Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Teplice. Aktualizace Část A Podklady pro RURÚ

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Teplice Aktualizace 2014

Část A – Podklady pro RURÚ

Zpracovatel: Magistrát města Teplice, odbor územního plánování a stavebního řádu Externí spolupráce: Institut regionálních informací, s. r. o.

Zpracovatel: Magistrát města Teplice, odbor územního plánování a stavebního řádu Autorský kolektiv: Ing. Rudolf Jahoda – vedoucí autorského kolektivu Ing. Libor Perner – odborný pracovník IT

Externí spolupráce: Institut regionálních informací, s. r. o. Ing. arch. Michal Hadlač – koordinace týmu, problémy k řešení v ÚPD Bc. Lubomír Lazar – aktualizace a zpracování dat, GIS Ing. Milada Kadlecová – hospodářský rozvoj Ing. Milada Májska, PhD. – životní prostředí RNDr. Milan Polednik – soudržnost společenství obyvatel území

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU

Obsah Úvod ......................................................................................................................................4 1 Popis území a širší vztahy................................................................................................6 1.1 Základní charakteristika území ................................................................................6 2 Environmentální pilíř.......................................................................................................8 2.1 Horninové prostředí a geologie................................................................................8 2.2 Vodní režim ..........................................................................................................12 2.3 Hygiena životního prostředí ..................................................................................17 2.4 Ochrana přírody a krajiny......................................................................................21 2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .............................26 3 Sociální pilíř ..................................................................................................................31 3.1 Technická infrastruktura........................................................................................31 3.2 Dopravní infrastruktura .........................................................................................37 3.3 Sociodemografické podmínky ...............................................................................46 3.4 Bydlení .................................................................................................................55 3.5 Rekreace ...............................................................................................................60 4 Ekonomický pilíř ...........................................................................................................64 4.1 Regionální ekonomika...........................................................................................64 4.2 Daňová výtěžnost ..................................................................................................67 4.3 Trh práce...............................................................................................................69 5 Souhrn pilířů .................................................................................................................75 5.1 Environmentální pilíř ............................................................................................75 5.2 Sociální pilíř .........................................................................................................77 5.3 Ekonomický pilíř ..................................................................................................79 6 Seznam zkratek .............................................................................................................81 7 Seznam zdrojů a použitá literatura .................................................................................83 8 Seznam příloh ...............................................................................................................85 Příloha A: Environmentální pilíř .......................................................................................85 Příloha B: Sociální pilíř .....................................................................................................85 Příloha C: Ekonomický pilíř..............................................................................................86 9 Přílohy ..........................................................................................................................87 Příloha A: Environmentální pilíř .......................................................................................87 Příloha B: Sociální pilíř .....................................................................................................94 Příloha C: Ekonomický pilíř............................................................................................ 113


Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda).

-4-


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Teplice obsahuje tři jednotlivě navazující části. Část A – Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální – horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální – technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický – regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B – RURÚ, která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Teplice. Poslední část C – vyhodnocení obcí se zabývá definováním silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jednotlivých obcí v rámci území SO ORP Teplice.

-5-


1 Popis území 1.1

Základní charakteristika území

SO ORP Teplice představuje jeden z 16 SO ORP Ústeckého kraje. Řešené území se rozprostírá ve středu severní hranice kraje v okrese Teplice. SO ORP Teplice patří svojí rozlohou 34 564,7 ha k průměrným SO ORP Ústeckého kraje. Je tvořen 26 obcemi, z toho má 6 status města, jedná se o Dubí, Duchcov, Hrob, Košťany, Krupka a Teplice. Nejrozsáhlejší obcí je Krupka zabírající téměř 4 693,6 ha, která se rozkládá na severovýchodní části tohoto území. Jedná se o příhraniční oblast sousedící s Německem. Mapa 1.1.1: Správní obvod SO ORP Teplice

Z geomorfologického hlediska prochází danou oblastí České středohoří. Krajina je poseta velkým množstvím přírodních i umělých vodních nádrží. Hlavním tokem území je řeka Bílina.

-6-

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Teplice Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim Celkem SO ORP Teplice Zdroj: Datový model ÚAP 2012

Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] 752,1 2,2 848,1 2,5 1 117,0 3,2 3 390,7 9,8 1 539,6 4,5 742,9 2,1 1 110,0 3,2 772,5 2,2 287,7 0,8 1 115,4 3,2 2 433,2 7,0 4 693,6 13,6 303,5 0,9 318,5 0,9 1 007,1 2,9 3 245,1 9,4 144,6 0,4 4 244,4 12,3 374,2 1,1 879,9 2,5 215,1 0,6 2 370,5 6,9 177,7 0,5 922,4 2,7 986,4 2,9 572,3 1,7 34 564,7 100,0

-7-


2 Environmentální pilíř 2.1

Horninové prostředí a geologie

Oblast SO ORP Teplice spadá geologicky do Krušnohorské oblasti, která zahrnuje geograficky region Krušných hor a přilehlých oblastí. Vůči jednotce středočeské je na jihovýchodě omezena podkrušnohorským zlomem. Na severovýchodě je od oblasti lugické oddělena rovněž tektonicky, tzv. středosaským nasunutím. Na severo a jihozápad přechází krušnohorská oblast do Německa. Krušnohorská oblast má složitou geologickou stavbu a dělí se na řadu dílčích jednotek. Horniny zastoupené v této oblasti jsou velmi pestré. V centru oblasti (samotné Krušné hory) převládají silně metamorfované horniny. Převážně různé typy rul a migmatitů. V okrajových jednotkách se nacházejí i horniny slaběji metamorfované, jako jsou svory či fylity. Krystalinické jednotky krušnohorské oblasti prostupují také tělesa magmatických hornin, k nimž patří teplický paleoryolitový komplex. Ten vystupuje mezi Teplicemi, Krupkou a Cínovcem. Jde o složitý komplex výlevných a žilných hornin, kombinovaných i s vulkanoklastickými horninami ryolitového složení. Teplický křemenný porfyr byl odedávna používán v Teplicích a okolí jako vhodný stavební kámen. Typická je pro něho porfyrická textura a nejčastěji nezaměnitelná hnědo-červená barva. Těžba nerostných surovin Území SO ORP Teplice je relativně bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především ložiska hnědého uhlí. Ve velké míře jsou taktéž zastoupeny stavební suroviny jako stavební kámen a cihlářský materiál. Dále se zde vyskytuje oxihumolit jako výchozí surovina pro výrobu barev a nábytkářského mořidla, cín, litinová ruda, fluorit a křemenné suroviny. Na území SO ORP Teplice byly vymezeny dobývací prostory, jejich výměry v rámci obcí SO ORP znázorňuje následující tabulka. Nejvíce je těžbou postižena obec Duchcov, kde jsou dobývací prostory vymezeny téměř až na 65 % území. Tabulka 2.1.1: Dobývací prostory v SO ORP Teplice (A057) Obec Výměra obce (ha) Duchcov 1 539,6 Háj u Duchcova 742,9 Lahošť 303,5 Osek 4 244,4 Zabrušany 922,4 SO ORP celkem 34 564,7 Zdroj: Datový model ÚAP 2012

A057 (ha)

A057 (%) 998,0 3,3 9,0 1 186,7 20,7 2 217,6

64,8 0,4 3,0 28,0 2,2 6,4

Ve sledovaném území byla vymezena bohatá chráněná ložisková území, jež uvádí následující tabulka. Jedná se především ložiska hnědého uhlí, cín-wolframových, litiových rud ad. Výměra chráněných ložiskového území v SO ORP Teplice je 5 177,5 ha a zaujímá 15 % celkové výměry území.

-8-

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka 2.1.2: Chráněná ložisková území v SO ORP Teplice (A058) Obec Bystřany

Výměra obce (ha)

A058 (ha)

A058 (%)

Surovina

848,1

0,9

Bžany

1117,0

27,5

Dubí

3390,7

221,8

Dubí

3390,7

433,9

12,8 Uhlí hnědé

Duchcov

1539,6

252,8

16,4 Uhlí hnědé

Duchcov

1539,6

169,6

11,0 Uhlí hnědé

Duchcov

1539,6

321,1

20,9 Uhlí hnědé

Duchcov

1539,6

0,1

0,0 Uhlí hnědé

Duchcov

1539,6

0,1

0,0 Uhlí hnědé

Háj u Duchcova

742,9

385,9

51,9 Uhlí hnědé

Háj u Duchcova

742,9

59,2

8,0 Uhlí hnědé

Hrob

1110,0

47,6

4,3 Uhlí hnědé

Hrob

1110,0

178,1

16,0 Uhlí hnědé

Hrob

1110,0

9,9

0,9 Křemenné suroviny

Jeníkov

772,5

7,8

1,0 Uhlí hnědé

Jeníkov

772,5

69,3

9,0 Uhlí hnědé

Jeníkov

772,5

281,1

36,4 Uhlí hnědé

Jeníkov

772,5

38,1

Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou

287,7

0,3

1115,4

28,0

Košťany

2433,2

47,8

Košťany

2433,2

35,0

Krupka

4693,6

753,7

16,1 Uhlí hnědé

Krupka

4693,6

97,8

2,1 Uhlí hnědé

Krupka

4693,6

2,5

Krupka

4693,6

17,0

Krupka

4693,6

204,5

Krupka

4693,6

65,0

1,4 Fluorit-barytová surovina

Krupka

4693,6

65,0

1,4 Cín-wolframová ruda

Lahošť

303,5

7,1

Modlany

1007,1

131,6

13,1 Uhlí hnědé

Modlany

1007,1

78,9

7,8 Uhlí hnědé

Moldava

3245,1

125,2

Novosedlice

0,1 Stavební kámen 2,5 Uhlí hnědé Cín-wolframová ruda, Litiová 6,5 ruda, Wolframová ruda

4,9 0,1 Uhlí hnědé 2,5 Uhlí hnědé Cín-wolframová ruda, Litiová 2,0 ruda, Wolframová ruda 1,4 Křemenné suroviny

0,1 Fluorit-barytová surovina 0,4 Uhlí hnědé 4,4 Cín-wolframová ruda

2,3

3,9 Fluorit-barytová surovina

144,6

43,4

30,0 Uhlí hnědé

Osek

4244,4

62,5

1,5 Uhlí hnědé

Osek

4244,4

239,0

5,6 Uhlí hnědé

Proboštov

374,2

0,4

0,1 Uhlí hnědé

Proboštov

374,2

203,5

54,4 Uhlí hnědé

Rtyně nad Bílinou

879,9

9,4

Srbice

215,1

100,3

46,6 Uhlí hnědé

Teplice

2370,5

145,8

6,1 Uhlí hnědé

-9-

1,1 Stavební kámen

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Obec

Výměra obce (ha)

A058 (ha)

Surovina

Teplice

2370,5

Teplice

2370,5

1,4


922,4

138,5


34 564,7

5 177,5

Zabrušany SO ORP celkem Zdroj: Datový model ÚAP 2012

69,0

A058 (%) 2,9 Uhlí hnědé

15,0

Vymezení ložisek nerostných surovin včetně jejich typů a stavu těžby je zakresleno v následující mapě. Na správním území ORP Teplice v současnosti probíhá povrchová těžba pouze v několika lokalitách, území je však výrazně postiženou těžbou dřívější. Mapa 2.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Teplice

- 10 -


Podrobný přehled ložisek nerostných surovin – těžených i netěžených, velikost ploch jednotlivých ložisek a jejich podíl na výměře obcí kde se nalézají, udává tabulka A 1 v příloze. Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné oblasti představují významné limity využití území. SO ORP Teplice je důlní činností výrazně poznamenáno. Poddolované území zaujímají plochu 8 437,4 ha, což představuje 24,4 % celkové výměry. Podrobný přehled poddolování v jednotlivých obcích je uveden v tabulce A 2 v příloze. V SO ORP Teplice je taktéž situováno 19 bodových poddolovaných území, jejich přehled lze nalézt v tabulce A 3 v příloze. Nachází se zde taktéž řada sesuvných území, což je z hlediska územního plánování velmi negativní jev. Celkem představují rozlohu 334,7 ha, tedy 1 % celkové výměry území. Podrobný přehled sesuvných území v jednotlivých obcích je uveden v tabulce A 4 v příloze. Lokalizaci poddolovaných, sesuvných území a starých důlních děl znázorňuje následující mapa.

- 11 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Mapa 2.1.2: Poddolovaná a sesuvná území v SO ORP Teplice

Celkový počet 72 starých důlních děl je dalším limitujícím faktorem. Nejvíce z tohoto počtu je lokalizovaných v obci Krupka. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Dle dat ÚAP se v území nevyskytují žádné haldy a odvaly. Tabulka 2.1.3: Stará důlní díla (A063) Obec

Počet

Dubí Krupka Moldava Osek SO ORP celkem Zdroj: Datový model ÚAP 2012

13 43 15 1 72

- 12 -


2.2

Vodní režim

Území SO ORP Teplice spadá do povodí Ohře a Dolního Labe. Z hydrogeologického mapování vyplývá, že kolem 35 % plochy oblasti povodí Ohře a dolního Labe pokrývají horniny nepropustné, nebo velmi slabě propustné. Jedná se o část krystalinika českého masívu a poměrně rozsáhlé oblasti pokryté tercierními jíly a kvarterními hlínami a sprašemi, které se vyskytují na vnějších stranách kvarterních teras vytvořených písky a štěrky. Horniny slabě propustné pokrývají kolem 29 % plochy oblasti povodí Ohře a dolního Labe. Jde hlavně o granitoidy, které tvoří část krystalinika a některé další struktury menšího rozsahu a různého geologického stáří. Zbývající část oblasti (cca 36 % území) má v průměru dobrou až velmi dobrou propustnost geologického podloží. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Teplice nebyla vymezena žádná zranitelná oblast. Výskyt ploch vodních zdrojů včetně ochranných pásem (jev A044) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Teplice uvádí následující tabulka. Z hlediska výskytu vodních zdrojů je na tom nejlépe město Osek, kde vodní zdroje včetně ochranných pásem zaujímají cca 47,4 % území. Tabulka 2.2.1: Ochranná pásma vodních zdrojů (A044) Obec Výměra obce (ha) Bořislav 752,1 Bystřany 848,1 Bžany 1 117,0 Dubí 3 390,7 Hrob 1 110,0 Háj u Duchcova 742,9 Jeníkov 772,5 Kostomlaty pod 1 115,4 Milešovkou Košťany 2 433,2 Krupka 4 693,6 Mikulov 318,5 Modlany 1 007,1 Moldava 3 245,1 Osek 4 244,4 Proboštov 374,2 Teplice 2 370,5 Žalany 986,4 SO ORP celkem 34 564,7 Zdroj: Datový model ÚAP 2012

A044 (ha)

A044 (%) 3,0 6,7 1,0 96,3 29,6 18,7 2,0

0,4 0,8 0,1 2,8 2,7 2,5 0,3

200,7

18,0

17,7 273,5 3,7 1,1 801,1 2 012,4 2,7 0,2 57,5 3 528,0

0,7 5,8 1,2 0,1 24,7 47,4 0,7 0,0 5,8 10,2

Na sledovaném území se nachází řada převážně menších vodních ploch a jedna vodní nádrž o celkové rozloze cca 131,1 ha, což představuje zhruba 0,3 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A5 a A6 v příloze. Největší vodní plochou je zbytková jáma dolu Barbora o velikosti cca 63,1 ha.

- 13 -


Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 636,4 km. Výskyt výše popisovaných hydrologických jevů znázorňuje následující mapa. Mapa 2.2.1: Vodní režim na území SO ORP Teplice

- 14 -


Záplavová území Vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází V SO ORP Teplice opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Teplice byla vymezena záplavová území na katastrálním území 21 obcí z celkového počtu 26 v celkové rozloze 993,9 ha, což představuje cca 2,9 % celkové výměry území. Výměry záplavových území jednotlivých periodicit obsahuje následující tabulka. Rozpis záplavových území dle jednotlivých obcí udává tabulka A7 v příloze. Nejhorší situace je v obci Srbice, kde zaplaví voda s periodicitou 100 let až 31,2 % území. Tabulka 2.2.2: Záplavová území v SO ORP Teplice Výměra (ha) Q100 (ha) Q100 (%) Q20 (ha) SO ORP celkem 34 564,7 993,9 2,9 553,1 Zdroj: Datový model ÚAP 2012 Pozn.: Q100 – stoletá voda, Q20 – dvacetiletá voda, Q5 – pětiletá voda

Q20 (%) 1,6

Q5 (ha) 351,6

Q5 (%) 1,0

Periodicita povodně 5, 20 a 100 let znamená výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let. Výskyt záplavových území s periodicitou 100 let na sledovaném území znázorňuje následující mapa.

- 15 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Mapa 2.2.2: Záplavové území s periodicitou 100 let

V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Rozsahy ploch aktivní zóny záplavového území v obcích SO ORP Teplice jsou uvedeny v tabulce A 8 v příloze. Sumace tohoto jevu pro celé území je zpracována v následující tabulce. Tabulka 2.2.3: Aktivní zóna záplavového území v SO ORP Teplice (QAZ) Výměra obce (ha) SO ORP celkem 34 564,7 Zdroj: ÚAP 2012 Pozn.: QAZ – aktivní zóna záplavového území

QAZ (ha)

QAZ (%) 516,2

1,5

Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka. Jedná se pouze o jednoduché ochranné hráze v obci Zabrušany.

- 16 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka 2.2.4: Objekty/zařízení protipovodňové ochrany Obec Zabrušany Zabrušany Zdroj: ÚAP 2012

2.3

Typ Ochranná hráz Ochranná hráz

Popis Bouřlivec - nádrž Všechlapy

Délka (m) 128,1 128,1

Hygiena životního prostředí

Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší je vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím (nerovnoměrnostem) emisních a imisních charakteristik tzn., účinky látek znečišťujících ovzduší, emitovaných v určité oblasti, se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (kraj, SO ORP, obec), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedená na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (především v případě velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích, ale i silnicích II. třídy zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím. Obecný nástin kvality ovzduší v SO ORP Teplice znázorňuje následující mapa.

- 17 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Mapa 2.3.1: Kvalita ovzduší v SO ORP Teplice

Stejně jako u většiny území České republiky, tak i v SO ORP Teplice dochází téměř v celé oblasti k překračování imisního limitu pro 5-leté průměry expozičního indexu AOT40 škodliviny O3. Významným problémem na velké části území je výskyt polétavého prachu PM10. Překročení této škodliviny nebylo indikováno pouze na území obce Mikulov. Mezi další škodliviny vyskytující se v SO ORP patří benzo(a)pyren, oxidy dusíku a oxid siřičitý. Podrobný přehled indikovaných škodlivin pro jednotlivé obce je uveden v tabulce A 9 v příloze.

- 18 -


Staré zátěže a kontaminované plochy Málo příznivý je taktéž výskyt starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 17 obcí se nachází celkem 51 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Žim, na jejímž území bylo lokalizováno celkem 11 takových skládek. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Tabulka 2.3.1: Staré zátěže území a kontaminované plochy (A064) Obec Bystřany Bžany Dubí Duchcov Hrob Kladruby Zdroj: ÚAP 2012

A064 počet 2 1 2 4 3 1

Obec Košťany Krupka Lahošť Modlany Proboštov Rtyně nad Bílinou

A064 počet 2 6 3 1 3 1

Obec Teplice Zabrušany Újezdeček Žalany Žim SO ORP Celkem

A064 počet 8 1 1 1 11 51

Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití (brownfields) na území SO ORP Teplice zabírají cca 11,6 ha, což představuje pouhých 0,03 % území. Tabulka 2.3.2: Brownfields v SO ORP Teplice (A004) Obec Bystřany Duchcov Bystřany SO ORP celkem Zdroj: ÚAP 2012

Výměra obce (ha) 848,1 1 539,6 848,1 34 564,7

Popis továrna - výroba areál bývalého skladiště cihel bývalá továrna ETZ Bystřany

A004 (ha) 1,3 2,6 7,7 11,6

A004 (%) 0,2 0,2 0,9 0,03

Na daném území se rovněž vyskytuje 72 starých důlních děl, z toho 43 na území obce Krupka. Jejich podrobný výpis je uveden v tabulce 2.1.3. Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. V následující tabulce jsou vypsány skládky lokalizované dle dat ÚAP v SO ORP Teplice. Spalovny a uložiště nebezpečných látek se v daném území nevyskytují.

- 19 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka 2.3.3: Skládky v SO ORP Teplice (A064) Obec Modlany Srbice SO ORP celkem Zdroj: ÚAP 2012

Výměra obce (ha) 1 007,1 215,1

Název Marius Pedersen a.s., skládka Modlany Marius Pedersen a.s., skládka Modlany

34 564,7

Skupina Ostatní odpad Ostatní odpad

Výměra (ha)

Podíl (%)

10,1

1,0

10,9

5,1

21,0

0,1

Lokalizaci vybraných jevů z oblasti hygieny životního prostředí zprostředkovává následující mapa. Stará důlní díla se nachází hlavně v obcích Krupka, Dubí a Moldava. Staré zátěže území a kontaminované plochy se naopak nacházejí ve více urbanizovaných oblastech. Mapa 2.3.2: Hygiena životního prostředí

- 20 -


2.4

Ochrana přírody a krajiny

Území SO ORP Teplice se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází několik lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Mapa 2.4.1: Hranice bioregionů v SO ORP Teplice

Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) náleží národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšiřuje soustava NATURA 2000. Je to soustava chráněných území na území států EU, tvořená ptačími oblastmi (PO) a evropsky významnými lokalitami (EVL).

- 21 -


Na území SO ORP Teplice se nachází řada velkoplošných zvlášť chráněných lokalit, jež zahrnují Chráněnou krajinnou oblast České Středohoří a oblasti soustavy NATURA 2000. Ty jsou vymezeny na následující mapě a jejich výpis v rámci obcí je uveden v příloze v tabulce A 10, A 11 a A 12. Dále je v mapě zobrazen přírodní park Východní Krušné hory jako obecně chráněné území. Mapa 2.4.2: Chráněné oblasti v SO ORP Teplice pro rok 2012

Zároveň se v území vyskytují maloplošné zvláště chráněné území zahrnující přírodní památky a přírodní rezervace. Jejich lokalizace je zprostředkována následující mapou. Výpis a rozlohy v rámci jednotlivých obcí uvádí tabulka A 13 v příloze.

- 22 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Mapa 2.4.3: Maloplošná zvláště chráněná území v SO ORP Teplice

Obecně chráněná území přírody a krajiny – ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Teplice jsou v rámci ZÚR Ústeckého kraje vymezeny nadregionální biokoridory (NBK) a biocentra (NBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), přírodní parky (PP), lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 6 694,0 ha, což představuje 19,4 % celkové plochy. Podrobný výpis rozlohy ÚSES v rámci jednotlivých obcí uvádí následující tabulka.

- 23 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka 2.4.1: Územní systém ekologické stability (A021) Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Hrob Háj u Duchcova Jeníkov Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Zabrušany Žalany Žim SO ORP celkem Zdroj: ÚAP 2012

Výměra obce (ha) 752,1 848,1 1 117,0 3 390,7 1 539,6 1 110,0 742,9 772,5 1 115,4 2 433,2 4 693,6 303,5 318,5 1 007,1 3 245,1 4 244,4 374,2 879,9 922,4 986,4 572,3 34 564,7

A021 (ha)

A021 (%) 30,6 3,0 295,2 825,9 195,4 566,4 336,1 59,7 189,0 482,3 1 307,0 18,2 12,9 63,7 439,8 1 159,8 54,6 272,5 119,5 235,8 26,6 6 694,0

4,1 0,3 26,4 24,4 12,7 51,0 45,2 7,7 16,9 19,8 27,8 6,0 4,1 6,3 13,6 27,3 14,6 31,0 13,0 23,9 4,6 19,4

Ochrana památek na území SO ORP Teplice zahrnuje především nemovitou národní kulturní památku – Klášter Cisterciáků v obci Osek. Mezi nemovité kulturní památky se dále řadí celkem 47 objektů. Výpis dle jednotlivých obcí uvádí tabulky A 14 a A 15 v příloze. Důležitou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 2.2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a zemědělskému půdnímu fondu. Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Vývoj hodnot KES pro roky 2008 – 2014 je uveden v následující tabulce.

- 24 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka 2.4.2: Koeficient ekologické stability pro SO ORP Teplice KES

Obec 2008 Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim SO ORP Teplice

2010

2012

2014

1,7 0,4 0,6 4,7 0,2 1,8 3,4 0,7 0,2 2,2 10,3 3,2 0,2 4,9 0,3 5,5 0,3 3 1,6 0,9 0,5 0,4 0,6 0,3 1,5 1,1

1,7 0,4 0,6 4,7 0,2 1,8 3,4 0,7 0,2 2,2 10,3 3,2 0,2 4,9 0,3 5,5 0,3 3 1,6 0,9 0,5 0,4 0,6 0,4 1,4 1,1

1,7 0,4 0,6 4,8 0,2 1,8 3,5 0,7 0,2 2,2 10,6 3,2 0,2 6,3 0,3 9,6 0,3 3,8 1,6 0,9 0,5 0,4 0,6 0,4 1,4 1,1

1,7 0,4 0,6 4,8 0,3 1,8 3,7 0,7 0,3 2,3 10,7 3,2 0,2 6,3 0,3 9,6 0,3 3,8 1,6 1 0,5 0,4 0,6 0,4 1,4 1,3

1,9

1,9

2,2

2,2

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: Koeficient ekologické stability byl dále využit pro hodnocení ekologické stability. KES-Koeficient ekologické stability Při hodnocení byla uplatněna následující kritéria. Hodnota KES: do 0,5 -2 0,5 - 1,0 -1 1 – 1,2 0 do 2,0 1 nad 2,0 2

Nejlepší situace je v obcích Dubí, Hrob, Košťany, Krupka, Mikulov, Moldava a Osek, kde je krajina přírodní a přírodě blízká s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Výrazný nárůst hodnoty KES lze pozorovat v obci Moldava. Celkový průměr SO ORP činí 2,2 bodu, což znamená vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Vyskytují se zde však i obce, kde je území nadprůměrně využívané a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Rozložení hodnot KES je znázorněno na následující mapě.

- 25 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Mapa 2.4.4: Koeficient ekologické stability v SO ORP Teplice

2.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Zemědělský půdní fond Na správním území ORP Teplice nepatří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj však patří k významným charakteristikám. - 26 -


Rozloha orné půdy na území SO ORP Teplice poklesla v období 2012 až 2014 o 0,1 %. Pokles absolutní hodnoty rozlohy orné půdy v SO ORP činil 51 ha a nejvíce se na něm podílela obec Žim, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 67,6 ha. Tabulka 2.5.1: Podíl orné půdy v SO ORP Teplice Obec

Orná půda (ha)

2010 2012 Bořislav 198,7 197,5 Bystřany 393,7 403,3 Bžany 472,3 437,4 Dubí 88,9 79,7 Duchcov 73,3 84,8 Háj u Duchcova 178,9 178,4 Hrob 45,1 45,1 Jeníkov 195,5 195,5 Kladruby 193,5 193,5 Kostomlaty pod Milešovkou 211,9 211,9 Košťany 29,6 29,6 Krupka 464,8 462,1 Lahošť 180,8 179,7 Mikulov 0,9 0,9 Modlany 546,6 546,5 Moldava 60,6 60,2 Novosedlice 15,4 15,4 Osek 105,8 105,7 Proboštov 26,1 26 Rtyně nad Bílinou 245,8 245,8 Srbice 91,8 91,7 Teplice 489,3 489 Újezdeček 33,7 33,7 Zabrušany 414,2 414,2 Žalany 313,9 304,6 Žim 187,5 188,6 SO ORP Teplice 5 261,0 5 223,0 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

2014 185 394 437 80 188 177 45 195 178 211 30 458 180 1 546 60 15 102 25 212 91 488 34 414 305 121 5 172,0

Rozdíl 2012/2014 -12,5 -9,3 -0,4 0,3 103,2 -1,4 -0,1 -0,5 -15,5 -0,9 0,4 -4,1 0,3 0,1 -0,5 -0,2 -0,4 -3,7 -1 -33,8 -0,7 -1 0,3 -0,2 0,4 -67,6 -51,0

Podíl orné půdy z celkového území [%] Rozdíl 2010 2012 2014 2012/2014 26,5 26,4 24,6 -1,8 46,2 47,3 46,2 -1,1 42,4 39,2 39,2 0 2,6 2,4 2,4 0 4,8 5,5 12,2 6,7 23,8 23,8 23,6 -0,2 4,1 4,1 4,1 0 25,3 25,3 25,2 -0,1 67,4 67,4 62 -5,4 19 19 18,9 -0,1 1,2 1,2 1,2 0 10 9,9 9,8 -0,1 59,7 59,4 59,4 0 0,3 0,3 0,3 0 54,1 54,1 54 -0,1 1,9 1,9 1,9 0 10,8 10,8 10,5 -0,3 2,5 2,5 2,4 -0,1 7 7 6,7 -0,3 28 28 24,1 -3,9 43,1 43 42,7 -0,3 20,6 20,6 20,5 -0,1 19 19 19,2 0,2 44,8 44,8 44,7 -0,1 31,8 30,8 30,9 0,1 32,8 32,9 21,1 -11,8 15,2 15,1 15 -0,1

Pro zvýšení a udržení úrodnosti půdy je nutné zajistit odvodnění půd. Rozsah a lokalizaci odvodněných oblastí a staveb či zařízení určených k odvodnění vykresluje následující mapa.

- 27 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Mapa 2.5.1: Investice do zlepšení úrodnosti půd

Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Teplice se v období 2010 - 2012 se snížil pouze nepatrně o 0,01 % a činí 2,4 % celkové výměry území. V absolutních hodnotách zastavěná plocha za sledované období klesla pouze o 3,0 ha na 845,0 ha k 1. 1. 2012.

- 28 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka 2.5.2: Podíl zastavěné půdy v SO ORP Teplice Obec

Zastavěné území (ha) 2010

2012

Bořislav 7,3 Bystřany 26,9 Bžany 15,9 Dubí 77,2 Duchcov 54,6 Háj u Duchcova 15,6 Hrob 20,9 Jeníkov 14,1 Kladruby 5,7 Kostomlaty pod Milešovkou 13,7 Košťany 23,8 Krupka 95,6 Lahošť 9,8 Mikulov 3,8 Modlany 14,8 Moldava 8,2 Novosedlice 22,3 Osek 33,6 Proboštov 21,7 Rtyně nad Bílinou 17,5 Srbice 5,1 Teplice 291,3 Újezdeček 11,6 Zabrušany 18,1 Žalany 12,2 Žim 4,9 SO ORP Teplice 849,0 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

7,4 25,8 16,1 77,6 54,4 16,0 21,0 14,2 5,8 13,6 24,3 95,8 9,3 3,8 14,9 7,9 18,8 33,4 22,1 17,6 5,2 291,1 11,4 20,0 12,8 4,7 845,0

Rozdíl 0,02 -1,08 0,17 0,48 -0,22 0,38 0,08 0,10 0,07 -0,06 0,55 0,20 -0,54 -0,03 0,13 -0,31 -3,51 -0,22 0,43 0,10 0,10 -0,14 -0,27 1,91 0,59 -0,19 -4,00

Podíl zastavěného území z celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 1,0 3,2 1,4 2,3 3,5 2,1 1,9 1,8 2,0 1,2 1,0 2,1 3,3 1,2 1,5 0,3 15,6 0,8 5,8 2,0 2,4 12,3 6,6 2,0 1,2 0,9 2,5

1,0 3,0 1,4 2,3 3,5 2,1 1,9 1,8 2,0 1,2 1,0 2,1 3,1 1,2 1,5 0,2 13,1 0,8 5,9 2,0 2,5 12,2 6,4 2,2 1,3 0,8 2,4

0,00 -0,13 0,01 0,01 -0,01 0,05 0,01 0,01 0,03 -0,01 0,02 0,00 -0,18 -0,01 0,01 -0,01 -2,45 0,00 0,12 0,01 0,04 -0,01 -0,15 0,21 0,06 -0,03 -0,01

Největší absolutní i relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Zabrušany, kde přibylo 1,91 ha nově zastavěné plochy, který znamená v poměru k celkové výměře plochy 0,21 %. Největší absolutní i relativní úbytek mezi lety 2010 a 2012 se pak vyskytnul na území obce Novosedlice, kde ubylo 3,51 ha zastavěné plochy, což znamená v poměru k celkové výměře plochy podíl 2,45 %. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. SO ORP Teplice je relativně velmi zalesněna. Lesy tvoří 43,9 % území. Lesnatost je nejvyšší v severní části území (obce Košťany, Osek, Dubí, Hrob, Moldava, Mikulov). Poměrně vysoké je i zalesnění v jižní části území (obec Kostomlaty pod Milešovkou, Žalany). Naproti tomu v centrální části se nalézají oblasti s velmi nízkou lesnatostí způsobující ekologickou nestabilitu území. Podrobný výpis podílu lesní půdy v rámci SO ORP uvádí následující tabulka.

- 29 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka 2.5.3:Podíl lesní půdy v SO ORP Teplice Lesní půda (ha)

Obec

Rozdíl 2012/2014 -2,9 -0,7 -0,5 -1,0 40,7 0,0 -0,3 -0,4 2,0

Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby

2010 273,8 35,7 137,5 2 303,90 70,4 316,9 660 85,4 31

2012 275,9 35,7 140,5 2 277,00 104,3 319 665,3 85,4 31

Kostomlaty pod Milešovkou

545,5

545,5

546

0,5

48,9

48,9

48,9

0

2 144,00 2 147,40 Krupka 1 981,30 1 989,40 Lahošť 25,4 25,4 Mikulov 215 225,2 Modlany 31,1 31,2 Moldava 1 777,00 1 971,50 Novosedlice 0,8 0,8 Osek 2 826,30 3 009,30 Proboštov 93,8 93,8 Rtyně nad Bílinou 167,6 167,3 Srbice 0 0 Teplice 253,3 253,8 Újezdeček 47,6 45,4 Zabrušany 95,7 120,3 Žalany 412,2 412,2 Žim 118,1 116,2 SO ORP Teplice 14 649,0 15 084,0 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

2 147,00 1 987,00 25 225 52 1 971,00 1 3 009,00 94 183 0 254 45 120 412 124 15 170,0

-0,4 -2,4 -0,4 -0,2 20,8 -0,5 0,2 -0,3 0,2 15,7 0,0 0,2 -0,4 -0,3 -0,2 7,8 86,0

88,2 42,5 8,4 67,4 3,1 54,8 0,5 66,7 25,1 19,1 0 10,7 26,8 10,3 41,7 20,6 42,4

88,4 42,7 8,4 70,6 3,1 60,8 0,5 71 25,1 19 0 10,7 25,6 13 41,7 20,3 43,7

88,4 42,6 8,4 70,6 5,1 60,8 0,5 71 25,1 20,8 0 10,7 25,6 13 41,7 21,7 43,9

0 -0,1 0 0 2 0 0 0 0 1,8 0 0 0 0 0 1,4 0,2

Košťany

2014 273 35 140 2 276,00 145 319 665 85 33

Podíl lesní půdy z celkové výměry [%] Rozdíl 2010 2012 2014 2012/2014 36,5 36,8 36,4 -0,4 4,2 4,2 4,2 0 12,3 12,6 12,6 0 68,1 67,3 67,3 0 4,6 6,8 9,4 2,6 42,2 42,5 42,4 -0,1 59,5 60 60 0 11 11 11 0 10,8 10,8 11,6 0,8

Ačkoliv v SO ORP Teplice lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů zvláštního určení (25 463,2 ha), důležitá je i jejich funkce ochranná (769,8 ha). Lesy hospodářské se v daném území nevyskytují. Podrobný přehled subkategorií lesních porostů uvádí následující tabulka. Nejvyšší podíl potom zaujímá subkategorie lesů se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou a krajinotvornou. Tabulka 2.5.4: Subkategorie lesů v SO ORP Teplice Kategorie les ochranný les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení Zdroj dat: ÚAP 2012

Subkategorie lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně lesy v ochranném pásmu zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod lesy na území nár. parků a nár. přírodních rezervací lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přír. rezervacích a přírodních památkách lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích

- 30 -

Výměra celkem (ha) 769,8 196,3 8 540,0 0,0 1 452,3 15 206,7 68,0


3 Sociální pilíř 3.1

Technická infrastruktura

Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Teplice má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Teplice. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa 3.1.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Teplice

- 31 -


Zásobování vodou V rámci SO ORP Teplice je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Severočeskou vodárenskou společností, a.s. (dále SVS) a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. SVS je největší vodárenskou společností v Čechách i v širším středoevropském regionu. Region její působnosti pokrývá kraj Ústecký a podstatnou část Libereckého kraje. Jde o území o celkové rozloze 6 930 km2, tedy 9 % plochy státu, kde žije 1,172 milionu obyvatel. Všechny obce v SO ORP Teplice jsou napojeny na veřejnou vodovodní síť, kromě obce Kostomlaty pod Milešovkou. Z vodárenských soustav a skupinových vodovodů je zásobeno přibližně 92% obyvatel z celkového počtu obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu v ÚK. V rámci SO ORP Teplice je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno vodárenskou soustavou OP – Přísečnice a OF – Fláje. Zdrojem vodárenské soustavy Přísečnice je přehrada Přísečnice posílená vodou z Černého potoka. Voda z přehrady je dopravována štolou do úpravny vody Hradiště, která má kapacitu 1050 l/s. Zdrojem vodárenské soustavy Fláje je Flájská přehrada, která zásobuje úpravnu vody Meziboří. Z ÚV Meziboří je voda dodávána do zájmového území řadem DN 600 do PK Osek a dále do VDJ Střelná, odkud je dodávána řadem SFV DN 400 do VDJ Libušín a dále řadem DN 250 do VDJ DTP Maršov. ZÚR ÚK (2011) navrhují koridor VPS – V6 pro propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem podél silnice I/13, který je odůvodněn potřebou posílení zásobování vodou v oblasti, která se vyznačuje mimořádným územním rozvojem. Šířka koridoru 200 m je v ZÚR ÚK vymezena na základě odborného posouzení a podle dohody s kompetentními orgány. Délky vodovodů v SO ORP Teplice v roce 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 2).

- 32 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Mapa 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Teplice

Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Často jsou starší kanalizační systémy jednotné, nověji budované kanalizace v obcích jsou většinou pouze pro splaškové odpadní vody. Obce Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Mikulov, Moldava, Rtyně nad Bílinou a Žim nemají vybudovanou kanalizační síť. V obec Bořislav je vybudována jednotná kanalizace, v obci Bžany jednotná a splašková kanalizace a obec Žalany má jednotnou kanalizaci. Kanalizační systémy měst, obcí a místních částí Běhánky, Bystřany, Bystřice, Dubí, Košťany, Krupka, Novosedlice, Oldřichov, Proboštov, Přítkov, Střelná, Světice, Teplice a Újezdeček, tvoří v současné době nadobecní systém, kterým jsou odpadní vody přiváděny na ČOV Bystřany.

- 33 -


Město Teplice má vybudovanou kanalizaci pro veřejnou potřebu. Kanalizace je provedena z převážné části jako jednotná, oddílný kanalizační systém je vybudován pouze v lokalitách sídlištního charakteru (Prosetice, Nová Ves a Trnovany). V současné době jsou na kanalizaci napojeni téměř všichni obyvatelé města Teplice. Odpadní vody z ostatních částí města jsou zachycovány v bezodtokých jímkách s odvozem na ČOV Bystřany nebo po předčištění v septicích vypouštěny do kanalizace. V Teplicích je navrhována rekonstrukce stávajících kanalizačních stok a dostavba kanalizačních řadů na rozvojových územích. Kanalizační systémy města, obcí a místních částí Domaslavice, Duchcov, Háj u Duchcova, Osek a Zabrušany tvoří v současné době nadobecní systém, kterým jsou odpadní vody přiváděny na ČOV Želénky. Na ČOV Želénky jsou přiváděny odpadní vody ze Zabrušan a Duchcova. Na kanalizační systém Duchcova je napojena kanalizační síť obce Osek a Háj u Duchcova. ČOV Želénky je mechanicko - biologická čistírna odpadních vod pro cca 15 000 EO. Obce nevlastnící ČOV mají udělené výjimky pro její vybudování, popř. žádají o jejich prodloužení. Dle ZÚR ÚK (2011) byl vymezen Koridor (šířka 200 m) je vymezen pro VPS napojení Hudcova, Jeníkova a Lahoště výstavbou nových kanalizačních přivaděčů na ČOV Želénky. Záměr zajistí efektivním a účinným způsobem čištění odpadních vod uvedených obcí tím, že rozšiřuje stávající uskupení obcí napojených na ČOV v Želénkách s volnou kapacitou čištění. Jednotlivé rozdělení typů kanalizace v SO ORP Teplice a délky kanalizačních sítí jsou uvedeny v příloze (tabulka B 1).

- 34 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Mapa 3.1.3: Kanalizační síť v SO ORP Teplice

Zásobování plynem V rámci SO ORP Teplice jsou plynem zásobovány všechny obce, kromě obce Mikulov a Moldava. Napojení obyvatel na plyn se pohybuje mezi 80 – 95 %. Obce, které nemají zavedený plyn, ani do budoucna neuvažují o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Plynofikaci města Teplice má na starosti Severočeská plynárenská, a.s. Celková délka nízkotlakého plynovodu v SO ORP Teplice činí 179,48 km, středotlakého plynovodu 180,22 km, vysokotlakého plynovodu 141,88 km a velmi vysokotlakého plynovodu 123,38 km. Délky a typy plynovodů v SO ORP Teplice v roce 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 4).

- 35 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Mapa 3.1.4: Plynová síť v SO ORP Teplice

Zásobování teplem Elektrárna Ledvice kromě výroby elektrické energie zajišťuje i dodávky tepla prostřednictvím teplárenské společnosti United Energy, a.s. pro město Teplice. Celková roční dodávka tepla odběratelům je cca 1000 TJ při maximálním tepelném výkonu 150 MW. Instalovaný výkon pro dodávku tepla je 380 MW, kapacita chemické úpravy vody umožňuje dodat 270 MW do tepelných sítí. Elektrárna tedy disponuje značnou výkonovou rezervou, která umožňuje připojení dalších odběratelů (např. město Duchcov) a navýšení dodávek do stávajících lokalit. Zásobování elektrickou energií Distribuce elektrické energie v zájmovém území je realizována vedením vysokého napětí a velmi vysokého napětí, které pokrývá všechny obce v území. Jednotlivé větve tohoto typu vedení jsou zakončeny transformačními stanicemi. Převážná délka vedení elektrické energie v SO ORP Teplice je tažena nadzemně (město Teplice 80 % podzemní a 20 % nadzemní vedení).

- 36 -


Ve většině obcí v rámci SO ORP Teplice se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udává obec Kladruby. Časté výpadky elektrické energie při bouřce uvádí město Osek. Ve městě jsou nové podzemní rozvody, v části města Dlouhá Louka je nové vedení nadzemní. Délky rozvodů elektřiny v SO ORP Teplice v roce 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 3). Mapa 3.1.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Teplice

3.2

Dopravní infrastruktura

Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Teplice je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Územně analytické podklady SO ORP Teplice a Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje.

- 37 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Mapa 3.2.1: Dopravní infrastruktura v SO ORP Teplice

Silniční doprava

K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Hustota a rozložení silniční sítě v SO ORP Teplice je relativně dobrá, problém je nevyhovující technický stav silnic. Nezbytné je proto nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě.

- 38 -


Rychlostní silnice procházející SO ORP Teplice R63 7 km dlouhá rychlostní silnice R63 prochází z Bystřan přes Teplice a končí na dálnici D8, kde slouží jako přivaděč. Je tedy významnou komunikací pro další napojení území SO ORP Teplice s městem Ústí nad Labem a Německem. Komunikace byla otevřena v roce 1985, dříve na jejím místě fungovala silnice II. třídy II/253. R63 byla provizorně napojena na dvoupruhovou silnici u obce Hliňany u Řehlovic. Později na ni navázala výstavba dvou souběžných dvoupruhových mostů přes řeku Bílinu, což umožnilo spojení R63 na tehdejší dostavěný úsek dálnice D8. Silnice I. třídy procházející SO ORP Teplice a jejich křížení I/8 Praha – Zdiby (D8) – po trase D8 – Lovosice (D8, I/15, I/30) – Bystřany (I/63) – Teplice (I/13) – Dubí (I/27) – Cínovec (Německo) I/13 Karlovy Vary (I/6) – Ostrov (I/25) – Klášterec nad Ohří – Chomutov (I/7) – Most (I/15, I/27) – Bílina – Teplice (I/8) – Chlumec (I/30) – Děčín (I/62) – Česká Kamenice – Nový Bor – Svor (I/9) – Jablonné v Podještědí – Bílý Kostel nad Nisou (I/35) – Chrastava – Liberec (I/14, I/35) – Frýdlant – Habartice (Polsko) I/27 Dubí (I/8) – Litvínov – Most (I/13, I/15) – Žiželice (I/7) – Žatec – Bukov (I/6) – Kralovice – Plasy – Třemošná – Plzeň (I/20, I/26) – Přeštice – Klatovy (I/22) – Železná Ruda (Německo) Silnice II. třídy II/253: Dubí – Krupka – Chabařovice – Ústí nad Labem II/254: Lom – Duchcov – Teplice II/258: Duchcov – Hostomice – Kostomlaty pod Milešovkou – Rtyně nad Bílinou – Řehlovice – Trmice II/382: Hrob – Mikulov – Německo Intenzita silniční dopravy Pro stanovení intenzity dopravy se používá tzv. ročního průměru denních intenzit dopravy (RPDI), udávané v počtu vozidel za 24 hodin. Intenzity jsou stanoveny z výsledků průzkumů v terénu v rámci celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Intenzity dopravy na území SO ORP Teplice vystihuje následující mapa.

- 39 -


Obrázek 3.2.1: Intenzita dopravy dálniční a silniční sítě na území SO ORP Teplice Zdroj: ŘSD ČR – Sčítání dopravy 2010

Dopravní dostupnost Na následující mapě je zobrazen výsledek analýzy časové dopravní dostupnosti. Jako referenční bod, ke kterému se dostupnost vztahuje, je určeno centrum nebo střed obce určený jejím geometrickým středem. Mapa ukazuje, za jak dlouhou dobu se lze z kteréhokoliv místa v obci dostat do jejího středu. Časová dopravní dostupnost všech obcí na území SO ORP Teplice je velmi dobrá. V centrální a jižní části území jsou středy obcí dostupné většinou do tří minut, maximálně pak do šesti. O něco horší situace pak nastává v severní části území v obcích Krupka, Dubí, Moldava a Osek, kde z důvodu prořídlejší dopravní infrastruktury je dostupnost z okrajových části těchto obcí, do devíti minut, nebo až nad 9 minut.

- 40 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Mapa 3.2.2: Časová dopravní dostupnost obcí v SO ORP Teplice v roce 2012

Hromadná doprava

Pro potřeby studie bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Teplice ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady).

- 41 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka 3.2.1: Dostupnost ORP Teplice hromadnou dopravou Počet spojení 8. hod 14. hod Bořislav 2 3 Bystřany 4 5 Bžany 1 2 Dubí 8 11 Duchcov 8 9 Háj u Duchcova 5 5 Hrob 5 5 Jeníkov 3 5 Kladruby 4 5 Kostomlaty pod Milešovkou 2 2 Košťany 4 7 Krupka 9 13 Lahošť 4 5 Mikulov 1 1 Modlany 3 3 Moldava 0 1 Novosedlice 7 11 Osek 6 5 Proboštov 5 6 Rtyně nad Bílinou 4 2 Srbice 6 7 Teplice Újezdeček 2 2 Zabrušany 4 3 Žalany 2 2 Žim 2 2 Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v srpnu 2012. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta veřejná linková doprava – autobusy, vlaky a MHD. Obec

6. hod

2 3 0 5 7 5 5 4 3 1 7 4 4 1 1 1 6 5 4 2 1 1 2 2 1

Dopravní obslužnost území je velmi dobrá. Ve většině případů není problém dopravit se z kterékoliv obce do obce s rozšířenou působností Teplice. Jediné dva případy, ve kterých nebyl nalezen adekvátní spoj, nastaly u obce Moldava při vyhledávání spojení na šestou hodinu a u obce Bžany na čtrnáctou hodinu. Obce, které disponují relativně menším počtem spojů, jsou Bžany, Kostomlaty pod Milešovkou, Mikulov, Moldava, Újezdeček a Žim. Naopak v obcích Dubí, Duchcov, Krupka a Novosedlice je dopravní obslužnost nadprůměrně vysoká. V SO ORP Teplice zajišťují České Dráhy železniční dopravu, Veolia Transport Teplice s.r.o. zajišťuje městskou hromadnou dopravu v Teplicích a okolních obcích a Busline a.s. zprostředkovává veřejnou dopravu z Bystřan do Teplic. Železniční doprava

Území SO ORP Teplice je kvalitně protkáno železniční sítí. Jednotlivé železniční tratě spolu s jejich historickým vývojem jsou uvedeny dále. Taktéž pro lepší lokalizaci v prostoru byla z portálu Českých drah stažena mapa železniční sítě, která je uvedena za výpisem jednotlivých tratí.

- 42 -


Železniční tratě procházející územím SO ORP Teplice ► 097 Lovosice – Teplice v Čechách (regionální dráha) prochází Ústeckým krajem, vede z Lovosic přes Opárenské údolí, Borislav a Úpořiny až do města Teplice. Je součástí tzv. „Severočeské transverzálky“, neboli trati Teplice – Liberec. ► 130 Ústí nad Labem – Chomutov (dříve trať 13) je převážně dvoukolejná (v 8km úseku až tříkolejná) elektrifikovaná trať dlouhá 71 km. Na trati jsou provozovány osobní vlaky, spěšné vlaky a rychlíky. ► 131 Ústí nad Labem – Úpořiny – Bílina je dvoukolejná elektrifikovaná trať, která je součástí celostátní dráhy. ► 132 Děčín – Oldřichov u Duchcova přezdívaná jako „Kozí dráha“ je jednokolejná regionální trať, na níž byla v roce 2007 ukončena dotace osobního provozu a v roce 2009 zcela zastavena osobní doprava. Na trať vyjely až v roce 2010 reklamní vlaky společnosti RegioJet (úsek Děčín – Krupka). ► 134 Teplice v Čechách – Litvínov (regionální dráha) je jednokolejná celostátní trať, elektrifikovaná téměř po celém jejím průběhu (kromě úseku Louka – Litvínov). ► 135 Most – Moldava v Krušných horách (Moldavská horská dráha, někdy nazývána také jako „Krušnohorská železnice“ či „Teplický Semmering“) je jednokolejná trať, která byla dříve využívána pro přepravu uhlí, s cílem umožnit jeho export do sousedního Saska. Dnes je hraniční přechod na této trati uzavřen.

Obrázek 3.2.2: Železniční síť na území SO ORP Teplice Zdroj: Portál Českých drah

Hraniční přechody

Na území SO ORP se nachází celkem tři hraniční přechody. Přechod Cínovec – Zinnwald pro pěší a cyklisty a dva silniční hraniční přechody Cínovec – Altenberg a Moldava – Neurehefeld.

- 43 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Letecká doprava

Na území SO ORP Teplice se nenachází žádné letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Do obcí Osek, Duchcov, Háj u Duchcova a Zabrušany však zasahuje ochranné letištní pásmo z jiného SO ORP. Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádný vodní tok využitelný pro vodní dopravu. Rozvoj dopravní infrastruktury V rámci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje byly vymezeny koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. Záměry na provedení změn v území ► VPS – PK 15: Koridor silnice nadmístního významu I/30 (stav I/13) Teplice, severní obchvat. Šířka koridoru je stanovena 100 m. Silnice I/13, v rámci celkové přestavby silniční sítě v širším prostoru navrhovaná k přečíslování jako silnice I/30, je významnou přepravní osou obsluhující rozvojové území Podkrušnohoří a Teplicka s návaznostmi na silnici I/8 a dálnici D8. Záměr, který vychází ze schváleného ÚP města Teplice a dále z rozpracované technické studie, je v ZÚR ÚK respektován v koridoru PK 15 (šířka 100m). I přes již schválenou územní ochranu koridoru v trase severního obchvatu Teplic se v současné době ukazuje reálnost tohoto záměru s ohledem na zastavěnost a komplikovanost průchodnosti příměstským územím zásadně ohrožena. Jako alternativa se nabízí využít koridor „Doubravské spojky“, který by mohl být koncipován jako přeložka silnice I/30 (I/13) s návaznostmi na silnice I/8 a I/13 v širším prostoru navrhované „Kladrubské spojky“. Tato koncepce není dosud Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje ODŮVODNĚNÍ – textová část Příloha č. 3 opatření obecné povahy ZÚR ÚK 69 jednoznačně prověřená a potvrzená. Do doby rozhodnutí je sledován koridor severního obchvatu Teplic. Výsledné rozhodnutí bude v případě nové koncepce předmětem aktualizace ZÚR ÚK. ► VPS – PK 16: Koridor silnice nadmístního významu II. třídy (příp. I. třídy) Teplice, východní obchvat - Doubravská spojka. Záměr v koncepci severního obchvatu Teplic (silnice I/30 - I/13) představuje odlehčení komunikačnímu systému města Teplic s přímou návazností na silnici I/8 a I/13 mimo město Teplice. V nově nastíněné možné koncepci přestavby silnice I/30 (I/13) v prostoru Teplic by tento koridor mohl převzít funkci přeložky silnice I. třídy s vyloučením hlavního směru dopravy mimo Teplice. Z tohoto důvodu je v ZÚR ÚK, po odborném posouzení a dohodě s kompetentními orgány, vymezen koridor PK16 šířky 200 m, tak, aby případně umožňoval zpřesnit koridor pro přeložku silnice I/30 (I/13) v parametrech silnice I. třídy. Výsledné rozhodnutí je podmíněno podrobným územně technickým prověřením. ► VPS – PK 21: Koridor silnice nadmístního významu II/254 Duchcov – Lom. Koridor VPS (šířka 50 m) je určen k dílčí směrové, šířkové a výškové korekci trasy silnice II/254, v souvislosti s jejím vyšším očekávaným přepravním významem ve vztahu k budoucí rekultivaci ploch po těžbě a novým rozvojovým předpokladům. Vymezení koridoru VPS je odůvodněno potřebou zvýšení plynulosti, bezpečnosti silniční dopravy a je z uvedených důvodů ve veřejném zájmu.

- 44 -


► VPS – Z4: Koridor konvenční železniční dopravy nadmístního významu, zajištěný tratí č. 134 Oldřichov u Duchcova Litvínov, která je navrhována k optimalizaci na rychlost do 100 km/hod včetně elektrifikace úseku Louka u Litvínova – Litvínov. Šířka koridoru je stanovena 120 m. Trať v návaznosti na podkrušnohorskou páteřní železnici č. 130 umožňuje návaznost a kolejovou obsluhu prostoru Litvínovska. ► Územní rezerva PKR2: Koridor silniční dopravy nadmístního významu II/254 Lom, jižní obchvat. ZÚR ÚK sleduje územní rezervu pro možný jižní obchvat Lomu, který by byl podmínkou pro případnou výraznou přestavbu silnice II/254 (s vyloučením úrovňového křížení se stávající železnicí) s cílem přesměrování přepravních vztahů ze silnice I/27 do osy Litvínov - Duchcov - Teplice. Šířka koridoru 200 m je v ZÚR ÚK stanovena na základě odborného posouzení a podle dohody s kompetentními orgány. V ZÚR ÚK jsou dále stanoveny požadavky ÚP1 – ÚP20 pro územně plánovací činnost, které se týkají vybraných silnic nadmístního významu, z nichž na území SO ORP Teplice se nachází následující: ► ÚP 19 – Duchcov a ÚP20 – Jeníkov (silnice II/254, SZ obchvat Duchcova): Severozápadní obchvat (SZ) Duchcova je součástí silnice II/254 Litvínov – Lom – Dubí – Teplice, která je významnou přepravní a obslužnou osou. Severozápadní obchvat města umožňuje řešit problematický průjezd Duchcovem, kde silnice II. třídy současně představuje hlavní obchodně společenskou a obslužnou osu. Řešení dopravní problematiky je odůvodněno potřebou snížení dopravní zátěže v Duchcově a zároveň potřebou zvýšení plynulosti, bezpečnosti silniční dopravy. Vzhledem ke zjištění závažných územních překážek je namísto původně navrhovaného koridoru označeného PK 20, uloženo koridor SZ obchvatu Duchcova vymezit jako veřejně prospěšnou stavbu v rámci příslušné ÚPD Duchcova. Na podkladě zjištění konkrétních územních podmínek (administrativní území obce Jeníkov překračuje železniční trať a vkliňuje se do území předpokládaného vymezení koridoru vedení SZ obchvatu Duchcova) je pro usnadnění územního řešení SZ obchvatu Duchcova, výše uvedený úkol stanoven i pro obec Jeníkov. Výsledný návrh bude následně uplatněn v aktualizaci ZÚR ÚK. Záměry převzaté bez věcné změny z platných ÚP VÚC do ZÚR ÚK (dle PÚR 2008) ► VPS – a1 – dálnice D8 – v úseku hranic okresů Ústí nad Labem/Litoměřice – Řehlovice stavba mimoúrovňové křižovatky (stavba 805). Ve SO ORP Teplice zasahuje pouze na území obce Žim. ► VPS – i – železniční tratě č. 140 a č. 130 – optimalizace železniční tratě v úseku Klášterec nad Ohří – Ústí nad Labem. Ve SO ORP se nachází na území obcí Duchcov, Jeníkov, Košťany, Krupka, Lahošť, Proboštov, Teplice, Újezdeček a Zabrušany. Záměry převzaté bez věcné změny z platných ÚP VÚC do ZÚR ÚK (plochy a koridory nadmístního významu) ► VPS – e8 – silnice I/13 – úsek Kladruby – MÚK Nové Dvory, silniční spojka a přemostění a křižovatka Nové Dvory, rekonstrukce, šířka koridoru 200 m.

- 45 -


3.3

Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj

V roce 2011 žilo v Ústeckém kraji 830 371 obyvatel, což je o 1,2 % více než v roce 2001. Nejlidnatějším SO ORP je Ústí nad Labem, naopak nejméně obyvatel z celého Ústeckého kraje žije v SO ORP Podbořany. Ve většině SO ORP došlo mezi roky 2001 a 2011 k poklesu počtu obyvatel, přičemž největší absolutní pokles byl zaznamenán v SO ORP Most (- 1 389 obyvatel), Litvínov (- 596 obyvatel) a Děčín (- 554 obyvatel). Naopak k největšímu nárůstu došlo v SO ORP Ústí nad Labem, a to 3 163 (tj. 2,7 %), největší relativní přírůstek v počtu obyvatel zaznamenal SO ORP Roudnice nad Labem o 7,6 % (2 279 obyvatel). Tabulka 3.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2001 a 2011 SO ORP

Rok 2001

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%]

2011

Bílina 20 622 Děčín 79 314 Chomutov 81 020 Kadaň 43 959 Litoměřice 57 645 Litvínov 40 169 Louny 42 850 Lovosice 26 569 Most 77 027 Podbořany 15 715 Roudnice nad Labem 30 045 Rumburk 33 866 Teplice 105 476 Ústí nad Labem 117 780 Varnsdorf 20 707 Žatec 27 455 Ústecký kraj 820 219 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 – předběžné výsledky

20 78 82 44 59 39 43 27 75 15 32 33 107 120 20 27 830

898 760 183 040 469 573 605 515 638 904 324 824 975 943 544 176 371

276 -554 1 163 81 1 824 -596 755 946 -1 389 189 2 279 -42 2 499 3 163 -163 -279 10152

1,3 -0,7 1,4 0,2 3,2 -1,5 1,8 3,6 -1,8 1,2 7,6 -0,1 2,4 2,7 -0,8 -1,0 1,2

Následující graf znázorňuje vývoj počtu obyvatel v SO ORP Teplice v letech 1991 – 2011 a naznačuje tak dlouhodobý populační vývoj. V roce 2000 je patrný náhlý propad počtu obyvatel, který byl způsoben zkreslením údajů z běžné evidence obyvatel, kdy v roce 2001 došlo k redukci dat z důvodu Sčítání lidu, domů a bytů. Údaje byly zkreslené zejména z důvodu odchodů lidí do zahraničí (odlivy obyvatel do Německa). Tento pokles obyvatel je od roku 2001 vystřídán delším růstem trvajícím až do roku 2010. Tento nárůst je dán především migrací obyvatel, kdy převyšuje počet přistěhovalých nad vystěhovalými. Pokles počtu obyvatel v SO ORP Teplice od roku 2010 je dán naopak vyšším počtem vystěhovalých než přistěhovalých obyvatel, kdy se hrubá míra migračního salda dostala do záporných hodnot a také dalším SLDB v roce 2011.

- 46 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Graf 3.3.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Teplice v letech 1991 - 2011

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel

V letech 1991-1993 dochází k velkému poklesu počtu přistěhovalých obyvatel. Období od roku 1993 – 1998 lze označit jako první vlnu nárůstu obyvatelstva, hlavně díky nově přistěhovaným. Druhá vlna nárůstu následuje od roku 2001 opětovným nárůstem migrace obyvatele, trvající pouze do roku 2002. Následný pokles pokračuje až do roku 2005. Třetí vlna nárůstu počtu obyvatelstva v letech 2005 až 2007 je vystřídáná hlubokým propadem daným suburbanizací celé oblasti. V současné době dochází k pozvolné stabilizaci v kladných hodnotách.

- 47 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Graf 3.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Teplice

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

V roce 2013 žilo ve správním obvodu s rozšířenou působností obce Teplice 107 006 obyvatel, což je o 1,5 % více než v roce 2001. Nejlidnatějšími obcemi v SO ORP Teplice jsou Teplice (50 024 obyvatel), Krupka (13 269 obyvatel) a Duchcov (8 520 osob). Naopak nejméně obyvatel z celého SO ORP Teplice žije v obci Žim (158 obyvatel). Ve většině obcí došlo mezi roky 2001 a 2013 k nárůstu obyvatel, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v obcích Dubí (497 obyvatel), Proboštov (439 obyvatel) a Košťany (467 obyvatel). K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v SO ORP Teplice v obci Mikulov o 81 obyvatel (tj. o 54 %). V obci Teplice došlo naopak k největšímu absolutnímu poklesu počtu obyvatel o 1036 (tj. o -2,0 %). K největšímu relativnímu poklesu došlo v obci Osek o 3,9 % (tj. o 194 osob).

- 48 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka 3.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Teplice 2001, 2011 a 2013 Obec

Rok

2001 2011 2013 Bořislav 297 399 400 Bystřany 1 841 1 880 1 902 Bžany 705 828 843 Dubí 7 630 8 108 8 127 Duchcov 8 780 8 697 8 520 Háj u Duchcova 952 1 038 1 112 Hrob 1 989 2 032 2 016 Jeníkov 816 916 910 Kladruby 248 338 343 Kostomlaty pod Milešovkou 848 886 877 Košťany 2 627 2 902 3 094 Krupka 13 318 13 658 13 269 Lahošť 538 587 603 Mikulov 150 227 231 Modlany 720 930 996 Moldava 141 232 175 Novosedlice 2 154 2 274 2 187 Osek 5 030 4 941 4 836 Proboštov 2 240 2 616 2 679 Rtyně nad Bílinou 689 788 804 Srbice 243 299 340 Teplice 51 060 50 728 50 024 Újezdeček 779 926 929 Zabrušany 1 093 1 095 1 108 Žalany 456 495 523 Žim 132 155 158 SO ORP Teplice 105 476 107 975 107 006 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 – předběžné výsledky, ČSÚ ÚAP 2013

Rozdíl mezi lety 2001 a 2013 Absolutně 103 61 138 497 -260 160 27 94 95 29 467 -49 65 81 276 34 33 -194 439 115 97 -1036 150 15 67 26 1530

Relativně [%] 34,7 3,3 19,6 6,5 -3,0 16,8 1,4 11,5 38,3 3,4 17,8 -0,4 12,1 54,0 38,3 24,1 1,5 -3,9 19,6 16,7 39,9 -2,0 19,3 1,4 14,7 19,7 1,5

K největšímu poklesu obyvatel migrací v letech 2001 – 2010 došlo u dvou obcí na území správního obvodu (Duchcov a Krupka). Zbylé obce SO ORP Teplice obyvatelstvo migrací v uvedených letech získaly. Proces urbanizace je nejvýraznější v obcích Košťany, Dubí, Proboštov, Novosedlice, Modlany, Bystřany a Rtyně nad Bílinou.

- 49 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Mapa 3.3.1: Migrační saldo v letech 2005 – 2010

Největší nárůst hrubé míry migračního salda zaznamenaly obce Mikulov, Košťany, Srbice, Modlany, Bystřany, Kladruby, Rtyně nad Bílinou, Bžany, Bořislav a Žim. Znamená to, že lidé se více stěhují do obcí v blízkém okolí Teplic, Ústí nad Labem a Litoměřic, protože tato města nabízejí více pracovních příležitostí. V záporných hodnotách měly hrubou míru migračního salda v letech 2006 – 2010 obce Krupka a Duchcov. Data za přirozenou měnu a migraci obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje uvádí tabulka B 10 v příloze.

- 50 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Mapa 3.3.2: Hrubá míra migračního salda v letech 2005 – 2010

Věková struktura

Demografickým problémem, s nímž se potýká celá Česká republika a samozřejmě i Ústecký kraj je proces stárnutí obyvatelstva, projevující se zvyšováním počtu starých osob v populaci. Hlavními příčinami tohoto jevu jsou snižující se porodnost a stále se prodlužující délka života. Samotný jev ovlivňuje celostátní ekonomiku závislostí těchto jedinců na zdravotní a sociální péči, a také vyššími nároky na důchodové pojištění a bydlení. Věková struktura obyvatelstva hodnotí demografický vývoj a poukazuje na možné budoucí sociální hrozby a problémy. Věkové složení Ústeckého kraje se za posledních deset let změnilo, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-1,6 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (2,4 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento stav bude mít silný vliv na demografický vývoj kraje v příštích letech. Nejvyšší index stáří v roce 2011 je v SO ORP Lovosice a nejnižší index stáří v SO ORP Bílina. Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0 – 14 let) byla zaznamenána ve všech správních obvodech obcí s rozšířenou působností Ústeckého kraje, nejnižší byla tato ztráta

- 51 -


v SO ORP Roudnice nad Labem(- 0,2 %), Litvínov a Bílina (- 0,6 %) a Hodonín (- 3,2 %). Nejnižší nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Roudnici nad Labem (1,0 %), oproti tomu nejvyšší nárůst byl v SO ORP Hodonín (2,9 %) a SO ORP Bílina a Kadaň (3,2 %). (viz příloha – tabulka B8). Věkovou strukturu obyvatelstva v SO ORP Teplice lze v porovnání s celým krajem hodnotit jako průměrnou. Z hlediska konkrétních věkových struktur daného ORP Teplice vyvstává informace, že obcemi s největším úbytkem obyvatel ve věku 0-14 let v letech 2001-2011 jsou Jeníkov (-3,8 %), Krupka (-3,6 %) a Osek (-3,2 %), naopak nejvýraznější nárůst osob nejmladšího věku proběhl v obcích Mikulov (5,4 %), Žim (5,0 %) a Srbice (3,8 %). Ve věkové kategorii produktivního věku (15-64) došlo k největšímu úbytku obyvatel v Mikulově (-6,8 %) a k největšímu přírůstku v obcích Jeníkov, Zabrušany a Žim (2,8 %). V nejvyšší věkové kategorii (65 a více let) došlo k největšímu přírůstku osob v obci Kostomlaty (4,2 %) a nejnižší přírůstek zaznamenala obec Žim (-7,7 %). (viz příloha – tabulka B9 ). Prognóza Zatímco v roce 2000 byli v SO ORP Teplice nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku 25 – 29 let, v roce 2010 to byli lidé ve věku 30 – 34 let. Do roku 2030 lze předpokládat razantní snížení počtu osob ve věku 30 – 34 let, zároveň dojde ve společnosti k nárůstu počtu osob ve věku 75 – 79 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. Graf 3.3.3 : Rozložení obyvatel SO ORP Teplice dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030

10000

Počet obyvatel

9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

5 -9

0

<= 4

2000 1000

2030

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Z demografické prognózy SO ORP Teplice vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu obyvatel starších 65 let z 14,2 % v roce 2010 na 19 % obyvatel. Oproti tomu se sníží podíl obyvatel v produktivním věku ze 70,8 % v roce 2010 na 63,8 % v roce 2030. Očekává se mírné zvýšení podílu dětské složky z 15 % obyvatel na 17,3 %.

- 52 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Teplice dle věkové struktury v roce 2010, 2030 2010 Věková struktura

Absolutně

2030

Relativně (%)

Absolutně

Relativně (%)

Dětská složka (0 - 14 let)

16 314

15,0%

17 922

17,3%

Produktivní věk (15 - 64 let)

77 264

70,8%

66 223

63,8%

Senioři (65+)

15 478

14,2%

19 719

19,0%

Celkem 109 056 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

100,0%

103 864

100,0%

Dle následující věkové pyramidy, která zachycuje stav populace v SO ORP Teplice v letech 2010 a 2030, jsou patrné značné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Zatímco v produktivní složce obyvatel dojde k výraznému snížení počtu obyvatel, v poproduktivní služce je patrný její nárůst. Tento trend pouze potvrzuje celospolečenský jev, kterým je dlouhodobé stárnutí populace. Rovněž se potvrzuje vyšší počet doživších žen než mužů. V dětské složce dojde do roku 2030 k nárůstu počtu dětí ve věku 10 – 14 let, ale zároveň k poklesu dětí ve věku do 4 let a nově narozených. 90 a více 80 - 84 70 - 74 60 - 64 50 - 54 40 - 44 30 - 34 20 - 24 10 - 14 0-4 6 000

4 000 muži 2010

2 000

0

ženy 2010

muži 2030

2 000

4 000

6 000

ženy 2030

Obrázek 3.3.1: Věková pyramida SO ORP Teplice pro roky 2010 a 2030 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Vzdělanostní struktura obyvatel Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP Ústí nad Labem, dále je SO ORP Teplice, Chomutov, Most a nejmenší nárůst je v SO ORP Podbořany. V SO ORP Teplice je zároveň patrný nejvyšší nárůst obyvatel bez vzdělání, počet lidí bez vzdělání vzrostl i v SO ORP Chomutov, Litvínov, Ústí nad Labem, Louny a Roudnice nad Labem v SO ORP Děčín naopak počet poklesl - viz příloha (tabulka B12 ). V obci Teplice se výrazně snížil počet obyvatel se základním vzděláním včetně neukončeného - 53 -


(- 4,4%) a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou (4,0 %) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,4 %) – viz příloha (tabulka B13 ). Jednoznačně nejvyšší absolutní nárůst počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí zaznamenala obec Teplice (nárůst o 1 189 osob). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Kladruby (7,7 %), kdy v roce 2001 tato obce měla pouze 0,5 % vysokoškolsky vzdělaných občanů. Tabulka 3.3.4: Vývoj obyvatel s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Teplice

Obec

Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim SO ORP Teplice Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel vzdělaných lidí starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 14 43 15 234 223 14 54 11 1 23 54 405 12 9 13 5 77 151 106 7 12 3 258 9 14 11 3 4 778

41 85 56 397 364 35 91 63 23 37 116 678 28 22 45 14 126 246 257 25 19 4 447 27 34 25 6 7 307

27 42 41 163 141 21 37 52 22 14 62 273 16 13 32 9 49 95 151 18 7 1 189 18 20 14 3 2 529

5,4 2,7 2,5 3,6 3,1 1,8 3,2 1,6 0,5 3,3 2,5 3,8 2,6 6,8 2,2 4,1 4,3 3,7 5,6 1,2 5,5 7,5 1,4 1,5 2,8 2,7 5,4

11,9 5,2 8,1 5,8 5,0 4,0 5,3 7,9 8,1 5,0 4,8 5,9 5,7 11,6 5,8 7,2 6,6 5,8 11,5 3,8 7,4 10,2 3,6 3,6 5,9 4,8 8,0

6,5 2,5 5,6 2,2 1,9 2,2 2,1 6,3 7,7 1,7 2,3 2,1 3,1 4,9 3,6 3,1 2,3 2,2 5,9 2,6 1,9 2,7 2,2 2,1 3,1 2,1 2,5

Školství V SO ORP Teplice se nachází 46 mateřských škol a 35 základních škol, z toho se v jednom případě jedná pouze o nižší stupeň Základní školy a ve 4 případech o Základní umělecké školy v obcích Dubí, Duchcov, Krupka a Teplice. Ve správním obvodu ORP se nachází 27 středních škol a jedna konzervatoř (nachází se v obci Teplice). Přehled školských zařízení v jednotlivých obcích SO ORP Teplice je uveden v příloze – tabulka B14.

- 54 -


Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Teplice z hlediska počtu zdravotnických služeb zastává významné postavení město Teplice, kde je situována většina zdravotnických zařízení, větší počet zdravotnických zařízení je také v obci Bystřany. V Teplicích se kromě ordinací praktických lékařů, specialistů, zařízení lékařské péče a ostatních samostatných zařízení nachází jedno detašovaná pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci. Obdobná situace je také v oblasti sociálních zařízení, kdy je převážná částí těchto zařízení situována na území obce Teplice (21 zařízení sociální péče a služeb). Dalšími obcemi s fungujícími zařízeními sociální péče, jsou například Bystřany, Dubí, Duchcov, Krupka a Osek. V celkem třinácti obcích (Bořislav, Bžany, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty, Lahošť, Mikulov, Modlany, Moldava, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Újezdeček, Žim) se nenachází žádná zdravotnická zařízení ani zařízení sociální péče. Seznam všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče jednotlivých obcí SO ORP Teplice je uveden v příloze – tabulka B15. Veřejný a kulturní život obcí Ve většině obcí SO ORP Teplice je kulturní život těchto obcí organizován z velké části školami, kulturními domy, domy dětí a mládeže či různými spolky. Tyto akce drobných obcí jsou realizovány na standardní místní úrovni, nejčastěji se jedná o nejrůznější poutě, vítání jara, pálení čarodějnic či Mikulášské besídky. Nejvýznamnějším centrem kultury dané oblasti je město Teplice, které nabízí celou řadu kulturních akcí napříč hudebním či scénickým spektrem. Město Teplice zřizuje Regionální knihovnu (například obce Rtyně nad Bílinou, Háj u Duchcova a další obce zřizují obecní knihovny) a městskou sportovní halu. Ve městě Teplice a v některých okolních obcích (Duchcov, Krupka) je kino, ve městě se rovněž nachází Krušnohorské divadlo. Poutavou podívanou nabízí Botanická zahrada Teplice či Hvězdárna a planetárium Teplice. Mezi významné kulturní památky patří Zámek Teplice, nyní je zámek sídlem Regionálního muzea v Teplicích, který obsahuje několik expozic, často také poskytuje své prostory nejrůznějším výstavám. Hlavní historickou dominantou celého SO ORP Teplice je Zámek Duchcov nacházející se v obci Duchcov, raritou tohoto barokního zámku je místnost, v níž žil a zemřel slavný světoběžník G. G. Casanova. 3.4

Bydlení

Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení

- 55 -


Domovní a bytový fond Domovní fond V Ústeckém kraji byl v letech 2001 – 2011 patrný nárůst bytových a rodinných domů. Celkově dochází v Ústeckém kraji k vyššímu nárůstu počtu rodinných domů. Největší nárůst rodinných domů vykazují SO ORP Ústí nad Labem, SO ORP Teplice a SO ORP Chomutov. K nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Bílina a SO ORP Podbořany. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Teplice je situace podobná jako v celém kraji, kdy převažuje výstavba rodinných domů. Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Teplice vzrostla v desetiletém období o 8,9 %. V absolutních hodnotách je nárůst rodinných domů nejvýraznější v obcích Krupce (316), Dubí (164) a Proboštov (154), zatímco k poklesu nedošlo v žádné obci. V absolutních hodnotách dochází k početnímu nárůstu jak bytových, tak rodinných domů v obcích Teplice, Krupka a Proboštov. Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k bytovému a domovnímu fondu jsou uvedeny v příloze (tabulka B 16, tabulka B 17). Stáří domovního fondu V SO ORP Teplice bylo v roce 2011 evidováno celkem 13 760 domů. Největšího nárůstu výstavby domů v letech 2001-2011 bylo dosaženo u obce Srbice, naopak k nejnižšímu nárůstu výstavby domů došlo v obcích Lahošť (4,5 %). V obci Hrob je největší objem (46,3 %) bytového fondu, který byl vystavěn před rokem 1919. Tabulka vztahující se ke stáří domovního fondu jednotlivých obcí správního obvodu Teplice je uvedena v příloze (tabulka B 21). Bytový fond Bytový fond v Ústeckém kraji dosáhl v letech 2001 – 2011 celkového poklesu o - 4,2 % (přírůstek – 13 530 bytových jednotek). Největší nárůst je v SO ORP Roudnice nad Labem 233 bytových jednotek (2,0 %), dále pak v SO ORP Lovosice 63 bytů (0,6 %), V ostatních SO ORP Ústeckého kraje došlo k poklesu počtu bytů. Největší úbytek bytových jednotek lze pozorovat v SO ORP Ústí nad Labem (- 5,3 %, - 2 530 bytů). Ve sledovaném období 2001 – 2011 ubylo ve správním území ORP Teplice 2 252 bytů, což činí 5,2 %. Největší nárůst počtu obydlených bytů je zaznamenán v obci Proboštov 67 bytů, tj. 7,7 %. Obcí s druhým nejvyšším nárůstem počtu bytů jsou Modlany, kde přibylo 43 bytů, tj. 15,7 %. Třetí v pořadí je obec Bžany s nárůstem počtu bytů o 26 bytových jednotek, tj. 9,6 %. Relativní nárůst bytů je nejvyšší v obci Modlany, kde dosáhl 15,7 %. Největší úbytek bytů v absolutních hodnotách je v obci Teplice, ale velký počet bytových jednotek v obci způsobil, že v relativním vyjádření se jedná pouze o 6,9 %. Procentuálně nejvyšší úbytek bytů můžeme pozorovat v obci Moldava 23 % (14 bytů). Tabulka 3.4.1: Obydlené byty v obcích SO ORP Teplice Obec

Rok Obydlené byty 2001

Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby

116 634 271 2 907 3 606 342 807 324 105

- 56 -

Obydlené byty 2011 120 633 297 2 713 3 333 362 766 347 108

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] 4 -1 26 -194 -273 20 -41 23 3

3,4 -0,2 9,6 -6,7 -7,6 5,8 -5,1 7,1 2,9

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Rok

Obec

Obydlené byty 2001 Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim SO ORP Teplice Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Obydlené byty 2011

318 1 153 4 977 200 63 274 59 845 2 088 866 269 106 22 111 341 412 175 51 43 420

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%]

299 1 157 4 661 208 69 317 45 827 1 989 933 295 115 20 575 370 385 187 57 41 168

-19 4 -316 8 6 43 -14 -18 -99 67 26 9 -1 536 29 -27 12 6 -2252

-6,0 0,3 -6,3 4,0 9,5 15,7 -23,7 -2,1 -4,7 7,7 9,7 8,5 -6,9 8,5 -6,6 6,9 11,8 -5,2

Vlastnictví bytového fondu V Ústeckém kraji byl v letech 2001 – 2011 zjištěn nárůst bytů v osobním vlastnictví, a to o 48 631 bytů. Na této hodnotě se nejvíce podílí ORP Ústí nad Labem, s nárůstem počtu bytů v osobním vlastnictví o 2 774 bytů. Nájemních bytů ubylo o 59 207 a družstevních bytů ubylo o 1 615. Počet bytů ve vlastním domě se naproti tomu zvýšil o 6 721 bytů. Tabulka s jednotlivými údaji vztahujícími se k vlastnictví bytů v Ústeckém kraji je uvedena v příloze (tabulka B 19). V SO ORP Teplice došlo mezi lety 2001 a 2011 stejně jako v celém kraji k největšímu nárůstu v počtu bytů v osobním vlastnictví, na čemž má nejvyšší podíl obec Krupka s nárůstem o 683 bytů, dále pak obec Duchcov s nárůstem o 605 bytů a obec Teplice, ve které přibylo 512 bytů. Celkově přibylo v SO ORP Teplice mezi roky 2001 a 2011 2 187 bytů v osobním vlastnictví. Naopak úbytek je znatelný v počtu nájemních bytů (úbytek o 6 562 bytů), zejména v obci Teplice (úbytek o 4 075). Tabulka 3.4.2: Vlastnictví bytů v obcích SO ORP Teplice

Obec

Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov

Vlastník bytů Byt ve vlastním V osobním Nájemní Družstevní domě vlastnictví Rozdíl Rozdíl Rozdíl Rozdíl 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 [%] [%] [%] [%] 86 88 2,3 0 3 13 11 -15,4 0 0 368 396 7,6 12 28 133,3 124 96 -22,6 55 48 -12,7 208 240 15,4 0 3 24 19 -20,8 0 0 1 141 1 254 9,9 48 255 431,3 1 047 627 -40,1 369 333 -9,8 4 746 784 5,1 15 620 033,3 2 493 1 560 -37,4 199 212 6,5 187 381

215 418

15,0 9,7

0 6

11 16

166,7

114 247

95 204

-16,7 -17,4

5 68

1 58

-80,0 -14,7

202

232

14,9

1

5

400,0

80

74

-7,5

0

0

-

- 57 -


Obec

Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany

Byt ve vlastním domě Rozdíl 2001 2011 [%]

Vlastník bytů V osobním Nájemní vlastnictví Rozdíl Rozdíl 2001 2011 2001 2011 [%] [%]

Družstevní 2001

2011

Rozdíl [%]

60

65

8,3

3

5

66,7

19

20

5,3

12

9

-25,0

207

218

5,3

0

17

-

74

40

-45,9

6

5

-16,7

435

456

4,8

2

17

750,0

647

595

-8,0

0

16

-

Krupka

1 385

1 479

6,8

53

736

1 288,7

1 314

572

-56,5

1 789

1 623

-9,3

Lahošť

114

121

6,1

0

7

-

47

47

0,0

18

17

-5,6

Mikulov

44

50

13,6

0

0

-

8

8

0,0

0

0

-

Modlany

189

230

21,7

13

14

7,7

17

22

29,4

0

4

-

Moldava

19

19

0,0

0

1

-

34

24

-29,4

0

0

-

Novosedlice

376

422

12,2

8

23

187,5

358

292

-18,4

11

0

-100,0

Osek

513

524

2,1

14

54

285,7

551

407

-26,1

299

864

189,0

Proboštov Rtyně nad Bílinou

526

611

16,2

3

12

300,0

206

187

-9,2

20

21

5,0

175

193

10,3

0

3

-

54

69

27,8

0

0

-

59

68

15,3

0

3

-

17

14

-17,6

12

11

-8,3

2 377

2 635

10,9

1 237

1 749

41,4

8 259

4 184

-49,3

8 310 11271

35,6

Srbice Teplice Újezdeček

91

84

-7,7

0

5

-

234

257

9,8

0

3

-

Zabrušany

266

274

3,0

0

7

-

63

42

-33,3

13

22

69,2

Žalany

129

141

9,3

0

2

-

27

30

11,1

0

0

-

36

29

-19,4

0

6

-

3

16

433,3

5

0

-100,0

10320 11246

9,0

1415

3602

154,6 16074

9512

-40,8 11191 14518

29,7

Žim SO ORP Teplice

Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011

V rámci kraje je zaznamenán úbytek domů ve vlastnictví státu a obcí (úbytek o 4 436 domů). Také ubývá vlastnictví domů bytovými družstvy (úbytek o 333 bytů), kde se svým vývojem výrazně vymykají pouze ORP Most s nárůstem počtu vlastníků o 290 domů, Teplice (260 domů) a Litvínov (55 domů). Přírůstek mezi vlastníky domů na úrovni kraje je zaznamenán u fyzických osob, a to o 9 160 domů. Tabulka s jednotlivými údaji vztahujícími se k vlastnictví domů v Ústeckém kraji je uvedena v příloze (tabulka B 20). V SO ORP Teplice došlo mezi lety 2001 a 2011 k největšímu poklesu v počtu domů ve vlastnictví státu či obce, a to o 40,9 %. Naopak přibylo vlastníků domů z řad fyzických osob, celkově o 10,7 %, tj. 1 072 domů. Největší procentuální nárůst ve vlastnictví domů fyzickými osobami zaznamenaly obce Kladruby (o 38,3 % domů) a Srbice (o 36,5% domů). Tabulka 3.4.3: Vlastnictví domů v obcích SO ORP Teplice Vlastník domu Obec

Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov

Fyzická osoba 2001

2011

92 338 219 1 101 740 173 365 189

101 382 250 1 200 806 201 392 223

Obec, stát 2001 4 17 8 137 211 21 49 11

2011 5 10 7 39 135 15 30 9

- 58 -

Kombinace vlastníků 2001 0 0 0 0 0 0 0 0

2011 1 4 1 40 17 2 7 3

Bytové Družstvo 2001 0 6 0 28 12 1 7 0

2011 0 4 0 17 8 0 7 0

Spoluvlastnictv í vlastníků bytů (jednotek) 2001 2011 0 0 0 0 0 0 0 0

0 6 0 45 67 4 0 0

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Vlastník domu Obec

Fyzická osoba 2001

2011

Kombinace vlastníků

Obec, stát 2001

Kladruby 60 83 Kostomlaty pod Milešovkou 210 220 Košťany 421 460 Krupka 1 334 1 487 Lahošť 115 120 Mikulov 43 49 Modlany 177 224 Moldava 21 26 Novosedlice 349 401 Osek 453 480 Proboštov 511 609 Rtyně nad Bílinou 181 212 Srbice 52 71 Teplice 2 368 2 560 Újezdeček 90 93 Zabrušany 264 281 Žalany 131 137 Žim 33 34 SO ORP Teplice 10 030 11 102 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 * v roce 2001 daná kategorie neexistovala

2011

2001

Bytové Družstvo

2011

2001

2011

Spoluvlastnictv í vlastníků bytů (jednotek) 2001 2011

3

1

0

0

2

2

0

0

17 91 93 12 4 6 7 56 27 16 15 3 129 21 12 11 1 982

11 74 39 10 3 1 5 39 19 15 9 3 61 18 10 11 1 580

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3 4 29 2 0 1 0 4 6 9 1 1 174 0 2 1 0 312

1 0 116 2 0 0 0 2 29 4 0 2 528 0 2 0 1 743

1 0 134 3 0 0 0 0 50 4 0 2 768 0 2 0 1 1 003

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

4 4 54 0 0 0 0 7 6 2 0 0 233 0 0 1 0 433

Připojení k internetu Z hlediska vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu se situace v celém SO ORP Teplice pohybuje okolo 55,8 % obydlených bytů vybavených počítači a 52,3 % bytů vybavených počítači s připojením k internetu z celkového počtu 41 168. Největší podíl obydlených bytů napojených na internet mají obce Mikulov, Modlany, Bystřany a Bořislav (více než 56 % bytů s připojením k internetu) a nejmenší podíl je v obci Újezdeček (40,3 %). Tabulka 3.4.4: Vybavenost obcí v SO ORP Teplice počítači a připojením k internetu Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov

Obydlené byty celkem 120 633 297 2713 3333 362 766 347 108 299 1157 4661 208 69

Z toho vybavené počítačem 58,3 62,1 57,9 54,8 49,8 57,2 55,7 56,2 63,0 54,2 51,4 57,3 50,5 68,1

- 59 -

vybavené počítačem s internetem 56,7 57,8 55,6 51,1 46,8 55,2 52,1 53,3 55,6 52,2 47,8 53,9 48,6 59,4

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Obec Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim SO ORP Teplice Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

3.5

Obydlené byty celkem 317 45 827 1989 933 295 115 20575 370 385 187 57 41 168

Z toho vybavené počítačem 61,5 55,6 54,9 54,3 60,2 56,9 60,9 56,6 44,9 58,4 58,8 52,6 55,8

vybavené počítačem s internetem 59,0 44,4 51,5 50,9 57,0 52,5 56,5 52,9 40,3 54,5 57,2 47,4 52,3

Rekreace

Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socioekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představují rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010)

- 60 -


SO ORP Teplice Předností Ústeckého kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho přírodních krás. SO ORP Teplice má také dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Samotné město Teplice nabízí nepřeberné množství lázeňských služeb, ovšem také kulturního a turistického vyžití, například Morový sloup či novorománský kostel sv. Bartoloměje a děkanský kostel sv. Jana Křtitele. Velice příjemnou rekreační zónu nabízí také zámecké zahrady přilehlé teplickému zámku. Neméně turisticky významným objektem je také zřícenina hradu Doubravka. V okolních obcích je možné nalézt další velice atraktivní historické památky například kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. ducha a sv. Anny v Krupce či zřícenina hradu Paradeis na kopci Chotyně v Rtyni nad Bílinou. Další zajímavou technickou památkou je sklářská huť v obci Moldava. Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Ústeckého kraje koncentrovány především v SO ORP Teplice, který je jednou z nejnavštěvovanější destinací kraje, je to převážně díky tomu, že je hlavním centrem s dobrou dopravní dostupností a relativní blízkostí ke všem okolním kulturním i přírodním dominantám. V SO ORP Teplice se nachází 46 rekreačních zařízení s 2 596 lůžky, území je tak třetím nejnavštěvovanějším SO ORP kraje. Ubytovací kapacity jednotlivých SO ORP, včetně počtu návštěvníků, jsou uvedeny v příloze (tabulka B23 , tabulka B24). Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obci Moldava (28 objektů), Žalany (20 objektů) a Bžany (15 objektů). Největší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu má obec Moldava (40,6 %). Tabulka 3.5.1: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Teplice Obec

Domy celkem

Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice

128 451 316 1 500 1 169 247 479 259 90 282 609 1 936 143 68 263 69 484 632 698 261 87 4 392

- 61 -

Slouží k rekreaci 1 4 15 6 1 6 10 1 1 2 5 10 0 6 0 28 0 7 2 9 0 4

Podíl [%] 0,8 0,9 4,7 0,4 0,1 2,4 2,1 0,4 1,1 0,7 0,8 0,5 0,0 8,8 0,0 40,6 0,0 1,1 0,3 3,4 0,0 0,1


Domy celkem

Újezdeček Zabrušany Žalany Žim SO ORP Teplice Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011

137 328 186 58 15 272

Slouží k rekreaci 0 3 20 7 148

Podíl [%] 0,0 0,9 10,8 12,1 1,0

Návštěvnost Nejvyšší návštěvnosti v rámci kraje bylo dosaženo v SO ORP Teplice, SO ORP Děčín a SO ORP Litoměřice, naopak nejnižší návštěvnost byla zaznamenána v SO ORP Podbořany. SO ORP Teplice dosahuje podprůměrné hodnoty návštěvnosti ve srovnání s krajským průměrem, viz tabulka B 24 v příloze. Turistické trasy, cyklostezky, hipostezky Na celém území SO ORP Teplice je možné provozovat zejména letní turistiku a cykloturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek. Následující mapa ilustruje rozsáhlost tohoto jevu v území.

Obrázek 3.5.1: Sítě turistických tras a cyklostezek na území SO ORP Teplice pro rok 2012

- 62 -


Turistické trasy Územím SO ORP Teplice prochází několik turistických tras, všechny jsou jasně značené a délky okruhů je možné kombinovat fyzických možností turistů a voleného cíle. Terén je rozmanitý, v okolí obcí je nenáročný a orientovaný spíše na silniční komunikace, některé trasy vybíhají do zalesněných území a jsou náročnější. Příklady některých tras: Okruh Prosetice (Teplice): Hadí lázně, Písečný vrch, Doubravka, Panorama – zelená Okruh Teplice: Teplice – Lbín – Bžany – Bukovice – Černčice – Pod Březinkou - (průsečík s modrou z Lovosic do Lukova mezi posledními dvěma body) – Lukov – Štěpánov – Leská – Třebívlice (červená) - Dubí – Mikulov (modrá) - Hrob – Turistická chata Bourňák (červená) Cyklostezky Cyklostezky jsou také zde členěny dle obtížnosti. Příkladem zajímavé lehké cyklostezky je Cyklostezka č. 3 071 (Trmice – Teplice), dlouhá 23,5 km, tato trasa vede po komunikacích silniční dopravy, je tedy vhodná i pro začínající cyklisty. Střední cyklostezka vede například z obce Fojtovice do Moldava, dlouhá je 26 km a kromě silniční sítě prochází také pásovou zelení. Vhodnější je spíše pro specializovanější kola.

- 63 -


4 Ekonomický pilíř Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Teplice a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. 4.1

Regionální ekonomika

O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání. Nejvýznamnější zaměstnavatelé V SO ORP Teplice se k 1. 1. 2011 nacházelo 16 ekonomických subjektů s 200 a více zaměstnanci. Více než polovina z nich sídlí přímo v obci Teplice. Největším zaměstnavatelem (více než 2000 zaměstnanců) je firma Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. se sídlem v Teplicích. V rámci SO ORP Teplice je velké zastoupení společností s 250 – 499 zaměstnanci, a to s dostatečně diversifikovanou strukturou činností, jak potvrzuje následující tabulka. Tabulka 4.1.1: Přehled všech ekonomických subjektů s 200 a více zaměstnanci sídlících v SO ORP Teplice Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

Teplice

Shromažďování, úprava a rozvod vody

2000 - 2499

AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group

Teplice

Výroba plochého skla

1000 - 1499

Ideal Standard s.r.o

Teplice

Výroba keramických sanitárních výrobků

500 - 999

Správa a údržba silnic Ústeckého kraje, příspěvková organizace

Dubí

Činnosti související s pozemní dopravou

500 - 999

AGC Processing Teplice a.s., člen AGC Group

Teplice

Tvarování a zpracování plochého skla

250 - 499

Auto-Kabel Krupka, s.r.o.

Krupka

Český porcelán, akciová společnost

Dubí

Lázně Teplice v Čechách a.s.

Teplice

Ústavní zdravotní péče

250 - 499

O-I Manufacturing Czech Republic, a.s.

Dubí

Výroba dutého skla

250 - 499

STATUTÁRNÍ MĚSTO TEPLICE

Teplice

Všeobecné činnosti veřejné správy

250 - 499

Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla Výroba keramických a porcelánových výrobků převážně pro domácnost a ozdobných předmětů

- 64 -

250 - 499

250 - 499

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

Střední odborné vzdělávání na učilištích Městská a příměstská pozemní osobní doprava Výroba a zpracování ostatního skla vč. technického

250 - 499

Teplice

Výstavba silnic a dálnic

250 - 499

Teplice

Činnosti soukromých bezpečnostních agentur

200 - 249

Střední odborné vzdělávání na učilištích

200 - 249

Střední škola stavební, Teplice, příspěvková organizace

Teplice

Veolia Transport Teplice s.r.o.

Teplice

VITRABLOK, s.r.o.

Duchcov

Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným LOTER SECURITY ELECTRONIC s.r.o.

Střední škola obchodu a služeb, Teplice Teplice, příspěvková organizace Zdroj dat: Ústav územního rozvoje dle dat ČSÚ, RES Data aktuální k 1. 1. 2011

250 - 499

250 - 499

Obsazená pracovní místa

Počet obsazených pracovních míst zcela zásadně ovlivňuje pozici správní oblasti v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. V letech 2007 – 2010 došlo v SO ORP k poklesu o 965 pracovních míst. Tato tendence má základ zejména v probíhající ekonomické recesi. Největší absolutní pokles zaznamenalo samotné město Teplice, kde došlo ke snížení počtu pracovních míst o 793. Naopak k nárůstu došlo v obci Krupka, kde přibylo 544 nových pracovních míst. Zajímavý je nárůst počtu obsazených pracovních míst v obci Žalany, kde došlo k navýšení od roku 2007 do roku 2010 o 92,3 %. Tabulka 4.1.2: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Teplice Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany

Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%]

2007

2010

44 576 89 2 331 2 038 372 240 149 71 91 709 2 611 32 36 174 44 451 609 894 473 88 23 201 522 204

51 502 100 2 296 1 898 336 216 195 38 84 687 3 155 25 29 279 64 351 639 700 292 89 22 408 354 236

- 65 -

7 -74 11 -35 -140 -36 -24 46 -33 -7 -22 544 -7 -7 105 20 -100 30 -194 -181 1 -793 -168 32

15,9 -12,8 12,4 -1,5 -6,9 -9,7 -10,0 30,9 -46,5 -7,7 -3,1 20,8 -21,9 -19,4 60,3 45,5 -22,2 4,9 -21,7 -38,3 1,1 -3,4 -32,2 15,7


2007

2010


Žalany 65 125 60 92,3 Žim 9 9 0 0,0 SO ORP Teplice 36 123 35 158 -965 -2,7 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Tato míra může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze pokládat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V rámci Ústeckého kraje došlo v letech 2004 – 2011 k nárůstu podnikatelské aktivity na více než 166 podnikatelsky aktivních subjektů na 1 000 obyvatel. V roce 2011 zaznamenala nejvyšší míru podnikatelské aktivity SO ORP Roudnice (198,2 ‰). SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Bílina, Kadaň a Varnsdorf, kde na 1000 obyvatel nepřipadlo více než 148 aktivních podnikatelů. Přehled vývoje míry podnikatelské aktivity mezi roky 2004 – 2011 ve všech SO ORP Ústeckého kraje je uveden v příloze C 1. V SO ORP Teplice byl zaznamenán nejvyšší růst míry podnikatelské aktivity v obci Moldava, kde v roce 2004 na 1000 obyvatel připadalo pouze 213 podnikatelsky aktivních subjektů a v roce 2007 pouhých 171, zatímco v roce 2011 byla míra podnikatelské aktivity více než 232 ‰ a v roce 2013 již 531,4 ‰, což je rovněž v rámci SO ORP Teplice maximum v daném roce. Vedle obce Moldava patří k obcím s nejvyšší mírou ekonomické aktivity i Bořislav a Mikulov (302,5, resp. 316 ‰). Ze sledování vývoje míry podnikatelské aktivity pro celou SO ORP Teplice vyplývá, že v letech 2004 – 2011 nedošlo k nijak intenzivnímu nárůstu podnikání. V následujících letech se růst podnikání nepřepokládá ani do budoucna. Tabulka 4.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Teplice [‰] Obec

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2004

2007

2011

2013

Bořislav Bystřany

206,5

214,3

208

302,5

155,3

167

157,4

208,7

Bžany Dubí

175,3

174

171,5

187,4

164,1

164,1

159,8

209,2

Duchcov

126,2

128,6

128,6

164,8

Háj u Duchcova

135,8

131,8

140,7

165,5

Hrob

151 142,1

156,1 145,1

149,6 149,6

169,6 214,3

163,8 144,2

143,8 157

147,9 140

215,7 165,3

Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany

133

143,2

146,1

166,8

Krupka

145,2

146,5

150,7

185,6

Lahošť

141

158,4

149,9

164,2

Mikulov

274,5 198,8

264,6 213,1

202,6 214

316,0 246,0

Modlany

- 66 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Míra podnikatelské aktivity [‰]

Obec

2004

2007

2011

2013

Moldava Novosedlice

212,9

170,6

232,8

531,4

177,2

181,6

180,3

229,1

Osek

119,2

128,1

129,3

156,9

Proboštov

185,9

187,1

204,9

243,7

Rtyně nad Bílinou

169,9 104,9

189,1 118,7

166,2 170,6

205,2 232,4

174,5 109,4

175,7 109,5

171,6 126,3

233,3 163,6

113,1

121,5

145,2

171,5

265,5

262,9

214,1

267,7

Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim

211,8 218,3 154,8 208,9 SO ORP Teplice 160,4 162,9 161,6 210,8 Zdroj dat: ČSÚ, Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota.

4.2

Daňová výtěžnost

Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Ústeckého kraje v letech 2010 – 2011 mírně vzrostla, a to na hodnotu 10 500 Kč na obyvatele v roce 2011. K nárůstu daňové výtěžnosti došlo konkrétně v SO ORP Teplice, Kadaň, Litvínov, Chomutov a Rumburk. V roce 2011 byla nejvyšší daňová výtěžnost na osobu v SO ORP Kadaň, a to 11 900 Kč. V hodnotách nadprůměrných se pohybují rovněž SO ORP Chomutov, Ústí nad Labem, Most, Podbořany a Teplice. Nejnižší daňová výtěžnost na osobu byla v roce 2011 zaznamenána v SO ORP Rumburk (9 100 KČ), kde byl současně ve sledovaném období zaznamenán nárůst. Správní oblastí s nejvyšším poklesem daňové výtěžnosti je SO ORP Lovosice, kde došlo k posunu z 10 400 Kč na obyvatele v roce 2010 na 9 800 Kč v roce 2011. Tabulka 4.2.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Ústeckého kraje (v tis. Kč) SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2010

2011

214 994,8 802 280,5 904 146,3 497 643,7 598 564,9 402 628,3 408 620,7 282 587,4 826 342,0

211 711,0 794 503,2 943 441,2 524 002,4 588 648,5 414 921,6 404 407,4 270 829,6 826 845,5

- 67 -

Rozdíl -3 283,7 -7 777,3 39 294,9 26 358,7 -9 916,3 12 293,3 -4 213,3 -11 757,8 503,5

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl 10,3 10,0 11,0 11,2 10,2 9,9 9,3 10,4 10,8

10,1 10,1 11,5 11,9 9,9 10,5 9,3 9,8 10,9

-0,2 0,1 0,5 0,7 -0,3 0,6 -0,1 -0,6 0,1

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU SO ORP


2011

Rozdíl

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl

Podbořany 172 062,3 171 849,5 -212,8 10,7 10,8 0,1 Roudnice nad Labem 301 509,9 297 922,2 -3 587,7 9,4 9,2 -0,1 Rumburk 304 508,7 309 022,2 4 513,4 8,8 9,1 0,3 Teplice 1 083 270,0 1 157 253,4 73 983,5 9,9 10,7 0,8 Ústí nad Labem 1 349 351,7 1 362 493,5 13 141,8 11,1 11,3 0,2 Varnsdorf 191 663,7 193 292,8 1 629,1 9,3 9,4 0,1 Žatec 277 714,9 273 700,1 -4 014,8 10,2 10,1 -0,1 Ústecký kraj 8 617 889,6 8 744 844,0 126 954,4 10,3 10,5 0,2 Zdroj dat: MF ČR, Bilance příjmů. Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

SO ORP Teplice je v rámci Ústeckého kraje správní oblast s největším meziročním nárůstem daňové výtěžnosti (z 9 900 Kč v roce 2010 na 10 700 Kč v roce 2011). Tato správní oblast spolu s SO ORP Ústí nad Labem jsou jediné dvě, které mají celkovou daňovou výtěžnost vyšší než 1 000 000 000 Kč. Ve většině obcí spadajících do SO ORP Teplice nedošlo mezi léty 2010 a 2011 ke změně daňové výtěžnosti na obyvatele vyšší než 1 000 Kč. K vyššímu nárůstu došlo pouze v obcích Bořislav, Moldava, Teplice a Háj u Duchcova. V obci Bořislav se daňová výtěžnost zvýšila z 9 100 Kč v roce 2010 na 19 500 Kč v roce 2011, což je také nejvyšší míra nárůstu. Nejvýraznější pokles daňové výtěžnosti na obyvatele byl zaznamenán v obci Mikulov, Modlany, Srbice a Kladruby. Teplice jsou obec s nejvyšší celkovou daňovou výtěžnosti (644 802 500 Kč v roce 2011), což má souvislost s tím, že Teplice jsou sídlem velkých firem v rámci své správní oblasti. Obec Srbice má zatím v rámci SO ORP Teplice jednoznačně nejvyšší daňovou výtěžnost na osobu (52 500 Kč v roce 2011), a to i když zaznamenala meziroční pokles. Tabulka 4.2.2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Teplice (v tis. Kč) Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou


2011

Rozdíl

3 362,3 13 510,6 7 215,9 70 643,5 77 075,6 7 628,0 14 875,1 7 286,7 3 086,5 6 867,0 21 929,0 116 976,7 4 109,4 2 136,5 28 691,1 3 596,6 16 393,4 40 094,5 21 984,9 6 427,8

7 779,7 14 043,0 6 600,8 67 689,2 78 980,1 8 885,2 14 669,0 7 447,6 2 720,5 6 796,9 22 429,1 115 583,1 4 327,2 2 023,2 27 645,1 4 000,7 15 593,8 38 848,8 21 304,6 7 052,2

4 417,4 532,4 -615,1 -2 954,3 1 904,5 1 257,2 -206,2 161,0 -366,0 -70,1 500,1 -1 393,6 217,8 -113,3 -1 046,0 404,1 -799,6 -1 245,7 -680,4 624,4

- 68 -

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl 9,1 7,2 8,8 8,7 8,6 7,3 7,2 7,7 9,3 7,6 7,6 8,3 7,0 11,7 31,3 13,2 7,1 8,0 8,4 8,0

19,5 7,5 8,0 8,3 9,1 8,6 7,2 8,1 8,0 7,7 7,7 8,5 7,4 8,9 29,7 17,2 6,9 7,9 8,1 8,9

10,4 0,2 -0,8 -0,4 0,4 1,3 0,0 0,4 -1,2 0,0 0,1 0,1 0,3 -2,8 -1,5 4,0 -0,3 -0,1 -0,3 0,9

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

Obec

2010

2011

Rozdíl

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl

Srbice 16 319,8 15 694,1 -625,6 53,9 52,5 -1,5 Teplice 570 030,8 644 802,5 74 771,7 11,1 12,7 1,6 Újezdeček 7 032,6 7 853,4 820,8 7,6 8,5 0,9 Zabrušany 9 818,3 8 690,9 -1 127,4 8,9 7,9 -0,9 Žalany 4 636,9 4 251,6 -385,3 9,3 8,6 -0,7 Žim 1 540,6 1 541,3 0,7 9,8 9,9 0,1 SO ORP Teplice 1 083 270,0 1 157 253,4 73 983,5 9,9 10,7 0,8 Zdroj dat: MF ČR, Bilance příjmů. Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

4.3

Trh práce

Práce je na svém trhu prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídku představují potenciální zaměstnanci. Míra zaměstnanosti

Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Největší pokles míry zaměstnanosti v Ústeckém kraji zaznamenaly mezi léty 2010 a 2011 SO ORP Rumburk, Varnsdorf a Bílina. Nejvyšší zaměstnanost byla v roce 2011 v SO ORP Roudnice nad Labem. Ve všech správních oblastech Ústeckého kraje došlo k meziročnímu poklesu míry zaměstnanosti (viz příloha C 2). V rámci SO ORP Teplice je pro rok 2011 evidována nejvyšší míra zaměstnanosti v obcích Žalany, Kladruby, Bžany, Modlany a Bořislav. Nejnižší míra zaměstnanosti byla vedle toho v daném roce zaznamenána v obcích Moldava, Duchcov a Dubí. V porovnání s rokem 2001 byl nejvyšší pokles zaměstnanosti zjištěn v obci Kostomlaty pod Milešovkou. Tabulka 4.3.1: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Teplice Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011

Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov

62,0 57,6 63,5 59,2 57,5 57,4 57,4 56,1 62,5 64,1 62,2 58,9 58,9 66,4

- 69 -

60,8 59,6 62,1 54,2 54,4 59,8 58,3 57,2 62,3 58,6 59,5 55,5 57,8 59,6

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011

Obec

Modlany 60,2 61,7 Moldava 57,3 51,6 Novosedlice 56,4 57,3 Osek 59,9 57,4 Proboštov 63,3 60,6 Rtyně nad Bílinou 61,0 57,9 Srbice 55,4 56,7 Teplice 61,6 58,6 Újezdeček 60,4 55,5 Zabrušany 62,4 58,0 Žalany 64,6 67,5 Žim 62,2 55,5 SO ORP Teplice 60,4 57,6 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011. Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Míra nezaměstnanosti V celém Ústeckém kraji došlo od roku 2007 do roku 2011 ke vzrůstu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota se vyšplhala až na 13,6 %. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenána v SO ORP Litvínov (16,3 % v roce 2011) a Rumburk (16,0 % v roce 2011), nadprůměrné hodnoty vykazují ve sledovaném období také správní obvody ORP Most, Varnsdorf, Žatec a Ústí nad Labem. Výrazně pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje je uvedena v příloze C 3. Míra nezaměstnanosti SO ORP Teplice má zejména z důvodu ekonomické recese od roku 2008, kdy došlo meziročně k poklesu o 2,5 %, dlouhodobě rostoucí tendenci (z 10 % v roce 2008 až na 13,1 % v roce 2011). Mírný pokles míry nezaměstnanosti byl v roce 2011 zaznamenán v obcích Krupka, Kostomlaty pod Milešovkou, Lahošť, Novosedlice, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou Bystřany, Dubí a Teplice a výraznější v obcích Mikulov (o 4,8 %), Srbice a Žim. Obcí s dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti je Moldava (23 % nezaměstnaných v roce 2011). Oproti tomu nejnižší míra nezaměstnanosti byla v roce 2011 evidována v obci Žalany a Kostomlaty pod Milešovkou. K datu 1. 1. 2013 byla změněna metodika stanovení míry nezaměstnanosti a byl zaveden ukazatel Podílu nezaměstnaných osob. Tento ukazatel vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl zaznamenán k 31. 12. 2013 v obcích Moldava (13,6 %) a Újezdeček (13,4 %). Naopak nejnižší hodnota zmíněného ukazatele byla Žalany (3,9 %) a Mikulov (4,7 %). Tabulka 4.3.2: Míra nezaměstnanosti / Podíl nezaměstnaných osob v obcích SO ORP Teplice Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob

Míra nezaměstnanosti / Podíl nezaměstnaných osob [%] 2007 9,8 12,1 7,2 13,3 14,5 10,1 12,9

2008 7,5 9,1 6,7 11,2 10,5 5,9 8,5

- 70 -

2009 6,8 10,7 10,4 12,8 13,1 8,3 10,5

2010 8,1 12,3 9,2 15,8 15,1 10,2 11

2011 11,4 11,4 10,4 15,6 15,2 10,7 11

2013 5 7,7 5,7 11,5 11,9 6,9 7,4


Míra nezaměstnanosti / Podíl nezaměstnaných osob [%]

2007 2008 2009 2010 2011 2013 Jeníkov 14,5 12,4 13,3 15,7 16,6 10 Kladruby 9,2 11 11 12,7 13,3 5,2 Kostomlaty pod Milešovkou 8,6 8,4 9,3 10 9,2 6 Košťany 11,9 9,4 12,1 14 14,1 10,3 Krupka 15,5 12,5 14,2 15,9 14,9 10,4 Lahošť 13,1 10,6 10 13,7 12,1 8,1 Mikulov 10,1 7,6 9,5 15,7 10,9 4,7 Modlany 11,6 9,9 10,9 15,5 15,5 7,3 Moldava 22,9 19,6 17,2 21,7 23 13,6 Novosedlice 12,9 10 12,3 15,6 14,5 11 Osek 10,2 7,9 9,5 10,6 10,3 7,6 Proboštov 8,5 8,3 10,6 12,9 12,1 9,1 Rtyně nad Bílinou 9,4 7,9 11,2 14,2 13,7 8,2 Srbice 15,4 10,8 11,3 15,4 12,5 7 Teplice 11,9 9,5 11,1 12,5 12,3 10,6 Újezdeček 13,1 10,7 14 16,2 16,7 13,4 Zabrušany 12,7 9,2 10,2 10,4 10,8 9,3 Žalany 9,4 9,5 10,7 7,9 8,1 3,9 Žim 7,9 7,3 14,7 19 17,2 7 SO ORP Teplice 12,5 10 11,7 13,4 13,1 8,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika, ČSÚ ÚAP 2013 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Podíl nezaměstnaných žen Podíl nezaměstnaných žen se v Ústeckém kraji v letech 2007 – 2011 snížil, a to z 53,4 % na 49,9 %. SO ORP v Ústeckém kraji s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností žen jsou Bílina a Most. Nadprůměrných hodnot bylo v roce 2011 dosaženo také ve správních obvodech Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Louny, Lovosice, Roudnice nad Labem a Teplice. Při zohlednění podílu nezaměstnanosti žen jsou na tom nejlépe SO ORP Rumburk, Podbořany a Ústí nad Labem, kde je tento ukazatel dlouhodobě nižší než krajský průměr (viz příloha C 4). SO ORP Teplice patří v rámci kraje k oblastem s podílem nezaměstnaných žen vyšším než je průměrná hodnota. V letech 2007 – 2010 došlo k poklesu z 56,5 % na 50,2 %, poté ale došlo v roce 2011 k mírnému nárůstu na 50,9 %. Obcemi s výrazně vyšším podílem nezaměstnaných žen jsou v SO ORP Teplice v roce 2011 Mikulov, Žalany, Žim a Bžany. Naopak co se týče tohoto ukazatele, nejlépe na tom jsou obce Bořislav, Kostomlaty pod Milešovkou, Kladruby a Dubí. Tabulka 4.3.3: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Teplice [%] Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov

2007 52,4 56,6 49,5 50,7 55,8 60,2 60,9 55,7

- 71 -

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010 53,4 58,4 58,5 51,3 56,9 52,3 55,3 58,2

49,2 52,7 51,6 47,7 51,2 52,8 53,5 52,9

39,0 46,4 53,5 47,8 51,1 41,3 51,1 45,6

2011 42,2 51,4 60,2 47,1 49,9 52,7 57,4 50,4


2007

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010

2011

Kladruby 65,3 60,6 32,8 50,0 47,0 Kostomlaty pod Milešovkou 55,8 54,2 51,8 51,4 44,9 Košťany 56,4 55,7 47,8 49,0 50,6 Krupka 59,1 59,9 52,4 50,2 51,3 Lahošť 72,6 88,0 59,9 43,0 57,0 Mikulov 72,8 78,3 80,5 64,3 71,7 Modlany 59,1 59,0 51,3 50,7 51,7 Moldava 52,1 64,0 60,7 55,8 47,7 Novosedlice 52,9 54,3 47,3 49,2 51,2 Osek 58,0 60,0 54,8 50,9 51,5 Proboštov 56,8 54,5 53,2 46,9 53,9 Rtyně nad Bílinou 52,8 69,3 53,3 49,2 58,2 Srbice 52,7 63,4 52,5 45,5 51,0 Teplice 56,1 56,8 51,2 50,9 50,9 Újezdeček 66,5 60,8 54,7 53,2 51,5 Zabrušany 62,8 61,5 47,7 48,8 58,2 Žalany 50,4 50,5 45,4 53,9 62,2 Žim 62,7 61,1 49,5 58,9 60,2 SO ORP Teplice 56,5 57,2 51,3 50,2 51,0 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika. Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkově nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. V Ústeckém kraji byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných v roce 2007 průměrně 6,6 %. Poté tento podíl klesl na své minimum za sledované období, a to na 4,1 % v roce 2009. Následně došlo k mírnému nárůstu na 5,7 % v roce 2011. Dlouhodobě vysoký podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP Litvínov, Rumburk, Most a Varnsdorf. Podprůměrné hodnoty jsou dlouhodobě zaznamenávány ve správních obvodech Litoměřice, Roudnice nad Labem a Lovosice. Údaje týkající se míry dlouhodobé nezaměstnanosti Ústeckého kraje jsou uvedeny v příloze C 5. V SO ORP Teplice byla průměrná míra dlouhodobé nezaměstnanosti v roce 2011 5,3 %. Vysoko nad tímto průměrem se pohybuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Moldava, Dubí a Novosedlice, kde tato míra dosahuje hodnoty nad 7,0 %. Výrazně nižší byla v roce 2011 míra dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Bořislav (pouze 0,5 %, což je také minimum pro SO ORP Teplice), Žalany (1,4 %) a Žim (2,4 %). K datu 1.1.2013 byla změněna metodika stanovení míry nezaměstnanosti a byl zaveden ukazatel Podílu nezaměstnaných osob. Tento ukazatel vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Vzniknul tedy nový ukazatel – Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob – podíl dlouhodobě nezaměstnaných dosažitelných uchazečů (12 a více měsíců v evidenci) ve věku 15-64 let na dosažitelných uchazečích stejného věku. Nejvyšší hodnotu ukazatele vykazují obce Moldava (9 %) a Novosedlice (6,3 %). Naopak nejnižší hodnotu ukazatele vykazuje obec Žalany (1,1 %) a Kostomlaty pod Milešovkou (1,2 %).

- 72 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka 4.3.4: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Teplice [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti / Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob [%]

Obec 2007

2008

2009

2010

2011

2013

Bořislav

3,6

3

0,6

0,4

0,5

2,9

Bystřany

4,1

3,2

1,9

3,3

3

2,9

Bžany Dubí

1,8

1,6

2

2,6

2,9

1,7

Duchcov

7,1 8,1

5,7 5,2

4,8 4

6,4 5,4

7,3 6,6

5,6 5,9

Háj u Duchcova

3,8

1,9

1,3

2,2

2,9

2,5

Hrob Jeníkov

6,4 5,4

2,9 4,8

2,1 3,5

2,6 5,1

2,4 4,9

1,8 3,5

Kladruby

5,1

3,4

1,4

2,2

5,3

2,0


3,5

3,1

2,4

3,2

2,7

1,2

Košťany

5,6 8,5

3,8 5,6

2,7 4,5

4,2 5,8

4,4 6,1

4,5 4,6

5,7 3,5

4,4 2,2

2,3 1,6

3,8 3,1

3,5 3

2,2 2,0

5,1

4,4

2,9

3,6

6,1

3,1

Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava

11,9

9,7

5

5,4

8,8

9,0

Novosedlice

6,9

4,8

4,4

5,9

7

6,3

Osek

5,1 3,5

3,4 3

2,3 3,1

3 3,8

3,3 4,3

2,4 3,6

3,8 9,3

2,9 6

3,5 5,4

4,7 4,8

5,1 5,5

3,6 2,1

Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice

6,2

4,6

3,7

4,7

5,3

5,5

Újezdeček

6

4

3,7

6,3

6,7

5,4

Zabrušany

6,4

3,2

1,8

3,6

3,6

4,9

Žalany

3,6 0,9

2,1 0,8

1,6 0,5

2,6 3

1,4 2,4

1,1 3,4

Žim

SO ORP Teplice 6,4 4,6 3,6 4,8 5,3 4,8 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika, ČSÚ ÚAP 2013 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo V Ústeckém kraji od roku 2008 počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo postupně rostl, a to v důsledku ekonomické krize. Do roku 2010 hodnota vzrostla až na více než 30 uchazečů na jedno pracovní místo. V následujícím roce (2011) se tento počet mírně snížil na 23,6 nezaměstnaných žádajících o jednu pracovní pozici. Ve sledovaném období (2007 – 2011) došlo k nejmarkantnějšímu nárůstu počtu uchazečů o jedno pracovní místo v SO ORP Bílina (81,1 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo), Varnsdorf (92,3) a Rumburk (62,9), kde je tento problém rovněž nejcitelnější v rámci celého kraje. Naopak v SO ORP Roudnice nad Labem se o jedno pracovní místo ucházelo v roce 2011 jen méně než 5 uchazečů, což je také krajské minimum.

- 73 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka 4.3.5: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

2007

Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo 2008 2009 2010

2011

Bílina 15,6 12,3 57,3 72,8 81,1 Děčín 15,4 15,4 38,3 47,2 35,0 Chomutov 6,1 5,1 21,1 24,8 20,2 Kadaň 5,0 4,1 24,3 45,0 43,6 Litoměřice 8,1 7,4 13,1 15,9 16,9 Litvínov 20,4 14,5 37,6 51,6 33,1 Louny 5,6 5,1 19,8 33,3 22,4 Lovosice 12,6 6,5 13,3 13,4 16,3 Most 9,1 6,8 18,7 31,3 24,5 Podbořany 6,5 6,2 14,6 27,1 42,8 Roudnice nad Labem 4,4 2,5 11,0 7,0 4,1 Rumburk 14,6 19,2 104,4 105,6 62,9 Teplice 10,8 8,9 40,8 55,2 35,3 Ústí nad Labem 7,4 6,7 17,2 29,5 21,5 Varnsdorf 12,1 11,6 41,1 98,2 92,3 Žatec 9,0 7,9 21,1 37,3 42,1 Ústecký kraj 8,7 7,2 22,8 30,5 23,6 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika. Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

V SO ORP Teplice je dlouhodobě průměrný počet uchazečů o jedno pracovní místo (35,3 uchazečů v roce 2011) vyšší než v Ústeckém kraji. Situace byla v roce 2011 nejvážnější v obci Duchcov, kde na jedno pracovní místo připadalo více než 149 uchazečů. Vysoce nad průměrem se pohybovaly i obce Košťany (99,9 uchazečů na jedno pracovní místo) a Novosedlice (90 nezaměstnaných na jednu pracovní pozici). Naopak nejlépe na tom v roce 2011 byly obce Moldava, Háj u Duchcova a Kladruby, kde počet uchazečů na jedno pracovní místo nepřesáhl 15.

- 74 -


5 Souhrn pilířů 5.1

Environmentální pilíř

Horninové prostředí a geologie Území SO ORP Teplice je relativně bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především ložiska hnědého uhlí. Ve velké míře jsou taktéž zastoupeny stavební suroviny jako stavební kámen a cihlářský materiál. Dále se zde vyskytuje oxihumolit jako výchozí surovina pro výrobu barev a nábytkářského mořidla, cín, litinová ruda, fluorit a křemenné suroviny. Na území SO ORP Teplice byly vymezeny dobývací prostory a 15 % území SO ORP tvoří chráněná ložisková území. Nachází se zde taktéž řada sesuvných území, což je z hlediska územního plánování velmi negativní jev. Celkem představují rozlohu 334,7 ha, tedy 1 % celkové výměry území. Jako pozůstatek po důlní činnosti se na území SO ORP Teplice nachází 72 starých důlních děl. Nejvíce z tohoto počtu je lokalizovaných v obci Krupka. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Dle dat ÚAP se v území nevyskytují žádné haldy a odvaly. Vodní režim Území SO ORP Teplice spadá do povodí Ohře a Dolního Labe. Z hydrogeologického mapování vyplývá, že kolem 35 % plochy oblasti povodí Ohře a dolního Labe pokrývají horniny nepropustné, nebo velmi slabě propustné. Jedná se o část krystalinika českého masívu a poměrně rozsáhlé oblasti pokryté tercierními jíly a kvarterními hlínami a sprašemi, které se vyskytují na vnějších stranách kvarterních teras vytvořených písky a štěrky. Na sledovaném území se nachází řada převážně menších vodních ploch a jedna vodní nádrž o celkové rozloze cca 131,1 ha, což představuje zhruba 0,3 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A5 a A6 v příloze. Největší vodní plochou je zbytková jáma dolu Barbora o velikosti cca 63,1 ha. Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 636,4 km. Výskyt výše popisovaných hydrologických jevů znázorňuje následující mapa. Hygiena životního prostředí Stejně jako u většiny území České republiky, tak i v SO ORP Teplice dochází téměř v celé oblasti k překračování imisního limitu pro pěti leté průměry expozičního indexu AOT40 škodliviny O3. Významným problémem na velké části území je výskyt polétavého prachu PM10. Překročení této škodliviny nebylo indikováno pouze na území obce Mikulov. Mezi další škodliviny vyskytující se v SO ORP patří benzo(a)pyren, oxidy dusíku a oxid siřičitý. Podrobný přehled indikovaných škodlivin pro jednotlivé obce je uveden v tabulce A 9 v příloze. Málo příznivý je taktéž výskyt starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 17 obcí se nachází celkem 51 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Žim, na jejímž území bylo lokalizováno celkem 11 takových skládek. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Plochy

- 75 -


znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití (brownfields) na území SO ORP Teplice zabírají cca 11,6 ha, což představuje pouhých 0,03 % území. Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Teplice se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází několik lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Na území SO ORP Teplice se nachází řada velkoplošných zvlášť chráněných lokalit, jež zahrnují Chráněnou krajinnou oblast České Středohoří a oblasti soustavy NATURA 2000. V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Teplice jsou v rámci ZÚR Ústeckého kraje vymezeny nadregionální biokoridory (NBK) a biocentra (NBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), přírodní parky (PP), lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 6 694,0 ha, což představuje 19,4 % celkové plochy. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Na správním území ORP Teplice nepatří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj však patří k významným charakteristikám. Rozloha orné půdy na území SO ORP Teplice poklesla v období 2010 až 2012 o 0,11 %. Pokles absolutní hodnoty rozlohy orné půdy v SO ORP činil 38 ha a nejvíce se na něm podílela obec Bžany, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 34,95 ha. Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Teplice se v období 2010 - 2012 se snížil pouze nepatrně o 0,01 % a činí 2,4 % celkové výměry území. V absolutních hodnotách zastavěná plocha za sledované období klesla pouze o 3,0 ha na 845,0 ha k 1. 1. 2012. Největší absolutní i relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Zabrušany, kde přibylo 1,91 ha nově zastavěné plochy, který znamená v poměru k celkové výměře plochy 0,21 %. Největší absolutní i relativní úbytek mezi lety 2010 a 2012 se pak vyskytnul na území obce Novosedlice, kde ubylo 3,51 ha zastavěné plochy, což znamená v poměru k celkové výměře plochy podíl 2,45 %. SO ORP Teplice je relativně velmi zalesněna. Lesy tvoří 43,7 % území. Lesnatost je nejvyšší v severní části území (obce Košťany, Osek, Dubí, Hrob, Moldava, Mikulov). Poměrně vysoké je i zalesnění v jižní části území (obec Kostomlaty pod Milešovkou, Žalany). Naproti tomu v centrální části se nalézají oblasti s velmi nízkou lesnatostí způsobující ekologickou nestabilitu území.

- 76 -


5.2

Sociální pilíř

Technická infrastruktura V rámci SO ORP Teplice je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Severočeskou vodárenskou společností, a.s. (dále SVS) a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. Všechny obce v SO ORP Teplice jsou napojeny na veřejnou vodovodní síť, kromě obce Kostomlaty pod Milešovkou. Z vodárenských soustav a skupinových vodovodů je zásobeno přibližně 92% obyvatel z celkového počtu obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu v ÚK. Délky vodovodů v SO ORP Teplice v roce 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 2). Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Přesnější rozdělení dle typů kanalizace v jednotlivých obcích je v tabulce B 1 v příloze. Obce Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Mikulov, Moldava, Rtyně nad Bílinou a Žim nemají vybudovanou kanalizační síť Kanalizační systémy města, obcí a místních částí Domaslavice, Duchcov, Háj u Duchcova, Osek a Zabrušany tvoří v současné době nadobecní systém, kterým jsou odpadní vody přiváděny na ČOV Želénky. Na ČOV Želénky jsou přiváděny odpadní vody ze Zabrušan a Duchcova. Na kanalizační systém Duchcova je napojena kanalizační síť obce Osek a Háj u Duchcova. ČOV Želénky je mechoanicko - biologická čistírna odpadních vod pro cca 15 000 EO. V rámci SO ORP Teplice jsou plynem zásobovány všechny obce, kromě obce Mikulov a Moldava. Napojení obyvatel na plyn se pohybuje mezi 80 – 95 %. Obce, které nemají zavedený plyn, ani do budoucna neuvažují o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Převážná délka vedení elektrické energie v SO ORP Teplice je tažena nadzemně (město Teplice 80 % podzemní a 20 % nadzemní vedení). Ve většině obcí v rámci SO ORP Teplice se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udává obec Kladruby. Časté výpadky elektrické energie při bouřce uvádí město Osek. Ve městě jsou nové podzemní rozvody, v části města Dlouhá Louka je nové vedení nadzemní. Dodávky tepla zajišťuje Elektrárna Ledvice stejně jako výrobu elektrické energie prostřednictvím teplárenské společnosti United Energy, a.s. pro město Teplice. Celková roční dodávka tepla odběratelům je cca 1000 TJ při maximálním tepelném výkonu 150 MW. Instalovaný výkon pro dodávku tepla je 380 MW, kapacita chemické úpravy vody umožňuje dodat 270 MW do tepelných sítí. Elektrárna tedy disponuje značnou výkonovou rezervou, která umožňuje připojení dalších odběratelů (např. město Duchcov) a navýšení dodávek do stávajících lokalit. Dopravní infrastruktura Rychlostní silnice R63 vede mezi Bystřany a dálnicí D8 u Řehlovic a slouží jako spojnice mezi městem Teplice a D8. Její význam proto po dobudování dálnice D8 jistě vzroste. R63 byla otevřena v roce 1985 jako náhrada za silnici II/253 mezi Ústím nad Labem a Přestanovem (křižovatka I/13 a II/253), která měla být v prostoru Hrbovic a Chabařovic přerušena těžbou velkolomu Chabařovice. Zároveň měla sloužit jako dálniční přivaděč Teplic z již tehdy připravované dálnice D8. K přerušení silnice II/253 však nikdy nedošlo, neboť

- 77 -


odpor obyvatel Chabařovic si po roce 1999 vynutil zastavení těžby ve stejnojmenném velkolomu. R63 byla vybudována s provizorním napojením na dvoupruhovou silnici v prostoru Hliňan u Řehlovic. Na ní navázala v devadesátých letech výstavba dvou souběžných dvoupruhových segmentových mostů přes řeku Bílinu, každý o délce 360 m, které umožnily napojení na dostavěný úsek dálnice D8, stavbu 0806 Řehlovice – Ústí nad Labem. Celý úsek od konce dálnice D8 v Řehlovicích po napojení na silnici I/8 v Bystřanech byl pak, v návaznosti na dobudovaný úsek D8, očíslován jako silnice II/613. Jako rychlostní silnice je vedena od roku 1997. Dopravní obslužnost území je velmi dobrá. Ve většině případů není problém dopravit se z kterékoliv obce do obce s rozšířenou působností Teplice. Jediné dva případy, ve kterých nebyl nalezen adekvátní spoj, nastaly u obce Moldava při vyhledávání spojení na šestou hodinu a u obce Bžany na čtrnáctou hodinu. Obce, které disponují relativně menším počtem spojů, jsou Bžany, Kostomlaty pod Milešovkou, Mikulov, Moldava, Újezdeček a Žim. Naopak v obcích Dubí, Duchcov, Krupka a Novosedlice je dopravní obslužnost nadprůměrně vysoká. Sociodemografické podmínky V roce 2011 žilo v Ústeckém kraji 830 371 obyvatel, což je o 1,2 % více než v roce 2001. Nejlidnatějším SO ORP je Ústí nad Labem, naopak nejméně obyvatel z celého Ústeckého kraje žije v SO ORP Podbořany. Ve většině SO ORP došlo mezi roky 2001 a 2011 k poklesu počtu obyvatel, přičemž největší absolutní pokles byl zaznamenán v SO ORP Most (- 1 389 obyvatel), Litvínov (- 596 obyvatel) a Děčín (- 554 obyvatel). Naopak k největšímu nárůstu došlo v SO ORP Ústí nad Labem, a to 3 163 (tj. 2,7 %), největší relativní přírůstek v počtu obyvatel zaznamenal SO ORP Roudnice nad Labem o 7,6 % (2 279 obyvatel). V rámci SO ORP Teplice jsou nejlidnatějšími obcemi v SO ORP Teplice jsou Teplice (50 728), Krupka (13 318 obyvatel) a Duchcov (8 780 osob). Naopak nejméně obyvatel z celého SO ORP Teplice žije v obci Žim (132). Ve většině obcí došlo mezi roky 2001 a 2011 k nárůstu obyvatel, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v obcích Dubí (478 obyvatel), Proboštov (376 obyvatel) a Krupka (340 obyvatel). K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v SO ORP Teplice v obci Moldava o 91 obyvatel (tj. o 64,5 %). V obci Teplice došlo naopak k největšímu absolutnímu poklesu počtu obyvatel o 332 (tj. o 0,7 %). K největšímu relativnímu poklesu došlo v obci Duchcov o 0,9 % (tj. o 83 osob). Věkovou strukturu obyvatelstva v SO ORP Teplice lze v porovnání s celým krajem hodnotit jako průměrnou. V SO ORP Teplice se nachází 46 mateřských škol a 35 základních škol, z toho se v jednom případě jedná pouze o nižší stupeň Základní školy a ve 4 případech o Základní umělecké školy v obcích Dubí, Duchcov, Krupka a Teplice. Ve správním obvodu ORP se nachází 27 středních škol a jedna konzervatoř. Na území SO ORP Teplice funguje celkem 87 zařízení sociálních služeb a 256 zařízení zdravotních služeb. V celkem třinácti obcích (Bořislav, Bžany, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty, Lahošť, Mikulov, Modlany, Moldava, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Újezdeček, Žim) se nenachází žádná zdravotnická zařízení ani zařízení sociální péče.

- 78 -


Bydlení V Ústeckém kraji byl v letech 2001 – 2011 patrný nárůst bytových a rodinných domů. Celkově dochází v Ústeckém kraji k vyššímu nárůstu počtu rodinných domů. Největší nárůst rodinných domů vykazují SO ORP Ústí nad Labem, SO ORP Teplice a SO ORP Chomutov. K nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Bílina a SO ORP Podbořany. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Teplice je situace podobná jako v celém kraji, kdy převažuje výstavba rodinných domů. Bytový fond v Ústeckém kraji dosáhl v letech 2001 – 2011 celkového poklesu o - 4,2 % (přírůstek – 13 530 bytových jednotek). Největší nárůst je v SO ORP Roudnice nad Labem 233 bytových jednotek (2,0 %), dále pak v SO ORP Lovosice 63 bytů (0,6 %), V ostatních SO ORP Ústeckého kraje došlo k poklesu počtu bytů. Největší úbytek bytových jednotek lze pozorovat v SO ORP Ústí nad Labem (- 5,3 %, - 2 530 bytů). Rekreace Předností Ústeckého kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho přírodních krás. SO ORP Teplice má také dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Samotné město Teplice nabízí nepřeberné množství lázeňských služeb, ovšem také kulturního a turistického vyžití, například Morový sloup či novorománský kostel sv. Bartoloměje a děkanský kostel sv. Jana Křtitele. Velice příjemnou rekreační zónu nabízí také zámecké zahrady přilehlé teplickému zámku. Neméně turisticky významným objektem je také zřícenina hradu Doubravka. V okolních obcích je možné nalézt další velice atraktivní historické památky například kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. ducha a sv. Anny v Krupce či zřícenina hradu Paradeis na kopci Chotyně v Rtyni nad Bílinou. Další zajímavou technickou památkou je sklářská huť v obci Moldava. 5.3

Ekonomický pilíř

Počet obsazených pracovních míst zcela zásadně ovlivňuje pozici správní oblasti v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. V letech 2007 – 2010 došlo v SO ORP k poklesu o 965 pracovních míst. Tato tendence má základ zejména v probíhající ekonomické recesi. Největší absolutní pokles zaznamenalo samotné město Teplice, kde došlo ke snížení počtu pracovních míst o 793. Naopak k nárůstu došlo v obci Krupka, kde přibylo 544 nových pracovních míst. Zajímavý je nárůst počtu obsazených pracovních míst v obci Žalany, kde došlo k navýšení od roku 2007 do roku 2010 o 92,3 %. V rámci SO ORP Teplice je pro rok 2011 evidována nejvyšší míra zaměstnanosti v obcích Žalany, Kladruby, Bžany, Modlany a Bořislav. Nejnižší míra zaměstnanosti byla vedle toho v daném roce zaznamenána v obcích Moldava, Duchcov a Dubí. V porovnání s rokem 2001 byl nejvyšší pokles zaměstnanosti zjištěn v obci Kostomlaty pod Milešovkou. V celém Ústeckém kraji došlo od roku 2007 do roku 2011 ke vzrůstu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota se vyšplhala až na 13,6 %. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenána v SO ORP Litvínov (16,3 % v roce 2011) a Rumburk (16,0 % v roce 2011), nadprůměrné hodnoty vykazují ve sledovaném období také správní obvody ORP Most, Varnsdorf, Žatec a Ústí nad Labem. Výrazně pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje je uvedena v příloze C 3.

- 79 -


Míra nezaměstnanosti SO ORP Teplice má zejména z důvodu ekonomické recese od roku 2008, kdy došlo meziročně k poklesu o 2,5 %, dlouhodobě rostoucí tendenci (z 10 % v roce 2008 až na 13,1 % v roce 2011). Mírný pokles míry nezaměstnanosti byl v roce 2011 zaznamenán v obcích Krupka, Kostomlaty pod Milešovkou, Lahošť, Novosedlice, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou Bystřany, Dubí a Teplice a výraznější v obcích Mikulov (o 4,8 %), Srbice a Žim. Obcí s dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti je Moldava (23 % nezaměstnaných v roce 2011). Oproti tomu nejnižší míra nezaměstnanosti byla v roce 2011 evidována v obci Žalany a Kostomlaty pod Milešovkou. Podíl nezaměstnaných žen se v Ústeckém kraji v letech 2007 – 2011 snížil, a to z 53,4 % na 49,9 %. SO ORP v Ústeckém kraji s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností žen jsou Bílina a Most. Nadprůměrných hodnot bylo v roce 2011 dosaženo také ve správních obvodech Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Louny, Lovosice, Roudnice nad Labem a Teplice. Při zohlednění podílu nezaměstnanosti žen jsou na tom nejlépe SO ORP Rumburk, Podbořany a Ústí nad Labem, kde je tento ukazatel dlouhodobě nižší než krajský průměr (viz příloha C 4). V SO ORP Teplice byla průměrná míra dlouhodobé nezaměstnanosti v roce 2011 5,3 %. Vysoko nad tímto průměrem se pohybuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Moldava, Dubí a Novosedlice, kde tato míra dosahuje hodnoty nad 7,0 %. Výrazně nižší byla v roce 2011 míra dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Bořislav (pouze 0,5 %, což je také minimum pro SO ORP Teplice), Žalany (1,4 %) a Žim (2,4 %). V Ústeckém kraji od roku 2008 počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo postupně rostl, a to v důsledku ekonomické krize. Do roku 2010 hodnota vzrostla až na více než 30 uchazečů na jedno pracovní místo. V následujícím roce (2011) se tento počet mírně snížil na 23,6 nezaměstnaných žádajících o jednu pracovní pozici. Ve sledovaném období (2007 – 2011) došlo k nejmarkantnějšímu nárůstu počtu uchazečů o jedno pracovní místo v SO ORP Bílina (81,1 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo), Varnsdorf (92,3) a Rumburk (62,9), kde je tento problém rovněž nejcitelnější v rámci celého kraje. Naopak v SO ORP Roudnice nad Labem se o jedno pracovní místo ucházelo v roce 2011 jen méně než 5 uchazečů, což je také krajské minimum. V SO ORP Teplice byl zaznamenán nejvyšší růst míry podnikatelské aktivity v obci Moldava, kde v roce 2004 na 1000 obyvatel připadalo pouze 213 podnikatelsky aktivních subjektů a v roce 2007 pouhých 171, zatímco v roce 2011 byla míra podnikatelské aktivity více než 232 ‰, což je rovněž v rámci SO ORP Teplice maximum v daném roce. Vedle obce Moldava patří k obcím s nejvyšší mírou ekonomické aktivity i Žalany a Modlany (214 ‰).

- 80 -


6 Seznam zkratek BRKO CZT ČOV ČR ČSÚ DP EO EVL CHKO CHLÚ CHOPAV IAD KES LNS LPF LZO LZU MD MMR MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK ORP OV PO POU PPam PPar PR PUPFL PÚR RBC RBK RURÚ ŘSD ČR SO ORP ÚK ÚP ÚPD VLD VTL VÚC

Biologicky rozložitelný komunální odpad Centrální zásobování teplem Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dobývací prostor Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Individuální automobilová doprava Koeficient ekologické stability Ložisko nerostných surovin Lesní půdní fond Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Obec s rozšířenou působností Odpadní vody Ptačí oblast obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní památka Přírodní park Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky správní obvod obce s rozšířenou působností Ústecký kraj Územní plán Územně plánovací dokumentace Veřejná linková doprava Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek - 81 -


VVTL ZÚR

Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje

- 82 -


7 Seznam zdrojů a použitá literatura •

Běžná evidence obyvatelstva, ČSÚ, 2012.

•

Běžná evidence obyvatelstva, ČSÚ, 2014.

•

BÍNA, J. a kol. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje, Praha, 2010

• MAIER, Karel. Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí [cit. 07-12-2012]. Dostupné z WWW: • Malý lexikon obcí ČR, 2007. • Malý lexikon obcí ČR, 2013. • Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území, 2009 [cit. 07-132012]. Dostupné z WWW: • Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, [cit. 07-13-2012]. Dostupné z WWW: • Městská a obecní statistika, ČSÚ, 2012. • Městská a obecní statistika, ČSÚ, 2014. • Odůvodnění zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, květen 2011. • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje, 2008. • Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009. • Rejstřík škol a školských zařízení, MŠMT, 2012. • Rozbor udržitelného rozvoje území, říjen 2008. • Ředitelství silnic a dálnic. Dostupné z WWW: • SLDB 2001, 2011, ČSÚ, 2012. • Server mapy.cz. Dostupné z WWW: • Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007 – 2013 Dostupné z WWW: < http://www.sdruzeniruze.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=500029&id=31156&p1=2 151> • Studie silnice II/156 v úseku Nové Hrady – hraniční přechod Vyšné/Höhenberg (ÚPP), ZESA, prosinec 2006. • TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators – The REDIF method. Viena Leoben: University of Leoben, 2004 [cit. 07-14-2012]. Dostupné z WWW: • Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Teplice, 2012. • Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Teplice, 2014.

- 83 -


• Územně analytické podklady, ČSÚ 2014. • Územní energetická koncepce Ústeckého kraje, 2004. • Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj.) • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. • Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, květen 2011. • Informační portál Ústavu územního rozvoje iLAS, Dostupné z WWW: < http://www.uur.cz/iLAS/ilas.asp>. • SLDB 2011, ČSÚ 2014.

- 84 -


8 Seznam příloh Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: Ložiska nerostných surovin Tabulka A 2: Plošné poddolované území Tabulka A 3: Bodové poddolované území Tabulka A 4: Plošná sesuvná území Tabulka A 5: Vodní nádrže Tabulka A 6: Vodní útvar povrchových vod stojatých Tabulka A 7: Záplavové území v SO ORP Teplice Tabulka A 8: Aktivní zóna záplavového území v SO ORP Teplice Tabulka A 9: Kvalita ovzduší v SO ORP Teplice Tabulka A 10: Chráněné krajinné oblasti Tabulka A 11: NATURA 2000 – Ptačí oblast Tabulka A 12: NATURA 2000 – evropsky významné lokality Tabulka A 13: Maloplošná zvláště chráněná území Tabulka A 14: Nemovitá kulturní památka plošná Tabulka A 15: Nemovitá kulturní památka bodová Příloha B: Sociální pilíř Tabulka B 1: Rozlišení kanalizační sítě dle typu v SO ORP Teplice v roce 2012, délka kanalizační sítě v roce 2012 Tabulka B 2: Délka vodovodů v SO ORP Teplice v roce 2012 Tabulka B 3: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Teplice v roce 2012 Tabulka B 4: Délka rozvodů plynu v SO ORP Teplice v roce 2012 Tabulka B 5: Délky silnic II. a III. třídy v SO ORP Teplice v roce 2012 Tabulka B 6: Délka cesty z obcí do ORP Teplice pomocí hromadné dopravy Tabulka B 7: A105 Hraniční přechod Tabulka B 8: Věková struktura v SO ORP Ústeckého kraje v procentech Tabulka B 9: A105 Věková struktura v obcích SO ORP Teplice v procentech Tabulka B 10: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje Tabulka B 11: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Teplice Tabulka B 12: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje (podíl na obyvatelstvu, %) Tabulka B 13: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v obcích SO ORP Teplice (podíl na obyvatelstvu, %) Tabulka B 14: Školská zařízení v obcích SO ORP Teplice Tabulka B 15: Sociální a zdravotní služby v SO ORP Teplice Tabulka B 16: Bytový a domovní fond v SO ORP Ústeckého kraje Tabulka B 17: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Teplice Tabulka B 18: Obydlené byty v SO ORP Ústeckého kraje Tabulka B 19: Vlastnictví bytů v SO ORP Ústeckého kraje Tabulka B 20: Vlastnictví domů v SO ORP Ústeckého kraje Tabulka B 21: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Teplice v procentech Tabulka B 22: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Ústeckého kraje - 85 -


Tabulka B 23: Návštěvnost v SO ORP Ústeckého kraje Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje [‰] Tabulka C 2: Míra zaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje Tabulka C 3: Míra nezaměstnanosti obyvatel SO ORP Ústeckého kraje Tabulka C 4: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Ústeckého kraje [%] Tabulka C 5: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje (%) Tabulka C 6: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústeckého kraje

- 86 -


9 Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: Ložiska nerostných surovin (A060) Obec Bystřany

Výměra obce (ha) 848,1

NEROST

SUROVINA

Bžany

1 117,0

Bžany Bžany

1 117,0 1 117,0

Dubí

3 390,7

Dubí

3 390,7

porcelanit hlína,hnědé uhlí,sprašová hlína hnědé uhlí čedič,bazanit cinvaldit,greisen,kassiterit,Lislídy,wolframit hnědé uhlí

Stavební kámen Cihlářská surovina, Uhlí hnědé Uhlí hnědé Stavební kámen Cín-wolframová ruda, Litiová ruda Uhlí hnědé

Duchcov

1 539,6

hnědé uhlí

Uhlí hnědé

Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou

1 539,6 742,9 1 110,0 772,5 772,5 287,7

oxyhumolit hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí křemenec hnědé uhlí

Oxihumolit Uhlí hnědé Uhlí hnědé Uhlí hnědé Křemenné suroviny Uhlí hnědé

1 115,4

hnědé uhlí

Uhlí hnědé

Košťany

2 433,2

Košťany Krupka Krupka Lahošť Modlany Modlany

2 433,2 4 693,6 4 693,6 303,5 1 007,1 1 007,1

cinvaldit,greisen,kassiterit,Lislídy,wolframit hnědé uhlí detrit,hnědé uhlí,xylit hnědé uhlí oxyhumolit detrit,hnědé uhlí,xylit hnědé uhlí

Moldava

3 245,1

fluorit

144,6

hnědé uhlí

Cín-wolframová ruda, Litiová ruda Uhlí hnědé Uhlí hnědé Uhlí hnědé Oxihumolit Uhlí hnědé Uhlí hnědé Fluorit-barytová surovina Uhlí hnědé

Osek

4 244,4

hnědé uhlí

Uhlí hnědé

Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Zabrušany Zabrušany Zdroj: ÚAP 2012

374,2 879,9 215,1 2 370,5 922,4 922,4

hnědé uhlí porcelanit hnědé uhlí hnědé uhlí oxyhumolit čedič,nefelinit

Uhlí hnědé Stavební kámen Uhlí hnědé Uhlí hnědé Oxihumolit Stavební kámen

Novosedlice

A060 (ha) 65,9

A060 (%) 7,8

18,4

1,7

26,1 9,7

2,3 0,9

60,6

1,8

433,9 1 134,7 22,6 448,4 230,5 393,1 18,7 25,7

12,8

36,9

3,3

7,8

0,3

24,8 17,0 851,5 9,0 77,4 131,6

1,0 0,4 18,1 3,0 7,7 13,1

16,0

0,5

43,4 1 247,9 203,9 16,7 100,3 214,7 2,8 32,6

30,0

73,7 1,5 60,4 20,8 50,9 2,4 8,9

29,4 54,5 1,9 46,6 9,1 0,3 3,5

Tabulka A 2: Plošné poddolované území (A061) Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova

Výměra obce (ha)

A061 (ha)

752,1 848,1 1 117,0 3 390,7 1 539,6 742,9

A061 (%) 5,0 19,9 30,0 945,0 774,3 430,0

- 87 -

0,7 2,3 2,7 27,9 50,3 57,9

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Obec Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany SO ORP celkem Zdroj: ÚAP 2012

Výměra obce (ha) 1 110,0 772,5 287,7

A061 (ha)

A061 (%) 482,2 334,3 22,5

43,4 43,3 7,8

1 115,4

17,2

1,5

2 433,2 4 693,6 318,5 1 007,1 3 245,1 144,6 4 244,4 374,2 879,9 215,1 2 370,5 177,7 922,4 986,4 34 564,7

132,6 1 694,8 102,1 351,9 483,6 91,7 1 192,4 212,1 38,5 214,3 552,2 20,7 64,9 224,9 8 437,4

5,4 36,1 32,1 34,9 14,9 63,5 28,1 56,7 4,4 99,6 23,3 11,6 7,0 22,8 24,4

Tabulka A 3: Bodové poddolované území (A061) Obec

Počet A061

Dubí Duchcov Hrob Jeníkov Košťany Krupka Modlany Moldava Osek SO ORP celkem Zdroj: ÚAP 2012

1 1 3 1 2 3 1 1 6 19

Tabulka A 4: Plošná sesuvná území (A062) Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Modlany Osek

Výměra obce (ha) 752,1 848,1 1 117,0 3 390,7 1 539,6 1 110,0 772,5 287,7 1 115,4 2 433,2 4 693,6 303,5 1 007,1 4 244,4

- 88 -

A062 (ha)

A062 (%) 7,8 71,3 10,3 45,0 6,5 41,2 1,5 11,5 45,5 16,8 2,5 0,5 10,5 4,7

1,0 8,4 0,9 1,3 0,4 3,7 0,2 4,0 4,1 0,7 0,1 0,2 1,0 0,1


Výměra obce (ha) 374,2 879,9 215,1 2 370,5 177,7 922,4 986,4 572,3 34 564,7

Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim SO ORP celkem Zdroj: ÚAP 2012

A062 (ha)

A062 (%) 4,7 18,0 5,9 20,6 0,6 4,5 1,4 3,2 334,7

1,3 2,0 2,7 0,9 0,4 0,5 0,1 0,6 1,0

Tabulka A 5: Vodní nádrže Obec Zabrušany Zdroj: ÚAP 2012


Název Všechlapy u Zabrušan

Výměra nádrže (ha) 18,5

Podíl (%) 2,0

Tabulka A 6: Vodní útvar povrchových vod stojatých Obec Duchcov Zabrušany Duchcov Dubí Košťany Újezdeček Duchcov Duchcov Duchcov Kostomlaty pod Milešovkou Kostomlaty pod Milešovkou Hrob Hrob Jeníkov SO ORP celkem Zdroj: ÚAP 2012

Výměra obce (ha) 1 539,6 922,4 1 539,6 3 390,7 2 433,2 177,7 1 539,6 1 539,6 1 539,6 1 115,4 1 115,4 1 110,0 1 110,0 772,5 34 564,7

Název Herman Krinec - cerpání vody Mstišovský potok Mstišovský potok Mstišovský potok Pokrok II.B Pokrok V Pokrok VII-II.etapa Radovesická výsypka IX Radovesická výsypka IX.C Teplická oblast - Otakar Zbytková jáma dolu Barbora Zbytková jáma dolu Barbora

Výměra útvaru (ha) 8,7 5,5 1,3 4,2 0,4 3,5 9,7 0,6 0,3 3,3 2,0 10,0 22,4 40,7 112,6

Podíl (%) 0,6 0,6 0,1 0,1 0,0 2,0 0,6 0,0 0,0 0,3 0,2 0,9 2,0 5,3 0,3

Tabulka A 7: Záplavové území v SO ORP Teplice Obec Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Osek

Výměra obce (ha) 848,1 1 117,0 3 390,7 1 539,6 742,9 1 110,0 772,5 2 433,2 4 693,6 303,5 318,5 1 007,1 3 245,1 4 244,4

Q100 (ha) 28,3 36,6 0,6 67,4 20,3 50,9 80,6 15,7 167,2 45,0 0,5 50,7 0,3 23,4

Q100 (%) 3,3 3,3 0,0 4,4 2,7 4,6 10,4 0,6 3,6 14,8 0,2 5,0 0,0 0,6

- 89 -

Q020 (ha) 11,5 27,6 0,3 15,0 6,1 37,0 56,9 8,0 105,0 20,0 0,3 47,3 0,1 6,4

Q020 (%) 1,4 2,5 0,0 1,0 0,8 3,3 7,4 0,3 2,2 6,6 0,1 4,7 0,0 0,2

Q005 (ha) 5,9 7,8 0,0 12,7 1,3 34,9 46,3 3,4 79,0 13,6 0,2 42,6 0,1 4,2

Q005 (%) 0,7 0,7 0,0 0,8 0,2 3,1 6,0 0,1 1,7 4,5 0,1 4,2 0,0 0,1



Q100 (ha) 18,0

Q100 (%) 4,8

Q020 (ha) 7,8

Proboštov Rtyně nad 879,9 130,0 14,8 84,0 Bílinou Srbice 215,1 67,1 31,2 43,5 Teplice 2 370,5 103,5 4,4 32,0 Újezdeček 177,7 17,0 9,6 6,7 Zabrušany 922,4 70,6 7,7 37,4 Žalany 986,4 0,2 0,0 0,1 SO ORP celkem 34 564,7 993,9 2,9 553,1 Zdroj: ÚAP 2012 Pozn.: Q100 – stoletá voda, Q20 – dvacetiletá voda, Q5 – pětiletá voda

Q020 (%) 2,1

Q005 (ha) 1,4

Q005 (%) 0,4

9,5

26,9

3,1

20,2 1,4 3,8 4,1 0,0 1,6

34,6 9,0 2,6 25,0 0,1 351,6

16,1 0,4 1,5 2,7 0,0 1,0

Tabulka A 8: Aktivní zóna záplavového území v SO ORP Teplice (A051) Obec Výměra obce (ha) Bystřany 848,1 Bžany 1 117,0 Dubí 3 390,7 Duchcov 1 539,6 Háj u Duchcova 742,9 Hrob 1 110,0 Jeníkov 772,5 Košťany 2 433,2 Krupka 4 693,6 Lahošť 303,5 Mikulov 318,5 Modlany 1 007,1 Moldava 3 245,1 Osek 4 244,4 Proboštov 374,2 Rtyně nad Bílinou 879,9 Srbice 215,1 Teplice 2 370,5 Újezdeček 177,7 Zabrušany 922,4 Žalany 986,4 SO ORP celkem 34 564,7 Zdroj: ÚAP 2012 Pozn.: QAZ – aktivní zóna záplavového území

QAZ (ha)

QAZ (%) 11,6 26,1 0,4 21,9 5,0 39,6 55,6 8,9 117,3 9,2 0,3 46,7 0,2 8,5 10,6 46,2 39,8 30,4 5,4 32,2 0,2 516,2

1,4 2,3 0,0 1,4 0,7 3,6 7,2 0,4 2,5 3,0 0,1 4,6 0,0 0,2 2,8 5,2 18,5 1,3 3,0 3,5 0,0 1,5

Tabulka A 9: Kvalita ovzduší v SO ORP Teplice Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou

Zdr LV 12 18 24 35 29 11 13 16 8 14

Zdr TV 0 4 0 22 19 3 5 6 1

ZdrTVO 3 14 10 14 48 0 12 24 7 8

PM10 h24 12 18 24 35 29 11 13 16 8

O3 h8 0 0 0 16 0 0 0 0 0

BaP_ r 0 4 0 22 19 3 5 6 1

NOx_ r 0 2 0 3 0 0 0 0 3

SO2_ w 0 0 1 0 0 0 0 0 1

O3_AOT40 r5 14 8 14 45 0 12 24 7 8

0

22

14

0

0

0

2

22

- 90 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Zdr LV 18 54 9 0 22 3 5 31 10 18 8 41 6 21 14 10

Obec

Zdr TV

ZdrTVO 3 39 51 1 11 11 54 1 54 4 3 2 18 3 7 17 13

PM10 h24 18 54 9 0 22 3 5 31 10 18 8 41 6 21 14 10

O3 h8 13 2 0 1 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

BaP_ r 9 33 5 0 2 1 5 27 10 0 2 33 6 7 0 0

NOx_ r 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 12 0 4 0 0

SO2_ w 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0

O3_AOT40 r5 39 51 1 11 11 54 0 54 4 3 2 8 3 4 17 13

Košťany 9 Krupka 33 Lahošť 5 Mikulov 0 Modlany 2 Moldava 1 Novosedlice 5 Osek 27 Proboštov 10 Rtyně nad Bílinou 0 Srbice 2 Teplice 33 Újezdeček 6 Zabrušany 7 Žalany 0 Žim 0 Zdroj: ÚAP 2012 Pozn: Hodnoty v tabulce představují počet sektorů datové vrstvy OZKO s překročením dané škodliviny v dané obci Vyvětlivky.: ZdrLV - indikace překročení imisního limitu (LV) pro ochranu lidského zdraví ZdrTV - indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu lidského zdraví, bez zahrnutí přízemního ozonu (O3)

ZdrTVO3

- indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu lidského zdraví, včetně zahrnutí

PM10_h24 O3_h8

- indikace překročení imisního limitu (LV) pro 24-hodinové průměry PM10

BaP_r NOx_r SO2_w O3_AOT40r5

- indikace překročení imisního limitu (LV) pro roční průměry benzo(a)pyrenu - indikace překročení imisního limitu (LV) pro roční průměry NOx - indikace překročení imisního limitu (LV) pro zimní průměry SO2 (říjen-březen)

přízemního ozonu (O3)

- indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro maximální denní 8-hodinové klouzavé průměry O3

- indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro 5-leté průměry expozičního indexu AOT40 škodliviny O3

Tabulka A 10: Chráněné krajinné oblasti (A026) Obec Bořislav Bžany Kostomlaty pod Milešovkou Rtyně nad Bílinou Žalany Žim SO ORP celkem Zdroj: ÚAP 2012

Výměra obce (ha) 752,1 1 117,0 1 115,4 879,9 986,4 572,3 34 564,7

Název České Středohoří České Středohoří České Středohoří České Středohoří České Středohoří České Středohoří

CHKO (ha) 752,1 48,7 706,2 147,4 840,6 572,3 3 067,3

CHKO (%) 100,0 4,4 63,3 16,7 85,2 100,0 8,9

A035 (ha) 1 032,1 1 324,1 1 419,4 147,7 2 700,2 1 645,8 8 269,3

A035 (%) 30,4 54,4 30,2 46,4 83,2 38,8 23,9

Tabulka A 11: NATURA 2000 – Ptačí oblast (A035) Obec Dubí Košťany Krupka Mikulov Moldava Osek SO ORP celkem

Výměra obce (ha) 3 390,7 2 433,2 4 693,6 318,5 3 245,1 4 244,4 34 564,7

Název Východní Krušné hory Východní Krušné hory Východní Krušné hory Východní Krušné hory Východní Krušné hory Východní Krušné hory

- 91 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Zdroj: ÚAP 2012

Tabulka A 12: NATURA 2000 – evropsky významné lokality (A034) Obec Bystřany Dubí Dubí Háj u Duchcova Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Košťany Krupka Mikulov Modlany Modlany Moldava Moldava Osek Osek Proboštov Teplice Žalany SO ORP celkem Zdroj: ÚAP 2012

Výměra obce (ha) 848,1 3 390,7 3 390,7 742,9 742,9 1 110,0 772,5 1 115,4 2 433,2 2 433,2 4 693,6 318,5 1 007,1 1 007,1 3 245,1 3 245,1 4 244,4 4 244,4 374,2 2 370,5 986,4 34 564,7

Název Doubravka Rašelinište U jezera - Cínovecké rašelinište Východní Krušnohorí Háj u Oseka Východní Krušnohorí Východní Krušnohorí Háj u Oseka Brezina Rašelinište U jezera - Cínovecké rašelinište Východní Krušnohorí Východní Krušnohorí Východní Krušnohorí Doubravka Katerina - mokrad Grünwaldské vresovište Východní Krušnohorí Grünwaldské vresovište Východní Krušnohorí Východní Krušnohorí Doubravka Milešovka

A034 (ha)

A034 (%)

0,1 0,3 1 485,4 0,2 222,7 583,4 12,7

0,0 0,0 43,8 0,0 30,0 52,6 1,6

55,8

5,0

60,7 512,4 2 464,5 22,3 0,0 9,9 129,8 462,4 0,2 786,3 38,5 42,6 14,1 6 904,3

2,5 21,1 52,5 7,0 0,0 1,0 4,0 14,2 0,0 18,5 10,3 1,8 1,4 20,0

Tabulka A 13: Maloplošná zvláště chráněná území (A27, A28, A29) Obec Moldava Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Hrob Háj u Duchcova Osek Moldava Rtyně nad Bílinou Osek Osek Osek Krupka SO ORP celkem Zdroj: ÚAP 2012

Výměra obce (ha) 3 245,1 1 115,4 2 433,2 1 110,0 742,9 4 244,4 3 245,1 879,9 4 244,4 4 244,4 4 244,4 4 693,6 34 564,7

Název Buky na Bouřňáku Březina Cínovecké rašeliniště Domaslavické údolí Domaslavické údolí Domaslavické údolí Grünwaldské vřesoviště Malhostický rybník Salesiova výšina Vlčí důl Vrása Černá louka

- 92 -

MZCHU (ha) 3,2 9,3 7,3 63,5 2,0 0,2 42,5 23,5 1,6 25,9 0,1 138,6 317,7

MZCHU (%) 0,1 0,8 0,3 5,7 0,3 0,0 1,3 2,7 0,0 0,6 0,0 3,0 0,9

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka A 14: Nemovitá kulturní památka plošná Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Hrob Háj u Duchcova Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Rtyně nad Bílinou Teplice Zabrušany Žalany Žim SO ORP celkem Zdroj: ÚAP 2012

Výměra obce (ha) 752,1 848,1 1 117,0 3 390,7 1 539,6 1 110,0 742,9 772,5 287,7 1 115,4 2 433,2 4 693,6 303,5 318,5 1 007,1 3 245,1 144,6 4 244,4 879,9 2 370,5 922,4 986,4 572,3 34 564,7

Výměra památek (ha) 0,4 0,2 0,9 10,6 32,4 0,1 0,0 0,1 0,0 0,9 3,4 4,1 0,0 0,2 0,2 0,5 0,0 1,4 1,9 7,1 6,3 0,4 0,5 70,9

Tabulka A 15: Nemovitá kulturní památka bodová Obec

Počet památek

Bořislav Bžany Krupka Moldava Osek Rtyně nad Bílinou Teplice Zabrušany Žalany Žim SO ORP celkem Zdroj: ÚAP 2012

2 1 3 1 8 2 3 2 1 1 24

- 93 -


Příloha B: Sociální pilíř Tabulka B 1: Rozlišení kanalizační sítě dle typu v SO ORP Teplice v roce 2012, délka kanalizační sítě v roce 2012 Délka (km) a typ kanalizace bez rozlišení dešťová kanalizace jednotná kanalizace splašková kanalizace Bořislav 1,00 1,56 Bystřany 5,09 0,05 7,68 Bžany 0,06 3,88 0,01 Dubí 7,26 0,77 31,67 Duchcov 2,77 23,66 2,14 Háj u Duchcova 5,02 5,80 Hrob 1,68 0,13 6,07 0,01 Jeníkov 5,56 0,74 2,46 1,18 Košťany 3,20 3,46 9,91 0,55 Krupka 8,85 5,52 25,46 11,38 Lahošť 5,45 1,95 Modlany 2,43 9,56 0,01 Novosedlice 2,88 0,10 8,10 Osek 0,25 0,26 19,34 Proboštov 6,30 4,08 26,09 1,50 Rtyně nad Bílinou 0,63 0,28 0,46 Srbice 0,93 0,05 0,92 Teplice 15,19 10,89 135,02 4,71 Újezdeček 0,34 3,70 Zabrušany 7,43 1,02 3,25 1,74 Žalany 0,46 1,41 Celkem SO ORP Teplice 82,78 27,35 327,95 23,23 Zdroj: ÚAP 2012 Obec

Tabulka B 2: Délka vodovodů v SO ORP Teplice v roce 2012 Délka vodovodů (km) 2012

Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov

22,25 57,45 25,71 209,66 59,02 43,38 54,74 28,21 11,90 102,32 173,48 12,18 9,53 31,96 10,24 29,83 92,70 50,83

- 94 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Délka vodovodů (km) 2012

Obec Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim Celkem SO ORP Teplice Zdroj: ÚAP 2012

35,99 9,52 402,53 8,92 42,81 17,29 5,09 1 547,53

Tabulka B 3: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Teplice v roce 2012 Obec

Délka elektrických rozvodů (km) 5,45 44,30 22,08 35,81 37,44 12,73 14,25 21,14 14,41 13,17 14,16 47,71 10,74 4,01 22,15 24,01 19,11 32,96 25,34 33,01 8,35 189,61 8,91 41,98 9,88 2,69 715,37

Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim Celkem SO ORP Teplice Zdroj: ÚAP 2012

Tabulka B 4: Délka rozvodů plynu v SO ORP Teplice v roce 2012 Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob

NT 7,59 15,76 23,56

- 95 -

Délka (km) a typ plynovodu ST VT 4,68 4,64 11,37 3,43 8,46 20,79 9,21 6,97 5,41 7,22 4,24 7,40 3,95

VVT 8,30 8,33 8,80 4,94 5,09 3,46


NT

Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Modlany Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Celkem SO ORP Teplice Zdroj: ÚAP 2012

2,44 22,58

6,90 6,93 11,44

82,29

179,48

Délka (km) a typ plynovodu ST VT 7,11 2,49 8,68 5,67 7,52 5,37 7,71 18,98 19,21 3,18 1,56 0,01 3,37 2,43 3,42 7,02 4,63 6,91 6,32 7,16 1,07 1,34 0,75 43,08 25,62 3,13 1,34 7,15 5,11 6,54 0,43 180,22 141,88

VVT 2,58 6,45 7,52 5,96 13,04 1,56 3,34 1,94 4,64 4,77 1,05 0,75 24,35 1,85 4,21 0,43 123,38

Pozn.: NT – vedení nízkotlakého plynovodu, ST – vedení středotlakého plynovodu, VT – vedení vysokotlakého plynovodu, VVT – vedení velmi vysokotlakého plynovodu.

Tabulka B 5: Délky silnic II. a III. třídy v SO ORP Teplice v roce 2012 Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Hrob Háj u Duchcova Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Celkem Zdroj: ÚAP 2012

Délka [km] 5,5 7,3 13,3 15,9 9,3 4,3 5,0 6,0 2,6 7,5 11,0 27,6 4,2

Obec Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Zabrušany Újezdeček Žalany Žim

Délka [km] 3,8 12,6 15,0 3,7 23,7 3,8 14,2 3,2 17,8 11,6 1,5 8,4 6,5 245,3

Tabulka B 6: Délka cesty z obcí do ORP Teplice pomocí hromadné dopravy Obec Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby

Počet spojení 8. hod

6. hod 2 4 1 8 8 5 5 3 4

- 96 -

14. hod 3 5 2 11 9 5 5 5 5

2 3 0 5 7 5 5 4 3


Počet spojení 8. hod

6. hod

Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim Zdroj: http://www.idos.cz/

14. hod

2 4 9 4 1 3 0 7

2 7 13 5 1 3 1 11

1 7 4 4 1 1 1 6

6 5 4 6 2 4 2 2

5 6 2 7 2 3 2 2

5 4 2 1 1 2 2 1

Tabulka B 7: A105 Hraniční přechod Obec Moldava Dubí Zdroj: UAP, 2012

Název Moldava Cínovec

- 97 -

Typ Silniční Silniční

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka B 8: Věková struktura v SO ORP Ústeckého kraje v procentech 0 - 14 SO ORP

2001

2011

15 - 64 Rozdíl

2001

2011

65 a více Rozdíl

2001

2011

Rozdíl

Index stáří 2001 60,9 76,4 61,9 54,8 71,7 86,7 78,9 95,5 58,9 75,2

Index stáří 2011 81,9 97,9 86,9 85,9 97,3 105,4 94,5 114,6 91,2 97,9

Bílina 17,4 16,8 -0,6 72,0 69,4 -2,6 10,6 13,8 3,2 Děčín 16,5 15,3 -1,2 70,8 69,7 -1,2 12,6 15,0 2,4 Chomutov 17,5 15,2 -2,3 71,7 71,6 0,0 10,8 13,2 2,4 Kadaň 18,0 15,2 -2,8 72,1 71,7 -0,4 9,9 13,1 3,2 Litoměřice 16,9 14,9 -2,0 70,9 70,6 -0,4 12,1 14,5 2,4 Litvínov 15,5 14,9 -0,6 71,1 69,4 -1,7 13,4 15,7 2,3 Louny 16,9 15,3 -1,5 69,8 70,2 0,4 13,3 14,5 1,2 Lovosice 15,5 14,6 -0,9 69,7 68,7 -1,0 14,8 16,7 1,9 Most 18,1 15,0 -3,1 71,2 71,3 0,1 10,7 13,7 3,0 Podbořany 17,2 15,3 -1,8 69,9 69,7 -0,2 12,9 15,0 2,1 Roudnice nad Labem 15,6 15,4 -0,2 69,6 68,7 -0,9 14,9 15,9 1,0 95,4 103,3 Rumburk 17,9 16,2 -1,7 70,6 69,9 -0,7 11,5 13,9 2,4 64,4 86,2 Teplice 16,3 15,0 -1,3 70,7 69,9 -0,8 13,0 15,2 2,1 80,2 101,5 Ústí nad Labem 16,9 15,6 -1,2 70,8 69,8 -1,1 12,3 14,6 2,3 72,9 93,3 Varnsdorf 17,3 15,9 -1,4 70,4 69,9 -0,5 12,3 14,2 1,9 70,9 89,5 Žatec 17,2 15,7 -1,5 70,7 70,4 -0,3 12,1 13,9 1,8 70,6 88,4 Ústecký kraj 16,9 15,3 -1,6 70,9 70,2 -0,7 12,2 14,6 2,4 72,1 94,7 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Tabulka B 9: A105 Věková struktura v obcích SO ORP Teplice v procentech

12,1 13,3 14,5 15,3 16,9 17,0 16,4 16,4 13,3

13,5 13,1 16,4 15,3 16,3 15,2 15,8 12,7 16,3

1,4 -0,2 2,0 0,0 -0,6 -1,8 -0,6 -3,8 3,0

69,0 67,7 71,2 70,3 70,5 74,3 70,4 71,2 74,2

71,7 68,5 70,4 70,0 68,7 73,5 68,9 74,0 74,6

2,7 0,8 -0,8 -0,4 -1,8 -0,8 -1,5 2,8 0,4

18,9 19,0 14,3 14,4 12,6 8,7 13,2 12,4 12,5

14,8 18,4 13,2 14,7 15,0 11,3 15,3 13,3 9,2

-4,1 -0,6 -1,2 0,3 2,4 2,6 2,1 0,9 -3,3

Index stáří 2001 155,6 142,4 99,0 94,0 74,4 51,2 80,1 75,4 93,9

17,6 16,7 19,7 14,1 11,3 16,5 12,8 17,5 17,8 15,3 14,9 9,9 15,5 15,4

16,7 16,5 16,1 15,7 16,7 16,3 15,9 15,9 14,6 14,4 15,7 13,7 14,2 19,0

-0,9 -0,2 -3,6 1,5 5,4 -0,2 3,2 -1,6 -3,2 -0,9 0,8 3,8 -1,3 3,6

72,3 69,1 70,8 77,0 73,3 71,9 83,0 72,1 69,2 72,0 72,9 75,7 70,6 75,9

69,0 69,2 71,5 72,2 66,5 72,5 80,2 72,3 70,5 72,1 74,5 71,9 68,9 71,2

-3,3 0,1 0,6 -4,7 -6,8 0,5 -2,8 0,2 1,2 0,2 1,6 -3,8 -1,6 -4,7

10,1 14,2 9,4 8,9 15,3 11,5 4,3 10,4 13,0 12,8 12,2 14,4 14,0 8,7

14,3 14,4 12,4 12,1 16,7 11,2 3,9 11,8 14,9 13,5 9,8 14,4 16,9 9,8

4,2 0,2 3,0 3,2 1,4 -0,3 -0,4 1,4 1,9 0,7 -2,4 0,0 2,9 1,1

57,7 85,0 47,8 63,2 135,3 69,7 33,3 59,6 73,0 83,6 81,6 145,8 90,2 56,7

0 - 14

Obce

15 - 64

65 a více

2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček

- 98 -

Index stáří 2011 109,3 139,7 80,1 95,9 92,1 74,1 96,3 105,2 56,4 85,8 87,2 76,8 77,2 100,0 68,4 24,3 74,2 101,9 93,9 62,1 104,9 119,0 51,7

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU 0 - 14

Obce

15 - 64

65 a více

2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Zabrušany Žalany Žim SO ORP Teplice Zdroj: UAP, 2012

16,7 14,9 14,4 16,3

13,6 14,9 19,4 15,0

-3,0 0,0 5,0 -1,3

71,0 70,0 68,2 70,7

73,8 72,1 71,0 69,9

2,8 2,2 2,8 -0,8

12,4 15,1 17,4 13,0

12,6 12,9 9,7 15,2

0,3 -2,2 -7,7 2,1

Index stáří 2001 74,2 101,5 121,1 80,2

Index stáří 2011 92,6 86,5 50,0 101,5

Tabulka B 10: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

Narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Bílina 2 559 2 405 154 6 475 Děčín 9 479 9 150 329 21 278 Chomutov 9 609 8 903 706 27 981 Kadaň 5 199 5 014 185 12 504 Litoměřice 6 806 6 422 384 23 912 Litvínov 4 522 5 549 -1 027 14 848 Louny 5 082 5 332 -250 15 455 Lovosice 3 008 3 730 -722 10 421 Most 8 908 8 542 366 20 507 Podbořany 1 811 2 038 -227 5 662 Roudnice nad Labem 3 662 3 826 -164 12 934 Rumburk 4 072 4 383 -311 12 369 Teplice 12 601 13 890 -1 289 42 842 Ústí nad Labem 14 976 13 557 1 419 33 923 Varnsdorf 2 447 2 295 152 4 727 Žatec 3 247 3 161 86 7 802 Ústecký kraj 97 988 98 197 -209 273 640 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2011

- 99 -

Vystěhovalí 6 486 21 138 26 641 12 641 23 335 13 940 14 035 9 018 21 239 5 057 10 647 11 371 37 891 31 910 4 964 7 875 258 188

Migrační saldo -11 140 1 340 -137 577 908 1 420 1 403 -732 605 2 287 998 4 951 2 013 -237 -73 15 452


Tabulka B 11: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Teplice Obec Narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Migrační saldo

Bořislav

39

54

-15

287

181

106

Bystřany

197

808

-611

1 390

747

643

Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava

89

116

-27

437

280

157

1070 1 386

2 137 1 337

-1067 49

5 169 3 495

3 633 3 583

1 536 -88

148

125

23

563

436

127

282

315

-33

942

852

90

120

111

9

540

424

116

36

39

-3

244

150

94

114

112

2

329

294

35

379 1 983

410 1 552

-31 431

1 565 6 375

1011 6 467

554 -92

66

67

-1

327

262

65

30

23

7

125

97

28

130

98

32

527

290

237

42

22

20

468

413

55

Novosedlice

255

282

-27

1 476

1 364

112

Osek

630 299

715 291

-85 8

1 779 1 496

1 820 1053

-41 443

87 40

92 41

-5 -1

466 234

314 125

152 109

Újezdeček

6 887 152

7 278 118

-391 34

20 933 462

20 942 348

-9 114

Zabrušany

110

156

-46

468

383

85

78 19

91 27

-13 -8

300 99

197 59

103 40

50 496

45 725

4 771

Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice

Žalany Žim

SO ORP Teplice 14 668 16 417 -1 749 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2013

- 100 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka B 11: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje (podíl na obyvatelstvu, %) SO ORP

Základní vč. neukončeného 2001 2011 Rozdíl

Bílina 33,4 Děčín 26,2 Chomutov 29,1 Kadaň 30,4 Litoměřice 25,9 Litvínov 29,2 Louny 27,2 Lovosice 28,5 Most 29,1 Podbořany 32,2 Roudnice nad Labem 25,6 Rumburk 31,4 Teplice 28,3 Ústí nad Labem 24,6 Varnsdorf 28,3 Žatec 28,5 Ústecký kraj 27,9 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB

Nejvyšší ukončené vzdělání Vyučení a stř. odborné bez Úplné střední (s maturitou) mat. a vyšší odborné 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl

Vysokoškolské 2001

2011

Bez vzdělání

Rozdíl

2001

2011

Rozdíl

29,1 22,0 23,7 26,0 20,5 24,2 21,6 22,6 25,0 26,4

-4,3 -4,3 -5,3 -4,5 -5,3 -5,0 -5,7 -5,9 -4,1 -5,8

43,1 40,8 39,9 41,1 39,1 41,6 40,4 43,5 39,2 41,7

41,2 38,6 37,2 38,1 35,7 38,8 37,5 40,4 36,2 41,0

-1,9 -2,3 -2,7 -3,0 -3,3 -2,8 -3,0 -3,1 -2,9 -0,7

19,8 26,8 25,3 23,1 27,6 23,5 26,1 23,1 25,4 21,2

24,0 30,9 30,2 28,1 32,8 27,9 31,4 29,1 29,2 25,9

4,1 4,1 4,9 5,0 5,2 4,4 5,3 6,0 3,9 4,6

2,6 5,2 5,0 4,0 6,6 4,8 5,6 4,1 5,7 3,9

4,5 7,6 7,9 6,3 9,9 7,7 8,7 7,0 8,8 5,8

2,0 2,4 2,9 2,4 3,3 2,9 3,1 2,9 3,1 1,9

1,0 0,9 0,7 1,4 0,9 0,9 0,6 0,9 0,7 0,9

1,2 0,9 0,9 1,5 1,0 1,3 0,9 0,9 0,8 0,9

0,2 0,0 0,2 0,1 0,1 0,4 0,2 0,0 0,0 0,0

20,1 27,1 23,2 20,9 24,7 23,4 23,2 2011

-5,6 -4,3 -5,2 -3,7 -3,6 -5,0 -4,7

42,1 40,8 40,1 37,5 42,1 38,1 40,1

38,5 38,7 37,1 34,2 39,2 36,1 37,2

-3,6 -2,1 -3,0 -3,3 -3,0 -2,0 -2,8

26,3 22,5 25,4 29,6 24,9 26,1 25,7

31,8 26,8 30,3 33,1 29,6 30,3 30,3

5,5 4,3 4,9 3,5 4,7 4,2 4,6

5,7 3,6 5,5 7,6 3,9 6,3 5,5

9,0 5,6 8,6 10,9 5,8 9,1 8,4

3,4 2,0 3,1 3,3 1,9 2,8 2,9

0,3 1,8 0,7 0,7 0,8 1,1 0,8

0,6 1,9 0,8 0,8 0,8 1,1 1,0

0,3 0,1 0,2 0,1 0,0 0,1 0,1

- 101 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka B 12: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v obcích SO ORP Teplice (podíl na obyvatelstvu, %)

Obec

Základní vč. neukončeného

2001 2011 Bořislav 24,4 19,0 Bystřany 29,2 23,2 Bžany 31,1 17,4 Dubí 33,6 27,5 Duchcov 33,3 28,6 Háj u Duchcova 28,5 21,6 Hrob 28,5 22,0 Jeníkov 32,1 25,0 Kladruby 27,1 25,1 Kostomlaty pod Milešovkou 29,1 21,8 Košťany 33,6 25,7 Krupka 30,9 25,4 Lahošť 34,6 26,7 Mikulov 24,8 17,2 Modlany 31,2 22,4 Moldava 22,9 18,2 Novosedlice 31,1 25,6 Osek 29,0 23,3 Proboštov 26,5 20,7 Rtyně nad Bílinou 31,2 25,6 Srbice 26,4 17,1 Teplice 25,3 21,0 Újezdeček 32,7 26,0 Zabrušany 29,6 23,5 Žalany 32,6 22,8 Žim 30,6 26,3 SO ORP Teplice 28,3 23,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Rozdíl -5,4 -5,9 -13,7 -6,1 -4,7 -6,8 -6,4 -7,1 -2,0 -7,3 -7,9 -5,5 -7,9 -7,7 -8,8 -4,6 -5,4 -5,7 -5,7 -5,6 -9,2 -4,4 -6,6 -6,1 -9,8 -4,3 -5,2

Nejvyšší ukončené vzdělání Úplné střední (s Vyučení a stř. odborné maturitou) a vyšší Vysokoškolské bez mat. odborné 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 48,8 35,2 -13,6 20,5 32,4 11,9 5,4 12,8 7,3 44,9 41,2 -3,7 22,5 29,4 7,0 3,0 5,5 2,5 45,4 44,2 -1,3 20,1 28,4 8,3 2,5 8,7 6,1 39,5 37,1 -2,4 21,9 27,5 5,7 3,7 6,3 2,7 42,7 40,7 -2,0 20,0 24,1 4,1 3,1 5,5 2,4 50,0 45,2 -4,8 19,1 23,1 4,1 1,8 4,1 2,3 44,4 41,8 -2,7 23,3 30,0 6,7 3,3 5,7 2,4 46,7 38,9 -7,8 19,1 26,8 7,7 1,7 8,4 6,7 50,0 39,0 -11,0 21,5 26,7 5,2 0,5 9,2 8,7 45,0 44,8 42,2 45,4 39,1 47,9 40,7 41,6 44,8 40,8 48,0 49,1 36,8 48,4 51,2 48,7 52,3 40,1

44,5 42,3 39,7 42,2 33,7 43,9 39,6 38,2 41,8 34,8 41,7 46,9 33,6 45,4 48,5 44,1 38,6 37,1

-0,4 -2,4 -2,5 -3,1 -5,4 -4,0 -1,1 -3,4 -3,0 -6,0 -6,2 -2,1 -3,2 -3,0 -2,7 -4,6 -13,7 -3,0

21,3 18,8 22,3 17,2 28,6 18,7 32,2 22,3 21,8 26,6 19,6 19,0 29,7 16,9 16,7 15,9 13,5 25,4

- 102 -

27,1 26,3 27,4 24,4 36,1 27,3 32,1 28,0 28,2 31,9 28,6 28,2 33,7 24,2 22,9 26,7 28,9 30,3

5,7 7,5 5,0 7,2 7,5 8,6 -0,1 5,7 6,4 5,4 9,0 9,2 4,0 7,2 6,2 10,8 15,4 4,9

3,3 2,5 3,9 2,6 6,8 2,2 4,2 4,5 3,7 5,6 1,2 5,6 7,7 1,4 1,6 2,9 2,7 5,5

5,4 5,1 6,5 6,0 13,0 6,1 8,8 7,1 6,3 12,1 4,0 7,8 11,1 3,9 3,8 6,1 5,3 8,6

2,1 2,6 2,6 3,4 6,3 3,9 4,6 2,6 2,6 6,5 2,7 2,2 3,4 2,5 2,2 3,3 2,6 3,1

Bez vzdělání 2001 0,8 0,4 0,8 1,4 0,9 0,7 0,5 0,5 0,9

2011 0,6 0,6 1,4 1,5 1,1 5,9 0,6 0,9 0,0

Rozdíl -0,2 0,2 0,6 0,1 0,2 5,2 0,0 0,5 -0,9

1,3 0,4 0,8 0,2 0,8 0,0 0,0 0,5 0,7 0,5 0,0 0,0 0,5 0,6 0,9 0,0 0,9 0,7

1,2 0,6 1,0 0,6 0,0 0,3 1,3 1,1 0,5 0,4 0,2 0,0 0,7 0,6 1,3 0,2 0,9 0,8

-0,1 0,2 0,3 0,4 -0,8 0,3 1,3 0,5 -0,2 -0,1 0,2 0,0 0,1 0,0 0,4 0,2 0,0 0,2

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka B 13: Školská zařízení v obcích SO ORP Teplice Obec Bystřany Bžany Dubí

Mateřská škola (kapacita)

Základní škola (kapacita)

Mateřská škola Bystřany, Na Mateřská škola Bžany, Mateřská škola Dubánek, Mateřská škola Mstišov, Školní Mateřská škola U Křemílka Mateřská škola Cibuláček, Mateřská škola, Husova ul. Mateřská škola, Osecká ul. Mateřská škola, Tyršova ul. Mateřská škola, ul.Velká Mateřská škola Háj u Mateřská škola Hrob, Verneřice 128 (69)

Základní škola Bystřany, Pražská NE Základní škola Dubí 1, Školní Základní škola Dubí 2, Tovární Základní umělecká škola, Dubí 2, Dlouhá 134 (250)

Střední školy vč. učňovské školy (kapacita)

NE NE GYMNÁZIUM Jana Amose Střední škola technická AGC Střední škola sociální PERSPEKTIVA a Vyšší odborná škola, s.r.o., Dubí 3 Duchcov Dětský domov, Základní škola a Gymnázium a Střední Základní škola Antonína Sochora Dětský domov, Základní Základní škola Jaroslava Pešaty, škola a Střední škola, Školní 1 (24) Základní umělecká škola Ivana Háj u NE NE Hrob Základní škola Hrob, NE Základní umělecká škola Ivana Kostomlaty Mateřská škola, Školní 133 Výchovný ústav, dětský domov Výchovný ústav, dětský Košťany Mateřská škola Motýlek, Základní škola Kostomlaty pod NE Mateřská škola, Husova 291 Základní škola, Komenského Krupka Mateřská škola Písnička Biskupské gymnázium a Biskupské gymnázium a Mateřská škola Zvoneček Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Praktická škola Krupka, Karla Čapka Mateřská škola Sluníčko Masarykova základní škola a 270 (30) Základní škola a Mateřská Základní škola a Praktická škola Masarykova základní škola a Základní umělecká škola Krupka, Lahošť Mateřská škola Lahošť, NE NE Modlany Mateřská škola Modlanská NE NE Novosedlice Mateřská škola "Čtyřlístek", Základní škola Novosedlice, NE Osek Mateřská škola, Hornická 347 Základní škola Osek, Hrdlovská NE Mateřská škola, Hrdlovská 661 Základní umělecká škola Ivana Proboštov Mateřská škola Pastelka Základní škola Proboštov, Kpt. NE Proboštov, Krátká 520 (120) Základní umělecká škola Dubí 2 Teplice Speciální základní škola a Speciální základní škola a Gymnázium, Čs. dobrovolců Speciální základní škola a Speciální základní škola a Střední škola stavební, Fr. Mateřská škola, Josefa Ressla Základní škola praktická Teplice, Střední škola obchodu a Mateřská škola, Hlávkova 1454 Základní škola a praktická škola Střední škola technická AGC Mateřská škola, Jugoslávská Základní škola, Teplice, U Základní škola a praktická Mateřská škola, Moskevské Základní škola s rozšířeným Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední Mateřská škola Kaštánek, Na Základní škola s rozšířeným průmyslová škola, Benešovo Mateřská škola, J. V. Sládka Základní škola s rozšířenou náměstí 1 (1 538) Mateřská škola Čtyřlístek, Základní škola s rozšířeným Mateřská škola, Fráni Šrámka Základní škola Bílá cesta, Mateřská škola Pramínek, Základní škola s rozšířenou Mateřská škola, Karla Čapka Základní škola s rozšířenou Mateřská škola, Na spojce 274 Základní škola, Edisonova 1732 Mateřská škola Krteček, Základní škola s rozšířenou Mateřská škola, Jaselská 354 Základní umělecká škola, Teplice, Chelčického 4 (884) Mateřská škola Na Kopečku, Újezdeček Mateřská škola Újezdeček, NE NE Zabrušany Základní škola a Mateřská Základní škola a Mateřská škola NE škola Zabrušany (45) Základní umělecká škola Ivana Žalany Základní škola a Mateřská Základní škola a Mateřská škola NE Pozn.: Jsou uvedeny pouze obce, které mají školská zařízení. Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení

- 103 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka B 14: Sociální a zdravotní služby v SO ORP Teplice Obec Bystřany

Dubí

Sociální oblast Domov pro seniory

Zdravotnictví Ambulantní zařízení

Denní stacionář

Ostatní lůžkové zařízení

2 domovy pro seniory

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Sdružené ambulantní zařízení

Domov pro osoby se zdravotním postižením

2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

Dům s pečovatelskou službou

2 samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 4 samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty Zařízení lékárenské péče

Duchcov

Azylový dům

Nemocnice

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

5 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé

Sociální poradna

2 samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 4 samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa

2 domy s pečovatelskou službou

3 samostatné ordinace lékaře specialisty 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty 3 ostatní samostatná zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení Háj u Duchcova Hrob

Domov pro osoby se zdravotním postižením NE

2 zařízení lékárenské péče NE Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa

Košťany

Azylový dům

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty Ostatní samostatné zařízení

Krupka

Azylový dům


Denní stacionář

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

3 domy s pečovatelskou službou

3 samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 2 samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty 3 ostatní samostatná zařízení 2 zařízení lékárenské péče

- 104 -


Sociální oblast

Novosedlice

Zdravotnictví Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Zařízení lékárenské péče

Osek

2 Azylové domy


Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Ostatní samostatné zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení Zařízení lékárenské péče

Proboštov

Denní stacionář

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Ostatní samostatné zařízení Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče

Srbice

NE

Zařízení lékárenské péče

Teplice

Domov pro seniory

Sdružené ambulantní zařízení

Denní stacionář

5 ambulantních zařízení

2 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

Detašované pracoviště ambulantního zařízení

7 sociálních poraden 7 domů s pečovatelskou službou

Nemocnice Detašované pracoviště nemocnice Léčebna pro dlouhodobě nemocné 5 ostatních lůžkových zařízení Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení 19 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 10 samostatných ordinací praktického lékaře pro děti a dorost 34 samostatných ordinací praktického lékaře stomatologa 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa 9 samostatných ordinací praktického lékaře - gynekologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa 34 samostatných ordinací lékaře specialisty 23 ostatních samostatných zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení 17 zařízení lékárenské péče Jesle Další dětské zařízení Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci Transfusní stanice

Zabrušany

NE

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

Žalany

NE

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Ostatní samostatné zařízení Pozn.: Jsou uvedeny pouze obce, které mají zařízení sociální péče, zdravotnická zařízení. Zdroj: MOS, data aktuální k 1. 1. 2011

- 105 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka B 15: Bytový a domovní fond v SO ORP Ústeckého kraje Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok SO ORP

Bytové domy 2001 560 2 197 1 880 1 020 1 336 1 340 823 486 1 768 349

Bytové Relativně domy Absolutně [%] 2011 567 7 1,3 2 278 81 3,7 1 948 68 3,6 1 057 37 3,6 1 465 129 9,7 1 360 20 1,5 861 38 4,6 533 47 9,7 1 824 56 3,2 374 25 7,2

Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem 432 481 Rumburk 759 820 Teplice 3 193 3 381 Ústí nad Labem 3 069 3 187 Varnsdorf 486 491 Žatec 784 804 Ústecký kraj 20 482 21 431 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok Rodinné domy 2001 1 898 8 399 5 563 3 467 7 307 2 741 7 569 5 061 2 501 2 891

Rodinné Relativně domy Absolutně [%] 2011 2 038 140 7,4 9 188 789 9,4 6 352 789 14,2 3 916 449 13,0 7 898 591 8,1 2 986 245 8,9 8 212 643 8,5 5 393 332 6,6 2 888 387 15,5 3 075 184 6,4

49 61 188

11,3 8,0 5,9

6 671 4 971 9 524

7 189 5 314 10 373

518 343 849

7,8 6,9 8,9

118 5 20

3,8 1,0 2,6

7 970 2 711 3 222

9 032 2 937 3 448

1 062 226 226

13,3 8,3 7,0

949

4,6

82 466

90 239

7 773

9,4

Tabulka B 16: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Teplice Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok Obec Bytové domy 2001

Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob

Bytové domy 2011

Bytové domy 2011 definitivní

Rodinné domy Rel. [%] 2001

Abs.

1

2

2

1

38

38

41

3

4

5

245

257

291


Rok Rodinné domy 2011

Rodinné domy 2011 definitivní

Abs.

Rel. [%]

100,0

91

106

125

34

37,4

3

7,9

322

369

400

78

24,2

2

66,7

226

254

305

79

35,0

255

10

4,1

1 068

1 114

1 232

164

15,4

301

291

0

0,0

722

753

847

125

17,3

22

26

23

1

4,5

175

198

222

47

26,9

71

80

72

1

1,4

350

364

404

54

15,4

21

20

21

0

0,0

179

214

231

52

29,1

7

8

8

1

14,3

59

77

80

21

35,6

Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany

12

10

8

-4

-33,3

217

233

275

58

26,7

114

125

123

9

7,9

411

424

482

71

17,3

Krupka

273

282

286

13

4,8

1 321

1 483

1 637

316

23,9

Lahošť

11

12

13

2

18,2

118

123

129

11

9,3 44,4

Mikulov Modlany

1

2

1

0

0,0

45

51

65

20

5

10

6

1

20,0

189

222

259

70

37,0

Moldava Novosedlic e

2

2

2

0

0,0

26

27

60

34

130,8

89

87

91

2

2,2

327

370

388

61

18,7

- 106 -



Rok Obec Bytové domy 2001

Osek

Bytové domy 2011 definitivní

Bytové domy 2011

Rodinné domy Rel. [%] 2001

Abs.


Rok Rodinné domy 2011

Rodinné domy 2011 definitivní

Abs.

Rel. [%]

108

118

123

15

13,9

430

443

497

67

15,6

41

46

44

3

7,3

498

601

652

154

30,9

10

10

10

0

0,0

193

219

248

55

28,5

7

7

7

0

0,0

50

72

79

29

58,0

1 771

1 875

4 008

2 237

126,3

1 991

2 110

14 000

12 009

603,2

36

35

34

-2

-5,6

79

86

101

22

27,8

9

18

16

7

77,8

268

279

309

41

15,3

Žalany 4 4 4 0 0,0 135 Žim 1 2 2 1 100,0 34 SO ORP Teplice 3 193 3 381 5 496 2 303 72,1 9 524 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, SLDB 2011 – definitivní výsledky

144

180

45

33,3

37

55

21

61,8

10 373

23 262

13 738

144,2

Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany

Tabulka B 17: Obydlené byty v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

Rok Obydlené byty 2001

Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Obydlené byty 2011

8 356 30 661 32 386 16 589 21 652 16 327 16 270 9 986 31 583 5 815 11 362 11 680 43 420 47 534 7 724 10 583 321 928

- 107 -

7 708 29 167 30 531 16 093 21 579 15 080 16 202 10 049 29 520 5 724 11 585 11 446 41 168 45 004 7 569 9 973 308 398

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] -648 -1 494 -1 855 -496 -73 -1 247 -68 63 -2 063 -91 223 -234 -2 252 -2 530 -155 -610 -13 530

-7,8 -4,9 -5,7 -3,0 -0,3 -7,6 -0,4 0,6 -6,5 -1,6 2,0 -2,0 -5,2 -5,3 -2,0 -5,8 -4,2

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka B 18: Vlastnictví bytů v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

Byt ve vlastním domě 2001 2011 Rozdíl [%]

Bílina 1 872 Děčín 8 620 Chomutov 5 476 Kadaň 3 241 Litoměřice 6 977 Litvínov 2 701 Louny 6 923 Lovosice 4 703 Most 2 428 Podbořany 2 502 Roudnice nad Labem 6 172 Rumburk 4 746 Teplice 10 320 Ústí nad Labem 8 210 Varnsdorf 2 791 Žatec 2 925 Ústecký kraj 80 607 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

1 931 9 521 6 274 3 548 7 453 3 031 7 208 4 776 2 913 2 554 6 425 5 242 11 246 9 229 2 961 3 016 87 328

3,2 10,5 14,6 9,5 6,8 12,2 4,1 1,6 20,0 2,1 4,1 10,5 9,0 12,4 6,1 3,1 8,3

Vlastník bytů V osobním vlastnictví 2001 2011 Rozdíl [%] 2001

Nájemní 2011 Rozdíl [%]

2001

2 089 2 404 1 154 1 107 2 105 2 763 2 661 898 6 901 971 501 223 1 415 14 269 913 911 41 285

1 680 6 582 6 317 3 211 3 433 4 460 1 997 1 072 5 168 1 011 1 156 3 119 9 512 7 906 1 785 1 777 60 186

996 5 137 6 291 2 262 3 313 1 118 2 123 809 5 877 317 1 153 1 508 11 191 10 225 964 1 443 54 727

3 177 7 882 11 035 6 466 7 515 4 878 4 170 2 849 11 682 1 590 2 072 629 3 602 17 043 1 384 3 942 89 916

52,1 227,9 856,2 484,1 257,0 76,5 56,7 217,3 69,3 63,7 313,6 182,1 154,6 19,4 51,6 332,7 117,8

- 108 -

2 978 12 123 18 018 9 255 7 593 7 782 3 284 2 761 12 348 1 600 2 407 4 058 16 074 12 026 2 484 4 602 119 393

-43,6 -45,7 -64,9 -65,3 -54,8 -42,7 -39,2 -61,2 -58,1 -36,8 -52,0 -23,1 -40,8 -34,3 -28,1 -61,4 -49,6

Družstevní 2011 Rozdíl [%] 500 3 135 5 623 2 111 1 787 1 739 1 419 461 8 637 182 994 1 680 14 518 8 685 965 676 53 112

-49,8 -39,0 -10,6 -6,7 -46,1 55,5 -33,2 -43,0 47,0 -42,6 -13,8 11,4 29,7 -15,1 0,1 -53,2 -3,0

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka B 19: Vlastnictví domů v SO ORP Ústeckého kraje Vlastník domu SO ORP

Fyzická osoba 2001

2011

Bílina 1 907 2 071 Děčín 8 704 9 763 Chomutov 5 442 6 378 Kadaň 3 394 3 824 Litoměřice 7 203 7 880 Litvínov 2 737 3 068 Louny 7 464 8 023 Lovosice 5 011 5 282 Most 2 477 2 924 Podbořany 2 734 2 992 Roudnice nad Labem 6 575 7 058 Rumburk 4 956 5 468 Teplice 10 030 11 102 Ústí nad Labem 7 974 9 325 Varnsdorf 2 718 3 023 Žatec 3 127 3 432 Ústecký kraj 82 453 91 613,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 * v roce 2001 daná kategorie neexistovala

Rozdíl [%]

2001

Obec, stát

Kombinace vlastníků

2011

2001

Rozdíl [%]

2011

Rozdíl

Bytové Družstvo 2001

2011

Rozdíl [%]

Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) 2001 2011 Rozdíl

8,6 249 12,2 971 17,2 1 192 12,7 679 9,4 688 12,1 541 7,5 294 5,4 318 18,0 542 9,4 221

143 417 391 377 385 259 194 196 287 172

-42,6 -57,1 -67,2 -44,5 -44,0 -52,1 -34,0 -38,4 -47,0 -22,2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

63 222 281 214 212 62 179 67 164 47

63 222 281 214 212 62 179 67 164 47

83 334 379 160 293 72 217 82 296 59

50 266 203 95 140 127 110 58 586 24

-39,8 -20,4 -46,4 -40,6 -52,2 76,4 -49,3 -29,3 98,0 -59,3

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

245 680 738 434 655 641 373 255 581 162

245 680 738 434 655 641 373 255 581 162

7,3 247 10,3 423 10,7 982 16,9 881 11,2 266 9,8 477 11 8 971

120 278 580 397 136 203 4 535,0

-51,4 -34,3 -40,9 -54,9 -48,9 -57,4 -49

0 0 0 0 0 0 0

128 86 312 198 66 113 0

128 137 86 115 312 743 198 677 66 66 113 143 0 3 856

65 113 1 003 600 41 42 3 523,0

-52,6 -1,7 35,0 -11,4 -37,9 -70,6 -9

0 0 0 0 0 0 0

187 74 433 1 363 137 350 7 308

187 74 433 1 363 137 350 7 308

- 109 -

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka B 21: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Teplice Obec

Domy postavené 1971-1980 1981-1990

1919 a dříve

1920-1970

1991-2000

2001-2011

30 104

32 140

8 56

11 25

9 43

15 43

Dubí

83 504

79 408

20 111

16 118

21 135

39 108

Duchcov

289

Háj u Duchcova Hrob

86 205

375

80

106

122

75

45 109

30 32

4 38

24 36

37 23

56 21

75 22

18 9

9 9

33 7

37 17

Košťany

87 107

66 270

27 31

15 43

25 45

20 60

Krupka

470

513

171

213

196

229

Lahošť Mikulov

31 17

50 13

7 7

29 5

11 8

6 4

Modlany Moldava

82 6

46 9

18 4

11 2

29 4

47 5

175 138

99 191

75 76

22 76

43 51

48 37

103 77

228 80

54 16

35 9

95 16

132 23

Bořislav Bystřany Bžany

Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou

Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice

14

28

5

5

3

19

Teplice Újezdeček

773 36

1488 41

541 13

470 5

426 14

263 11

Zabrušany

92

127

15

14

23

20

Žalany Žim

42

52

19

11

20

7

14 3642

10 4596

3 1446

4 1305

2 1441

5 1330

1991-2000

2001-2011

SO ORP Teplice Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

Tabulka B 20: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Teplice v procentech Obec

Domy postavené 1919 a dříve

1920-1970

1971-1980

Bořislav Bystřany

1981-1990

28,6 25,3

30,5

7,6

10,5

8,6

14,3

34,1

13,6

6,1

10,5

Bžany

10,5

32,2

30,6

7,8

6,2

8,1

15,1

Dubí

36,4

29,5

8,0

8,5

9,8

7,8

Duchcov

27,6 38,1

35,8 19,9

7,6 13,3

10,1 1,8

11,7 10,6

7,2 16,4

Háj u Duchcova Hrob

46,3

24,6

7,2

8,6

8,1

5,2

Jeníkov Kladruby

24,6

32,9

7,9

3,9

14,5

16,2

24,7

25,9

10,6

10,6

8,2

20,0


36,3

27,5

11,3

6,3

10,4

8,3

Košťany

19,2

48,6

5,6

7,7

8,1

10,8

Krupka

26,2 23,1

28,6 37,3

9,5 5,2

11,9 21,6

10,9 8,2

12,8 4,5

31,5

24,1

13,0

9,3

14,8

7,4

35,2

19,7

7,7

4,7

12,4

20,2

Lahošť Mikulov Modlany

- 110 -


Domy postavené 1919 a dříve

1920-1970

1971-1980

1981-1990

1991-2000

2001-2011

Moldava Novosedlice

20,0

30,0

13,3

6,7

13,3

16,7

37,9

21,4

16,2

4,8

9,3

10,4

Osek Proboštov

24,3

33,6

13,4

13,4

9,0

6,5

15,9

35,2

8,3

5,4

14,7

20,4

Rtyně nad Bílinou

34,8

36,2

7,2

4,1

7,2

10,4

Srbice

18,9

37,8

6,8

6,8

4,1

25,7

Teplice

19,5 30,0

37,6 34,2

13,7 10,8

11,9 4,2

10,8 11,7

6,6 9,2

31,6

43,6

5,2

4,8

7,9

6,9

27,8

34,4

12,6

7,3

13,2

4,6

36,8 26,5

26,3 33,4

7,9 10,5

10,5 9,5

5,3 10,5

13,2 9,7

Újezdeček Zabrušany Žalany Žim SO ORP Teplice Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

Tabulka B 21: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Ústeckého kraje ORP

počet zařízení

Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011

- 111 -

pokoje

lůžka

2 56 25 47 40 9 5 10 7 4 7 23 46 24 18 4

986 399 793 805 205 117 135 298 98 246 369 1 230 545 232 66

2 819 1 109 2 145 2 412 433 395 330 623 371 524 1 105 2 596 1 206 760 154

327

6 524

16 982

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka B 22: Návštěvnost v SO ORP Ústeckého kraje ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011

počet příjezdů hostů

počet přenocování

z toho rezidentů

z toho rezidentů

41 472 20 312 29 615 35 033 9 563 4 480 4 643 18 737 2 022 12 520 9 607 52 914 35 802 7 378 3 350

25 922 14 768 16 970 25 751 7 896 3 669 3 044 11 142 1 901 10 559 7 643 31 028 21 308 6 689 1 911

95 444 47 754 85 543 77 009 27 938 11 604 7 983 33 624 9 558 66 461 26 971 290 377 63 701 21 114 6 964

62 379 33 270 43 995 58 673 24 123 9 466 4 858 18 432 9 255 62 333 22 829 211 485 37 699 19 582 4 018

287 448

190 201

872 045

622 397

- 112 -


Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje [‰] SO ORP

2004

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2007 2011

Bílina 121,8 125,7 Děčín 177,6 190,1 Chomutov 150,5 149,3 Kadaň 141,6 139,2 Litoměřice 199,5 205,6 Litvínov 139,4 142,3 Louny 174,6 175,8 Lovosice 176,4 178,7 Most 147,1 150,2 Podbořany 149,2 146,7 Roudnice nad Labem 202,3 201,8 Rumburk 147,9 150,7 Teplice 160,4 162,9 Ústí nad Labem 167,5 169,7 Varnsdorf 156,3 153,8 Žatec 174,8 165,8 Ústecký kraj 163,1 165,5 Zdroj dat: ČSÚ, Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

124,2 192,6 151,5 141,1 194,7 154,5 177,1 173,3 154,2 148,5 198,2 152,2 161,6 171,4 147,4 165,2 166,0

Tabulka C 2: Míra zaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011

SO ORP

Bílina 60,4 Děčín 63,8 Chomutov 59,4 Kadaň 63,1 Litoměřice 64,4 Litvínov 57,4 Louny 62,8 Lovosice 62,5 Most 60,0 Podbořany 61,8 Roudnice nad Labem 64,9 Rumburk 61,5 Teplice 60,4 Ústí nad Labem 64,3 Varnsdorf 65,1 Žatec 61,4 Ústecký kraj 62,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

- 113 -

55,7 57,4 58,2 59,8 61,7 55,6 60,9 60,6 57,4 60,5 63,6 53,6 57,6 58,7 56,2 59,9 58,5

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka C 3: Míra nezaměstnanosti obyvatel SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

2007

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2011

Bílina 14,6 11,3 13,7 14,7 Děčín 12,2 10,1 12,5 13,5 Chomutov 13,4 10,5 13,8 14,9 Kadaň 9,2 6,9 11,5 11,8 Litoměřice 9,7 7,9 10,0 11,3 Litvínov 19,4 14,8 16,0 16,3 Louny 11,9 9,2 11,7 13,1 Lovosice 10,0 8,3 10,7 11,8 Most 17,5 12,7 15,1 15,8 Podbořany 10,5 8,5 12,9 13,8 Roudnice nad Labem 10,0 8,1 10,0 11,0 Rumburk 14,7 13,1 16,2 17,0 Teplice 12,5 9,9 11,7 13,4 Ústí nad Labem 12,2 10,1 12,2 14,0 Varnsdorf 13,8 13,2 16,5 16,9 Žatec 13,6 10,3 13,0 14,5 Ústecký kraj 12,9 10,3 12,8 13,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

13,9 12,8 14,3 12,0 10,6 16,3 12,4 11,7 14,9 13,4 10,7 16,0 13,1 14,5 15,3 14,3 13,6

Tabulka C 4: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Ústeckého kraje [%] SO ORP

2007

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010

2011


- 114 -

52,2 50,7 51,3 50,5 50,7 49,8 50,5 50,6 52,9 45,7 51,1 44,8 50,9 46,7 49,0 47,7 49,9

MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Tabulka C 5: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje (%) SO ORP

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2007

2011


6,3 5,1 6,0 4,8 3,5 7,6 4,9 4,5 6,7 4,9 4,0 7,7 5,3 6,4 7,2 6,0 5,7

Tabulka C 6: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

2007

Bílina 8 635 Děčín 25 567 Chomutov 28 809 Kadaň 18 197 Litoměřice 20 077 Litvínov 14 305 Louny 14 035 Lovosice 8 880 Most 32 094 Podbořany 5 818 Roudnice nad Labem 10 092 Rumburk 10 635 Teplice 36 123 Ústí nad Labem 56 465 Varnsdorf 7 568 Žatec 11 219 Ústecký kraj 308 519 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12 daného roku

2010


8 752 22 773 27 959 17 416 19 420 13 557 13 345 9 118 32 231 5 064 9 987 9 409 35 158 51 797 6 739 10 254 292 979

- 115 -

117 -2 794 -850 -781 -657 -748 -690 238 137 -754 -105 -1 226 -965 -4 668 -829 -965 -15 540

1,4 -10,9 -3,0 -4,3 -3,3 -5,2 -4,9 2,7 0,4 -13,0 -1,0 -11,5 -2,7 -8,3 -11,0 -8,6 -5,0

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Teplice. Aktualizace Část A Podklady pro RURÚ

Recommend Documents