ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice Aktualizace 2010

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice Aktualizace 2010

ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:

MĚSTO HOŘICE EKOTOXA s.r.o. ING. JIŘÍ HON A KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, V. V. I. MĚSTSKÝ ÚŘAD HOŘICE

LISTOPAD 2010 VERZE 02

© EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, 615 00 Brno Židenice tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace

AUTORSKÝ KOLEKTIV

EKOTOXA s.r.o.

Ing. Jiří Hon

koordinace projektu

Bc. Pavel Pracný

horninové prostředí a geologie

Ing. Jana Fichnová

vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod)

Ing. Pavla Škarková

hygiena životního prostředí (ovzduší)

Ing. Eva Brhelová

ochrana přírody a krajiny; urbanistické, dopravní a hygienické závady

Eva Krásenská

zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkcí lesa

Mgr. Miroslava Baranová

bydlení a hospodářské podmínky, kompletace zprávy

Petra Guldová

podkladová data ÚAP, problémy, střety, problémový výkres

Bc. Tomáš Mühr

GIS podpora témat

Mgr. Zdeněk Frélich

kartogramy, vyhodnocení vyváženosti pilířů

Garbriela Hřivnáčová

servisní práce, korektury

Mgr. Klára Rausová

kompletace zprávy

Ing. arch. Petr Malý

územní plánování

Mgr. Hana Trávníčková

koordinace

projektu

ÚAP,

řešení

připomínek,

komunikace

se

zadavatelem

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Mgr. Ivo Dostál

veřejná dopravní a technická infrastruktura

Ing. Jakub Tichý

veřejná dopravní a technická infrastruktura

Mgr.Vladan Hruška

sociodemografické podmínky, rekreace

Městský úřad Hořice Ing. Vladimír Musil

zajištění dotazníkového šetření, podkladová data ÚAP, připomínky, komunikace se zpracovatelem

Starostové všech obcí ORP Hořice (nebo jimi určení zástupci) - vyplnění dotazníků

2

EKOTOXA s.r.o.


OBSAH 1

ÚVOD ....................................................................................................................................................9 1.1 1.2 1.3 1.4

Základní informace ..........................................................................................................................9 Podklady pro RURÚ – údaje o území..............................................................................................9 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Hořice ........10 Použitá metodika RURÚ ...............................................................................................................10 1.4.1 Výchozí informace – právní stav .........................................................................................10 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Hořice ........11

2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP HOŘICE.................................................13

3

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ......................14 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

3.7

Horninové prostředí a geologie......................................................................................................15 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území .......................................................................15 3.1.2 Těžba nerostných surovin ....................................................................................................16 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území .............................................................................................17 3.1.4 SWOT analýza .....................................................................................................................19 3.1.5 Problémy k řešení.................................................................................................................19 Vodní režim ...................................................................................................................................20 3.2.1 Vodní režim v krajině ..........................................................................................................21 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod ..................................................................................24 3.2.3 Indikátory.............................................................................................................................30 3.2.4 SWOT analýza .....................................................................................................................33 3.2.5 Problémy k řešení.................................................................................................................34 Hygiena životního prostředí...........................................................................................................35 3.3.1 Ovzduší ................................................................................................................................35 3.3.2 Indikátory.............................................................................................................................36 3.3.3 SWOT analýza .....................................................................................................................39 3.3.4 Problémy k řešení v rámci územního plánování ..................................................................39 Ochrana přírody a krajiny ..............................................................................................................40 3.4.1 Chráněná území....................................................................................................................40 3.4.2 Územní systém ekologické stability.....................................................................................42 3.4.3 Koeficient ekologické stability krajiny ................................................................................43 3.4.4 Indikátory.............................................................................................................................44 3.4.5 SWOT analýza .....................................................................................................................46 3.4.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování ..................................................................46 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...................................................47 3.5.1 Zemědělský půdní fond........................................................................................................47 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa ..................................................................................49 3.5.3 Indikátory.............................................................................................................................51 3.5.4 SWOT analýza .....................................................................................................................54 3.5.5 Problémy k řešení v rámci územního plánování ..................................................................54 Veřejná dopravní a technická infrastruktura..................................................................................55 3.6.1 Dopravní infrastruktura........................................................................................................55 3.6.2 Technická infrastruktura ......................................................................................................62 3.6.3 Indikátory.............................................................................................................................67 3.6.4 SWOT analýza .....................................................................................................................72 3.6.5 Problémy k řešení.................................................................................................................73 Sociodemografické podmínky .......................................................................................................74 3.7.1 Vývoj počtu obyvatel ...........................................................................................................74 3.7.2 Věková struktura ..................................................................................................................77 3.7.3 Vzdělanostní struktura .........................................................................................................79 3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí v ORP .................................................................80 3.7.5 Školy a školská zařízení .......................................................................................................82 3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče.....................................................................83 3

EKOTOXA s.r.o.


3.7.7 Indikátory.............................................................................................................................85 3.7.8 SWOT analýza .....................................................................................................................88 3.7.9 Problémy k řešení.................................................................................................................88 3.8 Bydlení...........................................................................................................................................90 3.8.1 Vývoj bydlení.......................................................................................................................90 3.8.2 Indikátory.............................................................................................................................93 3.8.3 SWOT analýza .....................................................................................................................95 3.8.4 Problémy k řešení.................................................................................................................95 3.9 Rekreace.........................................................................................................................................96 3.9.1 Turistická atraktivita ............................................................................................................96 3.9.2 Hromadná ubytovací zařízení ............................................................................................100 3.9.3 Individuální rekreace..........................................................................................................101 3.9.4 Turisticko-rekreační zatížení..............................................................................................103 3.9.5 Indikátory...........................................................................................................................104 3.9.6 SWOT analýza ...................................................................................................................107 3.9.7 Problémy k řešení v rámci územního plánování a jiné problémy ......................................108 3.10 Hospodářské podmínky ...............................................................................................................109 3.10.1 Daňová výtěžnost...............................................................................................................109 3.10.2 Nezaměstnanost .................................................................................................................110 3.10.3 Podnikatelská struktura ......................................................................................................112 3.10.4 Indikátory...........................................................................................................................116 3.10.5 SWOT analýza ...................................................................................................................119 3.10.6 Problémy k řešení...............................................................................................................119 4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ....................................120 4.1

5

ZÁVĚR ..............................................................................................................................................130 5.1

6

Vyhodnocení vyváženosti pilířů ..................................................................................................120 Hodnocení metodiky RURÚ........................................................................................................130

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI ................131 6.1

URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ.................................132 6.1.1 Závady v urbanistické struktuře a využití zastavěného území ...........................................132 1.1.1 Závady v dopravní infrastruktuře.......................................................................................132 1.1.2 Závady hygienické .............................................................................................................133 1.1.3 Závady v technické infrastruktuře......................................................................................134 1.1.4 Závady ve využití krajiny...................................................................................................134 6.2 OHROŽENÍ V ÚZEMÍ ...............................................................................................................134 6.3 PROBLÉMY A STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ..............................135 7

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE ...............................................................................138

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Grafická příloha

Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 Problémový výkres (v měřítku 1:20 000)

4

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Hořice .................................................................16 Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Hořice .................................................................18 Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Hořice ..................................................................................21 Obrázek č. 3.2.2: Záplavové území Q100 na území SO ORP Hořice...........................................................24 Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu .............26 Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu................27 Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu .................................29 Obrázek č. 3.2.6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu.............................29 Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy...........................................................32 Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod ...........................................32 Obrázek č. 3.3.1: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce 2008...........................38 Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody .................................................................................................41 Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability ...............................................................................43 Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Hořice v roce 2010.........................45 Obrázek č. 3.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany...............................................................................................49 Obrázek č. 3.5.2: Kategorie lesa .................................................................................................................50 Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť v SO ORP Hořice a navrhovaná trasa rychlostní silnice R35......................56 Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Hořice ..........................................................57 Obrázek č. 3.6.3: Železniční síť v SO ORP Hořice ....................................................................................59 Obrázek č. 3.6.4: Schéma zón IDS OREDO ve SO ORP Hořice ...............................................................61 Obrázek č. 3.6.5: Zásobení obcí ve SO ORP Hořice plynem .....................................................................64 Obrázek č. 3.6.6: Zásobování vodou ve SO ORP Hořice ...........................................................................65 Obrázek č. 3.6.7: Odkanalizování obcí ve SO ORP Hořice........................................................................66 Obrázek č. 3.6.8: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Hořice..71 Obrázek č. 3.6.9: Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infastrukturou ve SO ORP Hořice........71 Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Hořice mezi lety 1995 – 2009.....................74 Obrázek č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hořice v letech 1995 - 2009.......................75 Obrázek č. 3.7.3: Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Hořice.......................................82 Obrázek č. 3.7.4: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním SO ORP Hořice v roce 2001.........................86 Obrázek č. 3.7.5: Index stáří obyvatel v SO ORP Hořice v roce 2009.......................................................86 Obrázek č. 3.7.6: Relativní změna počtu obyvatel v SO ORP Hořice v letech 1999 – 2009 .....................87 Obrázek č. 3.8.1: Indikátor dokončené byty v letech 2005-2009 ...............................................................94 Obrázek č. 3.9.1: Chráněná území přírody v SO ORP Hořice....................................................................97 Obrázek č. 3.9.2: Počet objektů individuální rekreace na km2 ve SO ORP Hořice..................................102 Obrázek č. 3.9.3: Turistická atraktivita obcí SO ORP Hořice ..................................................................105 Obrázek č. 3.9.4: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Hořice ...............................................................105 Obrázek č. 1.9.5: Turisticko rekreační zatížení obcí SO ORP Hořice vyjádřené počtem lůžek na km2 ...106 Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Hořice v období 2007 až 08-2010..............111 Obrázek č. 3.10.2: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009................................................117 Obrázek č. 3.10.3: Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009 .............................................................118 Obrázek č. 3.10.4: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2009 .....................................................118 Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř ...........123 Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř..................124 Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř.......125 Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení ...............127 Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Hořice ......................128

5

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1.4.1: Základní údaje správního obvodu ORP Hořice ..............................................................13 Tabulka č. 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice ................................................16 Tabulka č. 3.1.2: Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice.................................................................17 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí................................22 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí..........................................23 Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích...............................................................25 Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu ......27 Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů .....................................31 Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2008 ...36 Tabulka č. 3.3.2: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2008 ...........................................................................................................37 Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice.........................44 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2010..................................................................47 Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí ..................................................................49 Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru ZPF ...............................................................................................51 Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010 ..............................52 Obrázek č. 3.5.5: Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 – 2010...............................................53 Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC v obvodu ORP Hořice ......................................................60 Tabulka č. 3.6.2: Technická vybavenost obcí ve SO ORP Hořice .............................................................62 Tabulka č. 3.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Hořice dle typu a instalovaného výkonu v MW.63 Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) .....................................................67 Tabulka č. 3.6.5: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ............................68 Tabulka č. 1.6.6: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí.............................................................................68 Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury ..............................................................70 Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Královehradeckého kraje mezi lety 2003 – 2009 .......................................................................................................................................74 Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety 1999 – 2009 ..............75 Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Hořice mezi lety 2003 – 2009 ...............................................................................................................................76 Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura SO ORP Královehradeckého kraje k 31.12.2009 ...............................78 Tabulka č. 3.7.5: Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2009 a index stáří v obcích SO ORP Hořice....78 Tabulka č. 3.7.6: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Hořice v roce 2001 (%) ....................................80 Tabulka č. 3.7.7: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích ORP Hořice .......................................................81 Tabulka č. 3.7.8: Školy a školská zařízení v SO ORP Hořice v roce 2009 ................................................82 Tabulka č. 3.7.9: Zdravotnická zařízení v SO ORP Hořice v roce 2009 ....................................................83 Tabulka č. 3.7.10: Hodnocení indikátorů....................................................................................................85 Tabulka č. 3.8.1: Základní údaje o domech a bytech..................................................................................90 Tabulka č. 3.8.2: Dokončené byty v letech 2005-2009...............................................................................91 Tabulka č. 3.8.3: Dokončené byty ..............................................................................................................93 Tabulka č. 3.9.1: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity.......................98 Tabulka č. 3.9.2: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Hořice ...............99 Tabulka č. 3.9.3: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Hořice v roce 2010 ..........................100 Tabulka č. 3.9.4: Počet objektů individuální rekreace (OIR) ve SO ORP Hořice ....................................101 Tabulka č. 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Hořice ...................................................103 Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačních zatížení obcí.............................................................................104 Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč).......................................................................................109 Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 08-2010 ......................110 Tabulka č. 3.10.3: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo .................................................................111 Tabulka č. 3.10.4: Počet podniků podle počtu zaměstnanců (31.12.2009)...............................................112 Tabulka č. 3.10.5: Počet podniků podle NACE (31.12.2009) ..................................................................113 Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (31.12.2009)...................................................................115 Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity..................................................................................................116 6

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů............................120 Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů.121 Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice ...............................122 Tabulka č. 4.1.4: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů ..........129

SEZNAM ZKRATEK AOT40

BPEJ BRKO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DPS DV EKO ENV EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HP1 CHKO CHLÚ KES KO KPÚ Ldvn MMR Mze MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NP NR OKEČ ORP OZKO PLO PP PUPFL PÚR Q Q100 R RBC RURÚ

expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 µg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 µg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální dům s pečovatelskou službou daňová výtěžnost ekonomický pilíř environmentální pilíř Evropská unie evropsky významná lokalita geografický informační systém. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hlavní parametr 1 chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území koeficient ekologické stability krajiny komunální odpad komplexní pozemkové úpravy hladina hluku celodenní Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu národní park nadregionální odvětvová klasifikace ekonomických činností obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území 7

EKOTOXA s.r.o.

SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP


stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO2 N2O NO NO2 NO3 NOx NH4 + O3 PM10 SO2 SOx TZL

arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky

8

EKOTOXA s.r.o.

1


ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE

Tento dokument navazuje na „Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Hořice“ zpracovaný v roce 2008. Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Hořice a podepsané dne 14.6.2010 (město Hořice). a 8.6.2010 (Ekotoxa) Konečným zákazníkem projektu je město Hořice. Jedná se o verzi 02 se zapracovanými připomínkami ORP k verzi 01 (spojená témata) včetně připomínek k problémovému výkresu. Úkolem předkládané práce je zpracování Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Hořice postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Grafická příloha

Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 Problémový výkres (v měřítku 1:20 000)

1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz příloha č. 1. – část „A“ a část „B“. • •

Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů)

Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je Městský úřad Hořice (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.

9

EKOTOXA s.r.o.


1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP HOŘICE Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Oba citované právní předpisy nabyly účinnosti dne 1. 1. 2007.

Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom to jsou nebo budou schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje.

1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ 1.4.1

Výchozí informace – právní stav

Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ.

10

EKOTOXA s.r.o.

1.4.2


Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Hořice

Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vycházela ze sady stanovené v roce 2008. Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších , zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu 10-15 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP 6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1:20 000 včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. 7. Výsledky dotazníkových šetření – zpracovatelem byl vytvořen dotazník pro představitele obcí, který byl zaměřen i na problémy v území tak, jak je chápou starostové obcí, případně pracovníci odborů ŽP a územních odborů. Zpracované odpovědi mohou odpovídat zjištěním z oficiálních dat stejně tak, jako se mohou lišit.

11

EKOTOXA s.r.o.


Zpracovatel doporučuje případným čtenářům mít k dispozici i základní dokument RURÚ z roku 2008, aby mohly být porovnány změny v obou dokumentech, pokud tak není přímo učiněno v jednotlivých tématech dokumentu roku 2010.

12

EKOTOXA s.r.o.

2


ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP HOŘICE

Tabulka č. 1.4.1: Základní údaje správního obvodu ORP Hořice Obec

Rozloha (km2)

Počet obyvatel

Bašnice 187 Bílsko u Hořic 122 Boháňka 219 Borek 99 Bříšťany 231 Cerekvice nad Bystřicí 825 Červená Třemešná 159 Dobrá Voda u Hořic 582 Holovousy 516 Hořice 9 053 Chomutice 630 Jeřice 398 Lískovice 199 Lukavec u Hořic 289 Miletín 910 Milovice u Hořic 309 Nevratice 149 Ostroměř 1 407 Petrovičky 44 Podhorní Újezd a Vojice 623 Rašín 69 Rohoznice 330 Sobčice 304 Staré Smrkovice 274 Sukorady 210 Tetín 140 Třebnouševes 277 Úhlejov 142 Vřesník 101 SO ORP Hořice 18798 Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k 31. 12. 2009

13

6,12 2,07 9,48 6,36 3,69 8,30 6,55 5,81 9,27 21,48 10,49 6,94 9,24 8,63 8,93 3,32 3,27 12,32 1,94 6,91 2,19 8,96 3,64 5,21 5,51 2,81 6,25 4,11 3,12 192,92

Hustota (počet obyvatel/km2) 31 59 23 16 63 99 24 100 56 421 60 57 22 33 102 93 46 114 23 90 31 37 84 53 38 50 44 35 32 97

EKOTOXA s.r.o.

3


ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata • • • • • • • • • •

Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky.

Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: • •

Královéhradecký kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Hořice, ostatní SO ORP Královéhradeckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP

14

EKOTOXA s.r.o.


3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1

Geologický a geomorfologický profil území

Severní část území SO ORP Hořice tvoří Krkonošské podhůří, které zvolna přechází do Jičínské pahorkatiny, která tvoří střední část území. Jižní část území spadá do geomorfologického celku Východolabská tabule. Krkonošské podhůří je geomorfologická jednotka (celek) v severních a severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 1247 km2. Tvoří předěl mezi nejvyšším českým pohořím a mírně zvlněnou Českou tabulí. Jde o velmi členitou vrchovinu se střední nadmořskou výškou 463 m. Nejvyšším vrcholem celého celku je Hejlov s 835 m n. m. ve Vysocké hornatině (mimo území SO ORP). Rozkládá se v povodí Labe, Úpy a Jizery. Plošně nejrozsáhlejším podcelkem je Podkrkonošská pahorkatina, jejíž osou protéká Labe se stromkovitě se sbíhajícími přítoky. Toto území je značně zvrásněno. Podkrkonošská pahorkatina je členitá pahorkatina, místy charakteru vrchoviny. Jihovýchod a částečně jih Krkonošského podhůří omezuje Zvičinsko–kocléřovský hřbet. Ten budují slabě metamorfované horniny (fylity) prvohorního stáří, vystupující nad okolní sedimenty permokarbonu a svrchní křídy. Jičínská pahorkatina představuje členitou pahorkatinu na východě Severočeské tabule; nejvyšší horou je Sokol, 562 m n. m. Na svrchnokřídových hornatinách byl vytvořen strukturní a tektonický reliéf sedimentárních stupňovin, kuest, hřbetů, kotlin a brázd, s pískovcovými skalními městy. Člení se na Turnovskou (mimo území SO ORP) a Bělohradskou pahorkatinu. Podloží tvoří jemnozrnné sedimenty svrchní křídy (slínovce, písčité slínovce a spongilitické vápnité prachovce) bělohorského souvrství, místy překryté sprašovými hlínami. Niva potoků a kotlinka rybníka Povolír jsou vyplněny holocenními písčitohlinitými uloženinami. Východolabská tabule se nachází na severozápadě Východočeské tabule, nejvyšší horou je „Na šancích“ s nadmořskou výškou 352 m n. m. Jde o plochou pahorkatinu na svrchnokřídových jílovcích, slínovcích a spongilitech a kvartérních sedimentech říčních teras, spraší a vátých písků, která je zemědělsky intenzivně využívaná. Člení se na Cidlinskou a Chlumeckou tabuli a Pardubickou kotlinu (mimo ORP Hořice). Reliéf je mírně zvlněný, tvořený plochými kopci s táhlými, většinou mírně skloněnými svahy všech světových orientací.

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Hořice

Legenda mezozoické horniny (pískovce, jílovce)

kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky)

permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) 3.1.2

paleozoické horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory)

Těžba nerostných surovin

Na území SO ORP se nachází pouze několik ložisek nerostných surovin. Jedná se o ložiska stavebního kamene – pískovce, přičemž na dvou těchto ložiscích probíhá v současné době povrchová těžba a na zbylých dvou probíhala těžba v minulosti. Pro těžbu je vymezen také dobývací prostor. Dle Surovinové politiky Královéhradeckého kraje je velký potenciál z hlediska kraje v těžbě křídových pískovců na Hořicku. Tabulka č. 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice Číslo Název Obec Subregistr Těžba Organizace ložiska ložiska bilancovan Kámen Podhorní Újezd a Podhorní současná 3101300 é ložisko Ostroměř Vojice, Ostroměř Újezd 1 povrchová výhradní s.r.o. bilancovan Kámen Podhorní Újezd a Podhorní současná 3101301 é ložisko Ostroměř Vojice, Ostroměř Újezd povrchová výhradní s.r.o. bilancovan Cerekvice nad dřívější 3216201 Votuz é ložisko Geofond Bystřicí, Boháňka povrchová výhradní Podhorní bilancovan Podhorní Újezd a dřívější 3238100 ÚjezdGeofond é ložisko Vojice povrchová Obecnice výhradní Zdroj: Data ÚAP (2010)

16

Nerost

Plocha (ha)

pískovec

7,15

pískovec

9,35

pískovec

11,65

pískovec

3,03

EKOTOXA s.r.o.


Pro ochranu ložisek nerostných surovin jsou také vyhlášena čtyři chráněná ložisková území. Jejich přehled je uveden v tabulce. Chlú v obci Boháňka je pouze kousek chlú zasahujícího sem z území vedlejšího ORP. Tabulka č. 3.1.2: Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice Číslo Plocha Obec Název ložiska Surovina CHLÚ (ha) Podhorní Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou Podhorní Újezd a 7,8 23810000 Újezd I. výrobu Vojice Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou Cerekvice nad 20,7 21620100 Votuz výrobu Bystřicí, Boháňka Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou Boháňka 23820000 Boháňka 1,3 výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou Hořice 21610100 Březovice 13,6 výrobu Zdroj: Data ÚAP (2010)

3.1.3

Sesuvná a poddolovaná území

Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Ve sledovaném území se nachází pouze malé množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Ve významnějším množství se sesuvy nacházejí pouze na území obcí Hořice (více bodových sesuvů, plošné o rozsahu 3,2 ha), Lukavec u Hořic (celkem 8,1 ha a zasahuje bezprostředně k zástavbě) a Ostroměř (3,4 ha). Jediné poddolované území po těžbě paliv je evidováno v obci Podhorní Újezd a Vojice a je bodového rozsahu.

17

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP (2010)

18

EKOTOXA s.r.o.

3.1.4


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Rozvoj obcí není omezen výskytem sesuvných a Omezení rozvoje obce Lukavec u Hořic výskytem poddolovaných území – výskyt těchto území je sesuvných území v bezprostřední blízkosti. Výskyt nízký. sesuvných území v katastrech obcí Hořice a Ostroměř. Vzhledem k nízké míře těžby nerostných surovin zde nejsou střety mezi zájmy ochrany životního prostředí a zájmy pro těžbu nerostných surovin. Ložiska nerostných surovin mají zajištěnu ochranu vymezením chráněných ložiskových území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití prostředků z dotačních programů na obnovu území dotčeného těžbou.

3.1.5 • • • •

Problémy k řešení Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). Určení vhodného využití sesuvných území (Lukavec u Hořic, Hořice, Ostroměř). Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice). Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice).

19

EKOTOXA s.r.o.


3.2 VODNÍ REŽIM Všechny vodní zdroje na území SO ORP Hořice zasahují do povodí Labe. Území SO ORP Hořice zaujímá 193 km2 oblasti povodí. Z hlediska geomorfologických poměrů je celé povodí Horního a středního Labe tvořeno provincií České vysočiny. Tvárnost jejího povrchu byla ovlivněna dlouhotrvajícím destrukčním vývojem a předtřetihorními tektonickými procesy, které se projevily na dnešním uspořádání terénu s pohořími na okrajích území. Celé území povodí je dále děleno převážně do tří subprovincií, které se svým charakterem značně liší. Jedná se o subprovincii Krkonošsko-jesenickou, Česko-moravskou a Českou tabuli. Zájmová oblast leží na rozhraní Krkonošsko-jesenické soustavy a České tabule. Největší vodohospodářský význam má Krkonošsko-jesenická subprovincie v severní a východní části území, pokrývající téměř 30 % plochy oblasti povodí. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Střední část oblasti povodí je tvořena Českou tabulí s podprůměrnými hydrologickými charakteristikami a poměrně vydatnými zdroji podzemních vod. Tato soustava kryje více než 57 % celkové plochy povodí. Hydrogeologické poměry v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou heterogenní a z pohledu managementu podzemních vod složité a významné. Na souvrství svrchní křídy a sedimenty říčních náplavů jsou vázány důležité zdroje podzemních vod s vhodnými podmínkami pro významnější odběry. Povodí Horního a středního Labe má charakter kotliny, v jejímž středu se rozkládá křídová pánev s pokryvem čtvrtohorních sedimentů. Kotlinu ohraničují horská pásma krystalinika, která při úpatí přecházejí v permokarbonské pánve zasahující pod křídu. Zájmovou oblast tedy tvoří hydrogeologické rajóny křídové pánve a permokarbonských pánví. Křídová pánev pokrývá hlavní část oblasti povodí. Ve výplni pánve se nacházejí až 4 vrstevní kolektory značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Proto v rajonech křídové pánve jsou vodohospodářsky nejvýznamnější zdroje podzemních vod, které umožňují velké soustředěné vodárenské odběry. Podle stylu zvodnění lze křídové rajóny rozdělit do čtyřech skupin – centrální, východní, jižní a západní. Zájmové oblast se řadí do východní skupiny, kde jsou křídové vrstvy vytvarovány do systému zlomových vrás. Strukturní zdvihy a zlomy dělí tuto část pánve do dílčích pánví s uzavřeným artéským oběhem vody. V permokarbonských pánvích je podzemní voda rozptýlena do velkého počtu neurčitě ohraničených puklinových kolektorů. Oběh vody není v pánvi souvislý, ale je rozčleněn do jednotlivých zlomových ker. Proto rajony nejsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty. Oblast povodí Horního a středního Labe odtokově vystihuje profil Brandýs nad Labem. Zde dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Labe (1931 – 2000) 101m3.s-1, což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 7,7 l.s-1.km-2. Místní rozdíly ve srážkách způsobují značné rozdíly ve specifických odtocích v dlouhodobém průměru. Zatímco v povodích jako je Horní Labe, Úpa, Orlice, Jizera, Smědá, Lužická Nisa a Stěnava přesahují specifické odtoky 10 l.s-1.km-2 (v menších hydrologických jednotkách 30 – 38 l.s-1.km-2) klesají v nížinách až pod 3 l.s-1.km-2 (např. Brslenka, Mrlina a Mratínský potok). V horských oblastech - zejména Krkonoších a Orlických a Jizerských horách se tvoří převážná část odtoků, nížinné oblasti jsou odkázány na přítoky z těchto oblastí. Klimatické poměry oblasti povodí se mění v závislosti na morfologické pestrosti a nadmořské výšce. Srážky jsou v oblasti povodí velmi nerovnoměrné v závislosti na nadmořské výšce a orografickém členění. Průměr srážek v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších nadmořských výškách oblasti povodí dosahuje roční průměr srážek až 1 400 mm a naopak v nížinách je roční průměr srážek do 600 mm. Značné rozdíly jsou i v hustotě říční sítě. Průměrná hustota v oblasti povodí je 0,7 km/km2 (tedy mírně nad celostátní průměr). Hlavními vodními toky ve SO ORP jsou Lužanka, Javorka, Bystřice, Bystrý potok, Bubnovka, Lukaveček, Trotinka, Smrkovický potok, Králický potok, Bašnický potok, Lukavecký potok, Chlumský potok, Rašínský potok, Rybničný potok a další. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, především Cukrovarský rybník, Dobrovodský rybník, Bubnovka, Temník nebo Vlčínek a dále se jedná o menší vodní plochy – např. menší nádrže v okolí obcí Staré Smrkovice, Lískovice, Silvárův Újezd, Lukavec, Hořice, Miletín a další. Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zaujímá severní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 14 obcí

20

EKOTOXA s.r.o.


(Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice). Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Hořice

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

3.2.1

Vodní režim v krajině

Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.

21

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Obec Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010

plocha sklonité orné půdy (ha) 0,00 0,00 3,10 55,00 0,00 3,28 2,92 0,00 4,36 45,76 0,00 6,85 0,00 5,14 3,39 0,26 0,00 1,80 1,00 7,01 0,00 15,46 0,00 0,08 0,00 6,68 7,56 25,85 12,35 207,85

plocha orné půdy (ha) 449,58 134,65 302,27 213,61 225,67 507,82 210,53 398,04 263,83 880,74 872,72 461,42 502,08 330,26 445,75 258,56 179,19 610,78 39,41 340,58 63,36 571,50 319,90 292,41 168,58 138,55 543,00 89,31 59,99 9874,09

procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) 0,00 0,00 1,03 25,75 0,00 0,65 1,39 0,00 1,65 5,20 0,00 1,48 0,00 1,56 0,76 0,10 0,00 0,29 2,54 2,06 0,00 2,71 0,00 0,03 0,00 4,82 1,39 28,94 20,59 2,11

Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a 2004. Ke spuštění došlo 21. března 2004. Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dnešním aktuálním stavem. Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (pLPIS) – aplikace určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23.10.2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Borek a to téměř 55 ha. Toto množství činí 25,75 % veškeré orné půdy na území obce. Větší množství svažité orné půdy se ještě nachází na území obce Hořice (45,76 ha). V těchto obcích je prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a 22

EKOTOXA s.r.o.


předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Hořice zasahují záplavové území Q100 tří vodních toků – Bašnický potok, Bystřice a Javorka. Záplavové území Q100 Bašnického potoka zasahuje 76,70 ha do území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic a Petrovičky. Záplavové území Q100 Bystřice zasahuje 284,32 ha do území obcí Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín a Rohoznice. Záplavové území Q100 Javorky zasahuje 327,12 ha do území obcí Holovousy, Chomutice, Lukavec u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice. V obcích Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q100 do zastavěného území. Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí zaplavená plocha zaplavená plocha Obec vodní tok (Q100) při Q100 v ZÚ při Q100 (ha) (ha) Bašnice Bašnický potok 12,57 0,48 Bílsko u Hořic Boháňka Bystřice 0,59 Borek Bříšťany Bašnický potok 39,23 0,03 Cerekvice nad Bystřicí Bystřice 79,00 0,58 Červená Třemešná Bystřice 12,42 0,03 Dobrá Voda u Hořic Holovousy Javorka 14,77 Hořice Bystřice 28,09 2,76 Chomutice Javorka 72,94 3,33 Chomutice Jeřice Bystřice 43,10 3,56 Lískovice Lukavec u Hořic Javorka 2,79 Miletín Bystřice 68,49 3,31 Milovice u Hořic Bašnický potok 7,46 Nevratice Javorka 27,33 1,47 Ostroměř Javorka 34,06 7,24 Petrovičky Bašnický potok 17,44 Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Bystřice 52,63 13,6 Sobčice Javorka 44,79 2,79 Staré Smrkovice Javorka 130,44 7,19 Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj: DIBAVOD VÚV T.G.M., 01/2010

% zaplavené plochy při Q100 v ZÚ 3,8 0,1 0,7 0,2 9,8 4,6 8,3 4,8 5,4 21,3 25,8 6,2 5,5 -

Poznámka: K 21.10.2010 nebyla k dispozici data ÚAP, proto byla jako zdroj použita databáze DIBAVOD.

23

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.2: Záplavové území Q100 na území SO ORP Hořice

Zdroj: DIBAVOD VÚV T.G. M., 01/2010

3.2.2

Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna.

3.2.2.1 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích.

24

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Obec "nejistý" "rizikový" Bašnice 0 100 Bílsko u Hořic 0 100 Boháňka 58 42 Borek 0 100 Bříšťany 0 100 Cerekvice nad Bystřicí 0 100 Červená Třemešná 0 100 Dobrá Voda u Hořic 0 100 Holovousy 0 100 Hořice 0 100 Chomutice 0 100 Jeřice 0 100 Lískovice 0 100 Lukavec u Hořic 0 100 Miletín 0 100 Milovice u Hořic 0 100 Nevratice 0 100 Ostroměř 0 100 Petrovičky 0 100 Podhorní Újezd a Vojice 0 100 Rašín 0 100 Rohoznice 12 88 Sobčice 0 100 Staré Smrkovice 0 100 Sukorady 0 100 Tetín 0 100 Třebnouševes 0 100 Úhlejov 0 100 Vřesník 0 100 SO ORP Hořice 3 97 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

Chemický stav "nejistý" "rizikový" 0 100 0 100 58 42 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 46 54 4 96 100 0 0 100 100 0 100 0 0 100 0 100 100 0 98 2 17 83 100 0 0 100 12 88 100 0 100 0 66 34 63 37 0 100 0 100 39 61 41 59

Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“.

Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 97 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (naprostá většina obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 59 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (téměř polovina obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na území SO ORP nejsou klasifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ potenciálu, ani z hlediska chemického stavu. Jako „nejistý“ jsou v SO ORP klasifikována 3 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu 41 % délky útvarů povrchových vod tekoucích.

25

EKOTOXA s.r.o.


Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

26

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu


3.2.2.2 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděp.nedosáhnou v r. 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Bašnice 0 79 Bílsko u Hořic 0 0 Boháňka 0 0 Borek 0 0 Bříšťany 0 100 Cerekvice nad Bystřicí 0 0 Červená Třemešná 0 0

27

EKOTOXA s.r.o.


Obec Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Kvantitativní stav Chemický stav 0 1 0 0 0 0 0 96 0 0 0 88 0 0 0 0 0 63 0 100 0 14 0 100 0 26 0 10 0 0 0 49 0 100 0 100 0 0 0 10 0 0 0 0 0 26

Na celém území SO ORP není jako „rizikový“ klasifikován žádný útvar podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu. Z hlediska chemického stavu je jako „rizikový“ klasifikováno 26 % plochy útvarů podzemních vod (nejvíce Bříšťany, Nevratice, Petrovičky, Staré Smrkovice a Sukorady – 100 % plochy útvarů podzemních vod). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 100 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 74 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (téměř polovina obcí SO ORP 100 % plochy útvarů podzemních vod).

28

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Obrázek č. 3.2.6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu


29

EKOTOXA s.r.o.

3.2.3


Indikátory

Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Hořice nachází 207,85 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Hořice (9874,09 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí pouze 2,1 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje ve 12 obcích (Milovice u Hořic, Staré Smrkovice, Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Rašín, Sobčice a Sukorady). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Opačná situace panuje v obcích Borek a Hořice, kde je větší množství svažitých orných pozemků a je třeba navrhnout vhodná opatření vedoucí ke snížení rizika vzniku lokálních povodní a snížení vodní eroze na zemědělské půdě. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 45 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 30 – 45 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 15 – 29,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 14,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy

Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ (97 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 59 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP není jako „nerizikový“ identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu ani z hlediska chemického stavu. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože mnoho útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „nejistý“ z důvodu nedostatku primárních dat (3 % ekologický stav/potenciál a 41 % chemický stav). Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (26 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 100 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 74 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, není přijatelný na území žádné obce. Nepřijatelný stav je na území obcí Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic, Petrovičky a Sukorady. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody.

30

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Vodní režim Obec hodnoty [ha] hodnocení 2 Bašnice 0,00 2 Bílsko u Hořic 0,00 1 Boháňka 3,10 -2 Borek 55,00 2 Bříšťany 0,00 1 Cerekvice nad Bystřicí 3,28 1 Červená Třemešná 2,92 2 Dobrá Voda u Hořic 0,00 1 Holovousy 4,36 -2 Hořice 45,76 2 Chomutice 0,00 1 Jeřice 6,85 2 Lískovice 0,00 1 Lukavec u Hořic 5,14 1 Miletín 3,39 2 Milovice u Hořic 0,26 2 Nevratice 0,00 1 Ostroměř 1,80 1 Petrovičky 1,00 1 Podhorní Újezd a Vojice 7,01 2 Rašín 0,00 0 Rohoznice 15,46 2 Sobčice 0,00 2 Staré Smrkovice 0,08 2 Sukorady 0,00 1 Tetín 6,68 1 Třebnouševes 7,56 0 Úhlejov 25,85 1 Vřesník 12,35 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010

31

Stav povrchových a podzemních vod -2 -1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 -1 -2 -1 0 -2 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 -1

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010 Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010

32

EKOTOXA s.r.o.

3.2.4


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým popř. zanedbatelným množstvím sklonité orné půdy – území 12 obcí (Milovice u Hořic, Staré Smrkovice, Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Rašín, Sobčice a Sukorady).

PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Borek, a Hořice.

Nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod je na území obcí Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic, Petrovičky a Sukorady). Na území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic, Petrovičky, Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice. Holovousy, Chomutice, Lukavec u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q100. V obcích Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q100 do zastavěného území. HROZBY Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích a způsobující nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody.

Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou Špatná morfologie vodních toků, neprůchodnost erozní ohrožeností (území s vysokým podílem vodních toků pro ryby a další živočichy. sklonité orné půdy). Riziko lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy – území obcí Borek a Hořice.

33

EKOTOXA s.r.o.

3.2.5 • •

• • •


Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...). Jedná se především o obce Borek a Hořice. V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Jedná se především o obce Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

34

EKOTOXA s.r.o.


3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1

Ovzduší

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární průmyslové a technologické zdroje, doprava, zemědělství a plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).

3.3.1.1 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Pro SO ORP Hořice byly v roce 2006 z důvodu překračování imisních limitů určeny jako problematické suspendované částice velikostní frakce PM10, benzo(a)pyren a troposférický ozon. Při hodnocení dat za rok 2008 již nebylo (kromě troposférického ozonu) překročení imisních limitů zjištěno. Na základě srovnání dat za dva roky ovšem nelze říci, že je zde tato problematika vyřešena a že v následujících letech nemůžeme očekávat opětovné zhoršení situace. Jedná o dlouhodobý problém na mnoha místech ČR, koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.). Jak již bylo řečeno, při hodnocení dat za rok 2008 bylo zjištěno zlepšení imisní situace. V případě PM10 bylo v roce 2006 pozorováno překročení 24h imisního limitu na 63 % území SO ORP, v roce 2008 zde již překročení zjištěno nebylo. Roční imisní limit pro PM10 nebyl překročen ani v roce 2006 ani 2008. V roce 2006 ani 2008 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisního limitu pro benzen. V případě BaP došlo také ke změně, kdy v roce 2006 došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP) na 3 % území SO ORP, v roce 2008 již zde opět překročení zjištěno nebylo. Na celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a kadmium. 35

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2008 % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec Imisní Cílový imisní PM10_24h B(a)P O3_8h limit limit bez O3 Platí bez rozdílu pro všechny obce 0 0 100 0 0 na území SO ORP Hořice Celkem SO ORP 0 0 100 0 0 Zdroj dat: ČHMÚ, 2008 Pro srovnání, celkově na území Královéhradeckého kraje (zóny) v roce 2008 již k překročení imisního limitu pro PM10 nedošlo (43 % území v roce 2006), k překročení cílového imisního limitu pro BaP došlo pouze na 0,78% území (6 % území v roce 2006). 3.3.1.2 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP, došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40), pro rok 2008 již překročení nebylo zjištěno na celém území SO ORP, jednalo se pouze o 26% plochy území SO ORP Hořice. Stejně jako v roce 2006, tak i v roce 2008 nebyly prakticky překročeny imisní limity pro SO2 a NOx.

3.3.2

Indikátory

3.3.2.1 Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory • •

HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru 36

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.3.2: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2008 SO ORP Hořice Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a Výsledné hodnocení ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím -2 / -1 / 0 / 1 / 2 Obec ozonu (-2 nejhorší, 2 nejlepší) HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) 1 0 1 Bašnice Bílsko u Hořic 1 0 1 Boháňka 1 1 1 Borek 1 1 1 Bříšťany 1 0 1 Cerekvice nad Bystřicí 1 1 1 Červená Třemešná 1 1 1 Dobrá Voda u Hořic 1 0 1 Holovousy 1 1 1 Hořice 1 1 1 Chomutice 1 1 1 Jeřice 1 0 1 Lískovice 1 0 1 Lukavec u Hořic 1 1 1 Miletín 1 1 1 Milovice u Hořic 1 0 1 Nevratice 1 1 1 Ostroměř 1 1 1 Petrovičky 1 0 1 Podhorní Újezd a Vojice 1 1 1 Rašín 1 0 1 Rohoznice 1 0 1 Sobčice 1 1 1 Staré Smrkovice 1 1 1 Sukorady 1 0 1 Tetín 1 1 1 Třebnouševes 1 0 1 Úhlejov 1 1 1 Vřesník 1 1 1 Zdroj dat: ČHMÚ, 2008

37

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.1: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce 2008

Zdroj dat: ČHMÚ 2008, EKOTOXA s.r.o. 2010

38

EKOTOXA s.r.o.

3.3.3


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY V roce 2006 ani 2008 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro SO2, NO2, benzen, kadmium, arzen a prakticky ani imisní limity pro ochranu ekosystémů pro SO2 a NOx. Zlepšení imisní situace pro PM10 (překročení IL na 63% plochy SO ORP v roce 2006, 0% v roce 2008) a BaP (3% v roce 2006, 0 % v roce 2008). Imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace zde nebyl v roce 2008 překročen plošně na celém území (jako v ostatních částech ČR), ale pouze na 26% území SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie.

SLABÉ STRÁNKY Na celém území SO ORP byl v roce 2006 i 2008 překročen cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon.

HROZBY Zvyšování intenzity dopravy vedoucí ke zvýšení emisní a hlukové zátěže obyvatel v obcích nacházejících se v blízkosti významných komunikací (I/35) především v Hořicích, Milovicích u Hořic, Bílsku u Hořic, Holovousech či Ostroměři. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí domácností) v důsledku používání nešetrných pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Budování moderní dopravní infrastruktury obchvaty měst a obcí, např. rychlostní komunikace R35, mohou znamenat odlehčení tranzitní dopravy, zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo.

3.3.4 •

• • • •

Problémy k řešení v rámci územního plánování V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní a hlukové zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (R35). V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku).

39

EKOTOXA s.r.o.


3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1

Chráněná území

Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez.

3.4.1.1 Chráněná území v SO ORP Hořice V SO ORP Hořice se vyskytují menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je severně od Hořic a pak podél vodních toků v jihovýchodní a jihozápadní části SO ORP. V řešeném území se nevyskytuje žádné velkoplošné CHÚ typu chráněná krajinná oblast ani přírodní park. PR Miletínská bažantnice - Starý dubový porost a menší rybník obklopený olšinou. Rozloha 63,6368 ha, obec Miletín a Červená. Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Byšičky - Výsek kulturní krajiny s komplexem přírodě blízkých společenstev rybníků, mokřadních luk a lesů. Rozloha 89,9693 ha, obec Lukavec u Hořic a malou část obce Vřesník (zasahuje ještě do SO ORP Jičín – obec Lázně Bělohrad). Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Farářova louka - Vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 29,2728 ha, obec Červená Třemešná a Hořice. PP Homolka - Jediná východočeská lokalita vstavače bledého. Rozloha 2,0183 ha, obec Borek, katastrální území Bezník. PP Kalské údolí - Přirozený tok Bystřice s nivními loukami a přirozenou bučinou. Rozloha 24,5862 ha, obec Borek, Pecka, Vřesník, katastrální území Bezník, Kal, Vidonice a Vřesník u Tetína. PP Kazatelna - Teplomilná doubrava s výskytem ohrožených druhů rostlin. Rozloha 69,1015 ha, obec Rašín a Třebnouševes. PP Nad Blatinou - Dubohabrový porost se vzácnou květenou. Rozloha 6,2625 ha, obec Jeřice, katastrální území Dolní Černůtky. PP Údolí Bystřice - Slatinné louky při toku Bystřice s bohatou květenou a zvířenou. Rozloha 17,1052 ha, obec Boháňka, Hořice. PP Veselský háj a rybník Smrkovák - Přirozená dubohabřina s teplomilnou květenou, ornitologicky významný rybník. Rozloha celkem 106,1508 ha, v obci Staré Smrkovice 8,68 ha (zbytek leží v sousedním ORP Jičín). Leží zároveň v evropsky významné lokalitě Rybník Smrkovák.

40

EKOTOXA s.r.o.


EVL Bystřice – předmětem ochrany je lokalita velevruba tupého. Rozloha lokality celkem je 51,70 ha, větší část leží v SO ORP Hradec Králové. V řešeném SO ORP zasahuje do obce Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Jeřice a Rašín. EVL Byšičky - lokalita kuňky ohnivé, hlízovce Loeselova. Rozloha celkem 17,2989 ha, leží v ORP Hořice a Jičín (obec Lázně Bělohrad). V řešeném SO ORP leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Červená Třemešná – rybník - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha 7,3056 ha, obec Červená Třemešná. EVL Javorka a Cidlina – Sběř - lokalita modráska bahenního, velevruba tupého. Rozloha celkem 307,29 ha v SO ORP Hořice, Nový Bydžov a Jičín. Na Hořicku zasahuje obce Chomutice, Nevratice a Staré Smrkovice. EVL Lukavecký potok - lokalita velevruba tupého. Rozloha celkem 0,6827 ha (pokračuje v SO ORP Jičín). V řešeném území leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Miletínská bažantnice - přirozené eutrofní vodní nádrže, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, zásaditá slatiniště, dubohabřiny. Rozloha 69,3921 ha, obec Červená Třemešná a Miletín. EVL Rybník Smrkovák - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha celkem 6,9516 ha, část zasahuje v obci Staré Smrkovice (zbytek v SO ORP Jičín, obec Vysoké Veselí). EVL Veselský háj - dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, staré acidofilní doubravy s dubem letním na písčitých pláních. Rozloha celkem 446,3919 ha, větší část v SO ORP Nový Bydžov a Jičín. V SO ORP Hořice leží malá část v obci Staré Smrkovice. Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody

Zdroj: data ÚAP SO ORP Hořice, 09/2010 Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Hořice jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP. Nejvyšší podíl chráněných ploch má obec Rašín (22,6%). Je to způsobeno tím, že se jedná o obec malé rozlohy a přírodní památka Kazatelna, která zasahuje jižní výběžky obce, tak tvoří vysoké procento z rozlohy obce. Obce s nízkým podílem zvláště chráněných území – Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Nevratice, Staré Smrkovice, Třebouševes a Vřesník. 41

EKOTOXA s.r.o.


Existuje 16 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje žádné – Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Lískovice, Milovice u Hořic, Ostroměř, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Sukorady, Tetín, Úhlejov.

3.4.2

Územní systém ekologické stability

Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Jako základní materiál byl použit Plán nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje (Ageris s.r.o., 2009) - aktualizace koncepčního vymezení nadregionální a regionální úrovně územního systému ekologické stability (ÚSES) na území Královéhradeckého kraje. Cílem díla bylo vytvoření jednotného a aktuálního podkladu pro rozhodování na úseku ochrany přírody a krajiny, využitelného zároveň ve smyslu ust. § 30 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jako výchozí podklad ÚSES (územní studie) pro územně plánovací dokumentaci kraje (zásady územního rozvoje) i obcí (územní plány). Tento materiál zčásti vychází z územně technického podkladu nadregionálního a regionálního ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Tento podklad byl dále doplněn o další podklady zpracované v jednotlivých okresech řešeného území VÚC a na Správách obou CHKO. V současné době jsou pro Královéhradecký kraj zpracovávány Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR). V něm jsou i mapové vrstvy nadregionálního a regionálního ÚSES, které by měly být po schválení dokumentu základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni SO ORP a obcí. Území SO ORP Hořice je zeměmědělskou produkční krajinou. Prochází jím několik regionálních biokoridorů, na nichž leží celkem 4 regionální biocentra. Síť doplňují územní systémy lokální úrovně, nadregionální ÚSES se v řešeném SO ORP nevyskytuje. První regionální biokoridor vstupuje na území SO ORP z jihu v obci Sukorady, pokračuje severně, v obci Ostroměř řešené území opouští vstupem do RBC Mezihoří. Na tomto RBK leží ještě jedno regionální biocentrum RBC Bašnický les (v obci Lískovice a Bašnice). Druhý regionální biokoridor vychází z již zmiňovaného RBC Mezihoří (větší část biocentra je v SO ORP Jičín) a pokračuje jihovýchodním směrem přes RBC Smolník a obec Boháňka, ve vedlejším SO ORP Dvůr Králové se pak spojuje s biokoridorem vedoucím z obce Cerekvice nad Bystřicí. Třetí významný regionální biokoridor přichází z SO ORP Jičín v obci Tetín a napojuje se na již jmenovaný druhý RBK. Leží na něm RBC Miletínská bažantnice.

42

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability

Zdroj: data ÚAP SO ORP Hořice, 09/2010

3.4.3

Koeficient ekologické stability krajiny

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy 43

EKOTOXA s.r.o.


Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní

3.4.4

Indikátory

Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru „koeficient ekologické stability“: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Hodnocení Obec KES Obec KES indikátoru Bašnice 0,45 Milovice u Hořic 0,12 -1 Bílsko u Hořic 0,11 Nevratice 0,13 -2 Boháňka 1,72 Ostroměř 0,46 0 Borek 1,03 Petrovičky 2,21 0 Břišťany 0,37 Podhorní Újezd a Vojice 0,78 -2 Cerekvice nad Bystřicí 0,37 Rašín 0,47 -2 Červená Třemešná 0,96 Rohoznice 0,31 0 Dobrá Voda u Hořic 0,24 Sobčice 0,19 -2 Holovousy 1,43 Staré Smrkovice 0,64 0 Hořice 0,65 Sukorady 1,46 -1 Chomutice 0,17 Tetín 0,57 -2 Jeřice 0,26 Třebnouševes 0,16 -2 Lískovice 0,75 Úhlejov 1,55 -1 Lukavec u Hořic 1,40 Vřesník 2,21 0 Miletín 0,60 -1 SO ORP Hořice 0,60 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2009

44

Hodnocení indikátoru -2 -2 -1 1 -1 -1 -2 -2 -1 0 -1 -2 0 0 -1

EKOTOXA s.r.o.


V SO ORP Hořice se nachází 29 obcí. Většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky málo stabilního a tudíž neudržitelného. V rámci SO ORP mají nejvyšší stupeň ekologické stability obce Petrovičky a Vřesník (obě KES=2,21). Na území Petroviček je malý podíl orné půdy (29,0 %) z půdy zemědělské a poměrně málo ostatních a zastavěných ploch (5,2% z celkové plochy obce). Ve Vřesníku mají hodně lesů (34,8%) z celkové rozlohy a trvalých travních porostů (57,2% ze zemědělské půdy). Území mírně stabilní je v obcích Boháňka, Borek, Červená Třemešná, Holovousy, Lukavec u Hořic, Petrovičky, Sukorady, Úhlejov a Vřesník. Mezi obce s nízkým koeficientem patří Bašnice, Bílsko u Hořic, Břišťany, Cerkvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín a Třebnouševes. V rámci řešeného SO ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Bílsko u Hořic (KES=0,11), Milovice u Hořic (KES=0,12) a Nevratice (KES=0,13). Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy (88,6%, 90,3% a 87,6% z celkové rozlohy obcí) a z ní vysokým podílem půdy orné. U těchto 3 obcí je minimální výměra lesa, v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic les není žádný, V obci Nevratice zaujímá pouhých 4,9% z celkové rozlohy. Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Hořice v roce 2010

Zdroj: Data ÚAP 2010, EKOTOXA s.r.o. 2010

45

EKOTOXA s.r.o.

3.4.5


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Vysoký výskyt zvláště chráněných ploch v obci Rašín ( 22,6%) Vysoká hodnota ekologické stability území v obcích Petrovičky a Vřesník (obě mají KES = 2,21).

SLABÉ STRÁNKY Nízké zastoupení zvláště chráněných území – pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP. Celý správní obvod SO ORP Hořice vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES=0,60).

Nejnižší ekologická stabilita v obcích Bílsko u Hořic (KES=0,11), Milovice u Hořic (KES=0,12) a Nevratice (KES=0,13). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kvalitní péče o chráněná území – n kvalitní Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny evidence, nájemní smlouvy o péči, systém především liniovými dopravními stavbami. monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro oblasti zemědělství. realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje pozemkových úprav k zabezpečení trvalého nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro souladu všech přírodních, civilizačních a realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných kulturních hodnot území. opatření.

3.4.6 • •

• • • •

Problémy k řešení v rámci územního plánování Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES, zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů.

46

EKOTOXA s.r.o.


3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 3.5.1

Zemědělský půdní fond

Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Území leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu mezi podhůřím Krkonoš a úrodným Polabím. Zemědělství ve správním obvodu ORP Hořice obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2010 plochu 13331 ha zemědělské půdy, což představuje 69,1 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s 10376 ha (77,8 %), což je vyšší podíl než republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 1881 ha (14,1 %). Půdy jsou kromě obilovin vhodné pro pěstování ovocných stromů a zeleniny. Poměrně významnou kulturou jsou proto ovocné sady, které zaujímají 4,2 % zemědělské půdy. Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2010 Název obce Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice

Celková výměra (ha)

Orná půda (ha)

Zahrady (ha)

Ovocné sady (ha)

TTP (ha)

Zemědělská půda (ha)

612 207 948 636 369 830

376 158 309 280 239 518

7 6 13 10 9 20

0 1 3 3 31 13

33 10 65 161 40 55

416 176 390 454 320 606

Podíl ZP na celkové výměře (%) 68,3 85,6 40,9 71,1 86,8 73,1

655

301

7

6

105

419

63,9

581

410

17

3

49

479

82,3

927 2148 1049 694 924 863

285 954 818 496 472 321

27 128 18 13 10 17

108 63 5 13 10 5

45 121 33 65 88 159

465 1265 873 587 581 501

50,0 59,0 83,5 85,0 63,1 58,0

893 332

480 265

19 6

5 0

63 25

567 296

63,4 90,0

327 1232 194 691

265 701 51 309

5 42 4 31

1 64 96 103

13 120 25 37

284 927 175 479

87,6 75,2 89,7 69,6

219 896 364 521

135 626 275 279

5 20 14 12

1 3 2 4

13 75 35 124

154 724 326 418

70,4 80,9 89,3 80,4

47

EKOTOXA s.r.o.

Název obce



Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ, 2010

551 281 625 411 312 19292

Orná půda (ha)

Zahrady (ha)

Ovocné sady (ha)

TTP (ha)

Zemědělská půda (ha)

193 158 495 139 71 10376

9 15 13 12 2 512

1 5 4 6 2 561

10 17 44 150 100 1881

214 196 557 307 175 13331

Podíl ZP na celkové výměře (%) 38,8 69,7 88,7 74,5 56,5 69,1

Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. 1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany – jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce hodnotná půda se nachází v pásu v jihozápadní části území v obcích Sobčice, Bílsko u Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic.

48

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany

Zdroj: ÚAP, 2010

3.5.2

Pozemky určené k plnění funkce lesa

3.5.2.1 Plochy lesa ORP Hořice je podprůměrně lesnatým územím – lesnatost dosahuje 20,9 %. Lesnatost je vyšší v severní části území. Nejvíce lesnatou obcí jsou Sukorady a Boháňka, nejnižší je v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic – zde se lesy takřka nevyskytují. Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Název obce


Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice

612 207 948 636 369 830 655 581 927 2148 1049 694 924 49

Plocha lesa (ha) 146 0 519 144 17 127 179 1 362 525 85 44 266

Lesnatost (%) 23,9 0,0 54,8 22,7 4,5 15,3 27,4 0,2 39,1 24,4 8,1 6,4 28,8

EKOTOXA s.r.o.

Název obce Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ, 2010


Celková výměra (ha) 863 893 332 327 1232 194 691 219 896 364 521 551 281 625 411 312 19292

Obrázek č. 3.5.2: Kategorie lesa

Zdroj: Data ÚAP, 2010

50

Plocha lesa (ha) 311 233 0 16 143 7 128 50 103 4 41 304 60 19 80 108 4024

Lesnatost (%) 36,1 26,1 0,0 4,9 11,6 3,6 18,6 22,7 11,5 1,1 7,8 55,3 21,3 3,0 19,4 34,6 20,9

EKOTOXA s.r.o.


3.5.2.2 Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Hořice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do přírodních lesních oblastí (PLO 23 - Podkrkonoší, PLO 17 - Polabí) PLO 23 – Podkrkonoší Tato PLO se vyznačuje místy rozsáhlými smrkovými monokulturami, které zde vznikly v důsledku mniškové kalamity, tyto porosty se postupně přeměňují na smíšené, smrkové porosty 1. generace trpí často hnilobami. Oblast je také specifická větším množstvím zalesněných nelesních ploch. Do této PLO patří lesy na území obcí Vřesník, Borek, Úhejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemešná, Rohoznice, Boháňka, dále pak v sev. části obce Holovousy, v sv. části obce Hořice, v sv. části obce Jeřice, v sv. části obce Cerekvice nad Bystřicí, v sev. části obce Bílsko u Hořic, v sv. části obce Podhorní Újezd a Vojice, v sev. části obce Ostroměř, v sev. části obce Třebnouševes, v sev. části obce Rašín. PLO 17 – Polabí Tato PLO se vyznačuje vyššími škodami zvěří, je to oblast zatížená jak průmyslem, tak intenzivním zemědělstvím. Lesy zde plní všechny funkce lesa, zejména pak krajinotvornou, půdoochrannou a stabilizační. Nejdůležitějšími střety zájmů jsou zde liniové a průmyslové stavby a lesní hospodářství, myslivost a lesní hospodářství a ochrana přírody. Do této PLO patří lesy zejména v obcích Petrovičky, Bříšťany, Sukorady, Lískovice, Mílovice u Hořic, Bašnice, Staré Smrkovice, Nevratice, Chomutice, Sobčice, Dobrá Voda u Hořic, v již. části obce Podhorní Újezd a Vojice, v již. části obce Ostroměř, v již. části obce Třebouševes, v již. části obce Rašín, v již. část obce Holovousy, v již. části obce Hořice, v již. části obce Jeřice, v již. části obce Cerekvice nad Bystřicí, v již. obce části Bílsko u Hořic.

3.5.3

Indikátory

3.5.3.1 Změna výměry zemědělské půdy v čase (2003 – 2010) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2003 (31. 12.) a 2010 (30. 6.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru ZPF Rozloha ZP k Oblast 31.12.2003 (ha) ČR SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2003, 2010

Rozloha ZP k 30.6.2010 (ha)

4 277 435

4 238 975

13 374,14

13331

Úbytek ZP (%) -0,9 -0,3

Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy nad 2 % -1 úbytek půdy 1, 9 – 0,5 % 0 úbytek půdy 0,4 – 0,2 % 1 úbytek půdy 0,1 – 0 % 2 zvýšení výměry Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i SO ORP. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Hořice je relativní úbytek ZPF o 0,6 % vyšší než je průměr České republiky.

51

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010 Výměra ZPF v Výměra ZPF v Změna výměry Název obce roce 2003 (ha) roce 2010 (ha) (%) 416,58 Bašnice 416 -0,1 181,82 Bílsko u Hořic 176 -3,4 388,82 Boháňka 390 0,4 458,64 Borek 454 -1,1 319,78 Bříšťany 320 0,0 606,28 Cerekvice nad Bystřicí 606 0,0 420,62 Červená Třemešná 419 -0,4 479,33 Dobrá Voda u Hořic 479 -0,1 466,57 Holovousy 465 -0,4 1 271,62 Hořice 1265 -0,5 873,33 Chomutice 873 0,0 588,63 Jeřice 587 -0,4 580,86 Lískovice 581 0,0 501,67 Lukavec u Hořic 501 0,0 569,18 Miletín 567 -0,4 297,40 Milovice u Hořic 296 -0,3 284,09 Nevratice 284 0,0 927,99 Ostroměř 927 -0,1 176,15 Petrovičky 175 -0,5 479,14 Podhorní Újezd a Vojice 479 -0,1 157,22 Rašín 154 -1,9 724,38 Rohoznice 724 0,0 325,99 Sobčice 326 0,0 417,70 Staré Smrkovice 418 0,1 213,96 Sukorady 214 -0,1 196,05 Tetín 196 -0,2 564,20 Třebnouševes 557 -1,4 310,76 Úhlejov 307 -1,2 175,38 Vřesník 175 -0,2 SO ORP Hořice 13 374,14 13331 -0,3 Zdroj: ČSÚ 2010, podklady pro ÚAP 2010

Hodnocení 1 -2 2 -2 1 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 0 1 1 -1 1 -2 1 1 2 1 0 -2 -2 1 0

Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v obci Bílsko u Hořic (3,4 %), Borek (1,1 %), Rašín (1,9 %), Třebnouševes (1,4 %) a Úhlejov(1,2 %). Ve všech ostatních obcích jsou změny výměry do 1 %.

52

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.5: Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 – 2010

Zdroj: ČSÚ 2010, EKOTOXA s.r.o.2010

53

EKOTOXA s.r.o.

3.5.4


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoký podíl orné půdy a úrodných půd v I. a II. Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období třídě ochrany, zejména v obcích Sobčice, Bílsko u 2003 až 2010 je dle ČSÚ nadprůměrný v obcích Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic. Bílsko u Hořic (3,4 %), Borek (1,1 %), Rašín (1,9 %), Třebnouševes (1,4 %) a Uhlejov (1,2 %). Příznivé přírodní podmínky a tradice v ovocnářství Celkem 8 obcí (Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic, (největší výměra ovocných sadů v obcích Dobrá Voda u Hořic, Sobčice, Petrovičky, Holovousy, Podhorní Újezd a Vojice a Třebnouševes, Bříšťany, Nevratice) s velmi nízkým Petrovičky). podílem lesa - pod 5 %, z toho dvě obce Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic mají nulový podíl lesa. Obce Vřesník, Lukavec u Hořic, Holovousy, Boháňka a Sukorady mají nadprůměrný podíl lesa. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Realizace protierozních a protipovodňových Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným opatření, ochrana kvalitního půdního fondu. zemědělstvím a erozí. Zvýšit podíl lesa v obcích s nízkým podílem lesa Zábor zemědělské půdy. (zalesnění zemědělsky nevyužívaných půd nebo nezemědělské půdy). Další rozdělování lesních komplexů v důsledku liniových staveb – ohrožení stability lesa. Snižování výměry lesa v málo lesnatých oblastech.

3.5.5 •

•

•

•

Problémy k řešení v rámci územního plánování Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná- li se o lesy v kategorii LO, nebo některé kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadprůměrnou lesnatost je třeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U těchto zásahů často nedochází k velkým záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). Minimalizovat zásahy vedoucí i k dočasnému vynětí z PUPFL, právě v málo lesnatých oblastech může mít i toto dočasné vynětí následky, přinejmenším vede ke změnám v hospodaření v lese.

54

EKOTOXA s.r.o.


3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.6.1

Dopravní infrastruktura

Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Hořice byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), ÚP VUC Jičín a krajské koncepční a rozvojové dokumenty. Královéhradecký kraj prozatím nemá schválené a závazné Zásady územního rozvoje. Dále byly využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR.

3.6.1.1 Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Na území SO ORP se nenachází žádná dálnice, prochází jím však trasa silnice I. třídy, která tvoří základ silniční sítě a na ni navazující síť silnic II. a III. třídy, jež zajišťují dopravní obslužnost území. Koridory republikového významu Správním obvodem ORP Hořice neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru ani dálnice. Územím však probíhá ve směru severozápad – jihovýchod trasa evropské mezinárodní silnice 2. třídy, dle UNECE označené E442: Karlovy Vary - Děčín – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Olomouc – Źilina. Na území SO ORP Hořice je tento tah reprezentován stávající silnicí I/35, do budoucna se však předpokládá její náhrada rychlostní silnicí R35, která propojí německo-polskou dálnici A4 (E40 Dresden – Bautzen – Gırlitz – Zgorzelec – Wroclaw) s dálnicí D47 (D1) Brno – Ostrava. Toto zařazení reflektuje také aktuálně platná PÚR (2008), která vymezuje koridor pro rychlostní silnici R35 v úseku Úlibice – Hradec Králové. Vedení trasy rychlostní silnice je v řešeném území stabilizované. Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Páteřní komunikací na území SO ORP Hořice je již zmíněná silnice I. třídy I/35 (Liberec - Jičín - Hradec Králové). Současný stav této komunikace kapacitou již neodpovídá stávajícím přepravním potřebám, ani běžným evropským standardům. Zásadními dopravními závadami jsou průtahové úseky zastavěným územím měst a obcí. Silnice II. a III. třídy Současný základní komunikační systém v území doplňují silnice II. třídy. Správním územím ORP Hořice procházejí následující komunikace této kategorie: • II/280 Sukorady - Smidary – Kopidlno, • II/284 Lomnice nad Popelkou - Nová Paka - Lázně Bělohrad - Miletín – Lanžov, • II/300 I/35 (Hořice) - Miletín - Dvůr Králové nad Labem, • II/323 Přelouč - Nechanice – I/35 (Milovice u Hořic), • II/326 Nový Bydžov - Sukorady - I/35 (Vinice), • II/327 Nový Bydžov - Chomutice - I/35 (Vojice), • II/501 Libáň - I/16 (Staré Místo) - Lázně Bělohrad – Hořice. Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém.

55

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť v SO ORP Hořice a navrhovaná trasa rychlostní silnice R35

Zdroj: podklady ÚAP, vlastní zpracování

Zatížení silniční sítě Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Čísla v následující mapce udávají celoroční průměrné hodnoty počtu vozidel v tis./den. Na území SO ORP Hořice dosáhla nejvyšší zjištěná hodnota na silnici I/35 více než 16 tis. vozidel / 24 hod a to v úseku z Hořic směrem na Hradec Králové. Vzhledem k očekávanému dalšímu nárůstu přepravy na silnici I/35 je výhledově nezbytná výstavba rychlostní komunikace R35 v nové trase, která se bude vyhýbat obytným útvarům. Na silnicích nižších kategorií je dopravní zatížení zpravidla výrazně nižší a nepřesahuje 3 tis. vozidel / 24 hod. Vyšší hodnoty byly zjištěny pouze na průjezdních úsecích v intravilánu města Hořice, což lze připisovat z vnitroměstské dopravy. Aktuálnější informace o intenzitách dopravy poskytne až Sčítání dopravy 2010, jehož výsledky budou k dispozici až v průběhu roku 2011.

56

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Hořice

Zdroj: Sčítání dopravy 2005 (http://www.scitani2005.rsd.cz), upraveno

Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Hořice Zásadní význam pro další rozvoj na území SO ORP Hořice, ale i okresu Jičín a celé královéhradecké aglomerace, má řešení silniční sítě založené na dnes již kapacitně nedostačující silnici I/35. Předpokládaným řešením je výstavba rychlostní silnice R35 v nové trase (v území SO ORP Hořice již stabilizované). Stávající silnice I/35 by pak byla přeřazena do kategorie silnic nižších tříd, pravděpodobně jako silnice II. třídy II/635. Vzhledem k omezení možností financování dopravních staveb v posledních letech je zřejmé, že původně předpokládaný časový horizont výstavby 2013-2015 nebude dodržen a realizace stavby bude opožděna. Pro správní území ORP Hořice je dle návrhu ZÚR a Strategie rozvoje KHK pro období 2006-2015 rozvoje silniční sítě založen na realizaci následujících staveb na silnicích II. třídy: • Silnice II/284 – v prostoru Miletína po jeho severním okraji s pokračováním přeložky až po hranice okresu s napojením na dnešní trasu silnice II/285 u Bílých Poličan, • Silnice II/300 – Hořice, napojení na navrhovanou MÚK rychlostní silnice R35, 57

EKOTOXA s.r.o.

• • • • • •


Silnice II/300 – Hořice, přeložka západně od náměstí, Silnice II/300 – Hořice, přeložení do polohy severního objezdu města s částečným využitím stávající silnice II/501 a novým napojením na dnešní silnici I/35, Silnice II/300 – v prostoru Miletína, Silnice II/326 – po jihovýchodní straně obce Sukorady, Silnice II/326 – po severním okraji obce Bašnice, Silnice II/635 – přeložky stávající silnice I/35 v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R35 v úseku Hořice – Hradec Králové.

Rozvoj silniční sítě v majetku KHK – silnic II. a III. třídy – je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci těchto komunikací, řešení průtahů městy a obcemi budováním přeložek a obchvatů a případné řešení některých výhledových napojení v souvislosti s předpokládanou výstavbou silnice R35.

3.6.1.2 Doprava v klidu Řešení problematiky parkování ve městech je významným aspektem pro řešení dopravní situace ve městech, ve venkovských obcích bývá většinou řešeno formou parkování na vlastních pozemcích obyvatel. Stupeň automobilizace stále roste a proto je nutné vzhledem k očekávanému pokračování tohoto trendu postupně rozšiřovat možnosti parkování – zejména v oblastech se zástavbou městského typu. V místech, kde budou povolovány nové stavební záměry, je nutné dbát na vybudování dostatečného počtu parkovacích stání již přímo jako součást projektu, vč. řešení dopadů zvýšených intenzit dopravy do dopravní situace na okolních komunikacích. Vedle městských oblastí je třeba řešit také parkování v lokalitách s vysokým potenciálem cestovního ruchu.

3.6.1.3 Cyklistická doprava Z hlediska udržitelného rozvoje je cyklistika významným fenoménem zejména pro dopravu na krátké vzdálenosti (do cca 5 km). Zejména jižní část řešeného území je svou velikostí a orografickými podmínkami vhodnou lokalitou pro zvyšování podílu cyklistiky. Pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti je také důležitá podpora cykloturistiky. Je potřebné se proto soustředit na vytvoření vhodných podmínek pro ni, jako udržitelného a zdravého způsobu trávení volného času, zejména nabídkou vhodné infrastruktury – možnosti ubytování a stravování pro cyklisty, výstavba odpočinkových zón uzpůsobených pro cyklisty a širokou nabídkou systému veřejné dopravy s možností přepravy kol do nejatraktivnějších lokalit. V Hořicích a okolí se prozatím nachází pouze několik vyznačených cyklotras a přibližně čtyřkilometrová cyklostezka spojující od roku 2009 severní část města s přírodním koupalištěm Dachovy. Jde však o trasu s výrazně rekreačním charakterem, bez valného významu pro každodenní dojížďku. Pro tu je nutné řešit jednak síť bezpečných komunikací přímo ve městě a jednak spojení s okolními obcemi, zejména ležícími podél automobilismem silně zatížené silnice I/35. Prioritním směrem by měla být trasa z Hořic na Bílsko, Holovousy a Ostroměř, s pokračováním dále na Jičín (smíšená funkce cyklostezky – dopravní i rekreační) a z Hořic směrem na jih přes Vinici a dále na Milovice. V souvislosti s přípravou výstavby R35 je nutné mít připravenu ucelený návrh cyklostezek v regionu, neboť realizace tak významné liniové stavby bude mít negativní dopad na prostupnost a propojení jednotlivých částí krajiny. Lze očekávat, že v mnoha případech budou polní a účelové cesty novou trasou násilně přerušeny.

3.6.1.4 Železniční doprava Síť železničních tratí na území SO ORP Hořice je tvořena dvojicí jednokolejných neelektrifikovaných tratí zařazených do kategorie celostátní tratě: - trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou – Ostroměř – St. Paka – Martinice – Hostinné – Trutnov, - trať č. 041 Hradec Králové – Jičín – Turnov.

58

EKOTOXA s.r.o.


Hlavním železničním uzlem v území je žst. Ostroměř. Trať 041 je nejkratší spojnicí krajských měst Hradec Králové a Liberec. Je v tomto směru o 19 km kratší než paralelně vedená hlavní trať 030, avšak pro nepříznivé směrové a sklonové poměry je jízdní doba po ní srovnatelná s tratí delší. Trať vede mezi Hradcem Králové a Libercem ve stejném koridoru jako hlavní silnice I/35, avšak železnice nabízí spojení o 20 km delší a o 60 minut pomalejší než silnice. V dané podobě ji lze považovat za neatraktivní pro dálkovou dopravu. Zabezpečovací zařízení je zastaralé, jízdy vlaků mezi dopravnami jsou stále sjednávány pomocí telefonického dorozumívání sousedních stanic. Význam má železnice zejména pro regionální dopravu. Obce, které jsou položené na železnici mají výrazně lepší dostupnost, než ty, které jsou obsluhovány pouze autobusy. Z hlediska atraktivity pro cestující je důležitá lokalizace železničních stanic ve vztahu ke zdrojům a cílům osobní dopravy. Jak vyplývá z tabulky na následující straně, tak poloha mnohých dopraven není příliš příznivá, nicméně výrazně nevyhovující je snad pouze v případě zastávek Cerekvice nad Bystřicí a Třebovětice. Naopak vynikající polohu vůči zástavbě nabízí zastávka Jeřice. Ostatní dopravny jsou lokalizovány v těsné blízkosti sídla, avšak excentrické umístění vůči jeho těžišti činí dráhu atraktivní pouze pro část cestujících. Obrázek č. 3.6.3: Železniční síť v SO ORP Hořice

Zdroj: podklady ÚAP, vlastní zpracování

59

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC v obvodu ORP Hořice Pěší vzdálenost do Trať Název Druh středu sídla (km) 041 z 1,0 Cerekvice nad Bystřicí 041 z 1,1 Třebovětice 041 z 0,3 Jeřice 041 žst 1,3 Hořice v Podkrkonoší 041 nz 1,2 Dobrá Voda u Hořic 040,041 žst 1,0 Ostroměř 041 z 0,8 Sobčice Zdroj: KJŘ ČD 2009/10, mapové podklady ÚAP

Pěší vzdálenost k okraji zástavby (km) 0,7 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Pozn.: žst = železniční stanice, z = zastávka , nz = nákladiště se zastávkou, z = zastávka

Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Vzhledem k charakteru trati nelze očekávat žádné zásadní změny v síti železničních tratí. Ani plán rozvoje železniční infrastruktury uvedený v aktuálně platném „Prohlášení o dráze“, příloha E neuvádí žádnou investiční akci, která by měla v řešeném území probíhat. Ve střednědobém výhledu lze očekávat, že bude probíhat postupná modernizace obou tratí s dosazením moderního traťového a staničního zabezpečení a zvýšením traťové rychlosti. V dlouhodobém výhledu je možné uvažovat s novým rychlým spojením mezi Libercem a Hradcem Králové. Taková trať by byla elektrizována a s traťovou rychlostí okolo 120 km/h. Její realizace si vyžádá finančně náročnou výstavbu přeložek i celých nových úseků trati 041, stávající stopu nebude možné zachovat z důvodu vysoké deviatility.

3.6.1.5 Letecká a vodní doprava Na území SO ORP Hořice provozuje činnost pouze veřejné vnitrostátní letiště Hořice, jehož provozovatelem je Aeroklub Hořice, sloužící převážně pro sportovní účely. Nejbližší letiště s mezinárodním provozem jsou neveřejné mezinárodní letiště v Hradci Králové a veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích. V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta.

60

EKOTOXA s.r.o.


3.6.1.6 Veřejná doprava Veřejná doprava je v řešeném území zajišťována pomocí autobusů a pomocí železnice. V roce 2010 došlo k tarifní integraci různých dopravců díky rozšíření IDS IREDO. Následně po tarifní integraci bude nutné stávající systém vylepšovat, zejména s ohledem na přestupní vazby mezi jednotlivými autobusovými linkami i mezi autobusy a vlaky, například vytvářením terminálů integrované dopravy v blízkosti železničních stanic. Díky tomu by došlo k odstranění nevýhodné polohy železničních stanic vůči stávajícím sídlům. V tabulce indikátorů je uvedeno hodnocení dopravního spojení jednotlivých obcí, z něhož vyplývá, že většina obcí má uspokojivě vyřešenu dopravní obslužnost v pracovní dny, výrazně horší však je situace o víkendech, i když se zavedením IDS by právě i v tomto období mělo výhledově dojít k významnému vylepšení situace. Obrázek č. 3.6.4: Schéma zón IDS OREDO ve SO ORP Hořice

Zdroj: OREDO, upraveno Pozn.: Červené linky = autobusová spojení; černé linky = vlaková spojení

61

EKOTOXA s.r.o.

3.6.2


Technická infrastruktura

Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, v neposlední řadě je také velmi významným bodem úroveň plynofikace. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Hořice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Malý lexikon obcí ČR 2007, Územně energetická koncepce Královéhradeckého kraje (2010), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (2004 doplněný o aktualizace) a další. Vzhledem k prodlevě v aktualizaci těchto dokumentů byly pro zjištění aktuálního stavu využity také různé webové stránky – ať už kraje či obcí, nebo též správců a provozovatelů infrastruktury. Tabulka č. 3.6.2: Technická vybavenost obcí ve SO ORP Hořice Obec vodovod plyn kanalizace ČOV Bašnice ne (ve výstavbě) ne ano ne Bílsko u Hořic ano ne ano ne Boháňka ano ne ano ne Borek ano ne ne ne Bříšťany ano ne ano ne Cerekvice nad Bystřicí ano ano ano ano Červená Třemešná ano ne ne ne Dobrá Voda u Hořic ano ano ano ne Holovousy ano ano ano ano Hořice ano ano ano ano Chomutice ano ano ano ne Jeřice ano ano ano ano Lískovice ano ne ano ne Lukavec u Hořic ano ne ano ne Miletín ano ano ano ano Milovice u Hořic ano ano ano ne Nevratice ano ano ano ne Ostroměř ano ano ano ano Petrovičky ne ano ne ne Podhorní Újezd a Vojice ano ano ano ne Rašín ne ano ano ne Rohoznice ano ano ano ano Sobčice ne ano ano ne Staré Smrkovice ano ano ano ne Sukorady ne (ve výstavbě) ne ne ne Tetín ne ne ano ne Třebnouševes ne ano ano ne Úhlejov ne ne ne ne Vřesník ano ne ano ne Celkem 21 17 24 7 Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO ORP Hořice, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, 2004 (vč. aktualizací), průzkumy Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně vodovodem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla. V tabulce je uvedena převažující hodnota (např. v obci Staré Smrkovice je vodovod dostupný jen asi polovině obyvatel). Přesné údaje o množství napojených domů (příp. osob) nejsou v současnosti k dispozici, podrobnější vyhodnocení bude možné zpracovat až po zveřejnění výsledků nadcházejícího Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhne na jaře 2011.

62

EKOTOXA s.r.o.


3.6.2.1 Zásobování elektrickou energií Zásobování elektrickou energií je z hlediska současného odběru i z hlediska výhledu do budoucna dobře zajištěno. Přes SO ORP Hořice vede trasa ZVN (zvlášť vysoké napětí 400 kV) přes území obcí Červená Třemešná, Lukavec u Hořic, Miletín a Rohoznice. Vedení pokračuje do správních obvodů ORP Jičín a Dvůr Králové nad Labem. Dodávku elektrické energie do jednotlivých obcí zajišťuje rozvodná síť VN (vysoké napětí 35 kV). Do budoucna je třeba uvažovat o stavbě nové transformovny 110/35 kV v oblasti města Hořice a v území je navrhován i koridor pro linku VVN 110kV od B. Poličan do VČE HořiceLibonice. V území se nenacházejí významné zdroje elektrické energie. Kombinovaná výroba tepla a elektrická energie je provozována v teplárenském zdroji MEH, je zde instalována plynová kogenerační jednotka o elektrickém výkonu 400 kW. Dále se v řešeném území nachází jedna malá vodní elektrárna v obci Staré Smrkovice na řece Lužance. Dále zde v posledním období vzniklo několik menších fotovoltaických instalací. Tabulka č. 3.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Hořice dle typu a instalovaného výkonu v MW typ Obec fotovoltaický kogenerace vodní celkem Bílsko u Hořic 0,02 0,02 Cerekvice nad Bystřicí 0,01 0,01 Červená Třemešná 0,01 0,01 Hořice 0,06 0,40 0,46 Ostroměř 0,15 0,15 Podhorní Újezd a Vojice 0,20 0,20 Staré Smrkovice 0,01 0,01 Celkem 0,44 0,40 0,01 0,85 Zdroj: Přehled udělených licencí ERU (http://licence.eru.cz) Pozn.: V tabulce jsou uvedeny všechny zdroje elektrické energie určené pro připojení do veřejné rozvodné sítě s platnou licencí ke dni 9.11.2010. U každého zdroje je uváděn instalovaný výkon, což však nevypovídá o celkovém množství dodávané energie, neboť ne všechny zdroje dodávají proud nepřetržitě (fotovoltaika, větrné apod.).

3.6.2.2 Zásobování plynem a CZT Zásobování plynem v Královéhradeckém kraji zajišťuje firma Východočeská plynárenská, a. s. Správním obvodem ORP Hořice prochází VTL plynovod Pardubice – Hradec-Králové – Hořice – Konecchlumí – Jičín, který pokračuje dále do území Libereckého kraje. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny na území SO ORP. Ve správním obvodu Hořice je na plyn napojeno 17 obcí, tedy 59 %. Postup plynofikace dalších lokalit bude záviset hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Využity budou stávající regulační stanice po rekonstrukci nebo rozšíření, případně stanice nově vybudované. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Samotné město Hořice je plynofikováno přibližně ze dvou třetin, bez rozvodů plynu je zatím severní část města. Vedle lokálního vytápění plynem zajišťuje v Hořicích dodávku tepla do většiny bytových domů a zařízení města (nemocnice, domov důchodců, školy) Městská energetická - HOŘICE, s.r.o. (MEH), která provozuje jednu teplárnu se soustavou CZT a 12 blokových kotelen. V ostatních obcích se nepočítá s centrálním zásobováním teplem z důvodu nízké potřeby a značné ekonomické náročnosti. Instalovaný výkon některých zdrojů tepla MEH není zatím plně využit. Proto je možné připojování dalších odběratelů.

63

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.5: Zásobení obcí ve SO ORP Hořice plynem

Zdroj: podklady UAP, zpracování vlastní

3.6.2.3 Zásobování vodou a odkanalizování Správní obvod ORP Hořice je zásobován vodou především skupinovými vodovody Boháňka, Dobrá Voda, Hořice, Miletín, Bříšťany, Podhorní Újezd, Ostroměř. Podzemní zdroje vody jsou používány převážně bez úpravy. Úpravna s největší kapacitou je v Hořicích – úpravna Březovice s kapacitou 30 l/s s odstraněním Fe a Mn. Surová voda ze zdroje vodovodu Bříšťany se vyznačuje vysokým obsahem dusičnanů. Je udělena výjimka, ale tato voda není vhodná pro kojence. Situace se bude řešit v dohledné době napojením na vodovod Dobrá Voda. Vodovod chybí v 8 obcích (Bašnice, Petrovičky, Rašín, Sobčice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes a Úhlejov - část obce Chroustov je připojena na vodovod Borek, Želejov). V uplynulých letech byl vodovod zprovozněn nebo významně rekonstruován v Červené Třemešné (2008 – výstavba nového zdroje), Chomuticích (2008), Lukavci u Hořic (2010), Nevraticích (2009) a v současnosti probíhá výstavba v obcích Sukorady a Bašnice. Jednotnou nebo splaškovou kanalizací je vybaveno 24 obcí (Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Hořice, Cerekvice nad Bystřicí, Holovousy, Jeřice, Lískovice, Miletín, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Třebnouševes). V ostatních obcích jsou pouze úseky dešťové kanalizace nebo chybí úplně. Pouze část odpadních vod je čištěna na ČOV a to z obcí Ostroměř, Holovousy, Hořice, 64

EKOTOXA s.r.o.


Miletín, Rohoznice, Jeřice a Cerekvice nad Bystřicí. Nejnovější ČOV byly v roce 2009 zprovozněny v Ostroměři a Miletíně (společná s Rohoznicí). V ostatních obcích s kanalizací je čištění nevyhovující (septiky a žumpy u individuálních objektů s přepadem do jednotné nebo dešťové kanalizace). Stavební povolení je vydáno na kanalizaci s ČOV v obci Chomutice, příprava stavby probíhá také v Dobré Vodě u Hořic. Obrázek č. 3.6.6: Zásobování vodou ve SO ORP Hořice

Zdroj: podklady UAP, zpracování vlastní

65

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.7: Odkanalizování obcí ve SO ORP Hořice

Zdroj: podklady UAP, zpracování CDV

3.6.2.4 Informační a komunikační technologie Na území SO ORP Hořice se nacházejí zařízení všech tří mobilních operátorů působících na území ČR – O2, T-Mobile i Vodafone. Lokálně zhoršený signál a bez dostupnosti mobilních datových technologií může být v členitějších částech území (údolí Javorky mezi Ostroměří a Šárovcovou Lhotou nebo údolí Bystřice východně od města Hořice, Bašnický les). Operátor O2, který zajišťuje provoz krizových telefonů IZS má pokrytí na celém území SO ORP s výjimkou údolí Javorky severně od Ostroměře na hranici s SO ORP Jičín. Na území města Hořic je možné využít následující typy připojení k internetu - Dial up (vytáčené připojení), ADSL, Wi-Fi, CDMA, GPRS/EDGE, Satelitní připojení k internetu, Pevná datová linka. Území je dostatečně vykryto televizním a rozhlasovým signálem z vysílačů Ještěd, Trutnov a Pardubice, které byly v letech 2009-10 přepnuty na digitální terestrické vysílání.

66

EKOTOXA s.r.o.

3.6.3


Indikátory

Dopravní infrastruktura Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do pověřené obce / ORP (Hořice) a krajského města (Hradec Králové). Na trase z obce do ORP a do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Na trase z obce do pověřené obce jsou uvažována i taková spojení u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min. Pravidla: • hodnotí se každá obec samostatně • hodnotí se všechny spoje veřejné dopravy bez ohledu na druh dopravy • hodnotí se pouze spoje zastavující v docházkové vzdálenosti (do cca 20 min) od centra obce • centrum obce představuje ta část obce, kde se nachází obecní úřad • spoje jedoucí v intervalu menším než 15 minut se počítají pouze jako jeden spoj • přestup je možný v relacích: 1x pov. obec-krajské město a sídlo ORP – krajské město. Dále pak nejvýše 2x v relaci obec-kraj; max délka trasy nesmí být větší než o 66 % nejkratšího možného spojení • max. doba na přestup je 20 min. vč. event. pěšího přesunu mezi zastávkami Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Spojení do pověřené obce (Hořice) krajského města (Hradec Králové) Obec X + X + Bašnice 10 0 8 0 Bílsko u Hořic 17 4 15 4 Boháňka 5 0 7 0 Borek 1 0 2 0 Bříšťany 5 0 6 0 Cerekvice nad Bystřicí 6 0 7 0 Červená Třemešná 7 0 6 0 Dobrá Voda u Hořic 9 0 8 0 Holovousy 15 4 19 4 Hořice 33 18 Chomutice 11 0 13 0 Jeřice 19 8 20 8 Lískovice 7 0 7 0 Lukavec u Hořic 14 4 13 3 Miletín 17 7 13 5 Milovice u Hořic 19 5 19 5 Nevratice 6 0 6 0 Ostroměř 24 14 24 15 Petrovičky 1 0 1 0 Podhorní Újezd a Vojice 14 4 12 4

67

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Spojení do pověřené obce (Hořice) krajského města (Hradec Králové) X + X + 2 0 2 0 8 0 7 0 16 8 17 8 6 0 6 0 10 0 8 0 4 0 5 0 3 0 4 0 4 0 6 0 1 0 2 0 + ... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli)

Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník X ... běžný pracovní den - ... nehodnoceno Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2010

Tabulka č. 3.6.5: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den -2 -1 0 1 2 6, 7 8, 9 10 a více X méně než 4 4, 5 pov. obec 2 3 4 5 a více + méně než 2 obec X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více sídlo ORP nebo krajské město + méně než 1 1 2 3 4 a více pov. obec nebo sídlo ORP nebo X méně než 8 8 - 11 12 - 15 16 - 19 20 a více sídlo ORP krajské město + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2 -1,5 a méně -1 -1,49 až -0,5 0 -0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více Tabulka č. 1.6.6: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do Obec Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice

pov. obce (Hořice) X + 2 -2 2 1 -1 -2 -2 -2 -1 -2 0 -2 0 -2 1 -2 2 1 2 -2 2 2 0 -2

krajského města (Hradec Králové) X 2 2 1 -1 1 1 1 2 2 2 2 2 1

+ -2 2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 2 2 -2 2 -2

68

nejhorší průměr celkem -2 1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 1 2 -2 2 -2

0,00 1,75 -1,00 -1,75 -1,00 -0,75 -0,75 -0,25 1,75 2,00 0,00 2,00 -0,75

0 2 -1 -2 -1 -1 -1 0 2 2 0 2 -1

EKOTOXA s.r.o.


Spojení do Obec Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník

pov. obce (Hořice) X + 2 1 2 2 2 2 0 -2 2 2 -2 -2 2 1 -2 -2 1 -2 2 2 0 -2 2 -2 -1 -2 -2 -2 -1 -2 -2 -2

krajského města (Hradec Králové) X 2 2 2 1 2 -1 2 -1 1 2 1 2 0 0 1 -1

+ 1 2 2 -2 2 -2 2 -2 -2 2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

nejhorší průměr celkem 1 2 2 -2 2 -2 1 -2 -2 2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

1,50 2,00 2,00 -0,75 2,00 -1,75 1,75 -1,75 -0,50 2,00 -0,75 0,00 -1,25 -1,50 -1,00 -1,75

2 2 2 -1 2 -2 2 -2 -1 2 -1 0 -1 -2 -1 -2

Technická infrastruktura Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). Variantou k plynofikaci pak může být zajištění zásobení obyvatelstva teplem z centrálního zdroje, kde se u menších obcí naskýtá možnost využití spalování obnovitelných zdrojů energie (zejména biomasa), jež lze obvykle dobře zajistit z regionálních zdrojů. Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: 2 obec má kanalizaci (v někt. případech i s vlastní ČOV), plyn i vodovod 1 obec má kanalizaci (v někt. případech i s vlastní ČOV), nemá plyn nebo vodovod 0 obec nemá kanalizaci, ale má alespoň plyn a vodovod -1 obec má jenom vodovod, kanalizaci nebo jenom plyn -2 obec nemá žádnou technickou infrastrukturu

69

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Hodnocení vodovod plyn kanalizace ČOV Obec indikátoru Bašnice ne ne ano ne -1 Bílsko u Hořic ano ne ano ne 0 Boháňka ano ne ano ne 0 Borek ano ne ne ne -1 Bříšťany ano ne ano ne 0 Cerekvice nad Bystřicí ano ano ano ano 2 Červená Třemešná ano ne ne ne -1 Dobrá Voda u Hořic ano ano ano ne 2 Holovousy ano ano ano ano 2 Hořice ano ano ano ano 2 Chomutice ano ano ano ne 2 Jeřice ano ano ano ano 2 Lískovice ano ne ano ne 0 Lukavec u Hořic ano ne ano ne 1 Miletín ano ano ano ano 2 Milovice u Hořic ano ano ano ne 2 Nevratice ano ano ano ne 2 Ostroměř ano ano ano ano 2 Petrovičky ne ano ne ne -1 Podhorní Újezd a Vojice ano ano ano ne 1 Rašín ne ano ano ne 1 Rohoznice ano ano ano ano 2 Sobčice ne ano ano ne 0 Staré Smrkovice ano ano ano ne 2 Sukorady ne ne ne ne -2 Tetín ne ne ano ne -1 Třebnouševes ne ano ano ne 0 Úhlejov ne ne ne ne -2 Vřesník ano ne ano ne 1 Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Hořice, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, webové stránky obcí, EKOTOXA s.r.o.2010

70

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.8: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Hořice

Zdroj: Platné jízdní řády, EKOTOXA s.r.o.2010 Obrázek č. 3.6.9: Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infastrukturou ve SO ORP Hořice

Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Hořice, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, webové stránky obcí, EKOTOXA s.r.o.2010 71

EKOTOXA s.r.o.

3.6.4


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Poloha území na trase koridoru mezinárodní silnice E442. Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení a ve srovnání s ČR i se standardem zemí EU. Přímé propojení železnicí s krajským městem (Hradec Králové), i spádovým okresním městem (Jičín). Ucelená koncepce rozvoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Hořice jak na úrovni kraje, tak v rámci návrhu ÚP VÚC okresu Jičín. Území je pokryto IDS OREDO.

SLABÉ STRÁNKY Absence dálnice/rychlostní silnice, nevyhovující parametry páteřní komunikace na území SO ORP. Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě. Dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy na silnicích II. a III. třídy.

Technická zaostalost železničních tratí (omezená rychlost, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). Železniční stanice a zastávky jsou umístěny excentricky vůči těžišti jednotlivých sídel. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti Nedostatečné čištění odpadních vod na ČOV napájecích bodů dostatečně zásobováno s vyhovujícími technickými parametry. elektrickou energií. Vysoký počet obcí s dokončenou plynofikací. Několik obcí nemá dobudován veřejný vodovod. Relativně bezproblémové zásobování vodou téměř u všech obcí SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zlepšení technického stavu a parametrů stávající Odkládání zahájení výstavby rychlostní silnice R35 silniční sítě výstavbou rychlostní silnice R35 a obchvatů měst – zhoršování dopravní situace i v nové trase. životního prostředí obyvatel. Vymezení potřeb budování obchvatů, přeložek Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj a MÚK, snížení intenzity dopravy ve městech dopravní infrastruktury – další zhoršování a obcích, snižování znečištění ovzduší a hluku. technických parametrů silnic II. a III. třídy. Modernizace železniční trati 041 jako páteřní linky Odkládání modernizace železniční trati 041. veřejné dopravy. Vyšší stupeň organizace veřejné dopravy Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně s budováním terminálů integrované dopravy nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu v místě železničních stanic a zastávek. dopravních nehod. Rozvoj cyklistické dopravy – vymezení sítě Omezování dopravní obslužnosti území SO ORP, cyklostezek, podpora sytému Bike and Ride rezignace na výstavbu jednotných terminálů v terminálech veřejné dopravy. veřejné dopravy. Kooperace obcí v rámci mikroregionu při Další růst cen plynu bude znamenat návrat obyvatel financování a budování větších investičních akcí. k lokálnímu vytápění tuhými palivy a zhoršování imisní situace v zimním období. Možnost využití prostředků z fondů EU na Chybějící ČOV a splašková kanalizace ohrožuje spolufinancování dopravní i technické životní prostředí a podzemní vody. infrastruktury.

72

EKOTOXA s.r.o.

3.6.5


Problémy k řešení

Dopravní infrastruktura -

-

-

-

-

vedení silnice I/35 zastavěným územím obcí nebo v jeho těsné blízkosti (obce Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic) respektovat koridor pro umístění silnice R 35 včetně souvisejících staveb (obce Podhorní Újezd a Vojice, Sobčice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic) zvážit nutnost náhrady průtahových úseků silnic II.a III. třídy zastavěným územím pomocí obchvatů a přeložek, případně navrhnout jiné řešení rostoucích intenzit automobilové dopravy (obce Hořice, Miletín, Rohoznice, Sukorady, Bašnice) nutnost modernizace železniční trati 041, zvýšení traťové rychlosti, úrovně zabezpečovacího zařízení a prostorů pro cestující (obce Sobčice, Ostroměř, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Jeřice, Třebovětice, Dolní Černůtky, Cerekvice nad Bystřicí) návrh a realizace terminálů integrované dopravy a podopora systému Bike and Ride (obce Ostroměř, Hořice, Dobrá Voda u Hořic, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Třebovětice) zlepšení podmínek pro cyklisty ve městě Hořice a výstavba cyklostezky s dopravně-rekreačním potenciálem ve směru na Jičín (obce Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Hořice) místní komunikace řešit v územních plánech tak, aby splňovaly tyto požadavky: minimalizovat počty vjezdů na silniční síť, jakož i počty křižovatek místních komunikací se silniční sítí, realizovat navržené místní obslužné komunikace pro vymezené rozvojové plochy, navrhovat nové křižovatky v místech s dostatečnými rozhledovými poměry a dle možností s pravoúhlým křížením jednotlivých komunikací (všechna sídla) v rámci územních plánů jednotlivých obcí vymezit vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže (všechny sídla) návrh a realizace terminálů integrované dopravy a podpora systému Bike and Ride (obce Ostroměř, Hořice, Dobrá Voda u Hořic, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Třebovětice) zlepšení podmínek pro cyklisty ve městě Hořice a výstavba cyklostezky s dopravně-rekreačním potenciálem ve směru na Jičín (obce Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Hořice)

Technická infrastruktura -

-

Respektovat stávající koridory a ochranná pásma všech sítí technické infrastruktury (všechny obce) chybějící veřejný vodovod (obce Bašnice, Petrovičky, Rašín, Sobčice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov) přepojení obce Bříšťany na skupinový vodovod z důvodu nevyhovujícího zdroje pro místní vodovod (obec Bříšťany, Bašnice, Dobrá Voda u Hořic) nedostatečné odvádění a/nebo čištění odpadních vod (obce Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany. Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Milovice u Hořic, Nevratice, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov, Vřesník) vymezit prostor pro výhledové zbudování nové transformovny 110/35 kV v oblasti města Hořice respektovat navržený koridor pro linku VVN 110kV od B. Poličan do VČE Hořice- Libonice (obec Rohoznice, Hořice) vymezit a chránit koridor pro případnou plynofikaci obcí, které doposud nemají plyn zaveden (obce Lískovice, Sukorady, Bašnice, Bříšťany, Bílsko u Hořic, Boháňka, Červená Třemešná, Lukavec u Hořic, Tetín, Vřesník, Borek, Úhlejov)

73

EKOTOXA s.r.o.


3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 3.7.1

Vývoj počtu obyvatel

V Královehradeckém kraji žilo k 31.12.2009 547 563 obyvatel. Oproti roku 2003 se tak počet obyvatel zvýšil o 6 839, tj. 1,23 %. Na úrovni jednotlivých SO ORP pak byl vývoj počtu obyvatel výrazně diferencovaný od průměrné – krajské hodnoty. Výrazněji populačně ztrátové byl jen SO ORP Broumov, minimálně ztrátový pak byl Trutnov. Naopak populačně nejziskovější bylo SO ORP Hořice, za ní pak SO ORP Jičín. Počet obyvatel se na Hořicku mezi lety 2003 – 2009 zvýšil o 666 osob, relativně tedy o 3,54 %. Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Královehradeckého kraje mezi lety 2003 – 2009 Rok Rozdíl mezi lety 2009 a 2003 SO ORP 2003 2009 Absolutně Relativně (%) 17 489 17 076 Broumov -413 -2,42 19 786 20 052 Dobruška 266 1,33 27 063 27 435 Dvůr Králové nad Labem 372 1,36 18 132 18 798 Hořice 666 3,54 142 918 145 664 Hradec Králové 2 746 1,89 19 138 19 366 Jaroměř 228 1,18 45 754 47 384 Jičín 1 630 3,44 24 735 25 126 Kostelec nad Orlicí 391 1,56 61 407 61 509 Náchod 102 0,17 13 180 13 436 Nová Paka 256 1,91 14 389 14 391 Nové Město nad Metují 2 0,01 16 967 17 347 Nový Bydžov 380 2,19 33 888 34 060 Rychnov nad Kněžnou 172 0,50 64 678 64 663 Trutnov -15 -0,02 28 039 28 095 Vrchlabí 56 0,20 Královehradecký kraj 547 563 554 402 6 839 1,23 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2010 Z grafu níže je patrné, že výše avizovaný nárůst obyvatelstva byl způsoben růstem obyvatelstva především v období mezi roky 2005 a 2007, kdy počet obyvatel narostl o 650. Důvody mohou být různé, avšak zaslouží širší výzkum, určitou roli zde však mohla sehrát blízkost krajského města Hradec Králové a s tím i spojený proces suburbanizace, který se pozitivně projevil na migračním saldu obcí. Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Hořice mezi lety 1995 – 2009 počet obyvatel

18800 18600 18400 18200 18000 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

rok

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

74

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

EKOTOXA s.r.o.


Pro vývoj počtu obyvatel obcí má dlouhodobě rozhodující význam migrace, která vykazuje mnohem větší variabilitu než přirozená měna (počet narozených a zemřelých). Migrují především mladé rodiny, vzdělanější osoby a mladé ženy do měst. Záporné saldo migrace významně zhoršuje věkovou i vzdělanostní strukturu obyvatel obcí. Obrázek č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hořice v letech 1995 - 2009 20,00

hmcp hmpp

15,00

hmms promile

10,00 5,00 0,00 -5,00 -10,00 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

rok

Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2010 Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PŘISTĚHOVANÍ - VYSTĚHOVANÍ) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1995 – 2009 lze charakterizovat záporným přirozeným přírůstkem až do roku 2007, od roku 2008 lze zaznamenat kladné hodnoty přirozeného přírůstku. Tento pozitivní vývoj je však nejspíše nutné vidět jenom jako krátkodobý, souvisí se sekundárním populačním růstem, způsobeným vysokou porodností silných ročníku ze 70. let. Migrační vývoj obyvatelstva Hořicka měl zcela odlišný průběh – ve sledovaném období hmms dosáhla záporných hodnot jen v roce 2000, 2003 a 2008, jinak bylo Hořicko migračně ziskové se svým vrcholem vletech 2006 a 2007. V následující tabulce se dostáváme k řádovostní úrovni obcí. Největší zisk v počtu obyvatel mezi lety 1999 a 2000 má ve správním obvodě ORP Hořice v relativním číslech obec Úhlejov. V absolutních číslech činí zisk 53 obyvatel. Nad 20 % se dostaly celkem 4 obce. Průměrný relativní zisk SO ORP Hořice mezi analyzovanými lety je 2,6 %. Nejvýraznější ztrátu pak zaznamenala obec Lískovice, která ztratila téměř 18 % obyvatel. Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety 1999 – 2009 Rok Rozdíl Název obce 1999 2009 Absolutně Relativně (%) Bašnice 188 187 -1 -0,5 Bílsko u Hořic 97 122 25 20,5 Boháňka 217 219 2 0,9 Borek 97 99 2 2,0 Bříšťany 247 231 -16 -6,9 Cerekvice nad Bystřicí 741 825 84 10,2 Červená Třemešná 140 159 19 11,9 Dobrá Voda u Hořic 552 582 30 5,2

75

EKOTOXA s.r.o.

Název obce


Rok

1999 Holovousy 461 Hořice 9100 Chomutice 643 Jeřice 364 Lískovice 234 Lukavec u Hořic 267 Miletín 904 Milovice u Hořic 233 Nevratice 150 Ostroměř 1356 Petrovičky 36 Podhorní Újezd a Vojice 603 Rašín 64 Rohoznice 323 Sobčice 278 Staré Smrkovice 229 Sukorady 207 Tetín 110 Třebnouševes 291 Úhlejov 89 Vřesník 89 SO ORP Hořice 18310 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2010

2009 516 9053 630 398 199 289 910 309 149 1407 44 623 69 330 304 274 210 140 277 142 101 18798

Rozdíl Absolutně Relativně (%) 55 10,7 -47 -0,5 -13 -2,1 34 8,5 -35 -17,6 22 7,6 6 0,7 76 24,6 -1 -0,7 51 3,6 8 18,2 20 3,2 5 7,2 7 2,1 26 8,6 45 16,4 3 1,4 30 21,4 -14 -5,1 53 37,3 12 11,9 488 2,6

Co je příčinou daného populačního vývoje v obcích v posledních letech – zda zvýšený přirozený přírůstek obyvatel či zvýšená imigrace obyvatelstva do území – odhalí následující tabulka. Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Hořice mezi lety 2003 – 2009 Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Počet obyvatel 2003-2007 2005-2009 2003-2007 2005-2009 Obec rok rok rok rok abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel. 2007 2009 (%) (%) (%) (%) Bašnice 193 187 -1 -0,10 1 0,11 -6 -0,62 -19 -2,03 Bílsko u Hořic 117 122 -1 -0,17 -1 -0,16 10 1,71 -13 -2,13 Boháňka 221 219 -5 -0,45 2 0,18 22 1,99 7 0,64 Borek 95 99 1 0,21 2 0,40 -6 -1,26 -3 -0,61 Bříšťany 218 231 -7 -0,64 -4 -0,35 2 0,18 14 1,21 Cerekvice nad B. 810 825 17 0,42 14 0,34 15 0,37 30 0,73 Červená Třemešná 144 159 -3 -0,42 1 0,13 4 0,56 17 2,14 Dobrá Voda u Hořic 574 582 7 0,24 22 0,76 44 1,53 40 1,37 Holovousy 514 516 2 0,08 -2 -0,08 11 0,43 13 0,50 Hořice 9227 9053 -151 -0,33 -32 -0,07 370 0,80 208 0,46 Chomutice 643 630 -9 -0,28 -10 -0,32 -6 -0,19 15 0,48 7 0,35 Jeřice 411 398 7 0,34 34 1,65 0 0,00 1 Lískovice 200 199 -2 -0,20 0,10 -6 -0,60 -2 -0,20 1 0,07 Lukavec u Hořic 258 289 -2 -0,16 12 0,93 38 2,63 -1 -0,02 Miletín 937 910 -5 -0,11 28 0,60 17 0,37 76

EKOTOXA s.r.o.


Počet obyvatel

Přirozený přírůstek 2003-2007 2005-2009

Obec 2007

2009

abs.

Milovice u Hořic 289 309 26 Nevratice 149 149 -3 Ostroměř 1379 1407 -8 Petrovičky 42 44 0 P. Újezd a Vojice 609 623 -2 Rašín 67 69 -4 Rohoznice 312 330 -3 Sobčice 301 304 -4 Staré Smrkovice 244 274 -1 Sukorady 208 210 -14 Tetín 136 140 -3 Třebnouševes 268 277 -8 Úhlejov 127 142 -3 Vřesník 97 101 -5 SO ORP Hořice 18790 18798 -184 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2010

rok rel. (%) 1,80 -0,40 -0,12 0,00 -0,07 -1,19 -0,19 -0,27 -0,08 -1,35 -0,44 -0,60 -0,47 -1,03 -0,20

abs. 31 -2 -7 2 -3 -5 6 -2 5 -5 1 7 2 -6 25

Migrační přírůstek 2003-2007 2005-2009

rok rel. abs. (%) 2,01 12 -0,27 6 -0,10 18 0,91 5 -0,10 17 -1,45 0 0,36 13 -0,13 20 0,36 16 -0,48 17 0,14 9 0,51 -9 0,28 17 -1,19 1 0,03 670

rok rel. (%) 0,83 0,81 0,26 2,38 0,56 0,00 0,83 1,33 1,31 1,63 1,32 -0,67 2,68 0,21 0,71

abs. 6 2 51 1 40 2 26 9 47 13 10 -4 26 11 602

rok rel. (%) 0,39 0,27 0,72 0,45 1,28 0,58 1,58 0,59 3,43 1,24 1,43 -0,29 3,66 2,18 0,64

Z tabulky výše je patrné, že se přirozený přírůstek obyvatelstva SO ORP Hořice mezi lety 2003 – 2009 mírně zvětšil a dosáhl kladných hodnot. Nejvyšší přirozený úbytek za druhé sledované období zaznamenala obec Rašín (ztráta průměrně 0,47 % za rok). Naopak nejvyšší přirozený přírůstek byl v obci Milovice u Hořic (2,01 %). Co se týče migračního salda za poslední sledované období jen 5 obcí zaznamenalo úbytek obyvatelstva migrací – nejvíce ztrátová byla obec Bílsko u Hořic (0,14 %), naopak nejvyššího přírůstku migrací dosáhla obec Úhlejov (3,66 %).

3.7.2

Věková struktura

V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel Královehradeckého kraje a SO ORP Hořice, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Populačně „nejstarším SO ORP v Královehradeckém kraji jsou SO ORP Hradec Králové, Nová Paka a Nové Město nad Metují, kde se index stáří obyvatelstva pohybuje kolem hodnoty 1,2. Naopak nejnižší index stáří vykazují SO ORP Jaroměř a Rychnov nad Kněžnou, kde počet obyvatel v předproduktivním věku převažuje nad počtem obyvatel v postproduktivním věku a index stáří tak dosahuje hodnoty menší než 1. V SO ORP Hořice je počet lidí v postproduktivním věku téměř o desetinu vyšší než počet obyvatel v předproduktivním věku a takový divergenční vývoj bude zřejmě pokračovat. V Královehradeckém kraji jako celku se zvýšil index stáří na 1,12 v roce 2009 oproti hodnotě 1,00 v roce 2005, což poukazuje na pokračující proces demografického stárnutí populace Královehradeckého kraje. Obecně je tedy patrné výrazné zhoršování věkové struktury obyvatel, tj. zejména pokles podílu předproduktivní věkové skupiny 0-14 let a akcelerující nárůst poproduktivní věkové skupiny. Věková struktura obyvatel ČR je dlouhodobě výrazně rozkolísaná, v minulosti v důsledku válečných událostí a v důsledku masivních pronatalitních opatření v 70. letech minulého století. Blíže viz tabulka.

77

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura SO ORP Královehradeckého kraje k 31.12.2009 Věková skupina (%) SO ORP <= 14 15 - 64 65+ Broumov 14,7 70,6 14,7 Dobruška 15,3 68,8 15,9 Dvůr Králové nad Labem 14,4 69,7 16,0 Hořice 14,7 69,3 16,0 Hradec Králové 13,7 69,2 17,1 Jaroměř 15,9 69,3 14,9 Jičín 14,0 70,2 15,8 Kostelec nad Orlicí 14,6 68,6 16,8 Náchod 14,8 68,1 17,0 Nová Paka 13,7 69,3 17,0 Nové Město nad Metují 14,4 68,6 17,0 Nový Bydžov 14,4 69,8 15,9 Rychnov nad Kněžnou 15,0 70,6 14,4 Trutnov 14,6 70,4 15,0 Vrchlabí 14,5 71,0 14,5 Královehradecký kraj 14,4 69,5 16,1 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2010

Index stáří 1,00 1,04 1,11 1,09 1,24 0,94 1,13 1,15 1,15 1,23 1,18 1,10 0,96 1,03 1,00 1,12

Věková struktura obyvatel odráží do značné míry vývoj v minulosti (posledních cca 20-30 letech) a současně determinuje možnosti budoucího vývoje, především změny počtu obyvatel přirozenou měnou (počet narozených a zemřelých). Údaje o věkové struktuře obyvatel jsou podobně jako jiné demografické údaje poměrně dobře dostupné až na úroveň jednotlivých obcí. Tyto údaje jsou uvedeny v následující tabulce. Podrobnější údaje s ohledem na územní členění (za základní sídelní jednotky) jsou dostupné ze sčítání lidu, domů a bytů, tj. cca v desetileté periodě. Z následující tabulky jsou patrné poměrně značné rozdíly ve věkové struktuře obyvatel jednotlivých obcí. Především u menších obcí je však nutno pamatovat, že podíl věkových skupin může být významně ovlivněn lokalizací zařízení, např. domovů s pečovatelskou službou, domovů důchodců apod. sloužící i širšímu regionu. Tabulka č. 3.7.5: Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2009 a index stáří v obcích SO ORP Hořice Věková skupina Obec Index stáří <= 14 15 - 64 let 65 + Bašnice 13,4 63,1 23,5 1,76 Bílsko u Hořic 18,9 62,3 18,9 1,00 Boháňka 14,6 68,9 16,4 1,13 Borek 21,2 63,6 15,2 0,71 Bříšťany 7,4 76,2 16,5 2,24 Cerekvice nad Bystřicí 18,1 69,3 12,6 0,70 Červená Třemešná 17,6 69,2 13,2 0,75 Dobrá Voda u Hořic 17,7 67,4 14,9 0,84 Holovousy 15,3 67,1 17,6 1,15 Hořice 13,2 69,7 17,1 1,30 Chomutice 19,5 66,7 13,8 0,71 Jeřice 14,1 74,6 11,3 0,80 Lískovice 12,6 65,3 22,1 1,76 Lukavec u Hořic 12,1 70,6 17,3 1,43 Miletín 14,8 69,8 15,4 1,04

78

EKOTOXA s.r.o.


Věková skupina <= 14 15 - 64 let Milovice u Hořic 23,3 70,2 Nevratice 16,8 67,1 Ostroměř 13,5 70,6 Petrovičky 27,3 50,0 Podhorní Újezd a Vojice 14,4 72,6 Rašín 20,3 56,5 Rohoznice 20,0 67,6 Sobčice 14,1 75,7 Staré Smrkovice 22,3 66,4 Sukorady 11,0 66,7 Tetín 17,1 60,7 Třebnouševes 16,2 69,0 Úhlejov 21,1 59,9 Vřesník 18,8 72,3 SO ORP Hořice 14,7 69,3 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2010 Obec

Index stáří

65 + 6,5 16,1 15,8 22,7 13,0 23,2 12,4 10,2 11,3 22,4 22,1 14,8 19,0 8,9 16,0

0,28 0,96 1,17 0,83 0,90 1,14 0,62 0,72 0,51 2,04 1,29 0,91 0,90 0,47 1,09

Hodnoty indexu stáří v obcích Hořicka dosahují značné variability. Nejvyšší hodnoty indexu stáří dosahuje obec Bříšťany – 2,24, naopak nejnižší Milovice u Hořic (0,28). Jak již bylo zmíněno výše, v souladu s demografickými trendy ve prakticky v téměř celé Evropě poroste i poproduktivní složka populace české, což bude do budoucna klást nárok na sociální služby pro lidi v důchodovém věku. Právě obce s nejvyšším indexem stáří by měly tento problém začít řešit co nejdříve.

3.7.3

Vzdělanostní struktura

Hodnocení vzdělanostní struktury obyvatelstva vychází z dat SLDB 2001, bude tedy aktualizováno až na základě výsledků ze SLDB 2011. Dá se však předpokládat že od roku 2001 i nadále pokračoval růst vzdělanosti populace České republiky – tedy i Hořicka, avšak obyvatelstvo s vyšším dosaženým vzděláním se koncentruje do měst (jak v rámci správního obvodu, tak především mimo něj) na úkor venkovských oblastí (s výjimkou suburbánních venkovských oblastí). Tato tabulka charakterizuje vzdělanostní strukturu obyvatelstva dle nejvyššího vzdělání v roce 2001 na úrovni obcí v ORP Hořice a doplněno navíc sumarizačními údaji pro celý správní obvod ORP Hořice. Nejvyšší podíl obyvatel s VŠ a VOŠ má obec Hořice (více než 12 % obyvatel). Nadprůměrný podíl této vzdělanostní skupiny je také v obcích Holovousy a Sobčice. Nejmenší podíl vysokoškoláků mají obce Borek a Bašnice (méně než 2 %). Pokud rozdělíme obyvatelstvo na ty s maturitou a bez, tak podíl obyvatel bez maturity dosahuje v průměru za SO ORP 65,5 %. Nad hodnotu 80 % se dostávají obce Vřesník, Lískovice, Úhlejov, Rašín a nejvyšší podíl má obec Nevratice (84,8 %). Naopak nejvyšší podíl obyvatel s maturitou a vyšším žije v obci Hořice a Milovice u Hořic. Ostatní obce mají podprůměrný podíl této skupiny obyvatel. Celkově v SO ORP Hořice žilo k roku 2001 se základním a bez základního vzdělání 22,14 %, se středním vzděláním bez maturity 43,36 % obyvatel, s maturitou pak přesně čtvrtina obyvatel SO ORP a s vyšším vzděláním pak necelých 10 %.

79

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.6: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Hořice v roce 2001 (%) Obyv. bez vzd. Obyv. se SŠ Obyv. se SŠ Název obce a se ZŠ bez mat. s mat. Hořice 19,28 39,81 28,60 Holovousy 20,56 46,70 22,34 Sobčice 43,72 22,51 23,81 Třebnouševes 21,93 51,75 17,54 Boháňka 44,81 20,22 26,23 Úhlejov 32,94 48,24 10,59 Dobrá Voda u Hořic 21,67 48,33 21,90 Lukavec u Hořic 25,93 48,15 18,06 Sukorady 23,08 46,15 23,08 Bílsko u Hořic 49,46 18,28 24,73 Ostroměř 22,31 47,14 23,26 Cerekvice nad Bystřicí 21,82 48,26 22,81 Miletín 27,42 41,67 24,06 Petrovičky 23,33 53,33 16,67 Milovice u Hořic 43,60 30,81 18,96 Podhorní Újezd a Vojice 20,99 50,21 22,22 Lískovice 42,53 38,51 13,22 Červená Třemešná 25,45 50,00 19,09 Rašín 32,20 52,54 10,17 Jeřice 47,83 21,07 26,09 Rohoznice 50,00 21,49 24,38 Nevratice 33,60 51,20 11,20 Vřesník 32,89 47,37 15,79 Bříšťany 29,83 47,51 19,34 Chomutice 29,10 47,85 20,12 Tetín 42,99 17,76 36,45 Bašnice 27,85 51,27 18,99 Borek 46,84 18,99 32,91 SO ORP Hořice 22,14 43,36 25,01 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Obyv. s VOŠ a VŠ 12,31 10,41 9,96 8,77 8,74 8,24 8,10 7,87 7,69 7,53 7,29 7,11 6,85 6,67 6,64 6,58 5,75 5,45 5,08 5,02 4,13 4,00 3,95 3,31 2,93 2,80 1,90 1,27 9,49

Pozn.: Údaje pro obec Staré Smrkovice nejsou k dispozici

3.7.4

Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí v ORP

Hodnocení vzdělávací uzavřenosti a otevřenosti vychází z dat SLDB 2001, bude tedy aktualizováno až na základě výsledků ze SLDB 2011. Nejvýznamnějším centrem vzdělanosti v SO ORP je jeho centrum Hořice, to získává denně 611 studentů. V kladných číslech se nachází dále obec Chomutice, kde saldo dosahuje 64 studentů, Miletín se 44, Cerekvice nad Bystřicí s 34 a Ostroměř s 11 studenty. Zbylé obce pak díky nízké dojížďce a vysoké vyjížďce studenty ztrácejí. Nejhůře na tom je obec Podhorní Újezd a Vojice. U některých obcí je nulová dojížďka do škol a u některých pak 100 % vyjížďka, což se projeví v následujícím grafu míry dojížďky a vyjížďky do škol.

80

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.7: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích ORP Hořice Vyjíždějící Název obce Počet obyvatel studenti Hořice 9091 470 Chomutice 625 47 Miletín 907 58 Cerekvice nad Bystřicí 773 42 Ostroměř 1372 106 Petrovičky 39 2 Rašín 64 3 Borek 102 12 Milovice u Hořic 247 32 Bílsko u Hořic 110 15 Červená Třemešná 131 21 Nevratice 145 17 Tetín 128 18 Vřesník 96 19 Úhlejov 108 22 Dobrá Voda u Hořic 512 53 Lískovice 203 27 Bašnice 197 29 Sukorady 205 35 Boháňka 211 36 Lukavec u Hořic 251 40 Staré Smrkovice 228 39 Bříšťany 224 43 Rohoznice 293 48 Jeřice 370 54 Holovousy 471 63 Třebnouševes 286 52 Sobčice 282 53 Podhorní Újezd a Vojice 589 63 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Dojíždějící Saldo dojížďky studenti do škol 1081 611 111 64 102 44 76 34 117 11 0 -2 0 -3 1 -11 18 -14 0 -15 5 -16 0 -17 0 -18 0 -19 0 -22 30 -23 0 -27 0 -29 0 -35 0 -36 1 -39 0 -39 0 -43 0 -48 5 -49 11 -52 0 -52 0 -53 1 -62

Jak bylo napsáno výše, existuje řada obcí s nulovou dojížďkou studentů a zároveň se 100 % vyjížďkou studentů z téže obce. To naznačuje nepřítomnost jakéhokoliv vzdělávacího zařízení – Bašnice, Boháňka, Nevratice, Petrovičky, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Sukorady, Třebnouševes, Vřesník, Bílsko u Hořic, Tetín, Úhlejov, Lískovice, Staré Smrkovice, Bříšťany, Rohoznice a Sobčice (viz tabulka výše). Ale i u dalších obcí je situace blízká tomuto absolutní stavu – Borek, Lukavec u Hořic, či Podhorní Újezd a Vojice. Jako vzdělávací centra v SO ORP se dají charakterizovat obce Hořice, Chomutice, Miletín či Ostroměř.

81

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.3: Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Hořice

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.7.5

Školy a školská zařízení

V SO ORP Hořice má 38 % obcí mateřskou školu, v každé z těchto obcí se nachází 1 mateřská škola, pouze Hořice mají 4 mateřské školy. Základní školu má 34 % obcí (obec Hořice má 3 základní školy a základní školu speciální), avšak pouze 5 z 10 obcí má 1.-9.ročník (oba stupně). 17 obcí nemá na svém katastru žádné z uvedených zařízení. Některé z menších obcí (např. Holovousy) se potýkají s problémem nižšího počtu dětí ve třídách, proto musí financovat několik míst z vlastního rozpočtu, aby se škola mohla nadále provozovat. V Hořicích jsou dostupné 2 základní umělecké školy. Za středním vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP do Hořic, popřípadě do dalších větších měst Královéhradeckého kraje. V obci Hořice jsou tyto střední školy: • Gymnázium a SOŠ, • Obchodní akademie a SOU obchodní, • Odborné učiliště a Praktická škola, • SPŠ kamenická a sochařská, • Střední zemědělská škola (jejíž součástí je i VOŠ rozvoje venkova). Tabulka č. 3.7.8: Školy a školská zařízení v SO ORP Hořice v roce 2009 základní školy střední školy mateřské Obec 1.-5. 1.-9. SOŠ a školy ZUŠ speciální gymnázium SOU ročník ročník Bašnice 0 0 0 0 0 0 0 Bílsko u Hořic 0 0 0 0 0 0 0 Boháňka 0 0 0 0 0 0 0 Borek 0 0 0 0 0 0 0 Bříšťany 0 0 0 0 0 0 0 Cerekvice nad Bystřicí 1 0 1 0 0 0 0 Červená Třemešná 0 0 0 0 0 0 0 Dobrá Voda u Hořic 1 1 0 0 0 0 0 82

EKOTOXA s.r.o.

Obec


mateřské školy

1.-5. ročník Holovousy 1 1 Hořice 4 0 Chomutice 1 0 Jeřice 1 1 Lískovice 0 0 Lukavec u Hořic 0 0 Miletín 1 0 Milovice u Hořic 0 1 Nevratice 0 0 Ostroměř 1 0 Petrovičky 0 0 Podhorní Újezd a Vojice 1 1 Rašín 0 0 Rohoznice 1 0 Sobčice 1 0 Staré Smrkovice 0 0 Sukorady 0 0 Tetín 0 0 Třebnouševes 0 0 Úhlejov 0 0 Vřesník 0 0 SO ORP Hořice 14 5 Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, 2010

3.7.6

základní školy střední školy 1.-9. SOŠ a ZUŠ speciální gymnázium ročník SOU 0 0 0 0 0 3 2 4 6 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 2 4 6 2

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče

Největším poskytovatelem zdravotní péče v SO ORP Hořice je Městská nemocnice Hořice, která poskytuje péči v těchto oblastech: • lůžka typu LDN, •

ambulance: gynekologie a porodnictví, chirurgie, interní lékařství, kardiologie, oddělení klinické biochemie, rehabilitační péče.

V obcích SO ORP se nachází následující zdravotnická zařízení. Jak je patrné z tabulky níže, zdravotní péče je výrazně koncentrována do správního střediska Hořice. Alespoň jedno zdravotnické zařízení se pak nachází jen v obcí Miletín a Ostroměř.

83

lékárenská péče

ústavy soc. péče pro dospělé

ústavy soc. péče pro mládež

domy s peč. službou

domov důchodců

0 0 0

lékaře specialisty

0 0 0

gynekologa

0 0 0

pro dospělé pro děti a dorost

0 0 0

stomatologa

Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka

zdravotnické středisko

Obec

ambulance

Tabulka č. 3.7.9: Zdravotnická zařízení v SO ORP Hořice v roce 2009 Ordinace praktického lékaře

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

EKOTOXA s.r.o.


lékaře specialisty

lékárenská péče

ústavy soc. péče pro dospělé

ústavy soc. péče pro mládež

domy s peč. službou

domov důchodců

0 0 0 0 0 0 4 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4

gynekologa

Borek 0 0 0 Bříšťany 0 0 0 Cerekvice nad Bystřicí 0 0 0 Červená Třemešná 0 0 0 Dobrá Voda u Hořic 0 0 0 Holovousy 0 0 0 Hořice 1 0 6 Chomutice 0 0 1 Jeřice 0 0 0 Lískovice 0 0 0 Lukavec u Hořic 0 0 0 Miletín 0 0 1 Milovice u Hořic 0 0 0 Nevratice 0 0 0 Ostroměř 0 0 1 Petrovičky 0 0 0 Podhorní Újezd a Vojice 0 0 0 Rašín 0 0 0 Rohoznice 0 0 0 Sobčice 0 0 0 Staré Smrkovice 0 0 0 Sukorady 0 0 0 Tetín 0 0 0 Třebnouševes 0 0 0 Úhlejov 0 0 0 Vřesník 0 0 0 1 0 8 SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, 2010

stomatologa

pro dospělé pro děti a dorost

zdravotnické středisko

Obec

ambulance

Ordinace praktického lékaře

0 0 0 0 0 0 9 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10

0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 13 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14

0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5

0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

V rámci SO ORP se ve třech obcích (Hořice, Chomutice a Miletín) nachází zařízení poskytující ubytování pro seniory. • Hořice o Ústav sociální péče pro tělesně postižené – kapacita 79 obyvatel, využití kapacity 98,77 % (v roce 2009 byla snížena kapacita zařízení oproti roku 2008 z 81 klientů na 79

klientů), počet žádostí o službu činí 54. Domov pro seniory – 152 lůžek, využití kapacity – 97 %, Dům s pečovatelskou službou (ulice Janderova) – původně 4 bytové jednotky v nevhodné budově, dnes využívána jen jedna. Chomutice – Domov důchodců Obora Miletín - dům s pečovatelskou službou s kapacitou 14 bytových jednotek, zřizovatelem je město. o o

84

EKOTOXA s.r.o.

3.7.7


Indikátory

Tabulka č. 3.7.10: Hodnocení indikátorů

Název obce

Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Škála -2 -1 0 1 2

Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ (%) 2001

Změna počtu HodnoceIndex stáří Hodnocení Hodnocení obyvatel (%) ní k 31.12.20 mezi lety indikátoindikátoru indikátoru 09 1999–2009 ru

1,9 7,53 8,74 1,27 3,31 7,11 5,45 8,1 10,41 12,31 2,93 5,02 5,75 7,87 6,85 6,64 4 7,29 6,67 6,58 5,08 4,13 9,96

-2 1 1 -2 -1 1 0 1 2 2 -2 0 0 1 0 0 -1 1 0 0 0 -1 2

7,69 2,8 8,77 8,24 3,95

1 -2 1 -1 -1

3,0 5,0 7,0 9,0 9,0

1,76 1,00 1,13 0,71 2,24 0,70 0,75 0,84 1,15 1,30 0,71 0,80 1,76 1,43 1,04 0,28 0,96 1,17 0,83 0,90 1,14 0,62 0,72 0,51 2,04 1,29 0,91 0,90 0,47

pod pod pod pod a více

1,60 1,60 1,15 0,85 0,70

-2 0 0 1 -2 1 1 1 -1 -1 1 1 -2 -1 0 2 0 -1 1 0 0 2 1 2 -2 -1 0 0 2 a více pod pod pod pod

-0,5 20,5 0,9 2,0 -6,9 10,2 11,9 5,2 10,7 -0,5 -2,1 8,5 -17,6 7,6 0,7 24,6 -0,7 3,6 18,2 3,2 7,2 2,1 8,6 16,4 1,4 21,4 -5,1 37,3 11,9 -8,0 0,0 8,0 16,0 16,0

-1 2 0 0 -1 1 1 0 1 -1 -1 1 -2 0 0 2 -1 0 2 0 0 0 1 2 0 2 -1 2 1 pod pod pod pod a více

Pozn.: Údaj – podíl obyvatel s VŠ a VOŠ – z důvodu nedostatku dat je za rok 2001; navíc pro obec Staré Smrkovice není k dispozici, pro vyhodnocení vyváženosti pilířů bude obci přiřazeno neutrální hodnocení (0 bodů).

85

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.4: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním SO ORP Hořice v roce 2001

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, EKOTOXA s.r.o.2010 Obrázek č. 3.7.5: Index stáří obyvatel v SO ORP Hořice v roce 2009

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, EKOTOXA s.r.o.2010

86

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.6: Relativní změna počtu obyvatel v SO ORP Hořice v letech 1999 – 2009

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, EKOTOXA s.r.o.2010

87

EKOTOXA s.r.o.

3.7.8


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Relativně uspokojené potřeby obyvatelstva v oblasti volno-časových aktivit, dostatečná nabídka akcí. Silný nárůst počtu obyvatel migrací a s ní související rozvoj výstavby výstavby rodinných domů. V rámci SO ORP jsou v dostatečné kapacitě zastoupeny základní i střední školy. PŘÍLEŽITOSTI Využití strukturálních fondů EU pro doplnění komunitní infrastruktury.

3.7.9

SLABÉ STRÁNKY Nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení pro seniory (domovy důchodců a domy s pečovatelskou službou). V některých obcích je nedostupná terénní pečovatelská služba, např. rozvoz obědů.

HROZBY Z důvodu nízkého počtu děti hrozí uzavírání základních škol, především v menších obcích (např. Holovousy). Existence dobře dopravně dostupných center Hradec Králové a Jičín vytváří nižší tlak na komplexní poskytování zdravotních a sociálních služeb v SO ORP Hořice.


Kvantitativní a kvalitativní změna sociodemografických poměrů v SO ORP Hořice mezi lety 2008 2010 Mezi roky 2007 - 2009 se populace Hořicka stagnovala (resp. se zvýšila jen o 9 osob), což zdánlivě ukazuje na stabilní socioekonomickou situaci v SO ORP Hořice. Po růstu počtu obyvatel v letech 2005 – 2007 je nynější vyšší růst dán spíše vyšší mírou porodnosti, která, zdá se, však bude spíše jen krátkodobým jevem. I přes vyšší počet narozených v uvedených letech, pokračovalo stárnutí populace Hořicka, proces demografického stárnutí se rozvíjí i zde. Obce tedy musí připravit komunitní infrastrukturu na takový nárůst obyvatelstva v postproduktivním věku zajištěním určitého spektra služeb pro lidi v tomto věku. Avšak aby byla zachována atraktivita Hořicka pro bydlení i pro jiné věkové skupiny, je nutný celý komplex opatření v oblasti ekonomické i sociální, aby byla zvýšena spokojenost obyvatelstva se životem na Hořicku. Proto je třeba také posilovat komunitní infrastrukturu za účelem vytvoření příhodných podmínek pro rozvoj občanského a společenského života v obci za účelem přilákání nových obyvatel do obce a udržení stávajících. I přesto, že o vzdělanosti obyvatel SO ORP Hořice nemáme aktuálnější data než z roku 2001, je možné předpokládat celorepublikový trend růstu vzdělanosti i pro Hořicko. Obyvatelé s různým druhem vzdělání však nejsou v prostoru rozděleni rovnoměrně, lidé s dosaženým vyšším stupněm vzdělání se koncentrují do měst, které nabízejí dostatečné možnosti zaměstnání - především ve sféře služeb. Avšak nejprogresivnější typ služeb (služby pro podniky, finančnictví, poradenské služby apod.) se koncentruje do hierarchicky výše postavených středisek, proto se, pro malou velikost města Hořice a jeho podřízenost především Hradci Králové, růst vzdělanosti obyvatelstva nemusí na Hořicku projevit. Obce se za účelem zajištění těch nejlepších podmínek pro život svého obyvatelstva v letech 2008 - 2010 i nadále snažili vylepšit komunitní infrastrukturu, avšak jejich omezené finanční možnosti nedovolili teoretickou realizaci všech projektů, které by vedly k trvalé udržitelnosti v rámci sociodemografického pilíře. Jistou možnost však lze spatřovat ve strukturálních fondech a Programu rozvoje venkova financovaných z Evropské unie. Právě z Regionálního operačního programu Severovýchod byly nebo budou realizovány následující projekty.

88

EKOTOXA s.r.o.


Projekty v letech 2008 - 2010 podpořené z ROP Severovýchod a výše jejich finanční podpory: • Hořice – město bez bariér - Město Hořice – 96,4 mil. Kč • Komplexní revitalizace veřejných prostranství a budov obce Holovousy – Obec Holovousy – 21,5 mil. Kč • Regenerace veřejných prostranství a rozšíření občanské vybavenosti v obci Podhorní Újezd a Vojice – Obec Podhorní Újezd a Vojice – 9,7 mil. Kč • Víceúčelový dům v Miletíně – Město Miletín – 11,9 mil. Kč Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Doposud nebyl dostatečné využit potenciál strukturálních fondů pro zabezpečení těchto služeb. Na základě analýzy podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel území a životního prostředí) a dostupných podkladů (koncepce rozvoje obce, regionu) by měly být formulovány územně plánovací koncepce rozvoje obcí, vytvářející obecné základní rámce pro výstavbu a vyvážený (udržitelný) rozvoj v řešeném území. Tato koncepce by měla respektovat i sociodemografické podmínky obcí a jejich logickým výstupem je prognóza vývoje obyvatel řešeného území s navazující bilancí bydlení, sloužící jako podklad pro: • •

Koncepci rozvoje sociální infrastruktury v návaznosti na komunitní plán Hořicka. Posouzení přiměřenosti nabídky nových ploch, zejména pro bydlení.

Při formulaci zadání územních plánů jednotlivých obcí by měly být zohledněny jejich specifické problémy (výrazný pokles či růst počtu obyvatel) spolu s dalšími vazbami, které je nutno prověřit, tj. zejména na komunitní plánování (stárnutí obyvatel) obcí, problémy sídlišť apod.

89

EKOTOXA s.r.o.


3.8 BYDLENÍ 3.8.1

Vývoj bydlení

Základní údaje o domech a bytech Dostupná evidence počtu trvale obydlených a neobydlených domů a bytů a jejich podrobnější dělení až do úrovně obcí je k dispozici pouze z jednotlivých sčítání. Průběžná evidence v ČR neexistuje. Za trvale obydlený dům nebo byt je považován dům nebo byt, ve kterém je k trvalému pobytu hlášena alespoň jedna osoba. Do neobydlených domů a bytů patří všechny případy, které nespadají do trvale obydlených. Počet TOB se odvíjí od počtu dokončených a zrušených bytů. Je možno předpokládat, že vlastní demolice tvoří pouze menší část odpadu bytů. Většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (faktické vynětí z bytového fondu pro nebytové a rekreační účely, slučování bytů v rodinných domech apod.). Vzhledem k vysoké bytové výstavbě v posledních letech a lepšímu hospodaření s bytovým fondem, počet trvale obydlených bytů v ČR roste. Růst počtu trvale obydlených bytů odráží rozvoj trvalého bydlení v obcích a je jednoznačným projevem jejich prosperity. Na druhé straně je nutno vnímat skutečnost, že průměrná zalidněnost bytů dlouhodobě klesá prakticky ve všech obcích ČR. Příčinou je pokles průměrné velikosti domácností, zejména vlivem růstu podílu jednočlenných domácností (důchodců, ale i mladých stále častěji samostatně bydlících osob). I v případě mírného růstu počtu trvale obydlených bytů tak může počet obyvatel obce klesat.

Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Byst. Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podh. Újezd a

62 39 67 32 71

12 5 46 37 19

102 60 139 81 110

174 29

39 16

347 63

155 146 1829 166 109 67 87 267 68 50 363 13 186

14 49 131 43 30 34 57 54 12 23 52 8 107

239 255 3783 268 179 119 168 488 91 94 638 24 326

Podíl TOB v rodinných domech (%) Podíl TOB postavených do roku 1945 (%) Podíl TOB post. mezi roky 1946-1990 (%) Podíl TOB post. mezi roky 1991-2001 (%) Počet neobydlených bytů

Trvale obydlené byty TOB Celkem

Počet bytů slouž. k rekreaci v neobydl. domech Celkový počet bytů (TOB + neobydlené byty)

Obec

Počet trvale obydlených domů

Tabulka č. 3.8.1: Základní údaje o domech a bytech

77 85,7 42 100,0 75 92,0 38 97,4 78 92,3

29,9 40,5 26,7 34,2 26,9

62,3 52,4 61,3 52,6 61,5

7,8 7,1 12,0 10,5 10,3

25 18 64 43 32

65,1 82,1

32,6 23,1

39,5 66,7

28,0 10,3

86 24

188 88,8 181 92,8 3242 54,8 198 88,9 128 89,1 79 92,4 105 93,3 366 76,2 79 88,6 58 98,3 495 74,7 13 100,0 203 98,5

28,7 24,3 26,7 38,9 35,2 40,5 31,4 33,3 22,8 41,4 31,9 38,5 25,1

61,7 68,0 63,0 55,1 54,7 57,0 58,1 47,8 58,2 53,4 59,4 46,2 65,5

9,0 7,7 9,7 5,6 8,6 2,5 9,5 18,9 19,0 3,4 7,5 15,4 6,9

51 74 541 70 51 40 63 122 12 36 143 11 123

261 39

90

Podíl TOB v rodinných domech (%) Podíl TOB postavených do roku 1945 (%) Podíl TOB post. mezi roky 1946-1990 (%) Podíl TOB post. mezi roky 1991-2001 (%) Počet neobydlených bytů

Trvale obydlené byty TOB Celkem

Obec

Počet bytů slouž. k rekreaci v neobydl. domech Celkový počet bytů (TOB + neobydlené byty)


Počet trvale obydlených domů

EKOTOXA s.r.o.

Vojice Rašín 26 9 Rohoznice 94 45 Sobčice 79 44 Staré Smrkovice 73 23 Sukorady 63 27 Tetín 43 22 Třebnouševes 88 16 Úhlejov 33 44 Vřesník 25 16 SO ORP Hořice 4504 1034 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, vlastní výpočty

47 174 142 142 115 86 133 88 58 8559

32 100,0 108 94,4 96 88,5 86 88,4 81 92,6 49 100,0 100 95,0 35 100,0 32 84,4 6564

28,1 14,8 22,9 38,4 30,9 38,8 24,0 25,7 31,3

62,5 76,9 71,9 51,2 58,0 51,0 65,0 57,1 59,4

3,1 8,3 5,2 10,5 11,1 8,2 8,0 14,3 9,4

15 66 46 56 34 37 33 53 26 1995

Ve správním obvodě Hořice bylo při posledním sčítání v roce 2001 zaznamenáno 4504 trvale obydlených domů s 6564 trvale obydlenými byty. Nejvíc se jich nacházelo v obcích Hořice, Ostroměř, Miletín, Podhorní Újezd a Vojice, Cerekvice nad Bystřicí, Chomutice, Dobrá Voda u Hořic a Holovousy. Zásadní podíl trvale obydlených bytů tvořily byty v rodinných domech (ve všech obcích kromě Hořic a Cerekvic nad Bystřicí nad 70 %). Ze všech bytů zaujímaly přibližně 23 % neobydlené byty (1995). V některých obcích však tvořily neobydlené byty 40-60 % - Tetín, Vřesník, Petrovičky, Boháňka, Borek a Úhlejov. Správní obvod se vyznačuje starším bytovým fondem, převažují zde byty vybudované v období 19461990.

Přírůstky počtu bytů po roce 2005 Hrubé přírůstky počtu bytů jsou tvořeny zejména novou bytovou výstavbou (viz následující tabulka uvádějící počty dokončených bytů podle ČSÚ). Stále častěji jsou však tvořeny i tzv. neevidovanými přírůstky bytů (10-20 % nových bytů ročně). Tento pojem se poprvé objevil v ČR po sčítání v r. 2001, kdy přírůstek počtu bytů byl výrazně vyšší než nová bytová výstavba. Zdrojem neevidovaných přírůstků bytů je vznik nových bytů především v rodinných domech a jiných objektech (využívaných k rekreaci, podnikání). Tyto byty vznikají často bez evidence stavebních úřadů, v objektech, které již mají číslo popisné nebo evidenční (např. úpravami podkrovních prostor v rodinném domě) a jsou připojeny na sítě. Tabulka č. 3.8.2: Dokončené byty v letech 2005-2009 Obec Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná

Dokončené byty v letech 2006 2007 2008

2005 0 0 0 0 0 1 1

0 0 1 0 1 1 0 91

0 0 1 0 1 0 1

Celkem

2009 0 0 0 1 0 0 1

0 0 2 0 0 2 2

0 0 4 1 2 4 5

EKOTOXA s.r.o.


Obec Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice ČR Zdroj: ČSÚ

2005

Dokončené byty v letech 2006 2007 2008

3 0 8 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 0 2 1 0 2 0 0 0 0 21 32863

2 1 22 0 2 0 1 2 1 1 2 0 0 0 0 0 0 0 1 0 8 0 46 30190

2 2 35 0 0 0 0 2 0 0 1 0 1 0 1 0 0 1 0 0 2 0 50 41649

1 8 17 0 0 0 1 1 0 0 0 0 2 1 2 0 0 0 0 0 0 2 37 38380

2009 1 0 2 1 0 0 1 2 1 0 2 0 0 0 2 0 0 0 1 0 0 1 20 38526

Celkem 9 11 84 1 2 0 3 7 3 1 6 0 4 1 7 1 0 3 2 0 10 3 174 181 608

Počty dokončených bytů v jednotlivých letech výrazně kolísají v regionech i celé ČR v závislosti na podmínkách bytové výstavby. V řešeném území SO ORP Hořice je trend výstavby mírně klesající, zatímco v ČR je rostoucí. V letech 2005-2009 bylo ve správním obvodě dokončeno 174 bytů, z toho téměř 50 % bylo postaveno v Hořicích. Větší vliv na absolutní rozsah bytové výstavby mají ještě Holovousy (11 dokončených bytů), Úhlejov (10) a Dobrá Voda u Hořic (9). Rozsah státem a obcemi dotované výstavby a jejich vliv na alokaci se v posledních letech spíše snižuje. V některých letech a obcích má však velký podíl. Stále významnějším faktorem se stávají podmínky financování nové bytové výstavby (zejména hypotéky a stavební spoření), podobně jak ve vyspělých zemích. Makroekonomické podmínky se tak stávají hlavním faktorem nové bytové výstavby. Na území většiny obcí však působí na novou výstavbu bytů řada místních faktorů (nabídka a ceny pozemků, podpora výstavby z veřejných zdrojů, infrastrukturní příprava území, alokace investic v oblasti služeb, změny v nabídce pracovních míst v regionu, dopravní dostupnost).

92

EKOTOXA s.r.o.

3.8.2


Indikátory

Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (2005-2009) Počet dokončených bytů jako hlavní zdroj přírůstku nových bytů je hodnocen ukazatelem „průměr dokončených bytů/1000 obyvatel/rok“ vypočítaným z dat z období 2005-2009. V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v ČR kolem 40000 bytů ročně, tj. intenzitou cca 3-4 byty/1000 obyvatel ročně. Dle této skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení indikátoru. Hodnocení indikátoru počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel ročně v průměru let 2005-2009: -2 menší než 1,5 -1 1,5 – 1,99 0 2 – 2,49 1 2,5 – 2,99 2 3,0 a více Tabulka č. 3.8.3: Dokončené byty Obec Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov

celkem 0 0 4 1 2 4 5 9 11 84 1 2 0 3 7 3 1 6 0 4 1 7 1 0 3 2 0 10

Dokončené byty v letech 2005-2009 průměr dokončených bytů roční průměr /1000 obyvatel/rok 0 0,00 0 0,00 0,8 3,63 0,2 2,06 0,4 1,87 0,8 0,99 1 6,57 1,8 3,25 2,2 4,27 16,8 1,85 0,2 0,32 0,4 0,99 0 0,00 0,6 2,20 1,4 1,52 0,6 2,07 0,2 1,33 1,2 0,87 0 0,00 0,8 1,31 0,2 3,03 1,4 4,39 0,2 0,65 0 0,00 0,6 2,93 0,4 2,96 0 0,00 2 16,59 93

hodnocení indikátoru -2 -2 2 0 -1 -2 2 2 2 -1 -2 -2 -2 0 -1 0 -2 -2 -2 -2 2 2 -2 -2 1 1 -2 2

EKOTOXA s.r.o.

Obec Vřesník SO ORP Hořice ČR Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty


Dokončené byty v letech 2005-2009 průměr dokončených bytů celkem roční průměr /1000 obyvatel/rok 3 0,6 6,02 174 34,8 1,87 181 608 36321,6 3,50

hodnocení indikátoru 2 -1 2

Rozsah nové bytové výstavby - dokončených bytů, zejména v posledních letech výrazně rostl na většině území ČR. Počet dokončených bytů/1000 obyvatel ročně je však ve správním obvodě Hořice (1,87) výrazně pod průměrem ČR (3,5). Nejvyšší intenzitu bytové výstavby vykazují obce Úhlejov, Červená Třemešná, Vřesník, Rohoznice a Holovousy (nad 4 dokončené byty/1000 obyvatel ročně), naopak žádný byt se ve sledovaném období nepostavil v obcích Bašnice, Bílsko u Hořic, Lískovice, Petrovičky, Staré Smrkovice a Třebnouševes. Příčiny nižší bytové výstavby v těchto obcích mohou souviset s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou nebo horšími hospodářskými podmínkami. Obrázek č. 3.8.1: Indikátor dokončené byty v letech 2005-2009

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

94

EKOTOXA s.r.o.

3.8.3


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Vysoká intenzita bytové výstavby v některých obcích – Úhlejov, Červená Třemešná, Vřesník, Rohoznice a Holovousy (nad 4 dokončené byty/1000 obyvatel ročně). Vysoký podíl bydlení v rodinných domech.

SLABÉ STRÁNKY Nízká intenzita bytové výstavby ve správním obvodu jako celku (nulová v obcích Bašnice, Bílsko u Hořic, Lískovice, Petrovičky, Staré Smrkovice a Třebnouševes). Starší bytový fond.

Dobrá dopravní dostupnost a atraktivní krajina Záplavové území v obci Nevratice brání rozvoji zvyšující přitažlivost oblasti. bydlení v obci. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, pracovní příležitosti). Vystěhování se především mladšího a vzdělaného obyvatelstva za vyšším životním standardem, zejména pracovními příležitostmi.

3.8.4


Několik obcí správního obvodu se vyznačuje nulovou intenzitou bytové výstavby – Bašnice, Bílsko u Hořic, Lískovice, Petrovičky, Staré Smrkovice a Třebnouševes. V dalších 10 obcích je intenzita bytové výstavby podprůměrná. Příčiny nižší bytové výstavby zřejmě souvisí s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou, malou velikostí a vybaveností těchto sídel a nižšími pracovními příležitostmi. Vypočtená nízká intenzita ale může být dána také nepřesnou evidencí počtu bytů (mohou zde existovat i značné neevidované přírůstky počtu bytů). Upřesnění bilancí bydlení je nezbytným předpokladem reálných odhadů potřeby nových ploch pro bydlení a dimenzování infrastruktury. Současný životní trend, který můžeme zaznamenávat posledních 10 let, způsobuje stěhování lidí z měst do příměstských obcí a růst počtu domácností vlivem poklesu průměrné velikosti domácnosti. To je způsobené růstem podílu domácností důchodců a životním stylem mladší generace. Na tento vývoj je potřeba reagovat a zaměřit se tak na přípravu lokalit pro bytovou výstavbu. Paralelně s tímto taktéž renovovat současný bytový fond, který z důvodu stáří často nesplňuje obecné požadavky na kvalitní a moderní bydlení. Nové rozvojové plochy pro bydlení a podnikání by měly být navrhovány citlivě s ohledem na ochranu nezastavěného území (přednostně by se měly zastavovat proluky v území), dostupnost dopravní a technické infrastruktury a s ohledem na obecné požadavky na výstavbu (oslunění, provětrání, dispozice orientace ke světovým stranám a celkovou urbanistickou koncepcí sídla). Je potřeba respektovat venkovskou a regionálně obvyklou zástavbu příslušnými regulativy, limity a ve vybraných případech také povinností zpracovat územní studie. Při plánování nových ploch se musí myslet na potřebu rozšiřování další infrastruktury (nové komunikace, veřejné osvětlení, čistírny...) a služby, které musejí být hrazeny především z veřejných zdrojů. Prioritou obcí by mělo být aktivní provádění pozemkové politiky, vyřešení vlastnických vztahů vzhledem k plochám pro rozvoj bydlení, zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení a zajištění přiměřených podmínek bydlení pro všechny. K výstavbě nových bytů se dají využít nevyhovující byty, nebytové prostory a objekty nebo brownfields. Připravené pozemky pro individuální bydlení a nabídka bytů za přijatelné ceny pomůže ke stabilizaci obyvatel a přilákání nových obyvatel a tím i ke zvýšení příjmů obcí. Na rozvoj bydlení můžou obce využívat státních programů a evropských fondů.

95

EKOTOXA s.r.o.


3.9 REKREACE V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus. • rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště nevyžadující přenocování, • cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo bydliště spojená s jedním či více přenocováními. Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud prosperujícího“ odvětví. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů. Z geomorfologického hlediska lze rozdělit území SO ORP Hořice do dvou částí – severně od města Hořice se nachází Jičínská pahorkatina (Bělohradská pahorkatina) s poměrně pestrým reliéfem zvýrazněným dvěmi hřbety – Hořickým a Libotovským a jedním úvalem (Miletínským). Krajina této části Hořicka je tak relativně pestrá a tudíž i esteticky atraktivní, neboť především svahy výše jmenovaných hřbetů jsou hustě zalesněny. Naopak jižní část území – Cidlinská tabule (součástí Východolabské tabule) je rovinatá, intenzivně zemědělsky využívána, a tedy nepříliš esteticky cenná. I přesto se zde však nacházejí poměrně rozsáhlé plochy lesů s určitým rekreačním potenciálem. Ze sociokulturního hlediska je nutné ocenit výhodnou pozici SO ORP Hořice na rychlostní silnici R 35 spojující Hradec Králové a Liberec. Správní obvod nenabízí kulturní památky mimořádného významu, určitý potenciál však může skrývat gastronomický turismus a spojení turismu s rodišti významných postav české literatury.

3.9.1

Turistická atraktivita

Území správního obvodu je v porovnání s celorepublikovým průměrem podprůměrně zalesněno, plochy lesů zde dosahují o něco více než pětiny celkové výměry SO (20,9 %). Lesní plochy jsou zastoupeny především na svazích Hořického a Libotovského hřbetu, o něco méně pak v Cidlinské tabuli. Na území Hořicka se nachází několik lokalit soustavy Natura 2000, jedná se o Evropsky významné lokality (EVL): • Staré Smrkovice - Veselský háj a Rybník Smrkovák – také Přírodní památka (PP), rozsáhlý lesní porost charakteru dubohabřiny a kyselé doubravy se vzácnou teplomilnou květenou a rybník, který je bohatou ornitologickou lokalitou), • Staré Smrkovice, Nevratice a Chomutice - Javorka a Cidlina - Sběř – jedná se o staré koryto přirozeného charakteru s místy bohatými porosty vodních makrofyt, v okolí extenzivně obhospodařované vlhké krvavcové louky), • Lukavec u Hořic – PP a EVL Byšičky - zahrnuje lesní porost s rybníky a rašelinnými loukami

96

EKOTOXA s.r.o.

• • • •


Lukavec u Hořic - Lukavecký potok (chráněná lokalita velevruba tupého), řeka Bystřice - lokalita velevruba tupého, Červená Třemešná - rybník s bujnou vodní, obojživelnou a litorální vegetací s výskytem řady ohrožených druhů, Miletín, Červená Temešná - EVL a Přírodní rezervace Miletínská bažantnice - chráněná díky svému starému dubovému porostu s menším rybníkem obklopeným olšinou.

Z maloplošných chráněných území, které nejsou pod ochranou Natura 2000, je třeba zmínit: • Borek - PP Kalské údolí - podhorské údolí řeky Bystřice, v jejíž úzké nivě zůstalo zachováno bohaté naleziště bledule jarní, • Borek - PP Homolka - předmětem ochrany je lokalita vstavače bledého, • Hořice, Červená Třemešná - PP Farářova louka - chráněna pro svůj teplomilný dubohabrový porost, součástí lokality je i rašelinná lesní louka, • Hořice, Červená Třemešná - PP Údolí Bystřice - meandrující tok říčky Bystřice na dně údolí místy se zamokřenými loukami, • Třebnouševes, Rašín - PP Kazatelna - chrání teplomilnou doubravu s výskytem ohrožených druhů rostlin, • Jeřice – PP Nad Blatinou - lesní porost (dubohabřina). Význam těchto lokalit pro turismus a rekreaci není nijak velký, její význam spočívá spíše v jejich scénické hodnotě. Obrázek č. 3.9.1: Chráněná území přírody v SO ORP Hořice

Zdroj: vrstvy ÚAP, EKOTOXA s.r.o., 2010

97

EKOTOXA s.r.o.


V SO ORP Hořice se nachází 71 nemovitých památek (dle Národního památkového ústavu, http://monumnet.npu.cz), z toho 34 ve městě a středisku správního obvodu Hořice: • většina jeho památek je koncentrována na náměstí Jiřího z Poděbrad - jako např. měšťanské domy a novogotická radnice. • nepřístupný zámek s tvrzí, • židovský hřbitov a synagoga, • památkově chráněný pivovar. Co se týče počtu nemovitých památek, je třeba jmenovat i obec Miletín, kde se také nachází zámek Miletín s muzeem českého amatérského divadla a zámeckým parkem Zámky se nachází také v jiných obcích správního obvodu, všechny jsou ale veřejnosti nepřístupné: • barokní zámek v Cerekvicích nad Bystřicí s parkem, • secesní zámek s romantickými prvky Holovousy, • barokní zámek Jeřice se zámeckým parkem, • barokní zámek Sobčice (nově zrekonstruovaný) Hořicko je rodištěm významných postav české literatury a kultury – v Miletíně se narodil K. J. Erben (má zde rodný dům, v němž je nyní muzeum), v Ostroměři pak E. Štorch a světově uznávaný režisér Karel Zeman. Společně s E. Štorchem mají v Ostroměři muzeum a jsou zde zachovány jejich rodné domy. V Sukoradech se narodila herečka Věra Ferbasová-dům č. 19. Hořice jsou známy také každoročním pořádáním závodů „300 zatáček Gustava Havla“ a „Česká Tourist Trophy“ (každoroční mezinárodní motocyklové závody) a dále každoročním pořádáním Sochařského symposia s mezinárodní účastí, pořádaným od roku 1966. Značení území Hořicka pěšími turistickými stezkami je velice polarizované, hranicí je Hořický hřbet, na němž a na severní straně od něj je pěší turistické značení velice bohaté, zatímco na jižní straně území, ve Východolabské tabuli turistické značení zcela chybí. Je tedy možné říci, že intenzita pěšího turistického značení reflektuje přírodní podmínky území pro rekreaci a turismus. Výrazně rovnoměrněji je rozloženo cykloturistické značení, byť i zde je jeho intenzita vyšší v jičínské pahorkatině. Turistické informační centrum se v území nachází v Hořicích, Miletíně a Holovousích. Celková turistická atraktivita byla hodnocena na základě devíti ukazatelů rozdělených do tří skupin: přírodní turistické atraktivity (maloplošné zvlášť chráněné území; přírodní park; Natura 2000), kulturněhistorické turistické atraktivity (nemovité kulturní památky; zámek či hrad; archeologické naleziště) a sportovně-turistické atraktivity (cyklostezky; turistické stezky; koupaliště). Těmto ukazatelům byl přidělen příslušný počet bodů podle tabulky níže. Jejich výsledný počet je uveden v další tabulce. Celkový součet bodů za jednotlivé ukazatele představuje celkovou turistickou atraktivitu jednotlivých obcí. Oproti roku 2008 byla v tomto indikátoru učiněna změna, která lépe charakterizuje význam dané turistické atraktivity – atraktivita místního významu je násobena koeficientem 1, atraktivita regionálního významu je násobena koeficientem 2, atraktivita národního významu je násobena koeficientem 3. Na Hořicku jsou však všechny památky a turistické atraktivity místního významu, a tak se na celkovém hodnocení tento fakt neprojeví. Tabulka č. 3.9.1: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Kategorie ukazatelů Přírodní atraktivity

Kulturně-historické atraktivity

Počet bodů 0 1 2 0 1 2

Kritérium Nevyskytuje se Plocha menší než polovina katastru obce Plocha větší než polovina katastru obce Nevyskytuje se Počet objektů nižší než 3 Počet objektů 3 a více

98

EKOTOXA s.r.o.


Kategorie ukazatelů

Počet bodů Kritérium 0 Nevyskytuje se Sportovně-turistické atraktivity 1 Prochází, popř. leží na okraji obce 2 Prochází, popř. leží v intravilánu obce x1 Místní význam Koeficient významnosti pro x2 Regionální význam turismus x3 Národní význam Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2010, vlastní výpočty Tabulka č. 3.9.2: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Hořice Podíl potenciálních KulturněSportovněCelková Přírodní Obec rekreačních ploch historická turistická turistická atraktivita [%] atraktivita atraktivita atraktivita Bašnice 31,0 0 0 1 1 Bílsko u Hořic 9,5 0 1 0 1 Boháňka 63,2 0 1 4 5 Borek 50,9 1 0 2 3 Bříšťany 27,1 0 0 4 4 Cerekvice nad Bystřicí 27,0 1 3 2 6 Červená Třemešná 48,9 2 1 4 7 Dobrá Voda u Hořic 19,4 0 0 2 2 Holovousy 58,9 0 4 2 6 Hořice 39,5 2 3 6 11 Chomutice 14,4 1 1 2 4 Jeřice 20,8 2 3 2 7 Lískovice 42,8 0 1 2 3 Lukavec u Hořic 58,4 2 0 3 5 Miletín 37,5 2 3 6 11 Milovice u Hořic 10,4 0 1 4 5 Nevratice 11,8 1 0 0 1 Ostroměř 31,4 0 2 2 4 Petrovičky 68,8 0 0 0 0 Podhorní Újezd a Vojice 43,7 0 0 4 4 Rašín 31,9 1 0 0 1 Rohoznice 23,4 0 2 2 4 Sobčice 16,2 0 3 2 5 Staré Smrkovice 38,9 2 1 0 3 Sukorady 59,4 0 0 2 2 Tetín 36,2 0 1 4 5 Třebnouševes 13,5 1 0 4 5 Úhlejov 60,7 0 1 4 5 Vřesník 68,9 0 0 6 6 37,5 SO ORP Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2010, ČSÚ 2010, vlastní výpočty Z hodnocení jasně vyplývá, že nejvíce atraktivní z pohledu rekreace a cestovního ruchu je město Hořice a Miletín. S velkým odstupem za nimi následují obce Červená Třemešná a Jeřice, za nimi pak Cerekvice nad Bystřicí, Holovousy a Vřesník.

99

EKOTOXA s.r.o.


K hodnocení rekreace a cestovního ruchu je dále potřeba zhodnotit potenciální rekreační plochy. Tento ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce (jeho hodnota se na území ČR pohybuje od 0,8 do 98,6 %). Za rekreačně využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Z tabulky výše je pak patrné, že mezi všemi obcemi dominuje obec Vřesník, těsně za ní pak obec Petrovičky, Boháňka a Úhlejov, tedy především obce, jejichž katastr se rozkládá v Jičínské pahorkatině. Nejnižších hodnot potenciálu rekreačních ploch dosahují spíše obce ve Východolabské tabuli. Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky se dají obce na Hořicku rozdělit na základě rajonizace cestovního ruchu na obce spadající do: • venkovské krajiny s minimálními předpoklady pro cestovní ruch (do 19,9 % podílu potenciálních rekreačních ploch) - 7 obcí ve Východolabské tabuli (Sobčice, Chomutice, Nevratice, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Třebnouševes a Milovice u Hořic) • venkovské krajiny s příznivými předpoklady pro cestovní ruch (podíl potenciálních rekreačních ploch nad 50 %) - 8 obcí, z toho 6 v Jičínské pahorkatině (Vřesník, Borek, Úhlejov, Lukavec u Hořic, Holovousy a Boháňka) a 2 ve Východolabské tabuli (Sukorady a Petrovičky) • venkovské krajiny s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch - zbylé obce SO ORP Hořice.

3.9.2

Hromadná ubytovací zařízení

Na Hořicku se dle Turistického portálu Podzvičínsko (http://www.podzvicinsko.cz) nachází v nejrůznějších ubytovacích zařízeních nejrůznější kvality 1 330 lůžek, z toho však odhadem 1062 v kempech, tedy v ubytovacích zařízeních nižší kvality. Největší ubytovací kapacitu v zařízeních vyšší kvality poskytuje město Hořice, kde se nachází dva hotely, jeden penzion a ubytovna, jejichž kapacita je celkem 212 lůžek. Celkově se tak ve správním středisku oblasti nachází naprostá většina celkových lůžek SO ORP (z nich však mnoho v ubytovacích zařízeních nižšího typu). Z dalších obcí SO ORP se nachází ubytování jen v obcích Červená Třemešná, Miletín, Milovice u Hořic a v Úhlejově.

Červená Třemešná 0 0 0 0 1 Hořice 2 78 1 34 8 Miletín 0 0 1 30 0 Milovice u Hořic 0 0 0 0 2 Chomutice 0 0 0 0 1 Úhlejov 0 0 1 22 0 Tetín 0 0 1 10 0 SO ORP Hořice 2 78 3 86 1 Zdroj: Turistický portál Podzvičínsko, http://www.podzvicinsko.cz, 2010

100

4 52 0 15 15 0 0 4

0 3 0 0 0 0 0 1

0 280 0 0 0 0 0 100

lůžek

Kempy celkem

lůžek

celkem

lůžek

celkem

lůžek

celkem

lůžek

Obec

celkem

Tabulka č. 3.9.3: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Hořice v roce 2010 Hotely Penziony Apartmány Ubytovny

0 0 3 600* 1 262 1 200* 0 0 0 0 0 0 5 1062

EKOTOXA s.r.o.

3.9.3


Individuální rekreace

Z důvodu neexistence aktuálních dat o objektech druhého bydlení jsou použita data z roku 2001. Aktualizace dat o individuální rekreaci v rámci SO ORP Hořice proběhne v roce 2012 kdy budou aktualizovány počty rekreačních objektů v rámci Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Podobně bude aktualizován i ukazatel turisticko rekreačního zatížení. Již dnes se však dá tvrdit, že došlo k určitým kvantitativním i kvalitativním změnám co se týče ubytovacích zařízení. Míra „rekreační“ transformace sídel měřená podílem-významem rekreační obytné funkce k obytné funkci sídel může být předmětem různého výkladu. Tradiční výklad se opírá o spíše negativní hodnocení této transformace. Toto hodnocení je v současnosti překonané s rostoucím bohatstvím a životní úrovní společnosti. Rekreační bydlení je dominantní části druhého bydlení u většiny obcí. V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení odhadován na 10–15 % z celkového počtu domácností, druhé bydlení celkem na 20–25 % domácností. Rozsah tohoto historicky a hodnotově vzniklého fenoménu je mimořádný i v mezinárodním srovnání. Druhé a rekreační bydlení je tak přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin) je tak v případě samotného předkládaného hodnocení vnímáno pozitivně. V obcích SO ORP Hořice se nachází určitý počet chat, chalup a zahrádek, které se označují jednotně jako objekty individuální rekreace (dále jen OIR). Jejich počty jsou uvedeny v následující tabulce. Největšího počtu objektů dosahuje město Hořice a Podhorní Újezd a Vojice. Pro zhodnocení jejich koncentrace jsou OIR vyjádřeny v přepočtu na plochu příslušné obce. Tabulka č. 3.9.4: Počet objektů individuální rekreace (OIR) ve SO ORP Hořice Obec Rozloha (km2) Počet objektů individuální rekreace Počet OIR na km2 Bašnice 6,1 14 2,3 Bílsko u Hořic 2,1 5 2,4 Boháňka 9,5 64 6,7 Borek 6,4 37 5,8 Bříšťany 3,7 15 4,1 Cerekvice nad Bystřicí 8,3 25 3,0 Červená Třemešná 6,6 16 2,4 Dobrá Voda u Hořic 5,8 22 3,8 Holovousy 9,3 68 7,3 Hořice 21,4 380 17,8 Chomutice 10,5 45 4,3 Jeřice 6,9 39 5,7 Lískovice 9,2 30 3,3 Lukavec u Hořic 8,7 28 3,2 Miletín 8,9 100 11,2 Milovice u Hořic 3,3 7 2,1 Nevratice 3,2 50 15,6 Ostroměř 12,3 100 8,1 Petrovičky 2,0 3 1,5 Podhorní Újezd a Vojice 6,9 110 15,9 Rašín 2,2 16 7,3 Rohoznice 9,0 50 5,6 Sobčice 3,7 60 16,2 Staré Smrkovice 5,2 20 3,8 Sukorady 5,5 21 3,8 Tetín 2,8 15 5,4 101

EKOTOXA s.r.o.


Obec Rozloha (km2) Počet objektů individuální rekreace Počet OIR na km2 Třebnouševes 6,3 20 3,2 Úhlejov 4,1 75 18,3 Vřesník 3,1 19 6,1 SO ORP Hořice 192,8 1454 7,5 Zdroj: Ekotoxa s.r.o, 2010; vlastní výpočty Obrázek č. 3.9.2: Počet objektů individuální rekreace na km2 ve SO ORP Hořice OIR/km 2 20 16 12 8 4

…

Bříšťany

Chomutice

Tetín

Rohoznice

Jeřice

Borek

Vřesník

Boháňka

Holovousy

Rašín

Ostroměř

Miletín

Nevratice

Podhorní Újezd a Vojice

Sobčice

Hořice

Úhlejov

0

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., 2010; vlastní výpočty Z obrázku výše jasně vyplývá, že obcí s nejvyšší koncentrací OIR je obec Úhlejov (dáno malou rozlohou obce a poměrně vysokým počtem OIR). Vyšší koncentraci OIR mají dále obce Hořice, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice a Nevratice, v ostatních obcích je počet OIR v přepočtu na plochu dané obce nižší. Fenoménem druhé poloviny 20. století se stalo zahrádkaření a chataření. Rozsáhlé zahrádkářské kolonie vznikaly především v blízkosti velkých měst (proto jejich počet není v SO ORP Hořice příliš vysoký) jako jedna z mála možností rekreace v době omezeného pohybu osob za hranice republiky. Zahrádky často výstavbou chat ztrácely charakter čistého zahrádkářství a staly se spíše lokalitami chatařskými, uvedené počty zahrádek a chat tak lze spíše chápat kumulativně.

102

EKOTOXA s.r.o.

3.9.4


Turisticko-rekreační zatížení

Dalším podstatným ukazatelem rekreace je turisticko-rekreační zatížení území, které vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km2. Zcela dominantní zatížení vykazují pouze obce Hořice a Podhorní Újezd a Vojice, s velkým odstupem pak následují Milovice u Hořic. Naopak malých hodnot turisticko-rekreačního zatížení nabývají obce Bašnice, Bílsko u Hořic a Červená Třemešná, Petrovičky a Třebnouševes. Tabulka č. 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Hořice Počet rekreačních Obec Turisticko-rekreační zatížení a turistických lůžek na km2 Bašnice 17,7 malé zatížení Bílsko u Hořic 19,2 malé zatížení Boháňka 34,9 významné zatížení Borek 47,5 významné zatížení Bříšťany 36,8 významné zatížení Cerekvice nad Bystřicí 37,9 významné zatížení Červená Třemešná 18,3 malé zatížení Dobrá Voda u Hořic 28,3 rozvojové zatížení Holovousy 45,2 významné zatížení Hořice 125,6 zcela dominantní zatížení Chomutice 28,7 rozvojové zatížení Jeřice 39,9 významné zatížení Lískovice 26,0 rozvojové zatížení Lukavec u Hořic 36,5 významné zatížení Miletín 97,1 velmi významné zatížení Milovice u Hořic 106,0 velmi významné zatížení Nevratice 81,0 velmi významné zatížení Ostroměř 54,2 významné zatížení Petrovičky 18,3 malé zatížení Podhorní Újezd a Vojice 125,4 zcela dominantní zatížení Rašín 34,6 významné zatížení Rohoznice 38,3 významné zatížení Sobčice 89,0 velmi významné zatížení Staré Smrkovice 40,0 významné zatížení Sukorady 29,7 rozvojové zatížení Tetín 47,1 významné zatížení Třebnouševes 17,8 malé zatížení Úhlejov 101,0 zcela dominantní zatížení Vřesník 34,8 rozvojové zatížení Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006

103

EKOTOXA s.r.o.

3.9.5


Indikátory

Jedním z hlavních indikátorů hodnotící celkový turisticko-rekreační potenciál zkoumaného území byla zvolena celková turistická atraktivita, syntetizující v sobě atraktivity přírodní, kulturně-historické a sportovně-turistické. Indikátor reflektuje rozličné atraktivity a spolu s ukazatelem podílu potenciálních rekreačních ploch, který uvádí zastoupení ploch využitelných k rekreaci na celkové výměře katastru obce, hodnotí souhrnně rekreační potenciál správního obvodu. Kvalitu turistické infrastruktury vystihuje počet lůžek v turistických a rekreačních zařízeních v přepočtu na jednotku plochy. Hodnocení indikátoru „turistická atraktivita“:

Hodnocení indikátoru „podíl PRP“:

-2 -1 0 1 2

-2 -1 0 1 2

1 a méně 2-3 4-5 6-8 9 a více

méně než 12,0 % 12,0 – 24,99 % 25,0 – 49,99 % 50,0 – 64,99 % 65,0 % a více

Hodnocení indikátoru „turisticko-rekreační zatížení“: -2 20,0 a méně -1 20,1 – 30,0 0 30,1 – 60,0 1 60,1 – 110,0 2 110,1 a více

Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačních zatížení obcí. Počet Turistická Hodnocení PRP Hodnocení Hodnocení Obec lůžek na atraktivita indikátoru (v %) indikátoru indikátoru km2 Bašnice 1 31,0 17,7 -2 0 -2 Bílsko u Hořic 1 9,5 19,2 -2 -2 -2 Boháňka 5 63,2 34,9 0 1 0 Borek 3 50,9 47,5 -1 1 0 Bříšťany 4 27,1 36,8 0 0 0 Cerekvice nad Bystřicí 6 27,0 37,9 1 0 0 Červená Třemešná 7 48,9 18,3 1 0 -2 Dobrá Voda u Hořic 2 19,4 28,3 -1 -1 -1 Holovousy 6 58,9 45,2 1 1 0 Hořice 11 39,5 125,6 2 0 2 Chomutice 4 14,4 28,7 0 -1 -1 Jeřice 7 20,8 39,9 1 -1 0 Lískovice 3 42,8 26,0 -1 0 -1 Lukavec u Hořic 5 58,4 36,5 1 0 0 Miletín 11 37,5 97,1 2 0 1 Milovice u Hořic 5 10,4 106,0 0 -2 1 Nevratice 1 11,8 81,0 -2 -2 1 Ostroměř 4 31,4 54,2 0 0 0 Petrovičky 0 68,8 18,3 -2 2 -2 Podhorní Újezd a 4 43,7 125,4 0 0 2 Vojice Rašín 1 31,9 34,6 0 0 -2 38,3 Rohoznice 4 23,4 0 -1 0 Sobčice 5 16,2 89,0 0 -1 1 Staré Smrkovice 3 38,9 40,0 -1 0 0 Sukorady 2 59,4 29,7 -1 1 -1 Tetín 5 36,2 47,1 0 0 0 Třebnouševes 5 13,5 17,8 0 -1 -2 Úhlejov 5 60,7 101,0 0 1 1 Vřesník 6 68,9 34,8 1 2 0 Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006; ČSÚ 2010;, Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2010 104

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.3: Turistická atraktivita obcí SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP, 2010, ČSÚ 2010, Ekotoxa s.r.o., vlastní výpočty Obrázek č. 3.9.4: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP, EKOTOXA s.r.o., 2010

105

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 1.9.5: Turisticko rekreační zatížení obcí SO ORP Hořice vyjádřené počtem lůžek na km2

Zdroj: Data ÚAP, EKOTOXA, s.r.o. 2010

106

EKOTOXA s.r.o.

3.9.6


SWOT analýza

SWOT analýza pro územní plánování SILNÉ STRÁNKY Různorodá krajina a kvalitní přírodní hodnoty území vytvářejí potřebný potenciál rozvoje cestovního ruchu. Dobrá dostupnost různými druhy dopravy umožňuje široké využití potenciálu cestovního ruchu především z hlediska jednodenních aktivit.

SLABÉ STRÁNKY Nerovnoměrné rozmístění turistických atraktivit (soustředění významnějších turistických atraktivit do severní poloviny území). Nízký podíl turistických a rekreačních ploch v jižní části SO (Sobčice, Chomutice, Nevratice, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Třebnouševes a Milovice u Hořic). Poměrně velké množství zámků na území Hořicka. Zchátralost a nepřístupnost zámků na Hořicku (Hořice, Cerekvice nad B., Holovousy, Jeřice, Sobčice). Únosná kapacita území pro rekreaci a turismus Kvantitativně nedostatečná nabídka služeb pro není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká cykloturisty (opravny, specializované restaurace prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu. aj). Nedostatečná kvalita cyklostezek a cyklotras. Chybějící pěší turistické trasy v jižní části území. Nedostatečný kapitál venkovských obcí a podnikatelských subjektů potřebný pro zkvalitňování služeb v rámci turismu. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rozvojové programy a projekty financované Okolní turistická konkurence (Krkonoše, Český z různých zdrojů mohou výrazně napomoci rozvoji ráj) může znesnadnit využití potenciálu cestovního cestovního ruchu. ruchu v území. Poloha SO ORP Hořice v blízkosti krajského města Hradce Králové a na silnici R 35.

SWOT analýza pro prostorové (strategické) plánování SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Spojení města Hořice s výrobou hořických trubiček Kvalitativně nedostatečná nabídka turistických a Miletína s výrobou tzv. miletínských modlitbiček služeb (ubytování a stravování). vytváří potenciál pro gastronomický cestovní ruch. Hořicko jako rodiště významných osobností Chybějící pěší turistické trasy v jižní části území. (Erben, Štorch). Nedostatečný kapitál venkovských obcí a podnikatelských subjektů potřebný pro zkvalitňování služeb v rámci turismu. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rozvoj gastronomického cestovního ruchu Neefektivní využívání veškerého potenciálu pro (založeného na bioproduktech a hořických rekreaci a cestovní ruch. trubičkách) a ekoturismu může obohatit nabídku v oblasti cestovního ruchu, která dosud není výrazněji využita. Izolovaná nabídka různých služeb cestovního ruchu může nepříznivě ovlivnit návštěvnost. Slabá a nadále oslabující se pozice Hořic jako centra služeb pro turisty.

107

EKOTOXA s.r.o.

3.9.7


Problémy k řešení v rámci územního plánování a jiné problémy

Kvantitativní a kvalitativní změny rekreace v SO ORP Hořice mezi lety 2008 - 2010 Mezi roky 2008 a 2010 nedošlo k výraznému růstu intenzity cestovního ruchu. Jedním z důvodů může být nedostatečný rozvoj jak turistické infrastruktury, tak i nedostatečná kvalita ubytovacích kapacit. Rovněž propagace v cestovním ruchu je stále slabá, ač přírodní i kulturní předpoklady správního obvodu jsou relativně dobré. Jedním z bariér rozvoje může být nedostatečný kapitál místních obyvatel potřebný k realizaci podnikatelských záměrů v oblasti cestovního ruchu. V tomto směru je možno vidět příležitost v evropských dotačních zdrojích – obce a podnikatelé Hořicka mohou v rámci opatření na podporu cestovního ruchu čerpat z evropských dotačních zdrojů – z Programu rozvoje venkova či Regionálního operačního programu Severovýchod. Právě díky výše zmíněným dotačním titulům bylo možno zaznamenat určité zlepšení především co se týče propagace Hořicka jako turistické destinace, kde sehrál rozhodující roli Královehradecký kraj. Jelikož však tyto rozvojové projekty byly ukončeny teprve nedávno či jsou ještě v realizaci, je zatím nemožné očekávat výrazný nárůst cestovního ruchu na Hořicku způsobený těmito projekty. Velkou rezervu lze u aktérů cestovního ruchu SO ORP Hořice vidět v čerpání dotací na investiční projekty cestovního ruchu – mezi lety 2008 – 2010 byly realizovány pouze tři projekty spíše nepřímo zaměřené na cestovní ruch. Projekty podpořené v letech 2008 až 2010 v rámci ROP Severovýchod a celkové náklady na projekt: Investiční projekty: • Hořice – město bez bariér - Město Hořice – 96,4 mil. Kč • Víceúčelový dům v Miletíně – Město Miletín – 11,9 mil. Kč • Regenerace veřejných prostranství a rozšíření občanské vybavenosti v obci Podhorní Újezd a Vojice – Obec Podhorní Újezd a Vojice – 9,7 mil. Kč Neinvestiční projekty: • Cílená prezentace a propagace Královéhradeckého kraje jako celku - Královehradecký kraj – 33,5 mil. Kč Jaký bude přínos všech těchto projektů pro udržitelný rozvoj území, ještě není jasné. Díky zlepšené propagaci Hořicka jako turistické destinace z krajských struktur a v kombinaci se zlepšenou ubytovací i stravovací infrastrukturou by tak Hořicko mohlo výrazně ekonomicky těžit z cestovního ruchu. Rovněž je nutné při rozvíjení potenciálu cestovního ruchu rozvíjet místní zdroje – tedy budovat svou identitu na regionálních gastronomických produktech či významných rodácích. Kapacity pro rozvoj turismu zde ještě existují, proto není třeba se obávat překročení limitů ekologické udržitelnosti. Možné strategické rozvojové záměry pro SO ORP Hořice: • • •

Zkvalitnění a rozšíření sítě pěších tras především v jižní části území, zvýšení propagace a vytvoření konceptu rozvoje cyklotras pro celé území správního obvodu. Zlepšení image regionu jako turistické destinace (využít potenciálu hořických trubiček a miletínských modlitbiček a významných rodáků), vytvoření produktových balíčků rekreačních služeb. Podpora rozvoje města Hořice, posílení jeho střediskové funkce a ekonomiky za účelem zlepšení nabídky služeb nejen pro místní obyvatele, ale i turisty a rekreanty.

108

EKOTOXA s.r.o.


3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 3.10.1 Daňová výtěžnost Daňové příjmy rozpočtů obcí upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z nemovitostí a podíl na sdílených daních, které zahrnují daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Výše podílu obcí na sdílených daních je závislá zejména na celkové výměře katastrálních území obce (váha 3 %), prostém počtu obyvatel (váha 3 %) a koeficientech postupných přechodů stanovených v příloze č. 2 k uvedenému zákonu (váha 94 %). Současná nepříznivá ekonomická situace zapříčinila snížení daňových příjmů většiny obcí ČR. Celkové daňové příjmy obcí ČR klesly v roce 2009 o 12 % proti roku 2008. Došlo k propadu všech skupin daňových příjmů s výjimkou daně z nemovitostí, která vzrostla o 24 %. Ve správním obvodě Hořice daňová výtěžnost vzrosla z 7,49 tis. Kč na obyvatele (rok 2007) na 8,7 tis. Kč na obyvatele (rok 2009). Největší výtěžnosti přitom bylo dosaženo v obcích Petrovičky (10,48 tis. Kč/obyv.), Lískovice (10,45), Boháňka (10,34), Bašnice (10,17) a Borek (10,04). Naopak nejnižší daňovou výtěžnost vykazují Vřesník, Tetín a Lukavec u Hořic. Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňový příjem celkem Název obce 2009 Bašnice 1 901,20 Bílsko u Hořic 944,33 Boháňka 2 264,16 Borek 993,96 Bříšťany 1 782,79 Cerekvice nad Bystřicí 6 326,82 Červená Třemešná 1 350,64 Dobrá Voda u Hořic 4 433,13 Holovousy 4 154,76 Hořice 83 656,57 Chomutice 6 052,98 Jeřice 3 312,00 Lískovice 2 079,03 Lukavec u Hořic 2 165,66 Miletín 7 352,90 Milovice u Hořic 2 632,10 Nevratice 1 284,98 Ostroměř 10 799,49 Petrovičky 460,94 Podhorní Újezd a Vojice 4 719,55 Rašín 643,36 Rohoznice 2 744,78 Sobčice 2 298,73 Staré Smrkovice 2 173,51 Sukorady 1 722,50 Tetín 1 020,70 Třebnouševes 2 473,56 Úhlejov 1 082,10 Vřesník 736,12 SO ORP Hořice 163 563,35 Zdroj: MF ČR

109

Daňová výtěžnost na 1 obyvatele 2009 10,17 7,74 10,34 10,04 7,72 7,67 8,49 7,62 8,05 9,24 9,61 8,32 10,45 7,49 8,08 8,52 8,62 7,68 10,48 7,58 9,32 8,32 7,56 7,93 8,20 7,29 8,93 7,62 7,29 8,70

Daňová výtěžnost na 1 obyvatele 2007 8,36 7,28 8,47 5,6 7,69 7,37 6,94 7,23 7,78 7,47 9,15 7,74 8,49 7,52 6,95 7,61 7,29 7,15 7,45 7,58 6,66 7,66 7,51 7,15 7,26 7,48 7,88 6,55 5,24 7,49

EKOTOXA s.r.o.


3.10.2 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti Průměrná roční míra nezaměstnanosti správního obvodu je za období 2007 až srpen 2010 7,68 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují obce Úhlejov (22,68 %), Petrovičky (19,12 %), Staré Smrkovice (13,64 %) a Nevratice (12,7 %), nejnižší pak Milovice u Hořic, Bílsko u Hořic a Hořice (5-6,5 %). Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 08-2010 Průměrná roční míra nezaměstnanosti Obec 2007 2008 2009 2010 (1.-8.) Bašnice 7,73 7,65 9,62 12,50 Bílsko u Hořic 5,95 5,10 6,29 5,36 Boháňka 8,78 8,51 8,87 7,45 Borek 12,78 9,81 11,30 10,00 Bříšťany 7,21 5,63 11,94 11,71 Cerekvice nad Bystřicí 7,89 6,68 9,05 9,69 Červená Třemešná 9,72 6,69 10,48 14,58 Dobrá Voda u Hořic 9,16 6,11 10,10 10,21 Holovousy 6,60 5,24 8,14 11,14 Hořice 5,67 4,63 7,61 8,76 Chomutice 8,87 6,69 11,69 15,38 Jeřice 5,56 5,14 9,63 11,46 Lískovice 9,38 8,94 8,77 11,46 Lukavec u Hořic 6,89 5,65 11,85 11,67 Miletín 5,76 4,95 8,54 8,27 Milovice u Hořic 4,28 4,89 5,17 7,58 Nevratice 12,70 8,06 14,75 16,60 Ostroměř 10,76 9,11 11,83 15,00 Petrovičky 16,67 18,14 21,08 21,32 Podhorní Újezd a Vojice 6,34 5,75 8,47 10,34 Rašín 12,36 6,32 5,17 6,03 Rohoznice 5,50 5,07 8,06 9,15 Sobčice 7,50 8,40 9,94 11,44 Staré Smrkovice 11,28 9,68 18,77 15,40 Sukorady 4,55 4,80 8,16 11,62 Tetín 8,83 6,00 10,83 5,50 Třebnouševes 7,60 6,45 10,34 9,49 Úhlejov 21,48 23,52 21,67 24,72 Vřesník 6,38 4,79 11,70 7,18 SO ORP Hořice 6,86 5,73 8,85 10,08 Zdroj: MPSV

Průměr 9,09 5,71 8,49 11,06 8,89 8,20 9,99 8,77 7,48 6,48 10,23 7,63 9,47 8,77 6,75 5,29 12,70 11,37 19,12 7,49 7,60 6,74 9,13 13,64 6,89 8,00 8,38 22,68 7,54 7,68

Jak ukazuje následující graf, docházelo nejdříve ve správním obvodu k pozvolnému poklesu nezaměstnanosti (r. 2007, 2008), po kterém následoval v důsledku ekonomické krize prudký nárůst až do začátku roku 2010, kdy opět začíná mírně klesat.

110

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Hořice v období 2007 až 08-2010 míra nezaměstnanosti (%)

14 12 10 8 6 4 2 07-2010

05-2010

03-2010

01-2010

11-2009

09-2009

07-2009

05-2009

03-2009

01-2009

11-2008

09-2008

07-2008

05-2008

03-2008

01-2008

11-2007

09-2007

07-2007

05-2007

03-2007

01-2007

0

Zdroj: MPSV

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Od roku 2007 došlo k výraznému nárůstu počtu uchazečů na jedno VPM z 6 na 26 v srpnu 2010. To bylo způsobeno výrazným úbytkem volných pracovních míst ze 114 (průměr v r. 2007) na 25 (průměr ledensrpen 2010), ale také přírůstkem uchazečů o zaměstnání z 631 na 927. Ve správním obvodu se vyskytují obce, ve kterých v celém sledovaném období nevzniklo žádné volné pracovní místo: Bašnice, Borek, Bříšťany, Lískovice, Nevratice, Petrovičky, Rašín, Staré Smrkovice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník. Jedná se o malé obce s počtem obyvatel okolo 300. Tabulka č. 3.10.3: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Obec 2007 2008 2009 2010 (1.-8.) Bašnice Bílsko u Hořic 15,00 Boháňka 99,00 Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí 5,30 3,15 7,16 Červená Třemešná 1,20 1,18 27,67 Dobrá Voda u Hořic 13,04 9,52 36,78 111,50 Holovousy 58,33 46,33 Hořice 3,27 3,40 18,17 19,73 Chomutice 7,30 14,81 363,00 Jeřice 69,33 Lískovice Lukavec u Hořic 9,09 11,71 Miletín 5,77 3,42 13,35 58,60 Milovice u Hořic 11,00 18,20 Nevratice Ostroměř 20,27 31,46 122,63 276,33 Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice 5,17 4,80 106,00 86,33 Rašín Rohoznice 4,81 3,88 10,57 28,00 111

EKOTOXA s.r.o.


Obec Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice Zdroj: MPSV

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 2007 2008 2009 2010 (1.-8.) 13,00 13,10 9,92

5,55

5,50

26,32

44,88

Pozn.: Prázdná buňka znamená, že není žádné volné pracovní místo.

3.10.3 Podnikatelská struktura Na území SO ORP Hořice působí celkem 4463 firem. Z 1963 z nich, které uvádějí počet svých zaměstnanců, je 1563 firem bez zaměstnanců, 267 firem zaměstnává 1–5 osob, dalších 46 firem má 6–9 zaměstnanců, 38 firem má 10–19 zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá. Tabulka č. 3.10.4: Počet podniků podle počtu zaměstnanců (31.12.2009) Počet zaměstnanců Počet firem Bez zaměstnanců 1-5 6-9 10 - 19 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 199 250 - 499 Celkem (uvedeno) Neuvedeno Celkem Zdroj: ČSÚ

1 563 267 46 38 9 21 13 5 1 1 963 2 500 4 463

Podle CZ-NACE1 je možné zařadit největší počet firem (558) do oblasti maloobchodu (kromě motorových vozidel) a do oblasti specializované stavební činnosti (419 firem), dále pak do oblasti velkoobchodu (kromě motorových vozidel) (351 firem) a rostlinné a živočišné výroby, myslivosti a souvis. činnosti (247 firem).

1

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) s účinností od 1. ledna 2008. Nová klasifikace CZ-NACE má zohlednit technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních patnáct let, a tedy být relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu, jako i lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi, protože je součástí systému statistických klasifikací, které vznikly pod záštitou Statistické divize OSN.

112

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.5: Počet podniků podle NACE (31.12.2009) NACE Maloobchod, kromě motorových vozidel Specializované stavební činnosti Velkoobchod, kromě motorových vozidel Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Stravování a pohostinství Výstavba budov Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Právní a účetnické činnosti Poskytování ostatních osobních služeb Pozemní a potrubní doprava Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Výroba oděvů Výroba potravinářských výrobků Vzdělávání Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Výroba elektrických zařízení Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Ostatní finanční činnosti Zdravotní péče Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení Činnosti v oblasti informačních technologií Opravy a instalace strojů a zařízení Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Výroba textilií Výroba strojů a zařízení j. n. Ostatní zpracovatelský průmysl Výroba nábytku Ubytování Reklama a průzkum trhu Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Lesnictví a těžba dřeva Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti Informační činnosti Bezpečnostní a pátrací činnosti Vydavatelské činnosti Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti Výroba usní a souvisejících výrobků Výroba chemických látek a chemických přípravků Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny Výroba pryžových a plastových výrobků 113

Počet firem 558 419 351 247 221 206 184 183 142 132 130 119 114 109 97 79 75 69 67 67 66 64 62 55 45 44 40 37 37 29 28 28 24 24 21 20 19 19 16 10 10 8 8 7 7 7 6

EKOTOXA s.r.o.


NACE Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Veterinární činnosti Telekomunikační činnosti Ostatní těžba a dobývání Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Skladování a vedlejší činnosti v dopravě Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování Výzkum a vývoj Pobytové služby sociální péče Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání Výroba nápojů Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Shromažďování, úprava a rozvod vody Činnosti související s odpadními vodami Inženýrské stavitelství Ambulantní nebo terénní sociální služby Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení Celkem (určeno) Neurčeno Celkem Zdroj: ČSÚ

114

Počet firem 6 6 5 4 4 4 3 3 3 3 3 3 2 2 1 1 1 1 1 1 1 4 368 95 4 463

EKOTOXA s.r.o.


Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Ve správním obvodě Hořice připadá 202 podnikatelů na 1000 osob, oproti roku 2007 mírně klesla. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Třebnouševes (253), Bílsko u Hořic (238) a Vřesník (238). Obcemi s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Petrovičky (114) a Lískovice (121). Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (31.12.2009) Celkem Počet obyvatel Obec fyzických osob 2009 2009 Bašnice 39 187 Bílsko u Hořic 29 122 Boháňka 50 219 Borek 15 99 Bříšťany 52 231 Cerekvice nad Bystřicí 141 825 Červená Třemešná 31 159 Dobrá Voda u Hořic 101 582 Holovousy 111 516 Hořice 1975 9053 Chomutice 111 630 Jeřice 77 398 Lískovice 24 199 Lukavec u Hořic 64 289 Miletín 168 910 Milovice u Hořic 58 309 Nevratice 21 149 Ostroměř 251 1407 Petrovičky 5 44 Podhorní Újezd a Vojice 138 623 Rašín 12 69 Rohoznice 53 330 Sobčice 45 304 Staré Smrkovice 39 274 Sukorady 39 210 Tetín 32 140 Třebnouševes 70 277 Úhlejov 31 142 Vřesník 24 101 SO ORP Hořice 3806 18798 Zdroj: ČSÚ

115

Míra podnikatelské aktivity 2009 209 238 228 152 225 171 195 174 215 218 176 193 121 221 185 188 141 178 114 222 174 161 148 142 186 229 253 218 238 202

Míra podnikatelské aktivity 2007 233 231 240 200 202 157 215 190 208 214 168 192 125 302 170 190 148 179 167 238 194 179 176 184 178 235 265 228 258 203

EKOTOXA s.r.o.


3.10.4 Indikátory Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost na obyvatele: -2 méně než 6,9 tis. Kč -1 6,9 – 7,19 tis. Kč 0 7,2 – 7,49 tis. Kč 1 7,5 – 7,79 tis. Kč 2 7,8 tis. Kč a více

Hodnocení indikátoru prům. roční míra nezaměstnanosti: -2 12 % a více -1 10,0 – 11,99 % 0 8,0 – 9,99 % 1 6,0 – 7,99 % 2 méně než 6,0 %

Hodnocení indikátoru míra podnikatelské aktivity: -2 méně než 150 -1 150 – 179 0 180 – 209 1 210 – 239 2 240 a více

Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity Prům. roční DV/obyv. Míra Hodnocení Hodnocení Hodnocení míra Obec (tis. Kč) podnikatelské indikátoru nezaměst. indikátoru indikátoru 2009 aktivity 2009 (%) 2009 Bašnice 10,17 9,62 209 2 0 0 Bílsko u Hořic 7,74 6,29 238 1 1 1 8,87 228 Boháňka 10,34 2 0 1 Borek 10,04 11,3 152 2 -1 -1 Bříšťany 7,72 11,94 225 1 -1 1 9,05 171 Cerekvice n. Bystřicí 7,67 1 0 -1 Červená Třemešná 8,49 10,48 195 2 -1 0 10,1 174 Dobrá Voda u Hořic 7,62 1 -1 -1 8,14 215 Holovousy 8,05 2 0 1 7,61 218 Hořice 9,24 2 1 1 Chomutice 9,61 11,69 176 2 -1 -1 Jeřice 8,32 9,63 193 2 0 0 Lískovice 10,45 8,77 121 2 0 -2 11,85 221 Lukavec u Hořic 7,49 0 -1 1 Miletín 8,08 8,54 185 2 0 0 5,17 188 Milovice u Hořic 8,52 2 2 0 Nevratice 8,62 14,75 141 2 -2 -2 Ostroměř 7,68 11,83 178 1 -1 -1 Petrovičky 10,48 21,08 114 2 -2 -2 Podh. Újezd a Vojice 7,58 8,47 222 1 0 1 Rašín 9,32 5,17 174 2 2 -1 Rohoznice 8,32 8,06 161 2 0 -1 Sobčice 7,56 9,94 148 1 0 -2 Staré Smrkovice 7,93 18,77 142 2 -2 -2 Sukorady 8,2 8,16 186 2 0 0 Tetín 7,29 10,83 229 0 -1 1 10,34 253 Třebnouševes 8,93 2 -1 2 Úhlejov 7,62 21,67 218 1 -2 1 Vřesník 7,29 11,7 238 0 -1 1 SO ORP Hořice 8,7 2 8,85 0 202 0 Zdroj: MF ČR, MPSV, ČSÚ

116

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.2: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009

Zdroj: MF ČR, , EKOTOXA s.r.o., 2010

117

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.3: Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009

Zdroj: MPSV, , EKOTOXA s.r.o., 2010 Obrázek č. 3.10.4: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2009

Zdroj: ČSÚ, , EKOTOXA s.r.o., 2010

118

EKOTOXA s.r.o.


3.10.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nízká míra nezaměstnanosti správního obvodu (nejnižší v obcích Milovice u Hořic, Bílsko u Hořic a Hořice). Vysoká míra podnikatelské aktivity (nejvyšší v obcích Třebnouševes, Bílsko u Hořic a Vřesník).

PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení četnosti a infrastrukturní připravenosti podnikatelských a průmyslových zón. Koordinační přístup samosprávy při budování podnikatelských ploch a areálů. Zlepšení dopravní infrastruktury může přispět k intenzivnímu rozvoji podnikatelského prostředí.

SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká daňová výtěžnost správního obvodu – 8,7 tis. Kč na obyvatele (nejnižší v obcích Vřesník, Tetín a Lukavec u Hořic). Vysoký počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (45 v roce 2010). Nedostatek pracovních příležitostí – Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany, Holovousy, Jeřice, Lískovice, Nevratice, Petrovičky, Rašín, Staré Smrkovice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník. HROZBY

3.10.6 Problémy k řešení V rámci SO ORP Hořice je třeba posílit tvorbu pracovních míst, vytvořit lepší podmínky pro podnikání a zajistit kvalifikovanou pracovní sílu. Podporovat zejména místní firmy a podnikatele s nízkou ekologickou zátěží na úkor nadnárodních firem a řetězců. • • • • • • • • • •

Připravit vhodné, dostupné a zainvestované pozemky i objekty – haly, budovy, kanceláře. Využívat brownfields. Revitalizace opuštěných objektů, budování podnikatelských zón. Vést katalog dostupných objektů, rozvojových ploch a nefunkčních areálů. Vést přehled lokalit a areálů vhodných pro revitalizaci, identifikace vlastníků a základních problémů. Zlepšit dopravní obslužnost a dopravní infrastrukturu. Čerpat dotační podpory. Zvyšovat kvalifikaci obyvatel pro uplatnění na trhu práce, spolupráce podnikatelského sektoru se školami. Přilákat kvalifikovanou pracovní sílu z okolních regionů nabídkou vhodných ploch pro bydlení, dostatečnou veřejnou vybaveností a službami. Podpořit rozvoj cestovního ruchu (příprava nových (popř. údržba stávajících) turistických stezek a cyklostezek včetně naučných stezek a vyhlídek na atraktivních místech regionu). Zvýšit daňové příjmy zvýšením: - počtu nemovitostí na území obce, - počtu obyvatel a velikostí obce, - počtu fyzických osob s trvalým bydlištěm v obci, - zaměstnanců majících místo výkonu práce v obci.

119

EKOTOXA s.r.o.

4


VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ

Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území (dle doporučené metodiky MMR z 05/2010 – klíčové faktory). Následující tabulka ukazuje, jak byla témata (resp. indikátory daných témat) rozdělena do pilířu za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů. Témata, která není možné jednoznačně zařadit do jednoho pilíře, jsou zahrnuta ve více pilířích. Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř • • • • •

horninové prostředí a geologie vodní režim hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL

• • • •

hospodářské podmínky veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení rekreace

• veřejná dopravní a technická infrastruktura • sociodemografické podmínky • bydlení • rekreace

Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři je v principu možno pro vyhodnocení použít různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Na základě kladného nebo záporného znaménka u této bodové hodnoty byly obce zařazeny do jedné z osmi skupin (viz následující tabulka). U neutrálního hodnocení pilíře (0 bodů) byla obec ohodnocena subjektivně.

120

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů Zařazení obce Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř do skupiny 1 + + + 2a + + 2b + + 2c + + 3a + 3b + 3c + 4 Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pozn.: + pozitivní hodnocení, - negativní hodnocení

Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku za všechny tři pilíře od nejhůře hodnoceného území s největšími problémy a nedostatky po území nejlépe hodnocené. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech).

121

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Zařazení Obec Celkem obce ENV EKO SOC ENV EKO SOC Třebnouševes Bašnice Borek Petrovičky Lískovice Nevratice Bílsko u Hořic Bříšťany Chomutice Tetín Rašín Úhlejov Sukorady Červená Třemešná Cerekvice nad Bystřicí Staré Smrkovice Rohoznice Dobrá Voda u Hořic Sobčice Jeřice Ostroměř Podhorní Újezd a Vojice Milovice u Hořic Hořice Boháňka Lukavec u Hořic Vřesník Miletín Holovousy Přepočtový koeficient SO ORP Hořice

-3 1 -4 0 2 1 -2 0 1 0 -1 -2 2 1 0 3 -1 1 1 -1 2 1 -1 -3 3 3 2 0 1 10,0

-4 -5 -3 -9 -5 -6 -3 -1 -2 -1 2 1 0 0 0 -4 3 0 -1 4 1 5 7 11 5 4 4 8 11 5,6

-7 -12 -4 -4 -9 -6 -3 -6 -4 -2 -1 2 -3 1 3 2 3 3 4 4 2 3 7 7 3 4 6 6 10 5,6

-30,0 10,0 -40,0 0,0 20,0 10,0 -20,0 0,0 10,0 0,0 -10,0 -20,0 20,0 10,0 0,0 30,0 -10,0 10,0 10,0 -10,0 20,0 10,0 -10,0 -30,0 30,0 30,0 20,0 0,0 10,0

-22,2 -27,8 -16,7 -50,0 -27,8 -33,3 -16,7 -5,6 -11,1 -5,6 11,1 5,6 0,0 0,0 0,0 -22,2 16,7 0,0 -5,6 22,2 5,6 27,8 38,9 61,1 27,8 22,2 22,2 44,4 61,1

-38,9 -66,7 -22,2 -22,2 -50,0 -33,3 -16,7 -33,3 -22,2 -11,1 -5,6 11,1 -16,7 5,6 16,7 11,1 16,7 16,7 22,2 22,2 11,1 16,7 38,9 38,9 16,7 22,2 33,3 33,3 55,6

70,0

122,2

50,0

-91,1 -84,4 -78,9 -72,2 -57,8 -56,7 -53,3 -38,9 -23,3 -16,7 -4,4 -3,3 3,3 15,6 16,7 18,9 23,3 26,7 26,7 34,4 36,7 54,4 67,8 70,0 74,4 74,4 75,6 77,8 126,7

4 3a 4 3a 3a 3a 4 3a 3a 3a 3b 2c 2a 1 2b 2b 2c 1 2b 2c 1 1 2c 2c 1 1 1 1 1

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od -300 až +300 bodů.

122

EKOTOXA s.r.o.


Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -40 po 30 bodů. Z hodnocených 29 obcí dosáhlo 15 obcí kladné hodnocení, 5 obcí je hodnoceno neutrálně a 9 obcí získalo záporné hodnocení. Nejlépe jsou hodnoceny obce Boháňka, Lukavec u Hořic a Staré Smrkovice (všechny shodně 25 bodů), za ní následují obce Lískovice, Ostroměř, Sukorady a Vřesník (shodně 20 bodů). Nejhůře je hodnocena obce Borek (-40 bodů), Hořice a Třebnouševec (-30 bodů). Mezi obce se záporným hodnocením patří Bílsko u Hořic, Úhlejov, Jeřice, Milovice u Hořic, Rašín a Rohoznice. Mezi slabší stránky obcí, které negativně ovlivnilo vyhodnocení environmentálního pilíře, patří zejména nízký stupeň ekologické stability krajiny a stav povrchových a podzemních vod. Na druhou stranu je pozitivně hodnocena kvalita ovzduší a menší množství sklonitých pozemků ohrožených erozí. Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2010

123

EKOTOXA s.r.o.


Vyhodnocení ekonomického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -50 po 61,1 bodů. 13 obcí se umístilo v kladných číslech, 4 obce jsou hodnoceny neutrálně a zbývajících 12 obcí je hodnoceno záporně. Nejlepšího výsledku 61,1 bodů dosáhly obce Hořice a Holovousy, Míškovice, za nimi následují Miletín (44,4) a Milovice u Hořic (38,9). Na posledním místě se s výrazným záporným hodnocením umístila obec Petrovičky (-50,0 bodů). Jen o něco lepší hodnocení mají Nevratice (-33,3), Bašnice a Lískovice (-27,8). Záporné hodnocení obcí zapříčinily zejména vyšší průměrná roční míra nezaměstnanosti a nízká rychlost bytové výstavby. Naopak kladně je hodnocena vyšší daňová výtěžnost a vybavenost technickou infrastrukturou. Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř


124

EKOTOXA s.r.o.


Vyhodnocení sociodemografického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -66,7 po 55,6 bodů. Většina obcí (17) je ohodnocena kladně, 12 obcí získalo záporné hodnocení. Na první místo se s výrazným náskokem zařadila obec Holovousy (55,6 bodů). Další místa obsadily obce Milovice u Hořic a Hořice (38,9), Miletín a Vřesník (33,3). Nejhorší obcí v sociodemografickém pilíři jsou Bašnice (-66,7 bodů), za nimi následují Lískovice (-50) a Třebnouševes (-38,9). Stejně jako v ekonomickém pilíři způsobily i v sociodemografickém pilíři horší bodový výsledek nízká rychlost bytové výstavby a menší atraktivita pro cestovní ruch. Naopak kladně je hodnocena vybavenost technickou infrastrukturou. Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř


125

EKOTOXA s.r.o.


Celkové hodnocení obcí Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka – Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Hořice. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Hořice dosaženo záporného hodnocení -91,1 bodů, v nejlepším případě 126,7 bodů. 12 obcí z 29 získalo v celkovém hodnocení záporné body, ostatní obce jsou hodnoceny kladně. Nejvyššího hodnocení za všechny tři pilíře dosáhly obce Holouvousy (126,7 bodů), Podhorní Újezd a Vojice, Milovice u Hořic, Hořice, Boháňka, Lukavec u Hořic, Vřesník a Miletín (všechny přes 50 bodů). Nejnižší celkový počet bodů získaly Třebnouševes (-91,1 bodů), Bašnice (-84,4), Borek (-78,9) a Petrovičky (-72,2). 9 obcí je ve všech třech pilířích hodnoceno pozitivně (zařazení obce do skupiny 1), 9 obcí má kladné hodnocení ve dvou pilířích (skupina 2), dalších 8 obcí dosáhlo kladného výsledku pouze v jednom pilíři (skupina 3) a 3 obce je ve všech pilířích hodnocena negativně. Z tabulkového přehledu s bodovým ziskem obcí (v úvodní části kapitoly) je rovněž patrné, že přestože jsou některé obce zařazeny do lepší skupiny (na základě metodiky MMR), dle celkového počtu bodů jsou umístěny na horším místě.

126

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové


EKOTOXA s.r.o.


Za celý SO ORP Hořice se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř sociodemografický (50 bodů). Uprostřed hodnocení se nachází environmentální pilíř (70 bodů). Jako nejlepší se jeví ekonomický pilíř (122 bodů). Zvoleným způsobem hodnocení udržitelnosti je možné celkově konstatovat, že pilíře jsou v rovnováze (v počtech získaných bodů za každý pilíř není vzhledem k maximálnímu/minimální možnému počtu dosažených bodů výrazný rozdíl). Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při dané volbě indikátorů, která nepostihuje všechny oblasti jednotlivých pilířů a při dané škále hodnocení indikátorů. Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Hořice

počet získaných bodů v rámci jednoho pilíře

Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Hořice 3500 3000

2900

2500 2000 1500 1000 500

70,0

122,2

50,0

environmentální pilíř

ekonomický pilíř

sociodemografický pilíř

0 maximum

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2010 Pozn.: Obrázek znázorňuje pouze maximum získaných bodů v rámci jednoho pilíře (2900 bodů). Je zřejmé, že minimum je -2900 bodů.

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.4: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

2

2

2

1

1

0

Vřesník

0

Úhlejov

2

Třebnouševes

1

Tetín

2

Sukorady

1

Staré Smrkovice

2

2

Sobčice

-2

1

-1 -1 -1 -1

Rohoznice

1

-1 -1 -1 -2

Rašín

Pod. Újezd a Vojice

Lukavec u Hořic

Petrovičky

Lískovice

Ostroměř

Jeřice

Nevratice

Chomutice

Milovice u Hořic

Hořice

Miletín

Holovousy

1

Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic

1

-2 -1

Bříšťany Cerekvice n. Bystřicí

1

0

Boháňka

1

-1

Borek

2

-1 -2

1

2

-2

1

-1 -1 -1 -1

-2 -1 -1 -1

-1

3

Kvalita ovzduší

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

4

Koeficient ekologické stability krajiny

-1

-2

0

0

-2

-2

0

-2

0

-1 -2 -2 -1

0

-1 -2

-2 -1

1

-1

-1 -2 -2 -1

0

-1 -2

0

0

5

Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010

1

-2

2

-2

1

1

0

1

0

0

1

1

0

0

1

1

-1

1

-2

2

1

0

-2 -2

1

-4

0

0

6 8 ekonomický

2

0

2

2

Stav povrchových a podzemních vod

ENV celkem

9

9

1

0

1

1

1

1

1

1

-2

3

1

1

1

-3

1

-1

2

3

0

-1

1

2

0

1

-1 -1

1

3

2

0

-3 -2

2

2

-1 -2 -1

-1 -1

0

2

2

0

2

-1

2

2

2

-1

2

-2

2

-2 -1

2

-1

0

-1 -2 -1

-2

2

2

2

2

2

0

1

2

2

2

2

-1

1

1

2

0

2

-2 -1

0

Vybavenost technickou infrastrukturou

-1

0

0

Průměrný počet dokonč. bytů na 1000 obyvatel za rok (2005-2009)

-2

-2


-2

-2

-1

0

2

-1

-2

1

2

0

-1

-2

2

2

2

-1 -2 -2 -2

0

-1

0

-2 -2 -2 -2

2

2

-2 -2

1

1

-2

2

2

0

-1

0

1

1

-1

1

2

0

1

-1

0

2

0

-2

0

-2

0

-2

0

0

-1

-1

0

0

0

1

1

1

0

0

0

-1

1

0

-1 -1

0

1

0

-2

-2

0

2

0

0

-1 -1

0

1

0

-1

1

2

0

-2

Podílu potenciálních rekreačních ploch

0

-2

Turisticko rekreační zatížení (počet lůžek/km2)

-2

-2

0

0

0

0

-2 -1

0

2

-1

0

-1

0

1

1

1

-2

2

0

0

1

0

-1

0

1

0

Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009

0

1

0

-1 -1

0

-1 -1

0

1

-1

0

0

-1

0

2

-2 -1 -2

0

2

0

0

-2

0

-1 -1 -2

-1

2

1

2

2

1

1

2

1

2

2

2

2

2

0

2

2

2

2

1

2

2

1

2

2

0

2

1

0

1

1

EKO celkem Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou 6 Vybavenost technickou infrastrukturou

8

1

0

Míra podnikatelské aktivity v roce 2009

7

1

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou

10 Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009

sociodemografický

1

-1 -1 -1 -1

-2

Sklonitá orná půda

Indikátor Bašnice

environmentální

2

1

Bílsko u Hořic

Téma

Pilíř

Obec

1

0

1

1

-1

1

-1

0

-1

-1

0

-2

1

0

0

-2 -1 -2

1

-1 -1 -2 -2

0

1

2

1

1

-5

-3

5

-3 -1

0

0

0 11 11 -2

4

-5

4

8

7

-6

-9

5

2

0

-1 -4

1

4

-1 -2 -1

-2

1

3

-1 -4

0

2

-1 -2 -1

-1 -1

0

2

2

0

2

-1

2

2

2

-1

2

-2

2

-2 -1

2

-1

0

-1

0

0

-1

0

2

-1

2

2

2

2

2

0

1

2

2

2

2

-1

1

1

2

0

2

-2 -1

0

-2

1

Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001

-2

1

1

-2 -1

1

0

1

2

2

-2

0

0

1

0

0

-1

1

0

0

0

-1

2

0

1

-2

1

-1

-1

Index stáří 2009

-2

0

0

1

-2

1

1

1

-1

-1

1

1

-2

-1

0

2

0

-1

1

0

0

2

1

2

-2 -1

0

0

2

Změna počtu obyvatel mezi lety 1999-2009

-1

2

0

0

-1

1

1

0

1

-1 -1

1

-2

0

0

2

-1

0

2

0

0

0

1

2

0

2

-1

2

1

Průměrný počet dokonč. bytů na 1000 obyvatel za rok (2005-2009)

-2

-2

2

0

-1

-2

2

2

2

-1 -2 -2 -2

0

-1

0

-2 -2 -2 -2


-2

-2

0

-1

0

1

1

-1

1

2

0

-1

0

2

0

-2

Podílu potenciálních rekreačních ploch

0

-2

1

1

0

0

0

-1

1

0

-1 -1

0

1

0

-2

-2

Turisticko rekreační zatížení (počet lůžek/km2)

-2

-2

0

0

0

0

-2 -1

0

2

-1

0

-1

0

1

1

1

-12 -3

3

-4 -6

3

1

3 10

7

-4

4

-9

4

6

7

-6

2

SOC celkem

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

129

1

2

2

-2 -2

1

1

-2

2

2

-2

0

-2

0

0

-1

0

0

0

1

0

2

0

0

-1 -1

0

1

0

-1

1

2

0

-2

2

0

0

1

0

-1

0

-2

1

0

-4

3

-1

3

4

2

-3 -2 -7

2

6

0

-1

EKOTOXA s.r.o.

5


ZÁVĚR

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji.

5.1 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých“. Některá data jsou zjišťována a tedy i k dispozici relativně často (s frekvencí i několikrát za rok, např. data o nezaměstnanosti). Jiná data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i s dvouletým zpožděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (poddolovaná území) nebo se jedná o data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější, aktuální verzi platné k danému roku (např. počty obydlených a neobydlených bytů, druhé bydlení…) není v podstatě možné. Pro hodnocení byla použita nejaktuálnější dostupná data pro danou oblast. Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost). Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexně reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Na základě (nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické oblasti. Použití metodiky indikátorů navíc umožňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek. Je možno i nadále diskutovat o vhodnosti a případně i účelnosti jednotlivých indikátorů, stejně jako o metodě hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si uvědomit, že se jedná teprve o druhé vyhodnocení RURÚ (první úplná aktualizace) a je možno na něj v budoucnu navázat buď opětovným vyhodnocením všech již zpracovaných indikátorů, případně indikátorů nově navržených (nebo patřičně upravených), které mohou lépe vystihovat potřeby územního plánování (např. sesuvné a poddolované území v zastavěném nebo potenciálně zastavitelném území, přičemž indikátor pro toto téma navržený v eoce 2008 nebyl zpracován a vyhodnocen). Je nutno konstatovat, že „metodické sdělení MMR“ z 05/2010 přišlo „poněkud opožděně“, tj., až po složitých jednáních s přípravou výběrového řízení a jeho realizaci včetně dohod objednatele se zpracovatelem, jak má tato historicky první aktualizace ÚAP - RURÚ vypadat. Tento materiál nemůže nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať už na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak nemůže nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při zpracování územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů obcí. Předložený dokument naopak přináší celkový pohled na území v širokém spektru jeho specifik a vlastností napříč mnoha obory. Snaží se o analýzu a syntézu informací vedoucí k posouzení udržitelného rozvoje daného území a vykreslení průmětu zjištěných jevů a problémů v území do procesu územního plánování, včetně návrhu námětů pro územní plánování a územní politiku. Zařazeny jsou zde také takové jevy a problémy, jejichž sledování a řešení je v zájmu udržitelného rozvoje území a s územním plánováním souvisejí jen sekundárně.

130

EKOTOXA s.r.o.

6

URČENÍ PROBLÉMŮ DOKUMENTACI


K ŘEŠENÍ

V ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Hořice je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území (vychází z vyhlášky č. 500/2006 Sb., Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území). Některé z těchto jevů zasahují do stávající struktury limitů a hodnot v území a jsou součástí závad, střetů nebo záměrů v území. GIS vrstvy použité v problémovém výkrese SO ORP Hořice: Administrativní hranice: • hranice ORP • hranice obcí • hranice katastrálních území • zastavěné území • zastavitelná plocha • průmyslová zóna v souvislosti s R35 - návrh Mapové podklady, vybrané informace a limity vstupující do územních střetů: Příroda a krajina • přírodní památka • přírodní rezervace • ÚSES – regionální a lokální (stav i záměr) • OP vodního zdroje Povrchové a podpovrchové vody • vodní tok • vodní nádrž Horninové prostředí • poddolované území • sesuv potencionální • chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry • výhradní ložiska nerostných surovin • chráněné ložiskové území • dobývací prostor ZPF a PUPFL • nejkvalitnější půdní fond (I. a II.tř. ochrany) • lesy ochranné • lesy hospodářské • lesy zvláštního určení Dopravní infrastruktura • silnice I., II. a III. třídy • silnice – záměry • železniční trať celostátní Technická infrastruktura • elektrické vedení (VVN) • vedení vysokotlakého plynovodu

131

EKOTOXA s.r.o.


6.1 URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ V problémovém výkrese jsou označeny závady v území a územní problémy uvedené v následujících kapitolách.

6.1.1

Závady v urbanistické struktuře a využití zastavěného území

Plochy bývalé průmyslové nebo zemědělské výroby (event. další plochy) jsou v některých obcích nevyužívané a mají charakter tzv. brownfields – řadí se mezi urbanistické závady v území. V územních plánech je vždy nutné posuzovat jejich další možné využití. Popis závady

Lokalizace

Charakteristika

Brownfields

Bašnice Lískovice Rašín Sobčice

areál cukrovaru ruina zámku nevyužité sklady areál bývalého mlýna

1.1.1

Závady v dopravní infrastruktuře

Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastavěnými územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy atd. Popis závady

Lokalizace

Charakteristika

Podhorní Újezd, Hluk a imise z dopravy - průtah silnic I. třídy zastavěným územím, Ostroměř, Holovousy, roční průměr denních intenzit 11-25 Bílsko, Hořice tis.vozidel/24 hod. Hluk a imise z dopravy - průtah Tetín, Miletín, silnic II. třídy zastavěným územím, Rohoznice dopravní zatížení nepřesahuje 3 tis. Miletín, Hořice vozidel / 24 hod. Hořice, Lukavec u Hořic, Černín u Lukavce Bašnice, Sukorady Chomutice, Nevratice, Staré Smrkovice Dopravní obslužnost území Borek, Petrovičky, veřejnou dopravou Rašín, Třebnouševes, Vřesník Hluk z dopravy (informace Bílsko u Hořic, z dotazníků) Holovousy, Jeřice, Ostroměř, Rohoznice, Další dopravní závady (informace Bílsko u Hořic z dotazníků) Holovousy Milovice u Hořic Ostroměř Podhorní Újezd a Vojice náměstí Hořice

132

silnice I/35, více než 12 tis. vozidel/24 hod. v úseku z Hořic směrem na Jičín a více než 16 tis. vozidel/24 hod. v úseku z Hořic směrem na Hradec Králové II/284 II/300 II/501 II/326 II/327 špatné spojení veřejnou dopravou s centrem ORP a kraje

časté dopravní nehody - I/35 časté dopravní nehody - I/35 časté dopravní nehody - I/35 časté dopravní nehody - I/35 časté dopravní nehody - I/35 uvolnění statické dopravy z náměstí současně s dalším řešením prostoru pro statickou

EKOTOXA s.r.o.


Popis závady

Lokalizace

Charakteristika dopravu problém průchodu tranzitní dopravy náměstím dopravní problém křížení komunikací 2. a 3.tř. na horním konci náměstí

1.1.2

Závady hygienické

Hlavním zdrojem hygienických závad jsou staré ekologické zátěže, zatíženost území dopravou (emise a hluk), absence kanalizační sítě a čistírny odpadních vod v obcích a znečištění vodních toků v území. Popis závady

Lokalizace

Objekt sk. A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami

Cerekvice nad sklad PHL Čepro, a.s. obsahuje velká množství benzínu a nafty Bystřicí (stovky miliónů litrů), do skladu také přijíždějí železniční a automobilové cisterny a sklad je spojen s ostatními sklady potrubím Lískovice Hořice skládka odpadu S-IO Červený kopec Bašnice Bašnice - obalovna Borek Želejov - Žlábky Borek skládka Bezník dle ČGS Cerekvice nad ČEPRO a.s., Spálená 84, 111 21 Praha 1 Bystřicí Hořice U Josefa Hořice VČE, a.s. Hořice (Libonice) Hořice DAHER KARBOX s.r.o. Hořice ZEZ Hořice Hořice KAROSA s.p. Vysoké Mýto, závod Hořice, poté Karbox Hořice Benzina s.p. Hradec Králové Lískovice Hořice - Lískovice Lískovice skládka Lískovice dle ČGS Lukavec u Hořic Saxa Miletín skládka Miletín dle ČGS Milovice u Hořic Chemopetrol a.s. ČS PHM Milovice Nevratice skládka Nevrátice Ostroměř polní letiště Hořice Sobčice skládka Sobčice Sobčice skládka Sobčice dle ČGS Úhlejov skládka Chroustov dle ČGS Vřesník skládka Vřesník

Skládka Staré zátěže území a kontaminované plochy

Charakteristika

133

EKOTOXA s.r.o.

1.1.3


Závady v technické infrastruktuře

Popis závady Lokalizace

Charakteristika

Chybějící kanalizace Chybějící vodovod Chybějící plynofikace

vyjádřeno v problémovém výkrese v kartogramu

1.1.4

Borek, Červená Třemešná, Petrovičky, Sukorady. Úhlejov Bašnice, Petrovičky, Rašín, Sobčice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany, Červená Třemešná, Lískovice, Lukavec u Hořic, Sukorady, Tetín, Úhlejov, Vřesník

Závady ve využití krajiny

Popis závady

Lokalizace

Charakteristika

Ekologicky Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, nestabilní a málo Dobrá Voda, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, stabilní území Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podh.Újezd a VojiceRohoznice, Sobčice, St.Smrkovice, Tetín, Třebnouševes

20 obcí s koeficientem ekologické stability KES < 0,9

V obcích s nízkým KES je nutné umísťovat záměry mimo ekologicky nejstabilnější plochy, zajistit ochranu VKP, lesních porostů a rozvoj ÚSES. Využit ÚP a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. V některých obcích chybí dořešit návaznosti lokálního ÚSES v rámci zpracování nových ÚP.

6.2 OHROŽENÍ V ÚZEMÍ V tabulce jsou uvedeny jevy, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Popis ohrožení

Lokalizace

Charakteristika

Záplavové území Q100 Zástavba v záplavových územích

Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice

Sesuvné území

Lukavec u Hořic

V rámci zpracování ÚP je nutno respektovat tato území především jako limit pro výstavbu. Navrhnout protipovodňová opatření a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch. sesuvné území v zastavěném území - může představovat potenciální riziko

Zástavba na Podhorní Újezd chráněném ložiskovém území Orná půda ohrožená Borek, Hořice – část Doubrava a Chlum 134

těžba kamene na území obce se nachází více než

EKOTOXA s.r.o.

Popis ohrožení


Lokalizace

Charakteristika

erozí

45 ha sklonité orné půdy

Vřesník, Úhlejov – část Chroustov,

více než 20% podíl sklonitých orných půd z celkového množství půd

V území ORP Hořice byly podle indikátoru vodní režim zjištěny 2 obce – Hořice a Borek, kde se nachází více než 45 ha sklonité orné půdy. Podle % zastoupení sklonité orné půdy je problém se sklonitými ornými půdami potřeba řešit i v obcích Úhlejov a Vřesník. Na těchto pozemcích je nutné navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. V posledních letech dochází často k povodním a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových opatření. Mnoho obcí, ve kterých je stanoveno záplavové území, tak přichází o rozvojové plochy.

6.3 PROBLÉMY A STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ Popis problému

Lokalizace

Charakteristika

Střet navrhované silnice R35 Chomutice s prvkem ÚSES Ostroměř Ostroměř Domoslavice Domoslavice Bílsko u Hořic Milovice u Hořic Střet navrhované silnice II.tř. Hořice s prvkem ÚSES Střet navrhované silnice Bašnice s BPEJ I.a II tř. ochrany Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Jeřice Jeřice Jeřice Miletín Miletín Úhlejov Ostroměř Ostroměř Libonice Milovice Vinice Podh.Újezd, Chomutice, Sobčice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko, Hořice, Milovice Sukorady 135

střet s RK H 024 střet s LK5-Ostroměř střet s LK6-Ostroměř střet s LK6-Domoslavice střet s RK 733 střet s LK 8 střet s LK střet s RK 734 přeložka II/326 místní komunikace do Březovic průtah městem II/300 průtah městem II/300 průtah městem II/300, var. SZ obchvat II/300 průtah obcí průtah obcí průtah obcí přeložka II/284 přeložka II/300 místní lomunikace změna v souvislosti s R35 změna v souvislosti s R35 R35 mimoúrovňová křižovatka R35 mimoúrovňová křižovatka R35 mimoúrovňová křižovatka R35

přeložka II/326

EKOTOXA s.r.o.

Popis problému Střet zastavitelných ploch a záplavového území Q100


Lokalizace

Charakteristika

Třebnouševes Sobčice, St. Smrkovice, Nevratice, Ostroměř Miletín, Rohoznice, Červená Třemešná, Hořice, Cerekvice nad Bystřicí

přeložka III/32524 střet se záplavovým územím Q100 Javorky střet se záplavovým územím Q100 Bystřice střet se záplavovým územím Q100 Bašnického potoka

Bašnice

Problémy k řešení 1. Dopravní a technická infrastruktura Problémy k řešení vyplývající ze ZÚR Královéhradeckého kraje: V rámci ÚPD jednotlivých obcí respektovat a zpřesnit vymezené koridory silniční sítě ze ZÚR a specifikovat opatření navržené přestavby silniční sítě: -vymezený koridor na R35-DS1 -vymezený koridor na II/284-DS15 Miletín -vymezený koridor na II/300-DS30 Miletín -vymezený koridor na II/300-DS29 Hořice -vymezený koridor na II/326-DS45 a DS46 Bašnice, Sukorady V rámci vypracování a aktualizace ÚPD zpracovat návrhy řešení k odstranění bodových dopravních závad a omezení negativních vlivů dopravy. V rámci ÚPD jednotlivých obcí respektovat a zpřesnit vymezený koridor technické infrastruktury ze ZÚR: -koridor TE1 nadzemního vedení 2x110kV Bílé Poličany–Rohoznice–Červená Třemešná–Libonice, včetně plochy pro TR110/35kV Hořice

2. Ekologické problémy V některých obcích chybí dořešit návaznosti lokálního ÚSES v rámci zpracování nových ÚP. 3. Brownfields Řešit další možné využití ploch brownfields. 4. Rekreace Vytvořit podmínky pro posílení rekreačního potenciálu území a zlepšit image regionu jako turistické destinace – území má významný potenciál v oblasti cestovního ruchu jak krajinářský, tak i v historickém odkazu lidské činnosti při vytváření urbanizovaného prostředí. Tento potenciál je silnou stránkou území. Příležitosti, které se zde naskýtají, je možno podporovat přímým pokračováním při tvorbě krajiny a zkvalitňováním uměle vytvářeného prostředí, udržováním a ochranou významných hodnot a vytvářením ploch tvořících zázemí cestovního ruchu (stravování, ubytování, koridory pro bezkolizní pohyb po krajině atd.). 5. Hodnoty Respektovat hodnoty území, promítnuté do Výkresu hodnot.

136

EKOTOXA s.r.o.


6. Město Hořice - problémy k řešení znázorněné v problémovém výkrese: P1 omezení horní linie zástavby s ohledem na horizont krajiny Hořického Chlumu P2 omezení horní linie zástavby s ohledem na horizont krajiny Hořického Chlumu P3 problém průchodu tranzitní dopravy náměstím P4 dopravní problém křížení komunikací 2. a 3.tř. na horním konci náměstí P5 problematická rozvojová plocha P6 rozšíření prostoru galerie soch v přírodě (i s příp.novou lokalizací) P7 zvážit možnost rozvojových ploch pro bydlení P8 dopravní závada na silnice 32510 P9 uvolnění statické dopravy z náměstí současně s dalším řešením prostoru pro statickou dopravu

7. Urbanistické problémy vyplývající z dotazníkového šetření na obcích: Dobrá Voda – v obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení Chomutice - nedostatečná bytová výstavba, nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace Jeřice - nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace Lískovice - nedostatečná bytová výstavba Nevratice - v obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení a podnikání (záplavové území) Ostroměř - v obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení (záplavové území) Rašín - nedostatečná bytová výstavba, nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace Rohoznice - nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace Sukorady - nedostatečná bytová výstavba Třebnouševes - nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace Vřesník - nedostatečná bytová výstavba

137

EKOTOXA s.r.o.

7


POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

Horninové prostředí a geologie •

Data ÚAP

Vodní režim • •

DIBAVOD VÚV T.G.M. HEIS VÚV T.G.M.

Hygiena životního prostředí •

ČHMÚ

Ochrana přírody a krajiny • • • •

Data ÚAP: 1b v obcích SO ORP Hořice Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: www.ochranaprirody.cz ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody): http://drusop.nature.cz Český statistický úřad: www.czso.cz

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa • • •

Data ÚAP Český statistický úřad: www.czso.cz Český ústav zeměměřičský a katastrální

Veřejná dopravní a technická infrastruktura • • • • • • • • • • •

Data ÚAP Politika územního rozvoje ČR 2008 ÚP VUC Jičín a krajské koncepční a rozvojové dokumenty Krajské jízdní ředitelství ČD Jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2010 Malý lexikon obcí ČR 2009 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, 2004 Internetové stránky obcí Sčítání dopravy 2005 (http://www.scitani2005.rsd.cz) Český statistický úřad: www.czso.cz Přehled udělených licencí ERU (http://licence.eru.cz)

Sociodemografické podmínky • • • •

Český statistický úřad: www.czso.cz Královehradecký kraj, http://www.kr-kralovehradecky.cz/ Regionální rada Severovýchod, http://www.rada-severovychod.cz/ Město Hořice, http://www.horice.org/

Bydlení •

Český statistický úřad: www.czso.cz

138

EKOTOXA s.r.o.


Rekreace • • • • • • •

Data ÚAP: ORP: 5-10, 22-39, 106, 119, Kraj: 16, 17, 37 Atlas cestovního ruchu České republiky (2006) Český statistický úřad: www.czso.cz Národní památkový ústav - http://monumnet.npu.cz/ Město Hořice - http://www.horice.org/ Turistická mapa KČT 1:50 000 Turistický portál Podzvičínsko, http://www.podzvicinsko.cz, 2010

Hospodářské podmínky • • •

Ministerstvo financí ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí: www.mpsv.cz Český statistický úřad: www.czso.cz

139

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 1: PŘEHLED INFORMACÍ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V ROCE 2010

Bašnice Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne

Ovzduší:

mírně znečištěno, zdroj - silniční doprava, průmyslová výroba v místě, vytápění domácností nejsou problémy se zápachem

Životní prostředí

Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a bývalý cukrovar - stále není zcela odstraněn brownfields:

Dopravní a technická infrastruktura Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou:

obec nemá vlastní zdoj vlastní studny - potíže s kvalitou i kvantitou; v současné době vodovod ve výstavbě napojením z D. Vody na skup. Vdv. Hořice- 06/11, Zvínovská zatím nepřipojena - výhledově z vodovodu do Bříšťan

Veřejný vodovod:

probíhá připojení z D. Vody, vlastníkem vodovodu bude obec, správcem VOS Jc, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady viz pasport; za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, je vybudováno funkční decentralizované čištění (viz pasport) není, nepředpokládá se zavedení ne

Kanalizace: ČOV: Plynofikace: Alternativní zdroje energie:

Veřejná vybavenost a služby Školy: Zdravotnictví: Sociální služby: Sportoviště:

ne ne ne fotbalové/volejbalové hřiště - Sokol Bašnice, tělocvična/víceúčelová hala Sokol Bašnicee Kultura: veřejná knihovna, klubovny spolků - SDH, odchovna bažantů, společenské centrum/kulturní sál Další veřejná vybavenost: hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas, dětský koutek / dětské hřiště / kluziště, chodníky podél hlavní komunikace

Ostatní Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP): Záměry (mimo těch v ÚP): Územní plán: Počet obyvatel k 31.12.2009: Bytový fond: Druhé bydlení a individuální rekreace: Silné stránky: Slabé stránky:

ne ne platný ÚPO Bašnice, rok schválení -2002, nepořizuje se nový ÚP ani aktualizace 187 84 bytů, 1 dokončený byt v letech 2007-2009 14 chalup výstavba vodovodu, dobrá dopravní dostupnost hluk

140

EKOTOXA s.r.o.


Bílsko u Hořic Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne

Životní prostředí Ovzduší:

mírně znečištěno, zdroj - silniční doprava, vytápění domácností nejsou problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:

Dopravní a technická infrastruktura Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod: Kanalizace: ČOV:

obec má vlastní zdroj pitné vody ne vlastník a správce vodovodního řadu - VoS Jičín, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady, nepředpokládá se rozšíření vodovodu jednotná dešťová a splašková - 70 %, vlastník a správce - obec Bílsko, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, je vybudováno funkční decentralizované čištění: 3 domovní ČOV (žumpy, jímky k vyvážení - 80 %)

Plynofikace: Alternativní zdroje energie:

není, nepředpokládá se zavedení 1 fotovoltaická elektrárna

Školy: Zdravotnictví: Sociální služby: Sportoviště: Kultura: Další veřejná vybavenost:

ne ne ne tělocvična/víceúčelová hala hostinec, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení (2x), dětský koutek / dětské hřiště / kluziště, chodníky

Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP): Záměry (mimo těch v ÚP): Územní plán:

ne

Veřejná vybavenost a služby

Ostatní

Počet obyvatel k 31.12.2009: Bytový fond: Druhé bydlení a individuální rekreace: Silné stránky: Slabé stránky:

ne platný ÚPO Bílsko, rok schválení - 2005, nepořizuje se nový ÚP ani aktualizace 115 1chata, 2 chalupy nedostatek pracovních příležitostí, časté dopravní nehody - I/35, hluk

141

EKOTOXA s.r.o.


Boháňka Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


mírně znečištěno, zdroj - vytápění domácností nejsou problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:

Dopravní a technická infrastruktura Zdroj pitné vody:

část Votuz - má vlastní zdroj, zbylé části obce zásobuje VOS Jičín z Bahen

Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod:

není dostatek vody, vysoký obsah dusičnanů - v části Votuz


vlastník a správce vodovodního řadu - obec Boháňka, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady, nepředpokládá se rozšíření vodovodu jednotná dešťová a splašková - 99 % (viz pasport), vlastník a správce - obec Boháňka, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, je vybudováno funkční decentralizované čištění není, nepředpokládá se zavedení ne

Veřejná vybavenost a služby Školy: Zdravotnictví: Sociální služby: Sportoviště: Kultura:

ne ne ne soukromá Jízdárna, 4 vodní nádrže veřejná knihovna, klubovny spolků - SDH (3x), kulturní dům, sakrální stavba venkovní sochařské symposium Další veřejná vybavenost: hřbitov, hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu - Wi-Fi, veřejné osvětlení (4x), obecní rozhlas bezdrátový v celé obci, dětské hřiště/kluziště

Ostatní Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP): Záměry (mimo těch v ÚP): Územní plán:

ne

Počet obyvatel k 31.12.2009: Bytový fond: Druhé bydlení a individuální rekreace: Silné stránky:

149 bytů, 3 dokončené byty a 2 zrušené byty v letech 2007-2009 4 chaty, 57 chalup

Slabé stránky:

ne

obec nemá platný ÚP, nyní se pořizuje nový ÚP Boháňka, předpoklad vydání do konce roku 2010 215

vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení, klidné přírodě blízké místo nerušené průmyslem… nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rozpočtu obce, nedostatečná bytová výstavba, nedostatečná dopravní obslužnost

142

EKOTOXA s.r.o.


Borek Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


není znečištěno vůbec nejsou problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a 2 bývalé skládky brownfields:

Dopravní a technická infrastruktura Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod:

vlastní zdroj pitné vody - pouze místní část Bezník ne vlastník a správce vodovodního řadu pro Borek a Želejov - ZD Miletín, v části Bezník je soukromý vodovod, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady


není není není, nepředpokládá se zavedení - investičně nereálné nejsou, záměr do roku 2015 - 1 fotovoltaická elektrárna


ne ne ne ne klubovny spolků - SDH, kulturní dům Bezník hostinec v Bezníku, dětský tábor V Lukách


ne ne


18 chat, 19 chalup


Ostatní

Slabé stránky:

platný ÚPO Borek, rok schválení - 2006, nepořizuje se nový ÚP, probíhají 2 změny ve stávajícím ÚP 99

vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení, klidné, přírodě blízké místo nerušené průmyslem nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rozpočtu obce, nedostatečná dopravní obslužnost

143

EKOTOXA s.r.o.


Bříšťany Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne

Ovzduší:

mírně znečištěno, zdroj - silniční doprava, zemědělská výroba, vytápění domácností nejsou problémy se zápachem


Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:


obec má vlastní zdroj pitné vody nízká kvalita a nedostatečné množství vlastník a správce vodovodního řadu - VOS Jc, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady, předpokládá se nový přívod vody do obce od Bašnic

Kanalizace: ČOV:

viz pasport; za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, je vybudováno funkční decentralizované čištění: 4 domovní ČOV (žumpy, jímky k vyvážení - 85 %)


není, nepředpokládá se zavedení ne


ne ne ne fotbalové hřiště, soukromá jízdárna veřejná knihovna, klubovny spolků - SDH, společenské centrum/kulturní sál, soukromé Motomuzeum Další veřejná vybavenost: hřbitov, hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu (v knihovně), veřejné osvětlení, obecní rozhlas, dětský koutek/dětské hřiště/kluziště

Ostatní Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP): Záměry (mimo těch v ÚP): Územní plán: Počet obyvatel k 31.12.2009: Bytový fond: Druhé bydlení a individuální rekreace: Silné stránky:

Slabé stránky:

ne ne platný ÚPSÚ Bříšťany, rok schválení - 1998, Zm.č. 1 v roce 2004, nepořizuje se nový ÚP ani aktualizace 235 97 bytů, 3 dokončené byty v letech 207-2009 12 chalup klidné místo, bez výraznějších problémů, po vyřešení vodního připojení bude možná další výstavba dle Zm.č.1 ÚPSÚ, soukromá krytá jízdarna v bývalém statku, turnaje v kroketu ve sportovním areále nedostatek pracovních příležitostí, nedostupná zdravotní péče

144

EKOTOXA s.r.o.


Cerekvice nad Bystřicí Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne

Ovzduší:

ovzduší - mírně znečištěno, zdroj - průmyslová výroba v místě, zemědělská výroba, vytápění domácností; problémy se zápachem, zdroj - Velkovýkrm vepřů Benátky a zapracování kejdy na zemědělské pozemky




obec nemá vlastní zdroj pitné vody ne vlastník a správce vodovodního řadu - VOS Jičín, za poslední 2 roky byly vybudovány nové řady (k dispozici je jejich zaměření v elektronické i papírové podobě), předpokládá se zkapacitnění vodojemu

Kanalizace:

jednotná dešťová a splašková - 75 %, oddílná dešťová kanalizace - 25 %, oddílná splašková kanalizace - 25 %, za poslední 2 roky byly vybudovány nové řady (k dispozici je jejich zaměření v elektronické i papírové podobě)

ČOV:

Kanalizace je napojena na ČOV v jiné obci (vlastník ČEPRO, a.s. Cerekvice), napojena je pouze část obce - Cerekvice n.B., nenapojeny části Třebovětice, Čenice. Je vybudováno funkční decentralizované čištění: 10 domovních ČOV (z toho 50 % žumpy, jímky k vyvážení a 50 % biologické domovní čistírny).

Plynofikace:

plynofikované části - Cerekvice n.B., Třebovětice, Čenice; předpokládá se rozšíření plynofikace v částech - Cerekvice, Třeb.; za poslední 2 roky byly vybudovány nové řady (k dispozici je jejich zaměření v elektronické i papírové podobě)

Alternativní zdroje energie:

1 fotovoltaická elektrárna (střecha domu Cerekvice nad Bystřicí č.p. 161, výkon 5 kW)

Veřejná vybavenost a služby Školy:

1 mateřská škola, 1 základní škola (1.-5. ročník), 1 základní škola (1.-9. ročník) Zdravotnictví: ne Sociální služby: ne Sportoviště: fotbalové hřiště, tělocvična Kultura: veřejná knihovna, klubovny spolků (4x), sakrální stavba Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, hostinec (2x - z toho jeden nyní uzavřen), obchod (3x), místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu (3x), veřejné osvětlení (3x), obecní rozhlas (drátový), dětské hřiště, kluziště (2x rybník), sběrné místo pro jednorázové svozy (2x)


ne výsadba zeleně na obecních prostranstvích - park platný ÚPO Cerekvice nad Bystřicí, rok schválení - 2000, nepořizuje se nový ÚP, pořizuje se aktualizace

145

EKOTOXA s.r.o. Počet obyvatel k 31.12.2009: Bytový fond: Druhé bydlení a individuální rekreace: Silné stránky: Slabé stránky:

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace 825 300 bytů, 2 dokončené byty a 1 zrušený byt v letech 2007-2009 2 chaty, 60 chalup dobré místo pro bydlení - zvyšování počtu obyvatel v souvislosti s rozvojem obce a individuální výstavbou nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rozpočtu obce, nedostupná zdravotní péče, povodně či záplavy, špatné mezilidské vztahy v obci, vysoká kriminalita, havarijní stav Třebovětického potoka "Formanka" (ve správě ZVHS Jičín - neřešeno z důvodu nevyjasněných majetkoprávních vztahů - zvýšené riziko povodní)

Červená Třemešná Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


ovzduší - mírně znečištěno, zdroj - zemědělská výroba; problémy se zápachem, zdroj - bývalý kravín Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:


obec má vlastní zdroj pitné vody ne na vodovod je napojena celá obec, vlastník a správce vodovodního řadu obec, za poslední 2 roky byly vybudovány nové řady (k dispozici je jejich zaměření v elektronické i papírové podobě)


ne není, je vybudováno funkční decentralizované čištění není, nepředpokládá se zavedení - není možno se napojit ne

Školy: Zdravotnictví: Sociální služby: Sportoviště: Kultura:

ne ne ne ne veřejná knihovna, klubovny spolků - SDH, sakrální stavba - kostel, pomníky


Další veřejná vybavenost: hřbitov, hostinec, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení


ne ne platný ÚPO Červená Třemešná, rok schválení - 2005, nepořizuje se nový ÚP ani aktualizace

146


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace 159 55 bytů, 2 dokončené byty v letech 2007-2009 16 chalup -

Dobrá Voda u Hořic Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne

Ovzduší:

ovzduší - mírně znečištěno, zdroj - zemědělská výroba, vytápění domácností; problémy se zápachem, zdroj - Dolní D. Voda - zelárna ZD Podchlumí




obec má vlastní zdroj pitné vody ne

Kanalizace: ČOV:

viz pasport; za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, je vybudováno funkční decentralizované čištění celá obec je plynofikována, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady

Plynofikace:

vlastník vodovodního řadu - obec, správce vodovodního řadu - VOS Jc, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady, nepředpokládá se rozšíření vodovodu


ne

Školy: Zdravotnictví: Sociální služby: Sportoviště: Kultura:

mateřská škola, základní škola (1.-5. ročník) ne ne volejbalové hřiště, fotbalové hřiště, tělocvična / víceúčelová hala veřejná knihovna, klubovny spolků - SDH, společenské centrum / kulturní sál


Další veřejná vybavenost: pošta, hostinec, obchod (2x), místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas (drátový+ SMS), dětský koutek / dětské hřiště / kluziště, ubytovna ZD Podchlumí, chodníky


ne ne platný ÚPSÚ Dobrá Voda u Hořic, rok schválení - 1999, nyní se pořizuje nový ÚP

147

EKOTOXA s.r.o.



582

Slabé stránky:

nedostatek pracovních příležitostí, v obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení, nedostatek financí v rozpočtu obce, povodně či záplavy, Chlumský potok se stává potenciálním zdrojem záplav Dol. D.V.- odpadní vody z Hořic (poldr a odlehčovací komora kan.) odváděny do Libonického p. a dále do Chlumského p.

220 bytů, 1 dokončený byt v letech 2007-2009 14 chalup vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení, klidné, přírodě blízké místo nerušené průmyslem

Holovousy Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne

Ovzduší:

ovzduší - mírně znečištěno, zdroj - zemědělská výroba, vytápění domácností; nejsou problémy se zápachem




obec nemá vlastní zdroj pitné vody ne

Kanalizace:

oddílná dešťová kanalizace - 90 %, oddílná splašková kanalizace - 90 %, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace je napojena na ČOV (obec má vlastní ČOV) plynofikovány části - Holovousy, Chodovice; předpokládá se rozšíření plynofikace pro výstavbu RD; za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady

ČOV: Plynofikace:


za poslední 2 roky byly vybudovány nové řady (k dispozici je jejich zaměření v elektronické i papírové podobě), nepředpokládá se rozšíření vodovodu vodovodem je pokryty celá stávající zástavba

ne

Veřejná vybavenost a služby Školy: Zdravotnictví: Sociální služby: Sportoviště: Kultura: Další veřejná vybavenost:

mateřská škola, základní škola (1.-5. ročník) ne ne víceúčelové hřiště (fotbalové, volejbalové), tělocvična veřejná knihovna, klubovny spolků, sakrální stavba hřbitov, pošta, hostinec (2x), obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas (kabelový), dětský koutek / dětské hřiště (4x), chodníky

Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP):

ne

Ostatní

148

EKOTOXA s.r.o. Záměry (mimo těch v ÚP): Územní plán: Počet obyvatel k 31.12.2009: Bytový fond: Druhé bydlení a individuální rekreace: Silné stránky: Slabé stránky:

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace výsadba zeleně na obecních prostranstvích (náves, cesty), příprava KPÚ platný ÚP, schválení - 10.6.2010 vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení, klidné přírodě blízké místo nerušené průmyslem nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rozpočtu obce, nedostupná zdravotní péče, časté dopravní nehody (I/35), hluk z dopravy (I/35)

Hořice Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ano, bez problémů, neplánuje se zajištění ne


ovzduší - silně znečištěno, zdroj - silniční doprava, vytápění domácností; nejsou problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ano, viz UAP brownfields:


obec má vlastní zdroj pitné vody ne

Kanalizace:

jednotná dešťová a splašková kanalizace (90% napojení), vlastník i správce VOS a.s. Jičín vlastní mechanicko-biologická ČOV plynofikovány části Hořice, Libonice; rozšíření se nepředpokládá; nové řady se aktualizují průběžně (správce VČP) ne

ČOV: Plynofikace: Alternativní zdroje energie:

vlastník i správce vodovodního řadu VOS a.s. Jičín; právě probíhá zpracování elektronického výstupu zaměření nových řadů vybudovaných za dva roky; rozšíření vodovodu se neplánuje

Veřejná vybavenost a služby Školy:

4 mateřské školy, 4 základní školy (nižší i vyšší stupeň), 1 střední odborné učiliště, 1 gymnázium, 3 střední odborné školy, 1 základní umělecká škola

Zdravotnictví:

2 ambulantní zařízení, 6 ordinací praktického lékaře pro dospělé, 1 ordinace pro děti a dorost, 4 specialisté, 2 zařízení lékárenské péče Sociální služby: domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, služby pro seniory Sportoviště: fotbalové/volejbalové hřiště, tělocvična/víceúčelová hala, koupaliště/bazén Kultura: veřejná knihovna, klubovny spolků, společenské centrum, muzeum, sakrální stavba Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, dětský koutek/hřiště/kluziště, tábořiště, kemp, sběrný dvůr

Ostatní 149

EKOTOXA s.r.o. Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP): Záměry (mimo těch v ÚP): Územní plán: Počet obyvatel k 31.12.2009: Bytový fond: Druhé bydlení a individuální rekreace: Silné stránky: Slabé stránky:

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace platný - ÚPSÚ Hořice a částí Chlum, Libonice, Chvalina, Březovice, Doubrava, nový aktualizovaný ÚP se pořizuje 9053 210 chat a 170 chalup nedostatek pracovních příležitostí

Chomutice Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


ovzduší mírně znečištěno, zdroje zejména ze zemědělské výroby a z vytápění domácností; není problém se zápachem Černé skládky: nejsou Staré ekologické zátěže a nejsou brownfields:

Dopravní a technická infrastruktura Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod: Kanalizace:


vlastní zdroj vody ne za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, k dispozici je jejich zaměření v elektronické podobě kanalizace jednotná dešťová a splašková (napojení 65%); vlastníkem i správcem kanalizačního řadu je obec; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV plynofikovány včechny části obce, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady ne

Veřejná vybavenost a služby Školy: Zdravotnictví:

základní škola (vyšší i nižší stupeň), střední odborné učiliště ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Sociální služby: domov důchodců Sportoviště: stadion, tělocvična/víceúčelová hala Kultura: veřejná knihovna, klubovna spolků, sakrální stavba Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, 2 obchody, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas (VISO 2002), 2 dětský koutek/hřiště/kluziště, chodníky

Ostatní Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP):

ne

150


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace ne ano, ÚP Chomutice, schválen v roce 2005 671 4 dokončené byty v letech 2007 - 2009 37 chalup ne nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rotpočtu obce, nedostatečná bytová výstavba, nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace, omezené využití volného času, špatné mezilidské vztahy v obci

Jeřice Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


ovzduší - mírně znečištěno, hlavním zdrojem je doprava (1200 aut denně) a vytápění domácností; nejsou problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:

Dopravní a technická infrastruktura Zdroj pitné vody: Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod: Kanalizace: ČOV: Plynofikace: Alternativní zdroje energie:

vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem i správcem je VOS Jc nejsou zde problémy; v D. Černůtkách provozuje vodovod 13 vlastníků výhledově připojení na Třebovětice VOS Jc za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, výhledové plánují připojení části D. Černůtky na vodovod VOS Jc z Třebovětic viz ÚAP, vlastníkem i správcem je obec, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady na ČOV je napojena pouze Jeřice ano, celá obec; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady ne, pouze bioplynová stanice (Horák - vlastník zámku a statku)


mateřská škola, základní škola (pouze nižší stupeň) ne ne fotbalové hřiště (Sokol), tělocvična ve škole 2x SDH, kostel hřbitov, pošta, hostinec, pojízdná prodejna, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas, dětský koutek/hřiště/kluziště, sběrný dvůr ASA


bude nová UPD

Ostatní ano, ÚPSÚ Jeřice, schválen v roce 2001, pořizuje se nový ÚP

151


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace 403 stávající bytový fond - 174, 4 byty dokončené v letech 2007 - 2009 6 chat, 30 chalup ne v obci existují objektivní překážky pro rozvoj podnikání (prodejna se neudrží), nedostatek financí v rozpočtu obce, nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace (v rámci KPÚ rybník), hluk z dopravy/výroby, povodně či záplavy, nehorázné požadavky vlastníků stavebních parcel

Lískovice Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


ovzduší - mírně znečištěno, zdroj znečištění - vytápění domácností, problémy se zápachem - způsobeny ZD při rozvozu hnoje Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:



vlastní zdroj pitné vody, vlastník i správce je VOS Jičín ne za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, rozšíření vodovodu se neplánuje, není potřeba kanalizace - jednotná dešťová i splašková; za poslední dva roky bylo vybudováno 70 m kanalizace, k dispozici je jejich zaměření v digitální i papírové podobě kanalizace není napojena na ČOV; 3 domovní ČOV, 20% žumpy, 78% biologické domovní čistírny - septiky není, nepředpokládá se její zavedení z důvodu nezájmu občanů ne


ne ne ne fotbalové hřiště veřejná knihovna, hasiči, společenské centrum/kulturní sál hřbitov, hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas - kabelový rozvod, dětský koutek/hřiště, chodníky


pro bydlení

Ostatní výsadba zelaně na veřejných prostranstvích platný ÚP - ÚPO Lískovice, schválen v roce 2004, nový ÚP ani aktualizace se nepořizuje

152


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace 197 1 dokončený byt v roce 2008 22 chalup klidné místo pro rekreaci i bydlení, les,příroda nedostatek pracovních příležitostí, nedostatečná bytová výstavba

Lukavec u Hořic Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


ovzduší - mírně znečištěno, zdroj silniční doprava, vytápění domácností, nejsou problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a bývalá místní skládka - stav není znám, viz podklady k ÚAP brownfields:


vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem i správcem vodovodního řadu je obec ne za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, jejich zaměření je k dispozici v elektronické podobě; plánuje se výstavba nového vodovodu kanalizace - jednotná dešťová a splašková, napojení 85%, vlastníkem i správcem kanalizačního řadu je obec; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady

ČOV:

kanalizace není napojena na ČOV, u jednotlivých objektů je vybudováno funkční decentralizované čištění, 95% žumpy, jimky k vyvážení, 5% biologické domovní čistírny


ne, zavedení se nepředpokládá - nereálná investice ne


ne ne ne fotbalové hřiště, koupaliště - požární nádrž veřejná knihovna, drobné sakrální stavby hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, dětský koutek/hřiště - v Dobeši, chodníky podél hlavních komunikací, nejsou v Černíně


lokalita Trhovka - postačuje


Ostatní

Počet obyvatel k 31.12.2009:

ne platný ÚP ÚPO Lukavec, schválen v roce 2002, nový ÚP ani aktualizace se nepořizují 289

153

EKOTOXA s.r.o. Bytový fond: Druhé bydlení a individuální rekreace: Silné stránky: Slabé stránky:

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace 5 dokončených bytů v letech 2007 - 2009 2 chaty, 31 chalup dobré přírodě blízké místo pro bydlení a rekreaci, dobrá dopravní dostupnost ke službám v Hořicích a pro dojíždění za zaměstnáním nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rozpočtu obce

Miletín Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne

Životní prostředí Ovzduší: ovzduší - mírně znečištěno, nejsou problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:



vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem i správcem vodovodního řadu je VOS a.s. Jičín, obec je akcionářem VOS a.s. Jičín ne za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, jejich zaměření je k dispozici u VOS a.s., další rozšíření vodovodu se neplánuje kanalizace - jednotná dešťová a splašková - 92%, oddílná dešťová - 8%, vlastníkem a správcem kanalizace je částečně město Miletín, částečně VOS a.s. Jičín; za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, jejich zaměření je k dispozici v elektronické podobě kanalizace je napojena na ČOV Rohoznice ano, celé území Miletína, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, další rozšíření se neplánuje ne

Veřejná vybavenost a služby Školy: Zdravotnictví:

mateřská škola, základní škola (1. - 9. třída), základní umělecká škola ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 2 ordinace specialistů, zařízení lékárenské péče Sociální služby: 2 domy s pečovatelskou službou Sportoviště: fotbalové i volejbalové hřiště, stadion, tělocvična/víceúčelová hala, koupaliště/bazén Kultura: veřejná knihovna, klubovny spolků, společenské centrum/kulturní sál, 2x muzeum, 2x sakrální stavba Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas, dětský koutek/hřiště, tábořiště/kemp, chodníky


9 ha pro bydlení 1 ha výsadba zeleně na veřejném prostranství; 3,5 ha zalesnění nevyužitých ploch ano, ÚPSÚ obec Miletín - Rohoznice, schválen v roce 1997, aktualizace ani nový ÚP se nepořizuje

154


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace 910 2 dokončené byty v roce 2007, 4 v roce 2008, 2 v roce 2009; 2 zrušené byty v roce 2008, 1 v roce 2009 12 chat, 88 chalup ne nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rozpočtu obce, nedostatečná podpora soc. potřebných, povodně či záplavy

Milovice u Hořic Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


ovzduší - mírně znečištěno, zdroj silniční doprava, vytápění domácností; nejsou problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:


vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem i správcem vodovodního řadu je obec


ne

Kanalizace:

kanalizace - jednotná dešťová a splašková, napojení 80%; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, u jednotlivých objektů je vybudováno funkční decentralizované čištění, 90% žumpy, jimky k vyvážení,10% biologické domovní čistírny

ČOV:


za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, jejich zaměření je k dispozici v papírové podobě; plánuje se rozšíření vodovodu do jižní části obce

ano, celá obec, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, neplánuje se rozšíření ne


základní škola (1.-5. ročník) ne ne fotbalové hřiště, koupaliště/bazén veřejná knihovna, společenské centrum/kulturní sál, sakrální stavba hřbitov, pošta, 2x hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení,obecní rozhlas, 2x dětský koutek/hřiště, tábořiště/kemp, chodníky


ne

Ostatní

155


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace ne platný ÚP ÚPSÚ Milovice, schválen v roce 1997, aktualizace ani nový ÚP se nepořizuje 310 6 dokončených bytů v roce 2007 54 chat (vč. chatiček v kempu), 6 chalup vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení nedostatek financí v rozpočtu obce, časté dopravní nehody (silnice I/35)

Nevratice Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne

Ovzduší:

ovzduší - mírně znečištěno, zdroj silniční doprava, částečně i zemědělská výroba a vytápění domácností; nejsou problémy se zápachem




není vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem i správcem vodovodního řadu je VaK Hradec Králové ne, v obci nový vodovod, ve zkušebním provozu, připravuje se kolaudace za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, jejich zaměření je k dispozici v elektronické podobě; další rozšíření vodovodu se nepředpokládá

Kanalizace:

kanalizace - jednotná dešťová a splašková, procento napojení viz pasport; vlastníkem i správcem kanalizace je obec; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady

ČOV:

kanalizace není napojena na ČOV, u jednotlivých objektů je vybudováno funkční decentralizované čištění (% napojení viz pasport) ano, celá obec; rozšíření se nepředpoládá; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady ne



ne ne ne ne sakrální stavba – socha přemístěna do obce hostinec, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas - drátový, dětský koutek/hřiště

Ostatní

156


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace ne příprava územního plánu P+R ne, nový ÚP se pořizuje 148 1 zrušený byt v letech v letech 2007-2009 cca 35 chalup ne vysoká nezaměstnanost, v obci existují objektivní překážky pro rozvoj podnikání (záplavové území), v obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení (záplavové území), povodně či záplavy (Javorka), špatné mezilidské vztahy v obci (nefunkční zastupitelstvo)

Obec zapůjčí pasport kanalizace a zaměření vodovodu

Ostroměř Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


ovzduší - mírně znečištěno, zdroj silniční doprava, vytápění domácností (v místních částech); nejsou problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:


vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem vodovodního řadu je obec, správcem Stavoka Ostroměř bez problémů; Sylvárův Újezd vlastní vdv a zdroj-závadová voda; Domoslavice a Nové Smrkovice bez rozvodu-studny za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, rozšíření vodovodu se předpokládá v částech Sylvárův Újezd, Domoslavice, Nové Smrkovice

Kanalizace:

oddílná dešťová kanalizace (60%), oddílná splašková kanalizace (85% v Ostroměři), vlastníkem i správcem kanalizačního řadu je VOS a.s. Jc; za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, jejich zaměření je k dispozici v elektronické podobě; akce „Cidlina“ skončena, probíhají dílčí dostavby dle fin. možností

ČOV: Plynofikace:

kanalizace je napojena na ČOV ano, jen Ostroměř; rozšíření plynofikace se nepředpokládá; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady ne



mateřská škola, základní škola (1.-9. ročník) 1 ordinace praktického lékaře pro dospělé, 1 ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 1 ordinace specialisty záměr na zřízení domu s pečovatelskou službou pozastaven hřiště za školou, Sokolovna, koupaliště - p. nádrž Domoslavice

157

EKOTOXA s.r.o. Kultura:

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace veřejná knihovna, klubovny spolků (SDH, rybáři, Sokol, TJ, zahrádkáři), společenské centrum (MKS - loutkové divadlo, prostor pro spolky), muzeum, kaple, křížky

Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, 3 hostince a 2 bistra, 8 obchodů, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas, dětský koutek/hřiště, chodníky (mimo Sylvárova Újezda), sběrný dvůr (2x ročně Marius Pedersen)


ne


1 zrušený byt v letech 2007-2009 120 chalup

Slabé stránky:

ne

platný územní plán, schválen v roce 2005, pořízení nového ÚP ani aktualizace se neplánuje 1406

dopravní dostupnost, zákl infrastruktura v místě, nebo snadno dostupná; dostupnost podnikání v obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení (záplavové území), nedostatek financí v rozpočtu obce, časté dopravní nehody (I/35), hluk z dopravy (I/35), povodně či záplavy (rozsáhlá záplavová zóna Javorky)

Petrovičky Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne

Životní prostředí Ovzduší: ovzduší - není znečištěno vůbec, nejsou zde ani problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:



ne problémy, individuální zásobení ze studní-snížená kvalita za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, předpokládá se rozšíření vodovodu - v souladu s návrhem v UPD připojení z Pšánek, výhledové řešení dle dostupnosti financí není zde žádná kanalizace, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady u jednotlivých objektů je vybudováno funkční decentralizované čištění ano, celá obec; rozšíření se nepředpokládá; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady ne

Veřejná vybavenost a služby Školy: Zdravotnictví: Sociální služby:

ne ne ne

158

EKOTOXA s.r.o.


Sportoviště: ne Kultura: sakrální stavba - socha Panny Marie Další veřejná vybavenost: místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, sběrný dvůr - kontejner ASA


ne ne není platný ÚP, pořizuje se 44 8 chalup vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení, klidné, přírodě blízké místo nerušené průmyslem… ne

Podhorní Újezd a Vojice Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne

Životní prostředí Ovzduší: ovzduší není znečištěno vůbec, není zde ani problém se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:


obec má vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem i správcem je VOS a.s. Jičín

Problémy v zásobování pitnou vodou: Veřejný vodovod: Kanalizace:

ano, hodnota disičnanů je okolo 50 mg/l (limit je 50 mg/l)


za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace - jednotná dešťová a splašková, napojení 70%, vlastníkem i správcem kanalizačního řadu je obec; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, u jednotlivých objektů je vybudováno funkční decentralizované čištění (cca 50 domovních ČOV) ano, všechny části, další rozšíření se nepředpokládá, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady ne


mateřská škola, základní škola (1.-5. ročník) ordinace praktického lékaře pro dospělé ne fotbalové a volejbalové hřiště, tělocvična/víceúčelová hala, koupaliště/bazén

Kultura:

veřejná knihovna

159

EKOTOXA s.r.o.


Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, hostinec, obchod, 2x místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas, 2x dětský koutek, dětské hřiště, tábořiště/kemp, chodníky


platný ÚP, schválený v roce 2006, pořizuje se jeho aktualizace 622 2 chaty, 115 chalup

časté dopravní nehody (I/35)

Rašín Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne

Životní prostředí Ovzduší: ovzduší - mízně znečištěno, nejsou zde problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:



obec nemá vlastní zdroj pitné vody ne za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, předpokládá se zavedení vodovodu do celé obce kanalizace - jednotná dešťová a splašková (napojení 98%), vlastníkem kanalizačního řadu je obec; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV; 7 domovních ČOV (14%), žumpy/jímky k vyvážení (1%), biologické domovní čistírny (85%) ano, celá obec, rozšíření se nepředpokládá, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady ne


ne ne ne ne společenské centrum/kulturní sál připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, drátový obecní rozhlas

Ostatní 160

EKOTOXA s.r.o.



ne


2 dokončené byty v roce 2009 12 chalup

Slabé stránky:

ne

platný ÚP - ÚP obce Rašín, schválen v roce 2006, nový ÚP ani jeho aktualizace se nepořizuje 75

vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení, klidné, přírodě blízké místo nerušené průmyslem nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rozpočtu obce, nedostatečná bytová výstavba, nedostatečné školství, nedostupná zdravotní péče, nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace, omezené možnosti využití volného času, nedostatečná dopravní obslužnost

Rohoznice Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


ovzduší - mízně znečištěno, zdroje znečištění zejména silniční doprava a vytápění domácností, nejsou zde problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:


obec má vlastní zdroj pitné vody (společný s Miletínem), vlastníkem vodovodního řadu je obec Rohoznice, starý vodovod vlastní VOS Jičín, správcem vodovodního řadu je VOS a.s. Jičín


ne za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, zaměření je k dispozici v papírové podobě, rozšíření vodovodu se nepředpokládá, vyhovuje stávající stav

Kanalizace:

kanalizace - oddílná splašková, vlastníkem i správcem kanalizačního řadu je VOS a.s. Jičín; za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, jejich zaměření je k dispozici

ČOV:

kanalizace je napojena na ČOV - mechanicko-biologická (dokončeno v roce 2010) ano, celá obec, rozšíření se nepředpokládá - vyhovuje stávající stav, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady ne



mateřská škola (záměr - zateplení a výměna oken) ne ne ne klubovna spolku

161

EKOTOXA s.r.o.


Další veřejná vybavenost: hostinec, obchod, veřejné osvětlení (záměr - rekonstrukce), chodníky


plochy pro bydlení jsou pouze v soukromém vlastnictví výsadba zeleně na obecních prostranstvích platný ÚP ÚPSÚ Miletín, Rohoznice, schválen v roce 1997, aktualizace ani nový ÚP se nepořizuje 321 3 dokončené byty v roce 2008 11 chat, 52 chalup příjemné místo pro bydlení, poměrně klidné, nerušené průmyslem nedostatek financí v rozpočtu obce, nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace, hluk z dopravy, povodně či záplavy

Sobčice Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


ovzduší není znečištěno vůbec, zdrojem znečištění je pouze vytápění domácností, nejsou problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ano, bývalý mlýn na severním okraji obce brownfields:


obec nemá vlastní zdroj pitné vody ne, pouze nižší kvalita vody v samostatných studnách za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, zavedení, resp. rozšížení vodovodu se nepředpokládá viz pasport, který se zpracovává, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, u jednotlivých objektů je vybudováno funkční decentralizované čištění ano, celá obec, rozšíření se neplánuje, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady ne


mateřská škola ne ne fotbalové a volejbalové hřiště, tělocvična (sál KS) veřejná knihovna, klubovna spolku (SDH), společenské centrum/kulturní sál (v hostinci), sakrální stavba

162

EKOTOXA s.r.o.


Další veřejná vybavenost: hřbitov, hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas, dětský koutek/hřiště, chodníky, sběrný dvůr (svoz M. Pedersen)


ne ne platný územní plán, pořizuje se nový ÚP 304 136 34 chalup nedostatek financí v rozpočtu obce, povodně či záplavy

Staré Smrkovice Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne

Životní prostředí Ovzduší: ovzduší - není znečištěno vůbec; nejsou zde ani problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:


obec má vlastní zdroj vody, obec je vlastník vodovodního řadu ne

Kanalizace:

kanalizace jednotná dešťová a splašková, napojení 80%; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, 5 domovních ČOV ano, celá obec; rozšíření se nepředpokládá, není potřeba; za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, k dispozici je jejich zaměření v papírové podobě

ČOV: Plynofikace:

za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, k dispozici je jejich zaměření v papírové podobě; rozšíření vodovodu se nepředpokládá (90% občanů je již připojených ke stávajícímu zdroji pitné vody)


ne


ne ne ne ne klubovna spolku, společenské centrum/kulturní sál hřbitov, hostinec, 2x obchod, veřejné osvětlení, bezdrátový obecní rozhlas


Ostatní

163


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace ne ne není platný ÚP, pořizuje se nový 207 2 chaty, 44 chalup nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rozpočtu obce, nedostupná zdravotní péče, nedostatečná dopravní obslužnost, povodně či záplavy

Sukorady Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


ovzduší - mízně znečištěno, zdroje znečištění zejména silniční doprava a vytápění domácností, nejsou zde problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:


obec nemá vlastní zdroj vody, vlastníkem vodovodního řadu je obec, správcem je KHO Veolia ano, voda nižší kvality, v Sukoradech samostatné studny; část Kouty připojena ze Šaplavy; ve výstavbě přípojka od Koutů a rozvod v Sukoradech nové vodovodní řady jsou ve výstavbě; výstavba probíhá v Sukoradech (dokončení XI/2010) kanalizace - viz pasport; vlastníkem i správcem kanalizačního řadu je obec; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, u jednotlivých objektů je vybudováno funkční decentralizované čištění ne, zavedení se nepředpokládá, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady ne


ne ne ne ne veřejná knihovna, klubovna spolku (SDH) hřbitov, hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas, dětský koutek/hřiště, sběrný dvůr - kontejnery

Ostatní

164


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace stanoví nový ÚP stanoví nový ÚP platný ÚP - ÚPSÚ Sukorady, schválen v roce 1995, pořizuje se nový ÚP 210 100; 4 dokončené byty v letech 2007-2009 1 chata, 27 chalup vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení, klidné, přírodě blízké místo nerušené průmyslem nedostatek financí v rozpočtu obce, nedostatečná bytová výstavba, omezené využití volného času

Tetín Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


ovzduší - mírně znečištěno, zdroje znečištění zejména silniční doprava a zemědělská výroba, nejsou problémy se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:



obec nemá vlastní zdroj pitné vody, zásobování zajištěno z vlastních studní občanů ano, v letním a podzimním období nedostatek za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, předpokládá se zavedení vodovodu do celé obce kanalizace - jednotná dešťová a splašková (65% napojení); vlastníkem i správcem kanalizace je obec; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, 3 domovní ČOV ne, zavedení se nepředpokládá (obec je mimo zájmové území dodavatele), za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady ne


ne ne ne fotbalové a volejbalové hřiště veřejná knihovna, klubovna spolku, spoječenské centrum/kulturní sál hostinec, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení


ne

Ostatní

165


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace ne platný ÚP, ÚP obce Tetín, schválen v roce 2006 132 17 chalup vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení, klidné, přírodě blízké místo nerušené průmyslem nedostatek pracovních příležitostí (malý výběr), nedostatek financí v rozpočtu obce, nedostatečné školství (s dojížděním), nedostupná zdravotní péče (s dojížděním), hluk z dopravy, částečně nedostatečná dopravní obslužnost, částečně povodně či záplavy

Třebnouševes Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


ovzduší není znečištěno vůbec, zdroje znečištění - zemědělská výroba a vytápění domácností Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:


obec nemá vlastní zdroj pitné vody, jsou zde samostatné studny ne za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, zavedení vodovodu se nepředpokládá kanalizace - viz pasport, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, u jednotlivých objektů je vybudováno funkční decentralizované čištění ano, celá obec, rozšíření se nepředpokládá, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady ne


ne ne ne fotbalové a volejbalové hřiště, tělocvična/víceúčelová hala, koupaliště/bazén

Kultura: veřejná knihovna, klubovna spolku (SDH), sakrální stavby - křížky Další veřejná vybavenost: 3x hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas, dětský koutek/hřiště/kluziště, chodníky

Ostatní

166


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace ne ne platný ÚP - ÚPO Třebnouševes, schválen v roce 2002, pořizuje se aktualizace 298 91 12 chalup nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rozpočtu obce, nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace

Úhlejov Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne


ovzduší není znečištěno vůbec, zdroj znečištění vytápění domácností; není zde problém se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:



vrt pro bytovky, studna u OÚ ne za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, zavedení či rozšíření vodovodu se nepředpokládá - většina obyvatel má zásobení z vlastních studní bytovka - ČOV - kanalizace, vlastníkem i správcem kanalizace je obec, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, u jednotlivých objektů je vybudováno funkční decentralizované čištění, cca 7 domovních ČOV ne, nepředpokládá se zavedení (finance, nezájem obyvatel), za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady ne


ne ne ne fotbalové/volejbalové hřiště, koupaliště/bazén veřejná knihovna, společenské centrum/kulturní sál, sakrální stavba obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, částečně chodníky


ne

Ostatní

167


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace ne platný ÚP, schválen v roce 2003, pořizuje se nový 149 9 bytů dokončených v letech 2007-2009 37 chat, 52 chalup přírodní podmínky - rekreace nedostatek financí v rozpočtu obce

Vřesník Horninové prostředí a geologie Sesuvná území: Poddolovaná území:

ne ne

Životní prostředí Ovzduší: ovzduší není znečištěno vůbec, není zde problém se zápachem Černé skládky: ne Staré ekologické zátěže a ne brownfields:



vlastní zdroj pitné vody ne za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, rozšíření či zavedení vodovodu se nepředpokládá kanalizace - jednotná dešťová a splašková, oddílná dešťová (napojení 90%), vlastníkem i správcem kanalizačního řadu je obec; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady kanalizace není napojena na ČOV, u jednotlivých objektů není vybudováno funkční decentralizované čištění není , nepředpokládá se zavedení ne


ne ne ne ne ne hostinec, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, dětský koutek/hřiště/kluziště, chodníky

Rozvojové plochy (mimo těch v ÚP): Záměry (mimo těch v ÚP): Územní plán: Počet obyvatel k 31.12.2009:

ne

Ostatní výsadba zeleně na obecních prostranstvích, zalesnění nevyzžitých ploch platný ÚP, schválen v roce 1997, pořizuje se aktualizace 94

168

EKOTOXA s.r.o. Bytový fond: Druhé bydlení a individuální rekreace: Silné stránky: Slabé stránky:

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace 2 dokončené byty v letech 2007-2009 1 chata, 14 chalup vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení, klidné, přírodě blízké místo nerušené průmyslem nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rozpočtu obce, nedostatečná bytová výstavba, nedostatečná podpora sociálně potřebných, nedostupná zdravotní péče, omezené využití volného času, nedostatečná dopravní obslužnost

169

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice Aktualizace 2010

Recommend Documents