2008 ............................................................................................................... 160 Tabulka č. 3.10.5: Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Opava v roce 2001 ............................................................................................................................... 161 Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Opava v letech 2004 a 2007 ............. 163 Tabulka č. 3.10.7: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v obcích SO ORP Opava v roce 2001 .............. 164 Tabulka č. 3.10.8: Redukovaný index funkční velikosti v obcích SO ORP Opava v roce 2006 ............. 167 Tabulka č. 3.10.9: Indikátory a jejich hodnocení .................................................................................. 168 Tabulka č. 4.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Opava............................... 171 Tabulka č. 4.1.2: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů ............................. 177 Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ........................................................... 179 Tabulka č. 5.2.1: Přehled silných a slabých stránek v obcích SO ORP Opava ....................................... 190

7

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM ZKRATEK AOT40

BD BPEJ BRKO BRO CLRTAP CR CZT ČD ČGS ČHMÚ ČOV ČR ČSÚ ČÚZK DN D-O-L DP DP FO DP PO DPH DPS DV EHS EIA EKN ENV EO EU EVL FKNB GIS HEIS VÚV T.G.M. HMCP HMMS HMPP HMR HP1, HP2 CHKO CHLÚ CHOPAV CHÚ IAD IC IDS IRZ ISKO ISOH

Expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. Bytové domy Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Biologicky rozložitelný komunální odpad Biologicky rozložitelný odpad Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států Cestovní ruch Centrální zásobování teplem České dráhy Česká geologická služba Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální Daň z nemovitostí Dunaj-Odra-Labe Dobývací prostor Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Dům s pečovatelskou službou Daňová výtěžnost Evropské hospodářské společenství Environmental Impact Assesment (posuzování vlivu na životní prostředí) Ekonomický pilíř Environmentální pilíř Ekvivalentní obyvatel Evropská unie Evropsky významná lokalita Severní dráha císaře Ferdinanda Geografický informační systém Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hrubá míra celkového přírůstku Hrubá míra migračního salda Hrubá míra přirozeného přírůstku Hrubá míra rozvodovosti Hlavní parametr 1, 2 Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast podzemní akumulace vod Chráněné území Individuální automobilová doprava Informační centrum Integrovaný dopravní systém Integrovaný registr znečišťování Informační systém kvality ovzduší Informační systém odpadového hospodářství 8

EKOTOXA s.r.o.

IZS k.ú. KES KJŘ KO KPÚ LBC/LBK LHP LO LZU MČ MD MF MMO MMR mn MPZ MSK MÚK MZe MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NKP NLP NO NP NR NRBC/NRBK OIR OKEČ OOV OPM OPRL ORP OZKO PHO PLO PO POH ČR POU PP PP/NPP PR/NPR PRP PRV PÚ PUPFL PÚR PV PZ Q Q100


Integrovaný záchranný systém Katastrální území Koeficient ekologické stability krajiny Knižní jízdní řád Komunální odpad Komplexní pozemkové úpravy Lokální biocentrum / lokální biokoridor Lesní hospodářský plán Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Místní část Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Magistrát města Opavy Ministerstvo pro místní rozvoj Míra nezaměstnanosti Městská památková zóna Moravskoslezský kraj Mimoúrovňová křižovatka Ministerstvo zemědělství Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní kulturní památka Národní lesnický plán Nebezpečný odpad (zde v textu) Národní park Nadregionální Nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor Objekty individuální rekreace Odvětvová klasifikace ekonomických činností Ostravský oblastní vodovod Obsazená pracovní místa Oblastní plány rozvoje lesa Obec s rozšířenou působností Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pásmo hygienické ochrany Přírodní lesní oblast Ptačí oblast Plán odpadového hospodářství České republiky Obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní park Přírodní památka / národní přírodní památka Přírodní rezervace / národní přírodní rezervace Potenciální rekreační plochy Program rozvoje venkova Poddolovaná území Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Pracovní význam Průmyslová zóna Vydatnost zdroje (vodního) Průtok při stoleté vodě 9

EKOTOXA s.r.o.

(r)IFK R RBC/RBK RD RES REZZO RKC RO ROP RPDI RURÚ ŘSD ČR SEZ SFŽP SKO SLDB SMaS SMÚ SO SO ORP SOC SÚ SUR ČR SV SWOT SŽDC TOB TRF TTP ÚAP ÚHÚL ÚP ÚPD ÚSC ÚSES ÚTP ÚV VCHÚ VD VKP VLD VPM VRT VTL VVTL VÚC ZABAGED ZCHÚ ZPF ZPS ZÚR ZP


(redukovaný) index funkční velikosti Regionální Regionální biocentrum / regionální biokoridor Rodinné domy Registrované ekonomické subjekty Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Rekreačně-krajinný celek Rozvojová oblast Regionální operační program Roční průměr denních intenzit Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí Směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů Severní Morava a Slezsko Standardizovaná míra úmrtnosti Správní obvod Správní obvod obce s rozšířenou působností Sociodemografický pilíř Sesuvná území Strategie udržitelného rozvoje České republiky Skupinový vodovod Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) Správa železniční dopravní cesty Trvale obydlený byt Turisticko rekreační funkce Trvalé travní porosty Územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Územní plán/územní plánování Územně plánovací dokumentace Územně správní celek Územní systém ekologické stability krajiny Územně technický podklad Úpravna vody Velkoplošné chráněné území Vodní dílo Významný krajinný prvek Veřejná linková doprava Volná pracovní místa Vysokorychlostní trať Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Velký územní celek Základní báze geografických dat pro státní správu Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Obyvatelé se změněnou pracovní schopností Zásady územního rozvoje Zemní plyn 10

EKOTOXA s.r.o.

ŽP žst.


Životní prostředí Železniční stanice

JEDNOTKY GJ GWh h ha kg kV kW l m m2 m3 MW km km2 m n. m. s t °C

gigajoule gigawatthodiny hodina hektar kilogram kilovolt kilowatt litr metr metr čtvereční metr krychlový megawatt kilometr kilometr čtvereční metrů nad mořem sekunda tuna stupeň Celsia

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As B(a)P BSK BZN Cd CF2Cl2 CHSK N NO NO2 NO3 NOx NH3 NH4 + O3 P PAH PM PM10 SO2 TZL VOC

arsen benzo(a)pyren biologická spotřeba kyslíku benzen kadmium flurchlorovodíky chemická spotřeba kyslíku dusík oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amoniak amonné ionty přízemní (troposférický) ozon fosfor polycyklické aromatické uhlovodíky (též PAHs) pevné prachové částice suspendované v ovzduší pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý tuhé znečišťující látky těkavé organické látky

11

EKOTOXA s.r.o.

1


ÚVOD

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a statutárním městem Opava a následně podepsané bez data (Ekotoxa) a 23.1.2008 (statutární město Opava). Jde o verzi 01 bez připomínek ORP. Konečným zákazníkem projektu je statutární město Opava. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Opava postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor udržitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, které jsou novým nástrojem územního plánování. Provázanost obou složek ÚAP je zřejmá z následujícího schématu. Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ

Z výše uvedeného schématu je patrné, že předkládaný materiál se zabývá pouze třetí částí celé práce, umístěné vpravo. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha Samostatná příloha

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) Přehled použitých vrstev ÚAP problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Karty jevů (procesů)

12

EKOTOXA s.r.o.


1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č. 1. – část „A“ a část „B“. • •

Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů)

Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Moravskoslezského kraje (Politika územního rozvoje ČR 2006, Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje pro období 2006-2015, Program rozvoje Moravskoslezského kraje, (únor 2006), BÍLÁ KNIHA Investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, MSK (listopad 2007), Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje – vyhodnocení rozvojového dokumentu z r. 2004 (únor 2008), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 2004, Územně energetická koncepce Moravskoslezského kraje, Strategický plán města Opavy, Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb Statutárního města Opavy na období 2008–2010, Strategie mikroregionů, Marketingová strategie cestovního ruchu MSK 2005–2008). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je statutární město Opava (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.

1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP OPAVA

PODMÍNEK

Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Oba citované právní předpisy nabyly účinnosti dne 1. 1. 2007.

Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Moravskoslezského.

13

EKOTOXA s.r.o.

2


OPAVSKO: GENIUS REGIONIS

Pro genia loci Opavska má nevšední význam název „Terra Opavia“ (Země opavská). Prostřednictvím opavských Přemyslovců bylo území propojeno s dějinami zemí Koruny české a poté, kdy Jan Lucemburský udělil dne 3. 7. 1318 Mikuláši II. „Zemi opavskou“ jako léno (nejcennějším dokument Slezského zemského archivu), bylo území definitivně odděleno od ostatní Moravy. Označení „Terra Opavia“ se stalo politickým a právním pojmem. S opavskými Přemyslovci je spojen minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, jehož význam byl zesílen tím, že v chrámové kryptě našli odpočinutí někteří z nich. V roce 1811 se v tomto chrámu zúčastnil opavské premiéry své Mše C-dur Ludwig van Beethoven. V minoritském klášteře se až do roku 1849 odbývala soudní řízení zemského sněmu. V letech 1854–1938 byly prostory v nichž pracoval slezský sněm pronajaty gymnazijní knihovně. Dnes je klášterní sněmovní sál využíván Slezskou univerzitou v Opavě (založena r. 1991). Opavsko je trvale ovlivněno různými podobami kultury. Samotné město je považováno za kulturní centrum českého Slezska. Svůj podíl na tom měli i Lichnovští, kteří blízký Hradec nad Moravicí svými aktivitami povýšili na evropskou úroveň. S pobytem Ludwiga van Beethovena na jejich zámku (r. 1806) je spojována jeho Čtvrtá symfonie a klavírní sonáta známá jako Appassionata. Od 60. let 20. století je Hradec nad Moravicí znám jako místo konání mezinárodních hudebně-interpretačních soutěží. V roce 1630 založili v Opavě jezuité kolej s gymnáziem. V budově stávajícího Zemského archivu bylo při tehdejším gymnáziu zřízeno přírodovědné muzeum (r. 1814). Pro muzejní účely byla v letech 1893–1895 iniciována stavba nové reprezentativní budovy ve stylu pozdní severoitalské renesance. V roce 1921 se uskutečnil převod tohoto muzea do Slezské zemské správy a muzeum získalo nový název „Slezské zemské muzeum“. „Bílá Opava“ mající povahu genia loci vyjadřovala v průběhu jejího vývoje intenzivní touhu jak po fyzickém, tak i duchovním zviditelnění krásna. Slezský sborník, pokračovatel Věstníku Matice opavské je druhým nejdéle vycházejícím vědeckým časopisem na území ČR (od r. 1878). Součástí Slezského zemského muzea je Památník Petra Bezruče s druhým největším českým literárním archivem, Arboretum v Novém Dvoře, Památník bojů za svobodu v Hrabyni a areál staveb bývalých československých opevnění z let 1934–1938 v nepříliš vzdáleném Hlučínsku. Neméně často je spojována Opava s Petrem Bezručem (1867–1958), opavským rodákem a nejvýznamnějším básníkem reprezentujícím slezskou sociální poezii. Největší dominantou a zdaleka viditelným symbolem Opavy je kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudovaný ve stylu slezské gotiky, který se v roce 1996 stal konkatedrálou nově konstituované ostravsko – opavské diecéze. Je příkladem velmi dobře dochované církevní stavby mající povahu genia loci Opavska. Iniciativa Amélie Fiedorové (r. 1840) byla zlomovým okamžikem, od něhož se odvíjí nová historie genia loci Opavska. V roce 1880 založil její syn Theodor tovární výrobu stále více žádaných oplatků. V roce 1949 se zrodila firemní značka Opavia, která od roku 2001 nabyla podoby Opavia – LU, a.s. Vávrovický potravinářský objekt se stal největším producentem trvanlivého pečiva v ČR. Potravinářský aspekt genia loci Opavska (Nowako mrazírny, Bivoj, Pivovar Zlatovar) je propojen s kvalitními, zemědělsky obhospodařovanými černozeměmi a hnědozeměmi Poopavské nížiny. Bohatostí humusu jsou předurčeny k velmi intenzivnímu zemědělskému využití. Pěstují se zde především obilniny (pšenice, sladovnický ječmen), olejniny (řepka olejka), cukrová řepa aj. Pěstování obilnin bylo kdysi provázeno větším počtem mlýnů, které v průběhu času zanikly. Mlýn Herber symbolizuje potravinářský aspekt genia loci (speciální sušenkovou a oplatkovou mouku). Vávrovický cukrovar navázal na slavnou cukrovarnickou tradici ještě z dob Rakousko-Uherska. Intenzivnímu zemědělství odpovídá propojení mlynárenské, cukrovarnické a pečivárenské výroby. Pokračovatelem tradic opavských papíren jsou „Model Obaly“ a výrobce vlnité lepenky a kartonáže Kappa Karton Morava v Žimrovicích. Opavské strojírenství (Ostroj Opava, Ferram Opava, Femont Opava, Witzenmann Opava aj.) mělo značný vliv na image a zviditelnění města. Když veřejná obchodní společnost „Gustav Hell & Copany“ zakoupila v Komárově roku 1885 pozemky k výstavbě továrních objektů, nemohl patrně nikdo tušit, že jsou pokládány základy jedné z nejprestižnějších farmaceutických výrob na evropském kontinentu. V roce 1952 farmaceutický závod získal název Galena. Od roku 2003 nese komárovský závod název IVAX Pharmaceuticals, s.r.o. Název „Galena“ zanikl ale genius loci tohoto místa zůstal.

Jaroslav Vencálek 14

EKOTOXA s.r.o.

3


ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata • Horninové prostředí a geologie, • Vodní režim, • Hygiena životního prostředí, • Ochrana přírody a krajiny, • Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, • Veřejná dopravní a technická infrastruktura, • Sociodemografické podmínky, • Bydlení, • Rekreace, • Hospodářské podmínky. V rámci zpracování vlastních témat byly zpracovány karty jevů (procesů) – viz příloha č. 3. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Opava jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: • •

Moravskoslezský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Opava, ostatní SO ORP Moravskoslezského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP.

15

EKOTOXA s.r.o.


Stručná charakteristika správního obvodu ORP Opava Správní obvod ORP Opava představuje jeden z 22 správních obvodů Moravskoslezského kraje a rozprostírá se ve středu jeho severní části. Ze severu je ohraničen státní hranicí s Polskem. Na východě ho ohraničují obce správních obvodů Kravaře, Hlučín a Ostrava, na jihu obce správních obvodů Bílovec a Vítkov a na západě jsou to obce správních obvodů Bruntál a Krnov. Správní celek představuje pestrý obraz, ve kterém se střídají zalesněné kopce a hory s nížinnými partiemi vykreslenými půvabnými meandry řek. Pokrývá část historického území, které od roku 1742 označujeme jako český díl Slezska. Území je charakterizováno dvěma přírodními útvary – pahorkatinou Nízkého Jeseníku a oblastí Hornoslezské nížiny. Hlavní vodní osou je řeka Opava, zleva se vlévající do řeky Odry, se svým pravým přítokem Moravicí. Správní obvod ORP Opava patří stále k zemědělským oblastem s obilnářsko-bramborářským charakterem a tvoří jádro zemědělské produkce kraje. Zemědělská půda tvoří 63,8 % celkové rozlohy území a lesy 26,3 %. Nižší polohy (Otice, Slavkov) patří k velmi úrodné oblasti řepařské, od Litultovic směrem k vyšším polohám počíná oblast bramborářská. Ale z pohledu převažujícího zaměstnání dnes již naprosto převládá nezemědělská činnost. Mezi největší zaměstnavatelé na území správního obvodu Opava patří Slezská nemocnice v Opavě, BRANO, a. s. (výroba zámků a kování), TEVA - IVAX Pharmaceuticals, s. r. o. (výroba základních látek pro farmaceutické přípravky, bývalá Galena), OSTROJ Opava, a. s. (výroba stavebních a důlních strojů), MODEL OBALY, a. s. (výroba vlnitého papíru a lepenky). Správní obvod se nachází v mírně teplé podnebné oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 7 °C a průměrným ročním úhrnem srážek mezi 500–700 mm. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 236,5 m n. m. u řeky pod Komárovem po 529,8 m n. m. na Hůrce jižně od městské části Podvihov. Správní obvod se rozkládá na území o rozloze 567,10 km2 s hustotou 179 obyvatel/km2. Rozlohou, která činí 10,1 % kraje, je na třetím místě v rámci kraje. Součástí správního obvodu je 41 obcí, a to je podle počtu obcí největší správní obvod v tomto kraji. Podílem počtu obyvatel, který činí 8,1 % kraje (necelých 102 tisíc) je třetím nejlidnatějším obvodem Moravskoslezského kraje. Dominantní postavení v tomto směru má město Opava s téměř 60 tisíci obyvateli, což představuje 58 % obyvatel obvodu. Pověřeným úřadem je jen Opava. Hlavním zdrojem pitné vody zdejších obyvatel je vodárenská nádrž Kružberk. Základní komunikační síť tvoří několik silnic I. třídy, které propojují správní obvod s okolními velkými městy Krnov, Bruntál, Moravský Beroun, Šternberk, Ostrava a Hlučín. Dalším silničním tahem první třídy je silnice I/46, která v úseku Sudice – Kobeřice – Opava představuje hlavní silniční tah do Polska a má tak nadregionální význam pro mezinárodní dopravu. Opava, nyní největší sídlo oblasti, je sídlem významných institucí, které se často angažují v práci a aktivitách památkové péče a ochrany přírody. Sídlí zde Slezské zemské muzeum, Zemský archiv a Slezská univerzita. Ve většině obcí se nacházejí mnohé církevní stavby a sochy, kromě nich také četné připomínky venkovské lidové architektury a byly zde objeveny mnohé archeologické nálezy. Na opavském venkově je dochována cenná skupina panských sídel, ať už v podobě středověkých hradů a tvrzí, nebo mladších zámeckých staveb se svými areály hospodářskými a parkovými. Z opevňovacích prací naší moderní doby vynikne soustava pevností v okolí Opavy, která vznikla v době ohrožení mladého československého státu ve 30. letech minulého století. Za zmínku stojí také Arboretum Nový Dvůr (specializovaná botanická zahrada s bohatou sbírkou rostlin všech světadílů) a Přírodní park Moravice (překrásné údolí řeky Moravice, táhnoucí se od vodní nádrže Kružberk až po malebné město Hradec nad Moravicí). K návštěvě láká také město Hradec nad Moravicí s výstavným zámkem na skalnatém ostrohu nad řekou a pohádkový zámek Raduň s řadou rybníků. Nachází se zde také prameny uhličité kyselky ve Lhotce u Litultovic a břidlicové lomy v Jakartovicích, což svědčí o tom, že je to krajina do značné míry původní a čistá. V tomto malebném kraji prožila své dětství Joy Adamsonová, vnučka podnikatele Weisshuhna. Na toto šťastné období Adamsonová vzpomíná ve svých knihách po celý život. Stejně tak básník Petr Bezruč se nechal inspirovat při pobytu v Brance u Opavy, což je zviditelněno ve sbírce Slezské písně.

16

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 1.3.1: Základní údaje správního obvodu ORP Opava Obec

Počet obyvatel

Rozloha (km2)

Hustota (počet obyvatel/km2)

Branka u Opavy 1075 6,92 155 Bratříkovice 156 3,77 41 Brumovice 1441 25,59 56 Budišovice 568 7,02 81 Dolní Životice 1156 11,27 103 Háj ve Slezsku 3292 13,78 239 Hlavnice 623 11,07 56 Hlubočec 546 9,37 58 Hněvošice 1013 6,16 164 Holasovice 1360 16,22 84 Hrabyně 1152 10,03 115 Hradec nad Moravicí 5371 43,98 122 Chlebičov 1075 3,62 297 Chvalíkovice 702 4,44 158 Jakartovice 1056 50,05 21 Jezdkovice 229 3,60 64 Kyjovice 837 6,92 121 Lhotka u Litultovic 198 5,05 39 Litultovice 781 10,37 75 Mikolajice 254 7,42 34 Mladecko 174 2,66 65 Mokré Lazce 1119 10,55 106 Neplachovice 917 5,73 160 Nové Sedlice 490 1,57 313 Oldřišov 1317 15,79 83 Opava 58923 90,54 651 Otice 1325 7,20 184 Pustá Polom 1444 16,59 87 Raduň 971 8,01 121 Skřipov 1018 20,27 50 Slavkov 1810 11,03 164 Služovice 803 5,98 134 Sosnová 410 13,08 31 Stěbořice 1368 17,75 77 Štáblovice 602 10,36 58 Štítina 1177 3,04 388 Těškovice 818 9,13 90 Uhlířov 356 3,90 91 Velké Heraltice 1574 39,23 40 Velké Hoštice 1752 10,06 174 Vršovice 475 7,99 59 Celkem 101728 567,10 179 Zdroj: počet obyvatel: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/okresy/CZ0805/, údaje k 31. 12. 2007, rozloha: vrstvy ÚAP, 2008

17

EKOTOXA s.r.o.


3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území Území SO ORP Opava se nachází na rozhraní dvou geomorfologických celků a to Nízkého Jeseníku a Opavské pahorkatiny. Nízký Jeseník tvoří většinu jižní a střední část území a je tvořen převážně svým podcelkem Vítkovská vrchovina. Dalšími menšími podcelky jsou Stěbořická pahorkatina, Brantická vrchovina v západní části území a ni navazující Bruntálská vrchovina. Nízký Jeseník se postupně svažuje do Opavské pahorkatiny, která se nachází v severní části sledovaného území v okolí řeky Opavy. Ta se skládá z geomorfologických podcelků Poopavská nížina, jež tvoří největší část území, a Hlučínské pahorkatiny, jež zasahuje pouze okrajově do severovýchodní části území (Velké Hoštice a okolí). Nízký Jeseník se nachází na severovýchodě České republiky. Rozprostírá se východně od Hrubého Jeseníku, mezi Hornomoravským úvalem a Slezskou nížinou. Oblast na východě uzavírá Moravská brána a Ostravská pánev. Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy. Je tvořen měkčími usazenými horninami, téměř na všech stranách je omezen zlomy a podél nich vzniklými výraznějšími svahy. Pro tuto oblast jsou typické plošiny a široce zaoblené hřbety, přímočará údolí uvnitř většinou široce rozevřená a na okrajích hluboce zaříznutá do pohoří. Nízký Jeseník je plochou vrchovinou o průměrné výšce 400–600 metrů. Nejvyšší, západní část Nízkého Jeseníku dosahuje až 800 metrů. Směrem k východu se šikmo svažuje a klesá na výšku kolem 350 m. Celek Nízkého Jeseníku je tvořen z několika menších geomorfologických částí, přičemž v zájmovém území se nacházejí Brantická vrchovina, Bruntálská vrchovina, Stěbořická pahorkatina a Vítkovská pahorkatina. Nízký Jeseník se začal částečně utvářet ve starších prvohorách, z větší části ho však modelovaly mladší prvohory. V tomto období bylo území Nízkého Jeseníku zatopeno mělkým mořem. Koncem prvohor byla střední Evropa postižena mohutným vrásněním. Masy horniny byly zemskou silou tvarovány a přeskupovány. Vrásněním došlo ke vzniku mnoha nespojitých celků a celý Nízký Jeseník byl vyzvednut do horských výšek. Eroze a zvětrávání v druhohorním období srovnala horské kopce v parovinu. Koncem třetihor se v oblasti začala projevovat sopečná činnost. Žhavé magma vystupovalo na povrch a dalo vzniknout jak čedičovým kupám, tak i stratovulkánům. Aktivní sopečná činnost patrně probíhala až do starších čtvrtohor. Mladými sopkami jsou např. Uhlířský vrch a Venušina sopka. Počátkem čtvrtohor se podnebí ochlazovalo. To se projevilo i vznikem pevninského ledovce, který do oblasti Nízkého Jeseníku přinesl ze severních zemí štěrkopískové sedimenty a taktéž i bludné balvany. Vítkovská vrchovina je plochá vrchovina ve východní části Nízkého Jeseníku. Její rozloha je 988 km2, střední výška 429,8 m n.m., střední sklon 5°12´. Podloží tvoří spodnokarbonské břidlice a droby s četnými denudačními zbytky bádenských sedimentů v údolích a denudačními zbytky sedimentů pleistocenního kontinentálního zalednění v okrajové severní a východní části území. Jedná se o kernou, k východu ukloněnou vrchovinu s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů a hlubokými údolími. Bruntálská vrchovina je plochou vrchovinou ze spodnokarbonských břidlic a drob; typické jsou kupovité vrchy sopečného původu. Opavská pahorkatina představuje geomorfologický celek v České republice a v Polsku, který je součástí Slezské nížiny. Jedná se o plochou pahorkatinu s pozůstatky čtvrtohorního zalednění. Člení se zde na nížinu Poopavskou a Hlučínskou pahorkatinu.

18

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Opava

Legenda paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence) tercierní horniny (písky, jíly) kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky)

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz

3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Opava se nachází několik ložisek nerostných surovin, a to štěrkopísku (na hranici obcí Háj ve Slezsku a Dolní Benešov, dále v Opavě), cihlářské suroviny (Hněvošice, Holasovice, Opava – Jaktař), sádrovec (Hněvošice – Kobeřice) a stavebního kamene (Hradec nad Moravicí, Jakartovice a Mladecko). Pro ochranu těchto výhradních ložisek nerostných surovin byla vymezena chráněná ložisková území v obcích Opava a Hněvošice. Vyjma těžby štěrkopísku, který je těžen z vody, se jedná v ostatních případech o povrchovou těžbu. V současnosti probíhá těžba pouze na ložisku v Bohučovicích a Litultovicích – Mladecku. Pro potřeby těžby nerostných surovin je zde také vymezeno několik dobývacích prostorů. V současné době (2008) probíhají jednání o možnosti otevření ložiska nerostných surovin v Jakartovicích (Deštné - Kamenná hora). Problémem je riziko zvýšení prašnosti a nákladní automobilové dopravy, což by mohlo vést ke zhoršení stavu ŽP v okolních obcích. Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Opava Čas Ev. Druh těžby Název Nerost Obec těžby číslo Háj ve Netěženo z vody 3012400 Dolní psamity, Slezsku Benešov štěrk Hněvošice Netěženo povrchová 3052100 Hněvošice hlína, jíl, sprašová hlína Hněvošice Netěženo 3177400 Kobeřice ve sádrovec Slezskusever Holasovice Netěženo povrchová 3131100 Neplachovice hlína, 2 sprašová hlína Hradec nad Současná povrchová 3032300 Bohučovice droba, Moravicí konglome rát Jakartovice Netěženo povrchová 3032200 Deštnédroba, Kamenná konglome 19

Surovina Štěrkopísky

Plocha CHLÚ (ha) 0,4 Ne

Cihlářská surovina

14,5 Ano

Sádrovec

26,3 Ano

Cihlářská surovina

66,5 Ne

Stavební kámen

18,9 Ne

Stavební kámen

19,7 Ne

EKOTOXA s.r.o.

Obec

Čas těžby


Druh těžby

Ev. číslo

Název

Nerost

hora Litultovice, Současná povrchová 3037100 Mladecko Mladecko Opava Netěženo povrchová 3090600 PalhanecVávrovice

rát břidlice, droba písek, psamity

Surovina

Stavební kámen Písky sklářské a slévárenské, Štěrkopísky Opava Netěženo povrchová 3131400 Opava-Jaktař hlína, Cihlářská sprašová surovina, hlína,štěrk Štěrkopísky opísek Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2008 Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Opava

Zdroj: Data ÚAP (Geofond), 2008

20

Plocha CHLÚ (ha) 5,3 Ne 145,7 Ano

26,4 Ano

EKOTOXA s.r.o.


3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Opava je evidováno pouze malé množství sesuvných území. Nacházejí se zejména na úpatí Nízkého Jeseníku při jeho přechodu do Opavské nížiny v obcích Háj ve Slezsku, Opava, Nové Sedlice, Mokré Lazce a Hradec nad Moravicí. Tato území jsou většinou plošně malého rozsahu, největší je evidováno v katastrálním území Chabičov ve Slezsku a Mokré Lazce. Tato území se nacházejí mimo zastavěné území obcí, případně na jejich okraji a nepřestavují významnější riziko a omezení pro rozvoj obcí. Navíc se ve většině případů jedná o sesuv pouze potenciální. Tabulka č. 3.1.2: Sesuvná území v SO ORP Opava Obec Katastrální území Háj ve Slezsku Smolkov Háj ve Slezsku Chabičov ve Slezsku Hradec nad Moravicí Kajlovec Mokré Lazce Nové Sedlice + Mokré Lazce Mokré Lazce Mokré Lazce Mokré Lazce Mokré Lazce Nové Sedlice Nové Sedlice + Mokré Lazce Opava Kateřinky u Opavy Zdroj: Geofond, 2008

Aktivita aktivní potenciální aktivní potenciální potenciální potenciální potenciální aktivní

Plocha (ha) bodový 8,3 2 0,7 1,2 5,8 0,6 bodový

Poddolovaných území je zde evidováno mnohem více. Část z nich je plošně málo rozsáhlá (bodová), větší množství pochází po těžbě kamene a jejich projevem jsou haldy a propadliny. Jsou datovány nejvíce do 19. století. Jejich největší výskyt je na území obcí Jakartovice, Mladecko, Mikolajice, Hradec nad Moravicí a Dolní Životice, tedy do oblasti Nízkého Jeseníku. Ve většině případů jsou – s výjimkou např. Bohdanovic - lokalizovány mimo zastavěné území obcí. Tabulka č. 3.1.3: Poddolovaná území bodová v SO ORP Opava Obec Lokalita Surovina Jakartovice Kerhartice Kámen pro kamenickou výrobu Jakartovice Jakartovice Kámen pro kamenickou výrobu Opava Opava - Předměstí Sosnová Sosnová - Froblov Těškovice Kyjovice Kámen pro kamenickou výrobu Velké Heraltice Sádek u Opavy Železné rudy Zdroj: Geofond, 2008

Stáří před r. 1945 před r. 1945 před r. 1945 do 19. století před i po 1945 do 19. století

Tabulka č. 3.1.4: Poddolovaná území plošná v SO ORP Opava Obec Bratříkovice

Projevy

haldy + propadliny Brumovice haldy + propadliny Dolní Životice haldy + propadliny Dolní Životice haldy + propadliny Dolní Životice haldy + propadliny

Název a stáří Svobodné Heřmanice-Bratříkovice; stáří- do 19. století Brumovice; stáří- do 19. století Lhotka u Litultovic; stáří- do 19. století Dolní Životice; stáří- do 19. století Mikolajice 1-Dolní Životice; stáří- před i po 1945 21

Surovina Kámen pro kamenickou výrobu Kámen pro kamenickou výrobu Kámen pro kamenickou výrobu Kámen pro kamenickou výrobu

Plocha (ha) 3,5 10,3 0,6 6,9 2,8

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Projevy

Háj ve Slezsku haldy + propadliny Hlavnice haldy + propadliny Hněvošice drobné Hradec nad drobné Moravicí Hradec nad haldy + Moravicí propadliny Hradec nad drobné Moravicí Jakartovice haldy + propadliny Jakartovice propadliny Jakartovice

haldy

Jakartovice

haldy + propadliny propadliny

Jakartovice Jakartovice Jakartovice Jakartovice

haldy + propadliny haldy + propadliny

Jakartovice Lhotka u Litultovic Litultovice Litultovice Mikolajice Mikolajice

haldy + propadliny haldy + propadliny haldy + propadliny haldy

haldy + propadliny Mladecko haldy + propadliny Mladecko haldy + propadliny Mladecko haldy + propadliny Opava haldy + propadliny Velké haldy + Heraltice propadliny Velké haldy + Heraltice propadliny Zdroj: Geofond, 2008

Název a stáří

Surovina

Smolkov; stáří- neznámé Hlavnice; stáří- do 19. století Hněvošice; stáří- do 19. století Hradec nad Moravicí; stáří- do 18. století KajlovecEC; stáří- do 18. století

Kámen pro kamenickou výrobu

Plocha (ha) 9 12,3

Polymetalické rudy

6,9 8,5

Polymetalické rudy

4,4

Polymetalické rudy

10,8

Kámen pro kamenickou výrobu Kámen pro kamenickou výrobu Bohdanovice 1-Jakartovice; stáří- před Kámen pro r. 1945 kamenickou výrobu Jakartovice 1; stáří- před i po 1945 Kámen pro kamenickou výrobu Deštné; stáří- do 19. století Kámen pro kamenickou výrobu Jakartovice 2-Doubrava; stáří- před i po Kámen pro 1945 kamenickou výrobu Deštné 1; stáří- do 19. století Kámen pro kamenickou výrobu Deštné 2-Palešek; stáří- do 19. století Kámen pro kamenickou výrobu Jakartovice; stáří- před r. 1945 Kámen pro kamenickou výrobu Lhotka u Litultovic; stáří- do 19. století Kámen pro kamenickou výrobu Mladecko 3-Litultovice; stáří- před r. Kámen pro 1945 kamenickou výrobu Lhotka u Litultovic stáří- do 19. století Kámen pro kamenickou výrobu Mikolajice 2; stáří- do 19. století Kámen pro kamenickou výrobu Mikolajice 1-Dolní Životice; stáří- před i po 1945 Mladecko 2; stáří- před r. 1945 Kámen pro kamenickou výrobu Mladecko 3-Litultovice; stáří- před r. Kámen pro 1945 kamenickou výrobu Mladecko 1-Dvůr; stáří- do 19. století Kámen pro kamenickou výrobu Kateřinky u Opavy; stáří- před i po 1945 Sádek u Opavy 1; stáří- do 19. století Kámen pro kamenickou výrobu Brumovice; stáří- do 19. století Kámen pro kamenickou výrobu

5,8

Jakubčovice; stáří- do 18. století Bohdanovice 2 - Harta; stáří- před r. 1945 Hořejší Kunčice; stáří- do 19. století

22

3 48,4 30,5 3,7 4,8 8,1 9,6 15,6 8,2 7,6 1,7 5,1 10,2 9,2 4,9 8,1 59,3 9,8 2,4

EKOTOXA s.r.o.


V regionu je také evidováno několik starých důlních děl, a to především v Hradci nad Moravicí, Jakartovicích a okolí. Tabulka č. 3.1.5: Stará důlní díla v SO ORP Opava Obec Lokalita Obec Lokalita Hlavnice 320 - (Hlavnice) Jakartovice Kerhartice B Hradec nad jáma Slepetné 4 Jakartovice 319 - Harta Moravicí Hradec nad jáma Slepetné 5 Jakartovice Jakartovice L Moravicí Hradec nad jáma Slepetné 3 Jakartovice Jakartovice K Moravicí Hradec nad jáma Slepetné 2 Jakartovice Jakartovice J Moravicí Hradec nad jáma Slepetné 1 Jakartovice Jakartovice C Moravicí Hradec nad 316 - (štola Jakartovice Jakartovice B Moravicí Kajlovec) Jakartovice Kerhartice A Jakartovice Jakartovice A Zdroj: Geofond, 2008

Obec Jakartovice Jakartovice

Lokalita Jakartovice D Jakartovice E

Jakartovice

Jakartovice H

Jakartovice Jakartovice

Jakartovice G - Koňský důl Jakartovice I - Soví důl

Pustá Polom

Studnice

Velké Heraltice

339 - (štola Na Velké)

3.1.4 Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen „podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí“. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména může být limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území není na celkové výměře SO ORP příliš významný (0,62 %). Ve velkém množství obcí nejsou tato území vůbec evidována (Branka u Opavy, Budišovice, Hlubočec, Holasovice, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Neplachovice, Oldřišov, Otice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Uhlířov, Velké Hoštice a Vršovice). Významnější podíl poddolovaných území je pouze v obcích Mladecko (přes 8 % plochy obce) a méně v Jakartovicích a Mikolajicích (přes 2 %). Budoucí rozvoj obcí by proto neměl být významněji omezen. Hodnocení indikátoru: -2 nad 5 % plochy obce -1 3 – 5 % plochy obce 0 1 – 2,99 % plochy obce 1 0 – 0,99 % plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území

23

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.1.6: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Opava Počet PÚ a SÚ Plocha PÚ a Podíl plochy PÚ + Hodnocení Obec Plocha obce (ha) bodových SÚ(ha) SÚ (%) indikátoru Branka u Opavy 692,1 0 0,0 0,00 2 Bratříkovice 376,7 0 3,5 0,93 1 Brumovice 2559,3 0 10,3 0,40 1 Budišovice 701,7 0 0,0 0,00 2 Dolní Životice 1126,9 0 10,3 0,91 1 Háj ve Slezsku 1378,4 1 17,3 1,26 0 Hlavnice 1107,1 0 12,3 1,11 0 Hlubočec 936,9 0 0,0 0,00 2 Hněvošice 616,2 0 6,9 1,12 0 Holasovice 1621,9 0 0,0 0,00 2 Hrabyně 1002,6 0 0,0 0,00 2 Hradec nad 4397,6 0 25,7 0,58 1 Moravicí Chlebičov 361,6 0 0,0 0,00 2 Chvalíkovice 443,6 0 0,0 0,00 2 Jakartovice 5005,2 2 129,5 2,59 0 Jezdkovice 359,7 0 0,0 0,00 2 Kyjovice 692,3 0 0,0 0,00 2 Lhotka u 505,2 0 8,2 1,62 0 Litultovic Litultovice 1037,2 0 9,3 0,90 1 Mikolajice 742,4 0 15,3 2,06 0 Mladecko 265,9 0 22,2 8,35 -2 Mokré Lazce 1054,9 0 7,7 0,73 1 Neplachovice 573,3 0 0,0 0,00 2 Nové Sedlice 156,7 0 0,6 0,38 1 Oldřišov 1579,2 0 0,0 0,00 2 Opava 9053,6 2 59,3 0,65 1 Otice 719,6 0 0,0 0,00 2 Pustá Polom 1659,2 0 0,0 0,00 2 Raduň 801,2 0 0,0 0,00 2 Skřipov 2026,7 0 0,0 0,00 2 Slavkov 1102,8 0 0,0 0,00 2 Služovice 598,2 0 0,0 0,00 2 Sosnová 1307,5 1 0,0 0,00 1 Stěbořice 1775,4 0 0,0 0,00 2 Štáblovice 1036,2 0 0,0 0,00 2 Štítina 303,7 0 0,0 0,00 2 Těškovice 912,7 1 0,0 0,00 1 Uhlířov 390,3 0 0,0 0,00 2 Velké Heraltice 3923,0 1 12,2 0,31 1 Velké Hoštice 1005,8 0 0,0 0,00 2 Vršovice 799,4 0 0,0 0,00 2 Celkem 56710 8 350,6 0,62 1 Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2008

24

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.3: Indikátor – Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích

Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2008

25

EKOTOXA s.r.o.


3.1.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Ve většině obcí (Branka u Opavy, Budišovice, Hlubočec, Holasovice, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Neplachovice, Oldřišov, Otice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Uhlířov, Velké Hoštice a Vršovice) nejsou evidována žádná poddolovaná a sesuvná území. V regionu se nachází několik ložisek stavebního kamene a dalších nerostů (Hněvošice, Jakrtovice, Opava, Hradec nad Moravicí, Holasovice, …). PŘÍLEŽITOSTI Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů.

SLABÉ STRÁNKY Vyšší míra výskytu poddolovaných nebo sesuvných území v obcích Mladecko, Jakartovice a Mikolajice může být omezením pro rozvoj obcí.

Nesouhlas veřejnosti se zahájením těžby v Jakartovicích kvůli riziku negativního ovlivnění ŽP.

Zábory půdy, v krajině apod.

HROZBY narušení vodního

režimu

3.1.6 Problémy k řešení • • • • • •

Přesná lokalizace poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území Určení vhodného využití území s výskytem poddolovaných a sesuvných území Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin Nalezení vhodného a přijatelného řešení v případě ložiska Deštné – Kamenná hora zejména z hlediska zamezení negativních vlivů na životní prostředí. Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin.

26

EKOTOXA s.r.o.


3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Opava zasahují do povodí Odry. Oblast povodí Odry na území ČR leží na rozhraní systémů Hercynského a Alpinského. Do oblasti povodí zasahují tři provincie – Česká vysočina, Středoevropská nížina a Západní Karpaty. Středoevropská nížina zasahuje ze severu pouze okrajem oblasti Slezské nížiny, jmenovitě celkem Opavská pahorkatina. Subprovincie Vněkarpatské sníženiny (celky Moravská brána a Ostravská pánev) rozdělují morfologicky povodí na východní a západní část. Zájmová oblast náleží k západní části, kterou tvoří Jesenická oblast s celky Rychlebské hory, Vidnavská nížina, Žulovská pahorkatina, Zlatohorská vrchovina, Hrubý a Nízký Jeseník. Oblast povodí Odry na území České republiky zasahuje z hlediska regionální geologie do obou jejích základních geologických jednotek – Českého masivu i Západních Karpat. Převážná část povodí Odry je situována v moravskoslezské oblasti Českého masívu (moravikum a silesikum), v její severní části označované jako jesenický blok. Zvláštním geologickým znakem je oblast širšího okolí Opavy, která je zařazena v původní verzi ČSN 73 0036 do seismické oblasti (území s pozorovanou zemětřesnou činností) o intenzitě 6° MCS (dvanáctistupňová MCS - Mercalli, Cancani, Sieberg – stupnice intenzity zemětřesení). Do kategorie zvláštních geologických znaků lze zařadit také antropogenní vlivy na erozní procesy v údolních nivách (výstavba přehrad, vodohospodářských přivaděčů, úpravy koryt apod.). Větší část povodí patří k územím s vysokým množstvím ročních srážek (horské oblasti přes 1 000 mm). Celkový odtok je proto relativně velký, ale velmi nerovnoměrný, protože petrografický charakter hornin většiny území je nepříznivý pro akumulaci podzemní vody. Horniny krystalinika, devonu a kulmu s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost, horniny karpatského flyše jen v omezené míře (oběh podzemních vod je omezen soustavným výskytem pelitických vložek). Pouze kvartérní a některé terciérní sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody. Akumulační oblastí je pouze oblast oderská (Ostravsko a Opavsko), kde jsou zastoupeny významnější mocnosti (do 50 m) kvartérních nezpevněných sedimentů. Kvartérní sedimenty však pro malou kapacitu nemohou vyrovnávat odtok povrchové vody z území, neogenní sedimenty jsou v naprosté většině situovány pod stávající erozní bází, jejich svrchní polohy jsou nepropustné a rovněž výrazně povrchový odtok neovlivňují. Část povodí má výrazný nedostatek podzemních vod a značné množství sídel proto zajišťuje potřebu vody z vodárenských nádrží prostřednictvím skupinových vodovodů. Podzemní vody krystalinika a devonu jsou převážně měkké, kalcium-bikarbonátového typu, vody karpatského mezozoika a terciéru jsou smíšené (natrium-bikarbonátové a kalcium-sulfátové s infiltračními kalcium-bikarbonátovými vodami). V povodí Odry lze vymezit dvě hydrologicky odlišné oblasti podmíněné geologickou stavbou, oblast jesenickou a beskydskou. Zájmové území náleží k jesenické oblasti. Celkově je povodí tvořeno převážně spíše menšími toky a jeho říční síť prodělala dlouhý a složitý vývoj ovlivněný i kolísáním klimatu ve čtvrtohorách. Specifické odtoky v jesenické oblasti dosahují v horských oblastech s ohledem na výši srážek, morfologické poměry, poměr zalesnění aj. hodnot i přes 30 l.s-1.km-2, směrem k východu s poklesem nadmořské výšky i srážek klesají na hodnoty 5 - 10 l.s-1.km-2, v nížinách Opavy až ke 3 l.s-1.km2 . Na celou oblast povodí dopadá ročně přes 5,1.109 m3 srážek, roční srážkový úhrn, vztažený na průměrnou plochu, dosahuje cca 820 mm, z čehož v průměru odteče přibližně asi 300 mm. Průměrný odtokový součinitel tak činí 0,35. Významnými toky na území SO ORP jsou Opava, Moravice, Hvozdnice, Raduňka, Destná, Velká, Ostrá, Strouha, Sedlinka, Porubka, Sezina, Mlýnská strouha a Oldřišovský potok. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch. Nejvýznamnější je vodní nádrž Kružberk, dále se jedná o vodní nádrž Pocheň, Heraltické rybníky, Stěbořický rybník, Raduňské rybníky, Stříbrné jezero, Sedlinka a další menší vodní plochy, např. v okolí obcí Slavkov, Uhlířov, Štáblovice, Vávrovice a další. Na území SO ORP není vyhlášena žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod.

27

EKOTOXA s.r.o.


V přehledu problémů v povodí Odry z roku 2007 jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy: • Nedostatečné čištění odpadních vod. • Dostavba kanalizací a ČOV v aglomeracích s počtem nad 2000 ekvivalentních obyvatel. • Zajištění přiměřeného vyčistění splaškových vod v aglomeracích do 2000 ekvivalentních obyvatel. • Rekonstrukce ČOV nad 10000 ekvivalentních obyvatel k dosažení požadované eliminace biogenních prvků. • Zlepšení morfologie vodních toků v úsecích s nevhodným stavem. • Neprůchodnost vodních toků pro ryby a další vodní živočichy. • Staré ekologické zátěže, které mohou mít negativní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod. • Dosažení požadovaných imisních standardů organického znečištění ve vodních tocích a vodních nádržích – překročené limity jakosti pro NO3-, NH4+, celkový fosfor, volný amoniak, saprobní index, rozpuštěný kyslík, chlorofyl. • Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek. • Zatížení podzemních a povrchových vod z plošného znečištění fosforem a pesticidy. • Příznivé podmínky pro rozvoj fytoplanktonu v povodí. • Stanovení a respektování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích. • Nadměrná vodní eroze v krajině. • Rizikovost podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu. • Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu z důvodu prokázání atrazinu v podzemních vodách, z důvodu nebezpečných látek z bodových zdrojů a z důvodu důlní činnosti mající vliv na podzemní vody. • Stabilizace vodních toků v úsecích, kde tyto tvoří státní hranice. • Nedostatečná flexibilita a podpora přípravy a provádění KPÚ. • Revize a upřesnění záplavových území. • Zvýšení bezpečnosti přehrad, jezů a inundačních hrází, ale i malých vodních nádrží a rybníků. • Nedostatečná zabezpečenost protipovodňové ochrany měst, průmyslové infrastruktury a objektů v záplavových územích. • Zlepšení prognózy povodňových situací, které se týká všeobecně celé oblasti povodí. • Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody. • Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro výstavbu suchých nádrží (poldrů). • Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro budoucí umělou akumulaci povrchových vod. • Návratnost nákladů na vodohospodářské služby.

28

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Opava

Zdroj: Ekotoxa, 2008

3.2.1 Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Hradec nad Moravicí a to téměř 81 ha. Toto množství činí 8,4 % veškeré orné půdy na území obce. Výskyt sklonitých orných pozemků na ostatním území ORP Opava je podstatně menší. Na území obce Hradec nad Moravicí by měly být identifikovány tyto pozemky a navrženy potřebná opatření (možno využít KPÚ), aby se zabránilo nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezilo nebezpečí vzniku lokální povodně.

29

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Plocha sklonité orné Procento sklonité orné Obec Plocha orné půdy (ha) půdy (ha) půdy z orné celkově Branka u Opavy 0,00 425,81 0,00 Bratříkovice 0,00 276,59 0,00 Brumovice 10,02 1726,12 0,58 Budišovice 5,52 180,14 3,07 Dolní Životice 0,03 737,61 0,00 Háj ve Slezsku 9,26 527,92 1,75 Hlavnice 0,00 901,01 0,00 Hlubočec 4,24 275,24 1,54 Hněvošice 3,24 433,65 0,75 Holasovice 0,00 1299,44 0,00 Hrabyně 10,99 276,85 3,97 Hradec nad Moravicí 80,68 957,11 8,43 Chlebičov 0,00 285,17 0,00 Chvalíkovice 1,14 309,42 0,37 Jakartovice 18,46 1678,71 1,10 Jezdkovice 0,00 252,80 0,00 Kyjovice 0,02 261,37 0,01 Lhotka u Litultovic 19,38 137,30 14,11 Litultovice 0,00 591,22 0,00 Mikolajice 10,57 302,25 3,50 Mladecko 0,00 195,61 0,00 Mokré Lazce 0,00 252,22 0,00 Neplachovice 0,00 451,95 0,00 Nové Sedlice 0,00 85,76 0,00 Oldřišov 0,00 1373,76 0,00 Opava 13,59 5780,38 0,24 Otice 0,00 591,36 0,00 Pustá Polom 0,00 544,19 0,00 Raduň 0,00 267,29 0,00 Skřipov 6,03 419,68 1,44 Slavkov 0,00 716,99 0,00 Služovice 0,00 397,25 0,00 Sosnová 0,00 0,18 0,00 Stěbořice 2,18 1294,07 0,17 Štáblovice 0,00 485,80 0,00 Štítina 0,00 193,42 0,00 Těškovice 23,64 198,23 11,93 Uhlířov 0,00 245,88 0,00 Velké Heraltice 0,12 2438,17 0,01 Velké Hoštice 0,55 780,96 0,07 Vršovice 0,00 162,34 0,00 Celkem 219,65 28711,21 0,77 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně 30

EKOTOXA s.r.o.


zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Obec Vodní tok (Q100) Zaplavená plocha při Q100 (ha) Branka u Opavy Moravice 68,59 Bratříkovice Brumovice Čižina 26,80 Brumovice Opava 151,90 Budišovice Dolní Životice Hvozdnice 70,62 Háj ve Slezsku Opava 175,85 Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Opava 246,95 Hrabyně Hradec nad Moravicí Moravice 110,23 Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Hvozdnice 28,63 Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Hvozdnice 31,27 Mikolajice Mladecko Hvozdnice 3,69 Mokré Lazce Opava 46,73 Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Moravice 122,00 Opava Hvozdnice 160,12 Opava Opava 514,14 Otice Hvozdnice 110,82 Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Hvozdnice 44,80 Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Hvozdnice 24,07 Štítina Opava 103,61 Těškovice Uhlířov Hvozdnice 6,56 Velké Heraltice Velké Hoštice Opava 203,06 Vršovice Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 9/2006 31

EKOTOXA s.r.o.


Na území SO ORP Opava zasahuje záplavové území Q100 čtyř vodních toků – Čižiny, Hvozdnice, Moravice a Opavy. Záplavové území Q100 Čižiny zasahuje pouze do území obce Brumovice. Záplavové území Q100 Hvozdnice zasahuje do území obcí Dolní Životice, Jakartovice, Litultovice, Mladecko, Opava, Otice, Slavkov, Štáblovice a Uhlířov. Záplavové území Q100 Moravice zasahuje do území obcí Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí a Opava. Záplavové území Q100 Opavy zasahuje do území obcí Brumovice, Háj ve Slezsku, Holasovice, Mokré Lazce, Opava, Štítina a Velké Hoštice.

3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna.

3.2.2.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 96 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (téměř u všech obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického i chemického stavu). Na území SO ORP není jako „nerizikový“ klasifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu ani z hlediska chemického stavu. Jako „nejistý“ jsou v SO ORP klasifikována 4 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí.

32

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Obec "nejistý" "rizikový" Branka u Opavy 0 100 Bratříkovice 0 100 Brumovice 0 100 Budišovice 0 100 Dolní Životice 0 100 Háj ve Slezsku 0 100 Hlavnice 0 100 Hlubočec 0 100 Hněvošice 100 0 Holasovice 0 100 Hrabyně 0 100 Hradec nad Moravicí 0 100 Chlebičov 0 100 Chvalíkovice 0 100 Jakartovice 14 86 Jezdkovice 0 100 Kyjovice 0 100 Lhotka u Litultovic 0 100 Litultovice 0 100 Mikolajice 0 100 Mladecko 0 100 Mokré Lazce 0 100 Neplachovice 0 100 Nové Sedlice 0 100 Oldřišov 73 27 Opava 0 100 Otice 0 100 Pustá Polom 0 100 Raduň 0 100 Skřipov 0 100 Slavkov 0 100 Služovice 100 0 Sosnová 0 100 Stěbořice 0 100 Štáblovice 0 100 Štítina 0 100 Těškovice 0 100 Uhlířov 0 100 Velké Heraltice 0 100 Velké Hoštice 0 100 Vršovice 0 100 SO ORP Opava 4 96 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

Chemický stav "nejistý" "rizikový" 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 100 0 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 14 86 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 73 27 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 100 0 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 4 96

Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“.

33

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 34

EKOTOXA s.r.o.

3.2.2.2


Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 13 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 30 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Jako „nerizikový“ je klasifikováno 87 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 70 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu.

35

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Branka u Opavy 40 40 Bratříkovice 0 0 Brumovice 10 10 Budišovice 0 51 Dolní Životice 1 1 Háj ve Slezsku 19 81 Hlavnice 0 0 Hlubočec 0 18 Hněvošice 0 50 Holasovice 22 22 Hrabyně 0 94 Hradec nad Moravicí 9 14 Chlebičov 0 50 Chvalíkovice 32 32 Jakartovice 0 0 Jezdkovice 0 0 Kyjovice 0 0 Lhotka u Litultovic 0 0 Litultovice 0 0 Mikolajice 0 0 Mladecko 0 0 Mokré Lazce 20 80 Neplachovice 12 12 Nové Sedlice 27 73 Oldřišov 0 50 Opava 32 50 Otice 44 44 Pustá Polom 0 33 Raduň 22 78 Skřipov 0 0 Slavkov 29 29 Služovice 0 50 Sosnová 0 0 Stěbořice 0 0 Štáblovice 1 1 Štítina 50 50 Těškovice 0 0 Uhlířov 0 0 Velké Heraltice 0 0 Velké Hoštice 20 50 Vršovice 3 80 SO ORP Opava 13 30 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

36

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 37

EKOTOXA s.r.o.


3.2.3 Indikátory Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Opava nachází 219,7 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Opava (28 711,2 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí 0,8 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje v 26ti obcích SO ORP Opava (Branka u Opavy, Bratříkovice, Hlavnice, Holasovice, Chlebičov, Jezdkovice, Litultovice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplacjovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Otice, Pustá Polom, Raduň, Slavkov, Služovice, Sosnová, Štáblovice, Štítina, Uhlířov, Vršovice, Kyjovice, Dolní Životice, Velké Heraltice a Velké Hoštice). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Naopak zvýšené množství svažitých pozemků orné půdy se nachází na území obcí Hradec nad Moravicí, Těškovice, Lhota u Litultovic, Jakartovice, Opava, Hrabyně, Mikolajice a Brumovice. Především na území obce Hradec nad Moravicí by měly být identifikovány tyto pozemky a navrženy potřebná opatření (možno využít KPÚ) aby se zabránilo nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezilo nebezpečí vzniku lokální povodně. Hodnocení indikátoru „vodní režim“: -2 na území obce se nachází více než 30 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 10 – 30 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 5 – 9,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 4,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy

Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ (96 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP není jako „nerizikový“ identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu ani z hlediska chemického stavu. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože některé útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako „nejistý“ z důvodu nedostatku primárních dat (4 % ekologický stav/potenciál i chemický stav). Místně nejsou na sledovaném území plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (13 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 30 % z hlediska chemického stavu). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 87 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 70 % z hlediska chemického stavu). Hodnocení indikátoru „stav povrchových a podzemních vod“: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je nepřijatelný na území všech obcí SO ORP, s výjimkou obcí Hněvošice a Služovice, kde se většinově nachází útvary povrchových vod s klasifikací nejistý a nelze je tedy jednoznačně zařadit mezi rizikové či nerizikové. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody.

38

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Vodní režim Obec Hodnocení hodnoty [ha] indikátoru 0,00 2 Branka u Opavy 0,00 2 Bratříkovice 10,02 Brumovice -1 5,52 0 Budišovice 0,03 2 Dolní Životice 9,26 0 Háj ve Slezsku 0,00 Hlavnice 2 4,24 1 Hlubočec 3,24 1 Hněvošice 0,00 2 Holasovice 10,99 Hrabyně -1 80,68 -2 Hradec nad Moravicí 0,00 2 Chlebičov 1,14 1 Chvalíkovice 18,46 Jakartovice -1 0,00 2 Jezdkovice 0,02 2 Kyjovice 19,38 -1 Lhotka u Litultovic 0,00 Litultovice 2 10,57 -1 Mikolajice 0,00 2 Mladecko 0,00 2 Mokré Lazce 0,00 2 Neplachovice 0,00 2 Nové Sedlice 0,00 2 Oldřišov 13,59 -1 Opava 0,00 2 Otice 0,00 2 Pustá Polom 0,00 2 Raduň 6,03 0 Skřipov 0,00 2 Slavkov 0,00 2 Služovice 0,00 2 Sosnová 2,18 1 Stěbořice 0,00 2 Štáblovice 0,00 2 Štítina 23,64 -1 Těškovice 0,00 2 Uhlířov 0,12 2 Velké Heraltice 0,55 2 Velké Hoštice 0,00 2 Vršovice

39

Hodnocení stavu povrchových a podzemních vod -2 -1 -1 -2 -1 -2 -1 -2 0 -2 -2 -1 -2 -2 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -2 0 -1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 -2 -2

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

40

EKOTOXA s.r.o.


3.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým (nebo téměř nulovým) výskytem sklonité orné půdy – území obcí Branka u Opavy, Bratříkovice, Hlavnice, Holasovice, Chlebičov, Jezdkovice, Litultovice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Otice, Pustá Polom, Raduň, Slavkov, Služovice, Sosnová, Štáblovice, Štítina, Uhlířov, Vršovice, Kyjovice, Dolní Životice, Velké Heraltice a Velké Hoštice. Nerizikový stav pro 87 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 70 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu.

PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy).

SLABÉ STRÁNKY Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území všech obcí SO ORP, s výjimkou obcí Hněvošice a Služovice, kde se většinově nachází útvary povrchových vod s klasifikací nejistý a nelze je tedy jednoznačně zařadit mezi rizikové či nerizikové).

Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obcí Hradec nad Moravicí, Těškovice, Lhotka u Litultovic, Jakartovice, Opava, Hrabyně, Mikolajice a Brumovice. HROZBY Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. Neudržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody. Nutnost zlepšení morfologie vodních toků, respektování minimálních zůstatkových průtoků.

Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy – území obce Hradec nad Moravicí. Staré ekologické zátěže.

41

EKOTOXA s.r.o.


3.2.5 Problémy k řešení • •

• • •

V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

42

EKOTOXA s.r.o.


3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1 Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů. Kromě dopravy a plošných zdrojů (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť), sezonně a místně i zemědělství, se na výsledné imisní situaci v SO ORP zásadním způsobem podílejí stacionární průmyslové a technologické zdroje z Ostravska-Karvinska (největšími jsou především Arcellor Mittal Ostrava a.s., Elektrárna Třebovice, Energetika Vítkovice a.s., EVRAZ VÍTKOVICE STEEL a.s., OKD, OKK a.s. Koksovna Svoboda, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., ENERGETIKA TŘINEC, a.s. a další). Ke znečištění ovzduší přispívají v menší míře také emise látek znečišťujících ovzduší přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů) např. z Polska. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Místní zdroje znečištění ovzduší se dle Programu ke zlepšení kvality ovzduší pro město Opavu významně podílejí na imisní situaci polétavého aerosolu (prachu), oxidů dusíku a benzo(a)pyrenu ve městě Opava a bezprostředním okolí. Nejproblematičtější na území města Opavy jsou imisní koncentrace polétavého aerosolu (měřené ve velikostní frakci PM10). Zhoršená imisní situace je způsobena převážně vlivem lokálních topenišť. V zastavěných oblastech tvoří imise z tohoto typu zdrojů přibližně 40 – 60%. V centru města a v bezprostřední blízkosti nejzatíženějších komunikací k této situaci navíc negativně přispívá automobilová doprava. Významná je také resuspenze prachových částic vlivem dopravy, která je však obtížně měřitelná. Místně jsou patrné výrazné extrémy koncentrací PM10 v okolí některých průmyslových zdrojů (Moravskoslezské cukrovary, a.s., Silagra). Podíl těchto imisí může v blízkosti těchto zdrojů tvořit až 60%. Mimo tyto oblasti tvoří imise z průmyslových zdrojů přibližně 20% z celkové imisní zátěže. Vliv místních průmyslových zdrojů je srovnatelný s průmyslovými zdroji mimo území města. Koncentrace NO2 dosahují na území města Opavy svého maxima v centru města. Je to způsobeno intenzivní automobilovou dopravou, která se v těchto místech podílí na celkové imisní situaci 60 až 70%. Dalšími významnými skupinami zdrojů jsou lokální topeniště a místní průmyslové zdroje, které se na celkové imisní situaci podílejí přibližně 20%, resp. 15%. Mimo vlastní centrum města, v místech bez intenzivní automobilové dopravy, nad místními zdroji převažuje vliv vzdálených zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování, které se v těchto místech na celkové imisní situaci podílí 60 - 90%. U problematiky benzo(a)pyrenu mají dominantní vliv lokální topeniště. Jejich podíl na imisní zátěži benzo(a)pyrenem tvoří 95%. Pouze v městských částech Komárov a Podvihov je rovněž významný vliv vzdálených zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, které se mimo osídlené oblasti podílí na celkové imisní situaci až ze 7%. Co se týče obcí v okolí města Opavy, zde nebyly doposud zpracovávány konkrétní studie. Na základě zkušeností z jiných oblastí je možno odhadovat, že vliv dálkových zdrojů z Ostravska je nejvyšší v obcích ve východní části území (Háj ve Slezsku, Mokré Lazce, Kyjovice apod.) a se vzdáleností od Opavy se snižuje. V menších obcích je nejvýraznější vliv lokálních topenišť, který koreluje s mírou plynofikovanosti obcí a používaným typem paliv. Vzhledem k vysokým cenám zemního plynu se část obyvatel navrací k používání biomasy nebo tuhých paliv. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší zejména v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek TZL a široké škály organických látek (velice nebezpečné právě pro své škodlivé účinky). Lokální topeniště resp. malé zdroje produkují největší množství těkavých organických látek VOC. 43

EKOTOXA s.r.o.


V obcích ležících na hlavních dopravních tazích (Nové Sedlice, Velké Hoštice, Holasovice, BrumoviceSkrochovice, méně Litultovice, Mladecko, Velké Heraltice apod.) má místně významný vliv také doprava. Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na konkrétním území, např. v působnosti pověřeného stavebního úřadu, se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).

3.3.1.1

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatel

Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Největším problémem ochrany ovzduší na celém území SO ORP Opava jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví, suspendované částice jsou typickou imisní zátěží městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10 došlo v roce 2006 na 93 % území SO ORP, tj. na území všech obcí. Roční imisní limit pro PM10 byl překročen na 9 % území SO ORP. Plošně nejrozsáhlejší (100 % plochy dané obce) překročení ročního imisního limitu pro PM10 bylo zaznamenáno na území obcí Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Budišovice, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hněvošice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Litultovice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Těškovice, Uhlířov, Velké Hoštice a Vršovice. Dalším problémem je překračování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichž je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. PAH jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní příčinou zdravotních rizik (např. vznik rakoviny plic, snížení plodnosti, vývojové vady atd.). Na 20 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Plošně nejvyšší rozsah překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území obcí Štítina, Nové Sedlice, Velké Hoštice, Opava, Branka u Opavy, Slavkov, Háj ve Slezsku, Otice, Hrabyně, Mokré Lazce, Chlebičov, Neplachovice, Raduň, Chvalíkovice a okrajově také na území obcí Hněvošice, Hradec nad Moravicí, Pustá Polom, Hlubočec, Těškovice, Holasovice, Litultovice, Oldřišov, Štáblovice, Služovice, Stěbořice, Skřipov a Vršovice. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 95 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyl překročen cílový imisní limit pro kadmium ani pro arsen.

44

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006 SO ORP Opava % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec PM10 PM10 Imisní Cílový imisní B(a)P O3_8h roční 24h limit limit bez O3 Branka u Opavy 0 100 48 100 100 48 Bratříkovice 0 100 0 100 100 0 Brumovice 0 100 0 100 100 0 Budišovice 7 100 0 100 100 0 Dolní Životice 0 100 0 100 100 0 Háj ve Slezsku 99 100 35 100 100 35 Hlavnice 0 100 0 100 100 0 Hlubočec 0 100 11 100 100 11 Hněvošice 0 100 16 100 100 16 Holasovice 0 100 10 100 100 10 Hrabyně 74 100 33 100 100 33 Hradec nad Moravicí 0 100 14 100 100 14 Chlebičov 0 100 26 100 100 26 Chvalíkovice 0 100 22 100 100 22 Jakartovice 0 27 0 100 27 0 Jezdkovice 0 100 0 100 100 0 Kyjovice 23 100 0 100 100 0 Lhotka u Litultovic 0 40 0 100 40 0 Litultovice 0 100 10 100 100 10 Mikolajice 0 89 0 100 89 0 Mladecko 0 100 0 100 100 0 Mokré Lazce 13 100 28 100 100 28 Neplachovice 0 100 24 100 100 24 Nové Sedlice 0 100 90 100 100 90 Oldřišov 0 100 10 100 100 10 Opava 27 100 63 72 100 63 Otice 1 100 35 99 100 35 Pustá Polom 0 100 12 100 100 12 Raduň 0 100 24 100 100 24 Skřipov 0 100 5 100 100 5 Slavkov 0 100 39 100 100 39 Služovice 0 100 8 100 100 8 Sosnová 0 94 0 100 94 0 Stěbořice 0 100 6 100 100 6 Štáblovice 0 100 10 100 100 10 Štítina 9 100 100 98 100 100 Těškovice 2 100 11 100 100 11 Uhlířov 0 100 0 100 100 0 Velké Heraltice 0 98 0 100 98 0 Velké Hoštice 5 100 85 83 100 85 Vršovice 0 100 5 100 100 5 Celkem SO ORP 9 93 20 95 93 20 Zdroj dat: ČHMÚ, 2006 Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2006 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů).

45

EKOTOXA s.r.o.


Pro srovnání, celkově na území kraje (zóny) došlo k překročení imisního limitu pro PM10 na 65 % území, benzenu na 1 % území, cílového imisního limitu pro B(a)P na 33 % území kraje, cílového imisního limitu pro ozon na 98 % a arsen na 2 % území kraje. Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006

Zdroj dat: ČHMÚ

3.3.1.2

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP Opava došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Na 1 % území SO ORP (tzn. na 8 % území obce Opava) byl překročen imisní limit pro NOx. Imisní limit pro SO2 nebyl v roce 2006 překročen.

3.3.2 Nakládání s odpadem 3.3.2.1

Produkce odpadu na území SO ORP

Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2006 v rámci SO ORP Opava vyprodukováno následné množství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů – viz tabulka:

46

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.3.2: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO 2006 Č. Druh odpadu odpadu Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování 1 nerostů a kamene Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z 2 výroby a zpracování potravin Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a 3 lepenky 4 Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického 5 zpracování uhlí 6 Odpady z anorganických chemických procesů 7 Odpady z organických chemických procesů Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot 8 (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 9 Odpady z fotografického průmyslu 10 Odpady z tepelných procesů Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a 11 jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů 13 uvedených ve skupinách 05 a 12) Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů 14 uvedených ve skupinách 07 a 08) Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a 15 ochranné oděvy jinak neurčené 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných 17 míst) Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi 18 souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) Odpady ze zařízení na zpracováni (využívání a odstraňování) odpadu, z 19 čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, 20 průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru Celkem Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství - ISOH,2006 – www.isoh.vuv.cz

ORP Opava v roce Množství (t/rok)

%

2485,0

1,4

9383,4

5,4

11370,9

6,6

131,6

0,1

1,3

0,0

22,2 1149,7

0,0 0,7

290,7

0,2

23,9 3835,7

0,0 2,2

77,7

0,0

15341,0

8,9

478,9

0,3

15,2

0,0

20343,2

11,8

573,3

0,3

55578,1

32,3

443,9

0,3

8364,2

4,9

42399,2

24,6

172309,1

100,0

V roce 2006 tvořily největší podíl z celkové produkce odpadů stavební a demoliční odpady (32 %) a komunální odpady (24 %), přičemž nejvyšší podíl tvořil směsný komunální odpad. Významnější podíl měly také odpady ze zemědělské prvovýroby a ze zpracování dřeva a také odpadní obaly. Tato data potvrzují zkušenosti z většiny SO ORP republiky, kde stavební a komunální odpad tvoří dlouhodobě nejvyšší podíl na produkci odpadu. Zároveň je nutno také upozornit, že produkce se může v jednotlivých letech významně lišit, k čemuž je nutno přihlížet při interpretaci údajů.

47

EKOTOXA s.r.o.


3.3.3 Produkce komunálního odpadu Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Opava je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní složky KO, jako směsný komunální odpad a složky separovaného sběru. Nejsou zde zahrnuty (pro větší přehlednost) ty odpady, jejichž množství je velmi nízké (odpad z léčiv, barvy apod.). Z tohoto důvodu je také celková produkce KO mírně nižší než ve skutečnosti.

Otice Pustá Polom Raduň

0,3 1,1 0,4

34,8

0,1 7,9

4,2 8,3

0,3

48

17,1

0,7 14,8 5,7 10,0

1,4 15,6 5,8 24,2

47,8

44,0

5,6 2,8 8,5 13,3 7,1 105,9

11,9 5,8 5,0 14,1 12,6 110,2

0,9 1,2 0,3

15,8 12,0

1,0

26,7

9,3 12,1 5,0 2,4 7,8 5,1

7,2 5,3 11,1 2,9 5,0 0,4

0,5

38,0

1,1

12,1 2,1 20,0 1,9

6,0 4,6 0,9 18,8 11,5 5,9 12,6 570,4

16,1 2,3 1,4 14,7 10,6 18,7 11,1 582,2

0,2

16,1 22,6 18,1

8,8 21,5 5,4

0,1 3,9 0,6

0,8 0,0

0,1 0,7

1,2 2,3

2,2

5,6 22,4 6,0 20,2

Celkový součet

17,0

SKO

Objemný odpad

Uliční smetky

Vyřazená zařízení obsahující CF2Cl2

Sklo

Branka u 0,1 0,2 Opavy Bratříkovice 0,3 Brumovice 0,8 2,3 Budišovice 0,4 Dolní 2,4 7,7 Životice Háj ve 1,6 1,2 Slezsku Hlavnice 0,8 Hlubočec 0,6 Hněvošice 0,4 6,0 0,8 3,6 Holasovice 0,1 0,3 Hrabyně 1,6 Hradec nad 1,9 62,1 1,0 809,6 2,0 182,9 Moravicí Chlebičov 0,6 Chvalíkovice 0,3 0,4 Jakartovice 0,7 4,6 Jezdkovice 3,2 0,1 2,8 Kyjovice 1,7 Lhotka u 0,0 Litultovic Litultovice 0,7 Mikolajice 0,1 0,5 Mladecko 0,2 Mokré Lazce 0,8 Neplachovice 0,1 0,2 3,4 Nové Sedlice 0,3 0,2 Oldřišov 0,7 Opava 16,6 417,9 130,7 47,4 15,4 623,4

Plasty

Papír a lepenka

Olověné akumulátory

Železo a ocel

Kovy

Jiný biologicky nerozložitelný odpad

BRO

Barvy a lepidla obsahující NL

Obec

Tabulka č. 3.3.3: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Opava v roce 2007

237,5

271,8

90,0 328,1 161,5 276,5

98,0 387,9 180,1 341,1

1099,0

1193,6

137,1 189,1 210,2 1038,2 300,1 723,6

172,1 211,5 234,9 1066,0 349,1 1999,1

360,1 172,8 267,5 62,6 267,8 70,9

415,8 190,9 302,0 76,1 303,2 78,3

14,8 228,2 266,1 7,1 76,9 91,3 4,7 53,5 60,7 30,9 205,7 271,6 34,6 111,1 171,5 3,3 98,8 127,1 22,2 448,1 495,9 442, 2504,9 14790,9 20144,9 8 10,9 71,3 146,5 30,0 366,2 459,9 139,7 163,8

0,2 0,2 0,5 0,1

2,2

0,0 0,1 7,7 6,8 40,8 544,0 165,5 56,3 822,5 22,8 855,4 1124,2 1158,7

Objemný odpad

26,5

1,2

20,4 9,9 16,3 37,7

353,0 252,0 290,7 85,2 171,0 23,2 320,0 234,2 82,4 523,5

375,9 370,3 317,2 100,3 292,7 34,5 373,4 268,1 111,3 596,9

2,0

27,8

480,6

563,6

Uliční smetky

24,5

Celkový součet

59,5

1,5 2,3

9,6 37,5 6,7 4,5 17,4 3,9 17,7 12,3 6,8 16,8

SKO

1,4

9,8 31,4 8,7 2,3 19,7 7,0 13,6 9,2 5,5 16,3

Vyřazená zařízení obsahující CF2Cl2

12,9

Sklo

0,2

Plasty

Železo a ocel

Kovy

Jiný biologicky nerozložitelný odpad

BRO

Papír a lepenka

0,3 0,5 0,3 0,3 0,2 1,1 1,2 0,1 1,4


Olověné akumulátory

Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Celkový součet

Barvy a lepidla obsahující NL

Obec

EKOTOXA s.r.o.

0,5 0,1

0,6 0,8

3,5 36,0 10,1 5,1 22,3

1,4 45,6 61,6 22,2 442, 3036,8 25444,5 33736,5 8

Zdroj: Magistrát města Opavy, data z evidence k roku 2007

Největší množství odpadů v rámci celého SO ORP je produkováno ve městě Opava – jedná se o přibližně 60 % z celého SO ORP. V ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významně nižší. V obcích jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména sklo, papír a plasty), přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. Evidence odpadů často nepostihne veškeré odpady, které pak nejsou evidovány. Může se jednat především o černé skládky, spalování odpadků, špatné zařazení odpadu apod. Např. se dá předpokládat, že vyseparované množství kovů může být ve skutečnosti vyšší, často však není zajišťováno obcemi, nýbrž jinými organizacemi (např. školy, hasiči apod.). K tomu je nutno přihlédnout při interpretaci výše uvedených údajů.

3.3.4 Zařízení pro nakládání s odpadem Na území SO ORP Opava se nacházejí níže uvedené zařízení pro nakládání s odpadem. Tabulka č. 3.3.4: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Opava (k roku 2008) Provozovatel Matyáš Jan, Polní 272, 747 71 Brumovice Mrva Vladimír, Na Kopčisku 97 747 56 Dolní Životice Fitzek Martin, 6. května 16/14

Umístění k. ú. Brumovice Pustý Mlýn k. ú. Dolní Životice k. ú. Hlavnice 49

Zařízení

Platnost do

Rekultivační stavba

30. 6. 2010

Sběrna a úpravna odpadů Sběrna a výkupna

31. 5. 2012

EKOTOXA s.r.o.

Provozovatel 746 01 Opava - Zlatníky OPAMETAL s. r. o., Dobšická 3661/26 669 02 Znojmo ELIO Slezsko a. s., Skládka Holasovice II 202, 747 74 Holasovice


Umístění

Zařízení

k. ú. Holasovice

kovových odpadů Sběrna a výkupna odpadů

k. ú. Holasovice Loděnice

Řízená skládka odpadů S-OO, kompostovací plocha

1. Hradecká zemědělská a. s., Žižkova 511, 747 41 H. nad Moravicí EKO – Chlebičov a. s., Hlavní 65 747 31 Chlebičov

k. ú. Branky u Opavy

Kompostárna

k. ú. Chlebičov

Marius Pedersen a.s., Malé náměstí 124 500 03 Hradec Králové Baran Karel, Hlavní 37 747 74 Neplachovice Technické služby Opava s. r. o. Těšínská 71, 746 21 Opava RABIO s.r.o., Polanova 2347/4 746 01 Opava .A.S.A., spol. s r. o., Ďáblická 791/89 182 00 Praha 8 .A.S.A., spol. s r. o., Ďáblická 791/89 182 00 Praha 8 CENTROMAT s. r. o., Lihovarská 654/2 718 00 Ostrava-Kunčičky KARLA spol. s r. o., Zahradní 32 792 01 Bruntál Kolář Jaromír, Otická 27, 746 01 Opava Kupka Jan, Tyršova 1906/12 746 01 Opava Miko Jan, Jiráskova 7, 792 01 Bruntál Onderka Milan, Mendlova 18 746 01 Opava OPAMETAL s. r. o., Dobšická 3661/26 669 02 Znojmo

k. ú. Chlebičov

Zařízení pro nakládání s odpady EKO – Chlebičov, skládka SOO2, S-OO3, S-NO solidifikační plocha, biodegradační plocha Sklad nebezpečných odpadů EKO – Chlebičov a.s. Rekultivační stavba Neplachovice Dotřiďovací linka TKO

RITSCHNY kovošrot a sběrné suroviny s. r. o., Vávrovická 267/91 747 70 Opava-Vávrovice OPAMETAL s. r. o.,

k. ú. Neplachovice k. ú. Opava k. ú. Opava Předměstí k. ú. Opava

k. ú. Opava

Kompostárn aj. – Opava – Polanova 2347/4 Zařízení ke sběru a výkupu "areál OD Globus ČR" Zařízení ke sběru a výkupu

Platnost do 30. 4. 2010

Na dobu neurčitou – integrované povolení 22. 10. 2008

Na dobu neurčitou – integrované povolení

28. 2. 2010

31. 12. 2010 30. 6. 2011 30. 11. 2012 31. 1. 2008

31. 1. 2008

k. ú. OpavaKylešovice

Sběrna a výkupna odpadů

31. 8. 2008

k. ú. OpavaPředměstí k. ú. OpavaPředměstí k. ú. Opava

Sběrna kovového odpadu sběrna

31. 7. 2008

30. 4. 2008

k. ú. Opava Předměstí

Sběrna kovového odpadu Sběrna a výkupna odpadů Výkupna tříděného odpadu Sběrna a výkupna odpadů-provoz Opava Vančurova, ul. Bílovecká Sběr, výkup a využívání odpadů

k. ú. Opava

Sběrna a výkupna

k. ú. Opava k. ú. Kylešovice k. ú. OpavaPředměstí

50

9. 4. 2008

31. 3. 2010 31. 10. 2011 30. 4. 2010

31. 10. 2010

30. 4. 2010

EKOTOXA s.r.o.

Provozovatel


Umístění

Zařízení

Platnost do

Dobšická 3661/26 odpadů, ul. Vančurova 669 02 Znojmo OPAMETAL s. r. o., k. ú. OpavaSběr a výkup odpadů, 31. 10. 2011 Dobšická 3661/26 Předměstí provoz ul. Těšínská 669 02 Znojmo Technické služby Opava s. r. o. k. ú. Opava Sklad nebezpečných 30. 6. 2011 Těšínská 71, 746 21 Opava odpadů Technické služby Opava s. r. o. k. ú. Opava - Jaktař Sběrné místo 30. 6. 2011 Těšínská 71, 746 21 Opava komunálních odpadů Technické služby Opava s. r. o. k. ú. Opava Sběrné místo 30. 6. 2011 Těšínská 71, 746 21 Opava Kylešovice komunálních odpadů Technické služby Opava s. r. o. k. ú. Opava Sběrné místo 30. 6. 2011 Těšínská 71, 746 21 Opava Kateřinky Vild Petr – Autocentrum Vild k. ú. OpavaSběr, výkup a využívání 31. 5. 2008 Náměstí Slezského odboje 949/2 Předměstí autovraků 746 01 Opava Obec Pustá Polom, Slezská 250 k. ú. Pustá Polom Terénní úpravy okolí 30. 6. 2011 747 69 Pustá Polom skládky PDO Otipková Josefa, Stěbořice 183 k. ú. Stěbořice Zpevněná plocha pro 30. 6. 2008 747 51 Stěbořice sběr a výkup odpadů Pavelek František, Stěbořice 204 k. ú. Stěbořice Sběr, výkup a využívání 30. 4. 2010 747 51 Stěbořice autovraků Charita Opava, Přemyslovců 13/26, k. ú. Velké Hoštice Předúpravna odpadu 30. 11. 2008 747 07 Opava - Jaktař Zdroj: Databáze zařízení pro nakládání s odpadem - Krajský úřad Moravskoslezského kraje

Pro občany jsou ve městě Opava a některých okolních obcích k dispozici sběrné dvory, ve kterých je možno odpady odevzdávat. Tato zařízení provozují ve městě Opava Technické služby Opava s.r.o. V Opavě je v provozu také kompostárna, kterou provozuje společnost RABIO s. r. o. na ulici Polanova 2347/4. Jsou zde zpracovávány biologicky rozložitelné odpady a kaly z ČOV. Kompostárna se nachází také v Brance u Opavy a Holasovicích a jsou provozovány v rámci činnosti místních zemědělských družstev. Skládky odpadů se nacházejí v Chlebičově a v Holasovicích.

3.3.5 Staré ekologické zátěže V rámci informačního systému, který provozuje MŽP, jsou na území SO ORP Opava evidovány tyto staré ekologické zátěže: Tabulka č. 3.3.5: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Opava (k roku 2008) obec název lokality zdroj dat obec název lokality zdroj dat Branka u Branka u Opavy databáze SEKM, Opava Opava, Košetice Krajský úřad Opavy úkol OODp Brumovice Pustý Mlýn databáze SEKM, Opava Opava, Litultovice Krajský úřad úkol OODp Brumovice skládka Brumovice databáze SEKM- Opava Opava, Malé Krajský úřad – Pustý Mlýn skládky ČGS Heraltice Dolní Obecní skála - Na databáze SEKM, Opava Opava, Mikolajice, Krajský úřad Životice podlesí úkol OODp Proškova skála Háj ve Fulvárek databáze SEKM, Opava Opava, Milička Krajský úřad Slezsku úkol OODp 51

EKOTOXA s.r.o.

obec Hněvošice

název lokality Hunak

Holasovice

Holasovice 1

Hrabyně

Hluboký důl

Hrabyně

skládka Velka Polom skládka Benkovice

Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí Chlebičov

Bohučovická cesta skládka Bohusovice skládka Filipovice Hradec nad Moravicí skládka Chlebicov

Chvalíkovice Chvalíkovice Jakartovice Jakartovice Jakartovice Jakartovice Jakartovice

skládka Bohdanovice I skládka Bohdanovice II skládka Bohdanovice III skládka Destne,Za humny DIAMO, s. p., Stráž pod Ralskem

Jakartovice

Hořejší Kunčice

Jakartovice

skládka Bohdanovice IV skládka Bohdanovice V

Jakartovice


zdroj dat databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKMskládky ČGS databáze SEKMskládky ČGS databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKMskládky ČGS databáze SEKMskládky ČGS ÚZSVM

obec Opava

název lokality Opava, Na Figuře u trati Opava, Nové Sedlice Opava, Obecní skála - Na podlesí Opava, Oldřišov

zdroj dat Krajský úřad

Krajský úřad

Opava

Opava, Otická sopka Opava, Pekliska

Opava

Opava, Pustý Mlýn

Krajský úřad

Opava

Opava, Sádek

Krajský úřad

Opava

Opava, Stěbořice

Krajský úřad

databáze SEKMskládky ČGS databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKMskládky ČGS databáze SEKMskládky ČGS databáze SEKMskládky ČGS databáze SEKMskládky ČGS Ministerstvo obrany

Opava

Opava, Velké Důlky Krajský úřad

Opava

Opava, Velké Heraltice Opava, Vršovice

Opava Opava Opava Opava

Opava Opava

Krajský úřad Krajský úřad

Krajský úřad

Krajský úřad Krajský úřad

Opava

Opava, Za hřištěm u Krajský úřad krchového lesa Opava,Hořejší Krajský úřad Kunčice Opava,Chvalíkovice Krajský úřad

Opava

Vlaštovičky

Opava

databáze SEKM, Opava úkol OODp databáze SEKM- Opava skládky ČGS databáze SEKM- Opava skládky ČGS

Kyjovice

Milička

databáze SEKM, Opava úkol OODp

Litultovice

Litultovice

databáze SEKM, Opava úkol OODp

Litultovice

skládka Litultovice databáze SEKM- Opava skládky ČGS

Mikolajice

Proškova skála

Mikolajice

skládka Mikolajice databáze SEKM- Otice

databáze SEKM, Otice úkol OODp

52

Krajský úřad

databáze SEKM, úkol OODp Balakom a.s. databáze SEKM, "Březinka" úkol FNM BALAKOM a.s. databáze SEKM závod a krajské úřady IVAX databáze Pharmaceuticals SEKM a s.r.o. krajské úřady SME - Opava - dvůr databáze SEKM, úkol FNM Šibeniční kopec u databáze Opavy SEKM, úkol OODp Nové Sedlice databáze SEKM, úkol OODp Otická sopka databáze SEKM, úkol OODp skládka OTICE, databáze

EKOTOXA s.r.o.

obec


název lokality

zdroj dat skládky ČGS

obec

název lokality U Uhlirova

Mokré Lazce Na Figuře u trati

databáze SEKM, Pustá úkol OODp Polom

Velké Důlky

Oldřišov

Oldřišov

databáze SEKM, Sosnová úkol OODp

skládka SOSNOVÁ Dubina

Opava

Buzuluk

MŽP, reporting

Sosnová

Za hřištěm u krchového lesa

Opava

České dráhy, a.s.

Ministerstvo dopravy

Stěbořice Stěbořice

Opava

HEKRA, distribuční sklad

MŽP, reporting

Těškovice Suchý Důl

Opava

KOMAS

MŽP, reporting

Velké Heraltice

Košetice

Opava

Opava, Bohučovická cesta

Krajský úřad

Velké Heraltice

Malé Heraltice

Opava

Opava, Branka u Opavy

Krajský úřad

Velké Heraltice

Sádek

Opava

Opava, Fulvárek

Krajský úřad

Velké Heraltice

Velké Heraltice

Opava

Opava, Hluboký důl

Krajský úřad

Velké Hoštice

Pekliska

Opava

Opava, Holasovice 1

Krajský úřad

Vršovice

Vršovice

Opava Opava, Hunak Zdroj: Data ÚAP, MŽP

Krajský úřad

53

zdroj dat SEKM-skládky ČGS databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol OODp

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Opava (k roku 2008)

Zdroj: Data ÚAP, MŽP

3.3.6 Další hygienické závady území •

Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy) (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

Hlavními dopravními tepnami na území SO ORP jsou rychlostní silnice I/11 (Ostrava- Opava – Horní Benešov - Bruntál) a I/57 (Fulnek- Odry – Hradec nad Moravicí - Opava - Krnov), které se křižují v Opavě. Na tyto dvě silnice navazují také další dvě významnější komunikace a to I/56 (Hlučín – Kravaře – Opava) a I/46 (Opava – Moravský Beroun – Šternberk – Olomouc). Zmíněné dopravní osy jsou doplněny sítí silnic II. třídy (II/443 směr Otice a Melč a II/464 směr Pustá Polom a Bílovec) a hustou sítí silnic III. třídy a místními komunikacemi. Viz rovněž téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Frekventované úseky hlavních komunikací na území SO ORP dosahují podle sčítání dopravy z roku 2005 (www.scitani2005.rsd.cz) celoroční průměrnou intenzitu 10 000 vozidel denně. Nejvíce frekventovanými úseky jsou silnice I/11 ze směru do Opavy, jejíž stav je nevyhovující a to především v úsecích Velká Polom, Hrabyně, Komárov, kde prochází tato komunikace přímo obcí a především průtah Opavou, kde intenzita dopravy dosahuje přes 15 000 automobilů denně a v místě křížení s I/57 (Zámecký okruh) byla naměřená intenzita přes 28 000 vozidel za 24 hod., což jednoznačně způsobuje značnou imisní a hlukovou zátěž okolí. Dalšími problematickými úseky jsou vnitřní okruh v Opavě, průtah silnice I/56 Velkými Hošticemi a méně také Malými Hošticemi. Dalšími úseky problematické z hlediska emisní a hlukové zátěže jsou průtah silnice I/57 Hradcem nad Moravicí, Holasovicemi a Skrochovicemi, průchod silnice I/46 Slavkovem a Litultovicemi a I/11 Velkými Heralticemi. 54

EKOTOXA s.r.o.


Území v dosahu významných liniových zdrojů jsou ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území (resp. obyvatel) je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci, složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na snižování negativních vlivů dopravy (zeleň, protihlukové stěny atp.). Strategická hluková mapa silnic a železnic je k dispozici na Portálu veřejné správy České republiky, na adrese: http://geoportal.cenia.cz/. Podle údajů zde uvedených lze odvodit, že v intravilánu statutárního města Opava především v bezprostřední blízkosti významných komunikací (ulice Nádražní okruh, Olbrichova, Těšínská, Praskova, Krnovská) jsou obyvatelé zatěžováni nadměrným hlukem přesahujícím 70 decibelů. V blízké době je v plánu řada záměrů, které by měly uvedené problémy napomoci řešit. Především se jedná o obchvat města Opavy. V současné době již probíhá výstavba propojení silnic I/56 a I/11 v úseku Kaufland – Glóbus (tzv. Spojka), která by měla převést zejména část dopravy z ulice Ratibořské a Těšínské a na ně navazujících úseků. Dále se předpokládá výstava obchvatu města Opavy, který by měl odvést především tranzitní dopravu mimo centrum města. V plánu je jednak tzv. Severní obchvat města a v současné době je také řešen tzv. jižní obchvat města Opavy, tj. napojení silnice I/11 a I/57 s I/46. Plánována je rovněž výstavba obchvatu městské části Opava–Komárov, obchvat Hrabyně, Velké Polomi, Velkých a Malých Hoštic a Litultovic. •

Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží)

Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (www.geology.cz). Většina obcí na území SO ORP spadá převážně do přechodné kategorie radonového indexu z geologického podloží a místy do střední kategorie nebo nízké kategorie. Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží se vyskytuje pouze v jižní hornatější části území a to přibližně na území obcí Hradec nad Moravicí, Pustá Polom, Hlubočec, Budišovice, Kyjovice, Mikolajice, Mladecko, Jakartovice a okolí. V obcích v nivě řeky Opavy, je udávána pouze přechodná kategorie radonového indexu a v několika lokalitách na území KÚ Opava nízká. Vysoká kategorie radonového indexu není na území SO ORP lokalizována. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloží je podél tektonických jevů. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na http://www.geology.cz. Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. •

Ochranná pásma leteckých staveb

Nejbližší významné letiště je mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava (Mošnov). Dále se mimo území SO ORP Opava nachází v obci Zábřeh u Hlučína menší letiště pro sportovní účely. Přímo na území SO ORP se podobné letecké stavby nenacházejí. •

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

•

Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) 55

EKOTOXA s.r.o.


3.3.7 Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory • •

HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru

56

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.3.6: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2006 SO ORP Opava Počet látek s překročením imisních limitů nebo Výsledné hodnocení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a -2 / -1 / 0 / 1 / 2 Obec ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím (-2 nejhorší, 2 nejlepší) HP1 (zdraví) ozonu HP2 (ekosystémy) Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Zdroj dat: ČHMÚ, 2006

3 2 2 3 2 4 2 3 3 3 4 3 3 3 2 2 3 2 3 2 2 4 3 3 3 4 4 3 3 3 3 3 2 3 3 4 4 2 2 4 3

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

57

-2 -1 -1 -2 -1 -2 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -1 -2 -1 -2 -1 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -2 -2 -2 -2 -1 -1 -2 -2

EKOTOXA s.r.o.


Indikátory stavu odpadového hospodářství Jedním z indikátorů, které charakterizují stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Indikátory pro odpadové hospodářství byly tedy zvoleny následující: • Průměrná produkce komunálního odpadu – kg/osoba/rok • Míra separace komunálního odpadu – % • Podíl množství BRKO ukládaného na skládky oproti množství ukládaného na skládky v roce 1995 - dosažení zákonem požadované hodnoty podílu BRKO v daném roce oproti roku 1995 – % (jedná se pouze o orientační indikátor pro celý SO ORP) Hodnocení průměrné produkce komunálního odpadu je provedeno na základě cílů uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR je cílem produkce odpadu 340 kg/os. rok. Hodnocení indikátoru „průměrná produkce komunálního odpadu“: -2 nad 430 kg/osoba/rok -1 370 - 430 kg/osoba/rok 0 310 - 369,9 kg/osoba/rok 1 250 - 309,9 kg/osoba/rok 2 pod 250 kg/osoba/rok Požadovaná míra recyklace (která má k separaci přímý vztah) KO je dle SUR ČR 50%. Jako indikátor byla tedy použita míra separace, jež je vyhodnocena na níže uvedené škále. Hodnocení indikátoru „míra separace komunálního odpadu“: -2 0–5% -1 5,01 – 10 % 0 10,01 – 25 % 1 25,01 – 50 % 2 nad 50 % Současný stav vyjádřený pomocí prvních dvou indikátorů je zachycen v následující tabulce. Zjištěná hodnota průměrné produkce komunálního odpadu v SO ORP Opava byla v roce 2007 331,6 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je nižší než je průměr ČR (379 kg/os.rok) a zároveň úroveň produkce KO splňuje ve většině případů požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Úroveň produkce se liší v rámci jednotlivých, nejvyšších hodnot je dosahováno v Bratříkovicích, Holasovicích, Hlubočci, Hradci nad Moravicí, Chlebičově, Oldřišově, Slušovicích a Velkých Heralticích. Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého ORP přibližně 14%, je tedy mírně vyšší než na většině území ČR, avšak je nižší než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Produkce odpadu a míra separace se liší v rámci jednotlivých obcí (viz tabulka). Nejvyšší míry separace je dosaženo v obcích Hradec nad Moravicí, Otice, Slavkov, Stěbořice, Štáblovice a Vršovice (nad 20 %), naopak nejnižší míra separace vychází v obcích Bratříkovice, Hlubočec, Holasovice, Chlebičov a Mladecko (pod 5 %). Ze zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. vyplývá také požadavek na snížení míry biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky. V roce 2010 by požadovaná úroveň biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky měla dosáhnout 112 kg/os.rok. Z tohoto důvodu byl proveden pouze orientační odhad současné produkce bioodpadu – byla použita metodika Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO). Z tohoto hrubého odhadu vyplývá, že přibližné množství bioodpadu ukládaného v SO ORP Opava na skládky bylo v roce 2006 cca o 33 % vyšší, než udává požadavek zákona. (Odhad množství je nutno chápat pouze orientačně). Do budoucna je v plánu výstavba nového odpadového centra, v kterém budou likvidovány biologicky rozložitelné odpady. 58

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.3.7: Produkce KO a míra separace na území SO ORP Opava v roce 2007 Míra Množství Počet Kg/os. Hodnocení Obec separace (KO) obyvatel rok indikátoru (%) Branka u Opavy 271,8 1075 252,8 12,6 1 Bratříkovice 98,0 156 628,4 2,5 -2 Brumovice 387,9 1441 269,2 9,6 1 Budišovice 180,1 568 317,1 7,0 0 Dolní Životice 341,1 1156 295,0 13,0 1 Háj ve Slezsku 1193,6 3292 362,6 7,9 0 Hlavnice 172,1 623 276,2 11,1 1 Hlubočec 211,5 546 387,4 4,9 -1 Hněvošice 234,9 1013 231,9 10,5 2 Holasovice 1066,0 1360 783,8 2,6 -2 Hrabyně 349,1 1152 303,1 6,4 1 Hradec nad Moravicí 1999,1 5371 372,2 63,8 -1 Chlebičov 415,8 1075 386,8 4,2 -1 Chvalíkovice 190,9 702 271,9 9,5 1 Jakartovice 302,0 1056 286,0 7,4 1 Jezdkovice 76,1 229 332,1 14,9 0 Kyjovice 303,2 837 362,3 5,1 0 Lhotka u Litultovic 78,3 198 395,4 7,1 -1 Litultovice 266,1 781 340,7 8,7 0 Mikolajice 91,3 254 359,4 8,0 0 Mladecko 60,7 174 349,1 4,1 0 Mokré Lazce 271,6 1119 242,7 12,9 2 Neplachovice 171,5 917 187,1 15,0 2 Nové Sedlice 127,1 490 259,4 19,7 1 Oldřišov 495,9 1317 376,6 5,2 -1 Opava 20144,9 58923 341,9 11,9 0 Otice 146,5 1325 110,5 43,9 2 Pustá Polom 459,9 1444 318,5 13,8 0 Raduň 163,8 971 168,7 14,7 2 Skřipov 375,9 1018 369,3 5,2 0 Slavkov 370,3 1810 204,6 22,2 2 Služovice 317,2 803 395,0 5,2 -1 Sosnová 100,3 410 244,6 10,0 2 Stěbořice 292,7 1368 214,0 34,0 2 Štáblovice 34,5 602 57,3 32,6 2 Štítina 373,4 1177 317,2 8,8 0 Těškovice 268,1 818 327,7 8,9 0 Uhlířov 111,3 356 312,6 11,3 0 Velké Heraltice 596,9 1574 379,2 6,0 -1 Velké Hoštice 563,6 1752 321,7 9,8 0 Vršovice 61,6 475 129,6 23,8 2 Celkový součet 33736,5 101728 331,6 0 14,3 Zdroj: Magistrát města Opavy a ČSÚ, 2007

59

Hodnocení indikátoru 0 -2 -1 -1 0 -1 0 -2 0 -2 -1 2 -2 -1 -1 0 -1 -1 -1 -1 -2 0 0 0 -1 0 1 0 0 -1 0 -1 -1 1 1 -1 -1 0 -1 -1 0 0

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.3: Hodnocení indikátoru – produkce komunálního odpadu

Zdroj: Magistrát města Opavy a ČSÚ, 2007 Obrázek č. 3.3.4: Hodnocení indikátoru – separace komunálního odpadu

Zdroj: Magistrát města Opavy a ČSÚ, 2007 60

EKOTOXA s.r.o.


3.3.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2 a benzen a cílového imisního limitu pro arsen, kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví a imisní limit pro SO2 na ochranu ekosystémů a vegetace. Město Opava má zpracován rozptylovou studii a zároveň Program ke zlepšení kvality ovzduší, kde jsou uvedeny konkrétní zdroje znečištění a navržena opatření ke zlepšení současného stavu. Ve městě Opava se dále nachází měřící stanice ovzduší, která umožňuje kontinuální sledování aktuálního stavu.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace KO odpadu je celkově nadprůměrná – zejména v obcích Hradec nad Moravicí, Otice, Slavkov, Stěbořice, Štáblovice a Vršovice (nad 20 %). Město Opava má zpracován Strategický plán města Opavy, ve kterém jsou problémy imisí, hluku a nakládání s odpady řešeny a rozpracovány. Na většině území obcí je nižší (Opava) nebo přechodné (obce v nivě řeky Opavy) riziko pronikání radonu z geologického podloží (plošně nízký radonový index).

V regionu existují zařízení na zpracování bioodpadu (Opava, Holasovice, Branka u Opavy). Produkce komunálního odpadu ve většině obcí je oproti republikovému průměru nízká a splňuje požadavky POH ČR. V současné době již probíhá výstavba propojení silnic I/56 s I/11 v oblasti Globus – Kaufland. Fungující železniční napojení ve směru Opava – Ostrava tvoří alternativu k automobilové dopravě.

SLABÉ STRÁNKY Vysoká koncentrace průmyslových stacionárních zdrojů emisí v širší oblasti kraje mající za následek plošně zhoršenou kvalitu ovzduší.

Vysoká intenzita silniční dopravy v intravilánu města Opava a průtah významných silničních komunikací obcemi (Habyně, Opava– Komárov, Velké Hoštice, Malé Hoštice, Branka u Opavy a Hradec nad Moravicí, Holasovice, Skrochovice, Litultovice, Slavkov způsobuje zatěžování obyvatelstva emisemi a hlukem. Hluková zátěž obyvatel města Opavy z dopravy přesahuje v některých lokalitách hygienické limity. Na území všech obcí a na většině celkového území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (roční limit na 9 % území, 24h limit na 93 % území), ozonu (95 % území) a B(a)P (20 % území). Na celém území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) a na 1 % území pro NOx stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace (8 % území obce Opava). Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží se vyskytuje v jižní hornatější části území a to přibližně na území obcí Hradec nad Moravicí, Pustá Polom, Hlubočec, Budišovice, Kyjovice, Mikolajice, Mladecko, Jakartovice a okolí. Vyšší množství bioodpadu ukládaného na skládky než je požadavek zákona o odpadech – nevyhovující způsob nakládání s bioodpadem. Nízká míra separace komunálního odpadu v obcích Bratříkovice, Hlubočec, Holasovice, Chlebičov a Mladecko (pod 5 %). Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž.

61

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Budování moderní dopravní infrastruktury (obchvaty měst a obcí), např. dokončený obchvat města Opavy, Litultovic, Komárova, Velkých Hoštic, Hrabyně atp., napomůže k odvedení tranzitní dopravy z intravilánu obcí, přispěje ke zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. Realizace opatření uvedených v rámci PZKO pro město Opava.

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku vysokých cen zemního plynu, používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.

Vysoké náklady, neochota vlastníků či značná náročnost na provedení rychlých a účinných opatření na další snižování emisí významných stacionárních zdrojů. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace Omezení využití území vlivem neřešení a odstranění černých skládek (zamezení problematiky starých ekologických zátěží. opětovnému vzniku). Podpora využívání nových technologií pro Narůstající produkce komunálních odpadů. zpracování a využívání všech složek komunálního odpadu s cílem snížení jejich množství ukládaného na skládky (např. výstavba plánovaného zařízení pro zpracování bioodpadu (viz strategický plán města Opavy). Realizace protihlukových opatření podél nejvíce Zpožďování termínů při výstavbě silnice I/11 a při zatížených komunikací (ochranné stěny, výměna realizaci obchvatu města Opavy a dalších obcí. oken, výsadba zeleně…). Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku.

3.3.9 Problémy k řešení • • • • • • • • •

V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat umístění a výstavbu nových průmyslových podniků a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury (především na I/11, I/57, I/56 a I/46). Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy. Integrovat zásady dlouhodobé strategie ochrany před hlukem do územních plánů obcí s intenzivní silniční dopravou (statutární město Opava). Vymezit hlukově zatížené oblasti a v rámci možností také plochy pro protihluková opatření (protihlukové stěny, pásy zeleně atp.). V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Zajistit dostatečné plochy pro výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Přesná identifikace starých ekologických zátěží, určení míry jejich rizika a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. Vytipování vhodných ploch pro tyto objekty. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné (případně nevhodné) plochy pro umístění zařízení pro nakládání s bioodpadem s ohledem na hygienické požadavky území (komunitní kompostárny, bioplynové stanice). 62

EKOTOXA s.r.o.


3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1 Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez.

3.4.1.1

Chráněná území v SO ORP Opava

V řešeném území se vyskytují menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Do jižní části zasahuje přírodní park Moravice (jeho větší část leží v sousedním SO ORP Vítkov), jehož hlavní cílem je ochrana krajinného rázu v údolí řeky Moravice. EVL Údolí Moravice – předmětem ochrany je lokalita přástevníka kostivalového, střevlíka hrbolatého, vranky obecné. Rozloha celkem 129,63 ha (menší část zasahuje do ORP Vítkov). V řešeném území se vyskytuje na ploše 89,71 ha v obci Hradec nad Moravicí, katastrální území Hradec nad Moravicí, Žimrovice a Domoradovice. EVL Jakartovice - lokalita modráska bahenního. Rozloha 13,75 ha, obec Jakartovice a Mladecko. EVL Štola Jakartovice II - lokalita netopýra velkého. Rozloha 0,04 ha, obec Jakartovice. NPR Kaluža - Bukový smíšený porost typický pro Oderské vrchy. Rozloha celkem 57,03 ha, větší část v sousedním ORP Vítkov. V SO ORP Opava leží tato NPR v obci Hradec nad Moravicí, katastrální území Žimrovice. PR Hněvošický háj - Dubohabrový porost s křovitým patrem a bohatou květenou. Rozloha 67,71 ha, obec Hněvošice. PR Hořina - Bohatá lokalita šafránu Heuffelova.Rozloha 88,33 ha, obec Brumovice a Velké Heraltice. PR Hvozdnice - Říční niva s několika rybníky, velmi bohatá avifauna, lokalita želvy bahenní. Rozloha 56,24 ha, obec Slavkov, Štáblovice a Uhlířov. PR U Leskoveckého chodníka - Smíšený přirozený porost smrku, modřínu a jedle. Rozloha 29,97 ha, obec Skřipov. PP Heraltický potok - Mokřady kolem potoka s významnými rostlinnými i živočišnými společenstvy. Rozloha 14,39 ha, obec Holasovice, Neplachovice, Stěbořice. PP Hůrky - Lesní porost přirozeného charakteru s vysokým zastoupením jesenického modřínu a borovice lesní. Rozloha 16,04 ha, obec Velké Heraltice. PP Otická sopka - Průnik čedičových vyvřelin spodnokarbonskými horninami. Rozloha 10,44 ha, obec Otice a Slavkov. PP Úvalenské louky - Přirozené vlhké louky s řadou ostřic. Rozloha 6,5 ha, obec Brumovice. 63

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.4.1: Rozloha ZCHÚ v SO ORP Opava (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území Maloplošná ZCHÚ Rozloha obce Podíl plochy Obce EVL ZCHÚ celkem (ha) ZCHÚ (%) (vně EVL) Branka u Opavy 0,00 692,31 0,0 Bratříkovice 0,00 376,30 0,0 Brumovice 21,52 21,52 2558,72 0,8 Budišovice 0,00 701,75 0,0 Dolní Životice 0,00 1127,68 0,0 Háj ve Slezsku 0,00 1375,20 0,0 Hlavnice 0,00 1107,76 0,0 Hlubočec 0,00 936,92 0,0 Hněvošice 70,47 70,47 616,24 11,4 Holasovice 7,43 7,43 1621,55 0,5 Hrabyně 0,00 1003,78 0,0 Hradec nad Moravicí 89,71 28,5 118,21 4397,04 2,7 Chlebičov 0,00 347,04 0,0 Chvalíkovice 0,00 443,72 0,0 Jakartovice 4,32 4,32 5007,87 0,1 Jezdkovice 0,00 357,35 0,0 Kyjovice 0,00 692,39 0,0 Lhotka u Litultovic 0,00 505,03 0,0 Litultovice 0,00 1038,25 0,0 Mikolajice 0,00 742,13 0,0 Mladecko 9,47 9,47 266,39 3,6 Mokré Lazce 0,00 1058,34 0,0 Neplachovice 0,05 0,05 574,49 0,0 Nové Sedlice 0,00 154,45 0,0 Oldřišov 0,14 0,14 1579,94 0,0 Opava 0,00 9053,70 0,0 Otice 9,33 9,33 720,04 1,3 Pustá Polom 0,00 1657,81 0,0 Raduň 0,00 801,25 0,0 Skřipov 34,07 34,07 2026,66 1,7 Slavkov 45,14 45,14 1102,19 4,1 Služovice 0,00 598,15 0,0 Sosnová 0,00 1309,95 0,0 Stěbořice 6,34 6,34 1775,32 0,4 Štáblovice 1,33 1,33 1036,35 0,1 Štítina 0,00 303,87 0,0 Těškovice 0,00 911,87 0,0 Uhlířov 8,76 8,76 390,32 2,2 Velké Heraltice 23,83 23,83 3923,15 0,6 Velké Hoštice 0,00 1020,32 0,0 Vršovice 0,00 798,97 0,0 103,50 256,91 360,41 56712,56 SO ORP Opava 0,6 Zdroj: ÚAP, EKOTOXA, s.r.o., 2008 Pozn: Při výpočtu je započítána plocha zvláště chráněného území jen jednou. Pokud tedy leží ve větším ZCHÚ ještě jedno nebo i několik menších zvláště chráněných území, jejich plochy se už do výpočtu nepočítají. Do výpočtu zvláště chráněných území nebyly započítány přírodní parky.

64

EKOTOXA s.r.o.


Z hlediska plošného zastoupení CHÚ je SO ORP Opava území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,6 % z celkové plochy SO ORP. V řešeném území se nachází pouze menší chráněná území. Jejich největší koncentrace je jižně a severozápadně od obce Opava (v samotné obci Opava však ZCHÚ není žádné). Ve východní části správního obvodu také neleží žádné ZCHÚ. V obci Hněvošice u hranic s Polskem leží PR Hněvošický háj. V obcích Hradec nad Moravicí, Vršovice, Raduň, Podvihov (část obce Opava), Hlubočec a Skřípov se rozkládá přírodní park Moravice. Nejvyšší podíl chráněných ploch má obec Hněvošice (11,4 %). Je to způsobeno tím, že přírodní rezervace Hněvošický háj leží celá v této poměrně malé obci. Mnohé další CHÚ leží totiž většinou na hranicích dvou nebo více obcí, plošně významná EVL Údolí Moravice zase leží ve velké obci a tudíž zaujímá menší procento z její rozlohy. Další obce mají sice nízký podíl zvláště chráněných území ve srovnání s ČR, ovšem z pohledu opavského správního obvodu patří mezi hodnotné. Jsou jimi obce Slavkov (4,1 %), Mladecko (3,6 %), Hradec nad Moravicí (2,7 %), Uhlířov (2,2 %) a Otice (1,3 % plochy obce tvoří ZCHÚ). Existuje 26 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje žádné – Branka, Bratříkovice, Budišovice, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Opava, Pustá Polom, Raduň, Služovice, Sosnová, Štítina, Těškovice, Velké Hoštice, Vršovice. Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody

Zdroj: vrstvy ÚAP, 2008

65

EKOTOXA s.r.o.


3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

KES =

plocha ekologicky stabilních ploch ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy

Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní

66

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Opava Obec

KES

Obec

Branka u Opavy 0,33 Bratříkovice 0,11 Brumovice 0,29 Budišovice 1,82 Dolní Životice 0,31 Háj ve Slezsku 1,13 Hlavnice 0,12 Hlubočec 1,55 Hněvošice 0,30 Holasovice 0,12 Hrabyně 1,67 Hradec nad Moravicí 2,15 Chlebičov 0,09 Chvalíkovice 0,25 Jakartovice 1,05 Jezdkovice 0,30 Kyjovice 1,20 Lhotka u Litultovic 1,57 Litultovice 0,46 Mikolajice 1,36 Mladecko 0,17 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2007

Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava

KES 2,30 0,09 0,47 0,05 0,18 0,08 1,62 1,35 3,05 0,42 0,28 1,07 0,23 0,90 0,25 2,20 0,43 0,45 0,28 2,84 0,60

V SO ORP Opava se nachází 41 obcí. Většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky málo stabilního (hodnota KES = 0,60). V rámci SO ORP má nejvyšší stupeň ekologické stability obec Skřipov (KES = 3,05) a obec Vršovice (KES = 2,84). Na území obou obcí je malý podíl zemědělské půdy (27 % a 34,6 %) a vysoký podíl lesů (70,2 % a 61,8 %) z celkové plochy obcí. Naopak nejnižší ekologickou stabilitu má obec Oldřišov (KES = 0,05). Je zde mnoho zemědělské půdy (90,2 % z celkové plochy), kterou tvoří z 97,8 % půda orná. Následují obce Otice (KES = 0,08), Chlebičov a Neplachovice (obě obce KES = 0,09). Také tyto obce mají vysoké procento orné půdy a velmi malý podíl lesů (Otice 1,9 %, Chlebičov 0,3 % a Neplachovice 1,2 %) z celkové plochy.

67

EKOTOXA s.r.o.


3.4.3 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Jako základní a závazný materiál byl použit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Údaje o ÚSESech v Moravskoslezském kraji byly graficky přehledně zpracovány a sjednoceny do díla „Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Moravskoslezského kraje“ (objednatel Moravskoslezský kraj - odbor Životního prostředí a zemědělství, zpracovatel AGERIS s r.o., 2008). V rámci této dokumentace byl zkoumán vztah mezi ÚSES a ÚPD, byla upřesněna a jednoznačně vymezena většina skladebných částí NR a R ÚSES v kraji, což umožní jejich konfrontaci s dalšími prvky a záměry v území a tím i minimalizaci. Výsledkem je i nová mapová vrstva NR+R ÚSES v datovém formátu shapefile. V rámci jednotlivých územně plánovacích dokumentací obcí je možná mírná úprava jednotlivých prvků ÚSES (zejména lokálních biocenter vložených do nadregionálních a regionálních biokoridorů). Generel by měl sloužit jako podklad pro další územní plánování na úrovni kraje a obcí. Území SO ORP Opava je zemědělskou produkční krajinou. Kolem řeky Opavy prochází nadregionální biokoridor, na němž leží celkem 7 stávajících regionálních biocenter a jedno navrhované – RBC Brumovická niva (starý název z ÚTP je Brumovický mlýn), RBC Holasovická niva, RBC Držkovická niva (návrh), RBC Palhanecká niva, RBC Malohoštická niva, RBC Velkohoštická niva a část RBC Koutská a Zábřežská niva (větší část je v sousedním SO ORP Kravaře). Druhý nadregionální biokoridor probíhá severním výběžkem Opavska, prochází obcemi Hněvošice Oldřišov a Služovice a pokračuje v sousedním SO ORP Kravaře do NRBC Dařenec. Na něm leží RBC Hněvošický háj a RBC Svoboda. V návrhu je trasa tohoto NRBK pouze přes obce Hněvošice a Služovice. Významný biokoridor regionální úrovně prochází středem řešeného území od severozápadu k jihovýchodu. Vychází z nadregionálního biocentra NRBC Cvilín. Na něm leží RBC Heraltické Hůrky (v návrhu), RBC Táborské, RBC Na Velké, RBC Slavkovské Březí, RBC Hradecké a RBC Kaluža. Z RBC Hradecké vychází další regionální biokoridor vedoucí do RBC Malohoštická niva, na něm leží RBC Panský mlýn. Z RBC Kaluža vychází v sousedním SO ORP Vítkov regionální biokoridor, který částečně vede i přes dva nejjižnější výběžky řešeného území. Na něm se nachází RBC U Leskoveckého chodníku, RBC Kozíček a část RBC Horník. Poměrně velké množství RBC je ve stadiu návrhu. Na obrázku jsou to ta RBC, u nichž chybí jejich název. V průběhu léta 2008 byl jednotlivým obcím správního obvodu zaslán dotazník s doplňujícími otázkami k environmentálnímu pilíři RURÚ. Z něj vyplývá (mimo jiné), že v řešeném SO ORP Opava již byla realizována výsadba nových prvků ÚSES v 5 obcích – Hlavnice, Holasovice, Mokré Lazce, Uhlířov a Vršovice.

68

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability

Zdroj: Vrstvy ÚAP, 2008

3.4.4 Indikátory Jako první indikátor byl zvolen podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území (plochy ZCHÚ - viz kapitola Chráněná území). V České republice tvoří podíl plochy zvláště chráněných území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004–2010). Hodnocení indikátoru „podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území“: -2 pod 8 % nízký podíl -1 8 - 13,9 % podprůměrný podíl 0 14 - 17,9 % průměrný podíl 1 18 - 22 % nadprůměrný podíl 2 nad 22 % vysoký podíl Jako druhý indikátor byl zvolen koeficient ekologické stability (bližší informace - viz kapitola Koeficient ekologické stability krajiny). Hodnocení indikátoru je provedeno vlastní škálou. Hodnocení indikátoru „koeficient ekologické stability“: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní

69

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.4.3: Podíl plochy ZCHÚ na celkové ploše území a koeficient ekologické stability krajiny v obcích SO ORP Opava Podíl plochy Hodnocení Hodnocení Obec KES ZCHÚ (%) indikátoru indikátoru -2 Branka u Opavy 0,0 0,33 -2 -2 Bratříkovice 0,0 0,11 -2 -2 Brumovice 0,8 0,29 -2 -2 Budišovice 0,0 1,82 0 -2 Dolní Životice 0,0 0,31 -2 -2 Háj ve Slezsku 0,0 1,13 0 -2 Hlavnice 0,0 0,12 -2 -2 Hlubočec 0,0 1,55 0 -1 Hněvošice 11,4 0,30 -2 -2 Holasovice 0,5 0,12 -2 -2 Hrabyně 0,0 1,67 0 -2 Hradec nad Moravicí 2,7 2,15 0 -2 Chlebičov 0,0 0,09 -2 -2 Chvalíkovice 0,0 0,25 -2 -2 Jakartovice 0,1 1,05 0 -2 Jezdkovice 0,0 0,30 -2 -2 Kyjovice 0,0 1,20 0 -2 Lhotka u Litultovic 0,0 1,57 0 -2 Litultovice 0,0 0,46 -1 -2 Mikolajice 0,0 1,36 0 -2 Mladecko 3,6 0,17 -2 -2 Mokré Lazce 0,0 2,30 0 -2 Neplachovice 0,0 0,09 -2 -2 Nové Sedlice 0,0 0,47 -1 -2 Oldřišov 0,0 0,05 -2 -2 Opava 0,0 0,18 -2 -2 Otice 1,3 0,08 -2 -2 Pustá Polom 0,0 1,62 0 -2 Raduň 0,0 1,35 0 -2 Skřipov 1,7 3,05 1 -2 Slavkov 4,1 0,42 -1 -2 Služovice 0,0 0,28 -2 -2 Sosnová 0,0 1,07 0 -2 Stěbořice 0,4 0,23 -2 -2 Štáblovice 0,1 0,90 0 -2 Štítina 0,0 0,25 -2 -2 Těškovice 0,0 2,20 0 -2 Uhlířov 2,2 0,43 -1 -2 Velké Heraltice 0,6 0,45 -1 -2 Velké Hoštice 0,0 0,28 -2 -2 Vršovice 0,0 2,84 0 -2 SO ORP Opava 0,6 0,60 -1

70

EKOTOXA s.r.o.


Z hlediska indikátoru Podíl plochy chráněných území se řešený správní obvod jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch, které zaujímají pouze 0,6 % plochy SO ORP. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem a s nastavením hodnoty indikátoru vyplývá, že všechny obce s výjimkou jediné mají hodnocení -2. Nejvyšší podíl chráněných ploch (11,4 %) a hodnotu indikátoru -1 má obec Hněvošice. Z hlediska indikátoru Koeficient ekologické stability spadá SO ORP Opava do území ekologicky málo stabilního s hodnotou KES = 0,60. Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem (hodnota indikátoru -2 a -1) patří Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Dolní Životice, Hlavnice, Hněvošice, Holasovice, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Litultovice, Mladecko, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Štítina, Uhlířov, Velké Heraltice a Velké Hoštice. Území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích Budišovice, Háj ve Slezsku, Hlubočec, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Mokré Lazce, Pustá Polom, Raduň, Sosnová, Štáblovice, Těškovice a Vršovice. Jedinou kladně hodnocenou obcí (hodnota indikátoru 1) je Skřipov (KES = 3,05).

3.4.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vyšší podíl chráněných území v obci Hněvošice Nízké zastoupení zvláště chráněných území – (11,4 %). pouze 0,6 % z celkové plochy SO ORP. (40 obcí s nejnižším hodnocením indikátoru -2 body, jedna obec má hodnocení -1 bod). Relativně vysoká hodnota ekologické stability 26 obcí bez chráněného území – Branka, území v obcích Skřipov (KES = 3,05) a Vršovice Bratříkovice, Budišovice, Dolní Životice, Háj ve (KES = 2,84). Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Opava, Pustá Polom, Raduň, Služovice, Sosnová, Štítina, Těškovice, Velké Hoštice, Vršovice. Existence přírodního parku Moravice. 13 obcí s minimálním podílem ZCHÚ – Brumovice, Holasovice, Hradec nad Moravicí, Mladecko, Jakartovice, Otice, Skřipov, Slavkov, Stěbořice, Štáblovice, Uhlířov, Velké Heraltice. Nadregionální biokoridor kolem řeky Opavy. Celý správní obvod SO ORP Opava vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES = 0,60). Nejnižší ekologická stabilita v obcích Oldřišov (KES = 0,05), Otice (KES = 0,08), Chlebičov a Neplachovice (obě KES = 0,09). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství.

Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.

71

EKOTOXA s.r.o.


3.4.6 Problémy k řešení • •

• • • •

Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně je nutné u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který se po dobu těžby projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. Konkrétní střety se zájmy ochrany přírody je možno řešit a negativní vlivy zmírňovat např. v procesu EIA.

72

EKOTOXA s.r.o.


3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 3.5.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Opavsko stále patří k tradičním zemědělským oblastem v rámci kraje s vhodnými podmínkami pro zemědělskou výrobu. Zemědělství ve správním obvodu ORP Opava obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2008 plochu 36 163 ha zemědělské půdy, což představuje 63,8 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s 30 503 ha (84,3 %), což je výrazně vyšší podíl než republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 4 123 ha (11,4 %). Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 4,2 % výměry zemědělské půdy. Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2008 Název obce Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec n/M Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň

Celková výměra

Orná půda

Zahrady

Ovocné sady

TTP

Zemědělská půda

Podíl zem. půdy k celkové výměře (%)

692 374 2554 702 1126 1379 1109 936 616 1623 1001 4405 362 444 5000 360 693

441 313 1 786 213 778 497 926 323 430 1 305 306 1 028 293 320 2 082 254 267

17 5 46 23 29 92 13 14 17 35 24 103 15 13 41 10 30

0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 0

67 13 178 35 44 228 24 51 37 97 53 575 13 41 802 5 98

525 331 2 010 272 851 817 963 389 485 1 437 385 1 707 321 374 2 925 268 395

75,9 88,5 78,7 38,7 75,6 59,2 86,8 41,6 78,7 88,5 38,5 38,8 88,7 84,2 58,5 74,4 57

507 1035 740 266 1057 573 158 1578 9061 720 1658 802

158 615 286 209 267 471 91 1 393 6 009 604 556 295

12 27 10 6 30 19 16 18 401 23 30 18

0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0

97 72 79 19 27 12 27 11 324 8 70 12

267 714 375 235 324 502 134 1 424 6 734 635 656 325

52,7 69 50,7 88,3 30,7 87,6 84,8 90,2 74,3 88,2 39,6 40,5

73

EKOTOXA s.r.o.

Název obce Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Celkem Zdroj: ČSÚ, 2008


2023 1104 599 1302 1776 1037 302 917 387

443 687 415 567 1 318 493 190 247 249

23 40 12 20 33 24 23 20 7

0 0 0 108 0 0 1 1 0

80 82 9 61 56 154 26 103 9

546 810 437 755 1 407 671 239 371 266

Podíl zem. půdy k celkové výměře (%) 27 73,4 73 58 79,2 64,7 79,1 40,5 68,7

3930 1004 795 56 707

2 498 698 182 30 503

49 21 10 1 419

0 0 0 115

187 154 83 4 123

2 734 872 275 36 163

69,6 86,9 34,6 63,8

Celková výměra

Orná půda

Zahrady

Ovocné sady

TTP

Zemědělská půda

Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující tabulka uvádí půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany. V SO ORP Opava je v rámci 1. třídy ochrany zahrnuto 19 041,2 ha zemědělské půdy (47,5 %) a v rámci 2. třídy se jedná o 9 082,8 ha zemědělské půdy (22,7 %). Půdy první a druhé třídy ochrany se nacházejí zejména na území obcí Opava, Velké Heraltice, Brumovice a Holasovice. Největší podíl chráněné půdy k výměře zemědělské půdy má obec Velké Hoštice, Otice, Holasovice a Slavkov.

74

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany Název obce Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Celkový součet Zdroj: ÚAP, 2008

Půdy v l. třídě ochrany 385,6 24 1 130,2 0 607 100,7 370,2 118,7 428,5 1 086,2 0 323,4 290,6 117,1 245 81,2 53,4 0 256,6 0 26,3 228 457,3 90,2 1299 6 250,7 583,3 226,6 256,9 561,1 259,1 25,3 750,8 133,8 188,4 28,1 129,2 1 087,2 839,1 1,4 19 040,2

Půdy v 2. třídě ochrany

Půdy v l. a 2. třídě ochrany

Zemědělská půda

58,5 444,1 596,5 181,9 205,9 362,2 566,5 1 696,7 2 203,3 141,2 141,2 267,6 111,9 718,9 903,2 403,6 504,3 1 002,6 404 774,2 1 030,4 222,2 340,9 438,2 119,1 547,6 610 459,2 1 545,4 1 577,4 190,6 190,6 456,6 512,5 835,9 2 021,4 44 334,6 361,2 93,5 210,6 399,8 588,4 833,4 3 294,9 157,5 238,7 289 95,7 149,1 435,1 0 0 280,6 279,7 536,3 804,3 57,8 57,8 402,8 141,4 167,7 253,9 114,4 342,4 375,2 34,4 491,7 562,8 39 129,2 151,4 120,4 1 419,4 1 503,4 956,9 7 207,6 8 146,2 110,4 693,7 701,5 Chybí zdrojová data z ÚAP 38,6 265,2 356,9 211 467,9 611,3 313,9 875 901,8 189,3 448,4 481,9 192,1 217,4 816,1 528,3 1 279,1 1517 313,8 447,6 723,1 12,6 201 300,1 76,6 104,7 379,9 108,7 237,9 294 730,4 1 817,6 2 957,2 141,1 980,2 980,2 21 22,4 294,2 9 082,1 28 122 40 045,2

75

Podíl půdy v 1. a 2. třídě ochrany na zem. půdě v obci 74,5 56,8 77 52,8 79,6 50,3 75,1 77,8 89,8 98 41,7 41,4 92,6 52,7 25,3 82,6 34,3 0 66,7 14,3 66 91,3 87,4 85,3 94,4 88,5 98,9 74,3 76,5 97 93 26,6 84,3 61,9 67 27,6 80,9 61,5 100 7,6 70,2

EKOTOXA s.r.o.


Výměry půd v jednotlivých třídách vycházejí z dat ÚAP a zahrnují nejen zemědělskou půdu, ale často i další plochy, např. komunikace, zastavěné plochy (některé intravilány obcí), atd. Také z toho důvodu neodpovídá v řadě případů součet zemědělské půdy v jednotlivých třídách výše uvedené ploše zemědělské půdy podle údajů ČSÚ. Ten používá rozdílnou kategorizaci jednotlivých půd podle využití (zemědělská, nezemědělská - lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy) a pěstované kultury na zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady). Ze stejných dat (ÚAP) vychází i níže uvedený obrázek, jenž znázorňuje rozmístění půd v 1. a 2. třídě ochrany v rámci SO ORP. Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany

Zdroj: ÚAP, 2008

3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa 3.5.2.1

Přírodní lesní oblasti

Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Opava jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do dvou přírodních lesních oblastí: (PLO 29 – Nízký Jeseník, PLO 32 – Slezská nížina). PLO 29 – Nízký Jeseník Do této PLO patří lesy na území obcí na severozápadě, západě a jihu území (např. Sosnová, Z část Brumovic, Z část Holasovic, Velké Heraltice, Bratříkovice, Hlavnice, Jezdkovice, Jakartovice, Mladecko, Litultovice, Lhotka u Litultovice, Dolní Životice, Z část Stěbořic, Mikolajice, Štáblovice, J část Otic, Uhlířov, Branka u Opavy, Chvalikovice, Vršovice, Hradec nad Moravicí, Raduň, Skřípov, Hlubočec, 76

EKOTOXA s.r.o.


Pustá Polom, Těškovice, Kyjovice, Budišovice, Mokré Lazce, Hrabyně, a J část v obci Háj ve Slezsku, část Opavy (městské části Podvihov, Suché Lazce) V této PLO jsou smrkové porosty ve 3 -5. vegetačním stupni ohrožené větrem, hnilobami a podkorním hmyzem. Ve 3., ale i ve 4. vegetačním stupni trpí smrkové porosty stále václavkou. Postupně se zde zvyšuje podíl listnatých dřevin a jedle. PLO 32 – Slezská nížina Do této PLO patří lesy na území obcí nacházející se na severu a severozápadě SO ORP Opava. Jedná se především o lesy v obcích Hněvošice, Oldřišov, Chlebičov, Opava, Neplachovice, východní část Holasovic, východní část Stěbořic, Slavkov, severní část Otic, Velké Hoštice, Štítína, severní část Mokrých Lazců a severní část Háje ve Slezsku. Tato PLO se vyznačuje nízkou lesnatostí, což platí i pro území SO ORP Opava, spadající do této PLO, lesy zde mají zejména funkcí krajinotvornou. Lesy zde jsou často poškozovány žírem pilatky, což urychluje rozpad kůrovcových kalamit. Zastoupení jehličnanů a listnáčů je většinou rovnoměrné. Obrázek č. 3.5.2: Přírodní lesní oblasti

Zdroj: www.uhul.cz 2008

77

EKOTOXA s.r.o.


3.5.3 Lesnatost Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost dle obcí Obce SO ORP Opava Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Celkový součet Zdroj: podklady pro ÚAP 2008, ČSÚ 2008

Celková výměra Celková rozloha lesa (ha) obce (ha) 72,25 692,05 16,04 376,71 282,67 2559,27 389,99 701,66 184,13 1126,88 366,97 1378,35 78,29 1107,14 503,86 936,92 84,78 616,24 25,39 1621,86 549,16 1002,64 2302,6 4397,59 1,06 361,62 22,67 443,58 1593,21 5005,23 69,46 359,74 246,34 692,29 198,74 505,18 219,47 1037,23 336,57 742,39 10,5 265,87 670,51 1054,87 6,66 573,32 5,13 156,71 41,55 1579,18 505,56 9053,6 13,39 719,57 936,86 1659,23 414,64 801,19 1422,77 2026,66 168,16 1102,75 108,11 598,16 484,35 1307,52 215,88 1775,38 309,02 1036,18 2,53 303,7 499,75 912,65 93,66 390,32 963,37 3923,02 15,53 1005,82 493,85 799,41 14925,43 56709,68

78

Lesnatost (%) 10,4 4,3 11,0 55,6 16,3 26,6 7,1 53,8 13,8 1,6 54,8 52,4 0,3 5,1 31,8 19,3 35,6 39,3 21,2 45,3 3,9 63,6 1,2 3,3 2,6 5,6 1,9 56,5 51,8 70,2 15,2 18,1 37,0 12,2 29,8 0,8 54,8 24,0 24,6 1,5 61,8 26,3

EKOTOXA s.r.o.


Lesnatost SO ORP Opava je 26,3 %, což je značně méně než lesnatost Moravskoslezského kraje (35,5 %) a lesnatost ČR (33,4 %). Lesy jsou v rámci SO ORP soustředěny spíše na jihu a jihozápadě, větší lesní komplexy se nacházejí také na severozápadě území. Sever a východ území je málo lesnatý, je to způsobeno jednak vyšší zástavbou a vyšším podílem úrodné zemědělské půdy Největší podíl lesa má obec Skřípov (70,2 %), dále pak Mokré Lazce 63,6 % a Vršovice (61,8 %). Nejméně lesnatou obcí je obec Chlebičov, která má 0,3 % lesa, dále obec Štítina (0,8 %) a Neplachovice (1,2 %). Z provedených dotazníků vyplynulo, že zábor PUPFL v posledních 5 ti letech větší než 1 ha byl pouze v obci Hrabině, zábor byl určen na dopravu.

3.5.4 Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: • Lesy hospodářské • Lesy ochranné • Lesy zvláštního určení Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále podle plnění hlavní funkce rozdělují do subkategorií. V okrese Opava, do kterého spadá SO ORP Opava se nacházejí následující subkategorie: V lesích ochranných: • Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích V lesích zvláštního určení: • Lesy v pásmu ochranných vodních zdrojů I. stupně • Lesy na území nár. parků a nár.přírodních.rezervací • Lázeňské lesy • Příměstské a rekreační lesy • Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce • Lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, voda, klima, krajina) • Lesy významné pro uchování biodiverzity • Lesy v uznaných oborách a bažantnicích • Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Zdroj: ÚHÚL, údaje pro okres Opava, 2000

Ve SO ORP převažují lesy zařazené do kategorie lesů hospodářských (95,1%), lesů zařazených do kategorie ochranných je celkem 0,1 % a lesu zařazených do kategorie lesů zvláštního určení je 4,9 %. V některých obcích však převládají lesy zařazené do kategorie LZU nad lesy zařazenými do kategorie LH, jedná se především o obec Slavkov, kde je 77,4 % lesů zařazených do kategorie LZU.

79

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa Obce SO ORP Opava Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Celkový součet Zdroj: podklady pro ÚAP 2008

Lesy hospodářské (%) 100,0 95,3 99,1 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 95,3 100,0 98,2 99,8 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 22,6 100,0 100,0 100,0 99,9 100,0 100,0 100,0 49,5 100,0 100,0 95,1

80

Lesy ochranné (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1

Lesy zvláštního určení (%) 0,0 4,7 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,5 0,0 1,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 77,4 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 50,5 0,0 0,0 4,9

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa

Zdroj: podklady pro ÚAP – jev37,38,39, 2008

3.5.5 Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase (2001 – 2008) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2001 (31.12) a 2008 (30.6.). Změna výměry mezi těmito obdobími v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru Rozloha zeměd. půdy k 31.12.2001 (ha) 4 277 435 ČR1 36 2362 ORP Opava Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2001, 2008

Rozloha zeměd. půdy k Úbytek zeměd. 30.6.2008 (ha) půdy (%) 4 249 182 -0,7 36 163 -0,2

1

Je provedeno pouze porovnání s ukazatelem za celou ČR, neboť ukazatele za kraj jsou ovlivněny změnou hranic Moravskoslezského kraje z 1.1.2005. 2

K celkové rozloze zemědělské půdy k 31.12.2001 je připočtena výměra zemědělské půdy v obci Těškovice k tomuto datu. Tato úprava je provedena pro srovnatelnost dat z důvodu změny hranic správního obvodu Opava k 1.1.2005. V rámci ní došlo k přesunu obce Těškovice z SO ORP Bílovec do SO ORP Opava.

81

EKOTOXA s.r.o.


Hodnocení indikátoru „změna výměry zemědělské půdy v čase“: -2 úbytek půdy 1 % a více -1 úbytek půdy 0,3 – 0,9 % 0 úbytek půdy 0,2 % 1 úbytek půdy 0 – 0,1 % 2 zvýšení výměry o 0,1 % a více

Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i ORP. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Opava je relativní úbytek ZPF o 0,3 % nižší než průměr České republiky.

Lesnatost Pro pozemky určené k plnění funkcí lesy byl jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost představuje podíl plochy lesa (PUPFL) v obci k celkové výměře dané obce Lesnatost obcí byla porovnávána s lesnatostí SO ORP Opava, celého Moravskoslezského kraje a lesnatostí ČR. Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL - lesnatost Celková rozloha (ha) Celková výměra lesa (ha) Lesnatost (%) ČR 7886700 2651206 33,6 Moravskoslezský kraj 542700 192923 35,5 SO ORP Opava 56709,68 14925,43 26,3 Zdroj: podklady pro ÚAP, ČSÚ 2008 Hodnocení indikátoru „lesnatost“: -2 pod 5 % -1 5 - 17,9 % 0 18 - 29,9 % 1 30 - 40 % 2 nad 40 % Tabulka č. 3.5.7: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2008 a indikátor lesnatosti Změna Změna Celková Celková výměry výměry Hodnocení Lesnatost Hodnocení Obce SO výměra rozloha zeměd. zeměd. indikátoru (%) indikátoru ORP Opava lesa (ha) obce (ha) půdy (ha) půdy (%) Branka u Op. -1,1 -0,2 72,25 692,05 10,4 0 -1 Bratříkovice 0,1 0 16,04 376,71 4,3 1 -2 Brumovice 0,9 0 282,67 2559,27 11 1 -1 Budišovice -0,9 -0,3 389,99 701,66 55,6 -1 2 Dolní Životice -0,6 -0,1 184,13 1126,88 16,3 1 -1 Háj ve Slezsku -1,1 -0,1 366,97 1378,35 26,6 1 0 Hlavnice 0,4 0 78,29 1107,14 7,1 1 -1 Hlubočec 0 503,86 936,92 53,8 -0,2 1 2 Hněvošice 0,2 0 84,78 616,24 13,8 1 -1 Holasovice 0,4 0 25,39 1621,86 1,6 1 -2 Hrabyně -1,1 -0,3 549,16 1002,64 54,8 -1 2 82

EKOTOXA s.r.o.


Změna Změna výměry výměry Hodnocení zeměd. zeměd. indikátoru půdy (ha) půdy (%) Hradec n/M -17,1 -1 -2 Chlebičov -3,5 -1,1 -2 Chvalíkovice -2,1 -0,6 -1 2 Jakartovice 2,3 0,1 1 Jezdkovice -0,1 0 Kyjovice -0,2 -0,1 1 Lhotka u 0 Litultovic -0,5 -0,2 Litultovice -0,6 -0,1 1 Mikolajice -0,5 -0,1 1 -1 Mladecko -1,8 -0,7 -1 Mokré Lazce -1,5 -0,5 Neplachovice -0,6 -0,1 1 Nové Sedlice 0,2 0,1 2 Oldřišov -2,5 -0,2 0 Opava -33,1 -0,5 -1 Otice -1,2 -0,2 0 Pustá Polom -0,6 -0,1 1 Raduň -0,5 -0,1 1 Skřipov -1,8 -0,3 -1 Slavkov -0,5 -0,1 1 Služovice -0,3 -0,1 1 Sosnová -0,4 -0,1 1 Stěbořice 0 0 1 Štáblovice 0,1 0 1 Štítina -0,3 -0,1 1 Těškovice -0,6 -0,2 0 Uhlířov 0,1 0 1 Velké Heraltice -0,3 0 1 Velké Hoštice -2,1 -0,2 0 Vršovice -0,5 -0,2 0 Celkem -73,5 -0,2 Zdroj: ČSÚ 2008, podklady pro ÚAP Obce SO ORP Opava

Celková výměra lesa (ha)

Celková rozloha obce (ha)

Lesnatost Hodnocení (%) indikátoru

2302,6 1,06 22,67 1593,21 69,46 246,34

4397,59 361,62 443,58 5005,23 359,74 692,29

52,4 0,3 5,1 31,8 19,3 35,6

2 -2 -1 1 0 1

198,74 219,47 336,57 10,5 670,51 6,66 5,13 41,55 505,56 13,39 936,86 414,64 1422,77 168,16 108,11 484,35 215,88 309,02 2,53 499,75 93,66 963,37 15,53 493,85 14925,43

505,18 1037,23 742,39 265,87 1054,87 573,32 156,71 1579,18 9053,6 719,57 1659,23 801,19 2026,66 1102,75 598,16 1307,52 1775,38 1036,18 303,7 912,65 390,32 3923,02 1005,82 799,41 56709,68

39,3 21,2 45,3 3,9 63,6 1,2 3,3 2,6 5,6 1,9 56,5 51,8 70,2 15,2 18,1 37 12,2 29,8 0,8 54,8 24 24,6 1,5 61,8 26,3

1 0 2 -2 2 -2 -2 -2 -1 -2 2 2 2 -1 0 1 -1 0 -2 2 0 0 -2 2

Z hodnocení indikátorů vyplývá, že podprůměrné hodnocení lesnatosti (-2) dosáhla obce Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice. Naopak nadprůměrného hodnocení (2) v rámci tohoto indikátoru dosáhly obce Mikolajice Raduň, Hradec nad Moravicí, Hlubočec, Hrabyně, Těškovice, Budišovice, Pustá Polom, Vršovice, Mokré Lazce a Skřipov. Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v Chlebičově (1,1 %) a Hradci nad Moravicí (1 %). V Hradci nad Moravicí se úbytek zemědělské půdy (17,1 ha) týkal orné půdy i trvalých travních porostů, zároveň zde došlo oproti roku 2001 k nárustu zejména ostatních ploch, v menší míře pak lesní půdy. V Chlebičově bylo snížení výměry zemědělské půdy také spojeno s růstem výměry ostatních ploch. V ostatních obcích nepřevyšuje změna výměry průměrný úbytek ZPF za Českou republiku. V absolutním vyjádření byl nejvyšší úbytek zemědělské půdy zaznamenán v Opavě (33,1 ha). Snížení se týkalo nejvíce orné půdy ve prospěch nárustu výměry ostatních ploch. 83

EKOTOXA s.r.o.


Při dotazníkovém šetření mezi obcemi v SO ORP bylo zjišťováno, zda došlo v posledních 5 letech v obcích k většímu záboru půdy (více než 1 ha). Kladná odpověď byla zaznamenána v obcích Budišovice, Dolní Životice, Hradec nad Moravicí, Mokré Lazce, Neplachovice, Otice, Raduň, Slavkov a Velké Hoštice. Ve všech těchto obcích byla většina záboru na ZPF a jeho důvodem bylo bydlení. Vyjímkou jsou Otice, kde k záboru půdy došlo za účelem výstavby průmyslové zóny. V Dolních Životicích a Mokrých Lazcích navíc souviselo snížení výměry s podnikáním. V Uhlířově k velkému záboru v posledních letech nedošlo, ale plánuje se zábor ploch pro bydlení. Při porovnání těchto výsledků s výše uvedenými údaji podle ČSÚ zjišťujeme odlišné úbytky půd. To může být způsobeno také delším sledovaným obdobím v případě údajů z ČSÚ, tj. 31.12.2001 až 30.6.2008.

3.5.6 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Příznivé přírodní podmínky v rámci kraje, Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období tradiční zemědělská oblast. 2001 až 2008 je vyšší než průměr České republiky v obcích Chlebičov a Hradec nad Moravicí. Vysoký podíl půdy v I. a II. třídě ochrany, Obec Chvalíkovice uvádí (dle dotazníkového nejvýznamněji v obcích Velké Hoštice, Otice, šetření) nedokončené pozemkové úpravy jako Holasovice a Slavkov. slabou stránku (jako důvod se uvádí napadení rozhodnutí Pozemkového úřadu žalobami a vleklá soudní jednání.) Nízký úbytek zemědělské půdy v období 2001 až Podprůměrná lesnatost v obcích Chlebičov, 2008 v rámci SO ORP (0,2 %). Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice. Nadprůměrná lesnatost v obcích Mikolajice, Raduň, Hradec nad Moravicí, Hlubočec, Hrabyně, Těškovice, Budišovice, Pustá Polom, Vršovice, Mokré Lazce, Skřipov. Vysoká lesnatost také v obcích Jakartovice, Kyjovice, Sosnová, Lhotka u Litultovic. Průměrná lesnatost v obcích Slušovice, Jezdkovice, Litultovice, Uhlířov, Velké Heraltice, Háj ve Slezsku a Štáblovice. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zakládání menších lesních celků nebo rozšíření stávajících v obcích s nízkou lesnatostí (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice). Podpora mimoprodukčních funkcí lesa, např. rekreační (ve spolupráci s vlastníky lesa), výstavba odpočívadel, turistických stezek .

Rozčlenění lesních komplexů v důsledku vedení liniových staveb.

Zábory PUPFL, zejména v málo lesnatých obcích (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice). Realizace protierozních a protipovodňových Znehodnocování půdy intenzivním opatření, ochrana kvalitního půdního fondu. velkoplošným zemědělstvím a erozí. Zábor zemědělské půdy.

84

EKOTOXA s.r.o.


3.5.7 Problémy k řešení • • •

• •

•

Z důvodu ohrožení kalamitami (větrné, hmyzí) - zamezit rozvolňování okrajů lesa a minimalizovat zásahy do lesních komplexů, zejména při liniových stavbách Podpora přirozené druhové skladby V obcích s nízkou lesnatostí (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice) zvýšit lesnatost zakládání remízků (např. na půdách zemědělsky nevyužívaných), zakládaní alejí (obecních cestách), zejména tam kde alej povede k rozčlenění velkého půdního bloku Realizace biokoridorů, zejména v obcích s nízkou lesnatostí (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice). Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy.

85

EKOTOXA s.r.o.


3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.6.1 Dopravní infrastruktura Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na správním území ORP Opava byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2006, Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje pro období 2006-2015, Program rozvoje Moravskoslezského kraje, (únor 2006), BÍLÁ KNIHA - Investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, MSK (listopad 2007), Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje – vyhodnocení rozvojového dokumentu z r. 2004 (únor 2008), atd. V rámci analýzy byly dále využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. K problematice dopravní infrastruktury se vztahují karty jevu (procesu) Silniční doprava, Železniční doprava a Dopravní obslužnost veřejnou linkovou dopravou.

3.6.1.1

Silniční doprava

Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Koridory a dopravní plochy republikového významu Správním územím ORP Opava neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru ani dálnice. Politika územního rozvoje české republiky (PÚR ČR) z roku 2006 vymezila koridor silniční dopravy S6 v trase Ostrava-Opava a ukládá stabilizovat v ÚPD koridor pro vybudování kapacitní dopravní cesty S6. Dále ukládá MD, MSK a MŽP prověřit v této trase možnost vymezení koridoru do konce roku 2008. Tentýž úkol (S5) byl zakotven i v aktuálním návrhu PÚR ČR z roku 2008. Obrázek č. 3.6.1: Koridory silniční dopravy

Zdroj: Politika územního rozvoje ČR 2008 – Návrh, MMR

Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Na území SO ORP se nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Základní kostru silniční sítě tvoří následující silnice I. třídy: • I/11 Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava – Český Těšín – Třinec – státní hranice ČR/Slovensko, • I/46 (R46) Olomouc – Opava – státní hranice ČR/Polsko, • I/56 Opava – Hlučín – Ostrava (R56), • I/57 Krnov – Opava – (Nový Jičín – Vsetín – Horní Lideč) – státní hranice ČR/Slovensko.

86

EKOTOXA s.r.o.


Základ silniční sít tvoří silnice II. třídy a na ně navazující síť silnic III. třídy, jež zajišťují dopravní obslužnost území. Obrázek č. 3.6.2: Silniční síť na správním území ORP Opava

Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava, 2008 Silnice II. a III. třídy Základem komunikačního systému v území SO ORP Opava jsou silnice II. třídy, jež zajišťují především dopravní obslužnost jednotlivých obcí uvnitř území a dostupnost sídla ORP Opava. Na jejím správním území se nacházejí následující silnice II. třídy: • II/443 Opava – Melč – Svatoňovice – Budišov nad Budišovkou – (hranice kraje), • II/459 Bílčice – Leskovec nad Moravicí – Horní Benešov – Lichnov – Krnov, • II/460 Deštné – Velké Heraltice – Brumovice – I/57, • II/461 Slavkov – Opava, • II/463 I/57 – (Bílovec), • II/464 Opava – Raduň – Bílovec – Studénka – silnice I/58, • II/465 I/11 – Kyjovice – Těškovice – II/464. Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Zatížení silniční sítě Dopravní zatížení silniční sítě na správním území ORP Opava dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Pro zpracování koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury je nezbytné analyzovat jednak stav zatížení komunikací, ale také jeho vývoj. Na území SO ORP Opava (i v rámci MSK) patří k silnicím s nejvyšším nárůstem zatížení tyto silnice: • I/56 – severo-jižní tah v úseku Opava – Ostrava, kde byl v období 2000/2005 evidován nárůst o cca 20 % a denní intenzity dosahovaly cca 11000 voz/24hod., • I/11, kde v úseku Opava – Ostrava byl evidován nárůst 2000/2005 až 17 % a intenzity dosahovaly cca 15400 voz/24hod., • I/57 na úseku Opava – Bartulovice se nárůst intenzity pohybuje v rozmezí 12-45 %. Obdobně jako nárůst intenzity dopravy v extravilánu roste i dopravní zatížení uvnitř měst. Na průtahu silnice I/11 centrem Opavy (dvoupruhová komunikace) byla naměřena hodnota 28 698 voz/24h. Přitom ukazatel RPDI (roční průměr denních intenzit) zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty v pracovních dnech (např. v květnu) budou vyšší než průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů až o 10-15 %. Situaci na hlavních komunikacích obce s rozšířenou působností Opava a na jejím správním území znázorňují mapy v kartě. 87

EKOTOXA s.r.o.


Rozvoj silniční sítě na správním území ORP Opava Při zpracování koncepce rozvoje silniční sítě byly využity jak materiály ŘSD ČR a především dokumenty Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje – vyhodnocení rozvojového dokumentu z r. 2004 a „Bílá kniha“ - Investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, kterou dle požadavků MSK zpracovává a aktualizuje Správa silnic Moravskoslezského kraje (SSMSK). Rychlostní silnice a silnice I. třídy Růst intenzity dopravy a přepravních výkonů na území SO ORP Opava i v rámci MSK vyžaduje nejen rekonstrukci a modernizaci, ale i dostavbu páteřní komunikační sítě. Na území SO ORP se jedná především o silnice I. třídy I/11, I/56 a I/57. Plánované stavby jsou vymezeny v následující tabulce. Tabulka č. 3.6.1: Rekonstrukce a modernizace silniční sítě na území SO ORP Opava Etapa

Pořadové číslo Silnice/železnice

Opava, prodl. ul. Rolnická (úpravy související s realizací severního obchvatu) 1/O.1 III/4641 Ul. Rybářská, Opava 2/P.12 I/11, I/56 Spojka S1 Opava 2009–2013 2/P.14 I/11 Opava, severní obchvat - východní část 2/P.15 I/11 Mokré Lazce, hranice okresů OP-OVA 2/P.24 I/11 Opava, Komárov, etapová výstavba 2/O.6 II/461 Opava, jižní obchvat (v parametrech I. třídy) 2/O.17 I/57 Opava - Hradec n.Moravicí - Březová 3/P.3 I/11 Opava, severní obchvat - západní část 2014–2018 3/P.4 I/56 Opava - Ludgeřovice, etapová výstavba 3/P.8 I/57 Přeložka Škrochovice Sudice-Hněvošice-Sciborzyce Wielke-Služovice, 3/O.7 I/46 obchvaty, podmíněno 3/O.8 II/461 Opava, západní obchvat (v parametrech I. třídy) I/11 Kravaře - Ludgeřovice, etapová výstavba po roce 2018 4/P.1 4/O.7 I/11 Malé Heraltice 4/O.9 I/11 Opava, Komárov - Mokré Lazce 4/O.16 I/57 Otice - Kunín - Nový Jičín 4/O.17 I/46 Služovice 4/O.18 I/46 Opava- Pusté Jakartovice 4/O.19 I/46 Litultovice - Mladecko 4/O.33 III/4667 Háj ve Slezsku, Smolkov Etapa Pořadové číslo Variantní nebo nová řešení /název stavby Přeložka sil. I/57, západní obchvat Hradce nad Moravicí 1. zásadní koncepční změna 2009–2013 Ideový námět přeložky I/11 Opava - Komárov (trasa přeložky I/11 není dosud stabilizována) po roce 2018 8. Zdroj: Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje – vyhodnocení rozvojového dokumentu z r. 2004, vlastní úpravy 2004–2008

1/P.9

Název stavby

I/11

Silnice II. třídy Rozvoj silniční sítě v majetku MSK – silnic II. a III. třídy – je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci celé řady komunikací, řešení průtahů městy a obcemi budováním přeložek a obchvatů a případné řešení některých výhledových napojení v souvislosti s postupující realizací staveb na páteřních komunikacích. Vzhledem k tomu, že s výjimkou již modernizovaných částí silniční sítě je současný technický stav převážné většiny silnic II. a III. třídy v ČR i v MSK nevyhovující, postupná realizace nezbytných rekonstrukcí bude závislá na finančních možnostech MSK a dalších možností financování. 88

EKOTOXA s.r.o.

3.6.1.2


Železniční doprava

Základní železniční síť na území SO ORP Opava je tvořena jak úseky celostátních, tak i regionálních drah. Územím SO ORP Opava jsou vedeny následující celostátní dráhy: • trať č. 316 – Ostrava-Svinov – Opava východ, • trať č. 310 – Opava východ – Krnov – (Valšov – Olomouc). Tyto celostátní dráhy jsou součástí základní železniční sítě MSK. Na zajištění obslužnosti území se dále podílejí regionální dráhy: • trať č. 314 – Opava východ – Svobodné Heřmanice, • trať č. 315 – Opava východ – Hradec nad Moravicí, • trať č. 317 – Opava východ – (Kravaře ve Slezsku – Hlučín), • trať č. 318 – Opava východ – (Kravaře ve Slezsku – Chuchelná). Jejich průběh v území je znázorněn v následujícím obrázku. Obrázek č. 3.6.3: Železniční síť v SO ORP Opava

Zdroj: www.cd.cz, vlastní úprava, 2008

Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Přehled dle jednotlivých traťových úseků obsahuje tabulka v příloze, kde jsou uvedeny jak zastávky/stanice na jednotlivých tratích, tak i počet spojů/den. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Koncepce rozvoje železniční sítě na území SO ORP Opava je součástí Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK, která průběh modernizace a dostavby železniční sítě člení do čtyř etap. V jejich průběhu by měly být na území SO ORP realizovány následující stavby.

89

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.2: Rekonstrukce a modernizace železniční sítě na území SO ORP Opava Etapa

Stavba

2004-2008

1/K.2

2009-2013 2014-2018

3/K.2

po roce 2018 4/K.2

Předpoklad realizace Elektrizace traťového úseku včetně PEÚ Ostrava Svinov – 2006 Opava východ Opava – Krnov elektrizace a optimalizace trati 2016 Náplň

Trať 316 Spojka Opava východ

Po roce 2018

časově neurčeno po roce 2018 4/K.21 Optimalizace tratě 315 Opava východ – Hradec nad Moravicí časově 4/K.26 Soubor staveb přestupních uzlů - Štítina (bus) - integrace veřejné dopravy neurčeno Soubor investic na přejezdech odstraňující zvýšenou míru rizika časově 4/K27 neurčeno Zdroj: Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK - vyhodnocení programového dokumentu z roku 2004, koncept (2008), vlastní úprava 4/K.15

Elektrizace a optimalizace tratě Hlučín – Opava

Zlepšení dopravní obslužnosti území železniční dopravou Rozvoj příměstské dopravy Ke zlepšení obslužnosti území regionální železniční dopravou ostravské aglomerace se předpokládá rozvoj příměstské dopravy, spojující centrum aglomerace Ostravu s městy střední velikosti (Havířov, Karviná, Frýdek-Místek, Opava, Třinec). Jedním z hlavních směrů (S 1) je i trasa Ostrava – Opava – Krnov. Návrh předpokládá následující průběh: S 1 – Krnov – Opava východ – Ostrava-Svinov – Ostrava-Vítkovice – Ostrava-Kunčice – Havířov – Český Těšín (v intervalu 30/60 min.). Rozvoj dálkové osobní dopravy Systém příměstské dopravy se dále navrhuje výhledově doplnit o spěšné vlaky systému rychlé regionální dopravy, o tzv. regionální expresy (REx). Po realizaci elektrizace trati v úseku Opava – Krnov by bylo možné rozšířit nabídku zařazením regionálních expresů na následující trase: R 1 – Krnov – Opava východ – Ostrava-Svinov – Ostrava hl. n. – Ostrava-Kunčice – Havířov – Český Těšín – Třinec – Jablunkov – Návsí (v intervalu 120 min.). Na linku R 1 v Krnově navazují dálkové vlaky na Olomouc a Brno a linka protíná rovněž rychlíkovou linku Jeseník – Krnov – Ostrava-Svinov.

3.6.1.3

Vodní doprava

V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta.

3.6.1.4

Letecká doprava

Na území SO ORP Opava se nenachází žádné veřejné letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Nejbližší možnost představuje letiště v Mošnově.

90

EKOTOXA s.r.o.

3.6.1.5


Hraniční přechody na správním území ORP

Na správním území ORP Opava jsou v provozu následující tři hraniční přechody ČR/Polsko: • Opava – Pilszcz (III/01129), • Hněvošice – Sciborzyce Wielkie (III/O4611), • Držkovice – Dzierzkowice (III/05712). U přechodů Opava – Pilszcz a Hněvošice – Sciborzyce Wielkie již byla dohodnuta potřeba rekonstrukcí a schválené stavby byly zařazeny do „Bílé knihy“.

3.6.2 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury není významným faktorem pouze z hlediska statistik, ale je především důležitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Opava v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Opava. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, odpadového hospodářství, plynofikace a dostupnost telekomunikačních sítí a internetu. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Opava byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Malý lexikon obcí ČR 2007, Územně energetická koncepce Moravskoslezského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje a další. Zjištěné údaje o technické vybavenosti jednotlivých obcí SO ORP Opava jsou uvedeny v tabulce v podkapitole Indikátory. Obrázek č. 3.6.4: Inženýrské sítě v obcích SO ORP Opava k 1. 1. 2007

Zdroj: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2007 91

EKOTOXA s.r.o.

3.6.2.1


Zásobování vodou a odkanalizování

Základním koncepčním dokumentem je Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje v oblasti vodohospodářské politiky, který byl zastupitelstvem Moravskoslezského kraje schválen v září 2004. Cílem plánu je vytvoření podmínek pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Moravskoslezského kraje. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky příslušné směrnice EU. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Obce v SO ORP Opava jsou zásobovány pitnou vodou převážně z veřejných vodovodů. Procento napojení překračuje 95 %. Zbývající část obyvatel je zásobována ze soukromých studní. Tyto místní zdroje mají význam pouze v těch částech, kde nejsou dosud vybudovány rozvody vody z veřejného vodovodu, zejména z důvodu přílišné odlehlosti nemovitosti od soustředěné zástavby. Pitná voda pro zásobení z veřejných vodovodů je získávána převážně z nejrozsáhlejší vodárenské soustavy v České republice Ostravského oblastního vodovodu. Jako hlavní velkokapacitní zdroj povrchové vody připadá pro SO ORP Opava údolní nádrž Kružberk. Tabulka č. 3.6.3: Technologické objekty zásobování vodou v jednotlivých obcích SO ORP Opava (kromě města Opavy) SO ORP Opava Objekty zásobování vodou

Brumovice Budišovice Háj Ve Slezsku Jilešovice Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice

Hrabyně

Mladecko

VDJ 2x250 m3 VRT B1, B2, B3, B6 cca 10 l/s VDJ 100 m3 VDJ 250 m3 VDJ Smolkov 1500 m3 VDJ 2x 150 m3 VDJ 50 m3 Vrt 0,6 l/s VDJ 2x 200 m3 VRT HV1 HV 2 14,1 l/s VDJ 300 m3

SO ORP Opava

Objekty zásobování vodou

VDJ Jakubčovice 2x 400 m3 VDJ Domoradovice 100 m3 Hradec nad Moravicí VDJ 2x 1000 m3 Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice

Lhotka u Litultovic

VDJ zemní 100 m3 VDJ akumulační 250 m3 Litultovice Úpravna vody 30 l/s VRT M1, M3, M4 cca 30 l/s Oldřišov

VDJ 200 m3, VRT Angelika 20 l/s VDJ 100 m3 VRT 2,5 l/s VDJ 250 m3

2x 20 m3 skupinový vodovod VRT 30 l/s VDJ 2x 650 m3 VDJ 2x 420 m3 VDJ Masospol 100 m3 VDJ 2x 1000 m3

VDJ 100 m3 VDJ 2x 800 m3 Skřipov VDJ Jakubčovice 100 m3 VDJ 2x 250 m3 Slavkov VDJ 100 m3 VDJ ZD Otice 250 m3 VDJ zemní 20 m3 3 VDJ 90 m Sosnová VDJ 2x 150 m3 Velké Heraltice Vrt 1,4 l/s Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 2004, vlastní úpravy Mokré Lazce Otice Pustá Polom Slavkov

92

EKOTOXA s.r.o.


Hlavními zdroji rozvodu vody jsou skupinové vodovody Brumovice, Hrabyně, Litultovice, Hněvošice, Budišovice, Holasovice. Město Opava je zásobováno vodou z Ostravského oblastního vodovodu cca asi z 90 % a z místních zdrojů zbývá asi 10 %. Město akumuluje vodu 3 vodojemy, zemní vodojem Chvalíkovice 2x 5000 m3, vodojem Kateřinky 2x 500 m3 a vežový vodojem U hřbitova o kapacitě 500 m3. Celková současná akumulace vody pro Opavu je naddimenzovaná a ani výhledově není třeba budovat další zařízení. V centrální části města vodovodní síť svými dimenzemi vyhovuje, ale jedná se o zařízení, které pochází z počátku 20. století, takže bude nutné je postupně vyměňovat. V důsledku přechodu na tržní hospodářství došlo po roce 1989 ke značnému zvýšení cen vodného a stočného. Toto mělo za následek ekonomické chování všech odběratelů vody a tím i značné snížení spotřeby vody. Vybudovaná vodárenská zařízení pracují v současné době se značnou rezervou a zajistí budoucí období prakticky bez nutnosti budování dalších vodárenských zařízení. Nutností budou rekonstrukce a dobudování vodovodních rozvodů. SO ORP Opava je zásobována vodou prakticky bez problémů. Z telefonického průzkumu je zjištěna nutnost rekonstrukce vodojemu a přivaděče pouze u obce Velké Heraltice, kde jsou v přilehlých částech občané nuceni používat vlastní studny, které v suchých letech vysychají a je nutné je zásobovat vodou z cisteren. Kanalizace zaústěná do čistírny odpadních vod je vybudována v obcích Brumovice, Hlavnice, Velké Hoštice, Slavkov, Dolní Životice, Otice, Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí, Háj ve Slezsku, Hrabyně a ve městě Opava. Ostatní obce jsou částečně vybaveny jednotnou kanalizací, která slouží k odvedení dešťových vod a na kterou se částečně napojují i splaškové odpadní vody. Splaškové odpadní vody z jednotlivých objektů se převážně akumulují v septicích a žumpách. Ty mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají společně s ostatními do recipientu. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých objektů lze využít stávající žumpy pro osazení malých domovních ČOV. Další alternativa je využití stávajících žump po stavebních úpravách pro mechanické předčištění odpadních vod s následným dočištěním na půdních filtrech. Tabulka č. 3.6.4: Čistírny odpadních vod v SO ORP Opava Obec Typ ČOV Branka u Opavy Hydrovit 500S DČB 16 Biofluid 7,5 Brumovice 2x Biofluid 4,5 1x Biofluid 9 1x Ekol 2,5 Dolní Životice Mechanicko-biologická pracující na principu SBR reaktoru Háj ve Slezsku Mechanicko-biologická Hlavnice Mechanicko-biologická Hrabyně Mechanicko-biologická Hradec nad Moravicí Mechanicko-biologická Opava Centrál. mechanicko biologická Otice Mechanicko-biologická Slavkov Mechanicko-biologická – extenzívní Velké Hoštice Mechanicko-biologická Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 2004, vlastní úpravy Tato situace je dle telefonického průzkumu v obcích převážně řešena pomocí studií proveditelnosti, popřípadě projektové dokumentace k výstavbě kanalizace a čistíren odpadních vod pomocí externích financí z dotačních titulů různých poskytovatelů (EU, stát, kraj). Do roku 2010 je povinná čistírna odpadních vod v obcích nad 2 000 obyvatel. Obce s nižším počtem obyvatel uvažují o vybudování kanalizace napojené na čistírnu odpadních vod v delším časovém horizontu.

93

EKOTOXA s.r.o.

3.6.2.2


Zásobování plynem

Zásobování plynem SO ORP Opava je zajištěno VVTL plynovodem, který vede přes sousední SO ORP Kravaře, prochází přes obce Velké Hoštice, Opava, Neplachovice, Holasovice, Brumovice a pokračuje do SO ORP Bruntál. Regulační stanice jsou v Brumovicích, Sosnové, Velkých Heralticích, Neplachovicích, Opavě, Stěbořicích, Slavkově, Oticích, Uhlířově, Brance u Opavy, Raduni. Zbylé napojení zajišťuje středotlaké vedení. V SO ORP je na plyn napojeno 37 obcí, tedy 91 %. V oblasti zásobování plynem obce neuvádějí žádné problémy.

3.6.2.3

Odpadové hospodářství

Na území SO ORP Opava funguje systém sběru a separace odpadu – je zajištěn tříděný sběr papíru, skla, plastů, nebezpečného a velkoobjemového komunálního odpadu. Svoz odpadu zajišťuje firma Technické služby Opava, s.r.o. a Marius Pedersen na základě smluv s jednotlivými obcemi. Jsou zde i další firmy, které zajišťují svoz specifických surovin. Separovaný sběr bioodpadu v SO ORP Opava není zaveden. V působnosti SO ORP Opava mají občané k dispozici 2 sběrné dvory. Veškerý odpad z SO ORP Opava se vozí na skládku ELIO Slezsko do Holasovic a na skládku do Chlebičova, kde se skládkuje i nebezpečný odpad.

3.6.2.4

Zásobování elektrickou energií

Zásobování elektrickou energií je z hlediska současného odběru i z hlediska výhledu do budoucna zajištěno. Dodávky elektrické energie jsou zajišťovány převážně prostřednictvím Severomoravské energetiky, a.s.

3.6.2.5

Telekomunikační sítě a internet

Na území SO ORP Opava se nacházejí zařízení všech tří mobilních operátorů působících na území ČR – O2, T-Mobile i Vodafone. Jako problémovější se jeví kvalita signálu mobilní sítě poskytovatele Telefónica O2. Na území města Opavy je možné využít následující typy připojení k internetu - Dial up (vytáčené připojení), ADSL, Wi-fi, GPRS/EDGE, Satelitní připojení k internetu, Pevná datová linka. Vysokorychlostní připojení k internetu je dále dostupné ve všech oslovených obcích SO ORP Opava převážně formou ADSL a Wi-fi.

3.6.2.6

Obnovitelné zdroje energie

Legislativní limity udávají zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 6 % do roku 2010, s čímž je nutno počítat v energetické koncepci celého kraje a přizpůsobit tak těmto požadavkům i hospodaření s energií ve správním obvodu. Pro snížení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých a středních zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a energií. Na území SO ORP Opava se prakticky nevyskytuje jediný větší alternativní zdroj elektrické energie. Záměry na vybudování fotovoltaických elektráren jsou zatím pouze ve stadiu úvah v obcích Chlebičov a Litultovice. Záměry na vybudování alternativních zdrojů elektrické energie v podobě větrných elektráren narážejí na nesouhlas zastupitelů, popřípadě občanů, jednotlivých obcí.

94

EKOTOXA s.r.o.


3.6.3 Indikátory Hustota silnic I., II. a III. třídy Hodnocení indikátoru: -2 méně než 0,20 -1 0,20-0,39 0 0,40-0,79 1 0,80-0,99 2 1,00 a více Tabulka č. 3.6.5: Hustota silniční sítě Obec

Hustota silnic I.-III. třídy [km/km2]

Hodnocení indikátoru

Branka u Opavy 0,54 Bratříkovice 1,07 Brumovice 0,99 Budišovice 0,6 Dolní Životice 0,91 Háj ve Slezsku 1,32 Hlavnice 0,66 Hlubočec 0,7 Hněvošice 0,57 Holasovice 0,98 Hrabyně 0,9 Hradec n. Moravicí 0,65 Chlebičov 0,35 Chvalíkovice 1,09 Jakartovice 0,78 Jezdkovice 1,51 Kyjovice 0,93 Lhotka u Litultovic 0,95 Litultovice 1,11 Mikolajice 0,55 Mladecko 1,33 Zdroj: ŘSD ČR, vlastní zpracování, 2008

0 2 1 0 1 2 0 0 0 1 1 0 -1 2 0 2 1 1 2 0 2

Obec Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice

95

Hustota silnic I.-III. třídy [km/km2] 0,61 1,12 2,16 0,5 0,98 1,24 0,68 0,82 0,82 0,77 0,51 0,62 0,72 0,78 0,89 0,66 0,28 0,77 0,58 0,17

Hodnocení indikátoru 0 2 2 0 1 2 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 -1 0 0 -2

EKOTOXA s.r.o.


Dostupnost obsluhy území veřejnou linkovou dopravou Hodnocení indikátoru: -2 10 minut a více -1 8-9,99 minut 0 6-7,99 minut 1 4-5,99 minut 2 méně než 4 minuty Tabulka č. 3.6.6: Dostupnost obsluhy území veřejnou linkovou dopravou - docházkové vzdálenosti dle obcí (v min.) Vážená Hodnocení Vážená Hodnocení Obec Obec docházka indikátoru docházka indikátoru Branka u Opavy 5,82 Bratříkovice 7,5 Brumovice 7,64 Budišovice 7,33 Dolní Životice 6,96 Háj ve Slezsku 7,14 Hlavnice 6,69 Hlubočec 9,62 Hněvošice 6,44 Holasovice 6,7 Hrabyně 5,92 Hradec nad Moravicí 8,46 Chlebičov 7,03 Chvalíkovice 6,93 Jakartovice 9,23 Jezdkovice 7,07 Kyjovice 10,25 Lhotka u Litultovic 7,73 Litultovice 7,11 Mikolajice 7,67 Mladecko 8,01 Zdroj: GIS, vlastní zpracování, 2008

Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice

1 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 1 -1 0 0 -1 0 -2 0 0 0 -1

96

6,57 6,37 9,04 6,89 7,05 6,83 6,28 7,45 6,31 6,88 5,85 7,91 6,47 7,86 6,16 7,15 7,5 6,66 7,6 7,78

0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

EKOTOXA s.r.o.


Dopravní obslužnost území Hodnotí se počet autobusových a železničních spojů do Opavy z ostatních obcí správního obvodu ORP Opava (a opačně) ve vybraných intervalech. Hodnocení indikátoru: -2 0 spojů -1 1 spoj 0 2 spoje 1 3 spoje 2 více než 3 spoje

Branka u Opavy 28 2 Bratříkovice 1 -1 Brumovice 2 0 Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice

2 6 6 2 2 4

0 2 2 0 0 2

12 2 Jakartovice 2 0 1 -1 Jezdkovice 3 1 2 0 Kyjovice 1 -1 Lhotka u 2 0 Litultovic 1 -1 2 0 Litultovice 6 2 6 2 Mikolajice 6 2 1 -1 Mladecko 3 1 0 -2 Mokré Lazce 10 2 2 0 Neplachovice 6 2

Holasovice 8 2 5 2 Nové Sedlice Hrabyně 7 2 4 2 Oldřišov Hradec n/ M 30 2 13 2 Otice Chlebičov 6 2 1 -1 Pustá Polom Chvalíkovice 1 -1 0 -2 Raduň Zdroj: Jízdní řády platné k 13. a 16. 8. 2008

6 8 46 3 1

2 2 2 1 -1

Obec

7 1 2

2 -1 0

Skřipov Slavkov Služovice

2 2 4 2 4 1

0 0 2 0 2 -1

5 4 12 1 0

2 2 2 -1 -2

Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice

Prac. den Hodnocení indikátoru Sobota Hodnocení indikátoru

Obec


Obec


Tabulka č. 3.6.7: Dopravní obslužnost území hromadnou dopravou - počet spojů/den

3 21 6

1 2 2

7 4 3

2 2 1

0 -2 5 2 8 2 8 2 1 -1 8 2

2 2 4 4 0 2

0 0 2 2 -2 0

6 2 26 2 1 -1

5 8 8

2 2 2

Pozn.: Vybrané spoje v pracovní den: dojezd do práce na ranní směnu (6 nebo 7 hod); dojezd do školy (na 8 hod); dojezd na 14 hodinu; návrat do obce ve 14 hod; návrat večer do 22 hod. Vybrané spoje v sobotu: v sobotu ráno z obce (v 7 hod); návrat odpoledne do obce (13 až 14 hod); v sobotu odpoledne z obce (13 až 14 hod); návrat v sobotu večer (21 až 22 hod). Pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný k 13. 8. a 16. 8. 2008. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková doprava – autobusy a vlaky. Pro vyhodnocení vyváženosti pilířů je městu Opava přiřazeno hodnocení indikátorů 2 body.

97

EKOTOXA s.r.o.


Vybavenost technickou infrastrukturou Hodnocení indikátoru: -2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x A 0…..2x A 1…..3x A 2…..4x A (obec s kompletním vybavením) Tabulka č. 3.6.8: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obec

Plynofikace

Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Zdroj: Malý lexikon obcí ČR 2007

Vodovod

Kanalizace

ČOV

A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

A

A

A

A

A A A

A A A

A A

A A

A A

A A

A

A

A

A

A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

Pozn.: A = Ano (obec je uvedeným vybavena)

98

Hodnocení indikátoru 2 -1 2 0 2 2 2 0 0 0 2 2 0 0 0 0 0 -1 0 -1 0 0 0 0 0 2 2 0 0 -1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0

EKOTOXA s.r.o.


3.6.4 SWOT analýza Dopravní infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Existence celostátní železniční tratě Krnov – Opava východ – Ostrava-Svinov a její napojení na celostátní trať č. 270. Ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury na území SO ORP Opava na úrovni kraje (Bílá kniha).

SLABÉ STRÁNKY Technická zanedbanost železniční trati na území SO ORP (omezená rychlost, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve stávající silniční síti, špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy. Optimalizace a elektrizace traťového úseku Absence obchvatů měst a obcí při relativně Opava východ – Ostrava-Svinov. vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě. Rozložení silniční sítě umožňuje relativně dobrou Absence dálnice a rychlostní silnice. dostupnost okresního města Opava. Omezená dopravní obslužnost části území veřejnou linkovou dopravou ve všední dny, zcela nedostatečná o víkendech. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zlepšení technického stavu a parametrů Odkládání realizace optimalizace železničních stávající silniční sítě. tratí. Optimalizace dalších traťových úseků (Opava Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj východ – Hradec n/M, Opava východ – Krnov dopravní infrastruktury – další zhoršování vč. elektrizace). technických parametrů silnic II. a III. třídy. Vymezení potřeb modernizace silniční sítě, Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně budování obchvatů a přeložek (Bílá kniha), nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu snížení intenzity dopravy ve městech a obcích, dopravních nehod. snižování znečištění ovzduší a hluku. Možnost využití prostředků z fondů EU na Omezená dopravní obslužnost území SO ORP spolufinancování dopravní infrastruktury. přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. Rozvoj příměstské železniční dopravy a dálkové regionální rychlé dopravy.

99

EKOTOXA s.r.o.


Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Relativně bezproblémové zásobování vodou téměř u všech obcí SO ORP. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. Obce řeší standardně realizaci svých projektů pomocí dotačních titulů (EU, státní správa, Moravskoslezský kraj). PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Využití alternativních zdrojů elektrické energie je téměř nulové. Nedostatečná síť ČOV s vyhovujícími technickými parametry.

Dopracování územních plánů všech obcí SO ORP Opava a vyjasnění strategických záměrů oblasti. Záměry na budování alternativních zdrojů elektrické energie (obce Litultovice, Chlebičov).

Chybějící ČOV a splašková kanalizace ohrožuje životní prostředí a podzemní vody.

Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. HROZBY

Využití alternativních zdrojů elektrické energie je zanedbatelné, záměry na výstavbu jsou nedostatečně rozpracovány. Dobudovat informační systém obcí a Místně nedostatečný signál mobilního mikroregionů, vybavit obce výpočetní poskytovatele Telefónica O2 jako operátora technikou. Obce takto mohou do budoucna krizových linek. pružně reagovat na požadavky poskytovatelů dotačních titulů a zrychlit tak realizaci svých projektů.

3.6.5 Problémy k řešení 3.6.5.1

Dopravní infrastruktura

Problémy silniční sítě na území SO ORP Opava Pro hodnocení úrovně silniční sítě na území jednotlivých správních obvodů jsou hlavními ukazateli její hustota, parametry dopravních cest, napojení silniční sítě na regionální, případně celostátní dopravní trasy, zajišťující dostupnost okolních měst a příslušných krajských úřadů. Kvalita silniční sítě Správním územím SO ORP Opava neprobíhá dálnice ani rychlostní komunikace. Napojení silniční sítě na síť vyšší kategorie zajišťují v hodnoceném území silnice I. třídy I/11, I/46, I/56 a I/57. Dopravní obslužnost území je zajišťována převážně silnicemi II. třídy a III. třídy, které jsou většinou ve špatném technickém stavu vzhledem k dlouhodobě nedostatečné údržbě a modernizaci a vzhledem k rostoucím nárokům na přepravu nesplňují potřebné parametry. Délka silniční sítě činí celkem 464,45 km, z toho silnice I. třídy činí 21,7 % , silnice II. třídy 17 % a více než 60 % (61,3 %) tvoří silnice III. třídy. Hustota silniční sítě na území SO ORP činí 0,82 km/km2, což znamená, že je mírně nad průměrnou hustotou silniční sítě v ČR, která dosahuje 0,7 km/km2 i nad hustotou silniční sítě MSK (0,64 km/km2). V rámci území SO ORP jsou však určité diference, které souvisí s charakterem a využitím území. Intenzita dopravy Vzhledem ke stávajícímu stavu silniční sítě jsou hodnoty získané měřením intenzity dopravy již v současném období vysoké. Zejména v průtazích městem Opava (intenzita zde již dosahuje v pracovních dnech až 29000 voz/24 hod) ale i v dalších obcích je doprava spojena s řadou negativních dopadů. Trend ve vývoji intenzity dopravy je trvale rostoucí.

100

EKOTOXA s.r.o.


Úkoly pro územní plánování V rámci vyhodnocení Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK byly zpracovány návrhy variantního, případně nového řešení některých problémových prvků páteřní sítě. K nejvýznamnějším patří silnice I/11 v oblasti Opava, Komárov, kde je nezbytné stabilizovat cílovou trasu. Původní řešení předpokládalo homogenizaci šířkového uspořádání stávající dvoupruhové komunikace v úseku Opava Komárov – Mokré Lazce na čtyřpruhovou nedělenou komunikaci v kategorii 15,5/80 vč. vybudování podjezdu pod železniční tratí č. 316 v Opavě-Komárově. Vycházelo z předpokladu intenzit RPDI cca 15000 voz/24 hod. Tato varianta byla přehodnocována a současný ideový návrh řešení počítá s vybudováním přeložky silnice I/11 a to ve třech variantách (severního, jižního nebo kombinovaného koridoru sever + jih). Nový námět přeložky v trase jižního obchvatu je veden mimo koridor ÚP VÚC i mimo koridor navržený v zadání Zásad územního rozvoje. Úkolem územního plánování je stabilizovat trasu přeložky silnice I/11. Po dobudování přeložek se očekává nárůstu intenzity dopravy na cca 25000 voz/24 hod. Nově byl dále zpracován návrh přeložky silnice I/57 v Hradci nad Moravicí. Byly posuzovány kromě velkého obchvatu i varianty kratších západních obchvatů s tunelovými úseky. Nový ideový návrh představuje zásadní koncepční změnu a výsledná varianta je vedena mimo koridor ÚP VÚC. Úkolem územního plánování je stabilizace nové trasy potenciální přeložky. K dalším úkolům územního plánování ve vztahu k řešenému území je zapracování výsledného řešení obchvatů města Opavy do územního plánu. Jedná se silnici I/11 Opava – severní obchvat, západní část a prodlouženou II/461, Opava – západní obchvat, jehož výsledná varianta je vedena mimo koridor ÚP VÚC. V rámci územního plánování a zpracování ÚPD příslušných obcí bude dále nezbytné upřesnění způsobu řešení • hlavních existujících dopravních závad (průtahy obcemi, nevhodné křížení komunikací apod.), • v návaznosti na připravované stavby i dořešení nového napojení původních komunikací. Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže. Rovněž dle platné PÚR ČR (2006) i dle návrhu PÚR ČR (2008) trvá požadavek stabilizovat v ÚPD koridor pro vybudování kapacitní dopravní cesty S6 (resp. S5) do konce roku 2009. (Dle PÚR mají do konce roku 2008 MD, Moravskoslezský kraj a MŽP ČR prověřit v dané trase možnost vymezení koridoru pro vybudování kapacitní dopravní cesty.)

Problémy železniční sítě na území SO ORP Opava Hustota železniční sítě na území SO ORP Opava činí cca 0,114 km/km2 (11,4 km/100 km2) a je mírně pod úrovní jak MSK (12,4 km/100 km2), tak i pod celorepublikovým průměrem (12,2 km/100km2). Na území SO ORP Opava je železniční doprava přímo dostupná pro 19 ze 41 hodnocených obcí, což představuje cca 46 % obcí, navíc jsou zastávky i v některých jejich částech (Vávrovice, Opava Komárov, Opava západ, Malé Hoštice). Pro tyto obce je tak zajištěna dobrá dostupnost Opavy železniční dopravou. Trať č. 316 poskytuje pro Opavu a část jejího správního území možnost železniční přepravy do krajského města. Kvalita železniční dopravy Územím SO ORP Opava jsou vedeny dvě celostátní tratě a čtyři tratě regionální. Většina z nich je zastaralých ve špatném technickém stavu. Výrazným zlepšením byla optimalizace a elektrizace traťového úseku Opava východ – Ostrava Svinov. Na hranici kapacitních možností je v současnosti traťový úsek Opava východ – Krnov (trať č. 310), jehož optimalizace a elektrizace se předpokládá v roce 2016. Významným rizikovým faktorem je křížení komunikací s dráhou. Na správním území byly vytipovány čtyři rizikové přejezdy, jež budou postupně samostatně nebo v rámci rekonstrukcí tratí upraveny. 101

EKOTOXA s.r.o.


Dopravní obslužnost hromadnou osobní dopravou Dopravní obslužnost obcí VLD (veřejnou linkovou dopravou – autobus i vlak) je ovlivněna dostupností veřejné dopravy v jednotlivých obcích. Ta je ovlivněna nejen počtem spojů za den, ale i docházkovou vzdáleností na zastávky. Hodnocení dopravní obslužnosti území SO ORP Opava Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů do Opavy a z Opavy ve všedních dnech a v sobotu a to pro vybrané časové intervaly. Jak vyplývá z tabulky v kartě, je počet spojů do Opavy v ranních hodinách ve všedních dnech uspokojivý, možnosti návratu z Opavy do obcí jsou ve vybraných intervalech omezené. Dopravní obslužnost v sobotu je naprosto nevyhovující. Dostupnost veřejné hromadné dopravy Dostupnost veřejné hromadné dopravy byla hodnocena na základě docházkových vzdáleností. Průměrná doba chůze na zastávky VLD pro SO ORP Opava je 7,25 minut. Vzhledem k tomu, že cestující musí vždy docházet dvakrát, jednou na zastávku a podruhé ze zastávky, celková docházka činí v průměru cca 15 minut. K času je samozřejmě nutné připočítat případné zpoždění, či příchod na zastávku s časovým předstihem, tyto hodnoty se již ale počítají jen jednou za cestu, celkem s čekáním tak může docházka činit i 20 minut a více. Pro jednotlivé obce je diferencovaná v rozpětí od 5,82 (Branka u Opavy) po 10,25 min. (Kyjovice).

3.6.5.2 • • • •

Technická infrastruktura Dobudování kanalizace a ČOV, problém je nedostatek finančních zdrojů. Absence alternativních zdrojů elektrické energie. Posílení signálu mobilních telefonů v problematických místech SO ORP Opava. Dobudovat plynofikaci do všech obcí SO ORP Opava.

102

EKOTOXA s.r.o.


3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 3.7.1 Demografický vývoj K 31. 12. 2007 žilo v Moravskoslezském kraji 1 249 897 obyvatel. Od roku 1997 tak došlo pouze k 2,46% poklesu. Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Největší nárůst zaznamenal Frýdlant nad Ostravicí, a to 3,34 %. K relativně většímu poklesu došlo v Orlové, 6,69 %. Nejlidnatější SO ORP (po Ostravě) tak zůstává Frýdek-Místek se 109 395 obyvateli, dále sledovaný SO ORP Opava (101 728 obyvatel). Vítkov je naopak se 14 086 obyvateli nejmenší SO ORP kraje. Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP MSK mezi lety 1997–2007 SO ORP

Rok 1997

Rozdíl mezi lety 2007 a 1997 2007

Frýdlant nad Ostravicí 22019 Kravaře 20791 Bílovec 25587 Frenštát pod Radhoštěm 18922 Frýdek-Místek 109664 Hlučín 39931 Nový Jičín 48484 Jablunkov 22717 Bruntál 39923 Krnov 43650 Opava 103320 Třinec 56907 Bohumín 30605 Havířov 101684 Karviná 76270 Kopřivnice 42756 Ostrava 349928 Vítkov 14607 Český Těšín 28104 Odry 18435 Rýmařov 17529 Orlová 49587 MSK 1281420 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

22754 21146 25852 18957 109395 39860 48389 22502 38940 42567 101728 55718 29789 98555 74045 41668 336811 14086 26738 17486 16641 46270 1249897

Absolutně 735 355 265 35 -269 -71 -95 -215 -983 -1083 -1592 -1189 -816 -3129 -2225 -1088 -13117 -521 -1366 -949 -888 -3317 -31523

Relativně (%) 3,34 1,71 1,04 0,18 -0,25 -0,18 -0,20 -0,95 -2,46 -2,48 -1,54 -2,09 -2,67 -3,08 -2,92 -2,54 -3,75 -3,57 -4,86 -5,15 -5,07 -6,69 -2,46

Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP Opava vyvíjel od roku 1971. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozené přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují.

103

EKOTOXA s.r.o.


Graf č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Opava mezi lety 1971-2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Až do roku 1994 docházelo na území SO ORP Opava nepřetržitě k růstu počtu obyvatel (hrubá míra celkového přírůstku byla kladná) s mírným zrychlením ve druhé polovině 70. let, což odpovídá tehdejší propopulační politice a vývoji v celé ČR. Až do roku 2007 pak počet obyvatel pomalu klesal, celkový přírůstek byl záporný. Celkový přírůstek byl ovlivňován především přirozenými přírůstky, v posledních letech se však více prosazuje vliv migrace. Pozitivní je fakt, že hrubá míra přirozeného přírůstku je od roku 2005 kladná. Graf č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Opava

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

Nejlidnatějšími obcemi SO ORP Opava (po Opavě) jsou Hradec nad Moravicí a Háj ve Slezsku, nejmenšími Lhotka u Litultovic, Mladecko a Bratříkovice, které mají všechny do 200 obyvatel. K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Budišovice a Dolní Životice. Pouze ve 30 % obcí došlo k poklesu počtu obyvatel, který navíc nebyl ve většině z nich příliš výrazný - s výjimkou obce Štítina, kde obyvatel ubylo o téměř 30 %. 104

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Opava mezi lety 1997-2007 Rok Rozdíl mezi lety 2007 a 1997 Obec 1997 2007 Absolutně Relativně (%) Budišovice 449 568 119 26,50 Dolní Životice 949 1156 207 21,81 Branka u Opavy 951 1075 124 13,04 Neplachovice 812 917 105 12,93 Slavkov 1616 1810 194 12,00 Mladecko 156 174 18 11,54 Jezdkovice 207 229 22 10,63 Pustá Polom 1312 1444 132 10,06 Vršovice 437 475 38 8,70 Chvalíkovice 653 702 49 7,50 Velké Hoštice 1657 1752 95 5,73 Stěbořice 1295 1368 73 5,64 Hradec nad Moravicí 5087 5371 284 5,58 Bratříkovice 148 156 8 5,41 Mokré Lazce 1077 1119 42 3,90 Štáblovice 585 602 17 2,91 Litultovice 760 781 21 2,76 Lhotka u Litultovic 193 198 5 2,59 Jakartovice 1034 1056 22 2,13 Služovice 792 803 11 1,39 Otice 1308 1325 17 1,30 Oldřišov 1302 1317 15 1,15 Uhlířov 352 356 4 1,14 Hlavnice 617 623 6 0,97 Mikolajice 252 254 2 0,79 Velké Heraltice 1563 1574 11 0,70 Chlebičov 1073 1075 2 0,19 Nové Sedlice* 490 Tábor** 59 Raduň 973 971 -2 -0,21 Skřipov 1021 1018 -3 -0,29 Hněvošice 1016 1013 -3 -0,30 Brumovice 1447 1441 -6 -0,41 Hlubočec 549 546 -3 -0,55 Holasovice 1377 1360 -17 -1,23 Háj ve Slezsku 3365 3292 -73 -2,17 Kyjovice 857 837 -20 -2,33 Sosnová 420 410 -10 -2,38 Hrabyně 1202 1152 -50 -4,16 Opava 61886 58923 -2963 -4,79 Těškovice 883 818 -65 -7,36 Štítina 1628 1177 -451 -27,70 SO ORP Opava 103320 101728 -1592 -1,54 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva *Obec byla v roce 1997 součástí obce Štítina. **Obec zanikla v roce 1998 a stala se součástí obce Velké Heraltice.

105

EKOTOXA s.r.o.


Následující dva grafy ukazují, jak se v posledních 10 letech vyvíjely hmpp a hmms v jednotlivých obcích SO ORP Opava. Graf č. 3.7.3: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku v obcích SO ORP Opava mezi lety 1997-2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku v promilích, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený porodností a úmrtností na daném území. Vypočet: hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / SS * 1000 kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

Vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku a migračního salda v obcích SO ORP Opava dokumentuje fakt, že počet obyvatel je v posledních deseti letech poměrně stabilní – ve většině obcí se křivky pohybují kolem průměru SO ORP. K větším oscilacím dochází spíše u hmms, ale pouze u menších obcí, kde se výrazněji projeví i v absolutních číslech malé přírůstky/úbytky. Výjimkami jsou obce Dolní Životice, kde došlo v roce 2000 k výraznému přírůstku migrací (přes 150 ‰), a Kyjovice, kde je po celé období výrazně podprůměrná míra přirozeného přírůstku (viz věková struktura v následující podkapitole). Obce přitom patří spíše ke středně velkým. Nejstabilnější počet obyvatel má město Opava.

106

EKOTOXA s.r.o.


Graf č. 3.7.4: Vývoj hrubé míry migračního salda v obcích SO ORP Opava mezi lety 1997-2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra migračního salda v promilích, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený stěhováním v rámci území. Vypočet: hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / SS * 1000, kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

3.7.2 Věková struktura V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel MSK a SO ORP Opava, jsou jednotlivé SO ORP a obce seřazeny podle indexu stáří. Jedná se ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Nejstarší obyvatele v MSK mají SO ORP Frýdlant nad Ostravicí a Hlučín, kde na každé dítě připadá jedna osoba ve věku 65 a více let. Nejnižší index stáří pak vykazují SO ORP Bruntál a Orlová. Společně s Českým Těšínem jsou to zároveň SO ORP s největším podílem osob v produktivním věku. Nejvíce dětí je pak v SO ORP Jablunkov. Blíže viz tabulka.

107

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.3: Věková struktura SO ORP MSK k 1. 1. 2006 Věková skupina (%) SO ORP <= 14 15 - 64 Bruntál 16,0 73,0 Orlová 15,9 73,1 Kopřivnice 16,0 72,0 Odry 16,3 71,2 Český Těšín 15,0 73,2 Nový Jičín 15,6 72,1 Krnov 15,9 71,4 Bílovec 16,0 71,0 Frýdek-Místek 15,2 72,5 Rýmařov 14,9 72,9 Vítkov 16,0 71,0 Jablunkov 16,9 69,1 Kravaře 15,7 70,9 Karviná 14,5 72,2 Bohumín 14,6 72,0 Frenštát pod Radhoštěm 15,3 70,6 Opava 14,9 71,2 Ostrava 14,6 71,5 Havířov 14,3 71,5 Třinec 15,1 69,9 Hlučín 14,6 70,5 Frýdlant nad Ostravicí 14,5 70,5 MSK 15,0 71,6 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

Index stáří

65+ 11,0 11,0 12,0 12,6 11,9 12,3 12,7 13,0 12,3 12,2 13,0 14,0 13,4 13,3 13,4 14,1 13,9 13,8 14,2 15,0 14,9 15,0 13,3

0,69 0,69 0,75 0,77 0,79 0,79 0,80 0,81 0,81 0,81 0,81 0,83 0,86 0,91 0,92 0,92 0,93 0,95 0,99 0,99 1,03 1,04 0,89

Opava patří k SO ORP se spíše starším obyvatelstvem, index stáří zde průměrně dosahuje hodnoty 0,93. Na jedno dítě tedy připadá 0,93 osoby nad 64 let. Nejvyšší je index stáří v Kyjovicích, 1,65, kde je zároveň nejvyšší podíl osob v poproduktivním věku – nachází se zde domov důchodců. Hodnoty větší než jedna dále dosahují obce Těškovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Háj ve Slezsku, Mladecko a Hrabyně (jedná se však o obec s nejvyšším podílem osob v produktivním věku). Nejnižší index stáří mají obce Hlavnice a Jezdkovice. Zajímavá je věková skladba obyvatel Lhotky u Litultovic, ke je téměř 24 % dětí do 15 let, což je nejvíce v SO ORP. Relativně vysoký je však také podíl osob starších 64 let, takže je Lhotka obcí s nejnižším podílem osob v produktivním věku. Obdobná je situace ve Vršovicích.

108

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura obcí SO ORP Opava k 1. 1. 2006 Věková skupina (%) Obce <= 14 15 - 64 Hlavnice 17,6 72,7 Jezdkovice 19,6 69,6 Branka u Opavy 17,0 72,2 Lhotka u Litultovic 23,8 60,3 Slavkov 17,6 70,6 Vršovice 20,8 65,3 Sosnová 17,3 70,8 Oldřišov 17,1 70,7 Brumovice 15,2 73,8 Uhlířov 17,8 69,4 Bratříkovice 18,8 67,5 Budišovice 18,0 68,7 Neplachovice 15,3 72,8 Nové Sedlice 16,0 71,2 Raduň 16,2 70,9 Stěbořice 17,1 69,3 Jakartovice 16,3 70,8 Chvalíkovice 15,5 72,0 Velké Heraltice 16,2 70,5 Otice 15,2 72,0 Velké Hoštice 15,5 71,4 Hradec nad Moravicí 15,8 70,5 Hlubočec 16,5 69,1 Litultovice 15,8 70,1 Dolní Životice 15,5 70,6 Pustá Polom 17,1 67,5 Služovice 13,1 74,8 Štáblovice 13,4 74,2 Štítina 14,8 71,4 Chlebičov 15,8 69,1 Hněvošice 14,8 71,0 Opava 14,4 71,7 Holasovice 15,6 69,2 Skřipov 13,9 72,1 Těškovice 15,3 68,9 Mikolajice 15,0 69,1 Mokré Lazce 14,2 70,8 Háj ve Slezsku 14,3 68,6 Mladecko 12,6 71,8 Hrabyně 10,9 74,9 Kyjovice 13,6 63,9 SO ORP Opava 14,9 71,2 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

109

Index stáří

65+ 9,7 10,9 10,8 15,9 11,8 14,0 11,8 12,2 10,9 12,8 13,8 13,3 11,9 12,8 12,8 13,6 12,9 12,5 13,2 12,8 13,1 13,7 14,5 14,1 13,9 15,4 12,0 12,4 13,8 15,1 14,2 13,9 15,1 13,9 15,7 15,9 15,0 17,1 15,5 14,2 22,5 13,9

0,55 0,56 0,64 0,67 0,67 0,67 0,68 0,71 0,72 0,72 0,73 0,74 0,77 0,79 0,79 0,79 0,80 0,81 0,81 0,84 0,85 0,87 0,88 0,89 0,90 0,90 0,91 0,93 0,93 0,95 0,96 0,96 0,97 1,00 1,02 1,05 1,06 1,19 1,23 1,29 1,65 0,93

EKOTOXA s.r.o.


3.7.3 Vzdělanostní struktura V SO ORP Opava má 38,91 % obyvatel středoškolské vzdělání bez maturity (v Mikolajicích 52,24 %), 24,95 % středoškolské vzdělání s maturitou (v Háji ve Slezsku 29,23 %), 24,25 % základní nebo nedokončené vzdělání (v Sosnové 39,58 %) a 11,89 % vysokoškolské vzdělání (v Opavě 14,54 %, sídlí zde Slezská Univerzita v Opavě). Blíže vzdělanostní strukturu SO ORP podle jednotlivých obcí popisuje následující tabulka. Tabulka č. 3.7.5: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Opava v roce 2001 (%) Obyv. bez vzd. Obyv. se SŠ bez Obyv. se SŠ Obec a s ZŠ mat. s mat. Branka u Opavy 23,43 43,58 22,92 Bratříkovice 34,81 44,44 14,81 Brumovice 26,37 49,37 19,29 Budišovice 29,72 40,28 19,17 Dolní Životice 36,35 39,96 17,25 Háj ve Slezsku 23,05 33,27 29,23 Hlavnice 26,11 49,47 19,53 Hlubočec 27,36 43,22 19,54 Hněvošice 28,54 48,59 17,96 Holasovice 27,06 45,45 20,60 Hrabyně 32,03 33,89 23,93 Hradec nad Moravicí 26,71 40,57 23,30 Chlebičov 30,70 50,53 14,88 Chvalíkovice 28,75 44,85 21,16 Jakartovice 38,54 42,48 15,87 Jezdkovice 24,24 45,45 26,06 Kyjovice 33,76 37,63 22,03 Lhotka u Litultovic 32,17 51,75 14,69 Litultovice 26,67 43,88 21,71 Mikolajice 25,87 52,24 17,41 Mladecko 32,61 47,10 15,94 Mokré Lazce 22,10 39,01 26,96 Neplachovice 23,23 47,91 22,51 Nové Sedlice 26,86 39,89 24,20 Oldřišov 29,44 49,63 15,89 Opava 22,27 36,40 26,79 Otice 20,91 42,67 28,19 Pustá Polom 25,98 41,84 23,40 Raduň 25,70 41,73 23,54 Skřipov 28,59 43,29 21,00 Slavkov 22,98 42,63 25,62 Služovice 29,39 46,35 19,75 Sosnová 39,58 43,50 14,20 Stěbořice 22,48 46,78 24,50 Štáblovice 30,04 44,96 22,58 Štítina 22,11 39,15 28,00 Těškovice 25,87 46,97 19,80 Uhlířov 29,79 47,87 19,86 Velké Heraltice 31,94 45,48 16,47 Velké Hoštice 27,09 45,30 20,50 Vršovice 25,00 44,12 23,24 SO ORP Opava 24,25 38,91 24,95 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

110

Obyv. s VOŠ a s VŠ 10,08 5,93 4,97 10,83 6,44 14,45 4,88 9,89 4,92 6,90 10,15 9,42 3,90 5,24 3,10 4,24 6,58 1,40 7,75 4,48 4,35 11,93 6,35 9,04 5,05 14,54 8,23 8,78 9,03 7,12 8,77 4,51 2,72 6,24 2,42 10,74 7,37 2,48 6,11 7,11 7,65 11,89

EKOTOXA s.r.o.


3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí V případě mobility za školami je patrné výrazné vzdělávací centrum SO ORP ve městě Opava. Zde tvoří saldo 3 421 studentů (studenti + žáci + učni). Je to způsobeno přítomností jak řady středních škol, tak také přítomností vysoké školy. Ostatní obce jsou výrazně vzdáleny. Druhé je Mladecko, které získává v saldu 178 studentů a následují obce Neplachovice, Raduň a Stěbořice. Ostatní obce pak v saldu studenty ztrácejí. Nejhůře na tom je Hradec nad Moravicí, Háj ve Slezsku či Holasovice. Tabulka č. 3.7.6: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Opava Počet Vyjíždí studenti Dojíždí studenti Obec studentů z obce do obce Opava 11 373 2 036 5 457 Mladecko 29 9 187 Neplachovice 142 63 179 Raduň 167 77 171 Stěbořice 237 90 169 Štítina 225 114 102 Velké Heraltice 281 116 95 Bratříkovice 26 26 0 Pustá Polom 254 102 75 Lhotka u Litultovic 31 31 0 Jezdkovice 38 38 0 Skřipov 174 86 47 Mikolajice 50 50 0 Oldřišov 253 107 56 Uhlířov 62 62 0 Hlubočec 109 76 2 Velké Hoštice 332 160 86 Štáblovice 129 100 20 Kyjovice 122 82 0 Litultovice 117 99 16 Vršovice 83 83 0 Nové Sedlice 84 84 0 Budišovice 89 89 0 Hlavnice 130 104 9 Slavkov 306 164 68 Těškovice 165 102 2 Hrabyně 152 125 15 Dolní Životice 171 115 3 Chvalíkovice 127 127 0 Chlebičov 215 133 2 Branka u Opavy 203 148 4 Služovice 182 147 0 Hněvošice 216 155 4 Mokré Lazce 208 158 4 Otice 231 161 7 Brumovice 260 174 1 Jakartovice 191 186 3 Holasovice 269 264 6 Háj ve Slezsku 586 314 11 Hradec nad Moravicí 937 486 133 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, vlastní úprava

111

Saldo za vzděláním 3 421 178 116 94 79 -12 -21 -26 -27 -31 -38 -39 -50 -51 -62 -74 -74 -80 -82 -83 -83 -84 -89 -95 -96 -100 -110 -112 -127 -131 -144 -147 -151 -154 -154 -173 -183 -258 -303 -353

EKOTOXA s.r.o.


V následujícím grafu jsou míry vyjížďky a dojížďky od školy vztaženy ke 100 studentům v dané obci. Míra vyjížďky se v obcích SO ORP Opava pohybuje od necelých 18 do 100 %. Nejnižších hodnot dosahuje město Opava s necelými 18 %. Ta je spolu s dalšími obcemi Stěbořice a Mladecko, u kterých se míra vyjížďky pohybuje mezi 30-40 %, vybarvena nejsvětlejší barvou. Na druhé straně některé obce dosahují až 100 % míry vyjížďky, všichni studenti tak vyjíždí do škol Bratříkovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Vršovice a Nové Sedlice. Velmi blízko této maximální hodnoty mají dále obce Chvalíkovice a Holasovice. Graf č. 3.7.5: Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Opava

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 112

EKOTOXA s.r.o.


U míry dojížďky je velmi zajímavá situace v obci Mladecko. Zde dosahuje míra dojížďky téměř 645 %, tzn. že do obce dojíždí 6,5x více studentů, než v samotné obci žije. Pokud se podíváme na kartogram míry vyjížďky, tak obec Mladecko tvoří vzdělanostní centrum pro všechny obce v JZ cípu území SO ORP. Dle stránek obce dojíždějí děti ze širokého okolí do základní školy v Mladecku - z Hlavnice, Jakartovic, Deštného, Bohdanovic, Hořejších Kunčic, Litultovic, Bratříkovic a Lhotky u Litultovic. Nad 100 % se pak dostaly ještě obce Neplachovice (126 %) a Raduň (102 %). Město Opava má míru dojížďky 48 % a příliš větší potenciál v současné době bude získávat jen díky vysoké škole, protože součet všech studentů v obcích SO ORP Opava (kromě Opavy) dosahuje 2/3 počtu studentů v samotném městě Opava. Existují obce s nulovou mírou dojížďky studentů – obce Mikolajice, Vršovice, Nové Sedlice, Chvalíkovice, Uhlířov, Jezdkovice, Služovice či Kyjovice.

3.7.5 Školy a školská zařízení V SO ORP Opava má 68 % obcí mateřskou školu; v Opavě je 22 mateřských škol, 17 samostatných a 5 je přidruženo k základním školám. V ostatních obcích je vždy jen 1 mateřská škola. V Opavě se nachází mateřská škola Eliška pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Dětem je poskytováno předškolní vzdělávání ve dvou třídách se zaměřením na zrakové postižení a ve třech třídách se zaměřením na vady řeči. V těchto třídách se vzdělávají i děti s tělesným, mentálním, smyslovým či kombinovaným postižením nebo děti s poruchou autistického spektra. Základní školu má 66 % obcí, z toho však jen polovina obcí má 1.-9.ročník (oba stupně). 12 obcí nemá na svém katastru ani mateřskou ani základní školu. Asi polovina obcí SO ORP Opava potřebuje rekonstrukci budovy školy a má s tím spojené finanční obtíže. Menší obce Brumovice, Skřípov mají mírný podstav dětí a s tím spojené finanční problémy v chodu školy. V Opavě se nachází Základní škola pro tělesně postižené Opava, žáci jsou vyučováni podle vzdělávacích programů: • Základní škola, • Zvláštní škola, • Pomocná škola, • Přípravný stupeň Pomocné školy. Součástí školy jsou: • Základní škola pro tělesně postižené, • Základní škola praktická, • Základní škola speciální, • Školní družina, • Školní jídelna, • Rehabilitace. V Opavě se nachází Základní a mateřská škola při nemocnici, zde se vyučují děti z těchto oddělení: • dětské oddělení, • chirurgické oddělení, • infekční oddělení, • krční oddělení. Další ze speciálních škol jsou Základní škola při Psychiatrické léčebně, Základní škola praktická při Psychiatrické léčebně, Základní škola speciální a Mateřská škola při zdravotnických zařízeních, která je součástí rehabilitačního stacionáře Dětského centra Čtyřlístek v Opavě. Je určena dětem s různým tělesným, smyslovým a mentálním postižením. Jedna základní škola v Opavě poskytuje poradenské služby a vytváří podmínky, formy a způsoby integrace dětí, žáků a studentů s mentálním a tělesným postižením ve speciálně pedagogickém centru. Jedna základní škola se specializuje na výuku zrakově postižených žáků a žáků s vadami řeči. V obci Velké Heraltice je Základní škola, Střední škola, Dětský domov, Školní jídelna a Internát, příspěvková organizace. Výchovně vzdělávací úsek tvoří dětský domov, zvláštní škola, praktická škola a odborné učiliště. Děti jsou umístěny do 6 skupin rodinného typu, kde se přihlíží k jejich výchovně 113

EKOTOXA s.r.o.


vzdělávacím a zdravotním potřebám, mentalitě, věku a pohlaví. Sourozenci jsou zpravidla umisťováni do jedné rodinné skupiny. Výjimku tvoří výchovné nebo zdravotní důvody. Základní umělecká škola se nachází v obcích: • Háj ve Slezsku, • Hradec nad Moravicí, • Opava (zde jsou 2 umělecké školy). Za dalším vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP hlavně do Opavy, popřípadě do dalších větších měst Moravskoslezského kraje. V Opavě jsou tyto instituce dalšího vzdělávání: • 2 gymnázia, u obou se jedná o příspěvkové organizace, • Soukromá obchodní akademie, s.r.o., • Obchodní akademie, příspěvková organizace, • Střední odborné učiliště stavební, příspěvková organizace, • Střední průmyslová škola stavební, příspěvková organizace, • Střední škola, příspěvková organizace s maturitními obory (obchodně podnikatelská činnost; operátor oděvní výroby; podnikání) a s učebními obory (cukrář; cukrovinkář – pečivář; číšník, servírka; kadeřník; krejčí; kuchař; pekař; prodavač; řezník – uzenář), • Střední škola poštovních a logistických služeb, příspěvková organizace, • Střední škola průmyslová a umělecká, příspěvková organizace, • Střední škola technická, příspěvková organizace, • Střední zdravotnická škola, příspěvková organizace, • Soukromá obchodní akademie Opava, s. r. o., • Soukromá střední škola podnikatelská, s. r. o., • Střední škola podnikání, s. r. o., • Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, příspěvková organizace, • Vyšší odborná škola a Hotelová škola, příspěvková organizace. V Opavě se rovněž nachází Slezská univerzita, která má v Opavě následující fakulty a ústav: • Filozoficko – přírodovědecká fakulta, • Fakulta veřejných politik, • Matematický ústav. Vzdělávací centrum Klíč v Opavě se specializuje na výuku jazyků a rekvalifikace.

3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Největším poskytovatelem zdravotní péče v SO ORP Opava je Slezská nemocnice v Opavě, která poskytuje péči v mnoha oborech. Součástí nemocnice je i Léčebna dlouhodobě nemocných se 48 lůžky. V celkem 30 obcích SO ORP Opava je dostupná lékařská péče, což činí 73 % z celkového počtu obcí SO ORP Opava, v obci Raduň je dostupná pouze zubní péče. Psychiatrická léčebna v Opavě v současnosti zajišťuje prakticky veškerou lůžkovou psychiatrickou péči pro obyvatele Moravskoslezského kraje - okresy Ostrava, Opava, Nový Jičín, Bruntál, Karviná, FrýdekMístek, částečně i Jeseník a Vsetín. V tomto regionu až na psychiatrické oddělení v Třinci, Havířově a detoxikační lůžka psychiatrického oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě není zajišťována lůžková péče typu psychiatrických oddělení a psychiatrické kliniky, tuto péči pak v plném rozsahu zajišťuje Psychiatrická léčebna v Opavě, která disponuje 1 015 lůžky. V Opavě jsou 2 Ústavy sociální péče pro mládež celkem s 281 lůžky (Sírius - ÚSP Opava, Ústav sociální péče Marianum Opava). V SO ORP Opava je celkem 5 Domovů důchodců, rozložených do 4 obcí, v Opavě jsou 2. Kapacita těchto zařízení je nedostatečná, čekací lhůta u akutních případů je asi 1 rok. V obci Kyjovice je Domov důchodců s kapacitou 103 míst. V Háji ve Slezsku je Domov důchodců s kapacitou 84 míst. 114

EKOTOXA s.r.o.


Seniorcentrum ve Slavkově má 32 lůžek, čekací lhůta je asi 1 rok. V současnosti se neuvažuje o rozšiřování kapacity, možnost ubytování mají i občané z okolních obcí. V SO ORP Opava je Dům s pečovatelskou službou v 6 obcích, v Hrabyni a v Hradci nad Moravicí jsou 2. V Hradci nad Moravicí je kapacita 41 míst. Velké Hoštice mají Dům s pečovatelskou službou, počet bytů je 12, počet žadatelů je mnohem vyšší. V Pusté Polomi je dům zvláštního určení se 7 chráněnými byty, převážně jsou zde ubytováni senioři s mírnými potížemi a v Dolních Životicích je 1 Dům s pečovatelskou službou s kapacitou 10 míst. Terénní pečovatelská služba v SO ORP Opava je zajišťována Agenturou domácí péče OASA Opava, s.r.o. nebo Charitou Opava (nestátní, nezisková, katolická organizace). Služba dovozu obědů seniorům je zajištěna asi v 90 % obcí, v ostatních obcích není dle starostů potřeba, protože toto je zajištěno rodinami seniorů. V Opavě je prioritou pro skupinu osob v sociální tísni nejspíše řešení nouzového ubytování, nefunguje systém prevence ztráty bydlení a je nedostatečná terénní výpomoc s hledáním či udržením bydlení. Je zabezpečeno nouzové ubytovaní pro muže (noclehárna, azylový dům) a matky s nižším počtem dětí, zcela chybí nouzové ubytování pro bezdětné ženy či páry, úplné rodiny s dětmi. V obci Hrabyně je Rehabilitační ústav Hrabyně – 207 lůžek, pacienti jsou po úrazech a operacích pohybového a nervového ústrojí a se stavy po centrálních a periferních nervových lézích. Základní data o jednotlivých zařízeních sociální péče jsou uvedena v kartě, která se vztahuje k tématu, a vycházejí z údajů z Komunitního plánu rozvoje sociálních a souvisejících služeb ve Statutárním městě Opavě na období 2008–2010.

3.7.7 Veřejný a kulturní život obcí Ve městě Opavě se nachází celá řada sportovních zařízení, která využívají jak profesionální sportovní kluby, tak sportovní sdružení i široká veřejnost. Jedná se o víceúčelovou sportovní halu, zimní stadion, fotbalový stadion, bazén, koupaliště atd. Ve městě se dále nachází značný počet hřišť a tělocvičen při různých školních zařízeních. Vybudováním nových či rekonstrukcí stávajících sportovišť se stále lepší podmínky pro provozování sportovních aktivit ve městě, poptávka po sportovištích stále v mnoha případech převyšuje nabídku, a to především u míst pro rekreační sportování. Ve městě jsou sportoviště, která jsou již zastaralá nebo nedostatečně technicky vybavená. Město Opava je sídlem významných kulturních institucí a zařízení, např. Slezského zemského muzea, Slezského divadla, Zemského archivu, galerií, výstavních prostor atd. Mezi důležité instituce, které se zabývají organizací kulturních a společenských akcí, patří Kancelář primátora Magistrátu města Opavy a dále zejména Matice slezská, jejímž hlavním posláním je zachování kulturních a historických hodnot formou vzdělávání, kulturní činnosti, organizací festivalů atd. Ve městě rovněž působí řada soukromých uměleckých agentur a klubů. V Opavě se nachází Středisko volného času Opava, kde jsou dostupné zájmové kroužky pro všechny generace. V ostatních obcích SO ORP Opava jsou možnosti hlavně zastoupením různých spolků a klubů (hasiči, důchodci, zahrádkáři). Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že zájem obyvatel SO ORP Opava o veřejné dění je průměrný. V obcích Raduň a Slavkov dle dotazníkového šetření nejsou dobré mezilidské vztahy, z čehož vyplývá i malý zájem o veřejné akce.

115

EKOTOXA s.r.o.


3.7.8 Indikátory Tabulka č. 3.7.7: Indikátory a jejich hodnocení Podíl obyvatel Hodnocení s VŠ a VOŠ (%) Název obce indikátoru v roce 2001 Branka u Opavy 10,08 2 Bratříkovice 5,93 -1 Brumovice 4,97 -1 Budišovice 10,83 2 Dolní Životice 6,44 0 Háj ve Slezsku 14,45 2 Hlavnice 4,88 -1 Hlubočec 9,89 1 Hněvošice 4,92 -1 Holasovice 6,9 0 Hrabyně 10,15 2 Hradec nad Moravicí 9,42 1 Chlebičov 3,9 -2 Chvalíkovice 5,24 -1 Jakartovice 3,1 -2 Jezdkovice 4,24 -1 Kyjovice 6,58 0 Lhotka u Litultovic 1,4 -2 Litultovice 7,75 0 Mikolajice 4,48 -1 Mladecko 4,35 -1 Mokré Lazce 11,93 2 Neplachovice 6,35 0 Nové Sedlice* 9,04 1 Oldřišov 5,05 -1 Opava 14,54 2 Otice 8,23 1 Pustá Polom 8,78 1 Raduň 9,03 1 Skřipov 7,12 0 Slavkov 8,77 1 Služovice 4,51 -1 Sosnová 2,72 -2 Stěbořice 6,24 0 Štáblovice 2,42 -2 Štítina 10,74 2 Těškovice 7,37 0 Uhlířov 2,48 -2 Velké Heraltice 6,11 0 Velké Hoštice 7,11 0 Vršovice 7,65 0 Hodnocení indikátoru: -2 4,0 pod -1 6,0 pod 0 8,0 pod 1 10,0 pod 2 10,0 a více

Index Změna počtu Hodnocení Hodnocení Stáří obyvatel (%) indikátoru indikátoru 2006 1997-2007 0,64 13,04 2 2 0,73 5,41 1 1 0,72 -0,41 1 -1 0,74 26,5 1 2 0,9 21,81 -1 2 1,19 -2,17 -2 -2 0,55 0,97 2 -1 0,88 -0,55 0 -2 0,96 -0,3 -1 -1 0,97 -1,23 -1 -2 1,29 -4,16 -2 -2 0,87 5,58 0 1 0,95 0,19 -1 -1 0,81 7,5 0 1 0,8 2,13 0 0 0,56 10,63 2 2 1,65 -2,33 -2 -2 0,67 2,59 2 0 0,89 2,76 0 0 1,05 0,79 -2 -1 1,23 11,54 -2 2 1,06 3,9 -2 1 0,77 12,93 1 2 0,79 1 0,71 1,15 1 0 0,96 -4,79 -1 -2 0,84 1,3 0 0 0,9 10,06 -1 2 0,79 -0,21 1 -1 1 -0,29 -2 -1 0,67 12 2 2 0,91 1,39 -1 0 0,68 -2,38 2 -2 0,79 5,64 1 1 0,93 2,91 -1 0 0,93 -27,7 -1 -2 1,02 -7,36 -2 -2 0,72 1,14 1 0 0,81 0,70 0 -1 0,85 5,73 0 1 0,67 8,70 2 1 1,00 1,00 0,90 0,80 0,70

a více pod pod pod pod

-0,5 1,0 3,0 10,0 10,0

pod pod pod pod a více

*Obec byla v roce 1997 součástí obce Štítina. Pro vyhodnocení vyváženosti pilířů je indikátoru „Změna počtu obyvatel mezi lety 1997-2007“ u této obce přiřazeno neutrální hodnocení (0 bodů).

116

EKOTOXA s.r.o.


3.7.9 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rozvoz obědů pro seniory téměř ve všech obcích, dostupnost terénní pečovatelské služby v celém SO ORP Opava. Vysoká úroveň vzdělávací soustavy v rámci SO ORP Opava, konkrétně je zde velká nabídka středních škol a je zde lokalizována Slezská univerzita. Od roku 2005 kladná hrubá míra přirozeného přírůstku. Příznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva, vysoký podíl vysokoškoláků (hlavně v Opavě, Háji ve Slezsku, Mokrých Lazcích). PŘÍLEŽITOSTI V rámci komunitního plánování dochází k mapování potřeb uživatelů sociálních služeb a je snaha o zlepšování nabídky sociálních služeb v rámci finančních možností včetně čerpání zdrojů z evropských dotačních titulů (např. EQUEL, OP LZZ). Velká angažovanost poskytovatelů sociálních služeb.

SLABÉ STRÁNKY Koncentrace odborné zdravotní a sociální péče ve větších obcích, nedostatečná nabídka a dostupnost sociálních služeb v menších obcích. Nedostatečná kapacita míst v Domovech pro seniory, dlouhá čekací lhůta.

Nedostatečná informovanost sociálních službách. Relativně vysoký index stáří.

o

nabízených

HROZBY V rámci SO ORP Opava bude docházet k stárnutí populace s následkem prohlubování neuspokojené nabídky v oblasti sociálních služeb pro seniory, především kapacity ubytovacích zařízení. S nárůstem cen nájmů bude docházet k absenci vhodného bydlení pro osoby s nízkým příjmem. Stagnace, resp. mírný pokles, počtu obyvatel.


Podpora bytové výstavby pro seniory a handicapované osoby. Rozvoj sociálních bytů pro sociálně slabé rodiny. Příprava nových ploch, příp. rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity.

117

EKOTOXA s.r.o.


3.8 BYDLENÍ Detailní šetření zabývající se bytovým fondem probíhá během celkového sčítání lidí, domů a bytů v ČR. Je při něm také zjišťován kompletní stav bytového fondu v jednotlivých obcích. Sčítání je prováděno jedenkrát za deset let, naposledy proběhlo v roce 2001, další proběhne v roce 2011. Tento fakt – stáří dat – je nutno brát v potaz při práci s níže uvedenými údaji.

3.8.1 Domovní fond K roku 2001 bylo na území SO ORP Opava evidováno přes 17 800 domů. Převážná část z těchto domů (přes 90 %) byla trvale obydlena, procento neobydlených domů je zde nižší než v Moravskoslezském kraji a celé ČR. Rozdíly v obydlenosti domů však významně kolísají mezi jednotlivými obcemi, z nichž některé mají na svém území neobydlených domů více než pětinu - Bratříkovice, Hlubočec, Jakartovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice a Nové Sedlice. Mírně nadpoloviční část neobydlených domů v těchto obcích je užívána k rekreaci. Celkově však počet trvale neobydlených domů užívaných k rekreaci činí 31 %, což je výrazně méně než v případě celé ČR (50 %). Z trvale obydlených domů v SO ORP Opava je 11 % bytových; většina z nich se ale nalézá přímo v Opavě, v okolních obcích je tedy zastoupení bytových domů oproti rodinným domům zhruba 2,5 %. Obrázek č. 3.8.1: Podíl neobydlených domů z celkového počtu domů v SO ORP Opava

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 118

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.1: Domovní fond v SO ORP Opava trvale obydlené Domy Obec rodinné bytové celkem celkem domy domy Branka u Opavy 248 242 233 Bratříkovice 61 47 47 Brumovice 414 364 346 Budišovice 134 112 109 Dolní Životice 265 225 215 Háj ve Slezsku 842 766 736 Hlavnice 153 130 121 Hlubočec 164 127 123 Hněvošice 232 221 220 Holasovice 377 342 331 Hrabyně 215 190 175 Hradec nad Moravicí 1 305 1 133 1 072 Chlebičov 244 238 235 Chvalíkovice 159 149 143 Jakartovice 356 258 236 Jezdkovice 65 53 53 Kyjovice 216 196 192 Lhotka u Litultovic 85 52 52 Litultovice 210 184 176 Mikolajice 84 65 65 Mladecko 54 51 46 Mokré Lazce 301 270 268 Neplachovice 239 213 207 Nové Sedlice 133 106 106 Oldřišov 335 304 289 Opava 6 817 6 541 4 804 Otice 325 306 298 Pustá Polom 395 355 346 Raduň 241 220 215 Skřipov 301 254 249 Slavkov 439 412 407 Služovice 207 191 183 Sosnová 132 106 100 Stěbořice 325 290 279 Štáblovice 176 153 152 Štítina 287 270 263 Těškovice 213 195 192 Uhlířov 89 80 76 Velké Heraltice 458 387 359 Velké Hoštice 409 388 376 Vršovice 129 116 115 17 834 16 302 14 210 SO ORP Opava 181 743 162 321 135 596 Moravskoslezský kraj 1 969 018 1 630 705 1 406 806 Celá ČR Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

celkem

6 6 0 14 14 50 2 22 5 40 20 76 9 23 3 37 1 11 5 35 12 25 49 172 1 6 2 10 18 98 0 12 0 20 0 33 5 26 0 19 2 3 1 31 4 26 0 27 12 31 1609 276 7 19 3 40 4 21 2 47 3 27 8 16 5 26 8 35 1 23 4 17 3 18 4 9 24 71 9 21 0 13 1 865 1 532 24562 19 405 195270 338 003

neobydlené podíl z toho neobydle- sloužící k ných (%) rekreaci 2,4 2 23,0 6 12,1 7 16,4 11 15,1 7 9,0 25 15,0 5 22,6 22 4,7 3 9,3 12 11,6 13 13,2 61 2,5 1 6,3 0 27,5 69 18,5 0 9,3 11 38,8 21 12,4 9 22,6 11 5,6 0 10,3 12 10,9 10 20,3 2 9,3 3 4,0 44 5,8 0 10,1 13 8,7 1 15,6 16 6,2 5 7,7 1 19,7 14 10,8 4 13,1 12 5,9 4 8,5 3 10,1 2 15,5 28 5,1 2 10,1 3 8,6 475 10,7 7 878 17,2 171 865

Pozn.: Rozdíl mezi trvale obydlenými domy celkem a součtem rodinných a bytových domů je dán existencí jiných domů v území, ve kterých má trvalý pobyt alespoň jedna osoba, jako např. domovy důchodců, ústavy sociální péče, kláštery, domovy mládeže, studentské koleje, nemocnice, rekreační zařízení, ubytovny, administrativní budovy, apod.

119

EKOTOXA s.r.o.


Průměrné stáří domů v SO ORP Opava se pohybuje kolem 42 let, což odpovídá krajskému průměru a je o poznání nižší než celorepublikový průměr. Stáří domů v jednotlivých obcích pak kolísá od 29 do 57 let. Nejmladší domovní fond měla k datu sčítání obec Hněvošice (cca 29 let), největší hodnoty pozorujeme v obcích Jakartovice, Mladecko, Bratříkovice, Lhotka u Litultovic (nad 55 let). Tabulka č. 3.8.2: Průměrné stáří domu v jednotlivých obcích SO ORP Opava Průměrné stáří Obec Obec domu v letech Branka u Opavy 30,3 Mokré Lazce Bratříkovice 56,9 Neplachovice Brumovice 49,1 Nové Sedlice Budišovice 37,0 Oldřišov Dolní Životice 42,8 Opava Háj ve Slezsku 40,9 Otice Hlavnice 45,9 Pustá Polom Hlubočec 38,0 Raduň Hněvošice 29,4 Skřipov Holasovice 48,3 Slavkov Hrabyně 33,9 Služovice Hradec nad Moravicí 41,0 Sosnová Chlebičov 37,3 Stěbořice Chvalíkovice 39,0 Štáblovice Jakartovice 57,6 Štítina Jezdkovice 42,6 Těškovice Kyjovice 40,3 Uhlířov Lhotka u Litultovic 55,2 Velké Heraltice Litultovice 45,6 Velké Hoštice Mikolajice 43,5 Vršovice Mladecko 57,0 Celkem SO ORP Opava Moravskoslezský kraj Celá ČR Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

120

Průměrné stáří domu v letech 40,4 41,5 36,2 37,2 45,7 37,7 36,7 39,1 39,6 33,5 32,0 51,1 44,8 44,5 36,4 33,0 43,1 53,3 33,9 40,8 41,8 42,0 46,9

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.2: Průměrné stáří domu v jednotlivých obcích SO ORP Opava

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.8.2 Bytový fond Na území SO ORP se k roku 2001 nacházelo přes 40 000 bytů, což představuje přibližně jeden byt na 2,8 obyvatel. 91,5 % z těchto bytů bylo trvale obydleno, to je opět mírně větší obydlenost než v případě průměru celé ČR. Výrazně nejméně obydlených bytů má Lhotka u Litultovic (66 %), méně než 80 % bytů je obydleno také v obcích Bratříkovice, Jakartovice a Sosnová. Nad 95 % obydlených bytů má naopak Chlebičov, následuje ho Opava. S výjimkou města Opavy se naprostá většina bytů v obcích nachází v rodinných domech. Podíl neobydlených bytů je jedním z ukazatelů atraktivity obce z hlediska trvalého bydlení. Míra obydlenosti bytů v jednotlivých obcích se snižuje se vzdáleností dané obce od Opavy, která nabízí jednak kulturní a zejména pracovní příležitosti. Zvyšování podílu neobydlených bytů se vzdáleností od Opavy je zřetelně patrné na následujícím kartogramu.

121

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.3: Bytový fond v SO ORP Opava Obec Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Celkem SO ORP Opava Moravskoslezský kraj Celá ČR Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Byty celkem 369 68 535 178 357 1 308 226 228 374 506 465 2 013 351 232 441 73 306 99 286 111 67 441 310 177 496 24 132 483 530 358 398 596 307 167 481 234 444 335 131 628 625 164 40 030 508 628 4 366 293

Obydlené byty 344 53 463 148 303 1 150 196 183 329 449 416 1 751 334 214 339 60 267 65 256 89 58 379 277 147 432 22 721 445 470 326 338 533 270 132 428 197 396 297 116 540 568 142 36 621 470 235 3 827 678

122

Byty v Obydlené rodinných byty (%) domech 93,2 305 77,9 53 86,5 385 83,1 136 84,9 266 87,9 1 021 86,7 149 80,3 169 88 322 88,7 417 89,5 226 87 1 372 95,2 326 92,2 198 76,9 255 82,2 60 87,3 266 65,7 65 89,5 217 80,2 89 86,6 48 85,9 372 89,4 264 83,1 147 87,1 380 94,2 6 767 92,1 409 88,7 447 91,1 304 84,9 325 89,4 519 87,9 244 79 111 89 373 84,2 192 89,2 367 88,7 282 88,5 98 86 421 90,9 528 86,6 141 91,5 19 036 92,5 169 210 87,7 1 632 131

Byty v bytových domech 35 0 74 10 34 119 47 13 7 28 189 362 6 12 80 0 0 0 36 0 8 6 11 0 49 15 819 35 16 21 10 12 26 20 53 5 25 15 18 115 37 0 17 353 298 495 2 160 730

Obyvatel na jeden byt 3,1 2,9 3,1 3,8 3,8 2,9 3,2 3 3,1 3 2,8 3,1 3,2 3,3 3,1 3,8 3,1 3 3,1 2,9 3 3 3,3 3,3 3 2,6 3 3,1 3 3 3,4 3 3,1 3,2 3,1 3 2,8 3,1 2,9 3,1 3,3 2,8 2,7 2,7

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.3: Podíl obydlených bytů z celkového počtu bytů v obcích SO ORP Opava


Dlouhodobý vývoj počtu trvale obydlených bytů Základním ukazatelem, který charakterizuje stav bytového fondu v obcích, je vývoj počtu trvale obydlených bytů v čase. V tabulce jsou uvedeny údaje o jejich počtu v letech 1970–2001. Z tabulky vyplývá, že v SO ORP Opava se počet obydlených bytů za posledních deset let zvýšil o cca 4 %. Několik malých obcí v počtu obydlených bytů dlouhodobě stagnuje - Bratříkovice, Lhotka u Litultovic, Jezdkovice, Mladecko; v dalších přibývají byty po předchozích úbytcích zvolna až za poslední desetiletí Holasovice, Jakartovice, Mikolajice, Sosnová; jiné se v počtu bytů rozvíjejí velice dynamicky - Branka u Opavy, Hněvošice, Hrabyně či Opava.

123

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.4: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Opava v letech 1970-2001 Počet trvale obydlených bytů v letech Obec 1970 1980 1991 Branka u Opavy 220 256 277 Bratříkovice 51 42 44 Brumovice 374 437 425 Budišovice 120 129 141 Dolní Životice 234 263 269 Háj ve Slezsku 1 090 1 139 1 087 Hlavnice 155 145 188 Hlubočec 143 167 189 Hněvošice 192 281 301 Holasovice 430 422 426 Hrabyně 198 373 375 Hradec nad Moravicí 1 495 1 644 1 683 Chlebičov 232 282 309 Chvalíkovice 164 177 177 Jakartovice 327 331 308 Jezdkovice 61 63 59 Kyjovice 193 235 251 Lhotka u Litultovic 67 75 62 Litultovice 205 236 236 Mikolajice 79 77 70 Mladecko 67 62 58 Mokré Lazce 299 347 347 Neplachovice 214 254 263 Nové Sedlice 129 139 137 Oldřišov 335 398 399 Opava 16 042 19 526 22 217 Otice 261 354 405 Pustá Polom 320 393 430 Raduň 271 317 315 Skřipov 276 314 336 Slavkov 310 419 476 Služovice 157 209 242 Sosnová 120 117 119 Stěbořice 368 406 411 Štáblovice 139 183 182 Štítina 314 333 386 Těškovice 253 259 275 Uhlířov 86 95 110 Velké Heraltice 421 504 518 Velké Hoštice 423 484 530 Vršovice 122 130 131 Celkem SO ORP Opava 26 957 32 017 35 164 Moravskoslezský kraj 365 512 417 817 452 609 Celá ČR 3 088 841 3 494 846 3 705 681 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

124

2001 344 53 463 148 303 1 150 196 183 329 449 416 1 751 334 214 339 60 267 65 256 89 58 379 277 147 432 22 721 445 470 326 338 533 270 132 428 197 396 297 116 540 568 142 36 621 470 235 3 827 678

EKOTOXA s.r.o.


3.8.3 Vlastnický vztah k bytům Vlastnictví bytu je jedním ze základních ukazatelů popisující situaci bytového fondu. Největší část bytů v SO ORP Opava, 49 %, byla v roce 2001 v osobním vlastnictví obyvatel (tj. ve vlastním rodinném domě nebo v bytovém domě). 24 % bytů bylo nájemních a 14 % bytů bylo družstevních, z velké většiny v Opavě (zde převažují nájemní byty v počtu 35 % nad ostatními způsoby vlastnictví). Dá se předpokládat, že počet bytů v osobním vlastnictví se od roku 2001 významně zvětšil a to na úkor bytů nájemních. Od roku 1991 bylo privatizováno významné množství bytů (domů) v původně obecním vlastnictví. Privatizace domovního fondu nadále pokračuje. Tabulka č. 3.8.5: Vlastnictví bytů v SO ORP Opava Trvale Byty ve obydlené vlastním Obec byty celkem domě Branka u Opavy 344 244 Bratříkovice 53 45 Brumovice 463 316 Budišovice 148 113 Dolní Životice 303 203 Háj ve Slezsku 1 150 750 Hlavnice 196 116 Hlubočec 183 121 Hněvošice 329 239 Holasovice 449 320 Hrabyně 416 179 Hradec nad Moravicí 1 751 1064 Chlebičov 334 238 Chvalíkovice 214 149 Jakartovice 339 218 Jezdkovice 60 46 Kyjovice 267 189 Lhotka u Litultovic 65 38 Litultovice 256 166 Mikolajice 89 66 Mladecko 58 42 Mokré Lazce 379 275 Neplachovice 277 205 Nové Sedlice 147 110 Oldřišov 432 299 Opava 22 721 5 358 Otice 445 283 Pustá Polom 470 318 Raduň 326 229 Skřipov 338 249 Slavkov 533 412 Služovice 270 182 Sosnová 132 132 Stěbořice 428 262 Štáblovice 197 144 Štítina 396 278

125

Byty v osobním vlastnictví 0 0 40 0 0 25 0 0 0 0 0 92 4 1 2 0 0 0 0 0 0 0 3 0 10 2 965 10 5 0 0 0 0 92 14 0 0

Člen bytového družstva 26 14 2 0 36 11 7 5 36 6 52 61 10 33 9 5 9 0 17 20 96 89 165 135 11 0 7 11 62 26 2 0 3 6 2 4 47 7 1 0 9 0 6 5 8 0 1 0 37 1 7 972 4 525 12 26 19 1 29 0 9 8 12 13 24 11 12 13 28 23 9 4 34 0

Byty nájemní

EKOTOXA s.r.o.

Obec Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Celkem SO ORP Opava Moravskoslezský kraj Celá ČR Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001


Trvale obydlené byty celkem 297 116 540 568 142 36 621 470 235 3 827 678

Byty ve vlastním domě 205 78 351 391 107 14 730 135 041 1 371 684

Byty v osobním vlastnictví 3 0 19 4 0 3 289 33 382 421 654

Člen bytového družstva 8 6 3 15 63 49 34 6 3 0 8 932 5 139 169 558 86 702 1 092 950 548 812

Byty nájemní

3.8.4 Základní údaje o stavu bytového fondu Stav bytového fondu je možno charakterizovat celou řadou ukazatelů, jako je například technické vybavení, obytná plocha apod. Níže jsou stručně popsány vybrané základní charakteristiky:

Zavedení zemního plynu K roku 2001 byl v SO ORP Opava zaveden zemní plyn do 82 % bytů, což je podstatně více (o 18 %) než činil v daném období celorepublikový průměr. Některé obce nebyly plynofikovány vůbec - Bratříkovice, Hlubočec, Lhotka u Litultovic, Mikolajice a Skřipov; v jiných obcích byla vybavena plynem méně než polovina bytů - Jakartovice, Mladecko, Velké Heraltice a Sosnová. Vybavenost obcí zemním plynem je podrobněji popsána v tématu Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

Zásobování pitnou vodou - vodovod Naprostá většina domácností je napojena na veřejnou vodovodní síť, k roku 2001 byl tento stav přes 99 %. V žádné obci podíl bytů vybavených vodovodem neklesl pod 90 %, nejméně bytů připojených na vodovod mělo Mladecko (91,4 %). Napojenost obcí na veřejný vodovod je také popsána v tématu Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

Obytná plocha Další charakteristikou popisující stav bytového fondu v obcích je obytná plocha, která může být vztažena jednak na byt a jednak na obyvatele. Průměrná obytná plocha na jeden byt (zahrnuty jsou obydlené byty) byla v roce 2001 60,5 m2, což je opět o něco více než krajský i celorepublikový průměr. Díky vysokému počtu bytových domů je obytná plocha na byt nejmenší v Opavě (49 m2), nejvyšší je pak v Jezdkovicích (70,4 m2). Tyto výměry jsou poněkud nižší než u nově stavěných bytů – dle ČSÚ je v současné době (tj. rok 2007) v ČR průměrná bytová plocha nově dokončeného bytu 71,8 m2, což je o 18 % více než je průměr u stávajících bytů v SO ORP Opava. S těmito údaji částečně koreluje i hodnota obytné plochy bytu na osobu. Celkově na území SO ORP má obyvatel bytu k dispozici průměrně 21,8 m2. Hodnoty obcí jsou poměrně vyrovnané mezi 15 a 22 m2, nejvíce dosahuje obec Těškovice - 22,7 m2.

126

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.6: Základní údaje o stavu bytového fondu v SO ORP Opava Obec

Byty obydlené

Plyn v bytě

Branka u Opavy 344 283 Bratříkovice 53 0 Brumovice 463 355 Budišovice 148 109 Dolní Životice 303 190 Háj ve Slezsku 1 150 956 Hlavnice 196 138 Hlubočec 183 0 Hněvošice 329 284 Holasovice 449 317 Hrabyně 416 243 Hradec nad Moravicí 1 751 1 046 Chlebičov 334 317 Chvalíkovice 214 155 Jakartovice 339 77 Jezdkovice 60 40 Kyjovice 267 176 Lhotka u Litultovic 65 0 Litultovice 256 164 Mikolajice 89 0 Mladecko 58 16 Mokré Lazce 379 327 Neplachovice 277 219 Nové Sedlice 147 131 Oldřišov 432 338 Opava 22 721 20 904 Otice 445 388 Pustá Polom 470 321 Raduň 326 204 Skřipov 338 0 Slavkov 533 405 Služovice 270 213 Sosnová 132 65 Stěbořice 428 246 Štáblovice 197 117 Štítina 396 353 Těškovice 297 200 Uhlířov 116 78 Velké Heraltice 540 246 Velké Hoštice 568 520 Vršovice 142 71 SO ORP Opava 36 621 30 212 MSK 470 235 374 903 Celá ČR 3 827 678 2 453 702 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Plyn v bytě (%)

Vodovod v bytě

82,3 343 0,0 50 76,7 453 73,6 142 62,7 299 83,1 1 145 70,4 195 0,0 182 86,3 327 70,6 443 58,4 416 59,7 1 736 94,9 332 72,4 208 22,7 331 66,7 60 65,9 258 0,0 62 64,1 254 0,0 87 27,6 53 86,3 378 79,1 272 89,1 147 78,2 425 92,0 22 598 87,2 441 68,3 461 62,6 326 0,0 331 76,0 527 78,9 269 49,2 123 57,5 424 59,4 194 89,1 392 67,3 294 67,2 116 45,6 529 91,5 567 50,0 141 82,5 36 331 75,9 466 638 64,1 3 770 500

127

Obytná Vodovod Obytná plocha na v bytě plocha na osobu (%) byt (m2) (m2) 99,7 65,6 21,0 94,3 56,5 19,2 97,8 63,7 20,5 95,9 60,5 15,8 98,7 61,2 16,1 99,6 62,0 21,7 99,5 59,2 18,6 99,5 58,5 19,6 99,4 64,4 20,9 98,7 61,5 20,3 100,0 54,4 19,6 99,1 58,3 19,0 99,4 65,0 20,2 97,2 59,5 18,2 97,6 58,7 18,9 100,0 70,4 18,4 96,6 58,1 18,5 95,4 58,2 19,1 99,2 62,2 20,4 97,8 59,1 20,7 91,4 54,4 18,1 99,7 57,9 19,6 98,2 64,1 19,4 100,0 62,6 18,8 98,4 62,0 20,3 99,5 49,0 18,9 99,1 60,9 20,5 98,1 62,9 20,5 100,0 60,2 20,2 97,9 61,8 20,5 98,9 65,7 19,3 99,6 62,5 21,0 93,2 60,7 19,5 99,1 58,8 18,4 98,5 58,8 19,2 99,0 59,5 20,0 99,0 62,5 22,7 100,0 55,7 18,2 98,0 58,6 20,1 99,8 61,0 19,8 99,3 63,3 18,9 99,2 60,5 21,8 99,1 47,4 17,8 98,5 49,5 18,3

EKOTOXA s.r.o.


3.8.5 Bytová výstavba Rychlost bytové výstavby je velice dobrým ukazatelem prosperity a růstu životní úrovně dané oblasti. Se zlepšující se hospodářskou situací roste i poptávka po novém bydlení a zvyšuje se proto rychlost výstavby – v obcích se jedná převážně o výstavbu rodinných domů, u měst je situace komplikovanější. Tabulka obsahuje informace týkající se bytové výstavby mezi lety 2001–2007. Vidíme, že bytová výstavba v SO ORP Opava je dlouhodobě spíše konstantní s výjimkou roku 2002, kdy bylo dokončeno nejvyšší množství bytů. V Opavě bylo za rok 2007 postaveno 98 bytů, z ostatních obcí je vysoký počet bytů zvláště ve Velkých Hošticích (14) a Slavkově (11). Vzhledem k velikosti města poněkud stagnuje výstavba v Hradci nad Moravicí. Bytová výstavba v SO ORP Opava mezi lety 2001-2007 se tedy vyvíjela obdobně jako v Moravskoslezském kraji, v celé ČR se naproti tomu rovnoměrně zvyšovala. Tabulka č. 3.8.7: Bytová výstavba v obcích SO ORP Opava v letech 2001-2007 Obec 2001 2002 2003 2004 2005 Branka u Opavy 2 2 0 3 0 Bratříkovice 0 0 0 0 0 Brumovice 2 1 1 0 1 Budišovice 7 8 3 0 11 Dolní Životice 3 4 1 2 4 Háj ve Slezsku 4 5 0 0 0 Hlavnice 1 0 0 0 0 Hlubočec 2 0 3 2 6 Hněvošice 1 2 3 4 3 Holasovice 1 3 3 4 3 Hrabyně 2 0 0 0 0 Hradec nad Moravicí 11 9 29 11 9 Chlebičov 0 2 0 4 1 Chvalíkovice 0 3 2 1 1 Jakartovice 0 0 0 0 2 Jezdkovice 0 4 1 0 0 Kyjovice 0 3 7 1 5 Lhotka u Litultovic 0 0 1 0 0 Litultovice 2 1 1 1 3 Mikolajice 0 1 0 0 0 Mladecko 0 0 0 1 0 Mokré Lazce 3 1 3 1 5 Neplachovice 0 2 6 3 0 Nové Sedlice 4 4 2 2 2 Oldřišov 0 4 0 1 4 Opava 67 143 85 87 49 Otice 2 3 3 5 6 Pustá Polom 5 5 2 11 6 Raduň 3 2 1 2 2 Skřipov 0 0 3 0 0 Slavkov 3 2 3 10 11 Služovice 0 1 1 1 0 Sosnová 1 0 0 1 0 Stěbořice 0 4 1 5 4 Štáblovice 1 2 2 6 1

128

2006 0 0 9 4 0 5 1 2 0 1 2 0 3 2 1 0 1 0 0 1 0 3 3 0 0 85 3 4 0 0 10 1 0 1 0

2007 0 0 3 3 0 2 0 2 0 2 0 0 4 0 1 0 4 1 0 0 1 2 5 2 0 98 2 2 2 1 11 0 0 2 1

EKOTOXA s.r.o.

Obec Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Celkem SO ORP Opava Moravskoslezský kraj Česká republika Zdroj: ČSÚ, 2007


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1 3 0 1 3 1 136 1 997 24 758

4 1 0 2 1 2 231 2 297 27 291

5 1 1 3 2 1 180 2 078 27 127

3 2 0 0 3 3 180 2 004 32 268

4 4 0 1 13 0 161 1 924 32 863

0 3 0 3 3 1 2 3 4 14 2 0 153 175 1 632 není údaj 30 190 41 649

Rychlost bytové výstavby pro SO ORP Opava je ještě znázorněna v následující tabulce, která obsahuje údaje o počtu dokončených a zrušených bytů v letech 2004 až 2007. Zde vidíme mírný pokles výstavby v letech 2004-2006 a zvýšení výstavby za rok 2007 - jak v absolutních číslech, tak přepočteno na obyvatelstvo. Tabulka č. 3.8.8: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Opava v letech 2004-2007 SO ORP Opava UKAZATEL 2004 2005 2006 2007 Dokončené byty 180 161 153 175 Dokončené byty na 1 000 obyvatel 1,8 1,6 1,5 1,7 Zrušené byty 1 10 1 není údaj Zdroj: ČSÚ, 2007

Údaje o dokončených bytech je možno porovnat v rámci jednotlivých SO ORP na území Moravskoslezského kraje. Z údajů v následující tabulce je patrné, že v roce 2006 se výstavba nových bytů v SO ORP Opava pohybovala kolem průměru Moravskoslezského kraje - 1,5 dokončeného bytu na 1000 obyvatel. Tento průměr je ale výrazně nižší než v případě celé ČR. V SO ORP Opava se tedy staví v absolutních číslech poměrně hodně bytů, ale při přepočtu na obyvatele se ukazují spíše nižší hodnoty.

129

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.9: Dokončené a zrušené byty v jednotlivých SO ORP Moravskoslezského kraje v roce 2006 Dokončené byty na 1000 SO ORP Dokončené byty Zrušené byty obyvatel Bílovec 52 2,0 1 Bohumín 28 0,9 3 Bruntál 84 2,2 1 Český Těšín 28 1,0 2 Frenštát pod Radhoštěm 43 2,3 3 Frýdek-Místek 141 1,3 7 Frýdlant nad Ostravicí 61 2,7 3 Havířov 98 1,0 8 Hlučín 83 2,1 6 Jablunkov 54 2,4 1 Karviná 24 0,3 0 Kopřivnice 84 2,0 0 Kravaře 46 2,2 1 Krnov 28 0,7 6 Nový Jičín 60 1,2 1 Odry 22 1,3 0 Opava 153 1,5 1 Orlová 31 0,7 69 Ostrava 370 1,1 91 Rýmařov 24 1,4 0 Třinec 106 1,9 44 Vítkov 12 0,9 0 Moravskoslezský kraj Celá ČR Zdroj: ČSÚ, 2006

1632 30 190

1,3 2,9

248 1 470

3.8.6 Problémy k řešení a záměry v oblasti bydlení V rámci rozboru byly obeslány dotazníkem všechny obce v SO ORP Opava s cílem konkretizovat problémy spojené s oblastí bydlení a bytového fondu a dále s cílem zjistit záměry obcí v této oblasti. Část obcí uvádí jako problém nedostatek volných stavebních parcel pro výstavbu nových rodinných domů, což může zvyšovat cenu stavebních pozemků a také zpomalovat rozvoj obce. Konkrétně se jedná o obce Brumovice, Hlubočec, Skřípov, Stěbořice, Velké Heraltice, Uhlířov a Velké Hoštice. V posledních několika letech cena stavebních pozemků v rámci ČR významně vzrostla a poptávka často převyšuje nabídku. Zmiňovaným problémem je také neochota vlastníků pozemku k prodeji pozemku nebo jeho části. Dostatek stavebních pozemků je uváděn v obcích Dolní Životice, Jezdkovice, Litultovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Neplachovice, Otice, Pustá Polom, Radkov a Štítina. Část obcí zamýšlí vymezit nové plochy pro rozvoj bydlení a napojit je na inženýrské sítě a rozšířit stávající obytnou zónu. Výstavbu domů ve vlastní režii obce neplánují. Jako nejčastější problém je uváděno nedostatečné napojení na kanalizaci (Brumovice, Dolní Životice, Litultovice, Neplachovice a Stěbořice), v obcích Mikolajice, Stěbořice a Radkov napojení na zemní plyn nebo jiný vhodný zdroj tepla, což snižuje kvalitu domovního fondu. Konkrétní zjištěná fakta jsou uvedena v následující tabulce.

130

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.10: Problémy a záměry obcí v oblasti bydlení Záměry obcí Obec

Stavební parcely

Nové plochy pro výstavbu RD

Investice do pozemků (Ing. sítě)

Brumovice

Nedostatek

Ano

Ano (2010) nutný výkup pozemků Ano (2010) postupně se realizuje

Dolní Životice

Dostatek

Ne

Hlubočec

Nedostatek

Ano

Ne - nedostatek finančních prostředků

Jezdkovice Litultovice

Dostatek Dostatek

Ne Ano

Ano Ano (2009)

Mikolajice

Dostatek

Ano

Ano (2009)

Mokré Lazce Neplachovice

Dostatek Dostatek

Ne Ne

Ano (2009) Ano (2010)

Otice

Dostatek

Ano

Pustá Polom Radkov

Dostatek Dostatek

Ne Ne

Ne - provedou soukromí investoři Ano Ano

Skřípov Stěbořice

Nedostatek Nedostatek

Ano Ano

Ano (2010) Ano (2010)

Uhlířov Velké Heraltice

Nedostatek Nedostatek

Ano Ano

Velké Hoštice Štítina

Nedostatek Dostatek

Ano Ne

Ano (2010) Ano - pokud vlastníci odprodají pozemky Ano (2011) Ne

Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2008

131

Výstavba Problémy k domů řešení (rozšíření obytné zóny) Ne Nízké napojení na kanalizaci Ne Kanalizace, výstavba komunikace pro nové rodinné domy Rozšíření stávající obytné zóny (2012) Ne Ne Nízké napojení na kanalizaci Ne Chybí plynofikace, případně jiné CZT Ne Ano - pro 30 Napojení na RD kanalizaci Nový stavební obvod (cca 50 domů) 2008 Ne Napojení na zemní plyn Ano (2012) Ano Napojení na (Stěbořice, kanalizaci, Nový Dvůr, plynovod a Jamnice) vodovod Ne Ano vytvoření podmínek pro výstavbu Ne 2008 - lokalita Záhumenní (2008-09)

EKOTOXA s.r.o.


3.8.7 Indikátory Jako indikátory charakterizující udržitelnost rozvoje bydlení výstavby byly vybrány: • •

Dokončené byty na 1 000 obyvatel Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001

První indikátor vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném území (obec, ORP, kraj, ČR) bytová výstavba. Je výhodný v tom ohledu, že je dostupný od úrovně celé ČR, krajů, až na úroveň jednotlivých SO ORP a obcí. Údaje je možno získat jednak exaktně (zdroj ČSÚ – úroveň ČR, kraj, ORP), jednak výpočtem za delší časové období (pro jednotlivé obce). Přestože je použit údaj za čtyřleté období, neměl by být zkreslující, neboť samotný proces výstavby bytů (domů) trvá většinou více než jeden rok. Indikátor dále nepřímo vyjadřuje jednak atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení a také životní úroveň. Druhý indikátor znázorňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Limitem udržitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje.

Dokončené byty na 1 000 obyvatel V následující tabulce je uvedena hodnota prvního indikátoru a jeho hodnocení v jednotlivých obcích SO ORP Opava. Tato tabulka vychází z hodnocení jednotlivých obcí za období 2004-2007. Česká republika si z hlediska udržitelnosti rozvoje bydlení vede poměrně dobře, Moravskoslezský kraj a SO ORP Opava ve srovnání s ní hůře, udržitelnost rozvoje bydlení je zde slabá. Jak vidíme i na údajích z obcí, většina dosáhla indikátoru negativního, případně nuly. Nejlépe se bydlení rozvíjí v obcích s pozitivním indikátorem - Budišovice, Hlubočec, Pustá Polom, Slavkov a Velké Hoštice. Jedná se obce buďto v přímém sousedství města Opavy, odkud je snadnější dojížďka nebo o obce v atraktivních lokalitách v podhůří Nízkého Jeseníku mezi Opavou a Ostravou. Naopak v jižní a západní části SO ORP je rychlost bytové výstavby nízká, neboť atraktivita bydlení je zde menší. Hodnocení indikátoru: -2 0-0,99 bytů -1 1-1,99 bytů 0 2-2,99 bytů 1 3-3,99 bytů 2 4 a více bytů

132

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.11: Indikátor - Dokončené byty na 1000 obyvatel/rok v obcích SO ORP Opava Dokončené byty Dokončené Dokončené byty v Hodnocení Obec - průměr za rok byty na 1000 letech 2004-2007 indikátoru 2004-2007 obyvatel/rok Branka u Opavy 3 0,8 0,7 -2 Bratříkovice 0 0,0 0,0 -2 Brumovice 13 3,3 2,3 0 Budišovice 18 4,5 7,9 2 Dolní Životice 6 1,5 1,3 -1 Háj ve Slezsku 7 1,8 0,5 -2 Hlavnice 1 0,3 0,4 -2 Hlubočec 12 3,0 5,5 2 Hněvošice 7 1,8 1,7 -1 Holasovice 10 2,5 1,8 -1 Hrabyně 2 0,5 0,4 -2 Hradec nad Moravicí 20 5,0 0,9 -2 Chlebičov 12 3,0 2,8 0 Chvalíkovice 4 1,0 1,4 -1 Jakartovice 4 1,0 0,9 -2 Jezdkovice 0 0,0 0,0 -2 Kyjovice 11 2,8 3,3 1 Lhotka u Litultovic 1 0,3 1,3 -1 Litultovice 4 1,0 1,3 -1 Mikolajice 1 0,3 1,0 -1 Mladecko 2 0,5 2,9 0 Mokré Lazce 11 2,8 2,5 0 Neplachovice 11 2,8 3,0 1 Nové Sedlice 6 1,5 3,1 1 Oldřišov 5 1,3 0,9 -2 Opava 319 79,8 1,4 -1 Otice 16 4,0 3,0 1 Pustá Polom 23 5,8 4,0 2 Raduň 6 1,5 1,5 -1 Skřipov 1 0,3 0,2 -2 Slavkov 42 10,5 5,8 2 Služovice 2 0,5 0,6 -2 Sosnová 1 0,3 0,6 -2 Stěbořice 12 3,0 2,2 0 Štáblovice 8 2,0 3,3 1 Štítina 10 2,5 2,1 0 Těškovice 9 2,3 2,8 0 Uhlířov 4 1,0 2,8 0 Velké Heraltice 6 1,5 1,0 -1 Velké Hoštice 34 8,5 4,9 2 Vršovice 5 1,3 2,6 0 Celkem ORP Opava 669 167,3 1,6 -1 5 560 1853,3 1,5 Moravskoslezský kraj -1 136 970 34 242,5 3,3 Česká republika 1 Zdroj: ČSÚ, 2007

133

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.4: Indikátor - Dokončené byty na 1000 obyvatel za rok (průměr v období 2004-2007)

Zdroj: ČSÚ, 2007

Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001 Počet trvale obydlených bytů v SO ORP Opava celkově mírně stoupá. Za období 1991-2001 přibylo 1457 obydlených bytů, což představuje nárůst o 4 %. Nárůst počtu trvale obydlených bytů charakterizuje jednak atraktivitu dané obce pro trvalé bydlení a jednak postupný růst kvality bydlení (menší počet osob na byt, zvýšení plochy bytu na člověka atp.) a z tohoto pohledu je tento vývoj možno hodnotit pozitivně. V žádné z obcí (s výjimkou obce Hlubočec) nedošlo za sledované období k úbytku, proto jsou hodnoty indikátoru pozitivní. K největšímu procentuálnímu nárůstu došlo v obcích Mikolajice, Branka u Opavy, Chvalíkovice a Bratříkovice. Zatímco v případě Branky u Opavy jde o nárůst dlouhodobý (v období 1971–2001), v případě Mikolajic a Bratříkovic docházelo k nárůstu teprve v posledním desetiletí. Tyto výsledky nekorelují s výstavbou v posledních sedmi letech, která měla v těchto obcích stagnující charakter. Hodnocení indikátoru: -2 úbytek vyšší než 15 % -1 úbytek -15 až –5,1 % 0 minimální změna -5 až 5 % 1 nárůst 5,1–15 % 2 nárůst vyšší než 15 %

134

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.12: Indikátor – Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001 Trvale obydlené byty Obec 1991 Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Celkem ORP Opava Moravskoslezský kraj Česká republika Zdroj: ČSÚ – SLDB, 2001

277 44 425 141 269 1 087 188 189 301 426 375 1 683 309 177 308 59 251 62 236 70 58 347 263 137 399 22 217 405 430 315 336 476 242 119 411 182 386 275 110 518 530 131 35 164 452 609 3 705 681

2001 344 53 463 148 303 1 150 196 183 329 449 416 1 751 334 214 339 60 267 65 256 89 58 379 277 147 432 22 721 445 470 326 338 533 270 132 428 197 396 297 116 540 568 142 36 621 470 235 3 827 678

135

Vývoj v letech 1991-2001 Změna počtu 1991-2001 67 9 38 7 34 63 8 -6 28 23 41 68 25 37 31 1 16 3 20 19 0 32 14 10 33 504 40 40 11 2 57 28 13 17 15 10 22 6 22 38 11 1 457 17 626 121 997

Změna 1991-2001 (%) 19,5 17,0 8,2 4,7 11,2 5,5 4,1 -3,3 8,5 5,1 9,9 3,9 7,5 17,3 9,1 1,7 6,0 4,6 7,8 21,3 0,0 8,4 5,1 6,8 7,6 2,2 9,0 8,5 3,4 0,6 10,7 10,4 9,8 4,0 7,6 2,5 7,4 5,2 4,1 6,7 7,7 4,0 3,7 3,2

Hodnocení indikátoru 2 2 1 0 1 1 0 0 1 1 1 0 1 2 1 0 1 0 1 2 0 1 1 1 1 0 1 1 0 0 1 1 1 0 1 0 1 1 0 1 1 0 0 0

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.5: Indikátor – změna počtu trvale obydlených bytů v období 1991-2001

Zdroj: ČSÚ – SLDB, 2001

136

EKOTOXA s.r.o.


3.8.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl trvale obydlených domů i bytů, významně vyšší než celorepublikový průměr. (Především v obcích Branka u Opavy, Chlebičov, Otice, Opava, Velké Hoštice, Chvalíkovice a Raduň). Vysoká kvalita bydlení – vysoký podíl bytů s vodovodem i plynem, převyšující významně celorepublikový průměr. Taktéž vyšší obytná plocha bytů. Průměrné stáří domů je celkově podstatně nižší než je průměr ČR. Většina bytů je v osobním vlastnictví - značí sociálně poměrně stabilní podmínky.

SLABÉ STRÁNKY "Problémové" obce, které mají vyšší neobydlenost bytů, starší bytový fond, nižší procento plynofikace a počet nově postavených bytů je velice malý - Bratříkovice, Jakartovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Mladecko. Celkově menší rychlost bytové výstavby v SO ORP, hlavně co se týče počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel (ve většině obcí je to méně než 2 byty na 1000 ob.).

PŘÍLEŽITOSTI Využití trvale neobydlených objektů v obcích k rekreačním účelům (zejména obce, které jich využívají k rekreaci málo). Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. Zlepšením technické infrastruktury v obcích s vysokým podílem neobydlených bytů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení.

HROZBY Nekontrolovaná výstavba na plochách, které nejsou vymezeny územním plánem.

Výraznější stáří bytového fondu v některých obcích - Bratříkovice, Jakartovice, Mladecko, Lhotka u Litultovic, Velké Heraltice a Sosnová mají přes 20 % bytů v domech postavených do roku 1919. Počet trvale obydlených bytů ve všech obcích Nedostatek ploch pro výstavbu rodinných domů mírně stabilně stoupá – rostoucí atraktivita obcí uváděný v obcích Brumovice, Hlubočec, pro trvalé bydlení. Skřípov, Stěbořice, Velké Heraltice, Uhlířov a Velké Hoštice. Vysoká rychlost bytové výstavby v obcích Slavkov, Velké Hoštice, Štáblovice, Hlubočec, Nové Sedlice, Pustá Polom, Kyjovice a Budišovice indikuje zvyšující se atraktivitu daných obcí pro trvalé bydlení. Dostatek ploch pro výstavbu rodinných domů uváděných v obcích Dolní Životice, Jezdkovice, Litultovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Neplachovice, Otice, Pustá Polom, Radkov a Štítina.

Stárnutí bytového fondu a zhoršování stavu neobydlených objektů. Snižování počtu trvale neobydlených domů využívaných k rekreaci (nyní jen 31 % oproti celorepublikovým 50 %).

3.8.9 Problémy k řešení • • • • •

Jasné vymezení ploch (stavebních parcel) pro novou výstavbu. Dle potřeby jednotlivých obcí zajistit a zvýšit technickou vybavenost obcí (napojení na ZP, odkanalizování, vodovodní řád – např. obce Litultovice, Mikolajice, Brumovice, Neplachovice, Radkov, Stěbořice, Dolní Životice...). Zajištění infrastruktury pro nové plochy pro bydlení, dopravní obslužnost apod. Napojení stavebních pozemků na inženýrské sítě. Zvýšení „atraktivity“ obcí v okrajovějších částech regionu pro trvalé bydlení (podpora vytvoření nových pracovních příležitostí, zlepšení dopravní obslužnosti, zajištění základních služeb apod.).

137

EKOTOXA s.r.o.

3.9


REKREACE

Z hlediska cestovního ruchu náleží území SO ORP Opava k turistickému regionu Severní Morava a Slezsko, která je členěna na jednotlivé turistické oblasti, z nichž Opava spadá do oblasti „Opavské Slezsko“. Obce v SO ORP Opava jsou taktéž součástí Euroregionu Silesia.

3.9.1 Turistický region Severní Morava a Slezsko Turistický region Severní Morava a Slezsko je vymezen z marketingového pohledu, tj. zahrnuje nejen území Moravskoslezského kraje, ale i přirozeně navazující okresy Jeseník a Šumperk (Olomoucký kraj), okres Vsetín a část okresu Zlín (Zlínský kraj). Takto definované území je vnitřně značně diferencované, takže pro něj nemůže být typický jediný homogenní produkt cestovního ruchu, přičemž ani členění podle okresů nevystihuje marketingová specifika regionu. Proto bylo navrženo členění turistického regionu SMaS na tyto subregiony (subregiony jsou vymezeny podle jiných kritérií než pouze podle územně správních celků): • • • • • •

Jeseníky Opavské Slezsko Ostravsko Poodří – Moravské Kravařsko Beskydy – Valašsko Těšínské Slezsko

Obrázek č. 3.9.1: Turistický region Severní Morava a Slezsko v členění na turistické oblasti

Legenda: 38 - Beskydy – Valašsko 39 - Ostravsko 40 - Poodří - Moravské Kravařsko 41 - Opavské Slezsko 42 - Těšínské Slezsko 43 - Jeseníky

Zdroj: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu MSK 2005-2008

3.9.1.1

Turistická oblast Opavské Slezsko

Turistická oblast rozkládající se v severních částech okresu Opava, historicky tvořící významnou součást Slezska. V jižní části je rekreačně zajímavé území s nenáročným terénem a bohatstvím lesů, vhodné pro pěší turistiku. Kolem toku Moravice byl vyhlášen v roce 1994 přírodní park o rozloze 142 km2, jehož jihozápadní část spadá pod turistickou oblast Jeseníky. Součástí parku jsou přírodní rezervace situované ve strmých svazích hlubokého údolí – Kaluža, Valach a Nové Těchanovice. V povodí říčky Hvozdnice, Heraldického potoka a Hořiny se nacházejí chráněná přírodní území stejného jména. Méně frekventované silnice v údolí Moravice a na rovinatém území při polské hranici skýtají ideální podmínky pro cykloturistiku. Příležitosti pro lyžování jsou minimální. Milovníky vodních sportů potěší možnost jejich provozování na různých vodních plochách (Hlučín, Děhylov, Dolní Benešov, vodní nádrž Pocheň a četné vytěžené lomy). Řeky Opava i Moravice jsou vyhledávané vyznavači vodní turistiky.

138

EKOTOXA s.r.o.


Opava je městem s četnými kulturními a historickými památkami, k prohlídce láká Slezské muzeum. Jedinečnou sbírku vzácných dřevin si lze prohlédnout v arboretu v Novém Dvoře. Podél hranice s Polskem se na celém území oblasti nachází mnoho dochovaných vojenských pevností z II. světové války (Areál čs. opevnění v Darkovičkách, areál opevnění Milostovice). Mezi další technické zajímavosti patří větrné mlýny (Choltice, Hlavnice) a Weisshuhnův kanál na řece Moravici. V oblasti je také jedna ze dvou vesnických památkových rezervací celého turistického regionu (Lipina). Ve většině obcí se nacházejí mnohé církevní stavby a sochy, kromě nich také četné připomínky venkovské lidové architektury a byly zde objeveny mnohé archeologické nálezy. Na opavském venkově je dochována cenná skupina panských sídel, ať už v podobě středověkých hradů a tvrzí, nebo mladších zámeckých staveb se svými areály hospodářskými a parkovými. K návštěvě láká také město Hradec nad Moravicí s výstavným zámkem na skalnatém ostrohu nad řekou a pohádkový zámek Raduň s řadou rybníků. Nachází se zde také prameny uhličité kyselky ve Lhotce u Litultovic a břidlicové lomy v Jakartovicích, což svědčí o tom, že je to krajina do značné míry původní a čistá. Obce v oblasti jsou součástí Euroregionu Silesia, který zahrnuje území okresu Opava, části okresu Ostrava a Bruntál a zčásti také Novojičínsko, které zasahuje až na území Moravy. Na polské straně euroregion zahrnuje powiaty (okresy) raciborski, glubczycki, wodzislawski a rybnicki, které se nacházejí na území dvou vojvodství - Opolského a Slezského. Členy české části euroregionu, sdružení s názvem Euroregion Silesia-CZ, je v současné době 56 obcí a měst a 3 přidružené organizace - Matice slezská, Hospodářská komora Opava a Slezská univerzita Opava.

3.9.2 Rekreačně krajinné celky V rámci zpracování územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje byly vymezeny na území SO ORP Opava tyto rekreačně krajinné celky: • • 3.9.2.1

Hradecko (Březová, Hlubočec, Hradec nad Moravicí, Raduň, Skřipov, Vršovice) Kyjovicko (Budišovice, Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Kyjovice, Pustá Polom)

RKC Hradecko

Rekreační krajinný celek se střediskem cestovního ruchu vyššího významu Hradcem nad Moravicí má z hlediska atraktivity (zejména zámky Hradec nad Moravicí a Raduň) a zájmu o rekreaci nejlepší předpoklady pro posílení rekreační funkce v oblasti. Rozvoj ubytovacích kapacit je preferován v obcích východně a jižně od Hradce nad Moravicí (Raduň, Hlubočec, Skřipov, Březová), upřednostňována jsou malokapacitní zařízení a formy venkovské rekreace a agroturistika. K hlavním rekreačním funkcím řešeného území patří především turistika, a to jak letní – pěší turistika, cykloturistika, tak zimní – pěší turistika, běžecké lyžování. Zatímco však síť značených pěších turistických tras je dostatečně hustá, stejně jako síť cykloturistických tras, vyznačené běžecké trasy zde dosud takřka neexistují. Další velmi významnou funkcí je kulturně – poznávací cestovní ruch, zaměřený na návštěvy kulturních, historických a technických památek. Větší význam mají letní sporty – rekreace u vody, vodáctví, jízda na koni a také rybolov a myslivost. Zimní sporty jako sjezdové lyžování a snowboarding nejsou významné - jsou zde pouze krátké lyžařské svahy pro méně náročné lyžaře bez většího vybavení. Nejvýznamnější kulturně-historickou památkou je státní zámek Hradec nad Moravicí, v obci Raduň se nachází také zámek se svými zámeckým parky. Architektonicky zajímavou je městská památková zóna v Hradci n. M. Zde se také nachází muzeum. Zajímavou stavbou je také papírenský (Weisshunův) náhon v Žimrovicích. V Hradci nad Moravicí se nachází koupaliště, významným fenoménem z hlediska rekreace a cestovního ruchu oblasti je vodáctví – řeka Moravice se cca 5x ročně sjíždí – od Kružberku do Branky u Opavy. V okrajové části města se nachází lyžařský vlek.

139

EKOTOXA s.r.o.

3.9.2.2


RKC Kyjovicko

RKC situovaný v prostoru Polomské plošiny, údolí Porubky, Setiny a Seziny. Jde o příměstskou rekreační oblast Ostravy a Opavy, vyznačující se malebnou krajinou a klidným prostředím, s předpoklady pro rodinnou rekreaci, cykloturistiku a turistiku, využitelnost pro zimní sporty je vzhledem k malé nadmořské výšce omezená. Koncentrace rekreačních objektů zejména v údolí Porubky již je neúnosná a zatížení dosahuje kritických hodnot. Významnější sportovní ani rekreační zařízení se zde nevyskytují s výjimkou lyžařského areálu Vaňkův kopec v Horní Lhotě. Je zde dostatečně hustá síť turistických a cykloturistických tras a dobré podmínky pro běžecké lyžování, běžecké trasy však nejsou udržované.

3.9.2.3

Zbývající část Opavska

Zbývající část oblasti Opavska je z hlediska rekreace a cestovního ruchu méně významná. Nejlepší předpoklady pro rozvoj městské a poznávací turistiky, zejména pro krátkodobou rekreaci v průběhu celého roku, má město Opava. Je kulturně historickým centrem regionu s bohatou historií a množstvím dochovaných památek. V letní sezóně je využíván areál vodních sportů u Stříbrného jezera a městské koupaliště. Opava je také nástupním centrem do rekreačních krajinných celků – zejména do RKC Hradecko a Kyjovicko. Síť turistických a cykloturistických tras je dostatečně hustá a zahrnuje i přeshraniční trasy do Polska. Obrázek č. 3.9.2: Rekreačně krajinné celky na území SO ORP Opava

Zdroj: ÚAP Moravskoslezského kraje, 2008

140

EKOTOXA s.r.o.


3.9.3 Rekreační potenciál území Území leží mimo nejvýznamnější oblasti turistického ruchu a patří tak mezi méně vyhledávané lokality. S tím souvisí i stav infrastruktury cestovního ruchu, kdy v řadě míst chybí stravovací, sportovní i ubytovací kapacity. Teprve v posledních letech se stav začíná postupně zlepšovat, jsou budovány nové cyklistické trasy, vybavení apod.

3.9.3.1

Přírodní podmínky

Přírodní podmínky území nenabízejí tak vysoký potenciál pro rozvoj rekreace jako např. v oblastech Beskyd nebo Jeseníků. Přesto se i zde nachází několik lokalit s vyšším potenciálem pro rozvoj rekreace: •

• •

přírodní park Moravice – park byl vyhlášen pro ochranu přírodních a estetických hodnot území. Přirozeně meandrující tok řeky Moravice nabízí prostor pro rozvoj pěší, cyklistické, běžecké i vodní turistiky, nachází se zde řada rekreačních objektů sloužících zejména pro obyvatele Opavy. přírodní památka Hvozdnice – lokalita cca 6 km od města Opavy se zachovalými zbytky lužního lesa. Ideální místo pro krátkodobou příměstskou rekreaci (pěší, cyklistická a za dobrých podmínek i běžecká turistika, v zimě bruslení), součástí je i naučná stezka Hvozdnice údolí Raduňky – navazuje na zámecký park v Raduni a je součástí PP Moravice. Zalesněným údolím vedou cyklistické, pěší i běžecké trasy vhodné pro krátkodobou příměstskou rekreaci.

V území se nachází i několik dalších maloplošně zvláště chráněných území, jejich význam je však pro rekreaci spíše okrajový.

3.9.3.2

Rekreace v zimním období

Vzhledem k nízké nadmořské výšce a pouze kratšímu období se sněhovou pokrývkou jsou podmínky pro zimní rekreaci nepříliš významné. V závislosti na množství sněhu je možno provozovat běžecké lyžování, buď ve volné krajině nebo na trasách určených pro letní pěší turistiku. Podmínky a zázemí pro sjezdové lyžování jsou zde také velmi malé. Nachází se zde jen některé kratší vleky, které lze využít např. pro výuku menších dětí, snowboardu apod. Jedná se o vleky v Hradci nad Moravicí a Háji ve Slezsku.

3.9.3.3

Rekreace v letním období

Pěší turistika a cykloturistika Území je protkáno dostatečnou sítí pěších turistických tras, které procházejí většinou obcí správního obvodu a mohou návštěvníky navést k řadě turistických lokalit. Hlavním výchozím místem je Hradec nad Moravicí, ze/do kterého vedou pěší trasy do/z blízkého nebo vzdálenějšího okolí. Hlavními dálkovými pěšími trasami jsou: • • • • • • • •

Modrá: Hradec n. M. – Lesní Albrechtice – Fulnek Červená: Hradec n. M. – Podhradí – Kružberk – Budišov nad Budišovkou Modrá: Hradec n. M. – Podvihov - Štítina Zelená: Hradec n. M. – Jakubčovice – Kyjovice – Háj ve Slezsku Modrá: Baška – Skalice – Pržno Modrá: Štáblovice – Lipina – Vítkov – Spálov Zelená: Vávrovice – Opava – Stěbořice – Nový Dvůr – Litultovice – Podhradí Červená: Opava – Kravaře – Štítina – Hrabyně

141

EKOTOXA s.r.o.


Na tyto hlavní pěší turistické trasy jsou navázány kratší spojující úseky. Mezi nejvíce atraktivní cíle pěší turistiky patří např. Hradec nad Moravicí, údolí Moravice, Raduňky, arboretum Nový Dvůr a další. Atraktivitu území pro pěší turisty zvyšují naučné stezky. Na území SO ORP se nacházejí tyto: Tabulka č. 3.9.1: Naučné stezky v SO ORP Opava Délka Počet (km) zastavení Hanuše – Hradec n. M. Město Hradec n. M. 4,5 7 Hvozdnice Město Opava 4,5 11 Mariánské louky – Hradec n. M. Město Hradec n. M. 1,9 Dendrologická naučná stezka Město Opava cca 1 km 20 Zdroj: Marketingová strategie rozvoje CR v MSK, 2005, vlastní průzkum Název

Obec - zřizovatel

Charakteristika botanika, zoologie, historie botanika, zoologie, geologie přírodovědná dendrologie, stromy, historie

Cyklistická doprava zažívá v posledním desetiletí rozkvět a síť cyklistických tras se stále zahušťuje. Pro cykloturistiku zde mírný pahorkatinný terén nabízí ideální podmínky, oblast je dostupná jak pro samotné Opavsko, tak také z Ostravska. Územím prochází celá řada místních cyklotras, v severní části je vybudovaná tzv. „Severní příhraniční cyklotrasa“ Těšínsko – Opavsko – Bruntálsko – Jesenicko (187 km), která zajišťuje také napojení na sousední Polskou republiku. V tabulce je uveden přehled hlavních úseků cyklistických tras v SO ORP Opava (vzhledem k rychlému rozvoji této formy turistiky zde nejsou uvedeny všechny stávající trati, ty budou doplněny až v rámci zpracování samotných ÚP obcí). Jeden z typů cyklostezek jsou i tzv. "Opava Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2005) – Měří 90 km a spojuje 47 hospod a hospůdek. Její délku lze stejně jako u předchozích tras krátit díky propojení s ostatními cyklotrasami v regionu. Prochází nejvíce zajímavými místy v regionu (zámky v Hradci nad Moravicí, Raduni a Kravařích, linie vojenských pevností, historické větrné mlýny). Ze strategických plánů mikroregionů vyplývají některé problémy související s cyklistickou dopravou. Jedná se zejména o nutnost oddělení pěší a cyklodopravy od automobilové a dále zvýšení doprovodných kapacit pro cyklisty – lepší značení, občerstvení, odpočívadla apod. Tabulka č. 3.9.2: Hlavní značené cyklistické trasy v SO ORP Opava Číslo Průběh trasy 551 Kružberk, přehr. – Hradec n. Mor. – Opava 6055 Raduň – Chvalíkovice – Branka u Opavy – Kravaře – Kobeřice 6078 Kunín – Suchdol n. O. – Fulnek – Skřípov – Opava, Kylešovice 6092 Píšť (CZ/PL) – Chuchelná – Opava 6126 Opava – Piliszcz (CZ/PL) 6140 Raduň – Pustá Polom 6141 Hradec n. Mor. – Pustá Polom 6159 Hlavnice – Svob. Heřmanice – Sosnová – Úblo – Úvalno 6164 Leskovec – Svob. Heřmanice – Sádek – Jamnice – Holasovice 6166 Úvalno – Brumovice – V. Heraltice – Nový Dvůr 6167 Hlavnice – Nový Dvůr – Zlatníky – Opava, Karlovec 6168 Vávrovice (CZ/PL) – Milostovice – Zlatníky Zdroj: Cykloserver, 2008

Celkem km 41 13 40 25 6 7 15 28 29 15 15 5

V poslední době se začíná více rozvíjet také in-line bruslení. Proto je vhodné přizpůsobit nově vznikající cyklostezky i potřebám in-line – tj. zajistit rovné zpevněné povrchy, oddělení od autodopravy apod.

142

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.3: Přehled vedení hlavních značených cyklistických tras na území SO ORP Opava

Zdroj: Poskytnutá data ÚAP – 106, 2008

Koupání a vodní turistika Na území SO ORP se nachází několik vhodných míst a zařízení pro koupání. Jedná se o následující: Tabulka č. 3.9.3: Lokality vhodné ke koupání Obec Popis Opava Městské lázně Zámecký okruh, 25 dlouhý bazén,využívaný, avšak ne zcela vyhovující současným nárokům a potřebám Opava Městské koupaliště – městské sady, otevřený vyhřívaný bazén, tobogán, minigolf, beachvolejbalové kurty Opava Stříbrné jezero – bývalý sádrovcový lom, občerstvení, beachvolejbal, v plánu výstavba rekreačních zařízení Opava – Suché Lazce Vodní nádrž Přerovec – umělá vodní nádrž, říčka Sedlinka, občerstvení Opava Léčebné a rehabilitační centrum spol. s.r.o., Englišova ulice Brumovice Pocheň – přehradní vodní nádrž Hradec nad Moravicí Koupaliště v Hradci nad Moravicí – volejbal, tenis, v plánu tobogán... Hradec nad Moravicí Hotel Belária – bazén Zdroj: Průzkumy, 2008

143

EKOTOXA s.r.o.


Stav městských lázní v Opavě je považován za nedostatečný (nemodernost, malé prostory...), město proto plánuje výstavbu velkého bazénu v Městských sadech. Dále se v regionu nachází několik dalších lokalit, která mohou být využívána ke koupání. Jedná se např. o břidlicové lomy na území KÚ Jakartovice, vodní plochu v blízkosti arboreta Nový Dvůr apod. V posledních letech se v rámci celého kraje opět rozšiřuje vodní turistika – sjíždění řek. Nejvýznamnějším fenoménem poslední doby je sjíždění řeky Moravice. Pro potřeby vodáků je Povodím Odry s.p. několikrát do roka vypouštěna přehradní nádrž Kružberk a v těchto termínech se zde sjíždějí stovky návštěvníků. Jedná se o významnou, byť pouze víkendovou záležitost. Hlavní tábořiště je mimo SO ORP Opava v obcích Kružberk a Podhradí. Sjízdná je také řeka Opava až po ústí do Odry. Tabulka č. 3.9.4: Základní charakteristiky řeky Moravice z hlediska vodní turistiky Obtížnost Říční km Sjízdnost Řeka Úsek (WW) dolní hráz Kružberk - ústí do záleží na pouštění z Moravice I - lehká 45,2 - 0 Opavy přehrady Zdroj: www.raft.cz, 2008

3.9.3.4

Další nejvýznamnější rekreačně atraktivní lokality území

V následujícím textu - tabulce je pouze stručně uveden přehled dalších významnějších turistických cílů, které je možno v rámci SO ORP Opava využít. Tabulka č. 3.9.5: Přehled dalších významnějších rekreačních lokalit Obec Charakteristika lokality/činnosti/turistické nabídky Technické památky Háj ve Slezsku Dělostřelecká tvrz Smolkov Hlavnice Dřevěný větrný mlýn v Hlavnici z roku 1810 Hrabyně památník 2. světové války v Hrabyni (skanzen bojové techniky) Hradec n. M Historická parní stříkačka z roku 1907, Ruční hasičská stříkačka z r. 1881 Hradec n. M. Weisshuhnův kanál v Žimrovicích (unikátní vodní papírenský náhon 3,5 km Žimrovice dlouhý s tunely a aquadukty) Litultovice Dřevěný větrný mlýn Opava Měnírna elektrického proudu, Skříňka na barometr ve Dvořákových sadech Opava - Milostovice památník armády ČR a čs. opevnění Opava – Milostovice (soubor objektů těžkého a lehkého opevnění z 30. let 20. století) Hrady, zámky, zahrady Hradec n. Moravicí Renesančně barokní zámek s empírovou úpravou a pseudogotický Červený zámek. Zámecká obrazárna a rozsáhlý anglický park. Expozice o dějinách zámku, galerie, rozsáhlý přírodně – krajinářský park Kyjovice sociální využití Raduň Renesanční zámeček s novogotickým štítem stojící nad rybníkem v anglickém parku. Součástí je i oranžerie, empírový ovčín a přilehlý park. Stěbořice Arboretum Nový Dvůr, zámek Další památkové objekty Hrabyně Kostel Nanebevzetí Panny Marie – sakrální stavba Hradec n. Moravicí Městská památková zóna Hradec n. Moravicí Slezská kalvárie Opava Městská památková zóna, Dominantou tohoto historicky hlavního města Slezska je NKP - kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudovaný ve 14. století ve stylu slezské cihlové gotiky. Významný je i minoritský klášter s kostelem sv. Ducha ze 13. století, mimo MPZ se nachází NKP – Kaple sv. Kříže (tzv. švédská kaple) 144

EKOTOXA s.r.o.


Obec

Charakteristika lokality/činnosti/turistické nabídky Raduň Objekt bývalé zámecké prádelny, kostel Nejsvětější Trojice Štáblovice - Lipina Vesnická památkové rezervace - (jedinečný dochovaný soubor staveb původního lidového stavitelství z konce 18. a počátku 19. století Informační centra Hradec nad Moravicí Městské informační centrum - Národní dům Opava Městské informační centrum Rozhledny a vyhlídky Jakubčovice Šance – nad Hradcem nad Moravicí Opava věž kostela sv. Hedviky, budova Hlásky Vršovice Vršovická zvonice Muzea Hradec nad Moravicí Městské muzeum Opava Slezské zemské muzeum - cca 174 tis. návštěvníků ročně, nejstarší muzejní institucí v ČR - bylo založeno v roce 1814 Zdroj: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu MSK 2005-2008, průzkumy

3.9.3.5

Využití bytového fondu k rekreaci

Význam jednotlivých obcí z hlediska rekreace může být hodnocen i mírou bytů využívaných ne k trvalému bydlení, nýbrž k rekreaci. Ze statistik ČR je zřejmé, že individuální rekreace (tj. rekreace právě v bytech určených k rekreaci) je cca třikrát vyšší než rekreace návštěvníky využívajících hromadných ubytovacích zařízení. V následující tabulce je proto uveden podíl bytů určených pouze k rekreaci na celkovém bytovém fondu. Tabulka č. 3.9.6: Podíl bytů využívaných k rekreaci z celkového počtu bytů Obec Podíl bytů Obec Podíl bytů k rekreaci k rekreaci (%) (%) Branka u Opavy 0,5 Jakartovice 15,8 Bratříkovice 8,8 Jezdkovice 0,0 Brumovice 1,5 Kyjovice 3,9 Budišovice 6,8 Lhotka u Litultovic 22,4 Dolní Životice 2,0 Litultovice 3,2 Háj ve Slezsku 2,3 Mikolajice 10,8 Hlavnice 2,2 Mladecko 0,0 Hlubočec 10,1 Mokré Lazce 3,0 Hněvošice 0,8 Neplachovice 3,3 Holasovice 2,8 Nové Sedlice 1,7 Hrabyně 2,8 Oldřišov 0,6 Hradec nad Moravicí 3,2 Opava 0,2 Chlebičov 0,3 Otice 0,0 Chvalíkovice 0,0 Pustá Polom 2,7 Zdroj: ČSÚ, SLDB, 2001

Obec

Podíl bytů k rekreaci (%) Raduň 0,3 Skřipov 4,1 Slavkov 0,8 Služovice 0,3 Sosnová 8,4 Stěbořice 0,8 Štáblovice 5,2 Štítina 0,9 Těškovice 1,2 Uhlířov 1,5 Velké Heraltice 4,6 Velké Hoštice 0,3 Vršovice 1,8 SO ORP Opava 1,3

Mezi obce s nejvyšším podílem neobydlených bytů určených k rekreaci patří obce Bratříkovice, Hlubočec, Jakartovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice a Sosnová. Na tyto skutečnosti je možno pohlížet ze dvou pohledů – vysoká míra počtu neobydlených bytů svědčí o menší atraktivitě obce z hlediska trvalého bydlení, na druhou stranu vyšší počet rekreačních bytů vypovídá o rekreační atraktivitě území obcí.

145

EKOTOXA s.r.o.

3.9.3.6


Potenciál cestovního ruchu

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky bylo zpracováno Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR v roce 2001 pro všechny obce v ČR. Hodnocení v podstatě shrnuje výše uvedené informace týkající se rekreačního potenciálu obcí na území SO ORP Opava. Lokality s největším potenciálem cestovního ruchu jsou jednoznačně města Opava jako výchozí centrum a zázemí turistického ruchu a Hradec nad Moravicí jako hlavní cílová destinace. U ostatních obcí je rekreační potenciál významně nižší a dá se říci, že mírně stoupá od severu k jihu, tedy z oblasti zemědělské nížinné a méně atraktivní do oblasti Nízkého Jeseníku. Obrázek č. 3.9.4: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu jednotlivých obcí SO ORP Opava

Zdroj: Ústav územního rozvoje, 2001

146

EKOTOXA s.r.o.

3.9.3.7


Vnímání regionu návštěvníky

V rámci monitoringu návštěvníků MSK, který byl zpracován současně s Marketingovou strategií rozvoje cestovního ruchu v kraji, byly zjištěny některé významné skutečnosti (je uveden pouze výběr nejdůležitějších): • • • • •

Opavsko patří k turistickým oblastem s podprůměrným podílem návštěvníků přijíždějících z větší vzdálenosti. Převažují zde návštěvníci z řad obyvatelstva Moravskoslezského kraje. Pobyt návštěvníků Opavska je nejkratší v rámci kraje s nejvyšším podílem jednodenních návštěvníků a nejnižším podílem návštěvníků s týdenním a delším pobytem. Rezervovanější postoj k úmyslu opakovat návštěvu oblasti. Nejčastějším způsobem ubytování je ubytování vícedenních návštěvníků (turistů) v soukromí u příbuzných nebo známých. Hlavním důvodem návštěvy Opavska jsou relaxační aktivity – jako častý důvod je uváděna poznávací turistika – historické a kulturní zajímavosti, sportovní události. Zájem o cykloturistiku, malý zájem o pěší turistiku. Často zmiňovaný problém je málo kvalitní dopravní infrastruktura, méně příležitostí pro zábavu a horší vybavenost pro sport a nedostatečná síť restauračních a ubytovacích kapacit. Nedostatečné značení tras a pamětihodností.

3.9.4 Problémy k řešení a rozvojové záměry z hlediska obcí 3.9.4.1

Problémy k řešení

V rámci zpracování tématu byl proveden dotazníkový průzkum, jež se zaměřoval na problémy a záměry v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Mezi nejčastěji zmiňované problémy patří zejména nedostatek ubytovacích kapacit v jednotlivých obcích (viz níže). Nedostatek ubytovacích kapacit se týká obcí Dolní Životice, Hlubočec, Jezdkovice, Neplachovice, Pustá Polom, Skřípov, Štítina, Velké Heraltice a Velké Hoštice. Absence ubytovacích kapacit představuje omezení pro rozvoj cestovního ruchu v obci. Problémem může být, že provoz těchto zařízení je neekonomický z důvodu nízké návštěvnosti obce, přesto je vhodné alespoň základní ubytování zajistit. Dalším často zmiňovaným problémem je absence stravovacích kapacit (Dolní Životice, Hlubočec, Otice, Uhlířov...). Zmiňována je také potřeba výstavby nebo rekonstrukce sportovních zařízení. Konkrétní zjištěné problémy jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 3.9.7: Problémy k řešení v oblasti rekreace na úrovni obcí Obec Problémy k řešení Dolní Životice Chybí ubytovací a stravovací kapacity Hlubočec Chybí ubytovací, stravovací a kulturní zařízení a kvalitní sportoviště Jezdkovice Chybí ubytovací, sportovní, kulturní a volnočasová zařízení Litultovice Schází tělocvična a kulturní zařízení, společenský sál a víceúčelové sportovní zařízení Mokré Lazce Nevyřešené majetkové poměry stávajícího sportoviště Neplachovice Chybí ubytovací zařízení, omezené kulturní zařízení Otice Chybí stravovací zařízení (řeší se) Pustá Polom Chybí ubytovací kapacity Skřipov Chybí ubytovací kapacity Stěbořice Chybí hřiště Štítina Chybí ubytovací kapacity Uhlířov Chybí ubytovací a stravovací kapacity Velké Heraltice Nejsou ubytovací kapacity, sportoviště a dětská hřiště Velké Hoštice Chybí ubytovací kapacity Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2008

147

EKOTOXA s.r.o.

3.9.4.2


Záměry v oblasti rekreace a cestovního ruchu na úrovni jednotlivých obcí

V rámci dotazníkového průzkumu byla uvedena celá řada záměrů, které by měly napomoci k rozvoji potenciálu cestovního ruchu v obcích. Jedná se o výstavbu cyklistických stezek nebo naučných stezek, ještě významnější oblastí je výstavba a rekonstrukce sportovišť. Konkrétní plánované záměry jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 3.9.8: Záměry obcí v oblasti rekreace a cestovního ruchu Obec Záměry Dolní Životice Rekonstrukce tělocvičny a stavba sportovního areálu (2011) Hlubočec Využití ZŠ pro volnočasové aktivity, rozšíření obecního domu pro kulturní akce, výstavba fitcentra a tělocvičny Jezdkovice Sport. víceúčelové hřiště a dětské hřiště (2009), rekonstrukce kulturně-vzdělávacího centra a fitcentra (2010) Litultovice Cyklostezka (2009), ubytovací zařízení (2012), víceúčelové sportovní zařízení Mikolajice Cyklostezka (2011), dětské hřiště a malé hřiště na kopanou (2012) Mokré Lazce Naučné stezky (2010), sport. areál (dům čp. 40) Neplachovice Sportovní areál, využití zámecké budovy Otice Cyklostezka (2011 - ve spolupráci s MMO) Skřipov Rozšíření dětských hřišť (2009) Stěbořice Penzion (2009), tělocvična, víceúčelové hřiště (2009) Štítina Cyklostezka Štítina – Mokré Lazce (2010), rekonstrukce hasičského cvičiště a realizace dětského koutku (2009) Uhlířov Boční rameno cyklostezky Opava - Jakartovice, rekonstrukce sýpky - volnočasové aktivity Velké Heraltice Výstavba dětských a víceúčelových hřišť (2009) Velké Hoštice Cyklotrasa Krnov – Opava – Velké Hoštice (2009), dětské hřiště (2009) Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2008

3.9.5 Další možné problémy a ohrožení Mezi nemovité kulturní památky ČR jsou řazeny i historické zahrady a parky měst, zámků, hradů a klášterů. Specifickým znakem většiny památek zahradního umění je přesah jejich prostorové kompozice mimo samotný, zdmi vyhrazený prostor do navazující sídelní nebo nezastavěné krajiny. Okolní krajina se tak stává integrální součástí památky. Propojení může být provozní (alejemi), symbolické (znatelné spíše jen na mapových záznamech) a vizuální (nejčastější, reprezentované výhledy a/nebo průhledy). Prostorová kompozice zmíněných památek může být vážně narušená: změnou využití území, umístěním pohledových bariér, umístěním nových dominant do pohledů, průhledů a vyhlídek (např. větrných elektráren). Některé zahrady jsou navíc pohledově exponovány – např. Hradec nad Moravicí a jejich vnější obraz může být umístěním větrných elektráren v blízkosti zahrady narušen.

148

EKOTOXA s.r.o.


3.9.6 Indikátory 3.9.6.1

Potenciální rekreační plochy (PRP)

Analýza a hodnocení přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je jedním z nezbytných kroků pro stanovení turistického významu obcí a regionů z pohledu jejich skutečného turisticko-rekreačního využití. Potenciální rekreační plochy generalizují vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území a podávají pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele PRP vzniká součtem ploch rekreačně využitelných (plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů a vodní plochy) v katastrálních územích jednotlivých obcí ČR, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Pro názornou prostorovou diferenciaci uvedeného ukazatele byla zvolena následující hodnotící stupnice: -2

do 20,0 %

-1

20,0 – 37,9 %

0 1

38,0 – 56,9 % 57,0 – 74,9 %

2

75,0 % a více

zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro CR a rekreaci podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami

Na území SO ORP Opava se nacházejí všechny kategorie potenciálních rekreačních ploch. Z tabulky i kartogramu níže je zřejmé, že největší podíl potenciálních rekreačních ploch mají na svém území obce v jižní části území na okraji Nízkého Jeseníku, konkrétně Skřípov, Hlubočec, Těškovice, Pustá Polom, Budišovice, Hrabyně, Vršovice, Raduň, Mokré Lazce, Mikolajice, Lhotka u Litultovic a Hradec nad Moravicí. Na území těchto obcí je vyšší podíl lesa a méně orné půdy, je zde proto vyšší potenciál pro jejich turistické využití. Je nutno doplnit, že reálný potenciál cestovního ruchu je v mnoha případech snižován, např. různými typy ochrany území apod. Tabulka č. 3.9.9: Indikátor – podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Opava Podíl PRP Hodnocení Podíl PRP Hodnocení Obec Obec (%) indikátoru (%) indikátoru Branka u Opavy 24,9 Mokré Lazce 69,9 -1 1 Bratříkovice 9,8 Neplachovice 8,2 -2 -2 Brumovice 22,4 Nové Sedlice 32,5 -1 -1 Budišovice 64,6 Oldřišov 5,2 1 -2 Dolní Životice 24,0 Opava 15,3 -1 -2 Háj ve Slezsku 53,0 Otice 7,1 0 -2 Hlavnice 10,8 Pustá Polom 61,7 -2 1 Hlubočec 60,7 Raduň 57,4 1 1 Hněvošice 23,2 Skřipov 75,1 -1 2 Holasovice 11,0 Slavkov 29,5 -2 -1 Hrabyně 62,3 Služovice 22,1 1 -1 Hradec nad Moravicí 68,4 Sosnová 51,5 1 0 Chlebičov 8,3 Stěbořice 18,6 -2 -2 Chvalíkovice 19,8 Štáblovice 47,3 -2 0 Jakartovice 51,1 Štítina 20,1 0 -1 Jezdkovice 23,4 Těškovice 69,1 -1 1 Kyjovice 54,6 Uhlířov 29,7 0 -1 Lhotka u Litultovic 61,4 Velké Heraltice 31,2 1 -1 Litultovice 31,5 Velké Hoštice 21,7 -1 -1 Mikolajice 57,4 Vršovice 73,4 1 1 Mladecko 13,9 Celkem ORP 37,5 -2 -1 Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006, ČSÚ 149

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.5: Indikátor – podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Opava

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

150

EKOTOXA s.r.o.

3.9.6.2


Turisticko rekreační funkce obcí

Dalším z významných ukazatelů prostorové diferenciace cestovního ruchu území na národní i regionální úrovni je turisticko-rekreační funkce obce, která vyjadřuje intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjádřena poměrem počtu stálých turistických lůžek (v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace) ku počtu trvale bydlících obyvatel (udávaná obvykle v %). Při hodnocení turisticko-rekreační funkce obcí bylo použito následujících údajů: • • •

počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních, počet lůžek v objektech individuální rekreace, počet trvale bydlících obyvatel.

Turisticko-rekreační funkce je v rámci celého SO ORP Opava z republikového pohledu malá, neboť v rámci ČR je nejvíce turistických aktivit koncentrováno do horských oblastí. Vyšší intenzita turistické aktivity je pouze v několika okrajovějších obcích regionu – Mladecko, Budišovice, Jakartovice, Kyjovice a Hlubočec. Tyto obce slouží významněji jako rekreační zázemí pro město Opava (Jakartovice, Mladecko, Hlubočec) a Ostrava (navíc i Kyjovice a Budišovice), kdy se zde významnějším měrou podílí individuální rekreace. Hodnocení indikátoru: -2 25 a méně -1 26 – 50 0 51 – 100 1 101 – 200 2 201 a více

malá rozvojová významná velmi významná zcela dominantní

Tabulka č. 3.9.10: Indikátor – turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Opava Obec TRF Indikátor Obec Branka u Opavy 19 Mokré Lazce -2 Bratříkovice 40 Neplachovice -1 Brumovice 29 Nové Sedlice -1 Budišovice 120 Oldřišov 1 Dolní Životice 4 Opava -2 Háj ve Slezsku 6 Otice -2 Hlavnice 7 Pustá Polom -2 Hlubočec 52 Raduň 0 Hněvošice 2 Skřipov -2 Holasovice 3 Slavkov -2 Hrabyně 2 Služovice -2 Hradec nad M. 27 Sosnová -1 Chlebičov 0 Stěbořice -2 Chvalíkovice 12 Štáblovice -2 Jakartovice 77 Štítina 0 Jezdkovice 2 Těškovice -2 Kyjovice 71 Uhlířov 0 Lhotka u Lit. 44 Velké Heraltice -1 Litultovice 14 Velké Hoštice -2 Mikolajice 23 Vršovice -2 Mladecko 111 1 SO ORP Opava - průměr Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

151

TRF 6 5 1 2 2 1 6 0 4 1 3 17 2 10 5 2 3 8 0 5 32

Indikátor -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.6: Indikátor – turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Opava

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

152

EKOTOXA s.r.o.


3.9.7 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Oblast slouží jako rekreační zázemí pro obyvatele měst Opavy a Ostravy. Vysoká krajino-estetická a přírodní hodnota území v okolí řeky Moravice. Řeka Moravice je atraktivní a využívaná z hlediska vodní turistiky. Dostatečné množství značených turistických tras a zvyšující se množství cyklotras zvyšují atraktivitu území.

SLABÉ STRÁNKY Nižší atraktivita obcí v severní rovinaté části území. Nízká vybavenost regionu z hlediska sportovních a ubytovacích kapacit. Malý zájem a nízká přeshraniční spolupráce s Polskou republikou. Obecně (mimo města Opava, Hradec nad Moravicí a některé další obce) nízký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Menší atraktivita území pro zahraniční návštěvníky. Hradec nad Moravicí – atraktivní lokalita Nízký podíl potenciálních rekreačních ploch – z hlediska turistického ruchu. menší potenciál pro budoucí rozvoj z hlediska CR. Příslušnost k Euroregionu Silesia – společná Vysoký rekreační tlak na území v oblasti koordinovaná spolupráce na rozvoji cestovního rekreačního krajinného celku Kyjovicko. ruchu s Polskem. Množství památkově a kulturně zajímavých Nedostatek ubytovacích kapacit např. u obcí objektů zejména ve městě Opava. Dolní Životice, Hlubočec, Jezdkovice, Neplachovice, Pustá Polom, Skřípov, Štítina, Velké Heraltice a Velké Hoštice. Vysoký podíl potenciálních rekreačních ploch u Absence stravovacích kapacit (Dolní Životice, obcí v jižní části území na okraji Nízkého Jeseníku Hlubočec, Otice, Uhlířov). (Skřípov, Hlubočec, Těškovice, Pustá Polom, Budišovice, Hrabyně, Vršovice, Raduň, Mokré Lazce, Mikolajice, Lhotka u Litultovic a Hradec nad Moravicí). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Realizace aktivit obsažených v Marketingové Konkurence okolních regionů (Slovensko, strategii rozvoje cestovního ruchu MSK Jeseníky apod.) Realizace záměrů vyplývajících ze Výstavbou větrných elektráren může dojít ke zpracovaných strategických dokumentů znehodnocení estetické hodnoty krajiny (zámek mikroregionů a města Opavy. Hradec n. M. , přírodní park Moravice). Využití finančních prostředků z evropských fondů Vyšší rekreační tlak u obcí Kyjovice a Budišovice (ROP, PRV apod.) a okolí bude vyžadovat regulační opatření v rámci rozvoje. Dobudování sítě cyklotras, zajištění jejich oddělení od silnic s automobilovým provozem a zvýšení doplňujících služeb pro cyklisty. Zvýšení rekreačního vybavení obcí – stravovacích, ubytovacích a sportovních kapacit. Vyšší míra přeshraniční spolupráce s Polskem. Rozvoj nových alternativnějších forem cestovního ruchu – in-line, hippo, paragliding apod.

153

EKOTOXA s.r.o.


3.9.8 Problémy k řešení • • • • • • • • •

Oddělení cyklistické dopravy od automobilové a dobudování doplňkových služeb pro cyklisty. Vymezení ploch pro nově navrhované areály – sportoviště, hřiště, bobové dráhy... Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací kapacity Koncepční řešení rozvoje rekreačních areálů, chatových oblastí apod. Lokalizace záměrů uvedených ve strategických dokumentech obcí, měst a mikroregionů Vyšší spolupráce s příhraničními polskými regiony Obnova kulturních památek v obcích a krajině – zvýšení estetického rázu krajiny. Vymezení stezek vhodných pro in-line bruslení. Vytipování objektů vhodných k rekonstrukci a k výstavbě ubytovacích zařízení.

154

EKOTOXA s.r.o.


3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 3.10.1 Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob a daň z nemovitostí. Nejvyšší výtěžnosti je obecně dosahováno u DPH; v roce 2007 tak ve většině obcí ČR došlo k nárůstu daňové výtěžnosti, který byl ovlivněn především přesunem některých položek ze snížené sazby 5% do zvýšené sazby 19%. Další nárůst daňové výtěžnosti DPH lze očekávat také v roce 2008 z důvodu zvýšení snížené sazby na 9%. Ten by však měl být kompenzován poklesem výtěžnosti daní z příjmů fyzických, především však právnických, osob v důsledku snížení sazeb u daní z příjmů. Průměrná daňová výtěžnost na obyvatele Moravskoslezského kraje v roce 2007 činila 10,83 tis. Kč. Nejvyšší daňové výtěžnosti přitom bylo (kromě SO ORP Ostrava s výtěžností téměř 18 tis. Kč/obyv.) dosaženo v SO ORP Karviná (9,3 tis. Kč/obyv.), dále Havířov a ve sledovaném SO ORP Opava. Nejnižší, pod 7 tis. Kč/obyv., pak v SO ORP Jablunkov. Opava je tedy s průměrnou daňovou výtěžností 8,95 tis. Kč/obyv. v roce 2007 na 4. místě v kraji. Obcemi s nejvyšší výtěžností – nad 10 tis. Kč/obyv. – jsou Uhlířov a Opava. Nejnižší daňovou výtěžnost pak vykazují obce Jezdkovice a Bratříkovice. Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Opava v roce 2007 DP FO DP PO DPH DN Obec (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) Uhlířov 1993,38 654,93 992,06 206,06 Opava 183148,34 155804,64 236007,59 27845,54 Otice 4747,33 2392,20 3666,01 770,51 Hlavnice 1585,54 1121,26 1703,41 566,68 Holasovice 3145,84 2478,12 3753,77 1236,90 Hradec nad Moravicí 13549,06 9804,24 15121,11 2063,00 Litultovice 1849,90 1387,62 2117,91 557,93 Hrabyně 2330,49 2112,42 3232,85 1328,76 Brumovice 2805,34 2446,69 3980,17 1699,54 Jakartovice 2098,88 1945,81 2955,93 989,98 Oldřišov 2557,68 2392,92 3638,95 1208,92 Velké Hoštice 3967,34 3209,56 4861,68 698,71 Velké Heraltice 2840,71 2830,69 4429,37 1392,80 Stěbořice 2803,26 2473,91 3755,99 854,04 Dolní Životice 2419,70 2093,74 3175,38 634,64 Neplachovice 1834,70 1636,80 2479,33 505,76 Slavkov 3677,78 3326,38 5038,64 646,12 Branka u Opavy 2152,70 1966,80 2965,12 471,21 Hněvošice 2075,88 1886,16 2857,05 438,02 Chvalíkovice 1432,56 1279,63 1925,91 242,38 Štítina 2542,97 2149,97 3258,30 312,42 Sosnová 691,98 730,12 1151,81 328,39 Pustá Polom 2784,96 2613,02 3958,14 575,92 Lhotka u Litultovic 450,77 331,95 502,79 97,28 Hlubočec 1021,45 1007,37 1525,92 243,46 Štáblovice 1109,25 1066,55 1699,70 340,79

155

DV (tis. Kč) 3846,43 602806,11 11576,05 4976,89 10614,63 40537,41 5913,36 9004,52 10931,74 7990,60 9798,47 12737,29 11493,57 9887,20 8323,46 6456,59 12688,92 7555,83 7257,11 4880,48 8263,66 2902,30 9932,04 1382,79 3798,20 4216,29

DV/obyv. (tis. Kč) 10,71 10,19 8,76 8,07 7,82 7,75 7,71 7,70 7,60 7,46 7,44 7,35 7,29 7,27 7,25 7,19 7,07 7,04 7,01 7,00 7,00 6,96 6,94 6,91 6,88 6,84

EKOTOXA s.r.o.

DP FO DP PO (tis. Kč) (tis. Kč) Mokré Lazce 2033,70 2009,39 Vršovice 925,20 873,03 Raduň 1808,50 1744,45 Skřipov 1769,89 1835,99 Háj ve Slezsku 6158,51 5910,33 Služovice 1409,61 1400,12 Mikolajice 422,27 429,56 Chlebičov 1900,47 1930,01 Kyjovice 1451,07 1452,41 Budišovice 937,04 928,67 Nové Sedlice 843,50 833,82 Těškovice 1289,04 1407,70 Mladecko 274,17 253,78 Bratříkovice 253,76 220,95 Jezdkovice 385,59 393,22 SO ORP Opava 273480,11 232766,93 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Obec


DPH (tis. Kč) 3087,31 1322,42 2662,00 2781,06 9271,38 2228,46 651,93 2978,63 2273,04 1546,93 1358,58 2238,31 441,43 390,99 ,00 353987,36

DN (tis. Kč) 470,95 124,82 279,79 392,59 828,00 361,47 126,60 309,87 233,80 239,94 98,19 195,41 123,58 102,45 174,06 50317,28

DV (tis. Kč) 7601,35 3245,47 6494,74 6779,53 22168,22 5399,66 1630,36 7118,98 5410,32 3652,58 3134,09 5130,46 1092,96 968,15 952,87 910551,68

DV/obyv. (tis. Kč) 6,80 6,78 6,74 6,73 6,72 6,69 6,63 6,60 6,58 6,52 6,37 6,33 6,25 5,94 4,11 8,95

3.10.2 Nezaměstnanost 3.10.2.1 Míra nezaměstnanosti Ve všech SO ORP MSK došlo mezi lety 2005–2008 k rychlému poklesu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj klesla z téměř 15 % na 9,15 %. Tempo poklesu bylo ve všech SO ORP přibližně stejné. Pod krajským průměrem se takřka po celé období pohybuje míra nezaměstnanosti ve Frenštátě pod Radhoštěm, sledované Opavě, Kravařích, Frýdlantě nad Ostravicí, Hlučíně, Kopřivnici a Novém Jičíně. Dlouhodobě nejhorší je situace v Karviné, Orlové a Havířově, kde se v roce 2005 mn pohybovala kolem 20 %. Opava je tedy SO ORP s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti – 9,14 % za celé sledované období, 7,01 % k dubnu 2008. Obcemi s nejvyšší mn jsou Sosnová, Jakartovice a Mladecko. Obcemi s nejnižší průměrnou mírou nezaměstnanosti, která přibližně odpovídá průměru ČR, jsou Chvalíkovice a Branka u Opavy.

156

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Opava v letech 20052008 Obec

Rok 2005

2006

Chvalíkovice 6,33 Branka u Opavy 6,25 Hrabyně 7,16 Hradec nad Moravicí 7,07 Mokré Lazce 6,73 Jezdkovice 6,53 Otice 6,37 Skřipov 7,26 Slavkov 8,22 Kyjovice 8,24 Raduň 9,50 Neplachovice 8,11 Chlebičov 8,88 Štítina 8,60 Stěbořice 7,51 Hlavnice 8,68 Uhlířov 7,90 Hněvošice 10,15 Těškovice 8,88 Dolní Životice 8,70 Háj ve Slezsku 9,46 Pustá Polom 8,65 Štáblovice 8,36 Velké Hoštice 8,97 Vršovice 10,41 Opava 10,37 Holasovice 10,45 Bratříkovice 9,31 Oldřišov 10,99 Litultovice 11,45 Budišovice 11,80 Lhotka u Litultovic 13,00 Nové Sedlice 12,03 Mikolajice 10,55 Služovice 12,61 Brumovice 12,30 Hlubočec 12,43 Velké Heraltice 14,02 Mladecko 15,58 Jakartovice 18,49 Sosnová 21,33 SO ORP Opava 9,97 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc)

6,28 6,21 6,41 6,94 7,24 8,25 6,96 6,64 7,69 8,17 8,18 7,75 7,86 8,53 9,69 8,52 8,47 7,71 8,79 9,41 9,61 9,40 8,81 9,27 9,43 10,30 9,75 11,04 10,58 10,93 11,77 13,40 12,54 10,40 11,68 12,32 12,02 13,33 13,31 19,61 21,49 9,89

157

2007 4,73 5,95 5,51 5,36 5,76 5,12 6,93 7,29 6,40 7,16 5,98 7,59 7,22 7,48 7,48 7,71 8,20 7,89 8,53 7,95 7,53 8,04 8,86 7,99 7,90 8,49 8,79 9,86 8,67 9,91 9,80 7,71 9,40 13,31 10,31 10,16 11,82 10,92 16,53 17,48 16,38 8,28

2008 5,17 5,44 5,13 4,95 4,20 4,85 5,54 6,89 5,61 5,10 5,15 6,43 6,91 5,99 6,20 6,15 7,10 7,14 6,75 7,44 5,92 7,71 8,17 7,59 8,01 7,01 8,17 7,23 8,73 7,92 7,11 6,96 8,41 9,00 7,75 8,65 10,28 9,63 18,51 17,48 15,22 7,01

Průměr 5,73 6,07 6,23 6,31 6,34 6,49 6,63 7,03 7,25 7,58 7,61 7,67 7,87 7,98 8,05 8,08 8,08 8,41 8,52 8,58 8,58 8,61 8,63 8,64 9,12 9,45 9,51 9,80 9,95 10,47 10,72 10,96 11,05 11,14 11,14 11,30 11,90 12,44 15,45 18,44 19,31 9,14

EKOTOXA s.r.o.


Následující graf ukazuje vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Opava. Ve většině obcí míra nezaměstnanosti po celé sledované období spíše stagnovala a pohybovala se kolem průměru SO ORP. K nejrychlejšímu poklesu mn došlo v obcích Lhotka u Litultovic a Sosonová, kde mn klesla až téměř o 20 p.b. V Jakartovicích a Mladecku však k obdobnému poklesu nedošlo. Graf č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Opava mezi lety 2005-2008

Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc) Pozn.: Hranice znázorňuje průměr SO ORP Opava; mn, míra nezaměstnanosti = (POCET NEZAMESTNANYCH / POCET EKONOMICKY AKTIVNICH) * 100.

158

EKOTOXA s.r.o.


3.10.2.2 Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena jako podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců na počtu uchazečů celkem. V MSK byl v období 2005–2008 (duben) tento podíl průměrně 50,78 %. Dlouhodobá nezaměstnanost je největším problémem v SO ORP Karviná, Orlová, Havířov, Český Těšín, ale také Ostrava, které jsou postiženy především strukturální nezaměstnaností. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných navíc v posledních třech letech ve většině SO ORP MSK neklesl, v některých naopak dokonce vzrostl – mimo jiné také v SO ORP Opava. I přesto je však SO ORP Opava v tomto směru relativně úspěšný. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných je 4. nejnižší v kraji a pohybuje se kolem 40 %. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v kraji vykazuje SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, průměrně pouze 35,95 %. Tabulka č. 3.10.3: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v SO ORP MSK mezi lety 2005-2008 Rok SO ORP 2005 2006 2007 2008 Průměr Frenštát pod Radhoštěm 35,63 37,89 35,05 31,90 35,95 Jablunkov 44,57 39,59 37,00 35,98 40,43 Kravaře 39,11 42,50 42,87 41,60 41,46 Opava 39,40 41,65 43,84 41,52 41,50 Frýdlant nad Ostravicí 43,71 44,31 41,92 36,70 42,93 Frýdek-Místek 45,06 43,37 41,61 38,62 43,21 Nový Jičín 45,93 44,75 40,37 34,96 43,54 Kopřivnice 44,74 44,28 42,96 36,48 43,74 Odry 47,37 46,86 40,40 36,97 44,70 Třinec 48,57 45,59 41,19 40,49 45,17 Krnov 47,51 48,79 46,43 43,92 47,36 Hlučín 48,63 48,80 45,76 46,16 47,76 Bílovec 49,29 50,21 45,96 43,20 48,39 Bruntál 47,97 50,47 51,99 47,40 49,77 Vítkov 51,95 51,40 47,53 45,59 50,05 Bohumín 54,86 51,72 46,31 42,69 50,68 Rýmařov 52,49 50,41 50,85 54,98 51,58 Ostrava 53,94 53,46 52,76 50,92 53,27 Český Těšín 53,99 53,02 55,02 50,83 53,71 Havířov 55,19 56,65 54,89 54,16 55,48 Orlová 58,44 57,02 58,95 58,99 58,17 Karviná 60,12 63,04 62,02 60,61 61,60 MSK 51,18 51,26 50,31 48,44 50,78 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc) Pozn.: podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců = (POCET UCHAZECU EVIDOVANYCH DELE NEZ 12 M. / POCET EVIDOVANYCH UCH. O ZAMESTNANI CELKEM) * 100.

Obcemi s nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných v SO ORP Opava – průměrně přes 50 % nezaměstnaných - jsou Jakartovice, Mikolajice a Nové Sedlice. Průměrně pod 30 % se pohybovaly obce Štáblovice a Chvalíkovice.

159

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.4: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v obcích SO ORP Opava mezi lety 2005-2008 Rok Obec 2005 2006 2007 2008 Průměr Štáblovice 32,74 20,22 19,72 23,42 24,00 Chvalíkovice 25,94 24,73 25,88 21,05 25,09 Mladecko 35,90 27,69 25,73 33,33 30,19 Neplachovice 27,59 31,11 30,54 39,69 30,60 Mokré Lazce 33,54 31,61 27,11 34,58 31,29 Oldřišov 28,93 35,36 31,23 30,92 31,75 Chlebičov 27,95 39,25 32,33 30,72 32,79 Otice 29,44 30,67 36,84 40,00 32,93 Hradec nad Moravicí 33,56 32,24 34,33 31,84 33,19 Stěbořice 32,33 29,21 36,14 44,25 33,21 Bratříkovice 36,11 32,17 32,08 34,62 33,52 Branka u Opavy 34,76 35,28 32,49 35,25 34,31 Slavkov 35,63 37,07 34,23 29,18 35,19 Lhotka u Litultovic 28,46 36,64 41,86 42,31 35,39 Hlavnice 26,09 40,41 39,13 44,58 35,81 Velké Hoštice 35,41 36,43 37,83 30,80 36,01 Služovice 34,40 40,82 34,43 36,50 36,61 Hrabyně 35,70 33,11 40,11 44,72 36,81 Kyjovice 32,97 36,53 41,42 41,86 37,21 Jezdkovice 31,33 42,31 46,88 8,70 37,23 Dolní Životice 31,50 39,36 46,00 39,87 39,00 Uhlířov 39,36 35,10 42,25 43,40 39,15 Holasovice 38,53 36,98 41,69 41,05 39,17 Brumovice 31,83 43,27 43,49 41,13 39,48 Štítina 43,44 37,17 39,69 34,38 39,66 Skřipov 41,94 43,79 34,22 40,52 40,04 Hlubočec 39,35 45,64 34,11 49,56 40,59 Raduň 39,07 38,88 47,24 40,00 40,98 Vršovice 41,79 42,98 42,33 36,99 41,85 Pustá Polom 37,12 42,07 46,76 43,50 42,02 Hněvošice 35,17 49,51 42,67 45,68 42,10 Litultovice 31,11 51,96 45,19 46,15 42,87 Opava 40,92 43,04 45,93 43,03 43,13 Těškovice 39,96 42,59 44,14 56,20 43,31 Háj ve Slezsku 40,81 41,45 48,01 47,61 43,40 Velké Heraltice 45,52 48,01 48,50 37,23 46,48 Budišovice 46,71 43,49 52,11 51,43 47,45 Sosnová 49,82 47,51 47,33 37,10 47,45 Nové Sedlice 49,73 47,49 52,78 58,62 50,44 Mikolajice 38,73 56,00 57,27 47,54 50,87 Jakartovice 49,50 50,09 54,74 47,08 50,95 SO ORP Opava 39,40 41,65 43,84 41,52 41,50 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc)

160

EKOTOXA s.r.o.


3.10.2.3 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo V MSK k dubnu 2008 připadá 5 uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo, přičemž v roce 2005 to bylo průměrně 28 uchazečů. K největšímu poklesu došlo v SO ORP Český Těšín, Havířov a Bohumín. Nejhorší situace je v SO ORP Orlová, nejméně uchazečů na 1 volné místo pak průměrně připadá ve Frenštátě pod Radhoštěm. V SO ORP Opava klesl během sledovaného období počet uchazečů ze 14 na 4, průměrně to bylo 8 uchazečů; což bylo po celou dobu pod průměrnými hodnotami kraje. Nejvyšší průměrný počet uchazečů přitom na volné místo připadá v obcích Chlebičov, Pustá Polom a Stěbořice (více než 40). Nejméně pak v obcích Těškovice a Otice (2). Tato data však mohou být zkreslena neexistencí volných pracovních míst především v malých obcích.

3.10.3 Zaměstnanost 3.10.3.1 Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti Opava je SO ORP s nejvyšší mírou zaměstnanosti v MSK a třetí nejvyšší mírou ekonomické aktivity (po SO ORP Vítkov a Bruntál). Relativně vysoké míry zaměstnanosti dosahuje také SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, nízké naopak Karviná, Havířov a Orlová. V rámci SO ORP Opava vykazuje nejvyšší míru ekonomické aktivity obec Uhlířov, kde je zároveň nejvyšší míra zaměstnanosti. Vysoké míry ekonomické aktivity a zaměstnanosti vykazují také obce Hlavnice, Otice, Mikolajice, Slavkov a Branka u Opavy. Nejhorší je situace v Hrabyni a Dolních Životicích, což jsou obce s nejnižší mírou ekonomické aktivity a velmi nízkou mírou zaměstnanosti (nachází se zde domy s pečovatelskou službou). Tabulka č. 3.10.5: Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Opava v roce 2001 Obec

Míra ekonomické aktivity (%)

Uhlířov Mikolajice Hlavnice Slavkov Branka u Opavy Otice Jezdkovice Skřipov Neplachovice Štáblovice Budišovice Hněvošice Litultovice Brumovice Oldřišov Nové Sedlice Hradec nad Moravicí Stěbořice Vršovice Raduň Opava Pustá Polom Holasovice Štítina

77,22 73,53 75,37 74,40 73,99 75,03 72,54 73,16 74,45 73,93 73,15 73,41 72,64 73,44 72,84 73,42 71,98 71,41 72,28 72,71 72,85 71,51 72,34 71,71

161

Míra zaměstnanosti (%) 71,73 70,00 69,51 69,43 69,25 69,06 69,01 68,85 68,74 68,01 67,79 67,20 67,03 65,87 65,84 65,82 65,72 65,70 65,61 65,22 65,11 65,05 64,97 64,88

EKOTOXA s.r.o.


Obec

Míra ekonomické aktivity (%)

Velké Hoštice Chvalíkovice Služovice Těškovice Háj ve Slezsku Kyjovice Lhotka u Litultovic Mokré Lazce Chlebičov Velké Heraltice Hlubočec Bratříkovice Dolní Životice Sosnová Mladecko Jakartovice Hrabyně SO ORP Opava Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

70,93 69,85 70,83 71,28 69,85 69,27 69,91 70,34 69,93 71,74 67,11 72,17 62,44 70,63 70,00 66,34 58,05 72,20

Míra zaměstnanosti (%) 64,79 64,54 64,50 64,36 64,22 64,12 63,72 63,49 62,86 62,09 59,42 58,26 56,28 55,59 55,45 55,40 53,54 64,95

3.10.3.2 Struktura zaměstnanosti Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností je možné většinu populace SO ORP Opava, stejně jako celého MSK, zařadit do oblasti průmyslu a stavebnictví (48,7 %). V porovnání s ostatními SO ORP je však nadprůměrné procento obyvatel zaměstnáno také v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu, především pak v obcích Jezdkovice a Uhlířov. Nejprůmyslovějšími obcemi jsou Chlebičov, Hněvošice a Sosnová.

3.10.4 Podnikatelská struktura Na území SO ORP Opava působí 18 601 firem. Ze 7 838 z nich, které uvádějí počet svých zaměstnanců (zdroj: Albertina data, únor 2008), jich 5 446 zaměstnává 1 – 5 osob, dalších 1 640 do 10 osob. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá. Podle OKEČ je možné zařadit největší počet firem do oblasti maloobchodu (kromě motorových vozidel) a oprav výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost a také do oblasti stavebnictví. Jedná se přitom především o drobné podnikatele, resp. firmy zaměstnávající maximálně 5 osob. Největšími zaměstnavateli SO ORP Opava jsou Brano, a.s., Slezská nemocnice v Opavě, přísp.org., Ivax Pharmaceuticals, s.r.o., Psychiatrická Léčebna Opava, Slezská univerzita v Opavě, Státní úřad inspekce práce, Model Obaly, a.s., Tempo, obchodní družstvo, Ostroj, a.s. Každý z uvedených subjektů zaměstnává minimálně 500 osob. Většina ekonomických subjektů na území SO ORP Opava vznikla na počátku 90. let, 8 106 do roku 1994, postupně počet nově vzniklých firem klesal a od roku 2005 do současnosti vzniklo již jen 1 531 firem.

3.10.4.1 Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. V rámci MSK jsou SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity Orlová, Karviná a Bohumín. Nejvíce podnikatelů – přes 170 připadá na 1000 obyvatel SO ORP Bruntál a Opava. V SO ORP Opava mezi roky 162

EKOTOXA s.r.o.


2004 a 2007 připadalo průměrně 175 podnikatelů - fyzických osob na 1000 obyvatel. Nejvíce – 187 podnikatelů připadá na 1000 obyv. v městě Opava, pod 120 podnikatelů v obcích Sosnová a Kyjovice. Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Opava v letech 2004 a 2007 Rok Obec 2004 2007 Průměr Opava 182,61 190,67 186,61 Otice 186,64 184,15 185,38 Raduň 175,86 190,53 183,23 Vršovice 179,04 185,26 182,21 Bratříkovice 173,08 185,90 179,49 Velké Hoštice 170,19 182,08 176,22 Hněvošice 165,52 179,66 172,57 Mladecko 153,41 189,66 171,43 Štáblovice 165,26 176,08 170,71 Hradec nad Moravicí 165,17 175,01 170,16 Skřipov 167,17 171,91 169,56 Služovice 161,93 176,84 169,35 Nové Sedlice 163,93 169,39 166,67 Chvalíkovice 163,03 168,09 165,59 Háj ve Slezsku 157,26 171,93 164,55 Slavkov 159,65 165,19 162,48 Mikolajice 153,85 169,29 161,68 Hrabyně 146,57 173,61 159,85 Neplachovice 159,37 158,12 158,74 Litultovice 156,94 158,77 157,86 Stěbořice 153,44 157,16 155,33 Velké Heraltice 152,19 156,93 154,55 Oldřišov 147,01 157,93 152,50 Mokré Lazce 147,48 157,28 152,40 Štítina 153,18 150,38 151,77 Brumovice 147,74 152,67 150,19 Pustá Polom 147,68 148,20 147,94 Chlebičov 139,66 155,35 147,51 Budišovice 140,66 153,17 147,19 Hlubočec 140,48 152,01 146,27 Lhotka u Litultovic 140,63 151,52 146,15 Jakartovice 140,10 150,57 145,38 Branka u Opavy 134,72 155,35 145,14 Hlavnice 142,38 144,46 143,44 Jezdkovice 132,16 148,47 140,35 Dolní Životice 128,83 143,60 136,26 Holasovice 120,20 140,44 130,24 Uhlířov 117,98 134,83 126,40 Těškovice 122,70 125,92 124,31 Kyjovice 103,03 127,84 115,52 Sosnová 87,26 124,39 105,52 SO ORP Opava 170,45 178,87 174,67 Zdroj: ČSÚ, RES, 2004, 2007 Pozn.: Míra podnikatelské aktivity – počet podnikatelů (fyz. os.) na 1000 obyv. = PODNIKATELE (FO) / POCET OBYV. * 1000.

163

EKOTOXA s.r.o.


3.10.5 Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí Z absolutních čísel charakterizujících vyjížďku z a dojížďku do obcí na správním území ORP Opava jasně vychází jako pracovní centrum město Opava. Ta získává téměř 13 500 zaměstnaných díky dojížďce a naopak vyjíždí z ní pouze necelých 4 500 pracujících a v saldu tak narůstá denně počet zaměstnaných o více jak 9 000 zaměstnanců. V kladných číslech salda se dále nachází obce Otice, Hrabyně a Mladecko. Situace na opačné straně je zajímavá hlavně postavením obce Háj ve Slezsku, ze kterého denně vyjíždí více jak 1 000 zaměstnanců a v saldu tak ztrácí 776 pracujících denně. Tabulka č. 3.10.7: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v obcích SO ORP Opava v roce 2001 Vyjíždí z obce Dojíždí do obce Saldo Obec Počet obyvatel za zaměstnáním za zaměstnáním za zaměstnáním Opava 61 382 4 334 13 415 9 081 Otice 1 282 412 585 173 Hrabyně 1 201 260 386 126 Mladecko 164 38 62 24 Bratříkovice 164 52 2 -50 Hradec nad Moravicí 5 033 1 147 1 097 -50 Lhotka u Litultovic 187 65 8 -57 Jezdkovice 213 72 6 -66 Hlavnice 595 146 75 -71 Uhlířov 357 134 36 -98 Mikolajice 251 106 3 -103 Litultovice 761 241 134 -107 Budišovice 451 144 30 -114 Dolní Životice 1 107 271 154 -117 Nové Sedlice 466 162 16 -146 Hlubočec 543 171 23 -148 Vršovice 437 160 11 -149 Neplachovice 828 304 134 -170 Branka u Opavy 1 013 368 179 -189 Kyjovice 834 244 52 -192 Štáblovice 594 230 30 -200 Chvalíkovice 679 235 29 -206 Jakartovice 1 060 268 52 -216 Služovice 814 295 60 -235 Skřipov 1 009 343 93 -250 Raduň 958 350 92 -258 Holasovice 1 394 414 151 -263 Stěbořice 1 310 401 136 -265 Brumovice 1 451 379 106 -273 Velké Heraltice 1 611 399 125 -274 Těškovice 880 299 18 -281 Štítina 1 180 412 109 -303 Oldřišov 1 334 415 111 -304 Hněvošice 1 024 347 35 -312 Chlebičov 1 069 366 34 -332 Mokré Lazce 1 069 410 58 -352 Pustá Polom 1 369 457 53 -404 Velké Hoštice 1 657 574 134 -440 Slavkov 1 639 623 65 -558 Háj ve Slezsku 3 312 1 031 255 -776 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 164

EKOTOXA s.r.o.


V následujícím kartogramu jsou zobrazeny míry vyjížďky a dojížďky obcí SO ORP Opava. Ty jsou vztaženy ke 100 zaměstnaným v dané obci. Z řady obcí vyjíždí denně více jak 8 zaměstnaných z 10 a míra vyjížďky tak dosahuje více jak 80 %. Tato situace nastává u obcí v posledním intervalu prvního kartogramu. Nejhůře je na tom obec Lhotka u Litultovic, kde míra vyjížďky přesahuje dokonce 90 %. Nejnižší je míra vyjížďky pochopitelně ve městě Opava s 15 % a pak následují obce s mírou vyjížďky kolem 50 %, které jsou znázorněny v mapě nejsvětlejší barvou. Dá se říct, že obce v bezprostředním okolí města Opavy mají nejvyšší míru vyjížďky. Graf č. 3.10.2: Míra vyjížďky a dojížďky do zaměstnání obcí SO ORP Opava


165

EKOTOXA s.r.o.


V případě míry dojížďky jsou výrazně odděleny obce na prvních třech místech. Sem patří Mladecko (101 %), Otice (92 %) a Hrabyně (77 %). Tyto obce jsou zobrazeny nejtmavší barvou a patří sem dále dvě města – Opava a Hradec nad Moravicí, kde je míra dojížďky 47 %. Nejuzavřenější obce z hlediska dojížďky jsou vybarvené nejsvětlejší barvou, tzn. Mikolajice, Bratříkovice či Těškovice, kde se míra dojížďky pohybuje od 2,5 do 5 %. Celkově jak z hlediska míry vyjížďky tak i míry dojížďky patří mezi nejotevřenější obce Mladecko, Otice, Hrabyně či Branka u Opavy. Naopak nejuzavřenější obce jsou Velké Heraltice, Brumovice a Opava - určeno součtem obou měr.

3.10.6 Redukovaný index funkční velikosti Redukovaný index funkční velikosti charakterizuje obce v SO ORP z pohledu počtu zaměstnaných a zaměstnaneckého potenciálu, ale bere ohled také na obytnou funkci obce. OPM vyjadřuje počet obsazených pracovních míst. Z výsledků vyplývá velmi výrazné postavení správního města ORP Opava. Ta se od ostatních obcí SO ORP svými hodnotami velmi odlišuje. Na dalších pozicích jsou Hradec nad Moravicí a Háj ve Slezsku. Nad hodnotu 100 se dostaly ještě Otice. Zajímavý je počet obsazených pracovních míst v Háji ve Slezsku, což potvrzuje vysoce záporné saldo vyjížďky a dojížďky z této obce. Takových případů se dá naleznout více – viz Chlebičov, Těškovice, Slavkov, atd. Mezi nejmenší obce v SO ORP dle rIFV patří Mikolajice, Jezdkovice, Mladecko, Lhotka u Litultovic a Bratříkovice. Mladecko tak hraje pouze velmi významnou vzdělávací roli v SO ORP, ale jak pracovní tak obytná funkce obce je z hlediska správního obvodu pouze minimální.

166

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.8: Redukovaný index funkční velikosti v obcích SO ORP Opava v roce 2006 Obec Počet obyvatel OPM Opava 59 156 32 984 Hradec nad Moravicí 5 233 3 536 Háj ve Slezsku 3 301 456 Otice 1 321 1 122 Hrabyně 1 169 748 Velké Heraltice 1 576 367 Velké Hoštice 1 732 241 Slavkov 1795 190 Brumovice 1 439 284 Branka u Opavy 1 074 438 Dolní Životice 1 148 351 Stěbořice 1 360 256 Holasovice 1 358 190 Pustá Polom 1 431 157 Oldřišov 1 317 165 Štítina 1 180 151 Skřipov 1 007 170 Mokré Lazce 1 118 120 Neplachovice 898 213 Raduň 963 152 Jakartovice 1071 74 Hněvošice 1035 76 Chlebičov 1078 55 Kyjovice 822 148 Služovice 807 150 Hlavnice 617 209 Litultovice 767 141 Těškovice 810 35 Chvalíkovice 697 56 Štáblovice 616 39 Budišovice 560 25 Hlubočec 552 23 Uhlířov 359 69 Nové Sedlice 492 4 Vršovice 479 9 Sosnová 417 19 Mikolajice 246 13 Jezdkovice 232 17 Mladecko 175 36 Lhotka u Litultovic 200 5 Bratříkovice 163 1 Zdroj: MFČR, 2006, vlastní výpočet

rIFV 4 465,4 442,4 143,1 129,3 95,6 79,7 75,2 73,4 68,9 68,7 64,5 64,2 59,0 58,9 55,8 50,2 46,0 45,8 45,7 43,2 40,7 39,7 39,5 38,3 37,9 36,2 35,9 29,2 27,1 23,2 20,3 19,8 17,0 16,4 16,4 15,1 9,1 8,9 8,5 6,9 5,4

Pozn.: Redukovaný index funkční velikosti, , POP = obytná funkce vyjádřená počtem obyvatel, OPM = obsazená pracovní místa – pracovní funkce vyjádřená počtem pracovních příležitostí v obci, tzn. zaměstnaní - vyjížďka + dojížďka. Veličiny s indexem ORP jsou hodnoty pro celý SO ORP Opava.

167

EKOTOXA s.r.o.


3.10.7 Indikátory

2 -2 0 1 -2 -1 2 -2 1 -1 -2 0 -2 -1 -2 2 -1 -1 1 2 -2 -1 1 0 0 0 2 0 0 1 2 -1 -2 0 1 -1 -1 2 -2 -1 0

5,95 9,86 10,16 9,8 7,95 7,53 7,71 11,82 7,89 8,79 5,51 5,36 7,22 4,73 17,48 5,12 7,16 7,71 9,91 13,31 16,53 5,76 7,59 9,4 8,67 8,49 6,93 8,04 5,98 7,29 6,4 10,31 16,38 7,48 8,86 7,48 8,53 8,20 10,92 7,99 7,90

2 -1 -2 -1 0 0 0 -2 0 -1 2 2 1 2 -2 2 1 0 -1 -2 -2 2 0 -1 -1 0 2 0 2 1 2 -2 -2 1 -1 1 -1 0 -2 0 0

168

7,04 5,94 7,6 6,52 7,25 6,72 8,07 6,88 7,01 7,82 7,7 7,75 6,6 7 7,46 4,11 6,58 6,91 7,71 6,63 6,25 6,8 7,19 6,37 7,44 10,19 8,76 6,94 6,74 6,73 7,07 6,69 6,96 7,27 6,84 7 6,33 10,71 7,29 7,35 6,78

Hodnocení indikátoru Míra podnikatelské aktivity (%), 2007 Hodnocení indikátoru 0 -2 1 -2 1 -1 2 -1 0 2 2 2 -1 0 1 -2 -2 0 2 -1 -2 -1 0 -2 1 2 2 0 -1 -1 0 -1 0 1 -1 0 -2 2 1 1 -1

155,35 185,9 152,67 153,17 143,6 171,93 144,46 152,01 179,66 140,44 173,61 175,01 155,35 168,09 150,57 148,47 127,84 151,52 158,77 169,29 189,66 157,28 158,12 169,39 157,93 190,67 184,15 148,2 190,53 171,91 165,19 176,84 124,39 157,16 176,08 150,38 125,92 134,83 156,93 182,08 185,26

0 2 -1 -1 -2 1 -2 -1 1 -2 1 1 0 1 -1 -2 -2 -1 0 1 2 0 0 1 0 2 2 -2 2 1 1 1 -2 0 1 -1 -2 -2 0 2 2


69,25 58,26 65,87 67,79 56,28 64,22 69,51 59,42 67,2 64,97 53,54 65,72 62,86 64,54 55,4 69,01 64,12 63,72 67,03 70 55,45 63,49 68,74 65,82 65,84 65,11 69,06 65,05 65,22 68,85 69,43 64,5 55,59 65,7 68,01 64,88 64,36 71,73 62,1 64,8 65,6

Redukovaný index funkční velikosti, 2006

Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice

DV/obyv. (tis. Kč.) 2007

Obec

Míra zaměstnanosti (%), 2001 Hodnocení indikátoru Prům. míra nezaměst. (%), 2007 Hodnocení indikátoru

Tabulka č. 3.10.9: Indikátory a jejich hodnocení

68,70 5,40 68,90 20,30 64,50 143,10 36,20 19,80 39,70 59,00 95,60 442,40 39,50 27,10 40,70 8,90 38,30 6,90 35,90 9,10 8,50 45,80 45,70 16,40 55,80 4465,40 129,30 58,90 43,20 46,00 73,40 37,90 15,10 64,20 23,20 50,20 29,20 17 79,7 75,2 16,4

1 -2 1 -1 1 2 0 -1 0 1 2 2 0 -1 0 -2 0 -2 0 -2 -2 0 0 -1 1 2 2 1 0 0 1 0 -1 1 -1 0 -1 -1 2 2 -1

Hodnocení indikátoru: -2 -1 0 1 2 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, příjmů a výdajů obcí

63,0 65,0 67,0 69,0 69,0 RES,

pod 10,0 a více pod 10,0 pod pod 8,5 pod pod 7,5 pod a více 7,0 pod 2004, 2007; MPSV, GIS


Redukovaný index funkční velikosti, 2006

Hodnocení indikátoru Míra podnikatelské aktivity (%), 2007 Hodnocení indikátoru

DV/obyv. (tis. Kč.) 2007

Obec


Míra zaměstnanosti (%), 2001 Hodnocení indikátoru Prům. míra nezaměst. (%), 2007 Hodnocení indikátoru

EKOTOXA s.r.o.

6,6 pod 150,0 pod 15,0 pod 6,9 pod 155,0 pod 35,0 pod 7,2 pod 165,0 pod 55,0 pod 7,7 pod 180,0 pod 75,0 pod 7,7 a více 180,0 a více 75,0 a více 0, 2005 až 2008 (4. měsíc); MFČR, Bilance

3.10.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nadprůměrná daňová výtěžnost na obyvatele, 4. nejvyšší v kraji. V rámci SO ORP existují silné podniky v oblasti strojírenství, farmacie i služeb, které jsou potenciálními nositeli inovací.

SLABÉ STRÁNKY Špatná dopravní dostupnost znevýhodňuje další rozvoj ekonomického potenciálu SO ORP. Chybějící cílená podpora rozvoje firem s vysokým inovačním potenciálem, například formou vědecko-technologického parku či podobné instituce.

Podprůměrná míra nezaměstnanosti a nízký podíl dlouhodobě nezaměst. v rámci kraje. Diversifikovaná struktura podnikatelských subjektů. Dobrá stabilita podnikatelského sektoru. Druhá nejvyšší míra podnikatelské aktivity v kraji. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj spolupráce mezi největšími podniky v rámci SO ORP v rámci klastrových iniciativ, rovněž je možno využít výzkumnou kapacitu Slezské univerzity v Opavě. Rozvoj hospodářské přeshraniční spolupráce s Opolí a Ratiboří, které mají obdobný hospodářský charakter. Podporovat rozvoj inovativních přístupů v zemědělství, pokračovat v šlechtění nových odrůd, např. tradiční řepka olejka, a zaměřovat se na jejich technické využití, rozvoj biotechnologií. Podíl zaměstnanosti v zemědělství v SO ORP je stále vyšší, největší podíl je v obcích Jezdkovice, Hlavnice, Uhlířov, Velké Heraltice, Lhotka u Litultovic, Neplachovice.

HROZBY SO ORP Opava se nachází mimo základní rozvojovou osu Moravskoslezského kraje, která v současné době prochází především přes Ostravu a Frýdek-Místek. Pokud se v brzké době výrazně nezlepší dopravní napojení (na Ostravu, příp. na polská města), je možno očekávat určitou stagnaci v hospodářském vývoji. Prudký hospodářský rozvoj Ostravy, která v rámci suburbanizačních tendencí ztrácí hranice města, může znamenat, že Opava nebude schopna v této konkurenci ekonomicky obstát a bude využívána především jako rezidenční oblast s dobrou úrovní služeb.


Pro hospodářský vývoj je limitující stav doprav. napojení především na Ostravu, příp. na Polsko. Vytipování vhodných rozvojových ploch pro založení vědecko-technologického parku, či podobná forma podpory vysoce inovativních firem. Udržet podíl orné půdy pro intenzivní zemědělskou výrobu. 169

EKOTOXA s.r.o.

4


VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři bylo pro vyhodnocení použito různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku na pořadí od nejvýše hodnoceného území po území s největšími problémy a nedostatky. Poznámka: Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Lze také konstatovat, že u některých obcí byla nepříznivá situace v jednom pilíři vyvážena získanými body v jiném pilíři. Následující tabulka nám ukazuje dosažený počet bodů v jednotlivých pilířích, přepočtový koeficient a přepočtenou bodovou hodnotu v jednotlivých obcích.

170

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Opava Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Obec Celkem ENV EKO SOC ENV EKO SOC Chlebičov -11 -2 -7 -55,0 -10,0 -50,0 -115,0 Těškovice -4 -10 -4 -20,0 -50,0 -28,6 -98,6 Mladecko -11 -4 -2 -55,0 -20,0 -14,3 -89,3 Bratříkovice -8 -6 -2 -40,0 -30,0 -14,3 -84,3 Holasovice -9 4 -7 -45,0 20,0 -50,0 -75,0 Sosnová 2 -9 -5 10,0 -45,0 -35,7 -70,7 Lhotka u Litultovic -6 -5 -1 -30,0 -25,0 -7,1 -62,1 Chvalíkovice -7 0 -3 -35,0 0,0 -21,4 -56,4 Služovice -3 1 -6 -15,0 5,0 -42,9 -52,9 Hlubočec -3 -10 2 -15,0 -50,0 14,3 -50,7 Oldřišov -8 5 -5 -40,0 25,0 -35,7 -50,7 Jakartovice -2 -3 -3 -10,0 -15,0 -21,4 -46,4 Kyjovice 0 -6 -2 0,0 -30,0 -14,3 -44,3 Hlavnice -3 3 -6 -15,0 15,0 -42,9 -42,9 Mikolajice -3 1 -4 -15,0 5,0 -28,6 -38,6 Štítina -6 4 -4 -30,0 20,0 -28,6 -38,6 Velké Heraltice -3 3 -5 -15,0 15,0 -35,7 -35,7 Brumovice -6 2 -2 -30,0 10,0 -14,3 -34,3 Hněvošice -2 4 -6 -10,0 20,0 -42,9 -32,9 Opava -10 13 -6 -50,0 65,0 -42,9 -27,9 Háj ve Slezsku -6 9 -5 -30,0 45,0 -35,7 -20,7 Skřipov -2 5 -5 -10,0 25,0 -35,7 -20,7 Jezdkovice -1 0 -2 -5,0 0,0 -14,3 -19,3 Uhlířov 0 2 -3 0,0 10,0 -21,4 -11,4 Dolní Životice -2 3 -2 -10,0 15,0 -14,3 -9,3 Litultovice -3 6 -3 -15,0 30,0 -21,4 -6,4 Nové Sedlice -3 2 1 -15,0 10,0 7,1 2,1 Stěbořice -1 5 -2 -5,0 25,0 -14,3 5,7 Štáblovice 3 3 -3 15,0 15,0 -21,4 8,6 Raduň 3 1 -1 15,0 5,0 -7,1 12,9 Hrabyně -4 13 -4 -20,0 65,0 -28,6 16,4 Neplachovice -2 4 1 -10,0 20,0 7,1 17,1 Velké Hoštice -7 10 1 -35,0 50,0 7,1 22,1 Budišovice -4 -4 9 -20,0 -20,0 64,3 24,3 Vršovice 2 -1 3 10,0 -5,0 21,4 26,4 Mokré Lazce 0 4 1 0,0 20,0 7,1 27,1 Pustá Polom 1 -1 4 5,0 -5,0 28,6 28,6 Hradec nad Moravicí -5 12 0 -25,0 60,0 0,0 35,0 Branka u Opavy -4 12 3 -20,0 60,0 21,4 61,4 Otice -3 18 -1 -15,0 90,0 -7,1 67,9 Slavkov -1 12 5 -5,0 60,0 35,7 90,7 Přepočtový koeficient 5,0 5,0 7,1 SO ORP Opava celkem -710,0 500,0 -578,6 Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od -300 až +300 bodů.

171

EKOTOXA s.r.o.


Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -55 po 15 bodů. Nejlépe jsou hodnoceny obce Štáblovice a Raduň, které získaly 15 bodů. Za nimi následují obce Vršovice a Sosnová (shodně 10 bodů) a Pustá Polom (5 bodů). Jedná se o jediné kladně hodnocené obce, jejich bodový zisk však není příliš významný. Tři další obce dosáhly neutrálního hodnocení – Kyjovice, Mokré Lazce a Uhlířov. Jako nejhorší se v environmentálním pilíři ukázaly být obce Chlebičov a Mladecko (shodně -55 bodů), Opava (-50) a Holasovice (-45). Také některé další záporně hodnocené obce – Bratříkovice, Oldřišov, Chvalíkovice, Velké Hoštice, Brumovice, Háj ve Slezsku, Lhotka u Litultovic a Štítina – mají poměrně vysokou bodovou ztrátu, která se pohybuje v rozmezí od -40 po -30 bodů. Z hodnocených 41 obcí jich pouze 5 dosáhlo kladného hodnocení, 3 neutrálního a 33 obcí získalo záporné hodnocení. Obce Chlebičov, Mladecko, Opava a Holasovice zaujaly poslední místa žebříčku především kvůli velmi nízkému zastoupení zvláště chráněných území (nízké zastoupení ZCHÚ je však charakteristické pro všechny obce správního obvodu) a velmi nízkému koeficientu ekologické stability krajiny s hodnotou do 0,2. V hodnocení zmíněných indikátorů dosáhly obce nejhoršího záporného hodnocení -2 body. Na nízkém hodnocení se dále podílí špatná kvalita ovzduší, nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod a také nízká lesnatost, která v těchto obcích nepřesahuje 6 %. Obce Chlebičov, Holasovice a Opava jsou velmi slabé nejenom v environmentálním, ale také v sociodemografickém pilíři. U Opavy je však tato ztráta vyvážena výrazným bodovým ziskem v ekonomickém pilíři. U obcí Chlebičov, Holasovice a Mladecko není ztráta v jednom pilíři vyvážena bodovým ziskem v jiném pilíři, což je v celkovém hodnocení drží na posledních místech. Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování, 2008 172

EKOTOXA s.r.o.


Vyhodnocení sociodemografického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -50 po 64,3 bodů. S výrazným bodovým náskokem se na prvním místě umístily Budišovice se 64,3 body. Velmi pěkného bodového zisku dosáhly také obce Slavkov (35,7 bodů) a Pustá Polom (28,6). Následují obce Vršovice, Branka u Opavy, Hlubočec, Velké Hoštice, Nové Sedlice, Neplachovice a Mokré Lazce s body v rozmezí od 7,1 do 21,4. Naopak s výraznou ztrátou -50 bodů dopadly jako nejhorší obce Holasovice a Chlebičov. S trochu lepším výsledkem skončily obce Hlavnice, Hněvošice, Opava a Služovice (shodně -42,9 bodů). Více než 30 bodů ztratily také obce Háj ve Slezsku, Oldřišov, Skřipov, Sosnová a Velké Heraltice. Z hodnocených 41 obcí se jich 10 umístilo v kladných číslech, 1 obec je hodnocena neutrálně (0 bodů) a 30 obcí záporně. Na špatném hodnocení obcí Holasovice, Chlebičov, Hlavnice, Hněvošice, Opava a Služovice se projevila zejména malá turisticko-rekreační funkce (poměr počtu stálých turistických lůžek ku počtu trvale bydlících obyvatel), která byla hodnocena -2 body. Obce získaly negativní hodnocení také u indikátoru podíl potenciálních rekreačních ploch (pohybuje se od 8,3 do 23,2 %). Obce patří mezi slabší také kvůli nízkému přírůstku počtu obyvatel mezi lety 1997–2007 (v obcích Holasovice, Hněvošice a Opava došlo dokonce k jejich úbytku) a nízkému počtu dokončených bytů v letech 2004–2007 (v obcích Hlavnice a Služovice nebyl v tomto období dokončen ani jeden byt na 1000 obyvatel/rok). U těchto obcí (vyjma Opavy) se nevyskytuje výraznější pozitivní hodnocení ani v jiných pilířích. Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování, 2008 173

EKOTOXA s.r.o.


Vyhodnocení ekonomického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -50 po 90 bodů. Na prvním místě se s výrazným náskokem umístily Otice, které získaly 90 bodů. Přední místa patří dále obcím Opava, Hrabyně (obě 65 bodů), Slavkov, Hradec nad Moravicí a Branka u Opavy (shodně 60 bodů). Pěkného hodnocení dosáhly také obce Velké Hoštice, Háj ve Slezsku a Litultovice, které získaly 30 až 50 bodů. Nejhorší místa v tomto pilíři obsadily obce Hlubočec, Těškovice (-50 bodů), Sosnová (-45), Bratříkovice a Kyjovice (-30). Pouze sedm dalších obcí bylo hodnoceno záporně. Z hodnocených 41 obcí se v ekonomickém pilíři většina obcí (27) umístila v kladných číslech, 2 obce jsou hodnoceny neutrálně a 12 obce záporně. Největším problémem obcí Hlubočec, Těškovice, Sosnová, Bratříkovice a Kyjovice je nízká míra zaměstnanosti, která se v těchto obcích v roce 2001 pohybovala od 55 do 65 % (ale vzhledem ke stáří dat se již mohla situace v oblasti zaměstnanosti změnit). Dalším problémem těchto obcí je nízká daňová výtěžnost, která je u všech obcí nižší než 7 tis. Kč na obyvatele. Žádná z těchto pěti obcí nezískala výraznější pozitivní hodnocení ani v ostatních pilířích. Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování, 2008

174

EKOTOXA s.r.o.


Celkové hodnocení obcí Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka uvedená na začátku této kapitoly) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Opava. Na první místo se v tomto hodnocení zařadila obec Slavkov, která získala 90,7 bodů. Tímto bodovým ziskem výrazně převyšuje další dvě výborně hodnocené obce – Otice (67,9 bodů) a Branka u Opavy (61,4). Mezi další obce s pěkným bodovým ziskem v rozmezí 20 až 35 bodů patří Velké Hoštice, Budišovice, Vršovice, Mokré Lazce, Pustá Polom a Hradec nad Moravicí. Na opačném konci se jako nejhůře hodnocená umístila obec Chlebičov s výraznou bodovou ztrátou -115 bodů. Za ní následují obce Těškovice (-98,6), Mladecko (-89,3), Bratříkovice (-84,3), Holasovice (-75) a Sosnová (-70,7). Několik dalších obcí získalo výraznější negativní hodnocení -62,1 až -50,7 bodů – Lhotka u Litultovic, Chvalíkovice, Služovice, Hlubočec a Oldřišov. Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování, 2008 Obce Chlebičov, Těškovice, Mladecko, Bratříkovice, Lhotka u Litultovic, Jakartovice jsou jediné obce, které mají záporné hodnocení ve všech třech pilířích. To také ovlivnilo jejich celkové umístění za všechny tři pilíře na horších místech. Naopak obec Mokré Lazce nezískala záporné hodnocení v žádném pilíři a v celkovém hodnocení jí patří šesté místo.

175

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.5: Počet negativně hodnocených pilířů v obcích

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování, 2008

Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Opava dosaženo záporného hodnocení -115 bodů, v nejlepším případě 90,7 bodů. Více než polovina obcí (26) získala v celkovém hodnocení záporné body. Za celý SO ORP Opava, se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř environmentální (-710 bodů). Uprostřed hodnocení se nachází sociodemografický pilíř (také se záporným hodnocením -578,6 bodů). Jako nejlepší se ukazuje být ekonomický pilíř, který je jako jediný hodnocen kladně (500 bodů). Zvoleným způsobem hodnocení udržitelnosti je možné celkově konstatovat, že environmentální a sociodemografický pilíř jsou téměř v rovnováze (celkově dosaženo obdobného výrazně záporného hodnocení). Ekonomický pilíř je mnohem silnější. Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při dané volbě indikátorů, která nepostihuje všechny oblasti jednotlivých pilířů a při dané škále hodnocení indikátorů.

176

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.2: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

1

environmentální

2

3

4 5

ekonomický sociodemografický

8 9

Mladecko

Mikolajice

Litultovice

Lhotka u Litultovic

Kyjovice

Jezdkovice

Jakartovice

Chvalíkovice

Chlebičov

Hradec nad Moravicí

Hrabyně

Holasovice

Hněvošice

Hlubočec

Hlavnice

Háj ve Slezsku

Dolní Životice

1

1

2

1

0

0

2

0

2

2

1

2

2

0

2

2

0

1

0

2

2

-1

0

2

0

2

1

1

2

-1

-2

2

1

-1

2

2

-1

2

-1

2

Stav povrchových a podzemních vod

-2

-1

-1

-2

-1

-2

-1

-2

0

-2

-2

-1

-2

-2

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

Kvalita ovzduší

-2

-1

-2

-1

-1

-2

-1

-2

-1

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-1

-1

-2

-1

-2

-1

Průměrná produkce komunálního odpadu

1

-2

1

0

1

0

1

-1

2

-2

1

-1

-1

1

1

0

0

-1

0

0

0

Míra separace komunálního odpadu

0

-2

-1

-1

0

-1

0

-2

0

-2

-1

2

-2

-1

-1

0

-1

-1

-1

-1

-2

Podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-1

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

Koeficient ekologické stability

-2

-2

-2

0

-2

0

-2

0

-2

-2

0

0

-2

-2

0

-2

0

0

-1

0

-2

0

1

1

-1

1

1

1

1

1

1

-1

-2

-2

-1

2

1

1

0

1

1

-1

-1

-2

-1

2

-1

0

-1

2

-1

-2

2

2

-2

-1

1

0

1

1

0

2

-2

-4

-8

-6

-4

-2

-6

-3

-3

-2

-9

-4

-5 -11

-7

-2

-1

0

-6

-3

Hustota silnic I., II. a III. třídy

0

2

1

0

1

2

0

0

0

1

1

0

-1

2

0

2

1

1

2

0

2

Dostupnost obsluhy území veřejnou linkovou dopravou (docházkové vzdálenosti)

1

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

1

-1

0

0

-1

0

-2

0

0

0

-1

Dopravní obslužnost území hromad. dopravou (počet spojů/den) - pracovní den

2

-1

0

0

2

2

0

0

2

2

2

2

2

-1

0

1

-1

-1

2

2

1

Dopravní obslužnost území hromadnou dopravou (počet spojů/den) - sobota

2

-1

0

0

0

2

-1

-2

0

2

2

2

-1

-2

2

-1

0

0

0

2

0

Vybavenost technickou infrastrukturou

2

-1

2

0

2

2

2

0

0

0

2

2

0

0

0

0

0

-1

0

-1

0

Míra zaměstnanosti v roce 2001

2

-2

0

1

-2

-1

2

-2

1

-1

-2

0

-2

-1

-2

2

-1

-1

1

2

-2

Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2007

2

-1

-2

-1

0

0

0

-2

0

-1

2

2

1

2

-2

2

1

0

-1

-2

-2

Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2007

0

-2

1

-2

1

-1

2

-1

0

2

2

2

-1

0

1

-2

-2

0

2

-1

-2

Míra podnikatelské aktivity v roce 2007

0

2

-1

-1

-2

1

-2

-1

1

-2

1

1

0

1

-1

-2

-2

-1

0

1

2

Redukovaný index funkční velikosti v roce 2006

1

-2

1

-1

1

2

0

-1

0

1

2

2

0

-1

0

-2

0

-2

0

-2

-2

12

-6

2

-4

3

9

3 -10

4

4

13

12

-2

0

-3

0

-6

-5

6

1

-4

Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001

2

-1

-1

2

0

2

-1

1

-1

0

2

1

-2

-1

-2

-1

0

-2

0

-1

-1

Index stáří v roce 2006

2

1

1

1

-1

-2

2

0

-1

-1

-2

0

-1

0

0

2

-2

2

0

-2

-2

Změna počtu obyvatel mezi lety 1997-2007

2

1

-1

2

2

-2

-1

-2

-1

-2

-2

1

-1

1

0

2

-2

0

0

-1

2

-2

-2

0

2

-1

-2

-2

2

-1

-1

-2

-2

0

-1

-2

-2

1

-1

-1

-1

0

2

2

1

0

1

1

0

0

1

1

1

0

1

2

1

0

1

0

1

2

0

Podíl potenciálních rekreačních ploch

-1

-2

-1

1

-1

0

-2

1

-1

-2

1

1

-2

-2

0

-1

0

1

-1

1

-2

Turisticko-rekreační funkce

-2

-1

-1

1

-2

-2

-2

0

-2

-2

-2

-1

-2

-2

0

-2

0

-1

-2

-2

1

3

-2

-2

9

-2

-5

-6

2

-6

-7

-4

0

-7

-3

-3

-2

-2

-1

-3

-4

-2

Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2007

EKO celkem 7

Budišovice

2

Plocha sklonité orné půdy

ENV celkem

10

Brumovice

Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území na celkové výměře území obce

Lesnatost

6

Bratříkovice

Indikátor

Branka u Opavy

Téma

Pilíř

Obec

Dokončené byty na 1000 obyvatel Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001

SOC celkem

177

-3 -11

EKOTOXA s.r.o.


1

environmentální

2

3

4 5

ekonomický sociodemografický

Vršovice

Velké Hoštice

Velké Heraltice

Uhlířov

Těškovice

Štítina

Štáblovice

Stěbořice

Sosnová

Služovice

Slavkov

Skřipov

Raduň

Pustá Polom

2

1

2

2

2

2

2

2

1

2

2

2

1

2

1

2

2

2

-1

2

2

2

0

2

2

2

1

2

2

-1

2

2

2

2

Stav povrchových a podzemních vod

-2

-1

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-1

-2

0

-1

-1

-1

-2

-1

-1

-1

-2

-2

Kvalita ovzduší

2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-1

-2

-2

-2

-2

-1

-1

-2

-2

Průměrná produkce komunálního odpadu

2

2

1

-1

0

2

0

2

0

2

-1

2

2

2

0

0

0

-1

0

2

Míra separace komunálního odpadu

0

0

0

-1

0

1

0

0

-1

0

-1

-1

1

1

-1

-1

0

-1

-1

0

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

Podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území Koeficient ekologické stability

0

-2

-1

-2

-2

-2

0

0

1

-1

-2

0

-2

0

-2

0

-1

-1

-2

0

-1

1

2

0

-1

0

1

1

-1

1

1

1

1

1

1

0

1

1

0

0

2

-2

-2

-2

-1

-2

2

2

2

-1

0

1

-1

0

-2

2

0

0

-2

2

0

-2

-3

-8 -10

-3

1

3

-2

-1

-3

2

-1

3

-6

-4

0

-3

-7

2

Hustota silnic I., II. a III. třídy

0

2

2

0

1

2

0

1

1

0

0

0

0

0

1

0

-1

0

0

-2

Dostupnost obsluhy území veřejnou linkovou dopravou (docházkové vzdálenosti)

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Dopravní obslužnost území hromad. dopravou (počet spojů/den) - pracovní den

2

2

2

2

2

2

1

-1

1

2

2

-2

2

2

2

-1

2

2

2

-1

Dopravní obslužnost území hromadnou dopravou (počet spojů/den) - sobota

2

-1

2

2

2

2

-1

-2

2

2

1

0

0

2

2

-2

0

2

2

2

Vybavenost technickou infrastrukturou

0

0

0

0

2

2

0

0

-1

2

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

-1

1

0

0

0

2

0

0

1

2

-1

-2

0

1

-1

-1

2

-2

-1

0

Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2007 Lesnatost

2

0

-1

-1

0

2

0

2

1

2

-2

-2

1

-1

1

-1

0

-2

0

0

-1

0

-2

1

2

2

0

-1

-1

0

-1

0

1

-1

0

-2

2

1

1

-1

Míra podnikatelské aktivity v roce 2007

0

0

1

0

2

2

-2

2

1

1

1

-2

0

1

-1

-2

-2

0

2

2

Redukovaný index funkční velikosti v roce 2006

0

0

-1

1

2

2

1

0

0

1

0

-1

1

-1

0

-1

-1

2

2

-1

4

4

2

5

13

18

-1

1

5

12

1

-9

5

3

4 -10

2

3

10

-1

Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2007

Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001

9

Otice

1

2

EKO celkem

8

Opava

2

2

Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2007

7

Oldřišov

1

Plocha sklonité orné půdy

Míra zaměstnanosti v roce 2001 10

Nové Sedlice

Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území na celkové výměře území obce

ENV celkem

6

Neplachovice

Indikátor

Mokré Lazce

Téma

Pilíř

Obec

2

0

1

-1

2

1

1

1

0

1

-1

-2

0

-2

2

0

-2

0

0

0

-2

1

1

1

-1

0

-1

1

-2

2

-1

2

1

-1

-1

-2

1

0

0

2

Změna počtu obyvatel mezi lety 1997-2007

1

2

0

0

-2

0

2

-1

-1

2

0

-2

1

0

-2

-2

0

-1

1

1

Dokončené byty na 1000 obyvatel

0

1

1

-2

-1

1

2

-1

-2

2

-2

-2

0

1

0

0

0

-1

2

0

Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001

1

1

1

1

0

1

1

0

0

1

1

1

0

1

0

1

1

0

1

1

Podíl potenciálních rekreačních ploch

1

-2

-1

-2

-2

-2

1

1

2

-1

-1

0

-2

0

-1

1

-1

-1

-1

1

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

1

1

1

-5

-6

-1

4

-1

-5

5

-6

-5

-2

-3

-4

-4

-3

-5

1

3

Index stáří v roce 2006

Turisticko-rekreační funkce

SOC celkem

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

178

EKOTOXA s.r.o.


4.2 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI Metodou pro zpracování RURÚ je SWOT analýza. Silné a slabé stránky se stanovují na základě posouzení stavu hodnoceného území, příležitosti a hrozby představují vnější vlivy. K vypracování objektivní SWOT analýzy byl zvolen následující metodický postup: 1. fáze – dílčí tématické analýzy (na základě vypracování témat) Cílem této fáze je monitoring konkrétního dílčího problému. Výsledkem rozboru jsou výroky dílčí SWOT analýzy silných, slabých stránek a příležitostí a ohrožení pro daný jev či proces v území. Dílčí analýzy jsou součástí tématických rozborů v této zprávě. 2. fáze – zapojení horizontálních vlivů a vazeb mezi pilíři a mezi jevy (procesy) Pro vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři byla zvolena metoda, kdy je porovnáván vliv a průmět všech zjištěných příležitostí z dílčích analýz do dalších pilířů (environmentálního, sociodemografického a ekonomického). Tam kde dochází k ovlivnění, je stanoveno, zda jde o kladný vliv – příležitost (P), záporný vliv – hrozba (H) nebo neutrální vliv (N) (viz následující tabulka). Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Pilíř Téma 1

Environmentální

2

3

Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). Budování moderní dopravní infrastruktury (obchvaty měst a obcí), např. dokončený obchvat města Opavy, Litultovic, Komárova, Velkých Hoštic, Hrabyně atp., napomůže k odvedení tranzitní dopravy z intravilánu obcí, přispěje ke zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. Realizace opatření uvedených v rámci PZKO pro město Opava. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). Podpora využívání nových technologií pro zpracování a využívání všech složek komunálního odpadu s cílem snížení jejich množství ukládaného na skládky (např. výstavba plánovaného zařízení pro zpracování bioodpadu (viz strategický plán města Opavy). Realizace protihlukových opatření podél nejvíce zatížených komunikací (ochranné stěny, výměna oken, výsadba zeleně…). Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku.

179

ENV EKO SOC P

P

N

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

N

N

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř Téma

4

5

Ekonomický

6

Sociodem o-grafický

10

7


Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz ENV EKO SOC Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy P P P o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Zakládání menších lesních celků nebo rozšíření stávajících v obcích s nízkou lesnatostí (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice). Podpora mimoprodukčních funkcí lesa, např. rekreační (ve spolupráci s vlastníky lesa), výstavba odpočívadel, turistických stezek . Realizace protierozních a protipovodňových opatření, ochrana kvalitního půdního fondu. Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě. Optimalizace dalších traťových úseků (Opava východ – Hradec n/M, Opava východ – Krnov vč. elektrizace). Vymezení potřeb modernizace silniční sítě, budování obchvatů a přeložek (Bílá kniha), snížení intenzity dopravy ve městech a obcích, snižování znečištění ovzduší a hluku. Možnost využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní infrastruktury. Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. Rozvoj příměstské železniční dopravy a dálkové regionální rychlé dopravy. Dopracování územních plánů všech obcí SO ORP Opava a vyjasnění strategických záměrů oblasti. Záměry na budování alternativních zdrojů elektrické energie (obce Litultovice, Chlebičov). Dobudovat informační systém obcí a mikroregionů, vybavit obce výpočetní technikou. Obce takto mohou do budoucna pružně reagovat na požadavky poskytovatelů dotačních titulů a zrychlit tak realizaci svých projektů. Rozvoj spolupráce mezi největšími podniky v rámci SO ORP v rámci klastrových iniciativ, rovněž je možno využít výzkumnou kapacitu Slezské univerzity v Opavě. Rozvoj hospodářské přeshraniční spolupráce s Opolí a Ratiboří, které mají obdobný hospodářský charakter. Podporovat rozvoj inovativních přístupů v zemědělství, pokračovat v šlechtění nových odrůd, např. tradiční řepka olejka, a zaměřovat se na jejich technické využití, rozvoj biotechnologií. Podíl zaměstnanosti v zemědělství v SO ORP je stále vyšší, největší podíl je v obcích Jezdkovice, Hlavnice, Uhlířov, Velké Heraltice, Lhotka u Litultovic, Neplachovice. V rámci komunitního plánování dochází k mapování potřeb uživatelů sociálních služeb a je snaha o zlepšování nabídky sociálních služeb v rámci finančních možností včetně čerpání zdrojů z evropských dotačních titulů (např. EQUEL, OP LZZ).

180

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P, H

P

P

P

P

H, P

P

P

P, H

P

P

P, H

P

P

P, H

P

P

P, H

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

N

P

N

N

P

N

P

P

N

N

P

P

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř Téma

8

9


Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz Velká angažovanost poskytovatelů sociálních služeb. Využití trvale neobydlených objektů v obcích k rekreačním účelům (zejména obce, které jich využívají k rekreaci málo). Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. Zlepšením technické infrastruktury v obcích s vysokým podílem neobydlených bytů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení. Realizace aktivit obsažených v Marketingové strategii rozvoje cestovního ruchu MSK Realizace záměrů vyplývajících ze zpracovaných strategických dokumentů mikroregionů a města Opavy. Využití finančních prostředků z evropských fondů (ROP, PRV apod.) Dobudování sítě cyklotras, zajištění jejich oddělení od silnic s automobilovým provozem a zvýšení doplňujících služeb pro cyklisty. Zvýšení rekreačního vybavení obcí – stravovacích, ubytovacích a sportovních kapacit. Vyšší míra přeshraniční spolupráce s Polskem. Rozvoj nových alternativnějších forem cestovního ruchu – in-line, hippo, paragliding apod.

ENV EKO SOC N

P

P

H, P

P

P

H

P

P

P

P

P

P, H

P

P

P, H

P

P

P

P

P

P

P

P

H

P

P

N

P

P

H, P

P

P

Pozn.: ENV – environmentální pilíř, EKO – ekonomický pilíř, SOC – sociodemografický pilíř V některých případech nebylo možno jednoznačně určit, zda se jedná o jednoznačnou hrozbu nebo příležitost .

3. fáze – závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře Údaje o příležitostech a ohroženích – horizontálně napříč pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT analýzu pro dané území a každý pilíř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se nachází v příloze č. 1).

181

EKOTOXA s.r.o.

5


ZÁVĚR

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji.

5.1 SOUHRN Z TÉMAT Horninové prostředí a geologie Území SO ORP Opava se nachází na rozhraní dvou geomorfologických celků a to Nízkého Jeseníku a Opavské pahorkatiny. Nízký Jeseník tvoří většinu jižní a střední část území a je tvořen převážně svým podcelkem Vítkovská vrchovina. Dalšími menšími podcelky jsou Stěbořická pahorkatina, Brantická vrchovina v západní části území a ni navazující Bruntálská vrchovina. Nízký Jeseník se postupně svažuje do Opavské pahorkatiny, která se nachází v severní části sledovaného území v okolí řeky Opavy. Ta se skládá z geomorfologických podcelků Poopavská nížina, jež tvoří největší část území, a Hlučínské pahorkatiny, jež zasahuje pouze okrajově do severovýchodní části území (Velké Hoštice a okolí). Na území SO ORP Opava se nachází několik ložisek nerostných surovin a to štěrkopísku (na hranici obcí Háj ve Slezsku a Dolní Benešov, dále v Opavě), cihlářské suroviny (Hněvošice, Holasovice, Opava – Jaktař), sádrovec (Hněvošice – Kobeřice) a stavebního kamene (Hradec nad Moravicí, Jakartovice a Mladecko). Pro ochranu těchto výhradních ložisek nerostných surovin byla vymezena chráněná ložisková území v obcích Opava a Hněvošice. Vyjma těžby štěrkopísku, který je těžen z vody, se jedná v ostatních případech o povrchovou těžbu. Těžba probíhá pouze na ložisku v Bohučovicích a Litultovicích – Mladecku. Pro potřeby těžby nerostných surovin je zde také vymezeno několik dobývacích prostorů. V současné době (2008) probíhají jednání o možnosti otevření ložiska nerostných surovin v Jakartovicích (Deštné - Kamenná hora). Problémem je riziko zvýšení prašnosti a nákladní automobilové dopravy, což by mohlo vést ke zhoršení stavu ŽP v okolních obcích. Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Opava je evidováno pouze malé množství sesuvných území. Nacházejí se zejména na úpatí Nízkého Jeseníku při jeho přechodu do Opavské nížiny v obcích Háj ve Slezsku, Opava, Nové Sedlice, Mokré Lazce a Hradec nad Moravicí. Tato území jsou většinou plošně malého rozsahu, největší je evidováno v KÚ Chabičov ve Slezsku a Mokré Lazce. Tato území se nacházejí mimo zastavěné území obcí, případně na jejich okraji a nepřestavují významnější riziko a omezení pro rozvoj obcí. Navíc se ve většině případů jedná o sesuv pouze potenciální. Poddolovaných území je zde evidováno mnohem více. Část z nich je plošně málo rozsáhlá (bodová), větší množství pochází po těžbě kamene a jejich projevem jsou haldy a propadliny. Jsou datovány nejvíce do 19. století. Jejich největší výskyt je na území obcí Jakartovice, Mladecko, Mikolajice, Hradec nad Moravicí a Dolní Životice, tedy do oblasti Nízkého Jeseníku. Ve většině případů jsou – s výjimkou např. Bohdanovic - lokalizovány mimo zastavěné území obcí. V regionu je také evidováno několik starých důlních děl, a to především v Hradci nad Moravicí, Jakartovicích a okolí. Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území není na celkové výměře SO ORP příliš významný (0,62 %). Ve velkém množství obcí nejsou tato území vůbec evidována (Branka u Opavy, Budišovice, Hlubočec, Holasovice, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Neplachovice, Oldřišov, Otice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Uhlířov, Velké Hoštice a Vršovice). Významnější podíl poddolovaných území je pouze v obcích Mladecko (přes 8 % plochy obce) a méně v Jakartovicích a Mikolajicích (přes 2 %). Budoucí rozvoj obcí by proto neměl být významněji omezen.

182

EKOTOXA s.r.o.


Vodní režim Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a chemického stavu. Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou jednotlivé útvary podzemních vod, které jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nerizikový) z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Hodnocené útvary podzemních a povrchových vod jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 96 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (téměř u všech obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického i chemického stavu). Na území SO ORP není jako „nerizikový“ klasifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu anii z hlediska chemického stavu. Jako „nejistý“ jsou v SO ORP klasifikována 4 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu. Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 13 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 30 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Jako „nerizikový“ je klasifikováno 87 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 70 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože některé útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako „nejistý“ z důvodu nedostatku primárních dat. Místně nejsou na sledovaném území plněny cíle environmentální kvality podzemních vod. Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je nepřijatelný na území všech obcí SO ORP, s výjimkou obcí Hněvošice a Služovice, kde se většinově nachází útvary povrchových vod s klasifikací nejistý a nelze je tedy jednoznačně zařadit mezi rizikové či nerizikové. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody. Na území SO ORP nejsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Na území obce Hradec nad Moravicí by měly být identifikovány nadměrně sklonité orné pozemky a eliminován jejich nepříznivý vliv na vodní režim realizací vhodných opatření. Ideálním stavem by bylo veškeré tyto pozemky alespoň zatravnit a tím přispět ke zlepšení stavu vodního režimu v krajině. Možno využít návrhu plánu společných zařízení v rámci KPÚ k eliminaci těchto ploch. Na území SO ORP Opava zasahuje záplavové území Q100 čtyř vodních toků – Čižiny, Hvozdnice, Moravice a Opavy. Celkem je záplavovým územím Q100 zasaženo 2 250,5 ha území SO ORP Opava. Záplavové území Q100 Čižiny zasahuje pouze území obce Brumovice a to plochou 26,8 ha. Záplavové území Q100 Hvozdnice zasahuje území devíti obcí celkovou plochou 480,6 ha. Nejvíce záplavové území Q100 Hvozdnice zasahuje území obce Opava a to plochou 160,1 ha. Záplavové území Q100 Moravice zasahuje území tří obcí celkovou plochou 300,8 ha. Nejvíce záplavové území Q100 Moravice zasahuje území obce Opava a to plochou 122,0 ha. Záplavové území Q100 Opavy zasahuje území sedmi obcí celkovou plochou 1 442,3 ha. Nejvíce záplavové území Q100 Opavy zasahuje území obce Opava a to plochou 514,1 ha. V těchto územích (záplavové území Q100) by neměly být povolovány nové stavby zhoršující průběh povodňové vln. V již zastavěných částech obcí, kde zasahuje plocha záplavového území Q100 je potřeba navrhnout a realizovat opatření chránící toto území.

183

EKOTOXA s.r.o.


Hygiena životního prostředí Znečištění venkovního ovzduší v obcích SO ORP Opava je vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů. Kromě dopravy a plošných zdrojů (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť), sezonně a místně i zemědělství, se na výsledné imisní situaci významně podílejí stacionární průmyslové a technologické zdroje z Ostravska-Karvinska, ke kterým přispívají v menší míře také emise látek znečišťujících ovzduší přenášené ze středních a velkých vzdáleností např. z Polska. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Co se týče místních zdrojů znečištění ovzduší, jsou nejvýznamnějšími problémy ve městě Opava a okolí emise tuhých znečišťujících látek, respektive imisní koncentrace polétavého aerosolu (prachu). Zhoršená imisní situace u polétavého aerosolu je způsobena místně a sezonně také vlivem lokálních topenišť. V zastavěných oblastech tvoří imise z tohoto typu zdrojů přibližně 40 – 60%. V centru města Opavy a v blízkosti nejzatíženějších komunikací k nepříznivé situaci přispívá automobilová doprava, jednak přímými emisemi a resuspenzí (zviřováním) prachových částic. Místně jsou patrné výrazné extrémy koncentrací PM10 v okolí některých průmyslových zdrojů. Vliv místních průmyslových zdrojů je srovnatelný s průmyslovými zdroji mimo území města. Problematické jsou také zvýšené imisní koncentrace oxidů dusíku a benzo(a)pyrenu. Koncentrace NO2 dosahují na území města Opavy svého maxima v centru města. Je to způsobeno intenzivní automobilovou dopravou, která se v těchto místech podílí na celkové imisní situaci na úrovni 60 až 70 %. Dalšími významnými skupinami zdrojů jsou lokální topeniště a místní průmyslové zdroje, které se na celkové imisní situaci podílejí přibližně 20%, resp. 15%. Mimo vlastní centrum města, v místech bez intenzivní automobilové dopravy, nad místními zdroji převažuje vliv vzdálených zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování, které se v těchto místech na celkové imisní situaci podílí 60 - 90%. V případě imisních koncentrací benzo(a)pyrenu mají dominantní vliv lokální topeniště. Jejich podíl na imisní zátěži benzo(a)pyrenem tvoří až 95%. Pouze v městských částech Komárov a Podvihov je rovněž významný vliv vzdálených zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, které se mimo osídlené oblasti podílí na celkové imisní situaci až ze 7%. Imisní situace v menších obcích je sezonně určována emisemi z lokálních topenišť a úzce koreluje se stupněm plynofikovanosti obce a používaným typem paliv. Vzhledem k vysokým cenám zemního plynu a elektřiny se část obyvatel navrací k používání biomasy nebo tuhých paliv, příležitostně i odpadů, které spalují v mnohdy technologicky nevhodných zařízeních (kotlích). Znečištění ovzduší je patrné zejména v zimních měsících při inverzním počasí. Lokální topeniště jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek TZL a široké škály (těkavývch) organických látek VOC (velice nebezpečné právě pro své škodlivé účinky). V obcích v bezprostřední blízkosti významných komunikací se na zhoršené imisní situaci podílí také silniční doprava. Největším problémem ochrany ovzduší na celém území SO ORP Opava jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10 došlo v roce 2006 na 93 % území SO ORP, tj. na území všech obcí. Roční imisní limit pro PM10 byl překročen na 9 % území SO ORP. Plošně nejrozsáhlejší (100 % plochy dané obce) překročení ročního imisního limitu pro PM10 bylo zaznamenáno na území obcí Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Budišovice, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hněvošice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Litultovice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Těškovice, Uhlířov, Velké Hoštice a Vršovice. Dalším problémem je překračování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Na 20 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Plošně nejvyšší rozsah překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území obcí Štítina, Nové Sedlice, Velké Hoštice, Opava, Branka u Opavy, Slavkov, Háj ve Slezsku, Otice, Hrabyně, Mokré Lazce, Chlebičov, Neplachovice, Raduň, Chvalíkovice a okrajově také na území obcí Hněvošice, Hradec nad Moravicí, Pustá Polom, Hlubočec, Těškovice, Holasovice, Litultovice, Oldřišov, Štáblovice, Služovice, Stěbořice, Skřipov a Vršovice. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 95 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyl překročen cílový imisní limit pro kadmium ani pro arsen. 184

EKOTOXA s.r.o.


Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP Opava došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Na 1 % území SO ORP (tzn. na 8 % území obce Opava) byl překročen imisní limit pro NOx. Imisní limit pro SO2 nebyl v roce 2006 překročen. Nejvíce frekventovanými dopravními úseky jsou silnice I/11 ze směru do Opavy, jejíž stav je nevyhovující a to především v úsecích Velká Polom, Hrabyně, Komárov, kde prochází tato komunikace přímo obcí a především průtah Opavou, kde intenzita dopravy dosahuje přes 15 000 vozidel denně a v místě křížení s I/57 (Zámecký okruh) byla naměřená intenzita přes 28 000 vozidel/24 hod., což jednoznačně způsobuje značnou imisní a hlukovou zátěž okolí. Dalšími problematickými úseky jsou vnitřní okruh v Opavě, průtah silnice I/56 Velkými Hošticemi a Malými Hošticemi. Dalšími úseky problematické z hlediska emisní a hlukové zátěže jsou průtah silnice I/57 Hradcem nad Moravicí, Holasovicemi a Skrochovicemi, průchod silnice I/46 Slavkovem a Litultovicemi a I/11 Velkými Heralticemi. Území v dosahu významných liniových zdrojů jsou ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. V blízké době je v plánu řada záměrů, které by měly uvedené problémy napomoci řešit. Většina obcí na území SO ORP spadá převážně do přechodné kategorie radonového indexu z geologického podloží a místy do střední kategorie nebo nízké kategorie. Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží se vyskytuje pouze v jižní hornatější části území a to přibližně na území obcí Hradec nad Moravicí, Pustá Polom, Hlubočec, Budišovice, Kyjovice, Mikolajice, Mladecko, Jakartovice a okolí. V obcích v nivě řeky Opavy, je udávána přechodná kategorie radonového indexu a v několika lokalitách na území KÚ Opava nízká. Vysoká kategorie radonového indexu není na území SO ORP lokalizována. V roce 2006 tvořily největší podíl z celkové produkce odpadů stavební a demoliční odpady (32 %) a komunální odpady (24 %), přičemž nejvyšší podíl tvořil směsný komunální odpad. Významnější podíl měly také odpady ze zemědělské prvovýroby a ze zpracování dřeva a také odpadní obaly. Největší množství odpadů v rámci celého SO ORP je produkováno ve městě Opava – jedná se o přibližně 60 % z celého SO ORP. V ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významně nižší. V obcích jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména sklo, papír a plasty), přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. Pro občany jsou ve městě Opava a některých okolních obcích k dispozici sběrné dvory, ve kterých je možno odpady odevzdávat. Tato zařízení provozují ve městě Opava Technické služby Opava s.r.o. V Opavě je v provozu také kompostárna, kterou provozuje společnost RABIO s. r. o. na ulici Polanova 2347/4. Jsou zde zpracovávány biologicky rozložitelné odpady a kaly z ČOV. Kompostárna se nachází také v Brance u Opavy a Holasovických a jsou provozovány v rámci činnosti místních zemědělských družstev. Skládky odpadů se nacházejí v Chlebičově a v Holasovicích. Zjištěná hodnota průměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Opava byla v roce 2007 331,6 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je nižší než je průměr ČR (379 kg/os.rok) a zároveň úroveň produkce KO splňuje ve většině případů požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Úroveň produkce se liší v rámci jednotlivých, nejvyšších hodnot je dosahováno v Bratříkovicích, Holasovicích, Hlubočci, Hradci nad Moravicí, Chlebičově, Oldřišově, Slušovicích a Velkých Heralticích. Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého ORP přibližně 14%, je tedy mírně vyšší než na většině území ČR, avšak je nižší než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Produkce odpadu a míra separace se liší v rámci jednotlivých obcí (viz tabulka). Nejvyšší míry separace je dosaženo v obcích Hradec nad Moravicí, Otice, Slavkov, Stěbořice, Štáblovice a Vršovice (nad 20 %), naopak nejnižší míra separace vychází v obcích Bratříkovice, Hlubočec, Holasovice, Chlebičov a Mladecko (pod 5 %). Přibližné množství bioodpadu ukládaného v SO ORP Opava na skládky bylo v roce 2006 cca o 33 % vyšší, než udává požadavek zákona. (Odhad množství je nutno chápat pouze orientačně). Do budoucna je v plánu výstavba nového odpadového centra, v kterém budou likvidovány biologicky rozložitelné odpady.

185

EKOTOXA s.r.o.


Ochrana přírody a krajiny Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Opava jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,6 % z celkové plochy správního obvodu. V řešeném území se nachází pouze menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je jižně a severozápadně od obce Opava (v samotné obci Opava však ZCHÚ není žádné). Východní část SO ORP také nemá žádné ZCHÚ. V obci Hněvošice u hranic s Polskem leží PR Hněvošický háj. V obcích Hradec nad Moravicí, Vršovice, Raduň, Podvihov (část obce Opava), Hlubočec a Skřípov se rozkládá přírodní park Moravice. Nejvyšší podíl chráněných ploch má obec Hněvošice (11,4 %). Je to způsobeno tím, že přírodní rezervace Hněvošický háj leží celá v této poměrně malé obci. Mnohé další CHÚ leží totiž většinou na hranicích dvou nebo více obcí, plošně významná EVL Údolí Moravice zase leží ve velké obci a tudíž zaujímá menší procento z její rozlohy. Další obce mají sice nízký podíl zvláště chráněných území ve srovnání s ČR, ovšem z pohledu opavského správního obvodu patří mezi hodnotné. Jsou jimi obce Slavkov (4,1 %), Mladecko (3,6 %), Hradec nad Moravicí (2,7 %), Uhlířov (2,2 %) a Otice (1,3 % plochy obce tvoří ZCHÚ). Existuje 26 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje žádné – Branka, Bratříkovice, Budišovice, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Opava, Pustá Polom, Raduň, Služovice, Sosnová, Štítina, Těškovice, Velké Hoštice, Vršovice. Z hlediska ekologické stability krajiny spadá SO ORP jako celek do území ekologicky málo stabilního (hodnota KES = 0,60). Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem patří Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Dolní Životice, Hlavnice, Hněvošice, Holasovice, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Litultovice, Mladecko, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Štítina, Uhlířov, Velké Heraltice a Velké Hoštice. Území mírně stabilní je v obcích Budišovice, Háj ve Slezsku, Hlubočec, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Mokré Lazce, Pustá Polom, Raduň, Sosnová, Štáblovice, Těškovice a Vršovice. V rámci SO ORP má nejvyšší stupeň ekologické stability obec Skřipov (KES = 3,05) a obec Vršovice (KES = 2,84). Na území obou obcí je malý podíl zemědělské půdy (27 % a 34,6 % ) a vysoký podíl lesů (70,2 % a 61,8 %) z celkové plochy obcí. Naopak nejnižší ekologickou stabilitu má obec Oldřišov (KES = 0,05). Je zde mnoho zemědělské půdy (90,2 % z celkové plochy), kterou tvoří z 97,8 % půda orná. Následují obce Otice (KES = 0,08), Chlebičov a Neplachovice (obě obce KES = 0,09). Také tyto obce mají vysoké procento orné půdy a velmi malý podíl lesů (Otice 1,9 %, Chlebičov 0,3 % a Neplachovice 1,2 %) z celkové plochy.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SO ORP Opava je charakteristický příznivými přírodními podmínkami pro zemědělskou výrobu. V oblasti je vysoký podíl půd zařazených do 1. a 2. třídy ochrany (70,2 %). Nejvyšší podíl těchto půd na zemědělské půdě mají obce Velké Hoštice, Otice, Holasovice a Slavkov. Z hodnocení změny výměry zemědělské půdy ve sledovaném období 2001 až 2008 vyplývá, že úbytek zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2008 byl 73,5 ha, tj. 0,2 %. Průměrná hodnota úbytku ZPF za ČR byla převýšena pouze v obcích Chlebičov (1,1 %) a Hradec nad Moravicí (1 %). Úbytek zemědělské půdy v těchto obcích byl spojen s nárůstem výměry ostatních ploch. Lesnatost SO ORP Opava je 26,3 %, což je značně méně než lesnatost Moravskoslezského kraje (35,5 %) a lesnatost ČR (33,4 %). Lesy jsou v rámci SO ORP soustředěny spíše na jihu a jihozápadě, větší lesní komplexy se nacházejí také na severozápadě území. Sever a východ území je málo lesnatý, je to způsobeno jednak větší zástavbou a vyšším podílem úrodné zemědělské půdy Největší podíl lesa má obec Skřípov (70,2 %), dále pak Mokré Lazce 63,6 % a Vršovice (61,8 %). Nejméně lesnatou obcí je obec Chlebičov, která má 0,3 % lesa, dále obec Štítina (0,8 %) a Neplachovice (1,2 %). Ve SO ORP převažují lesy zařazené do kategorie lesů hospodářských (95,1%), lesů zařazených do kategorie ochranných je celkem 0,1 % a lesu zařazených do kategorie lesů zvláštního určení je 4,9 %. V některých obcích však převládají lesy zařazené do kategorie LZU nad lesy zařazenými do kategorie LH, jedná se především o obec Slavkov, kde je 77,4 % lesů zařazených do kategorie LZU. 186

EKOTOXA s.r.o.


Veřejná dopravní a technická infrastruktura Správním územím ORP Opava neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru ani dálnice. Politika územního rozvoje české republiky (PÚR ČR) z roku 2006 vymezila koridor silniční dopravy S6 v trase Ostrava - Opava a ukládá stabilizovat v ÚPD koridor pro vybudování kapacitní dopravní cesty S6. Dále ukládá MD, MSK a MŽP prověřit v této trase možnost vymezení koridoru do konce roku 2008. Tentýž úkol (S5) byl zakotven i v aktuálním návrhu PÚR ČR z roku 2008. Základem komunikačního systému v území SO ORP Opava jsou silnice II. třídy, jež zajišťují především dopravní obslužnost jednotlivých obcí uvnitř území a dostupnost sídla ORP Opava. Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Růst intenzity dopravy a přepravních výkonů na území SO ORP Opava i v rámci MSK vyžaduje nejen rekonstrukci a modernizaci, ale i dostavbu páteřní komunikační sítě. Na území SO ORP se jedná především o silnice I. třídy I/11, I/56 a I/57. Délka silniční sítě činí celkem 464,45 km, z toho silnice I. třídy činí 21,7 %, silnice II.třídy 17 % a více než 60 % (61,3 %) tvoří silnice III. třídy. Hustota silniční sítě na území ORP činí 0,82 km/km2, což znamená, že je mírně nad průměrnou hustotou silniční sítě v ČR, která dosahuje 0,7 km/km2 i nad hustotou silniční sítě MSK (0,64 km/km2). Hustota železniční sítě na území SO ORP Opava činí cca 0,114 km/km2 (11,4 km/100 km2) a je mírně pod úrovní jak MSK (12,4 km/100 km2), tak i pod celorepublikovým průměrem (12,2 km/100km2). Počet spojů do Opavy je v ranních hodinách ve všedních dnech uspokojivý, možnosti návratu z Opavy do obcí jsou ve vybraných intervalech omezené. Dopravní obslužnost v sobotu je naprosto nevyhovující. Na území SO ORP Opava je relativně dobře rozvinutá technická infrastruktura s vysokým podílem plynofikovaných obcí a dostatečným zásobováním elektrickou energií, všechny obce mají vodovod. Zcela nedostatečná je úroveň odkanalizování a čištění odpadních vod. Chybějící ČOV a splašková kanalizace ohrožují životní prostředí a podzemní vody. Nejkritičtější situace je v obcích Bratříkovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice a Skřipov, kde dosud chybí kanalizace, ČOV a plynofikace.

Sociodemografické podmínky SO ORP Opava je se svými 101 728 obyvateli třetím největším SO ORP v Moravskoslezském kraji. Do roku 1994 zde docházelo nepřetržitě k růstu počtu obyvatel, s mírným zrychlením ve druhé polovině 70. let, především vlivem hrubé míry přirozeného přírůstku, což odpovídá tehdejší propopulační politice a vývoji v celé ČR. V posledních letech je již vývoj celkového přírůstku ovlivněn spíše vývojem hrubé míry migračního salda. Až do roku 2007 pak počet obyvatel pomalu klesal. Pozitivní je fakt, že hrubá míra přirozeného přírůstku je od roku 2005 kladná. Nejlidnatějšími obcemi SO ORP Opava (po Opavě) jsou Hradec nad Moravicí a Háj ve Slezsku, nejmenšími Lhotka u Litultovic, Mladecko a Bratříkovice. Opava patří k SO ORP s relativně vysokým indexem stáří (0,93), zejména díky vyššímu podílu osob v poproduktivním věku. V SO ORP Opava má 38,91 % obyvatel středoškolské vzdělání bez maturity, 24,95 % středoškolské vzdělání s maturitou, 24,25 % základní nebo nedokončené vzdělání a 11,89 % vysokoškolské vzdělání. V rámci SO ORP Opava je dostatečná síť základních i středních škol, je zde možné absolvovat vysokoškolské vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě. Zdravotnická péče je zabezpečena Slezskou nemocnicí v Opavě v dostatečném rozsahu. Jen v určitých případech je nutné navštívit specializovaná pracoviště ve Fakultní nemocnici v Ostravě, která je relativně dobře dopravně dostupná. SO ORP Opava je z hlediska poskytování sociálních služeb relativně na dobré úrovni. Pro děti a mládež je k dispozici několik speciálních mateřských i základních škol. Jako problematická se jeví oblast ubytovacích služeb pro seniory.

187

EKOTOXA s.r.o.


Bydlení K roku 2001 bylo na území SO ORP Opava evidováno přes 17 800 domů. Naprostá část z těchto domů (91,4 %) byla trvale obydlena, což je dobrý stav i oproti celorepublikovému průměru, který dosahuje pouze 83 % obydlenosti domů. Počet obydlených domů pak mírně klesá v obcích více vzdálených od Opavy na západ, mimo hlavní dopravní tahy. Větší počet trvale neobydlených domů (více než 20 %) nacházíme spíše v menších obcích jako Bratříkovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Hlubočec a Jakartovice, kde většina takto neobydlených domů je užívána k rekreaci. Naopak v obcích s menším podílem trvale neobydlených domů jsou tyto domy využívány k rekreaci méně (většinou tedy nejsou způsobilé k bydlení). Podíl neobydlených domů užívaný k rekreaci (31 %) je výrazně menší než v případě celé ČR (50 %). Průměrné stáří domu v SO ORP Opava činí 41,8 let a je nižší než celorepublikový průměr o pět let. V průměru nejstarší bytový fond nalézáme ve výše zmíněných obcích s větším podílem neobydlených domů. V roce 2001 se nacházelo na území SO ORP Opava 40 030 bytů, z toho 24 132 bytů v Opavě. Obydlenost dosahovala 91,5 %. Zde opět platí, že výše zmiňované obce s vyšším počtem neobydlených domů mají i větší počet trvale neobydlených bytů, nejméně se jich nacházelo ve Lhotce u Litultovic (66 %). Největší obydlenost bytů má Chlebičov a Opava. Jeden byt v průměru obývá 2,8 obyvatel. Největší část bytů byla v roce 2001 v osobním vlastnictví (tj. ve vlastním domě nebo v bytovém domě). 24 % bytu bylo nájemních a 14 % bytů bylo družstevních, převážně v Opavě. Vybavenost bytů plynem i vodovodem je velmi dobrá. Většina území SO ORP je plynofikována (82 % bytů), plyn není připojen pouze v pěti obcích, v dalších čtyřech pak zapojení nedosahuje poloviny bytů. Vodovod má přes 99 % bytů v území, v žádné z obcí neklesl podíl bytů s vodovodem pod 90 %. Obytná plocha bytů činila v roce 2001 v průměru 60,5 m2, což přesahuje mírně krajový i republikový průměr. Pouze v Opavě je díky vysokému počtu bytů v bytových domech plocha nižší (49 %). Na jednoho obyvatele bytu bylo k dispozici 21,8 m2. V ploše bytů jsou obce poměrně vyrovnané, nejsou mezi nimi výraznější rozdíly. Co se týče podílu starých domů v obcích, přes 20 % bytů v domech postavených do roku 1919 mají obce Bratříkovice, Jakartovice, Mladecko, Lhotka u Litultovic, Velké Heraltice a Sosnová, v těchto obcích také spíše stagnuje počet trvale obydlených bytů. Rychlost výstavby nových bytů je ve srovnání s ČR mírně nižší, za rok 2007 se výrazněji zrychlila. Celkem bylo na území SO ORP v letech 2001-2007 postaveno 1 216 nových bytů, z toho polovina (614) v Opavě. V období 2004-2007 na 1000 obyvatel připadalo 1,6 dokončeného bytu, což je méně než celorepublikový průměr (3,3). Udržitelnost rozvoje bydlení z hlediska stavby nových bytů je zde proto nižší. Naopak z hlediska změny počtu trvale obydlených bytů (hodnoty 1991-2001) je příznivá, neboť zde zřetelně pozorujeme nárůst. Mezi hlavní zmiňované problémy patří nedostatek stavebních parcel a dále vyřešení odvodu odpadních vod.

Rekreace Z hlediska cestovního ruchu náleží území SO ORP Opava k turistickému regionu Severní Morava a Slezsko, která je členěna na jednotlivé turistické oblasti, z nichž Opava spadá do oblasti „Opavské Slezsko. K významným kulturním památkám patří zámek v Hradci nad Moravicí a zámek Raduň. Opava je městem s četnými kulturními a historickými památkami, k prohlídce láká Slezské muzeum. Jedinečnou sbírku vzácných dřevin si lze prohlédnout v arboretu v Novém Dvoře. Podél hranice s Polskem se na celém území oblasti nachází mnoho dochovaných vojenských pevností z II. světové války (Areál čs. opevnění v Darkovičkách, areál opevnění Milostovice). Mezi další technické zajímavosti patří větrné mlýny (Choltice, Hlavnice) a Weisshuhnův kanál na řece Moravici. V oblasti je také jedna ze dvou vesnických památkových rezervací celého turistického regionu (Lipina). V rámci zpracování územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje byly vymezeny na území SO ORP Opava rekreačně krajinné celky Hradecko a Kyjovicko. K hlavním rekreačním funkcím řešeného území především turistika, a to jak letní – pěší turistika, cykloturistika, tak zimní – pěší turistika, běžecké lyžování. Zatímco však síť značených pěších turistických tras je dostatečně hustá, stejně jako síť cykloturistických tras, vyznačené běžecké trasy zde 188

EKOTOXA s.r.o.


dosud takřka neexistují. Další velmi významnou funkcí je kulturně – poznávací cestovní ruch, zaměřený na návštěvy kulturních, historických a technických památek. Větší význam mají letní sporty – rekreace u vody, vodáctví, jízda na koni a také rybolov a myslivost. Zimní sporty jako sjezdové lyžování a snowboarding nejsou významné - jsou zde pouze krátké lyžařské svahy pro méně náročné lyžaře bez většího vybavení. Území leží mimo nejvýznamnější oblasti turistického ruchu a patří tak mezi méně vyhledávané lokality. S tím souvisí i stav infrastruktury cestovního ruchu, kdy v řadě míst chybí jak stravovací, sportovní a ubytovací kapacity. Teprve v posledních letech se stav začíná postupně zlepšovat, jsou budovány nové cyklistické trasy, vybavení apod. Území je protkáno dostatečnou sítí pěších turistických tras, které procházejí většinou obcí správního obvodu a mohou návštěvníky navést k řadě turistických lokalit. Hlavním výchozím místem je Hradec nad Moravicí, ze/do kterého vedou pěší trasy do/z blízkého nebo vzdálenějšího okolí. Pro cykloturistiku zde mírný pahorkatinný terén nabízí ideální podmínky, oblast je dostupná jak pro samotné Opavsko, tak také z Ostravska. Územím prochází celá řada místních cyklotras, v severní části je vybudovaná tzv. „Severní příhraniční cyklotrasa“ Těšínsko – Opavsko – Bruntálsko – Jesenicko (187 km), která zajišťuje také napojení na sousední Polskou republiku. Ze strategických plánů mikroregionů vyplývají některé problémy související s cyklistickou dopravou. Jedná se zejména o nutnost oddělení pěší a cyklodopravy od automobilové a dále zvýšení doprovodných kapacit pro cyklisty – lepší značení, občerstvení, odpočívadla apod. V poslední době se začíná více rozvíjet také in-line bruslení. Proto je vhodné přizpůsobit nově vznikající cyklostezky i potřebám in-line – tj. zajistit rovné zpevněné povrchy, oddělení od autodopravy apod. V posledních letech se v rámci celého kraje opět rozšiřuje vodní turistika – sjíždění řek. Nejvýznamnějším fenoménem poslední doby je sjíždění řeky Moravice. Lokality s největším potenciálem cestovního ruchu jsou jednoznačně města Opava jako výchozí centrum a zázemí turistického ruchu a Hradec nad Moravicí jako hlavní cílová destinace. U ostatních obcí je rekreační potenciál významně nižší a dá se říci, že mírně stoupá od severu k jihu, tedy z oblasti zemědělské nížinné a méně atraktivní do oblasti Nízkého Jeseníku. Největší podíl potenciálních rekreačních ploch mají na svém území obce v jižní části území na okraji Nízkého Jeseníku, konkrétně Skřípov, Hlubočec, Těškovice, Pustá Polom, Budišovice, Hrabyně, Vršovice, Raduň, Mokré Lazce, Mikolajice, Lhotka u Litultovic a Hradec nad Moravicí. Na území těchto obcí je proto vyšší potenciál pro jejich turistické využití. Turisticko-rekreační funkce je v rámci celého SO ORP Opava z republikového pohledu malá, neboť v rámci ČR je nejvíce turistických aktivit koncentrováno spíše do horských oblastí. Vyšší intenzita turistické aktivity je pouze v několika okrajovějších obcích regionu – Mladecko, Budišovice, Jakartovice, Kyjovice a Hlubočec. Tyto obce slouží významněji jako rekreační zázemí pro město Opava (Jakartovice, Mladecko, Hlubočec) a Ostrava (navíc i Kyjovice a Budišovice), kdy se zde významnějším měrou podílí individuální rekreace.

Hospodářské podmínky V rámci Moravskoslezského kraje patří Opava k SO ORP s nadprůměrnou daňovou výtěžností, podprůměrnou mírou nezaměstnanosti a nízkým podílem dlouhodobě nezaměstnaných, nejvyšší mírou zaměstnanosti, vysokou mírou ekonomické aktivity a vysokou mírou podnikatelské aktivity. Nejvíce obyvatel je zaměstnáno v průmyslu, v porovnání s ostatními SO ORP kraje je však vysoké procento obyvatel zaměstnáno také v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Největšími zaměstnavateli SO ORP jsou Brano, a.s., Slezská nemocnice v Opavě, přísp.org., Ivax Pharmaceuticals, s.r.o., Psychiatrická Léčebna Opava, Slezská univerzita v Opavě, Státní úřad inspekce práce, Model Obaly, a.s., Tempo, obchodní družstvo, Ostroj, a.s. Každý z uvedených subjektů zaměstnává minimálně 500 osob. Většina ekonomických subjektů na území SO ORP Opava však zaměstnává do 5 osob, přitom se jedná především o drobné podnikatele. Jedinými obcemi s kladným saldem dojížďky a vyjížďky do zaměstnání jsou Opava, Otice, Hrabyně, Mladecko, město Opava je přitom přirozeným centrem zaměstnanosti. Funkční velikost většiny obcí je velmi malá a svým obyvatelům nejsou schopny poskytnout služby v dostatečné míře. S ohledem na hospodářské podmínky a velikosti jednotlivých obcí se jako nejproblematičtější jeví obec Jakartovice.

189

EKOTOXA s.r.o.


5.2 PŘEHLED SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Následující tabulka obsahuje souhrn výroků silných a slabých stránek. Jedná se o názory získáné z dotazníkového šetření, které doplňují (souhlasně, případně nesouhlasně) informace uvedené v tématech výše. Tabulka č. 5.2.1: Přehled silných a slabých stránek v obcích SO ORP Opava Obec

Branka Opavy

Silné stránky

u

Bratříkovice Brumovice

-

•

-

•

klidné prostředí

•

• •

příjemné bydlení (lesy kompletně v okolí); velký zájem o bydlení (nárůst trvale bydlících obyvatel za poslední roky z cca 400 na cca 600) Viz strategie Mikroregionu Hvozdnice dopravní obslužnost; poloha vedle meandrující řeky Opavy; občanská vybavenost; zájem o výstavbu; rekreace veškeré sítě, prosperující zeědělské družstvo, fungující podnikání zachovalá a nenarušená příroda, čisté ovzduší, snadná dostupnost Opavy i Ostravy dopravní dostupnost do Opavy a Ostravy; rehabilitační centrum nadregionální význam; poutě; hasiči (24 hodinová pohotovost) dostupnost, atraktivita turistiky

• •

rozbité cesty, obecní špatném stavu slabý rozvoj podnikání

•

Viz strategie Mikroregionu Hvozdnice

•

omezená možnost další výstavby díky trati na jedné straně a přírodními poměry na straně druhé

•

dopravní dostupnost

•

nemožnost rekreace ani poskytnutí ubytování

• • •

procházející cesta I/11; 40% občanů se zdravotním hendikepem

•

doprava, parkování

z hlediska polohy je z obce krásný výhled na Opavu dostupnou MHD, 3 kaskádovitě umístěné rybníky v jižní části obce, velký sportovní areál s kuželnou, klidné a čisté životní prostředí v blízkosti lesa, z těchto aj. důvodů velmi žádaná lokalita k bydlení, zvýšený zájem o pozemky k výstavbě RD

• •

1) obec nevlastní pozemky vhodné k zástavbě, veškeré parcely určené v ÚP k zástavbě jsou v soukromém vlastnictví a tito vlastníci nechtějí pozemky prodávat. 2) Nedokončené pozemkové úpravy z důvodu napadení rozhodnutí Poz.úřadu žalobami a vleklých soudních jednání v této věci = stagnace rozvoje obce, omezené možnosti získávat dotace z EU, jelikož obec nemůže prokázat vlastnictví k pozemkům, které nám připadnou až po tzv.zcelování - např.

Budišovice • Dolní Životice • Háj ve Slezsku • Hlavnice • Hlubočec Hněvošice Holasovice

Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov

Slabé stránky

•

• • •

• • •

Chvalíkovice 190

•

budovy

ve

EKOTOXA s.r.o.


Obec

Silné stránky

Slabé stránky

•

atraktivita prostředí (břidlicové lomy)

•

•

nízká míra nezaměstnanosti,dobrá dopravní dostupnost, napojení na veřejný vodovod dobrá dostupnost měst; klidné prostředí; snaha většiny o zvelebení budov a tedy vzhledu obce klidné prostředí; kulturní dům

•

•

poloha, turisticky fungující podnikání

atraktivní,

•

• •

turistická a chatová oblast, krajina dopravní dostupnost; zaměstnanost; občanská vybavenost dobré dopravní spojení s Opavou, občanská vybavenost, pracovní příležitosti, sportovní vyžití, možnosti bytové i průmyslové zástavby

• •

Jakartovice

Jezdkovice • Kyjovice • Lhotka Litultovic

Litultovice Mikolajice

•

Otice Pustá Polom

•

u

Mladecko

Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava

•

• • • • •

• •

Raduň •

turisticky zajímavé prostředí, cyklostezky krajinně zajímavá oblast; dobrá dopravní obslužnost; nízká nezaměstnanost (díky firmě Hon a lesům)

• • • • • •

• • •

Skřipov Slavkov Služovice

•

•

• •

• •

Sosnová • Stěbořice

vhodně umístěná obec v údolí (příjemné klima); klidné prostředí; mimopovodňové území dostupnost Opavy; nízká nezaměstnanost; zájem o stavební 191

•

komunikace, sportoviště apod. velká nezaměstnanost, neexistující kanalizace (nemají ale zájem o síťovou kanalizaci obce, ale o domácí čistírny, které by měli zájem i finančně podporovat) ČOV a kanalizace, nedostatek vlastních finančních zdrojů, problémy při přípravě lokality pro bytovou výstavbu občanská vybavenost

dopravní obslužnost; nezaměstnanost, občanská vybavenost; chybějící plynofikace, vodovod a kanalizace dopravní obslužnost; nezaměstnanost, občanská vybavenost; chybějící plynofikace, vodovod a kanalizace kanalizace, komunikace, chodníky, obchod žádné výrazné

velké dopravní zatížení, hluk, prach, ohrožení bezpečnosti dopravy, aktivní záplavová zóna

kanalizace - nutná oprava stav komunikací (státních i obecních); vybavenost službami (myšleno spíše těmi nadstandardními); chybějící plynofikace; poddimenzovaná elektrifikace obce (s nedostatečnou kapacitou) málo pozemků k výstavbě rodinných domů vyšší nezaměstnanost díky malým podnikatelským aktivitám; chybějící kanalizace; občanská vybavenost kanalizace; špatný stav místních komunikací; nedostatek hřišť (mimo

EKOTOXA s.r.o.


Obec

Silné stránky

•

Slabé stránky

pozemky; občanská vybavenost (především ve Stěbořicích); arboretum Nový Dvůr mimo povodňovou oblast

Stěbořice); chybějící obchody (mimo Stěbořice) •

Štáblovice •

Štítina Těškovice

• •

dostupnost do Opavy a Ostravy, včetně spojení vlakového a autobusového; fungující infrastruktura (škola, doktor, obchod, pošta) Blízkost přírodní rezervace Hvozdnice. Prostředí pro hezké vycházky.

•

dočasné uzavření ZŠ (z důvodu nenaplněného stavu) hluk (silniční doprava + železnice), stav silnic

• •

silný provoz na komunikaci II. třídy na Vítkov a Budišov, v katastru obce zemědělská farma živočišné výroby, která obtěžuje lidi pachem a silným Uhlířov provozem zemědělské techniky • občanská vybavenost Velkých • hlavní dopravní tah silnice I. třídy č. 11; Heraltic; rozkvět podnikání chybějící sportoviště; chybějící stavební Velké pozemky (starousedlíci nechtějí Heraltice prodávat) • • Velké Hoštice Vršovice • krásná kopcovitá krajina • v zimě špatně udržovatelná krajina Poznámka : - obce se ústy svého mluvčího nevyjádřily/nebyl k dispozici vyplněný dotazník

5.3 DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Šumperk je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. Příklady GIS vrstev použitých v problémovém výkrese SO ORP Opava • skládka • stará zátěž území nebo kontaminovaná plocha • brownfields • silnice 1. a 2. třídy • navrhované komunikace • železnice • ÚSES • chráněné ložiskové území • poddolované území • sesuvné území • záplavové území Q100

5.3.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území Plochy bývalé průmyslové nebo zemědělské výroby (event. další plochy – např. býv. zámků) jsou v některých obcích nevyužívané a mají charakter tzv. brownfields – řadí se mezi urbanistické závady v území. Tyto plochy byly zjišťovány pouze v dotazníkovém šetření s představiteli obcí a vyžadují ještě další doplnění. V územních plánech je vždy nutné posuzovat jejich další možné využití. 192

EKOTOXA s.r.o.


Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2.tř. v území, které procházejí zastavěnými územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy. Hlavním zdrojem hygienických závad je zatíženost území dopravou (emise a hluk). Hygienické závady dále spočívají především v absenci kanalizační sítě a čistírny odpadních vod a znečištění vodních toků v území.

5.3.2 Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území Záměry na provedení změn v území jsou poměrně jednoznačné a nejsou ve vzájemném střetu. Některé záměry kolidují s přírodními či technickými limity využití území nebo s kulturními a přírodními hodnotami v území. Vybrané typy střetů jsou znázorněny různým typem šrafy v problémovém výkrese.

5.4 OHROŽENÍ V ÚZEMÍ Jde o výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití. V rozsahu správního obvodu jsou takto vymezena území nad určitý rozsah.

Další problémy zjištěné na základě zpracování témat: •

Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – určená území, která jsou přímo ohrožená záplavou v případě stoleté vody. Na území SO ORP Opava zasahuje záplavové území Q100 čtyř vodních toků – Čižiny, Hvozdnice, Moravice a Opavy. Záplavové území Q100 Čižiny zasahuje pouze do území obce Brumovice. Záplavové území Q100 Hvozdnice zasahuje do území obcí Dolní Životice, Jakartovice, Litultovice, Mladecko, Opava, Otice, Slavkov, Štáblovice a Uhlířov. Záplavové území Q100 Moravice zasahuje do území obcí Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí a Opava. Záplavové území Q100 Opavy zasahuje do území obcí Brumovice, Háj ve Slezsku, Holasovice, Mokré Lazce, Opava, Štítina a Velké Hoštice. Nejvyšší zátopové území Q100 je v obci Opava více než 500 ha, v obcích velké Hoštice a Holasovice je zátopové území Q100 vyšší než 200 ha. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v tématu č. 2 – Vodní režim.

•

Orná půda se sklonitostí min. 7 stupňů – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Hradec nad Moravicí a to téměř 81 ha. Toto množství činí 8,4 % veškeré orné půdy na území obce. Výskyt sklonitých orných pozemků na ostatním území SO ORP Opava je podstatně menší. Na území obce Hradec nad Moravicí by měly být identifikovány tyto pozemky a navrženy potřebná opatření (možno využít KPÚ), aby se zabránilo nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezilo nebezpečí vzniku lokální povodně. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v tématu č. 2 – Vodní režim. Ve srovnání s jinými ORP se tento problém nejeví (až na uvedené výjimky) jak významný, v celém SO ORP Opava se nachází necelých 220 ha sklonitých orných půd, což představuje z výměry orné půdy téměř 29 tis ha 0,77 %.

193

EKOTOXA s.r.o.

6


POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

Horninové prostředí a geologie 1. 2. 3. 4. 5.

www.geoportal.cenia.cz http://encyklopedie.seznam.cz http://geologie.vsb.cz www.czso.cz www.turistika.cz

Vodní režim 1. Kolektiv autorů: Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Odry včetně výchozího vymezení silně ovlivněných; Povodí Odry, s.p.; říjen 2007 2. Kolektiv autorů: Plán oblasti povodí Odry, Povodí Odry, s.p.; červen 2008 3. www.pod.cz 4. http://heis.vuv.cz 5. www.vuv.cz 6. www.cuzk.cz

Hygiena životního prostředí 1. Data z evidence o nakládání s odpadem poskytnutá MÚ Opava 2. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Mapy se zhoršenou kvalitou ovzduší v síti 1x1 km. Mapové vrstvy ve formátu shapefile (shp, ESRI). Úsek ochrany čistoty ovzduší. Český hydrometeorologický ústav, 2006 3. Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) 4. http://www.geology.cz - Mapa radonového indexu geologického podloží 1:50 000. Česká geologická služba, 1999 – 2005. Radonový program České republiky 5. www.scitani2005.rsd.cz - Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005. Ředitelství silnic a dálnic ČR 6. http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/letiste/seznam_letist/default.htm - Seznam letišť a heliportů ČR, 2008. Ministerstvo dopravy České republiky 7. http://geoportal.cenia.cz - Strategická hluková mapa silnic a železnic. Portál veřejné správy České republiky 8. Strategický plán města Opavy 9. Údaje z evidence zařízení pro nakládání s odpadem v Moravskoslezském kraji 10. Data z evidence o nakládání s odpadem poskytnutá MÚ Opava 11. Údaje z evidence zařízení pro nakládání s odpadem v Moravskoslezském kaji 12. Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) 13. www.kr-moravskoslezsky.cz 14. www.opava-city.cz/ 15. www.sez.cenia.cz 16. http://geoportal.cenia.cz 17. www.isoh.vuv.cz 18. www.chmi.cz 19. www.cgu.cz 20. www.mdcr.cz 21. www.rsd.cz

194

EKOTOXA s.r.o.


Ochrana přírody a krajiny 1. 2. 3. 4.

www.ochranaprirody.cz – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR http://drusop.nature.cz – ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody) www.vdb.czso.cz – veřejná databáze ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&kapitola_id=1&cislotab=StavZ_11b+ORP .121&verze=2 - Územně analytické podklady 1b v obcích vybraného SO ORP – Opava

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 1. www.czso.cz 2. www.cuzk.cz 3. Statistická ročenka půdního fondu České republiky – Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2002 a 2008 4. www.uhul.cz 5. Oblastní plány rozvoje lesů – přírodní lesní oblasti, 2001, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

Veřejná dopravní a technická infrastruktura 1. BÍLÁ KNIHA - Investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, MSK (listopad 2007) 2. Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje – vyhodnocení rozvojového dokumentu z r. 2004, vlastní úpravy 3. Malý lexikon obcí ČR 2007 4. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 2004 5. Politika územního rozvoje ČR 2006, Návrh 2008 6. www.rsd.cz - Ředitelství silnic a dálnic 7. Server mapy.cz 8. Územně energetická koncepce Moravskoslezského kraje

Sociodemografické podmínky 1. ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 2. ČSÚ, SLDB 2001 3. Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb Statutárního města Opavy na období 2008–2010

Bydlení 1. www.czso.cz - Údaje Českého statistického úřadu 2. www.sldb.cz - Sčítání lidí, domů a bytů 2001

Rekreace 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Strategie mikroregionů Marketingová strategie cestovního ruchu MSK 2005–2008 Dotazníkový průzkum a vlastní průzkumy Webové stránky obcí www.geoportal.cenia.cz www.kr-moravskoslezsky.cz 195

EKOTOXA s.r.o.

7. 8. 9. 10. 11.


www.cykloserver.cz www.raf.t.cz www.mapy.cz www.risy.cz www.czso.cz

Hospodářské podmínky 1. 2. 3. 4.

Albertina data, únor 2008 ČSÚ, SLDB 2001, RES, 2004, 2007 MFČR, Bilance příjmů a výdajů obcí MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc)

196

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE

Vodní režim

Environmentální

Hornin. prostř. a geologie

Pilíř Téma

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Ve většině obcí (Branka u Opavy, Budišovice, Hlubočec, Holasovice, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Neplachovice, Oldřišov, Otice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Uhlířov, Velké Hoštice a Vršovice) nejsou evidována žádná poddolovaná a sesuvná území. V regionu se nachází několik ložisek stavebního kamene a dalších nerostů (Hněvošice, Jakrtovice, Opava, Hradec nad Moravicí, Holasovice, …). Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým (nebo téměř nulovým) výskytem sklonité orné půdy – území obcí Branka u Opavy, Bratříkovice, Hlavnice, Holasovice, Chlebičov, Jezdkovice, Litultovice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Otice, Pustá Polom, Raduň, Slavkov, Služovice, Sosnová, Štáblovice, Štítina, Uhlířov, Vršovice, Kyjovice, Dolní Životice, Velké Heraltice a Velké Hoštice.

Vyšší míra výskytu poddolovaných nebo Zajištění poptávky po sesuvných území v obcích Mladecko, surovinách z místních zdrojů. Jakartovice a Mikolajice může být omezením pro rozvoj obcí.

Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území všech obcí SO ORP, s výjimkou obcí Hněvošice a Služovice, kde se většinově nachází útvary povrchových vod s klasifikací nejistý a nelze je tedy jednoznačně zařadit mezi rizikové či nerizikové).

Podpora modernizace a rekonstrukce Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální stávající kanalizační sítě a rozvoje vytápění objektů, kterým se zpřístupňují napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci podzemní vody možnému znečištění. zakončenou v ČOV.

Nerizikový stav pro 87 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 70 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu.

Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obcí Hradec nad Moravicí, Těškovice, Lhotka u Litultovic, Jakartovice, Opava, Hrabyně, Mikolajice a Brumovice.

Realizace komplexního systému Neudržení zabezpečenosti protipovodňových opatření, jak v krajině, zdrojů pitné vody. tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.

nerostných Zábory půdy, narušení vodního režimu v krajině apod.


kvalitních

Finanční zdroje ze státního rozpočtu a Nutnost zlepšení morfologie vodních toků, fondů EU pro zajištění čištění odpadních respektování minimálních zůstatkových vod a zásobování pitnou vodou, na průtoků. realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy).

197

Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy – území obce Hradec nad Moravicí. Staré ekologické zátěže.

EKOTOXA s.r.o.

Hygiena životního prostředí

Pilíř Téma

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava Silné stránky

Slabé stránky

V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2 a benzen a cílového imisního limitu pro arsen, kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví a imisní limit pro SO2 na ochranu ekosystémů a vegetace.

Vysoká koncentrace průmyslových stacionárních zdrojů emisí v širší oblasti kraje mající za následek plošně zhoršenou kvalitu ovzduší.

Město Opava má zpracován rozptylovou studii a zároveň Program ke zlepšení kvality ovzduší, kde jsou uvedeny konkrétní zdroje znečištění a navržena opatření ke zlepšení současného stavu. Ve městě Opava se dále nachází měřící stanice ovzduší, která umožňuje kontinuální sledování aktuálního stavu.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace KO odpadu je celkově nadprůměrná – zejména v obcích Hradec nad Moravicí, Otice, Slavkov, Stěbořice, Štáblovice a Vršovice (nad 20 %).

Příležitosti

Budování moderní dopravní infrastruktury (obchvaty měst a obcí), např. dokončený obchvat města Opavy, Litultovic, Komárova, Velkých Hoštic, Hrabyně atp., napomůže k odvedení tranzitní dopravy z intravilánu obcí, přispěje ke zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. Vysoká intenzita silniční dopravy Realizace opatření uvedených v rámci v intravilánu města Opava a průtah PZKO pro město Opava. významných silničních komunikací obcemi (Habyně, Opava– Komárov, Velké Hoštice, Malé Hoštice, Branka u Opavy a Hradec nad Moravicí, Holasovice, Skrochovice, Litultovice, Slavkov způsobuje zatěžování obyvatelstva emisemi a hlukem. Hluková zátěž obyvatel města Opavy z dopravy přesahuje v některých lokalitách hygienické limity. Na území všech obcí a na většině Sanace starých ekologických zátěží, celkového území SO ORP byly vyhlášeny identifikace a odstranění černých skládek oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro (zamezení opětovnému vzniku). ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (roční limit na 9 % území, 24h limit na 93 % území), ozonu (95 % území) a B(a)P (20 % území).

Hrozby Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku vysokých cen zemního plynu, používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.

Vysoké náklady, neochota vlastníků či značná náročnost na provedení rychlých a účinných opatření na další snižování emisí významných stacionárních zdrojů.

Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

Město Opava má zpracován Strategický plán města Opavy, ve kterém jsou problémy imisí, hluku a nakládání s odpady řešeny a rozpracovány.

Na celém území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) a na 1 % území pro NO x stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace (8 % území obce Opava).

Na většině území obcí je nižší (Opava) nebo přechodné (obce v nivě řeky Opavy) riziko pronikání radonu z geologického podloží (plošně nízký radonový index).

Střední kategorie radonového indexu Realizace protihlukových opatření podél Zpožďování termínů při výstavbě silnice z geologického podloží se vyskytuje v jižní nejvíce zatížených komunikací (ochranné I/11 a při realizaci obchvatu města Opavy a hornatější části území a to přibližně na stěny, výměna oken, výsadba zeleně…). dalších obcí. území obcí Hradec nad Moravicí, Pustá Polom, Hlubočec, Budišovice, Kyjovice, Mikolajice, Mladecko, Jakartovice a okolí.

198

Podpora využívání nových technologií pro Narůstající produkce komunálních odpadů. zpracování a využívání všech složek komunálního odpadu s cílem snížení jejich množství ukládaného na skládky (např. výstavba plánovaného zařízení pro zpracování bioodpadu (viz strategický plán města Opavy).

EKOTOXA s.r.o. Pilíř Téma


Slabé stránky

Příležitosti

V regionu existují zařízení na zpracování Vyšší množství bioodpadu ukládaného na bioodpadu (Opava, Holasovice, Branka u skládky než je požadavek zákona o Opavy). odpadech – nevyhovující způsob nakládání s bioodpadem.

Hrozby

Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku.

Produkce komunálního odpadu ve většině Nízká míra separace komunálního odpadu obcí je oproti republikovému průměru nízká v obcích Bratříkovice, Hlubočec, a splňuje požadavky POH ČR. Holasovice, Chlebičov a Mladecko (pod 5 %). V současné době již probíhá výstavba Řada lokalit je vedených jako stará propojení silnic I/56 s I/11 v oblasti Globus ekologická zátěž. – Kaufland. Fungující železniční napojení ve směru Opava – Ostrava tvoří alternativu k automobilové dopravě.

Ochrana přírody a krajiny

Vyšší podíl chráněných území v obci Nízké zastoupení zvláště chráněných Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní Urbanizace volné krajiny, fragmentace Hněvošice (11,4 %). území – pouze 0,6 % z celkové plochy SO evidence, nájemní smlouvy o péči, systém krajiny především liniovými dopravními ORP. (40 obcí s nejnižším hodnocením monitoringu a databáze ochrany přírody. stavbami. indikátoru -2 body, jedna obec má hodnocení -1 bod). Relativně vysoká hodnota ekologické 26 obcí bez chráněného území – Branka, stability území v obcích Skřipov (KES = Bratříkovice, Budišovice, Dolní Životice, 3,05) a Vršovice (KES = 2,84). Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Opava, Pustá Polom, Raduň, Služovice, Sosnová, Štítina, Těškovice, Velké Hoštice, Vršovice. Existence přírodního parku Moravice. 13 obcí s minimálním podílem ZCHÚ – Brumovice, Holasovice, Hradec nad Moravicí, Mladecko, Jakartovice, Otice, Skřipov, Slavkov, Stěbořice, Štáblovice, Uhlířov, Velké Heraltice. Nadregionální Opavy.

biokoridor

kolem

řeky Celý správní obvod SO ORP Opava vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES = 0,60). Nejnižší ekologická stabilita v obcích Oldřišov (KES = 0,05), Otice (KES = 0,08), Chlebičov a Neplachovice (obě KES = 0,09).

199

Možnosti čerpání finančních prostředků z Nevhodně nastavená dotační fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a zejména v oblasti zemědělství. SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.

Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

politika,




Slabé stránky

Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Ekonomický

ZPF a PUPFL

Příznivé přírodní podmínky v rámci kraje, Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném tradiční zemědělská oblast. období 2001 až 2008 je vyšší než průměr České republiky v obcích Chlebičov a Hradec nad Moravicí.

Vysoký podíl půdy v I. a II. třídě ochrany, Obec Chvalíkovice uvádí (dle nejvýznamněji v obcích Velké Hoštice, dotazníkového šetření) nedokončené Otice, Holasovice a Slavkov. pozemkové úpravy jako slabou stránku (jako důvod se uvádí napadení rozhodnutí Pozemkového úřadu žalobami a vleklá soudní jednání.) Nízký úbytek zemědělské půdy v období Podprůměrná lesnatost v obcích 2001 až 2008 v rámci SO ORP (0,2 %). Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice. Nadprůměrná lesnatost v obcích Mikolajice, Raduň, Hradec nad Moravicí, Hlubočec, Hrabyně, Těškovice, Budišovice, Pustá Polom, Vršovice, Mokré Lazce, Skřipov. Vysoká lesnatost také v obcích Jakartovice, Kyjovice, Sosnová, Lhotka u Litultovic. Průměrná lesnatost v obcích Slušovice, Jezdkovice, Litultovice, Uhlířov, Velké Heraltice, Háj ve Slezsku a Štáblovice. Existence celostátní železniční tratě Krnov Technická zanedbanost železniční trati na – Opava východ – Ostrava-Svinov a její území SO ORP (omezená rychlost, dlouhé napojení na celostátní trať č. 270. jízdní doby a zastaralý vozový park).

Ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury na území SO ORP Opava na úrovni kraje (Bílá kniha).

Příležitosti

Hrozby



Realizace protierozních protipovodňových opatření, kvalitního půdního fondu.

Zábory PUPFL, zejména v málo lesnatých obcích (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice).

a Znehodnocování půdy intenzivním ochrana velkoplošným zemědělstvím a erozí.

Zábor zemědělské půdy.

Zlepšení technického stavu a parametrů Odkládání realizace stávající silniční sítě. železničních tratí.

optimalizace

Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve Optimalizace dalších traťových úseků Nedostatečný stav veřejných financí na stávající silniční síti, špatný technický stav (Opava východ – Hradec n/M, Opava rozvoj dopravní infrastruktury – další stávající silniční sítě, dlouhodobě východ – Krnov vč. elektrizace). zhoršování technických parametrů silnic II. nedostatečná údržba a opravy. a III. třídy.

Optimalizace a elektrizace traťového úseku Absence obchvatů měst a obcí při relativně Vymezení potřeb modernizace silniční sítě, Růst intenzity dopravy na stávajících Opava východ – Ostrava-Svinov. vysoké a výhledově rostoucí automobilové budování obchvatů a přeložek (Bílá kniha), (kapacitně nevyhovujících) silnicích – riziko dopravě. snížení intenzity dopravy ve městech a růstu počtu dopravních nehod. obcích, snižování znečištění ovzduší a hluku. Rozložení silniční sítě umožňuje relativně Absence dálnice a rychlostní silnice. dobrou dostupnost okresního města Opava.

200

Možnost využití prostředků z fondů EU na Omezená dopravní obslužnost území SO spolufinancování dopravní infrastruktury. ORP přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí.



Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Omezená dopravní obslužnost části území Rozšiřování stávající kapacity odstavných veřejnou linkovou dopravou ve všední dny, stání a garáží s pozitivními důsledky na zcela nedostatečná o víkendech. fungování dopravy ve městech/obcích. Rozvoj příměstské železniční dopravy a dálkové regionální rychlé dopravy. Relativně bezproblémové zásobování Využití alternativních zdrojů vodou téměř u všech obcí SO ORP. energie je téměř nulové.

Hospodářské podmínky

Území regionu je vzhledem k vzájemné Nedostatečná síť ČOV blízkosti napájecích bodů dostatečně technickými parametry. zásobováno elektrickou energií.

elektrické Dopracování územních plánů všech obcí Chybějící ČOV a splašková kanalizace SO ORP Opava a vyjasnění strategických ohrožuje životní prostředí a podzemní záměrů oblasti. vody.

s vyhovujícími Záměry na budování alternativních zdrojů Využití alternativních zdrojů elektrické elektrické energie (obce Litultovice, energie je zanedbatelné, záměry na Chlebičov). výstavbu jsou nedostatečně rozpracovány.

Obce řeší standardně realizaci svých Problematická situace v odkanalizování a Dobudovat informační systém obcí a projektů pomocí dotačních titulů (EU, státní v čištění odpadních vod. mikroregionů, vybavit obce výpočetní správa, Moravskoslezský kraj). technikou. Obce takto mohou do budoucna pružně reagovat na požadavky poskytovatelů dotačních titulů a zrychlit tak realizaci svých projektů. Nadprůměrná daňová výtěžnost na Špatná dopravní dostupnost znevýhodňuje Rozvoj spolupráce mezi největšími podniky obyvatele, 4. nejvyšší v kraji. další rozvoj ekonomického potenciálu SO v rámci SO ORP v rámci klastrových ORP. iniciativ, rovněž je možno využít výzkumnou kapacitu Slezské univerzity v Opavě. Podprůměrná míra nezaměstnanosti a Chybějící cílená podpora rozvoje firem Rozvoj hospodářské přeshraniční nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných s vysokým inovačním potenciálem, spolupráce s Opolí a Ratiboří, které mají v rámci kraje. například formou vědecko-technologického obdobný hospodářský charakter. parku či podobné instituce. V rámci SO ORP existují silné podniky Podporovat rozvoj inovativních přístupů v oblasti strojírenství, farmacie i služeb, v zemědělství, pokračovat v šlechtění které jsou potenciálními nositeli inovací. nových odrůd, např. tradiční řepka olejka, a zaměřovat se na jejich technické využití, rozvoj biotechnologií. Podíl zaměstnanosti v zemědělství v SO ORP je stále vyšší, největší podíl je v obcích Jezdkovice, Hlavnice, Uhlířov, Velké Heraltice, Lhotka u Litultovic, Neplachovice. Diversifikovaná struktura podnikatelských subjektů. Dobrá stabilita podnikatelského sektoru. Druhá nejvyšší míra podnikatelské aktivity v kraji.

201

Místně nedostatečný signál mobilního poskytovatele Telefónica O2 jako operátora krizových linek.

SO ORP Opava se nachází mimo základní rozvojovou osu Moravskoslezského kraje, která v současné době prochází především přes Ostravu a Frýdek-Místek. Pokud se v brzké době výrazně nezlepší dopravní napojení (na Ostravu, příp. na polská města), je možno očekávat určitou stagnaci v hospodářském vývoji. Prudký hospodářský rozvoj Ostravy, která v rámci suburbanizačních tendencí ztrácí hranice města, může znamenat, že Opava nebude schopna v této konkurenci ekonomicky obstát a bude využívána především jako rezidenční oblast s dobrou úrovní služeb.

EKOTOXA s.r.o.

Bydlení

Sociodemografický

Sociodemografické podmínky

Pilíř Téma


Slabé stránky

Příležitosti

Rozvoz obědů pro seniory téměř ve všech Koncentrace odborné zdravotní a sociální obcích, dostupnost terénní pečovatelské péče ve větších obcích, nedostatečná služby v celém SO ORP Opava. nabídka a dostupnost sociálních služeb v menších obcích.

V rámci komunitního plánování dochází k mapování potřeb uživatelů sociálních služeb a je snaha o zlepšování nabídky sociálních služeb v rámci finančních možností včetně čerpání zdrojů z evropských dotačních titulů (např. EQUEL, OP LZZ). Vysoká úroveň vzdělávací soustavy Nedostatečná kapacita míst v Domovech Velká angažovanost poskytovatelů v rámci SO ORP Opava, konkrétně je zde pro seniory, dlouhá čekací lhůta. sociálních služeb. velká nabídka středních škol a je zde lokalizována Slezská univerzita. Od roku 2005 kladná hrubá míra Nedostatečná informovanost o nabízených přirozeného přírůstku. sociálních službách. Příznivá vzdělanostní struktura Relativně vysoký index stáří. obyvatelstva, vysoký podíl vysokoškoláků (hlavně v Opavě, Háji ve Slezsku, Mokrých Lazcích). Vysoký podíl trvale obydlených domů i "Problémové" obce, které mají vyšší Využití trvale neobydlených objektů bytů, významně vyšší než celorepublikový neobydlenost bytů, starší bytový fond, nižší v obcích k rekreačním účelům (zejména průměr. (Především v obcích Branka u procento plynofikace a počet nově obce, které jich využívají k rekreaci málo). Opavy, Chlebičov, Otice, Opava, Velké postavených bytů je velice malý Hoštice, Chvalíkovice a Raduň). Bratříkovice, Jakartovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Mladecko. Vysoká kvalita bydlení – vysoký podíl bytů Celkově menší rychlost bytové výstavby Vymezení ploch pro nové byty v rámci s vodovodem i plynem, převyšující v SO ORP, hlavně co se týče počtu ÚPD obcí. významně celorepublikový průměr. Taktéž dokončených bytů na 1000 obyvatel (ve vyšší obytná plocha bytů. Průměrné stáří většině obcí je to méně než 2 byty na 1000 domů je celkově podstatně nižší než je ob.). průměr ČR. Většina bytů je v osobním vlastnictví - Výraznější stáří bytového fondu v Zlepšením technické infrastruktury v obcích značí sociálně poměrně stabilní podmínky. některých obcích Bratříkovice, s vysokým podílem neobydlených bytů Jakartovice, Mladecko, Lhotka u Litultovic, zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i Velké Heraltice a Sosnová mají přes 20 % atraktivitu obcí pro trvalé bydlení. bytů v domech postavených do roku 1919. Počet trvale obydlených bytů ve všech Nedostatek ploch pro výstavbu rodinných obcích mírně stabilně stoupá – rostoucí domů uváděný v obcích Brumovice, atraktivita obcí pro trvalé bydlení. Hlubočec, Skřípov, Stěbořice, Velké Heraltice, Uhlířov a Velké Hoštice. Vysoká rychlost bytové výstavby v obcích Slavkov, Velké Hoštice, Štáblovice, Hlubočec, Nové Sedlice, Pustá Polom, Kyjovice a Budišovice indikuje zvyšující se atraktivitu daných obcí pro trvalé bydlení.

202

Hrozby V rámci SO ORP Opava bude docházet k stárnutí populace s následkem prohlubování neuspokojené nabídky v oblasti sociálních služeb pro seniory, především kapacity ubytovacích zařízení.

S nárůstem cen nájmů bude docházet k absenci vhodného bydlení pro osoby s nízkým příjmem. Stagnace, obyvatel.

resp.

mírný

pokles,

počtu

Nekontrolovaná výstavba na plochách, které nejsou vymezeny územním plánem.

Stárnutí bytového fondu a zhoršování stavu neobydlených objektů.

Snižování počtu trvale neobydlených domů využívaných k rekreaci (nyní jen 31 % oproti celorepublikovým 50 %).



Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Rekreace

Dostatek ploch pro výstavbu rodinných domů uváděných v obcích Dolní Životice, Jezdkovice, Litultovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Neplachovice, Otice, Pustá Polom, Radkov a Štítina. Oblast slouží jako rekreační zázemí pro Nižší atraktivita obcí v severní rovinaté Realizace aktivit obsažených Konkurence okolních regionů (Slovensko, obyvatele měst Opavy a Ostravy. části území. v Marketingové strategii rozvoje cestovního Jeseníky apod.) ruchu MSK Vysoká krajino-estetická a přírodní hodnota Nízká vybavenost regionu z hlediska Realizace záměrů vyplývajících ze Výstavbou větrných elektráren může dojít území v okolí řeky Moravice. sportovních a ubytovacích kapacit. zpracovaných strategických dokumentů ke znehodnocení estetické hodnoty krajiny mikroregionů a města Opavy. (zámek Hradec n. M. , přírodní park Moravice). Řeka Moravice je atraktivní a využívaná Malý zájem a nízká přeshraniční Využití finančních prostředků z evropských Vyšší rekreační tlak u obcí Kyjovice a z hlediska vodní turistiky. spolupráce s Polskou republikou. fondů (ROP, PRV apod.) Budišovice a okolí bude vyžadovat regulační opatření v rámci rozvoje. Dostatečné množství značených Obecně (mimo města Opava, Hradec nad Dobudování sítě cyklotras, zajištění jejich turistických tras a zvyšující se množství Moravicí a některé další obce) nízký oddělení od silnic s automobilovým cyklotras zvyšují atraktivitu území. potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. provozem a zvýšení doplňujících služeb Menší atraktivita území pro zahraniční pro cyklisty. návštěvníky. Hradec nad Moravicí – atraktivní lokalita Nízký podíl potenciálních rekreačních Zvýšení rekreačního vybavení obcí – z hlediska turistického ruchu. ploch – menší potenciál pro budoucí rozvoj stravovacích, ubytovacích a sportovních z hlediska CR. kapacit. Příslušnost k Euroregionu Silesia – společná koordinovaná spolupráce na rozvoji cestovního ruchu s Polskem. Množství památkově a kulturně zajímavých objektů zejména ve městě Opava.

Vysoký rekreační tlak na území v oblasti Vyšší míra přeshraniční rekreačního krajinného celku Kyjovicko. Polskem.

spolupráce s

Nedostatek ubytovacích kapacit např. u Rozvoj nových alternativnějších forem obcí Dolní Životice, Hlubočec, Jezdkovice, cestovního ruchu – in-line, hippo, Neplachovice, Pustá Polom, Skřípov, paragliding apod. Štítina, Velké Heraltice a Velké Hoštice. Vysoký podíl potenciálních rekreačních Absence stravovacích kapacit (Dolní ploch u obcí v jižní části území na okraji Životice, Hlubočec, Otice, Uhlířov). Nízkého Jeseníku (Skřípov, Hlubočec, Těškovice, Pustá Polom, Budišovice, Hrabyně, Vršovice, Raduň, Mokré Lazce, Mikolajice, Lhotka u Litultovic a Hradec nad Moravicí).

203

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE

Vodní režim

Environmentální

Hornin. prostř. a geologie

Pilíř Téma

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Ve většině obcí (Branka u Opavy, Budišovice, Hlubočec, Holasovice, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Neplachovice, Oldřišov, Otice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Uhlířov, Velké Hoštice a Vršovice) nejsou evidována žádná poddolovaná a sesuvná území. V regionu se nachází několik ložisek stavebního kamene a dalších nerostů (Hněvošice, Jakrtovice, Opava, Hradec nad Moravicí, Holasovice, …). Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým (nebo téměř nulovým) výskytem sklonité orné půdy – území obcí Branka u Opavy, Bratříkovice, Hlavnice, Holasovice, Chlebičov, Jezdkovice, Litultovice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Otice, Pustá Polom, Raduň, Slavkov, Služovice, Sosnová, Štáblovice, Štítina, Uhlířov, Vršovice, Kyjovice, Dolní Životice, Velké Heraltice a Velké Hoštice.

Vyšší míra výskytu poddolovaných nebo Zajištění poptávky po sesuvných území v obcích Mladecko, surovinách z místních zdrojů. Jakartovice a Mikolajice může být omezením pro rozvoj obcí.

Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území všech obcí SO ORP, s výjimkou obcí Hněvošice a Služovice, kde se většinově nachází útvary povrchových vod s klasifikací nejistý a nelze je tedy jednoznačně zařadit mezi rizikové či nerizikové).

Realizace komplexního systému Neudržení zabezpečenosti protipovodňových opatření, jak v krajině, zdrojů pitné vody. tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.

Nerizikový stav pro 87 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 70 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu.

Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obcí Hradec nad Moravicí, Těškovice, Lhotka u Litultovic, Jakartovice, Opava, Hrabyně, Mikolajice a Brumovice.

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

nerostných Zábory půdy, narušení vodního režimu v krajině apod.


Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy – území obce Hradec nad Moravicí.

Nastartování procesu KPÚ v oblastech se Staré ekologické zátěže. zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy).

204

kvalitních

EKOTOXA s.r.o.

Ochrana přírody a krajiny

Hygiena životního prostředí

Pilíř Téma


Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2 a benzen a cílového imisního limitu pro arsen, kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví a imisní limit pro SO2 na ochranu ekosystémů a vegetace.

Vysoká intenzita silniční dopravy v intravilánu města Opava a průtah významných silničních komunikací obcemi (Habyně, Opava– Komárov, Velké Hoštice, Malé Hoštice, Branka u Opavy a Hradec nad Moravicí, Holasovice, Skrochovice, Litultovice, Slavkov způsobuje zatěžování obyvatelstva emisemi a hlukem. Hluková zátěž obyvatel města Opavy z dopravy přesahuje v některých lokalitách hygienické limity. Na území všech obcí a na většině celkového území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (roční limit na 9 % území, 24h limit na 93 % území), ozonu (95 % území) a B(a)P (20 % území). Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž.

Budování moderní dopravní infrastruktury (obchvaty měst a obcí), např. dokončený obchvat města Opavy, Litultovic, Komárova, Velkých Hoštic, Hrabyně atp., napomůže k odvedení tranzitní dopravy z intravilánu obcí, přispěje ke zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo.

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku vysokých cen zemního plynu, používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace KO odpadu je celkově nadprůměrná – zejména v obcích Hradec nad Moravicí, Otice, Slavkov, Stěbořice, Štáblovice a Vršovice (nad 20 %). Město Opava má zpracován Strategický plán města Opavy, ve kterém jsou problémy imisí, hluku a nakládání s odpady řešeny a rozpracovány.

Sanace starých ekologických zátěží, Omezení využití území vlivem neřešení identifikace a odstranění černých skládek problematiky starých ekologických zátěží. (zamezení opětovnému vzniku).

Podpora využívání nových technologií pro zpracování a využívání všech složek komunálního odpadu s cílem snížení jejich množství ukládaného na skládky (např. výstavba plánovaného zařízení pro zpracování bioodpadu (viz strategický plán města Opavy).

Vyšší podíl chráněných území v obci Nízké zastoupení zvláště chráněných Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní Urbanizace volné krajiny, fragmentace Hněvošice (11,4 %). území – pouze 0,6 % z celkové plochy SO evidence, nájemní smlouvy o péči, systém krajiny především liniovými dopravními ORP. (40 obcí s nejnižším hodnocením monitoringu a databáze ochrany přírody. stavbami. indikátoru -2 body, jedna obec má hodnocení -1 bod). Relativně vysoká hodnota ekologické 26 obcí bez chráněného území – Branka, stability území v obcích Skřipov (KES = Bratříkovice, Budišovice, Dolní Životice, 3,05) a Vršovice (KES = 2,84). Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Opava, Pustá Polom, Raduň, Služovice, Sosnová, Štítina, Těškovice, Velké Hoštice, Vršovice. Existence přírodního parku Moravice. 13 obcí s minimálním podílem ZCHÚ – Brumovice, Holasovice, Hradec nad Moravicí, Mladecko, Jakartovice, Otice, Skřipov, Slavkov, Stěbořice, Štáblovice, Uhlířov, Velké Heraltice.

205

Možnosti čerpání finančních prostředků z Nevhodně nastavená dotační fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a zejména v oblasti zemědělství. SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.

Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

politika,




Slabé stránky

řeky Celý správní obvod SO ORP Opava vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES = 0,60). Nejnižší ekologická stabilita v obcích Oldřišov (KES = 0,05), Otice (KES = 0,08), Chlebičov a Neplachovice (obě KES = 0,09). Příznivé přírodní podmínky v rámci kraje, Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném tradiční zemědělská oblast. období 2001 až 2008 je vyšší než průměr České republiky v obcích Chlebičov a Hradec nad Moravicí.

Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Ekonomický

ZPF a PUPFL

Nadregionální Opavy.

biokoridor

Příležitosti

Hrozby



kolem

Vysoký podíl půdy v I. a II. třídě ochrany, Obec Chvalíkovice uvádí (dle nejvýznamněji v obcích Velké Hoštice, dotazníkového šetření) nedokončené Otice, Holasovice a Slavkov. pozemkové úpravy jako slabou stránku (jako důvod se uvádí napadení rozhodnutí Pozemkového úřadu žalobami a vleklá soudní jednání.) Nízký úbytek zemědělské půdy v období Podprůměrná lesnatost v obcích 2001 až 2008 v rámci SO ORP (0,2 %). Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice. Nadprůměrná lesnatost v obcích Mikolajice, Raduň, Hradec nad Moravicí, Hlubočec, Hrabyně, Těškovice, Budišovice, Pustá Polom, Vršovice, Mokré Lazce, Skřipov. Vysoká lesnatost také v obcích Jakartovice, Kyjovice, Sosnová, Lhotka u Litultovic. Existence celostátní železniční tratě Krnov Technická zanedbanost železniční trati na – Opava východ – Ostrava-Svinov a její území SO ORP (omezená rychlost, dlouhé napojení na celostátní trať č. 270. jízdní doby a zastaralý vozový park). Ucelená koncepce rekonstrukce a Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve modernizace dopravní infrastruktury na stávající silniční síti, špatný technický stav území SO ORP Opava na úrovni kraje stávající silniční sítě, dlouhodobě (Bílá kniha). nedostatečná údržba a opravy.

Realizace protierozních protipovodňových opatření, kvalitního půdního fondu.

Zábory PUPFL, zejména v málo lesnatých obcích (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice).

a Znehodnocování půdy intenzivním ochrana velkoplošným zemědělstvím a erozí.

Zábor zemědělské půdy.

Zlepšení technického stavu a parametrů Odkládání realizace stávající silniční sítě. železničních tratí.

optimalizace

Optimalizace dalších traťových úseků Nedostatečný stav veřejných financí na (Opava východ – Hradec n/M, Opava rozvoj dopravní infrastruktury – další východ – Krnov vč. elektrizace). zhoršování technických parametrů silnic II. a III. třídy.

Optimalizace a elektrizace traťového úseku Absence obchvatů měst a obcí při relativně Vymezení potřeb modernizace silniční sítě, Růst intenzity dopravy na stávajících Opava východ – Ostrava-Svinov. vysoké a výhledově rostoucí automobilové budování obchvatů a přeložek (Bílá kniha), (kapacitně nevyhovujících) silnicích – riziko dopravě. snížení intenzity dopravy ve městech a růstu počtu dopravních nehod. obcích, snižování znečištění ovzduší a hluku. Relativně bezproblémové zásobování Využití alternativních zdrojů vodou téměř u všech obcí SO ORP. energie je téměř nulové.

elektrické Dopracování územních plánů všech obcí Chybějící ČOV a splašková kanalizace SO ORP Opava a vyjasnění strategických ohrožuje životní prostředí a podzemní záměrů oblasti. vody.

206



Slabé stránky

Sociodemografické podmínky Bydlení

Sociodemografický

Hospodářské podmínky

Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. Obce řeší standardně realizaci svých projektů pomocí dotačních titulů (EU, státní správa, Moravskoslezský kraj).

Nadprůměrná daňová výtěžnost obyvatele, 4. nejvyšší v kraji.

na

Podprůměrná míra nezaměstnanosti a nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných v rámci kraje. Rozvoz obědů pro seniory téměř ve všech obcích, dostupnost terénní pečovatelské služby v celém SO ORP Opava.

Vysoká úroveň vzdělávací soustavy v rámci SO ORP Opava, konkrétně je zde velká nabídka středních škol a je zde lokalizována Slezská univerzita. Od roku 2005 kladná hrubá míra přirozeného přírůstku. Vysoká kvalita bydlení – vysoký podíl bytů s vodovodem i plynem, převyšující významně celorepublikový průměr. Taktéž vyšší obytná plocha bytů. Průměrné stáří domů je celkově podstatně nižší než je průměr ČR. Počet trvale obydlených bytů ve všech obcích mírně stabilně stoupá – rostoucí atraktivita obcí pro trvalé bydlení.

Vysoká rychlost bytové výstavby v obcích Slavkov, Velké Hoštice, Štáblovice, Hlubočec, Nové Sedlice, Pustá Polom, Kyjovice a Budišovice indikuje zvyšující se atraktivitu daných obcí pro trvalé bydlení.

Příležitosti

Nedostatečná síť ČOV technickými parametry.

s vyhovujícími Záměry na budování alternativních zdrojů elektrické energie (obce Litultovice, Chlebičov). Problematická situace v odkanalizování a Dobudovat informační systém obcí a v čištění odpadních vod. mikroregionů, vybavit obce výpočetní technikou. Obce takto mohou do budoucna pružně reagovat na požadavky poskytovatelů dotačních titulů a zrychlit tak realizaci svých projektů. Špatná dopravní dostupnost znevýhodňuje Rozvoj spolupráce mezi největšími podniky další rozvoj ekonomického potenciálu SO v rámci SO ORP v rámci klastrových ORP. iniciativ, rovněž je možno využít výzkumnou kapacitu Slezské univerzity v Opavě. Chybějící cílená podpora rozvoje firem Rozvoj hospodářské přeshraniční s vysokým inovačním potenciálem, spolupráce s Opolí a Ratiboří, které mají například formou vědecko-technologického obdobný hospodářský charakter. parku či podobné instituce. Koncentrace odborné zdravotní a sociální V rámci komunitního plánování dochází péče ve větších obcích, nedostatečná k mapování potřeb uživatelů sociálních nabídka a dostupnost sociálních služeb služeb a je snaha o zlepšování nabídky v menších obcích. sociálních služeb v rámci finančních možností včetně čerpání zdrojů z evropských dotačních titulů (např. EQUEL, OP LZZ). Nedostatečná kapacita míst v Domovech Velká angažovanost poskytovatelů pro seniory, dlouhá čekací lhůta. sociálních služeb.

Nedostatečná informovanost o nabízených sociálních službách. "Problémové" obce, které mají vyšší neobydlenost bytů, starší bytový fond, nižší procento plynofikace a počet nově postavených bytů je velice malý Bratříkovice, Jakartovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Mladecko. Výraznější stáří bytového fondu v některých obcích Bratříkovice, Jakartovice, Mladecko, Lhotka u Litultovic, Velké Heraltice a Sosnová mají přes 20 % bytů v domech postavených do roku 1919. Nedostatek ploch pro výstavbu rodinných domů uváděný v obcích Brumovice, Hlubočec, Skřípov, Stěbořice, Velké Heraltice, Uhlířov a Velké Hoštice.

207

Hrozby Využití alternativních zdrojů elektrické energie je zanedbatelné, záměry na výstavbu jsou nedostatečně rozpracovány. Místně nedostatečný signál mobilního poskytovatele Telefónica O2 jako operátora krizových linek.

SO ORP Opava se nachází mimo základní rozvojovou osu Moravskoslezského kraje, která v současné době prochází především přes Ostravu a Frýdek-Místek. Pokud se v brzké době výrazně nezlepší dopravní napojení (na Ostravu, příp. na polská města), je možno očekávat určitou stagnaci v hospodářském vývoji. V rámci SO ORP Opava bude docházet k stárnutí populace s následkem prohlubování neuspokojené nabídky v oblasti sociálních služeb pro seniory, především kapacity ubytovacích zařízení.

S nárůstem cen nájmů bude docházet k absenci vhodného bydlení pro osoby s nízkým příjmem.

Využití trvale neobydlených objektů Nekontrolovaná výstavba na plochách, v obcích k rekreačním účelům (zejména které nejsou vymezeny územním plánem. obce, které jich využívají k rekreaci málo).

Vymezení ploch pro nové byty v rámci Stárnutí bytového fondu a zhoršování ÚPD obcí. stavu neobydlených objektů.

Zlepšením technické infrastruktury v obcích Snižování počtu trvale neobydlených domů s vysokým podílem neobydlených bytů využívaných k rekreaci (nyní jen 31 % zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i oproti celorepublikovým 50 %). atraktivitu obcí pro trvalé bydlení.



Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Rekreace

Vysoká krajino-estetická a přírodní hodnota Nízká vybavenost regionu z hlediska Realizace záměrů vyplývajících ze Konkurence okolních regionů (Slovensko, území v okolí řeky Moravice. sportovních a ubytovacích kapacit. zpracovaných strategických dokumentů Jeseníky apod.) mikroregionů a města Opavy. Hradec nad Moravicí – atraktivní lokalita Obecně (mimo města Opava, Hradec nad z hlediska turistického ruchu. Moravicí a některé další obce) nízký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Menší atraktivita území pro zahraniční návštěvníky. Množství památkově a kulturně zajímavých Nedostatek ubytovacích kapacit např. u objektů zejména ve městě Opava. obcí Dolní Životice, Hlubočec, Jezdkovice, Neplachovice, Pustá Polom, Skřípov, Štítina, Velké Heraltice a Velké Hoštice.

208

Dobudování sítě cyklotras, zajištění jejich oddělení od silnic s automobilovým provozem a zvýšení doplňujících služeb pro cyklisty. Rozvoj nových alternativnějších forem cestovního ruchu – in-line, hippo, paragliding apod.

Výstavbou větrných elektráren může dojít ke znehodnocení estetické hodnoty krajiny (zámek Hradec n. M. , přírodní park Moravice).

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 3: PŘEHLED ZPRACOVANÝCH KARET 1. Horninové prostředí a geologie 1.1 Sesuvná a poddolovaná území 2. Vodní režim 2.1 Vodní režim v krajině 2.2 Povrchové a podzemní vody 3. Hygiena životního prostředí 3.1 Ovzduší 3.2 Nakládání s odpady 4. Ochrana přírody a krajiny 4.1 Chráněná území 4.2 Ekologická stabilita 5. ZPF a PUPFL 5.1 Zemědělská půda 5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 6.1 Silniční doprava 6.2 Železniční doprava 6.3 Dopravní obslužnost veřejnou linkovou dopravou 6.4 Technická infrastruktura 7. Sociodemografické podmínky 7.1 Demografický vývoj 7.2 Věková struktura 7.3 Vzdělanostní struktura 7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí 7.5 Občanská vybavenost 8. Bydlení 8.1 Bytová výstavba a trvale obydlené byty 9. Rekreace 9.1 Rekreační potenciál obcí 10. Hospodářské podmínky 10.1 Zaměstnanost 10.2 Nezaměstnanost 10.3 Daňová výtěžnost 10.4 Podnikatelská struktura 10.5 Funkční velikost obcí

209

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 4: PŘEHLED POUŽITÝCH VRSTEV ÚAP

1 zastavěné území 2 3 4 5

plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma

6 památková zóna včetně ochranného pásma 7 krajinná památková zóna

ORP

8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného 9 pásma 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma 11 urbanistické hodnoty 12 13 14 15

region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta

16 území s archeologickými nálezy 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19 místo významné události 20 významný vyhlídkový bod 21 územní systém ekologické stability 22 23 24 25

x

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma

x

26 chráněná krajinná oblast včetně zón

210

10 Hospodářské podmínky

9 - Rekreace

8 - Bydlení

7– Sociodemogr. podmínky

6 - Veřejná dopr. a tech. infrastruktura

5 - ZPF a PUPFL

4 - Ochrana přírody a krajiny

3 - Hygiena životního prostředí

2 - Vodní režim

Sledované jevy

nebyly použity žádné vrsty ÚAP

ORP/ Řádek Kraj číslo

1 - Horninové prostředí a geologie

Sledované jevy v tématech

EKOTOXA s.r.o.


27 národní přírodní rezervace včetně ochranné pásma 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma

x x

30 přírodní park 31 přírodní památka včetně ochranného pásma

x x

x x x

32 památný strom včetně ochranného pásma 33 biosérická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita 35 NATURA 2000 - ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním 36 významem

x

x x x

37 lesy ochranné 38 les zvláštního určení 39 lesy hospodářské 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa

x

41 bonitovaná půdně ekologická jednotka 42 hranice biochor 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod 46 zranitelná oblast 47 48 49 50

vodní útvar povrchových, podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území

x

51 aktivní zóna záplavového území 52 území určené k rozlivům podovní 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem

211


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL



Sledované jevy

2 - Vodní režim




EKOTOXA s.r.o.


54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

x x

57 dobývací prostor 58 chráněné ložiskové území 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60 ložisko nerostných surovin

x x

61 poddoované území 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik

x

63 staré důlní dílo 64 65 66 67

x

staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma

68 vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného 69 pásma 70 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma 71 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma 72 elektrická stanice včetně ochranného pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma technologký objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního 74 pásma 75 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma 76 technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma 77 78 79 80

ropovod včetně ochranného pásma produktovod včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma teplovod včetně ochranného pásma

212

x


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL



Sledované jevy

2 - Vodní režim




EKOTOXA s.r.o.


x

zařízení na odstraňování nebezpečné odpadu včetně ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma

x x x x x x x x

91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93 místní a účelové komunikace 94 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96 koridor vysokorychlostní železniční trati 97 vlečka včetně ochranného pásma 98 lanová dráha včetně ochranného pásma 99 speciální dráha včetně ochranného pásma 100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma 101 102 103 104

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta

x x

105 hraniční přechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka

x

107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ohranného pásma

213


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL

x

81 eletronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma 82 komunikační vedení včetně ochranného pásma 83 jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými 84 nebezpečnými látkami 85 skládka včetně ochranné pásma 86 spalovna včetně ochranného pásma 87 88 89 90



Sledované jevy

2 - Vodní režim




EKOTOXA s.r.o.



9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL



Sledované jevy

2 - Vodní režim




108 vojenský újezd 109 vymezené zóny havarijního plánování 110 objekt civilní ochrany 111 objekt požární ochrany 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114 jiná ochranná pásma

x

115 ostatní veřejná infrastruktura 116 počet dokončených bytů k 31.12. každého roku

x

117 zastavitelná plocha 118 jiné záměry další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v 119 členění podle katastrálních území 1 vývoj počtu obyvatel 2 podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel 3 podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel 4 podíl osob se základním vzděláním 5 podíl osob s vysokoškolským vzděláním

x x

x x x x x x

x

Kraj

6 sídelní struktura

x x x x

7 ekonomická aktivita podle odvětví 8 míra nezaměstnanosti

x x

9 vyjíždějící do zaměstnání a škol 10 dojíždějící do zaměstnání a škol do obce

x x x

11 výstavba domů a bytů 12 podíl neobydlených bytů na celkovém fondu 13 struktura bytového fondu 14 místně obvyklé nájemné

214

EKOTOXA s.r.o.



9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL



Sledované jevy

2 - Vodní režim




15 rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím 16 počet staveb pro rodinou rekreaci 17 kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních 18 lázeňské místa a areály

x x

19 podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu 20 podíl obyvatel zásobovaných plynem 21 podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci

x

22 podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru 23 podíl orné půdy ze zemědělské půdy 24 podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy 25 podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy 26 poídly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích 27 podíl zastavěných a ostatních ploch z celkového výměry katastru 28 podíl vodních ploch na celkové výměře katastru 29 podíl lesů na celkové výměře katastru 30 koeficient ekologické stability KES 31 stupeň přirozenosti lesních porostů 32 hranice přírodních lesních oblastí 33 hranice bioregionů a biochor 34 hranice klimatických regionů 35 počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší 36 hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických 37 aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí

215

x

x

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Opava

Recommend Documents