ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Žamberk

Projekt Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Žamberk byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Žamberk

ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:

MĚSTO ŽAMBERK EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon a kolektiv Ekotoxa s.r.o. Masarykova univerzita Brno Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Město Žamberk PROSINEC 2008 VERZE 02

© EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, 615 00 Brno Židenice tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Ekotoxa s.r.o. Ing. Jiří Hon – koordinace projektu Ing. Kamil Plaček – podkladová data ÚAP, průzkumy území Mgr. Radim Lokoč – stručná charakteristika řešeného území, grafická úprava textu, vyhodnocení RURÚ, řešení, koordinace a vypořádání připomínek Mgr. Zdeněk Frélich – horninové prostředí a geologie, hygiena životního prostředí (odpady) Ing. Jana Fichnová – vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod) Ing. Petr Kovář – vodní režim (vodní režim v krajině) Bc. Petr Chroust – vodní režim, hygiena životního prostředí (ovzduší) Ing. Eva Brhelová – ochrana přírody a krajiny Ing. Kamila Lisalová – zemědělský půdní fond Garbriela Hřivnáčová – servisní práce na environmentálním pilíři Bc. Tomáš Mühr – GIS, střety, problémový výkres Ing. Arch. Petr Malý – územní plánování

Masarykova univerzita Brno – Centrum pro regionální rozvoj Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc – hospodářské podmínky Mgr. Ondřej Konečný – hospodářské podmínky

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Mgr. Ivo Dostál – veřejná dopravní a technická infrastruktura Ing. Jiří Jedlička – veřejná dopravní a technická infrastruktura

Mgr. Dušan Struna – rekreace Město Žamberk RNDr. Ivo Krouman – sociodemografické podmínky, bydlení

2

EKOTOXA s.r.o.


OBSAH 1

ÚVOD ............................................................................................................................................ 11 1.1 1.2 1.3

Základní informace ................................................................................................................... 11 Podklady pro RURÚ – údaje o území ....................................................................................... 12 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Žamberk .... 12

2

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP ŽAMBERK................... 13

3

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ..................... 14 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

3.7

Horninové prostředí a geologie ................................................................................................. 15 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území .................................................................... 15 3.1.2 Těžba nerostných surovin ................................................................................................ 17 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území ......................................................................................... 19 3.1.4 Indikátory ....................................................................................................................... 22 3.1.5 SWOT analýza ................................................................................................................ 25 3.1.6 Problémy k řešení............................................................................................................ 25 Vodní režim.............................................................................................................................. 26 3.2.1 Vodní režim v krajině ...................................................................................................... 28 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod............................................................................... 30 3.2.3 Indikátory ....................................................................................................................... 35 3.2.4 SWOT analýza ................................................................................................................ 39 3.2.5 Problémy k řešení............................................................................................................ 40 Hygiena životního prostředí ...................................................................................................... 41 3.3.1 Ovzduší........................................................................................................................... 41 3.3.2 Nakládání s odpadem ...................................................................................................... 44 3.3.3 Další hygienické závady území ....................................................................................... 49 3.3.4 Indikátory ....................................................................................................................... 50 3.3.5 SWOT analýza ................................................................................................................ 55 3.3.6 Problémy k řešení............................................................................................................ 56 Ochrana přírody a krajiny ......................................................................................................... 57 3.4.1 Chráněná území .............................................................................................................. 57 3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny ............................................................................ 60 3.4.3 Územní systém ekologické stability ................................................................................. 61 3.4.4 Indikátory ....................................................................................................................... 62 3.4.5 SWOT analýza ................................................................................................................ 64 3.4.6 Problémy k řešení............................................................................................................ 65 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................. 66 3.5.1 Zemědělský půdní fond ................................................................................................... 66 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa .............................................................................. 69 3.5.3 Indikátory ....................................................................................................................... 73 3.5.4 SWOT analýza ................................................................................................................ 76 3.5.5 Problémy k řešení............................................................................................................ 76 Veřejná dopravní a technická infrastruktura .............................................................................. 77 3.6.1 Dopravní infrastruktura ................................................................................................... 77 3.6.2 Technická infrastruktura.................................................................................................. 82 3.6.3 Indikátory ....................................................................................................................... 86 3.6.4 SWOT analýza ................................................................................................................ 90 3.6.5 Problémy k řešení............................................................................................................ 91 Sociodemografické podmínky................................................................................................... 92 3.7.1 Osídlení .......................................................................................................................... 92 3.7.2 Demografický vývoj........................................................................................................ 95 3.7.3 Věková struktura ........................................................................................................... 102 3.7.4 Vzdělanostní struktura................................................................................................... 105 3.7.5 Školy a školská zařízení ................................................................................................ 107 3

EKOTOXA s.r.o.


3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče ............................................................... 109 3.7.7 Indikátory ..................................................................................................................... 110 3.7.8 SWOT analýza .............................................................................................................. 111 3.7.9 Problémy k řešení.......................................................................................................... 111 3.8 Bydlení................................................................................................................................... 112 3.8.1 Domovní a bytový fond ................................................................................................. 112 3.8.2 Bytový fond .................................................................................................................. 118 3.8.3 Indikátory ..................................................................................................................... 119 3.8.4 SWOT analýza .............................................................................................................. 121 3.8.5 Problémy k řešení.......................................................................................................... 121 3.9 Rekreace................................................................................................................................. 122 3.9.1 Rekreační potenciál regionu .......................................................................................... 123 V areálu Dlouhoňovic jsou v závislosti na sněhových podmínkách upraveny tratě o celkové délce 18 km. 124 3.9.2 Historické a kulturní památky, muzea ............................................................................ 126 3.9.3 Ubytovací kapacity ....................................................................................................... 129 3.9.4 Indikátory ..................................................................................................................... 135 3.9.5 SWOT analýza .............................................................................................................. 140 3.9.6 Problémy k řešení.......................................................................................................... 141 3.10 Hospodářské podmínky .......................................................................................................... 142 3.10.1 Trh práce....................................................................................................................... 142 3.10.2 Pracovní význam obcí ................................................................................................... 147 3.10.3 Podnikatelská aktivita ................................................................................................... 150 3.10.4 Hospodaření obcí .......................................................................................................... 152 3.10.5 Indikátory ..................................................................................................................... 154 3.10.6 SWOT analýza .............................................................................................................. 157 3.10.7 Problémy k řešení.......................................................................................................... 158 4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................. 159 4.1 4.2

5

ZÁVĚR........................................................................................................................................ 171 5.1 5.2

6

Vyhodnocení vyváženosti pilířů .............................................................................................. 159 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři......................................................................... 168 Souhrn z témat........................................................................................................................ 171 Dopravní a hygienické závady v území, ohrožení v území....................................................... 180 5.2.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území ..................................................... 180 5.2.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území .............................................................. 183 5.2.3 Dopravní závady v území .............................................................................................. 184 5.2.4 Ostatní úkoly a problémy k řešení pro celé území SO ORP Žamberk ............................. 184

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE ........................................................................... 187

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha Samostatná příloha

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Přehled použitých vrstev ÚAP Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Karty jevu (procesu)

4

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ................................................................................................ 11 Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Žamberk ........................................................... 16 Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Žamberk ........................................................... 18 Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Žamberk ........................................................................... 27 Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu............. 32 Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu ............... 32 Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu ................................ 34 Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ........................... 35 Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy ........................................................ 38 Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006.......................................................................... 43 Obrázek č. 3.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Žamberk (k roku 2008) ........................ 48 Obrázek č. 3.3.3: Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk ................... 53 Obrázek č. 3.3.4: Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk ............ 53 Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody ............................................................................................. 59 Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability ........................................................................... 62 Obrázek č. 3.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany.......................................................................................... 68 Obrázek č. 3.5.2: Přírodní lesní oblasti .................................................................................................. 70 Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa ............................................................................................................ 73 Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť SO ORP Žamberk .................................................................................... 78 Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Žamberk .................................................... 79 Obrázek č. 3.6.3: Železniční doprava na území SO ORP Žamberk ......................................................... 81 Obrázek č. 3.6.4: Podíl obyvatelstva napojeného na veřejnou kanalizaci v jednotlivých obcích .............. 84 Obrázek č. 3.6.5: Podíl obyvatelstva napojeného na plynovou přípojku v jednotlivých obcích ............... 85 Obrázek č. 3.7.1: Hustota zalidnění v ORP ČR k 31.12.2007 ................................................................. 93 Obrázek č. 3.7.2: Areály maximálního zalidnění v ČR k 31.12.2007...................................................... 93 Obrázek č. 3.7.3: Hustota zalidnění v obcích ORP Žamberk k 31.12.2007 ............................................. 95 Obrázek č. 3.7.4: Přírůstek / úbytek obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech 1997 – 2007 (v %) ................................................................................................................................. 96 Obrázek č. 3.7.5: Vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku a migračního salda v SO ORP PK v l. 1991 – 2007 ......................................................................................................................... 98 Obrázek č. 3.7.6: Vývoj počtu obyvatel (k 31.12.) ve SO ORP Žamberk v letech 1971 – 2007............... 99 Obrázek č. 3.7.7: Přírůstek/úbytek obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech 1997 – 2007 (v %) ... 101 Obrázek č. 3.7.8: Vývoj přirozeného přírůstku a migračního salda v největších obcích SO ORP Žamberk v letech 1997 – 2007 (absolutní hodnoty) ................................................................ 101 Obrázek č. 3.7.9: Index stáří v SO ORP Pardubického kraje k 31.12.2007 ........................................... 103 Obrázek č. 3.7.10: Vývoj indexu stáří ve SO ORP Žamberk v letech 1997 - 2007 ................................ 104 Obrázek č. 3.7.11: Index stáří v obcích SO ORP Žamberk k 31.12.2007 .............................................. 105 Obrázek č. 3.7.12: Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ vzděláním v obcích SO ORP Žamberk k 1.3.2001 (v %) ............................................................................................................................... 106 Obrázek č. 3.7.13: Míra vyjížďky do škol v obcích SO ORP Žamberk k 1.3.2001 (v %) ...................... 109 Obrázek č. 3.8.1: Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích SO ORP Žamberk v letech 1991 – 2001 ............................................................................................................................... 114 Obrázek č. 3.8.2: Stáří trvale obydlených domů v obcích ORP Žamberk k 1.3. 2001............................ 114 Obrázek č. 3.8.3: Vývoj počtu trvale obydlených bytů v obcích SO ORP Žamberk v letech 1991 - 2001 ............................................................................................................................... 117 Obrázek č. 3.8.4: Podíl neobydlených bytů v obcích SO ORP Žamberk k 1.3. 2001 ............................. 117 Obrázek č. 3.8.5: Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v letech 1998 až 2007 v obcích SO ORP Žamberk (roční průměry) ........................................................................................ 119 Obrázek č. 3.9.1: Potenciál cestovního ruchu ....................................................................................... 122 Obrázek č. 3.9.2: Potenciální rekreační plochy .................................................................................... 138 Obrázek č. 3.9.3: Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Žamberk .............................................. 139 Obrázek č. 3.10.1: Vývoj nezaměstnanosti v SO ORP Žamberk v letech 2004–2008............................ 142 5

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.2: Nezaměstnanost v obcích SO ORP Žamberk k 31.12.2007 ..................................... 146 Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř .......... 161 Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř ...... 162 Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj – ekonomický pilíř .................. 163 Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – všechny tři pilíře ................. 164 Obrázek č. 4.1.5: Počet negativně hodnocených pilířů v obcích ........................................................... 165

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Žamberk ........................................................ 17 Tabulka č. 3.1.2: Sesuvná území v SO ORP Žamberk............................................................................ 19 Tabulka č. 3.1.3: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk ..... 23 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí .............................. 28 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí ........................................ 29 Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích ............................................................ 30 Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu ..... 33 Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů ................................... 37 Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006 ... 42 Tabulka č. 3.3.2: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Žamberk v roce 2006 ......................................................................................................................... 44 Tabulka č. 3.3.3: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Žamberk v roce 2007 ....... 45 Tabulka č. 3.3.4: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Žamberk (k roku 2008) ........... 46 Tabulka č. 3.3.5: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Žamberk (k roku 2008 ......... 47 Tabulka č. 3.3.6: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2006....................................................................................................... 51 Tabulka č. 3.3.7: Produkce KO a míra separace na území SO ORP Žamberk v roce 2007 ...................... 52 Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Žamberk (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území ............................................................................................................... 58 Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk .................... 60 Tabulka č. 3.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk .................... 63 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30.6.2008................................................................. 66 Tabulka č. 3.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany (ha) ................................................................................. 67 Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost dle obcí ....................................................................................................... 70 Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa............................................................................................................. 72 Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru................................................................................................... 73 Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL - lesnatost................................................................ 74 Tabulka č. 3.5.7: Indikátory změny výměry ZPF v období 2001 až 2008 a Indikátor lesnatosti .............. 75 Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. ve správním obvodu ORP Žamberk ....................... 81 Tabulka č. 3.6.2: Alternativní zdroje el. energie v obcích SO ORP Žamberk (v MW celkem instal. výkonu) .................................................................................................................... 85 Tabulka č. 3.6.3: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ........................... 86 Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) ................................................... 87 Tabulka č. 3.6.5: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí ......................................................................... 88 Tabulka č. 3.6.6: Vybavenost technickou infrastrukturou v SO ORP Žamberk ....................................... 89 Tabulka č. 3.7.1: Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v SO ORP Pardubického kraje k 31.12.2007 ................................................................................................................................. 92 Tabulka č. 3.7.2: Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v obcích SO ORP Žamberk k 31.12.2007 ... 94 Tabulka č. 3.7.3: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech 1997 - 2007 ................. 95 Tabulka č. 3.7.4: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech 1997 - 2007 .................... 100 Tabulka č. 3.7.5: Věková struktura v ORP Pardubického kraje k 31.12.2007 (v %) .............................. 102 Tabulka č. 3.7.6: Věková struktura v obcích SO ORP Žamberk k 31.12.2007 (v %)............................. 103 Tabulka č. 3.7.7: Vzdělanostní struktura v obcích SO ORP Žamberk k 1.3.2001 (v %) ........................ 105 Tabulka č. 3.7.8: Počet dětí v mateřských a základních školách v obcích SO ORP Žamberk k 30.9.2008 ............................................................................................................................... 107

6

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.9: Počet studentů ve středních školách a učilištích v obcích SO ORP Žamberk k 30.9.2008 ............................................................................................................................... 108 Tabulka č. 3.7.10: Dojížďka a vyjížďka do škol v obcích SO ORP Žamberk k 1.3.2001 ...................... 108 Tabulka č. 3.7.11: Vybraná zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích SO ORP Žamberk k 31.12.2006 .............................................................................................................. 109 Tabulka č. 3.7.12: Indikátory - růst obyvatelstva, indexu stáří a podílu osob s VŠ a VOŠ v obcích SO ORP Žamberk ......................................................................................................... 110 Tabulka č. 3.8.1: Vývoj počtu trvale obydlených domů ve SO ORP PK v letech 1991 – 2001 .............. 112 Tabulka č. 3.8.2: Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích SO ORP Žamberk v letech 1991 - 2001 ............................................................................................................................... 113 Tabulka č. 3.8.3: Vývoj počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 – 2001 a neobydlené byty k 3.1.2001 v obcích SO ORP Žamberk ..................................................................................... 116 Tabulka č. 3.8.4: Dokončené byty v obcích SO ORP Žamberk v letech 1998 až 2007 .......................... 118 Tabulka č. 3.8.5: Hodnocení indikátorů ............................................................................................... 120 Tabulka č. 3.9.1: Základní informace o lyžařských areálech ................................................................ 124 Tabulka č. 3.9.2: Další lyžařské areály ................................................................................................ 124 Tabulka č. 3.9.3: Seznam nemovitých památek v SO ORP Žamberk .................................................... 127 Tabulka č. 3.9.4: Hromadná ubytovací zařízení na území SO ORP Žamberk........................................ 129 Tabulka č. 3.9.5: Využívání bytového fondu k individuální rekreaci .................................................... 134 Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátoru podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreační funkce obcí ............................................................................................................. 137 Tabulka č. 4.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Žamberk .......................... 160 Tabulka č. 4.1.2: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů ............................. 166 Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři .......................................................... 168

SEZNAM ZKRATEK (r)IFK AOT40

BD BPEJ BRKO BRO CLRTAP CR ČGS ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DN DP DP FO DP PO DPH DPS DV EIA

(redukovaný) index funkční velikosti expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bytové domy bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad biologicky rozložitelný odpad Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států cestovní ruch Česká geologická služba Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální daň z nemovitostí dobývací prostor daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty dům s pečovatelskou službou daňová výtěžnost Environmental Impact Assesment (posuzování vlivu na životní prostředí)

7

EKOTOXA s.r.o.

EKN ENV EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HMCP HMMS HMPP HP1, HP2 CHKO CHLÚ CHOPAV CHÚ ISKO ISOH k.ú. KES KO KPÚ LBC/LBK LHP LO LZU MD MMR mn Mze MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NLP NO NP NR NRBC/NRBK OKEČ OPM OPRL ORP OZKO PAH PLO PO POH ČR POU PP/NPP PR/NPR PRP PUPFL PÚR Q


ekonomický pilíř environmentální pilíř Evropská unie evropsky významná lokalita geografický informační systém Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hrubá míra celkového přírůstku hrubá míra migračního salda hrubá míra přirozeného přírůstku hlavní parametr 1, 2 chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast podzemní akumulace vod chráněné území Informační systém kvality ovzduší informační systém odpadového hospodářství katastrální území koeficient ekologické stability krajiny komunální odpad komplexní pozemkové úpravy lokální biocentrum / lokální biokoridor lesní hospodářský plán lesy ochranné lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj míra nezaměstnanosti Ministerstvo zemědělství maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu národní lesnický plán nebezpečný odpad (zde v textu) národní park nadregionální nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor odvětvová klasifikace ekonomických činností obsazená pracovní místa oblastní plány rozvoje lesa obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) přírodní lesní oblast ptačí oblast Plán odpadového hospodářství České republiky obec s pověřeným obecním úřadem přírodní památka / národní přírodní památka přírodní rezervace / národní přírodní rezervace potenciální rekreační plochy pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního)

8

EKOTOXA s.r.o.

Q100 R RBC/RBK RD RKC RURÚ ŘSD ČR SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC SUR ČR SWOT TRF TTP ÚAP ÚAP MSK ÚHÚL ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP VLD VTL VÚC ZABAGED ZCHÚ ZPF ZÚR ŽP


průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum / regionální biokoridor rodinné domy rekreačně-krajinný celek Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strategie udržitelného rozvoje České republiky Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) turisticko rekreační funkce trvalé travní porosty územně analytické podklady územně analytické podklady Moravskoslezského kraje Ústav pro hospodářskou úpravu lesa územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek veřejná linková doprava vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) velký územní celek Základní báze geografických dat pro státní správu zvláště chráněné území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí

9

EKOTOXA s.r.o.


JEDNOTKY GJ GWh h ha kg kV kW l m m2 m3 MW km km2 m n. m. s t °C

gigajoule gigawatthodiny hodina hektar kilogram kilovolt kilowatt litr metr metr čtvereční metr krychlový megawatt kilometr kilometr čtvereční metrů nad mořem sekunda tuna stupeň Celsia

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP BZN Cd NH4 + NO2 NO3 NOx O3 PM10 SO2 VOC

arsen benzo(a)pyren benzen kadmium amonné ionty oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (NO a NO2 – oxid dusnatý a oxid dusičitý) přízemní (troposférický) ozon suspendované částice velikostní frakce PM10 (částice menší než 10 µm) oxid siřičitý těkavé organické sloučeniny (Volatile Organic Compounds)

10

EKOTOXA s.r.o.

1


ÚVOD

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a Městem Žamberk a podepsané dne 1.7.2008 (město Žamberk). a ve stejný den 1.7.2008 (Ekotoxa). Konečným zákazníkem projektu je město Žamberk. Jedná se o verzi 02 z prosince 2008 se zapracovanými připomínkami ORP. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Žamberk postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon v platném znění) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor udržitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, které jsou novým nástrojem územního plánování. Provázanost obou složek ÚAP je zřejmá z následujícího schématu. Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ

Z výše uvedeného schématu je patrné, že předkládaný materiál se zabývá pouze třetí částí celé práce, umístěné vpravo. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha Samostatná příloha

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Přehled použitých vrstev ÚAP Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Karty jevu (procesu)

11

EKOTOXA s.r.o.


1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č. 1. – část „A“ a část „B“. • •

Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů)

Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Olomouckého kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Olomouckém kraji v posledních letech (2006, 2007)) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Žamberk (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.

1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP ŽAMBERK

PODMÍNEK

Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007 a jeho prováděcí vyhlášky.

Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, po 1.1.2007 (předpoklad schválení krajské ZUR 1. 7. 2009) potom budou schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Pardubického.

12

EKOTOXA s.r.o.


2

ŘEŠENÉHO

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŽAMBERK

ÚZEMÍ

–

SO

ORP

Správní obvod ORP Žamberk je jedním z 15 správních obvodů ORP Pardubického kraje. Toto území leží ve východní části kraje na hranici s Polskou republikou, ze severu a západu sousedí s SO ORP Rychnov nad Kněžnou, z jihozápadu s SO ORP Ústí nad Orlicí, z jihu s SO ORP Lanškroun a z východu s SO ORP Králíky. Převážná část území Žamberska náleží do Orlických hor, podcelku Mladkovská vrchovina, a do Podorlické pahorkatiny, podcelku Žamberská pahorkatina, na severovýchodě sem zasahuje Kladská kotlina (Kralická brázda) a v jihozápadní části výběžek Východočeská tabule. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 27 obcí mají 3 status města – Žamberk, Letohrad a Janlonné nad Orlicí a obec Kunvald má status městyse. Podle údajů z roku 2007 patří SO ORP Žamberk svou rozlohou 281,54 km² mezi středně velké SO ORP kraje, zabírá 6,2 % území kraje. V počtu obyvatel za rok 2007 patří s 29147 obyvateli k menším SO ORP v kraji, což jsou 5,6 % z celkového počtu obyvatel kraje. Hustota osídlení – pouze 103,5 obyvatel na km² – je pod krajskými údaji (112 obyvatel na km²). Počet obyvatel ve sledovaném SO ORP se v posledních dvou desetiletích zvyšuje, v posledních 10 letech (1997-2007) zaznamenal nárůst o 1,42 %. Z celkové rozlohy území SO ORP tvoří dle údajů ČSÚ z roku 2007 zemědělská půda 60,1 %, přitom z 55,8 % jde o ornou půdu, na 38,6 % zemědělské půdy jsou trvalé travní porosty a na 5,6 % trvalé kultury. Ve srovnání s průměrem kraje je zde o něco nižší podíl lesů, které zabírají 31,0 % území V roce 1969 byla vyhlášena CHKO, jež zasahuje do části území SO ORP Žamberk. Hlavním důvodem jejího vyhlášení je ochrana a uchování harmonicky vyvážené krajiny – přírodních prvků a dlouhodobého působení člověka. V CHKO i vně jeho hranice se na území SO ORP nachází několik zvláště chráněných území: přírodní památky Čenkovička (louky v údolí meandrujícího potoka), Hradní kopec Litice (zbytek smíšeného porostu přirozené skladby na skalním ostrohu), Letohradská bažantnice (zbytek bažantnice založené v r. 1628; starý smíšený porost), Údolí Záhorského potoka (bohatá lokalita bledule jarní), Zemská brána (hluboce zaříznuté balvanité řečiště Orlice, skalnaté svahy zalesněné polopřirozenými porosty), přírodní rezervace Sutice (opuková stráň se vzácnou květenou). Dále se na tomto území nacházejí ptačí oblast Králický Sněžník a evropské významné lokality Tichá Orlice a Bouda u Těchonína. Na sledovaném území působí dle údajů ČSÚ z let 2007 209 subjektů na 1000 obyvatel, což je téměř na úrovni Pardubického kraje (209,2) Nezaměstnanost SO ORP Žamberk se v porovnání s jinými SO ORP Pardubického kraje dlouhodobě drží pod krajským průměrem, na konci roku 2007 dosahovala 4,4 %, v posledních letech vykazuje klesající trend. V rámci SO ORP v Pardubickém kraji vykazuje Žamberk společně s SO ORP Holice a Pardubice jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti. Krajina regionu nabízí řadu příležitostí pro trávení volného času. Kromě zmíněných přírodních památek mohou turisté obdivovat kulturní památky: zámek, děkanství, radnici se starou hasičskou zbrojnicí a měšťanské domy v Žamberku, měšťanské domy a morový sloup v Letohradu, sakrální architekturu a venkovské usedlosti téměř v každé obci atd. Oblast je díky vhodným přírodním a infrastrukturním podmínkám vyhledávána pěšími turisty, cykloturisty a vodáky.

13

EKOTOXA s.r.o.

3


ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata • Horninové prostředí a geologie, • Vodní režim, • Hygiena životního prostředí, • Ochrana přírody a krajiny, • Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), • Veřejná dopravní a technická infrastruktura, • Sociodemografické podmínky, • Bydlení, • Rekreace, • Hospodářské podmínky. V rámci zpracování vlastních témat byly zpracovány karty jevů (procesů) – viz příloha č. 3. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: • • •

Pardubický kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Žamberk, ostatní SO ORP Pardubického kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Ústí nad Orlicí, do kterého spadá SO ORP Žamberk

14

EKOTOXA s.r.o.


3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území Z hlediska regionálně geomorfologického členění náleží převážná část zájmového území do krkonošsko-jesenické soustavy a její orlické podsestavy. Z geomorfologického hlediska náleží SO ORP Žamberk ke geomorfologickým celkům Orlické hory (a jejímu podcelku Mladkovská vrchovina) a Podorlická pahorkatina (geomorfologický podcelek Žamberská pahorkatina). Pouze velmi okrajově sem zasahují na severovýchodě Kladská kotlina (Kralická brázda) a v jihozápadní části výběžek České

tabule a to podsoustavou Východočeské tabule. Orlické hory patří jako geomorfologický celek do Krkonošsko-jesenické (Sudetské) soustavy a prošly s ní společným vývojem od starohor do přítomnosti. Celé pásmo Orlických hor od státní hranice nad Olešnicí v Orlických horách po jižní úbočí Bukové hory nad Heřmanicemi (mimo CHKO) je dlouhé 55 km, jeho šířka kolísá mezi 3 až 8 km. Celkově se jedná o plochou hornatinu převážně v povodí Divoké a Tiché Orlice. Střední výška je 713,0 m a střední sklon 8°48´. Hluboko zaříznutá údolí vodních toků s místy se nacházejícími kryogenními skalními tvary. Od Bartošovic směrem k Mladkovu a Klášterci nad Orlicí se rozkládá Mladkovská vrchovina. Severní část vrchoviny tvoří plochý hřbet Žambereckých lesů, sklánějící se rovnoměrně k jihu mezi Údolíčkem a Bartošovicemi v Orlických horách. Sklon svahů k Divoké Orlici u Ostrova a Zemské brány je již mnohem prudší. Průlomové údolí Divoké Orlice od pohraničního mostu u Zemské brány k hornímu okraji Klášterce v Potocích je sice sotva 4 km dlouhé, vyniká však nejen prudkým spádem, ale i skalními útvary na březích a mohutnými balvany v řečišti. Vodní tok se mezi mnohametrovými balvany tříští a vytváří kaskády peřejí s hlubokými tůněmi. Eroze, víření vody a unášené valouny vymlely v balvanu ležícím poblíž levého břehu pod největšími skalními bloky ojedinělý obří hrnec, protažený po proudu na 50 cm při šířce 25 cm a hloubce 20 cm. Ojedinělé skupiny skal sbíhají ze strání po obou březích. Největší z nich jsou tzv. Ledříčkovy skály na pravém břehu. Z geologického hlediska jsou Orlické hory tvořeny převážně souborem starohorních hornin pocházejících z doby před více než 570 mil. lety. Tehdy měly podobu sedimentů usazujících se na dně pradávných moří. Usazeniny se po dlouhých procesech přeměnily na metamorfity - ruly, svory, fylity, amfibolity aj., tvořící současný geologický podklad většiny území CHKO. Starohorní kadomské (assyntské) vrásnění vyzdvihlo z původně zarovnané plochy Orlicko-kladskou klenbu. Při hercynském vrásnění (před 420–250 mil. lety) pronikla do klenby roztavená hornina dnešních granodioritových těles (Špičák). Povrch byl dále zaoblován větrem, deštěm a střídáním teplot. V období křídy (před 140–65 mil. lety) území znovu pokleslo a jeho většina byla zalita mořem. V době třetihorního saxonského vrásnění (před 65-2 mil. lety), které dalo vzniknout např. Alpám a karpatskému oblouku, došlo k oživení starých zlomů a vyzdvižení oblasti Orlických hor. Ve čtvrtohorních dobách ledových na hřebeni výrazně působilo mrazové zvětrávání, které dalo vznik mrazovým srubům, kamenným mořím a suťovým rozpadům. Poměrně malá pestrost geologického podloží Orlických hor se projevila tím, že zde nebyl zjištěn výskyt ekonomicky významných zásob nerostných surovin. Podorlická pahorkatina zaujímá poměrně rozsáhlé území protažené od severozápadu (mezi Hronovem a Červeným Kostelcem) k jihovýchodu v délce 110 km a šířce 10-15 km. Tvoří předěl mezi Orlickými horami, Zábřežskou vrchovinou a Českou tabulí. Jde o členitou pahorkatinu s nejvyšší horou Špičákem (841 m n.m). Převažuje tektonicky porušený erozně denudační reliéf ker, hrástí, antiklinál a synklinál na horninách krystalinika, hlubinných vyvřelin, permu a svrchní křídy. Geologicky velmi pestrá oblast budovaná krystalickými horninami a prvohorními, druhohorními místy i třetihorními sedimenty. Dnešní tvář reliéfu Orlického podhůří podmínily především saxonské tektonické poruchy, opakující se během třetihor na dříve založených varijských zlomech. Působením vnějších vlivů byly částečně denudovány (odneseny) mladší křídové vrstvy a obnaženy horniny krystalinika. Původní geologické poměry však dodnes připomínají tzv. epigenetická říční údolí, probíhající napříč geologickou strukturou. Podorlická pahorkatina se dále dělí do tří podcelků (Náchodská vrchovina, Žamberská pahorkatina a Moravskotřebovská pahorkatina), přičemž do sledovaného území zasahuje pouze Žamberská pahorkatina. Ta je charakteristická méně členitým reliéfem. Jedná se o mírně zvlněnou plošinu s ojediněle se vyskytujícími svahy. Výjimkou jsou údolí Zdobnice a Říčky v oblasti jejich soutoku s více než stometrovými údolními srázy. Na geologické stavbě území se podílejí horniny

15

EKOTOXA s.r.o.


druhohorního a čtvrtohorního stáří. Jsou to opuky a slínovce, křídové slíny a nevápnité nivní uloženiny. Celková plocha je 411,95 km2, střední výška 455,8 m a střední sklon 4°43´. Z hlediska geologické charakteristiky lze na zájmovém území zastihnout dle regionálního geologického členění tři základní jednotky Českého masívu: krystalinikum - prevariské paleozoikum (součást spodní stavby), svrchní karbon - perm a křídu (součásti svrchní stavby). Spodní stavbu reprezentují tři jednotky orlicko-sněžnické části lužické oblasti. Nejrozsáhlejší část představuje orlicko-sněžnické krystalinikum vystupující ve východní části zájmového území (tj. severovýchodně od linie Jablonné nad Orlicí Klášterec nad Orlicí). Tato skupina obsahuje různé typy rul, ortorul a migmatitů. Další jednotkou ležící patrně v nadloží orlicko-sněžnického krystalinika je stroňská skupina s výskyty v okolí Klášterce nad Orlicí a Vlčkovic. Základními horninami této skupiny jsou dvojslídné svory, popř. lepidoblastické ruly s polohami mramorů, kvarcitů, metalyditů, grafitických hornin a různých metabazitů. Poslední jednotkou spodní stavby je zábřežské krystalinikum zasahující do zájmového území svým severozápadním výběžkem jižně od linie Mistrovice - Jablonné nad Orlicí. Typickými horninami, které zde lze nalézt jsou zábřežské drobové ruly až svory s vložkami křemenných dioritů. Permokarbonské sedimentární horniny (pískovce, jílovce a slepence) v zájmovém území náleží orlické pánvi. Na severu její hranici tvoří linie Žamberk - Potštejn, východo severovýchodní hranice je tektonická - tzv. kyšperský zlom probíhající od Žamberka k Moravské Třebové. Západním a jižním směrem přesahuje orlická pánev hranice zájmového území (k Potštejnu, Letovicím a Jevíčku). Zbylou část zájmového území překrývají křídové sedimenty. Česká křídová tabule je zde zastoupena labským vývojem, pro který jsou typické pískovce, jílovce a zvláště vápnité pelity. Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Žamberk

Legenda proterozoické horniny assyntsky zvrásněné s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly)

granitoidy assyntské (žuly, granodiority)

vulkanické horniny zčásti metamorfované proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) mezozoické horniny (pískovce, jílovce)

terciérní horniny (písky, jíly)

kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky)

žuly (granitová řada)

permokrabonské horniny (pískovce, slepence, jílovce)

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz

16

EKOTOXA s.r.o.


3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Žamberk se nachází několik výhradních ložisek nerostných surovin a také 3 prognózní zdroje nerostných surovin, a to zejména ložiska stavebního kamene. Dále se zde nachází jedno ložisko štěrkopísku (Horní Čermná) a barytu (Záchlumí). Těžba probíhá pouze na některých ložiscích, a to v Bystřeci, Mistrovicích a Záchlumí. V těchto třech případech se jedná o ložiska stavebního kamene. Pro ochranu většiny těchto výhradních ložisek nerostných surovin byla vymezena chráněná ložisková území. Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Žamberk Obec

Název

Č. Surovi Plocha Typ Těžba Organizace Nerost ČHLÚ ložiska na (ha) 3023600 BLV Dřívější ČM štěrk, a.s., SK granodiorit 7,9 Ano povrchová Mokrá amfibolit, rula 3066900 BLV Současná Tarmac CZ SK rula 22,6 Ano povrchová a.s., Liberec 3220200 BLV Dosud ČGS ŠP štěrkopísek 2,4 Ano netěženo Geofond 3023500 BLV Dřívější M - SILNICE SK žula, 22,7 Ne povrchová a.s., Pardubice granodiorit

Bystřec

Jablonné nad Orlicí

Bystřec

Bystřec

Bystřec, Verměřovice Česká Rybná, Záchlumí Mistrovice

Horní Čermná Litice nad Orlicí Mistrovice

3023700 BLV Současná M - SILNICE SK povrchová a.s., Pardubice

Studené

Studené

9212800 SPN

Studené, Sobkovice Záchlumí

Bořitov Litice nad Orlicí

Dosud netěženo 9212900 SPN Dosud netěženo 3023400 BLV Současná povrchová

Záchlumí

Litice nad Orlicí

3023401 BLV Dosud netěženo

Záchlumí

Bohousová

Záchlumí

Bohousová

3202300 BLV Dosud netěženo 9214200 SPN Dosud netěženo

MŽP, Praha

SK

křemenný diorit, amfibolit, rula rula

MŽP, Praha

SK

rula

25 Ne

ŽPSV a.s., Uherský Ostroh ŽPSV a.s., Uherský Ostroh ČGS Geofond MŽP, Praha

SK

žula, granodiorit

15 Ano

SK

granodiorit rula

32,1 Ano

Fluorit baryt -baryt SK rula

15,5 Ano

21,1 Ne

15,7 Ano 19,6 Ne

Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2008 Pozn.: SK – stavební kámen, ŠP – štěrkopísek, BLV – bilancované ložisko výhradní, SPN – prognózní zdroj nerostů Pro potřeby těžby nerostných surovin je zde také (dle údajů uvedených na mapovém portálu Cenia) vymezeno několik dobývacích prostorů, a to v obcích Záchlumí (Litice nad Orlicí – těžený, Česká Rybná - netěžený), Bystřec (těžený a netěžený) a Mistrovice (těžený).

17

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Žamberk

Zdroj: Data ÚAP (Geofond), 2008

18

EKOTOXA s.r.o.


3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Žamberk je evidován velký počet sesuvných území většinou menšího rozsahu. Nacházejí se především na území obcí Letohrad, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Žamberk apod. Poddolovaná území jsou evidována pouze dvě, a to na území obce Záchlumí, avšak mimo zastavěného území obce. Nepředstavuje tedy vyšší riziko nebo omezení pro rozvoj obce. Tabulka č. 3.1.2: Sesuvná území v SO ORP Žamberk Obec Lokalita Bystřec Bystřec Bystřec Bystřec Bystřec Bystřec Dlouhoňovice Dlouhoňovice Hejnice Hejnice Helvíkovice Helvíkovice Klášterec nad Orlicí Klášterec Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Letohrad Letohrad Letohrad Mistrovice Letohrad Letohrad Líšnice Líšnice Lukavice Letohrad Záchlumí Dlouhoňovice Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žampach Hnátnice Česká Rybná Sopotnice Česká Rybná Česká Rybná Česká Rybná Česká Rybná Česká Rybná Česká Rybná Česká Rybná Česká Rybná Česká Rybná Pustina Dlouhoňovice Dlouhoňovice Dlouhoňovice Dlouhoňovice Dlouhoňovice Dlouhoňovice Dlouhoňovice Dlouhoňovice Hejnice Hejnice Hejnice Hejnice Hejnice Hejnice Helvíkovice Helvíkovice Helvíkovice Helvíkovice Helvíkovice Helvíkovice Helvíkovice Helvíkovice Helvíkovice Helvíkovice 19

Aktivita aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní potenciální aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní potenciální potenciální aktivní stabilizovaný aktivní potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální aktivní potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální

Plocha (ha) bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový 0,5 0,3 0,6 1,7 1,1 2 0,4 1,9 0,4 0,4 0,8 3,1 1,4 1,1 0 0,9 1,7 1,4

EKOTOXA s.r.o.

Obec Helvíkovice, Žamberk Jablonné nad Orlicí Jablonné nad Orlicí Kameničná Kameničná Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Kunvald Kunvald Kunvald Kunvald Kunvald Kunvald Kunvald Kunvald Kunvald Letohrad Letohrad Letohrad Letohrad Letohrad Letohrad Letohrad Letohrad Letohrad Letohrad Letohrad Letohrad, Písečná Letohrad, Šedivec Líšnice Líšnice Líšnice Líšnice


Lokalita Žamberk Jablonné nad Orlicí Jablonné nad Orlicí Kamenička Helvíkovice Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Kunvald Kunvald Kunvald Kunvald Kunvald Rokytnice Kunvald Kunvald Kunvald Letohrad Verměřovice Červená Červená Červená Jankovice Jankovice Letohrad Letohrad Letohrad Letohrad Letohrad Šedivec Líšnice Líšnice Líšnice Žamberk

20

Aktivita potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální aktivní potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální

Plocha (ha) 0,6 0,6 0,5 1,2 0,9 0,6 1,1 0,6 0,4 0,6 0,9 5,6 1,1 0,9 0,8 0,6 0,8 2,4 1,7 1,1 0,7 1,9 2,6 1,6 0,4 1,2 4,9 0,8 1,5 0,3 1,5 0,3 0,3 5,9 1 0,7 0,8 5,6 0,7 6,1 2,9 2 1,5 1,2 0,9

EKOTOXA s.r.o.

Obec Lukavice Lukavice Lukavice Lukavice Lukavice Lukavice Lukavice Lukavice, Žamberk Mistrovice Mistrovice Mistrovice Mistrovice Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř, Studené Pastviny Pastviny Pastviny Pastviny Pastviny Pastviny Pastviny Písečná Písečná Písečná Písečná Písečná Písečná, Žampach Šedivec Záchlumí Záchlumí Záchlumí Záchlumí Záchlumí


Lokalita Letohrad Šedivec Letohrad Lukavice Lukavice Lukavice Lukavice Lukavice Lukavice Mistrovice Mistrovice Mistrovice Mistrovice Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Nekoř Pastviny Pastviny Pastviny Pastviny Nekoř Nekoř Nekoř Písečná Písečná Písečná Písečná Písečná Písečná Šedivec Rybná nad Zdobnicí Bohousová Bohousová Bohousová Záchlumí

21

Aktivita potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální stabilizovaný aktivní potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální

Plocha (ha) 0,7 0,5 1,9 0,3 4,4 2,3 0,4 1,2 1,9 2,1 0,6 0 0,6 0,7 0,3 2,4 0,5 1,2 1 1,7 5 3,6 1 0,6 4,2 1,9 0,7 0,5 0,9 2,4 0,5 0,4 1 1,1 1,1 0,5 0,4 1 1 0,3 0,9 0,4 1,2 0,3 1,1

EKOTOXA s.r.o.

Obec Záchlumí Záchlumí Záchlumí Záchlumí Záchlumí Záchlumí Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žampach Žampach Žampach Žampach Zdroj: Geofond, 2008


Lokalita Bohousová Česká Rybná Bohousová Bohousová Bohousová Bohousová Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Hlavná Žampach Hnátnice Hnátnice

Aktivita potenciální potenciální aktivní aktivní aktivní aktivní potenciální potenciální potenciální potenciální stabilizovaný stabilizovaný aktivní potenciální potenciální potenciální aktivní

Plocha (ha) 1,1 0,7 0,9 0,4 0,8 2 6 0,7 0,8 1,9 0,5 0,6 0,5 1,8 0,5 0,2 0,2

3.1.4 Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor „podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí“. Výskyt těchto území obecně představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména může být limitem pro výstavbu. Poddolovaná území se v SO ORP nachází pouze dvě v obci Záchlumí, sesuvných území je více. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Poddolovaná území u obce Zachlumí byla započtena mezi sesuvná území. Sesuvných území je velký počet, ale plošně jsou většinou pouze malého rozsahu. Jejich největší výskyt je na území obcí Hejnice (1,1 % plochy obce), Záchlumí (1,5 %), Kameničná (3,1 %) a především Mistrovice (5,11 %). Nacházejí se především v údolích řek a v celé řadě nejen těchto obcí (dále také Klášterec nad Orlicí, Nekoř, Kunvald, Žamberk, Líšnice apod.) se nacházejí v zastavěném území obcí a mohou představovat riziko pro stávající zástavbu a omezení pro budoucí rozvoj obcí. Je pro to vhodné přijmout opatření pro omezení rizika v těchto lokalitách. Hodnocení indikátoru: -2 více než 5 % plochy obce -1 3 – 5 % plochy obce 0 1 – 2,99 % plochy obce, 1 0 – 0,99 % plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území

22

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.1.3: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Plocha obce Podíl Hodnocení Obec Počet SÚ Plocha SÚ (ha) plochy SÚ indikátoru Bystřec 1814,0 3 0,0 0,00 1 Česká Rybná 809,3 0 6,2 0,77 1 České Petrovice 627,3 0 0,0 0,00 2 Dlouhoňovice 392,0 1 3,1 0,79 1 Hejnice 482,9 1 5,3 1,10 0 Helvíkovice 1070,8 1 5,4 0,50 1 Jablonné nad Orlicí 437,6 0 1,1 0,25 1 Jamné nad Orlicí 1059,9 0 2,1 0,20 1 Kameničná 584,2 0 18,1 3,10 -1 Klášterec nad Orlicí 1797,7 3 15,2 0,85 1 Kunvald 2931,7 0 19,8 0,68 1 Letohrad 2359,3 3 5,6 0,24 1 Líšnice 1148,3 1 11,2 0,98 1 Lukavice 1105,4 1 4,6 0,42 1 Mistrovice 459,7 0 23,5 5,11 -2 Nekoř 1094,1 0 0,0 0,00 2 Orličky 867,5 0 0,0 0,00 2 Pastviny 835,5 0 6,4 0,77 1 Písečná 881,5 0 5,4 0,61 1 Sobkovice 366,1 0 0,0 0,00 2 Studené 543,8 0 1,2 0,22 1 Šedivec 388,5 0 2,0 0,51 1 Těchonín 1898,8 0 0,0 0,00 2 Verměřovice 599,4 0 0,0 0,00 2 Záchlumí 1356,3 1S + 2P 20,4 1,50 0 Žamberk 1688,1 3 11,8 0,70 1 Žampach 556,1 1 2,9 0,52 1 SO ORP Žamberk 28156 21 171,3 0,61 1 Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2008

23

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.3: Indikátor – Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích

Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2008

24

EKOTOXA s.r.o.


3.1.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Ve sledovaném území se nachází větší množství Vysoký výskyt sesuvných území, přičemž velká ložisek nerostných surovin (stavební kámen), která část z nich se nachází přímo ve stávající zástavbě představují místní zdroj surovin. nebo její blízkosti a mohou představovat riziko a omezení pro rozvoj obcí (zejména Hejnice, Záchlumí, Kameničná, Mistrovice, Klášterec nad Orlicí, Nekoř, Kunvald, Žamberk, Líšnice apod.). V území je minimální výskyt poddolovaných území, která navíc nepředstavují riziko pro rozvoj obcí. U většiny výhradních ložisek nerostných surovin jsou také vymezena chráněná ložisková území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zajištění poptávky po nerostných surovinách Těžba nerostných surovin může způsobovat vyšší z místních zdrojů. prašnost, narušení vodního režimu v krajině, zábory půdy, hlukové znečištění apod. Aktivace sesuvů a ohrožení stávající zástavby.

3.1.6 Problémy k řešení • • •

Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry rizika a omezení využití území a případné určení opatření a vhodného využití těchto lokalit. Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin. Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor zemědělského půdního fondu, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin.

25

EKOTOXA s.r.o.


3.2 VODNÍ REŽIM Všechny vodní zdroje na území SO ORP Žamberk zasahují do povodí Labe. Území SO ORP Žamberk zaujímá 281,5 km2 oblasti povodí. Z hlediska geomorfologických poměrů má v povodí Labe největší vodohospodářský význam Krkonošsko - jesenická subprovincie (do níž spadá i zájmová oblast) v severní a východní části území, pokrývající téměř 30 % plochy oblasti povodí. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Hydrogeologické poměry v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou heterogenní a z pohledu managementu podzemních vod složité a významné. Na souvrství svrchní křídy a sedimenty říčních náplavů jsou vázány důležité zdroje podzemních vod s vhodnými podmínkami pro významnější odběry. Povodí Horního a středního Labe má charakter kotliny, v jejímž středu se rozkládá křídová pánev s pokryvem čtvrtohorních sedimentů. Kotlinu ohraničují horská pásma krystalinika, která při úpatí přecházejí v permokarbonské pánve zasahující pod křídu. Zájmovou oblast tedy tvoří hydrogeologické rajóny křídové pánve, permokarbonských pánví a krystalinika. Křídová pánev pokrývá hlavní část oblasti povodí. Ve výplni pánve se nacházejí až 4 vrstevní kolektory značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Proto v rajonech křídové pánve jsou vodohospodářsky nejvýznamnější zdroje podzemních vod, které umožňují velké soustředěné vodárenské odběry. Podle stylu zvodnění lze křídové rajóny rozdělit do čtyř skupin – centrální, východní, jižní a západní. Zájmové oblast se řadí do východní skupiny, kde jsou křídové vrstvy vytvarovány do systému zlomových vrás. Strukturní zdvihy a zlomy dělí tuto část pánve do dílčích pánví s uzavřeným artéským oběhem vody. V permokarbonských pánvích je podzemní voda rozptýlena do velkého počtu neurčitě ohraničených puklinových kolektorů. Oběh vody není v pánvi souvislý, ale je rozčleněn do jednotlivých zlomových ker. Proto rajony nejsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty. Krystalinikum neobsahuje kolektory, jedinou propustnou vrstvou je přípovrchová zóna periglaciálního rozvolnění puklin spojená s pokryvnými útvary. Dosahuje hloubky až několika desítek metrů. Podzemní odtok v krystaliniku horských masivů s výškou nad 700 m n.m. je velmi vysoký (>10 l/s/km2), díky vyšším srážkovým úhrnům. Oběh podzemní vody sleduje morfologii povrchu terénu, podzemní voda proudí shodně s povrchovým odtokem. Oblast povodí Horního a středního Labe odtokově vystihuje profil Brandýs nad Labem. Zde dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Labe (1931 – 2000) 101m3.s-1, což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 7,7 l.s-1.km-2. Místní rozdíly ve srážkách způsobují značné rozdíly ve specifických odtocích v dlouhodobém průměru. Zatímco v povodích jako je Horní Labe, Úpa, Orlice, Jizera, Smědá, Lužická Nisa a Stěnava přesahují specifické odtoky 10 l.s-1.km-2 (v menších hydrologických jednotkách 30 – 38 l.s-1.km-2) klesají v nížinách až pod 3 l.s-1.km-2 (např. Brslenka, Mrlina a Mratínský potok). V horských oblastech - zejména Krkonoších a Orlických a Jizerských horách se tvoří převážná část odtoků, nížinné oblasti jsou odkázány na přítoky z těchto oblastí. Klimatické poměry oblasti povodí se mění v závislosti na morfologické pestrosti a nadmořské výšce. Srážky jsou v oblasti povodí velmi nerovnoměrné v závislosti na nadmořské výšce a orografickém členění. Průměr srážek v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších nadmořských výškách oblasti povodí dosahuje roční průměr srážek až 1 400 mm a naopak v nížinách je roční průměr srážek do 600 mm. Značné rozdíly jsou i v hustotě říční sítě. Průměrná hustota v oblasti povodí je 0,7 km/km2 (tedy mírně nad celostátní průměr). Hlavním vodním tokem ve SO ORP je Orlice (Divoká Orlice, Tichá Orlice). Dále se jedná o menší toky jako Libchavský potok, Lukavický potok, Lukavice, Rokytenka, Kameničná, Horský potok, Čermná, Studenský potok, Červený potok, Hraniční potok, Vítanovský potok, Bystřecký potok, Orličský potok, Těchonínský potok, Černovický potok a další. Orlice se vlévá do Labe v Hradci Králové. Plocha jejího povodí měří 2036 km2, je tedy srovnatelná s plochou povodí Labe nad soutokem s Orlicí (2124 km2). Orlice vzniká ze dvou zdrojnic. Divoká Orlice pramení v Orlických horách ve výšce 790 m n.m. v Polsku severovýchodně od Velké Deštné. Teče 5,7 km na polském území, pak tvoří v délce 26 km česko-polskou státní hranici a u Zemské brány se stáčí do českého vnitrozemí. Z celkové plochy povodí 807 km2 leží 71 km2 na polském území. Tichá Orlice pramení ve východním výběžku Orlických hor na západním svahu Jeřábu ve výšce 760 m n.m. Celková plocha jejího povodí je 755 km2, z toho 0,7 km2 na polském území. Od soutoku obou zdrojnic pokračuje 26

EKOTOXA s.r.o.


Orlice nížinou východně od Hradce Králové, kde se vlévá do Labe v nadmořské výšce 225 m n.m.. V profilu Týniště nad Orlicí dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Orlice (1931 – 2000) 19,1 m3.s-1 (plocha povodí 1591 km2), což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 12 l.s1 .km-2 (Qmin 4,9 m3.s-1, Qmax 175 m3.s-1). Na Divoké Orlici leží přehrada Pastviny a vyrovnávací nádrž Pastviny II. Účelem vodního díla Pastviny je částečná ochrana území pod hrází před povodněmi, nalepšování průtoku v níže ležícím úseku řeky, energetické využití vody, zajištění minimálního průtoku v řece Divoká Orlice, rekreace, vodní sporty a sportovní rybaření. Celkový objem nádrže (celkový prostor) činí 0,011 km3, zatopená plocha (celkový prostor) je 0,92 km2, průměrný dlouhodobý roční průtok je 3,6 m3.s-1 a průtok Q100 je 204 m3.s-1. Na území SO ORP se nenachází mnoho vodních ploch, nejvýznamnějších je již zmiňovaná vodní nádrž Pastviny. Dále se jedná o menší vodní plochy – např. Zámecký rybník, Helvíkovický rybník, Dymlovský rybník, a menší nádrže v okolí Červené, Dluhoňovic nebo Letohradu. Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zaujímá západní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 9 obcí (Dlouhoňovice, Hejnice, Žampach, Kameničná, Česká Rybná, Písečná, Helvíkovice, Záchlumí a Žamberk). Dále se jedná o CHOPAV Žamberk – Králíky, která zaujímá území SO ORP od severozápadu k jihovýchodu a konkrétně se dotýká území 18 obcí (Sobkovice, Šedivec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Studené, Kameničná, České Petrovice, Pastviny, Orličky, Jamné nad Orlicí, Helvíkovice, Nekoř, Líšnice, Žamberk, Klášterec nad Orlicí, Bystřec, Těchonín a Kunvald). Malou část území SO ORP na severu zaujímá CHOPAV Orlické hory. Konkrétně se jedná o území 2 obcí (Klášterec nad Orlicí a Kunvald). Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Žamberk

Zdroj: Ekotoxa, 2008 27

EKOTOXA s.r.o.


3.2.1 Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Obec Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

Plocha sklonité orné půdy (ha) 199,69 45,19 0,48 5,55 24,49 4,02 18,66 164,66 0,00 81,17 4,14 49,44 8,96 3,10 25,75 26,34 170,27 55,13 19,39 23,57 24,92 0,02 47,53 0,01 4,34 1,23 6,82 1014,86

28

Plocha orné půdy (ha) 513,07 159,62 86,31 16,63 85,78 413,88 42,89 343,84 284,30 378,25 778,03 659,08 562,54 545,08 143,20 436,73 170,30 245,90 254,20 114,51 96,02 211,02 85,13 276,24 321,51 505,17 71,83 7801,06

Podíl sklonité orné půdy z orné půdy celkově (%) 38,92 28,31 0,56 33,36 28,55 0,97 43,51 47,89 0,00 21,46 0,53 7,50 1,59 0,57 17,98 6,03 99,99 22,42 7,63 20,58 25,96 0,01 55,83 0,00 1,35 0,24 9,50 13,01

EKOTOXA s.r.o.


Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Bystřec a to téměř 199,7 ha! Toto množství činí 38,9 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území obce Orličky 170,3 ha (100 %) orné půdy a Jamné nad Orlicí 164,7 ha (47,9 %). V těchto obcích je prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Menší množství svažité orné půdy se ještě nachází na území obcí Klášterec nad Orlicí (81,2 ha), Pastviny (55,1 ha), Letohrad (49,4 ha), Těchonín (47,5 ha) a Česká Rybná (45,2 ha). Situace sice není natolik špatná jako ve výše uvedených obcích, je ale potřeba i zde věnovat zvýšenou pozornost problematickým pozemkům. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Žamberk zasahují záplavové území Q100 tří vodních toků – Divoká Orlice, Rokytenka, Tichá Orlice. Záplavové území Q100 Divoké Orlice zasahuje do území obcí Helvíkovice, Líšnice, Nekoř, Záchlumí a Žamberk. Záplavové území Q100 Rokytenky zasahuje do území obcí Kunvald a Žamberk. Záplavové území Q100 toku Tiché Orlice zasahuje do území obcí Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Letohrad, Mistrovice, Sobkovice, Studené, Těchonín a Verměřovice. Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Obec

Vodní tok (Q100)

Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín

Tichá Orlice Divoká Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Rokytenka Tichá Orlice Divoká Orlice Tichá Orlice Divoká Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice 29

Zaplavená plocha při Q100 (ha) 2,45 76,72 30,26 5,94 57,11 153,56 78,62 11,49 35,46 17,11 10,45 31,83

EKOTOXA s.r.o.


Obec

Zaplavená plocha při Q100 (ha)

Vodní tok (Q100)

Verměřovice Záchlumí Žamberk Žamberk Žampach Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 9/2006

Tichá Orlice Divoká Orlice Divoká Orlice Rokytenka -

108,60 82,15 91,94 47,21 -

3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna.

3.2.2.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Obec "nejistý" "rizikový" Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald

0 0 69 72 1 0 0 0 0 17 94

100 100 31 28 99 100 100 100 100 83 6

30

Chemický stav "nejistý" "rizikový" 0 100 100 28 0 100 0 0 100 100 100

100 0 0 72 100 0 100 100 0 0 0

EKOTOXA s.r.o.

Obec Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004


Ekologický stav "nejistý" "rizikový" 13 16 100 0 6 0 100 99 0 23 100 0 0 0 59 40 32

87 84 0 100 94 100 0 1 100 77 0 100 100 100 41 60 68

Chemický stav "nejistý" "rizikový" 2 100 0 0 100 0 100 0 0 47 0 0 33 98 92 0 52

98 0 100 100 0 100 0 100 100 53 100 100 67 2 8 100 48

Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“.

Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 68 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Bystřec, Česká Rybná, Helvíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Mistrovice, Orličky, Sobkovice, Těchonín, Verměřovice a Záchlumí – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 48 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (nejvíce Bytřec, Hejnice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Lukavice, Mistrovice, Orličky, Písečná, Sobkovice, Šedivec, Těchonín a Žampach – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na území SO ORP nejsou klasifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ potenciálu, ani z hlediska chemického stavu. Jako „nejistý“ je v SO ORP klasifikováno 32 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu 52 % délky útvarů povrchových vod tekoucích. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí.

31

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 32

EKOTOXA s.r.o.

3.2.2.2


Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

0 1 0 0 17 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 34 1

33

17 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 49 0 0 31 5 0 0 0 0 0 19 0 99 1 0 0 8

EKOTOXA s.r.o.


Na celém území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový“ 1 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (Česká Rybná a Záchlumí 1 %, Hejnice 17 % a Žampach 34 % plochy útvarů podzemních vod) a 8 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Verměřovice 99 % plochy útvarů podzemních vod). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 99 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (u většiny obcí ve SO ORP jde o 100 % plochy útvarů podzemních vod) a 92 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (u většiny obcí ve SO ORP jde o 100 % plochy útvarů podzemních vod). Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

34

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

3.2.3 Indikátory Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Žamberk nachází 1015 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Žamberk (7 801 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí 13,0 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje v pěti obcích (Kameničná, Verměřovice, Šedivec, České Petrovice a Žamberk). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Velké množství svažitých pozemků orné půdy se nachází na území obcí Bystřec, Orličky, Jamné nad Orlicí a Klášterec nad Orlicí. V těchto obcích je nutné identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 70 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 35 – 70 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 15 – 34,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 2 – 14,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 2 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ (68 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 48 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde 35

EKOTOXA s.r.o.


nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP není jako „nerizikový“ identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu ani z hlediska chemického stavu. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože mnoho útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „nejistý“ z důvodu nedostatku primárních dat (32 % ekologický stav/potenciál a 52 % chemický stav). Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (1 % plochy útvarů podzemních vod je hodnoceno jako „rizikový“ z hlediska kvantitativního a 8 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 99 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 92 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je částečně přijatelný na území obcí Kunvald a Pastviny. Nepřijatelný stav je na území obcí Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Orličky, Sobkovice, Studené, Šedivec a Těchonín, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bystřec, Hejnice, Letohrad, Mistrovice, Verměřovice a Žampach. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody.

36

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Plocha sklonité orné půdy Obec hodnoty hodnocení (ha) -2 Bystřec 199,69 -1 Česká Rybná 45,19 2 České Petrovice 0,48 1 Dlouhoňovice 5,55 0 Hejnice 24,49 1 Helvíkovice 4,02 0 Jablonné nad Orlicí 18,66 -2 Jamné nad Orlicí 164,66 2 Kameničná 0,00 -2 Klášterec nad Orlicí 81,17 1 Kunvald 4,14 -1 Letohrad 49,44 1 Líšnice 8,96 1 Lukavice 3,10 0 Mistrovice 25,75 0 Nekoř 26,34 -2 Orličky 170,27 -1 Pastviny 55,13 0 Písečná 19,39 0 Sobkovice 23,57 0 Studené 24,92 2 Šedivec 0,02 -1 Těchonín 47,53 2 Verměřovice 0,01 1 Záchlumí 4,34 2 Žamberk 1,23 1 Žampach 6,82 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

37

Stav povrchových a podzemních vod -2 0 0 -1 -2 0 -1 -1 0 0 1 -2 0 0 -2 0 -1 1 0 -1 -1 -1 -1 -2 0 0 -2

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008 38

EKOTOXA s.r.o.


3.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Částečně přijatelný stav z hlediska plnění Celkově lze území SO ORP hodnotit jako environmentálních cílů pro povrchové a podzemní nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních vody je na území obcí Kunvald a Pastviny. cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území obcí Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Orličky, Sobkovice, Studené, Šedivec a Těchonín, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bystřec, Hejnice, Letohrad, Mistrovice, Verměřovice a Žampach). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 99 % plochy Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního v důsledku nevhodného hospodaření na stavu a 92 % plochy útvarů podzemních vod sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné z hlediska chemického stavu. půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Bystřec, Orličky, Jamné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Pastviny, Letohrad, Těchonín a Česká Rybná. Minimalizace zrychleného odtoku a snížení Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu půdní eroze na minimum v územích s nulovým monitorovaných lokalit v rámci státní sítě výskytem sklonité orné půdy – území obcí sledování jakosti vody v tocích a způsobující Kameničná, Verměřovice, Šedivec, České nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Petrovice a Žamberk. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. možnému znečištění. Realizace komplexního systému Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i vody. na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU Nutnost zlepšení morfologie vodních toků, pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování stanovení a respektování minimálních pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové zůstatkových průtoků ve vodních tocích, ochrany v krajině. neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy. Dodržování zásad správné zemědělské praxe Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou pro snížení obsahu dusičnanů a dalších erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité znečišťujících látek v podzemních a orné půdy – především na území obcí Bystřec, povrchových vodách. Orličky, Jamné nad Orlicí a Klášterec nad Orlicí. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy).

EKOTOXA s.r.o.


3.2.5 Problémy k řešení • •

• • •

V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž...). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

40

EKOTOXA s.r.o.


3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1 Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární průmyslové a technologické zdroje (SO2, NOx, TZL, CO), doprava (NOx, TZL, VOC, CO), zemědělství (NH3, TZL) a plošné zdroje vč. lokálních topenišť (SO2, TZL, VOC). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně přeshraniční vlivy). Opatření provedené na konkrétním území, např. v působnosti pověřeného stavebního úřadu, se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). V rámci Pardubického kraje byly v uplynulých letech nejvýznamnějšími zdroji emisí látek znečišťujích ovzduší zvláště velké spalovací zdroje ČEZ, a.s. Elektrárny Opatovice, a.s. (oxid siřičitý a oxidy dusíku, zdroj VOC), ČEZ, a.s. Elektrárna Chvaletice (VOC, oxid siřičitý a oxidy dusíku), Synthesia, a.s. a Paramo, a.s. (významné zdroje řady znečišťujících látek), Holcim, a.s. (oxidy dusíku), Saint Gobain Vertex, a.s. (oxidy dusíku). Uvedené společnosti jsou zároveň významnými původci tuhých znečišťujících látek a v případě spalovacích zdrojů rovněž největšími původci emisí těžkých kovů a významnými původci emisí perzistentních organických polutantů. Kromě emisí z velkých a zvláště velkých zdrojů emisí v širší oblasti kraje a emisí ze silniční dopravy jsou místně významným zdrojem emisí lokální topeniště. V souvislosti s růstem cen zemního plynu a elektřiny se mnohé domácnosti vracejí ke spalování méně kvalitních paliv, biomasy, mnohdy i komunálního odpadu v mnohdy nevhodných spalovacích zařízeních (kotle, krby). Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší přímo v tzv. dýchací vrstvě atmosféry a zejména v zimních měsících, při inverzním počasí, jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek (velice nebezpečné pro své škodlivé účinky). V současné době není plynofikace díky nezájmu části obyvatel řešením a potenciál ve snížení emisí spočívá spíše v modernizaci spalovacích zařízení domácností (kotlů), snížení spotřeby energie (zateplení) a využívání obnovitelných zdrojů energie (solární energie). Z hlediska územního plánování je však důležité podporovat územní potřeby výstavby veřejné technické infrastruktury (plynofikace) s delším časovým horizontem, s ohledem na nepředvídatelný cenový vývoj energií. 3.3.1.1

Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu zdraví obyvatel

Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Největším problémem ochrany ovzduší na území SO ORP Žamberk jsou imisní koncentrace suspendovaných částic velikostní frakce PM10 (prach). Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví, suspendované částice jsou typickou imisní zátěží městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Kromě primárních částic přímo emitovaných ze zdrojů vznikají rovněž částice sekundárn v důsledku kondenzace plynných emisí a chemických transformací znečišťujících látek během transportu. Významný podíl má rovněž resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná větrem nebo projíždějícími vozidly. V zemědělských oblastech s intenzivní rostlinou výrobou je významných sezónním zdrojem emisí prachových částic zemědělství. K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10 došlo v roce 2006 na 15 % území SO ORP. Roční imisní limit pro PM10 překročen nebyl. Plošně nejrozsáhlejší překročení 24h imisního limitu pro PM10 41

EKOTOXA s.r.o.


bylo zaznamenáno na území obcí Verměřovice (87 %), Lukavice (84 %), Letohrad (67 %), Šedivec, Písečná, Jablonné nad Orlicí, Bystřec, Česká Rybná, Žamberk a okrajově také na území obcí Dlouhoňovice, Mistrovice a Záchlumí. Na území SO ORP bylo rovněž zaznamenáno překročení cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichž je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie (např. v lokálních topeništích), spalování odpadů, ze silniční dopravy, při výrobě koksu, asfaltu, cementu, z krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. PAH jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní příčinou zdravotních rizik (např. vznik rakoviny plic, snížení plodnosti, vývojové vady atd.). Na 4 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na části území obcí Jablonné nad Orlicí (44 %), Žamberk (23 %), Letohrad (17 %) a okrajově také na území obcí Dlouhoňovice a Lukavice. V roce 2006 nebyly překročeny imisní limity pro SO2, NO2 a benzen. Na 66 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a kadmium. Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006 Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec Cílový imisní PM10_24h B(a)P O3_8h Imisní limit limit bez O3 Bystřec 17 0 91 17 0 Česká Rybná 16 0 83 16 0 České Petrovice 0 0 100 0 0 Dlouhoňovice 7 3 24 7 3 Hejnice 0 0 96 0 0 Helvíkovice 0 0 0 0 0 Jablonné nad Orlicí 24 44 16 24 44 Jamné nad Orlicí 0 0 92 0 0 Kameničná 0 0 24 0 0 Klášterec nad Orlicí 0 0 100 0 0 Kunvald 0 0 70 0 0 Letohrad 67 17 33 67 17 Líšnice 0 0 100 0 0 Lukavice 84 1 11 84 1 Mistrovice 8 0 53 8 0 Nekoř 0 0 100 0 0 Orličky 0 0 100 0 0 Pastviny 0 0 100 0 0 Písečná 32 0 27 32 0 Sobkovice 0 0 80 0 0 Studené 0 0 100 0 0 Šedivec 40 0 90 40 0 Těchonín 0 0 100 0 0 Verměřovice 87 0 98 87 0 Záchlumí 2 0 28 2 0 Žamberk 14 23 13 14 23 Žampach 0 0 85 0 0 SO ORP Žamberk 15 4 66 15 4 Zdroj dat: ČHMÚ, 2006 42

EKOTOXA s.r.o.


Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2006 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů).

Pro srovnání, celkově na území kraje (zóny) došlo k překročení imisního limitu pro PM10 na 37 % území, cílového imisního limitu pro BaP na 5 % území a cílového imisního limitu pro ozon na 48 % území kraje. Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006

Zdroj dat: ČHMÚ

3.3.1.2

Plocha území s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Imisní limity pro SO2 a NOx na ochranu ekosystémů a vegetace nebyly v roce 2006 překročeny.

43

EKOTOXA s.r.o.


3.3.2 Nakládání s odpadem 3.3.2.1

Produkce odpadu na území celého SO ORP

Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2006 v rámci SO ORP Žamberk vyprodukováno následné množství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů – viz tabulka: Tabulka č. 3.3.2: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Žamberk v roce 2006 Č. Množství Množství Druh odpadu odpadu (t/rok) % 1 Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování 0,0 0,0 nerostů a kamene 2 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství 899,8 5,6 a z výroby a zpracování potravin 3 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru 82,1 0,5 a lepenky 49,2 4 Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu 0,3 5 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického 0,6 0,0 zpracování uhlí 6 Odpady z anorganických chemických procesů 13,7 0,1 7 Odpady z organických chemických procesů 0,9 0,0 8 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot 12,7 0,1 (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 9 Odpady z fotografického průmyslu 3,3 0,0 10 Odpady z tepelných procesů 54,9 0,3 11 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů 36,2 0,2 a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a 446,5 2,8 plastů 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů 125,7 0,8 uvedených ve skupinách 05 a 12) 14 Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě 0,0 4,7 odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08) 15 Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a 794,2 5,0 ochranné oděvy jinak neurčené 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené 464,3 2,9 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z 3088,1 19,3 kontaminovaných míst) 18 Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi 54,3 0,3 souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z 250,3 1,6 čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, 9647,5 60,2 průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru Celkem 16029,1 100,0 Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství - ISOH,2006 – www.isoh.vuv.cz

44

EKOTOXA s.r.o.


V roce 2006 tvořil největší podíl (60 %) komunální odpad, a to zejména směsný komunální odpad. Významný podíl měly také stavební a demoliční odpady (20 %), dále odpady ze zemědělské činnosti, zahradnictví, rybářství a zpracování potravin a odpadní obaly (cca 5 %). Je nutno upozornit, že produkce odpadu v rámci jednotlivých skupiny odpadů v jednotlivých letech kolísá, avšak obecně tvoří stavební a komunální odpad dlouhodobě nejvyšší podíl z celkového množství.

3.3.2.2

Produkce komunálního odpadu

Produkce komunálního odpadu v obcích SO ORP Žamberk je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní složky KO, jako směsný komunální odpad a složky separovaného sběru. Nejsou zde zahrnuty (pro větší přehlednost) ty odpady, jejichž množství je velmi nízké (odpad z léčiv, barvy apod.). Tabulka č. 3.3.3: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Žamberk v roce 2007 sklo kovy SKO objemný Celkem Obec tetrapak bioodpady papír plast Bystřec 0,02 3,4 4,0 10,2 3,5 172,2 20,6 213,9 Česká Rybná 1,2 1,9 2,7 6,5 95,9 108,1 České 1,8 4,1 43,5 49,3 Petrovice Dlouhoňovice 0,3 5,0 7,0 6,2 101,3 119,8 Hejnice 0,9 1,3 1,3 43,4 46,8 Helvíkovice 1,2 4,0 5,8 1,7 92,9 105,6 Jablonné nad 0,02 36,2 20,0 50,1 22,0 646,7 5,3 780,4 Orlicí Jamné nad 0,06 3,1 2,5 2,9 6,6 6,7 106,7 34,2 162,7 Orlicí Kameničná 1,6 3,6 5,8 64,3 75,3 Klášterec nad 3,0 6,8 8,6 3,5 227,5 249,5 Orlicí Kunvald 4,2 7,8 13,6 10,1 252,0 287,6 Letohrad 2,36 132,5 51,9 87,1 34,9 1644,7 1953,5 Líšnice 1,4 4,1 5,3 11,5 224,5 246,7 Lukavice 21,5 1,9 6,7 9,0 2,1 173,7 214,8 Mistrovice 2,2 4,4 4,1 4,0 0,2 127,1 4,3 146,2 Nekoř 5,5 3,7 9,5 222,0 240,8 Orličky 0,06 2,4 1,6 4,5 4,6 72,4 10,3 96,0 Pastviny 0,3 2,0 4,7 7,5 168,9 183,4 Písečná 3,7 2,5 2,5 152,2 68,3 229,3 Sobkovice 0,01 6,2 0,6 1,2 56,5 64,5 Studené 0,7 0,6 4,1 1,4 49,2 55,9 Šedivec 1,1 1,5 27,0 29,7 Těchonín 0,13 5,7 2,6 3,5 11,4 6,6 124,3 14,6 168,9 Verměřovice 6,6 6,2 12,1 0,4 148,0 5,4 178,6 Záchlumí 3,2 4,4 8,3 3,1 191,4 210,5 Žamberk 0,51 121,3 173,9 55,3 75,6 212,1 1444,6 400,4 2483,7 Žampach 0,1 1,5 3,5 46,3 51,4 SO ORP 3,16 153,81 394,34 210,50 354,26 505,03 6587,63 544,27 8753,0 Žamberk Zdroj: Městský úřad Žamberk, data z evidence k roku 2005-2007

45

EKOTOXA s.r.o.


Největší množství odpadů v rámci celého SO ORP je produkováno ve městech Žamberk a Letohrad, v ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významně nižší. Ve většině obcí jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména papír, sklo, kovy a plasty), přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu a převážná část odpadů končí na skládkách. Evidence odpadů často nepostihne veškeré odpady. Evidovány pak nejsou např. černé skládky, spalování odpadků, špatné zařazení odpadu apod. K tomu je nutno přihlédnout při interpretaci výše uvedených údajů. Dle sdělení OŽP v Žamberku se ve městě Žamberk rozbíhá systém nakládání s bioodpadem, bioodpad se třídí také v obcích Jamné nad Orlicí, Lukavice, Mistrovice a Těchonín. V provozu je Centrum nakládání s odpady v Dlouhoňovicích, kde je kompostovací plocha a recyklační plocha na stavební sutě a ostatní inertní materiály. Město Žamberk sváží bioodpad z domácností od června 2007 ze tří lokalit. Jsou využity hnědé plastové nádoby Compostainery. Dále nabízí občanům odvoz bioodpadů formou mobilních svozů organizovaných vždy na jaře a na podzim spolu se svozem objemných odpadů. Menší množství bioodpadů lze také odložit během celého roku ve Sběrném dvoře v areálu TS ŽAMBERK s.r.o. Svoz bioodpadu z domácností pomocí Compostainerů je zaveden také v Letohradě (podzim 2007) a v Jablonném n.Orl. (září 2008). Organická hmota se odváží do CNO Dlohoňovice. Obec Lukavice využívá pro vytříděný bioodpad služeb společnosti EKOLA České Libchavy s.r.o. (mimo ORP Žamberk), kde je tento materiál využit na kompostovací ploše v areálu skládky. Jediná bioplynová stanice je v Letohradě v areálu společnosti BOCUS.

3.3.2.3

Zařízení pro nakládání s odpadem

Na území SO ORP Žamberk se nacházejí níže uvedené zařízení pro nakládání s odpadem. Tabulka č. 3.3.4: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Žamberk (k roku 2008) Oprávněná Kódy Povolené odpady Platnost osoba Ulice Obec zařízení provozovna Dlouhoňovice TS ŽAMBERK Centrum kompostování, BRO, sklo, plasty, kovy, 30.9.2010 s.r.o. nakládání s regenerace odpady ze zemědělství … odpady org. Látek Dlouhoňovice Kompostárna Jablonné nad Komunální Sběrný dvůr Sběr a výkup SKO, separované složky, 31.12.2008 Orlicí služby s.r.o., odpadní obaly apod. Jablonné nad Orlicí (zkr. KOS s.r.o Letohrad Milan Plundra Požárníků Sběr a výkup Plasty, kovy, sklo, 30.6.2010 458 elektrozařízení, textil Orlice BOCUS, a.s. Orlice Využití BRO, kejda, travní 31.12.2009 odpadu k hmota, zpracování masa výrobě energie Písečná Jaroslav Blecha - Písečná Sběr, výkup a Autovraky 31.12.2008 autoopravna U zpracování lípy autovraků Žamberk Agro Žamberk Zemědělská Sběr, Autovraky 31.12.2008 a.s. 1004 zpracování a výkup autovraků

46

EKOTOXA s.r.o.


Oprávněná osoba provozovna Agro Žamberk a.s. TS ŽAMBERK s.r.o.

Zemědělská 1004 Zemědělská 1052

Sběr a výkup

Kovové odpady

Sběr a výkup

Žamberk

TS ŽAMBERK s.r.o.

Zemědělská 1052

Sběr a výkup

Žamberk

Jaromír Plundra - U Velorexu Suroviny 904

Plasty, kovy, odpadní 31.7.2010 obaly, separované složky KO Komunální odpady, 31.7.2010 odpadní obaly, stavební odpady Kovové odpady, plasty, 31.12.2008 textil, sklo…

Obec Žamberk Žamberk

Ulice

Kódy zařízení

Povolené odpady

Sběr, výkup a zpracování autovraků Žamberk VELOREXPORT Nádražní 608 Sběr, výkup a Autovraky Žamberk zpracování autovraků Zdroj: Databáze zařízení pro nakládání s odpadem - Krajský úřad Pardubického kraje

Platnost 31.12.2008

31.12.2008

V rámci regionu je evidována celá řada zařízení pro nakládání s odpady. Jedná se o zpracování autovraků (Žamberk, Písečná), kompostárna (Dlouhoňovice) a bioplynová stanice (Orlice) a další. V Dlouhoňovicích bylo v roce 2006 vybudované Centrum pro nakládání s odpady. Pro občany Jablonného nad Orlicí a okolních obcí je k dispozici Sběrný dvůr společnosti Komunální služby s.r.o. Jablonné n. Orl., kde je v plánu výstavba kompostárny. Nové dva sběrné dvory jsou v plánu v Letohradě, a to v k.ú. Orlice (nyní se chystá výběrové řízení na dodavatele stavby) a v k.ú. Letohrad (je zpracovaná PD). Součástí dvora v k.ú. Orlice by měla být i kompostovací plocha. Společnost Jaromír Plundra - Suroviny, Žamberk (výkupna druhotných surovin) má zpracovanou PD a hodlá rekonstruovat stávající provozovnu v ulici U Velorexu v Žamberku a vybudovat další provozovnu v Nádražní ulici v Žamberku.

3.3.2.4

Staré ekologické zátěže

Dle dat ÚAP týkajících se starých ekologických zátěží, jejichž správcem a poskytovatelem je MŽP, jsou na území SO ORP Žamberk evidovány tyto staré ekologické zátěže – viz tabulka. Většinou se jedná o staré skládky. Tabulka č. 3.3.5: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Žamberk (k roku 2008 Obec Název KÚ Obec Název KÚ Bystřec skládka Bystřec Bystřec Lukavice skládka Lukavice Lukavice v Čechách Česká Rybná skládka Česká Rybná u Nekoř skládka Nekoř Nekoř Česká Rybná Žamberka Dlouhoňovice Rokle Dlouhoňovice Orličky skládka Orličky Orličky Jablonné nad ISOLIT Jablonné nad Pastviny skládka Pastviny Pastviny u Orlicí Orlicí Klášterce nad Orlicí Jablonné nad Za zahrádkářskou Jablonné nad Pastviny skládka Vitanov Pastviny u Orlicí kolonií Orlicí Klášterce nad Orlicí Klášterec nad SUBEKO, a.s. - Klášterec nad Písečná skládka Písečná Písečná u Orlicí KOREK a.s. Orlicí Žamberka

47

EKOTOXA s.r.o.

Obec Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Letohrad Letohrad Letohrad Letohrad


Název Lom skládka Klášterec n.Orl. skládka Zbudov OEZ Písečná OEZ Letohrad

KÚ Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Červená Letohrad

skládka Letohrad Letohrad skládka Orlice Verměřovice Letohrad skládka Letohrad Orlice Letohrad skládka Letohrad Orlice Zdroj: Data ÚAP – vrstva 64, poskytovatel - MŽP

Obec Sobkovice

Název OEZ Sobkovice

KÚ Sobkovice

Záchlumí

skládka Bohousová

Bohousová

Záchlumí

skládka Záchlumí

Záchlumí

Žamberk Žamberk

Žamberk Žamberk

Žamberk Žamberk

ZEZ Silko a.s. Benzina a.s. DSPHM Žamberk skládka Žamberk skládka Kameničná

Žamberk

skládka Lukavice

Žamberk

Obrázek č. 3.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Žamberk (k roku 2008)

Zdroj: Data ÚAP – vrstva 64, poskytovatel – MÚ Žamberk

48

Žamberk Žamberk

EKOTOXA s.r.o.


3.3.3 Další hygienické závady území •

Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku (viz též téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Osu silniční sítě na území SO ORP Žamberk tvoří silnice I. třídy I/11 vedoucí v trase (Vamberk -) Žamberk – Jablonné n/O – Červenovodské sedlo (- Šumperk). Dostupnost dalších obcí je zajišťována dostatečnou sítí silnic II.a III. třídy: II/310 (Olešnice v Orl. horách -) Žamberk – Letohrad, II/311 (Lanškroun -) Jablonné n/O – Těchonín (- Mladkov – Deštné v Orl. horách), II/312 (Hanušovice – Lichkov -) Pastviny - Žamberk – Hejnice (- I/14), II/360 Šedivec – Letohrad (-Ústí n/O – Vel. Meziříčí – Jaroměřice n/R). Silnice I/11 tvoří hlavní spojení oblasti Šumperska a Jeseníků s Hradcem Králové a Prahou a z toho důvodu je silně zatížena také tranzitní dopravou. V řešeném území negativně ovlivňuje obyvatelstvo zejména v obci Helvíkovice, městě Žamberku, osadě Bredůvka a ve městě Jablonné nad Orlicí. Průtahy vedené středem obcí bezprostředně ovlivňují kvalitu života obyvatel zvýšenou hladinou emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Často je snížena plynulost dopravního proudu, což negativní vlivy dopravy dále zhoršuje. Míra ovlivnění území (resp. obyvatel) je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci (plynulosti), složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na snižování negativních vlivů dopravy (zeleň, protihlukové stěny atp.). Strategická hluková mapa silnic a železnic je k dispozici na adrese: http://geoportal.cenia.cz/ a strategické mapy hlavních silnic (2007) jsou dostupné na adrese Ministerstva zdravotnictví http://hlukovemapy.mzcr.cz/. Území SO ORP Žamberk však zatím není v těchto mapách zpracováno. Na území SO ORP Žamberk se nepřipravuje výstavba dálnice ani rychlostní komunikace, avšak v budoucnu se počítá s napojením Žamberka na plánovanou silnici R35 třípruhovým přivaděčem MÚK Zámrsk – Choceň – Žamberk. Určitou část tranzitní dopravy z I/11 ve směru Hradec Králové, Pardubice a Praha převezme po dokončení rychlostní silnice R35, její zprovoznění však nelze očekávat dříve než po roce 2015. Řešení prohlubujících se hygienických závad v obcích na trase silnice I/11 (Helvíkovice, Žamberk, osada Bredůvka a Jablonné nad Orlicí) i na dalších komunikacích SO ORP spočívá ve vybudování obchvatů obcí a měst a zvýšením plynulosti dopravy v obcích bez realizovaného obchvatu např.: odstraněním bodových závad komunikací, preference okružního či mimoúrovňového křížení, instalace moderní signalizace, vhodná je rovněž realizace opatření na snížení negativních vlivů dopravy (emise, hluk) výsadbou pásů zeleně, odsun stavební čáry pro novou výstavbu, terénní valy a protihlukové stěny atd.. Podrobný popis záměrů a potřeb dopravní infrastruktury je uveden v tématu Veřejná dopravní a technická infrastruktura. •

Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží) Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (www.geology.cz). Na území SO ORP se nachází nízká, přechodná, střední i vysoká kategorie radonového indexu z geologického podloží. Oblasti mezi Žamberkem, Letohradem a Pastvinami jsou identifikovány převážně v kategorii nízkého, místně přechodného radonového indexu. Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží je lokalizována na severovýchodě a východě území SO ORP a jihozápadně od města Žamberk v pásu od České Rybné přes Písečnou dále na jihovýchod (Hejnice, Písečná, Žampach). Vysoká kategorie radonového indexu (vysoké riziko pronikání radonu z geologického podloží) je lokalizována na území obcí Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloží je podél tektonických jevů. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na http://www.geology.cz. Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však 49

EKOTOXA s.r.o.


není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. •

Ochranná pásma leteckých staveb Při jihozápadním okraji Žamberka provozuje Aeroklub Žamberk malé sezónní travnaté letiště určené pro sportovní účely se sttusem veřejného vnitrostátního letiště. Letiště je vybavené pro sportovní účely aeroklubu, avšak nelze očekávat další rozvoj služeb v jiných segmentech letecké dopravy. Negativní vliv uvedené letecké stavby na hygienu životního prostředí (hluková zátěž) není dle způsobu a intenzity jeho využití předpokládán. Podle územně analytických podkladů nejsou na území SO ORP vyhlášena ochranná pásma leteckých staveb. •

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

•

Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

3.3.4 Indikátory 3.3.4.1

Indikátory stavu kvality ovzduší

Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory • •

HP1 plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2 plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Hodnocení indikátoru stavu kvality ovzduší: -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru

50

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.3.6: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2006 Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a Obec ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu Hodnocení indikátoru HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach Zdroj dat: ČHMÚ, 2006

3.3.4.2

2 2 1 3 1 0 3 1 1 1 1 3 1 3 2 1 1 1 2 1 1 2 1 2 2 3 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

-1 -1 1 -2 1 1 -2 1 1 1 1 -2 1 -2 -1 1 1 1 -1 1 1 -1 1 -1 -1 -2 1

Indikátory stavu odpadového hospodářství

Jedním z indikátorů, které charakterizují stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Indikátory pro odpadové hospodářství byly tedy zvoleny následující: • Průměrná produkce komunálního odpadu – kg/osoba/rok. • Míra separace komunálního odpadu – %. • Podíl množství BRKO ukládaného na skládky oproti množství ukládaného na skládky v roce 1995 - dosažení zákonem požadované hodnoty podílu BRKO v daném roce oproti roku 1995 – % (jedná se pouze o orientační indikátor pro celý SO ORP). Hodnocení průměrné produkce komunálního odpadu je provedeno na základě cílů uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR je cílem produkce odpadu 340 kg/os. rok.

51

EKOTOXA s.r.o.


Hodnocení indikátoru průměrné produkce komunálního odpadu: -2 -1 0 1 2

nad 430 kg/os.rok-1 370-429,9 kg/os.rok-1 310-369,9 kg/os.rok-1 250-309,9 kg/os.rok-1 pod 250 kg/os.rok-1

Požadovaná míra recyklace (která má k separaci přímý vztah) KO je dle SUR ČR 50%. Jako indikátor byla tedy použita míra separace, jež je vyhodnocena na níže uvedené škále. Hodnocení indikátoru míry separace komunálního odpadu: -2 0 – 5 % míra separace -1 5,01 – 10 % míra separace 0 10,01 – 25 % míra separace 1 25,01 – 50 % míra separace 2 míra separace nad 50% Současný stav vyjádřený pomocí prvních dvou indikátorů je zachycen v následující tabulce: Tabulka č. 3.3.7: Produkce KO a míra separace na území SO ORP Žamberk v roce 2007 Množství Míra Počet Hodnocení Hodnocení KO separace Kg/os/rok Obec obyvatel indikátoru indikátoru (t) (%) Bystřec 213,9 1 094 195,5 9,88 2 -1 Česká Rybná 108,1 377 286,8 11,31 1 0 České Petrovice 49,3 150 329,0 11,82 0 0 Dlouhoňovice 119,8 777 154,2 15,40 2 0 Hejnice 46,8 209 224,1 7,28 2 -1 Helvíkovice 105,6 435 242,7 12,03 2 0 Jablonné n.Orl. 780,4 3 099 251,8 16,44 1 0 Jamné n.Orl. 162,7 716 227,2 13,40 2 0 Kameničná 75,3 350 215,1 14,60 2 0 Klášterec n.Orl. 249,5 909 274,4 8,80 1 -1 Kunvald 287,6 1 009 285,1 12,39 1 0 Letohrad 1953,5 6 190 315,6 15,81 0 0 Líšnice 246,7 761 324,2 9,02 0 -1 Lukavice 214,8 1 128 190,4 19,16 2 0 Mistrovice 146,2 579 252,6 10,14 1 0 Nekoř 240,8 861 279,7 7,80 1 -1 Orličky 96,0 284 337,9 13,81 0 0 Pastviny 183,4 342 536,3 7,91 -2 -1 Písečná 229,3 482 475,7 70,20 -2 2 Sobkovice 64,5 230 280,3 12,36 1 0 Studené 55,9 157 356,3 9,61 0 -1 Šedivec 29,7 218 136,2 8,94 2 -1 Těchonín 168,9 612 276,0 17,74 1 0 Verměřovice 178,6 711 251,2 14,13 1 0 Záchlumí 210,5 812 259,2 9,06 1 -1 Žamberk 2483,7 6 021 412,5 25,72 -1 1 Žampach 51,4 295 174,4 10,02 2 0 SO ORP Žamberk 8753,0 28 808 303,8 1 18,52 0 Zdroj: Městský úřad Žamberk a ČSÚ, 2007

52

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.3: Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk

Zdroj: Městský úřad Žamberk a ČSÚ, 2007 Obrázek č. 3.3.4: Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk

Zdroj: Městský úřad Žamberk a ČSÚ, 2007

53

EKOTOXA s.r.o.


Zjištěná hodnota průměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Žamberk byla v roce 2007 303 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je nižší, než je průměr ČR a zároveň (s výjimkou obcí Žamberk, Pastviny a Písečná) splňuje požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Vysoká měrná produkce v obcích Pastviny je dána vysokým počtem obyvatel s místem trvalého bydliště mimo obec, kteří zde mají rekreační objekty. Míra separace komunálního odpadu je v rámci obcí SO ORP přibližně 18 %, je tedy významně vyšší než na většině území ČR a je nižší, než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Nejvyšší míry recyklace je dosaženo u města Žamberk, obcí Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Letohrad, Lukavice a Těchonín. Vysoká míra recyklace je uvedena také u obce Písečná, ale vzhledem k množství vyseparovaných kovů se může jednat o chybu v evidenci odpadů. Ze zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. vyplývá také požadavek na snížení míry biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky. V roce 2010 by požadovaná úroveň biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky měla dosáhnout 112 kg/os.rok. Z tohoto důvodu byl proveden pouze orientační odhad současné produkce bioodpadu – byla použita metodika Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO). Z tohoto hrubého odhadu vyplývá, že přibližné množství bioodpadu ukládaného v SO ORP Žamberk na skládky bylo v roce 2007 cca o 22 % vyšší, než udává požadavek zákona. (Odhad množství je nutno chápat pouze orientačně).

54

EKOTOXA s.r.o.


3.3.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2, benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limity pro SO2 a NOx stanovené pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Nízká intenzita dopravy na většině komunikací SO ORP, s vyjímkou některých úseků I/11, nevytváří zásadní narušení hygieny životního prostředí (emise, hluk) v obcích. V regionu se nacházejí zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů – tj. bioplynová stanice a kompostárna a v obcích Žamberk, Jamné nad Orlicí, Lukavice, Mistrovice a Těchonín již fungují systémy pro sběr a nakládání s bioodpadu. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy. Vyšší míra separace v obcích Žamberk, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Letohrad, Lukavice, Písečná a Těchonín. Produkce komunálního odpadu republikovému průměru nízká.

je

oproti

PŘÍLEŽITOSTI Dopravní revitalizace centra Žamberku, včetně provedení obchvatu Žamberku a Helvíkovic a odvedení části tranzitní dopravy plánovanou rychlostní komunikací R35. Vybudování moderní dopravní infrastruktury i na území dalších obcí SO ORP. Zefektivnění systému sběru odpadu – vybudování sběrného místa, komunitních kompostáren a dalších zařízení s využitím prostředků z evropských fondů. Využívání BAT v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství, úspory energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Sanace SEZ, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). Výsadba účelové zeleně podél zemědělských areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku.

SLABÉ STRÁNKY Na menší části území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (15 % území), ozonu (66 % území) a BaP (4 % území). Na celém území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. Průtah silnice I/11 obcemi Helvíkovice, Žamberk, osada Bredůvka a Jablonné nad Orlicí je zdrojem zvýšené zátěže obyvatel emisemi a hlukem z dopravy. Vysoké riziko pronikání radonu z geologického podloží je lokalizováno na území obcí Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí. Řada lokalit je vedených jako SEZ (v obcích Česká Rybná, Bystřec, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Klášterec nad orlicí, Letohrad, Nekoř, Orličky, Pastviny, Sobkovice, Záchlumí a Žamberk). Vyšší průměrná produkce odpadu v obcích Písečná, Pastviny a Žamberk. HROZBY Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisní a hlukové zátěže v obcích situovaných na silnici I/11, zvláště při oddalování dokončení R35. Dálkový přenos emisí látek znečišťujících ovzduší ze zvláště velkých stacionárních zdrojů lokalizovaných na území Královéhradecka, Pardubicka, ale i Polska. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

55

EKOTOXA s.r.o.



• • •

• •

•

• • •

V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a podniků a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících významných zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou při respektování zájmů ochrany přírody. (Žamberk – přivaděč na budoucí R35, MÚK Zámrsk – Choceň – Žamberk, výstavba společného obchvatu Žamberka a Helvíkovic řešení dopravní situace v Jablonném n/O, vč. odstranění úrovňového křížení s železnicí Letohrad – Lichkov. Vzhledem ke složitým sklonovým poměrům v úseku Jablonné n/O – Červená Voda je v ÚP VÚC Pk navržena změna trasování silnice I/11: za obcí Šedivec se levotočivým obloukem okolo osady Bredůvka stočí k severu a podél obce Studené bude pokračovat ve směru Mladkov a Lichkov na stávající silnici I/43. Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy pro zlepšení plynulosti dopravy. V blízkosti významných komunikací zvážit možnost realizace protihlukových opatření – protihlukových stěn, pásů zeleně, odsun stavební čáry pro novou výstavbu apod. Zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v západní a severní části SO ORP. Přestože se v současné době může plynofikace díky nezájmu části obyvatel jevit jako neperspektivní, z hlediska územního plánování je však v dlouhodobém horizontu vhodné podporovat územní potřeby výstavby plynofikace (např. prozatím jako územní rezervy) s ohledem na nepředvídatelný cenový vývoj energií. Podporovat opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie na vytápění domácností a veřejných budov a modernizaci spalovacích zařízení. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Vymezovat plochy pro bydlení pokud možno v místech s nízkým radonovým indexem z geologického podloží. Pokud jsou plochy pro bydlení vymezeny v místech s vyšším rizikem pronikání radonu (Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí.) věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení před pronikáním radonu z podloží na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. Identifikace starých ekologických zátěží v obcích Česká Rybná, Bystřec, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Klášterec nad orlicí, Letohrad, Nekoř, Orličky, Pastviny, Sobkovice, Záchlumí a Žamberk a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy s ohledem na hygienické požadavky.

56

EKOTOXA s.r.o.


3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1 Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošné zvláště chráněné oblasti patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez.

3.4.1.1

Chráněná území v SO ORP Žamberk

V SO ORP Žamberk se vyskytují všechny druhy zvláště chráněných území kromě národního parku. Mnohé z nich se územně překrývají. Na severu zasahuje část CHKO Orlické hory, na jihovýchodě ptačí oblast Králický Sněžník. Území kolem Tiché Orlice je evropsky významnou lokalitou stejného jména. Co se týče MZCHÚ, leží zde celkem 4 přírodní památky a 3 přírodní rezervace. Kromě toho jsou zde vymezeny také přírodní parky Suchý Vrch – Buková Hora a Orlice. CHKO Orlické hory – předmětem ochrany je chráněná krajina. Rozloha celkem 23 387 ha, většina v Královéhradeckém kraji (SO ORP Dobruška a Rychnov nad Kněžnou). V řešeném SO ORP Žamberk má rozlohu 587 ha, zasahuje obce Kunvald, Klášterec nad Orlicí a České Petrovice. Ptačí oblast Králický Sněžník – předmětem ochrany je populace chřástala polního a jeho biotop. Rozloha celkem 30179,74 ha, větší polovina v kraji Olomouckém (SO ORP Šumperk a Zábřeh), zbytek v Pardubickém kraji – SO ORP Králíky, Lanškroun a Žamberk. V řešeném území zasahuje obce Orličky, Jamné nad Orlicí a Bystřec. EVL Tichá Orlice - lokalita mihule potoční. Rozloha 39,1703 ha v SO ORP Králíky, Lanškroun, Žamberk. V řešeném území prochází přes obce Těchonín, Studené, Sobkovice, Jablonné nad Orlicí, Bystřec, Mistrovice, Vermeřovice a Letohrad. EVL Bouda u Těchonína - lokalita netopýra černého, netopýra velkého. Rozloha 0,0399 ha, obec Těchonín. PP Čenkovička - louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky, bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 7,5296 ha, obec Bystřec. PP Hradní kopec Litice - zbytek smíšeného porostu přirozené skladby na skalním ostrohu. Rozloha 6,4 ha, obec Záchlumí, katastrální území Litice nad Orlicí.

57

EKOTOXA s.r.o.


PR Hynkovice - svahové rašeliniště s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy, zachování typického vzhledu krajiny. Rozloha 1,7584 ha, obec Těchonín. PP Letohradská bažantnice - zbytek bažantnice založené v r. 1628; starý smíšený porost. Rozloha 4,4081 ha, obec Letohrad. PR Sutice - opuková stráň se vzácnou květenou, lokalita střevičníku pantoflíčku. Rozloha 5,9262 ha, obec Vermeřovice. PP Údolí Záhorského potoka - bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 9,6894 ha, obec Kunvald. PR Zemská brána - hluboce zaříznuté balvanité řečiště Orlice, skalnaté svahy zalesněné polopřirozenými porosty. Rozloha celkem 88,22 ha. Většina (81,9 ha) v SO ORP Žamberk, obec Klášterec nad Ohří.

3.4.1.2

Udržitelnost území

V České republice tvoří podíl plochy zvláště chráněných území 16 % rozlohy státu1 (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010). Při výpočtu je započítána plocha chráněného území jen jednou. Pokud tedy leží ve větším CHÚ ještě jedno nebo i několik menších chráněných území, jejich plochy se už do výpočtu nepočítají. Do výpočtu se nezapočítávají přírodní parky. Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Žamberk (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území MZCHÚ Podíl Rozloha (vně CHÚ plochy Ptačí obce Obce CHKO EVL CHKO a celkem CHÚ oblast (ha) PO) (%) Bystřec 611,17 0,38 611,55 1813,97 33,7 Česká Rybná 809,34 0,0 České Petrovice 11,40 11,40 627,26 1,8 Dlouhoňovice 392,02 0,0 Hejnice 482,92 0,0 Helvíkovice 1070,78 0,0 Jablonné nad Orlicí 0,89 2,95 3,84 437,56 0,9 Jamné nad Orlicí 78,04 0,09 78,13 1059,90 7,4 Kameničná 584,22 0,0 Klášterec nad Orlicí 494,45 494,45 1797,68 27,5 Kunvald 81,27 9,80 91,07 2931,65 3,1 Letohrad 3,86 4,29 8,15 2359,31 0,3 Líšnice 1148,28 0,0 Lukavice 1105,35 0,0 Mistrovice 2,06 2,06 459,69 0,4 Nekoř 1094,10 0,0 Orličky 649,01 649,01 867,47 74,8 Pastviny 835,47 0,0 Písečná 881,50 0,0 Sobkovice 3,26 3,26 366,09 0,9 Studené 543,80 0,0 Šedivec 388,51 0,0 Těchonín 4,14 1,85 5,99 1898,76 0,3 1

Do výpočtu se nepočítají přírodní parky

58

EKOTOXA s.r.o.

Obce


CHKO

Ptačí oblast

Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk 587,12 1339,11 Zdroj: ÚAP, EKOTOXA, s.r.o., 2008

MZCHÚ (vně EVL CHKO a PO) 6,3 6,10 6,19

50,04

28,23

CHÚ celkem 12,40 6,19

2004,50

Rozloha obce (ha) 599,39 1356,28 1688,14 556,07 28155,51

Podíl plochy CHÚ (%) 2,1 0,5 0,0 0,0 7,1

Z hlediska plošného zastoupení CHÚ je SO ORP Žamberk územím s nízkým zastoupením zvláště chráněných území, která tvoří 7,1% jeho plochy. Velkou část rozlohy SO ORP zaujímají hlavně zasahující části CHKO Orlické hory na severu a ptačí oblasti Králický Sněžník na jihovýchodě. Nejvyšší podíl chráněných ploch mají obce Orličky (74,8 %), Bystřec (33,7 %) díky zasahující ptačí oblasti. Dále pak obec Klášterec nad Ohří, který leží téměř třetinou (27,5 %) v režimu CHKO Orlické hory. Obce s nízkým podílem zvláště chráněných území jsou České Petrovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Mistrovice, Sobkovice, Těchonín, Verměřovice a Záchlumí. Existuje 14 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje žádné – Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Líšnice, Lukavice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Studené, Šedivec, Žamberk a Žampach. Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody

Zdroj: vrstvy ÚAP, 2008

59

EKOTOXA s.r.o.


3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

KES =

plocha ekologicky stabilních ploch ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala: Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3 území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur. KES 0,4 – 0,8 území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9 území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2 území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES nad 6,2 území relativně přírodní. Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Obec

KES

Obec

KES

Bystřec Česká Rybná České Petrovice

0,79 2,14 2,00

Mistrovice Nekoř Orličky

1,05 1,09 2,16

Dlouhoňovice

4,87

Pastviny

1,67

Hejnice

2,48

Písečná

1,67

Helvíkovice

0,99

Sobkovice

1,69


1,60

Studené

3,36

Jamné nad Orlicí

1,23

Šedivec

0,68

Kameničná

0,82

Těchonín

7,40

Klášterec nad Orlicí

1,75

Vermeřovice

0,83

60

EKOTOXA s.r.o.

Obec


KES

Obec

KES

Kunvald

1,24

Záchlumí

1,60

Letohrad

1,27

Žamberk

1,07

Líšnice

0,86

Žampach

1,94

SO ORP Žamberk

1,41

Lukavice 0,84 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2007

Většina obcí ve správním obvodu a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky mírně stabilního (KES 0,9 – 3). Území mírně stabilní je v obcích Česká Rybná, České Petrovice, Hejnice, Hevlíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Mistrovice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Sobkovice, Záchlumí, Žamberk a Žampach. Za území stabilní je možno považovat obce Dlouhoňovice a Studené. Územím relativně přírodním je obec Těchonín. Nejnižší KES je v obci Bystřec (0,79), kde je vysoký podíl zemědělské půdy (68,8 % a zároveň vysoký podíl orné půdy - 69,2 % z půdy zemědělské) a nižší podíl lesů (22,8 %) z celkové rozlohy. Nejvyšší hodnotu KES má obec Těchonín (7,40). Je zde vysoké zastoupení lesů (64,1 %) z celkové rozlohy. Nízký podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy SO ORP (30,5 %) a zároveň i nízký podíl půdy orné (22,6 % ze zemědělské půdy). Naproti tomu vysoký podíl trvalých travních porostů (76,6 % ze zemědělské půdy).

3.4.3 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zák. č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26.2.1992 (s účinností od 1.6.1992), prováděcí vyhlášce č.395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Jako základní a závazný materiál byl použit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Tento podklad byl dále doplněn o další podklady zpracované v jednotlivých okresech řešeného území VÚC a na Správách obou CHKO. V roce 2007 byl pro Pardubický kraj, odbor územního plánování, zpracován digitální mapový výstup Plán regionálního ÚSES Pardubického kraje (I. - biocentra, II – biokoridory), zpracovatel EKOTOXA s.r.o. Plán provedl revizi a harmonizaci všech dílčích dokumentací ÚSES s ÚTP NR a R ÚSES a specifikoval všechny nezbytné změny, které vyplývají ze zapracování ÚTP i z naplnění metodických parametrů ÚSES. Výsledek - mapová vrstva a tabulkový přehled všech RBC a RBK (včetně nově navržených – nad rámec ÚTP ČR) by měl být základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni ZÚR kraje i ÚP obcí. Území SO ORP Žamberk je významně pokryto prvky ÚSES. Středem území prochází významný nadregionální biokoridor. Na západě vstupuje na řešené území z Polska a opouští jej v obci České Petrovice, kde pokračuje v sousedním SO ORP Králíky. Na NRBK leží regionální biocentra RBC Litice, RBC Panská dolina, RBC Obora a RBC Zemská brána. Na nadregionální biokoridor se napojují regionální biokoridory. První přichází z jihu a vede přes východní třetinu území směrem k severu. Na něm postupně leží tato regionální biocenta – RBC Les u Hrklice, RBC Sutice, RBC Studentský horní les, na nově vzniklém úseku ještě RBC Těchonín. Druhý RBK přichází rovněž z jihu, vede po jihozápadní hranici SO ORP a leží na něm RBC Žampach. Třetí RBK vede od severu z RBC Zadní vrch přes RBC Suchá a dvěma větvemi se napojuje na nadregionální biokoridor.

61

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability

Zdroj: Plán regionálního ÚSES Pardubického kraje, 2007

3.4.4 Indikátory Jako první indikátor byl zvolen podíl plochy chráněných území, do něhož se započítávají plochy zvláště chráněných území (viz kapitola Chráněná území). Hodnocení indikátoru podílu plochy chráněných území: -2 pod 8 % nízký podíl - neudržitelné -1 8 - 13,9 % podprůměrný podíl - neudržitelné 0 14 - 17,9 % průměrný podíl 1 18 - 22 % nadprůměrný podíl 2 nad 22 % vysoký podíl Druhý indikátor se vztahuje k výše uvedenému koeficientu ekologické stability (viz kapitola Koeficient ekologické stability krajiny). Hodnocení indikátoru je provedeno vlastní škálou. Hodnocení indikátoru koeficientu ekologické stability: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 04 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní

62

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Podíl CHÚ Hodnocení Hodnocení Obec KES (%) indikátoru indikátoru Bystřec 33,7 0,79 2 -1 Česká Rybná 0,0 2,14 -2 0 České Petrovice 1,8 2,00 -2 0 Dlouhoňovice 0,0 4,87 -2 1 Hejnice 0,0 2,48 -2 0 Helvíkovice 0,0 0,99 -2 0 Jablonné nad Orlicí 0,9 1,60 -2 0 Jamné nad Orlicí 7,4 1,23 -2 0 Kameničná 0,0 0,82 -2 -1 Klášterec nad Orlicí 27,5 1,75 2 0 Kunvald 3,1 1,24 -2 0 Letohrad 0,3 1,27 -2 0 Líšnice 0,0 0,86 -2 -1 Lukavice 0,0 0,84 -2 -1 Mistrovice 0,4 1,05 -2 0 Nekoř 0,0 1,09 -2 0 Orličky 74,8 2,16 2 0 Pastviny 0,0 1,67 -2 0 Písečná 0,0 1,67 -2 0 Sobkovice 8,3 1,69 -1 0 Studené 0,0 3,36 -2 1 Šedivec 0,0 0,68 -2 -1 Těchonín 0,3 7,40 -2 2 Verměřovice 2,1 0,83 -2 -1 Záchlumí 0,5 1,60 -2 0 Žamberk 0,0 1,07 -2 0 Žampach 0,0 1,94 -2 0 7,1 1,41 SO ORP Žamberk -2 0 Z hlediska indikátoru chráněná území se SO ORP Žamberk jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných území, která tvoří 7,1 % jeho plochy. Velkou část rozlohy SO ORP zaujímají hlavně zasahující části CHKO Orlické hory na severu a ptačí oblasti Králický Sněžník na jihovýchodě. Nejvyšší podíl chráněných ploch mají obce Orličky (74,8 %), Bystřec (33,7 %) díky zasahující ptačí oblasti. Dále pak obec Klášterec nad Ohří, který leží téměř třetinou ( 27,5 %) v režimu CHKO Orlické hory. Obce s nízkým podílem zvláště chráněných území – České Petrovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Mistrovice, Sobkovice, Těchonín, Verměřovice a Záchlumí. Existuje 14 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje žádné – Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Líšnice, Lukavice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Studené, Šedivec, Žamberk a Žampach. Z hlediska hodnocení KES většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky mírně stabilního (KES 0,9 – 3, hodnota indikátoru 0). Nevyskytuje se zde obec, která by měla hodnocení ekologické stability -2. Území málo stabilní (hodnota indikátoru -1) – obce Bystřec, Kameničná, Líšnice, Lukavice, Šedivec a Verměřovice. Území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích – Česká Rybná, České Petrovice, Hejnice, Hevlíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Mistrovice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Sobkovice, Záchlumí, Žamberk a Žampach. Území stabilní (hodnota indikátoru 1) – obec Dlouhoňovice (KES 4,87) a Studené (KES 3,36) Území relativně přírodní (hodnota indikátoru 2) - Těchonín. Nejnižší KES má obec Bystřec (0,79). Je zde vysoký podíl zemědělské půdy (68,8 %) a nižší podíl lesů (22,8 %) z celkové rozlohy. Zároveň vysoký podíl orné půdy (69,2 %) z půdy zemědělské. 63

EKOTOXA s.r.o.


Nejvyšší hodnotu KES má obec Těchonín (7,40). Je zde vysoké zastoupení lesů (64,1 %) z celkové rozlohy. Nízký podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy SO ORP (30,5 %) a zároveň i nízký podíl půdy orné (22,6 % ze zemědělské půdy). Naproti tomu vysoký podíl trvalých travních porostů (76,6 % ze zemědělské půdy).

3.4.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Celý správní obvod ORP Žamberk vychází jako území ekologicky mírně stabilní (KES 1,14). Nejvyšší KES v obcích Těchonín (7,40), Dlouhoňovice (4,87) a Studené (3,36). Vysoký podíl zvláště chráněných ploch v obcích Orličky (74,8 %), Bystřec (33,7 %) a Klášterec nad Ohří, ( 27,5 %) Výrazné pokrytí prvky ÚSES – nadregionální biokoridor a 3 regionální biokoridory. Celkem 11 regionálních biocenter. V území jsou vymezeny přírodní parky Suchý Vrch – Buková Hora a Orlice PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

SLABÉ STRÁNKY 14 obcí bez chráněného území - Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Líšnice, Lukavice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Studené, Šedivec, Žamberk a Žampach. Nejnižší ekologická stabilita v rámci SO ORP – obec Bystřec (KES 0,79). Nízké zastoupení zvláště chráněných území (7,1 %)

HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.

64

EKOTOXA s.r.o.



• • • •

Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných územích, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně je nutné u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. Konkrétní střety se zájmy ochrany přírody je možno řešit a negativní vlivy zmírňovat např. v procesu EIA.

65

EKOTOXA s.r.o.


3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 3.5.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Reliéf krajiny je dán Podorlickou pahorkatinou a výběžkem Orlických hor. Zemědělství zde obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 30.6.2008 plochu 16 916 ha zemědělské půdy, což představuje 60,1 % z celkové rozlohy území ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 9 442 ha (55,8 %), což je nižší než republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 6 522 ha (38,6 %). Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 5,6 % výměry zemědělské půdy. Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30.6.2008 Obce Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné n. Orl. Jamné n. Orl. Kameničná Klášterec n. Orl. Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj: ČSÚ, 2008

1 813 808 627 390 483 1 073 438 1 059 585 1 791 2 930 2 355 1 150 1 100 461 1 095 865 835 883 366 542 388 1 901 599 1 353 1 691 556

863 216 154 23 115 457 67 401 291 520 1 170 789 552 525 175 429 229 240 289 114 108 208 131 279 402 536 159

48 31 11 16 18 22 47 31 23 46 69 112 46 43 27 56 12 20 27 16 16 11 15 27 32 80 23

1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 9 0 2 0 1 0 2 2 0 0 0 2 0 0 6 1

335 260 237 147 195 240 80 200 140 437 730 401 251 272 129 264 189 187 283 98 53 35 432 150 259 402 116

1 247 506 401 187 327 719 194 632 455 1 003 1 969 1 310 850 842 332 750 430 449 601 228 177 255 579 456 694 1 024 299

Podíl ZP k celk. vým. (%) 68,8 62,6 64 47,9 67,7 67 44,3 59,7 77,8 56 67,2 55,6 73,9 76,5 72 68,5 49,7 53,8 68,1 62,3 32,7 65,7 30,5 76,1 51,3 60,6 53,8

28 137

9 442

925

28

6522

16 916

60,1

Celková výměra

Orná půda

Zahrady

66

Ovocné sady

TTP

ZP

EKOTOXA s.r.o.

3.5.1.1


Ochrana zemědělského půdního fondu

Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V SO ORP Žamberk je v rámci 1. třídy ochrany zahrnuto 2 303,7 ha zemědělské půdy (11,9 %) a v rámci 2. třídy se jedná o 2 421,3 ha zemědělské půdy (12,5 %). Půdy první a druhé třídy ochrany se nacházejí zejména na území obcí Kunvald, Líšnice a Žamberk. Podíl půd v I. a II. třídě ochrany k celkové výměře zemědělské půdy v SO ORP je 24,4 %. Nejvyšší podíl těchto půd je v obci Líšnice (57,7 %), Kameničná (51,6 %) a Šedivec (49,2 %). Výměry půd v jednotlivých třídách vycházejí z dat ÚAP a zahrnují nejen zemědělskou půdu, ale často i další plochy, např. komunikace, zastavěné plochy (některé intravilány obcí), atd. Také z toho důvodu neodpovídá v řadě případů součet zemědělské půdy v jednotlivých třídách výše uvedené ploše zemědělské půdy podle údajů ČSÚ. Ten používá rozdílnou kategorizaci jednotlivých půd podle využití (zemědělská, nezemědělská - lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy) a pěstované kultury na zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady). Ze stejných dat (ÚAP) vychází i níže uvedený obrázek, jenž znázorňuje rozmístění půd v 1. a 2. třídě ochrany v rámci SO ORP. Tabulka č. 3.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany (ha) Obce Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald

Půdy v l. TO

Půdy v 2. TO

Půdy v l. a 2. TO

85,3 94,5 78,2 15,5 37,7 189,6 32,7 79,8 106,8 101,3 152,8

41,7 4,4 128,0 0 0 98,6 32,2 10,7 136,2 199,9 397,6

127,0 98,9 206,2 15,5 37,7 288,1 64,8 90,5 243,0 301,2 550,5

67

ZP 1391,6 564,4 452,5 237,7 360,8 813,0 311,6 715,4 470,9 1150,3 2162,4

Podíl půdy v 1. a 2. TO na ZP 9,1 17,5 45,6 6,5 10,4 35,4 20,8 12,7 51,6 26,2 25,5

EKOTOXA s.r.o.

Obce Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj: ÚAP, 2008


Půdy v l. TO

Půdy v 2. TO

21,5 322,5 3,9 15,4 123,5 3,2 64,1 1,7 26,4 6,5 0,7 35,0 0 281,3 371,0 52,8 2303,7

151,9 218,3 70,3 12,6 225,1 11,5 108,2 0 25,7 28,9 136,5 80,9 125,9 51,0 125,3 0 2421,3

Obrázek č. 3.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany

Zdroj: ÚAP, 2008

68

Půdy v l. a 2. TO 173,4 540,8 74,2 28,0 348,6 14,8 172,3 1,7 52,1 35,4 137,2 116,0 125,9 332,3 496,3 52,8 4725,0

ZP 1587,9 937,3 918,5 372,4 844,6 488,4 529,4 663,3 265,9 194,7 278,8 710,0 515,1 797,0 1319,4 344,9 19398,1

Podíl půdy v 1. a 2. TO na ZP 10,9 57,7 8,1 7,5 41,3 3,0 32,5 0,3 19,6 18,2 49,2 16,3 24,4 41,7 37,6 15,3 24,4

EKOTOXA s.r.o.


3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa 3.5.2.1

Přírodní lesní oblasti

Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Žamberk jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do přírodních lesních oblastí (PLO 25 – Orlické hory , PLO 26 – Předhoří Orlických hor, PLO 31 – Českomoravské mezihoří) PLO 25 – Orlické hory Lesy v této PLO se vyznačují vysokým podílem smrku, který se používal při zalesňování rozsáhlých dříve zemědělsky využívaných půd, jedná se o stejnověké porosty, které jsou často silně poškozeny zvěří. projevuje se zde doposud škodlivý vliv imisí, zejména na chudých půdách. Je zde problematický střet zájmů ochrany přírody a lesního hospodářství. Do této PLO patří lesy na území obcí, nacházející se na severovýchodním okraji sledovaného území – Kunvald, Klášterec nad Orlicí, České Petrovice, Pastviny, Studené, Těchonín, Jamné nad Orlicí, Orličky. PLO 26 – Předhoří Orlických hor Lesy v této PLO jsou často poškozovány jelením ohryzem, u smrkových porostů se vyskytuje často hniloba, zejména v 1. generaci. Na návětrných stranách starších porostů dochází k poškození imisemi. Oblast je charakteristická spíše menšími lesními komplexy a bez větších sídelních aglomerací, má velmi harmonický krajinný ráz. V oblasti je vysoký podíl neprodukčních zemědělských pozemků, lze tedy očekávat další zalesňování zemědělské půdy. Do této PLO patří lesy na území obcí Záchlumí, Helvíkovice, Kameničná, Český Rybná, Hejnice, Dlouhoňovice, severní část Písečné, Žamberk, jižní část Kunvaldu, Líšnice, Šedivec, Lukavice, Nekoř, část Pastvin a Klášterce nad Orlicí, Sobkovice, severní část Letohradu, , Mistrovice, Jablonné nad Orlicí, Verměřovice, Bystřec, jižní část Jamné nad Orlicí a Orliček. PLO 31 – Českomoravské mezihoří Tato PLO se vyznačuje pestrou dřevinnou skladbou, nízkou lesnatostí, smrkové porosty trpí podkorním hmyzem, převládají zde jehličnaté dřeviny s převahou smrku. Do této PLO zasahuje SO ORP jen jižním okrajem, patří zde lesy na území těchto obcí – jižní část obce Žampach, jižní část obce Písečná, a jihovýchodní část obce Letohrad).

69

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.2: Přírodní lesní oblasti

Zdroj:www.uhul.cz 2008

3.5.2.2

Lesnatost

Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost dle obcí Celková výměra lesa Obce (ha) Bystřec 414,97 Česká Rybná 264,63 České Petrovice 172,38 Dlouhoňovice 153,71 Hejnice 134,08 Helvíkovice 250 Jablonné nad Orlicí 126,82 Jamné nad Orlicí 387,22 Kameničná 97,35 Klášterec nad Orlicí 623,18 Kunvald 787,14 Letohrad 785,91 Líšnice 216,08 Lukavice 179,24 Mistrovice 76,44

70

Celková rozloha obce (ha) 1813,97 809,34 627,26 392,02 482,92 1070,78 437,56 1059,90 584,22 1797,68 2931,65 2359,31 1148,28 1105,35 459,69

Lesnatost (%) 22,9 32,7 27,5 39,2 27,8 23,3 29,0 36,5 16,7 34,7 26,8 33,3 18,8 16,2 16,6

EKOTOXA s.r.o.

Obce


Celková výměra lesa (ha)

Celková rozloha obce (ha)

Nekoř 218,88 Orličky 393,98 Pastviny 248,84 Písečná 226,94 Sobkovice 111,39 Studené 350,14 Šedivec 110,86 Těchonín 1216,45 Verměřovice 92,92 Záchlumí 501,13 Žamberk 358,14 Žampach 225,33 SO ORP Žamberk 8724,15 Zdroj:podklady pro ÚAP 2008, ČSÚ 2008

1094,10 867,47 835,47 881,50 366,09 543,80 388,51 1898,76 599,39 1356,28 1688,14 556,07 28155,51

Lesnatost (%) 20,0 45,4 29,8 25,7 30,4 64,4 28,5 64,1 15,5 36,9 21,2 40,5 31,0

Lesnatost SO ORP Žamberk je 31,0 %, což je o něco více než je lesnatost Pardubického kraje (29,5 %) a blíží se lesnatosti ČR (33,6 %). Rozložení lesů v na celém území SO ORP je poměrně rovnoměrné, žádná obec nemá podíl lesa menší než 15 %. Největší souvislý lesní komplex je v obci Těchonín. Nejlesnatější obcí v celém SO ORP je obec Studené, která má lesnatost 64,4 %, dále pak obec Těchonín (64,1 %) a obec Orličky (45,4 %). Obcí s nejmenším podílem lesa z celkové rozlohy je obec Verměřovice , která má 15,5 % lesa.

3.5.2.3

Kategorie lesa

Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: • Lesy hospodářské. • Lesy ochranné. • Lesy zvláštního určení. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se podle plnění hlavní funkce dále rozdělují do subkategorií. V okrese Ústí nad Orlicí, do kterého spadá SO ORP Žamberk se nacházejí následující subkategorie lesa: V lesích ochranných: • Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. • Vysokohorské lesy. • Lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. V lesích zvláštního určení: • Lesy na území národních parků a národních přírodních.rezervací. • Lesy v první zóně CHKO, přírodní rezervaci, přírodní památky. • Lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, voda, klima, krajina). • Lesy významné pro uchování biodiverzity. • Lesy v uznaných oborách a bažantnicích. • Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Zdroj : ÚHÚL, údaje pro okres Ústí nad Orlicí, 2000

71

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa Lesy hospodářské Obce (%) Bystřec 100,0 Česká Rybná 92,6 České Petrovice 100,0 Dlouhoňovice 100,0 Hejnice 100,0 Helvíkovice 97,5 Jablonné nad Orlicí 100,0 Jamné nad Orlicí 74,4 Kameničná 100,0 Klášterec nad Orlicí 86,4 Kunvald 82,2 Letohrad 98,4 Líšnice 100,0 Lukavice 100,0 Mistrovice 100,0 Nekoř 100,0 Orličky 93,3 Pastviny 100,0 Písečná 100,0 Sobkovice 100,0 Studené 100,0 Šedivec 100,0 Těchonín 88,6 Verměřovice 78,8 Záchlumí 84,4 Žamberk 69,0 Žampach 96,3 SO ORP Žamberk 91,5 Zdroj: podklady pro ÚAP 2008

Lesy ochranné (%) 0,0 7,4 0,0 0,0 0,0 2,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 5,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 21,2 10,9 0,2 3,7 1,6

Lesy zvláštního určení (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 25,6 0,0 13,6 17,8 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 11,4 0,0 4,7 30,8 0,0 6,9

Na území SO ORP Žamberk převažují lesy zařazené do kategorie lesů hospodářských (91,5 %), lesů zařazených do kategorie lesů ochranných je 1,6 % a lesů zařazených do kategorie lesů zvláštního určení je 6,9 %. Největší podíl lesů zařazených do kategorie LO je v obci Verměřovice (21,2 %), dále pak v obci Záchlumí (10,9 %). Lesů v kategorii LZU je největší podíl v obci Žamberk (30,8 %), dále pak v obci Jamné nad Orlicí (25,6 %) a v obci Kunvald (17,8 %).

72

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa

Zdroj: podklady pro ÚAP – jev37,38,39, 2008


Změna výměry zemědělské půdy v čase (2001 – 2008)

Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2001 (31.12.) a 2008 (30.6.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za správní obvod ORP. Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru Oblast

Rozloha ZP k 31.12.2001 Rozloha ZP k 30.6.2008 (ha) (ha)

ČR Pardubický kraj SO ORP Žamberk Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2001, 2008

4 277 435 274 473 17 002

4 249 182 273 033 16 916

Úbytek ZP (%) -0,7 -0,5 -0,5

Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy nad 2 % -1 úbytek půdy 1,9 – 0,7 % 0 úbytek půdy 0,6 – 0,4 % 1 úbytek půdy 0,3 – 0 % 2 zvýšení výměry půdy Z tabulky vyplývá, že v rámci České republiky i SO ORP došlo k poklesu výměry zemědělské půdy. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, 73

EKOTOXA s.r.o.


především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Žamberk je relativní úbytek ZPF nižší než průměr České republiky a shodný s tímto ukazatelem za Pardubický kraj.

3.5.3.2

Lesnatost

Pro pozemky určené k plnění funkcí lesy byl jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost představuje podíl plochy lesa (PUPFL) v obci k celkové výměře dané obce Lesnatost obcí byla porovnávána s lesnatostí SO ORP Žamberk, celého Pardubického kraje a lesnatostí ČR. Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL - lesnatost Celková rozloha Celková výměra lesa Oblast (ha) (ha) ČR 7886700 2651206 Pardubický kraj 451900 133319 SO ORP Žamberk 28155,51 8724,15 Zdroj: podklady pro ÚAP, ČSÚ 2008

Lesnatost (%) 33,6 29,5 31,0

Hodnocení indikátoru lesnatost: -2 lesnatost méně než 10 % -1 lesnatost 10 – 19,9 % 0 lesnatost 20 – 39,9 % 1 lesnatost 40 – 44,9 % 2 lesnatost 45 % a více Z tabulky vyplývá úbytek zemědělské půdy nejvýznamněji v obcích Jablonné nad Orlicí (2,8 %) a Dlouhoňovice (2 %). V obci Jablonné nad Orlicí se dle údajů ČSÚ úbytek týkal zejména trvalých travních porostů a byl spojen především s nárustem výměry lesní půdy. V Dlouhoňovicích se zábor týkal také trvalých travních porostů, zde je však spojen s růstem výměry ostatních ploch. Největší absolutní úbytek ZPF byl zaznamenán v obci Kunvald (26,1 ha). V Kunvaldu znamenal uvedený úbytek zemědělské půdy růst výměry lesní půdy, v menší míře pak i vodních ploch. Z hodnocení indikátoru lesnatosti vyplývá , že mírně podprůměrného hodnocení (-1) dosáhly obce Verměřovice, Lukavice, Mistrovice, Kameničná, Líšnice. Naopak vysoce nadprůměrného hodnocení dosáhly obce Těchonín, Orličky a Žampach. Ostatní obce dosáhla hodnocení indikátoru 0, je to hlavně způsobeno rovnoměrným zastoupením lesa v jednotlivých obcích tak v celém SO ORP.

74

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.5.7: Indikátory změny výměry ZPF v období 2001 až 2008 a Indikátor lesnatosti Změna Změna Hodnocení Lesnatost Hodnocení Obce výměry ZP výměry ZP indikátoru (%) indikátoru (ha) (%) Bystřec -5,8 -0,5 22,9 0 0 32,7 Česká Rybná -1,2 -0,2 1 0 České Petrovice -1,1 -0,3 27,5 1 0 Dlouhoňovice -3,9 -2 39,2 -2 0 27,8 Hejnice -1,1 -0,3 1 0 Helvíkovice -1,5 -0,2 23,3 1 0 29 Jablonné nad Orlicí -5,5 -2,8 -2 0 Jamné nad Orlicí 0 0 36,5 2 0 16,7 Kameničná -4,8 -1 -1 -1 Klášterec nad Orlicí -6,8 -0,7 34,7 -1 0 Kunvald -26,1 -1,3 26,8 -1 0 Letohrad -6,4 -0,5 33,3 0 0 18,8 Líšnice -2,7 -0,3 1 -1 16,2 Lukavice -0,3 0 1 -1 Mistrovice -1,4 -0,4 16,6 0 -1 Nekoř -3,5 -0,5 20 0 0 Orličky -0,7 -0,2 45,4 1 2 29,8 Pastviny 11 2,5 2 0 Písečná -1,5 -0,2 25,7 1 0 Sobkovice 0,5 0,2 30,4 2 0 Studené 0,1 0,1 64,4 2 2 28,5 Šedivec -0,5 -0,2 1 0 Těchonín -7,8 -1,3 64,1 -1 2 15,5 Verměřovice -0,5 -0,1 1 -1 36,9 Záchlumí -1 -0,1 1 0 Žamberk -13,3 -1,3 21,2 -1 0 Žampach -0,7 -0,2 40,5 1 1 SO ORP Žamberk -86,5 -0,5 0 31,0 0 Zdroj: ČSÚ, 2001-2008 , podklady pro ÚAP, 2008

75

EKOTOXA s.r.o.


3.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Výskyt půd zařazených do I. a II. třídy ochrany, jejich největší podíl k celkové zemědělské půdě je v obcích Líšnice, Kameničná a Šedivec. Úbytek zemědělské půdy v období 2001 až 2008 nepřevyšuje průměr kraje. Významný podíl trvalých travních porostů (38,6 %). Rovnoměrné zastoupení lesa v celém SO ORP. V žádné obci neklesá plocha lesa pod 15 %. Vyšší ekologická stabilita území. Nadprůměrná lesnatost v obcích Těchonín, Orličky a Žampach

SLABÉ STRÁNKY Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2001 až 2008 je nejvýznamnější v obcích Jablonné nad Orlicí a Dlouhoňovice. Vyšší zastoupení smrkových monokultur s severní části území.

PŘÍLEŽITOSTI Ekologizace zemědělství zejména v méně příznivých oblastech. Zalesnění neprodukční zemědělské půdy. Postupná přeměna smrkových monokultur na přirozenou skladbu lesa.

HROZBY Snižování výměry lesa a rozčleňování lesních komplexů v důsledku liniových staveb. Znehodnocování půdy erozí na svažitých půdách. Rozšiřování zástavby a vznik větších aglomerací, které naruší harmonický ráz krajiny. Zábor zemědělské půdy.

3.5.5 Problémy k řešení •

• •

•

Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná- li se o lesy v kategorii LO, nebo některé kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadprůměrnou lesnatost je třeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U těchto zásahů často nedochází k velkých záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). Minimalizovat zásahy vedoucí i k dočasnému vynětí z PUPFL, právě v málo lesnatých oblastech může mít i toto dočasné vynětí následky, přinejmenším vede ke změnám v hospodaření v lese.

76

EKOTOXA s.r.o.


3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Správní území ORP Žamberk se řadí k oblasti ležící mimo hlavní dopravní tahy ČR s horší dopravní dostupností. Obsluhu dopravními sítěmi dále komplikuje podhorský ráz regionu a systém osídlený typický pro obce bývalých Sudet – protáhlý tvar obce vázaný na údolí některé z řek či potoků a doplněný rozptýleným osídlením , zejména v severní části území na úpatí Orlických hor. Tento systém osídlení je problematický nejen z pohledu dopravy, ale také budování obslužné technické infrastruktury, zejména vodovodů, plynovodů a kanalizace.

3.6.1 Dopravní infrastruktura 3.6.1.1

Silniční doprava

V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří Pardubickému kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Osu silniční sítě ve správním území ORP Žamberk tvoří silnice I. třídy I/11 vedoucí v trase (Vamberk -) Žamberk – Jablonné n/O – Červenovodské sedlo (- Šumperk). Tato silnice tvoří hlavní spojení oblasti Šumperska a Jeseníků s Hradcem Králové a Prahou a z toho důvodu je silně zatížena také tranzitní dopravou. V řešeném území negativně ovlivňuje obyvatelstvo zejména v obci Helvíkovice, městě Žamberku, osadě Bredůvka a ve městě Jablonné nad Orlicí. Průtahy vedení středem sídel nejen zpomalují dopravu na vlastní silnici (omezená rychlost max. 50 km/h), ale také výrazně snižují bezpečnost silničního provozu a zhoršují životní prostředí obyvatel. Určitou část tranzitní dopravy převezme v budoucnosti rychlostní silnice R35, její zprovoznění však nelze očekávat dříve než po roce 2015. Vzhledem ke sklonovým poměrům je dalším nebezpečným úsekem trasa přes Červenovodské sedlo, kde vznikají dopravní problémy zejména v zimním období. Dostupnost dalších obcí je zajišťována dostatečnou sítí silnic II.a III. třídy. Ta má za úkol uspokojit dopravní potřeby především regionálního charakteru a proto se jejich sklonové a šířkové uspořádání odvíjí zejména od konfigurace terénu. Síť silnic II. třídy tvoří: • II/310 (Olešnice v Orl. horách -) Žamberk – Letohrad • II/311 (Lanškroun -) Jablonné n/O – Těchonín (- Mladkov – Deštné v Orl. horách) • II/312 (Hanušovice – Lichkov -) Pastviny - Žamberk – Hejnice (- I/14) • II/360 Šedivec – Letohrad (-Ústí n/O – Vel. Meziříčí – Jaroměřice n/R) Na území SO ORP Žamberk se nepřipravuje výstavba žádné dálnice ani rychlostní komunikace, avšak v budoucnu se počítá s napojením Žamberka na plánovanou silnici R35 třípruhovým přivaděčem MÚK Zámrsk – Choceň – Žamberk. Tím bude zajištěna dobrá dostupnost regionu ve směru Hradec Králové, Pardubice a Praha. Do té doby si řešení závažných dopravních závad na silnici I/11 vyžádá urychlenou výstavbu společného obchvatu Žamberka a Helvíkovic (již je ve stádiu vyhledávací studie) a v budoucnu je třeba uvažovat i s řešením dopravy v Jablonném n/O, vč. odstranění úrovňového křížení s železnicí Letohrad – Lichkov. Vzhledem ke složitým sklonovým poměrům v úseku Jablonné n/O – Červená Voda je v ÚP VÚC Pk navržena změna trasování silnice I/11: za obcí Šedivec se levotočivým obloukem okolo osady Bredůvka stočí k severu a podél obce Studené bude pokračovat ve směru Mladkov a Lichkov, za kterým se připojí na stávající silnici I/43. Toto řešení zajistí v kombinaci s přivaděčem Zámrsk – Žamberk a obchvatem Žamberka napojení celého regionu kvalitní komunikací na dálniční síť ČR (R35) i dobrou dostupnost regionu Králicka a hraničního přechodu Dolní Lipka – Boboszów.

77

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť SO ORP Žamberk

Zdroj: podklady ÚAP 2008, zpracování CDV Vzhledem k určení silnici nižších tříd zejména pro regionální dopravu nelze očekávat významné změny v jejich stavebním uspořádání. Spíše se dá počítat pouze s údržbou komunikací ve stávajícím stavu a event. řešení bodových závad a havarijních stavů. Přeložky se plánují na silnici II/310 v úseku okolo obce Lukavice a změna v napojení silnic II/310 a II/360 v Letohradu. Dopad na síť silnic nižších tříd pak bude mít také výstavba výše zmíněného přivaděče k rychlostní silnici R35 a uvažovaná přeložka silnice I/11 směrem na Mladkov a Králíky. Dopravní obslužnost v silniční veřejné dopravě je zajišťována převážně ČSAD Ústí nad Orlicí. Dále ve významných sídlech zastavují dálkové linky jiných dopravců. Oproti jiným regionům je však úroveň autobusové dopravy ve velmi špatném stavu v období mimo špičky pracovních dní, kdy prakticky vůbec neexistuje.

78

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Žamberk

Zdroj: Sčítání dopravy 2005

3.6.1.2

Doprava v klidu

Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí – např. centra města. V řešeném území se tento problém týká zejména sídla správního obvodu ORP – Žamberku. I vzhledem k jeho turistickému potenciálu je dopravní revitalizace centra města více než žádaná. V rámci úprav by mělo být zpoplatněné stání vozidel v širším okolí centra, zřízena parkovací místa pro krátkodobé stání (např. i do 10 minut zdarma). To vše lze realizovat pouze za předpokladu, že bude z centra města odkloněna silně zatížená silnice I/11 (nutnost obchvatu). Následně může být ve vybraných ulicích zřízena pěší zóna s přístupem cyklistů, pouze s vyhrazenými časovými úseky pro zajištění vjezdu vozidel zásobování (na povolení MěÚ). Zásobování by mělo být řešeno primárně ve večerních a nočních hodinách, s výjimkou vybraných provozů (např. obchody s potravinami), kde lze vyhradit určitý časový úsek také v průběhu dne. Dále je potřeba dbát na dostatek parkovacích míst u všech připravovaných projektů, zejména komerčních a průmyslových aktivit.

3.6.1.3

Cyklistická doprava

Z hlediska udržitelné dopravy je cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). To však vyžaduje vhodné podmínky přírodní 79

EKOTOXA s.r.o.


(zejména konfigurace terénu) a organizační. Ty znamenají zejména vybudování sítě cyklostezek na nejpoužívanějších trasách spojujících oblasti zdrojů a cílů dopravy (tedy z oblastí určených pro bydlení do míst zaměstnání a volnočasových aktivit). Cyklostezkou se rozumí samostatná komunikace určená pro cyklisty (event. i pro pěší) aniž by na ni byl povolen vjezd motorových vozidel – nejde tedy jen o prosté „osazení“ stávajících méně frekventovaných silnic navíc směrovkami se symbolem bicyklu, ale o vybudování nové plnohodnotné komunikace. Na silnicích s nízkou intenzitou dopravy k vedení cyklostezky stávající silnici využít lze, v intravilánu obcí nejlépe s doplněním vhodného vodorovného dopravního značení. Dalším nezbytným předpokladem pro rozvoj cyklistiky je zajistit v místech cílů cest možnost bezpečného uložení jízdního kola. V současnosti se na územní SO ORP Žamberk nachází pouze krátký úsek cyklostezky v obci Helvíkovice. Další rozvoj by se měl zaměřit na propojení center zaměstnanosti (Žamberk, Letohrad) s okolními obcemi ve všech směrech, kde to přírodní podmínky dovolují. Proto je vhodné vést cyklostezky zejména v údolí vodních toků, které také poskytují obvykle příjemné okolní prostředí, jež atraktivitu cyklistiky zvyšuje. Doporučené směry pro trasování cyklostezek z Žamberka do okolí jsou Helvíkovice (návaznost na již vybudovanou stezku), Lukavice a dále podél Lukavického potoka do Letohradu, do Líšnice a dále směr k přehradě Pastviny (rekreační význam) a také by měl být vybudován návazný systém ve vlastním městě, zejména napojení průmyslových areálů na jižním okraji města včetně železniční stanice. V okolí Letohradu lze využít pro vedení cyklostezek údolí Orlice, vč. trasy směrem na Lanšperk a Ústí nad Orlicí. Pro plnohodnotné možnosti využití cyklistiky je potřebné navázat síť cyklostezek na integrovanou dopravu, zejména železniční. Ať už formou úschoven typu Bike and Ride, tak možností cestovat spoji veřejné dopravy společně s bicyklem (možné pouze u vlaku, autobusové společnosti až na výjimky odmítají bicykly přepravovat).

3.6.1.4

Železniční doprava

V roce 1874 proťala celý region nová trať Rakouské severozápadní dráhy z Týniště nad Orlicí přes Žamberk, Kyšperk (Letohrad) do Lichkova, o rok později prodloužená na území dnešního Polska. Její stavební uspořádání vycházelo z významu trati jakožto hlavní jednokolejné trati propojující Podorlicko s Kladskem a německou částí Slezska, vč. Vratislavi (Breslau, Wroclaw) na straně jedné a s Hradcem Králové a Prahou na straně druhé. V Lichkově pak dále navázala Moravská pohraniční dráha do Hanušovic a dále do Jeseníků. Zároveň byla také zprovozněna propojovací trať z Kyšperka do Ústí nad Orlicí. Kyšperk se tak stal významným železničním uzlem, kde byly soustředěny také činnosti pro údržbu a ošetřování lokomotiv a zřízeno depo kolejových vozidel. Po druhé světové válce došlo v souvislosti se změnami osídlení v pohraničních oblastech během druhé poloviny minulého století k poklesu významu tratě. Rozvoj přeshraniční spolupráce v rámci EU a potřeba dobré dostupnosti regionu Orlických hor za účelem zvýšení turistického ruchu znamená postupně opětovné zvyšování významu trati. Proto v letech 2007 až 2008 proběhla komplexní obnova úseku Letohrad – Lichkov, včetně provedení elektrizace stejnosměrným systémem 3000 V. Záměrem je využívat trasu pro vedení nákladní dopravy do Polska a také pro vedení přímých rychlíků Praha – Wroclaw. V závislosti na jejich trasování se tak výrazně pro region zlepší nabídka spojení buď do Hradce Králové anebo do krajského města Pardubic. Specifická struktura jednotlivých sídel vyznačující se výrazně podlouhlým tvarem vázaným na údolí i v několikakilometrové délce přináší problémy v dopravní obslužnosti, zejména železniční dopravou, kde nemůže být hustota zastávek natolik vysoká jako u autobusů. Z toho důvodu i když je vzdálenost jednotlivých stanic a zastávek od intravilánu obcí výborná nebo akceptovatelná (Jamné nad Orlicí), nelze z hlediska dopravní obslužnosti považovat za dostatečnou docházkovou vzdálenost z centra obce (důležitá pro hodnocení indikátoru dopravní obslužnost) vzdálenost vyšší než 1,5 km. Do hodnocení indikátoru nebyly proto zahrnuty dopravny Žamberk a Jamné nad Orlicí (resp. pouze pokud k vlakovému spoji existuje návazná autobusová doprava).

80

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. ve správním obvodu ORP Žamberk Pěší vzdálenost Pěší vzdálenost do Trať Název Druh k okraji zástavby středu obce (km) (km) 021 žst 0,9 0,1 Litice nad Orlicí* ** 021 z 0,7 0,2 Bohousová 021 žst 2,2 0,0 Žamberk 021 z 1,3 0,2 Lukavice v Čechách 021,024 Letohrad žst 0,8 0,0 021 z 1,0 0,1 Verměřovice 021 žst 0,6 0,0 Jablonné nad Orlicí *** 021 z 2,6 0,7 Jamné nad Orlicí 021 žst 1,1 0,1 Těchonín Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka * součást obce Záchlumí, hodnoceno do středu osady „Litice nad Orlicí“ ** hodnoceno vůči Záchlumí jehož je Bohousová součástí *** zastávka leží v blízkosti zástavby severního okraje města Jablonné nad Orlicí

Zdroj: KJŘ ČD, mapové podklady Obrázek č. 3.6.3: Železniční doprava na území SO ORP Žamberk

Zdroj: podklady ÚAP 2008, zpracování CDV Z výše uvedeného textu vyplývá, že stav trati mezi Letohradem a Lichkovem je v současnosti, těsně pro rekonstrukci, na vynikající úrovni, prozatím však nebyl rekonstruován úsek z Letohradu směrem na 81

EKOTOXA s.r.o.


Žamberk a Týniště nad Orlicí, který bude i nadále provozován v nezávislé trakci. Z důvodu rozdílnosti trakcí v obou úsecích tratě lze tedy očekávat nové rozdělení vozebních ramen v regionální osobní dopravě na relace Týniště nad Orlicí – Žamberk – Letohrad a na Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov. Pro regionální dopravu v rámci ORP Žamberk tedy bude dojde k znevýhodnění cestujících z Verměřovic, Jablonného n/O, Jamného n/O a Těchonína v důsledku vynuceného přestupu v Letohradu. Na druhou stranu elektrizace umožnila vedení přímých polských rychlíků přímo z Letohradu na Ústí n/O a po I. koridoru dále na Pardubice, čímž by sloužily i pro zkvalitnění dopravní obslužnosti v rámci Pardubického kraje. Dostupnost Žamberka k těmto vlakům je možné řešit přípojnými regionálními vlaky navázanými na rychlík. Směrování polských rychlíků na Pardubice však v současnosti brání kapacitní problémy v úzkém hrdle I. tranzitního železničního koridoru mezi Chocní a Ústím n/O. Proto by elektrizace úseku Týniště nad Orlicí – Letohrad vytvořila záložní trasu pro případ problémů na koridoru (i přes vynucenou úvrať v Letohradu a Ústí nad Orlicí).

3.6.1.5

Letecká a vodní doprava

V blízkosti Žamberka provozuje Aeroklub Žamberk malé sezónní travnaté letiště určené pro sportovní účely. Má status veřejného vnitrostátního letiště a a disponuje travnatou dráhou v délce 725 m a v šířce 100 m. Letiště je vybavené pro sportovní účely aeroklubu, avšak nelze očekávat další rozvoj služeb v jiných segmentech letecké dopravy. Vodní doprava není na území SO ORP Žamberk provozována.

3.6.1.6

Integrovaná doprava

IDS Pardubického kraje není na Žambersku zaveden a ani nelze jeho spouštění v nejbližší době očekávat. Část území je však pokryta zónami královéhradeckého integrovaného systému IREDO. Žamberk, Helvíkovice a Dlouhoňovice tvoří zónu 230, Kunvald 231, Kameničná 232, Česká Rabná a Hejnice 233 a Záchlumí 234. Systém IREDO nemá znaky úplného IDS, pouze umožnil zavedení zónového tarifu a využití jednotných jízdenek při cestě s různými dopravci. Úplně však chybí integrace jízdních řádů různých dopravců a zavedení přestupních vazeb mezi různými druhy dopravy i dopravci navzájem. Při porovnání IREDO s ostatními IDS, lze konstatovat, že jde o systém na jedné z nejnižších úrovní v rámci celé ČR. Integrovány jsou pouze linky dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí Rychnov-Javornice-Slatina-Žamberk, Rychnov-Vamberk-Rybná-Záchlumí-Žamberk, Žamberk-Č.Rybná-Záchlumí-Litice-Rybná-Žamberk, Žamberk-Kunvald a část dálkové trasy Brno-Lanškroun-Žamberk-Rokytnice-Říčky a v části trasy linka Říčky-Rokytnice-Bartošovice-Kunvald-Žamberk-Letohrad provozovaná dopravcem Audisbus. Tarifní integrace se týká také trati ČD 021 v úseku Týniště nad Orlicí – Žamberk. Nepřehlednost zvyšuje fakt, že ne všechny spoje jedoucí ve stejné relaci, provozované stejným dopravcem jsou integrovány do systému. Až na výjimky nejsou k dispozici jednotné multimodální terminály, které by umožnily vzájemný přestup cestujících mezi autobusy a vlaky. Typickým příkladem ke Žamberk, kde je železniční nádraží situováno ve značné vzdálenosti od centra města a autobusové nádraží je v jeho těsné blízkosti. Jen několik spojů zastavuje také v blízkosti železniční stanice. Vlakové nádraží v Žamberku je natolik vzdáleno od centra obce, že překračuje uvažovanou docházkovou vzdálenost v hodnocení dopravní obslužnosti a při minimální existenci víkendové autobusové dopravy tak je většina obcí hodnocena jako bez spojení se sídlem ORP. Nejsou odstraněny souběhy vlakové a autobusové dopravy (např. na trase Letohrad – Žamberk). Obecně, lze říct že obsluha území veřejnou dopravou je nedostatečná, zejména o víkendech a mimo špičku pracovních dní.

3.6.2 Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení celého bytového fondu na vodovod, kanalizaci a plyn však v případě mnoha obcí není úplně možné z důvodu existence odlehlejších lokalit a samot. 82

EKOTOXA s.r.o.

3.6.2.1


Vodovody

Na základě dat uváděných ze SLDB 2001 lze konstatovat, že situace v území SO ORP Žamberk v zásobování vodou je dobrá. Nejmenší podíl obyvatel zásobovaných z vodovodu vykazuje obec Orličky a to 94,6 %. Rozhodující podíl na zásobování obyvatel vodou mají skupinové vodovody (SV). Ty jsou dostatečně vybaveny zdroji podzemních vod (povrchové zdroje není nutné využívat) poskytujícími také rezervy v kapacitě. Území leží ve velké části v CHOPAV Žamberk-Králíky (severní část správního území) nebo CHOPAV Východočeská křída (jih území) a je proto nutné respektovat opatření směřující k zachování kvality podpovrchových vod. Mezi nejvýznamnější skupinové vodovody patří SV Žamberk – Lukavice – Dlouhoňovice, SV Jablonné nad Orlicí (zásobovány také Verměřovice, Mistrovice, Sobíkovice, Jamné nad Orlicí, Šedivec, Nekoř a Bredůvka) a SV Letohrad – Písečná. Další obce jsou zásobovány z menších skupinových vodovodů. Z nich je nejdůležitější SV Líšnice – Pastviny, který má propojení jak se SV Žamberk, tak také s SV Jablonné n/O a v případě potřeby probíhá vzájemné posilování jejich zdrojů. Výhledově by se na SV Jablonné n/O měl napojit také SV Letohrad – Písečná. U některých zdrojů skupinových vodovodů lze sledovat jejich nadlimitní obsah vybraných látek, a tak jsou provozovány pouze podmíněně se souhlasem hygieniků. Zejména jde o znehodnocení vody TCE, PCE u zdrojů SV Letohrad jež mají být odstaveny a nahrazeny jímáním jiného zdroje s úpravou vody. Dále se stejný problém může vyskytnout u SV Žamberk. Zvýšený obsah Al se vyskytuje u SV Jablonné n. O, který bude řešen vedle provozních opatření také propojením na SV Letohrad (míchání vody za účelem dosažení hygienických limitů). Místní vodovody zajišťují zásobování zejména v obci Bystřec a dále také v Orličkách. Zejména u těchto vodovodů bude nutné nahradit stávající zdroje, které mnohdy nevyhovují všem hygienickým předpisům, zejména mikrobiologickým, novými zdroji, event. jejich připojení na skupinové vodovody. Až na výjimky (nová výstavba, napojení některých menších osad) se výstavba nových vodovodů nepřipravuje, avšak současný stav vodovodních řadů v mnoha lokalitách neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti, vnitřních průměrů potrubí ( je používáno ocelové i skleněné potrubí ) a bude nutná jejich rekonstrukce.

3.6.2.2

Kanalizace

Z hlediska kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zejména naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. Úroveň 2000 EO přesahují na správním území ORP Žamberk 3 obce: Žamberk, Letohrad a Jablonné n/O. Město Žamberk disponuje dvěma centrálními ČOV, přičemž na ČOV I jsou napojeny také obce Dlouhoňovice a Lukavice. V Letohradě je provozována centrální ČOV, na kterou je napojena významná část obyvatelstva, stejně jako místní část Kunčice a někteří obyvatelé z místní části Orlice. Jablonné n/O provozuje ČOV vystavěnou v roce 2000 s dostatečnou kapacitou, která umožňuje také svedení odpadních vod z okolích menších obcí, které neplánují výstavbu vlastní ČOV. Ostatní obyvatelé a většina obyvatelstva v menších obcích je nadále napojena pouze na jímky či septiky, pouze malá část disponuje domovní ČOV. Technický stav jímek je různý, některé jsou nevyhovující, netěsné. Odpady ze septiků jsou nejčastěji svedeny do kanalizace a do povrchových vod. Postupně bude realizována výstavba ČOV v menších obcích. Ty jsou v současnosti obvykle vybaveny pouze dešťovou kanalizací nebo nesourodým souborem stok v různém stavu a technické kvalitě, obvykle přímo vyústěných do místních vodotečí bez řádného čištění. Ve velmi malých obcích a místních částech (do cca 500 EO) je dobré uvažovat s možností čištění odpadních vod v biologických rybnících, které lze vhodně začlenit do krajiny a využít i např. jako prvek místního ÚSES. Doporučené akce na zlepšení stavu a harmonogram výstavby jsou uvedeny v „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje“.

83

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.4: Podíl obyvatelstva napojeného na veřejnou kanalizaci v jednotlivých obcích

Zdroj: podklady ÚAP 2008, zpracování CDV

3.6.2.3

Plyn a elektřina

Zásobování plynem je třetí důležitou položkou v oblasti technické infrastruktury. Stav zásobování jednotlivých obcí plynem je v řešeném území rozdílný a po roce 2000 je možné pozorovat určité zlepšení v některých částech území. Plynofikovány jsou všechny tři města regionu i většina obcí v okolí. Lze konstatovat že celá jižní a východní část správního území je již vybavena dostatečně plynem, výjimku tvoří pouze obce Orličky a Písečná. Naopak, v západní a severní části regionu nejsou rozvody plynu doposud zavedeny vůbec. Otázkou i nadále zůstává, zda-li v již plynofikovaných obcích nedochází, z důvodu neúměrně rostoucích cen plynu, k opětovnému návratu obyvatelstva (byť třeba jen částečnému) k původním zdrojům vytápění a tím také k nadměrnému zatěžování ovzduší emisemi z lokálních topenišť. Území SO ORP Žamberk nedisponuje zdroji energie na fosilní paliva. Nejvýznamnějším zdrojem je vodní elektrárna Nekoř (ČEZ, obnovitelné zdroje Hradec Králové) s instalovaným výkonem 3 MW. Další větší vodní elektrárnu na Divoké Orlici provozuje Povodí Labe nedaleko Litic nad Orlicí (instalovaný výkon 0,7 MW). Dále je pak v území provozováno hned několik malých vodních elektráren a fotovoltaických systémů. V Letohradu-Orlici je v provozu bioplynová stanice s kogenerací a.s. Bocus. Ve fázi přípravy se nachází výstavba fotovoltaické elektrárny v Helvíkovicích.

84

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.2: Alternativní zdroje el. energie v obcích SO ORP Žamberk (v MW celkem instal. výkonu) Obec Kogenerace Sluneční Vodní Celkem Nekoř 3,224 3,224 Záchlumí 0,759 0,759 Žamberk 0,262 0,262 Letohrad 0,070 0,087 0,157 Líšnice 0,070 0,070 Klášterec nad Orlicí 0,003 0,055 0,058 Jablonné nad Orlicí 0,052 0,052 Sobkovice 0,040 0,040 Mistrovice 0,025 0,025 Kunvald 0,005 0,005 Lukavice 0,001 0,001 SO ORP Žamberk 0,070 0,009 4,574 4,653 Zdroj: Přehled licencí ERÚ, vlastní výpočet Obrázek č. 3.6.5: Podíl obyvatelstva napojeného na plynovou přípojku v jednotlivých obcích

Zdroj: podklady ÚAP 2008, zpracování CDV

85

EKOTOXA s.r.o.

3.6.2.4


Telekomunikace

V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nezbytná přímá viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit jejich stínění a rušení. Území ORP Žamberk nejvíce ovlivňují spoje vedené směrem k vysílači Rychnov nad Kněžnou-Litický Chlum (leží na území Královéhradeckého kraje). Signál mobilních operátorů dosahuje horší kvality pokrytí u O2 v oblasti Hejnic a České Rybné, Kunvaldu a v okolí jižní části přehrady Nekoř – Pastviny. Až na výjimku údolí Studenského potoka nedaleko této přehrady lze dosáhnou na signál tohoto operátora minimálně vně budov na celém území. To je důležitým faktorem pro řádné fungování Integrovaného záchranného systému (IZS), neboť tento operátor zajišťuje komunikaci mezi jednotlivými složkami IZS. Z dalších operátorů nenabízí pokrytí T-Mobile v oblasti několika údolí: Tiché Orlice na východ od Letohradu, Černovického potoka na jih od Těchonína, Orličského potoka, v okolí potoka Čenkovičky na východ od Bystřce a v okolí osady Amerika na horním toku Divoké Orlice. Nejhorší úroveň pokrytí má operátor Vodafone, zejména v oblasti Česká Rybná – Hejnice, Studené – Sobkovice – Těchonín a v okolí Českých Petrovic. Vysokorychlostní Internet není nabízen nikde s výjimkou několika málo vyvýšených lokalit (mimo obydlená místa), kde je k dispozici 4G od T-mobile. Stejný operátor na větší části území také nabízí Internet ADSL.


Dopravní infrastruktura

Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do příslušné pověřené obce (Žamberk, Letohrad, Jablonné nad Orlicí), sídla ORP (Žamberk) a krajského města (Pardubice). Na trase z obce do ORP a do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Podrobnější specifikace indikátoru je uvedena v kartě jevu „Veřejná doprava“. Tabulka č. 3.6.3: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den -2 -1 0 1 2 X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pov. obec + méně než 2 2 3 4 5 a více obec X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více sídlo ORP nebo krajské město + méně než 1 1 2 3 4 a více X méně než 8 8 - 11 12 - 15 16 - 19 20 a více pov. obec nebo sídlo ORP nebo sídlo ORP krajské město + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více

86

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Spojení do pov. obce sídla ORP krajského města (Žamberk) (Žamberk) (Pardubice) X + X + X + Česká Rybná 9 0 5 0 České Petrovice 0 0 0 1 Dlouhoňovice 13 0 9 0 Hejnice 12 0 6 0 Helvíkovice 14 2 8 3 Kameničná 8 0 5 0 Klášterec nad Orlicí 9 0 5 1 Kunvald 10 2 4 0 Líšnice 13 2 4 2 Lukavice 28 1 17 13 Pastviny 13 3 6 4 Záchlumí 14 2 16 17 Žamberk 12 6 Spojení do pov. obce sídla ORP krajského města (Jablonné n/O) (Žamberk) (Pardubice) X + X + X + Bystřec 11 0 8 0 3 0 Jablonné nad Orlicí 14 0 11 9 Jamné nad Orlicí 5 0 3 0 1 0 Mistrovice 7 0 7 0 4 0 Orličky 6 0 5 0 1 0 Sobkovice 4 0 2 0 2 0 Studené 4 0 3 0 1 0 Těchonín 16 6 13 0 9 9 Verměřovice 14 9 13 0 9 9 Spojení do pov. obce sídla ORP krajského města (Letohrad) (Žamberk) (Pardubice) X + X + X + Nekoř 8 1 8 0 5 1 Písečná 9 1 9 0 6 0 Šedivec 9 1 8 0 5 1 Žampach 9 1 9 0 6 0 Letohrad 26 3 17 14 X ... běžný pracovní den + ... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli) - ... nehodnoceno Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, listopad 2008 Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2 -1,5 a méně -1 -1,49 až -0,5 0 -0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více

87

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.5: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do sídla ORP (Žamberk) X +

pov. obce (Žamberk) X +

Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Líšnice Lukavice Pastviny Záchlumí Žamberk

1 -2 2 2 2 1 1 2 2 2 2 2 -

-2 -2 -2 -2 -1 -2 -2 -1 -1 -2 0 -1 -

pov. obce (Jablonné n/O.) X +

Bystřec Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Mistrovice Orličky Sobkovice Studené Těchonín Verměřovice

2 -1 0 0 -1 -1 2 2

-2 -2 -2 -2 -2 -2 2 2

3.6.3.2

1 1 1 1 -

-

Spojení do sídla ORP (Žamberk) X +

2 0 -1 1 0 -1 -1 2 2

-2 -2 -2 -2 -

-2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

2 2 2 2 2

0 -2 2 1 2 0 0 0 0 2 1 2 0

nejhorší prům. celková známka známka známka

-2 -1 -2 -2 1 -2 -1 -2 0 2 2 2 0

kraj. města (Pardubice) X +

Spojení do sídla ORP (Žamberk) X +

pov. obce (Letohrad) X +

Nekoř Písečná Šedivec Žampach Letohrad

-


-1 2 -2 0 -2 -1 -2 2 2

0 1 0 1 1

-0,75 -1,75 0,00 -0,25 1,00 -0,75 -0,50 -0,25 0,25 1,00 1,25 1,25 0,00

-1 -2 0 0 1 -1 -1 0 0 1 1 1 0


-2 1 -2 -2 -2 -2 -2 2 2


-2 -2 -2 -2 -2

-2 -2 -2 -2 -1 -2 -2 -2 -1 -2 0 -1 0

-2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

-0,50 0,25 -1,67 -0,83 -1,33 -1,50 -1,67 1,33 1,33

-1 0 -2 -1 -1 -2 -2 1 1


-1 -2 -1 -2 2

-2 -2 -2 -2 -2

-0,33 -0,33 -0,33 -0,33 0,75

0 0 0 0 1

Technická infrastruktura

Dobrá technická infrastruktura je jednou ze základních podmínek kvalitního bydlení. V rámci územněanalytických podkladů publikuje ČSÚ za každou obec počet obyvatel žijících v trvale obydlených bytech (TOB) napojených na veřejný vodovod, plyn a kanalizaci. Z tabulky jsou zřejmé některé nepřesnosti ve statistickém zjišťování, kdy u některých jinak zcela neodkanalizovaných obcí je vykázán určitý nízký počet obyvatel, kteří žijí v TOB u něhož bylo vybavení přípojkou kanalizace uvedeno (např. Helvíkovice). Nevýhodou je aktuálnost uváděných údajů z ÚAP k datu SLDB 2001.

88

EKOTOXA s.r.o.


Hodnocení indikátoru podílu TOB s plynem a s kanalyzací: -2 do 10 % (neexistence systému, statistická chyba u malých obcí) -1 10 – 34,99 % (systém obsluhuje malou část obce) 0 35 – 54,99 % (částečná existence systému) 1 55 – 80 % (větší část obce vybavena systémem) 2 nad 80 % (výborná vybavenost) Tabulka č. 3.6.6: Vybavenost technickou infrastrukturou v SO ORP Žamberk Podíl % Podíl % počet obyvatel obyvatel Hodnocení obyvatel obyvatel Hodnocení Obec obyvatel v TOB s v TOB s indikátoru v TOB s v TOB s indikátoru v TOB plynem plynem kanalizaci kanalizaci Bystřec 1042 11 1,06 208 19,96 -2 -1 Česká Rybná 376 5 1,33 54 14,36 -2 -1 České Petrovice 148 4 2,70 0 0,00 -2 -2 Dlouhoňovice 765 299 39,08 474 61,96 0 1 Hejnice 203 0 0,00 0 0,00 -2 -2 Helvíkovice 397 3 0,76 115 28,97 -2 -1 Jablonné nad Orlicí 3095 465 15,02 2499 80,74 -1 2 Jamné nad Orlicí 721 16 2,22 122 16,92 -2 -1 Kameničná 356 0 0,00 35 9,83 -2 -2 Klášterec nad Orlicí 869 24 2,76 362 41,66 -2 0 Kunvald 1010 0 0,00 236 23,37 -2 -1 Letohrad 6253 1781 28,48 4630 74,04 -1 1 Líšnice 725 3 0,41 0 0,00 -2 -2 Lukavice 1035 365 35,27 150 14,49 0 -1 Mistrovice 578 31 5,36 125 21,63 -2 -1 Nekoř 895 0 0,00 141 15,75 -2 -1 Orličky 279 0 0,00 27 9,68 -2 -2 Pastviny 297 7 2,36 46 15,49 -2 -1 Písečná 437 0 0,00 287 65,68 -2 1 Sobkovice 231 0 0,00 4 1,73 -2 -2 Studené 160 3 1,88 0 0,00 -2 -2 Šedivec 210 0 0,00 131 62,38 -2 1 Těchonín 641 19 2,96 245 38,22 -2 0 Verměřovice 696 4 0,57 414 59,48 -2 1 Záchlumí 712 12 1,69 238 33,43 -2 -1 Žamberk 6128 1546 25,23 5105 83,31 -1 2 Žampach 201 70 34,83 18 8,96 -1 -2 28460 4668 16,40 15666 55,05 SO ORP Žamberk -1 1 Zdroj: ÚAP platné k říjnu 2008 (aktuální hodnoty vycházejí ze SLDB 2001)

89

EKOTOXA s.r.o.


3.6.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Železniční trať 021 je celostátní tratí Špatná dostupnost obcí veřejnou dopravou s potenciálem růstu jejího významu. mimo špičky nepracovních dnů. Rekonstruovaná a elektrizovaná železnice mezi Směrové vedení a technický stav silnice I/11 Letohradem a Lichkovem. neodpovídá současným požadavkům na moderní komunikaci I. třídy. Část území je zařazena do IDS IREDO. Nízká úroveň plynofikace, zejména v obcích západní a severní části řešeného území. Postupný rozvoj alternativních zdrojů energie. Neexistence obchvatu Žamberka na silnici I/11. Vybudovaná kanalizace s ČOV ve všech obcích nad 2000 EO i některých dalších sídlech. Všechny skupinové vodovody jsou zásobeny ze z podzemních zdrojů CHOPAV ŽamberkKrálíky a CHOPAV Východočeská křída.

V malých obcích chybí čištění odpadních vod v ČOV. Špatné propojení autobusové a železniční dopravy - neexistence jednotného terminálu v Žamberku. Špatná úroveň IDS IREDO – pouze tarifní integrace, území není zaintegrováno do IDS Pardubického kraje.

PŘÍLEŽITOSTI Zlepšení dostupnosti regionu vybudováním silnice R35 a následného přivaděče ZámrskŽamberk. Výstavba obchvatu Žamberka na silnici I/11. Integrace území do IDS Pardubického kraje v co nejkratší době. Zavedení víkendového a večerního provozu autobusové dopravy, provázání autobusové dopravy s vlakovou. Zřízení terminálu veřejné dopravy u žst. Žamberk s vedením spojů do/z centra města, které tak zajistí návaznost na všechny vlakové spoje. Zřízení zóny s omezením vjezdu automobilů v centru Žamberka. Budování systému cyklostezek vázaných na údolí Tiché a Divoké Orlice a spojení Žamberk– Letohrad. Podpora budování kanalizace a ČOV v menších obcích, využívání možností biologického čištění vod v nejmenších sídlech. Rozvoj plynofikace obcí.

HROZBY Další omezování veřejné z ekonomických důvodů.

dopravy

Zvyšování dopravy v centru Žamberka. Opoždění integrace území do IDS Pardubického kraje. Odklad výstavby silnice R35 a návazného přivaděče k Žamberku. Další zvyšování cen zemního plynu pro domácnost, což povede k opětovnému přechodu obyvatel k vytápění pevnými palivy – zvýšení emisní zátěže ovzduší z lokálních topenišť. Ohrožení podzemních vod nevhodnou činností v území a znečišťováním půdy.

90

EKOTOXA s.r.o.


3.6.5 Problémy k řešení 3.6.5.1 •

•

• • • • •

Silniční síť dozná v budoucnosti určitých změn. K Žamberku bude přiveden přivaděč od silnice R35, který musí být plynule provázaný s plánovaným obchvatem centra Žamberka. Směrové vedení silnice I/11 bude změněno tak, aby se vyhnula provozně náročnému úseku z Jablonného n/O přes Červenovodské sedlo k silnici I/43. Neustále rostoucí počet automobilů přináší problém jejich odstavování a parkování. V rámci ÚPD jednotlivých obcí je proto nezbytné se zaměřit na vyhrazení dostatečných ploch pro odstavná stání resp. garáže v oblastech, která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy (sídliště, obchody, atd.) Týká se to zejména měst, tedy Žamberka, Letohradu a Jablonného n/O. V Žamberku bude dobré po odklonu trasy silnice I/11 mimo centrum vyhradit v centru zónu s omezením vjezdu vozidel, nejlépe formou zřízení pěší zóny s povolením vjezdu cyklistů. V místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol. V návaznosti na železnici je dobré zajistit také možnost systému Bike and Ride. V místech významných železničních stanic by měly vzniknout multimodální terminály veřejné dopravy, které zajistí jednoduchý přestup mezi vlaky a autobusy. V rámci vzniku uceleného systému elektrizovaných tratí je možné v budoucnu uvažovat s elektrizací železniční tratě Týniště nad Orlicí - Letohrad Přírodně zachovalá údolí řek Tiché a Divoké Orlice jsou vhodným terénem pro zřízení cyklistických stezek.

3.6.5.2 •

• • •

Dopravní infrastruktura


Skupinové vodovody v oblasti využívají podzemní vodní zdroje, neboť větší část řešeného území leží v CHOPAV. Dále je nezbytné uplatnit preventivní ochranu pro výhledové zdroje podzemní i povrchové vody a zabezpečit tak jejich pozdější bezproblémovou využitelnost, vč. zajištění jejich možnosti budoucího napojení na již existující vodovod. Ochrana budoucích zdrojů má také za úkol zajistit řešení lokálních problémů se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v období sucha nebo v případě katastrof a krizových stavů. U některých místních vodovodů není obvykle zajištěna dostatečná kontrola kvality jímaných zdrojů – je proto žádoucí jejich postupné napojování na stávající skupinové vodovody. V mnoha obcích není dostatečné čištění odpadních vod, je proto potřebné zajistit jejich čištění pomocí ČOV, ať už výstavbou malých místních ČOV nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV. V severní a západní části území je nedostatečné pokrytí plynovody. Je proto potřebné i nadále uvažovat s možností plynofikace dalších obcí.

91

EKOTOXA s.r.o.


3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 3.7.1 Osídlení Ve SO ORP Žamberk žilo k 1.1.2008 celkem 29147 obyvatel. Počtem obyvatel se SO ORP Žamberk řadí na 102. místo v ČR a na 5. místo v Pardubickém kraji (z 205 resp. z 15 SO ORP). Na celkovém počtu obyvatel Pardubického kraje se SO ORP Žamberk podílí 5,7 %, početně největší SO ORP Pardubice a Chrudim dosahují podílu 24,1 % resp. 16,1 %. Relativně nižší je podíl žen na celkovém počtu obyvatel – s hodnotou 50,4 % je SO ORP Žamberk na posledním místě v kraji (průměr 50,8 %, ČR 51,0 %). Podhorský charakter osídlení se projevuje v nižší hustotě zalidnění, hodnota 103,5 obyv./km2 je jak pod úrovní ČR (131,6 obyv./km2), tak pod úrovní Pardubického kraje (113,2 obyv./km2). Kromě tradičního znázornění hustoty zalidnění byly vypočteny Areály maximálního zalidnění v ČR, znázorňující, na jak velkém území je ještě dosaženo určité hladiny hustoty zalidnění. Tyto areály představují potažmo i oblasti s významnými vztahy a vazbami (hospodářské vztahy, dopravní obslužnost apod.), mohou však také signalizovat určitý stupeň zátěže na životní prostředí či jeho poškození. V tomto případě byly stanoveny hladiny 300, 400, 500, 750 a 1000 obyv./km2 a jako nejmenší územní jednotkou byla zvolena obec. SO ORP Žamberk se nachází mimo nejhustěji zalidněné oblasti v ČR, přesto je z mapky zřejmá návaznost na areály osídlení v oblasti Orlickoústecka a Českotřebovska (hladina 300 obyv./km2). Tabulka č. 3.7.1: Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v SO ORP Pardubického kraje k 31.12.2007 Počet obyvatel Rozloha Podíl ob. Poč. obyv. SO ORP Muži Ženy (km2) na kraji v % na km2 Celkem % % Česká Třebová 79,71 18815 49,1 50,9 3,7 236,0 Hlinsko 246,75 21530 49,4 50,6 4,2 87,3 Holice 213,65 16750 49,0 51,0 3,3 78,4 Chrudim 746,14 82330 49,3 50,7 16,1 110,3 Králíky 158,71 9192 49,2 50,8 1,8 57,9 Lanškroun 275,29 22623 48,9 51,1 4,4 82,2 Litomyšl 336,97 26284 49,1 50,9 5,1 78,0 M. Třebová 417,29 27300 49,5 50,5 5,3 65,4 Pardubice 409,32 123308 48,8 51,2 24,1 301,3 Polička 272,70 19445 49,5 50,5 3,8 71,3 Přelouč 257,24 23868 49,5 50,5 4,7 92,8 Svitavy 351,70 31727 49,0 51,0 6,2 90,2 Ústí nad Orlicí 190,43 26614 49,5 50,5 5,2 139,8 Vysoké Mýto 282,06 32467 49,2 50,8 6,3 115,1 Žamberk 281,54 29147 49,6 50,4 5,7 103,5 Pardub. kraj 4519,50 511400 49,2 50,8 100,0 113,2 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

92

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.1: Hustota zalidnění v ORP ČR k 31.12.2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Obrázek č. 3.7.2: Areály maximálního zalidnění v ČR k 31.12.2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

93

EKOTOXA s.r.o.


V rámci SO ORP Žamberk je více jak polovina obyvatel (15856 obyv., tj,. 53,5 %) soustředěna do tří obcí – Letohrad (6260 obyv.), Žamberk (6045 obyv.) a Jablonné nad Orlicí. (3281 obyv.) Více jak 1000 obyvatel žije ještě v obcích Lukavice, Bystřec a Kunvald. Tři největší obce tvoří společně s obcemi Dlouhoňovice, Lukavice, Mistrovice a Verměřovice nejhustěji zalidněný pás ve SO ORP Žamberk, kde hustota zalidnění dosahuje 267 obyv./km2. Na druhé straně podhorské oblasti dosahují hustoty zalidnění v rozmezí 25-35 obyv./km2 - České Petrovice, Studené, Těchonín, Orličky a vzhledem ke své rozloze i Kunvald. Obec Kameničná se vyznačuje nejvyšším podílem žen na celkovém počtu obyvatel (55,3 %), zatímco v obci Žampach je výrazná převaha mužské populace (62,6 %). Tabulka č. 3.7.2: Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v obcích SO ORP Žamberk k 31.12.2007 Počet obyvatel Podíl ob. Rozloha Poč. obyv. Obce na SO ORP Muži Ženy 2 (km ) na km2 Celkem % % % 18,08 1109 49,4 50,6 3,8 61,3 Bystřec 8,18 384 50,3 49,7 1,3 47,0 Česká Rybná 6,27 154 49,4 50,6 0,5 24,6 České Petrovice 3,80 771 48,9 51,1 2,6 202,9 Dlouhoňovice Hejnice 4,73 210 51,4 48,6 0,7 44,4 10,69 436 51,1 48,9 1,5 40,8 Helvíkovice 4,48 3281 47,9 52,1 11,3 732,3 Jablonné n.Orl. 10,55 709 50,4 49,6 2,4 67,2 Jamné n.Orl. 5,87 358 44,7 55,3 1,2 61,0 Kameničná 17,97 919 51,3 48,7 3,2 51,1 Klášterec n.Orl. 29,31 1017 50,2 49,8 3,5 34,7 Kunvald 23,59 6260 48,9 51,1 21,5 265,4 Letohrad 11,48 741 51,1 48,9 2,5 64,5 Líšnice 11,17 1121 50,7 49,3 3,8 100,4 Lukavice 4,59 614 51,0 49,0 2,1 133,8 Mistrovice 10,93 862 49,9 50,1 3,0 78,9 Nekoř 8,71 294 49,0 51,0 1,0 33,7 Orličky 8,36 345 48,7 51,3 1,2 41,3 Pastviny 8,82 488 52,7 47,3 1,7 55,3 Písečná 3,62 229 49,3 50,7 0,8 63,3 Sobkovice 5,44 161 47,8 52,2 0,6 29,6 Studené 3,89 213 51,6 48,4 0,7 54,7 Šedivec 18,99 617 52,7 47,3 2,1 32,5 Těchonín 6,01 711 50,6 49,4 2,4 118,3 Verměřovice 809 53,6 46,4 2,8 59,6 13,57 Záchlumí 16,88 6045 48,7 51,3 20,7 358,2 Žamberk 5,56 289 62,6 37,4 1,0 52,0 Žampach SO ORP 281,54 29147 49,6 50,4 100,0 103,5 Žamberk Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

94

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.3: Hustota zalidnění v obcích ORP Žamberk k 31.12.2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

3.7.2 Demografický vývoj V Pardubickém kraji žilo k 31.12.2007 celkem 511 400 obyvatel. Ve srovnání s rokem 1997 došlo k nárůstu pouze o 1958 osob (0,38 %). Z 15 SO ORP Pardubického kraje došlo v tomto období u 8 k nárůstu a u 7 k poklesu počtu obyvatel. Největší absolutní nárůst obyvatelstva byl ve SO ORP Holice (1299 osob), Pardubice (1235 osob) a Lanškroun (1012 osob), nejvyšší úbytek obyvatel byl zaznamenán v SO ORP Česká Třebová (-720 osob), Přelouč (-692 osob), Moravská Třebová (-592 osob) a Hlinsko (533 osob). Nejvyšší relativní nárůst pak zaznamenaly SO ORP Holice (8,41 %), Lanškroun (4,68 %) a Vysoké Mýto (2,23 %). Naopak mezi relativně nejvíce ztrátové patřily SO ORP Česká Třebová (-3,69 %), Králíky (-3,12 %) a Přelouč (-2,82 %). Ve SO ORP Žamberk přibylo v tomto desetiletí celkem 408 obyvatel, což představuje nárůst o 1,42 %. Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje v letech 1997 – 2007 ukazují následující tabulka a obrázek. Tabulka č. 3.7.3: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech 1997 - 2007 Počet obyvatel (k 31.12.) Rozdíl SO ORP 1997 2007 Absolutní Česká Třebová 19535 18815 -720 Hlinsko 22063 21530 -533 Holice 15451 16750 1299 Chrudim 82206 82330 124 Králíky 9488 9192 -296 Lanškroun 21611 22623 1012 Litomyšl 25960 26284 324 Moravská Třebová 27898 27300 -598

95

% -3,69 -2,42 8,41 0,15 -3,12 4,68 1,25 -2,14

EKOTOXA s.r.o.


Počet obyvatel (k 31.12.) 1997 2007 Pardubice 122073 123308 Polička 19747 19445 Přelouč 24560 23868 Svitavy 31607 31727 Ústí nad Orlicí 26745 26614 Vysoké Mýto 31759 32467 Žamberk 28739 29147 Pardubický kraj 509442 511400 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva SO ORP

Rozdíl Absolutní 1235 -302 -692 120 -131 708 408 1958

% 1,01 -1,53 -2,82 0,38 -0,49 2,23 1,42 0,38

Obrázek č. 3.7.4: Přírůstek / úbytek obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech 1997 – 2007 (v %)

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Následující graf znázorňuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku (hmpp) a hrubých měr migračního salda (hmms). Tyto hrubé míry jsou demografické ukazatele, které porovnávají nárůst/pokles obyvatel způsobený rozdílem porodnosti a úmrtnosti (v případě hmpp) nebo způsobený stěhováním (v případě hmms) v rámci daného území., udávají se v promilích a jsou vztaženy ke střednímu stavu obyvatelstva daného roku. Výpočet: hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / SS * 1000, hmms = (PŘISTĚHOVALÍ – VYSTĚHOVALÍ) / SS * 1000, kde SS je střední stav obyvatelstva, je to průměr počtu obyvatel k 1.1 a k 31.12. daného roku. Ve většině SO ORP Pardubického kraje v průběhu první poloviny 90.let k výraznému poklesu hmmp (tak tomu bylo i v rámci celé České republiky). Markantní byl pokles hmpp zejména ve SO ORP Přelouč, Holice a Králíky. V průběhu dalšího období následovala většinou stagnace či úbytek obyvatelstva přirozenou měnou. Zvláštní postavení má SO ORP Lanškroun, který po celé sledované období vykazoval kladné hodnoty hmmp. Kladný přirozený přírůstek obyvatelstva sledujeme až na menší výjimky (roky 1998, 1999 a 2003) i ve SO ORP Žamberk, zejména pak v posledním období 2006 – 2007., v roce 2007 96

EKOTOXA s.r.o.


byla dosažena vůbec nejvyšší úroveň hmpp právě ve SO ORP Žamberk, a to 3,6 ‰. Trend zvyšování kladné hodnoty hmpp v těchto dvou letech je patrný rovněž ve SO ORP Holice, Lanškroun, Litomyšl, Pardubice, Svitavy a Vysoké Mýto. Odpovídá ostatně vývoji v rámci ČR, kdy od roku 2006 je opět dosahováno kladného, byť nepatrného přirozeného přírůstku obyvatelstva (hmpp ČR pro rok 2006 měla hodnotu 0,1 ‰ a pro rok 2007 hodnotu 1 ‰). Tento trend je však dočasný. Nyní rodí matky z populačně silných sedmdesátých let, proto se zvyšuje porodnost, i když ne tak dramaticky, jak tomu bylo právě v 70.letech minulého století. Příčinou je totiž nízká úroveň plodnosti (počet živě narozených dětí na jednu ženu), která dosáhla v roce 2007 hodnoty 1,4. K udržení stabilní populace je přitom zapotřebí, aby ukazatel plodnosti dosahoval alespoň hraniční hodnoty 2,1. Vzhledem k tomu, že potencionálních matek, které se narodily v 80.letech, je početně méně, a nelze očekávat, že by se v následujícím období měla výrazněji zvyšovat úroveň plodnosti žen, je možné předvídat pokles počtu narozených dětí a tím i celkový pokles populace přirozenou měnou do 5 – 10 let (s určitou diferenciací na regionální úrovni). Hrubá míra migračního salda měla v období 1991 – 2007 v podstatě stabilní vývoj ve SO ORP Chrudim, Moravská Třebová a Svitavy, kdy se její hodnoty vesměs pohybovaly okolo 0 ‰. Jedná se o SO ORP, ve kterých se migrace obyvatel významně nepodílela na relativním nárůstu či úbytku obyvatelstva. V ostatních SO ORP se již migrace podílí na relativních změnách počtu obyvatelstva ve větší míře – jednak jednotlivými ročními výkyvy a tím určitou vývojovou nestálostí (volatilitou, ve srovnání s hmpp u hmms výraznější), jednak v rámci celého sledovaného období. K větším výkyvům u vývoje hmms došlo v ORP Česká Třebová (0,1 ‰, v roce 2000, -10,2 ‰ v roce 2001 a -0,8 ‰ v roce 2004), Králíky (3,5 ‰ v roce 2000, -7,8 ‰ v roce 2002 a 0,5 ‰ v roce 2003) a zejména ve SO ORP Přelouč (6,6 ‰ v roce 2000, -9,8 ‰ v roce 2002 a 5,6 ‰ v roce 2004). Ve SO ORP Holice, Chrudim a Vysoké Mýto dosahovala hmms ve sledovaného období vesměs kladných hodnot, byť v SO ORP Chrudim nepříliš významných. Zvláštností je migrační vývoj ve SO ORP Holice, kde hmms vykazovala v letech 1991 – 2007 rostoucí trend (až na úroveň okolo 15 ‰). Naopak ve SO ORP Pardubice, Žamberk a zejména Lanškroun je dosahováno vyšších kladných hodnot hmms až v posledních letech, ve SO ORP Lanškroun bylo v roce 2007 dosaženo vůbec nejvyšší úrovně hmms 22,5 ‰ (pro srovnání SO ORP Pardubice 12,1 ‰, ORP Žamberk 8,1 ‰). Pro SO ORP Holice a v posledních letech pro SO ORP Lanškroun, Pardubice a částečně Žamberk je tedy charakteristické, že na celkovém růstu obyvatel se migrační bilance podílí rozhodujícím způsobem.

97

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.5: Vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku a migračního salda v SO ORP PK v l. 1991 – 2007

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2007

98

EKOTOXA s.r.o.


Následující grafy ukazují dlouhodobý vývoj počtu obyvatel SO ORP Žamberk v letech 1971 – 2007, který lze rozdělit do tří nestejně dlouhých etap. První etapa (1971 – 1997) je charakterická nepřetržitým růstem populace (s malou výjimkou v r.1988). Počet obyvatel se v tomto období zvýšil o 3651 osob (tj. o 14,6 %). Největší vliv na tento růst měl v 70.letech silný přirozený přírůstek obyvatelstva, kdy hmpp kulminovala v letech 1973 (10,4 ‰), 1975 (12,7 ‰) a 1979 (9,3 ‰)., v dalším období (80.léta) však hmpp stagnovala na úrovni okolo 3 – 5 ‰ a v roce 1995 klesla až na hodnotu 0,2 ‰. Do poloviny 80. let měla migrace na růst obyvatelstva ve SO ORP Žamberk spíše záporný vliv, zejména v letech 1976 – 1979, kdy úroveň hmms se pohybovala v rozmezí od -4 do -5 ‰. Výjimkou byly roky 1986 a 1991, kdy hmms dosáhla relativně vysokých hodnot 8,2 ‰ resp. 5,0 ‰. Potvrzují se tak, až na výjimky, tehdejší demografické trendy – vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva v 70.letech a migračně ztrátové pohraniční oblasti východních Čech. Druhou etapu (v letech 1998 – 2004) lze charakterizovat jako období určité stagnace ve vývoji počtu obyvatelstva. Pokles přirozeného přírůstku se zastavil a hodnoty hmpp se pohybovaly mírně nad hranicí 0 ‰. Rovněž vývoj hmms nezaznamenal významnější meziroční výkyvy, hodnoty hmms byly mírně záporné a pohybovaly se od 0 ‰ do -4 ‰. Ve třetí etapě (2005 – 2007) opět dochází k nárůstu počtu obyvatel, na kterém se podílí jak přirozený přírůstek -hodnoty hmmp se od roku 2005 pohybují na hranici 3 ‰ (jsou nejvyšší mezi SO ORP Pardubického kraje), tak přírůstek stěhováním, jehož intenzita zejména v posledním roce dosáhla úrovně 8,1 ‰. Obrázek č. 3.7.6: Vývoj počtu obyvatel (k 31.12.) ve SO ORP Žamberk v letech 1971 – 2007

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Graf č. 3.7.4: Ukazatelé demografického vývoje v ORP Žamberk v letech 1971 – 2007

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 99

EKOTOXA s.r.o.


Následující tabulka, obrázek a graf ukazují absolutní a relativní vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech 1997 – 2007, kdy celkový nárůst byl 408 obyvatel (1,42 %). V rámci SO ORP byl vývoj počtu obyvatelstva značně variabilní. V tomto období se zvýšil počet obyvatel v 16 obcích, v 11 obcích byl zaznamenán úbytek populace. Největší nárůst byl v obcích Jablonné nad Orlicí (176 osob, zejména díky kladnému saldu migrace v posledních 2 letech) a Lukavice (112 osob). Mezi obce nad 1000 obyvatel s růstem počtu obyvatel, patří už pak jen obec Bystřec (nárůst o 46 osob). Ke zvýšení počtu obyvatel o více jak 50 osob došlo v tomto desetiletí ještě v obcích Záchlumí, Pastviny, Písečná, Helvíkovice a Mistrovice. K nejvíce absolutně ztrátovým patřily největší města - Žamberk (-86 osob) a Letohrad (-76 osob), a obec Těchonín (-84 osob). U obou měst není absolutní úbytek obyvatel nijak dramatický a pokud je vztažen k počtu obyvatelstva, jedná se o zanedbatelný, relativně malý pokles v řádu 1 %. Je zde patrný vliv záporného migračního salda, který trvá s výjimkou posledního roku po celé desetiletí. Největší relativní růst počtu obyvatel byl zaznamenán v obcích Pastviny (22,34 %) a Orličky (15,29 %). K více jak 10 % nárůstu obyvatelstva pak došlo ještě v obcích Písečná, Helvíkovice, České Petrovice a Lukavice. Kromě posledně jmenované se jedná o obce do 500 obyvatel. Naopak k 10 % poklesu obyvatelstva došlo ve stejném období v obcích Těchonín a Žampach. Tabulka č. 3.7.4: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech 1997 - 2007 Počet obyvatel (k 31.12.) Rozdíl Obce 1997 2007 Absolutní Bystřec 1063 1109 46 Česká Rybná 360 384 24 České Petrovice 137 154 17 Dlouhoňovice 797 771 -26 Hejnice 205 210 5 Helvíkovice 384 436 52 Jablonné nad Orlicí 3105 3281 176 Jamné nad Orlicí 687 709 22 Kameničná 361 358 -3 Klášterec nad Orlicí 887 919 32 Kunvald 1049 1017 -32 Letohrad 6336 6260 -76 Líšnice 752 741 -11 Lukavice 1009 1121 112 Mistrovice 564 614 50 Nekoř 890 862 -28 Orličky 255 294 39 Pastviny 282 345 63 Písečná 429 488 59 Sobkovice 239 229 -10 Studené 153 161 8 Šedivec 217 213 -4 Těchonín 701 617 -84 Verměřovice 681 711 30 Záchlumí 737 809 72 Žamberk 6131 6045 -86 Žampach 328 289 -39 SO ORP Žamberk 28739 29147 408 Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

100

% 4,33 6,67 12,41 -3,26 2,44 13,54 5,67 3,2 -0,83 3,61 -3,05 -1,2 -1,46 11,1 8,87 -3,15 15,29 22,34 13,75 -4,18 5,23 -1,84 -11,98 4,41 9,77 -1,4 -11,89 1,42

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.7: Přírůstek/úbytek obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech 1997 – 2007 (v %)

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Obrázek č. 3.7.8: Vývoj přirozeného přírůstku a migračního salda v největších obcích SO ORP Žamberk v letech 1997 – 2007 (absolutní hodnoty)

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

101

EKOTOXA s.r.o.


3.7.3 Věková struktura Následující tabulka udává přehled o věkové struktuře obyvatelstva ve SO ORP Pardubického kraje k 31.12.2007. V tabulce je uveden též ukazatel indexu stáří, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí ve věku 0 – 14 let. Největší podíl osob v předproduktivním věku je ve SO ORP Litomyšl (15,93 %) a Žamberk (15,71 %), nejméně pak ve SO ORP Pardubice a Přelouč (pod 14 %). Podíl osob ve věku 15 -64 let je vysoký ve SO ORP Lanškroun (71,67 %) a Svitavy (71,28 %). Mezi SO ORP s nejvyšším podílem poproduktivního obyvatelstva (osoby starší 65 let) patří Pardubice, Hlinsko a Přelouč (všechny více jak 15 %), nejméně je těchto osob ve SO ORP Lanškroun, Žamberk, Králíky a Svitavy (pod 14 %). Z hlediska indexu stáří má SO ORP Žamberk v rámci kraje druhý nejlepší poměr mezi nejstarší a nejmladší věkovou skupinou (84,39 %) a je hned za SO ORP Lanškroun (81,43 %). Obdobná situace je ještě ve SO ORP Králíky (84,92 %). Naopak ve SO ORP Pardubice, Přelouč, Hlinsko, Česká Třebová a Chrudim převyšuje počet osob ve věkové skupině nad 65 let počet dětí ve věku do 14 let, ve SO ORP Pardubice téměř o 20 %. Index stáří v rámci Pardubického kraje dosahoval k 31.12.2007 úrovně 100,63 %, což je těsně pod celorepublikovým průměrem (průměr za ČR byl 102,4 %). Z následujícího obrázku je zřejmé, že v Pardubickém kraji se index stáří snižuje směrem od západu k východu, východnější části kraje tak mají lepší poměr mezi nejmladším a nejstarším obyvatelstvem. Tabulka č. 3.7.5: Věková struktura v ORP Pardubického kraje k 31.12.2007 (v %) Věková skupina SO ORP <= 14 15 - 64 65 + Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

14,57 15,01 15,41 14,76 15,65 15,62 15,93 15,17 13,46 15,67 13,54 15,18 15,05 15,65 15,71 14,73

102

70,58 69,27 70,39 70,36 71,05 71,67 69,65 70,77 70,44 69,70 70,86 71,28 70,18 69,63 71,03 70,44

14,86 15,73 14,20 14,88 13,29 12,72 14,42 14,06 16,10 14,63 15,59 13,55 14,77 14,72 13,26 14,83

Index stáří 101,97 104,80 92,13 100,86 84,92 81,43 90,54 92,71 119,63 93,34 115,16 89,26 98,13 94,06 84,39 100,63

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.9: Index stáří v SO ORP Pardubického kraje k 31.12.2007

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Následující tabulka a obrázek udávají přehled o věkové struktuře obyvatelstva v obcích SO ORP Žamberk. Největší podíl osob v předproduktivním věku je v obcích Studené a Sobkovice (více jak 20 %), zhruba 10 % podíl vykazují obce Hejnice a Žampach. V obci Žampach je na druhé straně nejvyšší podíl osob v produktivním věku (81,31 %), alespoň 75 % podíl těchto osob je ještě v obcích Záchlumí, Dlouhoňovice a Hejnice. K obcím s největším podílem osob starších 65 let patří Česká Rybná, Pastviny a Studené (více jak 16 %), nejméně je nejstarší věková skupina zastoupena v obcích Žampach a Dlouhoňovice (méně jak 10 %). Příznivých hodnot indexu stáří je v rámci SO ORP Žamberk dosaženo v obcích Dlouhoňovice, Lukavice, Klášterec nad Orlicí a Písečná (pod 65 %) . Počet osob ve věkové skupině nad 65 let převyšuje počet dětí ve věku do 14 let v obcích Hejnice (zde o více jak 30 %), Česká Rybná, České Petrovice a Pastviny. Současnou úroveň indexu stáří je však nutné zohlednit v kontextu jeho vývoje. Následující graf znázorňuje tento vývoj v rámci SO ORP Žamberk v letech 1997 – 2007. Z grafu je patrné téměř lineární zvyšování hodnoty indexu stáří (tedy stárnutí populace) po celé sledované období. Tento trend je podobný i u ostatních SO ORP a koreluje i s průměrem v ČR. Současná hodnota indexu stáří ve SO ORP Žamberk odpovídá hodnotě indexu stáří dosažené například ve SO ORP Pardubice v polovině 90.let – jedná se tedy o určitý časový posun v jeho růstu. I přes zvýšenou porodnost v poslední době nelze předpokládat výraznější snížení hodnoty indexu stáří ve výhledu několika let, spíše lze usuzovat na zpomalení tempa jeho růstu. Tabulka č. 3.7.6: Věková struktura v obcích SO ORP Žamberk k 31.12.2007 (v %) Věková skupina Obce <= 14 15 - 64 65 + Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice

18,21 15,63 12,99 14,79 10,48 103

68,35 67,45 73,38 75,88 75,71

13,44 16,93 13,64 9,34 13,81

Index stáří 73,76 108,33 105,00 63,16 131,82

EKOTOXA s.r.o.

Obce


Věková skupina 15 - 64

<= 14

Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk

16,28 14,60 16,22 17,04 18,39 15,73 15,14 16,60 18,02 16,78 16,59 15,99 16,52 17,42 20,09 22,36 17,84 14,10 18,00 11,74 15,52 10,38 15,71

65 +

68,58 72,23 68,55 71,51 69,75 70,11 71,41 70,18 70,56 69,87 69,61 68,37 66,67 71,31 66,81 60,87 67,14 72,45 70,04 76,51 70,85 81,31 71,03

Obrázek č. 3.7.10: Vývoj indexu stáří ve SO ORP Žamberk v letech 1997 - 2007


104

15,14 13,17 15,23 11,45 11,86 14,16 13,45 13,23 11,42 13,36 13,81 15,65 16,81 11,27 13,10 16,77 15,02 13,45 11,95 11,74 13,63 8,30 13,26

Index stáří 92,96 90,19 93,91 67,21 64,50 90,00 88,82 79,67 63,37 79,61 83,22 97,87 101,75 64,71 65,22 75,00 84,21 95,40 66,41 100,00 87,85 80,00 84,39

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.11: Index stáří v obcích SO ORP Žamberk k 31.12.2007


3.7.4 Vzdělanostní struktura V rámci SO ORP Žamberk byl v roce 2001 podíl obyvatel bez a se základním vzděláním 24,1 %. Podíl obyvatel se SŠ bez maturity byl 41,5 % a podíl obyvatel se SŠ s maturitou 24,9 %. Tyto podíly se jen mírně lišily od průměru ČR nebo Pardubického kraje. Ve SO ORP Žamberk byl však nižší podíl osob s VOŠ a VŠ (9,5 %) než činil průměr za Pardubický kraj (10,6 %) nebo za ČR (12,3 %). Z hlediska jednotlivých obcí byl největší podíl středoškolsky vzdělaných osob s maturitou kromě největších měst (Žamberk, Jablonné nad Orlicí a Letohrad) v obci Dlouhoňovice. Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ dosahoval průměru ČR pouze v obcích Žamberk, Jablonné nad Orlicí a Jamné nad Orlicí (přes 12 %). Více jak 30 % podíl obyvatel bez a se základním vzděláním vykazovalo 9 obcí, z nichž se vymykaly zejména Žampach (51,9 %) a České Petrovice (38,2 %). Vzdělanostní strukturu v obcích v roce 2001 udává následující tabulka. Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ v podobě kartogramu pak následující obrázek. Tabulka č. 3.7.7: Vzdělanostní struktura v obcích SO ORP Žamberk k 1.3.2001 (v %) Obce Bez vzdělání a ZŠ SŠ bez mat. SŠ s mat. Bystřec 29,7 43,2 21,2 Česká Rybná 31,7 45,6 18,1 České Petrovice 38,2 43,9 14,6 Dlouhoňovice 21,7 40,0 28,6 Hejnice 30,0 45,9 17,6 Helvíkovice 22,6 43,8 25,4 Jablonné nad Orlicí 21,6 39,0 27,1 Jamné nad Orlicí 24,1 39,5 24,1 Kameničná 20,7 45,6 26,0 Klášterec nad Orlicí 30,8 44,2 18,7

105

VOŠ a VŠ 5,9 4,5 3,3 9,8 6,5 8,2 12,4 12,2 7,7 6,3

EKOTOXA s.r.o.

Obce Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001


Bez vzdělání a ZŠ 26,1 22,7 27,0 22,7 23,5 27,6 33,5 29,7 22,2 30,3 24,8 32,5 28,7 30,1 26,3 19,7 51,9 24,1

SŠ bez mat. 45,4 40,3 45,5 45,2 45,8 44,7 40,8 42,7 50,0 45,7 46,5 40,2 43,7 41,8 49,3 38,7 30,0 41,5

SŠ s mat. 21,7 26,9 21,6 23,9 23,1 21,4 21,6 22,4 21,9 20,2 25,6 24,3 21,5 21,6 18,9 28,2 15,4 24,9

VOŠ a VŠ 6,7 10,1 5,9 8,2 7,6 6,4 4,1 5,2 5,9 3,7 3,1 3,0 6,1 6,4 5,5 13,3 2,7 9,5

Obrázek č. 3.7.12: Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ vzděláním v obcích SO ORP Žamberk k 1.3.2001 (v %)

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

106

EKOTOXA s.r.o.


3.7.5 Školy a školská zařízení Ve SO ORP Žamberk se nachází 22 mateřských škol (plus 1 odloučené pracoviště) ve 20 obcích, které navštěvuje celkem 1019 dětí. Základních škol je 19 v 17 obcích, 1 ZŠ je speciálního zaměření. Do základních škol chodí celkem 2421 žáků, z toho nejvíce v Žamberku (698 žáků), v Letohradě (599 žáků) a v Jablonném nad Orlicí (433 žáků). Více jak 100 žáků má už jen ZŠ v Klášterci nad Orlicí (130). Do ZŠ speciálního zaměření v Žamberku chodí 90žáků. Deset obcí v rámci SO ORP Žamberk nemá základní školu - České Petrovice, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Pastviny, Sobkovice, Studené, Šedivec a Žampach. Střední školy a odborná učiliště jsou jen v obou největších městech. Je jich 5 (Průmyslová střední škola + SOU Letohrad jsou spojeny) a navštěvuje je celkem 1458 žáků, z toho 952 v Žamberku a 506 v Letohradě. Tyto střední školy a odborná učiliště navštěvují i studenti a učni bydlící mimo SO ORP Žamberk, na druhé straně řada středoškoláků a učňů dojíždí do škol v jiných SO ORP (Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Lanškroun). Zcela výjimečná je situace u vysokoškoláků a studujících VOŠ, kteří musí vzhledem k absenci příslušných škol ve SO ORP Žamberk v podstatě dojíždět do škol ve větších městech (Praha, Pardubice, Hradec Králové, Olomouc, Brno). Tabulka č. 3.7.8: Počet dětí v mateřských a základních školách v obcích SO ORP Žamberk k 30.9.2008 Mateřské školy Základní školy Počet Počet Název obce Místo Název obce Místo dětí žáků Bystřec 45 Bystřec 60 Dlouhoňovice 24 Česká Rybná 20 Hejnice 20 Jablonné n/O. Jamenská 433 Helvíkovice 25 Jamné n/O. 26 Jablonné n/O. Hradisková 66 Klášterec n/O. 130 Jablonné n/O. Nábřežní 43 Kunvald 89 Jamné n/O. 25 Letohrad Komenského 258 Kameničná 24 Letohrad U Dvora 341 Klášterec n/O. 55 Líšnice 27 Kunvald 28 Lukavice 51 Letohrad Taušlova 83 Mistrovice 26 Letohrad U Dvora 112 Nekoř 52 Líšnice 28 Orličky 15 Lukavice 47 Písečná 26 Mistrovice 24 Těchonín 27 Nekoř 26 Verměřovice 24 Orličky 10 Záchlumí Bohousová 28 Písečná 38 Žamberk 28. října 581 449 Těchonín 25 Žamberk Nádražní 743 249 Verměřovice 28 Žamberk Nádražní 468 – spec. 90 Záchlumí 27 SO ORP 2421 Žamberk Gen. Knopa 433 104 Žamberk Tylova 244 112 SO ORP 1019 Zdroj: MěÚ Žamberk, Odbor finanční, oddělení školství

107

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.9: Počet studentů ve středních školách a učilištích v obcích SO ORP Žamberk k 30.9.2008 Obce Název SŠ nebo učiliště Počet studentů/učňů Letohrad Letohradské soukromé gymnázium, Václavské nám.1 Letohrad Průmyslová střední škola + SOU Letohrad, Komenského 472 Žamberk Gymnázium Žamberk, Nádražní 48 Žamberk Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk, Zámek 1 Žamberk Odborné učiliště a Praktická škola Žamberk, Tyršova 214 SO ORP Zdroj: MěÚ Žamberk, Odbor finanční, oddělení školství

177 329 360 408 184 1458

V následující tabulce jsou uvedeny počty dojíždějících a vyjíždějících žáků, studentů a učňů do škol v rámci obcí SO ORP Žamberk podle údajů ze SLDB 2001. Významné postavení s kladným saldem dojížďky do škol měl v roce 2001 pouze Žamberk (833 osob), s odstupem druhý byl Letohrad (52 osob). S výjimkou Pastvin s vesměs vyrovnanou bilancí dojížďky a vyjížďky měly všechny ostatní obce záporné saldo dojížďky do škol. Ukazatel míry vyjížďky do škol, který vyjadřuje v %, jaká část z celkového počtu žáků, studentů a učňů vyjíždí z obce do škol, je pak znázorněn v následujícím grafu. Je vidět zřetelná vysoká míra vyjížďky do škol z menších obcích, v některých případech až 100 %. Tabulka č. 3.7.10: Dojížďka a vyjížďka do škol v obcích SO ORP Žamberk k 1.3.2001 Žáci, studenti a učni % vyjíždějících Saldo dojížďky / z počtu žáků, Obce vyjížďky Dojíždějící Vyjíždějící studentů a učňů Bystřec 3 122 -119 61,9 Česká Rybná 7 55 -48 72,4 České Petrovice 0 26 -26 100,0 Dlouhoňovice 1 201 -200 97,6 Hejnice 1 44 -43 91,7 Helvíkovice 0 71 -71 100,0 Jablonné nad Orlicí 242 263 -21 41,1 Jamné nad Orlicí 3 104 -101 72,2 Kameničná 0 80 -80 100,0 Klášterec n.Orlicí 54 96 -42 61,1 Kunvald 26 105 -79 54,4 Letohrad 544 492 52 35,7 Líšnice 1 106 -105 69,7 Lukavice 4 142 -138 65,1 Mistrovice 2 95 -93 76,0 Nekoř 12 121 -109 64,4 Orličky 7 55 -48 79,7 Pastviny 48 47 1 72,3 Písečná 13 48 -35 57,8 Sobkovice 0 33 -33 100,0 Studené 0 25 -25 96,2 Šedivec 0 41 -41 97,6 Těchonín 10 71 -61 71,7 Verměřovice 0 99 -99 67,3 Záchlumí 0 110 -110 81,5 Žamberk 1159 326 833 26,6 108

EKOTOXA s.r.o.


Žáci, studenti a učni Obce Žampach Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001

Dojíždějící

Vyjíždějící 8

53

Saldo dojížďky / vyjížďky -45

% vyjíždějících z počtu žáků, studentů a učňů 81,5

Obrázek č. 3.7.13: Míra vyjížďky do škol v obcích SO ORP Žamberk k 1.3.2001 (v %)


3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče V rámci SO ORP Žamberk jsou zdravotnická zařízení soustředěna do 3 největších center – Žamberka, Letohradu a Jablonného nad Orlicí. S výjimkou obyvatel obce Bystřec, jsou tak obyvatelé ostatních obcí nuceni za lékařskou službou dojíždět. V Žamberku se nachází jediné středisko záchranné služby ve SO ORP. Nepříznivá je situace v případě nutné návštěvy stomatologa o některých víkendech, za zubním lékařem konajícím pohotovostní službu se musí jet například až do Lanškrouna. Známý je léčebný ústav Albertinum v Žamberku. Tabulka č. 3.7.11: Vybraná zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích SO ORP Žamberk k 31.12.2006 Jablonné SO ORP Letohrad Žamberk Žampach Typ zařízení / obec Bystřec nad Orlicí Žamberk Sdružené AZ 1 1 PL pro dospělé 1 2 4 5 12 PL pro děti 1 2 2 3 8 Stomatolog 1 2 4 6 13 Gynekolog 1 2 3 Lékař specialista 1 1 11 13 Středisko ZS 1 1 OLÚ 1 1 Lékárenské zařízení 1 2 3 6 PPD 1 1 DPS 2 1 1 4 ÚSP o mládež 1 1 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika 109

EKOTOXA s.r.o.


3.7.7 Indikátory Jako indikátory pro hodnocení sociodemografických podmínek v SO ORP Žamberk byly zvoleny: • Vývoj počtu obyvatel • Index stáří • Podíl osob s VŠ a VOŠ. Pro hodnocení indikátoru růst obyvatelstva byl analyzován vývoj počtu obyvatel mezi léty 1997 – 2007 (vždy k 31.12.). Index stáří vychází z věkové struktury obyvatelstva k 31.12.2007. Podíl osob s VŠ a VOŠ byl hodnocen na základě vzdělanostní struktury k 1. 3. 2001. Hodnocení indikátoru vývoje počtu obyvatel: -2 -5,01 % a méně -1 -5,00 – 0,00 % 0 0,01 – 5,00 % 1 5,01 – 10,00 % 2 10,01 % a více

Hodnocení indikátoru index stáří: -2 120,01 % a více -1 120,00 – 100,01 % 0 100,00 – 80,01 % 1 80,00 – 60,01 % 2 60,00 % a méně

Hodnocení indikátoru podíl osob s VŠ a VOŠ: -2 3,0 % a méně -1 3,1 – 6,0 % 0 6,1 – 9,0 % 1 9,1 – 12,0 % 2 12,1 % a více Tabulka č. 3.7.12: Indikátory - růst obyvatelstva, indexu stáří a podílu osob s VŠ a VOŠ v obcích SO ORP Žamberk Vývoj Podíl osob Index Hodnocení Hodnocení Hodnocení Obce počtu s indikátoru stáří indikátoru indikátoru obyvatel VŠ a VOŠ Bystřec 4,33 73,76 5,9 0 0 -1 Česká Rybná 6,67 108,33 4,5 1 -1 -1 České Petrovice 12,41 105,00 3,3 2 -1 -1 Dlouhoňovice 63,16 9,8 -3,26 -1 1 1 Hejnice 2,44 131,82 6,5 0 -2 0 Helvíkovice 13,54 92,96 8,2 2 0 0 Jablonné n.Orl. 5,67 90,19 12,4 1 0 2 Jamné n.Orl. 3,20 93,91 12,2 0 0 2 Kameničná -0,83 67,21 7,7 -1 1 0 Klášterec n.Orl. 3,61 64,50 6,3 0 1 0 Kunvald -3,05 90,00 6,7 -1 0 0 Letohrad -1,20 88,82 10,1 -1 0 1 Líšnice -1,46 79,67 5,9 -1 1 -1 Lukavice 11,10 63,37 8,2 2 1 0 Mistrovice 8,87 79,61 7,6 1 1 0 Nekoř -3,15 83,22 6,4 -1 0 0 Orličky 15,29 97,87 4,1 2 0 -1 Pastviny 101,75 5,2 22,34 2 -1 -1 Písečná 13,75 64,71 5,9 2 1 -1 Sobkovice -4,18 65,22 3,7 -1 1 -1 110

EKOTOXA s.r.o.

Obce Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP


Vývoj počtu obyvatel 5,23 -1,84 -11,98 4,41 9,77 -1,40 -11,89 1,42

Hodnocení indikátoru

Index stáří 75,00 84,21 95,40 66,41 100,00 87,85 80,00 84,39

1 -1 -2 0 1 -1 -2 0

Hodnocení indikátoru 1 0 0 1 0 0 0 0

Podíl osob s VŠ a VOŠ 3,1 3,0 6,1 6,4 5,5 13,3 2,7 9,5

Hodnocení indikátoru -1 -2 0 0 -1 2 -2 1

3.7.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Růst počtu obyvatel způsobený v posledním období především migrací – bytová výstavba. Relativně příznivá věková struktura, vyšší podíl dětí do 15 let, příznivý poměr mezi nejmladší a nejstarší věkovou skupinou obyvatel.

SLABÉ STRÁNKY Více jak třetina obcí nemá ZŠ, žáci jsou nuceni dojíždět do školy v jiné obci. Horší dostupnost zdravotní péče v menších obcích, která je zajišťována pouze ve větších centrech – Žamberk, Letohrad a částečně v Jablonném nad Orlicí. Zařízení sociální péče – pension pro důchodce, Relativně nižší podíl obyvatel s VOŠ a VŠ domy s pečovatelskou službou. vzděláním, Absence škol na úrovni VOŠ a VŠ PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Atraktivní oblast pro bydlení, rozvoj výstavby Nízký počet žáků ZŠ v menších obcích může vést bytových a rodiných domů, rozvoj rekreace. ke zrušení dalších základních škol a ke zvýšení vyjížďky žáků mimo obec bydliště. Rozvoj plánování sociálních služeb ve větších Chybějící možnost vzdělání na úrovni VOŠ a VŠ – městech na kvalitativnější úrovni. odchod části kvalifikovaných osob a studentů mimo území ORP.

3.7.9 Problémy k řešení • • •

Udržení základních škol v obcích mimo větší města. Zkvalitnění a rozvoj dostupnosti zdravotní péče v menších okrajových obcích zejména pro starší obyvatele. Rozvoj vyššího vzdělání, alespoň na úrovni VOŠ.

111

EKOTOXA s.r.o.


3.8 BYDLENÍ 3.8.1 Domovní a bytový fond Ve SO ORP Žamberk bylo k 3.1.2001 celkem 5954 trvale obydlených domů, z hlediska tohoto počtu patřilo SO ORP Žamberk 6. místo v Pardubickém kraji. Nejvíce trvale obydlených domů vykazovaly správní obvody ORP Chrudim (17181 domů) a Pardubice (16448 domů). V období mezi roky 1991 – 2001 zůstal domovní fond ve SO ORP Žamberk v podstatě na stejné úrovni, nárůst činil pouze 52 domů. Ve stejném období klesl počet trvale obydlených domů celkem v 5 SO ORP v rámci kraje – Hlinsko, Polička, Česká Třebová, Vysoké Mýto a Přelouč, největší nárůst (necelá 3 %) byl ve SO ORP Pardubice (435 domů). Ve SO ORP Žamberk tvoří 90 % domovního fondu rodinné domy – to představuje krajský průměr, bytové domy měly největší podíl ve SO ORP Pardubice (16 %), Králíky (13,4 %) a Česká Třebová (12,5 %). Skvěle pro SO ORP Žamberk vychází srovnání s ostatními SO ORP v kraji z hlediska průměrného stáří trvale obydlených domů – v tom byl SO ORP Žamberk na 1.místě v rámci kraje (39,4 let), přitom průměr za Pardubický kraj (44,7 let) byl ještě pod průměrem ČR (46,9 let). Nejstarší domovní fond (průměrné stáří okolo 50 let) vykazovaly SO ORP Králíky, Svitavy a Moravská Třebová. Tabulka č. 3.8.1: Vývoj počtu trvale obydlených domů ve SO ORP PK v letech 1991 – 2001 Index 2001 vývoje Změna trvale počtu trvale Prům. obydlených SO ORP 1991 obydlených BD RD celkem stáří domů domů (%) (%) (Roky) 1991 - 2001 1991-2001 (1991=100) Česká Třebová 3 139 3 124 87,5 12,5 48,2 -15 99,52 Hlinsko 4 770 4 712 93,2 6,8 41,9 -58 98,78 Holice 4 069 4 139 95,8 4,2 42,2 70 101,72 Chrudim 17 091 17 181 91,3 8,7 45,5 90 100,53 Králíky 1 828 1 835 86,6 13,4 50,9 7 100,38 Lanškroun 4 354 4 428 90,2 9,8 42,9 74 101,70 Litomyšl 5 976 6 094 92,8 7,2 41,8 118 101,97 M. Třebová 5 645 5 755 89,8 10,2 49,5 110 101,95 Pardubice 16 013 16 448 84,0 16,0 44,5 435 102,72 Polička 4 271 4 247 90,7 9,3 43,6 -24 99,44 Přelouč 5 229 5 217 91,8 8,2 43,9 -12 99,77 Svitavy 6 191 6 282 89,6 10,4 50,1 91 101,47 Ústí nad Orlicí 4 738 4 855 88,8 11,2 42,8 117 102,47 Vysoké Mýto 6 435 6 409 89,7 10,3 45,8 -26 99,60 Žamberk 5 902 5 954 90,0 10,0 39,4 52 100,88 Pardubický kraj 95 651 96 680 89,7 10,3 44,7 1 029 101,08 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Téměř polovina z celkového počtu trvale obydlených domů (46,3 %) byla ve 3 největších obcích – Letohrad (1193 domů), Žamberk (1017 domů) a Jablonné nad Orlicí (551 domů) - viz následující tabulka. Méně jak 50 trvale obydlených domů vykazovaly České Petrovice (37 domů) a Studené (48 domů). Největší absolutní přírůstek v letech 1991 – 2001 zaznamenal domovní fond v Jablonném nad Orlicí (36 domů), Lukavici (20 domů), Žamberku a Letohradu (po 19 domech) a v Písečné (16 domů). V tomto období měl relativně největší nárůst domovní fond v Písečné (o 17 %), Žampachu (o 16,3 %), Lukavici (o 8,5 %) a Jablonném nad Orlicí (o 7 %). V období mezi sčítáními došlo u 13 obcí v rámci SO ORP Žamberk k úbytku domovního fondu, především u obcí v severovýchodní části regionu (viz následující obrázek). Silně ztrátové byly z tohoto hlediska obce Sobkovice (o 12 %) a Pastviny (cca o 11 %). V největších městech (Letohrad a Žamberk) měl domovní fond mírný nárůst v rozmezí 1-2 %. Vývojový růst v obcích SO ORP Žamberk zachycuje v podobě kartogramu následující obrázek. V 11 menších obcí měly rodinné domy více jak 95 % podíl na celkovém počtu trvale obydlených domů, nejmenší podíl RD 112

EKOTOXA s.r.o.


byl v Jablonném nad Orlicí, Klášterci nad Orlicí a v Žamberku (méně jak 85 %). Mladší domovní fond než je průměr za celý SO ORP byl zaznamenán ve 12 obcích a než je průměr za kraj dokonce ve 20 obcích - tj. téměř v 75 % obcích. Tabulka č. 3.8.2: Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích SO ORP Žamberk v letech 1991 - 2001 Index 2001 vývoje Změna trvale počtu trvale Prům. obydlených Obce 1991 obydlených RD BD celkem stáří domů domů (%) (%) (Roky) 1991 - 2001 1991-2001 (1991=100) Bystřec 292 283 271 95,8 12 4,2 36,1 Česká Rybná 110 105 103 98,1 2 1,9 46,7 České Petrovice 39 37 33 89,2 4 10,8 60,1 Dlouhoňovice 116 117 102 87,2 15 12,8 34,5 Hejnice 57 54 53 98,1 1 1,9 35,1 Helvíkovice 106 110 106 96,4 4 3,6 43,6 Jablonné n.O. 515 551 454 82,4 97 17,6 39,1 Jamné n.O. 186 183 177 96,7 6 3,3 35,2 Kameničná 81 81 77 95,1 4 4,9 44,5 Klášterec n.O. 191 179 150 83,8 29 16,2 45,3 Kunvald 279 264 250 94,7 14 5,3 44,8 Letohrad 1 174 1 193 1 068 89,5 125 10,5 37,7 Líšnice 189 194 183 94,3 11 5,7 39,3 Lukavice 235 255 245 96,1 10 3,9 35,0 Mistrovice 142 143 138 96,5 5 3,5 38,3 Nekoř 223 227 214 94,3 13 5,7 41,9 Orličky 75 73 68 93,2 5 6,8 42,3 Pastviny 92 82 81 98,8 1 1,2 41,9 Písečná 94 110 97 88,2 13 11,8 34,6 Sobkovice 75 66 61 92,4 5 7,6 41,3 Studené 48 48 47 97,9 1 2,1 44,7 Šedivec 55 54 51 94,4 3 5,6 43,5 Těchonín 150 148 128 86,5 20 13,5 47,1 Verměřovice 163 170 166 97,6 4 2,4 33,2 Záchlumí 168 153 133 86,9 20 13,1 41,8 Žamberk 998 1 017 853 83,9 164 16,1 38,9 Žampach 49 57 51 89,5 6 10,5 45,7 SO ORP Žamberk 5 902 5 954 5 360 90,0 594 10,0 39,4 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

113

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.1: Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích SO ORP Žamberk v letech 1991 – 2001

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Obrázek č. 3.8.2: Stáří trvale obydlených domů v obcích ORP Žamberk k 1.3. 2001

Zdroj : ČSÚ, SLDB 2001

114

EKOTOXA s.r.o.


Ve SO ORP Žamberk bylo k 3.1.2001 celkem 10 015 trvale obydlených bytů. Z hlediska početnosti bytového fondu patří SO ORP Žamberk 5. místo v Pardubickém kraji. Nejvíce trvale obydlených bytů vykazovaly SO ORP Pardubice (46 365 bytů) a Chrudim (28 939 bytů). V období mezi roky 1991 – 2001 vzrostl bytový fond ve SO ORP Žamberk o 559 bytů. Relativní nárůst bytového fondu (necelých 6 %) je nad krajským průměrem a čtvrtým nejvyšším v kraji. V žádném SO ORP v rámci Pardubického kraje ve sledovaném období počet trvale obydlených bytů neklesl. Ve stejném období byl relativní nárůst neobydlených bytů v SO ORP Žamberk téměř 30 %, jejich celkový počet se zvýšil o 485 a neobydlené byty tvořily téměř 18 % z počtu všech bytů. Ve většině ostatních SO ORP v kraji byl relativní nárůst počtu neobydlených bytů ještě razantnější. V rámci SO ORP Žamberk je k datu SLDB 2001 uvedena téměř 50 % využitelnost neobydlených bytů pro rekreační účely. Vzhledem k neúplné evidenci těchto zařízení může být ve skutečnosti tento podíl ještě vyšší, zejména pak v menších obcích s předpokladem realizace rekreačních aktivit (viz obce v severovýchodní části regionu s více jak 30% podílem neobydlených bytů). Tabulka č. 3.8.2: Vývoj počtu trvale obydlených a neobydlených bytů v ORP PK v letech 1991 – 2001 Trvale obydlené byty Neobydlené byty Index Změna Změna Index Z celk. vývoje SO ORP počtu počtu vývoje počtu 1991 2001 1991 1991 2001 1991199119912001 2001 2001 2001 % 2001 Č.Třebová 6 931 7 078 147 102,12 707 635 -72 89,82 8,2 Hlinsko 7 391 7 500 109 101,47 1 186 1 718 532 144,86 18,6 Holice 5 355 5 489 134 102,50 891 1 188 297 133,33 17,8 Chrudim 27 889 28 939 1050 103,76 4 450 5 772 1 322 129,71 16,6 Králíky 3 016 3 203 187 106,20 501 617 116 123,15 16,2 Lanškroun 6 909 7 407 498 107,21 1 118 1 486 368 132,92 16,7 Litomyšl 8 501 8 891 390 104,59 1 288 1 800 512 139,75 16,8 M.Třebová 9 311 9 610 299 103,21 1 045 1 644 599 157,32 14,6 Pardubice 44 601 46 365 1764 103,96 2 766 4 588 1 822 165,87 9,0 Polička 6 567 6 896 329 105,01 1 111 1 665 554 149,86 19,4 Přelouč 8 317 8 623 306 103,68 1 307 1 759 452 134,58 16,9 Svitavy 11 020 11 354 334 103,03 1 067 1 493 426 139,93 11,6 Ústí n.O. 9 351 9 862 511 105,46 1 009 1 441 432 142,81 12,7 Vys. Mýto 10 828 11 711 883 108,15 1 452 2 146 694 147,80 15,5 Žamberk 9 456 10 015 559 105,91 1 689 2 174 485 128,72 17,8 Pardub. 175 443 182 943 7500 104,27 21 587 30 126 8 539 139,56 14,1 kraj Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Největší nárůst počtu trvale obydlených bytů ve SO ORP Žamberk mezi lety 1991 – 2001 byl v obcích Žamberk (204 bytů), Letohrad (92 bytů) a Klášterec nad Orlicí (69 bytů). V posledně jmenované obci a v obci Písečná byl dosažen více jak 25 % nárůst bytového fondu. V Písečné díky výstavbě nových domů, v Klášterci nad Orlicí pak spíše vzhledem k rekonstrukci bytových jednotek, které zde zůstaly po odchodu sovětských přátel. Největší, více jak 12 % pokles v počtu trvale obydlených bytů zaznamenaly Sobkovice, dále klesl počet bytů již jen ve 4 obcích v regionu.

115

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.3: Vývoj počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 – 2001 a neobydlené byty k 3.1.2001 v obcích SO ORP Žamberk Trvale obydlené byty Neobydlené byty Index Změna Podíl na Pro rekreaci vývoje Obce počtu celk. 1991 2001 1991 2001 1991počtu Abs. % 2001 % 2001 Bystřec 354 357 3 100,85 110 23,6 41 37,3 Česká Rybná 132 133 1 100,76 56 29,6 42 75,0 Č. Petrovice 49 51 2 104,08 50 49,5 42 84,0 Dlouhoňovice 258 257 -1 99,61 41 13,8 10 24,4 Hejnice 64 62 -2 96,88 15 19,5 12 80,0 Helvíkovice 129 134 5 103,88 37 21,6 25 67,6 Jablonné n.O. 1 043 1 084 41 103,93 136 11,1 7 5,1 Jamné n.O. 228 239 11 104,82 87 26,7 52 59,8 Kameničná 115 121 6 105,22 29 19,3 20 69,0 Klášterec n.O. 266 335 69 125,94 115 25,6 76 66,1 Kunvald 350 360 10 102,86 131 26,7 71 54,2 Letohrad 2 051 2 143 92 104,49 250 10,4 46 18,4 Líšnice 244 250 6 102,46 74 22,8 45 60,8 Lukavice 299 344 45 115,05 60 14,9 25 41,7 Mistrovice 185 196 11 105,95 64 24,6 29 45,3 Nekoř 305 312 7 102,30 120 27,8 91 75,8 Orličky 95 102 7 107,37 85 45,5 72 84,7 Pastviny 112 102 -10 91,07 48 32,0 37 77,1 Písečná 119 153 34 128,57 37 19,5 21 56,8 Sobkovice 96 84 -12 87,50 55 39,6 29 52,7 Studené 55 63 8 114,55 29 31,5 23 79,3 Šedivec 69 72 3 104,35 25 25,8 13 52,0 Těchonín 244 245 1 100,41 102 29,4 83 81,4 Verměřovice 212 230 18 108,49 36 13,5 13 36,1 Záchlumí 256 259 3 101,17 83 24,3 52 62,7 Žamberk 2 052 2 256 204 109,94 271 10,7 72 26,6 Žampach 74 71 -3 95,95 28 28,3 26 92,9 SO ORP 9 456 10 015 559 105,91 2 174 17,8 1 075 49,4 Žamberk Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

116

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.3: Vývoj počtu trvale obydlených bytů v obcích SO ORP Žamberk v letech 1991 - 2001

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Obrázek č. 3.8.4: Podíl neobydlených bytů v obcích SO ORP Žamberk k 1.3. 2001


117

EKOTOXA s.r.o.


3.8.2 Bytový fond Údaje za počty dokončených bytů jsou k dispozici za období 1998 až 2007. V rámci SO ORP Žamberk bylo v tomto období dokončeno v průměru 729 bytů, což představuje 2,5 bytu na 1000 obyvatel každý rok. Největší objem výstavby byl v tomto období v obci Letohrad (232 bytů) a v Jablonném nad Orlicí (96 bytů). Ve správním centru regionu, v Žamberku, bylo dokončeno celkem 55 bytů. Relativně nejvyšší intenzita bytové výstavby probíhala v jižnějších částech SO ORP Žamberk. Více jak 5 bytů na1000 obyvatel bylo ročně dokončeno v Sobkovicích, Písečné a Mistrovicích. Ve 14 obcích přesahovala roční intenzita výstavby bytů průměr regionu. Pouze v jediné obci, v Českých Petrovicích, nebyl dokončen v tomto desetiletí ani jediný byt. Tabulka č. 3.8.4: Dokončené byty v obcích SO ORP Žamberk v letech 1998 až 2007 Počet dokončených bytů na Dokončené byty v letech 1000 obyvatel Obce 1998 – 2007 (roční průměr) Bystřec 32 3,0 Česká Rybná 9 2,4 České Petrovice 0 0,0 Dlouhoňovice 23 2,9 Hejnice 7 3,4 Helvíkovice 19 4,6 Jablonné nad Orlicí 96 3,1 Jamné nad Orlicí 26 3,7 Kameničná 3 0,9 Klášterec nad Orlicí 10 1,1 Kunvald 10 1,0 Letohrad 232 3,7 Líšnice 20 2,6 Lukavice 25 2,4 Mistrovice 34 5,8 Nekoř 22 2,5 Orličky 12 4,4 Pastviny 8 2,6 Písečná 29 6,4 Sobkovice 16 6,8 Studené 2 1,3 Šedivec 7 3,2 Těchonín 11 1,7 Verměřovice 15 2,1 Záchlumí 4 0,5 Žamberk 55 0,9 Žampach 2 0,7 SO ORP Žamberk 729 2,5 Zdroj: ČSÚ, Regionální statistika – Pardubický kraj

118

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.5: Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v letech 1998 až 2007 v obcích SO ORP Žamberk (roční průměry)

Zdroj: ČSÚ, Regionální statistika – Pardubický kraj

3.8.3 Indikátory Jako indikátory charakterizující udržitelnost rozvoje bydlení výstavby byl vybrány: • •

Index vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 - 2001 Průměrná intenzita bytové výstavby v letech 1998 – 2007 na 1000 obyvatel

Hodnocení indikátoru indexu vývoje počtu trvale obydlených bytů: -2 menší než 97% -1 97 – 99,99% 0 100 % – 102,99% 1 103 % – 105,99% 2 106 % a více Hodnocení indikátoru průměrné intenzity bytové výstavby: -2 menší než 1 -1 1 – 1,99 0 2 – 2,49 1 2,5 – 2,99 2 3,0 a více

119

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.5: Hodnocení indikátorů Obec Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné n.O. Jamné n.O. Kameničná Klášterec n.O. Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk

Index vývoje TOB 1991 - 2001 100,85 100,76 104,08 99,61 96,88 103,88 103,93 104,82 105,22 125,94 102,86 104,49 102,46 115,05 105,95 102,30 107,37 91,07 128,57 87,50 114,55 104,35 100,41 108,49 101,17 109,94 95,95 105,91

Hodnocení indikátoru 0 0 1 -1 -2 1 1 1 1 2 0 1 0 2 1 0 2 -2 2 -2 2 1 0 2 0 2 -2 1

120

Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel 3,0 2,4 0,0 2,9 3,4 4,6 3,1 3,7 0,9 1,1 1,0 3,7 2,6 2,4 5,8 2,5 4,4 2,6 6,4 6,8 1,3 3,2 1,7 2,1 0,5 0,9 0,7 2,5

Hodnocení indikátoru 2 0 -2 1 2 2 2 2 -2 -1 -1 2 1 0 2 1 2 1 2 2 -1 2 -1 0 -2 -2 -2 1

EKOTOXA s.r.o.


3.8.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo ve SO ORP Žamberk 39,4 let (o 7 let nižší než v ČR). Počet trvale obydlených bytů ve SO ORP a ve většině obcí mírně roste. Vysoká intenzita výstavby bytů – Sobkovice, Písečná a Mistrovice. Vysoký podíl neobydlených bytů slouží k rekreaci. Řada žádaných lokalit pro bydlení, výstavbu, rekreaci.??? PŘÍLEŽITOSTI Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách pro rodiny s dětmi. Možnost využití objektů druhého bydlení pro trvalé bydlení.

SLABÉ STRÁNKY Zvyšující se podíl neobydlených bytů ve SO ORP. Nejnižší průměrná intenzita bytové výstavby v obcích České Petrovice, Záchlumí a Žampach.

HROZBY Další zvyšování počtu neobydlených domů – zejména v severovýchodní části regionu. V důsledku zhoršující se ekonomické situaci zpomalení nebo zastavení nové výstavby a pomalá obnova staré bytové zástavby.

Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. Ochrana architektonického charakteru a rázovitosti regionu.

3.8.5 Problémy k řešení • • • •

Úbytek domovního fondu, především u obcí v severovýchodní části regionu. Silně ztrátové byly z tohoto hlediska obce Sobkovice (o 12 %) a Pastviny (cca o 11 %). Pokles v počtu trvale obydlených bytů v obcích Sobkovice, Pastviny, Žampach, Dlouhoňovice a Hejnice. Zastavená výstavba nového bydlení v Českých Petrovicích a nízká průměrná intenzita bytové výstavby v obcích České Petrovice, Záchlumí a Žampach. Zvyšující se podíl neobydlených bytů v SO ORP.

121

EKOTOXA s.r.o.


3.9 REKREACE Z hlediska marketingové rajonizace cestovního ruchu ČR je SO ORP Žamberk součástí turistického regionu Východní Čechy a dále turistické oblasti Ústecko. Geograficky se tento region, jehož velká část je tvořena Orlickými horami a jeho podhůřím, nachází v SV části Pardubického kraje při hranicích s Polskem. Fenoménem oblasti jsou vedle Orlických hor také horní toky Tiché Orlice a Divoké Orlice, na kterém se nachází druhá největší rekreační přehrada v Pardubickém kraji – tzv. Pastvinská přehrada. Území jako celek vyniká přírodními krásami vyplývajícími z členité morfologie terénu, vysokého podílu lesů, relativně nízké úrovně urbanizace a poměrně nenarušeného přírodního prostředí civilizačními vlivy. Oblast je vhodná nejen pro různé druhy letní turistiky, ale i pro turistiku zimní. Nabízí turistům klid a zotavení v krásné přírodě, nejrůznější sportovní vyžití, jako např. lyžování, cyklistiku, turistiku, jezdectví, vodní sporty a v neposlední řadě i bohaté kulturní zážitky při návštěvě četných památek typické podorlické lidové architektury, či památek v hranicích tří městských památkových zón. Z hodnocení potenciálů cestovního ruchu na území České republiky (zpracovaného Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR, Praha 2001) je zřejmé, že pro rekreaci a cestovní ruch je vhodnější hornatější část regionu (hlavně obce Klášterec nad Orlicí, Pastviny a Těchonín) společně s městy Žamberk, Letohrad a Jablonné nad Orlicí, které mají vysoký potenciál cestovního ruchu. Vyjma obcí Žampach, Šedivec, Lobkovice a Mistrovice, které mají zvýšený potenciál cestovního ruchu, mají ostatní obce regionu potenciál vysoký. Obrázek č. 3.9.1: Potenciál cestovního ruchu

Zdroj: Ústav územního rozvoje Brno, 2001

122

EKOTOXA s.r.o.


3.9.1 Rekreační potenciál regionu 3.9.1.1

Přírodní podmínky vhodné k rozvoji rekreace

Přírodní podmínky v regionu nabízejí řadu příležitostí především pro pěší turistiku a cykloturistiku. Nachází se zde hned dva přírodní parky, které mají dle zákona o ochraně přírody chránit estetické, přírodní a krajinné hodnoty. Jedná se o přírodní parky Orlice a Suchý Vrch – Buková Hora. Přírodní park Orlice – park sleduje tok a nivy Divoké Orlice od Klášterce nad Orlicí, Tiché Orlice od pramene a spojených Orlic od Týniště nad Orlicí až po soutok s Labem v Hradci Králové. Park byl vyhlášen v roce 1996 s cílem ochránit ojedinělou přírodu a celkem zahrnuje území na ploše 11 000 ha. Ochrana je poskytována i říčce Rokytenka pramenící asi dva kilometry severovýchodně od Horní Rokytnice. Svůj tok končí jako pravý přítok Divoké Orlice pod Žamberkem. Na říčku Rokytenka úzce navazuje další přírodní památka, a to Údolí Záhorského potoka poblíž Kunvaldu. Přírodní park Suchý vrch - Buková hora – park byl vyhlášen v roce 1987 jako oblast klidu. Centrální část přírodního parku, který má rozlohu 6427 ha, je tvořena odděleným hřbetem nejvýchodnějšího cípu Orlických hor – Bukovohorskou hornatinou. Nejvyššími body jsou Suchý vrch (995 m n. m.) s rozhlednou a Buková hora (958 m n. m.), na jejímž jižním úbočí pramení řeka Moravská Sázava. Přírodní park je charakteristický vyrovnaností a souladem střídání rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel. Historickou, ale zvláště přírodní zajímavostí je dělostřelecká tvrz Bouda, součást Muzea československého opevnění, která je zimovištěm 9 druhů netopýrů. Do severní části katastrálního území obcí Klášterec nad Orlicí a Kunvald zasahuje CHKO Orlické hory. Jde o pozoruhodně zachovalý krajinný celek tvořený hřebenem Orlických hor, svahy před a za hlavním hřebenem a částečně malebným podhůřím. Nachází se zde celá řada maloplošně chráněných území a osobitá krása této oblasti je dotvářena zachovalou lidovou architekturou. Oblast je atraktivní pro pěší i cykloturistiku, prochází tudy několik pěších i cyklistických tras (především hřebenová Jiráskova cesta). Turisticky nejzajímavější lokalitou v zájmovém území je v rámci CHKO přírodní rezervace Zemská brána, kde do Čech vstupuje Divoká Orlice (viz níže). Další přírodní zajímavostí v této části CHKO je přírodní památka Rašeliniště pod Předním vrchem. Jde o rašelinnou louka se vzácnými i charakteristickými druhy rostlin. V území se nachází dále několik maloplošně zvláště chráněných území, které jsou zajímavé z přírodního hlediska. Jedná se např. o přírodní památku Čenkovička (louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky), přírodní památku Hradní kopec Litice, přírodní památku Letohradská bažantnice (zbytek bažantnice založené v r. l628), přírodní památku Údolí Záhorského potoka (lokalita bledule jarní), přírodní rezervace Hynkovice (svahové rašeliniště) nebo přírodní rezervace Zemská brána, která je oblíbeným výletním místem a lokalitou, kde na území Čech vstupuje Divoká Orlice. Dojem brány navíc umocňuje jednoobloukový kamenný most vystavěný českými a italskými kameníky v letech 1901–1903, který byl nedávno zrekonstruovaný. Mezi další přírodní zajímavosti, které mohou být z turistického hlediska zajímavé, patří památné stromy, kterých se ve sledovaném území vyskytuje celá řada, ať již jako solitéry nebo aleje. Nutno je zmínit 550 let starý dub letní v Jablonném nad Orlicí, 500 let starý javor klen a 550 let starou Tománkovu lípu v Klášterci nad Orlicí, 450 let starou Bratrskou lípu v Kunvaldě nebo 550 let starou Vejdovu lípu v Pastvinách. Větší množství těchto stromů se nachází v Klášterci nad Orlicí, Kameničné, Žamberku, Letohradu, Kunvaldu a Písečné.

3.9.1.2

Rekreace v zimním období

Oblast Orlických hor a Podorlicka nabízí poměrně velké množství zimních středisek, které nabízejí své služby jak pro sjezdové lyžování, tak i pro běžkaře. I přes nevysokou nadmořskou výšku se zde nachází několik menších lyžařských středisek a na ně navazující trasy pro běžecké lyžování. Za dobrých sněhových podmínek jsou tato střediska vhodná jak pro víkendové, tak i celotýdenní pobyty.

123

EKOTOXA s.r.o.


Sjezdové lyžování V území se nachází několik areálů pro sjezdové lyžování – viz tabulky. Najdeme je v obcích Bystřec, České Petrovice, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí – Malák, Letohrad, Pastviny a Písečná. Tabulka č. 3.9.1: Základní informace o lyžařských areálech Obec Nadmořská Délka Vybavenost Název výška (m n.m.) sjezdovek 1 vlek – 1 sjezdovka – Bystřec 500–592 500 os/hod 400 m 4 vleky – kapacita 7 sjezdovek – České Petrovice celkem celkem Ski Baier 650–740 1 900 os/hod 2 000 m Dlouhoňovice Horský penzion 2 vleky – 2 sjezdovky – 650 os/hod celkem 500 m Na statku 430–470 Zdroj: http://www.orlicko.cz/ Tabulka č. 3.9.2: Další lyžařské areály Obec a název Jablonné nad Orlicí – Malák Letohrad Kunčice – Ski areál Umbule Pastviny Písečná Zdroj: http://www.orlicko.cz/

Poznámky osvětlení, nezasněžováno lyžařská a snowboardová škola, půjčovna lyží a snowboardů, snowtubingová dráha, osvětlení, běžecká trať – 20 km lyžařská škola, zapůjčení slalomových branek, snowboarding, osvětlení, běžecká trať – 5,5 km

Délka sjezdovek 1300 m 860 m 530 m 200 m

Kapacita vleku 650 os/h 350 os/h 400 os/h -

Běžecké lyžování Kromě několika menších areálů pro sjezdové lyžování je zde možnost provozovat běžkařské lyžování. Jižní části Orlických hor dominují Suchý vrch a Buková hora. Zde se nalézají upravované tratě jak na hřebeni, tak v okolí lyžařských středisek, jako jsou České Petrovice a další (i mimo území SO ORP). Celková délka strojově upravovaných tratí dosahuje téměř 76 km. Trasy vedou nejen na Suchý vrch, ale také např. do okolí Jamného nad Orlicí nebo Orliček. Zajímavosti na trase jsou např. 33 m vysoká rozhledna Suchý vrch z roku 1932, která je veřejně přístupná během otvíracích hodin, nebo dělostřelecká tvrz Bouda, jež představuje jeden z nezachovalejších objektů předválečného opevnění. Běžkovat je možno až do Zemské brány a dále do vyšších partií Orlických hor (např. hřebenovou Jiráskovou cestou). V areálu Dlouhoňovic jsou v závislosti na sněhových podmínkách upraveny tratě o celkové délce 18 km. Od vánočních svátků do března zajišťují dopravu do Orlických hor mj. skibusy. Sledovaným území je provozována linka z Letohradu přes Žamberk, Kunvald a Rokytnici v Orlických horách až do Říček.

3.9.1.3

Rekreace v letním období

Pěší turistika Z hlediska pěší turistiky se jedná o velmi zajímavé území, které je hustě protkáno sítí turistických tras. Hlavním výchozím místem je město Žamberk, kde se střetává několik pěších tras, a dále obec Jablonné nad Orlicí, které leží jednak v přírodním parku Orlice, jednak v bezprostřední blízkosti přírodního parku Suchý vrch – Buková hora, který je z pohledu turistiky a rekreace velmi atraktivní. Severní částí regionu vede z Orlických hor hřebenová trasa, tzv. Jiráskova cesta. Několik turistických tras je vedeno přírodním parkem Orlice v údolí obou řek Tiché a divoké Orlice. Atraktivitu tohoto území zvyšují také naučné stezky, jichž se zde několik nachází:

124

EKOTOXA s.r.o.

• • •


Naučná stezka Žamberk – Kunvald. Délka stezky je 4,5 km a vede ze Žamberka po zelené turistické značce do Kunvaldu. Seznamuje návštěvníky nejen s rostlinstvem a živočišstvem, ale i s významnými rodáky zdejšího kraje. Naučná stezka Kunvald. Od domku Na Sboru vede naučná stezka po stopách jednoty bratrské vedoucí Modlivým dolem, Jordánem, k Bratrské lípě až na místo, na kterém stávala bratrská kovárna. Zemská brána, Pašerácká stezka. Přírodní skalnatý zářez Divoké Orlice na českopolské hranici s naučnou stezkou

Cykloturistika Území je vhodné pro provozování a další rozvoj cykloturistiky. Krajina podhůří Orlických hor nabízí řadu přírodních i kulturních zajímavostí a nepříliš strmé terény. Je zde vymezeno – stejně jako v případě pěších turistických tras – celá řada cyklotras. Jejich směrování je podobné jako v případě pěší turistiky, a to z výchozího místa Žamberka přírodními parky Orlice a Buková hora – Suchý vrch. Dalším atraktivním místem je např. vodní nádrž Pastviny. Územím prochází následující cyklistické trasy: • č. 18 České Libchavy – Žampach – Písečná – Žamberk – Klášterec nad Orlicí – České Petrovice • č. 22 České Petrovice – Polsko • č. 52 České Petrovice – Mladkov – Králíky • č. 4069 Červená Voda – Orličky – Jablonné nad Orlicí – Sobkovice – Těchonín – Nekoř – Klášterec nad Orlicí • č. 4070 Žamberk – Kunvald – Rokytnice v Orlických horách – směr CHKO Orlické hory • č. 4071 Mlýnický Dvůr – Orličky – Bouda – Mladkov – České Petrovice – směr CHKO Orlické hory • č. 4072 Česká Rybná – Žampach – Písečná – Letohrad – Bystřec – Čenkovice • č. 4073 České Petrovice – Pastviny (vodní nádrž) – Nekoř – Žamberk – Záchlumí • č. 4074 Jamné nad Orlicí – Jablonné nad Orlicí – Sobkovice – Nekoř – směr CHKO Orlické hory • č. 4076 Rokytnice v Orlických horách – Kunvald – vodní nádrž Pastviny Pro návštěvníky a turisty je v regionu nejatraktivnější cyklostezka a in-line bruslařská dráha o délce 15 km vedená nádherným údolím Tiché Orlice z Ústí nad Orlicí do Letohradu. Tato stezka je součástí projektu „Aktivní turistika na Orlicko – Třebovsku“, která prochází celkem deseti městy a obcemi, a byla mj. financovaná ze Strukturálních fondů EU. Je nutno zmínit také cyklobusy, které jsou vypravovány z různých míst podhůří. Projíždějí řadou významných rekreačních míst a končí na hřebenech Orlických hor. V rámci Pardubického kraje byly v roce 2008 provozovány tyto linky cyklobusu: • 660143 Deštné v Orlických horách – Rokytnice v Orlických horách – Žamberk – Letohrad – Jablonné nad Orlicí • 660144 Kostelec nad Orlicí – Vamberk – Žamberk – Letohrad – Jablonné nad Orlicí – Orličky, odb. Suchý vrch • 700949 Lanškroun – Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Libchavy – Žamberk – Rokytnice v Orlických horách – Říčky • 700949 Lanškroun – Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Libchavy – Žamberk – Rokytnice v Orlických horách – Říčky

Vodní turistika a koupání Území nabízí vhodné podmínky pro vodní turistiku, a to na řekách Tichá a Divoká Orlice a jejich přítocích. Sjíždění je možné zejména na jaře za vysokých vodních stavů nebo po vydatných deštích. Nachází se zde jak divoké úseky ve vyšších polohách, tak klidnější v podhůří. Řeky v horní části toků vyžadují vodácké zkušenosti. Divoká Orlice – pramen se nachází v Polsku pod vrchem Biesiec a celková sjízdná délka toku je 130 km. Řeka tvoří v horní části hraniční pásmo, ale se vstupem ČR do Shengenu není potřeba žádné povolení. Horní část sjízdná pouze za větší vody přibližně do dubna a je doporučena pro zkušené vodáky na kánoi, raftu i kajaku. Nejhezčím úsekem je přírodní rezervace Zemská brána a Litický oblouk.

125

EKOTOXA s.r.o.


Tichá Orlice – pramen se nachází na kopci Jeřáb (850 m.n.m) a celková sjízdná délka toku je 91 km. Od Lichkova do Jablonného je méně obtížná, ale zachovává si stále pěkný spád v lesnatém údolí. V Jablonným je 5 kolmých stupňů v regulovaném korytě, které jsou za VV nebezpečné. Dále řeka stále plynule teče až k Letohradu o poté teče až do Hrátnice v prudkých a podemletých meandrech. Horní úsek je sjízdný na jaře nebo po deštích, střední úsek do léta. Oba jsou určeny pro zkušené vodáky. Ke koupání je využívaná zejména přehradní nádrž Pastviny, která je také vhodná k provozování vodních sportů, jako např. windsurfingu, surfingu a plachtění. Nachází se zde dále půjčovny loděk, v okolí kempy, rekreační zařízení a řada ubytovacích kapacit. Účelem přehrady je výroba el. energie, regulace průtoku, ochrana před povodněmi a využití pro rekreaci. Asi 1 km pod hlavní hrází je vyrovnávací nádrž Nekoř s 9,5 m vysokou a 40 m dlouhou hrází. Také okolí této přehrady je využíváno k rekreaci a k provozování vodních sportů. Pro koupání je v regionu dále nejvíce atraktivní Aquapark Žamberk, který nabízí bazény, 2 tobogány a kamikadze, minigolf, tenisové kurty, dětský koutek, kemp, apartmány, bowling, restauraci. Dobře vybavené je i koupaliště v Letohradě. V území je možno nalézt i další koupaliště, popř. upravené požární nádrže, jako např. Jablonné v Orlických horách, Písečná a Bystřec. Možnosti koupání doplňují i přírodní koupaliště v rybnících a řekách. Vyhledávanými přírodními koupališti jsou také bývalé písníky.

Sportovní rybolov Sportovní rybolov ve volných vodách je organizován především Českým rybářským svazem. K dispozici jsou revíry zahrnujících veškeré tekoucí vody v regionu, včetně vodních nádrží, významných písníků a vybraných rybníků. Vyhledávanými rybářskými revíry v regionu jsou především řeky Orlice. Rybářsky atraktivní jsou některé vodní nádrže a písníky, např. přehradní nádrž Pastviny.

Hippoturistika V zájmovém území se nachází několik zemědělských farem nebo jezdeckých klubů, ve kterých se dá využít nabídky vyjížděk na koni. V Dlouhoňovicích se nachází Jezdecký klub Žamberk, který zajišťuje plavení koní, pořádání dostihů, průvodce jezdeckou trasou, venkovní jízdárnu, vyjížďky s klienty, výuku jízdy na koni apod. Menší zemědělské farmy s koňmi nebo jezdecké kluby je možno také nalézt v obcích Jamné nad Orlicí, Kameničná, Kunvald, Orličky či v Žamberku – jezdecký klub Polsko.

Horolezectví V regionu je možno využít některé skály v okolí Pastvinské přehrady (Studenecké skály). V ZŠ Nádražní v Žamberku se nachází cvičná horolezecká stěna.

Golf a minigolf Přímo v regionu se velké golfové hřiště nenachází. Je možné využít alespoň minigolfových hřišť v aquaparku v Žamberku nebo v areálu hotelu Filipinum v Jablonném nad Orlicí.

3.9.2 Historické a kulturní památky, muzea V SO ORP Žamberk se v současné době nachází celkem 131 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Nejvíce jich nalezneme ve městech Letohrad (36), Žamberk (27) a Jablonné nad Orlicí (20), které byly z důvodu ochrany vzácných kulturních památek vyhlášeny Ministerstvem kultury ČR městskými památkovými zónami. Letohrad se může mj. pyšnit částí původního podloubí, svérázným a hlavně krásným dřevěným podloubím se může chlubit také městečko Jablonné nad Orlicí. Naopak žádnou chráněnou památku nenalezneme v obcích Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Líšnice, Orličky, Studené, Šedivec a Těchonín. K prohlášení kulturní památkou je v regionu dále navrženo celkem 17 památek, ale řízení ještě nebylo ukončeno. Jedna leží na území obce Bystřec, sedm na území obce Klášterec nad Orlicí, šest v Mistrovicích, dvě na území obce Záchlumí a jedna ve městě Žamberk.

126

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.9.3: Seznam nemovitých památek v SO ORP Žamberk Obec Nemovitá památka Bystřec krucifix (u hřbitovní zdi), socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší Nejsvětější Trojice, krucifix (naproti č.p. 50) Česká Rybná České Petrovice kostel sv. Petra a Pavla, sousoší Kalvárie, sousoší Loučení Krista s P. Marií, sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a sv. Rodiny Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí kostel sv. Bartoloměje se starým hřbitovem a kříž, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší Nejsvětější Trojice, pomník Bojovníkům za svobodu, sloup se sochou – Panna Maria Immaculata, silniční most se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriana, fara, měšťanské domy: č.p. 5, č.p. 23, č.p. 24 (dřevěný srub s loubím a pavlačí), č.p. 29, č.p. 30 (srub s podloubím a pavlačí), č.p. 31 (s podloubím), č.p. 32, č.p. 79, č.p. 81 (srub s podloubím), č.p. 83 (s podloubím), č.p. 87 (srub s dřevěným štítem), č.p. 89, č.p. 91 Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad kostel Nejsvětější Trojice, městský dům č.p. 4 Orlicí část obce Zbudov: venkovský dům č.p. 13 Kunvald kostel sv. Jiří, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší Kalvárie, sloup se sochou Panny Marie, socha Jana Amose Komenského, sousoší – reliéf se scénou Dvanáctiletý Ježíš v chrámu, sbor Českých bratří Letohrad kostel sv. Václava, kaple Matky Boží (tzv. Homarova), kaple sv. Jana Nepomuckého, hřbitov obětí II. světové války, sousoší sv. Anny, architektonizované sochařské dílo – Morový sloup, sousoší Panny Marie, pomník F. V. Heka, kašna s vodovodním systémem, zámek, fara, kovárna, měšťanské domy: č.p. 4, č.p. 5, č.p. 6, č.p. 7, č.p. 8, č.p. 45, č.p. 46, č.p. 47, č.p. 48, č.p. 49, č.p. 50, č.p. 51, č.p. 52, č.p. 54, č.p. 55 (s pamětní deskou umělců Umlaufových), č.p. 56, č.p. 58, č.p. 59, č.p. 60, č.p. 77 (rodný dům Petra Jilemnického), č.p. 189, zemědělský dvůr Nový dvůr část obce Kunčice: kostel sv. Kateřiny část obce Orlice: kostel Nanebevzetí P. Marie, zámek Líšnice Lukavice kostel sv. Filipa a Jakuba, sousoší Kalvárie, zemědělský dvůr č.p. 1 Mistrovice kostel sv. Jana a Pavla (s omezením: bez novodobých nástěnných maleb v interiéru), krucifix (u č.p. 63), krucifix (u kostela), sloup se sousoším (Mariánský sloup), venkovská usedlost č.p. 33 (s omezením: bez novodobého přístavku) Nekoř kostel sv. Mikuláše, krucifix – kamenný, s P. Marií Bolestnou Orličky Pastviny kříž – kamenný, Kalvárie, silniční most č. 312-006 Písečná kostel sv. Kateřiny, vodní mlýn Sobkovice kostel sv. Prokopa Studené Šedivec Těchonín Verměřovice silniční most kamenný Záchlumí zvonice dřevěná část obce Bohousová: zvonice

127

Počet 4 0 4 0 0 0

20

0 0 3 7

36

0 3 5 2 0 2 2 1 0 0 0 1 9

EKOTOXA s.r.o.

Obec

Žamberk

Žampach


Nemovitá památka část obce Litice nad Orlicí: hrad Litice, kaple Krista Dobrého pastýře, krucifix, socha sv. Anny, vodní kanál napájecí (štola zvaná Myší díra), venkovské usedlosti: č.p. 2, č.p. 34 socha sv. Antonína Paduánského, kostel sv. Václava, kaple sv. Anny, kaple sv. Rozálie, židovský hřbitov, krucifix, socha sv. Jana Křtitele, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší sv. Jana a Pavla, sloup se sochou P. Marie Immaculaty (nám. Jiráskovo), sloup se sochou P. Marie Immaculaty (ul. Československé armády), sloup se sochou P. Marie Immaculaty a sochami světců, pomník Karla Bubly, pomník rudoarmějců, kašna se sousoším Nymfy a kentaura, zámek, děkanství, radnice se starou hasičskou zbrojnicí, měšťanské domy: č.p. 63, č.p. 88, č.p. 90, č.p. 149, venkovské domy: č.p. 281, č.p. 326 (rodný dům Prokopa Diviše), venkovská usedlost č.p. 340, špitál sv. Kateřiny, vila č.p. 580 hrad – Žampach a Chudoba, zřícenina, zvonice dřevěná, socha Krista zmrtvýchvstalého, sloup s litinovým Krucifixem, zámek

SO ORP Žamberk Zdroj: Národní památkový ústav, 2008

Počet

27

5 131

Převážná většina nemovitých kulturních památek v regionu má lokální význam. Mezi nejvýznamnější nemovité kulturní památky regionu patří hrad Litice. Gotický hrad z přelomu 13. a 14. století, který vznikl v době kolonizace zdejšího kraje, se vypíná na ostrohu nad obcí Litice nad Orlicí. Do dnešních dnů se nejlépe zachovala jeho dvoupatrová budova jižního paláce s vysokou hranolovou věží. Svou kulturní a historickou hodnotu mají také zámky ve městech Letohrad a Žamberk, i když pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace nemají v současné době významného postavení. Zatímco zámek v Žamberku byl upraven pro potřeby Střední školy – obchodu, řemesel a služeb, která zde sídlí, a tento objekt je tak veřejnosti nepřístupný, prošel zámek v Letohradě během devadesátých let rozsáhlou rekonstrukcí a dnes v něm sídlí hotel, restaurace, soukromé gymnázium, Městská knihovna a ZUŠ. Na podzim roku 2002 se zde také podařilo otevřít první část stálé zámecké expozice věnované období baroka, historismu (tj. 19. století) a období z přelomu 19. a 20. století, také je zde představena umělecká rodina Umlaufova. Expozice Městského muzea v Letohradě je jinak umístěna v budově muzea na letohradském náměstí, ve které se narodil spisovatel Petr Jilemnický. Návštěvníci se zde mohou seznámit s historií města, s významnými osobnostmi Letohradu, měšťanským i lidovým životem v Kyšperku (dřívější název pro Letohrad), s výrobou sirek, lidovými kroji z Čech, Moravy i Slovenska, místními řemesly a obchody, atd. Expozice je průběžně obměňována. Několikrát za rok se zde konají mj. i tématické výstavy. Letohrad se může pochlubit také barokní sýpkou, ve které je dnes umístěno unikátní muzeum – Muzeum řemesel Letohrad. Plochou přes 1 300 m2 je největším muzeem svého druhu v ČR. Zahrnuje více než 50 ucelených expozic řemesel a živností z období 1840–1930. Mezi nejzajímavější exponáty patří vyřezávaný mechanický skanzen řemesel, mechanické dílny, pilnice se třemi funkčními katry a 100 let stará školní třída s ukázkami národních krojů. Pro mladší návštěvníky je zde také stálá výstava „Fauna České republiky", která ukazuje na 120 vycpaných zvířat, ptáků a ryb v přírodní scenérii ozvučené originální zvukovou nahrávkou. V současné době je připravována expozice knihtisku, knižní vazby a knihy. Po prohlídce muzea můžou návštěvníci posedět ve stylové Restauraci Nový dvůr, která je umístěna ve stejné budově s muzeem. V přízemí restaurace je 100 míst k sezení a na galerii dalších 60 míst. Svým řešením prostoru ve dvou patrech tak umožňuje konání různých kulturních a společenských akcí. Muzea dále nalezneme ve městech Žamberk a Jablonné nad Orlicí. Stálá expozice Městského muzea Žamberk se věnuje historii města, slavným rodákům a vývoji tradičních lidových i uměleckých řemesel. Pod správu žamberského muzea patří také domek Prokopa Diviše, kde je expozice věnována vynálezci zemněného bleskosvodu. Nevelká světnice ve staré dřevěné roubenici vytváří atmosféru doby, kdy se P. Diviš v Žamberku narodil. Další část zaznamenává významné okamžiky Divišova života a jeho dráhu vědce a kněze. Před domkem je vztyčen model Divišova bleskosvodu. Městské muzeum se spolupodílí na kulturních aktivitách města, zaměřuje pozornost

128

EKOTOXA s.r.o.


na osobnosti, které se významně zasloužily o povznesení života regionu a nabízí pravidelně výstavy výtvarného umění i tematické výstavy souborů předmětů. Muzeum v Jablonném nabízí k prohlídce stálou expozici, která je zaměřena na dějiny tohoto půvabného podhorského městečka. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout předměty z hospodářství, domácnosti, spolkové činnosti a života místních občanů 19. a 20. století. Část expozice tvoří Pamětní síň Petra Figula Jablonského, zdejšího rodáka, zetě a nejbližšího spolupracovníka J. A. Komenského. Jméno J. A. Komenského je pevně spjato s Jednotou bratrskou. Její první sbor byl založen v roce 1457 skupinou lidí myšlenkově vycházejících z učení Petra Chelčického v obci Kunvald, která se tak významně zapsala do našich dějin. Dnes o založení, historii a působení Jednoty bratrské u nás i ve světě vypráví expozice umístěná v domku Na Sboru. Od domku Na Sboru vychází naučná stezka po stopách Jednoty bratrské, která vede Modlivým dolem, Jordánem, k Bratrské lípě a na místo, kde stávala bratrská kovárna. V obci Písečná se nachází unikátní technická památka – vodní mlýn. Mlýn je čtyřposchoďový s veškerým potřebným technickým zázemím a s ojedinělou míchačkou na mouku se svislým šnekem. Samotná mlýnice je doplněna o expozici předmětů, které připomínají způsob vesnického bydlení, zemědělského nářadí a mlynářského řemesla minulých dob. V Žamberku prozměnu nalezneme památky na místní židovskou komunitu, která zde sídlila od 17. století. Bývalé židovské ghetto se synagogou jsou po požáru uchovány v přestavbách, židovský hřbitov s 230 dochovanými náhrobními kameny z let 1731–1941 byl po demolici během 2. světové války zrekonstruován v 90. letech 20. století. Najdeme zde také expozici Život židovské komunity v Žamberku. Jedinečným fenoménem tohoto regionu je ucelený systém objektů předválečného opevnění. Nejvýznamnější z nich se nachází v blízkosti obce Těchonín. Jedná se o Dělostřeleckou tvrz Bouda, která je v současné době největším muzeem československého stálého opevnění na území České republiky.

3.9.3 Ubytovací kapacity Ubytovací zařízení najdeme téměř v každé obci SO ORP Žamberk, a to vyjma obcí Hejnice a Verměřovice. Celkové ubytovací kapacity jsou relativně dostatečné. Z hlediska jejich struktury se jedná o velmi pestré spektrum od ubytování v hotelích a penzionech, přes ubytování v rekreačních zařízeních, ubytovnách a kempech až po ubytování v chatách a chalupách. Přesto zde nenajdeme dostatek ubytovacích kapacit vyšší třídy, které by dokázaly uspokojit požadavky nejnáročnější klientely. Ubytování v hotelu (ovšem max. v tříhvězdičkovém) je možné pouze ve městech Jablonné nad Orlicí, Letohrad a Žamberk a také v obci Žampach. Žádné ubytovací zařízení není certifikované dle nově zpracované Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky (pro období 2006 – 2009) Kategorie hotel, hotel garni, pension a motel. Tabulka č. 3.9.4: Hromadná ubytovací zařízení na území SO ORP Žamberk Obec Bystřec České Petrovice

Typ zařízení

Kapacita

Chalupa Bystřec

chalupa

5 lůžek

Stravování v restauraci NE

Na statku

penzion

43 lůžek

ANO

chata

4 lůžka + 1 přistýlka

NE

Horská chata Na rozcestí

chata

39 lůžek + 16 přistýlek

Chata Babeta

chata

Sruby Haida

chata

Název

Apartmán U vleku

5 lůžek + 2 přistýlky 32 lůžek + 11 přistýlek

129

ANO

Poznámky

restaurace se salonkem, tenisový kurt, dětské hřiště, půjčovna kol nachází se přímo v centru Sportareálu České Petrovice restaurace až pro 50 osob, jídelna pro 50 osob, venkovní hřiště, dětské hřiště, pískoviště, půjčovna kol

NE ANO

sauna

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Název Chalupa Na Křižovatce

Typ zařízení

Kapacita

Stravování v restauraci

chalupa

7 lůžek

NE

Dlouhoňovice Penzion Pod Lipami

Helvíkovice

Penzion Mikysková Penzion Marie Magdalenka

penzion

32 lůžek

ANO

penzion

8 lůžek 4 lůžka + 1 přistýlka

NE

penzion

NE


Hotel Filipinum

hotel


ANO

Hotel U Černého medvěda

hotel

38 lůžek

ANO

Hotel U Dubu

hotel

23 lůžek + 2 přistýlky

ANO

Srdíčko

penzion

Pension Dolečkovi

penzion

Chata Malák

Jamné nad Orlicí

Kameničná

chata

10 lůžek + 2 přistýlky 5 lůžek + 1 přistýlka 40 lůžek + 5 přistýlek 12 lůžek + 4 přistýlky

ANO

Poznámky

součástí komplexu, který zahrnuje společenské centrum s tělocvičnou/sálem pro 250 osob, restauraci s 60 místy. V blízkosti je hříště na odbíjenou, kopanou a víceúčelová asfaltová plocha. Dětské hřiště. finská sauna, parní lázeň, venkovní bazén, zahrada, gril restaurace s kapacitou pro 50 osob, 2 salonky s celkovou kapacitou 70 osob, zimní zahrada, moderní variabilní konferenční sál pro 30 – 130 osob (nadstandardní technické vybavení), bowling bar se dvěma dráhami, kulečníky, tanečním parketem, kavárna, vinárna pro 30 osob, fitness centrum, solárium, sauna, whirpool, masáže a služby kosmetického salonu, 2 tenisové kurty, minigolf restaurace (35 míst), salonek (40 míst), letní zahrádka (25 míst), vinný sklep (20 míst) dále nabízí 14 lůžek v turistické ubytovně, restaurace se 45 místy, salonek (35 míst), společenský sál pro 200 osob, letní zahrádka italská restaurace, pizzerie

NE NE

Chatky U koupaliště Chatka Nad koupalištěm Ubytovna Rybárna

chata

6 lůžek

NE

ubytovna

12 lůžek

NE

Měšťanský dům

ubytovna

47 lůžek

ANO

Ubytovna ZŠ Ubytování na pile Pension Pod Suchým vrchem Rekreační středisko U Tisu

ubytovna chalupa

32 lůžek 12 lůžek

NE NE

penzion

20 lůžek

ANO

salonek pro 14 osob

rekreační zařízení

50 lůžek

ANO

tělocvična v objektu

Chalupa č.p. 62

chalupa

Chalupa – podkroví Chalupa č.p. 90

chalupa chalupa

chata

8 lůžek + 8 přistýlek 6 lůžek 6 lůžek

130

NE

NE NE NE

ubytování pouze v sezóně, zahrada moravský sklípek, vinárna, herna s barem, disco club, letní terasa zahrada

sauna

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Kunvald

Letohrad


Název Chalupa č.p. 92 Penzion U mostu

chalupa penzion

Penzion Lhotka

penzion

Chatka (Za lomem 111)

chata

Rekreační středisko Orlice

chata

Ubytování Stejskal

ubytovna

Pension Frikulín

penzion

Pension U Lípy

6 lůžek 20 lůžek 8 lůžek + 2 přistýlky 5 lůžek + 1 přistýlka 230 lůžek

Stravování v restauraci NE ANO

Poznámky sauna

NE NE

ANO

ubytování pouze v sezóně Maršíkova chata s kapacitou 30 lůžek je provozovaná celoročně, ostatní ubytovací kapacity jsou pouze sezónní

penzion

ANO

Penzion Skalka

penzion

35 lůžek

NE

Statek U sv. Jána

penzion


NE

Chata – Kalášková

chata

4 lůžka + 2 přistýlky

NE

pískoviště, houpačky

Chata Kunvald

chata

5 lůžek

NE

zastřešená pergola s krbem a ohništěm

Kunvald – Bubnov

chalupa


NE

Ubytovna ZŠ

ubytovna

30 lůžek

NE

Hotel Na Zámku

hotel

Penzion Zientek Milan

penzion

Pension Jitřenka

penzion

Penzion Forche

penzion

Penzion č.p. 521

penzion

Chalupa u Orlice

Lukavice Mistrovice

Kapacita

4 lůžka + 1 přistýlka 9 lůžek + 1 přistýlka 15 lůžek

Chata v Lomu Šedivská

Líšnice

Typ zařízení

Domov mládeže při SPŠ Pension U řeky

16 lůžek + 16 přistýlek 4 lůžka + 1 přistýlka 18 lůžek + 5 přistýlek 17 lůžek 7 lůžek + 2 přistýlky

NE NE

ANO NE

pískoviště, houpačky, venkovní posezení společenská místnost s výčepem a minibarem, sauna, venkovní bazén, volejbalové hřiště vinný sklípek, zahrada, venkovní hřiště, jízda na koni nebo v kočáře (koňská stanice)

ubytování o školních prázdninách a o víkendech restaurace s kapacitou 40 míst, salonek pro 18 osob venkovní bazén, dětské prolézačky

NE

zahrada

NE

pivnice pro 40 osob, terasa

NE

chata

27 lůžek

NE

uprostřed sportovního areálu, jehož součástí je asfaltová dráha (délka: 4 km) pro kolečkové lyže, či brusle, a biatlonová střelnice, fitness centrum, občerstvení

chalupa

8 lůžek + 1 přistýlka

NE

venkovní bazének

ubytovna

96 lůžek

NE

penzion

NE

ubytování v době školních prázdninách zahrada, venkovní bazén, hřiště

NE

venkovní posezení

Chalupa Pod skalou

chalupa

Turistická ubytovna

ubytovna

6 lůžek 6 lůžek + 1 přistýlka 14 lůžek

Pension U Novotnů

penzion

40 lůžek

ANO

Ubytovna TJ Sokol

ubytovna

25 lůžek

NE

131

NE tělocvična, vinárna pro 30 osob, společenský sál pro 80 osob

EKOTOXA s.r.o.

Obec Nekoř

Orličky


Název

Typ zařízení

Pension A-Bonet

penzion

Pension Orlíček

penzion

Pension U Mostu

penzion

Chalupa č.p. 93

chalupa

Camp Zátiší

kemp

Petrův palouk

kemp

Penzion Orličky

penzion

Chata Suchý vrch

chata

Rekreační středisko Orličky

chata

Chalupy „U Jasanských“

chalupa

Kapacita 27 lůžek 8 lůžek + 30 lůžek v chatkách 10 lůžek 4 lůžka + 1 přistýlka 65 lůžek 24 lůžek v chatách 45 lůžek 6 lůžek + 2 přistýlky 30 lůžek + 50 lůžek v chatkách 25 lůžek + 5 přistýlek


Penzion Pastviny

penzion

Pension Lesanka

penzion

84 lůžek

Pension U Zlaté podkovy Pension Vitanov

restaurace s kapacitou 60 míst, sportoviště, volejbalová hřiště

ANO

vinárna s kapacitou 40 míst

NE

ANO

ANO

NE

v místě ubytování rozhledna s bufetem

ANO

venkovní koupaliště, travnaté hřiště, dětský koutek

NE

ANO

NE

Elitex

rekreační zařízení

Ubytovna Lípa

ubytovna

Chata YMCA Areál TTV Hlaváček-Pastviny Rekreační chata č.p. 523

ubytovna chata

39 lůžek

NE

chata

4 lůžka

NE

Chatky Na pláži

chata

32 lůžek

NE

Štíty – chata

chata

Chata 246

chata

Chata 382

chata

Chata Bublačka

penzion

chata

6 lůžek + 4 přistýlky 8 lůžek 5 lůžek + 2 přistýlky 92 lůžek v chatě

132

u přehradní nádrže, volejbalové, basketbalové hřiště, venkovní bazén, pláž, restaurace s terasou (pro 100 osob), půjčovna lodí veřejné tábořiště (100 míst pro stany), pláž přímo u přehrady

ANO

18 lůžek + 4 přistýlky 10 lůžek 26 lůžek v budově + 20 lůžek v chatkách 12 lůžek + 3 přistýlky 30 lůžek

penzion

bar, společenská místnost

ANO

Pastviny 32 lůžek + 13 přistýlek

Poznámky

hydromasážní vana s perličkovou koupelí, malá tělocvična, kavárna s barem, společenská místnost, venkovní hřiště učebna, jídelna, sauna, víceúčelové sportoviště, dětské hřiště, půjčovna loděk, venkovní šachy

ANO NE NE

dětské hřiště, prolézačky, houpačky, k dispozici lodě

NE NE

NE NE NE

NE

ubytování pouze v sezóně, houpačky, možnost zapůjčení loďky k dispozici loďka a pískoviště pro děti půjčovna loděk k dispozici loďky, venkovní udírna s posezením Letní sezóna – k dispozici také 40 lůžek v chatkách, v areálu se nachází pláž pro plavce, bazén pro neplavce a hřiště na volejbal, venkovní kuželky

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Název

Typ zařízení

Kapacita

Stravování v restauraci

Chata ČD Česká Třebová Chata Honzík

chata

16 lůžek + 4 přistýlky 12 lůžek

Chata Kinex Relax

chata

24 lůžek

NE

Chata Na pláži

chata

NE

Chata Pastviny

chata

NE

dětský koutek s prolézačkami

Myslivecká chata

chata

Šlechtův palouk

kemp

Myslivecká chata

kemp

8 lůžek 4 lůžka + 1 přistýlka 13 lůžek 75 lůžek v chatkách 13 lůžek

k dispozici lodě a horská kola k dispozici lodě a horská kola, herna možnost zapůjčení loďky

Autokemp AMK Žamberk Autokemp U kapličky

chata

NE NE

NE ANO

kemp

97 lůžek v chatách

NE

kemp

0 lůžek

NE

Ubytovna Rubínek

ubytovna

51 lůžek

NE

Pension Felix

penzion


NE

Chalupa 85

chalupa

Pension Sonne

penzion

Chalupa Šedivec

chalupa

Pension Otmarka

penzion

Cykloturistická základna Lesovna

ubytovna

Turistická ubytovna DDM Pavučina

ubytovna

Chalupa Celné

chalupa

Orlická chalupa

chalupa

Restaurace s penzionem V zátiší

penzion

Kacálková

chalupa

5 lůžek + 1 přistýlka

NE

hotel

48 lůžek

ANO

Pension Baltazar

penzion


NE

Penzion Pod Černým lesem

penzion

8 lůžek

ANO

Sobkovice

Šedivec Těchonín

Záchlumí

Žamberk

Hotel Panský dům

4 lůžka 10 lůžek + 3 přistýlky 7 lůžek

ANO


ANO

10 lůžek + 2 přistýlky 41 lůžek v budově + 40 lůžek v chatkách 7 lůžek + 1 přistýlka 10 lůžek + 2 přistýlky

kapacita pro 120 stanů, lodě k dispozici

NE

Písečná

Studené

Poznámky

ubytování pouze v sezóně, hřiště na volejbal a nohejbal, pískoviště, prolézačky, houpačky pro děti, možnost stanování (pro 80 stanů) ubytování pouze v sezóně, kapacita pro 50 stanů, půjčovna lodí, občerstvení sousedí s rekreačním a sportovním areálem, jehož součástí jsou tři venkovní bazény, hřiště na tenis, volejbal a beach volejbal venkovní bazén, zahrada, vinný sklep, houpačky pro děti, pískoviště

NE bar, zahrada

NE

NE

letní zahrádka, dětský koutek s houpačkami, ruské kuželky, krytý solárně vyhřívaný bazén venkovní posezení

NE

NE NE ANO

133

pronájem nejméně na 5 dní restaurace s 55 místy, pizzerie, kavárna

EKOTOXA s.r.o.


Typ zařízení

Kapacita

Pension Novotná Pension Country Club Pension Duo Žamberk

penzion

8 lůžek


penzion

6 lůžek

ANO

penzion

9 lůžek

NE

Pension JK Royal

penzion

Pension Rio

penzion

Pension Rot

penzion

Penzion Hana

penzion

Penzion U studánky

penzion

Apartmán Trans

penzion

Obec

Název

Autocamping Pod Černým lesem

12 lůžek + 2 přistýlky 13 lůžek 8 lůžek + 1 přistýlka 16 lůžek + 1 přistýlka 10 lůžek 8 lůžek + 1 přistýlka

NE

restaurace pro 50 osob

zahrada, venkovní bazén

NE NE NE NE

165 lůžek v chatkách

ANO

Chalupa Věra

chalupa

17 lůžek

NE

Chalupa Bella

chalupa


NE

Penzion Zátiší

restaurace, penzion

21 lůžek

ANO

hotel

30 lůžek

ANO

penzion

10 lůžek

NE

Žampach

Orlík

venkovní bazén

NE

kemp

Hotel Pod hradem

Poznámky

ubytování pouze v sezóně, dále poskytuje kapacitu pro 30 karavanů a 40 stanů, minigolf, dětské hřiště, v sousedství městského koupaliště a sportovního areálu tenisové, fotbalové, dětské a minigolfové hřiště, zahradní altán s grilem, venkovní bazén relaxační koupele, masážní box, zahrada, ruské kuželky, dětské hřiště

restaurace pro 42 osob, salónek pro 30 osob, velký sál až pro 100 osob

Zdroj: Vlastní šetření, 2008

Vedle hromadných ubytovacích zařízení se v regionu také nachází objekty určené k individuální rekreaci. Jedná se především o bytový fond, který není trvale obydlen a v současné době slouží mj. také k chalupářským účelům či k víkendovým pobytům. Tabulka č. 3.9.5: Využívání bytového fondu k individuální rekreaci Neobydlené byty z toho: slouží k Obec Obec rekreaci celkem abs. % Bystřec 110 41 37,3 Mistrovice Česká Rybná 56 42 75,0 Nekoř České Petrovice 50 42 84,0 Orličky Dlouhoňovice 41 10 24,4 Pastviny Hejnice 15 12 80,0 Písečná Helvíkovice 37 25 67,6 Sobkovice Jablonné nad Orlicí 136 7 5,1 Studené

134

Neobydlené byty z toho: slouží k rekreaci celkem abs. % 64 29 45,3 120 91 75,8 85 72 84,7 48 37 77,1 37 21 56,8 55 29 52,7 29 23 79,3

EKOTOXA s.r.o.

Obec Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Zdroj: ČSÚ, 2001


Neobydlené byty z toho: slouží k rekreaci celkem abs. % 87 52 59,8 29 20 67,0 115 76 66,1 131 71 54,2 250 46 18,4 74 45 60,8 60 25 41,7

Obec Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach

Neobydlené byty z toho: slouží k rekreaci celkem abs. % 25 13 52,0 102 83 81,4 36 13 36,1 83 52 62,7 271 72 26,6 28 26 92,9

Samostatné zmapování objektů individuální rekreace, stejně jako ubytování v soukromí, je z hlediska ubytovací kapacity pro turistickou veřejnost téměř nemožné. Turistou, o kterého je z pohledu přilákání do regionu a zvyšování návštěvnosti zájem, je i soukromá osoba ubytovaná u příbuzných či známých. Takový návštěvník regionu se však vymyká statistickému sledování. Pokud jde o pronajímání chat a chalup za úplatu, je sice možné provést statistické sledování přes obce, které mají povinnost sledovat pronajímané lůžkoviny z daňových důvodů, avšak tato povinnost je poskytovateli ubytování často obcházena a ubytování v těchto objektech potom spadá do tzv. „šedé ekonomiky“. Pro účely sledování návštěvnosti tak tyto kapacity zůstávají mimo věrohodnou evidenci.

3.9.4 Indikátory Analýza a hodnocení přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je jedním z nezbytných kroků pro stanovení turistického významu obcí a regionů z pohledu jejich skutečného turisticko-rekreačního využití. Potenciální rekreační plochy generalizují vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území a podávají pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele PRP vzniká součtem ploch rekreačně využitelných (plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů a vodní plochy) v katastrálních územích jednotlivých obcí ČR, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Pro názornou prostorovou diferenciaci uvedeného ukazatele byla zvolena následující hodnotící stupnice, jež odpovídá škále hodnoceného indikátoru: Hodnocení indikátoru podílu potenciálních rekreačních ploch: -2 do 20,0 zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky, -1

20,0 – 37,9

většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky,

0

38,0 – 56,9

venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci,

1

57,0 – 74,9

podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci,

2

75,0 a více

povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami.

Jedním z významných ukazatelů prostorové diferenciace cestovního ruchu území na národní i regionální úrovni je turisticko-rekreační funkce, vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjádřena poměrem počtu stálých turistických lůžek (v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace) ku počtu trvale bydlících obyvatel (udávaná obvykle v %). Při hodnocení turisticko-rekreační funkce obcí bylo použito následujících údajů:

135

EKOTOXA s.r.o.

• • •


počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních, počet lůžek v objektech individuální rekreace, počet trvale bydlících obyvatel.

Hodnocení indikátoru turisticko-rekreační funkce: -2 25 a méně malá -1 26 – 50 rozvojová 0 51 – 100 významná 1 101 – 200 velmi významná 2 201 a více zcela dominantní Turisticko-rekreační funkce je na území SO ORP Žamberk zcela dominantní u Pastvin, velmi významná u obcí Klášterec nad Orlicí, Nekoř a Orličky. Tuto funkci lze dále za významnou pokládat u obcí České Petrovice, Kunvald, Studené, Těchonín a Záchlumí. Vesměs se jedná o obce v podhůří Orlických hor (vyjma Záchlumí). Z hodnocení přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je patrné, že SO ORP Žamberk má relativně vysoký potenciál území pro rekreační využití. V regionu nenalezneme ani zemědělsky velmi intenzivně využívanou venkovskou krajinu (podíl PRP do 20,0 %) ani většinou zemědělsky využívanou venkovskou krajinu v nížinách a pahorkatinách (podíl PRP od 20,0 % do 37,9 %). Z tabulky je zřejmé, že největší podíl potenciálních rekreačních ploch má na svém území obec Těchonín, což je dáno především vysokým podílem lesní půdy na území této obce (64,1 %), a dále obce Dlouhoňovice a Studené. Naopak mezi obce s nejmenšími PRP patří Šedivec, Bystřec, Kameničná, Verměřovice, Lukavice, Líšnice a Helvíkovice. Reálný potenciál cestovního ruchu je v mnoha případech snižován různými typy ochrany území.

136

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátoru podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreační funkce obcí Hodnocení TuristickoHodnocení Obec Podíl PRP (%) indikátoru rekreační funkce indikátoru Bystřec 44,3 20 0 -2 Česká Rybná 68,2 48 1 -1 České Petrovice 66,7 99 1 0 Dlouhoňovice 83,1 4 2 -2 Hejnice 71,2 20 1 -2 Helvíkovice 49,6 22 0 -2 Jablonné nad Orlicí 61,6 9 1 -2 Jamné nad Orlicí 55,2 41 0 -1 Kameničná 45,0 27 0 -1 Klášterec nad Orlicí 63,7 126 1 1 Kunvald 55,3 59 0 0 Letohrad 55,9 5 0 -2 Líšnice 46,0 34 0 -1 Lukavice 45,5 5 0 -2 Mistrovice 51,4 31 0 -1 Nekoř 51,1 117 0 1 Orličky 68,3 162 1 1 Pastviny 62,5 745 1 2 Písečná 62,6 30 1 -1 Sobkovice 62,8 32 1 -1 Studené 76,9 90 2 0 Šedivec 40,2 15 0 -2 Těchonín 88,1 60 2 0 Verměřovice 45,4 11 0 -2 Záchlumí 61,5 71 1 0 Žamberk 51,7 13 0 -2 Žampach 65,8 30 1 -1 Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

137

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.2: Potenciální rekreační plochy

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

138

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.3: Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Žamberk

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

139

EKOTOXA s.r.o.


3.9.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Velmi atraktivní a nenarušené přírodní prostředí a jeho využitelnost pro rekreaci a aktivní trávení volného času (CHKO Orlické hory, PP Orlice a Suchý vrch – Buková hora). Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu – hornatější část regionu (hlavně obce Klášterec nad Orlicí, Pastviny a Těchonín) společně s městy Žamberk, Letohrad a Jablonné nad Orlicí Členité území krajiny velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku v létě a běžecké a sjezdové lyžování v zimním období. Druhá největší rekreační přehrada v Pardubickém kraji – Pastvinská přehrada, vodácky využitelné toky Tiché a Divoké Orlice. Dostatečný počet a pestrá struktura ubytovacích kapacit.

Osídlování regionu a jeho nehomogenita, s tím spojené přerušení kulturních tradic a postupná implantace cizích prvků.

Vysoký potenciál kulturního a historického dědictví, mj. existence unikátního systému předválečného opevnění. Přeshraniční spolupráce se sousedním regionem Kladsko a společné řešení mnoha problémů. Zcela dominantní turisticko-rekreační funkce u Pastvin a velmi významná u obcí Klášterec nad Orlicí, Nekoř a Orličky. Velmi příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích Těchonín, Dlouhoňovice a Studené.

Malá turisticko-rekreační funkce u obcí Bystřec, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvikovice, Jablonné nad Orlicí, Letohrad, Lukavice, Šedivec, Verměřovice a Žamberk. Většina nemovitých kulturních památek v regionu má pouze lokální význam, pro rozvoj cestovního ruchu nejsou příliš atraktivní. Periferní (pohraniční) poloha v rámci ČR a s tím související špatná dopravní dostupnost regionu. Nízká nabídka ucelených produktů a produktových balíčků cestovního ruchu. Nekoordinovaná a nedostatečná propagace území, neexistence regionálního marketingu v cestovním ruchu. Chybí nabídka ubytování vyšší kategorie pro náročnější klientelu. Roztříštěný a nejednotný informační a orientačního systém pro turisty a návštěvníky regionu.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů. Vytvoření podmínek pro zvyšování počtu podnikatelských subjektů v cestovním ruchu a tím vytvoření nových pracovních míst. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov. Koordinace aktivit směřujících do rozvoje cestovního ruchu nejen v rámci regionu, ale i ve spolupráci se sousedními regiony. Významný potenciál návštěvníků a turistů ze sousedního Polska. Růst obliby aktivního trávení volného času (cykloturistika, hippoturistika, in-line, lyžování + adrenalinové sporty) a agroturistiky. Vyšší využití potenciálu řek Tiché a Divoké Orlice – např. občasným odpouštěním vodní nádrže Pastviny. Trvalý růst poptávky v oblasti cestovního ruchu – především cykloturistiky a zimních sportů. Pozitivní přístup místních samospráv k podpoře cestovního ruchu, včetně podpory marketingu a propagace, existence destinačního managementu v území.

Nedostatečná připravenost regionálních rozvojových projektů na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu. Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Devastace stávajících přírodních památek v důsledku nesystémové koordinace cestovního ruchu a zvýšením počtu turistů. Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny. Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu. Poškození přírodních atraktivit vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu, narušení krajinného rázu. Přetrvávající nedostatečný lokální patriotismus dosídlené části obyvatelstva.

140

EKOTOXA s.r.o.


3.9.6 Problémy k řešení • • • • • • • •

Budování nových cyklostezek, cyklotras a tématických cyklookruhů, včetně doprovodné infrastruktury. Rozvoj nabídky strojově upravovaných běžeckých stop. Vymezení ploch pro nové sportovně-rekreační a volnočasové objekty či areály, popř. rozšíření stávajících. Obnova a výsadba veřejné zeleně, zvýšení estetického rázu krajiny. Rozšíření stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit, vymezení nových ploch pro ubytovací a stravovací zařízení. Koncepční řešení rozvoje rekreačních areálů, chatových oblastí, apod., včetně výstavby a rozšiřování doprovodné infrastruktury. Obnova a rekonstrukce historických, kulturních a přírodních památek. V rámci zpracování tématu bylo provedeno dotazníkové šetření, ze kterého u jednotlivých obcí vyplynula k řešení následující témata v oblasti rekreace a cestovního ruchu: Bystřec – úpravy cyklotras, rozšíření počtu běžeckých tras České Petrovice – rozvoj Ski areálu Baier Dlouhoňovice – nová naučná stezka, sportovní hřiště Helvíkovice – dětské hřiště, přírodní ledová plocha, dětský lyžařský vlek Jamné nad Orlicí – chybí sportoviště i kulturní zařízení, nová cyklostezka Kunvald – výstavba dětského hřiště Letohrad – výstavba nových cyklostezek, včetně budování zázemí pro cyklisty, modernizace koupaliště, modernizace areálu biatlonu, nový skatepark, bikepark a nové dětská hřiště Líšnice – nové dětské hřiště, fitcentrum a půdní vestavba využívaná jako ubytovací zařízení v objektu sokolovny Mistrovice – výstavba cyklostezky Letohrad – Červená Voda na území obce, obnova koupaliště, obnova a vybavení dětského hřiště, rekonstrukce budovy tělocvičny Orličky – výstavba sportoviště Pastviny – výstavba běžecké trasy, výstavba cyklotrasy, rekonstrukce penzionu, rekonstrukce autokempu, obnova lyžařského areálu, rekonstrukce dětského hřiště, rekonstrukce školního hřiště, výstavba víceúčelového sportoviště, výstavba turistického informačního centra Písečná – rekonstrukce ubytovny, výstavba hřiště Šedivec – výstavba cyklostezky Letohrad – Pastviny na území obce, rekonstrukce hřiště a vodní nádrže sloužící k rekreaci Těchonín – výstavba multifunkčního sportoviště Žamberk – chybí kulturní dům, plavecký bazén, prostor pro kulturní a volnočasové aktivity, výstavba cyklostezek Žamberk – Líšnice a Žamberk – Letohrad, nový zimní stadion, výstavba 2 srubových chat, veřejného dětského hřiště a dětského brouzdaliště v areálu aktivní turistiky Pod Černým lesem, výstavba oranžového hřiště v prostoru sídliště

141

EKOTOXA s.r.o.


3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Hospodářské podmínky územních celků lze vyjádřit řadou různorodých charakteristik, pomocí nichž jej lze komplexně popsat a analyzovat. Pro účely této práce bylo nutno z mnoha zdrojů dat a ukazatelů vybrat takové, které mají vysokou vypovídací hodnotu ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji území, jsou jeho významným určujícím a vypovídajícím prvkem a zároveň se vztahují k jednotkám obcí. Hospodářské podmínky studovaného územního celku jsou popsány na základě analýzy situace na trhu práce v regionu, určení pracovního významu jednotlivých obcí i s ohledem na nejvýznamnější zaměstnavatele v regionu, analýzy podnikatelské aktivity a zvláštní pozornost je věnována hodnocení hospodaření jednotlivých obcí. Pro monitoring a zhodnocení územní diferenciace studovaného regionu byly v tomto tématu vybrány 4 indikátory a to: míra nezaměstnanosti, pracovní význam obcí (poměr počtu pracovních míst v obci k počtu zaměstnaných bydlících ve stejné obci), podnikatelská aktivita (počet registrovaných ekonomických subjektů v obci na 1 000 obyvatel) a příjem obcí z daní (daňová výtěžnost v Kč na 1 obyvatele).

3.10.1 Trh práce Situace na trhu práce v SO ORP Žamberk vykazuje od konce roku 2004 neustále se zlepšující tendence, neboť míra nezaměstnanosti klesla od tohoto data o 3,7 desetin procentního bodu na 3,9 % (srpen 2008). Naopak, počet volných pracovních míst se zvýšil o 204 %, přičemž na konci srpna 2008 si mohlo 557 dosažitelných uchazečů vybrat z nabídky 261 volných pracovních míst (2,13 uchazeče na 1 VPM). V porovnání s ukazateli Pardubického kraje a okresu Ústí nad Orlicí, v nichž správní obvod ORP Žamberk leží, lze identifikovat příznivější situaci na trhu práce v tomto správním obvodě v míře nezaměstnanosti. Hodnoty míry nezaměstnanosti v kraji (4,9 %), okresu (4,9 %) a ČR (5,3 %) jsou vyšší než ve sledovaném celku. Za touto skutečností však zaostává nabídka volných pracovních míst vzhledem k počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání, která je v porovnání s krajskou hodnotou (1,34 uchazeče na 1 VPM) i celorepublikovou hodnotou 2,01 uchazeče na 1 VPM vyšší. Počet uchazečů na 1 VPM na Žambersku však nepřevyšuje celorepublikové hodnoty příliš významně a naopak v okrese Ústí nad Orlicí je počet uchazečů na 1 VPM vyšší - 2,77 uchazeče na 1 VPM.

Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání

1 200

Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání

8,0

Míra nezaměstnanosti

7,0

1 000

6,0 800

5,0

600

4,0 3,0

400

2,0 200

Míra nezaměstnanosti v %

Obrázek č. 3.10.1: Vývoj nezaměstnanosti v SO ORP Žamberk v letech 2004–2008

1,0

0

0,0 2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Zdroj: Zaměstnanost na integrovaném portálu MPSV, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 Pozn.: Data v letech 2004–2007 jsou k 31. 12., údaj v roce 2008 je vztažen k 31. srpnu.

142

EKOTOXA s.r.o.


Z celkových 683 uchazečů o zaměstnání správního obvodu mělo 176 uchazečů (25,8 %) trvalé bydliště v jádru sledovaného území – městu Žamberk. Přes 100 uchazečů o zaměstnání bylo evidováno v populačně největší obci SO ORP Žamberk, městě Letohrad, a to 110 osob. V žádné z dalších obcí nepřekročil počet uchazečů o zaměstnání 100 osob, více než 50 osob ucházejících se o zaměstnání bylo evidováno v třetím městě území – Jablonném nad Orlicí (74). Déle než 1 rok bylo na místních úřadech práce evidováno 196 osob (28,7 % nezaměstnaných), což představovalo nižší podíl v porovnání s ČR (38,6 %), krajem (32,2 %) i okresem Ústí nad Orlicí (32,3 %). U dalších problémových skupin na trhu práce, tj. u pracovníků ve věku 50 let a starších a uchazečů se změněnou pracovní schopností (ZPS) nebyla zjištěna takto příznivá situace. Podíl uchazečů starších 50-ti let tvořil 32,5 % (222 uchazečů) všech evidovaných uchazečů, což představovalo nepatrně vyšší podíl v porovnání s podílem ČR (30,6 %) i s podílem, jaký byl zaznamenán v Pardubickém kraji (32,2 %). Protože však byla v SO ORP Žamberk evidována velmi nízká nezaměstnanost, specifická míra nezaměstnanosti této skupiny byla i přes výše uvedené tvrzení nižší. Vztáhneme-li počet uchazečů ve věku 50 let a starších k pracovní síle, lze identifikovat míru 1,56 %, zatímco v ČR (1,96 %) i kraji (1,87 %) byla významně vyšší. Nejméně příznivá situace na trhu práce byla zjištěna u uchazečů se změněnou pracovní schopností (ZPS), kterých bylo ve správním obvodu evidováno 200, tj. 29,3 % všech uchazečů o zaměstnání. Tato skupina se na celkovém počtu nezaměstnaných podílela v ČR 18,3 % a Pardubickém kraji 23,2 %. Vyjádříme-li počet uchazečů s ZPS na pracovní síle resp. ekonomicky aktivním obyvatelstvu (v SO ORP Žamberk činí 1,41 %), méně příznivou situaci lze v SO ORP Žamberk spatřovat nejen vůči ČR, kde je podíl této skupiny na pracovní síle 1,18 %, ale také ku Pardubickému kraji (1,35 %). Na konci roku 2007 si mohli uchazeči o zaměstnání vybrat z nabídky 387 míst, jež byly lokalizovány především v populačně největší obci regionu, městu Letohrad (68,0 %), zatímco centrum regionu, město Žamberk disponovalo pouze 57 volnými pracovními místy (14,7 % VPM regionu). Pouze dalších 7 obcí nabízelo příležitost volného pracovního místa pro dosažitelné uchazeče o zaměstnání a tedy v 18 obcích (tj. 66,6 %) regionu se nenacházelo žádné VPM. Na 1 volné pracovní místo připadalo 1,63 dosažitelných uchazečů (k 31.12. 2007), přičemž v okrese Ústí nad Orlicí (2,11) a ČR (2,39) byl počet uchazečů na 1 VPM vyšší. Naproti tomu byl počet dosažitelných uchazečů na 1 VPM v Pardubickém kraji nižší – 1,51 dos. uchazečů na 1 VPM. Z výše uvedených dat lze vypozorovat příznivější situaci v nabídce volných pracovních míst ke konci roku 2007, než jaká byla zaznamenána o půl roku později (srpen 2008).

143

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.1: Základní charakteristika trhu práce v obcích SO ORP Žamberk v roce 2007 (31.12.) z toho: Počet uchazečů o Obce VPM více než 1 zaměstnání 50 let a starší ZPS rok Bystřec 24 5 5 3 0 Česká Rybná 8 4 3 2 0 České Petrovice 2 0 0 0 0 Dlouhoňovice 16 6 5 6 0 Hejnice 3 3 0 2 0 Helvíkovice 11 4 3 2 3 Jablonné nad Orlicí 74 12 26 22 45 Jamné nad Orlicí 13 2 4 2 1 Kameničná 8 3 2 4 4 Klášterec nad Orlicí 26 4 2 4 10 Kunvald 41 7 14 14 2 Letohrad 110 43 36 41 263 Líšnice 11 2 5 5 0 Lukavice 25 7 12 6 0 Mistrovice 13 2 5 5 0 Nekoř 26 5 14 8 2 Orličky 15 4 5 5 0 Pastviny 8 0 2 1 0 Písečná 9 3 4 2 0 Sobkovice 7 2 1 4 0 Studené 4 2 1 1 0 Šedivec 5 1 2 4 0 Těchonín 10 4 5 3 0 Verměřovice 19 5 6 6 0 Záchlumí 14 5 6 5 0 Žamberk 176 58 52 41 57 Žampach 5 3 2 2 0 SO ORP Žamberk 683 196 222 200 387 Jádro 176 58 52 41 57 Zázemí 507 138 170 159 330 ČR 354 878 136 915 108 733 65 216 138 504 Zdroj: GIS 0 - Prostorová analýza, prosinec 2007 (1. 12. 2007 - 31. 12. 2007); Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008; vlastní výpočty Ve správních obvodech okresu Ústí nad Orlicí byla míra nezaměstnanosti sledovaného Žamberska nejnižší, neboť v SO ORP Vysoké Mýto (4,6 %), Ústí nad Orlicí (4,7 %), Lanškroun (4,7 %), Česká Třebová (6,8 %) a Králíky (7,6 %) byla zjištěná míra nezaměstnanosti vyšší. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Žamberk (4,4 %) se na konci roku 2007 nacházela o 1,6 desetin procentního bodu níže pod celorepublikovou hodnotu 6,0 %, přičemž v jádru regionu, městu Žamberk, činila 5,2 %, zatímco v jeho zázemí dosahovala nižší míry 4,2 %. Diferenciace míry nezaměstnanosti obcí nebyla ve sledovaném území velmi vysoká, neboť se pohybovala v rozmezí hodnot 2,6 – 9,5 % přičemž celkem 20 obcí vykazovalo míru nezaměstnanosti v rozmezí 3,0 – 6,0 % a pod celorepublikovou hodnotou se nacházelo 92,3 % obcí. Pouze v obcích, které leží při hranicích sledovaného území, Orličky (9,5 %) a Kunvald (7,5 %) byla evidována míra nezaměstnanosti vyšší než celorepublikový průměr 6,0 %. Nejnižší míra nezaměstnanosti (2,6 %) byla registrována v obcích Líšnice a Těchonín. Celkově lze tvrdit, že míra nezaměstnanosti nevykazuje ve sledovaném regionu územní koncentraci.

144

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.2: Základní ukazatele trhu práce v obcích SO ORP Žamberk v letech 2006–2007 Míra dlouhodobé Míra nezaměstnanosti Obec nezaměstnanosti v roce 2007 k 31.12.2006 k 31.12.2007 rozdíl měr Bystřec 4,3 4,0 -0,4 1,0 Česká Rybná 6,4 4,5 -1,9 2,5 České Petrovice 2,9 2,9 0,0 0,0 Dlouhoňovice 4,8 3,8 -1,0 1,5 Hejnice 3,9 2,9 -1,0 2,9 Helvíkovice 7,2 4,9 -2,3 1,8 Jablonné nad Orlicí 4,4 4,2 -0,2 0,8 Jamné nad Orlicí 3,1 3,4 0,3 0,6 Kameničná 5,1 4,6 -0,5 1,7 Klášterec nad Orlicí 6,0 5,4 -0,7 0,9 Kunvald 6,7 7,5 0,8 1,4 Letohrad 4,9 3,3 -1,6 1,4 Líšnice 4,1 2,6 -1,5 0,6 Lukavice 5,9 4,3 -1,6 1,4 Mistrovice 3,9 4,6 0,7 0,7 Nekoř 5,1 5,8 0,7 1,2 Orličky 7,9 9,5 1,6 3,1 Pastviny 6,0 5,2 -0,8 0,0 Písečná 3,5 4,0 0,5 1,3 Sobkovice 7,0 5,9 -1,1 2,0 Studené 5,8 5,8 0,0 2,9 Šedivec 5,2 5,2 0,0 1,0 Těchonín 5,8 2,6 -3,2 1,2 Verměřovice 4,3 5,5 1,2 1,4 Záchlumí 3,9 3,5 -0,5 1,2 Žamberk 5,6 5,2 -0,4 1,9 Žampach 4,2 5,2 1,0 3,1 SO ORP Žamberk 5,2 4,4 -0,8 1,4 Jádro 5,6 5,2 -0,4 1,9 Zázemí 5,1 4,2 -0,9 1,2 ČR 7,7 6,0 -1,7 2,5 Zdroj: GIS 0 - Prostorová analýza, prosinec 2007 (1.12.2007 - 31.12.2007); Zaměstnanost na integrovaném portálu MPSV, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008; vlastní výpočty Během období let 2006–2007 se míra nezaměstnanosti snížila o 0,8 desetin procentního bodu a vyšší tempo poklesu bylo zaznamenáno mezi obcemi zázemí regionu (pokles o 0,9 procentního bodu), což bylo výrazně pomalejší tempo poklesu v porovnání s celou ČR (pokles o 1,7 desetin procentního bodu). Již v roce 2006 byla míra nezaměstnanosti Žamberska (5,2 %) na velmi nízké úrovni a proto nebyl významnější pokles příliš reálný. Tuto skutečnost dokumentuje fakt, že pokles míry nezaměstnanosti byl zaznamenán v 16 obcích (tj. 59,3 % obcí regionu), zatímco v 8 obcích došlo k opačnému procesu. To nebylo na úrovni SO ORP příliš obvyklé, kde byl pokles míry nezaměstnanosti evidován ve větším podílu obcí.

145

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.2: Nezaměstnanost v obcích SO ORP Žamberk k 31.12.2007

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce déle než 12 měsíců vztažený k pracovní síle resp. počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva) byla na území studovaného SO ORP Žamberk (1,4 %) na velmi dobré úrovni, neboť na území ČR (2,5 %) i Pardubického kraje (1,9 %) byla významně vyšší. Při ztrátě zaměstnání nezůstává mnoho obyvatel sledovaného území příliš dlouhou dobu bez práce a výrazně rychleji jsou schopni si práci najít. Pouze ve čtyřech obcích převyšovala dlouhodobá míra nezaměstnanosti celorepublikovou hodnotu, nejvyšší (3,1 %) byla zaznamenána v obci Žampach a Orličky.Obec Orličky lze označit nejproblémovější obcí na trhu práce Žamberska, neboť nevykazuje pouze nejvyšší míru dlouhodobé nezaměstnanosti, ale také nejvyšší míru nezaměstnanosti.

146

EKOTOXA s.r.o.


3.10.2 Pracovní význam obcí Ukazatel pracovního významu obcí (PV) se konstruuje jako podíl počtu obsazených pracovních míst (celková suma zaměstnaných osob v obci bydlících a osob dojíždějících za prací do dané obce, od nichž se odečte počet vyjíždějících za prací z obce) ku celkovému počtu zaměstnaných, jež v obci bydlí. Porovnání ukazatelů pracovního významu jednotlivých obcí studovaného regionu umožňuje určit v území obce, které nabízejí pracovní příležitosti nejen pro své obyvatele, ale také pro obyvatele mimo území obce. Tímto způsobem lze tedy identifikovat obce, které mají pro obyvatelstvo spíše pracovní než obytný význam (hodnota ukazatele je větší než 1). Je-li hodnota ukazatele rovna 1, znamená to, že v daném sídle se nachází tolik pracovních míst jako zde žije zaměstnaných osob (dle Sčítání lidu, domů a bytů 2001), nebo-li daná obec vytváří dostatek pracovních příležitostí pro své obyvatele. V případě, že hodnota PV je nižší než 1, hovoříme, že obytný význam obce má převahu nad pracovním významem, či obytná funkce obce je významnější než funkce pracovní. Když hodnota PV konverguje k 0, vyplývá z toho, že obytná funkce obce dominuje, jedná se tedy o obce obytné, popř. výrazně obytné. Před samotnou analýzou pracovního významu obcí SO ORP Žamberk, budou rozvedeny některé základní informace o zaměstnanosti, její struktuře, roli vyjížďky a dojížďky za prací dle dat, jež poskytlo poslední sčítání lidu z roku 2001. K 1.3.2001 bylo na území SO ORP Žamberk evidováno 14 227 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichž 13 426 osob (94,4 %) bylo klasifikováno jako osoby zaměstnané a 801 osob nebylo k danému datu zaměstnáno. Struktura zaměstnaných podle hlavních ekonomických sektorů byla následující: v priméru nebo-li v zemědělství, lesnictví a rybolovu pracovalo 9,6 % zaměstnaných, v sekundéru (v průmyslu a stavebnictví) 47,3 % a v terciéru (službách) 43,1 % zaměstnaných osob. Výše uvedená data se týkají struktury zaměstnaných s trvalým bydlištěm v obcích správního obvodu Žamberk. Řada z nich však za prací vyjíždí mimo sledovaný region a na Žambersko dojíždějí za prací také osoby odjinud. Zohlednění dojížďky a vyjížďky za prací poněkud upřesňuje pohled na strukturu zaměstnanosti v regionu i jeho jednotlivých obcích. Za prací vyjíždělo z obcí SO ORP Žamberk 6 034 osob, což představuje 45,0 % zaměstnaných obyvatel území. V rámci obcí studovaného území vyjíždělo 3 585 osob tj. 59,4 % vyjíždějících za prací v SO ORP Žamberk do obcí v tomto území. Za prací mimo území studovaného regionu vyjíždělo 2 449 zaměstnaných obyvatel tj. 18,2 % zaměstnaných obyvatel obvodu, přičemž opačným směrem tj. z obcí mimo sledované území do SO ORP Žamberk dojíždělo 1 999 osob. Z toho vyplývá, že region nevytváří dostatek pracovních příležitostí pro všechny své zaměstnané obyvatele (absence 450 pracovních příležitostí) a téměř 1/5 obyvatel Žamberska pracovala mimo studované území. V SO ORP Žamberk bylo lokalizováno 12 976 obsazených pracovních míst, přičemž nejvíce se jich nacházelo v městu Žamberk (3 689 OPM, tj. 28,4 % všech OPM správního obvodu) a v dalších 16 obcích bylo zaznamenáno více než 100 obsazených pracovních míst. Významnými obcemi nabízejícími pracovní příležitosti dále byly obce: Letohrad (3 601 OPM) a Jablonné nad Orlicí (2 109 OPM). Celkově bylo v těchto 3 největších obcích Žamberska lokalizováno 72,4 % OPM. V regionu se nacházelo 5 obcí, jež nabízely více pracovních příležitostí, než kolik v nich žilo zaměstnaného obyvatelstva a představovaly pro ostatní zaměstnané obyvatele regionu centra pracovních příležitostí. Podle typologie V. Touška (B. Nováková a kol., 1991) jsou nyní obce Jablonné nad Orlicí a Žamberk řazeny mezi obce s pracovní funkcí (pracovní význam větší než 1,25 a menší než 1,75), obce Helvíkovice, Klášterec nad Ohří, Letohrad, Sobkovice a Žampach mezi obytně-pracovní (PV větší než 0,75 a menší než 1,25), 12 obcí je zařazeno mezi obce převážně obytné (PV v intervalu 0,50 až 0,75), 7 obcí do skupiny obcí obytných (PV v intervalu 0,33 – 0,49) a pouze obec Verměřovice patří mezi obce výrazně obytné (PV menší než 0,33). To znamená, že v této obci není vytvořena ani třetina pracovních příležitostí pro místní pracující obyvatelstvo.

147

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.3: Pracovní význam obcí SO ORP Žamberk k 1.3.2001 Obce

Zaměstnaní

Vyjíždějící z obce

Dojíždějící do obce

Bystřec 494 300 Česká Rybná 141 96 České Petrovice 66 34 Dlouhoňovice 366 284 Hejnice 97 47 Helvíkovice 204 133 Jablonné nad Orlicí 1 501 541 Jamné nad Orlicí 350 186 Kameničná 165 104 Klášterec nad Orlicí 415 178 Kunvald 473 240 Letohrad 2 929 891 Líšnice 329 210 Lukavice 481 342 Mistrovice 273 176 Nekoř 403 229 Orličky 121 71 Pastviny 126 80 Písečná 208 141 Sobkovice 98 62 Studené 66 39 Šedivec 94 70 Těchonín 325 168 Verměřovice 334 262 Záchlumí 388 213 Žamberk 2 890 878 Žampach 89 59 SO ORP Žamberk 13 426 6 034 Jádro 2 890 878 Zázemí 10 536 5 156 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do ČSÚ, 2003; vlastní výpočty

Obsazená pracovní místa

19 22 17 72 8 135 1 149 86 27 132 40 1 563 50 56 39 53 18 14 59 70 3 13 79 24 103 1 677 56 5 584 1 677 3 907 zaměstnání a škol

Pracovní význam obce

213 0,43 67 0,48 49 0,74 154 0,42 58 0,60 206 1,01 2 109 1,41 250 0,71 88 0,53 369 0,89 273 0,58 3 601 1,23 169 0,51 195 0,41 136 0,50 227 0,56 68 0,56 60 0,48 126 0,61 106 1,08 30 0,45 37 0,39 236 0,73 96 0,29 278 0,72 3 689 1,28 86 0,97 12 976 0,97 3 689 1,28 9 287 0,88 – okres Ústí nad Orlicí,

Data o struktuře zaměstnaných a o vyjížďce a dojížďce za prací umožňují rozpoznat strukturu pracovních míst v SO ORP Žamberk. Nejvíce pracovních příležitostí (48,4 %) nabízel v roce 2001 sekundér (průmysl a stavebnictví), následován terciérem (služby, 41,8 %) a 9,8 % obsazených pracovních míst vytvářel primér (zemědělství, lesnictví a rybolov). Srovnáme-li tyto údaje se strukturou zaměstnaných osob, zjistíme, že region vytvářel menší podíl pracovních míst v terciéru, než jaký byl podíl zaměstnaných obyvatel SO ORP Žamberk v tomto sektoru. Naopak, v průmyslu a stavebnictví byly podíly zaměstnaných obyvatel regionu v těchto sektorech nižší, než jaké tvořily na počtu OPM v těchto sektorech. Význam sekundéru dokumentuje fakt, že ve všech obcích byl zastoupen více než 20 % OPM, nicméně v žádné obci nevytvářel více než 75 % OPM. Naproti tomu se primér v 20 obcích tj. 75 % obcí podílel méně než 20 % na celkové struktuře OPM Žamberska. Zbylé obce (7), v nichž primér vytvářel alespoň 20 % OPM se dle výše zmiňované typologie (B. Nováková a kol., 1991) řadily mezi obce smíšené nebo-li polyfunkční (obce, v nichž počet OPM každého sektoru převyšuje 20 %). Největší podíl OPM v terciéru byl zaznamenán v městě Žamberk (58,6 %), který se spolu s 3 obcemi řadil do obcí obslužně – průmyslových (jak v terciéru, tak v sekundéru je vytvořeno více než 20 % OPM, přičemž vyšší podíl je zaznamenán v terciéru). Ostatních 16 obcí lze zařadit do obcí průmyslově – obslužných, kde měl hlavní 148

EKOTOXA s.r.o.


úlohu sekundér, neboť vytvářel největší podíl OPM. Podíly priméru jsou v těchto obcích vždy pod 20 %, zatímco podíly OPM terciéru jsou vyšší než 20 %, ale nižší než podíly OPM v sekundéru. Tabulka č. 3.10.4: Struktura obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Žamberk podle hlavních národohospodářských sektorů (1. 3. 2001) Obsazená pracovní místa Obce celkem 1. sektor 2. sektor 3. sektor Bystřec 213 84 42 87 Česká Rybná 67 27 14 26 České Petrovice 49 26 19 5 Dlouhoňovice 154 4 40 111 Hejnice 58 17 19 22 Helvíkovice 206 102 61 43 Jablonné nad Orlicí 2 109 8 1 499 601 Jamné nad Orlicí 250 46 145 58 Kameničná 88 53 1 35 Klášterec nad Orlicí 369 71 184 113 Kunvald 273 145 43 86 Letohrad 3 601 98 2 026 1 477 Líšnice 169 79 33 57 Lukavice 195 66 26 103 Mistrovice 136 60 22 55 Nekoř 227 66 81 80 Orličky 68 14 38 16 Pastviny 60 12 3 45 Písečná 126 59 18 49 Sobkovice 106 13 84 8 Studené 30 0 13 17 Šedivec 37 13 0 24 Těchonín 236 11 92 133 Verměřovice 96 31 9 56 Záchlumí 278 16 191 71 Žamberk 3 689 155 1 571 1 963 Žampach 86 2 4 80 SO ORP Žamberk 12 976 1 277 6 277 5 422 Jádro 3 689 155 1 571 1 963 Zázemí 9 287 1 122 4 706 3 459 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol – okres Ústí nad Orlicí, ČSÚ, 2003; vlastní výpočty K 31.12.2006 zaměstnávalo celkem 12 ekonomických subjektů více než 100 zaměstnanců, přičemž největším zaměstnavatelem byla stejně jako před rokem 1989 společnost OEZ Letohrad s r.o., která se transformovala ze státního stejnojmenného podniku a ke konci roku 2006 zaměstnávala 1 238 pracovníků. Tento elektrotechnický podnik je součástí celosvětové skupiny podniků Siemens a na Orlicku zaměstnává přibližně 1 600 osob. Před rokem 1989 zaměstnával tento subjekt v provozech Letohrad, Jablonné nad Orlicí, Sobkovice a Žamberk více než 1 800 osob. Druhým největším zaměstnavatelem (565 zaměstnanců) je společnost s ručením omezením Isolit-Bravo se sídlem v Jablonném nad Orlicí zabývající se výrobou širokého sortimentu výrobků pro automobilový průmysl a elektrospotřebičů. S dlouhou tradicí působí v odvětví výroby nábytku třetí největší zaměstnavatel Žamberska, Dřevotvar družstvo v Jablonném nad Orlicí, který se do současné podoby transformoval po roce 1989. V průmyslovém odvětví působí společnost s r. o. ZEZ SILKO Žamberk zaměstnávající 147 osob, která se v roce 1994 transformovala ze státního podniku ZEZ Žamberk. Subjekt se zabývá především výrobou kondenzátorů. Textilní výrobou se zabývá firma Kümpers Textil spol. s r.o. se sídlem v Těchoníně, v níž 149

EKOTOXA s.r.o.


pracuje 129 zaměstnanců. Tento subjekt navazuje na tradiční textilní výrobu na Žambersku, kterou před rokem 1989 zabezpečoval státní podnik Perla a její závody v Těchoníně, Nekoři a Letohradě, podnik Mosilany v Žamberku a tkalcovna Hedva v Letohradě. Posledním subjektem působícím v odvětví průmyslu je Dibaq a.s. Helvíkovice zaměstnávající 117 osob. Tato firma se španělským kapitálem se zabývá výrobou krmiv pro domácí zvířata. Nízké zastoupení terciérního sektoru vzhledem k pozici sekundéru dokresluje identifikace pouhých 2 subjektů terciéru zaměstnávajících více než 100 osob. Prvním z nich je odborný léčebný ústav Albertinum v Žamberku (231 zaměstnaných osob) a druhým, společnost zabývající se silniční nákladní dopravou – Vladimír Šmídl, Transport Žamberk se 142 zaměstnanci. V priméru zaměstnávaly celkem 4 subjekty více než 100 zaměstnanců, přičemž akciová společnost Kunvaldská (144 zaměstnanců) se mimo primární zemědělské výroby zabývala přidruženou výrobou pružin a pér. Její vznik je datován do roku 1999, kdy vznikla transformací zemědělského družstva Kunvald. Subjekt Živa zemědělská obchodní a.s. z Klášterce nad Ohří (140 zaměstnanců) se ubírá podobnou cestou, neboť mimo zemědělské prvovýroby se její zaměstnanci zabývají dřevovýrobou a prodejem a servisem zemědělské techniky. Tímto způsobem subjekt zajišťuje vyrovnávání sezónních výkyvů v zemědělské produkci a posiluje ekonomickou a finanční stabilitu firmy. Především zemědělskou prvovýrobou se zabývá akciová společnost Podorlicko se sídlem v Mistrovicích a Klas Nekoř a.s.. Tabulka č. 3.10.5: Subjekty s více než 100 zaměstnanci na území SO ORP Žamberk (31.12.2006) Subjekt Sídlo Počet zaměstnanců OEZ spol. s r. o. Letohrad 1 238 Isolit-Bravo spol. s r.o. Jablonné nad Orlicí 565 Dřevotvar družstvo Jablonné nad Orlicí 308 Albertinum Žamberk Žamberk 231 ZEZ SILKO spol. s r.o. Žamberk 147 Kunvaldská a.s. Kunvald 144 Vladimír Šmídl, Transport Žamberk Žamberk 142 Živa zemědělská obchodní, a.s. Klášterec nad Orlicí 140 Kümpers Textil spol. s r.o. Těchonín 129 Podorlicko a.s. Mistrovice 121 DIBAQ a.s. Helvíkovice 117 Klas Nekoř a.s. Nekoř 106 Zdroj: Databáze ekonomických subjektů, Centrum pro regionální rozvoj MU, 2007

3.10.3 Podnikatelská aktivita Vyjádřením ukazatele podnikatelské aktivity (počet registrovaných ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel území) lze částečně odhalit a charakterizovat intenzitu malého a středního podnikání, které je obecně považováno za akcelerátor rozvoje území. V obcích SO ORP Žamberk bylo k 31.12.2007 registrováno 6 093 ekonomických subjektů (RES), z nichž 25,2 % bylo registrováno v městě Žamberk a 19,4 % v městě Letohrad. Ekonomické subjekty byly rozptýleny po celém sledovaném území a nebyly koncentrovány pouze do několika obcí, což dokazuje lokalizace 4 559 RES v obcích zázemí (tj. 74,8 % RES regionu). Vyšší počet registrovaných ekonomických subjektů, nad 500 RES, byl zaznamenán v populačně třetí největší obci Žamberska, městě Jablonné nad Orlicí (655 RES). Počet RES sledovaného regionu se od roku 2000 zvýšil o 25 % a podnikatelská aktivita (PA) se zvýšila z 171,0 na 209,0 registrovaných ekonomických subjektů na 1 000 místních obyvatel. Podnikatelská aktivita na Žambersku byla v rámci Pardubického kraje vždy dosti vysoká. V roce 2000 vykazovalo Žambersko třetí nejvyšší podnikatelskou aktivitu v rámci SO ORP Pardubického kraje, nicméně tempo nárůstu počtu ekonomických subjektů nebylo tak vysoké jako v jiných správních obvodech ORP. Proto mu v rámci Pardubického kraje v roce 2007 náležela až 6. pozice, ihned za SO ORP Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto, jejichž hodnota podnikatelské aktivity byla o 2 desetiny procentního bodu vyšší (209,2 RES na 1 000 obyvatel). Hodnota podnikatelské aktivity Žamberska byla takřka rovna hodnotě Pardubického kraje (209,2) a ležela výrazně pod hodnotou ČR (239,0 RES na 1 000 obyvatel regionu). 150

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.6: Počet RES v obcích SO ORP Žamberk na konci roku 2007 Obce Počet subjektů Subjekty na 1000 obyvatel Bystřec 214 193,0 Česká Rybná 99 257,8 České Petrovice 29 188,3 Dlouhoňovice 190 246,4 Hejnice 48 228,6 Helvíkovice 119 272,9 Jablonné nad Orlicí 655 199,6 Jamné nad Orlicí 142 200,3 Kameničná 84 234,6 Klášterec nad Orlicí 180 195,9 Kunvald 236 232,1 Letohrad 1 180 188,5 Líšnice 152 205,1 Lukavice 218 194,5 Mistrovice 98 159,6 Nekoř 159 184,5 Orličky 63 214,3 Pastviny 73 211,6 Písečná 92 188,5 Sobkovice 49 214,0 Studené 40 248,4 Šedivec 37 173,7 Těchonín 112 181,5 Verměřovice 112 157,5 Záchlumí 136 168,1 Žamberk 1 534 253,8 Žampach 42 145,3 SO ORP Žamberk 6 093 209,0 Jádro 1 534 253,8 Zázemí 4 559 197,3 ČR 2 481 463 239,0 Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů (11/2007), [CD - ROM]; ČSÚ, Pardubice (data za obce Pardubického kraje), 2008; Statistická ročenka České republiky 2007, ČSÚ, 2008 Zatímco v jádru regionu, městě Žamberk, činila hodnota podnikatelské aktivity 253,8 registrovaných ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel, v zázemí správního obvodu byla nižší (197,3). Z tohoto pohledu lze významně odlišit město Žamberk od města Letohrad, v němž sice žije více obyvatel, nicméně jehož hodnota podnikatelské aktivity byla výrazně nižší - pouze 188,5 RES na 1 000 obyvatel. V 11 obcích (41 % obcí Žamberska) byla zaznamenána hodnota podnikatelské aktivity vyšší než průměr správního obvodu, přičemž nejvyšší hodnota byla zjištěna v obci Helvíkovice (272,9). Celkem u 5 obcí byla zaznamenána hodnota podnikatelské aktivity vyšší než v celé ČR, mezi nimiž bylo i centrum regionu, město Žamberk. Podnikatelská aktivita obcí se v roce 2007 pohybovala v širokém intervalu, kdy minimum bylo v obci Polom (145,3) a výše zmíněná hodnota obce Helvíkovice tvořila maximum. Přesně polovina obcí zázemí vykazovala hodnotu podnikatelské aktivity pod úrovní PA zázemí, do nichž se řadilo i město Letohrad.

151

EKOTOXA s.r.o.


3.10.4 Hospodaření obcí Veřejné rozpočty na regionální úrovni jsou tvořeny rozpočty krajského úřadu, rozpočty obcí a rozpočty dobrovolných svazků obcí. S největším objemem prostředků v Pardubickém kraji hospodaří obce (výdaje v roce 2005 dosáhly 8,0 mld. Kč), dále Krajský úřad Pardubického kraje (6,9 mld. Kč) a nejméně prostředků mají k dispozici dobrovolné svazky obcí (výdaje v roce 2005 činily 154 mil. Kč). Rozpočty obcí, jak příjmy tak výdaje či saldo, lze sumarizovat za jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností. SO ORP Žamberk má dlouhodobě jedny z nejnižších příjmů obecních rozpočtů, jak mezi SO ORP okresu Ústí nad Orlicí, tak v rámci SO ORP Pardubického kraje. Oproti roku 2003 poklesly příjmy obecních rozpočtů obcí Žamberska v roce 2005 o 6,2 % na 14 778 Kč na 1 obyvatele, zatímco výdaje obecních rozpočtů se nepatrně zvedly o 1 % (15 868 Kč na 1 obyvatele). Z tohoto důvodu vykázaly na konci roku 2005 rozpočty obcí ztrátu 1 089 Kč na 1 obyvatele. U obcí Žamberska však byla v roce 2005 zaznamenána vysoká míra investování (tj. podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích), celkem 39 %. Tabulka č. 3.10.7: Průměrné příjmy a výdaje obecních rozpočtů na obyvatele v roce 2005 za správní obvody ORP okresu Ústí nad Orlicí (v Kč) Příjmy obecních Výdaje obecních Saldo obecních rozpočtů rozpočtů na 1 obyvatele rozpočtů na 1 obyvatele na 1 obyvatele SO ORP 2003 2005 2003 2005 2003 2005 Česká Třebová 19 683 17 069 20 552 16 072 -869 997 Králíky 23 788 18 654 22 462 17 841 1 325 814 Lanškroun 21 592 21 166 22 271 24 169 -678 -3 003 Ústí nad Orlicí 18 523 15 406 17 718 14 833 805 573 Vysoké Mýto 17 961 14 962 19 114 13 762 -1 153 1 201 Žamberk 15 761 14 778 15 595 15 868 166 -1 089 Pardubický kraj 18 989 16 518 19 006 15 905 -17 613 Zdroj: Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Pardubického kraje v letech 2000 až 2005, ČSÚ, 2007 Většina finančních příjmů obcí (zejména u populačně menších obcí) je získávána z daňových příjmů. Daňové příjmy obcí lze rozdělit do tří kategorií. Výlučné daně (daň spotřební, daň z příjmů právnických osob, jejímž poplatníkem je obec, silniční daň, daň z nemovitostí a daň darovací) tvoří obvykle 12,5 % daňových příjmů obcí (přímo do obecních rozpočtů jde daň z příjmu právnických osob a daň z nemovitostí), 81,0 % plyne z tzv. sdílených daní (daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob vybírána srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmu právnických osob (kromě případu, kdy je poplatníkem sama obec), daň ze samostatné výdělečné činnosti). Z motivačních daní (daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti podle trvalého bydliště – obcím patří přímo z této daně 30 %) obce zpravidla získávají 6,5 % příjmů z daní. Z hrubého výnosu sdílených daní obcím přísluší 20,59 %. Každá obec se v tomto objemu podílí stanoveným procentem daným vyhláškou Ministerstva financí České republiky, které je odvozeno z podílu počtu obyvatel dané obce na počtu obyvatel upraveného přepočítacím koeficientem podle velikostní kategorie obce. Významným ukazatelem objemu disponibilních prostředků a kriteriem pro čerpání případných dotací na podporou rozvoje obcí jsou daňové příjmy (struktura – daňová výtěžnost) přepočítány na 1 obyvatele sledovaného území. Z tohoto důvodu je stav daňové výtěžnosti obcí částečně odrazem velikostní struktury obcí v daném území, neboť značná část daňových příjmů obcí je odvislá od počtu jejich obyvatel. Daňový příjem obcí i výtěžnost na jednoho obyvatele v obcích SO Žamberk v letech 2006 a 2007 prezentuje následující Tabulka č. 3.10.8.. Příjem z daní činil v roce 2007 v rámci celého obvodu 241 942 tis. Kč, přičemž nejvyšší podíl (27,1 %) náležel centru regionu, městu Žamberk, a to 65 662 tis. Kč. Nad 10 mil. se pohybovaly daňové příjmy populačně druhé největší obce Letohrad (52 497 tis. Kč) a populačně třetí největší obce Jablonné nad Orlicí (24 714 tis. Kč). Celkem 56 % obcí vykázalo daňový příjem nižší než 5 mil. Kč. Daňová výtěžnost obcí správního obvodu není příliš vysoká, neboť v roce 2007 bylo průměrně na 1 obyvatele získáno 8,30 tis. Kč, přičemž v jádru území byla tato hodnota nejvyšší (10,86 tis. Kč), zatímco 152

EKOTOXA s.r.o.


v zázemí vykázaly obce průměrnou daňovou výtěžnost 7,63 tis. Kč na 1 obyvatele. Jádro Žamberk ovlivnilo hodnotu daňové výtěžnosti velmi významně, neboť pouze další 2 obce (Letohrad a Líšnice) překročily úroveň daňové výtěžnosti celého správního obvodu ORP Žamberk. Takřka 90 % obcí vykazovalo v roce 2007 hodnotu daňové výtěžnosti nižší než byla hodnota Žamberska a u 70 % obcí nedosahovala hodnota daňové výtěžnosti průměrné úrovně daňové výtěžnosti obcí zázemí. Mezi těmito obcemi nejsou výrazné rozdíly v výši sledovaného ukazatele (6,29 – 7,53 tis. Kč na 1 obyvatele). Tabulka č. 3.10.8: Daňové příjmy a daňová výtěžnost na 1 obyvatele v SO ORP Žamberk v letech 2006 a 2007 (v tis. Kč) 2006 2007 Index 2007/2006 Daňový Daňová Daňový Daňová Obce příjem výtěžnost na 1 příjem výtěžnost na 1 Daňová výtěžnost celkem obyvatele celkem obyvatele Bystřec 7 357,5 6,73 8 006,1 Česká Rybná 2 514,2 6,67 2 772,5 České Petrovice 1 017,1 6,78 1 114,4 Dlouhoňovice 5 463,7 7,03 5 971,1 Hejnice 1 337,4 6,40 1 387,6 Helvíkovice 3 076,2 7,07 3 333,2 Jablonné nad Orlicí 23 607,4 7,62 24 714,4 Jamné nad Orlicí 4 982,5 6,96 5 564,1 Kameničná 2 310,7 6,60 2 472,2 Klášterec nad Orlicí 6 315,2 6,95 6 654,4 Kunvald 8 731,8 8,65 6 756,2 Letohrad 50 247,9 8,12 52 497,2 Líšnice 5 721,5 7,52 6 466,1 Lukavice 7 572,2 6,71 7 955,3 Mistrovice 3 902,8 6,74 4 187,8 Nekoř 5 682,1 6,60 6 434,3 Orličky 2 193,7 7,72 2 294,3 Pastviny 2 509,4 7,34 2 788,2 Písečná 3 375,4 7,00 3 584,8 Sobkovice 1 512,7 6,58 1 554,3 Studené 1 036,1 6,60 1 013,2 Šedivec 1 336,3 6,13 1 391,3 Těchonín 4 084,0 6,67 4 483,9 Verměřovice 4 722,0 6,64 4 995,9 Záchlumí 5 434,0 6,69 5 843,9 Žamberk 62 675,5 10,41 65 662,5 Žampach 1 846,6 6,26 2 042,9 SO ORP Žamberk 230 565,9 8,00 241 942,1 Jádro 62 675,5 10,41 65 662,5 Zázemí 167 890,4 7,37 176 279,6 Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ARISweb – prezentace ÚSC, 2008;

7,22 7,22 7,24 7,74 6,61 7,64 7,53 7,85 6,91 7,24 6,64 8,39 8,73 7,10 6,82 7,46 7,80 8,08 7,35 6,79 6,29 6,53 7,27 7,03 7,22 10,86 7,07 8,30 10,86 7,63

107,3 108,3 106,7 110,1 103,3 108,1 98,9 112,8 104,6 104,2 76,8 103,3 116,1 105,7 101,2 113,1 101,0 110,1 104,9 103,2 95,4 106,6 108,9 105,8 107,9 104,3 112,9 103,7 104,4 103,6

Pozitivním faktem je skutečnost, že pouze ve 3 obcích došlo v roce 2007 v porovnání s rokem předchozím k poklesu finančních prostředků získaných z daní v přepočtu na 1 obyvatele obce, přestože se počet obyvatel obcí příliš nezměnil. Největší pokles množství finančních prostředků získaných z daní na 1 obyvatele byl zaznamenán v obci Kunvald, o 23,2 %. Daňová výtěžnost narostla za sledované období průměrně o 3,7 % tj. 0,3 tis. Kč na 1 obyvatele, přičemž tempo růstu příjmu z daní na 1 obyvatele v jádru regionu (4,4 %) bylo nepatrně vyšší než v zázemí (3,6 %). U 6 obcí bylo tempo vyšší než 10,0 %, nejvíce v obci Líšnice o 16 %.

153

EKOTOXA s.r.o.


3.10.5 Indikátory V tématu Hospodářské podmínky byly využity k hodnocení čtyři indikátory, a to míra nezaměstnanosti, pracovní význam obcí, podnikatelská aktivita obyvatel a daňová výtěžnost obcí na 1 obyvatele. Míra nezaměstnanosti je základní charakteristikou situace na trhu práce a spolu s počtem ekonomických subjektů na 1000 obyvatel hodnotí souhrnně ekonomickou situaci v regionu. Význam obcí jako pracovních center hodnotí indikátor pracovní funkce, jedná se o poměr obsazených pracovních míst k počtu zaměstnaných v obci bydlících. Nižší hodnoty než 1 indikují nízký počet pracovních příležitostí v obci a vysokou vyjížďku ekonomicky aktivních obyvatel do zaměstnání mimo obec. Neznamená to však, že obce s nízkou pracovní funkcí mají současně vysokou míru nezaměstnanosti. V zázemí velkých měst je zcela přirozené, že obyvatelé dojíždějí do zaměstnání do centra, zatímco v samotné obci je minimum obsazených pracovních míst. S nízkou pracovní funkcí obcí souvisí i podprůměrný počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel. Pro zhodnocení hospodaření obcí byla zvolena daňová výtěžnost, tedy výše daňových příjmů obce v přepočtu na jednoho obyvatele. Tento indikátor zahrnuje veškeré daňové příjmy obcí, tedy i daně příjmů vlastních i jiných fyzických osob a charakterizuje tak opět úroveň podnikatelské aktivity a její přínos do obecních rozpočtů. Hodnotící stupnice indikátorů byla určena tak, aby výsledná klasifikace měla četnostní rozdělení co nejvíce podobné normálnímu rozdělení. Hodnocení indikátoru míry nezaměstnanosti: -2 6,5 % a více -1 5,5 – 6,4 % 0 4,5 – 5,4 % 1 3,0 – 4,4 % 2 2,9 % a méně

Hodnocení indikátoru pracovního významu: -2 0,39 a méně -1 0,40 – 0,49 0 0,50 – 0,69 1 0,70 – 0,99 2 1,00 a více

Hodnocení indikátoru podnikatelské aktivity: -2 169,9 RES na 1000 obyvatel a méně -1 170,0 – 189,9 RES na 1000 obyvatel 0 190,0 – 214,9 RES na 1000 obyvatel 1 215,0 – 249,9 RES na 1000 obyvatel 2 250,0 RES na 1000 obyvatel a více

Hodnocení indikátoru daňové výtěžnosti: -2 6,49 tis. Kč na 1 obyv. a méně -1 6,50 – 6,99 tis. Kč na 1 obyv 0 7,00 – 7,49 tis. Kč na 1 obyv 1 7,50 – 7,99 tis. Kč na 1 obyv 2 8,00. Kč na 1 obyv a více tis

154

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.9: Hodnocení míry nezaměstnanosti a pracovního významu obcí v SO ORP Žamberk Míra Hodnocení Pracovní význam Hodnocení Obce nezaměstnanosti indikátoru obce (k 1.3.2001) indikátoru v roce 2007 (%) Bystřec 4,0 0,43 1 -1 Česká Rybná 4,5 0,48 0 -1 České Petrovice 2,9 0,74 2 1 Dlouhoňovice 3,8 0,42 1 -1 Hejnice 2,9 0,60 2 0 Helvíkovice 4,9 1,01 0 2 Jablonné nad Orlicí 4,2 1,41 1 -1 Jamné nad Orlicí 3,4 0,71 1 1 Kameničná 4,6 0,53 0 0 Klášterec nad Orlicí 5,4 0,89 0 1 Kunvald 7,5 0,58 -2 0 Letohrad 3,3 1,23 1 2 Líšnice 2,6 0,51 2 0 Lukavice 4,3 0,41 1 -1 Mistrovice 4,6 0,50 0 0 Nekoř 5,8 0,56 -1 0 Orličky 9,5 0,56 -2 0 Pastviny 5,2 0,48 0 -1 Písečná 4,0 0,61 1 0 Sobkovice 5,9 1,08 -1 2 Studené 5,8 0,45 -1 -1 Šedivec 5,2 0,39 0 -2 Těchonín 2,6 0,73 2 1 Verměřovice 5,5 0,29 -1 -2 Záchlumí 3,5 0,72 1 1 Žamberk 5,2 1,28 0 2 Žampach 5,2 0,97 0 1 SO ORP Žamberk 4,4 0,97 Jádro 5,2 1,28 Zázemí 4,2 0,88 6,0 ČR Zdroj: GIS 0 - Prostorová analýza, prosinec 2007 (1. 12. 2007 - 31. 12. 2007); Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR; Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001, Dojížďka do zaměstnání a škol – okres Ústí nad Orlicí ,ČSÚ, 2003; vlastní výpočty

155

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.10: Hodnocení podnikatelské aktivity a daňové výtěžnosti v obcích SO ORP Žamberk Počet RES na Hodnocení Daňová výtěžnost v Hodnocení Obce 1000 obyvatel indikátoru tis. Kč na 1 obyvatele indikátoru Bystřec 193,0 7,22 0 0 Česká Rybná 257,8 7,22 2 0 České Petrovice 188,3 7,24 -1 0 Dlouhoňovice 246,4 7,74 1 1 Hejnice 228,6 6,61 1 -1 Helvíkovice 272,9 7,64 2 1 Jablonné nad Orlicí 199,6 7,53 0 1 Jamné nad Orlicí 200,3 7,85 0 1 Kameničná 234,6 6,91 1 -1 Klášterec nad Orlicí 195,9 7,24 0 0 Kunvald 232,1 6,64 1 -1 Letohrad 188,5 8,39 -1 2 Líšnice 205,1 8,73 0 2 Lukavice 194,5 7,10 0 0 Mistrovice 159,6 6,82 -2 -1 Nekoř 184,5 7,46 -1 0 Orličky 214,3 7,80 0 1 Pastviny 211,6 8,08 0 2 Písečná 188,5 7,35 -1 0 Sobkovice 214,0 6,79 0 -1 Studené 248,4 6,29 1 -2 Šedivec 173,7 6,53 -1 -1 Těchonín 181,5 7,27 -1 0 Verměřovice 157,5 7,03 -2 0 Záchlumí 168,1 7,22 -2 0 Žamberk 253,8 10,86 2 2 Žampach 145,3 7,07 -2 0 SO ORP Žamberk 209,0 8,30 Jádro 253,8 10,86 Zázemí 197,3 7,63 ČR 239,0 Zdroj: Registr ekonomických subjektů (11/2007), [CD - ROM]; ČSÚ, Pardubice (data za obce Pardubického kraje), 2008; Ministerstvo financí ČR, ARISweb – prezentace ÚSC, 2008; vlastní výpočty.

156

EKOTOXA s.r.o.


3.10.6 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nízká nezaměstnanost regionu.

SLABÉ STRÁNKY Nízká daňová výtěžnost většiny obcí zázemí.

Nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob v regionu na celkovém počtu nezaměstnaných. Nízký počet dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo (vysoká nabídka pracovních příležitostí pro nezaměstnané obyvatele regionu). Rovnoměrná a rozptýlená lokalizace ekonomických subjektů do více středisek v regionu. Vysoká podnikatelská aktivita a daňová výtěžnost centra regionu (města Žamberk). Velký počet obcí vytvářející pracovní příležitosti nejen pro své obyvatele, ale také pro obyvatele okolních obcí. Fungující průmyslové zóny a oživené brownfieldy v centru regionu, které můžou jít příkladem pro ostatní podobné plochy. Vysoká míra investování obcí (rok 2005). Nárůst daňové výtěžnosti takřka ve všech obcích Žamberska za období 2006 - 2007. Vhodná velikostní struktura zaměstnavatelů v regionu. Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti v regionu.

Dlouhodobě nízký příjem obecních rozpočtů na jednoho obyvatele. Vysoká míra nezaměstnanosti uchazečů se změněnou pracovní schopností v regionu, stejně jako jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných. Vysoký podíl uchazečů ve věku 50-let a starších v regionu na celkovém počtu nezaměstnaných. Vysoká koncentrace nabídky volných pracovních míst do několika obcí regionu. Nedostatečná spolupráce obcí na mikroregionální úrovni (mikroregiony Sdružení obcí Orlicko a Rozvoj regionu obcí Pod zemskou bránou). Přetrvávající významná úloha sekundéru v struktuře obsazených pracovních míst Žamberska.

PŘÍLEŽITOSTI Rozšíření spolupráce s firmami, podnikateli, neziskovými organizacemi a dalšími objekty mimo obecní správu, jež by výrazně podpořila rozvoj regionu a činnost obcí. Dynamickému rozvoji regionu může napomoci i rozvoj institucí a struktur zajišťující vazby mezi sférou zaměstnanosti na straně jedné a sférou vzdělávání, kvalifikace a podpory podnikání na straně druhé.

HROZBY Nedostatek pracovních míst pro problémové skupiny obyvatel může u nich vést k dlouhodobé nezaměstnanosti případně až k sociálnímu vyloučení (exkluzi). Výrazná diferenciace podnikatelské aktivity obcí a koncentrace nabídky volných pracovních míst do několika obcí může mít za následek zvyšující se marginalizaci nejvíce postižených obcí (ty s malou podnikatelskou aktivitou a bez volných pracovních míst). Využití finančních zdrojů z Evropského Zhoršující se stav dopravní infrastruktury může zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) zvýšit dojezdové doby obyvatel do zaměstnání, v k realizaci politiky integrovaného rozvoje horším případě úplně znemožnit dojížďku do zemědělství a venkova. zaměstnání. Širší zapojení obcí v rámci euroregionu Nepřipravenost obcí v čerpání dotačních Glacensis a mikroregionů Sdružení obcí Orlicko prostředků z EU i ČR. a Rozvoj regionu obcí Pod zemskou bránou. Vytváření životaschopných a perspektivních projektů pro získání dotačních prostředků z EU. Rozšiřování terciérního sektoru a zvýšení jeho významu v ekonomice regionu. Využití programů aktivní politiky zaměstnanosti pro uchazeče o zaměstnání se ZPS a uchazeče o zaměstnání starších 50-ti let.

157

EKOTOXA s.r.o.


3.10.7 Problémy k řešení • • • •

Rozvoj průmyslových zón na území Žamberska. Nalezení brownfieldů, zpracování možností revitalizace a čerpání dotační podpory např. z Operačního programu Podnikání a inovace. Navržení konceptu rozvoje marginálních oblastí správního obvodu při hranicích s Polskem v rámci širšího území – soustředění na podporu malého a středního podnikání. Rozvoj malého a středního podnikání v terciéru.

158

EKOTOXA s.r.o.

4


VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři bylo pro vyhodnocení použito různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku na pořadí od nejvýše hodnoceného území po území s největšími problémy a nedostatky. Poznámka: Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Lze také konstatovat, že u některých obcí byla nepříznivá situace v jednom pilíři vyvážena získanými body v jiném pilíři. Následující tabulka nám ukazuje dosažený počet bodů v jednotlivých pilířích, přepočtový koeficient a přepočtenou bodovou hodnotu v jednotlivých obcích.

159

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Žamberk Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Obec ENV EKN SOC ENV EKN SOC Žampach

Celkem

3

-4

-8

15,0

-28,4

-56,8

-70,2

Mistrovice

-7

-7

4

-35,0

-49,7

28,4

-56,3

Kameničná

-1

-5

-2

-5,0

-35,5

-14,2

-54,7

Šedivec

0

-5

-2

0,0

-35,5

-14,2

-49,7

Bystřec

-2

-4

-1

-10,0

-28,4

-7,1

-45,5

Hejnice

-1

-2

-3

-5,0

-14,2

-21,3

-40,5

Kunvald

2

-5

-2

10,0

-35,5

-14,2

-39,7

Česká Rybná

-1

-3

-1

-5,0

-21,3

-7,1

-33,4

Verměřovice

-1

-5

1

-5,0

-35,5

7,1

-33,4

Sobkovice

4

-6

-1

20,0

-42,6

-7,1

-29,7

Záchlumí

-1

-2

-1

-5,0

-14,2

-7,1

-26,3

Nekoř Studené

1 3

-5 -9

1 4

5,0 15,0

-35,5 -63,9

7,1 28,4

-23,4 -20,5

Líšnice

-1

0

-1

-5,0

0,0

-7,1

-12,1

4

-4

0

20,0

-28,4

0,0

-8,4

Pastviny

-1

-1

2

-5,0

-7,1

14,2

2,1

Letohrad Těchonín

-6 3

5 1

1 -1

-30,0 15,0

35,5 7,1

7,1 -7,1

12,6 15,0

Lukavice

-1

0

3

-5,0

0,0

21,3

16,3

Dlouhoňovice

-2

3

1

-10,0

21,3

7,1

18,4

1

-2

4

5,0

-14,2

28,4

19,2

Klášterec nad Orlicí Jablonné nad Orlicí

1 -5

-2 2

4 5

5,0 -25,0

-14,2 14,2

28,4 35,5

19,2 24,7

Písečná

-1

-1

6

-5,0

-7,1

42,6

30,5

Orličky

5

-6

7

25,0

-42,6

49,7

32,1

Žamberk

-2

7

-1

-10,0

49,7

-7,1

32,6

4

3

3

20,0

21,3

21,3

62,6

5,0

7,1

7,1 -10,0

-404,7

156,2

České Petrovice

Jamné nad Orlicí

Helvíkovice Přepočtový koeficient SO ORP Žamberk celkem

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí –100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od –300 až +300 bodů.

160

EKOTOXA s.r.o.


Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -35 do 25 bodů. Z celkového počtu 27 obcí bylo 11 hodnoceno kladně, nejlépe obce Orličky (25), Helvíkovice, České Petrovice a Sobkovice (všechny 20 bodů). Naopak záporné hodnocení v tomto pilíři dosáhlo 10 obcí, z nichž nejvyšší počet mínusových bodů obdržely obce Mistrovice (-35), Letohrad (-30) a Jablonné nad Orlicí (-25 bodů). Nulové hodnocení v tomto pilíři obdržela obec Šedivec. Vyšší záporné hodnocení Mistrovic je zapříčiněno především vyšším podílem poddolovaných a sesuvných území, sníženou kvalitou podzemních a povrchových vod i ovzduší, nulovým zastoupením zvláště chráněných ploch a nižší lesnatostí (16,6 % z veškeré výměry obce). Obdobně v Letohradu a Jablonném nad Orlicí byla naměřena zhoršená kvalita podzemních a povrchových vod i ovzduší, byl zjištěn nulový výskyt zvláště chráněných území. V Jablonném nad Orlicí byl dále zaznamenán úbytek zemědělské půdy (-5,5 ha, tzn. 2,8 % výměry zemědělské půdy), v Letohradu byly lokalizovány větší plochy sklonité orné půdy (49,44 ha, tzn. 7,5 % z celkové rozlohy orné půdy). Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř

161

EKOTOXA s.r.o.


Vyhodnocení sociodemografického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybovalo v rozmezí od -56,8 do 49,7 bodů. Z celkového počtu 27 obcí bylo kladně hodnoceno 14 obcí, nejlépe Orličky (49,7), Písečná (42,6) a Jablonné nad Orlicí (35,5 bodů). Naopak nejvíce negativně byly hodnoceny obce Žampach (56,8), Hejnice (-21,3) Kameničná, Kunvald a Šedivec (-14,2 bodů). Záporné hodnocení tak zaznamenalo celkem 12 z 27 obcí. Obec České Petrovice získala nulový počet bodů. Nejvyšší negativní hodnocení tohoto pilíře je v případě Žampachu způsobeno především úbytkem počtu obyvatel, nízkým podílem osob s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním. Celkovou bilanci tohoto pilíře rovněž ovlivnil nízký počet dokončených bytů v posledních letech a negativně hodnocená rekreační atraktivita – nízce hodnocené potenciální rekreační plochy a turisticko-rekreační funkce území obce. Podobné problémy z hlediska sociodemografického pilíře zapříčinily také negativní hodnocení Hejnic – stárnutí obyvatel (vysoký podíl osob nad 65 let), s tím související stagnace bytové výstavby a nízce hodnocená turisticko-rekreační funkce. Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř

162

EKOTOXA s.r.o.


Vyhodnocení ekonomického pilíře Hodnocení ekonomického pilíře se v celém SO ORP pohybovalo v rozmezí od -63,9 do 49,7 bodů. Nejvyšší bodové hodnoty dosáhl Žamberk (49,7), následují obce Letohrad (35,5), Helvíkovice a Dlouhoňovice (obě 21,3 bodů). Celkově dosáhlo kladné hodnocení pouze 6 z 27 obcí, což vypovídá o poměrně nízké ekonomické úrovni tohoto SO ORP. Záporné hodnocení vykazuje 19 obcí – nejvíce obce Studené (-63,9), Mistrovice (-49,7), Orličky a Sobkovice (obě 42,6 bodů). Obce Líšnice Lukavice zaznamenaly nulové hodnocení. Negativní hodnocení obce Studené v tomto pilíři je způsobeno především nedostatečnou technickou infrastrukturou a špatnou dopravní obslužností hromadnou dopravou, slabým hospodářským prostředím obce s nižším počtem pracovních míst, vyšší nezaměstnaností v porovnání s průměrnými hodnotami SO ORP. Hodnocení ovlivňuje negativně rovněž nízká daňová výtěžnost na obyvatele. Také vysoké negativní hodnocení Mistrovic je dáno především špatnou dopravní obslužností hromadnou dopravou, nízkým podílem trvale obydlených bytů, nízkou podnikatelskou aktivitou a nízkou daňovou výtěžností na obyvatele. Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj – ekonomický pilíř

163

EKOTOXA s.r.o.


Celkové hodnocení obcí Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz výše uvedená tabulka) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Žamberk. Nejlépe se v tomto hodnocení umístily obce Helvíkovice (62,6), Žamberk (32,6) a Orličky (32,1 bodů). Celkově zaznamenala kladné hodnocení v součtu všech pilířů méně než polovina, konkr. 12 z 27 obcí. Na opačném konci škály se jako nejhůře hodnocené umístily obce Žampach (-70,2), Mistrovice (-56,3) a Kameničná (-54,7 bodů) – záporného hodnocení dosáhlo 15 z celkového počtu 27 obcí. Kladné hodnocení ve všech třech pilířích zaznamenala obec Helvíkovice., jeden záporně hodnocený pilíř vykazuje 11 obcí, dva záporně hodnocené pilíře zaznamenalo 10 obcí. Záporné hodnocení ve všech třech pilířích obdrželo 5 obcí – Bystřec, Česká Rybná, Hejnice, Kameničná a Záchlumí. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. Dosažené nejhorší (70,2) i nejlepší výsledky (62,6 bodů) jsou pod úrovní jedné třetiny vzhledem k této možnosti. V celkovém součtu za celý SO ORP Žamberk zaznamenal kladné hodnocení pouze jeden pilíř (sociodemografický). Jako nejslabší se při daném způsobu hodnocení jeví ekonomický pilíř (-404,7 bodů), uprostřed se nachází environmentální pilíř (-10 bodů). Je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při daném způsobu hodnocení, kdy si autoři všímali především záporných jevů a problémových záležitostí v ochraně životního prostředí. Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – všechny tři pilíře

164

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.5: Počet negativně hodnocených pilířů v obcích

165

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.2: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

Studené

Šedivec

Těchonín

Verměřovice

Záchlumí

Žamberk

Žampach

1 0 -2 0 -1 -1 1 -2 1 2 1 2 0 0 0

Sobkovice

2 1 0 0 -1 -2 1 -2 1 0 2 2 0 0 -1

Písečná

-1 0 -1 1 0

Pastviny

-2 -2 -1 2 -1

Orličky

1 -1 1

2

1

1

2

1

1

2

2

0

1

1

1 0 -2 2 0

-2 -1 1 0 0

-1 1 1 -2 -1

0 0 -1 -2 2

0 -1 1 1 0

0 -1 1 0 -1

2 -1 -1 2 -1

-1 -1 1 1 0

2 -2 -1 1 0

1 0 -1 1 -1

2 0 -2 -1 1

1 -2 1 2 0

1

1

1

1 -2 2

2 -2 1 -1 1 0 0 1 -2 0 1 1 1 -2 1 2 1 1 0 0 0 -1 0 0 -1

0 -2 -1 1 0

Nekoř

1

Mistrovice

Jamné nad Orlicí

1

Lukavice


0

Líšnice

Helvíkovice

1

Letohrad

Hejnice

2

Kunvald

Dlouhoňovice


České Petrovice

1

Kameničná

Česká Rybná

environmentální

1

Indikátor

Podíl poddolovaných a sesuvných území na celkové výměře území obce Plocha sklonité orné půdy 2 Stav podzemních a povrchových vod Kvalita ovzduší 3 Průměrná produkce komunálního odpadu Míra separace komunálního odpadu Podíl plochy zvláště chráněných území na 4 celkové ploše území Koeficient ekologický stability Změna výměry zemědělského půdního 5 fondu mezi léty 2001 a 2007 Lesnatost ENV celkem Dopravní obslužnost obcí hromadnou dopravou 6 Podíl TOB s plynem Podíl TOB s kanalyzací Pracovní význam Průměrná míra nezaměstanosti v roce 2007 10 Podnikatelská aktivita Daňová výtěžnost EKN celkem 1

Bystřec

Téma

Pilíř

Obec

0 0 1 1 -1

2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 2 -2 -2 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 0

0

0

1 -2 1

1

1

0

0

0

0 -1 0

0

0 -1 -1 0

1 -2 2 -1 -1 -1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 -2 -1 4 -2 -1 4 -5 1 -1 1

1

1

0

0

0

0

0

0

1 -1 2 -1 0

0

1

2

1

2

2

1 -1 1

2 0 0 0 5 -1 -1 4

2 3

0 0

0 0 -1 -1 -1 0 2 -6 -1 -1 -7 1

0

0

1 -1 1

2 -1 0 0 1 3 -1 -1 -2 3

-1 -1 -2 0

0

1

0 -2 -1 -1 0

1

0

1 -1 0 -1 1

0 -2 -2 0

1

1

1

0

0

-2 -1 1 -1 0 0 -4

-2 -2 2 0 1 -1 -2

-2 -1 0 2 2 1 3

-1 2 1 -1 0 1 2

-1 1 1 2 -1 2 5

-2 -2 2 0 0 2 0

0 -1 1 -1 0 0 0

-2 1 1 0 -1 0 -1

-2 0 2 1 -1 0 1

-2 1 -1 -2 -2 0 -5

-2 -1 1 1 -2 0 -2

-1 2 0 2 2 2 7

-1 -2 0 1 -2 0 -4

-2 -1 0 -1 2 0 -3

-2 -2 2 1 -1 0 -4

0 1 1 -1 1 1 3

166

-2 -1 1 1 0 1 -2

-2 -2 0 0 1 -1 -5

-2 0 0 1 0 0 -2

-2 -1 -2 0 1 -1 -5

-2 -1 0 0 -2 -1 -7

-2 -1 -1 0 -1 0 -5

-2 -2 -2 0 0 1 -6

-2 -1 0 -1 0 2 -1

-2 -2 -1 2 0 -1 -6

-2 -2 -1 -1 1 -2 -9

-2 1 0 -2 -1 -1 -5

EKOTOXA s.r.o.


Bystřec

Česká Rybná

České Petrovice

Dlouhoňovice

Hejnice

Helvíkovice


Jamné nad Orlicí

Kameničná


Kunvald

Letohrad

Líšnice

Lukavice

Mistrovice

Nekoř

Orličky

Pastviny

Písečná

Sobkovice

Studené

Šedivec

Těchonín

Verměřovice

Záchlumí

Žamberk

Žampach

Téma

Pilíř

Obec

0 0 -1 0 2 0 -2 -1

1 -1 -1 0 0 1 -1 -1

2 -1 -1 1 -2 1 0 0

-1 1 1 -1 1 2 -2 1

0 -2 0 -2 2 1 -2 -3

2 0 0 1 2 0 -2 3

1 0 2 1 2 1 -2 5

0 0 2 1 2 0 -1 4

-1 1 0 1 -2 0 -1 -2

0 1 0 2 -1 1 1 4

-1 0 0 0 -1 0 0 -2

-1 0 1 1 2 0 -2 1

-1 1 -1 0 1 0 -1 -1

2 1 0 2 0 0 -2 3

1 1 0 1 2 0 -1 4

-1 0 0 0 1 0 1 1

2 0 -1 2 2 1 1 7

2 -1 -1 -2 1 1 2 2

2 1 -1 2 2 1 -1 6

-1 1 -1 -2 2 1 -1 -1

1 1 -1 2 -1 2 0 4

-1 0 -2 1 2 0 -2 -2

-2 0 0 0 -1 2 0 -1

0 1 0 2 0 0 -2 1

1 0 -1 0 -2 1 0 -1

-1 0 2 2 -2 0 -2 -1

-2 0 -2 -2 -2 1 -1 -8

Indikátor

Změna počtu obyvatel 7 Index stáří Podíl osob s VŠ a VOŠ Index vývoje TOB 8 Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel Potenciální rekreační plochy 9 Turisticko-rekreční funkce SOC celkem

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

167

EKOTOXA s.r.o.


4.2 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI Metodou pro zpracování RURÚ je SWOT analýza. Silné a slabé stránky se stanovují na základě posouzení stavu hodnoceného území, příležitosti a hrozby představují vnější vlivy. K vypracování objektivní SWOT analýzy byl zvolen následující metodický postup: 1. fáze – dílčí tématické analýzy (na základě vypracování témat) Cílem této fáze je monitoring konkrétního dílčího problému. Výsledkem rozboru jsou výroky dílčí SWOT analýzy silných, slabých stránek a příležitostí a ohrožení pro daný jev či proces v území. Dílčí analýzy jsou součástí tématických rozborů v této zprávě. 2. fáze – zapojení horizontálních vlivů a vazeb mezi pilíři a mezi jevy (procesy) Pro vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři byla zvolena metoda, kdy je porovnáván vliv a průmět všech zjištěných příležitostí z dílčích analýz do dalších pilířů (environmentálního, sociodemografického a ekonomického). Tam kde dochází k ovlivnění, je stanoveno, zda jde o kladný vliv – příležitost (P), záporný vliv – hrozba (H) nebo neutrální vliv (N) (viz následující tabulka). Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Pilíř Téma 1

2

Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz ENV Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů. P Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje P napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

SOC N

P

P

Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.

P

P

P

Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině.

P

N

P

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách.

P

N

N

Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy).

P

P

P

Výsadba účelové zeleně podél zemědělských areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku.

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

N, H

P

Dopravní revitalizace centra Žamberku, včetně provedení obchvatu Žamberku a Helvíkovic a odvedení části tranzitní dopravy plánovanou rychlostní komunikací R35. Vybudování moderní dopravní infrastruktury i na území dalších obcí SO ORP.

P

H, P

P

Zefektivnění systému sběru odpadu – vybudování sběrného místa, komunitních kompostáren a dalších zařízení s využitím prostředků z evropských fondů.

P

P

N

Kvalitní péče o chráněná území (kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, financování péče z dotačních titulů MŽP, ŽP).

P

P

P

Zlepšit systém monitoringu a databáze ochrany přírody.

P

P

P

Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu a při vytápění domácností. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku) a zvýšení míry separace a využití odpadů. Využívání vhodných typů obnovitelných zdrojů energie. 3

EKN P

Uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství. Úspora energie.

4

168

EKOTOXA s.r.o. Pilíř Téma


Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

ENV

EKN

SOC

P

P

P

P

P

P

P P P P

H H, P P P

P P P P

H, P

P

P

Zavedení víkendového a večerního provozu autobusové dopravy, provázání autobusové dopravy s vlakovou.

P

P

P

Zřízení terminálu veřejné dopravy u žst. Žamberk s vedením spojů do/z centra města, které tak zajistí návaznost na všechny vlakové spoje.

P

P

P

H, P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

N

P

P

Širší zapojení obcí v rámci euroregionu Glacensis a mikroregionů Sdružení obcí Orlicko a Rozvoj regionu obcí Pod zemskou bránou.

P

P

P

Využití programů aktivní politiky zaměstnanosti pro uchazeče o zaměstnání se ZPS a uchazeče o zaměstnání starších 50-ti let.

N

P

P

Vytváření životaschopných a perspektivních projektů pro získání dotačních prostředků z EU.

N

P

P

Rozšíření spolupráce s firmami, podnikateli, neziskovými organizacemi a dalšími objekty mimo obecní správu, jež by výrazně podpořila rozvoj regionu a činnost obcí.

H

P

P

Využití finančních zdrojů z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) k realizaci politiky integrovaného rozvoje zemědělství a venkova.

P

P

P

Rozšiřování terciérního sektoru a zvýšení jeho významu v ekonomice regionu.

N

P

P

Atraktivní oblast pro bydlení, rozvoj výstavby bytových a rodiných domů, rozvoj rekreace.

H

P

P

Rozvoj plánování sociálních služeb ve větších městech na kvalitativnější úrovni.

N

P

P

Ochrana architektonického charakteru a rázovitosti regionu.

P

P

P

Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách pro rodiny s dětmi.

H

P

P

Využití neobydlených domů k rekreačním účelům.

H

P

P

Možnost využití objektů druhého bydlení pro trvalé bydlení.

N

P

P

Vytvoření podmínek pro zvyšování počtu podnikatelských subjektů v cestovním ruchu a tím vytvoření nových pracovních míst.

H

P

P

Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. 5

6

Ekologizace zemědělství zejména v méně příznivých oblastech. Postupná přeměna smrkových monokultur na přirozenou skladbu lesa. Zalesnění neprodukční zemědělské půdy. Integrace území do IDS Pardubického kraje v co nejkratší době. Zlepšení dostupnosti regionu vybudováním silnice R35 a následného přivaděče Zámrsk-Žamberk.

Výstavba obchvatu Žamberka na silnici I/11. Zřízení zóny s omezením vjezdu automobilů v centru Žamberka. Budování systému cyklostezek vázaných na údolí Tiché a Divoké Orlice a spojení Žamberk–Letohrad. Podpora budování kanalizace a ČOV v menších obcích, využívání možností biologického čištění vod v nejmenších sídlech.

ekonomický

Rozvoj plynofikace obcí. Dynamickému rozvoji regionu může napomoci i rozvoj institucí a struktur zajišťující vazby mezi sférou zaměstnanosti na straně jedné a sférou vzdělávání, kvalifikace a podpory podnikání na straně druhé.

sociodemografický

7

8

9

169

EKOTOXA s.r.o. Pilíř Téma


Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz ENV Trvalý růst poptávky v oblasti cestovního ruchu – především cykloturistiky P, H a zimních sportů.

EKN

SOC

P

P

H

P

P

Vyšší využití potenciálu řek Tiché a Divoké Orlice – např. občasným odpouštěním vodní nádrže Pastviny.

H, P

P

P

Růst obliby aktivního trávení volného času (cykloturistika, hippoturistika, in-line, lyžování + adrenalinové sporty) a agroturistiky.

P, H

P

P

Výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů.

P

P

P

Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov.

P, H

P

P

H

P

P

P, H

P

P

Pozitivní přístup místních samospráv k podpoře cestovního ruchu, včetně podpory marketingu a propagace, existence destinačního managementu v území.

Významný potenciál návštěvníků a turistů ze sousedního Polska. Koordinace aktivit směřujících do rozvoje cestovního ruchu nejen v rámci regionu, ale i ve spolupráci se sousedními regiony. Pozn.: ENV – environmentální pilíř, EKN – ekonomický pilíř, SOC – sociodemografický pilíř

V některých případech nebylo možno jednoznačně určit, zda se jedná o jednoznačnou hrozbu nebo příležitost .

3. fáze – závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře Údaje o příležitostech a ohroženích – horizontálně napříč pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT analýzu pro dané území a každý pilíř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se nachází v příloze č. 1).

170

EKOTOXA s.r.o.

5


ZÁVĚR

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji.

5.1 SOUHRN Z TÉMAT Horninové prostředí a geologie Z geomorfologického hlediska náleží SO ORP Žamberk ke geomorfologickým celkům Orlické hory (a jejímu podcelku Mladkovská vrchovina) a Podorlická pahorkatina (geomorfologický podcelek Žamberská pahorkatina). Pouze velmi okrajově sem zasahuje na severovýchodě Kladská kotlina (Kralická brázda). Na území SO ORP Žamberk se nachází několik výhradních ložisek nerostných surovin a také 3 prognózní zdroje nerostných surovin, a to zejména ložiska stavebního kamene. Dále se zde nachází jedno ložisko štěrkopísku (Horní Čermná) a barytu (Záchlumí). Těžba probíhá pouze na některých ložiscích, a to v Bystřeci, Mistrovicích a Záchlumí. V těchto třech případech se jedná o ložiska stavebního kamene. Pro ochranu většiny těchto výhradních ložisek nerostných surovin byla vymezena chráněná ložisková území. Pro potřeby těžby nerostných surovin je zde také (dle údajů uvedených na mapovém portálu Cenia) vymezeno několik dobývacích prostorů, a to v obcích Záchlumí (Litice nad Orlicí – těžený, Česká Rybná - netěžený), Bystřec (těžený a netěžený) a Mistrovice (těžený). Poddolovaná a sesuvná území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například novou výstavbu, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Žamberk je evidován velký počet sesuvných území většinou menšího rozsahu. Nacházejí se především na území obcí Letohrad, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Žamberk apod. Poddolovaná území jsou evidována pouze dvě, a to na území obce Záchlumí, avšak mimo zastavěné území obce. Nepředstavují tedy vyšší riziko nebo omezení pro rozvoj obce. Sesuvných území je velký počet, ale plošně jsou většinou pouze malého rozsahu. Jejich největší výskyt je na území obcí Hejnice (1,1 % plochy obce), Záchlumí (1,5 %), Kameničná (3,1 %) a především Mistrovice (5,11 %). Nacházejí se především v údolích řek a v celé řadě nejen těchto obcí (dále také Klášterec nad Orlicí, Nekoř, Kunvald, Žamberk, Líšnice apod.) se nacházejí v zastavěném území obcí a mohou představovat riziko pro stávající zástavbu a omezení pro budoucí rozvoj obcí. Je pro to vhodné přijmout opatření pro omezení rizika v těchto lokalitách.

Vodní režim Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a chemického stavu. Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou jednotlivé útvary podzemních vod, které jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nerizikový) z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Hodnocené útvary podzemních a povrchových vod jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 68 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Bystřec, Česká Rybná, Helvíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Mistrovice, Orličky, Sobkovice, Těchonín, Verměřovice a Záchlumí – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 48 % délky útvarů povrchových vod 171

EKOTOXA s.r.o.


tekoucích z hlediska chemického stavu (nejvíce Bytřec, Hejnice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Lukavice, Mistrovice, Orličky, Písečná, Sobkovice, Šedivec, Těchonín a Žampach – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na území SO ORP nejsou klasifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ potenciálu, ani z hlediska chemického stavu. Jako „nejistý“ je v SO ORP klasifikováno 32 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu 52 % délky útvarů povrchových vod tekoucích. Na celém území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový“ 1 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (Česká Rybná a Záchlumí 1 %, Hejnice 17 % a Žampach 34 % plochy útvarů podzemních vod) a 8 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Verměřovice 99 % plochy útvarů podzemních vod). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 99 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (u většiny obcí ve SO ORP jde o 100 % plochy útvarů podzemních vod) a 92 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (u většiny obcí ve SO ORP jde o 100 % plochy útvarů podzemních vod). Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože mnoho útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „nejistý“ z důvodu nedostatku primárních dat. Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod. Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je částečně přijatelný na území obcí Kunvald a Pastviny. Nepřijatelný stav je na území obcí Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Orličky, Sobkovice, Studené, Šedivec a Těchonín, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bystřec, Hejnice, Letohrad, Mistrovice, Verměřovice a Žampach. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody. Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zaujímá západní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 9 obcí (Dlouhoňovice, Hejnice, Žampach, Kameničná, Česká Rybná, Písečná, Helvíkovice, Záchlumí a Žamberk). Dále se jedná o CHOPAV Žamberk – Králíky, která zaujímá území SO ORP od severozápadu k jihovýchodu a konkrétně se dotýká území 18 obcí (Sobkovice, Šedivec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Studené, Kameničná, České Petrovice, Pastviny, Orličky, Jamné nad Orlicí, Helvíkovice, Nekoř, Líšnice, Žamberk, Klášterec nad Orlicí, Bystřec, Těchonín a Kunvald). Malou část území SO ORP na severu zaujímá CHOPAV Orlické hory. Konkrétně se jedná o území 2 obcí (Klášterec nad Orlicí a Kunvald). V obcích Bystřec, Orličky, Jamné nad Orlicí a Klášterec nad Orlicí je potřeba identifikovat nadměrně sklonité orné pozemky a eliminovat jejich nepříznivý vliv na vodní režim realizací vhodných opatření. Ideálním stavem by bylo veškeré tyto pozemky alespoň zatravnit a tím přispět ke zlepšení stavu vodního režimu v krajině. Možno využít návrhu plánu společných zařízení v rámci KPÚ k eliminaci těchto ploch. Na území SO ORP Žamberk zasahují záplavové území Q100 tří vodních toků – Divoká Orlice, Rokytenka, Tichá Orlice. Celkem je záplavovým územím Q100 zasaženo 840,9 ha území SO ORP Žamberk. Záplavové území Q100 Divoké Orlice zasahuje území pěti obcí celkovou plochou 364,9 ha. Nejvíce zasahuje na území obce Žamberk a to plochou 91,9 ha. Záplavové území Q100 Rokytenky zasahuje území dvou obcí celkovou plochou 104,3 ha. Nejvíce zasahuje na území obce Kunvald a to plochou 57,1 ha. Záplavové území Q100 Tiché Orlice zasahuje území devíti obcí celkovou plochou 371,7 ha. Nejvíce zasahuje na území obce Letohrad a to plochou 153,56 ha. V těchto územích (záplavové území Q100) by neměly být povolovány nové stavby zhoršující průběh povodňové vln. V již zastavěných částech obcí, kde zasahuje plocha záplavového území Q100 je potřeba navrhnout a realizovat opatření chránící toto území.

Hygiena životního prostředí V rámci hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP Žamberk bylo zjištěno, že není plněn navržený cílový stav zvolených indikátorů (nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ekosystémů a vegetace). Jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší byla v roce 2006 vyhlášena menší část území obcí SO ORP. Z hlediska plošného rozsahu překročení imisních limitů (PM10) a cílových imisních 172

EKOTOXA s.r.o.


limitů (BaP) patří území SO ORP k těm méně zatíženým oblastem v rámci Pardubického kraje i v rámci České republiky. Dílčím problémem ochrany ovzduší na území SO ORP Žamberk jsou imisní koncentrace suspendovaných částic velikostní frakce PM10 (polétavý prach). Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví. K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10 došlo v roce 2006 na 15 % území SO ORP. Roční imisní limit pro PM10 překročen nebyl. Plošně nejrozsáhlejší překročení 24h imisního limitu pro PM10 bylo zaznamenáno na území obcí Verměřovice (87 %), Lukavice (84 %), Letohrad (67 %), Šedivec, Písečná, Jablonné nad Orlicí, Bystřec, Česká Rybná, Žamberk a okrajově také na území obcí Dlouhoňovice, Mistrovice a Záchlumí. Na 4 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na části území obcí Jablonné nad Orlicí (44 %), Žamberk (23 %), Letohrad (17 %) a okrajově také na území obcí Dlouhoňovice a Lukavice. V roce 2006 nebyly překročeny imisní limity pro SO2, NO2 a benzen ani cílové imisní limity pro arsen a kadmium vyhlášené na ochranu zdraví. Překročeny nebyly ani imisní limity pro SO2 a NOx vyhlášené na ochranu ekosystémů a vegetace. Specifickým problémem jsou plošně zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu. Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon na ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Na 66 % území SO ORP došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro troposférický ozon. Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu však nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Aktuální imisní situace na území SO ORP je výslednicí působení emisí ze zvláště velkých stacionárních zdrojů v širší oblasti kraje (především elektrárny ČEZ a další), emisí z dopravy (I/11) a emisí z vytápění domácností, místně emise produkované zemědělskými provozy. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. V souvislosti s růstem cen zemního plynu a elektřiny se mnohé domácnosti vracejí ke spalování méně kvalitních paliv, biomasy, mnohdy i komunálního odpadu v mnohdy nevhodných spalovacích zařízeních (kotle, krby). Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší přímo v tzv. dýchací vrstvě atmosféry a zejména v zimních měsících, při inverzním počasí, jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek (velice nebezpečné pro své škodlivé účinky). V současné době není plynofikace díky nezájmu obyvatel řešením a potenciál ve snížení emisí spočívá spíše v modernizaci spalovacích zařízení domácností (kotlů), snížení spotřeby energie (zateplení) a využívání obnovitelných zdrojů energie (solární energie). Z hlediska územního plánování je však vhodné podporovat územní potřeby výstavby plynofikace v dlouhodobém horizontu (např. prozatím jako územní rezervy) s ohledem na nepředvídatelný cenový vývoj energií. Území v bezprostřední blízkosti významných liniových zdrojů (silnice I/11) jsou místně ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území (resp. obyvatel) je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci (plynulosti), složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na snižování negativních vlivů dopravy (zeleň, protihlukové stěny atp.). Silnice I/11 tvoří hlavní spojení oblasti Šumperska a Jeseníků s Hradcem Králové a Prahou a z toho důvodu je silně zatížena také tranzitní dopravou. V řešeném území negativně ovlivňuje obyvatelstvo zejména v obcích s průtahem této komunikace tj. Helvíkovice, Žamberk, osada Bredůvka a Jablonné nad Orlicí. Na území SO ORP Žamberk se nepřipravuje výstavba dálnice ani rychlostní komunikace, avšak v budoucnu se počítá s napojením Žamberka na plánovanou silnici R35, která pak převezme část tranzitní dopravy z I/11. Její zprovoznění však nelze očekávat dříve než po roce 2015. Řešení prohlubujících se hygienických závad v obcích na trase silnice I/11 (Helvíkovice, Žamberk, osada Bredůvka a Jablonné nad Orlicí) i na dalších komunikacích SO ORP spočívá ve vybudování obchvatů obcí a měst a zvýšením plynulosti dopravy v obcích bez realizovaného obchvatu např.: odstraněním bodových závad komunikací, preference okružního či mimoúrovňového křížení, instalace moderní signalizace, vhodná je rovněž realizace opatření na snížení negativních vlivů dopravy (emise, hluk) výsadbou pásů zeleně, odsun stavební čáry pro novou výstavbu, terénní valy a protihlukové stěny atd.. Podrobný popis záměrů a potřeb dopravní infrastruktury je uveden v tématu Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží je lokalizována na severovýchodě a východě území SO ORP a jihozápadně od města Žamberk v pásu od České Rybné přes Písečnou dále na jihovýchod (Hejnice, Písečná, Žampach). Vysoká kategorie radonového indexu (vysoké riziko pronikání 173

EKOTOXA s.r.o.


radonu z geologického podloží) je lokalizována na území obcí Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloží je podél tektonických jevů. Pro snížení zdravotního rizika plynoucího z pronikání radonu z podloží v oblastech s vysokým radonovým indexem je vhodné věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. V roce 2006 tvořil největší podíl (60 %) komunální odpad, a to zejména směsný komunální odpad. Významný podíl měly také stavební a demoliční odpady (20 %), dále odpady ze zemědělské činnosti, zahradnictví, rybářství a zpracování potravin a odpadní obaly (cca 5 %). Největší množství odpadů v rámci celého SO ORP je produkováno ve městech Žamberk a Letohrad, v ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významně nižší. Ve většině obcí jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména papír, sklo, kovy a plasty), přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu a převážná část odpadů končí na skládkách. Ve městě Žamberk funguje systém nakládání s bioodpadem, který se třídí také v obcích Jamné nad Orlicí, Lukavice, Mistrovice a Těchonín. V provozu je Centrum nakládání s odpady v Dlouhoňovicích, kde je kompostovací plocha a recyklační plocha na stavební sutě a ostatní inertní materiály. V rámci regionu je evidována celá řada dalších zařízení pro nakládání s odpady. Jedná se o zpracování autovraků (Žamberk, Písečná), kompostárna (Dlouhoňovice) a bioplynová stanice (Orlice) a další. Dle dat ÚAP týkajících se starých ekologických zátěží, jejichž správcem a poskytovatelem je MŽP, je na území SO ORP Žamberk evidována řada starých ekologických zátěží, většinou se jedná o staré skládky. Zjištěná hodnota průměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Žamberk byla v roce 2007 303 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je nižší, než je průměr ČR a zároveň (s výjimkou obcí Žamberk, Pastviny a Písečná) splňuje požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Vysoká měrná produkce v obcích Pastviny je dána vysokým počtem obyvatel s místem trvalého bydliště mimo obec, kteří zde mají rekreační objekty. Míra separace komunálního odpadu je v rámci obcí SO ORP přibližně 18 %, je tedy významně vyšší než na většině území ČR a je nižší, než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Nejvyšší míry recyklace je dosaženo u města Žamberk, obcí Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Letohrad, Lukavice a Těchonín. Vysoká míra recyklace je uvedena také u obce Písečná, ale vzhledem k množství vyseparovaných kovů se může jednat o chybu v evidenci odpadů.

Ochrana přírody a krajiny Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Žamberk jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných území, která tvoří 7,1 % jeho plochy. Velkou část z nich zaujímají hlavně zasahující části CHKO Orlické hory na severu a ptačí oblasti Králický Sněžník na jihovýchodě. Nejvyšší podíl chráněných ploch mají obce Orličky (74,8 %), Bystřec (33,7 %) a dále pak obec Klášterec nad Ohří. Existuje 14 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje žádné – Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Líšnice, Lukavice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Studené, Šedivec, Žamberk a Žampach. Dále se zde nacházejí přírodní parky Suchý vrch – Buková hora a Orlice. Z hlediska ekologické stability území většina obcí správního obvodu a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky mírně stabilního. Nejnižší KES má obec Bystřec (0,79). Je zde vysoký podíl zemědělské půdy (68,8 %) a nižší podíl lesů (22,8 %) z celkové rozlohy. Zároveň vysoký podíl orné půdy (69,2 %) z půdy zemědělské. Nejvyšší hodnotu KES má obec Těchonín (7,40). Je zde vysoké zastoupení lesů (64,1 %) z celkové rozlohy. Nízký podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy SO ORP (30,5 %) a zároveň nízký podíl půdy orné (22,6 % ze zemědělské půdy). Naproti tomu vysoký podíl trvalých travních porostů (76,6 % ze zemědělské půdy).

174

EKOTOXA s.r.o.


Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond správního obvodu ORP Žamberk je charakteristický nižším podílem orné půdy na celkové zemědělské půdě (55,8 %) a významným podílem trvalých travních porostů (38,6 %). Z hodnocení změny výměry zemědělské půdy ve sledovaném období 2001 až 2008 vyplývá, že úbytek byl 86,5 ha, tj. 0,5 %. Nejvyšší úbytek v rámci SO ORP byl zaznamenán v obcích Jablonné nad Orlicí (2,8 %) a Dlouhoňovice (2 %). V absolutním vyjádření pak k nejvýraznějšímu snížení došlo v obci Kunovice (26,1 ha). Podíl půd zařazených do 1. a 2. třídy ochrany je 24,4 %. Tyto půdy se nacházejí především v obcích Líšnice, Kameničná a Šedivec (49,2 %). Lesnatost SO ORP Žamberk je 31,0 %, což je o něco více než je lesnatost Pardubického kraje (29,5 %) a blíží se lesnatosti ČR (33,6 %). Rozložení lesů v na celém území ORP je poměrně rovnoměrné, žádná obec nemá podíl lesa menší než 15%. Nejlesnatější obcí v celém SO ORP je obce Studené, která má lesnatost 64,4 %, dále pak obec Těchonín (64,1 %) a obec Orličky (45,4 %). Obcí s nejmenším podílem lesa z celkové rozlohy je obec Verměřovice, která má 15,5 % lesa. Na území SO ORP Žamberk převažují lesa zařazené do kategorie lesů hospodářských (91,5 %), lesů zařazených do kategorie lesů ochranných je 1,6 % a lesů zařazených do kategorie lesů zvláštního určení je 6,9 %. Největší podíl lesů zařazených do kategorie LO je v obci Verměřovice (21,2 %), dále pak v obci Záchlumí (10,9 %). Lesů v kategorii LZU je největší podíl v obci Žamberk (30,8 %), dále pak v obci Jamné nad Orlicí (25,6 %) a v obci Kunvald (17,8 %).

Veřejná dopravní a technická infrastruktura Správní území ORP Žamberk se vyznačuje polohou mimo hlavní dopravní tahy. Osou komunikační sítě je v současnosti silnice I. třídy I/11, jejíž směrové a stavební uspořádání v mnoha místech neodpovídá požadavkům na moderní silniční komunikaci. Největším problémem je neexistence obchvatu města Žamberku. Obecně regionu chybí kvalitní napojení na komunikace dálničního typu. Situaci by měla změnit až výstavba rychlostní silnice R35 a návazného přivaděče Zámrsk-Žamberk. Problematický úsek silnice I/11 přes Červenovodské sedlo by měl být v budoucnosti nahrazen novou trasou ve směru Mladkov a Králíky. Páteří železniční dopravy je trať č. 021, která byla v úseku Letohrad – Lichkov v uplynulých letech modernizována a elektrizována. Je předpoklad posilování jejího významu v následujících letech. Výrazným impulsem pro nárůst individuální automobilové dopravy je špatný stav v sektoru veřejné dopravy. Ve špičky pracovních dní je zajištěna na dobré úrovni, avšak mimo špičky pracovních dní a o víkendech je obsluha území minimální nebo žádná. Prakticky jedinou víkendovou dopravou je železnice, která však v některých místech, např. v Žamberku, je lokalizována mimo centrum obce a trpí dlouhou docházkovou vzdáleností. Regionu chybí plnohodnotný IDS, který umožní vzájemné vazby autobusové a železniční dopravy v multimodálních terminálech vázaných na železniční stanice a pravidelné (nejlépe taktové) jízdní řády po celý den, i víkendech. Jako příklad takto fungujícího IDS lze uvést například IDS JmK. Ačkoliv jde o podhorský region, s členitějším terénem lze uvažovat s rozvojem cyklistické dopravy. Územím protékají významné řeky, na jejichž údolí lze navázat také cyklostezku – zejména na okolí Tiché a Divoké Orlice. nejvýznamnější trasou z hlediska atraktivity pro každodenní dojížďku za prací a do škol se jeví spojení Žamberk – Lukavice – Letohrad. Další vhodná spojení mohou být Žamberk – Helvíkovice, Žamberk – Líšnice – přehrada Pastviny (vhodné též pro rekreační využití). Potenciál pro rekreační cyklistiku mohou mít také trasy Letohrad – Jablonné nad Orlicí nebo Helvíkovice- Záchlumí – Litice nad Orlicí a dále směr Doudleby nad Orlicí. Vše by mělo být doplněno systémem cyklostezek v samotném Žamberku a Letohradě, vč. úschoven typu Bike and Ride lokalizovaných v železničních stanicích. Turistický potenciál Žamberka dále zvýší zatraktivnění centra – tedy odklon automobilové dopravy z centra ven a rozšíření prostoru pro pěší a pro cyklisty. To však nelze realizovat bez funkčního obchvatu silnice I/11. Z hlediska vybavení technickou infrastrukturou, lze konstatovat zlepšení stavu v uplynulých létech. Došlo k plynofikaci většiny obcí v jižní a východní části regionu, avšak stále chybí v obcích položených severně a západně od Žamberka. Na druhou stranu je potřebné upozornit na problém opětovného přechodu 175

EKOTOXA s.r.o.


obyvatelstva v plynofikovaných obcích (byť třeba jen částečného) k původním zdrojům vytápění z důvodu neúměrně rostoucích cen plynu a tím také k nadměrnému zatěžování ovzduší emisemi z lokálních topenišť. V oblasti kanalizací je situace uspokojivá, všechny tři obce nad 2000 EO již splnily základní podmínky pro naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, avšak prozatím nejsou dostatečně čištěny odpadní vody z mnoha menších sídel. V sektoru vodovodů chybí propojení stávajících velkých skupinových vodovodů Letohrad a Jablonné nad Orlicí, které umožní vzájemnou výměnu vody za účelem dosažení hygienických limitů, které nejsou u některých jímaných zdrojů 100% naplňovány a také napojení některých místních vodovodů (zejména v obci Bystřec) na skupinové vodovody. Nejvýznamnějším úkolem proto v současnosti pro zajištění dodávek kvalitní vody je rekonstrukce již existujících vodovodních řadů, které v mnoha lokalitách neodpovídají platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí ( je používáno ocelové i skleněné potrubí ).

Sociodemografické podmínky Ve SO ORP Žamberk žilo k 1.1.2008 celkem 29147 obyvatel – počtem obyvatel se tak řadí ke středně velkým SO ORP. Relativně nižší je podíl žen na celkovém počtu obyvatel – s hodnotou 50,4 % je SO ORP Žamberk na posledním místě v kraji. Podhorský charakter osídlení se projevuje v nižší hustotě zalidnění, hodnota 103,5 obyv./km2 je jak pod úrovní ČR, tak pod úrovní Pardubického kraje. V rámci SO ORP Žamberk je více jak polovina obyvatel (15856 obyv., tj,. 53,5 %) soustředěna do tří obcí – Letohrad, Žamberk a Jablonné nad Orlicí. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel SO ORP Žamberk (1971 – 2007) lze rozdělit do tří etap. První etapa (1971 – 1997) je charakterická nepřetržitým růstem populace, největší vliv na tento růst měl v 70.letech silný přirozený přírůstek obyvatelstva, migrace měla na růst počtu obyvatel spíše záporný vliv (do poloviny 80. let). Druhá etapa (1998 – 2004) je charakteristická stagnací ve vývoji počtu obyvatelstva. Ve třetí etapě (2005 – 2007) opět dochází k nárůstu počtu obyvatel, především vzhledem ke kladnému migračnímu saldu, méně již pak vlivem přirozenému přírůstku. Hodnota hrubé míry přirozeného přírůstku v roce 2007 byla však nejvyšší mezi SO ORP Pardubického kraje. Ve SO ORP Žamberk přibylo v letech 1997 - 2007 celkem 408 obyvatel, což představuje nárůst o 1,42 %. SO ORP Žamberk tak patří mezi 8 SO ORP v rámci Pardubického kraje s růstem obyvatel v tomto období. Největší nárůst byl v Jablonném nad Orlicí (176 osob), města Žamberk a Letohrad mírně ztrácely. SO ORP Žamberk má relativně příznivou věkovou strukturu obyvatelstva, v rámci Pardubického kraje vykazuje druhý nejvyšší podíl osob v předproduktivním věku (15,71 %). Hodnotou indexu stáří (84,39 %) se řadí rovněž na druhé místo v kraji, přesto, že se v uplynulém desetiletí index stáří zvýšil cca o 20 %. Ve SO ORP Žamberk je mírně nepříznivá vzdělanostní struktura. V roce 2001 byl podíl obyvatel bez a se základním vzděláním 24,1 %, podíl obyvatel se SŠ bez maturity 41,5 % a podíl obyvatel se SŠ s maturitou 24,9 %. Tyto podíly se jen mírně lišily od průměru ČR nebo Pardubického kraje. Nižší byl však podíl osob s VOŠ a VŠ (9,5 %), průměru ČR bylo dosaženo pouze v obcích Žamberk, Jablonné nad Orlicí a Jamné nad Orlicí (přes 12 %). Více jak 30 % podíl obyvatel bez a se základním vzděláním vykazovalo 9 obcí, zejména Žampach (51,9 %) a České Petrovice (38,2 %). Ve SO ORP Žamberk se nachází 22 mateřských škol, 19 základních škol a 1 ZŠ speciálního zaměření. Deset obcí nemá základní školu, děti z těchto obcí musí dojíždět do školy v jiné obci. Střední školy a odborná učiliště v počtu 5 jsou jen v obou největších městech Žamberk a Letohrad. Absence VOŠ a vysokých škol nutí studenty dojíždět do škol tohoto typu ve větších městech na velké vzdálenosti. Zdravotnická zařízení jsou rovněž soustředěna do 3 největších center – Žamberka, Letohradu a Jablonného nad Orlicí. Obyvatelé ostatních obcí musí za lékařskou službou dojíždět, což platí ostatně pro všechny v případě návštěvy zubařské pohotovosti o některých víkendech. Ve SO ORP Žamberk se nachází pouze 1 středisko záchranné služby.

176

EKOTOXA s.r.o.


Bydlení Téměř polovina z celkového počtu trvale obydlených domů (46,3 %) byla ve 3 největších obcích – Letohrad (1193 domů), Žamberk (1017 domů) a Jablonné nad Orlicí (551 domů). Největší absolutní přírůstek v letech 1991 – 2001 zaznamenal domovní fond v Jablonném nad Orlicí (36 domů), Lukavici (20 domů), Žamberku a Letohradu (po 19 domech) a v Písečné (16 domů). V období mezi sčítáními došlo u 13 obcí v rámci SO ORP Žamberk k úbytku domovního fondu, především u obcí v severovýchodní části regionu. Silně ztrátové byly z tohoto hlediska obce Sobkovice (o 12 %) a Pastviny (cca o 11 %). Rodinné domy měli v 11 menších obcí více jak 95 % podíl na celkovém počtu trvale obydlených domů, nejmenší podíl RD byl v Jablonném nad Orlicí, Klášterci nad Orlicí a v Žamberku (méně jak 85 %). Mladší domovní fond než je průměr za celý SO ORP byl zaznamenán ve 12 obcích a než je průměr za kraj dokonce ve 20 obcích - tj. téměř v 75 % obcích. Největší nárůst počtu trvale obydlených bytů ve SO ORP Žamberk mezi lety 1991 – 2001 byl v obcích Žamberk (204 bytů), Letohrad (92 bytů) a Klášterec nad Orlicí (69 bytů). V posledně jmenované obci a v obci Písečná byl dosažen více jak 25 % nárůst bytového fondu. V Písečné díky výstavbě nových domů, v Klášterci nad Orlicí pak spíše vzhledem k rekonstrukci bytových jednotek. Největší, více jak 12 % pokles v počtu trvale obydlených bytů zaznamenaly Sobkovice, dále klesl počet bytů již jen ve 4 obcích v regionu. V rámci SO ORP Žamberk bylo v období 1998 – 2007 dokončeno v průměru 729 bytů, což představuje 2,5 bytu na 1000 obyvatel každý rok. Největší objem výstavby byl v tomto období v obci Letohrad (232 bytů) a v Jablonném nad Orlicí (96 bytů). Ve správním centru regionu, v Žamberku, bylo dokončeno celkem 55 bytů. Relativně nejvyšší intenzita bytové výstavby probíhala v jižnějších částech SO ORP Žamberk. Více jak 5 bytů na1000 obyvatel bylo ročně dokončeno v Sobkovicích, Písečné a Mistrovicích. Ve 14 obcích přesahovala roční intenzita výstavby bytů průměr regionu. Pouze v jediné obci, v Českých Petrovicích, nebyl dokončen v tomto desetiletí ani jediný byt. Z hlediska indikátoru „index vývoje počtu trvale obydlených bytů“ není přijatelná situace v obci Sobkovice (hodnota indikátoru -1). Z Z hlediska indikátoru „průměrná intenzita bytové výstavby na 1000 obyvatel“ je nepřijatelná situace (hodnota indikátoru -1) v obcích České Petrovice, Kameničná, Kunvald, Záchlumí, Žamberk a Žampach.

Rekreace Z hlediska marketingové rajonizace cestovního ruchu ČR je SO ORP Žamberk součástí turistického regionu Východní Čechy a dále turistické oblasti Ústecko. Fenoménem oblasti jsou vedle Orlických hor také horní toky Tiché Orlice a Divoké Orlice, na kterém se nachází druhá největší rekreační přehrada v Pardubickém kraji – tzv. Pastvinská přehrada. Území jako celek vyniká přírodními krásami vyplývajícími z členité morfologie terénu, vysokého podílu lesů, relativně nízké úrovně urbanizace a poměrně nenarušeného přírodního prostředí civilizačními vlivy. Oblast je vhodná nejen pro různé druhy letní turistiky, ale i pro turistiku zimní. Nabízí turistům klid a zotavení v krásné přírodě, nejrůznější sportovní vyžití, jako např. lyžování, cyklistiku, turistiku, jezdectví, vodní sporty a v neposlední řadě i bohaté kulturní zážitky při návštěvě četných památek typické podorlické lidové architektury, či památek v hranicích tří městských památkových zón. Přírodní podmínky v regionu nabízejí řadu příležitostí především pro pěší a cykloturistiku. Nachází se zde hned dva přírodní parky - Orlice a Suchý Vrch – Buková Hora a řada menších maloplošně zvláště chráněných území, např. přírodní rezervace Zemská brána, která je oblíbeným výletním místem a lokalitou, kde na území Čech vstupuje Divoká Orlice. Dojem brány navíc umocňuje jednoobloukový kamenný most vystavěný českými a italskými kameníky v letech 1901 - 1903, který byl nedávno zrekonstruovaný. Mezi další přírodní zajímavosti, které mohou být z turistického hlediska zajímavé, patří památné stromy, kterých se ve sledovaném území vyskytuje celá řada, ať již jako solitéry nebo aleje. V území se nachází několik areálů pro sjezdové lyžování. Najdeme je v obcích Bystřec, České Petrovice, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí – Malák, Letohrad, Pastviny a Písečná. Kromě několika menších areálů pro sjezdové lyžování je zde možnost běžkového lyžování. Jižní části Orlických hor dominují Suchý vrch a Buková hora. Zde se nalézají upravované tratě jak na hřebeni, tak v okolí lyžařských středisek, jako jsou České Petrovice a další (i mimo území SO ORP). Celková délka 177

EKOTOXA s.r.o.


strojově upravovaných tratí dosahuje téměř 76 km. Také z hlediska pěší turistiky se jedná o velmi zajímavé území, které je hustě protkáno sítí turistických tras. Hlavním výchozím místem je město Žamberk, kde se střetává několik pěších tras, a dále obec Jablonné nad Orlicí, které leží jednak v přírodním parku Orlice, jednak v bezprostřední blízkosti přírodního parku Suchý vrch – Buková hora, který je z pohledu turistiky a rekreace velmi atraktivní. severní částí regionu vede z Orlických hor hřebenová trasa, tzv. Jiráskova cesta. Atraktivitu tohoto území zvyšují také naučné stezky, jichž se zde několik nachází. Území nabízí vhodné podmínky pro vodní turistiku, a to na řekách Tichá a Divoká Orlice a jejich přítocích. Sjíždění je možné zejména na jaře za vysokých vodních stavů nebo po vydatných deštích. Nachází se zde jak divoké úseky ve vyšších polohách, tak klidnější v podhůří. Řeky v horní části toků vyžadují vodácké zkušenosti. Ke koupání je využívaná také přehradní nádrž Pastviny nebo atraktivní Aquapark Žamberk. Dobře vybavené je i koupaliště v Letohradě. V zájmovém území se dále nachází několik zemědělských farem nebo jezdeckých klubů, ve kterých se dá využít nabídky vyjížděk na koni. K horolezectví je v regionu možno využít některé skály v okolí Pastvinské přehrady (Studenecké skály). V SO ORP Žamberk se v současné době nachází celkem 131 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Nejvíce jich nalezneme ve městech Letohrad (36), Žamberk (27) a Jablonné nad Orlicí (20), které byly z důvodu ochrany vzácných kulturních památek vyhlášeny Ministerstvem kultury ČR městskými památkovými zónami. Převážná většina nemovitých kulturních památek v regionu má lokální význam. Mezi nejvýznamnější nemovité kulturní památky regionu patří např. hrad Litice. Svou kulturní a historickou hodnotu mají také zámky ve městech Letohrad a Žamberk. V Žamberku a Letohradě se nacházejí zajímavá městská muzea, která jsou doplněna ještě Muzeem řemesel v Letohradě. Jedinečným fenoménem tohoto regionu je ucelený systém objektů předválečného opevnění. Nejvýznamnější z nich se nachází v blízkosti obce Těchonín. Jedná se o Dělostřeleckou tvrz Bouda, která je v současné době největším muzeem československého stálého opevnění na území České republiky. Ubytovací zařízení najdeme téměř v každé obci SO ORP Žamberk, a to vyjma obcí Hejnice a Verměřovice. Celkové ubytovací kapacity jsou relativně dostatečné. Avšak nenajdeme zde dostatek ubytovacích kapacit vyšší třídy, které by dokázaly uspokojit požadavky nejnáročnější klientely. Turisticko-rekreační funkce je na území SO ORP Žamberk zcela dominantní u Pastvin, velmi významná u obcí Klášterec nad Orlicí, Nekoř a Orličky. Tuto funkci lze dále za významnou pokládat u obcí České Petrovice, Kunvald, Studené, Těchonín a Záchlumí. Vesměs se jedná o obce v podhůří Orlických hor (vyjma Záchlumí). Z hodnocení přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je patrné, že SO ORP Žamberk má relativně vysoký potenciál území pro rekreační využití. V regionu nenalezneme ani zemědělsky velmi intenzivně využívanou venkovskou krajinu (podíl PRP do 20,0 %) ani většinou zemědělsky využívanou venkovskou krajinu v nížinách a pahorkatinách (podíl PRP od 20,0 % do 37,9 %). Největší podíl potenciálních rekreačních ploch má na svém území obec Těchonín, což je dáno především vysokým podílem lesní půdy na území této obce (64,1 %), a dále obce Dlouhoňovice a Studené. Naopak mezi obce s nejmenšími PRP patří Šedivec, Bystřec, Kameničná, Verměřovice, Lukavice, Líšnice a Helvíkovice. Reálný potenciál cestovního ruchu je v mnoha případech snižován různými typy ochrany území.

Hospodářské podmínky Situace na trhu práce Žamberska vykazovala ke konci roku 2007 řadu pozitivních charakteristik, z nichž nejvýznamnější byla nízká míra nezaměstnanosti a její neustálý meziroční pokles od konce roku 2004. Tempo poklesu míry nezaměstnanosti na Žambersku bylo pomalejší než v ČR i Pardubickém kraji, přičemž za důvod lze do jisté míry označit její velmi nízkou míru, která již příliš nedovolovala výraznější pokles. Mezi mírami nezaměstnanosti jednotlivých obcí studovaného regionu nebyly zaznamenány výraznější diferenciace a ve všech obcích byla pod úrovní 10 %. Velmi pozitivní byla nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, jejíž hodnota se nacházela pod úrovní v ČR i kraji, stejně jako nízký podíl osob hledajících si práci déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. Nejméně příznivá situace na trhu práce byla pro uchazeče se změněnou pracovní schopností, jejichž specifická míra nezaměstnanosti výrazně přesahovala celorepublikové i krajské hodnoty a obdobně i podíl těchto nezaměstnaných osob na jejich celkovém počtu byl vyšší. I přestože nebyla nabídka volných pracovních míst tak široká jako v kraji (počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl na Žambersku vyšší), nelze 178

EKOTOXA s.r.o.


hovořit o výraznějším negativním faktu trhu práce na Žambersku, neboť počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v ČR byl vyšší. Nabídka volných pracovních míst se však výrazně koncentrovala do několika málo obcí regionu (především měst Letohrad a Žamberk). Takřka ½ zaměstnaných osob dojížděla za prací mimo svou obec, přičemž téměř 1/5 byla zaměstnána mimo obce studovaného regionu a za prací vyjížděla mimo jeho hranice. Největší počet osob bylo dle SLDB 2001 zaměstnáno v sekundéru, který byl následován terciérem. Obdobná situace byla zaznamenána v struktuře obsazených pracovních míst, které takřka poskytovaly pracovní příležitosti většině zaměstnaných obyvatel Žamberska. OPM byla lokalizována ve více střediscích, nicméně města Žamberk, Letohrad a Jablonné nad Orlicí vytvářely takřka ¾ všech OPM Žamberska. Celkem 5 obcí vytvářelo více pracovních příležitostí než kolik v nich žilo zaměstnaných obyvatel. Velký význam sekundéru v struktuře zaměstnanosti obyvatelstva Žamberska ukazuje skutečnost, že ani v jedné z obcí Žamberska neklesl podíl OPM v sekundéru pod 20 % a celkem 6 z 12 podniků zaměstnávajících více než 100 osob bylo z průmyslového odvětví. Přestože se počet registrovaných ekonomických subjektů v SO ORP Žamberk zvýšil od roku 2000 do roku 2007 o téměř 25 %, mezi SO ORP Pardubického kraje se propadl v pořadí dle podnikatelské aktivity z 3. na 6. místo. Podnikatelská aktivita vyjadřuje počet registrovaných ekonomických subjektů na 1 000 místních obyvatel. Její úroveň dosahovala v roce 2007 na Žambersku úrovně kraje, nicméně ležela výrazně pod hodnotou ČR. I přesto byla v 4 obcích zázemí a městě Žamberk zaznamenána podnikatelská aktivita nad úrovní ČR. Ekonomické subjekty studovaného regionu jsou více rovnoměrněji rozloženy, nejsou koncentrovány pouze do centra regionu, v němž bylo lokalizováno pouze 25 % RES. Obce Žamberska hospodaří dlouhodobě s jedním z nejmenších objemů finančních prostředků na 1 obyvatele mezi SO ORP Pardubického kraje. Za období let 2003 – 2005 poklesly příjmy obecních rozpočtů o 6 %, zatímco výdaje nepatrně vzrostly a celkově obce vykázaly schodek v hospodaření. Ten byl do významně ovlivněn vysokou mírou investování obcí. Nízké celkové příjmy obecních rozpočtů ovlivňuje nízká daňová výtěžnost tj. celkový příjem z daní obce na 1 obyvatele sledovaného území, jejíž hodnota v roce 2007 přesahovala 8 tis. Kč na 1 obyvatele. Na Žambersku existuje významná disparita mezi jádrem regionu, kde daňová výtěžnost převyšuje 10 tis. Kč na 1 obyvatele a zázemím, jehož hodnota daňové výtěžnosti se nacházela pod úrovní 8 tis. Kč na 1 obyvatele. Pouze 2 obce zázemí zaznamenaly množství finančních prostředků získaných z daní vyšší než jaký byl průměr pro celý studovaný region. Pozitivním faktem je skutečnost, že pouze ve 3 obcích došlo v roce 2007 v porovnání s rokem předchozím k poklesu daňové výtěžnosti na 1 obyvatele obce.

179

EKOTOXA s.r.o.


5.2 DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ, OHROŽENÍ V ÚZEMÍ Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Žamberk je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. Příklady GIS vrstev použitých v problémovém výkrese SO ORP Žamberk: • skládka • stará zátěž území nebo kontaminovaná plocha • silnice 1. a 2. třídy • navrhované komunikace • železnice • ÚSES • chráněné ložiskové území • poddolované území • sesuvné území • záplavové území Q100 Problémy zobrazené v problémovém výkresu jsou dále doplněny dalšími problémy (závadami, omezeními apod.), které vyplývají z rozboru udržitelného rozvoje území.

5.2.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území Plochy bývalé průmyslové nebo zemědělské výroby (event. další plochy) jsou v některých obcích nevyužívané a mají charakter tzv. brownfields – řadí se mezi urbanistické závady v území. Tyto plochy vyžadují další doplnění. V územních plánech je vždy nutné posuzovat jejich další možné využití. Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastavěnými územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy atd. Hlavním zdrojem hygienických závad je zatíženost území dopravou (emise a hluk). Hygienické závady dále spočívají především v absenci kanalizační sítě a čistírny odpadních vod a znečištění vodních toků v území. Níže je uveden přehled hlavních problémů a závad vyplývajících z rozboru udržitelného rozvoje území.

5.2.1.1

Překračování imisních limitů

Největším problémem ochrany ovzduší na území SO ORP Žamberk jsou imisní koncentrace suspendovaných částic velikostní frakce PM10 (prach). K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10 došlo v roce 2006 na 15 % území SO ORP. Roční imisní limit pro PM10 překročen nebyl. Plošně nejrozsáhlejší překročení 24h imisního limitu pro PM10 bylo zaznamenáno na území obcí Verměřovice (87 %), Lukavice (84 %), Letohrad (67 %), Šedivec, Písečná, Jablonné nad Orlicí, Bystřec, Česká Rybná, Žamberk a okrajově také na území obcí Dlouhoňovice, Mistrovice a Záchlumí. Na 4 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na části území obcí Jablonné nad Orlicí (44 %), Žamberk (23 %), Letohrad (17 %) a okrajově také na území obcí Dlouhoňovice a Lukavice. Na 66 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40).

180

EKOTOXA s.r.o.

5.2.1.2


Hluková a emisní zátěž z dopravy

Vyšší pravděpodobnost působení emisí a hluku z dopravy na obyvatelstvo je za nepříznivých rozptylových podmínek a v době dopravních špiček především v bezprostřední blízkosti významných komunikací. Správním územím SO ORP Žamberk prochází silnice I. třídy I/11 s vysokou intenzitou dopravy. V řešeném území negativně ovlivňuje obyvatelstvo zejména v obci Helvíkovice, městě Žamberku, osadě Bredůvka a ve městě Jablonné nad Orlicí. V budoucnu se počítá s napojením Žamberka na plánovanou silnici R35 a určitou část tranzitní dopravy z I/11 převezme po dokončení tato rychlostní silnice, její zprovoznění však nelze očekávat dříve než po roce 2015. Řešení prohlubujících se hygienických závad v obcích na trase silnice I/11 i na dalších komunikacích SO ORP spočívá ve vybudování obchvatů obcí a měst a zvýšením plynulosti dopravy v obcích bez realizovaného obchvatu např.: odstraněním bodových závad komunikací, preference okružního či mimoúrovňového křížení, instalace moderní signalizace, vhodná je rovněž realizace opatření na snížení negativních vlivů dopravy (emise, hluk) výsadbou pásů zeleně, odsun stavební čáry pro novou výstavbu, terénní valy a protihlukové stěny atd..

5.2.1.3

Ochranná pásma leteckých staveb

Při jihozápadním okraji Žamberka provozuje Aeroklub Žamberk malé sezónní travnaté letiště určené pro sportovní účely se sttusem veřejného vnitrostátního letiště. Negativní vliv uvedené letecké stavby na hygienu životního prostředí (hluková zátěž) není dle způsobu a intenzity jeho využití předpokládán.

5.2.1.4

Radonové riziko

Na území SO ORP se nachází nízká, přechodná, střední i vysoká kategorie radonového indexu z geologického podloží. Oblasti mezi Žamberkem, Letohradem a Pastvinami jsou identifikovány převážně v kategorii nízkého, místně přechodného radonového indexu. Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží je lokalizována na severovýchodě a východě území SO ORP a jihozápadně od města Žamberk v pásu od České Rybné přes Písečnou dále na jihovýchod (Hejnice, Písečná, Žampach). Vysoká kategorie radonového indexu (vysoké riziko pronikání radonu z geologického podloží) je lokalizována na území obcí Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí.

5.2.1.5

Stav vodních útvarů

Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 68 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Bystřec, Česká Rybná, Helvíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Mistrovice, Orličky, Sobkovice, Těchonín, Verměřovice a Záchlumí – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 48 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (nejvíce Bytřec, Hejnice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Lukavice, Mistrovice, Orličky, Písečná, Sobkovice, Šedivec, Těchonín a Žampach – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na celém území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový“ 1 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (Česká Rybná a Záchlumí 1 %, Hejnice 17 % a Žampach 34 % plochy útvarů podzemních vod) a 8 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Verměřovice 99 % plochy útvarů podzemních vod). Celkově (z hlediska povrchových i podzemních vod) je obzvláště nepřijatelný stav na území obcí Bystřec, Hejnice, Letohrad, Mistrovice, Verměřovice a Žampach Proto je zejména v těchto obcích nutné řešit vybudování (tam, kde doposud chybí) a modernizací infrastruktury pro čištění odpadních vod (modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby ČOV, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech), dodržovat zásady správné zemědělské praxe a v největší možné míře eliminovat znečištění pocházející z průmyslového sektoru a podporovat revitalizaci říčních toků.

181

EKOTOXA s.r.o.

5.2.1.6


Staré ekologické zátěže

Na území obcí Bystřec, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Letohrad, Lukavice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Sobkovice, Záchlumí a Žamberk jsou evidovány (dle MěÚ Žamberk) staré ekologické zátěže. Je nutná identifikace starých ekologických zátěží, určení míry jejich rizika a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.

5.2.1.7

Problematika nakládání s odpady

Zjištěná hodnota průměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Žamberk byla v roce 2007 303 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je nižší, než je průměr ČR a zároveň (s výjimkou obcí Žamberk, Pastviny a Písečná) splňuje požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Míra separace komunálního odpadu je v rámci obcí SO ORP přibližně 18 %, je tedy významně vyšší než na většině území ČR a je nižší, než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. V roce 2010 by požadovaná úroveň biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky měla dosáhnout 112 kg/os.rok (dle zákona o odpadech). Podle hrubého odhadu produkce bioodpadu vyplývá, že přibližné množství bioodpadu ukládaného v SO ORP Žamberk na skládky bylo v roce 2007 cca o 22 % vyšší, než udává požadavek zákona. Je vhodné zajistit skládkovací kapacity, kapacity pro sběr, třídění a recyklaci odpadu a vymezit odpovídající plochy pro tato zařízení.

5.2.1.8


Kvalita technické infrastruktury není významným faktorem pouze z hlediska statistik, ale je především důležitým kritériem rozvoje území. Na území SO ORP jsou identifikovány tyto problémy k řešení: • U některých místních vodovodů není obvykle zajištěna dostatečná kontrola kvality jímaných zdrojů – je proto žádoucí jejich postupné napojování na stávající skupinové vodovody. • V mnoha obcích není dostatečné čištění odpadních vod, je proto potřebné zajistit jejich čištění pomocí ČOV, ať už výstavbou malých místních ČOV nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV. • V severní a západní části území je nedostatečné pokrytí plynovody. Je proto potřebné i nadále uvažovat s možností plynofikace dalších obcí.

182

EKOTOXA s.r.o.


5.2.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí. • Sesuvná území – na území SO ORP Žamberk se vyskytuje mnoho sesuvných území. Jedná se převážně o potencionální sesuvy bodového nebo menšího rozsahu. Aktivní sesuvy jsou registrovány na území obcí Klášterec nad Orlicí, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Žamberk, Žampach, Dlouhoňovice, Kunvald, Nekoř a Záchlumí. Jedná se opět o sesuvy menšího rozsahu nebo bodové. Velká část sesuvných území se nachází v zastavěném území obcí nebo jejich bezprostřední blízkosti a mohou představovat riziko pro stávající zástavbu a omezení pro budoucí rozvoj obcí. Proto je důležité tato území respektovat v ÚP a přijmout opatření pro omezení rizika v těchto lokalitách. •

Poddolovaná území – na území SO ORP jsou evidovány pouze dvě, a to na území obce Záchlumí, avšak mimo zastavěného území obce. Nepředstavuje tedy vyšší riziko nebo omezení pro rozvoj obce.

•

Nízká ekologická stabilita území – nízká ekologická stabilita území (dle metodiky I. Míchala) je identifikována v obcích Bystřec, Kameničná, Líšnice, Lukavice, Šedivec a Verměřovice. Především v těchto obcích umísťovat záměry mimo ekologicky nejstabilnější plochy, zajistit ochranu VKP, lesních porostů a rozvoj ÚSES. Využit ÚP a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

•

Nízká výměra lesních porostů – v obcích Kameničná, Líšnice, Lukavice, Mistrovice a Verměřovice je velmi nízká výměra lesních porostů. V rámci ÚP především zde dbát na ochranu lesních porostů a záměry plánovat mimo PUPFL.

•

Orná půda se sklonitostí min. 7 stupňů – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Bystřec a to téměř 199,7 ha! Toto množství činí 38,9 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území obce Orličky 170,3 ha (100 %) orné půdy a Jamné nad Orlicí 164,7 ha (47,9 %). Menší množství svažité orné půdy se ještě nachází na území obcí Klášterec nad Orlicí 81,2 ha (21,5 %), Pastviny 55,1 ha (22,4 %), Letohrad 49,4 ha (7,5 %), Těchonín 47,5 ha (55,8 %) a Česká Rybná 45,2 ha (28,3 %). V těchto obcích by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ, změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně.

•

Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – na území SO ORP Žamberk zasahují záplavové území Q100 tří vodních toků – Divoká Orlice, Rokytenka, Tichá Orlice. Záplavové území Q100 Divoké Orlice zasahuje do území obcí Helvíkovice (76,72 ha), Líšnice (78,62 ha), Nekoř (35,46 ha), Záchlumí (82,15 ha) a Žamberk (91,94 ha). Záplavové území Q100 Rokytenky zasahuje do území obcí Kunvald (57,11 ha) a Žamberk (47,21 ha). Záplavové území Q100 toku Tiché Orlice zasahuje do území obcí Bystřec (2,45 ha), Jablonné nad Orlicí (30,26 ha), Jamné nad Orlicí (5,94 ha), Letohrad (153,56 ha), Mistrovice (11,49 ha), Sobkovice (17,11 ha), Studené (10,45 ha), Těchonín (31,83 ha) a Verměřovice (108,60 ha).V rámci zpracování ÚP je nutno respektovat tato území především jako limit pro výstavbu objektů pro bydlení a průmysl a určit odpovídající využití (zemědělství apod.). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku).

183

EKOTOXA s.r.o.


5.2.3 Dopravní závady v území Osu silniční sítě ve správním území ORP Žamberk tvoří silnice I. třídy I/11 vedoucí v trase (Vamberk -) Žamberk – Jablonné n/O – Červenovodské sedlo (- Šumperk). Tato silnice tvoří hlavní spojení oblasti Šumperska a Jeseníků s Hradcem Králové a Prahou a z toho důvodu je silně zatížena také tranzitní dopravou. V řešeném území negativně ovlivňuje obyvatelstvo zejména v obci Helvíkovice, městě Žamberku, osadě Bredůvka a ve městě Jablonné nad Orlicí. Průtahy vedení středem sídel nejen zpomalují dopravu na vlastní silnici (omezená rychlost max. 50 km/h), ale také výrazně snižují bezpečnost silničního provozu a zhoršují životní prostředí obyvatel. V budoucnu se počítá s napojením Žamberka na plánovanou silnici R35 třípruhovým přivaděčem MÚK Zámrsk – Choceň – Žamberk. Do té doby si řešení závažných dopravních závad na silnici I/11 vyžádá urychlenou výstavbu společného obchvatu Žamberka a Helvíkovic (již je ve stádiu vyhledávací studie) a v budoucnu je třeba uvažovat i s řešením dopravy v Jablonném n/O, vč. odstranění úrovňového křížení s železnicí Letohrad – Lichkov. Vzhledem ke složitým sklonovým poměrům v úseku Jablonné n/O – Červená Voda je v ÚP VÚC Pk navržena změna trasování silnice I/11. Toto řešení zajistí v kombinaci s přivaděčem Zámrsk – Žamberk a obchvatem Žamberka napojení celého regionu kvalitní komunikací na dálniční síť ČR (R35) i dobrou dostupnost regionu Králicka a hraničního přechodu Dolní Lipka – Boboszów. Oproti jiným regionům je však úroveň autobusové dopravy ve velmi špatném stavu v období mimo špičky pracovních dní, kdy prakticky vůbec neexistuje. Dále je špatné propojení autobusové a železniční dopravy – neexistence jednotného terminálu v Žamberku. Území není začleněno do IDS Pardubického kraje (špatná úroveň IDS IREDO – pouze tarifní integrace).

5.2.4 Ostatní úkoly a problémy k řešení pro celé území SO ORP Žamberk Níže jsou uvedeny hlavní výstupy a doporučení pro zpracování územních plánů obcí, která se netýkají pouze jednotlivých obcí, nýbrž celého území SO ORP Žamberk. • Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry rizika a omezení využití území a případné určení opatření a vhodného využití těchto lokalit. • Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin. • Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody) a dopravu, při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin na trhu. • Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. • V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a podniků a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících významných zdrojů znečišťování. • Zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v západní a severní části SO ORP. Přestože se v současné době může plynofikace díky nezájmu části obyvatel jevit jako neperspektivní, z hlediska územního plánování je však v dlouhodobém horizontu vhodné podporovat územní potřeby výstavby plynofikace (např. prozatím jako územní rezervy) s ohledem na nepředvídatelný cenový vývoj energií. • Podporovat opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie na vytápění domácností a veřejných budov a modernizaci spalovacích zařízení. • Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). • Vymezovat plochy pro bydlení pokud možno v místech s nízkým radonovým indexem z geologického podloží. Pokud jsou plochy pro bydlení vymezeny v místech s vyšším rizikem pronikání radonu (Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí.) věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení před

184

EKOTOXA s.r.o.

•

• •

• •

• • • • • •

• • • • • • • • • •


pronikáním radonu z podloží na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná- li se o lesy v kategorii LO, nebo některé kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadprůměrnou lesnatost je třeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U těchto zásahů často nedochází k velkých záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). Minimalizovat zásahy vedoucí i k dočasnému vynětí z PUPFL, právě v málo lesnatých oblastech může mít i toto dočasné vynětí následky, přinejmenším vede ke změnám v hospodaření v lese. Neustále rostoucí počet automobilů přináší problém jejich odstavování a parkování. V rámci ÚPD jednotlivých obcí je proto nezbytné se zaměřit na vyhrazení dostatečných ploch pro odstavná stání resp. garáže v oblastech, která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy (sídliště, obchody, atd.) Týká se to zejména měst, tedy Žamberka, Letohradu a Jablonného n/O. V Žamberku bude dobré po odklonu trasy silnice I/11 mimo centrum vyhradit v centru zónu s omezením vjezdu vozidel, nejlépe formou zřízení pěší zóny s povolením vjezdu cyklistů. V místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol. V návaznosti na železnici je dobré zajistit také možnost systému Bike and Ride. V místech významných železničních stanic by měly vzniknout multimodální terminály veřejné dopravy, které zajistí jednoduchý přestup mezi vlaky a autobusy. V rámci vzniku uceleného systému elektrizovaných tratí je možné v budoucnu uvažovat s elektrizací železniční tratě Týniště nad Orlicí - Letohrad Přírodně zachovalá údolí řek Tiché a Divoké Orlice jsou vhodným terénem pro zřízení cyklistických stezek. Skupinové vodovody v oblasti využívají podzemní vodní zdroje, neboť větší část řešeného území leží v CHOPAV. Dále je nezbytné uplatnit preventivní ochranu pro výhledové zdroje podzemní i povrchové vody a zabezpečit tak jejich pozdější bezproblémovou využitelnost, vč. zajištění jejich možnosti budoucího napojení na již existující vodovod. Ochrana budoucích zdrojů má také za úkol zajistit řešení lokálních problémů se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v období sucha nebo v případě katastrof a krizových stavů. Úbytek domovního fondu, především u obcí v severovýchodní části regionu. Silně ztrátové byly z tohoto hlediska obce Sobkovice (o 12 %) a Pastviny (cca o 11 %). Pokles v počtu trvale obydlených bytů v obcích Sobkovice, Pastviny, Žampach, Dlouhoňovice a Hejnice. Zastavená výstavba nového bydlení v Českých Petrovicích a nízká průměrná intenzita bytové výstavby v obcích České Petrovice, Záchlumí a Žampach. Zvyšující se podíl neobydlených bytů v SO ORP. Více jak třetina obcí nemá ZŠ, žáci jsou nuceni dojíždět do školy v jiné obci. Horší dostupnost zdravotní péče v menších obcích, která je zajišťována pouze ve větších centrech – Žamberk, Letohrad a částečně v Jablonném nad Orlicí. Rozvoj nabídky strojově upravovaných běžeckých stop. Vymezení ploch pro nové sportovně-rekreační a volnočasové objekty či areály, popř. rozšíření stávajících. Rozšíření stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit, vymezení nových ploch pro ubytovací a stravovací zařízení. Koncepční řešení rozvoje rekreačních areálů, chatových oblastí, apod., včetně výstavby a rozšiřování doprovodné infrastruktury. 185

EKOTOXA s.r.o.

• •

• •


Obnova a rekonstrukce historických, kulturních a přírodních památek. Témata v oblasti rekreace a cestovního ruchu k řešení pro jednotlivé obce: Bystřec – úpravy cyklotras, rozšíření počtu běžeckých tras České Petrovice – rozvoj Ski areálu Baier Dlouhoňovice – nová naučná stezka, sportovní hřiště Helvíkovice – dětské hřiště, přírodní ledová plocha, dětský lyžařský vlek Jamné nad Orlicí – chybí sportoviště i kulturní zařízení, nová cyklostezka Kunvald – výstavba dětského hřiště Letohrad – výstavba nových cyklostezek, včetně budování zázemí pro cyklisty, modernizace koupaliště, modernizace areálu biatlonu, nový skatepark, bikepark a nové dětská hřiště Líšnice – nové dětské hřiště, fitcentrum a půdní vestavba využívaná jako ubytovací zařízení v objektu sokolovny Mistrovice – výstavba cyklostezky Letohrad – Červená Voda na území obce, obnova koupaliště, obnova a vybavení dětského hřiště, rekonstrukce budovy tělocvičny Orličky – výstavba sportoviště Pastviny – výstavba běžecké trasy, výstavba cyklotrasy, rekonstrukce penzionu, rekonstrukce autokempu, obnova lyžařského areálu, rekonstrukce dětského hřiště, rekonstrukce školního hřiště, výstavba víceúčelového sportoviště, výstavba turistického informačního centra Písečná – rekonstrukce ubytovny, výstavba hřiště Šedivec – výstavba cyklostezky Letohrad – Pastviny na území obce, rekonstrukce hřiště a vodní nádrže sloužící k rekreaci Těchonín – výstavba multifunkčního sportoviště Žamberk – chybí kulturní dům, plavecký bazén, prostor pro kulturní a volnočasové aktivity, výstavba cyklostezek Žamberk – Líšnice a Žamberk – Letohrad, nový zimní stadion, výstavba 2 srubových chat, veřejného dětského hřiště a dětského brouzdaliště v areálu aktivní turistiky Pod Černým lesem, výstavba oranžového hřiště v prostoru sídliště Navržení konceptu rozvoje marginálních oblastí správního obvodu při hranicích s Polskem v rámci širšího území – soustředění na podporu malého a středního podnikání. Rozvoj malého a středního podnikání v terciéru.

186

EKOTOXA s.r.o.

6


POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

Horninové prostředí a geologie www.geoportal.cenia.cz www.czso.cz www.encyklopedie.seznam.cz http://www.ochranaprirody.cz/ http://www.orlickehory.ochranaprirody.cz http://priroda-nachodska.wz.cz www.zamberk.cz

Vodní režim Kolektiv autorů: Plán oblasti povodí horního a středního Labe, Povodí Labe, s.p.; červen 2008 www.zamberk.cz www.pla.cz http://heis.vuv.cz www.vuv.cz www.cuzk.cz

Hygiena životního prostředí Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Mapy se zhoršenou kvalitou ovzduší v síti 1x1 km. Mapové vrstvy ve formátu shapefile (shp, ESRI). Úsek ochrany čistoty ovzduší. Český hydrometeorologický ústav, 2006. Mapa radonového indexu geologického podloží 1:50 000. Česká geologická služba, 1999 – 2005. Radonový program České republiky. http://www.geology.cz Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005. Ředitelství silnic a dálnic ČR. www.scitani2005.rsd.cz Seznam letišť a heliportů ČR, 2008. Ministerstvo dopravy České republiky. http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/letiste/seznam_letist/default.htm Strategické hlukové mapy hlavních silnic v měřítku 1:10000. Ministerstvo zdravotnictví (2007), http://hlukovemapy.mzcr.cz/ Data z evidence o nakládání s odpadem poskytnutá MÚ Žamberk Údaje z evidence zařízení pro nakládání s odpadem v Pardubickém kraji Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) Strategie rozvoje mikroregionu Orlicko. www.pardubickykraj.cz www.sez.cenia.cz http://geoportal.cenia.cz www.isoh.vuv.cz www.chmi.cz www.geology.cz www.mdcr.cz www.rsd.cz

187

EKOTOXA s.r.o.


Ochrana přírody a krajiny www.ochranaprirody.cz – stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR http://drusop.nature.cz - ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody) www.vdb.czso.cz – veřejná databáze ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&kapitola_id=1&cislotab=StavZ_11b+ORP.201&v erze=2 - Územně analytické podklady 1b v obcích vybraného SO ORP – Žamberk

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Statistická ročenka půdního fondu České republiky – Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2002 a 2008 www.uhul.cz Oblastní plány rozvoje lesů – přírodní lesní oblasti, 2001, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem www.czso.cz www.cuzk.cz

Veřejná dopravní a technická infrastruktura Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie – http://calla.ecn.cz/atlas/ Harmonogram rozvoje dopravních sítí. Praha: MD, březen 2008. Internetový jízdní řád IDOS - http://jizdnirady.idnes.cz. Jízdní řád 2007/2008.: úřední vydání ČD. Praha: ČD, 2007. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje. Brno: Aquatis, 2007 (aktualizace). Program rozvoje Pardubického kraje. Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje a Prodos, poradenství pro obce, 2006, 218 s. Přehled údajů o licencích udělených ERÚ – http://licence.eru.cz Sčítání dopravy 2005 - http://www.scitani2005.rsd.cz/start.htm Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod. Statistický lexikon obcí České republiky, Praha. ČSÚ a MV ČR, 2005, 1358 s. ISBN 80-7360-287-3. Strategie místního rozvoje regionu Orlicko. Místní akční skupina Orlicko, 2006, 64 s. Územní plán VÚC Pardubického kraje schválený dne 14. 12. 2006 http://www.pardubickykraj.cz/article.asp?thema=3745&item=41444 Zákon o pozemních komunikacích 13/1997 Sb.

Sociodemografické podmínky ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva ČSÚ, Městská a obecní statistika ČSÚ, SLDB 2001 MěÚ Žamberk, Odbor finanční, oddělení školství

Bydlení Regionální statistika – Pardubický kraj Údaje Českého statistického úřadu Sčítání lidí, domů a bytů 2001

188

EKOTOXA s.r.o.


Rekreace Atlas cestovního ruchu České republiky Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR Strategický plán rozvoje regionu Orlicko Strategie místního rozvoje regionu Orlicko Strategický plán rozvoje města Letohradu Strategický plán města Žamberka http://www.czso.cz/ http://www.orlicko.cz/ http://www.mas.orlicko.cz http://www.npu.cz/ http://www.raft.cz/ http://www.vychodni-cechy.info/ http://www.zamberk.cz http://www.letohrad.eu/ http://www.jablonneno.cz/ www.mapy.cz/ webové stránky jednotlivých obcí

Hospodářské podmínky GIS 0 - Prostorová analýza, prosinec 2007 (1.12.2007 - 31.12.2007). Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008. Zaměstnanost na integrovaném portálu MPSV, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001, Dojížďka do zaměstnání a škol – okres Ústí nad Orlicí ,ČSÚ, 2003. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Okres Ústí nad Orlicí, ČSÚ, 2003 Databáze ekonomických subjektů, Centrum pro regionální rozvoj MU, 2007 Registr ekonomických subjektů(11/2007), [CD - ROM]. Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Olomouckého kraje v letech 2000 až 2005, ČSÚ, 2007. Ministerstvo financí ČR, ARISweb – prezentace ÚSC, 2008. Data za obce Pardubického kraje, webový portál ČSÚ, Pardubice, 2008.

189

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE Pilíř Téma

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Ve sledovaném území se nachází větší množství ložisek nerostných surovin (stavební kámen), která představují místní zdroj surovin.

Vysoký výskyt sesuvných území, přičemž velká část z nich se nachází přímo ve stávající zástavbě nebo její blízkosti a mohou představovat riziko a omezení pro rozvoj obcí (zejména Hejnice, Záchlumí, Kameničná, Mistrovice, Klášterec nad Orlicí, Nekoř, Kunvald, Žamberk, Líšnice apod.).

Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů.

Těžba nerostných surovin může způsobovat vyšší prašnost, narušení vodního režimu v krajině, zábory půdy, hlukové znečištění apod.

1 V území je minimální výskyt poddolovaných území, která navíc nepředstavují riziko pro rozvoj obcí.

Aktivace sesuvů a ohrožení stávající zástavby.

environmentální

U většiny výhradních ložisek nerostných surovin jsou také vymezena chráněná ložisková území.

2

Částečně přijatelný stav z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody je na území obcí Kunvald a Pastviny.

Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území obcí Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Orličky, Sobkovice, Studené, Šedivec a Těchonín, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bystřec, Hejnice, Letohrad, Mistrovice, Verměřovice a Žampach).

Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění.

Jako „nerizikový“ je klasifikováno 99 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 92 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu.

Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Bystřec, Orličky, Jamné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Pastviny, Letohrad, Těchonín a Česká Rybná.


Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody.

Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy – území obcí Kameničná, Verměřovice, Šedivec, České Petrovice a Žamberk.

Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích a způsobující nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů.

Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině.

Nutnost zlepšení morfologie vodních toků, stanovení a respektování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích, neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy.

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a

Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy – především na území obcí Bystřec,

190

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř Téma


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti povrchových vodách.

Hrozby Orličky, Jamné nad Orlicí a Klášterec nad Orlicí.


3

4

V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2, benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limity pro SO2 a NOx stanovené pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Na menší části území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (15 % území), ozonu (66 % území) a BaP (4 % území). Na celém území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Dopravní revitalizace centra Žamberku, včetně provedení obchvatu Žamberku a Helvíkovic a odvedení části tranzitní dopravy plánovanou rychlostní komunikací R35. Vybudování moderní dopravní infrastruktury i na území dalších obcí SO ORP.

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.

Nízká intenzita dopravy na většině komunikací SO ORP, s vyjímkou některých úseků I/11, nevytváří zásadní narušení hygieny životního prostředí (emise, hluk) v obcích.

Průtah silnice I/11 obcemi Helvíkovice, Žamberk, osada Bredůvka a Jablonné nad Orlicí je zdrojem zvýšené zátěže obyvatel emisemi a hlukem z dopravy.

Zefektivnění systému sběru odpadu – vybudování sběrného místa, komunitních kompostáren a dalších zařízení s využitím prostředků z evropských fondů.

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisní a hlukové zátěže v obcích situovaných na silnici I/11, zvláště při oddalování dokončení R35.

V regionu se nacházejí zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů – tj. bioplynová stanice a kompostárna a v obcích Žamberk, Jamné nad Orlicí, Lukavice, Mistrovice a Těchonín již fungují systémy pro sběr a nakládání s bioodpadu.

Vysoké riziko pronikání radonu z geologického podloží je lokalizováno na území obcí Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí.

Využívání BAT v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství, úspory energií a využívání obnovitelných zdrojů energie.

Dálkový přenos emisí látek znečišťujících ovzduší ze zvláště velkých stacionárních zdrojů lokalizovaných na území Královéhradecka, Pardubicka, ale i Polska.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy. Vyšší míra separace v obcích Žamberk, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Letohrad, Lukavice, Písečná a Těchonín.

Řada lokalit je vedených jako SEZ (v obcích Česká Rybná, Bystřec, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Klášterec nad orlicí, Letohrad, Nekoř, Orličky, Pastviny, Sobkovice, Záchlumí a Žamberk).

Sanace SEZ, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku).

Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

Produkce komunálního odpadu republikovému průměru nízká.

oproti

Vyšší průměrná produkce odpadu v obcích Písečná, Pastviny a Žamberk.


Celý správní obvod ORP Žamberk vychází jako území ekologicky mírně stabilní (KES 1,14). Nejvyšší KES v obcích Těchonín (7,40), Dlouhoňovice (4,87) a Studené (3,36).

14 obcí bez chráněného území - Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Líšnice, Lukavice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Studené, Šedivec, Žamberk a Žampach.

Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody.

Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Vysoký podíl zvláště chráněných ploch v obcích Orličky (74,8 %), Bystřec (33,7 %) a Klášterec

Nejnižší ekologická stabilita v rámci SO ORP –

Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro

Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v

je

191

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř Téma


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

nad Ohří, ( 27,5 %)

obec Bystřec (KES 0,79).

realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.

oblasti zemědělství.

Výrazné pokrytí prvky ÚSES – nadregionální biokoridor a 3 regionální biokoridory. Celkem 11 regionálních biocenter.

Nízké zastoupení zvláště chráněných území (7,1 %)

Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.

Výskyt půd zařazených do I. a II. třídy ochrany, jejich největší podíl k celkové zemědělské půdě je v obcích Líšnice, Kameničná a Šedivec.

Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2001 až 2008 je nejvýznamnější v obcích Jablonné nad Orlicí a Dlouhoňovice.

Ekologizace zemědělství příznivých oblastech.

Snižování výměry lesa a rozčleňování lesních komplexů v důsledku liniových staveb.

Úbytek zemědělské půdy v období 2001 až 2008 nepřevyšuje průměr kraje.

Vyšší zastoupení smrkových s severní části území.

Zalesnění neprodukční zemědělské půdy.

Znehodnocování půdách.

Postupná přeměna smrkových monokultur na přirozenou skladbu lesa.

Rozšiřování zástavby a vznik větších aglomerací, které naruší harmonický ráz krajiny.

V území jsou vymezeny přírodní parky Suchý Vrch – Buková Hora a Orlice

5

monokultur

Významný podíl trvalých travních porostů (38,6 %).

zejména

v méně

Rovnoměrné zastoupení lesa v celém SO ORP.

půdy

erozí

na

svažitých

Zábor zemědělské půdy.

V žádné obci neklesá plocha lesa pod 15 %. Vyšší ekologická stabilita území. Nadprůměrná lesnatost v obcích Těchonín, Orličky a Žampach

ekonomický

Železniční trať 021 je celostátní s potenciálem růstu jejího významu.

6

tratí

Špatná dostupnost obcí veřejnou dopravou mimo špičky nepracovních dnů.

Zlepšení dostupnosti regionu vybudováním silnice R35 a následného přivaděče ZámrskŽamberk.

Další omezování z ekonomických důvodů.

Rekonstruovaná a elektrizovaná železnice mezi Letohradem a Lichkovem.

Směrové vedení a technický stav silnice I/11 neodpovídá současným požadavkům na moderní komunikaci I. třídy.

Výstavba obchvatu Žamberka na silnici I/11.

Zvyšování dopravy v centru Žamberka.

Část území je zařazena do IDS IREDO.

Nízká úroveň plynofikace, zejména v obcích západní a severní části řešeného území.

Integrace území do IDS Pardubického kraje v co nejkratší době.

Opoždění integrace území do IDS Pardubického kraje.

Postupný rozvoj alternativních zdrojů energie.

Neexistence obchvatu Žamberka na silnici I/11.


Odklad výstavby silnice R35 a návazného přivaděče k Žamberku.

Vybudovaná kanalizace s ČOV ve všech obcích

V malých obcích chybí čištění odpadních vod

Zřízení terminálu veřejné dopravy u žst.

Další

192

zvyšování

veřejné

cen zemního

dopravy

plynu

pro

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř Téma


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

nad 2000 EO i některých dalších sídlech.

v ČOV.

Žamberk s vedením spojů do/z centra města, které tak zajistí návaznost na všechny vlakové spoje.

domácnost, což povede k opětovnému přechodu obyvatel k vytápění pevnými palivy – zvýšení emisní zátěže ovzduší z lokálních topenišť.

Všechny skupinové vodovody jsou zásobeny ze z podzemních zdrojů CHOPAV ŽamberkKrálíky a CHOPAV Východočeská křída.

Špatné propojení autobusové a železniční dopravy - neexistence jednotného terminálu v Žamberku.

Zřízení zóny s omezením vjezdu automobilů v centru Žamberka.

Ohrožení podzemních vod nevhodnou činností v území a znečišťováním půdy.

Špatná úroveň IDS IREDO – pouze tarifní integrace, území není zaintegrováno do IDS Pardubického kraje.

Budování systému cyklostezek vázaných na údolí Tiché a Divoké Orlice a spojení Žamberk– Letohrad. Podpora budování kanalizace a ČOV v menších obcích, využívání možností biologického čištění vod v nejmenších sídlech. Rozvoj plynofikace obcí.

10

Nízká nezaměstnanost regionu.

Nízká daňová výtěžnost většiny obcí zázemí.


Nedostatek pracovních míst pro problémové skupiny obyvatel může u nich vést k dlouhodobé nezaměstnanosti případně až k sociálnímu vyloučení (exkluzi).

Nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob v regionu na celkovém počtu nezaměstnaných.

Dlouhodobě nízký příjem obecních rozpočtů na jednoho obyvatele.

Dynamickému rozvoji regionu může napomoci i rozvoj institucí a struktur zajišťující vazby mezi sférou zaměstnanosti na straně jedné a sférou vzdělávání, kvalifikace a podpory podnikání na straně druhé.

Výrazná diferenciace podnikatelské aktivity obcí a koncentrace nabídky volných pracovních míst do několika obcí může mít za následek zvyšující se marginalizaci nejvíce postižených obcí (ty s malou podnikatelskou aktivitou a bez volných pracovních míst).

Nízký počet dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo (vysoká nabídka pracovních příležitostí pro nezaměstnané obyvatele regionu).

Vysoká míra nezaměstnanosti uchazečů se změněnou pracovní schopností v regionu, stejně jako jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných.

Využití finančních zdrojů z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) k realizaci politiky integrovaného rozvoje zemědělství a venkova.

Zhoršující se stav dopravní infrastruktury může zvýšit dojezdové doby obyvatel do zaměstnání, v horším případě úplně znemožnit dojížďku do zaměstnání.

Rovnoměrná a rozptýlená lokalizace ekonomických subjektů do více středisek v regionu.

Vysoký podíl uchazečů ve věku 50-let a starších v regionu na celkovém počtu nezaměstnaných.


Nepřipravenost obcí prostředků z EU i ČR.

Vysoká podnikatelská aktivita a daňová výtěžnost centra regionu (města Žamberk).

Vysoká koncentrace nabídky volných pracovních míst do několika obcí regionu.

Vytváření životaschopných a perspektivních projektů pro získání dotačních prostředků z EU.

Velký počet obcí vytvářející pracovní příležitosti nejen pro své obyvatele, ale také pro obyvatele okolních obcí.

Nedostatečná spolupráce obcí na mikroregionální úrovni (mikroregiony Sdružení obcí Orlicko a Rozvoj regionu obcí Pod


193

v

čerpání

dotačních

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř Téma


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

zemskou bránou). Fungující průmyslové zóny a oživené brownfieldy v centru regionu, které můžou jít příkladem pro ostatní podobné plochy.

Přetrvávající významná úloha sekundéru v struktuře obsazených pracovních míst Žamberska.

Využití programů aktivní politiky zaměstnanosti pro uchazeče o zaměstnání se ZPS a uchazeče o zaměstnání starších 50-ti let.

Růst počtu obyvatel způsobený v posledním období především migrací – bytová výstavba.

Více jak třetina obcí nemá ZŠ, žáci jsou nuceni dojíždět do školy v jiné obci.


Nízký počet žáků ZŠ v menších obcích může vést ke zrušení dalších základních škol a ke zvýšení vyjížďky žáků mimo obec bydliště.

Relativně příznivá věková struktura, vyšší podíl dětí do 15 let, příznivý poměr mezi nejmladší a nejstarší věkovou skupinou obyvatel.

Horší dostupnost zdravotní péče v menších obcích, která je zajišťována pouze ve větších centrech – Žamberk, Letohrad a částečně v Jablonném nad Orlicí.


Chybějící možnost vzdělání na úrovni VOŠ a VŠ – odchod části kvalifikovaných osob a studentů mimo území ORP.

Zařízení sociální péče – pension pro důchodce, domy s pečovatelskou službou.

Relativně nižší podíl obyvatel s VOŠ a VŠ vzděláním, Absence škol na úrovni VOŠ a VŠ

Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo ve SO ORP Žamberk 39,4 let (o 7 let nižší než v ČR).

Zvyšující se podíl neobydlených bytů ve SO ORP.

Podpora bytové výstavby lokalitách pro rodiny s dětmi.

v atraktivních

Další zvyšování počtu neobydlených domů – zejména v severovýchodní části regionu.

Počet trvale obydlených bytů ve SO ORP a ve většině obcí mírně roste.

Nejnižší průměrná intenzita bytové výstavby v obcích České Petrovice, Záchlumí a Žampach.


V důsledku zhoršující se ekonomické situaci zpomalení nebo zastavení nové výstavby a pomalá obnova staré bytové zástavby.

Vysoká míra investování obcí (rok 2005). Nárůst daňové výtěžnosti takřka ve všech obcích Žamberska za období 2006 - 2007. Vhodná velikostní struktura zaměstnavatelů v regionu. Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti v regionu.

sociodemografický

7

8

Vysoká intenzita výstavby bytů – Sobkovice, Písečná a Mistrovice.

Využití neobydlených účelům.

Vysoký podíl k rekreaci.

Ochrana architektonického rázovitosti regionu.

neobydlených

bytů

slouží

Řada žádaných lokalit pro bydlení, výstavbu, rekreaci.

194

domů

k rekreačním

charakteru

a

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř Téma


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Velmi atraktivní a nenarušené přírodní prostředí a jeho využitelnost pro rekreaci a aktivní trávení volného času (CHKO Orlické hory, PP Orlice a Suchý vrch – Buková hora).

Osídlování regionu a jeho nehomogenita, s tím spojené přerušení kulturních tradic a postupná implantace cizích prvků.


Nedostatečná připravenost regionálních rozvojových projektů na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu.

Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu – hornatější část regionu (hlavně obce Klášterec nad Orlicí, Pastviny a Těchonín) společně s městy Žamberk, Letohrad a Jablonné nad Orlicí

Malá turisticko-rekreační funkce u obcí Bystřec, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvikovice, Jablonné nad Orlicí, Letohrad, Lukavice, Šedivec, Verměřovice a Žamberk.

Vytvoření podmínek pro zvyšování počtu podnikatelských subjektů v cestovním ruchu a tím vytvoření nových pracovních míst.

Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst.

Členité území krajiny velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku v létě a běžecké a sjezdové lyžování v zimním období.

Většina nemovitých kulturních památek v regionu má pouze lokální význam, pro rozvoj cestovního ruchu nejsou příliš atraktivní.

Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov.

Devastace stávajících přírodních památek v důsledku nesystémové koordinace cestovního ruchu a zvýšením počtu turistů.

Druhá největší rekreační přehrada v Pardubickém kraji – Pastvinská přehrada, vodácky využitelné toky Tiché a Divoké Orlice.

Periferní (pohraniční) poloha v rámci ČR a s tím související špatná dopravní dostupnost regionu.

Koordinace aktivit směřujících do rozvoje cestovního ruchu nejen v rámci regionu, ale i ve spolupráci se sousedními regiony.

Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny.

Dostatečný počet a pestrá struktura ubytovacích kapacit.

Nízká nabídka ucelených produktů produktových balíčků cestovního ruchu.

a

Významný potenciál návštěvníků a turistů ze sousedního Polska.

Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu.

Vysoký potenciál kulturního a historického dědictví, mj. existence unikátního systému předválečného opevnění.

Nekoordinovaná a nedostatečná propagace území, neexistence regionálního marketingu v cestovním ruchu.


Poškození přírodních atraktivit vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu, narušení krajinného rázu.

Přeshraniční spolupráce se sousedním regionem Kladsko a společné řešení mnoha problémů.

Chybí nabídka ubytování vyšší kategorie pro náročnější klientelu.

Vyšší využití potenciálu řek Tiché a Divoké Orlice – např. občasným odpouštěním vodní nádrže Pastviny.

Přetrvávající nedostatečný lokální patriotismus dosídlené části obyvatelstva.

Zcela dominantní turisticko-rekreační funkce u Pastvin a velmi významná u obcí Klášterec nad Orlicí, Nekoř a Orličky.

Roztříštěný a nejednotný informační a orientačního systém pro turisty a návštěvníky regionu.

Trvalý růst poptávky v oblasti cestovního ruchu – především cykloturistiky a zimních sportů.

9

Velmi příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích Těchonín, Dlouhoňovice a Studené.

Pozitivní přístup místních samospráv k podpoře cestovního ruchu, včetně podpory marketingu a propagace, existence destinačního managementu v území.

195

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE Pilíř

Téma

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Ve sledovaném území se nachází větší množství ložisek nerostných surovin (stavební kámen), která představují místní zdroj surovin.

Vysoký výskyt sesuvných území, přičemž velká část z nich se nachází přímo ve stávající zástavbě nebo její blízkosti a mohou představovat riziko a omezení pro rozvoj obcí (zejména Hejnice, Záchlumí, Kameničná, Mistrovice, Klášterec nad Orlicí, Nekoř, Kunvald, Žamberk, Líšnice apod.).

Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů.

Těžba nerostných surovin může způsobovat vyšší prašnost, narušení vodního režimu v krajině, zábory půdy, hlukové znečištění apod.

1 V území je minimální výskyt poddolovaných území, která navíc nepředstavují riziko pro rozvoj obcí.

Aktivace zástavby.

sesuvů

a

ohrožení

stávající

U většiny výhradních ložisek nerostných surovin jsou také vymezena chráněná ložisková území.

environmentální

Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy – území obcí Kameničná, Verměřovice, Šedivec, České Petrovice a Žamberk.

2

3

V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2, benzen a

Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Bystřec, Orličky, Jamné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Pastviny, Letohrad, Těchonín a Česká Rybná.


Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody.

Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území obcí Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Orličky, Sobkovice, Studené, Šedivec a Těchonín, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bystřec, Hejnice, Letohrad, Mistrovice, Verměřovice a Žampach).

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

Nutnost zlepšení morfologie vodních toků, stanovení a respektování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích, neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy.


Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy – především na území obcí Bystřec, Orličky, Jamné nad Orlicí a Klášterec nad Orlicí.

Dopravní revitalizace centra Žamberku, včetně provedení obchvatu Žamberku a

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání

Na menší části území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou

196

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma

4


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limity pro SO2 a NOx stanovené pro ochranu ekosystémů a vegetace.

ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (15 % území), ozonu (66 % území) a BaP (4 % území). Na celém území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Helvíkovic a odvedení části tranzitní dopravy plánovanou rychlostní komunikací R35. Vybudování moderní dopravní infrastruktury i na území dalších obcí SO ORP.

nešetrných technologií spalování spoluspalování komunálního odpadu.

Průtah silnice I/11 obcemi Helvíkovice, Žamberk, osada Bredůvka a Jablonné nad Orlicí je zdrojem zvýšené zátěže obyvatel emisemi a hlukem z dopravy.

Sanace SEZ, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku).

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisní a hlukové zátěže v obcích situovaných na silnici I/11, zvláště při oddalování dokončení R35.


Dálkový přenos emisí látek znečišťujících ovzduší ze zvláště velkých stacionárních zdrojů lokalizovaných na území Královéhradecka, Pardubicka, ale i Polska.

a

Celý správní obvod ORP Žamberk vychází jako území ekologicky mírně stabilní (KES 1,14). Nejvyšší KES v obcích Těchonín (7,40), Dlouhoňovice (4,87) a Studené (3,36).

14 obcí bez chráněného území - Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Líšnice, Lukavice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Studené, Šedivec, Žamberk a Žampach.

Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody.

Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Vysoký podíl zvláště chráněných ploch v obcích Orličky (74,8 %), Bystřec (33,7 %) a Klášterec nad Ohří, ( 27,5 %).

Nejnižší ekologická stabilita v rámci SO ORP – obec Bystřec (KES 0,79).

Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.

Nevhodně nastavená dotační zejména v oblasti zemědělství.

Výrazné pokrytí prvky ÚSES – nadregionální biokoridor a 3 regionální biokoridory. Celkem 11 regionálních biocenter.

Nízké zastoupení zvláště chráněných území (7,1 %).

Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.

Úbytek zemědělské půdy v období 2001 až 2008 nepřevyšuje průměr kraje.

Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2001 až 2008 je nejvýznamnější v obcích Jablonné nad Orlicí a Dlouhoňovice.

Ekologizace zemědělství zejména v méně příznivých oblastech.

Snižování výměry lesa a rozčleňování lesních komplexů v důsledku liniových staveb.

Významný podíl trvalých travních porostů (38,6 %).

Vyšší zastoupení smrkových monokultur s severní části území.

Zalesnění neprodukční zemědělské půdy.

Znehodnocování půdy erozí na svažitých půdách.

Postupná přeměna smrkových monokultur na přirozenou skladbu lesa.

Rozšiřování zástavby a vznik větších aglomerací, které naruší harmonický ráz krajiny.

politika,

V území jsou vymezeny přírodní parky Suchý Vrch – Buková Hora a Orlice.

5

Rovnoměrné zastoupení lesa v celém SO ORP.

197

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

V žádné obci neklesá plocha lesa pod 15 %.

ekonomický

6

sociodemografický

10

7

8

Hrozby Zábor zemědělské půdy.

Železniční trať 021 je celostátní tratí s potenciálem růstu jejího významu.

Špatná dostupnost obcí veřejnou dopravou mimo špičky nepracovních dnů.

Zlepšení dostupnosti regionu vybudováním silnice R35 a následného přivaděče ZámrskŽamberk.

Další omezování veřejné z ekonomických důvodů.

Vybudovaná kanalizace s ČOV ve všech obcích nad 2000 EO i některých dalších sídlech.

Neexistence obchvatu Žamberka na silnici I/11.


Zvyšování dopravy v centru Žamberka.

Všechny skupinové vodovody jsou zásobeny ze z podzemních zdrojů CHOPAV ŽamberkKrálíky a CHOPAV Východočeská křída.

Špatné propojení autobusové a železniční dopravy - neexistence jednotného terminálu v Žamberku.

Zřízení terminálu veřejné dopravy u žst. Žamberk s vedením spojů do/z centra města, které tak zajistí návaznost na všechny vlakové spoje.

Ohrožení podzemních vod nevhodnou činností v území a znečišťováním půdy.

Nízká nezaměstnanost regionu.

Nízká daňová výtěžnost většiny obcí zázemí.


Nedostatek pracovních míst pro problémové skupiny obyvatel může u nich vést k dlouhodobé nezaměstnanosti případně až k sociálnímu vyloučení (exkluzi).

Nízký počet dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo (vysoká nabídka pracovních příležitostí pro nezaměstnané obyvatele regionu).

Dlouhodobě nízký příjem obecních rozpočtů na jednoho obyvatele.


Výrazná diferenciace podnikatelské aktivity obcí a koncentrace nabídky volných pracovních míst do několika obcí může mít za následek zvyšující se marginalizaci nejvíce postižených obcí (ty s malou podnikatelskou aktivitou a bez volných pracovních míst).

Vysoká podnikatelská aktivita a daňová výtěžnost centra regionu (města Žamberk).

Přetrvávající významná úloha sekundéru v struktuře obsazených pracovních míst Žamberska.


Nepřipravenost obcí v čerpání dotačních prostředků z EU i ČR.

Růst počtu obyvatel způsobený v posledním období především migrací – bytová výstavba.

Více jak třetina obcí nemá ZŠ, žáci jsou nuceni dojíždět do školy v jiné obci.


Nízký počet žáků ZŠ v menších obcích může vést ke zrušení dalších základních škol a ke zvýšení vyjížďky žáků mimo obec bydliště.

Relativně příznivá věková struktura, vyšší podíl dětí do 15 let, příznivý poměr mezi nejmladší a nejstarší věkovou skupinou obyvatel.

Horší dostupnost zdravotní péče v menších obcích, která je zajišťována pouze ve větších centrech – Žamberk, Letohrad a částečně v Jablonném nad Orlicí.


Chybějící možnost vzdělání na úrovni VOŠ a VŠ – odchod části kvalifikovaných osob a studentů mimo území ORP.

Zařízení sociální péče – pension pro důchodce, domy s pečovatelskou službou.

Relativně nižší podíl obyvatel s VOŠ a VŠ vzděláním, Absence škol na úrovni VOŠ a VŠ

Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo ve SO ORP Žamberk 39,4 let (o 7 let nižší než v ČR).

Zvyšující se podíl neobydlených bytů ve SO ORP.

Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách pro rodiny s dětmi.

Další zvyšování počtu neobydlených domů – zejména v severovýchodní části regionu.

198

dopravy

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř

Téma

9


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Počet trvale obydlených bytů ve SO ORP a ve většině obcí mírně roste.

Nejnižší průměrná intenzita bytové výstavby v obcích České Petrovice, Záchlumí a Žampach.


V důsledku zhoršující se ekonomické situaci zpomalení nebo zastavení nové výstavby a pomalá obnova staré bytové zástavby.

Vysoký podíl neobydlených bytů slouží k rekreaci.

Využití neobydlených domů k rekreačním účelům.

Řada žádaných lokalit pro bydlení, výstavbu, rekreaci.

Ochrana architektonického rázovitosti regionu.

charakteru

a

Velmi atraktivní a nenarušené přírodní prostředí a jeho využitelnost pro rekreaci a aktivní trávení volného času (CHKO Orlické hory, PP Orlice a Suchý vrch – Buková hora).

Většina nemovitých kulturních památek v regionu má pouze lokální význam, pro rozvoj cestovního ruchu nejsou příliš atraktivní.


Nedostatečná připravenost regionálních rozvojových projektů na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu.

Členité území krajiny velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku v létě a běžecké a sjezdové lyžování v zimním období.

Periferní (pohraniční) poloha v rámci ČR a s tím související špatná dopravní dostupnost regionu.

Koordinace aktivit směřujících do rozvoje cestovního ruchu nejen v rámci regionu, ale i ve spolupráci se sousedními regiony.

Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny.

Druhá největší rekreační přehrada v Pardubickém kraji – Pastvinská přehrada, vodácky využitelné toky Tiché a Divoké Orlice.

Nekoordinovaná a nedostatečná propagace území, neexistence regionálního marketingu v cestovním ruchu.


Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu.

199

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 3: PŘEHLED ZPRACOVANÝCH KARET (JEVŮ/PROCESŮ) V TÉMATECH 1. 2.

3.

4.

5.

6.

7. 8. 9. 10.

Horninové prostředí a geologie Sesuvná a poddolovaná území Vodní režim Vodní režim v krajině Povrchové a podzemní vody Hygiena životního prostředí Ovzduší Nakládání s odpady Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Ekologická stabilita ZPF a PUPFL Zemědělská půda Pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Veřejná doprava Zpracování odpadních vod Plynofikace obcí Sociodemografické podmínky Populační vývoj Bydlení Kvalita bydlení Rekreace Rekreace Hospodářské podmínky Hospodáské podmínky

200

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 4: PŘEHLED POUŽITÝCH VRSTEV ÚAP

2 - Vodní režim

3 - Hygiena 4 - Ochrana životního přírody a prostředí krajiny

Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 7dopravní a 5 - ZPF a Sociodemografické 8 - Bydlení PUPFL technická podmínky infrastruktura

ORP

1Řádek ORP/Kraj číslo Horninové prostředí a geologie 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

x

201

9Rekreace

10 Hospodářské podmínky

EKOTOXA s.r.o.

ORP/Kraj

1Řádek Horninové číslo prostředí a geologie 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55


2 - Vodní režim


Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 75 - ZPF a dopravní a Sociodemografické 8 - Bydlení PUPFL technická podmínky infrastruktura

x

x

x x x

202

9Rekreace


EKOTOXA s.r.o.

ORP/Kraj

1Řádek Horninové číslo prostředí a geologie 56 57 58 x 59 60 x 61 x 62 63 x 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83


2 - Vodní režim



x

x

x

203

9Rekreace


EKOTOXA s.r.o.

ORP/Kraj



2 - Vodní režim


Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 75 - ZPF a dopravní a Sociodemografické 8 - Bydlení PUPFL technická podmínky infrastruktura x x

x x x x x x x

x x

204

9Rekreace


EKOTOXA s.r.o.

Kraj

ORP/Kraj



2 - Vodní režim



x

x

205

9Rekreace


EKOTOXA s.r.o.

ORP/Kraj

1Řádek Horninové číslo prostředí a geologie 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37


2 - Vodní režim


Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 75 - ZPF a dopravní a Sociodemografické 8 - Bydlení PUPFL technická podmínky infrastruktura x

206

9Rekreace


ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Žamberk

Recommend Documents