PODKLADY PRO ROZBOR ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE ČÍŽOV

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY / OBCE ČÍŽOV zpracoval / ING. ARCH BARBORA ZEMANOVÁ BROSSOVÁ / autorizovaný architekt / č.a.04116 / datum / 9 / 2013

A / PODKLADY PRO ROZBOR ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE ČÍŽOV zpracoval / ING. ARCH BARBORA ZEMANOVÁ BROSSOVÁ / autorizovaný architekt / č.a.04116 / datum / 9 / 2013

1 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ 1.1

IDENTIFIKACE ÚZEMÍ

1.1.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

počet obyvatel: 233 rozloha obce: 707.71 ha rozloha zastavěného území: 45.6 ha (6.44% z celkové rozlohy obce) počet katastrálních území: 1 (k.ú. Čížov u Jihlavy) stav ÚPD: platný územní plán

1.1.2

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

V rámci doplňujících průzkumů a rozborů je řešeno území obce Čížov složené pouze z jednoho katastrálního území, k.ú Ćížov. Řešené území se nachází jižně od krajského města Jihlava, na hlavním komunikačním spojení Praha /Jihlava / Vídeň, silnici I. třídy I/38. Jednotlivé činnosti a vlastnosti území jsou značně ovlivňovány blízkostí Jihlavy, do které je dojezdová vzdálenost cca 10 minut do centra města. Řešené území funguje jako suburbanizační celek, naplňující především funkci bydlení pro obyvatele obce, kteří většinu ostatních činností směřují mimo vlastní katastr, a funkci rekreační, směřovanou do rekreační oblasti Okrouhlík, pro obyvatele Jihlavy.

1.2

DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA

1.2.1

VÝVOJ POČTU OBYVATEL

265

274 256

255

249

262 244

240 190 162

152

161 141

142

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Z demografické křivky je zcela patrný výrazný nárůst počtu obyvatel obce, cca o 1/3 obyvatel během posledních deseti let. Tento přírůstek počtu obyvatel souvisí především s polohou obce v zázemí Jihlavy a její dobrou dopravní polohou na silnicích I. třídy a malou nabídkou zastavitelných pozemků pro bydlení v samotném městě Jihlava. Většina poptávky po bydlení v individuálních rodinných domech tak byla směřována do přilehlých drobných sídel, která vymezila zastavitelné pozemky, případně nabízela možnosti rekonstrukce a výstavby v intravilánu obce. Dle zjištěných informací byla obec Čížov v předválečném období převážně německá. Místní kronika hovoří o cca 299 obyvatelích, z nichž byli pouze 3 Češi. Výrazný pokles obyvatel mezi roky 1930 a 1950 je tady spojen s odsunem německých rodin.

1.2.2

STRUKTURA OBYVATELSTVA

1.2.2.1 OBYVATELSTVO PODLE VĚKU Tabulka 1: Obyvatelstvo podle věku dle SLDB 2011

Obyvatelstvo celkem

CELKEM 239

MUŽI 124

ŽENY 115

z toho ve věku

0 - 14 15 - 59 60 a více let

37 151 51

17 85 22

20 66 29

1.2.2.2 OBYVATELSTVO PODLE NEJVYŠŠÍHO UKONČENÉHO VZDĚLÁNÍ Tabulka 2 : Struktura obyvatelstva podle vzdělání dle SLBD 2011

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let bez vzdělání základní včetně neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) z toho podle stupně úplné střední (s maturitou) vzdělání nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské

CELKEM 202 42 67 59 4 3 21

MUŽI 107 20 41 26 1 1 14

ŽENY 95 22 26 33 3 2 7

Nejvyšší úroveň dosaženého vzdělání, nebo lépe řečeno počet let strávených studiem a případně i účast na dalším vzdělávání se nejčastěji používá pro vyhodnocení lidského kapitálu. Tedy k vyhodnocení ekonomického potenciálu řešeného území a vyhodnocení udržitelného rozvoje území. V obci Čížov je vyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním. 1.2.2.3 OBYVATELSTVO PODLE ZAMĚSTNÁNÍ Tabulka 3: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní v tom:

z toho podle postavení v zaměstnání ze zaměstnaných

zaměstnanci zaměstnavatelé pracující na vlastní účet pracující důchodci ženy na mateřské dovolené

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

CELKEM 122 107 72 8 22 3 0 15 104 45 34 13

MUŽI 71 63 42 5 13 1 0 8 44 17 19 9

ŽENY 51 44 30 3 9 2 0 7 60 28 15 4

Tabulka 4: Vyjíždějící do zaměstnání a škol

Vyjíždějící celkem vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce do jiné obce okresu v tom do jiného okresu kraje v tom do jiného kraje do zahraničí vyjíždějící do škol v rámci obce v tom mimo obec

1.2.3

80 53 4 43 2 3 1 27 27

DOMOVNÍ FOND

Tabulka 5: Domovní fond CELKEM

Domy úhrnem Domy obydlené z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu

1919 a dříve 1920 - 1970

74 71 10 8

RODINNÉ DOMY

73 70 10 8

BYTOVÉ DOMY

0 -

1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2000 2001 - 2011

7 7 17 19

7 7 17 19

-

71

38

38

38

38

38

40

42

48

44 33

32

34

33

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rozhodující část domů v obci jsou rodinné domy a nová bytová výstavba směřuje výhradně do oblasti výstavby RD. Investory jsou převážně občané z jiných míst než z Čížova, dominují dnešní obyvatelé krajského města Jihlavy. V územním plánu obce je uvažováno s následným směrným růstem počtu obyvatel a bytů, především v rozsáhlé zastavitelné ploše na východě obce, nad stávajícím sídlem.

1.2.4

AUTOCHTONNOST

Sociální integritu obyvatelstva ovlivňuje významně skutečnost pro kolik obyvatel je obec, kde bydlí, současně i místem jejich narození. Podíl těchto obyvatel ve správním obvodu Jihlava jako celku je mírně nad průměrem kraje, což je dáno i tím, že v dlouhodobém průměru se Jihlavsko nestalo cílem velkých migračních pohybů. Obec Čížov má naproti tomu méně než 40% obyvatel narozených v místě trvalého bydliště.

1.3

URBANISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

1.3.1 HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ 1.3.1.1 STRUKTURA SÍDLA 1830

1.3.1.2 STRUKTURA SÍDLA 2053

1.3.1.3 STRUKTURA SÍDLA 2009

1.3.2 HLAVNÍ FUNKČNÍ ŠLOŽKY 1.3.2.1 PLOCHY BYDLENÍ U stávajících ploch vyhrazených pro tuto funkci se nepředpokládají kromě modernizačních úprav podstatné změny. Bydlení je významnou složkou i u ploch určených pro smíšenou funkci. V rámci stávající územně plánovací dokumentace je rozvoj nové bytové výstavby zaměřen na individuální bytovou výstavbu v různých formách rodinných domů. Tato výstavba se uskuteční v rozhodující míře v lokalitě "Pod kamenným vrchem", lokalita navazuje na jihovýchodní okraj zastavěného území obce, Stávající územní plán navrhuje výstavbu až 70 rodinných domů. 1.3.2.2 PLOCHY VÝROBY V sídle se nachází pouze jedna výrobní plocha. Jedná se o plochu na pravé straně silnice 1/38 při vjezdu do obce od Vílance. Nové plochy pro výrobu v obci nejsou ani se s jejich zřizováním nepočítá. Rovněž živnostenské podnikání není v obci rozvinuto. Rozvoj těchto služeb je možný i na plochách s jiným určením v rámci přípustných činností (zejména návesní prostor). 1.3.2.3 PLOCHY SPORTU V sídle se nachází plocha pro sport ve formě víceúčelového hřiště při řece Jihlávce. Jedná se o hřiště místního významu, které se nachází v záplavovém území. 1.3.2.4 PLOCHY REKREACE V nejzápadnějším cípu katastrálního území obce se nachází rekreační oblast nadmístního významu Okrouhlík. Jde o tradiční dobře dostupnou rekreační lokalitu, která plní rekreační funkci zejména pro individuální rekreaci obyvatel Jihlavy. Rekreační chaty jsou soustředěny zejména kolem dvou nejníže položených rybníků. Určitá část chat byla založena plánovitě, nicméně soustředění chat působí přehuštěně. Z celkového počtu 128 rekreačních chat je 121 soukromých, 7 pak podnikových. Kromě objektu při vstupu do rekreační oblasti od sídla (objekt Zeleniny) se tato zařízení svým umístěním i velikostí prolínají s chatami k individuální rekreaci. Rekreační oblast je vybavena pohostinstvím s cca 30 místy u stolu. V nedávné době byl upraven Střední Okrouhlík a stávající územní plán navrhuje výstavbu chat individuálního charakteru. Předpokládaný celkový přírůstek činil cca 20 chat, reálný přírůstek cca 12 chat. Zastavitelná plocha pro individuální rekreaci v místě mýtiny mezí "Zeleninou" a chatovou výstavbou u rybníků, byla v rámci územního řízení vyhodnocena orgány ochrany životního prostředí vyhodnocena jako nevhodná. V oblasti obec vybudovala kanalizaci ukončenou kořenovou ČOV, do které může být svedena odpadní voda z většiny chat. Dle informací však není tato oblast respektive rybník Okrouhlík vyjmenován jako tzv. koupací oblast bez provozovatele, kde bude pravidelně kontrolována kvalita vody.

1.3.3 BILANCE ZASTAVĚNÝCH A ZASTAVITELNÝCH PLOCH ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ 228000 sídlo 1700 rekreační plochy na východě katastru

ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ rekreace 21350 sport 5200

213000 /106000 vodní plochy/ 22400

4700

hřbitov

110000 141250 m2

bydlení

rekreační oblast Okrouhlík, centrální oblast drobné zastavěné plochy rekrace okolo rekreační oblasti Okrouhlík

465100 m2

1.4

VEŘEJNÁ INFRASTRUKTRA

1.4.1

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

1.4.1.1 SILNIČNÍ DOPRAVA

Silnice I/38 - Mladá Boleslav - Jihlava - Znojmo - státní hranice V roce 1998 zpracovala firma Dopravoprojekt Brno projektovou dokumentaci "Rekonstrukce sil. I/38 úsek č.1 Jihlava - Stonařov." Rekonstrukce spočívala zejména v úpravě šířkového uspořádání, především v ZÚO v úpravě vjezdů a dopravních zařízení. Šířkové uspořádání bylo projektováno na kategorii S 9,5; během realizace se dle místních podmínek snižovala až S 7,5. Tato silnice v zastavěném území ve směru Jihlava - Znojmo obsluhuje přilehlé nemovitosti a nese znaky kategorie MO 8/50 funkční třídy B1 Ze ZÚR kraje Vysočina přebírá stávající územní plán územní rezervu pro umístění výhledové stavby přeložky st. sil. I/38 Jihlava - Znojmo na území okresu Jihlava. Přeložka silnic 1/38 je uvažována v kategorii S 11,5/100. Křížení s místní komunikací do rekreační oblasti Okrouhlík je mimoúrovňové. V konečném řešení bude silnice 1/38 protínající zastavěné území obce zahrnuta do silnic nižší kategorie s tím, že její parametry po nedávné rekonstrukci budou plně vyhovující. III/03827 - Čížov - spojovací Silnice III/03827 je dlouhá 300m, vede po mostě přes Jihlávku a obstarává obsluhu přilehlých nemovitostí. Silnice má v místě mostu nedostatečné parametry pro realizaci chodníku. Technický stav komunikace je nevyhovující. III/03828 - Cerekvička - Rosice Silnice III/03828 - zasahuje do k.ú. Čížov pouze částečně, nepředpokládají se úpravy trasy. Na k.ú. Čížov je stabilizovaná. Místní komunikace - kromě nově vybudovaného obytného souboru, který je obsluhován kvalitní obslužnou komunikací návrhové kategorie MO 7/30 nesoucí znaky funkční třídy C2 (návrh MK v navrženém OS RD je směrný) jsou ostatní části obce obsluhovány komunikacemi sice s novým asfaltobetonovým povrchem, ovšem s šířkovým uspořádáním většinou jednopruhovým i když pojížděné obousměrně. Kategorie většiny těchto místních komunikací odpovídá základní kategorii MO 5/30, funkční třída C3 až D1. Nový obytný soubor bude napojen komunikací kategorie MO7/30 s tím, že je zde možno dle urbanistického řešení využít funkčních tříd C3 a D1. Rekreační lokalita Okrouhlík je z Čížova napojena místní zpevněnou komunikací. V souladu se záměry ÚPNZ je na této komunikaci navrženo několik výhyben. 1.4.1.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Řešeným územím neprochází železniční trať. Nejbližší zařízení ČD využitelné pro obec se nachází v Jihlavě. 1.4.1.3 PĚŠÍ DOPRAVA, TURISTICKÉ A CYKLISTICKÉ TRASY Pohyb pěších je převážně po místních komunikacích. Chodníky jsou pouze při komunikaci u nového obytného souboru. V rámci rekonstrukce sil. I/38 byl doplněn chodník při této silnici na šířku 2,1 m. Turistické trasy V rekreační oblasti Okrouhlík se u hráze rybníka nachází rozcestník tří turistických tras. Z Popic přes Okrouhlík do Rančířova a následně do Jihlavy prochází modře značená turistická trasa. Dále je zde koncový bod zelené turistické trasy vedoucí z Jihlavy přes Pístovské mokřady do rekreační oblasti. Poslední trasou procházející tímto rozcestníkem je žlutá turistická trasa, procházející okruhem kolem Jihlavy z Pávova, přes Hybrálec, Rantířov, Okrouhlík, Rančířov, Puklice, až do Luk nad Jihlavou. I z těchto informací vyznívá nadmístní význam území v oblasti rekreace. Turistické a cyklistické trasy katastrální území protínají pouze v oblasti Okrouhlíku. V rámci územně plánovací dokumentace doporučujeme prověřit vymezení nových tras. Cyklistická Speciální trasy pro cyklistickou dopravu nejsou na k.ú. obce vybudovány. Přes rekreační oblast Okrouhlík vede cyklistická trasa č.15 (doporučená) - Jihlava - Pístov - Popice - U Obrázku - V Klučí - Loučky Vilánec - Popice - Okrouhlík - Rančířov - Sasov - Jihlava. Část této trasy vede po tzv. dálkové Českomoravské cyklotrase Přibyslav - Polná - Jihlava - Třešť - Telč. Sídlo Čížov je možné napojit pomocí stávajících účelových cest na výše uvedený systém cyklotras přes Okrouhlík nebo Rančířov. Další možnost se naskýtá v součinnosti s řešením úz.plánů na sousedních

katastrech. Prověřit trasu Čížov - Rosice - Sokolíčko - Jestřebí, kde by se tato nová cyklotrasa napojila na značenou cyklotrasu č.24 Heraltice - Aleje -Jestřebí - Brtnice - Jalovec - Okříšky. 1.4.1.4 DOPRAVA HROMADNÁ Hromadná doprava je řešena autobusovou dopravou. Spojení obce do Jihlavy díky poloze na sil. I/38 je dobré. V rámci rekonstrukce sil. I/38 byla upravena autobusová zastávka, která alespoň částečně vyhovuje ustanovení ČSN. Druhá autobusová zastávka s obratištěm je v jádrové části rekreační oblasti Okrouhlík. Vzhledem k sezónnosti provozování veřejné dopravy a nízké intenzitě dopravy v rekreační oblasti je možno tuto zastávku po drobných úpravách považovat za vyhovující. 1.4.1.5 DOPRAVA V KLIDU V rámci stávajícího územního plánu jsou navrženy plochy pro realizaci parkovišť. Tyto plochy jsou však situovány mimo centrální sídlo do místa za restaurací Býk.

1.4.2

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

1.4.2.1 ENERGETIKA Obec je zásobena el. energií přes distribuční trafostanice z VN 22 kV č. 43. Katastrální území protínají el. vedení VVN 110 kV a 220 kV. Obec je napojena z VN 22 kV č. 43 Jihlava - Telč, které prochází podél východního okraje obce. V souvislosti s výstavbou nového obytného souboru RD byla vystavěna nová kiosková TS u tohoto souboru RD. TS je napojena vzdušnou přípojkou 3 x 42/7 AlFe z odbočky VN 22 kV. Stávající stav sítě VN je vyhovující, připravuje se rekonstrukce VN č. 43. V obci jsou následné TS 22/0,4 kVA. TS Obec I železobet. sloupová 250/250 kVA distribuční TS Obec II kiosková 400/400 kVA distribuční TS Okrouhlík železobet. sloupová 400/250 kVA distribuční TS vojsko železobet. sloupová 400/160 kVA cizí Přípojka vedení 22 kV po transformaci vojska v lokalitě Pod Kamenným vrchem je nefunkční a je zrušena. Územní plán v místě odpojení této přípojky od kmenového vedení VN č.43 navrhuje zřízení nové TS sloužící pro napojení zejména nové části sídla. 1.4.2.2 ELEKTROKOMUNIKACE MTS je napojena přes Rančířov na telekomunikační zařízení v Jihlavě. Katastrem obce prochází trasa vojenského kabelu dálkového charakteru. 1.4.2.3 ZÁSOBENÍ PITNOU VODOU Obec Čížov je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu Vílanec - Loučky. Provozovatelem je obec Vílanec. Využitelná vydatnost vodního zdroje je 2,10 l/s ze dvou studní "V loukách" a "Pod boudou". S ohledem k nestabilním podmínkám zásobování vodou vybudovala obec zemní vrt dimenzovaný pro doplnění stávajícího zásobování vodou. Stávající vrt v lokalitě Kamenného vrchu byl po čerpacích zkouškách vyhodnocen jako nekvalitní a pro tento účel nevhodný. Nový územní plán by měl ukotvit plochu vrtu, navrhovaný nový vodojem a navrhovanou trasu vodovodního vedení. Řídící vodojem má obsah 150 m3 a přívodní řád do obce Čížov je z potrubí PVC DN 225/10,8 a lPE 225/20,5. Vlastní rozvody po obci jsou z lPE trub DN 90/8,2 což dává záruku na zajištění dodávky vody i pro krytí požární potřeby vody. Nově navržená zástavba respektuje tento stávající stav a rozvody se navrhují z trub PVC DN 90 mm. 1.4.2.4 KANALIZACE A ČOV Obec Čížov má dílčí jednotnou kanalizaci, která svádí jak odpadní vody z domácností, tak dešťové a povrchové vody. Vyústění je do místních vodotečí a hlavního toku Jihlávky. Tato kanalizace je v rámci návrhu stávajícího územního plánu ponechána pro odvádění dešťových a povrchových vod z jednotlivých nemovitostí, pro odvodnění veřejných ploch a místních komunikací a pro odvedení extravilánových vod z území nad zástavbou. Tento stávající systém bude dostačovat, případně bude podle potřeby doplňován . Nová zástavba již tuto zásadu bude plně respektovat vedením dešťové kanalizace středem komunikací.

Obec v současné době nemá vybudovanou centrální ČOV pro zastavěné území. V rámci územního plánu je vymezena plocha pro realizaci ČOV. Nový územní plán by měl prověřit rozsah navrhované plochy a především odpovídající výškopisné umístění v souvislosti s nezbytným spádem. V případě opodstatnění vymezit širší plochu pro realizaci ČOV. Případně v rámci regulativu s jiným funkčním využitím uvést realizaci ČOV do přípustné činnosti. Konkrétní umístění tak bude vymezeno v rámci podrobnější dokumentace. Objekty bydlení podél komunikace na Okrouhlík mají vlastní domácí čistírny odpadních vod./ nedostatečně funkční Nová rozsahem významná zastavitelná plocha pro bydlení nad sídlem má vybudovanou vlastní čistírnu odpadních vod pod hranou účelové komunikace v území údolní nivy, doplněnou o retenční nádrž. Rekreační oblast Okrouhlík: Toto území je tvořeno převážně individuálními chatami pro sezónní rekreaci v množství 121 objektů s vypočteným počtem lůžek 484, dále pak podnikovými chatami převážně s celoročním provozem s kapacitou 73 lůžek. V soustředěné části chatové zástavby byla vybudována splašková kanalizace(ve dvou etapách), protože dřívější svádění odpadních vod do jímek na vyvážení již neplnilo svůj účel(hlavně pro jejich špatný technický stav). Septik s přepadem měl pouze objekt pohostinství, kde jsou i veřejné WC. Kořenová ČOV vybudovaná v rekreační oblasti je dnes ne zcela funkční. Jedná se technickou závadu, související s mělčím profilem, než byl neprojektován a s přitékáním vody z neidentifikovaným zdrojů zvyšující průtok nad max. možný dle projektu. Ostatní chaty, které nejsou v dosahu kanalizace by řešily likvidaci odpadních vod jako dosud, tj. v jímkách na vyvážení, s likvidací těchto splaškových vod dovážením na nejbližší ČOV. Jedině rekreační středisko "Zelenina" by zajišťovalo čištění odpadních vod jako dosud a to v septiku a zemním filtru s vyústěním podmokem do podzemních vod. 1.4.2.5 ZÁSOBENÍ ZEMNÍM PLYNEM Západní částí zastavěného území obce prochází VTL plynovod DN 300/40 Jihlava - Znojmo. Na k.ú. Rančířov je na tento VTL plynovod napojena obalovna Rančířov. Při polní cestě spojující Čížov a Rančířov je na tomto plynovodu DN 100 vybudována nová regulační stanice RS 400 s VTL přípojkou DN 80. Z této RS je vedena větev A až do obce, kde jsou z této větve vyvedeny STL plynovody B,C,D,E,F a G rozvádějící zemní plyn po celé obci. STL plynovod je z trubek LPE průměr 63 x 5,7, domovní přípojky jsou v dimenzi 3/4". Územní plán stávající VTL a STL rozvody zemního plynu včetně objektů katodové ochrany respektuje a pomocí nových rozvodů je rozšiřuje do nových rozvodových zón.

1.4.3

OBČANSKÁ VYBAVENOST

1.4.3.1 ŠKOLSTVÍ V sídle není zastoupen objekt občanské vybavenosti z oblasti školství. Škola byla v sídle do roku cca 1955. 1.4.3.2 ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ OBLAST V sídle není zastoupen objekt občanské vybavenosti z této oblasti. 1.4.3.3 KULTURA A VOLNÝ ČAS V sídle není zastoupen objekt občanské vybavenosti z této oblasti. V sídle byl objekt hostinství se sálem, ve kterém fungoval divadelní spolek a sloužil ke kulturním účelům. V souvislosti s odsunem německých rodin a zániku soukromého vlastnictví došlo k zániku tohoto objektu a těchto tradic . 1.4.3.4 REKREACE A SPORT V obci je na pravém břehu řeky Jihlávky v území údolní nivy nově realizované víceúčelové hřiště a na návsi nově realizované dětské hřiště. Významnou lokalitou určenou pro rekreaci je oblast Okrouhlíku. Tato oblast má nadmístní význam v oblasti každodenní rekreace, jakožto místo křížení turistických tras a cyklistické stezky, stejně jako v oblasti víkendové rekreace. Oblast je nejvýznamnějším spádovým rekreačním územím pro Jihlavu. Je zde umístěn objekt občerstvení, kříží se zde turistické trasy, cyklotrasa a je zde přírodní koupaliště, ačkoli kvalita vody nevyhovuje v dostatečném časovém a kvalitativním rozsahu vodám pro koupání. Dále se zde

nachází plocha hřiště mezi oběma rybníky a dále hřiště pro volejbal a tenis vedle rekreačního objektu „Zeleniny“. V oblasti se nachází cca 120 objektů individuální rekrace a 7 objektů rekreace hromadné. 1.4.3.5 SLUŽBY Pohostinství - je situováno ve výhodné poloze při sil.I/38. Vyhledávaná restaurace má cca 40 míst u stolu v restaurační části a cca 70 míst u stolu v sále. V samostatné poloze je objekt pro ubytování cca 20 osob. V rekreační oblasti je provozováno pohostinství s cca 30 místy u stolu. Se změnou se ve výhledu neuvažuje. 1.4.3.6 OSTATNÍ Obecní úřad Cca 50 m2 užitné plochy + garáž pro hasičskou techniku. Velikostně nevyhovující zařízení, které je ale umístěno výhodně. Stavebně technický stav objektu je špatný. Do objektu mohou být integrovány i jiné činnosti na úseku občanské vybavenosti a služeb (kadeřnictví, ordinace lékaře ap.) Kaple po celkové opravě vyhovuje i pro daleký výhled. Kapacita 60 sedících věřících. 1.4.3.7 NOVÉ PLOCHY Při pohostinství Býk jsou navrženy rozvojové plochy pro blíže nespecifikovanou vybavenost. Další občanskou vybavenost a služby bude výhodné umisťovat v zónách se smíšenou funkcí centrální tj. v objektech na návsi. Drobné provozovny služeb místního významu je možno umisťovat i v jiných funkčních zónách, pokud to nepřekračuje přípustnou limitu využití daného území. Rozsah služeb občanské vybavenosti v obci je přímo ovlivněn blízkou Jihlavou, proto se s jejich významným rozvojem neuvažuje. Hřbitov pro potřeby obce je navržen na východním okraji hřbitov. Jedná se o snadno dosažitelné místo. Dle údajů vedení obce na základě dřívějších zemních prací se zde nachází hlinitopísčitá půda. Hladina spodní vody je pod úrovní 3m.

1.5

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

1.5.1 ZELEŇ Původní ráz krajiny daný existencí drobně členěných ploch polí s mezemi se nedochoval. Byl po dlouhá staletí ovlivňován a přetvářen člověkem. Lidská činnost se zde zejména v době kolektivizace zemědělství projevovala v konečném důsledku záporně. Zemědělské obhospodařování sledující úzce krátkodobé cíle ochudilo přírodní potenciál krajiny, zejména likvidací trvalé vegetace na odvodňovaném území. Nepůvodní a současně nevyhovující je stav tam, kde zůstal pouze kontrast souvisle obdělávaných polí a masivů lesů. Lesy jsou tvořeny převahou smrkové monokultury. Kvalita lesů je snižována v oblasti Okrouhlíku jeho rekreačním zatížením. Drobnější celky lesů na neobdělávatelných svazích se dochovaly na západě a východě k.ú. V zastavěné části obce se uplatňují plochy zahrad. Roste ovšem podíl malých zahrad kolem novějších domků se zákrsky a cizokrajnými dřevinami. V zastavěné části obce se nacházejí nejhodnotnější stromy při silnici Jihlava - Znojmo. Jinak aleje chybí především u polních cest. Hodnotu krajiny zvyšuje tok říčky Jihlávky s břehovým porostem.

1.5.2 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Řešené území je odvodněno významným vodním tokem Jihlávka ve správě Povodí Moravy s. p. Brno s přítokem Čížovského potoka ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, územní pracoviště Jihlava. Čížovský potok je melioračně upraven, v přírodním stavu je jeho levostranný přítok. Jihlávka má vyhlášené záplavové území dané rozhodnutím OkÚ - RŽP Jihlava č.j. ŽP/VOD - 6567/96 - Dr - 231/2 ze dne 15.9.1999 ÚPO. Do záplavového území částečně zasahuje vyprojektované veřejné sportoviště s příslušnými opatřeními proti velké vodě. Uvažovaná ČOV respektuje hladinu Q 100. Jiné činnosti a aktivity se v záplavovém území neuvažují. Na katastru obce se nacházejí vodní nádrže sloužící k akumulaci vod a částečně k extenzivnímu chovu ryb. Rekreační využití je u rybníka Střední Okrouhlík, uvažuje se též s omezeným rozvojem rekreačních aktivit u rybníka Horní Okrouhlík Pro potřeby údržby vodních toků jsou respektovány volné manipulační pruhy v šíři 6m od břehové hrany vodoteče.

Dlouhé svahy se souvislými celky polí pod Kamenným vrchem jsou náchylné k vodní erozi. Stávající ÚP zde v rámci krajinné zónace navrhuje zatravnění v oblastech silného erozního ohrožení, v oblastech středního a mírného erozního ohrožení se pak uplatňují agrotechnická opatření (pásové střídání plodin )

1.5.3 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i po změněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability (zák. č. 114/92 Sb. § 3). Při řešení systému ekologické stability bylo vycházeno z ÚTP MMR a ŽP ČR, generelu MUSES pro k.ú. Čížov. 1.5.3.1 NADREGIONÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚSES Nejbližšími prvky této úrovně je NRBC Špičák v Pelhřimovském bioregionu a NRBK č. 124 s mezofilními bučinnými ekosystémy. Rovněž regionální prvky územního systému ekologické stability se na řešeném území nenacházejí. 1.5.3.2 MÍSTNÍ (LOKÁLNÍ) ÚSES Na lokální úrovni je vymezen jako funkční biokoridor v údolí při toku Jihlávky s biocentrem LBC 1 "Čížov" V jižní části k.ú. tento biokoridor pokračuje dvěma směry, t.j. dále v nivě řeky Jihlávky, druhý směr pokračuje přes dřevinami porostlou mez na východ. Přechod přes ornou půdu je nutné zajistit založením nového biokoridoru s doplněním porostů spojenou s druhovou a prostorovou přestavbou. Částečně funkční biocentrum je vymezeno jižně od místní trati zvané "Na rovince". LBC 2 "Pod rovinkou" je vymezeno na lesní půdě, kdy skladba monofunkčního smrku musí být postupně měněna. Funkční biokoridor vymezený severně od Horního Okrouhlíku bezprostředně navazuje na biokoridory v sousedních k.ú. 1.5.3.3 INTERAKČNÍ PRVEK ÚSES Krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.). V řešeném území není v rámci platné územně plánovací dokumentace vymezen.

1.5.4 OCHRANA PŘÍRODY 1.5.4.1 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY Tato území se v řešeném území nenachází. 1.5.4.2 PŘÍRODNÍ PARK Tato území se v řešeném území nenachází. 1.5.4.3 VÝZAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Dle zák. č. 114/1992 Sb. je charakterizován významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Z tohoto důvodu byla v rámci doplňujících průzkumů a rozborů vymezena údolní niva podél potoka Jihlávky, dle následujících parametrů a metodiky. Cílem ochrany je zajistit dlouhodobý, relativně nerušený vývoj přírodních společenstev , obnovu luk a pastvin a zachování inundační funkce v území mimo zastavěné území k datu 12/2007. Jejich zachování podmiňuje stabilizaci a obnovu retenční schopnosti krajiny. DEFINICE ÚDOLNÍ NIVY

Při vymezování údolní nivy jsme vycházeli z obecně uznávaných přírodovědných definic. Protože niva je v prvé řadě terénním tvarem, bude se především jednat o definice geomorfologické. „Niva je akumulační rovina podél vodního toku tvořená nekonsolidovanými sedimenty transportovanými a usazenými tímto vodním tokem. Při povodních bývá zpravidla zaplavována.“ pojetí profesora Demka (1988) „Údolní (říční) niva je chápána jako území přilehlé k vodnímu toku, které je při vyšších průtocích periodicky zaplavováno“ BREN, L.J. 1993. Riparian zone, stream and floodplain issues: a review. Journal of Hydrology, 150: 277-299. Preciznějším vyjádřením téhož je definice nivy jako „ území opakovaně zaplavovaného průtoky stoleté vody. NANSON, G.C., CROKE, J.C. 1992. A genetic classification of floodplain. Geomorphology, 4: 459 486– ing. Sklenička ČZU Suchdol. SLEDOVANÉ PARAMETRY Vodní tok Pro vymezení vodního toku jsme použili průmět dat základní mapy (ZM10) a ortofoto území, který odpovídá nejlépe realitě. Řešeným tokem je potok Jihlávka. Tvar reliéfu Tvar reliéfu - ploché údolní dno lze bylo vymezeno na základě stanovené limitního sklonu svahu.Pro tento účel byl použit výškopis ze základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED). Údolní nivě nejlépe odpovídá území definované zvolením limitního sklonu 3°, resp. v úzkých potočních nivách až 5°. Zaplavení Dalším sledovaným parametrem byla záplavové území Q100. Území zaplavované při povodňových průtocích (Q100) může být větší než je skutečná niva, naopak tomu bude jen zcela výjimečně – vymezení bylo použito alespoň jako teoretická nejzazší hranici nivy Hladina podzemní vody Přesnější data o výšce hladiny podzemní vody v širších územích obecně neexistují. Využít lze údaje o plochách s hladinou podzemní vody blízkou povrchu, tedy v mapách běžně zaznačené mokřady a podmáčená území. Pro tento účel byly využity plochy vymezené jako vlhké louky a pastviny v mapách Stabilního katastru. Hydromorfní půdy Pro vymezení údolní nivy byla použita pedologická mapa v měřítku 1:50000, která je indikátorem historických naplavenin a tedy zátopy v území. Slouží pro prvotní informaci, kde se údolní niva bude vymezovat. Dle indikátorů údolní nivy bude hranice VKP totožná s obalovou křivkou nivních sedimentů a vymezených ploch záplavy Q100 – viz grafické schéma. Dále je vymezena ve výřezech problémového výkresu, který je součástí zadání územního plánu obce Čížov. Upřesnění hranice údolní nivy bude řešeno v rámci zpracování územního plánu obce. Grafické přílohy:

p.01 GEOLOGICKÁ MAPA - VYMEZENÍ PLOCH PODLOŽÍ SE SEDIMENTY (podklad: geologická mapa 1. 50 000)

p.02 MAPA STABILNÍHO KATASTRU Z ROKU 1840 p.03 VYMEZENÁ ÚDOLNÍ NIVA 1.5.4.4 NATURA 2000 Tato území se v řešeném území nenachází.

1.5.5 OCHRANA ZPF, PUPFL V řešeném území se nachází nízký podíl kvalitních půd I. a II. třídy ochrany. Současně se v katastru nachází nízké procento ploch plnících funkci lesa, s převažující monokulturní skladbou dřevin. Zachovalo se několik drobných lesních celků na západě území. V oblasti rekreační lokality Okrouhlík se nachází několik míst s vyšším podílem polomů v okrajových částech podél rybníků a v místech lesních mýtin.

1.5.6 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Dotčené území leží ve vlhkém, vrchovinném okrsku mírně teplé oblasti (MT 4) s průměrnými ročními teplotami nad 6-7°C a průměrnými srážkami pod 650-750 mm. Reliéf dotčeného území je členitý. Zastavěné území obce leží na obou stranách říčky Jihlávky, přičemž část obce na straně levé na poměrně prudkém svahu. Nejvyšší nadmořské polohy se pohybují kolem 650 m n.m.(Holý vrch), nejníže je položena niva Jihlávky 520 m n. m. K.ú. obce je zařazeno do přírodního stanoviště V8, což představuje oblast hnědých půd vrchovin. Jedná se o nenasycené hnědé půdy v lokálních sníženinách oglejené až pseudogleje. Nad Horním Okrouhlíkem jsou na malé ploše půdy rašelinné. Základové půdy jsou tvořeny při vodotečích písčitohlinitými usazeninami. Ostatní část obce vykazuje v zásadě dobré základové podmínky pro běžné nízkopodlažní objekty.

1.6 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Celé území obce je vymezeno jako území s velmi silnou nebo silnou zátěží emisemi a jako území se zvýšeným radonovým rizikem 1.6.1 HLUK Největším zdrojem hluku v sídle je automobilová doprava z silnice I/38. Jiný významný zdroj hluku se v sídle nenachází. 1.6.2 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Čistota obce, odvoz domovních odpadů a jejich nezávadná likvidace patří podle § 14 odst. 1 písmena r zák. č. 367/1990 Sb. do samostatné působnosti obce. Oblast působnosti vymezuje zákon o odpadech č. 125/1997 Sb. a definuje pojem domovní odpad. Vlastní nakládání s komunálním odpadem pak upřesňuje obecně závazná vyhláška obce. Svoz TDO zajišťují TS města Jihlavy. Komunální odpad je ukládán do 110 l nádob, které jsou pravidelně vyprazdňovány sběrnými vozy. Svoz nebezpečných odpadů se provádí pomocí sběrových dnů, které jsou dle potřeby obcí vyhlašovány. Na katastru obce se nenachází žádná, ani černá skládka. S otevřením nové skládky se neuvažuje.

1.7

EKONOMICKÝ POTENCIÁL OBCE

Počet ekonomicky aktivních obyvatel(EAO) v obci je vysoko nad celostátním průměrem, což je obecně významným parametrem při posuzování ekonomického potenciálu obce. V souvislosti k blízkosti krajského města, které zajišťuje jak nabídku pracovních míst, tak většinu služeb administrativního, obchodního i volnočasového charakteru, jsou možnosti ekonomického rozvoje dosti omezené. V obci nejsou pracovní příležitosti (minimum na úseku služeb) z čehož plyne vysoká vyjížďka za prací jednoznačně do Jihlavy. Lze tedy konstatovat, že se nepředpokládají významné změny v rozvoji ekonomického potenciálu obce ani ve výhledu. Avšak s ohledem k nadmístnímu významu rekreační oblasti Okrouhlík, lze ekonomický potenciál směřovat právě do oblasti rekreace. V souvislosti s rekreačním potenciálem je možné prověřit možnosti a příležitosti stávajícího nefunkčního vojenského objektu na západním svahu obce v lokalitě Kamenného vrchu.

2

HODNOTY ÚZEMÍ

2.1

SOCIÁLNÍ HODNOTY

2.1.1

ARCHITEKTONICKÉ

2.1.1.1 NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY

Sýpka u č.p. 12 Sýpka u č.p. 12 je jednopatrová a tvoří součást hospodářských budov statku č.p. 12. Je orientována štítem do návsi. S obytným stavením je spojena zdí se zaklenutým průjezdem. Zdivo je z lomového kamene, záklenky a nadpraží otvorů jsou z cihel, kromě vstupního portálku do přízemí, který je kamenný. Nadpraží portálku zdobí motiv protínaných prutů. Tento detail charakterizuje pozdně středověký původ. Sýpka u č.p. 13 Sýpka u č.p. 13 je patrová třípodlažní sýpka, jejíž čelní stěna navazuje na zeď statku se zaklenutým vjezdem do dvora. Stavba na téměř čtvercovém půdorysu má zdivo z lomového kamene s úzkými okénky střílnovitého typu. Valbová střecha s velmi krátkým hřebenem působí dojmem stanové střechy. Nemovité kulturní památky nemají vyhlášená ochranná pásma dle zák.č. 20/1987 ani se o jejich vyhlášení neuvažuje.

2.1.2

URBANISTICKÉ HODNOTY

Náves Obec Čížov byla založena na lichoběžníkovitém půdoryse. Jedná se typ návesní obce s kaplí v prostoru návsi. Náves je obestavěna souvislou zástavbou obytných a hospodářských stavení převážně z 19. a 20. století, mezi nimiž se zachovaly dvě pozdně středověké sýpky. Veškerá zástavba je orientována štítem do návsi. Objekty jsou řazeny kolmo k návsi v typickém členění dům, branka, brána - vejminek nebo špejchar. Stavebně technický stav objektů zvláště v jižní části je špatný a pokud nedojde k úpravě tzn. řízení výstavby, dojde k narušení celého urbanistického celku. Náves je rovinného charakteru s mírným stoupáním k východu.

2.1.3

HISTORICKÉ A KULTURNÍ HODNOTY

2.1.3.1 ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY STŘEDOVĚKÉ A NOVOVĚKÉ JÁDRO OBCE ČÍŽOV

Území centrální části obce, historického jádra. Vesnice je zmiňovaná v písemných pramenech ze 14. století. KUTIŠTĚ U CHATOVÉ OSADY OKROUHLÍK

Jedná se o středověké důlní dílo, šachty a obvaly. COUK U RANČÍŘOVSKÉHO OKROUHLÍKU

Naleziště dotýkající se okraje řešeného území, správně spadající do k.ú. Rančířov. Jedná se o středověké důlní dílo, pozůstatky šachet a obvalů v lese pod rybníkem zvaným Rančířovský Okrouhlík.

2.2

EKONOMICKÉ HODNOTY

Mezi ekonomické hodnoty lze považovat počet EAO, který je v obci je vysoko nad celostátním průměrem.

2.2.1 REKREACE S ohledem k minimální nabídce pracovních příležitostí v sídle a vyjížďce do Jihlavy je nejvýznamnější oblastí s ekonomickým potenciálem rekreace. Jak každodenní, tak víkendová. Jako příležitost vnímáme možnost propojit stávající ekonomické aktivity spojené s chovem koní a provozem výcviků a vyjížděk, s možností agroturistiky atd. Další oblastí s nadmístním významem a potenciálem je rekreační oblast Okrouhlík. Do této skupiny lze přiřadit i turisticky vyznačené cesty, procházející rekreační oblastí Okrouhlík.

2.2.2 POLOHA SÍDLA Hodnotou mající význam především na ekonomickou stabilitu a rozvoj sídla je jeho umístění na komunikaci I. třídy I/38. Ačkoli má automobilová doprava a její setrvalý nárůst spoustu negativních důsledku, na ekonomickou stabilitu sídla má vliv pozitivní. Krajské město je vzdálené cca 10 min do centra města, což zajišťuje výbornou dostupnost do místa s vysokou nabídkou pracovních příležitostí. Naopak, z krajského města je výborně dostupná rekreační oblast Okrouhlík. Další ekonomickou příležitostí může být využití možností plynoucích z hlavního spojení Praha/Jihlava/Znojmo/Vídeň.

2.2.3 ZASTAVITELNÉ PLOCHY V rámci platného územního plánu je vymezena významná zastavitelná plocha pro bydlení. Pro ekonomický rozvoj sídla, spojený s nárůstem obyvatel má tento fakt nezanedbatelný vliv. Zastavitelná plocha je navrhovaná pro cca 60 RD, s možností umístění služeb a drobných živnostenských provozů. Předpokládá se tedy nárůst obyvatel o cca 180 osob. Negativním rysem celé zastavitelné plochy je nízká urbanistická kvalita plochy, absence prvků sídelní zeleně a provázanost s krajinnou zelení, a relaxační a rekreační plochy. Pro zvýšení kvality tohoto území a zájmu o výstavbu je nezbytná podrobnější urbanistická rozvaha a zakomponování těchto prvků. Významným indikátorem dynamiky hospodářského a sociodemografického vývoje územního celku je nová bytová výstavba. V tomto směru je pozice obce Čížov příznivá, intenzita výstavby v posledních deseti letech je zde vysoká.

2.3

PŘÍRODNÍ HODNOTY

2.3.1 PLOCHY KRAJINNÉHO RÁZU Charakteristickým prvkem majícím zásadní vliv na kvalitu krajinného rázu území je morfologie terénu. Sídlo leží v údolí, kolem kterého se na obě strany zvedají zemědělsky obhospodařovaná pole. Důležitým prvkem krajiny jsou zde zachovalé remízy, dokládající původní parcelaci pozemků. Tyto prvky zeleně mají pozitivní vliv na celkovou symbiózu přírodního pilíře v území. Za místo krajinného rázu lze považovat území VKP ze zákona, údolní nivu, která byla v rámci těchto průzkumů a rozborů vymezena. Další takovou plochou je rokle vedoucí z východu katastru do centra sídla, ve které jsou zachovalé křovinné a stromové porosty v původním rozsahu.

2.3.2 OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU HORNÍ POJIHLAVÍ / Návrh ochranných podmínek oblastí krajinného rázu z dokumentu Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina /  Zohlednění významu a cennosti údolních prostorů v lesních hospodářských plánech, v technologii údržby a managementu krajiny k zajištění zachování estetických hodnot údolních prostorů.  Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél komunikací, vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot.  Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím.  Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová výstavba respektovat i barevnost a použití materiálů.  Zachování měřítka a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou.  Rozlišování takových zón ve struktuře obcí, které zachovávající znaky historického charakteru obce a v polohách mimo kontakt s těmito zónami uplatňovat diferencovaný přístup k regulaci zástavby.  Omezení možnosti umístění staveb a technických zařízení výškového charakteru (výška přes 20 m na volném prostranství nebo přes 8m nad obklopující lesní porost) na exponovaných horizontech (navazující hřbety, prostory s dochovanými strukturami původního členění krajiny, rekreační prostory j. od Jihlavy, hrany údolí, v okolí Brtnice s dominantou zámku a kostela).  Zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou.  Dbát na zachování historických krajinných úprav a na strukturu kulturní krajiny.

2.3.3 PLOCHY ÚDOLNÍCH NIV Významnou hodnotou území je v rámci doplňujících průzkumů a rozborů vymezená údolní niva Jihlávky, jakožto plocha přirozeného rozlivu a retence vody. Takto vymezená údolní niva je Významným krajinným prvkem ze zákona a představuje hodnou přírodního pilíře území.

2.3.4 PRVKY KRAJINNÉ ZELENĚ Další přírodní hodnotou území jsou zachovalé prvky krajinné zeleně, především remízů na západním svahu katastru směrem ke Kamennému kopci. Tyto prvky zeleně považujeme je za ekologicky významné segmenty krajiny zabezpečující ekologickou stabilitu krajiny (MÍCHAL, 1994, s. 235). Jsou to části krajiny, které jsou tvořeny nebo v nichž převažují ekosystémy s relativně vyšší ekologickou stabilitou. Vyznačují se trvalostí bioty a ekologickými podmínkami umožňujícími existenci druhů přirozeného genofondu krajiny. Soubor v krajině EXISTUJÍCÍCH ekologicky významných segmentů krajiny nazýváme kostra ekologické stability. Představují však zároveň prvky snižující vodní erozi půdy.

2.3.5 PŮDY I. A II. TŘÍDY OCHRANY V řešeném území je malý podíl půdy I. a II. třídy ochrany. Proto jsou takové plochy vnímané jako přírodní hodnoty území. I.třída / Bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu II. třída / Zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné

2.3.6 KRAJINNÁ KOMPOZICE 2.3.5.1 OSA ÚZEMÍ Základní osu území představuje vodní tok Jihlávka, která protéká přilehlým údolím. Řešené území stoupá na obě strany toku a vytváří tak morfologicky jasně definované údolí. Typickým krajinným rysem jsou tak svahy, na kterých jsou zachovány zbytky remízů a lesních ploch. Samotné sídlo je posazeno na okraj údolí. Původní urbanistický celek návesní struktury je pak rozšiřován podél účelových komunikací po svazích. 2.3.5.2 DÁLKOVÉ POHLEDY V rámci doplňujících průzkumů a rozborů byly vymezeny nejvýznamnější místa dálkových pohledů. Jsou to místa, ze kterých je možný pohled na protější svah údolí. Jedno místo bylo vymezeno na Kamenném

vrchu a druhé nad cestou vedoucí kolmo na silnici I/38 zástavbou na po východním svahu mimo kompaktní sídlo POHLED NA KAMENNÝ VRCH

POHLED z KAMENNÉHO VRCHU NA SVAH VEDOUCÍ K OKROUHLÍKU

2.4

ZANIKLÉ HODNOTY

2.4.1

VLHKÉ LOUKY

Mezi významné přírodní hodnoty území patří zemědělsky neobhospodařované plochy vlhkých luk. Pozemkové úpravy období kolektivizace sledující úzce krátkodobé cíle ochudily přírodní potenciál krajiny, zejména likvidací trvalé vegetace na odvodňovaném území. S ohledem k příležitostem vedoucím k posílení především přírodního pilíře v území byly v rámci doplňujících průzkumů a rozborů vymezeny plochy původních vlhkých luk z map stabilního katastru. Na těchto plochách doporučujeme prověřit možnost vytvoření vodních ploch nebo ploch retence vody. VLHKÉ LOUKY HRANICE KATASTRŮ ROSICE CIZOV

2.4.2

CESTNÍ SÍŤ

Účelové komunikace a pěší cesty jsou významnou hodnotou zprůchodňující krajinu. Stejně jako výše zmiňované plochy vlhkých luk byly v rámci pozemkových úprav období kolektivizace zničeny. Pro posílení všech tří pilířů je přínosné obnovení a doplnění cestní sítě. Takto vymezené cesty vedou k posílení rekreačního potenciálu krajiny, který má jak sociální tak ekonomický aspekt. Cestní síť doplněna o liniovou zeleň nebo zeleň remízů tak posiluje hodnotu krajinné kompozice, krajinného rázu místa a vytváří podmínky pro vznik typických biotopů.

3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ POJMY Limity využití území jsou závazné podmínky realizovatelnosti záměrů vyplývajících z územního plánování. Určují účel, způsob, ohraničení a podmínky uspořádání a využití území. Stanovují nepřekročitelnou hranici nebo rozpětí pro využití a uspořádání území. Jsou pro pořizovatele a projektanty územně plánovací dokumentace závazné a musí je respektovat. Stavební zákon č. 183/2006 Sb. (dále jen SZ) v § 1 odst. 1 mimo jiné uvádí, že zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování. Součástí nástrojů územního plánování jsou kromě jiného územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. ÚAP (vyhláš ka)

DEFINICE POJMU

POJEM

02 Přírodní hodnoty a jejich ochrana Přírodní hodnoty a jejich ochrana Zvláště chráněná území 114A

migračně významná území

Lokality s výskytem a migrací losa evropského, rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého na území ČR a přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí.

Ostatní území ochrany přírody 23A

významný krajinný prvek ze zákona

Územní systém ekologické stability místní (lokální) 21A biocentrum

21A

místní (lokální) biokoridor

Část chráněné krajiny ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné - utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability; významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. ÚSES - účelně navržená soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, která vytváří základní podmínky pro dosažení trvalé ekologické rovnováhy kulturní krajiny, kde plošně převažují méně stabilní a nestabilní ekosystémy. ÚSES je tvořen funkčním propojením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků. Lokální ÚSES - menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Biokoridor - území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.ekosystému. Biocentrum - biotop, nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.

03 Geologické podmínky a jejich ochrana Ochrana a využívaní nerostných surovin Zvláštní zásahy do zemské kůry 61A

poddolované území

Poddolované území představují jednotlivá ojedinělá důlní díla (např. šachta, krátká štola nebo štoly s neznámým průběhem a rozsahem chodbice) nebo větší plochy (systém důlních děl, zpravidla vzájemně propojených).

04 Kulturní hodnoty a jejich ochrana Kulturní hodnoty a jejich ochrana Památkové zóny

16A

archeologické naleziště

Archeologická naleziště a) archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem nebo vzniklé přírodním procesem na základě lidského působení či využití člověkem (např. opevnění - valy a příkopy, mohyly, hroby, terénní situace a souvrství, objekty v určitém kontextu informací ve.svých vzájemných vztazích); b) archeologické nálezy movité povahy (např. zlomky nádob, kamenné a kovové nástroje atd.); v území lokalit archeologických nem. kult. památek se zejména při využívání území postupuje podle ustanovení zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů.

Nemovité kulturní památky

8A

8A

nemovitá kulturní památka

OP kulturní památky

Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen „ministerstvo kultury“) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. (2) Soubory věcí podle odstavce 1 se prohlašují za kulturní památky, i když některé věci v nich nejsou kulturními památkami. Režim ochrany, ve kterém je omezena či zakázána určitá činnost, nebo se určí jiná vhodná opatření v souladu s ustanovením Zákona 20/1987 Sb.

05 Doprava a její ochrana Doprava Silniční doprava 90A

silnice I.třídy

92A

silnice III.třídy

93A

místní komunikace

93A

účelová komunikace

Ochrana dopravní infrastruktury Letecká doprava

Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, silnice I.třídy je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu. Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, silnice III. třídy je určena pro dopravu mezi okresy. Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do tříd. Místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace, místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. Komunikace určené pro zajištění (převážně hospodářské) obsluhy území nebo odloučených provozních areálů případně nepřístupné veřejnému dopravnímu provozu silničních motorových vozidel (polní a lesní komunikace, cestní síť v krajině, ...).

102A

OP letiště

Ochranné pásmo je vymezeno podle technického vybavení letiště:a) u letiště s dráhovým systémem pro přiblížení podle přístrojů, kde délka nejdelší VPD a předpolí je 1800m a větší, navazuje OP vzletových a přibližovacích prostorů na OP VPD v prodloužené ose každé dráhy a na obou jejích koncích; OP vzletových a přibližovacích prostorů má tvar rovnoramenného lichoběžníku, jehož šířka činí u každé dráhy 600m a délka 15000m s rameny rozevírajícími se 15 na každou stranu od směru osy každé dráhy; rovina OP vzletových a přibližovacích prostorů stoupá od konce OP VPD a předpolí ve sklonu 1:70 do stanovené vzdálenosti 15000m, b) u ostatních letišť navazuje OP vzletových a přibližovacích prostorů na OP VPD v prodloužené ose každé dráhy na jejích obou koncích; OP vzletových a přibližovacích prostorů má tvar rovnoramenného lichoběžníku, jehož šířka činí 300m a délka 5000m u každé dráhy s rameny rozevírajícími se 15 na každou stranu od směru osy každé dráhy; rovina OP vzletových a přibližovacích prostorů stoupá od konce OP VPD ve sklonu 1:40 do vzdálenosti 5000m.

07 Vodní režim a jeho ochrana Ochrana vodních zdrojů, přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l zranitelná oblast nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u 46A nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Ochrana vodních toků Vymezené významné soustředění tekoucích povrchových vod v útvar povrchových vod určitém prostředí (v korytě vodního toku), charakterizované 47A tekoucích společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Záplavová území

50A

50A

50A

záplavové území s periodicitou 5-ti let

Záplavové území je vodoprávními úřady administrativně stanovené území, které může být při výskytu přirozené povodně zaplaveno vodou. Záplavové území Q5 je zjišťováno pro návrhový průtok se statistickou pravděpodobností překročení 5 let (tzv. 5-ti leté povodně). Cílem stanovení záplavového území je vytvoření územního limitu pro zástavbu v oblastech s nejvyšším ohrožením lidských životů a majetků.

záplavové území s periodicitou 20 let

Záplavové území je vodoprávními úřady administrativně stanovené území, které může být při výskytu přirozené povodně zaplaveno vodou. Záplavové území Q20 je zjišťováno pro návrhový průtok se statistickou pravděpodobností překročení 20 let (tzv. 20-ti leté povodně). Cílem stanovení záplavového území je vytvoření územního limitu pro zástavbu v oblastech s nejvyšším ohrožením lidských životů a majetků.

záplavové území s periodicitou 100 let

Záplavové území je vodoprávními úřady administrativně stanovené území, které může být při výskytu přirozené povodně zaplaveno vodou. Záplavové území Q100 je zjišťováno pro návrhový průtok se statistickou pravděpodobností překročení 100 let (tzv. 100 leté povodně). Cílem stanovení záplavového území je vytvoření územního limitu pro zástavbu v oblastech s nejvyšším ohrožením lidských životů a majetků.

51A

aktivní zóna záplavového území

Aktivní zóna je část zaplaveného území, kterou je při povodni odváděn rozhodující objem povodňového průtoku. Aktivní zóna se stanovuje v zastavěných územích a v územích určených k zástavbě podle platných územních plánů. Vodní zákon zavádí v § 67 příslušná omezení platná ve stanovených záplavových územích, především pak v aktivních zónách.

08 Energetika a její ochrana Energetika Elektroenergetika (zásobování elektrickou energii) 73A

73A 73A

73A

venkovní vedení elektrické sítě VVN 220 kV

Venkovní elektrické vedení, jehož vodiče jsou vedeny nad zemí (terénem) obvykle pomoci izolátoru a vhodných podpěr s jmenovitým napětím 220 kV.

venkovní vedení elektrické sítě VN 1-35 kV kabelové vedení elektrické sítě VN 1- 35 kV

Venkovní elektrické vedení, jehož vodiče jsou vedeny nad zemí (terénem) obvykle pomoci izolátoru a vhodných podpěr s jmenovitým napětím 1-35 kV. Elektrické vedení s izolovanými vodiči uložené přímo v zemi, kabelových kanálech, trubkách, žlabech apod.s jmenovitým napětím 1-35 kV.

vedení elektrické sítě nerozlišeno

Elektrické vedení, jehož vodiče jsou vedeny buď nad zemí (terénem) obvykle pomocí izolátoru a vhodných podpěr nebo el.vedení s izolovanými vodiči, uložené přímo v zemi (ZVN, VVN, VN).

Zařízení na vedení el.sítě 72A 72A 72A

DTS stožárová DTS kompaktní, zděná, betonová ostatní zařízení zpracování a distribuce el.energie (nerozlišeno)

Elektrická stanice obsahující výkonové transformátory propojující dvě nebo více sítí o rozdílných napětích (ZVN/VVN, VVN/VN, VN/NN) a umožňující transformaci a distribuci elektrické energie. Zařízení na elektrické síti.

Plynárenství (zásobování plynem) 75A

plynovod VTL

Zařízení zabezpečující přepravu plynu pod vysokým tlakem (0,4MPa až 4MPa).

75A

plynovod STL

Zařízení zabezpečující přepravu plynu pod středním tlakem (5kPa až 0,4Mpa).

Zařízení na plynovodním vedení regulační/měřící stanice 74A VTL stanice katodové 74A ochrany Ochrana technické infrastruktury OP energetika - elektrorozvody

72A

OP elektrické stanice

Pásmo,ve kterém správce sítě stanoví zvláštní podmínky pro využití území. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.

73A

OP vedení elektrické sítě

Pásmo,ve kterém správce sítě stanoví zvláštní podmínky pro využití území. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7 m, 2. pro vodiče s izolací základní 2 m, 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m, b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 12 m, 2. pro vodiče s izolací základní 5 m, c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m, d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m, e) u napětí nad 400 kV 30 m, f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m, g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m. Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

OP energetika - plynárenství 75A

OP plynovodu

75A

BP plynovodu

74A

OP objektu na plynovodní síti

74A

BP objektu na plynovodní síti

Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Pásmo, které je určeno k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob - prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

Telekomunikace

82A

komunikační vedení

Přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace.

Zařízení na telekomunikační síti 81A

blíže neurčená komunikační zařízení

Zařízení na telekomunikační síti (ústředna, elektronické komunikační zařízení neveřejné komunikační sítě, radiová zařízení – např.vysílače).

OP Telekomunikace 82A

OP komunikačního vedení

Pásmo ve kterém správce sítě stanoví zvláštní podmínky pro využití území. Ochranné pásmo komunikačního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení.

10 Hygiena prostředí, ochrana území Znečištění prostředí

65A

území s velmi silnou nebo silnou zátěží emisemi

Prováděcím právním předpisem vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance.

12 Vyhodnocení vlivu na půdní fond Vyhodnocení vlivu na půdní fond Klasifikace půdního fondu

41A

hranice BPEJ

Vymezení specifických územních celků s určitými agronomicko pedologickými vlastnostmi, vyjádřitelnými produkčním potenciálem - BPEJ. /kod BPEJ Pětimístný kód udávající základní informace o ZPF (tj. klimatický region, hlavní půdní jednotku, sklonitost a expozici, skeletovitost a hloubku půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku)./

39A

plocha lesa hospodářského

Lesy s převažující hospodářskou funkcí, jejichž posláním je produkce jakostní dřevní hmoty při současném plnění ostatních funkcí. Jedná se o veškeré lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.

40A

plocha při okraji lesa s podmíněným využíváním

Pozemky do vzdálenosti 50m od okraje lesa, jejichž využívání může být podmíněno souhlasem příslušného orgánu správy lesa.

Investice v půdním fondu

43A

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

Stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny (stavby k závlaze a odvodnění pozemků). Meliorační práce byly prováděny v letech 1975 -1978 a jedná se o součást zemědělských pozemků.

13 Urbanistická analýza a koncepce Urbanistická analýza a koncepce - krajinářské hodnoty Část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst místo krajinného rázu 18A krajinného rázu. Může se jednat o vizuálně vymezený krajinný prostor nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti.

17A

oblast krajinného rázu

Krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezen hranicí, kterou může být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.

Urbanistická kompozice 20A

místo vyhlídky

Veřejně přístupné místo, jehož vyvýšené umístění v terénu (vrchol kopce, úbočí) nebo v rámci stavby (rozhledna, věž) umožňuje přehlédnout významnou a atraktivní část okolního území.

15 Specifická ochrana území Specifická ochrana území

107A

plocha/objekt důležitý pro obranu státu (OBS)

Pozemky a stavby umístěné ve vojenských újezdech a jejich příslušenství, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil. Objekty důležité pro obranu státu jsou dále a) pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená, b) pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel, c) pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které určí vláda, d) pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda.

4 ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 4.1 OZN.

NADMÍSTNÍ ZÁMĚRY ČÍSLA POZEMKŮ

NZ.1 4.2 OZN.

OZN.

Z.1

REÁLNÝ STAV PLOCHY

V současné době jsou pozemky používány jako zahrady k přilehlým objektům bydlení.

POŽADAVKY PLYNOUCÍ ZE ZÁMĚRŮ OBCE ČÍSLA POZEMKŮ

POPIS ŽÁDOSTI Žádost obce o vymezení ploch zahrad u ploch bydlení.

Z.8 4.3

POPIS ŽÁDOSTI ZÚR zpřesňují koridor silniční dopravy republikového významu S8 Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – Hatě – hranice ČR/Rakousko (Wien) jeho vedením v koridoru silnice I/38 v úseku Havlíčkův Brod – Jihlava – Moravské Budějovice – hranice kraje vymezeném v šířce 150 m

REÁLNÝ STAV PLOCHY V současné době jsou pozemky používány jako zahrady k přilehlým objektům bydlení.

POŽADAVKY PLYNOUCÍ ZE ZÁMĚRŮ SOUKROMÝCH SUBJEKTŮ ČÍSLA POZEMKŮ 290/3, 290/4, 181/6, 181/3, 181/4, 181/5, 181/7

Z.2

POPIS ŽÁDOSTI Navrhovatelka žádá o změnu využití nezastavitelných ploch z pastvin na plochy zastavitelné smíšeného funkčního využití. Prověření možnosti umístit na střechy objektů fotovoltaické panely.

Z.3

90

Navrhovatelka žádá o změnu využití nezastavitelných ploch z ploch zahrad a sadů na plochy zastavitelné určené pro individuální rekreaci

Z.4

1690/16, 1690/2

Navrhovatelka žádá předmětných pozemků individuální rekreace.

Z.5

95/1

Z.6

206/17

Z.7

156?????

o vymezení jako plochy

Navrhovatelka žádá o změnu využití nezastavitelných ploch z ploch zahrad a sadů na plochy zastavitelné určené pro individuální rekreaci Navrhovatel žádá o změnu využití nezastavitelných ploch z pastvin na plochy zastavitelné určené pro bydlení. Navrhovatel žádá o změnu využití nezastavitelných ploch z orné půdy na plochy zastavitelné určené pro bydlení.

REÁLNÝ STAV PLOCHY Plocha je v současné době částečně zatravněná. Pozemek č.181/7 je obhospodařován jako zemědělská plocha. V současné době je pozemek využíván pro účely individuální rekreace. V rámci stávajícího územního plánu je vymezen jako plocha Z / zahrad a sadů. Plocha leží ve vymezeném zastavěném území obce. V současné době je pozemek využíván pro účely individuální rekreace. V rámci stávajícího územního plánu je vymezen jako plocha TS / plocha sportu a tělovýchovy. V současné době je pozemek využíván pro účely individuální rekreace. V rámci stávajícího územního plánu je vymezen jako plocha Z / zahrad a sadů. Plocha leží ve vymezeném zastavěném území obce. Plocha je v současné době částečně obhospodařována jako zemědělská plocha.

B / ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE ČÍŽOV zpracoval / ING. ARCH BARBORA ZEMANOVÁ BROSSOVÁ / autorizovaný architekt / č.a 04116 / datum / 9 / 2013

1

POŽADAVKY PLYNOUCÍ Z NADŘAZENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ A DOKUMENTACE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH PODKLADŮ

1.1

POŽADAVKY PLYNOUCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Řešené území spadá do rozvojové oblasti vymezené v rámci Politiky územního rozvoje České republiky OB 11. V rámci tohoto nadřazeného územně plánovacího dokumentu, jsou pro rozvojové oblasti definovány východiska pro vymezení takovýchto území a v rámci koncepce Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v těchto územích. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot.

1.1.1

OB11 ROZVOJOVÁ OBLAST JIHLAVA

Vymezení Území obcí z ORP Havlíčkův Brod (jen obce v jižní části), Humpolec (bez obcí v západní části), Jihlava (bez obcí v jihozápadní části). Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Jihlavy. Jedná se o relativně silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam; podporujícím faktorem rozvoje je poloha na dálnici D1. 1.1.1.1 VÝCHODISKA (33) Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. (34) V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. (35) Zvýšené požadavky na změny v území rozvojových oblastí a rozvojových os vyžadují aktivní součinnost všech složek veřejné správy, zvláště pak dotčených orgánů, chránících veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů při řešení úkolů pro územní plánování a při plnění příslušných doporučení. (36) Rozvojové oblasti zahrnují obce, ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního centra (krajského města) při případném spolupůsobení vedlejších center. (37) Rozvojové osy zahrnují obce, v nichž existují, nebo lze reálně očekávat zvýšené požadavky na změny v území, vyvolané dopravní vazbou na existující nebo připravované kapacitní silnice při spolupůsobení rozvojové dynamiky příslušných center osídlení. V prostoru křížení rozvojových os mohou být obce zařazeny do kterékoli z těchto rozvojových os. Do rozvojových os nejsou zařazovány obce, které jsou již součástí rozvojových oblastí. 1.1.1.2 KRITÉRIA A PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: a) rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při sou-časném zachování respektování hodnot území (§18 odst. 4 a 5stavebního zákona ) b) rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně (§19 odst. 1 i) stavebního zákona) c) nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, d) řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, e) zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, f) ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. g)Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat posílení obsluhy území zejména v kraji Vysočina při minimalizaci dopadu na životní prostředí.

1.3

POŽADAVKY PLYNOUCÍ Z ÚAP ORP JIHLAVA

Sledování možností poskytování podpory obcím, které byly v rámci posouzení územních podmínek pro příznivé životní prostředí vyhodnoceny v rámci aktualizace ÚAP jako oslabené. Jedná se obce situované ve východní části území ORP (zejm. Brzkov, Dobronín, Jersín, Kamenice, Kozlov, Měšín, Nadějov, Polná, Puklice, Střítež, Velký Beranov, Věžnice (JI), Vysoké Studnice, Záborná a Zhoř), dále obcím v jižní části území ORP (zejm. Čížov, Hrutov, Stonařov a Pavlov), dále obcím v západní části území ORP (zejm. Dolní Cerekev a Ústí) a další obce dle vyhodnocení URÚ.

1.3.1 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD a) Demografický vývoj - V rozvojových záměrech obce zohlednit vývoj demografické situace v obci, aktualizovat prognózu demografického vývoje pro další období. b) ZÚR kraje Vysočina - Respektovat a zpřesnit koridory a plochy dopravní infrastruktury DK01 (I/38), vymezené v ZÚR jako veřejně prospěšná stavba c) Urbanistická problematika - Při řešení koncepce rozvoje obce zohlednit její polohu v těsném sousedství rozvojové oblasti (republikového významu) Jihlava OB11 s navazující rozvojovou osou krajského významu OSk3 vymezenou v ZÚR. Za rozhodující rozvojové impulsy obce pokládat vztahy ke krajskému městu a dynamiku jeho rozvoje. d) V rozvojových záměrech obce využít dosažitelnost silnice I/38, která je v ÚAP kraje Vysočina vymezena jako území předpokládaného rozvoje kooperačních vztahů s přesahem do Rakouska. e) Ověřit v těchto souvislostech potřebný rozsah zastavitelných ploch a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny. f) Řešit vodohospodářskou problematiku rozvoje obce - vybudování splaškové kanalizace a vedení odpadních vod do ČOV Jihlava, doplňkově ponechat individuální jímání a čištění odpadních vod (PRVK kraje Vysočina, aktualizace 2010). Závěry PRVK nutno posoudit vzhledem k urbanistické poloze obce a k výraznému nárůstu počtu obyvatel v posledním desetiletí. g) Zohlednit ztížené klimatické podmínky obce dané geografickou polohou v nadmořské výšce v rozmezí 550 - 700 m n.m. h) Krajinářská problematika - Respektovat opatření k ochraně krajinného rázu dle Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina. i) Poznámka - Součástí výčtu problémů a úkolů k řešení v ÚPD je výřez z problémového výkresu ÚAP ORP Jihlava zobrazující problematiku administrativního území obce včetně širších vazeb.

2

PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACI

2.1 ZÁVADY V ÚZEMÍ Jako závady v území jsou vnímány slabé stránky, vyhodnocené pro jednotlivé oblasti. SWOT ANALÝZA JEVU

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU

01 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 Respektovat podmínky ochrany těchto ploch.

 Výskyt lokalit s poddolovaným územím. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

02 VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY  Zachované území údolní nivy pro rozliv řeky Jihlávky.  Zachovalé území vlhkých luk v oblasti rozmezí katastru Čížov a Rosice podél potoku Šindelka.  Zachovalé území vlhkých luk podél všech vodotečí v katastrálním území

SLABÉ STRÁNKY  Přetrvávající zhoršená kvalita povrchových vod (bodové i plošné zdroje) limituje ekologický a rekreační potenciál vodních ploch rybníků v rekreační oblasti Okrouhlík  Území bez vodního zdroje  Záplavového území Q 100 a Q20, Q5 a aktivní záplavové území ve vymezené ploše údolní nivy  Zastavěné území není napojeno na čistírnu odpadních vod.ČOV pouze navržená.  Koryto Čížovského potoka melioračně upraveno

PŘÍLEŽITOSTI  Ochrana území východního svahu proti větrné a vodní erozi.  Vytvoření soustavy rybníků nebo retenčních ploch na plochách vlhkých luk podél potoku Šindelka a Čížovského potoka na západním svahu katastru a na vlhkých půdách v úžlabině směrem od Okrouhlíku.  Zvýšení retenčního potenciálu krajiny (opatření v

HROZBY  Záplavy v údolí řeky Jihlávky.  Eroze ZPF.  Znečištění vodních toků, případně vodních ploch na Čížovském potoce ze skládky hnoje v oblasti bývalého objektu radaru na západním svahu katastru.  Ovlivnění vodního režimu v území v důsledku

 Prověřit a navrhnout funkční využití území údolní nivy, které by nebylo z rozporu s vymezeným záplavovým územím, vymezeným VKP a respektovalo požadavek na průtok velké vody. Definovat jaké činnosti jsou v území přípustné a za jakých podmínek a jaké naopak nepřípustné.  Prověřit a navrhnout soustavy rybníků a vodních nádrží k retenci a akumulaci vody v řešeném území, především na potoce Šindelka a Čížovském potoce.  Prověřit a navrhnout revitalizaci koryta Čížovského potoka a navazující opatření pro retenci a akumulaci vody.  Navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení kvality povrchových vod, především obou rybníků v rekreační oblasti Okrouhlík, vedoucí ke zvýšení ekologického a rekreačního využití vodních ploch.  Prověřit a navrhnout opatření proti vodní erozi rozsáhlých zemědělských ploch na obou svazích.

krajině zpomalující odtok z povodí) v souvislosti s vývojem zemědělské činnosti, s realizací komplexních pozemkových úprav apod.  Využití významného potenciálu soustavy rybníků a vodních nádrží k retenci a akumulaci vody v povodí, podmínkou je zlepšení jejich technickofunkčního stavu a komplexní přístup k vodnímu hospodářství v rámci regionu

předpokládaných globálních klimatických změn.  Zastavění údolních niv, vymezování zastavitelných ploch v záplavových územích.

03 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY  Vodovod v sídle  V území se nevyskytuje registrovaný bodový zdroj znečištění  V území se nevyskytuje stará ekologická zátěž.  Nová rozsahem významná zastavitelná plocha pro bydlení nad sídlem má vybudovanou vlastní čistírnu odpadních vod pod hranou účelové komunikace v území údolní nivy, doplněnou o retenční nádrž.

SLABÉ STRÁNKY  Nárůst automobilové dopravy při současném nevyhovujícím stavu dopravních cest, zvýšení zátěže obyvatelstva při hlavním dopravním tahu Jihlava –Znojmo-Vídeň ze silnice I/38 (emise, hluk, vibrace).  Skládka biologického odpadu pod novou zástavbou nad centrální částí sídla na západním svahu  Chybí likvidace splaškových vod.  Kořenová ČOV vybudovaná v rekreační oblasti je dnes ne zcela funkční. Jedná se technickou závadu, související s mělčím profilem, než byl neprojektován a s přitékáním vody z neidentifikovaným zdrojů zvyšující průtok nad max. možný dle projektu.  Trvající nerespektování principu využití a recyklace odpadů, nízké materiálové využití komunálních odpadů a poměrně vysoký podíl odpadů ukládaných na skládky.  Území se zvýšeným radonovým rizikem  Území se s velmi silnou nebo silnou zátěží emisemi

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 Prověřit nezbytnost vymezené zastavitelné plochy pro realizaci hřbitova, případně prověřit jiné umístění plochy pro toto funkční využití  Navrhnout opatření snižující riziko vodní eroze a znečišťování vodních toků a vodních ploch.  V souvislosti s nadmístním významem rekreační oblasti Okrouhlík doporučujeme prověřit opatření vedoucí k pojmutí odpadních vod z celé rekreační lokality Okrouhlík. Tj. stávajících zastavěných ploch i navrhovaných zastavitelných ploch.  Ukotvit plochu vrtu, navrhovaný nový vodojem a navrhovanou trasu vodovodního vedení.  Nový územní plán by měl prověřit rozsah navrhované plochy ČOV a především odpovídající výškopisné umístění v souvislosti s nezbytným spádem. V případě opodstatnění vymezit širší plochu pro realizaci ČOV. Případně v rámci regulativu s jiným funkčním využitím uvést realizaci ČOV do přípustné činnosti. Konkrétní umístění tak bude vymezeno v rámci podrobnější dokumentace.  Prověřit a vymezit plochu pro recyklaci biologického odpadu, vzniklého jak zemědělskou

Obchvat silnice I/38 mimo zastavěné území sídla Revitalizace skládek Ochrana krajiny proti vodní erozi Dořešení likvidace odpadních vod v rekreační oblasti Okrouhlík  Vytvoření ploch pro recyklaci biologického odpadu

   

 Zhoršování stavu vod v rybnících v rekreační oblasti Okrouhlík vlivem provozu rekreačních objektů v území  Další zvyšování hlukové a imisní zátěže obyvatel v důsledku nárůstu automobilové dopravy na komunikaci I/38.  Zvýšená zátěž centra sídla automobilovou dopravou plynoucí ze zastavitelné plochy určené pro bydlení na západním svahu sídla

činností oblasti chovu zvířat tak údržbou zeleně v sídle. V případě zdůvodnění negativních vlivů vymezit tyto plochy separovaně. 

04 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY  V území se nevyskytuje registrovaný bodový zdroj znečištění  V území se nevyskytuje stará ekologická zátěž  Kvalitní břehový porost doprovázející vodní tok Jihlávky.  Zachovalá údolní niva řeky Jihlávky

SLABÉ STRÁNKY  Nefunkční lokální biokoridor a biocentrum  Minimum drobných krajinných prvků ( ojedinělé remízy nebo úvozy)  Ve správním území obce je nízké zastoupení lesních porostů  Antropogenizovaná krajina  Oslabený životní prostředí v rekreační lokalitě Okrouhlík.  Absence interakčních prvků USES

PŘÍLEŽITOSTI  Revitalizace krajiny – doprovodná zeleň, obnova cest, území pro rozliv v údolních nivách atd.  Obnova protierozních opatření  Zvýšení podílu trvale travních porostů  Zakomponování prvků USES a interakčních prvků USES do celkové koncepce krajiny a zeleně

HROZBY  Vzrůstající silniční doprava  Vysoký index vývoje zastavěných ploch  Významný krajinný prvek prochází zastavěným územím obce  Nekoordinovaný rozvoj zástavby a užívání rekreační lokality Okrouhlík.  Výstavba v nejvýznamnější zastavitelné lokalitě nad současným sídlem, která by svou hmotou a výškou narušila ráz krajiny a znehodnotila pohledy na údolí.

 Navržení koncepce sídelní a krajinné zeleně sídla a detailního prověření koncepce ozelenění návesního prostoru a vodní nádrže.  Navrhnout vymezení nových ploch parkové zeleně včetně hřišť a zapojení krajinné zeleně do vymezené zastavitelné plochy v lokalitě „Pod Kamenným vrchem „  Prověřit a navrhnout podmínky pro průchod biokoridorů zastavěným územím obce.  Zakomponování podmínky postupného řešení náhrady nepůvodní vegetace za autochtonní (zastavěné území obce, rekreační oblast Okrouhlík ).  Navrátit měřítko krajiny (rázu krajiny) obnovou krajinotvorných prvků.  Zakomponování prvků ÚSES a interakčním prvků do celkové koncepce zeleně v katastru. Prověření a navržení doplnění této sítě, především interakčních prvků a definování jejich parametrů a podmínek pro užívání území.  Upřesnění hranice udolní nivy.  Koncepce rozvoje a stabilizace rekreace v sídle, které bude maximálně dbát a hledat opatření vedoucí k posílení kvality životního prostředí v

rekreační oblasti Okrouhlík v návaznosti na celé katastrální území.

05 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA SILNÉ STRÁNKY  Vysoký podíl výměry zemědělské půdy

SLABÉ STRÁNKY  Malý podíl kvalitních půd I a II. třídy ochrany  Ve správním území obce je nízké zastoupení lesních porostů.

PŘÍLEŽITOSTI  Vyšší podíl nekvalitních půd vhodných pro zatravnění/zalesnění  Vymezení protierozních opatření - doplnění původních remízů a drobných lesíků  Osázení nejnáchylnějších částí ploch dnešních polomů polykulturní skladbou dřevin, především v rekreačních oblastech.

HROZBY  Znehodnocení půdy v důsledku vodní eroze.  Opakující se silné větry, vichřice, velké plochy polomů,holin.

 Posílit mimoprodukční funkci lesa.  S ohledem na nízkou schopnost stávajícího řídkého porostu ploch plnících funkci lesa lemujících pozemky chat v oblasti Okrouhlík prověřit vymezení současných ploch polomů pro jiné funkční využití. Případně v rámci ÚPD definovat jinou funkci zeleně na těchto plochách. Navrhnout polykulturní osázení těchto ploch v parametrech zeleně odolávající větrným poryvům.  Prověřit a navrhnout plochy vhodné k doplnění chybějících významných krajinotvornných prvků jako jsou drobné lesíky a meze s převážně keřovými porosty.  V komplexních pozemkových úpravách dořešit navrhované zlepšení prostupnosti krajiny doplněním sítě polních cest.

06 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY  Dobrá dopravní dostupnost – sídlem prochází komunikace I/38, dojízdná vzdálenost do centra krajského města cca 5min.  Existující zastávka MHD v rekreační oblasti Okrouhlík

SLABÉ STRÁNKY  Absence železniční dopravy  Nevyhovující technický stav komunikace silnice III/03827  Nedostatečné parametry mostku silnice III/03827 pro realizaci chodníku. je nevyhovující.  Špatná prostupnost krajinou – zachované pouze radiální účelové komunikace vedoucí do sídla, ale chybí účelové a pěší komunikace horizontálně zpřístupňující krajinu  Nárůst automobilové dopravy při současném

 Prověřit a navrhnout ideální parametry dopravních komunikací, především pak dopravní strukturu mezi stávajícím sídlem a zastavitelnou plochou na severu území  Prověřit a navrhnout opatření vedoucí ke snížení negativních vlivů plynoucích z intenzivního automobilového provozu na asfaltové komunikaci vedoucí na Okrouhlík na zastavěné území a plochy bydlení. S ohledem ke spádovosti rekreační oblasti prověřit možnost napojení na navrhovaný nový koridor silnice I/38.

nevyhovujícím stavu dopravních cest, zvýšení zátěže obyvatelstva při hlavním dopravním tahu Jihlava –Znojmo-Vídeň ze silnice I/38 (emise, hluk, vibrace).  Vysoká intenzita automobilové dopravy na asfaltové účelové komunikaci vedoucí na Okrouhlík, která výrazně zvyšuje nebezpečí v zastavěném území a znehodnocuje kvalitu bydlení v této lokalitě.  Nedostatečné plochy pro parkování jak v centálním sídle, tak v rekřeační oblasti Okrouhlík i zastavitelných plochách. PŘÍLEŽITOSTI  Obnova cestní sítě  Nová trasa silnice I/38- spojení Praha- Vídeň  Zlepšení stavu komunikací – technických parametrů  Vymezení dostatečných parkovacích ploch zakomponovaných do celkového řešení veřejného prostoru a do prvků zeleně.

HROZBY  Další nárůst automobilové dopravy na komunikaci I/38.  Zvýšená zátěž stávající dopravní infrastruktury centra sídla automobilovou dopravou plynoucí ze zastavitelné plochy určené pro bydlení na západním svahu sídla.  Havarijní stav mostu komunikace silnice III/03827

 Prověřit a navrhnout možnosti minimalizace negativních dopadů souvisejících s průchodem I/38 zastavěným územím obce.  Navrhnout zkapacitnění komunikace silnice III/03827, především v místě přechodu po mostě přes Jihlávku. Zapracování plošných nároků a vymezení VPS rekonstrukce mostu a komunikace do územně plánovací dokumentace.  Prověřit a navrhnout dostatečně kapacitní parkovací plochy v rámci veřejného prostoru centrálního sídla.  Prověřit a navrhnout plochy pro parkování nebo regulativy komunikací v rámci stávající zastavitelné plochy Pod Kamenným vrchem.  Prověřit a navrhnout dostatečně kapacitní parkovací plochy v souvislosti s rekreačními plochami, především v rekreační oblasti Okrouhlík a u plochy sportoviště.  Prověřit jiné napojení pro individuální automobilovou dopravu rekreační oblasti Okrouhlík. Prověřit variantu přizpůsobení technických parametrů účelové komunikace od Vysoké.

07 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY  Napojení na vodovod  Napojení na kanalizaci ¨  V obci je rozveden zemní plyn  Dostatek elektrické energie

SLABÉ STRÁNKY  Absence oddílné splaškové kanalizace a ČOV  Absence vodního zdroje v obci

PŘÍLEŽITOSTI  Podpora alternativních zdrojů získávání energií  Vybudování kanalizace a čistírny odpadních vod  Dotační programy zaměřené na technickou infrastrukturu a podporu zdrojů alternativní

HROZBY  Nedostatečná likvidace dešťových a splaškových vod  Znehodnocení vodního zdroje mimo obec

 Ukotvení plochy pro ČOV v rámci navazující územně plánovací dokumentace  Prověřit a vymezit plochu pro recyklaci biologického odpadu, vzniklého jak zemědělskou činností oblasti chovu zvířat tak údržbou zeleně v sídle. V případě zdůvodnění negativních vlivů vymezit tyto plochy separovaně.  Ukotvit v územním plánu nový vrt pro doplnění stávajícího zásobování vodou sídla, realizovaný v lokalitě Pod Zeleninou.  Prověřit a navrhnout vedení trasy vodovodního řádu od tohoto vrtu do sídla, a plochu pro

energie  Vybudování vodního zdroje v lokalitě Pod Kamenným vrchem

případný vodojem.

08 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY  Dobrá dopravní dostupnost do Jihlavy, jako centra pracovních příležitostí  Relativně vyšší nárůst bytového fondu  Nárůst počtu obyvatelstva  Velmi příznivý věkový index obyvatelstva v obci  Progresivní index růstu obyvatelstva obce  Významná migrační vlna v důsledku územní připravenosti obce  Ojediněle zachovaný půdorys původního zastavění  Významná zastavitelná plocha pro bydlení

PŘÍLEŽITOSTI  Zlepšení občanské vybavenosti  Významný krajinný prvek prochází zastavěným územím obce  Kvalitní urbanistické a architektonické uchopení parcelace významné zastavitelné plochy pro bydlení a jednotlivých domů, zapracování krajinné a sídelní zeleně do celkové koncepce řešení území. Výrazné zvýšení atraktivity plochy pro jednotlivé investory.  Vytvoření charakteristických rysů krajiny, zpřístupnění krajiny, obnova vztahu ke krajině, k sídlu, k místu.

SLABÉ STRÁNKY  Nepřítomnost obchodu s potravinami  Záporné saldo migrace  Chybí školské zařízení  Ztráta ekonomické funkce sídla  Snížená prostupnost krajiny  Velmi špatný stav objektů po levé straně návsi, které jsou v současné době zemědělsky využívané. Tento stav znehodnocuje kvalitu celého urbanisticky významného celku návsi stejně tak jako skladování velmi širokého spektra materiálu v přilehlých plochách těchto objektů.  Absence historického vztahu obyvatel k území. Většina obyvatelstva jsou lidé, kteří přišli do sídla po roce 1945, do objektů po odsunutých německých rodinách. Po několika letech byly rozorány meze, cesty, zmizela paměť krajiny i tradiční generační vztah obyvatel k území.

 Prověření a navržení možností konkrétního urbanistického uchopení významné zastavitelné plochy pro bydlení ve východní části obce. Prověření nutnosti řešení území regulačním plánem nebo urbanistickou studií a definování podmínek.  Prověření a navržení drobných ploch pro občanskou vybavenost a plochy relaxace a každodenní rekreace.  Vymezení plochy návsi, jako plochy, ve které rozhodování o změnách v území, výstavbě a rekonstrukci musí předcházet vydání regulačního plánu a vymezení základních regulačních principů.  Vydefinovat veřejný prostor a navrhnout regulativy vedoucí ke stabilizaci a posílení urbanistické hodnoty veřejného prostoru.  Prověřit konkrétní urbanistickou strukturu území HROZBY nad restaurací Býk, vymezené stýkajícím  Malá pracovní příležitost v místě, snížení nabídky územním plánem pro blíže nespecifikovanou pracovních příležitostí v krajském městě vybavenost a bydlení. Definovat podmínky prostorového a plošného uspořádání, především  Nekvalitní urbanistické a architektonické uchopení s ohledem na vymezení kvalitního veřejného parcelace významné zastavitelné plochy pro prostoru a dopravního obsloužení všech ploch. bydlení a jednotlivých domů.

09 REKREACE SILNÉ STRÁNKY  Nově vybudovaní hřiště v sídle  Vysoká estetická hodnota krajiny především z míst svahů lemujících komunikaci I/38. Dálkové pohledy.  Přítomnost turistických tras  Nadmístně významná rekreační oblast Okrouhlík  Rekreačně využívané vodní plochy v Oblasti Okrouhlík  Volejbalové hřiště vedle rekreačního objektu "Zeleniny" na okraji rekreační oblasti Okrouhlík  V sídle se nachází " ranč U Zelené sedmy" nabízející široký sortiment služeb v oblasti chovu koní a rekreace.

SLABÉ STRÁNKY  Absence infrastruktury pro turistiku a rekreaci, kromě rekreační oblasti Okrouhlík  Nevyužitý potenciál cest pro turistiku  Nízká vybavenost území infrastrukturou pro cestovní ruch, zejména chybějící ubytovací kapacity (zejména zařízení vyšších kategorií).  Slabé využití příznivé polohy v dosahu hranice s Rakouskem a na významných evropských dopravních koridorech.  Přes zlepšující se stav stále zanedbaný prostor návsi  Snížená prostupnost krajiny  Nízká kvalita vody pro rekreační účely rybníků Horní a Střední Okrouhlík(kvalita dobrá pouze na krátký časový úsek)  Velmi špatný stav objektů po levé straně návsi, které jsou v současné době zemědělsky využívané. tento stav znehodnocuje kvalitu celého urbanisticky významného celku návsi stejně tak jako skladování velmi širokého spektra materiálu v přilehlých plochách těchto objektů.

PŘÍLEŽITOSTI  Vytvoření vodních ploch vhodných pro rekreaci – soustava rybníků  Využití potenciálu zatraktivnění a zprůchodnění území vybudování sítě cyklostezek, cyklotras, turistických tras a hipostezek. Využití a obnovení zaniklých a stávajících cestních sítí a atraktivních krajinných pohledů a dominant. Provázání s nadmístně významnou rekreační oblastí Okrouhlík a stávající sítí rekreační infrastruktury.  Místa atraktivních dálkových pohledů.  Ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny.

HROZBY  Chátrání historicky významných staveb  Zhoršující se a neřešený stav rozpadajících se objektů na návsi a postupující rozšiřování pohledově neatraktivních skládek v přilehlých plochách.  Zaplavení území údolní nivy  Zhoršování stavu vod v rybnících v rekreační oblasti Okrouhlík vlivem provozu rekreačních objektů v území  Zvyšování míry znečištění prostředí ovzduší, hluk, vibrace, vodní toky a plochy.

 Prověřit a navrhnout možnosti rozvoje rekreační oblasti Okrouhlík a to především s ohledem na její nadmístní význam. Koordinace řešení rozvoje nebo stabilizace rekreační oblasti Okrouhlík s koncepcí rozvoje rekreace samotného krajského města, jehož obyvatelé tuto rekreační oblast využívají.  Prověření nutnosti řešení území Okrouhlíku regulačním plánem nebo urbanistickou studií a definování podmínek.  Prověřit a navrhnout trasy nových cyklistických, turistických tras a stezek, případně hipostezek. Využití a obnovení zaniklých a stávajících cestních sítí a atraktivních krajinných pohledů a dominant.  Navrhnout koncepci ochrany a využití rekreačního potenciálu krajiny.  Navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení kvality vody v Horním a Středním Okrouhlíku  Prověřit a navrhnout plchy pro rybníky s rekreační funkcí na východním okraji katastrálního území při účelové komunikaci vedoucí do Rosic.  Prověření možností využití stávajícího nevyužívaného vojenského objektu.  Prověřit důvody nesouhlasného stanoviska orgánů ochrany přírody k zastavění vymezené zastavitelné plochy rekreace v oblasti Okrouhlík, na mýtině podél asfaltové cesty vedoucí od "Zeleniny" k rybníkům. Prověřit a vyhodnotit vhodnost vymezení zastavitelné plochy na tomto místě, případně navrhnout alternativní plochu k zastavění objekty individuální rekreace.  Prověřit a navrhnout plochy pro parkovaní v

rekreační oblasti Okrouhlík.  Prověřit vymezení nových tras, propojující rekreační oblast Okrouhlík s centrem sídla, vojenským objektem (navrhovaným k prověření pro využití občanského nebo rekreačního charakteru) a dále přes Rosice, Sokolíčko až do Brtnice.  Navrhnout cyklostezku propojující Čížov, Rančířov a Jihlavu. S ohledem k charakteru sídla Čížov a Rančířov, plnící především zázemí bydlení Jihlavě, vnímáme toto propojení jako nadmístní zájem.

 Dotační tituly cílené na oblast rekreace  Stávající vojenský nevyužívaný objekt s vybudovaným napojením na technickou a dopravní infrastrukturu v místě atraktivního výhledu.

010 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY  Přítomnost turistických tras  Obec je ve spádovém území ke krajskému městu Jihlava představující nejvýznamnější místo pracovních příležitostí  Vysoká míra podnikatelské aktivity  Významná lokalita cestovního ruchu  Dobrá dopravní dostupnost  Dobré územní podmínky pro hospodářský rozvoj  Obec se nachází v rozvojové oblasti OB11 vymezené PUR ČR  Velmi příznivý věkový index obyvatelstva v obci

SLABÉ STRÁNKY  Vyšší míra nezaměstnanosti  Ztráta ekonomické funkce sídla  Přes zlepšující se stav stále zanedbaný prostor návsi

PŘÍLEŽITOSTI  Využití potenciálu v oblasti cestovního ruchu  Vyšší míra bytové výstavby  Obec je ve spádovém území ke krajskému městu Jihlava představující nejvýznamnější místo pracovních příležitostí  Vynikající dostupnost krajského města Jihlavy  Obec se nachází v rozvojové oblasti OB11

HROZBY  Nárůst automobilové dopravy  Devastace krajiny a jejího rekreačního potenciálu.

 Prověřit možnosti vymezení ploch občanské vybavenosti v souvislosti s vymezenou zastavitelnou plochou pro cca 70 domů na východě sídla. Prověřit potřebu vymezení plochy pro mateřskou školu, dětské hřiště atd. v návaznosti a dobré dostupnosti k této ploše.  Prověřit možnosti rozvoje rekreačních aktivit v oblasti Okrouhlíka v oblasti Kamenného vrchu.  Prověřit a vymezit plochy občanské pro přesunutí obecního úřadu.

vymezené PUR ČR  Poloha obce při významném dopravním koridoru republikového významu  V k.ú. obce se nachází významná nadmístní rekreační lokalita Okrouhlík s významnými investicemi do zlepšení kvality životního prostředí.  Kvalitní urbanistické a architektonické uchopení parcelace významné zastavitelné plochy pro bydlení a jednotlivých domů, zapracování krajinné a sídelní zeleně do celkové koncepce řešení území. Výrazné zvýšení atraktivity plochy pro jednotlivé investory.  Dotační tituly cílené na oblast rekreace  Nové pracovní příležitosti vázané na vytváření služeb a infrastruktury pro turistiku a rekreaci

2.2 STŘETY ZÁMĚRŮ V ÚZEMÍ OZ N.

POPIS ZÁMĚRU

STŘETY ZÁMĚRU

VYHODNOCENÍ ZPRACOVATELE / POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU

NADMÍSTNÍ ZÁMĚRY

 Ve střetu se zastavěným územím obce / okrajové části koridoru/  Ve střetu s ochranou krajinného rázu místa / koridor významně zasahuje do úbočí údolí. S asfaltovou účelovou komunikací, která představuje hlavní spojení automobilovou dopravou rekreační lokality Okrouhlík a její spádové oblasti.

NZ.1

koridor silniční dopravy republikového významu S8

 Konkrétní návrh komunikace by měl maximálně respektovat ochranu morfologické hodnoty místa a snažit se maximálně splynout s krajinou.  S ohledem k nadmístnímu významu rekreační lokality, by mělo konkrétní řešení přeložky komunikace I/38 navrhnout vhodné řešení, které neznehodnotí toto napojení. Ideálně prověřit a zapracovat možnost sjezdu z této komunikace přímo do rekreační oblasti.  Součástí podrobnější projektové dokumentace, případně návrhu územního plánu by mělo být posouzení negativních vlivů na území. Především v souvislosti s ochranou hygieny životního prostředí.

ZÁMĚRY

Z.8

Z.1

Z.2

Z.3

Z.4

Z.5

Žádost obce o vymezení ploch zahrad u ploch bydlení. Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch z pastvin na plochy zastavitelné smíšeného funkčního využití. Prověření možnosti umístit na střechy objektů fotovoltaické panely. Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch z ploch zahrad a sadů na plochy zastavitelné určené pro individuální rekreaci

Žádost o vymezení předmětných pozemků jako plochy individuální rekreace. Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch z ploch zahrad a sadů na

DOPORUČUJEME k prověření možností zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu  Částečně zasahuje do území koryta Čížovského potoka a rozlivové plochy  S ohledem na nekonkrétní umístění, lze pouze předpokládat střet s ochrannou krajinného rázu v exponovaných místech katastru.  Řešený pozemek zasahuje do záplavového území Q100

 Řešený pozemek zasahuje do záplavového území Q100

DOPORUČUJEME k prověření možností zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu DOPORUČUJEME k prověření možností zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu Plocha leží ve vymezeném zastavěném území obce. DOPORUČUJEME k prověření možností zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu V toto případě se jedná o uvedení územně plánovací dokumentace do souladu se stavem území. DOPORUČUJEME k prověření možností zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu Plocha leží ve vymezeném zastavěném území obce. DOPORUČUJEME k prověření

plochy zastavitelné určené pro individuální rekreaci  Ochranné navrhovaného hřbitova

Z.6

Z.7

Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch z pastvin na plochy zastavitelné určené pro bydlení. Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch z orné půdy na plochy zastavitelné určené pro bydlení.

Neznámá parcela

pásmo

možností zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu S ohledem k požadavku těchto průzkumů, prověřit nezbytnost vymezení plochy hřbitova a případné prověření jiného místa pro tuto funkci DOPORUČUJEME k prověření a projednání v rámci návrhu územního plánu Neznámá parcela

Grafické přílohy:

p.04 VÝŘEZ PROBLÉMOVÉHO VÝKRESY / STŘETY ZÁMĚRŮ

3

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

3.1

PILÍŘ PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK 

 

3.2

Podmínky pro tento pilíř jsou hodnoceny jako špatné. V území se nachází malý podíl lesů, a většina z nich je hospodářského charakteru, nebo je značně ovlivněna rekreační činností. V katastrálním území jsou rozsáhlé plochy zemědělsky intenzivně obhospodařovaných celků, bez ekologicky stabilních prvků zeleně. Chybí cestní sít, plochy remízů, plochy zelen, vodní plochy. Nejvýznamnějším prvkem přírodního pilíře a nejstabilizovanějším prvkem z pohledu ekologické stabilizace je plocha vymezené údolní nivy řeky Jihlávky. Z hlediska územních podmínek pro životní prostředí je území obce charakterizováno jako mírně regresivní. Nový ÚP by měl navrhnout celkovou koncepci uspořádání krajiny a ochrany přírodních hodnot v území.

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝCH PODMÍNEK   

3.3

Podmínky v tomto pilíři byly vyhodnoceny jako dobré. Mezi nejvýznamnější ekonomické aspekty patří blízkost krajského města a jeho dobrá dostupnost a rekreační potenciál území, vázaný především na rekreační oblast nadmístního zájmu Okrouhlík. Z hlediska územních podmínek pro hospodářský rozvoj je území obce charakterizováno jako progresivní. Nový ÚP by měl především prověřit možnost rozvoje rekreačního potenciálu celého území a propojení míst s rekreačním potenciálem dostatečně hustou sítí cyklostezek, cyklotras, turistických tras a hipotras. Dále by měl prověřit možnosti zlepšení dostupnosti krajského města jinou, jak IAD, především prověřit a navrhnout cyklostezku Čížov/Rančířov/Jihlava.

PILÍŘ SOCIÁLNÍCH PODMÍNEK 

 

Podmínky pro tento pilíř jsou hodnoceny jako špatné. V souvislosti s odsunem německých rodin chybí vybudovaný generační vztah k území a krajině. Nově příchozí obyvatelé jsou lidé stěhující se za bydlením z krajského města. Chybí zde objekty kulturního zázemí, pohostinství místního charakteru, drobné služby. Z hlediska územních podmínek pro hospodářský rozvoj je území obce charakterizováno jako regresivní Územní plán by měl především prověřit a vymezit plochy občanské vybavenosti a obnovit charakteristické krajinné prvky zpřístupňující území a vytvářející identitu území.

C

/

GRAFICKÉ

PŘÍLOHY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE ČÍŽOV

p.01GEOLOGICKÁ MAPA M 1/50 000- VYMEZENÍ PLOCH PODLOŽÍ SE SEDIMENTY

p.02 MAPA STABILNÍHO KATASTRU Z ROKU 1840

p.03 VYMEZENÁ ÚDOLNÍ NIVA

p.04 VÝŘEZ PROBLÉMOVÉHO VÝKRESY / STŘETY ZÁMĚRŮ

plocha při okraji lesa s podm. využíváním hranice biochory nejkvalitnější půda - 2. tř. ochrany investice do půdy zdroj přírodní pitné vody poddolované území ostatní zařízení k zásobování vodou vodovod - hlavní řad vodovodní řad nerozlišeno (ostatní) ČOV - čistírna odpadních vod ostatní zařízení k odvádění a čištění odpadních vod OP zařízení na kanalizační síti stoka splaškové kanalizace stoka dešťové kanalizace stoka jednotné kanalizace kanalizační stoka nerozlišeno (ostatní) ostatní zařízení zpracování a distribuce el. enegie (nerozlišeno) DTS kompaktní, zděná, betonová

VYMEZENÍ ÚZEMÍ hranice obce

DTS stožárová

zastavěné území

vedení elektrické sítě - nerozlišeno

zastavitelná plocha

venkovní vedení elektrické sítě VVN 220 kV venkovní vedení elektrické sítě VN 1-35 kV kabelové vedení elektrické sítě VN 1- 35 kV OP vedení elektrické sítě regulační/měřící stanice VTL stanice katodové ochrany

ZÁMĚRY záměry místní nadmístní záměry

BP objektu na plynovodní síti OP objektu na plynovodní síti plynovod STL plynovod VTL BP plynovodu OP plynovodu blíže neurčená komunikační zařízení komunikační vedení OP komunikačního vedení silnice I. třídy silnice III. třídy stezka pro pěší zaniklá cestní síť plocha důležitá pro obranu státu

nemovitá kulturní památka archeologické naleziště OK - plocha komerčních zařízení OS - plocha pro tělovýchovu a sport brownfield urbanistická hodnota místo vyhlídky aktivní zóna záplavového území Q5 záplavové území s periodicitou 5 let Q20 záplavové území s periodicitou 20 let Q100 záplavové území s periodicitou 100 let lokální biocentrum

objekt požární ochrany

lokální biokoridor

OP hřbitova

údolní niva

migračně významná území

vlhké louky

NZ.1 Z.5 OS

Z.3 Z.6 OK

OK

OS

VSD DK01

Z.1

OK

VSD DK01

Zv.4 LBC

Z.8

OK