ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Opava 1. aktualizace

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Opava 1. aktualizace - 2010

ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:

MĚSTO OPAVA EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon a kolektiv Ekotoxa s.r.o. CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, V. V. I.

PROSINEC 2010 VERZE 02

© EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, 615 00 Brno Židenice tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace

AUTORSKÝ KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o.

Ing. Jiří Hon

koordinace projektu

Mgr. Zdeněk Frélich

hygiena životního prostředí, kartogramy, vyhodnocení vyváženosti pilířů

Pavel Pracný

horninové prostředí a geologie

Ing. Jana Fichnová

vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod)

Ing. Pavla Škarková

hygiena životního prostředí (ovzduší)

Ing. Eva Brhelová

ochrana přírody a krajiny; urbanistické, dopravní a hygienické závady

Eva Krásenská

zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

Mgr. Miroslava Baranová

bydlení a hospodářské podmínky, kompletace zprávy

Jana Vaňková

problémy, střety, problémový výkres

Bc. Tomáš Mühr

GIS podpora témat

Garbriela Hřivnáčová

servisní práce, korektury

Mgr. Klára Rausová

zpracování dat, kompletace zprávy

Ing. arch. Petr Malý

územní plánování

Ing. Kamil Plaček

podkladová data ÚAP

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Mgr. Ivo Dostál

veřejná dopravní a technická infrastruktura

Ing. Jakub Tichý

veřejná dopravní a technická infrastruktura

Mgr. Vladan Hruška

sociodemografické podmínky

Mgr. Dušan Struna

rekreace

MÚ Opava Ing. Jiří Polčík

zajištění dotazníkového šetření, připomínky a jejich řešení, komunikace se zpracovatelem

Starostové všech obcí ORP Opava (nebo jimi určení zástupci) - vyplnění dotazníků

2

EKOTOXA s.r.o.


OBSAH 1

ÚVOD ............................................................................................................................................10 1.1 1.2 1.3

Základní informace ...................................................................................................................10 Údaje o území...........................................................................................................................10 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Opava ........11 1.3.1 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Opava ........11

2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP OPAVA.................................................13

3

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY .....................14 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

3.7

Horninové prostředí a geologie..................................................................................................15 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území ....................................................................15 3.1.2 Těžba nerostných surovin ................................................................................................17 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území .........................................................................................18 3.1.4 SWOT analýza ................................................................................................................19 3.1.5 Problémy k řešení ............................................................................................................19 Vodní režim..............................................................................................................................20 3.2.1 Vodní režim v krajině ......................................................................................................22 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod ...............................................................................26 3.2.3 Indikátory........................................................................................................................32 3.2.4 SWOT analýza ................................................................................................................35 3.2.5 Problémy k řešení ............................................................................................................35 Hygiena životního prostředí ......................................................................................................36 3.3.1 Ovzduší ...........................................................................................................................36 3.3.2 Indikátory........................................................................................................................39 3.3.3 SWOT analýza ................................................................................................................42 3.3.4 Problémy k řešení ............................................................................................................43 Ochrana přírody a krajiny..........................................................................................................44 3.4.1 Chráněná území...............................................................................................................44 3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny.............................................................................47 3.4.3 Indikátor..........................................................................................................................48 3.4.4 SWOT analýza ................................................................................................................50 3.4.5 Problémy k řešení ............................................................................................................50 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.................................................51 3.5.1 Zemědělský půdní fond ...................................................................................................51 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa...............................................................................53 3.5.3 Indikátory........................................................................................................................56 3.5.4 SWOT analýza ................................................................................................................58 3.5.5 Problémy k řešení ............................................................................................................58 Veřejná dopravní a technická infrastruktura...............................................................................59 3.6.1 Dopravní infrastruktura....................................................................................................59 3.6.2 Technická infrastruktura ..................................................................................................68 3.6.3 Indikátory........................................................................................................................75 3.6.4 SWOT analýza ................................................................................................................81 3.6.5 Problémy k řešení ............................................................................................................82 Sociodemografické podmínky ...................................................................................................83 3.7.1 Demografický vývoj ........................................................................................................83 3.7.2 Věková struktura .............................................................................................................87 3.7.3 Vzdělanostní struktura .....................................................................................................89 3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí ..........................................................................90 3.7.5 Školy a školská zařízení...................................................................................................93 3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče..................................................................95 3.7.7 Veřejný a kulturní život obcí............................................................................................96 3.7.8 Indikátory........................................................................................................................97 3.7.9 SWOT analýza pro územní plánování ............................................................................ 100 3

EKOTOXA s.r.o.


3.7.10 SWOT analýza pro prostorové (strategické) plánování................................................... 101 3.7.11 Problémy k řešení .......................................................................................................... 102 3.8 Bydlení ................................................................................................................................... 104 3.8.1 Vývoj bydlení................................................................................................................ 104 3.8.2 Indikátory...................................................................................................................... 108 3.8.3 SWOT analýza .............................................................................................................. 110 3.8.4 Problémy k řešení .......................................................................................................... 111 3.9 Rekreace................................................................................................................................. 112 3.9.1 Turistický region Severní Morava a Slezsko .................................................................. 112 3.9.2 Turistická oblast Opavské Slezsko ................................................................................. 113 3.9.3 Rekreační potenciál území ............................................................................................. 114 3.9.4 Rekreačně krajinné celky............................................................................................... 122 3.9.5 Problémy k řešení a rozvojové záměry z hlediska obcí ................................................... 124 3.9.6 Indikátory...................................................................................................................... 126 3.9.7 SWOT analýza .............................................................................................................. 130 3.9.8 Problémy k řešení .......................................................................................................... 131 3.10 Hospodářské podmínky........................................................................................................... 133 3.10.1 Daňová výtěžnost .......................................................................................................... 133 3.10.2 Nezaměstnanost............................................................................................................. 134 3.10.3 Podnikatelská struktura.................................................................................................. 137 3.10.4 Indikátory...................................................................................................................... 141 3.10.5 SWOT analýza .............................................................................................................. 145 3.10.6 Problémy k řešení .......................................................................................................... 146 4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................. 147 4.1

5

ZÁVĚR ........................................................................................................................................ 158 5.1

6

Vyhodnocení vyváženosti pilířů .............................................................................................. 147 4.1.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře .......................................................................... 150 4.1.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře................................................................................. 151 4.1.3 Vyhodnocení sociodemografického pilíře ...................................................................... 152 4.1.4 Celkové hodnocení obcí................................................................................................. 153 Hodnocení metodiky RURÚ ................................................................................................... 158

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI................ 159 Seznam problémů k řešení dle problémového výkresu............................................................. 160 6.1.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady................................................................... 160 6.1.2 Územní střety ................................................................................................................ 162 6.1.3 Ohrožení v území .......................................................................................................... 165 6.1.4 Územní problémy, omezení ........................................................................................... 169 6.2 Seznam problémů k řešení dle RURÚ ..................................................................................... 171 6.2.1 Dopravní a hygienické závady v území .......................................................................... 171 6.2.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území............................................................... 174 6.1

7

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE............................................................................ 175

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Grafická příloha

Dotazníkové šetření 2010 problémový výkres (v měřítku 1:25 000)

4

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Opava...............................................................16 Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Opava ...............................................................18 Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Opava ...............................................................................22 Obrázek č. 3.2.2: Záplavové území Q100 na území SO ORP Opava.........................................................25 Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu .............28 Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu ...............28 Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu ................................30 Obrázek č. 3.2.6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ...........................31 Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy ........................................................34 Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod..........................................34 Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2008 ..............................................................................................38 Obrázek č. 3.3.2: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce 2008...........................41 Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody .............................................................................................45 Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability............................................................................46 Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Opava v roce 2010 ........................49 Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany ............................................................................................53 Obrázek č. 3.5.2: Kategorie lesa.............................................................................................................55 Obrázek č. 3.5.3: Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Opava ..................57 Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť ve SO ORP Opava....................................................................................60 Obrázek č. 3.6.2: Železniční doprava na území SO ORP Opava .............................................................63 Obrázek č. 3.6.3: Systém zásobování vodou ve SO ORP Opava.............................................................70 Obrázek č. 3.6.4: Odkanalizování území SO ORP Opava.......................................................................71 Obrázek č. 3.6.5: Distribuce zemního plynu v území SO ORP Opava.....................................................72 Obrázek č. 3.6.6: Distribuce elektrické energie v území SO ORP Opava ................................................73 Obrázek č. 3.6.7: Dopravní obslužnost obcí v SO ORP Opava veřejnou dopravou..................................78 Obrázek č. 3.6.8: Vybavenost obcí v SO ORP Opava technickou infrastrukturou ...................................80 Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Opava mezi lety 1995-2009.......................84 Obrázek č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Opava v letech 1995 - 2009 ......................84 Obrázek č. 3.7.3: Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Opava......................................92 Obrázek č. 3.7.4: Podíl obyvatel s VŠ vzděláním v obcích SO ORP Opava v roce 2001 (v procentech) ..98 Obrázek č. 3.7.5: Index stáří pro obce SO ORP Opava v roce 2009 ........................................................98 Obrázek č. 3.7.6: Změna počtu obyvatel mezi lety 1999 a 2009 v obcích SO ORP Opava (v procentech)99 Obrázek č. 3.8.1: Vývoj dokončených bytů v SO ORP Opava.............................................................. 107 Obrázek č. 3.8.2: Indikátor dokončené byty v letech 2003-2009........................................................... 110 Obrázek č. 3.9.1: Turistický region Severní Morava a Slezsko v členění na turistické oblasti ............... 112 Obrázek č. 3.9.2: Protínání SO ORP Opava a turistické oblasti Opavské Slezsko ................................. 113 Obrázek č. 3.9.3: Přehled vedení hlavních značených cyklistických tras na území SO ORP Opava....... 116 Obrázek č. 3.9.4: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu jednotlivých obcí SO ORP Opava ............... 121 Obrázek č. 3.9.5: Rekreačně krajinné celky na území SO ORP Opava.................................................. 124 Obrázek č. 3.9.6: Indikátor – podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Opava.............. 127 Obrázek č. 3.9.7: Indikátor – turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Opava.................................. 129 Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Opava v období 2007 až 08-2010.............. 135 Obrázek č. 3.10.2: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009.............................................. 143 Obrázek č. 3.10.3: Indikátor průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009............................................ 143 Obrázek č. 3.10.4: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2009................................................... 144 Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř ........... 150 Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř ................. 151 Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř....... 152 Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení............... 154 Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Opava...................... 155

5

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1.3.1: Základní údaje správního obvodu ORP Opava ............................................................13 Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Opava.............................................................17 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí...............................23 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí ........................................24 Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích ............................................................27 Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu......29 Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů....................................33 Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2008 ...37 Tabulka č. 3.3.2: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2008............................................................................................................................40 Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Opava ........................48 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30.6.2010 .................................................................51 Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí ...............................................................54 Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru ZPF ...........................................................................................56 Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010.............................56 Tabulka č. 3.6.1: Rekonstrukce a modernizace silniční sítě na území SO ORP Opava ............................61 Tabulka č. 3.6.2: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. ve SO ORP Opava .................................................63 Tabulka č. 3.6.3: Rekonstrukce a modernizace železniční sítě na území SO ORP Opava........................64 Tabulka č. 3.6.4: Vybavenost obcí SO ORP Opava v oblasti technické infrastruktury ............................68 Tabulka č. 3.6.5: Zdroje elektrické energie v území SO ORP Opava ......................................................73 Tabulka č. 3.6.6: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (počet spojů / den) ..........................................75 Tabulka č. 3.6.7: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ...........................76 Tabulka č. 3.6.8: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí..........................................................................76 Tabulka č. 3.6.9: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury............................................................79 Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Moravskoslezského kraje mezi lety 1999–2009 ......................................................................................................................................................83 Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Opava mezi lety 1999-2009.................85 Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Opava mezi lety 1999 2009 ..............................................................................................................................................86 Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura SO ORP Moravskoslezského kraje k 31.12. 2009 ............................87 Tabulka č. 3.7.5: Věková struktura obcí SO ORP Opava k 31. 12. 2009.................................................88 Tabulka č. 3.7.6: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Opava v roce 2001 (%) ...................................89 Tabulka č. 3.7.7: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Opava................................................90 Tabulka č. 3.7.8: Vzdělávací zařízení v obcích SO ORP Opava v roce 2010 (vzdělávací zařízení v tabulce jsou zaznamenána dle adresy jejich sídla, proto mohou pobočky těchto zařízení u některých obcí chybět)...........................................................................................................................................94 Tabulka č. 3.7.9: Indikátory a jejich hodnocení ......................................................................................97 Tabulka č. 3.7.10: Projekty realizované či připravované v SO ORP Opava na podporu školských zařízení, zařízení pro volnočasové aktivity a komunitní infrastruktury a jejich finační podpora z ROP Moravskoslezsko ......................................................................................................................... 102 Tabulka č. 3.8.1: Vývoj počtu trvale obydlených bytů.......................................................................... 104 Tabulka č. 3.8.2: Dokončené byty v letech 2001-2009 ......................................................................... 106 Tabulka č. 3.8.3: Dokončené byty........................................................................................................ 108 Tabulka č. 3.9.1: Naučné stezky v SO ORP Opava............................................................................... 115 Tabulka č. 3.9.2: Hlavní značené cyklistické trasy v SO ORP Opava ................................................... 115 Tabulka č. 3.9.3: Lokality vhodné ke koupání ...................................................................................... 117 Tabulka č. 3.9.4: Základní charakteristiky řeky Moravice z hlediska vodní turistiky............................. 117 Tabulka č. 3.9.5: Přehled dalších významnějších turistických atraktivit................................................ 118 Tabulka č. 3.9.6: Podíl bytů využívaných k rekreaci z celkového počtu bytů v roce 2001 ..................... 119 Tabulka č. 3.9.7: Hromadná ubytovací zařízení v SO ORP Opava........................................................ 120 Tabulka č. 3.9.8: Problémy k řešení v oblasti rekreace na úrovni obcí v roce 2008 – tučně vyznačené realizované záměry či fyzicky zahájené........................................................................................ 125 Tabulka č. 3.9.9: Záměry obcí v oblasti rekreace a cestovního ruchu v roce 2008 – tučně vyznačené realizované záměry či fyzicky zahájené........................................................................................ 125 6

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.9.10: Indikátor – podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Opava v roce 2009 .................................................................................................................................................... 126 Tabulka č. 3.9.11: Indikátor – turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Opava ................................ 128 Tabulka č. 3.9.12: Projekty realizované či připravované v SO ORP Opava na podporu volnočasových aktivit a komunitní infrastruktury a jejich finanční podpora z ROP Moravskoslezsko ................... 131 Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč) ................................................................................... 133 Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 08-2010 ..................... 134 Tabulka č. 3.10.3: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo............................................................... 136 Tabulka č. 3.10.4: Počet podniků podle počtu zaměstnanců (31.12.2009)............................................. 137 Tabulka č. 3.10.5: Počet podniků podle NACE (31.12.2009)................................................................ 138 Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (31.12.2009) ................................................................ 140 Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity .................................................................................................................. 141 Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů........................... 147 Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů. 148 Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Opava............................... 149 Tabulka č. 4.1.4: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů ............................. 156 Tabulka č. 6.1.1: Jev č. 84 – Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami ................................................................................................................. 160 Tabulka č. 6.1.2: Jev č. 15 – Významná stavební dominanta - negativní ............................................... 160 Tabulka č. 6.1.3: Jev č. 85 – Skládka včetně ochranného pásma ........................................................... 160 Tabulka č. 6.1.4: Jev č. 64 – Staré zátěže území a kontaminované plochy ............................................ 160 Tabulka č. 6.1.5: Úrovňové křížení silnice 1. a 2. třídy se železnicí ...................................................... 161 Tabulka č. 6.1.6: Jev č. 4 – Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ........... 162 Tabulka č. 6.1.7: Střet vymezeného záplavového území Q100 se zastavitelnými plochami obcí ........... 162 Tabulka č. 6.1.8: Střet vymezeného záplavového území Q100 se zastavěnými plochami obcí............... 163 Tabulka č. 6.1.9: Střet CHLU, VL vs ZPF I. a II. třídy ochrany............................................................ 163 Tabulka č. 6.1.10: Střet CHLU, VL vs chráněné území přírody............................................................ 163 Tabulka č. 6.1.11: Střet silnice I. třídy vs zastavěné území obce........................................................... 164 Tabulka č. 6.1.12: Střet silnice II. třídy vs zastavěné území obce.......................................................... 164 Tabulka č. 6.1.13: Střet silnice I. třídy vs ÚSES................................................................................... 165 Tabulka č. 6.1.14: Střet silnice II. třídy vs ÚSES.................................................................................. 165 Tabulka č. 6.1.15: Jev č. 50 – Záplavové území (Q100) ....................................................................... 165 Tabulka č. 6.1.16: Jev č. 61 – Poddolované území malého plošného významu...................................... 166 Tabulka č. 6.1.17: Jev č. 61 – Poddolované území většího plošného významu...................................... 166 Tabulka č. 6.1.18: Jev č. 62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik malého plošného významu .................................................................................................................................................... 169 Tabulka č. 6.1.19: Jev č. 62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik většího plošného významu .................................................................................................................................................... 169 Tabulka č. 6.1.20: Omezení rozvoje sídel ve vztahu k ochraně ZPF ..................................................... 169 Tabulka č. 6.1.21: Omezení rozvoje sídel ve vztahu k poddolovanému území ...................................... 171

SEZNAM ZKRATEK AOT40

BPEJ BRKO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK

expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální

7

EKOTOXA s.r.o.

DPS DV EKO ENV EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HP1 CHKO CHLÚ KES KO KPÚ Ldvn MMR Mze MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NP NR OKEČ ORP OZKO PLO PP PUPFL PÚR Q Q100 R RBC RURÚ SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP


dům s pečovatelskou službou daňová výtěžnost ekonomický pilíř environmentální pilíř Evropská unie evropsky významná lokalita geografický informační systém. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hlavní parametr 1 chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území koeficient ekologické stability krajiny komunální odpad komplexní pozemkové úpravy hladina hluku celodenní Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu národní park nadregionální odvětvová klasifikace ekonomických činností obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí

8

EKOTOXA s.r.o.


ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO2 N2O NO NO2 NO3 NOx NH4 + O3 PM10 SO2 SOx TZL

arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky

9

EKOTOXA s.r.o.

1


ÚVOD

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na „Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Opava zpracovaného v roce 2008. Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a statutárním městem Opava a následně podepsané bez data (Ekotoxa) a 20.9.2010 (statutární město Opava).. Konečným zákazníkem projektu je statutární město Opava. Jedná se o verzi 01 s očekávanými připomínkami ORP včetně připomínek k problémovému výkresu. Úkolem předkládané práce je zpracování Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Litovel postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Grafická příloha

1.2

Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 Problémový výkres (v měřítku 1:20 000)

ÚDAJE O ÚZEMÍ

Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č. 1. – část „A“ a část „B“. • •

Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů)

Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo z celostátních plánovacích dokumentů, (Politika územního rozvoje ČR 2006, 2008) a dále zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Moravskoslezského kraje Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje pro období 2006-2015, Program rozvoje Moravskoslezského kraje, (únor 2006), BÍLÁ KNIHA - Investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, MSK (listopad 2007), Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje – vyhodnocení rozvojového dokumentu z r. 2004 (únor 2008), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 2004, Územně energetická koncepce Moravskoslezského kraje, Strategický plán města Opavy, Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb Statutárního města Opavy na období 2008–2010, Strategie mikroregionů, Marketingová strategie cestovního ruchu MSK 2005–2008). Stav ŽP v MSK (2006-2009)

10

EKOTOXA s.r.o.


Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je statutární město Opava (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.

1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP OPAVA

PODMÍNEK

Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Oba citované právní předpisy nabyly účinnosti dne 1. 1. 2007.

Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Moravskoslezského.

1.3.1 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Opava Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vycházela ze sady stanovené v roce 2008. Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších , zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu 10-15 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve 11

EKOTOXA s.r.o.

4.

5. 6.

7.


většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1:20 000 včetně jednotných legend a jednoduchého popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. Výsledky dotazníkových šetření – zpracovatelem byl vytvořen dotazník pro představitele obcí, který byl zaměřen i na problémy v území tak, jak je chápou starostové obcí, případně pracovníci odborů ŽP a územních odborů. Zpracované odpovědi mohou odpovídat zjištěním z oficiálních dat stejně tak, jako se mohou lišit.

Zpracovatel doporučuje případným čtenářům mít k dispozici i základní dokument RURÚ z roku 2008, aby mohly být případně porovnány změny v obou dokumentech, pokud tak není přímo učiněno v jednotlivých tématech dokumentu roku 2010.

12

EKOTOXA s.r.o.

2


ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP OPAVA

Tabulka č. 1.3.1: Základní údaje správního obvodu ORP Opava Obec

Rozloha (km2 )

Počet obyvatel

Branka u Opavy 1 088 Bratříkovice 147 Brumovice 1 429 Budišovice 618 Dolní Životice 1 157 Háj ve Slezsku 3 289 Hlavnice 633 Hlubočec 564 Hněvošice 1 028 Holasovice 1 377 Hrabyně 1 160 Hradec nad Moravicí 5 412 Chlebičov 1 094 Chvalíkovice 693 Jakartovice 1 102 Jezdkovice 223 Kyjovice 814 Lhotka u Litultovic 190 Litultovice 809 Mikolajice 254 Mladecko 171 Mokré Lazce 1 146 Neplachovice 925 Nové Sedlice 506 Oldřišov 1 338 Opava 58 440 Otice 1 355 Pustá Polom 1 455 Raduň 970 Skřipov 1 017 Slavkov 1 862 Služovice 809 Sosnová 426 Stěbořice 1 387 Štáblovice 625 Štítina 1 186 Těškovice 820 Uhlířov 349 Velké Heraltice 1 576 Velké Hoštice 1 786 Vršovice 489 SO ORP Opava 101 719 Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k 31. 12. 2009

13

6,92 3,77 25,59 7,02 11,27 13,78 11,07 9,37 6,16 16,22 10,03 43,98 3,62 4,44 50,05 3,60 6,92 5,05 10,37 7,42 2,66 10,55 5,73 1,57 15,79 90,54 7,20 16,59 8,01 20,27 11,03 5,98 13,08 17,75 10,36 3,04 9,13 3,90 39,23 10,06 7,99 567,10

Hustota (počet obyvatel/km2) 157 39 56 88 103 239 57 60 167 85 116 123 303 156 22 62 118 38 78 34 64 109 161 323 85 645 188 88 121 50 169 135 33 78 60 391 90 89 40 178 61 179

EKOTOXA s.r.o.

3


ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata • Horninové prostředí a geologie, • Vodní režim, • Hygiena životního prostředí, • Ochrana přírody a krajiny, • Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, • Veřejná dopravní a technická infrastruktura, • Sociodemografické podmínky, • Bydlení, • Rekreace, • Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Opava jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: • •

Moravskoslezský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Opava, ostatní SO ORP Moravskoslezského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP.

14

EKOTOXA s.r.o.


3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území Území SO ORP Opava se nachází na rozhraní dvou geomorfologických celků a to Nízkého Jeseníku a Opavské pahorkatiny. Nízký Jeseník tvoří většinu jižní a střední část území a je tvořen převážně podcelkem Vítkovské vrchoviny. Dalšími menšími podcelky jsou Stěbořická pahorkatina, Brantická vrchovina v západní části území na ni navazující Bruntálská vrchovina. Nízký Jeseník se postupně svažuje do Opavské pahorkatiny, která se nachází v severní části sledovaného území v okolí řeky Opavy. Ta se skládá z geomorfologických podcelků Poopavská nížina, jež tvoří největší část území, a Hlučínské pahorkatiny, jež zasahuje pouze okrajově do severovýchodní části území (Velké Hoštice a okolí). Nízký Jeseník se nachází na severovýchodě České republiky. Rozprostírá se východně od Hrubého Jeseníku, mezi Hornomoravským úvalem a Slezskou nížinou. Oblast na východě uzavírá Moravská brána a Ostravská pánev. Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy. Téměř na všech stranách je omezen zlomy a podél nich vzniklými výraznějšími svahy. Pro tuto oblast jsou typické plošiny a široce zaoblené hřbety, přímočará údolí uvnitř většinou široce rozevřená a na okrajích hluboce zaříznutá do pohoří. Nízký Jeseník je plochou vrchovinou o průměrné výšce 400–600 metrů. Nejvyšší, západní část Nízkého Jeseníku dosahuje až 800 metrů. Směrem k východu se šikmo svažuje a klesá na výšku kolem 350 m. Celek Nízkého Jeseníku je tvořen z několika menších geomorfologických částí, přičemž v zájmovém území se nacházejí Brantická vrchovina, Bruntálská vrchovina, Stěbořická pahorkatina a Vítkovská pahorkatina. Horninovou náplní jsou sedimenty kulmu (variského flyše) – rytmicky se střídající prachovce, břidlice, droby a slepence. V období mladších prvohor bylo území Nízkého Jeseníku zatopeno mělkým mořem, ve kterém probíhala sedimentace. Na konci prvohor pak byla střední Evropa postižena mohutným vrásněním. Tím došlo ke vzniku mnoha nespojitých celků a celý Nízký Jeseník byl vyzvednut do horských výšek. Eroze a zvětrávání v druhohorách srovnala horské kopce v parovinu. Současná podoba pohoří je dána pohyby horninových bloků podél starších tektonických linií, které byly reaktivovány alpínským vrásněním. Koncem třetihor se v oblasti začala projevovat sopečná činnost. Žhavé magma vystupovalo na povrch a dalo vzniknout jak čedičovým kupám, tak i stratovulkánům. Aktivní sopečná činnost patrně probíhala až do starších čtvrtohor. Mladými sopkami jsou např. Uhlířský vrch a Venušina sopka. Počátkem čtvrtohor se podnebí ochlazovalo. To se projevilo i vznikem pevninského ledovce, který do oblasti Nízkého Jeseníku přinesl ze severních zemí štěrkopískové sedimenty a taktéž i bludné balvany. Vítkovská vrchovina je plochá vrchovina ve východní části Nízkého Jeseníku. Její rozloha je 988 km2, střední výška 429,8 m n.m., střední sklon 5°12´. Podloží tvoří spodnokarbonské břidlice a droby s četnými denudačními zbytky bádenských sedimentů v údolích a denudačními zbytky sedimentů pleistocenního kontinentálního zalednění v okrajové severní a východní části území. Jedná se o kernou, k východu ukloněnou vrchovinu s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů a hlubokými údolími. Bruntálská vrchovina je plochou vrchovinou ze spodnokarbonských břidlic a drob; typické jsou kupovité vrchy sopečného původu. Opavská pahorkatina představuje geomorfologický celek v České republice a v Polsku, který je součástí Slezské nížiny. Jedná se o plochou pahorkatinu s pozůstatky čtvrtohorního zalednění. Člení se zde na nížinu Poopavskou a Hlučínskou pahorkatinu.

15

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Opava

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz (2010) Legenda paleozoické horniny zvrásněné, (břidlice, droby, křemence, vápence)

nemetamorfované

tercierní horniny (písky, jíly) kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky)

16

EKOTOXA s.r.o.


3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Opava se nachází několik ložisek nerostných surovin, a to štěrkopísku (na hranici obcí Háj ve Slezsku a Dolní Benešov, dále v Opavě), cihlářské suroviny (Hněvošice, Holasovice, Opava – Jaktař), sádrovec (Hněvošice – Kobeřice, ložisko sem zasahuje z území SO ORP Kravaře) a stavebního kamene (Hradec nad Moravicí, Jakartovice a Mladecko). Pro ochranu těchto výhradních ložisek nerostných surovin byla vymezena chráněná ložisková území v obcích Opava a Hněvošice. Vyjma těžby štěrkopísku, který je těžen z vody, se jedná v ostatních případech o povrchovou těžbu. V současnosti probíhá těžba pouze na ložisku v Bohučovicích a Litultovicích – Mladecku. Pro potřeby těžby nerostných surovin je zde také vymezeno několik dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území. Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Opava Čas Název Nerost Obec Druh těžby Ev. číslo těžby Háj ve Netěženo z vody 3012400 Dolní psamity, Slezsku Benešov štěrk Hněvošice Netěženo povrchová 3052100 Hněvošice hlína, jíl, sprašová hlína Hněvošice Netěženo 3177400 Kobeřice sádrovec ve Slezskusever Holasovice Netěženo povrchová 3131100 Neplacho- hlína, vice 2 sprašová hlína Hradec nad Současná povrchová 3032300 Bohučovi- droba, Moravicí ce konglomerát Jakartovice Netěženo povrchová 3032200 Deštnédroba, Kamenná konglohora merát Litultovice, Současná povrchová 3037100 Mladecko břidlice, Mladecko droba Opava Netěženo povrchová 3090600 Palhanec- písek, Vávrovice psamity

Opava

Netěženo

povrchová

3131400 OpavaJaktař

Zdroj: Data ÚAP (2010)

17

Surovina Plocha (ha) CHLÚ Štěrkopís -ky Cihlářská surovina

0,37 Ne 14,54 Ano

Sádrovec

26,33 Ano

Cihlářská surovina

66,47 Ne

Stavební kámen

18,9 Ne

Stavební kámen

19,66 Ne

Stavební kámen Písky sklářské a slévárens ké, Štěrkopís -ky hlína, Cihlářská sprašová surovina, hlína,štěr Štěrkopís kopísek -ky

5,33 Ne 145,66 Ano

26,36 Ano

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Opava

Zdroj: Data ÚAP ( 2010)

3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Opava je evidováno pouze malé množství sesuvných území. Nacházejí se zejména na úpatí Nízkého Jeseníku při jeho přechodu do Opavské nížiny v obcích Háj ve Slezsku (8,3 ha), Nové Sedlice (0,7 ha), Mokré Lazce (celkem 7,8 ha) a Hradec nad Moravicí (2 ha). Tato území jsou většinou plošně malého rozsahu, na území obce Opava je evidováno pouze jedno bodové, největší je evidováno v katastrálním území Chabičov ve Slezsku a Mokré Lazce (5,82 ha). Tato území se nacházejí mimo zastavěné území obcí, případně na jejich okraji a nepřestavují významnější riziko a omezení pro rozvoj obcí. Navíc se ve většině případů jedná o sesuvy pouze potenciální. Poddolovaných území je v zájmové oblasti evidováno mnohem více. Část z nich je plošně málo rozsáhlá (bodová), větší jsou pozůstatky po těžbě kamene a jejich projevem jsou haldy a propadliny. Jsou datovány nejčastěji do 19. století. Jejich největší výskyt je na území obcí Brumovice (10,34 ha), Dolní Životice (10,38 ha), Hlavnice (12,33 ha), Hradec nad Moravicí (23,81 ha), Jakartovice (129,4 ha), Litultovice (9,21 ha), Lhotka u Litultovic (8,21 ha), Mladecko (22,25 ha), Mikolajice (15,26 ha), Velké Heraltice (12,25 ha) – jsou tedy převážně v oblasti Nízkého Jeseníku. Ve většině případů jsou – s výjimkou např. Bohdanovic – lokalizovány mimo zastavěné území obcí. V regionu je také evidováno několik starých důlních děl, a to především v Jakartovicích, Hradci nad Moravicí a okolí.

18

EKOTOXA s.r.o.


3.1.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Ve většině obcí (Branka u Opavy, Budišovice, Hlubočec, Holasovice, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Neplachovice, Oldřišov, Otice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Uhlířov, Velké Hoštice a Vršovice) nejsou evidována žádná poddolovaná a sesuvná území. K některým ložiskům jsou vymezena chráněná ložisková území (Opava, Hněvošice).

SLABÉ STRÁNKY Vyšší míra výskytu poddolovaných nebo sesuvných území v obcích Brumovice, Dolní Životic, Hlavnice, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Litultovice, Lhotka u Litultovic, Mladecko, Mikolajice a Velké Heraltice může být omezením pro rozvoj obcí. V obci Bohdanovice zasahují do bezprostřední blízkosti zástavby.

Sesuvná území v obcích Háj ve Slezsku, Mokré Lazce a Nové Sedlice, mohou představovat omezení pro rozvoj. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití dotačních programů na obnovu území Zábory půdy, narušení vodního režimu v krajině zasažených těžbou. apod.

3.1.5 Problémy k řešení • • • •

Přesná lokalizace poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin (Háj ve Slezsku, Hněvošice, Holasovice, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Litultovice, Mladecko a Opava). Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin (Háj ve Slezsku, Hněvošice, Holasovice, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Litultovice, Mladecko a Opava).

19

EKOTOXA s.r.o.


3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Opava zasahují do povodí Odry. Oblast povodí Odry na území ČR leží na rozhraní systémů Hercynského a Alpinského. Do oblasti povodí zasahují tři provincie – Česká vysočina, Středoevropská nížina a Západní Karpaty. Středoevropská nížina zasahuje ze severu pouze okrajem oblasti Slezské nížiny, jmenovitě celkem Opavská pahorkatina. Subprovincie Vněkarpatské sníženiny (celky Moravská brána a Ostravská pánev) rozdělují morfologicky povodí na východní a západní část. Zájmová oblast náleží k západní části, kterou tvoří Jesenická oblast s celky Rychlebské hory, Vidnavská nížina, Žulovská pahorkatina, Zlatohorská vrchovina, Hrubý a Nízký Jeseník. Oblast povodí Odry na území České republiky zasahuje z hlediska regionální geologie do obou jejích základních geologických jednotek – Českého masivu i Západních Karpat. Převážná část povodí Odry je situována v moravskoslezské oblasti Českého masívu (moravikum a silesikum), v její severní části označované jako jesenický blok. Zvláštním geologickým znakem je oblast širšího okolí Opavy, která je zařazena v původní verzi ČSN 73 0036 do seismické oblasti (území s pozorovanou zemětřesnou činností) o intenzitě 6° MCS (dvanáctistupňová MCS - Mercalli, Cancani, Sieberg – stupnice intenzity zemětřesení). Do kategorie zvláštních geologických znaků lze zařadit také antropogenní vlivy na erozní procesy v údolních nivách (výstavba přehrad, vodohospodářských přivaděčů, úpravy koryt apod.). Větší část povodí patří k územím s vysokým množstvím ročních srážek (horské oblasti přes 1 000 mm). Celkový odtok je proto relativně velký, ale velmi nerovnoměrný, protože petrografický charakter hornin většiny území je nepříznivý pro akumulaci podzemní vody. Horniny krystalinika, devonu a kulmu s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost, horniny karpatského flyše jen v omezené míře (oběh podzemních vod je omezen soustavným výskytem pelitických vložek). Pouze kvartérní a některé terciérní sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody. Akumulační oblastí je pouze oblast oderská (Ostravsko a Opavsko), kde jsou zastoupeny významnější mocnosti (do 50 m) kvartérních nezpevněných sedimentů. Kvartérní sedimenty však pro malou kapacitu nemohou vyrovnávat odtok povrchové vody z území, neogenní sedimenty jsou v naprosté většině situovány pod stávající erozní bází, jejich svrchní polohy jsou nepropustné a rovněž výrazně povrchový odtok neovlivňují. Část povodí má výrazný nedostatek podzemních vod a značné množství sídel proto zajišťuje potřebu vody z vodárenských nádrží prostřednictvím skupinových vodovodů. Podzemní vody krystalinika a devonu jsou převážně měkké, kalcium-bikarbonátového typu, vody karpatského mezozoika a terciéru jsou smíšené (natrium-bikarbonátové a kalcium-sulfátové s infiltračními kalcium-bikarbonátovými vodami). V povodí Odry lze vymezit dvě hydrologicky odlišné oblasti podmíněné geologickou stavbou, oblast jesenickou a beskydskou. Zájmové území náleží k jesenické oblasti. Celkově je povodí tvořeno převážně spíše menšími toky a jeho říční síť prodělala dlouhý a složitý vývoj ovlivněný i kolísáním klimatu ve čtvrtohorách. Specifické odtoky v jesenické oblasti dosahují v horských oblastech s ohledem na výši srážek, morfologické poměry, poměr zalesnění aj. hodnot i přes 30 l.s-1.km-2, směrem k východu s poklesem nadmořské výšky i srážek klesají na hodnoty 5 - 10 l.s-1.km-2, v nížinách Opavy až ke 3 l.s-1.km2 . Na celou oblast povodí dopadá ročně přes 5,1.109 m3 srážek, roční srážkový úhrn, vztažený na průměrnou plochu, dosahuje cca 820 mm, z čehož v průměru odteče přibližně asi 300 mm. Průměrný odtokový součinitel tak činí 0,35. Významnými toky na území SO ORP jsou Opava, Moravice, Hvozdnice, Raduňka, Destná, Velká, Ostrá, Strouha, Sedlinka, Porubka, Sezina, Mlýnská strouha a Oldřišovský potok. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch. Nejvýznamnější je vodní nádrž Kružberk, dále se jedná o vodní nádrž Pocheň, Heraltické rybníky, Stěbořický rybník, Raduňské rybníky, Stříbrné jezero, Sedlinka a další menší vodní plochy, např. v okolí obcí Slavkov, Uhlířov, Štáblovice, Vávrovice a další. Na území SO ORP není vyhlášena žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod. V Předběžném přehledu významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Odry (říjen 2007) jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy: • Nedostatečné čištění odpadních vod. • Dostavba kanalizací a ČOV v aglomeracích s počtem nad 2000 ekvivalentních obyvatel. • Zajištění přiměřeného vyčistění splaškových vod v aglomeracích do 2000 ekvivalentních obyvatel.

20

EKOTOXA s.r.o. • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •


Rekonstrukce ČOV nad 10000 ekvivalentních obyvatel k dosažení požadované eliminace biogenních prvků. Zlepšení morfologie vodních toků v úsecích s nevhodným stavem. Neprůchodnost vodních toků pro ryby a další vodní živočichy. Staré ekologické zátěže, které mohou mít negativní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod. Dosažení požadovaných imisních standardů organického znečištění ve vodních tocích a vodních nádržích – překročené limity jakosti pro NO3-, NH4+, celkový fosfor, volný amoniak, saprobní index, rozpuštěný kyslík, chlorofyl. Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek. Zatížení podzemních a povrchových vod z plošného znečištění fosforem a pesticidy. Příznivé podmínky pro rozvoj fytoplanktonu v povodí. Stanovení a respektování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích. Nadměrná vodní eroze v krajině. Rizikovost podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu. Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu z důvodu prokázání atrazinu v podzemních vodách, z důvodu nebezpečných látek z bodových zdrojů a z důvodu důlní činnosti mající vliv na podzemní vody. Stabilizace vodních toků v úsecích, kde tyto tvoří státní hranice. Nedostatečná flexibilita a podpora přípravy a provádění KPÚ. Revize a upřesnění záplavových území. Zvýšení bezpečnosti přehrad, jezů a inundačních hrází, ale i malých vodních nádrží a rybníků. Nedostatečná zabezpečenost protipovodňové ochrany měst, průmyslové infrastruktury a objektů v záplavových územích. Zlepšení prognózy povodňových situací, které se týká všeobecně celé oblasti povodí. Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody. Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro výstavbu suchých nádrží (poldrů). Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro budoucí umělou akumulaci povrchových vod. Návratnost nákladů na vodohospodářské služby.

V Plánu oblasti povodí Odry 2010 - 2015 (prosinec 2009) jsou v tomto plánovacím období pro SO ORP Opava navržena tato opatření k dosažení cílů ochrany vod pro pro jednotlivé útvary povrchových vod: Bílovka - Pustá Polom – výstavba kanalizace a ČOV, náklady činí 81 mil.Kč; Velká - Opava – výstavba kanalizace, náklady činí 591.5 mil.Kč; Opava - Opava – výstavba kanalizace, náklady činí 591.5 mil.Kč; - Velké Hoštice - IVAX Pharmaceuticals, s.r.o - snížení koncentrace dichlormetanu v odpadních vodách; Hvozdnice - Dolní Životice – dostavba kanalizace (4 etapy), náklady činí 58 mil.Kč; - Litultovice – odkanalizování obce, náklady činí 51 mil.Kč; - Mladecko – výstavba kanalizace a ČOV, náklady činí 12.65 mil.Kč; - Opava, Otice - úprava nevhodné morfologie vodního toku, náklady činí 28.0 mil.Kč; Moravice - Hradec nad Moravicí – výstavba ČOV a kanalizace, náklady činí 290 mil.Kč; - Opava – výstavba kanalizace, náklady činí 591.5 mil.Kč; Bílá voda - Oldřišov – kanalizace a ČOV, náklady činí 60 mil.Kč. V posledních letech dochází často k povodním a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových opatření. Povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Odry 2010 - 2015 (prosinec 2009). Ve SO ORP Opava jsou v tomto plánovacím období navrhována následující opatření: Velká - Opava-Jaktař - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q50, náklady činí 20.0 mil.Kč; - Stěbořice, Zlatníky - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q50, náklady činí 42.3 mil.Kč; Opava - Vávrovice - zkapacitnění koryta a zřízení hráze, navrhovaná kapacita Q100, náklady činí 38.9 mil.Kč; - Opava-Kateřinky - zkapacitnění koryta, navrhovaná kapacita Q100, náklady činí 42.0 mil.Kč; Hvozdnice - Otice - zkapacitnění koryta, navrhovaná kapacita Q20, náklady činí 31.9 mil.Kč; 21

EKOTOXA s.r.o.


Moravice

- Opava-Kylešovice - zkapacitnění rozšířením a prohloubením koryta v kombinaci s poldrem, navrhovaná kapacita Q100, náklady činí 55.0 mil.Kč; - Hradec nad Moravicí - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q20, náklady činí 10.3 mil.Kč; Opava, Sedlinka - Štítina - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q50, náklady činí 11.7 mil.Kč; Oldřišovský potok - Oldřišov - zkapacitnění koryta, navrhovaná kapacita Q20, náklady činí 12.5 mil.Kč; přítoky Opavy a Litultovicekého potoka – Litultovice - Dolní Životice - suchá nádrž Choltice 12,5 mil.Kč. Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Opava

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

3.2.1 Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Hradec nad Moravicí a to téměř 190,47 ha. Toto množství činí 20,7 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je také v obcích Jakartovice (126,69 ha), Opava (87,61 ha) a Velké Heraltice (61,80 ha). V těchto obcích by měly být identifikovány tyto pozemky a navržena potřebná opatření (možno 22

EKOTOXA s.r.o.


využít KPÚ), aby se zabránilo nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezilo nebezpečí vzniku lokální povodně. Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Plocha sklonité orné Procento sklonité orné Obec Plocha orné půdy (ha) půdy (ha) půdy z orné celkově Branka u Opavy 16,64 410,97 4,05 Bratříkovice 0,72 302,08 0,24 Brumovice 54,76 1666,50 3,29 Budišovice 16,86 173,82 9,70 Dolní Životice 2,53 702,16 0,36 Háj ve Slezsku 44,40 517,13 8,59 Hlavnice 15,83 865,06 1,83 Hlubočec 10,87 267,11 4,07 Hněvošice 13,90 433,59 3,21 Holasovice 13,12 1320,99 0,99 Hrabyně 38,87 261,79 14,85 Hradec nad Moravicí 190,47 918,69 20,73 Chlebičov 3,53 292,99 1,20 Chvalíkovice 32,23 292,37 11,02 Jakartovice 126,69 1486,02 8,53 Jezdkovice 0,00 230,97 0,00 Kyjovice 38,29 220,81 17,34 Lhotka u Litultovic 29,76 124,68 23,87 Litultovice 9,55 593,01 1,61 Mikolajice 25,31 279,65 9,05 Mladecko 6,02 206,88 2,91 Mokré Lazce 1,77 250,94 0,71 Neplachovice 10,11 458,31 2,21 Nové Sedlice 0,84 123,29 0,68 Oldřišov 14,87 1364,77 1,09 Opava 87,61 5589,22 1,57 Otice 8,53 576,18 1,48 Pustá Polom 32,51 528,18 6,16 Raduň 12,23 281,28 4,35 Skřipov 19,58 419,74 4,66 Slavkov 17,07 716,65 2,38 Služovice 9,76 421,38 2,32 Sosnová 32,14 546,63 5,88 Stěbořice 37,42 1275,29 2,93 Štáblovice 24,07 491,90 4,89 Štítina 0,31 162,26 0,19 Těškovice 47,54 194,86 24,40 Uhlířov 1,04 222,24 0,47 Velké Heraltice 61,80 2332,17 2,65 Velké Hoštice 4,98 792,28 0,63 Vršovice 25,37 158,52 16,00 Celkem 1139,90 28473,36 4,00 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010 Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a 2004. Ke spuštění došlo 21. března 2004.

23

EKOTOXA s.r.o.


Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dnešním aktuálním stavem. Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (pLPIS) – aplikace určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23.10.2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.

Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Opava zasahuje záplavové území Q100 čtyř vodních toků – Čižiny, Hvozdnice, Moravice a Opavy. Záplavové území Q100 Čižiny zasahuje 42,97 ha pouze do území obce Brumovice. Záplavové území Q100 Hvozdnice zasahuje 417,66 ha do území obcí Dolní Životice, Jakartovice, Litultovice, Mladecko, Opava, Otice, Slavkov, Štáblovice a Uhlířov. Záplavové území Q100 Moravice zasahuje 276,16 ha do území obcí Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí a Opava. Záplavové území Q100 Opavy zasahuje 1401,85 ha do území obcí Brumovice, Háj ve Slezsku, Holasovice, Mokré Lazce, Opava, Štítina a Velké Hoštice. Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Obec Vodní tok (Q100) Zaplavená plocha při Q100 (ha) Branka u Opavy Moravice 66,71 Bratříkovice Čižina 42,97 Brumovice Opava 144,58 Budišovice Dolní Životice Hvozdnice 70,62 Háj ve Slezsku Opava 175,85 Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Opava 232,68 Hrabyně Hradec nad Moravicí Moravice 96,75 Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Hvozdnice 28,63 Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Hvozdnice 31,27 Mikolajice Mladecko Hvozdnice 3,69 Mokré Lazce Opava 46,73 Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Moravice 112,70 Opava Hvozdnice 126,41 Opava 495,34 24

EKOTOXA s.r.o.

Obec Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Zdroj: DIBAVOD VÚV T.G.M., 01/2010


Vodní tok (Q100) Hvozdnice Hvozdnice Hvozdnice Opava Hvozdnice Opava -

Zaplavená plocha při Q100 (ha) 81,62 44,79 24,07 103,61 6,56 203,06 -

Poznámka: K 21.10.2010 nebyla k dispozici data ÚAP, proto byla jako zdroj použita databáze DIBAVOD.

Obrázek č. 3.2.2: Záplavové území Q100 na území SO ORP Opava

Zdroj: DIBAVOD VÚV T.G. M., 01/2010

25

EKOTOXA s.r.o.


3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna.

3.2.2.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 96 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (téměř u všech obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického i chemického stavu). Na území SO ORP není jako „nerizikový“ klasifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu ani z hlediska chemického stavu. Jako „nejistý“ jsou v SO ORP klasifikována 4 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí.

26

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Obec "nejistý" "rizikový" Branka u Opavy 0 100 Bratříkovice 0 100 Brumovice 0 100 Budišovice 0 100 Dolní Životice 0 100 Háj ve Slezsku 0 100 Hlavnice 0 100 Hlubočec 0 100 Hněvošice 100 0 Holasovice 0 100 Hrabyně 0 100 Hradec nad Moravicí 0 100 Chlebičov 0 100 Chvalíkovice 0 100 Jakartovice 14 86 Jezdkovice 0 100 Kyjovice 0 100 Lhotka u Litultovic 0 100 Litultovice 0 100 Mikolajice 0 100 Mladecko 0 100 Mokré Lazce 0 100 Neplachovice 0 100 Nové Sedlice 0 100 Oldřišov 73 27 Opava 0 100 Otice 0 100 Pustá Polom 0 100 Raduň 0 100 Skřipov 0 100 Slavkov 0 100 Služovice 100 0 Sosnová 0 100 Stěbořice 0 100 Štáblovice 0 100 Štítina 0 100 Těškovice 0 100 Uhlířov 0 100 Velké Heraltice 0 100 Velké Hoštice 0 100 Vršovice 0 100 SO ORP Opava 4 96 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

Chemický stav "nejistý" "rizikový" 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 100 0 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 14 86 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 73 27 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 100 0 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 4 96

Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“.

27

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 28

EKOTOXA s.r.o.

3.2.2.2


Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 13 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 30 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Jako „nerizikový“ je klasifikováno 87 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 70 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Branka u Opavy 40 40 Bratříkovice 0 0 Brumovice 10 10 Budišovice 0 51 Dolní Životice 1 1 Háj ve Slezsku 19 81 Hlavnice 0 0 Hlubočec 0 18 Hněvošice 0 50 Holasovice 22 22 Hrabyně 0 94 Hradec nad Moravicí 9 14 Chlebičov 0 50 Chvalíkovice 32 32 Jakartovice 0 0 Jezdkovice 0 0 Kyjovice 0 0 Lhotka u Litultovic 0 0 Litultovice 0 0 Mikolajice 0 0 Mladecko 0 0 Mokré Lazce 20 80 Neplachovice 12 12 Nové Sedlice 27 73 Oldřišov 0 50 Opava 32 50 Otice 44 44 Pustá Polom 0 33 Raduň 22 78 29

EKOTOXA s.r.o.


Obec Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Kvantitativní stav Chemický stav 0 0 29 29 0 50 0 0 0 0 1 1 50 50 0 0 0 0 0 0 20 50 3 80 13 30

Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

30

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

31

EKOTOXA s.r.o.


3.2.3 Indikátory Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Opava nachází 1139,9 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Opava (28 473,36 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí 4 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje ve 4 obcích SO ORP Opava (Bratříkovice, Jezdkovice, Nové Sedlice a Štítina). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Naopak zvýšené množství svažitých pozemků orné půdy se nachází na území obcí Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Opava a Velké Heraltice. Na území těchto obcí by měly být identifikovány tyto pozemky a navrženy potřebná opatření (možno využít KPÚ) aby se zabránilo nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezilo nebezpečí vzniku lokální povodně. Hodnocení indikátoru „vodní režim“: -2 na území obce se nachází více než 60 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 40 – 60 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 20 – 39,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 19,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy

Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ (96 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP není jako „nerizikový“ identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu ani z hlediska chemického stavu. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože některé útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako „nejistý“ z důvodu nedostatku primárních dat (4 % ekologický stav/potenciál i chemický stav). Místně nejsou na sledovaném území plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (13 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 30 % z hlediska chemického stavu). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 87 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 70 % z hlediska chemického stavu). Hodnocení indikátoru „stav povrchových a podzemních vod“: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je nepřijatelný na území všech obcí SO ORP, s výjimkou obcí Hněvošice a Služovice, kde se většinově nachází útvary povrchových vod s klasifikací nejistý a nelze je tedy jednoznačně zařadit mezi rizikové či nerizikové. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody.

32

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Vodní režim Obec Hodnocení hodnoty [ha] indikátoru 1 Branka u Opavy 16,64 2 Bratříkovice 0,72 -1 Brumovice 54,76 1 Budišovice 16,86 1 Dolní Životice 2,53 -1 Háj ve Slezsku 44,40 1 Hlavnice 15,83 1 Hlubočec 10,87 1 Hněvošice 13,90 1 Holasovice 13,12 0 Hrabyně 38,87 -2 Hradec nad Moravicí 190,47 1 Chlebičov 3,53 0 Chvalíkovice 32,23 -2 Jakartovice 126,69 2 Jezdkovice 0,00 0 Kyjovice 38,29 0 Lhotka u Litultovic 29,76 1 Litultovice 9,55 0 Mikolajice 25,31 1 Mladecko 6,02 1 Mokré Lazce 1,77 1 Neplachovice 10,11 2 Nové Sedlice 0,84 1 Oldřišov 14,87 -2 Opava 87,61 1 Otice 8,53 0 Pustá Polom 32,51 1 Raduň 12,23 1 Skřipov 19,58 1 Slavkov 17,07 1 Služovice 9,76 0 Sosnová 32,14 0 Stěbořice 37,42 0 Štáblovice 24,07 2 Štítina 0,31 -1 Těškovice 47,54 1 Uhlířov 1,04 -2 Velké Heraltice 61,80 1 Velké Hoštice 4,98 0 Vršovice 25,37 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010

33

Hodnocení stavu povrchových a podzemních vod -2 -1 -1 -2 -1 -2 -1 -2 0 -2 -2 -1 -2 -2 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -2 0 -1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 -2 -2

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010 Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010 34

EKOTOXA s.r.o.


3.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým (nebo téměř nulovým) výskytem sklonité orné půdy – území obcí Bratříkovice, Jezdkovice, Nové Sedlice a Štítina.

Nerizikový stav pro 87 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 70 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu.

PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

SLABÉ STRÁNKY Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území všech obcí SO ORP, s výjimkou obcí Hněvošice a Služovice, kde se většinově nachází útvary povrchových vod s klasifikací nejistý a nelze je tedy jednoznačně zařadit mezi rizikové či nerizikové). Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obcí Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Opava a Velké Heraltice. V obcích Brumovice, Dolní Životice, Jakartovice, Litultovice, Mladecko, Opava, Otice, Slavkov, Štáblovice, Uhlířov, Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí, Háj ve Slezsku, Holasovice, Mokré Lazce, Štítina a Velké Hoštice je stanoveno záplavové území Q100. HROZBY Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy – území obce Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Opava a Velké Heraltice. Neudržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody.

Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou Nutnost zlepšení morfologie vodních toků. erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). Staré ekologické zátěže.

3.2.5 Problémy k řešení •

•

• • •

V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...). Jedná se především o obce Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Opava a Velké Heraltice, dále potom obce Brumovice, Háj ve Slezsku a Těškovice. V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

35

EKOTOXA s.r.o.


3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1 Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů. Kromě dopravy a plošných zdrojů (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť), sezonně a místně i zemědělství, se na výsledné imisní situaci v SO ORP zásadním způsobem podílejí stacionární průmyslové a technologické zdroje z Ostravska-Karvinska. Ke znečištění ovzduší přispívají v menší míře také emise látek znečišťujících ovzduší přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů) např. z Polska. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky.

3.3.1.1

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatel

Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Pro SO ORP Opava byly v roce 2006, stejně jako v roce 2008 z důvodu překračování imisních limitů (resp. cílových imisních limitů) určeny jako problematické suspendované částice velikostní frakce PM10, benzo(a)pyren a troposférický ozon. Při srovnání plošného rozsahu překročení imisních limitů bylo v roce 2008 zjištěno zlepšení situace. Na základě srovnání dat za dva roky ovšem nelze říci, že je zde tato problematika vyřešena a že v následujících letech nemůžeme očekávat opětovné zhoršení situace. Jedná o dlouhodobý problém na mnoha místech ČR, koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.). Největším problémem ochrany ovzduší na celém území SO ORP Opava jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10 došlo v roce 2006 na 93 % území SO ORP, tj. na území všech obcí. V roce 2008 bylo zjištěno překročení tohoto limitu na 17% území SO ORP (plošně nejvýznamnější překročení bylo zjištěno na území obcí Štítina, Háj ve Slezsku, Hrabyně, Kyjovice a Nové Sedlice). Roční imisní limit pro PM10 byl v roce 2006 překročen na 9 % území SO ORP, v roce 2008 již překročen nebyl. Dalším problémem je překračování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. V roce 2006 došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP) na 20 % území SO ORP, v roce 2008 již jen na 5% plochy území SO OPR. Překročení imisního limitu pro BaP bylo v roce 2008 zaznamenáno na území obcí Opava, Velké Hoštice, Otice, Háj ve Slezsku. V roce 2006 ani 2008 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisního limitu pro benzen. V roce 2006 došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon na 95 % území SO ORP, v roce 2008 již na 100 % plochy území SO ORP. Naopak v letech 2006 ani 2008 nebyl překročen cílový imisní limit pro kadmium ani pro arsen.

36

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2008 SO ORP Opava % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec PM10 PM10 Imisní Cílový imisní B(a)P O3_8h roční 24h limit limit bez O3 Branka u Opavy 0 1 0 100 1 0 Bratříkovice 0 100 0 0 0 0 Brumovice 0 100 0 0 0 0 Budišovice 0 100 65 0 65 0 Dolní Životice 0 100 0 0 0 0 Háj ve Slezsku 0 100 100 10 100 10 Hlavnice 0 100 0 0 0 0 Hlubočec 0 100 0 0 0 0 Hněvošice 0 100 16 0 16 0 Holasovice 0 100 0 0 0 0 Hrabyně 0 100 99 0 99 0 Hradec nad Moravicí 0 0 0 100 0 0 Chlebičov 0 100 20 0 20 0 Chvalíkovice 0 100 0 0 0 0 Jakartovice 0 100 0 0 0 0 Jezdkovice 0 100 0 0 0 0 Kyjovice 0 100 97 0 97 0 Lhotka u Litultovic 0 100 0 0 0 0 Litultovice 0 100 0 0 0 0 Mikolajice 0 100 0 0 0 0 Mladecko 0 100 0 0 0 0 Mokré Lazce 0 100 34 0 34 0 Neplachovice 0 100 0 0 0 0 Nové Sedlice 0 100 72 0 72 0 Oldřišov 0 100 0 0 0 0 Opava 0 100 39 28 39 28 Otice 0 100 15 14 15 14 Pustá Polom 0 100 28 0 28 0 Raduň 0 100 13 0 13 0 Skřipov 0 100 0 0 0 0 Slavkov 0 100 0 0 0 0 Služovice 0 100 0 0 0 0 Sosnová 0 100 0 0 0 0 Stěbořice 0 100 0 0 0 0 Štáblovice 0 100 0 0 0 0 Štítina 0 100 100 0 100 0 Těškovice 0 100 58 0 58 0 Uhlířov 0 100 0 0 0 0 Velké Heraltice 0 100 0 0 0 0 Velké Hoštice 0 100 56 20 56 20 Vršovice 0 100 0 0 0 0 Celkem SO ORP 0 17 5 100 17 5 Zdroj dat: ČHMÚ, 2008 Pro srovnání, celkově na území kraje (zóny) došlo v roce 2008 k překročení 24h imisního limitu pro PM10 na 36 % území, ročního imisního limitu pro PM10 na 7 % území, cílového imisního limitu pro B(a)P na 25 % území kraje.

37

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2008

Zdroj dat: ČHMÚ

3.3.1.2

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP Opava došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40), v roce 2008 zde došlo k překročení tohoto limitu na 74% plochy SO ORP (limit nebyl překročen na území obcí Háj ve Slezsku, Hrabyně, Kyjovice, Nové Sedlice a Štítina). V letech 2006 ani 2008 prakticky nebyl překročen imisní limit pro NOx.a pro SO2..

38

EKOTOXA s.r.o.


3.3.2 Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory • •

HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru

39

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.3.2: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2008 SO ORP Opava Počet látek s překročením imisních limitů nebo Výsledné hodnocení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a -2 / -1 / 0 / 1 / 2 Obec ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím (-2 nejhorší, 2 nejlepší) ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Zdroj dat: ČHMÚ, 2008

2 1 1 2 1 3 1 1 2 1 2 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 2 1 2 1 3 3 2 2 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 3 1

1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1

40

-1 1 1 -1 1 -2 1 1 -1 1 -1 1 -1 1 1 1 -1 1 1 1 1 -1 1 -1 1 -2 -2 -1 -1 1 1 1 1 1 1 -1 -1 1 1 -2 1

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.2: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce 2008

Zdroj dat: ČHMÚ 2008, EKOTOXA s.r.o. 2010

41

EKOTOXA s.r.o.


3.3.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2006 ani 2008 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2 a benzen a cílového imisního limitu pro arsen, kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví a imisní limit pro SO2 na ochranu ekosystémů a vegetace. Zlepšení imisní situace pro PM10 (překročení IL na 93% plochy SO ORP v roce 2006, 17% v roce 2008) a BaP (20% v roce 2006, 5 % v roce 2008).

SLABÉ STRÁNKY Vysoká koncentrace průmyslových stacionárních zdrojů emisí v širší oblasti kraje mající za následek plošně zhoršenou kvalitu ovzduší.

Vysoká intenzita silniční dopravy v intravilánu města Opava a průtah významných silničních komunikací obcemi (Habyně, Opava– Komárov, Velké Hoštice, Malé Hoštice, Branka u Opavy a Hradec nad Moravicí, Holasovice, Skrochovice, Litultovice, Slavkov způsobuje zatěžování obyvatelstva emisemi a hlukem. Hluková zátěž obyvatel města Opavy z dopravy přesahuje v některých lokalitách hygienické limity. Na území SO ORP byly v roce 2006 i 2008 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (17% území v roce 2008), ozonu (100 % území), BaP (5 % území). Na téměř celém území SO ORP byl v roce 2006 i 2008 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) pro ochranu ekosystémů. HROZBY Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku vysokých cen zemního plynu, používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.

PŘÍLEŽITOSTI Budování moderní dopravní infrastruktury (obchvaty měst a obcí), např. dokončený obchvat města Opavy, Litultovic, Komárova, Velkých Hoštic, Hrabyně atp., napomůže k odvedení tranzitní dopravy z intravilánu obcí, přispěje ke zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. Realizace opatření uvedených v rámci PZKO pro Vysoké náklady, neochota vlastníků či značná město Opava. náročnost na provedení rychlých a účinných opatření na další snižování emisí významných stacionárních zdrojů. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových Zpožďování termínů při výstavbě silnice I/11 a při areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí realizaci obchvatu města Opavy a dalších obcí. pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku.

42

EKOTOXA s.r.o.


3.3.4 Problémy k řešení • • • • • •

V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat umístění a výstavbu nových průmyslových podniků a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury (především na I/11, I/57, I/56 a I/46). Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy. Integrovat zásady dlouhodobé strategie ochrany před hlukem do územních plánů obcí s intenzivní silniční dopravou (statutární město Opava). Vymezit hlukově zatížené oblasti a v rámci možností také plochy pro protihluková opatření (protihlukové stěny, pásy zeleně atp.). V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Zajistit dostatečné plochy pro výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku).

43

EKOTOXA s.r.o.


3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1 Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez.

3.4.1.1

Chráněná území v SO ORP Opava

V řešeném území se vyskytují menší zvláště chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Do jižní části zasahuje přírodní park Moravice (jeho větší část leží v sousedním SO ORP Vítkov), jehož hlavní cílem je ochrana krajinného rázu v údolí řeky Moravice. EVL Údolí Moravice – předmětem ochrany je lokalita přástevníka kostivalového, střevlíka hrbolatého, vranky obecné. Rozloha celkem 129,63 ha (menší část zasahuje do ORP Vítkov). V řešeném území se vyskytuje na ploše 89,71 ha v obci Hradec nad Moravicí, katastrální území Hradec nad Moravicí, Žimrovice a Domoradovice. EVL Jakartovice - lokalita modráska bahenního. Rozloha 13,75 ha, obec Jakartovice a Mladecko. EVL Štola Jakartovice II - lokalita netopýra velkého. Rozloha 0,04 ha, obec Jakartovice. EVL Hněvošický háj - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, staré acidofilní doubravy s dubem letním na písčitých pláních. Rozloha 70,1559 ha, obec Hněvošice, Oldřišov, Služovice. NPR Kaluža - Bukový smíšený porost typický pro Oderské vrchy. Rozloha celkem 57,03 ha, větší část v sousedním ORP Vítkov. V SO ORP Opava leží tato NPR v obci Hradec nad Moravicí, katastrální území Žimrovice. PR Hněvošický háj - Dubohabrový porost s křovitým patrem a bohatou květenou. Rozloha 67,71 ha, obec Hněvošice. PR Hořina - Bohatá lokalita šafránu Heuffelova.Rozloha 88,33 ha, obec Brumovice a Velké Heraltice.

44

EKOTOXA s.r.o.


PR Hvozdnice - Říční niva s několika rybníky, velmi bohatá avifauna, lokalita želvy bahenní. Rozloha 56,24 ha, obec Slavkov, Štáblovice a Uhlířov. PR U Leskoveckého chodníka - Smíšený přirozený porost smrku, modřínu a jedle. Rozloha 29,97 ha, obec Skřipov. PP Heraltický potok - Mokřady kolem potoka s významnými rostlinnými i živočišnými společenstvy. Rozloha 14,39 ha, obec Holasovice, Neplachovice, Stěbořice. PP Hůrky - Lesní porost přirozeného charakteru s vysokým zastoupením jesenického modřínu a borovice lesní. Rozloha 16,04 ha, obec Velké Heraltice. PP Otická sopka - Průnik čedičových vyvřelin spodnokarbonskými horninami. Rozloha 10,44 ha, obec Otice a Slavkov. PP Úvalenské louky - Přirozené vlhké louky s řadou ostřic. Rozloha 6,5 ha, obec Brumovice. Z hlediska plošného zastoupení CHÚ je SO ORP Opava území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,6 % z celkové plochy SO ORP. V řešeném území se nachází pouze menší chráněná území. Jejich největší koncentrace je jižně a severozápadně od obce Opava (v samotné obci Opava však ZCHÚ není žádné). Ve východní části správního obvodu také neleží žádné ZCHÚ. V obcích Hradec nad Moravicí, Vršovice, Raduň, Podvihov (část obce Opava), Hlubočec a Skřípov se rozkládá přírodní park Moravice. Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody

Zdroj: data ÚAP SO ORP Opava, 2010

45

EKOTOXA s.r.o.

3.4.1.2


Územní systém ekologické stability

Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Jako základní a závazný materiál byl použit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno. Údaje o ÚSESech v Moravskoslezském kraji byly graficky přehledně zpracovány a sjednoceny do díla „Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Moravskoslezského kraje“ (objednatel Moravskoslezský kraj - odbor Životního prostředí a zemědělství, zpracovatel AGERIS s r.o., 2008). Generel by měl sloužit jako podklad pro další územní plánování na úrovni kraje a obcí. V SO ORP kolem řeky Opavy prochází nadregionální biokoridor, na němž leží celkem 8 regionálních biocenter – RBC Brumovická niva, Holasovická niva, Držkovická niva, Palhanecká niva, Malohoštická niva, Velkohoštická niva a část RBC Koutská a Zábřežská niva (větší část je v sousedním SO ORP Kravaře). Druhý nadregionální biokoridor probíhá severním výběžkem Opavska, prochází obcemi Hněvošice Oldřišov a Služovice a pokračuje v sousedním SO ORP Kravaře do NRBC Dařenec. Na něm leží RBC Hněvošický háj a Svoboda. Významný biokoridor regionální úrovně prochází středem řešeného území od severozápadu k jihovýchodu. Vychází z nadregionálního biocentra NRBC Cvilín. Na něm leží RBC Heraltické Hůrky (v návrhu), Táborské, Na Velké, Slavkovské Březí, Hradecké a Kaluža. Z RBC Hradecké vychází další regionální biokoridor vedoucí do RBC Malohoštická niva, na něm leží RBC Panský mlýn. Z RBC Kaluža vychází v sousedním SO ORP Vítkov regionální biokoridor, který částečně vede i přes dva nejjižnější výběžky řešeného území. Na něm se nachází RBC U Leskoveckého chodníku, Kozíček a část RBC Horník. Poměrně velké množství RBC je ve stadiu návrhu. Na obrázku jsou to ta RBC, u nichž chybí jejich název. Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability

Zdroj: : data ÚAP SO ORP Opava, 2010 46

EKOTOXA s.r.o.


3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

KES =

plocha ekologicky stabilních ploch ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy

Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní

47

EKOTOXA s.r.o.


3.4.3 Indikátor Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru „koeficient ekologické stability“: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Opava Hodnocení Obec KES Obec KES indikátoru Branka u Opavy 0,33 Mokré Lazce 2,30 -2 Bratříkovice 0,11 Neplachovice 0,09 -2 Brumovice 0,29 Nové Sedlice 0,47 -2 Budišovice 1,82 Oldřišov 0,05 0 Dolní Životice 0,31 Opava 0,18 -2 Háj ve Slezsku 1,13 Otice 0,08 0 Hlavnice 0,12 Pustá Polom 1,62 -2 Hlubočec 1,55 Raduň 1,39 0 Hněvošice 0,30 Skřipov 3,04 -2 Holasovice 0,12 Slavkov 0,42 -2 Hrabyně 1,67 Služovice 0,28 0 Hradec n/Moravicí 2,15 Sosnová 1,07 0 Chlebičov 0,09 Stěbořice 0,23 -2 Chvalíkovice 0,25 Štáblovice 0,90 -2 Jakartovice 1,05 Štítina 0,25 0 Jezdkovice 0,30 Těškovice 2,20 -2 Kyjovice 1,20 Uhlířov 0,43 0 Lhotka u Litultovic 1,57 Velké Heraltice 0,45 0 Litultovice 0,46 Velké Hoštice 0,28 -1 Mikolajice 1,36 Vršovice 2,82 0 Mladecko 0,17 -2 SO ORP Opava 0,60 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2009

Hodnocení indikátoru 0 -2 -1 -2 -2 -2 0 0 1 -1 -2 0 -2 0 -2 0 -1 -1 -2 0 -1

V SO ORP Opava se nachází 41 obcí. Většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky málo stabilního a tudíž v rámci rozvoje neudržitelného. Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem (hodnota indikátoru -2 a -1) patří Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Dolní Životice, Hlavnice, Hněvošice, Holasovice, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Litultovice, Mladecko, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Štítina, Uhlířov, Velké Heraltice a Velké Hoštice. Území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích Budišovice, Háj ve Slezsku, Hlubočec, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Mokré Lazce, Pustá Polom, Raduň, Sosnová, Štáblovice, Těškovice a Vršovice. Jedinou obcí s ekologicky stabilním územím (hodnota indikátoru 1) je Skřipov.

48

EKOTOXA s.r.o.


V rámci SO ORP má nejvyšší stupeň ekologické stability obec Skřipov (KES = 3,04) a obec Vršovice (KES = 2,82). Na území obou obcí je malý podíl zemědělské půdy (27 % a 34,6 %) a vysoký podíl lesů (70,2 % a 61,8 %) z celkové plochy obcí. Naopak nejnižší ekologickou stabilitu má obec Oldřišov (KES = 0,05). Je zde mnoho zemědělské půdy (90,2 % z celkové plochy), kterou tvoří z 97,8 % půda orná. Následují obce Otice (KES = 0,08), Chlebičov a Neplachovice (obě obce KES = 0,09). Také tyto obce mají vysoké procento orné půdy a velmi malý podíl lesů (Otice 1,9 %, Chlebičov 0,3 % a Neplachovice 1,2 %) z celkové plochy. Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Opava v roce 2010

Zdroj: EKOTOXA s.r.o. 2010

49

EKOTOXA s.r.o.


3.4.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence přírodního parku Moravice. Hustá síť prvků ÜSES - nadregionální biokoridor kolem řeky Opavy, hodně RBK a RBC.. Relativně vysoká hodnota ekologické stability území v obcích Skřipov (KES = 3,05) a Vršovice (KES = 2,84). PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

SLABÉ STRÁNKY Nízké zastoupení zvláště chráněných území – pouze 0,6 % z celkové plochy SO ORP. Celý správní obvod SO ORP Opava vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES = 0,60). Nejnižší ekologická stabilita v obcích Oldřišov (KES = 0,05), Otice (KES = 0,08), Chlebičov a Neplachovice (obě KES = 0,09). HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.

3.4.5 Problémy k řešení • •

• • • •

Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který se po dobu těžby projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů.

50

EKOTOXA s.r.o.


3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 3.5.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Opavsko stále patří k tradičním zemědělským oblastem v rámci kraje s vhodnými podmínkami pro zemědělskou výrobu. Zemědělství ve správním obvodu ORP Opava obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2010 plochu 36 119 ha zemědělské půdy, což představuje 63,7 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s 30 460 ha (84,3 %), což je výrazně vyšší podíl než republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 4 126 ha (11,4 %). Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 4,5 % výměry zemědělské půdy. Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30.6.2010

Název obce

Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice

Celková výměra (ha) 692 377 2559 702 1127 1378 1107 937 616 1622 1003 4398 362 444 5005 360 692 505 1037 742 266 1055 573 157 1579 9054 720 1659 801 2027 1103 598

Orná půda (ha)

ZemědělZahrady Ovocné TTP (ha) ská půda (ha) sady (ha) (ha)

441 313 1786 213 776 497 926 323 429 1305 306 1028 293 322 2084 253 267 158 615 286 206 267 471 91 1393 5978 601 556 289 443 687 416

17 5 46 23 29 92 13 14 17 35 25 103 15 13 41 10 30 12 27 10 6 29 19 16 18 400 23 30 18 23 40 12

51

0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0

67 13 178 35 44 228 24 51 37 97 53 573 13 41 800 5 98 97 72 79 20 27 12 27 11 323 9 70 17 81 82 9

525 331 2010 271 849 817 963 389 484 1437 385 1705 321 376 2925 268 395 267 714 375 233 323 502 134 1424 6701 633 656 325 546 809 437

Podíl ZP na celkové výměře (%) 75,9 88,6 78,7 38,7 75,4 59,2 86,8 41,5 78,6 88,5 38,4 38,7 88,6 84,2 58,5 74,4 57,0 52,8 69,0 50,7 87,9 30,6 87,6 84,4 90,2 74,0 87,9 39,6 40,6 27,0 73,3 72,9

EKOTOXA s.r.o.

Název obce

Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava Zdroj: ČSÚ, 2010

3.5.1.1


Celková výměra (ha) 1308 1775 1036 304 913 390 3923 1006 799 56710

Orná půda (ha)

ZemědělZahrady Ovocné TTP (ha) ská půda (ha) sady (ha) (ha)

567 1318 493 190 246 249 2498 698 183 30460

19 33 24 23 20 7 49 21 10 1419

108 0 0 1 1 0 0 0 0 114

61 56 154 26 103 9 186 154 83 4126

755 1407 671 239 370 266 2733 872 276 36119

Podíl ZP na celkové výměře (%) 58,0 79,2 64,7 79,0 40,4 68,7 69,5 86,9 34,8 63,7

Ochrana zemědělského půdního fondu

Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. 1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany – jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce hodnotná půda se nachází v severovýchodní části území v obcích Opava, Oldřichov, Neplachovice, směrem na západ klesá bonita půd.

52

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany

Zdroj: ÚAP, 2010

3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa 3.5.2.1

Plochy lesa

ORP Oúpaval jepod průměrně lesnatým územím – lesnatost dosahuje 26,1%. Lesnatost je vyšší v jižní části území. Nejvíce lesnatou obcí jsou Vršovice, Mokré Lazce, Skřípov, nejnižší je v obcích Chlebičov, Štítina, Neplachovice.

53

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Název obce Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava Zdroj: ČSÚ, 2010

Celková výměra (ha)

Plocha lesa (ha)

692 377 2559 702 1127 1378 1107 937 616 1622 1003 4398 362 444 5005 360 692 505 1037 742 266 1055 573 157 1579 9054 720 1659 801 2027 1103 598 1308 1775 1036 304 913 390 3923 1006 799 56710

72 17 283 394 181 369 78 501 84 26 543 2262 1 23 1561 68 248 201 213 334 11 674 7 6 43 506 13 921 413 1408 175 108 480 216 306 2 499 94 957 15 492 14807

54

Lesnatost (%) 10,4 4,4 11,1 56,1 16,1 26,8 7,0 53,5 13,6 1,6 54,2 51,4 0,3 5,2 31,2 19,0 35,8 39,7 20,6 44,9 4,1 63,9 1,2 3,8 2,8 5,6 1,9 55,5 51,6 69,5 15,9 18,1 36,7 12,1 29,5 0,8 54,7 24,0 24,4 1,5 61,6 26,1

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.2: Kategorie lesa

Zdroj: Data ÚAP, 2010

3.5.2.2

Přírodní lesní oblasti

Lesy na území SO ORP Opava jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do dvou přírodních lesních oblastí (PLO 29 – Nízký Jeseník a PLO 32 – Slezská nížina). PLO 29 – Nízký Jeseník Do této PLO patří lesy na území obcí na severozápadě, západě a jihu území (např. Sosnová, Z část Brumovic, Z část Holasovic, Velké Heraltice, Bratříkovice, Hlavnice, Jezdkovice, Jakartovice, Mladecko, Litultovice, Lhotka u Litultovice, Dolní Životice, Z část Stěbořic, Mikolajice, Štáblovice, J část Otic, Uhlířov, Branka u Opavy, Chvalikovice, Vršovice, Hradec nad Moravicí, Raduň, Skřípov, Hlubočec, Pustá Polom, Těškovice, Kyjovice, Budišovice, Mokré Lazce, Hrabyně, a J část v obci Háj ve Slezsku, část Opavy (městské části Podvihov, Suché Lazce) V této PLO jsou smrkové porosty ve 3 -5. vegetačním stupni ohrožené větrem, hnilobami a podkorním hmyzem. Ve 3., ale i ve 4. vegetačním stupni trpí smrkové porosty stále václavkou. Postupně se zde zvyšuje podíl listnatých dřevin a jedle. PLO 32 – Slezská nížina Do této PLO patří lesy na území obcí nacházející se na severu a severozápadě SO ORP Opava. Jedná se především o lesy v obcích Hněvošice, Oldřišov, Chlebičov, Opava, Neplachovice, východní část Holasovic, východní část Stěbořic, Slavkov, severní část Otic, Velké Hoštice, Štítína, severní část Mokrých Lazců a severní část Háje ve Slezsku. Tato PLO se vyznačuje nízkou lesnatostí, což platí i pro území SO ORP Opava, spadající do této PLO, lesy zde mají zejména funkcí krajinotvornou. Lesy zde jsou často poškozovány žírem pilatky, což urychluje rozpad kůrovcových kalamit. Zastoupení jehličnanů a listnáčů je většinou rovnoměrné. 55

EKOTOXA s.r.o.


3.5.3 Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase (2003 – 2010) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2003 (31.12) a 2010 (30.6.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru ZPF Oblast

Rozloha ZP k 31.12.2003 (ha)

ČR SO ORP Opava

Rozloha ZP k 30.6.2010 (ha)

Úbytek ZP (%)

4 277 435

4 238 975

-0,9

36 234,33

36119

-0,3

Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2003, 2010 Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy nad 1 % -1 úbytek půdy 0,9 – 0,3 % 0 úbytek půdy 0,2 % 1 úbytek půdy 0,1 – 0 % 2 zvýšení výměry Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i SO ORP. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Opava je relativní úbytek ZPF o 0,6 % nižší, než je průměr České republiky. Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010 Výměra ZPF Výměra ZPF Změna výměry Název obce v roce 2003 (ha) v roce 2010 (ha) (%) Branka u Opavy 526,12 525 -0,2 Bratříkovice 330,90 331 0,0 Brumovice 2 009,06 2010 0,0 Budišovice 272,90 271 -0,6 Dolní Životice 851,60 849 -0,3 Háj ve Slezsku 818,10 817 -0,2 Hlavnice 962,63 963 0,0 Hlubočec 389,17 389 -0,1 Hněvošice 484,80 484 -0,1 Holasovice 1 436,56 1437 0,0 Hrabyně 386,11 385 -0,3 Hradec nad Moravicí 1 724,10 1705 -1,1 Chlebičov 324,49 321 -1,1 Chvalíkovice 376,13 376 0,0 Jakartovice 2 922,70 2925 0,1 Jezdkovice 268,10 268 -0,2 Kyjovice 395,22 395 -0,1 Lhotka u Litultovic 267,50 267 0,0 Litultovice 714,65 714 -0,1 Mikolajice 375,51 375 0,0 Mladecko 234,76 233 -0,9 Mokré Lazce 325,52 323 -0,7 Neplachovice 502,69 502 -0,1

56

Hodnocení 1 1 2 -1 0 1 1 1 1 2 0 -2 -2 1 2 0 1 1 1 1 -1 -1 1

EKOTOXA s.r.o.


Výměra ZPF v roce 2003 (ha) Nové Sedlice 133,84 Oldřišov 1 426,50 Opava 6 767,07 Otice 636,16 Pustá Polom 656,51 Raduň 325,48 Skřipov 547,78 Slavkov 810,47 Služovice 437,29 Sosnová 755,41 Stěbořice 1 406,99 Štáblovice 670,86 Štítina 239,30 Těškovice 371,62 Uhlířov 265,88 Velké Heraltice 2 734,27 Velké Hoštice 874,10 Vršovice 275,48 36 234,33 SO ORP Opava Zdroj: ČSÚ 2010, podklady pro ÚAP 2010 Název obce

Výměra ZPF v roce 2010 (ha) 134 1424 6701 633 656 325 546 809 437 755 1407 671 239 370 266 2733 872 276 36119

Změna výměry (%) -0,1 -0,2 -1,0 -0,5 0,0 -0,1 -0,3 -0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 -0,1 -0,4 0,0 0,0 -0,3 0,2 -0,3

Hodnocení

V žádné obci není úbytek půdy vyšší než 1,1 % (Hradec nad Moravicí, Chlebičov). Obrázek č. 3.5.3: Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Opava

Zdroj: ČSÚ 2010, EKOTOXA s.r.o.2010

57

1 1 -1 -1 1 1 0 1 1 1 1 2 1 0 1 1 0 2 0

EKOTOXA s.r.o.


3.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Příznivé přírodní podmínky v rámci kraje, Podprůměrná lesnatost v obcích Chlebičov, Štítina, tradiční zemědělská oblast. Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice Vysoký podíl půdy v I. a II. třídě ochrany, Vyšší relativní zábory ZPF v obcích Hradec nad nejvýznamněji v obcích Velké Hoštice, Otice, Moravicí a Chlebičov. Holasovice a Slavkov. Nízký úbytek zemědělské půdy v období 2003 až 2010 v rámci SO ORP (0,3 %). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zakládání menších lesních celků nebo rozšíření Rozčlenění lesních komplexů v důsledku vedení stávajících v obcích s nízkou lesnatostí liniových staveb. (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice). Realizace protierozních a protipovodňových Zábory PUPFL, zejména v málo lesnatých obcích opatření, ochrana kvalitního půdního fondu. (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice).

3.5.5 Problémy k řešení • • •

• •

•

Z důvodu ohrožení kalamitami (větrné, hmyzí) - zamezit rozvolňování okrajů lesa a minimalizovat zásahy do lesních komplexů, zejména při liniových stavbách Podpora přirozené druhové skladby V obcích s nízkou lesnatostí (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice) zvýšit lesnatost zakládání remízků (např. na půdách zemědělsky nevyužívaných), zakládaní alejí (obecních cestách), zejména tam kde alej povede k rozčlenění velkého půdního bloku Realizace biokoridorů, zejména v obcích s nízkou lesnatostí (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice). Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy.

58

EKOTOXA s.r.o.


3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.6.1 Dopravní infrastruktura Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR (2008), Bílá kniha - Investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje (2007, akt. 2009), Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK (2008), Zásady územního rozvoje MSK (2008) atd. V rámci analýzy byly dále využity materiály a data statistiky MD ČR a ŘSD.

3.6.1.1

Silniční doprava

V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Koridory a dopravní plochy republikového významu Správním územím ORP Opava neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru. Původní Politika územního rozvoje České republiky (PÚR ČR) z roku 2006 vymezila koridor silniční dopravy S6 v trase Ostrava – Opava a uložila stabilizovat v ÚPD koridor pro vybudování kapacitní dopravní cesty S6. Schválené znění návazné PÚR z roku 2008 již tento koridor neřeší. Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Na území SO ORP se nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Silniční síť se vyznačuje vějířovou strukturou, jejíž základní kostru tvoří následující silnice I. třídy: - I/11 Hradec Králové (D11) – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava (D1, R56) – Český Těšín (R48) – státní hranice ČR/Slovensko, - I/46 Olomouc (R46) – Opava – státní hranice ČR/Polsko, - I/56 Opava – Hlučín – Ostrava (D1) – R56, - I/57 státní hranice ČR/Polsko – Krnov – Opava – Hl.Životice (D1) – Nový Jičín (I/48) – Vsetín – státní hranice ČR/Slovensko. Silnice II. a III. třídy Základem komunikačního systému v území SO ORP Opava jsou silnice II. třídy, jež zajišťují především dopravní obslužnost jednotlivých obcí uvnitř území a dostupnost sídla ORP Opava. Na jejím správním území se nacházejí následující silnice II. třídy: - II/442 Horní Benešov – I/46 – Svatoňovice – Jakubčovice n/O - II/443 Opava (I/46) – Melč – Svatoňovice – Budišov nad Budišovkou – Město Libavá, - II/452 Bílčice (I/46) – Leskovec nad Moravicí – Bruntál (I/45,I/11) – Holčovice, - II/460 Deštné (I/46) – Velké Heraltice (I/11) – Brumovice – I/57, - II/461 Slavkov (I/46) – MÚK s I/11, - II/463 I/57 – Skřipov – Bílovec (II/647), - II/464 Opava – Raduň – Bílovec – Studénka – Mošnov (I/58), - II/465 I/11 – Kyjovice – Těškovice – II/464, - II/467 Štítina (I/11) – Kravaře (I/56) – Kobeřice (I/46); Sudice (I/46) – státní hranice ČR/Polsko. Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém.

59

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť ve SO ORP Opava

Zdroj: podklady ÚAP 2010, zpracování vlastní Zatížení silniční sítě Aktuální dopravní zatížení silniční sítě na správním území ORP Opava není možné vyhodnotit, neboť poslední dostupné výsledky z celostátního sčítání dopravy jsou již z roku 2005. Aktuálnější informace o intenzitách dopravy nám poskytne až Sčítání dopravy 2010, jehož výsledky budou k dispozici v průběhu roku 2011. Podle výsledků z roku 2005 patří na území SO ORP Opava ke komunikacím s nejvyšším zatížením tyto silnice: - I/56 – severojižní tah v úseku Opava – Ostrava, kde byl v období 2000/2005 evidován nárůst o cca 20 % a denní intenzity dosahovaly cca 11000 voz /24 hod., I/11, kde v úseku Opava – Ostrava byl evidován nárůst 2000/2005 až 17 % a intenzity dosahovaly cca 15400 voz /24 hod., - I/57 na úseku Opava – Bartulovice se nárůst intenzity pohybuje v rozmezí 12 - 45 %. Obdobně jako nárůst intenzity dopravy v extravilánu roste i dopravní zatížení uvnitř měst. Na průtahu silnice I/11 centrem Opavy (dvoupruhová komunikace) byla naměřena hodnota 28 698 voz /24 h. Přitom ukazatel RPDI (roční průměr denních intenzit) zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty v pracovních dnech budou vyšší než průměrné hodnoty až o 10 - 15 %. Předpokládaný vývoj silniční sítě SO ORP Opava v následujícím období Zásadním záměrem, který zajistí kvalitní a bezproblémové připojení města Opavy na nadřazenou silniční síť je výstavba přeložky silnice I/11 mezi Opavou a Ostravou a rozšíření celého tahu do čtyřpruhového kapacitního uspořádání. Stávající silnice I/11 vede přes zastavěné území několika sídel, což způsobuje jednak zvýšenou emisní a hlukovou zátěž obyvatelstva a jednak problémy z hlediska bezpečnosti i plynulosti a rychlosti jízdy vozidel. Další stavbou, která zásadně ovlivní uspořádání silniční sítě je výstavba severního obchvatu Opavy, jenž zajistí omezení dopravy v centrální části města. Celkový přehled záměrů v oblasti silniční sítě podává následující tabulka:

60

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.1: Rekonstrukce a modernizace silniční sítě na území SO ORP Opava silnice stavba realizace pozn. I/56 Spojka S1 Opava v provozu zprovozněna v prosinci 2009 I/11 Opava, severní obchvat - východ 2009–13 I/11 Mokré Lazce, hranice okresů OP-OV ve výstavbě I/11 Opava, Komárov, 2009–13 etapová výstavba II/461 Opava, jižní obchvat 2009–13 v parametrech I. třídy I/57 Opava - Hradec n.Moravicí - Březová 2009–13 I/11 Opava, severní obchvat - západ 2014-18 I/56 Opava - Ludgeřovice, 2014-18 etapová výstavba I/57 Přeložka Škrochovice 2014-18 Sudice-Hněvošice-Sciborzyce Wielke2014-18 obchvaty, podmíněno I/46 Služovice II/461 Opava, západní obchvat 2014-18 v parametrech I. třídy I/11 Malé Heraltice po 2018 I/11 Opava, Komárov - Mokré Lazce po 2018 I/57 Otice - Kunín po 2018 I/46 Služovice po 2018 I/46 Opava- Pusté Jakartovice po 2018 I/46 Litultovice - Mladecko po 2018 III/4667 Háj ve Slezsku, Smolkov po 2018 Variantní řešení I/57 západní obchvat Hradce nad Moravicí 2009-13 I/11 přeložka Opava - Komárov po 2018 trasa není stabilizována V souvislosti se stavbou ucelených přeložek lze předpokládat, že dojde ke změně významu původní trasy silnice, která bude plnit funkci dopravně-obslužnou pro místní a cílovou nebo zdrojovou dopravu. Z toho důvodu bude původní komunikace převedena do nižší kategorie. Rozvoj silniční sítě v majetku MSK – silnic II. a III. třídy – je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci celé řady komunikací, řešení průtahů městy a obcemi budováním přeložek a obchvatů a případné řešení některých výhledových napojení v souvislosti s postupující realizací staveb na páteřních komunikacích. Vzhledem k tomu, že s výjimkou již modernizovaných částí silniční sítě je současný technický stav převážné většiny silnic II. a III. třídy v ČR i v MSK nevyhovující, postupná realizace nezbytných rekonstrukcí bude závislá na finančních možnostech MSK a dalších možností financování.

3.6.1.2

Doprava v klidu

Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí – např. centra města. Tento problém se dotýká zejména města Opavy. Nedostatek parkovacích ploch je jak v oblastech husté rezidenční zástavby (sídliště), tak v blízkosti samotného centra. V místech, kde budou povolovány nové stavební záměry, je nutné dbát na vybudování dostatečného počtu parkovacích stání již přímo jako součást projektu, vč. řešení dopadů zvýšených intenzit dopravy do dopravní situace na okolních komunikacích. V centru města Opavy je vybudován parkovací dům na náměstí Osvboditelů s kapacitou 201 vozidel. Dále je vyhlášena zóna placeného stání od pondělí do pátku denně od 8 do18 hodin, v sobotu od 8 do 14 hodin v následujících lokalitách: - nám. Republiky – před Casinem Kartáč s.r.o., cena Kč 40,-/hod., - Masařská I. (Holubí, Masařská, Lazebnická), cena Kč 20,-/hod. - Masařská II. (Masařská, Drůbeží trh), cena Kč 20,-/hod. - Masarykova třída I. (u pošty), cena Kč 20,-/hod., - Masarykova třída II. (u sportu), cena Kč 20,-/hod. 61

EKOTOXA s.r.o.

-

3.6.1.3


Popská, cena Kč 20,-/hod. Rybí trh, cena Kč 20,-/hod. Čapkova (u divadla), cena Kč 20,-/hod. Kolářská, cena Kč 20,-/hod. Na Valech, cena Kč 20,-/hod. Solná (4 parkovací místa), cena Kč 20,-/hod. nám. Svobody, cena Kč 10,-/hod. Zámecký okruh – Městské lázně, cena Kč 10,-/hod. Pivovarská, cena Kč 10,-/hod..

Cyklistická doprava

Z hlediska udržitelné dopravy je cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). To však vyžaduje vhodné podmínky přírodní (zejména konfigurace terénu) a organizační. Ty znamenají zejména vybudování sítě cyklostezek na nejpoužívanějších trasách spojujících oblasti zdrojů a cílů dopravy (tedy z oblastí určených pro bydlení do míst zaměstnání a volnočasových aktivit). Cyklostezkou se rozumí samostatná komunikace určená pro cyklisty (event. i pro pěší) aniž by na ni byl povolen vjezd motorových vozidel – nejde tedy jen o prosté „osazení“ stávajících méně frekventovaných silnic navíc směrovkami se symbolem bicyklu, ale o vybudování nové plnohodnotné komunikace. Na silnicích s nízkou intenzitou dopravy (do 3000 vozidel / 24 hod) lze využít k vedení cyklostezky stávající silnici, v intravilánu obcí nejlépe s doplněním vhodného vodorovného dopravního značení. Komunikace pro cyklisty (pouze úseky cyklistických komunikací nebo smíšených pro chodce a cyklisty): Opava, Panský mlýn – Branka u Opavy – Hradec nad Moravicí 4,2 km Opava (vnitroměstské úseky celkem) 11,7 km V říjnu 2010 byla zahájena výstavba ambiciózního projektu Slezské magistrály na trase V.Hoštice – Opava – Krnov, která by měla být dokončena v březnu 2012. Stavba 33 km dlouhého úseku bude stát 65 mil., evropské dotace činí 55 mil., zbytek zaplatí města, obce a kraj. V současné době probíhá výstavba této cyklistické stezky v úseku mezi Krnovem a Úvalnem, v průběhu roku 2011 by měly následovat další úseky ve směru na Opavu a Velké Hoštice. Nová cyklostezka odvede cyklisty ze silně zatížené silnice I/57. Novou část Slezské magistrály bude tvořit 18 nově postavených kilometrů cyklostezky a 15 kilometrů cyklotrasy, která povede přes obce po obslužných komunikacích, doplněna bude o odpočívadla a lávky. Další cyklostezku připravuje Město Opava ve směru na Litultovice a Mladecko, která by měla spojit Opavu s turistickou oblastí v okolí Bratříkovic a Jakartovic v celkové délce cca 20 km.

3.6.1.4

Železniční doprava

Źelezniční síť na území SO ORP Opava je tvořena jak úseky dráhy celostátní, tak i drah regionálních, které jsou provozány Správou železniční dopravní cesty, s.o.: - Ostrava-Svinov – Opava východ – Krnov (trať KJŘ 310 a 321) - Opava východ – Hradec nad Moravicí (KJŘ 315) - odb. Moravice – Jakartovice – Svobodné Heřmanice (KJŘ 314) - Hlučín – Opava východ (KJŘ 317) Všechny výše uvedené úseky tratí jsou jednokolejné a neelektrifikované s výjimkou úseku OstravaSvinov – Opava východ, který je elektrifikovaný stejnosměrnou proudovou soustavou 3 kV. Traťové úseky Ostrava-Svinov – Opava východ, Skrochovice – Krnov a Opava východ – odbočka Moravice jsou zabezpečeny automatickým hradlem bez oddílových návěstidel. V úsecích Opava východ – Kravaře a Opava východ – Skrochovice je zavedeno telefonické dorozumívání sousedních stanic. Zbylé úseky drah regionálních jsou provozovány dle předpisu D3 s dirigováním. Na všech tratích je poměrně hustý provoz osobních vlaků, na trati Krnov – Opava východ – OstravaSvinov jsou v provozu také rychlíky (4 páry Jeseník – Opava – Ostrava, 3 páry Olomouc – Opava – 62

EKOTOXA s.r.o.


Ostrava) a spěšné vlaky (7 párů Opava – Ostrava – Český Těšín). V úseku Jakartovice – Svobodné Heřmanice není v současnosti osobní železniční doprava objednána. Obrázek č. 3.6.2: Železniční doprava na území SO ORP Opava

Zdroj: podklady ÚAP 2010, zpracování vlastní Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy . viz následující tabulka: Tabulka č. 3.6.2: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. ve SO ORP Opava Trať 310,314,315, 317,321 310 310 310 310 310 314,315 314,315 314 314 314

Název Opava východ Opava západ Palhanec Vávrovice Holasovice Skrochovice*# Kylešovice# Moravice Otice Slavkov u Opavy Štáblovice$

Druh

Pěší vzdálenost do středu obce (km)

Pěší vzdálenost k okraji zástavby (km)

žst

0,6

0,0

žst n z z, hl žst z odb z z z

1,2

0,0

63

bez osobní dopravy 0,3 0,1 0,8 0,8

0,0 0,0 0,6 0,0 bez osobní dopravy

0,4 1,5 3,0

0,0 0,8 2,3

EKOTOXA s.r.o.

Trať


Název

314 Dolní Źivotice 314 Litultovice$ 314 Mladecko 314 Jakartovice 315 Branka u Opavy 315 Hradec nad Moravicí zastávka 315 Hradec nad Moravicí 317 Opava zastávka@ 317 Malé Hoštice 317 Velké Hoštice 321 Opava-Komárov# 321 Śtítina 321 Mokré Lazce 321 Lhota u Opavy 321 Háj ve Slezsku 321 Jilešovice# Zdroj: KJŘ SŽDC 2010/11, mapové podklady

Druh d3 z d3 d3 z z d3 z z z žst žst z z, AHr žst z

Pěší vzdálenost k okraji zástavby (km) 0,6 0,0 2,4 1,9 0,7 0,5 0,6 0,1 0,4 0,3 mimo provoz od r. 1996 0,1 0,0 nehodnoceno 0,7 0,0 0,7 0,1 0,7 0,4 0,1 0,0 0,6 0,1 0,3 0,1 0,4 0,0 0,3 0,0

Pěší vzdálenost do středu obce (km)

Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka; d3 = dopravna s výkonem dopravní služby podle předpisu D3; n = nákladiště; odb = odbočka; AHr = automatické hradlo * .... přestupní uzel na autobusové linky ODIS # ... vzdálenost vztažena k sídlu, jež je administrativní součástí jiné obce $ ... zastávka má pouze rekreační význam, pro obsluhu obce je nevhodná @ ... specifický význam zastávky – obsluha komerční zóny

Předpokládaný vývoj železnic ve SO ORP Opavou v následujícím období Elektrizací trati Ostrava-Svinov – Opava byla zrealizována aktuálně nejpotřebnější stavba na železniční síti v regionu. V krátkodobém výhledu nelze očekávat výrazné úpravy sítě, je však nutné udržovat všechny tratě včetně regionálních v řádném stavu, odstraňovat lokální závady způsobující místní propady traťové rychlosti a zejména čelit snahám o zastavení nebo omezení osobní dopravy, které pak obvykle postupně vedou až ke zrušení dané tratě. Toho lze docílit důslednou preferencí železniční dopravy před autobusovou v místech vzájemných souběhů. Tabulka č. 3.6.3: Rekonstrukce a modernizace železniční sítě na území SO ORP Opava Stavba časový horizont Opava – Krnov elektrizace a optimalizace trati 2014-2018 Trať 316 - spojka Opava východ po roce 2018 Elektrizace a optimalizace tratě Hlučín – Opava časově neurčeno Optimalizace tratě 315 Opava východ – Hradec nad Moravicí po roce 2018 Soubor staveb přestupních uzlů - Štítina (bus) - integrace veřejné dopravy časově neurčeno Soubor investic na přejezdech odstraňující zvýšenou míru rizika časově neurčeno Zdroj: Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK - vyhodnocení programového dokumentu z roku 2004, koncept (2008)

3.6.1.5

Letecká a vodní doprava

Na území SO ORP Opava se nenachází žádné veřejné letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Nejbližší možnost představuje letiště v Mošnově. V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta.

64

EKOTOXA s.r.o.

3.6.1.6


Integrovaná doprava

Celé území SO ORP je v současnosti integrováno do ODIS a to jak autobusová, tak i drážní doprava a to včetně MHD Opava. Platí zónový tarif, u jednorázových jízdenek v příměstských autobusech kombinovaný s nepřestupným kilometrovým jízdným. Přehled linek veřejné dopravy integrovaných do ODIS: Dopravce Městský dopravní podnik Opava, a.s.– trolejbusy, autobusy - 201 905201 MHD Opava: Bílovecká - Východní nádraží - Divadlo - Nemocnice – Městský hřbitov - 202 905202 MHD Opava: Globus - Těšínská - Ratibořská - Kateřinky - 203 905203 MHD Opava: Globus - Těšínská - Divadlo - Jaktař - 204 905204 MHD Opava: Bílovecká - Východní nádraží - Divadlo - Nemocnice - Hypernova - 205 905205 MHD Opava: Kateřinky - Ratibořská - Divadlo - Jaktař - 206 905206 MHD Opava: Bílovecká - Východní nádraží - Divadlo - Jaktař - 207 905207 MHD Opava: Bílovecká - Východní nádraží - Praskova - Ratibořská – Kateřinky - 208 905208 MHD Opava: Kateřinky - Ratibořská - Divadlo - Nemocnice - Hypernova Englišova - Divadlo – Ratibořská - Kateřinky - 209 905209 MHD Opava: Globus - Těšínská - Divadlo - Nemocnice – Městský hřbitov - 210 905210 MHD Opava: Bílovecká - Východní nádraží - Těšínská - Globus - 211 905211 MHD Opava: Praskova - Komárov tělocvična - Komárovské Chaloupky – Podvihov Na Nové - 212 905212 MHD Opava: Divadlo - Jaktař - Zlatníky střed - Milostovice – Vlaštovičky - 213 905213 MHD Opava: Karlovec - Kateřinky sádrovna - Holasická - Divadlo – Kylešovice SÚS - 214 905214 MHD Opava: Kateřinky sádrovna - Holasická – Praskova - Těšínská - Komárov TEVA 2 - 215 905215 MHD Opava: Liliová - Divadlo - Praskova - Hobzíkova - Kylešovice škola Kylešovice obalovna – Globus - 216 905216 MHD Opava: Dolní náměstí - U Jaktarky - Palhanec kaple - Vávrovice sokolovna Držkovice - 217 905217 MHD Opava: Koupaliště - Stará silnice - Divadlo - Nemocnice – Slavkov - 218 905218 MHD Opava: Chvalíkovice - Raduň - Bílovecká - Východní nádraží - Dolní náměstí - Divadlo - Městské sady – Koupaliště - 219 905219 MHD Opava: Slavkov - Otice kaple - Městský hřbitov - Vaškovo nám. - Praskova Kaufland – Malé Hoštice - 220 905220 MHD Opava: Praskova - Komárov střed - Suché Lazce střed – Přerovec - 221 905221 MHD Opava: Hypernova - Nemocnice - Divadlo - Pekařská - Vrchní - Ratibořská Východní nádraží – Bílovecká - Kylešovice škola - 222 905222 MHD Opava: Chvalíkovice - Vršovice - Raduň Komárovská - Podvihov Na Nové – Komárov TEVA 2 - 228 905228 MHD Opava: Bílovecká - Východní nádraží - Ostroj - Vrchní - Divadlo - Nemocnice – Městský hřbitov - Jaktař - 229 905229 MHD Opava: Jaktař - Divadlo - Vrchní - Ostroj - Východní nádraží - Bílovecká Kylešovice SÚS Dopravce TQM-holding s.r.o. - autobusy - 240 900240 Opava - Branka u Opavy - Hradec nad Moravicí - Melč - Radkov - Vítkov - 241 900241 Opava - Otice - Uhlířov - Štáblovice - Mikolajice - Melč - Radkov - Vítkov - 242 900242 Opava - Branka u Opavy - Hradec nad Moravicí - Březová - Větřkovice - Vítkov - 243 900243 Opava - Otice - Uhlířov - Štáblovice - Mikolajice - Melč - Staré Těchanovice Svatoňovice - Budišov nad Budišovkou - 244 900244 Opava - Raduň - Vršovice - Chvalíkovice - Branka u Opavy - Hradec nad Moravicí - 245 900245 Opava - Branka u Opavy - Hradec nad Moravicí - 246 900246 Opava - Slavkov - Dolní Životice - Litultovice - (Hlavnice) - Mladecko - Jakartovice - Jakartovice,Hoř.Kunčice

65

EKOTOXA s.r.o.


-

247 900247 Opava - Stěbořice - Jezdkovice - Litultovice - Lhotka u Litultovic - Moravice - Nové Lublice - Kružberk - 248 900248 Opava - Stěbořice - Jezdkovice - Hlavnice - Bratříkovice - Svobodné Heřmanice - 249 900249 Opava - Stěbořice - Velké Heraltice - 250 900250 Opava - Neplachovice - Holasovice - Brumovice - 251 900251 Opava - Velké Hoštice - Chlebičov - 252 900252 Opava - Velké Hoštice - Kravaře - Štěpánkovice - Kobeřice - Rohov - (Strahovice) Sudice - Třebom - 253 900253 Opava - Oldřišov - Služovice - Hněvošice - Kobeřice - 254 900254 Opava - Velké Hoštice - Kravaře - (Dolní Benešov) - Bolatice - Chuchelná - Bělá - 255 900255 Opava - Velké Hoštice - Kravaře - Štěpánkovice - Kobeřice - Rohov - (Sudice) Strahovice - Chuchelná - Bělá - 256 900256 Opava - Velké Hoštice - Kravaře - Dolní Benešov - Bohuslavice - Závada - Píšť - 257 900257 Opava - Nové Sedlice - Štítina - Kravaře - 258 900258 Opava - Nové Sedlice - Štítina - Mokré Lazce - Háj ve Slezsku - (Hrabyně) - Dolní Benešov - 259 900259 Litultovice - Hlavnice - Mladecko - Jakartovice - 260 900260 Opava - Neplachovice,Zadky - Velké Heraltice - Sosnová - Horní Životice - Horní Benešov - Bruntál - 261 900261 Opava - Branka u Opavy - Hradec nad Moravicí - Březová - Vrchy - Fulnek - Kujavy - Kunín - Nový Jičín - 262 900262 Opava - Otice - Branka u Opavy - Hradec nad Moravicí - Skřipov Bílovec,Výškovice - Tísek - Slatina - Bílovec - 263 900263 Opava - Nové Sedlice - Štítina - Mokré Lazce - Hrabyně - Budišovice - Pustá Polom - Hlubočec - Kyjovice - Těškovice - Bítov - Bílovec - 264 900264 Opava - Hlubočec - Pustá Polom - Kyjovice - Těškovice - Bítov - Bílovec - 269 900269 Opava - Slavkov - Dolní Životice - Litultovice - Mladecko - Jakartovice - Bílčice Dvorce - 271 900271 Opava - Mokré Lazce - Hrabyně - Velká Polom - Ostrava,Poruba - Ostrava,Svinov Ostrava,Mor.Ostrava - Ostrava,Sl.Ostrava - 272 900272 Krnov - Úvalno - Brumovice,Skrochovice - Neplachovice - Opava - Nové Sedlice Štítina - Mokré Lazce - Hrabyně - Velká Polom - Ostrava,Poruba - 275 900275 Opava - Velké Hoštice - Kravaře - Dolní Benešov - Kozmice – Hlučín Dopravce Veolia Transport Morava a.s. – autobusy - 285 910285 Ostrava,Mor.Ostrava - Ostrava,Vítkovice - Ostrava,Zábřeh - Ostrava,Svinov Ostrava,Poruba - Velká Polom - Hrabyně - 286 910286 Ostrava,Vítkovice - Ostrava,Svinov - Ostrava,Poruba - Velká Polom - (Horní Lhota) - Hrabyně - Budišovice - Pustá Polom - Hlubočec - Hradec nad Moravicí - 287 910287 Ostrava,Mor.Ostrava - Ostrava,Svinov - Ostrava,Poruba - Velká Polom - Horní Lhota - Kyjovice - Pustá Polom - Hlubočec - 288 910288 Ostrava,Mor.Ostrava - Ostrava,Svinov - Ostrava,Poruba - Velká Polom - Dolní Lhota - Čavisov – Kyjovice - 614 880614 Nový Jičín - Šenov u Nového Jičína - Kunín - Hladké Životice - Fulnek - Kujavy Vrchy - Březová - Hradec nad Moravicí – Opava - 671 910671 Ostrava,Vítkovice - Ostrava,Svinov - Klimkovice - Olbramice - Bílovec,Lhotka Bílovec,Lubojaty - Bítov - Těškovice - Bílovec,Výškovice – Skřipov - 675 910675 Veolia Ostrava,Kunčice NH - Klimkovice - Olbramice - Bílovec,Lhotka Bílovec,Lubojaty - Bítov - Těškovice - Bílovec,Výškovice - 680 880680 Bílovec - Slatina - Tísek - Bílovec,Výškovice - Skřipov - Hradec nad Moravicí Branka u Opavy – Opava - 692 880692 Bílovec - (Tísek) - Bítov - Těškovice - Kyjovice - Pustá Polom - Hlubočec - 693 880693 Bílovec - Slatina - Tísek - Bílovec,Výškovice - Těškovice - Kyjovice - Pustá Polom - 818 850818 Krnov - Úvalno - (Holasovice - Neplachovice) – Brumovice Dopravce České dráhy a.s. - vlak - S1 Opava východ - Štítina - Háj ve Slezsku - Ostrava-Svinov - Ostrava-Vítkovice - OstravaKunčice - Havířov - Albrechtice u Českého Těšína - Český Těšín 66

EKOTOXA s.r.o.

-


S11 Opava východ - Velké Hoštice - Kravaře ve Slezsku - Dolní Benešov – Hlučín S13 Opava východ - Branka u Opavy - Hradec nad Moravicí R1 Opava východ - Háj ve Slezsku - Ostrava-Svinov - Ostrava hl.n. - Ostrava stodolní - Ostrava střed - Ostrava Kunčice - Havířov - Český Těšín R10 Krnov - Opava východ - Ostrava-Svinov - Ostrava střed V1 Opava východ - Skrochovice - Úvalno - Krnov - Brantice - Milotice nad Opavou - Bruntál Valšov - Lomnice u Rýmařova - Dětřichov nad Bystřicí V14 Opava východ - Otice - Slavkov - Štáblovice - Dolní Životice - Litultovice - Mladecko Jakartovice

67

EKOTOXA s.r.o.


3.6.2 Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení celého bytového fondu na vodovod, kanalizaci a plyn však v případě mnoha obcí není úplně možné z důvodu existence odlehlejších lokalit a samot. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, odpadového hospodářství, plynofikace a dostupnost telekomunikačních sítí a internetu. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Opava byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, Malý lexikon obcí ČR 2009, Územně energetická koncepce Moravskoslezského kraje a další. Tabulka č. 3.6.4: Vybavenost obcí SO ORP Opava v oblasti technické infrastruktury Obec vodovod plyn kanalizace Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano 68

ne ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ne ne ne ano ne ano ne ne ano ano ne ano ano ano ano ne ano ano

ČOV ne ne ne ne ano ano ano ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano ne ne ne ano

EKOTOXA s.r.o.

Obec Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava


vodovod

plyn

kanalizace

ČOV

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano 41

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano 37

ano ne ne ano ano ano ano ano ano ne 27

ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne 8

Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně vodovodem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla. V tabulce je uvedena převažující hodnota. Přesné údaje o množství napojených domů (příp. osob) nejsou v současnosti k dispozici, podrobnější vyhodnocení bude možné zpracovat až po zveřejnění výsledků nadcházejícího Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhne na jaře 2011.

3.6.2.1

Vodovody

Obce v SO ORP Opava jsou zásobovány pitnou vodou převážně z veřejných vodovodů. Procento napojení překračuje 95 %. Veřejný vodovod je dostupný ve všech obcích řešené oblasti, přesto nemusí být napojeni všichni obyvatelé – někteří jsou i nadále zásobováni ze soukromých studní. Tyto místní zdroje mají význam pouze v těch částech, kde nejsou dosud vybudovány rozvody vody z veřejného vodovodu, zejména z důvodu přílišné odlehlosti nemovitosti od soustředěné zástavby. Pitná voda pro zásobení z veřejných vodovodů je získávána převážně z nejrozsáhlejší vodárenské soustavy v České republice - Ostravského oblastního vodovodu. Jako hlavní velkokapacitní zdroj povrchové vody pro Opavsko slouží údolní nádrž Kružberk. Hlavní vodárenskou společností jsou Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. Město Opava je zásobováno vodou z OOV cca asi z 90 % a z místních zdrojů zbývá asi 10 %. Město akumuluje vodu 3 vodojemy, zemní vodojem Chvalíkovice 2 x 5000 m3, vodojem Kateřinky 2 x 500 m3 a věžový vodojem U hřbitova o kapacitě 500 m3. Celková současná akumulace vody pro Opavu je naddimenzovaná a ani výhledově není třeba budovat další zařízení. V centrální části města vodovodní síť svými dimenzemi vyhovuje, ale jedná se o zařízení, které pochází z počátku 20. století, takže bude nutné je postupně vyměňovat. V důsledku přechodu na tržní hospodářství došlo po roce 1989 ke značnému zvýšení cen vodného a stočného. Toto mělo za následek ekonomické chování všech odběratelů vody a tím i značné snížení spotřeby vody. Vybudovaná vodárenská zařízení pracují v současné době se značnou rezervou a zajistí budoucí období prakticky bez nutnosti budování dalších vodárenských zařízení. Nutností budou rekonstrukce a dobudování vodovodních rozvodů.

69

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.3: Systém zásobování vodou ve SO ORP Opava

Zdroj: podklady ÚAP 2010, zpracování vlastní

3.6.2.2

Kanalizace

V oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zejména naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV do konce roku 2010. Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. V řešení problému odpadních vod není situace v SO ORP Opava tak příznivá jako u zásobování vodou. Město Opava má ČOV od poloviny 90. let, která byla v letech 2007 až 2008 modernizována nákladem 30,5 mil. Kč, aby splňovala přísnější požadavky na kvalitu vypouštěných odpadních vod. Další dvě sídla nad 2000 EO jsou Hradec nad Moravicí a Háj ve Slezsku. Druhá jmenovaná obec již systém kanalizace zakončený na ČOV má v provozu, bude navíc využita i pro napojení některých okolních obcí. Město Hradec nad Moravicí započalo s výstavbou nové tlakové a gravitační oddílné splaškové kanalizace teprve v roce 2010. Jde o společný projekt se sousední obcí Branka u Opavy, ve které bude také umístěna ČOV. Jedná se o výstavbu mechanicko-biologické ČOV o kapacitě 4400 EO a výstavbu kanalizace v délce 21,98 km. Dílo by mělo být dokončeno v roce 2012. Z menších obcí je kanalizace zakončená na čistírně odpadních vod vybudována v obcích Dolní Źivotice, Hlavnice, Hrabyně, Otice, Slavkov a Velké Hoštice. Ostatní obce jsou částečně vybaveny jednotnou kanalizací, která slouží k odvedení dešťových vod a na kterou se částečně napojují i splaškové odpadní vody. Splaškové odpadní vody z jednotlivých objektů se převážně akumulují v septicích a žumpách. Ty mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají společně s ostatními do recipientu. Takový stav není v souladu se stávajícími legislativními požadavky. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých objektů lze využít stávající

70

EKOTOXA s.r.o.


žumpy pro osazení malých domovních ČOV. Další alternativa je využití stávajících žump po stavebních úpravách pro mechanické předčištění odpadních vod s následným dočištěním na půdních filtrech. Obrázek č. 3.6.4: Odkanalizování území SO ORP Opava


3.6.2.3

Plynofikace

Zásobování plynem SO ORP Opava je zajištěno VTL plynovodem, který vede ze sousedního SO ORP Kravaře a prochází přes obce Velké Hoštice, Opava, Neplachovice, Holasovice, Brumovice a pokračuje do SO ORP Bruntál. Regulační stanice jsou v Brumovicích, Sosnové, Velkých Heralticích, Neplachovicích, Opavě, Stěbořicích, Slavkově, Oticích, Uhlířově, Brance u Opavy, Raduni. Zbylé napojení zajišťuje středotlaké vedení. Nízkotlakým rozvodem plynu je řešeno zásobování v Opavě, Brumovicích a několika dalších malých sídlech. Celkově je ve SO ORP Opava na plyn napojeno 37 obcí, tedy 91 %, chybí pouze napojení obcí Mikolajice, Skřipov, Lhotka u Litultovic a Bratříkovice. V ZÚR MSK je jako VPS definována stavba P14 stavební úpravy VTL plynovodu DN 300 Hlučín – Opava – Brumovice na DN 500/PN 40.

71

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.5: Distribuce zemního plynu v území SO ORP Opava


3.6.2.4

Distribuce elektrické energie

Zásobování regionu elektrickou energií je zajištěno přes transformovny 110/22 kV Opava –Jaktař a Velké Hoštice. Napájení je zajištěno vedením VVN 110 kV č. 689 H.Źivotice – Jaktař , č. 688 H.Životice – V.Hoštice, č. 687 Jaktař – V.Hoštice, č.. 683 V.Hoštice – Poruba a č. 682 V.Hoštice - Třebovice. Rozvod elektrické energie v území je zajištěn pomocí VN 22 kV převážně prostřednictvím Severomoravské energetiky, a.s. Jihozápadní část území protíná vedení 220 kV č. 459 H.Životice – Nošovice. Jihozápadní část území ovlivní dle ZÚR MSK navrhované záměry (v režimu VPS) v oblasti elektroenergetiky: koridor EZ1 pro nadzemní elektrické vedení VVN 400 kV (Krasíkov –) Tvrdkov – Horní Životice, EZ3 Nadzemní elektrické vedení VVN 110 kV Horní Životice – Dvorce (– Moravský Beroun) a E27 výstavba napájecího vedení 110 kV, které propojí rozvodnu 110/22 kV ve Vítkov s rozvodnou 400/110 kV v Horních Životicích (převzato dle ÚP VÚC Opava). Celkový výkon zařízení dodávajících elektrickou energii do veřejné distribuční sítě ve SO ORP Opava skoro 20 MW. Mix zdrojů je tvořen jednak ze zařízení na fosilní paliva (parní, plynový), ale také se v území nachází vodní elektrárna Hradec nad Moravicí-Źimrovice (výkon 0,95 MW), několik MVE a skoro polovinu instalovaného výkonu tvoří FVE, včetně větších instalací zřízených na orné půdě s instalovaným výkonem okolo 1 MW.

72

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.6: Distribuce elektrické energie v území SO ORP Opava

Zdroj: podklady ÚAP 2010, zpracování vlastní Tabulka č. 3.6.5: Zdroje elektrické energie v území SO ORP Opava druh energie Obec solární parní plynový a spalovací Branka u Opavy Brumovice Budišovice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Holasovice Hradec nad Moravicí Chlebičov Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Slavkov Stěbořice Štítina

0,009 0,036 0,005 0,010 0,024 0,109 0,535 0,146 1,012 0,115 0,005 0,124 0,022 3,928 2,668 0,006 0,026 0,039 0,016

vodní

0,085

0,568 0,985

4,200

4,307

0,215

0,110 73

Celkem 0,009 0,036 0,005 0,095 0,024 0,109 1,103 1,131 1,012 0,115 0,005 0,124 0,022 12,650 2,668 0,006 0,026 0,039 0,016 0,110

EKOTOXA s.r.o.

Obec


druh energie

solární parní plynový a spalovací Těškovice 0,005 Velké Heraltice 0,005 Velké Hoštice 0,220 Vršovice 0,010 Celkem 9,075 4,200 4,875 Zdroj: Přehled udělených licencí ERÚ (http://licence.eru.cz) 3.6.2.5

vodní

0,022 1,417

Celkem 0,005 0,005 0,242 0,010 19,567

Odpadové hospodářství

Na území SO ORP Opava funguje systém sběru a separace odpadu – je zajištěn tříděný sběr papíru, skla, plastů, nebezpečného a velkoobjemového komunálního odpadu. Svoz odpadu zajišťuje firma Technické služby Opava, s.r.o. a Marius Pedersen na základě smluv s jednotlivými obcemi. Jsou zde i další firmy, které zajišťují svoz specifických surovin. Separovaný sběr bioodpadu v SO ORP Opava není zaveden. V působnosti SO ORP Opava mají občané k dispozici 2 sběrné dvory. Veškerý odpad z SO ORP Opava se vozí na skládku ELIO Slezsko do Holasovic a na skládku do Chlebičova, kde se skládkuje i nebezpečný odpad.

3.6.2.6

Telekomunikace

Na území SO ORP Opava se nacházejí zařízení všech tří mobilních operátorů působících na území ČR – O2, T-Mobile i Vodafone. Pokrytí signálem GSM/GPRS je dobré, u operátorů Vodafone a T-Mobile se v závislosti na orografii terénu vyskytují lokality bez dostupného signálu, zejména ve strmých údolích řek (Moravice, Setina) a rozsáhlejších lesních komplexech (oblast Hradec nad Moravicí – Hrabyně, okolí Skřipova, Stěbořic). Vzhledem k průběhu státní hranice je v její blízkosti dostupný signál také polských mobilních sítí. Na území města Opavy je k dispozici vysokorychlostní mobilní Internet přes síť třetí generace UMTS/3G (T-mobile, O2), širší území má dostupný mobilní internet na bázi protokolu CDMA (O2) a Internet 4G (Tmobile). Internet ADSL (T-mobile) pokrývá celé území s výjimkou obcí Bratříkovice a Dolní Životice.

74

EKOTOXA s.r.o.


3.6.3 Indikátory Dostupnost území veřejnou dopravou Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do pověřené obce/ORP (Opava) a do krajského města (Ostrava). Na trase z obce do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi zastávkami. Na trase z obce do pověřené obce/ORP jsou uvažována i taková spojení u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min. Tabulka č. 3.6.6: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (počet spojů / den) Spojení do Spojení z obce pověřené obce / ORP (Opava) krajského města (Ostrava) X + X + Branka u Opavy 38 23 25 16 Bratříkovice 9 3 9 1 Brumovice 10 0 12 0 Budišovice 13 3 16 6 Dolní Životice 21 11 14 7 Háj ve Slezsku 29 27 29 27 Hlavnice 13 3 12 1 Hlubočec 8 2 12 5 Hněvošice 16 5 14 1 Holasovice 24 14 24 13 Hrabyně 22 12 28 15 Hradec nad Moravicí 38 23 29 16 Chlebičov 16 5 14 3 Chvalíkovice 21 9 16 6 Jakartovice 12 9 12 7 Jezdkovice 7 2 6 2 Kyjovice 9 2 10 3 Lhotka u Litultovic 8 3 5 2 Litultovice 19 8 12 3 Mikolajice 12 6 8 3 Mladecko 15 11 13 7 Mokré Lazce 24 20 26 21 Neplachovice 9 3 10 3 Nové Sedlice 16 5 18 6 Oldřišov 14 5 11 1 Opava 44 36 Otice 35 20 22 12 Pustá Polom 12 3 18 7 Raduň 24 10 17 6 Skřipov 13 2 16 5

75

EKOTOXA s.r.o.


Spojení do Spojení z obce pověřené obce / ORP (Opava) krajského města (Ostrava) X + X + Slavkov 31 14 17 5 Služovice 18 5 16 1 Sosnová 8 2 11 3 Stěbořice 15 6 13 2 Štáblovice 13 6 4 0 Štítina 24 20 22 21 Těškovice 10 2 17 5 Uhlířov 14 6 9 3 Velké Heraltice 21 9 16 8 Velké Hoštice 38 22 30 18 Vršovice 20 10 16 6 Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, prosinec 2010 Pozn.: X ... běžný pracovní den + ... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli) - ... nehodnoceno

Tabulka č. 3.6.7: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den -2 -1 0 1 2 X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pověřená obec/ORP + méně než 2 2 3 4 5 a více obec X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více krajské město 1 2 3 4 a více + méně než 1 X méně než 8 8 - 11 12 - 15 16 - 19 20 a více pověřená obec / ORP krajské město + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2 -1,5 a méně -1 -1,49 až -0,5 0 -0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více Tabulka č. 3.6.8: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do nejhorší Spojení z obce POU/ORP (Opava) kraj. města (Ostrava) známka X + X + Branka u Opavy 2 2 2 2 2 Bratříkovice 2 -1 -1 1 0 Brumovice 2 -2 -2 2 -2 Budišovice 2 2 -1 2 -1 Dolní Životice 2 2 2 2 2 Háj ve Slezsku 2 2 2 2 2 Hlavnice 2 -1 -1 2 0 Hlubočec 2 2 -1 1 -1 Hněvošice 2 -1 -1 2 2 Holasovice 2 2 2 2 2 Hrabyně 2 2 2 2 2 76

prům. známka

celková známka

2,00 0,50 0,00 1,00 2,00 2,00 0,83 0,67 1,50 2,00 2,00

2 1 0 1 2 2 1 1 2 2 2

EKOTOXA s.r.o.


Spojení do nejhorší Spojení z obce POU/ORP (Opava) kraj. města (Ostrava) známka X + X + Hradec nad Moravicí 2 2 2 2 2 Chlebičov 2 1 1 2 2 Chvalíkovice 2 2 2 2 2 Jakartovice 2 2 2 2 2 Jezdkovice 1 0 -1 0 -1 Kyjovice 2 1 -1 1 -1 Lhotka u Litultovic 0 0 0 1 0 Litultovice 2 1 1 2 2 Mikolajice 2 1 1 2 2 Mladecko 2 2 2 2 2 Mokré Lazce 2 2 2 2 2 Neplachovice 2 1 0 1 0 Nové Sedlice 2 2 2 2 2 Oldřišov 2 -1 -1 2 2 Opava 2 2 2 Otice 2 2 2 2 2 Pustá Polom 2 2 0 2 0 Raduň 2 2 2 2 2 Skřipov 2 2 -1 2 -1 Slavkov 2 2 2 2 2 Služovice 2 -1 -1 2 2 Sosnová 2 1 -1 1 -1 Stěbořice 2 0 0 2 2 Štáblovice 0 -2 -2 2 2 Štítina 2 2 2 2 2 Těškovice 2 2 -1 2 -1 Uhlířov 2 1 1 2 2 Velké Heraltice 2 2 2 2 2 Velké Hoštice 2 2 2 2 2 Vršovice 2 2 2 2 2 Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2010 Pozn. Spojení do Opavy bylo započítáno do průměrné známky dvojnásobnou vahou

77

prům. známka

celková známka

2,00 1,83 2,00 2,00 -0,17 0,50 0,33 1,83 1,83 2,00 2,00 0,83 2,00 1,50 2,00 2,00 1,33 2,00 1,00 2,00 1,50 0,50 1,67 1,00 2,00 1,00 1,83 2,00 2,00 2,00

2 2 2 2 0 1 0 2 2 2 2 1 2 2 2 2 1 2 1 2 2 1 2 1 2 1 2 2 2 2

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.7: Dopravní obslužnost obcí v SO ORP Opava veřejnou dopravou

Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2010

78

EKOTOXA s.r.o.


Technická infrastruktura Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: 2 obec má kanalizaci s ČOV, plyn 1 obec má kanalizaci s ČOV, nemá plyn 0 obec nemá kanalizaci, ale má alespoň plyn -1 obec má jenom vodovod -2 obec nemá ani vodovod Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). Rozvoj plynofikace stagnuje a do budoucna bude spíš lepší hodnotit vybavenost obcí alternativními zdroji energie – výtopny na biomasu, sluneční a větrné elektrárny apod., které mohou přispívat k udržitelnému rozvoji obce i regionu víc než plynofikace. Tabulka č. 3.6.9: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Obec vodovod plyn kanalizace Branka u Opavy ano ano ne Bratříkovice ano ne ne Brumovice ano ano ano Budišovice ano ano ano Dolní Životice ano ano ano Háj ve Slezsku ano ano ano Hlavnice ano ano ano Hlubočec ano ano ano Hněvošice ano ano ano Holasovice ano ano ano Hrabyně ano ano ano Hradec nad Moravicí ano ano ne Chlebičov ano ano ano Chvalíkovice ano ano ne Jakartovice ano ano ne Jezdkovice ano ano ne Kyjovice ano ano ano Lhotka u Litultovic ano ne ne Litultovice ano ano ano Mikolajice ano ne ne Mladecko ano ano ne Mokré Lazce ano ano ano Neplachovice ano ano ano Nové Sedlice ano ano ne Oldřišov ano ano ano Opava ano ano ano

79

ČOV ne ne ne ne ano ano ano ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano

Hodnocení 0 -1 1 1 2 2 2 1 1 1 2 0 1 0 0 0 1 -1 1 -1 0 1 1 0 1 2

EKOTOXA s.r.o.

Obec Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava


vodovod ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano 41

plyn ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano 37

kanalizace ano ano ne ano ano ano ne ne ano ano ano ano ano ano ne 27

ČOV ano ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne 8

Hodnocení 2 1 0 0 2 1 0 0 1 1 1 1 1 2 0

Obrázek č. 3.6.8: Vybavenost obcí v SO ORP Opava technickou infrastrukturou

Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Opava, web ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, webové stránky obcí

80

EKOTOXA s.r.o.


3.6.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Poloha v těsném sousedství rozvojové oblasti Ostravska, napojené na ČR dálnicí D1. Existence celostátní železniční trati Krnov –Opava východ – Ostrava-Svinov, kde se napojuje na II. tranzitní železniční koridor Optimalizace a elektrizace traťového úseku Opava východ – Ostrava-Svinov Vějířová konfigurace silniční sítě umožňuje relativně dobrou dostupnost okresního města Opava Existuje Ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury na úrovni kraje Všechny obce mají vodovod, většinou v rámci vodárenské soustavy OOV Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. Většina obcí je plynofikována

SLABÉ STRÁNKY Absence dálnice a rychlostní silnice, špatné propojení směr Ostrava. Špatný stav páteřní sítě silnic I. třídy, chybí obchvaty, silnice jsou vedeny průtahy skrze centra sídel, včetně Opavy. Nezájem správce infrastruktury o modernizaci a pravidelnou údržbu regionálních železničních tratí. Nízká úroveň vazeb mezi železniční a autobusovou dopravou – chybí integrované terminály

PŘÍLEŽITOSTI Vybudování obchvatu Opavy a kvalitního připojení na dálniční síť v Ostravě. Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě. Optimalizace dalších úseků drah (zejména Opava východ – Hradec n/M, Opava východ – Krnov vč. elektrizace). Zkvalitnění dostupnosti Ostravy vybudováním linky systému vlak-tram mezi Opavou, Hlučínem a Ostravou Výstavba jednoduchých ČOV s biologickou sedimentací pro malé obce, event. skupinových ČOV pro více obcí najednou – zlepšení kvality vod v tocích Zavádění alternativních zdrojů energie, zejména biomasy.

HROZBY Odkládání výstavby kvalitního propojení Opavy s Ostravou formou čtyřpruhé silnice I/11 Zanedbávání údržby silniční sítě.

Možnost využití prostředků z fondů EU na spolufinancování infrastruktury.

Město Hradec nad Moravicí nesplní včas požadavky stanovené Směrnicí č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod Ve většině malých obcí chybí čištění odpadních vod v ČOV. Území není vhodné pro využívání větrné a geotermální energie

Účelové omezování železniční dopravy, snaha o zrušení regionálních drah Zakonzervování stávající segregace systémů autobusové a železniční dopravy a složitého linkového vedení. Nízké tempo výstavby a rekonstrukcí kanalizačních sítí a výstavby ČOV bude přispívat ke zhoršování kvality vod Neustálé zdražování plynu může způsobit návrat obyvatelstva k vytápění tuhými palivy s negativním dopadem na znečištěné ovzduší, zejména v zimním období Neschopnost připravit kvalitní projekty, které by mohly být využity pro čerpání dotačních podpor z národních i evropských zdrojů.

81

EKOTOXA s.r.o.


3.6.5 Problémy k řešení 3.6.5.1 • • • • •

• • •

Napojení regionu na dálniční síť formou stavebních úprav a přeložek na silnici I/11 a I/57 (dotčené obce: Opava, Nové Sedlice, Mokré Lazce, Hrabyně, Háj ve Slezsku, Velké Hoštice) Vybudování obchvatů města Opavy pro odvedení tranzitní dopravy z centra (dotčené obce Opava, Otice, Slavkov) Vybudování přeložek (obchvatů) silnic I. třídy, kde tyto procházejí obydleným územím (dotčené obce Oldřišov, Služovice, Hněvošice, Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí, Slavkov, Litultovice, Mladecko, Jakartovice, Opava, Velké Heraltice, Neplachovice, Holasovice, Brumovice) V rámci ÚPD stabilizovat trasy záměrů: přeložka silnice I/11 Opava – Komárov – Mokré Lazce; obchvat I/57 Hradec nad Moravicí; Opava – západní obchvat (dotčené obce Opava, Hradec nad Moravicí, Branka u Opavy, Nové Sedlice) Dobudování sítě bezpečných cyklostezek, které budou sloužit nejen pro zvýšení turistického ruchu, ale zejména pro každodenní využití v rámci pravidelné dojížďky za prací, do škol, apod. (dotčené obce Opava, Holasovice, Neplachovice, Brumovice, Slavkov, Dolní Źivotice, Litultovice, Mladecko, Jakartovice, Velké Hoštice) V místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol. V návaznosti na železnici je dobré zajistit také možnost systému Bike and Ride (všechny obce). V místech, kde budou navrhovány nové stavební záměry, je nutné dbát na vybudování dostatečného počtu parkovacích stání již přímo jako součást projektu, vč. řešení dopadů zvýšených intenzit dopravy do dopravní situace na okolních komunikacích (všechny obce) Území je zahrnuto do ODIS, chybí však větší provázanost mezi autobusy a vlaky. Je vhodné zřizovat terminály IDS (dotčené obce Opava, Štítina, Hradec nad Moravicí, Brumovice, Háj ve Slezsku).

3.6.5.2 • •

• •

Dopravní infrastruktura

Technická infrastruktura

Zajistit plnění Směrnice č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod v Hradci nad Moravicí Ve většině obcí není dostatečné čištění odpadních vod, je proto potřebné zajistit jejich čištění pomocí ČOV, ať už výstavbou malých místních ČOV nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV. U velmi malých obcí případně zajistit individuální čištění formou domovních ČOV, příp. bezodtokých jímek s pravidelným vyvážením (Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Budišovice, Hlubočec, Hněvošice, Holasovice, Chlebičov, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Služovice, Sosnová, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Těškovice, Uhlířov, Velké Heraltice, Vršovice). Prověřit účelnost plynofikace zbylých nezplynofikovaných obcí (Mikolajice, Skřipov, Lhotka u Litultovic a Bratříkovice) Zajistit územní ochranu koridorů pro stavby zakotvené v ZÚR MSK : P14 posílení VTL plynovodu Brumovice – Opava – Velké Hoštice, koridor EZ1 pro nadzemní elektrické vedení VVN 400 kV (Krasíkov –) Tvrdkov – Horní Životice, EZ3 Nadzemní elektrické vedení VVN 110 kV Horní Životice – Dvorce (– Moravský Beroun) a E27 výstavba napájecího vedení 110 kV, které propojí rozvodnu 110/22 kV ve Vítkov s rozvodnou 400/110 kV v Horních Životicích (dotčené obce Brumovice, Holasovice, Neplachovice, Opava, Velké Hoštice, Jakartovice, Bratříkovice, Hlavnice, Litultovice, Lhotka u Litultovic, Mladecko)

82

EKOTOXA s.r.o.


3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 3.7.1

Demografický vývoj

K 31. 12. 2009 žilo v Moravskoslezském kraji 1 247 373 obyvatel. Oproti roku 1999 to bylo tedy o -2,32 % obyvatel méně. Tato změna počtu obyvatel však do území Moravskoslezského kraje nebyla rozložena rovnoměrně – největší nárůst zaznamenaly SO ORP v zázemí velkých měst a zároveň disponující příhodnými přírodními podmínkami –tedy SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (5,2 %), Kravaře (2,43 %) a Frenštát pod Radhoštěm (0,67 %). Naopak k nejvyššímu poklesu došlo ve správních obvodech s nepříznivými přírodními podmínkami v rámci ostravské aglomerace – Orlová (-7,67 %) a Český Těšín (-4,92 %) a v periferních oblastech Moravskoslezského kraje - Rýmařov (-5,12 %) a Vítkov (-4,17 %). SO ORP Opava, co se týče tohoto ukazatele, dosahuje v rámci Moravskoslezského kraje nadprůměrných parametrů, avšak i tak byla mírně ztrátová - mezi lety 1999 a 2009 došlo v SO ORP Opava k poklesu počtu obyvatel o 578, tedy jen o 0,57 %. Parametry SO ORP Opava by v tomto směru možná mohly být i lepší, kdyby byla kompletně zahrnuta cela suburbánní oblast města Opavy, která byla populačně zisková. Tato oblast je však z velké části zahrnuta do SO ORP Kravaře, který zaznamenaly poměrně velký populační nárůst. Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Moravskoslezského kraje mezi lety 1999–2009 Rok Rozdíl mezi lety 2009 a 1999 SO ORP 1999 2009 Absolutně Relativně (%) Bílovec 26 226 25 926 -300 -1,16 Bohumín 30 510 29 826 -684 -2,29 Bruntál 39 854 38 723 -1 131 -2,92 Český Těšín 27 961 26 650 -1 311 -4,92 Frenštát pod Radhoštěm 18 978 19 106 128 0,67 Frýdek-Místek 109 345 109 977 632 0,57 Frýdlant nad Ostravicí 22 017 23 224 1 207 5,20 Havířov 101 318 97 595 -3 723 -3,81 Hlučín 39 952 40 101 149 0,37 Jablunkov 22 658 22 512 -146 -0,65 Karviná 75 578 73 240 -2 338 -3,19 Kopřivnice 42 641 41 543 -1 098 -2,64 Kravaře 20 801 21 320 519 2,43 Krnov 43 504 42 334 -1 170 -2,76 Nový Jičín 48 526 48 529 3 0,01 Odry 17 871 17 459 -412 -2,36 Opava 102 297 101 719 -578 -0,57 Orlová 49 341 45 826 -3 515 -7,67 Ostrava 348 118 335 425 -12 693 -3,78 Rýmařov 17 425 16 576 -849 -5,12 Třinec 56 801 55 769 -1 032 -1,85 Vítkov 14 577 13 993 -584 -4,17 MSK 1 276 299 1 247 373 -28 926 -2,32 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP Opava vyvíjel od roku 1971. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozené přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují.

83

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Opava mezi lety 1995-2009 104 000

Počet obyvatel

103 500 103 000 102 500 102 000

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

101 500

Rok Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Až do roku 1994 docházelo na území SO ORP Opava nepřetržitě k růstu počtu obyvatel (hrubá míra celkového přírůstku byla kladná) s mírným zrychlením ve druhé polovině 70. let, což odpovídá tehdejší propopulační politice a vývoji v celé ČR. Od té doby dochází k poklesu počtu obyvatel s výjimkou roků 2001 (zde však byl růst obyvatelstva způsoben statisticky – údaj z tohoto roku pochází oproti ostatním rokům ze SLDB) a 2008, kdy došlo k nepatrnému zvýšení počtu obyvatel. Po roku 2006 dosahují hodnoty přirozeného přírůstku po několika letech konečně kladných hodnot, v roce 2008 je navíc kladné i migrační saldo, proto jen právě v tomto roce dochází k faktickému růstu počtu obyvatel v SO ORP Opava. Obrázek č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Opava v letech 1995 - 2009

promile

1,50 1,00 0,50

hmcp

0,00

hmms

hmpp

-0,50 -1,00 -1,50 -2,00 -2,50 -3,00 2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

-3,50

rok Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku. Nejlidnatějšími obcemi SO ORP Opava (po Opavě) jsou Hradec nad Moravicí a Háj ve Slezsku, nejmenšími Lhotka u Litultovic, Mladecko a Bratříkovice, které mají všechny do 200 obyvatel. K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Budišovice a Dolní Životice. U více než třetiny obcí došlo k poklesu počtu obyvatel, který však nebyl ve většině z nich příliš výrazný – nejvíce obyvatel ve sledovaném období ztratily obce Těškovice a Kyjovice a město Opava, kde pravděpodobně ztráta obyvatel souvisí s růstem intenzity suburbanizačních trendů.

84

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Opava mezi lety 1999-2009 Rok Rozdíl mezi lety 2009 a 1999 Obec 1999 2009 Absolutně Relativně (%) Budišovice 457 618 161 26,1 Dolní Životice 957 1157 200 17,3 Slavkov 1630 1862 232 12,5 Mladecko 152 171 19 11,1 Branka u Opavy 969 1088 119 10,9 Neplachovice 826 925 99 10,7 Vršovice 439 489 50 10,2 Pustá Polom 1343 1455 112 7,7 Litultovice 750 809 59 7,3 Velké Hoštice 1672 1786 114 6,4 Nové Sedlice 474 506 32 6,3 Mokré Lazce 1074 1146 72 6,3 Štáblovice 586 625 39 6,2 Hradec nad Moravicí 5088 5412 324 6,0 Jezdkovice 210 223 13 5,8 Stěbořice 1317 1387 70 5,0 Otice 1310 1355 45 3,3 Jakartovice 1066 1102 36 3,3 Hlubočec 547 564 17 3,0 Hlavnice 617 633 16 2,5 Chvalíkovice 678 693 15 2,2 Sosnová 417 426 9 2,1 Služovice 800 809 9 1,1 Oldřišov 1328 1338 10 0,7 Chlebičov 1088 1094 6 0,5 Hněvošice 1027 1028 1 0,1 Brumovice 1433 1429 -4 -0,3 Mikolajice 255 254 -1 -0,4 Skřipov 1024 1017 -7 -0,7 Štítina 1198 1186 -12 -1,0 Holasovice 1394 1377 -17 -1,2 Lhotka u Litultovic 193 190 -3 -1,6 Háj ve Slezsku 3352 3289 -63 -1,9 Bratříkovice 150 147 -3 -2,0 Uhlířov 359 349 -10 -2,9 Hrabyně 1195 1160 -35 -3,0 Raduň 1003 970 -33 -3,4 Velké Heraltice 1635 1576 -59 -3,7 Kyjovice 851 814 -37 -4,5 Opava 61171 58440 -2731 -4,7 Těškovice 892 820 -72 -8,8 102927 101719 -1208 -1,2 SO ORP Opava Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

85

EKOTOXA s.r.o.


Pro úspěšné hodnocení vývoje počtu obyvatelstva obcí SO ORP Opava a jejich rezidenční atraktivity je nutné rozdělit vývoj počtu obyvatel do dvou složek - do jeho přirozené složky, která je výsledkem procesů porodnosti a úmrtnosti a dále migrační složky. Právě druhá z nich se častěji používá jako indikátor pro určení atraktivity dané lokality (obce) pro bydlení. Tato složka má také výraznější dynamiku a geograficky je mnohem více variabilní. Často má migrační složka výrazně selektivní tendenci, co se týče především věkových a vzdělanostních charakteristik migrantů. Následující tabulka ukazuje vývoj přirozené měny obyvatelstva a migračního salda v obcí SO ORP Opava ve srovnání dvou období - 19982007 a 2000-2009. Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Opava mezi lety 1999 2009 Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Počet obyvatel 1998-2007 2000-2009 1998-2007 2000-2009 Obec 10 let roční 10 let roční 10 let roční 10 let roční rel. rel. rel. rel. abs. abs. abs. abs. 2007 2009 (%) (%) (%) (%) Branka u Opavy 1 075 1 088 27 0,25 26 0,24 67 0,62 63 0,58 Bratříkovice 156 147 6 0,38 7 0,48 -15 -0,96 -27 -1,84 Brumovice 1 441 1 429 -5 -0,03 2 0,01 10 0,07 5 0,03 Budišovice 568 618 7 0,12 14 0,23 111 1,95 146 2,36 Dolní Životice 1 156 1 157 -26 -0,22 -37 -0,32 245 2,12 249 2,15 Háj ve Slezsku 3 292 3 289 -277 -0,84 -271 -0,82 226 0,69 230 0,70 Hlavnice 623 633 8 0,13 22 0,35 15 0,24 11 0,17 Hlubočec 546 564 15 0,27 12 0,21 -16 -0,29 7 0,12 Hněvošice 1 013 1 028 8 0,08 13 0,13 -3 -0,03 -4 -0,04 Holasovice 1 360 1 377 -31 -0,23 -17 -0,12 44 0,32 30 0,22 Hrabyně 1 152 1 160 -116 -1,01 -110 -0,95 44 0,38 53 0,46 Hradec nad M. 5 371 5 412 17 0,03 54 0,10 351 0,65 354 0,65 Chlebičov 1 075 1 094 20 0,19 30 0,27 0 0,00 -6 -0,05 Chvalíkovice 702 693 22 0,31 16 0,23 27 0,38 -1 -0,01 Jakartovice 1 056 1 102 10 0,09 0 0,00 42 0,40 66 0,60 Jezdkovice 229 223 2 0,09 -1 -0,04 13 0,57 7 0,31 Kyjovice 837 814 -283 -3,38 -242 -2,97 276 3,30 218 2,68 Lhotka u Litultovic 198 190 -4 -0,20 -6 -0,32 15 0,76 9 0,47 Litultovice 781 809 8 0,10 27 0,33 1 0,01 20 0,25 Mikolajice 254 254 -7 -0,28 -11 -0,43 8 0,31 9 0,35 Mladecko 174 171 -3 -0,17 10 0,58 14 0,80 2 0,12 Mokré Lazce 1 119 1 146 -19 -0,17 -5 -0,04 84 0,75 100 0,87 Neplachovice 917 925 41 0,45 49 0,53 67 0,73 53 0,57 Nové Sedlice 490 506 3 0,06 2 0,04 45 0,92 37 0,73 Oldřišov 1 317 1 338 31 0,24 49 0,37 -1 -0,01 -24 -0,18 Opava 58 923 58 440 -151 -0,03 -190 -0,03 -3 675 -0,62 -3 404 -0,58 Otice 1 325 1 355 15 0,11 30 0,22 29 0,22 42 0,31 Pustá Polom 1 444 1 455 11 0,08 6 0,04 121 0,84 106 0,73 Raduň 971 970 5 0,05 13 0,13 -20 -0,21 -25 -0,26 Skřipov 1 018 1 017 9 0,09 -2 -0,02 -10 -0,10 -3 -0,03 Slavkov 1 810 1 862 46 0,25 55 0,30 168 0,93 197 1,06 Služovice 803 809 -22 -0,27 -18 -0,22 18 0,22 12 0,15 Sosnová 410 426 -9 -0,22 -6 -0,14 -8 -0,20 8 0,19 Stěbořice 1 368 1 387 25 0,18 24 0,17 62 0,45 60 0,43 Štáblovice 602 625 -3 -0,05 8 0,13 27 0,45 38 0,61 Štítina 1 177 1 186 15 0,13 16 0,13 -22 -0,19 -33 -0,28 Těškovice 818 820 -11 -0,13 -26 -0,32 -56 -0,68 -48 -0,59 Uhlířov 356 349 4 0,11 -1 -0,03 4 0,11 -5 -0,14 86

EKOTOXA s.r.o.


Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Počet obyvatel 1998-2007 2000-2009 1998-2007 2000-2009 Obec roční roční roční 10 let 10 let 10 let 10 let roční rel. rel. rel. rel. abs. abs. abs. abs. 2007 2009 (%) (%) (%) (%) Velké Heraltice 1 574 1 576 36 0,23 26 0,16 -73 -0,46 -73 -0,46 Velké Hoštice 1 752 1 786 21 0,12 49 0,27 109 0,62 100 0,56 Vršovice 475 489 8 0,17 5 0,10 27 0,57 42 0,86 SO ORP Opava 101 728 101 719 -547 -0,05 -378 -0,04 -1 629 -0,16 -1 379 -0,14 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Co se týče přirozené složky vývoje obyvatelstva ve zmíněných dvou obdobích bylo možné zaznamenat mírné zpomalení přirozeného úbytku obyvatelstva. Předpokládá se však, že tento jev bude spíše krátkodobým, souvisí se sekundární vlnou populačního boomu ze 70. let minulého století, která v nejbližších letech zase odezní. Největšího přirozeného úbytku v druhém sledovaném období zaznamenaly obce Kyjovice, Hrabyně a Háj ve Slezsku - zde však je vysoký přirozený úbytek obyvatelstva způsoben lokalizací domovů pro seniory či domovu pro osoby se zdravotním postižením v případě Hrabyně. Tento fakt se odráží také i ve vysokém migračním obratu těchto obcí. Naopak největší přirozený přírůstek zaznamenaly obce Mladecko, Neplachovice a Bratříkovice. Migrační aktivita obcí SO ORP Opava dosahuje vyšších hodnot, a také vyšší variability. I zde nejvyšších hodnot v druhém sledovaném období dosahují obce s lokalizací nejrůznějších forem sociálních služeb, které podmiňují také změnu trvalého pobytu klientů a tudíž i vyšší míru registrované imigrace. Z imigračně nejméně atraktivních obcí jmenujme obec Bratříkovice.

3.7.2

Věková struktura

V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel Moravskoslezského kraje a SO ORP Opava, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Populačně „nejstarším SO ORP v Moravskoslezském kraji jsou SO ORP Havířov a Karviná, kde hodnoty indexu stáří dosahují hodnot 1,21 a 1,18. Naopak nejnižší index stáří vykazují SO ORP Bruntál a Odry. V SO ORP Opava je počet lidí v postproduktivním věku mírně vyšší než počet obyvatel v předproduktivním věku, avšak oproti 1.1. 2006 index stáří vzrostl o 0,09 na 1,02 a takový vývoj bude zřejmě pokračovat, protože i v Moravskoslezském kraji jako celku se zvýšil index stáří z 0,89 v roce 2006 na 1,04 v roce 2009, což poukazuje na pokračující proces demografického stárnutí kraje. Blíže viz tabulka. Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura SO ORP Moravskoslezského kraje k 31.12. 2009 Věková skupina (%) Index stáří SO ORP <= 14 15 - 64 65+ <= 14 Bílovec 15,0 70,4 14,6 0,98 Bohumín 14,3 70,9 14,8 1,03 Bruntál 15,0 72,6 12,4 0,83 Český Těšín 14,5 72,0 13,5 0,94 Frenštát pod Radhoštěm 14,4 70,0 15,6 1,09 Frýdek-Místek 14,4 71,5 14,1 0,97 Frýdlant nad Ostravicí 14,1 70,0 15,9 1,13 Havířov 13,4 70,5 16,2 1,21 Hlučín 14,2 69,8 16,0 1,13 Jablunkov 15,6 70,2 14,2 0,91 Karviná 13,4 70,7 15,9 1,18 Kopřivnice 14,9 71,3 13,8 0,92

87

EKOTOXA s.r.o.


Věková skupina (%) <= 14 15 - 64 Kravaře 15,1 71,2 Krnov 14,8 71,1 Nový Jičín 14,9 71,5 Odry 15,4 70,9 Opava 14,5 70,7 Orlová 14,1 73,2 Ostrava 14,0 70,5 Rýmařov 13,6 72,4 Třinec 14,4 69,4 Vítkov 15,5 69,8 Moravskoslezský kraj 14,3 70,9 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva SO ORP

Index stáří 65+

<= 14 13,7 14,2 13,6 13,7 14,8 12,6 15,5 14,0 16,2 14,7 14,9

0,90 0,96 0,91 0,89 1,02 0,90 1,11 1,03 1,13 0,95 1,04

Opava patří k SO ORP se spíše starším obyvatelstvem, index stáří zde průměrně dosahuje hodnoty 1,02. Na jedno dítě tedy připadá více než jedna osoba nad 64 let. Nejvyšší je index stáří v Kyjovicích, 1,80, kde je zároveň nejvyšší podíl osob v poproduktivním věku – nachází se zde domov důchodců. Kromě ostatních obcí, kde je lokalizováno podbné zařízená, vysokých hodnot indexu stáří zaznamenaly obce Těškovice a Mladecko. Nejnižší index stáří mají obce Uhlířov a Lhotka u Litultovic. Tabulka č. 3.7.5: Věková struktura obcí SO ORP Opava k 31. 12. 2009 Věková skupina (%) Obce <= 14 15 - 64 Uhlířov 17,8 70,8 Lhotka u Litultovic 19,5 67,4 Vršovice 18,0 69,7 Budišovice 16,8 71,5 Litultovice 17,9 68,9 Slavkov 16,8 70,7 Neplachovice 17,2 69,7 Chvalíkovice 17,6 69,0 Oldřišov 16,7 70,6 Branka u Opavy 15,5 72,5 Raduň 17,3 69,2 Velké Hoštice 15,4 71,7 Sosnová 14,8 72,8 Holasovice 15,7 70,5 Brumovice 13,4 74,7 Štítina 15,4 70,7 Nové Sedlice 16,4 68,8 Dolní Životice 15,5 70,5 Otice 15,6 70,3 Hradec nad Moravicí 15,8 69,8 Hněvošice 14,1 73,1 Hlubočec 16,1 69,1 Štáblovice 13,8 73,4 Stěbořice 15,9 69,3 Mokré Lazce 15,5 69,9 Služovice 12,2 76,3 Skřipov 14,6 71,5 Jezdkovice 13,9 72,6 Velké Heraltice 15,1 70,2 88

Index stáří

65+ 11,5 13,2 12,3 11,7 13,2 12,5 13,1 13,4 12,8 11,9 13,5 12,9 12,4 13,8 11,9 13,9 14,8 14,0 14,1 14,4 12,8 14,7 12,8 14,9 14,6 11,5 14,0 13,5 14,7

0,65 0,68 0,68 0,69 0,74 0,74 0,76 0,76 0,77 0,77 0,78 0,84 0,84 0,88 0,89 0,90 0,90 0,91 0,91 0,91 0,91 0,91 0,93 0,94 0,94 0,94 0,96 0,97 0,97

EKOTOXA s.r.o.


Věková skupina (%) <= 14 15 - 64 Jakartovice 14,2 71,6 Bratříkovice 16,3 66,7 Chlebičov 14,6 69,5 Opava 13,9 70,9 Mikolajice 12,2 74,4 Pustá Polom 15,2 68,0 Těškovice 12,6 71,6 Háj ve Slezsku 13,6 67,9 Hrabyně 12,2 70,1 Mladecko 11,1 71,3 Kyjovice 12,2 66,0 14,5 70,7 SO ORP Opava Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Obce

3.7.3

Index stáří

65+ 14,2 17,0 15,9 15,2 13,4 16,8 15,9 18,5 17,8 17,5 21,9 14,8

0,99 1,04 1,09 1,09 1,10 1,10 1,26 1,36 1,46 1,58 1,80 1,02

Vzdělanostní struktura

Hodnocení vzdělanostní struktury obyvatelstva vychází z dat SLDB 2001, bude tedy aktualizováno až na základě výsledků ze SLDB 2011. Dá se však předpokládat že od roku 2001 i nadále pokračoval růst vzdělanosti populace České republiky – tedy i Opavska, avšak obyvatelstvo s vyšším dosaženým vzděláním se koncentruje do měst (jak v rámci správního obvodu, tak i mimo něj) na úkor venkovských oblastí (s výjimkou suburbánních venkovských oblastí). V SO ORP Opava má 38,91 % obyvatel středoškolské vzdělání bez maturity (v Mikolajicích 52,24 %), 24,95 % středoškolské vzdělání s maturitou (v Háji ve Slezsku 29,23 %), 24,25 % základní nebo nedokončené vzdělání (v Sosnové 39,58 %) a 11,89 % vysokoškolské vzdělání (v Opavě 14,54 %, sídlí zde Slezská Univerzita v Opavě). Blíže vzdělanostní strukturu SO ORP podle jednotlivých obcí popisuje následující tabulka. Tabulka č. 3.7.6: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Opava v roce 2001 (%) Obyv. bez vzd. Obyv. se SŠ Obyv. se SŠ Obec a s ZŠ bez mat. s mat. Branka u Opavy 23,43 43,58 22,92 Bratříkovice 34,81 44,44 14,81 Brumovice 26,37 49,37 19,29 Budišovice 29,72 40,28 19,17 Dolní Životice 36,35 39,96 17,25 Háj ve Slezsku 23,05 33,27 29,23 Hlavnice 26,11 49,47 19,53 Hlubočec 27,36 43,22 19,54 Hněvošice 28,54 48,59 17,96 Holasovice 27,06 45,45 20,60 Hrabyně 32,03 33,89 23,93 Hradec nad Moravicí 26,71 40,57 23,30 Chlebičov 30,70 50,53 14,88 Chvalíkovice 28,75 44,85 21,16 Jakartovice 38,54 42,48 15,87 Jezdkovice 24,24 45,45 26,06 Kyjovice 33,76 37,63 22,03 Lhotka u Litultovic 32,17 51,75 14,69 Litultovice 26,67 43,88 21,71 Mikolajice 25,87 52,24 17,41 Mladecko 32,61 47,10 15,94 89

Obyv. s VOŠ a s VŠ 10,08 5,93 4,97 10,83 6,44 14,45 4,88 9,89 4,92 6,90 10,15 9,42 3,90 5,24 3,10 4,24 6,58 1,40 7,75 4,48 4,35

EKOTOXA s.r.o.

Obec Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.7.4


Obyv. bez vzd. a s ZŠ 22,10 23,23 26,86 29,44 22,27 20,91 25,98 25,70 28,59 22,98 29,39 39,58 22,48 30,04 22,11 25,87 29,79 31,94 27,09 25,00 24,25

Obyv. se SŠ bez mat. 39,01 47,91 39,89 49,63 36,40 42,67 41,84 41,73 43,29 42,63 46,35 43,50 46,78 44,96 39,15 46,97 47,87 45,48 45,30 44,12 38,91

Obyv. se SŠ s mat. 26,96 22,51 24,20 15,89 26,79 28,19 23,40 23,54 21,00 25,62 19,75 14,20 24,50 22,58 28,00 19,80 19,86 16,47 20,50 23,24 24,95

Obyv. s VOŠ a s VŠ 11,93 6,35 9,04 5,05 14,54 8,23 8,78 9,03 7,12 8,77 4,51 2,72 6,24 2,42 10,74 7,37 2,48 6,11 7,11 7,65 11,89

Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí

Hodnocení vzdělávací uzavřenosti obcí vychází z dat SLDB 2001, bude tedy aktualizováno až na základě výsledků ze SLDB 2011. V případě mobility za školami je patrné výrazné vzdělávací centrum SO ORP ve městě Opava. Zde tvoří saldo 3 421 studentů (studenti + žáci + učni). Je to způsobeno přítomností jak řady středních škol, tak také přítomností vysoké školy. Ostatní obce jsou výrazně vzdáleny. Druhé je Mladecko, které získává v saldu 178 studentů a následují obce Neplachovice, Raduň a Stěbořice. Ostatní obce pak v saldu studenty ztrácejí. Nejhůře na tom je Hradec nad Moravicí, Háj ve Slezsku či Holasovice. Tabulka č. 3.7.7: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Opava Počet Vyjíždí studenti Dojíždí studenti Obec studentů z obce do obce Opava 11 373 2 036 5 457 Mladecko 29 9 187 Neplachovice 142 63 179 Raduň 167 77 171 Stěbořice 237 90 169 Štítina 225 114 102 Velké Heraltice 281 116 95 Bratříkovice 26 26 0 Pustá Polom 254 102 75 Lhotka u Litultovic 31 31 0 Jezdkovice 38 38 0 Skřipov 174 86 47 Mikolajice 50 50 0 Oldřišov 253 107 56 Uhlířov 62 62 0 90

Saldo za vzděláním 3 421 178 116 94 79 -12 -21 -26 -27 -31 -38 -39 -50 -51 -62

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Počet studentů

Hlubočec Velké Hoštice Štáblovice Kyjovice Litultovice Vršovice Nové Sedlice Budišovice Hlavnice Slavkov Těškovice Hrabyně Dolní Životice Chvalíkovice Chlebičov Branka u Opavy Služovice Hněvošice Mokré Lazce Otice Brumovice Jakartovice Holasovice Háj ve Slezsku Hradec nad Moravicí Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, vlastní úprava

109 332 129 122 117 83 84 89 130 306 165 152 171 127 215 203 182 216 208 231 260 191 269 586 937

Vyjíždí studenti z obce 76 160 100 82 99 83 84 89 104 164 102 125 115 127 133 148 147 155 158 161 174 186 264 314 486

Dojíždí studenti do obce 2 86 20 0 16 0 0 0 9 68 2 15 3 0 2 4 0 4 4 7 1 3 6 11 133

Saldo za vzděláním -74 -74 -80 -82 -83 -83 -84 -89 -95 -96 -100 -110 -112 -127 -131 -144 -147 -151 -154 -154 -173 -183 -258 -303 -353

V následujícím grafu jsou míry vyjížďky a dojížďky od školy vztaženy ke 100 studentům v dané obci. Míra vyjížďky se v obcích SO ORP Opava pohybuje od necelých 18 do 100 %. Nejnižších hodnot dosahuje město Opava s necelými 18 %. Ta je spolu s dalšími obcemi Stěbořice a Mladecko, u kterých se míra vyjížďky pohybuje mezi 30-40 %, vybarvena nejsvětlejší barvou. Na druhé straně některé obce dosahují až 100 % míry vyjížďky, všichni studenti tak vyjíždí do škol Bratříkovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Vršovice a Nové Sedlice. Velmi blízko této maximální hodnoty mají dále obce Chvalíkovice a Holasovice.

91

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.3: Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Opava

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 U míry dojížďky je velmi zajímavá situace v obci Mladecko. Zde dosahuje míra dojížďky téměř 645 %, tzn. že do obce dojíždí 6,5x více studentů, než v samotné obci žije. Pokud se podíváme na kartogram míry vyjížďky, tak obec Mladecko tvoří vzdělanostní centrum pro všechny obce v JZ cípu území SO ORP. Dle stránek obce dojíždějí děti ze širokého okolí do základní školy v Mladecku - z Hlavnice, Jakartovic, Deštného, Bohdanovic, Hořejších Kunčic, Litultovic, Bratříkovic a Lhotky u Litultovic. Nad 100 % se 92

EKOTOXA s.r.o.


pak dostaly ještě obce Neplachovice (126 %) a Raduň (102 %). Město Opava má míru dojížďky 48 % a příliš větší potenciál v současné době bude získávat jen díky vysoké škole, protože součet všech studentů v obcích SO ORP Opava (kromě Opavy) dosahuje 2/3 počtu studentů v samotném městě Opava. Existují obce s nulovou mírou dojížďky studentů – obce Mikolajice, Vršovice, Nové Sedlice, Chvalíkovice, Uhlířov, Jezdkovice, Služovice či Kyjovice.

3.7.5

Školy a školská zařízení

Mateřské školy • v SO ORP Opava má 68 % obcí mateřskou školu; • v Opavě je 22 mateřských škol, 17 samostatných a 5 je přidruženo k základním školám. • speciální MŠ: o Mateřská škola Eliška pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami v Opavě. Dětem je poskytováno předškolní vzdělávání ve dvou třídách se zaměřením na zrakové postižení a ve třech třídách se zaměřením na vady řeči. V těchto třídách se vzdělávají i děti s tělesným, mentálním, smyslovým či kombinovaným postižením nebo děti s poruchou autistického spektra. o Mateřská škola při zdravotnických zařízeních je součástí rehabilitačního stacionáře Dětského centra Čtyřlístek v Opavě. Je určena dětem s různým tělesným, smyslovým a mentálním postižením. Základní školy • v SO ORP Opava má 66 % obcí základní školu, z toho však jen polovina obcí má 1.-9.ročník (oba stupně), • 12 obcí nemá na svém katastru ani mateřskou ani základní školu, • asi polovina obcí SO ORP Opava potřebuje rekonstrukci budovy školy a má s tím spojené finanční obtíže, • menší obce Brumovice, Skřípov mají mírný podstav dětí a s tím spojené finanční problémy v chodu školy, • speciální ZŠ: o Základní škola pro tělesně postižené Opava, vzdělávací programy (Základní škola, Zvláštní škola, Pomocná škola, Přípravný stupeň Pomocné školy), o Základní a mateřská škola při nemocnici v Opavě, o Základní škola při Psychiatrické léčebně, o Základní škola praktická při Psychiatrické léčebně, o Základní škola speciální, o Základní škola, Střední škola, Dětský domov, Školní jídelna a Internát Velké Heraltice - výchovně vzdělávací úsek tvoří dětský domov, zvláštní škola, praktická škola a odborné učiliště. Základní umělecká škola se nachází v obcích: • Háj ve Slezsku, • Hradec nad Moravicí, • Opava (zde jsou 2 umělecké školy). Za dalším vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP hlavně do Opavy, popřípadě do dalších větších měst Moravskoslezského kraje. Střední školy V Opavě jsou tyto instituce dalšího vzdělávání: • 2 gymnázia, u obou se jedná o příspěvkové organizace, • Soukromá obchodní akademie, s.r.o., • Obchodní akademie, příspěvková organizace, • Střední odborné učiliště stavební, příspěvková organizace, 93

EKOTOXA s.r.o.

• • • • • • • • • • •


Střední průmyslová škola stavební, příspěvková organizace, Střední škola, příspěvková organizace s maturitními a učebními obory, Střední škola poštovních a logistických služeb, příspěvková organizace, Střední škola průmyslová a umělecká, příspěvková organizace, Střední škola technická, příspěvková organizace, Střední zdravotnická škola, příspěvková organizace, Soukromá obchodní akademie Opava, s. r. o., Soukromá střední škola podnikatelská, s. r. o., Střední škola podnikání, s. r. o., Masarykova střední škola zemědělská, příspěvková organizace, Církevní konzervatoř Opava.

Vyšší odborné školy • Vyšší odborná škola a Hotelová škola, příspěvková organizace, • Církevní konzervatoř Opava (nabízí šestiletý obor vyššího odborného studia ukončeného absolutoriem), • Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava. V Opavě se rovněž nachází Slezská univerzita, která má v Opavě následující fakulty a ústav: • Filozoficko – přírodovědecká fakulta, • Fakulta veřejných politik, • Matematický ústav. Tabulka č. 3.7.8: Vzdělávací zařízení v obcích SO ORP Opava v roce 2010 (vzdělávací zařízení v tabulce jsou zaznamenána dle adresy jejich sídla, proto mohou pobočky těchto zařízení u některých obcí chybět) základní školy střední školy Obec MŠ VOŠ VŠ úplná neúplná ZUŠ spec. SŠ gymnázium Branka u Opavy 1 1 0 0 0 0 0 0 0 Bratříkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Brumovice 1 1 0 0 0 0 0 0 0 Budišovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dolní Životice 1 1 0 0 0 0 0 0 0 Háj ve Slezsku 1 0 1 1 0 0 0 0 0 Hlavnice 1 1 0 0 0 0 0 0 0 Hlubočec 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Hněvošice 1 1 0 0 0 0 0 0 0 Holasovice 1 0 0 0 0 0 0 0 0 Hrabyně 1 1 0 0 0 0 0 0 0 Hradec nad Moravicí 1 1 2 1 0 0 0 0 0 Chlebičov 1 1 0 0 0 0 0 0 0 Chvalíkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Jakartovice 1 0 0 0 0 0 0 0 0 Jezdkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Kyjovice 1 1 0 0 0 0 0 0 0 Lhotka u Litultovic 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Litultovice 1 1 0 0 0 0 0 0 0 Mikolajice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Mladecko 0 0 1 0 0 0 0 0 0 Mokré Lazce 1 1 0 0 0 0 0 0 0 Neplachovice 1 0 1 0 0 0 0 0 0 Nové Sedlice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Oldřišov 1 0 1 0 0 0 0 0 0 Opava 19 4 14 2 5 14 2 3 1

94

EKOTOXA s.r.o.

Obec


MŠ

Otice 1 Pustá Polom 1 Raduň 1 Skřipov 1 Slavkov 1 Služovice 1 Sosnová 0 Stěbořice 1 Štáblovice 0 Štítina 1 Těškovice 1 Uhlířov 0 Velké Heraltice 1 Velké Hoštice 1 Vršovice 0 SO ORP Opava 46 Zdroj: Moravskoslezský kraj

3.7.6

úplná 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 18

základní školy neúplná ZUŠ spec. 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 1 1 0 0 0 0 0 29 4 6

střední školy VOŠ SŠ gymnázium 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 15 2 3

VŠ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče

V celkem 30 obcích SO ORP Opava je dostupná lékařská péče, což činí 73 % z celkového počtu obcí SO ORP Opava, v obci Raduň je dostupná pouze zubní péče. Slezská nemocnice v Opavě - největším poskytovatelem zdravotní péče v SO ORP Opava, která poskytuje péči v mnoha oborech. - léčebna dlouhodobě nemocných se 48 lůžky. Psychiatrická léčebna v Opavě - v současnosti zajišťuje prakticky veškerou lůžkovou psychiatrickou péči pro obyvatele Moravskoslezského kraje a částečně i obyvatele okresů Jeseník a Vsetín, - disponuje 1 015 lůžky. Rehabilitační ústav Hrabyně – 207 lůžek, pacienti jsou po úrazech a operacích pohybového a nervového ústrojí a se stavy po centrálních a periferních nervových lézích. Ústavy sociální péče pro mládež V SO ORP Opava jsou 2 ústavy sociální péče pro mládež celkem s 281 lůžky: - Sírius - ÚSP Opava, - Ústav sociální péče Marianum Opava. Domov důchodců V SO ORP Opava je celkem 5 Domovů důchodců, rozložených do 4 obcí: - Opava – 2 domovy důchodců - kapacita těchto zařízení je nedostatečná, čekací lhůta u akutních případů je asi 1 rok, - Kyjovice - domov důchodců s kapacitou 103 míst, - Háj ve Slezsku - domov důchodců s kapacitou 84 míst, - Slavkov - Seniorcentrum má 32 lůžek, čekací lhůta je asi 1 rok. V současnosti se neuvažuje o rozšiřování kapacity, možnost ubytování mají i občané z okolních obcí.

95

EKOTOXA s.r.o.


Domy s pečovatelskou službou V SO ORP Opava jsou v 6 obcích: - Hrabyně – dva DPS, - Hradec nad Moravicí – 2 DPS (kapacita 41 míst), - Velké Hoštice – 12 bytů, počet žadatelů je mnohem vyšší, - Pustá Polom - dům zvláštního určení, 7 chráněných bytů, převážně jsou zde ubytováni senioři s mírnými potížemi, - Dolní Životice - kapacita 10 míst. Terénní pečovatelská služba Služba dovozu obědů seniorům je zajištěna asi v 90 % obcí, v ostatních obcích není dle starostů potřeba, protože toto je zajištěno rodinami seniorů. V SO ORP Opava jsou tyto služby zajišťovány: - Agenturou domácí péče OASA Opava, s.r.o., - Charitou Opava (nestátní, nezisková, katolická organizace). V Opavě je prioritou pro skupinu osob v sociální tísni nejspíše řešení nouzového ubytování, nefunguje systém prevence ztráty bydlení a je nedostatečná terénní výpomoc s hledáním či udržením bydlení. Je zabezpečeno nouzové ubytovaní pro muže (noclehárna, azylový dům) a matky s nižším počtem dětí, zcela chybí nouzové ubytování pro bezdětné ženy či páry, úplné rodiny s dětmi.

3.7.7

Veřejný a kulturní život obcí

Přirozeným střediskem kulturního života v SO ORP je samozřejmě správní město Opava. Zde má svou kulturní tradici již několik let mnoho institucí jako např. Slezské zemské muzeum, Slezské divadlo, Zemský archiv, Matice Slezská apod. K těmto veřejným institucím je nutné doplnit i několik kaváren a jiných podniků podobného typu, které také, především o víkendech nabízí bohatý kulturní program. Ve městě rovněž působí řada soukromých uměleckých agentur a klubů. V Opavě se nachází Středisko volného času Opava, kde jsou dostupné zájmové kroužky pro všechny generace. Co se týče sportovišť, zde nabízí Opava např. 1. volejbalovou a basketbalovou ligu, 3. fotbalovou ligu (příští rok pravděpodobně ligu druhou), místní hokejový klub pak hraje 3. nejvyšší hokejovou ligu. Výše zmíněné (a jiné) kluby samozřejmě vychovávají i mladé sportovce od žáků po dorostence. S tím vším samozřejmě koresponduje i odpovídající infrastruktura – tedy značný počet hřišť a tělocvičen při různých školních i neškolních zařízeních. Vybudováním nových či rekonstrukcí stávajících sportovišť se stále zlepšují podmínky pro provozování sportovních aktivit ve městě, poptávka po sportovištích ale stále v mnoha případech převyšuje nabídku, a to především co se týče rekreačního sportování. Ve městě jsou také sportoviště, která jsou již zastaralá nebo nedostatečně technicky vybavená. Ve venkovských obcích v rámci správního obvodu jsou činné především spolky nejrůznějších sportovních i profesních sdružení (doborovolní hasiči, myslivci, zahrádkáři apod.), které pořádají nejrůznější kulturní akce. Co se týče občanské angažovanosti obyvatel měst a obcí SO ORP Opava, z dotazníkového průzkumu z roku 2008 vyplývá, že zájem obyvatel SO ORP Opava o veřejné dění je průměrný. V obcích Raduň a Slavkov dle dotazníkového šetření nejsou dobré mezilidské vztahy, z čehož vyplývá i malý zájem o veřejné akce.

96

EKOTOXA s.r.o.

3.7.8


Indikátory

Tabulka č. 3.7.9: Indikátory a jejich hodnocení Podíl obyvatel Index Změna počtu Hodnocení Hodnocení Hodnocení Název obce s VŠ a VOŠ (%) Stáří obyvatel (%) indikátoru indikátoru indikátoru v roce 2001 2009 1999-2009 Branka u Opavy 10,08 0,77 10,9 2 1 2 Bratříkovice 5,93 1,04 -2,0 -1 -2 -2 Brumovice 4,97 0,89 -0,3 -1 0 -1 Budišovice 10,83 0,69 26,1 2 2 2 Dolní Životice 6,44 0,91 17,3 0 -1 2 Háj ve Slezsku 14,45 1,36 -1,9 2 -2 -2 Hlavnice 4,88 0,62 2,5 -1 2 0 Hlubočec 9,89 0,91 3,0 1 -1 1 Hněvošice 4,92 0,91 0,1 -1 -1 -1 Holasovice 6,9 0,88 -1,2 0 0 -2 Hrabyně 10,15 1,46 -3,0 2 -2 -2 Hradec nad Moravicí 9,42 0,91 6,0 1 -1 1 Chlebičov 3,9 1,09 0,5 -2 -2 -1 Chvalíkovice 5,24 0,76 2,2 -1 1 0 Jakartovice 3,1 0,99 3,3 -2 -1 1 Jezdkovice 4,24 0,97 5,8 -1 -1 1 Kyjovice 6,58 1,80 -4,5 0 -2 -2 Lhotka u Litultovic 1,4 0,68 -1,6 -2 2 -2 Litultovice 7,75 0,74 7,3 0 1 1 Mikolajice 4,48 1,10 -0,4 -1 -2 -1 Mladecko 4,35 1,58 11,1 -1 -2 2 Mokré Lazce 11,93 0,94 6,3 2 -1 1 Neplachovice 6,35 0,76 10,7 0 1 2 Nové Sedlice 9,04 0,90 6,3 1 -1 1 Oldřišov 5,05 0,77 0,7 -1 1 -1 Opava 14,54 1,09 -4,7 2 -2 -2 Otice 8,23 0,91 3,3 1 -1 1 Pustá Polom 8,78 1,10 7,7 1 -2 1 Raduň 9,03 0,78 -3,4 1 1 -2 Skřipov 7,12 0,96 -0,7 0 -1 -2 Slavkov 8,77 0,74 12,5 1 1 2 Služovice 4,51 0,94 1,1 -1 -1 0 Sosnová 2,72 0,84 2,1 -2 0 0 Stěbořice 6,24 0,94 5,0 0 -1 1 Štáblovice 2,42 0,93 6,2 -2 -1 1 Štítina 10,74 0,90 -1,0 2 -1 -2 Těškovice 7,37 1,26 -8,8 0 -2 -2 Uhlířov 2,48 0,65 -2,9 -2 2 -2 Velké Heraltice 6,11 0,97 -3,7 0 -1 -2 Velké Hoštice 7,11 0,84 6,4 0 0 1 Vršovice 7,65 0,68 10,2 0 2 2 Hodnocení indikátoru: -2 4,0 pod 1,00 a více -0,5 pod -1 6,0 pod 1,00 pod 1,0 pod 0 8,0 pod 0,90 pod 3,0 pod 1 10,0 pod 0,80 pod 10,0 pod 2 10,0 a více 0,70 pod 10,0 a více

97

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.4: Podíl obyvatel s VŠ vzděláním v obcích SO ORP Opava v roce 2001 (v procentech)

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, EKOTOXA, s.r.o. 2010 Obrázek č. 3.7.5: Index stáří pro obce SO ORP Opava v roce 2009

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, běžná evidence, EKOTOXA s.r.o.2010

98

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.6: Změna počtu obyvatel mezi lety 1999 a 2009 v obcích SO ORP Opava (v procentech)

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, běžná evidence, EKOTOXA s.r.o. 2010

99

EKOTOXA s.r.o.


3.7.9 SWOT analýza pro územní plánování SILNÉ STRÁNKY V posledních letech zlepšení fyzického stavu školských, kulturních a sportovních zařízení za pomocí strukturálních fondů Evropské unie. Přítomnost nemocnice, psychiatrické léčebny a LDN v SO ORP Opava. Realizace Integrovaného plánu rozvoje Statutárního města Opavy přispěje ke zlepšení kulturní infrastruktury. Sídlo Slezské univerzity v SO ORP Opava.

PŘÍLEŽITOSTI Možnost čerpání dotací na investiční projekty ve sféře veřejné infrastruktury ze strukturálních fondů EU. Výstavba technologického centra či podnikatelských inkubátorů by přispěla k udržení vysokoškolsky vzdělaných lidí (především absolventů SU) v SO ORP Opava. Dostavba silnice I/11 zvýší dostupnost Ostravy a sníží tak emigraci obyvatelstva SO ORP do krajského města.

SLABÉ STRÁNKY Koncentrace odborné zdravotní a sociální péče ve větších obcích, nedostatečná nabídka a dostupnost sociálních služeb v menších obcích. Nedostatečná kapacita míst v Domovech pro seniory, dlouhá čekací lhůta. Růst poptávky po sociálních službách, především co se týče kapacit ubytovacích zařízení, v souvislosti se stárnutím populace Opavska. Chybějící technologické/inovační centrum či podnikatelský inkubátor. Zastaralá školská i zdravotnická infrastruktura ve většině obcí SO ORP Opava. HROZBY Nízký tok financí ze státního rozpočtu do sociálního sektoru neumožní dostatečný kvantitativní i kvalitativní rozvoj potřebných služeb. V budoucnu v souvislosti s rostoucími nájmy poroste poptávka po sociálním bydlení.

100

EKOTOXA s.r.o.


3.7.10 SWOT analýza pro prostorové (strategické) plánování SILNÉ STRÁNKY Rozvoz obědů pro seniory téměř ve všech obcích, dostupnost terénní pečovatelské služby v celém SO ORP Opava. Od roku 2005 kladná hrubá míra přirozeného přírůstku. Silná pozice města Opavy na kulturní scéně v rámci MSK.

SLABÉ STRÁNKY Koncentrace odborné zdravotní a sociální péče ve větších obcích, nedostatečná nabídka a dostupnost sociálních služeb v menších obcích. Nedostatečná informovanost o nabízených sociálních službách. Nedostatečná aktivita města za účelem udržení vysokoškolsky vzdělaných absolventů SU ve městě či jeho okolí. Příznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva, Slabá občanská angažovanost. vysoký podíl vysokoškoláků (hlavně v Opavě, Háji ve Slezsku, Mokrých Lazcích). Konstantně se zvyšující index stáří.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Existence komunitního plánování v SO ORP V rámci SO ORP Opava bude docházet k stárnutí Opava. populace s následkem prohlubování neuspokojené nabídky v oblasti sociálních služeb pro seniory, především kapacity ubytovacích zařízení. Velká angažovanost poskytovatelů sociálních S nárůstem cen nájmů bude docházet k absenci služeb. vhodného bydlení pro osoby s nízkým příjmem. Možnost čerpání dotací ze strukturálních fondů EU Stagnace, resp. mírný pokles, počtu obyvatel. na realizaci nejrůznějších projektů v oblasti školství, sociálních služeb apod.

101

EKOTOXA s.r.o.


3.7.11 Problémy k řešení Kvantitativní a kvalitativní změna sociodemografických poměrů v SO ORP Opava mezi lety 2008 2010 Mezi roky 2007 - 2009 se populace Opavska snížila o 9 osob, snížení počtu obyvatel bylo způsobeno především vyšší mírou emigrace z oblasti. I přesto se však jedná o relativně slunou hodnotu v kontextu Moravskoslezského kraje, kde byl úbytek obyvatelstva o něco silnější. Hodnota tohoto ukazatele je však především výsledkem dočasně zvýšené porodnosti, což však bude nejspíše jen krátkodobým jevem. Proto je třeba posilovat komunitní infrastrukturu za účelem vytvoření příhodných podmínek pro rozvoj občanského a společenského života v obci a následného přilákání nových obyvatel do obce a udržení stávajících. I přes vyšší počet narozených v uvedených letech, pokračovalo stárnutí populace Opavska. Proces stárnutí populace není specifickým jevem jen pro populaci Opavska jedná se o celorepublikový, ba i celoevropský jev. To však nemění nic na tom, že obce musí připravit komunitní infrastrukturu na takový nárůst obyvatelstva v postproduktivním věku zajištěním určitého spektra služeb pro lidi v tomto věku. I přesto, že o vzdělanosti obyvatel SO ORP Opava nemáme aktuálnější data než z roku 2001, je možné předpokládat celorepublikový trend růstu vzdělanosti i pro Opavsko. Obyvatelé s různým druhem vzdělání však nejsou v prostoru rozděleni rovnoměrně, lidé s dosaženým vyšším stupněm vzdělání se koncentrují do měst, které nabízejí dostatečné možnosti zaměstnání - především ve sféře služeb. Avšak nejprogresivnější typ služeb (služby pro podniky, finančnictví, poradenské služby apod.) se koncentruje do hierarchicky výše postavených středisek, proto v tomto směru konkuruje správnímu středisku Opava krajské město Ostrava. Růst vzdělanosti se tak nemusí na obyvatelstvu Opavska výrazně projevit, pokud nebudou učiněny kroky, které by motivovaly absolventy Slezské univerzity (především absolventy informatiky) v Opavě zůstat. Těmito kroky by měly být nejrůznější formy podpory budování podnikatelských inkubátorů, technologických a inovačních center. V tomto směru však doposud bylo město Opava velice pasivní. Obce se za účelem zajištění těch nejlepších podmínek pro život svého obyvatelstva v letech 2008 - 2010 i nadále snažili vylepšit komunitní infrastrukturu, avšak jejich omezené finanční možnosti nedovolili realizaci všech projektů, které by vedly k trvalé udržitelnosti v rámci sociodemografického pilíře. Jistou možnost však lze spatřovat ve strukturálních fondech a Programu rozvoje venkova financovaných z Evropské unie. Obce se v tomto směru zaměřily především na odstranění základních nedostatků ve školách a komunitní infrastruktuře, které byly poznamenany podfinancováním ještě z období před rokem 1989. Právě z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko byly v obcích SO ORP Opava realizovány následující projekty: Tabulka č. 3.7.10: Projekty realizované či připravované v SO ORP Opava na podporu školských zařízení, zařízení pro volnočasové aktivity a komunitní infrastruktury a jejich finační podpora z ROP Moravskoslezsko Žadatel Projekt Finanční podpora v Kč Infrastruktura pro volnočasové aktivity Mikroregion Opavsko Víceúčelová hřiště Mikroregionu Opavsko 7 089 862,00 severozápad severozápad Obec Brumovice Výstavba víceúčelové haly v Brumovicích 8 923 661,85 Obec Budišovice

Obec Těškovice

Obec Chlebičov Obec Chvalíkovice

Rekonstrukce mat. školy v Budišovicích s využitím podkroví pro obč. vybavenost a výst. dět. hřiště Multifunkční sportoviště včetně zázemí pro volnočasové aktivity obyvatel Obce Těškovice Komunitní infrastruktura Přístavba hasičské zbrojnice -Chlebičov vybudování zázemí pro spolkovou činnost Rekonstrukce a bezbariérové řešení objektu občanské vybavenosti - OÚ, MŠ a knihovny

102

9 060 852,47

27 995 474,60

2 737 953,65 9 092 944,61

EKOTOXA s.r.o.


obce Chvalíkovic Obec Háj ve Slezsku Revitalizace Dohnálkova parku v Háji ve Slezsku Obec Hněvošice Relaxační zóna v centru obce Hněvošice Obec Hrabyně Rekonstrukce hasičské zbrojnice v obci Hrabyně Obec Slavkov Regenerace veřejného prostranství obce Slavkov Obec Služovice Rekonstrukce kulturního domu v obci Služovice KST Slezan Opava Rekonstrukce kulturní památky "Vošárna" na společenské centrum obce Raduň Školská zařízení Obec Kyjovice Rekonstrukce základní školy v Kyjovicích1.etapa Obec Neplachovice Rekonstrukce školní kuchyně na ZŠ Neplachovice Obec Pustá Polom Modernizace ZŠ Pustá Polom s důrazem na aplikaci moderních výukových metod Obec Raduň Rekonstrukce a modernizace mateřské školy v Raduni Obec Stěbořice Revitalizace Základní školy ve Stěbořicích. Střední škola technická, Modernizace vybavení školy pro praktické i Opava, Kolofíkovo nábřeží teoretické vyučování 51 Základní škola Hradec nad Modernizace výuky na ZŠ Hradec nad Moravicí Moravicí, okres Opava, příspěvková organizace

7 770 354,27 1 673 219,55 7 632 581,78 3 020 556,05 8 392 268,12 5 309 524,71

7 623 834,36 7 256 326,00 4 446 280,00 6 615 867,48 5 872 671,45 4 491 089,00

2 679 102,47

Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Doposud nebyl využit potenciál strukturálních fondů pro zabezpečení těchto služeb, proto se v rámci sociodemografického pilíře doporučuje pro územní plánování realizovat mimo jiné následující aktivity: • Podpora bytové výstavby pro seniory a handicapované osoby. • Rozvoj sociálních bytů pro sociálně slabé rodiny. • Příprava nových ploch, příp. rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity. • Výstavba technologického, inovačního centra či podnikatelského inkubátoru v Opavě.

103

EKOTOXA s.r.o.


3.8 BYDLENÍ 3.8.1 Vývoj bydlení Vývoj počtu trvale obydlených bytů 1991-2009 Dostupná evidence počtu TOB v obcích a jiných územních jednotkách je k dispozici pouze z jednotlivých sčítání. Průběžná evidence TOB v ČR neexistuje. V intercenzálním období je nutno počty TOB v území dopočítávat na základě přírůstků a úbytků bytů nebo zjišťovat na základě průzkumu v území. V následující tabulce je uveden počet trvale obydlených bytů podle údajů ze sčítání 1991 a 2001. Počet trvale obydlených bytů pro rok 2009 představuje odhad na základě údajů o nové bytové výstavbě v letech 2001-2009 (dokončené byty podle ČSÚ) a předpokládaném úbytku bytů ve stejném období. Úbytek TOB je expertně stanoven na 0,3 % z výchozího počtu bytů ročně. Je možno předpokládat, že vlastní demolice tvoří pouze menší část odpadu bytů. Většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (faktické vynětí z bytového fondu pro nebytové a rekreační účely, slučování bytů v rodinných domech apod.). Tento snížený rozsah odpadu vychází z předpokladu lepšího hospodaření s bytovým fondem po r. 1991, ale i snížení odpadu bytů pro druhé bydlení. V minulosti bylo v ČR běžně uvažováno s odpadem cca 1 % bytů ročně, tj. s průměrnou životností cca 100 let. Ve vyspělých zemích je však uvažována za běžnou životnost staveb 200 let a více, tj. odpad pod 0,5 % počtu bytů ročně. Stanovený úbytek bytů v tomto rozboru ve výši 0,3 % z výchozího počtu bytů ročně je výrazně vyšší než vyplývá z údajů o počtu zrušených bytů podle ČSÚ, které jsou však neúplné a zdaleka nepostihují všechny úbytky bytů. Tabulka č. 3.8.1: Vývoj počtu trvale obydlených bytů Trvale obydlené byty Územní jednotka

Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Morav. Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko

stav 1991 277 44 425 141 269 1 087 188 189 301 426 375 1 683 309 177 308 59 251 62 236 70 58

stav 2001 344 53 463 148 303 1 150 196 183 329 449 416 1 751 334 214 339 60 267 65 256 89 58

absolutní relativní změna změna (%) 19911991-2001 2001 67 9 38 7 34 63 8 -6 28 23 41 68 25 37 31 1 16 3 20 19 0 104

124,2 120,5 108,9 105,0 112,6 105,8 104,3 96,8 109,3 105,4 110,9 104,0 108,1 120,9 110,1 101,7 106,4 104,8 108,5 127,1 100,0

odhad 2009 (31.12.) 343 52 471 195 310 1141 193 200 339 462 412 1819 339 217 334 65 285 65 262 90 58

absolutní relativní změna změna 2001(%) 2009 2001-2009 -1 -1 8 47 7 -9 -3 17 10 13 -4 68 5 3 -5 5 18 0 6 1 0

99,6 97,3 101,8 132,1 102,2 99,2 98,3 109,2 103,0 102,8 99,0 103,9 101,5 101,5 98,5 108,8 106,6 100,4 102,4 100,7 100,7

EKOTOXA s.r.o.


Trvale obydlené byty Územní jednotka

stav 1991

stav 2001

absolutní relativní změna změna (%) 19911991-2001 2001

Mokré Lazce 347 379 32 Neplachovice 263 277 14 Nové Sedlice 137 147 10 Oldřišov 399 432 33 Opava 22 217 22 721 504 Otice 405 445 40 Pustá Polom 430 470 40 Raduň 315 326 11 Skřipov 336 338 2 Slavkov 476 533 57 Služovice 242 270 28 Sosnová 119 132 13 Stěbořice 411 428 17 Štáblovice 182 197 15 Štítina 386 396 10 Těškovice 275 297 22 Uhlířov 110 116 6 Velké Heraltice 518 540 22 Velké Hoštice 530 568 38 Vršovice 131 142 11 SO ORP Opava 35164 36621 1457 ČR 3705681 3827678 121997 Zdroj: ČSÚ, SLDB 1991, 2001, vlastní výpočty

odhad 2009 (31.12.)

109,2 394 105,3 291 107,3 163 108,3 432 102,3 22952 109,9 462 109,3 499 103,5 332 100,6 334 112,0 582 111,6 267 110,9 130 104,1 439 108,2 209 102,6 408 108,0 305 105,5 124 104,2 540 107,2 597 108,4 149 104,1 37261 103,3 4015464

absolutní relativní změna změna 2001(%) 2009 2001-2009 15 14 16 0 231 17 29 6 -4 49 -3 -2 11 12 12 8 8 0 29 7 640 187786

103,9 105,2 110,7 100,1 101,0 103,8 106,2 101,9 98,8 109,2 98,8 98,8 102,6 105,9 103,1 102,6 106,8 100,1 105,2 105,0 101,7 104,9

Správní obvod Opava jako celek vykázal v letech 1991-2001 přírůstek 1457 trvale obydlených bytů. Ve všech obcích správního obvodu kromě Hlubočce a Mladecka došlo k přírůstku TOB. Nejvyšší absolutní nárůst zaznamenala Opava (504 bytů). Relativní přírůstek byl za celé území SO ORP Opava vyšší (4,1 %) než průměr ČR (3,3 %). Nejvyšší relativní přírůstky vykazovaly obce Mikolajice, Branka u Opavy, Chvalíkovice, Bratříkovice, Dolní Životice, Slavkov, Služovice, Sosnová, Hrabyně a Jakartovice (vyšší než 10 %). V letech 2001-2009 přibylo ve správním obvodě odhadem 640 TOB. Tento přírůstek (1,7 %) je výrazně nižší než v ČR (4,9 %). Růst počtu trvale obydlených bytů odráží rozvoj trvalého bydlení v obcích a je jednoznačným projevem jejich prosperity. Na druhé straně je nutno vnímat skutečnost, že průměrná zalidněnost bytů dlouhodobě klesá prakticky ve všech obcích ČR. Příčinou je pokles průměrné velikosti domácností, zejména vlivem růstu podílu jednočlenných domácností (důchodců, ale i mladých stále častěji samostatně bydlících osob). I v případě mírného růstu počtu trvale obydlených bytů tak může počet obyvatel obce klesat.

105

EKOTOXA s.r.o.


Přírůstky počtu bytů po roce 2001 Hrubé přírůstky počtu bytů jsou tvořeny zejména novou bytovou výstavbou (viz následující tabulka uvádějící počty dokončených bytů podle ČSÚ). Stále častěji jsou však tvořeny i tzv. neevidovanými přírůstky bytů (10-20 % nových bytů ročně). Tento pojem se poprvé objevil v ČR po sčítání v r. 2001, kdy přírůstek počtu bytů byl výrazně vyšší než nová bytová výstavba. Zdrojem neevidovaných přírůstků bytů je vznik nových bytů především v rodinných domech a jiných objektech (využívaných k rekreaci, podnikání). Tyto byty vznikají často bez evidence stavebních úřadů, v objektech, které již mají číslo popisné nebo evidenční (např. úpravami podkrovních prostor v rodinném domě) a jsou připojeny na sítě. Tabulka č. 3.8.2: Dokončené byty v letech 2001-2009 Dokončené byty v letech Obec 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová

2 0 2 7 3 4 1 2 1 1 2 11 0 0 0 0 0 0 2 0 0 3 0 4 0 67 2 5 3 0 3 0 1

2 0 1 8 4 5 0 0 2 3 0 9 2 3 0 4 3 0 1 1 0 1 2 4 4 143 3 5 2 0 2 1 0

0 0 1 3 1 0 0 3 3 3 0 29 0 2 0 1 7 1 1 0 0 3 6 2 0 85 3 2 1 3 3 1 0

3 0 0 0 2 0 0 2 4 4 0 11 4 1 0 0 1 0 1 0 1 1 3 2 1 87 5 11 2 0 10 1 1

106

0 0 1 11 4 0 0 6 3 3 0 9 1 1 2 0 5 0 3 0 0 5 0 2 4 49 6 6 2 0 11 0 0

0 0 9 4 0 5 1 2 0 1 2 0 3 2 1 0 1 0 0 1 0 3 3 0 0 85 3 4 0 0 10 1 0

0 0 3 3 0 2 0 2 0 2 0 0 4 0 1 0 4 1 0 0 1 2 5 2 0 98 2 2 2 1 11 0 0

2008 0 0 1 6 0 3 0 4 5 3 1 39 0 0 0 0 2 0 4 1 0 1 0 1 0 86 3 4 1 0 9 0 0

2009 1 0 3 10 1 3 0 1 1 5 2 8 0 0 0 2 2 0 1 0 0 6 3 3 3 147 2 3 2 1 5 0 0

Celkem 8 0 21 52 15 22 2 22 19 25 7 116 14 9 4 7 25 2 13 3 2 25 22 20 12 847 29 42 15 5 64 4 2

EKOTOXA s.r.o.

Obec Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava ČR Zdroj: ČSÚ


Dokončené byty v letech 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Celkem

0 4 1 5 4 1 2 2 4 23 1 2 2 6 1 0 1 2 2 17 1 4 5 3 4 0 3 1 2 23 3 1 1 2 4 0 3 2 0 16 0 0 1 0 0 3 1 3 3 11 1 2 3 0 1 2 3 2 1 15 3 1 2 3 13 4 14 3 2 45 1 2 1 3 0 2 0 2 0 11 136 231 180 180 161 153 175 191 229 1 636 24758 27291 27127 32268 32863 30190 41649 38380 38526 293 052

počet dokončených bytů

Obrázek č. 3.8.1: Vývoj dokončených bytů v SO ORP Opava 250 200 150 100 50 0 2001

2002

2003

2004

2005

vývoj dokončených bytů

2006

2007

2008

2009

Lineární (vývoj dokončených bytů)

Zdroj: ČSÚ Počty dokončených bytů v jednotlivých letech výrazně kolísají v regionech i celé ČR v závislosti na podmínkách bytové výstavby. V řešeném území SO ORP Opava je trend výstavby stejně jako v ČR rostoucí, avšak mnohem pomaleji. V letech 2001-2009 bylo ve správním obvodě dokončeno 1636 bytů. Značný vliv na absolutní rozsah bytové výstavby ve správním obvodě mají Opava, Hradec nad Moravicí, Slavkov, Budišovice, Velké Hoštice a Pustá Polom. Rozsah státem a obcemi dotované výstavby a jejich vliv na alokaci se v posledních letech spíše snižuje. V některých letech a obcích má však velký podíl. Stále významnějším faktorem se stávají podmínky financování nové bytové výstavby (zejména hypotéky a stavební spoření), podobně jak ve vyspělých zemích. Makroekonomické podmínky se tak stávají hlavním faktorem nové bytové výstavby. Na území většiny obcí však působí na novou výstavbu bytů řada místních faktorů (nabídka a ceny pozemků, podpora výstavby z veřejných zdrojů, infrastrukturní příprava území, dopady masivní privatizace bytů na místní trh bydlení, alokace investic v oblasti služeb, změny v nabídce pracovních míst v regionu, dopravní dostupnost).

107

EKOTOXA s.r.o.


3.8.2 Indikátory Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (2003-2009) Počet dokončených bytů jako hlavní zdroj přírůstku nových bytů je hodnocen ukazatelem „průměr dokončených bytů/1000 obyvatel/rok“ vypočítaným z dat z období 2003-2009. V tabulce níže je rovněž uveden průměr za období 2001-2007 (indikátor z RURÚ 2008) pro porovnání. V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v ČR kolem 40000 bytů ročně, tj. intenzitou cca 3-4 byty/1000 obyvatel ročně. Na základě této skutečnosti byla pro hodnocení indikátoru použitá nová škála, která neodpovídá škále v RURÚ 2008. Hodnocení indikátoru počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel ročně v průměru let 2003-2009: -2 menší než 1,5 -1 1,5 – 1,99 0 2 – 2,49 1 2,5 – 2,99 2 3,0 a více Tabulka č. 3.8.3: Dokončené byty Dokončené byty v letech 2003-2009 Obec Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava

celkem

roční průměr 4 0 18 37 8 13 1 20 16 21 5 96 12 6 4 3 22 2 10 2 2 21 20 12 8 637

0,6 0,0 2,6 5,3 1,1 1,9 0,1 2,9 2,3 3,0 0,7 13,7 1,7 0,9 0,6 0,4 3,1 0,3 1,4 0,3 0,3 3,0 2,9 1,7 1,1 91,0 108

průměr dokončených bytů/1000 obyvatel/rok 0,54 0,00 1,79 9,26 1,00 0,56 0,23 5,21 2,23 2,19 0,61 2,59 1,59 1,24 0,54 1,93 3,80 1,46 1,84 1,15 1,63 2,68 3,18 3,49 0,86 1,54

hodnocení indikátoru -2 -2 -1 2 -2 -2 -2 2 0 0 -2 1 -1 -2 -2 -1 2 -2 -1 -2 -1 1 2 2 -2 -1

EKOTOXA s.r.o.


Dokončené byty v letech 2003-2009 Obec Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava ČR Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

celkem

roční průměr

24 32 10 5 59 3 1 19 14 18 12 11 12 41 8 1 269 241 003

3,4 4,6 1,4 0,7 8,4 0,4 0,1 2,7 2,0 2,6 1,7 1,6 1,7 5,9 1,1 181,3 34429,0

průměr dokončených bytů/1000 obyvatel/rok 2,60 3,19 1,48 0,71 4,70 0,53 0,34 2,00 3,33 2,19 2,10 4,40 1,08 3,38 2,44 1,78 3,33

hodnocení indikátoru 1 2 -2 -2 2 -2 -2 0 2 0 0 2 -2 2 0 -1 2

Rozsah nové bytové výstavby - dokončených bytů, zejména v posledních letech výrazně rostl na většině území ČR. Intenzita bytové výstavby je však ve správním obvodě Opava pouze 1,78 dokončených bytů/1000 obyvatel ročně, což je výrazně pod průměrem ČR (3,33). Nejvyšší je intenzita v obcích Budišovice, Hlubočec, Slavkov, Uhlířov a Kyjovice, naopak nejnižší je v obcích Bratříkovice, Hlavnice, Sosnová, Služovice, Branka u Opavy, Jakartovice a Háj ve Slezsku (pod 0,6 dokončených bytů/1000 obyvatel ročně). Příčiny nižší bytové výstavby v těchto obcích mohou souviset s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou nebo nižšími pracovními příležitostmi.

109

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.2: Indikátor dokončené byty v letech 2003-2009

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

3.8.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoká intenzita bytové výstavby v některých obcích – Budišovice, Hlubočec, Slavkov, Uhlířov, Kyjovice, Nové Sedlice, Velké Hoštice, Štáblovice, Pustá Polom a Neplachovice. Mírně rostoucí trend bytové výstavby.

SLABÉ STRÁNKY Nízká intenzita bytové výstavby ve správním obvodu jako celku (nejnižší v obcích Bratříkovice, Hlavnice, Sosnová, Služovice, Branka u Opavy, Jakartovice a Háj ve Slezsku). Výraznější stáří bytového fondu v některých obcích - Bratříkovice, Jakartovice, Mladecko, Lhotka u Litultovic, Velké Heraltice a Sosnová mají přes 20 % bytů v domech postavených do roku 1919. Vysoký podíl bydlení v rodinných domech (kromě Nedostatek bytů pro skupiny obyvatel s nižšími správního města). příjmy – Opava. Vysoký zájem o bydlení v Opavě. Nedostatek prostor pro krátkodobé ubytování, krizové bydlení atd. – Opava. Opava – vysoký stupeň regenerace bytového Opava – nedostatek parkovacích míst mimo fondu. historické centrum města. Nevyhovující panelová sídliště (zejména Opava Kateřinky). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, pracovní příležitosti).

110

EKOTOXA s.r.o.


3.8.4 Problémy k řešení Přibližně polovina obcí správního obvodu (zejména západní části) se vyznačuje podprůměrnou intenzitou bytové výstavby. Příčiny nižší bytové výstavby zřejmě souvisí s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou, malou velikostí a vybaveností těchto sídel, nižšími pracovními příležitostmi a malou nabídkou připravených pozemků. Vypočtená nízká intenzita ale může být dána také nepřesnou evidencí počtu bytů (mohou zde existovat i značné neevidované přírůstky počtu bytů). Upřesnění bilancí bydlení je nezbytným předpokladem reálných odhadů potřeby nových ploch pro bydlení a dimenzování infrastruktury. Současný životní trend, který můžeme zaznamenávat posledních 10 let, způsobuje stěhování lidí z měst do příměstských obcí a růst počtu domácností vlivem poklesu průměrné velikosti domácnosti. To je způsobené růstem podílu domácností důchodců a životním stylem mladší generace. Na tento vývoj je potřeba reagovat a zaměřit se tak na přípravu lokalit pro bytovou výstavbu. Paralelně s tímto taktéž renovovat současný bytový fond, který z důvodu stáří často nesplňuje obecné požadavky na kvalitní a moderní bydlení. Nové rozvojové plochy pro bydlení a podnikání by měly být navrhovány citlivě s ohledem na ochranu nezastavěného území (přednostně by se měly zastavovat proluky v území), dostupnost dopravní a technické infrastruktury a s ohledem na obecné požadavky na výstavbu (oslunění, provětrání, dispozice orientace ke světovým stranám a celkovou urbanistickou koncepcí sídla). Je potřeba respektovat venkovskou a regionálně obvyklou zástavbu příslušnými regulativy, limity a ve vybraných případech také povinností zpracovat územní studie. Při plánování nových ploch se musí myslet na potřebu rozšiřování další infrastruktury (nové komunikace, veřejné osvětlení, čistírny...) a služby, které musejí být hrazeny především z veřejných zdrojů. Prioritou obcí by mělo být aktivní provádění pozemkové politiky, vyřešení vlastnických vztahů vzhledem k plochám pro rozvoj bydlení, zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení, zlepšení podmínek bydlení na sídlištích a zajištění přiměřených podmínek bydlení pro všechny. K výstavbě nových bytů se dají využít nevyhovující byty, nebytové prostory a objekty nebo brownfields. Připravené pozemky pro individuální bydlení a nabídka bytů za přijatelné ceny pomůže ke stabilizaci obyvatel a přilákání nových obyvatel a tím i ke zvýšení příjmů obcí. Na rozvoj bydlení můžou obce využívat státních programů a evropských fondů. Rozvoj bydlení by měl být usměrňován rovnoměrněji v rámci celého správního obvodu.

111

EKOTOXA s.r.o.

3.9


REKREACE

V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus. • rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště nevyžadující přenocování, • cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo bydliště spojená s jedním či více přenocováními. Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud prosperujícího“ odvětví. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů. Z hlediska cestovního ruchu náleží území SO ORP Opava k turistickému regionu Severní Morava a Slezsko, která je členěna na jednotlivé turistické oblasti, z nichž Opava spadá do oblasti „Opavské Slezsko“. Obce v SO ORP Opava jsou taktéž součástí Euroregionu Silesia.

3.9.1 Turistický region Severní Morava a Slezsko Turistický region Severní Morava a Slezsko je vymezen z marketingového pohledu, tj. zahrnuje nejen území Moravskoslezského kraje, ale i přirozeně navazující okresy Jeseník a Šumperk (Olomoucký kraj), okres Vsetín a část okresu Zlín (Zlínský kraj). Takto definované území je vnitřně značně diferencované, takže pro něj nemůže být typický jediný homogenní produkt cestovního ruchu, přičemž ani členění podle okresů nevystihuje marketingová specifika regionu. Proto bylo navrženo členění turistického regionu SMaS na tyto subregiony (subregiony jsou vymezeny podle jiných kritérií než pouze podle územně správních celků): Obrázek č. 3.9.1: Turistický region Severní Morava a Slezsko v členění na turistické oblasti

Legenda: 38 - Beskydy – Valašsko 39 - Ostravsko 40 - Poodří - Moravské Kravařsko 41 - Opavské Slezsko 42 - Těšínské Slezsko 43 – Jeseníky Zdroj: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu MSK 2005-2008

112

EKOTOXA s.r.o.


3.9.2 Turistická oblast Opavské Slezsko Jak je vidno z obrázku výše, SO ORP Opava, s výjimkou obce Těškovice (je součástí turistické oblasti Poodří-Moravské Kravařsko) spadá do turistické oblasti Opavské Slezsko. I přesto, že podrobný popis turistické oblasti Opavské Slezsko není účelem tohoto dokumentu, je nutné zmínit nejzákladnější fakta týkající se této územní jednoty, neboť tvoří jakýsi přirozený turistický celek. To znamená, že zákonitě musí docházet k významnému pohybu turistů z obcí této oblasti, které nejsou součástí SO ORP Opava do ní a naopak, pohyb turistů totiž neuznává administrativní hranice. Obrázek č. 3.9.2: Protínání SO ORP Opava a turistické oblasti Opavské Slezsko

Zdroj: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu MSK 2009-2013 (návrh) Turistická oblast Opavské Slezsko se rozkládá se v severních částech okresu Opava, historicky tvořící významnou součást Slezska. V jižní části je rekreačně zajímavé území s nenáročným terénem a bohatstvím lesů, vhodné pro pěší turistiku. Kolem toku Moravice byl vyhlášen v roce 1994 přírodní park o rozloze 142 km2. Součástí parku jsou přírodní rezervace situované ve strmých svazích hlubokého údolí – Kaluža, Valach a Nové Těchanovice. V povodí říčky Hvozdnice, Heraltického potoka a Hořiny se nacházejí chráněná přírodní území stejného jména. Méně frekventované silnice v údolí Moravice a na rovinatém území při polské hranici skýtají ideální podmínky pro cykloturistiku. Milovníky vodních sportů potěší možnost jejich provozování na různých vodních plochách (Hlučín, Děhylov, Dolní Benešov, vodní nádrž Pocheň a četné vytěžené lomy). Řeky Opava a především Moravice jsou vyhledávané vyznavači vodní turistiky. Jedinečnou sbírku vzácných dřevin si lze prohlédnout v arboretu v Novém Dvoře. Podél hranice s Polskem se na celém území oblasti nachází mnoho dochovaných vojenských pevností z II. světové války (Areál čs. opevnění v Darkovičkách, areál opevnění Milostovice). Mezi další technické zajímavosti patří větrné mlýny (Choltice, Hlavnice) a Weisshuhnův kanál na řece Moravici. V oblasti je také jedna ze dvou vesnických památkových rezervací celého turistického regionu (Lipina). Opava je městem s četnými kulturními a historickými památkami, k prohlídce láká Slezské muzeum. K návštěvě láká také město Hradec nad Moravicí s výstavným zámkem na skalnatém ostrohu nad řekou a pohádkový zámek Raduň s řadou rybníků.

113

EKOTOXA s.r.o.


3.9.3 Rekreační potenciál území Území leží mimo nejvýznamnější oblasti turistického ruchu a patří tak mezi méně vyhledávané lokality. S tím souvisí i stav infrastruktury cestovního ruchu, kdy v řadě míst chybí stravovací, sportovní i ubytovací kapacity. Teprve v posledních letech se stav začíná postupně zlepšovat, jsou budovány nové cyklistické trasy, vybavení apod.

3.9.3.1

Přírodní podmínky

Přírodní podmínky území nenabízejí tak vysoký potenciál pro rozvoj rekreace jako např. v oblastech Beskyd nebo Jeseníků. Přesto se i zde nachází několik lokalit s vyšším potenciálem pro rozvoj rekreace: • přírodní park Moravice – park byl vyhlášen pro ochranu přírodních a estetických hodnot území. Přirozeně meandrující tok řeky Moravice nabízí prostor pro rozvoj pěší, cyklistické, běžecké i vodní turistiky, nachází se zde řada rekreačních objektů sloužících zejména pro obyvatele Opavy. • přírodní památka Hvozdnice – lokalita cca 6 km od města Opavy se zachovalými zbytky lužního lesa. Ideální místo pro krátkodobou příměstskou rekreaci (pěší, cyklistická a za dobrých podmínek i běžecká turistika, v zimě bruslení), součástí je i naučná stezka Hvozdnice • údolí Raduňky – navazuje na zámecký park v Raduni a je součástí PP Moravice. Zalesněným údolím vedou cyklistické, pěší i běžecké trasy vhodné pro krátkodobou příměstskou rekreaci. V území se nachází i několik dalších maloplošně zvláště chráněných území, jejich význam je však pro rekreaci spíše okrajový.

3.9.3.2

Turistická infrastruktura – pro volnočasové aktivity a sport

Pěší turistika Území je protkáno dostatečnou sítí pěších turistických tras, které procházejí většinou obcí správního obvodu a mohou návštěvníky navést k řadě turistických lokalit. Hlavním výchozím místem je Hradec nad Moravicí, ze/do kterého vedou pěší trasy do/z blízkého nebo vzdálenějšího okolí. Hlavními dálkovými pěšími trasami jsou: • Modrá: Hradec n. M. – Lesní Albrechtice – Fulnek • Červená: Hradec n. M. – Podhradí – Kružberk – Budišov nad Budišovkou • Modrá: Hradec n. M. – Podvihov - Štítina • Zelená: Hradec n. M. – Jakubčovice – Kyjovice – Háj ve Slezsku • Modrá: Štáblovice – Lipina – Vítkov – Spálov • Zelená: Vávrovice – Opava – Stěbořice – Nový Dvůr – Litultovice – Podhradí • Červená: Opava – Kravaře – Štítina – Hrabyně Na tyto hlavní pěší turistické trasy jsou navázány kratší spojující úseky. Mezi nejvíce atraktivní cíle pěší turistiky patří např. Hradec nad Moravicí, údolí Moravice, Raduňky, arboretum Nový Dvůr a další. Atraktivitu území pro pěší turisty zvyšují naučné stezky. Na území SO ORP se nacházejí tyto:

114

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.9.1: Naučné stezky v SO ORP Opava Název

Zřizovatel

Délka Počet (km) zastavení

Hanuše – Hradec n. M.

Město Hradec n. M.

4,5

Hvozdnice Mariánské louky – Hradec n. M. Lovecká stezka Lichnovských

Město Opava Město Hradec n. M. Město Hradec n. M. Slezské gymnázium Opava

4,5 1,9 6

Raduň - Jakubčovice

7,5

Dendrologická naučná stezka Město Opava cca 1 Zdroj: Moravskoslezský kraj, http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz, 2010

Charakteristika

botanika, zoologie, 7 historie botanika, zoologie, 11 geologie 5 přírodovědná 4 přírodovědná historie, II. světová 3 válka dendrologie, stromy, 20 historie

Nedílnou součástí především pěší turistiky jsou rozhledny a vyhlídky. V SO ORP Opava se nachází jedna rozhledna, v Opavě pak dvě vyhlídky (výhledově by měla vzniknout další u Stříbrného jezera): • Hradec nad Moravicí, Jakubčovice – rozhledna Šance, • Opava – příležitostně věž kostela sv. Hedviky, věž Hlásky. Cykloturistika Cyklistická doprava zažívá v posledním desetiletí rozkvět a síť cyklistických tras se stále zahušťuje. Pro cykloturistiku zde mírný pahorkatinný terén nabízí ideální podmínky, oblast je dostupná jak pro samotné Opavsko, tak také z Ostravska, ale i z Polska. Územím prochází celá řada místních cyklotras, z nichž bezesporu nejdůležitější bude po jejím dokončení tzv. Slezská magistrála v severní části Moravskoslezského kraje, kde vede od jeho východního konce k západnímu. Základní kámen k realizaci této cyklostezky v úseku Velké Hoštice – Opava – Holasovice – Brumovice - Úvalno – Krnov byl položen v říjnu 2010 v rámci projektu, jehož celkové náklady činí 65 mil. Kč. Realizace projektu povede k růstu rekreační funkce především obcí Brumovice a Holasovice, kde doposud byla infrastruktura pro cykloturistiku nedostatečná. Záleží však na místních aktérech, jak toho potenciálu využijí. Jeden z typů cyklostezek jsou i tzv. "Opava Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2005) – Měří 90 km a spojuje 47 hospod a hospůdek. Její délku lze stejně jako u předchozích tras krátit díky propojení s ostatními cyklotrasami v regionu. Prochází nejvíce zajímavými místy v regionu (zámky v Hradci nad Moravicí, Raduni a Kravařích, linie vojenských pevností, historické větrné mlýny). V tabulce níže je uveden přehled hlavních úseků cyklistických tras v SO ORP Opava (vzhledem k rychlému rozvoji této formy turistiky zde nejsou uvedeny všechny stávající trati, ty budou doplněny až v rámci zpracování samotných ÚP obcí). Ze strategických plánů mikroregionů vyplývají některé problémy související s cyklistickou dopravou. Jedná se zejména o nutnost oddělení pěší a cyklodopravy od automobilové a dále zvýšení doprovodných kapacit pro cyklisty – lepší značení, občerstvení, odpočívadla apod. Tabulka č. 3.9.2: Hlavní značené cyklistické trasy v SO ORP Opava Číslo Průběh trasy Slezská magistrála 551 Kružberk, přehr. – Hradec n. Mor. – Opava 6055 Raduň – Chvalíkovice – Branka u Opavy – Kravaře – Kobeřice 6078 Kunín – Suchdol n. O. – Fulnek – Skřípov – Opava, Kylešovice 6092 Píšť (CZ/PL) – Chuchelná – Opava 6126 Opava – Pilszcz (CZ/PL) 6140 Raduň – Pustá Polom 6141 Hradec n. Mor. – Pustá Polom 115

Celkem km 160 41 13 40 25 6 7 15

EKOTOXA s.r.o.


Číslo Průběh trasy 6159 Hlavnice – Svob. Heřmanice – Sosnová – Úblo – Úvalno 6164 Leskovec – Svob. Heřmanice – Sádek – Jamnice – Holasovice 6166 Úvalno – Brumovice – V. Heraltice – Nový Dvůr 6167 Hlavnice – Nový Dvůr – Zlatníky – Opava, Karlovec 6168 Vávrovice (CZ/PL) – Milostovice – Zlatníky Zdroj: Cyklistika Krnov, 2010

Celkem km 28 29 15 15 5

Obrázek č. 3.9.3: Přehled vedení hlavních značených cyklistických tras na území SO ORP Opava

Zdroj: Poskytnutá data ÚAP – 106, 2008 In-line bruslení V poslední době se začíná více rozvíjet také in-line bruslení. Proto je vhodné přizpůsobit nově vznikající cyklostezky i potřebám in-line – tj. zajistit rovné zpevněné povrchy, oddělení od autodopravy, protože je možné in-line bruslaře vidět právě také, byť na méně využívaných, silnicích pro motorová vozidla. Střediskem in-line bruslení v SO ORP Opava je areál v Městských sadech v Opavě.

116

EKOTOXA s.r.o.


Koupání a vodní turistika Na území SO ORP se nachází několik vhodných míst a zařízení pro koupání. Jedná se o následující: Tabulka č. 3.9.3: Lokality vhodné ke koupání Obec Popis Opava Městské lázně Zámecký okruh, 25 dlouhý bazén,využívaný, avšak ne zcela vyhovující současným nárokům a potřebám Opava Městské koupaliště – městské sady, otevřený vyhřívaný bazén, tobogán, minigolf, beachvolejbalové kurty Opava Stříbrné jezero – bývalý sádrovcový lom, občerstvení, beachvolejbal, v plánu výstavba rekreačních zařízení Opava – Suché Lazce Vodní nádrž Přerovec – umělá vodní nádrž, říčka Sedlinka, občerstvení Opava Léčebné a rehabilitační centrum spol. s.r.o., Englišova ulice Brumovice Pocheň – přehradní vodní nádrž Hradec nad Moravicí Koupaliště v Hradci nad Moravicí – volejbal, tenis, v plánu tobogán... Hradec nad Moravicí Hotel Belária – bazén Zdroj: Průzkumy, 2008 Stav městských lázní v Opavě je považován za nedostatečný (nemodernost, malé prostory a jiné důvody), město proto plánuje výstavbu velkého bazénu v Městských sadech. Dále se v regionu nachází několik dalších lokalit, která mohou být využívána ke koupání. Jedná se např. o břidlicové lomy na území KÚ Jakartovice, vodní plochu v blízkosti arboreta Nový Dvůr apod. V posledních letech se v rámci celého kraje opět rozšiřuje vodní turistika – sjíždění řek. Nejvýznamnějším fenoménem poslední doby je sjíždění řeky Moravice. Pro potřeby vodáků je Povodím Odry s.p. několikrát do roka vypouštěna přehradní nádrž Kružberk a v těchto termínech se zde sjíždějí stovky návštěvníků. Jedná se o významnou, byť pouze víkendovou záležitost. Hlavní tábořiště je mimo SO ORP Opava v obcích Kružberk a Podhradí. Sjízdná je také řeka Opava až po ústí do Odry. Tabulka č. 3.9.4: Základní charakteristiky řeky Moravice z hlediska vodní turistiky Obtížnost Sjízdnost Řeka Úsek Říční km (WW) záleží na pouštění dolní hráz Kružberk - ústí I - lehká 45,2 - 0 Moravice do Opavy z přehrady Zdroj: www.raft.cz, 2008 Zimní turistika Vzhledem k nízké nadmořské výšce a pouze kratšímu období se sněhovou pokrývkou jsou podmínky pro zimní rekreaci nepříliš významné. V závislosti na množství sněhu je možno provozovat běžecké lyžování, buď ve volné krajině nebo na trasách určených pro letní pěší turistiku. Podmínky a zázemí pro sjezdové lyžování jsou zde také velmi malé. Nachází se zde jen některé kratší vleky, které lze využít např. pro výuku menších dětí, snowboardu apod. Jedná se o vleky v Hradci nad Moravicí a Háji ve Slezsku.

117

EKOTOXA s.r.o.

3.9.3.3


Turistická infrastruktura – památky, muzea, informační centra

V následujícím textu - tabulce je pouze stručně uveden přehled dalších významnějších turistických cílů, které je možno v rámci SO ORP Opava využít. Tabulka č. 3.9.5: Přehled dalších významnějších turistických atraktivit Obec Charakteristika lokality/činnosti/turistické nabídky Technické památky Háj ve Slezsku Dělostřelecká tvrz Smolkov Hlavnice Dřevěný větrný mlýn v Hlavnici z roku 1810 Hrabyně památník 2. světové války v Hrabyni (skanzen bojové techniky) Hradec n. M Historická parní stříkačka z roku 1907, Ruční hasičská stříkačka z r. 1881 Hradec n. M. Weisshuhnův kanál v Žimrovicích (unikátní vodní papírenský náhon 3,5 km Žimrovice dlouhý s tunely a aquadukty) Litultovice Dřevěný větrný mlýn Opava Měnírna elektrického proudu, Skříňka na barometr ve Dvořákových sadech Opava - Milostovice památník armády ČR a čs. opevnění Opava – Milostovice (soubor objektů těžkého a lehkého opevnění z 30. let 20. století) Hrady, zámky, zahrady Hradec n. Moravicí Renesančně barokní zámek s empírovou úpravou a pseudogotický Červený zámek. Zámecká obrazárna a rozsáhlý anglický park. Expozice o dějinách zámku, galerie, rozsáhlý přírodně – krajinářský park Kyjovice sociální využití Raduň Renesanční zámeček s novogotickým štítem stojící nad rybníkem v anglickém parku. Součástí je i oranžerie, empírový ovčín a přilehlý park. Stěbořice Arboretum Nový Dvůr, zámek Další památkové objekty Hrabyně Kostel Nanebevzetí Panny Marie – sakrální stavba Hradec n. Moravicí Městská památková zóna Hradec n. Moravicí Slezská kalvárie Opava Městská památková zóna, Dominantou tohoto historicky hlavního města Slezska je NKP - kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudovaný ve 14. století ve stylu slezské cihlové gotiky. Významný je i minoritský klášter s kostelem sv. Ducha ze 13. století, mimo MPZ se nachází NKP – Kaple sv. Kříže (tzv. švédská kaple) Raduň Objekt bývalé zámecké prádelny, kostel Nejsvětější Trojice Štáblovice - Lipina Vesnická památkové rezervace - (jedinečný dochovaný soubor staveb původního lidového stavitelství z konce 18. a počátku 19. století Informační centra Hradec nad Moravicí Městské informační centrum - Národní dům Opava Městské informační centrum Muzea Hradec nad Moravicí Městské muzeum Opava Slezské zemské muzeum - cca 174 tis. návštěvníků ročně, nejstarší muzejní institucí v ČR - bylo založeno v roce 1814 Zdroj: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu MSK 2005-2008, průzkumy

118

EKOTOXA s.r.o.

3.9.3.4


Ubytovací kapacity

Objekty individuální rekreace Z důvodu neexistence aktuálních dat o objektech druhého bydlení budou použita data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Aktualizace dat o rekreačním bydlení v rámci SO ORP Opava proběhne v roce 2012 kdy budou aktualizovány počty rekreačních objektů v rámci Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Míra „rekreační“ transformace sídel měřená podílem-významem rekreační obytné funkce k obytné funkci sídel může být předmětem různého výkladu. Tradiční výklad se opírá o spíše negativní hodnocení této transformace. Toto hodnocení je v současnosti překonané s rostoucím bohatstvím a životní úrovní společnosti. Rekreační bydlení je dominantní části druhého bydlení u většiny obcí. V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení odhadován na 10–15 % z celkového počtu domácností, druhé bydlení celkem na 20–25 % domácností. Rozsah tohoto historicky a hodnotově vzniklého fenoménu je mimořádný i v mezinárodním srovnání. Druhé a rekreační bydlení je tak přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin) je tak v případě samotného předkládaného hodnocení vnímáno pozitivně. Význam jednotlivých obcí z hlediska rekreace může být hodnocen i mírou bytů využívaných ne k trvalému bydlení, nýbrž k rekreaci. Ze statistik ČR je zřejmé, že individuální rekreace (tj. rekreace právě v bytech určených k rekreaci) je cca třikrát vyšší než rekreace návštěvníky využívajících hromadných ubytovacích zařízení. V následující tabulce je proto uveden podíl bytů určených pouze k rekreaci na celkovém bytovém fondu. Tabulka č. 3.9.6: Podíl bytů využívaných k rekreaci z celkového počtu bytů v roce 2001 Podíl Podíl bytů k bytů k Obec Obec Obec rekreaci rekreaci (%) (%) Branka u Opavy 0,5 Jakartovice 15,8 Raduň Bratříkovice 8,8 Jezdkovice 0,0 Skřipov Brumovice 1,5 Kyjovice 3,9 Slavkov Budišovice 6,8 Lhotka u Litultovic 22,4 Služovice Dolní Životice 2,0 Litultovice 3,2 Sosnová Háj ve Slezsku 2,3 Mikolajice 10,8 Stěbořice Hlavnice 2,2 Mladecko 0,0 Štáblovice Hlubočec 10,1 Mokré Lazce 3,0 Štítina Hněvošice 0,8 Neplachovice 3,3 Těškovice Holasovice 2,8 Nové Sedlice 1,7 Uhlířov Hrabyně 2,8 Oldřišov 0,6 Velké Heraltice Hradec nad Moravicí 3,2 Opava 0,2 Velké Hoštice Chlebičov 0,3 Otice 0,0 Vršovice Chvalíkovice 0,0 Pustá Polom 2,7 SO ORP Opava Zdroj: ČSÚ, SLDB, 2001

Podíl bytů k rekreaci (%) 0,3 4,1 0,8 0,3 8,4 0,8 5,2 0,9 1,2 1,5 4,6 0,3 1,8 1,3

Mezi obce s nejvyšším podílem neobydlených bytů určených k rekreaci patří obce Bratříkovice, Hlubočec, Jakartovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice a Sosnová. Na tyto skutečnosti je možno pohlížet ze dvou pohledů – vysoká míra počtu neobydlených bytů svědčí o menší atraktivitě obce z hlediska trvalého bydlení, na druhou stranu vyšší počet rekreačních bytů vypovídá o rekreační atraktivitě území obcí.

119

EKOTOXA s.r.o.


Hromadná ubytovací zařízení

Hradec nad Moravicí 2 130 3 60 0 0 Opava 5 277 7 141 5 46 Velké Hoštice 0 0 2 16 0 0 SO ORP Opava 7 407 12 217 5 46 Zdroj: Moravskoslezský kraj, http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz, 2010

Kempy celkem

3 2 0 5

85 90 0 175

lůžek

Ubytovny lůžek

lůžek

celkem

lůžek

celkem

lůžek

Obec

celkem

Tabulka č. 3.9.7: Hromadná ubytovací zařízení v SO ORP Opava Hotely Penziony Apartmány

celkem

Dle turistického portálu Moravskoslezského kraje, který vede databázi ubytovacích zařízení, se nachází hromadná ubytovací zařízení jen ve třech obcích SO ORP Opava – na Hradci nad Moravicí, v Opavě a ve Velkých Hošticích. Je však možné, že databáze není úplná, zápis do ní je dobrovolný a proto mohou některá ubytovací zařízení chybět.

1 1 0 2

250 50 0 300

Celkově se v hromadných ubytovacích zařízeních SO ORP Opava nachází 1 145 lůžek, z toho však 475 v ubytovnách a kempech, tedy zařízeních nižší kvality. V hotelech se nachází 407 lůžek, z toho nejvíce samozřejmě v Opavě. Prostorová distribuce hromadných ubytovacích zařízení reflektuje turistický potenciál obcí – viz následující kapitola. Kvalita všech druhů zařízení je různá – přesto však lze tvrdit, že zde existují určitě rezervy, které za účelem zlepšení turistické nabídky musí být odstraněny.

120

EKOTOXA s.r.o.

3.9.3.5


Potenciál cestovního ruchu

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky bylo zpracováno Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR v roce 2001 pro všechny obce v ČR. Hodnocení v podstatě shrnuje výše uvedené informace týkající se rekreačního potenciálu obcí na území SO ORP Opava. Lokality s největším potenciálem cestovního ruchu jsou jednoznačně města Opava jako výchozí centrum a zázemí turistického ruchu a Hradec nad Moravicí jako hlavní cílová destinace. U ostatních obcí je rekreační potenciál významně nižší a dá se říci, že mírně stoupá od severu k jihu, tedy z oblasti zemědělské nížinné a méně atraktivní do oblasti Nízkého Jeseníku. Obrázek č. 3.9.4: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu jednotlivých obcí SO ORP Opava

Zdroj: Ústav územního rozvoje, 2001

3.9.3.6

Vnímání regionu návštěvníky

V rámci monitoringu návštěvníků MSK, který byl zpracován současně s Marketingovou strategií rozvoje cestovního ruchu v kraji, byly zjištěny některé významné skutečnosti (je uveden pouze výběr nejdůležitějších): • • •

Opavsko patří k turistickým oblastem s podprůměrným podílem návštěvníků přijíždějících z větší vzdálenosti. Převažují zde návštěvníci z řad obyvatelstva Moravskoslezského kraje. Pobyt návštěvníků Opavska je nejkratší v rámci kraje s nejvyšším podílem jednodenních návštěvníků a nejnižším podílem návštěvníků s týdenním a delším pobytem. Rezervovanější postoj k úmyslu opakovat návštěvu oblasti. Nejčastějším způsobem ubytování je ubytování vícedenních návštěvníků (turistů) v soukromí u příbuzných nebo známých.

121

EKOTOXA s.r.o. • •


Hlavním důvodem návštěvy Opavska jsou relaxační aktivity – jako častý důvod je uváděna poznávací turistika – historické a kulturní zajímavosti, sportovní události. Zájem o cykloturistiku, malý zájem o pěší turistiku. Často zmiňovaný problém je málo kvalitní dopravní infrastruktura, méně příležitostí pro zábavu a horší vybavenost pro sport a nedostatečná síť restauračních a ubytovacích kapacit. Nedostatečné značení tras a pamětihodností.

3.9.4 Rekreačně krajinné celky V rámci zpracování územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje byly vymezeny na území SO ORP Opava tyto rekreačně krajinné celky, poskytující potřebné podmínky pro rekreaci obyvatel Opavska, ale i Ostravska a dalších oblastí. • • • 3.9.4.1

Hradecko (Hlubočec, Hradec nad Moravicí, Raduň, Skřipov, Vršovice, mimo SO ORP Opava pak Březová), Kyjovicko (Budišovice, Kyjovice, Pustá Polom, Těškovice, mimo SO ORP Opava pak Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota), Jakartovicko (Jakartovice, Lhotka u Litultovic a Mladecko).

RKC Hradecko

Rekreační krajinný celek se střediskem cestovního ruchu vyššího významu Hradcem nad Moravicí má z hlediska atraktivity (zejména zámky Hradec nad Moravicí a Raduň a kvalitní přírodní prostředí – PP Moravice) a zájmu o rekreaci nejlepší předpoklady pro posílení rekreační funkce v oblasti. Rozvoj ubytovacích kapacit je preferován v obcích východně a jižně od Hradce nad Moravicí (Raduň, Hlubočec, Skřipov), upřednostňována jsou malokapacitní zařízení a formy venkovské rekreace a agroturistika. K hlavním rekreačním funkcím řešeného území patří především turistika, a to jak letní – pěší turistika, cykloturistika, tak zimní – pěší turistika, běžecké lyžování. Zatímco však síť značených pěších turistických tras je dostatečně hustá, stejně jako síť cykloturistických tras, vyznačené běžecké trasy zde dosud takřka neexistují. Další velmi významnou funkcí je kulturně – poznávací cestovní ruch, zaměřený na návštěvy kulturních, historických a technických památek. Větší význam mají letní sporty – rekreace u vody (koupaliště na Hradci nad Moravicí, požární nádrž v Raduni), vodáctví, jízda na koni a také rybolov a myslivost. Zimní sporty jako sjezdové lyžování a snowboarding nejsou významné - jsou zde pouze krátké lyžařské svahy pro méně náročné lyžaře bez většího vybavení. Nejvýznamnější kulturně-historickou památkou je státní zámek Hradec nad Moravicí, v obci Raduň se nachází také zámek se svými zámeckým parky. Architektonicky zajímavou je městská památková zóna v Hradci n. M. Zde se také nachází muzeum. Zajímavou stavbou je také papírenský (Weisshunův) náhon v Žimrovicích. V Hradci nad Moravicí se nachází koupaliště, významným fenoménem z hlediska rekreace a cestovního ruchu oblasti je vodáctví – řeka Moravice se cca 5x ročně sjíždí – od Kružberku do Branky u Opavy. V okrajové části města Hradec nad Moravicí se nachází lyžařský vlek.

3.9.4.2

RKC Kyjovicko

RKC situovaný v prostoru Polomské plošiny, údolí Porubky, Setiny a Seziny. Jde o příměstskou rekreační oblast Ostravy a Opavy, vyznačující se malebnou krajinou a klidným prostředím, s předpoklady pro rodinnou rekreaci, cykloturistiku a turistiku, využitelnost pro zimní sporty je vzhledem k malé nadmořské výšce omezená. Určitým handicapem této oblasti, co se týče cestovního ruchu jsouc chybějící významnější kulturní památky.

122

EKOTOXA s.r.o.


Koncentrace rekreačních objektů zejména v údolí Porubky (mimo území SO ORP Opava) již je neúnosná a zatížení dosahuje kritických hodnot. Významnější sportovní ani rekreační zařízení se zde nevyskytují s výjimkou lyžařského areálu Vaňkův kopec v Horní Lhotě. Je zde dostatečně hustá síť turistických a cykloturistických tras a dobré podmínky pro běžecké lyžování, běžecké trasy však nejsou udržované. 3.9.4.3

RKC Jakartovicko

RKC je situován v jihozápadní části SO ORP Opava v údolí a na přilehlých svazích řeky Hvozdnice a Moravice. Větší vzdálenost od větších středisek osídlení způsobuje jednak nedostatečné využití potenciálu RKC, na druhé straně však umožňuje zdejší krajině zachovat si svůj specifický genius loci. Celek má výborné předpoklady pro rodinnou rekreaci spojenou s pěší a cykloturistikou, či v létě s houbařením. Na okrajích RKC se nachází dvě přehradní nádrže – Kružberk a Slezská Harta. Ochranné hygienické pásmo Kružberku do jisté míry určuje limity využití území, na druhou stranu umožňuje zachovat jedinečnou kulturní krajinu této oblasti. Avšak jednou z funkcí přehradní nádrže Slezská Harta je funkce rekreační – bohužel její rozvoj je teprve na počátku (i přes její existenci od roku 1997), což skrývá vysokou možnost rozvoje cestovního ruchu a rekreace především pro obec Jakartovice.

3.9.4.4

Zbývající část Opavska

Zbývající část oblasti Opavska je z hlediska rekreace a cestovního ruchu méně významná. Krajina této části je charakteristická málo členitým terénem s malým zastoupením vodních a lesních ploch, což způsobuje její scénickou neatraktivitu. Nejlepší předpoklady pro rozvoj městské a poznávací turistiky, zejména pro krátkodobou rekreaci v průběhu celého roku, má město Opava. Je kulturně historickým centrem regionu s bohatou historií a množstvím dochovaných památek. V letní sezóně je využíván areál vodních sportů u Stříbrného jezera a městské koupaliště. Opava je také nástupním centrem do rekreačních krajinných celků – zejména do RKC Hradecko a Kyjovicko. Síť turistických a cykloturistických tras je dostatečně hustá a zahrnuje i přeshraniční trasy do Polska.

123

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.5: Rekreačně krajinné celky na území SO ORP Opava

Zdroj: ÚAP Moravskoslezského kraje, 2008

3.9.5 Problémy k řešení a rozvojové záměry z hlediska obcí 3.9.5.1

Problémy k řešení

V rámci zpracování tématu byl proveden dotazníkový průzkum, jež se zaměřoval na problémy a záměry v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Mezi nejčastěji zmiňované problémy patří zejména nedostatek ubytovacích kapacit v jednotlivých obcích (viz níže). Nedostatek ubytovacích kapacit se týká obcí Dolní Životice, Hlubočec, Jezdkovice, Neplachovice, Pustá Polom, Skřípov, Štítina, Velké Heraltice a Velké Hoštice. Absence ubytovacích kapacit představuje omezení pro rozvoj cestovního ruchu v obci. Problémem může být, že provoz těchto zařízení je neekonomický z důvodu nízké návštěvnosti obce, přesto je vhodné alespoň základní ubytování zajistit. Dalším často zmiňovaným problémem je absence stravovacích kapacit (Dolní Životice, Hlubočec, Otice, Uhlířov...). Zmiňována je také potřeba výstavby nebo rekonstrukce sportovních zařízení. Konkrétní zjištěné problémy jsou uvedeny v následující tabulce.

124

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.9.8: Problémy k řešení v oblasti rekreace na úrovni obcí v roce 2008 – tučně vyznačené realizované záměry či fyzicky zahájené Obec Problémy k řešení Dolní Životice Chybí ubytovací a stravovací kapacity Hlubočec Chybí ubytovací, stravovací a kulturní zařízení a kvalitní sportoviště Jezdkovice Chybí ubytovací, sportovní, kulturní a volnočasová zařízení Litultovice Schází společenský sál a víceúčelové sportovní zařízení Mokré Lazce Nevyřešené majetkové poměry stávajícího sportoviště Neplachovice Chybí ubytovací zařízení, omezené kulturní zařízení Otice Chybí stravovací zařízení (řeší se) Pustá Polom Chybí ubytovací kapacity Skřipov Chybí ubytovací kapacity Stěbořice Chybí hřiště Štítina Chybí ubytovací kapacity Uhlířov Chybí ubytovací a stravovací kapacity Velké Heraltice Nejsou ubytovací kapacity, sportoviště a dětská hřiště Velké Hoštice Chybí ubytovací kapacity Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2008

3.9.5.2

Záměry v oblasti rekreace a cestovního ruchu na úrovni jednotlivých obcí

V rámci dotazníkového průzkumu byla uvedena celá řada záměrů, které by měly napomoci k rozvoji potenciálu cestovního ruchu v obcích. Jedná se o výstavbu cyklistických stezek nebo naučných stezek, ještě významnější oblastí je výstavba a rekonstrukce sportovišť. Konkrétní plánované záměry jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 3.9.9: Záměry obcí v oblasti rekreace a cestovního ruchu v roce 2008 – tučně vyznačené realizované záměry či fyzicky zahájené Obec Záměry Dolní Životice Rekonstrukce tělocvičny a stavba sportovního areálu (2011) Hlubočec Využití ZŠ pro volnočasové aktivity, rozšíření obecního domu pro kulturní akce, výstavba fitcentra a tělocvičny Jezdkovice Sport. víceúčelové hřiště a dětské hřiště (2009), rekonstrukce kulturně-vzdělávacího centra a fitcentra (2010) Litultovice Cyklostezka (2009), ubytovací zařízení (2012), víceúčelové sportovní zařízení Mikolajice Cyklostezka (2011), dětské hřiště a malé hřiště na kopanou (2012) Mokré Lazce Naučné stezky (2010), sport. areál (dům čp. 40) Neplachovice Sportovní areál, využití zámecké budovy Otice Cyklostezka (2011 - ve spolupráci s MMO) Skřipov Rozšíření dětských hřišť (2009) Stěbořice Penzion (2009), tělocvična, víceúčelové hřiště (2009) Štítina Cyklostezka Štítina – Mokré Lazce (2010), rekonstrukce hasičského cvičiště a realizace dětského koutku (2009) Uhlířov Boční rameno cyklostezky Opava - Jakartovice, rekonstrukce sýpky - volnočasové aktivity Velké Heraltice Výstavba dětských a víceúčelových hřišť (2009) Velké Hoštice Cyklotrasa Krnov – Opava – Velké Hoštice (2009), dětské hřiště (2009) Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2008

125

EKOTOXA s.r.o.


3.9.6 Indikátory 3.9.6.1

Potenciální rekreační plochy (PRP)

Analýza a hodnocení přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je jedním z nezbytných kroků pro stanovení turistického významu obcí a regionů z pohledu jejich skutečného turisticko-rekreačního využití. Potenciální rekreační plochy generalizují vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území a podávají pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele PRP vzniká součtem ploch rekreačně využitelných (plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů a vodní plochy) v katastrálních územích jednotlivých obcí ČR, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Pro názornou prostorovou diferenciaci uvedeného ukazatele byla zvolena následující hodnotící stupnice: -2

do 20,0 %

-1

20,0 – 37,9 %

0 1

38,0 – 56,9 % 57,0 – 74,9 %

2

75,0 % a více

zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro CR a rekreaci podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami

Na území SO ORP Opava se nacházejí všechny kategorie potenciálních rekreačních ploch. Z tabulky i kartogramu níže je zřejmé, že největší podíl potenciálních rekreačních ploch mají na svém území obce v jižní části území na okraji Nízkého Jeseníku, konkrétně Skřípov, Hlubočec, Těškovice, Pustá Polom, Budišovice, Hrabyně, Vršovice, Raduň, Mokré Lazce, Mikolajice, Lhotka u Litultovic a Hradec nad Moravicí. Na území těchto obcí je vyšší podíl lesa a méně orné půdy, je zde proto vyšší potenciál pro jejich turistické využití. Je nutno doplnit, že reálný potenciál cestovního ruchu je v mnoha případech snižován, např. různými typy ochrany území apod. Tabulka č. 3.9.10: Indikátor – podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Opava v roce 2009 Podíl PRP Hodnocení Podíl PRP Hodnocení Obec Obec (%) indikátoru (%) indikátoru Branka u Opavy 24,9 Mokré Lazce 69,7 -1 1 Bratříkovice 9,6 Neplachovice 8,1 -2 -2 Brumovice 22,4 Nové Sedlice 31,9 -1 -1 Oldřišov 5,2 Budišovice 64,6 1 -2 Dolní Životice 23,9 Opava 15,3 -1 -2 Háj ve Slezsku 53,0 Otice 7,2 0 -2 Hlavnice 10,8 Pustá Polom 61,8 -2 1 Hlubočec 60,8 Raduň 58,1 1 1 Hněvošice 23,3 Skřipov 75,3 -1 2 Holasovice 11,0 Slavkov 29,5 -2 -1 Hrabyně 62,5 Služovice 22,1 1 -1 Hradec nad Moravicí 68,3 Sosnová 51,7 1 0 Chlebičov 8,3 Stěbořice 18,5 -2 -2 Chvalíkovice 19,8 Štáblovice 47,3 -2 0 Jakartovice 51,1 Štítina 20,3 0 -1 Jezdkovice 23,2 Těškovice 68,8 -1 1 Kyjovice 54,6 Uhlířov 30,0 0 -1 Lhotka u Litultovic 61,2 Velké Heraltice 31,1 1 -1 Litultovice 31,6 Velké Hoštice 21,7 -1 -1 Mikolajice 57,6 Vršovice 73,9 1 1 Mladecko 14,6 -2 SO ORP Opava 37,5 -1 Zdroj: ČSÚ 2010 126

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.6: Indikátor – podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Opava

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

127

EKOTOXA s.r.o.

3.9.6.2


Turisticko rekreační funkce obcí

Z důvodu neexistence aktuálních dat o objektech individuální rekreace budou použita data z Atlasu cestovního ruchu ČR (2006).. Aktualizace dat o rekreačním bydlení v rámci SO ORP Opava proběhne v roce 2012 kdy budou aktualizovány počty rekreačních objektů v rámci Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Dalším z významných ukazatelů prostorové diferenciace cestovního ruchu území na národní i regionální úrovni je turisticko-rekreační funkce obce, která vyjadřuje intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjádřena poměrem počtu stálých turistických lůžek (v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace) ku počtu trvale bydlících obyvatel (udávaná obvykle v %). Při hodnocení turisticko-rekreační funkce obcí bylo použito následujících údajů: • • •

počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních, počet lůžek v objektech individuální rekreace, počet trvale bydlících obyvatel.

Turisticko-rekreační funkce je v rámci celého SO ORP Opava z republikového pohledu malá, neboť v rámci ČR je nejvíce turistických aktivit koncentrováno do horských oblastí. Vyšší intenzita turistické aktivity je pouze v několika okrajovějších obcích regionu – Mladecko, Budišovice, Jakartovice, Kyjovice a Hlubočec. Tyto obce slouží významněji jako rekreační zázemí pro město Opava (Jakartovice, Mladecko, Hlubočec) a Ostrava (navíc i Kyjovice a Budišovice), kdy se zde významnějším měrou podílí individuální rekreace. Hodnocení indikátoru: -2 25 a méně -1 26 – 50 0 51 – 100 1 101 – 200 2 201 a více

malá rozvojová významná velmi významná zcela dominantní

Tabulka č. 3.9.11: Indikátor – turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Opava Obec TRF Indikátor Obec Branka u Opavy 19 Mokré Lazce -2 Neplachovice Bratříkovice 40 -1 Nové Sedlice Brumovice 29 -1 Oldřišov Budišovice 120 1 Opava Dolní Životice 4 -2 Háj ve Slezsku 6 Otice -2 Hlavnice 7 Pustá Polom -2 Hlubočec 52 Raduň 0 Hněvošice 2 Skřipov -2 Holasovice 3 Slavkov -2 Služovice Hrabyně 2 -2 Hradec nad M. 27 Sosnová -1 Chlebičov 0 Stěbořice -2 Štáblovice Chvalíkovice 12 -2 Jakartovice 77 Štítina 0 Jezdkovice 2 Těškovice -2 Kyjovice 71 Uhlířov 0 Lhotka u Lit. 44 Velké Heraltice -1 Litultovice 14 Velké Hoštice -2 Mikolajice 23 Vršovice -2 Mladecko 111 1 SO ORP Opava - průměr Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

128

TRF 6 5 1 2 2 1 6 0 4 1 3 17 2 10 5 2 3 8 0 5 32

Indikátor -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.7: Indikátor – turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Opava

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

129

EKOTOXA s.r.o.


3.9.7 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Oblast slouží jako rekreační zázemí pro obyvatele měst Opavy a Ostravy. Vysoká krajino-estetická a přírodní hodnota území v okolí řeky Moravice. Řeka Moravice je atraktivní a využívaná z hlediska vodní turistiky. Dostatečné množství značených turistických tras a zvyšující se množství cyklotras zvyšují atraktivitu území. Hradec nad Moravicí – atraktivní lokalita z hlediska turistického ruchu. Výstavba Slezské magistrály. Množství památkově a kulturně zajímavých objektů zejména ve městě Opava.

Vysoký podíl potenciálních rekreačních ploch u obcí v jižní části území na okraji Nízkého Jeseníku (Skřípov, Hlubočec, Těškovice, Pustá Polom, Budišovice, Hrabyně, Vršovice, Raduň, Mokré Lazce, Mikolajice, Lhotka u Litultovic a Hradec nad Moravicí). PŘÍLEŽITOSTI Využití finančních prostředků z evropských fondů (ROP, PRV apod.) Dobudování sítě cyklotras, zajištění jejich oddělení od silnic s automobilovým provozem a zvýšení doplňujících služeb pro cyklisty. Zvýšení rekreačního vybavení obcí – stravovacích, ubytovacích a sportovních kapacit.

SLABÉ STRÁNKY Nižší atraktivita obcí v severní rovinaté části území. Nízká vybavenost regionu z hlediska sportovních a ubytovacích kapacit. Malý zájem a nízká přeshraniční spolupráce s Polskou republikou. Obecně (mimo města Opava, Hradec nad Moravicí a některé další obce) nízký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Menší atraktivita území pro zahraniční návštěvníky. Nízký podíl potenciálních rekreačních ploch – menší potenciál pro budoucí rozvoj z hlediska CR. Vysoký rekreační tlak na území v oblasti rekreačního krajinného celku Kyjovicko. Nedostatek ubytovacích kapacit např. u obcí Dolní Životice, Hlubočec, Jezdkovice, Neplachovice, Pustá Polom, Skřípov, Štítina, Velké Heraltice a Velké Hoštice. Absence stravovacích kapacit (Dolní Životice, Hlubočec, Otice, Uhlířov).

HROZBY Konkurence okolních regionů (Slovensko, Beskydy apod.) Výstavbou větrných elektráren může dojít ke znehodnocení estetické hodnoty krajiny (zámek Hradec n. M. , přírodní park Moravice). Vyšší rekreační tlak u obcí Kyjovice a Budišovice a okolí bude vyžadovat regulační opatření v rámci rozvoje.

Vyšší míra přeshraniční spolupráce s Polskem může přivest do regionu více turistů. Rozvoj nových alternativnějších forem cestovního ruchu – in-line, hippo, paragliding apod.

130

EKOTOXA s.r.o.


3.9.8 Problémy k řešení Kvantitativní a kvalitativní změny rekreace v SO ORP Opava mezi lety 2008 - 2010 Mezi roky 2008 a 2010 nedošlo k výraznému růstu intenzity cestovního ruchu. Jedním z důvodů může být nedostatečný rozvoj jak turistické infrastruktury, tak i nedostatečná kvalita ubytovacích kapacit. Rovněž propagace v cestovním ruchu je stále slabá, ač přírodní i kulturní předpoklady správního obvodu jsou relativně dobré. Jedním z bariér rozvoje může být nedostatečný kapitál místních obyvatel potřebný k realizaci podnikatelského záměru. V tomto směru je možno vidět příležitost v evropských dotačních zdrojích – obce a podnikatelé Opavska mohou v rámci opatření na podporu cestovního ruchu čerpat z evropských dotačních zdrojů – z Programu rozvoje venkova či Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Jelikož však tyto rozvojové projekty byly ukončeny teprve nedávno či jsou ještě v realizaci, je zatím nemožné očekávat výrazný nárůst cestovního ruchu na Opavsku způsobený těmito projekty. Projekty podpořené v letech 2008 až 2010 v rámci ROP Moravskoslezsko a výše jejich podpory: Tabulka č. 3.9.12: Projekty realizované či připravované v SO ORP Opava na podporu volnočasových aktivit a komunitní infrastruktury a jejich finanční podpora z ROP Moravskoslezsko Žadatel Projekt Finanční podpora v Kč Infrastruktura pro volnočasové aktivity Mikroregion Opavsko Víceúčelová hřiště Mikroregionu Opavsko 7 089 862,00 severozápad severozápad Obec Brumovice Výstavba víceúčelové haly v Brumovicích 8 923 661,85 Obec Budišovice Rekonstrukce mat. školy v Budišovicích s 9 060 852,47 využitím podkroví pro obč. vybavenost a výst. dět. hřiště Město Hradec nad Výstavba cyklostezky Hradec nad Moravicí 8 598 668,23 Moravicí Žimrovice Statutární město Opava Cyklistická stezka č. 55 "Slezská magistrála" 54 944 731,84 Krnov-Úvalno-Brumovice-Holasovice-OpavaVelké Hoštice Obec Těškovice Multifunkční sportoviště včetně zázemí pro 27 995 474,60 volnočasové aktivity obyvatel Obce Těškovice Komunitní infrastruktura Obec Služovice Rekonstrukce kulturního domu v obci 8 392 268,12 Služovice KST Slezan Opava Rekonstrukce kulturní památky "Vošárna" na 5 309 524,71 společenské centrum obce Raduň Zdroj: Regionální rada regionu NUTS II Moravskoslezsko Jaký tedy bude přínos pro udržitelný rozvoj území, ještě není jasné. Většina z projektů výše pravděpodobně ke zvýšení rekreace v dotčených obcích. Tento fakt by mělo následovat postupné doplnění souvisejících služeb – restaurace, opravny kol a podobně. Především u obcí ležících na připravované Slezské magistrále lze čekat od roku 2012 (kdy bude dokončena realizace projektu) zvýšený počet rekreantů a turistů, především tedy v obcích Brumovice a Holasovice by měli být aktivizováni místní aktéři – soukromé i právnické osoby tak, aby celá obec i jejich okolí měly z této události co největší prospěch. Podobně nevyužitý potenciál leží v obci Jakartovice situované v těsné blízkosti přehrady Slezská Harta, zde je však problém rozvoje cestovního ruchu mnohem komplexnější, vyžadující nejprve aktivitu obcí ležících přímo u přehrady. Multiplikačním efektem pak z rozvoje u slezské Harty může těžit i obec Jakartovice.

131

EKOTOXA s.r.o.


Možné strategické rozvojové záměry pro SO ORP Opava: • Další podpora budování cyklostezek či jejich zkvalitňování (především z Opavy podél Moravice na Kružberk, či podél Hvozdnice na Slezskou Hartu). • Aktivizace místních aktérů v obcích Brumovice a Holasovice za účelem přípravy na rozvoj rekreace v obci a doplnění dosud chybějících služeb (restaurace, cykloopravny popřípadě i ubytování. • Dostavba sportovních hřišť v obcích, které je postrádají.

132

EKOTOXA s.r.o.


3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 3.10.1 Daňová výtěžnost Daňové příjmy rozpočtů obcí upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z nemovitostí a podíl na sdílených daních, které zahrnují daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Výše podílu obcí na sdílených daních je závislá zejména na celkové výměře katastrálních území obce (váha 3 %), prostém počtu obyvatel (váha 3 %) a koeficientech postupných přechodů stanovených v příloze č. 2 k uvedenému zákonu (váha 94 %). Současná nepříznivá ekonomická situace zapříčinila snížení daňových příjmů většiny obcí ČR. Celkové daňové příjmy obcí ČR klesly v roce 2009 o 12 % proti roku 2008. Došlo k propadu všech skupin daňových příjmů s výjimkou daně z nemovitostí, která vzrostla o 24 %. Ve správním obvodě Opava daňová výtěžnost vzrosla z 8,95 tis. Kč na obyvatele (rok 2007) na 10,19 tis. Kč na obyvatele (rok 2009). Největší výtěžnosti přitom bylo dosaženo v obcích Holasovice (22,86 tis. Kč/obyv.), Chlebičov (17,05 tis. Kč/obyv.) a Opava (11,53 tis. Kč/obyv.). Naopak nejnižší daňovou výtěžnost vykazují Nové Sedlice, Hněvošice, Budišovice a Neplachovice. Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Název obce Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava

Daňový příjem celkem 2009 8 378,74 1 181,90 12 201,24 4 085,06 9 425,03 24 367,70 5 163,56 4 198,04 6 667,00 31 476,03 8 632,40 43 181,66 18 655,05 4 717,05 10 281,03 1 705,03 6 098,62 1 452,93 6 255,46 2 166,70 1 487,07 8 268,13 6 164,31 3 157,50 12 207,43 673 982,41 133

Daňová výtěžnost na 1 obyvatele 2009 7,70 8,04 8,54 6,61 8,15 7,41 8,16 7,44 6,49 22,86 7,44 7,98 17,05 6,81 9,33 7,65 7,49 7,65 7,73 8,53 8,70 7,21 6,66 6,24 9,12 11,53

Daňová výtěžnost na 1 obyvatele 2007 7,04 5,94 7,6 6,52 7,25 6,72 8,07 6,88 7,01 7,82 7,7 7,75 6,6 7 7,46 4,11 6,58 6,91 7,71 6,63 6,25 6,8 7,19 6,37 7,44 10,19

EKOTOXA s.r.o.

Název obce Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava Zdroj: MF ČR


Daňový příjem celkem 2009

Daňová výtěžnost na 1 obyvatele 2009

10 057,68 10 972,13 7 676,74 7 918,93 12 678,75 5 991,96 3 588,64 9 899,45 4 796,58 8 462,44 5 849,23 2 738,48 14 069,56 12 771,49 3 411,45 1 036 440,59

Daňová výtěžnost na 1 obyvatele 2007

7,42 7,54 7,91 7,79 6,81 7,41 8,42 7,14 7,67 7,14 7,13 7,85 8,93 7,15 6,98 10,19

8,76 6,94 6,74 6,73 7,07 6,69 6,96 7,27 6,84 7 6,33 10,71 7,29 7,35 6,78 8,95

3.10.2 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti Průměrná roční míra nezaměstnanosti správního obvodu je za období 2007 až srpen 2010 8,15 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují obce Sosnová (18,1 %), Jakartovice (17,5 %), Mladecko (16,4 %) a Mikolajice (12 %), nejnižší pak Chvalíkovice, Mokré Lazce, Kyjovice, Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí a Hrabyně (5,5-6,5 %). Jak ukazuje následující graf, docházelo nejdříve ve správním obvodu k pozvolnému poklesu nezaměstnanosti (r. 2007, 2008), po kterém následoval v důsledku ekonomické krize prudký nárůst až do začátku roku 2010, kdy opět začíná mírně klesat. Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 08-2010 Průměrná roční míra nezaměstnanosti Obec 2007 2008 2009 2010 (1.-8.) Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí

5,94 9,74 10,11 9,82 7,96 7,51 7,71 11,59 7,86 8,73 5,48 5,33

4,39 4,22 7,83 7,95 5,92 5,47 6,45 9,78 6,51 6,56 5,33 4,67 134

7,09 6,83 10,51 10,55 7,79 6,47 7,74 12,52 8,74 10,34 7,10 7,46

8,06 13,70 11,55 13,47 11,58 7,65 8,74 12,20 8,61 12,05 7,99 8,12

Průměr 6,21 8,16 9,86 10,18 8,01 6,70 7,56 11,46 7,87 9,18 6,34 6,24

EKOTOXA s.r.o.


Průměrná roční míra nezaměstnanosti

Obec 2007 Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava Zdroj: MPSV

2008

7,07 4,64 17,35 5,18 7,30 7,59 9,70 13,47 16,45 5,77 7,56 9,38 8,59 8,47 6,89 8,05 5,86 7,34 6,31 10,17 16,21 7,37 8,81 7,53 8,57 8,20 10,79 7,96 7,81 8,24

2009

5,74 4,38 14,49 5,74 4,96 8,02 6,07 10,27 14,29 3,58 5,55 8,33 7,04 6,47 5,56 6,78 5,05 6,86 4,74 7,26 13,12 5,65 8,04 6,65 6,58 5,69 8,14 6,07 7,16 6,40

2010 (1.-8.)

7,83 6,10 19,57 8,41 6,11 9,49 6,55 12,47 18,61 6,93 10,20 10,17 9,39 8,71 6,86 8,38 8,21 8,67 7,48 10,46 21,53 7,27 9,11 10,16 10,21 8,20 12,49 8,06 11,65 8,76

Průměr

8,90 8,24 19,39 8,01 6,47 11,87 7,01 11,50 16,07 7,32 10,98 8,78 11,24 9,59 8,63 9,27 7,73 8,56 8,77 11,07 23,21 8,85 13,14 10,10 9,83 9,56 14,24 9,10 14,75 9,69

7,25 5,62 17,55 6,73 6,19 9,00 7,36 11,96 16,38 5,77 8,35 9,20 8,87 8,19 6,83 8,01 6,62 7,79 6,65 9,62 18,09 7,14 9,47 8,47 8,70 7,76 11,16 7,68 9,94 8,15

12 10 8 6 4 2

Zdroj: MPSV 135

07-2010

05-2010

03-2010

01-2010

11-2009

09-2009

07-2009

05-2009

03-2009

01-2009

11-2008

09-2008

07-2008

05-2008

03-2008

01-2008

11-2007

09-2007

07-2007

05-2007

03-2007

0 01-2007

míra nezaměstnanosti (%)

Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Opava v období 2007 až 08-2010

EKOTOXA s.r.o.


Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Od roku 2007 došlo k výraznému nárůstu počtu uchazečů na jedno VPM z 6 na 18 v srpnu 2010. To bylo způsobeno výrazným úbytkem volných pracovních míst z 766 (průměr v r. 2007) na 278 (průměr ledensrpen 2010), ale také přírůstkem uchazečů o zaměstnání z 4301 na 5056. Ve správním obvodu se vyskytují obce, ve kterých v celém sledovaném období nevzniklo žádné volné pracovní místo: Bratříkovice, Hlubočec, Lhotka u Litultovic, Mikolajice a Těškovice. Jedná se převážně o menší obce. Z obcí, které v období leden-srpen 2010 vytvořily alespoň jedno pracovní místo, připadá průměrně nejvyšší počet uchazečů na volné místo v obcích Oldřišov, Holasovice, Chlebičov, Velké Heraltice, Brumovice a Vršovice (více než 100). Tabulka č. 3.10.3: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Obec 2007 2008 2009 2010 (1.-8.) Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová

3,95

3,39

11,84

16,60

42,23 12,24 9,30 10,84 23,83

30,00 11,56 5,86 6,67 7,71

43,91 138,00 75,83 11,01 19,13

141,60

10,41 10,92 5,56 1,58

7,09 5,83 3,57 1,19

3,33 26,24 12,80 4,68

3,09 49,00

53,30 414,00 5,18 27,11 120,75 24,10 140,63

70,00 214,33 9,11 10,33 183,00 21,70 67,55

2,60

44,33

26,86

17,30

2,61

4,44

7,76

8,00 8,25 8,20 37,29 10,56 4,93 1,29 160,50 4,43 7,23 9,14 32,80

44,00 5,23 6,70 12,89 31,72 3,75 1,64

19,11 48,44 31,88 56,60 69,27 11,51 7,20 334,50 31,87 9,77 97,50 253,00

99,00 10,96

136

4,39 5,41 15,44 9,75

11,56 14,71 54,00

608,00 15,52 4,46 14,29 55,45 21,00 8,93

EKOTOXA s.r.o.


Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo

Obec 2007 Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava Zdroj: MPSV

56,30 41,25 25,29 15,00 32,78 32,63 64,33 5,62

2008 33,23 150,50 16,75

4,52 39,80 59,00 4,23

2009

2010 (1.-8.)

92,67

75,17

179,25

39,58

25,71 303,50 66,08

46,67 153,83 99,50 121,50 18,22

15,29

Pozn.: Prázdná buňka znamená, že není žádné volné pracovní místo.

3.10.3 Podnikatelská struktura Na území SO ORP Opava působí celkem 22119 firem. Z 9365 z nich, které uvádějí počet svých zaměstnanců, je 6980 firem bez zaměstnanců, 1543 firem zaměstnává 1–5 osob, dalších 242 firem má 6-9 zaměstnanců, 275 firem má 10–19 zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá. Tabulka č. 3.10.4: Počet podniků podle počtu zaměstnanců (31.12.2009) Počet zaměstnanců Počet firem Bez zaměstnanců 1-5 6-9 10 - 19 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 199 200 - 249 250 - 499 500 - 999 1000 - 1499 2000 - 2499 Celkem (uvedeno) Neuvedeno Celkem Zdroj: ČSÚ

6 980 1 543 242 275 68 121 80 32 5 10 5 3 1 9 365 12 754 22 119

Podle CZ-NACE1 je možné zařadit největší počet firem (3247) do oblasti maloobchodu (kromě motorových vozidel) a do oblasti velkoobchodu (kromě motorových vozidel) (2526 firem), dále pak do oblasti specializované stavební činnosti (1583 firem) a výstavby budov (1068 firem). 1

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) s účinností od 1. ledna 2008. Nová klasifikace CZ-NACE má zohlednit technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních patnáct let, a tedy být relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu, jako i lépe

137

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.5: Počet podniků podle NACE (31.12.2009) NACE Maloobchod, kromě motorových vozidel Velkoobchod, kromě motorových vozidel Specializované stavební činnosti Výstavba budov Stravování a pohostinství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Právní a účetnické činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Poskytování ostatních osobních služeb Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Pozemní a potrubní doprava Zprac. dřeva, výroba dřev., korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Ostatní finanční činnosti Vzdělávání Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení Zdravotní péče Výroba elektrických zařízení Reklama a průzkum trhu Výroba textilií Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Výroba potravinářských výrobků Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Lesnictví a těžba dřeva Výroba oděvů Činnosti v oblasti informačních technologií Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Výroba nábytku Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Vydavatelské činnosti Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny Výroba strojů a zařízení j. n. Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti

Počet firem 3 247 2 526 1 583 1 068 893 865 804 800 732 666 620 618 568 564 549 545 531 462 388 316 269 239 232 186 184 179 177 173 164 149 142 136 136 105 83 73 71 68 65 65

srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi, protože je součástí systému statistických klasifikací, které vznikly pod záštitou Statistické divize OSN.

138

EKOTOXA s.r.o.


NACE

Počet firem

Informační činnosti Ubytování Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Bezpečnostní a pátrací činnosti Veterinární činnosti Výroba chemických látek a chemických přípravků Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Skladování a vedlejší činnosti v dopravě Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba nápojů Výroba usní a souvisejících výrobků Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Ambulantní nebo terénní sociální služby Výroba papíru a výrobků z papíru Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Pobytové služby sociální péče Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Inženýrské stavitelství Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výzkum a vývoj Rybolov a akvakultura Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení Telekomunikační činnosti Ostatní těžba a dobývání Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Shromažďování, úprava a rozvod vody Činnosti související s odpadními vodami Činnosti související se zaměstnáním Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří Těžba a úprava černého a hnědého uhlí Letecká doprava Tvorba programů a vysílání Celkem (určeno) Neurčeno Celkem Zdroj: ČSÚ

139

64 60 58 50 49 48 46 34 31 30 24 22 19 19 16 15 15 12 12 11 8 8 7 7 5 5 4 3 2 2 2 2 2 1 1 1 21 936 183 22 119

EKOTOXA s.r.o.


Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Ve správním obvodě Opava připadá 180 podnikatelů na 1000 osob. Míra podnikatelské aktivity se od roku 2007 mírně zvýšila. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Bratříkovice (211), Opava (193), Hněvošice (190), Raduň (189) a Otice (187). Obcemi s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Těškovice (121), Sosnová (122), Uhlířov (129) a Kyjovice (129). Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (31.12.2009) Obec Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice

Celkem fyzických osob 2009

Počet obyvatel 2009

175 31 207 107 165 546 92 93 195 196 180 966 167 119 154 33 105 31 122 42 31 186 149 78 205 11299 253 205 183 170 305 142 52 215

1 088 147 1 429 618 1 157 3 289 633 564 1 028 1 377 1 160 5 412 1 094 693 1 102 223 814 190 809 254 171 1 146 925 506 1 338 58 440 1 355 1 455 970 1 017 1 862 809 426 1 387

140

Míra podnikatelské aktivity 2009 160,85 210,88 144,86 173,14 142,61 166,01 145,34 164,89 189,69 142,34 155,17 178,49 152,65 171,72 139,75 147,98 128,99 163,16 150,80 165,35 181,29 162,30 161,08 154,15 153,21 193,34 186,72 140,89 188,66 167,16 163,80 175,53 122,07 155,01

Míra podnikatelské aktivity 2007 155,35 185,90 152,67 153,17 143,60 171,93 144,46 152,01 179,66 140,44 173,61 175,01 155,35 168,09 150,57 148,47 127,84 151,52 158,77 169,29 189,66 157,28 158,12 169,39 157,93 190,67 184,15 148,20 190,53 171,91 165,19 176,84 124,39 157,16

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Celkem fyzických osob 2009

Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava Zdroj: ČSÚ

Počet obyvatel 2009

100 181 99 45 236 322 80 18262

Míra podnikatelské aktivity 2009

625 1 186 820 349 1 576 1 786 489 101719

Míra podnikatelské aktivity 2007

160,00 152,61 120,73 128,94 149,75 180,29 163,60 179,53

176,08 150,38 125,92 134,83 156,93 182,08 185,26 178,87

3.10.4 Indikátory Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost na obyvatele: -2 méně než 6,6 tis. Kč -1 6,6 – 6,89 tis. Kč 0 6,9 – 7,19 tis. Kč 1 7,2 – 7,69 tis. Kč 2 7,7 tis. Kč a více Hodnocení indikátoru prům. roční míra nezaměstnanosti: -2 10 % a více -1 8,5 – 9,99 % 0 7,5 – 8,49 % 1 7,0 – 7,49 % 2 méně než 7,0 % Hodnocení indikátoru míra podnikatelské aktivity: -2 méně než 150,0 -1 150 – 154,99 0 155 – 164,99 1 165 – 179,99 2 180 a více Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity Obec

Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice

DV/obyv. (tis. Kč) 2009 7,7 8,04 8,54 6,61 8,15 7,41 8,16

Hodnocení indikátoru

Prům. roční Míra míra Hodnocení Hodnocení podnikatelské nezaměst. indikátoru indikátoru aktivity 2009 (%) 2009 7,09 6,83 10,51 10,55 7,79 6,47 7,74

2 2 2 -1 2 1 2 141

1 2 -2 -2 0 2 0

160,85 210,88 144,86 173,14 142,61 166,01 145,34

0 2 -2 1 -2 1 -2

EKOTOXA s.r.o.

Obec


DV/obyv. (tis. Kč) 2009

Hlubočec 7,44 Hněvošice 6,49 Holasovice 22,86 Hrabyně 7,44 Hradec n. Moravicí 7,98 Chlebičov 17,05 Chvalíkovice 6,81 Jakartovice 9,33 Jezdkovice 7,65 Kyjovice 7,49 Lhotka u Litultovic 7,65 Litultovice 7,73 Mikolajice 8,53 Mladecko 8,7 Mokré Lazce 7,21 Neplachovice 6,66 Nové Sedlice 6,24 Oldřišov 9,12 Opava 11,53 Otice 7,42 Pustá Polom 7,54 Raduň 7,91 Skřipov 7,79 Slavkov 6,81 Služovice 7,41 Sosnová 8,42 Stěbořice 7,14 Štáblovice 7,67 Štítina 7,14 Těškovice 7,13 Uhlířov 7,85 Velké Heraltice 8,93 Velké Hoštice 7,15 Vršovice 6,98 SO ORP Opava 10,19 Zdroj: MF ČR, MPSV, ČSÚ

Hodnocení indikátoru

Prům. roční Míra Hodnocení míra Hodnocení podnikatelské nezaměst. indikátoru indikátoru aktivity 2009 (%) 2009 12,52 8,74 10,34 7,1 7,46 7,83 6,1 19,57 8,41 6,11 9,49 6,55 12,47 18,61 6,93 10,2 10,17 9,39 8,71 6,86 8,38 8,21 8,67 7,48 10,46 21,53 7,27 9,11 10,16 10,21 8,2 12,49 8,06 11,65 8,76

1 -2 2 1 2 2 -1 2 1 1 1 2 2 2 1 -1 -2 2 2 1 1 2 2 -1 1 2 0 1 0 0 2 2 0 0 2

142

-2 -1 -2 1 1 0 2 -2 0 2 -1 2 -2 -2 2 -2 -2 -1 -1 2 0 0 -1 1 -2 -2 1 -1 -2 -2 0 -2 0 -2 -1

164,89 189,69 142,34 155,17 178,49 152,65 171,72 139,75 147,98 128,99 163,16 150,8 165,35 181,29 162,3 161,08 154,15 153,21 193,34 186,72 140,89 188,66 167,16 163,8 175,53 122,07 155,01 160 152,61 120,73 128,94 149,75 180,29 163,6 179,53

0 2 -2 0 1 -1 1 -2 -2 -2 0 -1 1 2 0 0 -1 -1 2 2 -2 2 1 0 1 -2 0 0 -1 -2 -2 -2 2 0 1

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.2: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009

Zdroj: MF ČR Obrázek č. 3.10.3: Indikátor průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009

Zdroj: MPSV 143

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.4: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2009

Zdroj: ČSÚ

144

EKOTOXA s.r.o.


3.10.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoká daňová výtěžnost správního obvodu (10,19 Vysoká míra nezaměstnanosti správního obvodu tis. Kč na obyvatele). (nejvyšší v obcích Sosnová, Mladecko, Velké Heraltice, Mikolajice a Vršovice), která má navíc rostoucí trend. Vysoká míra podnikatelské aktivity správního Vysoký počet uchazečů na 1 volné pracovní místo obvodu (nejvyšší v obcích Opava, Raduň, Otice, (18 v roce 2010). Mladecko a Velké Hoštice). Vyvážená, diverzifikovaná odvětvová a velikostní Nedostatek pracovních příležitostí – Bratříkovice, struktura zaměstnavatelů. Hlubočec, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Těškovice, Jezdkovice, Chlebičov, Pustá Polom, Vršovice a Štáblovice. Významná role průmyslu (zejména strojírenského, Špatná dopravní dostupnost (zejména na Ostravu a potravinářského a chemicko-farmaceutického). Polsko) a nedostatek parkovacích kapacit znevýhodňuje další rozvoj ekonomického potenciálu SO ORP. Blízkost hranice a vazby s Polskem. Opava – většina pozemků v rozvojových územích není v majetku města. Dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Nedostatek větších vhodných ploch pro rozvoj (cykloturistiky, četné kulturní památky). firem. Negativní dopad velkého množství hypermarketů a supermarketů na drobné prodejce a malé výrobce. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvýšení četnosti a infrastrukturní připravenosti Pokud se v brzké době výrazně nezlepší dopravní podnikatelských a průmyslových zón. napojení (na Ostravu, příp. na polská města), je možno očekávat určitou stagnaci v hospodářském vývoji. Koordinační přístup samosprávy při budování podnikatelských ploch a areálů. Budování turistické infrastruktury.

145

EKOTOXA s.r.o.


3.10.6 Problémy k řešení V rámci SO ORP Opava je třeba posílit tvorbu pracovních míst, vytvořit lepší podmínky pro podnikání a zajistit kvalifikovanou pracovní sílu. Podporovat zejména místní firmy a podnikatele s nízkou ekologickou zátěží na úkor nadnárodních firem a řetězců. • • • • • • • • • • •

Připravit vhodné, dostupné a zainvestované pozemky i objekty – haly, budovy, kanceláře. Využívat brownfields. Revitalizace opuštěných objektů, budování podnikatelských zón. Vést katalog dostupných objektů, rozvojových ploch a nefunkčních areálů. Vést přehled lokalit a areálů vhodných pro revitalizaci, identifikace vlastníků a základních problémů. Zlepšit dopravní obslužnost a dopravní infrastrukturu – limitující je především dopravní napojení na Ostravu, příp. na Polsko. Udržet podíl orné půdy pro intenzivní zemědělskou výrobu. Čerpat dotační podpory. Zvyšovat kvalifikaci obyvatel pro uplatnění na trhu práce, spolupráce podnikatelského sektoru se školami. Přilákat kvalifikovanou pracovní sílu z okolních regionů nabídkou vhodných ploch pro bydlení, dostatečnou veřejnou vybaveností a službami. Podpořit rozvoj cestovního ruchu (příprava nových (popř. údržba stávajících) cyklostezek včetně naučných stezek a vyhlídek na atraktivních místech regionu, údržba kulturních památek). Zvýšit daňové příjmy zvýšením: - počtu nemovitostí na území obce, - počtu obyvatel a velikostí obce, - počtu fyzických osob s trvalým bydlištěm v obci, - zaměstnanců majících místo výkonu práce v obci.

146

EKOTOXA s.r.o.

4


VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území (dle doporučené metodiky MMR z 05/2010 – klíčové faktory). Následující tabulka ukazuje, jak byla témata (resp. indikátory daných témat) rozdělena do pilířu za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů. Témata, která není možné jednoznačně zařadit do jednoho pilíře, jsou zahrnuta ve více pilířích. Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř • • • • •

horninové prostředí a geologie vodní režim hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL

• • • •

hospodářské podmínky veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení rekreace

• veřejná dopravní a technická infrastruktura • sociodemografické podmínky • bydlení • rekreace

Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři je v principu možno pro vyhodnocení použít různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Na základě kladného nebo záporného znaménka u této bodové hodnoty byly obce zařazeny do jedné z osmi skupin (viz následující tabulka). U neutrálního hodnocení pilíře (0 bodů) byla obec ohodnocena subjektivně.

147

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů Zařazení obce Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř do skupiny 1 + + + 2a + + 2b + + 2c + + 3a + 3b + 3c + 4 Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pozn.: + pozitivní hodnocení, - negativní hodnocení

Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku za všechny tři pilíře od nejhůře hodnoceného území s největšími problémy a nedostatky po území nejlépe hodnocené. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech).

148

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Opava Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Zařazení Obec Celkem obce ENV EKO SOC ENV EKO SOC Chlebičov -1 -7 -60,0 -6,3 -43,8 -110,0 -6 4 Opava -9 2 -3 -90,0 12,5 -18,8 -96,3 3b Velké Heraltice -2 -4 -5 -20,0 -25,0 -31,3 -76,3 4 Těškovice -3 -3 -3 -30,0 -18,8 -18,8 -67,5 4 Jezdkovice -5 -5 0,0 -31,3 -31,3 -62,5 0 3a Brumovice -1 -4 -4 -10,0 -25,0 -25,0 -60,0 4 Chvalíkovice -2 -2 -4 -20,0 -12,5 -25,0 -57,5 4 Oldřišov -1 -3 -4 -10,0 -18,8 -25,0 -53,8 4 Sosnová -5 -5 10,0 -31,3 -31,3 -52,5 1 3a Bratříkovice 1 1 -10 10,0 6,3 -62,5 -46,3 2a Štítina -2 -3 -1 -20,0 -18,8 -6,3 -45,0 4 Lhotka u Litultovic 1 -3 -5 10,0 -18,8 -31,3 -40,0 3a Holasovice -3 -3 0,0 -18,8 -18,8 -37,5 0 3a Hněvošice -1 -1 -3 -10,0 -6,3 -18,8 -35,0 4 Mikolajice 1 -1 -6 10,0 -6,3 -37,5 -33,8 3a Hlavnice -3 -2 0,0 -18,8 -12,5 -31,3 0 3a Stěbořice -1 -1 -2 -10,0 -6,3 -12,5 -28,8 4 Háj ve Slezsku -4 4 -2 -40,0 25,0 -12,5 -27,5 3b Služovice 1 -2 -4 10,0 -12,5 -25,0 -27,5 3a Jakartovice -2 -2 0,0 -12,5 -12,5 -25,0 0 3a Nové Sedlice -1 -4 2 -10,0 -25,0 12,5 -22,5 3c Branka u Opavy -3 0 2 -30,0 0,0 12,5 -17,5 2c Hrabyně -3 3 -1 -30,0 18,8 -6,3 -17,5 3b Dolní Životice -1 0 -10,0 -6,3 0,0 -16,3 -1 3c Mladecko -2 2 -1 -20,0 12,5 -6,3 -13,8 3b Otice -6 6 2 -60,0 37,5 12,5 -10,0 2c Neplachovice 0 -3 3 0,0 -18,8 18,8 0,0 2b Skřipov 1 -4 20,0 6,3 -25,0 1,3 2 2a Raduň -1 3 -1 -10,0 18,8 -6,3 2,5 3b Velké Hoštice -5 5 4 -50,0 31,3 25,0 6,3 2c Pustá Polom -2 2 3 -20,0 12,5 18,8 11,3 2c Kyjovice 5 0 -10,0 31,3 0,0 21,3 -1 3b Uhlířov 1 2 0 10,0 12,5 0,0 22,5 1 Hradec nad Moravicí -4 7 4 -40,0 43,8 25,0 28,8 2c Litultovice 1 2 1 10,0 12,5 6,3 28,8 1 Štáblovice 2 2 0 20,0 12,5 0,0 32,5 1 Vršovice 1 -1 5 10,0 -6,3 31,3 35,0 2b Mokré Lazce -3 6 5 -30,0 37,5 31,3 38,8 2c Slavkov 0 3 7 0,0 18,8 43,8 62,5 1 Budišovice -3 4 12 -30,0 25,0 75,0 70,0 2c Hlubočec 1 4 6 10,0 25,0 37,5 72,5 1 Přepočtový koeficient 10,0 6,3 6,3 SO ORP Opava -540,0 56,3 -193,8 Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od -300 až +300 bodů.

149

EKOTOXA s.r.o.


4.1.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -90 po 20 bodů. Z hodnocených obcí dosáhlo 11 obcí kladného hodnocení, 6 obcí je hodnoceno neutrálně a 24 obcí získalo záporné hodnocení. Nejlépe jsou hodnoceny obce Štáblovice a Skřípov (50 bodů), kladně jsou hodnoceny ještě obce Bratříkovice, Hlubočec, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, Služovice, Sosnová, Uhlířov a Vršovice (shodně -10). Nejhůře je hodnocena Opava (-90 bodů), nižší počet bodů dostaly také obce Chlebičov, Otice a Velké Hoštice (-50 bodů a méně). Mezi slabší stránky obcí, které negativně ovlivnilo vyhodnocení environmentálního pilíře, patří zejména nízký stupeň ekologické stability krajiny a zhoršený stav povrchových a podzemních vod. Kladněji je naopak hodnocen nižší množství sklonitých zemědělských pozemků a nižší míra záborů ZPF. Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2010

150

EKOTOXA s.r.o.


4.1.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -31,3 po 43,8 bodů. 21 obcí se umístilo v kladných číslech, 1 obec je hodnocena neutrálně a zbývajících 19 obcí je hodnoceno záporně. Nejlepšího výsledku 50 bodů dosáhl Hradec nad Moravicí (43,8), za ním následují obce Otice a Mokré Lazce (37,5 bodů) a dále Kyjovice a Velké Hoštice (31,3). Nejhůře je hodnocena obce Jezdkovice a Sosnová (-31,3), jen těsně před nimi skončily obce Brumovice, Nové Sedlice a Velké Heraltice (-25 bodů). Hůře jsou hodnoceny předpoklady území pro rekreaci, naopak lépe je hodnocena dostupnost hromadnou dopravou, vybavenost technickou infrastrukturou a daňová výtěžnost. Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř


151

EKOTOXA s.r.o.


4.1.3 Vyhodnocení sociodemografického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -62,5 po 75 bodů. 13 obcí je ohodnoceno kladně, 4 obce jsou hodnoceny neutrálně a 24 obcí získalo kladné hodnocení. Na první místo se zařadila obec Budišovice (75 bodů). Další místa obsadily obce Slavkov (43,8) a Hlubočec (37,5). Nejvíc záporné hodnocení má obec Bratříkovice (-62,5 bodů), Chlebičov (-43,8) a Mikolajice (-37,5). Stejně jako v případě ekonomického pilíře jsou hůře hodnoceny předpoklady území pro rekreaci, naopak lépe je hodnocena dostupnost hromadnou dopravou, vybavenost technickou infrastrukturou a daňová výtěžnost. Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř


152

EKOTOXA s.r.o.


4.1.4 Celkové hodnocení obcí Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka – Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Opava) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Opava. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Opava dosaženo záporného hodnocení -110,0 bodů, v nejlepším případě 72,5 bodů. 14obcí získalo v celkovém hodnocení kladné body, Neplachovice jsou hodnoceny neutrálně, ostatní obce jsou hodnoceny záporně. Nejnižšího hodnocení za všechny tři pilíře dosáhly obce Chlebičov (-110 bodů) a Opava (-96,3). Nejvyšší celkový počet bodů získaly obce Hlubočec (72,5 bodů), Budišovice (70) a Slavkov (62,5). 5 obcí jsou ve všech třech pilířích hodnoceny pozitivně (zařazení obce do skupiny 1), 11 obcí má kladné hodnocení ve dvou pilířích (skupina 2), dalších 16 obcí dosáhlo kladného výsledku pouze v jednom pilíři (skupina 3) a 9 obcí je ve všech pilířích hodnoceno negativně. Z tabulkového přehledu s bodovým ziskem obcí (v úvodní části kapitoly) je rovněž patrné, že přestože jsou některé obce zařazeny do lepší skupiny (na základě metodiky MMR), dle celkového počtu bodů jsou umístěny na horším místě.

153

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2010 154

EKOTOXA s.r.o.


Za celý SO ORP Opava se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř environmentální (-540 bodů). Uprostřed hodnocení se nachází Sociodemografický pilíř (-193,8 bodů). Jako nejlepší se jeví ekonomický pilíř (56,3 bodů). Zvoleným způsobem hodnocení udržitelnosti je možné celkově konstatovat, že pilíře jsou nejsou relativně v rovnováze (v počtech získaných bodů za každý pilíř je vzhledem k maximálnímu/minimální možnému počtu dosažených bodů výraznější rozdíl). Environmentální pilíř by bylo vhodné více posílit. Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při dané volbě indikátorů, která nepostihuje všechny oblasti jednotlivých pilířů a při dané škále hodnocení indikátorů. Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Opava

počet získaných bodů v rámci jednoho pilíře

Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Opava 5000 4100 4000 3000 2000 1000 56,3 0 -193,8

-540,0

-1000 maximum

environmentální pilíř

ekonomický pilíř

sociodemografický pilíř

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2010 Pozn.: Obrázek znázorňuje pouze maximum získaných bodů v rámci jednoho pilíře (4100 bodů). Je zřejmé, že minimum je -4100 bodů.

155

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.4: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

-2

1

0

-2

2

0

0

1

0

1

-2

-1

-2

-2

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

3

Kvalita ovzduší

-1

1

1

-1

1

-2

1

1

-1

1

-1

1

-1

1

1

1

-1

1

1

1

1

4

Koeficient ekologické stability krajiny

-2

-2

-2

0

-2

0

-2

0

-2

-2

0

0

-2

-2

0

-2

0

0

-1

0

-2

5

Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010

1

1

2

-1

0

1

1

1

1

2

0

-2

-2

1

2

0

1

1

1

1

-1

-3

1

-1

-3

-1

-4

0

1

-1

0

-3

-4

-6

-2

0

0

-1

1

1

1

-2

2

1

0

1

2

2

1

1

2

2

2

2

2

2

2

0

1

0

2

2

2

0

-1

1

1

2

2

2

1

1

1

2

0

1

0

0

0

1

-1

1

-1

0

Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (2003-2009)

-2

-2

-1

2

-2

-2

-2

2

0

0

-2

1

-1

-2

-2

-1

2

-2

-1

-2

-1

Podíl potenciálních rekreačních ploch

-1

-2

-1

1

-1

0

-2

1

-1

-2

1

1

-2

-2

0

-1

0

1

-1

1

-2

Turisticko-rekreační funkce

-2

-1

-1

1

-2

-2

-2

0

-2

-2

-2

-1

-2

-2

0

-2

0

-1

-2

-2

1

Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009

1

2

-2

-2

0

2

0

-2

-1

-2

1

1

0

2

-2

0

2

-1

2

-2

-2

Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009

2

2

2

-1

2

1

2

1

-2

2

1

2

2

-1

2

1

1

1

2

2

2

Míra podnikatelské aktivity v roce 2009

0

2

-2

1

-2

1

-2

0

2

-2

0

1

-1

1

-2

-2

-2

0

-1

1

2

0

1

-4

4

-1

4

-3

4

-1

-3

3

7

-1

-2

-2

-5

5

-3

2

-1

2

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou

2

1

0

1

2

2

1

1

2

2

2

2

2

2

2

0

1

0

2

2

2

Vybavenost technickou infrastrukturou

0

-1

1

1

2

2

2

1

1

1

2

0

1

0

0

0

1

-1

1

-1

0

Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001

2

-1

-1

2

0

2

-1

1

-1

0

2

1

-2

-1

-2

-1

0

-2

0

-1

-1

Index stáří 2009

1

-2

0

2

-1

-2

2

-1

-1

0

-2

-1

-2

1

-1

-1

-2

2

1

-2

-2

Změna počtu obyvatel mezi lety 1999-2009

2

-2

-1

2

2

-2

0

1

-1

-2

-2

1

-1

0

1

1

-2

-2

1

-1

2


-2

-2

-1

2

-2

-2

-2

2

0

0

-2

1

-1

-2

-2

-1

2

-2

-1

-2

-1


-1

-2

-1

1

-1

0

-2

1

-1

-2

1

1

-2

-2

0

-1

0

1

-1

1

-2


-2

-1

-1

1

-2

-2

-2

0

-2

-2

-2

-1

-2

-2

0

-2

0

-1

-2

-2

1

2 -10

-4

12

0

-2

-2

6

-3

-3

-1

4

-7

-4

-2

-5

0

-5

1

-6

-1

ekonomický

ENV celkem Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou 6 Vybavenost technickou infrastrukturou 8 9

10

EKO celkem

sociodemografický

6

7

8 9

SOC celkem

156

Mladecko

0

-2

Mikolajice

Jakartovice

1

0

Litultovice

Chvalíkovice

1

-2

Lhotka u Litultovic

Hradec nad Moravicí

1

-1

Kyjovice

Hrabyně

1

-2

Jezdkovice

Hněvošice

-1

-1

Chlebičov

Hlubočec

1

-2

Holasovice

Háj ve Slezsku

1

-1

Hlavnice

Dolní Životice

-1

-1

Sklonitá orná půda

Budišovice

Brumovice

2

-2

2

Indikátor

Branka u Opavy 1

Stav povrchových a podzemních vod

Téma

Bratříkovice

environmentální

Pilíř

Obec

EKOTOXA s.r.o.


Uhlířov

Velké Heraltice

0

0

2

-1

1

-2

1

0

-1

-1

-1

-2

-1

-1

-1

-2

-2

3

Kvalita ovzduší

-1

1

-1

1

-2

-2

-1

-1

1

1

1

1

1

1

-1

-1

1

1

-2

1

4

Koeficient ekologické stability krajiny

0

-2

-1

-2

-2

-2

0

0

1

-1

-2

0

-2

0

-2

0

-1

-1

-2

0

5

Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010

-1

1

1

1

-1

-1

1

1

0

1

1

1

1

2

1

0

1

1

0

2

-3

0

-1

-1

-9

-6

-2

-1

2

0

1

1

-1

2

-2

-3

1

-2

-5

1


2

1

2

2

2

2

1

2

1

2

2

1

2

1

2

1

2

2

2

2


1

1

0

1

2

2

1

0

0

2

1

0

0

1

1

1

1

1

2

0


1

2

2

-2

-1

1

2

-2

-2

2

-2

-2

0

2

0

0

2

-2

2

0

ENV celkem

ekonomický

6 8 9

10


1

-2

-1

-2

-2

-2

1

1

2

-1

-1

0

-2

0

-1

1

-1

-1

-1

1

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009

2

-2

-2

-1

-1

2

0

0

-1

1

-2

-2

1

-1

-2

-2

0

-2

0

-2

Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009

1

-1

-2

2

2

1

1

2

2

-1

1

2

0

1

0

0

2

2

0

0

Míra podnikatelské aktivity v roce 2009

0

0

-1

-1

2

2

-2

2

1

0

1

-2

0

0

-1

-2

-2

-2

2

0

6

-3

-4

-3

2

6

2

3

1

3

-2

-5

-1

2

-3

-3

2

-4

5

-1


2

1

2

2

2

2

1

2

1

2

2

1

2

1

2

1

2

2

2

2


1

1

0

1

2

2

1

0

0

2

1

0

0

1

1

1

1

1

2

0


EKO celkem

sociodemografický

6

Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001 7

8 9

SOC celkem

Vršovice

Těškovice

0

0

Velké Hoštice

Štítina

1

-2

Štáblovice

1

-1

Stěbořice

Služovice

1

-2

Sosnová

Slavkov

1

-2

Skřipov

0

-2

Raduň

1

-2

Pustá Polom

-2

-2

Otice

Opava

1

-2

Nové Sedlice 2

-1

Sklonitá orná půda

Neplachovice 1

-2

2

Indikátor

Mokré Lazce 1

Stav povrchových a podzemních vod

Téma

Oldřišov

environmentální

Pilíř

Obec

2

0

1

-1

2

1

1

1

0

1

-1

-2

0

-2

2

0

-2

0

0

0

-1

1

-1

1

-2

-1

-2

1

-1

1

-1

0

-1

-1

-1

-2

2

-1

0

2

Změna počtu obyvatel mezi lety 1999-2009

1

2

1

-1

-2

1

1

-2

-2

2

0

0

1

1

-2

-2

-2

-2

1

2


1

2

2

-2

-1

1

2

-2

-2

2

-2

-2

0

2

0

0

2

-2

2

0

Index stáří 2009

Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko-rekreační funkce

1

-2

-1

-2

-2

-2

1

1

2

-1

-1

0

-2

0

-1

1

-1

-1

-1

1

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

5

3

2

-4

-3

2

3

-1

-4

7

-4

-5

-2

0

-1

-3

0

-5

4

5

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

157

EKOTOXA s.r.o.

5


ZÁVĚR

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji.

5.1 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých“. Některá data jsou zjišťována a tedy i k dispozici relativně často (s frekvencí i několikrát za rok, např. data o nezaměstnanosti). Jiná data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i s dvouletým zpožděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (poddolovaná území) nebo se jedná o data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější, aktuální verzi platné k danému roku (např. počty obydlených a neobydlených bytů, druhé bydlení…) není v podstatě možné. Pro hodnocení byla použita nejaktuálnější dostupná data pro danou oblast. Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost). Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexně reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Na základě (nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické oblasti. Použití metodiky indikátorů navíc umožňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek. Je možno i nadále diskutovat o vhodnosti a případně i účelnosti jednotlivých indikátorů, stejně jako o metodě hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si uvědomit, že se jedná teprve o druhé vyhodnocení RURÚ (první úplná aktualizace) a je možno na něj v budoucnu navázat buď opětovným vyhodnocením všech již zpracovaných indikátorů, případně indikátorů nově navržených (nebo patřičně upravených), které mohou lépe vystihovat potřeby územního plánování (např. sesuvné a poddolované území v zastavěném nebo potenciálně zastavitelném území, přičemž indikátor pro toto téma navržený v eoce 2008 nebyl zpracován a vyhodnocen). Je nutno konstatovat, že „metodické sdělení MMR“ z 05/2010 přišlo „poněkud opožděně“, tj., až po složitých jednáních s přípravou výběrového řízení a jeho realizaci včetně dohod objednatele se zpracovatelem, jak má tato historicky první aktualizace ÚAP - RURÚ vypadat. Tento materiál nemůže nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať už na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak nemůže nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při zpracování územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů obcí. Předložený dokument naopak přináší celkový pohled na území v širokém spektru jeho specifik a vlastností napříč mnoha obory. Snaží se o analýzu a syntézu informací vedoucí k posouzení udržitelného rozvoje daného území a vykreslení průmětu zjištěných jevů a problémů v území do procesu územního plánování, včetně návrhu námětů pro územní plánování a územní politiku. Zařazeny jsou zde také takové jevy a problémy, jejichž sledování a řešení je v zájmu udržitelného rozvoje území a s územním plánováním souvisejí jen sekundárně.

158

EKOTOXA s.r.o.

6

URČENÍ PROBLÉMŮ DOKUMENTACI


K ŘEŠENÍ

V ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Opava je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. GIS vrstvy použité v problémovém výkrese SO ORP Opava: Administrativní hranice: • hranice SO ORP • hranice obcí • hranice katastrálních území Mapové podklady, vybrané informace a limity vstupující do územních střetů: • záměry a úz. rezervy převzané z nadřazené dokumentace • požadavek na umístění heliportu ve správním obvodu obce • železniční trať • silnice II. a III. třídy • plocha vodní a vodohospodářská • OP vodního zdroje • ložisko nerostných surovin • územní systém ekologické stability • přírodní rezervace • přírodní památka • zastavěné plochy • zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany • lesní plochy Urbanistické, dopravní a hygienické závady: • skládka • území ekologických rizik • objekt sk. A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami • brownfields Ohrožení v území: • poddolovaná území • sesuvná území • záplavové území Q100 • orná půda ohrožená erozí Územní problémy: • křížení silnice II. třídy s úses • navrhované plochy, úz. rezervy vs. ZPF I. a II. třídy ochrany • navrhované plochy, úz. rezervy vs. lesní plochy Územní omezení: • omezení rozvoje sídel ve vztahu k ochraně ZPF • omezení rozvoje sídel ve vztahu k poddolovaným územím

159

EKOTOXA s.r.o.


6.1 SEZNAM PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ DLE PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU 6.1.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady Tabulka č. 6.1.1: Jev č. 84 – Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Identifikace Lokalizace (k.ú.) Popis problému TEVA Ivax Pharmaceuticals s.r.o. - Opava; skupina "A"; zásobník / A.1 Komárov I potrubí Tabulka č. 6.1.2: Jev č. 15 – Významná stavební dominanta - negativní Identifikace Lokalizace (k.ú.) Popis problému B.1 Opava-Předměstí budova sila na Hradecké ulici B.2 Opava-Město budova ministerstva zemědělství výškový panelový obytný dům na křižovatce ulic Praskova-Zámecký B.3 Opava-Město okruh B.4 Opava-Město hotel Koruna B.5 Kateřinky u Opavy výškové panelové bytové domy na sídlišti Kateřinky - Západ B.6 Kateřinky u Opavy výškové panelové bytové domy na sídlišti Kateřinky - Západ Tabulka č. 6.1.3: Jev č. 85 – Skládka včetně ochranného pásma Identifikace Lokalizace (k.ú.) Popis problému C.1 Chlebičov EKO-Chlebičov a.s. C.2 Holasovice ELIO Slezsko a.s. Tabulka č. 6.1.4: Jev č. 64 – Staré zátěže území a kontaminované plochy ID_UER Lokalizace (k.ú.) Popis problému 46002 Hrabyně Hluboký důl 116001 Otice Otická sopka 938002 Branka u Opavy Branka u Opavy 1310001 Brumovice u Opavy Pustý Mlýn 3045001 Dolní Životice Obecní skála - Na podlesí 3649001 Chabičov ve Slezsku Fulvárek 4014001 Hněvošice Hunak 4078001 Holasovice Holasovice 1 4681001 Bohučovice Bohučovická cesta 5504001 Chvalíkovice Chvalíkovice 5648001 Jakartovice Hořejší Kunčice 7856001 Kyjovice ve Slezsku Milička 8601001 Litultovice Litultovice 9406001 Mikolajice Proškova skála 9823001 Mokré Lazce Na Figuře u trati 11011001 Oldřišov Oldřišov 11156001 Komárov u Opavy Balakom a.s. "Březinka" 11156002 Komárov u Opavy IVAX Pharmaceuticals s.r.o. 11156003 Opava-Předměstí SME - Opava - dvůr 11156004 Opava-Předměstí Šibeniční kopec u Opavy 11156005 Jarkovice Vlaštovičky 11156006 Komárov u Opavy BALAKOM a.s. závod 13683003 Pustá Polom Velké Důlky 15247001 Sosnová Za hřištěm u krchového lesa 160

EKOTOXA s.r.o.

ID_UER 15543001 16388002 16678001 17877001 17877002 17877003 17877004 17882001 17882001 18662001 99990273 99990273 99991181 99991185 99991186 99991187 99991188 99991189 99993222 99993224 99993225 99993226 99993229 99994363 99994374 99994375 99994376


Lokalizace (k.ú.) Stěbořice Suché Lazce Těškovice Košetice ve Slezsku Velké Heraltice Sádek u Opavy Malé Heraltice Opava-Předměstí Velké Hoštice Vršovice u Opavy Hrabyně Hradec nad Moravicí Sosnová Bohdanovice Bohdanovice Bohdanovice Jakartovice Jakartovice Brumovice u Opavy Otice Litultovice Deštné Chlebičov Mikolajice Benkovice Bohučovice Filipovice

Popis problému Stěbořice Nové Sedlice Suchý Důl Košetice Velké Heraltice Sádek Malé Heraltice Pekliska Pekliska Vršovice skládka Velka Polom skládka Velka Polom skládka SOSNOVÁ Dubina skládka Bohdanovice I skládka Bohdanovice II skládka Bohdanovice III skládka Bohdanovice IV skládka Bohdanovice V skládka Brumovice-Pusty mlyn skládka OTICE,U Uhlirova skládka Litultovice skládka Destne,Za humny skládka Chlebicov skládka Mikolajice skládka Benkovice skládka Bohusovice skládka Filipovice

Tabulka č. 6.1.5: Úrovňové křížení silnice 1. a 2. třídy se železnicí Identifikace Lokalizace (k.ú.) Popis problému E.1 Jaktař silnice 11 / železnice 310 E.2 Jakartovice silnice 460 / železnice 314 E.3 Litultovice silnice 46 / železnice 314 E.4 Slavkov u Opavy silnice 461 / železnice 314 E.5 Otice silnice 443 / železnice 314 E.6 Opava-Předměstí silnice 57 / železnice 314 E.7 Kylešovice silnice 57 / železnice 315 E.8 Kylešovice silnice 461 / železnice 315 E.9 Opava-Předměstí silnice 464 / železnice 314, 315 E.10 Opava-Předměstí silnice 11 / železnice 317 E.11 Velké Hoštice silnice 56 / železnice 317 E.12 Komárov u Opavy silnice 11 / železnice 316 E.13 Štítina silnice 467 / železnice 316

161

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 6.1.6: Jev č. 4 – Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Identifikace Lokalizace Popis problému F.1 Těškovice F.3 Malé Heraltice F.4 Opava-Předměstí Opava, Sokolovská - bývalý vojenský areál F.5 Opava-Předměstí F.8 Raduň bývalé ZD F.9 Jakartovice bývalé ZNZ F.10 Lhotka u Litultovic kravín F.11 Skřipov areál staré školy F.12 Skřipov areál starého věžového vodojemu F.13 Holasovice Opamatel, s.r.o. Ing. Milan Vogel a Marcela Voglová F.14 Dolní Životice vepřín F.15 Dolní Životice areál JZD Otice F.16 Dolní Životice velkokapacitní seník F.17 Pustá Polom víceúčelový obecní dům

6.1.2 Územní střety Tabulka č. 6.1.7: Střet vymezeného záplavového území Q100 se zastavitelnými plochami obcí Vodní tok Obec Katastrální území Čížina Brumovice Úblo Hvozdnice Dolní Životice Dolní Životice Hvozdnice Jakartovice Bohdanovice Hvozdnice Jakartovice Jakartovice Hvozdnice Litultovice Litultovice Hvozdnice Opava Kylešovice Hvozdnice Otice Otice Moravice Opava Komárov u Opavy Moravice Opava Kylešovice Moravice Opava Opava-Předměstí Opava Brumovice Skrochovice Opava Háj ve Slezsku Chabičov ve Slezsku Opava Háj ve Slezsku Lhota u Opavy Opava Mokré Lazce Mokré Lazce Opava Opava Držkovice Opava Opava Kateřinky u Opavy Opava Opava Komárov u Opavy Opava Opava Opava-Předměstí Opava Opava Palhanec Opava Opava Vávrovice Opava Velké Hoštice Velké Hoštice

162

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 6.1.8: Střet vymezeného záplavového území Q100 se zastavěnými plochami obcí Vodní tok Obec Katastrální území Čížina Brumovice Brumovice u Opavy Hvozdnice Dolní Životice Dolní Životice Hvozdnice Jakartovice Bohdanovice Hvozdnice Jakartovice Deštné Hvozdnice Jakartovice Jakartovice Hvozdnice Litultovice Litultovice Hvozdnice Mladecko Mladecko Hvozdnice Opava Kylešovice Hvozdnice Otice Otice Hvozdnice Slavkov Slavkov u Opavy Moravice Branka u Opavy Branka u Opavy Moravice Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí Moravice Opava Komárov u Opavy Moravice Opava Kylešovice Moravice Opava Opava-Předměstí Opava Brumovice Skrochovice Opava Háj ve Slezsku Chabičov ve Slezsku Opava Háj ve Slezsku Jilešovice Opava Háj ve Slezsku Lhota u Opavy Opava Holasovice Holasovice Opava Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí Opava Mokré Lazce Mokré Lazce Opava Opava Držkovice Opava Opava Kateřinky u Opavy Opava Opava Komárov u Opavy Opava Opava Malé Hoštice Opava Opava Opava-Předměstí Opava Opava Vávrovice Opava Štítina Štítina Opava Velké Hoštice Velké Hoštice Tabulka č. 6.1.9: Střet CHLU, VL vs ZPF I. a II. třídy ochrany Identifikace Obec Katastrální území J2.1 Opava Palhanec J2.1 Opava Kateřinky u Opavy J2.2 Opava Jaktař J2.3 Hněvošice Hněvošice J2.4 Hněvošice Hněvošice J2.5 Holasovice Loděnice J2.5 Holasovice Holasovice J2.6 Opava Jaktař J2.7 Háj ve Slezsku Chabičov ve Slezsku Tabulka č. 6.1.10: Střet CHLU, VL vs chráněné území přírody Identifikace Obec Katastrální území J4.1 Hradec nad Moravicí Bohučovice J4.2 Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí

163

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 6.1.11: Střet silnice I. třídy vs zastavěné území obce Číslo silnice Obec Katastrální území 11 Hrabyně Hrabyně 11 Nové Sedlice Nové Sedlice 11 Opava Jaktař 11 Opava Opava-Předměstí 11 Opava Jaktař 11 Opava Jarkovice 11 Opava Opava-Předměstí 11 Opava Komárov u Opavy 11 Opava Opava-Předměstí 11 Opava Jaktař 11 Velké Heraltice Malé Heraltice 11 Velké Heraltice Velké Heraltice 46 Hněvošice Hněvošice 46 Jakartovice Deštné 46 Jakartovice Medlice u Budišova nad Budišovkou 46 Jakartovice Deštné 46 Litultovice Litultovice 46 Opava Opava-Předměstí 46 Opava Kateřinky u Opavy 46 Opava Malé Hoštice 46 Opava Opava-Město 46 Slavkov Slavkov u Opavy 46 Služovice Služovice 56 Opava Kateřinky u Opavy 56 Opava Malé Hoštice 56 Opava Opava-Předměstí 56 Velké Hoštice Velké Hoštice 57 Branka u Opavy Branka u Opavy 57 Brumovice Brumovice u Opavy 57 Brumovice Skrochovice 57 Holasovice Holasovice 57 Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí 57 Hradec nad Moravicí Kajlovec 57 Opava Vávrovice 57 Opava Jaktař 57 Opava Opava-Předměstí Tabulka č. 6.1.12: Střet silnice II. třídy vs zastavěné území obce Číslo silnice Obec Katastrální území 442 Jakartovice Bohdanovice 442 Jakartovice Jakartovice 442 Jakartovice Kerhartice u Budišova nad Budišovkou 442 Jakartovice Hořejší Kunčice 443 Mikolajice Mikolajice 443 Opava Opava-Předměstí 443 Otice Otice 443 Uhlířov Uhlířov 460 Brumovice Brumovice u Opavy 460 Jakartovice Jakartovice 164

EKOTOXA s.r.o.

Číslo silnice 460 461 461 461 461 461 463 464 464 464 464 464 464 465 465 467 467


Obec Velké Heraltice Opava Opava Opava Otice Slavkov Skřipov Hlubočec Opava Opava Opava Opava Raduň Kyjovice Těškovice Nové Sedlice Štítina

Katastrální území Velké Heraltice Kylešovice Komárov u Opavy Kylešovice Otice Slavkov u Opavy Skřipov Hlubočec Opava-Předměstí Kylešovice Podvihov Komárov u Opavy Raduň Kyjovice ve Slezsku Těškovice Nové Sedlice Štítina

Tabulka č. 6.1.13: Střet silnice I. třídy vs ÚSES Číslo silnice Obec Katastrální území 11 Holasovice Kamenec 11 Hrabyně Hrabyně 11 Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí 11 Mokré Lazce Mokré Lazce 11 Neplachovice Neplachovice 46 Jakartovice Hořejší Kunčice 56 Velké Hoštice Velké Hoštice 57 Holasovice Holasovice Tabulka č. 6.1.14: Střet silnice II. třídy vs ÚSES Číslo silnice Obec Katastrální území 442 Jakartovice Hořejší Kunčice 442 Jakartovice Kerhartice u Budišova nad Budišovkou 443 Mikolajice Mikolajice 460 Bratříkovice Bratříkovice 460 Brumovice Brumovice u Opavy 465 Kyjovice Kyjovice ve Slezsku 465 Těškovice Těškovice

6.1.3 Ohrožení v území Tabulka č. 6.1.15: Jev č. 50 – Záplavové území (Q100) Vodní tok Bílovka Skřipov Čížina Brumovice Hvozdnice Dolní Životice Hvozdnice Jakartovice Hvozdnice Litultovice Hvozdnice Mladecko 165

Obec

EKOTOXA s.r.o.


Vodní tok Hvozdnice Hvozdnice Hvozdnice Hvozdnice Hvozdnice Moravice Moravice Moravice Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava

Obec Opava Otice Slavkov Štáblovice Uhlířov Branka u Opavy Hradec nad Moravicí Opava Brumovice Háj ve Slezsku Holasovice Mokré Lazce Opava Štítina Velké Hoštice

Tabulka č. 6.1.16: Jev č. 61 – Poddolované území malého plošného významu Číslo GF Katastrální území Popis Surovina GF P098773 KYJOVICE / stáří - před i po Kámen pro hrubou a ušlechtilou GF P107161 - Těškovice 1945 kamenickou výrobu GF P102566 Kerhartice u KERHARTICE / stáří - před Kámen pro hrubou a ušlechtilou GF P108579 kamenickou výrobu Budišova n. B. r. 1945 JAKARTOVICE / stáří - Kámen pro hrubou a ušlechtilou GF P108826 Jakartovice GF P108839 před r. 1945 kamenickou výrobu OPAVA-PŘEDMĚSTÍ / Opava-Předměstí stáří - před r. 1945 SÁDEK U OPAVY 2 / stáří Železné rudy GF P107162 Sádek u Opavy - do 19. století SOSNOVÁ-FROBLOV / Sosnová stáří - do 19. století Tabulka č. 6.1.17: Jev č. 61 – Poddolované území většího plošného významu Číslo GF Katastrální území Popis Surovina GF P006283 projevy: haldy+propadliny; GF FZ001610 Kateřinky u Opavy název: KATEŘINKY U - GF P098773 OPAVY; stáří- před i po 1945 GF P006283 projevy: haldy+propadliny; GF FZ001610 Opava-Předměstí název: KATEŘINKY U - GF P098773 OPAVY; stáří- před i po 1945 projevy: drobné; název: GF P008852 - Hradec nad HRADEC NAD MORAVICÍ; Polymetalické rudy GF P107162 Moravicí stáří- do 18. století projevy: haldy; název: Kámen pro hrubou a BOHDANOVICE 1ušlechtilou kamenickou GF P016254 Bohdanovice JAKARTOVICE; stáří- před r. výrobu 1945 projevy: haldy; název: Kámen pro hrubou a BOHDANOVICE 1ušlechtilou kamenickou GF P016254 Jakartovice JAKARTOVICE; stáří- před r. výrobu 1945 GF P016254 - Jakartovice název: JAKARTOVICE 2- Kámen pro hrubou a 166

EKOTOXA s.r.o.


Číslo GF Katastrální území GF P098773 GF FZ006468 - GF P107161 - GF P102560 - GF P102561 - GF P108826 - GF P108839 GF P016254 GF P107161 - Bohdanovice GF P108971 GF P016254 GF P107161 - Jakartovice GF P108971 GF P016254 Bohdanovice GF P107162 GF P016254 Hořejší Kunčice GF P107162 GF P020981 Hořejší Kunčice GF P107161

Popis Surovina DOUBRAVA; stáří- před i po ušlechtilou kamenickou 1945 výrobu

projevy: haldy+propadliny; název: JAKARTOVICE 1; stářípřed i po 1945 projevy: haldy+propadliny; název: JAKARTOVICE 1; stářípřed i po 1945 projevy: haldy+propadliny; název: BOHDANOVICE 2HARTA; stáří- před r. 1945 projevy: haldy+propadliny; název: BOHDANOVICE 2HARTA; stáří- před r. 1945 projevy: propadliny; název: HOŘEJŠÍ KUNČICE; stáří- do 19. století

GF P020981 Deštné GF P107162

projevy: propadliny; název: DEŠTNÉ; stáří- do 19. století

GF P107161

Filipovice

název: RADKOV U VÍTKOVA 5; stáří- do 19. století

GF P107161

Mladecko

GF P107162

GF P107162

GF P107162

GF P107162

GF P107162

GF P107162 GF P107162

projevy: haldy+propadliny; název: MLADECKO 2; stářípřed r. 1945 projevy: haldy+propadliny; Brumovice u Opavy název: BRUMOVICE U OPAVY; stáří- do 19. století projevy: haldy+propadliny; Deštné název: DEŠTNÉ 1; stáří- do 19. století projevy: haldy+propadliny; název: MLADECKO 3Deštné LITULTOVICE; stáří- před r. 1945 projevy: haldy+propadliny; název: LHOTKA U Dolní Životice LITULTOVIC; stáří- do 19. století projevy: haldy+propadliny; Dolní Životice název: DOLNÍ ŽIVOTICE; stářído 19. století projevy: haldy+propadliny; Dolní Životice název: MIKOLAJICE 1-DOLNÍ ŽIVOTICE; stáří- před i po 1945 projevy: haldy+propadliny; Hlavnice název: HLAVNICE; stáří- do 19.

167

Kámen pro ušlechtilou výrobu Kámen pro ušlechtilou výrobu Kámen pro ušlechtilou výrobu Kámen pro ušlechtilou výrobu Kámen pro ušlechtilou výrobu Kámen pro ušlechtilou výrobu Kámen pro ušlechtilou výrobu Kámen pro ušlechtilou výrobu Kámen pro ušlechtilou výrobu Kámen pro ušlechtilou výrobu

hrubou a kamenickou hrubou a kamenickou hrubou a kamenickou hrubou a kamenickou hrubou a kamenickou hrubou a kamenickou hrubou a kamenickou hrubou a kamenickou hrubou a kamenickou hrubou a kamenickou

Kámen pro ušlechtilou výrobu

hrubou a kamenickou


hrubou a kamenickou


hrubou a kamenickou

Kámen pro ušlechtilou

hrubou a kamenickou

EKOTOXA s.r.o.

Číslo GF


Katastrální území

GF P107162

Jakubčovice

GF P107162

Lhotka u Litultovic

GF P107162

Litultovice

GF P107162

Litultovice

GF P107162

Mikolajice

GF P107162

Mladecko

GF P107162

Mladecko

GF P107162

Smolkov

GF P107162

Velké Heraltice

GF P107162 Sádek u Opavy GF P110473 GF P108826 GF P108839 - Jakartovice GF P108971

Bratříkovice

Deštné

Hněvošice

Mikolajice

Popis století projevy: drobné; název: JAKUBČOVICE; stáří- do 18. století projevy: haldy+propadliny; název: LHOTKA U LITULTOVIC; stáří- do 19. století projevy: haldy+propadliny; název: MLADECKO 3LITULTOVICE; stáří- před r. 1945 projevy: haldy+propadliny; název: LHOTKA U LITULTOVIC; stáří- do 19. století projevy: haldy+propadliny; název: MIKOLAJICE 1-DOLNÍ ŽIVOTICE; stáří- před i po 1945 projevy: haldy+propadliny; název: MLADECKO 3LITULTOVICE; stáří- před r. 1945 projevy: haldy+propadliny; název: MLADECKO 1-DVŮR; stáří- do 19. století projevy: haldy+propadliny; název: SMOLKOV; stáříneznámé projevy: haldy+propadliny; název: BRUMOVICE U OPAVY; stáří- do 19. století projevy: haldy+propadliny; název: SÁDEK U OPAVY 1; stáří- do 19. století

Surovina výrobu Polymetalické rudy Kámen pro ušlechtilou výrobu

hrubou a kamenickou


hrubou a kamenickou


hrubou a kamenickou


hrubou a kamenickou


hrubou a kamenickou

Kámen pro ušlechtilou výrobu Kámen pro ušlechtilou výrobu Kámen pro název: JAKARTOVICE; stáříušlechtilou před r. 1945 výrobu projevy: haldy+propadliny; název: SVOBODNÉ Kámen pro HEŘMANICEušlechtilou BRATŘÍKOVICE; stáří- do 19. výrobu století projevy: haldy+propadliny; Kámen pro název: DEŠTNÉ 2-PALEŠEK; ušlechtilou stáří- do 19. století výrobu projevy: drobné; název: HNĚVOŠICE; stáří- do 19. století projevy: haldy; název: Kámen pro MIKOLAJICE 2; stáří- do 19. ušlechtilou století výrobu

hrubou a kamenickou

168

hrubou a kamenickou hrubou a kamenickou

hrubou a kamenickou

hrubou a kamenickou

hrubou a kamenickou

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 6.1.18: Jev č. 62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik malého plošného významu Signatura Obec Katastrální území Aktivita GF P099393 Háj ve Slezsku Smolkov aktivní GF P086219 Opava Kateřinky u Opavy aktivní Tabulka č. 6.1.19: Jev č. 62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik většího plošného významu Signatura Obec Katastrální území Aktivita Hradec nad Moravicí Hradec n.M + Kajlovec aktivní Nové Sedlice + Mokré Lazce Nové Sedlice + Mokré Lazce potencionální Mokré Lazce Mokré Lazce potencionální Mokré Lazce Mokré Lazce potencionální Háj ve Slezsku Chabičov ve Slezsku potencionální

6.1.4 Územní problémy, omezení Tabulka č. 6.1.20: Omezení rozvoje sídel ve vztahu k ochraně ZPF Katastrální území Benkovice Bohdanovice Bohučovice Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice u Opavy Budišovice Deštné Dolní Životice Držkovice Filipovice Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hořejší Kunčice Hrabství Hrabyně Hradec nad Moravicí Chabičov ve Slezsku Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jaktař Jakubčovice Jamnice Jarkovice Jezdkovice Jilešovice Kajlovec Kamenec Kateřinky u Opavy Kerhartice u Budišova nad Budišovkou 169

Výměra v m2 297 990 831 412 412 785 1 626 030 318 020 2 116 217 712 902 405 177 2 219 263 813 743 282 459 1 890 348 1 248 877 1 516 457 1 157 063 245 314 908 015 1 098 594 8 042 586 1 117 602 541 699 376 759 627 813 1 159 678 517 138 886 775 697 564 792 268 193 277 2 678 692 382 1 237 044 49 479

EKOTOXA s.r.o.


Výměra v m2 1 465 667 240 650 435 335 998 946 520 755 384 871 1 814 928 1 068 432 158 128 1 897 494 91 418 65 916 1 090 771 902 812 2 335 660 1 543 738 807 607 1 006 718 2 780 217 2 234 946 1 420 572 150 938 1 710 576 557 400 1 806 420 934 395 1 212 857 2 776 335 1 072 261 303 678 549 899 1 689 598 1 254 873 1 017 667 695 489 770 020 517 094 357 208 205 519 770 014 919 116 1 095 258 4 191 075 277 605 632 973 20 929 704 340 832 303

Katastrální území Komárov u Opavy Košetice ve Slezsku Kyjovice ve Slezsku Kylešovice Lhota u Opavy Lipina u Opavy Litultovice Loděnice Malé Heraltice Malé Hoštice Medlice u Budišova nad Budišovkou Mikolajice Milostovice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Nový Dvůr u Opavy Oldřišov Opava-Předměstí Otice Palhanec Pustá Polom Raduň Sádek u Opavy Skrochovice Skřipov Slavkov u Opavy Služovice Smolkov Sosnová Stěbořice Suché Lazce Štáblovice Štemplovec Štítina Tábor ve Slezsku Těškovice Úblo Uhlířov Vávrovice Velké Heraltice Velké Hoštice Vlaštovičky Vrbka u Opavy Vršovice u Opavy Zlatníky u Opavy Žimrovice

170

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 6.1.21: Omezení rozvoje sídel ve vztahu k poddolovanému území Katastrální území Bohdanovice Deštné Dolní Životice Hlavnice Hořejší Kunčice Jakartovice Kateřinky u Opavy Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Opava-Předměstí Smolkov

Výměra v m2 80 100 71 050 6 241 115 976 29 877 487 763 243 254 79 473 89 965 45 390 165 906 244 614 88 294

6.2 SEZNAM PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ DLE RURÚ Problémy zobrazené v problémovém výkresu jsou dále doplněny dalšími problémy (závadami, omezeními apod.), které vyplývají z rozboru udržitelného rozvoje území.

6.2.1 Dopravní a hygienické závady v území Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastavěnými územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy atd. Dopravní závady v území • •

• •

•

•

Na území SO ORP se nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Silniční síť se vyznačuje vějířovou strukturou, jejíž základní kostru tvoří následující silnice I. a II. třídy. Zásadním záměrem, který zajistí kvalitní a bezproblémové připojení města Opavy na nadřazenou silniční síť (dálnici D1 v Ostravě) je výstavba přeložky silnice I/11 mezi Opavou a Ostravou a rozšíření celého tahu do čtyřpruhového kapacitního uspořádání. Stávající silnice I/11 vede přes zastavěné území několika sídel a přes problematický Hrabyňský kopec. Stavba byla započata, ale v létě 2010 z rozhodnutí ministra pro nedostatek financí zastavena. Odkládání výstavby kvalitního propojení Opavy s Ostravou formou čtyřpruhé silnice I/11 je pro region velkou hrozbou. Aktuální dopravní zatížení silniční sítě na správním území ORP Opava není možné vyhodnotit, neboť poslední dostupné výsledky z celostátního sčítání dopravy jsou již z roku 2005. Aktuálnější informace o intenzitách dopravy nám poskytne až Sčítání dopravy 2010, jehož výsledky budou k dispozici v průběhu roku 2011. Podle výsledků z roku 2005 patří na území SO ORP Opava ke komunikacím s nejvyšším zatížením tyto silnice: I/56 – severojižní tah v úseku Opava – Ostrava, kde byl v období 2000/2005 evidován nárůst o cca 20 % a denní intenzity dosahovaly cca 11000 voz /24 hod. a I/11, kde v úseku Opava – Ostrava byl evidován nárůst 2000/2005 až 17 % a intenzity dosahovaly cca 15400 voz /24 hod. Vysoká intenzita silniční dopravy v intravilánu města Opava a průtah významných silničních komunikací obcemi (Habyně, Opava– Komárov, Velké Hoštice, Malé Hoštice, Branka u Opavy a Hradec nad Moravicí, Holasovice, Skrochovice, Litultovice, Slavkov způsobuje zatěžování obyvatelstva emisemi a hlukem. Hluková zátěž obyvatel města Opavy z dopravy přesahuje v některých lokalitách hygienické limity. Rozvoj silniční sítě v majetku MSK – silnic II. a III. třídy – je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci celé řady komunikací, řešení průtahů městy a obcemi budováním přeložek a 171

EKOTOXA s.r.o.


obchvatů a případné řešení některých výhledových napojení. Postupná realizace nezbytných rekonstrukcí bude závislá na finančních možnostech MSK a dalších možností financování. • Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. Nedostatek parkovacích ploch je jak v oblastech husté rezidenční zástavby (sídliště). • Nedostatek cyklostezek v bezprostředním okolí města Opavy, které by zajišťovaly bezpečnou dojížďku do práce (cca 5 km). Velmi nebezpečná je například cyklistická doprava do OpavyKomárova, kde se nachází velká farmakologická továrna TEVA a další podniky. • Nízká úroveň vazeb mezi železniční a autobusovou dopravou – chybí integrované terminály. • Zakonzervování stávající segregace systémů autobusové a železniční dopravy a složitého linkového vedení. • Účelové omezování železniční dopravy, snaha o zrušení regionálních drah. V rámci ÚPD jednotlivých obcí respektovat vymezené silniční tahy nadmístního významu v souladu s generelem dopravy, aktualizované v rámci návrhu ZÚR Moravskoslezského kraje. Dále zpřesnit vymezené koridory a specifikovat opatření navržené přestavby silniční sítě. V rámci vypracování a aktualizace ÚPD jednotlivých obcí na průjezdných silnicích, u kterých nebyl zařazen návrh na vybudování obchvatu v rámci ZÚR, prověřit potřeby a do ÚPD obcí zapracovat návrhy řešení k odstranění bodových závad a omezení negativních vlivů dopravy. Hlavním zdrojem hygienických závad jsou imise, hluk, staré ekologické zátěže, znečištění vodních toků v území. Hygienické závady dále spočívají také v nedostatečné technické infrastruktuře obcí, především v absenci kanalizační sítě a čistírny odpadních vod. Překračování imisních limitů •

V roce 2008 došlo k překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10 na 17 % území SO ORP. Plošně nejvýznamnější překročení bylo zjištěno na území obcí Štítina, Háj ve Slezsku, Hrabyně, Kyjovice a Nové Sedlice. Roční imisní limit pro PM10 v roce 2008 již překročen nebyl. • Na 5% území SO ORP došlo v roce 2008 k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Překročení imisního limitu pro BaP bylo v roce 2008 zaznamenáno na území obcí Opava, Velké Hoštice, Otice, Háj ve Slezsku. • Na 100 % území SO ORP k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. • Na 100 % území SO ORP došlo k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Pro snížení prašnosti a hluku je vhodné zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí. citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace).

Stav vodních útvarů •

•

Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 96 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (téměř u všech obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického i chemického stavu). Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 13 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (nejvíce Štítina, Slavkov, Otice, Branka u Opavy) a 30 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce v obcích Vršovice, Raduň, Nové Sedlice, Mokré Lazce, Hrabyně a Háj ve Slezsku).

172

EKOTOXA s.r.o.


•

Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území všech obcí SO ORP, s výjimkou obcí Hněvošice a Služovice, kde se většinově nachází útvary povrchových vod s klasifikací nejistý a nelze je tedy jednoznačně zařadit mezi rizikové či nerizikové). V rámci územního plánování podporovat vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

Technická infrastruktura •

• •

• • • •

Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Obce v SO ORP Opava jsou zásobovány pitnou vodou převážně z veřejných vodovodů. Procento napojení překračuje 95 %. Veřejný vodovod je dostupný ve všech obcích řešené oblasti, přesto nemusí být napojeni všichni obyvatelé – někteří jsou i nadále zásobováni ze soukromých studní. Kanalizace zakončená na čistírně odpadních vod je vybudována jen v 8 obcích (ze 41), a to Opava, Dolní Źivotice, Hlavnice, Hrabyně, Háj ve Slezsku, Otice, Slavkov a Velké Hoštice. Ostatní obce jsou částečně vybaveny jednotnou kanalizací, která slouží k odvedení dešťových vod a na kterou se částečně napojují i splaškové odpadní vody. Kanalizace chybí v obcích Branka, Bratříkovice, Hradec nad Moravicí, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Mladecko, Nové Sedlice, Raduň, Sosnová, Stěbořice a Vršovice. Celkově je ve SO ORP Opava na plyn napojeno 37 obcí, tedy 91 %, chybí pouze napojení obcí Mikolajice, Skřipov, Lhotka u Litultovic a Bratříkovice. V důsledku vysokých cen zemního plynu nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností), používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Pokrytí signálem mobilních operátorů je dobré, u operátorů Vodafone a T-Mobile se v závislosti na orografii terénu vyskytují lokality bez dostupného signálu, zejména ve strmých údolích řek (Moravice, Setina) a rozsáhlejších lesních komplexech (oblast Hradec nad Moravicí – Hrabyně, okolí Skřipova, Stěbořic). Vzhledem k průběhu státní hranice je v její blízkosti dostupný signál také polských mobilních sítí.

173

EKOTOXA s.r.o.


6.2.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí. •

•

Sesuvná a poddolovaná území – Na území SO ORP Opava je evidováno pouze malé množství sesuvných území. Nacházejí se zejména na úpatí Nízkého Jeseníku při jeho přechodu do Opavské nížiny v obcích Háj ve Slezsku (8,3 ha), Nové Sedlice (0,7 ha), Mokré Lazce (celkem 7,8 ha) a Hradec nad Moravicí (2 ha). Tato území jsou většinou plošně malého rozsahu, na území obce Opava je evidováno pouze jedno bodové, největší je evidováno v katastrálním území Chabičov ve Slezsku a Mokré Lazce (5,82 ha). Tato území se nacházejí mimo zastavěné území obcí, případně na jejich okraji a nepřestavují významnější riziko a omezení pro rozvoj obcí. Navíc se ve většině případů jedná o sesuvy pouze potenciální. Poddolovaných území je v zájmové oblasti evidováno mnohem více. Část z nich je plošně málo rozsáhlá (bodová), větší jsou pozůstatky po těžbě kamene a jejich projevem jsou haldy a propadliny. Jsou datovány nejčastěji do 19. století. Jejich největší výskyt je na území obcí Brumovice (10,34 ha), Dolní Životice (10,38 ha), Hlavnice (12,33 ha), Hradec nad Moravicí (23,81 ha), Jakartovice (129,4 ha), Litultovice (9,21 ha), Lhotka u Litultovic (8,21 ha), Mladecko (22,25 ha), Mikolajice (15,26 ha), Velké Heraltice (12,25 ha) – jsou tedy převážně v oblasti Nízkého Jeseníku. Ve většině případů jsou – s výjimkou např. Bohdanovic – lokalizovány mimo zastavěné území obcí.

•

Orná půda na svažitých pozemcích (sklonitost více jak 7 stupňů) – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Hradec nad Moravicí a to téměř 190,47 ha. Toto množství činí 20,7 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je také v obcích Jakartovice (126,69 ha), Opava (87,61 ha) a Velké Heraltice (61,80 ha). V těchto obcích by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž aj.).

•

Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – Na území SO ORP Opava zasahuje záplavové území Q100 čtyř vodních toků – Čižiny, Hvozdnice, Moravice a Opavy. Záplavové území Q100 Čižiny zasahuje 42,97 ha pouze do území obce Brumovice. Záplavové území Q100 Hvozdnice zasahuje 417,66 ha do území obcí Dolní Životice, Jakartovice, Litultovice, Mladecko, Opava, Otice, Slavkov, Štáblovice a Uhlířov. Záplavové území Q100 Moravice zasahuje 276,16 ha do území obcí Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí a Opava. Záplavové území Q100 Opavy zasahuje 1401,85 ha do území obcí Brumovice, Háj ve Slezsku, Holasovice, Mokré Lazce, Opava, Štítina a Velké Hoštice. V těchto územích by neměly být povolovány nové stavby zhoršující průběh povodňové vln. V již zastavěných částech obcí, kde zasahuje plocha záplavového území Q100 je potřeba navrhnout a realizovat opatření chránící toto území.

•

Nízká ekologická stabilita území - Většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky málo stabilního a tudíž v rámci rozvoje neudržitelného. Nejnižší ekologickou stabilitu má obec Oldřišov (KES = 0,05). Je zde mnoho zemědělské půdy (90,2 % z celkové plochy), kterou tvoří z 97,8 % půda orná. Následují obce Otice (KES = 0,08), Chlebičov a Neplachovice (obě obce KES = 0,09). Také tyto obce mají vysoké procento orné půdy a velmi malý podíl lesů (Otice 1,9 %, Chlebičov 0,3 % a Neplachovice 1,2 %) z celkové plochy. Především v těchto obcích umísťovat záměry mimo ekologicky nejstabilnější plochy, zajistit ochranu VKP, lesních porostů a rozvoj ÚSES. Využit ÚP a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

174

EKOTOXA s.r.o.

7


POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

Horninové prostředí a geologie • •

Data ÚAP (Geofond) Portál veřejné správy, www.geoportal.cenia.cz

Vodní režim • •

DIBAVOD VÚV T.G.M. HEIS VÚV T.G.M.

Hygiena životního prostředí •

ČHMÚ

Ochrana přírody a krajiny • • • •

Data ÚAP SO ORP Opava Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: www.ochranaprirody.cz ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody): http://drusop.nature.cz Český statistický úřad: www.czso.cz

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa • • •

Data ÚAP Český statistický úřad: www.czso.cz Český ústav zeměměřičský a katastrální

Veřejná dopravní a technická infrastruktura • • • • • • • • • • • •

Data ÚAP Politika územního rozvoje ČR (2008) Ministerstvo dopravy ČR Bílá kniha - Investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje (2007, akt. 2009) Zásady územního rozvoje MSK (2008) Územně energetická koncepce Moravskoslezského kraje Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK (2008) Ředitelství silnic a dálnic ČR Jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2010 Malý lexikon obcí ČR 2009 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje Přehled udělených licencí ERÚ (http://licence.eru.cz)

Sociodemografické podmínky • • • • •

Data ÚAP ORP č.: 5-10, 22-39, 106, 119, kraj č.: 16, 17, 37 Krajský úřad Moravskoslezského kraje, http://www.kr-moravskoslezsky.cz/

ROP Moravskoslezsko, http://www.rr-moravskoslezsko.cz/ Město Opava, http://www.opava-city.cz/ Český statistický úřad: www.czso.cz

175

EKOTOXA s.r.o.


Bydlení • • •

Český statistický úřad: www.czso.cz Strategický plán rozvoje města Opavy Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008-2015

Rekreace • • • • • • • • • • • • • • •

Data ÚAP ORP č.: 5-10, 22-39, 106, 119, kraj č.: 16, 17, 37 Atlas cestovního ruchu České republiky (2006) Český statistický úřad: www.czso.cz Ústav územního rozvoje Moravskoslezský kraj, http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz Regionální rada regionu NUTS II Moravskoslezsko, http://www.rr-moravskoslezsko.cz/ Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu MSK 2005-2008 Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu MSK 2009-2013 (návrh) Turistický portál Moravskoslezského kraje, http://nastevnik.kr-moravskoslezsky.cz Město Opava, http://www.opava-city.cz/ Město Hradec nad Moravicí, http://www.muhradec.cz/ Cyklistika Krnov, 2010 Dotazníkový průzkum, 2008 Vodácký portál, www.raft.cz Turistická mapa KČT 1:50 000

Hospodářské podmínky • • •

Ministerstvo financí ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí: www.mpsv.cz Český statistický úřad: www.czso.cz

176

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 1: PŘEHLED INFORMACÍ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V ROCE 2010

Branka u Opavy Životní prostředí Postižení záplavami: Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Oblast Pod Hanuší je zaplavována odvodňovacím příkopem. Zaplavené území lemuje silnici I/ 57 až k odbočení na Otice Rybníčky. Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém. Od silnice I/57. Není problém,

Dopravní a technická infrastruktura Hromadná doprava: Časté dopravní nehody Železnice(problémy) Silnice (problémy) Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod: Kanalizace: ČOV: Plynofikace: Zásobování teplem

Železnice poskytuje dobré spojení směrem na Opavu. Autobusová doprava umožňuje dobré spojení ve směru na Opavu, Bílovec či Fulnek. Doprava je dostačující. Není problém. Není problém. Není problém. Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací. Obec nemá ČOV. Začala budovat ČOV v oblasti " Na Macalce" u vodního toku Moravice. Obec je plynofikována. Není.

Veřejná vybavenost a služby Školy: Zdravotnictví: Sociální služby: Sportoviště: Kultura: Další veřejná vybavenost: Volný čas:

Není problém. V obci je základní škola (1-5) a mateřská školka. Naplněnost je optimální. V obci není lékařské centrum ani nezajíždí lékaři. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci je fotbalové hřiště. Není problém. Fungují spolky dobrovolných hasičů, klub seniorů. Obec má kulturní dům s bohatou činností - taneční kurzy, plesy, oslavy výročí.

Ostatní Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP): Záměry (mimo těch v ÚP):

Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Výstavba víceúčelového hřiště, 2 hřiště travnaté a 1 víceúčelové.

Stavební parcely: Silné stránky: Slabé stránky:

Není problém, výstavba je optimální. Obec připravuje nové lokality pro bytovou výstavbu. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Obec vlastní pozemky na katastrálním území obce Hradevc nad Moravicí. Dobrá dopravní obslužnost, klidná část ORP, dostupnost. Rozdělení obce na 2 části silnicí I/57.

177

EKOTOXA s.r.o.


Bratříkovice Životní prostředí Postižení záplavami: Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém. Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém. Není problém. Není problém.


Dopravu zajišťuje autobusová doprava (TQM) a vzhledem k počtu obyvatel je dostačující. Křižovatka silnice č. 460 a komunikace vedoucí na obec Hlavnice. Obec není napojena na železniční dopravu. Problémem se jeví povrch komunikace procházející obcí, který je značně poškozený. Obec nemá zdroj pitné vody. Není problém. Obec má obecní vodovod, který provozuje společnost SMVaK a.s. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací v majetku obce. Obec nemá ČOV. Obec není plynofikována. Není.


Obec nemá školu ano školku. Nejsou poskytovány zdravotní služby. Nejsou poskytovány sociální služby. Obec nemá sportoviště. Obec nemá kulturní sál či místo ke společným akcím. V obci funguje spolek dobrovolných hasičů.



Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Byla vydána změna územního plánu - větrné elektrárny. Není problém, výstavba je opimální. Obec připravuje 3 + 8 stavebních míst v lokalitě na severu obce pro bytovou výstavbu. Pozemky jsou v soukromém vlastnictví. Dobrá dopravní obsužnost (Opava ), klidná obec mimo rušné zóny, nejmenší nezaměstnanost, blízkost přírody. Chybějící splašková kanalizace s ČOV, chybějící plynovod, malá sociální soudržnost, chybí kulturní dům či místo pro společné akce.

Brumovice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky:

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém.

178

EKOTOXA s.r.o. Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Není problém. Objekt starého mlýna asi 300 m od komunikace I/57. (Pustý Mlýn) v místní části Skrochovice způsobuje problém hluk projíždějících vozidel. Není problém.


Železnice poskytuje dobré spojení směrem na Opavu i Krnov. Dopravu zároveň řeší autobusy TQM Opava a Connex Ostrava a.s. Doprava není dostačující. Není problém. Pro místní části Úblo, Pocheň a Kolná je problém větší vzdálenost od železniční zastávky. Dopravní problémem jsou chybějící chodníky jak v Brumovicích, tak i v Úble a Kolné. Není problém, obec má 5 vtrtů o vydatnosti 90000 - 100000m3 s kvalitní vodou. Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací. Obec má 5 lokálních ČOV. Obec je plynofikována mimo Úblo. Není.

Veřejná vybavenost a služby Školy: Zdravotnictví: Sociální služby: Sportoviště:

Kultura: Další veřejná vybavenost: Volný čas:

Není problém. V obci je základní škola (1-5) a 2 mateřské školky. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci ordinuje 2x týdně obvodní lékař a 1x týdně dětský lékař. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci je fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště, víceúčelová hala. Není problém. Fungují spolky jako jsou dobrovolní hasiči (Skrochovice, Brumovice, Úblo), 2x šipkový klub, TJ, volejbalový klub, senior klub, keramický kroužek, divadelní. Obec má 3 kulturní domy v obcích a sál v Motorestu.

Ostatní Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP): Záměry (mimo těch v ÚP): Stavební parcely: Silné stránky: Slabé stránky:

Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Nejsou záměry mimi územní plán. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Činnost spolků, rekreace, sportovní vyžití. Chybějící kanalizace, chodníky.

Budišovice Životní prostředí Postižení záplavami: Ovzduší: Černé skládky:

Obec byla postižena záplavami (řeka Opava) a záplavami a erozi půdy z přívalových dešťů (na svazích směrem k Hrabyni). Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém.

179



Není problém. Staré provozy (areál ZD) - vázne na majetkových poměrech. Průjezd obcí těžké techniky převážející kámen z Bohučovského lomu. Není problém.


Dopravu zajišťuje autobusová doprava (TQM) a vzhledem k počtu obyvatel je dostačující. Není problém. Obec není napojena na železniční dopravu. Dopravní problém je celkově průjezd obcí a místo zůžení komunikace a následné zatáčky ve spodní části obce ve směru na Zátiší. Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací. Obec nemá ČOV. Obec je plynofikována. Není.


V obci je pouze mateřská školka. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci je obvodní lékař a 1x měsíčně dětská poradna. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci je fotbalové hřiště a asfaltový tenisový kurt. Není problém. Fungují spolk hasičů, sokola a klubu důchodců. Obec má sál v obecním domě.

Ostatní Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP): Záměry (mimo těch v ÚP): Stavební parcely: Silné stránky:

Obec pořídila nový územní plán. Obec pořídila nový územní plán. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Atraktivita příměstského bydlení (10 minut do centra Ostravy)

Slabé stránky:

Průjezd kamionů, poměrně slabší soudržnost obyvatel a společenský život.

Dolní Životice Životní prostředí Postižení záplavami: Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Obec byla postižena záplavami (Litultovický potok) a záplavami a erozí půdy z přívalových dešťů (Hertice). Protierozní a prtipovodňová opatření jsou zpracovávána v rámci mikroregionu Hvozdnice firmou Ekotoxa a.s. Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Obec měla skládku inertního odpadu, dnes rekultivovánu. Končí činnost ZD, budovy ZD mají složitou majetkoprávní strukturu. Není problém. Poddolované území se nachází ve směru Štáblovice. Jednalo se o těžbu hnědého uhlí.

Dopravní a technická infrastruktura 180

EKOTOXA s.r.o.

Hromadná doprava: Časté dopravní nehody Železnice(problémy) Silnice (problémy) Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod: Kanalizace: ČOV: Plynofikace: Zásobování teplem

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Obec je dopravně obsluhována autobusovou i železniční dopravou. V současné době dostačující. Odbočení z hlavní silnice I/46 do obce jsou riziková místa. V současné době se z důvodu nerentability zvažuje zrušení trati. 3 místa odbočení z hlavní silnice I/46 do obce, serpetiny nad obcí ze směru od Jezdkovic a zatáčka u Lihovaru. Není problém, obec je napojena na skupinový vodovod. Není problém. Obec má obecní vodovod ve správě firmy Lenart. V obci Hertice není vodovod. Obec je odkanalizována z 60%. Obec má ČOV. Obec je plynofikována kromě samoty Podlesí za nádražím k lesu. Není.


Není problém. V obci je základní škola (1-5) a mateřská školka. Naplněnost je optimální. Obvodní a dětský lékař ordinuje v obci 2x týdně. Není problém. Obec provozuje Dům s pečovatelskou službou a na území obce se nachází Domov pro mentálně zdravotně postižené. Není problém. V obci je fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště za školou a tělocvična, sol. sportovní areál u zámku. Není problém. Fungují spolky. V obci fungují fotbalisti, myslivci a dobrovolní hasiči.


Všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Vybudování cyklostezky Opava - Jakartovice a obslužný chodník do Litultovic. Stavební parcely jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o prodej. Blízkost Opavy, blíkost přírody, vybavenost (hřiště, škola, MŠ, doktor, obchod apod.), velké pracovní příležitosti. Chybí chodníky, zázemí sportovišť, porušené povrchy vozovek, horší průchodnost i průjezdnost obcí.

Háj v Slezsku Životní prostředí Postižení záplavami: Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Obec byla postižena záplavami (řeka Opava) a záplavami a erozi půdy z přívalových dešťů (na svazích směrem k Hrabyni). Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém. Staré provozy (curovar, ZD) jsou už vyřešeny (podnikatelský areál). Není problém. V prostoru mezi Hájem a Smolkovem se sesouvá svah, postupuje ke komunikaci. V ÚP je tento problém již zaznamenán.

Dopravní a technická infrastruktura

181

EKOTOXA s.r.o.

Hromadná doprava: Časté dopravní nehody Železnice(problémy)

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Železnice poskytuje dobré spojení směrem na Opavu i Ostravu. Problémem je jen chybějící zastávka v místní části Smolkov. Jde o technický (a finanční) problém. Dopravu studentů z okolních obcí a místních částí do školy řeší školní autobus. Z důvodu kvalitn Není problém. Není problém, chybí zastávka v místní části Smolkov. Dopravní problém na ulici Mírová. Zúžení krajské komunikace u křižovatky na ulici Mlýnskou. Narovnání zatáček na silnici směr Jilešovice a Dobroslavice (je již řešeno v ÚP). Most na sinici ve směru na Kozmice je na hranici technické životnosti (je již řeš Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV).

Silnice (problémy) Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod:

Není problém. Obec má obecní vodovod.

Kanalizace: ČOV: Plynofikace: Zásobování teplem

Obec je kanalizována, kromě místní části Jilešovice. Je připravován projekt na odkanalizování na ČOV Hlučín v rámci mikroregionu Hlučínsko. Kanalizace je provozována společností SMVaK a.s. Obec má ČOV. Obec je plynofikována. Není.

Veřejná vybavenost a služby Školy:

Zdravotnictví: Sociální služby:

Sportoviště: Kultura: Další veřejná vybavenost: Volný čas:

Není problém. V obci je základní škola (1-9) a 3 mateřské školky. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci je zdravotní středisko - obvodní lékař, dětský lékař, gynekolog, stomatolog… V ÚP je vedle zdravotního střediska vymezena plocha pro jeho případné další rozšíření. Není problém. Obec provozuje "Domov pro seniory" (85 míst). Plánuje se jeho rekostrukce a rozšíření - zájem o poskytování terénní služby. Není problém. V obci je velký sportovní areál, revitalizovaný park. Záměr rekreace a vodních sportů na řece Opavě a na štěrkovně Hlučín a Doní Benešov. Není problém. Fungují spolky. Obec má 2 velké sály - sály v sokolovnách venkovní areál (Dohnálkův park)

Ostatní Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP):

Záměry (mimo těch v ÚP): Stavební parcely: Silné stránky: Slabé stránky:

Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Odkanalizování místní části Jilešovice. Výstavba silnice I/11 Mokré LazceOstrava. Převod voj.bunkru do majetku obce (kraje) a zpřístupnění veřejnosti. Projekt využití vodní cesty - řeka Opava (lodě a rafty). Záměr rekonstrukce Dohnálkovy vily jako nové Není problém, výstavba je opimální. Obec připravuje 3 nové lokality pro bytovou výstavbu. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Dobrá dopravní obsužnost (Opava i Ostrava), původní koryto řeky Opavy (meandry), možnos využití voj.pevnosti, bohatá spoečenská činnost. Záplavy z přívalových dešťů a eroze ohrožení povodněmi.

Hlavnice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky:


182



Není problém. Není problém. Sezóně působí hluk v obci zemedělská výroba (průjezd obcí zemědělskou mechanizací). Není problém.


Jediná hromadná doprava je zajišťována autobusovými dopravci. Doprava je dostačující, Není problém. Obec není napojena na železniční dopravu. Dopravní problémem je vjezd do obce ve směru od Bratříkovic a křižovatka u obecního úřadu směr Nový Dvůr a Litultovice. Není problém, obec je napojena na skupinový vodovod obcí. Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována, má splaškovou kanalizaci, kterou provozuje společnost SMVaK a.s. Obec má ČOV. Obec je plynofikována. Není.



Není problém. V obci je základní škola (1-5) a mateřská školka. Naplněnost je optimální. V obci nejsou poskytovány zdravotní služby. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci je sportovní areál TJ , zámecký park a soukromé hřiště pro provozování míčových her. Není problém. Fungují spolky. Obec má kulturní dům. Činné jsou spolky dobrovolných hasičů, TJ, sdružení A. C. Nor, pěvecký sbor, farní rada, český svaz chovatelů, svaz důchodců, divadelní a dramatický kroužek, myslivecké sdružení.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Biokoridór ve směru Bratříkovice a Mladecko.

Stavební parcely: Silné stránky:

Není problém, výstavba je optimální. Obec připravuje novou lokalitu pro bytovou výstavbu (asi 10 pozemků). Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Velmi dobrý společenský život, zázemí v obci, dopravní obslužnost. Nedostatek finančních prostředků, povrch komunikací, chybějící chodník k hřišti.

Slabé stránky:

Hlubočec Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields:

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém.

183

EKOTOXA s.r.o. Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Není problém. Není problém.


Dopravu zajišťuje autobusová doprava (TQM) a vzhledem k počtu obyvatel je dostačující. Křižovatka v centru obce. Obec není napojena na železniční dopravu. Úzká silnice II/464 ve směru na Výškovice. Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Obec má 2 vrty, ale nepoužívají se. Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována splaškovou kanalizaci. Je zpracován projekt kanalizace a je ve fázi územního rozhodnutí. Obec nemá ČOV. Obec je plynofikována. Není.


Obec má pouze mateřskou školku. Naplněnost je optimální. Z Pusté Polomi dojíždí 1x týdně obvodní a 1x měsíčně dětský lékař. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Chybí dotace na výstavbu víceúčelového hřiště. Chybí sociální zázemí u hřiště. Budova ZŠ je prázdná a nevyužívána. Restaurace nemá sál. Není problém. Fungují spolky jako hasiči, zahrádkáři, občanské sdružení hlubočský přístav. Obec má obecní dům, ve kterém se nachází sál.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej.

Záměry (mimo těch v ÚP):

Odkanalizování místní části Jilešovice. Výstavba silnice I/11 Mokré LazceOstrava. Převod voj.bunkru do majetku obce (kraje) a zpřístupnění veřejnosti. Projekt využití vodní cesty - řeka Opava (lodě a rafty). Záměr rekonstrukce Dohnálkovy vily jako nové


Developer připravuje 8 stavebních míst na výstavbu rodinných domů, zasíťování je ve fázi územního rozhodnutí. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Příroda, ovzduší, sport, turistika, lesy. Chybí sociální zázemí u hřiště, v restauraci chybí sál, chybí kanalizace.

Hněvošice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém. Bývalé skládky TKO jsou zrekultivované. V obci je hluk z dopravy. Není problém. (v obci je vytěženo ložisko)

184

EKOTOXA s.r.o.



S hromadnou dopravou v obci není problém, obec má dostatečné autobusové spojení směr Opavy, Kobeřice, Ostrava) Problematická křižovatka - výjezd z obce směrem na Kobeřice. Není v obci. Není problém. Není problém (vrty SMVaK zdrojem i pro Služovice a Oldřišov). Není problém. Obec má obecní vodovod (SMVaK). V obci je jen dešťová kanalizace, plánuje se výstavba nové kanalizace. Plánuje se výstavba nové ČOV. Obec je plynofikována (RWE). Není.


Není problém. V obci je základní škola (1-5) a mateřská školka. Obec plánuje rekonstrukci škoníhoo areálu, modernizaci školy a výstavbu tělocvičny. Není problém. V obci je zdravotní středisko, lékař dojíždí. Není problém. Přímo v obci nejsou, ale všechny služby jsou dostupné v okolí. Obec plánuje výstavbu denního stacionáře. Chybí těloscvična. Projektuje se (u školy) Není kulturní sál, vyřeší se výstavbou nové tělocvičny.

Ostatní Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP): Záměry (mimo těch v ÚP): Stavební parcely: Silné stránky:

Slabé stránky: Záměry

Obec nevlastní plochy, jsou v soukromém vlastnictví. Rozvojových ploch v ÚP je zatím dostatek. Blízkost Opavy, klid, čisté ŽP. Obec není schopna nabídnout vlasní plochy pro bydlení. V obci chybí drobné služby (bankomat, kadeřník, restaurace s kuchyní, ubytování pro turisty). Nová kanalizace a ČOV Zájem propojit stávající naučnou stezku se zbytkem obce (okruh obcí).

Holasovice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť a v okolí komunikace I/11 automobily. Není problém. Není problém. Objekt starého dvoru v Holasovicích. Způsobuje doprava projíždějící obcí po komunikaci I/11. Není problém.


185

EKOTOXA s.r.o.


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Železnice poskytuje dobré spojení směrem na Opavu i Krnov. Dopravu zároveň řeší autobusy TQM Opava a Connex Ostrava a.s. také ve směru na Bruntál (Kamenec a Štemplovec) Doprava je dostačující. Až moc přehledná křižovatka u vjezdu do obce od Opavy (křižovatka u Hekry). Odbočení do obce Loděnice. Problémem je železniční přejezd. Průjezd obcí komunikace I/11 a chybějící chodník do Loděnice. Není problém, obec má 4-5 vrtů s kapacitou 20l/s - čerpací stanice Držkovice Není problém. Obec má obecní vodovod, který je provozován společností SMVaK a.s. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací. Výstavba kanalizace je ve fázi územního rozhodnutí. Obec nemá ČOV. Umístění ČOV je naplánováno za obcí ve směru příjezdu od Opavy. Obec je plynofikována. Není.



V obci jsou 2 mateřské školky. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci ordinuje 3x týdně dětský lékař, obvodní lékař je v sousední obci Neplachovice. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci je fotbalové hřiště. Není problém. Fungují spolky jako jsou hasiči, chovatelé, myslivci, zahrádkáři. Obec nemá kulturní dům, používá se hasičárna nebo kino. Knihovna v obci má správu pro 20 knihoven.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Nejsou záměry, které by nebyly v Územním plánu. Blízkost Opavy, dopravní obslužnost, běžná péče. Není kanalizace, průjezd obcí po komunikaci I/11, místní komunikace je státní.

Hrabyně Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Radonový průzkum: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Znečištění od výfukových splodin automobilů, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. V trase přeložky silnice I/11. Není problém. Stará bývalá sýpka za hasičárnou se má využít pro Slezské muzeum, informační centrum, sklepní prostory s klenbou na vinárnu. nezjišťováno Průjezd obcí po komunikaci I/11. Zdralkovice - místní část Josefovic.


186

EKOTOXA s.r.o.


Silnice (problémy) Zdroj pitné vody:

Dopravu zajišťuje autobusová doprava (TQM a Veolia) a vzhledem k počtu obyvatel je dostačující, jezdí i bezbarierové autobusy. Příjezd do Hrabyně od Josefovic a Josefofský kopec. Obec není napojena na železniční dopravu. Průjezd obcí po komunikaci I/11, Josefovský kopec ne horizontu umístěn přechod pro chodce. Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV).

Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod:

Na horním konci obce je nízký tlak, ředitel společnosti SMVaK a.s. slíbil sjednat výměnu vodovodu do 3 let. Zároveň bylo obci doporučeno vystavět si nový vodojem. Obec má obecní vodovod.



Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací. Je vytvořena studie na výstavbu kanalizace s napojením na obec Háj ve Slezsku. V horní části obce není ani dešťová kanalizace. Obec nemá ČOV. Jen rehabilitační centrum má svou ČOV. Obec je plynofikována. Ústav sociální péče - rehabilitační centru má plynovou kotelnu a rozvody tepla.



Není problém. V obci je základní škola (1-5) a mateřská školka. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci ordinuje obvodní lékař, odborní lékaři jsou v ÚSP. Není problém. Obec zřizuje pečovatelskou službu Hrabyně. Není problém. V obci je fotbalové hřiště, víceúčelové školní hřiště, tenisové kurty, minigolf (RC - rehabilitační centrum) Není problém. Fungují spolky jako centrum volného času, hasiči, myslivecké sdružení, sdružení vozíčkářů, šachový klub, charitní centrum sv. Kláry. Obec má kulturní dům, památník II. světové války, poutní místo a kostel.



Přehodnotit funkční plochy pro výstavbu ale i další. V příštím roce chce obec pořídit nový územní plán. Respektovat požadavky občanů, výstavba vodojemu, řešení odvodu vysoké hladiny spodní vody (pod obecním úřadem) Není problém, výstavba je optimální. Obec připravuje novou lokalitu u hřišrě pro bytovou výstavbu (12 domů) a v horní části obce. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Blízkost Opavy i Ostravy, veřejná doprava, situován RC Průtah obcí komunikace I/11, vysoká nehodovost, umístění na kopci, v zimě problematická sjízdnost.

Hradec nad Moravicí Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Nad obcí ve směru nad Bohučovicema byla využívána do 90 let skládka komunálního odpadu, dnes je rekultivována. Průjezd vozidel obcí.

Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Oblast pod hřbitovem, dochází k sesuvům.

187

EKOTOXA s.r.o.


Dopravní a technická infrastruktura Hromadná doprava: Časté dopravní nehody

Železnice i autobusová doprava poskytuje dobré spojení směrem na Opavu i Fulnek, Vítkov. Četnost dopravních prostředků je dostačující. Není problém.

Železnice(problémy) Silnice (problémy)

ČD uzavřely prostor čekárny, při zhoršeném počasí se není kam schovat. Neudržované nádraží. Křižovatka ulic Lidická a Opavská.

Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod: Kanalizace: ČOV: Plynofikace: Zásobování teplem

Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Není problém. Obec má obecní vodovod ve správě společnosti SMVaK a.s., Filipovice mají obecní vodovod. Obec je odkanalizována splaškovou kanalizací. Obec je rozdělena na části, které jsou odkanalizovány do ČOV (Hradec, Tylovy, Žimrovice) Obec má více ČOV, ČOV na zámku, pod Tylovami, v Žimrovicích papírny. Obec je plynofikována. Není.

Veřejná vybavenost a služby

Školy: Zdravotnictví: Sociální služby: Sportoviště:


Není problém. V obci je základní škola Hradec nad Moravicí, církevní škola a mateřské školky v Bohučovicích, Jakubčovicích, Kajlovci a v Žimrovicích. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci je zdravotní středisko, rehabilitační středisko a stomatolog. Obec má dva domy s pečovatelskou službou - Belaria (Penzion pro seniory) Není problém. V obci je fotbalové hřiště (Hradec, Žimrovice), tenisové kurty (Kajlovec, Benkovice), beach volejbal. Není problém. Fungují spolky jako hasiči, betlémáři, Český svaz chovatelů, kynologů, včelařů, zahrádkářů, divadelní soubor, jezdecký klub, Matice slezská, Slezský svaz zdravotně postižených, klub seniorů.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Obec nemá platný územní plán. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Obec připravuje plochy pro výstavbu v lokalitě Pod Hanuší. Prostředí, dostupnost, blízkost Opavy, infrastruktura. Průjezd vozidel obcí po komunikaci I/57, ovzduší.

Chlebičov Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém. Není problém. Není problém. Není problém. Není problém.


EKOTOXA s.r.o.


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace S hromadnou dopravou v obci není problém, obec má dostatečné autobusové spojení. Na úseku silnice kolem fotbalového hřiště (v úseku od vysílače k vodojemu) se nedodržuje omezení rychlosti 50km/hod. Obec chce tento problém řešit instalací fotobuňky se semaforem. Není problém. Není problém. Není problém. Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec má jednotnou kanalizaci, chybí jen ČOV (připravují). Obec nemá ČOV, ale připravuje výstavbu (stav.povolení). Obec je plynofikována. Není.


Není problém. V obci je základní škola (1-5) a mateřská školka (kapacita 60 dětí). Naplněnost je optimální (52). Není problém. Praktický lékař v obci ordinuje 1x týdně. Není problém. V obci je běžné že se občané starají o své příbuzné. Obec plánuje bytovou výstavbu včetně chráněného bydlení (10 bytů). Není problém. V obci jsou 2 fotbalová hřiště, tělocvična, koupaliště, asfaltový kurt. Není problém. Vybavenost, která není v obci, je snadno dostupná v Kravařích nebo v Opavě.


Není problém. Obec připravuje výstavbu cca 5 domů, je o ně zájem. Oprava cyklostezek (asfaltový povrch v roce 2011-2013). Výstavba ubytovacích kapacit nad hospodou (je již stavební povolení). Obec má v ÚP již připravené stavební parcely pro bytovou výstavbu je o ně zájem. Bezproblémové bydlení, klid, pohoda, funkčí spolky, dobrá sociální soudržnost. Do obce nezajždí městská hromadná doprava z Opavy.

Chvalíkovice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Stará skládka komunálního odpadu, dnes po rekultivaci (lokalita U Větráku). Staré provozy jsou už vyřešeny. Zvýšený hluk způsobuje firma Kokra - bývalý objekt ZD. Není problém.

Dopravní a technická infrastruktura Hromadná doprava: Časté dopravní nehody Železnice(problémy)

Silnice (problémy)

Dopravu zajišťuje Městský dopravní podnik Opava a je dostačující. Není problém. Obec není napojena na železniční dopravu. Průjezd obcí a zúžení silničního profilu v místě mostku přes potok na konci obce ve směru na Branku u Opavy. Silnice III třídy, která pak navazuje na obec do Branky u Opavy je úzká a riziková.

189

EKOTOXA s.r.o. Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod: Kanalizace: ČOV: Plynofikace: Zásobování teplem

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována splaškovou kanalizací. Obec nemá ČOV. Umístění bude řešit nový územní plán. Obec je plynofikována. Není.


V obci je pouze mateřská školka, jejímž zřizovatelem je obec Raduň. Naplněnost je optimální. 2x týdně do obce dojíždí obvodní lékař. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci je fotbalové hřiště, sokolovna, kuželna. Není problém. Fungují spolky. Obec má velký sál - Sokolovnu. Na území obce fungují TJ, Sokol, SDH, rybářský spolek.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Pracuje se na novém územním plánu. Nejsou záměry nad rámec územního plánu. Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Obec se nachází v příjemném prostředí pro život, blízkost Opavy, dopravní dostupnost Pozemky nejsou ve vlastnictví obce, chybí dětské hřiště.

Jakartovice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Uměle vytvořen kopec z odpadního materiálu. Není problém. Objekty po zemědělské výrobě jsou opuštěné (kravín Deštné, krůtárna Bohdanovice, vepřín Pomp) Průjezd vozidel obcí v Kunčicích. Není problém. Oblast po těžbě břidlice (deponie, jezírka a štoly)


Není problém. Železnice i autobusová doprava poskytuje spojení směrem na Opavu i Olomouc. Četnost dopravních prostředků je nedostačující. Průjezd obcí Hořejší Kunčice (1.5 roků 6 havárií) ČD zvažují z ekonomických důvodů ukončení provozu. Přechody chodců přes komunikaci. Není problém, obec jmá jeden vrt v Bohdanovicích a jeden v Jakartovicích. Není problém. Čtyři obce mají obecní vodovod ve správě společnosti Ozaniak. Obec je odkanalizována splaškovou kanalizací. Obec nemá ČOV. Obec je plynofikována. Není.


190

EKOTOXA s.r.o. Školy: Zdravotnictví: Sociální služby: Sportoviště: Kultura: Další veřejná vybavenost: Volný čas:

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Není problém. V obci je pouze mateřská školka. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci je 2x týdně zubař, dětský a obvodní lékař. Obec má v Deštném pobočku Marianum - mentálně postižené lidi (až 100 pacientů) Není problém. V obci je fotbalové hřiště (Bohdanovice, Deštné), tenisové kurty, volejbal. Není problém. Fungují spolky jako hasiči, Sokol, TJ, včelaři, myslivci. Obec má kulturní domy - bývalé školy, v Deštném obecní dům.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Obec nemá záměry, které by nebyly v platném územním plánu. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Obec připravuje plochy pro výstavbu v lokalitě Pod Hanuší. Přiroda, výhledy do krajiny, vybavenost jen v Jakartovicích. Sociální skladba obyvatel, nedostatek pracovních příležitostí.

Jezdkovice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. V prostoru za zámkem na soukromém pozemku je deponována suť. Není problém. Průjezd obcí zemědělskou technikou. Není problém.


Dopravu zajišťuje autobusová doprava (TQM) včetně školních linek a vzhledem k počtu obyvatel je dostačující. Není problém. Obec není napojena na železniční dopravu. Silnici, vedoucí do obce od Nového Dvora považují řidiči za hlavní komunikaci. Obec nemá zdroj pitné vody. Je napojena na skupinový vodovod - Lenart. Není problém. Obec má obecní vodovod, který provozuje pan Lenart. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací v majetku obce. Obec nemá ČOV. Obec není plynofikována. Není.

Veřejná vybavenost a služby Školy: Zdravotnictví: Sociální služby: Sportoviště: Kultura: Další veřejná vybavenost:

Obec má mateřskou školu. Obsazenost je dostačující. Nejsou poskytovány zdravotní služby. Nejsou poskytovány sociální služby. Obec má fotbalové hřiště. Není problém. Fungují spolky jako hasiči, klub seniorů, organizace BRĎO. Obec má obecní dům, ve kterém se vytápí jednotlivé místnosti uhlím.

191

EKOTOXA s.r.o.


Volný čas:


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Vybodovat dětské hřiště a víceúčelové hřiště.

Stavební parcely: Silné stránky:

Obec připravuje 7-9 stavebních míst, v lokalitě směrem na Nový Dvůr podél komunikace III třídy, pro bytovou výstavbu. Pozemky jsou v soukromém vlastnictví. Blízkost Opavy, činnost spolků. Nízký obecní rozpočet, vybavenost kulturního domu, dětské hřiště, kanalizace.

Slabé stránky:

Kyjovice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém. Není problém. Není problém.


Hromadnou dopravu poskytuje autobusová doprava a tramvajová linka z Ostravy. Křižovatka U Lípy. Obec není napojena na železniční dopravu. Není problém. Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací. Obec nemá ČOV. Obec je plynofikována. Není.


Není problém. V obci je základní škola (1-5) a mateřská školka. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci ordinuje 2x týdně obvodní lékař. Není problém. Obec provozuje "Domov pro seniory", který zřizuje krajský úřad. Není problém. V obci je fotbalové hřiště a sportovní areál Sokol. Obec nemá kulturní dům. Fungují spolky fotbalistů, hokeje, hasičů, zahrádkářů ale i divadelní kroužek. V obci se nachází prodejna potravin, pekárna a pohostinství.

Ostatní Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP): Záměry (mimo těch v ÚP): Stavební parcely:

Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Rozšíření areálu mateřské školy. Není problém, výstavba je optimální. Část pozemků je v majetku obce.

192

EKOTOXA s.r.o. Silné stránky: Slabé stránky:

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Příroda, lesy, relativní klid, dostupnost Opavy i Ostravy, Chybí kulturní zázemí.

Lhotka u Litultovic Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Radonový průzkum: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Naproti hřbitova se nachází zrekultivovaná bývalá skládka. Budovy bývalého ZD jsou prázdné (kravín, teletník). nezjišťováno Není problém. Není problém.


Dopravu zajišťuje autobusová doprava (TQM) a vzhledem k počtu obyvatel je dostačující. Není problém. Obec není napojena na železniční dopravu. Komunikace spojující Životské Hory je v havarijním stavu. Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Není problém. Někdy jsou problémy s dodávkou vody na Životských horách. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována splaškovou kanalizaci. Obec nemá ČOV. Obec není plynofikována. Není.


Obec nemá školu ano školku. Nejsou poskytovány zdravotní služby. Nejsou poskytovány sociální služby. Obec nemá sportoviště. Není problém. Fungují spolky jako hasiči. Obec má kulturní dům.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Nejsou záměry, které by nebyly obsaženy v ÚP. Obec připravuje 6-10 stavebních míst na výstavbu rodinných domů. Příroda, ovzduší, sounáležitost obyvatel s obcí, lesy. Chybí pracovní příležitosti, dojezd do práce.

Litultovice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky:

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť a v okolí komunikace I/46 automobily. Není problém.

193


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace V oblasti nad obcí ve směru na Olomouc vpravo od komunika I/46, v místě nad benzínovou stanicí. Způsobuje doprava projíždějící obcí po komunikaci I/46. Není problém. Vytěžené oblast Litultovice - Luhy.

Dopravní a technická infrastruktura Hromadná doprava: Časté dopravní nehody Železnice(problémy) Silnice (problémy)


Železnice poskytuje dobré spojení směrem na Opavu (nádraží Luhy). Dopravu zároveň řeší autobusy TQM Opava a Connex Ostrava a.s. Doprava je dostačující. Zatáčka u kostela na hlavní komunikaci, procházejí obcí. Problémem je vzdálenost k železniční zastávce (1.5 km). Průjezd obcí komunikace I/46. Není problém, obec má 5 vrtů s úpravnou vody. Obec je součástí skupinového vodovodu (Mladecko, Hlavnice, Stěbořice, Dolní Životice, Jezdkovice, Litultovice) Není problém. Obec má obecní vodovod, který je provozován společností Lenart. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací. Obec nemá ČOV. Obec je plynofikována mimo Choltice a Pilný mlýn. Není.


V obci je ZŠ (1-4) a mateřská školka. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci je středisko, kde ordinuje dětský lékař, obvodní lékař a ženský lékař. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci je fotbalové hřiště a tréningové hřiště. Není problém. Fungují spolky jako jsou hasiči, sokol, rybáři, důchdci, kušisté. Obec má sál, který je umístěn na zámku.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Vyhotovena studie ČOV a odpadních vod. Návrh 2 poldrů u rybníka a v Cholticích. Obec připravuje 9 parcel pro výstavbu rosdinných domů v lokalitě na Pilný mlýn. Spádovost k Opavě, dostupnost, vybavenost, příroda. Sport, víceúčelové hřiště, dětské hřiště, tělocvična, kulturní dům.

Mikolajice Životní prostředí Postižení záplavami: Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk

Není problém. Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Stará řízená skládka odpadů nad obcí směr Melč (Horní Náplavky, Kaplice). Staré provozy ( ZD) jsou už vyřešeny. Průjezd automoblů obcí.

194

EKOTOXA s.r.o.

Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace V rámci mikroregionu Hvozdnice zpracovány protierozní opatření - fa. Ekotoxa. Pod obcí ve směru na Dolní Životice se nachází původní štoly po těžbě.


Obci poskytuje hromadnou spojení autobusová doprava, která je při četnosti 5 autobusů denně nedostačující. Bodová závada křižovatka v horní části obce ve směru na Melč a Dolní Životice. Obec není napojena na železniční dopravu. Před obcí ve směru od Opavy na komunikaci III. třídy č.443 nevhodně navržený silniční most (nerovný povrch, zúžení) Není problém, obec je napojena vodovod přivaděčem. Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována, má jednotnou kanalizaci. Obec nemá ČOV. Obec není plynofikována. Projekt výstavby kotelny na biomasu s možností rozvodů do domácností.



V obci není základní ani mateřská škola. Do obce dojíždí 1x týdně obvodní lékař a 1x měsíčně dětský lékař. Obec neprovozuje žádné sociální služby. Není problém. V obci je fotbalové hřiště a kurt na nohejbal. Není problém. Fungují spolky. Obec má 2 sály - kulturní sál - Country bál. V obci funguje Sbor dobrovolných hasičů, Český červený kříž, Honební společnost a Myslivecké sdružení.


Všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej, byť je o bydlení v obci enormní zájem. Výstavba teplárny a vybudování teplovodních rozvodů. Obec nevlastní pozemky na výstavbu. Příjemné prostředí pro život, relativní blízkost Opavy, blízkost přírody. Znečištěné ovzduší, chybí kanalizace a ČOV, objevující se eroze, stavební pozemky v soukromých rukou,

Mladecko Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť a v okolí komunikace I/46 automobily. Není problém. Není problém. Není problém. Není problém. Vytěžené oblast Litultovice - Luhy.


195

EKOTOXA s.r.o.



Železnice poskytuje dobré spojení směrem na Opavu (je na území obce Litultovic). Dopravu zároveň řeší autobusy TQM Opava a Connex Ostrava a.s. Doprava je dostačující. Není problém. Železniční zastávka se nachází na katastrálním území Litultovic.

Silnice (problémy)

Zúžené místo na komunikaci vedoucí z Jakartovic v obci Mladecko ( za železničním přejezdem). Výjezd na hlavní komunikaci v obci u restaurace ("Kiška")


Není problém, obec má 5 vrtů s úpravnou vody. Obec je součástí skupinového vodovodu (Mladecko, Hlavnice, Stěbořice, Dolní Životice, Jezdkovice, Litultovice) - pan Lenart. Není problém. Při zvyšující se spotřebě budou vznikat. Obec má obecní vodovod, který je provozován společností Lenart. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací. Chybí finance na budování nové kanalizace. Obec nemá ČOV. Obec je plynofikována. Není.


V obci je ZŠ (1-9). Naplněnost je optimální. Nejsou poskytovány zdravotní služby. Nejsou poskytovány sociální služby. Není problém. V obci je hřiště u školy. Není problém. Fungují spolky jako jsou hasiči a důchdci. Obec má kulturní dům.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Vyhotovení studie ČOV a odkanalizování odpadních vod. Společenský život, vybavenost, čisté životní prostředí, příroda. Průjezd obcí, chybějící kanalizace, v případě otevření těžby kamene zátěž životního prostředí (kamenná hora).

Mokré Lazce Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém. Průjezd vozidel obcí při zastavení provozu na komunikaci I/11. Není problém.


Železnice i autobusová doprava poskytuje dobré spojení směrem na Opavu i Ostravu. Četnost dopravních prostředků je dostačující. Není problém. ČD uzavřely prostor čekárny, při zhoršeném počasí se není kam schovat. Křižovatka ve spodní části obce - navržen kruhový objezd.

196

EKOTOXA s.r.o. Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod:


Kanalizace:

Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Horní část obce nemá potřebný tlak - navržena výměna vodovodního potrubí. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována splaškovou kanalizací. Obec se chce podílet na výstavbě kanalizace s Hájem ve Slezsku.

ČOV: Plynofikace: Zásobování teplem

Obec nemá ČOV, chce se připojit k vybudované ČOV v obci Háj ve Slezsku. Obec je plynofikována. Není.


Není problém. V obci je základní škola (1-5) a mateřská školka. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci je - obvodní lékař (2x týdně) a stomatolog. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci je fotbalové hřiště v soukromém vlastnictví a soukromá sokolovna. Není problém. Fungují spolky hasiči, klub důchodců. Obec disponuje obecním domem s malým (20 lidí) a velkým (100 lidí) sálem. V obci nalezneme 16 lůžek obecního ubytování.


Silné stránky: Slabé stránky:

Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Odkanalizování obce s napojením na vedlejší Háj ve Slezsku, koupit pozemky a vybudovat na nich fotbalové hřiště. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Sportovní vyžití (lyžaři a cyklo), stolní tenis, fotbal, dostatek společenského života, dostupnost, dopravní obslužnost, škola, školka, infrastruktura, obecní televizní kanál. Hřiště v soukromém vlastnictví, není kanalizace splašková, plochy v soukromých rukách.

Neplachovice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Za zámkem na cihelnou ve vytěženém prostroru se nachází původní skládka, dnes zrekultivována. Není problém. Není problém. V rámci mikroregionu opavsko severozápad zpracovává firma Ekotoxa s.r.o. studii protierozní a protipovodňových opatření.

Dopravní a technická infrastruktura Hromadná doprava: Časté dopravní nehody Železnice(problémy) Silnice (problémy) Zdroj pitné vody:

Dopravu zajišťuje autobusová doprava (TQM a Veolia) a vzhledem k počtu obyvatel je nedostačující. Křižovatka u ČS Hekra. Obec není napojena na železniční dopravu, zastávka je v sousední obci Holasovice. Místní komunikace jsou úzké, průjezd obce po hlavní komunikaci I/57. Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Obec má 1 vrt, ale nepoužívá se.

197

EKOTOXA s.r.o. Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod: Kanalizace: ČOV: Plynofikace: Zásobování teplem


Není problém. Obec má obecní vodovod ve správě společnosti SMVaK a.s. Obec je odkanalizována splaškovou kanalizaci. Je zpracováván projekt kanalizace společně s Holasovicema. Obec nemá ČOV. Obec je plynofikována. Není.


Obec má ZŠ (1-9) a mateřskou školku. Naplněnost je optimální. Obec má zdravotní středisko - ordinují obvodní, zubní a ženský lékař. Sídlo zde má i lékárna. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. Obec má víceúčelové hřiště a tenisové kurty. Není problém. Fungují spolky jako hasiči, včelaři, zahrádkáři, sokoli, myslivci, chovatelé. Obec má kulturní dům, který je však soukromý.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Oprava zámecké budovy a přilehlého zámeckého parku.


Developer připravuje 35 stavebních míst na výstavbu rodinných domů v lokalitě u ČS Hekra, obec připravuje 3 obecní pozemky. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Dostupnost města Opavy, občanská vybavenost, klid. Chybí společenské zázemí (sál).

Nové Sedlice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém. Není problém. Kolem průtahu obce po komunikaci I/11. Není problém. Ukončená těžba kamene nad hřbitovem.

Dopravní a technická infrastruktura Hromadná doprava: Časté dopravní nehody Železnice(problémy) Silnice (problémy) Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod: Kanalizace: ČOV:

Dopravu zajišťuje autobusová doprava (TQM) a vzhledem k počtu obyvatel je dostačující. Křížení komunikace z obce a I/11. Obec není napojena na železniční dopravu. Železniční zastávka je v sousední obci Štítina asi 1km vzdálené. Dvě na sebe navazující ostré zatáčky v obci a chybějící přechody pro chodce a chybějící chodníky. Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována splaškovou kanalizaci. Záměr vybudovat kanalizaci splaškovou a napojit se na ČOV v Háji ve Slezsku.. Obec nemá ČOV.

198

EKOTOXA s.r.o. Plynofikace: Zásobování teplem

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Obec je plynofikována. Není.


Obec má pouze mateřskou školku. Naplněnost je optimální. Nejsou poskytovány zdravotní služby. Nejsou poskytovány sociální služby. Obec má fotbalové hřiště. Není problém. Fungují spolky jako hasiči, včelaři, skauti, klub důchodců, klub rodičů, OKD - sportovní klub. Obec má kulturní dům v budově MŠ.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Vybudovat kanalizaci a napojit se na ČOV Háj ve Slezsku.


Developer připravuje 8 stavebních míst na výstavbu rodinných domů, zasíťování je ve fázi územního rozhodnutí. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Klid, poloha, příroda, cyklostezky. Průtah komunikace I/11, chybějící kanalizace a ČOV.

Oldřišov Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém (starý nevyužívaný vepřín) Není problém. Není problém.


S hromadnou dopravou v obci není problém, obec má dostatečné autobusové spojení. Není problém. Není v obci. Není problém. Není problém. Není problém. Obec má obecní vodovod. V roce 2010 zahájena stavba splaškové kanalizace a ČOV. V roce 2010 zahájena stavba ČOV. Obec je plynofikována. Není.


Není problém. V obci je základní škola (1-9) a mateřská školka (naplněná kapacita). Škola není naplněná, ale zatím to není problém. Není problém.V obci je praktický lékař pro dospělé i děti. Není problém. Přímo v obci nejsou, ale všechny služby jsou dostupné v Opavě a v okolí. Není problém. V obci je hřiště, tělocvična, dětské hřiště.

199

EKOTOXA s.r.o.



Není problém. Tělocvična se využívá i pro kulturní akce. Zámek v centru obce je ve vlastnictví obce, ale chátrá (nedostatek financí).

Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP): Záměry (mimo těch v ÚP):

Je problém s využitím pozemků v ÚP, pro odpor soukromých vlastníků, nové pozemky s připravují změnou ÚP. Zájem o rekonstrukci el.vedení v obci. Je problém s využitím pozemků v ÚP, pro odpor soukromých vlastníků, nové pozemky s připravují změnou ÚP.

Ostatní

Stavební parcely:

Silné stránky: Slabé stránky: Záměry

Blízkost Opavy, klid. Obec není na hlaních dopravních tazích a proto není zatěžována negativními důsledky dopravy. Soudržnost obyvatel (spolky apod.)

Cyklostezka do Opavy (podmínkou je změna ÚP Opavy).

Otice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. 2 kovové tubusy na vlakovém nádraží. Způsobován nákladní i dopravní dopravou projíždějící obcí. Není problém.


Dopravu zajišťuje Městský dopravní podnik Opava a autobusová doprava a je dostačující. Na dopravě se také podílí železniční doprava. Křižovatka v centru obce. Z ekonomického hlediska se zvažuje zrušení železničního spojení, problémem je i nechráněný železniční přejezd od opavského hřbitova. Porušený povrch vopzovek, zvýšené chodníky, pravá zatáčka ve směru na Otice Rybníčky. Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována podtlakovou splaškovou kanalizací. Kanalizace je provozována společností SMVaK a.s. Obec má ČOV. Obec je plynofikována. Není.


Není problém. V obci je základní škola (1-5) a mateřskou školku. Základní škola svou kapacitou nevyhovuje. Není problém. V obci ordinuje obvodní lékař a stomatolog. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci je fotbalové hřiště. Není problém. Fungují spolky jako hasiči, střelci, hokejový klub. Obec má kulturní dům.

200

EKOTOXA s.r.o.



Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Ozelenění středu obce, zadláždění i s kašnou.

Silné stránky:

Není problém, výstavba je optimální. Obec má připravenou lokality pro bytovou výstavbu. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Území vlevo při vjezdu do obce od opavské nemocnice. Blízkost opavy, pracovní příležitosti, dopravní obslužnost mimo Otice Rybníčky.

Slabé stránky:

Nezrealizován žádný projekt (obřadní síň, osvětlení přechodů pro chodce, zvětšení školy), ekologie, ovzduší, vysoká hladina spodní vody, zátopová oblast.

Stavební parcely:

Pustá Polom Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Doprava kamene z nedalekého lomu, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Občas se objevují, co nejrychleji dochází k likvidaci. Není problém. Není problém. V roce 1997 došlo k sesuvu v údolí řeky Seziny.

Dopravní a technická infrastruktura Hromadná doprava: Časté dopravní nehody Železnice(problémy) Silnice (problémy) Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod: Kanalizace: ČOV: Plynofikace: Zásobování teplem Alternativní zdroje energie:

Jediná hromadná doprava je zajišťována autobusovými dopravci. Doprava je dostačující, je orientována ve směrech na Opavu, Bílovec a Ostravu. Není problém. Obec není napojena na železniční dopravu. Největší problémy způsobuje nákladní přeprava kamene (rychlá jízda, prach, hluk, přetížené soupravy) Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována splaškovou kanalizací přes septiky a domácí čistírny. Obec nemá ČOV. Její výstavba je ve fázi stavebního povolení. Obec je plynofikována. Dodavatelem media je Bohemia energy. Není. Nebyl schválen záměr větrných elektráren 3x3 MW.


Není problém. V obci je základní škola (1-9) do 300 žáků.50% dojezd z okolí (Hlubočec, Budišov, Hlubočec, Kyjovice, Ostrava, Opava, Hrabyně, Těškovice. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci je zdravotní středisko - obvodní lékař, dětský lékař, 2x stomatolog. Obec má dům zvláštního určení - 9 ubytovacích jednotek. Není problém. V obci je školní tělocvična, 2 fotbalové hřiště, jedno asfaltové hřiště, tenisový kurt s umělým povrchem.

201

EKOTOXA s.r.o.


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Obec nemá kulturní dům, jako náhrada funguje škola. Fungují spolky, pěvecký sbor, kulturní a sportovní komise, v kosteli se konají koncerty, dětské akce. V obci se nachází zrekonstruovaná hasičská zbrojnice s novým zásahovým vozidlem za 6mil. Kč.


Stavební parcely:

Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Obec pořizuje nový územní plán. Odkanalizování obce a výstavba nové ČOV, výstavba komunitní kompostárny. Není problém, výstavba je možná na obecních pozemcích, které nejsou vybaveny ing. sítěmi.


Nejmoderněji vybavená škola v ORP (interaktivní učebny), zdravé prostředí, není zátopová oblast, prostor pro dostatečbé sportovní vyžití, vyplnění volného času mládeže. Nový hřbitov nelze založit (spory církev kontra stát)

Záměry (mimo těch v ÚP):

Raduň Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém. Staré provozy ZD (ovčín) jsou v majetku úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Není problém. Není problém.


Dopravu zajišťuje Městský dopravní podnik Opava a je dostačující. Serpentiny na komunikaci III třídy spojující Opavu Kylešovice s Raduní. Obec není napojena na železniční dopravu. Křižovatka ve spodní části obce je nepřehledná. Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována, má jednotnou kanalizační stoku ve správě obce. Obec nemá ČOV. Je dokončen projekt pro stavební povolení na výstavbu ČOV. Obec je plynofikována. Není.

Veřejná vybavenost a služby Školy: Zdravotnictví: Sociální služby: Sportoviště: Kultura: Další veřejná vybavenost:

Není problém. V obci je základní škola (1-9) a mateřská školka. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci je obvodní lékař, stomatolog a rehabilitační středisko. V obci se nachází pečovatelská služba - OAZA. Není problém. V obci je velký fotbalové hřiště, tenisové kurty, víceúčelové hřiště pořízené ze státního zemědělského intervenčního fondu. Není problém. Fungují spolky. Obec má školu a kostel. Fungují zde včelaří, dobrovolní hasiči a kynologický klub.

202

EKOTOXA s.r.o.


Volný čas:


Záměry (mimo těch v ÚP): Stavební parcely: Silné stránky: Slabé stránky:

Není potřeba zvětšovat rozvojové plochy nad ty obsažené již v územním plánu. Pořídit změnu územního plánu, původní trasa obchvatu je dnes již nerealizovatelná. Opravit stávající hřiště i s infrastrukturou. Zrevitalizovat přírodní park u zámku. Není problém, výstavba je opimální. Obec připravuje 2 nové lokality pro bytovou výstavbu. Pozemky se prodávají velmi dobře. Dobrá orientace na Opavu, dobré spojení, obslužnost, krásný a hojně navštěvovaný zámek s parkem. Průjezd obcí při rekonstrukcích I/11, topení.

Skřipov Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Jedna z pěti obcí v ORP Opava, kde probíhá program VŠB na zlepšení situace se znečištěním ovzduší (projekt MONET) Není problém. Na katastrálním území obce se nachází nedostatečně zabezpečená skládka. Nevyužita zůstává budova základní školy. Největší problémy způsobuje průjezd obcí v 5 směrech. Velká frekvence kamionové dopravy, průjezd nákladní dopravy z kamenolomu Jakubčovice. Lokalita "Kameňák" - dochází k sesuvu kamení. (u komunikace II/463)


Jediná hromadná doprava je zajišťována autobusovými dopravci. Doprava je nedostačující o víkendech ve směru na Opavu. Křižovatka I/51 a II/463, komunikace ze Skřipova na Starou Ves. Obec není napojena na železniční dopravu. Úzké komunikace nevhodné na nynější hustotu a skladbu provozu. Není problém, obec je napojena na centrální obecní vodovod. Není problém. Obec má obecní vodovod, který si sama provozuje. Obec má jednotnou kanalizaci ve svém majetku a provozuje ji sama. V obci Hrabství je částečně provozována obcí, jinak společností SMVaK a.s. Obec nemá ČOV. Výstavba ČOV je ve fázi vyhledávací studie. Obec není plynofikována, nejblišší místo připojení jsou Jakubčovice. Z firmy Hon je rozvodem zásobována zbytkovým teplem z výroby bytovka a 20 rodinných domů.


Kultura: Další veřejná vybavenost:

Není problém. V obci je základní škola (1-9) a mateřská školka. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci je obvodní lékař. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci je stará a nová tělocvična, fotbalové hřiště, tenisový klub. Není problém. Fungují spolky. Obec má kulurní dům v Hrabství a školu. Na obci fungují spolky dobrovolných hasičů, modelářů, rybářů. Probíhají kulturní akce zahájení a ukončení školního roku, smažení vajec, veteráni, pochování basy, vodění mědvěda apod.

203

EKOTOXA s.r.o.


Volný čas:



Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Nejsou záměry, které by nebyly v Územním plánu. Není problém, výstavba je optimální. Obec připravuje 12 nových parcel pro bytovou výstavbu a 2 v majetku obce. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Dobrá vybavenost obce (škola, školka, pošta), dostupnost, příroda, zimní i letní sporty. Znečištěné ovzduší, průjezd obcí, porušený povrch komunikací.

Slavkov Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Opuštěná budova zemědělského družstva. Průjezd obcí vozidly. Není problém.


Železnice poskytuje dobré spojení směrem na Opavu. Autobusovou dopravu zajišťují jak dálkové linky tak městský dopravní podnik Opava. Není problém. Není problém, zvažují se alternativy zrušení trati z ekonomických důvodů.. Z důvodu parkování aut zůžený jízdní profil.Příjezd od Otic po úzkých a 2 po sobě jdoucích zatáčkách. Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Není problém. Zásobení vodou konírny v Oticích. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací. Obec má ČOV mechanicko biologický proces bude převeden na mechanický proces. Projekt je ve fázi územního řízení. Obec je plynofikována mimo 6 rodinných domů Na Latarně. Není.



Není problém. V obci je základní škola (1-9) a mateřská školka. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci ordinuje obvodní lékař 3x týdně a stomatolog. Není problém. Obec provozuje "Domov důchodců" (32 míst). Není problém. V obci je fotbalové hřiště, tělocvična u školy a tenisový kurt, sportovní areál. Není problém. Fungují spolky jako Orel, hasiči, Sokol, zahrádkáři, chovatelé, rybáři, svaz žen, klub důchodců, myslivci a SRPŠ. Obec má kultůrní dům.

Ostatní

204

EKOTOXA s.r.o.


Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP): Záměry (mimo těch v ÚP):

Obec letos pořídila nový územní plán. Obec letos pořídila nový územní plán.

Stavební parcely:

Není problém, výstavba je optimální. Obec připravuje 12 pozemků pro bytovou výstavbu (Černá cesta). Většina pozemků je v soukromém vlastnictví.


Blízkost Opavy, příroda (přírodní rezervace Hvozdnice), oblast mimo povodně (částečně záplavové území Hvozdnice), není rušivý průmysl, dobrá obslužní dostupnost. Rozdělení obce na 2 části silnicí I/46

Služovice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém. (na okraji obce je starý nevyužívaný vepřín, leží však na katastru Oldřišova) Není problém, v ÚP je navržen obchvat obce. Není problém.


S hromadnou dopravou v obci není problém, obec má dostatečné autobusové spojení. V ÚP je navržen obchvat obce. Problémem je jen překračování povolené rychosti v obci. Není v obci. Není problém (v ÚP je navržen obchvat obce). Není problém. Není problém. Obec má obecní vodovod. Je v obci, ale je potřebná rekostrukce (plánuje se). Jen v místní části Vrbka, plánuje se výstavba nové ČOV, zatím není v ÚP. Obec je plynofikována. Není.


Není problém. V obci je základní škola (1-5) - průměrná naplněnost a mateřská školka (naplněná kapacita). Není problém. Jsou využívány služby v okolních obcích, občanům to vyhovuje. Není problém. Přímo v obci nejsou, ale všechny služby jsou dostupné v Opavě a v okolí. Není problém. V obci je hřiště, dětské hřiště. Není zde tělocvična, využívá se však kulturní sál. Není problém. Obec má sál pro kulturní akce.


Rozvojových ploch je dostatek, problém je v tom, že soukromí vlasníci je neprodají. Obec proto připravuje změnu ÚP a vymezí nové plochy ve vlastnicví obce. Zájem o rekonstrukci el.vedení v obci.

205

EKOTOXA s.r.o.

Stavební parcely: Silné stránky: Slabé stránky: Záměry

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Je problém s využitím pozemků v ÚP, pro odpor soukromých vlastníků, nové pozemky se připravují změnou ÚP. Blízkost Opavy, dopré spojení do Opavy, klid.

Rekonstrukce kanalizace a nová ČOV

Sosnová Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém. Není zájem. Není problém. U objektu bývalého vepřína u hřiště parc. č. 206 jsou nejasné majetko právní poměry. Není problém. Není problém.


Dopravu zajišťuje autobusová doprava (TQM) včetně školních linek a je dostačující. Křižovatka před obecním úřadem. Obec není napojena na železniční dopravu. Není problém. Obec nemá zdroj pitné vody. Je napojena na skupinový vodovod - Lenart. Není problém. Obec má obecní vodovod ve správě obce, který provozuje společnost Vak Bruntál. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací v majetku obce. Obec nemá ČOV. Obec není plynofikována. Není.


Obec nemá školu ani školku. Nejsou poskytovány zdravotní služby, dojíždí se do Horního Benešova. Nejsou poskytovány sociální služby. Obec má fotbalové hřiště se zázemím ve špatném stavu. Není problém. Fungují spolky jako zahrádkáři, hasiči, TJ, ochránci přérody, myslivci. Obec má kulturní dům, smuteční síň.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Nejsou záměry nad rámec územního plánu. Pohoda, klid, obslužnost, blízkost Opavy, dobré životní podmínky, vyhýbají se živelné pohromy. Dojezd za prací, malá sociální soudržnost obyvatel, skladba obyvatelstva (dosídlená oblast).

206

EKOTOXA s.r.o.


Stěbořice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém. Budova starého zámku. Těžká zemědělská mechanizace při průjezdu obcí. V prostoru mezi Hájem a Smolkovem se sesouvá svah, postupuje ke komunikaci. V ÚP je tento problém již zaznamenán.


Jediná hromadná doprava je zajišťována autobusovými dopravci. Doprava je dostačující, je orientována ve směrech na Litultovice a Kružberk, Svobodné Heřmanice. Není problém. Obec není napojena na železniční dopravu. Úzká komunikace ze Stěbořic na Jamnici, nezpevněné krajnice. Není problém, obec je napojena na skupinový vodovod - p. Lenart. Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací. Obec nemá ČOV. Obec je plynofikována. Není.


Není problém. V obci je základní škola (1-9) a mateřská školka. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci ordinuje obvodní lékař, dětský lékař, stomatolog. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci jsou 2 fotbalová hřiště, 4 tenisové kurty, 4 víceúčelová hřiště. Není problém. Fungují spolky jako Orel, Sokol a dobrovolní mhasiči. Obec má 2 kulturní domy ve Stěbořicích a Jamnici.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Obec pořizuje nový územní plán. Záměry na výstavbu cykolstezsky, dotace pro výstavbu ČOV.


Není problém, výstavba je optimální. Developer připravuje novou lokaliuy pro bytovou výstavbu ve směru na Jezdkovice. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Vybavenost obce, sportovní vyžití, lékařská péče, školství. Poškozená a ne zcela funkční kanalizace.

Štáblovice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky:


207



Není problém. Staré provozy (ZD) jsou už vyřešeny (podnikatelský areál). Není problém. V rámci mikroregionu Hvozdnice zpracovány protierozní opatření - fa. Ekotoxa.


Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod: Kanalizace: ČOV: Plynofikace: Zásobování teplem Alternativní zdroje energie:

Základní obslužnost obce obstarává autobusová doprava (TQM) - je nedostačující. Asi 5 km od obce(Štáblovický mlýnek) se nachází železniční zastávka. Není problém. Zastávka je poměrně daleko od obce a ve zhoršeném počasí ji nelze využít. Na průtahu obcí na komunikaci III. třídy č.443 chybí vyznačení přechodů pro chodce. Obec disponuje 1 vrtem ve Štáblovicích (30m3/denně) a 1 vrtem na Lipině (20m3/denně). Tuto vodu dodává do sítě společně s vodou z oblastního ostravského vodovodu (OOV). Není problém. Obec má obecní vodovod včetně Lipiny a Vendelínu. Obec je odkanalizována, má splaškovou kanalizaci (100 % obyvatel) Obec má ČOV. Obec je plynofikována. Není. nezjišťováno



Není problém. V obci je základní škola (1-2) a mateřská školka. Naplněnost je optimální. V obci ordinuje jeden krát týdně obvodní lékař. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci je fotbalové hřiště, tenisové kurty, nohejbalové hřiště. Není problém. Fungují spolky. Obec má kulturní dům. V obci funguje Sbor dobrovolných hasičů, zahrádkáři, myslivecké sdružení, tenisový oddíl, fotbalový klub, sokol a rybářský spolek.



Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Nejsou, obec má nový územní plán. Není problém, výstavba je optimální. Obec připravuje 2 nové lokality pro bytovou výstavbu(60 a 50 domů). Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Velká poptávka o stavební parcely, blízkost Opavy, blízkost a neporušenost přírody, kompletní infrastruktůra Chybí sportovní hala.

Štítina Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky:


208



Není problém. Hluk je způsoben průjezdem aut směr Kravaře (až 5000 za den automobilů za den) Není problém.

Dopravní a technická infrastruktura Hromadná doprava: Časté dopravní nehody Železnice(problémy) Silnice (problémy) Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod:


Železnice poskytuje dobré spojení směrem na Opavu i Ostravu. Doprava je dále řešena autobusy (TQM). Dopravní spojení je dostačující. Železniční přejezd u obecního úřadu. Železniční přejezd u obecního úřadu. Obec žádala vystrojení přejezdu závorami. Problémen je pravoúhlá zatáčka na komunikaci směr Kravaře. Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Nedostačující tlakové poměry v síti jsou řešeny redukčními ventily. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací. Projekt vybudování kanalizace s připojením na ČOV v Háji ve Slezsku je ve fázi vydaného územního řízení. Obec nemá ČOV. Obec je plynofikována. Není.



Není problém. V obci je základní škola (1-9) a mateřská školka. Naplněnost je optimální. Není problém. V obci je zdravotní středisko - obvodní lékař, dětský lékař. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci je velký sportovní areál, travnatá plocha, volejbalový a tenisový kurt, školní tělocvična. Není problém. Fungují spolky jako hasiči, TJ, klub žen, důchodci, divadelní splolek, country tance Matador, společnost skvělých mužů, spolek Šamu, folk. Soubor Beatka. Obec má sál přísálí v budově školy.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Výstavba odlehčovacího kanálu na řece Opavě. Není problém, výstavba je optimální. Developer má připravenu plochu pro výstavbu (30 RD). Většina pozemků je v soukromém vlastnictví.


Dobrá dopravní obsužnost (Opava i Ostrava),přítomnost malých firem (dostatečné prac. příležitosti), zásobování, kuturní a společenský život, vbybavenost, sklady hmotných rezerv. Záplavy z řek Opava a Sedlinka.

Těškovice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields:

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Na katastrálním území obce se nachází bývalá skládka (asi 500m od obce ve směru na Výškovice) - proběhla rekultivace.

209

EKOTOXA s.r.o. Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Není problém. Není problém.

Dopravní a technická infrastruktura Hromadná doprava: Časté dopravní nehody Železnice(problémy) Silnice (problémy) Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod:

Autobusová doprava (TQM, Veolia) poskytuje dobré spojení směrem na Opavu,Ostravu i Bílovec. Četnost dopravních prostředků je dostačující. Není problém. Obec není napojena na železniční dopravu. Uprostřed obce na komunikacích II a III třídy i na místních komunikacích jsou úzké silnice (4m). Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV) a dočerpává vodu z 1 vrtu ze 4 (3 jsou zakonzervovány).


Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací. Má vypracován projektovou dokumentaci na odkanalizování obce včetně výstavby ČOV (70 mil. Kč) Obec nemá ČOV. Obec je plynofikována. Není.

Školy: Zdravotnictví: Sociální služby: Sportoviště:

Obec má ZŠ (1-5) a mateřskou školku. Naplněnost je optimální. Obec nemá zdravotní zařízení ale ordinují zde dětský a obvodní lékař. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Obec má hřiště u školy, víceúčelové hřiště na starém fotbalovém hřišti.



Není problém. Fungují spolky jako rybáři, sokol, hasiči, amaterský divadelní soubor, myslivci, SRPŠ, tenisti. Obec má kulturní dům v majetku obce.



Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Změna územního plánu se zapracováním domovních čističek. Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Obec připravuje 2 stavební pozemky na severu a 5 na jihu obce. Vzájemné vztahy, kultura, sportovní vyžití (požárníci, kulturisti). V soutěži obec roku se umístila obec na druhém místě (modrá stuha). Čištění odpadních vod, úprava povrchu komunikací, O2 má umístěny kabely nad zemí.

Uhlířov Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém. Je zpracován projekt na revitalizaci staré zemědělské budovy na obecní dům ve fázi stavebního povolení. Způsobuje průjezd obcí automobily. Není problém.

210

EKOTOXA s.r.o.



Dopravní obslužnost umožňuje autobusová doprava a také železniční doprava (zastávka Štáblovický mlýnek). Doprava je postačující. Výjezdy z bočních komunikací na hlavní cestu procházející obcí. Železniční zastávka vzdálena 1 km od obce, Dopravní problémem je rychlost průjezdu obcí. Také zúžení hlavní komunikace z 12 na 7 m a chybějící přechody pro chodce. Obec nemá zdroj pitné vody. V místech pod vodojemem dochází k nežádoucím poklesům tlaků. Obec má obecní vodovod ve správě společnosti SMVaK a.s. Obec je odkanalizována, výstavba kanalizace ukončena v letošním roce. Obec má ČOV. Obec je plynofikována. Není.



Na území obce se nachází mateřská škola, jejímž zřizovatelem jsou Otice, ale provoz financuje obec. Nejbližší obvodní lékař ordinuje v sousedních Oticích (asi 2km). Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Nestandartní fotbalové hřiště pro rekreační sporty (volejbal, tenis) Není problém. Fungují spolky. Obec má kulurní dům s kapacitou až 120 míst, hojně využíván i obyvateli Opavy, pro plesy či rodinné oslavy. V obci je aktivní červený kříž, sbor dobrovolných hasičů, myslivecké sdružení, český zahrádkářský svaz (Štáblovice a Uhlířov)



Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Nejsou záměry nad rámec územního plánu. Není problém, výstavba je optimální. Obec připravuje novou lokalitu pro bytovou výstavbu v severní části obce (až 20 stavebních parcel). Většina pozemků je v soukromém vlastnictví. Zájem o pozemky na výstavbu RD, dobrá dopravní obsužnost (Opava), blízkost Opavy, klidné prostředí. Nižší stupeň soudržnosti obyvatel, sociální skladba ubytovaných obyvatel v bytových domech.

Velké Heraltice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Není problém. Způsobuje doprava projíždějící obcí po komunikaci I/11. Podél komunikace I/11 v zářezu směrem na Malé Heraltice.

Dopravní a technická infrastruktura Hromadná doprava:

Dopravu řeší autobusy TQM Opava a Connex Ostrava a.s. Doprava je dostačující.

211

EKOTOXA s.r.o. Časté dopravní nehody Železnice(problémy) Silnice (problémy) Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou:

Veřejný vodovod: Kanalizace: ČOV: Plynofikace: Zásobování teplem

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Komunikace I/11 mezi Velkými a Malými Heralticemi. Obec není napojena na železniční dopravu. Nezpevněné krajnice, křižovatka u obecního úřadu. Není problém. obec má 2 vrty a vodovd z Brumovic. Kolísání tlaku - byl vybudován posilující vrt. Obec má obecní vodovod. Malé Heraltice vodovod nemají, Sádek má v části obce vodovod a vrt v obci, v Táboře vodovod není a v Košeticích se vybudoval vrt, ale chybí rozvody. Obece jsou odkanalizovány jednotnou kanalizací, část V. Heraltic má splaškovou kanalizaci. Obec má ČOV pro školu a bytovky. Obec je plynofikována mimo Malé Heraltice, Košetice, Tábor a Sádek. Není.



V obci je ZŠ (1-9) a mateřská školka (Velké Heraltice a Sádek). Naplněnost je optimální. Není problém. V obci je středisko, kde ordinuje dětský lékař, obvodní lékař a zubní lékař. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Není problém. V obci je fotbalové hřiště a víceúčelové hřiště u školky. Není problém. Fungují spolky jako jsou TJ, myslivci, hasiči, český červený kříž, chovatelé. Obec má kulturní domy ve Velkých Heralticích, Malých Heralticích, Táboře, Sádku a Košeticích.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Nejsou záměry nad rámec územního plánu. Blízkost Opavy, zámek, příroda, rybníky. Průjezd obcí, občanská vybavenost.

Velké Hoštice Životní prostředí Postižení záplavami: Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Radonový průzkum: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Obec byla postižena záplavami (řeka Opava). Část obce se nachází v záplavovém území řeky Opavy. Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Ukončená skládka rekultivována, ale provozována dle starých norem (Peklisko). Staré provozy (ZD) jsou už vyřešeny (podnikatelský areál). nezjišťováno Automobilová doprava dělí obec na dvě části a způsobuje nadměrný hluk. Není problém.

Dopravní a technická infrastruktura Hromadná doprava:

Železnice poskytuje dobré spojení směrem na Opavu i Kravaře resp. Hlučín. Dopravu zároveň řeší poměrně hiustá frekvence autobusů TQM Opava a Connex Ostrava a.s.

212

EKOTOXA s.r.o.

Časté dopravní nehody

Železnice(problémy) Silnice (problémy)

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Obě odbočení z hlavní cesty nacházející se v obci. Velká hustota dopravy procházející obcí a nedodržování povolené rychlosti. Není problém. Dobudován nový perón a zastřešení čekárny pro cestující vlakem. Problém činí uzavřená budova s čekárnou, kterou ČD přestaly využívat. Průjezd obcí činí problémy při přecházení vozovky, ale také při výjezdu na hlavní cestu. Obec vlastní vrty pod úpravnou vody a voda je míchána s vodou dodávanou z OOV. Zdroj vody je znečištěn železitany.

Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod:

Není problém. Obec má obecní vodovod.


Obec je odkanalizována z jedné poloviny oddílnou kanalizací. Druhá polovina má pouze kanalizaci dešťovou. Kanalizace je provozována společností SMVaK a.s. Obec má ČOV. Obec je plynofikována. Není.

Veřejná vybavenost a služby Školy: Zdravotnictví: Sociální služby:

Není problém. V obci je základní škola (1-9) využívána ze 70% a mateřská školka (56dětí). Naplněnost je optimální. Není problém. V obci je obvodní lékař ordinuje 2x týdně. Není problém. Obec provozuje Dům s pečovatelskou službou (12 míst).

Sportoviště:

Není problém. V obci jsou 3 fotbalové hřiště, tenisové kurty a pod zámkem víceúčelové hřiště na basketbal a míčové hry, dětské hřiště. Buduje se golfové hřiště.


Není problém. Fungují spolky. Obec pronajímá soukromý sál. Spolky fungují dobře jako např. Dobrovolní hasiči, fotbalový klub, tenisový klub, chovatelé, zahrádkáři, ČČK, myslivecké sdružení.


Obec by měla zájem o rozšíření ploch pro podnikání. Odkanalizování druhé části obce. Výstavba nového kulturního domu. Není problém, výstavba je opimální. Obec připravuje novou lokalitu pro bytovou výstavbu (28 parcel). Dobrá dopravní obsužnost (Opava i Hlučín), původní koryto řeky Opavy (meandry), vybavenost obce, bohatá společenská činnost. Záplavy spodní části obce z řeky Opavy a průtah obcí, silnice I/56.

Vršovice Životní prostředí Ovzduší: Černé skládky: Staré ekologické zátěže a brownfields: Radonový průzkum: Hluk Problém - sesuvná nebo poddolovaná území v obci

Není problém, občas vzniká znečištění z lokálních topenišť. Není problém. Na katastrálním území obce se nachází bývalá skládka - probíhá rekultivace. nezjišťováno Částečně průjezd obcí automobily. Není problém.


EKOTOXA s.r.o.


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Opava 2010 – aktualizace Dopravu zajišťuje Městský dopravní podnik Opava a autobusová doprava a je dostačující. Není problém. Obec není napojena na železniční dopravu. Úzké komunikace v obci, nelze vyřešit z nedostatku prostoru. Dal by se zavést jednosměrný provoz. Není problém, obec je napojena na ostravský oblastní vodovod (OOV). Není problém. Obec má obecní vodovod. Obec je odkanalizována jednotnou kanalizací. Obec nemá ČOV. Nebude budovat, existuje projekt na propojení kanalizací a výstavba ČOV na území obce Raduň. Obec je plynofikována. Není.


Obec nemá školu, nachází se v sousední obci Raduň. Obec má mateřskou školku. Naplněnost je optimální. Obec nemá zdravotní zařízení ani zde neordinují lékaři. Obec neprovozuje ani nevlastní žádné sociální služby. Obec má hřiště v prostoru nad školkou. Není problém. Fungují spolky jako červený kříž, hasiči, včelaři, zahrádkáři. Obec má kulturní dům v majetku obce.


Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Nejsou záměry, které by nebyly uvedeny v územním plánu. Takřka všechny plochy jsou v majetku soukromých vlastníků, kteří nemají zájem o jejich prodej. Poloha obce, blízkost přírody, obslužnost, povětří. Slabší sociální soudržnost, chybějící kanalizace, chybějící hřiště.

214

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Opava 1. aktualizace

Recommend Documents