ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP HLUČÍN IV. ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2016
A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
PROSINEC 2016
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE:
POŘIZOVATTEL IV. ÚPLNÉ AKTUALIZACE ÚAP SO ORP HLUČÍN 2016: Městský Úřad Hlučín, Odbor výstavby, oddělení rozvoje, plánování plánování a památkové péče. Mírové náměstí 23, Hlučín, 748 01
ZPRACOVAL: Ing. arch. Jan Richter
Celkové zpracování aktualizace textové, grafické a datové části
RNDr. Milan Polednik
Podklady, údaje a analýzy z oblasti sociodemografie, obyvatelstva, osídlení, bydlení, občanské vybavenosti rekreace, hospodářských podmínek včetně návrhu vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel
Datum zpracování
prosinec 2016
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
2
OBSAH: ÚVOD ...................................................................................................................................................... 7 1. ÚDAJE O PODKLADECH A SCHVÁLENÍ ÚPD ............................................................................... 7 2. OBSAH A ROZSAH IV. ÚPLNÉ AKTUALIZACE ÚAP 2016 ............................................................. 11 3. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................................... 12 4. ŠIRŠÍ VZTAHY .................................................................................................................................. 14 A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBCÍ................................................... 16 I.
ZJIŠTĚNÍ STAVU ÚZEMÍ ............................................................................................................... 16
1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ ...................................................................................................................... 16 2. PLOCHY VÝROBY ............................................................................................................................ 17 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ .............................................................................................. 20 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ.................. 24 5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................... 24 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA................................................................. 25 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA ...................................................................................................... 25 8. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA . 25 9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA............................................................................................................................................ 27 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................. 27 11. URBANISTICKÉ HODNOTY ........................................................................................................... 27 12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY ............................................................................................... 28 13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR ........................................................................... 28 14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR ........................................................................ 28 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA ........................................................................................... 29 16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ...................................................................................... 31 17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA ......................................................... 31 18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA ......................................................... 31 19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI ..................................................................................................... 31 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD .................................................................................................... 34 21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ............................................................................... 35 22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU .................................................................................................................................... 36 23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU . 36 24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA ............................................................................................ 37 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA......................................................... 37 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN .......................................................................... 37 27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................... 37 28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................... 37 29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................... 38 30. PŘÍRODNÍ PARK ............................................................................................................................ 38 31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................ 38 32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA................................................................. 39 33. BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO .................................................... 39 34. NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA .................................................................. 39 35. NATURA 2000 - PTAČÍ OBLAST .................................................................................................... 40
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
3
36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A .................. ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM............................................................................................................ 40 37. LESY OCHRANNÉ .......................................................................................................................... 41 38. LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ ......................................................................................................... 41 39. LESY HOSPODÁŘSKÉ................................................................................................................... 41 40. VZDÁLENOST 50 m OD OKRAJE LESA ....................................................................................... 41 41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA ...................................................................... 42 42. HRANICE BIOCHOR....................................................................................................................... 44 43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI ......................................... 44 44. VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM .............. 44 45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD ............................................................... 47 46. ZRANITELNÁ OBLAST ................................................................................................................... 48 47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD ............................................................... 48 48. VODNÍ NÁDRŽ ................................................................................................................................ 50 49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE.................................................................................... 52 50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ....................................................................................................................... 54 51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................... 54 52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ .................................................................................... 55 53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM .................................................................... 55 54. OBJEKT/ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY................................................................... 55 55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM............................................................................................................................................ 57 56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA ...................................... 57 57. DOBÝVACÍ PROSTOR ................................................................................................................... 57 58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ ................................................................................................... 59 59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAH DO ZEMSKÉ KŮRY .............................................. 60 60. LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN ............................................................................................. 60 61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ ................................................................................................................ 62 62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK ..................................................... 62 63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO ....................................................................................................................... 63 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY ............................................................. 63 65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ........................................................................ 64 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA ..................................................................................... 65 67. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................................................................................................ 65 68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................... 68 69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................................................ 74 70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................. 76 71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......................................................... 80 72. ELEKTRICKÉ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......................................................... 80 73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA............................................................................................................................................ 86 74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ......................................................................................................... 87 75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ..................... 88 76. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA............................................................................................................................................ 90 77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................. 90 78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................... 90 79. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......... 90
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
4
80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................ 95 81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................ 96 82. KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................... 97 83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ .................................................................................................................... 100 84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI ......................................................................................................... 100 85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................. 101 86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................... 101 87. ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................................................................................................................................... 101 88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................. 101 89. RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................ 102 90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................. 102 91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................ 102 92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................... 103 93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE ........................................................................................... 104 94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................... 105 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................... 105 96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI............................................................. 105 97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................ 106 98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................. 106 99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................. 106 100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................................... 106 101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................. 106 102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM .............................................................................. 106 103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................ 106 104. VODNÍ CESTA ............................................................................................................................ 107 105. HRANIČNÍ PŘECHOD ................................................................................................................ 107 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ TRASA ................................ 107 107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................... 109 108. VOJENSKÝ ÚJEZD ..................................................................................................................... 109 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ ....................................................................... 109 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY ...................................................................................................... 109 111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY .................................................................................................. 110 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY .............................. 110 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA .................................................................... 110 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA ......................................................................................................... 110 115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA ................................................................................. 111 116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ K 31. 12. 2015 ....................................................................... 113 117. ZASTAVITELNÉ PLOCHY .......................................................................................................... 115 118. JINÉ ZÁMĚRY ............................................................................................................................. 115 119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE .............................................................................................. 121 II. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ............................................................................... 122 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY ....................................... 122 2. VODNÍ REŽIM .............................................................................................................................. 125 3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .............................................................................................. 127 4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ............................................................................................... 134 5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA...................... 143 6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA................................................................................ 151
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
5
7. VEŘEJNÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA ............................................................ 160 8. ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA A SPOJE .......................................................................... 164 9. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A OBYVATELSTVO ....................................................... 172 10. OSÍDLENÍ A BYDLENÍ ................................................................................................................ 186 11. OBČANSKÁ VYBAVENOST......................................................................................................... 207 12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH ................................................................................................ 210 13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ...................................................................................................... 219 II. HODNOTY V ÚZEMÍ .................................................................................................................... 232 III. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ............................................................................................................... 233 IV. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ ............................................................................... 248
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
6
ÚVOD 1. ÚDAJE O PODKLADECH A SCHVÁLENÍ ÚPD Územně analytické podklady správního obvodu ORP Hlučín jsou zpracovány jako projekt realizovaný a financovaný v rámci Integrovaného operačního programu pro oblast intervence 5.3. - Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, na základě výzvy se zaměřením na podporu při zavádění územně analytických podkladů obcí (na úrovni obcí s rozšířenou působností) a krajů. Kromě údajů (podkladů) získaných od poskytovatelů údajů bylo při zpracování úkolu využito platné územně plánovací dokumentace: Územní plán Bělá: Vydaný dne 10.12.2012 Územní plán obce Bohuslavice: Vydaný dne 16.12.2014 (nabytí účinnosti 1.1.2015) Územní plán Darkovice: vydaný dne 30.6.2010, Změna č. 1 vydaná 22.7.2014 Územní plán Děhylov: vydaný dne 27.6.2012 Územní plán Dobroslavice: vydaný dne 26.6.2014 Územní plán obce Dolní Benešov: schválený Zastupitelstvem města Dolní Benešov dne 19.12.2005; změna č. 2 schválená 18.12.2006; změna č. 3 vydaná dne 10.5.2010, změna č. 4 vydaná 4.2.2013. Změna č. 6 vydaná 14.5.2015 (nabytí účinnosti 16.6.2015)– právní stav Nový ÚP v projednání. (schválené, zadání, příprava návrhu) Územní plán obce Hať: Vydaný dne 19.10.2016 (nabytí účinnosti 4.11.2016) Územní plán města Hlučín: schválený zastupitelstvem města Hlučín dne 29.6.2004; změna č. 1 vydaná dne 4.3.2008; změna č. 2 vydaná dne 21.7.2008; změna č. 3 vydaná 19.4.2011, změna č. 4 neschválená, změna č. 5 vydaná 4.5.2010; změna č. 6 vydaná 13.7.2009; změna č. 7 vydaná 15.3.2012, změna č. 8 vydaná 7.6.2012, změna č. 9 vydaná 7.6.2012, změna č. 10 vydaná dne 15.12.2011 Nový ÚP v projednání. (po II. opakovaném veřejném projednání) Územní plán Kozmice: vydaný 22.6.2010 Územní plán Ludgeřovice: vydaný 11.9.2013 Územní plán Markvartovice: vydaný 8.6.2011, změna č. 1 vydaná 17.12.2015 (nabytí účinnosti 2.1.2015 )– právní stav Územní plán obce Píšť: vydaný 2.10.2014 Územní plán Šilheřovice: vydaný 17.3.2014 Územní plán Vřesina: vydaný 8.12.2011
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
7
Územní plán obce Závada: schválený Zastupitelstvem obce Závada dne 12.6.1996; změna č. 1 schválená dne 17.1.2001; změna č. 2 vydaná dne 23.6.2010, změna č. 3 vydaná 13.12.2010 Nový ÚP v projednání. (schválené zadání) Údaje o současném stavu území, problémech v území a rozvojových záměrech byly získány od: poskytovatelů údajů Městského úřadu Hlučín Krajského úřadu Moravskoslezského kraje od jednotlivých obcí formou rozhovoru se starosty průzkumem v terénu ze schválené a rozpracované územně plánovací dokumentace, v období: První zpracování ÚAP (2008): prosinec 2007 – červenec 2008 I. aktualizace (2010):
srpen 2008 – září 2010
II. aktualizace (2012):
říjen 2010 – září 2012
III. aktualizace (2014):
leden 2012 – listopad 2014
IV. aktualizace (2016):
leden 2015 – listopad 2016
V jednotlivých obdobích byly původní ÚAP postupně upřesňovány a doplňovány dalšími údaji v rozsahu jevů územně analytických podkladů sledovaných v rámci přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. V rámci IV. úplné aktualizace 2016 byly do ÚAP zapracovány údaje od následujících poskytovatelů:
Agentura ochrany přírody a krajiny Krajský úřad Moravskoslezského kraje společně s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Krajský úřad Moravskoslezského kraje – Odbor životního prostředí a zemědělství Krajský úřad Moravskoslezského kraje – Odbor dopravy, oddělení silničního hospodářství Správa železniční dopravní cesty Moravskoslezský kraj ČEZ Distribuce a.s. Česká telekomunikační infrastruktura CETIN České Radiokomunikace Teplo Hlučín, spol. s.r.o. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Severomoravské vodárny a kanalizace Ostrava a.s. Vodovody a kanalizace Hlučín
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
8
RWE GasNet, s.r.o, zastoupený na základě plné moci společnosti RWE Distribuční služby. Dial Telecom, a.s. zastoupený na základě plné moci společností Fiber Services, a. s. NET4GAS, s.r.o. Povodí Odry, státní podnik Dalkia Česká republika, a.s. Ministerstvo životního prostředí ČR Ministerstvo obrany ČR Fyzická osoba ČD Telematika, a.s Česká geologická služba - útvar geofond Městský úřad Hlučín – Odbor životního prostředí a komunálních služeb OKD, a.s. Ostravsko karvinské doly Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého Český statistický úřad ČEPRO, a.s. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Úřad pro civilní letectví Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Pro zpracování ÚAP byly použity další podklady: Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20.7.2009 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK), vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426. Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - KÚ MSK, odbor dopravy a silničního hospodářství, schváleno usnesením Zastupitelstva MSK č. 24/979/1 ze dne 10. 6. 2004. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje - KÚ MSK, odbor životního prostředí a zemědělství, vydaná opatřením č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje - KÚ MS kraje - odbor životního prostředí a zemědělství, schválilo Zastupitelstvo MSK usnesením č. 25/1120/1 ze dne 30. 9. 2004. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje - KÚ MSK odbor životního prostředí a zemědělství ve spolupráci se správcem povodí, tj. Povodím Odry, s.p., schválilo Zastupitelstvo MSK usnesením č. 25/1121/1 ze dne 30. 9. 2004. Zpracováno dle Metodického pokynu pro zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje, MZe ČR, č.j. 10 534/2002-6000. Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 - KÚ MSK odbor životního prostředí a zemědělství (§ 26 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném znění), odsouhlaseno Zastupitelstvem MSK dne 25. 9. 2003, usnesení č. 18/657/1. Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje - KÚ MSK odbor životního prostředí a zemědělství (dle § 48 odst. 1 písm. f) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění), vydán nařízením Moravskoslezského kraje č.1/2004. Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje - KÚ MS kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dle § 77a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
9
Surovinová politika Moravskoslezského kraje. Ministerstvo průmyslu a obchodu, zpracovává Česká geologická služba (Geofond Praha, listopad 2006). Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje - pořídil KÚ MS kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 17/1486 ze dne 26. 4. 2007 Program rozvoje zemědělství a venkova MSK (Ekotoxa Opava, s.r.o.) Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska (Enterprise pcl, s.r.o.). Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území MSK (Ekotoxa Opava, sro.) Plán oblasti povodí Odry a Plán hlavních povodí ČR Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Půdní syntetická mapa ČR (Praha 1991); Klasifikace území České republiky na základě souborného hodnocení kvality ovzduší (Český hydrometeorologický ústav, 2000); Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006 – tabelární přehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2007); Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004); Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 1995, 2000 a 2005 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha); Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; Katastrální mapy 1:1000 aktuální k 31.7.2014 Ortofotomapy z roku 2012; www.portal.idos.cz (internetový jízdní řád pravidelné autobusové dopravy); www.geology.cz (česká geologická služba); www.mzp.cz/cz/stare_ekologicke_zateze www.czso.cz; www.drusop.nature.cz Biografické členění České republiky (Culek – editon, 2003); Rozhodnutí MŽP ve věci změny podmínek ochrany v CHLÚ české části Hornoslezské pánve (31.7.2009)
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
10
OBSAH A ROZSAH IV. ÚPLNÉ AKTUALIZACE ÚAP 2016 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Hlučín jsou, v souladu s § 185 odst. 3 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů), zpracovány v rozsahu územně analytických podkladů dle přílohy č. 1A vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění. IV. úplná aktualizace ÚAP 2016 obsahuje textovou část (doplňující tabulky jsou zařazeny do textu) grafickou část a datovou část. TEXTOVÁ ČÁST obsahuje : A) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnoty, limity využití území a zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. B) Rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci a hospodářské podmínky. Závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území obce. C) Určení problémů k řešení, zahrnující určení problémů k řešení v územním plánu, a to urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území rizikovými přírodními jevy apod. GRAFICKÁ ČÁST obsahuje následující výkresy: Výkres hodnot území v měřítku 1 : 10 000 - nad katastrální mapou zobrazuje přírodní civilizační, architektonické a urbanistické hodnoty mezi, které lze zařadit stromořadí, aleje, místa krajinného razu, vyhlídkové body, významné veřejné prostory, historicky a architektonicky cenné stavby, místa výzmaných událostí, stavební dominanty, zachovalé části původní typické zástavby. Výkres limitů využití území v měřítku 1 : 10 000 – nad katastrální mapou zachycuje limity využití území členěné na přírodní a civilizační limity vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí včetně vymezení zatavěného území. Výkres záměrů na provedení změn v území v měřítku 1 : 10 000 - nad katastrální mapou zobrazuje rozvojové záměry ve správním území ORP Hlučín uplatněné poskytovateli údajů o území, samosprávou jednotlivých obcí, převzaté z politiky územního rozvoje a krajské ÚPD, záměry z územních plánů obcí a záměry z územních studií členěné dle významu na místní a nadmístní. Problémový výkres v měřítku 1 : 10 000 – nad katastrální mapou zobrazuje problémy které by měly být řešeny v územních plánech jednotlivých obcí, členěné na problémy
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
11
urbanistické, v dopravní a technické infrastruktuře, hygienické problémy, problémy ve využití krajiny, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území a problémy z hlediska rozboru udržitelného rozvoje území. DATOVÁ ČÁST na CD obsahuje: digitální data textové části ve formátu *. pdf a *. doc a grafické části ve formátu *.pdf digitální data grafické části zpracované v datovém modelu Moravskoslezského kraje UAPCORE 3.1 ve formátu *. shp georeferencované rastrové soubory grafické části ve formátu *. TIFF tabulky záměrů a problémů v území ve formátu *. xls pasporty údajů o území ve formátu *.pdf
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Správní obvod ORP Hlučín se nachází v severní části Moravskoslezského kraje, v jeho slezské části, severní okraj tvoří hranice s Polskem. Tab. A.1 Obce SO ORP Hlučín (Zdroj: Malý lexikon obcí 2013, ČSÚ) obec Bělá ve Slezsku Bohuslavice u Hlučína Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina u Opavy Závada u Hlučína
název katastrálního území
kód katastrá lního území
Bělá ve Slezsku Bohuslavice u Hlučína Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Zábřeh u Hlučína Hať Bobrovníky Darkovičky Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina u Opavy Závada u Hlučína
601 616 606 529 624 756 625 418 627 437 628 638 789 411 637 491 605 875 639 869 639 711 671 878 688 410 691 895 721 085 762 474 786 691 791 237
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
kód obce
IČO
plocha ( ha )
512 974 506 192 568 228 568 236 569 895
00534650 00299839 00635456 00635464 00849731
286 1 533 514 508 724
506 702
00299979
1 481
568 210
00635511
1 575
507 016
00300063
2 114
00849961 00300390 00300411 00300560 00300730 00635545 00635553
1 087 1 082 679 1 568 2 165 689 527
547 182 507 971 508 128 509 647 510 432 568 244 553 492
12
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
13
ŠIRŠÍ VZTAHY SO ORP Hlučín tvoří severovýchodní část okresu Opava (cca 165 km2, 40,2 tis. obyvatel), s poměrně vysokou hustotou 243 obyvatel/km2 (průměr ČR 133 obyvatel/km2). SO ORP má poměrně malou rozlohu (méně než 1/2 průměrné velikosti spádového obvodu ORP v ČR) a podprůměrný počet obcí (15). Vlastní sídelní struktura (18 katastrů, 18 částí obcí) svědčí o značné koncentraci osídlení, bez rozptýlené „slezské“ zástavy. Tab. A.2 Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Hlučín a širší srovnání (Zdroj: Malý lexikon obcí 2015, ČSÚ, data pro rok 2014, vlastní výpočty)
Počet obcí
Název SO Počet ORP- územní částí z jednotky obce celtoho kem měst Hlučín 15 2 18 Bílovec 12 2 21 Bruntál 31 4 56 Kravaře 9 1 14 Krnov 25 3 63
Počet katastrů celkem
na obec
18 22 52 9 67
1,20 1,83 1,68 1,00 2,68
Katastr. výměra v km2 celke na m obec km2 km2 165 11,0 162 13,5 630 20,3 101 11,2 575 23,0
Opava
41
2
89
85
2,07
567
13,8
Ostrava
13
4
55
53
4,08
332
25,5
Rýmařov
11
2
33
33
1,9 2,9
28,3 73,0
27,9 63,3
Moravskoslez ský kraj 13,6 ČR 30,5
3,00 332 30,2 průměr SO ORP 2,3 2,5
246,7 382,3
19,2 15,4
Počet obyvatel na obec
km2
40 247 25 809 37 522 21 353 41 145 101 661 325 640 15 906
2 683 2 151 1 210 2 373 1 646
243 159 60 212 72
2 480
179
55349 45264
6180 3841
celkem
25 049 1 446
982 48 319 146
Tab. A.3 Sídelní struktura obcí SO ORP Hlučín (Zdroj: Malý lexikon obcí 2015, ČSÚ, vlastní výpočty)
Kód obce
8109 512974 506192 568228 568236
Název obce ČR SO ORP Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov
Počet částí obce 15091 18 1 1 1 1
Počet katast Katastr rálál-ní Počet ních výměra obyvatel území v ha r. 2016 78 10 512 13027 86702 419 40 247 18 16533 660 1 286 1 711 1 1533 1 366 1 514 710 1 508
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Obec s pověřený Hustota Hustota m osídlení osídlení obyvatel/ obyvate obecním úřadem km2 l/ km2 r. 2007 r. 2016 130 240 241 104 240 127
133 243 231 112 266 140
x x Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín
14
569895 Dobroslavice
1
1
724
745
98
103
Hlučín
506702 568210 507016 547182 507971 508128 509647 510432 568244 553492
2 1 3 1 1 1 1 1 1 1
2 1 3 1 1 1 1 1 1 1
1481 1575 2114 1087 1082 679 1568 2165 689 527
4 056 2 571 14 020 1 888 4 794 1 970 2 115 1 585 1 602 592
284 161 673 165 431
274 163 663 174 443 290 135 73 233 11
Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín
Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
267 134 72 198 112
Pro sídelní strukturu celého správního obvodu ORP Hlučín je do značné míry charakteristická determinace přírodními podmínkami (geomorfologickými, klimatickými) a historickým vývojem (historicky brzký vnik osídlení v úrodných nížinných polohách, pozdní a komplikovaný vznik státních hranic po r.1918, důsledky druhé světové války). Administrativní členění vymezuje v rámci SO ORP pouze jeden správní obvod pověřeného obecních úřadu - Hlučína. Území SO ORP je poměrně homogenní – poměrně „svébytné“ obce představuji obce u státní hranice s Polskem. I tyto obce však vykazují poměrně značné vazby na Ostravu a Hlučín (zejména vlivem pohybu za prací). Samotné město Hlučín je jednoznačným střediskem osídlení regionálního významu. Podrobné údaje o sídelní struktuře obcí SO ORP Hlučína, základní údaje o obcích a vazby jsou uvedeny v následující tabulce. Sídelní strukturu regionu je nutno chápat v rámci širších vazeb, rozvojových a specifických oblastí a rozvojových os. Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). V PÚR ČR z r.2008 bylo řešené území zahrnuto do rozvojové oblasti OB 2 Ostrava.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
15
A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBCÍ I. ZJIŠTĚNÍ STAVU ÚZEMÍ 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ Podklad: územní plány měst a obcí Všechny obce a města v ORP Hlučín mají zpracovanou a platnou územně plánovací dokumentaci. Ve všech územních plánech, včetně jejich změn, byla vymezena hranice současně zastavěného území obce. U územních plánů schválených před 1.1.2007 je tato hranice vymezena v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. U územních plánů schválených po 1.1.2007 je vymezení zastavěného území provedeno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění . Tab. A.4 Plocha zastavěných území obcí (vymezeno územními plány jednotlivých obcí, stav k listopadu 2014) Plocha v hranicích zastavěného území obce Obec dle územních plánů (ha) Bělá 32,81 Bohuslavice 110,48 Darkovice 57,95 Děhylov 45,87 Dobroslavice 69,82 Dolní Benešov, vč. Zábřehu 183,18 Hať 156,22 Hlučín, vč. Bobrovníků a Darkoviček 500,17 Kozmice 85,26 Ludgeřovice 218,72 Markvartovice 121,75 Píšť 108,23 Šilheřovice 97,52 Vřesina 83,09 Závada 23,31 Celkem 1 859,42 Takto vymezena hranice současně zastavěného území obcí byla graficky znázorněna v grafické části ÚAP.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
16
2. PLOCHY VÝROBY Podklad: územní plány Zemědělské výrobní areály - výroba zemědělská a skladování Na území ORP Hlučín jsou situovány původní zemědělské areály. Tyto areály si některé zachovaly původní využití pro zemědělskou výrobu (rostlinná, živočišná): Kozmice, Hlučín – AGROZEA, spol.s r.o., Darkovice, Hať, Šilheřovice – Statek Šilheřovice s.r.o., Markvartovice - Výrobní zemědělské družstvo Hlučín, Dobroslavice – DIHEL a syn, s.r.o.). Některé areály se změnily a původní objekty již nejsou využity pro zemědělskou výrobu a jsou využívány jinými podnikatelskými subjekty (Vřesina – TEXIMA, spol.s r.o. výroba oděvních doplňků, Kozmice - FORM, spol.s r.o. – nábytek, Darkovičky – KBW Hlučín, spol. s r.o. – řezivo). Na území ORP Hlučín se nacházejí ucelené areály s objekty zemědělské výroby: Darkovice u ulice Březová – zemědělské objekty, vlastnictví LV 60000 (Úřad pro zast.státu) Dobroslavice ulice Slezská – DIHEL a syn, s.r.o., Slezská 10, Háj ve Slezsku Hať severně od ulice Lipová – soukromí vlastníci - chovatelé Hlučín za tratí – firma AGROZEA , spol.s r.o. – rostlinná a živočišná výroba, U dvora 4, Hlučín Darkovičky – chov prasat Darkovičky u II/469 - AGROZEA, spol.s r.o., chov skotu, U dvora 4 Hlučín Darkovičky – rostlinná a živočišná výroba, chov skotu Dolní Benešov Moravec – zemědělská výroba ZD Opavice, a.s. Bolatice – posklizňová linka Kozmice Farma Kozmice – chov skotu na p.č. 1182/1 k.ú. Kozmice (50 ks skotu) Farma Kozmice – chov domácích zvířat na p.č. 1183/15 k.ú. Kozmice (50 ks skotu) Markvartovice u ulice Ke kapli – Výrobní zemědělské družstvo Hlučín, Hlučínská 1275, Ludgeřovice Šilheřovice u ulice Sokolská – Statek Šilheřovice s.r.o., Maštalny 6, Šilheřovice Alfonz Laňka, chov skotu, ulice Juliánka Na území ORP Hlučín jsou rovněž chovy řady drobných chovatelů: Darkovice - Smolková, Jarošová - skot, Dolní Benešov – Bilíková, Fajka – skot, Hať – Bočková, Rypeček, Plaček, Kostelníková – skot, Darkovičky – Badajová, Hluchníková, Sobková – skot, Kozmice – Poštulková, Dudek – skot, Obrusník – ovce, Markvartovice – Gajdečka, Paskudová, Gajdová, Ciganová, Plaček – skot, Šilheřovice – Čecháček, Bortlíková, Kučatý – skot, Hať – Plaček – skot, Chorý – ovce, Kozmice – Dihlová – chov skotu, Bělá - soukr.zem, D.Poštulka, chov skotu, Bělá 23, Hlučín – Dětský ranč Hlučín – ovce, kozy. A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
17
Ochranná pásma: Pro objekty a areály s chovem zvířat musí být předloženo schválené ochranné pásmo. Ochranné pásmo slouží jako podklad pro posouzení zdravých životních podmínek v obci. Základním požadavkem je zabezpečení eliminace vlivu chovu zvířat na objekty s trvalým pobytem osob a možnost umístění zástavby v sousedství zemědělského areálu. Ochranné pásmo je jedno z měřítek pro posouzení souladu návrhu rozvoje obce s chovy zvířat ve stávajícím zemědělském areálu. Ochranný účinek pásma se vztahuje na stávající i připravované objekty hygienické ochrany. V pásmu nelze povolit provoz a výstavbu dětských zařízení, budov sloužících k obytným, zdravotnickým, potravinářským, tělovýchovným a rekreačním účelům. V dosud platných územních plánech byla ochranná pásma zakreslena na základě orientačního výpočtu a stavu chovu (zastájení) v době realizace územních plánů. Tato ochranná pásma nebyla samostatně ve správním řízení schválena. Vzhledem tomu, že došlo ke změnám v zástavech, bude nutné provést aktualizaci ochranných pásem jednotlivých chovů. Na území ORP Hlučín jsou schválena následující ochranná pásma (poskytnuto Městským úřadem Hlučín, odborem výstavby): Ochranné pásmo chovu skotu na farmě v Kozmicích (Bruno Lokai, K Pískovně 2, Kozmice) – schváleno územním rozhodnutím z 4.7.2008 Ochranné pásmo chovu domácích zvířat na farmě v Kozmicích (Ing.Libor Dudek, Budovatelská 8, Kozmice) – schváleno územním rozhodnutím z 21.7.2008 V grafické části dokumentace jsou vyznačeny ochranná pásma stanovená ve správním řízení a zároveň ochranná pásma nevyhlášená, převzatá z územních plánů města a obcí. Průmyslové výrobní areály – průmyslová výroba, výrobní zařízení, podnikatelské aktivity, sklady Na území ORP Hlučín se ucelené areály s objekty průmyslové výroby nacházejí především ve městech Dolní Benešov a Hlučín. k.ú. Dolní Benešov MSA a.s. Dolní Benešov – strojírenská výroba MSA čerpadla a servis armatur s.r.o. – strojírenská výroba Opravárenský závod MSA s.r.o. - strojírenská výroba Armatury Group a.s. Kravaře – kovovýroba MS Bolt, s r.o. – kovovýroba MSA Slévarna s.r.o. – kovovýroba Petr Scheffczik, s.r.o. – kovovýroba Štěrkovny s.r.o. Dolní Benešov - těžba surovin Štěrkovny s.r.o. Pressbeton – výrobky z betonu Rataj a Peterek – stavebnictví Vilstav, s.r.o. – stavebnictví Arnošt Obrusník – pekařství RKI Opava s.r.o. - doprava
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
18
Kozak Tour - doprava fa K + K – stavebnictví ZAMTHERM – stavebnictví Fa Form, sklady, Český porcelán Dubí – velkosklad Dřevovýroba Dominik – lesní a dřevařská výroba Rybářství ve Slezsku – potravinářství Fasádní zateplovací práce – stavebnictví Autotip Halfar s.r.o. – autosalon, servis Autotip autobazar Autodoprava, zemní práce – Kokeš Waldemar Moravské výtahy k.ú. Zábřeh MASOMA – Jaroslava Klemensová – potravinářství – výroba masných výrobků INTERFOOD fa Dlouhý – potravinářství Zahradnictví Hlučín k.ú. Hlučín Rovniny Slezská společnost – stavební firma Strojírenská firma Beton – exteriér, kultur, stavební výroba Ostravská ul. Technické služby Hlučín – skládka PA dřevo VAX spol. s r.o. – prodej ocelových trubek Hasit – omítkové směsi CIDEM a.s. Hranice, cihelna Hlučín Skládka stavební sutě SM plynárenská a.s. Tiskárna Baloušek Kovošrot – sběrné suroviny Ritschny Moravské dřevařské závody Revitex Dřevoprodej na zakázku Markvartovská ul. Brano a.s. Tipostar – Ing.Martin Ostárek – výkup kovového odpadu, prodej hutního materiálu Autodoprava Pieran, stavební stroje, prodejna barvy, laky ČS PHM OMV SÚS Opava, středisko Hlučín ACA autocentrála Hlučín ČS PHM Schell Velkoobchodní sklad Jednota Opava Marius Pedersen Moravské tiskařské závody Opavská ul. S-form (kovo-interiér) Bývalá sýpka – dnes bez využití Agroservis Zetor Mogul petrol – velkoobchod Stavebniny Gacík, autodoprava Za tratí ČD (OKD) Autolakovna Ul. ČSA
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
19
Jednota stavebniny U stadionu Hospodářské družstvo Hlučín Paliva Josef Novák Ul. Hornická Istav – stavební dvůr Celní ul. Bývalé PSO Auto Gas – LPG FIN INT – výroba dekoračních předmětů z kovu EXIP TRADE s.r.o. k.ú. Darkovičky Ul. Za humny Stolárna Ochranná pásma objektů průmyslové výroby nebyly stanoveny. U obcí výše neuvedených nejsou výrobní areályzastoupeny. V ostatních obcích ORP se nacházejí především areály s objekty drobných podnikatelských aktivit a výrobních služeb. Jsou zastoupeny např. • Truhlářství • Zámečnictví • Klempířství • Autodoprava • Autoservis • Elektroservis • Pneuservis • Sběrné suroviny • Sklenářství • Instalatérství • Sklady • Malé stavební firmy • zahradnictví Drobné podnikatelské aktivity reagují poměrně pružně na poptávku trhu. 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Podklad: územní plány ČSÚ Významným faktorem při rozvoji jednotlivých měst a obcí je lokalizace a vybavení veřejné infrastruktury. Základní přehled o zařízeních školství, zdravotnictví, sociální vybavenosti, kulturních zařízeních, zařízeních sportu a tělovýchovy udávají následující tabulky. Komerční zařízení nebyly v rámci zpracování ÚAP posuzovány.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
20
Tab. A.5 Vybavenost obcí – základní srovnání (Zdroj: Malý lexikon obcí 2015, ČSÚ) Název obce Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada *Škola 1-5.ročník, 1-ano, 0-není
Pošta
Matrika
Škola*
Zdrav. zař.
0 1 1 1 0 1 1 1 1 1 0 1 1 1 0
0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 0 1 0 0 0
* 1 * * * 1 1 1 * 1 * 1 1 * 0
0 1 0 0 0 1 1 1 1 1 0 1 1 0 0
V rámci zpracování ÚPD je vždy nezbytné prověřit aktuální situaci z dostupných zdrojů, zejména s ohledem na aktuální stav komunitního plánování. Komunitní plány zohledňují jak potřebu kapacit, tak i záměry jejich dalšího rozvoje. Podrobnější přehled o vybavenosti podává následující tabulka (zdroj: Městská a obecní statistika ČSÚ, upozornění – různý stav aktuálnosti uvedených údajů, viz. příslušné tabulky ČSÚ http://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=CZ0805 ), počet škol není shodný s počtem areálů – viz plochy občanského vybavení. Tab. A.6 Občanská vybavenost – školství Obec * Školství Mateřská škola Základní škola - nižší stupeň (1 - 5. ročník) Základní škola - vyšší stupeň (1. -9. ročník) Střední odborné učiliště Gymnázium Střední odborná škola (vč. zdravotnické) Škola speciální Základní umělecká škola Vysoká škola-počet Jazyková škola Vyšší odborná škola
A 1 1
B 1 -
C 1 1
D 1
E 1 -
F 1 -
G 1 -
H 4 2
I 1 1
J 3 -
K 1 1
L 1 -
M 1 -
N 1 1
O -
-
1
-
-
-
1
1
3
-
1
-
1
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1 -
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
4 1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
* A – Bělá, B – Bohuslavice, C – Darkovice, D - Děhylov, E - Dobroslavice, F - Dolní Benešov , G – Hať, H – Hlučín, I - Kozmice, J - Ludgeřovice, K - Markvartovice, L – Píšť, M –Šilheřovice, N - Vřesina, O - Závada
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
21
Tab. A.7 Občanská vybavenost – sociální oblast Obec * A B C D E F G H I J K L M N O Sociální Ústavy sociální péče oblast pro dospělé Ústavy sociální péče 1 pro mládež Domy s pečovatelskou 2 1 1 1 službou Domovy důchodců 1 1 Domov-penzion pro důchodce Úřad práce - počet 1 úřadoven Domy pro přechodný pobyt s pečovatelskou službou a zařízení obdobného charakteru * A – Bělá, B – Bohuslavice, C – Darkovice, D - Děhylov, E - Dobroslavice, F - Dolní Benešov , G – Hať, H – Hlučín, I - Kozmice, J - Ludgeřovice, K - Markvartovice, L – Píšť, M –Šilheřovice, N - Vřesina, O - Závada
Tab. A.8 Občanská vybavenost – zdravotnictví Obec*
Zdravot nictví**
Ambulantní zařízení Ostatní lůžková zařízení Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Stomatolog Gynekolog Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty Ostatní samostatné zařízení
A -
B -
C -
D -
E -
F -
G -
H 1 1
I -
J -
K -
L -
M -
N -
O -
-
-
-
-
-
2
1
8
-
2
1
1
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
1
3
-
1
-
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
1
-
-
-
-
-
-
-
3 1 -
1 -
8 2 -
-
1 1
-
-
1 -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
20
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
6
-
-
-
-
-
-
-
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
22
Obec*
A B C D E F G H I J K L M N Detašované pracoviště 1 ostatního samostatného zařízení Lékárna 2 3 1 Detašované pracoviště 1 1 1 zařízení lékárenské péče Další dětská zařízení 1 Středisko záchranné 1 služby a rychlá zdravotnická pomoc Detašované pracoviště 1 2 střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci * A – Bělá, B – Bohuslavice, C – Darkovice, D - Děhylov, E - Dobroslavice, F - Dolní Benešov , G – Hať, H – Hlučín, I - Kozmice, J - Ludgeřovice, K - Markvartovice, L – Píšť, M –Šilheřovice, N - Vřesina, O – Závada ** vypsány jsou pouze ty druhy zařízení, které se v ORP vyskytují
O -
Tab. A.9 Občanská vybavenost – kultura Obec*
Kultura
Veřejná knihovna vč. poboček Stálá kina Multikino Divadlo Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků) Galerie (vč. poboček a výstavních síní) Kulturní zařízení ostatní Středisko pro volný čas dětí a mládeže Zoologická zahrada Sakrální stavba Hřbitov Krematorium Smuteční síň
A 1
B 1
C 1
D -
E -
F 1
G 1
H 3
I 1
J 1
K 1
L 1
M 1
N 1
O 1
-
-
-
-
-
1
-
1 1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2
-
-
-
-
-
-
-
1
1
1
2
1
1
2
2
1
2
1
1
1
-
1
-
-
-
-
-
1
-
1
-
-
1
-
1
-
1
3 1 1
3 1 1
2 1 1
1 -
1 -
3 1 -
3 1 1
5 2 2
1 1 -
1 1 -
1 1 -
2 1 -
1 1 1
1 1 -
1 1 1
* A – Bělá, B – Bohuslavice, C – Darkovice, D - Děhylov, E - Dobroslavice, F - Dolní Benešov ,
G – Hať, H – Hlučín, I - Kozmice, J - Ludgeřovice, K - Markvartovice, L – Píšť, M –Šilheřovice, N - Vřesina, O – Závada
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
23
Tab. A.10 Občanská vybavenost – sport Obec*
A B C D E F G H I J K L M N Koupaliště a bazény 1 1 1 1 1 1 1 - z toho kryté bazény 1 Hřiště (s 3 2 2 2 2 5 4 8 4 2 1 3 2 1 provozovatelem nebo správcem) Tělocvičny (vč. 1 1 1 1 1 3 1 5 1 1 1 1 1 1 školních) Sport Stadiony otevřené 1 1 1 1 1 1 1 Stadiony kryté Zimní stadiony kryté i 1 1 otevřené Ostatní zařízení pro 1 1 2 2 1 - 11 1 1 1 1 tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) * A – Bělá, B – Bohuslavice, C – Darkovice, D - Děhylov, E - Dobroslavice, F - Dolní Benešov , G – Hať, H – Hlučín, I - Kozmice, J - Ludgeřovice, K - Markvartovice, L – Píšť, M –Šilheřovice, N - Vřesina, O – Závada
O 1 1
4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ Podklad: informace obcí, územní plány obcí Bohuslavice - Areál bývalého pivovaru Dolní Benešov - Přestavba areálu bývalého vepřínu na zázemí pro sportovně rekreační aktivity Markvartovice - Areál bývalého teletníku Píšť - budova bývalého skladu hnojiv u OÚ na informační a kulturní centrum obce - areál technického zázemí, garáží a skladů bývalého JZD - víceúčelové relaxační centrum - budova bývalé celnice - podnikání, byty - travnatá plocha – tréninkové hřiště - silážní jáma – sběrný dvůr Další informace o plochách k obnově nebyly poskytnuty.
5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V ORP Hlučín se nenachází památková rezervace.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
24
6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: MěÚ Hlučín, orgán památkové péče NPÚ Ve správním území města Hlučín se nachází památková zóna: Městská památková zóna, prohlášena za památkovou zónu vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 476/1992 ze dne 10.září 1992. Hranice památkové zóny začíná na severu vnějším okrajem ulic Na Valech p.č. 4487, ulicí Generála Svobody p.č. 4485, ulicí Hrnčířskou p.č. 4482, dále prochází přes p.č. 612, vnější hranicí p.č. 610,602, 4481,591,592, přechází přes p.č. 4430/11, dále je vymezena vnějším okrajem ulice Ostravské p.č. 4430/1, prochází p.č. 118 k p.č. 4487, kde se hranice uzavírá. Další památkové zóny se ve správním území ORP Hlučín nenacházejí. 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA V ORP Hlučín se nenachází krajinná památková zóna.
8. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: NPÚ V ORP Hlučín jsou evidovány následující nemovité kulturní památky: Bělá Nejsou Bohuslavice 33981/8-1331 14188/8-1332
-kostel Nejsvětější Trojice- Ul.Opavská -kaple-ul.Opavská
Děhylov 14945/8-1352
-kaple Navštívení P.Marie
Dobroslavice 40200/8-2542 35699/8-1355 46028/8-2541 21124/8-1356
-sloup se sochou P.Marie-při zám.parku -smírčí kříž- při zám.parku -smírčí kříž- při zám.parku -zámek, z toho jen: park
Dolní Benešov 18411/8-1358 25766/8-1359 34037/8-1360 24181/8-1357
-kostel sv.Martina -kaple sv.Kříže-ul.Opavská -socha P.Marie Immaculaty-nám. Cypriána Lelka -čp. 65 zámek, Hájecká
Hať
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
25
29882/8-2540
-kostel sv.Matouše
Hlučín 34596/8 – 1375 20890/8 – 1371 46513/8-1372 30145/8 – 1373
10621/8 – 3899 41955/8 – 1374 34959/8 – 2973 29834/8 – 2182 10611/8 - 3897 101813 101398 101521 102851 103228 103360
Zbytky městského opevnění Zámek s areálem parku 8-1371/1 Zámek č.p. 286 8-1371/2 Zámecký park Farní kostel sv. Jana Křtitele (ul. Kostelní) Hřbitovní kostel sv. Markéty se svými částmi a pozemky 8-1373/1 hřbitovní kostel sv. Markéty 8-1373/2 ohradní zeď se schodištěm 8-1373/3 márnice Evangelický kostel (u autobusového nádraží) Mauzoleum rodiny Wetekampovy Restaurace “Slezan” , dům čp. 32 (Mírové náměstí) Pohřebiště RA s památníkem (ul. Ostravská) Vila čp. 762 (ul. ČSA) kaple Panny Marie (ul. Písečná) hasičská sušárna (ul. Školní, na pozemku p.č. 307) vodárna (na pozemku p.č. 2223) budova fary č.p. 284 (ul. Farní, p.č. 407/1) městský dům Soubor tří domů, (Hlučín č.p. 587, 588, 589)
k.ú. Darkovičky: 16567/8 – 2974 0
Socha Immaculaty ( p.č. 109, stav., před budovou školy) areál bývalého pohraničního čs.opevnění (Pěchotní srub MO – S 19 „Alej“ na pozemku p.č. 434/26, vč. pozemku p.č. 434/9, 434/26; Lehký objekt vz. 37 A – 140 Z č. 829 na pozemku p.č. 434/27, vč. pozemků p.č. 434/4, 434/27)
Kozmice 31050/8-1420
-stodola
Ludgeřovice 24403/8-2552 102100 102177
-kostel sv.Mikuláše -kaple-u silnice na Vrablovec, prohlášeno kulturní památkou Ministerstva kultury -kaple-Markvartovická u čp. 50, prohlášeno kulturní památkou Ministerstva kultury
Markvartovice 19127/8-1438
-kaple sv.Trojice-trať Hřibovec
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
26
Píšť 101414 103393
-kostel sv.Vavřince (poutní kostel Panny Marie Czestochowské), s omezením bez hřbitovní kaple (márnice) na pozemku čp. 1, prohlášeno kulturní památkou Ministerstva kultury -fara čp. 151
Šilheřovice 20079/8-1490
-Liniové opevnění- pšchotní srub MO-S 18 „Obora“ -čp. 1 zámek
Vřesina Nejsou Závada 35333/8-2571
-tvrz, archeologické stopy, les
9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V ORP Hlučín se nenachází národní kulturní památka. 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V ORP Hlučín se nenachází památka UNESCO.
11. URBANISTICKÉ HODNOTY Podklad: města a obce, vlastní průzkum Ve správním území města Dolní Benešov je nutno respektovat: - centrum města v rozsahu vyznačeném v grafické části dokumentace - zámek s parkem Ve správním území města Hlučín je nutno respektovat: - městskou památkovou zónu ve vyznačeném rozsahu Ve správním území obce Píšť je nutno respektovat: - centrum obce v rozsahu vyznačeném v grafické části dokumentace Ve správním území obce Šilheřovice je nutno respektovat: - areál zámku s parkem - Dolní Dvůr Ve správním území obce Děhylov je nutno respektovat: - část obce v rozsahu vyznačeném v grafické části dokumentace s poměrně zachovalou původní, typickou zástavbou
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
27
Ve správním území obce Dobroslavice je nutno respektovat: - část obce v rozsahu vyznačeném v grafické části dokumentace s poměrně zachovalou původní, typickou zástavbou zemědělských usedlostí včetně původních stodol a poválečnou výstavbou nových zemědělských usedlostí. Ve správním území obce Vřesina je nutno respektovat: - statek Ve správním území obce Šilheřovice, Markvartovice, části města Hlučín – Darkovičky, obce Darkovice, Vřesina, Kozmice a města Dolní Benešov je nutno respektovat: - opevnění II.sv. války
12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY V ORP Hlučín se nenachází region lidové architektury.
13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR Podklad: města a obce, vlastní průzkum Ve správním území obce Hať lze za historicky významné stavby považovat objekty Horní a Dolní školy. Ve správním území města Hlučín lze za historicky významnou stavbu považovat rodiště Jana Bochenka. Ve správním území města Dolní Benešov lze za historicky významnou stavbu považovat rodiště Cypriana Lelka, v části Zábřeh rodiště Viléma Balarina. Ve správním území obce Šilheřovice lze za historicky významnou stavbu považovat zámek – místo pobytu rodů Rothschildů a Eichendorfů. V ostatních obcích ORP Hlučín výše neuvedených nevyskytují.
se historicky významné stavby
14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR Podklad: města a obce, vlastní průzkum Ve správním území obce Bělá lze za architektonicky cenné stavby označit : - statek Bělá - Hájenka Chmelík Ve správním území obce Bohuslavice lze za architektonicky cenné stavby označit : - Objekt fary - Kovárna u Špakovských - Kaplička u Buhlů - Kaplička u kostela - Kaplička u Poštulků A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
28
-
Kaplička u Nevřelů
Ve správním území města Dolní Benešov lze za architektonicky cenné stavby označit : - Objekt na náměstí Centrum - sport - V Zábřehu objekt školy Ve správním území obce Hať lze za architektonicky cenné stavby označit : - Kaple sv. Jana Nepomuckého - Galdiova kaple - Vitáskova kaple - Floriánova kaple - Kaple sv. Urbana Ve správním území města Hlučín lze za architektonicky cenné stavby označit : - Objekty na náměstí vyznačené v grafické části dokumentace - Konstrukce železničního mostu Hlučín – Kozmice - Kremerovu vilu - Objekt vodárny u žel. stanice Ve správním území obce Ludgeřovice lze za architektonicky cenné stavby označit : - Budova obecního úřadu - Hájenka Chmelík Ve správním území obce Šilheřovice lze za architektonicky cenné stavby označit : - Objekt lesního správce - Budovu ZŠ - Maštale - Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Restaurace Rudolf - Lovecký zámeček - Dolní dvůr - Budova č.p.6 Ve správním území obce Závada lze za architektonicky cenné stavby označit: - Kostel sv. Urbana - Stodola z režného zdiva - Obytné stavby typické pro zdejší oblast - rekonstrované - Obytné stavby typické pro zdejší oblast - původní stav Ve správním území obce Vřesina lze za architektonicky cenné stavby označit: - Moderní vila na pozemku parc.č. 740/47 k.ú. Vřesina u Opavy Ve správním území obce Dobroslavice lze za architektonicky cenné stavby označit: - Nový obecní úřad na pozemku parc.č. 482/3 k.ú. Dobroslavice 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA Podklad: města a obce, vlastní průzkum Ve správním území obce Bělá lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Jana Křtitele
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
29
Ve správním území obce Bohuslavice lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel Nejsvětější trojice Ve správním území obce Darkovice lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Hedviky Ve správním území města Dolní Benešov lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Martina - Kaple sv. kříže - Zámek - V k.ú. Zábřeh – kaplička u štěrkovny Ve správním území obce Hať lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Matouše Ve správním území města Hlučín lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Jana Křtitele - Kostel sv. Markéty - Zámek s areálem parku - Evangelický kostel - Vodárna - V k.ú. Darkovičky – kaple Ve správním území obce Kozmice lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Floriána Ve správním území obce Ludgeřovice lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Mikuláše - Fara - Charitní dům Ve správním území obce Píšť lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Vavřince - Kaple sv. Jana Nepomuckého - Budova farního úřadu - Budova domu s pečovatelskou službou - Budova hasičské zbrojnice - Budova obecního úřadu - Budova základní školy - Budova celnice Ve správním území obce Šilheřovice lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Zámek - Budova ZŠ - Dolní dvůr Ve správním území obce Vřesina lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Viléma V ostatních obcích ORP Hlučín výše neuvedených se významné stavební dominanty nevyskytují.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
30
16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY Podklad: NPÚ Dle pasportu území s archeologickými nálezy Národního památkového ústavu jsou v ORP Hlučín evidována území: číslo SAS typ UAN katastr název UAN 15-41-13/1 I Bělá ve Slezsku pískovna 15-41-17/2 I Bohuslavice u Hlučína U dubu 15-41-17/3 II Bohuslavice u Hlučína středověké a novověké jádro obce 15-41-18/1 I Bohuslavice u Hlučína Za přihlavkou 15-41-19/3 II Darkovice Darkovice - intravilán 15-43-03/1 II Děhylov středověké a novověké jádro obce 15-41-23/4 II Dobroslavice středověké a novověké jádro obce 15-41-17/1 I Dolní Benešov zámek 15-41-17/4 II Zábřeh u Hlučína středověké a novověké jádro obce 15-41-19/1 II Hať Hať - intravilán 15-41-23/2 I Hlučín středověké a novověké jádro obce 15-41-23/1 II Kozmice středověké a novověké jádro obce 15-41-24/1 II Markvartovice Markvartovice – intravilán 15-41-13/3 I Píšť u lesa Vlčáku 15-41-13/4 II Píšť středověké a novověké jádro obce 15-41-13/5 I Píšť Za humny 15-41-19/2 II Šilheřovice Šilheřovice – intravilán 15-41-18/2 II Vřesina středověké a novověké jádro obce 15-41-13/2 I Závada u Hlučína zřícenina hrádku
17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA Dle typologie krajiny oblast ORP Hlučínsko je zařazena jako krajina plošin a pahorkatin.
18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA Území ORP Hlučín je tvořeno souvislým komplexem agrocenóz, členěných liniovou zelení doprovázející zejména terénní sníženiny a vodoteče protékající územím a lokalitami se zástavbou jednotlivých obcí. Základním příznivým prvkem vzhledem ke krajině je realizace jednotlivých staveb v souladu s celkovým charakterem území takto vymezeného krajinného rázu.
19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI Podklad: města a obce Bohuslavice - pomník padlým v 1. a 2. sv. válce - pomník sestřelených sovětských letců
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
31
Darkovice, Hlučín - Darkovičky - Areál čs. opevnění Píšť - Poutní místo P.?arie Czenstochovské - Parkové sluneční hodiny - Parčík Pyramida Šilheřovice - Zámek Rothschildů – místo setkání tehdejšího premiéra Václava Klause s polským premiérem Josefem Oleským 17.8.1995 V ostatních obcích ORP Hlučín výše neuvedených se místa významné události neuvádějí. Evidence válečných hrobů a pietních míst Na základě požadavku Krajského úřadu MSK, oddělení pro krizové řízení, odboru kanceláře hejtmana na zanesení informací o umístění válečných hrobů a pietních míst dle zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech, ve znění pozdějších předpisů do územních plánů, příp. územně analytických podkladů obcí byly doplněny následující informace. Tyto jevy jsou obsaženy v grafické části dokumentace. Podklad: Ministerstvo obrany ČR, http://valecnehroby.army.cz/evidence/ V ORP Hlučín jsou evidovány následující válečné hroby a pietní místa: Bělá CZE-8109-29582 - pietní místo - deska (pamětní deska s textem Památník obětem světových válek, umístěná na žulovém kameni) Bohuslavice CZE-8109-07629 - pietní místo - objekt (památník připomíná dva padlé sovětské letce) CZE-8109-07636 - pietní místo - deska (deska na oltáři v kostele) CZE-8109-07644 - pietní místo - objekt (památník se jmény obětí) CZE-8109-27304 - pietní místo - deska (pamětní deska na budově hasičské zbrojnice) Darkovice CZE-8109-07619 - pietní místo - objekt (kamenná zídka s uvedením jmen padlých) Děhylov CZE-8109-07618 - pietní místo - objekt (pomník - Památce národního osvobození) CZE-8109-07625 - pietní místo - deska (pamětní deska s textem) CZE-8109-07633 - pietní místo - deska (pamětní deska na zdi rodinného domu) Dobroslavice CZE-8109-07624 - pietní místo - objekt (sousoší s nápisem Našim hrdinným trpitelům 1914 1918) CZE-8109-07630 - pietní místo - objekt (pamětní deska) Dolní Benešov CZE-8109-07634 - pietní místo - objekt (čtyřboký pomník se jmény)
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
32
CZE-8109-26410 - pietní místo - objekt (deska ve tvaru půlkruhu s textem) CZE-8109-26419 - pietní místo - objekt (deska s textem) CZE-8109-26420 - pietní místo - objekt (sloup, nahoře sousoší) Hať CZE-8109-07621 - pietní místo - objekt (kříž na hřbitově) CZE-8109-07628 - pietní místo - objekt (Památník sov. vojáků z 2.sv. války) CZE-8109-07642 - pietní místo - objekt (kříž, 6 desek se jmény vojáků) Hlučín CZE-8109-07627 - pietní místo - objekt (kamenný čtyřboký pomník stextem) CZE-8109-07637 - pietní místo - objekt (kamenný kříž, desky se jmény) CZE-8109-07638 - pietní místo - objekt (památník z černého leštěného kamene) CZE-8109-07639 - válečný hrob s ostatky CZE-8109-07640 - pietní místo - deska (desky se jmény, umístěné na venkovní zdi obřadní síně) CZE-8109-07641 - pietní místo - objekt (kříž, pod ním deska se jmény) CZE-8109-07643 - pietní místo - objekt (22 desk se jmény) CZE-8109-26967 - válečný hrob s ostatky CZE-8109-27814 - pietní místo - deska (mramorová deska na budově ZŠ) CZE-8109-30884 - válečný hrob (5 kamenných desk se jmény) Kozmice CZE-8109-07620 - pietní místo - objekt (socha se dvěma deskama, oběti 1. a 2. sv. války) CZE-8109-30025 - pietní místo - deska (deska umístěná na budově ZŠ) Ludgeřovice CZE-8109-07635 - pietní místo - objekt (sousoší se dvěma deskama) CZE-8109-29671 - pietní místo - objekt (vytesaný památník s deskou) Markvartovice CZE-8109-07626 - pietní místo - objekt (kříž a deska s uvedením jmen) Píšť CZE-8109-07632 - válečný hrob s ostatky CZE-8109-26481 - válečný hrob s ostatky CZE-8109-26560 - válečný hrob s ostatky CZE-8109-26561 - válečný hrob s ostatky CZE-8109-26562 - válečný hrob s ostatky CZE-8109-26563 - válečný hrob s ostatky Šilheřovice CZE-8109-07623 - pietní místo - objekt (deska s nápisem Obětem válek 1914-1918, 19381946) CZE-8109-27803 - pietní místo - deska (deska při vstupu do bunkru) Vřesina CZE-8109-07631 - pietní místo - objekt (4 desky se jménz, kříž uprostřed)
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
33
Závada CZE-8109-07622 - pietní místo - objekt (kříž se dvěma deskama se jmény obětí 1. a 2. sv.války) 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD Podklad: města a obce, vlastní průzkum Bohuslavice - Nad kafárňou Darkovice - Nad Františkem - Pevnost Orel - Křivá lípa Hať - Myslivecký posed Hlučín - Vinná hora Kozmice - Mlynářský kopec - Vápenice Ludgeřovice - Ul. Vrablovecká Šilheřovice - Juliánka - Bod na ulici Polní Vřesina - Západ – výhled Jeseníky - Východ – výjled Beskydy Závada - Třetiny - U věže O2 - U vodojemu V ostatních obcích ORP Hlučín výše neuvedených se významné vyhlídkové body nenacházejí.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
34
21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Podklady : Územní plány obcí Generel místního systému ekologické stability Hlučínska ZÚR Moravskoslezského kraje Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zák. č.114/1992 Sb. ČNR ze dne 26.2.1992 (s účinností od 1.6.1992), prováděcí vyhlášce č.395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Návrh územních systémů ekologické stability byl zpracován v 1991 jako součást územního plánu Hlučínska, po vypracování podrobné metodiky navrhování ÚSES (1992), zpracování regionálního ÚSES (1992, Low), upraveného regionálního ÚSES (1996, Bínová, Culek) byl v 03/1998 v zájmovém území ÚSES zpracován jako součást ”Generelu místního systému ekologické stability Hlučínska“. Řešené území obsahuje území sídel Děhylov, Dobroslavice, Darkovice, Hať, Hlučín, Kozmice a Vřesina. Provedena byla aktualizace ÚSES na základě Nadregionálního a regionálního ÚSES ČR, zpracovaného jako územně technický podklad pro celé území ČR. Tento ÚTP se postupně upřesnil pro ÚPN VÚC Opavsko a aktualizován na základě okresních orgánů ochrany přírody v rámci přípravy VÚC. Pro tento dokument je převzat návrh ÚSES dle VÚC Opavsko (viz.grafická část). V současné době je v územních plánech pořízených po vyhlášení platnosti ZÚR Moravskoslezského kraje již zapracováno vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES dle této dokumentace. Nadregionální a regionální ÚSES v ORP Hlučín: Zahrnuje nadregionální tah K 96V a K96N (trasa jižní část k.ú. Hlučín, Kozmice, Dolní Benešov, napojený na nadregionální biokoridor K 100N a K 100V vedený podél řeky Odry. Vložena jsou regionální biocentra RBC 152 Koutská a zábřežská niva, vodní a nivní v k.ú. Dolní Benešov a RBC 246 U Jilešovic, nivní, vodní, mezofilní hájové v k.ú. Hlučín. Nadregionální trasu s neregionálním biocentrem 90 Dařanec (název dle textu ZÚR, pravděpodobně jde o chybu, biocentrum se nachází v lokalitě Bělského a Chuchelského lesa, lokalita Dařanec je situována asi 5 km východněji), mezofilní hájové v k.ú. Bělá a Bohuslavice u Hlučína, která pokračuje k východu neregionálním biokoridorem K97MH s vloženými regionálními biocentry 116 Dařanec, mezofilní hájové v k.ú. Vřesina u Opavy a Píšť, dále vloženým RBC 267 Vodní důl, mezofilní hájové v k.ú. Vřesina u Opavy a Darkovičky, dále k východu neregionálním biocentrem 91 Černý les, mezofilní hájové a nivní v k.ú. Šilheřovice a Markvartovice. Z NBK K97MH vede k jihu tah regionální úrovně tvořený regionálním biokoridorem 586, mezofilní hájový, přes RBC 246, které je součástí neregionálního biokoridoru K96N a K96V, a dále k jihu regionálním biokoridorem 587, mezofilním hájovýma mezofilním bučinným, regionálním biocentrem 117 Dobroslavický les, mezofilním bučinným v k.ú. Dobroslavice a Děhylov a dále částí regionálního biokoridoru 588, mezofilním hájovým a mezofilním bučinným. Lokální územní systémy ekologické stability byly navrženy a schváleny v rámci územních plánů obcí (v některých případech s datem schválení územního plánu obce před 30.6.1992), takto byly zapracovány do grafické části ÚAP. Z hlediska ekologické stability území se jedná o ORP významný vzhledem k vedení tahů nadregionální a regionální úrovně. Tyto tahy budou doplněny odpovídajícím způsobem lokálními tahy. Významné bude začlenění závěrů a požadavků ÚSES dle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje do všech územních plánů a následující vymezení počtu
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
35
skladebných prvků ÚSES (v lokální úrovni) splňujících podmínky kritérií tvorby ÚSES, včetně minimalizace počtu prvků. V grafické části dokumentace jsou vyznačeny nadregionální, regionální i místní ÚSES obsažené ve všech dostupných platných dokumentech.
22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU Podklady: Obec s rozšířenou působností (ORP) – Městský úřad Hlučín, odbor životního prostředí V k.ú. Bělá je registrován VKP ( v rámci aktualizace 2010 upraven rozsah VKP): „Stará pískovna a stepní loučka u vodojemu“, p.č. 338, část p.č. 392/1 a část p.č. 392/2 k.ú. Bělá V k.ú. Hlučín jsou registrovány VKP: „Městský park v Hlučíně“, p.č. 460/1 a p.č. 456/1 k.ú. Hlučín „Lipová alej pod Vinnou horou“, p.č. 4557 k.ú. Hlučín „Parčík u božích muk“, p.č. 3889 k.ú. Hlučín „Jasénky“, p.č. 3111, 3118, 3110, 3105, 3139/2 k.ú. Hlučín V k.ú. Dolní Benešov je registrován VKP: „Stará hráz rybníka“, p.č. 1224/3, 1220/1 k.ú. Dolní Benešov V k.ú. Dobroslavice je registrován VKP: „Louka u hájenky“, p.č. 820 k.ú. Dobroslavice Celkem je v ORP Hlučín registrováno 7 významných krajinných prvků.
23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU Podklady: Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny V zájmovém území se nacházejí VKP dle zák.č. 114/1992 Sb. (ze zákona) - nivy vodotečí, lesní porosty, nádrže (viz grafická část). V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle §6 zákona. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemkù, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
36
24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA Podklad: AOPK ČR Ve ORP Hlučín není vymezena přechodně chráněná plocha. 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: AOPK ČR ORP Hlučín nenáleží do území národního parku. 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN Podklad: AOPK ČR ORP Hlučín nenáleží do území CHKO. 27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: AOPK ČR ORP Hlučín nenáleží do území národní přírodní rezervace. 28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: AOPK ČR, KÚ MSK, OŽ aZ V ORP Hlučín jsou evidovány přírodní rezervace: přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic I., kód 2547, (8,04 ha Bukový prales typický pro Oderskou nížinu Opava) přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic II., kód 2548 (7,69 Přestárlý bukový prales Opava) přírodní rezervace Dařanec, kód 1518 (32,94 Smíšený listnatý porost dubu,habru a lípy s bohatou květenou Opava) přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky, kód 586 (197,32 ha) přírodní rezervace Štěpán, kód 1737 (46,98 ha rybník s přilehlým mokřadem s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, ptáků, obojživelníků, plazů a savců) Zvláště chráněným územím přírody je přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky (výměra 197,32 ha, vyhlášeno nově v r. 2012) v nivě Opavy mezi Kouty, Kravařemi a Zábřehem. Toto chráněné území je na hranici OPR Hlučín. Předmětem ochrany je komplex nivních luk, mokřadů, rozptýlené zeleně se zbytky mrtvých ramen a periodicky zaplavovaných tůní. Odborníci v uvedeném oboru zde popsali a sledovali více než 120 druhů ptáků, z nich cca 70 druhů hnízdících. Pravidelně se v těchto lokalitách vyskytuje bramborníček hnědý, pěnice, šplhavci, slavík obecný, ťuhýk obecný, chřástal polní a malý, A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
37
jestřáb lesní, sluka lesní, v blízkosti toků ledňáček říční, moudivláček lužní, hýl rudý, bramborníček černohlavý, zvonci, rehek, lindušky, konipasi. V mokřadních společenstvech se vyskytuje a hnízdí kachna divoká, vodouš bahenní, kropenatý, šedý a tmavý, rákosník zpěvný, obecný a proužkovaný, strnad rákosní, polák chocholačka, labuť velká, břehouš černoocasý, bekasína otavní, koliha velká a malá, kulík hnědý, čejka chocholatá, potápky, volavka popelavá, rybák obecný, racek bouřní, jespák bojovný, čírka modrá a jiné. Právě výskyt kriticky a silně ohrožených bahňáků byl významným důvodem pro vyhlášení Přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky. V širším území byl v minulosti doložen výskyt užovky obojkové, čolka obecného a velkého, skokana hnědého a zeleného, ropuchy, netopýra rezavého, rosničky zelené, rejsce šedého, kuňky aj. Nezanedbatelný a pro život vyšších druhů nepostradatelný je také výskyt hmyzu a vodních plžů, zejména vážek, motýlic, modrásků, batolece duhového, potápníků, bahenky, okružáka aj. V jezeře je v posledních letech uměle podporován chov ryb. Ze savců se běžně vyskytují obvyklé druhy (ježek západní, rejsek obecný, myš domácí, veverka obecná, hraboš polní), nacházející potravu na agrocenózách. V lesních porostech a v jejich blízkosti se omezeně vyskytuje lovná zvěř. V březích vodotečí i stojaté vody byl zjištěn výskyt ondatry, která zde odchovává.
29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: AOPK ČR V ORP Hlučín není evidována národní přírodní památka. 30. PŘÍRODNÍ PARK Podklad: KÚ MSK, OŽ aZ Ve SO ORP Hlučín není vymezen přírodní park. 31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: - Obec s rozšířenou působností (ORP) – Města Hlučín, Odbor životního prostředí - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR) V ORP Hlučín je evidována přírodní památka: přírodní památka Hranečník, kód 1518 (předmět ochrany kolonie volavky popelavé – Arden cinerea)
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
38
32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: - Obec s rozšířenou působností (ORP) – Město Hlučín, Odbor žvotního prostředí, AOPK ČR V k.ú. Bohuslavice jsou registrovány: Dominikův dub (Quercus robur L.), p.č. 319/1 k.ú. Bohuslavice, stáří stromu cca 140 let (kód 104970) Struhalův dub (Quercus robur), p.č. 1036/3 k.ú. Bohuslavice u Hlučína (kód 105790) V k.ú. Dobroslavice je registrována: Lípa velkolistá u Sýkorů (Tilia platyphyllos Scop.), p.č 104 k.ú. Dobroslavice (kód 100197) V k.ú. Hlučín jsou registrovány: Buk lesní v parčíku u polikliniky (Fagus sylvatica L.), p.č. 215 k.ú. Hlučín (kód 100199) Buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica ´Atropunicea´), p.č. 523 k.ú. Hlučín (kód 100193) Javor mléč u Domu dětí a mládeže v Hlučíně (Acer platanoides L.), p.č. 456/3 k.ú. Hlučín (kód 100188) Lípa malolistá u Kromrového mlýna (Tilia cordata mill.), p.č. 3945 k.ú. Hlučín (kód 100189) V k.ú. Ludgeřovice je registrována: Janova lípa (Lípa malolistá - Tilia cordata mill.), p.č 221/1 k.ú. Ludgeřovice (kód 100190) V k.ú. Šilheřovice je registrován: Taxodium u hájenky (Tisovec dvouřadý – Taxodium distichum (L.) Rich.), p.č 398 k.ú. Šilheřovice (kód 100187) V k.ú. Závada je registrován: Dub v lese u Sedliska (Quercus robur L.) p.č. 311 k.ú. Závada u Hlučína (kód 105547) Celkem je v ORP Hlučín registrováno 10 památných stromů. Základní OP - ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památné stromy škodlivá činnost (§46 ods.2 a 3 zákona č.114/92 Sb.). Veškeré zásahy a opatření v ochranném pásmu památného stromu lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. 33. BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO Podklad: AOPK ČR ORP Hlučín nenáleží do biosférické rezervace UNESCO, nebo geoparku UNESCO. 34. NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA Podklady: - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR) - Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
39
Hlavním cílem soustavy NATURA 2000 je zajistit příznivý stav populací vybraných druhů rostlin a živočichů a příznivý stav přírodních stanovišť. NATURA 2000 je soustava chráněných území evropského významu, která je prováděna na základě těchto směrnic evropského společenství: · Směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (zjednodušeně “směrnice o ptácích”) · Směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zjednodušeně “směrnice o stanovištích“). Garantem přípravy odborných podkladů pro soustavu NATURA 2000 (jmenovaným Ministerstvem životního prostředí) v ČR je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), která od října 1999 koordinuje veškeré odborné aktivity v této oblasti. Bylo nezbytné nejprve dobře znát stav rozšíření a početnost uvedených rostlinných a živočišných druhů a rozlohu, reprezentativnost a zachovalost typů přírodních stanovišť. Na území ORP Hlučín se vyskytují: CZ 0813439 Děhylovský potok – Štěpán (80,1703 ha, PR, předmětem ochrany - kuňka ohnivá (Bombina bombina), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) CZ 0813449 Jilešovice – Děhylov (PR, 20,7676 ha, předmět ochrany - modrásek bahenní (Maculinea nausithous) CZ 0813461 Ostrava – Šilheřovice (PR, 101,4709, předmět ochrany - páchník hnědý (Osmoderma eremita)
Biotopová lokalita "Česká Natura" v Moravskoslezském kraji CZ0816016 Údolí Bělé (28,24 T1.5, L3.2, L7.2, PP Opava, Dactylorhiza majalis, Bromus secalinus, Valeriana simplicifolia, Menyanthes trifoliata, Ophioglossum vulgatum, Carex appropinquata)
35. NATURA 2000 - PTAČÍ OBLAST Podklad: AOPK ČR CZ 0811021 Heřmanský stav – Odra – Poolší (3100,87 ha, předmět ochrany – populace bukáčka malého, ledňáčka říčního a slavíka modráčka a jejich biotopy), datum vyhlášení 1.6.2008.
36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM Podklady: - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR) - Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
40
V území ORP Hlučín se vyskytují lokality kriticky ohrožených, vzácných druhu rostlin a živočichů. Tyto lokality jsou zařazeny do zvláště chráněných území a lokalit soustavy NATURA 2000 (viz body 31, 34). 37. LESY OCHRANNÉ Podklady: Moravskoslezský kraj - OŽP V území ORP Hlučín nejsou lesy ochranné vymezeny. Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. 38. LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Podklady: Moravskoslezský kraj OŽP- Lesní hospodářský plán pro lesní celek Ostrava, Opava s platností od 1.1.2008 do 31.12.2017- Lesy ČR Hradec Králové s.p. Na území ORP Hlučín se nacházejí lesy, které jsou zařazeny jako prvky ÚSES jsou kategorií lesa zvláštního určení. Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, lázeňské, příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích a v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. 39. LESY HOSPODÁŘSKÉ Podklady: - Moravskoslezský kraj OŽP - Lesní hospodářský plán pro lesní celek Ostrava, Opava s platností od 1.1.2008 do 31.12.2017- Lesy ČR Hradec Králové s.p - Regionální lesnický program pro území Moravskoslezského kraje" (RLP), který zpracovala Fakulta lesnická a dřevařská, Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno. Na území ORP Hlučín se nacházejí lesy hospodářské. 40. VZDÁLENOST 50 m OD OKRAJE LESA
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
41
Rozhodnutí o umístění stavby a o využití území ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesních pozemků lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu správy lesů (dle § 14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákona o lesích). V případě výstavby v tomto území musí být stavby umístěny co nejdále od porostních stěn lesa. Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytné nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa po projednání s vlastníky lesa v rozsahu stanoveném v rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 22 zákona o lesích. V grafické části je znázorněna 50 m vzdálenost od okraje lesních pozemků. 41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA Podklady: – Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v.v.i. – Praha - Zbraslav Měřítko podkladu, ve kterém byl údaj o území zobrazen je 1 : 5 000. Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zemědělské pozemky jsou zařazeny do bonitních půdně ekologických jednotek. První číslo pětimístného kódu označuje příslušnost ke klimatickému regionu. Dvojčíslí (2. a 3. číslo) kódu BPEJ označuje hlavní půdní jednotku – HPJ. Poslední dvojčíslí (4. a 5. číslo) kódu BPEJ stanovuje stupeň sklonitosti, příslušnost ke světovým stranám, hloubku půdy a skeletovitost. Pomocné kódy jsou označují nezemědělské nebo nebonitované plochy, lesy a další kategorie pozemků zakreslených v mapě BPEJ. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutné co nejméně využívat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nezbytné co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně zatěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. K přesnějšímu určení kvality zemědělských půd slouží zařazení půd do tříd ochrany (I až V, nejlepší jsou půdy I. třídy ochrany) - dle ”Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR z 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.”. V zájmové oblasti se nachází BPEJ: 5.14.00 5.21.10 5.22.10 6.13.00 6.21.12 6.22.10 6.22.13 6.22.42 6.27.44 6.41.67 6.43.00 6.43.10
6.13.10 6.23.10 6.44.00
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
6.14.00 6.23.12 6.46.00
6.14.40 6.26.41 6.46.10
6.21.10 6.27.14 6.46.12
42
6.47.00
6.47.42
6.56.00
6.58.00
6.67.01
6.69.01
6.70.01
6.72.01
Z uvedené charakteristiky platí: Klimatický region zájmové oblasti 5, 6 Z hlediska zařazení bonitních půdně ekologických zemědělské půdy pro zájmové území platí: 5.14.00 5.21.10 5.22.10 6.13.00 6.13.10 6.14.00 6.14.10 6.14.40 6.21.10 6.21.12 6.22.10 6.22.13 6.22.42 6.23.10 6.23.12 6.26.41 6.27.14 6.27.44 6.41.67 6.43.10 6.44.00 6.46.00 6.46.10 6.46.12 6.47.00 6.47.42 6.56.00 6.58.00 6.67.01 6.69.01 6.70.01 6.72.01
jednotek do tříd ochrany zabírané I. třída ochrany IV. třída ochrany III. třída ochrany II. třída ochrany II. třída ochrany I. třída ochrany II. třída ochrany III. třída ochrany IV. třída ochrany IV. třída ochrany III. třída ochrany IV. třída ochrany IV. třída ochrany IV. třída ochrany V. třída ochrany IV. třída ochrany IV. třída ochrany V. třída ochrany V. třída ochrany II. třída ochrany II. třída ochrany II. třída ochrany III. třída ochrany IV. třída ochrany I. třída ochrany IV. třída ochrany I. třída ochrany II. třída ochrany V. třída ochrany V. třída ochrany V. třída ochrany V. třída ochrany
Do I. třídy ochrany jsou zařazeny třídy bonitně nejcennější, které je možné odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně pro obnovu ekologické stability území, případně pro liniové stavby. Do II. třídy ochrany patří půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost, jde o půdy vysoce chráněné s, jen podmíněně odnímatelné s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné. Ve III.třídě ochrany jsou půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, územním plánováním lze je využít pro eventuální výstavbu. Půdy IV.třídy ochrany je možné produkční schopností.
využít pro výstavbu, jde o půdy s podprůměrnou
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
43
Půdy V. třídy ochrany jsou půdami s velmi nízkou produkční schopností, lze u nich předpokládat efektivnější nezemědělské využití, jde o půdy s nižším stupněm ochrany. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Na území ORP Hlučín se vyskytují půdy všech tříd ochrany.
42. HRANICE BIOCHOR Podklady: - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR) - Biogeografické členění České republiky (Culek - editor, 2003) Základními parametry jsou biogeografické charakteristiky území. Zájmové území spadá dle biogeografického členění dle Culka: 2. Podprovincie Polonská, bioregion Opavský 2.2. Tento bioregion je charakterizován nejtypičtějšími části polonika. Biota této oblasti je v převaze 3. vegetačního stupně dubo-bukového, s normální živnou řadou nebo obohacenou dusíkem, převážně zamokřenou. Dominantní jsou dubohabřiny, ostrůvkovitě zastoupeny acidofilní doubravy, v široké nivě Opavy (a Moravice) jsou rozsáhlé luhy. Biodiverzita je poměrně nízká, jsou zde zastoupeny rozmanité elementy geografické. Dle mapy geobotanické rekonstrukce (Mikyška, 1972) patří území do podmáčených bučin. Ve volné krajině převažuje orná půda, značně zastoupeny jsou vlhké louky a lužní lesy. Zařazení lokality dle fytogeografického členění (Hejný, Slavík) z hlediska přírodních systémů: Fytogeografická oblast: MEZOFYTIKUM (Mesophyticum) – M Fytogeografický obvod: Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici) – Českomor.M Fytogeografický okres: 74 Slezská pahorkatina b) Opavská pahorkatina 43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI Podklady – poskytovatel údajů Zemědělská vodohospodářská správa – Brno Z investic do půdy za účelem zlepšení úrodnosti se v území řešeném ÚAP Hlučín vyskytují meliorace = odvodnění. Jedná se o velkoplošné i lokální odvodňovací akce ve všech obcích s výjimkou Dobroslavic. V území řešeném ORP jsou zakresleny odvodněné plochy a hlavní odvodňovací zařízení.
44. VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM Podklady: SmVaK, a.s. Územní plány obcí Vodohospodářská mapa (VHM) Města a obce Bělá
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
44
V k. ú. Bělá se nachází pramen léčivé vody (v grafické části označen ST3). O tomto zdroji nejsou k dispozici bližší informace. Dále se s obcí Bělí spojuje existence vrtu HV 107, ze kterého je obec zásobována pitnou vodou, avšak tento se nachází v k. ú. Bohuslavice. Bohuslavice V severní části k. ú. Bohuslavice se nachází dva vrty o průměrné celkové vydatnosti 10 l/s. Tyto vrty s vyhlášenými pásmy hygienické ochrany I. a II. stupně v roce 1975 slouží k plnému zásobení obce Bělá a Chuchelná pitnou vodou. Surová voda je přes úpravnu vody a čerpací stanici dopravována do vodojemů Bělá a Chuchelná a do rozvodných řadů. Voda po úpravě vyhovuje požadavkům ČSN na kvalitu pitné vody. Vydatnost vrtů, stejně jako kapacita čerpací stanice, jsou dostatečné i pro případnou potřebu užitkové vody podnikatelských aktivit. Vrty jsou oficiálně označeny HV 107 a HV 107A, v grafické části ÚAP Hlučín jsou označeny ST1 a ST2. Dále se v katastru obce nachází zdroj pitné vody s označením HV 28 s vydatností 15 až 20 l/s, který zásobuje pitnou vodou obce Bohuslavice a Bolatice (mimo řešené území). Zdroj má rovněž vyhlášena pásma hygienické ochrany 1. a 2. stupně a kvalita vody vyhoví ČSN 757111. V severozápaní části katastru obce se nachází vrt HV 101 s ochranným pásmem hygienické ochrany o poloměru 250 m. Darkovice V obci se nachází zdroj vody, který je využíván pro zásobení obyvatel pitnou vodou. Jedná se o vrt DHV 2 (označení v grafické části ST1), který byl vybudován v rámci hydrogeologického průzkumu v roce 1980. Rozhodnutím o povolení nakládaní s vodami s č. j. OŽPaKS/38944/2006/CH ze dne 16. 10. 2006, má tento zdroj stanoven průměrný povolený odběr 4,0 l.s-1, maximální povolený odběr 4,0 l.s-1, roční povolený odběr 126 144 tis. m3. Tímto rozhodnutím se zároveň ruší rozhodnutí k odběru podzemních vod s č. j. 2758/ŽPaKSGr/2686/03 ze dne 14. 11. 2003, vydané Městským úřadem Hlučín, odborem životního prostředí a komunálních služeb. Rozhodnutím s č. j. 1454/2001/RŽP/Mr-231.2 ze dne 11. 4. 2001 je pro zdroj stanoveno ochranné pásmo I. stupně “Vodního zdroje Darkovice – Bařina”. Ochranné pásmo je stanoveno v rozsahu celé plochy parcely č. 421 v k. ú. Darkovice o výměře 21 600 m2. Vlastníkem parcely je Obec Darkovice. Ochranné pásmo je oploceno. Poblíž vrtu DHV 2 se nachází vrt DHV 1, který se však pro zásobení obyvatel pitnou vodou nevyužívá. Soukromé studny v obci jsou využívány pouze jako zdroje užitkové vody. Děhylov V k. ú. Děhylov se nachází zdroj vody Děhylov – Močidla s vydatností 0,6 l/s, ze kterého je pitnou vodou zásobováno zhruba 35% obyvatel obce. Zdroj má vyhlášena pásma hygienické ochrany 1. a 2. stupně a kvalita vody po chloraci vyhovuje ČSN. Zdroj je od roku 1998 mimo provoz a obec je zásobena vodou z přivaděče OOV. Rozhodnutím OkÚ Opava ze dne 21. 7. 1999 pod č.j. ŽP-2691/99/Li-231.2 bylo zrušeno povolení k odběru podzemní vody. Následně byla rozhodnutím MěÚ Hlučín ze dne 10. 1. 2012 pod č.j. HLUC-1143/2012/OŽPaKS/WO zrušena ochranná pásma I. a II. stupně vodního zdroje Močidla. Dobroslavice Na území obce se žádný vodní zdroj nenachází. Dolní Benešov
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
45
Na území obce Dolní Benešov se nachází několik zdrojů vody. (V grafické části jsou označeny ST1 až ST9). Z územního plánu Dolního Benešova vyplývá, že město je plně zásobováno pitnou vodou z Ostravského oblastního vodovodu, avšak v minulosti bylo k jeho zásobování využíváno vodních zdrojů B11 a B12 v prameništi Dolní Benešov. Tato byla v roce 2002 odstavena a zakonzervována. Prameniště má dosud vyhlášena pásma hygienické ochrany (PHO) 1. s 2. stupně (rozhodnutí ONV Opava, č. j. voda 2916/235/78Mr). PHO 1. stupně je ohraničeno oplocením, v jehož území se nachází i úpravna vody a čerpací stanice. Rozhodnutím MěÚ Hlučín ze dne 31. 8. 2012 pod č.j. HLUC-37074/2012/OŽPaKS/WO byla ochranná pásma I. a II. stupně prameniště Dolní Benešov zrušena. V k. ú. Dolní Benešov se nacházejí dále vrty ČHMÚ (VO 3 a VO 12) sloužící jako státní pozorovací síť podzemních vod s vyhlášenými ochrannými pásmy 250 m. Společnost MSA využívá kromě vody z veřejného vodovodu také vodu ze dvou vlastních studní nacházejících se v areálu MSA (rozhodnutí ONV Opava, č. j. voda 113/83, povolen odběr 3 l/s, 120 m3/den, 31 000 m3/rok, stanoveno PHO 1. stupně). Surová voda je čerpána do úpravny vody a následně akumulována v zemním vodojemu 3 x 100 m3 a dopravována do samostatné sítě. Z informací z poskytnutých podkladů (PRVKÚK MS kraje, ÚP, VHM) není u všech vodních zdrojů (vrtů) zřejmé, kde se který nachází a jak se nazývá. Doporučuje se tyto informace doplnit v rámci aktualizace ÚAP Hlučín. Hať Z vodohospodářké mapy vyplývá existence až devíti vrtů v katastru Hať. O těchto zdrojích nebyly poskytnuty bližší informace. Změna č. 1 ÚP obce Hať uvádí, že obec je pitnou vodou zásobována z vrtu HG-2, který se nachází v katastru Šilheřovic (viz jev 44, Šilheřovice). Dále je v ÚP uvedena vrtaná studna s povoleným odběrem 1 l/s nacházející se v severní části k. ú. v areálu Vojenské a ubytovací stavební správy Olomouc. Hlučín V k. ú. Bobrovníky byly využívány původní místní zdroje vody (studny č. 1 až 5), které byly postupně zrušeny: - Studny č. 2 – 5: rozhodnutí ONV OVLHZ v Opavě s č. j. OVLHZ voda 127/235/87/Pa ze dne 26. 1. 1987. Součástí rozhodnutí bylo i zrušení povolení o nakládání s vodami s č. j. voda 3030/235/78-Mr ze dne 11. 8. 1978; - Studna č. 1: zrušena rozhodnutím s č. j. Výst. 854/878-94-La ze dne 20. 6. 1994; Studna č. 1 slouží dnes jako zdroj užitkové vody, ostatní byly postupně zasypány. V k. ú. Hlučín se nachází jímací území Hlučín – Rovniny, jehož studny jsou ve správě VaK Hlučín, s.r.o. Je vypracován hydrogeologický posudek „Hlučín – Rovniny, revize ochranných pásem“ (GEOtest Brno, a. s., RNDr. Josef Slavík, RNDr. Jaromír Kučera, duben 2005), z něhož vyplývá, že se zde nachází tři studny, z nichž jedna je mimo provoz a zbývající dvě z téměř 50 % zásobují pitnou vodou město Hlučín. Celkové odebírané množství z obou studen je 7 – 8 l/s. Projekt navrhuje rozsah ochranných pásem. Dle informací z ÚP Hlučín z roku 2003 bylo rozhodnutím s č. j. 923/02/RŽP/Li-2310.2 ze dne 20. 2. 2002, upraven povolený odběr v průměrném množství 8,56 l/s, maximálně 11,12 l/s, max. 24 tis.m3/měs., 27 tis.m3/rok. Povolení je určeno na dobu do 31. 12. 2012. Zdroje mají vyhlášena pásma hygienické ochrany 1. a 2. stupně a to rozhodnutím s č. j. 1783/83/253-Hol. ze dne 14. 9. 1983 (stanoveno PHO 1. stupně pro studnu č. 3 u vodárny a PHO 1. a 2. stupně vnitřní pro studny č. 1 a 2). Kozmice
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
46
V k. ú. Kozmice se nachází několik využívaných objektů podzemních vod (vrty, studny apod.). V grafické části je použito označení ST1 až ST6. Jedná se o dva pozorovací vrty základní sítě podzemních vod ČHMÚ. Bližší informace nebyly poskytnuty. Ludgeřovice V k. ú. Ludgeřovice se nachází několik využívaných objektů podzemních vod (vrty, studny apod.). V grafické části je použito označení ST1 až ST4. Bližší informace nebyly poskytnuty. Markvartovice V k. ú. Markvartovice se nenachází využívané objekty podzemních vod. Vlastní zdroj byl odstaven v roce 1995. Ve Změně č. 1 ÚPN Ludgeřovice se hovoří o zrušení původního záměru vyhlášení PHO 3. stupně vodních zdrojů HV 1011 a HV 1016 v k. ú. Markvartovice z důvodu nevyužívání těchto zdrojů. O vyhlášení PHO 1. a 2. stupně nebyly poskytnuty informace. Píšť V jižní části k. ú. Píšť se nachází vrtaná studna s vydatností 10 l/s, ze kterého je zásobována obec pitnou vodou. Voda je čerpána čerpací stanicí o Q = 6 l/s do vodojemu 2 x 250 m3. Vydatnost zdroje za poslední roky silně klesá, současná situace není známa. Zdroj má vyhlášeno PHO 1. a 2. stupně. Šilheřovice V katastru Šilheřovice se nachází několik jímacích území. V severní části se jedná o vrt HG-2 s využitelnou vydatností 20 l/s, který slouží k zásobení pitnou vodou obyvatel sousední obce Hať. Dle informací z ÚPN obce Šilheřovice – Změna č. II z roku 2001, má tento vrt navržena pásma hygienické ochrany 1. a 2. stupně (projekt ing. Mejzlík, 1997), kde OP 2. stupně zasahuje do zastavěného území obce Šilheřovice a některých lokalit určených k zastavění. Není známo, zda je tato problematika již vyřešena. V západní části k. ú. se nachází vodní zdroj Šilheřovice s vydatností 1 l/s a vyhlášenými PHO 1. a 2. stupně, a dále skupiny vrtů ČHMÚ ve východní části k. ú. Tyto vrty neslouží k zásobení obyvatel pitnou vodou, neboť to je zabezpečeno z OOV. Vřesina Z vodohospodářské mapy vyplývá, že se v k. ú. Vřesina nacházejí čtyři využívané objekty podzemních vod. Žádný z nich neslouží k zásobování pitnou vodou. Bližší informace nebyly poskytnuty. V grafické části je použito označení ST1 až ST4. V severozápadní části se nachází zdroj pitné vody HV-1, který má stanovena ochranná pásma I. a II. stupně na základě rozhodnutí MěÚ Hlučín ze dne 14. 8. 2012, pod č.j. HLUC34329/2012/OŽPaKS/WO. Vodní zdroj byl vybudován pro posílení místního vodovodu obce Závada. Závada V západní části k. ú. obce se nachází vrt hloubky 30 m a s vydatnosti 1 l/s, který jako jediný zdroj zabezpečuje zásobování obce pitnou vodou. Zdroj má vyhlášená PHO 1. a 2. stupně. OP 1. stupně o velikosti 20 x 20 m je oploceno, OP 2. stupně ve vzdálenosti 100 m od zdroje není vyznačeno. Kvalita vody po úpravě chlorací vyhovuje požadavkům ČSN. 45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD Správní oblast ORP Hlučín se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
47
46. ZRANITELNÁ OBLAST Žádná z obcí řešenho území není, dle Vyhlášky Mze č. 103/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zařazena mezi zranitelné oblasti. 47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD Podklady: Povodí Odry, s. p. Vodní útvary povrchových a podzemních void jsou definovány zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Vodní útvar povrchových vod je tímto zákonem definován jako vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku, vodní útvar podzemních vod jako vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech, kde kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Povodí Odry s. p. dokončil v průběhu jara roku 2008 první návrh Plánu oblasti povodí Odry, jehož obsahem je vymezení vodních útvarů v oblasti povodí Odry, které leží převážně na území Moravskoslezského kraje. Tento dokument byl následně schválen Krajským úřadem Moravskoslezského kraje (opatřením ze dne 9. 6. 2008) a Krajským úřadem Olomouckého kraje (dne 27. 5. 2008). Pro rozsáhlost dokumentu jsou v této kapitole uvedeny jen základní informace a údaje vyplývající z právě zveřejňovaného Stručného souhrnu k návrhu Plánu oblasti povodí Odry. Dokument je, včetně jeho úplné verze, k dispozici například na webových stránkách Povodí Odry, kde si mají zájemci o tuto problematiku možnost dokument prohlédnout případně jej připomínkovat: http://www.povodiodry.cz/planovani/cz/povinne_zverejnovane_informace.html Do oblasti povodí Odry připadá na území České Republiky celkem 120 vodních útvarů povrchových vod. Z nich 112 je zařazeno v kategorii „řeka“ a 8 v kategorii „jezero“. Každý vodní útvar je označen číselným identifikátorem a pro lepší orientaci má přiřazeno také pracovní číslo. V jednotlivých kapitolách dokumentu je provedena analýza a stanovení rizikovosti nedosažení dobrého stavu vodního prostředí z pohledu užívání vod k roku 2015, hodnocení stavu vod na základě prováděného monitorování a porovnání výsledků z něj se stanovenými cíli a návrh opatření k dosažení dobrého stavu vod, dále ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny s návrhem opatření na ochranu povodí před extrémními vodními stavy, nákladová efektivnost jednotlivých opatření a na závěr odhad dopadů všech opatření na stav vod k roku 2015. Následující tabulka uvádí čtyři vodní útvary povrchových vod, které se nacházejí ve SO ORP Hlučín. Vodní útvary povrchových vod ve SO ORP Hlučín. Pracovní číslo VÚ 45 46 47
Název vodního útvaru Opusta po soutok do toku Opava Opava po soutok do toku Odra Odra po soutok s tokem Ostravice
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
48
Odra po soutok s tokem Od Bažantnice Bečva po ústí do toku Odra Píšťský potok po státní hranici
79 80 98
Vyplývající navržená opatření k dosažení cílů ochrany vod a k ochraně před extrémními vodními stavy v jednotlivých vodních útvarech povrchových vod ve SO ORP Hlučín uvádí následující tabulky: Navržená opatření k dosažení cílů ochrany povrchových vod týkající se obcí ve SO ORP Hlučín. Pracovní číslo VÚ
Rizikovost VÚ
45
rizikový
Celkový stav VÚ
nevyhovující
Opatření ke zlepšení Dolní Benešov – výstavba kanalizace a intenzifikace ČOV Revitalizace toku Opusta
MSA, a. s. – sanace (ekologická smlouva) Hlučín – rekonstrukce ČOV a dobudování nevyhovující kanalizace
46
rizikový
47
rizikový
79
nerizikový
80
rizikový
nevyhovující Hať – výstavba kanalizace a ČS splaškových vod
98
rizikový
nevyhovující Píšť – výstavba ČOV a kanalizace
nevyhovující
Ludgeřovice – výstavba kanalizace Marvartovice – výstavba kanalizace
nevyhovující -
Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy SO ORP Hlučín (u neuvedených vodních útvarů nejsou opatření navrhována). č. VÚ
Tok
Místo, lokalita
47
Ludgeřovický p.
Ludgeřovice
80
Bečva
Hať
Navrhovaná opatření Vybudování pravobřežní opěrné zdi v sesuvném území Zkapacitnění koryta
Navrhovaná min. kapacita Q20 Q50
Vodních útvarů podzemních vod je v oblasti povodí Odry identifikováno 14 (z toho 3 útvary svrchní a 11 útvaru hlavních). Pro hodnocení některých kategorií jsou vodní útvary hlavní dále děleny do jemnějšího členění na tzv. pracovní oblasti, kterých je vymezeno asi 120, avšak ty přesně nekorespondují s vodními útvary povrchovými. Do SO ORP Hlučín náleží útvar:
ID útvaru 15500
Název kolektoru Kvartér Opavské pahorkatiny
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
49
Vyplývající navržená opatření k dosažení cílů ochrany vod v jednotlivých vodních útvarech podzemních vod ve SO ORP Hlučín uvádí následující tabulka: Navržená opatření k dosažení cílů ochrany povrchových vod ve SO ORP Hlučín. Pracovn Pracovn Rizikovost í číslo í oblast VÚ VÚ 423 15500
424 425
rizikový
Celkový stav VÚ
nevyhovující
Opatření ke zlepšení
Dolní Benešov - MSA, a. s. – sanace (ekologická smlouva)
427
Závěrem: Porovnáním hodnocení celkového stavu vodního prostředí jak u povrchových, tak i u podzemních vod před a po realizaci patřičných opatření, které Plán oblasti povodí Odry navrhuje, se ukazuje, že ve většině případů nedojde k tak zásadním změnám, aby zapříčinily celkovou změnu z nevyhovujícího na vyhovující stav. I přes velkou řadu pozitivních změn, která provedená opatření přinesou, nedojde ve většině případů ve vodních útvarech do r. 2015 k zásadnímu zvratu.
48. VODNÍ NÁDRŽ Podklady: - Povodí Odry, s. p. - Územní plány obcí, včetně změn - VHM Bělá V k. ú. obce Bělá se v současné době nenachází žádná vodní nádrž. Schváleným územním plánem obce bylo navrženo vybudování rybníku, který by sloužil jako dočišťovací nádrž odpadních vod z navrhované ČOV a zároveň jako požární nádrž. Bohuslavice Dva rybníky ve středu obce jsou ve vlastnictví obce a ve správě místního rybářského spolku. Podrobnější informace o soustavě rybníků, které vyplývají z VHM na Buhuslavickém potoku je nutné doplnit v rámci aktualizace ÚAP. Jedná se o Návesní rybník v centru obce, dále Lihovarský rybník, Chobot, Bobrov, Rakovec, Bezedno (na hranici k. ú. Bohuslavice a Dolní Benešov). Darkovice V obci Darkovice se nachází vodní plocha – retenční nádrž zvaná Darkovice, která dnes slouží částečně k rekreaci. Je vytvořena sypanou hrází napříč údolím. Zdrojem vody jsou povrchové vody z okolních svahů, které do nádrže přiváděny bezejmenným tokem protékajícím severně od zástavby obce. V rámci této plochy je vyčleněna menší vodní nádrž o objemu cca 1 500 m3 vytvořená sypanou hrází s těsněním. Jedná se o přírodní koupaliště, které je napojeno na přívod pitné vody. Přírodní koupaliště má vybudovanou úpravnu vody s recirkulací. Pro likvidaci odpadních vod je zde vybudována malá ČOV s vyústěním do obecní kanalizace. Děhylov V k. ú. Děhylov se nachází vodní nádrž Štěpán, která je napájena z řeky Opavy. Bližší informace nebyly poskytnuty. A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
50
Dobroslavice V k. ú. Dobroslavice se nachází vodní nádrž Poštovní rybník, který je přírodní rezervací. Dále se na hranicích katastrů Dobroslavic, Hlučín, Kozmice nachází jezero u Hlučína, nazývané též hlučínská štěrkovna, které vzniklo po těžbě štěrku, dnes využívané jako přírodní koupaliště, rekreaci, vodním sportům, rybaření a pořádání kulturně zábavných akcí. Dolní Benešov Na hranici k. ú. Bohuslavice a Dolní Benešov se nachází významná soustava rybníků využívaných k intenzivnímu chovu ryb. Dalším rybníkem využívaných k chovu ryb je rybník Nezmar napájený náhonem z řeky Opavy. Správcem rybníka a chovem ryb se zabývá Rybářství ve Slezsku z Dolního Benešova. Dominantní vodní plochou v katastru obce je jezero vzniklé po těžbě štěrkopísků. Vzhledem k stále probíhající těžbě se tato vodní plocha stále rozšiřuje. V místech, kde byla těžba ukončena, je jezero využíváno ke koupání. Hať V západní části obce Hať se nachází retenční nádrž sloužící k zachycení povodňových dešťových přívalů. V zastavěné části obce se nachází malý rybník (není znám druh jeho využití), který bude možno využít jako dočišťovací nádrž odpadních vod z navrhované ČOV. Hlučín Na hranicích katastrů Dobroslavice, Hlučín a Kozmice se nachází jezero u Hlučína, nazývané též hlučínská štěrkovna, které vzniklo po těžbě štěrku, dnes využívané jako přírodní koupaliště, k rekreaci, vodním sportům, rybaření a pořádání kulturně zábavných akcí. Jedná se o největší plochu správní oblasti ORP Hlučín o ploše 130 000 ha, ležící se na levém břehu řeky Opavy. Krom sportovně rekreačního využití je nádrž využívána jako kompenzační pro nadlepšování průtoků v řece Opavě pro potřeby průmyslových odběrů vody z teplárny Třebovice. Dalšími většími plochami v k. ú. Hlučína jsou Hudečkův rybník napájený z toku Jasénka s plochou 0,26 ha a Nebeský rybník rovněž napájen Jasénkou s plochou 0,1 ha. V k. ú. Darkovičky se nachází tři požární nádrže napájené místnímu zdroji vody, z nichž dvě slouží k chovu ryb. Plochy jsou 0,63 ha, 0,215 ha, 0,001 ha. Kozmice V k. ú. Kozmice se nachází část hlučínského jezera (blíže pojednáno v předcházejícím odstavci – Hlučín). Ludgeřovice V k. ú. Ludgeřovice je evidováno celkem 9 vodních nádrží. Z toho tři jsou v soukromém vlastnictví, jeden ve vlastnictví obce a soustava pěti rybníků se nachází ve správě Pozemkového fondu ČR, pracoviště Opava (tyto vodní plochy jsou na základě nájemní smlouvy pronajímány obci, která je dále pronajímá místním a okolním rybářským spolkům pro účely sportovního a rekreačního rybaření). V severní části obce v lokalitě Při Dudově byl nově zřízen rybník (dle DSP Rybník Ludgeřovice, Ing. Vojtasíková 6/98). V rámci ÚP Ludgeřovice Změny č. 1 je v souvislosti s výstavbou rychlostní komunikace I/56 navrženo přemístit rybník u Chmelnice o cca 100 m proti proudu místní vodoteče. Markvartovice V západní části obce Markvartovice se nachází soukromý rybník sloužící k chovu ryb a malá požární nádrž se nachází v centru obce (Zdroj ÚPN obce Markvartovice).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
51
Píšť Na území obce se nacházejí tři menší rybníky (Na Pile, Nový rybník, Kolkův rybník). Rybník Na Pile bylo územním plánem obce Píšť navrženo vyčistit tak, aby sloužil jako retenční nádrž pro zachycení přívalových dešťových vod. Zároveň bylo navrženo zvýšení hráze. Šilheřovice Na území obce Šilheřovice se nachází několik menších vodních nádrží napájených Šilheřovským potokem a jedna nádrž napájená Koblovským potokem. Vřesina V rámci ÚPN obce Vřesina bylo navrženo na pravém břehu potoka Bečva vybudování víceúčelové vodní nádrže (tzv. rybník Vodní důl) o ploše cca 0,25 ha. Závada Ve východní části obce se nachází rybník sloužící zároveň k chovu ryb a jako požární nádrž a dále se v areálu zemědělské usedlosti nachází malá hospodářská nádrž.
49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE Řešené území náleží do hlavního povodí řeky Odry, do úmoří Baltského. Územím prochází základní povodí tří řek s čísly hydrologického pořadí 2-02-03 (Opava), 2-02-04, 203-02 (Bečva), 2-04-01. Z hydrologických map vydávaných v měřítku 1 : 50 000 Povodím Odry, s. p., vyplývají rozvodnice jednotlivých povodí. Jednotlivá drobná povodí ve správním území ORP Hlučín uvádí následující tabulka.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
52
Číslo hydrologick ého pořadí detailních plošek povodí
Vymezení rozvodnice drobného povodí
Obec, v níž dané povodí leží
Opava od soutoku s Hrabyňkou po soutok s v. t. Opusta Opusta po soutok s Bohuslavickým 2-02-03-014 potokem
Dobroslavice, Dolní Benešov
2-02-03-015 Bohuslavický potok
Bohuslavice
2-02-03-013
2-02-03-016
Opusta od soutoku s Bohuslavickým p. po soutok s v. t. Štěpánka
2-02-03-017 Štěpánka Opusta od soutoku se Štěpánkou po ústí do Opavy Opava od soutoku s v. t. Opusta po 2-02-03-019 soutok s v. t. Juliánka 2-02-03-018
Bohuslavice
Bohuslavice, Dolní Benešov obec Dolní Benešov, k. ú. Zábřeh Dolní Benešov Kozmice, Dobroslavice
2-02-03-020 Juliánka
Kozmice
Opava od soutoku s Juliánkou po 2-02-03-021 soutok s Vařešinkou (včetně hlučínkského jezera)
Dobroslavice, Hlučín, Kozmice
2-02-03-022 Vařešinka
Hlučín
2-02-03-023
Opava od soutoku s Vařešinkou po soutok s Jasénkou
2-02-03-024 Jasénka po ústí to Opavy 2-02-03-025
Opava od soutoku s Jasénkou po soutok s Plesenským potokem
Dobroslavice K.ú. Bobrovníky, Darkovičky, Hlučín Děhylov
2-02-04-002 Ludgeřovský potok
Ludgeřovice
2-03-02-002 Koblovský potok
Ludgeřovice, Šilheřovice
Odra od soutoku s v. t. Stružka po státní hranici s Polskem v. t. od Bažantnice po ústí do Odry 2-03-02-010 (na státní hranici s Polskem) 2-03-02-009
2-03-02-014 Bečva po státní hranici s Polskem
Šilheřovice Šilheřovice Darkovice, Hať, Vřesina
Bečva od státní hranice s Polskem po Šilheřovice soutok s Šilheřovským potokem Šilheřovský potok po státní hranici s 2-03-02-016 Šilheřovice Polskem 2-03-02-015
2-04-01-017 Píšťský potok (Doubrava)
Píšť
Tabulka: Přehled jednotlivých povodí ve správní oblasti ORP Hlučín
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
53
50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ Podklady: Povodí Odry, s. p. KÚ MSK – odbor životního prostředí a zemědělství Na říčním km 0,000 – 37,200 vodního toku Opava bylo OkÚ RŽP Opava stanoveno záplavové území, č. j. ŽPZ/3542/03 ze dne 11. 6. 2003, včetně aktivní zóny. V ř. km 34,4 – 35,4 nahrazeno opatřením KÚ MSK č. j. MSK 35583/2006 ze dne 22. 2. 2006 s účinností od 1. 3. 2006. V ř. km 29,5 – 31,5 nahrazeno opatřením KÚ MSK č. j. MSK 55953/2007 ze dne 30. 4. 2007 s účinností od 10. 5. 2007. V ř. km 8,400 – 29,400 vodní ho toku Odra bylo KÚ Moravskoslezského kraje stanoveno záplavové území, č. j. MSK 125761/2010 ze dne 19. 1. 2011, včetně vymezení aktivní zóny. V ř. km 0,000 – 6,200 vodního toku Olše bylo KÚ Moravskoslezského kraje stanoveno záplavové území, č. j. MSK 159936/2011 ze dne 25. 10. 2011, včetně vymezení aktivní zóny. V ř. km 6,200 – 9,000 vodního toku Olše bylo KÚ Moravskoslezského kraje stanoveno záplavové území, č. j. MSK 102779/2008 ze dne 18.8.2008, včetně vymezení aktivní zóny. V ř. km 2,10 – 5,88 vodního toku Ludgeřovický potok ČHP 2-02-04-002 na území v k.ú. Ludgeřovice a Markvartovice bylo dne 3.3.2014 opatřením obecné povahy Městského úřadu Hlučín, odborem ŽPaKS pod č.j.: HLUC/07925/2014/OŽPaKS/CH stanoveno záplavové území a aktivní zóna záplavového území.
51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Podklady: - KÚ MSK – odbor životního prostředí a zemědělství Vodní tok Opava má v ř. km 0,00 – 37,20 stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny, která je vymezena vesměs v rozsahu Q100. Čísla jednací jednotlivých rozhodnutí viz jev č. 50. Vodní tok Odra má v ř. km 8,400 – 29,400 stanoveno záplavové území včetně vymezení aktivní zóny, která je vymezena vesměs v rozsahu Q100. Čísla jednací jednotlivých rozhodnutí viz jev č. 50. Vodní tok Olše má v ř. km 0,000 – 6,200 a 6,200 – 9,000 stanoveno záplavové území včetně vymezení aktivní zóny, která je vymezena vesměs v rozsahu Q100. Čísla jednací jednotlivých rozhodnutí viz jev č. 50. Vodní tok Ludgeřovický potok má v ř. km 2,10 – 5,88 na území v k.ú. Ludgeřovice a Markvartovice vymezenou aktivní zónu záplavového území. Viz. opatření obecné povahy Městského úřadu Hlučín, vydané odborem ŽPaKS pod č.j.: HLUC/07925/2014/OŽPaKS/CH dne 3.3.2014
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
54
52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ Podklady: Povodí Odry, s. p. V řešeném území nejsou vymezeny plochy určené k rozlivům povodní.
53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM Podklady: KÚ MSK – odbor životního prostředí a zemědělství Správní oblast ORP Hlučín by v případě zvláštní povodně z vodní nádrže Slezská Harta a Kružberk byla ohrožena. Povodeň by ohrozila obce Dolní Benešov, Kozmice, Dobroslavice, Děhylov a Hlučín, Zábřeh u Hlučína, Bobrovníky, Ludgeřovice a Šilheřovice. Správní oblast ORP Hlučín by v případě zvláštní povodně z vodní nádrže Šance byla ohrožena. Povodeň by ohrozila obec Šilheřovice. Správní oblast ORP Hlučín by v případě zvláštní povodně z vodní nádrže Těrlicko byla ohrožena. Povodeň by ohrozila západní nezastavěnou části obce Šilheřovice.
54. OBJEKT/ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY Podklady: Povodí Odry, s. p. Územní plány obcí Bělá Nad zástavbou obce jsou navrženy k vybudováni dvě protipovodňové hráze a nad Bělským mlýnem se nachází suchá nádrž k zachycování stoleté vody. Územní plán obce Bělá z roku 1994 navrhoval pro nedostačující výšku hráze, hráz zvýšit. Bohuslavice V rámci Změny č. III územního plánu obce Bohuslavice bylo navrženo šest suchých poldrů, které budou sloužit k zamezení záplav zástavby vlivem přívalových dešťů. V obci jsou dále zrealizovány odvodňovací příkopy. Dle Plánu oblasti povodí Odry je navržena revitalizace vodního toku Opusta v ř. km 5,7 – 8,8. Je navržena liniová revitalizace ve volné krajině, revitalizace nivy, obnova tůní, zakládání břehových a doprovodných porostů. Darkovice K zachycení přívalových vod slouží suché nádrže – poldry (v ÚP označené jako poldr V. a poldr VI.), které jsou vybudovány na bezejmenných tocích cca 400 m nad zástavbou obce. Odtok vody z poldrů je potrubím DN 300 a DN 1 000 s vyústěním do potrubí DN 800 obecní jednotné kanalizace. Maximální odtok je 0,93 m3/s a odpovídá kapacitě kanalizace, do které je zaústěn. Odtok se reguluje šoupátkem ve výpustních zařízeních. Vlastníkem a správcem poldrů je Česká republika – Ministerstvo zemědělství Zemědělská agentura a Pozemkový úřad v Opavě. Děhylov Podél řeky Opavy je zrealizována ochranná hráz, upravený terén a umístěna měřící stanice s podzemním vedením (ve správě Povodí Odry, s.p.).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
55
Je navrženo vybudování suché retenční nádrže. Dobroslavice Podél řeky Opavy je vybudována ochranná hráz na průtok 100 leté vody (ve správě Povodí Odry, s.p.). Dolní Benešov Na území města je zrealizována soustava ochranných hrází a odvodňovacích příkopů. Podél řeky Opavy v jižní části území je provedena úprava terénu a vybudovaný jez (ve správě Povodí Odry, s.p.). Hať V západní části obce Hať se nachází retenční nádrž sloužící k zachycení povodňových přívalů. Územní plán navrhuje vybudování 5 suchých poldrů nad zástavbou obce. Hlučín Na hranici katastrů Děhylov Hlučín se nachází limnigrafická stanice povrchových vod k měření stavů a průtoků vodního toku a manipulační sloup měrné lanovky, která je součástí limnigrafické stanice. O dalších protipovodňových opatřeních se hovoří v územním plánu Hlučína z roku 2004. Jedná se vesměs o zkapacitňování a čištění koryt vodních toků. Součástí návrhu územního plánu je vybudování suchého poldrhu na vodoteči Jasénka. Dle Plánu oblasti povodí Odry jsou navrženy ochranné hráze u Hlučínského jezera v ř. km Opavy 8,0 – 10,8. Je navržena rekonstrukce hráze a revitalizace území okolí Hlučínského jezera včetně úpravy nátoku inundovaných vod do něj. Dnes je území chráněno při průtoku Q20, po revitalizaci bude území chráněno při průtoku Q100. Kozmice Řeka Opava je v k. ú. Kozmice upravena a ohrázována na průtok 100 leté vody. V severozápadní části nad zástavbou obce je vybudována suchá nádrž Vápenice. Dle Plánu oblasti povodí Odry jsou navrženy ochranné hráze u Hlučínského jezera v ř. km Opavy 8,0 – 10,8. Je navržena rekonstrukce hráze a revitalizace území okolí Hlučínského jezera včetně úpravy nátoku inundovaných vod do něj. Dnes je území chráněno při průtoku Q20, po revitalizaci bude území chráněno při průtoku Q100. Ludgeřovice Zdroj – ÚPN Obce Ludgeřovice – Změna č. 4; Na základě „Studie odtokových poměrů povodí toku Ludgeřovický“ (vypracoval Ing Stanislav Lička, Ostrava, listopad 2003), zpracované na podnět správce Ludgeřovského potoka Zemědělské vodohospodářské správy, byly na k. ú. Ludgeřovice a k. ú. Markvartovice navrženy suché poldry s občasnou zátopou. Markvartovice Zdroj – ÚPN Obce Markvartovice, ÚPN Obce Markvartovice – Změna č. 2; V k. ú. Markvartovice se nachází několik poldrů. Jedná se o soustavu nacházející se v severní části obce a o jeden poldr ve východní části. Na základě „Studie odtokových poměrů povodí toku Ludgeřovický“ (vypracoval Ing Stanislav Lička, Ostrava, listopad 2003), zpracované na podnět správce Ludgeřovského potoka Zemědělské vodohospodářské správy, byly na k. ú. Ludgeřovice a k. ú. Markvartovice posouzeny stávající retenční nádrže a navrženy nové. Jedná se o nádrže s označením v projektu a/III (stávající rybník s doporučením úpravit v minulosti protrženou hráz a nahradit ji novou s výpustným zařízením), a/IV a a/V (dvě navrhované nádrž bez stálého nadržení s retenčním prostorem,
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
56
jedna pro zachycení extrémních srážkových přítoků z povodí, druhá pro zachycení povodňových průtoků). Píšť Zdroj – ÚPN Obce Píšť; Na přítocích Píšťského potoka bylo vybudováno několik suchých nádrží. Jedná se o tři nádrže, z nichž nejdůležitější je suchá nádrž o objemu až 116 500 m3 nacházející se nad Bělským mlýnem se schopností zachytit přívalový déšť s průtokem 36,8 m3/s. V rámci Plánu protipovodňové ochrany obce Píšť (vypracovala Ing. Pavlicová, r. 1994) byla navržena rekonstrukce hráze, zvětšení objemu povodňového prostoru a zvýšení kapacity zatopené plochy. Šilheřovice V roce 1998 byla zpracována Studie odtokových poměrů v povodí Šilheřovického potoka (Ing. Jaroš), ze které vyplýval návrh vybudovat sedm suchých poldrů. V západní části katastru je podél řeky Odry provedena úprava terénu na průtok 100 leté vody. Vřesina Severně nad zástavbou obce je zrealizovaný suchý pold, sloužící k zachycení přívalových vod. Územním plánem obce Vřesina, Změna č. 2 byly vymezeny další tři lokality pro zřízení renetnčních nádrží (poldrů) pro zachycení přívalových vod s předpokladem následného řízeného vypouštění do stávající dešťové kanalizace či do zatrubněných úseků vodních toků. Pro největší z nich je již zpracován prováděcí projekt „Suchá nádrž Vřesina“ (VHS Opava, 2003). Závada V rámci ÚPN obce Závada z roku 1994, byly navrženy dva rybníky o rozloze 1,4 a 1,6 ha, které by sloužily zároveň k zachycování přívalových vod a zároveň k chovu ryb. Jsou navrženy rovněž plochy pro realizaci dalších dvou suchých poldrů.
55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM V řešeném území se nenachází žádný přírodní léčivý zdroj ani zdroj přírodní minerální vody.
56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA V řešeném území není vymezeno lázeňské místo.
57. DOBÝVACÍ PROSTOR Podklad:
Česká geologická služba http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=5 Obvodní báňský úřad krajů Moravskoslezského a Olomouckého
Na území ORP Hlučín se nachází dobývací prostory:
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
57
Do k.ú. Dolní Benešov a Zábřeh zasahuje Název Dobývací prostor DP 70788 Dolní Benešov
DP 71062
Dolní Benešov I.
Do k.ú. Bohuslavice, Závada, Vřesina zasahuje Název Dobývací prostor DP 70924 Vřesina
DP 71050
Plocha suroviny cca 104,03 ha
cca 30,42 ha
Plocha suroviny cca 31,02 ha
Bohuslavice
cca 89,60 ha
Název Bělá - Chuhelná
Plocha suroviny cca 7,87 ha
Popis Nerost: štěrkopísek Využití: s ukončenou těžbou Organizace: KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava – Svinov IČ: 49452011 Nerost: štěrkopísek Využití: s ukončenou těžbou Organizace: KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava – Svinov IČ: 49452011
Popis Nerost: písek, štěrkopísek Využití: těžené Organizace: KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava – Svinov IČ: 49452011 Nerost: písky Využití: těžené Organizace: KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava – Svinov IČ: 49452011
Do k.ú. Bělá zasahuje Dobývací prostor
DP 71139
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Popis Nerost: štěrkopísek Využití: V průzkumu, otvírce Organizace:
58
Bělská pískovna a.s., Velké Hoštice IČ: Do k.ú. Markvartovice zasahuje Dobývací prostor
DP 70143
Název Markvartovice
Do k.ú. Šilheřovice a Ludgeřovice zasahuje Název Dobývací prostor DP 40047 Přívoz I.
Plocha suroviny cca 3,14 ha
Popis Nerost: cihlářské hlíny Využití: s ukončenou těžbou Organizace: Ridera Bohemia a.s., Ostrava IČ: 26847833
Plocha suroviny cca 2413,97 ha (celková rozlaha i mimo ORP Hlučín)
Popis Nerost: zemní plyn vázaný na uh. sloje Využití: těžené Organizace: Green Gas DPB, a.s., Paskov IČ: 00494356
58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ Podklady: Česká geologická služba internetový zdroj: http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=5 Chráněná ložisková území v řešeném území Do k.ú. Dolní Benešov a Zábřeh zasahuje Název Chráněné CHLÚ 01240000 Dolní Benešov I. ložiskové území CHLÚ 01240001 Dolní Benešov CHLÚ 01240002 Kravaře va Slezsku I.
Plocha suroviny 32,13
Popis
119,84 43,78
Do k.ú. Darkovice zasahuje Chráněné ložiskové území
CHLÚ 01260000
Název Darkovice
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Plocha suroviny 16,43
Popis
59
Do k.ú. Závada zasahuje Chráněné ložiskové území
CHLÚ 01790100
Název Bohuslavice
Plocha suroviny 12,10
Popis
Název Bělá ve Slezsku
Plocha suroviny 56,79
Popis
Název Markvartovice
Plocha suroviny 315
Popis
Název Hlučín I.
Plocha suroviny 27,86
Popis
Plocha suroviny 16,92
Popis
Do k.ú. Bělá zasahuje Chráněné ložiskové území
CHLÚ 04620000
Do k.ú. Markvartovice zasahuje Chráněné ložiskové území
CHLÚ 14260000
Do k.ú. Hlučín zasahuje Chráněné ložiskové území
CHLÚ 22210000
Do k.ú. Ludgeřovice a Šilheřovice zasahuje Název Chráněné CHLÚ 01780000 Ludgeřovice I. ložiskové území CHLÚ 07100100 Rychvald
Do k.ú. Píšť, Hať, Vřasina u Opavy, Darkovice, Darkovičky, Šilheřovice, Markvartovice, Ludgeřovice zasahuje Název Plocha suroviny Popis Chráněné CHLÚ 14400000 Čs.část ložiskové území Hornoslezské pánve
59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAH DO ZEMSKÉ KŮRY Podklady: Česká geologická služba internetový zdroj: http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=5 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry se na území ORP Hlučín nevyskytuje.
60. LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN Podklady: Česká geologická služba internetový zdroj: http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=5 Na území ORP Hlučín se nachází ložiska: Do k.ú. Bělá zasahuje Ložisko
B304620000
Název Bělá-Chuchelná
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Plocha suroviny 40,43
Popis Dosud netěženo štěrkopísky
60
Do k.ú. Dolní Benešov a Zábřeh zasahuje Název Ložisko B30124 0001 Dolní Benešov B30124 0002
Plocha suroviny 192,62
Popis těžba– dřívější z vody štěrkopísky
Plocha suroviny 15,34
Popis Dosud netěženo – štěrkopísky
Plocha suroviny 98,92
Popis Současná povrchová těžbaštěrkopísky
Plocha suroviny 9,25
Popis Dosud netěženocihlářská surovina
Do k.ú. Darkovice zasahuje Ložisko
B301260000
Název Darkovice
Do k.ú. Bohuslavice, Závada, Vřesina zasahuje Název Ložisko B301790100 Bohuslavice – Závada Do k.ú. Hlučín zasahuje Ložisko
B322210000
Název Hlučín - západ
Do k.ú. Píšť, Hať, Darkovice, Darkovičky, Markvartovice, Ludgeřovice, Šilheřovice zasahuje Ložisko B325850000 Šilheřovice 3729,05 Dosud netěženočerné uhlí Do k.ú. Šilheřovice zasahuje Ložisko B307220000
Věřňovice
Do k.ú. Šilheřovice a Ludgeřovice zasahuje Název Ložisko B307122200 Důl Odra
B307122600
Důl Odra
B307122700
Důl Odra
B326650000
Rychvald
B307122100
Důl Odra
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Dosud netěženočerné uhlí, zemní plyn
Plocha suroviny 2437,29
Popis Dřívější hlubinná těžbačerné uhlí, zemní plyn Dřívější hlubinná těžbačerné uhlí Dřívější hlubinná těžbačerné uhlí Současná těžba z vrtuZemní plyn Dřívější hlubinná těžbačerné uhlí
61
61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ Podklady: Česká geologická služba internetový zdroj: http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=5 Do k.ú. Ludgeřovice zasahuje Klíč 5450 5455 5456
Název poddolovaného území Petřkovice u Ostravy I. Ludgeřovice - DP Petřkovice Ludgeřovice 2 - DP Petřkovice
Surovina paliva paliva paliva
Stáří do 19. století do 19. století do 19. století
Surovina paliva
Stáří před i po roce 1945
Do k.ú. Šilheřovice zasahuje Klíč 4554
Název poddolovaného území Přívoz
62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK Podklady: Česká geologická služba Na území ORP Hlučín se nachází následující sesuvná území: Označení (klič) Lokalita Stupeň aktivity Rozsah 1 Bohuslavice potencionální plošný 2 Bohuslavice aktivní plošný 3 Bohuslavice aktivní bodový 4 Děhylov potencionální plošný 5 Dobroslavice potencionální plošný 6 Hlučín potencionální plošný 7 Hlučín potencionální plošný 8 Hlučín potencionální plošný 9 Hlučín potencionální bodový 10 Hlučín aktivní bodový 11 Hlučín aktivní bodový 12 Hlučín aktivní bodový 13 Hlučín aktivní plošný 14 Kozmice potencionální plošný 15 Markvartovice aktivní plošný 16 Markvartovice aktivní plošný 17 Markvartovice aktivní plošný 18 Markvartovice aktivní bodový 19 Šilheřovice potencionální bodový 20 Šilheřovice stabilizovaný bodový 21 Šilheřovice aktivní bodový 22 Šilheřovice potencionální bodový 23 Ludgeřovice stabilizovaný plošný 24 Píšť stabilizovaný plošný
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Pozn.
62
25 26
Píšť Vřesina
aktivní potenciální
plošný bodový
Mimo sesuvná území dle podkladů České geologické služby se v obci Bělá vyskytují tři blíže nelokalizována místní sesuvná území, v Darkovicích dva sesuvy. (zdroj obce, nutno prověřit). 63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO Podklady: Česká geologická služba obce V území ORP Hlučín se nachází následující staré důlní díla: Lokalita Označení Bělá Bohuslavice Darkovice Dobroslavice Hať Hlučín Hlučín Kozmice Ludgeřovice Světlík František Nálezná Fanny Karel Čeněk Větrní Větrní 1 Větrní 2 Aron 39/1 štola Bohatá sever spodní 39/2 štola Bohatá sever vrchní Píšť Šilheřovice Vřesina
Surovina písek písek písek štěrk písek písek štěrk štěrk černé uhlí
písek písek písek
64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY Podklady: obce Staré ekologické zátěže lze považovat za jednu z nejnebezpečnějších činitelů pro kontaminaci složek životního prostředí. Mezi staré ekologické zátěže řadíme především uzavřené, technicky nevyhovující skládky odpadů, které vznikly v minulosti nebo byly provozovány na základě zvláštních podmínek, a tzv. staré ekologické zátěže, vážící se k procesu privatizace, zejména průmyslových podniků.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
63
Na území ORP Hlučín jsou evidovány následující staré ekologické zátěže: obec Bělá Bohuslavice Bohuslavice Bohuslavice Darkovice Dolní Benešov Dolní Benešov Dolní Benešov Hať Hlučín Hlučín Ludgeřovice Ludgeřovice Markvartovice Markvartovice Píšť Píšť Závada Závada
Název lokality Pod kostelem – Pavlačka Na palarni Skládka Bohuslavice Skládka Bohuslavice U hřiště MSA, a.s. Benzina, s.r.o. ČS PHM Dolní Benešov Dolní Benešov Selvická ulice Pod cihelnou Skládka Hlučín, Za loukou Dubinka Skládka Ludgeřovice Skládka Markvartovice Skládka Markvartovice Kuřeje bývalý zemědělsko hospodářský areál č.p. 44 Kaménka
65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Podklady: Ministerstvo životního prostředí internetový zdroj: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým nerovnoměrnostem emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně – přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na tomtéž území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
64
Na více než 90 % plochy území celého Moravskoslezského kraje je překračován cílový imisní limit stanovený pro troposférický ozón vyhlášený pro ochranu zdraví jako maximální denní osmihodinový průměr. Hodnota cílového imisního limitu je 120 mg.m-3 a nesmí být překročena více ve než 25 dnech za rok, v průměru za 3 roky. Datum splnění cílového imisního limitu je 1.1.2010. Z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace je v Moravskoslezském kraji významná problematika ozónu (imisní limity SO2 a NOX nejsou překračovány). Z celkové plochy chráněných území na kterých musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (území NP a CHKO, území o nadmořské výšce 800 m n.m., a vyšší, lesní plochy a oblasti vyhlášené Věstníkem Ministerstva životního prostředí) je na téměř 93 % území překračován cílový imisní limit. Tento cílový imisní limit má být dosažený nejpozději k 1.1.2010.
66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA Podklad: územní plány Na území ORP Hlučín není odval, výsypka, odkaliště nebo halda.
67. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady : -
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obcí Moravskoslezského kraje, KONEKO spol. s.r.o. Ostrava, 2004 Územní plány obcí Informace dodané obecními úřady
Mezi technologické objekty pro zásobování vodou lze zařadit odběrné objekty podzemních a povrchových vod, vodárenské čerpací stanice, úpravny vody a vodojemy a to jak pro pitnou vodu, tak pro vodu technologickou. Zdroje vody včetně ochranných pásem a čerpací stanice jsou uvedeny v bodě č. 44. Areály vodojemů a čerpacích stanic bývají oplocené, ochranná pásma se však zpravidla nevyhlašují. Ochranná pásma ostatních přivaděčů a vodovodních řadů jsou stanovena dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u vodovodních řadů DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti výše uvedené od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Bělá Řešené území je pitnou vodou zásobeno z místních zdrojů – vrtů HV 107 a novějšího vrtu (bez označení). Popis zdrojů, čerpacích stanic u vrtů a ochranných pásem kolem zdrojů je v bodě č. 44. Z vrtů je voda čerpána jedním směrem do Chuchelné, druhým směrem do zemního vodojemu Bělá 100 m3 (272,00 – 269,00 m n.m.).Vodojem se nachází
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
65
severovýchodně od zástavby. Voda do vodojemu je čerpána automaticky vždy při poklesu hladiny na minimální hodnotu. Dle podkladů SmVaK, a.s. se u čerpacích stanic Bělá a Chuchelná nachází vodojem Bělá 35 m3. Bohuslavice Veřejný vodovod v obci je pitnou vodou zásoben z místních zdrojů – Vtrů HV 28 a HV 101. Ze zdroje je voda dopravována čerpací stanicí jedním směrem do Borové, druhým do vodojemu obce Bohuslavice. Zdroj vody s ochrannými pásmy a čerpací stanice u zdroje je popsána v bodě č. 44. Zemní vodojem Bohuslavice objemu 2 x 100 m3 s hladinami 287,35 – 284,60 m n.m. (údaj dle PRVKUK) je situován severně od zástavby v lokalitě Nad Kafárňou. Vodojem projektován na objem 2 x 200 m3 byl vybudován na poloviční kapacitu, která při současném trendu v snižování spotřeby vody je postačující. V akumulaci chybí objem požární vody, který je však zajištěn v zásobovacích řadech velkého profilu. Darkovice Z místního zdroje vody – vrtu DHV 2 přes čerpací stanici, který je i se svým ochranným pásmem popsán v bodě č. 44 je voda dopravována výtlačným řadem DN 100 do zemního vodojemu Darkovice 2 x 500 m3 s hladinami max. 286,70 m n.m. a min. 283,40 m n.m. Jedna komora vodojemu (pravá) zabezpečuje akumulaci pro Darkovice, druhá (levá) pro Darkovičky. Vodojem je oplocen. Napojení vodojemu na OOV je využíváno pouze v době kdy vydatnost místního zdroje nestačí pokryt potřebu obce. Děhylov Obec je pitnou vodou zásobena z OOV přes vodojem Dobroslavice (vodojem Kamenec) 2 x 250 m3 s hladinami 341,50 – 338,20 m n.m., který je situován na k. ú. Dobroslavice. V systéme zásobování Děhylova tvoří horní tlakové pásmo (HTP). Dále je z vodojemu Dobroslavice plněn vodojem Děhylov 2 x 40 m3 s hladinami 306,60 – 304,30 m n.m. Vodojem tvoří dolní tlakové pásmo (DTP). Dobroslavice Obec je pitnou vodou zásobena ze zemního vodojemu Dobroslavice (Kamenec) 2 x 250 m3 s hladinami 341,50 – 338,20 m n.m. (název vodojemu v různých podkladech se liší). Zdrojem vody je přivaděč z OOV Podhradí – Krásné Pole. (z podkladů PRVKUK není zřejmé o jaký přivaděč se jedná a jaké objekty jsou na jeho trase vybudovány). Na přívodní řad z vodojemu jsou napojené rozvodní řady ve východní části obce. Vodojem Dobroslavice (Kamenec) je přepojen s vodojemem 40 m3 v areálu ZD, na který je napojena čerpací stanice pro vyšší tlakové pásmo. (v PRVKUK není uváděná hladina vodojemu a tým i rozsah tlakového pásma). Dle podkladů SmVaK, a.s. je v západní části Dobroslavic na přivaděči umístěna čerpací stanice, která je v současné době mimo provoz. Dolní Benešov V prameništi Dolní Benešov se nachází čerpací stanice, úpravna vody s akumulací. Vodojem 200 m3 s hladinami 273 – 270 m n.m. je na k.ú. Bolatice. Prameniště s objekty je odstaveno z provozu a zakonzervován. Pro potřeby Dolního Benešova je k dispozici akumulace ve vodojemu Dolní Benešov (Smolkov) 1 500 m3, který je ve Smolkově (je nutné upřesnit název vodojemu). Samostatnou úpravnu vody a zemní vodojem 3 x 100 m3 má areál společnosti MSA. Voda je čerpána do samostatné sítě, nepropojené s vodovody napojenými na veřejnou síť.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
66
Hať Obec má vybudovaný veřejný vodovod, který je napojený na místní zdroj vody, nacházející se na k.ú. Šilheřovice. Voda ze zdroje je čerpána do zemního vodojemu Hať 2 x 400 m3 s hladinami 270,00 – 265,40 m n.m. Rovněž vodojem se nachází na k.ú. Šilheřovice. Z vodojemu je voda vedena gravitačně do spotřebiště. Hlučín V celém zastavěném území Hlučína, Darkoviček a Bobrovníků je vybudován veřejný vodovod, který je zásobený z centrálních zdrojů OOV a z místního zdroje Rovniny. Malé procento obyvatel, převážně v Darkovičkách a Bobrovníkách je pitnou vodou zásobeno z vlastních studní. Vodovod tvoří tři ucelené celky: vodovod Bobrovníků, vodovod Darkoviček a vodovod města Hlučína. Hlučín - Bobrovníky Zdrojem vody pro vodovod Bobrovníky je přivaděč Ostravského oblastního vodovodu (OOV) DN 900 Krásné Pole – Karviná, ze kterého je přes čerpací stanici řadem DN 150 zásoben věžový vodojem AKNA – AQUA 200 m3 (354,00 – 347,60 m n.m.). Čerpací stanice a věžový vodojem 200 m3 patří do správy VaK Hlučín. Stávající věžový vodojem AKNA – AQUA 200 m3 svou kapacitou plně pokryje potřebu. Hlučín – Darkovičky Darkovičky jsou pitnou vodou zásobeny z přivaděče OOV Krásné Pole – Karviná, ze kterého odbočuje řad DN 300 pro Ludgeřovice, Markvartovice a Šilheřovice. Jedna větev řadu DN 200 pokračuje do vodojemu Darkovice 2 x 500 m3 s hladinami 286,70 – 282,40 m n.m. Pro Darkovičky slouží jedna komora tohoto vodojemu, tj. 500 m3. Hlučín Vodovod města Hlučína je napojen na místní zdroj vody Rovniny a ve dvou místech na centrální zdroje Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Pro město je k dispozici akumulace velikosti 1 550 m3 – vodojem Malánky 2 x 650 m3 a vodojem Vinná Hora 250 m3. Vodojem Vinná Hora je po technické stránce provozuschopný, ale z důvodu optimalizace tlakových pásem není v současnosti provozován, proto je akumulace pro město zabezpečena pouze na 32 %. Kozmice Na zdroj vody – Ostravský oblastní vodovod je vodovodní síť napojena přes věžový vodojem Kozmice 300 m3 s hladinami 242,00 – 267,20 m n.m. Kromě vodojemu Kozmice 300 m3 se v obci nachází ještě věžový vodojem 100 m3 (max. hl. 267,80 m n.m.). Tento vodojem je zásoben ze dvou místních zdrojů, rozvod vody z vodojemu slouží pouze pro zásobení soukromého statku. Ludgeřovice V obci je vybudován veřejný vodovod, který je napojený na centrální zdroje OOV, na přivaděč Kružberk – Karviná DN 900, DN 800. Podstatná část zástavby je napojena přes vodojem Ludgeřovice 650 m3 s hladinami 274,50 – 271,50 m n.m. (údaj dle PRVKUK, opravený ve Změně č. 1). Z vodojemu je přívodním řadem DN 300 voda dodávána do centra spotřeby. Původní věžový vodojem 200 m3 napojený na místní zdroj vody, byl po zrušení zdroje odstaven z provozu a následně zbourán.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
67
S realizací návrhů věžového vodojemu a zemního vodojemu v jižní části Ludgeřovic se dle sdělení SmVak a.s. v současné době nepočítá, i tak byly tyto záměry dodány k zapracování do ÚAP ORP Hlučín. Markvartovice Akumulace obce je zajištěna ve vodojemu Markvrtovice 2 x 400 m3 s hladinami 282,50 – 275,50 m n.m. (Údaj dle PRVKUK MS kraje). Z tohoto vodojemu je zásobována i obec Šilheřovice. Na zásobovacím řadu DN 200 z vodojemu Markvartovice směrem na Vřesinu je na hranici k.ú. Markvartovice a k.ú. Šilheřovice v lokalitě Štipky vybudována zrychlovací stanice, která je mimo provoz. Areál zemědělského podniku na severním okraji zástavby má akumulaci zajištěnu ve vlastním věžovém vodojemu, do něhož je voda z původního řadu čerpána. Píšť Zdrojem pitné vody je vrtaná studna (popis v čl.44) v jižní části obce. U studny je čerpací stanice, která dopravuje vodu výtlačným řadem do zemního vodojemu Píšť 2 x 250 m3 s hladinami 269,30 – 266,00 m n.m. Z vodojemu je obec zásobena gravitačně. Jiné objekty se na vodovodní síti nenachází. Šilheřovice Obec je pitnou vodou zásobena z Ostravského oblastního vodovodu (OOV) přes vodojem Markvartovice 2 x 400 m3 s hladinami 282,50 – 277,50 m n.m. V tomto vodojemu je zajištěna akumulace i pro Šilheřovice. Původní vodojem Na Juliánce 70 m3 který sloužil pro zemědělský areál je mimo provoz. Na vodovodní síti se kromě redukčního ventilu na úpravu tlaku, jiné objekty nenachází. Vřesina Akumulaci pitné vody pro obec zajišťuje vodojem Vřesina 2 x 150 m3 s hladinami 280,00 – 276,00 m n.m. Vodojem je plněn vodou z OOV ze zásobovacího řadu procházejícího přes Ludgeřovice, Markvartovice, Darkovice. Je umístěn na nejvyšším místě nad obcí v lokalitě Na Františku. Závada U místního zdroje vody – studny ST1 (zdroj je popsán v čl. 44) je čerpací stanice, která dopravuje vodu ze zdroje do věžového vodojemu Závada 100 m3. Vodojem výšky 15 m jižně od zástavby je osazen na terénu 278 m n.m. Jeho max. hladina je cca 293,00 m n.m. Zdroj má vyhlášená pásma hygienické ochrany - PHO (popsané v čl. 44), vodojem PHO vyhlášené nemá. Technologické vody V Hlučíně v rámci sportovně rekreačního areálu je vybudován rozvod užitkové vody, sloužící pouze pro vlastní potřebu areálu. Jiné rozvody užitkové vody v území se nenachází.
68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady : -
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obcí Moravskoslezského kraje, KONEKO spol. s.r.o. Ostrava, 2004 Územní plány obcí Informace dodané obecními úřady
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
68
Ochranná pásma ostatních přivaděčů a vodovodních řadů jsou stanovena dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u vodovodních řadů DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti výše uvedené od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Ochranná pásma nejsou zobrazena v grafice vzhledem na měřítko použitého mapového podkladu. Bělá Obec Bělá má vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s., RS Opava. Je z něj napojeno 99,7 % obyvatel (údaj správce). Vodovodní síť je z litiny a PVC profilu DN 100, DN 150. Do provozu byla uvedena v roce 1983. Technický stav je dobrý. Výtlačný řad DN 150 ze zdroje vody do vodojemu prochází zástavbou a plní funkci přívodního i zásobovacího řadu, po trase jsou na něj napojené rozvodní řady. Vodovodní síť délky cca 3,5 km je provozována jako jedno tlakové pásmo. Bohuslavice Obec má vybudovaný veřejný vodovod, který je v majetku a správě Obecního úřadu. Je na něj napojeno 100 % obyvatel (údaj je dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001, nebyl poskytnut správcem). Výtlačným potrubím profilu DN 100 délky asi 1 750 m je voda přiváděná ze zdroje do zemního vodojemu Bohuslavice 2 x 100 m3. Z vodojemu do centra spotřeby jde zásobovací řad DN 150 délky asi 1 200 m. Z něj odbočují rozváděcí řady. Rozvod v obci je řady profilu DN 150 a DN 100. Celkem je vybudováno asi 13 km vodovodních řadů. Vodovodní síť je v dobrém technickém stavu, kapacitně dostatečná. Darkovice V obci je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, který je v majetku a ve správě obecního úřadu. Je na něj napojeno cca 98,7 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Vodovod je napojený na místní zdroj pitné vody. Jako rezervní je zdroj OOV. Rozvodná vodovodní síť obce je většinou větevná, část řadů je zokruhovaná. Tvoří jedno tlakové pásmo. Nově jsou vybudovány řady, na kterých je tlak vody nižší než požaduje ČSN, proto zde jsou na přípojkách vybudovány domovní AT stanice. Z vodojemu Darkovice je voda přiváděná zásobovacím řadem DN 150 napojeným na rozvodnou síť. Rozvod vody v obci je profilu DN 80 – DN 100, materiál PVC. Celkem je v obci cca 7 800 m vodovodních řadů. Děhylov Obec má vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s., RS Opava. Je na něj napojeno 98,3 % obyvatel (údaj správce). Vodovodní síť v Děhylově tvořena řady profilu DN 100 a DN 80 je rozdělená do dvou tlakových pádem. Horní tlakové pásmo je ovládané hladinami vodojemu Dobroslavice 2 x 250 m3, dolní tlakové pásmo hladinami vodojemu Děhylov 2 x 40 m3. Tlaková pásma jsou odělená šoupátkem. Vodojem Děhylov je oplocen. V spodní části Děhylova je na vodovodním řade DN 100 osazený redukční ventil, který vytváří podružní nižší tlakové pásmo pro zástavbu kolem Děhylovského potoka. Dobroslavice
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
69
Obec má vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s., RS Opava. Původní vodovod v obci je z roku 1928. Postupně jsou realizovány výměny stávajících řadů z litiny za PVC. Vodovodní síť délky cca 5,3 km je profilu DN 100, DN 80. Na veřejný vodovod je napojeno cca 99,5 % obyvatel (údaj správce).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
70
Dolní Benešov Dolní Benešov včetně Zábřehu je zásobován pitnou vodou z Ostravského oblastního vodovodu (OOV)..Prameniště Dolní Benešov s vodními zdroji je odstaveno z provozu. Vodovod je ve správě SmVaK Ostrava a.s.. RS Opava. Na vodovod je napojeno 99,7 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Z vodojemu Dolní Benešov (Smolkov) je voda přiváděná zásobním řadem DN 500 společným i pro město Hlučín. Vodovodní síť je ve správě SmVaK Ostrava a.s. Rozvody vody v Dolním Benešově v délce cca 11,9 km a v Zábřehu v délce cca 5,7 km jsou profilu DN 200 – DN 80 z PVC materiálu. Společnost MSA využívá kromě vody z vlastních zdrojů i vodu z veřejného vodovodu. Vodovodní síť v areálu závodu je napojena přímo na hlavní zásobovací řad z vodojemu OOV ve Smolkově, není napojena na rozvody v obci. Hať Obec má vybudovaný veřejný vodovod, který je v majetku a ve správě obce. Je na něj napojeno 95 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Vodovod byl dokončen a uveden do provozu v roce 1995 v celkové délce 16,9 km. Zdroj a zemný vodojem 2 x 400 m3 se nachází na k.ú. Šilheřovice. Vodovodní síť je z PVC profilu DN 80 – DN 200, její výstavba na stávající rozsah byla ukončena v roce 1997. Technický stav je dobrý. Hlučín V celém zastavěném území Hlučína, Darkoviček a Bobrovníků je vybudován veřejný vodovod, který zásobuje více než 99 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Malé procento obyvatel, převážně v Darkovičkách a Bobrovníkách je pitnou vodou zásobeno z vlastních studní. Vodovod tvoří tři ucelené celky: vodovod Bobrovníků, vodovod Darkoviček a vodovod města Hlučína. Vodovod je ve správě VaK Hlučín. Hlučín – Borovníky Borovníky nají vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě VaK Hlučín. Je na něj napojeno cca 95 % obyvatel (údaj ÚPN Hlučín). Zdrojem vody je OOV ze kterého je přívod do věžového vodojemu 200 m3 řadem DN 150. Vodovodní síť byla budována od 50. let, čemuž odpovídá i její technický stav. Cca 40 % řadů v obci je nutno rekonstruovat. Stávající vodovodní síť v Bobrovníkách je provozována jako jedno tlakové pásmo s řídícím věžovým vodojemem AKNA – AQUA 200 m3 s hladinami 354,00 – 347,60 m n.m. Hlučín – Darkovičky V části Hlučína – Darkovičky je vybudovaný veřejný vodovod , který je ve správě VaK Hlučín. Přívod vody z vodojemu Darkovice 2 x 500 m3 do spotřebiště a rozvod vody v obci je gravitační. Přívod vody je profilu DN 200, rozvod po obci profilu DN 150 – DN 80. Vodovodní síť byla uvedena do provozu v roce 1994 a je na něj napojeno cca 90 % obyvatel (údaj ÚPN Hlučín), je v dobrém technickém stavu. Nevyhovující věžový vodojem firmy AGROZEA s.r.o. je pro svůj špatný technický stav odstavený z provozu.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
71
Hlučín Pitná voda pro město Hlučín je do spotřebiště přiváděná třemi zásobovacími řady. Ze západu zásobovacím řadem DN 300 z vodojemu Dolní Benešov (Smolkov), z východu zásobovacím řadem DN 300 z vodojemu Malánky a řadem DN 100 ze zdroje Rovniny. Kapacita těchto řadů převyšuje potřebu města. Vodovodní síť v Hlučíně byla budována od 40 – tých let a je postupně rozšiřována. Použité materiály (litina, ocel) značně ztěžují provádění údržby a opravy. Také z pohledu životnosti (koroze, inkrusty) nejsou vodovodní řady ve stávající vodovodní síť ve vyhovujícím stavu. Místy je nutné vodovodní síť vyměnit z titulu malého profilu, neodpovídajícího potřebě požárního zabezpečení. Rekonstrukce vodovodní sítě v historickém jádru města probíhá od roku 1994. Vodovodní síť města je provozována jako jedno tlakové pásmo s lokální úpravou tlaku pro výškové objekty v lokalitě Rovniny a za železniční tratí v sídlišti OKD. Na zvýšení tlaku na požadovanou úroveň jsou celkem v provozu tři automatické tlakové stanice. Dvě AT stanice jsou na Rovninách, jedna na sídlišti OKD. Vodovodní síť ve městě je ve správě VaK Hlučín. V lokalitě u cihelny je pitnou vodou zásoben areál SSP – suché směsi. Cidem a.s. Hranice, cihelna Hlučín má vlastní zdroj vody s akumulací. Místní část Vrablovec je zásobována pitnou vodou z vodovodní sítě Ludgeřovice, z přímého napojení na přivaděč OOV DN 900 krásné Pole – Karviná bez akumulace. Tato část vodovodu je od vodovodní sítě města oddělená uzavřeným šoupátkem. Kozmice V obci je vybudována vodovodní síť, která je od roku 1997 ve správě SmVaK Ostrava, a.s. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV) – přivaděč Dolní Benešov – Hlučín DN 500 s odbočkou DN 150 do vodojemu Kozmice 300 m3 . Přivaděč vody DN 500 a propoj s vodojemem Kozmice DN 150 mají dle zákona stanovené ochranné pásmo 1,5 m od vnějšího okraje potrubí na obě strany. Na vodovod je napojeno cca 81,5 % obyvatel (údaj správce). Ludgeřovice Veřejný vodovod v obci je ve správě SmVak OSTRAVA A.S. rs Opava. Je na něj napojeno cca 99,5 % obyvatel (údaj správce). Na zdroj pitné vody, na Kružberský přivaděč OOV je vodovod napojený ve třech místech. Samostatně je napojená lokalita Vráblovec a lokalita původně napojená na místní zdroj vody a věžový vodojem Ludgeřovice 2. – 200 m3. Dnes je táto lokalita zásobená přes redukční ventil z OOV. Podstatná část zástavby obce je na OOV napojena přes věžový vodojem Ludgeřovice 650 m3. Starší část vodovodní sítě byla uvedena do provozu v roce 1968, novější část v letech 1979 – 1994. Starší zásobovací řady jsou z litiny, novější rozvodní řady jsou z PVC. Napříč územím Ludgeřovice z jihozápadu na severovýchod prochází přivaděč vody Ostravského oblastního vodovodu (OOV) profilu DN 900, DN 800. Přivaděč má dle zákona 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) stanoveno ochranné pásmo 2,5 m od vnějšího okraje potrubí na obě strany. Odbočka z přivaděče OOV do vodojemu Ludgeřovice profilu DN 300 a dále prodloužení na vodojem Markvartovice profilu DN 300 má podle uvedeného zákona stanoveno ochranné pásmo 1,5 m od vnějšího okraje potrubí na obě strany.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
72
Markvartovice V obci je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava, a.s. –RS Opava. Část vodovodu je v majetku obce. Zdrojem pitné vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV), na který je obec napojena přes vodojem Markvartovice 2 x 400 m3. Přívodní řad DN 200 z vodojemu Markvartovice přivádí pitnou vodu na severní okraj zástavby, odkud je voda rozváděná zásobními řady DN 150, DN 100 do spotřebiště. Vodovodní síť byla uvedena do provozu v roce 1984, technický stav odpovídá jejímu stáří. Stávající systém zásobování vodou je vyhovující, na vodovod je napojeno cca 98 % obyvatel (údaj správce). Píšť Obec má vybudovaný veřejný vodovod, který je v majetku a provozování obecního úřadu Píšť. Na vodovod je napojeno cca 99,7 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Z místního zdroje vody jde výtlačný řad délky 450 m do vodojemu Píšť 2 x 250 m3. Z vodojemu je do obce voda přiváděná řadem DN 200 délky cca 1 100 m (údaje třeba upřesnit provozovatelem). Rozváděcí řady jsou jednotné dimenze DN 100, materiálu PVC. Šilheřovice V obci je vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě obecního úřadu. Je na něj napojeno 99,3 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Rozsáhlá vodovodní síť pokrývá celé zastavěné území obce. Zdrojem vody pro obec je Ostravský oblastní vodovod OOV) přivaděč Krásné Pole Karviná DN 900 – DN 800, na který je napojen hlaví přívodní řad DN 300 do Ludgeřovic a dále řad DN 300 do vodojemu Markvartovice 2 x 400 m3. Šilheřovice jsou zásobovány z tohoto vodojemu přívodním řadem DN 150. Další napojení obce z přívodního řadu DN 300 před vodojememu Markvartovice je mimo provoz. Vodovodní síť v obci je redukčním ventilem rozdělená na dvě tlaková pásma. Horní tlakové pásmo je ovládané hladinami vodojemu Šilheřovice, dolní tlakové pásmo výstupním tlakem z redukčního ventilu. Zemědělský areál v lokalitě Paseky je napojený na přivaděč OOV DN 800 přes redukci tlaku. Vřesina V obci je vybudovaný veřejný vodovod, který je v majetku a správě Obecního úřadu. Je na něj napojeno cca 99,6 % trvale bydlících obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 se liší od údaje správce). Zbývající obyvatelé jsou pitnou vodou zásobeny z vlastních studní, lze je na veřejný vodovod napojit. Zdrojem pitné vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV). Vodovod v obci je součásti skupinového vodovodu Darkovice, Vřesina, Darkovičky, byl budován v letech 1989 – 1996 a je v dobrém technickém stavu. Závada V obci je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě obce. Je na něj napojeno více než 99 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Vodovodní síť v rozsahu cca 3 km je profilu DN 150, DN 100. Hlaví řad DN 150 ze zdroje do vodojemu slouží zároveň i jako zásobovací řad.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
73
Zásobování užitkovou vodou. V Hlučíně je v rámci sportovně rekreačního areálu je vybudován rozvod užitkové vody, sloužící pouze pro vlastní potřebu. V severní části k. ú. Děhylov se nachází vodovodní řad užitkové vody, který odvádí vodu z bezejmenné vodní nádrže do vodního toku Opava. Jiné rozvody užitkové vody v území se nenachází.
69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady : -
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obcí Moravskoslezského kraje, KONEKO spol. s.r.o. Ostrava, 2004 Územní plány obcí Informace dodané obecními úřady
Ochranná pásma kanalizačních řadů jsou stanovena dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem kanalizačních řadů do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u vodovodních řadů DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti výše uvedené od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Bělá Na kanalizaci v obci nejsou vybudovány žádné větší objekty. Splaškové odpadní vody se akumulují v žumpách, případně septicích přímo u zdroje vzniku. Bohuslavice Na kanalizaci v obci nejsou vybudovány žádné větší objekty. Splaškové odpadní vody se akumulují v žumpách, případně septicích přímo u zdroje vzniku. Darkovice V obci je vybudována jednotní kanalizace, která odvádí i vody z místních toků. Na kanalizaci se kromě revizních šachet žádné objekty nenachází. Několik novostaveb má vybudovány malé domovní ČOV. Čištění odpadních vod v centrální ČOV v obci není zajištěno. Děhylov Čištění odpadních vod z obce je zajištěno převážně v septicích či žumpách přímo u zdroje vzniku odpadních vod. Jiné objekty se na kanalizaci nenachází. Dobroslavice Čištění odpadních vod z obce je zajištěno v septicích a žumpách přímo u zdroje vzniku odpadních vod. Centrální čistíren odpadních vod obec vybudovanou nemá.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
74
Dolní Benešov. V Dolním Benešově byla koncem 80 tých let vybudována čistírna odpadních vod (ČOV), která byla v roce 1999 zrekonstruována. o projektované kapacitě Q24 = 38,9 m3/den, 4 250 EO. ČOV je mechanicko – biologická s objekty – akumulační nádrže, dosazovací nádrže a kalové hospodářství. Před ČOV je čerpací stanice (údaj poskytl provozovatel ). ČOV nemá vyhlášeno pásmo ochrany prostředí. Odlehčované i čištěné vody jsou vypouštěny do Mlýnské strouhy – Náhonu ústícího do potoka Opusta. Provoz a údržbu kanalizace včetně ČOV zajišťuje SmVaK Ostrava a.s. Ve východní části obce je umístěná lokální ČOV – štěrbinová nádrž pro cca 200 EO. ČOV je ve správě obce. Vlastní ČOV má Moravskoslezská armaturka. ČOV je mechanicko – biologická o kapacitě 800 m3/den a 3 500 EO. ČOV je umístěná v areálu podniku. Odpad z ČOV je zaústěn do potoka Opusta. V rámci areálu jsou čištěny i odpadní emulze v množství cca 100 m3/rok a to v emulgační stanici. Hať V obci je v provozu nová ČOV. Hlučín V Bobrovníkách byly v uplynulých letech vybudovány dvě čistírny odpadních vod (ČOV). Jedna čistírna odpadních vod typu Flexiblok je v lokalitě Důlky. Její kapacita je 1 000 EO (údaj VaK Hlučín). Na ČOV jsou odvedené odpadní vody z východní a jižní části zástavby. Čistírna byla uvedená do zkušebního provozu v roce 1990. Kolem ČOV je zatím pouze navržené pásmo hygienické ochrany 50 m. Západní část zastavěného území Bobrovníků je odkanalizována jednotnou kanalizací na čistírnu odpadních vod typu CINIS - zemní filtrační jednotka o projektované kapacitě cca 200 EO (údaj správce kanalizace Vak Hlučín), resp. 140 EO (údaj Kanalizační řád Bobrovníky). ČOV zatím nebyla uvedena do provozu. Objekty, které nejsou napojené na stávající kanalizaci mají odpadní vody předčištěny v septicích a následně vypouštěny do místních vodotečí. Město Hlučín má v současné době vybudovanou centrální mechanicko – biologickou čistírnu odpadních vod (ČOV), která byla uvedená do provozu v roce 1971. V roce 1994 byla modernizována a rozšířena na kapacitu Q24 = 5 031 m3/den, Qd = 6 792 m3/den a 20 167 EO. Hlavní technologické celky na ČOV jsou : hrubé česle, lapák písku, usazovací nádrž, aktivace, dosazovací nádrže, uskladňovací nádrž, vyhnívací nádrž, kalolis. Na ČOV je v současné době napojeno 8 638 EO. Odpad z ČOV je vyústěn do potoka Jasénka, nemá stanovené ochranné pásmo. Kozmice Čištění odpadních vod z obce je zajištěno převážně v septicích či žumpách situovaných přímo u zdroje vzniku odpadních vod. Centrální čištění odpadních vod obec zajištěnou nemá. Ludgeřovice Centrální čistírna odpadních vod v Ludgeřovicích vybudována není. Na kanalizaci se nenachází kromě šachet žádné objekty. Markvartovice Centrální čistírna odpadních vod v Markvartovicích vybudována není.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
75
Píšť V obci není v současné době vybudována kanalizace ani čistírna odpadních vod. Odpadní vody po nedokonalém předčištění v septicích nebo žumpách s přepadem odtékají do kanalizace a do toku. Šilheřovice V obci je z roku 1997 v provozu mechanicko – biologická ČOV o výkonu 25 l/s. (přesné údaje o kapacitě ČOV nebyly správci poskytnuty). Původní projekt ČOV počítal se dvěma čistícími jednotkami, jednou pro obec Šilheřovice, druhou pro obec Hať. V současnosti je vybudována pouze jedna biologická jednotka, která je již plně vytížená. Nová koncepce odkanalizování a likvidace odpadních vod již nepočítá s napojením obce Hať, proto po naplnění kapacity stávající ČOV odpadními vodami z obce Šilheřovice lze pro obec vybudovat a využít druhou část . Recipientem vyčištěných odpadních vod je Šilheřovický potok. Správcem a provozovatelem ČOV je Obec. Vřesina V obci je nově vybudovaná čistírna odpadních vod, která je před dokončením. Údaje o kapacitě ČOV nebyly poskytnuty. ČOV je vybudována na levém břehu Bečvy východně od zástavby obce. Ochranné pásmo ČOV není stanoveno. Závada Čistírna odpadních vod v Závadě vybudována není.
70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady : -
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obcí Moravskoslezského kraje, KONEKO spol. s.r.o. Ostrava, 2004 Územní plány obcí Informace dodané obecními úřady
Ochranná pásma kanalizačních řadů jsou stanovena dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem kanalizačních řadů do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u vodovodních řadů DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti výše uvedené od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Bělá V obci je od roku 1950 vybudováno cca 2,2 km sběračů jednotné kanalizace, které odvádí jak dešťové tak i splaškové odpadní vody bez čištění do místní vodoteče. Splaškové odpadní vody jsou nedokonale čištěny v septicích s přepady do toku a jsou zejména v bezdeštném období jedinými přítoky suchých vodotečí. Kanalizace je ve správě Obce, je na ni napojeno 30,6 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Bohuslavice V obci je vybudována nesoustavná jednotná kanalizace, která odvádí splaškové a dešťové vody do místního toku – Bohuslavického potoka.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
76
Stávající kanalizace byla budována od roku 1967. Jedná se o postupné zatrubkování stávajících silničních příkopů s vyústěním do místní vodoteče. Kanalizace je převážně z betonového potrubí profilu DN 300 až DN 500 délky cca 8 000 m. Kanalizace je ve špatném technickém stavu a nelze počítat s její dalším využitím pro odvádění splaškových vod. Provoz a údržbu kanalizace zajišťuje obední úřad. Dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 je na kanalizaci napojeno pouze 4,5 % obyvatel.. Darkovice V obci je vybudována rozsáhlá síť jednotní kanalizace. Kanalizace z betonu je profilu DN 1200 – DN 300, novější úseky z PVC i profilu DN 250. Část kanalizace většího profilu (DN 1 000 – DN 1 200) je po rekonstrukci z let 1950 – 1980 a je v přijatelném technickém stavu. Ostatní úseky budovány často v tzv. akci „Z“ jsou různé kvality, jejich technický stav je neuspokojivý. Dešťové vody z území jsou odváděny buď stávající jednotnou kanalizací, nebo soustavou odvodňovacích příkopů, především na okraji zástavby. Dle sdělení obecního úřadu je stávající kanalizace funkční, technický stav jednotlivých stok je rozdílný v jednotlivých lokalitách. Provoz a údržbu kanalizace zajišťuje Obecní úřad Darkovice. Na kanalizaci je dle údajů z Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 napojeno 40,2 % obyvatel. Děhylov V obci je vybudována jednotná kanalizace délky cca 5 700 m.Tato původně měla sloužit k odvedení dešťových vod z intravilánu obce. Kanalizace byla postupně budována od roku 1915 až po 70. léta. Jedná se převážně o betonové potrubí profilu DN 300 až DN 1000 (zatrubnění potoka). Převážná část kanalizace je funkční, technický stav odpovídá jejímu stáří.Dle informace obecního úřadu je na kanalizaci napojeno 80 % obyvatel, dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 je to pouze 27,2 %. Provoz a údržbu stávající kanalizace zajišťuje obecní úřad. Dobroslavice V obci je vybudován rozsáhlý systém jednotné kanalizace, která původně měla sloužit k odvedení dešťových vod z intrevilánu obce. Kanalizace byla budována v letech 1900 až 1960. Stoky jsou zaústěny do místních recipientů, případně trativodů. Technický stav kanalizace odpovídá jejímu stáří. Jedná se o betonové potrubích 250 – DN 600 o celkové délce cca 6 200 m.Dle PRVKUK je na stávající kanalizaci napojeno cca 95 % obyvatel, dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 je to pouze 44,4 %. Část stávající kanalizace je ve správě SmVaK Ostrava a.s., část ve správě obecního úřadu. Dolní Benešov V Dolním Benešově je od 50 – 60 –tých let vybudována soustavná jednotná kanalizace o celkové délce cca 9,1 km s třemi odlehčovacími komorami. Kanalizace je gravitační s přečerpáváním před ČOV. V Zábřehu jsou vybudovány krátké úseky nesoustavné kanalizace, zřizované v minulosti pro odvádění dešťových vod převážně zatrubkováním odvodňovacích příkopů s vyústěním do drobných bezejmenných vodotečí v povodí vodnívh toků Štěpánka a Mlýnská strouha – Náhon. Kanalizace je ve správě Smvak Ostrava, část kanalizace ve správě obce. V Dolním Benešově je dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 na kanalizaci napojeno cca 75,5 % obyvatel.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
77
Hať V obci je vybudována nesoustavná jednotná kanalizace o celkové délce cca 2 200 m, která původně měla sloužit k odvedění dešťových vod z intravilánu obce. Jednotlivé kanalizační stoky jsou zaústěny do Bečvy. Dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 je na kanalizaci napojeno pouze 21,6 % obyvatel. Hlučín V místní části Bobrovníky je v současné době vybudována poměrně rozsáhlá síť jednotné kanalizace, která odvádí jak dešťové vody, tak i splaškové odpadní vody od jednotlivých objektů obytné zástavby. Západní část zastavěného území Bobrovníků je odkanalizována jednotnou kanalizací na čistírnu odpadních vod typu CINIS (zemní filtrační jednotka). Severní část zastavěného území je odkanalizována několika stokami jednotné kanalizace, vyústěnými do místních vodotečí a mokřadů. V Darkovičkách byla v roce 1950 vybudována převážná část kanalizace, která byla postupně doplňována. Poslední úseky kanalizace byly vybudovány v devadesátých letech. Dnes je provozováno cca 10 km kanalizace profilu DN 300 – 1 000. Do kanalizace jsou zaústěné splaškové odpadní vody nedostatečně předčištěné v septicích, což se projevuje na kvalitě vody potoka Jasénka, do kterého je kanalizace 7 výustěmi zaústěna. Na kanalizaci nejsou vybudovány odlehčovací komory s výjimkou jedné v ulici Jandová. Obcí protéká vodní tok – potok Jasénka, který je v dolní části zatrubněn (profil 2 x 1 000). Město Hlučín má v současné době vybudovanou rozsáhlou síť jednotné kanalizace, která odvádí splaškové a dešťové vody na městskou čistírnu odpadních vod (ČOV). Stávající kanalizace byla ve městě budována postupně tak, jak probíhala jeho výstavba. Stav odkanalizování je z technického hlediska dán vzájemnou polohou zástavby a čistírny odpadních vod. Celé město je rozděleno na tři povodí podle čerpacích stanic (ČS) a hlavních sběračů k nim směrujícím. Povodí sběrače A začíná sídlištěm OKD a končí v jižní části města na ČS 1. Povodí zahrnuje celkem sedm odlehčovacích komor, které odvádí přívalové vody do místních . Povodí sběrače B zabírá plochu na jihovýchodním okraji města. Odvádí odpadní vody z rodinných domů a sídliště Rovniny . Sběrač B je zaústěný na čerpací stanici ČS 2, která se nachází v areálu ČOV Povodí sběrače C je nejmenší, zabírá jihozápadní plochy města a končí na ČS . Povodí zahrnuje celkem tři odlehčovací komory. Kanalizace města je především z betónového potrubí, novější řady jsou z PVC a kameniny profilu DN 300 až DN 800 - 900. Celková délka stávající kanalizace dle údajů převzatých od provozovatele je 57 km (Roční výkaz o vodovodech a kanalizacích za rok 2 000). Kozmice Obec má vybudovaný rozsáhlý systém jednotné kanalizace, která odvádí dešťové i splaškové odpadní vody od cca 70 % obyvatel (údaj dle PRVKUK, dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 je to pouze 27,8 %). Stávající kanalizace v obci byla budována postupně jiř od roku 1940. Jedná se vesměs o betonové potrubí profilu DN 300 až DN 1 200 v celkové délce cca 5 km (profily jsou orientační, neexistuje projekt kanalizace ani iná dokumentace). Provoz a údržbu kanalizace zajišťuje Obecní úřad Kozmice. Ludgeřovice
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
78
V obci je vybudována veřejná kanalizace, která bez dalšího čištění odvádí odpadní vody do místní vodoteče – Ludgeřovického potoka. Kanalizace vznikla postupným zatrubkováním odvodňovacích příkopů a měla sloužit k odvedení dešťových vod z intravilánu obce. Kanalizace byla postupně budována od roku 1930 až po 70-léta z betónového potrubí profilu DN 300, DN 800, její délka je cca 19 km. Na kanalizaci je dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 napojeno pouze cca 27,2 % obyvatel. Markvartovice V obci je částečně vybudována jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu o celkové délce cca 2 km. Kanalizace odvádí odpadní vody bez dalšího čištění do místní vodoteče – Ludgeřovického potoka. Původně měla kanalizace sloužit k odvedení dešťových vod z intravilánu obce.. Kanalizace vznikala zatrubkováním stávajících odvodňovacích příkopů od roku 1945 až po rok 1993. Jedná se převážně o betonové potrubí profilu DN 300 až DN 600. Kanalizace je mělce založená a její technický stav nesplńuje podmínky pro její využití jako splaškové kanalizace. O stávající kanalizaci nejsou žádné podklady. Na kanalizaci je dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 napojeno pouze cca 27,3 % obyvatel. Píšť V obci není v současné době vybudována soustavná stoková síť ani čistírna odpadních vod.. Jsou zde vybudovány pouze úseky kanalizace, které původně odváděly pouze dešťové vody do recipientu. Stávající kanalizace je z betonového potrubí profilu DN 300 – DN 800 o celkové délce cca 3,2 km.část kanalizace je obdélníkového profilu zděná z cihel. Kanalizace byla budována postupně od počátku století až po 90. léta. Stávající stav kanalizace není zdokumentován. Na kanalizaci je dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 napojeno pouze cca 14,4 % obyvatel..Provoz a údržbu kanalizace zajišťuje obecní úřad. Šilheřovice V obci byla v letech 1991 – 1997 vybudována nová splašková kanalizace včetně ČOV. Pouze jedna kanalizační větev je řešená jako jednotná s odlehčovací komorou. Celková délka vybudované kanalizace je 9 570 m a odkanalizuje skoro celou obec. Na kanalizaci je dle podkladů SLDB za rok 2001 napojeno pouze cca 84,3 % obyvatel, dle údaje správce je v současnosti napojeno cca 95 % obyvatel. Původní kanalizace obce je využívána jako dešťová. Veškeré splaškové vody z obce jsou vyústěny do čerpací stanice s výtlakem na stávající ČOV. Vřesina V obci je vybudována jednotná kanalizace, která původně odváděla dešťové a splaškové vody do recipientu – do potoka Bečva. Kanalizace je profilu DN 300 – DN 1 000. Nově je vybudovaná kanalizace splašková, která přivádí odpadní vody před ČOV. ČOV je umístěná východně pod obcí na levém břehu Bečvy v prostoru mezi hřištěm a koupalištěm. Údaje kanalizaci (trasách) a o kapacitě ČOV nebyly poskytnuty. Kanalizace je zakreslena pouze stávající původní (jednotná) dle platného územního plánu. Provoz a údržbu kanalizace zajišťuje obecní úřad Závada V obci je v současné době vybudována jednotná kanalizační síť, která původně měla sloužit k odvedení dešťových vod z intravilánu obce. Kanalizace byla budována v období od roku 1950 – 1996. Jedná se převážně o betonové potrubí, novější úseky z PH, profilu DN 300 –DN 600 v délce cca 3,7 km. Provoz a údržbu kanalizace zajišťuje obecní úřad Závada.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
79
71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad:
obce Územní plány
V k.ú. Hať se nachází větrná elektrárna o výkonu 1,8 MW Typ-VESTAS V100-1,8MW společnosti SWPOW s.ro. 72. ELEKTRICKÉ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad:
Územní plány Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje ČEZ Distribuce a.s. z r. 2014
Ve správním území obce s rozšířenou působností - města Hlučín, je provozována elektrická stanice - transformační stanice 110/22kV Dolní Benešov. Rozvodna R 110kV Dolní Benešov je napojena odbočkou, provedenou dvojitým vedením VVN 110kV, z napájecích vedení VVN 110kV-L682/683, propojujících rozvodny R 110kV Elektrárny Třebovice a R 110kV Velké Hoštice. V transformační stanici 110/22kV Dolní Benešov jsou instalovány dva transformátory 110/22kV, 2x25MVA. Největším odběratelem elektrické energie je MSA a.s., Dolní Benešov. Distribuční síť VN 22kV, ve správě ČEZ Distribuce, a.s., je napájena z rozvodny R 110/22kV Dolní Benešov, tato síť je propojena s rozvodnami R 22kV Velké Hoštice a R 22kV Nový Bohumín. Distribuční síť 22kV z rozvodny R 22 kV Dolní Benešov tvoří venkovní vedení L179, 293, 192, 261, 270, 209, z rozvodny R 22kV je vyvedena kabelovým vedením. Distribuční vedení VN 22kV-L261 je propojena s rozvodnou R 22kV Velké Hoštice a slouží k zásobování elektrickou energií města Dolní Benešov a jeho městské části Zábřeh. Distribuční vedení VN 22kV-L179, 192, slouží k zásobování elektrickou energií sídelního útvaru Hlučín. Distribuční vedení VN 22kV-L192 bylo vybudováno pro sídelní útvar Hlučín v r.1998, neboť stávající vedení VN 22kV-L179 bylo již na hranici své maximální přenosové schopnosti. Ve městě Hlučíně je distribuční vedení VN 22kV-192 v provedení venkovním i kabelovém podzemním. Z venkovního vedení VN 22kV-L179 je zásobována elektrickou energií obec Kozmice. Distribuční vedení VN 22kV-L179 je propojeno s rozvodnou R 22kV Nový Bohumín a slouží k zásobování elektrickou energií obcí Dobroslavice, Děhylov, Ludgeřovice, Markvartovice a městské části Hlučína-Bobrovníků. Z tohoto vedení je napojena ČOV Dolní Benešov. Vedení VN 22kV-L270 je vyvedeno na Bolatice. Distribuční vedení VN 22kV-L209 je propojeno s VN 22kV-L39, rozvodny R 22kV-Nový Bohumín a zásobuje elektrickou energií obce Bohuslavice, Závadu, Vřesinu, Darkovičky, Darkovice, Hať, Šilheřovice.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
80
Distribuční vedení VN 22kV-L16 z rozvodny R 22kV Velké Hoštice, slouží k zásobování elektrickou energií obcí Bělá, Závada, Píšť, toto VN 22kV-L16 je propojeno s VN 22kV-L39, rozvodny R 22kV Nový Bohumín. Z těchto jmenovaných linek distribučního vedení VN 22kV jsou co by odbočky napojeny zděné, stožárové a kioskové trafostanice TR 22/0,4 kV, s transformátory o výkonu od 100 kVA do 630 kVA, rozmístěné na území obcí dle zástavby a tím i požadavků na množství odběru elektrické energie. Spotřební rozvod elektrické energie o napětí 3x230/400V, 50Hz, je proveden v předmětných obcích venkovním vedením na betonových (příp. dřevěných) stožárech, ve městě Hlučín kabelovým vedením NN uloženým v zemi, přes rozpojovací jistící skříně. Venkovní vedení VVN 110kV-L682, 863 prochází v předmětných územích pouze územím Dolního Benešova. Přehled trafostanic DTS 22/0,4kV v jednotlivých obcích: Obec Bělá DTS 1816 Vodárna DTS 1815 Obec DTS 2015 Nová DTS 1935 Píšť - Mlýnek Obec Bohuslavice DTS 1931 Cukrárna DTS 1933 Obchod DTS 1982 Veverka DTS 1983 Od Závady DTS Zděná DTS Záhumenní Obec Děhylov DTS 1844 ČSD DTS 1971 U koupaliště DTS 1845 Obec DTS 1846 JZD DTS 1993 Reg. St. Plynu DTS Výstavní Obec Dobroslavice DTS 1843 Rybárna DTS 1825 U lesa DTS 1824 U JZD DTS 1823 Za školou Obec Darkovice DTS 1946 JZD DTS 1947 Zděná DTS 1948 Hasičárna DTS 1952 Osada Leženík DTS Od Darkoviček DTS 9420 Radiomobil
100kVA 160kVA
250kVA
160kVA 250kVA 250kVA 400kVA 100kVA
160kVA 160kVA 160kVA 100kVA 100kVA 100kVA 160kVA
BTS-4 zděná PTS BTS-1
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ
81
Obec Dolní Benešov DTS 1925 Na březích DTS 1926 Zděná DTS 1927 Bolatická DTS 1928 Záhumenní DTS 1929 Hájecká DTS 1930 Nákupní středisko DTS 1996 U rozvodny DTS 2019 Rybárna DTS Armatury Group a.s. DTS Lena DTS Nádražní DTS 1390 Pekárna DTS 9066 Moravec DTS 9064 ČOV DTS 9065 Štěrkovny DTS 9067 Mazda Dolní Benešov-Zábřeh DTS 1917 Zděná DTS 1924 Skládka DTS 2020 JZD DTS Masoma DTS 90696 Letiště DTS 90697 Letiště
160kVA 250kVA 250kVA 250kVA 200kVA 400kVA 160kVA 160kVA
ELV-400 zděná ELV-400 ELV-400 Kiosk Kiosk ELV-400 ELV-400
ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ
Cizí Cizí Cizí Cizí Cizí 160kVA 250kVA 100kVA
Město Hlučín DTS 1829 OKD-sloup. 250kVA DTS 2047 OKD-zděná 400kVA DTS 1830 Kotelna 400kVA DTS 1973 Hornická 400kVA DTS 1841 Tyršova 400kVA DTS 1968 Podezdí 630kVA DTS 1833 Spínací stanice Písečná 250kVA DTS 2025 Domov důchodců 400kVA DTS 1978 Krásná vyhlídka 100kVA DTS 2016 Obchod.centrum 400kVA DTS 1834 Cihelní 400kVA DTS 1835 Dukelská 250kVA DTS 1836 Seifertova 400kVA DTS 1840 Rovniny 400kVA DTS 1839 Okrajová 250kVA DTS 1838 M. Majerové 250kVA DTS 1832 Moravská 400kVA DTS 1842 Vinná hora 50kVA DTS 1756 Mlýn 100kVA DTS 1826 OBS 250kVA DTS 1827 Kasárna 400kVA DTS 2004 Statky 250kVA DTS 9095 OÚNZ 250kVA DTS 9098 Cihelna 630kVA DTS 9100 Peras 400kVA DTS 9096 Silo 3x630kVA
zděná ELV-400 ELV-400
ČEZ ČEZ ČEZ
Odpojená Cizí BTS-4 ČEZ Věžová ČEZ Vestavěná ČEZ ELV-400 ČEZ Kiosková ČEZ Kiosková ČEZ Kiosková ČEZ Kosková ČEZ BTS-1 ČEZ Vestavěná ČEZ Vestavěná ČEZ Kosková ČEZ Vestavěná ČEZ věžová ČEZ ELV-400 ČEZ ELV-400 ČEZ PTS ČEZ PTS ČEZ věžová Cizí ELV-400 ČEZ Věžová ČEZ ELV-400 ČEZ Kiosková, R 22kV Cizí BTS-1 Cizí ELV-400 Cizí R 22kV Cizí
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
82
DTS 1966 DTS 9101 DTS 1849 DTS 9097 DTS 1399 DTS 9099 DTS 1762 DTS DTS DTS DTS DTS DTS DTS DTS DTS DTS DTS DTS
Jednota 250kVA Autocentrála 300kVA Jasénky 100kVA ČOV 400kVA Malánky 100kVA Hřbitov 100kVA Plynárna 100kVA Škola OKD Billa U zámku K pile Tempo sklad Celnice Bytové domy AT stanice Panelárna ZNZP Zahrádkáři Darkovičky – Od Hlučína
Darkovičky DTS 1961 Pionýrská DTS 1949 Vřesinská DTS 1950 Kozmická DTS KBW DTS Statky DTS Zděná DTS 9090 Pánský dvůr Bobrovníky DTS 1987 U lesa, DTS 2022 Požárnická DTS Stožárová DTS Zděná Obec Hať DTS 1953 DTS 1954 DTS 1955 DTS 1956 DTS 1957 DTS 1958 DTS 1959 DTS 1847 DTS 1988 DTS 2012 DTS DTS 2008
Šalvice Jiřík Celnice Kostel Škola Rychlovec 3 Obec I-Dolní Horní Pod vrchem Na stavech JZD Statek
Obec Kozmice DTS 1817 Statek DTS 1818 Poručíka Hoši DTS 2014 Na točně
ELV-400 ETV-400 PTS ELV-400 BTS-1 ELV-400 BTS-1
ČEZ Cizí ČEZ Cizí ČEZ Cizí Cizí
250kVA 160kVA 160kVA
BTS-2 BTS-4 BTS-1
ČEZ ČEZ ČEZ
160kVA
BTS-4
Cizí
250kVA 250kVA
ELV-400 Kiosková
ČEZ ČEZ
250kVA 160kVA 100kVA 250kVA 250kVA 160kVA 250kVA 160kVA 160kVA 250kVA
ELV-400 ELV-400 ELV-400 zděná BTS BTS zděná BTS ELV-400 BTS
ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ
100kVA
BTS
Cizí
250kVA 250kVA 250kVA
PTS PTS PTS
ČEZ ČEZ ČEZ
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
83
DTS 1820 DTS 9159 DTS 1819 DTS DTS DTS DTS 9094
Horní konec Stolárna Rušná Vápenice Jílešovice – Mlýn Hlučín - Koupaliště SRA-sport.areál
160kVA 100kVA
PTS PTS
ČEZ ČEZ
400kVA
BTS-2
Cizí
Obec Ludgeřovice DTS 1965 Na výběhu DTS 1848 U žebráka DTS 1856 Škola DTS 1858 Okružní DTS 1861 Pod mlýnem DTS 1853 Vráblovec u lesa DTS 1852 Vráblovec - obec DTS 9186 Vráblovec - Instaplast DTS 1854 Lipová DTS 1855 Vodárna DTS 1989 U rybníku DTS 2036 Boční DTS Dočkal DTS Gassmont DTS U kostela DTS Náves Obec Markvartovice DTS 1811 Škola DTS 1862 U Ludgeřovic DTS 1863 U JZD DTS 1864 Obec DTS 1865 U statku DTS 2006 Štípky DTS 2007 Na Hřibovci DTS 9191 Skládka TKO DTS Lipová Obec Píšť DTS 1936 DTS 1937 DTS 1939 DTS 1940 DTS 1941 DTS 2021 DTS 9341 DTS 9340
Obec Kolková Pekárna Celnice Kravín U kostela Hůrky JZD Vodárna
DTS DTS
Průmyslová zóna U hlavní silnice
Obec Šilheřovice DTS 1990 Dědič DTS 1960 Čecháček
ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ Cizí
160kVA 400kVA 160kVA 160kVA 200kVA 100kVA 100kVA 100kVA
zděná ELV-400 PTS PTS zděná PTS PTS ELV-400
ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ Cizí Cizí Cizí
160kVA 250kVA
BTS-2 BTS-4
ČEZ ČEZ
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
84
DTS 2027 DTS 2005 DTS 1884 DTS 2028 DTS 9427 DTS 9080 DTS DTS
Statek ČOV Učiliště v zámku Paseky Bažantnice Hať-vodárna U hřiště Odpočívka II.
Obec Vřesina DTS 1942 U sadu DTS 1943 Průkopnická DTS 1944 Obchod DTS 1945 Statek DTS 1771 Větrná DTS 9422 Závada-pískovna DTS 9423 Závada-pískovna Obec Závada DTS 1934 Zděná DTS 1976 Hasičárna
160kVA 160kVA 400kVA 75kVA 100kVA
PTS BTS ELV-400 PTS BTS-2
250kVA 160kVA 250kVA 160kVA
160kVA 160kVA
ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ Cizí
ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ
zděná ELV-400
ČEZ ČEZ
Ochranná pásma – ochranná pásma (OP) elektrických vedení jsou stanovena §46, zákona č. 458/2000 sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna) a v souladu s § 98, odst. 2, zákona č. 458/2000Sb, který potvrzuje platnost dřívějších právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a jeho prováděcí vyhlášky č.80/1957Sb a zákona č. 222/1994 Sb. §19 (s účinností od 1.1.1995). Ochranné pásmo elektrické stanice (§46 odst.6) je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti -u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52kV, v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva -u stožárových elektrických trafostanic s převodem napětí z úrovně 1kV a menší než 52kV na úroveň nízkého napětí 7m, -u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně 1kV a menší než 52kV, na úroveň nízkého napětí, 2 m, -u vestavěných elektrických stanic 1m od obestavění. -u stanic věžových s venkovním přívodem postavených po roce 2004 s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, -u stanic, kde nelze rozlišit rok výstavby se určuje ochranné pásmo 30m, -u stanic, kde nelze rozlišit druh se určuje ochranné pásmo vyšší.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
85
73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: Územní plány Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje ČEZ Distribuce a.s. z r. 2014 Ve správním území obce s rozšířenou působností - města Hlučín, je provozováno nadzemní vedení nadřazené soustavy, odbočka z linek VVN 110kV-L682,683, propojující rozvodny R 110kV Elektrárny Třebovice a R 110kV Velké Hoštice, ve správě ČEZ-Distribuce a.s. Tato odbočka VVN 110kV prochází katastrálním územím města Dolní Benešov. Dále v obcích, spadajících do správního území města Hlučína, je provozováno distribuční vedení VN 22kV, nadzemní i podzemní, ve správě ČEZ-Distribuce a.s. Nadřazená soustava VVN - 110 kV zajišťuje přenos el. výkonu z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy a elektráren pro napájecí body - transformační stanice VN/NN. Ochranná pásma – ochranná pásma (OP) elektrických vedení jsou stanovena §46, zákona č. 458/2000 sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna) a v souladu s § 98, odst. 2, zákona č. 458/2000Sb, který potvrzuje platnost dřívějších právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a jeho prováděcí vyhlášky č.80/1957Sb a zákona č. 222/1994 Sb. §19 (s účinností od 1.1.1995). Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1.1 pro vedení postavené do 31.12. 1994 10 m 1.2 pro vedení postavené po 1.1.1995 7m 1.3 pro vedení postavená po roce 2000 a) pro vodiče bez izolace 7m b) pro vodiče s izolací základní 2m c) pro závěsná kabelová vedení 1m b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1.1 pro vedení postavené do 31.12. 1994 15 m 1.2 pro vedení postavené po 1.1.1995 12 m 1.3.1 pro vedení postavené po roce 2000 12 m 1.3.2 u závěsného kabelového vedení 110 kV 2m 1.3.3 u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m 1.4 pro vedení postavená po roce 2004 a) pro vodiče bez izolace b) pro vodiče s izolací základní
12 m 5m
Ochranná pásma nadzemních vedení VN 22kV se pro nedostatek podkladů (stáří vedení, vyložení vodičů, druh vodičů), graficky nevymezují.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
86
74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA Podklad: Územní plány RWE a.s., poskytnuté digitální podklady sítí VVTL, VTL, STL, NTL, včetně regulačních stanic, Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje RWE GROUP Severomoravská plynárenská a.s. NET4GAS, s.r.o. Plynárenskou soustavu okresu Opava tvoří přívodní plynovod VVTL 611001, DN 700, z Hrušek do Děhylova, uzlová předávací stanice Děhylov, dále vysokotlaké plynovody a přípojky, regulační stanice pro veřejný a průmyslový odběr, místní rozvodné sítě, průmyslové plynovody a plynovodní přípojky, napojující jednotlivá odběrná zařízení. Provozovatelem VVTL plynovodu je společnost NET4GAS, s.r.o. Provozovatelem VTL plynovodů, regulačních stanic VTL/STL/NTL a místní rozvodné plynovodní sítě je RWE GROUP Severomoravská plynárenská a.s. Z předávací stanice Děhylov vedou dvě trasy VTL plynovodů: -jižní trasa VTL 612097, DN500, přes Krásné Pole, Velkou Polom, Hrabyni, jihozápadním okrajem Opavy Vávrovic, -severní trasa začíná v blízkosti VTL/STL/NTL RS Bobrovníky, kde na VTL 61221, DN500, vycházející z VTL/STL RS Děhylov, je napojen VTL 652046, DN300, ten tvoří východní obchvat města Hlučína a dále jako VTL 653005, DN300 (severní obchvat Hlučína) dále směrem na Kozmice jako VTL 653161, DN 300. Severně od obce Kozmice vedou v souběhu VTL 65305, DN 300 a VTL 652150, DN 500 na Dolní Benešov, Kravaře, severní obchvat Opavy. Přehled regulačních stanic plynu a jejich napojení na VTL, ve správě RWE GROUPSeveromoravská plynárenská a.s. Předávací stanice Děhylov, 100.000m3/hod, napojena na VVTL Hrušky. Regulační stanice VTL/STL RS Děhylov, 1200m3/hod, napojena na VTL 652150, DN500, z ní je napojen STL plynovod pro obce Děhylov, Dobroslavice, Holešovice. Regulační stanice VTL/STL RS Bobrovníky, 1200m3/hod, napojena na VTL 61221, DN500, z ní je napojen STL plynovod pro Hlučín-Bobrovníky. Regulační stanice VTL/NTL RS Ludgeřovice 1, 2000m3/hod, napojena na VTL 61362, DN100, z ní je napojen NTL plynovod pro obce Ludgeřovice-jih a Petřkovice. Regulační stanice VTL/STL RS Ludgeřovice 2, 1200m3/hod, napojena na VTL 612128, DN100, z ní je napojen STL plynovod pro obce Ludgeřovice-sever, jih a Markvartovice. Regulační stanice VTL/STL RS, Hlučín 1, 3000m3/hod, napojena na VTL 65298, DN150, z ní je napojen STL plynovod pro město Hlučín-jih, jihozápad, Hlučín-Vráblovec. Regulační stanice VTL/NTL RS, Hlučín 1, 2000m3/hod, napojena na VTL 65298, DN150, z ní je napojen NTL plynovod pro město Hlučín-jihovýchod. Regulační stanice VTL/STL RS, Hlučín 2-OKD, 3000m3/hod, napojena na VTL 65331, DN150, z ní je napojen STL plynovod pro město Hlučín-sever, obec Darkovičky. Regulační stanice VTL/NTL RS, Hlučín 2-OKD, 2000m3/hod, napojena na VTL 65331, DN150, z ní je napojen NTL plynovod pro město Hlučín-sever. Regulační stanice VTL/STL RS Darkovice, , 3000m3/hod, napojena na VTL 652127, DN100, z ní je napojen STL plynovod pro obce Darkovice, Hať, Šilheřovice, Vřesina, Závada.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
87
Regulační stanice VTL/STL RS Kozmice, 1200m3/hod, napojena na VTL 6 , DN100, z ní je napojen STL plynovod pro obec Kozmice. Regulační stanice VTL/STL RS 65153 Bohuslavice, 1200m3/hod, napojena na VTL 652108, DN100, z ní je napojen STL plynovod pro obec Bohuslavice. Regulační stanice VTL/NTL RS Dolní Benešov U nádraží, 900m3/hod, napojena na VTL 65057, DN150, z ní je napojen NTL plynovod pro město Dolní Benešov. Regulační stanice VTL/STL RS Dolní Benešov MSA, 2500m3/hod, napojena na VTL 65057, DN150, z ní je napojen STL plynovod pro MSA Dolní Benešov. Regulační stanice VTL/STL/NTL RS Dolní Benešov Osada míru 2, 1200m3/hod kombinovaně, napojena na VTL 65132, DN100, z ní je napojen STL plynovod pro Dolní Benešov-Zábřeh. Regulační stanice VTL/STL RS 65145 Chuchelná, 3000m3/hod, napojena na VTL 652126, DN150, z ní je napojen STL plynovod pro obce Chuchelná, Bělá, Píšť. Bezpečnostní a ochranná pásma regulačních stanic Ochranné pásmo (OP) těchto zařízení je stanoveno §68, bezpečnostní pásmo (BP) je stanoveno §69, zákona 458/2000Sb, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí svislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys. Ochranné pásmo (§68, odst. 3c), činí u technologických objektů (regulační stanice plynu, předávací stanice), 4m na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásmo (§69, odst. 4), dle přílohy, činí: -u regulačních vysokotlakých stanic 10m, -u regulačních stanic velmi vysokotlakých 20m. 75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA Podklad: Územní plány RWE a.s., poskytnuté digitální podklady sítí VVTL, VTL, STL, NTL, včetně regulačních stanic, Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje RWE Group-Severomoravská plynárenská a.s. z r. 2014 NET4GAS, s.r.o. Územím ORP Hlučín vedou následující plynovody VVTL a VTL: -VVTL 611001, DN 700, Hrušky-Děhylov, do VVTL/VTL Děhylov, -VTL 61221, DN 500, z VVTL/VTL Děhylov, vede územím Borovníků, směrem na Petřkovice, kde přechází na VTL 612024, DN 300, -VTL 6121021, odbočka z VTL 61221, DN 500, směr Jasénky, -VTL 612125, DN 100, je napojen na VTL 61221, DN 500, v blízkosti VTL/STL RS Bobrovníky, vede do VTL/STL RS Hošťákovice,
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
88
-VTL 612126, DN 100, z VVTL/VTL Děhylov, směr VTL/STL RS 6102156 Martinov 26.dubna, -VTL 612097, DN 500, z VVTL/VTL Děhylov směr Plesná, -VTL 612145, DN 300, z VVTL/VTL Děhylov, směr Ostrava-Mariánské hory, -VTL 612128, DN 100, odbočka z VTL 61221, DN 500, pro VTL/STL RS Ludgeřovice 2, -VTL 613062, DN 100, odbočka z VTL 61221, DN 500, pro VTL/NTL RS Ludgeřovice 1, -VTL 652046, DN 300, odbočka z VTL 61221, DN500, jihovýchodní obchvat města Hlučín, -VTL 65305, DN 300, navazuje na VTL 652046, severní obchvat města Hlučín, -VTL 652098, DN 150, odbočka z VTL 652046, DN 300, pro VTL/STL/NTL RS Hlučín 1, -VTL 652072, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS Cihelny, -VTL 652106, DN 100, odbočka z VTL 652072, DN 100, pro VTL/STL RS PERAS, -VTL 65332, DN 150, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS ZZN, -VTL 65331, DN 150, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL/NTL RS Hlučín 2-OKD, -VTL 652127, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS Darkovice, -VTL 653161, DN 300, navazuje na VTL 65303, DN 300, směrem do Kozmic, dále opět VTL 65305, DN 300, -VTL 652150, DN 500, z VVTL/VTL Děhylov, západní obchvat města Hlučín, směr Kozmice, -VTL 65132, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS Kozmice, -VTL 652150, DN 500, v souběhu s VTL 65305, DN 300, od Kozmic, dále jako VTL 65005, DN 300 a VTL 65305, DN 300, severní obchvat Opavy, -VTL 65057, DN 150, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL/NTL RS Dolní Benešov U nádraží a pro MSA, -VTL 652108, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS 65153 Bohuslavice, -VTL 65132, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL/NTL RS Dolní BenešovOsada míru 2, Mimo řešené území vede VTL 652126, DN 150, z něhož je napojena VTL/STL RS Chuchelná, z této RS jsou napojeny plynovodem STL obce Bělá a Píšť. Místní plynovodní sítě jsou provozovány společností RWE GROUP- SMP a.s. Všechny obce, spadající pod ORP Hlučín, jsou plošně plynofikovány. Město Hlučín, město Dolní Benešov, obec Ludgeřovice jsou provozovány v tlakových hladinách sítí jak STL, tak v síti NTL, všechny ostatní obce jsou plošně plynofikovány v tlakové hladině STL. Technické údaje. Medium Provozní tlak STL Provozní tlak NTL
: zemní plyn. : 0,4 Mpa : 0,01Mpa
Potrubní rozvody středotlaké sítě jsou provedeny z LPe 160, 110, 90, 63, těžké řady, dle SDR 11, v tlakové úrovni 0,3 MPa. Křížení a souběhy plynovodu s podzemními inženýrskými sítěmi je provedeno ve smyslu ČSN 73 6005. Bezpečnostní a ochranná pásma Ochranné pásmo (OP) těchto zařízení je stanoveno §68, zákona č. 458/2000 sb., bezpečnostní pásmo (BP) je stanoveno §69, zákona 485/2000Sb, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí svislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
89
Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys. Ochranné pásmo (§68, odst.3a) činí u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1m na obě strany od půdorysu. Ochranné pásmo (§68, odst. 3b) činí u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4m na obě strany od půdorysu. Bezpečnostní pásmo (§69, odst. 4), dle přílohy činí: -u vysokotlakých plynovodů do DN 100 15m, -u vysokotlakých plynovodů do DN 250 20m, -u vysokotlakých plynovodů nad DN 250 40m, -u velmi vysokotlakých plynovodů do DN 300 100m, -u velmi vysokotlakých plynovodů do DN 500 150m, -u velmi vysokotlakých plynovodů nad DN 500 200m.
76. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Ve správním území obce s rozšířenou působností (ORP) Hlučín se technologické objekty pro zásobování jinými produkty nenachází. 77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Správním území obce s rozšířenou působností (ORP) Hlučín ropovod neprochází. 78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Správním území obce s rozšířenou působností (ORP) Hlučín produktovod neprochází. 79. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad:
Územní plány TEPLO Hlučín s.r.o.
Auditorské posouzení tepelného hospodářství společnosti TEPLO Hlučín s.r.o., 11/2000 Konzultace ve společnosti TEPLO Hlučín s.r.o. Řešené území Hlučínska se rozkládá v nadmořské výšce 225 – 265 m, Bobrovníky 285 – 320 m.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
90
Klimaticky se řadí, dle ČSN 06 0210 – tabulka A.1, do oblasti, s venkovní výpočtovou teplotou -15oC , krajiny normální. Dle tabulky č.: 1, ČSN 38 3350, změny “a”, je denní střední teplota v nejchladnějším měsíci (lednu) -2,4o C, roční průměrná teplota vzduchu je 8,0° C, střední teplota venkovního vzduchu ve 3 dnech topného období pro tem = 12o C, je 3,5o C, a počet dnů během roku s teplotou nižší než 12° C je 228. Dotápět je třeba (20o - 3,5o) × 228 = 3 762 denostupňů v topném období, když 20o C je střední teplota vnitřního vzduchu budov pro obytné domy a poměry v ČR. Převládající směry větrů jsou jihozápadní a severní. Základní rozdělení tepelných zdrojů je podle jejich výkonu a použitelného paliva. Různosti zástavby odpovídají i odlišné systémy vytápění. Rodinné domy jsou většinou vytápěny ústředním vytápěním tepelného výkonu do 30kW, byty v bytových domech jsou vytápěny lokálními topidly, etážovým vytápěním, domovními blokovými kotelnami, nebo jsou bytové domy napojeny na CZT. Ve městě Hlučín jsou zastoupeny takřka všechny druhy vytápěcích soustav i způsobů vytápění, od lokálních topidel, domovních a blokových kotelen, po kotelny I.kategorie, s tepelným výkonem nad 3,5MW. Objekty občanské vybavenosti - Školy, Školky, Společenské domy, Obchody apod., jsou vytápěny samostatnými kotelnami. Pro obce, spadající do správního území města Hlučína (město Hlučín-obec s rozšířenou působností ORP), je charakteristický decentralizovaný systém vytápění, s individuálním vytápěním rodinných domů. Základním palivem po výrobu tepla a ohřev teplé užitkové vody je zemní plyn, zřídka elektrická energie, někde ještě tuhá paliva. Soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT), ve smyslu platné ČSN 38 3350, podle které lze označit za součást CZT takovou kotelnu, která svými venkovními rozvody (teplovodními, parovodními) zásobuje teplem alespoň dva objekty, je ve městě Hlučíně provozována společností TEPLO Hlučín, s.r.o. Současně provozovaný systém CZT a systém blokových kotelen je vyhovující. Společnost TEPLO Hlučín s.r.o. provozuje 14 domovních a blokových kotelen, včetně příslušných teplovodních rozvodů, s teplotním spádem 90/70oC. Tyto kotelny dnes již spalují výhradně zemní plyn (ZP), v tlakové hladině STL i NTL, jedna kotelna spaluje ZP v kombinaci s lehkým topným olejem (LTO).Kotelny jsou vybaveny katexovými filtry pro úpravu vody. Mimo tyto kotelny provozuje společnost TEPLO Hlučín s.r.o. celkem 45 distribučních předávacích stanic (DPS). Část kotelen a DPS je napojena na centrální dispečink, vybavený řídícím systémem SAUTER. Seznam kotelen provozovaných společností TEPLO Hlučín s.r.o.: 1) Kotelna OKD, na ul. ČSA a rozvody tepla. Instalovaný výkon 5,85 MW, palivo ZP, v tlakové hladině STL, dodávka ÚT, TUV, přes DPS, dobrý technický stav, napojena na centrální dispečink. Přesun přípravy TUV do DPS uvolní v kotelně další prostory pro montáž nové technologie. Teplo do sídliště je vyvedeno třemi větvemi (větev Severní, větev OKD-dvouletky, v majetku OKD a.s., větev Hornická), s teplotním spádem 90/700C, vybavenými samostatnými čerpadly, sloužícími jak pro přípravu TUV a ÚT, prostřednictvím DPS 870, umístěné ve vzdálenosti cca 100m od kotelny OKD. Systém CZT. 2) Kotelna Dukelská II-Rovniny (Seifertova). A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
91
Instalovaný výkon 5,55 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT, TUV, přes DPS, technický stav dobrý. Teplo je dodáváno do dvou větví, větev 1- pro tři osmipodlažní bytové bloky a obchod Hruška na ulici Dukelská, přes DPS, větev 2 - pro byty a obchody na ul. Seiferta, 28.října a Písečná. Kotelna je napojena na centrální dispečink včetně DPS, kromě DPS Hruška. Kotelna je vhodná pro vytvoření propojené soustavy CZT. 3) Kotelna Cihelní. Instalovaný výkon 2,54 MW, palivo ZP+LTO, STL, dodávka ÚT, TUV, přes DPS, technický stav dobrý, je napojena včetně 6 DPS na centrální dispečink. Teplo je dodáváno do čtyř větví. Prostory a dispozice kotelny jsou vhodné pro instalaci kogenerační jednotky. Kotelna je vhodná pro vytvoření propojené soustavy CZT. 4) Kotelna Zahradní. Instalovaný výkon 1,11 MW, palivo ZP, NTL, dodávka ÚT do bytových domů na ulici Zahradní a Komenského, technický stav dobrý, je napojena na centrální dispečink. Systém CZT. 5) Kotelna Sportovní hala. Instalovaný výkon 0,14 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT a TUV, teplotní rozvody jsou vedeny pouze v objektu, byt správce objektu a tělocvična mají samostatné vytápění. V sousedství není soustava CZT. Je ovládána z centrálního dispečinku. 6) Kotelna Ostravská. Instalovaný výkon 0,048 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT. Kotelna je umístěna ve sklepě budovy, která je sídlem společnosti TEPLO Hlučín s.r.o. Objekt je v restituci a pro nevyjasněnou majetkovou situaci jsou prováděny jen nezbytné úpravy. V sousedství není soustava CZT. 7) Kotelna MěÚ Hlučín. Instalovaný výkon 0,24 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT, technický stav dobrý. Kromě MěÚ jsou v objektech areálu umístěny Policie ČR, Charita, obřadní síň, budovy správy, přístavba, hlavní budova, čemuž bylo v r. 2000 přizpůsobeno i vyvedení tepla do šesti větví. Přes tuto přípravu není kotelna napojena na centrální dispečink, neboť v telefonní ústředně není uvolněna jedna linka pro přenos informací. TUV lze připravovat v bojlerech umístěných mimo prostor kotelny, buď elektrickým ohřevem (v letním období), nebo ohřevem z kotelny. 8) Kotelna RAP (Dukelská 10). Instalovaný výkon 0,28 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT a TUV, technický stav dobrý. Jedná se o domovní plynovou kotelnu, zásobující pouze jeden obytný blok (3 vchody a jedno NP nebytových prostorů), ostatní část obytného bloku má elektrické topení). Není napojena na centrální dispečink, v blízkosti jsou soustavy CZT, možnost napojení po ujasnění vlastnických vztahů. 9) Kotelna Gymnázium. Instalovaný výkon 0,44 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT a TUV, technický stav dobrý. Kotelna zásobuje pouze objekt Gymnázia, není napojena na centrální dispečink, v její blízkosti není soustava CZT.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
92
10) Kotelna Tyršova. Instalovaný výkon 0,6 MW, palivo ZP, STL, ÚT a TUV, technický stav dobrý. Kotelna zásobuje pouze objekt základní školy, pět teplovodních větví je ekvitermně regulováno z centrálního dispečinku. V blízkosti je soustava CZT (kotelna Zahradní). 11) Kotelna Kulturní dům. Instalovaný výkon 0,44 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT. Kotelna zásobuje pouze prostory KD. V těsné blízkosti se nachází kotelna Cihelní, nabízí se proto technická možnost propojení těchto kotelen (CZT), i když kotelna KD není provozována společností TEPLO Hlučín s.r.o. 12) Kotelna Dětské rehabilitace. Instalovaný výkon 0,1 MW, palivo ZP, NTL, dodávka, ÚT, TUV. Kotelna zásobuje pouze objekt dětské rehabilitace. Není napojena na centrální dispečink, v sousedství není soustava CZT. 13) Kotelna učiliště, dříve Hlučínský zámek. Instalovaný výkon 0,3 MW, dříve palivo koks, nyní již ZP, STL, dodávka ÚT. Kotelna je umístěna ve sklepních prostorách historického objektu zámku. Kotelnu nutno považovat za objet, vyžadující samostatné řešení, s ohledem na dosud nejasný způsob využití zámku a absenci jakékoliv technické i statistické dokumentace, stáří kotelny, její umístění v budově a vzdálenosti od jiných soustav CZT. 14) Kotelna OKD 850-Správa majetku. Instalovaný výkon 0,95 MW, dříve palivo koks, nyní STL, není ale předána technická dokumentace, dodávka ÚT, TUV. Kotelna se nachází v sousedství větve Severní, větve OKD, které jsou ukončené v DPS 870. Kotelna zásobuje malometrážní bytovou výstavbu, pocházející z konce 50-tých let. Společnost TEPLO Hlučín s.r.o. nezajišťuje její provoz. Jedná se o soustavu CZT a její připojení na soustavu kotelny OKD, ul.ČSA, je technicky, ekologicky i ekonomicky velmi pravděpodobné.
Kromě uvedených kotelen, provozovaných společností území
TEPLO Hlučín s.r.o., jsou na
Hlučína provozovány kotelny:
Kotelna Cihelna – tuhá paliva, Kotelna Dřevařské závody – tuhá paliva,dřevo, Kotelna Marius Pedersen (odvoz odpadů) – tuhá paliva, Kotelny Kasárna, Finanční úřad a úřad práce, Poliklinika, Učiliště, Nový Domov důchodců, Peras, OV-Jasénky, Hotel Kosmos – ZP. V současné době zajišťuje společnost TEPLO Hlučín, s.r.o. komplexní provozování 14 tepelných zdrojů v Hlučíně s celkovým instalovaným výkonem 17,00 MW.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
93
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Název zdroje kotelna OKD kotelna Dukelská kotelna Cihelní kotelna Zahradní Dětská rehabilitace Sportovní hala MěÚ Hlučín 1. MěÚ Hlučín 2. ZŠ Dr. M. Tyrše Gymnázium Hlučín Domov U Jezera
Instalovaný výkon 5,85 MW 5,55 MW 2,54 MW 1,11 MW 0,13 MW 0,15 MW 0,24 MW 0,09 MW 0,60 MW 0,44 MW 0,30 MW
Vlastník Teplo Hlučín Teplo Hlučín Teplo Hlučín Teplo Hlučín Město Hlučín Město Hlučín Město Hlučín Město Hlučín Město Hlučín MS kraj MS kraj
Zajišťuje provoz 55 objektových předávacích stanic umístěných jak v bytových domech, tak i budovách podnikatelské sféry. Kromě uvedených kotelen, provozovaných společností území Hlučína provozovány kotelny:
TEPLO Hlučín s.r.o., jsou na
Kotelna Cihelna – tuhá paliva, Kotelna Dřevařské závody – tuhá paliva,dřevo, Kotelna Marius Pedersen (odvoz odpadů) – tuhá paliva, Kotelny Kasárna, Finanční úřad a úřad práce, Poliklinika, Učiliště, Nový Domov důchodců, Peras, OV-Jasénky, Hotel Kosmos – ZP. Ve městě Hlučín je rovněž provozován systém decentralizovaného vytápění domovními kotelnami v rodinných domech (ZP) a samostatnými blokovými domovními kotelnami v obytných domech a v objektech občanské vybavenosti a podnikatelské sféry (ZP, tuhá paliva). Ve městě Dolní Benešov je největším zdrojem tepla výtopna podniku MSA a.s., tepelného výkonu 17 MW, která v minulosti dodávala teplo i mimo závod, do bytové a občanské výstavby v centru obce. V roce 1996 byla horkovodní přípojka včetně předávacích stanic zrušena, v oblasti zásobování teplem se začaly prosazovat tendence decentralizované výroby tepla i uvnitř závodu. Malé kotelny objektů občanské a komunální vybavenosti nejsou pro účely Územního plánu sledovány. Ochranné pásmo (OP) těchto zařízení je stanoveno §87, zákona 458/2000Sb, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob (§87, odst. 1). Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5m (§87, odst. 2.). U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5m kolmo na půdorys těchto stanic (§87, odst.3). Vzhledem k malém šířce nejsou ochranná pásma předávacích stanic graficky vymezena.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
94
80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad:
Územní plány Auditorské posouzení tepelného hospodářství společnosti TEPLO Hlučín s.r.o., 11/2000
Ve městě Hlučín je provozována horkovodní soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT). Provozovatelem je TEPLO Hlučín, s.r.o. Dodávka tepla do soustavy CZT města Hlučína je zajištěna jak venkovními tak i vnitřními rozvody. Za soustavu centralizovaného zásobování teplem (SCZT), ve smyslu platné ČSN 38 3350, lze označit takovou kotelnu, která svými venkovními rozvody (teplovodními, parovodními) zásobuje teplem alespoň dva objekty. Páteřní rozvody jsou v dimenzi 2xDN 200, 2xDN 200, 2xDN 150. Do jednotlivých objektů jsou pak vedeny rozvody v dimenzích 2xDN 125, 2xDN 100, 2xDN 80, 2xDN65, 2xDN 50, 2xDN 32. Do této soustavy spadají následující kotelny: 1) K 1 - Kotelna OKD, na ul. ČSA a rozvody tepla. Teplo do sídliště je vyvedeno třemi větvemi (větev Severní, větev OKD-dvouletky, v majetku OKD a.s., větev Hornická), s teplotním spádem 90/700C, vybavenými samostatnými čerpadly, sloužícími jak pro přípravu TUV a ÚT, prostřednictvím DPS 870, umístěné ve vzdálenosti cca 100m od kotelny OKD. 2) K 2 - Kotelna Dukelská II-Rovniny (Seifertova), Instalovaný výkon 5,55 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT, TUV, přes DPS, technický stav dobrý. Teplo je dodáváno do dvou větví, větev 1- pro tři osmipodlažní bytové bloky a obchod Hruška na ulici Dukelská, přes DPS, větev 2 - pro byty a obchody na ul. Seiferta, 28.října a Písečná. Kotelna je vhodná pro vytvoření propojené soustavy CZT. 3) K 3 - Kotelna Cihelní. Instalovaný výkon 2,54 MW, palivo ZP+LTO, STL, dodávka ÚT, TUV, přes DPS, technický stav dobrý, je napojena včetně 6 DPS na centrální dispečink. Teplo je dodáváno do čtyř větví, pro obytné domy v okolní zástavbě. Prostory a dispozice kotelny jsou vhodné pro instalaci kogenerační jednotky. Kotelna je vhodná pro vytvoření propojené soustavy CZT. 4) K 4 - Kotelna Zahradní. Instalovaný výkon 1,11 MW, palivo ZP, NTL, dodávka ÚT do bytových domů na ulici Zahradní a Komenského. 5) K 5 -Kotelna Sportovní hala. Instalovaný výkon 0,14 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT a TUV, teplotní rozvody jsou vedeny pouze v objektu, byt správce objektu a tělocvična mají samostatné vytápění. V sousedství není soustava CZT Ochranné pásmo (OP) těchto zařízení je stanoveno §87, zákona 458/2000Sb, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
95
Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob (§87, odst. 1). Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5m (§87, odst. 2). Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení (§ 87, odst. 5).
81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: : Územní plány T- Mobile Czech Republic a.s. Telefonica O 2 CZ Řešené území ORP Hlučín, přísluší telekomunikačně do tří uzlových telekomunikačních obvodů (UTO). Jsou to UTO Opava, UTO Nový Jičín (pro oblast Vítkova) a UTO Ostrava. UTO Ostrava napojuje místní telefonní obvod (MTO) Hlučín. UTO Opava napojuje místní telefonní obvod (MTO) Dolní Benešov, Zábřeh Bolatice. Všechny tyto UTO jsou napojeny na tranzitní telefonní ústředny (TTO) Ostrava a Brno a tím je zajištěn styk se 158 UTO v České republice a styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy. Volané předčíslí pro UTO Opava je 553, volané předčíslí pro UTO Ostrava je 595. V současné době je telekomunikační síť plně digitalizována. Digitální síť v řešeném území Hlučínska je tvořena digitálními řídícími ústřednami typu HOST, na které se připojují vedlejší účastnické rozvaděče typu RSÚ, ALCATEL S12. Propojení mezi HOST s vedlejšími účastnickými rozvaděči je provedeno dálkovými optickými kabely (DOK), v případě obcí Bělá a Kozmice se jedná o ústředny typu AZT. Všechny telefonní ústředny jsou ve správě Telefonica O2 a.s. V okrese Opava jsou řídící digitální ústředny HOST vybudovány v Opavě a v Hlučíně. Meziměstské spojení ústředen HOST zajišťuje tranzitní digitální ústředna v OstravěMariánských Horách. Digitální ústředny v Hlučíně a v Opavě mají navrženou dostatečnou kapacitu pro uspokojení všech zájemců o zřízení nových telefonních stanic. V návaznosti na výstavbu nových digitálních řídících a vedlejších ústředen probíhá modernizace a výměna přístupných sítí. Stávající dálkové trasy (metalické kabely) jsou postupně nahrazovány modernějšími technologiemi, dálkovými optickými kabely, metalické kabely slouží jako účastnické přípojné sítě. V obcích jsou veřejné telefonní automaty. Společnost T- Mobile Czech Republic a.s. má v řešeném území 13 základnových stanic BTS v následujících katastrálních územích : Zábřeh u Hlučína, Dolní Benešov, Kozmice, Hlučín (2), Ludgéřovice, Markvartovice, Šilheřovice (2), Darkovice, Hať, Závada u Hlučína a Píšť. Jedná se o základnové převodní stanice, které slouží jako vysílač a přijímač rádiových signálů.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
96
82. KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: : Územní plány T-Mobile Czech Republic a.s. Telefonica O 2 CZ Veřejná pevná telefonní síť Obec Bělá telekomunikačně přísluší do místního telefonního obvodu (MTO) Bolatice, ten je součástí uzlového telefonního obvodu (UTO) Opava. Telefonní účastníci v obci Bělá jsou zapojeni na telefonní ústřednu typu ATZ 63 v Chuchelné, s kapacitou 50 Pp, ta je v současné době vyčerpána. Místní telefonní síť je nadzemní. Obec Bohuslavice má digitální telefonní ústřednu RSÚ napojenou na hostitelskou ústřednu HOST Opava. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi, skýtá rezervu pro další zákaznická napojení. Obec Děhylov má digitální telefonní ústřednu RSÚ, napojenou na HOST Hlučín. Obec Dobroslavice má digitální telefonní ústřednu, napojenou na HOST Hlučín. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi s dostatečnou rezervou. Obec Darkovice má digitální telefonní ústřednu typu ALCATEL S12 a s kapacitou 128Pp. Napojení na hostitelskou ústřednu HOST Hlučín je řešeno dálkovým optickým kabelem DOK, přes obec Vřesinu. DOK dále vede do obce Hať. Kapacita DOKu je vyhovující i pro výhledová období. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi a kapacitně vyhoví i pro celé návrhové období. Město Dolní Benešov má digitální telefonní ústřednu RSÚ, napojenou na HOST Opava. Na RSÚ jsou napojení účastníci Dolního Benešova a jeho místní části Zábřeha. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi, s dostatečnou rezervou. Město Hlučín má digitální ústřednu HOST a RSÚ. Nová digitální ústředna má navrženou dostatečnou kapacitu pro uspokojení všech zájemců o zřízení nových telefonních stanic ve městě Hlučín a jeho částí Makoviček a Borovníků. Místní telefonní síť ve městě Hlučín a jeho místních částech Bobrovníků a Darkoviček, je kabelová, v zemi. Obec Hať má digitální telefonní ústřednu typu ALCATEL S12 a s kapacitou 248 Pp. Napojení na hostitelskou ústřednu HOST Hlučín je řešeno dálkovým optickým kabelem DOK přes obec Darkovice. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi s dostatečnou rezervou. Obec Kozmice má místní ústřednu typu ATZ 63 s kapacitou 50 Pp, ta je v současné době vyčerpána. Účastnická síť je převážně venkovního provedení. Obec Ludgeřovice má digitální telefonní ústřednu RSU, napojenou na HOST Hlučín. Na tuto ústřednu jsou napojeni i účastníci obce Markvartovice. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi, skýtá rezervu. Obec Píšť má má digitální telefonní ústřednu typu ALCATEL S12 a s kapacitou 248 Pp. Napojení na hostitelskou ústřednu HOST Hlučín je řešeno dálkovým optickým kabelem DOK přes obec Darkovice. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi s dostatečnou rezervou.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
97
Obec Šilheřovice má digitální ústřednu RSU napojenou na HOST Hlučín. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi s dostatečnou rezervou. Obec Vřesina má digitální ústřednu RSU, napojenou na HOST Hlučín. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi s dostatečnou rezervou. Obec Závada nemá telefonní ústřednu, účastníci jsou napojeni na Digitální ústřednu ALCATE S 12 v Píšti. Celkem je v obci 6 účastníků. Místní telefonní síť je provedena venkovním nadzemním vedením. Řešeným územím jsou vedeny dálkové optické kabely (DOK), ty jsou zaústěny do automatické telefonní ústředny (ATÚ) HOST Hlučín. Jedná se následující kabely: DOK Hlučín - Opava, prochází obcemi Kozmice, Dolní Benešov, Zábřeh, Kravaře, DOK Hlučín - Ostrava Poruba, DOK Hlučín - Ostrava, prochází územím Bobrovníků, Hošťálkovic, DOK Hlučín - Nový Bohumín, vede územím Darkoviček, DOK Brno- Ostrava-Český Těšín, prochází mimo zastavěné území Děhylova (odbočka pro předávací stanici plynu Děhylov). Řešeným územím Hlučínska, obcemi Zábřeh, Dolní Benešov, Kozmice, Hlučín (mimo ATÚ Hlučín), vede trasa dálkového optického kabelu DOK Ústí n/L – Ostrava, do TTO Ostrava-Mar.Hory. Ochranná pásma Podzemní telekomunikační vedení jsou chráněna ochranným pásmem dle zákona č.151/2000 Sb. o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ze dne 16. května 2000, jenž nabyl účinnosti dne 1. července 2000. Dle §92, odst. 3. činí ochranné pásmo 1,5m po stranách krajního vodiče.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
98
Veřejná mobilní telefonní síť Pokrytí řešeného území signály jednotlivých provozovatelů sítí (síť T-Mobile, Telefonica O2, Vodafone): V obytných lokalitách závisí především na konfiguraci terénu a dalších místních podmínkách (stínění objekty), obecně je velmi dobrý. Radiokomunikační služby Tyto služby zahrnují šíření programu rozhlasu a televize, přenos místních, meziměstských i mezinárodních telefonních hovorů, TELEFAX, POSTFAX, INTERNET, inspekční činnost apod. Z podkladů Českých radiokomunikací a.s., Hošťálkovice vyplývá, že nad řešeným územím prochází následující radioreléové trasy, kterými zajišťují přenos TV, R a datových signálů: -Hošťálkovice - Bobrovníky - Hlučín, ochranné pásmo OP 50m, který je v Hlučíně směrován do tří tras: Hlučín - Markvartovice, Hlučín - Kravaře, Hlučín – Opava. V obci Dobroslavice je vybudována radioreleová stanice RKS Dobroslavice, ze které vedou trasy RR spojů na Hlučín, Nový Bohumín, Orlová, Hošťálkovice, Havířov, Šalomouna, Lysá Hora, Mošnov, Veselský kopec, Praděd, Krnov. RR trasa TV Hošťálkovice - TV Praděd v řešeném území prochází obcemi Hlučín Bobrovníky, Děhylov, Dobroslavice, její OP je 50m. RR trasa TV Hošťálkovice - Krnov v řešeném území prochází obcemi Hlučín - Bobrovníky, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Zábřeh, její OP je 50m. RR trasa TV Hošťálkovice - Josefovice v řešeném území prochází obcemi Hlučín Bobrovníky, Děhylov, Dobroslavice. RR trasa TV Hošťálkovice - Velká Polom v řešeném území prochází obcemi Hlučín Bobrovníky, Děhylov, Dobroslavice. RR trasa TV Hošťálkovice - Pustá Polom v řešeném území prochází obcemi Hlučín Bobrovníky, Děhylov, Dobroslavice. RR trasa TV Hošťálkovice – Martinov v řešeném území prochází obcemi Hlučín Bobrovníky. Ostatní trasy soukromých firem, které jsou u Českých radiokumunikací a.s., evidovány, nejsou zvlášť významné, mnohdy velmi rychle zanikají. Příjem rozhlasu a televize je zajišťován společnými televizními anténami příp. satelity. Distribuce a vysílání rozhlasových signálů patří mezi hlavní aktivity společnosti České radiokomunikace a.s., pro území okresu Opava je zajišťováno vysílači Praděd, Hošťálkovice a Lysá Hora: MULTIPLEX 1 - provozovatel: Česká televize
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
99
Vysílané programy - ČT1, ČT2, ČT4 SPORT, ČT24, ČRo1-Radiožurnál, ČRo2-Praha, ČRo3-Vltava, ČRo Leonardo, ČRo D-dur, ČRo Rádio Česko, ČRo Radio Wave Lokalita Jeseník Ostrava Frýdek
Vysílač Praděd Hošťálkovice Lysá hora
Kanál 36 54 54
Vyzářený výkon [kW] 100 100 25
Polarizace H H H
MULTIPLEX 2 - provozovatel: České Radiokomunikace
Vysílané programy - TV Nova, Nova Cinema, Prima Family, Prima Cool, TV Barrandov Lokalita Frýdek Ostrava Jeseník
Vysílač Lysá hora Hošťálkovice Praděd
Kanál 37 37 53
Vyzářený výkon [kW] 25 100 100
Polarizace H H H
MULTIPLEX 3 – provozovatel: Czech Digital Group a. s.
Vysílané programy - Prima LOVE, Pětka, TV Óčko, Šlágr TV, TV ZAK, TV GENUS, TV Polar, TV Morava, Rádio Proglas Lokalita Jeseník Ostrava
Vysílač Praděd Hošťálkovice
Kanál 51 48
Vyzářený výkon [kW] 100 100
Polarizace H H
Kvalita signálu je celkově dobrá, pouze v některých místech může docházet ke zhoršení signálu stíněním, stavebními či terénními vlivy. 83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ Jaderné zařízení se na území ORP Hlučín nenachází. 84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI Podklad:
Krajský úřad, OŽPaZ
Dle pasportu KÚ MSK, odboru ŽP je na území ORP Hlučín v k.ú. Vřesina u Opavy objekt s umístěnými nebezpečnými látkami skupiny A nacházející se na pozemku 482/2.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
100
85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad:
Krajský úřad, OŽPaZ
Skládky odpadů na území RPO Hlučín Provozovatel SOMA Markvartovice a. s. Markvartovická 1148 748 01 Hlučín
IČ
Umístění
47677902
k. ú. Markvartovice
Řízená skládka odpadů S- Na dobu neurčitou – OO, kompostovací plocha integrované povolení
k. ú. Dolní Benešov k. ú. Zábřeh u Hlučína
Skládka S-OO a S-NO Na dobu neurčitou – a Dekontaminační plocha integrované povolení
TALPA-RPF, s. r. o. Holvekova 36 64615391 718 00 Ostrava-Kunčičky
Zařízení
Platnost do
86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V ORP Hlučín není provozována spalovna. 87. ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Skládka nebezpečných odpadů na území RPO Hlučín Provozovatel
IČ
TALPA-RPF, s. r. o. Holvekova 36 64615391 718 00 Ostrava-Kunčičky
Umístění k. ú. Dolní Benešov k. ú. Zábřeh u Hlučína
Zařízení
Platnost do
Skládka S-OO a S-NO Na dobu neurčitou – a Dekontaminační plocha integrované povolení
88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad:
Ředitelství silnic a dálnic ČR, odbor silniční databanky
Dálnice: Správním územím ORP Hlučín – okrajem k.ú. Šilheřovice - je vedena dálnice D1 (Praha Jihlava - Brno - Vyškov - Kroměříž - Přerov - Lipník nad Bečvou - Hranice - Bílovec - Ostrava - Bohumín - Veřnovice - Polsko). Dálnice D1 je z hlediska širších dopravních vazeb nejvýznamnější kapacitní komunikací vedenou řešeným územím. ORP Hlučín je na její trasu připojen prostřednictvím mimoúrovňových křižovatek v Bohumíně a v Ostravě. Z hlediska širších vazeb se po celkové dostavbě dálnice bude jednat o páteřní tah evropské sítě TINA.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
101
Ochranné pásmo: K ochraně dálnice D1 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 100 m od osy přilehlého jízdního pásu (pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku). Ochranné pásmo dálnice je orientačně vymezeno v grafické části.
89. RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín se nenachází žádná rychlostní silnice. 90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: Ředitelství silnic a dálnic ČR, odbor silniční databanky Silnice I. třídy: Správním územím ORP Hlučín je vedena silnice I/56 (Opava – Kravaře – Dolní Benešov Hlučín – Ostrava – Frýdek – Místek – Frýdlant nad Ostravicí - Hlavatá). Silnice I/56 plní funkci nejvýznamnějšího dopravního napojení Hlučínska na město Opavu a město Ostravu. Nárůst dopravního zatížení na silnici I/56, která vede z poloviny své délky zastavěným územím obcí, se negativně projevuje na bezpečnosti, plynulosti dopravy a znečištění ovzduší ve všech obcích, jimiž silnice prochází. Kromě bezpečnosti a zatěžování životního prostředí dochází na komunikacích, kde je zvýšený pohyb těžkých vozidel, také k deformacím na budovách, k sesuvům krajnic, apod. Dopravní situace na komunikaci je zkomplikovaná průjezdy těžkých vozidel převážejících suroviny z těžebních prostorů (štěrky, písky) a dalšími těžkými vozidly z výrobních podniků v oblasti (MSA Dolní Benešov, Lanex Bolatice, Formy a plasty Chuchelná, a další). Z těchto důvodů je sledována přeložka této silnice v nové poloze s parametry rychlostní komunikace. Ochranné pásmo: Podél silnice I/56 je mimo souvisle zastavěné území vymezeno silniční ochranné pásmo podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 50 m od osy vozovky, resp. od osy přilehlého krajního pásu. Ochranná pásma silnice I. třídy jsou orientačně vymezena v grafické části. 91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: Ředitelství silnic a dálnic ČR, odbor silniční databanky Silnice II. třídy: Správním územím ORP Hlučín jsou vedeny silnice II/466 (Rohov – Chuchelná – Píšť – st. Hranice s Polskem) a silnice II/469 (Ostrava-Poruba – Děhylov – Hlučín – Hať – státní hranice s Polskem). Silnice II/466 – z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci regionálního (krajského) významu, která je územím Moravskoslezského kraje vedena ve směru západ východ mezi silnicí I/46 a státní hranicí s Polskem. Silnice II/469 je správním územím ORP Hlučín vedena severojižním směrem. Jde rovněž o o komunikaci regionálního (krajského) významu jako spojnice mezi silnicí I/11 v OstravěPorubě a státní hranicí s Polskem.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
102
Ochranné pásmo: Podél silnic II. třídy je mimo souvisle zastavěné území vymezeno silniční ochranné pásmo podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 15 m od osy vozovky. Ochranná pásma silnic II. třídy jsou orientačně vymezena v grafické části. 92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: Ředitelství silnic a dálnic ČR, silniční databanka Silnice III. třídy: Správním územím ORP Hlučín jsou vedeny silnice III/4671 Kobeřice (II/467) – Štěpánkovice – Bolatice – Dolní Benešov (I/56) III/4673 Štítina (II/467) – Háj ve Slezsku – Děhylov (II/469) III/4676 Dolní Benešov (I/56) – Háj ve Slezsku III/4678 Chabičov – Jilešovice – Dobroslavice(III/4673) III/4695 Píšť (II/466) – Vřesina – Darkovičky – (II/469) III/4696 (II/469) – Šilheřovice – Polsko - Chalupki III/4697 Ludgeřovice – Markvartovice III/4698 Hať (II/469) - Darkovice –Darkovičky (II/469) III/01136 Antošovice - Šilheřovice III/01137 Hlučín (I/56) – Bobrovníky - Hošťálkovice III/46611 Hlučín (I/56) – Vrablovec – Ludgeřovice – Ostrava III/46613 Velká Polom (I/11) – Plesná – (II/469) III/46614 Plesná - Končina III/46819 Dolní Benešov (I/56) – Bohuslavice – Závada – Píšť (II/466) III/46820 (II/466) – Bělá – Závada Silnice III/4671 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Zábřeh a Dolní Benešov. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci místního významu, která slouží především jako spojení uvedených obcí s Kobeřicemi (II/467) a Dolním Benešovem (I/56). Silnice III/4673 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Dobroslavice a Děhylov. Jedná se o místní spojení obcí, které je vedeno územím mezi silnicemi I/11 a I/56 a propojuje silnice II/467 a II/469. Silnice III/4676 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Dolní Benešov a Háj ve Slezsku. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která slouží spojení obou obcí. Silnice III/4678 je správním územím ORP Hlučín vedena pouze přes k.ú. Dobroslavice. Silnice má na své trase řadu dopravních závad, slouží především lokální dopravě. Silnice III/4695 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Píšť, Vřesina, Darkovičky a Hlučín. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která slouží především rekreační dopravě a jako hlavní silniční spojení mezi Hlučínem a Píští.. Silnice III/4696 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Markvartovice a Šilheřovice, její podstatná část je průtahem Šilheřovic. Lze ji zařadit mezi místní komunikace II. třídy (sběrné). Na její trase je hraniční přechod d o Polska. Slouží převážně místní a rekreační dopravě. Silnice III/4697 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Ludgeřovice a Markvartovice. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která je průtahem obou obcí s dopravními závadami, která slouží především lokální dopravě. Lze ji zařadit mezi místní komunikace II. třídy (sběrné). Silnice III/4698 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Hať, Darkovice a Darkovičky. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která slouží především lokální dopravě. Lze ji zařadit mezi místní komunikace II. třídy (sběrné).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
103
Silnice III/01136 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Antošovice a Šilheřovice. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která slouží především lokální a rekreační dopravě mezi částí Ostravy a silnicí III/4696, která vede k hraničnímu přechodu do Polska. Silnice III/01137 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Bobrovníky a Hlučín. Jedná se o silniční komunikaci místního významu umožňující další spojení Ostravy s Hlučínem. Silnice III/46611 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Hlučín, Markvartovie a Ludgeřovice. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci místního významu, která slouží především jako spojení Ludgeřovic s Hlučínem. Slouží pouze lokální a rekreační dopravě. Silnice III/46613 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Děhylov. Jedná se o silniční komunikaci místního významu s dopravními závadami, která slouží především lokální dopravě mezi Velkou Polomí (I/11) a Děhylovem. Silnice III/46614 je správním územím ORP Hlučín vedena pouze malou částí k.ú. Dobroslavic. Jedná se o krátkou silniční komunikaci místního významu, spojující silnice třetí třídy. Slouží lokální a rekreační dopravě. Silnice III/46819 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Dolní Benešov, Bohuslavice, Závada a Píšť. Z hlediska širších dopravních vazeb se jedná o spojku mezi silnicí I/11 a II/466. Silnice slouží pro spojení uvedených obcí a rovněž pro místní a rekreační dopravu. Silnice III/46820 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Bělá, Píšť a Závada. Je spojením Bělé a Závady s Chuchelnou (II/466) a silnicí III/46879 (spojení s I/56). Využívána je místní a rekreační dopravou. Ochranné pásmo: Podél silnic III. třídy je mimo souvisle zastavěné území vymezeno silniční ochranné pásmo podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 15 m od osy vozovky. Ochranná pásma silnic III. třídy jsou orientačně vymezena v grafické části. 93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE Podklad: obce Místní komunikace I. třídy: Správním území ORP Hlučín místní komunikace I. třídy neprocházejí. Místní komunikace II. třídy: Mezi místní komunikace II. třídy lze obecně ve správním území ORP Hlučín zařadit průtahy silnic I. a II. třídy, výjimečně III. třídy zastavěným územím obcí a některé významné místní komunikace. Z hlediska urbanisticko – dopravního jsou tyto komunikace zařazeny mezi místní komunikace funkční skupiny B (dle ČSN 73 6110). Ochranná pásma místních komunikací II. třídy jsou orientačně vymezena v grafické části.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
104
Místní komunikace III. třídy: Síť místních komunikací III. třídy v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů nebo místních komunikací II. třídy. Z hlediska urbanisticko – dopravního jsou tyto komunikace zařazeny mezi místní komunikace funkční skupiny C (dle ČSN 73 6110). Místní komunikace III. třídy nejsou zobrazeny v grafické části. Místní komunikace IV. třídy: Místní komunikace IV. třídy v řešeném území představují především komunikace pro chodce a cyklisty. Místní komunikace IV. třídy nejsou zobrazeny v grafické části. Účelové komunikace: Významné účelové komunikace spojující více obcí nebo jejich části a účelové komunikace zřízené v rámci komplexních pozemkových úprav se v řešeném území nacházejí pouze v k.ú. Darkovice. Ostatní účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění polních, lesních i soukromých pozemků a navazují na místní komunikace nebo. přímo na silniční komunikace. Ostatní účelové komunikace (viz výše) nejsou zobrazeny v grafické části. 94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad:
SŽDC, státní organizace
Správním územím ORP Hlučín je vedena celostátní železniční trať č. 321 (Český Těšín – Ostrava – Opava). Jde o územně stabilizovanou trať, která je součástí páteřní sítě železniční dopravy zajišťující mimo jiné i odklonovou trasu vůči tranzitnímu koridoru představovaném tratí č. 270 (II. koridor) Ochranné pásmo: K ochraně celostátní železniční trati č. 321 slouží ochranné pásmo dráhy podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, které tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad:
SŽDC, státní organizace
Správním územím ORP Hlučín je vedena regionální trať č. 317 Opava východ – Hlučín. Ochranné pásmo: K ochraně regionální železniční trati č. 317 slouží ochranné pásmo dráhy podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, které tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. 96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
105
V území ORP Hlučín se nenachází žádný koridor vysokorychlostní železniční trati. 97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: Vlečka: Správním územím ORP Hlučín je vedena pouze vlečka v žst. Hlučín, která je zapojena do regionální železniční trati č. 317. Ochranné pásmo: Podél vleček jsou zakreslena železniční ochranná pásma podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 30 m od osy krajní koleje. Ochranná pásma vleček jsou orientačně vymezena v grafické části. 98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín se nenachází žádná lanová dráha. 99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín se nenachází žádná speciální dráha. 100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín se nenachází žádná tramvajová dráha. 101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín se nenachází žádná trolejbusová dráha. 102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM Podklad: Ministerstvo obrany ČR Ve správním území ORP Hlučín se nachází veřejné vnitrostátní letiště Zábřeh (kód ICAO LKZA) s nepravidelným provozem. Ochranné pásmo: Pro letiště Zábřeh jsou vyhlášena ochranná pásma (nespecifikovaná). 103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Ve správním území ORP Hlučín se nachází nespecifikované letecké stavby na letišti Zábřeh. Jde obecně o stavbu letiště a stavby v prostoru letiště a stavby sloužící k zajištění letového A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
106
provozu mimo prostor letiště, kterými jsou stavby pro radiolokační, radionavigační, telekomunikační a radiokomunikační služby Ochranné pásmo: Správním území ORP Hlučín je dotčeno ochranným pásmem radaru Stará Ves nad Ondřejnicí (tzv. ochranné pásmo leteckého zabezpečovacího zařízení). 104. VODNÍ CESTA Podklad: vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ve správním území ORP Hlučín se nachází účelová vodní cesta – těžební jezero štěrkopísku Dolní Benešov, které je zařazeno do 3. plavební zóny sledovaných vodních cest (dle Vyhlášky Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 105. HRANIČNÍ PŘECHOD Podklad: Seznam hraničních přechodů podle čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006 , kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) a Aktualizace seznamu hraničních přechodů podle čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) V území ORP Hlučín se nachází: hraniční přechod pozemní v poloze: Píšť – Owsiszcze hraniční přechody pro malý pohraniční styk a hraniční přechody pro cestovní ruch v polohách: Hať – Rudyszwałd Hať – Tworków Píšť – Bolesław Šilheřovice – Chałupki 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ TRASA Podklad: obce Cyklostezky: Správním územím ORP Hlučín nejsou cyklostezky vedeny. Cyklotrasy: Správním územím ORP Hlučín jsou vedeny následující cyklistické trasy: Dálková mezinárodní cyklotrasa č. 5 Jantarová stezka je vedena: Hať – Hlučín – Ostrava Svinov – Polanka nad Odrou – Nová Horka – Kunín – Starý Jičín – Palačov – Teplice nad Bečvou – Přerov – Olomouc – Plumlov – Ostrav u Macochy - Brno – Židlochovice – Hevlín. Úsek vedoucí územím ORP Hlučín vede z hraničního přechodu v Hati přes Darkovice a Darkovičky do Hlučína a pokračuje dále podél řeky Opavy do Ostravy. A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
107
Republiková cyklotrasa č. 55 Slezská magistrála - vede z Jeseníku, přes Město Albrechtice, Krnov, Úvalno a Opavu do Kravař. Úsek mezi Kravařema po Hlučín v délce cca 13 km je v současné době nevyznačený (Zábřežské louky, území těžby štěrků). V současné době v tomto úseku značená trasa prochází přes Mokré Lazce, Háj ve Slezsku, Jilešovice, kde se stáčí k Jezeru v Hlučíně a navazuje na Jantarovou stezku č. 55. Regionální cyklotrasa č. 554 Prajzská cesta – vychází od zámku v Kravařích, na území ORP Hlučín vstupuje na katastru Bohuslavic, pokračuje východním směrem do Vřesiny, kolem koupaliště podél vodoteče Bečva do Hati, Šilheřovic a dále zadem kolem zámku v Šlheřovicích směrem na Koblov do Ostravy. Lokální cyklotrasa č. 6092 Cyklotrasa vede z hraničního přechodu Boleslaw/Píšť přes Píšť, Bělou, v Bolaticích kříží cyklotrasu č. 554 Prajzkou cestu. Lokální cyklotrasa č. 6093 Cyklotrasa začíná na křižovatce v Petřkovicích pod Landekem v místě křížení tras “G”, “O”, 6185, pokračuje katastrem Šilheřovic kolem Annina dvora pod zámeckým parkem, cestou na Darkovice, kde kříží cyklotrasu č. 55 Jantarovou stezku a končí ve Vřesině pod Dařancem u koupaliště, kde navazuje na cyklotrasu č. 554 Prajzká cesta. Lokální cyklotrasa č. 6094 Cyklotrasa začíná v Darkovičkách na křižovatce s trasou č. 5 a vede přes Vřesinu do Píště, kde končí na cyklotrase č. 6092. Lokální cyklotrasa č. 6095 Cyklotrasa začíná v Kozmicích, Závada – rozcestí, tady kříží trasu č. 554 Prajzkou cestu, pokračuje směrem na Bělou, kde navazuje na trasu č. 6092. Lokální cyklotrasa č. 6096 Cyklotrasa vede z hraničního přechodu Krzanowice/Chuchelná přes Bohuslavice, Kozmice a v prostoru před Hlučínským jezerem navazuje na cyklotrasu č. 55. Lokální cyklotrasa č. 6185 Cyklotrasa začíná v Hlučíně, vede přes Bobrovníky do křižovatky cyklotras v Petřkovicích. Lokální cyklotrasa č. 6200 Cyklotrasa začíná na křižovatce s cyklotrasou č. 5 v Dobroslavicích, pokračuje na Velkou Polom, Hrabyni a Mokré Lazce, kde končí na cyklotrase č. 55. Místní cyklotrasa č. 24 Cyklotrasa odbočuje z trasy č. v k.ú. Hlučín, vede přes Dolní Benešov do Háje ve Slezsku. Hipostezky: Správním územím ORP Hlučín nejsou vedeny značené hipotrasy. Zařízení pro sportovně rekreační využití koní je v Hlučíně a v Bělé. Turistické trasy: Správním územím ORP Hlučín jsou vedeny značené turistické trasy (značení dle KČT): - modrá: Poruba-Slovan – žz. Děhylov – Hlučín – Darkovičky – Darkovice – Bohuslavice – Chuchelná – Strahovice – Rohov – Sudice - zelená: 1. Chotěbuz – Albrechtice – Havířov – Petřvald – Heřmanice – Bohumín – Šilheřovice – Koblov – Borovníky – Hlučín – Dobroslavice – Hrabině – Kyjovice – Jakubčovice – Hradec nad Moravicí – Bukovina 2. Bolatice – Bělá - Píšť
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
108
-
žlutá: 1. Bohuslavice – Závada – Dařaněc – Hať – Šilheřovice 2. Háj ve Slezsku – Čertův Mlýn – Dubská 3. Dobroslavice – Pustkovec naučné stezky a místní značení (např. u vojenského skanzenu v Darkovičkách)
107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín jsou situovány následující objekty důležité pro obranu státu: k.ú. Hať objekt MO ČR 82/2007 objekt MO ČR 32/2007 k.ú. Hlučín objekt MO ČR 81/2007 objekt MO ČR 31/2007 objekt MO ČR 33/2007 108. VOJENSKÝ ÚJEZD Území ORP Hlučín nenáleží do vojenského újezdu a ani s vojenským újezdem nesousedí. 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ V území ORP Hlučín není vymezena zóna havarijního plánování. 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY Podklad: HZS MSK (zaprac. v grafické části) Údaje o objektech CO SO ORP Hlučín Děhylov Evidenční číslo úkrytu : Místo : Majitel úkrytu : Vyřazení z evidence:
8060001 Děhylov, železniční zastávka ČD, a.s. ano
Dolní Benešov Evidenční číslo úkrytu : Místo : Majitel úkrytu : Vyřazení z evidence:
8060002 Dolní Benešov, Hlučínská 41 MSA, a.s. ne
Hlučín Evidenční číslo úkrytu : 8060004 Místo : Hlučín, Školní 4 Majitel úkrytu : Česká pošta s.p.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
109
Vyřazení z evidence:
ne
111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY Podklad: obce Na území všech obcí jsou lokalizovány objekty požární ochrany ve správě měst a obcí. Tyto jsou zakresleny v grafické části dokumentace. 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Podklad: MV, Policie ČR MV ČR Hlučín Ve správním území města Hlučína jsou dva objekty v majetku Policie ČR. Píšť Ve správním území obce Píšť je objekt ve správě MV ČR - bývalá celnice. Šilheřovice Ve správním území obce Šilheřovice je objekt ve správě MV ČR - bývalá celnice (EVČ.38063496V). Objekty jsou obsaženy v grafické části dokumentace. 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA Podklad: obce Územní plány V ORP Hlučín, v území jednotlivých měst a obcí jsou vymezeny plochy hřbitova. Ochranná pásma těchto hřbitovů nejsou stanovena územním rozhodnutím. (Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje dle zákona o pohřebnictví č. 256/2001 Sb., v šíři nejméně 100 m). Plochy hřbitovů, vč. jejich ochranných pásem jsou zakresleny v grafické části dokumentace. 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA Podklad: Územní plány MěÚ Hlučín Na území ORP Hlučín jsou schválena následující ochranná pásma (poskytnuto Městským úřadem Hlučín, odborem výstavby): Ochranné pásmo chovu skotu na farmě v Kozmicích (Bruno Lokai, K Pískovně 2, Kozmice) – schváleno územním rozhodnutím z 4.7.2008 A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
110
Ochranné pásmo chovu domácích zvířat na farmě v Kozmicích (Ing.Libor Dudek, Budovatelská 8, Kozmice) – schváleno územním rozhodnutím z 21.7.2008 V grafické části dokumentace jsou vyznačeny ochranná pásma stanovená ve správním řízení a zároveň ochranná pásma nevyhlášená, převzatá z územních plánů města a obcí. 115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA Podklad: obce Veřejná prostranství v obci Bělá - zeleň kolem autobusové točny Veřejná prostranství v obci Bohuslavice - prostranství u myslivecké chaty - prostranství u smuteční síně - prostranství u pomníku sovětských letců - prostranství u kulturního domu Veřejná prostranství v obci Darkovice - veřejná zeleň dle grafického vymezení Veřejná prostranství v obci Děhylov Nejsou vymezeny. Veřejná prostranství v obci Dobroslavice - prostranství na rynku - areál zámeckého parku - prostranství za kulturním domem Veřejná prostranství v e městě Dolní Benešov - zeleň na Osadě míru - prostranství a zeleň U štiky - prostranství u staré školy - prostranství u kulturního domu - prostranství u obchodního domu - náměstí Svobody - náměstí C. Lelka - prostranství před zámeckým parkem - zámecký park - prostranství před kostelem v Zábřehu Veřejná prostranství v obci Hať - prostranství u myslivecké chaty - prostranství v centru obce - prostranství u hasičské zbrojnice Veřejná prostranství ve městě Hlučín Darkovičky - prostranství v centru - prostranství za kulturním domem
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
111
-
travnatá plocha Nový svět
Hlučín - zeleň OKD - park SNP - náměstí OKD - parčíky v rámci sídlištní zeleně vyznačené v grafické části - Mírové náměstí v centru města - městský park - dopravní hřiště - prostranství u SRA - parčíky kolem centra města dle graf.části Bobrovníky - travnatá plocha u víceúčelové hřiště na ul. Rekreační - travnatá plocha na ul. Sokolovské Veřejná prostranství v obci Kozmice - park u kostela - prostranství v centru obce - prostranství u oddechové zóny Veřejná prostranství v obci Ludgeřovice - park Veřejná prostranství v obci Markvartovice Nejsou vymezeny. Veřejná prostranství v obci Píšť - lesopark u zahrádkářské chaty - parčíky a zelené plochy dle grafické části - prostranství před hasičskou zbrojnicí - parčík Oáza - parčík Pyramida Veřejná prostranství v obci Šilheřovice - zámecký park - baumšula - náměstí Veřejná prostranství v obci Vřesina - náves Veřejná prostranství v obci Závada - prostranství před prodejnou Tempo - prostranství před OÚ a hasičárnou - středověký hrádek Veřejná prostranství jsou zakreslena v grafické části. Technická a dopravní infrastruktura a občanské vybavení uvedeny poskytovateli jsou předmětem jiných sledovaných jevů.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
112
116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ K 31. 12. 2015
Vývoj počtu dokončených bytů v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 3019 4164 3838 3846 3644 2863 2946 2523 2395 2509 4 5 ČR 0 9 0 9 2 0 7 8 MSK 1637 1958 2484 2984 2 898 2520 2698 2404 1943 2187 SO ORP Hlučín 83 96 107 240 117 129 140 97 115 79 Bělá 2 0 4 1 4 1 1 3 5 1 Bohuslavice 7 4 4 4 4 7 8 9 5 5 Darkovice 1 1 8 7 6 1 7 20 7 4 Děhylov 5 7 1 1 1 0 0 2 3 1 Dobroslavice 1 1 7 1 5 1 6 1 2 4 Dolní Benešov 7 3 5 7 12 4 4 10 8 6 Hať 4 4 7 11 5 13 4 11 10 4 Hlučín 31 13 19 22 23 173 29 27 23 22 Kozmice 7 4 5 5 2 1 2 3 7 3 Ludgeřovice 22 18 7 12 16 14 25 19 20 20 Markvartovice 7 5 2 6 11 6 10 12 13 8 Píšť 4 5 4 4 1 0 2 3 2 2 Šilheřovice 7 4 2 5 4 5 2 2 7 9 Vřesina 9 7 6 10 11 12 15 6 24 7 Závada 1 3 2 0 2 2 2 1 4 1 Tab. 36. Vývoj počtu dokončených bytů a intenzity bytové výstavby v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Intenzita bytové Dokončené byty v Hodnocení pro výstavby – bytů/1000 letech období obyvatel/rok* Ukazatel 2006200620042004-2013 2004-2013 2006-2015 2015 Období 2015 2013 317 518 3,04 4 4 ČR 333596 3,20 1,77 21 309 6 6 MS kraj 23511 1,95 1222 1 203 3,10 3,05 4 4 SO ORP Hlučín 3,33 4 Bělá 20 22 3,03 4 3,52 4 Bohuslavice 57 57 3,52 4 4,87 3 Darkovice 66 62 5,19 3 1,81 3,16 4 Děhylov 12 21 6 3,86 4 Dobroslavice 34 29 4,53 3 1,60 6 Dolní Benešov 82 66 1,98 6 2,90 5 Hať 71 73 2,82 5 2,74 5 Hlučín 401 382 2,88 5 2,21 5 Kozmice 35 39 1,99 6 3,72 4 Ludgeřovice 155 173 3,33 4 4,38 3 Markvartovice 79 80 4,33 3 1,30 6 Píšť 40 27 1,93 6 2,94 5 Šilheřovice 42 47 2,62 5
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
113
7,31 7,38 Vřesina 106 107 3,14 Závada 22 18 3,83 *přepočteno na 1000 obyvatel podle předběžných výsledků sčítání 2011
2 4
2 4
Pro hodnocení intenzity bytové výstavby během aktualizace v r. 2014 a 2016 byla použita stejná 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
114
117. ZASTAVITELNÉ PLOCHY Podklad: územní plány Celkové vymezení zastavitelných ploch (bez rozlišení účelu využití), které jsou vymezeny v územních plánech, včetně jejich změn je obsaženo v grafické části ve výkrese záměrů a v datové části ÚAP. 118. JINÉ ZÁMĚRY Podklad:
územní plány města a obce průzkumy a rozbory
Územními plány jednotlivých měst a obcí ORP byly vymezeny nové ploch pro zástavbu dle členění pro jednotlivé funkční využití. Tyto záměry jsou znázorněny v grafické části dokumentace ve výkrese záměrů na provedení změn v území a v problémovém výkrese. Současně jsou vyznačeny nové plochy pro dopravní a technickou infrastrukturu. Dále byly jednotlivými městy a obcemi poskytnuty nové záměry na provedení změn v území, které doposud nejsou obsaženy v platných územně plánovacích dokumentacích. Tyto jsou rovněž vyznačeny v grafické části dokumentace. Ostatní záměry jsou uvedené v následující přehledné tabulce a ve výkrese záměrů. Označení záměru odpovídá atributu LABEL v datové části.
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristi ka Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam datum vydání/sc místní/ hválení nadmíst ÚPD ní
Lokalizace Poz nám ka
dotčené obce
dotčená k.ú.
kód obce
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE - JZHG -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
VODNÍ REŽIM - JZVR -
-
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - JZZP JZZP1
protihlukové opatření
výsadba přírodní bariéry, keře a sad stromů
Město Dolní Benešovprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A118 - Dolní Benešov Dolní jiné Benešov záměry
506702
místní
A118 - Závada jiné záměry
553492
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY, VYUŽITÍ KRAJINY - JZPK JZPK1
výsadba aleje
obnova a tvorba typického krajinného rázu
Obec Závada - 15.8.2014 průzkumy, rozbory 2014
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Závada u Hlučína
115
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristi ka Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam datum vydání/sc místní/ hválení nadmíst ÚPD ní
Lokalizace Poz nám ka
dotčené obce
dotčená k.ú.
kód obce
JZPK2
doplnění zatraktivnění výsadby kolem veřejného hřbitova prostranství
Obec Závada - 15.8.2014 průzkumy, rozbory 2014
místní
A118 - Závada jiné záměry
Závada u Hlučína
553492
JZPK3
veřejná zeleň, revitalizace Obec Vřesina - 21.8.2014 nová výsadba, centra obce v průzkumy, vodní plocha návaznosti na rozbory 2014 místní vodní tok
místní
A118 - Vřesina jiné záměry
Vřesina u Opavy
568244
JZPK4
stromořadí, aleje
zvýšení atraktivity prostředí, obnova a tvorba typického krajinného rázu
Obec Píšť průzkumy, rozbory 2014
26.8.2014
místní
A118 - Píšť jiné záměry
Píšť
509647
JZPK5
výsadba aleje
výsadba Obec ochranné a Darkovice izolační zeleně průzkumy, rozbory 2014
15.8.2014
místní
A118 - Darkovice jiné záměry
Darkovice
568228
JZPK6
výsadba lesoparku
výsadba Obec Haťlesoparku a průzkumy, budování rozbory 2014 odvodňovacíc h příkopů
28.8.2014
místní
A118 - Hať jiné záměry
Hať
568210
JZPK7
obnova nebo vznik nových aleji, kolem meliorační cesty
Obec Bohuslavice průzkumy, rozbory 2014
13.8.2014
místní
A119
Bohuslavice
Bohuslavice
506192
JZPK8
obnova nebo vznik nových aleji, cesta k lihovaru
Obec Bohuslavice průzkumy, rozbory 2014
13.8.2014
místní
A119
Bohuslavice
Bohuslavice
506192
JZPK9
obnova topolové aleje ke statku Opavice
Obec Bohuslavice průzkumy, rozbory 2014
13.8.2014
místní
A119
Bohuslavice
Bohuslavice
506192
Obec Bohuslavice průzkumy, rozbory 2014
13.8.2014
místní
A119
Bohuslavice
Bohuslavice
506192
Město Dolní Benešovprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A118 - Dolní Benešov Zábřeh u jiné Hlučína záměry
JZPK10 vznik parku, veřejné zeleně za kulturním domem, úprava břehu potoka, estetizace JZPK11 výsadba aleje
zvýšení atraktivity prostředí, obnova a tvorba typického krajinného rázu
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
506702
116
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristi ka Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam datum vydání/sc místní/ hválení nadmíst ÚPD ní
Lokalizace Poz nám ka
dotčené obce
dotčená k.ú.
kód obce
JZPK12 obnova alejí v návaznosti na Šilheřovický park
zvýšení atraktivity prostředí, obnova a tvorba typického krajinného rázu
Obec Šilheřovice průzkumy, rozbory 2014
26.8.2014
místní
A118 - Šileřovice jiné záměry
Šileřovice
510432
JZPK13 výsadba aleje
obnova pěšího spojení směrem na Vrablovec přibližně v trase historické cesty
Obec Ludgeřovice průzkumy, rozbory 2014
20.8.2014
místní
A118 - Ludgeřovice jiné záměry
Ludgeřovice
507971
JZPK14 obnova zeleně revitalizace na průtahu obcí obce, zvýšení ul. Hlučínaská atraktivity prostředí
Obec Ludgeřovice průzkumy, rozbory 2014
20.8.2014
místní
A118 - Ludgeřovice jiné záměry
Ludgeřovice
507971
JZPK15 obnova aleje
obnova aleje podél pěšího spojení směrem na Plesnou, zvýšení atraktivity prostředí
Obec Děhylov - průzkumy, rozbory 2014
21.8.2014 nadmístní A118 - Děhylov, jiné Ostrava záměry Plesná
Děhylov, Stará Plesná
568236 554821
JZPK16 obnova aleje
třešňová alej, Obec Děhylov zvýšení - průzkumy, atraktivity rozbory 2014 prostředí
21.8.2014
místní
A118 - Děhylov jiné záměry
Děhylov
568236
JZPK17 revitalizace bývalého zámeckého parku.
vyčištění od pozdější nevhodné výsadby. Větší zpřístupnění veřejnosti
Obec 19.8.2014 Dobroslavice průzkumy, rozbory 2014
místní
A118 - Dobroslavice jiné záměry, neřešite lné ÚPD
Dobroslavice 569895
-
-
-
Vřesina u Opavy
568244
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND - JZPF -
-
-
-
-
-
-
VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - JZDI JZDI1
nové zastávky vznik nových Obec Vřesina - 21.8.2014 MHD zastávek průzkumy, hromadné rozbory 2014 dopravy v souvislosti s rozvojem obytné zástavby v severovýchod ní části obce
místní
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
A118 - Vřesina jiné záměry
117
Ozna čení záměru ve výkre su JZDI2
Název
Charakteristi ka Odůvodnění záměru
úprava nebezpečné křižovatky
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam datum vydání/sc místní/ hválení nadmíst ÚPD ní
Obec 19.8.2014 Dobroslavice průzkumy, rozbory 2014
místní
Lokalizace Poz nám ka
dotčené obce
dotčená k.ú.
kód obce
A118 - Dobroslavice jiné záměry
Dobroslavice 569895
-
-
-
VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - JZTI -
-
-
-
-
-
-
OBYVATELSTVO, BYDLENÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST, VEŘEJNÉ PROSTORY - JZOB JZOB1
úprava prostranství vedle rybníka, vč. rybníka
zvýšení Obec Závada - 15.8.2014 průzkumy, atraktivity veřejných rozbory 2014 prostor v obci
místní
A118 - Závada jiné záměry
Závada u Hlučína
553492
JZOB2
úprava prostoru před obchodem
vznik náměstí Obec Závada - 15.8.2014 v centru obce, průzkumy, zvýšení rozbory 2014 atraktivity veřejných prostor v obci
místní
A118 - Závada jiné záměry
Závada u Hlučína
553492
JZOB3
vybudování posezení za OÚ
zvyšování standardu služeb pro obyvatele obce
Obec Závada - 15.8.2014 průzkumy, rozbory 2014
místní
A118 - Závada jiné záměry
Závada u Hlučína
553492
JZOB4
rozšíření nebo vzrůstá počet Obec Vřesina - 21.8.2014 výstavba nové obyvatel, průzkumy, školky nedostatečná rozbory 2014 kapacita stávající školky. Podloženo demografický m rozvojem. Zpracovává se studie.
místní
A118 - Vřesina jiné záměry
Vřesina u Opavy
568244
JZOB5
víceúčelové sportovně relaxační centrum, skateboardová dráha, nafukovací sportovní hala a cyklo dráha
zvyšování standardu služeb pro obyvatele obce
Obec Píšť průzkumy, rozbory 2014
26.8.2014
místní
A118 - Píšť jiné záměry
Píšť
509647
JZOB6
informační a kulturní centrum ve středu obce
zvyšování standardu služeb pro obyvatele obce
Obec Píšť průzkumy, rozbory 2014
26.8.2014
místní
A118 - Píšť jiné záměry
Píšť
509647
JZOB7
výstavba nové školy a sportovní haly
Obec Darkovice průzkumy, rozbory 2014
15.8.2014
místní
A118 - Darkovice jiné záměry
Darkovice
568228
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
118
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristi ka Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam datum vydání/sc místní/ hválení nadmíst ÚPD ní
Lokalizace Poz nám ka
dotčené obce
dotčená k.ú.
kód obce
JZOB8
změna využití území
záměr ve změně využití území z ploch podnikání na plochy pro bydlení
Město Dolní Benešovprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A118 - Dolní Benešov Dolní jiné Benešov záměry
506702
JZOB9
revitalizace zvýšení sídliště v centru atraktivity veřejných prostor v obci
Město Dolní Benešovprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A118 - Dolní Benešov Dolní jiné Benešov záměry
506702
JZOB10 rekonstrukce náměstí Svobody
zvýšení atraktivity veřejných prostor v obci
Město Dolní Benešovprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A118 - Dolní Benešov Dolní jiné Benešov záměry
506702
JZOB11 rekonstrukce zámku, zámeckého parku a prostoru předzámčí
zvýšení atraktivity veřejných prostor v obci
Město Dolní Benešovprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A118 - Dolní Benešov Dolní jiné Benešov záměry
506702
JZOB12 nový objekt zvyšování podporovaného standardu bydlení služeb pro obyvatele obce, 8 bytových jednotek pro starší občany nad 70-let, případně startovací byty
Obec Šilheřovice průzkumy, rozbory 2014
26.8.2014
místní
A118 - Šileřovice jiné záměry
Šileřovice
510432
JZOB13 změna využití území
záměr soukromé osoby ve změně využití území z ploch sportu na plochy pro bydlení
Obec Šilheřovice průzkumy, rozbory 2014
26.8.2014
místní
A118 - Šileřovice jiné záměry
Šileřovice
510432
JZOB14 revitalizacecentrum obce
vznik náměstí v centru obce, zvýšení atraktivity veřejných prostor v obci
Obec Šilheřovice průzkumy, rozbory 2014
26.8.2014
místní
A118 - Šileřovice jiné záměry
Šileřovice
510432
REKREACE A CESTOVNÍ RUCH - JZRC
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
119
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristi ka Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam datum vydání/sc místní/ hválení nadmíst ÚPD ní
Lokalizace Poz nám ka
dotčené obce
dotčená k.ú.
kód obce
JZRC1
vznik rozhledny Využití vhodného vyhlídkového bodu a atraktivního přírodního prostředí s dalekými výhledy směrem na Polsko
Obec Píšť průzkumy, rozbory 2014
26.8.2014
místní
A020
Píšť
Píšť
509647
JZRC2
vznik rozhledny turistické Obec Haťvyužití větrné průzkumy, elektrárny, rozbory 2014 cyklostezka k elektrárně
28.8.2014
místní
A020
Hať
Hať
568210
JZRC3
vznik rozhledny Vhodný výhled na bývalý systém válečného opevnění a širokého okolí
Obec Darkovice průzkumy, rozbory 2014
15.8.2014
místní
A020
Darkovice
Darkovice
568228
JZRC4
vznik rozhledny u vodojemu
Obec Bohuslavice průzkumy, rozbory 2014
13.8.2014
místní
A020
Bohuslavice
Bohuslavice
506192
JZRC5
rekonstrukce objektu bývalého opevnění 2. sv. války
zvýšení turistické atraktivity okolí města, zapojení do soustavy již zrekonstruova ných a přístupných bunkrů
Město Dolní Benešovprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A115
Dolní Benešov Dolní Benešov
506702
JZRC6
vznik rozhledny zvýšení turistické atraktivity okolí obce
Obec Kozmiceprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A020
Kozmice
547182
JZRC7
rekreační plochy v návaznosti na vznik nového rybníku
Obec Markvartovice - průzkumy, rozbory 2014
19.8.2014
místní
A115
Markvartovice Markvartovice 508128
-
-
Kozmice
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY - JZHP -
-
-
-
-
-
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
-
-
120
119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE Jedná se o další dostupné informace z oblasti demografie, hospodářství a životního prostředí, z českého statistického úřadu a dalších dostupných zdrojů, které jsou obsaženy v následující kapitole – II. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
121
II. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení stavu a vývoje území je členěno do 10-ti kapitol odpovídajících násednému rozboru udržitelného rozvoje území. Jednotlivé kapitoly v sobě zahrnují předchozí zjištění stavu území na základě 119 sledovaných jevů. 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY
Geologický a geomorfologický profil území Základní geologické údaje Horninové prostředí je budováno kvartérními fluviálními uloženinami údolní nivy a nejnižšího stupně údolní terasy řeky Opavy. Z fluviálních sedimentů převažují nivní uloženiny. Krycí vrstvu v údolní nivě charakterizují povodňové hlíny, spodní souvrství nivy je tvořeno štěrky a písky. Jejich mocnost je kolísavá, v průměru 5 až 10 m. V údolních nivách, kde byla zastižena přehloubená koryta, byla zjištěna mocnost štěrků a písků větší. Z vyšších terasových stupňů je nejvýznamnější akumulační terasa lemující řeku Opavu – zábřežský terasový stupeň, který sleduje levostrannou část údolní nivy řeky Opavy. Jeho povrch leží 9 – 10 m nad dnešní hladinou řeky a báze 2 – 6 m nad hladinou řeky. Mocnost zvodněných štěrků kolísá v rozmezí 3,30 – 7,70 m. Na složení kvartérního pokryvu se v širším okolí podílejí také eolické, deluviální, deluviofluviální a ledovcové sedimenty. V podloží kvartérních sedimentů se vyskytují horniny paleozoika - spodnokarbonské kunovické břidlice a hradecké droby. Geomorfologie Geomorfologicky náleží zájmové území do systému Hercynského, subsystému Epihercynské nížiny, provincie II Středoevropská nížina, subprovincie II1 Středopolské nížiny, oblasti II1A Slezská nížina a celku II1a-1 Opavská pahorkatina a podcelku Hlučínská pahorkatina. Dle Kvartéru Moravska a Moravské brány (Žebera K., 1965) se jedná o území spadající do Hlučínské tabule, která představuje geomorfologicky celek mírně zvlněné roviny s průměrným výškovým rozpětím kolem 20 m a se střední nadmořskou výškou 270 m. Ve tvarovém rázu jejího povrchu jsou zastoupeny prvky rovinného a pahorkatého reliéfu. Základní rysy povrchových tvarů byly vtisknuty tomuto území akumulační a modelační činností sálského kontinentálního ledovce a v době po jeho definitivním ústupu erozí, fluviální, eolickou a deluviální sedimentací za periglaciálního klimatu a i pozdější holocenní denudací a převážně fluviální a deluviální akumulací. Nejtypičtější tvar povrchu Hlučínské tabule jsou členitá, pahorkovitá pásma hlučínské náporové morény. Více nebo méně rozsáhlé plošiny mezi nimi představují většinou někdejší jezerní pánve, vyplněné glacilakustrinními a při okrajích i glacifluviálními sedimenty. Široká plocha údolí větších vodních toků jsou pokryta převážně štěrkovými uloženinami. Povrch regiónu tvoří z velké části kvartérní uloženiny, tj. glacifluviální štěrky a písky, smíšený materiál morén a různě vyvinutý plášť eolických hlín, především nevápnitých sprašových hlín. Podloží je tvořeno marinním, v různé míře vápnitým neogénem a vystupuje místy na povrch v bližším okolí Opavy. Uvedené údaje se vztahují k širší oblasti ORP HLučín.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
122
Geologická struktura území ORP Hlučín Zdroj: www.geoportal.cenia.cz Vysvětlivky: Světle šedá - kvarter (hliny, spraše, písky,štěrky Fialová –tmavé granodiority, syenity
Těžba nerostných surovin Území ORP Hlučín není z hlediska těžby nerostných surovin příliš významné. Nachází se zde chráněné ložiskové území cihlářské suroviny, štěrkopísku a černého uhlí. V současnosti probíhá těžba štěrkopísku z vody (Dolní Benešov), povrchová těžba štěrkopísků (Závada, Vřesina, Bohuslavice), cihlářské hlíny (Markvartovice). Ložisko Darkovice, Bělá Chuchelná a Ludgeřovice (štěrkopísky) a černé uhlí (Šilheřovice) dosud nebylo těženo. Mapa ložiskové ochrany MŽP
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
123
Sesuvná a poddolovaná území Sesuvná nebo poddolovaná území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby. Na území ORP Hlučín se nachází pouze malé množství sesuvných území, nacházejí se zde plošná i bodová sesuvná území Vodní eroze, sesuvy a jiné svahové deformace nebo postižení sesuvnými procesy se v zájmovém území významně neuplatňují. Geodynamické jevy Z hlediska seismicity leží zájmový prostor mimo tzv. seismické oblasti (dle přílohy č. 1 normy ČSN 73 0036). Za seismické oblasti jsou dle citované normy považovány taková území, v nichž se makroskopicky projevilo v historické době vědecky prokázané zemětřesení s intenzitou nejméně 6° stupnice M.C.S. Zájmová plocha se tedy nachází ve stabilní oblasti. Stavby realizované v této oblasti nevyžadují zvláštní opatření z hlediska účinků zemětřesení.
Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, lze zvolit podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí. Výskyt dobývacích prostorů představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Dobývací prostory těžené a dobývací prostory netěžené stejně jako chráněná ložisková území neznamenají výrazný omezující podíl. Podíl těchto území není v ORP Hlučín významný, nejvyšší výskyt je v obci Dolní Benešov, menší v obcích Závada, Vřesina, Bohuslavice, Markvartovice. Ložisko Darkovice, Bělá Chuchelná a Ludgeřovice (štěrkopísky) a černé uhlí (Šilheřovice) dosud nebylo těženo – ochrana tohoto území vychází z platné legislativy. Na převážné části území obcí se chráněná ložisková území nevyskytují. Sesuvná území se vyskytují pouze bodově. Klimatické podmínky Podle E. Quitta (1971) řadíme Ostravu a okolí (patří sem i řešené území) do klimatické oblasti MT 10 – mírně teplá oblast, kterou lze slovně charakterizovat dlouhým létem, teplým a mírně suchým, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou mírně teplou a velmi suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Kvantitativní hodnoty pro klimatickou oblast MT 10 jsou uvedeny v následující tabulce. Vybrané klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti MT 10: Klimatická oblast
MT 10
Počet letních dnů:
40 – 50
Počet mrazivých dnů:
110 – 130
Průměrná teplota v lednu:
-2 až -3°C
Průměrná teplota v červenci:
17 – 18°C
Srážkový úhrn ve vegetačním období:
400 – 450 mm
Srážkový úhrn v zimním období:
200 – 250 mm
Počet dnů se sněhovou pokrývkou:
50 – 60
Typickým klimatickým znakem jsou poměrně vysoké srážky, které jsou podmíněny blízkostí návětrných svahů Beskyd a celkovou oceánitou území. Srážky se zpravidla dostavují při přechodu front, většinou při západním proudění s vlhkým atlantským vzduchem. Občas prochází územím i cyklóna, která vyvolává značné srážky.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
124
2. VODNÍ REŽIM Vodní toky Správní oblast ORP Hlučín patří do základního hydrologického povodí řeky Odry, které je částí úmoří Baltského moře. Prochází jím rozvodnice několika velkých hydrologických celků, z nichž největším vodním tokem je řeka Opava s číslem hydrologického pořadí 2-02-03. Opava, levostranný přítok Odry, která řešeným územím protéká ze směru západ – jih zhruba v říčním km 3,98 až 21,50, protéká postupně obcemi Dolní Benešov, Kozmice, Dobroslavice, Hlučín a Děhylov. Řeka je vodohospodářsky významným tokem ve správě Povodí Odry s. p. Celé území vymezené řekou Opavou, je protkáno hustou sítí vodotečí a odvodňovacích příkopů, které vytvářejí velmi specifický ráz celé okolní krajiny. Opava v řešeném území přibírá zleva ve směru toku postupně toky Náhon, Opusta, Juliánka, Vařešinka a Jasénka. Severní části řešeného území protéká několik drobných vodních toků (např. Píšťský potok, Bečva, Šilheřovský p.), které jsou většinou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy a odtékají dále do Polska. Tyto toky se většinou vyznačují malou vodností v bezdeštném období a nevyhovující kvalitou vody. Podle vyhlášky č. 267/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 330/2003 Sb., se na území ORP Hlučín nachází pouze jeden významný vodní tok - Opava. Vodní nádrže Výskyt vodních nádrží je v oblasti Hlučínska poměrně bohatě zastoupen. Nachází se zde několik vodních ploch vzniklých po těžbě štěrkopísků, množství rybníků využívaných k chovu ryb a zároveň sloužících jako požární nádrže a v oblastech ohrožených vodou z přívalových dešťů se nachází množství retenčních nádrží. Některé vodní nádrže jsou napájeny náhony z řeky Opavy nebo místních potoků, jiné vznikly těžbou štěrkopísků. Největší vodní nádrží správní oblasti ORP Hlučín s plochou 130 000 ha, ležící na levém břehu řeky, je jezero u Hlučína. Hlučínská štěrkovna, jak je jezero všeobecně označováno širokou veřejností, vzniklo po těžbě štěrku a dnes je s oblibou využíváno jako přírodní koupaliště, k rekreaci, vodním sportům, rybaření a pořádání kulturně zábavných akcí. Krom sportovně rekreačního využití je nádrž využívána jako kompenzační pro nadlepšování průtoků v řece Opavě pro potřeby průmyslových odběrů vody z teplárny Třebovice. Další plošně rozsáhlou vodní nádrží je jezero v k. ú. Dolní Benešov, které rovněž vniklo po těžbě štěrkopísků a z důvodu probíhající těžby se stále rozšiřuje. Za zmínku stojí soustava několika rybníků, nacházejí se v k. ú. Bohuslavice u Hlučína a Dolní Benešov. Rybníky jsou napájeny Bohuslavickým potokem a probíhá v nich intenzivní chov ryb. Vodní zdroje Z hlediska výskytu podzemních vodních zdrojů je oblast Hlučínska vcelku dobře zaopatřena. V řešené oblasti se nachází množství jímacích území s vyhlášenými pásmy hygienické ochrany a vrty pozorovací sítě podzemních vod Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) s ochrannými pásmy průměru 250 m, které slouží nebo sloužily ke sledování hladiny podzemních vod. V roce 1997 došlo k redukci objektů pozorovací sítě, tedy některé objekty přestaly být ČHMÚ nadále využívány k pozorování, zůstaly nadále v majetku ČHMÚ, ale nebyly s ohledem na nedostatek finančních prostředků zlikvidovány.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
125
Pokud se týče podzemních zdrojů vody, pak většina z nich je využívána pro zásobování pitnou vodou obyvatel jednotlivých obcí, pro které tyto zdroje mnohdy znamenají hlavní zdroj pitné vody. Všeobecně se dá říci, že kromě obce Dolní Benešov, jehož obyvatelé jsou plně zásobeni ze zdrojů ostravského oblastního vodovodu (OOV), využívají všechny ostatní obce vodu z místních zdrojů podzemních vod pro zásobování sítě veřejného vodovodu. Za zmínku stojí podzemní zdroje pitné vody Hlučín – Rovniny, jehož zdroje jsou ve správě VaK Hlučín s. r. o. a zásobují téměř 50 % obyvatel města Hlučína. Z hlediska kvality vody je všeobecně voda ze zdrojů, po úpravě provzdušněním, filtrací přes mramorovou drť a chloraci v místních úpravnách vody, vyhovující požadavkům norem ČSN na pitnou vodu. Z hlediska vydatnosti zdrojů jsou zdroje dostačující, avšak s ohledem na navrhované plochy k zástavbě a plochy pro průmysl, je v některých obcích navrženo rozšíření akumulačních nádrží (vodojemů). Protipovodňová ochrana Řeka Opava správním územím ORP Hlučín protéká zhruba od svého říčního kilometru 3,98 (v k. ú. Bobrovníky) a území opouští při říčním km 21,5. Na říčním kilometru 0,00 až 37,20 má řeka Opava vyhlášeno záplavové území včetně aktivní zóny. Opava ohrožuje záplavou v řešeném území obce Děhylov, Dobroslavice, Hlučín, Kozmice a Dolní Benešov. Nejvíce je záplavami z řeky Opavy ohrožena obec Děhylov, přestože jí protéká jen zhruba kilometr jejího toku. Poslední případ povodní řeky Opavy v obci zaznamenali v září 2007, kdy byl při kulminaci vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity a hodnoty průtoku dosáhly na 297,6 m3/s. Nejhorší následky měla ale povodeň v červenci 1997, která dalece přesahovala průtoky stoleté vody a v Děhylově dosahovala nejvyšší hodnoty 744 m3/s. V ostatních zmíněných obcích není zástavba inundací z řeky Opavy ohrožena. Koryto toku je z velké části upraveno, mimo ř. km 5,80 až 6,88, kde je koryto toku neupraveno a meandrující. Za zmínku stojí tzv. Děhylovská úprava, která byla v osmdesátých letech minulého století provedena v ř. km 7,900 – 10,972 a to v souvislosti s rozšiřováním dobývacího prostoru štěrkovny Hlučín a rekonstrukcí silnice Děhylov – Hlučín. Její koncentrační hráz zachycuje veškeré inundované průtoky do kapacitního koryta a tím chrání část území města Hlučína. V ostatních úsecích je koryto zkapacitněno na průtok Q100, ohrázováno nebo upraven profil koryta. V roce 1997 byla vypracována „Studie odtokových poměrů řeky Opavy“, která určila problémové lokality a vyhodnotila možnosti ochrany z technického i ekonomického hlediska. K protipovodňové ochraně zástavby v obcích ORP Hlučín slouží vybudované četné suché poldry nebo protipovodňové hráze, které slouží k zachycení vod z přívalových dešťů a splachů z polí. Suché poldry se nacházejí na území téměř všech obcí. Protipovodňová ochrana území není založena na soustavné regulaci toků, nýbrž spočívá spíše na ohrázování urbanizovaného území. Zásahy do vodotečí se tak omezují spíše na opravy stávajících stabilizačních a ochranných prvků, na jejich doplnění v rámci zahlazování důlních vlivů a na usnadnění průtočnosti odstraněním překážek či nevhodného zatrubnění. Minerální vody V oblasti Hlučínska nebyl prokázán výskyt pramenů minerálních vod. Jen na území obce Bělá se nachází pramen léčivé vody, o kterém ovšem nejsou žádné podrobnější informace.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
126
3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat a rostlin, na půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým nerovnoměrnostem emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně – přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na tomtéž území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).
Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí Překročení imisních limitů je sledováno pro tyto látky znečišťující ovzduší: SO2, PM10, NO2, benzen. Překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví je sledováno pro tyto látky znečišťující ovzduší: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Imisní situace lokality je v převážné míře ovlivněna emisemi z Koksovny Svoboda, Teplárny Přívoz a emisemi z ostatních velkých zdrojů znečišťování ovzduší v Ostravě. Dle údajů z Informačního systému kvality ovzduší ČR je nejbližší lokalita s měřením imisních koncentrací v Ostravě, v městské části Přívoz a Fifejdy, a to měřící stanice č. 1410 (Ostrava-Přívoz), č. 1467 (Ostrava-Přívoz ZÚ) a č. 1061(Ostrava-Fifejdy). Seznam a popis stanic imisního monitoringu nejblíže situovaných Číslo stanice Název stanice 1186 TOVKA 1061 TOFFA
Opava-Kateřinky Ostrava-Fifejdy
Geografické souřadnice 49°56´41.97´´ sš 17°54´34.30´´ vd 49°50´21.15´´ sš 18°15´49.14´´ vd
Provozovatel ČHMÚ ČHMÚ
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Typ stanice Automatizovaný měřící program Automatizovaný měřící program
Měřené veličiny NO, NO2, NOx, PM10, SO2 NO, NO2, NOx, SO2, PM10, CO, O3, BZN
127
Číslo stanice Název stanice
Geografické souřadnice
Provozovatel
Automatizovaný měřící program
1410 TOPRA 1538 TOPRP 1542 TOPR0 1566 TOPR5
Typ stanice
Ostrava-Přívoz
49°51´22.53´´ sš 18°16´11.07´´ vd
ČHMÚ
PAHs
Měření TK v PM10 Měření TK v PM2,5
1467 TOPIK
Ostrava-Přívoz
49°51´20´´ sš 18°16´10´´ vd
ZÚ
Kombinované měření
Měřené veličiny NO, NO2, NOx, SO2, PM10, PM2,5, CO, O3, BZN, EBZN, MPXY, TLN BaP, BaA, BbF_BkF, A, BghiPRL, CRY, DBahA, FEN, FLU, I123cdP, PYR, PAHs As, Cd, Cu, Mn, Ni, Pb, PM10 As, Cd, Cu, Mn, Ni, Pb, PM2,5 As, Cd, Cr, Cu, Mn, Fe, Ni, Pb, Zn, PM10, BaP, BZN, PAHs, CCl4
ZÚ – Zdravotní ústav, ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav
Z výše uvedených údajů vyplývá, že na území OPR Hlučín není prováděno měření imisní situace. Na více než 90 % plochy území celého Moravskoslezského kraje je překračován cílový imisní limit stanovený pro troposférický ozón vyhlášený pro ochranu zdraví jako maximální denní osmihodinový průměr. Hodnota cílového imisního limitu je 120 mg.m-3 a nesmí být překročena více ve než 25 dnech za rok, v průměru za 3 roky. Datum splnění cílového imisního limitu je 1.1.2010. Z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace je v Moravskoslezském kraji významná problematika ozónu (imisní limity SO2 a NOX nejsou překračovány). Z celkové plochy chráněných území na kterých musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (území NP a CHKO, území o nadmořské výšce 800 m n.m., a vyšší, lesní plochy a oblasti vyhlášené Věstníkem Ministerstva životního prostředí) je na téměř 93 % území překračován cílový imisní limit. Tento cílový imisní limit má být dosažený nejpozději k 1.1.2010. Průměrná roční koncentrace PM 10 v létech OstravaPřívoz OstravaMariánské Hory OpavaKateřinky
2005 58,4
2006 56,4
2007 46,0
2008 47,0
2009 46,5
-
-
41,5
41,8
36,1
45,4
44,4
34,3
31,6
31,5
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
128
Program ke zlepšení znečišťování ovzduší Globálním cílem Programu je zajistit na celém území aglomerace Moravskoslezský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Mezi cíle vyžadující ochranu patří exponovaní obyvatelé žijící v oblastech s překročenými hodnotami imisních limitů a cílových imisních limitů stanovených pro ochranu lidského zdraví. Specifickými cíli Programu jsou: snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); časová naléhavost krátkodobá až střednědobá, snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; časová naléhavost střednědobá, udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; časová naléhavost dlouhodobá, dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak; časová naléhavost střednědobá. Mezi celkové priority Programu patří: snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 a benzenem, snížení emisí oxidů dusíku (prekurzor ozónu; překračována doporučená hodnota krajského emisního stropu), snížení emisí těkavých organických látek (prekurzor ozónu). Pro území OPR Hlučín tato opatření platí stejně jako pro ostatní obce a města Moravskoslezského kraje. Z lokálního hlediska a z hlediska časové naléhavosti jsou prioritou. Významná část obcí kategorie III je navíc ovlivněna emisemi ze zdrojů znečišťování ovzduší, provozovaných či existujících na území měst či obcí kategorie I a II.
Vlivy na životní prostředí a na živé organismy Vlastní hodnocení vlivů emisí a imisí na životní prostředí a především na živé organismy je složité. Možnosti snížení imisní zátěže: • • • •
Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním. Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících mimo obydlené oblasti. Omezování objemu automobilové dopravy.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
129
Nakládání s odpadem Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na svém 25. zasedání dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1 schválilo Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje a vydalo Obecně závaznou vyhlášku Moravskoslezského kraje č. 2/2004, kterou se vyhlašuje jeho závazná část. Plán odpadového hospodářství obsahuje v souladu s ustanovením § 43 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů závaznou a směrnou část. Z důvodu přehlednosti a praktického využití je členěn na 6 částí: část 1 - Úvod, část 2 - Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství, část 3 Závazná část, část 4 - Směrná část, část 5 - Řízení (management) odpadového hospodářství a část 6 - Přílohy, přičemž směrná část plánu zahrnuje části 1, 2, 4, 5 a 6. Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Plán odpadového hospodářství je zpracován na dobu 10 let a bude upravován při každé zásadní změně podmínek, z nichž jeho příprava vycházela. Závazná část Plánu je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství původců odpadů a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, včetně obcí v kraji v oblasti odpadového hospodářství.
Produkce odpadu na území celého ORP Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2006 v rámci ORP Hlučín vyprodukováno celkem 174 955,166 tun odpadu.
Produkce komunálního odpadu Produkce komunálního odpadu dle základních kategorií v ORP Hlučín je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní složky KO, jako směsný komunální odpad a složky separovaného sběru. Nejsou zde zahrnuty (pro větší přehlednost) ty odpady, jejichž množství je velmi nízké (odpad z léčiv, barvy apod.). Produkce hlavních složek komunálního odpadu v ORP Hlučín v roce 2006 Kód odpadu Název odpadu ORP Hlučín
200101 200102 Papír a Sklo lepenka 326,98
200139 Plasty
200140 Kovy
200201 200301 200307 Biologicky Směsný Objemný rozložiteln komunální odpad ý odpad odpad 409,463 343,741 2060,03 0,1900 36221,054 3305,882
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
130
Zařízení pro nakládání s odpadem V seznamu linek, fermentačních stanic, třídíren, dekontaminačních ploch, spaloven a deemulgačních stanic Moravskoslezského kraje není žáden situován na území ORP Hlučín.
Kompostárny Kompostárna je v k.ú. Šilheřovice firmy ENVIPOINT s. r. o. (Vrázova 1321/23, 703 00 Ostrava-Vítkovice) s platností do 30. 11. 2012). Kompostárna je rovněž v k.ú. Hlučín s platností do 31. 3. 2009 a Markvartovice s platností do 31.5.2011, provozovatel Hájovský Tomáš, Jasénky 5, 748 01 Hlučín. Firma YANIS GEMA s.r.o., Hřbitovní 910/74, 741 01 Nový Jičín provozuje kompostárnu v k.ú. Hlučín s platností do 30. 9. 2011.
Terénní úpravy Kaspar Ivo, Ing., Okrouhlá 6, 747 11 Kozmice v k. ú. Markvartovice provádí terénní úpravy za účelem rekultivace bývalé pískovny (datum 31. 7. 2009).
Skládky odpadů na území RPO Hlučín Provozovatel SOMA Markvartovice a. s. Markvartovická 1148 748 01 Hlučín
IČ
Umístění
47677902
k. ú. Markvartovice
Řízená skládka odpadů S- Na dobu neurčitou – OO, kompostovací plocha integrované povolení
k. ú. Dolní Benešov k. ú. Zábřeh u Hlučína
Skládka S-OO a S-NO Na dobu neurčitou – a Dekontaminační plocha integrované povolení
TALPA-RPF, s. r. o. Holvekova 36 64615391 718 00 Ostrava-Kunčičky
Zařízení
Platnost do
Sběrny Provozovatel Marius Pedersen a. s. Malé náměstí 124 500 03 Hradec Králové Marius Pedersen a. s. Malé náměstí 124 500 03 Hradec Králové MSA a. s. Hlučínská 41 747 22 Dolní Benešov ORC s. r. o. Tilschové 789/11 709 00 Ostrava-Mariánské Hory RITSCHNY kovošrot a sběrné suroviny s. r. o. Vávrovická 267/91 747 70 Opava-Vávrovice
IČ
Umístění
Zařízení
42194920
k. ú. Hlučín
Stáčiště pohonných hmot
16. 2. 2009
42194920
k. ú. Hlučín
Soustřeďovací místo
31. 5. 2008
45192278
k. ú. Dolní Benešov
Sklad nebezpečných odpadů
31. 1. 2009
Sběrna a výkupna kovových odpadů
30. 11. 2009
Sběr, výkup a využívání odpadů
31. 10. 2010
25823582 k. ú. Ludgeřovice
49606492
k. ú. Hlučín
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Platnost do
131
Autovrakoviště Autovrakoviště na území ORP Hlučín není evidováno.
Elektrospotřebiče Vyřazená elektrozařízení nepatří mezi směsný komunální odpad. Přístroje, které dosloužily, jsou v souladu s pravidly pro nakládání s tímto druhem odpadu předávány specializované firmě či odevzdány ve sběrném dvoře. Příslušný obecní úřad a městský úřad podává informace o speciálních svozových dnech. Bližší informace o této problematice přinášejí stránky kolektivních systémů zajišťujících oddělený sběr a zpětný odběr elektrošrotu, případně i stránky www.elektrosrot.cz .
Třídění odpadu Třídění odpadu je sběr jednotlivých druhů odpadů (papír, sklo, plasty, bioodpad,…) odděleně od ostatních. Tím se rozumí správně roztříděný komunální odpad podle své materiální podstaty, který lze posléze opětovně recyklovat a znovu začlenit do výroby. Sběr odpadu probíhá ve speciálních kontejnerech řádně označených konkrétní sběrnou surovinou (plast, papír, sklo…).Odpad se třídí, aby ho bylo možno recyklovat a tím se šetřilo přírodními zdroji, třídění odpadu má proto hlavně velký ekologický význam a na území ORP Hlučín je prováděno.
Staré ekologické zátěže Na území ORP Hlučín jsou evidovány následující staré ekologické zátěže:
obec Bělá Bohuslavice Bohuslavice Bohuslavice Darkovice Dolní Benešov Dolní Benešov Hať Hlučín Hlučín Ludgeřovice Ludgeřovice Markvartovice Markvartovice Píšť Píšť Závada
Název lokality Bělá Na palarni Skládka Bohuslavice Skládka Bohuslavice U hřiště MSA, a.s. Dolní Benešov Selvická ulice Pod cihelnou Za loukou Dubinka Skládka Ludgeřovice Skládka Markvartovice Skládka Markvartovice Kuřeje Skládka Píšť, Bažantnice Kaménka
Další hygienické závady území •
Území v dosahu liniových zdrojů emisí (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy) (viz. téma: Dopravní a technická infrastruktura)
•
Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží)
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
132
Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování. Proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (www.cgu.cz). Většina území obcí území ORP spadá do nízké nebo střední kategorie radonového indexu z geologického podloží. Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. •
Ochranná pásma leteckých staveb
Na území ORP Hlučín je vyhlášeno ochranné pásmo letiště Zábřeh zasahující do území obcí Dolní Benešov, Bohuslavice, Kozmice. V procesech územního plánování je v těchto oblastech třeba postupovat dle platných právních předpisů.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
133
4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP ( jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č.30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Kategorie zvláště chráněných území jsou: · národní parky (dále NP) · chráněné krajinné oblasti (dále CHKO) · národní přírodní rezervace (dále NPR) · přírodní rezervace (dále PR) · národní přírodní památky (dále NPP) · přírodní památky (dále PP) Mezi velkoplošné zvláště chráněné oblasti patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní tzv. ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Pro účely výpočtu indikátoru % pokrytí území ORP chráněnými plochami byla započítána pouze ta MZCHÚ, která neleží již v CHKO, ptačí oblasti ani v EVL. Zvláště chráněná území v ORP Hlučín Na území ORP Hlučín se nenachází kategorie CHÚ Národní park a CHKO. Nacházejí se zde maloplošná zvláště chráněná území, respektive území Natura 2000: -
přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic I. (8,04 ha Bukový prales typický pro Oderskou nížinu Opava) přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic II. (7,69 Přestárlý bukový prales Opava) přírodní rezervace Dařanec (32,94 Smíšený listnatý porost dubu,habru a lípy s bohatou květenou Opava) přírodní památka Hranečník přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky přírodní rezervace Štěpán (46,98 ha rybník s přilehlým mokřadem s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, ptáků, obojživelníků, plazů a savců)
Zvláště chráněným územím přírody je přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky (výměra 375,70 ha, vyhlášeno nově 1997) v nivě Opavy mezi Kouty, Kravařemi a Zábřehem. Toto chráněné území je na hranici OPR Hlučín. Předmětem ochrany je komplex nivních luk, mokřadů, rozptýlené zeleně se zbytky mrtvých ramen a periodicky zaplavovaných tůní. Odborníci v uvedeném oboru zde popsali a sledovali více než 120 druhů ptáků, z nich cca 70 druhů hnízdících. Pravidelně se v těchto lokalitách vyskytuje bramborníček hnědý, pěnice, A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
134
šplhavci, slavík obecný, ťuhýk obecný, chřástal polní a malý, jestřáb lesní, sluka lesní, v blízkosti toků ledňáček říční, moudivláček lužní, hýl rudý, bramborníček černohlavý, zvonci, rehek, lindušky, konipasi. V mokřadních společenstvech se vyskytuje a hnízdí kachna divoká, vodouš bahenní, kropenatý, šedý a tmavý, rákosník zpěvný, obecný a proužkovaný, strnad rákosní, polák chocholačka, labuť velká, břehouš černoocasý, bekasína otavní, koliha velká a malá, kulík hnědý, čejka chocholatá, potápky, volavka popelavá, rybák obecný, racek bouřní, jespák bojovný, čírka modrá a jiné. Právě výskyt kriticky a silně ohrožených bahňáků byl významným důvodem pro vyhlášení Přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky. V širším území byl v minulosti doložen výskyt užovky obojkové, čolka obecného a velkého, skokana hnědého a zeleného, ropuchy, netopýra rezavého, rosničky zelené, rejsce šedého, kuňky aj. Nezanedbatelný a pro život vyšších druhů nepostradatelný je také výskyt hmyzu a vodních plžů, zejména vážek, motýlic, modrásků, batolece duhového, potápníků, bahenky, okružáka aj. V jezeře je v posledních letech uměle podporován chov ryb. Ze savců se běžně vyskytují obvyklé druhy (ježek západní, rejsek obecný, myš domácí, veverka obecná, hraboš polní), nacházející potravu na agrocenózách. V lesních porostech a v jejich blízkosti se omezeně vyskytuje lovná zvěř. V březích vodotečí i stojaté vody byl zjištěn výskyt ondatry, která zde odchovává.
Přírodní parky Přírodní park zřizuje orgán ochrany přírody obecně závazným právním předpisem (dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb.) k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn jako národní park, CHKO, NPR, PR, NPP, PP. Na území ORP Hlučín se přírodní park nevyskytuje.
Významné krajinné prvky Ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými prvky ze zákona jsou rašeliniště, lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a ty části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Ten, kdo zamýšlí zásah do VKP, si musí opatřit závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody. V k.ú. Bělá je registrován VKP: „Stará pískovna a stepní loučka u vodojemu“, p.č. 338, část p.č. 392/1 a část p.č. 392/2 k.ú. Bělá V k.ú. Hlučín jsou registrovány VKP: „Městský park v Hlučíně“, p.č. 460/1 a p.č. 456/1 k.ú. Hlučín „Lipová alej pod Vinnou horou“, p.č. 4557 k.ú. Hlučín „Parčík u božích muk“, p.č. 3889 k.ú. Hlučín „Jasénky“, p.č. 3111, 3118, 3110, 3105, 3139/2 k.ú. Hlučín V k.ú. Dolní Benešov je registrován VKP: „Stará hráz rybníka“, p.č. 1224/3, 1220/1 k.ú. Dolní Benešov V k.ú. Dobroslavice je registrován VKP: „Louka u hájenky“, p.č. 820 k.ú. Dobroslavice Celkem je v ORP Hlučín registrováno 7 významných krajinných prvků. A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
135
V zájmovém území se nacházejí VKP dle zák.č. 114/1992 Sb. (ze zákona) - nivy vodotečí, lesní porosty, nádrže (viz grafická část).
Památné stromy V k.ú. Bohuslavice u Hlučína je registrován: Dominikův dub (Quercus robur L.), p.č.319/1 k.ú. Bohuslavice u Hlučína, stáří stromu cca 140 let Struhalův dub (Quercus robur), p.č. 1036/3 k.ú. Bohuslavice u Hlučína V k.ú. Dobroslavice je registrována: Lípa velkolistá u Sýkorů (Tilia platyphyllos Scop.), p.č 104 k.ú. Dobroslavice V k.ú. Hlučín jsou registrovány: Buk lesní v parčíku u polikliniky (Fagus sylvatica L.), p.č. 215 k.ú. Hlučín Buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica ´Atropunicea´), p.č. 523 k.ú. Hlučín Javor mléč u Domu dětí a mládeže v Hlučíně (Acer platanoides L.), p.č. 456/3 k.ú. Hlučín Lípa malolistá u Kromrového mlýna (Tilia cordata Mill.), p.č. 3945 k.ú. Hlučín V k.ú. Ludgeřovice je registrována: Janova lípa (Lípa malolistá - Tilia cordata Mill.), p.č 221/1 k.ú. Ludgeřovice V k.ú. Šilheřovice je registrován: Taxodium u hájenky (Tisovec dvouřadý – Taxodium distichum (L.) Rich.), p.č 398 k.ú. Šilheřovice V k.ú. Závada je registrován: Dub v lese u Sedliska (Quercus robur L.) p.č. 311 k.ú. Závada u Hlučína Celkem je v ORP Hlučín registrováno 10 památných stromů.
NATURA 2000 Hlavním cílem soustavy NATURA 2000 je zajistit příznivý stav populací vybraných druhů rostlin a živočichů a příznivý stav přírodních stanovišť. NATURA 2000 je soustava chráněných území evropského významu, která je prováděna na základě těchto směrnic evropského společenství: · Směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (zjednodušeně “směrnice o ptácích”) · Směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zjednodušeně “směrnice o stanovištích“). Garantem přípravy odborných podkladů pro soustavu NATURA 2000 (jmenovaným Ministerstvem životního prostředí) v ČR je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), která od října 1999 koordinuje veškeré odborné aktivity v této oblasti. Bylo nezbytné nejprve dobře znát stav rozšíření a početnost uvedených rostlinných a živočišných druhů a rozlohu, reprezentativnost a zachovalost typů přírodních stanovišť. Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., stanoví národní seznam evropsky významných lokalit s platností od 15.dubna 2005. Na území ORP Hlučín se vyskytují:
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
136
CZ 0813439 Děhylovský potok – Štěpán (80,1703 ha, PR, předmětem ochrany - kuňka ohnivá (Bombina bombina), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis)
CZ 0813449 Jilešovice – Děhylov (PR, 20,7676 ha, předmět ochrany - modrásek bahenní (Maculinea nausithous)
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
137
CZ 0813461 Ostrava – Šilheřovice (PR, 101,4709, předmět ochrany - páchník hnědý (Osmoderma eremita)
Ptačí oblasti Podle Směrnice o ptácích 79/409/EHS byly navrženy v ČR pro vybrané druhy ptáků tzv.ptačí oblasti (SPA – Special Protection Areas). Směrnice o ptácích obsahuje seznam druhů (Příloha I), pro které je nutné ptačí oblasti vymezit. Území musí splňovat požadavek zajištění ochrany druhu. Při praktickém vymezování SPA se vycházelo z významných ptačích území (IBA) jako vědecky kvalifikovaných podkladů a z mokřadních biotopů v návaznosti na Ramsarskou úmluvu. Nejvýznamnější území pro ochranu ptactva byla navržena v roce 2002. Na základě spolupráce České společnosti ornitologické a dalších odborníků vznikl návrh 41 oblastí, které zajišťují ochranu nejohroženějších druhů ptáků. V průběhu roku 2003 byla spuštěna druhá fáze vytváření soustavy ptačích oblastí – příprava podkladů pro jejich vyhlášení, které umožnila dlouho očekávaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny (v podobě samostatného zákona č.218/2004 Sb.) platná od dubna roku 2004. Zákon stanovil, že ptačí oblasti budou zřizovány nařízeními vlády. Jako ptačí oblasti byla v ČR vymezena území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky. Území ORP Hlučín zasahuje ptačí oblast: CZ 0811021 Heřmanský stav – Odra – Poolší (3100,87 ha, předmět ochrany – populace bukáčka malého, ledňáčka říčního a slavíka modráčka a jejich biotopy), datum vyhlášení 1.6.2008. CZ0816016 Údolí Bělé (28,24 T1.5, L3.2, L7.2, PP Opava, Dactylorhiza majalis, Bromus secalinus, Valeriana simplicifolia, Menyanthes trifoliata, Ophioglossum vulgatum, Carex appropinquata).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
138
Indikátor udržitelnosti V České republice tvoří podíl plochy zvláště chráněných území tvoří 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010). Z hlediska plošného zastoupení chráněných území se ORP Hlučín jeví jako podprůměrný.
Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny vyrovnávat samovolnými vnitřními mechanismy rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. KES =
plocha ekologicky stabilních ploch ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch
Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy
Klasifikace území na základě hodnoty KES: Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
139
512974 506192 568228 568236 569895 506702 568210 507016 547182 507971 508128 509647 510432 568244 553492 Celkem
Koeficient ekologické stability 2013
OBEC
Koeficient ekologické stability 2008
Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Hlučín
0,95 0,63 0,21 0,62 1,58 0,54 0,33 0,43 0,51 0,83 0,27 0,68 1,11 1,54 1,28 11,51
0,92 0,63 0,21 0,62 1,59 0,54 0,33 0,43 0,51 0,83 0,27 0,67 1,11 1,54 1,28
Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 30.6.2008 a 31.12.2013 V ORP Hlučín se nachází 15 obcí. Většina obcí spadá do území ekologicky mírně stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za udržitelný. Nejnižší KES vykazuje 8 obcí - Bohuslavice, Darkovice, Děhylov, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Kozmice, Markvartovice. Hodnocení KES vychází z evidence katastru nemovitostí, který je zatížen chybou způsobenou zdrojem dat, to je evidovaného druhu pozemku, ve vztahu ke skutečnému stavu pozemku.
Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí – "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zák. č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability (§3 Zák. č. 114/1992 Sb.). Cílem zabezpečování ÚSES je: · uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny · zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení · podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny · uchování významných krajinných fenoménů
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
140
Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Návrh územních systémů ekologické stability byl zpracován v 1991 jako součást územního plánu Hlučínska, po vypracování podrobné metodiky navrhování ÚSES (1992), zpracování regionálního ÚSES (1992, Low), upraveného regionálního ÚSES (1996, Bínová, Culek) byl v 03/1998 v zájmovém území ÚSES zpracován jako součást ”Generelu místního systému ekologické stability Hlučínska“. Řešené území obsahuje území sídel Děhylov, Dobroslavice, Darkovice, Hať, Hlučín, Kozmice a Vřesina. V roce 2007 byl zpracován tištěný a digitální mapový výstup Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje (AGERIS, RNDr. Jiří Kocián, Ing. Boleslav Julínek, Svatava Poláková, 11/2007), který provedl revizi a harmonizaci všech dílčích dokumentací ÚSES na regionální a nadregionální úrovni. Zahrnuje v etapě A Analýzu současného stavu a v etapě B Strategickou a návrhovou část. Tento dokument byl zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni ZÚR kraje i ÚP obcí. Současné vymezení návrhu regionálního a nadregionálního ÚSES vychází z poslední aktualizace ZÚR Moravskoslezského kraje. Po vydání ZÚR, které měnily a doplňovaly regionální a nadregionální skladebné části ÚSES nedošlo k celkovému posouzení reprezentativnosti a možnosti minimalizace počtu skladebných částí ÚSES v rámci biochor Průběh trasy ÚSES (územních systémů ekologické stability).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
141
O rozmístění a rozsahu územních systémů ekologické stabilit rozhoduje pět základních kritérií: -
Kritérium rozmanitosti potenciálních ekosystémů dané pestrostí relativně trvalých přírodních podmínek – skupiny typů geobiocénů (STG). Kritérium prostorových vazeb potenciálních ekosystémů – vedení biokoridorů, existence bariér, neumožňující migraci. Kritérium minimálních nutných prostorových a časových parametrů – minimální velikost biocenter a délky biokoridorů. Kritérium aktuálního stavu krajiny z hlediska endogenní ekologické stability jednotlivých částí. Kritérium společenských záměrů a limitů v souvislosti s celkovou koncepcí rozvoje a možnosti využití krajiny (střet prvků ÚSES s investičními zájmy).
Nadregionální a regionální ÚSES v ORP Hlučín Zahrnuje nadregionální tah K 96V a K96N (trasa jižní část k.ú. Hlučín, Kozmice, Dolní Benešov, napojený na nadregionální biokoridor K 100N a K 100V vedený podél řeky Odry. Vložena jsou regionální biocentra RBC 152 Koutská a zábřežská niva, vodní a nivní v k.ú. Dolní Benešov a RBC 246 U Jilešovic, nivní, vodní, mezofilní hájové v k.ú. Hlučín. Nadregionální trasu s neregionálním biocentrem 90 Dařanec (název dle textu ZÚR, pravděpodobně jde o chybu, biocentrum se nachází v lokalitě Bělského a Chuchelského lesa, lokalita Dařanec je situována asi 5 km východněji), mezofilní hájové v k.ú. Bělá a Bohuslavice u Hlučína, která pokračuje k východu neregionálním biokoridorem K97MH s vloženými regionálními biocentry 116 Dařanec, mezofilní hájové v k.ú. Vřesina u Opavy a Píšť, dále vloženým RBC 267 Vodní důl, mezofilní hájové v k.ú. Vřesina u Opavy a Darkovičky, dále k východu neregionálním biocentrem 91 Černý les, mezofilní hájové a nivní v k.ú. Šilheřovice a Markvartovice. Z NBK K97MH vede k jihu tah regionální úrovně tvořený regionálním biokoridorem 586, mezofilní hájový, přes RBC 246, které je součástí neregionálního biokoridoru K96N a K96V, a dále k jihu regionálním biokoridorem 587, mezofilním hájovýma mezofilním bučinným, regionálním biocentrem 117 Dobroslavický les, mezofilním bučinným v k.ú. Dobroslavice a Děhylov a dále částí regionálního biokoridoru 588, mezofilním hájovým a mezofilním bučinným. V rámci návrhu územních plánů bude nezbytné provést aktualizaci neexistujících skladebných prvků nebo jejich částí územních systémů ekologické stability s vymezením přesného umístění jednotlivých prvků ÚSES a prověření zapracování vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES dle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Lokální územní systémy ekologické stability byly navrženy a schváleny v rámci územních plánů obcí.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
142
5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Zemědělský půdní fond Oblast ORP Hlučín zahrnuje pozemky dobré kvality, zejména v oblasti podél nivy Opavy, tvořící zemědělsky využívané pozemky. Významným prvkem je krajinotvorný podíl v krajinném systému. Dle údajů ČSÚ k 30.6.2008 zabírala v území ORP Hlučín zemědělská půda 10 012 ha, z toho orná půda 8 196 ha, tj. 81,86 %. Dle údajů ČSÚ k 31.12.2013 zabírá v území ORP Hlučín zemědělská půda 9 949 ha, z toho orná půda 8 147 ha, tj. 81,88 %. Tabulka č.1 Výměra zemědělské půdy ORP Hlučín (ha) k 30.6.2008 Orná Zahrady Ovocné Trvalé Lesní Vodní Zasta Zeměd Celková půda sady - travní půda - plochy věné ělská výměra rozloh rozloha rozloha porost rozloh plochy půda (ha) a (ha) (ha) (ha) ya (ha) rozloh (ha) rozloh a (ha) rozloh a (ha) a (ha) Bělá 126 9 0 33 87 11 9 169 286 Bohuslavice 867 30 0 60 458 47 28 957 1536 Darkovice 368 14 0 37 32 7 15 419 514 Děhylov 264 19 0 77 43 55 12 360 508 Dobroslavice 186 29 0 49 310 55 11 264 724 Dolní Benešov 693 43 0 209 20 248 57 945 1481 Hať 1084 51 26 73 232 11 37 1233 1574 Hlučín 1047 137 0 214 254 27 118 1398 2114 Kozmice 556 31 1 118 209 10 26 706 1087 Ludgeřovice 456 81 0 65 337 8 40 602 1082 Markvartovice 451 38 0 50 51 7 20 539 679 Píšť 841 32 0 164 423 14 30 1037 1568 Šilheřovice 826 29 0 36 1043 29 26 891 2165 Vřesina 229 21 0 17 378 2 15 266 689 Závada 202 7 0 17 264 8 9 226 527 Tabulka č.2 Výměra zemědělské půdy ORP Hlučín (ha) k 31.12.2013 Orná Zahrady Ovocné Trvalé Lesní Vodní Zasta Zeměd Celková půda sady - travní půda - plochy věné ělská výměra rozloha rozloha rozloha porosty rozloha ploch půda (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) rozloha y (ha) rozloha (ha) rozlo (ha) ha (ha) ORP - Hlučín 8 147 569 25 1 208 4 146 540 449 9 949 16 532 126 9 33 87 8 9 286 Bělá 168 870 30 55 458 47 28 1 533 Bohuslavice 955 368 14 37 32 7 15 514 Darkovice 419 264 19 76 43 55 12 508 Děhylov 359 Dobroslavice 186 29 49 310 56 11 264 724
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
143
Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
696
42
-
211
20
249
52
1 042 1 045 556 456 449 841 823 225 201
51 137 31 80 38 32 29 21 7
24 1 -
66 213 118 65 50 164 36 16 17
232 254 209 339 51 423 1 047 378 264
16 27 10 8 6 13 27 2 8
36 118 25 41 21 30 26 16 9
949 1 183 1 395 706 601 537 1 037 888 262 225
1 481 1 575 2 114 1 087 1 082 679 1 568 2 165 689 527
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)
Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)
Podíl lesů z celkové výměry (%)
Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)
512974 506192 568228 568236 569895 506702 568210 507016 547182 507971 508128 509647 510432 568244 553492
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)
OBEC
Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)
Tabulka č.3 Procentický podíl jednotlivých druhů půdy k 30.6.2008
59,1 62,3 81,5 70,9 36,5 63,8 78,3 66,1 64,9 55,6 79,4 66,1 41,2 38,6 42,9
74,6 90,6 87,8 73,3 70,5 73,3 87,9 74,9 78,8 75,7 83,7 81,1 92,7 86,1 89,4
19,5 6,3 8,8 21,4 18,6 22,1 5,9 15,3 16,7 10,8 9,3 15,8 4 6,4 7,5
7,3 4,8 10,9 9,8 13,1 18,1 6,3 20,6 14,9 12,5 12,1 6,1 9,3 6,1 5,7
3,8 3,1 1,4 10,8 7,6 16,7 0,7 1,3 0,9 0,7 1 0,9 1,3 0,3 1,5
30,4 29,8 6,2 8,5 42,8 1,4 14,7 12 19,2 31,1 7,5 27 48,2 54,9 50,1
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
144
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)
Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)
Podíl lesů z celkové výměry (%)
Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)
512974 506192 568228 568236 569895 506702 568210 507016 547182 507971 508128 509647 510432 568244 553492
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)
OBEC
Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)
Tabulka č.4 Procentický podíl jednotlivých druhů půdy k 31.12.3013
58,8 62,3 81,4 70,8 36,5 64,1 75,1 66,0 64,9 55,5 79,2 66,1 41,0 38,0 42,9
74,9 91,1 87,9 73,3 70,3 73,3 88,1 74,9 78,8 75,9 83,6 81,1 92,7 85,8 89,2
19,6 5,8 8,9 21,3 18,6 22,2 5,6 15,3 16,7 10,8 9,4 15,8 4,1 6,3 7,6
8,1 4,8 11,1 9,9 12,9 17,7 9,1 20,7 14,9 12,5 12,4 6,1 9,4 6,7 5,6
2,9 3,1 1,3 10,9 7,8 16,8 1,0 1,3 0,9 0,8 0,9 0,8 1,2 0,3 1,4
30,3 29,9 6,2 8,5 42,8 1,3 14,7 12,0 19,3 31,3 7,5 27,0 48,4 54,9 50,0
Změna výměry zemědělské půdy v letech 2001 – 2013 Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2001 a 2013. Změna výměry mezi těmito obdobími je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celou ORP. Tabulka č. 1.1.2: Změna výměry ZPF ve sledovaném období 2000- 2013 Rozloha zeměd. Rozloha zeměd. Úbytek Sledované území půdy k 31.12.2000 půdy k zeměd. půdy (ha) 31.12.2013 (ha) (%) ORP Hlučín 11013 9 949 -9,67 Zdroj: ČÚZK, 2001, 2014 Z tabulky je zřejmé, že ve sledovaném období došlo k úbytku zemědělské půdy. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbou, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V ORP Hlučín je úbytek ZPF obdobný jako úbytek Moravskoslezského kraje.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
145
Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutné co nejméně využívat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nezbytné co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně zatěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. K přesnějšímu určení kvality zemědělských půd slouží zařazení půd do tříd ochrany (I až V, nejlepší jsou půdy I. třídy ochrany) - dle ”Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR z 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.”. V zájmové oblasti se nachází BPEJ: 5.14.00 5.21.10 5.22.10 6.21.12 6.22.10 6.22.13 6.27.44 6.41.67 6.43.00 6.47.00 6.47.42 6.56.00
6.13.00 6.22.42 6.43.10 6.58.00
6.13.10 6.23.10 6.44.00 6.67.01
6.14.00 6.23.12 6.46.00 6.69.01
6.14.40 6.26.41 6.46.10 6.70.01
6.21.10 6.27.14 6.46.12 6.72.01
Z uvedené charakteristiky platí: Klimatický region zájmové oblasti 5, 6 Z hlediska zařazení bonitních půdně ekologických zemědělské půdy pro zájmové území platí: 5.14.00 5.21.10 5.22.10 6.13.00 6.13.10 6.14.00 6.14.10 6.14.40 6.21.10 6.21.12 6.22.10 6.22.13 6.22.42 6.23.10 6.23.12 6.26.41 6.27.14 6.27.44 6.41.67 6.43.10 6.44.00 6.46.00 6.46.10
jednotek do tříd ochrany zabírané I. třída ochrany IV. třída ochrany III. třída ochrany II. třída ochrany II. třída ochrany I. třída ochrany II. třída ochrany III. třída ochrany IV. třída ochrany IV. třída ochrany III. třída ochrany IV. třída ochrany IV. třída ochrany IV. třída ochrany V. třída ochrany IV. třída ochrany IV. třída ochrany V. třída ochrany V. třída ochrany II. třída ochrany II. třída ochrany II. třída ochrany III. třída ochrany
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
146
6.46.12 6.47.00 6.47.42 6.56.00 6.58.00 6.67.01 6.69.01 6.70.01 6.72.01
IV. třída ochrany I. třída ochrany IV. třída ochrany I. třída ochrany II. třída ochrany V. třída ochrany V. třída ochrany V. třída ochrany V. třída ochrany
Do I. třídy ochrany jsou zařazeny třídy bonitně nejcennější, které je možné odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně pro obnovu ekologické stability území, případně pro liniové stavby. Do II. třídy ochrany patří půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost, jde o půdy vysoce chráněné s, jen podmíněně odnímatelné s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné. Ve III. třídě ochrany jsou půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, územním plánováním lze je využít pro eventuální výstavbu. Půdy IV. třídy ochrany je možné produkční schopností.
využít pro výstavbu, jde o půdy s podprůměrnou
Půdy V. třídy ochrany jsou půdami s velmi nízkou produkční schopností, lze u nich předpokládat efektivnější nezemědělské využití, jde o půdy s nižším stupněm ochrany. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Na území ORP Hlučín se vyskytují půdy všech tříd ochrany. Situace BPEJ včetně označení tříd ochrany je uvedena v grafické části.
Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesnatost Požadavky na ochranu pozemků určených k plnění funkcí lesa jsou právně zajištěny zejména zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích, a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Rozloha lesních pozemků v Moravskoslezském kraji k 31. 12. 2013 činila 193 773 ha, což při celkové katastrální výměře Moravskoslezského kraje 542 704 ha znamená lesnatost 35,71%, která odpovídá průměrné lesnatosti České republiky (cca 33,6 %). Lesnatost je na území kraje velmi nerovnoměrně rozložena. Nejvyšší lesnatost je v horských oblastech Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd a v některých katastrech v oblasti Nízkého Jeseníku (okolí Kružberské přehradní nádrže, povodí Moravice, některé katastry na Opavsku). Celkově je v Moravskoslezském kraji z jehličnatých dřevin nejvíce zastoupen smrk (63,5%), následuje modřín evropský (4%) a borovice lesní (3,2%). Z listnatých dřevin převažuje buk lesní (11,6%), následuje dub letní (3,3%), javor klen (2,2%) a lípa srdčitá (2,2%). Druhová porostní skladba odpovídá požadavkům na lesní hospodářství v kraji zejména z konce 19. století a první poloviny 20. století. V současné době podíl smrkových porostů klesá zejména vlivem působení kůrovců, václavky, sucha a větru. K obnově porostů se i díky finanční podpory kraje (tzv. příspěvků na hospodaření v lesích), používá vyšší podíl
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
147
melioračních a zpevňujících listnatých dřevin. Nejvíce zastoupeným lesním vegetačním stupněm je 5. jedlobukový, jehož rozloha činí přes 39%, druhým je 4. bukový (32%). Většina lesů v Moravskoslezském kraji je v majetku státu (přibližně 75,8 %), které obhospodařuje zejména podnik Lesy České republiky, s.p. Další informace o lesním hospodářství v kraji a o navazujících odvětví (např. dřevozpracující průmysl, školství) lze také v analytické části Regionálního lesnického programu pro území Moravskoslezského kraje. Řešené území ORP Hlučín je téměř průměrně lesnaté území v porovnání s republikovým průměrem, při porovnání s Moravskoslezským krajem je mírně podprůměrné. Pro pozemky určené k plnění funkcí lesa byla jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých katastrálních území. Lesnatost vyjadřuje % PUPFL k celkové rozloze, v tomto případě byla porovnávána plocha lesa (PUPFL) k výměře katastru. Lesnatost ORP Hlučínsko Celková rozloha k.ú. (ha) 628638 Dolní Benešov 165446 10742633 789411 Zábřeh u Hlučína 30541 4062496 639711 Hlučín 501988 14215377 639869 Darkovičky 396762 4428792 688410 Ludgeřovice 3378027 10824983 721085 Píšť 4226949 15681096 691895 Markvartovice 6787317 507144 605875 Bobrovníky 2494453 1644347 762474 Šilheřovice 10514771 21654033 601616 Bělá ve Slezsku 867464 2864896 791237 Závada u Hlučína 2635753 5298560 637491 Hať 2315266 15743557 624756 Darkovice 318642 5140594 625418 Děhylov 431577 5079112 627437 Dobroslavice 3107072 7237962 671878 Kozmice 2093674 10867580 606529 Bohuslavice u Hlučína 4583465 15363020 786691 Vřesina u Opavy 3783261 6892098 Hlučínsko celkem 48632428 158248280 Zdroj: podklady pro ÚAP, www.mesta.obce.cz, údaje z roku 2009 Katastrální území
Celková plocha PUFL (ha)
Lesnatost (%) 1,54 0,75 3,53 8,96 31,21 26,96 7,47 65,92 48,56 30,28 50,03 14,71 8,5 8,5 42,93 19,27 29,83 54,89 30,73
Katastry s větší lesnatostí jsou Bobrovníky, Závada u Hlučína, Dobroslavice, Vřesina u Opavy, a Šilheřovice. Velmi nízké zastoupení lesa je na katastru Dolní Benešov, Zábřeh u Hlučína, Hlučín, Darkovičky, Darkovice a Děhylov.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
148
Prostorové zastoupení lesů v ORP – lesní plochy a jejich změny dle CORINE 1990
Přírodní lesní oblasti Lesy na území ORP Hlučín jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do přírodní lesní oblasti 32 Slezská nížina. Garantem za PLO je pobočka ÚHUL Frýdek Místek. Pro přírodní lesní oblast je vždy charakteristické určité spektrum přírodních podmínek, které se projevuje v charakteristickém zastoupení lesních typů a jejich souborů.
PLO 32 – Slezská nížina
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
149
Kategorie lesa
Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: • • •
Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Lesy hospodářské
Do kategorie lesů ochranných se zařazují c) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), d) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách,5) b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Na území ORP Hlučín se nacházejí lesy hospodářské, lesy, které jsou zařazeny jako prvky ÚSES jsou kategorií lesa zvláštního určení.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
150
6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Pozemní komunikace a významnější obslužná zařízení Současný stav Dálnice: Správním územím ORP Hlučín – okrajem k.ú. Šilheřovice - je vedena dálnice D47 (nové označení D1) (Praha – Brno – Vyškov – Lipník nad Bečvou - Ostrava – státní hranice s Polskem). Správní území ORP Hlučín bude na dálnici napojeno prostřednictvím silnice R56 mimoúrovňovou křižovatkou Místecká (km 154). Složitější, ale možné je napojení z mimoúrovňové křižovatky na území Starého Bohumína (km 164). Směrem ke správnímu území ORP Hlučín je vedena komunikace v souběhu s železniční tratí (žst. Bohumín – Polsko) na území Polska s možností odbočení na silnici III/4696 (přes hraniční přechod) do Šilheřovic. Silnice I., II. a III. třídy: Správním územím ORP Hlučín je vedena silnice I/56 (Opava – Kravaře – Dolní Benešov Hlučín – Ostrava – Frýdek – Místek – Frýdlant nad Ostravicí - Hlavatá), silnice II/466 (Rohov – Chuchelná – Píšť – st. Hranice s Polskem) a silnice II/469 (Ostrava-Poruba – Děhylov – Hlučín – Hať – státní hranice s Polskem). Dále jsou to podružnější silnice: III/4671 Kobeřice (II/467) – Štěpánkovice – Bolatice – Dolní Benešov (I/56), III/4673 Štítina (II/467) – Háj ve Slezsku – Děhylov (II/469), III/4676 Dolní Benešov (I/56) – Háj ve Slezsku, III/4678 Chabičov – Jilešovice – Dobroslavice(III/4673), III/4695 Píšť (II/466) – Vřesina – Darkovičky – (II/469), III/4696 (II/469) – Šilheřovice – Polsko – Chalupki, III/4697Ludgeřovice – Markvartovice, III/4698 Hať (II/469) - Darkovice –Darkovičky (II/469), III/01136 Antošovice – Šilheřovice, III/01137 Hlučín (I/56) – Bobrovníky – Hošťálkovice, III/46611 Hlučín (I/56) – Vrablovec – Ludgeřovice – Ostrava, III/46613Velká Polom (I/11) – Plesná – (II/469), III/46614 Plesná – Končina, III/46819 Dolní Benešov (I/56) – Bohuslavice – Závada – Píšť (II/466), III/46820 (II/466) – Bělá – Závada Silnice I.třídy: Silnice I/56 (Opava – Kravaře – Dolní Benešov - Hlučín – Ostrava – Frýdek – Místek – Frýdlant nad Ostravicí - Hlavatá) Silnice I/56 plní funkci nejvýznamnějšího dopravního napojení Hlučínska na město Opavu a město Ostravu. Vysoké dopravní zatížení zhoršuje životní prostředí podél průtahů obcemi a podstatně snižuje bezpečnost provozu. Intenzita dopravy, zejména průjezdy těžkých vozidel převážejících suroviny z těžebních prostorů (štěrky, písky) a dopravou z výrobních podniků MSA Dolní Benešov, Lanex Bolatice, Formy a plasty Chuchelná aj. způsobují škody na konstrukci silnice i na budovách v jejím okolí. Silnice I/56 je dvoupruhová, směrově nerozdělená. Silnice II.třídy: Silnice II/466 (Rohov – Chuchelná – Píšť – státní hranice s Polskem) Správním územím ORP Hlučín je silnice vedena k.ú. Píšť mezi silnicí I/46 a státní hranicí s Polskem. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci regionálního (krajského)
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
151
významu. V k.ú. je průtahem obcí Píšť k hraničnímu přechodu. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci. Silnice II/469 (Ostrava-Poruba – Děhylov – Hlučín – Hať – státní hranice s Polskem) Správním územím ORP Hlučín je vedena severojižním směrem. Jde rovněž o komunikaci regionálního významu, sloužící jako spojnice mezi silnicí I/11 v Ostravě-Porubě a státní hranicí s Polskem. Stávající nevyhovující trasa silnice v zástavbě Děhylova vykazuje množství směrových a výškových dopravních závad. Silnice je dvoupruhová v šířkové kategorii S 7,5 (mimo zástavbu). Silnice III.třídy: Silnice III/4671 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Zábřeh a Dolní Benešov. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci místního významu, která slouží především jako spojení uvedených obcí s Kobeřicemi (II/467) a Dolním Benešovem (I/56). Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci. Silnice III/4673 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Dobroslavice a Děhylov. Jedná se o místní spojení obcí, které je vedeno územím mezi silnicemi I/11 a I/56 a propojuje silnice II/467 a II/469. Její šířkové uspořádání odpovídá dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. Silnice III/4676 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Dolní Benešov. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která slouží spojení obou obcí. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci. Silnice III/4678 je správním územím ORP Hlučín vedena pouze přes k.ú. Dobroslavice. Silnice má na své trase řadu dopravních závad, slouží především lokální dopravě. Její šířkové uspořádání odpovídá dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. Silnice III/4695 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Píšť, Vřesina, Darkovičky a Hlučín. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která slouží především rekreační dopravě a jako hlavní silniční spojení mezi Hlučínem a Píští. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci. Silnice III/4696 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Markvartovice a Šilheřovice, její podstatná část je průtahem Šilheřovic. Lze ji zařadit mezi místní komunikace II. třídy (sběrné). Na její trase je hraniční přechod d o Polska. Slouží převážně místní a rekreační dopravě. Její šířkové uspořádání odpovídá dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. Silnice III/4697 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Ludgeřovice a Markvartovice. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která je průtahem obou obcí s dopravními závadami, která slouží především lokální dopravě. Lze ji zařadit mezi místní komunikace II. třídy (sběrné). Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci. Silnice III/4698 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Hať, Darkovice a Darkovičky. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která slouží především lokální dopravě. Lze ji zařadit mezi místní komunikace II. třídy (sběrné). Její šířkové uspořádání odpovídá dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. Silnice III/01136 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Antošovice a Šilheřovice. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která slouží především lokální a rekreační dopravě mezi částí Ostravy a silnicí III/4696, která vede k hraničnímu přechodu do Polska. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
152
Silnice III/01137 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Bobrovníky a Hlučín. Jedná se o silniční komunikaci místního významu umožňující další spojení Ostravy s Hlučínem. Její šířkové uspořádání odpovídá dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. Silnice III/46611 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Hlučín, Markvartovie a Ludgeřovice. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci místního významu, která slouží především jako spojení Ludgeřovic s Hlučínem. Slouží pouze lokální a rekreační dopravě. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci. Silnice III/46613 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Děhylov. Jedná se o silniční komunikaci místního významu s dopravními závadami, která slouží především lokální dopravě mezi Velkou Polomí (I/11) a Děhylovem. Její šířkové uspořádání odpovídá dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. Silnice III/46614 je správním územím ORP Hlučín vedena pouze malou částí k.ú. Dobroslavic. Jedná se o krátkou silniční komunikaci místního významu, spojující silnice třetí třídy. Slouží lokální a rekreační dopravě. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci. Silnice III/46819 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Dolní Benešov, Bohuslavice, Závada a Píšť. Z hlediska širších dopravních vazeb se jedná o spojku mezi silnicí I/11 a II/466. Silnice slouží pro spojení uvedených obcí a rovněž pro místní a rekreační dopravu. Její šířkové uspořádání odpovídá dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. Silnice III/46820 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Bělá, Píšť a Závada. Je spojením Bělé a Závady s Chuchelnou (II/466) a silnicí III/46879 (spojení s I/56). Využívána je místní a rekreační dopravou. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci. Místní komunikace I. třídy: Správním území ORP Hlučín místní komunikace I. třídy neprocházejí. Místní komunikace II. třídy: Mezi místní komunikace II. třídy lze obecně ve správním území ORP Hlučín zařadit průtahy silnic I. a II. třídy, výjimečně III. třídy zastavěným územím obcí a některé významné místní komunikace. Z hlediska urbanisticko – dopravního jsou tyto komunikace zařazeny mezi místní komunikace funkční skupiny B (dle ČSN 73 6110). Místní komunikace III. třídy: Síť místních komunikací III. třídy v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů nebo místních komunikací II. třídy. Z hlediska urbanisticko – dopravního jsou tyto komunikace zařazeny mezi místní komunikace funkční skupiny C (dle ČSN 73 6110). Místní komunikace III. třídy nejsou zobrazeny v grafické části. Místní komunikace IV. třídy: Místní komunikace IV. třídy v řešeném území představují především komunikace pro chodce a cyklisty. Místní komunikace IV. třídy nejsou zobrazeny v grafické části. Účelové komunikace: Významné účelové komunikace spojující více obcí nebo jejich části a účelové komunikace zřízené v rámci komplexních pozemkových úprav se v řešeném území nenacházejí. Ostatní účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění polních, lesních i soukromých pozemků a navazují na místní komunikace nebo. A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
153
přímo na silniční komunikace. Ostatní účelové komunikace (viz výše) nejsou zobrazeny v grafické části. Rozvojové tendence Návrh rychlostní silnice R56 Trasa přeložky silnice I/56 byla již v minulosti sledována jako kapacitní spojení Ostravy a Opavy v poloze severně od zástavby Hlučína, Dolního Benešova, Kravař s plynulým navázání na komunikační systém Opavy (plánovaný severní obchvat města). Výsledná trasa byla zapracována do územně plánovací dokumentace dotčených obcí a ÚP VÚC okresu Opava a tím územně stabilizována. Na základě požadavků Moravskoslezského kraje byly obnoveny práce na přípravě přeložky silnice. Podstatná změna technických požadavků pro navrhování silnic a dálnic vyvolala potřebu prověřit nově celou trasu. Zpracována je technická studie silnice I/56 Dolní Benešov – Ostrava a dokončováno je její pokračování v technické studii Opava - Dolní Benešov. Navrhovaná kategorie je R 25,5/120 oproti původní S 22,5/80 vyvolává i jiné požadavky na počet a vzájemnou polohu křižovatek na hlavní trase silnice. Obec Ludgeřovice vyslovila nesouhlas s vedením trasy přeložky I/56 přes její správní území a iniciovala vypracování tří nových variant jejího trasování. V současné době je obcí vybrána jedna z variant a probíhá její projednání s ŘSD, KÚ MSK. Varianta byla zpracována jako diplomová práce studenta katedry dopravy TU VŠB Ostrava. Z hlediska urbanisticko dopravního se bude jednat o silnici rychlostní, v zastavěném území odpovídající místní komunikaci I. třídy, resp. funkční skupině A dle ČSN 73 6110. Její šířkové uspořádání je navrženo ve čtyřpruhové směrově rozdělené kategorii. Stávající komunikace pozbude svého dopravního významu, doprava se na ní podstatně sníží, nabude místního významu, což bude odpovídat zařazení mezi místní komunikace II. třídy, resp. funkční skupině B dle ČSN 73 6110. Silnice II/466 Silnice se sestává z částí původních silnic II/468 vedoucí od Rohova a Chuchelné a části silnice III/46819 z Dolního Benešova do obce Píšť. Nově značená silnice vede v souběhu se státní hranicí s Polskem. Její část (původně III/46819) je průtahem zástavbou obce Píšť, z čehož vyplývají i problémy nedostatečných parametrů komunikace. V budoucnu je sledována nová průsečná křižovatka v místě kaple, která je v současnosti v dopravním prostoru. Na průtahu je nutno realizovat šířkovou homogenizaci a odstranění směrové dopravní závady ve východní části obce (směr k hranicím s Polskem). Silnice bude i nadále dvoupruhová, směrově nerozdělená. Silnice II/469 Silnice je významným spojením mezi Ostravou-Porubou, Hlučínem a přechodem do Polska na k.ú. Hať. Stávající nevyhovující trasa silnice v zástavbě Děhylova vykazuje množství směrových a výškových dopravních závad. Proto je navrhováno přeložení trasy silnice do nové polohy východně od zástavby Děhylova. Nová trasa v souladu s řešením územního plánu města Ostravy navazuje na ulici Martinovskou. Na ni směřuje v nové poloze i silnice III/46613 ze směru Ostrava-Plesná. Šířkové uspořádání přeložky silnice II/469 je navrženo v kategorii S 11,5/80, nová část silnice III/46613 v kategorii S 7,5/60 (obě dvoupruhové, směrově nerozdělené). Stávající silnice II/469 bude v úseku od křižovatky se silnicí III/46613 a Ostravou-Porubou převedena do sítě silnic III. třídy, úsek mezi křižovatkou se silnicí III/46613 a žst. Děhylov bude součástí sítě místních komunikací. A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
154
Silnice III/4671 bude křížit přeložku silnice I/56 i trať ČD nadjezdem (kategorie S 7,5/70). Část stávající silnice III/4671 včetně zemního tělesa bude rekultivována, její úsek od stávající silnice I/56 po přeložku silnice III/4676 bude zařazena jako silnice III/46819 pro realizaci dopravních vazeb Háj ve Slezsku – Bohuslavice. Podél přeložky silnice III/4671 je navrženo vybudování chodníku pro spojení do průmyslové zóny. Silnice III/4673 má na své trase řadu dopravních závad, jejichž odstranění je sledováno. V Dobroslavicích jde o směrové a šířkové úpravy a rekonstrukci křižovatky s ulicí Přerovskou, jejichž realizací dojde i ke zlepšení rozhledových poměrů na průtahu zástavbou obce. Na k.ú. nejsou navrhovány konkrétní úpravy silnice III/4673, celkově je nutno sledovat šířkovou homogenizaci trasy silnice a zlepšení podmínek pro pěší a cyklistickou dopravu. Silnice III/4676 bude přeložena v kategorii S 7,5/70 po zpevněné a rozšířené hrázi mezi dvěma vodními plochami. Trasa omezí rekreační využití, ale umožní přímé napojení dopravy od Háje ve Slezsku na mimoúrovňovou křižovatku se silnicí R 56. Silnice III/4678 je v úseku toček s velmi malými směrovými poloměry navržena k přeložce, která se však bude pravděpodobně dotýkat i k.ú. Jilešovic. Vzhledem k malému dopravnímu zatížení jsou pravděpodobné pouze drobné směrové a šířkové úpravy v rámci její dvoupruhové směrově nerozdělené kategorie. Silnice III/4695 je z hlediska svého vedení ve správním území Hlučína územně stabilizovaná. Její trasa vyžaduje pouze drobné úpravy v rámci její šířkové homogenizace. Silnice III/4696 je dvoupruhová, směrově nerozdělená. Velká část její trasy ve správním území Hlučína je vedena zástavbou Šilheřovic a rovněž zvláště cenným přírodním prostředím – rozsáhlou bažantnicí a porostem charakteru pralesa. Její úpravy budou reálné pouze v rámci drobných šířkových či směrových úprav se zohledněním pěšího a cyklistického provozu. Sledování části její trasy pro tah Z-74 v úseku Hlučín – Bohumín proto není relevantní. Silnice III/4697 je převážně vedena průtahem obcemi Ludgeřovice a Markvartovice. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci, v zástavbě ji lze zařadit mezi místní komunikace II. třídy (sběrné). Navrhována je úprava křižovatky se silnicí III/46611 a menší směrové a šířkové úpravy se zohledněním pěšího a cyklistického provozu. Silnice III/4698 je dvoupruhová směrově nerozdělená, její trasa tvoří ve značné míře průtahy obcemi Hať, Darkovice a Darkovičky jako místní komunikace II. třídy (sběrné). Navrhována je nová průsečná křižovatka se silnicí II/469 a ulicí Na Chromině v Hati. Na území Darkovic je třeba upravit výškovou dopravní závadu, v Darkovičkách směrovou závadu u křižovatky se silnicí III/4695. Trasa silnice by měla být šířkově homogenizována. Silnice III/01136 mimo úseků v aleji, kde dochází k omezením šířkovým a rozhledu, nevyžaduje stavebních úprav. Její dopravní význam (vede k hraničnímu přechodu na silnici III/4696) vzrostl po realizaci spojení Šilheřovic s Hatí podél státních hranic s Polskem. Na silnici je nadále předpokládán provoz cykloturistů. Silnice III/01137 je z hlediska svého vedení ve správním území Hlučína územně stabilizovaná. Její trasa vyžaduje pouze drobné úpravy v rámci její šířkové homogenizace. Silnice III/46611 bude směrově upravena v rámci stavby silnice R 56 a úprava křižovatky se silnicí III/4697. I nadále bude dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikací. Silnice III/46613 bude v rámci realizace přeložky silnice II/469 prodloužena a nadále bude umožňovat spojení s Ostravou-Plesnou. Nová křižovatka přeložky silnice II/469 a prodloužené silnice III/46613 bude jihovýchodně od zástavby Děhylova. Silnice III/46613 bude dvoupruhová směrově nerozdělená.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
155
Silnice III/46614 je navrhována k šířkovým úpravám na kategorii S 6,5/50. Silnice III/46819 bude v Dolním Benešově upravena v rámci výstavby silnice R 56, kterou bude křížit nadjezdem v kategorii S 7,5/70. V dalších úsecích je nutné provést šířkové a směrové korekce trasy, v průtazích s přihlédnutím ke koexistenci s dalšími druhy dopravy. Silnice III/46820 má územně stabilizovanou trasu. V zástavbě Závady je navrženo odstranit bodovou dopravní závadu. Rovněž její šířka neodpovídá požadovaným parametrům norem. Místní komunikace I. třídy Do sítě místních komunikací I. třídy bude možno po realizaci zařadit některé úseky přeložky silnice I/56. Místní komunikace II. třídy Do sítě místních komunikací II. třídy je možno rovněž zařadit některé průjezdní úseky navrhovaných silničních přeložek. Místní komunikace III. třídy Rozšíření sítě místních komunikací III. třídy ve správním obvodu ORP Hlučín je navrhováno prostřednictvím platné územně plánovací dokumentace především formou obslužných komunikací uvnitř nových funkčních ploch. Místní komunikace IV. třídy Rozšíření sítě místních komunikací IV. třídy ve správním obvodu ORP Hlučín je navrhováno prostřednictvím platné územně plánovací dokumentace především jako doplnění chodníků podél komunikací, event. samostatných stezek pro chodce nebo cyklisty. Účelové komunikace Rozšíření sítě účelových komunikací ve správním obvodu ORP Hlučín je navrhováno především v souvislosti s vedení nových tras ostatní komunikační sítě. Významné účelové komunikace nejsou navrhovány.
Železniční doprava a významnější železniční zařízení Současný stav V území ORP Hlučín je vedena regionální dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať č. 316 Svinov - Opava východ a regionální trať č. 317 Opava východ – Hlučín.
Rozvojové tendence Regionální železniční trať č. 316 Svinov - Opava východ byla v nedávné minulosti zdvoukolejněna a elektrifikována. Její poloha a stavebně technický stav je stabilizován. Železniční trati č. 317 Opava východ – Hlučín je navrhována k optimalizace (ve vybraných úsecích zdvoukolejnění) a elektrifikaci. Sledována je realizace železniční zastávky Dolní Benešov – U kaple. Dlouhodobě je prověřován záměr propojení koncového úseku trati č. 317 z Hlučína do přednádražního prostoru žst Ostrava – hl. n. Alternativně, pokud nebude možno realizovat spojení přes Petřkovice, je navrhováno vést trať přes žst Ostrava Třebovice do žst Ostrava Svinov (vazby na SŽDC/ČD) a do Ostravy Martinova (vazba na DPO).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
156
Vzhledem ke konfiguraci terénu se jako výhodné jeví využití jiného typu kolejové dopravy – např. vlakotramvaj – jejíž parametry trati vyhoví i ve zvlněném terénu bez nepřiměřeně navýšených investic. Propojení je zachyceno i v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Samotná trasa byla studována ve více dokumentech zpracovaných jak firmami, tak i studenty Fakulty stavební VŠB-TU Ostrava jako diplomové práce. Smyslem navrhovaných úprav je zkapacitnění hromadné dopravy mezi Ostravou a Hlučínskem, jakož i další dopravní ekologická vazba na Opavu. S rozšířením vlečkových tratí se neuvažuje. Nové úseky však mohou být realizovány zejména v souvislosti s návrhem nových průmyslových zón. Jde např. o vlečku Šilheřovice – Antošovice s vedením z polského území ze žst Chalupki (PKP).
Nemotoristická doprava Současný stav - cyklostezky Správním obvodem ORP Hlučín nejsou vedeny samostatné cyklostezky.
Současný stav - cyklotrasy Na území ORP Hlučín, které je součástí mikroregionu Hlučínska není v současné době vybudovaný ucelený systém cyklotras. V mnoha případech jsou dnes vyznačené trasy vedeny po rušných komunikacích pro motorová vozidla, a to i po silnicích I. třídy s mezinárodní nákladní přepravou. Správním územím ORP Hlučín jsou vedeny značené cyklistické trasy: -
-
dálková mezinárodní cyklotrasa č. 5 je vedena: Hať – Hlučín – Ostrava Svinov – Polanka nad Odrou – Nová Horka – Kunín – Starý Jičín – Palačov – Teplice nad Bečvou – Přerov – Olomouc – Plumlov – Ostrav u Macochy - Brno – Židlochovice – Hevlín. lokální cyklotrasa č. 6054 (HP Sciborzyce Wielkie/Hněvošice – 1. Služovice, Oldřišov, Chlebičov, Velké Hoštice, 2. Kobeřice – Albertovec)
-
lokální cyklotrasa č. 6091 (Šilheřovice - Hať - Dařenec - Bohuslavice – Bolatice)
-
lokální cyklotrasa č. 6092 (Boleslaw/Píšť – Bělá – Bolatice)
-
lokální cyklotrasa č. 6093 (Petřkovice – Šilheřovice-Annin dvůr – Darkovice - Vřesina pod Dařancem
-
lokální cyklotrasa č. 6094 (Darkovičky – Vřesina – Píšť)
-
lokální cyklotrasa č. 6095 (Kozmice - Závada – Bělá)
-
lokální cyklotrasa č. 6096 (Krzanowice/Chuchelná – Bohuslavice – Kozmice – Hlučín)
-
lokální cyklotrasa č. 6185 (Hlučín - Bobrovníky – Petřkovice)
-
lokální cyklotrasa č. 6200 (Dobroslavice - Velká Polom, Hrabyně - Mokré Lazce)
-
místní cyklotrasa č. 24 (Hlučín - Dolní Benešov - Háj ve Slezsku)
Současný stav - hipostezky Správním obvodem ORP Hlučín nejsou vedeny značené hipotrasy. Zařízení pro sportovně rekreační využití koní je v Hlučíně.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
157
Současný stav - turistické trasy Správním územím ORP Hlučín jsou vedeny značené turistické trasy (značení dle KČT): -
modrá: Poruba-Slovan – žz. Děhylov – Hlučín – Darkovičky – Darkovice – Bohuslavice – Chuchelná – Strahovice – Rohov – Sudice
-
zelená: 1. Chotěbuz – Albrechtice – Havířov – Petřvald – Heřmanice – Bohumín – Šilheřovice – Koblov – Borovníky – Hlučín – Dobroslavice – Hrabině – Kyjovice – Jakubčovice – Hradec nad Moravicí – Bukovina 2. Bolatice – Bělá - Píšť
-
žlutá: 1. Bohuslavice – Závada – Dařaněc – Hať – Šilheřovice 2. Háj ve Slezsku – Čertův Mlýn – Dubská 3. Dobroslavice – Pustkovec
-
naučné stezky a místní značení (např. u vojenského skanzenu v Darkovičkách)
Rozvojové tendence V současné době není v území vybudována síť komunikací pro cyklistickou dopravu, která by zajistila každodenní přepravní vazby mezi jednotlivými sídly rekreační provoz. Pro území mikroregionu Hlučínska byla zpracována vyhledávací studie, ve které je navržený ucelený systém cyklotras. Ve správním území ORP Hlučín je navrženo vybudování bezpečných cyklistických komunikací ve městech a obcích, oddělení cyklistických tras od frekventované automobilové dopravy, vytvoření předpokladů pro rozvoj rekreačních aktivit v oblasti cykloturistiky, zatraktivnění území, vytvoření předpokladů pro rozvoj doprovodných služeb a zařízení, zvýšení návštěvnosti kulturních a sportovních zařízení Návrh sítě hipostezek v řešeném území je uvažován především s ohledem na možnosti využití krajinného potenciálu a možnosti vedení těchto tras ve vazbě na stávající rehabilitační zařízení (Chuchelná, Hlučín) a stávající chovy koní na Hlučínsku (Albertovec, Hlučín, Bělá). Nové turistické trasy nejsou navrhovány. Vedení některých turistických tras však bude upraveno především v souvislosti s vedením nových komunikací.
Statická doprava, odstavování a parkování automobilů Současný stav Nároky na parkování osobních automobilů návštěvníků občanské vybavenosti jsou dány především typem vybavenosti a dostupností území hromadnou dopravou osob. V současné době se ve správním území ORP Hlučín nachází přibližně 1300 stání pro osobní automobily a jejich počet lze označit jako nedostačující. Je nutno konstatovat, že u objektů občanské vybavenosti (úřady apod.) jsou parkovací kapacity krátkodobě překračovány. K parkování se mimo samostatně vyčleněná parkoviště využívají pro parkování i blízká stání odstavná u bytových domů, která se během dne uvolní. Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů se ve správním území ORP Hlučín nachází cca 700 odstavných stání na terénu, vestavěných garážích v bytových domech a
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
158
hromadných garáží. Vzhledem k rozvoji automobilizace lze však tento počet považovat za nedostatečný.
Rozvojové tendence Nároky na parkování osobních automobilů u objektů občanské vybavenosti by měly vyhovovat pro stupeň automobilizace 1:2,5. Bilance, opírající se o přesnější ukazatele, je však možná až v podrobnějších stupních dokumentace. Lze tak konstatovat, že výstavba nových objektů občanské vybavenosti je podmíněna mimo jiné i zajištěním dostatečného počtu parkovacích stání. V rámci územních plánů jsou tak řešeny především plošně a kapacitně náročnější parkovací plochy. Nároky na odstavování osobních automobilů obyvatel bytových domů by rovněž měly vyhovovat pro stupeň automobilizace 1:2,5, v menších obcích ve správním území ORP Hlučín je uvažováno i se stupněm automobilizace 1:3,5. V rámci platných územních plánů byla provedena bilance s využitím údajů ČSÚ o počtu bytů, na jejímž základě se navrhují nová odstavná stání, a to jak na terénu, tak v samostatných garážových objektech, příp. řadových boxových garáží. Celkem lze konstatovat, že vzhledem k počtu bytů v bytových domech ve správním území ORP Hlučín (cca 2574 bytů), stupni automobilizace 1 : 2,5 a zásadě 1 bytová jednotka = potřeba 1 odstavné stání je po započítání všech navrhovaných kapacit deficit odstavných stání v rozsahu cca 1800 míst. Tento deficit může být naplněn např. zvýšením kapacity stávajících parkovacích ploch, event. výstavbou parkovacích garáží pod stávajícími plochami.
Hromadná doprava osob Současný stav: Vzhledem k poloze SO ORP Hlučín, který je situován podél regionální železniční trati č. 317 (Opava východ – Hlučín) lze považovat dopravu kolejovou za páteř systému veřejné dopravy osob. Ta je doplněna dopravou autobusovou, která zajišťuje spojení především se sídly, které se nacházejí mimo dosah železniční dopravy.
Veřejná autobusová doprava Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou mezinárodní, dálkovou a příměstskou autobusovou dopravou, kterou zajišťují dopravci, sdružení v dopravním systému ODIS (České dráhy a.s., Dopravní podnik Ostrava a.s., Městský dopravní podnik Opava a.s., Veolia Transport Morava, a.s., TQM-holding s.r.o., ČSAD Frýdek-Místek a.s., ČSAD Karviná a.s., Osoblažská Dopravní společnost s.r.o., Radovan Maixner). Správní území ORP Hlučín je rovněž obsluhováno městskou hromadnou dopravou, kterou provozuje Dopravní podnik Ostrava a.s.
Osobní železniční doprava Železniční osobní doprava zastává v území ORP Hlučín významnou funkci. Nedosahuje však srovnatelného počtu přepravených osob jako doprava autobusová. Osobní železniční doprava je realizována jak na trati ČD č. 316 Svinov - Opava východ, tak na trati č. 317 Opava východ – Hlučín. Počet cestujících v regionální přepravě v běžném pracovním dni dle Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje činí cca 5000 osob. A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
159
Rozvojové tendence: Veřejná autobusová doprava Rozvoj veřejné autobusové dopravy je v řešeném území řešen především formou doplnění autobusových zastávek a to zejména pro novou zástavbu.
Osobní železniční doprava Rozvoj osobní železniční dopravy ve správním obvodu ORP Hlučín spočívá především ve zlepšení pokrytí území tímto druhem hromadné dopravy osob. Podstatným přínosem bude realizace propojení železniční trati č. 317 z Hlučína na systém dopravy Ostravy (vlakotramvajová trať). Sledována je realizace železniční zastávky Dolní Benešov – U kaple. Všeobecně je pak v rámci územních plánů obcí dotčených vedením železniční trati navrženo zlepšení provázanosti veřejné autobusové dopravy a osobní železniční dopravy, např. výstavbou nových zastávek v prostoru železničních stanic a zastávek.
Ostatní druhy doprav Současný stav Ve správním obvodu ORP Hlučín se nachází účelová vodní nádrž Hlučín, která je zařazena do 3. plavební zóny sledovaných vodních cest (dle Vyhlášky Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Na vodní ploše je provozována rekreační plavba, lyžařský vodní vlek a vodní lyžování. Ostatní druhy doprav se v řešeném území nenacházejí.
7. VEŘEJNÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA
Zásobování pitnou vodou – stávající stav: V současné době se pro Hlučín uvádí 99,51 % trvale bydlících obyvatel napojených na veřejný vodovod, což je v rámci ČR nadprůměrná hodnota. V roce 1999 bylo celkově v ČR 87 % obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu, v severomoravském kraji 88%. V roce 2000 se pro Moravskoslezský kraj uvádí procento napojení 93,6% trvale bydlících obyvatel. Zbývající část obyvatel z důvodů přílišné odlehlosti nemovitostí od soustředěné zástavby je zásobována vodou ze soukromých studní. Vodovodní síť Hlučína je napojena na nadregionální vodárenskou soustavu – Ostravský oblastní vodovod (OOV), který vznikl sloučením Kružberského a Beskydského skupinového vodovodu. Pro potřeby Hlučína je využíván zdroj - vodárenská nádrž Kružberk a vodní nádrž Slezská Harta s úpravnou vody v Podhradí u Vítkova s kapacitou 2 200 l/s. Kvalita produkované pitné vody je velmi dobrá a trvale vyhovuje požadavkům na pitnou vodu včetně nároků na vodu pro přípravu kojenecké stravy. Voda z úpravny vody Podhradí je přiváděná přivaděčem OOV II větev – DN 1 000 do vodojemu Krásné Pole. Z této větve odbočuje řad DN 500 do vodojemu Dolní Benešov 2 x 1 500 m3 a dále řad DN 500, DN 300 do Hlučína.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
160
Přivaděč OOV II větev DN 1 000 má rozhodnutím č.j.: voda 1582/71-Ko z roku 1971 stanovené ochranné pásmo 6 m od osy potrubí, které však do území ORP Hlučín nezasahuje. Rovněž akumulace pro ORP Hlučín – vodojem Dolní Benešov 2 x 1 500 m3 se nachází mimo řešené území. OOV představuje hlavní zdroj vody pro obce, které jsou v dosahu přivaděče OOV. Z místních zdrojů jsou zásobeny převážně obce na severní hranici území. Místní zdroj vody je využíván pro obec Bělá, Bohuslavice, Darkovice, Hať a Píšť. Darkovice lze v případě potřeby napojit na centrální zdroj – na OOV bez větších úprav v systému, Hať je možné na OOV napojit vybudováním propoje mezi vodovodní síti Hať a Darkovice. Rovněž nedostatek vody v místním zdroji Závada lze kompenzovat z centrálních zdrojů – přívodním řadem z vodovodní síti Vřesina za podpory čerpací stanice. Akumulace je v řešeném území zajištěna ve vodojemech Bělá 100 m3, Bohuslavice 2 x 100 m3, Děhylov 2 x 40 m3, Darkovice 2 x 500 m3 (jedna komora je využívána pro Darkovičky), Dobroslavice 2 x 250 m3 a 40 m3, Dolní Benešov 2 x 1 500 m3 , Hať 2 x 400 m3, Kozmice 300 m3, Ludgeřovice 650 m3, Markvartovice 2 x 400 m3, Vřesina 2 x 150 m3 , vodojem Píšť 2 x 250 m3, vodojem Hlučín – Borovníky 200 m3 a vodojemy Hlučín – Malánky 2 x 650 m3 a Hlučín – Vinná Hora 250m3, tj. celkový objem akumulace pro ORP Hlučín je 28 920 m3. Z toho vodojemy zásobené z místních zdrojů jsou : vodojem Bělá 100 m3 , Bohuslavice 2 x 100 m3 , Darkovice 500 m3 (jedna komora), Hať 2 x 400 m3 a vodojem Píšť 2 x 250 m3. Akumulace vody pro průmyslový areál v Dolním Benešově, resp. pro zemědělské farmy je zajišťována ve vlastních vodojemech. Pro Hlučín je od roku 2004 závazný Plán rozvoje vodovodů Moravskoslezského kraje, který byl schválen zastupitelstvem MS kraje.
a kanalizací
Tabulka č. 1 – Ochranná pásma přivaděčů OOV a ostatních řadů Přivaděče a zásobovací řady
m
OOV DN 900 - DN 800 Krásné Pole Karviná řady do průměru potrubí DN 500 včetně
2,5 n 1,5 m
řady nad průměr DN 500
2,5 m
ochranné pásmo stanovené dle zákona o vodovodech a kanalizacích dle zákona o vodovodech a kanalizacích dle zákona o vodovodech a kanalizacích
Tabulka č. 2 – Vybrané ukazatele zásobování pitnou vodou (za rok 2007) dle údajů SmVaK Ostrava, a.s. Ukazatel Počet obyvatel celkem Počet obyv. zásobených z veř. vod. Délka vodovod. sítě
A
B
C
D
E
F
G
H
I
727
664
4 203
1 793
4 683
1 840
1 359
720
691
723
636
3534
1 462
4 660
1 800
1 068
720
3,413
10,393
6,584
19,093
12,17
28,221
16,840
14,037
5,722
693 )
1
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
161
km Voda určená k realizaci 48,269 44,243 33,282 185,702 55,860 263,922 71,897 3 tis.m Voda fakturovaná 21,329 28,573 33,984 156,564 56,73 192,02 66,961 3 celkem tis.m Voda fakturovaná 20,659 27,812 28,811 116,979 52,213 170,446 62,042 domácnosti 3 tis.m Voda fakturovaná – 0 0 0 14,509 0 4,252 0 průmysl 3 tis.m Voda fakturovaná – 0 0,07 1,921 0,323 0 0,045 3,26 zemědělství 3 tis.m Voda fakturovaná – 0,67 0,691 3,252 24,753 4,517 17,277 1,659 ostatní 3 tis.m Voda nefakturovan 1,711 15,673 71,814 5,024 3 á tis.m - A – Bělá, B – Dobroslavice, C – Děhylov, D – Dolní Benešov , E - Kozmice, F – Ludgeřovice, G – Markvartovice, H – Vřesina, I - Zábřeh 1 - ) údaj dle Územně analytických podkladů (SLDB)
41,563
22,457
39,621
19,391
35,045
12,023
2,339
0
0
0
2,237
7,368
1,942
3,066
Odkanalizování a likvidace odpadních vod - stávající stav Správní obvod ORP Hlučín patří mezi oblasti, v nichž je likvidace komunálních odpadních vod zajištěna na podprůměrné úrovni. Jedině sídla Hlučín, Dolní Benešov a Šilheřovice mají vybudovanou čistírnu odpadních vod. Před dokončením je čistírna odpadních vod ve Vřesině. Hlučín má odkanalizování na dobré úrovni (s výjimkou úseků kanalizace nekapacitní a ve špatném technickém stavu), Šilheřovice mají vybudovanou kanalizaci novou, vyhovující je odkanalizování Dolního Benešova. Ostatní obce kanalizaci na odvedení splaškových odpadních vod nemají na uspokojivé úrovni. Akciovou společností SmVaK Ostrava jsou provozovány kanalizace zčásti v Dolním Benešově a v Dobroslavicích. V Hlučíně a Bobrovníkách provozuje kanalizaci VaK Hlučín. V ostatních obcích je kanalizace ve správě jednotlivých obcí. Vlastní ČOV má průmyslová zóna v Dolním Benešově. Vybrané ukazatele odkanalizování a parametry stávajících a navržených čistíren jsou uvedeny v tabulkách č. 3 a 4.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
162
Tabulka č. 3 – Vybrané ukazatele odkanalizování za rok 2001 Počet obyvatel Trvale napojených na kanalizaci Napojených na ČOV bydlících 2001 % 2007 % )1 )1 )1 Bělá 705 216 30,6 0 Bohuslavice 1 568 71 4,5 0 Darkovice 1 217 489 40,2 0 Děhylov 644 175 27,2 0 550 )2 Dobroslavice 614 89,6 0 2 2 3 260 ) 3 260 ) Dolní Benešov 4 365 74,7 77,6 Hať 2 564 554 21,6 0 8 638 )4 Hlučín 14 201 12 057 84,9 Kozmice 1 807 502 27,8 0 Ludgeřovice 4 592 1 249 7,2 0 Markvartovice 1769 483 27,3 0 Píšť 2097 302 14,4 0 1541)3 Šilheřovice 1 516 1 278 84,3 Vřesina 1 315 257 19,5 0 Závada 576 11 1,9 0 1 ) Údaje dle Územně analytických podkladů (SLBD) ke dni sčítání lidu, domů a bytů, tj. k 1.3. 2 001 )2 Údaj o počtu obyvatel napojených na kanalizaci a ČOV je dle podkladů provozovatele – SmVaK Ostrava za rok 2 007. )3 Údaj provozovatele - Obec Šilheřovice. )4 Údaj o počtu obyvatel napojených na kanalizaci a ČOV je dle podkladů provozovatele– VaK Hlučín za rok 2 007. Obec
Tabulka č. 4 – Parametry stávajících ČOV Stav ČOV Obec Q24 EO 3 část obce m /d ks Dolní Benešov 843,60 3 260 Hlučín Borovníky , ČOV Flexiblok – lokalita Důlky Borovníky ČOV CINIS Šilheřovice Σ
Návrh ČOV Q24 EO
Poznámka
m /d
3
ks
-
-
-
5 031
20 167
-
-
-
-
1 000
-
-
-
-
200
-
-
230 6 104,6
1 541 26 168
-
-
ČOV není provozována -
V současné době není znám žádný požadavek na změnu stávajícího způsobu likvidace odpadních vod z areálu Moravskoslezské armatury Dolní Benešov. Likvidace splaškových vod zůstane zachována.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
163
8. ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA A SPOJE
Zásobování elektrickou energií Současný stav: Zdroje elektrické energie Ve správním území obce s rozšířenou působností (ORP) Hlučín není provozován žádný zdroj elektrické energie. Téměř veškerou potřebu el. energie je nutno zajišťovat z distribučních sítí VVN a VN. Přenosová soustava Ve správním území ORP Hlučín jsou provozována nadzemní vedení nadřazené přenosové soustavy VVN 110kV a nadzemní a podzemní vedení distribuční soustavy VN 22kV ve správě ČEZ Distribuce a.s. V území ORP Hlučín je nadřazená přenosová soustava zastoupena dvojitým vedením VVN 110kV, odbočkou z linek VVN 110kV-L682, 683, propojujících rozvodnu R 110kV Elektrárny Třebovice a rozvodnu R 110kV Dolní Benešov. V transformační stanici 110/22kV Dolní Benešov jsou instalovány dva transformátory 110/22kV, 2x25MVA. Největším odběratelem elektrické energie je MSA a.s., Dolní Benešov. Distribuční síť VN 22kV, je napájena z rozvodny R 110/22kV Dolní Benešov, tato síť je propojena s rozvodnami R 22kV Velké Hoštice a R 22kV Nový Bohumín. Distribuční síť VN 22kV z rozvodny R 22 kV Dolní Benešov tvoří venkovní vedení L179, 293, 192, 261, 270, 209, z rozvodny R 22kV je vyvedena kabelovým vedením. Distribuční vedení VN 22kV-L261, je propojeno s R 22kV Velké Hoštice a slouží k zásobování elektrickou energií města Dolní Benešov a jeho městské části Zábřeh. Distribuční vedení VN 22kV-L179, 192, slouží k zásobování elektrickou energií sídelního útvaru Hlučín. Distribuční vedení VN 22kV-L192 bylo vybudováno pro sídelní útvar Hlučín v r.1998, neboť stávající vedení VN 22kV-L179 bylo již na hranici své maximální přenosové schopnosti. Ve městě Hlučíně je distribuční vedení VN 22kV-192 v provedení venkovním i kabelovém podzemním. Z venkovního vedení VN 22kV-L179 je zásobována elektrickou energií obec Kozmice. Distribuční vedení VN 22kV-L179, je propojeno s rozvodnou R 22kV Nový Bohumín a slouží k zásobování elektrickou energií obcí Dobroslavice, Děhylov, Ludgeřovice, Markvartovice a městské části Hlučína-Bobrovníků. Z tohoto vedení je napojena ČOV Dolní Benešov. Distribuční vedení VN 22kV-L270 je vyvedeno na Bolatice. Distribuční vedení VN 22kV-L209 je propojeno s VN 22kV-L39, R 22kV Nový Bohumín a zásobuje elektrickou energií obce Bohuslavice, Závadu, Vřesinu, Darkovičky, Darkovice, Hať, Šilheřovice. Distribuční vedení VN 22kV-L16 z R 22kV Velké Hoštice, slouží k zásobování elektrickou energií obcí Bělá, Závada, Píšť. Toto vedení je propojeno s vedením VN 22kV-L39 rozvodny R 22kV Nový Bohumín. Z těchto jmenovaných linek distribučního vedení VN 22kV jsou co by odbočky napojeny zděné, stožárové a kioskové trafostanice TR 22/0,4 kV, s transformátory o výkonu od 100 A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
164
kVA do 630 kVA, rozmístěné na území obcí dle zástavby a tím i požadavků na množství odběru elektrické energie. Spotřební rozvod elektrické energie o napětí 3x230/400V, 50Hz, je proveden v obcích venkovním vedením na betonových (příp. dřevěných) stožárech, ve městě Hlučín kabelovým vedením NN uloženým v zemi, přes rozpojovací jistící skříně. Distribuční soustava VN 22 kV zajišťuje přenos elektrického výkonu z napájecích bodů 110 kV k distribučním trafostanicím VN/NN, přenos elektrického výkonu od trafostanic VN/NN k jednotlivých odběratelům, zajišťuje distribuční soustava NN.
Rozvojové tendence: Zdroje elektrické energie V řešeném správním území města Hlučína nejsou záměry na výstavbu nových zdrojů elektrické energie. Nadřazená a distribuční soustava VVN Nadřazená soustava VVN 110kV-L982,682 plně zabezpečí dodávku elektrické energie do řešeného území, ve správě ORP města Hlučína. Distribuční soustava VN. Aktuální potřeba elektrického příkonu pro novou výstavbu bude zajišťována rozšiřováním distribuční sítě VN 22 kV, spolu s výstavbou nových distribučních trafostanic VN/NN.
Širší vztahy Ve správním obvodu ORP Hlučín je provozována jedna větrná elektrárná v k.ú. Hať Významným distribučním uzlem elektrické energie ve správní obvodu ORP Hlučín je rozvodna R 110/22kV v Dolním Benešově.
Zásobování plynem Současný stav: Plynárenskou soustavu okresu Opava tvoří přívodní plynovod VVTL 611001, DN 700, z Hrušek do Děhylova, uzlová předávací stanice Děhylov, dále vysokotlaké plynovody a přípojky, regulační stanice pro veřejný a průmyslový odběr, místní rozvodné sítě, průmyslové plynovody a plynovodní přípojky, napojující jednotlivá odběrná zařízení. Provozovatelem VVTL plynovodu je společnost NET4GAS, s.r.o. Provozovatelem VTL plynovodů, regulačních stanic VTL/STL/NTL a místní rozvodné plynovodní sítě je RWE GROUP Severomoravská plynárenská a.s. VTL plynovody a RS Z předávací stanice Děhylov vedou dvě trasy VTL plynovodů: -jižní trasa VTL 612097, DN500, přes Krásné Pole, Velkou Polom, Hrabyni, jihozápadním okrajem Opavy Vávrovic,
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
165
-severní trasa začíná v blízkosti VTL/STL/NTL RS Bobrovníky, kde na VTL 61221, DN500, vycházející z VTL/STL RS Děhylov, je napojen VTL 652046, DN300, ten tvoří východní obchvat města Hlučína a dále jako VTL 653005, DN300 (severní obchvat Hlučína) dále směrem na Kozmice jako VTL 653161, DN 300. Severně od obce Kozmice vedou v souběhu VTL 65305, DN 300 a VTL 652150, DN 500 na Dolní Benešov, Kravaře, severní obchvat Opavy. Přehled VVTL a VTL plynovodů v řešeném území, správy ORP Hlučín. Předmětným územím Hlučínska vedou následující plynovody VVTL a VTL: -VVTL 611001, DN 700, Hrušky-Děhylov, do VVTL/VTL Děhylov -VTL 61221, DN 500, z VVTL/VTL Děhylov, vede územím Borovníků, směrem na Petřkovice, kde přechází na VTL 612024, DN 300, -VTL 6121021, odbočka z VTL 61221, DN 500, směr Jasénky, -VTL 612125, DN 100, je napojen na VTL 61221, DN 500, v blízkosti VTL/STL RS Bobrovníky, vede do VTL/STL RS Hošťákovice, -VTL 612126, DN 100, z VVTL/VTL Děhylov, směr VTL/STL RS 6102156 Martinov26.dubna, -VTL 612097, DN 500, z VVTL/VTL Děhylov směr Plesná, -VTL 612145, DN 300, z VVTL/VTL Děhylov, směr Ostrava-Mariánské hory, -VTL 612128, DN 100, odbočka z VTL 61221, DN 500, pro VTL/STL RS Ludgeřovice 2, -VTL 613062, DN 100, odbočka z VTL 61221, DN 500, pro VTL/NTL RS Ludgeřovice 1, -VTL 652046, DN 300, odbočka z VTL 61221, DN500, jihovýchodní obchvat města Hlučín, -VTL 65305, DN 300, navazuje na VTL 652046, severní obchvat města Hlučín, -VTL 652098, DN 150, odbočka z VTL 652046, DN 300, pro VTL/STL/NTL RS Hlučín 1, -VTL 652072, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS Cihelny, -VTL 652106, DN 100, odbočka z VTL 652072, DN 100, pro VTL/STL RS PERAS, -VTL 65332, DN 150, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS ZZN, -VTL 65331, DN 150, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL/NTL RS Hlučín 2-OKD, -VTL 652127, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS Darkovice, -VTL 653161, DN 300, navazuje na VTL 65303, DN 300, směrem do Kozmic, dále opět VTL 65305, DN 300, -VTL 652150, DN 500, z VVTL/VTL Děhylov, západní obchvat města Hlučín, směr Kozmice, -VTL 653161, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS Kozmice, -VTL 652150, DN 500, v souběhu s VTL 65305, DN 300, od Kozmic, dále jako VTL 65005, DN 300 a VTL 65305, DN 300, severní obchvat Opavy, -VTL 65057, DN 150, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL/NTL RS Dolní Benešov U nádraží a pro MSA, -VTL 652108, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS 65153 Bohuslavice, -VTL 65132, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL/NTL RS Dolní BenešovOsada míru 2. Mimo řešené území vede VTL 652126, DN 150, z něhož je napojena VTL/STL RS Chuchelná, z této RS jsou napojeny plynovodem STL obce Bělá a Píšť. Přehled regulačních stanic plynu a jejich napojení na VTL v řešeném území správy ORP Hlučín. Předávací stanice Děhylov, 100.000m3/hod, napojena na VVTL Hrušky. Regulační stanice VTL/STL RS Děhylov, 1200m3/hod, napojena na VTL 652150, DN500, z ní je napojen STL plynovod pro obce Děhylov, Dobroslavice, Holešovice. Regulační stanice VTL/STL RS Bobrovníky, 1200m3/hod, napojena na VTL 61221, DN500, z ní je napojen STL plynovod pro Hlučín-Bobrovníky. A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
166
Regulační stanice VTL/NTL RS Ludgeřovice 1, 2000m3/hod, napojena na VTL 61362, DN100, z ní je napojen NTL plynovod pro obce Ludgeřovice-jih a Petřkovice. Regulační stanice VTL/STL RS Ludgeřovice 2, 1200m3/hod, napojena na VTL 612128, DN100, z ní je napojen STL plynovod pro obce Ludgeřovice-sever, jih a Markvartovice. Regulační stanice VTL/STL RS, Hlučín 1, 3000m3/hod, napojena na VTL 65298, DN150, z ní je napojen STL plynovod pro město Hlučín-jih, jihozápad, Hlučín-Vráblovec. Regulační stanice VTL/NTL RS, Hlučín 1, 2000m3/hod, napojena na VTL 65298, DN150, z ní je napojen NTL plynovod pro město Hlučín-jihovýchod. Regulační stanice VTL/STL RS, Hlučín 2-OKD, 3000m3/hod, napojena na VTL 65331, DN150, z ní je napojen STL plynovod pro město Hlučín-sever, obec Darkovičky. Regulační stanice VTL/NTL RS, Hlučín 2-OKD, 2000m3/hod, napojena na VTL 65331, DN150, z ní je napojen NTL plynovod pro město Hlučín-sever. Regulační stanice VTL/STL RS Darkovice, , 3000m3/hod, napojena na VTL 652127, DN100, z ní je napojen STL plynovod pro obce Darkovice, Hať, Šilheřovice, Vřesina, Závada. Regulační stanice VTL/STL RS Kozmice, 1200m3/hod, napojena na VTL 6, DN100, z ní je napojen STL plynovod pro obec Kozmice. Regulační stanice VTL/STL RS 65153 Bohuslavice, 1200m3/hod, napojena na VTL 652108, DN100, z ní je napojen STL plynovod pro obec Bohuslavice. Regulační stanice VTL/NTL RS Dolní Benešov U nádraží, 900m3/hod, napojena na VTL 65057, DN150, z ní je napojen NTL plynovod pro město Dolní Benešov. Regulační stanice VTL/STL RS Dolní Benešov MSA, 2500m3/hod, napojena na VTL 65057, DN150, z ní je napojen STL plynovod pro MSA Dolní Benešov. Regulační stanice VTL/STL/NTL RS Dolní Benešov Osada míru 2, 1200m3/hod kombinovaně, napojena na VTL 65132, DN100, z ní je napojen STL plynovod pro Dolní Benešov-Zábřeh. Regulační stanice VTL/STL RS 65145 Chuchelná, 3000m3/hod, napojena na VTL 652126, DN150, z ní je napojen STL plynovod pro obce Chuchelná, Bělá, Píšť.. Místní plynovodní sítě v řešeném území správy ORP Hlučín Obce v řešeném území správy ORP města Hlučína jsou plošně plynofikovány. Město Hlučín, město Dolní Benešov, obec Ludgeřovice jsou provozovány v tlakových hladinách sítí jak STL, tak sítí NTL, všechny ostatní obce jsou plošně plynofikovány v tlakové hladině STL. Dle údajů ČSÚ z r. 2001, při SLDB (sčítání lidu, domů, bytů), jsou následující informace zapojení plynu do bytů na počet obyvatel v % (data ze SLBD z roku 2011 nejsou ještě k dispozici): Obec
počet obyvatel 2001
Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín, vč. Darkoviček a Bobrovníků
Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť
počet obyvatel 2010
%
705 1568 1217 644 694 4365 2564
669 1661 1288 679 747 4184 2564
91,9 81,7 87,1 81,1 81,7 95,0 86,2
14201 1807 4592 1769 2097
14258 1824 4734 1879 2106
93,6 89,5 90,3 83,3 84,5
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
167
Šilheřovice Vřesina Závada
1516 1315 576
1603 1482 574
75,6 84,0 93,4
Aktuální potřeby plynu pro novou bytově-komunální výstavbu v jednotlivých obcích ORP Hlučín budou zajišťovány rozšiřováním místních sítí v souladu se zpracovanou ÚPD. Záměry na rozšíření místních plynovodních v jednotlivých obcích se vzhledem k jejich lokálnímu významu neuvádějí. Degazační plynovodní síť. V předmětných obcích území správy ORP Hlučín se nenachází. Širší vztahy Potřebu zemního plynu ve správním obvodu ORP Hlučín zajišťuje transitní VVTL 611001, DN 700, z Hrušek do Děhylova.
Rozvojové tendence: Distribuční soustava VVTL PZ10 - koridor propojovacího plynovodu VVTL DN 500 Děhylov - Hať - státní hranice ČR / Polsko Navrhovaný koridor má počátek v areálu kompresorové stanice Děhylov, mezi Děhylovem a Kozmicemi a pokračuje v souběhu se stávajicim VTL plynovodem DN 500 Děhylov – Kozmice směrem k silnici I/56. Za přechodem silnice I/56 v Kozmicich koridor opouští společnou trasu a lomí se východním směrem k samotě Vařešinky. Dale pokračuje na severovýchod, obchází západně obce Darkovice a Darkovičky a od obce Hať je veden severním směrem až ke státní hranici. Šířka koridoru se stanovuje na 400 m v celém úseku. PZ2 – VVTL plynovod DN 700, PN63 Příbor (Libhošť) – Děhylov Koridor pro zdvojeni VVTL plynovodu DN 700, PN63 začíná v areálu nově navrhované kompresorové stanice Libhošť (viz PZ12) a v celém useku až do Děhylova respektuje trasu stávajícího VVTL plynovodu. Koridor směřuje nejprve severním směrem, obchazí obce Bartošovice a Studénku. Na území Bílova se lomí k východu, podchazí silnici II/464 a za přechodem silnice III/46416 na území Bravantic se vrací do severního směru. Po zemědělské půdě a částečně lesním porostem obchazí obce Olbramice, Zbyslavice a Dolní Lhotu. Po přechodu silnice I/11 na uzemí Velké Polomi se prudce lomí k východu k areálu kompresorové stanice Děhylov. Šířka koridoru se stanovuje na 400 m v celém úseku.
Zásobování teplem Současný stav: Základní rozdělení tepelných zdrojů je podle jejich výkonu a použitelného paliva. Různosti zástavby odpovídají i odlišné systémy vytápění. Zvláště velké spalovací zdroje s výkonem nad 50 MW nejsou ve správním území ORP Hlučín provozovány.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
168
Ve městě Hlučín jsou zastoupeny takřka všechny druhy vytápěcích soustav i způsobů vytápění, od lokálních topidel, domovních a blokových kotelen, po kotelny I.kategorie, s tepelným výkonem nad 3,5 MW. Objekty občanské vybavenosti - školy, školky, společenské domy, obchody apod., jsou vytápěny samostatnými kotelnami. Rodinné domy jsou většinou vytápěny ústředním vytápěním tepelného výkonu do 30kW, byty v bytových domech jsou vytápěny lokálními topidly, etážovým vytápěním, domovními blokovými kotelnami, nebo jsou bytové domy napojeny na CZT. Pro obce, spadající do správního území města Hlučína, je charakteristický decentralizovaný systém vytápění, s individuálním vytápěním rodinných domů. Základním palivem po výrobu tepla a ohřev teplé užitkové vody je zemní plyn, zřídka elektrická energie, někde ještě tuhá paliva. Soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT), ve smyslu platné ČSN 38 3350, podle které lze označit za součást CZT takovou kotelnu, která svými venkovními rozvody (teplovodními, parovodními) zásobuje teplem alespoň dva objekty, je ve městě Hlučíně provozována společností TEPLO Hlučín, s.r.o. Současně provozovaný systém CZT a systém blokových kotelen je vyhovující. V současné době zajišťuje společnost TEPLO Hlučín, s.r.o. komplexní provozování 14 tepelných zdrojů v Hlučíně s celkovým instalovaným výkonem 17,00 MW. Název zdroje 1 kotelna OKD 2 kotelna Dukelská 3 kotelna Cihelní 4 kotelna Zahradní 5 Dětská rehabilitace 6 Sportovní hala 7 MěÚ Hlučín 1. 8 MěÚ Hlučín 2. 9 ZŠ Dr. M. Tyrše 10 Gymnázium Hlučín 11 Domov U Jezera
Instalovaný výkon 5,85 MW 5,55 MW 2,54 MW 1,11 MW 0,13 MW 0,15 MW 0,24 MW 0,09 MW 0,60 MW 0,44 MW 0,30 MW
Vlastník Teplo Hlučín Teplo Hlučín Teplo Hlučín Teplo Hlučín Město Hlučín Město Hlučín Město Hlučín Město Hlučín Město Hlučín MS kraj MS kraj
Zajišťuje provoz 55 objektových předávacích stanic umístěných jak v bytových domech, tak i budovách podnikatelské sféry. Kromě uvedených kotelen, provozovaných společností území Hlučína provozovány kotelny:
TEPLO Hlučín s.r.o., jsou na
Kotelna Cihelna – tuhá paliva, Kotelna Dřevařské závody – tuhá paliva,dřevo, Kotelna Marius Pedersen (odvoz odpadů) – tuhá paliva, Kotelny Kasárna, Finanční úřad a úřad práce, Poliklinika, Učiliště, Nový Domov důchodců, Peras, OV-Jasénky, Hotel Kosmos – ZP. Ve městě Hlučín je rovněž provozován systém decentralizovaného vytápění domovními kotelnami v rodinných domech (ZP) a samostatnými blokovými domovními kotelnami v obytných domech a v objektech občanské vybavenosti a podnikatelské sféry (ZP, tuhá paliva). Ve městě Dolní Benešov je největším zdrojem tepla výtopna podniku MSA a.s., tepelného výkonu 17 MW, která v minulosti dodávala teplo i mimo závod, do bytové a občanské výstavby v centru obce. V roce 1996 byla horkovodní přípojka včetně předávacích stanic
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
169
zrušena, v oblasti zásobování teplem se začaly prosazovat tendence decentralizované výroby tepla i uvnitř závodu.
Rozvojové tendence: Pro výrobu tepla využívat především ušlechtilých paliv (ZP, elektrická energie, LTO). Doporučuje se řádné zateplení vytápěných objektů. Bytová zástavba ve městech, v obcích s bytovými domy, systém CZT Z ekologického hlediska se jedná o dodávku tepelné energie, která v místě spotřeby nezatěžuje ovzduší škodlivými emisemi, s potrubním rozvodem tepelné energie který nemá žádné škodlivé vnější vlivy. Z ekonomického hlediska je vyšší investiční náročnost rozvodu tepelné energie vyvážena úsporou paliva při výrobě tepelné energie v kombinovaném cyklu, spolu s nižší potřebou instalovaného výkonu než u jednotlivých kotelen, při využití nesoučasnosti odběrů a setrvačnosti sítě. Pro nové podnikatelské aktivity mimo dosah CZT se doporučuje kombinovaná výroba tepelné energie a elektrické energie v plynových kogeneračních jednotkách (KJ) s minimálními ekologickými dopady a maximální efektivností provozu. Zástavba RD v obcích Pro rodinnou zástavbu je preferováno využití zemního plynu v lokálních tepelných zdrojích, s doplňkovým využitím el.energie. Doporučuje se využívat smíšeného (hybridního) elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a tepelných čerpadel, využití energetického potenciálu sluneční energie pro otop a přípravu TUV. Širší vztahy Zvláště velké ani velké spalovací zdroje s výkonem nad 5 MW (mimo kotelny Dukelská a OKD), nejsou ve správním obvodu ORP Hlučín provozovány. Soustava centralizovaného zásobování teplem města Hlučín, jak provozována společností TEPLO Hlučín s.r.o. je vyhovující.
Spoje Současný stav: Veřejná pevná telefonní síť Ve správní území ORP města Hlučín je v současné době je telekomunikační síť plně digitalizována. Digitální síť v řešeném území Hlučínska je tvořena digitálními řídícími ústřednami typu HOST, na které se připojují vedlejší účastnické rozvaděče typu RSÚ, ALCATEL S12, v případě obcí Bělá a Kozmice se jedná o ústředny typu AZT. Propojení mezi HOST s vedlejšími účastnickými rozvaděči je provedeno dálkovými optickými kabely (DOK), Všechny telefonní ústředny jsou ve správě Telefonica O2 a.s. V okrese Opava jsou řídící digitální ústředny HOST vybudovány v Opavě a v Hlučíně. Meziměstské spojení ústředen HOST zajišťuje tranzitní digitální ústředna v OstravěMariánských Horách.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
170
Řešeným územím ve správě ORP ve správě ORP města Hlučín jsou vedeny dálkové optické kabely (DOK), ty jsou zaústěny do automatické telefonní ústředny (ATÚ) HOST Hlučín. Jedná se následující kabely: DOK Hlučín - Opava, prochází obcemi Kozmice, Dolní Benešov, Zábřeh, Kravaře, DOK Hlučín - Ostrava Poruba, DOK Hlučín - Ostrava, prochází územím Bobrovníků, Hošťálkovic, DOK Hlučín - Nový Bohumín, vede územím Darkoviček, DOK Brno- Ostrava-Český Těšín, prochází mimo zastavěné území Děhylova (odbočka pro předávací stanici plynu Děhylov), Řešeným územím Hlučínska, obcemi Zábřeh, Dolní Benešov, Kozmice, Hlučín (mimo ATÚ Hlučín), vede trasa dálkového optického kabelu DOK Ústí n/L – Ostrava, do TTO OstravaMar.Hory. Veřejná mobilní telefonní síť Pokrytí řešeného území signály jednotlivých provozovatelů sítí (síť T-Mobile, Telefonica O2, Vodafone) v obytných lokalitách závisí především na konfiguraci terénu a dalších místních podmínkách (stínění objekty), obecně je velmi dobrý. Kapacitně pevná i mobilní síť pokrývá současné požadavky na elektronické komunikační služby obyvatelstva a podnikatelské sféry, s dostatečnou rezervou i pro výhledové období. V území ORP Hlučín je zajištěna také dostupnost mobilních sítí všech operátorů. Radiokomunikační služby. Tyto služby zahrnují šíření programu rozhlasu a televize, přenos místních, meziměstských i mezinárodních telefonních hovorů, TELEFAX, POSTFAX, INTERNET, inspekční činnost apod. Z podkladů Českých radiokomunikací a.s., Hošťálkovice vyplývá, že nad řešeným územím prochází následující radioreléové trasy, kterými zajišťují přenos TV, R a datových signálů: Hošťálkovice - Bobrovníky - Hlučín, ochranné pásmo OP 50m, který je v Hlučíně směrován do tří tras: Hlučín - Markvartovice, Hlučín - Kravaře, Hlučín - Opava. V obci Dobroslavice je vybudována radioreléová stanice RKS Dobroslavice, ze které vedou trasy RR spojů na Hlučín, Nový Bohumín, Orlová, Hošťálkovice, Havířov, Šalomouna, Lysá Hora, Mošnov, Veselský kopec, Praděd, Krnov. RR trasa TV Hošťálkovice - TV Praděd v řešeném území prochází obcemi Hlučín Bobrovníky, Děhylov, Dobroslavice, její OP je 50m. RR trasa TV Hošťálkovice - Krnov v řešeném území prochází obcemi Hlučín - Bobrovníky, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Zábřeh, její OP je 50m. RR trasa TV Hošťálkovice - Josefovice v řešeném území prochází obcemi Hlučín Bobrovníky, Děhylov, Dobroslavice. RR trasa TV Hošťálkovice - Velká Polom v řešeném území prochází obcemi Hlučín Bobrovníky, Děhylov, Dobroslavice. RR trasa TV Hošťálkovice - Pustá Polom v řešeném území prochází obcemi Hlučín Bobrovníky, Děhylov, Dobroslavice.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
171
RR trasa TV Hošťálkovice – Martinov Bobrovníky.
v řešeném území prochází obcemi Hlučín -
Příjem rozhlasu a televize je zajišťován společnými televizními anténami, satelity a kabelovou televizí. Je na dobré úrovni. Rozhlasové vysílání je zajišťováno v pásmech DV, SV a VKV. Televizní vysílání je je zajišťováno vysílači Praděd, Hošťálkovice a Lysá Hora.
Rozvojové tendence: Významnější záměry na rozvoj elektronických komunikačních služeb v území nebyly zjištěny. Další rozvoj těchto služeb na pevné a mobilní komunikační síti bude zaměřen především na proces zkvalitňování služeb.
Širší vztahy: Řešené území správního obvodu ORP Hlučín, okresu Opava, přísluší telekomunikačně do tří uzlových telekomunikačních obvodů (UTO). Jsou to UTO Opava, UTO Nový Jičín (pro oblast Vítkova) a UTO Ostrava. UTO Ostrava napojuje místní telefonní obvod (MTO) Hlučín. UTO Opava napojuje místní telefonní obvod (MTO) Dolní Benešov, Zábřeh Bolatice. Všechny tyto UTO jsou napojeny na tranzitní telefonní ústředna (TTO) Ostrava, a Brno a tím je zajištěn styk se 158 UTO v České republice a styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy. Řešeným územím správního obvodu ORP Hlučín jsou vedeny dálkové optické kabely přenosové sítě Telefónica O2 Czech Republic, a.s., které napojují jednotlivé digitální ústředny (RSU) na hostitelské ústředny v Hlučíně a Opavě s propojením na tranzitní ústřednu v Ostravě, která zajišťuje meziměstský a mezinárodní telefonní styk. 9. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A OBYVATELSTVO
Úvod Prezentované datové podklady vycházejí ze standardních tabulek pro ÚAP publikovaných Českým statistickým úřadem (příloha xls), jsou však doplněny s ohledem na potřebnou podrobnost poznání jevů a procesů v území a to především dlouhodobějšími časovými řadami a územně širším srovnáním nezbytným pro hodnocení a klasifikaci jevů. Dostupná data: Definitivní data ze sčítání 2011, předběžná data ze sčítání 2011, evidence obyvatel obcí, průběžná evidence obyvatel obcí podle ČSÚ – nejnovější data z roku 2013. Z prognózy demografických a sociálně ekonomických podmínek a změn by mělo být vycházeno při stanovení potřeby – optimálního rozsahu návrhu nových ploch pro zástavbu, technickou infrastrukturu a sociální vybavenost. Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází z § 55 odst. 3 stavebního zákona. Výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu by měl být proveden na základě adekvátního odborného zdůvodnění. Tato kvantifikace by měla omezit nadměrné návrhy nových ploch pro bydlení, zhoršující urbanistickou ekonomii využití území, což je v současných územních plánech poměrně častý jev. Do značné míry tak nahrazuje absenci účinných ekonomických
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
172
nástrojů regulujících využití území (daně z nemovitostí, poplatku za vynětí pozemků z půdního fondu nebo jejich zhodnocení). U některých obcí, zejména s výraznou rekreační funkcí, je pak potřeba vnímat, že počet přítomných obyvatel výrazně kolísá v čase (například podle průběhu rekreační sezóny). Optimálním stavem je mírný růst či alespoň dlouhodobá stagnace počtu obyvatel obcí, tj. vývoj bez výraznějších zvratů. Nadměrný růst či pokles počtu obyvatel vyvolává tlak na občanské vybavení, efektivnost jeho využití či potřebu investic ve vazbě na veřejné zdroje. To se týká především školství. Vývoj věkové struktury obyvatel je pod obecným tlakem stárnutí populace v celé ČR a to v dlouhodobém trendu, podobně z dlouhodobého pohledu je pravděpodobný pokles počtu obyvatel ČR. Krátkodobé zlepšení demografického vývoje po r. 2000 bylo prvotně zapříčiněno vychýlenou věkovou strukturou a makroekonomickým vývojem (vysoké kladné saldo migrace ze zahraniční), nikoliv výraznější změnou populačního klimatu. Na vývoj počtu obyvatel v obcích ČR má v současnosti vliv především migrace – přitom migrují zejména mladé rodiny. Projekce počtu obyvatel ČSÚ (r. 2013) do roku 2101 pro Moravskoslezský kraj, uvažuje s migrací a celkovým poklesem počtu obyvatel v kraji o 20% (do roku 2051). Tento pokles je nejvyšší ve srovnání s jinými kraji ČR, při průměru poklesu v rámci celé ČR o 5%.
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel SO ORP Hlučín (jeho obcí) ovlivňují především následující faktory : • • • • •
Geografická poloha regionu V ČR, u hranic s Polskem se specifickým historickým vývojem. Součást průmyslové a silně urbanizované Ostravské aglomerace. Preference bydlení ve kvalitním, atraktivním prostředí, mnohé obce úspěšně rozvíjejí rekreační funkce. Tradice rodinného života, promítající se i do oblasti bydlení, výrazná soudržnost obyvatel obcí. Migrace mladých a vzdělaných lidí z regionu, často do atraktivních měst (Praha, Brno), je výrazným trendem, který je doplněn projevy suburbanizace u vybraných obcí.
Tab. 2. Dlouhodobý vývoj počtu bydlících obyvatel obcí SO ORP Hlučín Počet bydlících obyvatel Územní jednotka Sčítání název obce 1869 1910 1930 1950 1991 2001 2011 7 565 10 076 10 674 8 896 10 302 10 230 10 436 ČR 463 727 240 086 215 060 560 SO ORP 17 404 22 633 26 215 26 872 39 466 39 793 39 466 Bělá 336 406 476 504 724 705 661 Bohuslavice 1 094 1 177 1 273 1 204 1 499 1 568 1 621 Darkovice 499 872 1 003 1 090 1 177 1 217 1 272 Děhylov 439 710 765 673 678 645 664 A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
2014 2016 10 512 10 553 419 843 40 284 40 247 668 660 1 681 1 711 1 343 1 366 679 710 173
745 756 Dobroslavice 379 546 509 380 672 694 751 Dolní 4 116 4 056 Benešov 2 240 2 438 2 694 2 610 4 368 4 370 4 131 2 546 2 571 Hať 1 352 1 780 1 960 2 119 2 474 2 564 2 516 Hlučín 4 711 5 729 6 685 7 191 14 390 14 346 13 917 14 042 14 020 1 881 1 888 Kozmice 905 1 070 1 252 1 306 1 815 1 811 1 761 4 777 4 794 Ludgeřovice 1 471 2 780 3 916 4 065 4 505 4 595 4 650 Markvartovi1 933 1 970 ce 650 1 059 1 335 1 288 1 691 1 770 1 827 2 104 2 115 Píšť 1 270 1 629 1 689 1 693 2 094 2 097 2 070 1 595 1 585 Šilheřovice 1 311 1 483 1 564 1 547 1 554 1 520 1 601 1 580 1 602 Vřesina 368 506 670 796 1 261 1 315 1 450 583 592 Závada 379 448 424 406 564 576 574 zdroj: ČSÚ, sčítání lidu, aktualizováno v r. 2016, vlastní výpočty Pro hodnocení vývoje počtu obyvatel byla použita upravená 7 bodová hodnotící stupnice, zohledňující negativnější vývoj počtu obyvatel v celé ČR (podobně jak u ÚAP MSK, aby byla zajištěna lepší porovnatelnost přístupů a hodnocení), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Tab. 3. Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel v období 2004-2013 hodnocení 1 2 3 4 5 6 7 větší -15% nebo 9% až 3% až -3 až -9% až menší až změna počtu obyvatel rovno 14,9% 8,9% 2,9% - 3,1% než -15% -9,1% v desetiletém období 15% Tab. 4. Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Hlučín v desetiletém období 2006-2015 (začátek roku 2006 až konec roku 2015, zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)
Územní jednotka SO ORP Hlučín Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice
Změna počtu obyvatel v letech 2006-2015 Hodnoce Expertní % ní pro korekce abs. ÚAP hodnocení 4 4 777 1,96% 5 5 -40 -5,71% 3 3 129 8,15% 2 2 135 10,97% 2 2 81 12,88% 3 3 51 7,35% 5 5 -160 -3,80% 4 4 17 0,67% 4 3* -181 -1,27% 3 3 90 5,01% 3 3 163 3,52% 2 2 181 10,12% 4 4 21 1,00% 4 4 35 2,26%
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Hodnocení 2004-2013 Stav Změna hodnocení 2006-2015 4 0 5 0 3 0 2 0 3 1 2 -1 5 0 4 0 3* 0 3 0 3 0 2 0 4 0 3 -1
174
Vřesina Závada
261 19,46% -6 -1,00%
1 4
2* 4
2* 4
0 0
*zeleně označeno zlepšení, červeně zhoršení V tabulce č. 4. je provedeno vyhodnocení vývoje počtu obyvatel použité pro výsledné hodnocení pilíře soudržnosti obyvatel území. Je zvoleno desetileté období (začátek roku 2004 až konec roku 2013). Tento přístup by měl být uplatněn i v další aktualizaci. Zvolené desetileté období zaručuje značnou robustnost údaje, není ovlivněn pouze krátkodobou změnou, která může být do značné míry náhodná, především u malých obcí. V posledním sloupci je v rámci expertní korekce hodnocení provedeno zhoršení výsledného hodnocení na horší hodnotu 2 u Vřesiny. Důvodem je značný absolutní rozsah růstu, překračující rovnovážný vývoj problematický zejména z hlediska soužití nových obyvatel obce. Celkové hodnocení vývoje v obci Vřesina zůstává dobré, otázkou je zda prolongace rychlého růstu je však žádoucí.
Obce SO ORP Hlučín – relativní změna počtu obyvatel v období 200620015
Vývoj počtu obyvatel v posledních letech ve SO ORP Hlučín je podobný jako v celé ČR, počet obyvatel ve městech klesá (Hlučín, Dolní Benešov), ve SO ORP Hlučín obecně posilují
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
175
příměstské, dopravně a rekreačně atraktivní obce kde se koncentruje i nová bytová výstavba. Příznivou skutečností je mírný růst počtu obyvatel, gradující v roce 2010. Vazba migrace a obytné atraktivity území je u většiny obcí výrazná. Obytná atraktivita měst a obcí je patrná především z obvyklých (tržních) cen bydlení – především bytů, pozemků, rodinných domků, místně obvyklého nájemného. Tržní ceny (hlasování peněženkami) přesně odrážejí preference „spotřebitelů“, obecná očekávání i stav trhu a mají svůj odraz v demografickém vývoji - migraci. Migrace přitom dominantně neprobíhá za levným bydlením (Ostravsko), ale za dobrými podmínkami zaměstnanosti (např. Praha a okolí). Stále více i pro obce v ČR platí, že cestou ke stabilizaci obyvatel nejsou levné byty (bydlení), ale zejména nabídka atraktivních pracovních míst, eventuálně vysoká kvalita obytného prostředí (např. u rekreačních obcí). Z poklesu počtu obyvatel v Ostravě, menší míře i v Hlučíně a Dolním Benešově těží některé obce v okolí (např. Dobroslavice, Markvartovice, Šilheřovice, Vřesina, Darkovice, Děhylov). Tento proces je možno nazvat suburbanizační tendencí Hlučína a zejména Ostravy, který se projevuje v mnoha příměstských regionech. Pokles počtu obyvatel ve městech je do určité míry přirozeným procesem, navazujícím na jejich velmi prudký růst do r.1980, koncentraci státem dotované bytové výstavby v těchto městech. Zejména velká sídliště „uvolňují“ sociálně mobilní rodiny, migrující z těchto sídlišť, hledající kvalitnější bydlení, které obvyklé nachází v okolních obcích. V rámci SO ORP nemá tento proces s ohledem na vlastní velikost Hlučína, jeho sídlišť a orientaci, intenzitu bytové výstavby v širším regionu nadměrný charakter. Proces suburbanizace, nemá v SO ORP Hlučín výraznější intenzitu.
Předpoklady vývoje počtu obyvatel V následujícím období je možno očekávat stagnaci až mírný růst počtu obyvatel ve SO ORP Hlučín. Otázkou zůstává vývoj v jednotlivých obcích. Počet obyvatel v Hlučíně se bude s mírnými výkyvy blížit počtu cca 14300 obyvatel v roce 2015/2020. Tlak na pokles počtu obyvatel se zřejmě projeví v Bělé, Dolním Benešově, Píšti, Hati, Kozmicích. Tyto poklesy počtu obyvatel budou většinou mírné, výjimku představuje obec Bělá, jejíž vývoj počtu obyvatel je obtížně předvídatelný. Řada impulsů může vývoj v jednotlivých obcích zlepšit či zhoršit (příprava ploch pro novou bytovou výstavbu, vývoj dopravního napojení, zájem investorů a hromadné bydlení apod.). Výhled vývoje počtu obyvatel obcí SO ORP je uveden v následující tabulce (očekávaný maximální a minimální počet obyvatel v jednotlivých obcích včetně počtu trvale obydlených bytů a druhého bydlení). Tento výhled je odborným odhadem dalšího vývoje, jak již bylo uvedeno - v územním plánu obcí by měla být dále upřesněna bilance potřeb bytové výstavby (včetně její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení v obci a i vlastní předpoklady řešeného území). Tab. 9.5. Orientační bilance obyvatelstvo – bydlení - spádový obvod ORP Hlučín Územní jednotka název obce
bydlících obyvatel stav
max.
min.
trvale obydl byty stav
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
max.
min.
druhé bydleníjednotek stav výhled
176
2007 A B 10 287 ČR 189 SO ORP 39 860 Bělá 693 Bohuslavice 1 607 Darkovice 1 260 Děhylov 664 Dobroslavice 727 Dolní Benešov 4 203 Hať 2 539 Hlučín 14 232 Kozmice 1 793 Ludgeřovice 4 683 Markvartovice 1 840 Píšť 2 090 Šilheřovice 1 587 Vřesina 1 359 Závada 583
2020 c 10 500 000 40 820 710 1 670 1 350 720 780 4 200 2 550 14 400 1 820 4 800 1 980 2 120 1 700 1 420 600
2020 d 10 350 000 39 800 680 1 620 1 300 680 750 4100 2 480 14 200 1 780 4 720 1 900 2 050 1 600 1 370 570
2007 e 3 921 794 14 249 218 517 413 247 263 1 576 893 5 310 623 1 672 583 730 547 443 214
2020 f 4 292 000 15 649 240 576 472 283 299 1 698 966 5 775 680 1 838 671 796 624 496 236
2020 g 4 247 000 15 342 231 561 457 271 290 1 668 945 5 715 668 1 814 646 775 594 481 227
2007 h
2020 i
806 900 883 400 1 300 1 600 17 21 40 50 27 35 94 99 105 110 114 145 84 101 338 442 53 65 144 177 56 67 74 88 58 69 21 30 26 30
Struktura obyvatel Na další vývoj počtu obyvatel města, ale i výrazné dopady v oblasti komunitního plánování (sociálně zdravotního systému) a školství, má velký vliv stav a vývoj věkové struktury. Věková struktura obyvatel je v ČR dlouhodobě pod obecným tlakem růstu podílu seniorů obyvatel v poproduktivním věku, přesněji obyvatel ve věku 65 let a starších. V následující tabulce jsou uvedeny parametry vyhodnocení stavu a vývoje věkové struktury obyvatel v letech 2001-2015 – indexu stáří. Tab. 10. Vývoj věkové struktury SO ORP Hlučín v letech 2001-2015 – index stáří (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Index Index Hodnoce Změna Hodnocení Index Hodnoce stáří ní stavu změny stáří ní stavu stáří 20122012-2015 1.3.2001 r.2012 r.2015 r. 2015 2015 r.2001 4 4 ČR 113,3 119,0 5,1% 85,4 2 5 5 MS kraj 112,5 121,5 8,1% 72,1 2 SO ORP Hlučín 4 4 112,3 118,0 5,1% 77,8 2 Bělá 6 7 106,3 136,1 28,1% 93,8 2 Bohuslavice 75,7 2 2 79,4 -4,6% 71,5 2 Darkovice 89,2 2 5 83,3 7,1% 78,5 2 Děhylov 6 28,1% 7 116,7 149,5 85 2 Dobroslavice 6 26,7% 7 105,3 133,3 91,6 2 Dolní Benešov 5 5 113,9 127,2 11,7% 61,1 1 Hať 3 4 100,8 104,2 3,4% 71,1 2 Hlučín 6 5 117,2 132,3 12,9% 74,5 2
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
177
Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
121,8 131,1 88,4 111,8 90,8 87,8 78,9
112,7 130,4 91,4 118,5 98,8 76,6 85,0
4 6 2 4 2 2 2
-7,5% -0,5% 3,4% 6,0% 8,8% -12,8% 7,7%
1 3 4 4 5 1 5
86,6 101 81,9 87,9 72,8 77,4 78
2 3 2 2 2 2 2
Pro hodnocení vývoje indexu stáří byla použita 7 bodová hodnotící stupnice, hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR a tendenci vývoje (zhoršování věkové struktury – dlouhodobou použitelnost indexu). Index stáří je definován jako poměr počtu obyvatel v poproduktivním a předproduktivní věku. Tab. 11. Použité parametry hodnocení věkové struktury obyvatel hodnocení 1 2 3 4 5 hodnocení stavu menší >=70 >=100 >=110 >=120 indexu stáří než a a a a r.2015 a r. 2001 70 < 100 < 110 < 120 < 130 hodnocení menší >= -2% >= 2% >=7% >=7% a změny indexu než a a a < -2% -7% stáří 2012-2015 < 2% < 7% < 15%
6 >=130 a < 150 >=15% a < 25%
7 >=150 >=25%
Z dat je zřejmé, že vývoj věkové struktury je v obou městech SO ORP Hlučín extrémně nepříznivý, stav věkové struktury je nejhorší v Děhylově (kde došlo i k prudkému zhoršení) a podobně v Dobroslavicích je vykazováno výrazné zhoršení. Obě obce se stávají zřejmě sídly „suburbanizujících seniorů“. Pozitivní vývoj je zaznamenán zejména u Vřesiny a Kozmic a Bohuslavic. V další tabulce bylo u výsledné expertní korekce hodnocení přihlíženo i ke stavu věkové struktury v době sčítání a širším demografickým souvislostem (například u menších obcí může být věková struktura trvale ovlivněna alokací některých zařízení sociálně zdravotních služeb). Sociální zařízení s koncentrací starších občanů jsou soustředěny v Hlučíně. Tab. 12. Věková struktura SO ORP Hlučín – index stáří (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Expertní výsledná Hodnocení Hodnocení korekce hodnocení stavu změny 2012Hodnocení (průměru stavu a 2015 r. 2015 změny) r.2016 Ukazatel stavu r.2001 4 4 4 ČR 2 5 5 5 MS kraj 2 SO ORP Hlučín 4 4 4 2 Bělá 6 7 6 2 Bohuslavice 2 2 2 2 Darkovice 2 5 3 2 Děhylov 6 7 6 2 Dobroslavice 6 7 6 2 Dolní Benešov 5 5 5 1 Hať 3 4 4 2 Hlučín 6 5 6 2 Kozmice 4 1 3 2 Ludgeřovice 6 3 5 3
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
178
Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
2 4 2 2 2
2 2 2 2 2
4 4 5 1 5
3 4 3 2 3
Pro doplnění obrazu o diferenciaci věkové struktury je uveden i následující kartogram zobrazující podíl domácností jednotlivců – seniorů na celkovém počtu hospodařících domácností, dokumentující územní rozložení v rámci SO ORP ČR, stále ještě poměrně příznivé postavení SO ORP Hlučín jako celku. Kartogram 1. (zdroj: ČSÚ)
Podobně jako i u většiny jiných regionů, obcí je možno předpokládat dlouhodobý absolutní pokles počtu dětí, promítající se do poklesu počtu dětí ve školním věku a i potřeb kapacit škol. Tento pokles by pokračoval i při stagnaci či mírném růstu počtu obyvatel obcí. Opačným vývojem prochází skupina obyvatel v poproduktivním věku. V dlouhodobém výhledu podíl obyvatel nad 65 let dále poroste, což se projeví především v nárocích na sociálně zdravotní služby (v oblasti komunitního plánování, potřeby lokalizace specifických forem bydlení pro seniory). V současnosti pro tuto oblast neexistují obecné ukazatele potřeby kapacit, potřeby nových zařízení vyplývají především z konkrétní situace obcí, mikroregionů působnosti jednotlivých typů zařízení. Demografická specifika SO ORP a obcí V rámci tvorby ÚAP není potřebná a ani možná podrobná analýza všech demografických podmínek území, které mají pro dané území různý význam. Na druhé straně by neměla být opomenuta významná specifika území, která mají na soudržnost společenství obyvatel zásadní vliv a která je nezbytné zahrnout do výsledného expertního hodnocení podmínek území (zejména z regionálního hlediska).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
179
V rámci území SO ORP Hlučín je monitorováno 6 specifik: - Migrace - Vzdělanost - Střední délka života - Podíl dětí narozených mimo manželství (nově zařazeno v aktualizaci r. 2016) - Volební účast - Kriminalita ad) Migrace Dodnes se na stabilitě osídlení řešeného území projevuje skutečnost, že širší region Hlučínska výrazněji nezměnil svou původní populaci po II. světové válce. Dosídlení pohraničí - rozsáhlá migrace v padesátých letech minulého století, která vykazovala řadu problémů se řešeného území dotkla spíše „okrajově“. Z řady sociálně ekonomických charakteristik je však stále patrné, že území SO ORP je možno přiřadit spíše k migračně „stabilním“ územím (u většiny SO ORP v pohraničí ČR je tomu naopak, vyjma např. sousedního SO ORP Kravaře nebo SO ORP Jablunkov). Tato skutečnost se dodnes promítá do vyšší soudržnosti obyvatel území, zejména u vesnického obyvatelstva. Ad) Vzdělanost Obecně a dlouhodobě platí že region MS kraje vykazuje nižší úroveň vzdělanosti obyvatel v rámci srovnatelných velikostních kategorií obcí. Z následující tabulky je patrné. Že SO ORP Hlučín jako celek vykazuje výrazně nižší zastoupení obyvatel s vysokoškolským vzděláním a to jak ve srovnání s ČR tak i MS krajem. Tab. 13. Použité parametry hodnocení vzdělanosti obyvatel hodnocení 1 2 3 4 5 % osob se zákl. menší vzdělání na 15,0 až 17 až 19 až 21 až než populaci 15 a 16,9% 18,9% 20,9% 22,9% 15% více let
6
7
23 až 24,9%
25% a více
Tab. 25. Vybrané charakteristiky vzdělanosti obyvatel obcí SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011) Podíl osob se Podíl osob s Hodnocen vzděláním ukončeným í podílu Název územní Expertní základním (vč. vysokoškolským osob se jednotky neukončeného) na vzděláním na korekce zákl. populaci ve věku populaci ve věku 15 vzděláním 15 a více let (%) a více let (%) 3 3 Česká republika 17,6 12,5 4 4 Moravskoslezský kraj 19,6 11,2 SO ORP Hlučín 21,1 9,7 5 5 Bělá 4,9 7 7 26,2 Bohuslavice 5 5 21,2 7,9 Darkovice 6 6 24,3 8,0 Děhylov 13,8 15,4 1 1 Dobroslavice 14,7 19,9 1 1 Dolní Benešov 4 4 20,5 8,5 Hať 6 6 23,8 7,4
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
180
Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
20,5 19,7 19,9 22,2 23,4 23,5 23,3 23,7
10,7 8,0 10,9 8,2 7,2 9,4 11,1 5,7
4 4 4 5 6 6 6 6
4 4 4 5 6 6 5 7
Z dat je zřejmé, že vzdělanostní struktura obyvatel je na většině SO ORP Hlučín nepříznivá, příznivá je pouze u několika menších obcí (nad úrovni Moravskoslezského kraje i ČR). Hodnocení je využito pro celkové hodnocení hospodářského pilíře. Nejpříznivější vzdělanostní charakteristiku obyvatel vykazuje poměrně neobvykle obec – Dobroslavice a Děhylov. Na druhém konci hodnocení se nacházejí obce Bělá a Závada, které mají i nízký podíl VŠ vzdělaných osob. Město Hlučín má lepší vzdělanostní strukturu než celý SO ORP, avšak horší než průměr ČR a dokonce i MS kraje. Rekreační atraktivita a kvalita obytného prostředí je evidentně nejvýraznějším hodnotovým faktorem ovlivňujícím migraci vzdělanějších obyvatel (Dobroslavice, Děhylov). Obecně mají města výrazně vyšší podíl VŠ vzdělaných obyvatel a nižší podíl obyvatel se základním vzděláním, což neplatí u Dolního Benešova. Horší vzdělanostní struktura obyvatel je negativním faktorem ovlivňujícím zejména hospodářské podmínky území v SO ORP Hlučín. Ad) Střední délka života obyvatel Mezi sociodemografické ukazatele, ale i nepřímé ukazatele hygieny životního prostředí může být zařazen ukazatel střední délky života či přesněji naděje dožití mužů a žen, který je dostupný za správní obvody ORP. V letech 2007-2015 poskytuje srovnatelné údaje pro celou ČR. Naděje dožití (střední délka života) je ukazatel odvozovaný z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje pravděpodobný počet let, který se dožije x letá osoba pokud se nezmění podmínky (řád) vymírání. Velmi silnou, obecně uznávanou hypotézou je tvrzení, že průměrná délka života (naděje dožití) místních populací je ovlivněna stavem životního prostředí. Dlouhodobě se vedou diskuze o významu jednotlivých faktorů. V zásadě se uvádějí tři hlavní skupiny faktorů – životní způsob (zejména vlastní životospráva, stravovací zvyklosti, pracovní činnost), zdravotní péče a genetické předpoklady a vliv vlastního životního prostředí. Význam životního prostředí jako faktoru je odhadován max. na 1/3, spíše však nižší. V ČR je obecně nižší naděje dožití v severních a severozápadních Čechách, nejvyšší na jižní Moravě a ve východních Čechách. Vyšší naději na dožití vykazují vzdělanější obyvatelé žijící v úplných rodinách a ve velkých městech (s dostupnější a kvalitnější zdravotní péčí). Pozice SO ORP Hlučín z hlediska naděje dožití obyvatel je nepříznivá (r. 20112015). V rámci Moravskoslezského kraje se jedná o pozici za městem Opavou, avšak před Ostravou, v období 2011-2015 došlo k mírnému zlepšení z 163. místa na 152. místo v rámci 206 SO ORP v ČR. Naděje na dožití mezi muži a ženami se přitom regionálně liší. Tab. 15. Naděje dožití ve vybraných správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a Praze v období 2007-2011a 2011-2015 (zdroj: ČSÚ, pořadí určeno podle průměru muži a ženy 0 let) Pořadí Ženy SO ORP Muži z 206 SO
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
181
ORP ČR věk Hlučín (r.2007-2011) Hlučín (r.2011-2015)
0 73,1 73,9
45 29,7 30,8
65 14,2 14,8
0 79,7 80,9
45 35,7 36,5
65 18,3 18,7
163 152
Kartogram 2.
Interpretace prezentovaných hodnot není zdaleka jednoduchá. Na první pohled se nabízí hypotéza, že nižší naděje na dožití je u SO ORP Hlučín ovlivněna životním prostředím, dále pak horší vzdělanostní strukturou obyvatel (tj. vlastními specifiky chování populace), nepříznivými pracovními podmínkami u části zaměstnanců. Je na škodu, že tyto cenné výstupy ČSÚ nejsou dále podrobněji odborně vyhodnocovány jak s ohledem na očištění - například od vlivu vzdělanostní struktury, tak zejména nejsou v podrobnosti za obce. Podobně jako u řady dalších ukazatelů (zejména nezaměstnanosti) existuje potřeba prohloubení odborné interpretace, která by velmi pravděpodobně vedla k přesnějšímu vnímání těchto problémů v jednotlivých územích, lepší lokalizaci skutečně postižených území, identifikaci významu jednotlivých faktorů (např. včetně úrovně zdravotní péče). Ad) Podíl dětí narozených mimo manželství Výběr vhodného ukazatele postihujícího soudržnost obyvatel území – sociální situaci v rámci SO ORP je problematický. Často jsou například využívány ukazatele míry sociálních dávek. Problémem je, že se tyto transfery často mění s ohledem na politická rozhodnutí, mnohdy kopírují spíše hospodářskou situaci (nezaměstnanost). Z dostupných údajů byl vybrán poněkud atypicky údaj o podílu dětí narozených mimo manželství, který se v rámci testování ukázal poměrně výstižným indikátorem sociální situace SO ORP Hlučín.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
182
Tab. 16. Vývoj podílu dětí narozených mimo manželství v SO ORP Moravskoslezského kraje (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Hodnocení stavu 2000 2003 2005 2007 2009 2012 2015 r. 2015 4 Bílovec 21,3 32,8 35,5 41,5 49,5 45 48,4 5 Bohumín 27,9 33,3 42,1 41,0 47,4 53,4 56,9 6 Bruntál 40,1 46,5 53,6 55,4 63,1 63,4 66,4 3 Český Těšín 18,1 31,8 32,5 32,3 41,9 43 43,8 2 Frenštát p.R. 21,8 22,6 22,5 26,8 36,8 47,6 39,2 5 Frýdek-Místek 18,7 25,9 29,6 33,7 40,7 42,6 50,5 3 Frýdlant n. O. 18,0 17,1 27,4 25,8 30,6 37,9 42,5 5 Havířov 25,7 34,7 36,4 39,6 48,2 52,8 55,9 Hlučín 14,3 22,9 25,8 29,2 35 43,8 3 20,9 1 Jablunkov 2,7 10,6 16,4 20,7 26,2 31,4 33,8 6 Karviná 30,2 40,2 41,5 50,8 54,6 61,9 62,9 5 Kopřivnice 16,1 25,6 31,4 34,3 40,6 38,2 52,3 2 Kravaře 6,2 10,2 15,6 19,3 27,9 25,8 35,2 6 Krnov 33,4 45,6 49,8 50,7 55,0 61,8 63,8 4 Nový Jičín 22,2 31,5 37,0 37,2 38,5 45,1 48,4 4 Odry 33,5 34,9 39,7 42,9 50,0 51,8 48,1 4 Opava 16,0 23,3 30,2 32,9 34,9 43,3 45,7 5 Orlová 32,8 45,5 46,2 52,1 51,1 54,1 57,0 5 Ostrava 28,7 38,0 41,3 43,7 47,6 50,4 55,6 7 Rýmařov 38,0 45,2 50,0 56,6 59,4 64,6 74,1 2 Třinec 12,9 18,3 22,4 24,8 31,1 32,3 39,2 6 Vítkov 42,3 43,0 51,4 45,6 58,1 59,9 63,4 SM kraj32,3 35,9 38,4 44,7 46,4 49,5 medián 22,0 Pro hodnocení % změny podílu i stavu narozených mimo manželství byla použita 7 bodová hodnotící stupnice, hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR a tendenci vývoje (zhoršování ukazatele). Tab. 17. Použité parametry hodnocení stavu-podílu narozených mimo manželství v r.2015 Hodnocení 1 2 3 4 5 6 7 Podíl narozených menší rovno a 35 až 40 až 45 až 50 až 60 až mimo manželství než více než 39,9% 44,9% 49,9% 59,9% 69,9% r. 2012 35% 70% Interpretace prezentovaných hodnot podílu dětí narozených mimo manželství potvrzuje, že již výchozí pozice SO ORP Hlučín v roce 2000 a 2003 byla příznivá (v r. 2000 čtvrté nejlepší postavení mezi SO ORP v MS kraji, za SO ORP Jablunkov, Kravaře a Třinec). Cca 44% dětí narozených mimo manželství v SO ORP Hlučín v r.2015 je stále příznivou hodnotou na poměry ČR, i MS kraje. A to i přes to, že podíl děti narozených mimo manželství vzrostl v období let 2000 až 2015 cca 3 násobně. Tato skutečnost do značné míry souvisí s ekonomickou výhodností tohoto modelu partnerského soužití, zejména u nízkopříjmových skupin obyvatel. Je otázkou nakolik se však stává i standardním modelem rodinného A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
183
chování, zastaráním samotného modelu formalizovaného manželství a co bude znamenat pro vlastní soudržnost obyvatel území. Podle ČSÚ : „Z hlediska srovnání s ostatními zeměmi byl v České republice podíl dětí narozených mimo manželství mírně nad průměrem EU27, který v roce 2011 činil 39,5 % (v ČR 41,8 %). Nejméně dětí mimo manželství se v roce 2011 narodilo v Řecku (7,4 %), i zde se však jejich zastoupení pozvolna zvyšuje. Největší zastoupení dětí narozených nevdaným ženám v zemích Evropské unie bylo v Estonsku (59,7 %), kde se v posledních deseti letech tento podíl téměř nemění. Ještě více dětí mimo manželství se rodí na Islandu, kde se ze 100 narozených dětí v roce 2011 narodilo neprovdaným ženám 65. Mezi lety 1990 a 2012 se ve všech krajích podíly dětí narozených neprovdaným ženám významně zvýšily. Od roku 1990 se pořadí okresů z hlediska podílu dětí narozených mimo manželství změnilo, ale okresy s největším zastoupením mimomanželsky narozených jsou stále prakticky tytéž. Největší změna nastala v Hl. m. Praha, kterému v roce 1990 patřilo 17. místo a bylo tedy regionem s nadprůměrným podílem mimomanželsky narozených. V roce 2012 byl tento podíl však jeden z nejnižších a Hl. m. Praha mezi okresy patřilo až 70. místo. Podle některých studií se i děti narozené neprovdaným ženám rodí z nemalé části do fungujících rodin, v nichž rodiče nejsou sezdáni. Tuto skutečnost by podporovala i statistika dětí, u nichž nebyly v hlášení o narození uvedeny údaje o otci. Z toho, že je otec dítěte uveden na rodném listu, lze nepřímo odvozovat, že je také připraven se podílet na výchově dítěte. Od roku 2007 jsou k dispozici údaje o otci nikoli pouze u dětí narozených v manželství, ale u všech narozených dětí. Od té doby se podíl dětí s neuvedenými údaji o otci u dětí neprovdaných žen snížil z 28 na 21 %.“ Ad) Volební účast Volební účast občanů v jednotlivých druzích voleb a obcích je výrazně diferencovaná. Je otázkou, nakolik je odrazem soudržnosti obyvatel území, specifické sociální situace (například u větších měst) či lepšího kontaktu obecních zastupitelstev s občany u menších obcí. Tradičně vysoký zájem je o volby do poslanecké sněmovny, menší pak do obecních zastupitelstev, nejmenší do senátu. Velmi mírně vyšší volební účast v obcích SO ORP Hlučín jako celku je zřejmě odrazem specifik řešeného území, z územního hlediska ovlivněná nízkou volební účastí ve městech, zejména Hlučíně. Na druhé straně je patrná vysoká volební účast při volbách například v Děhylově, Závadě. Obtížně vysvětlitelná je nižší účast ve vedlejších Dobroslavicích. Tab. 18. Použité parametry hodnocení volební účasti obyvatel hodnocení 1 2 3 4 5 Průměrné % Větší 65,0 až 60 až 55 až 50 až osob účastnící se než 69,9% 64,9% 59,9% 54,9% voleb 70%
6
7
45 až 49,9%
Menší než 45%
Tab. 19. Volební účast v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: ČSÚ) Volby do Volby Hodnocení Volby do poslanecké obecních celkem sněmovny ČR r.2013 zastupitelstev Volby Výpočt Expertní Ukazatel Hlasující Účast voličů v % em úprava voliči Průměr 2013+2014+2010 Rok 2013 2013 2014 2010 A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
184
ČR 5 010 944 Moravskoslezský kraj 557 282 SO ORP Hlučín 19 747 Bělá 363 Bohuslavice 826 Darkovice 671 Děhylov 418 Dobroslavice 430 Dolní Benešov 1 919 Hať 1 171 Hlučín 6 640 Kozmice 984 Ludgeřovice 2 436 Markvartovice 971 Píšť 1 057 Šilheřovice 753 Vřesina 816 Závada 292
59,5 55,5 59,7 64,0 61,9 63,1 72,2 68,9 55,9 55,4 57,6 63,5 61,5 62,6 60,0 58,6 64,8 61,6
44,5 38,2 48,0 42,5 60,7 61,9 64,4 67,1 46,7 48,4 39,1 52,5 44,9 50,7 63,9 52,2 58,9 72,7
48,5 58,2 51,3 51,4 62,9 64,4 71,3 40,2 50,2 50,4 40,6 62,8 50,9 61,5 61,6 67,0 69,0 70,0
50,8 50,6 53,0 52,6 61,8 63,1 69,3 58,7 50,9 51,4 45,7 59,6 52,4 58,3 61,8 59,3 64,2 68,1
5 5 5 5 3 3 2 4 5 5 6 4 5 4 3 4 3 2
5 5 5 5 3 3 2 4 5 5 6 4 5 4 3 4 3 2
Kartogram 3.
Ad) Kriminalita Statistické údaje o úrovni kriminality v ČR jsou dostupné pouze za jednotlivé okresy nikoliv SO ORP nebo obce. O úrovni kriminality vypovídá zejména údaj o počtu zjištěných trestných činů spáchaných na 1000 obyvatel.Územní jednotkou s nejvyšší úrovní kriminality na 1000 obyvatel je dlouhodobě Praha (66 trestných činů/1000 obyvatel), následuje okres Ostrava
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
185
(55 trestných činů/1000 obyvatel), s odstupem třetí Most, čtvrté je pak Brno (47 trestných činů/1000 obyvatel) - vše pro rok 2013. Zjevnou skutečností je, že významnou roli v úrovni kriminality hraje velikost města, jeho obslužné funkce, atraktivita. Kriminalita roste s urbanizací území. Současně je patrné že okresy Ústeckého a Moravskoslezského kraje s vysokou nezaměstnaností patří k okresům s vyšší úrovní kriminality. Okres Opava (22 trestných činů/1000 obyvatel) se nacházel na 37 místě, v r.2013 na 40. místě ze 77 okresů ČR (bez započtení města Prahy), za okresy Ostrava, Karviná, Bruntál v MS kraji, tj. má čtvrtou nejvyšší úroveň kriminality v Moravskoslezském kraji. Nejnižší úroveň kriminality vykazují okresy Jihomoravského kraje, zejména okresy Uherské Hradiště a Hodonín (14 trestných činů/1000 obyvatel). Interpretace územní diferenciace kriminality je nesnadná, je však skutečností, kterou je potřeba vnímat při celkovém hodnocení soudržnosti obyvatel území. Tab. 20. Kriminalita ve vybraných okresech ČR v roce 2013 (zdroj ČSÚ) Z toho : Kriminalita Kriminalit celkem/ Vloupání Kraje / Okresy a 1000 do Znásilně Loupeže Vraždy obyvatel celkem bytů a ní ročně rod. domů ČR Uherské Hradiště Vyškov Opava Frýdek-Místek Nový Jičín Bruntál Praha-západ Karviná Ústí nad Labem Chomutov Brno-město Most Ostrava-město Praha celkem
325 366
3 051
11 117
589
182
2 002
20
73
2
4
1 282 4 029 5 170 3 816 2 761 4 165 9 010 4 710 4 964 16 227 5 374 18 067 82 005
10 18 57 23 34 17 149 75 67 225 61 231 533
64 125 287 147 63 258 379 144 112 580 159 438 2 466
6 12 8 4 5 5 28 8 12 28 1 23 88
2 3 1 3 3 3 3 13 1 2 26
Pořadí okresů v ČR (77. místo nejhorší )
31,0 14,0 14,2 22,8 24,3 25,1 29,0 31,7 34,9 39,4 39,7 43,0 47,0 55,3 66,0
1 2 40 45 48 56 63 68 72 73 74 75 76 77
10. OSÍDLENÍ A BYDLENÍ Sídelní struktura Sídelní strukturu SO ORP Hlučín je nezbytné chápat v rámci širšího regionu, podobně jako u dalších SO ORP v okolí (zejména SO ORP Opava, Kravaře). Důvodem je zejména historický vývoj v návaznosti na změnu hranic (vznik širšího regionu Hlučínska jako součástí Pruska – dále pak Německa), těžbu nerostů (uhlí) a rozvoj zemědělství, místního průmyslu s výraznými dopady světových válek ve 20. století (zejména na místní populaci). Tab. 21. Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Hlučín a širší srovnání (Zdroj: Malý lexikon obcí 2015, ČSÚ, data pro rok 2014, vlastní výpočty)
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
186
Název SO ORPúzemní jednotky
Počet obcí
Počet částí obce
celkem
z toho měst
Bílovec Bruntál Hlučín Kravaře Krnov Opava
12 31 15 9 25 41
2 4 2 1 3 2
21 56 18 14 63 89
22 52 18 9 67 85
Ostrava
13
4
55
53
Rýmařov
11
2
33
33
1,9 2,9
28,3 73,0
27,9 63,3
Moravskos lezský kraj 13,6 30,5 ČR
Katastr. výměra Počet obyvatel v km2 celke na na na m obec celkem km2 obec obec km2 km2 1,83 162 13,5 25 809 2 151 159 1,68 630 20,3 37 522 1 210 60 1,20 165 11,0 40 247 2 683 243 1,00 101 11,2 21 353 2 373 212 2,68 575 23,0 41 145 1 646 72 2,07 567 13,8 101 661 2 480 179 25 4,08 332 25,5 325 640 982 049 3,00 332 30,2 15 906 1 446 48 průměr SO ORP
Počet katastrů celkem
2,3 2,5
246,7 382,3
19,2 15,4
55349 45264
6180 3841
319 146
Z následující tabulky je patrný význam města Hlučína pro celý správní obvod SO ORP. Spádový region města Hlučína je poměrně nehomogenní, „deformovaný“ zejména vzhledem tradičním vazbám v rámci pohybu za prací k Ostravě, míra těchto tradičních vazeb mírně klesá a velmi mírně roste intenzita příhraničních vazeb. Tab. 22. Sídelní struktura a vybavenost obcí – základní srovnání (Zdroj: Malý lexikon obcí 2015, ČSÚ, vlastní výpočty) Název obce Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
Stat ut obec obec obec obec obec měst o Obec měst o obec obec obec obec obec obec obec
Obyv atel 1.1.2 016
Pošta
660 1 711 1 366 710 745
0 1 1 1 0
0 0 0 0 0
1
1
4 056 2 571 14 020 1 888 4 794 1 970 2 115 1 585 1 602 592
Matrika
1
0
1
1
1 1 0 1 1 1 0
0 1 0 1 0 0 0
Škol- Zdrav. ství zař. 2 2 2 2 2
0 1 0 0 0
2
1 0
2
1
3 2 2 2 2 2 2 1
1 0 1 0 1 1 0 0
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Sociál ní služb y 0 0 0 0 0 0
1 0 1 0 0 0 0 0
Hodnocení vybavení obcí 2016
2014
6 4 5 5 6
6 4 5 5 6 3
3 4 2 5 3 4 4 4 5 6
4 2 4 4 5 4 4 5 7 187
Hodnocení – 1= ano, 0=ne, u školství převzato z následující tabulky Pro sídelní strukturu celého SO ORP Hlučín, ale i okolních ORP je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení a výrazné ovlivnění osídlení administrativními podmínkami území (přesuny státní hranice během „nedávné“ minulosti). Menší část území je pokryta lesy. Podmínky zemědělské výroby jsou determinovány zejména příznivými přírodními podmínkami. Velká část území vykazuje nadprůměrné lokalizační podmínky pro rozvoj příměstského bydlení. Rekreační atraktivita území je spíše podprůměrná. Využití území není výrazněji limitováno zájmy ochrany přírody. Z hlediska širších vazeb rozvojových a specifických oblastí a rozvojových os je SO ORP Hlučín zahrnuto dle PÚR 2008 do rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Z rozvojové oblasti OB2 Ostrava vychází z prostoru Hlučína regionálně významná sídelní osa pokračující dále v ose Dolní Benešov – Kravaře – Opava – Krnov Koncentrace dopravních a jiných funkcí v ose řešeného území tak vytváří řadu potencionálních problémů s ohledem na rozvoj rekreace, ochranu přírody a podmínky životního prostředí, na druhé straně je základem dalšího hospodářského rozvoje tohoto území.
Bydlení Obytná funkce je u většiny obcí dominantní funkcí z hlediska využití území. Popisu a analýze systému bydlení je proto nezbytné věnovat přiměřenou pozornost. V této aktualizaci ÚAP je kromě vlastní časové aktualizace věnována pozornost i rozšíření pohledu na ekonomické – místně obvyklé parametry bydlení (ceny bytů, nájemné). Vývoj počtu bytů do značné míry odráží rozvojové možnosti sídel a jejich široce pojatou atraktivitu z hlediska bydlení. Problémem je však reálný popis vývoje systému bydlení. Skutečností je, že obydlené byty tvoří pouze část celého systému bydlení. Rozsah prvního (trvalého=obvyklého) a zejména druhého bydlení je často obtížně zjistitelný. V ČR i po r. 1990 přetrvával zjednodušený obraz o nízké bytové výstavbě, plošném nedostatku bytů. Prokazatelný a neočekávaný rozvoj druhého bydlení (rychlý růst počtu tzv. neobydlených bytů), však svědčí spíše o dalším extenzivním rozvoji systému bydlení. Otázkou zůstává samotná definice druhého bydlení. Z hlediska potřeby úplného popisu bydlení v obcích by druhé bydlení mělo zahrnovat všechny formy bydlení mimo obvyklého bydlení (ve smyslu sčítání v roce 2011). Tedy bydlení ve všech typech druhého bydlení – v tzv. neobydlených bytech, individuálních rekreačních objektech i jiných objektech, které lez vyčlenit jako samostatné jednotky bydlení (ne všechny splňují definici bytu, tj. nejsou k bydlení kolaudovány – např. objekty zkolaudované pro uskladnění výpěstků – zahradní chaty). V konkrétních případech je mnohdy těžko rozhodnout, rozhodující je faktická obyvatelnost, tj. napojení na sítě a vytápění objektu. Současně s expanzí systému bydlení se však výrazně prohlubuje sociální diferenciace v oblasti bydlení, s mnoha negativními doprovodnými jevy (bydlení mimo byty a v současnosti zejména velmi kontroverzní bydlení v ubytovnách). Zcela problematickým jevem je pak bezdomovectví. Řešení těchto jevů je v rámci systému územního plánování omezené, dominantní role zde náleží komunitnímu plánování obcí a nastavení veřejné podpory v oblasti bydlení (doplatlu a příspěvku na bydlení). Hlavní cíl: • Stanovení přiměřené potřeby bytů - ploch pro bydlení v obcích (komponentní metodou – bilancující odpad bytů, pokles zalidněnosti bytů a změnu počtu obyvatel, zohledňující základní specifika obcí – například tradici rodinného života, rozptýlené zástavby). Tento hlavní cíl je legislativně definován ve stavebním zákoně. Další cíle: A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
188
• • • • •
vývoj bydlení (intenzita bytové výstavby a změna počtu bytů) kvalita bydlení (struktura bydlení, vázáno na výsledky sčítání) ekonomická charakteristika bydlení (ceny bytů a nájmů) úplná bilance systému bydlení v obcích (vázáno na výsledky sčítání a nově i registru sčítacích obvodů - RSO) urbanistická ekonomie využití území
Dostupná data: Výsledky sčítání 2011 v podobě definitivních údajů i předběžných údajů, průběžná evidence registru sčítacích obvodů a budov (RSO, ČSÚ), data o dokončené bytové výstavbě (ČSÚ, stavební úřady), data o zrušených bytech (odpadu – demolicích bytů) přestala být ČSÚ šetřena v r. 2012. Kvalita dat: Kvalita dat je omezena celou řadou skutečností (v současnosti nelze plně rozlišit první=obvyklé=trvalé a druhé bydlení v řešeném území, v evidenci bytů existuje množství problémů, které jsou popsány s ohledem na novou metodiku definitivních výsledků sčítání 2011 a i změny v evidenci obyvatel). Kvalita dat o bydlení je výrazně nižší než dat o obyvatelstvu, přičemž vzhledem k charakteru nemovitých věcí a pohybu obyvatel by tomu mělo být naopak. Interpretace dat: Značné problémy představuje zejména stanovení přiměřené rezervy ploch pro bydlení a interpretace cen pozemků a bydlení na úrovni obcí. V případě malých a atraktivních obcí by měly být plošné rezervy obecně vyšší, zejména u obcí v suburbanizačních územích měst. Otázkou je rozporuplný proces suburbanizace, možnosti jeho regulace nástroji územního plánování při absenci ekonomických nástrojů (nízká míra zdanění nemovitostí, především stavebních pozemků). Novým makroekonomickým fenoménem je politika levných peněz – hypoték a hrozících nulových (záporných) výnosů z úspor, významně ovlivňující celý systém bydlení. Možnost došetření: Cen pozemků a bytů – náročné zejména na interpretaci zjištěných dat (viz například cenová mapa nájemného MMR, která již v současnosti není volně publikována). Závěry: Aktaulizace ÚAP si klade za cíl prohloubení znalostí o systému bydlení, zejména v ekonomické oblasti. Pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat i rámcový návrh potřeby ploch, který by pak na úrovni územních plánů byl upřesněn s ohledem na prohloubení znalosti o území. 3.2. Vývoj bydlení v SO ORP Hlučín Poznání dlouhodobého vývoje bydlení je klíčem pro hodnocení vývoje systému bydlení i stanovení potřeby bytů v budoucnosti. Jak již bylo v předchozím textu uvedeno, systém bydlení tvoří obydlené a neobydlené byty, a jiné objekty k bydlení (bydlení mimo byty). Toto bydlení, zejména pak v ubytovnách, se stává stále významnějším specifikem mnoha území (zejména měst). 3.2.1. Byty – kvalita dat o počtu bytů ze sčítání 2011 a v r. 2016 Omezení využitelnosti dat o obydlených bytech je dáno novým charakterem předběžných a definitivních dat ve sčítání 2011, podobně jak v datech o obyvatelstvu. Definitivní výsledky
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
189
sčítání obvykle vykazují výrazně vyšší počet obydlených bytů než předběžné, u počtu obyvatel je tomu naopak. Pokud srovnáme relativní rozdíly u dat o obyvatelstvu a bytech, pak je patrná mnohem vyšší (několikanásobná) relativní odchylka dat o obydlených bytech v rámci ČR. Absolutní odchylka 177 bytů u města Hlučína (v rámci obvyklého - prvního bydlení podle předběžných a definitivních výsledků sčítání) již není malá, zanedbatelná v rámci bilancí. Největší kladná relativní odchylka je vykazována u Kozmic (3,9%), záporná u Dobroslavic (-1,4%). Pro práci v územním plánování vzniká otázka, která data ze sčítání je vhodnější používat? Předběžná, která formálně splňují metodickou srovnatelnost s daty z předchozích sčítání nebo definitivní, která jsou nově definována a na první pohled vypadají méně validní (jsou opřena o deklaraci obyvatel v rámci sčítání o jejich bydlení)? Z předběžných údajů sčítání vyplývá, že počet obydlených bytů od roku 2001 v ČR i SO ORP Hlučín roste, v MS kraji velmi mírně klesá. Z definitivních, že naopak v MS kraji počet bytů velmi mírně stoupá, růst počtu obydlených bytů v SO ORP Hlučín je však mírně pomalejší než v ČR.
Tab. 26. Srovnání počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání r. 2011 (zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r. 2011, vlastní výpočty) Výsledky sčítání 26.3.2011 Rozdíl relativní definitivní předběžné bytů odchylka 5,1% ČR 4 104 635 3 894 210 210 425 4,1% MSK 480 158 460 513 19 645 SO ORP Hlučín 14 466 14 120 346 2,4% Bělá 218 220 -2 -0,9% Bohuslavice 542 536 6 1,1% Darkovice 412 411 1 0,2% Děhylov 240 238 2 0,8% Dobroslavice -1,4% 276 280 -4 Dolní Benešov 1 619 1 578 41 2,5% Hať 882 883 -1 -0,1% Hlučín 5 374 5 197 177 3,3% Kozmice 3,9% 636 611 25 Ludgeřovice 1 691 1 641 50 3,0% Markvartovice 585 566 19 3,2% Píšť 752 733 19 2,5% Šilheřovice 556 553 3 0,5% Vřesina 474 467 7 1,5% Závada 209 206 3 1,4% Počet obydlených bytů v SO ORP Hlučín (v období 2001-2011) velmi mírně stoupl – cca o 5,0%, a to i přes skutečnost, že počet obyvatel tohoto území poklesl mírně poklesl (podle definitivních výsledků). I přes růst počtu bytů počet obyvatel klesá. Tento vývoj je obecným trendem ve většině území ČR s poklesem počtu obyvatel. Pokles zalidněnosti bytů (růstu průměrné plošné úrovně bydlení) je tak stále hlavním vývojovým procesem systému bydlení a představuje základní parametr výhledových potřeb bytů i v obcích regionu. V současném
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
190
extenzivním stavu fungování systému bydlení nelze předpokládat, že pokles počtu obyvatel může zcela „anulovat“ potřebu nové bytové výstavby v území. Extenzivní fungování systému bydlení je dáno řadou makroekonomických faktorů: • Nízká výnosnost aktiv a značná rizikovost investic vede k nadměrné preferenci vlastnictví nemovitostí u většiny domácností, tento trend posiluje pokles průměrné sazby hypoték ke 2% . • Vlastnictví nemovitostí je dotováno (daň z nemovitostí nedosahuje výše poskytnutých užitků z veřejných zdrojů) a podporováno z veřejných zdrojů (rozsah dotací však po r. 1990 výrazně klesl). • Ani pokles cen nemovitostí po r. 2008 nevedl k výraznější korekci systému bydlení a systém, byť pomalejším tempem stále roste a to i přes to, že rozsah systému bydlení v ČR je vyšší než by odpovídalo ekonomickému výkonu ČR. Zejména ve vlastnictví rekreačních nemovitostí (druhého bydlení) patří ČR ke světové špičce (viz kapitola Rekreace). Definitivní údaje ze sčítání jsou pro analýzu bydlení použity proto, že přináší mnohem reálnější pohled na vývoj systému bydlení. Toto tvrzení se opírá zejména o interpretaci vývoje zalidněnosti bytů a vývoje počtu neobydlených bytů. Pokud by byly věrohodné předběžné výsledky sčítání, znamenalo by to zastavení poklesu zalidněnosti bytů v ČR. Pokles zalidněnosti bytů je přitom základní dlouhodobou tendencí systému bydlení. Odtržení evidence trvalého bydlení od reality (viz. i kapitola o obyvatelstvu) zásadním způsobem omezuje využití těchto dat a potvrzuje vyšší validitu definitivních výsledků sčítání v oblasti bydlení. Následující tabulka dokumentuje celkový vývoj počtu bytů, včetně aktualizace celkového počtu bytů v r. 2016 (podle údajů registru sčítacích obvodů v roce 2016, vedeného jako průběžně aktualizovaný systém ČSÚ). Relativní nárůst počtu bytů byl v intercenzálním 2001-2011, v SO ORP Hlučín, mírně nad průměrnou úrovní ČR. Přičemž intenzita bytové výstavby zde byla mírně pod průměrem ČR. Uvedený vývoj svědčí o intenzifikaci hospodaření s bytovým fondem. Nárůst 1463 bytů celkem v období 2001-2011 je tvořen z více než poloviny nárůstem neobydlených bytů – cca 770 bytů. Neobydlené byty se tak postupně prosazují jako významný fenomén i na většině území SO ORP Hlučín. Růst celkového počtu bytů v období 2011-2016 (cca 5 let) je výrazně pomalejší nejen v SO ORP Hlučín, ale i v celé ČR. Data z RSO zřejmě nezahrnují celkový nárůst počtu bytů v území, proto jako méně spolehlivá nebyla zahrnuta do hodnocení vývoje počtu bytů podobně jako data z intercenzálního období let 2001-2011. Podrobněji je stav těchto dat popsán zejména u údajů o bytové výstavbě. Tab. 27. Vývoj celkového počtu bytů v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011, 2001) Změna počtu bytů celkem r. 2011-2015
Byty celkem
rok (sčítání) ČR SO ORP Hlučín Bělá
Změna počtu bytů celkem r. 2001-2011
2001
Bytů
%
Bytů
%
4 888 657 16568
2011 def. 4 756 572
4 366 293
132 085
2,8%
390 279
8,9%
16 289
14 826
279
1,7%
1 463
9,9%
3
256
259
229
-3
-1,2%
30
13,1%
2
2016
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
hodn ocení 3
191
Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
642
624
528
18
2,9%
96
18,2%
2
484
473
411
11
2,3%
62
15,1%
2
309
289
274
20
6,9%
15
5,5%
3
337
326
285
11
3,4%
41
14,4%
2
1765
1 748
1 664
17
1,0%
84
5,1%
3
1040
1 018
952
22
2,2%
66
6,9%
3
6015
5 905
5 447
110
1,9%
458
8,4%
3
719
724
665
-5
-0,7%
59
8,9%
3
1961
1 939
1 746
22
1,1%
193
11,1%
2
714
701
608
13
1,9%
93
15,3%
2
856
868
769
-12
-1,4%
99
12,9%
2
646
637
593
9
1,4%
44
7,4%
3
565
538
426
27
5,0%
112
26,3%
259
240
229
19
7,9%
11
4,8%
1 4
Pro hodnocení vývoje počtu bytů (aktualizace r. 2014) byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Expertní výsledná korekce nebyla použita u žádné obce. Tab. 28. Použité parametry hodnocení vývoje počtu obydlených bytů a bytů celkem Hodnocení 1 2 3 4 5 6 7 menší 20% a 10 až 5 až 0 až -4,9% až -9,9% až než změna počtu více* 19,9% 9,9% 4,9% -0,1% --5% 10% bytů 2001-2011 *Nutno zvažovat zde růst není nadměrný, zejména u rekreačních, ale i příměstských obcí. V rámci aktualizace s ohledem na kvalitu dat podle RSO nebyla nově hodnocena změna počtu bytů v období 2011-2016 u bytů celkem a obydlených bytů. Ze srovnání změny počtu bytů celkem v období 2011-2016 – cca 132 tis. bytů a změny počtu obydlených bytů 117 tis. bytů je patrné, že po r. 2011 tento systém vykazuje pouze minimální růst počtu neobydlených bytů, což je v rozporu s vývojem během posledních 40 let. Takový vývojový zlom je nereálný v rozporu s realitou, viz. další popis o vývoji počtu neobydlených bytů a druhého bydlení. Tab. 29. Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, *k 8/2016 ) Změna obydl. Hodnocení 2001Obydlené byty Ukazatel byty 2011 Hodno- Expertní r. 2011- r. 2001Územní 26.3.201 cení výsledná 2016* 1.3.2001 2016 2011 d jednotka 1 vývoje korekce
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
192
ČR MSK SO ORP Hlučín Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
4 221 383 494 674 15251 236 586 453 257 292 1645 951 5668 650 1778 644 766 574 520 231
4 104 635 480 158
3 827 678 468 748
14 466
13 774
218 542 412 240 276
212 488 384 239 247
1 619
1550
882 5 374 636 1 691 585 752 556 474 209
868 5180 612 1604 552 695 535 405 203
2,8% 3,0% 5,4% 8,3% 8,1% 10,0% 7,1% 5,8% 1,6% 7,8% 5,5% 2,2% 5,1% 10,1% 1,9% 3,2% 9,7% 10,5%
7,24%
3
3
2,43%
4
4
5,02%
3
3
2,83% 11,07% 7,29% 0,42% 11,74%
4 2 3 4 2
4 2 3 4 2
4,45%
4
4
1,61% 3,75% 3,92% 5,42% 5,98% 8,20% 3,93% 17,04% 2,96%
4 4 4 3 3 3 4 2 4
4 4 4 3 3 3 4 2 4
Graf 3.
Z hodnocení (s ohledem na zvolenou stupnici) je patrné, že vývoj počtu obydlených bytů byl v intercenzálním období příznivý prakticky u všech obcí, nejvýraznější růst vykazuje obec Vřesina, s odstupem následují Dobroslavice a Bohuslavice. Otázkou je spolehlivost dat u Děhylova, který vykazoval nejnižší růst. 3.2.2. Struktura bytového fondu - neobydlené byty Neobydlené byty představují velmi různorodou skupinu bytů. Termín neobydlené byty je do značné míry matoucí. Naprostá většina těchto bytů je obyvatelných (dlouhodobě cca 90%)
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
193
a různým způsobem obývaných. Velká část slouží k rekreačním účelům, tj. široce pojímanému druhému bydlení. Přesnější rozlišení rekreačního a druhého bydlení je vždy problematické. Jak posoudit druhý byt v rodinném domě na venkově, kde rodinní příslušníci jezdí za prarodiči, částečně realizují i rekreační aktivity? Přesnější stanovení rozsahu druhého bydlení je možné obvykle až v územním plánu, po provedení průzkumů v území (část objektů-obytných jednotek druhého bydlení obvykle není podchycena stávajícími systémy evidence). Následující tabulka dokumentuje základní údaje o struktuře bytového fondu podle definitivních výsledků sčítání v r. 2011. Potvrzuje územně diferencovaný podíl neobydlených bytů, vyšší v obcích s rekreační funkcí (což je obecné pravidlo v celé ČR). Tab. 30. Struktura bytového fondu v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (sčítání r. 2011) (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011) Podíl neobydlených Neobydlené bytů z celkového Byty celkem Obydlené byty byty počtu 13,71% ČR 4 756 572 4 104 635 651 937 11,19% SO ORP Hlučín 16289 14466 1823 Bělá 15,83% 259 218 41 13,14% Bohuslavice 624 542 82 Darkovice 12,90% 473 412 61 Děhylov 16,96% 289 240 49 15,34% Dobroslavice 326 276 50 Dolní Benešov 7,38% 1748 1 619 129 13,36% Hať 1018 882 136 Hlučín 8,99% 5905 5 374 531 12,15% Kozmice 724 636 88 Ludgeřovice 12,79% 1939 1 691 248 Markvartovice 16,55% 701 585 116 13,36% Píšť 868 752 116 Šilheřovice 12,72% 637 556 81 11,90% Vřesina 538 474 64 Závada 12,92% 240 209 31 Z následujícího tabulky je patrný růst počtu neobydlených bytů v intercenzálním období 2001-2011 v SO ORP Hlučín o 73,3%, tj. několikanásobný ve srovnání s průměrem ČR. Tento velmi rychlý růst (i ve srovnání s nárůstem obydlených bytů) byl však územně diferencovaný (nejnižší nárůst o 13,2% vykazuje Dolní Benešov, nejvyšší růst u Vřesiny překračuje 200%. Obecně však tento vývoj dorovnával stále nižší podíl neobydlených bytů v obcích SO ORP Hlučín ve srovnání s průměrem ČR. Jak již bylo uvedeno – údaje o počtu neobydlených bytů v r. 2016 jsou na úrovni obcí do značné míry nevěrohodné, podobně jak zjištěný pokles počtu neobydlených bytů v tomto období za celý SO ORP Hlučín. Tab. 31. Vývoj počtu neobydlených bytů v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011, 2001) Neobydlené byty Změna neobydlených bytů Ukazatel Hodnocen r.2011r.2001í r.2001sčítání 2016 2011 def. 2001 2016 v % 2011 v % 2011 667 274 651 937 538 615 2,4% 1 ČR 21,04% SO ORP Hlučín 1 317 1 823 1 052 -27,8% 1 73,29%
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
194
Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
20 56 31 52 45 120 89 347 69 183 70 90 72 45 28
41 82 61 49 50 129 136 531 88 248 116 116 81 64 31
17 40 27 35 38 114 84 267 53 142 56 74 58 21 26
-51,2% -31,7% -49,2% 6,1% -10,0% -7,0% -34,6% -34,7% -21,6% -26,2% -39,7% -22,4% -11,1% -29,7% -9,7%
141,18% 105,00% 125,93% 40,00% 31,58% 13,16% 61,90% 98,88% 66,04% 74,65% 107,14% 56,76% 39,66% 204,76% 19,23%
1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2
Podíl neobydlených bytů je někdy používán jako indikátor kvality bydlení. Jeho použití je však problematické, a to nejen s ohledem na kvalitu dostupných dat.. Mnohdy je vysoký podíl neobydlených bytů vykazován nejen v turisticky atraktivních obcích, ale i u atraktivních měst (Praha, Brno). U atraktivních měst jsou neobydlené byty využity i k nájemnímu bydlení (šedá ekonomika, jejíž rozsah s deregulací nájmů klesl, na druhé straně vznikají jiné fenomény – např. ochrany pronajímatelů před exekucí). Problematickým je zejména velký podíl neobydlených bytů v menších obcích bez rekreační atraktivity. Bytový fond zde chátrá a často i zaniká (není zájem ho udržovat, podobné fenomény jsou známí nejen z vnitrozemí Španělska, Chorvatska, ale i např. vyspělejších zemí). Z uvedených důvodů – jeho nejednoznačnosti, nebyl podíl neobydlených bytů využit jako ukazatel pro hodnocení v rámci tématu bydlení, i když je k němu přihlíženo, avšak jednoznačně s ohledem na funkci obce a další souvislosti (atraktivitu bydlení v obci). Mnohem jemnějším indikátorem stavu bydlení se v současnosti stává podíl nájemních bytů a obyvatel žijících mimo byty. Zde je však potřeba připomenou skutečnost, že nemůže být jednoduše „statisticky“ hodnocen, bez návaznosti na komunitní situaci ve městě, obci a podrobnější rozbor. To je možné a mnohdy i nezbytné na úrovni územních plánů, kde je poznání řešeného území dále prohloubeno, většinou však v rámci systémů komunitního plánování. Podíl nájemních bytů je v SO ORP Hlučín malý ve srovnání s průměrem ČR. Vysoký počet nájemních bytů vznikl ve městě Hlučín „historicky“, jednak už v minulosti malým podílem družstevní výstavby (ve srovnání s jinými městy) a po r. 1990 menší privatizací bytů než bylo obvyklé. Průběh privatizace vedl k výrazným negativním majetkovým dopadům na značnou část domácností, zejména ve srovnání s jinými městy, kde bytový fond byl privatizován občanům ve větším rozsahu (za ceny výrazně pod úrovní tržních cen). Značný podíl nájemních bytů je vykazován i v Dolním Benešově či Šilheřovicích. Obecným problémem nájemního bytového fondu je jeho zanedbaná údržba a deformovaná věková a sociální struktura bydlících obyvatel. Značné problémy se pak koncentrují v lokalitách větších sídlišť (Hlučín). Tab. 32. Bydlení v nájemních bytech v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011)
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
195
Podíl nájemních Hodnocení SLDB Obydlené byty Nájemní byty bytů z obydlených 2011 2011 2011 bytů ČR SO ORP Hlučín Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
4 104 635
920 405
22,42%
4
14 466 218 542 412 240 276 1 619 882 5 374 636 1 691 585 752 556 474 209
2 266 7 24 8 2 11 313 44 1 574 24 78 20 67 62 22 10
15,66% 3,21% 4,43% 1,94% 0,83% 3,99% 19,33% 4,99% 29,29% 3,77% 4,61% 3,42% 8,91% 11,15% 4,64% 4,78%
2 1 1 1 1 1 2 1 4 1 1 1 1 1 1 1
Pro hodnocení podílu nájemních bytů bytů byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější, 4- průměrný, 7 velmi nepříznivý stav. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na stav v celé ČR. Expertní výsledná korekce hodnocení nebyla použita. Tab. 33. Použité parametry hodnocení podílu nájemních bytů hodnocení 1 2 3 4 5 Podíl menší 15 až 20 až 25 až 30 až nájemních než 15% 19,9% 24,9% 29,9% 34,9% bytů
6
7
35 až 39,9%
40% a více
Po roce 1990 dlouhodobě roste podíl obyvatel - bydlení mimo byty. Toto bydlení má řadu podob. Od poměrně komfortního bydlení v některých zařízeních (penziony pro důchodce), mnohdy v zásadě standardního bydlení v rekreačních chalupách a chatách (mimo byty a zařízení), až po nekvalitní bydlení (ubytovny, holobyty, objekty nevhodné pro bydlení) a nejproblémovější formu - bezdomovectví. Definice bydlení mimo byty podle ČSÚ: Osoby v zařízeních jsou osoby s místem obvyklého pobytu ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízení sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby s místem obvyklého pobytu v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém prostoru).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
196
Bezdomovci jsou osoby, které jako osoby bez domova (nemající domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší) identifikoval při sčítání v terénu sčítací komisař. „Bezdomovectví“ nebylo ve sčítání v r. 2011 zjišťováno prostřednictvím otázek na sčítacím formuláři. Za místo obvyklého pobytu je u bezdomovců, v souladu s mezinárodními doporučeními, považováno místo sečtení. V datových výstupech jsou bezdomovci zahrnuti územně v lokalitách, kde byli sečteni, pouze v údajích za osoby. Údaje o domácnostech se v případě bezdomovců nezjišťují. Tab. 34. Bydlení mimo byty v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011) Počet osob Obyvatel SLDB Počet osob v mimo byty 2011 bytech 291 599 10 436 560 10 144 961 ČR SO ORP Hlučín Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
39 465 661 1 621 1 272 664 751 4 131 2 516 13 917 1 761 4 650 1 826 2 070 1 601 1 450 574
39 062 657 1 614 1 262 655 744 4 125 2 505 13 673 1 754 4 595 1 817 2 062 1 582 1 448 569
403 4 7 10 9 7 6 11 244 7 55 9 8 19 2 5
Podíl z počtu obyvatel 2,79% 1,03% 0,61% 0,43% 0,79% 1,37% 0,94% 0,15% 0,44% 1,78% 0,40% 1,20% 0,50% 0,39% 1,20% 0,14% 0,88%
Nejvyšší podíl bydlení mimo byty je podle výsledků sčítání 2011 vykazován v Hlučíně a v Děhylově (zřejmě v rekreačních objektech), absolutně nejvyšší počet – cca 244 osob je vykazováno opět v samotném Hlučíně, kde může být i sociálním problémem (především v kombinací s nezaměstnaností). 3.3. Bytová výstavba Poměrně standardním ukazatelem rozvoje bydlení a částečně i zájmu o bydlení v obci je nová bytová výstavba – počet dokončených bytů sledovaných ČSÚ v jednotlivých letech. Z následující tabulky je možné vidět, že počet dokončených bytů na území SO ORP Hlučín v jednotlivých letech kolísá, ještě výraznější kolísání je pak patrné u jednotlivých obcí. To je také důvodem k přijetí dlouhodobějšího, než pouze dvouletého vyhodnocení vývoje počtu dokončených bytů (zejména u menších obcí zde působí velmi náhodné vlivy). Odvozovat z těchto výkyvů celkovou změnu ukazatele (indikátoru) by bylo nevhodné. Předpoklad,že značný rozsah bytové výstavby ve Vřesině byl zřejmě dlouhodobě neudržitelný (aktualizace r. 2014), potvrdily data z posledních dvou let (r.2014 a r. 2015).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
197
Tab. 35. Vývoj počtu dokončených bytů v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 3019 4164 3838 3846 3644 2863 2946 2523 2395 2509 4 5 ČR 0 9 0 9 2 0 7 8 MSK 1637 1958 2484 2984 2 898 2520 2698 2404 1943 2187 SO ORP Hlučín 83 96 107 240 117 129 140 97 115 79 Bělá 2 0 4 1 4 1 1 3 5 1 Bohuslavice 7 4 4 4 4 7 8 9 5 5 Darkovice 1 1 8 7 6 1 7 20 7 4 Děhylov 5 7 1 1 1 0 0 2 3 1 Dobroslavice 1 1 7 1 5 1 6 1 2 4 Dolní Benešov 7 3 5 7 12 4 4 10 8 6 Hať 4 4 7 11 5 13 4 11 10 4 Hlučín 31 13 19 22 23 173 29 27 23 22 Kozmice 7 4 5 5 2 1 2 3 7 3 Ludgeřovice 22 18 7 12 16 14 25 19 20 20 Markvartovice 7 5 2 6 11 6 10 12 13 8 Píšť 4 5 4 4 1 0 2 3 2 2 Šilheřovice 7 4 2 5 4 5 2 2 7 9 Vřesina 9 7 6 10 11 12 15 6 24 7 Závada 1 3 2 0 2 2 2 1 4 1 Tab. 36. Vývoj počtu dokončených bytů a intenzity bytové výstavby v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Intenzita bytové Dokončené byty v Hodnocení pro výstavby – bytů/1000 letech období obyvatel/rok* Ukazatel 2006200620042004-2013 2004-2013 2006-2015 2015 Období 2015 2013 ČR 333596 317 518 3,20 3,04 4 4 1,77 MS kraj 23511 21 309 1,95 6 6 SO ORP Hlučín 1222 1 203 3,10 3,05 4 4 Bělá 3,33 4 20 22 3,03 4 Bohuslavice 3,52 4 57 57 3,52 4 Darkovice 4,87 3 66 62 5,19 3 Děhylov 1,81 3,16 4 12 21 6 Dobroslavice 3,86 4 34 29 4,53 3 Dolní Benešov 1,60 6 82 66 1,98 6 Hať 2,90 5 71 73 2,82 5 Hlučín 2,74 5 401 382 2,88 5 Kozmice 2,21 5 35 39 1,99 6 Ludgeřovice 3,72 4 155 173 3,33 4 Markvartovice 4,38 3 79 80 4,33 3 Píšť 1,30 6 40 27 1,93 6 Šilheřovice 2,94 5 42 47 2,62 5 Vřesina 7,31 7,38 2 106 107 2 Závada 3,14 4 22 18 3,83 4 *přepočteno na 1000 obyvatel podle předběžných výsledků sčítání 2011
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
198
Pro hodnocení intenzity bytové výstavby během aktualizace v r. 2014 a 2016 byla použita stejná 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR. Tab. 37. Použité parametry hodnocení intenzity bytové výstavby hodnocení 1 2 3 4 5 Intenzita bytové výstavby 8a <8a <6a <4 a <3 a –bytů/1000 obyvatel ročně větší >=6 >=4% >= 3 >= 2
6 <2 a >= 1
7 menší než 1
Rozsah bytové výstavby v SO ORP Hlučín v posledních dvou letech poklesl (zejména v r. 2014), je však stále značný. Z absolutního hlediska je největší rozsah bytové výstavby vykazován v Hlučíně a Ludgeřovicích. Z hlediska struktury bytové výstavby dlouhodoběji absentuje výstavba bytů v bytových domech, která např. u města velikosti Hlučína je „běžná“. Průměrná desetiletá intenzita bytové výstavby v SO ORP Hlučín 3,05 bytů/1000 obyvatel ročně je přízniví (zejména ve srovnání s poměry Moravskoslezského kraje – 1,77 bytů/1000 obyvatel za rok), do značné míry koreluje s údaji o věkové struktuře bytového fondu v následující tabulce. Tab. 38. Byty podle období bytové výstavby nebo rekonstrukce v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Obydlen z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce Podíl domu é byty 2001 2001Ukazatel 1919 1920 1971 1981 celkem - 2011 2011 a dříve - 1970 - 1980 - 2000 4 104 1 472 8,9% 374 654 822 621 974 308 364 333 ČR 635 371 SO ORP Hlučín Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
14466
575
6553
2607
3566
1068
7,4%
218 542 412 240 276 1619 882 5374 636 1691 585 752 556 474 209
3 18 11 24 6 56 24 163 29 82 27 27 78 15 12
87 195 144 90 101 772 365 2980 238 674 198 312 184 153 60
38 96 79 44 68 367 213 723 143 296 111 165 109 102 53
77 177 125 60 68 341 217 1134 194 480 176 194 141 120 62
12 55 50 17 28 77 60 336 29 148 66 47 41 80 22
5,5% 10,1% 12,1% 7,1% 10,1% 4,8% 6,8% 6,3% 4,6% 8,8% 11,3% 6,3% 7,4% 16,9% 10,5%
Z následujícího kartogramu je poměrně dobře patrné územní rozložení bytové výstavby v ČR, její koncentrace v okolí Prahy, Brna, Plzně, Českých Budějovic, ale i dalších krajských měst s výjimkou Ústí nad Labem, Ostravy a částečně i Karlových Varů a Zlína. Pozice Ostravy není zdaleka tak pozitivní jak by se s ohledem na velikost a pozici krajského města
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
199
očekávalo. Místa koncentrace nové bytové výstavby představují i rekreační oblasti Krkonoš, Šumavy a Beskyd. Místa s nízkou intenzitou bytové výstavby silně korelují s místy s vysokou nezaměstnaností, v některých případech pak alokací průmyslu (např. okolí JE Temelín). SO ORP Hlučín vykazuje spíše průměrnou pozici v kraji. Kartogram č.4
Při posuzování bytové výstavby v SO ORP Hlučín je nezbytné vnímat i její obecné souvislosti. Pokud vezmeme v úvahu, že v intercenzálním období 2001-2011 bylo v ČR dokončeno nebo rekonstruováno 364 tis. bytů a celkový přírůstek byl 390 tis. bytů při výstavbě (dokončení) 330 tis. bytů (v letech 2001-2010), pak je zřejmé, že mezi údaji existují rozpory. Není logicky možné, aby celkový, tj. čistý přírůstek počtu bytů ve srovnatelném období byl vyšší, než byty dokončené nebo dokonce dokončené a rekonstruované, viz následující tabulka). V SO ORP Hlučín bylo dokončeno v letech 20012010 pouze 361 bytů, přičemž čistý přírůstek počtu bytů byl 390 bytů. To by znamenalo „záporný“ odpad -29 bytů, což je zejména z technického hlediska průměrné životnosti staveb a bytů vyloučeno (z technického hlediska je předpokládána životnost staveb pro bydlení max. 100 až 200 let, tj. odpad bytů 0,5-1% ročně). V řešeném území přibývá více bytů než je možné podle údajů o nové bytové výstavbě, tj. podobně jako v mnoha jiných územích ČR zde dochází k neevidovanému vzniku nových bytů. Rozpory v evidenci bytů byly řešeny ČSÚ již v reakci na výsledky minulého sčítání v r. 2001. Po r. 1990 roste bytový fond celkově rychleji než by vyplývalo z evidence dokončených bytů. Příčiny jsou zřejmé, jak v nepřesnosti evidence bytů (chybějící registr nejlépe na úrovni katastru nemovitostí), tak i v neevidovaných přírůstcích bytů (dokončených bytů - obytných kapacit – jednotek bydlení). Příkladem je například „proměnlivý“ počet deklarovaných bytů v RD, je možné poměrně reálně předpokládat, že mnohými rekonstrukcemi (bez evidence stavebních úřadů) vznikají nové byty. A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
200
Tab. 39. Bilance odvozeného odpadu bytů v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl Změna Změna Změna Odvozený odpadu počtu Dokončen počtu počtu odpad é byty bytů bytů obydlenýc neobydlen bytů 2001- vzhledem celkem 2001-2010 h bytů ých bytů 2011 k počtu 2001(ČSÚ) 2001-2011 2001-2011 bytů 2011 -60 838 390 279 329 441 276 957 113 322 -1,39% ČR -2 972 25 176 22 204 11 130 14 046 -0,59% MS kraj SO ORP 1 463 1 229 692 771 -234 -1,58% Hlučín 30 16 6 24 -14 -6,11% Bělá -7,20% 96 58 54 42 -38 Bohuslavice 62 51 28 34 -11 -2,68% Darkovice 15 14 1 14 -1 -0,36% Děhylov 41 33 29 12 -8 -2,81% Dobroslavice Dolní 84 79 69 15 -5 -0,30% Benešov 66 65 14 52 -1 -0,11% Hať 0,11% 458 464 194 264 6 Hlučín 59 29 24 35 -30 -4,51% Kozmice 193 157 87 106 -36 -2,06% Ludgeřovice 93 70 33 60 -23 -3,78% Markvartovice 99 53 57 42 -46 -5,98% Píšť 44 34 21 23 -10 -1,69% Šilheřovice 112 85 69 43 -27 -6,34% Vřesina 11 21 6 5 10 4,37% Závada Předcházející tabulka dokumentuje bilanci odvozeného odpadu bytů. Pokud je porovnán počet dokončených bytů a čistý přírůstek bytů (ve stejném období), pak, rozdíl představuje odpad. Odpad by měl být vždy kladný, počet dokončených bytů by měl být vždy vyšší než čistý přírůstek počtu bytů. Pouze v městě Hlučíně (s vysokým podílem bytů v bytových domech), však není vykazován „záporný“ odpad bytů. Právě u bytového fondu v bytových domech je velmi obtížné intenzifikovat využití stavebního fondu pro bydlení (realizovat vestavby, nástavby), evidence bytů je zde přesnější. U všech ostatních obcí, podobně jak v průměru v ČR, je počet dokončených bytů nižší než změna počtu bytů=čistý přírůstek bytů. Příčiny tohoto jevu v konkrétních obcích je obtížné stanovit. Při práci s daty o bydlení je však nezbytné tento jev uvažovat (věnovat pozornost zejména vlivu rekreační funkce území na fungování systému bydlení). 3.4. Ceny bytů a rodinných domů Ceny starších bytů poskytují nejspolehlivější a srovnatelné údaje v rámci cen bydlení (s ohledem na homogenitu dat, která je u bytů mnohem vyšší než například u rodinných domů) a spolehlivější než u nájmů. Mimo Prahu a částečně i Brno existuje nedostatečný počet transakcí s novými byty, takže pozornost je soustředěna na trh se staršími byty (druhotný trh), který lépe odráží územní diferenciaci trhu. Jedná se o ceny tržní (obvyklé)
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
201
odvozené z tržních transakcí, které vykazují v ČR mnohem vyšší území diferenciaci než ceny nákladové (ekonomické). Poměrně dlouhou dobu, a to i u části odborné veřejnosti, bylo zpochybňováno použití nabídkových cen pro odvození obvyklých cen. Ve znalecké praxi se „nabídkové ceny“ postupně ujaly, nakonec jsou používány i ČSÚ nebo v analýzách ČNB (jsou redukovány o cca 5-15% směrem dolů, podle stavu trhu) a na druhé straně jsou stále více vnímány i nedostatky cen evidovaných katastrálními úřady v rámci převodu nemovitostí (sjednaných cen) – jejich nesystematická deformace v souvislosti s případy daňové optimalizace. Následujíc graf velmi dobře dokumentuje cenový vývoj v ČR (do značné míry podobný u všech nemovitostí pro bydlení), včetně vzniku cenové realitní bubliny po r. 2005 a krizového vývoje po r. 2008 (poklesu cen). Graf 4. Vývoj nabídkových cen bytů od r. 2005 do r. 2015 (zdroj: ČSÚ)
Obecně platí že růst i pokles cen nastupuje v rámci ČR první v pražském regionu s extrémně vysokými cenami nemovitostí. Vývoj nabídkových cen nemovitostí (bytů) v okrese Opava je patrný z řady zdrojů. V prvé řadě se jedná o realitní inzerci, např. www.realitymoravy.cz zveřejňují i doprovodné grafy uvádějící průměrnou cenu bytů podle velikostních skupin (viz tabulka). Z podkladů je patrný náznak posilování trhu do r. 2014 – růstu cen bytů 3+1. Uvedený vývoj je spíše atypický (ve srovnání s předchozím grafem), o čemž svědčí vykazovaný cenový pokles na začátku roku 2016. Vysvětlení je možno hledat v hromadnosti zpracování dat, kdy není provedena standardizace nabídkových cen (např. z hlediska opotřebení bytů). Uvedená tabulka je tedy spíše příkladem nebezpečí použití těchto dat bez kritického zhodnocení. Na druhé straně se potvrzuje postavení okresu Opava – blížící se průměru cen v ČR. Tab. 40. Vývoj nabídkových cen bytů vel. 3+1 r.2008-2015 v tis. Kč - průměr vybraných okresů a ČR (zdroj: realitymorava, vždy k 1.9. daného roku, rok 2016 –k 1.6.) Územní 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 jednotka 2008 Bruntál 1215 1085 962 875 728 728 654 635 739 A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
202
Nový Jičín Opava Ostrava ČR
1360 1644 1571 2122
1173 1494 1396 1861
1067 1428 1250 1548
1033 1407 1212 1506
955 1326 1132 1381
987 1439 1121 1440
979 1375 1067 1353
968 1604 1163 1554
1049 1619 1297 1722
Bruntál Nový Jičín Opava
57,3% 64,1%
58,3% 63,0%
62,1% 68,9%
58,1% 68,6%
52,7% 69,2%
50,6% 68,5%
80,3% 75,0% 100,0 %
92,2% 80,7% 100,0 %
93,4% 80,5% 100,0 %
96,0% 82,0% 100,0 %
99,9% 77,8% 100,0 %
40,9% 62,3% 103,2 % 74,8% 100,0 %
42,9% 60,9%
77,5% 74,0% 100,0 %
48,3% 72,4% 101,6 % 78,9% 100,0 %
Ostrava ČR
94,0% 75,3% 100,0 %
Běžným nástrojem pro stanovení administrativních cen bytů jsou vyhlášky o oceňování nemovitostí, které prodělaly od začátku 90. let výrazný kvalitativní posun a postupně se přibližují k obvyklým (tržním) cenám (MF ČR to deklarovalo v doprovodných textech k těmto vyhláškám) . Tab. 41. Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (zdroj: ČSÚ) bydlení, stravování potraviny a rekreace voda, a zdraví doprava a vzdělávání Rok Úhrn nealkoholické energie, kultura nápoje paliva ubytování 1,00 1,00 1994 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,10 1,06 1995 1,09 1,11 1,13 1,09 1,17 1,12 2,28 1,54 2000 1,51 1,25 1,84 1,39 1,88 1,51 2,92 1,57 2005 1,69 1,30 2,29 1,52 2,16 1,81 3,53 1,64 2008 1,90 1,48 3,27 1,56 2,36 2,04 3,79 1,55 2009 1,92 1,42 3,16 1,54 2,42 2,08 3,85 1,59 2010 1,94 1,44 3,32 1,53 2,46 2,14 3,96 1,63 2011 1,98 1,51 3,42 1,50 2,51 2,17 4,16 1,68 2012 2,05 1,61 3,74 1,50 2,56 2,25 4,23 1,67 2013 2,08 1,69 3,83 1,50 2,60 2,30 4,17 1,67 2014 2,08 1,73 3,76 1,51 2,63 2,34 Položka bydlení je nejrychleji rostoucí částí spotřebního koše. Interpretace indexu spotřebitelských cen je ztížena zvolenými váhami jednotlivých položek a variabilitou vývoje cen (viz extrémní růst cen u vodného a stočného, mírným poklesem cen energií v posledních letech a nedostatečným zohlednění vývoje cen údržby nemovitostí -stavebních prací). Srovnatelný index cen stavebních prací má hodnotu cca 2,5, problémem je však zvolený výchozí rok ČSÚ – 1994, nezahrnuje cenový skok po liberalizaci cen v r.1990. Tento index by pak překračoval hodnotu 6, tj. stavby jsou v současnosti v nákladových cenách více než 6 krát dražší než v roce 1990 (průměrná hrubá měsíční mzda byla v roce 1990 cca 3280 Kč). Ještě výraznější je nárůst v tržních cenách nemovitostí, ovlivněný zejména růstem cen pozemků 3.5. Obvyklé (tržní) nájemné v regionu Při stanovení místní hodnoty nákladové složky místně obvyklé nájemného je nezbytné zohlednit jak nižší úroveň cen stavebních prací v regionu, tak obecný vývoj na trhu (tlak na snižování nákladů). Jako konzervativní odhad místní úrovně nájemného je možno
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
203
uvažovat jeho výši cca 2,2-2,4% z reprodukční hodnoty stavby bez opotřebení (pořizovací ceny). Nákladové nájemné tedy neobsahuje výnos z vložené investice. Jedná se o obecnou hodnotu, nikoliv nákladový parametr konkrétní stavby (vyplývající např. ze zanedbané údržby), u které by musely být zohledněny zejména její stavebně technický stav a konkrétní cena pozemku. Tab. 42. Odhad místního nákladového nájemného z nákladové ceny bytu – okres Opava Rok 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2012 2014 2015 Nákladová cena 1848 2215 2278 2341 2488 2614 2604 2520 2604 2656 bytu Kč/m2 0 5 5 5 5 5 0 0 0 5 Nákladové nájemné – 2,2% - Kč/m2 měsíčně 33,9 40,6 41,8 42,9 45,6 47,9 47,7 46,2 47,7 48,7 Zjištěnou hodnotu nákladového nájemného do značné míry potvrzují i nákladové bilance uváděné Prof. Ing. A.Bradáčem, DrSc. (Ústav soudního inženýrství v Brně) v bilancích nákladového nájemného - obvykle používající pro údržbu a běžné opravy průměrné náklady ve výši 1% z ceny nových staveb a podobně i pro amortizaci. Tyto dvě hlavní položky jsou obecně dominantní a vykazují a tvoří více než 2/3 z nákladů (ostatními náklady jsou zejména pojištění a daň z nemovitostí, náklady na správu, pokrytí rizik a místně velmi proměnlivé náklady na pozemek). Uvedená částka cca 45 Kč/m2/měsíc není u všech majitelů dlouhodobě vynakládána, což se projevuje zejména v zanedbané údržbě a nedostatečné velikosti fondu oprav. Na druhé straně je potřeba vnímat, že i část oprav je v praxi realizována s podporou z veřejných zdrojů (např. zateplení, výměna oken ve vazbě na program „Zelená úsporám“. Z makroekonomického hlediska je dlouhodobá přiměřenost oprav limitována jejich náročností během životního cyklu nemovitostí (běžně je uváděna potřeba oprav v rozsahu 3 násobku nákladů na pořízení nemovitosti). Na území města Hlučín se rozvinul trh nájemního bydlení, kde nabídka do značné míry převažuje nad koupěschopnou poptávkou. Výrazně menší trhy bydlení jsou rozvinuty v okolních městech souměstí. Tyto trhy jsou vzájemně propojeny a jsou si do značné míry konkurenční. Tab. 43. Místně obvyklé nájemné ve vybraných městech ČR (II/2016, vlastní výpočty) Místně obvyklé nájemné v Kč/m2 Ceny staršího bytu Hrubý roční Čistý roční za měsíc v tis. Kč -68m2 výnos výnos Opava 77 1336 4,70% 1,34% Hlučín 74 1249 4,83% 1,24% Bílovec 70 1055 5,41% 1,16% Ostrava 88 1019 7,04% 2,64% Brno 122 2683 3,70% 2,14% Praha 169 3495 3,94% 2,69% V předchozí tabulce je provedeno orientační srovnání hrubého a čistého výnosu z nájemného u starších bytů. Čistý nájem je stanoven po odpočtu nákladového nájemného, které zaručuje prostou reprodukci bytového fondu z dlouhodobého hlediska. Investice do údržby jsou vyšší v Praze nejen s ohledem na vyšší ceny stavebních prací, ale především s ohledem na kvalitativní konkurenci ostatních subjektů na trhu. Prvotním impulsem je přitom nejvyšší poptávka po bydlení v Praze, která má odraz v místně obvyklém nájemném. Úroveň obvyklých nájmů je v Hlučíně mírně nižší než v Ostravě při vyšších průměrných cenách bytů.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
204
Předchozí tabulka dokumentuje mírně diferencovanou % výnosnost pronájmu bytů v ČR, přitom je nezbytné rozlišovat mezi hrubým a čistým výnosem po odečtu nákladů. Růst cen bytů v posledních letech a stagnace úrovně nájmů v posledních letech snižují výnosnost (kapitalizaci) investic do bydlení (pronájmu bytů). Graf. 5. Vývoj výnosu z pronájmu bytů a širší srovnání (zdroj: ČNB, Zpráva o finanční stabilitě)
3.6. Potřeba bytů a vymezení zastavitelných ploch V následující tabulce je provedeno orientační stanovení potřeby bytů ve vazbě na výsledky Analýzy socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů (2013), tento podklad vycházel z: • Očekávaného rozsah odpadu obydlených bytů ve výši cca 0,25% ročně z výchozího počtu bytů v roce 2011. Intenzita odpadu bytů byla uvažována paušálně na nízké úrovni s ohledem na intenzifikační procesy v celém systému bydlení. • Potřeby bytu pro zajištění „stagnace počtu obyvatel“, tedy potřeba bytů vznikající v důsledku poklesu průměrné velikosti bytových domácností (úvahy o chtěném soužití domácností, cenzových domácnostech jsou možným doplňkem, ale v zásadě neovlivní výrazněji celkové výsledky a mnohdy jsou spíše zavádějícím, historicky překonaným konceptem). • Potřeby bytů pro změnu počtu obyvatel. V rámci změn územního plánu by měla být tato potřeba upřesněna, v uvedeném podkladu je uváděna pouze orientačně.. Z uvedených čísel je patrné, že potřeba výstavby bytů pro stagnaci počtu obyvatel je u města Hlučína více než 30 bytů ročně. Pokud je toto číslo srovnáno s novou bytovou výstavbou – většinou méně než 30 bytů ročně v posledních letech, pak je zřejmé, že růst počtu obyvatel
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
205
při této intenzitě bytové výstavby není možný. I u dalších obcí vývoj počtu obyvatel do určité míry koreluje s rozsahem nové bytové výstavby, odchylky jsou však generovány zejména rozvojem druhého (rekreačního) bydlení. Tab. 44. Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP Hlučín (zdroj: SLDB 2011, vlastní výpočty) Potřeba Potřeba bytů Celkem nových vlivem nové byty Zalidněn odpadu do r.2025 Obyva Zalidněno bytů do Obydlen ost bytů bytů při r.2025 Obec tel v st bytů é byty (0,25% z stagnaci vlivem bytech osob/byt osob/byt poklesu počtu počtu zalidněno bytů obyvatel ročně) sti 20112011-2025 2011-2025 2011 2011 2011 2025 2025 SO ORP 39 1 421 14 466 2,70 2,52 879 542 Hlučín 062 Bělá 23 657 218 3,01 2,81 15 8 Bohuslavice 56 1614 542 2,98 2,78 36 20 Darkovice 43 1262 412 3,06 2,86 28 15 Děhylov 24 655 240 2,73 2,54 15 9 Dobroslavice 27 744 276 2,70 2,51 17 10 Dolní 154 4125 1619 2,55 2,38 93 61 Benešov Hať 89 2505 882 2,84 2,65 56 33 Hlučín 510 13673 5374 2,54 2,37 308 202 Kozmice 63 1754 636 2,76 2,57 39 24 Ludgeřovice 166 4595 1691 2,72 2,53 103 63 Markvartovice 1817 63 585 3,11 2,90 41 22 Píšť 74 2062 752 2,74 2,56 46 28 Šilheřovice 57 1582 556 2,85 2,65 36 21 Vřesina 51 1448 474 3,05 2,85 33 18 Závada 21 569 209 2,72 2,54 13 8 Z předchozí tabulky je patrné, že zásadním faktorem potřeby bytů je pokles velikosti zalidněnosti bytů, jenž je obecným trendem vývoje. V rámci vývoje v posledních letech neexistují významnější indicie změny tohoto trendu. Při převodu potřeby bytů na potřebu návrhu ploch (v územních plánech) k bydlení je nezbytné zohlednit: • Strukturu nové bytové výstavby v obci - jaký podíl budou tvořit byty v rodinných a bytových domech. • Potřebu bytů v bytových domech z hlediska komunitního plánování obcí (v mnoha případech spíše jako výhledové rezervy). • Průměrnou velikost parcely pro rodinný dům. • Potřebu hrubých a čistých ploch, hrubé plochy zahrnují potřebu ploch pro obslužné komunikace, zeleň apod. • Vliv druhého bydlení na potřebu bytů v jednotlivých obcích. Tato skutečnost je patrná zejména u menších atraktivních obcí, kde i část nové bytové výstavby fakticky slouží druhému bydlení.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
206
• Stanovení potřebných plošných rezerv, které je nejproblémovější položkou. Potřeba rezerv je ovlivněna reálných fungováním trhu se stavebními pozemky. K zástavbě je nabízena pouze malá část stavebních pozemků. Tlak ekonomických nástrojů na přiměřené využití pozemků je nízký. Nelze opomenout ani skutečnost, že v době zpracování územního plánu nemohou být zjištěny a odhadnuty všechny vlastnické a jiné územně technické podmínky, které omezí reálnou nabídku stavebních pozemků na trhu nemovitostí. Nově (po r.2013) , zejména s poklesem výnosů vkladů a jiných aktiv, roste zájem o pozemky jako dlouhodobou investici, což významně blokuje nabídku. V rámci zpracování ÚPD je vždy nezbytné prověřit aktuální situaci z dostupných zdrojů, zejména s ohledem na aktuální stav komunitního plánování. Komunitní plány zohledňují jak potřebu kapacit, tak i záměry jejich dalšího rozvoje. 11.
OBČANSKÁ VYBAVENOST
Pro vývoj jednotlivých obcí má značný význam jejich občanské vybavení. Zejména pokrytí sítí základních škol je tradičně chápáno jako velmi významný faktor pro rozvoj sídla, jeho kulturně společenskou identitu. S rostoucí hybností obyvatel a zejména v příměstských regionech však klesá i význam tohoto druhu vybavení (důkazem jsou rychle rostoucí příměstské obce bez základních škol). V podmínkách SO ORP Hlučín s vysokou hustotou osídlení, avšak poměrně značnými vzdálenostmi mezi sídly (v jeho západní části) je vlastní vybavenost obcí a jednotlivých sídel významným faktorem jejich rozvoje. Občanské vybavení, podle § 2 odst. 1 písm. k) bod 3. zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, zahrnuje stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Pod službami občanského vybavení v souladu se zněním stavebního zákona je tedy třeba rozumět služby poskytované subjekty, jako jsou např.: • • • • • •
školy všech typů včetně mateřských škol, sportovní zařízení, tělovýchovné jednoty, ústavy sociální péče včetně ústavů pro mládež, jesle, dětské domovy, nemocnice, polikliniky, zdravotní zařízení a střediska, kina, divadla, kulturní domy, výstavní síně, správní úřady, pošty.
Základní informace o jednotlivých druzích kapacit občanského vybavení poskytuje ČSÚ v rámci městské a obecní statistiky (MOS) http://vdb.czso.cz/mos/. Analýzu fungování a alokace těchto zařízení hodnotí oborové dokumenty, zejména pak komunitní plány obcí, prognózy vývoje školství, strategické rozvojové dokumenty obcí a měst. Tyto dokumenty je nezbytné přiměřeně promítat do ÚPD, územní plány a ani ÚAP je nemohou nahrazovat, zjednodušené názory na vybavenost obcí by mohly být značně zavádějící. Například prognózy vývoje potřeby kapacit škol se v jednodušších případech odvíjejí z postupových tabulek jednotlivých škol a počtu narozených dětí, z dlouhodobějšího hlediska pak i z úvah o vývoji počtu obyvatel v obcích a prognózy počtu narozených dětí s ohledem na věkovou strukturu obyvatel a korekce migrací. Potřeba kapacit byla v minulosti určována „směrnými čísly“, v současnosti jsou různé pomocné ukazatele užívány zejména v oblasti komunitního plánování obcí (potřeby sociálně zdravotních zařízení v obcích). Většina rozhodnutí o potřebě kapacit je v současnosti přijímána na politické úrovni, na základě odborných dokumentů, mnohdy pod tlakem veřejných transferů (nastavení dotací).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
207
Tab. 23. Vybavenost obcí SO ORP Hlučín – školství (Zdroj: ČSÚ) Zákla Hodn SŠ dní SŠ Střední o obory obory škola Základní škola cení středních středních Mateřs – jen Základní obory uměleck ká první škola – odbornýc odbornýc gymnáz é školy škola - stupe celkem h a h učilišť – počet ií – praktickýc a odbor. tříd ň (1. – tříd škol počet h škol učilišť 5. škol ročník škol škol ) tříd rok 2014 2014 2014 2014 2014 2014 2014 2 Bělá 1 2 2 0 0 0 0 2 Bohuslavice 3 0 9 0 0 0 0 2 Darkovice 2 5 5 0 0 0 0 2 Děhylov 1 2 2 0 0 0 0 Dobroslavic 2 e 1 3 3 0 0 0 0 Dolní Benešov 2 5 2 19 0 0 0 0 2 Hať 4 0 9 0 0 0 0 Hlučín 3 16 10 69 1 1 1 1 2 Kozmice 3 5 5 0 0 0 0 2 Ludgeřovice 8 0 17 0 0 0 0 Markvartovic 2 e 2 5 5 0 0 0 0 2 Píšť 3 0 9 0 0 0 0 2 Šilheřovice 2 0 9 0 1 1 0 2 Vřesina 3 5 5 0 0 0 0 1 Závada 1 0 0 0 0 0 0 Tab. 24. Vybavenost obcí SO ORP Hlučín – komunitní vybavení (Zdroj: ČSÚ) Nízkopr Domovy ahová Azylov Nocle Denní Domovy pro osoby Chráněné zařízení Sociální é hárny stacio pro se zdrav. bydlení - pro děti poradny domy náře seniory postižení počet a - počet počet počet počet - počet m - počet mládež počet rok 2014 2014 2014 2014 2014 2014 2014 Bělá 0 0 0 0 0 0 0 0 Bohuslavice 0 0 0 0 0 0 0 0 Darkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 Děhylov 0 0 0 0 0 0 0 0 Dobroslavice 0 0 0 0 0 0 0 0 Dolní Benešov 0 0 0 0 0 0 0 0 Hať 0 0 0 0 0 0 0 0 Hlučín 1 1 1 1 1 1 0 0 Kozmice 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 Ludgeřovice 0 0 0 0 0 0
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
208
Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
Tab. 25. Vybavenost obcí SO ORP Hlučín – zdravotnictví (Zdroj: ČSÚ) Odborné Zařízení Středisko léčebné lékárenské záchranné Celkem Nemocnice ústavy Léčebna péče služby a zdravotvčetně pro (lékárny) rychlé zdrav. včetně nická detašov. dlouhodobě vč. detaš. pomoci vč. detašov. zařízení pracoviště pracoviště nemocné pracovišť detaš. pr. rok 2014 2014 2014 2014 2014 2014 Bělá 0 0 0 0 0 0 Bohuslavice 1 0 0 0 0 0 Darkovice 0 0 0 0 0 0 Děhylov 0 0 0 0 0 0 Dobroslavice 0 0 0 0 0 0 Dolní Benešov 10 0 0 0 2 1 Hať 5 0 0 0 0 1 Hlučín 69 0 0 0 10 5 Kozmice 0 0 0 0 0 0 Ludgeřovice 11 0 0 0 0 4 Markvartovice 0 0 0 0 0 0 Píšť 3 0 0 0 0 1 Šilheřovice 2 0 0 0 0 0 Vřesina 0 0 0 0 0 0 Závada 0 0 0 0 0 0 Pro kapacitní výhledy těchto zařízení jsou v obcích SO ORP Hlučín rozhodující 2 faktory: • tlak na pokles počtu obyvatel v budoucnosti, zejména dětí, promítající se do poklesu potřeby školských kapacit, nedostatek školek kulminoval v posledních letech a jeho opakování je málo pravděpodobné • stárnutí obyvatel, promítající se diferencovaně do rostoucích potřeb komunitních a zdravotních systémů, zvýšené potřeby jsou patrné, zejména v zástavbě sídlišť s vysokou sociální individualizací života a absencí rodinného života (Hlučín, Dolní Benešov – zdaleka však nedosahují míry ve velkých městech např. okresu Karviná) Rozsah občanského vybavení obcí SO ORP Hlučín je možno hodnotit jako dlouhodobě stabilizovaný, pod tlakem poklesu počtu obyvatel, procesů jeho stárnutí a individualizace rodinného života. Úplná absence základního občanského vybavení je pouze v obci Závada (chybí zde i základní škola). To je omezujícím faktorem rozvoje obce, který však plyne zejména z velikosti obce a obecného tlaku na efektivnost těchto zařízení (viz například tlak na rušení pošt v malých obcích). Situace je přitom výrazně lepší u obcí Dobroslavice a Bělá, kde jsou provozovány základní školy 1. až 5. ročník.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
209
V rámci zpracování ÚPD je vždy nezbytné prověřit aktuální situaci z dostupných zdrojů, zejména s ohledem na stav komunitního plánování. Komunitní plány (v některých případech i jiné strategické rozvojové dokumenty obcí, oborové plány – např. školství) zohledňují jak potřebu kapacit, tak i politické záměry jejich dalšího rozvoje.
12.
REKREACE A CESTOVNÍ RUCH
Hlavní výstup: • Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území (lokalizační a realizační podmínky rekreace). • Vyhodnocení zatížení území rekreací (stanovení nadměrné rekreační zátěže na úrovni obcí) Vedlejší výstup: • Vyhodnocení vazeb - na úrovni ÚAP SO ORP – jsou hodnoceny zejména vazby v rámci SO ORP, ale i širší vazby zejména na Jeseníky, Ostravskou aglomeraci a Polsko. • Vazby na regionální a strategické plánování obcí. • Popis systému rekreace a cestovního ruchu odpovídající svou generalizací měřítku SO ORP a potřebě ÚAP. Dostupná data: • Pouze částečně ČSÚ, dostupná jednotlivě podle různorodé evidence obcí. Stávající regionalizace cestovního ruchu a rekreačního potenciálu území se postupně vyvíjí. Kvalita dat: • Kvalita dat je omezena skutečností, že nebyla zjišťována data o počtu rekreačních objektů ve sčítání z roku 2011 (naposledy publikováno v roce 1991), využití aktuálních dat z RSO ČSŮ je silně limitováno. Interpretace dat: Značné problémy představuje zejména stanovení únosné rekreační zátěže území, v rámci SO ORP Hlučín nelze očekávat, že rekreační zátěž území na úrovni obcí je nadprůměrná, nadměrná (srovnatelná například s obcemi v CHKO Beskydy). Možnost došetření: • Možnosti došetření a zpřesnění dat existují zejména v rámci doplnění průzkumů při zpracování územních plánů, např. objektů individuální rekreace, ubytovacích kapacit. Závěry: • Pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat zhodnocení potenciálu rozvoje rekreace a cestovního ruchu. • Na úrovni vlastních územních plánů by toto výchozí hodnocení mělo být dále upřesněno s ohledem na prohloubení znalosti území, identifikace rekreačních lokalit s nadměrnou zátěží. 5.2. Teoretická východiska Cestovní ruch je obecně vnímán jako stále významnější hospodářský faktor rozvoje území, zejména jeho služeb. V rámci Moravskoslezského kraje je základním strategickým dokumentem v oblasti cestovního ruchu Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
210
v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013, aktualizace s výhledem do roku 2015, zpracovatel: Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Z hlediska optimálního rozvoje území (obcí) je zásadní otázkou jak je využit rekreační potenciál území. Pro nejbližší období je problematika rozvoje rekreace a cestovního ruchu řešena na úrovni strategických plánů (dokumentů) měst a obcí, či např. výstupů činnosti Místní akční skupiny Hlučínsko. Rekreační potenciál území je souhrn přírodních a antropogenních faktorů určujících předpoklady území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou (lokalizačními podmínkami) je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura (realizační podmínky), která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Na rekreační infrastruktuře je do značné míry závislý i cestovní ruch (turismus), jako souhrn pobytů a služeb v turistických destinacích. Omezením rekreačního potenciálu jsou mnohdy vlastní realizační kapacity soustředěné v území, často také zájmy ochrany přírody. Rekreační únosnost krajiny na základě její intenzity využívání je obtížně stanovitelná. Neměla být vést ke snižování rekreačního potenciálu. Rekreační kapacita území je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz, ale i například tradice. Rekreační potenciál území představuje zejména lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území. Základní otázkou je pak optimální alokace těchto aktivit (zástavby) v konkrétním území. Realizační podmínky cestovního ruchu vytvářejí rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. 5.3. Realizační předpoklady rekreace v území Individuální rekreace a druhé bydlení Popis a analýza rozsahu individuální rekreace je potřebná jak z hlediska zátěže území, tak i bilancí infrastrukturní vybavenosti. V praxi je velmi obtížná celková kvantifikace individuálních rekreačních kapacit v území a to z následujících důvodů: • Údaje ze sčítání neobsahují úplný přehled o počtu neobydlených bytů využívaných ke všem formám rekreace (záleželo na deklarujících osobách) a údaje o individuálních rekreačních objektech (zejména chatách) byla naposledy zjišťovány ve sčítání v roce 1991 • Problémem je a bude rozlišit čisté druhé bydlení bez rekreace (jak posuzovat neobydlený byt v RD kam jezdí na návštěvu členové rodiny s dětmi a není deklarovaný pro rekreační využití) Pro praxi je nutno vycházet z potřeby kvantifikace celkové zátěže území, tj. celé zátěže druhým bydlením, jehož rozhodující část rekreační bydlení tvoří. Velikost této zátěže je dána součtem počtu neobydlených bytů + individuálních rekreačních objektů. U neobydlených bytů je možné předpokládat, že cca 10% bytů je neobyvatelných z řady důvodů, ale naopak na druhé straně ne všechny individuální objekty rekreace jsou evidovány, k rekreačnímu využití jsou v praxi využívány i jiné objekty, maringotky. Termín jednotka druhého bydlení je užíván s ohledem na skutečnost, že většina objektů či jejich částí nesplňuje definici bytu. Problémem zůstává definice druhého bydlení, nakolik zde patří
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
211
zahradní chatky a jiné obyvatelné objekty, často napojené na inženýrské sítě (tj. měly by být zahrnuty do bilancí územního plánu) a blížící se vybaveností rekreačním chatám (mnohdy je i předstihující, jak z hlediska napojení na inženýrské sítě tak i z hlediska dlouhodobé obyvatelnosti). V rámci SO ORP Hlučín je největší koncentrace kapacit druhého (rekreačního) bydlení v menších obcích – Děhylov a Dobroslavice (měřeno počtem jednotek druhého bydlení připadajících na 1 obydlený byt, ani u těchto dvou obcí však nepřekračuje hodnotu 1, viz následující tabulka). Ubytovací kapacity druhého bydlení mají v řešeném území největší absolutní rozsah v Hlučíně, kde jsou tvořeny především neobydlenými byty, z absolutního hlediska je zde největší počet individuálních rekreačních objektů, přičemž rozlišení mezi chatami a zahrádkářskými chatkami je v praxi problematické). Mnohé zahradní chatky nejsou registrovány. Přesnější zjištění počtu rekreačních objektů, široce definovaných jednotek druhého bydlení je v současnosti poměrně obtížné s ohledem na chybějící evidence i definování druhého bydlení. Počet rekreačních jednotek je často pouze odhadem s omezenou spolehlivostí. Zpřesnění bilancí je možné a potřebné provést až na úrovni územního plánu, je vhodné jej prověřovat z více dostupných zdrojů a i v rámci šetření v terénu. Tab. 57. Struktura druhého bydlení v obcích SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011, RSO) Objekty individuální Jednotek rekreace Druhé II. r. 2016 Počet bydlení bydlení/ Byty (RSO) neobydlených obydlený obydlené Neobydlené bytů odborný byt r. 2016 byty celkem k rekreaci odhad r. 2016 (RSO) r. 2011 r. 2011 2015 ČR 4 221 383 281480 651 937 169468 933 417 0,22 SO ORP Hlučín 15 251 234 1823 73 2 050 0,13 Bělá 236 0 41 3 40 0,17 Bohuslavice 586 0 82 0 80 0,14 Darkovice 453 2 61 1 60 0,13 Děhylov 0,47 257 61 49 4 120 Dobroslavice 0,45 292 73 50 12 130 Dolní Benešov 1 645 1 129 4 130 0,08 Hať 951 0 136 8 130 0,14 Hlučín 5 668 93 531 11 620 0,11 Kozmice 650 1 88 1 85 0,13 Ludgeřovice 1 778 0 248 13 250 0,14 Markvartovice 644 1 116 3 120 0,19 Píšť 766 1 116 6 110 0,14 Šilheřovice 574 1 81 6 85 0,15 Vřesina 520 0 64 1 60 0,12 Závada 231 0 31 0 30 0,13 Koncentrace kapacit druhého bydlení v řešeném území SO ORP Hlučín zdaleka nedosahuje hodnot srovnatelných s nejzatíženějšími středisky ČR v Krkonoších nebo bližších Beskydech (Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
212
Hromadné ubytovací kapacity ČSÚ vede databázi hromadných ubytovacích zařízení ve všech obcích ČR. Současný stav této databáze je nevyhovující, eviduje pouze část zařízení, evidence na úrovni obcí je většinou omezena pojetím tzv. individuálních dat (u značné části obcí je jedno zařízení, data o počtu lůžek ČSÚ nezveřejňuje i když jsou dostupná na internetu, většinou jsou přímo inzerována). Počet zařízení se v SO ORP Hlučín (podle ČSÚ) v posledních dvou letech nezměnil. V 8 obcích SO ORP Hlučín (z celkového počtu 15) nejsou ubytovací zařízení ČSÚ vykazována, po došetření bylo ubytovací zařízení identifikováno i v Ludgeřovicích. Náhledem na internet byl upřesněn počet ubytovacích zařízení i jejich inzerované kapacity. Hromadné ubytovací kapacity jsou koncentrovány zejména do Šilheřovic a Hlučína (viz. následující tabulka), celková ubytovací kapacita cca 300 lůžek je spíše nízká (bez započtení autocampu v Hlučíně). Tab. 58. Ubytovacích zařízení SO ORP Hlučín (zdroj: ČSÚ a vlastní došetření) Hromadná zařízení Hromadná zařízení-došetření (ČSÚ, r.2015) Počet zařízení Lůžek Počet zařízení Lůžek SO ORP Hlučín 11 256 15 299 Bělá 1 Id. 1 15 Bohuslavice . 1 12 Darkovice . Děhylov . Dobroslavice . Dolní Benešov 1 Id. 1 25 Hať 1 Id. 1 20 Hlučín 3 Id. 5 90 Kozmice 1 Id. 1 22 Ludgeřovice . 1 15 Markvartovice . Píšť . Šilheřovice 4 99 4 100 Vřesina . Závada . Často jsou zdůrazňovány možnosti a potřeba kapacitního rozvoje zařízení pro cestovní ruch a rekreaci. Zde je nezbytné jednoznačně uvést, že intenzita využití ubytovacích kapacit je v Moravskoslezském kraji nízká ve srovnání s ostatními regiony ČR (viz. Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013, aktualizace s výhledem do roku 2015). Expanze ubytovacích kapacit nad rámec poptávky, podporována mnohdy z veřejných zdrojů, tak prohlubuje nerovnováhu systému a vytváří podmínky pro krizové jevy v odvětví, které se jinak pohybuje v tržním prostředí s rozvinutou konkurencí. Potenciál rozvoje SO ORP Hlučín představuje zejména příměstská rekreace (Děhylov, Dobroslavice), letní rekreace u umělých vodních ploch (Hlučín), golf (Šilheřovice) a cykloturistika, houbaření. 5.4. Lokalizační faktory přírodní a antropogenní – na území jednotlivých obcí
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
213
Přírodní podmínky jsou v řešeném území determinována jak malou nadmořskou výškou (poměrně teplým klimatem), tak i tvary reliéfu (většinu území zaujímá Hlučínská pahorkativa a okrajem Nízkého Jeseníku, oddělenými nivou řeky Opavy ( s rekreačně využitelnými plochami po těžbě štěrkopísku). Bělá Kultura, historie Cca 1 km za zastavěnou části obce směrem na Závadu je umístěna stará myslivna rodu Rothchildů z roku 1896 (dnes hájenka u Chmelíka), kde je v současné době provozována pstruží farma. Sportoviště, vybavenost V obci je umístěno fotbalové hřiště se zázemí a klubovnou pro spolkovou a zájmovou činnost. V blízké vzdálenosti je nově vystavěno víceúčelové hřiště s altánem a labyrintem. V hřebčíně Bělá je možné provozovat projížďky na koni. Přírodní zajímavosti Od roku 2004 je možné navštěvovat léčebné bazénky, založené na Priessnitzové metodě. Bohuslavice Kultura, historie V centru obce se nachází kostel Nejsvětější trojice z 18.století, objekt fary, několik kapliček, Špakovská kovárna, pomníky padlým v 1. a 2. sv. válce, pomník sestřelených sovětských letců na jaře 1945. Sportoviště, vybavenost V obci je umístěno fotbalové hřiště se zázemím, střelnice, areál chovu koní. Přírodní zajímavosti Za obcí vlevo od cyklotrasy se nachází památný strom Struhalův dub. Darkovice Sportoviště, vybavenost V západní části obce se nachází sportovně rekreační areál s přírodním koupalištěm. V rámci areálu je vybudovaný sportovní komplex s hřištěm pro beach volleyball, dětské minicentrum. Součástí je restaurační zařízení. Na území obce se nachází část objektů systému československého. opevnění budovaného před II. světovou válkou. V obci se dále nachází víceúčelové sportovní zařízení, fotbalové hřiště, tenisové kurty, kluziště, Děhylov Sportoviště, vybavenost V obci se nachází u řeky Opavy loděnice s půjčováním loděk a občerstvením. K sportovnímu vybavení patří také fotbalové hřiště se zázemím a cvičný terén pro paraglading.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
214
Přírodní zajímavosti Mezi přírodní rezervace patří rybník Štěpán. Dobroslavice Kultura, historie V obci je dochovaná část zámeckého parku v anglickém stylu z let 1813 – 1819, byl revitalizovaný v roce 2002 – 2003. V obci je muzeum porcelánových panenek. Sportoviště, vybavenost Pro sportovní vyžití jsou v obci tenisové kurty, kuželna se závodní dráhou, fotbalové hřiště a víceúčelové hřiště, v zimním období jako kluziště. Přírodní zajímavosti Za tratí ČD poblíž Hlučínského jezera se nachází Poštovní rybník – přírodní rezervace. Zajímavostí je i opuštěný lom Trhůvka - „Pohádka“. Dolní Benešov Kultura, historie Ve středu obce je situovaný klasicistní zámek, sestávající ze dvou objektů. Jádro zámku je ze 16.století a v 17.století k němu byla přistavěna dvoupatrová barokní budova. Z původní tvrze se dochoval kamenný portál z roku 1498 se znakem pánů z Drahotuš. Součástí budov je zámecká kaple, která slouží jako lapidárium. Součástí zámku je také anglický park o rozloze 1,7 ha. K poslední velké přestavbě došlo v roce 1924. Vedle cechovních insignií jsou zde vystaveny originály barokních soch Immaculaty a Jana Nepomuckého. V parku je umístěn Památník Cypriána Lelka – buditele slezského národa. Dnes je zámek sídlem městského úřadu. Sportoviště, vybavenost V katastru Zábřehu je severně od trati ČD lokalizováno sportovní letiště. Je možné si domluvit vyhlídkové lety či seskoky padákem. V centru města je umístěno sportovně oddychové centrum Dolní Benešov. Nabízí bowling, squash, fitness. Na největším rybníku Nezmar je možné provozovat sportovní rybaření. Přírodní zajímavosti Na katastru Zábřehu se nachází přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky – rašelinné louky s význačnými mokřádními společenstvími. Rezervace byla vyhlášena v roce 1973 a roku 1997 byla rozšířena na plochu 375,7 ha. Hať Sportoviště, vybavenost V obci působí Jezdecký klub Červánek . Umožňuje jízdu volnou krajinou, western, voltiž a jízdu v kočáře. K sportovnímu vybavení patří fotbalové hřiště se zázemím, myslivecká chata.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
215
Hlučín Kultura, historie V centru města jako součást městské památkové zóny se nachází zbytky hradeb a původně pozdně gotický zámek z počátku 16. století, dnes trojkřídlá jednoposchoďová budova. V jeho prostorách je umístěno Muzeum Hlučínska, které je zaměřeno na město Hlučín a region Hlučínska v jeho historických hranicích. V katastrálním území Darkoviček se nachází ojedinělý obranný systém čs. opevnění. Jedná se o jedinečnou a unikátní, evropsky ceněnou, technickou a stavební památku. Pevnost „Alej“ je nejlépe obnoveným pěchotním srubem v České republice, skládá se ze tří pevností a jedné pevnůstky. Výzbroj a vybavení opevnění je autentické s rokem 1938. Všechny objekty spojuje naučná stezka. Sportoviště, vybavenost V blízkosti fotbalového hřiště je umístěna Sportovní hala Hlučín. Je vybavena pro pořádání regulérních zápasů v basketbale, volejbale, házené, sálové kopané. Součástí je bowling, sauna, solárium. V blízkosti Hlučínského jezera se rozkládá na ploše 12,4 ha Dětský ranč. Provozuje hipoterapii zaměřenou na léčbu vybraných nemocí a rekondiční ježdění pro veřejnost. V areálu Hlučínského jezera je možné provozovat koupání a vodní sporty – windsurfing, jízdu na loďkách a vodních kolech, vodní lyžování, dále je možné provozovat plážový volejbal, tenis, volejbal, fotbal, minigolf. Jsou zde podmínky pro rybaření. Denní návštěvnost v sezóně překračuje cca 3500 osob. V současnosti existují záměry na zásadní přestavbu území (objem investice cca 800 ml. Kč, bez DPH) se vznikem 50 stálých a 60 sezónních pracovních míst). Investice řeší i potřeby zvýšení protipovodňové ochrany. Přírodní zajímavosti Město Hlučín leží na úpatí Hlučínské pahorkatiny nad širokou nivou řeky Opavy. Jeho jižní část zasahuje až k meandrům řeky, kde byl po dlouhá léta těžen štěrk a kde se dnes rozkládá velké jezero. Plocha jezera s přilehlým okolím slouží pro široké spádové území a s předpokládaným rozvojem aktivit a zařízení jeho význam ještě zesílí. Kvalita vody v jezeře patří mezi nejčistší v kraji. V současné době je jezero využíváno především ke krátkodobé rekreaci, koupání, sportovnímu rybolovu. Plocha jezera činí cca 140 ha, včetně přilehlých ploch je výměra území určeného k řešení cca 220 ha. Dostupnost jezera je cca 5 min. z centra města a od autobusového nádraží, má dobrou dostupnost také z železniční stanice Děhylov, Hlučín, Kozmice a Jilešovice. Kozmice Kultura, historie Kostel sv. Floriana a cihlová stodola s ohradní zdí z konce 19.století. Sportoviště, vybavenost V prostoru Hlučínského jezera možnost koupání, rybaření a kempování. Fotbalové hřiště se zázemím při západním okraji obce. Přírodní zajímavosti Na jihozápadě obce se nachází ptačí pozorovatelna.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
216
Ludgeřovice Kultura, historie Za pozornost stojí novogotický chrám sv. Mikuláše postavený v letech 1906 – 1907. Jedná se o podélnou jednolodní stavbu postavenou částečně z režných a částečně z glazovaných cihel. Výrazná dominanta nejen obce Ludgeřovice, ale i celé oblasti. Sportoviště, vybavenost K sportovnímu vybavení patří fotbalové hřiště se zázemím a další hřiště. V obci je komerčně provozována sportovní hala. Přírodní zajímavosti Kaskáda rybníků s možností rybolovu, rekreačního běhu, v zimě bruslení. Markvartovice Kultura, historie V obci se nachází raně barokní kaple z roku 1657. Sportoviště, vybavenost K sportovnímu vybavení patří fotbalové hřiště se zázemím a další hřiště. Píšť Kultura, historie V obci se nachází mariánské poutní místo, s historickou dominantou kostela sv. Vavřince. V centru obce se na ploše 16 x 47 m nacházejí sluneční parkové hodiny, největší tohoto provedení ve střední Evropě. Sportoviště, vybavenost Ve střední části obce je situovaný sportovně rekreační areál s koupalištěm. V sousedství areálu je minigolf, tenisové kurty, hřiště s umělým povrchem pro provozování všech míčových her, hřiště fotbalového klubu, stometrová střelnice. Přírodní zajímavosti Při severozápadním okraji obce se nachází přírodní památka Hranečník – dubo-borový porost s hnízdišti volavky popelavé. Šilheřovice Kultura, historie V jihovýchodní části obce na místě zaniklé renesanční tvrze se rozkládá trojkřídlý zámek v klasicistním a částečně novobarokním slohu. V rozlehlém parku stojí pavilón zvaný Lovecký zámeček, Švýcarna a bazén se sousoším. Zámek slouží jako školské zařízení a park jako golfové hřiště. V areálu parku a jeho blízkém okolí se nachází řada dochovaných staveb z dob Rothschildů (finanční dynastie investující na Ostravsku do těžby uhlí a hutního průmyslu – Vítkovických železáren). Sportoviště, vybavenost
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
217
V areálu zámku se nachází 18-ti jamkové golfové hřiště, jedno z nejkrásnějších v České republice. Je místem konání velmi důležitých golfových soutěží. V obci působí jezdecký klub Přírodní zajímavosti Na katastru obce se nacházejí dvě přírodní rezervace – Černý les u Šilheřovic I. a II. – bukový prales typický pro oderskou nížinu. Vřesina Sportoviště, vybavenost Ve východní části obce pod přírodní rezervací Dařanec se nachází přírodní koupaliště. V okolí je realizovaná naučná stezka. V centru obce fotbalové hřiště a kurty. Přírodní zajímavosti Na katastru obce v mírně svažitém terénu se rozkládá smíšený listnatý porost dubu, habru a lípy s výměrou 33 ha. V roce 1992 zde bylo zjištěno 28 druhů mechorostů. Na jihozápadním okraji obce se nachází lesní studánka. Závada Kultura, historie V Panském lese vpravo od silnice Závada – Bohuslavice se nachází zachovalé a poměrně mohutné opevnění, pozůstatek středověkého hrádku – Hrádek Závada („Švédské šance“). Vlastní jádro má rozměry 26 x 22 m, první příkop má šířku 14 m při vrcholu a 2 m u dna, druhý příkop 10 m při vrcholu a 1,5 m u dna. Sportoviště, vybavenost V obci se nachází fotbalové hřiště a víceúčelové hřiště. 5.5 Územní diferenciace a celkové hodnocení rekreačních podmínek území Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky bylo zpracováno Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR v roce 2001 pro všechny obce v ČR. Atualizováno bylo výstupem z roku 2010. Navazující hodnocení shrnuje výše uvedené informace týkající se rekreačního potenciálu obcí na území SO ORP Hlučín. V celé oblasti je identifikován podprůměrný rekreační potenciál. V období posledních 2 let se lokalizační podmínky rekreace výraznějio nezměnily, pro rozvoj realizačních podmínek mají zásadní význam investice v oblasti Hlučínského jezera. V rámci aktualizace v r. 2016 došlo k mírně pozitivějšímu hodnocení lokalizačních předpokladů rekreace u Hlučína a Kozmic a ostatních realizačních podmínek rekreace v obci Bělá. Tab. 59. Lokalizační a realizační podmínky rekreace v SO ORP Hlučín (zdroj: vlastní expertní hodnocení, 7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší) Lokalizační podmínky Realizační podmínky přírodní ostatní ubytování,služby ostatní Bělá 4 3 4 3 Bohuslavice 5 5 5 5 Darkovice 5 4 5 4 Děhylov 3 3 4 4 Dobroslavice 3 3 5 4
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Hodnocení 3,50 5,00 4,50 3,50 3,75
218
Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada
5 5 4 4 5 5 5 4 4 4
4 5 3 5 5 5 5 3 5 5
5 4 3 4 4 5 5 3 5 6
5 5 4 5 5 5 5 3 4 6
4,75 4,75 3,50 4,50 4,75 5,00 5,00 3,25 4,50 5,25
S ohledem na skutečnost, že území SO ORP Hlučín vykazuje průměrné lokalizační a také realizační podmínky rekreace, je toto promítnuto v hodnocení obcí (nejlepší výsledné hodnocení 3,25 – u Šilheřovic, následuje Děhylov, Bělá, Hlučín a Dobroslavice). U ostatních obcí je většinou hodnocení podmínek rekreace pod průměrem – (hodnotou 4) nejhorší u Závady, kde chybí realizační základna rekreace (celkem průměrné hodnocení 5,25 však není „kritické“).. Otázkou zůstává interpretace zjištění. „automatické“ promítnutí rekreačních podmínek do hospodářského pilíře je problematické, mírný pozitivní vliv je zřejmý pouze u nejatraktivnějších rekreačních obcí (Šilheřovice, velmi omezeně u Děhylova nebo Hlučína).
13.
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
Hlavní cíle: • Zhodnocení celkových hospodářských podmínek území (místní a regionální ekonomiky) • Zhodnocení potřeby a nabídky ploch pro podnikání v obcích s ohledem na rozvojový potenciál obce (výrazně limitováno současným stupněm poznání území obcí, ale i regionů). • Zhodnocení infrastrukturních předpokladů (jako významného předpokladu hospodářského předpokladu území. Dostupná data: Sčítání 2011, nezaměstnanost - průběžná evidence MPSV v letech 2012 a 2013 nezveřejňovala údaje o nezaměstnanosti za obce (vznikla diskontinuita v časových řadách), zlepšení v dostupnosti údajů nastalo v posledních letech, ČSÚ-hospodaření obcí. Zprávy z úřadu práce za okresy jsou dostupné každoročně, územní detail – za obce je spíše opomíjen, převažuje regionální pohled. Kvalita dat: Posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o hrubém domácím produktu (HDP), přidané hodnotě, průměrných příjmech osob či domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy. Na úrovni obcí nelze posoudit ani daňový potenciál či jejich daňové úsilí (jak vysoké daně by mohly obce vybírat a jaké úsilí při výběru daní vynakládají). Rozpočtové určení daní v ČR je dlouhodobě determinováno zejména počtem obyvatel obcí, velká města mají daňové příjmy na obyvatele několikanásobně větší než malá. Výjimku představují malé obce na jejichž území je skládka, probíhá těžba, disponují výhodným pronájmem majetku. Interpretace dat: Je zatížena častou aplikací údajů, které nejsou adekvátní pro hodnocení hospodářské úrovně území – například podíl ekonomicky aktivního
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
219
obyvatelstva – je odvozován od věkové struktury obyvatel, zahrnuje v sobě i nezaměstnané osoby. Podobně podíl podnikajících fyzických osob – podnikatelů závisí na odvětvové struktuře ekonomických subjektů v území, vysoký podíl „podnikatelů“ mají jak hospodářsky úspěšné, tak i neúspěšné obce. Tento ukazatel není navržen k využití pro hodnocení podobně jako údaje o daňových příjmech obcí, které jsou velmi obtížně interpretovatelné (orientačně se pokouší hodnotit hospodaření obcí MF ČR). Možnost došetření: Obecně je hodnocení hospodaření obcí, jejich hospodářského potenciálu, velmi nákladné (audity hospodaření) a většinou nezahrnuje „vnitřní zadluženost“ odvozenou z objektivního zhodnocení potřeb obce. Daňové příjmy jsou jen částí příjmů obce. Ani celkové příjmy obcí – jejich porovnání nevede k jednoznačným a jednoduchým závěrům o hospodaření obcí. Aspirací územního plánování nemůže být analýza hospodaření obcí, která by byla neúplná a mohla vést k mylným závěrům a politickým dopadům. V úvahu je nezbytné vzít i skutečnost, že značná část investic je vázána na dotační transfery. Pro rozvoj obcí je tak velmi důležitá politická aktivita občanů a politických reprezentací. Specifika regionu: U hospodářského pilíře je potřeba vnímat i dlouhodobá specifika regionu – Hlučínska s tradičními vazbami na Německo, ale pozitivními pracovními návyky a kulturou. Na druhé straně i intenzívními vazbami na Ostravsko, tradicí kvalitního stavebnictví. 4.2. Zhodnocení celkových hospodářských podmínek území Jak již bylo naznačeno, posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o HDP, přidané hodnotě, příjmech domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy. Hospodářsky výkon obcí, regionů (s výjimkou kraje) tak nelze v ČR přímo stanovit. Zásadní význam pro hodnocení hospodářských podmínek území mají tak údaje o nezaměstnanosti. Výchozí otázkou je i co je cílem hodnocení zhodnocení hospodářských podmínek území? Celkové hodnocení by nemělo sklouznout do dílčích analýz, tj. zejména hodnocení struktury zaměstnanosti. Velikost podniků a jejich odvětvová struktura je územně diferencovaná (zejména podle přírodních a dopravních předpokladů území – viz alokační teorie), přitom je však obtížné rozlišit co je přirozenou diferenciací a co slabou stránkou obcí. To platí zejména u malých obcí, kde alokace hospodářských aktivit byla přírodně či historicky determinovaná a fungují v rámci specifických regionů. Jako zavádějící je hodnocena daňová výtěžnost na obyvatele obvykle není determinována hospodářskou prosperitou území, či podnikatelskými úspěchy obcí (ty ovlivňují celkové příjmy, jedná se spíše o výjimky), ale rozpočtovým určením daní podle pravidel MF ČR, podle velikostních kategorií obcí, měřeno počtem obyvatel (viz známé případy obcí, které chtěly „uměle“ překročit 100000 obyvatel). Hodnocení rozpočtů obcí provádí MF ČR, komentáře ke klasifikaci jsou poměrně „úsporné“, nelze je mechanicky přebírat a dále neodborně interpretovat. V žádném případě by nemělo být aspirací územního plánování vytvářet vlastní systém hodnocení hospodaření obcí, který by jistě trpěl neodborností a riziky mylného vyhodnocení jednotlivých obcí se všemi možnými dopady této odborně o časově náročné činnosti. Vnímání nedostatků stávajících ukazatelů a jejich interpretace, změn v dostupnosti dat, vedly k inovaci návrhu ukazatelů (indikátorů) a postupu jejich vyhodnocení (např. nové zařazení cen pozemků). Změny v oblasti evidence nezaměstnanosti
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
220
Jedním z dobře dostupných údajů na úrovni obcí byly údaje o nezaměstnanosti, které byly prvotně dostupné z evidence ministerstva práce a sociálních věcí s měsíční periodicitou. Po roce 2013 je nahrazují údaje o podílu nezaměstnaných. Menším nedostatkem míry nezaměstnanosti byla skutečnost, že na úrovni obcí byla vypočtena z aktuálního počtu nezaměstnaných a zastarávajícího počtu ekonomicky aktivních ze sčítání v roce 2001 po celé intercenzální období. U obcí, kde se počet obyvatel a tím i ekonomicky aktivních výrazně měnil, docházelo ke zkreslování výsledků. Zejména pak u obcí, kde počet obyvatel rostl o desítky procent. I přes tento nedostatek byly ukazatele míry nezaměstnanosti základním východiskem pro hodnocení hospodářského potenciálu obcí. Od ledna 2013 se přechází v ČR na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nový ukazatel je s původním ukazatelem míra nezaměstnanosti nesrovnatelný (viz následující tabulka sestrojená pro oba ukazatele na základě dat ze SLDB 2011) . „Vizuálně je ukazatel podílu nezaměstnaných ve srovnání s mírou nezaměstnanosti nižší.“ Z této tabulky je patrná úroveň nezaměstnanosti v SO ORP Hlučín blížící se průměru ČR, měřená oběma způsoby, přitom však ani průměr ČR není možné považovat za optimální hodnotu. Nejvyšších hodnot dosahovala nezaměstnanost v Závadě a Bělé. Tab. 45. Srovnání podílu nezaměstnaných osob a míry nezaměstnanosti - SLDB 2011 (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty), Nová metodika – podíl nezaměstnaných = podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %), původní metodika – míra nezaměstnanosti = podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání k počtu ekonomicky aktivních) % podíl Míra z toho Nezaměst nezaměst nezaměst Obyvatel Ekonomicky zaměstna naní naných nanosti 15 - 64 let aktivní ní (dopočet) 4 580 6,9% 9,8% 7 267 169 5 080 573 499 859 ČR 714 8,5% 12,4% 839 584 575 689 504 301 71 388 MSK SO ORP Hlučín 6,79% 9,68% 27 241 19 094 17 245 1 849 Bělá 9,42% 14,29% 467 308 264 44 Bohuslavice 1151 793 735 58 5,04% 7,31% Darkovice 898 617 563 54 6,01% 8,75% Děhylov 457 339 309 30 6,56% 8,85% Dobroslavice 3,45% 4,96% 521 363 345 18 Dolní Benešov 2887 2045 1839 206 7,14% 10,07% Hať 1772 1264 1145 119 6,72% 9,41% Hlučín 9449 6467 5764 703 7,44% 10,87% Kozmice 1237 868 796 72 5,82% 8,29% Ludgeřovice 3140 2291 2075 216 6,88% 9,43% Markvartovice 1288 909 827 82 6,37% 9,02% Píšť 1438 1021 947 74 5,15% 7,25% Šilheřovice 1112 790 705 85 7,64% 10,76% Vřesina 1026 742 692 50 4,87% 6,74% Závada 9,55% 13,72% 398 277 239 38 4.3. Regionální ekonomika V aktualizaci z r. 2014 byl nově vymezen pojem regionální ekonomika, tj. ve vlastním slova smyslu – ideálně regionu pohybu za prací. Absence spolehlivých údajů za regiony pohybu
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
221
za prací však vede k použití údajů a charakteristik za okresy a SO ORP. Z hlediska pohybu za prací spadá SO ORP Hlučín jednoznačně k vyššímu regionu Ostravy (viz výřez mapy regionalizace dojížďky do zaměstnání podle výsledků sčítání r. 2011, podle ČSÚ). Regionální nezaměstnanost Regionální nezaměstnanost představuje u mnoha obcí rozhodující faktor jejich rozvoje, svědčící o širších hospodářských podmínkách. Míra vlivu je dána jak přímo saldem pohybu za prací, tak i „přenosem“ nezaměstnanosti (vysoká nezaměstnanost snižuje možnosti pohybu za prací do okolí), včetně tlaku na pokles mzdové úrovně. Z následující tabulky je patrné, že míra nezaměstnanosti okrese Opava do r. 2008 relativně rostla. Vývoj v posledních letech 2009-2015 však byl příznivý a okres Opava se do r. 2013 přibližoval nezaměstnaností průměru v ČR. Pro hodnocení regionální ekonomiky - úrovně nezaměstnanosti byly zvoleny dva ukazatele (indikátory) • hlavní ukazatel - podíl nezaměstnaných (pořadí v rámci 77 územních jednotek okresů) – r. 2015 Hodnocení: 1 – nejpříznivější stav, 4 - průměrný, 7 nejméně příznivý stav. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR – 77 územních jednotek. Pro okres Opava jako celek je regionální úroveň nezaměstnanosti hodnocena v následující tabulce hodnotou 5 (v r. 2013- hodnoceno 4), u SO ORP Hlučín hodnotu 5 zejména s ohledem na přenos nezaměstnanosti z Ostravska. Tab. 46. Použité parametry hodnocení regionální úrovně nezaměstnanosti Hodnocení 1 2 3 4 5 6 7 Pořadí podle podílu nezam. 1 - 10 11 - 20 21 - 30 31 ž 48 49 -58 59 - 68 69 - 78 v okrese - r. 2015 Tab. 47. Podíl nezaměstnaných osob (zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %) *Pořadí r. 2005 2008 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2005-2015 Okres-rok 1 Praha-východ 2,3 1,3 3,0 2,9 2,9 3,4 3,5 2,5 2 Praha-západ 1,9 1,3 3,2 3,1 3,3 4,0 4,5 3,7 3 Praha 2,8 1,8 3,5 3,6 3,9 4,8 5,3 4,2 4 Mladá Boleslav 3,2 2,0 4,5 4,2 4,1 4,6 4,5 3,4 47 Frýdek-Místek 9,1 4,5 6,7 6,0 6,1 7,1 7,3 5,3 49 Nový Jičín 8,1 3,8 8,5 7,0 6,6 7,6 7,4 4,8 Opava 7,8 5,1 7,5 7,5 7,3 8,1 8,3 6,4 55 69 Ostrava-město 11,5 6,1 8,7 8,5 9,0 10,9 11,4 9,9 73 Ústí nad Labem 9,7 7,0 10,0 10,5 11,0 12,1 12,7 10,4 74 Děčín 11,0 7,9 10,7 10,2 10,1 10,9 10,6 8,5 Bruntál 11,0 6,9 11,1 11,4 11,9 13,0 13,3 10,7 75 Karviná 76 13,1 8,6 10,5 10,2 10,3 11,8 12,4 10,9 77 16,5 9,4 11,5 11,4 12,0 13,5 13,2 11,2 Most 6,6 4,1 7,0 6,7 6,8 7,7 7,7 5,9 Celkem ČR *Pořadí hodnoceno ze 77 územních jednotek (okresů), nejlepší – 1, nejhorší - 77 • jako vedlejší ukazatel změna vývoje relativní úrovně nezaměstnanosti vzhledem k průměru ČR (r. 2005-2015) – viz následující tabulka, jeden z podkladů pro expertní hodnocení regionální ekonomiky A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
222
Tab. 48. Relativní podíl nezaměstnaných osob, průměr ČR=100% (zdroj: vlastní výpočty) Průměr r. 2005 2008 2010 2011 2012 2013 2014 2015 20052015 Okres-rok 38% Praha-východ 34% 32% 43% 44% 43% 44% 45% 42% 42% Praha-západ 29% 31% 45% 46% 49% 52% 58% 63% 52% Praha 42% 43% 50% 54% 57% 62% 68% 71% 56% Mladá Boleslav 48% 48% 65% 63% 61% 60% 59% 58% 106% Frýdek-Místek 136% 108% 96% 89% 90% 92% 94% 90% 106% Nový Jičín 122% 92% 122% 104% 98% 99% 96% 81% Opava 118% 124% 107% 111% 108% 105% 108% 108% 114% 148% Ostrava-město 174% 149% 125% 127% 133% 141% 148% 168% Ústí nad 159% 146% 170% 143% 156% 163% 158% 165% 176% Labem 159% Děčín 166% 191% 153% 153% 150% 141% 138% 144% 169% Bruntál 166% 168% 159% 170% 176% 169% 172% 181% Karviná 177% 198% 209% 150% 152% 153% 154% 161% 185% 202% 249% 229% 165% 170% 178% 175% 172% 190% Most 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% Celkem ČR Variační 0,40 0,40 0,27 0,28 0,29 0,27 0,28 0,33 0,32 koeficient Pro hodnocení hospodářského pilíře území byla nově zařazena tabulka o počtu nezaměstnaných (dosažitelných uchazečů 15-64 let) připadajících na volná (nabízená) pracovní místa, evidovaná úřady práce. Tato data jsou dostupná od 1.3.2014, tj. jsou k dispozici za dvouleté období. Pro vyhodnocení úrovně nabídky pracovních míst byly vzaty v úvahu údaje o počtu nezaměstnaných připadajících na 1 pracovní místo (stavu k 1.1. 2016) a relativní změně nabídky pracovních míst připadajících na 1 pracovní místo v období 1.3.2014 -1.3.2016 Tab. 49. Použité parametry hodnocení počtu nezaměstnaných připadajících na 1 pracovní místo (stavu k 1.1. 2016) Hodnocení 1 2 3 4 5 6 7 Počet >=2 a >=3 a >=4 a >=6 a >=8 a nezaměstnaných na <2 >=10 <3 <4 <6 <8 <10 1 pracovní místo Tab. 50. Použité parametry hodnocení relativní změny nabídky pracovních míst (nezaměstnaných připadajících na 1 pracovní místo) v období 1.3.2014-1.3.2016 Hodnocení Počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo
1
2
3
4
<20%
>=20% a <40%
>=40% a <60%
>=60% a <80%
5 >=80% a <100%
6 7 >=100% a >=120% <120%
Tab. 51. Počet nezaměstnaných (dosažitelných) osob na 1 nabízené pracovní místo (zdroj: MPSV vždy k 1.3. příslušného roku, vlastní výpočty) Územní Hodnocení Pořadí za Nezaměs Nezamě Hodnoce Změna
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
223
jednotka - okres
Sloupec č.1 Praha-východ Rychnov n. K. Domažlice Nový Jičín Prostějov Uherské Hradiště Brno-město Frýdek-Místek Ostrava-město Opava Jeseník Most Sokolov Chomutov Bruntál Ústí nad Labem Karviná
tnaných na 1 volné prac. místo r. 2014 2 10,5 14,5 6,3 15,3 14,0 13,7 22,7 17,0 20,8 16,9 42,3 18,8 22,5 41,7 60,0 46,1 52,0
stnanýc ní počtu změny počtu h na 1 nezam. na nezam. na počtu volné volné nezam. na 1 prac. prac. prac. 1 prac. místo místo r. místo r. místo r.2014= 2016 2016 r.2014-2016 100% 3 4 5 6 1,0 1 1 9,67% 1,2 1 1 8,57% 1,4 1 2 22,90% 2 1 2,3 15,31% 2 1 2,6 18,66% 2 1 2,6 19,04% 4 2 4,8 21,21% 4 2 5,0 29,25% 4 2 5,4 25,82% 6,4 5 37,98% 2 6 21,87% 2 9,3 6 49,44% 3 9,3 6 41,31% 3 9,3 7 25,47% 2 10,6 7 20,66% 2 12,4 7 30,75% 2 14,2 7 34,42% 2 17,9
okresy ČR podle sloupce č.3 7 1 2 3 18 22 23 52 55 59 67 71 72 73 74 75 76 77
Okres Nový Jičín vykazuje na začátku roku 2016 (březen) nejpříznivější hodnoty nabídky pracovních míst, mimo okresy na území vlastních Čech „neočekávaně“ následován okresy Prostějov a Uherské Hradiště. Ještě výraznější diferenciace je patrná na úrovni SO ORP v rámci ČR i MS kraje. Následující tabulka přináší přehled počtu nezaměstnaných (dosažitelných) osob na 1 nabízené pracovní místo ve vybraných SO ORP Moravskoslezského kraje – okresů Opava a Nový Jičín. Tab. 52. Počet nezaměstnaných (dosažitelných) osob na 1 nabízené pracovní místo ve vybraných SO ORP(zdroj: MPSV vždy k 1.3. příslušného roku, vlastní výpočty) Nezaměst Hodnocení Hodnocení Nezaměstn Změna naných na počtu změny Územní jednotka – aných na počtu 1 volné nezam. na počtu SO ORP nebo 1 volné nezam. na 1 prac. volné prac. nezam. na 1 mikroregion pobočky prac. místo prac. místo místo r. místo r. prac. místo úřadu práce r. 2014 r.2014-2016 2016 2016 r.2014-2016 3 Sloupec č.1 2 4 5 6 Hlučín 32,0 7,1 5 22,12% 2 Kravaře 45,6 11,2 7 24,66% 2 Opava 12,1 5,1 4 42,46% 3 Vítkov 39,8 15,0 7 37,58% 2 Bílovec pobočka 13,9 3,0 3 21,82% 2 Frenštát p.R- pob. 12,8 1,6 1 12,66% 1 Kopřivnice pobočka 13,3 2,1 2 15,48% 1 Nový Jičín pobočka 26,0 2,2 2 8,60% 1 Odry pobočka 11,6 4,4 4 37,52% 2 Ostrava 20,8 5,4 4 25,82% 2
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
224
Hodnocení počtu nezaměstnaných na 1 pracovní místo v SO ORP Hlučín je nutno vnímat spolu se skutečností, že region pohybu za prací SO ORP Hlučín je jednoznačně součástí spádového regionu (pohybu za prací) města Ostravy, který vykazuje výrazně příznivější hodnoty, než samotný SO ORP Hlučín. Situace v nabídce pracovních míst se výrazně zlepšila, na začátku roku 2014 připadalo v SO ORP Hlučín na 1 volné pracovní místo cca 4 krát více nezaměstnaných než v současnosti. Situace z hlediska vývoje tak vypadá velmi příznivě. Rekordně nízká nezaměstnanost, avšak vyšší než v ČR je hlášena i z Polska, podobně i z mnohem vzdálenějšího Slovenska (s tradičními vazbami na Ostravsko). Expertní vyhodnocení: 1. Z tabulky uvádějící relativní podíly nezaměstnaných osob je patrný vývoj pozice okresu Opava v letech 2005-2015. V roce 2007 dosahovala nezaměstnanost v okrese Opava 129% průměrné úrovně ČR, v rámci MS kraje měly horší pozici Karviná, Ostrava – město, Bruntál, podobnou okres Frýdek-Místek. Vnímat je potřeba i pokles variačního koeficientu, tj. územní diferenciace nezaměstnanosti mezi okresy ČR se v uvedeném období výrazně snížila, i když nezaměstnanost stoupla z 5% v r. 2007 na cca 7,7% v r. 2013. Do roku 2013 poklesla nezaměstnanost v okrese Opava na 105% průměrné úrovně ČR, v následujících letech se mírně zvýšila na 108%. 2. Pro hodnocení situace nezaměstnanosti byla jako podklad využita zejména Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2013, 2014 a červenec 2016 (zpracovatel: ÚŘAD PRÁCE ČR, krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Opava). Z těchto podkladů je patrné tradiční dělení okresu na 4 mikroregiony (Opavsko, Kravařsko, Hlučínsko a Vítkovsko). Mezi silnými stránkami okresu byly zdůrazněny zejména růst a možnosti vzdělanosti, dostatek pracovní síly s umírněnými mzdovými požadavky, volný pohyb pracovní síly v rámci EU a poloha u hranice s Polskem, zásoby štěrků, písků a břidlic a existence průmyslové zóny v Bolaticích. Mezi slabými stránkami jsou uvedeny zejména dopravní napojení, stárnutí obyvatel, nízká mzdová úroveň, zhoršená kvalita životního prostředí a nedostatečná tvorba pracovních míst. Pozice KOP Hlučín se shodným územním vymezením jako SO ORP Hlučín je v rámci těchto 4 územních celků druhá nejlepší, nejhorší je u Vítkovska. Obecně je konstatováno zlepšení situace na trhu práce v posledním období. 3. Situace v nabídce pracovních míst se výrazně zlepšila, na začátku roku 2014 připadalo v SO ORP Hlučín na 1 volné pracovní místo cca 4 krát více nezaměstnaných než v současnosti. V úvahu je však nutno vzít řadu omezení snižující kvalitu dat o volných pracovních místech Změna zákona o zaměstnanosti v oblasti zrušení povinnosti hlásit VPM od roku 2012 má vliv na stav hlášených VPM, který tak relativně klesá. Uvedené předchozí skutečnosti vedou k závěru (po zvážení možných pozitivních a negativních faktorů), že expertní korekce celkového hodnocení regionální ekonomiky nelze uplatnit, zůstává na hodnotě 5 pro všechny obce SO ORP Hlučín, za zvážení stojí příměstská poloha obcí Děhylov, Dobroslavice, Ludgeřovice. Pro region SO ORP Hlučín je významné, že je jednoznačně navázán na hospodářsky problémové Ostravsko a míra těchto vazeb klesá pomalu.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
225
Viz. Výřez mapy: Regionalizace dojížďky do zaměstnání podle výsledků sčítání r. 2011 (zdroj: ČSÚ)
Nezaměstnanost a pohyb za prací Pro vývoj po r. 1990 – při dlouhodobě rostoucí nezaměstnanosti, je však charakteristické, že pohyb za prací (stěhování) je stále velmi malý. Nejen ve srovnání s vyspělými zeměmi, ale i situací před rokem 1991. Nezaměstnanost se stále ještě neprosadila jako jednoznačný migrační faktor(v současnosti nelze prokázat výraznou závislost mezi záporným saldem migrace - stěhováním za prací a nezaměstnaností, pouze mezi cenou bytu a nezaměstnaností). Jednou z hlavních příčin malého pohybu za prací byla v minulosti regulace nájemného, zvyšující cenu bydlení na jediném reálně dostupném systému bydlení volném trhu bydlení. Právě změny situace v sociální podpoře bydlení otevírají možnosti migrace z Hlučínska. Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto směru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění práce zejména u nízkopříjmových skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další řešení se nacházejí zejména na regionální úrovni ( podpora úřadů práce v regionu, místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón).
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
226
4.4. Místní ekonomika Hodnocení místní ekonomiky na základě údajů o nezaměstnanosti na úrovni obcí (z dlouhodobějšího hlediska) přináší následující tabulka. Nové údaje o podílu nezaměstnaných jsou k dispozici v rámci podkladů ČSÚ pro ÚAP. V minulosti (ÚAP r. 2014) byla základem hodnocení míra nezaměstnanosti v r. 2011 (podle sčítání) a v roce 2014 (MPSV). Tato tabulka byla ponechána jako součást stále aktuálních podkladů a jejich návaznosti na hodnocení v roce 2016 – poslední sloupec. Expertní korekce v roce 2014 přihlížela k funkci obce (Šilheřovice) a výhodné poloze obce vzhledem k Ostravě (Ludgeřovice). Tab. 51. Nezaměstnanost obcí SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, MPSV) HODNOCENÍ územní Nezaměstnaní jednotka SLDB – míra v % MPSV 2014 KORE KOREK podíl v SLDB MPSV SLDB SLDB KCE* CE* počet % 2001 2011 2011 2014 2014 2016 8,2% 5 4 ČR 9,30% 9,80% 592643 5 5 SO ORP 7,0% 3 13,5% 9,7% 1954 5 4 Hlučín 4 Bělá 9,1% 6 5 16,1% 14,3% 42 6 5 Bohuslavice 5,3% 3 3 12,1% 7,3% 63 4 3 Darkovice 7,1% 4 3 10,7% 8,8% 66 4 4 Děhylov 6,4% 4 2 9,6% 8,8% 29 4 4 Dobroslavice 6,0% 3 2 11,3% 5,0% 30 2 3 Dolní Benešov 10,5% 7,3% 5 3 10,1% 214 5 4 Hať 6,3% 5 3 17,6% 9,4% 115 5 4 Hlučín 8,2% 5 3 15,1% 10,9% 781 5 5 Kozmice 7,5% 4 4 14,4% 8,3% 97 4 4 Ludgeřovice 6,3% 4 3 12,9% 9,4% 202 5 4 Markvartovice 5,5% 4 3 14,8% 9,0% 74 5 3 Píšť 5,9% 4 3 11,4% 7,2% 87 4 3 Šilheřovice 5,6% 3 3 12,9% 10,8% 63 5 3 Vřesina 5,1% 3 2 10,3% 6,7% 55 3 3 Závada 8,8% 6 3 16,2% 13,7% 36 6 5 * korekce zvýrazněna zeleně, pro hodnocení - rok 2016 nebyla uplatněna Pro hodnocení stavu – míry nezaměstnanosti byl použit průměr nezaměstnanosti z hodnot zjištěných v době sčítání v roce 2011, které nejsou zkresleny změnami počtu ekonomicky aktivních obyvatel a údaje z roku 2014 (poskytnutých MPSV v rámci podkladů ČSÚ pro ÚAP). Dále byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Tab. 52. Použité parametry hodnocení míry nezaměstnanosti ( SLDB 2011) hodnocení 1 2 3 4 5 6 Průměrná míra menší 3 až 5 až 7 až 9 až 11 až nezaměstnanosti r. 2011 než 3% 4,9% 6,9% 8,9% 10,9% 14,9%
7 15% a více
Pro hodnocení podílu nezaměstnaných je nově stanoven rozsah intervalů. Tab. 53. Použité parametry hodnocení podílu nezaměstnaných (MPSV 2014) hodnocení 1 2 3 4 5 6 A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
7 227
Průměrná míra nezaměstnanosti r.2014
menší než 2%
2 až 3,9%
4 až 5,9%
6 až 7,9%
8 až 9,9%
10 až 11,9%
12% a více
Nově je zařazena následující tabulka vycházející ze skutečnosti – že průměrná nezaměstnanost – měřená podílem nezaměstnaných je na úrovni obcí k dispozici v časové řadě od r. 2013. Hodnocen je jak stav nezaměstnanosti v roce 2015 (rozhodující ukazatel hodnocení), tak i hodnocení změny v časovém intervalu let 2013-2015. Tab. 54. Nezaměstnanost obcí SO ORP Hlučín a širší srovnání (zdroj: ČSÚ) Průměrný roční podíl Hodnocení Hodnocení Změna nezaměstnaných v % stavu změny r.2013 r.2013-2015 r.2015 =100% 2015 Územní jednotka 2013 2014 6,1 4 3 Česká republika 8,2 7,4 74,2% 8,3 5 3 Moravskoslezský kraj 10,5 9,6 79,0% 5,0 3 3 SO ORP Hlučín 7,0 5,9 71,5% 8,3 5 5 Bělá 9,1 9,1 91,7% 4,7 3 4 Bohuslavice 5,3 5,3 87,1% 4,5 3 2 Darkovice 7,1 6,6 63,5% 3,1 2 1 Děhylov 6,4 4,0 48,4% 2,2 2 1 Dobroslavice 6,0 4,1 37,3% 5,5 3 3 Dolní Benešov 7,3 6,6 75,4% 4,5 3 3 Hať 6,3 4,9 72,1% 5,7 3 2 Hlučín 8,2 6,8 69,9% 6,0 4 4 Kozmice 7,5 4,9 80,6% 4,3 3 2 Ludgeřovice 6,3 4,5 68,3% 4,5 3 4 Markvartovice 5,5 5,6 81,3% 4,2 3 3 Píšť 5,9 6,2 72,4% 4,5 3 4 Šilheřovice 5,6 5,9 81,0% 3,3 2 2 Vřesina 5,1 4,6 64,9% 5,2 3 2 Závada 8,8 5,9 58,9% Pro hodnocení stavu – podílu nezaměstnaných bylo vycházeno z průměru nezaměstnanosti - hodnot zjištěných v roce 2015 za celou ČR. Dále byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Nejlépe hodnocenou obcí – z hlediska stavu nezaměstnanosti v r. 2015 jsou Dobroslavice (podíl nezaměstnaných 2,2%), následovány Děhylovem a Vřesinou. Tab. 55. Použité parametry hodnocení podílu nezaměstnaných (rok 2015) hodnocení 1 2 3 4 5 6 =>2 a =>4 a =>6 a =>8 a >10 a menší Průměrná míra menší menší menší menší menší než 2% nezaměstnanosti r.2014 než 4% než 6% než 8% než10% než12% Tab. 56. Použité parametry hodnocení nezaměstnaných v období 2014-2016 Hodnocení Změna podílu nezaměstnaných r.2014-2016
relativní
změny
1
2
3
4
<50%
>=50% a <70%
>=70% a <80%
>=80% a <90%
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
průměrného
5 >=90% a <100%
7 12% a více podílu
6 7 >=100% a >=120% <120%
228
Vývoj nezaměstnanosti vykázal ve sledovaném období velmi příznivý vývoj, prakticky na celém území ČR. U všech obcí SO ORP Hlučín došlo ke zlepšení. To do značné míry prokazuje provázanost celého systému v regionu, kraji ale i celé ČR. Na druhé straně je tak patrný význam makroekonomických opatření pro růst zaměstnanosti (v podmínkách ČR je tímto faktorem v posledních letech zejména politika levné koruny a setrvalá politika levných mezd, nikoliv inovační schopnost české ekonomiky). Z vývoje v jednotlivých obcí je patrné největší zlepšení (pokles nezaměstnanosti) je u obcí blízko Ostravy - (Děhylov, Dobroslavice). Další tabulka vychází z průběžné evidence počtu zaměstnanců MFČR v rámci rozpočtového určení daní. Počet pracovních míst celkem je k dispozici pouze v rámci jednotlivých sčítání, přitom spolehlivost tohoto údaje do r.2011 výrazně klesla (vlivem nepřesnosti údajů o pohybu za prací). Tab. 57. Počet zaměstnanců v obci (zdroj: MF ČR) Počet Počet Počet Počet Počet zaměstna zaměstn zaměstnan Počet zaměstnan anců na zaměstnan nců ců zaměstnan ců k 1. 12. ců na k 1. 12. ců na k 1. 12. obyvatel e 2011 2014 obyvatele 2012 obyvatele Název obce ČR SO ORP Hlučín Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada Graf 6.
4 926 441
0,47
4 634 475
0,44
4 530 314
0,43
8569
0,21
8 355
0,21
8 272
0,21
54 227 119 108 50 2 016 177 3 768 223 798 147 425 278 117 62
0,08 0,13 0,09 0,16 0,07 0,49 0,07 0,27 0,12 0,17 0,08 0,20 0,17 0,07 0,10
11 252 124 100 81 2 075 221 3 537 183 722 148 400 314 152 35
0,02 0,15 0,09 0,15 0,11 0,50 0,09 0,25 0,10 0,15 0,08 0,19 0,20 0,10 0,06
55 264 104 111 52 1 989 204 3 495 189 676 125 447 379 122 60
0,08 0,16 0,08 0,16 0,07 0,47 0,08 0,25 0,10 0,14 0,07 0,21 0,24 0,08 0,10
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
229
Z předchozí tabulky a grafu je patrné, že průměrný počet zaměstnanců na obyvatele je v SO ORP Hlučín výrazně nižší než průměr ČR, což potvrzuje nedostatek pracovních míst v rámci SO ORP. Nejlepších hodnot dosahuje u Dolního Benešova, který soustřeďuje stále významný strojírenský průmysl a saldo pohybu za prací je u města kladné. Nejhorší je tradičně situace u malých obcí (Bělá, Závada a nově u Vřesiny, kde významně vzrostl počet obyvatel). Z tabulky je patrný také výrazný vzestup počtu zaměstnanců v ČR jako celku, v SO ORP Hlučín je tento vzestup výrazně pomalejší ( v úvahu je však nutno víz tradiční vazbu v pohybu za prací na Ostravu). Další tabulka dokumentuje rozsah a změny pohybu za prací v intercenzálním období 2001-2011. Tab. 55. Saldo pohybu za prací (zdroj: ČSÚ, SLDB, vlastní výpočty) Vyjíždějící Dojíždějících Počet (denně) (denně) Saldo pohybu za prací (denní) obyvatel mimo obec do obce Název obce 2011 2011 2011 2011 2001 ČR 10 436 560 1137176 x SO ORP Hlučín 39465 6510 2171 -4339 -7044 Bělá 661 98 8 -90 -191 Bohuslavice 1621 281 38 -243 -383 Darkovice 1272 242 11 -231 -355 Děhylov 664 114 27 -87 -180 Dobroslavice 751 170 2 -168 -197 Dolní Benešov 4131 551 628 77 336 Hať 2516 479 30 -449 -683 Hlučín 13917 2107 1056 -1051 -1897 Kozmice 1761 299 35 -264 -489 Ludgeřovice 4650 848 183 -665 -1113 Markvartovice 1826 332 15 -317 -536 Píšť 2070 343 43 -300 -519 Šilheřovice 1601 261 74 -187 -281 Vřesina 1450 283 16 -267 -396
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
230
Závada
574
102
5
-97
-160
Saldo pohybu za prací u města Hlučína je tradičně záporné, kladné saldo pohybu za prací vykazuje pouze Dolní Benešov (absolutně se však jedná o malé číslo). Celkově se saldo vzhledem k roku 2001 zlepšilo. U mnoha obcí klesnul počet vyjíždějících, vývoj je však potřeba posuzovat i s ohledem na změnu počtu obyvatel obcí v produktivním věku a zejména pak s ohledem na menší spolehlivost dat ve sčítání v r. 2011 (menší ochotu obyvatel deklarovat některé údaje). I přes tyto skutečnosti, se zřejmě ukazuje obecná tendence poklesu pohybu za prací (mimo obce). Tento vývoj je zřejmě generován i rostoucím podílem služeb na zaměstnanosti, otázkou jsou překážky pohybu za prací, např. vývoj hromadné dopravy či ochota k dojíždění, až po vlastní stěhování se za prací. O značném stěhování se za prací svědčí územní diference vývoje počtu obyvatel v ČR, nejrychleji rostoucí počet obyvatel vykazuje okolí Prahy s nejnižší nezaměstnaností v ČR, na druhé straně pak nejvyšší pokles vykazuje Moravskoslezský a Ústecký kraj s vysokou nezaměstnaností. Základní příčinou stěhování je nedostatek pracovních míst v rámci regionů denní dojížďky za prací, v případě řešeného území pak na Ostravsku, s hrozícím přenosem nezaměstnanosti z Karvinska (uzavírka dolů). Prognóza vývoje místní ekonomiky je jednoznačně svázána s prognózami vývoje třetího sektoru (služeb), ale i zpracovatelského průmyslu. Tyto prognózy jsou z dlouhodobého hlediska velmi obtížné, neprovádí je ani úřady práce. 4.5. Ceny pozemků Nově byly v rámci této aktualizace ÚAP (do popisu hospodářských podmínek území) zařazeny informace o cenách pozemků. Ceny pozemků nejsou zveřejňovány podle jejich funkčního využití, většinu reálného trhu tvoří pozemky pro bydlení (v kapitole bydlení byly nově zařazeny informace o cenách nemovitostí pro bydlení). Na úroveň cen pozemků v obcích, především však v městské zástavbě působí omezená nabídka volných ploch určených k zástavbě. Cena stavebních pozemků podle oceňovací vyhlášky č. 441/2013 Sb. se odvíjí od základní ceny na úrovni okresu Opava - 1650 Kč/m2 s příslušnými úpravami podle ostatních podmínek pozemku. Jedná se o cenu administrativní, která by se měla tržním cenám blížit. Konkrétní realizované tržní ceny se obvykle výrazně liší od této ceny, především vlivem polohy a využitelnosti pozemku (funkce a intenzity zastavitelnosti). Komerčně využitelné pozemky v centru měst, podél hlavních ulic, zatížených komunikací vykazují tržní hodnotu často i vyšší. Naopak pozemky k bydlení v okrajových částech měst, menších obcí, klesají s 2 tržní cenou i pod 1000 Kč/m pozemku (většinou s omezenou infrastrukturní přípravou). Vývoj tržních cen za velikostní skupiny obcí okresu Opava je patrný z následující tabulky. Tab. 56. Ceny stavebních pozemků (zdroj: ČSÚ, MF ČR) Velik. skupina obcí 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 okres Opava do 1 999 obyv. 128 133 231 169 139 190 229 191 257 2 000 - 9 999 obyv. 160 192 201 196 521 171 146 158 229 10 000 - 49 999 obyv. - Hlučín 471 515 567 665 885 774 761 877 881 50 000 obyv. a více 1 1 1 2 1 1 1 1 1 – město Opava 390 060 295 294 770 435 129 292 396 okres Ostrava do 1 999 obyv. 374 165 391 235 278 585 436 347 314 2 000 - 9 999 obyv. 345 255 398 509 829 495 741 533 529 50 000 obyv. a více 611 719 613 774 785 966 916 832 801 A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
2014 394 594 1 133 1 246 577 577 1 082 231
– město Ostrava 1 1 1 Průměr ČR 893 078 194 217 Z publikovaných údajů je možno odvodit závěry:
1 219
1 382
1 408
1 406
1 224
x
• úroveň tržních cen stavebních pozemků v obcích SO ORP Hlučín je do značné míry podobná s cenami srovnatelných obcí v okolí Ostravy, ceny v Hlučíně jsou srovnatelné s průměrem města Ostravy, avšak nižší než v Opavě, která je tradičním hodnotovým pólem MS kraje (spolu s podhůřím Beskyd – Frýdlantskem) • vývoj cen probíhá nerovnoměrně, patrné jsou poklesy po r. 2008, 2009, za celou ČR až později • cena kolem 1000 Kč/m2 je spíše pod nákladovou cenou připraveného stavebního pozemku (náklady na infrastrukturu a zakoupení syrového stavebního pozemku – který by měl tvořit 25-35% z ceny připraveného stavebního pozemku) Dokumentovaný cenový vývoj je potřeba srovnávat i s reálnou nabídkou na trhu. Ta je v současnosti omezována nízkou výnosností jiných aktiv (hrozbou záporných úroků u vkladů apod.), pozemky jsou stále ještě považovány za vyhledávané aktivum, s možností růstu ceny.
II. HODNOTY V ÚZEMÍ Hodnoty v území jsou rzčleněny na přírodní, civilizační, architektonické a urbanistické. Hodnoty v území, které je nutno při zpracovávání územně plánovacích dokumentací respektovat tvoří zejména stromořadí, aleje, místa krajinného razu, vyhlídkové body, významné veřejné prostory, provedené meliorace, historicky a architektonicky cenné stavby, místa výzmaných událostí, stavební dominanty, zachovalé části původní typické zástavby. Podroběji jsou hodnoty v území, které je nutno respektovat popsány v kapitole I. ZJIŠTĚNÍ STAVU ÚZEMÍ. Jedná se o sledované jevy č. 11 až 20, 43, 115 a 119. Hodnoty v území jsou rovněž zakresleny v grafické části ve výkrese hodnot. Hodnoty přírodní Jedná se především o hodnoty prostředí, které není významně změněno a dotčeno stavební činností. Hodnoty civilizační Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení technickou, dopravní a občanskou infrastrukturou, v možnosti jejího hospodárného využívání a dalšího rozvíjení, v dopravní dostupnosti takovýchto částí území; civilizační hodnotou mohou být i vlastnosti obytného prostředí, jeho různorodost apod. Hodnoty architektonické, urbanistické, kulturní Urbanistické hodnoty Urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti a vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
232
dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením. Architektonické hodnoty Jedná se o hodnoty stavitelského umění, o hodnoty staveb, které nejsou jenom užitkovým, technickým dílem, ale které spočívají v jejich estetickém působení, výrazu. Hodnoty – Legenda Hodnoty kulturní Kulturní hodnoty je možné chápat především jako jedinečnost, výjimečnost území, jeho částí, krajinných i stavebních celků a souborů, poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje. Vymezením kulturních hodnot území lze zajistit zachování kulturního dědictví území, jednotlivých sídel nebo jejich částí, které dosud nepožívají zákonné ochrany památkové péče. Přehled hodnot v území, které je nutno respektovat Hodnoty přírodní - Krajinné celky a místa KR - A018 - Oblast krajinného rázu - A017 - Krajinářské kompoziční prvky, stromořadí aleje – A119 Hodnoty civilizační - Významné veřejné prostory, aeály pro konání společenských události v obci (slavnosti, zábavy, sport atd.) A115 - Cyklostezky – něčím výjimečné – mezi stromořadím, alejí, po historické cestě, výhledy - Technické objekty – systém opevnění, pozůstatky historické těžby (písku, štěrku, uhlí), mlýny atd. Hodnoty architektonické, urbanistické, kulturní -
Historicky cenná stavby – A013 Architektonicky cenná stavba – A014 Místo významné události – A019 Urbanisticky významný kompoziční prvek – A011 Významná stavební dominanta kulturně historická– A015 Významný vyhlídkový bod – A020
III. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace Nadřazenou územně plánovací dokumentací pro správní obvod ORP Hlučín jsou Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Limitem využití jsou plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby vymezené touto dokumentací, kterými jsou (značení VPS je převzato ze ZÚR MSK): DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu:
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
233
D55
I/56, Opava – Ludgeřovice, přeložky a homogenizace šířkového uspořádání, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy (k.ú. Zábřeh u Hlučína, Dolní Benešov, Bohuslavice u Hlučína, Kozmice, Hlučín, Markvartovice, Ludgeřovice
Územní rezervy silniční dopravy pro záměry nadmístního významu: D510 II/466, přeložka na území obcí Markvartovice a Šilheřovice (mimo zastavěné území obcí), dvoupruhová směrově nedělená silnice II. třídy; k.ú. Darkovičky, Markvartovice, Šilheřovice ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA Plynoenergetika Plochy a koridory mezinárodního a republikového významu: PZ2 VVTL plynovod DN 700, PN63 Příbor (Libhošť) – Děhylov PZ10 Koridor propojovacího plynovodu VVTL DN 500 Děhylov – Hať – státní hranice ČR / Polsko VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Protipovodňová ochrana Ostatní plochy a koridory nadmístního významu PO15 suchá nádrž na k.ú. Bělá a Závada na potoku Bělá a víceúčelová nádrž na k.ú. Závada pro ochranu obce Píšť (k.ú. Bělá, Píšť, Závada); SPECIFICKÉ PLOCHY A KORIDORY Územní rezervy pro specifické plochy a koridory: D517 územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu, vyplývající z mezinárodních závazků (plavební kanál Dunaj – Odra – Labe); k.ú. Šilheřovice Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí Ochrana nemovitých kulturních památek Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. V ORP Hlučín jsou evidovány nemovité kulturní památky: Bohuslavice 33981/8-1331 14188/8-1332
-kostel Nejsvětější Trojice- Ul.Opavská -kaple-ul.Opavská
Děhylov 14945/8-1352
-kaple Navštívení P.Marie
Dobroslavice 40200/8-2542 35699/8-1355 46028/8-2541 21124/8-1356
-sloup se sochou P.Marie-při zám.parku -smírčí kříž- při zám.parku -smírčí kříž- při zám.parku -zámek, z toho jen: park
Dolní Benešov 18411/8-1358 -kostel sv.Martina 25766/8-1359 -kaple sv.Kříže-ul.Opavská 34037/8-1360 -socha P.Marie Immaculaty-nám. Cypriána Lelka A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
234
24181/8-1357
-čp. 65 zámek, Hájecká
Hať 29882/8-2540
-kostel sv.Matouše
Hlučín 34596/8 – 1375 20890/8 – 1371 46513/8-1372 30145/8 – 1373
10621/8 – 3899 41955/8 – 1374 34959/8 – 2973 29834/8 – 2182 10611/8 - 3897 101813 101398 101521 102851 103228 103360
Zbytky městského opevnění Zámek s areálem parku 8-1371/1 Zámek č.p. 286 8-1371/2 Zámecký park Farní kostel sv. Jana Křtitele (ul. Kostelní) Hřbitovní kostel sv. Markéty se svými částmi a pozemky 8-1373/1 hřbitovní kostel sv. Markéty 8-1373/2 ohradní zeď se schodištěm 8-1373/3 márnice Evangelický kostel (u autobusového nádraží) Mauzoleum rodiny Wetekampovy Restaurace “Slezan” , dům čp. 32 (Mírové náměstí) Pohřebiště RA s památníkem (ul. Ostravská) Vila čp. 762 (ul. ČSA) kaple Panny Marie (ul. Písečná) hasičská sušárna (ul. Školní, na pozemku p.č. 307) vodárna (na pozemku p.č. 2223) budova fary č.p. 284 (ul. Farní, p.č. 407/1) městský dům soubor tří domů, (Hlučín č.p. 587, 588, 589)
k.ú. Darkovičky: 16567/8 – 2974 104667
Socha Immaculaty ( p.č. 109, stav., před budovou školy) areál bývalého pohraničního čs.opevnění (Pěchotní srub MO – S 19 „Alej“ na pozemku p.č. 434/26, vč. pozemku p.č. 434/9, 434/26; Lehký objekt vz. 37 A – 140 Z č. 829 na pozemku p.č. 434/27, vč. pozemků p.č. 434/4, 434/27)
Kozmice 31050/8-1420
-stodola
Ludgeřovice 24403/8-2552 102100 102177
-kostel sv.Mikuláše -kaple-u silnice na Vrablovec, prohlášeno kulturní památkou Ministerstva kultury -kaple-Markvartovická u čp. 50, prohlášeno kulturní památkou Ministerstva kultury
Markvartovice 19127/8-1438
-kaple sv.Trojice-trať Hřibovec
Píšť
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
235
101414 103393
-kostel sv.Vavřince (poutní kostel Panny Marie Czestochowské), s omezením bez hřbitovní kaple (márnice) na pozemku čp. 1, prohlášeno kulturní památkou Ministerstva kultury -fara čp. 151
Šilheřovice 20079/8-1490
-Liniové opevnění- pšchotní srub MO-S 18 „Obora“ -čp. 1 zámek
Závada 35333/8-2571
-tvrz, archeologické stopy, les
Území s archeologickými nálezy číslo SAS 15-41-13/1 15-41-17/2 15-41-17/3 15-41-18/1 15-41-19/3 15-43-03/1 15-41-23/4 15-41-17/1 15-41-17/4 15-41-19/1 15-41-23/2 15-41-23/1 15-41-24/1 15-41-13/3 15-41-13/4 15-41-13/5 15-41-19/2 15-41-18/2 15-41-13/2
typ UAN I I II I II II II I II II I II II I II I II II I
katastr Bělá ve Slezsku Bohuslavice u Hlučína Bohuslavice u Hlučína Bohuslavice u Hlučína Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Zábřeh u Hlučína Hať Hlučín Kozmice Markvartovice Píšť Píšť Píšť Šilheřovice Vřesina Závada u Hlučína
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
název UAN pískovna U dubu středověké a novověké jádro obce Za přihlavkou Darkovice - intravilán středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce zámek středověké a novověké jádro obce Hať - intravilán středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce Markvartovice – intravilán u lesa Vlčáku středověké a novověké jádro obce Za humny Šilheřovice – intravilán středověké a novověké jádro obce zřícenina hrádku
236
Ochrana přírody a krajiny Zákon ČNR č. 114/1992 sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádí některé ustanovení zákona ČRN č. 114/1992 sb., ve znění pozdějších předpisů. V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle §6 zákona. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Významné krajinné prvky registrované V k.ú. Bělá je registrován VKP: „Stará pískovna a stepní loučka u vodojemu“, p.č. 338, část p.č. 392/1 a část p.č. 392/2 k.ú. Bělá V k.ú. Hlučín jsou registrovány VKP: „Městský park v Hlučíně“, p.č. 460/1 a p.č. 456/1 k.ú. Hlučín „Lipová alej pod Vinnou horou“, p.č. 4557 k.ú. Hlučín „Parčík u božích muk“, p.č. 3889 k.ú. Hlučín „Jasénky“, p.č. 3111, 3118, 3110, 3105, 3139/2 k.ú. Hlučín V k.ú. Dolní Benešov je registrován VKP: „Stará hráz rybníka“, p.č. 1224/3, 1220/1 k.ú. Dolní Benešov V k.ú. Dobroslavice je registrován VKP: „Louka u hájenky“, p.č. 820 k.ú. Dobroslavice Přírodní rezervace V ORP Hlučín jsou evidovány přírodní rezervace: přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic I., kód 2547, (8,04 ha Bukový prales typický pro Oderskou nížinu Opava) přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic II..kód 2548, (7,69 Přestárlý bukový prales Opava) přírodní rezervace Dařanec, kód 1518 (32,94 Smíšený listnatý porost dubu,habru a lípy s bohatou květenou Opava) přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky, kód 586 (197,32 ha) přírodní rezervace Štěpán, kód 1737 (46,98 ha rybník s přilehlým mokřadem s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, ptáků, obojživelníků, plazů a savců)
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
237
Přírodní památky V ORP Hlučín je evidována přírodní památka Hranečník. Památné stromy Základní OP - ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památné stromy škodlivá činnost (§46 ods.2 a 3 zákona č.114/92 Sb.). Veškeré zásahy a opatření v ochranném pásmu památného stromu lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. V k.ú. Bohuslavice je registrován: Dominikův dub (Quercus robur L.), p.č.319/1 k.ú. Bohuslavice, stáří stromu cca 140 let V k.ú. Dobroslavice je registrována: Lípa velkolistá u Sýkorů (Tilia platyphyllos Scop.), p.č 104 k.ú. Dobroslavice V k.ú. Hlučín jsou registrovány: Buk lesní v parčíku u polikliniky (Fagus sylvatica L.), p.č. 215 k.ú. Hlučín Buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica ´Atropunicea´), p.č. 523 k.ú. Hlučín Javor mléč u Domu dětí a mládeže v Hlučíně (Acer platanoides L.), p.č. 456/3 k.ú. Hlučín Lípa malolistá u Kromrového mlýna (Tilia cordata mill.), p.č. 3945 k.ú. Hlučín V k.ú. Ludgeřovice je registrována: Janova lípa (Lípa malolistá - Tilia cordata mill.), p.č 221/1 k.ú. Ludgeřovice V k.ú. Šilheřovice je registrován: Taxodium u hájenky (Tisovec dvouřadý – Taxodium distichum (L.) Rich.), p.č 398 k.ú. Šilheřovice Celkem je v ORP Hlučín registrováno 8 památných stromů. Evropsky významné lokality Na území ORP Hlučín se vyskytují: CZ 0813439 Děhylovský potok – Štěpán (80,1703 ha, PR, předmětem ochrany - kuňka ohnivá (Bombina bombina), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) CZ 0813449 Jilešovice – Děhylov (PR, 20,7676 ha, předmět ochrany - modrásek bahenní (Maculinea nausithous) CZ 0813461 Ostrava – Šilheřovice (PR, 101,4709, předmět ochrany - páchník hnědý (Osmoderma eremita)
Biotopová lokalita "Česká Natura" v Moravskoslezském kraji CZ0816016 Údolí Bělé (28,24 T1.5, L3.2, L7.2, PP Opava, Dactylorhiza majalis, Bromus secalinus, Valeriana simplicifolia, Menyanthes trifoliata, Ophioglossum vulgatum, Carex appropinquata)
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
238
Územní systém ekologické stability - lokální (místní) biokoridory - lokální (místní) biocentra - regionální biokoridor - regionální biocentrum - nadregionální biokoridor - nadregionální biocentrum Ochrana lesa Zákon ČNR č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplňcích některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů Pásmo 50 m od okraje lesa Ochrana podzemních a povrchových vod Zákon č. 254/2001 sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací, v platném znění. Ochrana před záplavami Na říčním km 0,000 – 37,200 vodního toku Opava bylo OkÚ RŽP Opava stanoveno záplavové území, č. j. ŽPZ/3542/03 ze dne 11. 6. 2003, včetně aktivní zóny. V ř. km 34,4 – 35,4 nahrazeno opatřením KÚ MSK č. j. MSK 35583/2006 ze dne 22. 2. 2006 s účinností od 1. 3. 2006. V ř. km 29,5 – 31,5 nahrazeno opatřením KÚ MSK č. j. MSK 55953/2007 ze dne 30. 4. 2007 s účinností od 10. 5. 2007. Vodní tok Opava má v ř. km 0,00 – 37,20 stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny, která je vymezena vesměs v rozsahu Q100. V ř. km 8,400 – 29,400 vodní ho toku Odra bylo KÚ Moravskoslezského kraje stanoveno záplavové území, č. j. MSK 125761/2010 ze dne 19. 1. 2011, včetně vymezení aktivní zóny. V ř. km 0,000 – 6,200 vodního toku Olše bylo KÚ Moravskoslezského kraje stanoveno záplavové území, č. j. MSK 159936/2011 ze dne 25. 10. 2011, včetně vymezení aktivní zóny. V ř. km 6,200 – 9,000 vodního toku Olše bylo KÚ Moravskoslezského kraje stanoveno záplavové území, č. j. MSK 102779/2008 ze dne 18.8.2008, včetně vymezení aktivní zóny. Vymezení hranice pro území zasažené v případě zvláštní povodně pod vodním dílem Správní oblast ORP Hlučín by v případě zvláštní povodně z vodní nádrže Slezská Harta a Kružberk byla ohrožena. Povodeň by ohrozila obce Dolní Benešov, Kozmice, Dobroslavice, Děhylov a Hlučín, Zábřeh u Hlučína, Bobrovníky, Ludgeřovice a Šilheřovice. Správní oblast ORP Hlučín by v případě zvláštní povodně z vodní nádrže Šance byla ohrožena. Povodeň by ohrozila obec Šilheřovice. Správní oblast ORP Hlučín by v případě zvláštní povodně z vodní nádrže Těrlicko byla ohrožena. Povodeň by ohrozila západní nezastavěnou části obce Šilheřovice. Ochrana ložisek nerostných surovin Zákon ČNR č. 62/1998 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém ústavu ve znění zákona ČNR č. 543/1991.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
239
Dobývací prostory: Do k.ú. Dolní Benešov a Zábřeh zasahuje Název Dobývací prostor DP 70788 Dolní Benešov
DP 71062
Dolní Benešov I.
Do k.ú. Bohuslavice, Závada, Vřesina zasahuje Název Dobývací prostor DP 70924 Vřesina
DP 71050
Plocha suroviny cca 104,03 ha
cca 30,42 ha
Plocha suroviny cca 31,02 ha
Bohuslavice
cca 89,60 ha
Název Bělá - Chuhelná
Plocha suroviny cca 7,87 ha
Popis Nerost: štěrkopísek Využití: s ukončenou těžbou Organizace: KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava – Svinov IČ: 49452011 Nerost: štěrkopísek Využití: s ukončenou těžbou Organizace: KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava – Svinov IČ: 49452011
Popis Nerost: písek, štěrkopísek Využití: těžené Organizace: KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava – Svinov IČ: 49452011 Nerost: písky Využití: těžené Organizace: KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava – Svinov IČ: 49452011
Do k.ú. Bělá zasahuje Dobývací prostor
DP 71139
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Popis Nerost: štěrkopísek Využití: V průzkumu, otvírce
240
Organizace: Bělská pískovna a.s., Velké Hoštice IČ: Do k.ú. Markvartovice zasahuje Dobývací prostor
DP 70143
Název Markvartovice
Do k.ú. Šilheřovice a Ludgeřovice zasahuje Název Dobývací prostor DP 40047 Přívoz I.
Plocha suroviny cca 3,14 ha
Popis Nerost: cihlářské hlíny Využití: s ukončenou těžbou Organizace: Ridera Bohemia a.s., Ostrava IČ: 26847833
Plocha suroviny cca 2413,97 ha (celková rozlaha i mimo ORP Hlučín)
Popis Nerost: zemní plyn vázaný na uh. sloje Využití: těžené Organizace: Green Gas DPB, a.s., Paskov IČ: 00494356
Plocha suroviny 32,13
Popis
Chráněná ložisková území v řešeném území Do k.ú. Dolní Benešov a Zábřeh zasahuje Název Chráněné CHLÚ 01240000 Dolní Benešov I. ložiskové území CHLÚ 01240001 Dolní Benešov CHLÚ 01240002 Kravaře va Slezsku I.
119,84 43,78
Do k.ú. Darkovice zasahuje Chráněné ložiskové území
CHLÚ 01260000
Název Darkovice
Plocha suroviny 16,43
Popis
Název Bohuslavice
Plocha suroviny 12,10
Popis
Do k.ú. Závada zasahuje Chráněné ložiskové území
CHLÚ 01790100
Do k.ú. Bělá zasahuje
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
241
Chráněné ložiskové území
CHLÚ 04620000
Název Bělá ve Slezsku
Plocha suroviny 56,79
Popis
Název Markvartovice
Plocha suroviny 315
Popis
Název Hlučín I.
Plocha suroviny 27,86
Popis
Plocha suroviny 16,92
Popis
Do k.ú. Markvartovice zasahuje Chráněné ložiskové území
CHLÚ 14260000
Do k.ú. Hlučín zasahuje Chráněné ložiskové území
CHLÚ 22210000
Do k.ú. Ludgeřovice a Šilheřovice zasahuje Název Chráněné CHLÚ 01780000 Ludgeřovice I. ložiskové území CHLÚ 07100100 Rychvald
Do k.ú. Píšť, Hať, Vřasina u Opavy, Darkovice, Darkovičky, Šilheřovice, Markvartovice, Ludgeřovice zasahuje Název Plocha suroviny Popis Chráněné CHLÚ 14400000 Čs.část ložiskové území Hornoslezské pánve
Ložiska nerostných surovin Do k.ú. Bělá zasahuje Ložisko
B304620000
Název Bělá-Chuchelná
Do k.ú. Dolní Benešov a Zábřeh zasahuje Název Ložisko B30124 0001 Dolní Benešov B30124 0002
Plocha suroviny 40,43
Popis Dosud netěženo štěrkopísky
Plocha suroviny 192,62
Popis těžba– dřívější z vody štěrkopísky
Plocha suroviny 15,34
Popis Dosud netěženo – štěrkopísky
Plocha suroviny 98,92
Popis Současná povrchová těžbaštěrkopísky
Plocha suroviny
Popis
Do k.ú. Darkovice zasahuje Ložisko
B301260000
Název Darkovice
Do k.ú. Bohuslavice, Závada, Vřesina zasahuje Název Ložisko B301790100 Bohuslavice – Závada Do k.ú. Hlučín zasahuje Název
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
242
Ložisko
B322210000
Hlučín - západ
9,25
Dosud netěženocihlářská surovina
Do k.ú. Píšť, Hať, Darkovice, Darkovičky, Markvartovice, Ludgeřovice, Šilheřovice zasahuje Ložisko B325850000 Šilheřovice 3729,05 Dosud netěženočerné uhlí Do k.ú. Šilheřovice zasahuje Ložisko B307220000
Věřňovice
Dosud netěženočerné uhlí, zemní plyn
Do k.ú. Šilheřovice a Ludgeřovice zasahuje Název Ložisko B307122200 Důl Odra
B307122600
Důl Odra
B307122700
Důl Odra
B326650000
Rychvald
B307122100
Důl Odra
Plocha suroviny 2437,29
Popis Dřívější hlubinná těžbačerné uhlí, zemní plyn Dřívější hlubinná těžbačerné uhlí Dřívější hlubinná těžbačerné uhlí Současná těžba z vrtuZemní plyn Dřívější hlubinná těžbačerné uhlí
Poddolované území Klíč 5450 5455 5456
Název poddolovaného území Petřkovice u Ostravy I. Ludgeřovice - DP Petřkovice Ludgeřovice 2 - DP Petřkovice
Surovina paliva paliva paliva
Stáří do 19. století do 19. století do 19. století
Surovina paliva
Stáří před i po roce 1945
Do k.ú. Šilheřovice zasahuje Klíč 4554
Název poddolovaného území Přívoz
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
243
Sesuvné území a území jiných ekologických rizik Označení (klič) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
Lokalita Bohuslavice Bohuslavice Bohuslavice Děhylov Dobroslavice Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Kozmice Markvartovice Markvartovice Markvartovice Markvartovice Šilheřovice Šilheřovice Šilheřovice Šilheřovice Ludgeřovice Píšť Píšť Vřesina
Stupeň aktivity potencionální aktivní aktivní potencionální potencionální potencionální potencionální potencionální potencionální aktivní aktivní aktivní aktivní potencionální aktivní aktivní aktivní aktivní potencionální stabilizovaný aktivní potencionální stabilizovaný stabilizovaný aktivní potenciální
Rozsah plošný plošný bodový plošný plošný plošný plošný plošný bodový bodový bodový bodový plošný plošný plošný plošný plošný bodový bodový bodový bodový bodový plošný plošný plošný bodový
Pozn.
Staré důlní díla V území ORP Hlučín se nachází následující staré důlní díla: Lokalita Označení Bělá Bohuslavice Darkovice Dobroslavice Hať Hlučín Hlučín Kozmice Ludgeřovice Světlík František Nálezná Fanny Karel Čeněk Větrní Větrní 1
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Surovina písek písek písek štěrk písek písek štěrk štěrk černé uhlí
244
Lokalita
Označení Větrní 2 Aron 39/1 štola Bohatá sever spodní 39/2 štola Bohatá sever vrchní
Píšť Šilheřovice Vřesina
Surovina
písek písek písek
Zataré zátěže a kontaminované plochy obec Bělá Bohuslavice Bohuslavice Bohuslavice Darkovice Dolní Benešov Dolní Benešov Dolní Benešov Hať Hlučín Hlučín Ludgeřovice Ludgeřovice Markvartovice Markvartovice Píšť Píšť Závada Závada
Název lokality Pod kostelem – Pavlačka Na palarni Skládka Bohuslavice Skládka Bohuslavice U hřiště MSA, a.s. Benzina, s.r.o. ČS PHM Dolní Benešov Dolní Benešov Selvická ulice Pod cihelnou Skládka Hlučín, Za loukou Dubinka Skládka Ludgeřovice Skládka Markvartovice Skládka Markvartovice Kuřeje bývalý zemědělsko hospodářský areál č.p. 44 Kaménka
Ochrana technické infrastruktury Zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. (vyhláška MZe č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb.) -
vodovodní řady a kanalizační stoky do průměru 500 mm vč. – ochranné pásmo 1,5 m od líce potrubí - vodovodní řady a kanalizační stoky nad průměr 500 mm vč. – ochranné pásmo 2,5 m od líce potrubí - vodovodní řady a kanalizační stoky o průměru DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti výše uvedené od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. pokud není stanoveno územním rozhodnutím jinak
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
245
Ochranné pásmo přivaděče pitné vody Ostravského oblastního vodovodu má stanoveno ochranné pásmo 6 m na každou stranu od osy potrubí. - ochranné pásmo kolem šachtic přivaděče pitné vody se stanoví 6 m na obě strany od okrajů šachtic - kolem vodojemů se toto pásmo určuje v hranicích oplocení objektu Zařízení pro energetiku, spoje Ochranná a bezpečnostní pásma energetických zařízení jsou stanovena zákonem č.458/2000 Sb., resp. zákonem č. 670/2004 Sb. Bezpečnostní vzdálenosti plynových vrtů vychází z vyhlášky Českého báňského úřadu č. 239 /1998 Sb. Ochranná a bezpečnostní pásma zobrazených limitů jsou následující: u elektrických stanic venkovních nebo v budovách 20 m od oplocení nebo s napětím větším než 52 kV vnějšího líce zdiva u stožárových TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení u zděných TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení u vestavěných TR s převodem napětí z 1 – 52 kV 1 m od obestavění Ochranné pásmo nadzemních vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m (25 m) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m (15m) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně vodiče bez izolace 7 m (10 m) vodiče s izolací základní 2m závěsná kabelová vedení 1m Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV je stanoveno na 1 m po obou stranách krajního kabelu Poznámka: údaje v závorce platí pro vedení postavená před datem účinností energetického zákona tj. rokem 1995. Bezpečnostním a ochranným a pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti na všechny strany od půdorysu stavby a zařízení pro rozvod plynu: pro regulační stanice plynu VTL BP 10 m OP 4 m pro regulační stanice plynu STL 4m Bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí): VVTL plynovod do DN 500 BP150 m OP 4 m VVTL plynovod do DN 300 100 m 4m VTL plynovod nad DN 250 40 m 4m VTL plynovod do DN 250 20 m 4m VTL plynovod do DN 100 15 m 4m STL a NTL plynovody 1m Ochrana dopravní infrastruktury Ochranná pásma komunikací Podél dálnice je mimo souvisle zastavěné území vymezeno silniční ochranné pásmo podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 100 m od osy přilehlých krajních pásů.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
246
Ochranné pásmo dálnic, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II.třídy mimo souvisle zastavěné území: silnice I.třídy a ostatní místní komunikace I. třídy – 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu; silnice II. a III.třídy a ostatní místní komunikace II. třídy – 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu); Rozhledová pole křižovatek silnic a místních komunikací I. a II. třídy dle zákona č.13/1997 Sb, o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo dráhy 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy; 30 m od osy krajní koleje u vlečky; Stanovená pásma hygienické ochrany Na území ORP Hlučín jsou schválena následující ochranná pásma (poskytnuto Městským úřadem Hlučín, odborem výstavby): Ochranné pásmo chovu skotu na farmě v Kozmicích (Bruno Lokai, K Pískovně 2, Kozmice) – schváleno územním rozhodnutím z 4.7.2008 Ochranné pásmo chovu domácích zvířat na farmě v Kozmicích (Ing.Libor Dudek, Budovatelská 8, Kozmice) – schváleno územním rozhodnutím z 21.7.2008 Ochranné pásmo veřejného pohřebiště zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - min. 100 m od hranice pozemků pokud není stanoveno jinak územním rozhodnutím Investice do půdy za účelem zlepšení úrodnosti - meliorace - odvodnění Respektovat provedené meliorace a odvodnění, které jsou zakraslené ve výkrese civilizačních limitů – jev č. 43 -
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 56. Vyhláška MZe č. 225/2002 Sb., o podrobnostech vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně. Vyhláška MZe a MŽP č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, § 27. Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a změna souvisejících zákonů, § 4 odst. 2.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
247
IV.
ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
Jde o záměry jednotlivců, skupin, právnických osob a orgánů veřejné správy na změny ve využití území, zejména v oblasti infrastruktury, bydlení a rekreace, výroby a služeb, ochrany životního. Záměry na provedení změn ve správním území ORP Hlučín byly uplatněné poskytovateli údajů o území a samosprávou jednotlivých obcí. Byly převzaté z politiky územního rozvoje a krajské ÚPD, z územních plánů obcí a z územních studií, členěné dle významu na místní a nadmístní. Záměry jsou uvedené v následující přehledné tabulce a ve výkrese záměrů. Označení záměru odpovídá atributu LABEL v datové části.
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
kód obce
Lokalizace dotčené obce
dotčená k.ú.
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE - ZHG -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
VODNÍ REŽIM - ZVR ZVR1
suchá nádrž a víceúčelov á nádrž pro ochranu obce Píšť
ZÚR MSK ozn. PO15
22.12.2010 nadmístní A054 Závada, Bělá, Závada u 553492 Píšť Hlučína, Bělá 512974 ve Slezsku, 509647 Píšť
ZVR2
poldr, retenční nádrž
ÚP Závada
12.6.1996
místní
A054 Závada
Závada u Hlučína
553492
ZVR3
poldr, retenční nádrž
ÚP Závada
12.6.1996
místní
A054 Závada
Závada u Hlučína
553492
ZVR4
poldr, retenční nádrž
ÚP Vřesina
8.12.2011
místní
A054 Vřesina
Vřesina u Opavy
568244
ZVR5
poldr, retenční nádrž
ÚP Vřesina
8.12.2011
místní
A054 Vřesina
Vřesina u Opavy
568244
ZVR6
poldr, retenční nádrž
ÚP Vřesina
8.12.2011
místní
A054 Vřesina
Vřesina u Opavy
568244
ZVR7
poldr, retenční nádrž
ÚP Vřesina
8.12.2011
místní
A054 Vřesina
Vřesina u Opavy
568244
ZVR8
úprava změna toku potoka zatrubněného koryta na přírodnější charakter toku
Obec Vřesina průzkumy, rozbory 2014
21.8.2014
místní
A047 Vřesina
Vřesina u Opavy
568244
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
248
Ozna čení záměru ve výkre su ZVR9
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
Lokalizace dotčené obce
kód obce
dotčená k.ú.
retenční nádrž
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A054 Píšť
Píšť
509647
ZVR10 retenční nádrž
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A054 Píšť
Píšť
509647
ZVR11 retenční nádrž
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A054 Píšť
Píšť
509647
ZVR12 retenční nádrž
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A054 Píšť
Píšť
509647
ZVR13 protierozní příkop
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A054 Píšť
Píšť
509647
ZVR14 protierozní příkop
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A054 Píšť
Píšť
509647
ZVR15 protierozní příkop
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A054 Píšť
Píšť
509647
ZVR16 protierozní příkop
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A054 Píšť
Píšť
509647
ZVR17 protierozní příkop
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A054 Píšť
Píšť
509647
ZVR18 nové rybníky
Obec Haťprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A048 Hať
Hať
568210
ZVR19 retenční nádrž
Obec Haťprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A054 Hať
Hať
568210
ZVR20 retenční nádrž
Obec Haťprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A054 Hať
Hať
568210
ZVR21 retenční nádrž
Obec Haťprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A054 Hať
Hať
568210
ZVR22 retenční nádrž
Obec Haťprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A054 Hať
Hať
568210
ZVR23 revitalizace vyčištění, úprava Povodí Odry, 28.8.2014 , úprava břehů aktualizace obec toku potoka Hať- průzkumy, rozbory 2014
místní
A047 Hať
Hať
568210
ZVR24 retenční nádrž, suchý poldr
nadmístní A054 Darkovice, Hať
Darkovice, Hať
568228 568210
místní
Darkovice, Vřesina u Opavy, Hať
568228
ÚP Darkovice
30.6.2010
ZVR25 revitalizace úprava toku na Obec Darkovice 15.8.2014 toku přírodní - průzkumy, charakter. Ve rozbory 2014 spolupráci s obcí Vřesina a Hať
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
A047 Darkovice, Vřesina, Hať
249
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
Lokalizace dotčené obce
kód obce
dotčená k.ú.
ZVR26 retenční nádrž
Obec 10.11.2014 místní Bohuslavice-ÚP po společném jednání
A054 Bohuslavice
Bohuslavice
506192
ZVR27 retenční nádrž
Obec 10.11.2014 místní Bohuslavice-ÚP po společném jednání
A054 Bohuslavice
Bohuslavice
506192
Povodí Odry, 13.8.2014 aktualizace obec Bohuslaviceprůzkumy, rozbory 2014
místní
A054 Bohuslavice
Bohuslavice
506192
ZVR29 protipovod plochy v nich ňová mohou být opatření zřízeny poldry či jiná protipovodňová opatření
Obec 10.11.2014 místní Bohuslavice-ÚP po společném jednání
A054 Bohuslavice
Bohuslavice
506192
ZVR30 protipovod ňová opatřenízáchytné příkopy
Obec 10.11.2014 místní Bohuslavice-ÚP po společném jednání
A054 Bohuslavice
Bohuslavice
506192
ZVR31 suchý poldr
ÚP Šilheřovice
17.3.2014
nadmístní A054 Šileřovice, Darkovice
Šileřovice, Darkovice
510432 568228
ZVR32 suchý poldr
ÚP Šilheřovice
17.3.2014
místní
A054 Šileřovice
Šileřovice
510432
ZVR33 suchý poldr
ÚP Šilheřovice
17.3.2014
místní
A054 Šileřovice
Šileřovice
510432
ZVR34 suchý poldr
ÚP Šilheřovice
17.3.2014
místní
A054 Šileřovice
Šileřovice
510432
ZVR35 suchý poldr
ÚP Šilheřovice
17.3.2014
místní
A054 Šileřovice
Šileřovice
510432
ZVR36 suchý poldr
ÚP Šilheřovice
17.3.2014
místní
A054 Šileřovice
Šileřovice
510432
ZVR37 suchý poldr
ÚP Šilheřovice
17.3.2014
místní
A054 Šileřovice
Šileřovice
510432
ZVR38 revitalizace koryta Šilheřovick ého potoka
Obec Šilheřovice 26.8.2014 - průzkumy, rozbory 2014
místní
A047 Šileřovice
Šileřovice
510432
ZVR39 suchý poldr
ÚP Markvartovice
8.6.2011
místní
A054 Markvartovice Markvartovice 508128
ZVR40 suchý poldr
ÚP Markvartovice
8.6.2011
místní
A054 Markvartovice Markvartovice 508128
ZVR41 suchý poldr
ÚP Markvartovice
8.6.2011
místní
A054 Markvartovice Markvartovice 508128
ZVR28 revitalizace vodního toku Opusta II. etapa
jedná se o liniovou revitalizaci ve volné krajině, revitalizace nivy, obnova tůní, zakládání břehových a doprovodných porostů
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
250
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
kód obce
Lokalizace dotčené obce
dotčená k.ú.
ZVR42 suchý poldr
ÚP Markvartovice
8.6.2011
místní
A054 Markvartovice Markvartovice 508128
ZVR43 nový rybník pro rekreační využití a rybolov v místě bývalého rybníku
Obec Markvartovice průzkumy, rozbory 2014
19.8.2014
místní
A048 Markvartovice Markvartovice 508128
ZVR44 retenční nádrž
ÚP Ludgeřovice 11.9.2013
místní
A054 Ludgeřovice
Ludgeřovice
507971
ZVR45 retenční nádrž
ÚP Ludgeřovice 11.9.2013
místní
A054 Ludgeřovice
Ludgeřovice
507971
ZVR46 retenční louka
ÚP Ludgeřovice 11.9.2013
místní
A054 Ludgeřovice
Ludgeřovice
507971
ZVR47 retenční nádrž
ÚP Ludgeřovice 11.9.2013
místní
A054 Ludgeřovice
Ludgeřovice
507971
ZVR48 retenční nádrž
ÚP Ludgeřovice 11.9.2013
místní
A054 Ludgeřovice
Ludgeřovice
507971
ZVR49 nový poldr, z důvodu Obec Děhylov retenční lokálního průzkumy, nádrž rozvodňování rozbory 2014 toku v návaznosti na obytnou zástavbu
21.8.2014
místní
A054 Děhylov
Děhylov
568236
ZVR50 nový poldr, retenční nádrž
ÚP Děhylov
27.6.2012
místní
A054 Děhylov
Děhylov
568236
ZVR51 suchá nádrž
ÚP Bělá
10.12.2012 místní
A067 Bělá
Bělá ve Slezsku
512974
ZVR52 suchá nádrž
ÚP Bělá
10.12.2012 místní
A067 Bělá
Bělá ve Slezsku
512974
ZVR53 revitalizace revitalizace toku vodního po roce 2015 toku Jasenka
Povodí Odry
10.112014 místní
A047 Hlučín
Darkovičky, Hlučín
507016
10.11.2014 nadmístní A054 Kozmice, Hlučín, Dobroslavice, Děhylov
Kozmice, Hlučín, Dobroslavice, Děhylov
547182 507016 569895 568236
ZVR54 protipovod vybudování Město Hlučín ňové hráze protipovodňových průzkumy, hrází v souvislosti rozbory 2014 se sanaci a rekultivaci hlučníského jezera
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - ZZP -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND - ZPF -
-
-
VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - ZDI
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
251
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
kód obce
Lokalizace dotčené obce
ZÚR MSK ozn. 22.12.2010 nadmístní A090 Dolní D55 a ŘSD. Z Benešov, platných ÚP obcí Kozmice, převzato Hlučín, Markvartovice upřesněné vymezení trasy , Ludgeřovice, Bohuslavice koridoru.
dotčená k.ú.
ZDI1
přeložka silnice I/56
ZDI2
přeložka silnice II/466
ZDI3
přeložka silnice II/469 Děhylov nová trasa
listopad Správa silnic moravskoslezské 2013 ho kraje - BÍLÁ KNIHA ozn. OP/01/06. Seznam investičních staveb na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezské ho kraje
ZDI4
přeložka silnice III/4671 v úseku přes hráze rybníků
Město Dolní Benešov, ÚP Dolní Benešov
19.12.2005 místní
Dolní Benešov
Dolní Benešov
506702
ZDI5
přeložka silnice III/46819 obchvat Bohuslavic
důvodem vymezení je těžba štěrkopísku ve Vřesině a jeho doprava přes zastavěné území obce a plánovaná průmyslová zóna v Závadě
Obec Bohuslaviceprůzkumy, rozbory 2014
13.8.2014
nadmístní
Bohuslavice Závada Kozmice Dolní Benešov
Bohuslavice, Závada u Hlučína, Kozmice, Dolní Benešov
506192 553492 547182 506702
ZDI6
přeložka silnice II/469 západní obchvat Hlučína
odlehčení Město Hlučín, 1.10.2014 dopravy průtahu ÚP-po veřejném městem v projednání Severo- jížním směru zejména ve směru na Děhylov a
místní
Hlučín
Hlučín
507016
územní rezerva pro přeložku silnice II/466 na území obcí Markvartovice a Šilheřovice (mimo zastavěné území obcí), dvoupruhová směrově nedělená silnice II. třídy
Zábřeh u Hlučína, Dolní Benešov, Kozmice, Hlučín, Markvartovice , Ludgeřovice, Bohuslavice u Hlučína
ZÚR MSK ozn. 22.12.2010 nadmístní A091 Markvartovice Markvartovice D510 . Z , Hlučín, , Darkovičky, Šilheřovice Šilheřovice platných ÚP obcí převzato upřesněné vymezení trasy koridoru.
nadmístní
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
Děhylov Děhylov Hlučín, Hlučín, Dobroslavice Dobroslavice
252
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
Lokalizace dotčené obce
kód obce
dotčená k.ú.
hlučínskou štěrkovnu
ZDI7
severových odní obchvat Hlučína
odlehčení Město Hlučín, 1.10.2014 dopravy průtahu ÚP-po veřejném městem v projednání Severovýchodním směru zejména ve směru na Ostravu, obchvat je možné vybudovat nezávisle na přeložce silnice I/56
ZDI8
stavba silnice III/46620 prodloužen á ulice Martinovsk á
ZDI9
vybudování nové komunikac e
ZDI10
rekonstrukc e a úprava komunikac e
místní
Hlučín
Hlučín
507016
Správa silnic 1.10.2014 moravskoslezské ho kraje - BÍLÁ KNIHA ozn.OV+OP/01/2 7. Seznam investičních staveb na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezské ho kraje
nadmístní
Děhylov Ostrava
Děhylov Martinov ve Slezsku
568236 554821
Nová místní komunikace sloužící pro obsluhu zastavitelných ploch jihozápadně od hřbitova
Obec Závada průzkumy, rozbory 2014
15.8.2014
místní
Závada u Hlučína
553492
Rekonstrukce a úprava komunikace kolem skládky směrem na Darkovičky. Společný projekt Hlučína a Markvartovic. Odlehčení dopravy přes Hlučín směrem na Ostravu
Obec Markvartovice průzkumy, rozbory 2014
19.8.2014
nadmístní A093 Markvartovice Markvartovice 508128 ,Hlučín , Hlučín, 507016 Darkovičky,
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
A093 Závada
253
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
Lokalizace dotčené obce
kód obce
dotčená k.ú.
ZDI11
cyklotrasa- zlepšení spojení T-lokální a zvýšení propojení atraktivity prostředí
Jednotlivé obce- 1.10.2014 Sdružení obcí Hlučínska
místní
A106 Vřesina, Vřesina u 568244 Závada, Píšť Opavy, 553492 Závada u 509647 Hlučína, Píšť
ZDI12
cyklotrasa- zlepšení spojení lokální a zvýšení propojení atraktivity prostředí
Jednotlivé obce- 1.10.2014 Sdružení obcí Hlučínska
místní
A106 Vřesina, Závada
Vřesina u Opavy, Závada u Hlučína
568244 553492
ZDI13
cyklotrasa- zlepšení spojení ZV-lokální a zvýšení propojení atraktivity prostředí
Jednotlivé obce- 1.10.2014 Sdružení obcí Hlučínska
místní
A106 Vřesina
Vřesina u Opavy
568244
ZDI14
nová nové, přímé Obec Vřesina průzkumy, cyklostezka cyklistické spojení směrem rozbory 2014 na Hlučín, které je v současné době možné pouze po silnici s intenzívní automobilovou dopravou. Vazba i na okolní obce v severní části ORP - Píšť
ZDI15
rekonstrukc ea vybudování nové komunikac e
ZDI16
21.8.2014
nadmístní A106 Vřesina, Píšť, Vřesina u Hlučín Opavy, Píšť Darkovičky
568244 509647 507016
26.8.2014
místní
A093 Píšť
Píšť
509647
nová zlepšení spojení cyklotrasa a zvýšení atraktivity prostředí
Jednotlivé obce- 4.11.2014 Sdružení obcí Hlučínska
místní
A106 Píšť
Píšť
509647
ZDI17
nová zlepšení spojení cyklotrasa a zvýšení atraktivity prostředí
Jednotlivé obce- 4.11.2014 Sdružení obcí Hlučínska
místní
A106 Hať
Hať
568210
ZDI18
nová vybudování nové Obec Haťkomunikac komunikace, průzkumy, e propojení na další rozbory 2014 komunikace v majetku obce
28.8.2014
místní
A093 Hať
Hať
568210
ZDI19
nová nová cesta pro komunikac přístup na e zemědělské pozemky
28.8.2014
místní
A093 Hať
Hať
568210
Obec Píšť vybudování, průzkumy, obnova nové komunikace pro rozbory 2014 lepší spojení mezi jednotlivými obcemi i mezi plochami výroby a průmyslu v rámci programu přes hraniční spolupráce
Obec Haťprůzkumy, rozbory 2014
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
254
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
dotčené obce
nová nová komunikace Obec Hať28.8.2014 komunikac pro obsluhu ploch průzkumy, e OV u rybníku rozbory 2014, rozpracovaný ÚP
ZDI21
cyklotrasa- zlepšení spojení lokální a zvýšení propojení atraktivity prostředí
Jednotlivé obce- 10.11.2014 nadmístní A106 Bohuslavice, Sdružení obcí Dolní Hlučínska Benešov
Bohuslavice, 506192 Dolní 506702 Benešov
ZDI22
stezka pro chodce a cyklisty podél silnice III/46819
Obec Bohuslavice průzkumy, rozbory 2014
13.8.2014
nadmístní A106 Bohuslavice, Dolní Benešov
Bohuslavice, 506192 Dolní 506702 Benešov
ZDI23
propojovací místní komunikac e
Obec Bohuslavice průzkumy, rozbory 2014
13.8.2014
místní
Bohuslavice
506192
ZDI24
nová zlepšení spojení cyklostezka a zvýšení atraktivity prostředí
Město Dolní Benešovprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
nadmístní A106 Dolní Benešov, Kravaře
Zábřeh u Hlučína, Kravaře
506702 507580
ZDI25
cyklotrasanadregioná lní propojení
Jednotlivé obce- 10.11.2014 nadmístní A106 Dolní Sdružení obcí Benešov, Hlučínska Kravaře
Dolní Benešov, Zábřeh u Hlučína, Kravaře
506702 507580
ZDI26
nová zlepšení spojení cyklostezka a zvýšení atraktivity prostředí
Město Dolní Benešovprůzkumy, rozbory 2014
A106 Dolní Benešov, Bohuslavice
Dolní Benešov, Bohuslavice
506702 506192
ZDI27
nová zlepšení spojení cyklostezka a zvýšení atraktivity prostředí
Jednotlivé obce- 10.11.2014 místní Sdružení obcí Hlučínska
A106 Dolní Benešov
Dolní Benešov
506702
ZDI28
nová zlepšení Obec Kozmicecyklostezka cyklistického průzkumy, spojení směrem rozbory 2014 na Dolní Benešov a Hlučín, zvýšení atraktivity prostředí
28.8.2014
nadmístní A106 Kozmice, Dolní Benešov, Bohuslavice, Hlučín
Kozmice, Dolní Benešov, Bohuslavice, Hlučín
547182 506702 506192 507016
ZDI29
nová zlepšení cyklostezka cyklistického spojení směrem na Bohuslavice, zvýšení atraktivity prostředí
28.8.2014
místní
Kozmice, Dolní Benešov, Bohuslavice
547182 506702 506192
zlepšení spojení a zvýšení atraktivity prostředí
Obec Kozmiceprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
A093 Hať
dotčená k.ú.
ZDI20
zlepšení spojení do Dolního Benešovadojížďka za prací
místní
kód obce
Lokalizace
A093 Bohuslavice
A106 Kozmice, Dolní Benešov, Bohuslavice
Hať
568210
255
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
Lokalizace dotčené obce
dotčená k.ú.
ZDI30
nová přeshraniční Obec Šilheřovice 26.8.2014 cyklostezka spolupráce (Hať, - průzkumy, Polsko), zvýšení rozbory 2014 atraktivity prostředí
místní
ZDI31
trasa převzata z záměr vybudování ÚP jednotlivých vlakotramv obcí aje HlučínOstravatrasa dle ÚP jednotlivýc h obcí
Územní plány 15.5.2013 jednotlivých obcí, aktualizace pořizovatel UAP
nadmístní A100 Hlučín, 507016 Hlučín, Markvartovice Markvartovice 508128 Ludgeřovice Ludgeřovice 507971
ZDI32
nová zvýšení cyklostezka atraktivity , prostředí odpočinkov á zóna
Obec Ludgeřovice průzkumy, rozbory 2014
20.8.2014
místní
A106 Ludgeřovice
Ludgeřovice
507971
ZDI33
pěší a cyklistické propojení části obce
obnova cesty směrem na Vrablovec přibližně v trase historické cesty z důvodu zajištění lepšího spojení části Vrablovec
Obec Ludgeřovice průzkumy, rozbory 2014
20.8.2014
místní
A106 Ludgeřovice
Ludgeřovice
507971
ZDI34
obnova pěšího a cyklistickéh o spojení
obnova a Obec Děhylov usnadnění pěšího průzkumy, spojení směrem rozbory 2014 na Dobroslavice v trase bývalé cesty, zvýšení atraktivity prostředí
21.8.2014
místní
A106 Děhylov
Děhylov
568236
ZDI35
bezpečné pěší a cyklistické spojení
usnadnění pěšího Obec Děhylov a cyklistického průzkumy, spojení směrem rozbory 2014 na hlučínské jezero a Hlučín, zvýšení atraktivity prostředí
21.8.2014
místní
A106 Děhylov
Děhylov
568236
ZDI36
obnova pěšího a cyklistickéh o spojení
usnadnění pěšího Obec Děhylov a cyklistického průzkumy, spojení směrem rozbory 2014 na obec Plesnou
21.8.2014
místní
A106 Děhylov
Děhylov
568236
ZDI37
nová cyklotrasa
A106 Bělá
Bělá ve Slezsku
512974
Jednotlivé obce- 10.11.2014 místní Sdružení obcí Hlučínska
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
A106 Šileřovice
kód obce
Šileřovice
510432
256
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
kód obce
Lokalizace dotčené obce
dotčená k.ú.
ZDI38
nová cyklistické a pěší Jednotlivé obce- 10.11.2014 místní cyklotrasa spojení Hlučína, Sdružení obcí hřbitova a části Hlučínska Bobrovníky
A106 Hlučín
Hlučín
507016
ZDI39
nová cyklotrasa
Jednotlivé obce- 10.11.2014 místní Sdružení obcí Hlučínska
A106 Hlučín
Bobrovníky
507016
ZDI40
úpravy křižovatek na průtahu stávající silnice I/56
Město Hlučín, 1.10.2014 ÚP-po veřejném projednání
místní
A090 Hlučín
Hlučín
507016
ZDI41
úprava křižovatky na silnici II/469
v souvislosti s rekultivací hlučínského jezera
Město Hlučín, 1.10.2014 ÚP-po veřejném projednání
místní
A091 Hlučín
Hlučín
507016
ZDI42
nové místní a účelové komunikac e
pro zajištění Město Hlučín, 1.10.2014 dopravní obsluhy ÚP-po veřejném nových projednání zastavitelných ploch
místní
A093 Hlučín
Hlučín, Darkovičky, Bobrovníky
507016
nadmístní A074 Děhylov, Dobroslavice, Kozmice, Hlučín, Vřesina, Darkovice, Hať
Děhylov, Dobroslavice, Kozmice, Hlučín, Darkovičky, Vřesina, Darkovice, Hať
568236 569895 547182 507016 568244 568228 568210
VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZTI ZTI1
koridor plynovodu VVTL DN 500 Děhylov Hať - státní hraniceČR / Polsko
PÚR ČR
ZTI2
nový vodovod
vybudování a zokruhování vodovodu pro obsluhu zastavitelných ploch jihozápadně od hřbitova
Obec Závada průzkumy, rozbory 2014
15.8.2014
místní
A068 Závada
Závada u Hlučína
553492
ZTI3
záměr na vybudování splaškové kanalizace a ČOV na celém území obce - 2x kořenové ČOV
zlepšovaní čistoty Obec Závada životního průzkumy, prostřední a rozbory 2014 zvýšení standardu bydlení v obci
15.8.2014
místní
A069, Závada A070
Závada u Hlučína
553492
ZTI4
středotlaký plynovod
28.3.2014
místní
A075 Vřesina
Vřesina u Opavy
568244
RWE GasNet, s.r.o.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
257
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
Lokalizace dotčené obce
kód obce
dotčená k.ú.
ZTI5
vodovodvýtlak
napojení do ÚP Vřesina věžového vodojemu Závada
8.12.2011
místní
A068 Vřesina
Vřesina u Opavy
568244
ZTI6
vybudování splaškové kanalizace a ČOV na celém území obce
zlepšovaní čistoty ÚP Píšť životního prostřední a zvýšení standardu bydlení v obci
2.10.2014
místní
A069, Píšť A070
Píšť
509647
ZTI7
nový vodovodhlavni řad
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A068 Píšť
Píšť
509647
ZTI8
středotlaký plynovod
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A075 Píšť
Píšť
509647
ZTI9
el. vedeni 22kV
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A073 Píšť
Píšť
509647
ZTI10
el. vedeni 22kV
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A073 Píšť
Píšť
509647
ZTI11
el. vedeni 22kV
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A073 Píšť
Píšť
509647
ZTI12
el. vedeni 22kV
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A073 Píšť
Píšť
509647
ZTI13
el. vedeni 22kV
ÚP Píšť
2.10.2014
místní
A073 Píšť
Píšť
509647
ZTI14
větrná elektrárna
Záměr Rudolf Glenz, Na 9.4.2014 soukromého Chromině investora na 683/56, Hať vybudování VTE o výkonu cca 2 4MW
nadmístní A071 Hať
Hať
568210
ZTI15
el. vedeni
místní
A073 Hať
Hať
568210
ZTI16
vybudování zlepšovaní čistoty ÚP Darkovice ČOV životního prostřední a zvýšení standardu bydlení v obci
30.6.2010
místní
A069 Darkovice
Darkovice
568228
ZTI17
vybudování zlepšovaní čistoty ÚP Darkovice splaškové životního kanalizace prostřední a zvýšení standardu bydlení v obci
30.6.2010
místní
A070 Darkovice
Darkovice
568228
ZTI18
el. vedeni
zajištění ÚP Darkovice dostatečné kapacity pro nové rozvojové plochy
30.6.2010
místní
A073 Darkovice
Darkovice
568228
ZTI19
plynovod
zajištění ÚP Darkovice dostatečné kapacity pro nové
30.6.2010
místní
A075 Darkovice
Darkovice
568228
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
258
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
Lokalizace dotčené obce
kód obce
dotčená k.ú.
rozvojové plochy
ZTI20
vodovod
zajištění ÚP Darkovice dostatečné kapacity pro nové rozvojové plochy
30.6.2010
místní
A068 Darkovice
Darkovice
568228
ZTI21
vybudování oddílné splaškové kanalizace a ČOV
zlepšovaní čistoty životního prostřední a zvýšení standardu bydlení v obci
Obec Bohuslavice průzkumy, rozbory 2014
13.8.2014
místní
A069, Bohuslavice A070
Bohuslavice
506192
ZTI22
vybudování kanalizace v části Zábřeh
zlepšovaní čistoty životního prostřední a zvýšení standardu bydlení v obci
Město Dolní Benešovprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A070 Dolní Benešov
Zábřeh u Hlučína
506702
ZTI23
výstavba kanalizace a intenzifikac e ČOV
Povodí Odry, aktualizace město Dolní Benešov průzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A069, Dolní A070 Benešov
Dolní Benešov
506702
ZTI24
plynovod
RWE GasNet, 28.3.2014 s.r.o. zastoupený na základě plné moci společností RWE Distribuční služby, s.r.o.
místní
A075 Dolní Benešov
Dolní Benešov
506702
ZTI25
malá vodní elektrárna
Město Dolní Benešovprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
místní
A071 Dolní Benešov
Dolní Benešov
506702
ZTI26
trafostanice -stožárová
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
místní
A072 Dolní Benešov
Dolní Benešov
506702
ZTI27
el. vedení
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
nadmístní A073 Dolní Benešov
Zábřeh u Hlučína, Kravaře
506702 507580
ZTI28
vybudování splaškové kanalizace a ČOV
28.8.2014
místní
A069, Kozmice A070
Kozmice
547182
ZTI29
el. vedení
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
místní
A072 Kozmice
Kozmice
547182
zlepšovaní čistoty Obec Kozmiceživotního průzkumy, prostřední a rozbory 2014 zvýšení standardu bydlení v obci
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
259
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
Lokalizace dotčené obce
kód obce
dotčená k.ú.
ZTI30
vybudování splaškové kanalizace na celém území obce
Obec Markvartovice průzkumy, rozbory 2014
19.8.2014
místní
A070 Markvartovice Markvartovice 508128
ZTI31
plynovod
RWE GasNet, 28.3.2014 s.r.o. zastoupený na základě plné moci společností RWE Distribuční služby, s.r.o.
místní
A075 Dolní Benešov
Dolní Benešov
506702
ZTI32
el. vedení
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
nadmístní A073 Dolní Benešov
Zábřeh u Hlučína, Kravaře
506702 507580
ZTI33
vybudování splaškové kanalizace na celém území obce
Obec Ludgeřovice průzkumy, rozbory 2014
20.8.2014
místní
A070 Ludgeřovice
Ludgeřovice
507971
ZTI34
el. vedení
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
místní
A073 Ludgeřovice
Ludgeřovice
507971
ZTI35
plynovod
RWE GasNet, 28.3.2014 s.r.o. zastoupený na základě plné moci společností RWE Distribuční služby, s.r.o.
místní
A075 Ludgeřovice
Ludgeřovice
507971
ZTI36
el. vedení
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
místní
A073 Ludgeřovice
Ludgeřovice
507971
ZTI37
přeložka v souvislosti se ÚP Děhylov VTL záměrem plynovodu přeložky silnice II/469 a vymezením jejího územního koridoru je navržen územní koridor pro výhledovou přeložku VTL plynovodu 61 221 DN 500, směr Bobrovníky, Vrablovec, Ludgeřovice a výhledovou přeložku VTL plynovodu 61 21 45 DN 300, směr Ostrava – Mariánské Hory.
místní
A075 Děhylov
Děhylov
568236
27.6.2012
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
260
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
ZTI38
el. vedení
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
ZTI39
přeložka el. přeložka vedení venkovního vedení přípojky 22 kV. Z důvodu uvolnění ploch k zástavbě v západní části obce
ÚP Bělá
ZTI40
nové el. vedení včetně distribuční trafostanice
místní
Lokalizace dotčené obce
kód obce
dotčená k.ú.
A073 Děhylov
Děhylov
568236
10.12.2012 místní
A073 Bělá
Bělá ve Slezsku
512974
pro posílení ÚP Bělá stávající distribuční sítě NN a zásobování elektrickou energii nové zástavby
10.12.2012 místní
A072, Bělá A073
Bělá ve Slezsku
512974
ZTI41
rozšíření pro zajištění ÚP Bělá stávajícího dostatečné vodojemu rezervy pro rozvoj obou napojených obcí (Bělá, Chuchelná)
10.12.2012 místní
A067 Bělá
Bělá ve Slezsku
512974
ZTI42
vybudování splaškové kanalizace a ČOV na celém území obce
ÚP Bělá
10.12.2012 místní
A067 Bělá
Bělá ve Slezsku
512974
ZTI43
distribuční trafostanice
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
místní
A072 Hlučín
Darkovičky
507016
ZTI44
distribuční trafostanice
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
místní
A072 Hlučín
Hlučín
507016
ZTI45
distribuční trafostanice
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
místní
A072 Hlučín
Hlučín
507016
ZTI46
distribuční trafostanice
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
místní
A072 Hlučín
Hlučín
507016
ZTI47
distribuční trafostanice
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
místní
A072 Hlučín
Hlučín
507016
ZTI48
el. vedení
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
místní
A073 Hlučín
Hlučín
507016
ZTI49
el. vedení
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
místní
A073 Hlučín
Hlučín
507016
ZTI50
el. vedení
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
místní
A073 Hlučín
Hlučín
507016
ZTI51
el. vedení
zajištění kapacity ČEZ Distribuce, 13.1.2014 pro nově a. s. budované RD
místní
A073 Hlučín
Hlučín
507016
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
261
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
Lokalizace dotčené obce
kód obce
dotčená k.ú.
ZTI52
el. vedení
ČEZ Distribuce, 13.1.2014 a. s.
místní
A073 Hlučín
Bobrovníky 507016
ZTI53
plynovod
RWE GasNet, 28.3.2014 s.r.o. zastoupený na základě plné moci společností RWE Distribuční služby, s.r.o.
místní
A075 Hlučín
Hlučín
507016
ZTI54
plynovod
RWE GasNet, 28.3.2014 s.r.o. zastoupený na základě plné moci společností RWE Distribuční služby, s.r.o.
místní
A075 Hlučín
Hlučín
507016
ZTI55
plynovod
zajištění kapacity RWE GasNet, 28.3.2014 pro nově s.r.o. zastoupený budované RD na základě plné moci společností RWE Distribuční služby, s.r.o.
místní
A075 Hlučín
Hlučín
507016
ZTI55
plynovod
RWE GasNet, 28.3.2014 s.r.o. zastoupený na základě plné moci společností RWE Distribuční služby, s.r.o.
místní
A075 Hlučín
Hlučín
507016
ZTI56
el. vedení- přeložka mimo Město Hlučín, 10.112014 místní přeložka zastavěné území ÚP-po veřejném a navrhované projednání plochy pro výstavbu
A073 Hlučín
Hlučín
507016
ZTI57
plynovod
A075 Hlučín
Hlučín
507016
RWE GasNet, 28.3.2014 s.r.o. zastoupený na základě plné moci společností RWE Distribuční služby, s.r.o.
místní
OBYVATELSTVO, BYDLENÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST, VEŘEJNÉ PROSTORY - ZOB ZOB1
plochy pro tělovýchov u a sport
ZOB2
výstavba domu služeb a občanské vybavenost i
zvyšování standardu služeb pro obyvatele obce
Město Dolní Benešov, ÚP Dolní Benešov
19.12.2005 místní
A003 Dolní Benešov
Dolní Benešov
506702
Obec Ludgeřovice průzkumy, rozbory 2014
20.8.2014
A003 Ludgeřovice
Ludgeřovice
507971
místní
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
262
Ozna čení záměru ve výkre su
Název
Charakteristika Odůvodnění záměru
Zdroj
Datum poskytnutí údaje nebo Význam Poz datum vydání/sch místní/ nám válení ÚPD nadmístní ka
kód obce
Lokalizace dotčené obce
dotčená k.ú.
REKREACE A CESTOVNÍ RUCH - ZRC ZRC1
revitalizace rozvoj břehu hlučínskéh štěrkovny pro o jezera turistické využití
Obec Kozmiceprůzkumy, rozbory 2014
28.8.2014
nadmístní A115 Kozmice, Hlučín, Dobroslavice, Děhylov
Kozmice, Hlučín, Dobroslavice, Děhylov
547182 507016 569895 568236
ZRC2
revitalizace sanace a hlučínskéh rekultivace po o jezera těžbě štěrkopísku, příprava území pro další využití, budování technické a dopravní infrastruktury
Město Hlučín průzkumy, rozbory 2014
10.11.2014 nadmístní A004 Kozmice, Hlučín, Dobroslavice, Děhylov
Kozmice, Hlučín, Dobroslavice, Děhylov
547182 507016 569895 568236
Obec Závada průzkumy, rozbory 2014
15.8.2014
Závada u Hlučína
553492
Město Dolní Benešov, ÚP Dolní Benešov
19.12.2005 nadmístní A002 Dolní Benešov
Dolní Benešov
506702
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY - ZHP ZHP1
vznik podnikatels ké plochy v místě bývalé pískovny v návaznosti na obce Vřesina a Bohuslavic e.
ZHP2
plochy výroby pro jednoho strategické ho investora
Zajištění pracovních příležitostí v oblasti, kde většina obyvatel dojíždí za prací do okolních obcí a měst
místní
A. Podklady pro RURÚ, IV úplná aktualizace ÚAP 2016
A002 Závada
263