PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná AKTUALIZACE 2010

PROCES

2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná – AKTUALIZACE 2010

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 5.11. 2010

Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://www.rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].

Autorský kolektiv: • Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu • Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky • Aleš Hruška – organizace terénního průzkumu • Bc. Jakub Ohanka – GIS a tvorba mapových výstupů • Ing. Marcella Šimíčková, CSc. – environmentální pilíř • Ing. Ivana Foldynová – sociodemografický pilíř • Mgr. Jarmila Imrišková – sociodemografický a ekonomický pilíř • Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – problémy k řešení v rámci ÚPD

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

www.rozvoj-obce.cz

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 5 1

2

3

4

5

6

7

Metoda pro zpracování RURU a související legislativa ................................................... 6 1.1

Související legislativa ............................................................................................. 6

1.2

Hruškova metoda ................................................................................................... 8

1.3

Metodika pro SWOT analýzu ................................................................................13

1.4

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek .....................................................13

1.5

Aktualizace problémů k řešení ..............................................................................14

Popis území a širší vztahy .............................................................................................15 2.1

Stručná charakteristika území ...............................................................................15

2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty ....................................................................17

Environmentální pilíř ......................................................................................................19 3.1

Horninové prostředí a geologie .............................................................................19

3.2

Vodní režim ...........................................................................................................25

3.3

Hygiena životního prostředí...................................................................................31

3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek ......................................................................37

3.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................46

Sociální pilíř ...................................................................................................................54 4.1

Technická infrastruktura ........................................................................................54

4.2

Dopravní infrastruktura..........................................................................................62

4.3

Sociodemografické podmínky ...............................................................................72

4.4

Bydlení ..................................................................................................................83

4.5

Rekreace ..............................................................................................................89

Ekonomický pilíř ............................................................................................................96 5.1

Regionální ekonomika...........................................................................................96

5.2

Trh práce ..............................................................................................................99

5.3

Daňová výtěžnost ...............................................................................................107

Souhrn a vyváženost pilířů ..........................................................................................111 6.1

Environmentální pilíř ...........................................................................................111

6.2

Sociální pilíř ........................................................................................................113

6.3

Ekonomický pilíř ..................................................................................................115

6.4

Vyváženost pilířů.................................................................................................116

Problémy k řešení .......................................................................................................119 7.1

Problémy v rámci ÚPD ........................................................................................119

7.2

Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady.............................121

7.3

Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území .........................................122 -3-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

7.4

www.rozvoj-obce.cz

Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území ........................122

Použité zkratky ...................................................................................................................123 Seznam zdrojů a použitá literatura .....................................................................................124 Přílohy ................................................................................................................................125

-4-

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udržitelné rozvoje území (dále jen RURÚ), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné možnosti resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních služeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s využitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaží pochopit směřování změn v prostředí a hledá možné způsoby, jak podpořit žádoucí a zmírnit nežádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uživateli území. Cílem prostorového plánování je udržitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURÚ nesmí být složitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, že pokud se používá složitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální využitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURÚ lze využít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních služeb, případně jejich aktualizace. Je zde možnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně využít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, což právě RURÚ může poskytovat. Ve využití RURÚ je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet již na zpracování, tak lze předpokládat, že budou i výsledky využívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, že respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich využitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace.

-5-


1 Metoda pro zpracování RURÚ a související legislativa 1.1

Související legislativa

Hruškova metoda pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a „Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška ÚAP. Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ (§ 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje; 2/ rozbor udržitelného rozvoje území, který vyhláška ÚAP (část 2, § 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres"). Podobněji procesy zpracování RURÚ mapuje schéma uvedené na další stránce.

-6-


Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory

Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady

Údaje o území poskytované ze zákona

práce a další

ÚAP

ÚPD Aktualizace

Výkres hodnot

Výkres limitů

Aktuální datový model

Výkres záměrů na provedení změn

Rozbor udržitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře:

Témata pilíře:

Témata pilíře:

Hospodářské podmínky

Horninové prost. a geologie

Vodní režim

Výstupy: Socio-demograf. podmínky

SWOT analýza

Hygiena životního prostředí

Problémy k řešení

Bydlení

Ochrana přírody a krajiny

Environmentální pilíř

Rekreace a cestovní ruch

Sociální pilíř

SWOT analýza Problémy k řešení

Ekonomický pilíř

Výstupy

Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Výstupy:

Vyváženost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů

Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD

-7-

SWOT analýza Problémy k řešení

Průběžný PROCES

Veřejná dopravní a technická infrastruktura


1.2

Hruškova metoda

Hruškova metoda rovněž zapracovává níže uvedené dokumenty ÚUR a metodických doporučení MMR: ► „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/meto dika_UAP_20070809.pdf) ► „Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) ► Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-ametodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU)

Zdroj: Maier, 2009, str. 14.

Dále při konstrukci Hruškovy metody byla využita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udržitelného rozvoje rurálních oblastí podél „Železné opony“ tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice až po bulharsko-řeckou

-8-

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. hranici1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce 1957. U jednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, což znamená, že byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla použita 5 bodová škála:-2 až +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice používá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body2. K daným podtématům, pokud to bylo možné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice.

Horninové prostředí a geologie

Téma

1

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

2

Geologicky Geologicky nestabilní území; stabilní území velký rozsah vhodné pro poddolovaného zakládání území; velký podíl staveb území s radonovým rizikem 1

Ložiska nerostných surovin

Omezený výskyt ložisek nerostných surovin, ložiska nerostných surovin v chráněných oblastech

Nejlepší situace Geologicky stabilní území (stabilní podloží pro zakládání staveb); Minimální rozsah sesuvných a poddolovaných území; území bez radonového rizika

Významný výskyt nerostných surovin 1

Celý název projektu IRON CURTAIN: „Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies.” Project NQLRT-CT-2001-01401 (více na http://www.ironcurtainproject.com/). Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas”.

2

Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009):

velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a žádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převažuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převažují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převažují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyvážený – některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní.

-9-


Vodní režim

Téma


-2

-1

Nedostatek vodních Výskyt zdrojů a jejich povrchových špatná kvalita, a podzemních nedostatečná zdrojů vod ochrana vodních zdrojů

Záplavové oblasti

Ochrana přírody a krajiny

Nejhorší situace

Kvalita ovzduší

Staré zátěže, kontaminova né plochy, nakládání s odpadem (skládky)

Přírodní prostředí a jeho ochrana

Velký rozsah záplavových oblastí, nízká retenční schopnost krajiny, Absence protipovodňových opatření

1

2

1

- 10 -

Dostatek vodních zdrojů a jejich dobrá kvalita, dostatečná ochrana vodních zdrojů

Absence výskytu OZKO, nejsou překročeny imisní limity 1 Absence výskytu starých zátěží, hospodárné nakládání s odpady, vysoká separace odpadu, -1

1

Přírodní parky, přírodní rezervace a památky; Existence NATURA - EVL, ptačí rezervace, biosférická rezervace;

1

Vysoká rozmanitost přírodního prostředí a krajiny; Vysoké hodnoty koeficientu ekologické stability

Absence zvlášť chráněných oblastí, Omezený výskyt, absence ÚSES, lokalit NATURA,

Existence Biodiverzita a devastovaných ekologická lokalit, Nízké stabilita hodnoty koeficientu území ekologické stability

Nejlepší situace

Nízký rozsah záplavových oblastí, Vysoká retenční schopnost krajiny, Dostatečné protipovodňové opatření

-1

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace Existence významných starých zátěží a kontaminovaných ploch (např. skládek), nedostatečné míra recyklace odpadu,

0


Technická infrastruktura

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Téma Orná půda kvalita a změna rozlohy

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

Vysoké úbytky orné půdy, vysoká míra nerušení půd a ekosystémů zemědělskou výrobou

Míra zalesnění a kvalita lesů

Podprůměrný podíl lesních půd, nízká kvalita lesů

Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie

Nedostatečné pokrytí veřejným vodovodem, malá míra plynofikace; Energetická soustav funguje nestabilně

2

Nejlepší situace Dobré podmínky pro zemědělství; Minimální rozsah úbytků orné půdy,

1 Optimální hodnota míry zalesnění, stabilní rozloha, 2 vysoká kvalita lesů vysoký stupeň pokrytí území sídel veřejnou vodovodní sítí, vysoký stupeň plynofikace, spolehlivě fungující energetická soustava 1

Zcela bezproblémové pokrytí kanalizační sítí, případně lokánímí čističkami

Kanalizační síť Nedostatečně a napojení napojení kanalizace obcí na ČOV na ČOV

Dopravní infrastruktura

0

Dopravní obslužnost území

Nedostatečně vybudována silniční a železniční infrastruktura, přetížení hlavních silnic

Kvalitní dopravní infrastruktura (preference železničních sítí), která není přetížená -1

- 11 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

Dostupnost ORP veřejnou Špatná dopravní linkovou dostupnost, dopravou

2

Nejlepší situace

Dobrá dopravní dostupnost,

Rekreace

Bydlení

Socio-demografické podmínky

-1 Demosociální situace a sídelní struktura

Výskyt periferních území s velkým úbytkem obyvatelstva, vznikající a rostoucí enklávy sociálního vyloučení zejména

Vybavenost občanskou infrastrukturo u a lokální sociální politika

Špatná dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb

Vývoj bytového fondu

Obce bez nové výstavby bytového fondu

1

Rekreační potenciál a jeho využití

Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost

Většinou dobrá dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb; Komunitní plánování

0

1

Starý nekvalitní Stáří a kvalita bytový fond v bytového nevyhovující fondu struktuře

Nedostatek ubytovacích kapacit, Klesající míra návštěvnost

- 12 -

1

-1

Obce s vyšším nárůstem bytového fondu Mladší nebo renovovaný bytový fond,

0

Místa přetížená a devastovaná masovou rekreací a cestovním ruchem, nízký rekreační potenciál

Vyšší přírůstek, obyvatelstva, příznivá věková struktura, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech

Vysoký rekreační potenciál, rozmanitost rekreačních možností v přírodě Dostatek ubytovacích kapacit v dostatečné kvalitě, vyšší míra návštěvnosti,

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma


Regionální ekonomika

Trh práce

Daňová výtěžnost

Nejhorší situace

-2

Ekonomika závislá na jednom výrobci nebo na jednom odvětví, nerozvinutý sektor malého a středního podnikaní, nízká míra podnikatelské aktivity

-1

0

2

Nejlepší situace Stabilní diverzifikovaná ekonomika, existence malého a středního podnikání, vysoká míra podnikatelských aktivity,

-1

Snižující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst Nízká daňová výtěžnost, nízký veřejný rozpočet, nedostatečná možnost spolufinancovat rozvojové projekty

1

1

Dostatečný počet pracovních míst, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo

Vyšší daňová výtěžnost, možnost spolufinancovat rozvojové projekty s veřejných rozpočtů -2

Přičemž na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí.

1.3

Metodika pro SWOT analýzu

Rovněž při vyhodnocování jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné využít výroku SWOT z RURÚ zpracovaného v roce 2008.

1.4

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek

Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se

- 13 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu „Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území“. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže:

Územní podmínky

kategorie zařazení obce

pro pro příznivé pro soudržnost životní hospodářský společenství prostředí rozvoj obyvatel území Z

H

vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav

S

Vyjádření v kartogramu

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

1.5

Aktualizace problémů k řešení

Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: ► Problémy, které již byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se může jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. ► Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. ► Problémy, které přetrvávají. ► Nově se objevivší problémy.

- 14 -


2 Popis území a širší vztahy 2.1

Stručná charakteristika území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná představuje jeden ze 17 správních obvodů Jihočeského kraje. Řešené území se rozprostírá v severovýchodní části kraje v okrese Strakonice. Je tvořen 26 obcemi, z toho pouze Blatná má status města. Obrázek č. 2.1.1: Mapa SO ORP Blatná

- 15 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP Blatná má rozlohu 278,5 km2. Nejrozsáhlejší obcí je Blatná zabírající téměř 4 363 ha (16 % plochy ORP), dále mezi rozsáhlé obce patří Bělčice (12% plochy) a Sedlice (11 % plochy). Naopak méně rozsáhlými obcemi jsou Chobot a Lažánky, které mají pod 1 % rozlohy ORP. Nejvíce zastavěné území je v obcích Lnáře, Blatná a Bezdědovice, naopak mezi nejméně zastavěné obce patří Myštice, Lažany (do 1 % plochy rozlohy ORP). Tabulka č. 2.1.1: Výměra obcí SO ORP Blatná Obec

Výměra obce (ha) Výměra obce (%) Zastavěné území (ha) Zastavěné území (%)

Bělčice

3432,55

12,32

53,30

1,55

Bezdědovice

575,64

2,07

36,10

6,27

Blatná

4362,5

15,66

311,38

7,14

Bratronice

474,82

1,70

19,75

4,16

Březí

562,58

2,02

14,81

2,63

Buzice

839,47

3,01

29,71

3,54

Čečelovice

653,27

2,35

21,87

3,35

Hajany

380,96

1,37

12,37

3,25

Hornosín

344,25

1,24

9,02

2,62

Chlum

620,59

2,23

15,93

2,57

Chobot

233,07

0,84

7,43

3,19

Kadov

1961,35

7,04

65,51

3,34

Kocelovice

941,31

3,38

22,18

2,36

Lažánky

264,84

0,95

7,21

2,72

Lažany

322,11

1,16

1,70

0,53

Lnáře

1261,2

4,53

94,22

7,47

Lom

571,98

2,05

11,43

2,00

Mačkov

507,84

1,82

23,43

4,61

Myštice

1579,06

5,67

5,12

0,32

Předmíř

1056,92

3,79

34,29

3,24

Sedlice

3051,81

10,96

82,24

2,69

Škvořetice

954,33

3,43

32,01

3,35

Tchořovice

1020,97

3,67

27,86

2,73

Uzenice

538,36

1,93

13,45

2,50

Uzeničky

663,4

2,38

11,40

1,72

678,82

2,44

26,30

3,87

990,03

3,55

Záboří ORP celkem

27853,99

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 16 -


2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty

Základním východiskem pro zpracování dokumentu k územnímu rozvoji SO ORP Blatná je Návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Zpracovatelé vycházeli ze stávajícího Návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (2010), který stanovuje priority pro zajištění příznivého životního prostředí, priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje a ukládá ► situovat rozvojové projekty zejména v rozvojových oblastech a rozvojových plochách vymezených v souladu s PÚR a ve vymezených rozvojových oblastech a rozvojových osách nadmístního významu, ► přednostně využívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů (tzv. „brownfields“) a nezhoršit podmínky pro využívání zastavěného území, ► zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace na území kraje v souladu se specifickými podmínkami v části území, kde převažují přírodní hodnoty, atd. Návrh v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, upřesňuje republikové specifické oblasti, rozvojové oblasti a rozvojové osy a dále je doplňuje o rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti nadmístního, regionálního, významu. Stanovuje rovněž zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. Na území SO ORP Blatná vymezuje rozvojovou osu nadmístního významu. Rozvojová osa nadmístního významu N-OS2 Severozápadní – Plzeňská Rozvojová osa N – OS2 je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/20 (České Budějovice – Písek – Nová Hospoda - Plzeň), vyjma rozvojové oblasti republikového významu OB10 a rozvojové oblasti nadmístního významu N – OB 1. Návrh ZÚR Jihočeského kraje stanovuje tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: ► podporovat řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení krajiny a vodní plochy se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního využívání oblasti, ► podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, ► stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení přírody, krajiny a vodní plochy. ► podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, ► podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu, ► podporovat zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství a zvláště likvidace odpadních vod, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v nádrži a její následné rekreační využití. Návrh ZÚR dále zpřesňuje vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv.

- 17 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. K realizaci rozvojových záměrů v daném území pak stanovuje úkoly pro územní plánování v souladu se zásadami udržitelného a vyváženého rozvoje území a zachování přírodních a kulturních hodnot území.

- 18 -


3 Environmentální pilíř 3.1


Správní území ORP Blatná se rozkládá v severozápadní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska patří území JČK ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám, jež vytvářejí skalní základ – středočeskému plutonu a českému moldanubiku, které je přímým pokračováním šumavského moldanubika. Zatímco středočeský pluton v je daném území petrograficky pestrý, ve sledovaném území se jedná především o žuly, různé typy granodioritů a horniny ortorulového typu, české moldanubikum převážně tvoří pararuly a migmatity. Geologický základ území SO ORP Blatná tvoří středočeský pluton, kde převažují žuly a různé typy granodioritů. Blatenský bioregion je proto charakteristický žulovou pahorkatinou s výrazně vystupujícími žulovými pahorky, které se střídají s četnými podmáčenými sníženinami, jež mají charakter ploché pahorkatiny. Jeho charakteristiku doplňuje i obrázek A1 v příloze. Rizikovým faktorem v území je nízká mocnost pokryvu na strmějších svazích. Těžba nerostných surovin Území SO ORP Blatná není bohaté na nerostné suroviny, což platí i pro celé území JČK. Na jeho území se nachází především stavební suroviny - stavební kámen a dále kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Na území SO ORP Blatná byly vymezeny dobývací prostory, chráněná ložisková území a ložiska nerostných surovin. Rozsah a výskyt vymezených dobývacích prostor na území jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 3.1.1: A 057 Dobývací prostory na území SO ORP Blatná Obec Bezdědovice

Výměra obce (ha)

A057 (ha)

A057(%)

Název

575,64

0,30

Blatná

4362,50

13,04

Hajany

380,96

0,59

0,16 granodiorit

Chlum

620,59

2,11

0,34 dekorační kámen - granodiorit

Myštice

1579,06

6,46

0,41 dekorační kámen - granodiorit

27853,99

22,51

ORP celkem

0,05 granodiorit 0,30 dekorační kámen - granodiorit

0,08

Zdroj: ÚAP, 2010.

Dále zde byla vymezena chráněná ložisková území. Jejich výskyt a rozsah na území jednotlivých obcí uvádí tabulka č. 3.1.2 a spolu s dobývacími prostory jsou znázorněny v následujícím obrázku.

- 19 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.1.1: Dobývací prostory a chráněná ložisková území

Ve sledovaném území byla vymezena následující chráněná ložisková území a ložiska nerostných surovin.

- 20 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.1.2: Chráněná ložisková území (A058) Obec Bezdědovice

Výměra obce (ha)

A058 (ha)

A058 (%)

575,64

10,72

1,86

Blatná

4362,50

30,20

0,69

Hajany

380,96

1,19

0,31

Chlum

620,59

4,12

0,66

Chobot

233,07

7,94

3,41

Myštice

1579,06

32,80

2,08

27853,99

86,96

0,31

ORP celkem

Název Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka č. 3.1.3: A059 Ložiska nerostných surovin Obec

Výměra obce (ha)

A059 (ha)

A059 (%)

Blatná

4362,50

9,89

0,23

Hajany

380,96

0,22

0,06

Chlum

620,59

0,48

0,08

Mačkov

507,84

41,77

8,23

Myštice

1579,06

4,08

0,26

27853,99

56,44

0,20

ORP celkem

Surovina Stavební kámen, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Stavební kámen Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

Zdroj: ÚAP, 2010.

Na správním území ORP Blatná v současnosti probíhá povrchová těžba pouze v několika lokalitách. Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity využití území. Na území SO ORP Blatná se sesuvná území nevyskytují. Území je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Jedná se především o poddolovaná území, stará důlní díla a haldy a odvaly, jako pozůstatky těžby v minulých obdobích. Výskyt poddolovaných území na území jednotlivých obcí a jejich plochy uvádí následující tabulka.

- 21 -


Tabulka č. 3.1.4: Poddolované území (A061) Obec Bělčice Blatná Bratronice Březí Hornosín Kocelovice Lnáře Mačkov Myštice Předmíř ORP celkem

Výměra obce (ha) 3432,55 4362,50 474,82 562,58 344,25 941,31 1261,20 507,84 1579,06 1056,92 27853,99

A061 (ha) 141,79 0,10 38,66 29,27 28,62 96,52 14,95 3,90 4,00 4,16 361,97

A061 (%) 4,13 0,00 8,14 5,20 8,31 10,25 1,18 0,77 0,25 0,39 1,30

Zdroj: ÚAP, 2010.

Na sledovaném území se nachází 33 starých důlních děl, z toho nejvíce na území obcí Bratronice (10) a Bělčice (9), další se nacházejí v obcích Kocelovice (6), Hornosín (3), Březí (2), Předmíř (2) a Lnáře (1). Jako pozůstatek po důlní činnosti se na sledovaném území nacházejí haldy a odvaly na ploše cca 157,42 ha. Jejich rozsah na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A1 v příloze.

- 22 -


Indikátory

Obec

Bělčice

Horninové Geologicky prostředí stabilní území a vhodné pro geologie zakládání staveb -2

-2

Bezdědovice

1

-1

Blatná

1

-1

-2 -2 0 0

-2 -2 1 1

2

1

-1

-2

Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

2

-1

0 0 -2 0 0 -2 0 0

-1 -1 -2 1 1 -2 1 -1

1

-1

-1 0 0 0 0 0 0 -1

-1 1 1 1 1 1 -1 -1

Podtémata Další jevy a komentáře Ložiska nerostných DP,CHLÚ, PÚ, HO, DD surovin LNS -1 2 DP, CHLU, DP, CHLU,

2 LNS -1 -1 -1 -1

PU-, DD-,HO, HO PU, HOPU-,DD-, HO PU-,DD, HO-

DP, CHLÚ,

1 LNS -1

DP, CHLU, 2 LNS 1 CHLU,

-1 -1 -1 -1 -1 -1 1 LNS DP, CHLU, 2 LNS

-1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0

PU-,DD, HO HO HO PU-,DD-,HO-

PU-,DD, HOPU, HO PU, HO PU,DD,

HO

Vysvětlivky: CHLÚ – chráněné ložiskové území, DP – dobývací prostor, LNS – ložisko nerostných surovin, HO – haldy a odvaly, DD- stará důlní díla, PÚ – poddolované území, Pro hodnocení stability území jednotlivých obcí byla základem existence/absence jevů A061, A062 a A066 – výskyt poddolovaných území plošných, bodových, výskyt sesuvných území, hald a odvalů. Pro hodnocení nerostného bohatství byla základem existence/absence výskytu CHLÚ, těžených ložisek a netěžených ložisek.

- 23 -


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY Existence starých ekologických zátěží – plošných Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene. poddolovaných území, jež znamenají určité omezení využití území. Výskyt poddolovaných území bodového charakteru, Existence dalších ložisek dosud netěžených. výskyt hald a odvalů. Významný podíl řešeného území se řadí do vysoké Absence sesuvných území. kategorie radonového indexu, místy do přechodné až nízké kategorie radonového indexu. Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb. PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace/asanace území narušených těžbou. Další využití výhradních ložisek nerostných surovin. Sanace starých ekologických zátěží – hald a odvalů.

HROZBY Narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těžby v dalších lokalitách, resp. v chráněných územích. Pomalé odstraňování starých ekologických zátěží (haldy a odvaly). Střety návrhů/záměrů silnice I. třídy a zastavitelných území s chráněným ložiskovým územím a ložisky nerostných surovin. Hrozící sesuvy, malá mocnost pokryvu na strmějších svazích.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Návrh ZÚR Jihočeského kraje ukládá pro plánování a využívání území nových ploch pro těžbu nerostných surovin následující úkoly pro územní plánování. ► Vymezení a upřesnění v ÚPD jednotlivých obcí, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek. ► Po ukončení těžby je vždy nutné plochy rekultivovat. V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těžby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Blatná. Vymezená ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí.

- 24 -


3.2

Vodní režim

Území SO ORP Blatná je relativně bohaté na menší vodní toky. Dále se zde nachází i velký počet vodních ploch menších rozměrů. Rovněž se zde vyskytují zdroje podzemních vod. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je však relativně bohaté na zdroje podzemních vod. Na sledovaném území byl vymezen zdroj podzemí vody a to o rozloze 474,82 ha na území obce Bratronice. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Blatná byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území ORP Blatná zabírají zranitelné oblasti 22,2 % území v celkové rozloze cca 6184,07 ha. Jejich vymezení a rozlohu na území jednotlivých obcí udává tabulka A2 v příloze. Jak ukazuje následující obrázek, sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Nachází se zde řeka Lomnice, Závišínský potok, Hvožďanský potok, Hajanský potok, Hněvkovský potok, Brložský potok, Kostratecký potok, Paštický potok, Pálenecký potok, Málkovský potok, Mračovský potok, potok Blatenka, Škvořetický potok, Záborský potok, Zhůřecký potok a řada dalších. Jejich celková délka činí cca 459,44 km.

- 25 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r.. o. Obrázek č. 3.2.1: Vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP Blatná

Na sledovaném území se nachází velké množství převážně p menších ploch vodních zdrojů zdroj povrchové vody o celkové rozloze cca 1281,39 ha, což představuje p edstavuje zhruba 4,6 % území. Jejich výskyt a podíl díl na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A3 v příloze. íloze. Záplavová území Ačkoliv koliv vodní toky, protékající územím nepat nepatří k významným, dochází zde opakovaně opakovan k záplavám včetně zastavěných ěných částí ástí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Blatná byla vymezena záplavová území na katastrálním území 10 obcí z celkového počtu 26 o celkové rozloze 286,23 ha, což představuje edstavuje pouze cca 1,03 % celkové výměry území. Rozsah ploch záplavových území v jednotlivých obcích je uveden v následující tabulce. ta

- 26 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.2.1: Záplavová území na správním území ORP Blatná (A050 podle periodicity) Výměra obce (ha) 3432,55

5 let (ha) 91,47

5 let (%) 2,66

20 let (ha) 116,68

20let (%) 3,40

100 let (ha) 129,26

100 let (%) 3,77

575,64

7,66

1,33

12,36

2,15

15,73

2,73

Blatná

4362,50

19,13

0,44

20,47

0,47

10,40

0,24

Buzice

839,47

39,58

4,71

51,23

6,10

74,09

8,83

Obec Bělčice Bezdědovice

Hornosín

344,25

0,00

0,00

0,00

0,00

0,17

0,05

Chlum

620,59

11,61

1,87

18,69

3,01

22,85

3,68

Kocelovice

941,31

0,14

0,02

0,72

0,08

0,88

0,09

Lom

571,98

8,68

1,52

9,95

1,74

10,56

1,85

1579,06

2,60

0,16

3,81

0,24

4,38

0,28

954,33

16,96

1,78

17,31

1,81

17,92

1,88

27853,99

197,82

0,71

251,23

0,90

286,23

1,03

Myštice Škvořetice ORP celkem

Zdroj:ÚAP, 2010. Vysvětlivky: Pozn.: Q100 – stoletá voda, Q20 – dvacetiletá voda, Q5 – pětiletá voda

Záplavová území Q5, Q20, Q100 byla stanovena pro řeku Lomnici a Závišínský potok. Rozsah ploch aktivní zóny záplavového území v jednotlivých obcích je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 3.2.2: Aktivní zóna záplavového území (A051) Obec

A051 ha

Bělčice Bezdědovice Blatná Buzice Chlum Kocelovice Lom Myštice ORP celkem

% 116,68 12,36 41,64 41,11 18,69 0,72 10,06 3,78 245,03

3,40 2,15 0,95 4,90 3,01 0,08 1,76 0,24 0,88

Zdroj: ÚAP, 2010.

Existenci zastavěných ploch a silnic I. a II. třídy v záplavových územích dokládá následující obrázek.

- 27 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r.. o. Obrázek č. 3.2.2: Vymezená záplavová území na území SO ORP Blatná

- 28 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata

Obec

Bělčice

Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana

Vodní režim

Záplavové oblasti

Další jevy a komentáře

Q100 (%)

A048

0

1

-1

3,77

4,06

-1

0

-1

2,73

1,38

Blatná

1

1

1

0,24

3,84

Bratronice

2

2

2

0,00

4,38

Březí

2

2

2

0,00

7,09

-1

1

-2

8,83

3,69

0

-2

2

0,00

0,11

Hajany

2

2

2

0,00

5,19

Hornosín

1

1

1

0,05

4,09

Chlum

-2

-2

-1

3,68

0,38

Chobot

1

0

2

0,00

1,51

Kadov

2

2

2

0,00

8,16

Kocelovice

2

2

1

0,09

7,14

Lažánky

1

0

2

0,00

2,88

Lažany

2

2

2

0,00

7,77

Lnáře

2

2

2

0,00

5,55

Bezdědovice

Buzice Čečelovice

Lom

-1

-2

0

1,85

0,38

Mačkov

1

0

2

0,00

2,53

Myštice

2

2

2

0,28

6,73

Předmíř

2

2

2

0,00

8,83

Sedlice

1

0

2

0,00

1,87

Škvořetice

1

1

0

1,88

3,50

Tchořovice

2

2

2

0,00

15,59

Uzenice

0

-2

2

0,00

0,22

Uzeničky

1

0

2

0,00

2,78

Záboří

2

1

2

0,00

3,05

SO ORP Blatná

1

1

1

1,03

4,60

ZPV

Pozn.: ZPV – vymezený zdroj podzemních vod

Vysvětlivky: Při hodnocení výskytu vodních ploch na území jednotlivých obcí byl hlavním kritériem jejich podíl na celkové ploše území obce podle následující stupnice. Zdroje vod povrchových, podzemních – jejich podíl na území obce v %: nad 5 %

2

3–5%

1

1 -3 %

0

do 1 %

-1

do 0,5 %

-2

- 29 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Dále byly zohledněny povrchové zdroje. Jako pozitivní pro ochranu vodních zdrojů je rovněž vymezení zranitelných oblastí. Celkové hodnocení dále ovlivnil rozsah záplavových území v jednotlivých obcích. Ve sloupci Q100 – sytě vyznačené hodnoty % zaplaveného území se vztahují k územím, vyžadujícím realizaci protipovodňových opatření. Záplavové oblastí Q100 – podíl na území obce v %

0%

2

0-1 %

1

1-2 %

0

2-5 %

-1

více než 5 %

-2

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečný výskyt zdrojů povrchových a podzemních vod. Příznivý stav vodního režimu v krajině. Existence zdrojů podzemní vody.

SLABÉ STRÁNKY Opakované záplavy zastavěných území. Nekapacitní úpravy toku, existence zúžených profilů. Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů.

Relativně nízké znečištění vodních zdrojů (především podzemních vod) PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Realizace protipovodňových opatření. .

HROZBY Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření. Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu zúženého profilu vodních toků - míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků. Povolení další výstavby v územích ohrožených povodní. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí.

Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury.

Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci ÚP jednotlivých obcí lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V rámci územních plánů obcí je třeba řešit střety záměrů tras silnic (silnice I. třídy). Přitom již v současnosti se některé úseky silnic I. a II. třídy nacházejí v záplavových územích. Další oblastí střetů a závad, jež je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a možné budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje. Řešit návrhy zastavitelných území v obcích s vymezeným záplavovým územím.

- 30 -


3.3


Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Blatná ilustruje následující obrázek. Kvalita ovzduší Ovzduší na převážné části území SO ORP Blatná s výjimkou ORP Blatná je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O3 pro zdraví obyvatel takřka na 3 celém území, což platí i pro většinu území ČR a JČK. (viz obrázky A3 a A4 v příloze). Obrázek č. 3.3.1: Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

3

Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. požaduje hodnocení koncentrace ozonu ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Nadlimitní koncentrace přízemního ozonu byly v letech 2004–2006 zaznamenány na 88 % území ČR. (Zdroj: RURÚ JČK, 2009)

- 31 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Staré zátěže a kontaminované plochy Nepříliš příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 11 obcí se nachází celkem 20 starých skládek. Tabulka č. 3.3.1: A064 staré zátěže území a kontaminované plochy Obec Bělčice Blatná Buzice Chlum Kocelovice Lnáře Mačkov Myštice Předmíř Škvořetice Záboří ORP celkem

A064 (počet) 1 2 1 2 1 4 2 4 1 1 1 20

Název skládky Bělčice skládka Blatenka, skládka Blatná Blatná - Václavov skládka Blatná, skládka Chlum skládka Kocelovice Benzina s.r.o. ČSPHM Lnáře, skládka Lnáře, skládka Zahorčice skládka Mačkov skládka Myštice, skládka Svobodka, skládka Václavov, skládka Vahlovice Předmíř skládka Škvořetice Záboří

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 32 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.3.2: Staré zátěže a kontaminované plochy

Na daném území se rovněž vyskytuje 33 starých důlních děl. Rozsah poddolovaného území činí cca 362 ha, tj. 1,3 % území, dalších 157,4 ha zabírají haldy, výsypky apod. (jev A066), což představuje 0,57 % území SO ORP Blatná. Relativně omezené jsou plochy určené k obnově a opětovnému využití, jež uvádí tabulka A4 v příloze. Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití.

- 33 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V daném území se nachází zařízení s nakládáním nebezpečného odpadu (skládka) na území Bělčic, (Středisko Třemošná) a skládka na území ORP Blatná (Hněvkov u Mačkova). Pro hodnocení stavu odpadového hospodářství v rámci ORP Blatná je jedním z indikátorů produkce komunálního odpadu a míra jeho využití. Na základě údajů za rok 20064 lze provést alespoň rámcové srovnání množství produkovaných komunálních odpadů (KO) v kg/osobu za rok za sledované území s průměrem za Jihočeský kraj, případně ČR. Produkce odpadů na 1 obyvatele ve SO ORP Blatná činila pouze 225,4 kg/rok, zatímco celokrajný průměr na 1 obyvatele byl 383,5 kg/rok. Cíl Národního plánu odpadového hospodářství je 340 kg/osobu za rok. Průměrná míra separace za Jihočeský kraj činila v uvedeném období 12,7 %, za ORP Blatná jen 10,3 %, což je mírně pod krajským průměrem (hluboko pod dlouhodobým cílem SUR, jímž je využití 50 % materiálové složky odpadu). K negativním faktorům patří i skutečnost, že značná část území SO ORP Blatná patří k oblastem s vysokým rizikem výskytu radonu.

4

Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, 2009

- 34 -


Obec


Staré zátěže, kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky)

Kvalita ovzduší

Ostatní rizika a komentáře

SZ, S

Bělčice

-2

-2

Bezdědovice

-1

-2

Blatná

-2

-2

Bratronice

0

-1

1

Březí

0

-1

1

-1

-2

Čečelovice

0

-1

1

Hajany

0

-1

1

Hornosín

0

-1

1

Chlum

0

-1

Chobot

0

-1

1

Kadov

-1

-2

1

Kocelovice

-2

-2

Lažánky

0

-1

1

Lažany

0

-1

1

-2

-2

0

-1

Mačkov

-1

-1

-1 SZ(2)

Myštice

-2

-2

-2 SZ(4)

Předmíř

-1

-1

-1 SZ(1)

Sedlice

-1

-2

Škvořetice

-1

-1

Tchořovice

-1

-2

1

Uzenice

0

-1

1

Uzeničky

0

-1

1

Záboří

-1

-1

SO ORP Blatná

-1

-1

Buzice

Lnáře Lom

-1 SZ(1), S 1 -1 SZ(2), S

-1 SZ(1)

S1, S2 S2 S2 S1, S2, S2,S2

S2

-1 SZ(2)

-1 SZ(1)

-2 SZ(4)

S2 S2

S1, S2

1

1

S2 S1

-1 SZ(1) S1

-1 SZ(1) 0

Vysvětlivky: S1, S2 – zastavěným územím obcí prochází silnice I. a II. třídy – zvýšená zátěž exhalacemi SZ(x) – staré zátěže (počet) Hodnocení kvality ovzduší bylo založeno na ukazateli výskytu oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Vzhledem k plošnému překročení imisních limitů přízemního ozónu pro lidské zdraví a s přihlédnutím k absenci nadměrného znečištění ostatními sledovanými škodlivinami, byla jako základ hodnocení vzata -1. V případech obcí, ve kterých zastavěným územím prochází silnice I. a/nebo II. třídy, bylo hodnocení sníženo na -2. Hodnocení rizik starých zátěží: absence 1, existence 1-2 staré skládky -1, při výskytu většího počtu starých skládek -2.

- 35 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Na hodnoceném území prakticky nedochází (s výjimkou území ORP Blatná) k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou O3).

SLABÉ STRÁNKY Míra separace a následného využití komunálního odpadu je nižší ve srovnání s krajským průměrem.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů.

Patří mezi SO ORP s relativně větším počtem lokalit evidovaných jako stará zátěž a kontaminované plochy.

Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren).

Na 100 % území je překračován cílový imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví. V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu. V řadě případů prochází silnice I. a II. třídy zastavěným územím obcí.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY Omezené využití území a rizika spojená s existencí Sanace starých ekologických zátěží – možnost starých ekologických zátěží v důsledku jejich využití prostředků z EU. neřešení. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. v důsledku spalování paliv nízké kvality. Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic I. a II. s dalším růstem dopravní intenzity na páteřních třídy (rozvojové osy na daném území). komunikacích. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu.

Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci ÚP dotčených obcí, ve kterých frekventované silnice (I. a II. třídy) procházejí zastavěným územím, navrhnout možná řešení (obchvaty, přeložky) a zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky. Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaženo postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentačních jednotek na zpracování komunálního odpadu.

- 36 -


3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek

Území SO ORP Blatná se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází řada lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA 2000. Je to soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Blatná se nenachází velkoplošná zvlášť chráněná území ani CHKO. Přesto se zde nachází některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. Patří k nim přírodní rezervace Kovašínské louky, Velká Kuš, Hořejší rybník, Kocelovické pastviny, Sedlická obora a dolejší rybník. Jejich vymezení na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka č. 3.4.1: Přírodní rezervace (A028) Obec Výměra obce (ha) Bratronice 474,82 Kadov 1961,35 Kocelovice 941,31 Lnáře 1261,20 Sedlice 3051,81 Tchořovice 1020,97 ORP celkem 27853,99

A028 (ha) 1,59 7,73 2,11 29,91 24,55 32,65 98,53

A028 (%) 0,33 0,39 0,22 2,37 0,80 3,20 0,35

Název Kovašínské louky Velká Kuš, Hořejší rybník Kocelovické pastviny Hořejší rybník Sedlická obora Hořejší rybník, Dolejší rybník

Zdroj: ÚAP, 2010.

Dále sem patří lokality vymezené v rámci evropské soustavy NATURA 2000, jež zahrnují jednak evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Jejich vymezení na území ORP Blatná zachycuje následující obrázek. Vymezení lokalit NATURY a jejich rozsah na území jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 3.4.2: NATURA 2000 – evropsky významná lokalita (A034) Obec Bělčice

Výměra obce (ha) 3432,55

A030 (ha) 5,77

A030 (%) 0,17 Závišínský potok

Název

Blatná

4362,50

43,36

0,99

Březí

562,58

20,48

3,64

Kocelovice

941,31

2,15

Rybník Vočert a Lazy, Újezdec - Planinský rybník a Kozor 0,23 Kocelovické pastviny

Lnáře

1261,20

1,58

0,12 Pastvina u Zahorčic

Tchořovice

1020,97

6,39

0,63 Dolejší rybník

27853,99

79,74

ORP celkem

0,29

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 37 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podstatná část území (35,50 %) byla vymezena jako migrační významná území (jev A119). Jejich rozlohu na území jednotlivých obcí SO ORP Blatná uvádí tabulka A5 v příloze. Další významnou součástí ochrany přírody a krajiny na správním území ORP Blatná by se měl stát navržený přírodní park Pálenec o celkové rozloze 5 096,88 ha, což činí 18,30 % území. Jeho rozlohu a podíl na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A6 v příloze. Územní systém ekologické stability V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES. Na území ORP Blatná jsou v rámci návrhu ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC), regionální biokoridory (RBK), lokální biokoridory (LBK) a biocentra (RBC). Rozloha regionálních a nadregionálních prvků ÚSES na území ORP Blatná činí cca 2882,81 ha, což představuje 10,35 % území. Rozloha lokálních prvků ÚSES činí cca 326,04 ha, což představuje 1,17 % území. Dále jsou na území obcí Hajany a Blatná vyznačené lokální biokoridory (Blatná) a lokální biocenta (Hajany), které jsou v územním plány reprezentovány liniemi. Rozložení prvků ÚSES na území pro SO ORP Blatná ilustruje následující obrázek.

- 38 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.4.1: Zvlášť chráněné prvky a lokality na území SO ORP Blatná

- 39 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Dále jsou na území vymezena místa krajinného rázu a oblasti krajinného rázu. Jejich rozsah na území jednotlivých obcí spolu s výskytem četných nemovitých kulturních památek znázorňuje následující obrázek. Jsou dále upřesněny v tabulce A7v příloze. Obrázek č. 3.4.2: Místa krajinného rázu a oblasti krajinného rázu

Pozn.: Místo a oblast krajinného rázu jsou vymezeny v příloze A7, zdrojem dat je ÚAP, 2010.

K nejvýznamnějším památkám na území SO ORP Blatná patří městské památkové zóny v ORP Blatná a v obci Sedlice. Jejich rozloha je uvedena v následující tabulce.

- 40 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.4.3: Památková zóna včetně ochranného pásma (A006) Obec

Výměra obce (ha)

A006 (ha)

A006 (%)

Typ

Blatná

4362,50

94,29

2,16 Městská památková zóna

Sedlice

3051,81

43,42

1,42 Městská památková zóna

27853,99

137,71

ORP celkem

0,49

Zdroj: ÚAP, 2010.

Na sledovaném území se rovněž nachází řada architektonicky cenných a historicky cenných staveb a významných stavebních dominant. Jejich výskyt je znázorněn na obrázku A5 v příloze. Dalšími významnými jevy, jež jsou předmětem ochrany na daném území, jsou místa archeologických nálezů. Území je jimi doslova poseto, jejich výskyt a rozsah na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A8 v příloze. Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a vymezení stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a jejich ekosystémy a podzemní vody. Tuto problematiku řeší kapitola 3.2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF (viz kap. 3.5). Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability (KES) se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Hodnoty KES za jednotlivé správní celky ORP v rámci Jihočeského kraje uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.4.4: Hodnoty KES správních obvodů ORP v Jihočeském kraji Obec

Rok 1999

2007

2009

Blatná

0,87

0,95

0,95

České Budějovice

1,02

1,06

1,07

Český Krumlov

3,95

4,35

4,46

Dačice

0,85

0,88

0,88

Jindřichův Hradec

1,39

1,47

1,48

Kaplice

3,14

3,68

3,71

Milevsko

0,97

1,05

1,05

Písek

1,26

1,3

1,3

Prachatice

2,09

2,32

2,45

Soběslav

0,93

0,95

0,95

Strakonice

0,86

1,02

1,02

Tábor

0,99

1,01

1,01

Trhové Sviny

1,79

1,86

1,9

Třeboň

2,78

2,81

2,87

Týn nad Vltavou

0,68

0,69

0,7

Vimperk

4,26

4,57

4,62

Vodňany

1,35

1,42

1,43

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu

- 41 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Z výše uvedených dat vyplývá, že území SO ORP Blatná bylo v uplynulých obdobích poměrně intenzivně využíváno a přetvářeno a v současnosti se řadí mezi území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, kde jsou oslabeny autoregulační pochody v ekosystémech. Tabulka č. 3.4.5: Hodnoty KES dle obcí na území SO ORP Blatná Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří

Rok 2007

1999 1,05 1,8 1,06 0,37 0,52 0,95 0,37 0,46 0,77 0,64 1,75 0,88 0,67 1,06 1,3 0,68 0,47 1,25 0,81 0,59 0,85 0,42 1,12 0,61 1,24 1,05

2009 1,08 1,84 1,09 0,41 0,64 0,97 0,39 0,73 1,05 0,65 1,77 1,01 0,92 1,08 1,27 0,68 0,48 1,89 0,81 0,62 0,86 0,44 1,26 0,42 1,23 1,06

1,08 1,84 1,1 0,41 0,64 0,97 0,39 0,73 1,05 0,65 1,77 1,01 0,92 1,08 1,27 0,69 0,48 1,89 0,81 0,62 0,86 0,44 1,26 0,42 1,23 1,06

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.:Koeficient ekologické stability byl dále využit pro hodnocení ekologické stability.

Jak vyplývá z údajů v tabulce, došlo v uplynulých letech na území většiny obcí k mírnému nárůstu hodnot KES. Jejich vyhodnocení obsahuje tabulka A9 v příloze. Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP ilustruje následující obrázek.

- 42 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Blatná

- 43 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata Biodiverzita Další jevy a komentáře Ochrana Přírodní a /střety, závady/ Obec přírody prostředí ekologická a krajiny a jeho RBC,RBK,NBC, stabilita PR, EVL, PP, MIG KES ochrana NBK,LBC,LBK území Bělčice 1 2 1 EVL, MIG RBC,RBK,LBK 0 Bezdědovice 0 0 1 MIG RBK,LBC,LBK 1 RBC,RBK,NBC, Blatná 2 2 1 EVL, PP, MIG 0 RBK,LBC,LBK Bratronice 1 2 -1 PR, PP RBC,NBK -2 Březí 0 2 -1 EVL -1 Buzice 0 0 0 MIG RBC,RBK,LBC,LBK -1 Čečelovice 1 1 -1 PP, MIG NBC,LBC,LBK -2 Hajany 0 1 -1 PP, MIG LBC -1 Hornosín -1 0 -1 MIG 0 Chlum -1 0 -1 MIG -1 Chobot 0 0 1 MIG RBK 1 Kadov 2 2 1 PR, PP, MIG NBC,LBC,LBK 0 Kocelovice 1 2 -1 PR, EVL, MIG -1 Lažánky 1 1 1 PP, MIG NBK,NBC,LBC,LBK 0 Lažany 1 0 1 PP RBC,NBK 1 Lnáře 1 2 0 PR, EVL RBC,RBK,NBC -1 Lom -1 0 -2 MIG -2 Mačkov 1 1 1 PP, MIG LBC,LBK 1 Myštice 0 0 -1 MIG RBK -1 Předmíř 0 -1 0 RBC,RBK -1 RBC,RBK,NBK Sedlice 1 2 0 PR, PP -1 LBC,LBK Škvořetice -2 -1 -2 RBK,LBK -2 Tchořovice 2 2 2 PR, EVL, PP, MIG RBD,NBC,LBC 1 Uzenice -1 0 -2 MIG -2 Uzeničky 0 0 0 MIG 1 Záboří 1 1 1 PP, MIG NBK,NBC,LBK 0 SO ORP Blatná 1 1 0 -1 Vysvětlivky: Podtéma Přírodní prostředí a jeho ochrana bylo hodnoceno na základě existence lokalit soustavy NATURA 2000 a biosférické rezervace a jejich rozsahu a výskytu dalších jevů na území jednotlivých obcí. Výskyt jevů: PR – přírodní rezervace EVL – evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 PP – přírodní park - návrh MIG – migračně významná území Biodiverzita a ekologická stabilita území byla hodnocena kombinací hodnocení KES – koeficientu ekologické stability a výskytu a četnosti prvků ÚSES. ÚSES – výskyt prvků: NBC – nadregionální biocentrum NBK – nadregionální biokoridor RBC – regionální biocentrum RBK – regionální biokoridor LBC – lokální biocentrum LBK – lokální biokoridor

- 44 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin (národní přírodní rezervace, lokality soustavy NATURA 2000).

SLABÉ STRÁNKY Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Vzhledem k relativně rozsáhlým územím s různým typem ochrany v území existuje řada závad z důvodu jejich narušení zástavbou a komunikacemi.

Vymezení návrhu přírodního parku Pálenec.

Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích a některých rybnících.

Vymezení sítě územního systému ekologické stability s dalšími prvky ÚSES.

Relativně nízké hodnoty koeficientu ekologické stability na území SO ORP.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji Rozvoj cestovního ruch daný výskytem řady zastavitelných území a dopravní infrastruktury by přírodních území a prvků cenných pro ochranu znamenala další zásahy do chráněných území a přírody a krajiny. jejich prvků včetně biocenter a biokoridorů. Negativní dopady plánovaného rozvoje Jednoznačné vymezení chráněných území v ÚPD rekreačních a dalších aktivit v oblastech cenných jednotlivých obcí. pro ochranu přírody a krajiny. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace Výskyt ložisek v chráněných územích – riziko nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho budoucí těžby spojené s celkovým nárůstem fungování. zatížení území. Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci Povolování výstavby ve volné krajině (mimo střetů v důsledku ekonomického a sociálního zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu rozvoje území. výstavbou nevhodných staveb. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti Růst intenzity automobilové dopravy na páteřních na ochraně přírody a krajiny. komunikacích.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Návrh ZÚR JČK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ZÚR může být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou držbu a morfologii terénu. Rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové osy je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jež mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Záměry v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury, ale i výhledově nezbytná modernizace především silnic II. třídy (rekonstrukce, šířkové úpravy, odstranění dopravních závad, obchvaty apod.) se mohou dostávat do střetu s ochranou přírody. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Návrh ZÚR JČK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridorů.

- 45 -


3.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury a v neposlední řadě i průmyslových zón a sportovních areálů. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na správním území ORP Blatná patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Na základě srovnání základních údajů o orné půdě na území jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje lze SO ORP Blatnou hodnotit následovně. Z hlediska rozlohy orné půdy s rozlohou 10949,6 ha řadí na pátou pozici od konce, což souvisí i celkovou rozlohou území ORP. Podílem orné půdy na celkové rozloze ve výši 44,3 % zaujímá 7. místo a patří do skupiny, jejíž podíl je výrazně nad krajským průměrem (31,4 % z rozlohy kraje). Tabulka č. 3.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2000 – 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Rozloha [ha] 2000 2010 12552,3 12356,4

Podíl z celku [%] 2000 2010 45,1 44,3

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] -195,9 -1,6

36798,9

35758,5

39,8

38,7

-1040,4

-2,8

12255,2

11612,7

10,8

10,3

-642,4

-5,2

22377,3

22359,1

47,4

47,4

-18,2

-0,1

29186,7

28368,5

31,3

30,4

-818,2

-2,8

9586,3 16981,8 31275,2 14284,5 14213,3 26394,0 44611,2 14733,9 12208,9

9217,5 16544,0 30778,2 13680,9 14138,5 25885,0 44101,3 14369,4 11823,0

19,8 44,1 42,2 17,0 43,9 46,0 44,5 32,6 22,7

19,0 43,0 41,5 16,3 43,7 45,1 44,0 31,8 22,0

-368,8 -437,8 -496,9 -603,6 -74,7 -509,0 -509,9 -364,6 -385,9

-3,8 -2,6 -1,6 -4,2 -0,5 -1,9 -1,1 -2,5 -3,2

12628,7

12654,0

48,1

48,2

25,3

0,2

5009,4 8127,5

4568,4 7988,2

9,4 45,4

8,5 44,6

-441,0 -139,3

-8,8 -1,7

323224,9

316203,7

32,1

31,4

-7021,2

-2,2

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

- 46 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozloha orné půdy na území SO ORP Blatná poklesla v období 2000 až 2010 o 1,6 %, což je méně než činil v uvedeném intervalu pokles za kraj jako celek. Přehled změn rozlohy orné půdy mezi lety 2000 a 2010 dle jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.5.2: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Blatná v období 2000 – 2010 Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

Rozloha [ha] 2000 2010 1409,5 1408,9 164,8 164,3 1647,2 1628,5 300,3 300,8 291,1 287,6 359,1 358,8 424,9 424,6 221,3 182,2 165,6 141,2 336,0 335,9 72,8 72,8 759,0 742,2 471,5 409,4 84,5 84,4 119,0 121,8 605,0 619,7 351,6 352,0 174,3 129,7 765,8 785,3 563,6 549,1 1457,5 1453,6 578,3 578,2 390,1 346,3 303,1 339,2 266,3 269,3 270,2 270,7 12552,3 12356,4

Podíl z celku [%] 2000 2010 41,1 41,1 28,3 28,2 37,8 37,4 63,9 63,9 52,1 51,4 42,8 42,7 64,9 64,9 58,1 47,7 48,6 41,4 54,1 54,1 31,2 31,2 38,7 37,8 50,6 43,9 32,7 32,7 36,9 37,7 48,3 48,9 61,7 61,8 34,3 25,6 48,5 49,1 52,3 51,8 47,8 47,6 60,5 60,5 38,1 33,8 56,4 63,1 40,2 40,7 39,5 39,5 45,1 44,3

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] -0,6 0,0 -0,5 -0,3 -18,8 -1,1 0,4 0,1 -3,5 -1,2 -0,3 -0,1 -0,3 -0,1 -39,1 -17,7 -24,4 -14,7 -0,1 0,0 0,0 0,0 -16,8 -2,2 -62,1 -13,2 -0,1 -0,1 2,9 2,4 14,7 2,4 0,3 0,1 -44,6 -25,6 19,5 2,6 -14,5 -2,6 -3,9 -0,3 0,0 0,0 -43,7 -11,2 36,1 11,9 3,0 1,1 0,5 0,2 -195,9 -1,6

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu

Z hlediska absolutního poklesu, jenž činil 195,9 ha, nejvíce se na něm podílely Kocelovice, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 62,1 ha, další místa připadají obcím Mačkov (44,6 ha), Tchořovice (43,7 ha), Hajany (39,1 ha) a Uzenice (36,1 ha). Vývoj rozlohy orné půdy v rámci JČK a na území obcí SO ORP Blatná v letech 2008 - 2010 uvádí tabulky A10 a A11 v příloze. Vyplývá z nich zpomalení poklesu úbytků orné půdy na území SO ORP, kdy v uplynulých dvou letech pokles činil pouze cca 8,8 ha, což představuje 0,1 % z celkové rozlohy orné půdy. Co se týká kvality půdy na území ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám. Předpokladem zemědělského využívání těchto půd jsou nezbytné investice do jejich odvodňování. Na území SO ORP Blatná z celkové rozlohy 27853,99 ha spadá do území se změněným vodním režimem (odvodněné plochy) plocha o rozloze 5614,68 ha, což

- 47 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. představuje 20,16 % území. Délka odvodňovacího zařízení činí 84,30 km. Rozsah odvodňovacích opatření na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A13 v příloze. Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Blatná v období 2000-2010 vzrostl pouze o 0,1 % a činil pouze 1,3 %, což je mírně nad krajským průměrem 1,1 %. Zastavěná plocha za sledované desetiletí vzrostla pouze o 4,9 ha na 367,1 ha celkem k 1.1. 2010. Absolutní přírůstek zastavěné plochy na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka č. 3.5.3: Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Blatná v období 2000 – 2010 Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

Rozloha [ha] 2000 2010 34,5 35,3 8,3 8,5 95,1 100,1 4,0 4,1 5,9 5,4 9,1 9,2 6,5 6,6 4,9 4,9 3,6 3,6 6,6 6,6 2,7 2,6 19,9 20,0 9,1 8,2 6,2 6,3 2,5 2,6 23,3 23,7 6,1 6,1 5,3 6,3 17,6 17,6 12,5 12,3 37,7 37,8 13,8 12,0 8,7 8,7 5,7 5,8 6,2 6,3 6,4 6,6 362,2 367,1

Podíl z celku [%] 2000 2010 1,0 1,0 1,4 1,5 2,2 2,3 0,9 0,9 1,1 1,0 1,1 1,1 1,0 1,0 1,3 1,3 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 1,0 1,0 1,0 0,9 2,4 2,4 0,8 0,8 1,9 1,9 1,1 1,1 1,0 1,3 1,1 1,1 1,2 1,2 1,2 1,2 1,4 1,3 0,9 0,9 1,1 1,1 0,9 1,0 0,9 1,0 1,3 1,3


- 48 -

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] 0,9 2,6 0,1 1,4 5,0 5,2 0,0 0,7 -0,5 -8,3 0,2 1,7 0,1 1,5 -0,1 -1,0 0,0 -1,1 0,1 0,8 0,0 -0,8 0,1 0,6 -0,9 -9,6 0,0 0,6 0,0 1,6 0,4 1,5 0,0 -0,7 1,1 20,1 -0,1 -0,3 -0,2 -1,4 0,1 0,2 -1,7 -12,7 0,0 0,3 0,1 1,8 0,1 1,3 0,2 3,0 4,9 1,4

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní porosty na území SO ORP Blatná plní z hlediska jejich kategorizace především funkci hospodářskou. Ve srovnání s průměrnou mírou zalesnění v Jihočeském kraji je míra zalesnění území SO ORP Blatná s 25 % hluboko pod celokrajským průměrem, což jistě ovlivnilo i hodnoty koeficientu ekologické stability. Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (6723,43 ha) důležitá je i jejich funkce mimoprodukční u lesů zvláštního určení (548,17 ha). Rozlohu lesů dle jednotlivých kategorií znázorňuje následující obrázek. Obrázek č. 3.5.1: Lesy hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení

Na rozdíl od trendu ve vývoji orné půdy, výměra lesní půdy na území Jihočeského kraje spíše stagnuje nebo mírně roste, jak uvádí následující tabulka.

- 49 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.5.4: Rozloha lesní půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2000 – 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Rozloha [ha] 2000 2010 6869,7 6894,8

Podíl z celku [%] 2000 2010 24,7 24,7

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] 25,1 0,4

26901,7

26965,3

29,1

29,2

63,6

0,2

52699,2

54055,3

46,6

47,8

1356,0

2,6

14982,8

15125,6

31,8

32,0

142,8

1,0

34848,5

35340,3

37,3

37,9

491,8

1,4

23368,5 11605,8 25120,4 39646,7 8217,3 12193,5 30532,3 18565,1 24816,9

23478,6 11718,1 25435,7 39887,9 8255,3 12240,7 30621,8 18612,5 24928,7

48,2 30,1 33,9 47,2 25,4 21,2 30,5 41,1 46,1

48,4 30,4 34,3 47,5 25,5 21,3 30,6 41,1 46,3

110,1 112,3 315,3 241,1 38,0 47,2 89,5 47,3 111,8

0,5 1,0 1,3 0,6 0,5 0,4 0,3 0,3 0,5

7188,0

7384,9

27,4

28,1

196,9

2,7

31882,2 4125,5

31988,3 4141,2

59,6 23,0

59,8 23,1

106,2 15,7

0,3 0,4

373564,3

377075,0

37,2

37,5

3510,7

0,9


Rozloha lesní půdy a její vývoj na území SO ORP Blatná dle jednotlivých obcí jednotlivých obcí jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 3.5.5: Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Blatná v období 2000 – 2010 Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice

Rozloha [ha] 2000 2010 1043,9 1043,5 289,2 289,2 1257,9 1260,8 33,2 33,2 68,4 74,3 217,0 217,0 114,2 115,3 17,0 16,8 60,7 60,8 183,3 180,4 109,6 109,6 325,7 331,0 171,1 174,5

Podíl z celku [%] 2000 2010 30,4 30,4 49,7 49,7 28,9 28,9 7,1 7,0 12,2 13,3 25,8 25,8 17,5 17,6 4,5 4,4 17,8 17,8 29,5 29,1 47,0 47,0 16,6 16,9 18,4 18,7

- 50 -

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] -0,4 0,0 0,0 0,0 2,9 0,2 0,0 -0,1 6,0 8,7 0,0 0,0 1,1 1,0 -0,2 -1,4 0,1 0,2 -3,0 -1,6 0,0 0,0 5,4 1,7 3,4 2,0


Obec Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

Rozloha [ha] 2000 2010 53,6 53,6 110,2 110,2 222,0 224,5 73,9 75,4 154,5 154,2 367,5 367,7 77,7 81,4 959,8 961,4 164,4 164,4 243,0 244,1 76,7 75,0 250,2 250,6 225,3 226,1 6869,7 6894,8

Podíl z celku [%] 2000 2010 20,8 20,7 34,1 34,1 17,7 17,7 13,0 13,2 30,4 30,4 23,3 23,0 7,2 7,7 31,5 31,5 17,2 17,2 23,7 23,8 14,3 14,0 37,8 37,8 32,9 33,0 24,7 24,7

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] 0,0 -0,1 0,0 0,0 2,6 1,2 1,5 2,1 -0,3 -0,2 0,2 0,1 3,7 4,7 1,5 0,2 0,0 0,0 1,1 0,5 -1,7 -2,2 0,4 0,2 0,8 0,4 25,1 0,4


Největší přírůstek lesní půdy v uvedeném období dosáhly obce Březí (6,0 ha), Kadov (5,4 ha), Předmíř (3,7 ha), Kocelovice (3,4 ha), Blatná (2,9 ha) a Lnáře (2,6 ha). Celkem došlo ke zvýšení rozlohy lesní půdy o 25,1 ha, což znamená nárůst o 0,4 %. Otázka kvality lesních porostů je přinejmenším problematická. Způsob obměny lesních porostů v předcházejících obdobích vyústil v řadě oblastí v nevhodnou skladbu lesních porostů. Stupeň přirozenosti lesních porostů na celém území je následující. Tabulka č. 3.5.6: Stupeň přirozenosti lesních porostů (B031) Výměra obce (ha) 1. (ha) 1.(%) ORP celkem

27853,99 576,49

2. (ha)

2. (%)

3. (ha)

3. (%) 4. (ha)

2,07 23804,25 85,46 3296,61 11,84

153,97

4. (%) 0,55

Zdroj: ÚAP, 2010. Pozn.: Vysvětlivky: Stupeň 1 : přirozená druhová skladba do10 % Stupeň 2: přirozená druhová skladba 10-30 %, exoty Stupeň 3: přirozená druhová skladba 10-30 %, monokultury Stupeň 4: přirozená druhová skladba 30-50 %

Z tabulky vyplývá, že přirozená druhová skladba u cca 85 % lesních porostů se pohybuje v rozpětí 10-30 %. Do nejvyšší kategorie s přirozenou druhovou skladbou v rozpětí 30-50 % spadá pouze 0,55 % lesních porostů. Stupeň přirozenosti lesních porostů na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A14 v příloze. Lesní porosty jsou rovněž zatěžovány nárůstem emisí s růstem intenzity dopravy, pokud je komunikace v bezprostřední blízkosti nebo vedena lesem.

- 51 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory

Obec

Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

Zemědělský Podtémata půdní fond Další jevy a komentáře Míra a pozemky Orná půda /střety, závady/ - kvalita a zalesnění určené změna a kvalita Orná půda Rozloha lesní půdy k plnění rozlohy lesů (+/-) (%) funkcí lesa 2 0 2 0,0 30,4 2 0 2 -0,3 49,7 1 0 1 -1,1 28,9 0 1 -1 0,1 7,0 0 0 0 -1,2 13,3 1 0 1 -0,1 25,8 0 0 0 -0,1 17,6 -2 -2 -2 -17,7 4,4 -1 -2 0 -14,7 17,8 1 0 1 0,0 29,1 2 0 2 0,0 47,0 0 0 0 -2,2 16,9 -1 -2 0 -13,2 18,7 1 0 1 -0,1 20,7 2 1 2 2,4 34,1 0 1 0 2,4 17,7 0 1 0 0,1 13,2 0 -2 2 -25,6 30,4 1 1 1 2,6 23,0 -1 0 -1 -2,6 7,7 2 0 2 -0,3 31,5 0 0 0 0,0 17,2 -1 -2 1 -11,2 23,8 1 2 0 11,9 14,0 2 1 2 1,1 37,8 2 1 2 0,2 33,0 1 0 1 -1,6 24,7

Vysvětlivky: Změna rozlohy - orná půda (2008-2010)

Míra zalesnění

interval úbytky/přírůstky nad - 10 % nad -5% rozpětí -5 až +0 % do +5% nad +5 %

rozpětí 0–5% 5 – 10 % 10 – 20 % 20 – 30 % nad 30 %

hodnota -2 -1 0 1 2

hodnota -2 -1 0 1 2

- 52 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilní až mírně rostoucí podíl lesní půdy na celkové ploše území. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší. Relativně nízké úbytky orné půdy.

SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká úrodnost půdy – půdy nižších bonitních tříd. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování vysokého podílu území. Relativně nízká míra zalesnění území. Nevhodná druhová skladba části lesních porostů.

PŘÍLEŽITOSTI

Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů.

HROZBY Pokles kvality půd v důsledku především vodní eroze v důsledku častých povodní. Zábory – trvalé odnětí ZPF v rámci rozvoje území (průmyslové plochy).

Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost.

Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit – sportovní areály apod.

Rozvoj ekologických forem hospodaření na půdě.

Výhledově významný hospodářský potenciál lesních Poškozování lesních porostů okusem v důsledku porostů - rostoucí význam produkce dřevní hmoty. přemnožení zvěře. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí ► minimalizovat zábory zemědělské půdy vyšších tříd ochrany, ► minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit. Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Vyhledávání a vymezování nefunkční části ÚSES v lesních porostech.

- 53 -


4 Sociální pilíř 4.1

Technická infrastruktura

Kvalita technické infrastruktury je především důležitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Blatná v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Blatná. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla. Obrázek č. 4.1.1: Teplovodní, kanalizační, plynová a vodovodní síť na území SO ORP Blatná pro rok 2010

- 54 -


Zásobování vodou Zásobování obyvatel vodou je jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní a vrtů. V SO ORP Blatná je 16 obcí s vodovodní sítí. Zbylých 10 obcí zavedenu vodovodní síť nemají. Jedná se o obce Buzice, Hajany, Hornosín, Chobot, Kadov, Kocelovice, Lažany, Lažánky, Uzenice a Uzeničky. Od roku 2008 bylo postupně napojeno na vodovod 6 obcí, které před rokem 2008 napojeny nebyly. Konkrétně se jedná o obec Bratronice, Březí, Čečelovice, Mačkov, Tchořovice a Záboří. Pokrytí obcí vodovodem je následující: Bělčice (97 %), Bezdědovice (100 %), Blatná (95 %), Bratronice (90 %), Březí (100 %), Čečelovice (100 %), Chlum (100 %), Lnáře (70 %), Lom (100 %), Mačkov (30 %), Předmíř (85 %), Sedlice (100 %), Škvořetice (30 %), Tchořovice (90 %), Záboří (80 %). Obec Myštice má na vodovod napojenu pouze 1 část z 10, tzn. zhruba 10% území. Podrobný přehled obcí napojených na vodovod a jejich délky je uveden v tabulce B1 v příloze. Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Jejich přehled poskytuje následující obrázek.

- 55 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.1.2: Kanalizace v SO ORP Blatná pro rok 2010

Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V SO ORP Blatná, které mají ČOV jsou znázorněny na obrázku 4.1.2. Konkrétně se jedná o obce Bělčice (1 ČOV), Blatná (2 ČOV) a Sedlice (1 ČOV). Na základě informací získaných z odboru životního prostředí obce Blatná byly zjištěny další obce mající ČOV. Jedná se o obec Lnáře (1 ČOV) a Záboří (1 ČOV). Obec Mačkov a Myštice mají napojenu na čističku pouze malou část obce. Tyto ČOV jsou však kapacitně menší a v mapě znázorněny nejsou. Jednotná kanalizace je zavedena v obci Bezdědovice Bělčice, Blatná (90 % jednotná, 10 % dešťová), Bratronice, Březí, Čečelovice, Hajany, Hornosín, Chlum, Chobot, Kadov, Kocelovice, Lnáře, Mačkov, Myštice, Předmíř, Sedlice, Tchořovice (dle dotazníkového průzkumu je kanalizace zastaralá), Uzenice, Uzeničky a Záboří (je zde však 35 domů bez kanalizace). Dále je kanalizace v obcích Buzice, Lažany, Lom a Škvořetice. Dle ÚAP však není znám typ kanalizace.

- 56 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Lažánky má vybudování jednotné kanalizace a ČOV v návrhu. Od roku 2008 došlo ke změně v navedení kanalizace pouze u obce Bezdědovice, kde prodloužili kanalizaci o 190 m. Podrobný přehled je uveden v tabulce B2 v příloze. Zásobování plynem V rámci SO ORP Blatná je plynem zásobováno 15 obcí z 26 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více než 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Bělčice, Bezdědovice, Blatná, Čečelovice, Hajany, Kadov, Mačkov, Sedlice, Tchořovice. Škvořetice a Záboří jsou pokryty z 80 %. Obce, jež mají pokryto méně než 70 %, jsou Březí, Chlum, Kocelovice (90 % pokrytí, avšak pouze 50 % využívá) a Lnáře. Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 11, konkrétně se jedná o obce Buzice, Hornosín, Chobot, Lažany, Lom, Myštice, Uzenice, Uzeničky. Obce Bratronice, Lažánky a Předmíř také plynofikaci zavedenou nemají, i když přes jejich území vede, což je také patrné z obrázku 4.1.1. Od roku 2008 došlo k několika změnám, co se rozšíření plynofikace týče. Konkrétně se jedná o obec Bezdědovice (rozšíření o 210 m), Blatná (rozšíření o 540 m) a obec Sedlice (rozšíření o 170 m). Podrobný přehled délky plynovodů a jejich změny od roku 2008 jsou uvedeny v tabulce B3 v příloze. Zásobování elektrickou energií Dodávky elektrické energie jsou ve všech obcích ORP Blatná bez problémů. Od roku 2008 došlo k menším změnám, co se délky elektrického vedení týče. Konkrétně došlo k prodloužení o 450 m v obci Bělčice. Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku a v tabulce B 4 v příloze.

- 57 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.1.3: Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Blatná pro rok 2010

- 58 -


Tabulka č. 4.1.1: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obec

Vodovod

Plynovod

Kanalizace

Kanalizace s ČOV

Hodnocení

Bělčice

A

A

A

A

2

Bezdědovice

A

A

A

N

1

Blatná

A

A

A

A

2

Bratronice

A

N

A

N

0

Březí

A

A

A

N

1

Buzice

N

N

A

N

-1

Čečelovice

A

A

A

N

1

Hajany

N

A

A

N

0

Hornosín

N

N

A

N

-1

Chlum

A

A

A

N

1

Chobot

N

N

A

N

-1

Kadov

N

A

A

N

0

Kocelovice

N

A

A

N

0

Lažánky

N

N

N

N

-2

Lažany

N

N

A

N

-1

Lnáře

A

A

A

A

2

Lom

A

N

A

N

0

Mačkov

A

A

A

N

1

Myštice

A

N

A

N

0

Předmíř

A

N

A

N

0

Sedlice

A

A

A

A

2

Škvořetice

A

A

A

N

2

Tchořovice

A

A

A

N

1

Uzenice

N

N

A

N

-1

Uzeničky

N

N

A

N

-1

Záboří

A

A

A

A

2

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Malý lexikon obcí 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje 2004 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x A 0…..2x A 1…..3x A 2…..4x A (obec s kompletním vybavením)

- 59 -


Indikátory Obec

Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří ORP celkem

Veřejná technická infrastruktura 2 1 2 1 1 0 1 0 0 1 0 0 0 -1 0 2 1 1 1 1 2 1 1 0 0 2 1

Podtémata Vybavenost obcí Kanalizační Další jevy a komentáře vodovodem, síť a napojení rozvodem plynu a obcí na ČOV elektrické energie 2 2 2 1 2 2 1 1 2 1 -1 1 2 1 0 1 -1 1 2 1 -1 1 0 1 0 1 -1 -2 -1 1 2 2 1 1 2 1 1 1 1 1 2 2 2 1 2 1 -1 1 -1 1 2 2 1 1

- 60 -



SLABÉ STRÁNKY Absence vodovodu v obci Buzice, Hajany, Hornosín, Dostatečná přenosová kapacita produktovodu Chobot, Kadov, Kocelovice, Lažany, Lažánky, elektrické sítě, plynovodů v SO ORP Blatná. Uzenice, Uzeničky. Nedostatečná síť splaškové nebo jednotné kanalizace napojené na ČOV, Bezdědovice, Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti Bratronice, Březí Buzice, Čečelovice, Hajany, napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou Hornosín, Chlum, Chobot, Kadov, Kocelovice, energií. Lažany, Lažánky, Lom, Mačkov, Myštice, Předmíř, Škvořetice, Tchořovice, Uzenice, Uzeničky. Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. PŘÍLEŽITOSTI Zvyšovat efektivitu technické infrastruktury SO ORP Blatná, její spolehlivost a omezovat ztráty v sítích i znečištění prostředí, které způsobuje nevhodně fungující a chybějící infrastruktura. Plynofikace a výstavba oddílné kanalizace s ČOV v obcích, které dosud nejsou na sítě napojeny. Využití dotací z programů EU na výstavbu a rekonstrukci veřejné infrastruktury a zlepšení obslužnosti veřejnou hromadnou dopravou

HROZBY Nedostatečné tempo budování a intenzifikace kanalizačních systémů a ČOV bude mít negativní vliv na čistotu vodních toků a kvalitu ostatních složek životního prostředí. Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdražováním energií návrat řady domácností k tuhým palivům Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na infrastrukturu a obsluhu.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV v obci Bezdědovice, Bratronice, Březí, Buzice, Čečelovice, Hajany, Hornosín, Chlum, Chobot, Kadov, Kocelovice, Lažánky, Lažany, Lom, Mačkov, Myštice, Předmíř, Škvořetice, Tchořovice, Uzenice a Uzeničky). Modernizace a dobudování kanalizačních sítí v obci Bezdědovice, Bratronice, Březí, Buzice, Čečelovice, Hajany, Hornosín, Chlum, Chobot, Kadov, Kocelovice, Lažany, Lažánky, Lom, Mačkov, Myštice, Předmíř, Škvořetice, Tchořovice, Uzenice, Uzeničky. Napojení obce Buzice, Hajany, Hornosín, Chobot, Kadov, Kocelovice, Lažany, Lažánky, Uzenice a Uzeničky na vodovod.

- 61 -


4.2


Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Blatná byla řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, návrh Zásad územního rozvoje JČK (březen 2010), Odůvodnění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (březen 2009), Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje-koncept (květen 2005), atd. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury je základním výchozím dokumentem návrh ZÚR JČK, který zpřesňuje vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Koridory a dopravní plochy Územím SO ORP Blatná prochází dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/20 (E49) v trase České Budějovice – Písek – Nová Hospoda – Plzeň, na který je vázána rozvojová osa nadmístního významu N-OS2 Severozápadní – Plzeňská. Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Dálnice a rychlostní komunikace Územím SO ORP Blatná neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě na řešeném území jsou silnice I. a II. třídy. Silnice I. a II. třídy Na území SO ORP Blatná se nachází jediná silnice I. třídy, která jejím územím probíhá v následující trase: ► II/20 (Plzeň – hr.kraje) – Lnáře – Tchořovice – Blatná – Hněvkov – Němčice – Sedlice – (Písek) Síť silnic II. třídy tvoří: ► II/173 (II/174) – Bezdězovice – Blatná – Sedlice – (Radomyšl) ► II/174 (Březnice) – Bělčice – Kocelovice – Lnáře - Kadov – (Velký Bor) ► II/175 (Mirovice) – Myštice – Blatná ► II/177 (I/19 – Mladý Smolivec) – Lnáře (II/174) ► II/121 Buzice - Blatná Jejich průběh zachycuje následující obrázek.

- 62 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Blatná

Základní kostru, tvořenou silnicí I. třídy a silnicemi II. třídy, doplňují silnice III. třídy. Přehled délky silnic I., II. a III. tříd na území jednotlivých obcí je v tabulce B5 v příloze. Rozvoj silniční sítě na území ORP Blatná V rámci návrhu Zásad územního rozvoje JČK byly vymezeny koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. Záměr D7 Silnice I/20 - na území JČK je záměr silnice I. třídy, její homogenizace, úpravy na 4 pruhy a navržených přeložek nespojitě vymezen od hranice s PK po MÚK s dálnicí D3. Záměr je dělen do 14 úseků, z toho na území SO ORP Blatná se nachází:

- 63 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► úsek D7/1, úsek hranice Plzeňského kraje – Sedlice (jihovýchodní okraj), silnice v nové stopě, jižní obchvat obce Lnáře, jižní obchvat Blatné, severní obchvat Hněvkov, severní obchvat Sedlice, šíře koridoru 200 m; ► úsek D7/2, úsek Sedlice (jihovýchodní okraj) – MÚK Nová Hospoda, homogenizace ve stávající stopě silnice, úprava výškových poměrů (lesní komplex Obora), redukovaná šíře koridoru 100 m. Dotčená katastrální území: Lnáře, Tchořovice, Hajany u Blatné, Blatná, Mačkov, Hněvkov u Mačkova, Pacelice, Němčice u Sedlice, Škvořetice, Sedlice u Blatné. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují na řešeném území koridor pro záměr veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu. D51 - Silnice II/173 - homogenizace silnice v úseku Strakonice – Sedlice a západní přeložka Blatné, záměr je vymezen nespojitým koridorem se 2 úseky: ► úsek D51/1, úsek Strakonice – Sedlice, homogenizace stávající silnice II. třídy a krátký úsek nové silnice mezi stávajícím křížením se silnicí I/20 a novou křižovatkou vzniklou po realizaci severního obchvatu Sedlice na této silnici I. třídy, šíře koridoru 100 m. ► úsek D51/2, západní přeložka Blatné, záměr nové silnice II. třídy vedené mimo zastavěné území města, šíře koridoru 100 m. Dotčená katastrální území: Sedlice u Blatné, Blatná, Chlum u Blatné, Hajany u Blatné. Zatížení silniční sítě Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření stávajících a budování nových odstavných stání a garáží. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru. Dopravní zatížení silniční sítě na území ORP Blatná dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší než průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů až o 10-15 %. Intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Přehled vytíženosti hlavních komunikací na území SO ORP Blatná v roce 2005 podává obrázekB1 v příloze. Ředitelství silnic a dálnic provádí sčítání v pětiletých intervalech. Údaje v následující tabulce dokládají nárůst hodnot RPDI mezi lety 2000 a 2005. Tabulka č. 4.2.1: Intenzity dopravy na vybraných úsecích v letech 2000 a 2005 Silnice Sčítací úsek I/20 2-3059 2-3050 2-1270 2-1266 I/173 2-1680 II/174 2-2799 2-1670 II/175 2-3828 III/1399 2-1590 II/121 2-3910

Trasa Hr.kraje – Lnáře Lnáře – Tchořovice – Blatná Blatná – Hněvkov Hněvkov – Sedlice Bezdězovice Bělčice – (II/173) II/173 Myštice – Blatná Blatná - Záboří Buzice – Blatná

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

- 64 -

2000

2005 3326 3654 4675 4575 1576 1200 631 1088 754 466

2125 4470 5824 5824 1810 1739 722 1180 909 523

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Data, která byla zpracována v rámci sčítání v roce 2005, jsou již dnes dle některých odhadů výrazně vyšší a nárůst bude dále pokračovat. Jak vyplývá z obrázku B1 v příloze, nejvyšší hodnoty RPDI byly zjištěny na silnici I/20. Ačkoliv dopravní zatížení na ostatních silnicích II. a III. třídy je relativně nízké, zhoršená dopravní situace je zejména na jejich křižovatkách s nadřazenou silniční sítí. Výrazně horší situace byla rovněž zjištěna na průjezdu městem Blatná, což vyplývá ze srovnání v obrázku B2 v příloze. Dostupnost ORP Blatná Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů do Blatné ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů podle účelu – možnosti dojížďky za prací, dojížďky do škol a na úřady. Tabulka č. 4.2.2: Dostupnost ORP Blatná Obec Bělčice Bezdědovice Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří Součet

Počet spojení Počet spojení Počet spojení Počet spojení na 6 h na 8 h na 14 h celkem 2 1 0 3 3 1 1 5 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 2 0 0 0 0 1 1 1 3 0 1 0 1 1 2 1 4 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1 1 3 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 1 4 1 0 0 1 3 0 2 5 1 0 2 3 1 1 0 2 4 3 1 8 1 1 0 2 1 0 0 1 1 0 1 2 2 1 0 3 0 0 0 0 27 15 11 53

Hodnocení 1 2 -2 -2 0 -2 1 -1 2 -2 -1 1 -2 -2 2 -1 2 1 0 2 0 -1 0 1 -2 -1

Zdroj: www.idos.cz Pozn.: Data o dojezdu na 6, 8 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojení mohlo být uvedeno, doba dojezdu musí být kratší než 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou.

- 65 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Škála: -2…..0 spojů -1…..1 spoj 0…..2 spoje 1…..3 spoje 2…..více než 3 spoje

Jak vyplývá z uvedené tabulky, počet spojů do Blatné lze hodnotit jako uspokojivý pouze u obcí Bezdězovice, Hajany, Chlum, Kocelovice, Lnáře, Mačkov, Myštice, Sedlice a Uzeničky. Naopak u obcí Bratronice, Březí, Čečelovice, Chobot, Lažánky, Lažany a Záboří nebyl nalezen žádný vhodný spoj. Jejich časovou náročnost (průměrné doby cesty) dle obcí v daných intervalech a vyhodnocení četnosti spojení pro dané intervaly uvádí tabulka B6 v příloze. Železniční doprava Řešeným územím neprochází žádný tranzitní železniční koridor. Železniční doprava na území ORP Blatná Územím SO ORP Blatná prochází regionální železniční tratě č. 191 a č. 203, jež napojují území i ORP Blatná na celostátní železniční trať číslo 190 České Budějovice – Plzeň, která prochází vymezeným koridorem ŽD4 a zajišťuje dostupnost obou krajských měst a dalších důležitých center v regionu. Průběh železničních tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek. Obrázek č. 4.2.2: Železniční síť na území SO ORP Blatná

Zdroj: SŽDC, ČD, a.s., vlastní úprava

Průběh železničních tratí na správním území ORP Blatná: ► trať č. 191 Nepomuk - Blatná ► trať č. 203 Březnice - Strakonice Délka železničních tratí na řešeném území je cca 33,36 km, jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí tabulka B7 v příloze.

- 66 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jejich počet a rozložení v území. Z hlediska dostupnosti ORP Blatná plní obslužnou funkci území obě železniční tratě (č. 191 a 203), na kterých jsou zastávky/stanice v obcích, uvedených v následující tabulce. Tabulka č. 4.2.3: Dopravní obslužnost území železniční dopravou Trať číslo Stanice/ zastávky 191 Lnáře, Tchořovice, Blatná 203 Bělčice, Závišín, Bezdězovice, Blatná, Mačkov, Sedlice, Sedlice město Zdroj: SŽDC, státní organizace, ČD, a.s.

Z celkového počtu 25 obcí železniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Blatná pouze pro 7 obcí. Vzhledem k napojení železničních tratí na trať č. 190 Plzeň – České Budějovice, umožňují pro uvedené obce i ORP Blatná dostupnost krajského města. Na území se dále nachází jedna železniční vlečka, která probíhá na území obce Bělčice a ORP Blatná. Její délka činí cca 2,48 km. Rozvoj železniční sítě Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje nevymezují žádné záměry rozvoje veřejné dopravní infrastruktury na sledovaném území. Letecká doprava Na území SO ORP Blatná se nenachází veřejné vnitrostátní letiště. Pouze na území obce Tchořovice se nachází bývalé vojenské letiště, dnes nevyužívané. Vodní doprava Územím SO ORP neprochází žádná vodní cesta. Turistické trasy, cyklostezky Prakticky většina území SO ORP Blatná je ideální především pro letní turistiku a cykloturistiku. Na sledovaném území se nachází celkem 113,57 km cyklotras a je zde vyznačeno cca 162,26 km turistických tras. Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka.

- 67 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.2.4: Cyklostezka, cyklotrasa (A106) Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří ORP celkem

Turistická trasa (km) 17,71 2,88 32,90

Cyklotrasa (km)

8,13 2,79 1,27 2,40 3,47 3,47 13,07 0,61

5,86 0,96 0,47 14,84 3,94 17,70 9,05 10,08 2,31 2,39 5,98 162,26

Zdroj: ÚAP, 2010.

Jejich průběh na území SO ORP Blatná je vymezen v následujícím obrázku.

- 68 -

10,35 1,62 16,52 4,47 2,25 3,03 3,96 2,36 1,07 1,61 5,49 0,08

8,98 5,30 3,23 10,65 7,49 15,62 3,48 0,89 1,74 3,38 113,57

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.3: Turistické trasy a cyklotrasy na území SO ORP Blatná

Za základní nedostatky se zejména u cyklotras zpravidla uvádí vedení některých úseků po silnicích nižších tříd a rovněž omezená prostupnost některých oblastí

- 69 -


Obec



Dopravní obslužnost území

Dostupnost ORP Blatná

Bělčice Bezdědovice

1 2

2 1

Blatná

2

2

-2 -2 0 -2 1 0 1 -1 0 1 -2 -2 2 -1 2 0 0 2 0 1 0 0 -2 -1

-1 -1 0 -1 1 0 0 0 0 0 -1 -1 2 -1 1 0 0 2 -1 2 -1 -1 -1 0

Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří ORP celkem

Sil.

Závady, střety

0 S2 2 S2 S1, S2, S2,S2 -2 -2 0 S2 -2 1 -1 2 -2 -1 S2 1 S2 -2 -2 2 S1, S2 -1 2 1 S2 0 2 S1 0 -1 S1 0 1 -2 -1

Žel.

I.tř. II.tř.

Z Z

B

Z

A,B

B A B B B B B

Z

A,B

Z

Z

B B A,B

Z

A

Pozn.: Pro hodnocení dopravní infrastruktury bylo v případě území ORP Blatná zvoleno, zda je obslužnost jednotlivých obcí založena na silnicích I., II. a/nebo III. třídy, případně na železnici. Hodnocení dopravní obslužnosti území vychází z dostupnosti centra ORP Blatná veřejnou hromadnou dopravou. Hodnocení dostupnosti je založeno na četnosti spojů ve vybraných intervalech do Blatné pro jednotlivé obce autobusovou přepravou a napojení obce na železniční síť. Vysvětlivky: S1 – silnice I. třídy prochází zastavěným územím S2 – silnice II. třídy prochází zastavěným územím Z – železniční zastávka/stanice A – napojení obce na silnici I. třídy B – napojení obce na silnici II. třídy

- 70 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Poloha na trase evropsky významném silničním tahu (I/20). Zařazení silničních koridorů silnice I/20 a II/173 jako záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu v ZUR JČK – řešení dopravních závad vč. obchvatů na těchto silnicích. Napojení železničních tratí na nadřazenou železniční síť (na železniční trať č. 190 – výhledově 4.TŽK). Výhledově zajištění lepší dostupnosti území a rozvoj cestovního ruchu železniční dopravou šetrnou k životnímu prostředí (pro domácí i přeshraniční cestovní ruch).

SLABÉ STRÁNKY Nevyhovující technický stav stávající silnice I/20, absence obchvatů. Absence napojení silniční sítě na dálniční síť. Nízká kvalita silniční sítě s řadou dopravních závad (směrové a šířkové uspořádání, špatný povrch vozovek, absence obchvatů). Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností pro řadu obcí zejména v odlehlých částech. Omezené možnosti využití železniční dopravy pro většinu obcí na sledovaném území.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Modernizace (zdvoukolejnění) železniční trati č. 190 Zpoždění /odkládání/ realizace záměrů v rozvoji - přínos pro rozvoj přeshraničního cestovního ruchu (rekonstrukci) pozemních komunikací z důvodu s Dolním Rakouskem (rychlost a kvalita přepravy). nedostatku finančních prostředků. Zvýšení přepravy po železnici - omezení individuální Zábory ZPF a PUPFL pro budování obchvatů a i nákladní automobilové dopravy s negativními homogenizaci silnic s negativními dopady na dopady na životní prostředí. ekologickou stabilitu území a chráněné lokality. Rekonstrukce silnic I. a II. třídy – předpoklad pro Další nárůst intenzity automobilové nákladní rozvoj domácího i přeshraničního cestovního ruchu. přepravy. Omezená dopravní obslužnost veřejnou hromadnou Realizace oprav a údržby silnic III. tříd – zlepšení dopravou – nárůst individuálního automobilismu kvality dopravní obslužnosti území. s negativními dopady na zdraví obyvatel a ekosystémů. Absence obchvatů, závady na průtahu obcemi – Možnosti čerpání finančních prostředků zhoršování kvality ovzduší v obcích - negativní z evropských fondů. dopady na zdraví obyvatel.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Při specifikaci problémů, jež by měly být řešeny v rámci ÚP obcí, se jedná především o návrhy na odstranění dopravních závad a promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v návrhu ZÚR JČK, jež zahrnují především následující: ► promítnutí a zpřesnění záměru D7 - homogenizace silnice I/20 a navržených úprav a obchvatů - do ÚPD dotčených obcí: Lnáře, Tchořovice, Hajany u Blatné, Blatná, Mačkov, Hněvkov u Mačkova, Pacelice, Němčice u Sedlice, Škvořetice, Sedlice u Blatné; ► promítnutí a zpřesnění záměru D51 - homogenizace silnice II/173 v úseku Strakonice – Sedlice a západní přeložka Blatné - do ÚPD dotčených obci: Sedlice u Blatné, Blatná, Chlum u Blatné, Hajany u Blatné. ► Zpracovat návrhy na odstranění dopravních závad na dalších komunikacích a jejich promítnutí do ÚP jednotlivých obcí. Návrh ZÚR Jihočeského kraje v této souvislosti ukládá: ► řešit plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury v navazující ÚPD s ohledem na ochranu přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva, ► vymezení ploch a koridorů veřejné dopravní infrastruktury ve výkresové části ZÚR považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v daném území.

- 71 -


4.3

Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj K 1. 1. 2010 žilo v Jihočeském kraji 639 653 obyvatel. Od roku 2000 se počet obyvatel zvýšil o 1,8 %. Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Největší relativní nárůst obyvatel zaznamenal SO ORP Vodňany (8,6 %) a Trhové Sviny (7 %). K relativně většímu poklesu došlo v SO ORP Dačice (-3,1 %) a Milevsko (-1,7 %). Nejlidnatějšími SO ORP jsou k 1. 1. 2010 České Budějovice s 154 323 obyvateli následované Táborem s 80 782 obyvateli. Nejméně lidnatými SO ORP k 1. 1. 2010 pak jsou Vodňany s 11 722 obyvateli. Druhým nejméně lidnatým SO ORP v kraji k 1. 1. 2010 je s 13 987 obyvateli SO ORP Blatná. Tabulka č. 4.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2000 – 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Rok 2000 13845 147841 40613 20511 47548 18691 19158 51021 33515 21943 45374 81175 17046 25576 13680 17781 10794 628112

2010 13987 154323 41894 19870 48017 19741 18830 51760 33830 22233 45197 80782 18244 25378 14114 17721 11722 639653

Rozdíl mezi lety 2010 a 2000 Absolutně Relativně (%) 142 1,0 6482 4,4 1281 3,2 -641 -3,1 469 1,0 1050 5,6 -328 -1,7 739 1,4 315 0,9 290 1,3 -177 -0,4 -393 -0,5 1198 7,0 -198 -0,8 434 3,2 -60 -0,3 928 8,6 11541 1,8

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Charakteristiku dlouhodobého populačního vývoje SO ORP Blatná poskytují následující grafy. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují.

- 72 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.3.1: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Blatná mezi lety 1971-2010

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

Pozitivní populační vývoj SO ORP v období 1971 – 1977 byl nesen především vyšším přirozeným přírůstkem, což odpovídá tehdejší propopulační politice a vývoji v celé ČR. Až do počátku devadesátých let minulého století lze hovořit o stagnaci obyvatelstva a období následujícím o úbytku obyvatelstva, který byl ovlivňován zejména zápornými přirozenými přírůstky. V posledních letech se však výrazně začíná projevovat vliv migrace a i přes záporný přirozený přírůstek dochází k růstu počtu obyvatel. Obrázek č. 4.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Blatná

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

SO ORP Blatná tvoří celkem 26 obcí s celkovým počtem 13 987 obyvatel. Statut města mají dvě obce - Blatná a Sedlice. Ve městech tak žije 8 106 obyvatel, což představuje 58 % obyvatel SO ORP. V samotném jádru správního obvodu je soustředěno 48 % všech - 73 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. obyvatel. Neuvažujeme-li tedy samotnou ORP Blatná, která počtem obyvatel vysoce převyšuje všechny ostatní obce správního obvodu, jsou nejlidnatějšími obcemi obce Sedlice a Bělčice s počtem nad 1 000 obyvatel. Nejmenšími obcemi jsou Bratronice, Břeží, Hornosín, Chobot, Lažánky s počtem do 100 obyvatel. V SO ORP je výrazně vyšší počet malých obcí s populací do 200 obyvatel. Jedná se o 14 obcí, kde je soustředěno pouze 12 % obyvatelstva regionu. Tabulka č. 4.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Blatná mezi lety 2000-2010 Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

Rok 2000 1012 329 6798 51 79 139 152 84 81 179 56 403 173 66 162 804 120 154 306 315 1227 326 223 112 141 353 13845

2010 1015 325 6787 55 72 135 167 110 77 188 59 375 168 85 113 739 128 294 288 334 1319 341 243 134 122 314 13987

Rozdíl mezi lety 2010 a 2000 Absolutně Relativně (%) 3 0,3 -4 -1,2 -11 -0,2 4 7,8 -7 -8,9 -4 -2,9 15 9,9 26 31,0 -4 -4,9 9 5,0 3 5,4 -28 -6,9 -5 -2,9 19 28,8 -49 -30,2 -65 -8,1 8 6,7 140 90,9 -18 -5,9 19 6,0 92 7,5 15 4,6 20 9,0 22 19,6 -19 -13,5 -39 -11,0 142 1,0

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

V posledních deseti letech došlo vlivem migrace k největšímu jak absolutnímu, tak relativnímu nárůstu počtu obyvatel v obci Mačkov v souvislosti se zřízením organizace poskytující sociální služby. K výraznému relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo taktéž v obcích Hajany, Lažánky a Uzenice. Jedná se však o malé obce do 130 obyvatel. Ve 30 % obcí došlo k poklesu počtu obyvatel, který byl v relativním vyjádření nejvýraznější v obci Lažany, což pramení z existence zařízení pro seniory, což se zároveň projevuje ve vysokém podílu zemřelých v této obci. V absolutním vyjádření ubylo nejvíce obyvatel v obci Lnáře, což naopak souvisí se záporným migračním saldem.

- 74 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pro demografický vývoj v posledních deseti letech je charakteristický úbytek počtu obyvatel přirozenou měnou. Celkový přírůstek počtu obyvatel je zajišťován kladným saldem migrace. V letech 2008 a 2009 je zaznamenán záporný přirozený přírůstek. Kladných hodnot dosahuje pouze u měst Blatná, Sedlice, dále v obcích Hornosín, Lažánky, Lažany a Záboří. V ostatních obcích hrubá míra přirozeného přírůstku vykazuje záporných či nulových hodnot. Celkově však za poslední dva roky počet obyvatel sledovaného správního obvodu roste, což je zajištěno migrací, a to zejména v obcích Blatná a Lažany. Tabulka č. 4.3.3: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Blatná za období 2008 – 2009 Obec

19 10 142 0 2 3 2 2 3 1 1 9 2 2 2 15 2 6 6 9 29 3 6 3 0 10

22 10 124 0 2 3 7 4 2 7 3 10 7 1 1 19 4 13 15 11 17 9 7 4 1 8

-3 0 18 0 0 0 -5 -2 1 -6 -2 -1 -5 1 1 -4 -2 -7 -9 -2 12 -6 -1 -1 -1 2

60 25 392 6 2 4 13 13 0 8 4 37 4 13 244 30 15 23 24 35 62 29 15 11 15 15

44 18 316 1 2 5 5 1 0 2 3 26 7 6 207 46 7 11 18 17 47 9 9 1 23 20

Migrační saldo 16 7 76 5 0 -1 8 12 0 6 1 11 -3 7 37 -16 8 12 6 18 15 20 6 10 -8 -5

289

311

-22

1099

851

248

Narození


Zemřelí

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pozn.: V obci Lažany se jedná o anomálii, kdy v roce 2008 v obci nahlásili pobyt cizí státní příslušníci, kteří následující rok pobyt odhlásili.

Věková struktura Věková struktura obyvatelstva představuje jednu ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a naznačujících možné budoucí sociální hrozby a problémy. Jako hlavní indikátor pro jednotlivé SO ORP byl zvolen index stáří. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje podíl poproduktivní složky obyvatelstva, tj. ve věku 65 a více let, na složce předproduktivní, tj. obyvatelstvo ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci.

- 75 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Věkové složení obyvatel kraje se za posledních 10 let velmi změnilo ve smyslu stárnutí populace, což velmi dobře vyjadřuje zvětšující se hodnota indexu stáří. Zatímco v roce 2000 průměrně za JČK dosahoval index stáří hodnoty 79,4, v roce 2010 dosahuje již hodnoty 105,5. Což znamená, že v JČK převýšil počet osob v poproduktivním věku počet osob ve věku předproduktivním. Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých, ale zejména pak v devadesátých letech. V populaci JČK početně i podílově pokleslo zastoupení věkové skupiny 0 – 14 let, což silně poznamená demografický vývoj v příštích letech. Nejstarší obyvatelstvo v JČK k 1. 1. 2010 má SO ORP Milevsko, kde je zároveň nejvíce osob starších 65 let a nejméně osob mladších 15 let. Druhým SO ORP s nejstarším obyvatelstvem a zároveň druhým s nejnižším počtem dětí je pak ve SO ORP Blatná. Naopak nejmladší obyvatelstvo mají SO ORP Kaplice, Český Krumlov a Týn nad Vltavou, kde zároveň žije nejvíce dětí ve věku do 15 let. Tabulka č. 4.3.4: Věková struktura SO ORP Jihočeského kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Věková skupina v 2000 Věková skupina v 2010 (%) (%) <= 14 15 - 64 65+ <= 14 15 - 64 65+ 16,0 68,4 15,6 13,5 69,8 16,7

Index stáří v 2000

Index stáří v 2010

97,2

123,5

16,5

70,3

13,1

14,0

70,9

15,0

79,6

107,1

18,4 17,8

70,8 68,8

10,8 13,5

15,7 14,5

71,5 70,6

12,8 14,9

59,0 75,9

81,5 102,6

17,3

69,2

13,6

14,6

70,8

14,6

78,5

100,3

19,0 16,4 16,4 18,2 16,3 16,7 16,4 17,2 17,0

71,6 68,9 68,4 70,4 68,6 69,6 68,9 69,3 68,4

9,4 14,7 15,1 11,3 15,1 13,6 14,7 13,5 14,6

15,8 12,9 14,3 15,2 14,1 13,9 14,0 15,0 13,7

72,5 68,9 69,2 71,5 69,2 70,3 69,7 71,0 70,1

11,7 18,2 16,4 13,3 16,7 15,8 16,4 14,1 16,2

49,4 89,7 92,1 62,2 93,0 81,6 89,4 78,2 85,4

74,0 140,4 114,8 87,2 117,8 114,2 117,1 94,2 118,1

20,1

66,3

13,6

15,8

70,7

13,6

67,6

85,9

17,2 16,6 17,0

69,4 68,5 69,5

13,4 14,9 13,5

14,6 15,3 14,4

70,4 69,9 70,5

15,0 14,8 15,2

78,1 90,2 79,4

102,4 96,8 105,5

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu

Věkovou strukturu obyvatelstva Blatenska lze v porovnání s celokrajným průměrem hodnotit negativně. Jak již bylo uvedeno výše, index stáří dosahoval v roce 2000 nejvyšší hodnoty a v roce 2010 druhé nejvyšší hodnoty v kraji. Stejně tak jako v krajském srovnání i v SO ORP dochází v posledním desetiletí k výraznému stárnutí obyvatelstva, kdy v roce 2010 dosahuje index stáří průměrné hodnoty již 123,5. Na jedno dítě tedy připadá 1,235 osob nad 65 let. Nejvyšší je v roce 2010 index stáří v obci Uzeničky, Kocelovice a Lažany (jedná se však o obec s nejvyšším podílem osob v produktivním věku). Nejnižší pak v obci Hajany, která se vyznačuje zároveň nejvyšším zastoupením dětské složky.

- 76 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.5: Věková struktura obcí SO ORP Blatná k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

14,6 14,9 17,1 3,9 11,4 10,1 13,8 20,2 12,3 19,6 7,1 14,6 14,5 19,7 8,0 16,4 13,3 13,6 13,4 15,6 14,4 12,9 17,0 13,4 15,6 23,2

67,1 67,2 70,7 70,6 62,0 72,7 67,8 60,7 61,7 66,5 73,2 60,5 64,2 65,2 42,6 68,5 62,5 65,6 64,1 67,3 68,3 69,9 70,0 67,0 62,4 66,0

18,3 17,9 12,2 25,5 26,6 17,3 18,4 19,0 25,9 14,0 19,6 24,8 21,4 15,2 49,4 15,0 24,2 20,8 22,5 17,1 17,3 17,2 13,0 19,6 22,0 10,8

14,4 12,9 13,6 7,3 12,5 14,1 7,8 24,5 22,1 14,9 6,8 13,3 7,1 16,5 2,7 12,2 11,7 12,6 12,8 13,8 15,3 12,0 15,6 14,2 4,9 15,0

67,9 67,1 69,6 72,7 63,9 70,4 69,5 64,5 61,0 68,1 74,6 69,1 66,1 69,4 88,5 73,2 72,7 78,2 62,2 71,6 68,7 70,7 67,1 69,4 73,8 77,1

17,7 20,0 16,8 20,0 23,6 15,6 22,8 10,9 16,9 17,0 18,6 17,6 26,8 14,1 8,8 14,6 15,6 9,2 25,0 14,7 16,0 17,3 17,3 16,4 21,3 8,0

Index stáří v 2000 125,0 120,4 71,5 650,0 233,3 171,4 133,3 94,1 210,0 71,4 275,0 169,5 148,0 76,9 615,4 91,7 181,3 152,4 168,3 110,2 119,8 133,3 76,3 146,7 140,9 46,3

16,0

68,4

15,6

13,5

69,8

16,7

97,2

Věková skupina v 2000 (%)

Věková skupina v 2010 (%)

<= 14

<= 14

15 - 64

65+


- 77 -

15 - 64

65+

Index stáří v 2010 123,3 154,8 123,4 275,0 188,9 110,5 292,3 44,4 76,5 114,3 275,0 132,0 375,0 85,7 333,3 120,0 133,3 73,0 194,6 106,5 104,5 143,9 110,5 115,8 433,3 53,2 123,5


Školství V SO ORP Blatná se nachází 6 mateřských škol, 7 základních a 2 středoškolské instituce – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště (obě v Blatné). Vysoké školství není v SO ORP Blatná zastoupeno. V regionu rovněž funguje základní umělecká škola a to ve městě Blatná. Následující tabulka přináší přehled mateřských a základních škol a počtů jejich dětí a žáků v SO ORP Blatná. Tabulka č. 4.3.6: Síť základních a mateřských škol v obcích SO ORP Blatná Obec Bělčice Bezdědovice

Mateřská škola (počet dětí) Základní škola a Mateřská škola Bělčice (60) Ne

Základní škola (počet dětí) Základní škola a Mateřská škola Bělčice (180) Ne

Mateřská škola Blatná, Šilhova (112)

Blatná

Základní škola, Blatná, Holečkova (96) Základní škola J.A.Komenského Blatná Mateřská škola Blatná, Vrchlického (145) (660) Základní škola T.G.Masaryka Blatná (600)

Bratronice

Ne

Ne

Březí

Ne

Ne

Buzice

Ne

Ne

Čečelovice

Ne

Ne

Hajany

Ne

Ne

Hornosín

Ne

Ne

Chlum

Ne

Ne

Chobot

Ne

Ne

Kadov

Ne

Ne

Kocelovice

Ne

Ne

Lažánky

Ne

Ne

Lažany

Ne

Lom

Ne Základní škola a Mateřská škola Lnáře (32) Ne

Mačkov

Ne

Ne

Myštice

Ne

Ne

Předmíř

Ne

Ne

Sedlice

Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Sedlice (70)

Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Sedlice (250)

Škvořetice

Ne

Ne

Tchořovice

Ne

Ne

Uzenice

Ne

Ne

Uzeničky

Ne Základní škola a Mateřská škola Záboří (28)

Ne Základní škola a Mateřská škola Záboří (288)

Lnáře

Záboří

Základní škola a Mateřská škola Lnáře (75) Ne

Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení, k 16. srpnu 2010

- 78 -


Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Blatná z hlediska spádovosti zdravotnických služeb zastává významné postavení město Blatná, konkrétně dvě detašovaná pracoviště nemocnic. V obcích Bělčice, Blatná, Mačkov, Předmíř , Sedlice, ordinuje praktický lékař pro dospělé. V obcích Blatná, Lnáře, Mačkov, Sedlice a Záboří ordinuje dětský lékař. Stomatologické ošetření je možno využít v obcích Blatná, Mačkov, Sedlice. Ve větších sídlech (město Blatná, Sedlice) jsou zřízeny zařízení pro seniory (Dům pro seniory Blatná, domovy s pečovatelskou službou v Blatné, Sedlicích). Senioři využívají terénní pečovatelské služby v Blatné, Sedlicích a Tchořovicích převážně k dovozu stravy zajištění nákupu, občas úklidu. V ostatních sídlech pečovatelská služba chybí. V SO ORP Blatná jsou lokalizována zařízení poskytující péči pro osoby jak zdravotně, tak mentálně postižené s celokrajským působením, jedná se zejména o Domov PETRA v Mačkově a Psychiatrickou léčebnu Lnáře. Tabulka č. 4.3.7: Síť zdravotnických zařízení, lékařských služeb a služeb sociální péče v Blatná Obec Bezdědovice Bělčice

Blatná

Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chobot Chlum Kadov Kocelovice Lažany Lažánky Lnáře

Lékařské a zdravotnické služby Ne Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 2 detašovaná pracoviště nemocnice – Nemocnice Písek, a.s., Nemocnice Strakonice, a.s.

Sociální služby a péče Ne Ne Dům s pečovatelskou službou

5 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé

Dům pro seniory

2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

Svaz tělesně postižených

3 samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Občanské sdružení Prevent Strakonice – terénní služba, prevence sociálně patologických jevů

6 samostatných ordinací praktického lékaře - stomatologa 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

- 79 -

Občanské sdružení POLIDON - podpora lidí s duševním onemocněním Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Domov důchodců Ne Psychiatrická léčebna Lnáře

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Lom

Mačkov

Myštice Předmíř

Sedlice

Lékařské a zdravotnické služby Ne Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Ne Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa

Škvořetice

Ne

Tchořovice

Ne

Uzenice Uzeničky

Ne Ne Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Záboří

Sociální služby a péče Ne Domova PETRA Mačkov ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež Ne

Dům s pečovatelskou službou Oblastní charita Strakonice – terénní služba - osobní asistence Ne Oblastní charita Strakonice – pečovatelská služba Ne Ne Ne

Zdroj dat: MPSV, Výpis z registru poskytovatelů sociálních služeb k 10. 9. 2010

Veřejný a kulturní život obcí Z hlediska vybavení území SO ORP Blatná zázemím pro trávení volného času sportovními aktivitami je možné konstatovat, že sportovní zařízení jsou koncentrována převážně ve městech, nicméně i v ostatních obcích je zajištěna základní obslužnost území v tomto směru. Některá sportoviště jsou využívána pouze místními obyvateli (to je případ především sportovišť v menších obcích – fotbalová, volejbalová hřiště, dětská hřiště apod.), některá větší zařízení ve větších sídlech jsou pak spádová i pro větší území. Sportovní možnosti jsou často provázány na školská zařízení (školní tělocvičny nebo sportovní areály). Prakticky ve všech obcích existují činné spolky v oblasti kultury, sportu, popř. cestovního ruchu apod. Nejvyšší aktivitu vykazují napříč celým územím především Sbory dobrovolných hasičů. Především v menších sídlech jsou dobrovolní hasiči velice významným prvkem spolkového života. Z dalších významně činných spolků je pak jistě možné jmenovat myslivecká sdružení, rybářské svazy nebo tělovýchovné jednoty. Dále v různých obcích fungují další zájmové spolky.

- 80 -


Obec

Sociodemografické podmínky

Demo-sociální situace a sídelní struktura

Vybavenost občanskou infrastrukturou a lokální sociální politika

Bělčice

0

0

1

Bezdědovice

0

1

-1

Blatná

1

1

2

Bratronice

-1

0

-2

Březí

-1

-1

-2

Buzice

-1

0

-1

Čečelovice

-1

0

-2

Hajany

0

2

-1

Hornosín

0

2

-2

Chlum

0

0

0

Chobot

-1

-1

-1

Kadov

0

1

-2

Kocelovice

-2

-2

-1

Lažánky

0

2

-2

Lažany

-1

-2

0

Lnáře

0

-1

2

Lom

0

1

-1

Mačkov

1

2

0

Myštice

-1

-1

-1

Předmíř

0

1

-1

Sedlice

1

1

2

Škvořetice

0

1

-2

Tchořovice

0

1

0

Uzenice

0

1

-2

Uzeničky

-2

-2

-2

Záboří

1

1

2

SO ORP Blatná

0

1

-1

- 81 -




SLABÉ STRÁNKY Klesající nebo stagnující počet obyvatel v obcích Uzeničky, Kocelovice, Lnáře v letech 2008 a 2009.

Rostoucí počet obyvatel zajištěný především migrací. Příliv obyvatel do venkovských sídel zejména do obce, Hajany, Lažánky, Uzenice, Mačkov.

Výrazný úbytek počtu obyvatel za poslední desetiletí v obci Lažany.

Kladný přirozený přírůstek v letech 2008 a 2009 ve městech Blatná a Sedlice.

Záporný přirozený přírůstek obyvatel ve většině obcí, v letech 2008 a 2009 zejména v obcích Myštice, Mačkov, Chlum a Škvořenice.

Nízký index stáří v obci Hajany, Záboří, Mačkov, Hornosín a Lažánky

Vysoký index stáří v obcích Uzeničky, Kocelovice, Lažany, Čečelovice, Bratronice.

Město Blatná představuje spádové centrum vybraných zdravotních služeb a středoškolských institucí.

Vysoký podíl seniorů v obcích Kocelovice, Myštice.

Špatná dostupnost zdravotních a sociálních služeb Blízkost Strakonic a Písku pro zajištění v menších obcích Bratronice, Březí, Čečelovice, obslužnosti území z hlediska dostupnosti Hornosín, Kadov, Lažánky, Škvořetice, Uzenice a zdravotnických služeb vyššího stupně a vzdělání. Uzeničky. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj sociálních a ubytovacích služeb pro seniory, rozvoj terénní péče.

HROZBY Stárnutí populace s následkem neuspokojené nabídky v oblasti sociálních služeb pro seniory, především kapacity ubytovacích zařízení. Vylidňování obcí.

Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci demografického vývoje je nutné vybudovat domy pro seniory s pečovatelskou službou. Podpořit výstavbu rodinných domů – pro novomanžele a pro nově přistěhovalé obyvatele. Dalším cílem je udržení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích. Rekonstrukce, modernizace a zvyšování kvality stávajících a výstavba nových zařízení pro trávení volného času. Příprava nových ploch, případně rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity.

- 82 -


4.4

Bydlení

Bydlení je základní potřebou člověka, jejíž uspokojení je podmínkou pro uspokojení dalších životně důležitých potřeb. Plní celou řadu specifických funkcí jak v životě jednotlivců, tak v rámci celé společnosti. Má nejen významné sociální aspekty, ale i značný vliv na hospodářský rozvoj a politickou stabilitu země. Je též určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Při řešení problematiky bydlení ve městě jsou významnými složkami strategické dokumenty (plán rozvoje, akční plány, atd.) a územně plánovací dokumenty. Bytový fond Bytový fond v Jihočeském kraji zaznamenal mezi lety 2001 a 2009 nárůst celkově 6,5 %. Největší nárůst vykazuje SO ORP České Budějovice následován SO ORP Vimperk, Český Krumlov a Třeboň. Nejnižší hodnotu nárůstu bytového fondu vykázal správní obvod Týn nad Vltavou. Jen o málo úspěšněji si vedl sousední správní obvod Vodňany. Jde však o specifické obvody, kde byla v minulých letech vysoká bytová výstavba v důsledku jaderné elektrárny Temelín. Tyto dva správní obvody se tak stávají v Jihočeském kraji ostrůvkem s nejnižší bytovou výstavbou v posledních letech. Tabulka č. 4.4.1: Bytový fond v SO ORP Jihočeského kraje v roce 2001 a 2009 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Stav BF k SLDB 2001 6727 63426 17144 8358 20962 7702 9572 24608 14990 9865 20439 36029 8170 11780 6318 8443 5359 279892

Nárůst BF mezi lety 2001 a 2009 299 6503 1268 331 1299 330 459 919 819 462 730 2536 586 862 40 664 74 18181

Nárůst BF mezi lety 2001 a 2009 - relativně (%) 4,44 10,25 7,4 3,96 6,2 4,28 4,8 3,73 5,46 4,68 3,57 7,04 7,17 7,32 0,63 7,86 1,38 6,5

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, Městská a obecní statistika, k 31. 6. 2010

Výstavba v SO ORP Blatná je ve srovnání s krajem podprůměrná. Následující tabulka obsahuje data týkající se bytové výstavby mezi lety 2001 až 2009 v jednotlivých obcích SO ORP Blatná. Vysoký nárůst bytů vykazuje jak v relativním, tak absolutním vyjádření obec Blatná. Největší nárůst bytového fondu v relativním vyjádření byl zaznamenán v obcích Lažánky, Chlum, Mačkov, Tchořovice, Předmíř, ovšem jedná se o obce s malým počtem bytů. Bytová výstavba stagnuje v obcích Březí, Hornosín, Chobot, Lažany a Uzenice.

- 83 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.4.2: Bytový fond v SO ORP Blatná v roce 2001 a 2009 SO ORP

Stav BF k SLDB 2001


592 160 2904 43 61 99 86 68 35 69 37 263 99 39 39 399 70 89 215 142 624 167 135 58 88 146 6727

Nárůst BF mezi lety 2001 až 2009 9 1 220 1 0 1 1 3 0 5 0 2 2 4 0 2 1 6 1 8 15 3 8 0 1 5 299

Nárůst BF mezi lety 2001 a 2009 - relativně (%) 1,52 0,63 7,58 2,33 0,00 1,01 1,16 4,41 0,00 7,25 0,00 0,76 2,02 10,26 0,00 0,50 1,43 6,74 0,47 5,63 2,40 1,80 5,93 0,00 1,14 3,42 4,44

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2010

Stáří domovního fondu V Jihočeském kraji bylo v roce 2001 evidováno 109 667 domů. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 18 %, v období let 1920 až 1940 činil 16 %. Největší zastoupení, až 40 %, mají domy postavené v období let 1946 až 1980. Domy postavené mezi lety 1981 až 2001 zaujímají 25% podíl domovního fondu. Největší zastoupení domů postavených do roku 1919 se nachází v SO ORP Jindřichův Hradec a Třeboň. Naopak nejmenší zastoupení starých domů vykazují správní obvody ORP České Budějovice, Český Krumlov a Kaplice, kde je zároveň nejvyšší zastoupení domů postavených mezi lety 1981 až 2001.

- 84 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.4.3: Stáří domovního fondu v SO ORP Jihočeského kraje v relativním vyjádření [v %] SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

do 1919 20,8 15,4 16,0 22,8 24,8 17,9 15,3 19,4 20,8 16,9 17,5 15,3 20,9 23,8 19,2 19,1 22,4 18,5

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 13,5 44,8 16,2 40,3 14,6 40,7 13,7 38,1 16,8 34,3 11,5 41,1 12,9 47,6 20,4 37,9 11,6 39,1 18,1 39,4 14,8 43,1 17,0 44,2 11,8 42,2 16,4 37,0 13,7 42,1 15,3 40,2 15,0 37,9 15,7 40,4

1981-2001 20,9 28,1 28,7 25,4 24,0 29,4 24,3 22,3 28,6 25,6 24,5 23,6 25,1 22,9 25,0 25,4 24,8 25,4

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

V SO ORP Blatná bylo v roce 2001 evidováno 3 069 domů, což představuje 2,8 % domovního fondu celého Jihočeského kraje. V krajském srovnání vykazuje sledovaný správní obvod vyšší zastoupení domů vystavených do roku 1910 (20,8 %) a mezi lety 1946 až 1980 (44,8 %). Naopak je zde menší zastoupení domů vystavených v období let 1920 až 1945 a 1981 až 2001. Domy postavené mezi lety 1981 až 2001 představují 21% podíl domovního fondu. Největší zastoupení domů postavených do roku 1919 se nachází v obci Tchořovice, Chobot, Kadov, Lažany. Naopak nejmenší zastoupení starých domů vykazují obce Čečelovice, Lom a Škvořenice. Obec Hajany vykazuje nejvyšší zastoupení domů vystavených mezi lety 1981 až 2001. Na druhou stranu nulové zastoupení lze najít v obci Uzenice a velmi nízké zastoupení v obcích Hornosín a Myštice.

- 85 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.4.4: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Blatná v relativním vyjádření [v %] Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

do 1919 25,8 26,6 16,3 23,5 13,3 21,7 6,4 25,0 26,1 17,8 33,3 31,6 16,1 14,3 31,3 26,1 7,9 22,6 30,5 22,1 21,9 10,5 33,8 24,1 18,6 27,5 20,8

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 16,9 43,4 7,4 42,6 14,9 44,9 0,0 64,7 26,7 46,7 13,0 43,5 14,9 59,6 0,0 35,7 8,7 56,5 4,4 53,3 16,7 38,9 10,5 36,8 10,7 51,8 4,8 66,7 12,5 31,3 13,6 40,9 10,5 60,5 9,4 54,7 15,8 44,2 13,0 42,9 11,2 44,7 15,8 50,5 8,8 29,4 27,6 48,3 20,9 48,8 8,7 37,7 13,5 44,8


- 86 -

1981-2001 13,9 23,4 23,8 11,8 13,3 21,7 19,1 39,3 8,7 24,4 11,1 21,1 21,4 14,3 25,0 19,3 21,1 13,2 9,5 22,1 22,2 23,2 27,9 ,0 11,6 26,1 20,9


Indikátory Podtémata Obec

Bydlení

Vývoj bytového fondu

Stáří a kvalita bytového fondu k 2001

Bělčice

-1

-1

-2

Bezdědovice

-2

-2

-1

2

2

1

Bratronice

-1

-1

-2

Březí

-1

-2

0

Buzice

-2

-2

-1

Čečelovice

0

-2

1

Hajany

0

-1

2

-2

-2

-2

Chlum

2

2

2

Chobot

-2

-2

-2

Kadov

-2

-2

-1

Kocelovice

Blatná

Hornosín

-1

-1

-1

Lažánky

1

2

0

Lažany

-2

-2

-2

Lnáře

-2

-2

-2

Lom

-1

-2

1

Mačkov

1

1

1

Myštice

-2

-2

-2

Předmíř

0

0

0

Sedlice

-1

-1

0

Škvořetice

-1

-1

-1

Tchořovice

0

0

0

Uzenice

-2

-2

-2

Uzeničky

-2

-2

-2

Záboří

-1

-1

0

SO ORP Blatná

-1

-1

-1

- 87 -



SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nadprůměrný nárůst bytového fondu ve srovnání s krajským průměrem v obcích Lažánky, Blatná, Chlum. Vysoké zastoupení domů vystavěných mezi lety 1981 až 2001 v obci Hajany.

PŘÍLEŽITOSTI Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. V řadě obcí zasíťovat pozemky.

SLABÉ STRÁNKY Podprůměrný nárůst bytového fondu ve srovnání s krajským průměrem. Stagnace bytové výstavby zejména v obcích, Březí, Hornosín, Chobot, Lažany, Uzenice. Vysoké zastoupení domů vystavěných do roku 1919 a nízké zastoupení domů vystavěných mezi lety 1981 až 2001 v obcích Chobot a Myštice. Starý bytový fond v obci Uzenice. Vysoké zastoupení domů vystavěných do roku 1919 v obcích Chobot a Myštice, kde je zároveň velmi nízké zastoupení domů vystavěných mezi lety 1981 až 2001. HROZBY Stagnace bytové výstavby v obcích Uzenice, Chobot, Lažany. Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové výstavby. Stagnace rozvoje obcí zhledem k omezeným investicím do bydlení.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zajistit stavební plochy od pozemkového fondu. Zasíťování pozemků (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu rodinných domů. Výstavba nových rodinných či bytových domů. Podpora bytové výstavby pro seniory.

- 88 -


4.5

Rekreace

Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo nebo mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace také vymezuje prostor, umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Rekreační potenciál regionu Převážná část Blatenského regionu má dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace, i když vesměs se jedná o podmínky umožňující výhradně sezónní využití. Nosným bodem cestovního ruchu jsou výjimečné podmínky dané vodními toky i vodními rekreačními nádržemi (rybníky) v západní části území a v obci Sedlnice, lesy a celkovým přírodním prostředím. Nachází se zde i řada přírodních zajímavostí jako jsou přírodní rezervace Kocelovické pastviny, Dolejší rybník, Hořejší rybník, Sedlická obora ve městě Sedlice, nebo přírodní památka Kadovský viklan. Na území je možné navštívit i kulturní památky – zámky v Blatné, Lnářích, Sedlicích, Lažanech, Škvořeticích, hrad v Buzicích nebo tvrzi v obcích Bratronice, Kadov, Tchořovice. Je možné navštívit i rozhledna u Záboří, muzeum koček a rybářství na zámku ve Lnářích či indiánskou pevnost For Hary u obce Lom. Blatenská krajina a hustá síť cyklotras a značených turistických tras láká turisty i k pěším a cyklistickým výletům. Ubytovací kapacity Ubytovací zařízení v SO ORP Blatná jsou koncentrovány především do středně velkých obcí a měst Blatná a Sedlice. Polovina ubytovacích zařízení provozuje svou činnost celoročně, polovina jen v létě. Ve sledované oblasti bylo k 31. 12. 2008 evidováno 16 ubytovacích zařízení, z nichž 4 s kapacitou 51 až 100 pokojů, 6 s kapacitou od 11 do 50 pokojů a 6 s kapacitou do 10 pokojů. Tabulka č. 4.5.1: Přehled ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Blatná Název REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ KYMEVO HANZLÍK PAVEL CHATOVÁ OSADA OSTRÝ DOMOV MLÁDEŽE DOMOV MLÁDEŽE SOU HOSPODA NA STATKU DĚTSKÝ LETNÍ TÁBOR VRBNO REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ HADÍ ZÁMEK LNÁŘE

Kategorie Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion

Sezónní provoz

Počet pokojů

Počet míst pro stany a karavany

letní provoz

11 až 50

celoroční provoz letní i zimní provoz

10 a méně žádné

Blatná

11 až 50

žádné

Blatná

letní provoz

51 až 100

žádné

Blatná

letní provoz

11 až 50

žádné

Blatná

Penzion

celoroční provoz


Kadov

Chatová osada

letní provoz

51 až 100

žádné

Kadov

Chatová osada

letní provoz


Kadov

Hotel garni

letní provoz

11 až 50

Lnáře

Chatová osada Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

- 89 -

žádné

Název obce

žádné

Bělčice


Název

Kategorie

RESTAURACE NA PANSKÉ

Sezónní provoz

Počet pokojů

Počet míst pro stany a karavany

Název obce

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz


Lnáře Lom

DĚTSKÉ LETNÍ ZAŘÍZENÍ PENSION KOSTŘATA

Chatová osada

letní provoz

11 až 50

Penzion


Myštice

HOTEL PILA

Hotel ***

celoroční provoz letní i zimní provoz

11 až 50

žádné

Sedlice

celoroční provoz


Sedlice

celoroční provoz

51 až 100

žádné

Sedlice

celoroční provoz

51 až 100

žádné

Sedlice

HOTEL-RESTAURACE Penzion NA VELKÉ HOSPODĚ REKREAČNÍ Turistická ZAŘÍZENÍ RADOST ubytovna Ostatní zařízení RS PILSKÝ MLÝN jinde FIŠER JIŘÍ nespecifikovaná

žádné

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2008 Pozn.: Dle Vyhlášky 137/98 Sb. je hotel garni takový hotel, který má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd.

Ve struktuře hromadných ubytovacích zařízení v SO ORP Blatná převažovaly penziony, chatové osady a ostatní zařízení jinde nespecifikovaná. Na území se nachází pouze 2 hotely, z toho 1 tříhvězdičkový ve městě Sedlice a jeden hotel garni v obci Lnáře. Obrázek č. 4.5.1: Typy turistických zařízení v SO ORP Blatná

7% 6%

Hotel garni

31% Hotel *** Penzion

25% Turistická ubytovna Chatová osada

25%

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

6%

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009

V roce 2000 (k 31. 12.) působilo na území SO ORP Blatná 14 hromadných ubytovacích zařízení. Ve srovnání s rokem 2000 je v roce 2009 stejný počet ubytovacích zařízení. Nejvyšší koncentrace je jižní části obvodu, zejména v obcích Blatná, Sedlice a Kadov, kde je soustředěno přes 70 % všech ubytovacích zařízení.

- 90 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.5.2: Počet ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Blatná v letech 2000 a 2009 Obec

2000

Bělčice Blatná Kadov Lnáře Lom Myštice Sedlice SO ORP Blatná

Počet ubytovacích zařízení 2009 1 4 2 2 0 1 4 14

1 4 3 1 1 1 3 14

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31.12.

Mezi lety 2000 až 2009 se počet lůžek zvýšil z 1 067 na 1 194, zejména v obcích Lom a Sedlice. Nejvyšším počtem lůžek disponuje po oba roky město Blatná, což odpovídá vyšší koncentraci hromadných ubytovacích zařízení v rámci SO ORP Blatná. Ve městě Blatná však došlo při srovnání sledovaných let k úbytku lůžek z 529 v roce 2000 na 397 v roce 2009. Obcí s druhou nejvyšší lůžkovou kapacitou je město Sedlice, kde bylo v roce 2009 evidováno 330 lůžek. Obrázek č. 4.5.1: Vývoj počtu lůžek v obcích SO ORP Blatná za období 2000-2009 600 500 400 300

2000 2009

200 100 0 Bělčice

Blatná

Kadov

Lnáře

Lom

Myštice Sedlice

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31.12, Vlastní šetření provedené zpracovatelem

Ve srovnání s okresem Strakonice se SO ORP Blatná podílí na celkovém počtu ubytovacích zařízení 25 %, v krajském srovnání 1,4 %. Co se týká počtu lůžek, v SO ORP Blatná se nachází kolem 35 % lůžkových kapacit okresu a 2,4 % kraje. Ve sledované oblasti využilo hromadná ubytovací zařízení v roce 2009 odhadem 12 430 hostů, což představuje 33% podíl okresu Strakonice a 1,4% podíl Jihočeského kraje.

- 91 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.5.3: Okresní a krajské srovnání počtu ubytovacích zařízení, počtu lůžek a hostů v roce 2009 Podíl SO ORP Blatná na kraji (%)

Podíl SO ORP Blatná na okrese (%)

Jihočeský kraj

Okres Strakonice

SO ORP Blatná

Počet ubytovacích zařízení Počet lůžek

974 50 656

56 3417

14 1194

1,4 2,4

25,0 34,9

Počet hostů

917033

37562

12430*

1,4*

33,1*

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009 Vysvětlivky: * Jedná se o odhad provedený na základě propočtu dostupných údajů za jednotlivé obce SO ORP Blatná v příslušném roce. Metodika popsána v poznámce tabulky č. 4.5.4.

V roce 2000 se ubytovalo v hromadných zařízeních cestovního ruchu v Jihočeském kraji více než 937 tisíc turistů, v roce 2009 to bylo již jen 917 tisíc, návštěvnost kraje tedy poklesla o více než 2 %. Výrazně poklesl i počet přenocování ve sledovaných letech o více než 30 %. Na druhou stranu roste podíl zahraničních návštěvníků ubytovaných v hromadných zařízeních. Zatímco v roce 2000 se ubytovalo 23 % zahraničních návštěvníků, v roce 2009 už to bylo 31 %. Podíl zahraničních turistů vzrostl i co se týká počtu přenocování v ubytovacích zařízeních ze 17 % v roce 2000 na 23 % v roce 2009. Z hlediska návštěvnosti jednotlivých typů ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji jsou jak v roce 2000, tak v roce 2009 turisty nejvíce navštěvovány kempy a ostatní hromadná ubytovací zařízení, následovány penziony a tříhvězdičkovými hotely. Tyto typy zařízení jsou nejvíce využívány především turisty z České republiky. Naopak zahraniční turisté využívají spíše ubytovací zařízení vyšší kvality, zejména hotely. V roce 2000 byli turisté nejdéle ubytováni v ostatních hromadných ubytovacích zařízeních, kempech, tříhvězdičkových hotelích a penzionech. V roce 2009 klesá délka pobytu v ostatních ubytovacích zařízeních a kempech, naopak roste v penzionech čtyřhvězdičkových a tříhvězdičkových hotelích. Obrázek č. 4.5.2: Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k 31. 12.) v Jihočeském kraji

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009 Pozn.: Rezidenti = turisté s trvalým pobytem na území České republiky

- 92 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení SO ORP Blatná mezi lety 2000 a 2009 poklesla zhruba o 9 %. Stejný klesající trend vykazuje jak okres Strakonice, tak celý Jihočeský kraj, kde byl zaznamenán pokles počtu návštěvníků o 2 %. Snížil se taky počet přenocování v SO ORP Blatná o 42 %, tedy z průměrné délky pobytu 7,4 dnů na 5 dnů (průměrná délka pobytu je o den delší než průměrný počet přenocování). Délka pobytu se snížila i u Jihočeského kraje o 30 % (z 5,4 dnů na 4,1 dnů) a okresu Strakonice dokonce o 62 % (z 6,8 dnů na 4,2 dnů). Výrazný pokles návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení ve SO ORP Blatná zaznamenalo samotné správní centrum, město Blatná, a to dokonce až o 84 %. Město Blatná zaznamenalo i nejvýraznější snížení průměrné délky pobytu. Naopak největší nárůst počtu návštěvníků zaznamenala obec Sedlice, což souvisí s růstem lůžkových kapacit. Růst počtu návštěvníků je také vykazován dle odhadů v obcích Kadov, Lnáře a obec Lom, která v roce 2000 vykazuje nulových hodnot, jelikož zde nebylo dle ČSÚ evidováno žádné hromadné ubytovací zařízení. Tabulka č. 4.5.4: Návštěvnost SO ORP Blatná vletech 2000 a 2009 (k 31.12.) Počet příjezdů hostů do ubytovacích zařízení Rozdíl mezi lety 2009 a 2000

Rok 2000

Počet přenocování v ubytovacích zařízení

2009

Abs.

Rel.(%)

Rozdíl mezi lety 2009 a 2000

Rok 2000

2009

Abs.

Rel.(%)

Bělčice

1277*

1041*

-236

-18

8155*

4193*

-3962

-49

Blatná

7764

1223

-6541

-84

55199

5149

-50050

-91

Kadov

1506*

1 919

413

27

9623*

11193

1570

16

Lnáře

677*

760*

83

12

4322*

3061*

-1261

-29

0

1249*

1249

100

0

5031*

5031

100

Myštice

268*

219*

-49

-18

1713*

880*

-832

-49

Sedlice

2130

6 019

3889

183

8002

20554

12552

157

13622*

12430*

-1192

-9

87014*

50061*

-36952

-42

53661

37562 -16099

-30

311291

119351

-191940

-62

937999

917033 -20966

-2

4102618

2855936 -1246682

-30

Lom

SO ORP Blatná celkem Okres Strakonice Jihočeský Kraj

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31.12. Pozn.: Průměrný počet přenocování = Počet přenocování / Počet příjezdů hostů v příslušném roce * Jedná se o odhady, které se vypočetly z průměrné hodnoty počtu příjezdů hostů/přenocování na 1 lůžko v obcích s dostupnými údaji.

- 93 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata Obec

Bělčice Bezdědovice

Rekreační potenciál a jeho využití

Rekreace

Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost

1

0

2

-1

0

-2

Blatná

1

2

0

Bratronice

0

2

-2

Březí

0

1

-2

Buzice

0

1

-2

Čečelovice

0

1

-2

Hajany

0

1

-2

Hornosín

-1

0

-2

Chlum

-1

-1

-2

Chobot

0

1

-2

Kadov

2

2

2

Kocelovice

0

1

-2

Lažánky

-1

-1

-2

Lažany

-1

0

-2

Lnáře

2

2

2

Lom

1

1

2

Mačkov

0

1

-2

Myštice

2

2

2

Předmíř

-1

0

-2

Sedlice

2

2

2

Škvořetice

1

2

-2

Tchořovice

1

2

-2

Uzenice

-1

0

-2

Uzeničky

0

1

-2

Záboří

0

1

-2

SO ORP Blatná

0

1

-2

- 94 -



SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Potenciál k dalšímu rozšíření pěší turistiky a cykloturistiky.

SLABÉ STRÁNKY Většina kulturních památek má zejména místní význam. Nedostatek ubytovacích zařízení vyšší kvality v území.

Dostatek ubytovacích zařízení v obci Kadov.

Rostoucí návštěvnost ubytovacích zařízení v obci Absence ubytovacích zařízení v menších obcích. Sedlice. Nedostatek kvalitní ubytovací kapacity ve městě Blatná. Snižuje se délka pobytu v ubytovacích zařízeních. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj kvality ubytovacích zařízení. Rozvoj souvisejících služeb cestovního ruchu (půjčovna kol, servis, ubytování, stravování, informační služby). Rozvoj ubytovacích kapacit, zejména v menších sídlech, kde chybí. Rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu. Rozvoj ekologicky šetrných forem cestovního ruchu jako je např. agroturistika.

HROZBY Nedostatek prostředků pro rozvoj kvality ubytovacích zařízení. Nedostatečné využití potenciálu obvodu v oblasti cestovního ruchu z důvodů nedostatečného rozsahu a kvality doprovodných služeb.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací kapacity, zejména v menších obcích. Vybudování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (výstavba parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, atd.). Vytipování a značení dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.).

- 95 -


5 Ekonomický pilíř 5.1


Nejvýznamnější zaměstnavatelé Na území SO ORP Blatná se nacházelo k 31. 12 .2009 19 firem, které zaměstnávají nad 50 osob. Tři z nich se řadí do velikostní kategorie velkých podniků, jelikož zaměstnávají více než 250 zaměstnanců, jedná se o firmy: DURA Automotive CZ, k.s., LEIFHEIT,s.r.o. a TESLA BLATNÁ, a.s. Není překvapením, že všichni v tabulce uvedení zaměstnavatelé s podstatným vlivem na zaměstnanost se nacházejí právě na území města Blatná. Je to dáno jeho polohou, napojením na silniční a železniční síť a průmyslovým zázemím. Útlum činnosti těchto podniků v důsledku ekonomické krize v roce 2009 podstatně ovlivňovaly míru nezaměstnanosti na řešeném území. Malé firmy (do 100 zaměstnanců) se zabývají převážně zemědělstvím. Tabulka č. 5.1.1: Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci, které mají sídlo v obcích obvodu s rozšířenou působností Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

DURA Automotive CZ, k.s.

Blatná

LEIFHEIT s.r.o.

Blatná

TESLA BLATNÁ, a.s.

Blatná

Domov PETRA Mačkov

Mačkov

Agraspol Předmíř, a.s. Agro Sedlice, a.s. Blatenská ryba, spol. s r.o. Blatenské strojírny Blatná s.r.o. Domov pro seniory Město Blatná Obaly Blatná s.r.o. Psychiatrická léčebna Lnáře Střední odborná škola, Blatná, V Jezárkách 745

Předmíř Sedlice Blatná

Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n. Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla Ústavní sociální péče o mentálně postižené osoby Smíšené hospodářství Smíšené hospodářství Sladkovodní akvakultura

Blatná

Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů

50 - 99

Blatná Blatná Blatná

Ústavní sociální péče o seniory Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba dřevěných obalů

50 - 99 50 - 99 50 - 99

Lnáře

Ústavní zdravotní péče

50 - 99

UNIVERSAL - PLUS s.r.o.

Blatná

UNIVERSAL EXPORT IMPORT s.r.o. Základní škola J.A.Komenského Blatná, okr. Strakonice příspěvková organizace Zemědělské družstvo Bělčice Zemědělské družstvo Lnáře Zemědělské družstvo Záboří

Blatná

Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství

1000 - 1499 250 - 499 250 - 499 100 - 199 50 - 99 50 - 99 50 - 99

50 - 99 50 - 99

Blatná

Výroba nábytku

50 - 99

Blatná

Primární vzdělávání

50 - 99

Bělčice

Smíšené hospodářství

50 - 99

Lnáře


50 - 99

Lažánky


50 - 99

Zdroj dat: Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů, výpis k 31.12.2009

- 96 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1 000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. V rámci JČK jsou SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity Dačice, Blatná, Týn nad Vltavou a Kaplice, kde na 1 000 obyvatel připadá méně než 170 podnikatelů. Nejvíce podnikatelů, přes 200 na 1 000 obyvatel, připadá na SO ORP Tábor, Vimperk a České Budějovice. Průměrný počet podnikatelů v kraji v letech 2005, 2008 a 2010 se pohybuje kolem 189. V souvislosti s údaji Českého statistického úřadu je nutno podotknout, že tyto statistiky nevypovídají o skutečné ekonomické aktivitě v území, neboť řada subjektů vykazuje činnost ve zcela mizivém rozsahu, popř. žádnou. Tabulka č. 5.1.2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

2005

Míra podnikatelské aktivity 2008 169,6 163,3 198,0 198,3 192,8 196,4 142,4 149,9 166,5 172,5 155,1 163,8 190,9 194,6 190,0 194,3 196,2 201,6 196,5 184,2 182,1 182,6 211,0 208,5 157,2 164,0 162,2 173,3 171,2 166,2 210,6 211,8 191,6 185,2 188,1 189,8

2010 163,3 201,5 198,2 148,1 171,7 168,5 190,2 188,9 196,6 184,8 176,9 209,8 172,5 176,4 166,7 202,9 186,1 189,7

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu

V SO ORP Blatná v letech 2005, 2008 a 2010 připadalo průměrně 165 podnikatelů – fyzických osob na 1000 obyvatel. Nejvíce podnikatelů, přes 200, připadá na 1000 obyvatel v obcích Hajany, Bratronice, Chlum a Lom, pod 115 podnikatelů v obcích Chobot, Kadov a Mačkov. Tyto obce, kde se míra podnikatelské aktivity výrazně odchyluje od průměru SO ORP Blatná, s výjimkou obce Mačkov, spadají do kategorie obcí s počtem nižším než 200 obyvatel.

- 97 -


Tabulka č. 5.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Blatná Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

2005

Míra podnikatelské aktivity 2008 179,2 164,7 192,3 176,1 165,8 164,4 245,3 300,0 179,1 152,8 183,2 183,8 142,9 164,6 282,4 330,0 175,7 171,1 311,1 276,6 103,5 66,7 128,3 112,3 168,5 153,4 94,6 103,9 296,9 226,7 190,1 183,1 233,3 237,7 117,0 124,6 166,7 175,3 136,5 138,4 149,6 132,4 165,6 149,9 193,8 159,7 123,0 120,0 148,4 122,1 232,4 205,1 169,6 163,3

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu

- 98 -

2010 172,9 179,8 165,2 240,7 146,7 217,4 153,4 277,8 155,8 230,0 67,8 105,0 144,5 127,9 161,3 172,6 213,7 111,5 199,3 130,7 139,3 147,2 182,2 138,5 154,4 197,4 163,3


5.2

Trh práce

Míra nezaměstnanosti Ve všech SO ORP JČK došlo mezi lety 2005 až 2008 k poklesu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj klesla z 6,8 % na 4,6 %. V roce 2009 však v důsledku hospodářského útlumu míra nezaměstnanosti ve všech SO ORP JČK výrazně vzrostla na průměrnou hodnotu kraje 7,2 %. Pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP České Budějovice, Vimperk, Třeboň, Trhové Sviny a v Jindřichův Hradec. Dlouhodobě je nejhorší situace v SO ORP Dačice, Český Krumlov, Vodňany a Kaplice. Tabulka č. 5.2.1: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

2005 7,8 4,5 10,1 10,3 6,7 10,0 8,5 7,9 7,6 6,9 7,4 6,2 5,8 6,4 6,7 5,7 9,0 6,8

Míra nezaměstnanosti [%] 2006 2007 2008 7,3 6,2 4,5 3,9 9,8 8,1 10,0 7,8 6,4 4,9 9,2 6,5 8,3 6,3 7,5 5,5 6,8 5,0 7,3 6,0 6,9 6,0 6,3 5,1 5,5 4,6 6,1 4,5 6,7 5,6 5,2 4,5 9,2 7,8 6,6 5,3

2009 5,2 3,5 6,9 5,3 3,8 6,2 5,6 4,3 4,7 5,4 5,6 4,5 4,1 3,4 4,5 4,0 7,2 4,6

7,8 5,4 9,6 10,1 6,4 10,2 7,1 6,8 6,7 8,8 8,4 7,7 7,0 5,8 7,0 6,1 9,5 7,2

Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry

Následující tabulka prezentuje podrobnější údaje o vývoji míry nezaměstnanosti podle jednotlivých obcí sledovaného SO ORP Blatná. Je z ní patrná diferenciace jak v čase, tak jednotlivých území.

- 99 -


Tabulka č. 5.2.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Blatná Obec

2005


12,6 8,4 6,6 5,7 10,5 5,9 14,1 16,7 1,6 5,1 17,0 7,2 4,2 11,9 7,6 10,4 10,3 6,6 14,7 8,6 7,4 10,3 3,9 12,4 11,7 6,8 7,8

Míra nezaměstnanosti [%] 2006 2007 2008 10,4 9,0 7,1 7,8 7,4 3,5 6,2 5,0 4,5 4,0 2,6 2,0 8,6 9,5 9,9 8,6 11,2 7,3 14,4 5,8 5,9 6,7 3,9 4,6 1,8 0,7 0,7 7,3 4,9 5,7 10,2 5,4 5,8 5,5 4,3 6,7 4,7 2,1 2,0 10,3 8,3 5,3 10,8 11,1 10,8 11,7 9,0 6,0 13,2 13,5 10,0 8,1 8,3 3,9 12,0 12,8 10,7 7,9 8,7 5,9 6,6 5,9 5,6 8,2 7,4 6,5 6,4 6,4 6,6 13,7 10,5 6,1 9,5 8,2 6,8 5,2 3,5 2,6 7,3 6,2 5,2

2009 10,6 8,4 6,7 4,9 11,8 14,8 9,7 14,8 0,2 8,7 9,9 8,1 2,0 11,4 5,0 9,7 13,5 7,7 11,8 9,5 7,5 6,6 10,8 13,0 12,8 5,9 7,8


SO ORP Blatná se po celé sledované období vyznačuje ve srovnání s krajským průměrem mírně nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Obcemi s nejvyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti v roce 2009 jsou Buzice a Hajany, kde se projevila ekonomická krize, a dále obce Lom a Uzenice, které vykazují vysokou míru nezaměstnanosti po celé sledované období. Z následující tabulky a grafu je zřejmé, že nejpříznivější míru nezaměstnanosti vykazují po celé sledované období zejména obce Hornosín a Kocelovice následované obcemi Bratronice, Záboří, Blatná a Sedlice. Podíl nezaměstnaných žen V měřítku celého Jihočeského kraje dosahoval podíl nezaměstnaných žen za celé sledované období (2005 až 2009) vyšších hodnot než u mužské složky populace. Nejnižší hodnoty jsou zaznamenány v roce 2009, kdy podíl nezaměstnaných žen dosahuje 51,7 % z celkové nezaměstnanosti. Nejmenší podíl nezaměstnaných žen v roce 2009 vykazují SO ORP Český Krumlov, Blatná, Strakonice a Vimperk s hodnotami nižšími než 50 %, z čehož vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných mužů. Nejvyšší hodnoty naopak vykazují SO ORP Týn nad Vltavou, Trhové Sviny a Vodňany. - 100 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.3Podíl nezaměstnaných žen z celku v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP

2005

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

54,2 54,6 52,4 57,6 60,9 52,0 61,4 54,3 54,4 55,1 56,1 52,7 53,7 61,4 64,1 52,5 56,2 55,4

Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] 2006 2007 2008 54,0 54,0 51,7 54,9 55,5 54,8 52,7 54,7 52,2 62,1 64,9 62,2 60,0 61,9 58,1 53,6 56,2 56,2 61,3 61,3 61,8 53,1 55,9 54,1 56,0 55,0 54,3 55,7 56,8 57,4 55,6 54,8 54,8 53,1 56,1 56,5 54,4 58,5 57,2 59,1 60,6 56,3 60,7 60,0 60,4 50,4 49,7 51,4 54,9 58,2 59,3 55,5 56,8 55,7

2009 48,8 51,6 48,4 53,8 54,5 53,1 55,8 51,2 50,1 51,0 48,8 50,6 56,3 55,6 59,3 49,4 56,3 51,7


Na území SO ORP Blatná mezi lety 2005 až 2008 přetrvávala situace, kdy evidované ženy tvořily vyšší podíl ve vykazované míře nezaměstnanosti. S příchodem ekonomické krize v roce 2009 se zvýšil mezi uchazeči o práci podíl mužů, propouštělo se totiž především ve strojírenství a automobilovém průmyslu. Podíl nezaměstnaných žen tak byl nižší než podíl nezaměstnaných mužů. Nejvyšší zastoupení žen mezi uchazeči o zaměstnání v roce 2009 bylo v obcích Lažánky, Lom a Bratronice. Nejnižší zastoupení naopak v obcích Hornosín, Lažany a Chobot. Tyto obce s velmi vysokým či nízkým podílem nezaměstnaných žen spadají do kategorie obcí s počtem nižším než 200 obyvatel. Tabulka č. 5.2.4: Podíl nezaměstnaných žen z celku v obcích SO ORP Blatná Obec

Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] 2005

2006

2007

2008

2009

Bělčice

55,5

54,6

57,2

55,3

47,5

Bezdědovice

56,3

45,0

51,5

36,4

52,9

Blatná

53,7

55,2

52,4

47,9

48,3

Bratronice

39,8

50,0

100,0

100,0

70,9

Březí

28,2

18,8

31,7

58,1

54,8

Buzice

45,4

55,9

54,5

63,6

56,4

Čečelovice

35,5

40,6

71,3

57,9

32,6

Hajany

62,5

65,6

53,2

80,1

43,7

100,0

100,0

100,0

100,0

0,0

Chlum

39,7

45,3

31,3

25,5

22,1

Chobot

32,0

6,0

0,0

0,0

9,7

Kadov

38,7

52,5

49,9

46,2

48,6

Kocelovice

34,2

3,9

45,4

71,4

37,7

Hornosín

- 101 -


Obec

Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] 2005

2006

2007

2008

2009

Lažánky

62,9

83,8

60,0

89,2

97,7

Lažany

51,6

53,9

60,1

17,9

5,3

Lnáře

55,5

57,6

53,7

50,0

44,7

Lom

62,3

54,0

48,3

64,2

78,0

Mačkov

43,4

37,2

44,3

40,0

45,5

Myštice

43,7

37,5

49,7

52,5

62,8

Předmíř

47,9

46,5

55,8

53,9

51,6

Sedlice

67,3

64,4

67,6

67,9

54,8

Škvořetice

65,6

59,6

49,3

59,1

44,6

Tchořovice

50,0

59,1

61,8

61,5

47,6

Uzenice

50,0

38,3

48,5

28,6

28,1

Uzeničky

50,0

64,0

47,2

23,8

34,9

Záboří

72,9

68,2

64,9

72,7

58,7

SO ORP Blatná

54,2

54,0

54,0

51,7

48,8


Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Podíl uchazečů o zaměstnání, evidovaných déle než 12 měsíců, na počtu uchazečů celkem zde vyjadřuje dlouhodobou nezaměstnanost. V Jihočeském kraji byl v roce 2009 tento podíl 15,6 %. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje největší problém v SO ORP Vodňany a Blatná. Pozitivním faktem ve sledovaném období je pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných ve většině SO ORP JČK. Výrazný pokles v roce 2009 je způsoben růstem nezaměstnanosti v důsledku hospodářského útlumu. Nejnižší podíl v kraji dlouhodobě vykazují SO ORP Vimperk, Trhové Sviny a České Budějovice. Tabulka č. 5.2.5: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

2005

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2006 2007 2008 35,5 36,3 37,6 34,2 17,6 20,3 19,9 17,4 36,7 38,0 37,3 28,7 36,3 38,8 42,0 34,0 26,6 27,8 29,2 23,7 41,2 42,6 38,1 29,6 38,0 37,2 36,9 28,3 28,5 30,4 31,1 20,6 26,0 25,9 22,9 19,6 29,0 32,2 36,9 31,4 37,2 39,0 36,6 32,7 21,9 23,8 24,1 20,9 20,4 23,1 22,1 17,3 30,2 35,1 34,5 28,1 29,5 33,4 33,1 26,0 16,9 16,0 15,6 9,7 37,7 40,7 39,3 38,1 28,6 30,3 29,9 24,4


- 102 -

2009 23,2 11,4 20,8 15,1 11,1 18,5 18,7 11,1 13,9 22,7 22,1 15,1 8,7 14,1 16,7 7,6 28,1 15,6

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl nezaměstnaných osob nad 12 měsíců je v roce 2009 v rámci JČK druhý nejvyšší v SO ORP Blatná. Dlouhodobá nezaměstnanost mezi lety 2005-2009 je největším problémem v obci Březí, kde v jednotlivých letech vždy dosahuje hodnot nad 50 %. V roce 2009 je výrazné zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných také v obci Lažany. Naopak nulové zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných v celém sledovaném období vykazuje obec Bratronice. V roce 2009 jsou zaznamenány nízké hodnoty také u obcí Hornosín, Záboří a Hajany. Tabulka č. 5.2.6: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v obcích SO ORP Blatná Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

2005

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2006 2007 2008 41,4 47,2 37,8 38,9 30,5 25,7 27,6 19,1 31,2 32,2 35,1 30,3 0,0 0,0 0,0 0,0 52,2 64,9 58,7 55,9 35,8 32,5 45,5 52,9 33,0 54,4 79,7 39,9 37,5 51,9 23,4 0,0 70,7 0,0 0,0 0,0 9,3 12,0 15,5 20,4 51,0 21,8 41,1 0,0 30,3 27,5 40,4 31,7 41,0 36,8 0,0 28,6 23,2 16,2 40,0 20,9 51,6 30,8 34,8 33,2 33,4 32,7 40,1 42,3 30,4 30,4 27,4 41,8 53,9 36,1 32,9 33,3 34,4 40,3 48,7 32,0 32,1 54,1 41,9 50,4 41,7 41,3 39,9 38,5 48,6 49,7 37,5 40,0 50,0 31,8 39,3 40,6 64,3 56,3 66,7 54,6 38,5 26,5 34,5 47,8 41,4 46,4 32,5 1,8 35,5 36,3 37,6 34,2

2009 33,2 9,2 21,1 0,0 66,6 24,8 19,3 3,0 0,0 7,7 38,8 24,0 4,6 17,0 72,0 21,3 30,7 16,7 33,7 29,3 28,5 29,8 27,5 20,2 8,1 1,5 23,2


Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo V období 2005 až 2008 v JČK klesal počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo až na hodnotu 2,2 v roce 2008. V důsledku ekonomické krize dochází však v roce 2009 k rostoucímu trendu a to na 11,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Nejméně uchazečů připadá ve sledovaném období na SO ORP Vodňany, Vimperk, Strakonice a České Budějovice. Nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo pak připadá ve sledovaném období na SO ORP Dačice, Český Krumlov a Trhové Sviny. Nejvyšších hodnot v roce 2009 vykazují SO ORP Dačice, Soběslav a Milevsko.

- 103 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V SO ORP Blatná vývoj počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo kopíruje trend Jihočeského kraje, kdy se v letech 2005 a 2006 pohybuje počet uchazečů nad celokrajným průměrem. Mezi lety 2007-2009 se po celou dobu pohybuje počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo pod průměrnými hodnotami kraje. Tabulka č. 5.2.7: Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo 2005 2006 2007 2008 11,0 5,4 2,8 1,8 5,2 3,3 2,1 1,8 25,6 11,6 5,2 4,7 31,6 20,3 5,3 4,7 14,1 7,6 3,3 2,6 4,6 4,1 1,6 1,9 19,9 7,4 3,4 5,0 7,0 3,4 1,6 1,3 8,2 5,2 1,9 2,4 6,7 6,5 3,2 4,2 0,5 3,3 2,0 1,6 4,0 3,6 2,3 2,5 27,0 15,3 6,5 6,0 18,1 9,5 3,7 3,0 8,5 6,7 4,6 3,4 3,6 3,0 1,4 1,3 4,7 4,3 2,0 1,5 3,4 4,7 2,4 2,2

2009 10,8 7,6 18,6 59,5 14,6 20,7 35,6 8,3 12,4 44,0 7,1 15,4 15,1 12,1 14,4 5,6 4,7 11,2


Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst v správních obvodech Jihočeského kraje se mezi lety 2006 a 2007 vyvíjel vzestupně. Po příchodu ekonomické krize byl zaznamenán pokles počtu pracovních míst na hodnotu 254 035 v roce 2009. Nejvíce obsazených pracovním míst vykazují SO ORP České Budějovice, následovaný správními obvody ORP Tábor, Písek a Strakonice. Naopak nejméně obsazených pracovních míst se nachází ve správních obvodech ORP Vodňany, Trhové Sviny, Blatná, Milevsko a Týn nad Vltavou.

- 104 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.8: Vývoj počtu pracovních míst v SO ORP Jihočeského kraje

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Index vývoje počtu pracovních míst mezi lety 2006 až 2009 [%]

Počet pracovních míst

SO ORP 2006

2007

2008

2009

5849 77416 14063 6814 17365 7160 5795 19818 11133 7122 19798 33355 5262 9250 5814 6242 4177 256433

6115 84500 14850 7253 17208 7304 5917 20286 11509 7319 20387 35144 5379 9202 5934 6447 4205 268959

6115 84491 14367 6966 17156 7020 5547 20087 11699 7077 20202 34104 4682 9335 5891 6161 4251 265151

5220 82119 13793 6374 16603 6044 5326 19206 11187 6614 19121 32640 4648 8988 5837 6184 4131 254035

89,2 106,1 98,1 93,5 95,6 84,4 91,9 96,9 100,5 92,9 96,6 97,9 88,3 97,2 100,4 99,1 98,9 99,1

Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaje jsou k 1.12. Pozn.:Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

SO ORP Blatná kopíruje trend Jihočeského kraje. Při bližším pohledu na obce SO ORP Blatná lze v souvislosti s velikostí obce zaznamenat rozdíly v počtech obsazených pracovních míst. Nejvíce míst vykazují města Blatná a Sedlice. Naopak nejméně míst vykazují počtem obyvatel nejmenší obce – Lažany, Bratronice, Hornosín a Čečelovice.

- 105 -


Tabulka č. 5.2.9: Počet pracovních míst v SO ORP Blatná

2006 Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

Index vývoje počtu pracovních míst mezi lety 2006 až 2009 [%]

Počet pracovních míst

Obec

169 24 4454 0 4 18 9 14 7 32 1 77 18 44 3 319 11 145 26 27 332 33 10 10 6 56 5849

2007 168 22 4736 0 8 15 8 11 1 28 7 77 22 42 0 266 11 140 29 97 321 32 10 7 6 51 6115

2008 183 25 4664 2 15 16 1 14 1 29 3 84 32 60 0 253 10 133 31 73 361 41 10 9 9 56 6115

2009 182 38 3841 1 13 12 2 18 1 29 6 77 30 47 0 244 8 153 25 69 329 18 11 9 10 47 5220

108 158 86 100 325 67 22 129 14 91 600 100 167 107 0 76 73 106 96 256 99 55 110 90 167 84 89

Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k 1.12. Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

- 106 -


5.3


Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí. Průměrná daňová výtěžnost obcí Jihočeského kraje dosáhla 9 000 Kč na obyvatele v roce 2009. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti roku 2008, kdy byla průměrná daňová výtěžnost kraje přibližně 10 110 Kč na obyvatele. Pokles je dán především snížením daňových odvodů z příjmů fyzických a právnických osob v důsledku ekonomického útlumu. K SO ORP s nadprůměrnou daňovou výtěžností patří SO ORP Písek, který v roce 2009 dosáhl hodnoty 9 950 Kč na obyvatele. Nadprůměrné daňové výtěžnosti dosahoval po oba roky (2008 a 2009) správní obvod Třeboň, který zároveň zaznamenal nejmenší pokles daňové výtěžnosti, a dále SO ORP Tábor, Týn nad Vltavou, České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice. Nejnižší daňová výtěžnost na obyvatele kraje se naopak v letech 2008 a 2009 pohybuje v SO ORP Soběslav, Vodňany a Trhové Sviny. Tabulka č. 5.3.1: Daňová výtěžnost SO ORP Jihočeského kraje v letech 2008 a 2009 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2008 130573 1623318 420465 189124 471743 191076 175910 573792 335201 197293 443829 826644 167188 256760 144374 175988 107945 6431223

2009 117215 1406599 380114 171455 423158 163332 160828 514961 305813 174043 397030 749984 149735 242141 128906 156520 95687 5737520

Rozdíl -13359 -216719 -40351 -17669 -48585 -27744 -15082 -58831 -29388 -23250 -46799 -76660 -17453 -14620 -15468 -19468 -12258 -693704

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008 2009 Rozdíl 9,38 8,38 -1,00 10,59 9,11 -1,48 10,07 9,07 -0,99 9,46 8,63 -0,83 9,84 8,81 -1,03 9,67 8,27 -1,40 9,35 8,54 -0,80 11,09 9,95 -1,14 9,92 9,04 -0,88 8,91 7,83 -1,08 9,77 8,78 -0,98 10,25 9,28 -0,97 9,21 8,21 -1,01 10,12 9,54 -,058 10,19 9,13 -1,06 9,91 8,83 -1,08 9,23 8,16 -1,07 10,11 9,00 -1,11

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

Průměrná daňová výtěžnost na obyvatele v obcích SO ORP Blatná v roce 2009 byla 8 380 Kč na obyvatele, což je v krajském srovnání podprůměrná hodnota. Vysokou výtěžnost přitom zaznamenaly obce Bratronice, Uzeničky, Březí a Uzenice. Nejnižší hodnoty v přepočtu na obyvatele zaznamenaly obce Lažany, Mačkov, Bezdědovice, Čečelovice.

- 107 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.3.2: Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Blatná Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2008 9412,73 2811,47 62539,78 621,28 812,24 1393,31 1670,45 826,99 700,74 1697,95 506,12 3765,62 1770,68 740,36 709,69 6583,89 1270 2152,75 3012,89 3019,15 14169,32 2934,58 2217,69 1320,5 1365,16 2547,9 130573,24

2009 8716,81 2403,78 54004,32 610,08 771,46 1336,49 1266,41 860,87 643,25 1502,03 479,15 3319,11 1600,22 727,41 721,66 5893,23 1146,8 1995,29 2786,12 3186,51 12621,55 2742,38 2117,21 1347,69 1351,29 3063,62 117214,74

Rozdíl -695,92 -407,69 -8535,46 -11,2 -40,78 -56,82 -404,04 33,88 -57,49 -195,92 -26,97 -446,51 -170,46 -12,95 11,97 -690,66 -123,2 -157,46 -226,77 167,36 -1547,77 -192,2 -100,48 27,19 -13,87 515,72 -13358,5

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

- 108 -

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008 2009 Rozdíl 9,25 8,59 -0,66 8,87 7,4 -1,47 9,26 7,96 -1,30 11,51 11,09 -0,42 10,83 10,71 -0,12 10,1 9,9 -0,20 10,25 7,58 -2,67 7,66 7,83 0,17 9,1 8,35 -0,75 9,08 7,99 -1,09 8,58 8,12 -0,46 10,4 8,85 -1,55 10,24 9,53 -0,71 8,61 8,56 -0,05 7,63 6,39 -1,24 8,67 7,97 -0,70 9,69 8,96 -0,73 7,5 6,79 -0,71 10,35 9,67 -0,68 9,18 9,54 0,36 10,84 9,57 -1,27 8,81 8,04 -0,77 9,4 8,71 -0,69 10,16 10,06 -0,10 10,04 11,08 1,04 8,25 9,76 1,51 9,38 8,38 -1,00

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata Obec

Bělčice




Trh práce


-1

-1

-1

-1

0

0

1

-2

-1

-1

0

-2

2

2

2

2

-1

-1

-2

2

1

1

-2

1

-1

-1

-1

-2

0

2

0

-2

-1

-1

2

-1

Chlum

0

2

0

-2

Chobot

-1

-2

-1

-1

Kadov

0

-2

0

0

Kocelovice

1

-1

2

1

Lažánky

-1

-2

-1

-1

Lažany

-1

-1

0

-2

Lnáře

-1

-1

-1

-2

0

1

-2

0

Mačkov

-2

-2

0

-2

Myštice

1

1

-2

1

Předmíř

1

2

-1

1

Sedlice

-1

-1

-1

1

Škvořetice

-1

-1

0

-1

Tchořovice

0

0

-1

0

Uzenice

-1

-1

-2

2

Uzeničky

0

-1

0

2

Záboří

1

0

1

1

-1

-1

-1

-1

Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín

Lom

SO ORP Blatná

- 109 -



SLABÉ STRÁNKY Dlouhodobě vyšší míra nezaměstnanosti ve srovnání s krajským průměrem, zejména v obcích Lom, Uzenice, Uzeničky, Myštice, Březí.

Nízká míra nezaměstnanosti v obci Hornosín a Kocelovice. Nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Bratronice, Hornosín, Chlum v letech 2005 až 2009.

Vysoká míra nezaměstnanosti v roce 2009 v obcích Buzice, Hajany, Lom, Uzenice.

Vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných ve srovnání s krajským průměrem, zejména v obci Březí. Vysoká míra podnikatelské aktivity v obcích Hajany, Nízká míra podnikatelské aktivity v obcích Chobot, Bratronice, Chlum a Lom. Kadov a Mačkov. Útlum činnosti největších podniků ovlivňuje Dostatek pracovních příležitostí ve městě Blatná. podstatným způsobem míru nezaměstnanosti v SO ORP Blatná. Pátá nejnižší daňová výtěžnost v rámci správních Nadprůměrná daňová výtěžnost v obcích obvodů ORP Jihočeského kraje, zejména v obcích Bratronice, Uzeničky, Březí a Uzenice. Lažany, Mačkov, Bezdědovice, Čečelovice. Pokles daňové výtěžnosti v důsledku ekonomického útlumu nejpatrnější v obcích Kadov a Bezdědovice.

Nižší počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo ve srovnání s krajským průměrem.

PŘÍLEŽITOSTI Blízkost Strakonic a Písku pro zajištění dalších pracovních příležitostí. Rozvoj drobných i rozsáhlejších podnikatelských aktivit. Využití prostředků z rozvojových programů pro podporu malého a středního podnikání. Rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství v SO ORP.

HROZBY Nedostatek pracovních příležitostí ohrožující stabilizaci obyvatelstva v obcích Lom, Uzenice, Uzeničky, Myštice, Březí. Další útlum činnosti velkých podniků a s tím související růst míry nezaměstnanosti. Růst počtu dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel v obci Březí. Nedostatečná propagace či nedostatečný zájem cílových skupin v rámci mimoprodukčních funkcí zemědělství.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Blatná, Hajany, Bratronice, Hornosín, Chlum a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Zaměřit se na využití nevyužitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit.

- 110 -


6 Souhrn a vyváženost pilířů 6.1

Environmentální pilíř

Horninové prostředí a geologie Na území SO ORP Blatná se nachází řada ložisek nerostných surovin zpravidla menšího rozsahu. V současnosti probíhá těžba pouze na několika lokalitách. Jedná se zejména o ložiska stavebního kamene a kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Těžba nerostných surovin má převážně lokální a regionální význam, v příštích desetiletích se předpokládá její rozšíření především pro zabezpečení surovin pro rozvoj dopravní infrastruktury. Poddolovaná území se na území SO ORP Blatná vyskytují převážně jako pozůstatek historické důlní činnosti omezeného rozsahu. Nejrozsáhlejší poddolovaná území se nachází na území obcí Bělčice (141,79 ha), Kocelovice (96,52 ha), Bratronice (38,66 ha), Březí (29,27 ha) a Homosín (28,62 ha). Rozsah poddolovaných ploch na území ostatních obci se pohybuje mezi 1,18 % území (Lnáře), 0,77 % území (Mačkov), dále Předmíř (0,39 %), Myštice (0,25 %) a Blatná (0 %) s poddolovanou plochou 0,10 ha. Ve sledovaném území je poměrně četný výskyt hald a odvalů. Vyskytuje se zde 33 starých důlních děl, z toho nejvíce na území obcí Bratronice (10) a Bělčice (9), další se nacházejí v obcích Kocelovice (6), Hornosín (3), Březí (2), Předmíř (2) a Lnáře (1). Pro další využití území však nepředstavují zásadní problém (lze řešit technicky). Vodní režim Existující zdroje povrchových a podzemních vod jsou relativně dostatečně bohaté pro zajištění potřeb území. To je i důvodem, že podstatná část území (cca 22 %) je vymezena jako zranitelné území. Ačkoliv území je protkáno zejména menšími vodními toky, opakující se záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku způsobu jeho využívání v uplynulých desetiletích (odvádění a zatrubňování v rámci melioračních opatření, regulace, napřimování vodních toků apod.). Další závadou je, že části zastavěných území v některých obcích se nacházejí v záplavových oblastech Q100. Záplavovým územím Q100 procházejí rovněž silnice I. a II. třídy. Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší na území SO ORP Blatná je z hlediska koncentrací sledovaných látek řazena k relativně dobrým, s výjimkou přízemního ozónu. Problémem je, že řadě obcí dochází ke zhoršování kvality ovzduší jednak s růstem intenzity dopravy, a v zimních měsících i z důvodu spalování nekvalitního paliva. Silnice I. a II. třídy procházejí zastavěným územím obcí Blatná, Bělčice, Bezdědovice, Buzice, Hněvkov, Kadov, Kocelovice, Lnáře, Lnářský Málkov, Myštice, Pole, Sedlice, Svobodka, Tchořovice. V oblasti využívání a likvidace odpadů vykazuje ORP v rámci kraje mírně podprůměrnou míru separace. Značná část odpadů v podobě směsného komunálního odpadu končí na skládkách. Řada rizik pro životní prostředí a konkrétně půdu a vodní zdroje představuje relativně vysoký počet (20) starých zátěží. Staré skládky se nacházejí na území 11 obcí. Další rizika jsou spojena s existencí zastavěných území v lokalitách se zvýšeným rizikem výskytu radonu.

- 111 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mezi problémy, jejichž řešení je nezbytné na úrovni kraje patří optimalizace nakládání s odpady (separace, využívání, likvidace) na území kraje - postupné vytváření regionálního integrovaného systému odpadového hospodářství. Limitujícím faktorem zejména vzhledem k vymezování zastavitelných ploch je významný podíl území s vysokým rizikem výskytu radonu. Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Blatná se řadí k ekologicky méně stabilním oblastem. Na jeho území se však vyskytuje řada cenných lokalit – by se měl stát Přírodní park Pálenec, několik maloplošných zvlášť chráněných území a lokality soustavy NATURA 2000. Je zde vymezena síť územního systému ekologické stability ÚSES. Ke stabilitě území však nepřispívá relativně nižší míra zalesnění a vysoký podíl orné půdy. (viz kap. 5). Tyto skutečnosti významně přispívají k relativně nízkým hodnotám koeficientu ekologické stability (KES), jež byly některým obcím přiřazeny. Rozsah ochrany přírody a krajiny je důvodem pro existenci řady již existujících závad, kdy zastavěná území a dopravní infrastruktura zasahují a prochází chráněnými lokalitami a kříží vymezené biokoridory. Výhledově lze, vzhledem k plánovanému rozvoji území, očekávat jejich další nárůst. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Blatná plní především hospodářské funkce. Podíl orné půdy na daném území činí 44,3 %. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy. Rovněž přírůstek zastavěných ploch v období 1999-2009 byl relativně nízký (1,4 %). Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k nejúrodnějším a vyžaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. Plocha odvodněné půdy činí 5614,68 ha, tj. 20,16 % celkové výměry SO ORP. Délka odvodňovacího zařízení činí 84,30 km. Lesní porosty plní nejen hospodářské funkce, ale i vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce. Podíl lesní půdy na celkové výměře území činí (24,7%). Její rozloha v uplynulých letech mírně vzrostla. Vzhledem k předpokládanému a žádoucímu rozvoji území – i v souvislosti s vymezením nadmístní rozvojové osy N-OS2 Severozápadní – Plzeňské a vzhledem k další orientaci na rozvoj turismu a vytváření podmínek pro rozvoj sportovních aktivit – jsou v návrhu ZÚR JČK vymezeny jak záměry v rozvoji dopravní a technické infrastruktury a ploch pro sportovní účely. Další záměry jsou či budou následně vymezeny v rámci ÚPD jednotlivých obcí, což znamená nutně další zábory jak zemědělské, tak v řadě případů i lesní půdy. Další tlak na půdu lze očekávat i s budoucím využíváním dalších ložisek nerostných surovin. Na druhé straně by měla výrazné pozitivní efekty asanace a rekultivace starých zátěži, jak pozůstatků po těžební činnosti, tak i starých skládek.

- 112 -


6.2

Sociální pilíř

Technická infrastruktura V SO ORP Blatná je 16 obcí s vodovodní sítí. Zbylých 10 obcí zavedenu vodovodní síť nemají. Jedná se o obce Buzice, Hajany, Hornosín, Chobot, Kadov, Kocelovice, Lažany, Uzenice a Uzeničky. Od roku 2008 bylo postupně napojeno na vodovod 6 obcí, které před rokem 2008 napojeny nebyly. Konkrétně se jedná o obec Bratronice, Březí, Čečelovice, Mačkov, Tchořovice a Záboří. V SO ORP Blatná je celkem 5 obcí napojených na ČOV. Jedná se o obec Bělčice (1 ČOV), Blatná (2 ČOV) a Sedlice (1 ČOV), Lnáře (1 ČOV) a Záboří (1 ČOV). Zároveň jsou zde všechny obce, kromě obce Lažánky, s kanalizací. Dle ÚAP není znám typ kanalizace v obci Buzice, Lažany, Lom a Škvořetice. Od roku 2008 došlo ke změně v navedení kanalizace pouze u obce Bezdědovice, kde prodloužili kanalizaci o 190 m. Plynem je zásobováno 15 obcí z 26 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více než 90 % obyvatel plynofikací, patří 8 obcí, 2 obce jsou pokryty z 80 %. Obcí s méně než 70 %j pokrytím je 5. Dodávky elektrické energie jsou ve všech obcích ORP Blatná bez problémů. Dopravní infrastruktura Na území SO ORP Blatná se nenachází dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě SO ORP Blatná je silnice I/20 a silnice II. třídy, doplněné silnicemi III. třídy. Délka silniční sítě I. a II. tříd činí celkem 194,74 km, z toho pouze 21,14 km tvoří silnice I. třídy a cca 48,12 km silnice II. tříd. Délka silnic III. třídy činí cca 125,5 km. Silniční síť na území kraje sice zajišťuje v současnosti dostupnost sídel, její kvalita však neodpovídá rostoucím nárokům na kapacitu osobní a nákladní přepravy. V rámci stávající silniční sítě jsou hlavními problémy významné dopravní závady, jež by měly být postupně odstraňovány s postupnou rekonstrukcí a homogenizací silnice I. třídy a silnic II. tříd v souladu s jejich vymezením v rámci ZÚR JČK. Na daném území probíhají dvě železniční tratě, jež však mají omezený význam pro dopravní obslužnost převážné většiny obcí a dostupnost ORP Blatná. Z celkového počtu 25 obcí železniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Blatná pro 7 obcí a/nebo jejich částí. Vzhledem k napojení železničních tratí č. 191 a 203 na trať č. 190 Plzeň – České Budějovice, umožňují pro uvedené obce i ORP Blatná dostupnost krajského města. Pro sledované území znamená rovněž zlepšení jeho dostupnosti území a podporu rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím dopravy šetrné k životnímu prostředí. Význam pro dostupnost krajského města a rozvoj cestovního ruchu včetně zahraničních turistů má železniční trať č. 190, jež tvoří páteř koridoru konvenční železniční dopravy ŽD4, jenž je součástí mezinárodní dopravní sítě TEN-T. Výhledově zajistí kvalitní propojení JČK na sousední území Rakouska a hlavní město Vídeň. Poměrně hustě je území protkáno sítí cyklostezek a turistických tras. Cyklostezky i turistické trasy jsou vymezeny na území převážné většiny obcí. Na sledovaném území se nachází celkem 113,57 km cyklotras a je zde vyznačeno cca 162,26 km turistických tras.

- 113 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Sociodemografické podmínky SO ORP Blatná je zatížen velmi malým počtem trvale žijícího obyvatelstva s druhým nejnižším počtem obyvatel v krajském srovnání. Počet obyvatel v posledních deseti letech mírně roste. Růst je však zajišťován pozitivním migračním saldem. K nárůstu počtu obyvatel došlo v posledních deseti letech především v obcích Hajany, Lažánky, Mačkov, Uzenice. Absence pracovních příležitostí a kvalitního bydlení jsou však omezujícím imigračním faktorem, naopak řada obcí trpí postupným opouštěním osob v produktivním věku, zejména pak obce Uzeničky, Kocelovice, Lažany, Lnáře. V SO ORP Blatná, dochází k významným změnám z hlediska věkové struktury obyvatel ve smyslu stárnutí populace. Přičemž nejstarší populace vyjádřená indexem stáří je v obcích Uzeničky, Kocelovice, Lažany, Čečelovice, Bratronice. SO ORP Blatná je mezi správními obvody kraje druhým obvodem s nejstarším obyvatelstvem a nejvyšším podílem seniorů a zároveň druhým obvodem s nejnižším počtem dětí. Základní školství, zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče jsou v SO ORP Blatná zastoupena v rovině základního zabezpečení. Zejména ve větších obcích (Blatná, Sedlice) jsou některé typy služeb zastoupeny ve větším rozsahu, v některých částech území občanská vybavenost pro určitou oblast chybí nebo je nedostačující. V řadě obcí, kde zařízení chybí, je navíc dostupnost zdravotních a sociálních služeb neuspokojivá z důvodu špatné dostupnosti veřejnou dopravou, ale i vzdálenosti k nejbližšímu zařízení, jedná se zejména o obce Bratronice, Březí, Čečelovice, Hornosín, Kadov, Lažánky, Škvořetice, Uzenice a Uzeničky. Bydlení V SO ORP Blatná bylo v roce 2001 koncentrováno 2,8 % domovního fondu celého Jihočeského kraje. Celkově bylo evidováno 3 069 domů. V krajském srovnání se zde nachází vyšší zastoupení starých domů vystavěných do roku 1919 a nižší podíl domů postavených mezi lety 1981 až 2001. Výstavba v SO ORP Blatní mezi lety 2001 až 2009 je ve srovnání s krajem podprůměrná. Největší nárůst byl zaznamenán v obcích Lažánky, Blatná, Chlum. Naopak stagnaci bytového fondu vykazují obce Březí, Hornosín, Chobot, Lažany, Uzenice. Rekreace Obce SO ORP Blatná mají poměrně dobré podmínky pro rozvoj sezónního cestovního ruchu a rekreace. Existuje zde taky významný potenciál pro rozvoj cykloturistiky a pěší turistiky. Obecně je zde nedostatek ubytovacích zařízení vyšší kvality, v menších obcích pak ubytovací kapacity chybí. Nejvyšší koncentrace ubytovacích zařízení je obcích Blatná, Sedlice a Kadov. Návštěvnost ubytovacích zařízení vykazuje klesající trend, ale také se snižuje průměrná délka pobytu návštěvníků v nich.

- 114 -


6.3

Ekonomický pilíř

V krajském porovnání se SO ORP Blatná vyznačuje mírně nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti a podprůměrnou mírou ekonomické aktivity. Podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců na počtu uchazečů celkem vykazuje druhou nejvyšší hodnotu v rámci kraje. Naproti tomu počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo je v posledních dvou letech podprůměrný. SO ORP Blatná je však hned po SO ORP Soběslavi, Vodňanech, Trhových Svinech a Kaplicích s nejnižší daňovou výtěžností na obyvatele. Mezi jednotlivými 26 obcemi SO ORP Blatná však bez závislosti na velikostní kategorii, do níž obce spadají podle počtu obyvatel, existují značné rozdíly. Nejvyšší míry nezaměstnanosti dosahují v roce 2009 obce Buzice, Hajany, Lom, Uzenice. V obcích Lom, Uzenice, spolu s obcemi Uzeničky, Myštice, Březí v těchto obcích zároveň největším problémem dlouhodobá nezaměstnanost. Na druhou stranu obcemi s nízkou mírou nezaměstnanosti jsou obce obci Hornosín a Kocelovice. Tři nejvýznamnější zaměstnavatelé působí obci Blatná. Vysokou míru ekonomické aktivity stejně vykazují obce Hajany, Bratronice, Chlum a Lom, naopak nízkou míru vykazují obce Chobot, Kadov a Mačkov. Daňová výtěžnost správního obvodu ORP Blatná je pátá nejnižší v krajském srovnání, zejména pak v obcích Lažany, Mačkov, Bezdědovice, Čečelovice, vysoké hodnoty výtěžnosti vykazují obce Bratronice, Uzeničky, Březí a Uzenice.

- 115 -


6.4

Vyváženost pilířů

Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je analyzována dle hodnocení témat rozčleněné do třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, přičemž hospodářské podmínky jsou nahrazené třemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost území.

- 116 -


Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie 2 – Vodní režim 3 – Hygiena životního prostředí 4 – Ochrana přírody a krajiny 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 – Veřejná technická infrastruktura 7 – Veřejná dopravní infrastruktura

8 – Socio-demografické podmínky 9 – Bydlení 10 – Rekreace 11 – Regionální ekonomika 12 – Trh práce 13 – Daňová výtěžnost

Na základě hodnocení jednotlivých témat byly počítány průměry za pilíř pro každou obec. Pokud hodnocení za pilíř bylo stejné nebo vyšší než je průměr ORP, byl pilíř v dané obci považován jako příznivý. Dle metodického doporučení MMR byl na základě těchto výsledků vypracován níže uvedený kartogram. Zdůvodnění je uvedeno vždy při rozboru jednotlivých témat. Podklady pro hodnocení se nacházejí v příloze D.

- 117 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky kategorie zařazení obce

pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

Z H 1 + + 2a + + 2b + 2c + 3a + 3b + 3c 4 Legenda: + dobrý stav - špatný stav

pro soudržnost společenství obyvatel území S + + + + -

- 118 -

vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav Z, H, S Z, H Z, S H, S Z H S žádné

špatný stav žádné S H Z H, S Z, S Z, H Z, H, S

Vyjádření v kartogramu

S H Z H, S Z, S Z, H


7 Problémy k řešení 7.1

Problémy v rámci ÚPD

Environmentální pilíř Vymezení a upřesnění v ÚPD jednotlivých obcí, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek. Po ukončení těžby je vždy nutné plochy rekultivovat. V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těžby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Blatná. Vymezená ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí. V rámci ÚP jednotlivých obcí lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V rámci územních plánů obcí je třeba řešit střety záměrů tras silnic (silnice I. třídy). Přitom již v současnosti se některé úseky silnic I. a II. třídy nacházejí v záplavových územích. Další oblastí střetů a závad, jež je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a možné budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje. Řešit návrhy zastavitelných území v obcích s vymezeným záplavovým územím. V rámci ÚP dotčených obcí, ve kterých frekventované silnice (I. a II. třídy) procházejí zastavěným územím, navrhnout možná řešení (obchvaty, přeložky) a zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky.Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaženo postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentaních jednotek na zpracování komunálního odpadu. Návrh ZUR JČK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ZÚR může být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou držbu a morfologii terénu. Rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové osy je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jež mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Záměry v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury, ale i výhledově nezbytná modernizace především silnic II. třídy (rekonstrukce, šířkové úpravy, odstranění dopravních závad, obchvaty apod.) se mohou dostávat do střetu s ochranou přírody. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Návrh ZÚR JČK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridoru. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí minimalizovat zábory zemědělské půdy vyšších tříd ochrany, minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit. Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Vyhledávání a vymezování nefunkční části ÚSES v lesních porostech.

- 119 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Sociální pilíř V rámci technické infrastruktury je nutná příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV v obci Bezdědovice, Bratronice, Březí, Buzice, Čečelovice, Hajany, Hornosín, Chlum, Chobot, Kadov, Kocelovice, Lažánky, Lažany, Lom, Mačkov, Myštice, Předmíř, Škvořetice, Tchořovice, Uzenice a Uzeničky). Zároveň je nutná modernizace a dobudování kanalizačních sítí v obci Bezdědovice, Bratronice, Březí, Buzice, Čečelovice, Hajany, Hornosín, Chlum, Chobot, Kadov, Kocelovice, Lažany, Lažánky, Lom, Mačkov, Myštice, Předmíř, Škvořetice, Tchořovice, Uzenice, Uzeničky a napojení obce Buzice, Hajany, Hornosín, Chobot, Kadov, Kocelovice, Lažany, Lažánky, Uzenice a Uzeničky na vodovod. Při specifikaci problémů, jež by měly být řešeny v rámci ÚP obcí, se jedná především o návrhy na odstranění dopravních závad a promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v návrhu ZÚR JČK, jež zahrnují především promítnutí a zpřesnění záměru D7 homogenizace silnice I/20 a navržených úprav a obchvatů - do ÚPD dotčených obcí: Lnáře, Tchořovice, Hajany u Blatné, Blatná, Mačkov, Hněvkov u Mačkova, Pacelice, Němčice u Sedlice, Škvořetice, Sedlice u Blatné; promítnutí a zpřesnění záměru D51 - homogenizace silnice II/173 v úseku Strakonice – Sedlice a západní přeložka Blatné - do ÚPD dotčených obci: Sedlice u Blatné, Blatná, Chlum u Blatné, Hajany u Blatné. Zpracovat návrhy na odstranění dopravních závad na dalších komunikacích a jejich promítnutí do ÚP jednotlivých obcí. Návrh ZÚR Jihočeského kraje v této souvislosti ukládá: řešit plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury v navazující ÚPD s ohledem na ochranu přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva, vymezení ploch a koridorů veřejné dopravní infrastruktury ve výkresové části ZÚR považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v daném území. V rámci demografického vývoje je nutné vybudovat domy pro seniory s pečovatelskou službou. Podpořit výstavbu rodinných domů – pro novomanžele a pro nově přistěhovalé obyvatele. Dalším cílem je udržení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích. Rekonstrukce, modernizace a zvyšování kvality stávajících a výstavba nových zařízení pro trávení volného času. Příprava nových ploch, případně rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity. Rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zajistit stavební plochy od pozemkového fondu. Zasíťování pozemků (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu rodinných domů. Výstavba nových rodinných či bytových domů. Podpora bytové výstavby pro seniory. Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací kapacity, zejména v menších obcích. Vybudování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (výstavba parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, atd.). Vytipování a značení dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.). Ekonomický pilíř Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Blatná, Hajany, Bratronice, Hornosín, Chlum a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Zaměřit se na využití nevyužitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit.

- 120 -


7.2

Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady

Urbanistické závady Název Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 Silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100

Kód

Počet obcí

sZUoVZ

6

Kočelovice, Chlum, Hornosín, Blatná, Bezdědovice, Bělčice

sZUoZQ

4

Chlum, Buzice, Blatná, Bezdědovice

sS1-ZQ

1

Blatná

sS2-ZQ

3

Buzice, Blatná, Bělčice

Výpis obcí

Dopravní závady Název Silnice II. třídy křižuje úrovňově železniční trať Silnice I. třídy křižuje úrovňově železniční trať

Kód

Počet obcí

sS2xZE

3

Bělčice, Blatná, Lnáře

sS1xZE

3

Tchořovice, Blatná, Sedlice

Kód

Počet obcí

Výpis obcí

Hygienické závady Název

Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi sS1_ZU zastavěné území Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi sS2_ZU zastavěné území Silnice II. třídy prochází ochranným sS2_VZ pásmem vodního zdroje

Výpis obcí

4

Tchořovice, Sedlice, Lnáře, Blatná

6

Lnáře, Kočelovice, Kadov, Buzice, Blatná, Bělčice Kočelovice, Bělčiče, Hornosín, Chlum

4

Environmentální závady Název Silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor

Kód

Počet obcí

sS1xRK

1

Lnáře (vodní biokoridor, problém?)

sS2xRK

2

Blatná, Myštice

- 121 -

Výpis obcí


7.3

Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území

Střety se záměry dopravními Název Návrh zastavitelného území je konfliktu se záměrem silnice I. třídy

v

Kód

Počet obcí

nZUxzS1

3

Výpis obcí Sedlice, Blatná, Lnáře

Střety se záměry technické infrastruktury Žádné střety nebyly nalezeny.

Střety se záměry ochrany přírody Žádné střety nebyly nalezeny.

7.4

Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území

Střety urbanistických záměrů s limity využití území Název Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q100 Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biocentra Návrh zastavitelného území zasahuje do přírodního parku Návrh zastavitelného území zasahuje do chráněného ložiskového území

Kód

Počet obcí

nZUoLE

6

Bělčice, Blatná, Chlum, Kadov, Mačkov, Sedlice

nZUoZQ

3

Buzice, Blatná, Bezdědovice

nZUoVZ

5

Bělčice, Hornosín, Chlum, Bezdědovice, Blatná

nZUoNC

1

Kadov

nZUoPP

6

Kadov, Lažánky, Záboří, Bratronice, Lažany, Mačkov

nZUoLU

2

Chlum, Blatná

Výpis obcí

Střety dopravních záměrů s limity využití území Název Záměr silnice I. třídy prochází lesem Záměr silnice II. třídy prochází lesem Záměr silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

Kód zS1_LE zS2-LE

Počet Výpis obcí obcí 4 Blatná, Lnáře, Sedlice, Tchořovice 2 Sedlice, Chlum

zS1_VZ

- 122 -

1

Sedlice


Použité zkratky BRKO CZT ČOV ČR ČSÚ DP EO EVL CHKO CHLÚ CHOPAV IAD JČK KES LNS LPF LZO LZU MD MMR MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK ORP OV PO POU PPam PPar PR PUPFL PÚR RBC RBK RURÚ ŘSD ČR SO ORP ÚP ÚPD VLD VTL VÚC VVTL ZÚR

Biologicky rozložitelný komunální odpad Centrální zásobování teplem Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dobývací prostor Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Individuální automobilová doprava Jihočeský kraj Koeficient ekologické stability Ložisko nerostných surovin Lesní půdní fond Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Obec s rozšířenou působností Odpadní vody Ptačí oblast obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní památka Přírodní park Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky správní obvod obce s rozšířenou působností Územní plán Územně plánovací dokumentace Veřejná linková doprava Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje

- 123 -


Seznam zdrojů a použitá literatura ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva ČSÚ, Městská a obecní statistika ČSÚ, SLDB 2001 Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje, listopad 2007 Maier, 2009 „Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) Malý lexikon obcí ČR 2007 Metodické sdělení 2009 „Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a-metodiky/Metodickesdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU) Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/metodika_U AP_20070809.pdf) MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07 Návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Datum verze: 11. května 2010 Odůvodnění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, březen 2009 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje, 2004 Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009 Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, květen 2009 Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz Server mapy.cz Stavební zákon „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators – The REDIF method. Viena 3.5.11.2004. Leoben: University of Leoben, 2004. (dostupné na http://www.accendo.cz/index.php?stranka=5), Rozbor udržitelného rozvoje území, říjen 2008 Územní energetická koncepce Jihočeského kraje Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje – koncept. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, květen 2005 Vyhláška UAP „Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje za rok 2008, ISES, s.r.o., listopad 2009 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. „Vyhodnocení vlivů na životní prostředí“, květen 2008

- 124 -


Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Obrázek A 1: Geomorfologický charakter území SO ORP Blatná

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 1: Odval, výsypka, odkaliště, halda (A066)- vše v jedné vrstvě Obec

Výměra obce (ha)

Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lnáře Mačkov Myštice Záboří ORP celkem

3432,55 575,64 4362,50 474,82 562,58 620,59 233,07 1961,35 941,31 1261,20 507,84 1579,06 678,82 27853,99

A066 (ha) 31,04 6,48 11,55 5,51 12,96 1,97 0,33 8,00 50,07 13,85 8,00 3,67 4,00 157,42

A066 (%) 0,90 1,13 0,26 1,16 2,30 0,32 0,14 0,41 5,32 1,10 1,58 0,23 0,59 0,57

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka A 2: Zranitelná oblast (A046) Obec

Výměra obce (ha)

A046 (ha)

A046 (%)

Čečelovice

653,27

653,27

100,00

Lom

571,98

571,98

100,00

Myštice

1579,06

689,59

43,67

Sedlice

3051,81

3051,81

100,00

Škvořetice

954,33

678,82

71,13

Uzenice

538,36

538,36

100,00

Uzeničky

663,40

0,26

0,04

27853,99

6184,07

22,20

ORP celkem Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka A 3: Vodní útvar povrchových a podzemních vod (A047) Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany

Výměra obce (ha) 3432,55 575,64 4362,50 474,82 562,58 839,47 653,27 380,96 344,25 620,59 233,07 1961,35 941,31 264,84 322,11

Vodní plochy (ha) 139,32 7,96 167,31 20,80 39,91 30,96 0,72 19,77 14,08 2,35 3,52 160,13 67,25 7,64 25,02

Vodní plochy (%) Vodní toky (km) 4,06 56,51 1,38 8,88 3,84 80,80 4,38 9,56 7,09 6,75 3,69 17,12 0,11 5,72 5,19 8,39 4,09 6,43 0,38 9,42 1,51 5,28 8,16 37,01 7,14 15,44 2,88 5,54 7,77 8,35

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří ORP celkem

Výměra obce (ha) 1261,20 571,98 507,84 1579,06 1056,92 3051,81 954,33 1020,97 538,36 663,40 678,82 27853,99

Vodní plochy (ha) 70,05 2,17 12,87 106,34 93,34 57,02 33,38 159,14 1,19 18,47 20,67 1281,39

Vodní plochy (%) Vodní toky (km) 5,55 17,36 0,38 10,86 2,53 7,20 6,73 23,25 8,83 17,94 1,87 41,80 3,50 11,29 15,59 23,14 0,22 7,85 2,78 9,13 3,05 8,41 4,60 459,44

Zdroj: ÚAP, 2010.

Obrázek A 2: Vodní plochy a vodní toky na území SO ORP Blatná

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek A 3: Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší – překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu lidského zdraví, včetně zahrnutí přízemního ozónu (O3)

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek A 4: Zhoršená kvalita ovzduší

Tabulka A 4: Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ( A004) Obec Bělčice

Výměra obce (ha)

A004(ha)

A004 (%)

3432,55

1,30

0,04

Buzice

839,47

1,07

0,13

Lnáře

1261,20

6,69

0,53

Mačkov

507,84

1,61

0,32

Předmíř

1056,92

0,88

0,08

Sedlice

3051,81

3,87

0,13

954,33

6,10

0,64

27853,99

21,51

0,08

Škvořetice ORP celkem Zdroj: ÚAP, 2010.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 5: Migračně významná území (A119)

3432,55

Migračně významné území (ha) 2353,96

Migračně významné území (%) 68,58

575,64

555,18

96,45

Blatná

4362,50

1329,23

30,47

Buzice

839,47

0,02

0,00

Čečelovice

653,27

608,61

93,16

Hajany

380,96

226,87

59,55

Hornosín

344,25

132,05

38,36

Chlum

620,59

542,25

87,38

Chobot

233,07

233,07

100,00

Kadov

1961,35

850,48

43,36

Kocelovice

941,31

51,44

5,46

Lažánky

264,84

160,51

60,60

Lom

571,98

6,44

1,13

Obec Bělčice Bezdědovice

Výměra obce (ha)

Mačkov

507,84

10,17

2,00

Myštice

1579,06

1295,60

82,05

Tchořovice

1020,97

347,33

34,02

Uzenice

538,36

483,10

89,74

Uzeničky

663,40

350,86

52,89

Záboří

678,82

352,33

51,90

27853,99

9889,52

35,50


Tabulka A 6: Přírodní park (A030) Obec Blatná

Výměra obce (ha)

A030 (ha)

A030 (%)

4362,50

1671,51

38,32

474,82

144,82

30,50

Čečelovice

653,27

163,32

25,00

Hajany

380,96

1,69

0,44

Kadov

1961,35

1187,13

60,53

Lažánky

264,84

264,84

100,00

Lažany

322,11

322,09

100,00

Mačkov

507,84

322,68

63,54

Sedlice

3051,81

98,76

3,24

Tchořovice

1020,97

488,94

47,89

678,82

431,08

63,50

27853,99

5096,88

18,30

Bratronice

Záboří ORP celkem Zdroj: ÚAP, 2010.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 7: Oblast krajinného rázu (A017) a Místo krajinného rázu (A018) Obec

Výměra obce (ha)

A017 (ha)

A017 (%)

A018 (ha)

A018 (%)

Bělčice

3432,55

0,00

0,00

114,38

3,33

Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice

575,64 4362,50 474,82 562,58 839,47

0,00 0,00 1,59 0,00 0,00

0,00 0,00 0,33 0,00 0,00

10,22 78,12 50,74 0,00 47,50

1,78 1,79 10,69 0,00 5,66

Čečelovice

653,27

0,00

0,00

0,00

0,00

Hajany

380,96

0,00

0,00

23,67

6,21

Hornosín

344,25

0,00

0,00

0,00

0,00

Chlum

620,59

0,00

0,00

6,63

1,07

Chobot

233,07

0,00

0,00

0,32

0,14

Kadov

1961,35

15,68

0,80

169,21

8,63

Kocelovice

941,31

0,00

0,00

124,25

13,20

Lažánky

264,84

0,00

0,00

8,67

3,27

Lažany

322,11

0,00

0,00

0,00

0,00

1261,20

65,43

5,19

1,65

0,13

Lom

571,98

0,00

0,00

0,00

0,00

Mačkov

507,84

0,00

0,00

0,00

0,00

Myštice

1579,06

0,00

0,00

112,16

7,10

Předmíř

1056,92

0,00

0,00

65,51

6,20

Sedlice

3051,81

27,03

0,89

22,67

0,74

Škvořetice

954,33

0,00

0,00

49,63

5,20

Tchořovice

1020,97

32,75

3,21

153,10

15,00

Uzenice

538,36

0,00

0,00

0,98

0,18

Uzeničky

663,40

0,00

0,00

4,87

0,73

Záboří

678,82

0,00

0,00

4,20

0,62

27853,99

142,49

0,51

1048,48

3,76

Lnáře


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek A 5: Architektonicky a historicky cenné stavby a významné stavební dominanty

Tabulka A 8: Území s archeologickými nálezy (A016) Obec Bělčice

Výměra obce (ha)

A016 (ha)

A016 (%)

3432,55

151,52

4,41

575,64

48,58

8,44

4362,50

101,04

2,32

Bratronice

474,82

20,01

4,21

Březí

562,58

15,53

2,76

Buzice

839,47

44,55

5,31

Hajany

380,96

6,83

1,79

Hornosín

344,25

6,30

1,83

Chlum

620,59

37,32

6,01

Bezdědovice Blatná

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec

Výměra obce (ha)

A016 (ha)

A016 (%)

Chobot

233,07

0,82

0,35

Kadov

1961,35

38,30

1,95

Kocelovice

941,31

15,57

1,65

Lažánky

264,84

8,66

3,27

Lažany

322,11

6,91

2,15

1261,20

22,93

1,82

Lom

571,98

7,60

1,33

Mačkov

507,84

12,11

2,38

Myštice

1579,06

28,12

1,78

Předmíř

1056,92

22,67

2,15

Sedlice

3051,81

71,32

2,34

Škvořetice

954,33

50,67

5,31

Tchořovice

1020,97

18,60

1,82

Uzenice

538,36

18,81

3,49

Uzeničky

663,40

21,75

3,28

Záboří

678,82

22,07

3,25

27853,99

798,58

2,87

Lnáře


Tabulka A 9: Vyhodnocení hodnot KES na území obcí SO ORP Blatná Obce Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice

Rok 2007

1999 1,05 1,80 1,06 0,37 0,52 0,95 0,37 0,46 0,77 0,64 1,75 0,88 0,67 1,06 1,30 0,68 0,47 1,25 0,81 0,59 0,85 0,42 1,12

2009 1,08 1,84 1,09 0,41 0,64 0,97 0,39 0,73 1,05 0,65 1,77 1,01 0,92 1,08 1,27 0,68 0,48 1,89 0,81 0,62 0,86 0,44 1,26

1,08 1,84 1,10 0,41 0,64 0,97 0,39 0,73 1,05 0,65 1,77 1,01 0,92 1,08 1,27 0,69 0,48 1,89 0,81 0,62 0,86 0,44 1,26


Obce

Rok 2007

1999

Uzenice Uzeničky Záboří

0,61 1,24 1,05

2009 0,42 1,23 1,06

0,42 1,23 1,06

Zdroj: ÚAP, 2010. Vysvětlivky: Hodnota KES:

do 0,5

-2

0,5 - 1,0

-1

1 – 1,2

0

do 2,0

1

nad 2,0

2

Tabulka A 10: Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2008 – 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Rozloha [ha] 2008 2010 12365,1 12356,4

Podíl z celku [%] 2008 2010 44,4 44,3

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] -8,8 -0,1

36148,9

35758,5

39,1

38,7

-390,4

-1,1

11880,2 22357,8

11612,7 22359,1

10,5 47,4

10,3 47,4

-267,4 1,3

-2,3 0,0

28594,7

28368,5

30,6

30,4

-226,1

-0,8

9282,7 16534,0 30855,9 13855,6 14091,7 25894,3 44155,6 14638,7 12030,0

9217,5 16544,0 30778,2 13680,9 14138,5 25885,0 44101,3 14369,4 11823,0

19,2 42,9 41,6 16,5 43,5 45,1 44,1 32,4 22,3

19,0 43,0 41,5 16,3 43,7 45,1 44,0 31,8 22,0

-65,2 10,0 -77,7 -174,7 46,9 -9,3 -54,3 -269,4 -207,0

-0,7 0,1 -0,3 -1,3 0,3 0,0 -0,1 -1,8 -1,7

12566,3

12654,0

47,9

48,2

87,7

0,7

4782,0 7990,7 318024,2

4568,4 7988,2 316203,7

8,9 44,6 31,6

8,5 44,6 31,4

-213,6 -2,6 -1820,5

-4,5 0,0 -0,6



Tabulka A 11: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Blatná v období 2008 – 2010 Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

Rozloha [ha] 2008 2010 1408,7 1408,9 164,3 164,3 1630,8 1628,5 300,8 300,8 287,6 287,6 358,9 358,8 424,5 424,6 182,2 182,2 141,2 141,2 335,3 335,9 72,8 72,8 742,2 742,2 409,4 409,4 84,4 84,4 121,8 121,8 624,0 619,7 351,6 352,0 129,7 129,7 785,3 785,3 549,1 549,1 1456,1 1453,6 578,3 578,2 346,3 346,3 339,2 339,2 269,6 269,3 271,1 270,7 12365,1 12356,4

Podíl z celku [%] 2008 2010 41,1 41,1 28,2 28,2 37,4 37,4 63,9 63,9 51,3 51,4 42,7 42,7 64,9 64,9 47,7 47,7 41,4 41,4 54,0 54,1 31,2 31,2 37,8 37,8 43,9 43,9 32,7 32,7 37,7 37,7 49,2 48,9 61,7 61,8 25,6 25,6 49,1 49,1 51,8 51,8 47,7 47,6 60,5 60,5 33,8 33,8 63,1 63,1 40,7 40,7 39,6 39,5 44,4 44,3

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] 0,2 0,0 0,0 0,0 -2,3 -0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 -0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,6 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -4,3 -0,7 0,3 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -2,5 -0,2 -0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -0,3 -0,1 -0,4 -0,2 -8,8 -0,1


Tabulka A 12: Investice do půdy za účelem půdní úrodnosti (A043) Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum

Výměra obce Odvodňovací plochy Odvodňovací plochy (ha) (ha) (%) 3432,55 723,44 21,08 575,64 53,05 9,22 4362,50 766,56 17,57 474,82 72,99 15,37 562,58 168,42 29,94 839,47 84,09 10,02 653,27 125,78 19,25 380,96 98,50 25,86 344,25 0,00 0,00 620,59 132,57 21,36

Odvodňovací kanál (km) 6,38 15,51 0,77 3,12 1,20 0,15 3,60 3,82

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří ORP celkem

Výměra obce Odvodňovací plochy Odvodňovací plochy (ha) (ha) (%) 233,07 35,87 15,39 1961,35 364,14 18,57 941,31 233,08 24,76 264,84 32,41 12,24 322,11 19,79 6,14 1261,20 189,44 15,02 571,98 80,16 14,02 507,84 129,96 25,59 1579,06 350,01 22,17 1056,92 328,55 31,09 3051,81 800,05 26,22 954,33 138,57 14,52 1020,97 219,32 21,48 538,36 153,93 28,59 663,40 247,92 37,37 678,82 66,06 9,73 27853,99 5614,68 20,16

Odvodňovací kanál (km) 0,85 5,17 3,63 0,42 0,04 4,08 3,08 4,06 3,01 3,50 11,28 3,50 1,94 2,43 2,01 0,77 84,30

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka A 13: Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Blatná v období 2008 – 2010 Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice

Rozloha [ha] 2008 2010 1043,5 1043,5 289,2 289,2 1257,9 1260,8 33,2 33,2 74,3 74,3 217,0 217,0 115,1 115,3 16,8 16,8 60,8 60,8 181,1 180,4 109,6 109,6 329,8 331,0 174,4 174,5 53,6 53,6 110,2 110,2 221,2 224,5 73,9 75,4 154,2 154,2 367,7 367,7 81,4 81,4 961,4 961,4 164,4 164,4 244,1 244,1

Podíl z celku [%] 2008 2010 30,4 30,4 49,7 49,7 28,9 28,9 7,0 7,0 13,3 13,3 25,8 25,8 17,6 17,6 4,4 4,4 17,8 17,8 29,2 29,1 47,0 47,0 16,8 16,9 18,7 18,7 20,8 20,7 34,1 34,1 17,5 17,7 13,0 13,2 30,4 30,4 23,0 23,0 7,7 7,7 31,5 31,5 17,2 17,2 23,8 23,8

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 2,9 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,2 0,0 -0,1 0,0 0,0 -0,7 -0,4 0,0 0,0 1,3 0,4 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 3,3 1,5 1,5 2,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


Obec Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná

Rozloha [ha] 2008 2010 75,0 75,0 250,3 250,6 225,7 226,1 6885,4 6894,8

Podíl z celku [%] 2008 2010 14,0 14,0 37,8 37,8 33,0 33,0 24,7 24,7

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] 0,0 0,0 0,3 0,1 0,4 0,2 9,4 0,1


Tabulka A 14: Stupeň přirozenosti lesních porostů (B031) Obec Bělčice

Výměra obce (ha) 1. (ha) 1.(%)

2. (ha)

2. (%)

3.(ha)

3.(%) 4. (ha) 4. (%)

3432,55

0,00

0,00

3162,90

92,14

260,29

7,58

0,00

0,00

575,64

0,00

0,00

575,51

99,98

0,13

0,02

0,00

0,00

4362,50

0,00

0,00

3895,59

89,30

466,91 10,70

0,00

0,00

Bratronice

474,82

0,00

0,00

8,19

1,72

466,63 98,28

0,00

0,00

Březí

562,58

0,00

0,00

556,60

98,94

4,36

0,77

0,00

0,00

Buzice

839,47

0,06

0,01

838,02

99,83

1,39

0,16

0,00

0,00

Čečelovice

653,27

0,00

0,00

648,96

99,34

1,46

0,22

0,00

0,00

Hajany

380,96

0,00

0,00

380,96 100,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Hornosín

344,25

0,00

0,00

344,25 100,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Chlum

620,59

0,00

0,00

620,59 100,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Chobot

233,07

0,00

0,00

232,71

99,84

0,36

0,16

0,00

0,00

Kadov

352,64 17,98

Bezdědovice Blatná

1961,35

0,00

0,00

1605,29

81,85

0,00

0,00

Kocelovice

941,31

0,00

0,00

939,92

99,85

1,39

0,15

0,00

0,00

Lažánky

264,84

0,00

0,00

264,84 100,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Lažany

322,11

0,00

0,00

322,11 100,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1261,20

0,00

0,00

1245,10

98,72

14,48

1,15

0,00

0,00

Lom

571,98 277,27 48,48

294,36

51,46

0,21

0,04

0,13

0,02

Mačkov

507,84

507,84 100,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Lnáře

0,00

0,00

Myštice

1579,06 298,83 18,92

Předmíř

1056,92

0,00

Sedlice

3051,81

0,32

Škvořetice

954,33

0,00

0,00

954,33 100,00

0,00

Tchořovice

1020,97

0,00

0,00

1020,97 100,00

0,00

Uzenice

538,36

0,00

0,00

4,20

0,78

Uzeničky

663,40

0,00

0,00

660,60

99,58

2,80

Záboří

678,82

0,00

0,00

677,82

99,85

1,00

ORP celkem

27853,99 576,49

861,45

54,55

418,78 26,52

0,00

696,80

65,93

202,49 19,16 153,84 14,56

0,01

2484,34

81,41

567,14 18,58

2,07 23804,25

Zdroj: ÚAP, 2010. Pozn.: Vysvětlivky: Stupeň 1 : přirozená druhová skladba do10 % Stupeň 2: přirozená druhová skladba 10-30 %, exoty Stupeň 3: přirozená druhová skladba 10-30 %, monokultury Stupeň 4: přirozená druhová skladba 30-50 %

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

534,16 99,22

0,00

0,00

0,42

0,00

0,00

0,15

0,00

0,00

85,46 3296,61 11,84 153,97

0,55


Příloha B: Sociální pilíř Technická infrastruktura Tabulka B 1: Délka vodovodu ve vybraných obcích v letech 2008 a 2010 Obec

Vodovod 2010 (km)

Bělčice

Vodovod 2008 (km) 6,80

6,80

Bezdědovice

10,49

10,27

Blatná

35,05

32,43

Bratronice

1,55

Březí

1,91

Buzice

1,97

Čečelovice

2,53

Chlum

2,14

0,81

Lnáře

9,34

9,34

Mačkov

1,58

Předmíř

6,51

6,22

Sedlice

21,06

21,06

Škvořetice

1,46

1,46

Tchořovice

3,42

Záboří

2,08

ORP celkem

1,97

107,89

90,36

Zdroj: ÚAP

Tabulka B 2: Délka kanalizace ve vybraných obcích v letech 2008 a 2010 Obec Bělčice Bezdědovice

Kanalizace 2010 (km)

Kanalizace 2008 (km) 15,12

15,12

2,81

2,62

36,96

36,96

Bratronice

1,24

1,24

Březí

2,34

2,34

Buzice

3,04

3,04

Čečelovice

1,80

1,80

Hajany

1,89

1,89

Hornosín

1,16

1,16

Chlum

2,13

2,13

Kadov

8,32

8,32

Kocelovice

2,27

2,27

Lažánky

2,12

2,12

Lažany

1,30

1,30

Lnáře

7,96

7,96

Lom

1,77

1,77

Mačkov

2,91

2,91

Myštice

3,24

3,24

Blatná




Předmíř

3,29

3,29

Sedlice

10,82

10,82

Škvořetice

3,38

3,38

Tchořovice

2,80

2,80

Uzenice

1,97

1,97

Uzeničky

3,49

3,49

Záboří

2,86

2,86

126,99

126,79

ORP celkem Zdroj: ÚAP

Tabulka B 3: Délka plynovodů ve vybraných obcích v letech 2008 a 2010 Obec

Plynovod 2010 (km)

Plynovod 2008 (km)

Bělčice

9,86

9,86

Bezdědovice

3,12

2,91

34,59

34,05

Bratronice

2,64

2,64

Březí

3,24

3,24

Čečelovice

4,67

4,67

Hajany

3,28

3,28

Chlum

2,53

2,53

Kadov

12,88

12,88

Kocelovice

3,49

3,49

Lažánky

3,21

3,21

11,06

11,06

4,97

4,97

Blatná

Lnáře Mačkov Předmíř

1,92

1,92

Sedlice

25,00

24,83

Škvořetice

5,92

5,92

Tchořovice

8,36

8,36

Záboří

6,15

6,15

146,90

145,98

ORP celkem Zdroj: ÚAP

Tabulka B 4: Délka elektrického vedení ve vybraných obcích v letech 2008 2010 Obec

Elektrické vedení 2010 (km)


Bělčice

32,36

31,91

Bezdědovice

10,69

10,69

Blatná

49,20

49,20

Bratronice

15,78

15,78

Březí

4,10

4,10

Buzice

3,41

3,41

Čečelovice

9,69

9,69

Hajany

4,90

4,90

Hornosín

2,44

2,44




Chlum

6,79

6,79

Chobot

4,71

4,71

Kadov

12,33

12,33

Kocelovice

5,10

5,10

Lažánky

4,17

4,17

Lažany

0,37

0,37

14,74

14,74

Lom

6,34

6,34

Mačkov

5,09

5,09

Myštice

17,54

17,54

Předmíř

7,34

7,34

Sedlice

Lnáře

17,66

17,66

Škvořetice

6,28

6,28

Tchořovice

3,33

3,33

Uzenice

6,38

6,38

Uzeničky

10,26

10,26

3,20

3,20

264,19

263,74

Záboří ORP celkem Zdroj: ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Dopravní infrastruktura Tabulka B 5: Silnice I., II. a III. třídy Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří ORP celkem Zdroj: ÚAP, 2010.

A090 (km) I.tř.

A091 (km) II.tř. 5,65 7,55

8,81

A092 (km) III.tř. 15,98 2,83 19,77 1,64 2,52

1,94 0,33 2,11 3,67 0,28 6,23 3,86

2,96

6,35

7,00

6,01 1,99 1,23

3,29

21,14

48,12

1,86 3,18 1,02 3,43 1,77 5,99 3,95 1,72 2,50 4,45 5,45 3,75 7,42 8,91 8,57 5,87 1,98 4,14 3,20 3,60 125,48

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek B 1: Intenzity dopravy na vybraných komunikacích v roce 2005

Zdroj: ŘSD ČR

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek B 2: Intenzity dopravy v ORP Blatná v letech 2000 a 2005

Zdroj: ŘSD ČR

Tabulka B 6: Doba trvání dojezdu do ORP Blatná Obec start Bělčice Bezdědovice Bratronice Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice

Průměrná doba cesty na 6 h 25 5 25 5 8 7 19 12 15 3 9 26 5 10



PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Průměrná doba cesty na 6 h 22 10 11 7 13 15 15 12,71

Obec start Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří Průměr

Průměrná doba cesty na 8 h 26 11 13 7 20 10 10 13,1

Průměrná doba cesty na 14 h 12 13 28 13 15,89

Zdroj: www.idos.cz

Tabulka B 7: Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma (A095) Obec Bělčice Blatná Hajany Chlum Kocelovice Lnáře Mačkov Sedlice Tchořovice ORP celkem Zdroj: ÚAP, 2010.

A095 (km) 6,81 6,65 1,10 3,84 0,25 2,81 2,65 6,46 2,79 33,36


Sociodemografické podmínky Obrázek B 3: Relativní přírůstek/úbytek počtu obyvatelstva SO ORP Blatná (v %)



Obrázek B 4: Věková struktura obcí SO ORP Blatná k 1. 1. 2010



Bydlení Tabulka B 8: Stáří domovního fondu v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

do 1919 638 3352 1037 1018 2192 534 603 1706 1180 802 1374 2106 800 1242 519 580 558 20241

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 415 1374 3525 8758 943 2630 612 1701 1485 3026 343 1227 509 1877 1797 3339 657 2221 863 1873 1161 3378 2345 6096 453 1617 855 1933 371 1141 463 1218 373 944 17170 44353

1981-2001 642 6116 1856 1132 2119 878 957 1959 1622 1220 1921 3258 963 1194 677 770 619 27903


Tabulka B 9: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Blatná SO ORP Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř

do 1919 76 25 184 4 4 10 3 7 6 8 6 42 9 3 5 46 3 12 29 17

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 50 128 7 40 168 507 0 11 8 14 6 20 7 28 0 10 2 13 2 24 3 7 14 49 6 29 1 14 2 5 24 72 4 23 5 29 15 42 10 33

1981-2001 41 22 269 2 4 10 9 11 2 11 2 28 12 3 4 34 8 7 9 17


SO ORP Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří SO ORP Blatná Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

do 1919 72 10 23 7 8 19 638

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 37 147 15 48 6 20 8 14 9 21 6 26 415 1374

1981-2001 73 22 19 0 5 18 642


Rekreace Tabulka B 10: Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k 31.12.) v Jihočeském kraji Typ ubytovacího zařízení Hotel, motel, botel **** Hotel, motel, botel *** Hotel, motel, botel ** Hotel, motel, botel * Hotel garni ****,***,**,* Penzion Kemp Chatová osada Turistická ubytovna Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená Hromadná ubytovací zařízení celkem

Typ ubytovacího zařízení Hotel, motel, botel **** Hotel, motel, botel *** Hotel, motel, botel ** Hotel, motel, botel * Hotel garni ****,***,**,* Penzion Kemp Chatová osada Turistická ubytovna Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená Hromadná ubytovací zařízení celkem Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009

počet 56 230 110 612 71 044 44 676 6 240 133 305 266 535 31 137 29 996 188 224 937 999

počet 90 707 391 081 276 301 141 237 19 258 393 249 731 698 142 265 131 241 1 785 581 4 102 618

Počet příjezdů hostů v roce 2000 v roce 2009 z toho rezidenti z toho rezidenti v% počet v% počet v% počet v% 6 17 402 2 197 215 22 74 072 12 78 584 11 166 244 18 108 796 8 50 648 7 32 244 4 24 580 5 33 994 5 / / / 1 4 673 1 / / / 14 98 794 14 134 548 15 107 688 28 205 309 29 174 688 19 160 174 3 28 489 4 16 822 2 16 154 3 26 285 4 23 739 3 21 301 20 175 479 24 134 838 15 108 901 100 719 657 100 917 033 96 633 846 Počet přenocování v roce 2000 v roce 2009 z toho rezidenti z toho rezidenti v% počet v% počet v% počet v% 2 27 192 1 500 652 18 292 165 436 924 15 298 291 10 300 339 9 77 214 3 57 728 7 216 464 6 / / / 3 113 540 3 / / / 0 15 201 0 393 600 14 339 185 10 311 050 9 469 509 16 424 018 18 535 143 16 89 858 3 87 767 3 132 756 4 79 920 3 75 898 3 121 333 4 748 291 26 600 763 44 1 648 712 48 2 855 936 98 2 203 903 100 3 421 730 100 Pozn.: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky

12 17 4 / / 17 25 3 3 17 98

13 14 3 / / 15 19 4 3 27 98


Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Daňová výtěžnost správních obvodů Jihočeského kraje SO ORP

Počet obyvatel 2008

Blatná České Budějovice

2009

Daň z fyzických osob (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z právnických osob vč. obce (v tis. Kč) 2008 2009

Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z nemovitosti (v tis. Kč) 2008

2009

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2008

2009

13913

13987

32727

29911

40416

30439

47756

45464

9674

11401

130573

117215

153269

154323

432710

358267

506635

368849

621780

609613

62192

69870

1623318

1406599

Český Krumlov

41762

41894

98254

85738

149870

103049

150806

148653

21535

42674

420465

380114

Dačice

19985

19870

44569

40555

57229

42327

72166

71362

15159

17210

189124

171455

Jindřichův Hradec

47934

48017

116454

101891

151476

105826

175354

175033

28459

40408

471743

423158

Kaplice

19754

19741

49089

40219

61936

43004

70399

67121

9651

12988

191076

163332

Milevsko

18822

18830

45033

45384

50656

35895

68016

65743

12205

13805

175910

160828

Písek

51728

51760

141752

120031

210065

169424

191393

187899

30583

37606

573792

514961

Prachatice

33795

33830

84640

67651

109939

87073

123115

123465

17507

27624

335201

305813

Soběslav

22155

22233

50601

41605

56862

42242

76065

74664

13765

15532

197293

174043

Strakonice

45446

45197

113129

88422

139830

107281

162944

159310

27925

42017

443829

397030

Tábor

80623

80782

203749

174678

281078

219837

297379

287448

44438

68022

826644

749984

Trhové Sviny

18148

18244

38702

34150

55559

38183

63143

61292

9785

16110

167188

149735

Třeboň

25379

25378

61073

53581

91868

86601

88578

86862

15241

15096

256760

242141

Týn nad Vltavou

14167

14114

41362

31182

39651

32121

50660

49134

12701

16469

144374

128906

Vimperk

17753

17721

44315

36997

58073

45745

64926

63326

8674

10452

175988

156520

Vodňany

11695

11722

27551

24658

34768

22248

38673

40045

6953

8736

107945

95687

Jihočeský kraj 636328 637643 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

1625711

1374919

2095912

1580145

2363153

2316436

346447

466020

6431223

5737520

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka C 2: Daňová výtěžnost SO ORP Blatná Obec

Počet obyvatel

Daň z fyzických osob (v tis. Kč)

2008 2009 2008 Bělčice 1018 1015 2102,27 Bezdědovice 317 325 992,48 Blatná 6755 6787 15469,57 Bratronice 54 55 136,79 Březí 75 72 168,95 Buzice 138 135 303,21 Čečelovice 163 167 539,32 Hajany 108 110 199,14 Hornosín 77 77 162,69 Chlum 187 188 385,2 Chobot 59 59 118,22 Kadov 362 375 794,4 Kocelovice 173 168 410,19 Lažánky 86 85 160,69 Lažany 93 113 186,63 Lnáře 759 739 1676,25 Lom 131 128 340,46 Mačkov 287 294 549,27 Myštice 291 288 718,74 Předmíř 329 334 952,82 Sedlice 1307 1319 4003,78 Škvořetice 333 341 698,23 Tchořovice 236 243 451,54 Uzenice 130 134 260,85 Uzeničky 136 122 287,34 Záboří 309 314 658,35 SO ORP 13913 13987 32727,38 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

2009 1929,57 728,02 13563,18 126,38 162,06 275,04 321,47 198,6 147,27 340,93 107,33 744,8 355,28 167,49 171,7 1470,43 257,27 517,05 599,26 801,83 3636,08 671,3 463,86 392,19 358,99 1403,41 29910,79

Daň z právnických Daň z přidané hodnoty osob vč. obce (v tis. Kč) (v tis. Kč) 2008 2009 2008 2009 2984,31 2388,34 3686,99 3478,28 722,54 508,43 1036,28 1022,74 20193,61 14262,21 22733,62 21765,76 160,49 125,54 233,56 241,07 218,16 168,53 312,98 303,97 383,58 281 554,54 544,28 418,1 236,64 599,31 575,37 244,22 188,6 354,86 370,62 193,66 143,51 281,04 278,21 460,04 327,95 554,42 596,17 147,94 107,46 214,66 201,49 1308,61 733,93 1233,11 1408,12 476,2 341,31 687,73 686,03 184,3 145,38 267,26 274,91 187,31 159,63 272,68 321,35 1755,94 1238,98 2521,27 2493,12 325,18 251,06 461,21 470,06 645,99 457,23 932,55 919,45 797,05 575,81 1150,57 1085,37 785,28 989,18 1129,22 1089,45 4649,23 4471,17 4494,24 3395,72 890,97 652,77 1136,76 1102,95 666 596,41 880,68 835,62 449,43 283,42 464,32 479,42 430,17 295,69 505,42 522,74 737,49 509,09 1056,87 1001,91 40415,8 30439,27 47756,15 45464,18

Daň z nemovitosti (v tis. Kč) 2008 639,16 60,17 4142,98 90,44 112,15 151,98 113,72 28,77 63,35 298,29 25,3 429,5 196,56 128,11 63,07 630,43 143,15 24,94 346,53 151,83 1022,07 208,62 219,47 145,9 142,23 95,19 9673,91

2009 920,62 144,59 4413,17 117,09 136,9 236,17 132,93 103,05 74,26 236,98 62,87 432,26 217,6 139,63 68,98 690,7 168,41 101,56 525,68 306,05 1118,58 315,36 221,32 192,66 173,87 149,21 11400,5

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2008 9412,73 2811,47 62539,78 621,28 812,24 1393,31 1670,45 826,99 700,74 1697,95 506,12 3765,62 1770,68 740,36 709,69 6583,89 1270 2152,75 3012,89 3019,15 14169,32 2934,58 2217,69 1320,5 1365,16 2547,9 130573,2

2009 8716,81 2403,78 54004,32 610,08 771,46 1336,49 1266,41 860,87 643,25 1502,03 479,15 3319,11 1600,22 727,41 721,66 5893,23 1146,8 1995,29 2786,12 3186,51 12621,55 2742,38 2117,21 1347,69 1351,29 3063,62 117214,7


Příloha D: Vyváženost pilířů Tabulka D 1: Vyhodnocení environmentálního pilíře

Obec

Bělčice Bezdědovice Blatná



Vodní režim

-2

0

-2

1

-1

-1

Zemědělský půdní fond Ochrana a pozemky přírody a Průměr za obce Vyhodnocení určené k krajiny plnění funkcí lesa 1 2 -0,2 0 2 0,2 +

1

1

-2

2

1

0,6

+

Bratronice

-2

2

0

1

0

0,2

+

Březí

-2

2

0

0

0

0

-

Buzice

0

-1

-1

0

1

-0,2

-

Čečelovice

0

0

0

1

0

0,2

+

Hajany

2

2

0

0

-2

0,4

+

-1

1

0

-1

-1

-0,4

-

Chlum

2

-2

0

-1

1

0

-

Chobot

0

1

0

0

2

0,6

+

Kadov

0

2

-1

2

0

0,6

+

Hornosín

Kocelovice

-2

2

-2

1

-1

-0,4

-

Lažánky

0

1

0

1

1

0,6

+

Lažany

0

2

0

1

2

1

+

Lnáře

-2

2

-2

1

0

-0,2

-

Lom

0

-1

0

-1

0

-0,4

-

Mačkov

0

1

-1

1

0

0,1

-

Myštice

1

2

-2

0

1

0,4

+

Předmíř

-1

2

-1

0

-1

-0,2

-

Sedlice

0

1

-1

1

2

0,6

+

Škvořetice

0

1

-1

-2

0

-0,4

-

Tchořovice

0

2

-1

2

-1

0,4

+

Uzenice

0

0

0

-1

1

0

-

Uzeničky

0

1

0

0

2

0,6

+

Záboří

0

2

-1

1

2

0,8

+

průměr

0,12

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka D 2: Vyhodnocení sociálního pilíře Veřejná technická infrastrukt. 2

Veřejná dopravní infrastrukt. 1

Bezdědovice

1

Blatná

2

Bratronice

Obec

Sociodemograf. podmínky

Bydlení

Rekreace

0

-1

1

2

0

-2

2

1

2

1

-2

-1

Březí

1

-2

Buzice

0

0

Čečelovice

1

Hajany

Bělčice

Průměr za obce

Vyhodnocení

0,6

+

-1

0

+

1

1,6

+

-1

0

-0,6

-

-1

-1

0

-0,6

-

-1

-2

0

-0,6

-

-2

-1

0

0

-0,4

-

0

1

0

0

0

0,2

+

Hornosín

0

0

0

-2

-1

-0,6

-

Chlum

1

1

0

2

-1

0,6

+

Chobot

0

-1

-1

-2

0

-0,8

-

Kadov

0

0

0

-2

2

0

+

Kocelovice

0

1

-2

-1

0

-0,4

-

Lažánky

-1

-2

0

1

-1

-0,6

-

Lažany

0

-2

-1

-2

-1

-1,2

-

Lnáře

2

2

0

-2

2

0,8

+

Lom

1

-1

0

-1

1

0

+

Mačkov

1

2

1

1

0

1

+

Myštice

1

0

-1

-2

2

0

+

Předmíř

1

0

0

0

-1

0

+

Sedlice

2

2

1

-1

2

1,2

+

Škvořetice

1

0

0

-1

1

0,2

+

Tchořovice

1

1

0

0

1

0,6

+

Uzenice

0

0

0

-2

-1

-0,6

-

Uzeničky

0

0

-2

-2

0

-0,8

-

Záboří

2

-2

0

-1

0

-0,2

-

průměr

-0,02

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka D 3: Vyhodnocení environmentální pilíře Obec Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín



Trh práce

Průměr za obce Vyhodnocení

-1

-1

-1

-1,0

-

0

1

-2

-0,3

+

-1

0

-2

-1,0

-

2

2

2

2,0

+

-1

-2

2

-0,3

+

1

-2

1

0,0

+

-1

-1

-2

-1,3

-

2

0

-2

0,0

+

-1

2

-1

0,0

+

Chlum

2

0

-2

0,0

+

Chobot

-2

-1

-1

-1,3

-

Kadov

-2

0

0

-0,7

-

Kocelovice

-1

2

1

0,7

+

Lažánky

-2

-1

-1

-1,3

-

Lažany

-1

0

-2

-1,0

-

Lnáře

-1

-1

-2

-1,3

-

1

-2

0

-0,3

+

Mačkov

-2

0

-2

-1,3

-

Myštice

1

-2

1

0,0

+

Předmíř

2

-1

1

0,7

+

Sedlice

-1

-1

1

-0,3

+

Škvořetice

-1

0

-1

-0,7

-

Tchořovice

0

-1

0

-0,3

+

Uzenice

-1

-2

2

-0,3

+

Uzeničky

-1

0

2

0,3

+

2

1

-1

0,7

+

Lom

Záboří průměr

-0,3

PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná AKTUALIZACE 2010

Recommend Documents