Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Jablonec nad Nisou
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Aktualizace ÚAP SO ORP Jablonec nad Nisou 2012
Zpracovatel Oddělení územního plánování Magistrát města Jablonec nad Nisou Mírové náměstí 19 Jablonec nad Nisou 467 51
Obsah Úvod .........................................................................................................................................5 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ...................................................................10 1) Horninové prostředí a geologie ..........................................................................................10 2) Vodní režim ........................................................................................................................15 3) Hygiena životního prostředí ...............................................................................................21 4) Ochrana přírody a krajiny...................................................................................................24 5) Zemědělský půdní fond......................................................................................................29 6) Veřejná dopravní a technická infrastruktura.......................................................................36 7) Sociodemografické podmínky ............................................................................................50 8) Bydlení ...............................................................................................................................59 9) Rekreace............................................................................................................................63 10) Hospodářské podmínky ...................................................................................................64 Záměry ...................................................................................................................................65 Obrázky Obrázek 1: Přehled správního území (obce, katastrální území) ..............................................8 Obrázek 2: Širší vztahy (zdroj: Územně analytické podklady Libereckého kraje, 2008) ..........9 Obrázek 3: Morfologická struktura území (CENIA) ................................................................10 Obrázek 4: Geologická struktura území (zdroj: CENIA).........................................................12 Obrázek 5: Sesuvná, poddolovaná území a těžba (GEOFOND, data ÚAP).........................14 Obrázek 6: CHOPAV (zdroj: data ÚAP) ................................................................................18 Obrázek 7: Záplavové území Q100 a zvláštní povodeň pod vodním dílem (zdroj: data ÚAP) ...............................................................................................................................................19 Obrázek 8: Hygiena ŽP - ovzduší (zdroj: data ÚAP)..............................................................21 Obrázek 9: Hygiena ŽP – odpady (zdroj: data ÚAP)..............................................................22 Obrázek 10: Hygiena ŽP – staré ekologické zátěže (zdroj: CENIA) .....................................23 Obrázek 11: Velkoplošná a maloplošná ochrana (zdroj: data ÚAP (AOPK)).........................25
2
Obrázek 12: Koeficient ekologické stability (zdroj: data ČSÚ) ...............................................27 Obrázek 13: Územní systém ekologické stability (zdroj: data ÚAP) ......................................28 Obrázek 14: Pozemky určené k plnění funkcí lesa (zdroj: data ÚAP)....................................35 Obrázek 15: Dopravní infrastruktura (zdroj: data ÚAP)..........................................................43 Obrázek 16: Vodovodní síť (zdroj: data ÚAP) ........................................................................45 Obrázek 17: Kanalizační síť (zdroj: data ÚAP) ......................................................................46 Obrázek 18: Plynovod (zdroj: data ÚAP) ...............................................................................47 Obrázek 19: Elektrické vedení (zdroj: data ÚAP)...................................................................48 Obrázek 20: Vývoj počtu obyvatel (zdroj: Demografický lexikon ČSÚ) ..................................51 Obrázek 21: Záměry ZÚR Libereckého kraje (zdroj: data ÚAP, ZÚR, ÚAP Liberecký kraj) ..68 Obrázek 21: Záměry posbírané pořizovatelem ÚAP (zdroj: data ÚAP) .................................71 Tabulky Tabulka 1: Přehled správního území (obce, katastrální území) ..............................................7 Tabulka 2: Výhradní ložiska (zdroj: data ÚAP).......................................................................13 Tabulka 3: Sesuvná území (zdroj: data ÚAP) ........................................................................13 Tabulka 4: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod (zdroj: Heis VÚV 2005)...............20 Tabulka 5: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod (zdroj: Heis VÚV 2005)...............20 Tabulka 6: Koeficient ekologické stability (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................26 Tabulka 7: Zemědělský půdní fond (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................30 Tabulka 8: Zemědělský půdní fond (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................32 Tabulka 9: Pozemky určené k plnění funkcí lesa (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................33 Tabulka 10: Údaje o pohybu za prací (zdroj: SLDB, 2001) ....................................................36 Tabulka 11: Intenzity dopravy (zdroj: ŘSD, 2005)..................................................................40 Tabulka 12: Základní údaje o technické infrastruktuře (zdroj: ČSÚ, 2011) ............................44
3
Tabulka 13: Technická infrastruktura (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................49 Tabulka 14: Vývoj počtu obyvatel (zdroj: Demografický lexikon ČSÚ)...................................50 Tabulka 15: Počet obyvatel k 31.12. 2011 (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................52 Tabulka 16: Základní demografické údaje (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................53 Tabulka 17: Základní demografické údaje (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................54 Tabulka 18: Základní demografické údaje - nezaměstnanost (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................56 Tabulka 19: Vzdělání, vyjížďka a dojížďka do škol (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................58 Tabulka 20: Bytový fond (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................59 Tabulka 21: Bytová výstavba (zdroj: ČSÚ).............................................................................61 Tabulka 22: Struktura bytového fondu (zdroj: ČSÚ)...............................................................62 Tabulka 23: Počet staveb pro rodinnou rekreaci (zdroj: ČSÚ) ...............................................63 Tabulka 24: Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem (zdroj: zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady) .......................64 Tabulka 25: Hospodaření obcí (zdroj: ČSÚ) ..........................................................................65
4
Úvod Zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Jablonec nad Nisou vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, ekonomický a sociální s velkým důrazem na demografickou strukturu území. Rozbor udržitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, kterému předchází fáze zjišťování jevů, jejich zpracování do datového modelu a do tří tématických výkresů - výkres limitů využití území, výkres hodnot a výkres záměrů na provedení změn v území. V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Zpracovaná témata – dle metodiky 1. Horninové prostředí a geologie 2. Vodní režim 3. Hygiena životního prostředí 4. Ochrana přírody a krajiny 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 7. Sociodemografické podmínky 8. Bydlení 9. Rekreace 10. Hospodářské podmínky Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Jablonec jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Stručná charakteristika správního obvodu ORP Jablonec nad Nisou SO ORP Jablonec nad Nisou patří mezi 10 SO ORP Libereckého kraje. Toto území leží na východní polovině kraje, ze severu sousedí s SO ORP Frýdlant, ze západu s SO ORP Liberec, z jihu s SO ORP Turnov a Železný Brod a z východu s SO ORP Tanvald. Území je od jihu dopravně přístupné I/65, přivaděčem do města Jablonec nad Nisou z komunikace R35, a z východu a západu průběžnou komunikací I/14, která vytváří propojení měst Liberec – Jablonec nad Nisou, dále Smržovka, Tanvald /k I/10) a územím ORP prochází ve směru východ – západ. Vytváří tak výraznou sídelní osu, která rozděluje zhruba území na severní – výrazně rekreačně zatíženou část a na jižní – méně turisticky exponovanou část. Z hlediska sídelní struktury dle Územně analytických podkladů Libereckého kraje (dále jen ÚAP LK) jsou v území ORP Jablonec nad Nisou prostory jak výrazně venkovské (Dalešice a
5
Pulečný), tak prostory výrazně městské (Jablonec nad Nisou, Bedřichov, Janov nad Nisou, Josefův Důl). Z hlediska geomorfologického členění se území nachází v soustavě Hercynské, provincie Česká vysočina, subprovincie IV Krkonošsko-jesenická soustava. Součástí území jsou geomorfologické podcelky Jizerská hornatina s nejvyšším vrcholem Jizerou (1122 m), Liberecká kotlina s nejvyšším bodem, kterým je vrchol Prosečského hřebenu (593 m) a Železnobrodská vrchovina, jejímž nejvyšším bodem je Hejlov. Jablonecká kotlina je lokalizována v oblasti mírně teplé, v nadmořských výškách nad 440 m n.m. je území charakterizováno jako mírně vlhké až vlhké. Průměrná roční teplota dosahuje 7,1oC, ve vegetačním období 13,0oC. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 989 mm. Město centrum město Jablonec nad Nisou má až 180 ročních zmrazovacích cyklů. Klimatické podmínky horské oblasti byly dříve velmi bohaté na srážky, což se v minulém desetiletém období viditelně mění s nevyvážeností počasí ve prospěch sucha. Přírodní ráz krajiny, velké množství lesů, a bohaté a čisté vodní zdroje toto území k jedněm z nejatraktivnějších i přes drsnější podnebí. Vodní zdroje zasahují do povodí Labe (toky a přítoky Jizery – Kamenice a Mohelka) a Odry (toky a přítoky Nisy). Významnými toky na území jsou: Lužická Nisa, Rýnovická Nisa, Mohelka, Kamenice. Významné vodní plochy na území jsou: Josefův Důl, Bedřichov, Mšeno. Na území ORP Jablonec nad Nisou jsou vymezeny dvě chráněné oblasti akumulace vod: CHOPAV Jizerské hory a CHOPAV Severočeská křída. Severní část SO ORP Jablonec nad Nisou se nachází v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, ve které jsou vymezeny 4 zóny odstupňované ochrany přírody. Do velkoplošných zvláště chráněných oblastí patří rovněž evropsky významná lokalita Pelíkovice a ptačí oblast Jizerské hory soustavy NATURA 2000. V řešeném území se nachází 9 maloplošných chráněných území (z toho 5 přírodních rezervací a 4 přírodní památky). Do jižního cípu řešeného území zasahuje Geopark UNESCO Český ráj (k.ú. Pulečný). Zvláště chráněná území tvoří 55% z celkové rozlohy SO ORP Jablonec nad Nisou. Z celkového počtu 11 obcí SO se pouze ve dvou obcích nenachází žádné chráněné území přírody. (zdroj: ÚAP 2008) Správní území zahrnuje 11 obcí, které se rozkládají na 26 katastrálních územích. Obec Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou
Katastrální území Bedřichov u Jablonce nad Nisou Dalešice u Jablonce nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonecké Paseky Kokonín Lukášov Mšeno nad Nisou Proseč nad Nisou Rýnovice Vrkoslavice 6
Obec Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou
Janov nad Nisou
Josefův Důl
Lučany nad Nisou
Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou
Katastrální území Bedřichov u Jablonce nad Nisou Dalešice u Jablonce nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonecké Paseky Kokonín Lukášov Mšeno nad Nisou Proseč nad Nisou Rýnovice Vrkoslavice Hraničná nad Nisou Janov nad Nisou Loučná nad Nisou Antonínov Dolní Maxov Josefův Důl u Jablonce nad Nisou Karlov u Josefova Dolu Horní Maxov Jindřichov nad Nisou Lučany nad Nisou Maršovice u Jablonce nad Nisou Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Pelíkovice Rychnov u Jablonce nad Nisou
Tabulka 1: Přehled správního území (obce, katastrální území)
7
Obrázek 1: Přehled správního území (obce, katastrální území)
8
Širší vztahy SO ORP Jablonec nad Nisou patří mezi 10 SO ORP Libereckého kraje. Toto území leží na východní polovině kraje, ze severu sousedí s SO ORP Frýdlant, ze západu s SO ORP Liberec, z jihu s SO ORP Turnov a Železný Brod a z východu SO ORP Tanvald. Území je od jihu dopravně přístupné I/65, přivaděčem do města Jablonec n. Nisou z komunikace R35, a z východu a západu průběžnou komunikací I/14 , která vytváří propojení měst Liberec – Jablonec nad Nisou, dále Smržovka, Tanvald (k I/10) a územím ORP prochází ve směru východ – západ. Vytváří tak výraznou sídelní osu, která rozděluje zhruba území na severní – výrazně rekreačně zatíženou část a jižní méně turisticky exponovanou část.
Obrázek 2: Širší vztahy (zdroj: Územně analytické podklady Libereckého kraje, 2008)
9
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Pilíř přírodní 1) Horninové prostředí a geologie Území SO ORP Jablonec nad Nisou leží ve východní polovině Libereckého kraje na území Jizerských hor a podhůří Jizerských hor. Z hlediska geomorfologického členění (zdroj: Demek et al. 1987) se území České republiky dělí na systém/soustavu – provinice – subprovincie – oblasti – celky – podcelky – okrsky. Z hlediska tohoto geomorfologického členění se území ORP Jablonec nad Nisou nachází v Hercynské soustavě, provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické soustavy a podsoustava Krkonošská oblast.
Obrázek 3: Morfologická struktura území (CENIA)
10
Na území ORP Jablonec nad Nisou Jsou 3 celky Žitavská pánev, Jizerské hory a Krkonošské podhůří. V Žitavská pánvi leží podcelek Liberecká kotlina se dvěma okrsky Vratislavická kotlina a Jablonecká kotlina. V celku Jizerské hory leží podcelek Jizerská hornatina s pěti okrsky Smědavská hornatina, Soušská hornatina, Tanvaldská vrchovina, Černostudnický hřbet a Maršovická vrchovina. V posledním celku Krkonošské podhůří leží podcelek Železnobrodská vrchovina a v něm orksek Bozkovská vrchovina. Z hlediska geologického se území dělí na: Jizerská hornatina – centrální část Jizerských hor. Má charakter ploché hornatiny. Tvořena je granitoidy krkonošsko – jizerského masivu zčásti rumburského masivu, vzácně hornin krystalinika. Charakteristický je nesouměrný kerný reliéf stupňovitě klesající od S k J s rozsáhlými vrcholovými klenbami, žulovými vrchy a suky, strukturně denudačními hřbety širokými třetihorními údolími a okrajovými svahy rozčleněnými hlubokými údolními zářezy. Jizerské hory tvoří mohutnou kru mírně skloněnou k jihu. Vrcholová plošina je členěna poměrně mělkými údolími. S tímto mírným reliéfem nápadně kontrastuje až 600 m vysoký severní sráz členěný divokými roklemi s vodopády (Velký a Malý Štolpich, Černý potok) a mohutnými skalními stěnami a sutěmi při horní hraně. Nejvyšší kótou je Jizera (1122 m) ve Smědavské hornatině, dalšími významnými body jsou Černá hora (1085 m), Smědavská hora (1084 m), Holubník (1070 m), Jelení stráň (1018 m), Poledník (864 m) a Brdo (876 m). Liberecká kotlina – jižní (výše položená) část Žitavské pánve. Má charakter tektonické sníženiny mezi Jizerskou hornatinou a Ještědským hřbetem. Tvořena je převážně granitoidy krkonošsko-jizerského masivu, méně horninami krystalického pláště. Vyznačuje se pahorkatinným erozně denudačním reliéfem se zarovnanými povrchy typu echtplénu a pediplénu, strukturně denudačními a hrásťovými hřbety, suky a odlehlíky. Typická jsou mělká zahloubená údolí vodních toků. Nejvyšším bodem je vrchol Prosečského hřebene (593 m). Železnobrodská vrchovina – severní část Krkonošského podhůří. Má charakter členité vrchoviny kerné stavby v mezihorské sníženině. Tvořena je zvrásněnými staropaleozoickými fylity s vložkami odolnějších hornin. Reliéf charakterizují široké rozvodné hřbety, ploché suky a odlehlíky a plošně zarovnané povrchy v různých výškových úrovních a hluboce zaříznutá údolí pravoúhlé vodní sítě. Nejvyšším bodem je Hejlov (835 m) východně od Jablonce nad Jizerou, dalšími kótami jsou např. Stráž (782 m), Buč (652 m), Skalka (611 m).
11
Obrázek 4: Geologická struktura území (zdroj: CENIA)
12
Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Jablonec nad Nisou a v blízkém okolí je evidováno několik ložisek nerostných surovin. Zejména se jedná o kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a kámen stavební. Těžba probíhá pouze na dvou lokalitách výhradních ložisek. STAV_ID PASPORT_ID
TEZBA
1 GEOFOND_60 3 1 GEOFOND_60 3
EV_CIS
NAZEV_LOZ NEROST NAZEV_JEVU Nová Ves nad výhradní bilancované 3182300 Nisou žula ložisko nerostných surovin výhradní bilancované ložisko nerostných surovin 3101900 Hraničná žula
Tabulka 2: Výhradní ložiska (zdroj: data ÚAP)
Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby. Na území SO ORP Jablonec nad Nisou se nachází 1 plošně zcela nepodstatné území evidováno jako poddolované. STAV_ID META_ID PASPORT_ID
KLIC LOKALITA Josefův Důl u Jablonce nad 1 00117650 GEOFOND_62 7592 Nisou Josefův Důl u Jablonce nad 1 00117650 GEOFOND_62 7593 Nisou
KLASIF NAZEV_JEVU VYHL_ID S
1 00117650 GEOFOND_62 7594 Antonínov
S
1 00117650 GEOFOND_62 7595 Antonínov
S
S
sesuvné území sesuvné území sesuvné území sesuvné území
62 62 62 62
Tabulka 3: Sesuvná území (zdroj: data ÚAP)
13
Obrázek 5: Sesuvná, poddolovaná území a těžba (GEOFOND, data ÚAP)
14
2) Vodní režim Vodní zdroje v území SO ORP Jablonec nad Nisou zasahují do povodí Labe (severní a jižní část - toky a přítoky Jizery / Kamenice a Mohelka) a Odry (toky a přítoky Nisy). Významné toky na území Lužická Nisa (2-04-07-001) Pramení nad obcí Lučany nad Nisou, ústí zleva do Odry na území Polska, státní hranici překračuje u Hrádku n. N. ve výšce 235 m; plocha povodí je 375,3 km2,délka toku 55,1 km na území ČR, průměrný průtok u státní hranice 5,4 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po Proseč, níže mimopstruhová voda; vodácky využívaný úsek z Liberce do Chrastavy; horní část toku na území CHKO Jizerské hory. V minulosti většina toku silně znečištěna, pod Libercem v V. třídě čistoty, po zprovoznění centrální ČOV v Liberci-Pavlovicích až do Chrastavy III. třída čistoty, níže IV. třída. Rýnovická Nisa (2-04-07-006) Pravostranný přítok Lužické Nisy, který pramení nad Bedřichovem, v oblasti Klikvové louky. V některých mapových podkladech je označována jako Lužická Nisa, což je nedorozumění, neboť ta má svůj pramen (v terénu zřetelně označený) poblíž Nové Vsi nad Nisou. Soutok se nachází u Rýnovic (Peklo). Mohelka (1-05-02-034) Pramení v Kokoníně ve výšce 605 m n. m., ústí zprava do Jizery u Mohelnice nad Jizerou ve 225 m; plocha povodí je 176,7 km2, délka toku 43,2 km, průměrný průtok u ústí 1,82 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, na území kraje pstruhová voda. Tok zčásti přirozeného charakteru, v zastavěných územích (Rychnov, Hodkovice) regulovaný, protékající výrazným údolím se zalesněnými svahy. Voda relativně čistá – uváděn výskyt mihule potoční a vydry. Kamenice (1-05-01-058) Pramení na sz. svahu Černé hory ve výšce 975 m n. m., ústí zprava do Jizery v Podspálově ve 280 m n. m.; plocha povodí je 218,6 m2, délka toku 36,2 km, průměrný průtok u ústí 4,65 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, vodácké využití (rafting). Horní tok v CHKO Jizerské hory, zde vodárenská nádrž Josefův Důl. Významnými levostrannými přítoky jsou Bílá a Černá Desná, na druhé z nich vodní nádrž Souš. Tok s velkým spádem, bystřinného charakteru (balvanité řečiště), většinou přirozeného rázu, na průtoku zastavěnými územími Tanvaldu, Velkých Hamrů a Plavů regulovaný. Voda I.-II. třídy čistoty. (ÚAP2008)
15
Významné vodní plochy na území Josefův Důl Nádrž na Kamenici, hlavní sypaná hráz vysoká 45 m, délka v koruně 360 m. Vodní plocha měří 150 ha, max. hloubka 39 m, stálý objem nádrže 0,85 mil. m3, zásobní objem 20,55 mil. m3, celkový objem 23,25 mil. m3. Délka vzdutí 2,6 km, maximální hladina 733,2 m n. m. Vodárenská nádrž, stavba ukončena v r. 1982. - akumulace vody pro vodárenské účely v množství 502 l.s-1 pro oblast Liberecka - částečná ochrana území ležícího pod nádrží před velkými vodami - zajištění trvalého minimálního průtoku - možnost nadlepšení průtoku při havarijním znečištění toku pod nádrží - energetické využití sanačního průtoku - účelové rybí hospodářství Bedřichov Nádrž na Černé Nise, tížní zděná hráz 23 m vysoká, délka v koruně 340 m. vodní plocha měří 42 ha, max. hloubka 14,6 m. Stálý objem nádrže 0,04 mil. m3, zásobní objem 1,70 mil. m3, celkový 2,15 mil. m3. Délka vzdutí 1,0 km, maximální hladina 774,86 m n. m. Nádrž slouží pro výrobu elektřiny a ochranu před velkými vodami. Stavba ukončena v r. 1906. Mšeno Nádrž na Mšenském potoce v severní části Jablonce n. N., tížní zděná hráz 20 m vysoká, délka v koruně 425 m. Vodní plocha měří 42,1 ha, max. hloubka 14,75 m, stálý objem 0,08 mil. m3, zásobní objem 1,97 mil m3, celkový objem 3,06 mil m3. Objem ovladatelného prostoru 2,687 mil.m3. Délka vzdutí 1,1 km, max. hladina 513 m n. m. Nádrž slouží ochraně před povodněmi, průmyslovému odběru – dnes už zanedbatelně, pro výrobu elektřiny, k zajištění a nalepšení průtoku, rekreaci a pro chov ryb. Stavba ukončena v r. 1909. Údolní nádrž Mšeno nebo Přehrada Mšeno obecně nazývaná Jablonecká přehrada je největší přehrada v povodí Lužické Nisy. Nalézá se nedaleko centra Jablonce nad Nisou a v bezprostřední blízkosti jeho sídlištní zástavby. Je napájena Mšenským potokem. Přehrada patří mezi největší městské nádrže ve střední Evropě a tvoří údajně největší vnitroměstskou plochu v Evropě na východ od Ženevského jezera. Postavena byla v letech 1906–1908 pražskou stavební firmou Franz Schön a synové. Tvoří jí boční sypaná hráz, zděná hráz a náspy s cestami dělí nádrž na tři části. S hrází souvisí dvě přívodní štoly: z Bílé Nisy a z Lužické Nisy. Zásobní objem nádrže činí 1,897 mil. m³ (maximální až 2,786 mil. m³). Podnět ke stavbě přehrady daly ničivé povodně na konci 19. století, (především povodeň z 30. července 1897). Jako projektant se na přípravě stavby přehrady podílel i univerzitní profesor Otto Intze z Cách. Konkurz vyhrála firma Schön a synové z Prahy. Stavba byla zahájena v květnu 1906, dokončena v roce 1909, štola z Lužické Nisy byla dokončena v roce 1910 a zkolaudována v březnu 1911. Stavba stála 4 238 190 rakouských korun. Naposledy byla přehrada vypuštěna v letech 1998 a 1959. (zdroj: Wikipedie)
16
CHOPAV Oblast s příznivými přírodními podmínkami pro tvorbu význačných vodních zdrojů. Vlivem přírodních podmínek dochází k tvorbě vyšších specifických odtoků, které výrazně přispívají k vodnosti vodohospodářsky důležitých vodních toků (Zákon č. 138/1973 Sb., § 18). Na území ORP Jablonec nad Nisou jsou vymezeny dvě chráněné oblasti přirozené akumulace vod: CHOPAV Jizerské hory V roce 1978 byla v hranicích území CHKO Jizerské hory vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). CHOPAV Severočeská křída CHOPAV Severočeská křída zasahuje celé území okresu Česká Lípa a jihozápadní části okresů Liberec a Semily, okrajově i Jablonec n.N. Jedná se rozlohou o největší chráněnou oblast v ČR (celkem 3750 km2) a celkem územně zahrnuje centrální oblasti české křídy, území Děčínského Sněžníku, povodí Kamenice, Ploučnice, Pojizeří a labských přítoků od Mělníka po ústí Ohře.
17
Obrázek 6: CHOPAV (zdroj: data ÚAP)
Záplavová území, protipovodňová opatření Na území SO ORP Jablonec nad Nisou jsou vyhlášena záplavová území, včetně aktivních zón) na tocích Kamenice (Josefův Důl), Lužické a Rýnovické Nisy (Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou) a Mohelky (Kokonín, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Pulečný, Rádlo). 18
Pod vodními nádržemi VD Josefův Důl, VD Bedřichov a vodní nádrží Mšeno jsou dále vymezena území ohrožená zvláštní povodní pod vodním dílem (dotčené obce Bedřichov, Josefův Důl, Janov nad Nisou, Jablonec nad Nisou. (zdroj: ÚAP 2008)
Obrázek 7: Záplavové území Q100 a zvláštní povodeň pod vodním dílem (zdroj: data ÚAP)
19
Stav povrchových a podzemních vod Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Obec
Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce n. N.
Ekologický stav
Chemický stav
„nejistý“
„rizikový“
„nejistý“
„rizikový“
38 0 0 38 0 0 0 0 0
62 100 100 62 100 100 100 100 100
80 19 0 89 0 0 100 94 100
20 81 100 11 100 100 0 6 0
Tabulka 4: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod (zdroj: Heis VÚV 2005)
Obec
Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce n. N.
% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením „rizikový“ Kvantitativní stav
Chemický stav
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
53 100 12 17 100 34 100 14 98 60 88
Tabulka 5: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod (zdroj: Heis VÚV 2005)
20
3) Hygiena životního prostředí Ovzduší Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí
Obrázek 8: Hygiena ŽP - ovzduší (zdroj: data ÚAP)
21
Nakládání s odpadem On-line přístup k agregovaným datům o produkci a nakládání s odpady v ČR (2002-2012) http://isoh.cenia.cz/groupisoh/ Data pro Ministerstvo životního prostředí od roku 2007 spravuje Česká informační agentura životního prostředí (CENIA). Data za roky 2002 – 2006 spravoval pro Ministerstvo životního prostředí Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce - Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO).
Obrázek 9: Hygiena ŽP – odpady (zdroj: data ÚAP)
22
Staré ekologické zátěže Pod pojmem staré ekologické zátěže jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. (zdroj: CIZP)
Obrázek 10: Hygiena ŽP – staré ekologické zátěže (zdroj: CENIA)
23
Další hygienické závady území Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží) Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (zdroj: www.cgu.cz). Ochranná pásma leteckých staveb V území ORP Jablonec se stabilní letecké stavby nevyskytují. Jsou známa jen vymezená místa heliportu v ÚPD Jablonec nad Nisou – Nemocnice a Bedřichov u Vodojemu pro záchranou službu. Ochranné pásmo není dosud vyhlášené 4) Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. (zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje) Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb.,v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez. (zdroj: UAP 2008)
24
Zvláště chráněná území v SO ORP Jablonec nad Nisou
Obrázek 11: Velkoplošná a maloplošná ochrana (zdroj: data ÚAP (AOPK))
25
Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Toto hodnocení vychází z klasifikace vytvořené Ing. I. Míchalem (zdroj: Míchal, 1994). Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. (zdroj: UAP 2008) Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781 563790 563692 563595 563633 563536 563510
Název obce Maršovice Dalešice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Lučany nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou
Koeficient ekologické stability 4,7 1,5 4,3 2,7 4,5 1,8 4,6 5,8 20,9 30,3 1,9
Tabulka 6: Koeficient ekologické stability (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
26
Obrázek 12: Koeficient ekologické stability (zdroj: data ČSÚ)
27
Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". (zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje) Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. (zdroj: ÚAP 2008)
Obrázek 13: Územní systém ekologické stability (zdroj: data ÚAP)
28
Pilíř hospodářský 5) Zemědělský půdní fond Zemědělská půda - rozloha (ha) Zemědělská půda je součtový ukazatel, který udává souhrn výměr druhů pozemků (kultur) sloužících bezprostředně zemědělskému výrobnímu procesu jako základní prostředek, z něhož se získává rostlinná produkce. Ukazatel je tvořen součtem výměr těchto druhů pozemků: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. Ukazatel je udáván v hektarech. Podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru (%) V území je výměra zemědělské půdy tvořena součtem v předchozím ukazateli jmenovaných druhů pozemků. Celková výměra území je pak dána součtem výměr zemědělské půdy, nezemědělské půdy (sem patří lesní půda, zastavěné plochy a ostatní plochy) a vodních ploch v území. Tento ukazatel je tedy roven podílu, ve kterém v čitateli je součet výměr orné půdy, zahrad, ovocných sadů, chmelnic, vinic a trvalých travních porostů v daném území a ve jmenovateli pak součet výměr zemědělské a nezemědělské půdy a vodních ploch daného území. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Ukazatel je dán podílem výměry orné půdy (v čitateli, viz. ukazatel 0) a výměry zemědělské půdy (ve jmenovateli, viz. ukazatel 0) v daném území. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy (%) Ukazatel je dán podílem výměry trvalých travních porostů (v čitateli, viz. ukazatel 0) a výměry zemědělské půdy (ve jmenovateli, viz. ukazatel 0) v daném území. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru (%) Ukazatel je dán podílem součtu výměr zastavěných ploch a ostatních ploch v daném území a celkové výměry území. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl vodních ploch na celkové výměře katastru (%) Ukazatel je dán podílem výměry vodních ploch v daném území (v čitateli, viz. ukazatel 0) a celkové výměry území (ve jmenovateli, viz. ukazatel). Ukazatel je udáván v procentech. ¨
29
Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781 563790 563692 563595 563633 563536 563510
Podíl trvalých Podíl travních zemědělské porostů z půdy z Podíl orné celkové výměry celkové půdy ze výměry zemědělské zemědělské Název obce katastru (%) půdy (%) půdy (%) Maršovice 78,3 4,3 89,0 Dalešice 57,4 58,0 35,9 Nová Ves nad Nisou 54,0 2,3 91,4 Pulečný 64,2 29,0 68,3 Rádlo 32,6 29,5 64,0 Rychnov u Jablonce nad Nisou 52,5 43,3 51,5 Lučany nad Nisou 43,2 5,1 89,2 Janov nad Nisou 31,2 0,1 92,7 Josefův Důl 10,8 0,1 92,8 Bedřichov 5,1 0,0 96,8 Jablonec nad Nisou 28,9 13,7 56,3
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru (%) 14,2 7,5
Podíl vodních ploch na celkové výměře katastru (%) 0,0 0,0
17,4 8,6 8,6
0,8 0,1 0,4
13,3
0,4
15,6
0,2
14,7 4,6 3,2
0,7 7,8 2,4
30,9
1,9
Tabulka 7: Zemědělský půdní fond (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
Orná půda - rozloha (ha) Orná půda jsou pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny, zelenina a jiné zahradní plodiny, nebo které jsou dočasně zatravňovány (víceleté plodiny na orné půdě, event. dočasné louky). Patří sem i pařeniště, skleníky a japany pokud jsou zřízeny na orné půdě. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Ukazatel je udáván v hektarech. Zahrady - rozloha (ha) Zahrady jsou pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, školky ovocných nebo okrasných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď, pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě.
30
Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu.Ukazatel je udáván v hektarech. Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Ukazatel se skládá z dřívějšího ukazatele Louky, což jsou pozemky porostlé travinami, u nichž hlavním výtěžkem je seno (tráva), i když se nahodile spásají a z ukazatele Pastviny, což jsou pozemky porostlé travinami, které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou. Patří sem též pastevní výběhy pro skot, vepřový dobytek a drůbež. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu.Ukazatel je udáván v hektarech. Vodní plochy - rozloha (ha) Patří sem plocha rybníků s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, potoky vyhrazené pro chov pstruhů, močály, jezera, rybníky a potoky, které neslouží nebo nejsou určeny pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže (umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňovací kanály, vodoteče a otevřené splaškové kanály. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Ukazatel je udáván v hektarech.
Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781 563790 563692 563595 563633 563536 563510
Název obce Maršovice Dalešice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Lučany nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou
Orná Výměra půda Chmelniceobce rozloha rozloha (ha) (ha) (ha) 175,8 5,9 244,4 80,9 -
Ovocné Vinice- Zahrady- sady rozloha rozloha rozloha (ha) (ha) (ha) 9,2 0,0 8,5 0,0
471,5 599,8 965,1
5,9 111,9 92,6 -
-
15,9 9,8 20,4
0,0 0,5 0,0
1225,7
278,7 -
-
32,8
0,6
1313,4 1469,8 2201,3 2426,0
29,0 0,5 0,3 0,0
-
-
32,1 32,9 16,7 4,0
0,0 0,0 0,0 0,0
3138,4
124,3 -
-
271,9
0,3
31
Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781 563790 563692 563595 563633 563536 563510
Název obce Maršovice Dalešice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Lučany nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou
Trvalé travní porosty rozloha (ha) 122,5 50,0
Vodní plochy Ostatní rozloha plochy (ha) rozloha (ha) 0,0 19,0 0,0 15,7
232,7 263,7 201,3
3,6 0,8 3,6
70,2 43,9 74,4
331,6
5,2
139,3
505,9 425,1 220,5 120,9
3,2 10,0 172,1 57,5
176,3 190,2 77,8 67,0
510,0
59,1
714,2
Tabulka 8: Zemědělský půdní fond (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely, je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. (zdroj: ÚAP 2008) Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. (zdroj: ÚAP 2008)
32
Pozemky určené k plnění funkcí lesa Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Jablonec nad Nisou jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č. 289/1995 Sb. §23 a Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů - zpracovatelem je ÚHÚL Jablonec n. Nisou) do čtyř přírodních lesních oblastí: Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Lužická pískovcová vrchovina Lužická pahorkatina Jizerské hory a Ještěd Lesní půda - rozloha (ha) V ukazateli je zahrnuta: porostní půda, tj. půda využívaná přímo k lesní produkci, skutečně zalesněná nebo dočasně odlesněná s úmyslem opětovné obnovy lesního porostu, bezlesí, tj. dočasně odlesněná část lesní půdy, sloužící provozu lesního hospodářství nepřímo (plocha lesních školek, lesních skladů, měkké lesní cesty, průseky všech druhů, přesahují-li šířku 4 m, apod.), odňaté pozemky zemědělskému půdnímu fondu přidělené lesnímu hospodářství k zalesnění, ale dosud nezalesněné, pozemky nad horní hranicí stromové vegetace s výjimkou zastavěných pozemků (vysokohorské chaty, lyžařské vleky a jiná účelová zařízení). Podíl lesů na celkové výměře katastru (%) Ukazatel je dán podílem výměry lesní půdy v daném území (v čitateli, viz. ukazatel 0) a celkové výměry území (ve jmenovateli, viz. ukazatel. Ukazatel je udáván v procentech. kód obce 563714 530425 563731 546577 563781 563790 563692 563595 563633 563536 563510
Lesní_půda - rozloha Podíl lesů na celkové výměře Název obce (ha) katastru (%) Maršovice 13,1 7,4 Dalešice 85,4 35,1 Nová Ves nad Nisou 131,1 27,8 Pulečný 162,8 27,1 Rádlo 563,6 58,4 Rychnov u Jablonce nad Nisou 413,9 33,8 Lučany nad Nisou 538,1 41,0 Janov nad Nisou 786,3 53,4 Josefův Důl 1691,3 76,8 Bedřichov 2165,9 89,3 Jablonec nad Nisou 1202,9 38,3
Tabulka 9: Pozemky určené k plnění funkcí lesa (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
33
Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: Lesy hospodářské Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále podle plnění hlavní funkce rozdělují do subkategorií. V lesích zvláštního určení: Lesy v pásmech ochrany vodních zdrojů I. stupně Lesy v ochranném pásmu zdrojů léčivých minerálních vod Lesy v 1. zóně CHKO, přírodní rezervace, přírodní památka Lesy významné pro uchování biodiverzity Lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření
34
Obrázek 14: Pozemky určené k plnění funkcí lesa (zdroj: data ÚAP)
35
6) Veřejná dopravní a technická infrastruktura Pohyb za prací Údaje o pohybu za prací jsou převzaty z SLBD 2001. Jsou uvedeny počty dojíždějících do centra ORP, do města Jablonce nad Nisou, z vybraných obcí v ORP i mimo ORP. Jablonec nad Nisou je cílem dojížďky především z Liberce a z Tanvaldska, z obcí ORP je nejvýznamnějším zdrojem cest za prací do centra ORP Rychnov u Jablonce nad Nisou. Dojíždí se z 63 % hromadnou dopravou, ze 30 % autem a 7 % osob dochází pěšky či jede na kole. Jablonec nad Nisou je největším zdrojem dojížďky do Liberce (1 357 cest denně). Město:Jablonec nad Nisou v tom Celkem
z toho ve věku
ženy
6 364
3 532
2 832
992
1 121
1 445
1 464
1 187
155
3 897
2 105
1 792
605
649
897
912
747
87
Rychnov u Jabl. nad Nisou
469
215
254
49
85
108
129
84
14
Lučany na Nisou Janov nad Nisou
278 276
127 145
151 131
47 46
37 37
73 52
61 72
55 63
5 6
Nová Ves nad Nisou
149
74
75
14
20
31
42
37
5
Rádlo
114
48
66
14
18
30
24
27
1
85
52
33
24
15
13
17
16
-
84
51
33
6
12
20
18
26
2
Liberec
1 315
752
563
153
227
276
310
299
50
Tanvald
478
279
199
86
91
116
97
81
7
Smržovka
449
235
214
65
73
106
115
78
12
Desná
215
101
114
36
35
49
59
31
5
Pěnčín
210
114
96
43
30
46
49
36
6
Železný Brod
211
140
71
39
35
37
45
47
8
Velké Hamry
183
124
59
30
40
55
30
26
2
Zásada
82
48
34
10
17
15
17
19
4
Skuhrov
98
46
52
15
14
15
21
32
1
Frýdštejn
66
30
36
9
9
15
19
13
1
Jiřetín pod Bukovou
65
34
31
14
13
14
16
8
-
Dojíždějící celkem z toho ostatní obce okresu Jablonec nad Nisou z toho vybrané obce ORP Jablonec nad Nisou:
Josefův Důl Maršovice nejvyšší dojížďka z ostatních obcí mimo ORP:
15 - 24 25 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59
60 a více
muži
Tabulka 10: Údaje o pohybu za prací (zdroj: SLDB, 2001)
Dopravní infrastruktura Širší vztahy Širší dopravní vazby jsou zajištěny silnicí pro motorová vozidla R35, která území napojuje na východní Čechy a Moravu a na Německo, prostřednictvím silnice R10 na Prahu a silnice I/13 na severozápadní Čechy a Polsko. Silnice I/14 napojuje území na Liberec a podhůří Krkonoš a Orlických hor. V železniční dopravě vede územím celostátní dráha 030 (Pardubice -) Jaroměř – Liberec s napojením na Prahu a německou železniční síť (v nákladní dopravě i na polskou), město Jablonec nad Nisou je napojeno regionální drahou 036 Liberec - Harrachov s napojením na polskou regionální trať do Szklarske Poreby a Jelenie Góry. 36
Josefův Důl je napojen odbočnou tratí této regionální dráhy 034 s napojením na trať 036 mimo území ORP. Silniční včetně dopravy v klidu (DvK) V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Rozvoj silniční sítě území ORP Jablonec nad Nisou by výrazně předurčen jeho polohou na rozvodí a horským a podhorským reliéfem krajiny s dominantami Jizerských hor, Černostudničního hřebene a Jizerské hornatiny. Hlavní silniční osou je území je krkonošská silnice – dnešní silnice I/14 (Liberec – Jablonec nad Nisou – Česká Třebová) vedená údolími Nisy a Kamenice. V Jablonci nad Nisou navazovaly na silnici I/14 cesty do Jizerských hor a na hustě osídlené Železnobrodsko, dnes přeměněné na místy velmi hustou síť silnic III. třídy. Z této sítě kvalitou a dopravním významem vyniká napojení Jablonce nad Nisou na další silnice I. třídy. Silnice II/287 vedená v historické stopě napojuje Jablonec nad Nisou na silnici I/10 u Bratříkova. Jen před dvěma desetiletími byla vybudována údolím horní Mohelky moderní sinice I/65 Rádelský mlýn – Jablonec nad Nisou, napojující Jablonec nad Nisou na rychlostní silnici R35 (ve výhledu Liberec – Lipník nad Bečvou), která prochází jihozápadním okrajem území ORP Jablonec nad Nisou Silnice I/65 spojuje Jablonec nad Nisou také na s Rychnovem u Jablonce nad Nisou. Silniční sít uvnitř ORP má radiální charakter, podhorská III/29024 napojuje paralelně s I/14 Liberec, horské silnice III/29029 a III/29035 spojují Bedřichov a Janov nad Nisou s Jabloncem nad Nisou, Rádlo je napojeno silnicí III/2878, horní část údolí Mohelky je přístupná kromě silnice I/65 silnicemi III/28711 a III/28716. Dalešice jsou spojeny s Maršovicemi „starou pražskou“ silnicí III/28719, která napojuje na Jablonec nad Nisou hustou silniční síť Turnovska . Výjimkou je Josefův Důl napojený na Jablonec nad Nisou úzkými silnicemi přes vrcholové partie Jizerských hor nebo kvalitnějšími silnicemi přes Smržovku Silnice I. třídy R35 Liberec - Turnov Moderní rychlostní silnice je vedena mimo obce, přes obtížný terén umožňuje jízdu Rychlí 90 – 130 km/hod. Závadou je křižovatka Rádelský mlýn s malými poloměry ramp a kolizemi mezi odbočujícími a najíždějícími vozidly. I/14 Liberec – Česká Třebová Silnice vedená v historické stopou, v území převáženě obytnou zástavbou včetně průjezdu středem Jablonce nad Nisou. V úseku Liberec – Jablonec nad Nisou - Rýnovice se připravuje stavba přeložky do stopy rekonstruované silnice III/29024. Je nutné ještě vyřešit
37
průchod Jabloncem nad Nisou a Lučany nad Nisou v koordinaci se záměrem přeložky silnice I/10 do trasy jižního obchvatu Jablonce nad Nisou a Lučan nad Nisou. I/65 R35 (Rádelský mlýn) – Jablonec nad Nisou Moderní silnice vedená mimo obce s mimoúrovňovým napojením Rychnova u Jablonce nad Nisou. Je navrženo její budoucí využití též pro vedení silnice I/10 do Harrachova s pokračování ve stopě I/14. Silnice II. třídy II/287 Jablonec nad Nisou – I/10 (Bratříkov) Silnice spojuje Jablonec nad Nisou s Železnobrodskem, prochází obytným územím. Silnice III. třídy Zajišťují spojení z obcí ORP, severního Turnovska a oblastí Zásady a Rádla do Jablonce nad Nisou, umožňují též vzájemné vazby mezi obcemi ORP a jejich částmi a jejich napojení na okolní obce. Severní část území má silnice horského charakteru s minimálními šířkami, malými poloměry oblouků a velkými podélnými sklony s velmi vysokými nároky na jejich zimní údržbu: III/29024 Liberec – Jablonec nad Nisou III/29029 Jablonec nad Nisou – Bedřichov III/29022 Bedřichov – Tanvald III/29035 Jablonec nad Nisou - Hrabětice III/29037 Nová Ves nad Nisou – Karlov III/29034 Malý Semerink (Janov nad Nisou – Hrabětice) III/29032 Velký Semerink (Janov nad Nisou – Jablonec nad Nisou-Jindřichov III/28733 Jablonec nad Nisou – Smržovka III/28734 Nová Ves nad Nisou – Smržovka III/28730 Nová Ves nad Nisou – Horní Černá Studnice III/28741 Nová Ves nad Nisou – Horní Černá Studnice III/2879 Rychnov u Jablonce nad Nisou – Horní Černá Studnice III/28717 Jablonec nad Nisou – III/2879 III/28718 Nová Ves nad Nisou – III/2879 III/28730 Maršovice – Horní Černá Studnice III/28719 Maršovice – Turnov 38
III/28711 Rychnov u Jablonce nad Nisou – Pulečný III/28720 Dalešice – Pulečný III/28713 Rychnov u Jablonce nad Nisou – Hodkovice nad Mohlelkou III/28716 Jablonec nad Nisou-Dobrá Voda - Pulečný III/2878 Jablonec nad Nisou – Dobrá voda III/2876 I/65 – Rádlo – Dlouhý Most III/2874 Rádlo – Jeřmanice III/2875 Jablonec nad Nisou – Rádlo-Milíře Doprava v klidu Parkování a odstavování vozidel v centru Jablonce nad Nisou je regulováno zpoplatněním parkovacích stání v centru města v pracovní dnech a v sobotu dopoledne a zavedením zpoplatněných řízených parkovišť pro rezidenty. Platba je možná v parkovacích automatech nebo zakoupením parkovací karty, na Horním náměstí, pro rezidenty a podnikatele se sídlem v zpoplatněné oblasti je k dispozici sleva. Parkování je zpoplatněno též v Jizerských horách v obcích Bedřichov a Janov nad Nisou. O zimních víkendech je přesto parkovacích míst nedostatek a tento stav vede k pravidelným dopravním kolapsům na silnicích v Jizerských horách postihujícím i hromadnou dopravu. Prozatím není navrženo žádné proveditelné řešení tohoto neupokojivého stavu. Intenzity dopravy Obousměrné intenzity dopravy počtech vozidel za 24 hod vypočtené jako průměrný den v roce jsou převzaty z celostátního sčítání ŘSD z roku 2005. Nejvyšších intenzit dopravy bylo dosahováno na silnici R35 a na silnicích I/65 a I/14 na místních komunikacích území města Jablonce nad Nisou. Na nejzatíženějších křižovatkách v Jablonci nad Nisou byla již v roce 2005 ve špičkách překračována jejich kapacita. Silnice
Stanoviště Úsek od
Do
Celkem voz/24h Z toho těžká
R35
4-0240
Liberec, ul.Hodkovická (k.z.)
Vyús.65
23247
4-0230
vyús.65
Větev 35 k zaús.278
18538
5095
4-1529
hr.okr.Liberec a Jablonec n.N.
Proseč n.Nisou z.z.
7023
1018
4-1530
Proseč n.Nisou z.z.
Jablonec n.Nisou z.z.
7023
1018
4-1532
Jablonec n.Nisou z.z.
Jablonec n.N., zaús.29024
5620
939
4-1533
Jablonec n.N., zaús.29024
Jablonec n.N., ul.Liberecká
9845
1675
4-1323
Jablonec n.N., ul.Liberecká
Jablonec n.N., zaús.65
11249
1825
4-1322
Jablonec n.N., zaús.65
Jablonec n.N., ul.Mlýnská
15553
2407
I/14
I/65
5827
4-1324
Jablonec n.N., ul.Mlýnská
Jablonec n.Nisou k.z.
10874
2297
4-1320
Jablonec n.Nisou k.z.
Smržovka z.z.
10874
2297
4-1546
vyús.z 35
vyús.2879
10554
2378
4-1540
vyús.2879
Jablonec n.N.z.z.
10554
2378
4-1541
Jablonec n.N.z.z.
Jablonec n.N., vyús.287
10554
2378
4-1302
Jablonec n.N., vyús.287
Jablonec n.N., zaús.do 14
22952
4166
39
III/287 III/29024
III/29029
III/29037
4-1301
Jablonec n.N., vyús.z 65
Jablonec n.Nisou k.z.
9686
1731
4-1300
Jablonec n.Nisou k.z.
Pěnčín z.z.
4416
746
4-1339
hr.okr.Liberec a Jablonec n.N.
Jablonec n.N., x s 29029
7729
978
4-1331
Jablonec n.N., x s 29029
Jablonec n.N., ul.Belgická
10225
1252
4-1534
Jablonec n.N., ul.Belgická
Jablonec n.N., zaús.do 14
7361
1402
4-1305
Jablonec n.Nisou, vyús.ze 14
Jablonec n.N., ul.Palackého
8893
1107
4-4211
Jablonec n.N., ul.Palackého
Jablonec n.N., ul.Riegrova
13954
1484
4-4212
Jablonec n.N., ul.Riegrova
zaús.do 29024
9498
1125 569
4-4210
zaús.do 29024
Mšeno n.Nisou k.z.
2120
4-4220
Mšeno n.Nisou k.z.
Janov n.Nisou, vyús.29034
2120
569
4-3770
Lučany n.N., x s 29037
Nová Ves n.N., zaús.do 28733
317
81
III/2879
4-4240
Vrkoslavice, x s 287
Dol.Čer.Studnice, zaús.do 28741
2910
492
III/28716
4-4590
Kokonín, vyús.z 2879
Pulečný, zaús.do 28711
1268
213
III/28719
4-1550
Maršovice, vyús.z 287
Frýdštejn, x s 28724
2713
579
Tabulka 11: Intenzity dopravy (zdroj: ŘSD, 2005)
Železniční doprava Územím ORP Jablonec nad Nisou prochází zastávkou Rychnov u Jablonce nad Nisou v krátkém úseku celostátní dráha 030 (Pardubice -) Jaroměř – Liberec.Tato trať je jako terciérní trať součásti systému AGTC a MD ČR usiluje o její zařazení do evropské sítě TENT v úseku Praha - Zhořelec. Stanice Rychnov u Jablonce nad Nisou je v pracovních dnech jedinou zastávkou dálkových rychlých vlaků v území (z Pardubic, rychlé spojení z Prahy není provozováno). Na Jablonec nad Nisou je stanice napojena linkami MHD. Přes město Jablonec nad Nisou je vedena významná regionální železniční trať 036 Liberec – Harrachov, od července 2010 teoreticky průjezdná až do Jelení Hory (po dořešení komunikace mezi polským a českým řízením provozu). Na trati je provozována taktová železniční doprava mezi Libercem a Tanvaldem s přímými vlaky do Harrachova a o víkendech též dálkové rychlíkové spoje z Tanvaldu do Drážďan. Bylo modernizováno nádraží Jablonec nad Nisou, jsou doplňovány nové zastávky (Jablonec nad Nisou centrum, zastávky ve Smržovce a Desné) a trať se stává páteří dopravní obsluhy mezi Jabloncem a Tanvaldskem. Železniční trať bude modernizována, od roku 2012 se připravuje provoz v taktu 30 min. s novými vozidly Stadler RegioShuttle RS1. Ve stanici Smržovka navazuje na taktovou dopravu provoz na odbočné trati 034 do Josefova Dolu. Kromě železniční dráhy je spojen Jablonec nad Nisou s Libercem též paralelní tramvajovou tratí s provozem tramvají v 15 min. taktu. Také na ní probíhá postupně rekonstrukce a tramvaj bude nadále zajišťovat spojení centra Jablonce nad Nisou se zastávkami v Proseči nad Nisou a Vratislavicích nad Nisou a s centrem Liberce. V minulém desetiletí byl Libereckým krajem plánován nový koncept provozu obou drah v projektu REGIOTRAM NISA, v úseku Hrádek nad Nisou – Harrachov mělo být provozován taktový provoz vozy typu tram – train s průjezdem centrem Liberce a (původně a výhledově i Jablonce nad Nisou). Projekt byl pro nedostatek prostředků pro investice a provoz nového systému modifikován na doplnění železničních tratí o nové zastávky, modernizaci tramvajové tratě, její doplnění o novou větev v Liberci a dopravní a tarifní integraci provozu obou drah. Cílové řešení drážní dopravy bylo odloženo, Nedořešena zůstala fyzická integrace terminálů železnice, tramvaje a autobusů na území Jablonce nad Nisou.
40
Integrovaná hromadná doprava V Jablonci nad Nisou je již mnoho desetiletí integrována městská hromadná doprava s příměstskou hromadnou. Po zrušení tramvajové dopravy do Janova a Rychnova u Jablonce nad Nisou jsou provozovány městské autobusy také do Bedřichova, Janova nad Nisou, Lučan nad Nisou, Nové Vsi nad Nisou a Pulečného a Rychnova u Jablonce nad Nisou. Městská hromadná doprava při přiměřeném rozsahu kompenzace provozních ztrát dlouhodobě vyniká promyšlenou dopravní koncepcí, kvalitou služby a vysokým využíváním MHD. Integraci se železniční dopravou umožňoval integrovaný dopravní systém JARIS. Po zavedení integrovaného dopravního systému IDOL byl IDS JARIS zrušen a pravidla IDOL jsou postupně zaváděna koordinátorem KORID LK i na MHD a regionální dopravu v Jablonci nad Nisou. Dopravní obslužnost v území objednává Liberecký kraj, na území města Jablonce nad Nisou a obcí obsluhovaných MHD také města a obce. Tramvajovou linku 11 objednává společně kraj a město Jablonec nad Nisou. Provoz v rozsahu dopravní obslužnosti zajišťuje v MHD Dopravní podnik města Liberce kraje ve spolupráci s ČSAD Jablonec nad Nisou, příměstskou autobusovou dopravu ČSAD Jablonec nad Nisou, ČSAD Semily, OSNADO a ČSAD Střední Čechy, železniční dopravu České dráhy. Od poloviny roku 2005 se na přípravě jízdních řádů podílí i společnost KORID LK, spol. s r.o.. V závěru roku 2008 vyhlásil Liberecký kraj výběrové řízení na „Provozovatele Jizerskohorské železnice“. Toto výběrové řízení se týká provozování drážní dopravy na tratích 034 Smržovka - Josefův Důl, 036 Liberec - Tanvald - Harrachov, 037 Liberec Frýdlant, 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem a 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem. V roce 2009 byl také vyhlášen vítěz výběrového řízení na provozovatele Jizerskohorské železnice. Vítězem se stala akciová společnost České dráhy. České dráhy tak budou i nadále provozovat drážní dopravu také na tratích 034, 036, 037, 038 a 039. V podmínkách výběrového řízení je však mimo jiné nasazení moderních nízkopodlažních vozidel. V srpnu 2009 přijala Vláda České republiky usnesení č. 1132, které se týká financování veřejné dálkové a regionální železniční dopravy v letech 2010 až 2019. Díky tomuto usnesení dochází k dofinancování ztráty vzniklé ze zajištění drážní dopravy. Mimo dopravní obslužnost kraje jsou provozovány dálkové autobusové i železniční spoje. Rychlíkové vlaky zastavují v Rychnově u Jablonce nad Nisou a o víkendech také v Jablonci nad Nisou. Dálkové autobusy mají terminál na autobusovém nádraží Jablonce nad Nisou, dálkové spoje jsou vedeny také do Josefova Dolu. MHD v Jablonci nad Nisou, Bedřichově, Janově nad Nisou, Pulečném, Nové Vsi nad Nisou, Rychnově u Jablonce nad Nisou a Lučanech nad Nisou byla do 31.12.2009 provozována společností ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. Od 1.1.2010 se oficiálně dopravcem na všech linkách stal Dopravní podnik města Liberce, a.s., na základě smlouvy mezi dopravci je v Jablonci n.N. autobusová MHD i nadále provozována autobusy ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. Od 1.1.2010 má i jablonecká MHD veškeré předplatné na kartách Opuscard. V integrovaném dopravním systém IDOL zahájil od roku 2009 postupné optimalizace jízdních řádů příměstské autobusové dopravy. Zjednodušilo se číslování linek tak, aby cestujícím stačilo znát koncové trojčíslí z oficiálního šestimístného čísla linky, první číslo označuje ORP konce linky, končí vždy v menším sídle , 1 = ORP Jablonec nad Nisou, 7 = 41
ORP Tanvald, 9 = ORP Semily, podle čísel je tedy patrné kam linky z Jablonce nad Nisou jedou (s výjimkou linky do města Liberce). Od 13.12.2009 jsou dle nových pravidel očíslovány např. tyto nově zavedené linky: 141 Liberec-Jablonec nad Nisou 742 Jablonec n.Nisou-Nová Ves n.Nisou-Smržovka Integrovaný dopravní systém v Libereckém kraji zajistí větší kvalitu služby při využití omezených finančních zdrojů kraje. Integrace byla zahájena v roce 2004 zaváděním bezkontaktních čipových karet, od roku 2009 nahrazených krajskou kartou Opuscard. Druhým krokem integrace došlo v roce 2005 ke sjednocení jízdného u krajských autobusových linek v pásmech do cca 50 km. Třetím krokem integrace došlo ke sjednocení smluvních přepravních podmínek.V roce 2009 byla zahájena tarifní integrace se zónověrelační Integrovaným tarifem IDOL. Cyklistická a pěší doprava V Jablonci nad Nisou má vzhledem k velikosti města význam i pěší a cyklistická doprava, nemotorovou, především pěší, dopravou se mimo zimní měsíce zajišťuje cca třetina cest ve městě. I pro „dojížďku“ do Jablonce nad Nisou je pro 6 % uváděna pěší doprava, jen pro 1 % ale cyklistická. Centrum města je pro pěší dopravu vhodně vybaveno, chodníky chybí v některých okrajových částech města, není též dořešeno pěší propojení terminálů hromadné dopravy (železnice, autobusy, tramvají). Cyklistické stezky jsou realizovány jen v rámci nových staveb (5. května, podél Údolní nádrže Mšeno a podél Rýnovické Nisy a nové ulice Na Čihadle), ucelený systém cyklistických stezek není k dispozici ani v plánu k brzké realizaci, v meziměstském měřítku se jím zabývá Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji z roku 2006. Přes území ORP jsou vedeny turistické stezky a rekreační cyklotrasy. Nejvýznamnější je cyklotrasa Nisa – Odra, která však je vedena z Nové Vsi nad Nisou po Černostudničním hřebeni po cyklotrase 3038 vedené převážně po silnicích III. třídy z důvodu neexistence vhodné komunikace podél řeky Nisy. Z Jablonce nad Nisou vycházejí cyklotrasy do Liberce (3037 a 3038), do Svijan (3038-3047) a do Jizerských hor (3023). Přes katastr Bedřichova vede páteřní Jizersko-krkonošská magistrála č. 22, v Jizerských horách je hojně využívána hustá síť zpevněných cest vhodných pro rekreační cyklistiku s podporou cyklobusů provozovaných ČSAD Jablonec nad Nisou. Pro ochranu pěších turistů před hustým provozem cyklistů jsou budovány nové trasy pro pěší turisty (např. Nová hřebenovka).
42
Obrázek 15: Dopravní infrastruktura (zdroj: data ÚAP)
43
Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje měst i venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Počet obyvatel žijících v trvale obydlených bytech (TOB) Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech.
Název obce
Kód obce
Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%)
Počet trvale obydlených domů
Počet trvale obydlených bytů (TOB)
Byty podíl v rodinných domech (%)
Josefův Důl
563633
20,4
231
402
56,5
Bedřichov
563536
19,8
66
73
90,4
Jablonec nad Nisou
563510
7,7
4 677
17 964
25,5
Dalešice
530425
40,0
39
48
95,8
Janov nad Nisou
563595
17,1
291
423
75,2
Lučany nad Nisou
563692
22,7
376
564
72,3
Maršovice
563714
27,7
106
138
92,0
Nová Ves nad Nisou
563731
14,3
179
222
94,1
Pulečný
546577
22,0
77
103
85,4
Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou
563781
23,0
150
194
88,7
563790
14,2
407
726
56,5
Tabulka 12: Základní údaje o technické infrastruktuře (zdroj: ČSÚ, 2011)
Vodovody Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž byt je zásobován pitnou vodou z vodovodu, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Ukazatel je udáván v procentech.
44
Obrázek 16: Vodovodní síť (zdroj: data ÚAP)
45
Kanalizace Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž byt je napojen na kanalizaci, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Ukazatel je udáván v procentech.
Obrázek 17: Kanalizační síť (zdroj: data ÚAP)
46
Plyn a elektřina Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a do jejichž bytu je zaveden plyn, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Ukazatel je udáván v procentech.
Obrázek 18: Plynovod (zdroj: data ÚAP)
47
Obrázek 19: Elektrické vedení (zdroj: data ÚAP)
48
Sledovaný jev Kód obce Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobovaných pitnou vodou z vodovodu s plynem zavedeným do bytu napojených na kanalizaci
Josefův Bedřichov Jablonec Dalešice Důl nad Nisou 563633 563536 563510 530425 97,8 98,0 99,5 98,2
Janov nad Nisou 563595 95,1
22,0
3,4
85,3
92,1
22,6
4,6
56,9
82,8
-
5,9
940
204
44 823
114
1 094
919
200
44 619
112
1 040
207
7
38 225
105
247
43
116
37 094
-
65
Nová Ves nad Nisou 563714 563731 98,9 97,6
Pulečný
Rádlo
Sledovaný jev
Lučany Maršovice nad Nisou
Kód obce Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobova ných pitnou vodou z vodovodu s plynem zavedený m do bytu napojený ch na kanalizaci
563692 96,7
Rychnov u Jablonce nad Nisou 546577 563781 563790 99,6 98,9 99,2
70,2
67,7
2,6
4,6
62,5
66,5
13,1
49,9
7,9
-
-
67,7
1 476
359
579
260
534
1 994
1 428
355
565
259
528
1 978
1 036
243
15
12
334
1 327
193
179
46
-
-
1 350
Tabulka 13: Technická infrastruktura (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
49
7) Sociodemografické podmínky Populační vývoj Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP v letech 1950–2001 (SLDB 2001). Obec Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
1869 1209 3600 3967 3644 12854 1503 1794
1880 1206 4126 3713 4056 15560 1723 1727
1890 1268 5032 4135 4413 22833 1800 1788
1900 1910 1255 1394 5386 5431 4400 4664 4725 5038 31993 43242 1930 2084 2010 1944
2912 496 1083 324
3049 458 1017 313
3450 621 1065 326
3803 702 1066 310
3584 724 1086 328
Obec Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
1961 255 1590 1780 1967 36116 937 769
1970 177 1437 1542 1893 36679 859 673
1980 165 1319 1321 1754 42179 723 552
1991 163 1071 1012 1438 45937 575 467
2001 239 990 1143 1573 45266 609 553
2005 517 412 221
1924 475 376 163
1967 387 286 146
1822 360 216 116
2013 359 260 114
1921 1196 4423 4045 4323 39147 1819 1631
1930 1248 4320 4236 5119 50084 2339 1737
1950 540 1956 1857 2386 32749 952 894
3040 679 946 337
3616 863 1023 410
1858 466 421 211
Tabulka 14: Vývoj počtu obyvatel (zdroj: Demografický lexikon ČSÚ)
50
Obrázek 20: Vývoj počtu obyvatel (zdroj: Demografický lexikon ČSÚ)
51
Současný počet obyvatel Udává počet obyvatel území k určitému okamžiku. Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to bez ohledu na státní občanství. Do počtu obyvatel jsou tak podle zákona o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) zahrnuti cizinci s trvalým pobytem, cizinci s přechodným pobytem na základě víza nad 90 dnů a cizinci, kterým byl přiznán azyl. Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781 563790 563692 563595 563633 563536 563510
Název obce Maršovice Dalešice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Lučany nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou
Počet obyvatel k 31.12.2011 523 174 715 348 740 2651 1750 1367 914 322 45206
Tabulka 15: Počet obyvatel k 31.12. 2011 (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
Struktura obyvatelstva Živě narození Ukazatel udává počet statistických hlášení o narození, doručených Českému statistickému úřadu od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení a matriky), vztahujících se k danému období a území. Definice živě narozeného dítěte je stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 Sb. Za živě narozené dítě se podle této definice považuje plod, který projevil některou ze známek života (dech, srdeční akce, pulzace pupečníku, aktivní pohyb svalstva) a má porodní hmotnost 500 gramů a vyšší nebo má porodní hmotnost nižší než 500 gramů a přežije alespoň 24 hodin po porodu. Zemřelí Ukazatel udává počet zemřelých osob v daném období a území, o jejichž úmrtí obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení a matriky) statistické hlášení o úmrtí. Přistěhovalí Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů přistěhování na dané území. Přistěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování). U osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trvalému pobytu (např. u cizinců s krátkodobým pobytem), se stěhování 52
nesleduje. Do vykazovaných hodnot není zahrnuto stěhování uvnitř sledovaného území. Za přistěhovalou osobu je v demografické statistice považována osoba, o které zpravodajská jednotka (ohlašovna pobytu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR statistické hlášení o stěhování. Vystěhovalí Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů vystěhování z daného území. Vystěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování). U osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trvalému pobytu (např. u cizinců krátkodobým pobytem), se stěhování nesleduje. Do vykazovaných hodnot není zahrnuto stěhování uvnitř sledovaného území. Za vystěhovalou osobu je v demografické statistice považována osoba, za niž zpravodajská jednotka (ohlašovna pobytu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR statistické hlášení o stěhování. Průměrný věk Průměrný věk obyvatelstva je počítán jako aritmetický průměr věku všech žijících jedinců v dané populaci a lokalitě k okamžiku výpočtu. Kód Živě Průměrný obce Název obce narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí věk 563714 Maršovice 3,0 3,0 28,0 17,0 40,3 530425 Dalešice 3,0 0,0 13,0 3,0 37,5 Nová Ves nad 563731 Nisou 6,0 6,0 32,0 22,0 39,8 546577 Pulečný 6,0 1,0 10,0 12,0 38,9 563781 Rádlo 6,0 4,0 36,0 16,0 38,9 Rychnov u Jablonce nad 563790 Nisou 37,0 20,0 79,0 63,0 37,1 Lučany nad 563692 Nisou 14,0 17,0 43,0 52,0 40,4 563595 Janov nad Nisou 15,0 8,0 57,0 49,0 40,3 563633 Josefův Důl 6,0 12,0 26,0 20,0 44,0 563536 Bedřichov 3,0 3,0 18,0 5,0 36,5 Jablonec nad 563510 Nisou 486,0 409,0 947,0 849,0 41,1 Tabulka 16: Základní demografické údaje (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
Přirozený přírůstek Přirozený přírůstek obyvatel je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Saldo migrace Saldo migrace je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území. 53
Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří nedosáhli věku 15 let (viz. ukazatel 0), ve jmenovateli pak hodnota ukazatele 0. Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let Ukazatel udává počet osob ve věku 0 - 14 let na daném území v okamžiku, kterým končí stanovené období. Stanoveným obdobím je zpravidla kalendářní rok. Konečný stav těchto osob v tom případě vyjadřuje jejich počet ve 24:00 hodin 31. prosince stanoveného roku. Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku 65 let nebo vyššího (viz. ukazatel 0), ve jmenovateli pak hodnota ukazatele 0. Počet obyvatel ve věku 65 let a více Ukazatel udává počet osob ve věku 65 let a více na daném území v okamžiku, kterým končí stanovené období. Stanoveným obdobím je zpravidla kalendářní rok. Konečný stav těchto osob v tom případě vyjadřuje jejich počet ve 24:00 hodin 31. prosince stanoveného roku.
Kód obce Název obce 563714 Maršovice 530425 Dalešice Nová Ves nad 563731 Nisou 546577 Pulečný 563781 Rádlo Rychnov u Jablonce nad 563790 Nisou Lučany nad 563692 Nisou Janov nad 563595 Nisou 563633 Josefův Důl 563536 Bedřichov Jablonec nad 563510 Nisou
Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu Přirozený Saldo obyvatel přírůstek migrace (%) 0,0 11,0 14,3 3,0 10,0 20,7
Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na Počet celkovém obyvatel počtu ve věku obyvatel 0 - 14 let (%) 75,0 36,0
Počet obyvatel ve věku 65 let a více 73,0 22,0
0,0 5,0 2,0
10,0 -2,0 20,0
15,4 18,7 17,8
110,0 65,0 132,0
90,0 48,0 98,0
17,0
16,0
19,3
512,0
293,0
-3,0
-9,0
14,1
247,0
244,0
7,0 -6,0 0,0
8,0 6,0 13,0
14,9 12,1 20,2
204,0 111,0 65,0
207,0 189,0 30,0
77,0
98,0
14,9
6725,0
7320,0
Tabulka 17: Základní demografické údaje (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
54
Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti (%) - dosažitelní Míra nezaměstnanosti pro dosažitelné uchazeče vyjadřuje v případě menších územních jednotek (obcí, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, atd.) podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na počtu ekonomicky aktivních osob, kde čitatel a jmenovatel jsou ukazatelé konstruované podle následujících algoritmů: Čitatelem je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR a občanů EU (EHP) v území. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. Jmenovatelem je v tomto případě menších územních jednotek počet ekonomicky aktivních osob odvozených z výsledků posledního SLDB, tj. jsou zahrnuty všechny zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující studenti a učni, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu a osoby nezaměstnané (podle okamžitého stavu k rozhodnému okamžiku sčítání, bez ohledu na formu vztahu k zaměstnavateli). Ukazatel je udáván v procentech. Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní Je to počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR a občanů EU (EHP) v území. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. Počet uchazečů o zaměstnání Je to počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na ÚP s bydlištěm v příslušné obci. U státního občana České republiky se bydlištěm rozumí adresa místa trvalého pobytu na území České republiky. U cizince, který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, se bydlištěm rozumí adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje. U cizince, který není občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, se bydlištěm rozumí adresa místa trvalého pobytu na území České republiky. Počet uchazečů o zaměstnání - absolventi Na základě dohody mezi MŠMT a MPSV je pro potřeby statistického sledování používaná definice absolventa jako uchazeče o zaměstnání evidovaného na ÚP podle místa jeho trvalého bydliště k určitému datu (30.4. nebo 30.9. daného roku), u kterého doba od úspěšného ukončení jeho studia nepřekročila 2 roky. Tato definice je platná od 55
1. ledna 2004. Dříve se jednalo o uchazeče, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) 2 let – bez ohledu na délku evidence v ÚP. Absolventi škol se hlásí do evidence ÚP podle místa svého trvalého bydliště, tzn., že se mohou objevit jako nezaměstnaní v jiném okrese, než v jakém studovali. Tato situace nastává zejména u absolventů vysokých škol. Počet uchazečů o zaměstnání - evidence nad 12 měsíců Uchazeči o zaměstnání, kteří jsou zapsáni v evidenci úřadů práce po dobu delší než 12 měsíců.
Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781 563790 563692 563595 563633 563536 563510
Název obce Maršovice Dalešice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Lučany nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou
Počet Míra uchazečů o Počet nezaměstnanosti zaměstnání uchazečů o (%) - dosažitelní - dosažitelní zaměstnání 11,7 22,0 22,0 3,3 2,0 2,0
Počet uchazečů o zaměstnání absolventi 1,0 0,0
Počet uchazečů o zaměstnání - evidence nad 12 měsíců 9,0 1,0
7,9 17,1 6,1
27,0 19,0 17,0
30,0 19,0 18,0
4,0 4,0 1,0
9,0 8,0 2,0
10,4
105,0
110,0
3,0
42,0
8,1
62,0
68,0
6,0
17,0
7,6 8,9 6,1
44,0 47,0 7,0
46,0 50,0 7,0
1,0 3,0 1,0
12,0 19,0 0,0
7,7
1830,0
1984,0
107,0
642,0
Tabulka 18: Základní demografické údaje - nezaměstnanost (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
Vzdělání Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na počtu obyvatel území této věkové kategorie. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let a jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vzdělání základní nebo jsou bez vzdělání vůbec, ve jmenovateli pak hodnota celkového počtu obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) 56
Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na počtu obyvatel území této věkové kategorie. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let a jejichž dosažené dokončené vzdělání je vzdělání vysokoškolské nebo vyšší, ve jmenovateli pak hodnota celkového počtu obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let. Ukazatel je udáván v procentech. Ekonomická aktivita podle odvětví Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Čitatel podílu je dán počtem ekonomicky aktivních osob v primárním sektoru hospodářství, jmenovatelem je hodnota celkového počtu ekonomicky aktivních osob v území. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Čitatel podílu je dán počtem ekonomicky aktivních osob v sekundárním sektoru hospodářství, jmenovatelem je hodnota celkového počtu ekonomicky aktivních osob v území. Ukazatel je udáván v procentech. Vyjíždějící do zaměstnání a škol Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec (městskou část) Osoby vyjíždějící do zaměstnání mimo obec (městskou část) jsou zaměstnaní, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a učňů. Jsou to osoby, které mají v obci (městské části) trvalý pobyt, ale jejich pracoviště je v jiné obci (městské části). Vyjíždějící do škol mimo obec (městskou část) Vyjíždějící osoby do škol mimo obec (městskou část) jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci (městské části) trvalý pobyt, ale jejich škola je v jiné obci (městské části). Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle vyjížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Tzn. mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). Dojíždějící do zaměstnání a škol do obce Dojíždějící do zaměstnání do obce (městské části) Osoby dojíždějící do zaměstnání do obce (městské části) jsou zaměstnaní, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a učňů. Jsou to osoby, které mají v obci (městské části) pracoviště, ale místo jejich trvalého pobytu je v jiné obci (městské části). Dojíždějící do škol do obce (městské části) Dojíždějící osoby do škol do obce (městské části) jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci (městské části) školu, ale jejich místo trvalého pobytu je v jiné obci (městské části).
57
Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle dojížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Tzn. mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). Sledovaný jev
Josefův Důl
Kód obce 1 2 3 4 5
Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec
Bedřichov
Jablonec Dalešice nad Nisou
563633
563536
563510
530425
Janov nad Nisou 563595
31,5
21,3
22,2
26,0
26,0
4,5
6,6
8,9
3,1
7,5
5,7
7,0
0,7
-
1,9
46,3
28,9
45,8
51,7
44,4
196
45
3 020
36
324
6
Vyjíždějící do škol mimo obec
35
42
1 059
11
87
7
Dojíždějící do zaměstnání do obce
74
94
5 702
5
177
8
Dojíždějící do škol do obce
49
-
1 601
1
61
Sledovaný jev
Kód obce 1
2
3 4 5 6 7 8
Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec Vyjíždějící do škol mimo obec Dojíždějící do zaměstnání do obce Dojíždějící do škol do obce
Lučany nad Nisou 563692
Maršovice
Nová Ves nad Nisou
Pulečný
563714 563731
Rádlo
Rychnov u Jablonce nad Nisou
546577
563781
563790
28,8
25,2
26,3
30,8
19,6
24,9
4,3
4,3
4,4
2,8
4,6
5,3
0,9
4,3
2,0
8,1
6,4
3,2
50,1
58,5
52,2
53,2
38,6
46,5
391
104
199
79
164
598
101
51
73
50
61
177
273
56
66
41
37
300
24
4
-
-
1
32
Tabulka 19: Vzdělání, vyjížďka a dojížďka do škol (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
58
8) Bydlení Zdrojem dat použitých v této kapitole je Český statistický úřad (ČSÚ), především poslední Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), které proběhlo v roce 2001. Bytová výstavba je potom statistickým úřadem sledována průběžně, a proto jsou použita data za celé období 2001– 2008. Počet dokončených bytů Počet bytů v budovách pro bydlení, nových i stávajících, jejichž výstavba byla ve sledovaném období v území dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí. Počet dokončených bytů v rodinných domech Ukazatel uvádí počet bytů, jejichž dokončení bylo ve sledovaném roce nahlášeno příslušnému stavebnímu úřadu. Hlášení se vztahuje na každou stavbu rodinného domu, jeho přístavbu či stavební úpravu, nebo nový byt získaný stavební úpravou stávajícího nebytového prostoru v jejímž důsledku vznikl alespoň jeden byt. Do celkového počtu bytů jsou zahrnuty všechny typy bytů (garsoniéry, dvougarnosiéry, jedno-, dvou-, tří-, čtyř-, pětia vícepokojové byty).
Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781 563790 563692 563595 563633 563536 563510
Název obce Maršovice Dalešice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Lučany nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou
Počet dokončených Počet dokončených bytů v bytů rodinných domech 1 3 8 1 3 13 6 8 2 2 42
1 3 5 1 3 6 6 6 2 1 30
Tabulka 20: Bytový fond (zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
59
Bytová výstavba Intenzita bytové výstavby je hodnocena absolutním počtem dokončených bytů (v rodinných a bytových domech a ostatních stavbách) a počtem dokončených bytů v obci na 1 000 obyvatel středního stavu. Nevýhodou absolutního ukazatele je, že nezohledňuje velikost obce a proto byla zvolena relativizace počtem obyvatel. Oba ukazatele jsou počítány za období 2001–2008.
Název obce Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
BC_2001 RD_2001 BD_2001 BC_2002 RD_2002 BD_2002 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 0 2 2 0 3 3 0 60 8 45 25 17 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 1 1 0
Název obce Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
BC_2003 RD_2003 BD_2003 BC_2004 RD_2004 BD_2004 4 3 0 1 1 0 1 1 0 0 0 0 2 0 0 20 3 0 3 3 0 0 0 0 186 20 62 99 20 62 0 0 0 0 0 0 4 3 0 3 3 0
Název obce Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
BC_2005 RD_2005 BD_2005 BC_2006 RD_2006 BD_2006 3 3 0 4 4 0 0 0 0 4 4 0 2 1 0 5 2 0 5 5 0 1 1 0 133 22 100 38 24 0 2 0 0 4 4 0 6 5 0 1 1 0
4 3 0 0
87 9 1 3
12 1 6 1
4 3 0 0
6 7 1 3
9 1 4 0
0 0 0 0
75 0 0 0
0 0 0 0
35 3 2 0
6 4 0 0
13 1 0 1
10 3 2 0
4 4 0 0
13 1 0 1
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
60
Název obce Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
BC_2007 RD_2007 BD_2007 BC_2008 RD_2008 BD_2008 1 1 0 31 4 0 3 3 0 5 3 0 4 3 0 4 1 0 2 2 0 10 10 0 87 34 41 123 52 62 1 1 0 1 1 0 4 3 0 4 4 0 41 3 1 1
15 3 1 1
24 0 0 0
15 4 0 3
15 4 0 3
0 0 0 0
Tabulka 21: Bytová výstavba (zdroj: ČSÚ)
Struktura bytového fondu Počet trvale obydlených domů Dům je obydlen trvale, jestliže v něm má trvalý pobyt alespoň jedna osoba. Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem např. rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy, provozní budovy s bytem či více byty apod. Počet trvale obydlených bytů (TOB) Byt je obydlen trvale, jestliže je v něm hlášena alespoň jedna osoba k trvalému pobytu. Byt je soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Byt musí mít obytný prostor, vlastní uzavíratelný vstup, prostor pro vaření, prostor pro tělesnou hygienu. Za byty se z hlediska sčítání považují také jednotlivé obytné místnosti ve svobodárnách, penzionech, domech pečovatelské služby apod., pokud slouží k ubytování trvalého charakteru na základě dekretu a jsou směnitelné za jinou bytovou jednotku (tzv. dekretované místnosti). Podíl TOB v rodinných domech (%) Jedná se o podíl počtu trvale obydlených bytů v rodinných domech (v čitateli) na celkovém počtu trvale obydlených bytů (ve jmenovateli). Ukazatel je udáván v procentech. Podíl TOB postavených do roku 1945 (%) Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných do roku 1945, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. Ukazatel je udáván v procentech. 61
Podíl TOB postavených mezi roky 1946 - 1990 (%) Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1946 až 1990, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl TOB postavených mezi roky 1991 - 2001 (%) Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1991 až 2001, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. Ukazatel je udáván v procentech.
Název obce Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou Dalešice Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou
Podíl neoby dlenýc h bytů z celkov ého počtu bytů (%) 20,4 19,8 7,7
Počet trvale obydlen ých domů
Počet trvale obydle ných bytů (TOB)
Byty podíl v rodinn ých domec h (%)
Byty podíl postaven ých do roku 1945 (%)
Byty podíl postaven ých mezi roky 1946 1990 (%)
Byty podíl postavený ch mezi roky 1991 - 2001 (%)
231 402 66 73 4 677 17 964
56,5 90,4 25,5
65,9 37,0 31,7
27,6 39,7 59,5
3,0 17,8 8,0
40,0 17,1 22,7 27,7 14,3
39 291 376 106 179
48 423 564 138 222
95,8 75,2 72,3 92,0 94,1
72,9 68,1 71,6 73,9 65,8
14,6 18,2 15,6 19,6 23,9
10,4 10,9 10,8 4,3 9,5
22,0 23,0 14,2
77 150 407
103 194 726
85,4 88,7 56,5
68,0 52,1 42,3
18,4 30,4 40,2
12,6 13,4 15,7
Tabulka 22: Struktura bytového fondu (zdroj: ČSÚ)
62
9) Rekreace Počet staveb pro rodinnou rekreaci
OBEC Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
Objekty individuální rekreace 223 411 429 327 47 147 79
Počty lůžek v objektech Chaty, individuální rekreační rekreace domky Chalupy 892 64 159 1644 0 411 1716 0 429 1308 36 291 188 31 16 588 27 120 316 10 69
67 36 21 30
268 144 84 120
0 3 0 2
67 33 21 28
Kategorie střediska CR PSR SCR PSR PSR PSCR PSR NONE NONE NONE NONE NONE
Tabulka 23: Počet staveb pro rodinnou rekreaci (zdroj: ČSÚ) Vysvětlivky: PSCR - polyfunkční středisko CR, NOC - nástupní a obslužné centrum, SCR - středisko CR, PSR příměstské středisko rekreace, NONE - obec není žádnou kategorií střediska CR
Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení, která pravidelně nebo nepravidelně poskytují přechodné ubytování hostům. Jejich kapacita musí být nejméně 5 pokojů nebo 10 lůžek. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, motely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená. Mezi ostatní hromadná ubytovací zařízení patří např. rekreační zařízení podniků, školící střediska, kulturně-historické objekty, lázeňská zařízení a jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují lůžkovou kapacitu pro cestovní ruch (např. domovy mládeže, vysokoškolské koleje, podnikové ubytovny apod.).
63
Kód obce 563714 530425 563731 546577 563781 563790 563692 563595 563633 563536 563510
Název obce Maršovice Dalešice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Lučany nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou
Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 0 0 4 0 1 0 13 26 26 22 14
Tabulka 24: Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem (zdroj: zdroj: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady)
10) Hospodářské podmínky Hospodářské podmínky územních celků lze vyjádřit řadou různorodých charakteristik, pomocí nichž jej lze komplexně popsat a analyzovat. Pro účely této práce bylo nutno z mnoha zdrojů dat a ukazatelů vybrat takové, které mají vysokou vypovídací hodnotu ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji území, jsou jeho významným určujícím a vypovídajícím prvkem a zároveň se vztahují k jednotkám obcí. Hospodářské podmínky studovaného územního celku jsou popsány na základě analýzy situace na trhu práce v regionu – určení pracovního významu jednotlivých obcí i s ohledem na nejvýznamnější zaměstnavatele v regionu, analýzy podnikatelské aktivity a zvláštní pozornost je věnována hodnocení hospodaření jednotlivých obcí. Hospodaření obcí Název obce Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
OBYV_2008 298 981 1273 1784 45254 657 668 2566 490 329 144
PRIJ_2008 VYD_2008 DLUH_0909 18308326,39 21652922,6 1753846 15315466,67 16398038,4 0 25040222,77 16953522,7 9037324,2 22198076,22 23132282,8 6441403,26 3298670851 3232783968 283235482,2 7297376,75 8178896,06 2775433,95 8689188,3 9937163,63 0 48285731,49 41495762,2 23028605,02 6326687,72 6455659,89 0 4578341,7 5435926,3 0 1630861,04 1249495,3 0
64
Název obce Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice
IND1_0909 IND2_0909 DPRIJ_2008 5885,39 9,6 5132,52 0 0 10592,98 7099,23 36,1 12340,96 3610,65 29 16250,91 6258,79 8,6 523888,43 4224,4 38 5345,14 0 0 6677,7 8974,51 47,7 21566,14 0 0 3293,43 0 0 2621,45 0 0 1042,25
Tabulka 25: Hospodaření obcí (zdroj: ČSÚ) Vysvětlivky: OBYV_2008 - počet trvalých obyvatel obce k 31.12.20098 od ČSÚ, PRIJ_2008 - celkové příjmy obce za rok 2008 v Kč, VYD_2008 - celkové výdaje obce za rok 2008 v Kč, DLUH_0909 - celková zadluženost obce k 31.9.2009 v Kč, výpočet viz text PRURÚ téma A.2 (ÚAP Libereckého kraje), IND1_0909 - částka z celkové zadluženosti obce k 31.09.2009 připadající na 1 trvalého obyvatele v Kč, IND2_0909 - udává kolik % z celkových příjmů obce za rok 2008 představuje celková zadluženost obce
Záměry Krajské záměry D07 - silnice I. třídy, úsek Jablonec nad Nisou - Smržovka - Tanvald Úkoly pro územní plánování: - upřesnit, stabilizovat a řešit uzemní souvislosti vedení koridoru, - koordinovat vazby na koridor silnice I/14 v prostoru Jablonce nad Nisou, D11A - silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou Úkoly pro územní plánování: - upřesnit, stabilizovat a řešit územní souvislosti vedení koridoru, - koordinovat vazby na koridor silnice I.třídy v úseku Jablonec nad Nisou – Nová Ves nad Nisou – Smržovka - Tanvald. D42 Nová Hřebenovka, jižní a severní větev, Krkonoše - Jizerské hory - Ještědský hřbet - Lužické a Žitavské hory - Českosaské Švýcarsko. D40 Koridor Lužická Nisa, Hrádek nad Nisou - Chrastava - Liberec - Jablonec nad Nisou - Nová Ves nad Nisou Kriteria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: a) Akceptovat stávající rozsah a režim letních i zimních turistických cest a cyklotras zejména ve zvláště chráněných územích. 65
b) Na území CHKO Jizerské hory v rámci koridoru Nova Hřebenovka nerozšiřovat síť cyklotras a lyžařských běžeckých tras do EVL Bukovec a I. zóny CHKO Jizerské hory. Úkoly pro územní plánování: a) V rámci koridorů vyhledat konkrétní vedení turistických, cyklistických, lyžařských a vodních tras, na území se zvláštní ochranou přírody vést trasy v maximální možné míře po stávající dopravní síti. b) Koordinovat vedení tras mezi obcemi Libereckého kraje a ve vazbách na sousední kraje a sousední státy Polsko a Německo. c) Koordinovat vazby jednotlivých druhů dopravy, preferovat segregaci tras dle jednotlivých aktivit pro zmenšení kumulace negativních vlivů na chráněna území. d) Vytvářet podmínky pro rozvojové aktivity cestovního ruchu, upřesňovat rozsah a náplň multifunkčních koridorů. P37 Bílá Nisa, úsek Bedřichov - Janov nad Nisou P28 Mohelka, Kokonín P43 Novoveský potok, Nová Ves nad Nisou P09 Lužická Nisa, úsek Jablonec nad Nisou - Hrádek nad Nisou Protipovodňová opatření na tocích jsou vymezena v grafické části ve výkresu č.2 - Výkres ploch a koridorů nadmístního významu, včetně USES a ve výkresu č.4 - Výkres VPS, VPO a asanací nadmístního významu. Kriteria a podmínky pro rozhodovaní o změnách v území: Zohlednit zvláště chráněná území a lokality EVL při návrhu protipovodňových opatření, opatření technického charakteru v těchto územích neumisťovat do relativně nedotčených říčních a potočních údolí s přírodně anebo krajinářsky a esteticky cennými partiemi. Respektovat limity ochrany přírody a krajiny. Úkoly pro územní plánování: a) Zabránit další urbanizaci inundačních území a maximálně tyto prostory údolních niv uvolňovat a ve zdůvodněných případech posoudit ekonomické a sociální dopady redislokace riskantně umístěných objektů, přehodnotit urbanistické záměry v těchto územích. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístěni zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. b) Vytvářet územní podmínky pro navyšovaní retenční schopnosti krajiny a to především formou revitalizaci toků a mokřadních biotopů v nivách a v pramenných oblastech, návrhem vhodných krajinných a technických úprav území zabraňovat vzniku povrchového odtoku vod, erozních a transportních procesů z povodí. Podporovat revitalizaci nevhodně upravených toků jako součást protipovodňově ochrany. c) V místech, kde je to vhodné, vytvářet územní podmínky pro neškodný přirozený rozliv povodňových toků ve volné krajině.
66
d) Obce a významně provozy chránit adekvátní protipovodňovou ochranou. Protipovodňová opatření na tocích ve zvláště chráněných územích a územích EVL řešit přírodě blízkými způsoby, vyloučit zásahy měnící charakter úseků s dochovaným přírodním korytem. e) Prioritně řešit protipovodňovou ochranu zejména v nejkritičtějších částech inundaci vodních toků: Ploučnice, Svitavky, Směde, Lužické Nisy, Jizery. f) Koordinovat, územně zpřesňovat a územně chránit koridory protipovodňových opatření ve vzájemných návaznostech, nepovolovat taková opatření, která by mohla zhoršit průtok povodňové vlny v jiné obci. V1 vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok Zásobování vodou - územní rezerva E13B - vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. vedení do TR Železný Brod Úkoly pro územní plánování: a) Koordinovat, územně zpřesňovat a stabilizovat vedení koridorů v UPD dotčených obcí ve vzájemných návaznostech. (zdroj: ZÚR, ÚAP Liberecký kraj)
67
Obrázek 21: Záměry ZÚR Libereckého kraje (zdroj: data ÚAP, ZÚR, ÚAP Liberecký kraj)
68
Záměry posbírané pořizovatelem ÚAP Přínosem úplné aktualizace ÚAP pro následná zadání ÚPD a ZÚR a jejich změn je míra zobecnění problematiky ORP do minima zásadních, rozhodujících bodů. Tyto graficky vyjádřené body poslouží k porozumění hlavním záměrům v území. Upozorňují na nutnost dořešení jednoznačně polohopisně určených lokalit. Mohou pomoci starostům při formulaci zadání ÚPD v širším kontextu několika obcí. Poukazují na probíhající nedořešené alternativy. Reflektují aktuální zjištěná konkrétní strategická rozhodnutí v procesu plánování i rozhodování.
Č.
1 2 3
POPIS VYBRANÝCH HLAVNÍCH ZÁMĚRŮ POSBÍRANÝCH POŘIZOVATELEM K ŘEŠENÍ V ÚPD (ÚZEMNÍ PLÁNY) ZA ORP JABLONEC MOŽNÝ ROZVOJ DALŠÍHO REKREAČNÍHO ZÁZEMÍ POD PŘEHRADOU MŠENO ALTERNATIVNĚ ZVÝŠIT NIVELETU SEVERNÍ TANGENTY PRO MIMOÚROVŇOVÉ PROPOJENÍ PARKŮ A ZKLIDNĚNÍ SMETANOVY UL. ALTERNATIVA PONECHÁNÍ AUTOBUSOVÉHO NÁDRAŽÍ V CENTRU - ZAKRÝT, ZASTAVĚT, NA NÁBŘEŽÍ PRODLOUŽIT TRAMVAJ = CENTRÁLNÍ PŘESTUPNÍ BOD
ALTERNATIVNÍ ZÁMĚR PŘESUNUTÍ AUTOBUSOVÉHO NÁDRAŽÍ ASYMETRICKY NA OKRAJ CENTRA - PROPOJENÍ SE ZASTÁVKOU VLAKU A OBCHODNÍHO CENTRA
4
MOŽNÉ VÝCHODNÍ PŘIPOJENÍ JIŽNÍ TANGENTY - DALŠÍ ALTERNATIVNÍ TRASOVÁNÍ LESEM, ZVÝHODŇUJE PŘIPOJENÍ CENTRA NOVÉ VSI NAD NISOU A LUČAN NAD NISOU
5
KŘIŽOVATKA A NÁJEZD NA ZÁPADNÍ TANGENTU - ZKLIDNĚNÍ UL. BUDOVATELŮ NEJLÉPE TUNEL NEBO KRYTÁ TRASA DLE ÚP - PŘEDPOKLAD PRODLOUŽENÍ TRAMVAJE A ZKLIDNĚNÍ ANENSKÉHO NÁMĚSTÍ
6
UPŘESNIT ZÁMĚR DISTRIBUČNÍHO RONDELU UL. ČS. ARMÁDY - BELGICKÁ VHODNÝ PRO ROZVOJ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY – POZOR NA KONFLIKT S VODOTEČÍ A LOKÁLNÍM BIOKORIDOREM
7
MOŽNÝ ROZVOJ SYSTÉMU VLEKŮ A SJEZDOVEK PRO JANOV NAD NISOU BEDŘICHOV + DALŠÍ ZÁCHYTNÉ PARKOVIŠTĚ
8
ZÁMĚR NA PROVĚŘENÍ PRŮCHUDNOST ZÁPADNÍ STRÁNĚ ÚDOLÍ LUŽICKÉ (BÍLÉ) NISY PRO KOLEJOVÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM V TRASE JABLONEC NAD NISOU – JANOV NAD NISOU - BEDŘICHOV
9
ZÁMĚR NA PROVĚŘENÍ PRODLOUŽENÍ KOLEJOVÉHO SYSTÉMU V TUNELU JOSEFŮV DŮL – JANOV N.N. - BEDŘICHOV. PODPORA ATRAKTIVITY JOSEFOVA DOLU A DALŠÍCH CENTER
69
10
VÝHLEDOVÝ NÁVRH ZKRÁCENÍ VLAKOVÉHO PŘIPOJENÍ JABLONCE N.N. - TUNEL RYCHNOV U JABLONCE N.N. - JABLONEC N.N ZELENÉ ÚDOLÍ
MOŽNÉ ZNOVUOTEVŘENÍ ROZHLEDNY BRAMBERK + RESTAURACE LUČANY N.N.
11 12 13
14
15 16
SJEZDOVKY A REKREAČNÍHO AREÁLU - LUČANY N.N. - MÍRNÝ KONFLIKT S PILOU - AVŠAK PODPORA DŘEVOZPRACUJÍCÍHO ODVĚTVÍ
REKREAČNÍ POTENCIÁL - MOŽNOST ÚPRAVY ÚDOLÍ S VODNÍM REŽIMEM, RYBNÍKY A CHOV RYB
DOŘEŠIT REGULACI ROZVOJOVÝCH PLOCH NA BYDLENÍ - NOVĚ DLE ÚP PULEČNÝ ZEJMÉNA KONFLIKT OP ZEM. DRUŽSTVA A PILY KARBAN - NAPŘ. IZOLAČNÍ ZELENÍ A PROTIHLUKOVÝM OPATŘENÍM - KLADNÉ ZDŮVODNĚNÍ PŘEVÁŽNĚ NÁVĚTRNÉ POLOHY PRO NOVÉ BYDLENÍ PROPOJENÉ S RYCHNOVEM U JABLONCE N.N. - MOŽNÝ ROZVOJ SMÍŠENÉ VÝROBNÍ ZÓNY A PODNIKATELSKÉ ZÓNY NAPLÁNOVANÉ VÝROBNÍ PLOCHY - SNÍŽENÍ DOJÍŽDĚNÍ ZA PRACÍ - POTENCIÁL PRO ŽELEZNÝ BROD A SEMILY
KOMERČNÍ ZÓNA RYCHNOV U JABLONCE N.N. - PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI A STABILIZACE OBYTNÉ FUNKCE
70
Obrázek 22: Záměry posbírané pořizovatelem ÚAP (zdroj: data ÚAP)
71
