AKTUALIZACE 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TRHOVÉ SVINY

AKTUALIZACE 2014

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TRHOVÉ SVINY

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Listopad 2014

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected]. Autorský kolektiv:    

Bc. Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky Ing. Ivana Foldynová – městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD

GIS, zpracování dat a výkresů:    

Ing. Radek Fujak – garant Ing. Michal Samiec Ing. Jan Juráš Bc. Vojtěch Zlý

Na spolupráci se podílel úřad územního plánování, MěÚ Trhové Sviny  Ing. Marek Rojdl


OBSAH 1

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ............................................................... 6 1.1 Úvod ............................................................................................................................. 6 1.2

Popis území a širší vztahy ............................................................................................ 8

1.2.1

Základní charakteristika území ................................................................................ 8

1.2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty ..................................................................... 10

1.3

Horninové prostředí a geologie .................................................................................. 19

1.3.1

Těžba nerostných surovin ...................................................................................... 19

1.3.2

Sesuvná a poddolovaná území ............................................................................... 23

1.3.3

SWOT analýza ....................................................................................................... 24

1.4

Vodní režim ................................................................................................................ 25

1.4.1

Vodní zdroje podzemní a povrchové vody ............................................................ 25

1.4.2

Záplavová území .................................................................................................... 28

1.4.3

SWOT analýza ....................................................................................................... 31

1.5

Hygiena životního prostředí ....................................................................................... 32

1.5.1

Kvalita ovzduší ...................................................................................................... 33

1.5.2

Staré zátěže a kontaminované plochy .................................................................... 34

1.5.3

Ostatní negativní faktory v území.......................................................................... 34

1.5.4

SWOT analýza ....................................................................................................... 35

1.6

Ochrana přírody a krajiny........................................................................................... 36

1.6.1

Zvlášť chráněná území........................................................................................... 36

1.6.2

Obecně chráněná území přírody a krajiny – ÚSES ............................................... 39

1.6.3

Koeficient ekologické stability .............................................................................. 40

1.6.4

SWOT analýza ....................................................................................................... 42

1.7

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa................................ 43

1.7.1

Zemědělský půdní fond ......................................................................................... 43

1.7.2

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) ....................................................... 45

1.7.3

SWOT analýza ....................................................................................................... 47

1.8

Technická infrastruktura ............................................................................................. 48

1.8.1

Zásobování pitnou vodou ...................................................................................... 49

1.8.2

Odvádění a zneškodňování odpadních vod ........................................................... 51

1.8.3

Zásobování plynem ................................................................................................ 52

1.8.4

Zásobování teplem (CZT)...................................................................................... 53

1.8.5

Zásobování elektrickou energií .............................................................................. 54

1.8.6

Spoje ...................................................................................................................... 55

1.8.7

SWOT analýza ....................................................................................................... 57

1.9

Dopravní infrastruktura .............................................................................................. 58


1.9.1

Silniční síť.............................................................................................................. 58

1.9.2

Železniční síť ......................................................................................................... 62

1.9.3

Letecká doprava ..................................................................................................... 63

1.9.4

Vodní doprava ....................................................................................................... 64

1.9.5

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou .................................................... 64

1.9.6

SWOT analýza ....................................................................................................... 65

1.10

1.10.1

Demo-sociální situace ............................................................................................ 66

1.10.2

Občanská vybavenost ............................................................................................ 74

1.10.3

SWOT analýza ....................................................................................................... 76

1.11

Bydlení ....................................................................................................................... 77

1.11.1

Bytový fond a jeho struktura ................................................................................. 77

1.11.2

Stáří a kvalita domovního fondu............................................................................ 82

1.11.3

SWOT analýza ....................................................................................................... 82

1.12

Rekreace ..................................................................................................................... 83

1.12.1

Rekreační aktivity .................................................................................................. 83

1.12.2

Rekreační infrastruktura ........................................................................................ 84

1.12.3

Individuální rekreace ............................................................................................. 86

1.12.4

SWOT analýza ....................................................................................................... 86

1.13

2

Sociodemografické podmínky .................................................................................... 66

Hospodářské podmínky .............................................................................................. 87

1.13.1

Ekonomická funkce území .................................................................................... 87

1.13.2

Struktura ekonomických subjektů ......................................................................... 88

1.13.3

Trh práce (nabídka, poptávka) ............................................................................... 90

1.13.4

Zdroje a užití veřejných rozpočtů .......................................................................... 96

1.13.5

SWOT analýza ....................................................................................................... 97

Rozbor udržitelného rozvoje území .................................................................................. 98 2.1 Metodika zpracování RURÚ a související legislativa ................................................ 98 2.1.1

Související legislativa ............................................................................................ 98

2.1.2

Východiska metodiky ............................................................................................ 99

2.1.3

Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP ...................................................... 101

2.2

Postup zpracování RURÚ ........................................................................................ 102

2.2.1

Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje ............................................. 102

2.2.2

Vyváženost územních podmínek ......................................................................... 104

2.2.3

Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ......................... 107

2.2.4

Metodika pro SWOT analýzu .............................................................................. 108

2.2.5

Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení ......................... 108

2.3 2.3.1

Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území......................................................... 110 Vyváženost témat v obcích .................................................................................. 110


2.3.2

Vyváženost témat v pilířích ................................................................................. 110

2.3.3

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ..... 114

2.3.4

Urbanistické, hygienické, environmentální a ostatní závady .............................. 116

2.3.5

Střety se záměry technické infrastruktury ........................................................... 116

2.3.6

Střety dopravních záměrů s limity využití území ................................................ 117

2.3.7

Střety urbanistických záměrů s limity využití území .......................................... 117

2.3.8

Střety se záměry dopravními ............................................................................... 118

2.3.9

Obecné problémy ................................................................................................. 118


1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.1 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Územně analytické podklady jsou zpracovávány a aktualizovány na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů (dále jen stavební zákon). ÚAP podle § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů obsahují: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území. Problematika udržitelného rozvoje území (který dle stavebního zákona spočívá ve „vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucí“) je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené výše zmíněnou vyhláškou. Zpracování a aktualizace ÚAP není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě aktualizací lze ÚAP využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sledovaných témat, které poskytnou podklad pro aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita certifikována metodika zpracovaná v rámci projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování. Tato metodika využívá pro zohlednění podmíněnosti v území multikriteriální analýzu a umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem


založeným na expertní znalosti. Efektivita metody spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Trhové Sviny obsahuje dle výše zmíněné vyhlášky podklady pro RURÚ a samotný RURÚ. Dokument je rozčleněn do kapitol dle sledovaných témat (technická infrastruktura, veřejná dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodářské podmínky). Každá kapitola začíná zjištěním a vyhodnocením stavu a vývoje území, jeho hodnot a limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Každá kapitola je zakončena SWOT analýzou s uvedením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V rámci ÚAP jsou také vymezeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyhodnocení obcí v rámci SO ORP Trhové Sviny včetně SWOT analýz za sledovaná témata. Součástí ÚAP je vyváženost vztahu územních podmínek. Hodnocení udržitelného rozvoje a následně jeho vyváženost v území je prováděno pomocí souboru podtémat.


1.2 Popis území a širší vztahy 1.2.1 Základní charakteristika území SO ORP Trhové Sviny představuje jeden ze 17 SO ORP Jihočeského kraje. Řešené území se rozprostírá v jihovýchodní části kraje v okrese České Budějovice. SO ORP Trhové Sviny patří svojí rozlohou 452,1 km2 k průměrným SO ORP Jihočeského kraje. Je tvořen 16 obcemi, z toho mají 3 status města, jedná se o Borovany, Trhové Sviny a Nové Hrady. Nejrozsáhlejší obcí je Horní Stropnice zabírající téměř 800 hektarů, která se rozkládá na jižní části tohoto území. Počet obyvatel k roku 2014 činí 18 654, hustota obyvatel je přibližně 41 obyvatel na kilometr čtvereční. Z geomorfologického hlediska leží oblast v Jihočeské pánvi na úpatí Novohradských hor, které se táhnou téměř k údolí Dunaje. Krajina se zde začíná vlnit v přechodu z Třeboňské pánve do pahorkatiny, směřující k Šumavě. Hlavním tokem území je řeka Stropnice.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.2.1.1.2.1.1: Správní obvod ORP Trhové Sviny

Tabulka 1.2.1.1: Výměra obcí SO ORP Trhové Sviny

Obec

Výměra obce (ha)

Podíl výměry obce (%)

Borovany

4 226,45

9,35

Čížkrajice

901,04

1,99

7 987,10

17,67

Hranice

691,72

1,53

Jílovice

4 429,58

9,8

Kamenná

1 264,16

2,8

Ločenice

1 587,02

3,51

Horní Stropnice

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec

Výměra obce (ha)

Podíl výměry obce (%)

Mladošovice

1 755,52

3,88

Nové Hrady

7 968,39

17,63

Olešnice

2 354,02

5,21

386,75

0,86

Petříkov

1 934,29

4,28

Slavče

1 626,33

3,6

Svatý Jan nad Malší

1 298,50

2,87

Trhové Sviny

5 274,99

11,67

Žár

1 506,34

3,33

45 192,20

100

Ostrolovský Újezd

SO ORP Trhové Sviny Zdroj: Datový model ÚAP Trhové Sviny 2014

1.2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty 1.2.2.1 Širší vztahy

Území SO ORP Trhové Sviny náleží pod správu Jihočeského kraje, konkrétněji o jeho jihovýchodní část. Jedná se o příhraniční oblast sousedící jihovýchodní částí území s Rakouskem. SO ORP Trhové Sviny sousedí se třemi dalšími SO ORP (SO ORP České Budějovice, SO ORP Kaplice a SO ORP Třeboň). V daném území nevede žádná silnice I. třídy, ani rychlostní komunikace ani dálnice, nacházejí se zde pouze silnice II. třídy a nižší úrovně. Územím prochází železniční trať s napojením na Rakousko. Na jižní hranici s Rakouskem jsou 3 silniční hraniční přechody. Prakticky celé území vykazuje pozitivní přírůstek obyvatel migrací (stěhováním obyvatel). 1.2.2.2 Politika územního rozvoje

Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále též „PÚR ČR 2008“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: ► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich;


► „Další úkoly pro územní plánování“. V rámci PÚR ČR nejsou vymezeny žádné rozvojové osy a specifické oblasti, které by přímo zasahovaly do území SO ORP Trhové Sviny. 1.2.2.3 Zásady územního rozvoje

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen ZÚR) byly vydány dne 13. 9. 2011 (usnesením zastupitelstva č. 293/2011/ZK-26). ZÚR by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v ZÚR, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V současné době probíhají práce na první aktualizaci těchto zásad územního rozvoje. Ve výkresů problémů a záměru jsou již zahrnuty návrhy dle první aktualizace ZÚR. Dané návrhy první aktualizace ZÚR ještě nebyly schváleny a pravděpodobně vyjdou koncem roku 2014. V návaznosti SO ORP Trhové Sviny na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou definovány následující rozvojové osy a vymezené specifické oblasti nadmístního významu. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: ► rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, ► rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, ► nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, ► řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, ► zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny.


Rozvojové oblasti a rozvojové osy republikového významu Na území SO ORP Trhové Sviny nejsou v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje vymezeny žádné rozvojové oblasti a rozvojové osy republikového významu. Rozvojové osy a rozvojové oblasti nadmístního významu: Rozvojová osa Jihovýchodní – Novohradská Na území JČK je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS8 JihovýchodníNovohradská. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Trhové Sviny: a) vymezují následovně: dotčená obec (katastrální území): Horní Stropnice (Svébohy), Nové Hrady (Nové Hrady, Štiptoň, Údolí u Nových Hradů), Ostrolovský Újezd (Ostrolovský Újezd), Trhové Sviny (Jedovary, Otěvěk, Pěčín u Trhových Svinů, Rankov u Trhových Svinů, Trhové Sviny) a Žár (Žár u Nových Hradů). b) dále stanovují v rámci vymezení této osy tyto zásady pro rozhodování o změnách v

území: ► podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v rámci této rozvojové osy především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na dopravní technickou infrastrukturu, tedy zejména do měst Trhové Sviny a Nové Hrady, ► respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody v oblasti přírodního parku Novohradské hory, respektovat památkové hodnoty krajinné památkové zóny Novohradsko, ► podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci této rozvojové osy, chránit venkovský ráz sídel a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny. c) a zároveň stanovují tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: ► řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice II/156 s ohledem na její navrženou trasu a technické řešení, koordinovat přechod státní hranice, tj. umístění přechodového hraničního bodu s Rakouskem, ► při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a to zejména při řešení rozvojových ploch a koridorů uvnitř přírodního parku Novohradské hory, ► zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy a stanovit pravidla pro jejich využití, v případě průchodu přírodním parkem Novohradské hory především s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz.


Specifické oblasti nadmístního významu: Specifická oblast Třeboňsko – Novohradsko Na území JČK je vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB2 Třeboňsko Novohradsko. Zásady územního rozvoje JČK ji na území SO ORP Trhové Sviny: a) vymezují následovně: dotčená obec (katastrální území): Horní Stropnice (Bedřichov u Horní Stropnice, Dlouhá Stropnice, Dobrá Voda u Horní Stropnice, Hojná Voda, Horní Stropnice, Konratice, Meziluží, Paseky u Horní Stropnice, Rychnov u Nových Hradů, Šejby, Staré Hutě u Horní Stropnice, Svébohy), Hranice (Hranice u Nových Hradů), Jílovice (Kojákovice, Lipnice u Kojákovic, Šalmanovice), Kamenná (Kamenná u Trhových Svinů), Nové Hrady (Byňov, Mýtiny, Nakolice, Nové Hrady, Obora u Vyšného, Štiptoň, Údolí u Nových Hradů, Veveří u Nových Hradů, Vyšné), Olešnice (Buková u Nových Hradů), Petříkov (Těšínov), Žár (Božejov u Nových Hradů, Žár u Nových Hradů, Žumberk u Nových Hradů). b) dále stanovují v rámci vymezení této osy tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: ► podporovat řešení směřující k vyváženému a únosnému zatížení přírody a krajiny, koordinující ochranu přírodních hodnot se zájmem na rozvoji socioekonomických aktivit, využívání přírodních zdrojů a na rozvoji turistiky, cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního využívání této specifické oblasti, ► vytvářet podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a zlepšení jejich životní úrovně formou vytváření podmínek pro vznik nových pracovních příležitostí, pro budování chybějící veřejné infrastruktury v územích ohrožených vysídlováním, ► stanovit podmínky pro citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení krajiny a najít rovnováhu mezi produkčním a rekreačním využitím potenciálu rybniční soustavy, ► podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, ► podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území, vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu. c) a zároveň stanovují tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: ► situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy N-OS5 (Soběslavsko – Jindřichohradecká), N-OS7 (Severovýchodní – Jindřichohradecká) a N–OS8 (Jihovýchodní – Novohradská), ► stanovit regulativy pro rozvoj této oblasti s ohledem na podmínky využití území stanovené v rámci Chráněné krajinné oblasti Novohradské hory a s ohledem na podmínky stanovené pro Krajinnou památkovou zónu Novohradsko, ► doplněním vhodných socioekonomických aktivit, vytvořením podmínek pro zkvalitnění veřejné vybavenosti a rozvojem služeb v oblasti lázeňství a cestovního ruchu vytvořit předpoklady k celoroční prosperitě v území, zejména k prodloužení turistické sezóny, a tím i ke stabilizaci životní úrovně obyvatel žijících v této oblasti,


► při řešení rozvojových ploch upřesnit jejich rozsah s ohledem na podmínky ochrany přírody, využít rekreačního potenciálu území po rekultivaci rozsáhlých dobývacích prostorů po těžbě štěrkopísků a kromě rybochovných funkcí navrhnout i vhodné plochy a regulativy umožňující rekreační využití některých rybníků, ► při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik nových ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií rekreačně využívaných rybníků, ► zkvalitnit služby v oblasti vodní turistiky na řece Lužnici, rozvíjet lázeňství a obecně služby v oblasti rekreace, sportu a turistického ruchu s vysokou připadnou hodnotou, ► respektovat ložiska nerostných surovin jako plochy pro budoucí těžbu, ► řešit zkvalitnění dopravní vybavenosti navržením obchvatů či přeložek na silnicích s vysokou dopravní zátěží procházejících obytným územím sídel, ► v příhraničních oblastech doplnit síť turistických hraničních přechodů tak, aby se zlepšila prostupnost území a posílily se přeshraniční vazby v oblasti cestovního ruchu. Vymezení ploch nadmístního významu pro bydlení Na území SO ORP Trhové Sviny je vymezena plocha nadmístního významu pro bydlení SO18 – Nové Hrady. Jedná se o plochu na katastrálním území Nových Hradů, jež je vymezena na jižním okraji tohoto území pro smíšenou obytnou funkci. Její součástí bude i navrhovaný areál biotechnologického parku Jihočeské univerzity. Vymezení ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci Na území SO ORP Trhové Sviny je vymezena plocha nadmístního významu pro sport a rekreaci SR23 – Nové Hrady. Navržená plocha pro golfové hřiště cca 1 km východně od Nových Hradů při silnici III. třídy směrem na hraniční přechod, plocha je na severovýchodě ohraničena vodotečí, na východě soustavou malých vodních ploch a na jihu je vymezena v maximální šíři cca 1 km. Vymezení ploch nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin Na území SO ORP Trhové Sviny je vymezena plocha nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin PT1 – Rejta (k.ú. Trhové Sviny). Navržená plocha pro rozšíření těžby ve správním území Trhových Svinů, jedná se o připravované rozšíření dobývacího prostoru Rejta pro těžbu stavebního kamene. Vymezení koridorů a ploch dopravy nadmístního významu Na území SO ORP Trhové Sviny jsou vymezeny plochy nadmístního významu pro dopravu D42 – silnice II/156. Záměr obsahuje komplexní řešení silnice II/156 v úseku České Budějovice – Nové Hrady formou obchvatů, přeložek a homogenizací silnice II. třídy, záměr je vymezen na území SO ORP Trhové Sviny dále popsanými samostatnými úseky: -

D42/3, úsek Veselka – Otěvěk, (dotčená katastrální území: Rankov u Trhových Svinů, Otěvěk).

-

D42/6, úsek Žár – Nové Hrady (západ), (dotčená katastrální území: Žár u Nových Hradů, Svébohy, Údolí u Nových Hradů)

-

D42/7, obchvat Nové Hrady, (dotčená katastrální území: Nové Hrady, Štiptoň)


Vymezení ploch a koridorů nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu Na území SO ORP Trhové Sviny jsou vymezeny plochy a koridory nadmístního významu v oblasti elektroenergetiky: -

Ee5 – VVN 110kV Mladošovice – Trhové Sviny, (dotčená katastrální území: Borovany, Hluboká u Borovan, Petrovice u Borovan, Vrcov, Dvorec u Třebče, Třebeč, Trhové Sviny)

-

Ee16 – Transformovna Trhové Sviny, (dotčená katastrální území: Trhové Sviny)

Na území SO ORP Trhové Sviny jsou vymezeny plochy a koridory nadmístního významu v oblasti zásobování plynem: -

Ep13 – VTL plynovod Velešín – Borovany, (dotčená katastrální území: Borovany, Radostice u Trocnova, Trocnov)

Vymezení ploch a koridorů územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu Na území SO ORP Trhové Sviny jsou vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability: Nadregionální biocentra: -

NBC 39 – Červené Blato (dotčená katastrální území: Těšínov, Šalmanovice, Byňov, Hranice u Nových Hradů)

-

NBC 79 – Žofín (dotčená katastrální území: Staré Hutě u Horní Stropnice)

Nadregionální biokoridory: -

NBK 169 – Červené Blato – K118 (dotčená katastrální území: Jedovary, Ostrolovský Újezd, Rankov u Trhových Svinů, Radostice u Trocnova, Borovany, Otěvěk, Byňov, Hranice u Nových Hradů, Dvorec u Třebče)

Regionální biocentra: -

RBC 364 – Jelení hřbet (dotčená katastrální území: Dlouhá Stropnice, Šejby, Paseky u Horní Stropnice, Staré Hutě u Horní Stropnice, Hojná Voda, Dobrá Voda u Horní Stropnice, Meziluží, Konratice)

-

RBC 547 – Vyhlídka (dotčená katastrální území: Dlouhá Stropnice, Veveří u Nových Hradů)

-

RBC 548 – Cuknštejn (dotčená katastrální území: Svébohy, Údolí u Nových Hradů, Horní Stropnice)

-

RBC 549 – Hadač (dotčená katastrální území: Štiptoň, Nakolice, Nové Hrady)

-

RBC 550 – Dubí (dotčená katastrální území: Pěčín u Trhových Svinů)

-

RBC 551 – Niva Stropnice (dotčená katastrální území: Hluboká u Borovan, Jílovice u Trhových Svinů, Dvorec u Třebče, Třebeč, Lhotka u Třebče, Těšínov, Olešnice u Trhových Svinů, Buková u Nových Hradů, Údolí u Nových Hradů, Byňov, Borovany, Štiptoň)


-

RBC 552 – Hranice (dotčená katastrální území: Byňov)

-

RBC 553 – Žofinka (dotčená katastrální území: Hranice u Nových Hradů, Vyšné, Obora u Vyšného)

-

RBC 555 – Slatina (dotčená katastrální území: Vyšné)

-

RBC 592 – Dlouhá (dotčená katastrální území: Sedlce, Chlum nad Malší)

-

RBC 606 – Otěvěk (dotčená katastrální území: Březí u Trhových Svinů)

-

RBC 607 – Borovanský mlýn (dotčená katastrální území: Borovany, Otěvěk)

-

RBC 1576 – Janovka (dotčená katastrální území: Žár u Nových Hradů)

Regionální biokoridory: -

RBK 40 – Otěvěk – Pelikán (dotčená katastrální území: Březí u Trhových Svinů, Todně, Rankov u Trhových Svinů)

-

RBK 58 – Římov – Dlouhá (dotčená katastrální území: Sedlce)

-

RBK 59 – Dlouhá – U Hroudku (dotčená katastrální území: Chlum nad Malší)

-

RBK 64 – Otěvěk – Dubí (dotčená katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů, Pěčín u Trhových Svinů, Trhové Sviny, Mohuřice, Březí u Trhových Svinů, Čížkrajice, Mezilesí u Trhových Svinů)

-

RBK 70 – Červené blato – Cep (dotčená katastrální území: Lipnice u Kojkovic, Šalmanovice)

-

RBK 75 – Janovka – Dubí (dotčená katastrální území: Žár u Nových Hradů, Buková u Nových Hradů, Pěčín u Trhových Svinů)

-

RBK 76 – Hadač – Janovka (dotčená katastrální území: Žár u Nových Hradů, Údolí u Nových Hradů, Štiptoň, Nové Hrady)

-

RBK 78 – Hranice – Hadač (dotčená katastrální území: Byňov, Štiptoň Nakolice)

-

RBK 81 – Cuknštejn – Niva Stropnice (dotčená katastrální území: Štiptoň, Údolí u Nových Hradů, Byňov)

-

RBK 82 – Jelení hřbet – Cuknštejn (dotčená katastrální území: Šejby, Dlouhá Stropnice, Horní Stropnice, Svébohy, Údolí u Nových Hradů)

-

RBK 83 – Červené blato – Žofinka (dotčená katastrální území: Hranice u Nových Hradů)

-

RBK 84 – Žofinka – Slatina (dotčená katastrální území: Vyšné)

-

RBK 85 – Slatina – st. Hranice (dotčená katastrální území: Vyšné)

-

RBK 3077 – Hadač – státní hranice (dotčená katastrální území: Nakolice, Vyšné)

-

RBK 3079 – Hadač – Vyhlídka (dotčená katastrální území: Nové Hrady, Veveří u Nových Hradů, Dlouhá Stropnice)

-

RBK 3080 – Vyhlídka – Jelení hřbet (dotčená katastrální území: Dlouhá Stropnice, Šejby, Staré Hutě u Horní Stropnice)


Vymezení územních rezerv Na území SO ORP Trhové Sviny jsou vymezeny územní rezervy: -

PT/H Ledenice – územní rezerva pro výhledovou plochu těžby diatomitu (dotčená katastrální území: Borovany, Vrcov)

-

PT/I Rejta - územní rezerva pro výhledovou plochu těžby stavebního kamene (dotčená katastrální území: Trhové Sviny)

-

PT/J Nakolice - územní rezerva pro výhledovou plochu těžby štěrkopísku a písku (dotčená katastrální území: Byňov, Nakolice, Štiptoň)

-

Ep/I VTL plynovod Kaplice – Horní Stropnice – územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu (dotčená katastrální území: Rychnov u Nových Hradů, Meziluží, Svébohy)

-

Ep/J VTL plynovod Nové Hrady – České Velenice – územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu (dotčená katastrální území: Údolí u Nových Hradů, Nové Hrady, Štiptoň, Nakolice, Vyšné)

Vymezení cílových charakteristik krajiny Na území SO ORP Trhové Sviny vymezily ZÚR oblasti krajinného rázu: -

ObKR 15 – Lišovský práh – západní Třeboňsko

-

ObKR 16 – Třeboňsko (CHKO)

-

ObKR 23 – Kamenoújezdsko

-

ObKR 24 – Trhosvinensko

-

ObKR 28 – Novohradsko

-

ObKR 29 – Českovelenicko – Jílovicko

Na území SO ORP Trhové Sviny dále ZÚR vymezily na podkladu stanovených krajinných celků základní typy krajiny podle způsobu využívání a jejich základní charakteristiky: - krajina lesní, krajina lesopolní a krajina rybniční 1.2.2.4 Územně analytické podklady Jihočeského kraje

Poslední aktualizace ÚAP Jihočeského kraje je datována k roku 2013. Pro hodnocení území Jihočeského kraje je použita sada indikátorů, rozdělených do 3 pilířů, které jsou individuálně obodovány na stupnici -2 (velmi špatné) až 2 (velmi dobré). Každý pilíř pak obsahuje součet bodů, ze kterých je odvozeno výsledné ohodnocení. Každá obec i ORP je následně hodnoceno v rámci těchto tří pilířů a je jí přiřazena nová kategorie, dle dosažených hodnot. SO ORP Trhové Sviny byly v pilíři pro příznivé životní prostředí hodnoceny velmi kladně. Ze všech zkoumaných ORP dopadlo toto ORP nejlépe. Pokud se zaměříme na vyváženost pilíře pro hospodářský rozvoj, ten zde byl hodnocen negativně. Nejhůře byla v tomto pilíři hodnocena silniční doprava, zásobování pitnou vodou, napojení na veřejnou kanalizaci, kapacity lázeňských zařízení, dlouhodobá nezaměstnanost a saldo vyjížďky a dojížďky za prací – tyto indikátory získaly hodnocení – 2. Pilíř pro soudržnost obyvatel a společenství zaznamenal v roce 2013 zhoršení oproti roku 2011. V roce 2011 byl tento pilíř vnímán kladně, o dva roky později je


hodnocen záporně. Známka -2 byla udělena indikátorům: silniční doprava, zásobování pitnou vodou, napojení na veřejnou kanalizaci a kapacity lázeňských zařízení. Dva ze tří pilířů jsou hodnoceny záporné. Problémy k řešení Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích jsou zjišťovány z urbanistických, dopravních, hygienických závad a závad v oblasti ochrany přírody a krajiny, dále ze vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území, dále ze střetů záměrů s limity využití území. Požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad Hlavním zdrojem informací o závadách jsou identifikované slabé stránky území, které vyplynuly ze SWOT analýz v jednotlivých tématech rozboru udržitelného rozvoje území. ► Urbanistické závady - Postupný proces suburbanizace a desurbanizace, problém stárnutí obyvatelstva, obecný trend vylidňování malých sídel, oblíbenost staveb „na zelené louce“, nedostatečná veřejná infrastruktura u nových ploch pro bydlení, nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu. ► Dopravní závady - Úrovňová křížení silnic 1. třídy s železnicí, Nedostatečné řešení dopravní infrastruktury. ► Hygienické závady - Zdroje znečištění ovzduší REZZO, znečišťování ovzduší v rámci zajištění tepla, haldy nebo odvaly a jiné staré ekologické zátěže, liniové zdroje emisí, nedostatečná skládková kapacita. ► Závady v oblasti ochrany krajiny a přírody - Nadměrná urbanizace volné krajiny, nadměrná fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami, nadměrný rozvoj turistického ruchu, změny ve vymezování NR a R prvků ÚSES. ► Ohrožení přírody povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy - Nekoncepční navrhování protipovodňových opatření, problémy vodní eroze, znečišťování vod. Vyhodnocené záměry na provedení změn v území – k prověření v aktualizaci ZÚR Doprava V ZÚR řešit dopravní infrastrukturu – přeložku, obchvat silnice II/156 v souladu s řešením dle ÚP Trhové Sviny. Vymezený koridor dle ZÚR: D42/3, úsek Veselka – Otěvěk a D42/7, obchvat Nové Hrady úprava trasy z důvodu střetů se zastavěným územím a zastavitelnými plochami, které byly vymezeny v ÚP Nové Hrady a ÚP Trhové Sviny Technická infrastruktura Vymezené koridory dle ZÚR: Ee5 – VVN 110kV Mladošovice – Trhové Sviny, Ee16 – Transformovna Trhové Sviny, Ep13 – VTL plynovod Velešín – Borovany, Ep/I VTL plynovod Kaplice – Horní Stropnice, Ep/J VTL plynovod Nové Hrady – České Velenice úprava trasy z důvodu střetů se zastavěným územím a zastavitelnými plochami, které byly vymezeny v ÚP Borovany, ÚP Horní Stropnice, ÚP Nové Hrady a ÚP Trhové Sviny.


1.3 Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Trhové Sviny se rozkládá v jihovýchodní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska tvoří jihovýchodní část území Novohradské hory, které patří k šumavské větvi moldanubika, kde z původních vyvřelin a sedimentů vznikla škála metamorfovaných hornin (svory a pararuly, ortoruly, amfibolity, atd.). Zbývající území patří k jihočeské kotlině, zejména budějovické a třeboňské pánvi. Jedná se o tektonicky vzniklé příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Z hlediska nerostného bohatství patří území SO ORP Trhové Sviny k chudým oblastem. Přesto se zde nalézají významná ložiska pro rozvoj kraje, především dopravní infrastruktury. Zejména se jedná o suroviny pro stavební účely - písky, štěrkopísky a stavební kámen. K dalším surovinám patří živcové suroviny, sklářské písky, žáruvzdorné a keramické nežáruvzdorné jíly pro keramickou výrobu, diatomit a kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Taktéž se zde vyskytují i polodrahokamy – vltavíny. 1.3.1 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Trhové Sviny byly vymezeny dobývací prostory, ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území. Nachází se zde jediné ložisko diatomitu - křemeliny BorovanyLedenice, na kterém je stanoven dobývací prostor Ledenice (60055). Pouze menší část ložiska se nachází na katastrálním území Borovany, 88 % je mimo území SO ORP Trhové Sviny (těžba diatomitu v Ledenicích je v současnosti jediná v ČR a má celorepublikový význam).

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.3.1: Těžba nerostných surovin na území SO ORP Trhové Sviny pro rok 2014

Ve správním území ORP Trhové Sviny v současnosti probíhá povrchová těžba pouze v několika lokalitách na území města Nové Hrady, obce Svatý Jan nad Malší a města Trhové Sviny. Podrobný přehled dobývacích prostorů (A057) a ložisek nerostných surovin (A060) včetně jejich podílů na výměře obcí, kde se vyskytují lze nalézt v následujících tabulkách:

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.3.1.1.: Dobývací prostor

Obec Trhové Sviny

Těžební lokalita

Stav

Těžební surovina

výměra (ha)

Podíl (%)

Trhové Sviny II Dobrkovská Lhotka Trhové Sviny I.

těžba

stavební kámen

3,674

0,07

rezerva

žula - HK

2,888

0,18

těžba

stavební kámen

6,531

0,12

Ločenice Svatý Jan nad Malší

Ločenice

těžba

drahý kámen - vltavín

0,618

0,04

Ločenice

těžba

drahý kámen - vltavín

26,856

2,07

Borovany

Ledenice

těžba

keramické jíly, žáruvzdorné jíly a diatomit

31,801

0,75

Slavče Trhové Sviny

Zdroj: ÚAP 2014

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.3.1.2: Ložiska nerostných surovin

Obec

Číslo ložiska

Čížkrajice Horní Stropnice

3034500

Jílovice

Název ložiska

Těžba

Surovina

Nerost

Plocha (ha)

Podíl (%)

Lniště-Čížkrajice Kamenná u Trhových Svinů

dosud netěženo

Stavební kámen

Granit, lamprofyr

9,04

1,00

dosud netěženo

Stavební kámen

Granit

13,87

0,17

9357800

Lipnice u Kojákovic

dosud netěženo

Jílovce

5,33

0,12

Jílovice

3175100

Lipnice u Kojákovic

dosud netěženo

Jíly keramické, nežáruvzdorné Jíly

jíl,jílovec

87,20

1,97

Kamenná

9277900

dosud netěženo

Stavební kámen

Granit

68,04

5,38

Kamenná

9277800

dosud netěženo

Stavební kámen

Granit

20,51

1,62

Ločenice

3258900

dosud netěženo

Polodrahokamy

vltavín

0,01

0,00

Nové Hrady

5230500

Stavební kámen

Štěrkopísek

4,59

0,06

Nové Hrady

9355300

Kondrač Kamenná u Trhových Svinů Chlum nad Malšívýchod Štiptoň-Nové Hrady Nakolice

Živcové suroviny

Živce

112,86

1,42

Slavče

3261800

Slavče-sever

dosud netěženo

vltavín

0,92

0,06

Slavče

3142400

Dobrkovská Lhotka-Háje

dřívější povrchová

Polodrahokamy Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

žula

1,77

0,11

3258900

Chlum nad Malšívýchod

dosud netěženo

Polodrahokamy

vltavín

7,56

0,58

3152701

Ločenice-Chlum

současná povrchová

Polodrahokamy, Štěrkopísky

písek, štěrkopísek, vltavín

5,42

0,42

dosud netěženo

Polodrahokamy

vltavín

0,00

0,00

dosud netěženo

Stavební kámen

Granit, lamprofyr

8,51

0,16

dřívější povrchová

Stavební kámen

Štěrkopísek

1,32

0,03

dosud netěženo současná povrchová

Cihlářské suroviny

Jíly, spraše

58,47

1,11

Stavební kámen

žula, granodiorit

20,74

0,39

dosud netěženo

Cihlářská surovina

hlína, jíl, jílový sediment, prach

61,04

1,16

Svatý Jan nad Malší Svatý Jan nad Malší Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny

9277800

Trhové Sviny

5230600

Trhové Sviny

3257300

Chlum nad Malšívýchod Lniště-Čížkrajice Březí u Trhové Sviny - Nežetice Čeřejov-Otěvěk

Trhové Sviny

3034300

Trhové Sviny-Rejta

Trhové Sviny

3142000

Trhové Sviny

Zdroj: ÚAP 2014

22

3258900 3034500

současná povrchová dosud netěženo


Chráněná ložisková území (A058) jsou znázorněna v následující tabulce. Situace těžby nerostných surovin však zůstala neměnná oproti roku 2010 a 2012. Tabulka 1.3.1.3: Chráněná ložisková území (A058)

Obec

Číslo ložiska

Název ložiska

Slavče

26180000

Slavče I.

Jílovice Svatý Jan nad Malší

17510000

Trhové Sviny

3430002

Trhové Sviny

3430001

Borovany Svatý Jan nad Malší

14190000

Lipnice Chlum nad Malšívýchod Trhové Sviny Rejta Trhové Sviny Rejta Ledenice I.

15270100

Ločenice

25890000

Surovina Polodrahoka my Jíly Polodrahoka my Stavební kámen Stavební kámen Diatomity, Jíly Polodrahoka my

Plocha

Podíl (%)

2,9

0,2

131,7

3

9,1

0,7

23,9

0,5

33,9

0,6

35,6

0,8

2,0

0,2

Zdroj: ÚAP 2014

1.3.2 Sesuvná a poddolovaná území Území SO ORP Trhové Sviny je důlní činností poznamenáno pouze ve velmi omezeném rozsahu. Vesměs se jedná o důsledky historické těžby železné rudy s omezenými dopady na povrch území. Pouze ve dvou případech se jedná o poddolování plošné (Šalmanovice a Dvorec u Třebče) v celkovém rozsahu cca 25 ha, zbývající mají charakter bodový. Jediné potenciálně sesuvné území omezeného rozsahu se nachází na katastrálním území obce Borovany. Rozsah plošných poddolovaných území (A061) a sesuvných území a území jiných geologických rizik (A062) a jejich podíl na celkové ploše jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Tabulka 1.3.2.1: Výskyt a rozsah plošných poddolovaných (A061) a sesuvných území (A062)

Obec

Výměra obce (ha)

A061(ha)

A061 (%)

A062 (ha)

A062 (%)

Borovany

4 226,5

6,5

0,2

3,7

0,1

Jílovice

4 429,6

18,1

0,4

0

0,0

Zdroj: ÚAP 2014

Ve správních územích obcí Nové Hrady, Slavče, Borovany, Jílovice, Mladošovice se dále vyskytují haldy a odvaly jako pozůstatek těžební činnosti. Situace sesuvných a poddolovaných území zůstala oproti roku 2010 a 2012 nezměněna.

23


1.3.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a Existence starých ekologických zátěží – plošných štěrkopísku – zásoby postačující na několik příštích poddolovaných území, jež znamenají určité omezení využití desetiletí. území. Výskyt poddolovaných území bodového charakteru, výskyt Existence dalších ložisek dosud netěžených. hald a odvalů. Střety návrhů/záměrů silnic II. třídy a zastavitelných území s Omezený rozsah potenciálně sesuvných území. chráněným ložiskovým územím a ložisky nerostných surovin. Výskyt ložiska nerostných surovin a chráněných Omezení rozvoje výstavby z důvodu ochrany chráněných ložiskových území se surovinou – ložiskových území, dobývacích prostorů a ložisek polodrahokam - vltavín nerostných surovin PŘÍLEŽITOSTI Záměr PT1 dle ZÚR JČK – rozšíření těžby Rejta. Územní rezerva PT/I dle ZÚR JČK – plocha pro těžbu DP Rejta Územní rezerva PT/J dle ZÚR JČK – plocha pro těžbu DP Nakolice Revitalizace/asanace území narušených povrchovou těžbou.

HROZBY

Pomalé odstraňování starých ekologických zátěží (haldy a odvaly).

Narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těžby v dalších lokalitách, resp. v chráněných územích. Devastace krajiny a změny v krajinném rázu v důsledku Další využití výhradních ložisek nerostných surovin. povrchové těžby Sanace starých ekologických zátěží – hald a odvalů. Rozvoj dopravní infrastruktury z důvodu dostatku stavebního materiálu v území

24


1.4 Vodní režim Správním územím ORP Trhové Sviny prochází Novohradskými horami hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Pramení zde několik přítoků Vltavy, z nichž k významnějším patří řeka Stropnice. Území v omezené délce ovlivňuje i řeka Malše. SO ORP Trhové Sviny protéká řada dalších drobných toků a nachází se tady i velký počet vodních ploch menších rozměrů, které pokrývají cca 6 % území. Rovněž se zde vyskytuje řada zdrojů podzemních vod. 1.4.1 Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Výskyt vodních zdrojů podzemní a povrchové vody včetně ochranných pásem (jev A044) a vodních nádrží (A048) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Trhové Sviny uvádí následující tabulka. Tabulka 1.4.1.1: Vodní zdroje podzemních a povrchových vod (A044) a vodní nádrže (A048)

Obec

Výměra obce A044 (rok 2012) A044 (rok 2014) (ha)

OP (ha)

OP (ha)

A048

A048

(ha)

(%)

Borovany

4 226,5

2192,4

2288,9

80,2

1,9

Čížkrajice

901,0

0

0,0

20,3

2,3

Horní Stropnice

7 987,1

237,2

242,0

101,9

1,3

Hranice

691,7

0

2,4

0,3

0,1

Jílovice

4 429,6

258,9

258,5

141,7

3,2

Kamenná

1 264,2

0

0,0

3,1

0,3

Ločenice

1 587,0

109,0

125,4

3,3

0,2

Mladošovice

1 755,5

0

0,0

20,3

1,2

Nové Hrady

7 968,4

147,1

2038,5

361,3

4,5

Olešnice

2 354,0

415,7

668,5

255,5

10,9

Ostrolovský Újezd

386,8

0

0,1

0,6

0,2

Petříkov

1 934,3

1,2

633,5

16,6

0,9

Slavče

1 626,3

0,01

23,8

7,3

0,5


1 298,5

772,7

781,8

92,8

7,2

Trhové Sviny

5 275,0

882,2

916,6

57,4

1,1

Žár

1 506,3

0

0

137,9

9,16

SO ORP celkem

45 192,2

5 016,4

7979,9

1 300,4

2,9

Zdroj: ÚAP 2014

Plochy vodních nádrží (A048) zůstaly prakticky stejné jako při situaci v roce 2010 a 2012. U ochranných pásem vodních zdrojů (A044) došlo v rámci aktualizace ÚAP k revizi a ke zpřesnění ploch ochranných pásem, na základě předaných podkladů od spol. ČEVAK a.s. a na základě zákresu OP získaných od vodoprávního úřadu. K největšímu nárůstu ploch OP oproti roku 2012 došlo ve správním území obce Petříkov a města Nové Hrady z důvodu zapracování OP vodního zdroje Byňov-Jakule (viz. tabulka). Vzhledem k relativní bohatosti oblasti na vodní zdroje je značná část území SO ORP Trhové Sviny zařazena mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), pro něž ZÚR vymezují jako prioritu nutnost podporovat a vytvářet územní opatření, která povedou ke 25


zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje. Celková rozloha chráněných oblastí přirozené akumulace vod (Třeboňská pánev a Novohradské hory) činí 27 822,87 ha, což představuje 61,57 % území. Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů (A044) na území jednotlivých obcí, spolu jejich plochami, uvádí tabulka výše. Na území SO ORP Trhové Sviny byla rovněž rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č. 219/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Jejich rozsah činí 18 648,69 ha, což zahrnuje cca 41 % celkové rozlohy. Rozsah zranitelných oblastí a výskyt vybraných jevů na území SO ORP Trhové Sviny ilustruje následující obrázek.

26

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.4.1: Vodní režim na území SO ORP Trhové Sviny pro rok 2014

SO ORP Trhové Sviny konkrétně ve správním území obce Petříkov, Hranice, Nové Hrady a Olešnice se rovněž nacházejí relativně bohaté zdroje přírodní minerální vody. Jejich výskyt a rozsah včetně ochranných pásem (A055) je uveden v následující tabulce, hodnoty zůstaly oproti datům z roku 2010 a 2012 nezměněny.

27

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.4.1.2: Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody (včetně ochranných pásem)

Obec

Výměra obce (ha)

A055 (ha)

A055 (%)

Název zdroje

Pásmo

Petříkov

1 934,3

634,2

32,8

Byňov

II.

Hranice

691,7

1,4

0,2

Byňov

II.

Nové Hrady

7 968,4

1 893,8

23,8

Byňov

II.

Olešnice

2 354,0

235,5

10,0

Byňov

II.

Nové Hrady

7 968,4

0,1

0,0

Byňov

I.

Zdroj: ÚAP 2014

1.4.2 Záplavová území Vodní toky protékající územím nepatří k významným, avšak vzhledem k extenzivnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, k erozi půdy a v neposlední řadě i k škodám na vodních dílech či technické infrastruktuře, což znamená limity pro využití řady lokalit. V SO ORP Trhové Sviny byla vyhlášena záplavová území na vodních tocích: řeka Malše, řeka Černá, řeka Stropnice, Svinenský potok a Veveřský potok, celkem v katastrech dvanácti obcí z celkového počtu šestnácti obcí v celkové rozloze 1 093,98 ha. V roce 2010 byla celková rozloha záplavových území 1 446 ha, v roce 2012 došlo k poklesu o 25 % (oproti roku 2010) na rozlohu 1 085,35 ha, což bylo způsobeno převyhlášením záplavového území na řece Stropnici, tak v roce 2014 došlo naopak k mírnému nárůstu rozlohy záplavových území na 1 093,98 ha z důvodu zapracování vyhlášeného záplavového území na řece Černá, které částečně zasahuje do správního území obce Horní Stropnice. Rozsah ploch záplavových území (A050) v jednotlivých obcích je uveden v následující tabulce a obrázku. Tabulka 1.4.2.1: Záplavové území (A050)

Obec Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Horní Stropnice Horní Stropnice Jílovice Kamenná Nové Hrady Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Trhové Sviny Žár Zdroj: ÚAP 2014 Pozn.: Q100 – stoletá voda

28

TOK Stropnice Svinenský potok Stropnice Svinenský potok Černá Stropnice Svinenský potok Stropnice Veveřský potok Stropnice Stropnice Stropnice Malše Stropnice Svinenský potok Svinenský potok

Poznámka Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100

Plocha (ha) 197,88 0,58 55,11 29,53 8,65 43,77 20,35 164,92 56,09 69,09 23,07 133,41 112,11 26,45 140,20 12,77

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.4.2.1: Rozsah záplavových území (A050)

Na území SO ORP Trhové Sviny se nacházejí stávající objekty protipovodňové ochrany s retenčním prostorem a řízeným odtokem a to VD Římov (území obce Svatý Jan nad Malší) a VD Humenice (území obce Svatý Jan nad Malší). Hodnoty zůstaly oproti datům z roku 2010 a 2012 nezměněny. Návrh koncepce protipovodňové ochrany jednotlivých obcí ve správním území ORP Trhové Sviny je většinou již alespoň částečně zohledněn a řešen v územně plánovacích dokumentacích obcí, a to formou návrhu specielních protipovodňových staveb, např. vymezováním ploch pro suché poldry anebo cílenou koordinací vymezování nových zastavitelných ploch mimo 29


záplavová území a území ohroženým povodněmi. V obci Trhové Sviny byla v roce 2012 např. realizována protipovodňová opatření na Farském (Bukovickém) potoce, dále je zde uvažováno o výstavbě suchých poldrů, které jsou řešeny v územním plánu. Dále např. obec Žár má v územním plánu vymezenou plochu v rámci protipovodňové ochrany pro vodohospodářskou stavbu sloužící k převedení povodňový stavů ze Svinenského potoka do významného rybníka Žár. V neposlední řadě dochází v posledních letech ke zvyšování retenční schopnosti samotné krajiny související hlavně s odbahňováním a opravou rybníků.

30



SLABÉ STRÁNKY

Bohaté zdroje přírodní minerální vody. Nekapacitní úpravy toků, existence řady zúžených profilů. Minimální plocha území se zvýšeným rizikem Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení vzniku lokálních povodní za přívalových srážek. opatření zejména v ORP Trhové Sviny. Existující nová územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí řešící a mezující novou výstavbu v záplavových Povolení výstavby v územích ohrožených povodní. územích případně územích ohrožených zvláštní povodní Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu zúženého Relativně dobré zásoby zdrojů podzemních profilu vodních toků - míst, která omezují průtočnost koryt vodních vod toků a údolních niv. V řadě obcí zasahuje zastavěné území do ochranného pásma Zvýšení akumulace vody v krajině vodních zdrojů a potencionálně tak ohrožuje kvalitu vody na v důsledku zlepšování technické stavu řešeném území, jedná se o obce Borovany, Horní Stropnice, vodních děl - rybníků Jílovice, Nové Hrady, Olešnice, Svatý Jan nad Malší a Trhové Sviny. Rozvoj turistiky v tzv. „rybniční krajině“ PŘÍLEŽITOSTI Příznivý stav vodního režimu v krajině. Obnova/budování drobných vodních nádrží s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Dostatečný výskyt zdrojů povrchových a zejména podzemních vod.

Návrhy zastavitelných území u mnoha obcí zasahují do ochranného pásma vodního zdroje a do záplavového území Q100. HROZBY Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí. Ohrožení zastavěného území záplavami v obcích Borovany, Čížkrajice, Horní Stropnice, Jílovice, Kamenná, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny a Žár. Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů.

Výskyt bohatých zdrojů minerálních vod. Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Relativně rozsáhlé území vymezené jako CHOPAV. Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury.

31


1.5 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Trhové Sviny ilustruje následující obrázek.

32

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.5.1: Hygiena životního prostředí na území SO ORP Trhové Sviny pro rok 2014

1.5.1 Kvalita ovzduší Na celém území ČR jsou podle zákona o ochraně ovzduší vymezeny tzv. „Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO)“ (pozn. jako čtvercová síť o straně 1 km), tedy území kde došlo k překročení imisního limitu pro jednu či více znečišťujících látek. Ovzduší na území SO ORP Trhové Sviny je všeobecně dlouhodobě hodnoceno jako velmi dobré. Dle posledních údajů ČHMÚ docházelo na daném území pouze k překračování imisních limitů přízemního ozónu O3 pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu ČR a JČK. V roce 2010 bylo indikováno překročení alespoň jednoho z cílových imisních limitů pro ochranu zdraví, bez zahrnutí O3 a překročení ročního průměru pro benzo(a) pyren v jednom sektoru přímo v sídle 33


Trhové Sviny (viz. obrázek). Dle pětiletých průměrných koncentrací za roky 2007-2011 a dále pak dle pětiletých průměrných koncentrací za roky 2008-2012 ve správní území ORP Trhové Sviny není indikováno překročení alespoň jednoho z cílových imisních limitů pro ochranu zdraví, bez zahrnutí O3 ani překročení ročního průměru pro benzo(a) pyren. 1.5.2 Staré zátěže a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 11 obcí se nachází dle údajů Ministerstva životního prostředí ČR celkem 26 starých skládek. Přehled výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch na území jednotlivých obcí uvádí výše uvedený obrázek. Situace zůstala nezměněna oproti roku 2010 a 2012. 1.5.3 Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. V daném území se nachází pouze jedno zařízení na zneškodňování odpadů a to Sběrný dvůr Trhové Sviny. Téměř ve většině obcí SO ORP Trhové Sviny funguje separace domovního odpadu s tříděním na plasty, papír, sklo, někde i použité elektro. Většina komunálního odpadu je ukládána na skládku Růžov (území města Borovany). Situace zůstala nezměněna oproti roku 2010 a 2012, obecně lze říci, že separace domovního odpadu má vzrůstající tendenci

34


1.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Na území SO ORP Trhové Sviny prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou přízemního ozonu). V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. Zlepšující se kvalita a zapojení obyvatel do separace odpadů. Rozvoj venkovské výstavby v důsledku kvalitního životního prostředí. PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Míra separace a následného využití komunálního odpadu je nižší ve srovnání s krajským průměrem. Většina biologicky rozložitelného odpadu je ukládána na skládku. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. HROZBY

Sanace starých ekologických zátěží – možnost Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti s dalším využití prostředků z EU. růstem dopravní intenzity na páteřních komunikacích. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na Relativně velký počet lokalit evidovaných jako stará zátěž a odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. kontaminované plochy. Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic II. Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti se třídy (v souvislosti s vymezením rozvojové osy a zdražováním energií a přechod k vytápění tuhými palivy. specifické oblasti na daném území). Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren). Rozvoj ekoturistiky Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu.

35


1.6 Ochrana přírody a krajiny SO ORP Trhové Sviny lze charakterizovat jako harmonické a ekologicky stabilní území, v němž se nachází řada přírodních hodnot. Na území SO ORP Trhové Sviny vymezily ZÚR oblasti krajinného rázu: ObKR 15 – Lišovský práh – západní Třeboňsko, ObKR 16 – Třeboňsko (CHKO), ObKR 23 – Kamenoújezdsko, ObKR 24 – Trhosvinensko, ObKR 28 – Novohradsko a ObKR 29 – Českovelenicko – Jílovicko. Nachází se zde 21 typů biochor. Část správního území obcí Petříkov, Nové Hrady, Žár a Horní Stropnice se nachází v krajinné památkové zóně Novohradsko. 1.6.1 Zvlášť chráněná území Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a dále pak maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), mezi které patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území doplňuje soustava NATURA 2000, což je soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Trhové Sviny se nachází řada zvlášť chráněných lokalit, jež zahrnují národní přírodní rezervace (jev A027), přírodní rezervace (jev A028), národní přírodní památky (jev A029) a přírodní památky (jev A031). Plošné zastoupení maloplošných zvláště chráněných území na území jednotlivých obcí znázorňuje následující tabulka. Tabulka 1.6.1.1: Rozloha MZCHÚ

Obec

Rozloha MZCHU (ha)

Borovany

104,9

Horní Stropnice

141,7

Hranice

118,3

Jílovice

83,5

Nové Hrady

311,8

Ostrolovský Újezd

2,3

Petříkov

63,0

Slavče

3,4

Trhové Sviny

3,3

SO ORP Trhové Sviny

832,2

Do severovýchodní části správního území ORP Trhové Sviny zasahuje Chráněná krajinná oblast Třeboňsko (CHKO). Plošné zastoupení CHKO Třeboňsko na území jednotlivých obcí znázorňuje následující tabulka. Tabulka 1.6.1.2: Rozloha CHKO Třeboňsko

Obec

Rozloha CHKO (ha)

Hranice

721,7

Jílovice

1034,3

Nové Hrady

1633,6

Petříkov SO ORP Trhové Sviny

Vymezení maloplošných zvláště chráněných území a CHKO Třeboňsko ilustruje následující mapa.

36

266,9 3656,5

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.6.1.1: Maloplošná zvláště chráněná území a CHKO Třeboňsko

Další zvlášť chráněná území - lokality soustavy NATURA 2000 – ptačí oblasti (jev A035) a evropsky významné lokality (jev A034) spolu s biosférickou rezervací UNESCO – Třeboňsko (jev A033) a přírodním parkem (jev A030) Soběnovská vrchovina a přírodním parkem Novohradské hory zobrazuje následující obrázek. Celková rozloha evropsky významných lokalit činí cca 1 651 ha, rozloha ptačích oblastí je cca 1 919,1 ha.

37

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.6.1.2: NATURA 2000 – evropsky významná lokality (A034), ptačí oblast (A035), přírodní park (A030) a biosférická rezervace UNESCO (A033)

Nad územím CHKO Třeboňsko zasahujícím do SO ORP Trhové Sviny byla vyhlášena biosférická rezervace UNESCO, jež zabírá plochu cca 3 656,5 ha. Rozsah ploch zvlášť chráněných území se oproti roku 2012 částečně změnil (došlo k navýšení celkové plochy u některých jevů), které souvisí se zpřesněním poskytnutých dat od poskytovatele jevů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a dále tím, že v roce 2013 byly nově vyhlášeny přírodní památky Bedřichovský potok (správní území obce Horní Stropnice), Sokolí hnízdo a bažantnice a Veveřský potok (správní území města Nové Hrady). 38


1.6.2 Obecně chráněná území přírody a krajiny – ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES. Na území SO ORP Trhové Sviny jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NBK) a biocentra (NBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), které jsou podrobně popsány v kapitole 1.2.2.3. Lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů se na území ORP Trhové Sviny nenacházejí. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 90,06 km2, což představuje 19,92 % celkové plochy, což je nejvyšší hodnota v rámci Jihočeského kraje. Prvky lokálního ÚSES byly na území jednotlivých obcí vymezeny územně plánovací dokumentací (územními plány) na základě stávající zpracovaných plánů a generelů ÚSES. Bohužel ve SO ORP Trhových Svinů u některých obcí dochází k nesouladu v návaznosti prvků ÚSES u sousedních obcí. Toto je způsobeno různým datem vzniku jednotlivých územních plánů a stylem jejich zpracování a je nutné tento nesoulad návaznosti prvků ÚSES v dalších aktualizacích územních plánů. Výskyt prvků ÚSES na území jednotlivých obcí je uveden v obrázku níže. Na území SO ORP Trhové Sviny se dále nachází podstatná část přírodního parku Novohradské hory a výběžek přírodního parku Soběnovská vrchovina. Přírodní park Novohradské hory se rozkládá na 21,7 %, přírodní park Soběnovská vrchovina na 1,13 % území SO ORP Trhové Sviny. Převážná část přírodního parku Novohradské hory se rozkládá ve správním území obce Horní Stropnice a Žár, část na území města Nové Hrady a obce Kamenná. Převážná část přírodního parku Soběnovská vrchovina se rozkládá na území SO ORP Český Krumlov, pouze menší část Soběnovské vrchoviny zabíhá na území SO ORP Trhové Sviny, zejména na správní území obcí Kamenná, Slavče a částečně i obce Čížkrajice. Na území SO ORP Trhové Sviny se dále nachází jedna lokalita přechodně chráněné plochy (jev A024), která se nachází ve správním území města Borovan, v katastrální území Třebeč. Dále se na území SO ORP Trhové Sviny nachází cca 70 památných stromů. Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená rozsáhlá území CHOPAV a stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole „Vodní režim“. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje k významným krajinným, ke krajině, k lesním porostům a ZPF.

39

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.6.2.1: Územní systém ekologické stability (ÚSES) (A021)

Při celkovém zhodnocení jevů souvisejících s obecně chráněným územím přírody a krajiny, včetně prvků ÚSES oproti roku 2012 nedošlo u sledovaných jevů k výrazným změnám. K drobným odchylkám došlo pouze z důvodu neustálého zpřesňování poskytnutých dat. 1.6.3 Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých 40


travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Hodnoty KES na podstatné části území jsou relativně vysoké, jejich vývoj v uplynulém desetiletí byl příznivý, jak vyplývá z následující tabulky. Výrazné zvýšení KES je patrné v období let 2010 až 2012 v obci Hranice, což je dáno výrazným úbytkem orné půdy. Nejvyšší KES vykazuje již delší dobu obec Petříkov. V obci Hranice došlo k výraznému nárůstu hodnoty KES, což je způsobeno hlavně výrazným úbytkem orné půdy v dané obci (rozdíl oproti roku 2010 činí 126,5 ha). Tabulka 1.6.3.1: Koeficient ekologické stability – vývoj 2008-2014

Obec

KES 2008

2010

2012

2014

Borovany

0,8

0,8

0,8

0,8

Čížkrajice

0,8

0,8

0,8

0,8

Horní Stropnice

1,9

2,0

2,0

2,0

Hranice

1,8

1,8

5,4

5,4

Jílovice

1,6

1,6

1,6

1,6

Kamenná

1,0

1,5

1,5

1,5

Ločenice

0,9

0,9

0,9

0,9

Mladošovice

1,0

1,0

1,0

1,0

Nové Hrady

3,6

3,6

3,6

4,3

Olešnice

1,2

1,2

1,2

1,2

Ostrolovský Újezd

1,9

1,9

1,9

1,9

Petříkov

7,9

7,9

7,9

7,9

Slavče

1,1

1,1

1,1

1,1


1,7

1,7

1,7

1,7

Trhové Sviny

1,0

1,0

1,0

1,0

Žár

1,3

1,3

1,2

1,3

SO ORP Trhové Sviny (průměr)

1,9

1,9

2,1

2,2

Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

Nadprůměrné hodnoty KES vykazuje také město Nové Hrady. Pro ostatní obce se KES pohybuje v rozpětí 1,0 – 2,0. Nejhorší je situace v obcích Borovany, Čížkrajice a Ločenice. Porovnání hodnot KES znázorňuje výše uvedená tabulka.

41


1.6.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin (národní přírodní památky a rezervace, lokality soustavy NATURA 2000, CHKO Třeboňsko, atd.) Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území.

SLABÉ STRÁNKY Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Problém v návaznosti jednotlivých prvků ÚSES vymezených v ÚPD na hranicích jednotlivých obcí. Vzhledem k rozsáhlým územím s různým typem ochrany a počtu chráněných prvků v území existuje řada závad z důvodu jejich narušení zástavbou a komunikacemi.

Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Výskyt ložisek na chráněném území – riziko budoucí těžby Vymezení sítě územního systému ekologické stability spojené s devastací lokalit a celkovým nárůstem zatížení s dalšími prvky ÚSES. území. Střety návrhů zastavitelných území s lesy, regionálními Vymezení přírodního parku Novohradské hory. biocentry a evropsky významnými lokalitami NATURA 2000. V některých obcích výrazné omezení rozvoje výstavby Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability v důsledku nadměrné ochrany území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji Rozvoj cestovního ruchu daný výskytem řady zastavitelných území a dopravní infrastruktury by znamenala přírodních památkových rezervací, památek a dalších další zásahy do chráněných území a jejich prvků včetně území a prvků cenných pro ochranu přírody a krajiny. biocenter a biokoridorů. Jednoznačné vymezení chráněných území v ÚPD Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských jednotlivých obcí. pozemcích a některých rybnících. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace Růst intenzity automobilové dopravy na páteřních nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho komunikacích. fungování. Zlepšování péče o zvláště chráněná území včetně Negativní dopady plánovaného rozvoje rekreačních a dalších zlepšení systému monitorování území. aktivit v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na Omezení rozvoje některých obcí a odliv obyvatel z důvodu nadměrné ochrany území. ochraně přírody a krajiny

42


1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb.), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. 1.7.1 Zemědělský půdní fond Ve SO ORP Trhové Sviny patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Největší změnu od roku 2010 zaznamenala obce Hranice, ve které došlo ke značnému snížení rozlohy orné půdy (pokles o 17,6% z celkové výměry). Celkový trend podílu orné půdy v SO ORP Trhové Sviny má mírně snižující se charakter, což souvisí se záborem orné půdy v důsledku nové zástavby v jednotlivých správních územích obcí. Podíl rozlohy orné půdy v jednotlivých obcích SO ORP Trhové Sviny v období 2010 – 2013 znázorňuje následující tabulka. Tabulka 1.7.1.1: Rozloha orné půdy v obcích SO ORP Trhové Sviny v období 2010-2013

Podíl orné půdy z celkového území [%]

Orná půda (ha)

Obec 2010

2012

2013

2010

2012

2013

Borovany

1 911,0

1 913,4

1 913,0

45,2

45,2

45,2

Čížkrajice

444,9

444,9

445,0

49,4

49,4

49,4

2 194,5

2 191,4

2 162,0

27,4

27,4

27,0

Hranice

179,7

53,2

53,0

25,0

7,4

7,3

Jílovice

1 455,5

1 455,4

1 455,0

32,8

32,8

32,8

Kamenná

422,0

422,2

422,0

33,5

33,5

33,4

Ločenice

735,9

735,8

737,0

46,3

46,4

46,4

Mladošovice

779,6

779,6

780,0

44,5

44,5

44,5

Nové Hrady

1 197,2

1 202,5

921,0

15,0

15,1

11,6

Olešnice

947,1

945,1

945,0

40,2

40,2

40,1

Ostrolovský Újezd

110,8

110,8

111,0

29,0

29,0

29,0

Petříkov

164,9

164,8

165,0

8,5

8,5

8,5

Slavče

633,3

633,2

633,0

38,9

38,9

38,9


403,4

403,4

403,0

31,1

31,1

31,1

2 214,2

2 214,1

2 213,0

41,9

41,9

41,9

575,6

569,0

562,0

38,2

37,7

37,3

14 369,0

14 237,0

13 920,0

31,8

31,5

30,8

Horní Stropnice

Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 31.12. daného roku

43


Co se týče kvality půdy na území SO ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám, což souvisí s charakterem bioregionů a biochor daného území. Přehled třídy ochrany půd ve SO ORP Trhové Sviny znázorňuje následující obrázek. Mapa 1.7.1: Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) (A041) – třída ochrany

Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl zastavěné plochy na celkové výměře SO ORP Trhové Sviny činí v období 2010 - 2013 pouze 0,8 %. Ve srovnání s rokem 2010 a 2012 se změnil pouze nepatrně.

44

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.7.1.2: Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Trhové Sviny v letech 2010 – 2013

Obec

Podíl zastavěného území z celkové výměry [%]

Zastavěné území (ha) 2010

2012

2013

2010

2012

2013

Borovany

60,7

59,1

59,0

1,4

1,4

1,4

Čížkrajice

7,4

7,4

7,0

0,8

0,8

0,8

32,2

33,7

35,0

0,4

0,4

0,4

Hranice

6,0

6,2

6,0

0,8

0,9

0,8

Jílovice

32,2

32,3

32,0

0,7

0,7

0,7

Kamenná

8,2

8,2

8,0

0,6

0,7

0,6

Ločenice

15,1

15,5

16,0

0,9

1,0

1,0

Mladošovice

14,3

14,2

14,0

0,8

0,8

0,8

Nové Hrady

39,8

39,8

40,0

0,5

0,5

0,5

Olešnice

17,2

17,2

17,0

0,7

0,7

0,7

Ostrolovský Újezd

3,2

3,3

3,0

0,8

0,9

0,8

Petříkov

6,5

6,6

7,0

0,3

0,3

0,4

Slavče

15,9

16,2

16,0

1,0

1,0

1,0


10,4

10,5

11,0

0,8

0,8

0,8

Trhové Sviny

73,6

73,7

75,0

1,4

1,4

1,4

Žár

11,0

10,3

10,0

0,7

0,7

0,7

353,0

353,0

356,0

0,8

0,8

0,8

Horní Stropnice

SO ORP Trhové Sviny Zdroj dat: ČSÚ

1.7.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní porosty na území SO ORP Trhové Sviny představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jež je vyšší než průměr ČR), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (41,2 % území). Rozsáhlé lesnaté oblasti na území Novohradských hor patří mezi lesní ekosystémy, které mají vysokou ekologickou stabilitu (lesy přirozené a přírodě blízké). Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských, významná je i jejich funkce ochranná a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení. Lesy ochranné jsou zařazeny do kategorie 21a, což jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Převážná část lesů zvláštního určení na území SO ORP je zařazeny do kategorie 32f - lesy pro zachování biologické různorodosti jako zdroj kvalitního reprodukčního materiálu. Dále se zde vyskytují lesy kategorie 31a - lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, kategorie 1c lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací, kategorie 32a - lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, kategorie 32d – lesy sloužící k lesnickému výzkumu a lesnické výuce, kategorie 32e - lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou a kategorie 32h - lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Na rozdíl od trendu ve vývoji orné půdy, výměra lesní půdy ve SO ORP Trhové Sviny za poslední sledované roky 2010-2013 stagnuje nebo mírně roste (viz následující tabulka).

45

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.7.2.1: Podíl lesní půdy v obcích SO ORP Trhové Sviny v letech 2010 – 2013

Podíl lesní půdy z celkové výměry [%]

Lesní půda (ha)

Obec 2010

2012

2013

2010

2012

2013

Borovany

1 154,2

1 169,6

1 171,0

27,3

27,6

27,7

Čížkrajice

224,5

224,5

225,0

24,9

24,9

25,0

3 858,2

3 858,2

3 863,0

48,3

48,3

48,3

Hranice

217,2

217,5

217,0

30,2

30,1

30,1

Jílovice

1 571,7

1 575,9

1 576,0

35,4

35,5

35,6

Kamenná

407,9

407,9

408,0

32,4

32,3

32,3

Ločenice

609,6

608,9

608,0

38,4

38,4

38,3

Mladošovice

635,6

635,1

635,0

36,3

36,3

36,2

Nové Hrady

4 722,0

4 727,0

4 737,0

59,3

59,3

59,4

Olešnice

755,1

754,4

754,0

32,1

32,1

32,0

Ostrolovský Újezd

199,4

199,4

199,0

52,1

52,1

52,0

1 436,4

1 436,4

1 436,0

74,2

74,2

74,2

Slavče

492,6

493,3

494,0

30,3

30,3

30,3


473,6

473,6

473,0

36,6

36,6

36,5

1 452,5

1 453,2

1 453,0

27,5

27,5

27,5

401,8

402,7

403,0

26,6

26,7

26,7

18 614,0

18 637,0

18 652,0

41,2

41,2

41,2

Horní Stropnice

Petříkov

Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny Zdroj dat: ČSÚ

Vzhledem k charakteru území zejména v jihovýchodních lesnatých oblastech, kde se prakticky nenacházejí významnější zdroje znečištění, patří lesy v této oblasti k nejméně postiženým imisemi.

46


1.7.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území – s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi Významný hospodářský potenciál lesních porostů rostoucí význam produkce dřevní hmoty. Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost. Větší výskyt lesů ochranných, které zajišťují především ochranu extrémních stanovišť, ochranu proti větrné a vodní erozi

SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká úrodnost půdy – půdy nižších bonitních tříd, klima. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování vysokého podílu území. Omezené možnosti hospodaření v lesích ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního určení. Nevhodná druhová skladba části lesních porostů. Výskyt půdní a vodní eroze v důsledku časté produkce a pěstování ekonomicky výdělečných plodin (např. řepka olejka)

PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj ekologických forem hospodaření na půdě. Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace. Významné funkce lesů zvláštního určení – pro zachování biologické rozmanitosti, atd. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší.

HROZBY Pokles kvality půd v důsledku především vodní eroze v důsledku častých povodní – pomalá realizace protipovodňových opatření. Zábory – trvalé odnětí ZPF v rámci modernizace dopravní infrastruktury. Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit – sportovní areály apod. – v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi Další odnětí (zábory) půdy určené k plnění funkcí lesa v důsledku rozvoje v N-OS8 (v přírodním parku Novohradské hory). Poškozování lesních porostů okusem v důsledku přemnožení zvěře. Zábor a ztráta kvalitních půd v důsledku rozvoje výstavby.

47


1.8 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Trhové Sviny. Technická infrastruktura zahrnuje vedení, stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa 1.8.1. přehledně ilustruje rozmístění základních sítí na území SO ORP Trhové Sviny.

48

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.8.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Trhové Sviny

1.8.1 Zásobování pitnou vodou Napojení obcí na veřejnou vodovodní síť je následující: Borovany (95 %), Horní Stropnice (99 %), Hranice (50 %), Jílovice (70 %), Kamenná (80 %), Ločenice (99 % - provozovatel obecního vodovodu ČEVAK), Mladošovice (100 %), Nové Hrady (město – 100 %, nepokryta je pouze část osady Údolí, Nakolice, Vyšné, Obora), Olešnice (98 %), Ostrolovský Újezd (95 %), Petříkov (zaveden do 100 % domácností, využívá jen asi 90 %), Slavče (98 %), Svatý Jan nad Malší (80 %), Trhové Sviny (95 %), Žár (vodovod je zaveden v místních částech Žár, Žumberk, Božejov, pokryta není pouze lokalita Janovka).

49


V obci Kamenná a Ostrovský Újezd mají občasné problémy s dodávkou pitné vody (např. jílem zakalená voda). Zásobování obyvatel vodou jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní, je založeno na využívání bohatých vodních zdrojů v oblasti Novohradských hor a Třeboňské pánve. Potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích je nezbytná, z důvodu snižování ztrát vody a zvyšující se potřeby vody. Mapa 1.8.1.1: Vodovodní síť na území SO ORP Trhové Sviny

50


1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. ČOV jsou vybudovány v obcích Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Ločenice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny a Žár (obec má dvě ČOV napojené na oddílnou kanalizaci). Jednotná kanalizace je zavedena ve všech obcích SO ORP Trhové Sviny kromě obcí Čížkrajice, Hranice, Mladošovice, Petříkov, Slavče a Kamenná. Mapa kanalizační sítě včetně rozlišení jednotlivých typů kanalizace a také včetně umístěná ČOV je k nahlédnutí níže.

51

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.8.2.1: Kanalizační síť na území SO ORP Trhové Sviny

1.8.3 Zásobování plynem V rámci SO ORP Trhové Sviny jsou plynem zásobovány obce Borovany (pouze části obce Borovany a Hluboká u Borovan), Horní Stropnice (napojeno asi 95 % domácností), Nové Hrady (místní část Údolí), Olešnice (70 %), Trhové Sviny (místní částí Trhové Sviny, Rejta, Třebíčko – cca 50 %) a Žár (80 %). Oproti roku 2012 zůstala délka plynovodu ve všech obcích nezměněna. Obce Čížkrajice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Mladošovice, Ločenice (nachází se zde ochranné pásmo), Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší a Žár (místní části Božejov a Žumberk) nemají zájem o zavedení plynu do obce ani v budoucnosti. 52


Stávající úroveň plynofikace území není dostatečná. V ZÚR JČK (2011) byl vymezen koridor pro zásobování vysokotlakým plynovodem zájmovým územím Borovany, Horní Stropnice a Nové Hrady (vymezeno koridorem obvyklé šíře 200 m), dále mimo SO ORP Trhové Sviny. Mapa 1.8.3.1: Plynová síť na území SO ORP Trhové Sviny

1.8.4 Zásobování teplem (CZT) V SO ORP Trhové Sviny zajišťuje zásobování teplem ve městě Trhové Sviny společnost Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny spol. s r.o. Společnost zásobuje teplem především terciární sektor na území přibližně jedné třetiny města. Rozvod tepla je také zajištěn v obci Svatý Jan nad Malší, zásobeno je však malé území obce. 53


Na základě ÚP (2010) se předpokládá vybudování nových rozvodů tepla a posílení stávajících energetických tras - pro rozvojové plochy ve východní části území města Trhové Sviny se navrhuje výstavba nového teplovodu z kotelny CZT. Pro rozvojové plochy v severozápadní části území města Trhové Sviny se navrhuje výstavba nového teplovodu od základní školy. Délka teplovodu v obci Trhové Sviny je necelých 6 km a v obci Svatý Jan nad Malší přibližně 700 m. 1.8.5 Zásobování elektrickou energií Na území SO ORP Trhové Sviny se nachází rozvodna elektrické energie v obci Jílovice (k.ú. Lipnice). Kmenové linky 22 kV jsou vedeny jednak odtud, dále z rozvoden situovaných mimo území SO ORP. Na základě ZÚR JČK (2011) je evidován záměr vymezení koridoru pro nová vedení distribuční a přenosové soustavy a plochy pro nové záměry nadmístního významu: VVN 110 kV Mladošovice – Trhové Sviny (šíře koridoru 100 m). Dotčená katastrální území: Borovany, Hluboká u Borovan, Petrovice u Borovan, Vrcov, Dvorec u Třebče, Třebeč, Trhové Sviny. Dalším záměrem je vybudování transformovny 110/22 kV Trhové Sviny na východním okraji města, které bude vymezeno čtvercovým polygonem o straně 250 m. Ve většině obcí v rámci SO ORP Trhové Sviny se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů či tuhé zimy udávají obce Ločenice, Petříkov a Žár.

54

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.8.5.1: Rozvodná síť elektrické energie na území SO ORP Trhové Sviny

1.8.6 Spoje V rámci se SO ORP Trhové Sviny je rovných 50 % obydlených bytů vybaveno internetem. Počítačem je pak vybaveno 53 % obydlených bytů. Nejvyšší podíl PC s internetem je v obcích Borovany a Ostrolovský Újezd (téměř 57 %) a nejmenší podíl je v obcích Horní Stropnice a Jílovice (přibližně 41 %).

55

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.8.6.1: Tabulka vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu v roce 2011

Obec

Počet obydlených bytů 2011

Vybavenost PC 2011 počítač s internetem

počítač bez internetu

Podíl PC s internetem [%]

Podíl celkem PC [%]

Borovany

1 459

829

35

56,8

59,2

Čížkrajice

83

34

4

41,0

45,8

582

234

18

40,2

43,3

Hranice

77

37

2

48,1

50,6

Jílovice

368

150

12

40,8

44,0

Kamenná

98

46

4

46,9

51,0

Ločenice

240

123

8

51,3

54,6

Mladošovice

140

67

7

47,9

52,9

Nové Hrady

1 007

456

35

45,3

48,8

297

131

5

44,1

45,8

60

34

3

56,7

61,7

Petříkov

103

49

7

47,6

54,4

Slavče

224

106

9

47,3

51,3


195

105

6

53,8

56,9

1 858

1 000

49

53,8

56,5

113

53

8

46,9

54,0

6 904

3 454

212

50,0

53,1

Horní Stropnice

Olešnice Ostrolovský Újezd

Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

56


1.8.7 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Ve většině obcí v rámci SO ORP Trhové Sviny se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie.

SLABÉ STRÁNKY Občasné problémy s dodávkou pitné vody v obcích Kamenná a Ostrovský Újezd. Špatný technický stav a nedostatečná kapacita starých vodních řádů v některých obcích.

Území regionu je dobře zásobováno pitnou vodou.

PŘÍLEŽITOSTI Možnost čerpání finančních prostředků z evropských fondů na budování technické infrastruktury. Využívání alternativních zdrojů energií a lepší informovanost obyvatel o těchto možnostech.

Absence ČOV a jednotné kanalizace u obcí Čížkrajice, Hranice, Mladošovice, Petříkov, Slavče a Kamenná. Nedostatečná plynofikace správního obvodu, zájem nemají obce Čížkrajice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Mladošovice, Ločenice (nachází se zde ochranné pásmo), Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší a Žár (místní části Božejov a Žumberk). HROZBY Návrat ke spalování tuhých paliv v důsledku zdražování cen energií a s tím spojený zhoršený stav životního prostředí.

57


1.9 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury ve správním území obce s rozšířenou působností Trhové Sviny je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje JČK (září 2011), územní plány obcí SO ORP Trhové Sviny a ÚAP Trhové Sviny. 1.9.1 Silniční síť Na území SO ORP Trhové Sviny se v současnosti nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Základ silniční sítě tvoří silnice II. třídy, jež doplňují silnice III. třídy a místní komunikace.

58

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.9.1.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Trhové Sviny pro rok 2014

Na správním území SO ORP Trhové Sviny se v současnosti nacházejí hraniční přechody Nové Hrady – Pyhrabruck, Šejby – Harbach a Nové Hrady (Vyšné). Silnice II. a III. třídy Na území SO ORP Trhové Sviny se nacházejí následující silnice II. třídy: ► II/154 – Kaplice – Benešov nad Černou – Nové Hrady – Třeboň ► II/155 – Horní Třebonín – Borovany – Třeboň ► II/156 – České Budějovice – Trhové Sviny – Nové Hrady ► II/157 – Český Krumlov – Kaplice nádr. – Trhové Sviny – České Budějovice 59


Základní kostru, tvořenou silnicemi II. třídy, doplňuje řada silnic III. třídy. Přehled délky silnic II. a III. tříd na území jednotlivých obcí je v tabulce B 6 v příloze. Hustota silniční sítě na území SO ORP Trhové Sviny je relativně nízká i ve srovnání s krajským průměrem, která je nejnižší z krajů ČR. Hlavním problémem je však nevyhovující technický stav silniční sítě, jejíž podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Silnice II/154 Kaplice – Benešov nad Černou – Nové Hrady – Třeboň slouží jako páteřní komunikace jižní části JČK. Prochází novohradským podhůřím, správním územím obce Horní Stropnice a Novými Hrady, za kterými se stáčí k severu, dále prochází správním územím obce Petříkov a Jílovice až k hranici území SO ORP Trhové Sviny. Na trase této komunikace leží sídla, která nejsou natolik atraktivní, aby zvyšovala její význam. Šířka zpevnění silnice je 5,5 – 6 metrů, na trase se objevuje řada problémových míst, zejména málo přehledný úsek se stoupáním mezi křižovatkou na Dluhoště a Benešovem n. Černou, průtah Benešovem, průtah Rychnovem u Nových Hradů a další kratší úseky, jež jsou nepřehledné a s poměrně prudkým stoupáním (u Valtéřova, před Bedřichovem a mezi Světví a Údolím). Vzhledem k posílení regionální funkce obcí Kaplice a Třeboň se předpokládá zvýšení spádovosti do těchto měst, a i vzhledem k očekávanému hospodářskému rozvoji nácestných měst lze odhadovat zvýšenou intenzitu provozu. Pro silnici II/154 není zpracována žádná studie upravující výhledové úpravy trasy. Pouze ÚPD jednotlivých obcí postihuje záměry na jejich území. Existuje zde tedy např. záměr nového jižního obchvatu města Kaplice, kde se tato komunikace bude napojovat na rychlostní silnici R3 (dále pokračuje křižovatkou se stávající silnicí I/3 a napojením na stávající silnici II/154 východně od obce Blansko). Koridor má být 100 m široký. Na úseku Šalmanovice – Byňov v roce 2006 a na úseku mezi Brannou a Třeboní v roce 2012 byly provedeny opravy. Silnice II/155 Třeboň - Borovany - Strážkovice - Římov - Horní Třebonín - křižovatka I/39 u Rájova - (Český Krumlov) má výraznou tangenciální dopravní funkci pro spojení Českého Krumlova s Jindřichohradeckem, po vybudování dálnice D3 lze očekávat větší zátěž k dálničnímu sjezdu Dolní Třebonín. Na této komunikaci bylo navrženo odstranění nadjezdu přes železnici u trocnovské zastávky kvůli modernizaci železniční tratě a její elektrifikaci. Navržena je také úprava křižovatky silnic II. třídy u Ledenic do odpovídajících parametrů, jejímž cílem je zlepšit průjezdnost trasy ve směru obce Borovany. Jako rezerva dopravního řešení Borovan je navržen východní obchvat silnic II. třídy s okružní křižovatkou. Do doby jeho realizace může sloužit menší obchvat historického jádra, který v budoucnu bude využit jako sběrná komunikace III. třídy. V souvislosti s rekonstrukcí silnice I/39 je v jejím napojení na silnici II/155 plánováno doplnění této komunikace II. třídy o odbočovací a připojovací pruhy a vybudování autobusových zastávek v obou směrech. K této rekonstrukci patří také návrh na úpravu šířkových parametrů v kategorii S7.5. Délka této úpravy je přibližně 125 metrů. Cílem rekonstrukce je zajistit plynulost a bezpečnost dopravy a zpřehlednit křížení se silnicí I/39. Silnice II/156 České Budějovice – Trhové Sviny – Nové Hrady je dopravně nejdůležitější silnicí v území mezi Českými Budějovicemi a Novými Hrady. Mezi Trhovými Sviny a Českými Budějovicemi bylo v minulosti vybudováno několik přeložek a další se chystají. Mezi Trhovými Sviny a Novými Hrady však zůstávají původní parametry trasovacích prvků, tj. šířka vozovky 6 – 6,5 metrů. Bodové závady byly zjištěny především na průtahu sídlem Žár a dále směrem na východ od této obce, na průtahu Novými Hrady a Údolím, kde je ulice velmi úzká (3,5 – 4 metry). Již dlouho trvající dopravní závadou je průběh silnice II/156 Městskou památkovou zónou Trhové Sviny. 60


V ZÚR JČK je vymezen záměr, který obsahuje komplexní řešení silnice II/156 v úseku České Budějovice (mimoúrovňová křižovatka Nové Hodějovice) – Nové Hrady (státní hranice s Rakouskem) formou obchvatů, přeložek a homogenizací silnice II. třídy, záměr je vymezen na území ORP Trhové Sviny těmito dále popsanými samostatnými úseky: ► D42/3, úsek Veselka – Otěvěk, homogenizace stávající silnice, šíře koridoru 100 m. ► D42/6, úsek Žár – Nové Hrady (západ), severní obchvat obce Žár, navazuje homogenizace parametrů stávající silnice až do čtvrti Údolí, šíře koridoru 100 m. ► D42/7, obchvat Nové Hrady, nové řešení – narovnání oblouku silnice v lokalitě Údolí na západním okraji Nových Hradů, navazuje homogenizovaný úsek stávající silnice, nové řešení na severovýchodním okraji s napojením silnice II/154 a nový úsek silnice východně od Zámeckého Dvora, obvyklá šíře koridoru 100 m. Silnice II/157 Český Krumlov – Kaplice nádraží, Trhové Sviny – České Budějovice představuje další spojení SO ORP Trhové Sviny s krajským městem přes obec Borovany a v opačném směru rovněž jejich napojení na nadřazenou dopravní komunikaci D3 resp. R3. Pro řešenou komunikaci není zpracována studie, úpravy jsou řešeny v rámci ÚP jednotlivých obcí. Silnice II/157 bude po dobudování dálnice D3 sloužit částečně jako dálniční přivaděč. Mezi další návrhy úseků silnic II. třídy patří také přemostění Stropnice, obchvat Dvorce, napřímení trasy u Vrcova, přeložka silnice II/157. Ze zpracovaných ÚAP vyplynula existence silnic III. třídy včetně ochranného pásma – III/1545 Trhové Sviny – Benešov nad Černou, III/1546 Slavče – Chvalkov, III/1548 Mezilesí, které je nutno zohlednit v návrhu územního plánu. Intenzita silniční dopravy Pro stanovení intenzity dopravy se používá tzv. ročního průměru denních intenzit dopravy (RPDI), udávané v počtu vozidel za 24 hodin. Intenzity jsou stanoveny z výsledků průzkumů v terénu v rámci celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Intenzity dopravy na území SO ORP Trhové Sviny vystihuje následující obrázek.

61


Obrázek 1.9.1.1: Intenzita dopravy dálniční a silniční sítě na území SO ORP Trhové Sviny v roce 2010 Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010

1.9.2 Železniční síť Přes území SO ORP Trhové Sviny prochází železniční trať číslo 199 (České Velenice – České Budějovice), která je pokračováním železniční trati č. 190 České Budějovice – Plzeň, která zajišťuje dopravní spojení krajských měst Plzně a Českých Budějovic.

Obrázek 1.9.1.1: Schéma železniční sítě v okolí ORP Trhové Sviny pro rok 2014 Zdroj: Správa železniční dopravní cesty

Trať č. 199 prochází napříč územím od severozápadu v trase České Budějovice – České Velenice – Gmünd, která dále pokračuje na Vídeň. Tato trať má výhledově evropský význam a v současné době je trať elektrifikovaná. Její celková délka na území SO ORP Trhové Sviny je 34 62


km. Pro část území zajišťuje spojení s krajským městem, v rámci SO ORP je však dostupná pouze pro Ľ obcí. Na území SO ORP Trhové Sviny se nachází 5 železničních zastávek, konkrétně Borovany, Hluboká u Borovan, Jílovice, Petříkov a Nové Hrady. Politika územního rozvoje České republiky (PÚR ČR 2008) vymezuje koridor konvenční železnice v trase Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (– Wien), jenž byl zařazen do evropské železniční sítě TEN-T a spojuje III. tranzitní železniční koridor (III.TŽK) vedený v trase Plzeň – Strakonice – České Budějovice a IV. TŽK České Budějovice – České Velenice – hranice ČR/Rakousko (- Wien). Záměrem je zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) trati. 1.9.3 Letecká doprava Na území SO ORP Trhové Sviny není žádné letiště pro veřejnou přepravu. Na území obce Jílovice (k.ú. Kramolín) se nachází letecké stavby pro sportovní létání, uvedené v následující tabulce. Tabulka 1.9.3.1: Letecká stavba

Obec

Popis

Poskytovatel

Poznámka

Jílovice

Letiště Kramolín

Aeroklub Kramolín o.s.

letiště pro sportovní létající zař.

Jílovice

hangár letiště Kramolín

Aeroklub Kramolín o.s.

letiště pro sportovní létající zař.

Zdroj: Datový model ÚAP Trhové Sviny 2014

Většina území SO ORP Trhové Sviny se nachází v ochranném pásmu letiště v Plané u Českých Budějovic – ochranném pásmu radaru Třebotovice.

63


1.9.4 Vodní doprava Na území SO ORP Trhové Sviny se nevyskytuje žádná forma vodní dopravy. 1.9.5 Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Na území SO ORP Trhové Sviny funguje veřejná autobusová doprava, spojující všechny obce. V roce 2010 bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Trhové Sviny ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). Hodnocení bylo aktualizováno, pro rok 2012 a rok 2014. Zjištěné hodnoty vykazují mírné zlepšení oproti roku 2012 a to především v ranních hodinách, kdy do 6 hodin přijíždí hned o 6 autobusových spojů více. Bez autobusového spojení zůstává pouze obec Petříkov. Zde je autobus nahrazen vlakovou dopravou (železniční doprava je popsána v kapitole 1.4.2). Tabulka 1.9.5.1 Dostupnost SO ORP Trhové Sviny hromadnou autobusovou dopravou

Obec

Počet spojení 6. hod



Borovany

3

3

1

Čížkrajice

1

1

1

Horní Stropnice

2

1

2

Hranice

1

2

1

Jílovice

3

5

1

Kamenná

1

1

1

Ločenice

1

1

1

Mladošovice

1

1

0

Nové Hrady

2

2

1

Olešnice

2

1

1

Ostrolovský Újezd

1

1

0

Petříkov

0

0

0

Slavče

1

1

1


0

1

1

Žár

2

2

2

21

23

14

Součet v celém SO ORP

Zdroj: IDOS.cz Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v červenci 2014. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková autobusová doprava.

64


1.9.6 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Tři hraniční přechody - Nové Hrady – Pyhrabruck, Šejby – Harbach a Nové Hrady (Vyšné). Železniční trať č. 199 (České Velenice – České Budějovice), která je pokračováním železniční trati č. 190 České Budějovice – Plzeň. PŘÍLEŽITOSTI Vymezení koridoru konvenční železnice v trase Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (– Wien), jenž byl zařazen do evropské železniční sítě TEN-T a spojuje III. TŽK a IV. TŽK.

SLABÉ STRÁNKY Na území správního obvodu se nenachází žádná silnice vyšší třídy (dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy). Nevyhovující technický stav silniční sítě. Obec Petříkov je bez autobusového spojení. HROZBY

Zvyšování intenzity automobilové nákladní přepravy.

65


1.10 Sociodemografické podmínky 1.10.1 Demo-sociální situace Mezi roky 2001 a 2011 došlo v Jihočeském kraji k relativnímu nárůstu počtu obyvatel o 0,5 %. K nárůstu, v tomto období, došlo ve většině správních obvodů kraje, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v SO ORP České Budějovice (6 793 obyvatel) a Trhové Sviny, kde došlo k nárůstu o 1 131 obyvatel (tj. o 6,6 %). Relativní zvýšení bylo největší u správního obvodu Vodňany (6,8 %). K 1.1.2014 žilo v Jihočeském kraji 636 707 obyvatel, oproti roku 2011 došlo v kraji k navýšení počtu obyvatel. Nejvíce obyvatel žije v SO ORP České Budějovice a naopak nejméně v SO ORP Vodňany. Ve většině SO ORP došlo mezi lety 2011 a 2014 ke zvýšení počtu obyvatel, kromě SO ORP Vodňany (-129 obyvatel). Největší byl zaznamenán u SO ORP České Budějovice, kde činil 1 619 obyvatel. Populace SO ORP Trhové Sviny se zvýšila o 404 obyvatel. Tabulka 1.10.1.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočského kraje mezi lety 2001 a 2014

Rok

SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

2001

2011

2014

13 688 147 795 40 684 20 308 47 138 18 885 19 275 51 025 33 633 22 020 45 194 80 753 17 119 25 441 13 592 17 736 10 981 625 267

13 733 154 588 41 200 19 120 46 642 19 316 18 342 51 501 32 746 21 779 44 325 79 336 18 250 24 842 13 624 17 264 11 728 628 336

13 833 156 207 41 685 19 518 47 552 19 488 18 486 52 018 33 426 22 058 45 082 80 553 18 654 24 932 14 104 17 512 11 599 636 707

Absolutně 45 6 793 516 -1 188 -496 431 -933 476 -887 -241 -869 -1 417 1 131 -599 32 -472 747 3069

Relativně [%] 0,3 4,6 1,3 -5,8 -1,1 2,3 -4,8 0,9 -2,6 -1,1 -1,9 -1,8 6,6 -2,4 0,2 -2,7 6,8 0,5

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2014

Následující graf znázorňuje vývoj počtu obyvatelstva v SO ORP Trhové Sviny mezi roky 1993 2013. Od roku 1997 až do konce sledovaného období je na grafu patrný trend mírného růstu počtu obyvatel. Jak ukazuje graf č. 1.10.2.2, tak neustálý nárůst počtu obyvatel je způsoben především migrací.

66

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Graf 1.10.1.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Trhové Sviny v letech 1993 - 2013

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel, Data aktuální k 31. 12. daného roku

V rámci SO ORP Trhové Sviny má největší počet obyvatel město Trhové Sviny (5 002 obyvatel), druhou obcí s největším počtem obyvatel je město Borovany, která má 4 090 obyvatel. V SO ORP Trhové Sviny se nacházejí ještě 2 obce, které mají počet obyvatel vyšší než 1 500 obyvatel, jedná se o město Nové Hrady (2 587 obyvatel) a obec Horní Stropnice (1 519 obyvatel). Zbylé obce tohoto správního území nemají více jak 1 tisíc obyvatel. Největší nárůst obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci SO ORP Trhové Sviny byl zaznamenán v obci Ostrolovský Újezd, kde se počet obyvatel zvýšil o 49,5 %. Výrazný pokles obyvatelstva byl zaznamenán v obci Hranice (-19,8 %). U většiny obcí došlo mezi lety 2011 a 2014 k nárůstu počtu obyvatel. Největší absolutní nárůst byl zaznamenán u města Borovany, kdy se počet obyvatel zvýšil o 154. Pouze u 3 obcí v SO ORP Trhové Sviny došlo mezi roky 2011 a 2014 k úbytku počtu obyvatel, jedná se o obec Čížkrajice, Ostrolovský Újezd a Petříkov. Nejmenší obcí z pohledu počtu obyvatel byla k 1.1.2014 obec Ostrolovský újezd, s počtem 159 obyvatel. Tabulka 1.10.1.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Trhové Sviny v letech 2001 - 2014

Rok

Obec Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice

2001 3 584 268 1 548 243 842 264 576 287 2 602 689

2011 3 936 261 1 510 195 933 297 616 365 2 513 770

2014 4 090 241 1 519 219 937 308 663 369 2 587 776

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] 352 9,8 -7 -2,6 -38 -2,5 -48 -19,8 91 10,8 33 12,5 40 6,9 78 27,2 -89 -3,4 81 11,8

67

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rok

Obec 2001 Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

109 261 515 375 4 620 336 17 119

2011 163 277 581 532 4 983 318 18 250

2014 159 275 634 539 5 002 336 18 654

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] 54 49,5 16 6,1 66 12,8 157 41,9 363 7,9 -18 -5,4 1131 6,6

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2014

Období let 1993 – 2013 můžeme označit jako období nárůstu obyvatelstva, hlavně díky nově přistěhovalým obyvatelům. Ve všech sledovaných letech totiž migrační saldo dosáhlo kladných hodnot, což znamená, že se do SO ORP Trhové Sviny více obyvatel přistěhovalo, než se jich vystěhovalo. Graf 1.10.1.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Trhové Sviny

Zdr oj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

68

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.10.1.1: Migrační saldo v letech 2008-2013

69

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.10.1.2: Hrubá míra migračního salda v letech 2008-2013

Jednou ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení kraje se ve sledovaných letech změnilo v rámci trendu stárnutí obyvatelstva. Dochází tedy k úbytku obyvatelstva v předproduktivním věku (-1,7 %) a naopak roste složka obyvatelstva v poproduktivním věku (3,3 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Mezi lety 2001 a 2011 byla, u obyvatel v předproduktivním věku, zaznamenána ztráta ve všech správních obvodech Jihočeského kraje. V letech 2011 až 2013 byl v této věkové složce, u všech SO ORP Jihočeského kraje, zaznamenán mírný nárůst, pouze u SO ORP Milevsko došlo ke 70


snížení o 0,1 %. K největší ztrátě obyvatel v předproduktivním věku mezi roky 2001 – 2013 došlo ve správním obvodu Týn nad Vltavou (-4,1 %). Počet obyvatel ve věkové složce 15 – 64 let se mezi roky 2001 a 2011 snížil o 0,5 % a k roku 2013 o dalších 1,1 %. Index stáří SO ORP Trhové Sviny dosáhl v roce 2013 hodnoty 98,4, to znamená, že na jedno dítě ve věku 0 – 14 let připadá 0,984 seniorů (65 let a více). V rámci kraje se tedy jedná o jeden ze správních obvodů s největším zastoupením předproduktivní složky a naopak jedním z nejnižších zastoupení poproduktivní složky obyvatelstva. Nejnižší hodnoty indexu stáří v roce 2013 mají správní obvody Kaplice (82,9), Český Krumlov (92,6), Prachatice (95,8) a Týn nad Vltavou (96,2). V SO ORP Kaplice tvoří předproduktivní složka 16,1 % a poproduktivní pouze 13,3 %. Dle indexu stáří je naopak nejstarším správním obvodem Milevsko (154,1) a poté Blatná (136). V SO ORP Milevsko spadá 20,2 % obyvatel do složky 65 a více let a jedná se zároveň o SO ORP s největším nárůstem této složky mezi roky 2001 – 2013 (5,4 %). Tabulka 1.10.1.3: Věková struktura v SO ORP Jihočeského kraje [%]

SO ORP

0 - 14

15 - 64

65 a více

Index stáří

2001 2011 2013 2001 2011 2013 2001 2011 2013

2001

2011

2013

Blatná České Budějovice Český Krumlov

15,8

13,6

13,8

68,8

68,6

67,5

15,4

17,6

18,8

97,7

129,2

136,0

16,1

14,3

15,1

70,7

69,8

68,2

13,2

15,5

16,7

82,0

108,8

110,9

17,9

15,9

16,0

71,0

69,9

69,2

11,1

13,9

14,8

62,0

87,7

92,6

Dačice Jindřichův Hradec

17,4

14,7

14,8

69,2

69,0

68,3

13,5

16,1

16,9

77,5

109,4

113,7

16,9

14,8

14,9

69,6

69,3

68,3

13,5

15,6

16,8

80,1

105,1

113,2

Kaplice

18,1

15,9

16,1

72,4

71,5

70,6

9,5

12,3

13,3

52,9

77,3

82,9

Milevsko

16,0

13,2

13,1

69,2

67,5

66,7

14,8

19,1

20,2

92,2

144,5

154,1

Písek

16,1

14,5

14,8

68,7

68,0

67,2

15,2

17,1

18,0

94,9

118,2

121,8

Prachatice

17,8

15,4

15,7

70,9

70,1

69,3

11,4

14,2

15,0

64,0

92,0

95,8

Soběslav

16,0

14,1

14,3

68,8

67,6

67,2

15,1

18,0

18,5

94,4

128,0

129,9

Strakonice

16,2

13,7

14,5

69,9

69,4

68,3

13,9

16,5

17,2

85,9

120,3

118,6

Tábor Trhové Sviny

16,1

14,2

14,6

69,1

68,6

67,5

14,8

17,0

18,0

92,4

119,9

123,2

16,9

15,0

15,4

69,6

70,2

69,5

13,5

14,4

15,1

79,7

96,3

98,4

Třeboň Týn nad Vltavou

16,8

14,0

14,3

68,4

68,6

67,4

14,8

17,2

18,3

87,8

123,2

128,4

19,6

15,3

15,5

66,8

70,3

69,6

13,6

14,1

14,9

69,5

92,1

96,2

Vimperk

16,7

14,5

14,9

69,6

69,0

68,4

13,7

16,0

16,6

81,6

110,7

111,5

Vodňany Jihočeský kraj

16,6

14,8

15,0

68,8

68,9

68,7

14,6

15,9

16,3

88,2

107,3

108,3

16,6

14,5

14,9

69,8

69,3

68,2

13,6

15,9

16,9

81,9

109,7

113,2

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Veřejná databáze aktuální k 1. 1. 2013

Zatímco v roce 2000 byli v SO ORP Trhové Sviny nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku 20 – 24 let, tak v roce 2010 to byli lidé ve věku 30 – 34 let. Zároveň se jedná o věkovou skupinu, ve které došlo k největšímu nárůstu počtu obyvatel.

71

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Graf 1.10.1.3: Rozložení obyvatel SO ORP Trhové Sviny dle věkových skupin v letech 2000, 2010

Zdr oj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1. 1.

Nejnižší hodnoty indexu stáří z obcí SO ORP Trhové Sviny v roce 2013 měla obec Kamenná (62,5) a Ostrolovský Újezd (66,7). Nejvyšší index stáří byl zaznamenán u obce Jílovice (142,5) a Čížkrajice (138,2). Čížkrajice jsou zároveň i obcí s největším podílem obyvatel v poproduktivním věku (19,2 %). Oproti údajům z let 2001 a 2011 se, ale jedná o výrazné snížení, neboť v roce 2001 měla obec Čížkrajice index stáří 340,7 a podíl obyvatel ve věku 65 a více 34,3 %. Obcí s největším podílem obyvatel v předproduktivním věku byl v roce 2013 Svatý Jan nad Malší (18,1 %). Tabulka 1.10.1.4: Věková struktura v obcích SO ORP Trhové Sviny [%]

Obec Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší

72

2001 17,7 10,1 18,3 18,1 14,5 23,1 14,2 16,7 18,2 15,2 13,8 15,7 17,1 14,1

0 - 14 15 - 64 2011 2013 2001 2011 15,5 15,8 69,7 71,1 11,9 13,9 55,6 59,0 14,8 15,7 70,3 67,7 15,9 15,7 65,8 70,3 13,8 12,7 68,5 67,7 17,5 17,9 65,9 72,4 15,3 16,7 72,4 70,3 12,6 12,7 65,5 73,2 15,3 15,7 70,2 70,3 14,3 14,9 66,9 68,6 14,7 15,2 69,7 74,2 14,4 12,9 67,0 70,0 14,8 15,8 70,9 72,6 17,3 18,1 69,3 69,9

2013 70,5 66,9 67,7 69,4 69,1 70,9 67,3 73,1 69,3 67,2 74,7 70,1 70,5 68,7

65 a více 2001 2011 2013 12,6 13,2 13,7 34,3 28,7 19,2 11,4 16,8 16,6 16,0 13,8 14,8 17,0 17,8 18,2 11,0 9,8 11,2 13,4 14,4 16,0 17,8 14,0 14,1 11,6 13,8 14,9 17,9 16,9 17,9 16,5 11,0 10,1 17,2 15,5 17,0 12,0 12,2 13,7 16,5 12,2 13,2

Index stáří 2001 2011 2013 70,8 85,2 86,6 340,7 241,9 138,2 62,2 112,9 105,8 88,6 87,1 94,1 117,2 128,7 142,5 47,5 55,8 62,5 93,9 94,7 96,3 106,3 110,9 110,9 63,7 90,1 94,9 117,1 118,2 120,0 120,0 75,0 66,7 109,8 107,5 131,4 70,5 82,6 86,6 117,0 70,7 73,2


Obec Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

0 - 14 15 - 64 65 a více Index stáří 2001 2011 2013 2001 2011 2013 2001 2011 2013 2001 2011 2013 16,2 15,1 15,2 70,6 70,3 69,5 13,2 14,3 15,3 81,8 95,2 100,9 21,1 10,7 11,6 70,2 76,7 73,8 8,6 12,3 14,6 40,8 114,7 126,3 16,9

15,1

15,4

69,6

70,3

69,5

13,5

14,6

15,1

79,7

96,6

98,4

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Veřejná databáze aktuální k 1. 1. 2013

Z následující věkové pyramidy pro SO ORP Trhové Sviny lze jasně vidět jaký bude rozdíl ve věkových kategoriích mezi roky 2010 a 2030. Razantní úbytek obyvatel je vidět především v kategoriích 20-40 let, kdy v roce 2030 bude u některých kategorií až poloviční počet obyvatel. Naopak příbytek obyvatel bude v kategoriích 65+. Tento jev se nazývá populační stárnutí a je typický pro celou ČR. Graf 1.10.1.4: Věková pyramida SO ORP Trhové Sviny v roce 2010 a 2030

V SO ORP Trhové Sviny došlo mezi roky 2001 a 2011 k absolutnímu nárůstu počtu vysokoškoláků o 589. Podíl vysokoškolsky vzdělaných (k počtu obyvatel starších 15 let) ve správním obvodu Trhové Sviny v roce 2011 činil 8,1 %. V absolutních hodnotách zaznamenalo největší nárůst vysokoškoláků město Borovany (174 osob), toto město je zároveň obcí s největším počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí (369). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Petříkov (6,6 %), kdy v roce 2001 tato obec měla pouze 1,8 % vysokoškolsky vzdělaných občanů. Tabulka 1.10.1.5: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Trhové Sviny

Obec

Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná

Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel vzdělaných lidí starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 195 369 174 6,6 11,1 4,5 9 14 5 3,7 6,1 2,4 40 75 35 3,2 5,9 2,7 6 10 4 3,0 6,1 3,1 16 50 34 2,2 6,3 4,0 4 5 1 2,0 2,0 0,1

73

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel vzdělaných lidí starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 15 23 8 3,0 4,4 1,4 10 30 20 4,2 9,4 5,2 104 173 69 4,9 8,2 3,3 16 43 27 2,7 6,5 3,8 6 17 11 6,4 12,2 5,8 4 20 16 1,8 8,4 6,6 13 27 14 3,0 5,5 2,4 22 45 23 6,8 10,3 3,5 201 344 143 5,2 8,2 3,0 6 11 5 2,3 3,9 1,6 667 1 256 589 4,7 8,1 3,4

Obec

Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

1.10.2 Občanská vybavenost Tabulka 1.10.2.1.10.2.1: Občanská vybavenost obcí na území SO ORP Trhové Sviny

V obci se nachází Obec pošta

zdrav. zařízení

škola

kanalizace

vodovod

plynofikace

Borovany

1

1

1

1

1

1

Čížkrajice

0

0

0

0

1

0

Horní Stropnice

1

1

1

1

1

1

Hranice

0

0

1

0

1

0

Jílovice

1

1

0

1

1

0

Kamenná

0

0

0

0

1

0

Ločenice

1

0

1

1

1

0

Mladošovice

0

0

1

0

1

0

Nové Hrady

1

1

1

1

1

1

Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov

1

1

1

1

1

1

0

0

0

1

1

0

0

1

0

0

1

0

Slavče Svatý Jan nad Malší

1

0

0

1

1

0

1

1

1

1

1

0

Trhové Sviny

1

1

1

1

1

1

Žár

0

0

1

1

1

1

Zdroj dat: ČSÚ; Malý lexikon obcí 2011

Na území SO ORP Trhové Sviny funguje celkem 13 zařízení sociálních služeb a 46 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je ve městě Trhové Sviny, kde fungují dvě zařízení v sociální oblasti (domov s pečovatelskou službou a nízkoprahové zařízení pro děti a mládež) a celkem 23 zařízení v oblasti zdravotních služeb (např. ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, ordinace stomatologa, gynekologa nebo jiných specialistů a také detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé 74


zdravotnické pomoci). Kromě Trhových Svinů fungují zařízení sociální péče ještě v pěti dalších obcích a vždy se jedná o domov pro seniory (např. Čížkrajice – Chvalkov) nebo domov s pečovatelskou službou. Zdravotnická zařízení fungují kromě Trhových Svinů v osmi dalších obcích, jedná se nejčastěji o ordinace praktického lékaře pro dospělé, pro děti a dorost apod. Ve čtyřech obcích (Kamenná, Ostrolovský Újezd, Petříkov a Slavče) nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb a obyvatelé musejí dojíždět do okolních obcí nebo do Trhových Svinů. Nejvýznamnější kulturní vyžití je v největších obcích správního obvodu, kterými jsou Trhové Sviny (existence různých kroužků, kulturních a společenských akcí a několika sportovních klubů), poměrně intenzivní je vyžití také v Borovanech, množství akcí veřejného a kulturního života se koná také v Nových Hradech (o program se stará Kulturní a informační centrum, ale také další pořadatelé, např. hotel Rezidence nebo penzion Kamínek). V dalších obcích fungují také myslivecká sdružení nebo sbor dobrovolných hasičů (Čížkrajice), jsou pořádány kurzy včelařů (Mladošovice). V Olešnici funguje ochotnické divadlo, v Petříkově je pořádán masopust a triatlon, v obci Slavče soutěž traktorů.

75


1.10.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Neustálý mírný růst počtu obyvatel v celém správním obvodu od roku 1997. Zvyšující se počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Migrační saldo je dlouhodobě v kladných hodnotách, více lidí se tedy do správního obvodu stěhuje, než z něho vystěhovává. Pozitivní věková struktura SO ORP v rámci Jihočeského Kraje. PŘÍLEŽITOSTI Rostoucí počet obyvatel ve venkovských sídlech a odchod obyvatel z měst. Posílení vzdělanostní struktury obcí může vést k novým rozvojovým impulsům.

76

SLABÉ STRÁNKY Úbytek počtu obyvatel mezi roky 2011 a 2014 v obcích Čížkrajice, Ostrolovský Újezd a Petříkov. Index stáří se neustále mírně zvyšuje. Nedostatečný počet zařízení sociálních a zdravotnických služeb, ve 4 obcích (Kamenná, Ostrolovský Újezd, Petříkov a Slavče) zcela chybí. HROZBY Pokračující trend stárnutí obyvatelstva. Trend odchodu obyvatel z příhraničních oblastí. Nepříznivá až periferní poloha v celostátním i regionálním měřítku


1.11 Bydlení 1.11.1 Bytový fond a jeho struktura V Jihočeském kraji byl v letech 2001 – 2011 patrný výrazný rozdíl v nárůstu bytových a rodinných domů. Celkově v Jihočeském kraji je výrazně vyšší nárůst rodinných domů (50,9 %). Největší relativní nárůst byl ve správním obvodu Vimperk, kde došlo k navýšení počtu rodinných domů o 76,4 %. Největší absolutní nárůst rodinných domů vykazuje SO ORP České Budějovice (8 246 rodinných domů). Vysoký nárůst rodinných domů byl zaznamenán i u SO ORP Tábor, Jindřichův Hradec a Písek. K nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Dačice (39,1 %) a Soběslav (40,2 %). U bytových domů je největší absolutní nárůst u SO ORP České Budějovice (320 bytových domů) a relativní u SO ORP Třeboň (16,3 %), Dačice a Český Krumlov (16,2 %).

77

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.11.1.1: Bytový a domovní fond v SO ORP Jihočeského kraje


Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Bytové domy Bytové domy Absolutně Relativně [%] 2001 2011 214 236 22 10,3

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně

Relativně [%]

1 530

53,7

2 767 934 253

3 087 1 085 294

320 151 41

11,6 16,2 16,2

18 952 5 432 4 200

27 198 8 388 5 844

8 246 2 956 1 644

43,5 54,4 39,1

747 405 283 1 084 758 321 800 1 345 249 454 206 362 186 11 368

855 439 313 1 237 818 347 859 1 474 280 528 219 408 215 12 694

108 34 30 153 60 26 59 129 31 74 13 46 29 1 326

14,5 8,4 10,6 14,1 7,9 8,1 7,4 9,6 12,4 16,3 6,3 12,7 15,6 11,7

8 061 2 549 3 657 7 680 4 921 4 427 7 039 12 531 3 613 4 758 2 520 2 662 2 295 98 148

12 621 4 019 5 721 11 990 7 762 6 207 10 411 18 579 5 946 7 133 3 776 4 695 3 482 148 153

4 560 1 470 2 064 4 310 2 841 1 780 3 372 6 048 2 333 2 375 1 256 2 033 1 187 50 005

56,6 57,7 56,4 56,1 57,7 40,2 47,9 48,3 64,6 49,9 49,8 76,4 51,7 50,9

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

78

Rok Rodinné domy Rodinné domy 2001 2011 2 851 4 381


V SO ORP Trhové Sviny došlo mezi roky 2001 a 2011 k velkému nárůstu počtu rodinných domů. Konkrétně se jednalo o 2 333 rodinných domů, což byl nárůst o 64,6 %. U bytových domů nebyl nárůst, tak velký (12,4 %), v obcích Čížkrajice, Hranice, Olešnice, Ostrolovský Újezd a Petříkov dokonce nedošlo k žádné změně. U rodinných domů došlo k největšímu absolutnímu nárůstu u města Trhové Sviny (461) a Borovany (330), město Trhové Sviny je zároveň i obcí, na jejímž území se nachází nejvíce rodinných domů (1 415). Relativní nárůst rodinných domů nad 100 % byl zaznamenán u 4 obcí v SO ORP Trhové Sviny – Slavče (142,2 %), Mladošovice (212,7 %), Kamenná (117,3 %) a Svatý Jan nad Malší (103,6 %).

79

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1..1.2: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Trhové Sviny

Rok Obec Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

Bytové domy 2001 44 3 34 1 6 4 3 3 67 5 0 0 8 3 61 7

Bytové domy 2011 49 3 36 1 9 4 4 4 76 5 0 0 10 4 66 9

249

280

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

80


5 0 2 0 3 0 1 1 9 0 0 0 2 1 5 2

11,4 0,0 5,9 0,0 50,0 0,0 33,3 33,3 13,4 0,0 25,0 33,3 8,2 28,6

Rodinné domy 2001 703 60 273 72 250 52 178 92 370 208 36 84 116 111 954 54

31

12,4

3 613

Absolutně

Relativně [%]


Rok Rodinné domy 2011 1 033 104 420 131 462 113 293 204 600 351 71 138 281 226 1 415 104 5 946

Absolutně

Relativně [%]

330 44 147 59 212 61 115 112 230 143 35 54 165 115 461 50

46,9 73,3 53,8 81,9 84,8 117,3 64,6 121,7 62,2 68,8 97,2 64,3 142,2 103,6 48,3 92,6

2 333

64,6

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.11.1.1.3: Obydlené byty v letech 2001 a 2011 na území SO ORP Trhové Sviny

Rozdíl mezi lety

Rok

Obec

Obydlené byty 2001

2001 a 2011

Obydlené byty 2011

Absolutně

Relativně [%]

Borovany

1 268

1 459

191

15,1

Čížkrajice

84

83

-1

-1,2

523

582

59

11,3

Hranice

85

77

-8

-9,4

Jílovice

326

368

42

12,9

Kamenná

85

98

13

15,3

Ločenice

231

240

9

3,9

Mladošovice

112

140

28

25,0

Nové Hrady

952

1007

55

5,8

Olešnice

256

297

41

16,0

Ostrolovský Újezd

45

60

15

33,3

Petříkov

96

103

7

7,3

Slavče

181

224

43

23,8


144

195

51

35,4

1 663

1 858

195

11,7

112

113

1

0,9

6 163

6 904

741

12,0

Horní Stropnice

Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

81


1.11.2 Stáří a kvalita domovního fondu Na území SO ORP Trhové Sviny je průměrné stáří domovního fondu 51,5 let. Nejstarší domovní zástavbu má obec Hranice, kde průměrné stáří dosahuje téměř 72 let. Naopak nejmladší domovní výstavbu má město Borovany, přibližně 46 let. Tabulka 1.11.2.1: Průměrné stáří bytového fondu v obcích SO ORP Trhové Sviny

Obec

Průměrné stáří domů (v letech)

Borovany

46,2

Čížkrajice

57,5

Horní Stropnice

58,6

Hranice

71,6

Jílovice

64

Kamenná

62,1

Ločenice

47,7

Mladošovice

59,9

Nové Hrady

56,2

Olešnice

52,6

Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny

47,7 58,1 48,9 46,6 46,6

Žár

57,6

SO ORP Trhové Sviny

51,5

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

1.11.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Intenzivní výstavba rodinných domů v posledních letech (od roku 2001 do 2011 druhý největší relativní nárůst v kraji), a to zejména ve městě Trhové Sviny a Borovany. Růst počtu obydlených bytů. PŘÍLEŽITOSTI Výstavba a revitalizace bytového fondu z prostředků Evropské unie.

82

SLABÉ STRÁNKY Vysoké průměrné stáří domů v SO ORP Trhové Sviny (51,5 let). Zvyšující se tendence výstavby rodinných domů a s tím spojený zábor zemědělské půdy. HROZBY Stárnutí bytového fondu a zhoršení stavu objektů.


1.12 Rekreace 1.12.1 Rekreační aktivity Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socioekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představují rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) Předností Jihočeského kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho přírodních krás a zdravé životní prostředí. SO ORP Trhové Sviny má také dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Na návštěvníky zde čeká bohaté kulturní dědictví. Mezi nejvýznamnější kulturní památky se řadí raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, trhosvinenská radnice, Socha sv. Jana Nepomuckého, kamenná kašna na náměstí a kostel Nejsvětější Trojice ležící 2 km jižně od města. Dalším neméně významným turistickým objektem jsou kamenné válcovité milníky z 18. století, které vytváří charakteristické prvky v trhosvinenské krajině a označují směr a vzdálenost k nejbližším městům. Mezi technické památky v SO ORP Trhové Sviny patří Buškův vodní hamr v malebném údolí mezi Trhovými Sviny a Lništěm. Jedná se o jednu z mála funkčních technických památek. Mezi další pamětihodnosti správního území ORP Trhové Sviny patří zámek a hrad Nové Hrady, Buquoyská hrobka v Nových Hradech, Terčino údolí u Nových Hradů, tvrz Žumberk, historická rybniční soustava na Novohradsku, památník Jana Žižky z Trocnova, barokní kostel v Dobré Vodě na Novohradsku.

83


1.12.2 Rekreační infrastruktura Mapa 1.12.2.1: Mapa turistických tras, cyklostezek a hipostezek na území SO ORP Trhové Sviny v roce 2014

Na území SO ORP Trhové Sviny se nachází poměrně velké množství turistických tras i cyklotras. Především na území města Borovany se také nachází hipostezka. Kompletní rozložení jednotlivých rekreačních tras je v níže uvedených tabulkách. Celková délka všech tras je přibližně 453 km.

84

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.12.2.1: Délka turistických tras v roce 2012 a v roce 2014 na území SO ORP Trhové Sviny

Obec

Délka turistických tras 2012 (km)

Délka turistických tras 2014 (km)

Borovany

21,3

23,2

Čížkrajice

6,7

5,4

Horní Stropnice

31,9

34,8

Jílovice

25,7

24,7

Kamenná

9,0

9,6

Ločenice

2,8

3,4

Mladošovice

7,9

8,0

Nové Hrady

37,6

33,4

Olešnice

10,2

7,5

4,2

4,9

14,1

14,6

7,0

7,6


15,3

16,9

Trhové Sviny

31,8

29,3

Žár

11,4

11,5

236,9

234,8

Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče


Tabulka 1.12.2.2: Délka cyklotras v roce 2012 a v roce 2014 na území SO ORP Trhové Sviny

Obec

Délka cyklostezek 2012 (km)

Délka cyklostezek 2014 (km)

Borovany

22,0

21,8

Čížkrajice

8,9

5,7

Horní Stropnice

34,6

37,3

Jílovice

19,1

19,3

Kamenná

8,8

6,5

Ločenice

8,7

8,6

Mladošovice

4,7

4,7

Nové Hrady

56,6

44,4

1,9

2,0

10,4

9,7

5,9

5,2


10,8

10,0

Trhové Sviny

24,2

18,1

9,8

10,1

226,3

203,3

Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče

Žár SO ORP Trhové Sviny Zdroj: Datový model ÚAP Trhové Sviny 2014

85

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.12.2.3: Délka hypostezek v roce 2012 a v roce 2014 na území SO ORP Trhové Sviny

Obec

Délka hypostezek 2012 (km)

Borovany

Délka hypostezek 2014 (km)

12,9

12,9

Mladošovice

0,9

0,9

Ostrolovský Újezd

2,3

2,3

16,1

16,1


1.12.3 Individuální rekreace Ubytovací kapacity jsou v rámci Jihočeského kraje koncentrovány především v SO ORP Český Krumlov, který je jedním z nejnavštěvovanějších destinací kraje, a to díky památkové rezervaci, která je zařazena do Seznamu světových kulturních a přírodních dědictví UNESCO. V SO ORP Trhové Sviny se nachází 30 rekreačních zařízení s 1009 lůžky, území je současně třetím nejméně navštěvovaným správním obvodem kraje. Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů ve městě Trhové Sviny (182 objektů), obcích Jílovice (137 objektů), Slavče (110 objektů). Největší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu má obce Slavče (37,5 %) a Kamenná (37,3 %). 1.12.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečné množství kulturních, historických, technických a přírodních atraktivit. Síť hipostezek v okolí Borovan. Rozsáhlá síť turistických a cyklistických tras. PŘÍLEŽITOSTI Zvyšování významu cestovnímu ruchu, který je šetrný k životnímu prostředí (hipoturistika, agroturistika atd.). Rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu.

86

SLABÉ STRÁNKY Nedostatečný počet ubytovacích kapacit vyšší kvality. Atraktivity zejména místního významu a s tím spojená nedostatečná návštěvnost. HROZBY Příliš velký rozvoj rekreace a turismu může mít negativní vliv na přírodní prostředí a může znehodnotit rekreační potenciál oblasti.


1.13 Hospodářské podmínky 1.13.1 Ekonomická funkce území Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Zatímco mezi roky 2010 a 2011 daňová výtěžnost ve většině SO ORP Jihočeského kraje klesla, tak mezi roky 2011 a 2013 došlo u všech SO ORP k jejímu nárůstu. V roce 2011 dosahovala daňová výtěžnost v Jihočeském kraji 10 500 Kč na obyvatele a v roce 2013 to bylo již 12 700 Kč na obyvatele. Nejvyšší daňová výtěžnost na obyvatele byla zaznamenána v SO ORP Kaplice (14 800 Kč) a v SO ORP Týn nad Vltavou (14 500 Kč). Naopak nejnižší hodnoty v Jihočeském kraji jsou u SO ORP Soběslav a Strakonice, kde je daňová výtěžnost na obyvatele pod 12 000 Kč. Tabulka 1.13.1.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Jihočeského kraje (v tis. Kč)


Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2010 138 013,2 1 697 356,2 458 781,4 202 553,2 506 453,7 205 638,6 182 646,1 550 069,2 342 184,3 219 923,0 451 022,8 887 635,4 173 797,7 270 403,0 191 905,0 206 671,5 122 536,0 6 807 590,1

2011 134 148,4 1 656 783,5 450 944,0 199 434,8 502 280,2 217 272,6 179 752,9 529 030,4 331 255,6 207 381,5 441 819,7 877 993,2 179 976,7 271 361,6 173 366,3 199 097,7 123 851,6 6 675 750,6

2013 167 155,0 1 951 571,2 554 870,7 249 193,5 603 496,4 288 229,2 221 340,1 655 223,8 407 586,3 257 993,5 536 708,8 1 058 662,0 229 299,5 340 772,3 204 415,3 231 017,4 150 210,3 8 107 745,2

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 2013 9,9 9,6 12,1 11,0 10,7 12,5 10,9 10,7 13,3 10,2 10,1 12,8 10,5 10,5 12,7 10,4 10,9 14,8 9,7 9,6 12,0 10,6 10,2 12,6 10,1 9,9 12,2 9,9 9,4 11,7 10,0 9,8 11,9 11,0 10,9 13,1 9,5 9,7 12,3 10,7 10,8 13,7 13,6 12,3 14,5 11,7 11,2 13,2 10,4 10,5 13,0 10,7 10,5 12,7

Zdroj dat: MF ČR, účetní a finanční informace státu Data aktuální k 31. 12. daného roku

SO ORP Trhové Sviny vykazují mezi roky 2011 a 2013, stejně jako ostatní spravní obvody Jihočeského kraje, nárůst daňové výtěžnosti. V roce 2011 byla daňová výtěžnost na obyvatele 9 700 Kč a v roce 2013 již 12 300 Kč. Ve všech obcích správního obvodu došlo k nárůstu daňové výtěžnosti. Největš nárůst na obyvatele byl v obci Mladošovice, kde se daňová výtěžnost zvýšila o 3 200 Kč na obyvatele. V absolutních číslech byl nárůst největší u obce Trhové Sviny, kde došlo ke změně ze 46,6 milionů Kč na 62,3 milionů Kč. 87

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.13.1.2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Trhové Sviny (v tis. Kč)

Obec Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2010 40 891,7 2 198,5 16 679,2 1 850,3 10 067,6 2 621,9 5 245,0 3 374,4 23 366,6 6 768,5 1 167,2 2 728,6 5 043,0 4 702,1 43 842,4 3 250,8 173 797,7

2011 40 402,8 2 149,2 17 691,6 1 893,8 10 277,6 2 772,8 5 120,0 3 153,9 25 864,5 7 169,1 1 228,7 2 768,8 5 234,9 4 420,9 46 597,0 3 231,4 179 976,7

2013 52 025,2 2 628,8 20 614,2 2 317,7 12 352,9 3 368,6 6 807,4 4 351,7 32 442,3 8 750,7 1 526,9 3 434,1 6 582,4 5 564,0 62 333,8 4 198,9 229 299,5

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 2013 10,2 10,3 12,7 9,1 8,2 10,9 10,8 11,7 13,6 8,8 9,7 10,6 10,7 11,0 13,2 8,8 9,3 10,9 8,5 8,3 10,3 11,4 8,6 11,8 9,0 10,3 12,5 8,7 9,3 11,3 7,8 7,5 9,6 10,1 10,0 12,5 8,8 9,0 10,4 8,8 8,3 10,3 8,8 9,4 12,5 10,2 10,2 12,5 9,5 9,7 12,3

Zdroj dat: MF ČR, účetní a finanční informace státu Data aktuální k 31. 12. daného roku

1.13.2 Struktura ekonomických subjektů Počet obsazených pracovních míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. V SO ORP Trhové Sviny došlo mezi roky 2010 a 2013 k nárůstu počtu obsazených pracovních míst o 12. Největší absolutní nárůst byl u obce Horní Stropnice (76 pracovních míst) a u obce Trhové Sviny (73 pracovních míst). Třetí největší nárůst pracovních míst byl zaznamenán u obce Ločenice, kde došlo k nárůstu o 45 pracovních míst, což je relativní změna o 214,3 %. Naopak největší pokles byl zaznamenán u obce Nové Hrady, kde došlo k poklesu o 202 pracovních míst. Největší relativní pokles byl u obce Ostrolovský Újezd, kde došlo k poklesu ze 42 na 16 pracovních míst, což je pokles o 61,9 %. Tabulka 1.13.2.1: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Trhové Sviny

Obec Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší

88

2010 958 61 156 39 40 26 21 18 797 69 42 21 16 77

Počet obsazených pracovních míst 2013 Absolutní změna Relativní změna [%] 978 20 2,1 52 -9 -14,8 232 76 48,7 42 3 7,7 59 19 47,5 14 -12 -46,2 66 45 214,3 21 3 16,7 595 -202 -25,3 108 39 56,5 16 -26 -61,9 13 -8 -38,1 20 4 25,0 46 -31 -40,3


Obec Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

2010 1 975 31 4 347

Počet obsazených pracovních míst 2013 Absolutní změna Relativní změna [%] 2 048 73 3,7 49 18 58,1 4 359 12 0,3

Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1. 12. daného roku

Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V rámci Jihočeského kraje došlo mezi roky 2004 – 2011 k nárůstu míry podnikatelské aktivity až na 200 podnikatelů na 1 000 obyvatel. Mezi roky 2011 a 2013, ale došlo k mírnému snížení míry podnikatelské aktivity na 199,7 ‰. SO ORP s nejvyšší mírou podnikatelské aktivity v Jihočeském kraji jsou České Budějovice s více než 216 ‰. Druhou nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazuje SO ORP Český Krumlov (209,5 ‰). SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Dačice (159,4 ‰) a Blatná (173,6 ‰). U všech ostatních SO ORP Jihočeského kraje dosahuje míra podnikatelské aktivity, alespoň 180 ‰. Z tabulky č. 1.13.3.3 je zřejmý velký pokles podnikatelské aktivity ve SO ORP Tábor a Vimperk, které ještě v roce 2011, respektive v roce 2007, patřily v Jihočeském kraji ke správním obvodům s nejvyšší mírou podnikatelské aktivity. U Tábora tento pokles mezi lety 2011 a 2013 činil 17,6 ‰. Tabulka 1.13.2.2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Jihočeského kraje [‰]


2004 169,3 198,2 193,0 142,2 166,6 155,6 190,8 190,1 196,3 196,5 181,8 210,8 157,5 161,8 171,2 210,8 191,6 188,2

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2007 2011 163,9 173,5 199,4 210,7 196,9 208,1 149,7 159,3 172,5 184,1 164,1 179,3 194,2 203,3 194,5 193,8 201,7 208,8 184,2 194,9 183,2 181,3 208,8 222,1 164,9 184,3 173,7 192,2 166,4 185,5 211,9 211,0 187,1 195,6 190,2 200,0

2013 173,6 216,4 209,5 159,4 189,6 181,0 200,4 197,0 204,5 184,4 180,2 204,5 190,1 196,5 187,2 205,9 207,9 199,7

Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku

V SO ORP Trhové Sviny má míra podnikatelské aktivity stále rostoucí trend, v roce 2013 dosáhla 190,1 ‰. Pokles mezi roky 2011 a 2013 byl zaznamenán u obcí Borovany, Hranice, Ločenice a Slavče. Nejvýraznější byl pokles u obce Hranice, která měla v roce 2011 míru podnikatelské aktivity 220,5 ‰, což bylo v tom roce nejvíce v SO ORP Trhové Sviny, ale v roce 2013 už pouze 200,9 ‰. Nejvyšší míra podnikatelské aktivity v roce 2013 byla v obcích 89


Petříkov (229,1 ‰) a Čížkrajice (228,2 ‰). Nejmenší naopak v obci Ostrolský Újezd (163,5 ‰) a Kamenná (165,6 ‰). Tabulka 1.13.2.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Trhové Sviny[‰]

Obec

2004

Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

149,8 160,6 143,4 185,6 123,2 109,9 170,9 226,1 156,0 150,8 160,7 191,7 160,5 158,2 172,6 117,1 157,5

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2007 2011 154,6 180,4 164,1 199,2 153,9 181,5 221,7 220,5 143,1 171,5 135,0 158,2 186,4 207,8 222,6 197,3 167,0 173,5 159,7 187,0 118,1 141,1 195,3 220,2 159,8 189,3 161,2 178,6 176,7 191,3 128,5 173,0 164,9 184,3

2013 179,2 228,2 181,7 200,9 193,2 165,6 194,6 211,4 177,4 189,4 163,5 229,1 181,4 215,2 202,5 178,6 190,1

Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku

1.13.3 Trh práce (nabídka, poptávka) Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Míra zaměstnanosti v celém kraji klesá, z hodnoty 68,8 % v roce 2001 na 64,5 % v roce 2011. Největší pokles míry zaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje nastal v SO ORP Kaplice, Český Krumlov a Jindřichův Hradec, nejvyšší zaměstnanost je v SO ORP České Budějovice. V SO ORP Milevsko došlo k nejmenšímu poklesu míry zaměstnanosti v celém kraji (0,5 %). Tabulka 1.13.3.1: Míra zaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%]

SO ORP

Míra zaměstnanosti [%] 2001

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň

90

2011 67,7 70,2 68,3 65,9 68,9 70,0 66,1 68,7 68,3 67,7 67,3 69,5 68,3 69,2

64,4 67,0 61,8 61,3 62,7 62,2 64,2 64,9 64,3 62,4 63,9 64,9 64,7 64,8

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra zaměstnanosti [%]

SO ORP

2001

2011

Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

71,0 66,4 67,3 68,8

66,0 63,7 61,3 64,5

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

Největší míra zaměstnanosti v roce 2011 byla evidována v obcích Svatý Jan nad Malší (69,9 %), Trhové Sviny (67,1 %) a Olešnice (66,5 %). Nejmenší míra zaměstnanosti byla naopak u obce Kamenná, kde dosahovala pouze 53,5 % a zároveň se jedná o obec s druhým největším poklesem oproti roku 2001 (-11,4 %). Největší pokles byl zaznamenán u obce Ostrolovský Újezd, z 82,9 % na 65,3 % v roce 2011. Tabulka 1.13.3.2: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Trhové Sviny [%]

Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011 67,1 59,7 63,3 62,5 63,1 64,9 70,5 65,4 69,6 66,4 82,9 66,9 66,0 68,8 72,6 62,3 68,3


66,4 66,2 59,3 64,2 62,5 53,5 63,3 63,3 62,7 66,5 65,3 60,3 62,8 69,9 67,1 58,2 64,7

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

Podíl nezaměstnaných osob udává počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu práce k počtu všech obyvatel ve věku 15 – 64 let, kteří žijí na daném území (ČSÚ). V Jihočeském kraji došlo mezi roky 2010 a 2011 k poklesu podílu nezaměstnaných osob z 6,4 % na 5,8 %. Od tohoto roku, ale podíl nezaměstnaných stoupal až na hodnotu 7,1 % v roce 2013. Dlouhodobě největšího podílu dosahuje okres Český Krumlov (9,7 % v roce 2013). Naopak nejmenší podíl nezaměstnaných osob byl v roce 2013 v okrese České Budějovice (5,8 %). Tabulka 1.13.3.3: Podíl nezaměstnaných osob v okresech SO ORP Trhové Sviny [%]

Okres

Podíl nezaměstnaných osob [%] 2010

2011

2012

2013

České Budějovice

4,8

4,5

5,1

5,8

Český Krumlov

9,0

7,8

8,8

9,7

Jindřichův Hradec

6,1

5,5

6,2

7,4

Písek

6,2

5,4

5,8

6,5

Prachatice

5,5

5,2

5,8

6,1

91


Okres

Podíl nezaměstnaných osob [%] 2010

2011

2012

2013

Strakonice

7,9

6,9

7,5

8,2

Tábor

7,5

7,1

7,2

7,9

Jihočeský kraj

6,4

5,8

6,4

7,1

Zdroj dat: ČSÚ; Veřejná databáze; Data aktuální k 31. 12. daného roku

Ve všech SO ORP Jihočeského kraje došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj vzrostla z 5,3 % na 8 %. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenána v SO ORP Vodňany (12,4 % v roce 2011) a Český Krumlov (10,9 % v roce 2011), nadprůměrné hodnoty vykazují ve sledovaném období také správní obvody ORP Dačice, Kaplice a Soběslav. Výrazně pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP České Budějovice a v SO ORP Vimperk. Tabulka 1.13.3.4: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%]

SO ORP

2007

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

6,2 3,9 8,1 7,8 4,9 6,5 6,3 5,5 5,0 6,0 6,0 5,1 4,6 4,5 5,6 4,5 7,7 5,3

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010 5,2 7,8 8,6 3,5 5,4 6,2 6,9 9,6 10,3 5,3 10,1 10,8 3,8 6,4 6,9 6,2 10,2 11,3 5,6 7,1 7,4 4,3 6,8 7,7 4,7 6,7 7,2 5,4 8,8 10,3 5,6 8,4 9,4 4,5 7,7 9,3 4,1 7,0 7,4 3,4 5,8 6,8 4,5 7,0 8,0 4,0 6,1 7,1 7,2 9,5 11,5 4,6 7,2 8,1

2011 8,7 6,4 10,9 9,7 6,8 9,6 6,9 7,5 6,9 10,8 9,2 9,3 7,5 6,7 7,9 6,4 12,4 8,0

Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika

Míra nezaměstnanosti SO ORP Trhové Sviny má zejména z důvodu ekonomické recese dlouhodobě rostoucí trend (z více než 4 % v roce 2008 až na 7,5 % v roce 2011). K mírnému poklesu míry nezaměstnanosti v roce 2011 došlo u 6 obcí (Ločenice, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Trhové Sviny a Žár), k výraznějšímu poklesu ve stejném roce došlo u 2 obcí (Hranice a Ostrolovský Újezd). Obec s nejvyšší mírou nezaměstnanosti je dlouhodobě Kamenná (19,2 % nezaměstnaných). Naopak nejmenší nezaměstnanost je zaznamenána v obcích Ločenice, Slavče a Trhové Sviny. Tabulka 1.13.3.5: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Trhové Sviny [%]

Obec Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice

92

2007 3,9 8,9 5,1 7,1 8,5

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010 3,6 6,3 6,0 5,8 6,8 8,9 4,7 10,3 10,2 7,1 12,3 15,1 5,6 6,6 8,7

2011 6,4 9,3 11,5 9,2 11,4


Obec Kamenná Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

2007 9,6 3,7 4,4 4,0 4,1 6,9 11,4 5,8 4,1 3,7 4,1 4,6

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010 10,0 20,7 16,7 4,1 5,2 6,7 3,8 7,6 10,5 3,7 6,6 7,1 3,3 5,8 8,5 4,9 8,6 13,3 8,8 8,4 8,9 6,0 9,9 5,4 4,5 8,5 7,8 3,4 5,5 6,2 3,7 7,1 8,6 4,1 7,0 7,4

2011 19,2 5,9 10,2 6,7 8,2 10,0 10,8 5,7 8,6 6,1 7,1 7,5


U podílu nezaměstnaných žen v Jihočeském kraji v letech 2007 – 2011 došlo ke snížení, a to z 56,8 % na 50,5 %. SO ORP s dlouhodobě nejvyšším podílem nezaměstnaných žen v kraji jsou Dačice, Milevsko a Týn nad Vltavou. Nadprůměrných hodnot je dosahováno také v SO ORP Jindřichův Hradec, Třeboň a Vodňany. Z hlediska podílu nezaměstnanosti žen je na tom nejlépe SO ORP Blatná, Prachatice a Český Krumlov, kde je dlouhodobě tento podíl nejnižší. Tabulka 1.13.3.6: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Jihočeského kraje [%]


2007 54,0 55,5 54,7 64,9 61,9 56,2 61,3 55,9 55,0 56,8 54,8 56,1 58,5 60,6 60,0 49,7 58,2 56,8

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010 51,7 48,8 44,7 54,8 51,6 50,6 52,2 48,4 46,5 62,2 53,8 54,3 58,2 54,5 54,3 56,2 53,1 50,8 61,8 55,8 55,3 54,0 51,2 50,2 54,3 50,1 47,5 57,4 51,0 51,4 54,8 48,8 48,1 56,5 50,6 50,0 57,2 56,3 52,1 56,3 55,7 53,5 60,4 59,3 56,1 51,4 49,4 44,5 59,3 56,3 54,7 55,7 51,7 50,4

2011 45,0 50,4 46,5 57,1 52,3 50,9 55,7 51,4 45,3 51,7 48,9 51,3 48,4 54,5 54,3 47,6 53,0 50,5


SO ORP Trhové Sviny patří mezi správní obvody s nižším podílem nezaměstnaných žen, než je celokrajský průměr. Tento podíl zde neustále klesá, z 58,5 % v roce 2007 na 48,4 % v roce 2011. Dlouhodobě je největší podíl nezaměstnaných žen v obci Žár, v období 2007 – 2010 dosahoval hodnot nad 70 % a v roce 2011 to bylo 64,4 %. V roce 2011 byl největší podíl u obce Svatý Jan nad Malší (70,8 %). Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných žen byl u obcí Nové Hrady (35,6 %) a Ostrolovský Újezd (38,5 %). Meziročně se podařilo podíl nezaměstnaných žen ve většině obcí SO ORP snížit, k nárůstu došlo v obcích Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče a Svatý Jan nad Malší. 93

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.13.3.7: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Trhové Sviny[%]


2007 53,2 68,3 57,3 67,0 60,5 52,4 68,8 40,8 68,5 59,3 50,0 55,0 55,7 42,6 56,8 72,7 58,5

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010 62,8 61,2 57,0 52,9 43,0 62,5 56,5 56,1 47,9 65,3 64,6 71,6 53,6 63,9 60,9 50,3 59,4 55,2 57,0 45,7 42,4 35,5 53,7 53,5 64,8 59,3 55,3 69,5 62,0 47,0 55,3 37,3 27,9 58,5 61,3 40,9 40,1 40,4 37,6 62,7 68,2 62,7 51,9 49,8 46,0 69,0 70,9 76,7 57,2 56,3 52,1

2011 56,7 45,4 45,3 55,3 53,5 50,5 40,4 52,7 35,6 51,6 38,5 48,1 52,2 70,8 46,0 64,4 48,4


Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkově nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. Mezi roky 2007 a 2011 došlo v Jihočeském kraji k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti ze 1,6 % na 2,2 %. Dlouhodobě je nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců ve správních obvodech Vodňany, Soběslav a Kaplice. V SO ORP Vodňany v roce 2011 dosahuje dokonce 5 %, což je výrazně nad průměrem celého kraje. Naopak výrazně podprůměrné hodnoty jsou u SO ORP Vimperk, České Budějovice, Jindřichův Hradec a Trhové Sviny. Tabulka 1.13.3.8: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%]

SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika

94

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2007 2008 2009 2010 2,3 1,8 1,8 2,8 0,8 0,6 0,6 1,1 3,0 2,0 2,0 2,6 3,3 1,8 1,5 2,9 1,4 0,9 0,7 1,2 2,5 1,8 1,9 3,2 2,3 1,6 1,3 1,7 1,7 0,9 0,8 1,4 1,1 0,9 0,9 1,2 2,2 1,7 2,0 3,5 2,2 1,8 1,8 2,7 1,2 0,9 1,2 2,4 1,0 0,7 0,6 1,0 1,6 1,0 0,8 1,4 1,8 1,2 1,2 2,1 0,7 0,4 0,5 0,9 3,0 2,7 2,7 3,7 1,6 1,1 1,1 1,9

2011 3,2 1,3 3,2 3,0 1,3 3,6 1,7 1,7 1,4 4,1 3,2 3,1 1,3 1,6 2,4 1,1 5,0 2,2


V SO ORP Trhové Sviny představuje dlouhodobá nezaměstnanost největší problém v obci Kamenná, kde v roce 2011 dosáhla 4,4 %. Ve většině obcí SO ORP došlo v období mezi roky 2001 a 2011 k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti, výjimky tvoří pouze obce Čížkrajice, Hranice, Ostrolovský Újezd a Svatý Jan nad Malší. Tabulka 1.13.3.9: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Trhové Sviny [%]


2007

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010 0,5 0,4 0,4 0,9 2,7 1,2 1,0 1,3 1,5 1,4 1,5 2,1 1,9 1,6 1,7 3,5 3,2 1,5 0,9 1,6 2,5 1,5 3,0 1,7 0,6 0,4 0,1 0,4 1,0 0,3 0,0 1,5 0,7 0,6 0,4 0,8 1,6 0,4 0,1 0,7 2,8 1,5 0,9 2,8 2,3 2,8 0,8 1,4 1,3 0,5 0,8 1,0 1,2 1,3 0,7 1,0 0,7 0,5 0,5 0,7 0,9 0,4 0,0 0,5 1,0 0,7 0,6 1,0

2011 1,1 0,9 2,5 1,7 2,4 4,4 0,6 2,3 1,4 0,7 2,4 1,8 1,5 0,6 0,9 0,6 1,3


Do roku 2008 v Jihočeském kraji počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo klesal, avšak v důsledku ekonomické krize došlo od roku 2009 k postupnému navyšování tohoto ukazatele a do roku 2010 hodnota vzrostla na 13,9 uchazečů na jedno pracovní místo. V následujícím roce se tento počet mírně snížil na 11,9 uchazeče. Dlouhodobě nejnižší počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo je v SO ORP Vimperk, podprůměrných hodnot bylo také dosaženo v SO ORP České Budějovice, Strakonice či Vodňany. Nadprůměrný počet uchazečů byl zjištěn ve správních obvodech Milevsko či Soběslav, jednoznačně nejhorší je situace v SO ORP Dačice. V roce 2011 v tomto správním obvodu sice došlo ke snížení počtu nezaměstnaných na jedno pracovní místo ze 140 na 62, ale stále se jedná o vysoce nadprůměrné hodnoty. Tabulka 1.13.3.10: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Jihočeského kraje

SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny

Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo 2007 2008 2009 2010 2011 2,8 1,8 10,8 17,6 19,5 2,0 1,8 7,6 8,9 7,2 5,2 4,7 18,6 26,6 25,9 5,3 4,7 59,4 140,7 62,1 3,3 2,6 14,6 16,9 15,1 1,6 1,9 20,6 18,5 7,2 3,4 5,0 35,6 35,4 36,3 1,6 1,3 8,3 13,3 11,5 1,9 2,4 12,3 12,5 11,6 3,2 4,2 43,9 38,4 41,3 2,0 1,6 7,1 8,8 9,4 2,3 2,5 15,4 19,9 16,2 6,5 6,0 15,0 18,1 13,3

95

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo 2007 2008 2009 2010 2011 3,7 3,0 12,1 16,1 16,1 4,6 3,4 14,4 12,6 11,8 1,4 1,3 5,6 7,4 5,4 2,0 1,4 4,7 6,8 10,5 2,4 2,2 11,2 13,9 11,9

SO ORP Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika; roční průměry

Na území SO ORP Trhové Sviny se nachází celkem 5 ekonomických subjektů se 100 a více zaměstnanci. Tyto firmy jsou koncentrovány v obcích Trhové Sviny a Borovany. Dva z těchto subjektů mají více než 250 zaměstnanců. Zaměření těchto ekonomických subjektů je velmi různorodé, viz tabulka 1.8.3.11. Tabulka 1.13.3.11: Přehled všech ekonomických subjektů se 100 a více zaměstnanci sídlících na území SO ORP Trhové Sviny

Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

A. Schmied, s.r.o.

Trhové Sviny

Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb

250 - 499

LB Cemix, s.r.o.

Borovany

Výroba malt

250 - 499

Greiner Real Estate s.r.o.

Trhové Sviny

COLOP CZ s. r. o.

Borovany

GPN s.r.o.

Trhové Sviny

Pronájem vlastních nebo pronajatých nemovitostí s nebytovými prostory Ostatní zpracovatelský průmysl j. n. Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu

200 - 249 100 - 199 100 - 199

1.13.4 Zdroje a užití veřejných rozpočtů V rámci celého SO ORP má nejvyšší příjmy a zároveň výdaje obec Trhové Sviny. Nejnižší příjmy a výdaje má obec Ostrolovský Újezd. Nejvyšší saldo mají obce Nové Hrady a Trhové sviny. Tabulka 1.13.4.1: Příjmy, výdaje a saldo obcí na území SO ORP Trhové Sviny

Obec

Příjmy a výdaje v roce 2013 (v tis. Kč) Příjmy

Výdaje

Saldo

Borovany

75 106

71 144

3 962

Čížkrajice

4 513

3 093

1 420

55 091

54 550

541

Hranice

3 264

3 241

23

Jílovice

18 589

16 193

2 396

Kamenná

9 018

10 070

-1 052

Ločenice

11 231

11 934

-703

Mladošovice

6 624

4 548

2 076

Nové Hrady

69 038

44 457

24 581

Olešnice

10 620

8 741

1 879

Horní Stropnice

96


Příjmy a výdaje v roce 2013 (v tis. Kč)

Obec

Příjmy

Výdaje

Saldo

Ostrolovský Újezd

1 783

1 740

43

Petříkov

4 912

4 383

529

10 624

11 640

-1 016

9 297

9 364

-67

Trhové Sviny

100 366

90 162

10 204

Žár

5 940 396 016

6 140 351 400

-200

Slavče Svatý Jan nad Malší

Celkem SO ORP

44 616

Zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz za rok 2013


SLABÉ STRÁNKY Výrazný pokles počtu obsazených pracovních míst v obci Nárůst daňové výtěžnosti mezi roky 2011 a 2013 ve všech Nové Hrady, svou činnost zde ukončily společnosti obcích správního obvodu. Jihočeské lesy České Budějovice, a.s. a HBSW, a.s. Neustále se mírně zvyšující míra podnikatelské aktivity v celém správním obvodu, nadprůměrných hodnot dosahují obce Čížkrajice a Petříkov. Lehce nadprůměrná míra zaměstnanosti v rámci celého kraje. Míra nezaměstnanosti je od roku 2007 neustále pod průměrem Jihočeského kraje. Druhá nejnižší míra dlouhodobé nezaměstnanosti (1,3 %) ze všech SO ORP v kraji. Vysoké zastoupení menších zaměstnavatelů (s 50 – 99 zaměstnanci) s poměrně diverzifikovanou strukturou činností. PŘÍLEŽITOSTI Možnost navýšení počtu pracovních míst s rozvojem cestovního ruchu v oblasti obce Nové Hrady. Podpora malých a středních podniků.

Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost v obci Kamenná (19,2 % v roce 2011). Vysoký podíl nezaměstnaných žen v obcích Svatý Jan nad Malší (nad 70 %) a Žár.

HROZBY Periferní poloha regionu, bez klíčových komunikací vyšší třídy, které jsou z podmínek a atraktivit pro investory.

97


2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Přístup ke zpracování rozboru udržitelného rozvoje území jako součástí územně analytických podkladů vychází z certifikované metodiky (osvědčení vydáno 22. 10. 2013) zpracované pro potřeby Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Technologické agentury ČR č. TB010MMR028 s názvem Udržitelný rozvoj v územním plánování zpracovaného společnostmi PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Atelier T-plan, s.r.o.

2.1 Metodika zpracování RURÚ a související legislativa V této kapitole je popsána legislativa, z níž vychází metodika zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (tedy vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích z pohledu pilířů udržitelného rozvoje a z pohledu témat, která jsou v rámci ÚAP hodnocena). Dále jsou uvedená další specifická východiska, na nichž jsou postaveny principy metodiky zpracování RURÚ. 2.1.1 Související legislativa Metodika pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen „Stavební zákon“) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění (dále jen „Vyhláška ÚAP“). Cíle územního plánování v oblasti udržitelného rozvoje jsou v rámci tohoto dokumentu pojaty v souladu s ust. § 18 odst. 1 a 2 Stavebního zákona: - Vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. - Zajištění těchto předpokladů soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. K ustanovení odst. 1 je třeba upřesnit, že termín „příznivé podmínky“ (ve smyslu „kvalitní“) se vztahuje ke všem pilířům udržitelného rozvoje a je významově nadřazen „vyváženému vztahu“ těchto podmínek. Ust. §18 odst. 1 lze tedy výstižněji interpretovat jako „vytváření územních podmínek pro kvalitní životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel v území“. Územně analytické podklady jsou dle Vyhlášky ÚAP rozdělené do dvou částí: A. podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. B. rozbor udržitelného rozvoje území, který Vyhláška ÚAP (§ 4 odst. 1), písm. b)) definuje následovně: 98


1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Metodika dále vychází z metodického návodu pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací, který byl aktualizován v souvislosti s přípravou 3. úplné aktualizace ÚAP obcí i krajů v dubnu 2014 a vydán 2. května 2014 (k dispozici zde: http://www.mmr.cz/getmedia/8c16f158-efca-48f0-859b-022a1728c205/01_Porizovani-UAP-ajejich-aktualizaci.pdf), včetně všech souvisejících metodických návodů. 2.1.2 Východiska metodiky Při tvorbě metodiky řešitelský tým vycházel z těchto tezí: 1. Dekompozice složek území do témat a podtémat – vycházelo se z témat nadefinovaných v rámci § 4, odst. 1, písmeno b) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění, kde je uvedeno celkem 10 témat, jež byla následně rozdělením tématu Veřejné dopravní a technické infrastruktury na dvě témata a přidáním tématu Zájmy obrany a bezpečnosti území rozšířena na 12 témat. V rámci každého tématu byla nadefinována sada podtémat (viz příloha). 2. Zhotovení pomocných formulářů pro usnadnění expertních odhadů - Zde jsou slovně popsány nejhorší a nejlepší stavy, které mohou v rámci daného podtématu na hodnoceném území nastat. 3. Proces operacionalizace – přiřazení indikátorů k jednotlivým podtématům. Stanovení referenční hladiny pro ohodnocování jednotlivých indikátorů – průměr kraje. Všechny klíčové a sekundární indikátory vstupující do hodnocení jsou součástí podkladů pro RURÚ. Indikátory vycházejí z datového modelu a z dostupných veřejných databází ČSÚ, příp. z resortních databází (např. MPSV, MF). Všechna data jsou bezplatně dostupná pro obce, některá je nutná si specificky vyžádat. 4. Úzká vazba mezi územně analytickými podklady a územně plánovací dokumentací – výstupy rozboru udržitelného rozvoje území (zejm. v rozsahu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích) tvoří podklad pro územně plánovací dokumentaci, jejíž uplatnění v území může mít následně po čase odraz v ÚAP.

99

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Schéma 2.1.2.1: Vztah ÚAP a ÚPD

Zdroj: PROCES

Schéma 2.1.2.2: Hodnocení ÚPD z hlediska udržitelného rozvoje území

V dlouhodobém horizontu se vhodná regulace, optimální koncepce rozvoje a uspořádání území promítne v procesech a ve stavu udržitelného rozvoje dané územní jednotky. Pozitivní i negativní změny v ÚPD ovlivňují procesy, které se projeví v tématech (resp. podtématech) udržitelného rozvoje. Vizuálním výstupem za územní jednotku je paprskovitý graf, který znázorňuje vyváženost územních podmínek. Zdroj: PROCES

100


2.1.3 Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP Přístup ke zpracování územně analytických podkladů na úrovni obce s rozšířenou působností a na úrovni kraje se v některých bodech liší. Na úrovni ORP vychází expert z dat a ze znalosti území, kterou je občas nutné rozšířit doplňkovými průzkumy. Výsledky expertního hodnocení jsou znázorněny formou hvězdicového grafu (améby) a kartogramů, které odpovídají vyhodnocení obcí v analyzovaném území. V současné době platí stav, že RURÚ na úrovni kraje nelze mechanicky seskládat z RURÚ nižší úrovně, neboť každý zpracovatel používá jiný přístup, jinou metodiku. Data je možno z úrovně ORP převzít, je však nutná nová interpretace dat a vyhodnocení územních podmínek na úrovni kraje. Pouze tímto způsobem je připraven relevantní podklad pro pořizování ZÚR.

101


2.2 Postup zpracování RURÚ Postup zpracování rozboru udržitelného rozvoje území dle výše zmíněné certifikované metodiky je založen na multikriteriálním přístupu, tzn. území je hodnoceno na základě dat za indikátory, hodnocení jednotlivých podtémat a témat je provedeno separátně a hodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře je následně přepočteno prostřednictvím sady vah těchto podtémat na pilíře (každé podtéma ovlivňuje různé pilíře jinou vahou). Výstupem RURÚ jsou kartogramy za jednotlivé pilíře, celkový kartogram vyváženosti územních podmínek, hvězdicovité grafy za každou obec a výkres problémů k řešení v ÚPD. 2.2.1 Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje Udržitelný rozvoj území je vysoce komplexní pojem, je nutné při jeho vyhodnocování využít multikriteriální analýzu, která je prováděna pomocí souboru definovaných podtémat. Stav území je hodnocen prostřednictvím indikátorů na sedmibodové škále <-3;+3>, u kterého lze využít zskóre1 a pravidlo 3 sigma2. Graf 2.2.1.1: Vysvětlení pravidla 3 sigma

Krajní hodnoty umožňují vyjádření extrémních hodnot v území. U jednotlivých podtémat jsou verbálně vyjádřeny krajní hodnoty popisem nejhoršího a nejlepšího stavu, tj. metoda

1 Výpočet z-skóre: kde zxi je ohodnocení pilíře za počítanou obec, xi je vypočtená hodnota daného indikátoru, je průměr vůči němuž se hodnota porovnává (jedná se o průměr kraje, ve kterém je zkoumaná obec) a sx je směrodatná odchylka hodnot za všechny obce. Tyto výpočty je vhodné zautomatizovat v rámci šablon na krajské úrovni, jež budou distribuovány na úrovně nižší. Srovnávací hladinou pro ohodnocení nadefinovaných indikátorů je průměr za vyšší územní jednotku. Způsob, kdy je použit pro vyhodnocení dat za indikátory krajský průměr, odbourává neskladebnost územně analytických podkladů obecní úrovně na krajskou úroveň. Z tohoto důvodu je nutné vytvoření datové matice na úrovni vyšší, než je sledovaná územní jednotka. 2 Provázání pravidla 3 sigma a z-skóre: Pro vyhodnocování indikátorů na úrovni obce je vhodné normování dat za vyšší územní jednotku prostřednictvím z-skóre (střední hodnota vyšší územní jednotky je rovna 0 a směrodatnou odchylkou je 1). V případě normality rozložení dat platí pravidlo 3 sigma, tj. 99,6 % hodnot se vyskytuje v rozmezí ±3 sigma, tedy ±3 směrodatné odchylky od střední hodnoty. Využitím tohoto pravidla můžeme následně data jednoduše ohodnotit na škále <-3;+3>, neboť převážná většina hodnot je v tomto intervalu.

102


sémantického diferenciálu3 (viz komplexní tabulka k ohodnocení podtémat udržitelného rozvoje v příloze). Podtémata jsou hodnocena na základě indikátorů. Indikátor je základní číselný ukazatel, který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat i složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. V metodice je používána sada indikátorů: - klíčové indikátory – poskytují jednoznačné informace o zásadních procesech v území, - sekundární indikátory – podpůrné indikátory vypovídající o dalších jevech v území, Finální hodnocení provádí expert, který zohledňuje širší souvislosti a specifičnost území. Role experta je v procesu hodnocení územních podmínek nezastupitelná, nelze použít technokratický postup založený pouze na indikátorech. Expertem je odborník, jenž má znalost o území, je schopen koncepčního přístupu a interpretace vyhodnocení dat. Celý proces je znázorněn v následujícím schématu. Schéma 2.2.1.1: Multikriteriální vyhodnocování udržitelného rozvoje

Zdroj: PROCES

3 Osgood, C.E., Suci, G., & Tannenbaum, P. (1957) The measurement of meaning. Urbana, IL: University of Illinois Press.

103


2.2.2 Vyváženost územních podmínek Nejnižší analytickou jednotkou je obec (na úrovni kraje i SO ORP), ke které jsou vztaženy všechny indikátory a hodnocení podtémat. Udržitelný rozvoj na úrovni obce je hodnocen na základě témat a je znázorněn paprskovitým grafem (améba). Vyváženost vztahu územních podmínek na úrovni SO ORP a kraje vychází z hodnocení podtémat a je znázorněna třemi kartogramy dle pilířů. Schéma 2.2.2.1: Postup od ohodnocených podtémat po ohodnocení témat a vyváženosti pilířů

Zdroj: PROCES

Celý postup je znázorněn na následujícím schématu, kde jsou rozděleny jednotlivé kroky do fází zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, rozboru udržitelného rozvoje území a zpracování výstupů (Améby za jednotlivé obce, kartogramy za environmentální, sociální a ekonomický pilíř). Níže pod schématem jsou jednotlivé kroky stručně charakterizovány.

104

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Schéma 2.2.2.2: Postup zpracování RURÚ

Zdroj: PROCES, Atelier T-plan

Postupové kroky: - P1: Převzetí klíčových a sekundárních indikátorů z metodiky, nadefinování specifických indikátorů – v případě existence indikátorů specifických v daném území (např. pokud jsou k dispozici data o poddolovaných územích, existenci vodní cesty) mohou být rovněž zařazeny mezi indikátory. - P2: Naplnění indikátorů daty – indikátory nadefinované za jednotlivá témata (resp. podtémata) je nutné naplnit daty z datových zdrojů (např. datový model ÚAP, ČSÚ, ŘSD) – viz podklady pro RURÚ. - R1: Vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dle témat a podtémat) – v této fázi je nutné hodnoty všech indikátorů v jednotlivých obcích ohodnotit na škále <-3;+3>. Matematickým přepočtem se datům vypočítá charakteristika z-skóre, čímž se pro každý indikátor získá ohodnocení na škále <-3;+3> - viz kapitola Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje. - R2: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území (dle pilířů) – z ohodnocení jednotlivých indikátorů je nutné získat hodnocení všech podtémat nadefinovaných v rámci témat a na základě sady vah (viz tabulka v příloze), které rozliší rozdílný vliv podtémat na jednotlivé pilíře, je proveden prostřednictvím váženého průměru přepočten ohodnocení podtémat na každý pilíř udržitelného rozvoje. 105


- R3: SWOT analýza za témata – za všechna témata udržitelného rozvoje území je zpracovaná analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb celkově za celé území SO ORP i specificky za jednotlivé obce. - R4: Vyváženost témat na základě ohodnocených podtémat – na základě všech ohodnocených indikátorů (zejm. klíčových, které vstupují do výpočtu průměrného hodnocení, a sekundárních, které tvoří stěžejní podklad pro expertní ohodnocení), které jsou nadefinované v rámci všech podtémat daného tématu, je vypočítána vyváženost témat ve všech obcích v území. Vyváženost pilířů

Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje v obcích sledovaného území je vizualizována pomocí sady tří kartogramů za každý pilíř (environmentální, ekonomický a sociální) zvlášť. V každém kartogramu je znázorněno pomocí sedmistupňové barevné škály vyhodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (územní podmínky pro příznivé životní prostředí; územní podmínky pro hospodářský rozvoj a územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel). Vyváženost témat

Vyváženost témat udržitelného rozvoje je znázorněno za každou obec zvlášť hvězdicovitým grafem (améba). Graf znázorňuje stav daného tématu v obci a také vztah jednotlivých témat – čím dále je vrchol grafu od jeho středu, tím je stav v dané obci příznivější a naopak (z grafu se tedy dají identifikovat témata s dobrým, resp. špatným stavem v dané obci). Graf 2.2.2.1: Paprskovitý graf (améba) pro vizualizaci vyváženosti územních podmínek jednotlivých území (kraj/ORP)

Zdroj: PROCES Vysvětlivky: 1 – Reliéf, horninové prostředí a geologie, 2 – Vodní režim, 3 – Hygiena životního prostředí, 4 – Ochrana přírody a krajiny, 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6 – Technická infrastruktura, 7 – Dopravní infrastruktura, 8 – Sociodemografické podmínky, 9 – Bydlení, 10 – Rekreace, 11 – Hospodářské podmínky, 12 – Zájmy ochrany a bezpečnosti území

106


2.2.3 Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zaznamená do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (environmentální, hospodářský a sociální) udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle uvedené tabulky je vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněn v kartogramu, který vizualizuje vztah území obcí v rámci SO ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: Tabulka 2.2.3.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek

Územní podmínky Kategorie zařazení obce

pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

Z

H

pro soudržnost společenství obyvatel území S

Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav

špatný stav

Vyjádření v kartogramu

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

H, S

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

107


2.2.4 Metodika pro SWOT analýzu Při vyhodnocování stavu jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je vhodné využít výroků SWOT z RURÚ zpracovaného v roce 2012 a tyto výroky aktualizovat (vypustit neaktuální a doplnit nově vzniklé). Na základě dílčích analýz je provedena celková SWOT analýza území SO ORP Trhové Sviny, která bude podkladem pro formulaci: - základních limitů a dlouhodobých cílů vyváženého vývoje území, - významných deficitů, rizik a trendů očekávaného vývoje území, - variant či alternativ rozvoje správního území, - variant či alternativ řešení územních střetů zjištěných v celkové SWOT analýze, - závěrů rozboru udržitelného rozvoje SO ORP Trhové Sviny, - problémů určených k řešení v Politice územního rozvoje, - problémů určených k řešení v zásadách územního rozvoje, - problémů určených k řešení v územních plánech, - problémů určených k řešení v regulačních plánech, - indikátorů trvale udržitelného rozvoje vztahujících se k posuzovanému území k omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, které vyplývají z právních předpisů nebo z vlastností území, zjištěných při vyhodnocování udržitelného rozvoje území. Kromě celkové SWOT analýzy území celého správního obvodu obce s rozšířenou působností jsou zpracovány i tematické SWOT analýzy jednotlivých obcí spadajících do SO ORP. 2.2.5 Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení Závady a střety

Konkrétní závady a střety jsou v problémovém výkresu označeny kódem, který je sestaven pomocí kombinace zkratek: s Stav n Návrh z Záměr o Zasahuje do Prochází x Křižuje / Zatěžuje exhalacemi PP Přírodní park NC Nadregionální biocentrum (prvek ÚSES) NK Nadregionální biokoridor (prvek ÚSES) RC Regionální biocentrum prvek ÚSES) RK Regionální biokoridor (prvek ÚSES) LC Lokální biocentrum (prvek ÚSES) LK Lokální biokoridor (prvek ÚSES) S1 Silnice I. třídy 108


S2 S3 VZ TI DI P2 E2 ZQ ZU ZP LE LU LO

Silnice II. třídy Silnice III. třídy Ochranné pásmo vodního zdroje Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Ptačí oblast Evropsky významná lokalita Záplavové území s periodicitou 100 let Zastavěné území Zastavitelná plocha Les Chráněné ložiskové území Ložisko nerostných surovin

Např.: kód sS2xVZ znamená, že na daném území silnice II. třídy křižuje ochranné pásmo vodního zdroje. Problémy

Problémy jako např. absence kanalizace nebo vysoká míra nezaměstnanosti jsou označeny jedno- až třípísmennou zkratkou. Ve výkresu jsou problémy obce uvedeny pod jejím názvem ve formě kódu, který obsahuje jednotlivé zkratky problémů v obci. Např. kód _PČN_ znamená, že v dané obci chybí plynofikace (označeno zkratkou P), ČOV (označeno zkratkou Č) a je zde vysoká míra nezaměstnanosti (označeno zkratkou N). Seznam kódů: P K Č S E N A Mig

Absence plynofikace Absence kanalizace Absence ČOV Nedostatek volných stavebních parcel pro výstavbu rodinných domů Špatný stav elektrických rozvodů Vysoká míra nezaměstnanosti Nízká míra podnikatelské aktivity Nárůst počtu obyvatel migrací

Aktualizace problémů k řešení

Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP se vychází z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy jsou porovnány s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. V rámci aktualizace ÚAP je stěžejní soustředit se na následující typy problémů: - Problémy, které přetrvávají z předchozího období. - Problémy nově zjištěné v rámci aktualizace. 109


2.3 Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území 2.3.1 Vyváženost témat v obcích Vyváženost témat je analyzována dle jejich ohodnocení v jednotlivých tématech. Výsledky pro každou obec jsou uvedeny v grafech v dokumentu „Karty obcí“. 2.3.2 Vyváženost témat v pilířích Vyváženost jednotlivých pilířů vychází z ohodnocení kritérií a jejich váze na daný pilíř. Vyváženost je provedena pro každý pilíř zvlášť, s tím, že kritéria ovlivňují více než jeden pilíř. Do každého pilíře se váhami přiřadí kritéria, která negativně či pozitivně ovlivňují daný pilíř, vyváženost je graficky ztvárněna do kartogramu. Na základě vypočtení vlivu kritérií na jednotlivé pilíře pomocí vah byl vyhodnocen stav pilířů (Z-skore) pro každou obec. Obce jsou hodnoceny na škále (-3;3). Hodnota -3 představuje nejhorší stav v daném pilíři, hodnota 3 představuje nejlepší situaci v daném pilíři. V daných pilířích se extrémní hodnoty nemusejí vždy vyskytovat.

110

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.1: Kartogram vyváženosti environmentálního pilíře

Nejhorší stav z environmentálního hlediska je registrován u obce Mladošovice. Jedná se o obec, do jejíhož území nezasahuje žádné chráněné území přírody a krajiny a ani zde není žádný zdroj povrchových či podzemních vod. Zároveň je zde nejvyšší podíl poddolovaných území na celkové výměře v rámci SO ORP. Obec má i nejnižší podíl bonitně nejvýznamnějších tříd ochrany půd. Naopak nejlepší situací v environmentální oblasti disponují obce Horní Stropnice, Olešnice, Hranice, Žár, Nové Hrady, Petříkov, Ostrolovský Újezd a Ločenice, kde je tento stav ovlivněn zejména vymezením chráněných přírodních ploch, jako je např. CHKO Třeboňsko.

111

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.2: Kartogram vyváženosti sociálního pilíře

V sociální oblasti jsou kladně hodnoceny obce a města, které disponují vyváženou sídelní strukturou a kvalitním funkčním propojením jednotlivých sídel. V SO ORP Trhové Sviny se jedná zejména o města Borovany, Nové Hrady a Trhové Sviny. Počet obyvatel v těchto sídlech dlouhodobě roste, mají příznivou věkovou strukturu obyvatelstva, nízkou míru nezaměstnanosti, kvalitní občanskou vybavenost a dobrou dopravní dostupnost do administrativních center. Negativně hodnocené obce mají nedostatečné občanské vybavení, špatnou dopravní dostupnost a zvýšený výskyt sociálních rizik. Jmenovitě se jedná o obce Čížkrajice a Hranice, které mají nejhorší hodnocení v rámci správního obvodu. 112

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.3: Kartogram vyváženosti ekonomického pilíře

Na hodnocení ekonomické oblasti je patrný vliv velikosti sídla. Nejlépe jsou hodnoceny opět města Trhové Sviny, Borovany a Nové Hrady, které disponují silnou a stabilizovanou podnikatelskou základnou, dosahují nejvyšších daňových výtěžností a vykazují vyšší ekonomický potenciál. Naopak negativní stav v obcích Čížkrajice, Hranice a Ostrolovský Újezd je zapříčiněn zvyšující se nezaměstnaností, nízkým počtem podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel či poklesem obsazených pracovních míst.

113


2.3.3 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorňuje následující kartogram, v němž je patrné souhrnné hodnocení obcí za všechny pilíře. Legendou ke kartogramu je tabulka 2.3.3.1. Souhrnné hodnocení vyjadřuje tabulka 2.3.3.2. Mapa 2.3.4: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

114


Tabulka 2.3.3.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek

Územní podmínky kategorie zařazení obce

pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

Z

H

pro soudržnost společenství obyvatel území S

Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav

špatný stav

Vyjádření v kartogramu

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav Tabulka 2.3.3.2: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Obec

Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř

Kategorie

Borovany

-

+

+

2c

Čížkrajice

-

-

-

4

Horní Stropnice

+

+

-

2b

Hranice

+

-

-

3a

Jílovice

-

+

+

2c

Kamenná

-

-

-

4

Ločenice

+

-

-

3a

Mladošovice

-

-

-

4

Nové Hrady

+

+

+

1

Olešnice

+

-

-

3a

Ostrolovský Újezd

+

-

-

3a

Petříkov

+

+

-

2b

Slavče

-

-

-

4


-

-

+

3b

Trhové Sviny

-

+

+

2c

Žár

+

-

-

3a

V rámci SO ORP Trhové Sviny je dle metodiky uvedené výše nejlépe hodnocena obec Nové Hrady, dalšími lépe ohodnocenými obcemi jsou Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Petříkov a Trhové Sviny, které mají všechny kladně hodnocen Sociální pilíř, a ze zbylých dvou je vždy jeden ohodnocen negativně. Naopak nejhůře jsou na tom obce Čížkrajice, Kamenná, Mladošovice a Slavče, které mají negativní hodnocení u všech tří pilířů v rámci SO ORP Trhové Sviny.

115


2.3.4 Urbanistické, hygienické, environmentální a ostatní závady Kód

Popis problému

sZUoVZ

Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

sZUoRC

Zastavěné území zasahuje do regionálního biocentra

sZU-ZQ

sZUoNK sZUoLU sS2-ZQ sZUoNC sZUoLO sS2-LO sS2-LU sZUoLK

sS2-ZU

sS2-VZ sS2xNK sS2xRK

Poznámka

Výpis obcí Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Nové Hrady, Olešnice, Petříkov, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny Borovany, Nové Hrady Borovany, Horní Stropnice, Kamenná, Nové Hrady, Ostrolovský újezd, Peříkov, Trhové Sviny Borovany, Ostrolovský újezd, Trhové Sviny Borovany, Jílovice,

Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 Zastavěné území zasahuje do nadregionálního biokoridoru Zastavěné území zasahuje do chráněného ložiskového území Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 Zastavěné území zasahuje do nadregionálního biocentra Zastavěné území zasahuje do ložiska nerostných surovin Silnice II. třídy prochází ložiskem nerostných surovin Silnice II. třídy prochází chráněným ložiskovým územím Zastavěné území zasahuje do lokálního biokoridoru

Borovany, Horní Stropnice, Trhové Sviny Hranice Jílovice Jílovice Jílovice Nové Hrady Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Mladošovice, Nové Hrady, Petříkov, Slavče, Trhové Sviny Borovany, Nové Hrady, Trhové Sviny Borovany, Nové Hrady, Trhové Sviny Horní Stropnice, Nové Hrady, Trhové Sviny

Silnice II. třídy prochází zastavěným územím Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Silnice II. třídy křižuje nadregionální biokoridor Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor

Silnice II. třídy prochází ptačí oblastí NATURA 2000 Zastavěné území zasahuje do regionálního 1. aktualizace ZÚR sZUoRC - návrh, zatím neschváleno biocentra 1. aktualizace ZÚR Zastavěné území zasahuje do sZUoNK - návrh, zatím neschváleno nadregionálního biokoridoru Zastavěné území zasahuje do 1. aktualizace ZÚR sZUoNC nadregionálního biocentra - návrh, zatím neschváleno Pozn.: oranžově jsou označeny problémy nadmístního významu, modře problémy místního významu sS2-P2

Jílovice Borovany, Horní Stropnice, Nové Hrady Borovany, Ostrolovský újezd, Trhové Sviny Hranice

2.3.5 Střety se záměry technické infrastruktury Kód zTIonZP zTIonZP zTI-ZU

116

Popis problému Zastavitelná plocha je v konfliktu se záměry technické infrastruktury ZÚR Zastavitelná plocha je v konfliktu se záměry technické infrastruktury ZÚR Záměr technické infrastruktury prochází zastavěným územím

Poznámka 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno Vymezena v ZÚR 2011, stále platná

Výpis obcí Borovany, Nové Hrady Trhové Sviny Trhové Sviny


2.3.6 Střety dopravních záměrů s limity využití území Kód zS2-LE zS2-ZU zS2-LO zS2-LU zS2-VZ zS2-ZQ zS2-LC zS2xRK zS2xLK zS2-E2 zS3-LE zS3-LK zS3-RK zS3-RC zS3-ZU zS2-VZ zS2-ZU zS2-LK

Popis problému

Poznámka

Horní Stropnice, Trhové Sviny, Žár Borovany, Horní Stropnice, Nové Hrady Trhové Sviny

Záměr silnice II. třídy prochází lesem Záměr silnice II. třídy prochází zastavěným územím Záměr silnice II. třídy prochází ložisko nerostných surovin Záměr silnice II. třídy prochází chráněné ložiskové území Záměr silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Záměr silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 Záměr silnice II. třídy prochází lokálním biocentrem Záměr silnice II. třídy křižuje regionálním biokoridorem Záměr silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor Záměr silnice II. třídy prochází evropsky významnou lokalitou NATURA 2000 Záměr silnice III. třídy prochází Lesem Záměr silnice III. třídy prochází lokálním biokoridorem Záměr silnice III. třídy prochází regionálním biokoridorem Záměr silnice III. třídy prochází regionálním biocentrem Záměr silnice III. třídy prochází zastavěným územím Záměr silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Záměr silnice II. třídy prochází zastavěným územím Záměr silnice II. třídy prochází lokálním biokoridorem

Výpis obcí

Trhové Sviny, Nové Hrady Borovany, Trhové Sviny, Nové Hrady Trhové Sviny, Nové Hrady Trhové Sviny, Žár, Nové Hrady Trhové Sviny, Nové Hrady Žár, Nové Hrady, Trhové Sviny Nové Hrady 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno

Nové Hrady Nové Hrady Nové Hrady Nové Hrady Nové Hrady Trhové Sviny Trhové Sviny Trhové Sviny

2.3.7 Střety urbanistických záměrů s limity využití území Kód nZPoLU

Popis problému

Poznámka

Zastavitelná plocha zasahuje chráněného ložiskového území

do

nZPoVZ

Zastavitelná plocha zasahuje ochranného pásma vodního zdroje

nZPoLK

Zastavitelná plocha zasahuje do lokálního biokoridoru

nZPoPP

Zastavitelná plocha zasahuje do přírodního parku

nZPoP2

Zastavitelná plocha zasahuje lokality soustavy NATURA 2000

do

do

ptačí

Výpis obcí Borovany Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Ločenice, Nové Hrady, Olešnice, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny Borovany, Jílovice Čížkrajice, Horní Stropnice, Kamenná, Nové Hrady, Slavče, Žár Horní Stropnice, Olešnice

117

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Kód

Popis problému

Poznámka

nZPoE2

Zastavitelná plocha zasahuje do evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000

nZPoLE

Zastavitelná plocha zasahuje do lesa

nZPoLC

Zastavitelná plocha zasahuje do Lokálního biocentra

nZPoZQ

Zastavitelná plocha záplavového území Q100

zasahuje

Horní Stropnice, Olešnice, Petříkov Horní Stropnice, Nové Hrady, Olešnice, Petříkov, Trhové Sviny, Žár Horní Stropnice, nové Hrady Horní Stropnice, Kamenná, Trhové Sviny Horní Stropnice, Nové Hrady Jílovice

do

Zastavitelná plocha zasahuje do regionálního biocentra Zastavitelná plocha zasahuje do nZPoLU chráněného ložiskového území Zastavitelná plocha zasahuje do nZPoRK regionálního biokoridoru Zastavitelná plocha zasahuje do ložiska nZPoLO nerostných surovin Zastavitelná plocha zasahuje do nZPoRK regionálního biokoridoru Zastavitelná plocha zasahuje do nZPoRC regionálního biocentra Zastavitelná plocha ZÚR zasahuje do nZPonZP zastavitelné plochy ÚP Zastavitelná plocha zasahuje do nZPoRK regionálního biokoridoru Zastavitelná plocha zasahuje do nZPoLO ložiskového území

Výpis obcí

nZPoRC

Nové Hrady, Žár

1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno

Nové Hrady, Trhové Sviny Horní Stropnice, Žár Horní Stropnice Nové Hrady, Borovany Nové Hrady Trhové Sviny

2.3.8 Střety se záměry dopravními Kód nZPxzS2 nZPxzS2 nZPoLU

Popis problému Zastavitelná plocha je v konfliktu záměrem silnice II. třídy Zastavitelná plocha je v konfliktu se záměrem silnice II. třídy Zastavitelná plocha zasahuje do chráněného ložiskového území

Poznámka

Výpis obcí Borovany, Nové Hrady, Trhové Sviny, Žár

se 1. aktualizace ZÚR - návrh, zatím neschváleno

Trhové Sviny

2.3.9 Obecné problémy Kód

Popis problému

_P_

Absence plynofikace

_K_

Absence kanalizace

_Č_

Absence ČOV

_N_

Vysoká míra nezaměstnanosti

118

Poznámka

Výpis obcí

Možným řešením je příprava územního plánu na vybudování kanalizace Možným řešením je příprava územního plánu na vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV Možné řešené je stejné jako u bodu „Pokles počtu pracovních

Borovany, Čížkrajice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Ločenice, Mladošovice, Ostrolovský újezd, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší Borovany, Čížkrajice, Hranice, Mladošovice, Petříkov Borovany, Čížkrajice, Hranice, Kamenná, Mladošovice, Ostrolovský újezd, Petříkov, Slavče Horní Stropnice, Jílovice, Kamenná

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Kód

Popis problému

Poznámka

Výpis obcí

míst“ níže _S_

_M_

_E_ _A_

_Mig_

Možným řešením je vymezení Nedostatek volných stavebních parcel pro nových stavebních parcel pro výstavbu rodinných domů individuální bydlení Možným řešením je: ► Vymezení nových ploch pro rozvoj podnikání ►Transformace nevyužitých, nebo Pokles počtu pracovních míst nevhodně užívaných částí území prostředky územního plánování na plochy pro rozvoj podnikání

Špatný stav elektrických rozvodů Nízká míra podnikatelské aktivity

Nárůst počtu obyvatel migrací

Možným řešením je řešení energetické koncepce v územním plánu Možným řešením je vymezení nových ploch pro rozvoj podnikání Je potřeba vytvářet územní podmínky pro vybudování dostatečné sociální infrastruktury v obci na základě nárůstu počtu obyvatel vlivem migrace

Olešnice Horní Stropnice, Nové Hrady, Slavče, Trhové Sviny

Hranice Kamenná, Ostrolovský újezd Ostrolovský újezd, Svatý Jan nad Malší

119

AKTUALIZACE 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TRHOVÉ SVINY

Recommend Documents