PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HORŠOVSKÝ TÝN

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HORŠOVSKÝ TÝN

Zpracovatel: Městský úřad Horšovský Týn, odbor výstavby a územního plánování Náměstí republiky č. p. 52, 34601 Hošovský Týn Září 2014

OBSAH TEXTOVÁ ČÁST: 1. TÉMATICKÉ ČLENĚNÍ RURÚ

3

1.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

3

1.2 VODNÍ REŽIM

10

1.3 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

17

1.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

24

1.5 ZPF A PUPFL

30

1.6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

39

1.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

49

1.8 BYDLENÍ

63

1.9 REKREACE

71

1.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

74

2. SEZNAM SLEDOVANÝCH JEVŮ VYSKYTUJÍCÍCH SE V SO ORP

81

GRAFICKÁ ČÁST: VÝKRES LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ, VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ, VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

-2-

1. TÉMATICKÉ ČLENĚNÍ RURÚ 1. 1

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

GEOMORFOLOGICKÉ PODMÍNKY Území správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen „SO ORP“) Horšovský Týn leží v západní části Plzeňského kraje. Dle geomorfologického členění území náleží do celku geomorfologické provincie Česká vysočina, následně se dělí na dvě, přibližně stejně velké subprovincie. Území západně od Horšovského Týna (Šumavská soustava) se následně řadí pod celek Podčeskoleské pahorkatiny, podcelek Chodské pahorkatiny, okrsek Poběžovické pahorkatiny a částečně okrsek Domažlické pahorkatiny na jihu. Východní část území (Poberounská subprovincie) je následně řazena do celku Plasské pahorkatiny, podcelek Stříbrské pahorkatiny a okrsek Stavovské pahorkatiny. Mapa č. 1: Geomorfologická mapa území SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz

Větší část území můžeme z hlediska typového hodnocení krajinářské hodnoty zařadit jako krajinu harmonickou s poměrně vyrovnaným poměrem antropogeních a přírodních prvků. Na severu až severozápadě území se nachází přírodní park Sedmihoří, který tvoří zalesněný, morfologicky výrazný útvar. Nejvyšším vrcholkem je s 619 m n. m. Racovský vrch. Prakticky na celém území Sedmihoří se na jeho povrchu nacházejí rozpadlá žulová skaliska vzniklá mrazovým větráním.

-3-

Mapa č. 2: Geologická struktura území SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz proterozoické horniny, assyntsky zvrásněné (břidlice, fylity, svory až paruly) diority a gabra, assyntské a variské vulkanické horniny, z části metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, metafyry, porfyry žuly (granitová řada) tercierní horniny (písky,jíly) kvarter (hlíny,písky,spraše,štěrky)

NEROSTNÉ BOHATSTVÍ Na území SO ORP Horšovský Týn a v blízkém okolí je evidována řada ložisek nerostných surovin, zejména se jedná o jíly, stavební kámen a živec. Těžba probíhá pouze na malé části těchto lokalit. Většina ložisek nerostných surovin má pro svou ochranu vymezeno chráněné ložiskové území. Část těchto ložisek přesahuje i mimo samotné území SO ORP

-4-

Horšovský Týn. Většina z těchto ložisek se nachází v jihozápadní části území a to zejména u obcí Meclov, Březí, Bozdíš, Mračnice a Blížejov. Tabulka č. 1: Chráněná ložisková území SO ORP Horšovský Týn Lokalita Nerostná surovina Meclov živcové suroviny Březí-Bozdíš cihlářská surovina Bozdíš-Třebnice živcové suroviny Blížejov I. cihlářská surovina Meclov III. živcové suroviny Meclov I. živcové suroviny Zdroj: Vrstvy ÚAP, 2014

Organizace Česká geologická služba Tondach Česká republika s.r.o Hranice Česká geologická služba Česká geologická služba LB Minerals s.r. o. Horní Bříza Česká geologická služba

Mapa č. 3: Chráněná ložisková území na území SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: Vrstvy ÚAP, 2014 -5-

Tabulka č. 2: Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin na území SO ORP Horšovský Týn Lokalita Bozdíš-Třebnice Meclov západ 3 oblasti Meclov letiště Blížejov Meclov 2 Blížejov 1 Mračnice-Němčice

Surovina živcové suroviny živcové suroviny

Nerost žulový pegmatit, živec žulový pegmatit, živec

Stav dosud netěženo dosud netěženo

živcové suroviny cihlářská surovina živcové suroviny cihlářská surovina živcové suroviny

žulový pegmatit, živec aleuropelit,eluvium, hlína žulový pegmatit, živec eluvium,hlína, jíl žula,křemenný diorit, živec sprašová hlína

dosud netěženo dřívější povrchová těžba dřívější hlubinná i povrchová těžba dosud netěženo současná povrchová těžba

Březí-Bozdíš cihlářská surovina dosud netěženo Zdroj: Vrstvy ÚAP Mapa č. 4: Bilancovaná území ložisek nerostných surovin SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: Vrstvy ÚAP,2014

-6-

PODDOLOVANÁ, SESUVNÁ A SEISMICKÁ ÚZEMÍ PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ – Poddolované území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například omezení výstavby. Na území SO ORP Horšovský Týn se nachází menší množství území, které je evidováno jako poddolované. Jedná se o několik území vedených díky své rozloze jako bodové a dále o řadu plošných. Tabulka č. 3: Poddolovaná území SO ORP Horšovský Týn v roce 2010 Lokalita

Typ

Surovina

Pocinovice

staré důlní dílo

polymetalické rudy

štola Vidice

staré důlní dílo

železné rudy

Oplotec

poddolované území lokální

železné rudy

Roudná


železné rudy

Srby - Sever


živcové suroviny

Srby


polymetalické rudy

Meclov


živcové suroviny

Březí - Otov


živcové suroviny

Bozdíš – Dolní Baldov


živcové suroviny

Horšovský Týn


neznámá

Lštění - Malonice


grafit

Malý Malahov


neznámá

Čermná

poddolované území plošné

železné rudy

Holýšov – Výtuň II


uhlí hnědé

Mašovice - Meclov


živcové suroviny

Meclov - Kikrsberk


živcové suroviny

Meclov - Ohnišťovice


živcové suroviny

Mělnice 1 - Sedlo


železné rudy

Merklín u Přeštic 4


uhlí černé

Nemněnice


polymetalické rudy

Staňkov - Stříbrnice


polymetalické rudy

Svinná - Hašov


železné rudy

Šlovice u Bukovce


polymetalické rudy

Vidice


železné rudy

-7-

Mapa č. 5: Poddolovaná území a stará důlní díla v SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: Vrstvy ÚAP, 2014

SESUVNÁ ÚZEMÍ - na území SO ORP Horšovský Týn se nenachází žádná sesuvná území.

SEISMICKÁ ÚZEMÍ - na území SO ORP Horšovský Týn se nenachází žádná seismicky aktivní území.

-8-

SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

• stabilizované geologické prostředí • malý výskyt sesuvných území • absence seismicky aktivních území • v nejvíce urbanizovaných částech SO ORP malé riziko průniku radonu z podloží • z hlediska geomorfologie příznivé podmínky pro rozvoj technické infrastruktury • z geomorfologického pohledu atraktivní lokalita Sedmihoří. • malý výskyt poddolovaných území • velká část SO ORP geomorfologicky příznivá pro zemědělské využití

• malá část SO ORP geomorfologicky turisticky atraktivní • malý výskyt ložisek nerosných surovin (živcové suroviny, cihlářské suroviny) • malý rozsah chráněných ložiskových území

Příležitosti

Hrozby

• zajištění možností využívání • ekologická zátěž území v případě stávajících, potencionálních zdrojů nerostných otevření dobývacích prostorů ložisek surovin nerostných surovin • využití zpřístupnění geomorfologicky turisticky atraktivních území

-9-

1. 2

VODNÍ REŽIM

HYDROLOGIE Území náleží do povodí Berounky. Hlavním tokem místního i regionálního významu je řeka Radbuza. Ta protéká v rámci zájmového území SO ORP Horšovský Týn sídly Tasnovice, Srby, Horšovský Týn, Staňkov a dotýká se obcí Svinná, Polžice, Semošice, Křenovy, Vránov, Ohůčov. Výše uvedené obce jsou při vysokém úhrnu srážek ohroženy lokálními záplavami. Toky místního významu jsou Slatina - pramenící na severním okraji území, Mezholezský potok, Horný luh - nacházející se v severní části, Křakovský, Semošický, Lazecký potok, Lukavice a Podhájský potok v části střední, v části jižní řeka Zubřina, potok Mračnický, Hradišťský, Dravý a potok Černý v západní části území. V severní a západní části území (od Horšovského Týna) se vyskytují rybníky ve volné krajině i v obcích. Mezi nejvýznamnější v krajině patří rybník Mezholezský, Jivjanský, soustava tří rybníků Mířkovských, Velký Křakovský, Dolní Hornometelský rybník, Podhajský, Březí a rybník Novoveský. V jihovýchodní části (okolí Blížejova, Staňkova) se rybníky ve volné krajině téměř nevyskytují. Tabulka č. 4: Průměrné měsíční a roční úhrny srážek v milimetrech (období 1961 – 2000) na území SO ORP Horšovský Týn I 33

II 32

III 36

IV 38

V 55

VI 69

VII 73

VIII 61

IX 46

X 35

XI 37

XII 38

rok 554

VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tato schopnost krajiny je výrazně snížena především velkovýrobními způsoby hospodaření v krajině, jež se projevují vysokým zorněním půdy, velkými půdními bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech) atd. Důsledkem negativních projevů takového hospodaření je nižší stabilita krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu považován za kritický sklon nad 7 %. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Svažité půdy znázorňuje následující obrázek, tyto půdy se alespoň částečně vyskytují na většině území obcí v SO ORP. Výjimkou jsou obce Čermná, Hlohovčice, Mířkov, Mezholezy, Poděvousy a Velký Malahov.

- 10 -

Mapa č. 6: Půdy se sklonitostí nad 7° (případně 3° – 7° se severní orientací)

zdroj: Vrstvy ÚAP, 2014

- 11 -

Obrázek č. 1: Orná půda s vhodnou změnou kultury z hlediska sklonitosti v SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: Regionální plán Plzeňského kraje, 2008 Potenciálně nejvíce ohrožené jsou plochy, kde se kombinuje velká svažitost a navíc jsou odvodněné, tyto plochy yznázorňuje následující mapa. Tyto plochy se vyskytují na území obcí

- 12 -

Blížejov, Horšovský Týn, Hlohová, Osvračín, Meclov, Močerady, Puclice, Srby, Staňkov a Vidice. Mapa č. 7: Odvodněné svažité plochy na území SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: Vrstvy ÚAP,2014 Plochami, které mají omezené využívání a souvisejí s vodním režimem, jsou také plochy nivní, u kterých je vhodné, aby územní plán posoudil jejich stav, rozvojové záměry a navrhl opatření, která zajistí ochranu nivních půd bez možnosti jejich dalšího záboru.

- 13 -

Mapa č. 8: Nivní půdy SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: Vrstvy ÚAP, 2014 Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle jejich výskytu jsou stanovována záplavová území – administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad, který může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, byla pro Radbuzu a Zubřinu vymezena aktivní zóna záplavového území. Na území SO ORP Horšovský Týn zasahuje záplavové území Q100 řeky Radbuzy. Záplavové území Radbuzy zasahuje do území následujících obcí: Srby, Horšovský Týn, Křenovy a Staňkov.

- 14 -

Mapa č. 9: Záplavové území Radbuzy na území SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: Vrstvy ÚAP,2014

- 15 -

SWOT analýza

Silné stránky

Slabé stránky

− existence významného recipientního prvku v území, (i z hlediska krajinotvorného) − poměrně rozvinutá rybniční soustava v severní části SO ORP, včetně dalších technických děl souvisejících s jejich napájením − hlavní sídla na území SO ORP mají realizovanou ČOV − existence významné retenční nádrže Podhájí (i z hlediska rekreačního)

− absence retenčních vodních nádrží v jižní a východní části území − nedostatek funkčních kvalitních veřejných zdrojů pitné vody na území SO ORP − Radbuza tvoří bariéru pro rozvoj území v jižní části SO ORP − existence významného recipientního prvku z hlediska možnosti záplav − špatný údržbový režim při provozu retenčních nádrží

Příležitosti

Hrozby

− dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách − realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí − podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV − hledat místní zdroje pitné vody pro menší sídla v ORP − obnova či výstavba retenčních nádrží + využití dotačních titulů − využití finančních zdrojů při realizaci protipovodňových úprav v kombinaci s tvorbou atraktivních městských prostor, rekreačních zón, cyklostezek či pěších cest − realizace vodní nádrže Štítary (turistika, povodně) − rozhodnutí o systémovém řešení zásobování pitnou vodou pro hlavní sídla ORP (Nýrsko, místní zdroje, sousední zdroje mimo ORP)

− negativní důsledky působení vodní eroze − povodně − dožití melioračních soustav − selhání kontroly nad provozem zařízení sloužících k likvidaci odpadních vod

- 16 -

1.3

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

OVZDUŠÍ Ovzduší resp. jeho kvalitu, která je dána především obsahem škodlivých látek, ovlivňuje množství vypouštěných emisí a jejich transport (rozptyl). Tyto faktory určují obsah škodlivin v daném čase v dané lokalitě v ovzduší. Kvalita ovzduší se tedy hodnotí zejména podle množství vypouštěných emisí a podle obsahu znečišťujících látek v ovzduší. Současná kvalita ovzduší na území SO ORP Horšovský Týn je poměrně dobrá. Dochází k postupnému snižování emisí. Největší podíl na produkci, a tedy i potenciál pro snižování emisí tuhých látek mají malé zdroje, které mají také významný podíl na emisích SO2, CO a CxHy. Energetické zdroje znečišťování ovzduší zásadně ovlivňují emise SO2 a v menší míře i NOx. Toto znečištění ovzduší je nejvíce patrné v zimním období, kdy se stává v kombinaci s nepříznivými povětrnostními a tlakovými podmínkami těžko akceptovatelné. Doprava, která se na celkových emisích podílí více než 55 až 70 %, je dominantním producentem emisí NOx, CO. Zároveň doprava a dopravní zatížení silnic roste. Obrázek č. 2: Emise znečišťujících látek na Domažlicku

Zdroj: Regionální plán Plzeňského kraje 2008

- 17 -

KLIMATICKÉ PODMÍNKY Území náleží (členění Qitt 1971) do mírně teplé klimatické oblasti (MT 5 – MT 10) s průměrnými teplotami 6 – 7 oC. Léto zde bývá dlouhé, teplé a mírně suché, zima krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Přechodné období bývá krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Obrázek č. 3 a tabulka č. 5: Klimatické oblasti vybraného území (Zdroj Atlas ŽP)

- 18 -

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Horšovský Týn

- 19 -

PROBLEMATIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ − Zajištění zdravého životního prostředí, vytvoření přirozených podmínek existence organismů, ochrana složek životního prostředí – ovzduší, voda, půda, ekologické systémy a energie. − Postupné snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší, hlavně snižování užívání tuhých fosilních paliv v domácnostech. Využití obnovitelných zdrojů energie. − Důležitá je problematika odvodu, čištění a likvidace odpadních vod v území. Zřizování ČOV v obcích, kde jsou odpadní vody odváděny a vypouštěny bez čištění do vodních toků, rybníků a nádrží. Vybudování kanalizačních stok. − Zabránit šíření invazních druhů rostlin, zaplevelení půd, snižování rizikových prvků v půdě. − Bezpečné nakládání s odpady, separace odpadů pro následné průmyslové využití, centrální organizovaný svoz komunálního odpadu (skládka Lazce). NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Nakládání s odpady je zahrnuto do existujícího systému, tj. centrálního svozu a likvidace odpadu. Z hlediska technické vybavenosti území pro nakládání s odpady je významnou regionální kapacitou řízená skládka na území obce Horšovský Týn, nedaleko sídla Lazce, firmy LAZCE-GIS spol. s r.o. Sběr a svoz separovaných složek z komunálních (živnostenských) odpadů, jejich úpravu a předání dalším zpracovatelům zajišťuje firma EKOSEPAR s.r.o. Nádoby na separovaný odpad se nachází ve většině obcí. V Horšovském Týně se nachází sběrný dvůr, který řeší nejen sběr vysloužilých elektrospotřebičů, ale i většinu jiných odpadů včetně bioodpadů. Bioodpady jsou následně odváženy a zpracovávány v kompostárně, lokalita Peřina, jižně od Staňkova. Dalším vhodným místem pro umístění sběrného dvora je obec Staňkov. Obrázek č. 4: Produkce separovaného odpadu na území SO ORP Horšovský Týn (t)

Zdroj: Regionální plán Plzeňského kraje 2008 - 20 -

Obrázek č. 5: Výtěžnost separovaného odpadu na území SO ORP Horšovský Týn (kg/obyv)

Zdroj: Regionální plán Plzeňského kraje 2008 Tabulka č. 6 a obrázek č. 6: Evidované staré ekologické zátěže na území SO ORP Horšovský Týn Lokalita Skládka Jivjany Na Stříbrnici

Riziko kvantitativní 4 - bodové 3 - lokální

Riziko kvalitativní 4 - nízké 3 - střední

Zdroj: Informační systém Cenia - 21 -

RADONOVÉ RIZIKO Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování. Existuje tedy malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Mapa č. 10: Oblasti s vysokým radonovým rizikem SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: Vrstvy ÚAP, 2014 Na zájmovém území Horšovskotýnska se nachází všechny kategorie rizik výskytu radonu (z geologického podloží). Nejvíce zatížené území se na nachází na severu – oblast Sedmihoří. Další lokality vysokého radonového rizika jsou patrny z výše uvedené mapy.

- 22 -


Slabé stránky

• v obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů • v Horšovském Týně se nachází sběrný dvůr • přítomnost zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů v regionu • území není vystavováno extrémním vlivům počasí (nápory větru, déšť, sníh) • nízká hustota obyvatel, nízké procento urbanizovaných ploch • rozsáhlé ucelené soustavy lesních masivů - přírodní park (dále jen „PP“) Sedmihoří, lokalita Peřina, oblast Podrážnice + obora) • malý počet starých ekologických zátěží • poměrně kvalitní ovzduší, absence velkých znečišťovatelů ovzduší i dalších složek ŽP • ve všech svých složkách relativně kvalitní životní prostředí

• vytápění domácností tuhými nekvalitními palivy a s tím související kvalita ovzduší v zimních měsících • v sídlech, kde prochází silnice I/26 jsou problematické všechny složky životního prostředí • malé procento sídel (mimo sídla hlavní) s realizovaným systémem čištění odpadních vod • selhávání kontroly a provádění údržby retenčních nádrží

Příležitosti

Hrozby

• vybudování sběrných dvorů v územně významných obcích • využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie • sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku) • vzhledem k dobrému stavu ŽP možnost rozvoje bydlení

• zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisní a hlukové zátěže především v blízkosti významných silnic • nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu • selhávání kontroly nad řízením skládky včetně kontroly jejího rozsahu • nepřiměřené podmínky v oblasti ochrany ŽP – v jejich důsledku může být ohrožen rozvoj území

- 23 -

1. 4

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Z hlediska ochrany přírody a krajiny je prioritní: a) požadavek na zachování přírodního a krajinného potenciálu území s vazbou na zákon č. 114/1992 Sb. b) zachování krajinného rázu území s vazbou na vymezování ploch v ÚP – zastavěná území, zastavitelné a nezastavitelné plochy v území CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní park Sedmihoří (2762 ha) vyhláška OkÚ Domažlice č. 5/94 a č. 434/94 (1994). Zalesněný věnec devíti vrcholů s nejvyšším Racovským vrchem – 619,2 m n.m. Leží ve Stříbrské pahorkatině na území bývalých okresů Domažlice a Tachov. Střední část je tvořena depresí, ze které vystupují izolované vrcholy. Z dřevin převažuje smrk a borovice. V okrajových částech převažují zemědělské a vodní plochy. Sedmihoří je často označováno jako lokalita s nejlépe vyvinutými formami zvětrávání žuly u nás. Krajina se zvýšenou estetickou hodnotou byla vyhodnocena na 84% území parku. Dominuje krajina relativně přírodní C (+) – 62%, dále se uplatňují typy B (0) – 22% a B (+) – 16%. Obrázek č. 7: Krajinářské hodnocení území přírodního parku Sedmihoří

Zdroj: LARECO - Posouzení přírodních parků Plzeňského kraje z hlediska krajinářského hodnocení − krajinný typ A - krajina přeměněná (plně antropogenizovaná), − krajinný typ B - krajina kulturní - harmonická (vyrovnaný vztah mezi přírodou a člověkem), − krajinný typ C - krajina relativně přírodní (s převahou přírodních prvků), − vysoká krajinářská hodnota (+), − základní (průměrná) krajinářská hodnota (0), − nízká krajinářská hodnota (-). - 24 -

Prostorové uplatnění zastoupených krajinných typů: Krajina s průměrnou estetickou hodnotou (B0) se uplatňuje v několika enklávách podél hranic přírodního parku, především v jeho jižní části. Celkově lze krajinu přírodního parku z hlediska její estetické (krajinářské) hodnoty označit za prostorově nevyváženou. Katastrální území Vidice, Libosváry, Mířkov, Semněvice, Mezholezy u Horšovského Týna. NATURA 2000 –Ptačí oblasti Na daném území se ptačí oblasti NATURA 2000 nenacházejí. NATURA 2000 – EVL Evropsky významná lokalita Pocinovice, katastrální území Pocinovice u Semněvic, Šlovice u Bukovce – CZ0323160. Evropsky významná lokalita Radbuza, katastrální území Tasnovice, Svinná u Štítar, Vítání, Srby u Horšovského Týna, Polžice u Horšovského Týna - CZ0323165. Výskyt paryby Mihule potoční. Významný krajinný prvek - registrovaný Polžice – rybníčky 499/2006-ŽP/OPK Jivjany - opuštěný lom s navazujícími pozemky 553/2004-ŽP/OPK Nahošice - zámecký park 726/2004-ŽP/OPK Blížejov - hliniště Blížejov 519/2007-ŽP/OPK Horšovský Týn - střelnice Horšovský Týn ŽP/874/94/246 Štítary - Štítarský kopec 594/2003-ŽP/OPK Pocinovice - Pocinovický lom 604/2003-ŽP/OPK Ohůčov - extenzivní sad se zarostlými mezemi ŽP/270/95/246 Ohůčov, Dolní Kamenice, Kvíčovice - skalní výchoz porostlý dřevinami a remíz ŽP/5562/98-216.1 Osvračín Hlohová - tůň a přilehlé louky OUDO/2000/ŽP-216.3 Staňkov město - systém roklí zarostlých dřevinami Lštění - opuštěný lom po těžbě (navrhovaný) Lštění - mokřad ve stádiu vzniku (navrhovaný) PAMÁTNÉ STROMY Na území ORP Horšovský Týn se nachází několik památných stromů: Osvračínský jinan – Osvračín Javor pod zámkem – Horšovský Týn, zámecký park Javor u Vdovského domu – Horšovský Týn, zámecký park Javor klen – ve Šmelci ve volné krajině nad obcí Srby Lípa – Roudná Lipová alej – při cestě na Sv.Annu

- 25 -

Mapa č. 11: Chráněná území přírody SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: Vrstvy ÚAP, 2014 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Cílem územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“) je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí – "trvale udržitelný život". Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES lokální úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. - 26 -

ÚSES – Územní systém ekologické stability Na území SO ORP Horšovský Týn se nenachází biokoridor ani biocentrum nadregionálního významu. Nachází se zde však několik biokoridorů a biocenter regionálního významu: RBC 1066 – Sedmihoří, RBC ležící na Radbuze RBC 1067 – oblast západně od sídla Tasnovice (obec Horšovský Týn) RBC 1068 – oblast severně od obce Srby RBC 1046 – oblast západně od Horšovského Týna RBC 1059 – oblast západně od obce Křenovy RBC 1045 – oblast jihozápadně od obce Staňkov RBC 1047 – oblast západně od obce Meclov RBC 1897 - oblast mezi Blížejovem a Chotiměří Tato regionální biocentra jsou propojena biokoridory regionálního významu. Tyto probíhají převážně podél vodních toků (Radbuza, Zubřina, Černý potok) viz přiložená mapa - Územní systém ekologické stability SO ORP Horšovský Týn. lokální ÚSES – lokální Územní systém ekologické stability Na daném území se nachází řada lokálních biocenter, která jsou propojena biokoridory místního významu viz přiložená mapa - Územní systém ekologické stability SO ORP Horšovský Týn. Jednotlivé územní celky obcí, pravomocně spadající pod SO ORP Horšovský Týn, mají zpracovány lokální ÚSES většinou v měřítkách 1:10 000, 25 000. Jednotlivé dokumentace jsou uloženy na MÚ Horšovský Týn.

- 27 -

Mapa č. 12: Územní systém ekologické stability SO ORP Horšovský Týn


- 28 -


Slabé stránky

− existence přírodního parku Sedmihoří, a dalších ochranných prvků − výskyt lokalit Natura 2000 − existence přirozeně funkčního systému biokoridorů, biocenter (lokální územní systém ekologické stability) − účinná legislativa při ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“) a pozemků určených k plnění funkce lesa (dále jen „PUPFL“)

− není zpracován lokální ÚSES pro veškeré území celky SO ORP Horšovský Týn − nekoordinovanost projektové přípravy (zhotovitelů lokálních územních systémů ekologické stability) na hranicích dílčích řešených ploch v rámci SO ORP − absence centrálního systému realizace ÚSES ve vztahu k vlastníkům pozemků, realizačním opatřením atd.

Příležitosti

Hrozby

− možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z ministerstev (MŽP, Mze a MMR) a Státního fondu životního prostředí pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES − využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území − kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody

− nevhodně nastavená politika v oblasti zemědělství − urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami − nepřiměřené uplatňování prvků ochrany ZPF vůči rozvoji území v plánovaných rozvojových plochách a osách

- 29 -

1. 5

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) Správní obvod lze charakterizovat jako zemědělsko – průmyslový. Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Ve využívání zemědělské, a zejména orné půdy, se projevuje řada protichůdných tendencí, které ovlivňují rozlohu a kvalitu zemědělské půdy i její strukturu z hlediska kultur. Některé procesy probíhají cíleně, jiné bez cílených zásad. Cíleným opatřením, které asi nejvíce ovlivňuje zemědělské hospodaření i způsob využití zemědělských pozemků, jsou komplexní pozemkové úpravy, při nichž dochází nejen k vypořádání vlastnických vztahů a řešení přístupu na pozemky, ale realizuje se také protierozní opatření na zemědělské půdě a další opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Zemědělská půda plní také funkci krajinotvornou. Komplexní pozemkové úpravy jsou hotové ve dvaceti katastrech sledovaného SO ORP a ve dvou k. ú. jsou hotové jednoduché pozemnkové úpravy (Horšovský Týn, Poděvousy) a zahájeny byly na 15 katastrálních územích (viz mapa č. 13). Mapa č. 13: Komplexní pozemkové úpravy na území SO ORP Horšovský Týn zdroj: http://eagri.cz/public/app/eagriapp/PU/Prehled/ (duben, 2014)

- 30 -

Tabulka č. 7: Výměra půdy a její základní členění

Obec SO ORP - Horšovský Týn Blížejov Čermná Hlohová Hlohovčice Horšovský Týn Křenovy Meclov Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn) Mířkov Močerady Osvračín Poděvousy Puclice Semněvice Srby Staňkov Velký Malahov Vidice

Celková výměra (ha)2

Podíl Podíl Podíl trvalých zastavěných Podíl zemědělské Podíl orné travních a ostatních vodních půdy z půdy ze porostů ze ploch z ploch z Podíl lesů z celkové zemědělské zemědělské celkové celkové celkové výměry (%) půdy (%) půdy (%) výměry (%) výměry (%) výměry (%)

28872 2495 325 666 332 7132 314 3196

64,6 66,6 69,5 73,7 84,9 60,4 65,0 68,8

80,0 79,3 83,5 80,6 88,5 77,6 80,3 81,3

17,9 17,9 13,5 17,0 10,4 20,3 17,9 16,9

7,6 8,6 8,3 11,1 7,1 8,5 10,8 6,9

1,4 0,9 0,8 1,0 1,3 1,4 2,0 1,2

26,4 23,8 21,4 14,2 6,7 29,7 22,6 23,1

1012 1762 667 1124 272 1385 1203 2045 2049 1695 1196

63,7 50,6 70,9 62,7 76,1 58,7 60,6 76,4 64,4 64,6 69,1

77,9 83,1 84,7 77,4 75,4 86,0 85,3 82,5 78,8 87,7 61,9

21,5 15,6 13,4 18,7 21,7 12,3 13,7 16,8 15,3 10,9 36,6

5,1 3,5 9,1 8,4 8,1 6,4 5,0 5,3 15,4 5,1 4,9

4,2 2,2 1,1 1,2 0,3 0,4 0,5 1,0 1,5 2,8 0,6

27,0 43,7 18,9 27,7 15,5 34,5 33,9 17,3 18,7 27,5 25,4

období: 31.12.2012 Zdroj: ČSU, 2014 V SO ORP Horšovský Týn hospodaří zemědělci na ploše o celkové výměře 18 651 ha, to představuje 64,6 % z celkové rozlohy SO ORP. Z toho 14 920 ha (80 %) připadalo na ornou půdu, což je vyšší podíl než má republikový průměr (70 %). S tím souvisí také vysoký stupeň ohrožení zemědělské půdy erozí. Další významnou složkou zemědělské půdy jsou trvalé travnaté porosty, které zabírají plochu 5168 ha (17,9 % ze zemědělské půdy). Oproti minulým letům podíl trvalých travních porostů mírně stoupá. OCHRANA ZPF Zábor půd především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je - 31 -

třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy bonitovaných půdně-ekologických jednotek (dále jen „BPEJ“). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Je žádoucí odnímat zemědělskou půdu pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Půdu můžeme dle hodnot BPEJ dělit do pěti kategorií třídy ochrany, kdy nejcennější jsou půdy 1. a 2. kategorie a naopak půdy 4. a 5. kategorie jsou podprůměrné a mají omezené využití. Výskyt těchto půd znázorňují následující mapy. Mapa č. 14: Půda 1. a 2. třídy ochrany zemědělského půdního fondu

zdroj: Vrstvy ÚAP, 2014 Kvalitní půdy 1. a 2. kategorie se vyskytují na území téměř všech obcí (kromě Čermné a Poděvousy). Nejvíce se tyto půdy vyskytují na území Horšovského Týna, Mířkova a Blížejova.

- 32 -

Mapa č. 15: Půda 4. a 5. třídy ochrany zemědělského půdního fondu

zdroj: Vrstvy ÚAP, 2014 Půdy 4. a 5. třídy ochrany se nacházejí na území všech obcí. Nejvíce těchto půd se vyskytuje v obcích Čermná, Poděvousy, Močerady, Blížejov, Srby, Semněvice, Velký Malahov, Vidice a Meclov. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Ve zdejší krajině plní lesy funkci hospodářskou – produkční, ochrannou a půdoochrannou na nepříznivých stanovištích a částečně plní také funkci rekreační. Hlavní význam lesů v daném území spočívá v produkci dřevní hmoty.

- 33 -

Tabulka č. 8 Výměra pozemků určených k plnění funkce lesa

Obec SO ORP - Horšovský Týn Blížejov Čermná Hlohová Hlohovčice Horšovský Týn Křenovy Meclov Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn) Mířkov Močerady Osvračín Poděvousy Puclice Semněvice Srby Staňkov Velký Malahov Vidice

Podíl zemědělské Podíl lesů z Celková půdy z celkové celkové Lesní půda výměra (ha)2 výměry (%) výměry (%) rozloha (ha)

Koeficient ekologické stabilty (k 31. 12. 2013)

28873 2498 325 666 332 7132 313 3195

64,5 66,6 69,5 73,7 84,9 60,4 65,0 68,8

26,4 23,8 21,4 14,2 6,7 29,7 22,6 23,1

7624 595 70 95 22 2118 71 739

0,69 0,66 0,51 0,42 0,22 0,8 0,59 0,59

1012 1763 667 1124 273 1386 1203 2044 2049 1695 1196

63,7 50,6 70,9 62,7 76,1 58,7 60,6 76,4 64,4 64,6 69,1

27,0 43,7 18,9 27,7 15,5 34,5 33,9 17,3 18,7 27,5 25,4

273 770 126 312 42 478 408 354 383 464 304

0,94 1,2 0,45 0,76 0,53 0,76 0,76 0,46 0,51 0,63 1,1

období: 31.12.2012 Zdroj: ČSU, 2014 Nejvíce lesnatou obcí je Mířkov (43,7 %), dále Puclice (34,5 %) a Semněvice (33,9 %), jež výrazněji převyšují lesnatost celého SO ORP (26,4 %). Nejméně lesnatou obcí jsou Hlohovčice (6,7 %). Z celkového pohledu je SO ORP průměrně lesnaté a lesy jdou zde rovnoměrně rozmístěné. Cílem ochrany lesa je především zajistit jeho existenci, a to jak do celkové plochy pozemků určených k plněni funkcí lesa, tak i pokud jde o skladbu a kvalitu lesních porostů. Právní úprava ochrany lesa směřuje do čtyř hlavních úseků: − ochrana pozemků určených k plněni funkce lesa, − ochrana lesa při obecném užívání lesů, − ochrana lesa při hospodaření v lesích, − ochrana lesa proti škůdcům a jiným škodlivým činitelům. Lesnictví má v podmínkách ČR dlouhodobě zaveden systém plánování (oblastní plány rozvoje lesů, lesní hospodářské plány, lesní hospodářské osnovy), což vyžaduje dlouhodobý proces pěstování lesa. V současné době se však projevila potřeba širšího pohledu na lesní hospodářství, neboť kromě pěstování a zpracování dřeva roste význam jiných než produkčních funkcí lesa.

- 34 -

Hospodaření v lesích a lesní ekosystémy poznamenaly změny ve struktuře vlastníků lesů. Dochází také k pozvolnému zvyšování plochy pozemků určených k plněni funkcí lesa. Větší pozornost je věnována jiným než hospodářským funkcím lesa, jako převážně stabilizujícímu prvku v krajině. Stav lesů nepříznivě ovlivňují větrné polomy, imise, sníh a námraza, ale v největší míře pravděpodobně příliš vysoké stavy zvěře. Mapa č. 16: Pozemky určené k plnění funkce lesa na území SO ORP Horšovský Týn


- 35 -

KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY Mapa č. 17: KES v obcích SO ORP Horšovský Týn k 31. 12. 2012

Zdroj: Vrstvy ÚAP, ČSÚ, 2014 Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních (lesní, vodní, travní, pastviny, mokřady, sady, vinice) a nestabilních (orná, antropogenizovaná půda, chmelnice). Na sledovaném území se vyskytují hodnoty tří kategorií (z pěti) KES: 0,1 – 0,3:

území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy

0,31 – 1:

území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké dodatkové energie

1,1 – 3:

vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo – materiálových vkladů. - 36 -

Většina území spadá do kategorie 0,31 – 1. V mapě č. 17 byla tato kategorie ještě rozdělena na dvě, kdy kategorie s vyššími hodnotami je na tom lépe naž ta s nižšími. ZRANITELNÁ OBLAST Omezení ve využití území představuje také tzv. zranitelná oblast. Ta pokrývá většinu území SO ORP, kromě části Velkého Malahova (viz mapa č. 18). Mapa č. 18: Zranitelná oblast na území SO ORP Horšovský Týn


- 37 -

SWOT analýza

Silné stránky

Slabé stránky

• chráněné území přírodního parku Sedmihoří • existence kvalitních zemědělských půd • poměrně rozsáhlé ucelené soustavy lesních masivů (PP Sedmihoří, Křenovský les, oblast Podrážnic + obora) • příznivé klimatické a vegetační podmínky • účinná legislativa při ochraně ZPF a PUPFL

• smrk na nepůvodních stanovištích (skladba lesů) • poměrně velké procento zornění zemědělské půdy • nerovnoměrně rozložené plochy ZPF a PUPFL • rozsáhlé bezlesnaté plochy

Příležitosti

Hrozby

• zvýšení rekreační funkce lesa a podpora dalších mimoprodukčních funkcí lesa • využití útlumu zemědělství pro obnovu mimoprodukčních funkcí krajiny • provádět agroenviromentální opatření s protierozními účinky – zatravňování, zalesňování

• znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření • zábory zemědělské půdy bez návaznosti na zastavěné území sídel • nepřiměřená ochrana kvalitní zemědělské půdy v sousedství sídel, resp. v rozvojové ose silnice I/26 může ohrozit rozvoj daného území • erozní ohrožení půdy – rozsáhlé zorněné plochy ZPF

- 38 -

1. 6

DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNIČNÍ DOPRAVA Na území SO ORP Horšovský Týn se nenachází žádná dálnice, rychlostní komunikace, ani zde není její výstavba v budoucnosti uvažována. Hlavní dopravní tepnou území je silnice I/26 Plzeň – Folmava, procházející hned několika obcemi včetně Horšovského Týna. Vlastníkem silnic I. třídy je stát (a spravovány jsou Ředitelstvím silnic a dálnic, správa Plzeň). Z pohledu dopravní obslužnosti území jsou důležité silnice II/193 směr Stříbro (sever), silnice II/200 směr Mariánské Lázně (severozápad), silnice II/197 směr Bělá nad Radbuzou (západ), silnice II/193 směr Domažlice (jih). V území je také rozvinutá síť silnic III. třídy zajišťující dopravní obslužnost menších obcí. Silnice II. a III. třídy patří Plzeňskému kraji. Vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Mapa č. 19: Mapa silniční sítě na území SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: http://www.rsd.cz/sdb_intranet/sdb/img/kraje/pl.jpg

- 39 -

Obrázek č. 8: Přehledová mapa zatížení a stavu komunikací v regionu


- 40 -

Dle zásad územního rozvoje Plzeňského kraje je počítáno se změnou trasy silnice I/26 a II/200 v těchto částech: − − − − − −

přeložka silnice I/26 severním směrem u Ohučova a Staňkova, přeložka silnice I/26 severním směrem obec Křenovy, přeložka silnice I/26 jižním směrem u Semošic a Horšovského Týna, přestavba silnice I/26 v úseku Meclov – Draženov, úprava průtahu Horšovem silnice II/200, výhledově obchvat Horšovského Týna silnice II/200.

Obrázek č. 9: Modernizace silniční sítě

Zdroj: mapy.kr-plzensky.cz Hlavním autobusovým dopravcem je ČSAD autobusy Plzeň a.s., dalším dopravcem je RDS bus s.r.o. Mimo pracovní dny není ve většině obcí zajištěna vůbec veřejná doprava, což se pak projevuje zvýšeným tlakem na využívání individuální automobilové dopravy se všemi jejími negativními důsledky. DOPRAVA V KLIDU V částech měst, kde je vyšší koncentrace obyvatelstva, přináší rostoucí počet osobních vozidel problémy s jejich parkováním. Struktura měst není většinou na takové množství automobilů připravena, a proto je nutné hledat další možnosti, jak systém parkování řešit. Při vhodném nastavení může zároveň sloužit jako jednoduché regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do centra města. V řešeném území se tento problém dotýká zejména Horšovského Týna. Zde je již zóna placeného stání zavedena v historickém centru města. - 41 -

Problémy s dopravou v klidu se projevují také u sídlišť s vysokou koncentrací obyvatelstva (Malé předměstí, Smetanovo náměstí). ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Územím prochází v jihovýchodní části celostátní železniční trať spojující krajské město Plzeň s Domažlicemi a následně pokračující na území SRN směr Nürnberg, tato trať je odbočnou větví III. tranzitního železničního koridoru a probíhá na ní řada úprav trasy za účelem jejího zrychlení. Trať zajišťuje dopravní osobní spojení obcí Staňkov, Blížejov a Osvračín. Ve Staňkově se od této celostátní trati odděluje železniční trať Staňkov – Poběžovice regionálního významu. Ta zajišťuje dopravu obcím Staňkov, Křenovy, Semošice, Horšovský Týn, Mašovice, Meclov na území SO ORP Horšovský Týn. Poloha některých stanic a zastávek vzhledem k centru obcí není příliš příznivá jsou obvykle, situovány na okraji obce nebo v některých případech také úplně mimo zástavbu . Význam trati již není tak vysoký jako v minulosti. Mapa č. 20: Přehledová mapa železnic na území SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: Vrstvy ÚAP, 2014 - 42 -

LETECKÁ DOPRAVA V řešeném území nejsou situována žádná letiště se statutem veřejného či neveřejného mezinárodního letiště. V území je situováno pouze veřejné vnitrostátní letiště u obce Staňkov, sportovního charakteru umožňující i provoz všeobecný. CYKLISTICKÁ DOPRAVA Z Horšovského Týna je vyznačena cyklotrasa č. 2141 (Horšovský Týn – Nabburg), která vede přes obec Rybník směrem k státní hranici se Spolkovou republikou Německo. Území je z tohoto pohledu téměř neřešeno. Mimo tuto trasu se území dotýká na jeho okrajích několik tras na severu, z obce Mířkov je značena cyklotrasa č. 2241 vedoucí přes Sedmihoří do obce Staré sedlo, obcí Vidice prochází cyklotrasa č. 2242 příliš nezasahující do místního území. Na východním okraji správního území SO ORP Horšovský Týn cyklotrasa č. 2185 vedoucí obcí Krchleby směrem do Staňkova, č. 305 Staňkov-Hlohovčice-Srbice, obcí Poděvousy prochází nadregionální cyklotrasa č. 3 Praha-Regensburg. Mapa č. 21: Přehledová mapa cyklostezek a pěších tras na území SO ORP Horšovský Týn


PĚŠÍ DOPRAVA V území je značena řada pěších tras Klubu českých turistů, viz výše uvedená přehledová mapa č.21: žlutá Horšovský Týn, Kocourov, Krakov, Sedmihoří – Racovský vrch, žlutá Mezholezy, Chlum(Sedmihoří), žlutá Osvračín, Mimov, Kanice, modrá Tasnovice, Oplotec, Mířkov, Sedmihoří, modrá Puclice, Staňkov, Merklín, zelená Vidice, Sedmihoří, Darmyšl, zelená Bozdíš, Podhájí, Horšovský Týn, Semošice, Doubrava, zelená naučná stezka Sedmihoří (oblast Sedmihoří), zelená naučná stezka „Po stopách Jiráskovy lucerny“ (oblast Krchleby, Staňkov, Hlohová, Osvračín).

- 44 -

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VODOVODY Část území SO ORP Horšovský Týn je napojena na dálkový přivaděč Nýrsko – Holýšov. Ten zásobuje pitnou vodou jižní část území. Veřejný vodovod se nachází alespoň v části obcí Blížejov, Čermná, Horšovský Týn, Hlohová, Křenovy, Meclov, Puclice, Semněvice, Staňkov, Velký Malahov a Vidice. V ostatních obcích je vodovod pouze navržen, k jeho realizaci však doposud nedošlo. Viz níže uvedená mapa č. 22. Zbylá část obyvatel je odkázána na individuální zásobování pitnou vodou pomocí studní. Mapa č. 22: Přehledová mapa vodovodů na území SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: Vrstvy ÚAP KANALIZACE V oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zajistit naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. V řešení problému odpadních vod není situace tak příznivá jako u zásobování vodou. - 45 -

Odpadní vody v největších obcích jsou odváděny jednotnou nebo oddílnou kanalizací do ČOV. V dalších obcích probíhá modernizace a budování nových kanalizačních řadů. V roce 2008 zde byla dokončena akce „Čistá Radbuza“, při níž byly opraveny kanalizační řady, či nově vybudovány kanalizační stokové sítě. Ve většině menších obcí je odvedení odpadních vod řešeno částečně kanalizacemi vyústěnými do recipientů, částečně do bezodtokových jímek s vyvážením do ČOV; některé menší obce již mají svoji ČOV. Odvedení odpadních vod ve většině menších obcí znamená dlouhodobější riziko pro dané území zejména pro kvalitu podzemních vod. Budování kanalizace s ukončením na ČOV je tedy v mnoha obcích prozatím pouze plánováno. PLYN Zásobování plynem je další důležitou součástí technické infrastruktury regionu. Územím prochází VTL plynovod. Plynofikované jsou obce převážně ve střední a jihovýchodní části území, kde je rozvinuta převážně středotlaká síť plynovodů, případně nízkotlaká síť. Plynofikovány jsou obce nebo jejich části: Meclov, Mašovice, Horšovský Týn, Puclice, Staňkov, Hlohová, Krchleby, Čermná, Poděvousy, Hlohovčice, Močerady, Osvračín, Chotiměř, Františkov, Přívozec, Malonice, Lštění, Nahošice, Blížejov, Výrov. Severní a severozápadní část území není plynofikována vůbec (viz. mapa č. 23). Mapa č. 23: Plynovody na sledovaném území


ELEKTŘINA Na území SO ORP se nenacházejí klasické zdroje elektrické energie, a proto je celé území charakteristické importem elektrické energie z jiných regionů. To se v krajině negativně projevuje zejména častým výskytem vzdušných vedení VN a VVN (ČEZ Distribuce a.s.). Elektrifikovány jsou všechny obce na území Horšovskotýnska. ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE Větrná energie – na dotčeném území nejsou dostatečně vhodné podmínky pro využívání větrné energie. Stavba větrných elektráren není podporována Plzeňským krajem. Průměrná síla větru doporučovaná jako minimální je 5 m/s. Solární – na území SO ORP je evidována řada záměrů na vybudování solárních elektráren menších i větších rozměrů. Některé z těchto záměrů jsou již realizovány nebo v realizaci. Vodní – území není vhodné pro rozsáhlejší využití energie z vody, není zde dostatečný vodní potenciál. Přípustné je lokální využití vodního potenciálu řeky Radbuzy. Biomasa – je vhodná zejména jako lokální zdroj energie. Bioplynové stanice se nacházejí v obcích Meclov a Staňkov. Geotermální – zájem o využití tohoto zdroje energie se v posledním období zvyšuje a lze ho doporučit jako alternativu pro získávání energie na vytápění. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Viz Nakládání s odpady kap. 1.1.3 Životní prostředí TELEKOMUNIKACE V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nutné zajistit přímou viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit stínění a rušení těchto spojů. V území se nachází řada radioreléových tras. Dále územím prochází několik dálkových telekomunikačních kabelů.

- 47 -

SWOT analýza

Silné stránky

Slabé stránky

• existence silnice I.třídy I/26 Plzeň – Folmava, jakožto významné tepny pro rozvoj území • existence železniční trati celostátní a regionální • územím prochází odbočná větev III. tranzitního železničního koridoru • rozvinutý sběr separovaného odpadu • Horšovský Týn je přirozenou křižovatkou hlavních silničních tras (Plzeň – Folmava, Domažlice Stříbro, Domažlice – Mariánské Lázně, H. Týn – Železná) • plánovaná trasa nadregionální cyklotrasy č.3 Praha – Plzeň – Regensburg vedoucí centrem SO ORP. • existence letiště pro všeobecné a sportovní letectví – Staňkov

• zanedbaná údržba silnic II. a III. třídy, z nichž většina vyžaduje opravy • minimální obslužnost autobusovou dopravou v nepracovních dnech • špatný stav nebo neexistence systému čištění odpadních vod v části malých sídel • veliká zátěž obcí hlukem a prachem související a provozem na pozemních komunikacích • nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie • málo rozvinutý systém cyklostezek, cyklotras a cest pro pěší • není stabilizované výhledové řešení silniční dopravy v rámci celého SO ORP • malé vytížení železničních tratí

Příležitosti

Hrozby

• možnost využívání národních i evropských dotačních titulů zaměřených na rozvoj venkova a ekonomicky slabších regionů • rozšiřování sítí technické infrastruktury • zavádění alternativních zdrojů energie a úspory energií • modernizace dopravních sítí, zejména železnice

• zhoršení kvality silniční sítě z důvodu špatné údržby, způsobené nedostatkem finančních prostředků • snižování počtu spojů veřejné dopravy z důvodu snižování dotací • oddalování výstavby či rekonstrukce inženýrských sítí • odkládání určení finálního řešení systému silniční dopravy i přemostění Radbuzy v Horšovském Týně • nekoordinovaný způsob realizace dopravních obchvatů obcí • neschopnost zajistit požadovanou, vysoce kvalitní, technickou obsluhu území v malých obcí SO ORP (internet, GSM signál, digitální vysílání…) • bezpečnostní rizika spojená s trasami tranzitního plynovodu • neodpovídající ochrana ŽP – bránící rozvoji dopravy a technické infrastruktury

- 48 -

1. 7

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Správní obvod obce s rozšířenou působností Horšovský Týn tvoří 18 obcí (74 částí obcí) s celkovou rozlohou 288,65 km2 a počtem obyvatel 14 263 (k 31.12.2011). Hustota obyvatel je velice nízká (49,4 obyv./ km2). Dvě obce v regionu mají status města – Horšovský Týn a Staňkov. Obě města jsou pověřeným obecním úřadem. V těchto dvou městech žije dohromady 8 219 obyvatel (v Horšovském Týně 4 976 a ve Staňkově 3 243), což představuje 57,6% obyvatel regionu. V samotném Horšovském Týně, jakožto centru SO ORP, bydlí přibližně jedna třetina tj. 34,9% obyvatel regionu. POPULAČNÍ VÝVOJ Obyvatelstvo územního celku SO ORP Horšovský Týn tak jako celého prostoru při západní hranici Čech prošlo v uplynulých šedesáti létech značně netypickým vývojem. Po mnichovských dohodách z roku 1938 odešla ze zabraných sudetských území valná většina českého obyvatelstva. Po skončení války došlo z těchto území k odsunu německého obyvatelstva a následnému dosídlování pohraničí. V létech 1930 až 1950, či spíše 1938 až 1950 ubyla v tomto území jedna čtvrtina veškerého obyvatelstva. Poválečné dosídlování pohraničí byl dlouhodobý proces přinášející častou obousměrnou migraci, takže celkový počet obyvatelstva se do roku 1970 prakticky nezměnil. V tomto období však začíná docházet k urychlení koncentrace obyvatel především Horšovského Týna. Nárůst populace přineslo až období let 1970 – 1990, v Horšovském Týně 1300 osob tj. 45%. I přes vcelku příznivou věkovou strukturu obyvatelstva klesala po roce 1990 porodnost tempem obdobným celorepublikovému, takže už v polovině devadesátých let počet zemřelých začal převyšovat počet narozených. Obrázek č. 10: Populační vývoj obyvatelstva od roku 1869 do roku 2001

Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2001, ČSU 2010

- 49 -

Z výše uvedené tabulky je patrný prudký pokles populace v letech 1930 – 1950, a to zejména u obcí s větším počtem obyvatel. Tento jev souvisí s odsunem německé části obyvatelstva po druhé světové válce a s válkou samotnou. V následujících letech roste počet obyvatel pouze u Horšovského Týna, u všech dalších obcí populace klesá. Tabulka č. 9: Vývoj počtu obyvatel ve vybraných letech v obcích SO ORP Horšovský Týn obec

2002

2007

2009

2012

2013

index změny počtu obyvatel za roky 2002 2013

Blížejov

1021

1376

1412

1451

1461

143

Čermná

217

222

226

231

239

110

Hlohová

246

252

251

246

252

102

Hlohovčice 191

205

195

184

180

94

Horšovský Týn

4918

4873

4945

4984

4994

102

Křenovy

150

141

139

137

136

91

Meclov

1058

1093

1130

1120

1106

105

Mezholezy 149

148

140

142

136

91

Mířkov

322

313

300

263

267

83

Močerady

77

66

66

58

62

81

Osvračín

545

561

561

605

593

109

Poděvousy

254

245

231

246

251

99

Puclice

332

334

340

350

346

104

Semněvice

152

162

172

180

187

123

Srby

388

398

413

411

421

109

Staňkov

3004

3174

3278

3218

3248

108

Velký Malahov

259

244

241

278

283

109

Vidice

186

180

181

172

166

89

SO ORP 13215 13987 14221 14276 14328 108 Horšovský Týn pozn. index změny počtu obyvatel mezi lety 1999 a 2013, kdy počet obyvatel v roce 2002 = 100 %, údaje platné k 31. 12. sledovaného roku Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2014 Z tabulky č. 9 a následující mapy č. 24 je patrné, že celkový počet obyvatel v SO ORP ve sledovaných rocích mírně roste. Pokud sledujeme situaci podrobněji po obcích je patrné, že nárůst obyvatel zaznamenala i řada menších obcích. Největší nárůst počtu obyvatel byl v Semněvicích a Blížejově, o něco menší nárůst počtu obyvatel pak zaznamenala většina obcí. - 50 -

Naopak k mírnému úbytku obyvatel v tomto desetiletém období došlo v obcích Křenovy, Poděvousy, Mířkov, Vidice a největší úbytek zaznamenala obec Močerady. Mapa č. 24 :Index změny počtu obyvatel (2002 – 2013) v obcích SO ORP Horšovský Týn Zdroj: Vrstvy ÚAP, ČSÚ, 2014

- 51 -

počet obyvatel celkem 2012

hrubá míra migrace (migrace za 10 let/počet obyvatel) celkem (za 10 let)

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

Tabulka č.10 : Vývoj migračního salda v obcích SO ORP HT v posledních letech – migrace obyvatelstva k 31. 12. 2012 obec

Blížejov

11

43

123 107 56

1

12

16

20

4

393

0,271

1451

Čermná

6

2

3

-

-5

7

1

2

-

5

21

0,091

231

Hlohová

5

2

-1

-4

4

6

-1

-

2

-1

12

0,049

246

2

9

1

6

-5

-2

-6

1

-1

4

0,022

184

Hlohovčic -1 e

Horšovský -14 1 Týn

-19 -47 34

20

23

-13 -5

-10 -30

-0,006

4984

Křenovy

5

2

-10 -6

-

-2

-3

1

-2

-2

-0,124

137

Meclov

4

1

-2

20

12

19

18

16

1

-19 70

0,063

1120

Mezholez -2 y

-1

-5

8

-1

-3

-8

-

-2

-3

-17

-0,120

142

Mířkov

5

2

-12 -9

-1

-15 -2

-8

-8

3

-45

-0,171

263

Močerady 1

-

-4

1

-6

-

-2

-

-5

1

-14

-0,241

58

Osvračín

-

3

5

-2

-

-4

6

-1

15

18 40

0,066

605

Poděvous y

2

-6

3

-1

-9

-1

-

7

8

3

0,012

246

Puclice

-1

-1

-4

12

3

2

1

5

4

24

0,069

350

Semněvice -8

13

3

6

-6

7

5

6

5

1

32

0,178

180

Srby

2

-6

2

1

10

-

10

-3

-1

6

21

0,051

411

Staňkov

33

33

24

46

39

30

48

-12 -3

-6

232

0,072

3218

Velký Malahov

1

-7

1

4

-23 4

-13 12

3

14 -4

-0,014

278

Vidice

-

-

2

1

-4

-

-2

5

-1

-0,006

172

91

112 126 126 57

93

9

38

21 724

0,051

14276

3

SO ORP 51 Horšovský Týn

-2

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ 2014

- 52 -

-17

-1

Mapa č. 25: Hrubá míra migrace za roky 2005 - 2011 v obcích SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: Vrstvy ÚAP, ČSÚ, 2014

- 53 -

Tabulka č. 11: Počet přistěhovalých v obcích SO ORP HT v posledních letech obec 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 celkem (za sedm let)

počet obyvatel celkem 2012

Blížejov

146

94

69

53

39

56

45

502

1451

Čermná

8

2

12

9

6

4

6

47

231

Hlohová

3

7

7

3

4

6

2

32

246

Hlohovčice 5

12

-

2

2

5

5

31

184

Horšovský 101 Týn

149

143

115

105

109

99

821

4984

Křenovy

4

5

3

3

3

-

2

20

137

Meclov

48

29

43

39

33

31

34

257

1120

Mezholezy 16

4

-

-

9

2

1

32

142

Mířkov

8

11

1

13

12

4

10

59

263

Močerady

5

-

-

1

1

-

8

15

58

Osvračín

10

19

10

22

15

23

30

129

605

Poděvousy 6

3

3

4

4

13

15

48

246

Puclice

31

12

8

8

10

13

90

350

Semněvice 15

3

10

14

16

6

13

77

180

Srby

16

18

20

16

8

13

13

104

411

Staňkov

102

108

106

93

85

77

75

646

3218

Velký Malahov

11

5

12

13

20

10

28

99

278

6

11

5

39

172

Vidice

8

4 6 4 3 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ 2014

V období pěti let region stěhováním získal 218 obyvatel (celkově se 1360 obyvatel přistěhovalo a 1578 obyvatel odstěhovalo). V posledním období byl region tedy migračně převážně ziskový. Hodnotu migrace vzhledem k velikosti obce hodnotí hrubá míra migrace, z této hodnoty je patrné, že nejvíce ziskové byly obce Blížejov a Semněvice, naopak největší migrační ztrátu zaznamenaly obce a Močerady, Křenovy, Mířkov a Mezholezy.

- 54 -

Tabulka č. 12 – Vývoj přirozeného přírůstku v obcích SO ORP Horšovský Týn v posledních letech přirozený přír. celkem (za deset let)

hrubá míra přirozeného přírůstku za deset let

počet obyvatel celkem k 31. 12. 2012

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

-3

-6

4

4

4

16 9

14 6

-8

40

0,027

1451

Čermná

-2

1

-1

2

-1

-5

1

-2

-

-1

-8

-0,034

231

Hlohová

-

-1

2

-2

1

-5

-1

3

-

-4

-7

-0,028

246

Hlohovčice 1

1

-4

-

-1

-

-3

-

-1

2

-5

-0,027

184

Horšovský 1 Týn

8

-18 -4

13 22 7

15 -1

18 61

0,012

4984

Křenovy

-

1

1

-

-2

-

3

-2

-3

-

-2

-0,014

137

Meclov

-

6

-1

-1

-4

-4

4

9

4

7

20

0,017

1120

Mezholezy 1

-2

-

-

1

1

2

2

-

-1

4

0,028

142

Mířkov

-

-1

8

-2

1

2

2

3

1

-2

12

0,045

263

Močerady

-3

-1

-1

2

-

-

2

-2

1

-2

-2

-0,034

58

Osvračín

1

5

5

-5

4

-2

-

-

3

-2

9

0,014

605

Poděvousy -3

-5

2

-2

1

-

-4

1

-1

2

-9

-0,036

246

Puclice

-6

-1

-

1

-

1

-

1

-1

-6

0,017

350

Semněvice -1

-

-

1

2

-

-2

3

-2

3

4

0,022

180

Srby

-4

6

-3

3

-1

3

2

-4

6

-

8

0,019

411

Staňkov

-11 -8

6

3

5

5

21 2

6

-19 10

0,003

3218

Velký Malahov

2

-1

-3

6

5

-

6

1

-

1

17

0,051

278

Vidice

-3

1

-2

-1

-

1

2

-1

-

-1

-4

-0,023

172

140

0,009

14276

-1

2004

2003

obec

Blížejov

SO ORP -25 -2 -6 4 29 34 52 42 20 -8 Horšovský Týn Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ,2014

Přirozený přírůstek je nejnižší v obcích Čermná, Hlohová, Hlohovčice a Poděvousy, úplně největší poměr zemřelých ve sledovaných letech je v obci Poděvousy. Naopak největších přirozených přírůstků dosahují obce Blížejov, Mířkov, Mezholezy a Velký Malahov.

- 55 -

Tabulka č. 13: Celkový přírůstek a hrubé míry přírůstků v obcích SO ORP Horšovský Týn za roky 2003 - 2012 obec

celkový přírůstek (za deset let)

hrubá míra hrubá přirozeného míra přírůstku migrace

celková počet hrubá míra obyvatel celkem 2012

Blížejov

432

0,027

0,271

0,294

1451

Čermná

13

-0,034

0,091

0,056

231

Hlohová

5

-0,028

0,049

0,020

246

Hlohovčice

-1

-0,027

0,022

-0,004

184

Horšovský Týn

31

0,012

-0,006

0,006

4984

Křenovy

-19

-0,014

-0,124

-0,138

137

Meclov

90

0,017

0,063

0,030

1120

Mezholezy

-13

0,028

-0,120

-0,031

142

Mířkov

-33

0,045

-0,171

-0,125

263

Močerady

-18

-0,034

-0,241

-0,030

58

Osvračín

49

0,014

0,066

0,040

605

Poděvousy

-6

-0,036

0,012

-0,024

246

Puclice

18

0,017

0,069

0,051

350

Semněvice

36

0,022

0,178

0,200

180

Srby

33

0,019

0,051

0,081

411

Staňkov

242

0,003

0,072

0,075

3218

Velký Malahov

13

0,051

-0,014

0,046

278

Vidice

-5

-0,023

-0,006

-0,029

172

0,009

0,051

0,050

14276

SO ORP Horšovský Týn 867 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2014

Pro většinu obcí je rozhodující (dosahuje vyšších hodnot) spíše migrační přírůstek a nejvíce se promítne na celkovém přírůstku. Hrubá míra přirozeného přírůstku dosahuje spíše menších hodnot. Hodnoty celkového přírůstku korespondují s celkovým nárůstem počtu obyvatel. Největší přírůstek mají obce Blížejov a Semněvice, naopak nejnižších hodnot dosahují obce Mířkov, Močerady, Mezholezy a Křenovy.

- 56 -

STRUKTURA OBYVATELSTVA Struktura obyvatelstva podle věku představuje jednu ze základních charakteristik hodnotících retrospektivně demografický vývoj a naznačujících možné sociální problémy do budoucna. Analýza věkového složení obyvatelstva podle základních věkových skupin poskytuje dostatečný přehled o populaci regionu a možných hrozbách. Obyvatelstvo, které nedosahuje věku 15 let, se nazývá předproduktivní, obyvatelstvo ve věku 15 až 64 let produktivní a obyvatelstvo ve věku 65 a více let poproduktivní. Jako syntetický ukazatel pro analýzu věkové struktury obyvatelstva byl zvolen index stáří, který vyjadřuje poměr poproduktivní složky obyvatelstva ke složce předproduktivní násobený hodnotou 100. Tabulka č. 14 : Vývoj indexu stáří za sledované roky obec

1999

2007

2009

2010

2011

2012

2013

změna za 13 let zhoršení(), zlepšení (+)

Blížejov

116

62

59

57

55

57

60

+

Čermná

120

140

150

177

205

174

196

-

Hlohová

155

95

114

126

141

150

156

-

Hlohovčice 179

150

138

148

189

250

256

-

Horšovský 60 Týn

84

89

93

98

104

107

+

Křenovy

104

120

139

110

116

160

160

-

Meclov

67

59

65

61

66

62

67

+

Mezholezy 160

153

160

166

100

115

144

+

Mířkov

63

71

93

108

114

120

113

+-

Močerady

200

367

260

220

325

215

186

+

Osvračín

80

95

80

88

83

90

93

+-

Poděvousy 108

108

133

156

163

135

125

+

Puclice

115

102

111

105

103

111

+-

Semněvice 126

85

59

57

36

35

33

+

Srby

100

96

105

95

91

105

100

+-

Staňkov

116

105

97

98

103

104

114

+

Velký Malahov

45

83

92

78

75

65

54

+

Vidice

63

83

109

108

108

133

143

-

115

114

114

114

96

100

+-

133


- 57 -

zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2014 Obyvatelstvo, které nedosahuje věku 15 let, se nazývá předproduktivní, obyvatelstvo ve věku 15 až 64 let produktivní a obyvatelstvo ve věku 65 a více let poproduktivní. Jako syntetický ukazatel pro analýzu věkové struktury obyvatelstva byl zvolen index stáří, který vyjadřuje poměr poproduktivní složky obyvatelstva ke složce předproduktivní násobený hodnotou 100. Mapa č. 26: Index stáří k 31. 12. 2013 v obcích SO ORP Horšovský Týn Zdroj: Vrstvy ÚAP, ČSÚ (2014)

Z tabulky hodnotící vývoj indexu stáří je patrné, že ve většině obcí dochází ke zhoršení věkové struktury (podobně jako v celé ČR). K největšímu nárůstu indexu stáří došlo v obci Močerady, vysokých hodnot indexu dosahují také obce Hlohovčice, Křenovy, Mezholezy a Poděvousy. Nejpříznivejší vývoj zaznamenaly obce Blížejov a Semněvice, ke zlepšení došlo hlavně ve větších obcích ORP. Nejvyšší hodnotu má index stáří v obci (viz tabulka č. 14 a mapa č. 25) Močerady a Hlohovčice a naopak nejnižších hodnot dosahuje v obcích Semněvice, Meclov, Blížejov a Osvračín.

- 58 -

Tabulka č. 15: Věková struktura v obcích SO ORP k 31. 12. 2012 obec do 15 let 15 – 64 65 a více do 15 let 15 – 64 abs.

65 a více

celkem

v%

Blížejov

274

1020

157

19

70

11

1451

Čermná

28

153

50

12

66

22

231

Hlohová

32

174

48

13

67

20

246

Hlohovčice 16

128

40

9

69

22

184

Horšovský 745 Týn

3466

773

15

69

16

4984

Křenovy

15

98

24

11

71

18

137

Meclov

200

795

125

18

71

11

1120

Mezholezy 20

99

23

14

70

16

142

Mířkov

34

188

41

13

71

16

263

Močerady

6

39

13

10

68

22

58

Osvračín

103

409

93

17

68

15

605

Poděvousy 34

166

46

14

67

19

246

Puclice

61

226

63

17

65

18

350

Semněvice 52

110

18

29

61

10

180

Srby

59

290

62

14

71

15

411

Staňkov

494

2188

536

15

68

17

3218

Velký Malahov

54

189

35

19

68

13

278

Vidice

21

123

28

12

72

16

172

9853

2175

16

69

15

14276


Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2014 Struktura obyvatelstva podle vzdělání do určité míry odráží ekonomický potenciál území. Pro hodnocení vzdělanosti populace Horšovskotýnska byla využita data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011.

- 59 -

Tabulka č. 16: Struktura obyvatelstva patnáctiletého a staršího podle nejvyššího ukončeného vzdělání obcí SO ORP Horšovský Týn [%] bez vzdělání

základní vč. neukončené ho

střední bez maturity

střední s maturitou

nástavbové studium

VOŠ

vysokoškolské

Σ střední s maturitou a vyšší

Obyvatelstvo 15 a více let (abs.) 11837 1152 193 203

0,4 0,1 -

20,9 20,7 24,4 24,1

42 40 38,9 46,8

23,8 26 22,8 20,7

2,3 1,8 5,2 2

0,71 1 1 -

5,8 6 4,7 3,4

32,6 34,8 33,7 26,1

Hlohovčice

156

0,6

19,9

41,7

29,5

3,2

1,3

1,3

35,3

4189

0,5

21

40

23,3

2,6

0,8

6,4

33,1

130 940 126 219 56 464

0,4 0,8 0,5 1,8 -

16,2 23,2 23,8 28,3 17,9 18,5

45,4 45,5 46,8 45,2 42,9 45,3

27,7 21 19 16,4 32,1 23,5

0,8 1,8 0,8 3,2 1,8 2,6

0,8 0,7 0,8 0,5 0,2

6,2 4 1,6 2,3 1,8 7,5

35,5 27,5 22,2 22,4 35,7 33,8

Poděvousy

198

2

24,2

43

17,7

1,5

1

6,6

26,8

Puclice

280

0,7

25,4

48,6

16

0,7

-

3,2

19,9

Semněvice

118

2,5

36,4

36,4

16,1

0,8

0,8

2,5

20,2

329 2744

0,3 0,1

17,3 16,8

51,4 421

21 27,8

5,1 2,5

0,3 0,8

2,4 7,1

28,8 38,2

200

1

37

37,5

13,5

1

0,5

3,5

18,5

140 8947632

0,5

30,1 17,6

42,9 33

22,9 27

0,7 2,8

1,3

2,1 12,5

25,7 43,6

0bec

SO ORP Horšovský Týn Blížejov Čermná Hlohová

Horšovský Týn Křenovy Meclov Mezholezy Mířkov Močerady Osvračín

Srby Staňkov Velký Malahov Vidice ČR

Zdroj: Statistické údaje ČSU – Sčítání lidu, domů a bytů 2011

Podíl osob s maturitou nebo ukončeným vysokoškolským vzděláním na obyvatelstvu starším patnácti let je ve sledovaném regionu nižší než je celorepublikový průměr. Nejpočetnější skupinou na Horšovskotýnsku jsou osoby se středním vzděláním bez maturity (vyučený). To se odráží také na skutečnosti, že v porovnání s celorepublikovým průměrem má region vyšší zastoupení skupiny obyvatelstva se základním a středním vzděláním bez maturity a skoro poloviční podíl osob s vysokoškolským vzděláním. Při porovnání obcí je patrné že nejnižší vzdělanostní struktura je v obcích Puclice, Semněvice a Velký Malahov, naopak největší podíl osob se středním a vyšším vzděláním je v obcích Blížejov, Hlohovčice, Křenovy, Močerady a Staňkov.

- 60 -

Obrázek č. 11 a 12: Možnosti vzdělání v okrese Domažlice – kvantitativní zastoupení jednotlivých oborů Obory s maturitou - obrázek č. 11

Obory bez maturity - obrázek č. 12


- 61 -

SWOT analýza

Silné stránky

Slabé stránky

• nedochází k úbytku obyvatel v rámci SO ORP • příznivá demografická struktura obyvatel • existence (tradice) středního odborného i všeobecného školství

• dochází k úbytku obyvatel v malých sídlech • nízká úroveň vzdělanosti obyvatel • přerušený přirozený kulturně – sociální vývoj obyvatel (1938-1945)

Příležitosti

Hrozby

• vytvořit podmínky pro udržení (zlepšení) demografické struktury obyvatel v rámci celého SO ORP • vytvořit podmínky pro rozvoj kvalitního (zdravého) bydlení – nárůst počtu obyvatel v malých sídlech, jejich populační stabilizace • posílení Horšovského Týna, jakožto silného regionálního centra • zřízení dalších školských zařízení – střední všeobecné

• zánik malých sídel – ztráta „Génia regionis“ • stagnace resp. oslabení či propad Horšovského Týna do polohy řadového sídla v regionu, nevýznamného regionálního centra v rámci Plzeňského kraje

- 62 -

1. 8

BYDLENÍ

Bydlení lze označit za velmi široké téma, vzájemně se totiž ovlivňuje především se sociodemografickými a hospodářskými podmínkami. Na jedné straně je jeho podoba výsledkem jejich působení (rozvoj bydlení v oblastech s přírůstkem obyvatel či větším počtem podnikatelských subjektů), zatímco na druhé straně příčinou (kvalita bydlení jako činitel příchodu obyvatel a ekonomických subjektů do oblasti). KVALITA BYDLENÍ Mezi ukazatele kvality bydlení patří technické vybavení domácností, reprezentované v tomto případě počtem domácností připojených na kanalizační síť, vodovod, plyn a vytápěné ústředním topením. Tyto údaje jsou však sledovány jen při SLDB. Tabulka č. 17 :Obytné domy podle druhu technického vybavení a druhu domu Trvale obydlené rodinné domy SO ORP HT Blížejov Čermná Hlohová Hlohovčice Horšovský Týn Křenovy Meclov Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn) Mířkov Močerady Osvračín Poděvousy Puclice Semněvice Srby Staňkov Velký Malahov Vidice

2879 286 71 74 56 736

z toho s vybavením Trvale z toho s vybavením přípoj na vodovod plyn ústřední obydlené přípoj vodovo plyn ústřední topení bytové kanaliz. síť topení na d domy kanaliz. síť 1259 2767 773 2134 261 181 259 104 131 119 273 76 196 19 3 17 5 9 16 68 48 18 66 33 48 2 1 2 1 2 55 1 41 383 706 166 564 147 138 147 63 65

44 252 39

119 10

44 245 38

11 2 4

33 194 35

11 2

5 1

11 2

-

1 2

54 27 136 69 96 33 95 717 52

14 68 30 26 4 16 418 18

53 7 25 17 131 80 65 91 53 31 2 90 1 697 311 49 8

38 15 107 37 73 19 70 547 37

12 1 7 2 2 3 4 39 5

1 3 2 2 20 5

12 1 7 2 2 3 4 39 5

7 2 25 1

6 1 7 2 2 1 25 4

42

-

32

5

-

5

-

4

40

1

Zdroj: Sčítání lidí, domů a bytů 2001 (SLDB), ČSÚ Domů s napojením na kanalizační stokovou síť bylo při posledním SLDB v SO ORP pouze 45,9 %, což je oproti 96,3 % obytných domů napojených na vodovodní řad nepoměr, ale údaje mohou být zkresleny stářím dat (Sčítání lidu, domů a bytů 2001). Od té doby proběhla v řadě obcí modernizace kanalizační sítě a zvýšil se i počet domů na ni připojených. - 63 -

Ústředním topení bylo na Horšovskotýnsku vybaveno 72,13 % domácností, což je oproti celorepublikové hodnotě 81,7% podprůměr. Plyn je byl v době sčítání zaveden do 27,9% domácností. Dalším použitým ukazatelem je stáří bytové struktury. Hlavním ukazatelem je podíl domů vystavených do roku 1919 k celkovému počtu trvale obydlených domů. Další podrobnější členění bytového fondu je patrno z následující tabulky. Tabulka č. 18: Trvale obydlené domy podle období výstavby Domy úhrnem

Domy obydlené

SO ORP HoršovskýTýn oBlížejov bČermná Hlohová Hlohovčice Horšovský Týn Křenovy Meclov Mezholezy (dříve okres HT) Mířkov Močerady Osvračín Poděvousy Puclice Semněvice Srby Staňkov Velký Malahov Vidice

z toho postavené v období 19201971198119911970 1980 1990 2000

4394

3495

498 17 1156 34

584 17

378 11

373 11

409

12

471 104 110 75 1163

353 76 76 56 1017

40 19 13 6 122

40 9 2 10 198

33 10 4 6 106

44 4 10 8 118

13 6 13 15 12

72 4 8 7 101

21 6 11 13 10

57 354 49

45 296 40

7 16 43 15 5 13

2 5 41 14 3 8

3 37 1

7 13 3

91 42 226 103 125 63 143 1080 75

65 24 162 65 99 40 109 865 60

17 18 15 14 23 13 21 17 18

5 8 3 14 11 7 10 6 8 8 2 5 13 13 103 12 3 5

4 6 1 5 18 11 6 9 4 4 2 5 12 12 93 11 1 2

5 20 4 6 4 8 120 8

8 13 6 6 11 8 14 14

63

47

11 23

6 13

1

2

do roku 1919 abs.

%

12 28 17 11 13

4 9 34 12 13 33 11 7 24 12 17 9 17 122 15

17 32 15 19 18 24 16 14 26

13 28

abs.

118 22 38 18 330

%

34 32 51 33 34

18 41 96 33 10 26 27 7 60 23 39 16 32 268 20

43 32 38 36 41 42 31 31 35

14 30

abs.

%

12 13 3 18 20

10 23 41 14 7 18 11 4 24 9 22 5 22 149 10

abs.

%

10 15 5 11 11

abs.

2

2001 2011

%

abs.

%

4

Zdroj: SLDB 2011 Největší podíl domů v SO ORP Horšovský týn byl postaven v letech 1920 - 1970. Větší podíl novějších domů (více jak pětina domů postavených od roku 1990) je v obcích Blížejov, Hlohová, Hlohovčice, Horšovský Týn, Meclov, Osvračín a Staňkov. Největší podíl domů postavených od roku 2000 má obec Blížejov.

- 64 -

BYTOVÁ VÝSTAVBA Tabulka č. 19: Počet dokončených bytů v obcích SO ORP HT v posledních letech obec

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

celkem za 8 let

Blížejov

2

-

142

2

4

3

2

3

158

Čermná

-

1

-

-

-

-

-

2

3

Hlohová

-

-

-

1

-

-

-

-

1

Hlohovčice

-

1

1

-

-

-

-

-

2

Horšovský Týn

16

5

26

38

16

7

14

6

128

Křenovy

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Meclov

1

5

1

6

4

7

4

1

29

Mezholezy

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Mířkov

-

-

1

-

-

2

1

-

4

Močerady

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Osvračín

2

1

1

2

3

3

2

7

21

Poděvousy

2

-

1

-

-

1

-

-

4

Puclice

-

2

9

2

-

1

-

1

15

Semněvice

-

-

-

1

-

1

-

1

3

Srby

-

-

3

-

1

1

2

2

7

Staňkov

28

8

31

20

12

9

3

3

114

Velký Malahov

-

-

-

-

-

1

-

-

1

Vidice

-

1

-

-

-

-

-

-

1

24

216

72

40

36

28

26

492

SO ORP Horšovský 51 Týn Zdroj: ČSU, 2014

Nejvíce nových bytů bylo v posledních letech dokončeno v největších obcích regionu v Blížejově, Horšovském Týně a Staňkově.

- 65 -

Mapa č.27 : Počet dokončených bytů na území obcí SO ORP Horšovský Týn v letech 2005 - 2012

Zdroj: Vrstvy ÚAP, ČSÚ, 2014

- 66 -

Tabulka č. 20: Bytová výstavba podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Dokončené byty na 1 000 obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Plzeňského kraje v letech 1998 až 2007*) 1998 - 2002 (roční průměr) 1)

2003 - 2007 (roční průměr)

z toho

z toho

v nástavbách, v nástavbách, dokondokonpřístavbách přístavbách čené čené v v v v a vestavbách a vestavbách byty byty rodinných bytových rodinných bytových celkem domech domech k rodinným k bytovým celkem domech domech k rodinným k bytovým domům domům domům domům Kraj ce lk e m v tom SO ORP: Blovice Domažlice Horažďovice Horšovský Týn Klatovy Kralovice Nepomuk Nýřany Plzeň Přeštice Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov

2,74

1,22

0,58

0,27

0,21

3,51

1,41

1,11

0,22

0,16

2,62 3,61 3,20 3,10 3,48 2,73 5,16 3,95 1,74 3,68 2,05 5,32 3,41 1,41 2,75

1,14 1,60 0,81 1,11 1,35 1,34 0,78 1,94 1,01 2,27 1,29 0,85 0,56 1,39 0,82

0,66 0,38 1,30 0,98 0,97 0,29 3,35 0,93 0,19 0,55 0,00 2,11 1,30 0,00 0,70

0,13 0,40 0,28 0,55 0,42 0,49 0,45 0,49 0,14 0,58 0,23 0,32 0,04 0,00 0,17

0,00 0,17 0,06 0,04 0,06 0,23 0,18 0,35 0,20 0,06 0,21 0,85 0,26 0,00 0,29

3,51 3,62 2,31 7,15 2,99 3,19 2,80 4,82 3,12 4,90 3,26 5,12 1,91 4,36 2,50

1,39 1,58 0,69 1,63 1,30 1,28 0,82 2,87 1,07 2,49 1,84 1,31 0,47 1,36 0,88

1,19 0,51 0,34 4,07 0,39 0,66 0,21 0,98 1,59 1,38 0,29 2,45 0,78 0,91 0,61

0,25 0,32 0,34 0,28 0,21 0,59 0,39 0,40 0,11 0,47 0,14 0,22 0,08 0,14 0,21

0,00 0,28 0,08 0,03 0,09 0,02 0,09 0,16 0,18 0,24 0,29 0,00 0,01 0,23 0,14

*)

podle územní struktury k 1. 1. 2007

1)

do počtu dokončených bytů celkem nejsou v roce 1998 zahrnuty dokončené byty v domech s pečovatelskou službou a domovech - penzionech, v nebytových objektech a byty vzniklé stavebními úpravami nebytových prostorů

Zdroj: ČSÚ - Plzeň 2010 Z výše uvedené tabulky č. 20 je patrné, že v období let 2003 - 2007 byl počet dokončených bytů na Horšovskotýnsku v porovnání s okolními SO ORP nejvyšší. Absolutní údaje by neměly vypovídající schopnost vzhledem k rozdílnému počtu obyvatel jednotlivých správních obvodů, a proto byl zvolen přepočet jednotky dokončených bytových kapacit na 1000 obyvatel. Podrobnější údaje o bytové výstavbě jsou dostupné na stránkách českého statistického úřadu. VYBAVENOST OBCÍ S kvalitou bydlení souvisí také vybavenost obcí (zmiňována také v předchozích kapitolách – technická infrastuktura). Vybavenost v jednotlivých obcích shrnují následující tabulky.

- 67 -

Tabulka č. 21: Vybavenost obcí SO ORP Horšovský Týn k 31. 12. 2013 obec

MŠ ZŠ SŠ knihovna lékař hřiště

Blížejov

A

A

N A

A

A

Čermná

N

N

N A

N

A

Hlohová

N

A* N A

N

A

Hlohovčice

N

N

N A

N

A

Horšovský Týn A

A

A A

A

A

Křenovy

N

N

N N

N

A

Meclov

A

A

N A

A

A

Mezholezy

N

N

N N

N

A

Mířkov

A

N

N A

N

A

Močerady

N

N

N N

N

"A"

Osvračín

A

A* N A

A

A

Poděvousy

N

N

N A

N

A

Puclice

A

N

N A

N

A

Semněvice

N

N

N A

N

A

Srby

N

N

N A

N

A

Staňkov

A

A

A A

A

A

Velký Malahov N

N

N A

N

A

Vidice N N N A N A – jev se vyskytuje alespoň v části obce N – jev se nevyskytuje ani v části obce * škola má jen první stupeň "A" - provizorní malý prostor s brankami zdroj: vstrvy ÚAP, ČSÚ,

A

Dopravní dostupnost většiny obcí na území je dobrá, hlavní části obcí mají dostatečný počet spojů hromadné autobusové dopravy. Nejméně spojů mají Močerady.Vybavenost obcí většinou koresponduje s jejich velikostí. Ve všech obcích se vyskytuje alespoň malé hřiště.

- 68 -

Tabulka č. 22: Vybavenost obcí SO ORP HT technickou infrastrukturou k 31. 12. 2010 ??? obec

plynovod

vodovod

kanalizace/ČOV

Blížejov

A

A

A/ČOV

Čermná

A

A

A

Hlohová

A

A

A

Hlohovčice

A

N

A

Horšovský Týn

A

A

A/ČOV

Křenovy

N

A

A

Meclov

A

A

A/ČOV

Mezholezy

N

N

A/ČOV

Mířkov

N

N

A

Močerady

A

N

A

Osvračín

A

N

A/ČOV

Poděvousy

A

N

A/ČOV

Puclice

A

A

A

Semněvice

N

A

A

Srby

N

N

A/ČOV

Staňkov

A

A

A/ČOV

Velký Malahov

N

A

A

Vidice

N

A

A

zdroj: ČSÚ,2012

- 69 -


Slabé stránky

• poměrně dobrá vybavenost technickou infrastrukturou a občanská vybavenost obcí • potenciál pro vznik kvalitního (zdravého) bydlení v okolí hlavních sídel SO ORP • historická kontinuita osídlení v celé sídelní struktuře, zejména historické části „Genius regionis“ a „genius loci“ ve většině sídel SO ORP

• poměrně starý bytový fond překračující u více než poloviny obcí 50 let • plynofikace jen části území • špatné dostupnost a kvalita služeb a občanského vybavení zejména mimo centra

Příležitosti

Hrozby

• zvýšení atraktivity/image regionu jako lokality vhodné pro bydlení – „dobrá adresa“ • rozšiřování nabídky služeb, zlepšování kvality bydlení • vytvoření podmínek pro rozvoj podnikání a služeb v rozvíjejících se oblastech Horšovského Týna a Staňkova • využití evropských i národních dotací a programů rozvoje k rekonstrukcím a zlepšení kvality bytového fondu • zlepšení dostupnosti služeb všem obyvatelům SO ORP • propagace regionu, jakožto místa s kvalitní tradicí stavební a krajinnou

• odchod především mladšího a vzdělaného obyvatelstva za vyšším životním standardem • nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu a jednotlivých obcí • přehnané nároky na ochranu ŽP v souvislosti s rozvojem bydlení

- 70 -

1. 9

REKREACE

Rekreace a cestovní ruch Z pohledu cestovního ruchu území leží ve vymezené oblasti ČR na území Plzeňského kraje. Území náleží do turistické oblasti č. 7 Chodsko. Za největší kulturní a turistický potenciál území lze považovat město a zámek Horšovský Týn. Historické jádro města bylo v roce1982 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Hlavní dominantu tvoří renesanční zámek na západní straně náměstí, ke kterému přiléhá rozsáhlý zámecký park. Zámek i park jsou národní kulturní památkou. Dále se zde nachází renesanční míčovna (druhá nejstarší v ČR, též národní kulturní památka) areál kapucínského kláštera, kostely Sv. Petra a Pavla, Sv.Apolináře a další architektonicky a historicky cenné stavby. V posledních letech se zvyšuje počet návštěvníků, nicméně jde pouze o jednodenní návštěvu města. Pro vícedenní pobyt (rekreaci) a návštěvu zajímavostí regionu zde nejsou vytvořeny dostatečné podmínky. Dále se na daném území nachází rekreační oblast Podhájí. Jedná se o chatovou oblast s možností koupání (Podhájský rybník) a sportu. Koupaliště bylo delší dobu neudržované, nyní má nového majitele. Za turisticky atraktivní prostředí, vzhledem k regionu, lze také považovat přírodní park Sedmihoří. Prochází jím řada značných tras KČT a je zde vybudována naučná stezka Sedmihoří, kde se návštěvníci mohou dozvědět informace o fauně a flóře vyskytující se na daném území. Cyklotrasy Území je z tohoto pohledu téměř neřešeno, a proto lze považovat vzhledem k potenciálu dané lokality toto odvětví rekreace za podceněné. Z Horšovského Týna je značena cyklotrasa č. 2141 (Horšovský Týn – Nabburg), která vede přes obec Rybník směrem k státní hranici se Spolkovou republikou Německo. Mimo tuto trasu se území dotýká na jeho okrajích několik tras na severu, z obce Mířkov je značena cyklotrasa č. 2241 vedoucí přes Sedmihoří do obce Staré sedlo, obcí Vidice prochází cyklotrasa č. 2242 příliš nezasahující do místního území. Na východním okraji správního území SO ORP 3 Horšovský Týn cyklotrasa č. 2185 vedoucí obcí Krchleby směrem do Staňkova, č. 305 Staňkov-Hlohovčice-Srbice, obcí Poděvousy prochází nadregionální cyklotrasa č. 3 Praha - Regensburg. Ta by v budoucnu měla procházet i městem Horšovský Týn. Turisticky značené trasy - v oblasti je značeno několik pěších turistických tras: žlutá – Horšovský Týn, Kocourov, Křakov, Sedmihoří – Racovský vrch žlutá – Mezholezy, Chlum (Sedmihoří) žlutá – Osvračín, Mimov, Kanice… modrá – ...Tasnovice, Oplotec, Miřkov, Sedmihoří… modrá – Puclice, Staňkov, Merklín… zelená – …Vidice, Sedmihoří, Darmyšl… zelená – …Bozdíš, Podhájí, Horšovský Týn, Semošice, Doubrava…. místní: zelená – naučná stezka Sedmihoří (oblast Sedmihoří) zelená – naučná stezka Po stopách Jiráskovy lucerny (oblast Krchleby, Staňkov, Hlohová, Osvračín) viz kapitola cyklistická doprava - 71 -

ZAŘÍZENÍ UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ Za významnější ubytovací kapacity v oblasti lze považovat pouze hotely Šumava a Gurmán(oba v Horšovském Týně). Tyto poskytují nejen ubytování, ale i stravování. Dále se na území nachází řada soukromých malokapacitních penzionů s možností stravování. Do ubytovacích kapacit regionu můžeme také započítat objekty individuální rekreace (chaty, chalupy). Na území Horšovskotýnska se nachází chatová oblast Podhájí, kde se nachází několik desítek soukromých chat. Menší chatová oblast se nachází také v obci Mezholezy. Stravování v oblasti je poskytováno v průměrné až podprůměrné úrovni. Restaurace na odpovídající úrovni poskytování stravovacích služeb turistům se nacházejí pouze v Horšovském Týně a ve Staňkově. V menších obcích jsou přítomny pouze restaurace a hospody nižší úrovně poskytování služeb nebo se zde vůbec nenachází.

- 72 -


Slabé stránky

• dostatečně čitelná a zachovalá kontinuita osídlení (historie, památky, areál zámku a historické jádro Horšovského Týna) je velikým potenciálem území • únosná kapacita návštěvnost není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu • dobrá dopravní obslužnost centrální části SO ORP – silnice I/26 • kvalitní přírodní podmínky pro rozvoj rekreace (Sedmihoří, Podhájí, Podrážnická obora, Radbuza)

• kvalitativně nedostatečná nabídka turistických služeb především v oblasti ubytování, cykloturistiky a návazných podnikatelských aktivit • obecně málo atraktivních míst pro vytvoření vícedenního rekreačního cíle

Příležitosti

Hrozby

• kvalitní marketingová prezentace centra regionu Horšovského Týna může příznivě ovlivnit cestovní ruch jeho širšího okolí • posílení cykloturistiky může příznivě ovlivnit situaci v oblasti cestovního ruchu v celém území • rozvoj turistiky za využití rozvojových programů a projektů financovaných z různých národních zdrojů a zdrojů EU • zapojení více subjektů (aktivit) do rozvoje cestovního ruchu i nad rámec SO ORP • vytvoření nových atraktivit pro cestovní ruch – festivaly, poutě, pravidelná divadelní představení, sympózia

• nerealizace kvalitní cykloturistické infrastruktury (včetně doprovodných služeb) může znamenat nevyužití významného potenciálu území (mimo Horšovský Týn) • stagnace resp. oslabení či propad Horšovského Týna do polohy řadového sídla v regionu, nevýznamného regionálního centra v rámci Plzeňského kraje

- 73 -

1. 10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Hospodářské podmínky územních celků lze vyjádřit řadou různorodých charakteristik, pomocí nichž je lze komplexně popsat a analyzovat. Pro účely těchto podkladů bylo nutno z mnoha zdrojů dat a ukazatelů vybrat takové, které mají vysokou vypovídací hodnotu ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji území, jsou jeho významným určujícím a vypovídajícím prvkem a zároveň se vztahují k jednotkám obcí. Hospodářské podmínky daného územního celku byly popsány na základě analýzy trhu práce. NEZAMĚSTNANOST Z níže uvedené tabulky č. 23 je patrno, že míra nezaměstnanosti v posledním období klesá. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v SO ORP Horšovský Týn (7 %), je vyšší než je republikový průměr. Tabulka č. 23: Míra registrované v posledních letech

nezaměstnanosti

v jednotlivých

obcích

SO

obec

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2014

Blížejov

7,9

7

9,6

13,8

19,3

16,2

9

Čermná

11,3

7,6

12,3

15,1

10,38

4,7

5,9

Hlohová

3,5

2,6

7,9

10,5

12,28

7,9

7,8

Hlohovčice

2

3

5,1

7,1

8,16

4,1

3,1

Horšovský Týn

4,2

4,2

4,8

10

9,29

7

5,4

Křenovy

1,4

1,2

0

4,2

8,33

4,2

5,1

Meclov

7,9

7,2

7,6

14

15,29

11,7

6

Mezholezy

10,5

8,1

12,8

18,6

6,98

2,3

4

Mířkov

8,1

10,6

8,1

15,6

14,38

14,4

12,2

Močerady

2,6

2,6

5,1

10,3

7,69

5,1

15,4

Osvračín

3,5

2,4

5,6

8

9,38

5,2

5,9

Poděvousy

4,9

6,6

5,7

11,5

11,48

11,5

9

Puclice

6,6

6,6

8,6

14,5

13,82

11,2

6,6

Semněvice

10,5

13,2

7,9

14,5

22,37

22,4

20,9

Srby

4,7

7,5

7,5

9,9

13,62

8,9

8,6

Staňkov

4,8

4,7

7,3

10,3

9,23

9,2

6,6

Velký Malahov

13,6

10,6

13,6

25

28,79

23,5

18,5

Vidice

7,8

8,8

8,8

12,8

13,73

9,8

10,6

SO ORP Horšovský Týn

6,43

6,36

7,68

12,54

11,43

9,2

7

Zdroj:ČSÚ, 2014

- 74 -

ORP

Mapa č. 28:

Míra registrované nezaměstnanosti v obcích SO ORP Horšovský Týn k 31.3. 2014

Zdroj: Vrstvy ÚAP, ČSÚ Míra nezaměstnanosti se v jednotlivých obcích SO ORP podstatně liší. Nejmenší míra nezaměstnanosti je evidována v obci Mezholezy a Hlohovčice. Největší procento nezaměstnaných je evidováno v obcích Semněvice, Velký Malahov a Močerady.

- 75 -

Tabulka č. 24: Vyjíždějící do zaměstnání - údaje ze SLDB 2011

obec

vyjíždějící (abs.)

vyjíždějící (%) 2001

2011

počet obyvatel

Blížejov

376

22,7

26,5

1420

Čermná

51

31,4

23,2

220

Hlohová

45

30,4

19,3

233

Hlohovčice

40

37,9

22,9

175

Horšovský Týn

974

16,8

19,8

4924

Křenovy

42

40,3

28,4

148

Meclov

270

22,2

24

1124

Mezholezy

36

31,4

24,2

149

Mířkov

67

29,3

26,2

256

Močerady

19

37,9

12,8

149

Osvračín

117

29,4

20,8

562

Poděvousy

43

38,5

19

226

Puclice

63

20,3

18,9

334

Semněvice

23

22,1

14,2

162

Srby

89

33,4

23,4

381

Staňkov

671

23,7

20,5

3279

Velký Malahov

38

27

16,2

235

Vidice

33

35,4

20,2

163

SO ORP Horšovský Týn

2997

22,8

21,3

14051

Zdroj: SLDB 2011 Celkově na sledovaném území vyjíždělo za prací mimo sídlo 21,3 % obyvatel. Nejméně vyjížděli obyvatelé z obcí Horšovský Týn, Hlohová, Meclov, Semněvice, Puclice a Velký Malahov. Do vyjíždějícícch jsou započítávány i osoby, které vyjíždějí v rámci správního území obce - z jednoho sídla do druhého, vzhledem k velkému počtu spádových sídel, lze proto předpokládat, že město Horšovský Týn patří k obcím s nejnižší vyjížďkou, neboť je i nejsilnějším centrem regionu z hlediska pracovních příležitostí. Nejvíce obyvatel pak vyjíždělo za prací hlavně z obcí Mířkov a Křenovy. Při porovnání výsledků sčítání z let 2001 a 2011 nelze vysledovat žádný trend, v některých obcích se výjížďka snížila a jinde naopak zvýšila. V obcích regionu, které mají dobré dopravní napojení na Plzeň se zvýšila především výjížďka do obcí v jiném okrese, zde se dá předpokládat vliv Plzně.

- 76 -

EKONOMICKÉ SUBJEKTY Průměrně počet ekonomických subjektů ve správním obvodu roste (o 267 za šest let). Nejvýraznější nárůst počtu ekonomických subjektů zaznamenaly obce Blížejov, Staňkov a Meclov a Horšovský Týn. Naopak k poklesu došlo v obcích Osvračín, Mezholezy, Močerady a Vidice. Pro srovnání obcí byl použit přepočet počtu ekonomických subjektů na 100 obyvatel obce (viz tabulka č. 25 a mapa č. 29). Nejlépe se v tomto ukazatelu umístily obce Mezholezy, Srby, Staňkov, Meclov, Horšovský Týn a Hlohová. Naopak nejhůře se umístily Poděvousy, Puclice a Osvračín. Tabulka č. 25: Počet ekonomických subjektů v SO ORP Horšovský Týn v posledních letech

obec

2006

2007 2008 2009 2011 2013 Počet ES (2013) na 100 obyvatel obce

Blížejov

207

215

223

245

279

291

19,9

Čermná

36

37

39

38

37

42

17,6

Hlohová

45

46

48

51

52

48

19

Hlohovčice

35

33

35

34

35

35

19,4

Horšovský Týn

1014

1017 1034 1031 1079 1062 21,3

Křenovy

26

25

25

26

27

32

23,5

Meclov

209

213

223

232

252

239

21,6

Mezholezy

40

40

38

39

39

39

28,7

Mířkov

49

50

54

51

56

61

22,8

Močerady

13

13

13

10

12

15

24,2

Osvračín

101

101

94

95

92

87

14,7

Poděvousy

31

31

32

33

38

44

17,5

Puclice

43

44

48

49

52

51

14,7

Semněvice

29

25

25

27

32

28

15

Srby

86

83

89

90

96

100

23,7

Staňkov

638

651

661

671

705

704

21,7

Velký Malahov

35

39

42

46

46

48

17

Vidice

61

62

62

34

36

35

21,1

SO ORP Horšovský 2698 2725 2785 2802 2965 2960 20,7 Týn údaje vždy k 31. 12. daného roku Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2014

- 77 -

Mapa č. 29:

Podnikatelská aktivita (na 100 obyvatel obce) v obcích SO ORP Horšovský Týn k 31. 12. 2013

Zdroj: Vrstvy ÚAP, ČSÚ, 2014 MÍSTNÍ PRACOVIŠTNÍ SYSTÉMY A FUNKČNÍ URBANIZOVANÁ ÚZEMÍ Koncept místních pracovištních systémů (Local labour systems - dále jen "LLS") a funkčních urbanizovaných území (Functional urbanised areas - dále jen "FUA") vytvořil projekt EU ESPON. Místní pracovištní systémy jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území, kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. Většina sledovaného území spadá do místního pracovištního systému Domažlic, jen obce na východě území spadají pod centrum Plzeň. Na území ORP zasahuje také funkční urbanizované území s centrem v Domažlicích, tam spadají obce Blížejov a Osvračín. Město Horšovský Týn nevytváří vlastní místní pracovištní systém, ani nespadá do funkčního urbanizovaného území, z toho lze usoudit, že město nemá příliš velkou ekonomickou sílu.

- 78 -

Mapa č. 30:

Místní pracovištní systémy a funkční urbanizované území na území SO ORP Horšovský Týn

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

- 79 -


Slabé stránky

• stabilizovaný poměr mezi průmyslem a zemědělstvím • snižující se míra nezaměstnanosti a relativně nízké procento nezaměstnaných • potenciál pro vznik nových pracovních příležitostí v souvislosti s rozvojem komerčních areálů v rozvojové ose při silnici I/26 • přesah ekonomických vazeb ze sousední SRN

• nepřipravenost podmínek pro vznik „komerčních“ zón • malá koncentrace osídlení • slabá ekonomická síla území( v rámci posuzování místních pracovištních systémů a funkčních urbanizovaných území

Příležitosti

Hrozby

• podpora vzniku komerčních zón (ploch) • rozvoj turistického průmyslu – služeb • rozvoj služeb regionálního charakteru • čerpání zdrojů z EU pro rozvoj služeb

• útlum zemědělské výroby • neúnosný nárůst negativních vlivů v důsledku dopravy v souvislosti s rozvojem komerčních zón

- 80 -

2. SLEDOVANÉ JEVY VYSKYTUJÍCÍ SE V SO ORP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 8. 9. 11. 12. 13. 14. 15. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 30. 32. 34. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 44. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 57. 58. 60. 61. 63. 64. 66. 67. 68. 69. 70. 72. 73.

zastavěné uzemí plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou přírodní park památný strom NATURA 2000 – evropsky významná lokalita lesy ochranné lesy zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor vodní zdroj povrchové a podzemní vody ochranná pásma vodních zdrojů zranitelná oblast vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku záplavové území aktivní zóna záplavového území dobývací prostor chráněné ložiskové území ložisko nerostných surovin poddolované území staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma stoková síť včetně ochranného pásma elektrická stanice včetně ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma - 81 -

74. 75. 81. 82. 85. 87. 89. 90. 91. 92. 93. 95. 102. 106. 112. 113. 115. 117.

technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma vedení plynovodu včetně ochranného pásma elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma skládka odpadu včetně ochranného pásma zařízení na odstaňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace železniční dráha regionální včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria ostatní veřejná infrastruktura zastavitelná plocha

- 82 -

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HORŠOVSKÝ TÝN

Recommend Documents