ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP IVANČICE 2. úplná aktualizace 2012

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP IVANČICE 2. úplná aktualizace 2012

ZADAVATEL: ZPRACOVATEL:

MĚSTO IVANČICE EKOTOXA s.r.o. VE SPOLUPRÁCI S

MÚ IVANČICE

LISTOPAD 2012 VERZE 01 © EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno, Černá Pole tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

AUTORSKÝ KOLEKTIV

EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon

koordinace projektu, metodika, kompletace zprávy, komunikace se zákazníkem

Mgr. Zdeněk Frélich

koordinace témat ENVI témat 1-5 (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkcí lesa, kartogramy

Mgr. Pavel Pracný

horninové prostředí a geologie, ochrana přírody a krajiny

Ing. Jana Fichnová

vodní režim

Bc. Veronika Frélichová

hygiena životního prostředí

Eva Krásenská

zemědělský půdní fond a PUPFL

Mgr. Miroslava Baranová

hospodářské podmínky, vyhodnocení vyváženosti pilířů

Jana Vaňková

GIS podpora pro témata

Lucie Rašovská

problémy, střety, výkresová dokumentace, problémový výkres

Gabriela Hřivnáčová

servisní práce, korektury

Mgr. Pavla Škarková

kompletace zprávy

Mgr. Hana Trávníčková

dotazníkové šetření, urbanistické, dopravní a hygienické závady, komunikace se zákazníkem

Ing. Eva Brhelová

urbanistické, dopravní a hygienické závady

Daniel Bartoň

zpracování problémů pro jednotlivé obce SO ORP z dodaných podkladů

Ing. arch. Petr Malý

územní plánování

Mgr. Ivo Dostál

veřejná dopravní a technická infrastruktura

Mgr. Jiří Dužár

bydlení

Mgr. Vladan Hruška

sociodemografické podmínky, rekreace

Městský úřad Ivančice Ing. Pavel Červený

zajištění dotazníkového šetření, podkladová data ÚAP, připomínky, komunikace se zpracovatelem

Starostové všech obcí ORP Ivančice (nebo jimi určení zástupci) - vyplnění dotazníků

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Ivančice 2012 - aktualizace

OBSAH 1

ÚVOD ................................................................................................................................................... 9 1.1 Základní informace ............................................................................................................................. 9 1.2 Podklady pro rurú – údaje o území ................................................................................................... 10 1.3 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v so orp ivančice ............ 10 1.4 Použitá metodika rurú ....................................................................................................................... 11 1.4.1 Výchozí informace – právní stav............................................................................................ 11 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2012 pro SO ORP Ivančice ........ 12

2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ................................................................................... 14 2.1 Základní údaje řešeného území – SO ORP Ivančice ........................................................................ 14

3

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ..................... 15 3.1 Horninové prostředí a geologie ........................................................................................................ 16 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území ......................................................................... 16 3.1.2 Těžba nerostných surovin ....................................................................................................... 19 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území ............................................................................................... 19 3.1.4 Indikátory ............................................................................................................................... 21 3.1.5 SWOT analýza ....................................................................................................................... 22 3.1.6 Problémy k řešení ................................................................................................................... 23 3.2 Vodní režim ...................................................................................................................................... 24 3.2.1 Sklonitá orná půda .................................................................................................................. 25 3.2.2 Povodňová charakteristika ..................................................................................................... 27 3.2.3 Stav povrchových a podzemních vod ..................................................................................... 29 3.2.4 Indikátory ............................................................................................................................... 32 3.2.5 SWOT analýza ....................................................................................................................... 35 3.2.6 Problémy k řešení ................................................................................................................... 36 3.3 Hygiena životního prostředí ............................................................................................................. 37 3.3.1 Ovzduší................................................................................................................................... 37 3.3.2 Staré ekologické zátěže .......................................................................................................... 40 3.3.3 Hlukové znečištění ................................................................................................................. 40 3.3.4 Indikátory ............................................................................................................................... 40 3.3.5 SWOT analýza ....................................................................................................................... 43 3.3.6 Problémy k řešení ................................................................................................................... 43 3.4 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................................. 44 3.4.1 Chráněná území ...................................................................................................................... 44 3.4.2 Významné krajinné prvky ...................................................................................................... 47 3.4.3 Územní systém ekologické stability ....................................................................................... 48 3.4.4 Koeficient ekologické stability krajiny .................................................................................. 49 3.4.5 Indikátory ............................................................................................................................... 49 3.4.6 SWOT analýza ....................................................................................................................... 51 3.4.7 Problémy k řešení ................................................................................................................... 51 3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...................................................... 52 3.5.1 Zemědělský půdní fond .......................................................................................................... 52 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ..................................................................................... 54 3.5.3 Indikátory ............................................................................................................................... 55 3.5.4 SWOT analýza ....................................................................................................................... 58 3.5.5 Problémy k řešení ................................................................................................................... 58 3.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ..................................................................................... 59 3.6.1 Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje ......... 59

3

EKOTOXA s.r.o.

3.6.2 3.6.3 3.6.4 3.6.5 3.6.6


Dopravní infrastruktura .......................................................................................................... 60 Technická infrastruktura......................................................................................................... 69 Indikátory ............................................................................................................................... 75 SWOT analýza ....................................................................................................................... 79 Problémy k řešení ................................................................................................................... 80

3.7 Sociodemografické podmínky .......................................................................................................... 81 3.7.1 Populační vývoj ...................................................................................................................... 81 3.7.2 Věková struktura obyvatelstva ............................................................................................... 84 3.7.3 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................... 85 3.7.4 Naděje dožití........................................................................................................................... 87 3.7.5 Školy a školská zařízení ......................................................................................................... 87 3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče ....................................................................... 88 3.7.7 Indikátory ............................................................................................................................... 90 3.7.8 SWOT analýza pro územní plánování .................................................................................... 94 3.7.9 Problémy k řešení ................................................................................................................... 94 3.8 Bydlení.............................................................................................................................................. 96 3.8.1 Základní údaje o domech a bytech ......................................................................................... 96 3.8.2 Domovní fond......................................................................................................................... 97 3.8.3 Bytový fond ............................................................................................................................ 99 3.8.4 Indikátory ............................................................................................................................. 101 3.8.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 105 3.8.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování .................................................................. 106 3.9 Rekreace ......................................................................................................................................... 107 3.9.1 Turistická atraktivita............................................................................................................. 107 3.9.2 Ubytovací kapacity ............................................................................................................... 113 3.9.3 Turisticko-rekreační zařízení ................................................................................................ 115 3.9.4 Indikátory ............................................................................................................................. 116 3.9.5 SWOT analýza pro územní plánování .................................................................................. 120 3.9.6 Problémy k řešení ................................................................................................................. 120 3.10 Hospodářské podmínky .................................................................................................................. 122 3.10.1 Daňová výtěžnost ................................................................................................................. 122 3.10.2 Nezaměstnanost .................................................................................................................... 122 3.10.3 Podnikatelská struktura ........................................................................................................ 125 3.10.4 Indikátory ............................................................................................................................. 129 3.10.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 132 3.10.6 Problémy k řešení ................................................................................................................. 132 4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................. 133 4.1 Vyhodnocení vyváženosti pilířů ..................................................................................................... 133 4.1.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře ................................................................................ 135 4.1.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře....................................................................................... 137 4.1.3 Vyhodnocení sociodemografického pilíře ............................................................................ 139 4.1.4 Celkové hodnocení obcí ....................................................................................................... 141

5

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 145 5.1 Hodnocení metodiky RURÚ........................................................................................................... 145

6

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI ............... 146 6.1 Závady a ohrožení v území ............................................................................................................. 146 6.1.1 Dopravní a hygienické závady v území................................................................................ 146 6.1.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území .................................................................... 149 6.2 Tabulky problémů k řešení v ÚPD po obcích................................................................................. 151

7

LITERATURA ................................................................................................................................ 169

4

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Grafická příloha

Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2012 (pouze v digi podobě) Problémový výkres (v měřítku 1:25 000)

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Ivančice .............................................................. 18 Obrázek č. 3.1.2: Důlní činnost, sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Ivančice ................................ 20 Obrázek č. 3.1.3: Indikátor geologických rizik - sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Ivančice ....... 22 Obrázek č. 3.2.1: Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Ivančice ........................................................ 24 Obrázek č. 3.2.2: Vodní režim ve SO ORP Ivančice .................................................................................. 25 Obrázek č. 3.2.3: Záplavové území Q100 na území SO ORP Ivančice ........................................................ 28 Obrázek č. 3.2.4: Celková rizikovost povrchových vod ............................................................................. 30 Obrázek č. 3.2.5: Celková rizikovost podzemních vod .............................................................................. 31 Obrázek č. 3.2.6: Zranitelné oblasti ve SO ORP Ivančice .......................................................................... 32 Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy........................................................... 34 Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle záplavového území Q100 ................................................................. 34 Obrázek č. 3.3.1: Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z r. 2010 ...................................... 39 Obrázek č. 3.3.2: Hodnocení indikátoru kvality ovzduší ............................................................................ 42 Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území v SO ORP Ivančice v r. 2012 .............................................................. 46 Obrázek č. 3.4.2: VKP v SO ORP Ivančice ................................................................................................ 47 Obrázek č. 3.4.3: ÚSES SO ORP Ivančice ................................................................................................. 48 Obrázek č. 3.4.4: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Ivančice v roce 2012 ...................... 50 Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany ................................................................................................ 53 Obrázek č. 3.5.2:Kategorie lesa .................................................................................................................. 55 Obrázek č. 3.5.3: Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012 ............................................... 57 Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť ve SO ORP Ivančice .................................................................................... 61 Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti v území SO ORP Ivančice .......................................... 62 Obrázek č. 3.6.3: Intenzita dopravy na silniční síti ve městě Ivančice ....................................................... 63 Obrázek č. 3.6.4: Železniční tratě ve SO ORP Ivančice ............................................................................. 66 Obrázek č. 3.6.5: IDS JmK ve SO ORP Ivančice a systém integrovaných linek veřejné dopravy ............. 68 Obrázek č. 3.6.6: Rozvod a zásobování plynem v SO ORP Ivančice ......................................................... 71 Obrázek č. 3.6.7: Zásobování vodou v SO ORP Ivančice .......................................................................... 72 Obrázek č. 3.6.8: Odvádění a čištění odpadních vod v jednotlivých obcích .............................................. 74 Obrázek č. 3.6.9: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Ivančice 78 Obrázek č. 3.6.10: Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infrastrukturou v SO ORP Ivančice ... 78 Obrázek č. 3.7.1: Změna počtu obyvatel mezi lety 2001 a 2011 v obcích SO ORP Ivančice (v procentech) ............................................................................................................................................................ 92 Obrázek č. 3.7.2: Index stáří pro obce SO ORP Ivančice ........................................................................... 92 Obrázek č. 3.7.3: Podíl osob se vzděláním maturitním a vyšším na osobách ve věku 15 a více let v obcích SO ORP Ivančice (v procentech) ........................................................................................................ 93 Obrázek č. 3.8.1: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 ........................................... 104 Obrázek č. 3.8.2: Dokončené byty v letech 2007-20011 .......................................................................... 104 Obrázek č. 3.9.1: Chráněná území přírody SO ORP Ivančice .................................................................. 110 Obrázek č. 3.9.2: Turistická atraktivita území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Ivančice. .................. 118 Obrázek č. 3.9.3: Podíl potenciálních rekreačních ploch na rozloze obcí v SO ORP Ivančice. ............... 118 Obrázek č. 3.9.4: Počet rekreačních a turistických lůžek na km2. ............................................................ 119 Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Ivančice v období 2007 až 2011 ................ 124 Obrázek č. 3.10.2: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2011................................................ 130 Obrázek č. 3.10.3: Indikátor průměrná roční míra nezaměstnanosti v roce 2011..................................... 130 Obrázek č. 3.10.4: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2011 ..................................................... 131 Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř ........... 136 Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř .................. 138 5

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř ....... 140 Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Ivančice .................... 142 Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení ............... 143

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 2.1.1: Základní údaje správního obvodu ORP Ivančice ............................................................ 14 Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Ivančice ............................................................ 19 Tabulka č. 3.1.2: Indikátory geologických rizik ......................................................................................... 21 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonité orné půdy na území jednotlivých obcí SO ORP Ivančice ................. 26 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí .......................................... 27 Tabulka č. 3.2.3: Aktivní zóny záplavových území ve SO ORP Ivančice.................................................. 28 Tabulka č. 3.2.4: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů ..................................... 33 Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2010 ... 38 Tabulka č. 3.3.2: Staré ekologické zátěže v roce 2012 ............................................................................... 40 Tabulka č. 3.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP dle dat z roku 2010 ..................................................................................................................... 41 Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Ivančice ...................... 50 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30.6.2012 .................................................................... 52 Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí .................................................................. 54 Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru PF .................................................................................................. 55 Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012 .............................. 56 Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC ve SO ORP Ivančice využívané pro osobní dopravu ....... 65 Tabulka č. 3.6.2: Vybavenost jednotlivých obcí technickou infrastrukturou ............................................. 69 Tabulka č. 3.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Ivančice dle typu a instalovaného výkonu v MW ............................................................................................................................................................ 70 Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) ..................................................... 75 Tabulka č. 3.6.5: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ............................ 76 Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení dopravní obslužnosti ..................................................................................... 76 Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury .............................................................. 77 Tabulka č. 3.7.1: Základní charakteristiky správního obvodu SO ORP Ivančice ....................................... 81 Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Ivančice mezi lety 2001 – 2011............ 83 Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Ivančice mezi lety 2006 – 2011 .................................................................................................................................................... 84 Tabulka č. 3.7.4: Základní charakteristiky věkového složení obyvatel obcí SO ORP Ivančice k 31.12.2011 ............................................................................................................................................................ 85 Tabulka č. 3.7.5: Struktura obyvatelstva obcí SO ORP Ivančice patnáctiletého a staršího podle nejvyššího ukončeného vzdělání v roce 2011 ....................................................................................................... 86 Tabulka č. 3.7.6: Naděje dožití mužů a žen v SO ORP Jihomoravského kraje mezi roky 2005 - 2009 ..... 87 Tabulka č. 3.7.7: Školy a školská zařízení v SO ORP Ivančice v roce 2011 .............................................. 88 Tabulka č. 3.7.8: Zdravotnická zařízení v SO ORP Ivančice v roce 2011.................................................. 89 Tabulka č. 3.7.9: Hodnocení indikátorů...................................................................................................... 91 Tabulka č. 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Ivančice .................. 96 Tabulka č. 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Ivančice v roce 2001......................................... 97 Tabulka č. 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Ivančice v roce 2011......................................... 98 Tabulka č. 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby v SO ORP Ivančice ............................... 99 Tabulka č. 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání ............ 100 Tabulka č. 3.8.6: Dokončené byty v období 2005–2011 .......................................................................... 101 Tabulka č. 3.8.7: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 ......................... 102 Tabulka č. 3.8.8: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v období 2005–2009 a 2007– 2011 .................................................................................................................................................. 103 Tabulka č. 3.9.1: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO ORP Ivančice ............................................................................................................................................. 108 Tabulka č. 3.9.2: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity ..................... 112 Tabulka č. 3.9.3: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Ivančice ........... 113 6


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.9.4: Ubytovací zařízení v obcích SO ORP Ivančice v roce 2012......................................... 114 Tabulka č. 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Ivančice ............................................... 115 Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálu rekreační plochy a indikátoru turisticko-rekreačních zařízení ........................................................................................ 117 Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč) ....................................................................................... 122 Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 2011 ............................ 123 Tabulka č. 3.10.3: Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo ................................................. 124 Tabulka č. 3.10.4: Počet firem podle počtu zaměstnanců (31.12.2011) ................................................... 125 Tabulka č. 3.10.5: Počet subjektů podle NACE (31.12.2011) .................................................................. 126 Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (údaje k 31.12.) .............................................................. 128 Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity ....................................................................................................................... 129 Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů ............................ 133 Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů. 134 Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Ivančice ............................. 134 Tabulka č. 4.1.4: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty............................ 141 Tabulka č. 4.1.5: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů .......... 144

SEZNAM ZKRATEK: AOT40

BPEJ BRKO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DPS DV EKO ENV EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HP1 CHKO CHLÚ KES KO KPÚ Ldvn MMR Mze MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NP NR

expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální dům s pečovatelskou službou daňová výtěžnost ekonomický pilíř environmentální pilíř Evropská unie evropsky významná lokalita geografický informační systém. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hlavní parametr 1 chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území koeficient ekologické stability krajiny komunální odpad komplexní pozemkové úpravy hladina hluku celodenní Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu národní park nadregionální 7

EKOTOXA s.r.o.

OKEČ ORP OZKO PLO PP PUPFL PÚR Q Q100 R RBC RURÚ SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP


odvětvová klasifikace ekonomických činností obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO2 N2O NO NO2 NO3 NOx NH4 + O3 PM10 SO2 SOx TZL

arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky

8

EKOTOXA s.r.o.

1


ÚVOD

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na „Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Ivančice“ zpracovaný v roce 2008 a 2010. Práce byla provedena na základě smlouvy mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Ivančice ze dne 26.3.2012. Konečným zákazníkem celého projektu je Městský úřad Ivančice. Jedná se o verzi 01, která již obsahuje zapracované připomínky k verzi 01 (spojená témata) a k problémovému výkresu. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Ivančice postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k „Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, která byla uveřejněna jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Současně byly vzaty do zpracování další názory MMR, UUR a zejména konkrétní připomínky pracovníků SO ORP. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Grafická příloha

Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2012 podobě Problémový výkres (v měřítku 1:25 000)

9

- pouze v digitální

EKOTOXA s.r.o.


1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz příloha č. 1. – část „A“ a část „B“.  

Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů)

Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihomoravského kraje a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Ivančice (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb., případně je konkrétní zdroj zmíněn v textu nebo pod patřičnou tabulkou nebo obrázkem.

1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP IVANČICE

PODMÍNEK

Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007 a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom jsou ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje. Poznámka: Jistou specifikou pro celý Jihomoravský kraj je skutečnost, že v době zpracování poslední aktualizace RURÚ kraj nemá právně platnou ZÚR, jako základní územně plánovací dokument. Předpoklad obnovení právního stavu v této oblasti se předpokládá v průběhu roku 2013.

10

EKOTOXA s.r.o.


1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ 1.4.1

Výchozí informace – právní stav

Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. Poznámka : nová aktualizace stavebního zákona183/2006 (350/2012) uvedená v Částce 130/2012 nabývá účinnost od 1.1.2013 a současně mění 14 dalších zákonů: 183/2006 Sb.; 133/1985 Sb.; 44/1988 Sb.; 114/1992 Sb.; 338/1992 Sb.; 360/1992 Sb.; 200/1994 Sb.; 18/1997 Sb.; 151/1997 Sb.; 131/2000 Sb.; 458/2000 Sb.; 100/2001 Sb.; 254/2001 Sb.; 634/2004 Sb. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 573/0 Mimo všechna zpřesnění formulací zákona je pro ÚP obcí nejdůležitější informací zpráva, že povinnost mít platný ÚP mají obce prodloužen z roku 2015 na rok 2020.

11

EKOTOXA s.r.o.

1.4.2


Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2012 pro SO ORP Ivančice

Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vychází ze sady stanovené v roce 2008 a 2010. Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. Ve vybraných tématech byly indikátory doplněny (téma č. 1), respektive účelově změněny (téma č. 2), aby jejich vypovídající schopnost byla v daných podmínkách maximální. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v rozsahu 5-25 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. Je nutno komentovat jisté omezení a vypovídající schopnost zvolených indikátorů, které byly odkázány na SLDB v roce 2011. Statistické vyhodnocení dat nebylo ještě ukončeno a mnohá data jsou v období 2. pololetí roku 2012 na stránkách ČSÚ pouze v předběžném stavu nebo nejsou k dispozici vůbec (dojížďky do škol a zaměstnání). 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů (některé složitěji definované indikátory mohou mít obsaženy různé váhy jednotlivých částí indikátoru, je uvedeno vždy v kapitole Indikátory v tématech). Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k „Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP“ MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, její klady i zápory a v další části jsou uvedeny problémy k řešení v ÚPD za celé území SO ORP po jednotlivých obcích strukturované v souladu s požadavky MMR z jejich pracovních seminářů s pracovníky SO ORP v druhém pololetí roku 2012. Pozorný čtenář ale rychle zjistí, jak je problematické dávat do jedné struktury problémy a střety v území z čerstvě zpracovaných podkladových dat ÚAP generované GIS společně s problémy zjištěnými vlastním zpracováním témat RURU (tedy problémy také částečně 12

EKOTOXA s.r.o.


generované z podkladových dat ÚAP, ale i dat dalších). Problémy jsou charakterizovány oblastmi, kterými se daná kapitola RURÚ zabývá. Největší problém je ve zpracování dotazníků z obcí, kdy poměrně důkladně strukturovaný dotazník byl vyplněn pracovníky obcí (starosta, místostarosta nebo jimi pověřená osoba) a zde se tedy jedná vždy o částečně subjektivní problémy vycházející z osobních znalostí a informací dané osoby. 6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1:25 000 včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. 7. Výsledky dotazníkových šetření – zpracovatelem byl vytvořen dotazník pro představitele obcí, který byl zaměřen na zjištění přítomnosti infrastruktury a další vybavenosti i na problémy v území tak, jak je chápou starostové obcí, případně pracovníci odborů ŽP a územních odborů. Zjištěné odpovědi mohou odpovídat statistickým datům stejně tak, jako se mohou lišit (viz výše).

13

EKOTOXA s.r.o.

2


ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP IVANČICE Tabulka č. 2.1.1: Základní údaje správního obvodu ORP Ivančice Obec Biskoupky Čučice Dolní Kounice Hlína Ivančice Ketkovice Kupařovice Mělčany Moravské Bránice Němčičky Neslovice Nová Ves Nové Bránice Oslavany Pravlov Senorady Trboušany SO ORP Ivančice

Počet obyvatel

Rozloha (km2)

189 438 2 454 316 9 555 616 267 495 988 323 905 782 709 4 662 574 413 351 24 037

5,82 8,20 8,97 8,34 47,61 9,55 3,33 7,43 8,16 4,59 5,77 11,53 6,23 18,71 2,93 9,59 5,53

172,26

Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k 31. 12. 2011

14

Hustota (počet obyvatel/km2) 32 53 274 38 201 65 80 67 121 70 157 68 114 249 196 43 63

EKOTOXA s.r.o.

3


ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je vyhodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata  Horninové prostředí a geologie,  Vodní režim,  Hygiena životního prostředí,  Ochrana přírody a krajiny,  Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL),  Veřejná dopravní a technická infrastruktura,  Sociodemografické podmínky,  Bydlení,  Rekreace,  Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Ivančice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně:  

Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Ivančice, ostatní SO ORP Jihomoravského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP

15

EKOTOXA s.r.o.


3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1

Geologický a geomorfologický profil území

Na území SO ORP Ivančice se nachází geomorfologické celky Křižanovská vrchovina (jejíž součástí je Bítešská vrchovina), Jevišovská pahorkatina (Znojemská pahorkatina), Boskovická brázda (jejíž součástí je v dané lokalitě Oslavanská brázda), která společně s Bobravskou vrchovinou (Lipovská pahorkatina a Leskounská vrchovina) tvoří největší plochu území. Na území SO ORP se naházejí dva přírodní parky – Střední Pojihlaví a Bobrava, jejichž účelem je především chránit estetický ráz krajiny. Boskovická brázda přestavuje významný geomorfologický celek v Brněnské vrchovině (s nejvyšším místem Nad Amerikou – 553 m n. m), je 4-6 km širokou asymetrickou příkopovou propadlinou SSV – JJZ směru situovanou na východním okraji Českého masivu. Probíhá od Moravského Krumlova, přes Ivančice, Rosice, Boskovice k Jevíčku. Pánev původně zasahovala směrem k SZ až do okolí Náměště nad Oslavou. Na JV hraničí s brněnským masivem, na SZ sousedí s horninami moravika. Boskovická brázda byla založena již v prekambriu. Nejvýznamnější pohyby probíhaly na zlomech boskovické brázdy v závěru variského geotektonického cyklu ve svrchním karbonu a spodním permu. S uvedenými pohyby souviselo postupné zahlubování brázdy, a to zejména v úseku rosicko-oslavanském a letovickém, které jsou v současnosti navzájem odděleny tzv. tišnovským prahem. Od poorlického permu je boskovická brázda oddělena na severu tzv. malonínskou elevací. Synsedimentační a postsedimentační pohyby způsobily částečný přesmyk brněnského masivu přes východní okraj pánve. Podloží boskovické brázdy tvoří geologické jednotky moldanubika, moravika a brunovistulika případně jejich sedimentární pokryv (např. kulmský flyš). Geologický profil v Oslavanech se nachází při západním okraji boskovické brázdy. Podloží západního úseku sedimentační pánve budují krystalinické horniny moravské svorové zóny vystupující na řadě odkryvů JZ. od Oslavan. V nich jsou zastoupeny zejména svory a kvarcity, lokálně jsou přítomny granátové svory, šedé krystalické vápence a tmavě šedozelené amfibolity. Svorový komplex bývá pronikán biotitovými rulami, dvojslídnými rulami a pegmatity. Ve větších hloubkách jsou horniny moravské svorové zóny vystřídány horninami olešnické skupiny (fylity, grafitové fylity, kvarcity a krystalické vápence). Ve východní polovině brázdy se předpokládá částečné překrytí uvedených podložních jednotek kulmskými sedimenty, které v minulosti vytvářely pokryv brněnského masivu a západomoravského krystalinika. Paleozoická sedimentace je v boskovické brázdě představována nepřerušeným ukládáním jezerních a říčních sedimentů o mocnosti přes 2000 m. Bazální sedimentace vyrovnala členitý reliéf starších podložních jednotek a projevila se uložením až 300 m mocného spodního červeného souvrství rozšířeného zejména v západní části sedimentační pánve. Jedním z litologicky nejnápadnějších členů bazálního souvrství jsou balinské slepence. Jde o petromiktní slepence s typicky červeným zbarvením tmelu. Na složení valounového materiálu se podílejí horniny podložního moldanubika a moravika (fylity, krystalické vápence, pararuly, serpentinity, bítešské ortoruly, kvarcity, kulmské droby, břidlice a červeně zbarvené pískovce). Mineralogicky zajímavý je výskyt malachitu tvořícího součást tmelu balinských slepenců. Směrem do nadloží přechází slepencový vývoj bazálního souvrství do červených pískovců tvořených silně porušeným a nevytříděným materiálem. Bazální sedimenty jsou výraznou, ostrou hranicí odděleny od spodního šedého pásma vystupujícího v jejich nadloží. Jde o šedé jemnozrnné křemenné pískovce a prachovce, lokálně se nacházejí i tufitické jílovce a šedé drobnozrnné slepence tvořené valouny kulmských drob, kvarcitů, fylitů, svorů a bítešských ortorul. Mocnost slepencových poloh se snižuje směrem k S za současného úbytku kulmských drob ve valounovém materiálu. Sedimenty charakterizuje výrazná vrstevnatost. Křemenné pískovce spodního šedého pásma byly historicky využívány jako stavební materiál oslavanského zámku, kláštera, některých objektů v Ivančicích a jejich okolí. Součástí spodního šedého pásma je hlavní uhlonosný slojový vývoj rosicko-oslavanského souvrství s bohatými fytopaleontologickými nálezy a syngenetickým pyritovým zrudněním. Ze svrchních poloh spodního šedého souvrství vychází odvodňovací Dědičná štola jako historický doklad bývalé těžby černého uhlí. Rosicko-oslavanské uhlonosné souvrství je překryto středním červeným souvrstvím, které statigraficky odpovídá tzv. padochovskému souvrství. Je tvořeno jílovci, prachovci a pískovci, které se střídají ve 16

EKOTOXA s.r.o.


dvoufázových cyklech. Červené zbarvení souvisí s přítomností jemných zrn hematitu. Červená souvrství se ukládala v období střídání humidních period s delšími periodami aridními. Svrchní šedé pásmo vystupující v nadloží středního červeného souvrství je tvořeno řadou horninových typů (šedé pískovce, šedé prachovce, šedé jílovce s vložkami vápenců a slínovců, bituminózní slínovce). Na pestrosti litofaciálního vývoje se uplatnila členitá strukturní stavba podložních jednotek a oživení starších tektonických směrů v období variské tektogeneze. V průběhu sedimentace docházelo ke zdvihu a nasunování východní okrajové jednotky – Brněnského masivu a jeho pokryvu tvořeného devonskými vápenci a spodnokarbonskými drobami. Nadloží svrchního šedého pásma představuje souvrství arkózových pískovců, arkóz a slepenců oslavské facie. Arkózové pískovce a arkózy sloužily v minulosti jako významný zdroj stavebního kamene. Těženy byly v lomech v Řeznovicích, Hrubšicích, Oslavanech, Padochově a Zbýšově. Tyto sedimenty byly využity při výstavbě historicky významných sakrálních objektů v oblasti západní Moravy (bazilika sv. Prokopa v Třebíči, kostel v Řeznovicích), městských a zámeckých objektů v Ivančicích, Rosicích, Moravském Krumlově, Hrubšicích a báňských staveb v samotné rosicko-oslavanské pánvi. Široké využití zaznamenal tento stavební kámen také na objektech budovaných v 19. stol. v Brně. Nejvyšším místem Jevišovské pahorkatiny je Zadní hora, která má výšku 633 m n.m. Jevišovická pahorkatina je členitá pahorkatina z krystalických břidlic a žul, rozčleněná hlubokým údolím Dyje a jejích přítoků. Člení se na Bítovskou pahorkatinu (mimo území SO ORP), Jaroměřickou kotlinu (mimo území SO ORP) a Znojemskou pahorkatinu. Geologické podloží tvoří horniny krystalinika – biotitické ortoluly, cordieritické ruly, granity a syenity, často na povrchu pokryté mocnými zvětralinami. Místy se ostrůvkovitě vyskytují vložky amfibolitů, krystalických vápenců a serpentinitů. Bobravská vrchovina je geomorfologický celek v Brněnské vrchovině. Nejvyšší je Lipová hora s 478 m n.m. Je to členitá vrchovina tvořena hlubinnými vyvřelinami brněnského masivu – granodiority, diority a diabasy. Člení se na podcelky: Leskounská a Lipovská vrchovina a Řečkovickokuřímský prolom (mimo území SO ORP). Křižanovská vrchovina spadá k Českomoravské vrchovině, jedná se o plochou vrchovinu z krystalických břidlic moldanubika, s typickými zalesněnými hřbety. Člení se na Bítešskou a Brtnickou vrchovinu a Dačickou kotlinu. Nejvyšší horou je Harusův kopec (741 m n.m.)

17

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Ivančice

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz (2008) Legenda granitoidy assyntské (zuly, granodiority)

-

-

tercierní horniny (písky, jíly)

-

kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky)

-

-

permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce)

-

-

ultrabazity v moldanubiku a proterozoiku

18

diority a gabra,assyntské a variské proterozoické horniny assyntsky zvrasněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice,fylity,svory až pararuly) ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity v moldanubiku a proterozoiku jednotvarná série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity)

EKOTOXA s.r.o.

3.1.2


Těžba nerostných surovin

Na území SO ORP Ivančice a v blízkém okolí je evidováno několik ložisek nerostných surovin. Jedná se o štěrkopísky, stavební kámen (granodiorit a diorit) a bentonit. Tři z těchto ložisek jsou plošně významnější (Bratčice, Ivančice – Němčice a Neslovice) a mají pro ochranu budoucí těžby vymezeno chráněné ložiskové území. Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Ivančice Název Obec Subregistr Těžba Surovina ložiska Němčičky Bratčice B - bilancovaná 3 štěrkopísky ložiska současná (výhradní) povrchová Dolní Dolní B - bilancovaná 3 stavební Kounice Kounice ložiska současná kámen (výhradní) povrchová Ivančice Ivančice- B - bilancovaná C štěrkopísky Němčice ložiska dřívější (výhradní) povrchová Ivančice Ivančice- B - bilancovaná C bentonit Réna ložiska dřívější (výhradní) povrchová Neslovice Neslovice B - bilancovaná 6 - dosud cihlářská ložiska netěženo surovina (výhradní)

Nerost písek, štěrk, živec

Plocha CHLÚ (ha) 113,7 Ano

granodiorit, diorit

14,1

Ne

písek, štěrkopísek, živec

149,5

Ano

bentonit, jíl

5,27

Ne

hlína, jíl, prachovec, sprašová hlína, spraš

56,9

Ano

Zdroj: Data ÚAP (2012) Na území SO ORP Ivančice je evidován jeden dobývací prostor těžený (Medlov), který zahrnuje většinu ložiska Bratčice a zasahuje sem z území vedlejšího SO ORP Židlochovice.

3.1.3

Sesuvná a poddolovaná území

Poddolované a sesuvné území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na území SO ORP Ivančice se nachází několik poddolovaných území plošně většího rozsahu. Jsou lokalizovány nejvíce do obcí Čučice (celkem 77,1 ha), Oslavany (475 ha), Nová Ves (79,2 ha) a Ivančice (9,2 ha). Obec Padochov je situována v poddolovaném území. Velká část města Oslavany leží na poddolovaném území (oblast je na západě omezena linií ul. Novoveská – nám. Republiky – stadion a na východě linií ul. Letkovská – bývalá elektrárna). Na poddolovaném území je situována také většina obce Čučice – s výjimkou severozápadní (okolí hlavní ulice od domu čp. 102 směrem z obce) a severovýchodní části (okolí hlavní silnice směrem z obce za domem čp. 124). Jedná se zejména o zbytky po těžbě paliv (uhlí) a rud. Z hlediska sesuvů je území ORP Ivančice geologicky stabilní, sesuvy jsou rozmístěny nepravidelně. Většina sesuvů je malého nebo bodového rozsahu, největší se nachází v k. ú. obce Ivančice a má rozlohu 4,5 ha. Do zástavby zasahují sesuvy v Oslavanech – v ulici 1. máje (zdroj: data ÚAP), v ulici Havířská (zvětralá skála zajištěná opatřením), V Gruntech (není třeba opatření; zdroj: dotazník 2012). Na katastru města Dolní Kounice se nachází tři místa, kde hrozí svahové pohyby (zvětralé skály). Nejkritičtější lokalita je na ulici Rybárna, která je v současné době stabilizována ochranou sítí s kotvami (dotazníky). Další dvě jsou na ulici Ivančická (skála a svah na parcele č 1358) a Skalní (skalní stěna na parcele č 1314), pro zhodnocení je potřeba provést minimálně statický posudek (zdroj: dotazník 2012). Podle dotazníkového šetření (2012) jsou sesuvné plochy také v Moravských Bránicích na parcelách 850/1, 850/4, 1054/30, 852. Do bezprostřední blízkosti zástavby zasahuje sesuv ve svahu nad říčkou Rokytná v obci Ivančice – část Budkovice (zdroj: data ÚAP).

19

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.2: Důlní činnost, sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Ivančice

Zdroj: Data ÚAP (2012)

20

EKOTOXA s.r.o.

3.1.4


Indikátory

Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor zaměřený na vztah sesuvných a poddolovaných území k zastavěné a zastavitelné ploše. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Hodnocení indikátoru: +2 na území obce se nevyskytuje žádná sesuvné ani poddolované území. +1 v zastavěném/zastavitelném území se nevyskytují žádná sesuvná ani poddolovaná území. 0 v zastavěném/zastavitelném území se vyskytují sesuvná nebo poddolovaná území, nepředstavují však riziko nebo omezení pro rozvoj obce. -1 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující omezení pro rozvoj obce. -2 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující potenciální riziko pro obec (zástavbu, komunikace). Tabulka č. 3.1.2: Indikátory geologických rizik Obec Plocha obce (km2) Biskoupky Čučice Dolní Kounice Hlína Ivančice Ketkovice Kupařovice Mělčany Moravské Bránice Němčičky Neslovice Nová Ves Nové Bránice Oslavany Pravlov Senorady Trboušany

21

Indikátor 5.82 8.20 8.97 8.34 47.61 9.55 3.33 7.43 8.16 4.59 5.77 11.53 6.23 18.71 2.93 9.59 5.53

2 -2 -2 2 0 2 2 2 -1 1 2 0 2 -2 2 2 2

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.3: Indikátor geologických rizik - sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Ivančice

Zdroj: EKOTOXA, 2012

3.1.5

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nízký výskyt sesuvných území – malé omezení Vysoká míra poddolovaných území a výskyt pro rozvoj obcí. sesuvných území na katastrálním území obcí Oslavany, Čučice, Moravské Bránice, Dolní Kounice, Nová Ves a Ivančice může omezovat rozvoj obcí. Na území obcí Oslavany a Čučice zasahují poddolovaná území pod současnou zástavbu. U obce Nová Ves pak do bezprostřední blízkosti zástavby. Ochrana hlavních ložisek nerostných surovin Ložiska surovin se mohou dostat do střetu s jinými zajištěna stanovením CHLÚ. zájmy na využití území. Výskyt sesuvných území v blízkosti zástavby na území obcí Oslavany, Dolní Kounice, Moravské Bránice, Ivančice - Budkovice. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití prostředků z dotačních programů na obnovu území dotčeného těžbou.

22

EKOTOXA s.r.o.

3.1.6  


Problémy k řešení

Přesná lokalizace sesuvných a poddolovaných území, jejich posouzení a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu (Oslavany, Ivančice, Čučice, Nová Ves).

23

EKOTOXA s.r.o.


3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Ivančice zasahují do povodí Dyje. Na území SO ORP je 7 hydrologických povodí 3. řádu – Šatava, Jihlava, Bobrava, Balinka, Oslava, Chvojnice a Rokytná. Hlavními toky pro území SO ORP jsou Jihlava (délka 180,8 km; rozloha povodí 2996,5 km2) a Oslava (délka 99,24 km; rozloha povodí 867,03 km2). Jihlava je pravostranný přítok Svratky a jejím největším přítokem (levostranným) je Oslava, která se do Jihlavy vlévá u Němčic. Největším přítokem Oslavy je Balinka (31,1 km). Na území SO ORP se nevyskytují významné vodní plochy, největší jsou vodní plochy v okolí Ivančic. Obrázek č. 3.2.1: Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Ivančice

Zdroj: Data ÚAP, 2012 Na území SO ORP je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Čučice, která zasahuje do území obcí Čučice, Ketkovice, Senorady a Nová Ves. Významné podzemní zdroje představuje také niva řeky Jihlavy (Ivančice, Moravské Bránice). V obcích Čučice, Ivančice, Ketkovice, Kupařovice, Mělčany, Moravské Bránice, Neslovice, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany a Senorady jsou vyhlášena ochranná pásma vodních zdrojů. S kvalitou pitné vody mají podle dotazníkového průzkumu v obci Dolní Kounice (dusičnany) a Oslavany (mělo by být vyřešeno do konce roku 2012). V Ivančicích je problém s kvantitou pitné vody.

24

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.2: Vodní režim ve SO ORP Ivančice

Zdroj: Data ÚAP, 2012 Území povodí Dyje zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky – Českého masivu, který zaujímá západní, severní a střední část, i Západních Karpat na jihovýchodě území. Mezi zvláštní geologické znaky z hlediska hydrogeologie lze řadit přítomnost krasových terénů se specifickým vodním režimem a relativně mohutné nánosy pleistocenních toků a jezer. Většina území povodí náleží k oblastem chudým na podzemní vody. Oblast Českomoravské vrchoviny je převážně tvořena krystalickými horninami, které jsou pro vytváření zásob podzemní vody krajně nepříznivé. Roční úhrny srážek v této oblasti přesahují 700 mm jen ve vrcholových částech. Oběh podzemních vod je velmi mělký, vázaný na nepříliš hlubokou puklinovou zónu, zvětralinový plášť a sutě. Hodnoty specifického odtoku se pohybují v mezích od 3 do 5 l.s-1.km-2 a místy klesají i pod 3 l.s-1.km-2. Hustota říční sítě v západní části Dyjskosvrateckého úvalu je jedna z nejnižších v celé ČR. Důležitou roli hrají rašeliniště a rašelinné louky v desítkách lokalit podél vrcholové rozvodnicové čáry hlavního evropského rozvodí. Jejich celková plocha je asi 850 ha. Retenční význam mají i vodní nádrže budované na většině řek stékajících z Českomoravské vrchoviny (Dyje, Jihlava, Oslava, Svratka).

3.2.1

Sklonitá orná půda

Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především velkovýrobními způsoby hospodaření, pro něž jsou charakteristické některé projevy: vysoký podíl orné půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodná skladba dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech) atd. Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. 25

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonité orné půdy na území jednotlivých obcí SO ORP Ivančice Obec Biskoupky Čučice Dolní Kounice Hlína Ivančice Ketkovice Kupařovice Mělčany Moravské Bránice Němčičky Neslovice Nová Ves Nové Bránice Oslavany Pravlov Senorady Trboušany SO ORP Ivančice Zdroj: Data ÚAP, 2012

Plocha orné půdy (ha)

Plocha sklonité orné půdy (ha)

215,7 138,1 102,7 112,4 1784,7 368,7 257,1 649,8 235,2 291,7 280,0 686,0 353,2 598,9 77,0 445,6 421,5 7018,4

22,9 11,4 5,0 34,7 216,9 13,5 0,0 41,8 64,7 7,7 24,3 52,1 48,0 68,8 0,2 10,4 9,6 631,7

Podíl sklonité orné půdy na veškeré orné půdě (%) 10,6 8,3 4,9 30,8 12,2 3,7 0,0 6,4 27,5 2,6 8,7 7,6 13,6 11,5 0,2 2,3 2,3 9,0

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Ivančice a to 216,9 ha. Toto množství činí 12 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území obcí Oslavany (68,8 ha) a Moravské Bránice (64,7 ha). V těchto obcích by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tak nebezpečí vzniku lokální povodně. Pouze v případě obcí Pravlov a Kupařovice lze konstatovat, že v těchto územích je dosaženo přijatelného stavu z hlediska množství sklonitých orných pozemků. Vodní erozí jsou dle dotazníkového průzkumu ohrožováni v obcích Biskoupky (v okolí potoka Doubravka), Kupařovice (u řeky v severní části obce). Přívalové srážky dle dotazníkového průzkumu ohrožují v obcích Biskoupky (v okolí potoka Doubravka), Ivančice (Mřenkový potok), Ketkovice, Kupařovice (výjimečně od SZ, od Krumlovského lesa kvůli ucpané propusti pod cestou), Mělčany (nejvíce v lokalitě Veselá hora, dále nad ZD ze severovýchodu), Nové Bránice, Oslavany. Podle dotazníkového průzkumu jsou dokončeny KPÚ v Dolních Kounicích a Pravlově, zahájeny měly být v Trboušanech (doposud není vybrána firma) a v Nových Bránicích. Žádat o KPÚ budou v Moravských Bránicích (po schválení ÚP).

26

EKOTOXA s.r.o.

3.2.2


Povodňová charakteristika

Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Ivančice zasahují záplavové území Q100 tří vodních toků – Jihlavy, Oslavy a Rokytné. Záplavové území Jihlavy zasahuje do území obcí Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany a Pravlov. Záplavové území Oslavy zasahuje do území obcí Čučice, Ivančice, Ketkovice, Nová Ves, Oslavany a Senorady. Záplavové území Rokytné zasahuje pouze do území obce Ivančice. Ve všech zmíněných obcích, vyjma Nové Vsi, zasahuje záplavové území do zastavěného území obcí. Na Jihlavě a Rokytné je stanovena také aktivní zóna záplavového území, na Oslavě zatím aktivní zóna vyhlášena není. Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že povodněmi jsou ohrožováni v obcích Biskoupky (v okolí potoka Doubravka), Kupařovice, Oslavany, Pravlov a Trboušany (po zimě, od Krumlovských lesů). Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí zaplavená plocha při % zaplavené plochy Zaplavená Vodní tok Q100 v ZÚ při Q100 Obec plocha při Q100 (Q100) (ha) v ZÚ z celkového (ha) ZÚ Biskoupky Jihlava 18,1 2,8 14,5 Čučice Oslava 24,0 0,001 0,004 Dolní Kounice Jihlava 41,3 6,4 7,3 Hlína Jihlava 330,9 73,4 15,9 Ivančice Oslava 64,2 6,9 1,5 Rokytná 56,0 0,7 0,2 Ketkovice Oslava 9,7 0,2 0,3 Kupařovice Jihlava 102,0 2,2 12,9 Mělčany Moravské Bránice Jihlava 82,8 2,2 3,0 Němčičky Jihlava 122,4 1,9 3,5 Neslovice Jihlava 5,8 Nová Ves Oslava 20,1 Nové Bránice Jihlava 44,5 1,4 3,8 Jihlava 18,5 0,3 0,2 Oslavany Oslava 89,4 36,3 17,1 Pravlov Jihlava 69,4 10,2 27,5 Senorady Oslava 26,8 0,08 0,2 Trboušany Zdroj: Data ÚAP, 2012

27

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.3: Aktivní zóny záplavových území ve SO ORP Ivančice plocha aktivní zóny plocha aktivní zóny Obec v ZÚ (ha) (ha) Biskoupky Dolní Kounice Ivančice Kupařovice Moravské Bránice Němčičky Nová Ves Nové Bránice Pravlov Zdroj: Data ÚAP, 2012

15,7 35,0 192,2 50,4 47,2 110,8 5,3 19,9 34,1

0,9 2,3 7,9 1,5 0,9 0,3 2,2

plocha aktivní zóny v ZÚ z celkové plochy ZÚ (%) 5,7 6,6 4,1 3,1 0,8 1,6 6,3

Obrázek č. 3.2.3: Záplavové území Q100 na území SO ORP Ivančice

Zdroj: Data ÚAP, 2012 V posledních letech dochází často k povodním, a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových opatření. Povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Dyje 2010 - 2015 (prosinec 2009). Ve SO ORP Ivančice nejsou v tomto plánovacím období navrhována žádná opatření. Podle dotazníkového průzkumu je v Kupařovicích plánována výstavba protipovodňového valu v SZ části obce a v Nových Bránicích je v záměru poldr (jižně od obce). V Pravlově je vydáno stavební povolení na protipovodňové hráze.

28

EKOTOXA s.r.o.


Ve 14 obcích je stanoveno území zvláštní povodně pod vodním dílem – Biskoupky, Čučice, Dolní Kounice, Ivančice, Ketkovice, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Pravlov, Senorady a Trboušany. Jedná se o vodní díla Mostiště a Dalešice

3.2.3

Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci – nahromadění škodlivin v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Ivančice není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. Z dat HEIS VÚV T.G.M. (2011 a 2012) vyplývá, že v obcích Ketkovice, Senorady, Čučice, Neslovice a Oslavany jsou všechny útvary povrchových vod rizikové, v obcích Nová Ves a Ivančice jsou některé útvary povrchových vod rizikové a některé potencionálně rizikové, v ostatních obcích jsou všechny útvary povrchových vod potencionálně rizikové. V celém SO ORP jsou vodní útvary podzemních vod klasifikovány jako nevyhovující (viz následující obrázky). Hodnocení bylo použito pro současný stav a odhad stavu k roku 2015, který je použit pro návrhy opatření. Výstupem hodnocení stavu pro jednotlivé podložky a složky je klasifikace vodního útvaru jako vyhovující (dobré), potenciálně nevyhovující (potencionálně rizikové) nebo nevyhovující (rizikové). Stav útvaru povrchových vod je určený horším z jeho ekologického a chemického stavu. Stav silně ovlivněných útvarů povrchových vod je dán tzv. ekologickým potenciálem a chemickým stavem. Stav útvaru podzemních vod je daný horším z jeho kvantitativního či chemického stavu. Pro období platnosti prvních plánů oblastí povodí, tj. do roku 2015, byly navrženy limity [O92], definující dobrý stav útvarů povrchových a podzemních vod a chráněných území. Přístup k hodnocení stavu vodních útvarů je stanoven v „Metodických postupech státních podniků Povodí pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí“. Hodnocení stavu vodních útvarů spočívá v syntéze výsledků hodnocení jednotlivých složek stavu. Hodnocení složky je pak určeno výsledky hodnocení jednotlivých parametrů. Při těchto hodnoceních a syntézách platí následující pravidla:  Přímé hodnocení (na základě dat z monitoringu) má přednost před nepřímým (na základě informací o vlivu užívání vod na stav vod). 

Nevyhovuje-li alespoň jeden parametr hodnocené složky stavu limitům dobrého stavu, cela složka stavu je klasifikována jako nevyhovující



Při syntézách hodnocení platí vždy horší z provedených hodnocení.

29

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.4: Celková rizikovost povrchových vod

30

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.5: Celková rizikovost podzemních vod

Rovněž dle dat HEIS VÚV T.G.M. (2012) se na území SO ORP Ivančice nachází zranitelné oblasti (viz následující obrázek). Zranitelné území jsou taková území, kde se vyskytují:  povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, 

nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičňanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

Zranitelné oblasti jsou vyhlášeny v obcích Ketkovice, Neslovice, Hlína, Ivančice, Dolní Kounice, Mělčany, Trboušany, Pravlov, Němčičky a Kupařovice.

31

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.6: Zranitelné oblasti ve SO ORP Ivančice

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012

3.2.4 3.2.4.1

Indikátory Plocha sklonité půdy

Celkem se v SO ORP Ivančice nachází 631,7 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Ivančice (7 018 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí 9 %. Pouze ve dvou obcích – Kupařovice a Pravlov – je nulové nebo nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav pro ostatní katastry na území SO ORP. Tím je dosaženo z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích ideálního stavu a přiblížení přirozenému vodnímu režimu v krajině – tzn. snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Opačná situace panuje v obcích Ivančice, Oslavany, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice a Mělčany, kde se vyskytuje nadměrné množství těchto „rizikových pozemků“, a je potřeba tento neuspokojivý stav řešit. Hodnocení indikátoru plochy sklonité půdy: -2 na území obce se nachází více než 60 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 40 – 60 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 20 – 39,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 19,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy

32

EKOTOXA s.r.o.

3.2.4.2


Záplavové území Q100

Na území SO ORP je stanoveno záplavové území Q100 v obcích Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Pravlov, Čučice, Ketkovice a Senorady. Ve všech zmíněných obcích, vyjma Nové Vsi, zasahuje záplavové území do zastavěného území obcí. Hodnocení indikátoru záplavové území Q100: -2 více než 25 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce -1 10 – 24,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 0 5 – 9,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce; záplavové území Q 100 na území obce není stanoveno 1 0 - 4,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 2 záplavové území Q 100 je stanoveno mimo zastavěné území obce Tabulka č. 3.2.4: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Záplavové území Q100 Sklonité orné pozemky Obec hodnoty [ha] hodnocení hodnoty [%] hodnocení Biskoupky 14,5 0 22,9 -1 Čučice 0,004 1 11,4 1 Dolní Kounice 7,3 1 5,0 0 Hlína 0 34,7 0 Ivančice -2 216,9 17,6 -1 Ketkovice 0,3 1 13,5 1 Kupařovice 12,9 2 0,0 -1 Mělčany -1 41,8 0 Moravské Bránice 3,0 -2 64,7 1 Němčičky 3,5 1 7,7 1 Neslovice 0 24,3 0 Nová Ves mimo ZÚ -1 52,1 2 Nové Bránice 3,8 -1 48,0 1 Oslavany 17,3 -2 68,8 -1 Pravlov 2 0,2 27,5 -2 Senorady 0,2 1 10,4 1 Trboušany 1 9,6 0 Zdroj:EKOTOXA s.r.o., 2012

33

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy

Zdroj: EKOTOXA s.r .o., 2012 Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle záplavového území Q100

Zdroj: EKOTOXA s.r .o., 2012 34

EKOTOXA s.r.o.

3.2.5


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v obcích s nulovým či nepatrným (Kupařovice a Pravlov) výskytem sklonité orné půdy.

PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.

SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích – velké množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Ivančice, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice, Mělčany a Oslavany. V obcích Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Pravlov, Čučice, Ketkovice a Senorady je stanoveno záplavové území Q100. Záplavové území ve všech těchto obcích zasahuje do zastavěného území – kromě Nové Vsi. Nepřijatelný stav povrchových vod na území obcí Ketkovice, Senorady, Čučice, Neslovice, Oslavany, Ivančice a Nová Ves a nepřijatelný stav podzemních vod na území všech obcí SO ORP. Vyhlášené zranitelné oblasti v obcích Ketkovice, Neslovice, Hlína, Ivančice, Dolní Kounice, Mělčany, Trboušany, Pravlov, Němčičky a Kupařovice. HROZBY Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité orné půdy – především na území obcí Ivančice, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice, Mělčany a Oslavany. Narušení vodních zdrojů či ochranných pásem v obcích Ivančice, Moravské Bránice, Čučice, Ketkovice, Senorady, Nová Ves, Kupařovice, Mělčany, Neslovice, Nové Bránice a Oslavany.

Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký podíl sklonité orné půdy).

35

EKOTOXA s.r.o.

3.2.6 











V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž, ...). Jedná se především o obce Ivančice, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice, Mělčany a Oslavany. V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším investicím do nových nákladných protipovodňových opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku) - Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Pravlov, Čučice, Ketkovice, a Senorady. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody - Ivančice, Moravské Bránice, Čučice, Ketkovice, Senorady, Nová Ves, Kupařovice, Mělčany, Neslovice, Nové Bránice a Oslavany. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech – území obcí SO ORP, ve kterých ještě nebyla tato opatření realizována. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti - Ketkovice, Neslovice, Hlína, Ivančice, Dolní Kounice, Mělčany, Trboušany, Pravlov, Němčičky a Kupařovice (stanovené zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů).

36

EKOTOXA s.r.o.


3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1

Ovzduší

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí, projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).

3.3.1.1

Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu zdraví lidí v daném roce

Překročení imisních limitů je sledováno pro tyto látky znečišťující ovzduší: SO 2, PM10, NO2, benzen. Překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví je sledováno pro tyto látky znečišťující ovzduší: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Pro SO ORP Ivančice byly v roce 2006 z důvodu překračování imisních limitů určeny jako problematické suspendované částice velikostní frakce PM10, benzo(a)pyren a troposférický ozon. Při hodnocení dat za rok 2008 již nebylo (kromě troposférického ozonu) překročení imisních limitů zjištěno. Jedná o dlouhodobý problém na mnoha místech ČR, koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.). V roce 2010 byly imisní limity opět překročeny. Konkrétně byl překročen imisní limit pro 24hodinové imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 na 6 % území SO ORP, cílový imisní limit pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren na 4,1 % území So ORP a cílový imisní limit pro troposférický ozón na území obce Ketkovice. Zde je nutno dodat, že se jedná o data zjištěná pomocí rozptylového modelu a je nutno je chápat jako modelové. Jak již bylo řečeno, při hodnocení dat za rok 2008 bylo zjištěno zlepšení imisní situace. V roce 2010 byla situace naopak oproti roku 2008 horší, stále však lepší než v roce 2006. V případě PM10 bylo v roce 2006 pozorováno překročení 24h imisního limitu na 67 % území SO ORP, v letech 2008 zjištěno nebylo, v roce 2010 zde překročení bylo zjištěno 6 % území. Roční imisní limit pro PM 10 nebyl překročen ani v letech 2006, 2008 ani 2010. V roce 2006, 2008 ani 2010 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisního limitu pro benzen. V případě BaP došlo v roce 2006 k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP) na 7 % území SO ORP, v letech 2008 imisní limit překročen nebyl, v roce 2010 došlo k překročení na 5 % území.

37


EKOTOXA s.r.o.

Na celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. V roce 2010 byly překročeny pouze na území obce Ketkovice. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a kadmium. Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2010 SO ORP Ivančice

Obec

% území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit

Cílový imisní limit

Souhrnně OZKO Imisní limit

Cílový imisní limit bez O3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

11,8

0,0

11,8

11,8

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Ivančice

8,4

8,4

0,0

8,4

8,4

Ketkovice

0,0

0,0

5,0

0,0

0,0

Kupařovice

49,3

0,0

0,0

49,3

0,0

Mělčany

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Moravské Bránice

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Němčičky

16,8

0,0

0,0

16,8

0,0

Neslovice

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Nová Ves

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Nové Bránice

15,2

15,2

0,0

15,2

15,2

Oslavany

5,4

5,4

0,0

5,4

5,7

Pravlov

28,3

0,0

0,0

28,3

0,0

Senorady

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Trboušany

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

SO ORP Ivančice

6,0

4,1

0,3

6,0

4,1

PM10 (24h)

B(a)P

Biskoupky

0,0

0,0

Čučice

0,0

0,0

Dolní Kounice

11,8

Hlína

O3_8h

Zdroj dat: ČHMÚ, 2012

38

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.1: Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z r. 2010

3.3.1.2

Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na území všech obcí, tj. na 100 % území ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). V roce 2010 k překročení došlo na 98,8 % území. Imisní limity pro SO2 a NOx nebyly v hodnocených letech na území SO ORP prakticky překročeny, v roce 2010 došlo k překročení imisního limitu pro Nox na území města Ivančice. 3.3.1.3

Hodnocení kvality ovzduší v rámci dotazníkového šetření

Kvalita ovzduší byla řešena také v rámci dotazníkového šetření. Ovzduší není nikde považováno za výrazně znečištěné, v obcích Čučice, Dolní Kounice, Hlína, Ivančice, Mělčany, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Senorady a Trboušany je uváděno jako mírně znečištěné. Jako zdroj znečištění jsou zde všude uváděny domácnosti, v obcích Ivančice, Mělčany, Moravské Bránice, Nové Bránice a Oslavany je jako další zdroj uváděna doprava, v Moravské Bránici také ze zemědělské výroby. V některých obcích je uváděno také pachové znečištění. Jedná se o obce Ivančice (Ekotex), Ketkovice (lokální topeniště), Moravské Bránice – zemědělská výroba (močůvka) a Pravlov (chov prasat).

39


EKOTOXA s.r.o.

3.3.2

Staré ekologické zátěže

V rámci dat ÚAP je na území SO ORP Ivančice uváděno 11 starých ekologických zátěží. V převážné většině se jedná o skládky odpadů. Jedná se o tyto: Tabulka č. 3.3.2: Staré ekologické zátěže v roce 2012 Obec Biskoupky

Stará ekologická zátěž skládka Biskoupky

Obec Stará ekologická zátěž Moravské Bránice skládka M. Bránice (prům. o. )

Čučice

skládka Čučice I.

Neslovice

skládka TKO Neslovice

Ivančice

skládka TKO Ivančice

Nová Ves

skládka NováVes

Ivančice

skládka Hrubšice

Oslavany

Oslavany - bývalé Dehtochema

Ketkovice

skládka Ketkovice II.

Oslavany

Palivo Trans s.r.o. – areál

Moravské Bránice

M. Bránice - U nádraží

Zdroj dat: Data ÚAP, 2012 V rámci dotazníkového šetření byly uváděny další menší ekologické zátěže, a to v Trboušanech, kde se nachází skládka na suť v prostoru bývalé cihelny.

3.3.3

Hlukové znečištění

V rámci dotazníkového šetření bylo řešeno také hlukové znečištění. To bylo uváděno v obcích Dolní Kounice (ze silnice II. třídy a lomu), Ivančice (z dopravy), Moravské Bránice (nákladní doprava), Pravlov (z dopravy a z lomu) a Senorady (z dopravy).

3.3.4 3.3.4.1

Indikátory Kvalita ovzduší

Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory:  

HP1 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, HP2 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

Tyto indikátory byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace.

40


EKOTOXA s.r.o.

Hodnocení indikátoru kvality ovzduší: -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru. -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru. 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena. 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně. 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru. Tabulka č. 3.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP dle dat z roku 2010

Obec

Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy)

Hodnocení indikátoru

Biskoupky

0

1

1

Čučice

0

1

1

Dolní Kounice

2

1

-2

Hlína

0

1

1

Ivančice

2

2

-2

Ketkovice

1

1

1

Kupařovice

1

1

-1

Mělčany

0

1

1

Moravské Bránice

0

1

1

Němčičky

1

1

-1

Neslovice

0

1

1

Nová Ves

0

1

1

Nové Bránice

2

1

-2

Oslavany

2

1

-2

Pravlov

1

1

-1

Senorady

0

1

1

Trboušany

0

1

1

Zdroj dat: Data ÚAP, 2012

41

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.2: Hodnocení indikátoru kvality ovzduší

Zdroj: EKOTOXA s.r .o., 2012

42

EKOTOXA s.r.o.

3.3.5


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY V roce 2006, 2008 ani 2010 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro SO2, NO2, benzen, kadmium, arzen a prakticky významněji ani imisní limity pro ochranu ekosystémů pro SO2 a NOx.

SLABÉ STRÁNKY Na území všech obcí byl v letech 2006, 2008 i 2010 překročen cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. V roce 2010 byly překročeny imisní limity pro suspendované částice frakce PM10 a benzo(a)pyren na cca 5 % území So ORP. V obcích Biskoupky, Čučice, Ivančice, Ketkovice, Moravské Bránice, Neslovice, Nová Ves a Oslavany se nachází staré ekologické zátěže. Mírně znečištěné ovzduší v obcích Čučice, Dolní Kounice, Hlína, Ivančice, Mělčany, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Senorady a Trboušany (především z domácností a dopravy). Pachové znečištění v obcích Ketkovice (lokální topeniště), Moravské Bránice – zemědělská výroba (močůvka) a Pravlov (chov prasat). Hlukové znečištění v obcích Dolní Kounice (ze silnice II. třídy a lomu), Ivančice (doprava), Moravské Bránice (nákladní doprava), Pravlově (z dopravy a z lomu) a Senoradech (z dopravy). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využívání nejlepších dostupných technologií Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné domácností) v důsledku používání nešetrných uplatňování zásad správné zemědělské praxe a technologií spalování a spoluspalování využívání obnovitelných zdrojů energie. komunálního odpadu. Výsadba ochranné zeleně okolo průmyslových areálů pro zachytávání prašného znečištění.

3.3.6 

  


Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. (Dolní Kounice, Ivančice, Moravské Bránice, Pravlov, Senorady). Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně (např. zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí) za účelem zachycení a snížení prašnosti. Identifikovat staré ekologické zátěže a najít pro dané plochy vhodné využití.

43

EKOTOXA s.r.o.


3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1

Chráněná území

Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, jež je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněna veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP ( jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ). Mezi velkoplošné zvláště chráněné oblasti patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality (EVL). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především území se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazené např. do červených seznamů či spadající pod NATURA 2000. Kromě nich se na těchto územích často nalézá řada „obecných“ druhů, které však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany přírody by měla zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy nenacházely příliš daleko od sebe, nebo aby nebyla zmenšena pod kritickou mez jejich rozloha.

3.4.1.1

Chráněná území v SO ORP Ivančice

Na území se nevyskytují kategorie chráněných území typu národní park, chráněná krajinná oblast ani NATURA 2000 – ptačí oblast. Mezi maloplošně zvláště chráněná území patří tyto:   

  

  

PR Údolí Oslavy a Chvojnice - Kaňonovitá údolí dvou toků se skalnatými svahy a teplomilnými porosty. Rozloha 2309,87 ha, katastrální území Čučice, Ketkovice. PR Biskoupský kopec - Lokalita koniklece velkokvětého. Rozloha 7,6 ha, katastrální území Biskoupky na Moravě. PR Velká skála - Zachovalé reliktní bory, teplomilné doubravy a doprovodná xerotermní společenstva, prudce se střídající se společenstvy stinných skalních roklí. Bohatý výskyt vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 60,43 ha, katastrální území Biskoupky na Moravě. PR Nad řekami - Hadcové skály s typickými společenstvy. Rozloha 6,6 ha, katastrální území Hrubšice. PP Biskoupská hadcová step - Skalnatá stepní stráň se vzácným rostlinstvem. Rozloha 2,2 ha, katastrální území Biskoupky na Moravě. PP Bouchal - Ostrůvek teplomilných společenstev. Rozloha 2,6 ha, katastrální území Letkovice. PP Pekárka - Skalnatá stráňka s teplomilnou květenou. Rozloha 9,5 ha, katastrální území Alexovice. PP Rybičková skála - Paleontologická lokalita (otisky ryb). Rozloha 0,19 ha, katastrální území Padochov. PP Patočkova hora - Zbytek stepní vegetace, především koniklece velkokvětého. Rozloha 1,2 ha, katastrální území Neslovice.

44

EKOTOXA s.r.o.




PP V olších - Zbytek lužního porostu s bohatou avifaunou. Rozloha 2,1 ha, katastrální území Trboušany.

V rámci dat ÚAP je zde dále uváděn návrh maloplošně zvláště chráněného území přírodní památky Červené stráně na území obce Nové Bránice. Vyskytuje se zde populace kriticky ohroženého hvozdíku moravského a biotop této vzácné rostliny, reprezentovaný vegetací silikátových skal a drolin svazu Asplenion septentrionalis. Mezi evropsky významné lokality patří tyto, které se částečně překrývají s maloplošně zvláště chráněnými územími   





  





EVL Biskoupský kopec - lokalita koniklece velkokvětého. Rozloha 8,2 ha, katastrální území Biskoupky na Moravě. Plošně téměř odpovídá PR stejného názvu. EVL Červené stráně - lokalita hvozdíku moravského. Rozloha 6,2 ha, katastrální území Nové Bránice. EVL Hadcové stráně v údolí Jihlavy - subpanonské stepní trávníky, panonské skalní trávníky, nížinné až horské vodní toky s vegetací, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích. Rozloha 12,3 ha, katastrální území Biskoupky na Moravě, Hrubšice. Plošně téměř odpovídá PR Nad řekami. EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence - kontinentální opadavé křoviny, vápnité nebo bazické skalní trávníky, subpanonské stepní trávníky, panonské skalní trávníky, lokalita chráněných druhů rostlin a živočichů. Celková rozloha činí 99,3 ha, v SO ORP Ivančice 12,1 ha. Katastrální území Budkovice. EVL Krumlovský les - panonské dubohabřiny, eurosibiřské stepní doubravy, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, dubohabřiny asociace GalioCarpinetum, lokalita čolka velkého. Celková rozloha činí 1945,5 ha, v SO ORP Ivančice 234,3 ha. Katastrální území Budkovice. EVL Pekárka - lokalita hvozdíku moravského, koniklece velkokvětého. Rozloha 12,8 ha, katastrální území Alexovice. Plošně se kryje s PP Pekárka. EVL Řeka Rokytná - lokalita hrouzka běloploutvého, velevruba tupého. Celková rozloha činí 123,7 ha, v SO ORP Ivančice 15,1 ha, katastrální území Budkovice, Kounické Předměstí, Němčice u Ivančic. EVL Hadcové stráně v údolí Jihlavy – nově zařazeno nařízením vlády č. 371/2009 z 3.11.2009. Subpanonské stepní trávníky, panonské skalní trávníky, nížinné až horské vodní toky s vegetací, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích. Celková rozloha činí 12,3 ha, katastrální území Biskoupky na Moravě, Hrubšice. EVL Údolí Oslavy a Chvojnice - lokalita přástevníka kostivalového, dvouhrotce zeleného, jazýčku jaderského, koniklece velkokvětého a kovaříka. Původní rozloha byla 2183,5 ha, v SO ORP Ivančice 518,0 ha. Rozloha byla změněna nařízením vlády č. 371/2009 z 3.11.2009 (2339,1 ha). Katastrální území Čučice, Ketkovice. Plošně se kryje s přírodní rezervací stejného názvu. EVL Žebětín - lokalita koniklece velkokvětého. Rozloha 1,45 ha, katastrální území Dolní Kounice.

45

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území v SO ORP Ivančice v r. 2012

Zdroj: Data ÚAP, 2012

3.4.1.2

Přírodní parky

Na území SO ORP Ivančice se nacházejí 4 přírodní parky – Bobrava, Niva Jihlavy, Oslava a Střední Pojihlaví. 







Přírodní park Bobrava – zasahuje do východní části k.ú. Neslovice a Hlína u Ivančic. Přírodní park byl vyhlášen v roce 1982 a má rozlohu 3100 ha. Park má zachované luční porosty a zbytky přirozených lesů, které se rozprostírají na svazích v celé oblasti. V údolí stojí do dnešní doby několik starých větrných mlýnů. Přírodní park Niva Jihlavy – zasahuje do části k.ú. Pravlov, Němčičky a Kupařovice. Rozkládá se v široké údolní nivě Jihlavy, která je jedinečnou ukázkou toku větší nížinné řeky volně meandrující říčními nánosy. Typickými krajinotvornými prvky jsou drobné mozaiky lužního lesa, rozsáhlé břehové porosty a dva systémy poříčních jezer s bohatým výskytem vodních a mokřadních organismů. Tyto biotopy patří spolu s vlastním neregulovaným tokem řeky k nejcennějším lokalitám tohoto přírodního parku. Přírodní park Oslava – zabírá velkou část k.ú. Ketkovice, Čučice, Nová Ves u Oslavan a menší část k.ú. Oslavany. Přírodní park byl vyhlášen v roce 1997. Rozkládá se mezi Náměští nad Oslavou na severozápadní straně a Oslavanami na jihovýchodní straně. Území o rozloze téměř 2 200 ha je tvořeno členitou pahorkatinou a náleží k nejzajímavějším územím na okraji Českého masivu po geomorfologické i geologické stránce. Osou celého území jsou hluboké údolí řek Chvojnice a Oslavy. Přírodní park Střední Pojihlaví - zabírá celé k.ú. Biskoupky, velkou část k.ú. Nová Ves u Oslavan, Hrubšice a malou část k.ú. Řeznovice. Přírodní park je ukázkou vývoje středních toků 46

EKOTOXA s.r.o.


moravských řek. Rozkládá se na území Třebíčska, Znojemska a Brněnska a zaujímá poslední nezatopený úsek středního kaňonovitého toku řeky Jihlavy mezi Mohelnem a Ivančicemi. V lesnaté krajině s pestrým výčtem chráněných rostlin se nacházejí nejsevernější místa výskytu teplomilné vegetace jižní Evropy. Bukové, habrové, javorové a lipové porosty doplňují až 150 metrů vysoké skály.

3.4.2

Významné krajinné prvky

Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jimi mohou být jiné části krajiny jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled a přispívá k udržení její stability. Ve správním území SO ORP Ivančice je vymezena řada registrovaných významných krajinných prvků – viz mapa. Obrázek č. 3.4.2: VKP v SO ORP Ivančice


47

EKOTOXA s.r.o.

3.4.3


Územní systém ekologické stability

Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí. Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Obrázek č. 3.4.3: ÚSES SO ORP Ivančice

Zdroj: Data ÚAP, 2012 Na území SO ORP Ivančice se nachází celkem 12 regionálních biocenter a k nim jsou zde další navržené. Největší z nich je navržené RBC Ketkovice v severozápadní části území. Na ně navazují regionální a lokální biokoridory. Regionální systém ÚSES je doplněn systémem lokálního ÚSES.

48

EKOTOXA s.r.o.

3.4.4


Koeficient ekologické stability krajiny

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy. Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala: Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní.

3.4.5

Indikátory

Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru KES – vlastní klasifikace: -2……KES pod 0,4 území nestabilní -1……KES 0,4 – 0,89 území málo stabilní 0……KES 0,9 – 2,99 území mírně stabilní 1……KES 3,0 – 6,2 území stabilní 2……KES nad 6,2 území relativně přírodní

49


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Ivančice KES


Biskoupky

1,06

0

Čučice

1,97

Dolní Kounice

Obce

Obce

KES


Němčičky

0,20

-2

0

Neslovice

0,35

-2

1,31

0

Nová Ves

0,55

-1

Hlína

3,76

1

Nové Bránice

0,53

-1

Ivančice

0,80

-1

Oslavany

1,10

0

Ketkovice

1,18

0

Pravlov

1,11

0

Kupařovice

0,05

-2

Senorady

0,93

0

Mělčany

0,12

-2

Trboušany

0,09

-2

Moravské Bránice

1,12

0

SO ORP Ivančice

0,80

-1

Zdroj: Data ÚAP, 2012 V ORP Ivančice se nachází 17 obcí. Polovina z nich spadá do území ekologicky málo stabilního, další polovina má území ekologicky mírně stabilní. Celkově z hlediska ekologické stability lze tedy považovat území za málo stabilní. Vysoký stupeň indikátoru ekologické stability se nachází v obci Hlína (KES = 3,76). Je to způsobeno vysokým podílem lesů z celkové plochy obce (76,7%). V rámci ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Kupařovice, Mělčany, Neslovice, Němčičky a Trboušany. Vůbec nejnižší KES je v obci Kupařovice (KES = 0,05). Je zde vysoké procento zemědělské půdy z celkové rozlohy (88,9%) a z ní je téměř všechna orná, navíc malý podíl lesů. Obrázek č. 3.4.4: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Ivančice v roce 2012

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012

50

EKOTOXA s.r.o.

3.4.6


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Ekologicky stabilní území v katastru obce Hlína.

SLABÉ STRÁNKY Ekologická stabilita území je malá (polovina území ekologicky málo stabilního, polovina ekologicky mírně stabilní). Vymezení významných krajinných prvků na celém Nízká ekologická stabilita v obcích Kupařovice, území SO ORP. Mělčany a Trboušany. Dobré pokrytí SO ORP prvky ÚSES. Relativně zachovalý stav přírody a krajiny a velké množství chráněných území dle zákona o ochraně přírody a krajiny. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kvalitní péče o chráněná území - kvalitní evidence, Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a především liniovými dopravními stavbami. databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro oblasti zemědělství. realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných území. opatření.

3.4.7   

 


Zajistit realizaci doposud nefunkčních prvků ÚSES. Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. V rámci územního plánování zachovat kompaktnost zástavby a ochranu volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. V rámci územního plánování respektovat migračně významná území a migrační koridory a v místech střetů s rozvojovými záměry vymezit opatření, která zajistí prostupnost území i do budoucna (podchody, přechody, úpravu mostků...). U záměrů, které zasahují do MZCHÚ nebo ÚSES provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení a zajistit co nejmenší negativní dopad na dané lokality. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření.

51


EKOTOXA s.r.o.

3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 3.5.1

Zemědělský půdní fond

Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. V oblasti Ivančicka má zemědělství díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám bohatou tradici. Obhospodařuje zde dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2012 plochu 9351,8 ha zemědělské půdy, což představuje 54 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 7740,1 ha (82,7 %), což je výrazně vyšší než republikový průměr. Trvalé travní porosty s výměrou 526,8 ha zaujímají pouze 5,6 % výměry zemědělské půdy. Vzhledem k charakteru území představuje významnou část zemědělské výroby vinohradnictví. Vinice zaujímají plochu 492,8 ha (5,4 %) a představují i významný krajinotvorný prvek. I když ovocné sady zabírají pouze 179,8 ha, jsou tradiční kulturou a jsou významné rovněž z hlediska krajinného rázu. Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30.6.2012 Název obce

Celková výměra (ha)

Orná půda (ha)

Zahrady Ovocné (ha) sady (ha)

Vinice (ha)

TTP (ha)

Zemědělská Podíl ZP na půda (ha) celkové výměře (%)

Biskoupky

580,5

216

-

5

4

38

262

45,1

Čučice

819,2

228

-

10

10

42

290

35,4

Dolní Kounice

897,1

212

206

88

98

17

621

69,2

Hlína

834,0

138

-

9

4

6

158

18,9

4757,0

2059

28

117

22

191

2418

50,8

Ketkovice

955,1

379

-

21

2

12

414

43,3

Kupařovice

330,7

292

-

1

-

1

294

88,9

Mělčany

742,5

617

37

10

-

2

665

89,6

Moravské Bránice

818,1

280

53

26

6

26

391

47,8

Němčičky

457,6

281

35

4

-

7

326

71,3

Neslovice

582,9

380

-

8

-

5

393

67,5

Nová Ves

1155,0

662

-

17

9

35

723

62,6

621,3

360

16

11

-

1

389

62,6

1868,3

639

-

53

22

62

776

41,5

Pravlov

291,7

79

108

14

1

6

209

71,7

Senorady

967,7

442

-

11

1

75

528

54,6

Trboušany SO ORP Ivančice

554,9

476

10

7

2

1

496

89,4

17233,9

7740,8

492,8

411,6

179,8

526,8

9351,8

54

Ivančice

Nové Bránice Oslavany

Zdroj: ČSÚ, 2012

3.5.1.1

Ochrana zemědělského půdního fondu

Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

52

EKOTOXA s.r.o.


Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. 1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany – jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce hodnotná půda se nachází v jižní části území v obcích Trboušany, Mělčany a Kupařovice, ve střední části v obcích Nová Ves, Senorady a Ivančice. Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany

Zdroj: ÚAP, 2012

53

EKOTOXA s.r.o.

3.5.2


Pozemky určené k plnění funkcí lesa

3.5.2.1

Plochy lesa

ORP Ivančice je průměrně lesnatým územím – lesnatost dosahuje 33,6 %. Lesnatost je nižší v jižní a střední části, v SO ORP jsou z velké části lesy zvláštního určení. Nejvíce lesnatou obcí je Hlína (76,7 %), což je vzhledem k uvedenému průměru Jihomoravského kraje velmi vysoký údaj, dále Čučice (57,1 %), Ketkovice (49,9 %) a Oslavany (43,1 %). Nejméně lesnatou částí je obec Kupařovice (2,4 %) a Trboušany (4,5 %). Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Obec

Celková výměra (ha)

Plocha lesa (ha)

Lesnatost (%)

Biskoupky

581

241

41,5

Čučice

819

467

57,1

Dolní Kounice

897

75

8,4

Hlína

834

640

76,7

4757

1658

34,8

Ketkovice

955

476

49,9

Kupařovice

331

8

2,4

Mělčany

743

28

3,8

Moravské Bránice

818

302

36,9

Němčičky

458

26

5,6

Neslovice

583

137

23,5

Nová Ves

1155

330

28,6

621

187

30,1

1868

805

43,1

Pravlov

292

16

5,5

Senorady

968

366

37,8


555

25

4,5

17234

5785

33,6

Ivančice


Zdroj: ČSÚ, 2012 3.5.2.2

Přírodní lesní oblasti

Lesy na území SO ORP Ivančice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do dvou přírodních lesních oblastí (PLO 35 – Předhoří Českomoravské vysočiny a PLO 33- Jihomoravské Úvaly). PLO 35 - Předhoří Českomoravské vrchoviny. Do této PLO patří jihovýchodní část území, zejména obce Mělčany, Němčičky, Kupařovice, Trboušany, Pravlov a část Dolních Kounic. V této PLO se smrk nachází jen ve velmi malém množství, je zastoupen jen 0,5 %, převažuje borovice, modřín, dub. Jsou zde problémy s přirozenou obnovou dubu z důvodu rozšíření semenožravého hmyzu.

54


EKOTOXA s.r.o.

PLO 33 - Jihomoravské úvaly. Do této PLO patří cca 75 % území, v podstatě všechny obce nejmenované v PLO 35. V SO ORP Ivančice se nachází několik větších lesních komplexů (Ivančice, Hlína, Oslavany, Nová Ves), ale převažují spíše drobné lesíky. Limitujícím faktorem jsou biotičtí činitelé, námraza, vítr, v poslední době sucho a zvěř. Z důvodu rozšíření smrku na nepůvodních stanovištích hrozí potenciální nebezpečí druhotných škůdců v období horka. I přes vysoké zastoupení listnatých stromů není skladba dřevin příliš pozitivní, je zde vysoký podíl akátu. Blízkost města Brna zdůrazňuje rekreační funkci těchto porostů. Ke střetům zájmů dochází mezi lesními hospodáři a intenzivním chovem zvěře, ochranou přírody (zejména v oblasti nepůvodních dřevin) a zájmy rekreačními (vysoký počet jezdeckých klubů, narůstající podíl cykloturistů). Obrázek č. 3.5.2:Kategorie lesa


3.5.3

Indikátory

Změna výměry zemědělské půdy v čase (2005 – 2012) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2005 (31. 12) a 2012 (30. 6.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru PF Oblast

Rozloha ZP k 31.12.2005 (ha)

R SO ORP Ivančice

Rozloha ZP k 30.6.2012 (ha)

Úbytek ZP (%)

4259000

4 238 975

-0,9

9438

9351,8

-0,9

Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2005, 2012

55

EKOTOXA s.r.o.


Hodnocení indikátoru změny výměry zemědělské půdy mezi léty 2005 a 2012: -2 úbytek půdy nad 2 % -1 úbytek půdy 0,7 – 2 % 0 úbytek půdy 0,2 - 0,6 % 1 úbytek půdy do 0 - 0,1 % 2 nárůst výměry půdy Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni SO ORP i celorepublikové. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Ivančice je relativní úbytek ZPF stejný jako je průměr České republiky (0,9 %). Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012 Obec

Výměra ZPF v roce 2005 (ha)

Výměra ZPF v roce 2012 (ha)

Změna výměry (%)

Hodnocení

Biskoupky

262

262

-0,1

1

Čučice

290

290

-0,1

1

Dolní Kounice

621

621

-0,1

1

Hlína

158

158

-0,2

0

2421

2418

-0,1

1

Ketkovice

414

414

-0,1

1

Kupařovice

294

294

0,0

2

Mělčany

665

665

0,0

2

Moravské Bránice

392

391

-0,1

1

Němčičky

326

326

0,0

2

Neslovice

394

393

-0,1

1

Nová Ves

783

723

-7,7

-2

Nové Bránice

389

389

-0,1

1

Oslavany

776

776

0,0

1

Pravlov

228

209

-8,3

-2

Senorady

531

528

-0,5

0


494

496

0,4

2

9438

9351,8

-0,9

-1

Ivančice

Zdroj: ČSÚ 2012, podklady pro ÚAP 2012 Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v obcích Pravlov (8,3 %) a Nová Ves (7,7 %). Ve zbývajících obcích je úbytek půdy nulový nebo maximálně 0,2 %, s výjimkou Senorad (úbytek 0,5 %).

56

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.3: Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012

57

EKOTOXA s.r.o.

3.5.4


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Příznivé půdní a klimatické podmínky pro Významný úbytek zemědělské půdy (zejména zemědělskou výrobu. v obcích Nová Ves, Neslovice – 6 ha a Pravlov – 17 ha) Vysoký podíl kultury orná půda a vyšší u trvalých Půdy ohrožené větrnou a vodní erozí kvůli kultur (vinice, ovocné sady). intenzivnímu zemědělství a nízkému podílu trvalých travních porostů. Vysoce nadprůměrná lesnatost v obcích Hlína, Oslavany a Biskoupky. Vysoký podíl zemědělské půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany v jižní a západní části SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rozvoj ekologického zemědělství zejména Zábory zemědělské půdy. v chráněných územích, rekultivace půdy. Certifikace lesů FCE. Střety mezi lesními hospodáři a ochranou přírody a intenzivním chovem zvěře. Potenciální ohrožení lesa druhotnými škůdci.

3.5.5 

  


Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Je vhodné využívat především stávající plochy, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu a rovněž navracet půdu po rekultivacích zpět do ZPF. Sladit zájmy ochrany přírody a lesními hospodáři a zájmy rekreace V obcích s nízkou lesnatostí (Kupařovice, Mělčany, Trboušany, Pravlov, Němčičky, Dolní Kounice), zvýšit podíl lesa, zejména výsadbou remízků, popřípadě využít obecní cesty k osázení liniovou zelení, využít neobhospodařované zemědělské plochy. Avšak není vhodné zvyšovat podíl lesa za každou cenu, aby nedošlo ke změně historického charakteru krajiny.

58

EKOTOXA s.r.o.


3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.6.1

Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje

V České republice jsou stavebním zákonem definovány 3 druhy územně plánovací dokumentace, a to Zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Mimo ně, jako nadřazený dokument, je dále zpracovávána Politika územního rozvoje České republiky. Politika územního rozvoje ČR (PÚR) Územně plánovací dokumentace navrhuje dopravu a technickou infrastrukturu ve formě koridorů. Identifikuje závady a definuje potřeby dopravních vazeb v nadnárodním, národním a regionálním kontextu. Pro PÚR ČR se z hlediska vlivů na životní prostředí zpracovává posouzení vlivů PÚR na udržitelný rozvoj území, jejíž součástí je vyhodnocení vlivů na lokality NATURA2000, na životní prostředí a veřejné zdraví, a to dle struktury stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) Infrastrukturní stavby jsou v ZÚR navrhovány často v nesourodém měřítku a podrobnosti. Stavby a trasy, které jsou již v území stabilizované a budou se v časovém horizontu platnosti ZÚR realizovat, jsou zobrazovány již jako stabilní prvky s lokalizovaným územním průmětem. Další dopravní vazby jsou však často pouze navrhovány v podrobnosti koridorů širokých až několik stovek metrů, které tak vytváří prostor pro vyhledání nejlepší varianty pro průchod územím. Dopravní analýza a tedy ani expertní studie nejsou v tomto měřítku někdy zpracovávány, v tomto stupni ÚPD musí být však jasná kategorizace komunikací, na základě níž lze hodnotit výši rizika ovlivnění území. Riziko ovlivnění se odvíjí od šíře koridoru, počtu a významnosti střetů s hodnotami území. ZÚR by tedy mohly představovat vhodnou fázi pro komplexní zhodnocení kumulace vlivů koncepce záměrů do území. Nevýhodou však je neucelenost podkladů pro jednotlivé záměry – koridory určené pro dopravní stavby nebo komplexně pro provedení veškeré infrastruktury územím. Územní plány měst a obcí Územní plány měst a obcí zohledňují kapacitní komunikace nejčastěji ve fázi územních rezerv, stavebních uzávěr nebo již převzatého stabilního řešení jako veřejně prospěšné stavby, a to dle nadřazené ÚPD, tedy zásad územního rozvoje příslušného kraje. Dopravní problematika se tedy řeší na úrovni návrhu ploch, propojení a vazeb, kategorií i prostorových a územních průmětů. V rámci územního plánu však není možné provádět podrobné hodnocení na úrovni EIA, hodnocení je tedy na strategické úrovni. V rámci SEA se neprovádí další expertní studie, a to z důvodu, že nejsou jasné technické parametry stavby. Hodnotí se celkový vliv na rozvoj území, kumulace vlivu jednotlivých funkcí a další souvislosti. Regulační plán Regulační plán je velmi specifickou územně plánovací dokumentací z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí. Podléhá nikoli SEA, jako ostatní ÚPD, ale projektové EIA, což vyplývá z jeho podrobnosti. Regulační plán by měl být zpracován na tak podrobné úrovní, aby byl schopen nahradit územní rozhodnutí na vybranou lokalitu, tedy by měl poskytnout podklady dostatečné pro hodnocení EIA. Z hlediska dopravy a dopravních analýz se však jedná jak o lokality s průchodem kapacitních komunikací (sběrné komunikace, třída A, B), ale jedná se nejčastěji o rozvojové lokality určené pro zástavbu komerčními areály, výrobními a skladovými zařízeními, logistickými zařízeními, rodinnými domy a tedy obsluhované různými třídami komunikací, které mohou mít velký rozptyl dopravního zatížení. Významné dokumenty platné pro řešené území Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje infrastruktury na územní správního obvodu ORP Ivančice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR (2008), Generel dopravy Jihomoravského kraje (2006), Generel krajských silnic JmK (aktualizace 2008), Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2012), Územně energetická koncepce (2008), Plán rozvoje 59

EKOTOXA s.r.o.


vodovodů a kanalizací JmK (2004, aktualizace 2012). Platnost Zásad územního rozvoje JmK (2011) byla v červnu 2012 zrušena soudem, kraj tak nemá v současnosti platnou územně-plánovací dokumentaci. Při zpracování tohoto dokumentu však bylo k obsahu těchto ZÚR přihlíženo, neboť záměry umístěné do řešeného území nebyly předmětem soudního sporu.

3.6.2 3.6.2.1

Dopravní infrastruktura Silniční doprava

V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří příslušnému kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Z pohledu celostátní silniční sítě tvoří SO ORP Ivančice marginální oblast. Na tomto území se nenacházejí žádné silnice ve správě ŘSD, silniční síť je tedy tvořena pouze komunikacemi II. a nižších tříd. Konfigurace silniční sítě je značně ovlivněna orografickými charakteristikami terénu. Kvůli nim chybí v celé západní oblasti jakékoliv tangenciální spoje mezi obcemi. Toto omezení přináší problémy zejména v případě nehod či oprav komunikací, neboť není možné silnici úplně uzavřít z důvodu nemožnosti stanovit objízdnou trasu. Jako další regiony ležící v širším zázemí města Brna vykazuje i Ivančicko dostřednost silniční sítě a většiny přepravních vazeb směrem k Brnu. Základ silniční sítě tvoří silnice II. třídy: II/152 Nová Bystřice – Dukovany – Ivančice – Moravské Bránice – Brno-Slatina, II/393 Ivančice – Oslavany – Ketkovice – Rapotice, II/395 Velká Bíteš – Neslovice – Dolní Kounice – Kupařovice – Pohořelice, II/394 Ivančice – Neslovice – Rosice. Vymezení silničních tahů nadmístního významu (dle Generelu krajských silnic JmK) K25 Moravský Krumlov (II/413) – Ivančice – Rosice (I/23) tvořený II/152 Moravský Krumlov (II/413) – Ivančice a II/394 Ivančice – Rosice (I/23) - Tah umožňuje mezioblastní spojení prostorů Brno-venkov a Znojemsko, páteřní propojení sídel vyššího významu s napojením na nadřazenou silniční síť a napojení průmyslových oblastí (Moravský Krumlov, Ivančice). K27 Ivančice (II/394) – Moravské Bránice (II/395) – Dolní Kounice – Pohořelice tvořený II/152 Ivančice (II/394) – Moravské Bránice (II/395) a II/395 Moravské Bránice (II/395) – Dolní Kounice – Pohořelice - Zajišťuje propojení oblastí Brno-venkov a Břeclavsko a páteřní obsluhu sídel vyššího významu. K28 Moravské Bránice – Silůvky – Ořechov – Modřice (I/52, jižní tangenta, D2) – Brno, Chrlice (II/380) Tvořený: II/152 Moravské Bránice – Silůvky – Ořechov – Modřice (I/52, jižní tangenta, D2) – Brno, Chrlice (II/380) a III/152 82 Modřice - Napojuje průmyslové oblasti Ivančice, Modřice a Moravany. Shodně lze konstatovat, že silniční síť je ve špatném stavu a nedostatečná. Zásadním nedostatkem většiny silnic je jejich nedostatečná šíře, stavební uspořádání bez krajnic a vedení silnic středem jednotlivých obcí bez existence obchvatů. Tím silniční doprava negativně ovlivňuje životní prostředí v mnoha obcích, jimiž více zatížené silnice procházejí. Těžká nákladní doprava je vedena přes obce společně s ostatní dopravou a vytváří tlak na další zhoršování dopravní situace.

60

EKOTOXA s.r.o.


Nehodová místa na silniční síti V regionu se nenacházejí významné dopravní tahy, případný výskyt nehodových lokalit vychází nejčastěji z nedostatečné šíře a vysoké deviatility regionálních silnic. Z výsledků projektu Informační systém pro podporu rozhodování v oblasti bezpečnosti silničního provozu (INFOBESI) vyplývá, že se v regionu nenachází žádná lokalita, která by byla opakovaně vyhodnocena jako nehodové místo s těžkými nebo dokonce smrtelnými zraněními. Nicméně v následujících lokalitách dochází k dopravním nehodám opakovaně, byť s méně závažnými následky: - křižovatka silnic II/394 a III/39410 jižně od Neslovic – v letech 2008 až 2010 zde došlo k celkem 8 nehodám, přičemž 3x bylo lehké zranění - křižovatka silnic III/3938 a III/3939 u Letkovic – ve sledovaném období celkem 5 nehod, z toho 4x se zraněním - silnice III/3935 mezi Senorady a odbočkou do Biskoupek – v roce 2009 3x nehoda s lehkým zraněním Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť ve SO ORP Ivančice

Zdroj: podklady ÚAP 2012, zpracování vlastní

61

EKOTOXA s.r.o.


Intenzita dopravy na silniční síti Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Čísla v následující mapce udávají celoroční průměrné hodnoty počtu vozidel v tis./den. Na území SO ORP Ivančice dosáhla nejvyšších stanovených intenzit silnice II/394 na průtahu Ivančicemi (RDPI přes 9 tis. vozidel / 24 h), z extravilánových úseků je nejzatíženější trasa mezi Ivančicemi a Neslovicemi (6,1 tis. voz / 24 hod) a její pokračování severním směrem do Tetčic (SO ORP Rosice), kde dosáhla intenzita více než 7 tis. vozidel / 24 hod. Nižší, avšak na silnice regionálního charakteru stále ještě poměrně vysoké, intenzity jsou dosahovány na II/152 mezi Ivančicemi a Moravským Krumlovem (4,3 tis. vozidel / 24 hod) a Ivančicemi a Moravskými Bránicemi (3,4 tis. vozidel / 24 hod) a na silnici II/393 mezi Ivančicemi a Oslavany (3,5 tis. vozidel / 24 hod). Na ostatních sledovaných silnicích je dopravní zatížení ještě nižší a nepřesahuje 2,5 tis. vozidel / 24 hod. Vzhledem k očekávanému dalšímu nárůstu přepravy je výhledově nezbytné řešit průtahové úseky těchto komunikací skrze obytná sídla, v případě překročení limitních hodnot zátěže obyvatelstva je vhodné odvedení tranzitní dopravy mimo zastavěné území formou silničních obchvatů. Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti v území SO ORP Ivančice

Zdroj: Sčítání dopravy 2010 (http://scitani2010.rsd.cz), upraveno; legenda shodná s následujícím obrázkem

62

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.3: Intenzita dopravy na silniční síti ve městě Ivančice

Zdroj: Sčítání dopravy 2010 (http://scitani2010.rsd.cz), upraveno

63

EKOTOXA s.r.o.


Předpokládaný další rozvoj silniční sítě V rámci zvyšování kvality vymezených silničních tahů nadmístního významu, doporučuje Generel krajských silnic JmK ve vztahu k řešenému území: - K25: výhledové prověření podmínek a potřeb případné přeložky silnic II/152, II/394 s obchvaty sídel Ivančice, Neslovice. - K27: Generel doporučuje výhledové prověření podmínek a potřeb případné přeložky silnice II/152 v Moravské Bránici. - K28: Navrhované záměry na silnici II/152 nezasahují do SO ORP Ivančice

3.6.2.2

Doprava v klidu

Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí – např. centra města. Na území SO ORP Ivančice se tento problém týká především samotného města Ivančice, kde parkování doposud nebylo řešeno, a nebyla zavedena ani zóna placeného stání v centru města. V ostatních obcích převažuje venkovský charakter zástavby, problémy s parkováním se v nich proto neprojevují tak vážně a parkování je řešeno převážně na soukromých pozemcích.

3.6.2.3

Cyklistická doprava

Z hlediska udržitelné dopravy je cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). To však vyžaduje vhodné podmínky přírodní (zejména konfigurace terénu) a organizační. Ty znamenají zejména vybudování sítě cyklostezek na nejpoužívanějších trasách spojujících oblasti zdrojů a cílů dopravy (tedy z oblastí určených pro bydlení do míst zaměstnání a volnočasových aktivit). Cyklostezkou se rozumí samostatná komunikace určená pro cyklisty (event. i pro pěší) aniž by na ni byl povolen vjezd motorových vozidel – nejde tedy jen o prosté „osazení“ stávajících méně frekventovaných silnic navíc směrovkami se symbolem bicyklu, ale o vybudování nové plnohodnotné komunikace. Na komunikacích s velmi nízkou intenzitou dopravy v obytných zónách lze řešit bezpečnou komunikaci pro cyklisty formou vodorovného dopravního značení. Dalším nezbytným předpokladem pro rozvoj cyklistiky je zajistit v místech cílů cest možnost bezpečného uložení jízdního kola a to i ve vazbě na integrovaný systém veřejné dopravy (princip Bike and Ride). Každodenní využití cyklistiky pro běžnou dojížďku za prací nebo volnočasovými aktivitami komplikuje na Ivančicku v některých lokalitách především členitý terén. Přesto Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v JmK uvádí Ivančice na 6. místě ze všech měst kraje s 15% podílem cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce. Uvedený dokument navrhuje také mezinárodní a krajské cyklokoridory, z nichž se území SO ORP Ivančice dotýkají dva krajské:  Tišnov – Rosice – Zbýšov – Oslavany – Ivančice – Moravské Bránice – Dolní Kounice – Pohořelice – Ivaň  Brno, Pisárky – Anenský mlýn – Moravské Bránice – Ivančice – Moravský Krumlov – Znojmo V úvahu (dle doporučení výše zmíněného programu pro širší využití v rámci každodenní dojížďky) tak z hlediska vhodných terénů připadá zejména výstavba cyklostezky k propojení Oslavan s Ivančicemi jako dvou největších měst regionu, neboť stávající silnice II/393 intenzitou automobilové a kamionové dopravy, ani stavebním uspořádáním není vhodná pro bezpečnou jízdu na kole. Dále lze uvažovat i s dalším pokračováním této cyklostezky podél řeky Jihlavy údolím na Moravské Bránice a Dolní Kounice. Jižně od Dolních Kounic mohou cyklisté pokračovat po nepříliš zatížené silnici III. třídy nebo po opravených místních komunikacích či polních cestách. Úsek je možné vyprojektovat i tak, aby byl vhodný i pro děti, vozíčkáře a in-line bruslaře. Dále je doporučeno vybudovat zázemí pro cyklistickou dopravu ve vybraných uzlových bodech – železniční stanice v Ivančicích a náměstí v Oslavanech. V současnosti se na SO ORP Ivančice nachází systém značených cyklotras, z nichž některé byly pro zvýšení atraktivity doznačeny jako tématické okruhové cyklotrasy Energetická, Templářská, Pivovarská a Hornická.

64

EKOTOXA s.r.o.

3.6.2.4


Železniční doprava

Železniční dopravu reprezentují dvě železniční trati shodně zařazené do traťového oddílu č. 244. Hlavní trať vede v délce 9,7 km přes území SO ORP Ivančice severojižním směrem v trase Střelice – Moravské Bránice – Moravský Krumlov a dále do Hrušovan nad Jevišovkou. Byla vystavěna Společností státní dráhy v roce 1870 jako její hlavní trať spojující Brno s Vídní (z Hrušovan dále přes Hevlín a Laa a.d. Thaya). I když byla provozována jako jednokolejná, velká část zemních prací byla dimenzována pro uvažované zdvojkolejnění. V současnosti význam této trati poklesl a byla převedena mezi dráhy regionální. V obdobné kategorii je zařazena také odbočná trať Moravské Bránice – Ivančice – Oslavany v délce 9,2 km zprovozněná roku 1912. V současnosti je vlastníkem a od 1. 7. 2008 i provozovatelem obou drah SŽDC, s.o. Obě dráhy jsou jednokolejné a neelektrifikované s řízením drážní dopravy dle předpisu D2 s výjimkou úseku Ivančice – Oslavany, kde platí předpis pro zjednodušené řízení dopravy D3. Vzhledem k nepříliš vysoké hustotě železničních tratí jsou železnicí přímo obslouženy pouze tři obce. Na území města Ivančic se nacházejí hned čtyři zastávky. Vedle tří zmíněných v tabulce níže také zastávka Budkovice v mezistaničním úseku Moravské Bránice – Moravský Krumlov, která však pro svou značnou odlehlost již není dlouhodobě obsluhována. V tabulce není hodnocena poloha zastávky Ivančice letovisko, neboť ta se nachází v extravilánu obce a slouží zejména k rekreačním účelům. Všechny hodnocené zastávky jsou situovány na kraji zástavby obce v příznivé vzdálenosti od středu obce s výjimkou Oslavan, kde kvůli protáhlému tvaru obce je zastávka vzdálena cca 1,5 km z centra města. Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC ve SO ORP Ivančice využívané pro osobní dopravu Pěší vzdálenost Pěší vzdálenost do Trať Název Druh k okraji zástavby středu obce (km) (km) 244 žst 0,8 0,1 Moravské Bránice 244 z nehodn. nehodn. Ivančice letovisko 244 z 0,5 0,0 Ivančice město 244 žst 0,7 0,0 Ivančice 244 d3 1,5 0,1 Oslavany Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka; d3 = dopravna na trati se zjednodušeným řízením provozu

Zdroj: SŽDC, mapové podklady

65

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.4: Železniční tratě ve SO ORP Ivančice

Zdroj: podklady ÚAP 2012, zpracování vlastní Hlavní trať i odbočka z Moravských Bránic do Ivančic jsou v současnosti pevně zakotveny v systému linkového vedení IDS JmK. Intenzita spojů v osobní dopravě je poměrně vysoká. Nevýhodou železnice je nízká cestovní rychlost na odbočce do Oslavan (50/30 km/h) a tím i delší jízdní doba oproti souběžnému autobusu. S delší cestovní dobou pak souvisí i další negativa jako vyšší náklady na personál nebo pomalejší oběh motorových vozů. Problémem pro případnou rekonstrukci trati je svažitý terén v klíčovém úseku Moravské Bránice – Ivančice se špatnou dostupností tělesa trati jinak než po kolejích. Rekonstrukce by napomohla rovněž racionalizaci provozu formou dálkového řízení dopravy. Od GVD 2010/11 došlo k zásadnímu omezení nabídky vlaků mezi Ivančicemi a Oslavany pouze na 5 párů sezónních vlaků o víkendech. Nákladní doprava je velmi nízká: zahrnuje pouze svoz a rozvoz místní zátěže a průběžné nákladní vlaky zaváděné pouze dle potřeby. V Plánu rozvoje infrastruktury SŽDC (příloha Prohlášení o dráze) se pro nejbližší období na trati 244 nepočítá s žádnou investicí.

66

EKOTOXA s.r.o.

3.6.2.5


Letecká a vodní doprava

Přímo na území SO ORP Ivančice se nenachází žádné letiště ani vodní cesty a přírodní ani socioekonomické podmínky nedávají předpoklad pro jejich realizaci v budoucnosti. Do SO ORP zasahují tato ochranná pásma Ministerstvem obrany – VUSS: - ochranné pásmo letiště Náměšť nad Oslavou (zasahuje do k.ú. Ketkovice, Senorady, Biskoupky na Moravě, Hrubšice a Řeznovice) - OP radaru Náměšť nad Oslavou (všechna k.ú. s výjimkou k.ú.Němčičky) - OP radaru Brno zabírající celou východní část SO ORP (k.ú. Alexovice, Padochov, Němčice u Ivančic, Pravlov, Kupařovice, Letkovice, Němčičky, Trboušany, Neslovice, Nové Bránice, Mělčany u Ivančic, Kounické Předměstí, Moravské Bránice, Hlína u Ivančic, Dolní Kounice, Ivančice, Budkovice, Oslavany). - OP RLP – ochranné pásmo radiolokačního zařízení Pozn. Ochranná pásma letiště je nutno respektovat podle § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví. V tomto území (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavbu jen na základě závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno. Z důvodu bezpečnosti letového provozu je nezbytné projednat rovněž výstavbu vodních ploch, vysílačů, venkovního vedení VN a výsadbu vzrostlých dřevin. Ochranná pásma radarů jsou zájmovým územím radiolokačních a radionavigačních prostředků MO ČR (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno. Jedná se o výstavbu větrných elektráren, výstavbu souvislých ocelových konstrukcí a objektů s plechovými krytinami, stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem a stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického záření.

3.6.2.6

Veřejná doprava

Systém veřejné dopravy v řešeném území je plně zaintegrován do IDS JmK. V současnosti již IDS pokrývá celé území Jihomoravského kraje a to jak autobusové, tak i vlakové spoje. Příchod IDS znamenal zásadní změnu ve struktuře dopravní obslužnosti obcí. Bylo stanoveno úplně nové linkové vedení autobusové dopravy a zaveden taktový jízdní řád. Systém však přinesl menší počet linkových tras a tudíž větší potřebu přestupů. Ty jsou obvykle garantovány a jízdní řád souvisejících linek sladěn v přestupních bodech. Z toho důvodu je v indikátoru „Dopravní obslužnost“ uvažováno nejen s přímými spoji do centra SO ORP, ale jsou započítány také spojení v rámci IDS, kde je možný tzv. „ostrý“ přestup s odjezdem návazného spoje do 10 min. Poloha SO ORP Ivančice v zázemí města Brna a nepříliš silná pozice Ivančic jakožto centra zaměstnanosti a služeb se projevuje také na dostupnosti veřejnou dopravou. Ve většině obcí je zaznamenána lepší dostupnost Brna jakožto krajského města než Ivančic jakožto obce s rozšířenou působností. Zejména v pracovní dny mají všechny obce bez výjimky špičkové propojení na Brno (nejmenší počet zjištěných spojů byl 11). Markantní je tento rozdíl zejména u obcí ležících ve východní části území ORP z nichž nemá dobré dopravní spojení do Ivančic skoro žádná, zejména o víkendech. U některých obcí nebylo dokonce nalezeno vůbec žádné spojení odpovídající zadaným parametrům. Obecně lze hodnotit dopravu v průběhu pracovních dní jako výbornou, situace o víkendech a ve večerních hodinách pracovních dní je horší, ve srovnání s mnohými jinými regiony ČR však stále na velmi dobré úrovni. Podrobné hodnocení dopravní dostupnosti je uvedeno v podkapitole indikátorů. Provozované linky jsou v západní části území SO ORP Ivančice až na jednu výjimku (linka 422 Hlína – Neslovice – Zastávka u Brna) vedeny do Ivančic, takže v úseku mezi Oslavany a Ivančicemi dochází k častému souběhu několika autobusových linek i vlaku. Vlaková doprava mezi Oslavany a Ivančicemi byla od prosince 2010 omezena pouze na sezónní dopravu o víkendech a obsluhu této relace zajišťují pouze autobusy. Uzlem autobusových linek je náměstí v Ivančicích, zatímco vlakové spoje jsou ukončeny na železniční stanici Ivančice vzdálené cca 600 metrů. Pro zkvalitnění spojení by bylo žádoucí vybudovat

67

EKOTOXA s.r.o.


nový terminál v blízkosti nádraží (dnes je zde pouze zastávka pro linky směřující z Ivančic na jih) na který by byly prodlouženy všechny linky. Obrázek č. 3.6.5: IDS JmK ve SO ORP Ivančice a systém integrovaných linek veřejné dopravy

Zdroj: KORDIS JmK, upraveno

68

EKOTOXA s.r.o.

3.6.3


Technická infrastruktura

Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení, než mnohé obce v současnosti nabízejí. Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, v neposlední řadě je také velmi významným bodem úroveň plynofikace, zejména s ohledem na kvalitu ovzduší. Tabulka č. 3.6.2: Vybavenost jednotlivých obcí technickou infrastrukturou Obec vodovod plyn kanalizace ČOV Biskoupky ne ano ano Ano Čučice ano ne ne Ne Dolní Kounice ano ano ano Ano Hlína ano ne ano Ne Ivančice ano ano ano Ano Ketkovice ano ano ne Ne Kupařovice ano ano ne Ne Mělčany ano ano ne Ne Moravské Bránice ano ano ano Ano Němčičky ano ano ne Ne Neslovice ano ano ne Ne Nová Ves ano ano ano Ne Nové Bránice ano ano ano Ano Oslavany ano ano ano Ano Pravlov ano ano ne Ne Senorady ano ano ano Ne Trboušany ano ano ne Ne Celkem 16 15 9 6 Zdroj: dotazníky, ÚAP, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací JmK, 2004 (vč. aktualizací), webové stránky obcí Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně vodovodem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla. V tabulce je uvedena převažující hodnota.

3.6.3.1

Elektřina

Přenosová soustava ČR je tvořena zejména vedením ZVN 400 kV, kterou provozuje ČEPS, a.s. Řešeným územím prochází linka venkovního dvojitého vedení na napětí 400 kV z rozvodny 400/110 kV Slavětice (do níž jsou vyvedeny zdroje EDU (elektrárna Dukovany) a EDA (elektrárna Dalešice)) vedoucí do rozvodny 400/220/110 kV Sokolnice a jednoduché vedení (linka č. 434) do rozvodny 400/110kV

Čebín. Rozvodnou soustavu na území Jihomoravském kraji provozuje Jihomoravská energetika, a.s. Společnost výhradně vlastní a provozuje zařízení rozvodu elektrické energie na napěťové úrovni 110 kV a nižší. Samotné území SO ORP Ivančice je zásobováno z rozvodny 110/35 kV umístěné u Oslavan o instalovaném výkonu 105,0 MVA, který plně dostačuje potřebám regionu. Sítě pro distribuci elektrické energie v rámci regionu jsou tvořeny okružním venkovním vedením napájeným v okrajových územích vzdušnými linkami 22 kV. V centrech měst a obcí jsou vybudována kabelová vedení 22 kV. 69

EKOTOXA s.r.o.


Po uzavření tepelné elektrárny Oslavany v roce 1993 se v řešeném území nenacházely žádné významné zdroje elektrické energie až do prosince 2010. Tehdy byla v Oslavanech zprovozněna obrovská fotovoltaická elektrárna, která má instalovaný výkon 8 MW a zabrala pozemky o rozloze více než 12 ha. Zbylý výkon v oblasti fotovoltaiky (0,58 MW) připadá na menší zdroje, povětšinou malé domovní instalace. Z obnovitelných druhů energie lze mínit ještě trojici malých vodních elektráren na řece Jihlavě v Ivančicích. Posledním zdrojem elektrické energie je kombinovaná výroba tepla a elektrické energie v teplárenském zdroji fy TI Energo. Z dotazníků vyplněných zástupci jednotlivých obcí vyplývá, že v některých obcích se využívají i tepelná čerpadla. To uvedli zástupci následujících obcí (v závorce počet): Čučice (1), Ketkovice (3), Nová Ves (1), Senorady (1) a Ivančice (20). V obci Dolní Kounice již několik let soukromník připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Zemědělský a přírodní charakter regionu dává příznivé podmínky pro rozvoj využívání biomasy jakožto energetického zdroje. Dále lze jako alternativního zdroje využít také odpady ze zemědělské výroby a z ČOV. Tabulka č. 3.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Ivančice dle typu a instalovaného výkonu v MW Typ energie Obec Celkem sluneční kogenerace vodní Biskoupky 0,015 Čučice 0,009 Dolní Kounice 0,017 Ivančice 0,263 0,954 Ketkovice 0,006 Mělčany 0,015 Moravské Bránice 0,068 Nová Ves 0,023 Oslavany 8,027 Pravlov 0,105 Senorady 0,033 Celkový součet 8,581 0,954 Zdroj: Přehled udělených licencí ERÚ (http://licence.eru.cz)

0,490 0,490

0,015 0,009 0,017 1,707 0,006 0,015 0,068 0,023 8,027 0,105 0,033 10,025

V tabulce jsou započítány všechny zdroje elektrické energie určené pro připojení do veřejné rozvodné sítě s platnou licencí ke dni 20. 9. 2012. U každého zdroje je uváděn instalovaný výkon, což však nevypovídá o celkovém množství dodávané energie, neboť ne všechny druhy zdrojů dodávají proud nepřetržitě (fotovoltaika, větrné apod.).

3.6.3.2

Zásobování plynem a CZT

Význam zásobování plynem v rámci technické infrastruktury spočívá v odbourání neekologického lokálního topení tuhými palivy, které zejména v zimním období vyvolává značnou emisní zátěž ovzduší v obcích. Stav zásobování jednotlivých obcí plynem je na území SO ORP Ivančice poměrně dobrý. V současnosti zůstávají bez zásobování plynem pouze obce Čučice a Hlína. V Ivančicích je vytápění části objektů zajištěno systémem centrálního vytápění. Společnost TEPLO IVANČICE s.r.o. zabezpečuje teplo a teplou užitkovou vodu pro bytovou a nebytovou zástavbu města Ivančic. Tepelný systém se skládá z nového centrálního tepelného zdroje na ul. mjr. Nováka a plynové kotelny na ul. V lánech. Rozvody jsou zčásti nové (dvoutrubkový, bezkanálový systém) a zčásti rekonstruované (čtyřtrubkové, uložené v topných kanálech) zakončené domovními předávacími stanicemi. Výstavba tepelného hospodářství proběhla v roce 1996. Vznik nových systémů CZT lze předpokládat pouze v omezené míře, v případě využívání alternativních zdrojů vytápění, zejména 70

EKOTOXA s.r.o.


biomasy. Přes řešené území je do budoucna navrženo dálkové vedení pro dodávku tepla z jaderné elektrárny Dukovany do Brna, jehož projekt se v současnosti nachází ve fázi posuzování vlivů na životní prostředí. Obrázek č. 3.6.6: Rozvod a zásobování plynem v SO ORP Ivančice

Zdroj: data ÚAP, zpracování vlastní

71

EKOTOXA s.r.o.

3.6.3.3


Vodovody

Situace v sektoru zásobování obyvatelstva pitnou vodou je v SO ORP Ivančice velmi dobrá, neboť všechny obce až na Biskoupky jsou veřejným vodovodem vybaveny. Z velké části je zásobování prováděno skupinovými vodovody, z nichž největší je Skupinový vodovod Ivančice – Rosice. Samostatný obecní vodovod zásobuje obyvatele v obci Čučice. Skupinový vodovod Ivančice – Rosice Zajišťuje zásobování obcí Biskoupky, Hlína, Ivančice, Ketkovice, Moravské Bránice, Neslovice, Nová Ves, Nové Bránice, a Oslavany. V obci Nové Bránice došlo k výstavbě vodovodu v roce 2008 v souvislosti s výstavbou kanalizace. Ve stejném období došlo k výstavbě vodovodu v obci Biskoupky. V letech 2008-9 byl zbudován nový vodovod také v Ketkovicích, které však nejsou napojeny na ivančickou větev vodovodu, nýbrž jejich zásobení probíhá z území SO ORP Rosice (obec Lukovany). SV má diverzifikované zdroje vody, mezi něž patří zejména ÚV Rosice a ÚV Ivančice, prameniště u Moravských Bránic a podzemní akumulace vod řeky Bobravy a Bílé vody. Ačkoliv jsou zdroje SV diverzifikované, projevuje se pro jeho další rozvoj kapacitní problém, který by mělo vyřešit až propojení SV Rosice-Ivančice na vodárenskou soustavu Březová II, Vírský oblastní vodovod (VOV) výstavbou tzv. západní větve. Obrázek č. 3.6.7: Zásobování vodou v SO ORP Ivančice

Zdroj: data ÚAP, zpracování vlastní Pozn.: chybí velká část vodovodu Dolní Kounice – Mělčany, vodovod Biskoupky doposud není vystavěný (v ÚAP je přitom uvedený už od počátku v r. 2008 – v obrázku zohledněno výběrovým dotazem nad daty)

72

EKOTOXA s.r.o.


Skupinový vodovod Dolní Kounice Zajišťuje zásobení vodou obcí Dolní Kounice a Mělčany. Zdrojem pro SV je zdroj podzemní vody - vrt HV8 o celkové vydatnosti Q = 10,0 l/s. Starý zdroj – studna je mimo provoz z důvodu nedostatečné kvality. Skupinový vodovod Pravlov-Kupařovice-Trboušany-Němčičky Poměrně nedávno, v roce 2005 vystavěný vodovod, který zajišťuje zásobení čtyř obcí uvedených v jeho názvu. Zdroje vody leží v jímacím území Trboušany. Skupinový vodovod Třebíč Obec Senorady až do roku 2005 byla součástí kraje Vysočina, z čehož vyplývá, že i její zásobení vodou je řešeno z vodárenské soustavy tohoto kraje. Je napojena zásobovacím řadem na rozvodnou síť Mohelno (kraj Vysočina). Voda je do obce dopravována gravitačně z nového vodojemu Senorady (100 m3).

3.6.3.4

Kanalizace

Z hlediska kanalizací a čistíren odpadních vod je nutné zejména naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. Na základě výše uvedené Směrnice byl ČR vytvořen tzv. „Konkrétní seznam aglomerací České republiky (podle Směrnice Rady č. 91/271/EHS)“, v němž jsou města Ivančice a Oslavany uvedena jako dvě největší „nevyřešené“ aglomerace v Jihomoravském kraji. Nepříznivou situaci má zvrátit velký projekt „Zlepšení kvality vod v řekách Jihlava a Svratka nad nádrží Nové Mlýny“. Jde o projekt výstavby a rekonstrukce kanalizace, rekonstrukce a intenzifikace ČOV Ivančice a vodovodních řadů, jehož celkové investiční náklady přesahují 730 mil. Kč a příjemcem je Svazek vodovodů a kanalizací Ivančice. Projekt zahrnuje výstavbu nové oddílné kanalizace v délce přes 17,5 km, rekonstrukci kanalizace v délce 8,8 km a rekonstrukci 11 km vodovodních řadů. V Ivančicích bude realizována rekonstrukce a intenzifikace ČOV Ivančice (s navrhovanou kapacitou 19 303 EO). S ohledem na rekonstrukci a intenzifikaci ČOV Ivančice bude zrušena nevyhovující ČOV Oslavany, místo které je navržena čerpací stanice Oslavany, včetně výtlačného řadu z Oslavan do Ivančic. Na rekonstruovanou a intenzifikovanou ČOV Ivančice pak budou po realizaci odváděny odpadní vody z měst Ivančice, Oslavany a z přilehlých obcí Moravské Bránice a Nové Bránice. Realizací Projektu bude připojeno na rekonstruovanou ČOV Ivančice 2 064 nových obyvatel z Oslavan a Ivančic. Dle harmonogramu se předpokládá uvedení Projektu do provozu na počátku roku 2013. Výše uvedenou směrnici původně nenaplňovalo také město Dolní Kounice, které nemělo systém odvádění a čištění odpadních vod zaveden vůbec. V letech 2006-8 zde byla realizována stavba ČOV i kanalizace s kapacitou 2600 EO. Samostatně řešenou kanalizaci vč. ČOV má obec Biskoupky. Ve většině obcí však není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace bývají často ve velmi špatném technickém stavu. Odkanalizování individuálních objektů je obvykle řešeno provozem septiků s přepadem do dešťové kanalizace. Tento stav dnes již není v souladu s legislativou a proto je žádoucí řešit odkanalizování individuálních objektů formou malých domovních ČOV, příp. bezodtokých jímek. V závislosti na dostupnosti finančních prostředků svazku obcí bude společně řešeno odkanalizování obcí Trboušany, Pravlov, Kupařovice a Němčičky na společnou ČOV. Do roku 2015 není plánována výstavba souvislé kanalizace s napojením na ČOV v následujících obcích: Ketkovice, Senorady, Čučice, Hlína, Nová Ves, Mělčany.

73

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.8: Odvádění a čištění odpadních vod v jednotlivých obcích

Zdroj: podklady ÚAP, PRVK, zpracování vlastní Pozn. Data ÚAP nereflektují v r. 2012 dokončené propojení kanalizační sítě Ivančic a Oslavan a odstavení ČOV Oslavany z provozu; chybí zákres kanalizace na Hlíně, v Nové Vsi a v Senoradech, z připravovaných záměrů není v ÚAP zanesen společný záměr obcí Trboušany-Kupařovice-Pravlov a Němčičky Odpadové hospodářství Na území města Ivančic je v provozu „Odpadní dvůr“, další je v provozu v Dolních Kounicích a v Oslavanech. Některé školy organizují sběr papíru a PET lahví. Zařízení k využívání odpadů jsou provozována pouze u dvou průmyslových podniků v Oslavanech. Několik firem v Ivančicích se zabývá výkupem druhotných surovin. Telekomunikace V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nezbytná přímá viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit jejich stínění a rušení. Signál mobilních operátorů GSM/GPRS dosahuje horší kvality pouze v údolích řek Jihlavy a Oslavy. Vysokorychlostní internetové mobilní připojení (3G) je k dispozici v Ivančicích (O2, T-mobile, Vodafone) a okolí Moravských a Nových Bránic (O2); případně Internet ADSL na celém řešeném území.

74

EKOTOXA s.r.o.

3.6.4


Indikátory

Dopravní obslužnost Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do pověřené obce/ORP (Ivančice) a krajského města (Brno). Na trase z obce do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně např. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Na trase z obce do pověřené obce/ORP jsou uvažována i taková spojení u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min. Pravidla  hodnotí se každá obec samostatně  hodnotí se všechny spoje veřejné dopravy bez ohledu na druh dopravy  hodnotí se pouze spoje zastavující v docházkové vzdálenosti (do cca 20 min) od centra obce  centrum obce představuje ta část obce, kde se nachází obecní úřad  spoje jedoucí v intervalu menším než 15 minut se počítají pouze jako jeden spoj  přestup je možný v relacích: 1x pov. obec-krajské město a sídlo ORP – krajské město. Dále pak nejvýše 2x v relaci obec-kraj; max délka trasy nesmí být větší než o 66 % nejkratšího možného spojení  max. doba na přestup je 20 min. vč. event. pěšího přesunu mezi zastávkami Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Spojení do pověřené obce / ORP (Ivančice) X + Biskoupky 13 4 Čučice 11 2 Dolní Kounice 14 3 Hlína 11 0 Ivančice Ketkovice 11 2 Kupařovice 7 0 Mělčany 8 1 Moravské Bránice 30 17 Němčičky 9 0 Neslovice 35 5 Nová Ves 14 4 Nové Bránice 12 3 Oslavany 48 17 Pravlov 10 0 Senorady 14 4 Trboušany 8 0

krajského města (Brno) X + 13 4 21 6 24 9 12 1 37 19 22 6 11 4 22 9 21 17 18 5 37 9 14 4 28 9 37 14 22 8 16 4 26 8

X ... běžný pracovní den + ... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli)

Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, říjen 2012

75

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.5: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den -2 -1 0 1 2 X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pov. obec + méně než 2 2 3 4 5 a více obec X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více sídlo ORP nebo krajské město + méně než 1 1 2 3 4 a více X méně než 8 8 - 11 12 - 15 16 - 19 20 a více pov. obec nebo sídlo ORP nebo sídlo ORP krajské město + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2 -1,5 a méně -1 -1,49 až -0,5 0 -0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení dopravní obslužnosti Spojení do pověř. obce (Ivančice) kraj. města (Brno) Spojení z obce + X + X Biskoupky 2 1 2 2 Čučice 2 -1 2 2 Dolní Kounice 2 0 2 2 Hlína 2 -2 2 -1 Ivančice 2 2 Ketkovice 2 -1 2 2 Kupařovice 0 -2 2 2 Mělčany 1 -2 2 2 Moravské Bránice 2 2 2 2 Němčičky 1 -2 2 2 Neslovice 2 2 2 2 Nová Ves 2 1 2 2 Nové Bránice 2 0 2 2 Oslavany 2 2 2 2 Pravlov 2 -2 2 2 Senorady 2 1 2 2 Trboušany 1 -2 2 2

Nejhorší známka 1 -1 0 -2 2 -1 -2 -2 2 -2 2 1 0 2 -2 1 -2

Průměr. Celkové známka hodnocení 1,75 1,25 1,50 0,25 2,00 1,25 0,50 0,75 2,00 0,75 2,00 1,75 1,50 2,00 1,00 1,75 0,75

2 1 2 0 2 1 1 1 2 1 2 2 2 2 1 2 1

Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2 -1,5 a méně -1 -1,49 až -0,5 0 -0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více Oproti výsledkům z roku 2010 zůstalo hodnocení dopravní obslužnosti u většiny obcí shodné, celková známka se o jeden stupeň změnila směrem nahoru u Dolních Kounic a Nových Bránic a také u Kupařovic (u této obce dokonce opakovaně i ve srovnání s lety 2008/2010). Tyto drobné změny jsou způsobeny především zlepšením přestupních vazeb mezi jednotlivými linkami IDS JmK v oblasti Moravských Bránic, které zlepšily dostupnost Ivančic z východní části řešeného území a to zejména v nepracovní dny. Celkově i nadále platí, že obecně obce v regionu mají ve srovnání s většinou jiných oblastí ČR nadprůměrně kvalitní dopravní dostupnost veřejnou dopravou.

76

EKOTOXA s.r.o.


Technická infrastruktura Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: 2 obec má kanalizaci s ČOV, plyn 1 obec má kanalizaci s ČOV, nemá plyn 0 obec nemá kanalizaci, ale má alespoň plyn -1 obec má jenom vodovod -2 obec nemá ani vodovod Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). Rozvoj plynofikace stagnuje a do budoucna bude spíš lepší hodnotit vybavenost obcí alternativními zdroji energie – výtopny na biomasu, sluneční a větrné elektrárny apod., které mohou přispívat k udržitelnému rozvoji obce i regionu víc než plynofikace. Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Obec vodovod plyn kanalizace Biskoupky ne ano ano Čučice ano ne ne Dolní Kounice ano ano ano Hlína ano ne ano Ivančice ano ano ano Ketkovice ano ano ne Kupařovice ano ano ne Mělčany ano ano ne Moravské Bránice ano ano ano Němčičky ano ano ne Neslovice ano ano ne Nová Ves ano ano ano Nové Bránice ano ano ano Oslavany ano ano ano Pravlov ano ano ne Senorady ano ano ano Trboušany ano ano ne Celkem 16 15 9

77

ČOV ano ne ano ne ano ne ne ne ano ne ne ne ano ano ne ne ne 6

Hodnocení 1 -1 2 0 2 0 0 0 2 0 0 1 2 2 0 1 0

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.9: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Ivančice

Zdroj: Platné jízdní řády, EKOTOXA s.r.o.2012 Obrázek č. 3.6.10: Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infrastrukturou v SO ORP Ivančice

Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO ORP Ivančice, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského, 2004 (vč. aktualizací), webové stránky obcí. EKOTOXA s.r.o. 2012 78

EKOTOXA s.r.o.

3.6.5


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Poloha v zázemí města Brna, které slouží jako Slabá role Ivančic jako centra zaměstnanosti, centrum vzdělanosti, zaměstnanosti i zábavy. obchodních aktivit a možností trávení volného času. Integrace vlakové i autobusové dopravy do IDS Špatné silniční napojení na páteřní trasy vedoucí JmK. do Brna (západ regionu k I/23 a východ regionu k R52) Nízký podíl tranzitní silniční dopravy. Neexistující tangenciální propojení obcí v západní části ORP silniční sítí, neexistence objízdných tras Skoro všechny obce vybaveny vodovodem, Zanedbaná silniční síť s nevhodnými šířkovými většina také plynovodem parametry Atraktivita regionu pro cykloturisty i pěší turistiku Chybějící integrace terminálu autobusové a vlakové dopravy v Ivančicích Nízká traťová rychlost vlaků na trati Moravské Bránice – Oslavany. Neexistence cyklostezek v regionu i ve městě Ivančice Velmi špatný stav čí dokonce neexistence kanalizační sítě ve většině obcí. Průjezd tranzitní dopravy téměř středem města; směry Brno-Mor.Krumlov,Dukovany a OslavanyD.Kounice PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Modernizace železniční trati Mor. Bránice – Zhoršování systému veřejné dopravy – zejména Oslavany a racionalizace řízení provozu. odkládáním výstavby společného terminálu IDS v Ivančicích pro vlaky a autobusy Využití příznivého terénu v údolí řeky Jihlavy Zanedbávání údržby silniční sítě a železničních k propojení nejvýznamnějších obcí pomocí tratí. – zvýšení marginalizace regionu cyklostezky. Zavádění alternativních zdrojů energie, zejména Oddalování výstavby či rekonstrukce zpracování biomasy. inženýrských sítí. Dokončit napojení okolních obcí na ČOV Ivančice Oddálení napojení skupinového vodovodu a ČOV Dolní Kounice a výstavba kanalizace a Ivančice-Rosice na VOV, což způsobí nedostatek ČOV v menších obcích. kvalitní vody v soustavě SV v důsledku zvýšeného rozvoje regionu Řádné dokončení projektu „Zlepšení kvality vod v Neschopnost připravit kvalitní projekty, které by řekách Jihlava a Svratka nad nádrží Nové Mlýny“, mohly být využity pro čerpání podpor z fondů EU. který zlepší stav v odvádění a čištění odpadních vod Možnost využívání dotačních titulů evropských fondů zaměřených na rozvoj venkova a ekonomicky slabších regionů. Zlepšení kvality silniční sítě jakožto evakuační a zásahové trasy pro řešení krizových stavů v Jaderné elektrárně Dukovany.

79

EKOTOXA s.r.o.


3.6.6 3.6.6.1 -

-

-

-

Doprava

zlepšit směrové vedení a provést homogenizaci šířkového uspořádání hlavních silničních tahů (silnice II. třídy), zejména propojení směrem k páteřní silniční síti České republiky (k silnici I/23 a k R 52) prověřit možnosti a účelnost vybudování obchvatů jednotlivých sídel na hlavních silničních tazích, zejména západního obchvatu Ivančic podpořit integraci železniční a autobusové dopravy vybudováním terminálu Ivančice zlepšit dopravní dostupnost Ivančic ze sídel ve východní části řešeného území posoudit dostatečnost možností parkování vozidel v centrech měst, v blízkosti turistických cílů a v lokalitách hromadného bydlení, navrhnout dodatečné plochy tam, kde jich je nedostatek využít údolí řeky Jihlavy a Oslavy k vybudování samostatné cyklostezky pro rekreaci i každodenní dopravu protínající celý region (cca v trase Oslavany – Ivančice – Nové Bránice – Dolní Kounice Pravlov) v místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol v blízkosti železničních stanic Ivančice a Moravské Bránice vyčlenit plochy pro P+R a B+R

3.6.6.2 -


Technická infrastruktura

zajistit řádné odvádění a čištění odpadních vod ve všech obcích – většinou formou soustavné kanalizace zakončené na ČOV, v případě odlehlých osad a samot lze využít domovních mikročistíren nebo akumulace odpadních vod v bezodtokých jímkách, které budou pravidelně vyváženy na nejbližší ČOV zvážit možnost plynofikace obcí, kde doposud není zavedený plynovod (Čučice, Hlína), případně využití alternativních způsobů vytápění (využívání biomasy a odpadů ze zemědělství) rozšíření a ochrana možných zdrojů vody pro Skupinový vodovod Rosice-Ivančice trpící jejich nízkou vydatností, příp. jeho napojení na Vírský oblastní vodovod

80

EKOTOXA s.r.o.


3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Správní obvod obce s rozšířenou působností Ivančice tvoří celkem 17 obcí s celkovou rozlohou 172 km2 a celkovým počtem 24 037 obyvatel (k 31.12.2011). Statut města mají tři obce: Ivančice, Oslavany a Dolní Kounice. Pouze jediná obec má do 199 obyvatel, sedm obcí má populaci v intervalu od 200 do 499, šest obcí v rozmezí 500 a 999 obyvatel. Zbývající tři obce se statutem města mají více jak 2000 obyvatel. Více jak dvě třetiny obyvatelstva Ivančicka tak žijí ve městech, správní obvod tvoří populačně velké obce, zhruba 90 % populace regionu žije v obcích nad 500 obyvatel. Hustota zalidnění je nad průměrem České republiky. Tabulka č. 3.7.1: Základní charakteristiky správního obvodu SO ORP Ivančice Počet obyvatel k Rozloha Obec 31. 12. 2011 (km2) 189 Biskoupky Čučice 438 Dolní Kounice 2 454 316 Hlína Ivančice 9 555 616 Ketkovice Kupařovice 267 Mělčany 495 988 Moravské Bránice Němčičky 323 905 Neslovice Nová Ves 782 709 Nové Bránice Oslavany 4 662 Pravlov 574 413 Senorady 351 Trboušany SO ORP Ivančice 24 037 9 555 Jádro 14 482 Zázemí Zdroj: ČSÚ – běžná evidence obyvatelstva, 2012; vlastní výpočty

3.7.1

5,82 8,2 8,97 8,34 47,61 9,55 3,33 7,43 8,16 4,59 5,77 11,53 6,23 18,71 2,93 9,59 5,53 172,26 47,61 124,68

Hustota zalidnění (obyv./km2) 32 53 274 38 201 65 80 67 121 70 157 68 114 249 196 43 63 140 201 116

Populační vývoj

Počet obyvatel od roku 2001 zpravidla mírně narůstal, s výjimkou několika roků, kdy došlo k poklesu. K tomu nejvyššímu poklesu došlo v roce 2006. Abychom zjistili skutečné příčiny takového vývoje, je třeba vývoj počtu obyvatel analyzovat rozdělením do dvou složek – přirozeného růstu (poklesu) a migračního růstu (poklesu).

81


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Ivančice mezi lety 2001 – 2011 24200

počet obyvatel

24000 23800 23600 23400 23200 23000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

rok

Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2012 Pro vývoj počtu obyvatel obcí má dlouhodobě rozhodující význam migrace, která vykazuje mnohem větší variabilitu než přirozená měna (počet narozených a zemřelých). Migrují především mladé rodiny, vzdělanější osoby a mladé ženy do měst. Záporné saldo migrace významně zhoršuje věkovou i vzdělanostní strukturu obyvatel obcí. Obrázek č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Ivančice v letech 2001 - 2011 20,00

hmcp hmpp hmms

promile

10,00

0,00

-10,00 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

rok

Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2012; vlastní výpočty Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PŘISTĚHOVANÍ - VYSTĚHOVANÍ) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 2001 - 2011 lze charakterizovat záporným přirozeným přírůstkem až do roku 2004, od roku 2005 až do roku 2010 lze zaznamenat kladné byť minimální hodnoty přirozeného přírůstku. Tento pozitivní vývoj je souvisí se sekundárním populačním růstem, způsobeným vysokou porodností silných ročníku ze 70. let. Zdá se, že v současné době je populační růst přirozenou měnou ukončen. Migrační vývoj obyvatelstva Ivančicka byl po většinu sledovaného období kladný, jen v letech 2005, 2006 a 2010 vykazoval záporné hodnoty. Extrémních hodnot dosáhl v letech 2006 (nejnižší míra

82

EKOTOXA s.r.o.


migračního salda) a hned vzápětí v roce 2007 (nejvyšší míra migračního salda). Vzhledem k nízkým hodnotám přirozeného vývoje obyvatelstva to bylo právě migrační saldo, které ovlivňovalo počet obyvatel Ivančicka. V následující tabulce se dostáváme k řádovostní úrovni obcí. Největší zisk v počtu obyvatel mezi lety 2001 a 2011 má ve správním obvodě ORP Ivančice v relativních číslech obec Hlína, kde se za uvedené období počet obyvatel zvedl o více než čtvrtinu. V absolutních číslech činí zisk 83 obyvatel. Výrazný populační zisk zaznamenaly i obce Němčičky, Senorady, Neslovice a Mělčany. Nejvýraznější ztrátu pak zaznamenala obec Trboušany, která ztratila téměř 17 % obyvatel. Celkově SO ORP Ivančice ztratilo 4 % obyvatelstva, přičemž ztrátou více zasažené bylo zázemí SO ORP než samotné jádro - Ivančice. Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Ivančice mezi lety 2001 – 2011 Rok Rozdíl Název obce 2001 2011 Absolutně Relativně 2011/2001 (%) Biskoupky 177 189 12 6,3 Čučice 428 438 10 2,3 Dolní Kounice 2 306 2 454 148 6,0 Hlína 233 316 83 26,3 Ivančice 9 350 9 555 205 2,1 Ketkovice 619 616 -3 -0,5 Kupařovice 282 267 -15 -5,6 Mělčany 430 495 65 13,1 Moravské Bránice 913 988 75 7,6 Němčičky 276 323 47 14,6 Neslovice 780 905 125 13,8 Nová Ves 706 782 76 9,7 Nové Bránice 660 709 49 6,9 Oslavany 4 544 4 662 118 2,5 Pravlov 525 574 49 8,5 Senorady 355 413 58 14,0 Trboušany 410 351 -59 -16,8 SO ORP Ivančice 24995 24 037 -958 -4,0 Jádro 9350 9 555 205 2,1 Zázemí 15645 14482 -1163 -8,0 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2012; vlastní výpočty Co je příčinou daného populačního vývoje v obcích v posledních letech – zda zvýšený přirozený přírůstek obyvatel či zvýšená imigrace obyvatelstva do území – odhalí následující tabulka.

83

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Ivančice mezi lety 2006 – 2011 Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Počet obyvatel 2006-2008 2009-2011 2006-2008 2009-2011 Obec rok rok rok rok abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel. 2008 2011 (%) (%) (%) (%) Biskoupky 181 189 5 0,92 -2 -0,35 -2 -0,37 13 2,29 Čučice 408 438 -11 -0,90 3 0,23 12 0,98 13 0,99 Dolní Kounice 2 304 2 454 44 0,64 -4 -0,05 -253 -3,66 -42 -0,57 Hlína 446 316 -3 -0,22 5 0,53 153 11,43 -121 -12,76 Ivančice 9 347 9 555 17 0,06 -5 -0,02 -7 -0,02 22 0,08 Ketkovice 620 616 -5 -0,27 -2 -0,11 10 0,54 5 0,27 Kupařovice 246 267 -1 -0,14 -3 -0,37 0 0,00 14 1,75 Mělčany 437 495 -1 -0,08 6 0,40 -27 -2,06 11 0,74 Moravské 933 988 1 0,04 17 0,57 26 0,93 30 1,01 Bránice Němčičky 341 323 5 0,49 5 0,52 45 4,40 -10 -1,03 Neslovice 866 905 6 0,23 6 0,22 20 0,77 33 1,22 Nová Ves 767 782 8 0,35 6 0,26 12 0,52 3 0,13 Nové Bránice 965 709 9 0,31 3 0,14 161 5,56 -30 -1,41 Oslavany 4 617 4 662 -13 -0,09 -11 -0,08 95 0,69 17 0,12 Pravlov 554 574 4 0,24 4 0,23 25 1,50 29 1,68 Senorady 396 413 5 0,42 7 0,56 -5 -0,42 2 0,16 Trboušany 333 351 0 0,00 -4 -0,38 -8 -0,80 25 2,37 SO ORP 23 761 24 037 70 0,10 31 0,04 Ivančice Jádro 9 347 9 555 17 0,06 -5 -0,02 Zázemí 14 414 14482 53 0,12 36 0,08 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2012; vlastní výpočty Z tabulky výše je patrné, že se přirozený přírůstek obyvatelstva SO ORP Ivančice mezi lety 2009 – 2011 snížil. Nejvyšší přirozený úbytek za druhé sledované období zaznamenala obec Trboušany (ztráta průměrně -0,38 % průměrně za rok). Naopak nejvyšší přirozený přírůstek byl v obci Moravské Bránice (0,57 %). Co se týče migračního salda za poslední sledované období, jen 4 obce zaznamenaly úbytek obyvatelstva migrací – nejvíce ztrátová byla obec Hlína (-12,76 %), naopak nejvyššího přírůstku migrací dosáhla obec Trboušany (2,37 %).

3.7.2

Věková struktura obyvatelstva

Věková struktura obyvatel odráží do značné míry vývoj v minulosti (posledních cca 20-30 letech) a současně determinuje možnosti budoucího vývoje, především změny počtu obyvatel přirozenou měnou (počet narozených a zemřelých). Údaje o věkové struktuře obyvatel jsou podobně jako jiné demografické údaje poměrně dobře dostupné až na úroveň jednotlivých obcí. Tyto údaje jsou uvedeny v následující tabulce. Podrobnější údaje s ohledem na územní členění (za základní sídelní jednotky) jsou dostupné ze sčítání lidu, domů a bytů, tj. cca v desetileté periodě. Struktura obyvatelstva podle věku představuje jednu ze základních charakteristik hodnotících retrospektivně demografický vývoj a naznačujících možné sociální problémy do budoucna. Analýza věkového složení obyvatelstva podle základních věkových skupin poskytuje dostatečný přehled o populaci regionu a možných hrozbách. Jako hlavní indikátor byl zvolen index stáří, který vyjadřuje podíl poproduktivní složky obyvatelstva, tj. ve věku 65 a více let, na složce předproduktivní, tj. obyvatelstvo do 15 let. Jako doplňující indikátor byl zvolen průměrný věk. Z následující tabulky jsou 84

EKOTOXA s.r.o.


patrné poměrně značné rozdíly ve věkové struktuře obyvatel jednotlivých obcí. Především u menších obcí je však nutno pamatovat, že podíl věkových skupin může být významně ovlivněn lokalizací zařízení, např. domovů s pečovatelskou službou, domovů důchodců apod. sloužící i širšímu regionu. Tabulka č. 3.7.4: Základní charakteristiky věkového složení obyvatel obcí SO ORP Ivančice k 31.12.2011

Obec

Věková skupina 15 - 64 <= 14 let 65 +

Průměrný Index stáří Index stáří 2011 2009 věk

Biskoupky 13,2 70,4 16,4 Čučice 15,1 66,2 18,7 Dolní Kounice 14,6 71,8 13,6 Hlína 12,3 73,7 13,9 Ivančice 14,8 68,4 16,8 Ketkovice 13,1 69,5 17,4 Kupařovice 15,7 76,4 7,9 Mělčany 14,5 69,5 16,0 Moravské Bránice 15,3 70,5 14,2 Němčičky 15,2 76,5 8,4 Neslovice 14,0 72,2 13,8 Nová Ves 15,5 70,5 14,1 Nové Bránice 14,5 70,1 15,4 Oslavany 14,5 68,7 16,8 Pravlov 16,4 70,2 13,4 Senorady 13,1 66,8 20,1 Trboušany 14,8 69,8 15,4 SO ORP Ivančice 14,7 69,5 15,8 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2012; vlastní výpočty

42,7 41,5 39,6 41,0 41,4 42,0 36,2 40,9 40,8 38,0 39,3 39,3 40,3 40,6 39,2 42,9 40,2 40,4

124,0 124,2 93,0 112,8 113,5 132,1 50,0 109,7 92,7 55,1 98,4 90,9 105,8 115,5 81,9 153,7 103,8 108,1

126,1 116,4 80,4 112,5 113,1 133,3 52,6 105,8 87,0 41,1 90,4 90,6 85,5 114,0 78,1 197,6 144,7 104,8

Hodnoty indexu stáří v obcích Ivančicka dosahují značné variability. Nejvyšší hodnoty indexu stáří dosahuje obec Senorady – 153,7 %, která je dle průměrného věku zároveň nejstarší obcí na Ivančicku, naopak nejnižší index stáří vykazují Kupařovice - 50 %. Hodnota indexu stáří za Ivančicko jako celek je 108,1, v roce 2009 však byla hodnota indexu stáří o 3,3 % nižší. Jak již bylo zmíněno výše, v souladu s demografickými trendy v prakticky v téměř celé Evropě poroste i poproduktivní složka populace české, což bude do budoucna klást nárok na sociální služby pro lidi v důchodovém věku. Právě obce s nejvyšším indexem stáří by měly tento problém začít řešit co nejdříve.

3.7.3

Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Vzdělanost obyvatel představuje významný faktor ovlivňující hospodářské podmínky a soudržnost obyvatel obce. Dále je vysoká úroveň lidského kapitálu jedním ze základních předpokladů pro rozvoj obce či regionu. S rostoucí vzdělaností koreluje pokles nezaměstnanosti, roste sociální kapitál, občanská společnost a angažovanost v komunitách. Obecně deklarovaná vzdělanost obyvatelstva ČR roste, avšak její prostorová distribuce je značně nerovnoměrná. Do r. 1991 docházelo k silné koncentraci obyvatel s vyšším stupněm vzdělání v tzv. střediskových sídlech, kam byly v plánovaném hospodářství přednostně koncentrovány omezené finanční zdroje na ekonomický rozvoj. V posledních letech dochází k přesměrování mobility těchto osob do atraktivních příměstských a rekreačních sídel, které socialistická modernizace zasáhla v menší míře. Procesy suburbanizace a preference bydlení v kvalitním prostředí způsobují difúzi lidského kapitálu i do oblastí, které v předchozím období byly vnímané jako neperspektivní. Nicméně i nadále nejnižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva přetrvává u neatraktivních zemědělských obcí a nově vzniká v některých lokalitách velkých neatraktivních sídlišť.

85

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.5: Struktura obyvatelstva obcí SO ORP Ivančice patnáctiletého a staršího podle nejvyššího ukončeného vzdělání v roce 2011 Bez vzdělání, Vyučení Úplné střední nezjištěné, Střední a střední s maturitou a VysokoNázev obce neukončené s maturitou a bez vyšší odborné školské základní, VŠ maturity a nástavbové základní Biskoupky 21,7 47,8 24,8 5,6 30,4 Čučice 24,5 36,5 25,5 7,4 33,0 Dolní Kounice 27,8 33,2 25,9 7,6 33,5 Hlína 30,8 28,3 28,3 9,3 37,6 Ivančice 21,4 31,7 31,3 10,1 41,4 Ketkovice 20,4 36,1 28,4 9,8 38,2 Kupařovice 30,7 43,8 16,9 0,9 17,7 Mělčany 26,0 36,2 27,4 4,5 31,9 Moravské Bránice 20,0 31,6 31,7 11,1 42,9 Němčičky 39,5 31,9 17,0 5,4 22,5 Neslovice 26,4 32,0 27,7 8,9 36,7 Nová Ves 24,3 40,3 21,5 6,8 28,4 Nové Bránice 19,4 35,3 29,5 9,5 39,1 Oslavany 23,5 36,7 27,1 6,4 33,5 Pravlov 26,3 39,7 22,2 3,7 25,9 Senorady 28,4 38,7 23,2 4,4 27,6 Trboušany 22,6 36,7 25,4 9,8 35,2 SO ORP Ivančice 23,5 34,0 28,3 8,4 36,7 Jihomoravský kraj 22,7 27,7 30,7 14,3 45,0 43,3 ČR 23,9 32,8 30,9 12,4 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – předběžné výsledky I SO ORP Ivančice dokládá výše nastíněné trendy. V desetiletém období mezi roky 2001 a 2011 došlo k významné změně vzdělanostní úrovně obcí. Především přirozenou měnou se výrazně zmenšil počet obyvatel v méně kvalifikovaných skupinách (bez vzdělání, nezjištěné, neukončené základní a základní vzdělání a vyučení a střední bez maturity) – z celkových 70,5 % na současných 63,3 % - a opačně byla posílena složka obyvatelstva s maturitou, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním. Z pohledu jednotlivých obcí je relativní podíl vysokoškoláku nejvyšší v Moravských Bránicích (11,1 %) a až poté v Ivančicích (zatímco ještě v roce 2001 Ivančice docela výrazně dominovaly v počtu vysokoškoláků, v roce 2011 mnoho jiných venkovských obcí vykazuje hodnoty blízké té v Ivančicích). Při pohledu na podíl obyvatelstva s vyšší kvalifikací (maturitní, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání) – v tomto ohledu je variabilita vzdělanostních poměrů rovněž vysoká od nejhorších Kupařovic (17,7 %) po Moravské Bránice (42,9 %). Obecně je úroveň vzdělanosti v obcích SO ORP Ivančice, co se týče vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva výrazně nižší než průměr Jihomoravského kraje i celé ČR, což je dáno relativně periferním postavením SO ORP Ivančice, které však je na druhou stranu ovlivňováno suburbanizačními trendy města Brna, což se pozitivně projevuje na růstu nejen počtu obyvatel, ale také zlepšování vzdělanostní struktury.

86

EKOTOXA s.r.o.

3.7.4


Naděje dožití

Jako jeden z ukazatelů kvality života bývá používána naděje dožití při narození, která vyjadřuje počet roků, který prožije osoba narozená v určitém regionu. Při srovnání SO ORP Jihomoravského kraje v tabulce níže zaujímá SO ORP Ivančice v kategorii naděje dožití mužů 9. pozici z 21, v kategorii žen pak 8. až 10. pozici, pohybuje se tak přibližně kolem průměrných hodnot za Jihomoravský kraj. Tabulka č. 3.7.6: Naděje dožití mužů a žen v SO ORP Jihomoravského kraje mezi roky 2005 - 2009 Muži ve věku Ženy ve věku SO ORP 0 roků 45 let 65 let 0 roků 45 let 65 let Blansko 74,3 31,3 15,6 80,2 36,4 18,9 Boskovice 73,0 30,0 14,4 79,6 35,7 17,8 Brno 74,8 31,7 15,9 80,5 36,5 18,7 Břeclav 72,1 29,3 14,1 80,1 35,8 17,8 Bučovice 74,6 31,0 15,8 80,6 36,3 18,5 Hodonín 72,5 29,9 14,5 80,1 36,0 17,9 Hustopeče 73,5 30,3 14,9 81,1 37,1 19,0 Ivančice 73,7 30,7 15,3 80,5 36,3 18,4 Kuřim 76,4 32,9 16,7 80,9 37,5 19,5 Kyjov 72,3 30,0 14,3 80,3 36,5 18,4 Mikulov 70,8 28,7 13,5 80,5 36,8 18,9 Moravský Krumlov 72,9 30,2 14,8 80,6 36,3 18,2 Pohořelice 71,8 29,5 14,0 79,4 35,6 18,1 Rosice 73,9 30,6 14,2 79,6 35,6 18,1 Slavkov u Brna 73,9 30,8 14,7 81,0 36,8 18,4 Šlapanice 75,2 32,0 15,6 81,0 36,8 18,7 Tišnov 74,0 31,2 15,4 80,1 36,1 18,4 Veselí nad Moravou 72,5 29,9 14,5 79,9 35,8 17,9 Vyškov 73,5 30,3 14,7 80,2 36,0 18,0 Znojmo 73,0 29,8 14,3 80,1 36,0 18,3 Židlochovice 73,1 29,7 14,2 80,7 36,4 18,3 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2010

3.7.5

Školy a školská zařízení

V SO ORP Ivančice jen šest obcí nemá mateřskou školu, v každé z těchto obcí se nachází jedna mateřská škola, pouze Ivančice mají pět mateřských škol. Základní školu má devět obcí (město Ivančice má pět základních škol a jednu základní uměleckou školu), avšak pouze čtyři obce mají 1. - 9. ročník. Za středním vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP do Ivančic, popřípadě do dalších větších měst Jihomoravského kraje (především do Brna). Obsazenost mateřských a základních škol (kapacita/počet žáků v roce 2012):  Čučice – MŠ 25/21,  Dolní Kounice – MŠ 70/70 (existuje záměr na rozšíření kapacity o 20 míst), ZŠ 1. – 5. roč – 100/50, ZŠ – 1. – 9. roč. 500/500,  Ivančice – 5 MŠ 326/318, 4 ZŠ 1 170/878  Ketkovice – MŠ 25/25, ZŠ 150/24,  Mělčany – MŠ 28/28,  Moravské Bránice – MŠ 35/35,  Němčičky – MŠ 26/26,  Nová Ves – MŠ 28/28, ZŠ – 240/60,  Nové Bránice – MŠ 30/30,  Oslavany – 175/173, ZŠ 1. – 5. roč – 360/227, ZŠ – 1. – 9. roč. 290/193, 87

EKOTOXA s.r.o.

 


Pravlov – ZŠ 60/40, Trboušany – MŠ 25/25.

Z výše nastíněných dat vyplývá, že zatímco mateřské školy v SO ORP mají zcela využitou kapacitu, kapacity základních škol naopak dostatečně využité nejsou. Vzhledem k tomu, že populační boom je pravděpodobně u konce, je nutné kapacity mateřských škol rozšiřovat velice rozvážně a zároveň uvažovat, jaké budou mít nově vzniklé kapacity využití po snížení počtu dětí v mateřských školách. U základních škol je v souvislosti s tímto vývojem možné očekávat zlepšení jejich zaplněnosti, avšak ani tento trend nepovede k jejich plnému obsazení, do budoucna je proto třeba uvažovat o optimalizaci jejich kapacit. Tabulka č. 3.7.7: Školy a školská zařízení v SO ORP Ivančice v roce 2011 základní školy střední školy mateřské obory SOŠ, Obec 1. - 5. 1. - 9. obory školy ZUŠ SOU vč. ročník ročník gymnázií nástavbového Biskoupky 0 0 0 0 0 0 Čučice 1 0 0 0 0 0 Dolní Kounice 1 0 1 0 0 0 Hlína 0 0 0 0 0 0 Ivančice 5 2 3 1 2 1 Ketkovice 0 0 1 0 0 0 Kupařovice 0 0 0 0 0 0 Mělčany 1 0 0 0 0 0 Moravské Bránice 1 1 0 0 0 0 Němčičky 0 0 0 0 0 0 Neslovice 1 1 0 0 0 0 Nová Ves 1 1 0 0 0 0 Nové Bránice 1 1 0 0 0 0 Oslavany 1 0 1 1 0 0 Pravlov 1 1 0 0 0 0 Senorady 0 0 0 0 0 0 Trboušany 1 0 0 0 0 0 SO ORP Ivančice 15 7 6 2 2 1 Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, 2012

3.7.6

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče

Jedním z hlavních faktorů determinujících míru úmrtnosti a naději dožití obyvatel je kvalita a dostupnost zdravotní péče. Přímo ve městě Ivančice se nachází nemocnice s porodnicí s nadregionálním významem. Nemocnice zajišťuje akutní lůžkovou péči v šesti oborech, následnou lůžkovou péči, ambulantní péči, služby komplementu a lékárenské služby. Kromě lékařských odborností souvisejících s lůžkovou částí zajišťuje i jiná specializovaná vyšetření externími lékaři. Nemocnice smluvně zajišťuje lékařské služby první pomoci pro spádovou oblast Ivančic a Rosic. Tuto službu hojně využívají i obyvatelé spádové oblasti Moravského Krumlova. Kromě nemocnice je na Ivančicku několik ordinací praktických lékařů, stomatologů a gynekologů, které jsou soustředěny pouze do dalších dvou měst - Dolních Kounic a Oslavan.

88


EKOTOXA s.r.o.

lékárenská péče

domy s peč. službou

domov pro seniory

0 0 1 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 4

lékaře specialisty

0 0 2 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 9

gynekologa

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

stomatologa

Biskoupky 0 Čučice 0 Dolní Kounice 0 Hlína 0 Ivančice 1 Ketkovice 0 Kupařovice 0 Mělčany 0 Moravské Bránice 0 Němčičky 0 Neslovice 0 Nová Ves 0 Nové Bránice 0 Oslavany 0 Pravlov 0 Senorady 0 Trboušany 0 SO ORP Ivančice 1 Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, 2012

pro dospělé pro děti a dorost

zdravotnické středisko

Obec

ambulance

Tabulka č. 3.7.8: Zdravotnická zařízení v SO ORP Ivančice v roce 2011 Ordinace praktického lékaře

0 0 2 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5

0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

0 0 1 0 13 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14

0 0 1 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Střediskem poskytování sociálních služeb je město Ivančice. Ve městě se nachází pečovatelská služba, denní stacionář a Středisko volného času pro děti a mládež. V Oslavanech existuje záměr na výstavbu domu s pečovatelskou službou, avšak obec nemá dostatečné finanční zdroje. Problematika sociálních služeb na Ivančicku je řešena v rámci komunitního plánování. SO ORP má strategii rozvoje sociálních služeb v podobě Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb SO ORP Ivančice. Strategie je však z roku 2008, avšak v současné době prochází aktualizací. Nicméně od roku 2008 stále přetrvávají tyto problémy:  Podpora setkávání seniorů,  Rozšíření kapacit pečovatelské služby v Ivančicích,  Vznik bydlení pro sociálně slabé.  Výstavba domů s pečovatelskou službou.

89

EKOTOXA s.r.o.

3.7.7


Indikátory

Pro zhodnocení vývoje obyvatelstva byl zvolen jako indikátor index změny počtu obyvatel v letech 2001 – 2011. Časové rozmezí bylo oproti minulému období změněno, neboť počet obyvatel v roce 2011 byl určen dle SLDB 2011, zatímco počet obyvatel v ostatních letech (mimo 2001) byl určen běžnou evidencí obyvatelstva. Právě z tohoto důvodu bylo nutné porovnávat metodicky stejné údaje. Pro analýzu struktury obyvatelstva byl použit index stáří, který reflektuje zastoupení obyvatelstva ve věku 65 a více let ale také ve věku do 15 let; při studiu úrovně vzdělanosti byl hlavním indikátorem podíl osob s nejméně středoškolským vzděláním s maturitou na celkovém počtu osob starších 15 let. Hodnocení indikátoru indexu obyvatelstva 2011/2001: -2 méně než 90 % -1 90,0 – 97,4 % 0 97,5 – 102,4 % 1 102,5 – 109,9 % 2 110 a více % Hodnocení indikátoru indexu stáří: -2 více než 125,0 -1 105,0 – 124,9 0 90,0 – 104,9 1 75,0 – 89,9 2 méně než 75,0 Hodnocení indikátoru podílu osob se vzděláním maturitním a vyšším na obyvatelstvu ve věku 15 a více let: -2 méně než 20,0 % -1 20,0 – 24,9 % 0 25,0 – 29,9 % 1 30,0 – 34,9 % 2 35,0 % a více

90


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.7.9: Hodnocení indikátorů Osoby nejméně Hodnocení Obec s maturitou indikátoru (%) Biskoupky 106,8 124,0 30,4 -1 1 1 Čučice 102,3 124,2 33,0 0 -1 1 Dolní Kounice 106,4 93,0 33,5 0 1 1 Hlína 135,6 112,8 37,6 -1 2 2 Ivančice 102,2 113,5 41,4 -1 0 2 Ketkovice 99,5 132,1 38,2 -2 0 2 Kupařovice 94,7 50,0 17,7 -1 2 -2 Mělčany 115,1 109,7 31,9 -1 2 1 Moravské Bránice 108,2 92,7 42,9 0 1 2 Němčičky 117,0 55,1 22,5 2 2 -1 Neslovice 116,0 98,4 36,7 0 2 2 Nová Ves 110,8 90,9 28,4 0 2 0 Nové Bránice 107,4 105,8 39,1 -1 1 2 Oslavany 102,6 115,5 33,5 1 -1 1 Pravlov 109,3 81,9 25,9 1 1 0 Senorady 116,3 153,7 27,6 -2 2 0 Trboušany 85,6 103,8 35,2 0 -2 2 SO ORP Ivančice 96,2 -1 108,1 -1 36,7 2 Zdroj: ČSÚ – běžná evidence obyvatelstva, 2012; SLDB 2011 – předběžné výsledky; vlastní výpočty Index 2011/ 2001 (%)


Index stáří


V indexu změny počtu obyvatel došlo k metodické změně oproti minulé aktualizaci. Index stáří se obecně za celé SO ORP zvýšil, avšak v rámci SO ORP je mnoho obcí, u kterých se index v období 2009-2011 snížil. Podobně se vzdělanostní struktura obcí výrazně zlepšila.

91

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.1: Změna počtu obyvatel mezi lety 2001 a 2011 v obcích SO ORP Ivančice (v procentech)

Zdroj: ČSÚ 2012, EKOTOXA s.r.o., 2012 Obrázek č. 3.7.2: Index stáří pro obce SO ORP Ivančice

Zdroj: ČSÚ 2012, EKOTOXA s.r.o., 2012

92

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.3: Podíl osob se vzděláním maturitním a vyšším na osobách ve věku 15 a více let v obcích SO ORP Ivančice (v procentech)

Zdroj: SLDB 2012 – předběžné výsledky, EKOTOXA s.r.o., 2012

93

EKOTOXA s.r.o.

3.7.8


SWOT analýza pro územní plánování

SILNÉ STRÁNKY Růst počtu obyvatel prostřednictvím vyšší imigrace do regionu vyvolává poptávku po místních nemovitostech. Zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva může přinést rozvojové impulsy s územním dopadem. Dobré pokrytí SO ORP mateřskými školami. Efektivní využívání kapacit mateřských škol.

SLABÉ STRÁNKY Chybějící bydlení pro sociálně slabé (mladé rodiny s dětmi). Zvýšení indexu stáří obyvatelstva SO ORP Ivančice vyvolává tlak na zajištění sociálních služeb pro seniory. Nedostatečná nabídka služeb pro seniory, kapacita lůžkových zařízení nestačí poptávce; terénní služby pro seniory nepokrývají celý region. Plná kapacita mateřských škol.

Kvalitní zdravotnická péče (Nemocnice Ivančice Nevyužitá kapacita základních škol v SO ORP vyhodnocena pacienty jako nejlepší nemocnice Ivančice. roku 2007 v Jihomoravském kraji); spádová oblast přesahuje hranice správního obvodu. Volnočasové aktivity a další služby pro děti a mládež koncentruje pouze jediný subjekt v centru správního obvodu v Ivančicích. Malý počet bezbariérových vstupů do institucí, úřadů či ordinací. Slabé využití strukturálních fondů pro doplnění sociální infrastruktury. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Suburbánní tlaky krajského města Brna mohou Marginalizace obcí v neatraktivních lokalitách pro zvýšit imigraci do SO ORP Ivančice. bydlení, zatímco obce v blízkosti Ivančic nebo významných dopravních cest budou růst. Získání dotací ze strukturálních fondů pro rozvoj komunitní infrastruktury. Zpracování aktualizace komunitního plánu a identifikace nových potřeb pro zařízení sociální péče.

3.7.9


Kvantitativní a kvalitativní změna sociodemografických poměrů v SO ORP Ivančice mezi lety 2010 - 2012 Mezi roky 2008 - 2011 se populace Ivančicka zvýšila o 68 osob, což zdánlivě ukazuje na stabilní socioekonomickou situaci v SO ORP Ivančice. Růst počtu obyvatel je dán spíše kladným migračním saldem, než růstem přirozenou měnou obyvatelstva. Celkový růst však nadále již nebude ovlivňován pozitivním přirozeným přírůstkem, protože populační boom silných ročníků ze 70. a počátku 80. let je již pravděpodobně u konce. Ani tento pozitivní vývoj nezastavil proces stárnutí populace Ivančicka, kdy se oproti roku 2009 index stáří zvýšil o 3,3 procentní body. Obce tedy musí připravit komunitní infrastrukturu na takový nárůst obyvatelstva v postproduktivním věku zajištěním určitého spektra služeb pro lidi v tomto věku. To se zatím příliš nedaří, jelikož na Ivančicku chybí vybrané zařízení sociálních služeb pro seniory. Tento problém je jednoznačně nutné řešit, neboť poptávka po sociálních službách pro seniory zůstává stále vysoká a v budoucnosti v souvislosti s nastíněným populačním trendem bude i nadále růst.

94

EKOTOXA s.r.o.


Na druhou stranu populační růst v posledních letech naplnil kapacity mateřských škol tak, že dnes jsou již naplněné. Vzhledem k tomu, že analýza demografického vývoje indikuje konec populačního boomu, nebylo by vhodné významně rozšiřovat kapacity mateřských škol. Pakliže by k tomu došlo, je nutné mít zajištěné využití nových (a vzápětí uvolněných) prostor v budoucnu. Současný populační boom za pár let pozitivně ovlivní i obsazenost základních škol, která je v současné době nízká. Aby bylo zabráněno postupnému snižování populace Ivančicka, je nutný celý komplex opatření v oblasti ekonomické i sociální, aby byla zvýšena spokojenost obyvatelstva se životem zde. Proto je třeba také posilovat komunitní infrastrukturu za účelem vytvoření příhodných podmínek pro rozvoj občanského a společenského života v obci, a tedy i za účelem přilákání nových obyvatel do obce a udržení stávajících. Celorepublikový trend růstu vzdělanosti se potvrdil i na příkladu Ivančicka, nicméně i přes tento pozitivní vývoj je index vzdělanosti pod průměrnou hodnotou za Jihomoravský kraj či celou Českou republiku. Nejkvalitnější jsou vzdělanostní poměry ve venkovské obci Moravské Bránice, které tak předstihly dokonce střediskové město Ivančice. Je tak potvrzena dekoncentrační tendence lidského kapitálu z měst na venkov, avšak závislost venkovského obyvatelstva na městě stále přetrvává, což dokazují vysoké dojížďkové proudy do měst. Vzhledem k tomu, že nejprogresivnější typ služeb (služby pro podniky, finančnictví, poradenské služby apod.) se koncentruje do hierarchicky výše postavených středisek, než jsou Ivančice, proto je, pro malou velikost tohoto města a jeho podřízenost především Brnu, růst vzdělanosti obyvatelstva pomalejší v porovnání s ostatními městy. Obce se za účelem zajištění těch nejlepších podmínek pro život svého obyvatelstva v letech 2010 - 2012 i nadále snažili vylepšit komunitní infrastrukturu, avšak jejich omezené finanční možnosti nedovolili teoretickou realizaci všech projektů, které by vedly k trvalé udržitelnosti v rámci sociodemografického pilíře. Jistou možnost však lze spatřovat ve strukturálních fondech a Programu rozvoje venkova financovaných z Evropské unie. Nicméně v daném období nebyl z ROP Jihovýchod realizován žádný projekt na podporu komunitní infrastruktury. Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Rovněž je třeba opatrně zvažovat rozšiřování kapacit mateřských škol, pakliže k tomu dojde, je třeba mít připraven plán na další využití nových prostor poté, co počet dětí v daném věku začne opět významně klesat. Doposud nebyl dostatečné využit potenciál strukturálních fondů pro zabezpečení těchto služeb. Rostoucí vzdělanostní úroveň obyvatelstva bude přinášet nové a snad i inovativní impulzy pro rozvoj Ivančicka, což by měly územně plánovací koncepce jednoznačně podporovat. Proto bude třeba zvážit v územním plánu nabídky nových ploch pro bydlení a rekreaci za účelem urychlení tohoto pozitivního vývoje. Na základě analýzy podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel území a životního prostředí) a dostupných podkladů (koncepce rozvoje obce, regionu) by měly být formulovány územně plánovací koncepce rozvoje obcí, vytvářející obecné základní rámce pro výstavbu a vyvážený (udržitelný) rozvoj v řešeném území. Tato koncepce by měla respektovat i sociodemografické podmínky obcí a problémy s nimi spojené:  Doplnit chybějící sociální infrastrukturu v návaznosti na aktualizovaný komunitní plán Ivančicka.  Výstavba domu s pečovatelskou službou v Oslavanech.  Posoudit přiměřenost nabídky nových ploch, zejména pro bydlení.  Optimalizovat kapacity mateřských a základních škol s ohledem na krátkodobost zvýšeného počtu dětí v současném období.

95


EKOTOXA s.r.o.

3.8 BYDLENÍ Statistiku související s ukazateli bydlení je nutné považovat za velmi důležitou, protože odráží ekonomickou a sociodemografickou situaci ve sledovaném regionu a do jisté míry reflektuje i charakteristiky environmentální. Tato kapitola se zabývá posledním vývojem a aktuální situací v oblasti bydlení, a to na základě nejnovějších dostupných dat, jejichž hlavním zdrojem je Český statistický úřad (ČSÚ), konkrétně Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Poslední sčítání proběhlo v roce 2011 a v současné době jsou z něho prozatímně k dispozici pouze předběžné výsledky k údajům o obydlených a neobydlených domech a bytech. Pro práci s níže uvedenými údaji musí čtenář či uživatel počítat s tím, že nejsou k dispozici veškerá relevantní aktuální data popisující situaci bydlení do úrovně obcí v regionu SO ORP Ivančice.

3.8.1

Základní údaje o domech a bytech

Základním sledovaným ukazatelem v SLDB do úrovně obcí, který vychází z konceptu přihlášení k trvalému bydlišti alespoň jednou osobou, jsou trvale obydlené domy (TOD) a trvale obydlené byty (TOB). Ve SO ORP Ivančice je možné sledovat mezi lety 2001 a 2011 jak nárůst TOD a TOB (Ivančice, Hlína, Neslovice, Senorady), tak pokles obou ukazatelů (Ketkovice a Trboušany). K největším absolutním přírůstkům TOD a TOB došlo v Ivančicích a Oslavanech; v Senoradech během sledovaného období došlo k 28 % nárůstu TOD a 27 % nárůstu TOB. Naopak velmi zásadním poklesem v počtu domů a bytů prošla obec Trboušany (pokles TOD o 28 % a pokles TOB o 24 %). Tabulka č. 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Ivančice obec, SO ORP

Biskoupky

Trvale obydlené domy 2001

Trvale obydlené byty

2011

2001

2011

56

57

57

49

Čučice

125

128

138

129

Dolní Kounice

610

647

788

799

84

96

85

97

1 930

2 038

3 291

3 426

Ketkovice

170

169

223

221

Kupařovice

58

60

70

70

Mělčany

141

147

145

138

Moravské Bránice

279

290

309

308

Němčičky

71

73

78

77

Neslovice

211

229

250

270

Nová Ves

197

213

235

230

Nové Bránice

180

192

212

214

1 127

1 167

1 606

1 641

147

153

165

158

Senorady

96

123

104

132

Trboušany

120

98

136

104

5 602 5 880 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky)

7 892

8 063

Hlína Ivančice

Oslavany Pravlov

SO ORP Ivančice

96


EKOTOXA s.r.o.

3.8.2

Domovní fond

V roce 2011 se v SO ORP Ivančice nacházelo celkem 6 887 domů, což odpovídá zhruba pětiprocentnímu nárůstu oproti roku 2001. Z celkového počtu domů bylo 85,4 % klasifikováno jako trvale obydlených. Nejvyšší podíl neobydlených domů v roce 2011 měly obce Ketkovice (24,2 %) Senorady (23,1 %) a Hlína (22,6 %). Nízký podíl obydlenosti v těchto případech souvisí s faktem, že neobydlené domy využívají jejich vlastníci často k rekreaci. Celkově se podíl domů využívaných k rekreaci v SO ORP Ivančice mezi lety 2001 a 2011 snížil o šest desetin procenta na současných 5 %. Největší nárůst v domovním fondu zaznamenaly bytové domy (10 %), a to zejména ve dvou největších městech regionu – v Ivančicích (9 %) a Oslavanech (10 %), avšak důvodem takto zvýšeného nárůstu je celkově malé procento bytových domů z celkového počtu domů (cca 6 %) – region je převážně venkovského charakteru, a tak zde převažuje individuální bydlení. Tabulka č. 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Ivančice v roce 2001 obec, SO ORP

Domy celkem

Biskoupky

Trvale obydlené domy Rodinné Bytové Celkem domy domy

Neobydlené domy Celkem

Podíl (%)

Slouží k rekreaci

69

56

55

0

13

18,8

4

Čučice

147

125

124

0

22

15,0

17

Dolní Kounice

750

610

585

20

140

18,7

39

Hlína

120

84

84

0

36

30,0

19

2 206

1 930

1 759

144

276

12,5

102

Ketkovice

218

170

159

9

48

22,0

34

Kupařovice

61

58

54

4

3

4,9

2

Mělčany

156

141

141

0

15

9,6

3

Moravské Bránice

330

279

274

2

51

15,5

16

Němčičky

76

71

70

1

5

6,6

1

Neslovice

261

211

205

6

50

19,2

21

Nová Ves

236

197

194

3

39

16,5

11

Nové Bránice

211

180

178

0

31

14,7

16

1 281

1 127

1 023

96

154

12,0

58

Pravlov

162

147

146

1

15

9,3

1

Senorady

117

96

95

1

21

17,9

7

Trboušany

156

120

120

0

36

23,1

23

6 557

5 602

5 266

287

955

14,6

374

Ivančice

Oslavany

SO ORP Ivančice

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

97


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Ivančice v roce 2011 obec, SO ORP Biskoupky

Domy celkem

Trvale obydlené domy Rodinné Bytové Celkem domy domy

Neobydlené domy Celkem

Podíl (%)

Slouží k rekreaci

71

57

56

0

14

19,7

9

Čučice

157

128

124

0

29

18,5

20

Dolní Kounice

784

647

625

20

137

17,5

22

Hlína

124

96

96

0

28

22,6

18

2 352

2 038

1 856

159

314

13,4

107

Ketkovice

223

169

158

9

54

24,2

44

Kupařovice

65

60

54

5

5

7,7

0

Mělčany

163

147

146

0

16

9,8

1

Moravské Bránice

350

290

285

1

60

17,1

9

Němčičky

82

73

69

1

9

11,0

0

Neslovice

270

229

220

7

41

15,2

9

Nová Ves

251

213

205

5

38

15,1

16

Nové Bránice

215

192

188

0

23

10,7

9

1 318

1 167

1 056

105

151

11,5

54

Pravlov

178

153

151

1

25

14,0

5

Senorady

160

123

122

1

37

23,1

28

Trboušany

124

98

96

2

26

21,0

0

6 887

5 880

5 507

316

1 007

14,6

351

Ivančice

Oslavany

SO ORP Ivančice

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 (předběžné výsledky) Hrubou představu o kvalitě domů můžeme získat z jejich stáří. V tomto případě je vodícím údajem podíl domů postavených před druhou světovou válkou na celkovém počtu domů. Za SO ORP Ivančice dosahuje podíl 28,9 %, což odpovídá hodnotě o 1,8 procentního bodu nižší, než je průměr za celou republiku. Hodnoty ve zkoumaném regionu nejsou rozkolísané a můžeme pozorovat pouze poměrně nevelké odchylky od průměru – v obci Kupařovice je podíl domů postavených před válkou 42,4 % a v obci Hlína 37,6 %. Naopak modernější výstavba se nachází v obci Nové Bránice (21,8 %), Trboušany (24,5 %) a Ivančice (26,3 %). Nejdynamičtějším rozvojem výstavby pak prochází obec Ketkovice, kde od roku 1981 bylo postaveno v poslední dekádě nejvíce domů, avšak počty nově postavených domů jsou stále menší v porovnání se stavebním boomem prvorepublikových a 70. Let minulého století. Jako stavebně nejklidnější období se dají považovat devadesátá léta – tzv. transformační období, avšak tento útlum například v Němčičkách, Kupařovicích či Senoradech trvá dodnes. V regionu SO ORP Ivančice tak výstavba nových domů v posledních dvou dekádách nikdy nepřekročila hodnoty předrevolučních a předválečných let.

98


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby v SO ORP Ivančice Období výstavby domů obec, SO ORP, kraj, ČR

1919 a dříve

Biskoupky

1920– 1945

1946– 1960

1961– 1970

1971– 1980

1981– 1990

1991– 2000

Podíl domů postavených před r. 2001– 1945 na celkovém 2011 počtu domů (%)

9

13

5

6

9

6

2

6

39,3

15

21

19

13

23

15

13

6

28,8

114

104

53

57

103

75

64

70

34,1

14

21

7

4

9

17

14

7

37,6

229

302

175

255

362

239

223

232

26,3

Ketkovice

21

30

19

24

31

16

8

18

30,5

Kupařovice

15

10

0

5

8

9

9

3

42,4

Mělčany

26

13

10

20

12

24

19

20

27,1

Moravské Bránice

30

67

30

17

37

46

27

32

33,9

Němčičky

7

13

6

6

10

14

14

2

27,8

Neslovice

24

48

21

26

34

31

25

19

31,6

Nová Ves

26

34

21

25

33

31

19

22

28,4

Nové Bránice

14

27

14

18

40

36

22

17

21,8

141

191

196

150

173

121

91

95

28,7

Pravlov

23

18

10

14

29

20

24

12

27,3

Senorady

19

19

11

12

25

24

4

7

31,4

Trboušany

17

7

4

16

14

17

16

7

24,5

744

938

601

668

952

741

594

575

28,9

21 889

36 076

20 634

24 329

35 906

28 706

25 053

25 617

26,6

231 285 302 691 533 976 146 020 176 593 269 441 213 106 193 292

30,7

Čučice Dolní Kounice Hlína Ivančice

Oslavany

SO ORP Ivančice Jihomoravský kraj Česká republika

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 (předběžné výsledky)

3.8.3

Bytový fond

Celkový počet trvale obydlených bytů (TOB) činil v SO ORP Ivančice 8 063, což odpovídá 2% nárůstu oproti roku 2001. Vyšší relativní nárůst lze pozorovat v obcích Hlína (14 %) a Senorady (27 %), avšak městem s nejvyšším přírůstkem v absolutních číslech jsou Ivančice, kde se za sledované období zvýšil počet trvale obydlených bytů o 135. V regionu jsou také obce, kde naopak počet TOB klesl – v Biskoupkách o 14 % a Trboušanech dokonce o 24 % na současných 104 TOB. Z celkového počtu TOB se jich v roce 2011 nejvíce nacházelo v Ivančicích (42,49 %), což odpovídá nárůstu o 0,79 procentního bodu v porovnání s rokem 2001, kdy podíl dosahoval 41,70 %. V poslední dekádě došlo ke změnám ve struktuře právní formy bydlení zejména díky privatizaci. V porovnání s předchozím sčítáním klesla forma užívání bytu ve vlastním domě o 4,5 %, avšak je zde významný nárůst užívání bytů v osobním vlastnictví (o 1048 bytů v roce 2011). Klesající trend se projevuje u nájemních bytů (o 156 bytů) a bytů členů bytových družstev (o 434 bytů). Tyto změny jsou výsledkem vývoje v bytové politice, kde byly zejména městské a obecní byty intenzivně rozprodávány do soukromého vlastnictví. Ve většině okolních obcí se počet bytů v osobním vlastnictví také razantně zvyšuje. Celkem ve 12 ze 17 zkoumaných obcí nebyly ještě v roce 2001 žádné byty v osobním vlastnictví a v roce 2011 jich bylo dohromady už 167.

99


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání obec, SO ORP, kraj

2001 Biskoupky

Právní forma užívání trvale obydlených bytů

Počet trvale obydlených

ve vlastním domě

2011

2001

2011

v osobním vlastnictví 2001

nájemní

2011

2001

Družstevní

2011

2001

2011

57

49

54

43

0

2

1

1

0

0

Čučice

138

129

130

106

0

9

1

0

0

0

Dolní Kounice

788

799

569

526

41

78

71

47

45

79

85

97

76

79

0

4

2

2

0

0

3 291

3426

1 739

1723

465

1062

227

254

557

109

Ketkovice

223

221

150

147

0

37

27

4

5

1

Kupařovice

70

70

50

45

0

12

0

0

16

11

Mělčany

145

138

131

121

0

6

1

1

0

0

Moravské Bránice

309

308

262

248

0

19

8

11

0

0

Němčičky

78

77

64

61

0

11

1

1

5

0

Neslovice

250

270

202

206

0

27

17

16

8

5

Nová Ves

235

230

198

175

4

16

1

9

8

7

Nové Bránice

212

214

191

188

0

10

2

4

0

0

1 606

1641

976

942

105

336

343

198

41

39

Pravlov

165

158

144

125

0

14

4

1

4

4

Senorady

104

132

95

93

0

16

0

2

4

0

Trboušany

136

104

119

90

1

5

1

0

0

4

7 892

8063

5 150

4918

616

1664

707

551

693

259

Hlína Ivančice

Oslavany

SO ORP Ivančice

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky) Rychlost a objem bytové výstavby jsou důležitými hospodářskými ukazateli ekonomické prosperity sledovaného regionu. V období s ekonomicky příznivou situací se zvyšuje poptávka po novém bydlení a tím logicky roste i samotná výstavba. Uvedená data prezentují vývoj dokončených bytů mezi lety 2005 a 2011 na třech úrovních – SO ORP Ivančice, Jihomoravského kraje a České republiky. Trend počtu dokončených bytů je poměrně rozkolísaný s viditelným vrcholem v roce 2007, který je nejmarkantnější na nejnižší územní jednotce SO ORP Ivančice. Tento vývoj se odvíjí od aktuálních podmínek pro výstavbu v dané lokalitě – zejména v otázkách makroekonomických ukazatelů jako je růst a výše průměrné mzdy, nezaměstnanost atd. Údaje na všech třech řádovostních úrovních mají společný rys, a sice propad objemu dokončených bytů po roce 2007, který se v případě SO ORP Ivančice snížil na pětinu v roce 2008. Po bližší analýze dat je však patrné, že celková výstavba za vždy následujících pět let je poměrně vyrovnaná a naopak v posledním intervalu let 2007 až 2011 mírně stoupá.

100


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.8.6: Dokončené byty v období 2005–2011 Obec, SO ORP, kraj, ČR

Dokončené byty v letech 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2005– 2009

2011

Celkem 2006– 2010

2007– 2011

Biskoupky

0

1

0

1

0

1

0

2

3

2

Čučice

2

0

3

1

0

1

1

6

5

6

Dolní Kounice

6

3

8

1

4

5

2

22

21

20

Hlína

1

0

1

0

0

1

2

2

2

4

14

11

74

17

35

17

17

151

154

160

Ketkovice

0

0

1

4

4

2

2

9

11

13

Kupařovice

0

1

0

0

2

0

0

3

3

2

Mělčany

3

0

3

0

1

0

1

7

4

5

Moravské Bránice

4

1

1

2

6

4

4

14

14

17

Němčičky

0

0

0

0

0

1

0

0

1

1

Neslovice

1

1

0

0

1

0

3

3

2

4

Nová Ves

1

3

2

1

2

1

0

9

9

6

Nové Bránice

5

1

3

0

0

1

4

9

5

8

Oslavany

1

1

54

3

6

4

3

65

68

70

Pravlov

0

1

2

0

0

2

5

3

5

9

Senorady

1

0

0

0

0

1

2

1

1

3

Trboušany

0

1

0

1

1

1

1

3

4

4

39

25

152

31

62

42

47

309

312

334

3 816

3 985

6 013

4 553

4 928

4 454

3 608

23 295

23 933

23 556

32 863

30 190

41 649

38 380

38 526

36 442

Ivančice


28 630 181 608 185 187 183 627

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2012)

3.8.4

Indikátory

Jako indikátory charakterizující udržitelnost bydlení a výstavby byly zvoleny následující:  Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011  Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel První indikátor znázorňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Druhý indikátor vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném území bytová výstavba, tj. kolik se postaví za rok nových bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu. Indikátor je sledován ve dvou pětiletých obdobích 2005– 2009 a 2007–2011, protože samotný proces výstavby bytů trvá většinou více než jeden rok. Indikátor nepřímo vyjadřuje jednak atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení, ale také životní úroveň a konkurenceschopnost nabídky nového bydlení ve vztahu k poptávce domácností. 

Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011

Limitem udržitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Nárůst počtu trvale obydlených bytů charakterizuje jednak atraktivitu dané obce pro trvalé bydlení, ale také postupný růst kvality bydlení.

101


EKOTOXA s.r.o.

Hodnocení indikátoru: -2 84,9 % a méně -1 85,0 – 94,9 % 0 95,0 – 104,9 % 1 105,0 – 114,9 % 2 115,0 % a více Tabulka č. 3.8.7: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 obce, SO ORP, kraj, ČR

2001

Biskoupky

Změna počtu obydlených bytů v letech 2001–2011 abs. %

Trvale obydlené byty 2011


57

49

-8

86,0

-1

Čučice

138

129

-9

93,5

-1

Dolní Kounice

788

799

11

101,4

0

85

97

12

114,1

1

3 291

3 426

135

104,1

0

Ketkovice

223

221

-2

99,1

0

Kupařovice

70

70

0

100,0

0

Mělčany

145

138

-7

95,2

0

Moravské Bránice

309

308

-1

99,7

0

Němčičky

78

77

-1

98,7

0

Neslovice

250

270

20

108,0

1

Nová Ves

235

230

-5

97,9

0

Nové Bránice

212

214

2

100,9

0

1 606

1 641

35

102,2

0

Pravlov

165

158

-7

95,8

0

Senorady

104

132

28

126,9

2

Trboušany

136

104

-32

76,5

-2

7 892

8 063

171

102,2

0

404 876

423 451

18 575

104,6

0

101,7

0

Hlína Ivančice

Oslavany

SO ORP Ivančice Jihomoravský kraj

Česká republika 3 827 678 3 894 210 66 532 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky), vlastní výpočet

Ve SO ORP Ivančice můžeme sledovat podobný vývojový trend jako v České republice či Jihomoravském kraji. Počet trvale obydlených bytů mírně roste – o 2,2 % od roku 2011 v případě SO ORP Ivančice. I přes poměrně dobrou dojezdovou vzdálenost do Brna, bydlení tolik netáhne a region ve změně počtu obydlených domů zaostává o 2,4 procentních bodů za Jihomoravským krajem. Tři obce s negativním indikátorem – Biskoupky (-14 %), Trboušany (-23,5 %) a Čučice (-6,5 %) se nacházejí na okraji administrativních hranic SO ORP Ivančice ve směru dále od Brna. Můžeme tak usuzovat, že právě kombinace nevýhodné polohy a poměrně malé velikosti těchto vesnic do značné míry rozhoduje u obyvatel hledajících nové bydlení.

102


EKOTOXA s.r.o.

Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v České republice s tempem 40 000 bytů ročně, tj. intenzitou asi 3 až 4 bytů na 1 000 obyvatel ročně. Dle této skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení indikátoru. Hodnocení indikátoru: -2 menší než 0,9 -1 1,0 – 1,9 0 2.0 – 2,9 1 3,0 – 3,9 2 4,0 a více

Tabulka č. 3.8.8: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v období 2005–2009 a 2007– 2011 Obec, SO ORP, kraj, ČR

Dokončené byty 2005– 2009

Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyv. 2005– 2007– 2009 2011

Roční průměr

2007– 2011

2005– 2009

2007– 2011

Hodnocení indikátoru 2005– 2009

2007– 2011

Biskoupky

2

2

0,4

0,4

2,2

3,3

0

1

Čučice

6

6

1,2

1,2

2,9

2,4

0

0

22

20

4,4

4

1,9

1,8

-1

-1

2

4

0,4

0,8

1,1

1,0

-1

-1

151

160

30,2

32

3,2

3,3

1

1

Ketkovice

9

13

1,8

2,6

2,9

3,6

0

1

Kupařovice

3

2

0,6

0,4

2,4

2,4

0

0

Mělčany

7

5

1,4

1

3,1

1,8

1

-1

14

17

2,8

3,4

3,0

2,9

1

0

Němčičky

0

1

0

0,2

0,0

0,6

-2

-2

Neslovice

3

4

0,6

0,8

0,7

0,4

-2

-2

Nová Ves

9

6

1,8

1,2

2,4

2,3

0

0

Nové Bránice

9

8

1,8

1,6

2,0

1,1

0

-1

65

70

13

14

2,8

2,9

0

0

Pravlov

3

9

0,6

1,8

1,1

1,8

-1

-1

Senorady

1

3

0,2

0,6

0,5

0,5

-2

-2

Trboušany

3

4

0,6

0,8

1,8

2,4

-1

0

309

334

61,8

66,8

2,6

2,6

0

0

23 295

23 556

4 659,0

4 711,2

4,1

4,2

2

2

181 608

183 627

36 321,6

36 725,4

3,5

3,5

1

1

Dolní Kounice Hlína Ivančice

Moravské Bránice

Oslavany


Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2012), vlastní výpočet V období 2005–2009 a 2007–2011 se v SO ORP Ivančice v průměru postavilo shodně 2,6 bytu na 1 000 obyvatel ročně. Souhrnné výsledky za celý SO ORP Ivančice tak nejsou příznivé a zaostávají za celorepublikovými i krajskými údaji. Z údajů dále vyplývá, že počet dokončených bytů se za jednotlivé obce poměrně mění. Mezi obce s nejprogresivnější výstavbou patří Ivančice, Ketkovice, Moravské Bránice a Oslavany (zhruba 3 byty na 1 000 obyvatel ročně). Na opačné straně pomyslného žebříčku jsou pak Němčičky, Senorady a Neslovice, kde došlo k výstavbě zhruba jednoho bytu na 1 000 obyvatel za 2 roky.

103

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.1: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Obrázek č. 3.8.2: Dokončené byty v letech 2007-20011

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty 104

EKOTOXA s.r.o.

3.8.5


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Výhodná poloha v blízkosti města Brna s přímým dopravním spojením Ivančice – Brno a dojezd do 60 minut Velké množství individuálního bydlení – rodinných domů

SLABÉ STRÁNKY Odlehlost některých obcí a s tím spojený nezájem o bydlení v těchto lokalitách (Trboušany, Čučice, Ketkovice, Senorady) Zastaralý bytový fond (Kupařovice, Biskoupky, Hlína)

Proběhlá či probíhající privatizace obecních bytů

Klesající počet trvale obydlených bytů a domů (Biskoupky, Čučice, Trboušany)

Rostoucí bytová výstavba zejména v Ivančicích, Ketkovicích, Moravských Bránicích a Oslavanech

Absence místních pracovních příležitostí snižující atraktivitu území k trvalému pobytu Nutnost dojíždět za prací zejména do Brna a tím oslabený potenciál nalákání nových obyvatel

PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj rekreačního cestovního ruchu u Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojince a zvýšit tak i atraktivitu pro trvalé bydlení Využití evropských i národních dotačních programů pro zlepšení kvality bytového fondu a technické infrastruktury obcí Úprava územního plánu pro rozvoj ekonomických aktivit a vymezení ploch pro výstavbu nových bytů v územně plánovací dokumentaci obcí Větší propagace kulturních a volnočasových atraktivit

105

HROZBY Pokračující úbytek trvale obydlených bytů a domů (Biskoupky, Čučice, Trboušany) Nízká intenzita bytové výstavby vedoucí ke zpomalení rozvoje regionu a ztráty šance přilákat mladé rodiny Snižující se podpora státních orgánů na rozvoj bydlení

EKOTOXA s.r.o.

3.8.6        


Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezení ploch v ÚP k nalákání investorů a zvýšit lokální zaměstnanost v regionu. Napojení Trboušan, Senorad a Nové Vsi na čistírnu odpadních vod. Výstavba kanalizace v Kupařovicích. Uvolnění pozemků pro další výstavbu v katastrech obcí Biskoupky a Moravské Bránice a podpořit tak další rozvoj těchto obcí. Modernizování bytového fondu zejména v obcích Kupařovice, Biskoupky a Hlína s ohledem na potřeby moderního bydlení. Zvýšit úroveň společenského a kulturního života a vybavenost obcí a využít tak potenciál zázemí Brna jako klidného a přírodě blízkého místa pro život a přirozené suburbanizační zóny. Užší spolupráce se zemědělci při volbě výsadby plodin a zamezit tak ohrožení obcí zatopením vody z polí. Dokončení privatizace obecních a městských bytů a získané prostředky investovat zpět k nalákání nových obyvatel například formou již zmiňované zvýšené úrovně společenského a kulturního života a sportovního vyžití.

106

EKOTOXA s.r.o.


3.9 REKREACE V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus.  rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště nevyžadující přenocování,  cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo bydliště spojená s jedním či více přenocováními. Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud prosperujícího“ odvětví. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů. Podmínky rozvoje rekreace a cestovního ruchu na území Jihomoravského kraje řeší zejména Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013, obsahující i vyhodnocení koncepce – SEA.

3.9.1

Turistická atraktivita

Většina území SO ORP Ivančice je dle Atlasu cestovního ruchu ČR (2006) považováno za venkovskou krajinu s příznivými předpoklady pro cestovní ruch. Jen menší území v jihovýchodní části území je označováno za venkovskou krajinu s minimálními předpoklady pro cestovní ruch. Z krajinného hlediska se správní obvod SO ORP Ivančice vyznačuje hluboce zaříznutými údolími vodních toků, místy až kaňonovitého charakteru. Rozvodnice jsou ploché s charakteristickými výchozy skalních hornin. Údolní nivy jsou většinou bezlesé, skalnaté údolní svahy jsou částečně porostlé polopřirozenými až přirozenými lesy. Na jižně exponovaných svazích se výjimečně vyskytují vzácné stepní ekosystémy. Na plochých rozvodích pak převažují bloky orné půdy, které jsou zpestřeny menšími plochami sekundárních lesních porostů (více ke geomorfologii území v tématu č. 1). Pro hodnocení přírodního potenciálu pro rekreaci a cestovního ruchu je možno použít hodnocení tzv. potenciálních rekreačních ploch (PRP). Tento ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Za rekreačně využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, vinic a dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody).

107

EKOTOXA s.r.o.


Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky se dají obce na Ivančicku rozdělit na základě podílu PRP na obce spadající do:  Podíl PRP do 20,0 - zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky (čtyři obce – Kupařovice, Mělčany, Němčičky a Trboušany),  Podíl PRP 20,0 – 37,9 - většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky (tři obce – Neslovice, Nová Ves, Nové Bránice),  Podíl PRP 38,0 – 56,9 venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci (celé SO ORP Ivančice a osm jeho obcí - Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Ketkovice, Moravské Bránice, Oslavany, Pravlov a Senorady),  Podíl PRP 57,0 – 74,9 - podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci (obec Čučice),  Podíl PRP 75,0 a více - povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami (obec Hlína). Tabulka č. 3.9.1: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO Ivančice Obec Podíl potenciálních rekreačních ploch [%] Biskoupky Čučice Dolní Kounice Hlína Ivančice Ketkovice Kupařovice Mělčany Moravské Bránice Němčičky Neslovice Nová Ves Nové Bránice Oslavany Pravlov Senorady Trboušany SO ORP Ivančice Zdroj: ČSÚ 2012

ORP

51,5 66,3 56,7 79,0 44,4 54,2 4,9 10,7 52,9 16,4 25,9 35,4 34,8 52,5 52,5 48,2 8,2 44,5

Celou třetinu (33,6 %, stejně jako v roce 2011) území Ivančicka pokrývají lesy. Z větší části patří do obecně chráněných území, do přírodních parků, které do sledovaného území zasahují – přírodní parky Oslava, Střední Pojihlaví, Bobrava a Niva Jihlavy. Maloplošná zvláště chráněná území (viz téma č. 4) se nachází převážně v krajinářsky cenném údolí tří řek (1 národní přírodní rezervace, 6 přírodních památek, 4 přírodní rezervace). Nechybí ani evropsky významné lokality Natura 2000, které se v 21 segmentech vyskytují v 8 oblastech. Nejrozsáhlejší z nich jsou Údolí Oslavy a Chvojnice a Krumlovský les. Přírodní turistické atraktivity jsou vázány především na fenomén hlubokých říčních údolí, které vytvářejí výrazné krajinné kontrasty. Zároveň je většina těchto atraktivit určitým způsobem chráněna. Jedním z významných turistických „magnetů“ jsou fragmenty hadcových stepí, které se nacházejí pouze v několika málo lokalitách v České republice. Největším stepním útvarem je Mohelenská hadcová step, která se však nachází mimo území Ivančicka, avšak menší území stejného charakteru se rozkládají podél toku řeky Jihlavy i na Ivančicku (Biskoupská hadcová step, Hadcové stráně v údolí Jihlavy). Díky geologickému podloží, tvořenému horninou hadcem (serpentinitem) s vysokým obsahem hořčíku a 108

EKOTOXA s.r.o.


značnou propustností vody, a vhodné poloze stepi nad meandrem řeky Jihlavy jsou zde vytvořeny specifické podmínky pro život mnoha vzácných suchomilných rostlin a živočichů. Některé z rostlin, jako například hadí mor rakouský se zde nacházejí na severní hranici svého výskytu. Přírodní podmínky daly vzniknout zakrslým formám některých rostlin v doslova trpasličím vzrůstu (tzv. nanismy). Dalším pozoruhodným útvarem jsou Krumlovsko-rokytenské slepence tvořící komplex lesních porostů s vtroušenými plochami stepní, lesostepní a skalní vegetace na slepenci permského stáří. Místy jsou permské sedimenty překryty sedimenty kvartéru, časté jsou mladé říční sedimenty Rokytné. Na vnějších stranách meandrů jsou vyvinuty říční terasy. Území spadá do Rokytenské pahorkatiny. Jedná se o pahorkatinu prořezanou hlubokým údolím Rokytné se zaklesnutými meandry. Reliéf je velice členitý. Řeka Rokytná vytváří v těchto místech několik meandrů. Největší z jejích meandrů jsou v Moravském Krumlově a kolem obce Rokytná, kde díky členitosti a sklonitosti vytvářejí efekt přirozených skalních amfiteátrů. V území je možné nalézt svahy nejrůznější orientace a sklonu, četné skalní výchozy a kolmé skalní stěny, což v kombinaci s různým chemismem půdy vytváří podmínky pro vznik řady odlišných rostlinných společenstev na poměrně malém prostoru. Na jihu území SO ORP Ivančice se nachází přírodní rezervace Krumlovský les, která z větší části již nepatří na Ivančicko. Krumlovský les je jednou z největších těžebních oblastí evropského pravěku. Jedná se o unikátní lokalitu s nálezy mnohobarevné rohovcových brekcií - tzv. brekciového rohovce. Tato surovina sloužila pro výrobu kamenných nástrojů, využití této suroviny je doloženo již ve starém a středním paleolitu, ale k nárůstu významu těžby došlo až v období neolitu a eneolitu a pozdějších období, kdy je kamenná industrie z rohovce typu Krumlovský les doložena na všech okolních sídlištích. V současnosti době lze v lokalitě nalézt 9 těžebních revírů s patrnými povrchovými stopami po pravěkém dolování (kruhové či podlouhlé zahloubené deprese) a nápadné žulové balvany, sloužící jako "sedátka" pravěkých štípačů. Krumlovský les je zatím jediným místem v ČR, kde je zachycen pozůstatek pravěké krajiny se stopami těžby a dalších aktivit s ní spojených. Všechny tyto přírodní zajímavosti jsou dostupné po turistických trasách. Pro ilustraci je zde znovu uvedena mapa chráněných území správního obvodu ORP Ivančice, jež je součástí dokumentace tématu č. 4.

109

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.1: Chráněná území přírody SO ORP Ivančice

Zdroj: vrstvy ÚAP SO ORP Ivančice, 2012 Území Ivančicka bylo průběžně osídlováno od neolitu, což dokazují četná archeologická naleziště, která se rozprostírají poměrně rovnoměrně po celém sledovaném území – zejména u obcí Neslovice, Trboušany, Ketkovice, Oslavany a Nová Ves. V obcích SO ORP se nachází celkem 114 objektů (dle evidence Národního památkového ústavu MonumNet), které byly zařazeny mezi nemovité kulturní památky. Největší množství jich lze nalézt v katastrech obcí Ivančice a Dolní Kounice, kde se nacházejí rovněž dva zámky. K nejstarším a nejvýznamnějším památkám Ivančicka patří: Dolní Kounice:  zřícenina bývalého premonstrátského kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích,  zámek-bývalý klášterní hrad v Dolních Kounicích,  kaple sv. Antonína se souborem křížové cesty v Dolních Kounicích,  synagoga a židovský hřbitov v Dolních Kounicích. Ivančice:  románský kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 12. století v Ivančicích (v místní části Řeznovice),  bratrský sbor v Ivančicích,  zámek Hrubšice – veřejnosti nepřístupný, v rekonstrukci pro komerční využití,  renesanční budova radnice v Ivančicích,  kaple sv. Jakuba nad městem Ivančice a křížová cesta Nové hory,  synagoga v Ivančicích,  židovský hřbitov v Ivančicích (třetí nejstarší v České republice).

110

EKOTOXA s.r.o.


Kupařovice:  veřejnosti nepřístupný barokní zámek. Ketkovice:  zřícenina středověkého hradu Levnova u Ketkovic. Moravské Bránice:  Ivančický viadukt přes řeku Jihlavu z roku 1870 - z toho jen jedno pole mostovky. Oslavany:  bývalý ženský cisterciácký klášter v Oslavanech, později přestavěný na zámek (veřejnosti otevřen pouze několikrát do roka). Senorady:  zachovalé a přehledné tvrziště severně od obce Senorady. Z významných kulturních událostí je nutné určitě jmenovat květnové Slavnosti chřestu konající se v Ivančičích. Ivančice jsou známé také jako rodiště malíře Alfonse Muchy, herce Vladimíra Menšíka, k jehož odkazu se celý region otevřeně hlásí (viz Rozhledna Vladimíra Menšíka). V Biskoupkách se pro změnu narodil básník Vítězslav Nezval. Známé jsou také Oslavanské historické slavnosti. V Ivančicích, Dolních Kounicích a Oslavanech slouží pro turisty informační centra. Přírodní i kulturně-historické cíle, které Ivančicko potenciálním turistům nabízí, spojuje síť turistických stezek a cyklostezek. Turistické stezky jsou koncentrovány především do údolí řek Jihlavy a Oslavy a jejich východiskem jsou Ivančice. V jihovýchodní části SO ORP značené turistické trasy zcela chybí. V Oslavanech se podél řeky Oslavy vine naučná stezka Permokarbonem Boskovické brázdy. Hlavní cyklostezkou této oblasti je Vinařská stezka Brněnská v několika větvích o celkové délce 136 km – tzv. jižní úsek, který spojuje obce Pravlov, Dolní Kounice, Nové Bránice, Moravské Bránice a Novou Ves. Na území Mikroregionu Ivančicko (zahrnuje osm obcí a tři města: Čučice, Dolní Kounice, Hlínu, Ivančice, Ketkovice, Mělčany, Moravské Bránice, Neslovice, Novou Ves, Nové Bránice a Oslavany) se nachází 4 tématické cyklostezky:  Energetická o trasa: zámek Oslavany, Nová Ves, Senorady, Mohelno, přehradní hráz Mohelenské přehrady, Mohelenská hadcová step, Dukovany, IC Elektrárny Dukovany, hráz Dalešické přehrady, IC PVE Dalešice, Kramolín, rozhledna Babylon, Mohelno, Oslavany, o délka 48 km.  Templářská o Oslavany, Ketkovice, Senorady, Biskoupky , Templštýn , Hrubšice, Řeznovice, Ivančice, Alexovice - Ivančice, Letkovice, Oslavany, o délka 39 km.  Pivovarská o Oslavany, Čučice, U Jána, Ketkovský mlýn (údolí Oslavy pod zříceninou Ketkovského hradu Levnova), Senorady, Mohelno, rozhledna Babylon, Kramolín, hráz přehrady Dalešice, pivovar Dalešice, kolem zříceniny hradu Rabštejn - přehrada Mohelno, Mohelenská hadcová step, Mohelno, Lhánice, Biskupský kopec – Biskoupky, Nová Ves, Oslavany, o délka 60 km.  Hornická o zámek Oslavany, Zbýšov, Babice, Zastávka, Mariánské údolí, Okrouhlík, Říčky, Javůrek, Domašov, Rudka, Litostrov, Zbraslav, Příbram, Vysoké Popovice, Dukovany, Ketkovice, Oslavany, o délka 50 km.

111

EKOTOXA s.r.o.


Celková turistická atraktivita byla hodnocena na základě pěti ukazatelů:  přírodní turistické atraktivity (přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní park, CHKO, NP),  nemovitosti pod památkovou ochranou,  kulturně-historické turistické atraktivity – tento ukazatel slouží pro zdůraznění kvality jednotlivých památek, nikoli jejich kvantity, tak jak tomu je u ukazatele nemovitosti pod památkovou ochranou. Zahrnuty jsou tedy pouze nemovité kulturní památky s vyšším než místním významem (památky s místním významem jsou akcentovány právě u ukazatele nemovitosti pod památkovou ochranou) – hrady, zámky, významné kostely, kláštery, technické památky ale i památky mimo památkovou ochranu – zoo, významná muzea aj.,  sportovně-turistické atraktivity liniové – cyklostezky, turistické stezky (každá trasa je hodnocena zvlášť),  bodové – krytá a nekrytá koupaliště; lyžařské vleky (každé koupaliště či vlek jsou hodnoceny a zaznamenány zvlášť). Těmto ukazatelům byl přidělen příslušný počet bodů podle tabulky níže. Jejich výsledný počet je uveden v další tabulce. Celkový součet bodů za jednotlivé ukazatele představuje celkovou turistickou atraktivitu jednotlivých obcí. Tabulka č. 3.9.2: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Kategorie ukazatelů Počet bodů Kritérium 0 Nevyskytuje se Přírodní atraktivita 1 Plocha menší než polovina katastru obce 2 Plocha větší než polovina katastru obce 0 Počet objektů nižší než 4 Počet nemovitostí pod 1 Počet objektů nižší než 7 památkovou ochranou 2 Počet objektů 7 a více 1 Regionálního významu. Kulturně-historické atraktivity 3 Národního významu. 5 Evropského/globálního významu. 0 Nevyskytuje se Sportovně-turistické atraktivity liniové (cyklostezky, turistické 1 Prochází extravilánem obce či její místní části trasy) 2 Prochází intravilánem obce či její místní části Sportovně turistické atraktivity 0 Nevyskytuje se bodové (krytá či nekrytá 1 Vyskytuje se, lokální význam koupaliště, lyžařské vleky) 2 Vyskytuje se, regionální význam

112


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.9.3: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Ivančice

Obec

Přírodní atraktivita

Počet nemovitostí pod památkovou ochranou

Kulturněhistorická atraktivita

Sportovněturistické atraktivity liniové

Sportovněturistické atraktivity bodové

Celková turistická atraktivita

Biskoupky 3 0 0 5 0 8 Čučice 2 0 0 5 0 7 Dolní Kounice 2 2 1 6 0 11 Hlína 2 0 0 4 0 6 Ivančice 4 2 1 10 0 17 Ketkovice 4 0 0 9 0 13 Kupařovice 0 0 0 1 0 1 Mělčany 0 0 0 4 0 4 Moravské Bránice 2 0 0 5 0 7 Němčičky 0 0 0 2 0 2 Neslovice 0 1 0 2 0 3 Nová Ves 4 2 0 3 1 10 Nové Bránice 2 0 0 6 0 8 Oslavany 4 2 0 12 0 18 Pravlov 0 1 0 2 0 3 Senorady 4 0 0 8 0 12 Trboušany 0 0 0 2 0 2 Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2012, Národní památkový ústav (http://monumnet.npu.cz, 2012), vlastní výpočty Z hodnocení jasně vyplývá, že nejvíce atraktivní z pohledu rekreace a cestovního ruchu jsou Oslavany a Ivančice. Za nimi pak následují Ketkovice, Senorady a dolní Kounice.

3.9.2

Ubytovací kapacity

Ubytovací zařízení můžeme rozdělit na dva základní typy – na hromadná ubytovací zařízení a objekty individuální rekreace. Sledování jejich kapacity je však v obou případech velice náročné, protože neexistují konzistentní databáze o ubytovacích zařízeních. Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může negativně ovlivnit zejména vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné bilance ubytovacích kapacit. Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) lépe vystihují atraktivitu území pro turismus a rekreaci. Jejich rozložení v území je více variabilní a více koncentrované do nejatraktivnějších turistických oblastí, z důvodu vyššího tlaku na jejich rentabilní provoz v porovnání s objekty individuální rekreace. Objekty individuální rekreace (OIR) jsou dvojího druhu – jednak jde o chalupy (jejich původní funkcí byla funkce rekreační, až vlivem rozsáhlé migrace do měst a následného opouštění tohoto domovního fondu byla jejich funkce transformována na rekreační) a o chaty (jejich původní funkcí byla již od počátku funkce rekreační). V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení (OIR) odhadován na 20–25 % domácností. Rozsah tohoto historicky a hodnotově vzniklého fenoménu je mimořádný i v mezinárodním srovnání. Druhé a rekreační bydlení je tak přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin) je tak v případě samotného předkládaného hodnocení vnímáno pozitivně. Následující tabulka udává počet lůžek jak v HUZ (zdrojem byl turistický portál www.jizni-morava.cz), tak i v objektech individuální rekreace – avšak jen za chalupy resp. dle definice ČSÚ rodinné domy 113


EKOTOXA s.r.o.

sloužící k rekreaci (dle předběžných výsledků SLDB 2011). Je předpokládáno, že v rámci této kategorie jsou zahrnuty také nejrůznější ubytovací zařízení, které mají název apartmány, ubytování v soukromí či dokonce penziony (jejichž součástí však není stravovací zařízení). Nejrůznější chaty, zahradní chaty, hospodářské budovy pro uskladnění výpěstků, včelínů apod. tak nejsou do tabulky níže zahrnuty. Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence objektů individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu. Tabulka č. 3.9.4: Ubytovací zařízení v obcích SO ORP Ivančice v roce 2012 Hotely

Penziony

Ubytovny

Kempy

Chalupy, apartmány * lůžek

celkem

lůžek

celkem

lůžek

celkem

lůžek

celkem

lůžek

celkem

Obec HUZ celkem

Lůžka v HUZ celkem

Počet lůžek celkem

Biskoupky 0 0 0 0 0 0 0 0 9 54 0 0 54 Čučice 0 0 0 0 0 0 0 0 20 120 0 0 120 Dolní Kounice 2 60 0 0 0 0 0 0 22 132 2 60 192 Hlína 0 0 0 0 0 0 0 0 18 108 0 0 108 Ivančice 1 45 4 115 1 40 2** 200 107 642 8 400 1042 Ketkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 44 264 0 0 264 Kupařovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Mělčany 0 0 0 0 0 0 0 0 1 6 0 0 6 Moravské Bránice 0 0 0 0 0 0 0 0 9 54 0 0 54 Němčičky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Neslovice 0 0 0 0 0 0 0 0 9 54 0 0 54 Nová Ves 0 0 0 0 0 0 0 0 16 96 0 0 96 Nové Bránice 0 0 0 0 0 0 0 0 9 54 0 0 54 Oslavany 0 0 0 0 1 50 0 0 54 324 1 50 374 Pravlov 0 0 0 0 0 0 0 0 5 30 0 0 30 Senorady 1 16 0 0 0 0 0 0 28 168 1 16 184 Trboušany 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 SO ORP Ivančice 4 121 4 115 2 90 2 200 351 2106 12 526 2632 *počet zařízení v této kategorii je určen na základě předběžných výsledků SLDB 2011(rodinné domy sloužící k rekreaci), expertním odhadem byl průměrný počet lůžek na jeden apartmán, chalupu apod. stanoven jako 6 **v tom Rekreační středisko pod Templštýnem a kemp v rámci ubytovacího zařízení Czech Heaven Zdroj: Portál Jižní Moravy, http://www.jizni-morava.cz, 2012; SLDB 2011 – předběžné výsledky Na Ivančicku se dle Portálu Jižní Moravy (www.jizni-morava.cz) nachází v nejrůznější hromadných ubytovacích zařízené nejrůznější kvality 526 lůžek. Největší ubytovací kapacitu poskytuje město Ivančice, kde se nachází jeden hotel, čtyři penziony, ubytovna a jedno rekreační středisko a kemp. Při pohledu na bližší strukturu lůžek HUZ v SO ORP Ivančice je však patrné, že velká část z nich (290) se nachází v HUZ nižší kvality (ubytovny a kempy). Další HUZ se pak nachází ještě v Dolních Kounicích, Oslavanech a Senoradech.

114

EKOTOXA s.r.o.


V každé obci (kromě Kupařovic, Němčiček a Trboušan) se pak nachází několik domů k rekreaci, které jsou využívané většinou k soukromým účelům, jen omezeně pak ke komerční rekreaci (jako ubytování k soukromí, nejrůznější apartmány, chalupy apod.). Nejvyšší počet těchto domů se nachází v Ivančicích.

3.9.3

Turisticko-rekreační zařízení

Dalším podstatným ukazatelem je turisticko-rekreační zatížení území, které vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km2. Významné turisticko-rekreační zatížení vykazují pouze Ketkovice, Ivančice a Oslavany, rozvojové zatížení pak Senorady, Čučice, Hlína a Pravlov. Zbytek obcí pak vykazuje malé zatížení turismem a rekreací. Z tohoto pohledu tak lze tvrdit, že limity udržitelnosti cestovního ruchu na Ivančicku zdaleka nebyly překročeny a je zde tedy prostor pro další rozvoj rekreace a turismu. Tabulka č. 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Ivančice Počet rekreačních Turisticko-rekreační Obec a turistických lůžek na km2 zatížení Biskoupky 9,3 Malé Čučice 14,6 Rozvojové Dolní Kounice 21,4 Významné Hlína 12,9 Rozvojové Ivančice 21,9 Významné Ketkovice 27,6 Významné Kupařovice 0,0 Malé Mělčany 0,8 Malé Moravské Bránice 6,6 Malé Němčičky 0,0 Malé Neslovice 9,3 Malé Nová Ves 8,3 Malé Nové Bránice 8,7 Malé Oslavany 20,0 Významné Pravlov 10,3 Rozvojové Senorady 19,0 Rozvojové Trboušany 0,0 Malé Rozvojové SO ORP Ivančice 15,3 Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006

115

EKOTOXA s.r.o.

3.9.4


Indikátory

Jedním z hlavních indikátorů hodnotící celkový turisticko-rekreační potenciál zkoumaného území bylo zvoleno bodové hodnocení celkové turistické atraktivity, syntetizující v sobě atraktivity přírodní, kulturně-historické a sportovně-turistické. Indikátor reflektuje rozličné atraktivity a spolu s ukazatelem podílu potenciálních rekreačních ploch, který uvádí zastoupení ploch využitelných k rekreaci na celkové výměře katastru obce, hodnotí souhrnně rekreační potenciál Ivančicka. Kvalitu turistické infrastruktury vystihuje počet lůžek v turistických a rekreačních zařízeních v přepočtu na jednotku plochy. Hodnocení indikátoru turistické atraktivity: -2 méně než 4 -1 4–6 0 7–9 1 10 – 12 2 13 a více Hodnocení indikátoru potenciálu rekreační plochy (PRP): -2 méně než 20,0 -1 20,0 – 34,9 0 35,0 – 49,9 1 50,0 – 64,9 2 65,0 a více Hodnocení indikátoru turisticko-rekreačních zařízení: -2 méně než 10,0 -1 10,0 – 14,9 0 15,0 – 19,9 1 20,0 – 24,9 2 25,0 a více

116

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálu rekreační plochy a indikátoru turisticko-rekreačních zařízení Turistická Počet atraktivita Hodnocení PRP Hodnocení Hodnocení Obec lůžek na jednotlivých indikátoru (v %) indikátoru indikátoru 2 km obcí Biskoupky 8 51,5 9,3 0 1 -2 Čučice 7 66,3 14,6 0 2 -1 Dolní Kounice 11 56,7 21,4 1 1 1 Hlína 6 79,0 12,9 -1 2 -1 Ivančice 17 44,4 21,9 2 0 1 Ketkovice 13 54,2 27,6 2 1 2 Kupařovice 1 4,9 0,0 -2 -2 -2 Mělčany 4 10,7 0,8 -1 -2 -2 Moravské Bránice 7 52,9 6,6 0 1 -2 Němčičky 2 16,4 0,0 -2 -2 -2 Neslovice 3 25,9 9,3 -2 -1 -2 Nová Ves 10 35,4 8,3 1 0 -2 Nové Bránice 8 34,8 8,7 0 0 -2 Oslavany 18 52,5 20,0 2 1 1 Pravlov 3 52,5 10,3 -2 1 -1 Senorady 12 48,2 19,0 1 0 0 Trboušany 2 8,2 0,0 -2 -2 -2 Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006; ČSÚ; Ekotoxa s.r.o., 2012 Celková turistická atraktivita jednotlivých obcí SO ORP Ivančice se příliš nezměnila, jen oproti minulé aktualizaci došlo ke změně metodiky v tomto hodnocení). Podíl potenciálních rekreačních ploch u jednotlivých obcí oproti hodnotám z roku 2009 osciloval jen v řádech několika málo desetin procent, nedošlo tedy k žádné výrazné změně v tomto indikátoru. Počet lůžek na km2 se změnil, avšak důsledkem chybějících dat za OIR – chaty.

117

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.2: Turistická atraktivita území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Ivančice.

Zdroj: vlastní zpracování, EKOTOXA, s.r.o. 2012 Obrázek č. 3.9.3: Podíl potenciálních rekreačních ploch na rozloze obcí v SO ORP Ivančice.

Zdroj: ČSÚ, 2012; vlastní zpracování, EKOTOXA, s.r.o. 2012

118

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.4: Počet rekreačních a turistických lůžek na km2.

Zdroj: vlastní zpracování, EKOTOXA, s.r.o. 2010

119

EKOTOXA s.r.o.

3.9.5


SWOT analýza pro územní plánování

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Různorodá krajina a kvalitní přírodní hodnoty Nerovnoměrné rozmístění turistických atraktivit území vytvářejí potřebný potenciál rozvoje (západní část území vykazuje výrazně vyšší cestovního ruchu. přírodní atraktivitu, východní část pak historickokulturní atraktivitu). Velká plocha chráněných území v SO ORP. Veřejnosti nepřístupné či jen omezeně přístupné zámky v Ivančicích, Kupařovicích a Oslvanech. Historická města Ivančice a Dolní Kounice Kvalitativně nedostatečná nabídka turistických s četnými nemovitými památkami vysokého služeb především v oblasti ubytování, historického významu. cykloturistiky a návazných podnikatelských aktivit. Ivančicko je rodištěm významných osobností – A. Nízký podíl rekreačních ploch v obcích Muchy, V. Menšíka, V. Nezvala, na kterých je Kupařovice, Mělčany, Trboušany a Němčičky. nutné budovat a posilovat regionální identitu Ivančicka. Vinařská tradice ve východní části území řadí území k širšímu vinařskému regionu jižní Moravy. Stávající turistická infrastruktura alespoň kvantitativně vyhovuje současným potřebám (informační centra, ubytovací kapacity). Únosná kapacita není v oblasti dosud překročena. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Možnost čerpání dotací ze strukturálních fondů na Konkurence jiných turistických oblastí investiční projekty cestovního ruchu. Moravy – Vranovsko a vinařské oblasti. Blízká vzdálenost od města Brna a dobrá dostupnost různými druhy dopravy umožňuje široké využití potenciálu cestovního ruchu především z hlediska jednodenních aktivit.

3.9.6

jižní


Kvantitativní a kvalitativní změny rekreace v SO ORP Ivančice mezi lety 2010 - 2012 Mezi roky 2010 a 2012 nedošlo k výrazným změnám v intenzitě cestovního ruchu na Ivančicku. Charakter přírodního prostředí se výrazně nezměnil (o čemž svědčí i ukazatel potenciál rekreačních ploch) a počet objektů pod památkovou ochranou se mírně zmenšil, což však nemohlo mít podstatný vliv na intenzitu cestovního ruchu. Síť turistických a cyklistických tras se rovněž nezměnila. Celková turistická atraktivita tak zůstává víceméně stejná, tedy na úrovni, která zcela jistě nepřinese rozvoj masového turismu, protože pro ten nemá krajina Ivančicka předpoklady. Přesto však není vhodné zanevřít na rozvoj cestovního ruchu na Ivančicku, protože různorodá krajina Ivančicka a množství kulturních památek vytváří potřebný lokalizační předpoklad pro rozvoj turismu a rekreace. Za tohoto předpokladu je však nutné zvýšit nabídku kulturních akcí, posílit destinační management oblasti a následovně (nebo i před tím) pak i posílit kvalitu poskytovaných stravovacích a především ubytovacích služeb. V oblasti posílení infrastruktury pro cestovní ruch je možno vidět příležitost v evropských dotačních zdrojích – obce a podnikatelé Ivančicka mohou v rámci opatření na podporu cestovního ruchu čerpat z evropských dotačních zdrojů – z Programu rozvoje venkova či Regionálního operačního programu Jihovýchod. Ve sledovaném období však z tohoto programu nebyl podpořen žádný projekt se zaměřením na rekreaci a turismus. 120

EKOTOXA s.r.o.


Základním předpokladem pro další rozvoj rekreace a zvýšení kvality a kvantity nabízených služeb je nutná aktivizace místního obyvatelstva. Jen za tohoto předpokladu dojde k využití turistického a rekreačního potenciálu Ivančicka. Místní úřady by pak měly místnímu obyvatelstvu vycházet vstříc v podobě již zvýšené propagace území, podpory rekonstrukce ubytovacích kapacit, výstavbě cyklostezek a jiné základní infrastruktury pro cestovní ruch. Při rozvíjení potenciálu cestovního ruchu je nutné využívat místní zdroje – tedy stavět na lokální identitě – lokální potraviny, významní rodáci, kulturní akce apod. Kapacity pro rozvoj turismu zde ještě existují, proto není třeba se obávat překročení limitů ekologické udržitelnosti. Možné strategické rozvojové záměry pro SO ORP Ivančice:     

Rekonstrukce zámků v Ivančicích, Kupařovicích a Oslavanech a jejich využití pro účely turismu. Zkvalitnění sítě cyklostezek. Vymezení ploch vhodných pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury. Zlepšení kvality ubytovacích a stravovacích služeb. Využití turistického potenciálu v souvislosti s významnými rodáky a chřestem.

121

EKOTOXA s.r.o.


3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 3.10.1 Daňová výtěžnost Daňové příjmy rozpočtů obcí upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávním celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z nemovitostí, daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Ve správním obvodu Ivančice daňová výtěžnost vzrostla z 8,16 tis. Kč na obyvatele (rok 2009) na 8,39 tis. Kč na obyvatele (rok 2011). Největší výtěžnosti přitom bylo dosaženo v obcích Nové Bránice (9,89 tis. Kč/obyv.), Ivančice (9,37 tis. Kč/obyv.) a Trboušany (9,23 tis. Kč/obyv.). Naopak nejnižší daňovou výtěžnost vykazují Pravlov, Moravské Bránice a Oslavany. Ve většině obcí došlo ke zvýšení daňových příjmů. Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Název obce

Daňový příjem celkem 2011

Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost na 1 obyvatele 2011 na 1 obyvatele 2009

Biskoupky 1650,76 Čučice 3281,09 Dolní Kounice 18246,85 Hlína 2658,95 Ivančice 89532,05 Ketkovice 4949,70 Kupařovice 2104,56 Mělčany 4089,28 Moravské Bránice 7030,24 Němčičky 2855,04 Neslovice 6713,94 Nová Ves 6631,19 Nové Bránice 7011,83 Oslavany 34280,12 Pravlov 4029,26 Senorady 3322,87 Trboušany 3240,93 SO ORP Ivančice 201628,66 Zdroj: Centrální systém účetních informací státu

8,73 7,49 7,44 8,41 9,37 8,04 7,88 8,26 7,12 8,84 7,42 8,48 9,89 7,35 7,02 8,05 9,23 8,39

8,67 6,92 8,27 7,54 8,97 7,74 7,40 9,80 6,85 8,21 7,15 8,55 6,82 7,29 6,64 7,92 10,21 8,16

Změna 2009, 2011 + + + + + + + + + + + + + +

3.10.2 Nezaměstnanost Data k výpočtu průměrné roční míry nezaměstnanosti a průměrného počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo byla čerpána z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Průměrné roční hodnoty v tabulkách jsou vypočítány z údajů za každý měsíc daného roku. Takto vypočítané hodnoty mají daleko větší vypovídací schopnost než data k nezaměstnanosti uváděná na ČSÚ, jež se vztahují vždy jen k měsíci prosinci.

122


EKOTOXA s.r.o.

Míra nezaměstnanosti Průměrná roční míra nezaměstnanosti správního obvodu je za období 2007 až 2011 9 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti v pětiletém období vykazují obce Nová Ves (13,2 %), Pravlov a Biskoupky (10,7 %), nejnižší pak Němčičky, Nové Bránice a Kupařovice (pod 7 %). Jak ukazuje následující graf, docházelo nejdříve ve správním obvodu k pozvolnému poklesu nezaměstnanosti (r. 2007, 2008), po kterém následoval v důsledku ekonomické krize prudký nárůst až do začátku roku 2010. Od té doby míra nezaměstnanosti klesá, avšak s výraznými výkyvy v zimním období, kde se projevuje velmi vysoká nezaměstnanost. Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 2011 Průměrná roční míra nezaměstnanosti Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Biskoupky Čučice Dolní Kounice Hlína Ivančice Ketkovice Kupařovice Mělčany Moravské Bránice Němčičky Neslovice Nová Ves Nové Bránice Oslavany Pravlov Senorady Trboušany SO ORP Ivančice Zdroj: MPSV

8,02 5,54 7,30 7,03 6,14 7,73 4,51 6,95 5,57 3,23 7,07 8,88 4,50 8,11 10,76 8,01 5,30 6,81

5,76 4,91 6,36 6,74 5,37 7,35 2,74 7,54 4,93 1,88 6,12 10,51 3,15 7,46 9,16 5,51 4,89 6,05

9,77 8,51 11,02 8,91 8,66 10,27 6,45 9,76 8,75 5,48 9,95 15,90 5,81 11,77 11,78 9,68 6,74 9,71

123

14,20 10,63 13,88 12,97 10,68 9,43 8,56 14,30 10,58 6,29 12,74 16,28 7,33 13,32 11,17 10,13 10,08 11,62

15,64 10,50 11,56 11,38 10,28 10,41 10,79 12,12 10,00 9,14 12,70 14,22 6,86 11,65 10,57 7,27 8,54 10,76

Průměr 2007-2011 10,68 8,02 10,02 9,41 8,23 9,04 6,61 10,13 7,97 5,20 9,72 13,16 5,53 10,46 10,69 8,12 7,11 8,99


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Ivančice v období 2007 až 2011

míra nezaměstnanosti (%)

13 12 11 10 9 8 7 6

10-2011

07-2011

04-2011

01-2011

10-2010

07-2010

04-2010

01-2010

10-2009

07-2009

04-2009

01-2009

10-2008

07-2008

04-2008

01-2008

10-2007

07-2007

04-2007

01-2007

5

Zdroj: MPSV Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Od roku 2007 došlo k nárůstu počtu uchazečů na jedno VPM ze 3 na 10 v roce 2011. To bylo způsobeno výrazným úbytkem volných pracovních míst z 284 (průměr v r. 2007) na 114 (průměr v r. 2011), ale také přírůstkem uchazečů o zaměstnání z 754 na 1191. Ve správním obvodu se vyskytují obce, ve kterých ve všech letech sledovaného období nebylo evidováno žádné volné pracovní místo: Biskoupky, Kupařovice a Senorady. Jedná se o menší obce s počtem obyvatel do 500. Z obcí, které v roce 2011 vytvořily alespoň jedno pracovní místo, připadá nejvyšší počet uchazečů na volné místo v obcích Pravlov a Neslovice (více než 100). Tabulka č. 3.10.3: Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Biskoupky Čučice 2,56 2,53 10,50 18,15 12,94 Dolní Kounice 1,84 1,42 4,20 52,06 82,16 Hlína 0,65 0,15 0,21 3,51 39,25 Ivančice 8,57 7,13 70,18 74,51 18,52 Ketkovice 3,77 7,73 14,83 13,63 90,25 Kupařovice Mělčany 8,38 15,92 20,58 30,17 25,58 Moravské Bránice 0,70 1,23 36,85 289,50 Němčičky 1,28 0,16 Neslovice 1,69 3,25 4,49 57,50 286,50 Nová Ves 20,19 31,83 48,17 45,54 43,08 1,14 Nové Bránice 0,18 0,05 0,46 0,30 Oslavany 5,19 6,43 15,88 17,78 24,16 Pravlov 19,82 95,67 29,17 331,00 Senorady Trboušany 0,86 1,58 20,75 SO ORP Ivančice 2,65 1,61 6,90 22,53 10,48 Zdroj: MPSV Pozn.: Prázdná buňka znamená, že nebylo evidováno žádné volné pracovní místo.

124

EKOTOXA s.r.o.


Poznámka: Pro výpočet průměrného počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo byla stažena ke každé obci potřebná data (dosažitelní uchazeči, volná místa) ke každému měsíci sledovaných let 2007-2011. Tzn., že pro každou obec bylo získáno za každý rok 12 údajů o dosažitelných uchazečích, 12 údajů o volných místech. Tyto hodnoty byly zprůměrovány, aby pro každou obec a pro každý rok byla získána 1 hodnota o dosažitelných uchazečích a 1 hodnota u volných míst. Pak bylo dosazeno do vzorce: Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo = (průměr z dosažitelných uchazečů) / (průměr z volných míst) V případě, že v dané obci během roku v některých měsících nebylo žádné evidované pracovní místo, mohlo se stát, že se dělilo číslem menším než 1 a to znamená, že počet uchazečů na 1 pracovní místo opravdu významně roste (čím menším číslem dělíme, tím větší hodnotu získáme).

3.10.3 Podnikatelská struktura Na území SO ORP Ivančice působí celkem 4794 firem, což je o 297 firem více než v roce 2009. Z firem, jež uvádějí počet svých zaměstnanců, je 1915 firem bez zaměstnanců, 331 firem zaměstnává 1–5 osob, 46 firem zaměstnává 6–9 osob a dalších 55 firem má 10–19 zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá. Tabulka č. 3.10.4: Počet firem podle počtu zaměstnanců (31.12.2011) Počet zaměstnanců Bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 9 zaměstnanců 10 - 19 zaměstnanců 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců 100 - 199 zaměstnanců 250 - 499 zaměstnanců Neuvedeno Ekonomické subjekty celkem Zdroj: ČSÚ

Počet firem 1 915 331 46 55 5 35 8 4 2 2 393 4 794

Následující tabulka ukazuje celkový počet registrovaných subjektů ve správním obvodu a u kolika z nich byla zjištěna aktivita. Podle CZ-NACE1 je možné zařadit největší počet firem (563) do oblasti specializované stavební činnosti, dále pak do oblasti velkoobchodu (kromě motorových vozidel) (468 firem) a maloobchodu (kromě motorových vozidel) (437 firem). Firem, u nichž byla zjištěna aktivita, je však výrazně méně. Z celkového počtu registrovaných subjektů 4794 byla zjištěna aktivita jen u 2911. Od roku 2009 se mírně zvyšuje celkový počet ekonomických subjektů, přičemž největší nárůst zaznamenal velkoobchod.

1

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) s účinností od 1. ledna 2008. Nová klasifikace CZ-NACE má zohlednit technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních patnáct let, a tedy být relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu, jako i lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi, protože je součástí systému statistických klasifikací, které vznikly pod záštitou Statistické divize OSN.

125

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.5: Počet subjektů podle NACE (31.12.2011) NACE Specializované stavební činnosti Velkoobchod, kromě motorových vozidel Maloobchod, kromě motorových vozidel Výstavba budov Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti Stravování a pohostinství Poskytování ostatních osobních služeb Právní a účetnické činnosti Pozemní a potrubní doprava Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Činnosti v oblasti nemovitostí Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Výroba oděvů Výroba elektrických zařízení Vzdělávání Ostatní finanční činnosti Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení Opravy a instalace strojů a zařízení Výroba nábytku Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Zdravotní péče Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Činnosti v oblasti informačních technologií Reklama a průzkum trhu Lesnictví a těžba dřeva Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Výroba potravinářských výrobků Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Ostatní zpracovatelský průmysl Vydavatelské činnosti Výroba strojů a zařízení j. n. Skladování a vedlejší činnosti v dopravě Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Bezpečnostní a pátrací činnosti Ubytování Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba nápojů Výroba textilií Informační činnosti

126

Registr. subjekty zjištěná celkem aktivita 563 365 468 239 437 170 333 216 279 170 247 195 163 110 151 102 148 103 133 89 120 46 114 86 109 102 93 92 84 79 79 67 56 55 53 51 47 46 38 32 29 26 24 23 22 22 22 20 18 18 16 16 15 12 10 9 8 7 7

72 43 52 39 37 61 58 48 30 40 38 35 44 33 24 30 23 19 11 18 17 19 14 9 10 15 11 10 12 6 8 7 6 5 7

EKOTOXA s.r.o.


NACE Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Inženýrské stavitelství Veterinární činnosti Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba usní a souvisejících výrobků Výroba chemických látek a chemických přípravků Shromažďování, úprava a rozvod vody Ostatní těžba a dobývání Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Činnosti související se zaměstnáním Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání Pobytové služby sociální péče Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení Rybolov a akvakultura Podpůrné činnosti při těžbě Výroba papíru a výrobků z papíru Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Tvorba programů a vysílání Ambulantní nebo terénní sociální služby Nezařazeno Ekonomické subjekty celkem Zdroj: ČSÚ

Registr. subjekty zjištěná celkem aktivita 7 6 7 4 6 5 6 5 6 6 5 3 3 3 3 3 2 2 1 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 165 4 794

1 1 62 2 911

Závěry vyplývající z dotazníků: - lidé nacházejí uplatnění zejména ve službách, obchodě, stavební výrobě, dřevovýrobě a průmyslové výrobě - lidé dojíždějí do zaměstnání zejména do Brna, Ivančic a Oslavan Doplňující informace z publikací ČSÚ týkající se celého Jihomoravského kraje: - Hrubá mzda Jihomoravského kraje za 1. čtvrtletí roku 2012 (23 086 Kč) je 3. nejvyšší v ČR – po Hl. městě Praze a Středočeském kraji. - V roce 2011 bylo nejvíc zaměstnaných ve službách (61,2 %), následoval průmysl (36 %) a jen minimum zaměstnanců našlo uplatnění v zemědělství.

127

EKOTOXA s.r.o.


Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Čím je míra podnikatelské aktivity v obci vyšší, tím lze obec považovat za hospodářsky silnější. Od roku 2009 se ve správním obvodu zvýšil počet fyzických osob a to hlavně podnikajících dle živnostenského zákona nezapsaných v OR. Nyní připadá 161 podnikatelů na 1000 osob. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Senorady (186), Trboušany (179) a Ivančice (176). Obcemi s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Čučice (96) a Biskoupky (106). Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (údaje k 31.12.) Obec Biskoupky Čučice Dolní Kounice Hlína Ivančice Ketkovice Kupařovice Mělčany Moravské Bránice Němčičky Neslovice Nová Ves Nové Bránice Oslavany Pravlov Senorady Trboušany SO ORP Ivančice Zdroj: ČSÚ

Celkem fyzických osob 2011 20 42 401 49 1681 80 46 70 162 40 152 118 120 642 100 77 63 3863

128

Míra podnikatelské aktivity 2009 122,9 102,2 173,0 91,8 173,2 116,5 172,5 141,6 154,7 104,7 163,9 129,8 121,7 134,1 141,6 203,5 165,7 154,6

2011 105,8 95,9 163,4 155,1 175,9 129,9 172,3 141,4 164,0 123,8 168,0 150,9 169,3 137,7 174,2 186,4 179,5 160,7

změna 2009, 2011 + + + + + + + + + + + +


EKOTOXA s.r.o.

3.10.4 Indikátory Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost na obyvatele: -2 méně než 7,0 tis. Kč -1 7,0 – 7,49 tis. Kč 0 7,5 – 7,99 tis. Kč 1 8,0 – 8,49 tis. Kč 2 8,5 tis. Kč a více Hodnocení indikátoru prům. roční míra nezaměstnanosti: -2 8 % a více -1 7,0 – 7,99 % 0 6,0 – 6,99 % 1 5,0 – 5,99 % 2 méně než 5,0 % Hodnocení indikátoru míra podnikatelské aktivity: -2 méně než 120,0 -1 120,0 – 139,9 0 140,0 – 159,9 1 160,0 – 179,9 2 180 a více Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity Název obce

DV/ obyv. (tis. Kč) 2011


Prům. roční Míra Hodnocení Hodnocení MN (%) podnikatelské indikátoru indikátoru 2011 aktivity 2011

Biskoupky 8,73 15,64 2 Čučice 7,49 10,50 -1 Dolní Kounice 7,44 11,56 -1 Hlína 8,41 11,38 1 Ivančice 9,37 10,28 2 Ketkovice 8,04 10,41 1 Kupařovice 7,88 10,79 0 Mělčany 8,26 12,12 1 Mor. Bránice 7,12 10,00 -1 Němčičky 8,84 9,14 2 Neslovice 7,42 12,70 -1 Nová Ves 8,48 14,22 1 Nové Bránice 9,89 6,86 2 Oslavany 7,35 11,65 -1 Pravlov 7,02 10,57 -1 Senorady 8,05 7,27 1 Trboušany 9,23 8,54 2 SO Ivančice 8,39 1 10,76 Zdroj: Centrální systém účetních informací státu, MPSV, ČSÚ

-2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 0 -2 -2 -1 -2 -2

105,8 95,9 163,4 155,1 175,9 129,9 172,3 141,4 164,0 123,8 168,0 150,9 169,3 137,7 174,2 186,4 179,5 160,7

-2 -2 1 0 1 -1 1 0 1 -1 1 0 1 -1 1 2 1 1

Pozn.: Škála pro hodnocení indikátorů byla použita stejná jako v roce 2010, aby bylo možné sledovat změnu obcí ke zlepšení/zhoršení.

129

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.2: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2011

Zdroj: Centrální systém účetních informací státu Obrázek č. 3.10.3: Indikátor průměrná roční míra nezaměstnanosti v roce 2011

Zdroj: MPSV 130

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.4: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2011

Zdroj: ČSÚ

131

EKOTOXA s.r.o.


3.10.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Daňová výtěžnost vzrostla u většiny obcí správního obvodu. Příhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu (hezká příroda, historické památky, vinařství).

SLABÉ STRÁNKY Vysoká míra nezaměstnanosti (u většiny obcí nad 10 %). Nízká míra podnikatelské aktivity (nejmenší v obcích Čučice, Biskoupky, Němčičky a Ketkovice). Nedostatek pracovních příležitostí (Biskoupky, Čučice, Dolní Kounice, Hlína, Ketkovice, Kupařovice, Mělčany, Neslovice, Nová Ves, Oslavany, Pravlov, Senorady, Trboušany, Ivančice). Nedostatek ploch pro výstavbu domů nebo firem v majetku obce (Biskoupky, Hlína, Nové Bránice, Ivančice).

PŘÍLEŽITOSTI Zlepšení dopravní obslužnosti usnadňující dojížďku do zaměstnání (Biskoupky, Čučice, Kupařovice, Nová Ves, Trboušany, Ivančice). Zkvalitnění dopravní dostupnosti - rekonstrukce a modernizace dopravní sítě (Biskoupky, Dolní Kounice, Moravské Bránice, Nová Ves, Trboušany, Ivančice). Plánované rozvojové plochy pro podnikání v Dolních Kounicích (bývalá cihelna, 4,5 ha), Hlíně a Nové Vsi, které dosud nejsou v ÚP.

HROZBY

3.10.6 Problémy k řešení -

Nedostatek ploch pro výstavbu domů nebo firem v majetku obce – Biskoupky, Hlína, Nové Bránice, Ivančice Nedostatek pracovních příležitostí – Biskoupky, Čučice, Dolní Kounice, Hlína, Ketkovice, Kupařovice, Mělčany, Neslovice, Nová Ves, Oslavany, Pravlov, Senorady, Trboušany, Ivančice Rozvoj cestovního ruchu - Dolní Kounice, Hlína, Oslavany Existence brownfields: 1. Dolní Kounice – Škrobárna, Dokov 2. Ketkovice – bývalá kasárna 3. Kupařovice – zámek 4. Mělčany – ZD (vlastní Agro Ořechov) 5. Moravské Bránice – Lachema, bývalé JZD 6. Oslavany – bývalá tepelná elektrárna 7. Ivančice – bývalé průmyslové a zemědělské areály (Ekotex, Lanatex, ZD Letkovice, ZD Klas)

132

EKOTOXA s.r.o.

4


VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území (dle doporučené metodiky MMR z 05/2010 – klíčové faktory). Následující tabulka ukazuje, jak byla témata (resp. indikátory daných témat) rozdělena do jednotlivých pilířů za účelem vyhodnocení jejich vyváženosti. Témata, která není možné jednoznačně zařadit do jednoho pilíře, jsou zahrnuta ve více pilířích. Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř     

horninové prostředí a geologie vodní režim hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL

   

hospodářské podmínky veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení rekreace

 veřejná dopravní a technická infrastruktura  sociodemografické podmínky  bydlení  rekreace

Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři je v principu možno pro vyhodnocení použít různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Na základě kladného nebo záporného znaménka u této bodové hodnoty byly obce zařazeny do jedné z osmi skupin (viz následující tabulka). U neutrálního hodnocení pilíře (0 bodů) byla obec ohodnocena subjektivně.

133


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů Zařazení obce Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř do skupiny 1 + + + 2a + + 2b + + 2c + + 3a + 3b + 3c + 4 Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pozn.: + pozitivní hodnocení, - negativní hodnocení

Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku za všechny tři pilíře od nejhůře hodnoceného území s největšími problémy a nedostatky po území nejlépe hodnocené. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Ivančice Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Zařazení Obec Celkem obce ENV EKO SOC ENV EKO SOC Biskoupky Čučice Dolní Kounice Hlína Ivančice Ketkovice Kupařovice Mělčany Moravské Bránice Němčičky Neslovice Nová Ves Nové Bránice Oslavany Pravlov Senorady Trboušany Přepočtový koeficient SO ORP Ivančice

3 2 -2 4 -5 6 2 2 0 2 2 -1 0 -6 -1 5 4 8,3

0 -5 4 -1 9 5 -6 -6 1 -8 -6 1 4 4 -4 6 -6 5,0

3 0 8 3 9 7 -6 -3 6 -4 0 4 3 9 0 4 -7 5,0

25,0 16,7 -16,7 33,3 -41,7 50,0 16,7 16,7 0,0 16,7 16,7 -8,3 0,0 -50,0 -8,3 41,7 33,3

0 -25 20 -5 45 25 -30 -30 5 -40 -30 5 20 20 -20 30 -30

15 0 40 15 45 35 -30 -15 30 -20 0 20 15 45 0 20 -35

141,7

-40,0

180,0

40,0 -8,3 43,3 43,3 48,3 110,0 -43,3 -28,3 35,0 -43,3 -13,3 16,7 35,0 15,0 -28,3 91,7 -31,7

2b 3a 2c 2b 2c 1 3a 3a 2c 3a 2b 2c 1 2c 4 1 3a

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od -300 až +300 bodů.

134


EKOTOXA s.r.o.

4.1.1

Vyhodnocení environmentálního pilíře

V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -50 po 50 bodů. Z posuzovaných 17 obcí bylo 5 obcí hodnoceno záporně, 2 obce neutrálně, zbývajících 10 obcí obdrželo kladné hodnocení. Nejlepší hodnocení získaly obce Ketkovice (50 bodů) a Senorady (41,7 bodů). Za nimi následují Trboušany, Hlína (shodně 33,3 bodů) a Biskoupky (25 bodů). Zbývající kladně hodnocené obce s 16,7 body jsou Neslovice, Němčičky, Mělčany, Kupařovice a Čučice. Nejhůře jsou hodnoceny Oslavany (-50 bodů) a Ivančice (-41,7 bodů). Mezi obce se záporným hodnocením patří ještě Dolní Kounice (-16,7 bodů), Nová Ves a Pravlov (shodně -8,3 bodů). Moravské Bránice a Nové Bránice dosáhly neutrálního hodnocení. Aby bylo možné zařadit tyto obce do skupiny dle MMR, u obce Moravské Bránice jsme se přiklonili k zápornému hodnocení a u obce Nové Bránice ke kladnému hodnocení, a to na základě dalších indikátory nehodnocených kritérií: Podzemní vody jsou v obou obcích klasifikovány jako nevyhovující (stejně jako ve všech obcích správního obvodu) a povrchové vody jsou potencionálně rizikové (v žádné obci však nejsou hodnoceny lépe). V Nových Bránicích se neprojevil žádný další významnější problém, jedná se o obec lesnatou (30,1 %), nachází se zde EVL Červené stráně a významné krajinné prvky. Přestože Moravské Bránice jsou obcí rovněž lesnatou s významnými krajinnými prvky, objevily se zde staré ekologické zátěže a v dotazníkovém šetření bylo zjištěno hlukové zatížení obce nákladní dopravou. Mezi slabší stránky obcí v environmentální oblasti patří zejména nízký stupeň ekologické stability krajiny. Za ekologicky málo stabilní nebo nestabilní (ve které jsou porušeny přírodní struktury) je ve správním obvodu považována krajina osmi obcí. V sedmi obcích je špatná kvalita ovzduší – jsou překročeny (cílové) imisní hodnoty pro PM10(24h), AOT40 a v některých problematických obcích také B(a)P. Cílový imisní limit pro ozon (AOT40) je však plošně překračován na území celé ČR. Dalším problémem přibližně třetiny obcí je vyšší procento zaplavené plochy při Q100, jež zasahuje do zastavěného území a velké množství nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou, jež představují značné riziko vzniku lokálních povodní. Ve čtyřech obcích se v zastavěném/zastavitelném území nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující omezení pro rozvoj obce nebo dokonce potenciální riziko. Na druhou stranu je pozitivně hodnocena změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012. Větší úbytek byl zaznamenán pouze ve dvou obcích (Nová Ves a Pravlov). Přehled problémových oblastí environmentálního pilíře

Obec

Biskoupky Čučice Dolní Kounice Ivančice Ketkovice Kupařovice Mělčany Mor. Bránice Němčičky Neslovice Nová Ves

Nadměrně Riziková sklonité Záplavové sesuvná nebo pozemky s území poddolovaná ornou půdou Q100 (%) území (ha) 14,5 x x 216,9

12,9 x

41,8 64,7

PM10(24h) - 11,8, B(a)P 11,8, AOT40 PM10(24h) - 8,4, B(a)P 8,4, NOx, AOT40

0,8

PM10(24h) - 49,3, AOT40 0,05 0,12 0,2 0,35 0,55 PM10(24h) - 15,2, B(a)P - 0,53 15,2, AOT40 PM10(24h) - 5,4, B(a)P 5,4, AOT40

PM10(24h) - 16,8, AOT40 52,1


17,6

Překročení imisních limitů (% území)

Úbytek zem. KES půdy (%)

48 x

68,8

17,3 135

-7,7

EKOTOXA s.r.o.

Obec

Pravlov Trboušany


Nadměrně Riziková Úbytek sklonité Záplavové sesuvná nebo Překročení imisních zem. pozemky s území KES poddolovaná limitů (% území) půdy ornou půdou Q100 (%) území (%) (ha) 27,5 PM10(24h) - 28,3, AOT40 -8,3 0,09

Pozn.: černé písmo – hodnocení -1 bod, červené písmo – hodnocení -2 body

Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování, 2012

136


EKOTOXA s.r.o.

4.1.2

Vyhodnocení ekonomického pilíře

Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -40 po 45 bodů. 8 obcí se umístilo v kladných číslech, 1 obce je hodnocena neutrálně a zbývajících 8 obcí záporně. Nejlepšího výsledku dosáhly obce Ivančice (45 bodů), Senorady (30 bodů) a Ketkovice (25 bodů). Ostatní kladně hodnocené obce jsou Oslavany, Nové Bránice, Dolní Kounice, Nová Ves a Moravské Bránice. Na posledním místě se umístily Němčičky (-40 bodů), za nimi s -30-ti body následují Kupařovice, Mělčany, Neslovice a Trboušany. Zbývajícími záporně hodnocenými obcemi jsou Čučice, Pravlov a Hlína. Biskoupky získaly neutrální hodnocení. Pro zařazení do skupiny dle MMR jsme se však přiklonili k zápornému hodnocení, jelikož ze zpracovaných dat a dotazníkového šetření vyplynuly další problémy, jež nejsou zahrnuty v indikátorech: zejména nedostatek ploch pro výstavbu domů nebo firem (jsou v soukromém vlastnictví), nedostatek pracovních příležitostí (v letech 2007-2011 nebylo zaznamenáno žádné volné pracovní místo) a zastaralý bytový fond. Pozitivně (popř. neutrálně) byla ve správním obvodu hodnocena dopravní a technická infrastruktura. Indikátory poukazují na dostatečnou dopravní obslužnost i technickou vybavenost obcí. Pouze v obci Čučice je menší než 50% pokrytí území plynem a kanalizací a chybí ČOV. Na druhou stranu se však obce (s výjimkou Nových Bránic) vyznačují velmi vysokou průměrnou roční mírou nezaměstnanosti. 12 obcí je charakteristických menší vybaveností turistickou infrastrukturou (počtem lůžek v turistických a rekreačních zařízeních) a na základě hodnocených kritérií je území 7 obcí považováno za méně turisticky atraktivní. Další problém představuje nízká intenzita bytové výstavby, která v 8 obcích nedosahuje ani hodnoty 2 byty/1000 obyvatel ročně. Za ideální intenzitu výstavby jsou přitom považovány 3-4 byty/1000 obyvatel ročně. Nižší daňová výtěžnost (pod 7,5 tis. Kč/obyv.) se vyskytla u šesti obcí. Další sledované problémy se vyskytly u pěti nebo méně obcí.

1,8 1

6

1 4

1,8

2 3

0,6 0,4

12,9

4,9 10,7 16,4 25,9

1,1

3

1,8 0,5

76,5

2

7,49 7,44

0 0,8 6,6 0 9,3 8,3 8,7 10,3

8,2

0

7,12 7,42

7,35 7,02

Nízká míra podnikatelské aktivity

9,3 14,6

Nízká DV/obyv. (tis. Kč)

Nízká vybavenost turistickou infrastrukturou (počet lůžek na km2)

Nízký podíl PRP (%)

Nízká turistická atraktivita (získané body)

Nízká intenzita bytové výstavby (dok. byty/ 1000 obyvatel/rok)

86 93,5

Vysoká prům. roční MN (%)

Biskoupky Čučice P, K, ČOV Dolní Kounice Hlína Ivančice Ketkovice Kupařovice Mělčany Moravské Bránice Němčičky Neslovice Nová Ves Nové Bránice Oslavany Pravlov Senorady Trboušany

Úbytek TOB (změna v %)

Obec

Menší než 50% pokrytí technickou infrastrukturou

Přehled problémových oblastí ekonomického pilíře

15,64 10,5 11,56 11,38 10,28 10,41 10,79 12,12 10 9,14 12,7 14,22

105,8 95,9

11,65 10,57 7,27 8,54

137,7

Pozn.: černé písmo – hodnocení -1 bod, červené písmo – hodnocení -2 body, P – plyn, K – kanalizace

137

129,9

123,8

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř


138

EKOTOXA s.r.o.

4.1.3


Vyhodnocení sociodemografického pilíře

Jelikož se dle požadavku MMR zařazují témata 6, 8 a 9 do ekonomického pilíře (navíc zahrnuje téma 10) i sociodemografického pilíře (navíc zahrnuje téma 7) za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů, je i hodnocení těchto pilířů velmi obdobné. Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -35 po 45 bodů. Většina obcí (10) je ohodnocena kladně, 3 neutrálně a 4 obce získaly záporné hodnocení. Nejlepšího výsledku dosáhly Oslavany a Ivančice (45 bodů). Další místa obsadily Dolní Kounice (40), Ketkovice (35) a Moravské Bránice (30). Obce Senorady, Nová Ves, Nové Bránice, Hlína a Biskoupky jsou rovněž hodnoceny kladně. Nejhorší obcí v sociodemografickém pilíři jsou Trboušany (-35 bodů), za nimi následují Kupařovice (-30), Němčičky (-20) a Mělčany (-15). Neutrální hodnocení získaly Čučice, Neslovice a Pravlov. Pro zařazení do skupiny dle MMR jsme se u Neslovic přiklonili k pozitivnímu hodnocení. Problémovou oblastí zde byla zejména rekreace. A jelikož se nejedná o turisticky atraktivní obec (je zde minimum přírodních krás, památek, sportovišť i ploch využitelných k rekreaci), nepředpokládáme, že je potřeba mít k dispozici vysoké ubytovací kapacity, které byly hodnoceny -2 body. Tomuto indikátoru v případě Neslovic dáváme malou váhu. V případě Čučic jsme se přiklonili k negativnímu hodnocení pro její minimální veřejnou vybavenost (1 mateřská škola, žádná základní a střední škola, žádné zdravotnické zařízení, žádné sociální služby). Přestože se jedná o malou obec, u které se neočekává vybavenost jako u velkých měst, pro občany obce představuje dojížďka za službami a za prací jisté omezení. Rovněž se jedná o odlehlou obec a s tím je spojen i menší zájem o bydlení v ní. Taky obci Pravlov jsme udělili záporné hodnocení pro jeho malou veřejnou vybavenost (žádná mateřská škola, 1 základní škola, žádná střední škola, žádné zdravotnické zařízení ani sociální služby) a s tím související dojížďku. Hluk z dopravy na hodně frekventovaných silnicích a z lomu představuje další nepříjemnost pro život v této obci. Problémové indikátory z témat 6, 8 a 9 již byly popsány v předchozí kapitolce „vyhodnocení ekonomického pilíře“, zde už se tedy zaměříme jen na indikátory tématu 7. Změna počtu obyvatel mezi lety 2001 a 2011 a stejně tak dosažené vzdělání bylo hodnoceno s výjimkou dvou obcí pozitivně. U 9 obcí však byl zaznamenán vysoký index stáří. Stárnutí obyvatelstva je však bohužel celorepublikovým trendem. Přehled problémových oblastí sociodemografického pilíře (téma 7) Obec Biskoupky Čučice Hlína Ivančice Ketkovice Kupařovice Mělčany Němčičky Nové Bránice Oslavany Senorady Trboušany

Úbytek obyvatelstva (%) Vysoký index stáří Podíl osob nejméně s maturitou (%) 124 124,2 112,8 113,5 132,1 5,3 17,7 109,7 22,5 105,8 115,5 153,7 14,4

Pozn.: černé písmo – hodnocení -1 bod, červené písmo – hodnocení -2 body

139

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř


140


EKOTOXA s.r.o.

4.1.4

Celkové hodnocení obcí

Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka níže) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Ivančice. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Ivančice dosaženo záporného hodnocení -43,3 bodů, v nejlepším případě 110 bodů. 7 obcí ze 17 získalo v celkovém hodnocení záporné body, ostatní obce jsou hodnoceny kladně. Nejvyššího hodnocení za všechny tři pilíře, a to s výrazným náskokem před ostatními obcemi, dosáhly Ketkovice (110 bodů) a Senorady (91,7 bodů). Za nimi následují Ivančice (48,3 bodů), Hlína a Dolní Kounice (shodně 43,3 bodů). Nejnižší celkový počet bodů získaly Kupařovice a Němčičky (-43,3 bodů). Pouze Ketkovice, Senorady a Nové Bránice jsou ve všech třech pilířích hodnoceny pozitivně (zařazení obce do skupiny 1), 8 obcí má kladné hodnocení ve dvou pilířích (skupina 2) – Ivančice, Hlína, Dolní Kounice, Biskoupky, Moravské Bránice, Nová Ves, Oslavany a Neslovice, dalších 5 obcí dosáhlo kladného výsledku pouze v jednom pilíři (skupina 3) – Čučice, Mělčany, Trboušany, Němčičky a Kupařovice. Pravlov je ve všech pilířích hodnocen negativně. Z tabulkového přehledu s bodovým ziskem obcí je rovněž patrné, že přestože jsou některé obce zařazeny do lepší skupiny (na základě metodiky MMR), dle celkového počtu bodů jsou umístěny na horším místě. Tabulka č. 4.1.4: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Zařazení Obec Celkem obce ENV EKO SOC ENV EKO SOC Kupařovice Němčičky Trboušany Pravlov Mělčany Neslovice Čučice Oslavany Nová Ves Moravské Bránice Nové Bránice Biskoupky Dolní Kounice Hlína Ivančice Senorady Ketkovice Přepočtový koeficient SO ORP Ivančice

2 2 4 -1 2 2 2 -6 -1 0 0 3 -2 4 -5 5 6 8,3

-6 -8 -6 -4 -6 -6 -5 4 1 1 4 0 4 -1 9 6 5 5,0

-6 -4 -7 0 -3 0 0 9 4 6 3 3 8 3 9 4 7 5,0

16,7 16,7 33,3 -8,3 16,7 16,7 16,7 -50,0 -8,3 0,0 0,0 25,0 -16,7 33,3 -41,7 41,7 50,0

-30 -40 -30 -20 -30 -30 -25 20 5 5 20 0 20 -5 45 30 25

-30 -20 -35 0 -15 0 0 45 20 30 15 15 40 15 45 20 35

141,7

-40,0

180,0


141

-43,3 -43,3 -31,7 -28,3 -28,3 -13,3 -8,3 15,0 16,7 35,0 35,0 40,0 43,3 43,3 48,3 91,7 110,0

3a 3a 3a 4 3a 2b 3a 2c 2c 2c 1 2b 2c 2b 2c 1 1


EKOTOXA s.r.o.

Za celý SO ORP Ivančice se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř ekonomický (-40 bodů). Uprostřed hodnocení se nachází environmentální pilíř (141,7 bodů). Jako nejlepší se jeví sociodemografický pilíř (180 bodů). Zvoleným způsobem hodnocení udržitelnosti je možné celkově konstatovat, že pilíře jsou v rovnováze. V počtech získaných bodů za každý pilíř není vzhledem k maximálnímu/minimální možnému počtu dosažených bodů výrazný rozdíl. Environmentální a sociodemografický pilíř jsou si velmi blízké, dosáhly 8,3 a 10,6 % možného maximálního počtu bodů. Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při dané volbě indikátorů, která nepostihuje všechny oblasti jednotlivých pilířů a při dané škále hodnocení indikátorů.

počet získaných bodů v rámci jednoho pilíře

Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Ivančice 1800

1700

1600 1400 1200 1000 800 600 400 180,0

141,7

200 0

-40,0

-200 maximum

environmentální pilíř

ekonomický pilíř

sociodemografický pilíř

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování, 2012 Pozn.: Obrázek znázorňuje pouze maximum získaných bodů v rámci jednoho pilíře (1700 bodů). Je zřejmé, že minimum je -1700 bodů.

142

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování, 2012 143

EKOTOXA s.r.o.


Mělčany

Mor. Bránice

Němčičky

Neslovice

Nová Ves

0 -2 -1 -2 -1 1 -5 2 2 0 1 2 0 1 2 -2 1 9 2 2 0 -1 2 0 1 2 0 1 9

2 1 1 1 0 1 6 1 0 0 1 2 1 2 1 -2 -1 5 1 0 0 -2 2 0 1 2 1 2 7

2 2 -1 -1 -2 2 2 1 0 0 0 -2 -2 -2 0 -2 1 -6 1 0 -1 2 -2 0 0 -2 -2 -2 -6

2 -1 0 1 -2 2 2 1 0 0 -1 -1 -2 -2 1 -2 0 -6 1 0 2 -1 1 0 -1 -1 -2 -2 -3

-1 -2 1 1 0 1 0 2 2 0 0 0 1 -2 -1 -2 1 1 2 2 1 0 2 0 0 0 1 -2 6

1 1 1 -1 -2 2 2 1 0 0 -2 -2 -2 -2 2 -2 -1 -8 1 0 2 2 -1 0 -2 -2 -2 -2 -4

2 0 0 1 -2 1 2 2 0 1 -2 -2 -1 -2 -1 -2 1 -6 2 0 2 0 2 1 -2 -2 -1 -2 0

0 -1 2 1 -1 -2 -1 2 1 0 0 1 0 -2 1 -2 0 1 2 1 2 0 0 0 0 1 0 -2 4


Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování, 2012 144

2 -1 1 -2 -1 1 0 2 2 0 -1 0 0 -2 2 0 1 4 2 2 1 -1 2 0 -1 0 0 -2 3

Trboušany

Kupařovice

2 0 0 1 1 0 4 0 0 1 -1 -1 2 -1 1 -2 0 -1 0 0 2 -1 2 1 -1 -1 2 -1 3

Senorady

Ketkovice

-2 1 0 -2 0 1 -2 2 2 0 -1 1 1 1 -1 -2 1 4 2 2 1 0 1 0 -1 1 1 1 8

Pravlov

Ivančice

-2 1 1 1 0 1 2 1 -1 -1 0 0 2 -1 -1 -2 -2 -5 1 -1 0 -1 1 -1 0 0 2 -1 0

Oslavany

Hlína

2 0 -1 1 0 1 3 2 1 -1 1 0 1 -2 2 -2 -2 0 2 1 1 -1 1 -1 1 0 1 -2 3

Nové Bránice

D. Kounice

sociodemografikcý

ekonomický

environmentální

Indikátory geologických rizik Sklonité orné pozemky 2 Záplavové území Q100 3 Kvalita ovzduší 2010 4 Koeficient ekologické stability 2012 5 Změna výměry zemědělské půdy 2005 - 2012 ENV celkem Hodnocení dopravní obslužnosti 2012 6 Technická infrastruktura Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 8 Dokončené byty/1000 obyvatel/rok (2007 - 2011) Turistická atraktivita 9 Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko-rekreační zařízení Daňová výtěžnost na obyvatele 2011 10 Prům. roční míra nezaměstnanosti 2011 Míra podnikatelské aktivity 2011 EKO celkem Hodnocení dopravní obslužnosti 2012 6 Technická infrastruktura Změna počtu obyvatel mezi lety 2001–2011 7 Index stáří k 31.12. 2011 Podíl osob s nejméně středoškolským vzděláním s maturitou 2011 Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 8 Dokončené byty/1000 obyvatel/rok (2007 - 2011) Turistická atraktivita 9 Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko-rekreační zařízení SOC celkem 1

Čučice

Indikátor

Biskoupky

Téma

Pilíř

Tabulka č. 4.1.5: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

-2 -2 -1 -2 0 1 -6 2 2 0 0 2 1 1 -1 -2 -1 4 2 2 1 -1 1 0 0 2 1 1 9

2 2 -2 -1 0 -2 -1 1 0 0 -1 -2 1 -1 -1 -2 1 -4 1 0 1 1 0 0 -1 -2 1 -1 0

2 1 1 1 0 0 5 2 1 2 -2 1 0 0 1 -1 2 6 2 1 2 -2 0 2 -2 1 0 0 4

2 1 0 1 -2 2 4 1 0 -2 0 -2 -2 -2 2 -2 1 -6 1 0 -2 0 2 -2 0 -2 -2 -2 -7

EKOTOXA.s.r.o.

5

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Ivančice - aktualizace 2012

ZÁVĚR

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji. Nově byly v aktualizaci RURU tabulkově zpracovány problémy po obcích a jejich číselné propojení s problémovým výkresem.

5.1 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých“. Některá data jsou zjišťována a tedy i k dispozici relativně často (s frekvencí i několikrát za rok, např. data o nezaměstnanosti). Jiná data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i s dvouletým zpožděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (poddolovaná území) nebo se jedná o data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější, aktuální verzi platné k danému roku 2011 není v podstatě možné (vyjížďky a dojížďky do škol a zaměstnání). Nebo lze získat jen předběžné výsledky SLBD 2011 (např. počty obydlených a neobydlených bytů, druhé bydlení…). Pro hodnocení byla použita nejaktuálnější dostupná data pro danou oblast v době zpracování daných témat. Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost). Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexně reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Na základě (nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické oblasti. Použití metodiky indikátorů navíc umožňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek. Je možno i nadále diskutovat o vhodnosti a případně i účelnosti jednotlivých indikátorů, stejně jako o metodě hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si uvědomit, že se jedná teprve o třetí vyhodnocení RURÚ (druhá úplná aktualizace) a je možno na něj v budoucnu navázat buď opětovným vyhodnocením všech již zpracovaných indikátorů, případně indikátorů nově navržených (nebo patřičně upravených), které mohou lépe vystihovat potřeby územního plánování (např. indikátor sesuvné a poddolované území navržený v roce 2008 (vztažen na plochu celé obce) byl v roce 2010 vypuštěn a v roce 2012 byl zpracován a vyhodnocen nový indikátor vztažený na zastavěné území obce). Tento materiál nemůže nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať už na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak nemůže nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při zpracování územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů obcí. Předložený dokument naopak přináší celkový pohled na území v širokém spektru jeho specifik a vlastností napříč mnoha obory. Snaží se o analýzu a syntézu informací vedoucí k posouzení udržitelného rozvoje daného území a vykreslení průmětu zjištěných jevů a problémů v území do procesu územního plánování včetně návrhu námětů pro územní plánování a územní politiku. Zařazeny jsou zde také takové jevy a problémy, jejichž sledování a řešení je v zájmu udržitelného rozvoje území a s územním plánováním souvisejí jen sekundárně.

145

EKOTOXA.s.r.o.

6


URČENÍ PROBLÉMŮ DOKUMENTACI

K ŘEŠENÍ

V ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

6.1 ZÁVADY A OHROŽENÍ V ÚZEMÍ Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Ivančice je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. Příklady GIS vrstev použitých v problémovém výkrese SO ORP Ivančice:  skládka  stará zátěž území nebo kontaminovaná plocha  silnice 1. a 2. třídy  navrhované komunikace  železnice  ÚSES  chráněné ložiskové území  poddolované území  sesuvné území  záplavové území Q100 Problémy zobrazené v problémovém výkresu jsou dále doplněny dalšími závadami a omezeními, které vyplývají z rozboru udržitelného rozvoje území :

6.1.1 Dopravní a hygienické závady v území Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastavěnými územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy atd. Hlavním zdrojem hygienických závad jsou imise, hluk, staré ekologické zátěže, znečištění vodních toků v území. Hygienické závady dále spočívají také v nedostatečné technické infrastruktuře obcí, především v absenci kanalizační sítě a čistírny odpadních vod.

1.1.1.1  



Dopravní závady v území Z pohledu celostátní silniční sítě tvoří SO ORP Ivančice marginální oblast. Na tomto území se nenacházejí žádné silnice ve správě ŘSD, silniční síť je tvořena pouze komunikacemi II. a nižších tříd. Konfigurace silnic je značně ovlivněna orografickými charakteristikami terénu. Kvůli nim chybí v celé západní oblasti jakékoliv tangenciální spoje mezi obcemi. Toto omezení přináší problémy zejména v případě nehod či oprav komunikací, neboť není možné silnici uzavřít z důvodu nemožnosti stanovit objízdnou trasu. Silniční síť je ve špatném stavu a nedostatečná. Zásadním nedostatkem většiny silnic je jejich nedostatečná šíře, stavební uspořádání bez krajnic a vedení silnic středem jednotlivých obcí bez existence obchvatů. Tím silniční doprava negativně ovlivňuje životní prostředí v mnoha obcích, jimiž více zatížené silnice procházejí. Těžká nákladní doprava je vedena přes obce společně s ostatní dopravou a vytváří tlak na další zhoršování dopravní situace.

146

EKOTOXA.s.r.o.









 

 


v následujících lokalitách dochází k dopravním nehodám opakovaně, byť s méně závažnými následky: křižovatka silnic II/394 a III/39410 jižně od Neslovic (v letech 2008 až 2010 zde došlo k celkem 8 nehodám, přičemž 3x bylo lehké zranění), křižovatka silnic III/3938 a III/3939 u Letkovic (ve sledovaném období celkem 5 nehod, z toho 4x se zraněním), silnice III/3935 mezi Senorady a odbočkou do Biskoupek-v roce 2009 3x nehoda s lehkým zraněním. Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Čísla v následující mapce udávají celoroční průměrné hodnoty počtu vozidel v tis./den. Na území SO ORP Ivančice dosáhla nejvyšších stanovených intenzit silnice II/394 na průtahu Ivančicemi (RDPI přes 9 tis. vozidel / 24 h), z extravilánových úseků je nejzatíženější trasa mezi Ivančicemi a Neslovicemi (6,1 tis. voz / 24 hod) a její pokračování severním směrem do Tetčic (SO ORP Rosice), kde dosáhla intenzita více než 7 tis. vozidel / 24 hod. Nižší, avšak na silnice regionálního charakteru stále ještě poměrně vysoké, intenzity jsou dosahovány na II/152 mezi Ivančicemi a Moravským Krumlovem (4,3 tis. vozidel / 24 hod) a Ivančicemi a Moravskými Bránicemi (3,4 tis. vozidel / 24 hod) a na silnici II/393 mezi Ivančicemi a Oslavany (3,5 tis. vozidel / 24 hod). Na ostatních sledovaných silnicích je dopravní zatížení ještě nižší a nepřesahuje 2,5 tis. vozidel / 24 hod. Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí – např. centra města. Na území SO ORP Ivančice se tento problém týká především samotného města Ivančice, kde parkování doposud nebylo řešeno, a nebyla zavedena ani zóna placeného stání v centru města. Každodenní využití cyklistiky pro běžnou dojížďku za prací nebo volnočasovými aktivitami komplikuje na Ivančicku v některých lokalitách především členitý terén. Dle doporučení Programu rozvoje sítě cyklistických komunikací v JmK připadá v úvahu výstavba cyklostezky k propojení Oslavan s Ivančicemi jako dvou největších měst regionu, neboť stávající silnice II/393 intenzitou automobilové a kamionové dopravy, ani stavebním uspořádáním není vhodná pro bezpečnou jízdu na kole. Vzhledem k nepříliš vysoké hustotě železničních tratí jsou železnicí přímo obslouženy pouze tři obce – Ivančice, Oslavany a Moravské Bránice. Nevýhodou železnice je nízká cestovní rychlost na odbočce do Oslavan (50/30 km/h) a tím i delší jízdní doba oproti souběžnému autobusu. S delší cestovní dobou pak souvisí i další negativa jako vyšší náklady na personál nebo pomalejší oběh motorových vozů. Problémem pro případnou rekonstrukci trati je svažitý terén v klíčovém úseku Moravské Bránice – Ivančice se špatnou dostupností tělesa trati jinak než po kolejích. Od roku 2011 došlo k zásadnímu omezení nabídky vlaků mezi Ivančicemi a Oslavany pouze na 5 párů sezónních vlaků o víkendech. Nákladní železniční doprava je velmi nízká: zahrnuje pouze svoz a rozvoz místní zátěže a průběžné nákladní vlaky zaváděné pouze dle potřeby. V Plánu rozvoje infrastruktury SŽDC (příloha Prohlášení o dráze) se pro nejbližší období na trati 244 nepočítá s žádnou investicí. Nepříliš silná pozice Ivančic jakožto centra zaměstnanosti se projevuje na dostupnosti veřejnou dopravou. Ve většině obcí je zaznamenána lepší dostupnost Brna jakožto krajského města než Ivančic jakožto obce s rozšířenou působností. Zejména v pracovní dny mají všechny obce bez výjimky špičkové propojení na Brno (nejmenší počet zjištěných spojů byl 11). Markantní je tento rozdíl zejména u obcí ležících ve východní části území ORP z nichž nemá dobré dopravní spojení do Ivančic skoro žádná, zejména o víkendech.

V rámci ÚPD jednotlivých obcí respektovat vymezené silniční tahy nadmístního významu v souladu s generelem dopravy, specifikovat a navrhovat opatření na přestavbu silniční sítě. V rámci vypracování ÚPD jednotlivých obcí na průjezdných silnicích navrhnout obchvat v souladu s oborovými dokumenty a zapracovat návrhy řešení k odstranění bodových závad a omezení negativních vlivů dopravy.

147

EKOTOXA.s.r.o.

1.1.1.2      

1.1.1.3 


Překračování imisních limitů Na 98,8 % území SO ORP došlo k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). V případě PM10 bylo v roce 2010 pozorováno překročení 24h imisního limitu na 6 % území SO ORP, roční imisní limit pro PM10 nebyl překročen.. V roce 2010 došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP) na 5 % území SO ORP. V roce 2010 byly překročeny hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. na území obce Ketkovice. V roce 2010 došlo k překročení imisního limitu pro NOx na území města Ivančice. V některých obcích je dle dotazníku uváděno také pachové znečištění ovzduší. Jedná se o obce Ivančice (Ekotex), Ketkovice (lokální topeniště), Moravské Bránice – zemědělská výroba (močůvka) a Pravlov (chov prasat). Hlukové znečištění V rámci dotazníkového šetření bylo řešeno také hlukové znečištění. To bylo uváděno v obcích Dolní Kounice (ze silnice II. třídy a lomu), Ivančice (z dopravy), Moravské Bránice (nákladní doprava), Pravlov (z dopravy a z lomu) a Senorady (z dopravy).

Pro snížení prašnosti a hluku je vhodné zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí. Citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace). 1.1.1.4  

1.1.1.5   

Staré ekologické zátěže V obcích Biskoupky, Čučice, Ivančice, Ketkovice, Moravské Bránice, Neslovice, Nová Ves a Oslavany se nachází staré ekologické zátěže. V převážné většině se jedná o skládky odpadů. V rámci dotazníkového šetření byly uváděny další menší ekologické zátěže, a to v Trboušanech, kde se nachází skládka na suť v prostoru bývalé cihelny. Stav vodních útvarů Nepřijatelný stav podzemních vod na území všech obcí SO ORP. Nepřijatelný stav povrchových vod na území obcí Ketkovice, Senorady, Čučice, Neslovice, Oslavany, Ivančice a Nová Ves Dle dat HEIS VÚV T.G.M. (2012) se na území SO ORP Ivančice nachází zranitelné oblasti v obcích Ketkovice, Neslovice, Hlína, Ivančice, Dolní Kounice, Mělčany, Trboušany, Pravlov, Němčičky a Kupařovice.

V rámci územního plánování podporovat vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

148

EKOTOXA.s.r.o.

1.1.1.6      


Technická infrastruktura V současnosti zůstávají bez zásobování plynem pouze obce Čučice a Hlína. Veřejný vodovod není v obci Biskoupky. Ve většině obcí však není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace bývají často ve velmi špatném technickém stavu. Napojení kanalizace na ČOV nemá 11 obcí (z celkem 17) - Trboušany, Pravlov, Kupařovice, Němčičky, Neslovice, Ketkovice, Senorady, Čučice, Hlína, Nová Ves a Mělčany. Zařízení k využívání odpadů jsou provozována pouze u dvou průmyslových podniků v Oslavanech. Signál mobilních operátorů GSM/GPRS dosahuje horší kvality v údolích řek Jihlavy a Oslavy.

6.1.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí. 

Sesuvná a poddolovaná území – Poddolované a sesuvné území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na území SO ORP Ivančice se nachází několik poddolovaných území plošně většího rozsahu. Jsou lokalizovány nejvíce do obcí Čučice (celkem 77,1 ha), Oslavany (475 ha), Nová Ves (79,2 ha) a Ivančice (9,2 ha). Obec Padochov je situována v poddolovaném území. Z hlediska sesuvů je území ORP Ivančice geologicky stabilní, sesuvy jsou rozmístěny nepravidelně. Většina sesuvů je malého nebo bodového rozsahu, největší se nachází v k. ú. obce Ivančice a má rozlohu 4,5 ha.



Orná půda na svažitých pozemcích (sklonitost více jak 7 stupňů) – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Ivančice a to 216,9 ha. Toto množství činí 12 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území obcí Oslavany (68,8 ha) a Moravské Bránice (64,7 ha). Zde by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...).



Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – Na území SO ORP Ivančice zasahují záplavové území Q100 tří vodních toků – Jihlavy, Oslavy a Rokytné. Záplavové území Jihlavy zasahuje do území obcí Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany a Pravlov. Záplavové území Oslavy zasahuje do území obcí Čučice, Ivančice, Ketkovice, Nová Ves, Oslavany a Senorady. Záplavové území Rokytné zasahuje pouze do území obce Ivančice. Ve všech zmíněných obcích, vyjma Nové Vsi, zasahuje záplavové území do zastavěného území obcí. Ve všech obcích se stanoveným záplavovým územím Q100 je stanovena také aktivní zóna. Aktivní zóny nezasahují do zastavěného území v obcích Kupařovice a Nová Ves. Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že povodněmi jsou ohrožováni v obcích Biskoupky (v okolí potoka Doubravka), Kupařovice, Oslavany, Pravlov a Trboušany (po zimě, od Krumlovských lesů).





Nízká ekologická stabilita území – V rámci ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Kupařovice, Mělčany, Neslovice, Němčičky a Trboušany. Vůbec nejnižší KES je v obci Kupařovice (KES = 0,05). Je zde vysoké procento zemědělské půdy z celkové rozlohy 149

EKOTOXA.s.r.o.


(88,9%) a z ní je téměř všechna orná, navíc malý podíl lesů. Především v těchto obcích umísťovat záměry mimo ekologicky nejstabilnější plochy, zajistit ochranu VKP, lesních porostů a rozvoj ÚSES. Využit ÚP a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

150

EKOTOXA.s.r.o.


6.2 TABULKY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD PO OBCÍCH Následující tabulky jednotlivých obcí uvádějí problémy k řešení v ÚPD za celé jejich území strukturované v souladu s požadavky MMR z jejich pracovních seminářů s pracovníky SO ORP v druhém pololetí roku 2012. V jedné tabulce se tedy objeví problémy a střety v území z čerstvě zpracovaných podkladových dat ÚAP generované GIS společně s problémy zjištěnými vlastním zpracováním témat RURU (tedy problémy také částečně generované z podkladových dat ÚAP, ale i dat dalších) a z dotazníků. Problémy jsou charakterizovány oblastmi, kterými se daná kapitola RURÚ zabývá. Největší problém je ve zpracování dotazníků z obcí, kdy poměrně důkladně strukturovaný dotazník byl vyplněn pracovníky obcí (starosta, místostarosta nebo jimi pověřená osoba) a zde se tedy jedná vždy o částečně subjektivní problémy vycházející z osobních znalostí a informací dané osoby. Jednoznačná provázanost mezi těmito tabulkami problémů po obcích daného SO ORP je dána vzestupným číslováním problémů v rámci nejen ORP, ale i v rámci jednotlivých obcí v abecedním pořádku, s tím, že např. urbanistické závady jsou vzestupně číslovány (v obci Biskoupky začíná číslování na ZU 1 a v abecedě následující obci Čučice pokračují označením ZU 2). Stejný postup je uplatněn i v číslování dopravních a hygienických závad, stejně jako ohrožení, střetů. V závadách, ohroženích a jiných problémech se však objevují i problémy neočíslované, protože nemají jednoznačné bodové průměty do území. Často jsou tyto problémy také neřešitelné nástroji územního plánování. V kolonce „Téma v RURÚ“ je uvedeno číslo tématu, v rámci kterého byly tyto problémy identifikovány. Stejné nebo obdobné problémy mohly být identifikovány v některých překrývajících se tématech, proto jsou uvedena čísla těchto témat. Kolonka „Úroveň problematiky“ je dělena na místní (M), nadmístní (N) a celorepublikovou, která se ale v obcích SO ORP Ivančice nenachází. Z úrovně řešené problematiky současně vyplývá její řešitelnost v ÚPD (zde v ÚP, ZÚR a PÚR). „Původ problému“ je rozdělen podle jejich charakteru na vyplývající z podkladových dat ÚAP, z dotazníku nebo z dalších zjištění v rámci RURÚ). „Doba trvání“ problému je sice často nevyplněna, ale tam, kde je, byla snaha o jeho časové zařazení k prvnímu zpracování ÚAP-RURÚ v roce 2008 nebo k jejich první aktualizaci v roce 2010. Jako nové jsou zařazeny problémy, které se vyskytly, nebo byly poprvé uvedeny v ÚAP-RURÚ v roce 2012. Je pochopitelné, že pokud je uveden problém, že obec nemá vodovod a doba trvání není uvedena, jedná se o problém, kde není ani potřeba/smysl vznik daného problému datovat. Poznámka: vzhledem k potřebě mít problémy celé obce na jedné straně, byla tabulka vykopírována z podkladového XLS souboru bez možnosti ji v prostředí DOC souboru dále upravovat. V případě, že by se chtělo provést doplnění nebo jiný zásah v těchto tabulkách, je nezbytné to provést vždy v tomto XLS souboru a následně danou tabulku opět nakopírovat do tohoto dokumentu.

151


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Biskoupky KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Biskoupky ZÁVADY

OZN.

URBANISTICKÉ

ZU1

8

nedostatek pozemků pro výstavbu

DOPRAVNÍ

ZD1

6

HYGIENICKÉ

ZH1

6 2

OHROŽENÍ

OZN.

O1

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) M ÚP

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) dotazník

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový 2012) přetrvávající

nehodová lokalita - silnice III/3935 mezi Senorady a odbočkou do Biskoupek

N

ÚP

dotazník

přetrvávající

obec nemá vodovod nevyhovující celkový stav podzemních vod

M M

ÚP

dotazník RURÚ

přetrvávající přetrvávající

NÁZEV (POPIS)



DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový 2012) nový

data ÚAP

přetrvávající

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R)

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ)

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový 2012)

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) omezený rozvoj rekreace - N ÚP stavební uzávěra v ÚP nedostatek pracovních N ÚP příležitostí nedostatek ploch pro M ÚP výstavbu domů nebo firem v majetku obce



dotazník

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

2

ohrožení přívalovými dešti, vodní erozí a záplavami okolí potoka Doubravka

2

stávající zástavba v M záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území Jihlavy

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)

STŘETY ZÁMĚRŮ VZÁJEMNĚ

nejsou

STŘETY ZÁMĚRŮ S LIMITY

nejsou

JINÉ PROBLÉMY

OZN.

TÉMA v RURÚ

8 10 10

ÚP

NÁZEV (POPIS)

152


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Čučice KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Čučice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU2

8

klesající počet trvale obydlených bytů

DOPRAVNÍ

ZD2

6

malý počet spojů IDS do Ivančic v nepracovní dny

HYGIENICKÉ

ZH2

6

obec nemá kanalizaci a M ČOV nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemních vod mírné znečištění ovzduší z M vytápění domácností

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

1

2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)

NÁZEV (POPIS)

NÁZEV (POPIS)

nejsou


zastavitelné plochy v poddolovaném území

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

7 8, 10

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) RURÚ

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012)

N

RURÚ

nový

dotazník, RURU

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP


data ÚAP

přetrvávající





dotazník dotazník

nový přetrvávající

ÚP

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) M

zástavba v poddolovaném území (celá obec s výjimkou okolí hlavní ulice od domu čp. 102 směrem z obce a okolí hlavní ulice od domu čp. 124 směrem z obce) stávající zástavba v M záplavovém území Oslavy (pouze chaty)


JINÉ PROBLÉMY


NÁZEV (POPIS)


nový

přetrvávající

ÚP


možné narušení vodního zdroje a ochranného pásma vodního zdroje úbytek počtu obyvatel R nedostatek pracovních N příležitostí

ÚP ÚP

153

nový


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Dolní Kounice KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Dolní Kounice ZÁVADY

OZN.

URBANISTICKÉ

ZU3 ZU4

10 10

brownfields - Škrobárna brownfields - Dokov

DOPRAVNÍ

ZD3

6

ZD4

ZH3 ZH4

HYGIENICKÉ

TÉMA v RURÚ

ÚROVEŇ PROBLEMATIKY (místní - M, nadmístní N, republiková - R) M M

ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, ZÚR, PÚR)

chybí cyklostezka směr Moravské Bránice

M+N

6

malý počet spojů IDS do Ivančic v nepracovní dny

N

3 6

hluk z kamenolomu hluk z dopravy - silnice II. třídy nevyhovující celkový stav podzemních vod nevyhovující stav povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů problémy s kvalitou pitné vody (dusičnany) mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností překročení imisních limitů pro PM10 a B(a)P

N M

NÁZEV (POPIS)

2 2

2, 6 3 3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

O2

1

O3

1

O4

1 2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


ÚP ÚP

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) dotazník dotazník

ÚP

RURÚ

nový

RURÚ

nový

RURÚ dotazník


M

RURÚ

přetrvávající

M

RURÚ

nový

M

dotazník

nový

M

dotazník

přetrvávající

R

data ÚAP

nový




ÚP

dotazník

nový

ÚP

dotazník

nový

data ÚAP

přetrvávající




ÚP ÚP ÚP

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) dotazník dotazník dotazník

ÚP ÚP

dotazník dotazník


ÚP ÚP

sesuvná území v obci ulice Rybárna sesuvná území v obci M ulice Ivančická sesuvná území v obci M ulice Skalní stávající zástavba v M záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území Jihlavy NÁZEV (POPIS)



nejsou


zastavitelné plochy v záplavovém území

ÚP

NÁZEV (POPIS)


JINÉ PROBLÉMY

TÉMA v RURÚ

7,9 7,9 8 8 10

ÚROVEŇ PROBLEMATIKY (místní - M, nadmístní N, republiková - R) naplněná kapacita ZŠ M naplněná kapacita MŠ M málo stavebních míst přímo M ve městě úbytek počtu obyvatel M nedostatek pracovních N příležitostí

154


nový

přetrvávající přetrvávající přetrvávající


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Hlína KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Hlína ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU5

8

vysoký podíl neobydlených domů

DOPRAVNÍ

ZD5

6

neexistuje spojení veřejnou N dopravou do Ivančic a do Brna v nepracovní dny

HYGIENICKÉ

ZH5

6 2

není vybudována ČOV nevyhovující celkový stav podzemních vod nevyhovující stav povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností

M M

2

3

NÁZEV (POPIS)


PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) RURÚ


nový

RURÚ

dotazník, RURU RURÚ

přetrvávající

M

RURÚ

nový

M

dotazník

přetrvávající

ÚP

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)







M

RURÚ

nový


nejsou


nejsou

JINÉ PROBLÉMY

OZN.

TÉMA v RURÚ

8

8

10 10

NÁZEV (POPIS)

pozemky pouze ve vlastnictví soukromých osob velký podíl domů postavených před 2.sv. válkou nedostatek pracovních příležitostí nedostatek ploch pro výstavbu domů nebo firem v majetku obce

přetrvávající

N

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

155


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Ivančice KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Město Ivančice ZÁVADY

OZN.

URBANISTICKÉ

ZU6

10

ZU7

DOPRAVNÍ

HYGIENICKÉ

TÉMA v RURÚ

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD PROBLEMATIKY (ÚP, ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) nevyužívané objekty - bývalý M ÚP průmyslový areál Ekotex



dotazník

přetrvávající

10

nevyužívané objekty - bývalý M průmyslový areál Lanatex

ÚP

dotazník

přetrvávající

ZU8

10

ÚP

dotazník

přetrvávající

ZU9

10

nevyužívané objekty - bývalý M zemědělský areál ZD Letkovice nevyužívané objekty - bývalý M zemědělský areál ZD Klas

ÚP

dotazník

přetrvávající

ZU10

8

nedostatek ploch pro M výstavbu domů nebo firem v majetku obce

ÚP

dotazník

přetrvávající

ZD6

6

ÚP, ZÚR

RURÚ

přetrvávající

6

RURÚ

přetrvávající

ZD8

6

ZD9

6

ZD10

6

průtah silnic II. třídy středem města chybějící rekonstrukce železniční trati 244 chybí cyklostezka směr Oslavany a Mor. Bránice chybí společný terminál integrované dopravy pro vlaky i autobusy a zřídit stanici B+R nehodové místo - křižovatka silnic III/3938 a III/3939 u Letkovic

N

ZD7

ZH6 ZH7 ZH8

3 3 2

hluk z dopravy občasný zápach z Ekotexu problém s kvantitou pitné vody překročení imisních limitů pro PM10 a B(a)P nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod nevyhovující stav povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností a dopravy nízká vydatnost zdrojů pitné vody pro Skupinový vodovod Rosice - Ivančice

3 2

2

3

6

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

O5

1

O6

1

O7

1

O8

2 2 2

STŘETY

OZN.


SZ1

TÉMA v RURÚ

OZN.

N M+N

ÚP

RURÚ

nový

M+N

ÚP, ZÚR

RURÚ

přetrvávající

N

ÚP

RURÚ

nový

N M M

ÚP, ZÚR ÚP

dotazník dotazník dotazník

přetrvávající přetrvávající nový

R

ÚP, ZÚR

data ÚAP

nový

M

RURÚ

přetrvávající

M

RURÚ

nový

M

dotazník

přetrvávající

N

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD PROBLEMATIKY (ÚP, ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) zástavba v CHLÚ (letiště u M ÚP Budkovic) sesuv v blízkosti zástavby M ÚP (svah nad říčkou Rokytná) zástavba v CHLÚ M ÚP (zahrádkářská kolonie v lok. Réna) ohrožení přívalovými M ÚP srážkami orná půda ohrožená erozí M ÚP stávající zástavba v M záplavovém území (v aktivní zóně záplavového území) Jihlavy, Rokytné a Oslavy

NÁZEV (POPIS)

2

7,9 4 10

NÁZEV (POPIS)

RURU, dotazník



data ÚAP

přetrvávající

data ÚAP

přetrvávající

data ÚAP

přetrvávající

dotazník

nový

data ÚAP data ÚAP


ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD PŮVOD (data ÚAP, dotazník, PROBLEMATIKY (ÚP, ZÚR, PÚR) problém plynoucí ze zjištění RURÚ) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) ÚP

střet navrhované silnice II.tř. a ZPF I. a II.tř. zastavitelné plochy v poddolovaném území zastavitelné plochy v záplavovém území TÉMA v RURÚ

ÚP

NÁZEV (POPIS)

střet navrhované silnice II/394 a navrhovaného RBC

STŘETY ZÁMĚRŮ S SZL3-SZL7 LIMITY

JINÉ PROBLÉMY

NÁZEV (POPIS)


ÚP ÚP ÚP

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD PROBLEMATIKY (ÚP, ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) M

možné narušení vodního zdroje a ochranného pásma vodního zdroje nevyužitá kapacita ZŠ M nízká ekologická stabilita N území nedostatek pracovních N příležitostí



data ÚAP

nový

ÚP

dotazník data ÚAP


ÚP

dotazník

přetrvávající

156


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Ketkovice KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Ketkovice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


URBANISTICKÉ

ZU11

3, 10

ZU12

8

DOPRAVNÍ

ZD11

HYGIENICKÉ

ZH9

brownfields - bývalá kasárna vysoký podíl neobydlených domů

M M

6

velmi špatné spojení veřejnou dopravou do Ivančic v nepracovní dny

N

6 2

není kanalizace nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod nevyhovující stav povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností

M M

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O9

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

2, 8 2

TÉMA v RURÚ

přetrvávající

ÚP

RURÚ

nový

RURÚ

RURÚ

nový

M

dotazník

přetrvávající

ÚP

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) erozně ohrožené pozemky M ÚP stávající zástavba v M záplavovém území Oslavy (pouze chaty)

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) dotazníky data ÚAP


NÁZEV (POPIS)




ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) M M N ÚP



NÁZEV (POPIS)

nejsou

7,9 7,9 10

dotazník

M

STŘETY ZÁMĚRŮ S LIMITY TÉMA v RURÚ

ÚP

přetrvávající

nejsou

OZN.


dotazník RURÚ


JINÉ PROBLÉMY


NÁZEV (POPIS)

nevyužitá kapacita ZŠ naplněná kapacita MŠ nedostatek pracovních příležitostí

157




EKOTOXA.s.r.o.

Obec Kupařovice KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Kupařovice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


URBANISTICKÉ

ZU13

10

brownfields - zámek

ZH10

6

není dořešena výstavba kanalizace a ČOV nevyhovující celkový stav podzemních vod nevyhovující stav povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů překročení imisních limitů pro PM10

M

NÁZEV (POPIS)

ÚROVEŇ PROBLEMATIKY (místní - M, nadmístní N, republiková - R) M M M


DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012) přetrvávající

DOPRAVNÍ HYGIENICKÉ

2 2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O10 O11 O12

TÉMA v RURÚ

2 2 2 2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

STŘETY ZÁMĚRŮ VZÁJEMNĚ STŘETY ZÁMĚRŮ S LIMITY JINÉ PROBLÉMY

TÉMA v RURÚ

2

4 8

8 10

ÚP

RURÚ

přetrvávající

M

RURÚ

nový

R

data ÚAP

nový



data ÚAP

přetrvávající





data ÚAP

přetrvávající

RURÚ

nový

ÚP

RURÚ

přetrvávající

ÚP

dotazník

přetrvávající


ohrožení povodněmi ohrožení vodní erozí ohrožení přívalovými srážkami stávající zástavba v M záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území Jihlavy NÁZEV (POPIS) ÚROVEŇ PROBLEMATIKY (místní - M, nadmístní N, republiková - R) nejsou

ÚP ÚP ÚP


ÚP

NÁZEV (POPIS)



možné narušení ochranného pásma vodního zdroje nízká ekologická stabilita N území velký podíl domů M postavených před 2. sv válkou malá výstavba domů a bytů M nedostatek pracovních příležitostí

dotazník, RURU

M

N

158

nový nový nový

nový


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Mělčany KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Mělčany ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU14

10

nevyužívané objekty ZD (vlastní Agro Ořechov)

DOPRAVNÍ

ZD12

6

HYGIENICKÉ

ZH11

6 2 2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O13

TÉMA v RURÚ

2 2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



velmi špatné spojení veřejnou dopravou do Ivančic v nepracovní dny

N

RURÚ

znečištění ovzduší ze silniční dopravy nevyhovující celkový stav podzemních vod nevyhovující stav povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností a dopravy NÁZEV (POPIS)

M

ohrožení přívalovými srážkami orná půda ohrožená erozí NÁZEV (POPIS)


nejsou


nejsou

JINÉ PROBLÉMY

TÉMA v RURÚ

2

4 7,9 8, 10 8 8

NÁZEV (POPIS)

možné narušení ochranného pásma vodního zdroje nízká ekologická stabilita území naplněná kapacita MŠ nedostatek pracovních příležitostí úbytek trvale obydlených bytů malý počet nově postavených domů

ÚP

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový - 2012) přetrvávající

dotazník

M

RURÚ

přetrvávající

M

RURÚ

nový

M

dotazník

přetrvávající




data ÚAP

přetrvávající







N

ÚP

M

nový

nový

data ÚAP

přetrvávající

M N

ÚP ÚP

dotazník dotazník


M

ÚP

RURÚ

nový

M

ÚP

RURÚ

nový

159


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Moravské Bránice KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Moravské Bránice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU15 ZU16 ZU17

10 10 8

brownfields - Lachema brownfields - bývalé ZD nedostatek pozemků pro výstavbu

DOPRAVNÍ

ZD13

6

ZD14

6

ZD15

6 6

HYGIENICKÉ

ZH12

3

ZH13

3, 6 2 3

3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2 2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)

ÚROVEŇ PROBLEMATIKY (místní - M, nadmístní N, republiková - R) M M N


ÚP ÚP ÚP


nehodové místo - zatáčka nad hřbitovem chybějící rekonstrukce železniční trati 244 chybí cyklostezka směr Dolní Kounice, Ivančice není rekonstrukce průtahu obcí, změna směrového vedení

M

ÚP

dotazník

stará ekologická zátěž (skládka) znečištění ovzduší a hluk ze silniční dopravy nevyhovující celkový stav podzemních vod mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností, dopravy a zemědělské výroby zápach ze zemědělské výroby

M

NÁZEV (POPIS)

orná půda ohrožená erozí stávající zástavba v záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území Jihlavy NÁZEV (POPIS)

N+M

ÚP

RURÚ

N

ÚP

dotazník, RURU

data ÚAP ÚP

M

RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) M ÚP M

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP data ÚAP







dotazník

přetrvávající

střet navrhované silnice II.tř. a VKP Bránická niva střet navrhované silnice II.tř. a ZPF I. a II.tř. zastavitelné plochy v záplavovém území NÁZEV (POPIS) ÚROVEŇ PROBLEMATIKY (místní - M, nadmístní N, republiková - R) možné narušení vodního M zdroje a ochranného pásma vodního zdroje naplněná kapacita MŠ M

7,9

dotazník

ÚP

STŘETY ZÁMĚRŮ S SZL1 LIMITY SZL2

2

přetrvávající

M

M

nejsou

TÉMA v RURÚ


RURÚ

N


JINÉ PROBLÉMY


160


ÚP ÚP ÚP ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, ZÚR, PÚR)

ÚP

nový


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Němčičky KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Němčičky ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU18

8

nedostatek pozemků pro výstavbu

DOPRAVNÍ

ZD16

6

neexistuje spojení veřejnou N dopravou do Ivančic v nepracovní dny

HYGIENICKÉ

ZH14

6

ZH15

6

občasné problémy s M dodávkou vody v SV části obce chybí kanalizace a společná M ČOV s okolními obcemi

2 2

3 3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)

přetrvávající

ÚP

dotazník

nový

ÚP

dotazník, RURU

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

RURÚ

nový

M

dotazník

přetrvávající

R

data ÚAP

nový

NÁZEV (POPIS)









dotazník RURÚ

přetrvávající nový

stávající zástavba v záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území Jihlavy NÁZEV (POPIS)


4

RURÚ

M


7,9 8


M

nejsou

TÉMA v RURÚ


nevyhovující celkový stav podzemních vod nevyhovující stav povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností překročení imisních limitů pro PM10


JINÉ PROBLÉMY


NÁZEV (POPIS)

nízká ekologická stabilita území naplněná kapacita MŠ malý počet dokončených bytů ročně

ÚP

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) N ÚP ÚP

M M

161


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Neslovice KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Neslovice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



chybí obchvat na silnici II/394 nehodová lokalita křižovatka silnic II/394 a III/39410 jižně od Neslovic

N

ÚP

RURÚ

N

ÚP

RURÚ

obec nemá kanalizaci s M ČOV nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemních vod nevyhovující stav M povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů

ÚP

RURU


URBANISTICKÉ DOPRAVNÍ

HYGIENICKÉ

ZD17

6

ZD18

6

ZH16

6 2

2

OHROŽENÍ

OZN.

O14

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

5

TÉMA v RURÚ

STŘETY ZÁMĚRŮ VZÁJEMNĚ STŘETY ZÁMĚRŮ S LIMITY JINÉ PROBLÉMY

NÁZEV (POPIS)

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) úbytek zemědělské půdy 1. M ÚP a 2. stupně ochrany, cca 6 ha NÁZEV (POPIS) ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) nejsou

RURÚ

přetrvávající

RURÚ

nový







data ÚAP

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

nový

nejsou

TÉMA v RURÚ

2

4 10

NÁZEV (POPIS)


možné narušení ochranného pásma vodního zdroje nízká ekologická stabilita N území nedostatek pracovních N příležitostí poznámka: za obec nebyl odevzdán vyplněný dotazník

ÚP

162

nový


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Nová Ves KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Nová Ves ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




znečištění ovzduší z dopravy problémy v zásobování pitnou vodou chybí napojení na ČOV nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností a dopravy

M

ÚP

dotazník

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M M

ÚP

dotazník RURÚ


dotazník

přetrvávající

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) úbytek zemědělské půdy 1. M ÚP a 2. stupně ochrany, 60 ha orná půda ohrožená erozí M ÚP



data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)







URBANISTICKÉ DOPRAVNÍ HYGIENICKÉ

ZH17

6

ZH18

8

ZH19

6 2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O15

TÉMA v RURÚ

5 2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


nejsou


zastavitelné plochy v poddolovaném území

JINÉ PROBLÉMY

TÉMA v RURÚ

2

7,9 7,9 10

M

NÁZEV (POPIS)


ÚP


možné narušení vodního zdroje a ochranného pásma vodního zdroje nevyužitá kapacita ZŠ M naplněná kapacita MŠ M nedostatek pracovních N příležitostí

ÚP ÚP ÚP

163


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Nové Bránice KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Nové Bránice ZÁVADY

OZN.

URBANISTICKÉ

ZU19

TÉMA v RURÚ

8

HYGIENICKÉ 3 2 OHROŽENÍ

OZN.

O16

TÉMA v RURÚ

2 2 2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)

nedostatek pozemků pro výstavbu mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností překročení imisních limitů pro PM10 a B(a)P nevyhovující celkový stav podzemních vod NÁZEV (POPIS)

NÁZEV (POPIS)

nejsou


zastavitelné plochy v záplavovém území TÉMA v RURÚ

2

7,9 7,9 10



M

dotazník

přetrvávající

R

data ÚAP

nový

M

RURÚ

přetrvávající


PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) dotazníky


data ÚAP data ÚAP








ohrožení přívalovými srážkami orná půda ohrožená erozí M stávající zástavba v M záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území Jihlavy


JINÉ PROBLÉMY


NÁZEV (POPIS)

ÚP


ÚP


možné narušení ochranného pásma vodního zdroje naplněná kapacita MŠ M rekonstrukce návsi M nedostatek ploch pro M výstavbu domů nebo firem v majetku obce

ÚP ÚP ÚP

164


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Oslavany KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Oslavany ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU20

10

nevyužívané objekty bývalá tepelná elektrárna

DOPRAVNÍ

ZD19

6

není samostatná cyklostezka směr Ivančice

M+N

ÚP

RURÚ

HYGIENICKÉ

ZH20 ZH21

2 6

M M

ÚP ÚP

dotazník dotazník

ZH22

6

špatná kvalita pitné vody znečištění ovzduší z dopravy špatná kvalita pitné vody v oblasti býv. dolu Kukla dokončit výstavbu jednotné kanalizace nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností a dopravy překročení imisních limitů pro PM10 a B(a)P

M

ÚP

dotazník

M

ÚP

dotazník

NÁZEV (POPIS)

6 2

3

3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

O17

1

O18

2

O19

2

O20

2

1

6

2 2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)

nejsou


zastavitelné plochy v poddolovaném území zastavitelné plochy v záplavovém území (malá část) NÁZEV (POPIS)

TÉMA v RURÚ

2

7 7 9

10

nový

přetrvávající

M

dotazník

přetrvávající

R

data ÚAP

nový


PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP, dotazník


ÚP

dotazníky

nový

ÚP

dotazníky

nový

ÚP

dotazníky

nový

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

ÚP

RURÚ

ÚP

data ÚAP data ÚAP






ÚP

dotazník dotazník


ÚP

dotazník

přetrvávající

dotazník

přetrvávající


ÚP ÚP


možné narušení ochranného pásma vodního zdroje nevyužitá kapacita ZŠ M chybí dům s pečovatelskou M službou nejsou příhodné podmínky M pro rozvoj rekreace nedostatek pracovních příležitostí


RURÚ

velký zábor zemědělské M půdy v důsledku vybudování fotovoltaické elektrárny (8 ha) orná půda ohrožená erozí M stávající zástavba v M záplavovém území (v aktivní zóně záplavového území) Jihlavy a Oslavy NÁZEV (POPIS)


M

ohrožení zástavby sesuvným územím (ul. 1. máje, ul. Havířská, ul. V Gruntech) ohrožení přívalovými M srážkami a povodněmi ulice Padochovská čp. 577 ohrožení přívalovými M srážkami a povodněmi ulice Na Stříbře čp.632 ohrožení přívalovými M srážkami a povodněmi ulice Ve žlíbku čp.23 zástavba na poddolovaném M území v obci Oslavany (oblast mezi linií ul. Novoveská – nám. Republiky – stadion a linií ul. Letkovská – bývalá elektrárna) a obci Oslavany Padochov (celá obec)


JINÉ PROBLÉMY


N

165


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Pravlov KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Pravlov ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




URBANISTICKÉ DOPRAVNÍ

ZD20

6

neexistuje spojení veřejnou N dopravou do Ivančic v nepracovní dny

HYGIENICKÉ

ZH23 ZH24

3 6

hluk z dopravy není kanalizace a společná ČOV s okolními obcemi zápach z chovu prasat nevyhovující celkový stav podzemních vod nevyhovující stav povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů překročení imisních limitů pro PM10

N M

ÚP ÚP

dotazník dotazník, RURÚ

přetrvávající

M M

ÚP

dotazník RURÚ


M

RURÚ

nový

R

data ÚAP

nový

NÁZEV (POPIS)

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) M ÚP M

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) dotazníky data ÚAP

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový 2012) nový přetrvávající

data ÚAP

nový



PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) dotazník RURÚ

DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/10, nový 2012) přetrvávající nový

dotazník

přetrvávající

3 2 2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O21

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

2 2

ohrožení povodněmi stávající zástavba v záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území Jihlavy

5

úbytek zemědělské půdy 1. M a 2. stupně ochrany, cca 17 ha

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


nejsou



JINÉ PROBLÉMY

TÉMA v RURÚ

7 8 10

NÁZEV (POPIS)

nevyužitá kapacita ZŠ pokles počtu trvale obydlených bytů nedostatek pracovních příležitostí

RURÚ

ÚP


ÚP

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) M M ÚP ÚP

N

166


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Senorady KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Senorady ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

ZH25

3, 6

ZH26

6

NÁZEV (POPIS)




hluk z dopravy podél průtahu obcí chybí dobudování kanalizace a ČOV nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností

M M

ÚP

dotazník

přetrvávající

ÚP

dotazník, RURÚ

přetrvávající

M

RURÚ

přetrvávající

M

dotazník

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)










ÚP

RURÚ

nový

ÚP

dotazník

přetrvávající


2

3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

stávající zástavba v záplavovém území Oslavy (pouze chaty) NÁZEV (POPIS)


nejsou


nejsou

JINÉ PROBLÉMY

TÉMA v RURÚ

2

8 10

NÁZEV (POPIS)

možné narušení vodního zdroje a ochranného pásma vodního zdroje vysoký podíl neobydlených M domů nedostatek pracovních N příležitostí

167


EKOTOXA.s.r.o.

Obec Trboušany KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Trboušany ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


obec nemá kanalizaci s napojením na ČOV skládka na suť na místě bývalé cihelny nevyhovující celkový stav podzemních vod nevyhovující stav povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností

M

NÁZEV (POPIS)




ZH27

6 3 2 2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O22

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

TÉMA v RURÚ

ohrožení povodněmi po zimě NÁZEV (POPIS)


nejsou


nejsou

JINÉ PROBLÉMY

OZN.

TÉMA v RURÚ

4 7,9 8 10

NÁZEV (POPIS)

nízká ekologická stabilita území naplněná kapacita MŠ pokles trvale obydlených domů a bytů nedostatek pracovních příležitostí

ÚP

RURÚ

M

dotazník

přetrvávající

M

RURÚ

přetrvávající

M

RURÚ

nový

M

dotazník

přetrvávající


PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) dotazníky





ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R) N



M M

ÚP ÚP

dotazník RURÚ

přetrvávající nový

N

ÚP

dotazník

přetrvávající

168

EKOTOXA.s.r.o.

7


LITERATURA

Data UAP a dotazníková šetření na obcích ORP Ivančice. Další odkazy jsou uvedeny pro každé povinné téma RURU zvlášť: Horninové prostředí a geologie     

Registr svahových nestabilit ČGS http://maps.geology.cz/svahove_nestability/ www.mapy.cz Národní geoportál INSPIRE http://geoportal.gov.cz

Vodní režim      

HEIS VÚV T.G.M. Plány oblasti povodí http://www.dibavod.cz/ http://heis.vuv.cz Veřejný registr půdy – LPIS http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/

Hygiena životního prostředí       

Český hydrometeorologický ústav www.chmi.cz http://kontaminace.cenia.cz Integrovaný registr znečištění www.irz.cz Data o intenzitě dopravy www.rsd.cz

Ochrana přírody a krajiny            

Natura 2000 www.natura2000.cz Chráněná území www.nature.cz Koeficient ekologické stability www.czso.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: www.nature.cz ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody) http://drusop.nature.cz Český statistický úřad: www.czso.cz

169

EKOTOXA.s.r.o.


Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa        

Český statistický úřad www.czso.cz Český úřad zeměměřičský a katastrální http://www.cuzk.cz/ Výměry zemědělské půdy a lesa www.czso.cz Přírodní lesní oblasti www.mezistromy.cz

Veřejná dopravní a technická infrastruktura                               

Jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2012 Internetové stránky obcí Sčítání dopravy 2010 http://www.scitani2010.rsd.cz Český statistický úřad http://www.czso.cz Přehled udělených licencí ERU http://licence.eru.cz KORDIS JmK http://www.idsjmk.cz Politika územního rozvoje ČR (2008) Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2012) Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010–2013 (2010) Generel dopravy Jihomoravského kraje (2006) Generel krajských silnic JmK (aktualizace 2008) Ministerstvo dopravy ČR http://www.mdcr.cz Ředitelsví silnic a dálnic ČR. http://www.rsd.cz Správa železniční dopravní cesty, s. o. http://www.szdc.cz Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem smotorovou dopravou v Jihomoravském kraji (2007) Aktualizovaná Územně energetická koncepce Jihomoravského kraje (2008) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (2004, aktualizovaná verze v aktuálním znění) Územní studie aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí (2010) O2 mapa pokrytí http://www.o2.cz/osobni/199436-mapa_pokryti_a_prodejen/ T-Mobile – mapa pokrytí http://www.t-mobile.cz/web/cz/podpora/mapa-pokryti Síť Vodafonu http://www.vodafone.cz/mapa-pokryti/

170

EKOTOXA.s.r.o.


Sociodemografické podmínky 

          

Český statistický úřad: www.czso.cz o Běžná evidence obyvatelstva, o Městská a obecní statistika, o Sčítání lidu, domů a bytů 2001, o Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – předběžné výsledky, o Veřejná databáze ČSÚ, Jihomoravský kraj http://www.kr-jihomoravsky.cz/ Město Dolní Kounice http://www.dolnikounice.cz/ Město Ivančice http://www.ivancice.cz/ Regionální rada Jihovýchod http://www.jihovychod.cz/ Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb SO ORP Ivančice, 2008. Město Dolní Kounice http://www.dolnikounice.cz/,

Bydlení              

Český statistický úřad www.czso.cz Binek, J., Svobodová, H., Holeček, J. et al. (2009): Synergie ve venkovském prostoru – Aktéři a nástroje rozvoje venkova. 1. vyd. Brno: GaREP, 33 s. Brestičová, Z. (2008): Analýza suburbanizace v zázemí Brna s důrazem na kvalitu života. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 56 s. ČSÚ (2012): Bytová výstavba v územích České republiky v letech 1997–2010. Praha: Český statistický úřad, 107 s. ČSÚ (2012): Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Jihomoravský kraj. Brno: Krajská správa Českého statistického úřadu, 50 s. ČSÚ (2012): Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2011. Brno: Krajská správa Českého statistického úřadu, 64 s. Kolínková, A. (2011): Populační vývoj venkovských oblastí: problémy a možnosti řešení. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 50 s. MMR ČR (2011): Koncepce bydlení ČR do roku 2020. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 115 s. MMR ČR (2012): Vybrané údaje o bydlení 2011. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 146 s. Poledník, M. – Hadlač, M. (2011): Prognózování celkové potřeby bytů v současných podmínkách ekonomické recese. Brno: Institut regionálních informací, 59 s. Ouředníček, M. (2002): Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu. In: Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. s. 39-54. Sýkora, L. (2004): Mezi státem a trhem: obecní samospráva a bydlení v České republice. In: Bytová politika: koniec alebo nový začiatok. Bratislava: Institut bývania a Local Government and Public Service Reform Initiative, s. 43-86. Temelová, J. – Novák, J. – Ouředníček, M. – Puldová, P. (2011): Housing Estates in the Czech Republic after Socialism: Various Trajectories and Inner Differentiation. Urban Studies 48 (9). 1811-1834 pp.

171

EKOTOXA.s.r.o.


Rekreace               

Turistická mapa KČT 1:50 000 Program rozvoje cestovního ruchu JMK pro roky 2007-2013 Atlas cestovního ruchu České republiky (2006) Český statistický úřad http://www.czso.cz/, o Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – předběžné výsledky, Město Dolní Kounice http://www.dolnikounice.cz/ Město Ivančice http://www.ivancice.cz/, Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/, Národní geoportál INSPIRE http://geoportal.gov.cz/ Portál Jižní Moravy http://www.jizni-morava.cz/,

Hospodářské podmínky      

Ministerstvo financí ČR http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ Ministerstvo práce a sociálních věcí www.mpsv.cz Český statistický úřad www.czso.cz

172

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP IVANČICE 2. úplná aktualizace 2012

Recommend Documents