PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2010

PROCES

2010

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf – AKTUALIZACE 2010

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 30.11. 2010

Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://www.rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].

Autorský kolektiv: • Andrea Hrušková – sociální politika v rozvojových strategiích, komunitní rozvoj • Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky • Aleš Hruška – organizace terénního průzkumu • Bc. Pavel Kukuliač – GIS a tvorba mapových výstupů • Ing. Marcella Šimíčková, CSc. – environmentální pilíř • Ing. Ivana Foldynová – environmentální pilíř • Ing. Hana Bukáčková – sociodemografický a ekonomický pilíř

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

www.rozvoj-obce.cz

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 5 1

2

3

4

5

6

Metoda pro zpracování RURÚ a související legislativa ................................................... 6 1.1

Související legislativa ............................................................................................. 6

1.2

Hruškova metoda ................................................................................................... 8

1.3

Metodika pro SWOT analýzu ................................................................................13

1.4

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek .....................................................13

1.5

Aktualizace problémů k řešení ..............................................................................14

Popis území a širší vztahy .............................................................................................15 2.1

Stručná charakteristika území ...............................................................................15

2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty ....................................................................17

Environmentální pilíř ......................................................................................................20 3.1

Horninové prostředí a geologie .............................................................................20

3.2

Vodní režim ...........................................................................................................24

3.3

Hygiena životního prostředí...................................................................................29

3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek ......................................................................32

3.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................38

Sociální pilíř ...................................................................................................................44 4.1

Technická infrastruktura ........................................................................................44

4.2

Dopravní infrastruktura..........................................................................................49

4.3

Sociodemografické podmínky ...............................................................................59

4.4

Bydlení ..................................................................................................................67

4.5

Rekreace ..............................................................................................................71

Ekonomický pilíř ............................................................................................................77 5.1

Regionální ekonomika...........................................................................................77

5.2

Trh práce ..............................................................................................................80

5.3

Daňová výtěžnost .................................................................................................86

Souhrn a vyváženost pilířů ............................................................................................89 6.1

Environmentální pilíř .............................................................................................89

6.2

Sociální pilíř ..........................................................................................................91

6.3

Ekonomický pilíř ....................................................................................................92

6.4

Vyváženost pilířů...................................................................................................94

-3-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 7

www.rozvoj-obce.cz

Problémy k řešení .........................................................................................................97 7.1

Problémy k řešení v rámci ÚPD ............................................................................97

7.2

Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady...............................99

7.3

Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území .........................................100

7.4

Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území ........................100

Použité zkratky ...................................................................................................................101 Seznam zdrojů a použitá literatura .....................................................................................103 Přílohy ................................................................................................................................104

-4-

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udržitelné rozvoje území (dále jen RURÚ), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné možnosti resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních služeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s využitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaží pochopit směřování změn v prostředí a hledá možné způsoby, jak podpořit žádoucí a zmírnit nežádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uživateli území. Cílem prostorového plánování je udržitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURÚ nesmí být složitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, že pokud se používá složitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální využitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURÚ lze využít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních služeb, případně jejich aktualizace. Je zde možnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně využít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, což právě RURÚ může poskytovat. Ve využití RURÚ je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet již na zpracování, tak lze předpokládat, že budou i výsledky využívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, že respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich využitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace.

-5-


1 Metoda pro zpracování RURÚ a související legislativa 1.1

Související legislativa

Hruškova metoda pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a „Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška ÚAP. Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ (§ 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje.; 2/ rozbor udržitelného rozvoje území, který vyhláška ÚAP (část 2, § 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres"). Podobněji procesy zpracování RURÚ mapuje schéma uvedené na další stránce.

-6-


Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory

Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady

Údaje o území poskytované ze zákona

práce a další

ÚAP

ÚPD Aktualizace

Výkres hodnot

Výkres limitů

Aktuální datový model

Výkres záměrů na provedení změn

Rozbor udržitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře:

Témata pilíře:

Témata pilíře:

Hospodářské podmínky

Horninové prost. a geologie

Vodní režim

Výstupy: Socio-demograf. podmínky

SWOT analýza

Hygiena životního prostředí

Problémy k řešení

Bydlení

Ochrana přírody a krajiny

Environmentální pilíř

Rekreace a cestovní ruch

Sociální pilíř

SWOT analýza Problémy k řešení

Ekonomický pilíř

Výstupy

Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Výstupy:

Vyváženost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů

Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD

-7-

SWOT analýza Problémy k řešení

Průběžný PROCES

Veřejná dopravní a technická infrastruktura


1.2

Hruškova metoda

Hruškova metoda rovněž zapracovává níže uvedené dokumenty UUR a metodických doporučení MMR: ► „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/meto dika_UAP_20070809.pdf) ► „Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) ► Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-ametodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU)

Zdroj: Maier, 2009, str. 14.

Dále při konstrukci Hruškovy metody byla využita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udržitelného rozvoje rurálních oblastí podél „Železné opony“ tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice až po bulharsko-řeckou

-8-

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. hranici1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce 1957. U jednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, což znamená, že byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla použita 5 bodová škála:2 až +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice používá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body2. K daným podtématům, pokud to bylo možné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice.

Horninové prostředí a geologie

Téma

1

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

2

Geologicky Geologicky nestabilní území; stabilní území velký rozsah vhodné pro poddolovaného zakládání území; velký podíl staveb území s radonovým rizikem 1

Ložiska nerostných surovin

Omezený výskyt ložisek nerostných surovin, ložiska nerostných surovin v chráněných oblastech

Nejlepší situace Geologicky stabilní území (stabilní podloží pro zakládání staveb); Minimální rozsah sesuvných a poddolovaných území; území bez radonového rizika

Významný výskyt nerostných surovin 1

Celý název projektu IRON CURTAIN: „Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies.” Project NQLRT-CT-2001-01401 (více na http://www.ironcurtainproject.com/). Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas”.

2

Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009):

velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a žádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převažuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převažují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převažují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyvážený – některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní.

-9-


Vodní režim

Téma


-2

-1

Nedostatek vodních Výskyt zdrojů a jejich povrchových špatná kvalita, a podzemních nedostatečná zdrojů vod ochrana vodních zdrojů

Záplavové oblasti


Nejhorší situace

Kvalita ovzduší

Staré zátěže, kontaminova né plochy, nakládání s odpadem (skládky)

Velký rozsah záplavových oblastí, nízká retenční schopnost krajiny, Absence protipovodňových opatření

1

2

1

- 10 -

Dostatek vodních zdrojů a jejich dobrá kvalita, dostatečná ochrana vodních zdrojů

Absence výskytu OZKO, nejsou překročeny imisní limity 1 Absence výskytu starých zátěží, hospodárné nakládání s odpady, vysoká separace odpadu, -1

1

Přírodní parky, přírodní rezervace a památky; Existence NATURA - EVL, ptačí rezervace, biosférická rezervace;

1

Vysoká rozmanitost přírodního prostředí a krajiny; Vysoké hodnoty koeficientu ekologické stability

Absence zvlášť Přírodní chráněných oblastí, prostředí a Omezený výskyt, jeho ochrana absence ÚSES, lokalit NATURA, Existence Biodiverzita a devastovaných ekologická lokalit, Nízké stabilita hodnoty koeficientu území ekologické stability

Nejlepší situace

Nízký rozsah záplavových oblastí, Vysoká retenční schopnost krajiny, Dostatečné protipovodňové opatření

-1

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace Existence významných starých zátěží a kontaminovaných ploch (např. skládek), nedostatečné míra recyklace odpadu,

0


Technická infrastruktura

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Téma Orná půda kvalita a změna rozlohy

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

Vysoké úbytky orné půdy, vysoká míra nerušení půd a ekosystémů zemědělskou výrobou

Míra zalesnění a kvalita lesů

Podprůměrný podíl lesních půd, nízká kvalita lesů

Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie

Nedostatečné pokrytí veřejným vodovodem, malá míra plynofikace; Energetická soustav funguje nestabilně

2

Nejlepší situace Dobré podmínky pro zemědělství; Minimální rozsah úbytků orné půdy,

1 Optimální hodnota míry zalesnění, stabilní rozloha, 2 vysoká kvalita lesů vysoký stupeň pokrytí území sídel veřejnou vodovodní sítí, vysoký stupeň plynofikace, spolehlivě fungující energetická soustava 1

Zcela bezproblémové pokrytí kanalizační sítí, případně lokánímí čističkami

Kanalizační Nedostatečně síť a napojení napojení kanalizace obcí na ČOV

na ČOV

Dopravní infrastruktura

0

Dopravní obslužnost území

Nedostatečně vybudována silniční a železniční infrastruktura, přetížení hlavních silnic

Kvalitní dopravní infrastruktura (preference železničních sítí), která není přetížená -1

- 11 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma

Dostupnost ORP veřejnou linkovou dopravou

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

Špatná dopravní dostupnost,

2

Nejlepší situace

Dobrá dopravní dostupnost,

Rekreace

Bydlení

Socio-demografické podmínky

-1 Demosociální situace a sídelní struktura

Výskyt periferních území s velkým úbytkem obyvatelstva, vznikající a rostoucí enklávy sociálního vyloučení zejména

Vybavenost občanskou infrastrukturo u a lokální sociální politika

Špatná dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb

Vývoj bytového fondu

Obce bez nové výstavby bytového fondu

1

Rekreační potenciál a jeho využití

Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost

Většinou dobrá dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb; Komunitní plánování

0

1

Starý nekvalitní Stáří a kvalita bytový fond v bytového nevyhovující fondu struktuře

Nedostatek ubytovacích kapacit, Klesající míra návštěvnost

- 12 -

1

-1

Obce s vyšším nárůstem bytového fondu Mladší nebo renovovaný bytový fond,

0

Místa přetížená a devastovaná masovou rekreací a cestovním ruchem, nízký rekreační potenciál

Vyšší přírůstek, obyvatelstva, příznivá věková struktura, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech

Vysoký rekreační potenciál, rozmanitost rekreačních možností v přírodě Dostatek ubytovacích kapacit v dostatečné kvalitě, vyšší míra návštěvnosti,

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma


Regionální ekonomika

Trh práce

Daňová výtěžnost

Nejhorší situace

-2

Ekonomika závislá na jednom výrobci nebo na jednom odvětví, nerozvinutý sektor malého a středního podnikaní, nízká míra podnikatelské aktivity

-1

0

2

Nejlepší situace Stabilní diverzifikovaná ekonomika, existence malého a středního podnikání, vysoká míra podnikatelských aktivity,

-1

Snižující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst Nízká daňová výtěžnost, nízký veřejný rozpočet, nedostatečná možnost spolufinancovat rozvojové projekty

1

1

Dostatečný počet pracovních míst, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo

Vyšší daňová výtěžnost, možnost spolufinancovat rozvojové projekty s veřejných rozpočtů -2

Přičemž na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí.

1.3

Metodika pro SWOT analýzu

Rovněž při vyhodnocování jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné využít výroku SWOT z RURÚ zpracovaného v roce 2008.

1.4

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek

Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se

- 13 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu „Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území“. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: Územní podmínky kategorie zařazení obce

pro pro příznivé pro soudržnost životní hospodářský společenství prostředí rozvoj obyvatel území Z

H

vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav

S

Vyjádření v kartogramu

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

1.5

Aktualizace problémů k řešení

Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: ► Problémy, které již byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se může jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. ► Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. ► Problémy, které přetrvávají. ► Nově se objevivší problémy.

- 14 -


2 Popis území a širší vztahy 2.1

Stručná charakteristika území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf představuje jeden z 16 správních obvodů Ústeckého kraje. Řešené území se rozprostírá v severovýchodní části kraje v okrese Děčín. Obrázek č. 2.1.1: Mapa SO ORP Varnsdorf

ORP Varnsdorf patří svojí rozlohou 8 891 ha k menším ORP Ústeckého kraje. Je tvořen 6 obcemi, z toho mají 2 obce status města (Varnsdorf, Chřibská). Nejrozsáhlejší obcí je Varnsdorf téměř 2 623 ha (30 % plochy ORP), dále obce Dolní Podluží a Chřibská s rozlohou kolem 17 % plochy ORP, naopak nejméně rozsáhlou obcí je Horní Podluží (8,4 % plochy ORP).

- 15 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 2.1.2: Výměra obcí SO ORP Varnsdorf Obec

Výměra obce (ha)

Výměra obce (%)

Dolní Podluží

1520,81

17,11

Horní Podluží

745,95

8,39

Chřibská

1595,59

17,95

Jiřetín pod Jedlovou

1136,05

12,78

Rybniště

1268,84

14,27

Varnsdorf

2623,37

29,51

Celkem ORP

8890,62

100

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 16 -


2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty

Návaznost na Politiku územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR (dále též „PÚR ČR“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích § 5 odst. 5 podle § 31 až 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 561 ze dne 17. 5. 2006, kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky (dále též PÚR ČR 2006), a na základě úkolu II. 2. písm. a) tohoto usnesení. Politika územního rozvoje ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. Politika územního rozvoje ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: ► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“. Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; „Další úkoly pro územní plánování“. (PÚR ČR 2008) Rozvojové oblasti a rozvojové osy Politika Územního rozvoje vymezuje rozvojové oblasti a rozvojové osy v územích, v nichž existují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu. V takto vymezených územích „je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot“. Na území SO ORP Varnsdorf PÚR ČR 2008 nevymezuje žádné rozvojové oblasti nebo osy republikového významu. Zásady územního rozvoje ÚK Návrh Zásad územního rozvoje ÚK vymezuje na území SO ORP Varnsdorf rozvojovou oblast NOB3 a rozvojovou osu NOS4 následovně. Rozvojová oblast nadmístního významu NOB3 Rumbursko, Varnsdorfsko ZÚR ÚK stanovují na území ORP Rumburk, Varnsdorf rozvojovou oblast nadmístního významu NOB3 Rumbursko, Varnsdorfsko, kterou vymezují na území SO ORP na katastrálních územích obcí Varnsdorf, Dolní Podluží, Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou. Rozvojová osa nadmístního významu NOS4 Jiřetín pod Jedlovou - Varnsdorf Rumburk - státní hranice ČR/SRN

- 17 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ZÚR ÚK stanovují NOS4 - Rozvojovou osu nadmístního významu Jiřetín pod Jedlovou Varnsdorf - Rumburk – státní hranice ČR/SRN. Obrázek č. 2.2.1: Rozvojové oblasti a rozvojové osy

Zdroj: ZÚR ÚK, Návrh, červen 2010 (výřez)

Rozvojová osa se částečně kryje s rozvojovou oblasti NOB3 a má s ni proto některé společné charakteristiky a záměry, týkající se rozšiřováni rozvojových ploch pro výrobu, logistiku a komerční funkce (vymezeny v UPD obci), při požadavku upřednostněni revitalizace opuštěných nebo nedostatečně využitých areálů po průmyslové či zemědělské výrobě. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: ► Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. ► Vytvářet územní předpoklady pro zlepšení dopravní dostupnosti vyšších center osídlení (zejm. Ústí nad Labem, Děčín a center osídlení v Libereckém kraji).

- 18 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► Nástroji územního plánování zajistit zlepšení silniční dopravní dostupnosti rozvojové oblasti z vnitrozemí ČR (zejména úpravy silnice I/9 a silnice II/263). ► Nástroji územního plánování zajistit zlepšení zabezpečení rozvojových předpokladů oblasti na úseku technické infrastruktury – zejména v zásobování elektrickou energií. ► V příhraničních prostorech ČR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav, dopravní a technické infrastruktury i občanské vybavenosti. ► Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu. ► Podporovat rozvoj rekreace a cestovního ruchu, zachovávat a rozvíjet hodnoty území, které vytváří předpoklady pro rekreaci a cestovní ruch jednak ve vlastní rozvojové oblasti a jednak s ohledem na to, že oblast je nástupištěm do navazujících území NP a CHKO.

- 19 -


3 Environmentální pilíř 3.1


Správní území ORP Varnsdorf se rozkládá v severovýchodní části Ústeckého kraje. Podstatnou část jeho území zabírají Lužické hory, jež se nacházejí v tzv. České křídové pánvi. Převážná část území je tvořena svrchnokřídovými sedimenty, především pískovci, v menší míře jsou zastoupeny i slínovce a jílovce. V období třetihor zde v důsledku vulkanické činnosti pronikající magma tvořilo podzemní tělesa (lakolity), případně utuhlo v přívodních komínech. V období čtvrtohor zde probíhala eroze a v důsledku zvětrávání byla povrchová vrstva usazenin odnesena a na povrch vystoupily odolné, původně podpovrchové vulkanické útvary, které tvoří i hlavní hřeben Lužických hor. Severní část Lužických hor ohraničuje tektonická porucha (Lužická porucha) a severně od ní do území zasahují ze Šluknovského výběžku prvohorní vyvřeliny (rumburská žula, granodiority).3 Těžba nerostných surovin Území ORP Varnsdorf není bohaté na nerostné suroviny. V minulých stoletích zde však postupně v řadě lokalit probíhala důlní činnost. První pokusy na území dnešní obce Jiřetín pod Jedlovou spadají již do druhé poloviny 15. století, nebyly však příliš úspěšné. Ke znovuoživení došlo v 16. století, kdy bylo založeno hornické městečko Sanct Georgenthal – dnešní Jiřetín pod Jedlovou. Probíhala zde s přestávkami nepříliš výnosná těžba galenitu a chalkopyritu. Definitivně byla zastavena v roce 1910. Na území města Varnsdorf (pod Špičákem) probíhaly v 19. století pokusy o dolování hnědého uhlí. Rovněž na dalších územích v minulosti probíhala těžba různých surovin (viz následující obrázek 3.1.1). V současném období na území SO ORP Varnsdorf důlní činnost neprobíhá a nepředpokládá se její zahájení ani v budoucnosti. Jak vyplývá z ÚAP ÚK (2009), nachází se na sledovaném území pouze jeden prognózní zdroj surovin a je zde rovněž vymezeno chráněné ložiskové území, obojí na území ORP Varnsdorf. Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity využití území. Území SO ORP Varnsdorf je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Na území SO ORP Varnsdorf se nachází poddolovaná území ve 22 lokalitách, z toho pouze jedna je o ploše větší než 25 ha na území obce Jiřetín pod Jedlovou. Ostatní zabírají plochu menší než 25 ha. Z ostatních sledovaných jevů se jako pozůstatky po těžbě surovin na tomto území nachází stará důlní díla. Výskyt poddolovaných území a starých důlních děl na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka.

3

Zdroj: AOPK ČR

- 20 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.1.1: Poddolované území, stará důlní díla Obec

A061 Poddolované území

A063 Staré důlní dílo

Dolní Podluží

10

5

Horní Podluží

-

-

Chřibská

-

-


7

-

Rybniště

1

-

Varnsdorf

4

-

22

5

Celkem ORP Zdroj: ÚAP ÚK

Konkrétní lokality výskytu poddolovaných území, starých důlních děl, chráněného ložiskového území a prognózního zdroje jsou vymezeny na obrázku č. 3.1.1. Obrázek č. 3.1.2: Přehled výskytu jevů A058, A061a A063 na území SO ORP Varnsdorf

- 21 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata Horninové prostředí a geologie

Obec

Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb

Další jevy a komentáře

Ložiska nerostných surovin

PÚ

DD

Dolní Podluží

-2

-2

-1

Horní Podluží

0

1

-1

Chřibská

0

1

-1


-2

-2

-1

7

Rybniště

-1

-1

-1

1

Varnsdorf

0

-1

1

4

-1

-1

-1

22

SO ORP Varnsdorf

10

CHLÚ/ PZ

5

1/1

Vysvětlivky: PÚ – poddolované území, CHLÚ – chráněné ložiskové území, DD – stará důlní díla HO – haldy a odvaly, LNS – ložisko nerostných surovin Pro hodnocení stability území jednotlivých obcí byla základem existence/absence jevů A061, A062 a A066 – výskyt poddolovaných území plošných, bodových, výskyt sesuvných území, hald a odvalů. Pro hodnocení nerostného bohatství byla základem existence/absence výskytu CHLÚ, těžených ložisek a netěžených ložisek.

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY Existence starých ekologických zátěží – plošných Omezený rozsah poddolovaných území. poddolovaných území, jež znamenají určité omezení využití území. Limitování těžby existujících zdrojů nerostných Omezený rozsah potenciálně sesuvných území. surovin ochranou území, především ochranou vodních zdrojů (CHOPAV, CHKO). Absence významných zdrojů nerostných surovin. Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb. Absence navazujících zpracovatelských kapacit. Závislost na dopravě potřebných surovin/materiálů z jiných částí kraje. PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace/asanace území narušených těžbou.

HROZBY Narušení ekologické stability území v důsledku těžby v dalších lokalitách, resp. v chráněných územích.

Zabezpečení a úpravy historických štol za účelem Pomalé odstraňování starých ekologických zátěží jejich zpřístupnění návštěvníkům – rozvoj – rekultivací poddolovaných území. turistického ruchu, zdroj poznání.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezená ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí. Ačkoliv se na území SO ORP Varnsdorf nacházejí některé nerostné suroviny, jejich využití se nepředpokládá především v důsledku limitujícího rozsahu ochrany přírody a vodních zdrojů.

- 22 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Proto problémem je spíše způsob dopravy nezbytných surovin/materiálů ze sousedních území. Problémy se proto týkají spíše oblasti rekonstrukcí a rozvoje stávající nevyhovující dopravní infrastruktury.

- 23 -


3.2

Vodní režim

Územím SO ORP Varnsdorf prochází dělící linie mezi povodím Severního a Baltského moře, jež vymezena hlavním hřebenem Lužických hor – Lužickým hřbetem – jižně od lužické poruchy v pásmu od vrchu Spravedlnost po Horní Sedlo. Ačkoliv jsou Lužické hory pramennou oblastí a jsou vymezeny jako chráněná oblast přirozené akumulace vod, ve sledovaném území se nacházejí pouze drobnější vodní toky, které patří k povodí řek Ohře, Labe i Odry (resp. Nisy). Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Středem území protéká ve směru Z – V řeka Lužnička, do níž se vlévají drobné toky (Lesenský potok, Stožecký potok a další říčky), jež odvádí mimo území SO ORP a pokračuje na území SRN. Východní výběžek území protíná německá řeka Mandava (Mandau), jež protéká ORP Varnsdorf. Jižní část Lužických hor na území SO ORP odvodňuje Chřibská Kamenice, která protéká ve směru V – Z a již mimo sledované území se vlévá do řeky Kamenice. Území SO ORP Varnsdorf má nadprůměrné množství srážek a velmi dobrou retenční schopnost. Je to oblast, kde se nachází řada vodních zdrojů pitné vody. Obrázek č. 3.2.1: Vodní zdroj podzemní, povrchové vody; včetně ochranných pásem (A044) Obec

Typ

Název

Počet

Vrstva

Dolní Podluží

zdroj pitné vody

studna

27

Bodová

Horní Podluží

zdroj pitné vody

studna

4

Bodová

Chřibská

zdroj pitné vody

studna

22

Bodová


zdroj pitné vody

studna

13

Bodová

Rybniště

zdroj pitné vody

studna

9

Bodová

Varnsdorf

zdroj pitné vody

studna

6 81

Bodová

Celkem ORP Zdroj: ÚAP

Polohu hlavních vodních toků na sledovaném území a vymezení jejich záplavových území znázorňuje následující obrázek.4

4

Z důvodu přehlednosti bylo do výsledné mapy zahrnuto jen záplavové území s periodicitou 100 let.

- 24 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.2.2: Vodní zdroje, vodní plochy a záplavová území

Zdroj: ÚAP

Největší vodní plochou na sledovaném území je Velký rybník, který leží na horním toku Lužničky a jeho rozloha činí cca 22 ha, významná je dále vodní nádrž na pitnou vodu Chřibská, jejíž rozlohu na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Obrázek č. 3.2.3: Vodní nádrž (A048) Obec

Pasport ID

Název

Plocha (ha)

Chřibská

Povodí Ohře_27/2008

CHŘIBSKÁ

0,19

Rybniště

Povodí Ohře_27/2008

CHŘIBSKÁ

11,34

Celkem ORP

11,53

Zdroj: ÚAP

Dále se zde nachází i větší počet vodních ploch menších rozměrů. V centrální lesnaté části se nachází několik drobných rybníků, např. Hraniční, Malý a Velký Jedlovský, větší rybníky se nacházejí v blízkosti nebo přímo na území CHKO Lužické hory, zejména Školní rybník u

- 25 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rybniště a dále Velký rybník a Světlík. Další vodní plochy se nacházejí rovněž v severovýchodní části – Varnsdorfský rybník a další.5 Záplavová území Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území ORP Varnsdorf byla vymezena záplavová území na katastrálním území všech obcí včetně ORP v celkové rozloze 93,6 ha, což představuje cca 1,05 % celkové výměry území. Rozlohu a podíl záplavových území na výměře jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Obrázek č. 3.2.4: Záplavové území (A050)

Dolní Podluží

Výměra obce (ha) 1520,81

A050 (ha) Q100 19,67

Horní Podluží

745,95

14,50

1,94

Chřibská

1595,59

14,78

0,93


1136,05

4,08

0,36

Rybniště

1268,84

15,82

1,25

Varnsdorf

2623,37

24,74

0,94

Celkem ORP

8890,62

93,60

1,05

Obec

A050 (%) 1,29

Zdroj: ÚAP Pozn.: Q100,Q20,Q5 – záplavové území s periodicitou 100, 20 a 5 let.

Vzhledem k tomu, že záplavové území Q100 zahrnuje záplavová území Q5 a Q20, aby nedošlo ke zkreslení výměry záplavového území v obcích, byla do souhrnné tabulky zahrnuta pouze výměra Q100. Rozsah záplavových území s periodicitou 5, 20 a 100let uvádí tabulka A1v příloze. Plochy aktivních zón záplavového území (A051) a území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053) v jednotlivých obcích uvádí následující tabulka. Obrázek č. 3.2.5: A051 aktivní zóna záplavového území, A053 území zvláštní povodně pod vodním dílem

Dolní Podluží

Výměra obce (ha) 1520,81

5,26

0,35

0

0,00

Horní Podluží

745,95

3,98

0,53

0

0,00

Chřibská

1595,59

9,22

0,58

115,07

7,21


1136,05

4,07

0,36

0

0,00

Rybniště

1268,84

15,06

1,19

0,94

0,07

Varnsdorf

2623,37

12,52

0,48

0

0,00

Celkem ORP

8890,62

50,11

0,56

116,01

1,30

Obec

A051 (ha)

A051 (%)

A053 (ha)

A053 (%)

Zdroj: ÚAP

Jejich výskyt na sledovaném území znázorňuje následující obrázek.

5

Výskyt vodních ploch na sledovaném území – jev A047 (vodní zdroje povrchové vody stojaté včetně ochranných pásem) – nebyl v podkladech pro zpracování uveden

- 26 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.2.6: Záplavová území

Zdroj: ÚAP

Indikátory Podtéma

Obec

Dolní Podluží

Výskyt povrchových Vodní Další jevy a komentáře a Záplavové režim podzemních oblasti zdrojů vod a jejich CHOPAV VZ A053 Q100 A048 ochrana (%) 1 2 -2 2 27 0 19,67 0

Horní Podluží

1

1

-1

1

Chřibská

1

2

-2


2

2

Rybniště

2

2

Varnsdorf

0

SO ORP Varnsdorf

1

0 14,50

0

2

22 115,07 14,78

0,19

2

2

13

2

2

9

1

-2

-1

6

2

-1

- 27 -

4

0

4,08

0

0,94 15,82 11,34 0 24,74

0

81 116,01 93,60 11,53

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vysvětlivky: VZ – vodní zdroj A053 – území zvláštní povodně pod vodním dílem Q100 – záplavové území s periodicitou 100 let A048 - vodní nádrž Při hodnocení výskytu vodních povrchových a podzemních vod na území jednotlivých obcí byl hlavním kritériem jejich výskyt a rozsah. Dále byly zohledněny zdroje pitné vody. Jako zásadní pro ochranu vodních zdrojů je vymezení CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace vod). Celkové hodnocení dále ovlivnil rozsah záplavových území v jednotlivých obcích a poloha vzhledem k zastavěným územím.

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečný výskyt zdrojů povrchových a podzemních vod. Řada pramenišť. Příznivý stav vodního režimu v krajině.

SLABÉ STRÁNKY Opakované záplavy zastavěných území. Zanedbaná údržba vodních ploch - rybníků. Vzhledem k charakteru geologického podloží omezené zdroje podzemních vod. Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů.

Vymezení CHOPAV na podstatné části území. Minimální znečištění vodních zdrojů. Minimální rozsah plochy se svažitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových srážek a vzniku lokálních povodní. PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Obnova/budování drobných vodních nádrží s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Realizace protipovodňových opatření.

HROZBY Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření zejména v zastavěných územích. Povolení další výstavby v územích ohrožených povodní. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí.

Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury.

Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci územního plánování je třeba se zaměřit na řešení následujících opatření. V rámci ÚP jednotlivých obcí lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V současnosti se zastavěná území v řadě případů nacházejí v záplavových územích. Na správním území ORP Varnsdorf se jedná o zastavěná území především v ORP Varnsdorf, dále v obcích Chřibská, Dolní Podluží a Horní Podluží. Další oblastí střetů a závad, jež je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a možné budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje.

- 28 -


3.3


Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Kvalita ovzduší Ovzduší na převážné části území SO ORP Varnsdorf je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O3 pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu ČR území a ÚK. Horší situace je v obci s rozšířenou působností Varnsdorf. Zde jsou překračovány nejen imisní limity pro přízemní ozón (O3), ale i cílové imisní limity pro ochranu lidského zdraví 6 bez zahrnutí O3. Obrázek č. 3.3.1: Překročení imisních limitů

Zdroj: ÚAP ÚK, duben 2009 (výřez)

Ke zhoršení kvality ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na silnicích II. třídy zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím, což se vyskytuje i na území SO ORP Varnsdorf.

6

Oblastí s překračováním cílových imisních limitů se rozumí území v rámci územního celku (zóny nebo aglomerace), kde je překročena hodnota cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek (kadmium, arsen, nikl a benzo(a)pyren). Cílový imisní limit je stanoven i pro přízemní ozon, který se z důvodu jeho překračování na většině území ČR nezahrnuje do vyhodnocení pomocí mapy.

- 29 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Staré zátěže a kontaminované plochy Situaci z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch nelze hodnotit, vzhledem k absenci dat poskytovaných zadavatelem. Vzhledem k existenci řady opuštěných výrobních areálů (brownfields) a zemědělských provozů zde však existuje riziko znečištění. Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Data o existujících skládkách a zařízeních k likvidaci odpadů na sledovaném území v době zpracování nebyla k dispozici. K negativním faktorům patří skutečnost, že značná část území SO ORP Varnsdorf patří k oblastem s vysokým rizikem výskytu radonu. Limitujícím faktorem pro rozvoj území je existence poddolovaných území a starých důlních děl. Indikátory Podtémata

Obec


Staré zátěže, kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky)

Kvalita ovzduší

Ostatní rizika a komentáře

LAV

B

S1, S2

SZ(x)

S2

A

Dolní Podluží

-1

-1

0

A

Horní Podluží

0

0

0

A

Chřibská

A

0

0

0

A

S2

A


-1

-1

0

A

S2

A

Rybniště

-1

-1

0

A

S2

A

Varnsdorf

-2

-2

0

A

S2

A

SO ORP Varnsdorf

-1

-1

0

LAV

Vysvětlivky: A – absence dat S1, S2 – zastavěným územím obcí prochází silnice I. a II. třídy – zvýšená zátěž exhalacemi LAV- překročení cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví SZ(x) – staré zátěže (počet) - A – absence dat B - plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (brownfields) – jev A004 /existence brownfields představuje rovněž potenciální prostor budoucí zástavby – tj. snížení tlaku na zábor půdy/ Hodnocení kvality ovzduší bylo založeno na ukazateli výskytu oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Vzhledem k plošnému překročení imisních limitů přízemního ozónu pro lidské zdraví a s přihlédnutím k absenci nadměrného znečištění ostatními sledovanými škodlivinami, byla jako základ hodnocení vzata 0 s výjimkou ORP Varnsdorf, kde dochází k překračování LAV. V případech obcí, ve kterých zastavěným územím prochází silnice I. a/nebo II. třídy, bylo hodnocení sníženo na -1.

- 30 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Na hodnoceném území prakticky nedochází U většiny obcí prochází silnice II. třídy zastavěným (s výjimkou území ORP Varnsdorf) k překračování územím. imisních limitů pro lidské zdraví (s výjimkou O3). Na území ORP Varnsdorf byla vymezena oblast V obcích jsou zavedeny systémy separovaného překračování cílových imisních limitů pro lidské sběru pro základní druhy odpadů /?/. zdraví bez zahrnutí O3. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO Na 100 % území je překračován cílový imisní limit (budování bioplynových stanic pro přízemní ozon pro ochranu zdraví. a kompostáren). V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu. PŘÍLEŽITOSTI Sanace starých zátěží (opuštěných areálů průmyslu a zemědělské výroby) – možnost využití prostředků z EU. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic II. třídy (v souvislosti s vymezením rozvojové oblasti a rozvojové osy).

HROZBY Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti s dalším růstem dopravní intenzity na páteřních komunikacích. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů.

Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu.

Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci ÚP dotčených obcí, ve kterých hlavní silniční tahy procházejí zastavěným územím, navrhnout možná řešení (obchvaty, přeložky) a zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky.

- 31 -


3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek

Území SO ORP Varnsdorf se řadí k oblastem ovlivňovaným lidskou činností v relativně omezeném rozsahu. Nachází se zde řada lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA 2000 – soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Varnsdorf se nachází rozsáhlé velkoplošné zvlášť chráněné území CHKO Lužické hory. Další velkoplošné zvlášť chráněné území CHKO Labské pískovce zasahuje do území v jihozápadní části (vymezené na katastrálním území obce Chřibská). Dále jsou zde vymezeny přírodní rezervace v celkové rozloze 176,92 ha, což činí cca 1,99 % území. Výskyt přírodních rezervací a přírodní památky znázorňuje obrázek A1 v příloze. Jejich výskyt a rozsah na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Obrázek č. 3.4.1: A028 přírodní rezervace včetně ochranného pásma Obec Horní Podluží

Název rezervace Světlík

51,21

Spravedlnost Chřibská

Varnsdorf

3,37

7,04

Marschnerova louka

1,43

Pavlínino údolí Rybniště

A028 (%) (za obce celk.)

Plocha (ha)

Velký rybník Světlík

0,002

0,53

102,67

8,09

14,55

Velký rybník

Celkem ORP

0,03

0,56

176,92

1,99

Zdroj: ÚAP

Rovněž je zde vymezena přírodní památka, uvedená v tabulce v příloze. Dále se zde nacházejí lokality vymezené v rámci evropské soustavy NATURA 2000, jež zahrnují evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Jejich vymezení na území SO ORP Varnsdorf zachycuje následující obrázek.

- 32 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.4.2: NATURA 2000 – ptačí oblasti a evropsky významné lokality

Vymezení lokalit NATURY 2000 a jejich rozsah na území jednotlivých obcí je uvedena v tabulkách A4 a A5 v příloze. Územní systém ekologické stability V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly na území SO ORP Varnsdorf vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES), jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území ORP Varnsdorf jsou v rámci ZÚR ÚK vymezeny nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC). Obrázek č. 3.4.3: Nadregionální a regionální biocentra a biokoridory Kategorie NRBC RBC RBC RBC RBC RBC

Kód /číslo 82 003 1359 1361 1374 1706

Název Studený vrch Kozí hřbet, Weberberg Pěnkavčí vrch Jedlovské rybníky Velký rybník Plešivec

- 33 -

VPO

Funkce funkční funkční funkční funkční funkční funkční

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Kategorie NRBK

Kód /číslo K5

NRBK

K6

NRBK NRBK NRBK RBK RBK

K7 K19 K202 552 545

Název Stříbrný roh (19) - Studený vrch (82) Hřenská skalní města (40) - Studený vrch (82) Studený vrch (82) - státní hranice Studený vrch (82) – Poledník (84) Hřenská skalní města (40) – K 7 Velký rybník – K 7 Dymník – Velký rybník

VPO

Funkce funkční funkční

VPO

funkční, k založení funkční funkční k založení funkční

Zdroj: Návrh ZÚR ÚK , červen 2010 Vysvětlivky: VPO – veřejně prospěšná opatření

Výskyt skladebných prvků ÚSES na území jednotlivých obcí SO ORP Varnsdorf je vymezen v obrázku A2 v příloze. Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 4.2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF. Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Obrázek č. 3.4.4: Koeficient ekologické stability KES Rok

Obec

1999

2007

2009

Dolní Podluží

6,62

9,41

9,44

Horní Podluží

2,63

3,21

3,19

Chřibská

2,86

3,65

3,65


8,44

9,11

9,1

Rybniště

10,19

10,12

10,03

Varnsdorf

2,97

3,12

3,11

Zdroj: ČSÚ. Pozn.: Koeficient ekologické stability je dále využit pro hodnocení ekologické stability.

Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP ilustruje následující obrázek.

- 34 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.4.5: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Varnsdorf

Hodnoty KES na území SO ORP Varnsdorf jsou převážně nadprůměrné a v rámci ÚK se řadí na třetí pozici (viz tabulka A6 v příloze). Indikátory Podtémata

Obec


Biodiverzita a ekologická stabilita území

Přírodní prostředí a jeho ochrana

Další jevy a komentáře /střety, závady/ ÚSES

Dolní Podluží

2

2

2 NRBK, RBC

Horní Podluží

2

2

2 RBC

Chřibská

2

2

2 NRBC, NRBK, RBC


2

2

2 NRBK, RBC

Rybniště

2

2

2 NRBK, RBK,RBC

Varnsdorf

2

2

2 RBC, RBK

ORP celkem

2

2

2

Natura KES 2000 PO, X 2 2 PO, X 2, PO, 4 EVL, X X PO, 2 EVL, X 2 PO

2 2 2 2 2

Vysvětlivky: Podtéma Přírodní prostředí a jeho ochrana bylo hodnoceno na základě existence lokalit soustavy NATURA 2000 a biosférické rezervace a jejich rozsahu a výskytu jevů na území jednotlivých obcí.

- 35 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výskyt jevů: X- CHKO 1 – NPR – národní přírodní rezervace 2 – PR – přírodní rezervace 3 – NPR – národní přírodní památka 4 – PP - přírodní památka Biodiverzita a ekologická stabilita území byla hodnocena kombinací hodnocení KES – koeficientu ekologické stability a výskytu a četnosti prvků ÚSES. ÚSES – výskyt prvků: NBC – nadregionální biocentrum NBK – nadregionální biokoridor RBC – regionální biocentrum RBK – regionální biokoridor

Hodnota KES:

do 0,5

-2

0,5 - 1,0

-1

1 – 1,2

0

do 2,0

1

nad 2,0

2

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin (ptačí oblasti a EVL soustavy NATURA 2000).

SLABÉ STRÁNKY Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Vzhledem k relativně rozsáhlým územím s různým typem ochrany v území existují i závady z důvodu jejich narušení zástavbou a komunikacemi.

Vymezení CHKO Lužické hory a Labské pískovce.

Nárůst ploch ponechaných ladem – šíření invazivních druhů rostlin.

Vymezení sítě územního systému ekologické stability s dalšími prvky ÚSES. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji Rozvoj cestovního ruch daný výskytem řady dopravní infrastruktury bude znamenat další přírodních území a prvků cenných pro ochranu zásahy do chráněných území a jejich prvků včetně přírody a krajiny. biocenter a biokoridorů. Negativní dopady plánovaného rozvoje Jednoznačné vymezení chráněných území v ÚPD rekreačních a dalších aktivit v oblastech cenných jednotlivých obcí. pro ochranu přírody a krajiny. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace Výskyt ložisek v chráněných územích – riziko nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho budoucí těžby spojené s celkovým nárůstem fungování. zatížení území. Využití územního plánování Povolování výstavby ve volné krajině (mimo k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu ekonomického a sociálního rozvoje území. výstavbou nevhodných staveb. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny.

- 36 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Problémy k řešení v rámci územního plánování Návrh ZUR ÚK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ZÚR může být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou držbu a morfologii terénu. Rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové oblasti je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jež mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Návrhy a záměry v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury (přestavba I/9, II/263 a další rekonstrukce, šířkové úpravy, odstranění dopravních závad, obchvaty apod., dále modernizace a zkapacitnění železničních tratí) se dostávají opakovaně do střetu s ochranou přírody, záborem ZPF a PUPFL. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Návrh ZÚR ÚK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridoru.

- 37 -


3.5


V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na správním území ORP Varnsdorf patří zemědělství k málo významným hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP činí pouze 5 %. Na základě srovnání základních údajů o orné půdě na území jednotlivých SO ORP ÚK se SO ORP Varnsdorf řadí na předposlední místo. Z hlediska rozlohy orné půdy se rozlohou cca 440 ha řadí na poslední pozici. Obrázek č. 3.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Ústeckého kraje v období 2000 – 2010 SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Rozloha [ha] 2000 2010 3017,2 2914,8 8997,9 7525,5 11730,0 11273,7 12118,3 11564,3 23854,9 23650,6 905,5 790,7 30068,6 29669,0 15061,4 14872,7 8860,7 8658,0 18537,0 18258,3

Podíl z celku [%] 2000 2010 24,4 23,6 16,4 13,7 24,1 23,2 27,0 25,7 50,9 50,5 3,8 3,4 64,5 63,7 59,0 58,3 38,3 37,5 54,9 54,1

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] -102,3 -3,4 -1472,3 -16,4 -456,3 -3,9 -554,0 -4,6 -204,3 -0,9 -114,9 -12,7 -399,5 -1,3 -188,7 -1,3 -202,7 -2,3 -278,6 -1,5

21326,7

21160,7

71,1

70,5

-165,9

-0,8

2993,9 5400,6

2605,7 5258,6

12,1 15,6

10,6 15,2

-388,2 -142,0

-13,0 -2,6

5649,1

5032,8

14,0

12,5

-616,3

-10,9

512,4 17087,5 186121,3

440,4 16802,7 180478,5

5,8 60,4 35,3

5,0 59,4 34,3

-72,0 -284,8 -5642,8

-14,1 -1,7 -3,0

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Rozloha orné půdy na území SO ORP Varnsdorf poklesla v období 2000 až 2010 o 14,1 %, což je násobně více, než činil v uvedeném intervalu pokles za kraj jako celek.

- 38 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.5.2: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Varnsdorf v období 2000 – 2010 Obec

Rozloha [ha] 2000 2010

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf

Podíl z celku [%] 2000 2010

Změna Absolutní [ha] Relativní [%]

69,98 103,78 211,81

33,88 105,38 178,45

4,52 14,18 13,27

2,23 14,11 11,18

-36,09 1,6 -33,35

-51,58 1,54 -15,75

9,62 11,12 106,04

7,69 10,71 104,24

0,86 0,87 4,05

0,68 0,84 3,98

-1,93 -0,41 -1,8

-20,08 -3,72 -1,7

512,4

440,4

5,8

5,0

-72,0

-14,1


Jak vyplývá z předcházející tabulky, nejvíce se na celkovém poklesu podílela obec Dolní Podluží. Její rozloha orné půdy se v uplynulém období snížila o více než 50 % a v současnosti činí pouze 2,23 %. Minimální podíl orné půdy mají obce Jiřetín pod Jedlovou (0,68 %) a Rybniště (0,84 %). Vývoj rozlohy orné půdy v letech 2008 - 2010 uvádí tabulky A7 a A8 v příloze. Vyplývá z nich zpomalení poklesu úbytků orné půdy na území SO ORP, kdy v uplynulých dvou letech pokles činil pouze necelých 2 ha, což představuje 1,6 % z celkové rozlohy orné půdy. Co se týká kvality půdy na území ORP, neřadí se k bonitně cenným půdám, což dokládá následující tabulka. Rozsah orné půdy ilustruje obrázek A3 v příloze. Obrázek č. 3.5.3: A041 bonitovaná půdně ekologická jednotka Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf Celkem SO ORP

Třída ochrany 0 0 0 0 0 0

Název jevu hranice BPEJ hranice BPEJ hranice BPEJ hranice BPEJ hranice BPEJ hranice BPEJ

Výměra obce (ha) 1520,81 745,95 1595,59 1136,05 1268,84 2623,37 8890,62

Zdroj: ÚAP, 2010.

Předpokladem zemědělského využívání těchto půd jsou nezbytné investice do jejich odvodňování. Rozsah ploch se změněným vodním režimem (plochy odvodněné, zavlažované) na území jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Obrázek č. 3.5.4: Plochy se změněným vodním režimem Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf Celkem SO ORP

Typ vrstvy Polygon Polygon Polygon Polygon Polygon Polygon

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 39 -

Druh odvodnění odvodnění odvodnění odvodnění odvodnění odvodnění

Plocha (ha) 193,74 167,03 384,51 41,09 115,34 138,70 1040,40

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na území SO ORP Varnsdorf z celkové rozlohy 8890,62 ha spadá do území se změněným vodním režimem (odvodněné plochy) plocha o rozloze 1040,40 ha. Rozsah plochy odvodnění znázorňuje následující obrázek. Obrázek č. 3.5.5: Plochy se změněným vodním režimem - odvodněné

Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Varnsdorf se v období 2008 -2010 nezměnil a činil pouze 3 %, což je výrazně nad krajským průměrem 1,7 %. Zastavěná plocha za sledované desetiletí vzrostla pouze o 2,8 ha, což znamená přírůstek o 1,1 %, přičemž celokrajský průměr činil v uvedeném období 1,3 % (viz tabulku A9 v příloze). Absolutní přírůstek zastavěné plochy na území jednotlivých obcí udává následující tabulka.

- 40 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.5.6: Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Varnsdorf v období 2008 – 2010 Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf

Rozloha [ha] 2008 2010 23,95 23,95 13,68 13,83 34,64 34,71

Podíl z celku [%] Změna 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] 1,58 1,58 0 0 1,83 1,85 0,16 1,14 2,17 2,17 0,07 0,21

15,33

15,39

1,35

1,35

0,06

0,41

13,19 160,98

15,31 161,33

1,04 6,14

1,2 6,16

2,12 0,35

16,05 0,22

261,8

264,5

3,0

3,0

2,8

1,1


Vzhledem k záměrům v rozvoji páteřní dopravní sítě a očekávanému ekonomickému rozvoji území lze v následujícím období očekávat mírný nárůst podílu zastavěného území v rámci SO ORP Varnsdorf. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní porosty na území SO ORP Varnsdorf představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí ÚK patří jeho lesnatost k nadprůměrným, jak vyplývá z následující tabulky. Obrázek č. 3.5.7: Rozloha lesní půdy a její změna v SO ORP Ústeckého kraje v období 2000 – 2010 SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Rozloha [ha] 2000 2010 2479,2 2777,6 28430,0 28435,8 19414,1 19777,8 14856,0 15558,8 9492,3 9553,3 13784,5 13972,1 5970,3 5999,8 3841,4 3864,5 1612,0 1811,4 7025,6 7106,3

Podíl z celku [%] 2000 2010 20,1 22,5 51,8 51,9 39,9 40,7 33,1 34,6 20,3 20,4 58,4 59,2 12,8 12,9 15,1 15,1 7,0 7,8 20,8 21,0

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] 298,4 12,0 5,8 0,0 363,7 1,9 702,8 4,7 61,0 0,6 187,6 1,4 29,5 0,5 23,1 0,6 199,5 12,4 80,7 1,2

3279,4

3266,3

10,9

10,9

-13,1

-0,4

10517,3 14650,5

10532,5 14649,3

42,6 42,4

42,7 42,4

15,2 -1,1

0,1 0,0

12461,4

12777,0

31,0

31,7

315,6

2,5

3866,5 4337,4 156017,8

3884,4 4346,9 158313,8

43,5 15,3 29,6

43,7 15,4 30,0

17,9 9,5 2296,1

0,5 0,2 1,5


- 41 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Území SO ORP Varnsdorf se mírou zalesnění 43,7 % řadí na třetí místo v rámci kraje a je výrazně nad průměrnou mírou zalesnění území ÚK, jež činí 30,0 %. Rozsáhlé lesnaté oblasti na území Lužických hor ve střední části území patří mezi lesní ekosystémy, které mají vysokou ekologickou stabilitu (lesy přirozené a přírodě blízké). Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských, důležitá je i jejich funkce ochranná a mimoprodukční u lesů zvláštního určení. Na rozdíl od trendu ve vývoji orné půdy, výměra lesní půdy spíše stagnuje nebo mírně roste, jak uvádí následující tabulka. Obrázek č. 3.5.8: Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Varnsdorf v období 2000 – 2010 Obec





860,23 49,98 551,16

874,45 51,64 550,96

55,56 6,83 34,53

57,62 6,91 34,52

14,21 1,66 -0,19

1,65 3,31 -0,04

741,4 695,75 967,95

740,63 695,71 971,02

66,16 54,72 36,93

65,14 54,72 37,11

-0,76 -0,04 3,07

-0,1 -0,01 0,32

3866,5

3884,4

43,5

43,7

17,9

0,5


Největší přírůstek lesní půdy v uvedeném období dosáhla obec Dolní Podluží (14,21 ha), k mírnému nárůstu došlo i na území obce Horní Podluží a ORP Varnsdorf. Vývoj rozlohy lesní půdy a její změny v rámci Ústeckého kraje a v obcích SO ORP Varnsdorf v období 2008 – 2010 uvádí tabulky A10 a A11 v příloze. Indikátory Podtémata

Obec


Orná půda - kvalita a změna rozlohy

Míra zalesnění a kvalita lesů


Dolní Podluží

1

0

2

-0,82

Rozloha lesní půdy (%) 57,62

Horní Podluží

0

1

-1

0,37

6,91

Chřibská

1

0

2

0

34,52


1

0

2

-0,24

65,14

Rybniště

1

0

2

0

54,72

Varnsdorf

1

0

2

-1,07

37,11

SO ORP Varnsdorf

1

0

2

-1,6

43,7

- 42 -

Závady a střety

Orná půda (+/-)

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vysvětlivky: Změna rozlohy - orná půda

interval

hodnota

(2008-2010)

úbytky/přírůstky

Míra zalesnění

rozpětí

hodnota

nad

- 10 %

-2

0–5%

-2

nad

-5%

-1

5 – 10 %

-1

rozpětí -5 až +0 %

0

10 – 20 %

0

do

+5%

1

20 – 30 %

1

+5 %

2

nad 30 %

2

nad

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území – s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší. Významné funkce lesů zvláštního určení – pro zachování biologické rozmanitosti – a lesů ochranných.

SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká úrodnost půdy – půdy nižších bonitních tříd, klima. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování relativně vysokého podílu území. Omezené možnosti hospodaření v lesích ochranných. Nevhodná druhová skladba části lesních porostů.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY Zábory – trvalé odnětí ZPF v rámci modernizace Rozvoj ekologických forem hospodaření na půdě. dopravní infrastruktury. Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit – Zlepšování skladby lesních porostů při sportovní areály apod. – v lokalitách s významnými obnově/zakládání nových porostů. mimoprodukčními funkcemi Výhledově významný hospodářský potenciál Další odnětí (zábory) půdy určené k plnění funkcí lesních porostů - rostoucí význam produkce dřevní lesa v důsledku rozvoje území. hmoty. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí ► minimalizovat zábory zemědělské půdy, ► minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit v rozvojové oblasti Rumbursko, Varnsdorfsko. Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Vyhledávat a vymezování nefunkční části ÚSES v lesních porostech.

- 43 -


4 Sociální pilíř 4.1

Technická infrastruktura

Kvalita technické infrastruktury je především důležitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Varnsdorf v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Varnsdorf. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla. Zásobování vodou Zásobování obyvatel vodou je jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní a vrtů. V SO ORP Varnsdorf je všech 6 obcí napojeno na vodovodní sítí. Na základě dotazníkového průzkumu bylo zjištěno následující pokrytí obcí vodovodem: Dolní Podluží (98 %), Horní Podluží (90 – 95 %), Chřibská – město (90 - 95 %), Jiřetín pod Jedlovou (98 %), Rybniště (60 %) a Varnsdorf (95 %). Obrázek č. 4.1.1: Vodovod v SO ORP Varnsdorf pro rok 2010

- 44 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Jejich přehled poskytuje následující obrázek. Obrázek č. 4.1.2: Kanalizace v SO ORP Varnsdorf pro rok 2010

Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V SO ORP Varnsdorf, které mají ČOV jsou obce Dolní Podluží, Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf. Jednotná kanalizace je v obcích Dolní Podluží (30 %), Horní Podluží (15 %), Jiřetín pod Jedlovou (75 %) a Varnsdorf (80 %). Dešťová kanalizace je zřízena v obci Chřibská (30 %). Obec Rybniště není napojena na kanalizaci. Zásobování plynem V rámci SO ORP Varnsdorf je plynem zásobováno 5 obcí z 6 obcí, jedná se o obce Dolní Podluží (75 %), Horní Podluží (95 %), Chřibská – město (55 %), Jiřetín pod Jedlovou (50 %) a Varnsdorf (75 %). V obci Rybniště není zavedena plynofikace, i když přes jeho území vede.

- 45 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.1.3: Plynofikace v SO ORP Varnsdorf pro rok 2010

Zásobování teplem V roce 1997 proběhla rekonstrukce systému zásobování teplem (CZT) ve Varnsdorfu. V SO ORP Varnsdorf zajišťuje zásobováním teplem společnost Teplárna Varnsdorf a.s. Zásobování elektrickou energií Ve většině obcí v rámci SO ORP Varnsdorf se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, výjimku tvoří nepříznivé počasí, kdy dochází k výpadkům. Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku.

- 46 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.1.4: Síť elektrické energie v SO ORP Varnsdorf pro rok 2010

Obrázek č. 4.1.5: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf

Vodovod

Kanalizace napojena na ČOV

Jednotná kanalizace

Plynofikace

Hodnocení

A A A

A A A

A A N

A A N

2 2 0

A

A

A

A

2

A A

N A

N A

N A

-1 2

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Malý lexikon obcí 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje 2010 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x A 0…..2x A 1…..3x A 2…..4x A (obec s kompletním vybavením)

- 47 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory

Obec


Veřejná technická infrastruktura

1 1 -1 2 -1 2 1

Podtéma Vybavenost obcí vodovodem, Kanalizační Další jevy a komentáře rozvodem síť a napojení plynu a obcí na ČOV elektrické energie 2 1 2 1 1 -2 2 2 0 -2 2 2 2 0

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečná přenosová kapacita produktovodu elektrické sítě, plynovodů v SO ORP Varnsdorf. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. Dobré zásobování pitnou vodou u všech obcí SO ORP Varnsdorf.

SLABÉ STRÁNKY Absence jednotné kanalizace (i její napojení na ČOV) v obcích Chřibská a Rybniště Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Nízké odkanalizování v obcích Dolní Podluží a Horní Podluží.

PŘÍLEŽITOSTI Zvyšovat efektivitu technické infrastruktury SO ORP Varnsdorf, její spolehlivost a omezovat ztráty v sítích i znečištění prostředí, které způsobuje nevhodně fungující a chybějící infrastruktura. Výstavba či rozšíření oddílné kanalizace s ČOV v obcích, které dosud nejsou na sítě napojeny.

HROZBY Nedostatečné tempo budování a intenzifikace kanalizačních systémů a ČOV bude mít negativní vliv na čistotu vodních toků a kvalitu ostatních složek životního prostředí. Zhoršující se stav vodovodů a kanalizací Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdražováním energií návrat řady domácností k tuhým palivům.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV) v obcích Chřibská a Rybniště. Dobudování kanalizačních sítí v obcích Horní Podluží a Dolní Podluží.

- 48 -


4.2


Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Varnsdorf byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Program rozvoje Ústeckého kraje 2008 – 2013 (2008), Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf (2008), ÚAP Ústeckého kraje 2009 a především Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (Návrh a Odůvodnění, červen 2010). V rámci analýzy byly dále využity i materiály a data informačních systémů SŽDC a ŘSD ČR. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury je základním výchozím dokumentem návrh ZÚR Ústeckého kraje, který zpřesňuje vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů krajského (nadmístního) významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. ZUR UK stanovily následující priority a úkoly územního plánování Ústeckého kraje, relevantní pro rozvoj dopravní infrastruktury na území SO ORP Varnsdorf: ► Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje. ► Zlepšovat dostupnost krajského města Ústi nad Labem ze všech části kraje při zdůraznění významu veřejné dopravy. ► Zajistit modernizaci a dostavbu dopravní infrastruktury pro kvalitní napojení okrajových časti kraje (zejména oblasti Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor). ► Zkvalitnit vazby Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické infrastruktury (zejména ve vztazích oblasti Děčínsko - Liberecko, Šluknovsko Liberecko, Chomutovsko - Karlovarsko, Podbořansko - severní Plzeňsko). ► Zlepšit přeshraniční vazby Ústeckého kraje se SRN na úseku dopravy, technické infrastruktury (v příhraničních oblastech Krušných hor, Labských pískovců, Šluknovského výběžku a v aglomeračních vztazích Teplice, Ústi nad Labem Dresden a Chomutov, Most - Chemnitz, Zwickau). Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Územím správního obvodu ORP Varnsdorf neprochází žádný z vymezených koridorů. Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Územím SO ORP Varnsdorf neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě na řešeném území je silnice I. třídy I/9 spolu se silnicemi II. třídy. Silniční síť na území SO ORP Varnsdorf znázorňuje následující obrázek.

- 49 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Varnsdorf

Silnice I. třídy Páteřní komunikací na sledovaném území je silnice I/9, jejíž trasa na území ČR je následující: ► I/9 (Praha – Mělník – Česká Lípa I/13 - E442/I/9 peáž) – hranice ÚK – (II/264, II/265) – (Rumburk – hranice ČR/SRN) Územím SO ORP Varnsdorf probíhá od jihu k severu a na své trase míjí většinu obcí – pouze protíná obec Horní Podluží a prochází obcí Studánka u Rumburku (částí města Varnsdorf) a dále pokračuje na území SO ORP Rumburk. Silnice II. třídy Spolu se silnicí I/9 tvoří základní silniční síť na sledovaném území následující silnice II. třídy: ► II/263 (Česká Kamenice) – Chřibská – Rybniště (II/264) - (Krásná Lípa – MÚK I/9 – Rumburk), ► II/264 Rybniště (II/263) – Jiřetín pod Jedlovou – Dolní Podluží – Varnsdorf – hranice ČR/SRN, ► II/265 (Krásná Lípa) – I/9 – Varnsdorf – hranice ČR/SRN.

- 50 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Základní kostru, tvořenou silnicemi I. a II. třídy, doplňují silnice III. třídy. Přehled délky silnic I., II. a III. tříd na území jednotlivých obcí je v tabulce B5 až B7 v příloze Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Varnsdorf jsou relativně dobré. Problémem je její technický stav, jenž zdaleka neodpovídá současným nárokům. Podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Zatížení silniční sítě Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření stávajících a budování nových odstavných stání a garáží. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru. Dopravní zatížení silniční sítě na území ORP Varnsdorf dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší než průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů až o 10-15 %. Intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Přehled vytíženosti hlavních komunikací na území SO ORP Varnsdorf v roce 2005 podává následující obrázek. Obrázek č. 4.2.2: Intenzita dopravy na území SO ORP Varnsdorf (2005)

Zdroj: ŘSD ČR

Data byla zpracována v rámci sčítání v roce 2005, což znamená, že již dnes jsou dle některých odhadů výrazně vyšší a nárůst bude dále pokračovat. Jak vyplývá z obrázku, nejvyšší hodnoty RPDI byly zjištěny na silnici I/9. Ačkoliv dopravní zatížení na ostatních silnicích II. a III. třídy je relativně nízké, zhoršená dopravní situace je zejména na jejich křižovatkách se silnicí I/9.

- 51 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozvoj silniční sítě na území ORP Varnsdorf Pro rozvoj silniční sítě na území SO ORP Varnsdorf má stěžejní význam, že v rámci návrhu ZÚR ÚK byly na jeho území vymezeny ► rozvojová oblast nadmístního významu NOB3 Rumbursko, Varnsdorfsko, ► urbanizační osa nadmístního významu NOS4 Jiřetín pod Jedlovou - Varnsdorf – Rumburk – státní hranice ČR/SRN. V této souvislosti ukládají zejména ► zajistit nástroji územního plánování zlepšení silniční dopravní dostupnosti rozvojové oblasti z vnitrozemí ČR (zejména úpravy silnice I/9 a silnice II/263), ► podporovat přestavbu silnice I/9 tvořící základ rozvojové osy a řešit vyplývající územní souvislosti. Z důvodu nadřazeného přepravního významu těchto silnic je dle ZÚR ÚK nezbytné prověřit a v součinnosti s dotčenými orgány územně vymezit koridory jejich přestavby jako veřejně prospěšné stavby v rámci ÚPD příslušné obce. Obrázek č. 4.2.3: Úkoly ke zpřesnění koridorů silniční sítě na území SO ORP Varnsdorf Silnice II/263 Odůvodnění I/9 I/9

Odůvodnění

Identifikace v mapové dokumentaci ÚP 13 Rybniště, Krásná Lípa Pro zpřístupnění a obsluhu Šluknovského výběžku ve směru od Děčína a České Kamenice, ZUR UK ukládají dotčeným obcím Rybniště a Krásná Lípa zpřesnit koridory přeložek silnice II/263 na svých územích a v rámci příslušného UP obce je vymezit jako veřejně prospěšné stavby ÚP 14 Horní Podluží ÚP 15 Jiřetín pod Jedlovou ZUR UK ukládají v rámci UPD obcím Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou vymezit koridor přestavby silnice I/9. Úkol je odůvodněn potřebou zajištěni vyšší bezpečnosti a plynulosti dopravy na silnici I. třídy, v prostoru křížení se stávající železniční trati č. 089 (prověřeni podmínek a možnosti mimoúrovňového kříženi silnice se železnicí). Dopravní význam silnice I/9 je značný a spočívá v zajištění hlavního silničního napojení Šluknovského výběžku a důležitého spojeni mezi Ústeckým, Libereckým a Středočeským krajem. Obec

Zdroj: ZÚR ÚK, 5. odůvodnění (květen 2010)

Dostupnost ORP Varnsdorf Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů do ORP Varnsdorf ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů podle účelu – možnosti dojížďky za prací, dojížďky do škol a na úřady. Obrázek č. 4.2.4: Počty spojů do sídla ORP z obcí a jejich hodnocení Dolní Podluží

4

4

5

Počet spojení celkem 13

Horní Podluží

1

1

1

3

1

Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště

1

1

1

3

1

1

2

1

4

2

1

1

2

4

2

Součet Zdroj: www.idos.cz

8

9

10

27

-

Obec start

Počet spojení na 6 h



- 52 -

Hodnota indikátoru 2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Škála: -2…..0 spojů -1…..1 spoj 0…..2 spoje 1…..3 spoje 2…..více než 3 spoje Pozn.: Data o dojezdu na 6, 8 a 14 hodin. Pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v květnu 2010. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková doprava – autobusy a vlaky. Není využívána městská hromadná doprava.

Jak vyplývá z uvedené tabulky, počet spojů do Varnsdorfu lze hodnotit jako velmi dobrý u obcí Dolní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Rybniště, jako uspokojivý u obcí Horní Podluží a Chřibská. Jejich časovou náročnost (průměrné doby cesty) dle obcí v daných intervalech uvádí tabulka B8 v příloze. Při souhrnném hodnocení dostupnosti ORP Varnsdorf bude dále zohledněna i možnost jednotlivých obcí využívat železniční dopravu. Železniční doprava na území ORP Varnsdorf Železniční dopravu na území SO ORP Varnsdorf zajišťují následující tratě: ► železniční trať č. 081 v trase Rumburk – Děčín, (Česká Lípa – Benešov nad Ploučnicí) ► železniční trať č. 089 v trase Liberec – Zittau – Rybniště, Varnsdorf - Seihennersdorf Jejich průběh znázorňuje následující obrázek. Obrázek č. 4.2.5: Železniční tratě na území SO ORP Lanškroun

Zdroj: SŽDC, ČD

Délku železničních tratí na území jednotlivých obcí udává tabulka B9 v příloze. Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic, jež umožňují napojení obcí na železniční dopravu.

- 53 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.6: Dopravní obslužnost území železniční dopravou Trať číslo 081 089

Stanice/ zastávky Chřibská, Rybniště Varnsdorf, Dolní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou, Horní Podluží, Rybniště

Zdroj: SŽDC, státní organizace, ČD, a.s.

Z hlediska dostupnosti ORP Varnsdorf železniční dopravou plní obslužnou funkci území obě železniční tratě, vzhledem k tomu, že jsou propojeny. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Na území SO ORP Varnsdorf jsou všechny obce napojeny na železnici. Pro obce a ORP Varnsdorf umožňuje železniční doprava dostupnost významných center v regionu. Rozvoj železniční sítě Návrh ZÚR ÚK vymezuje koridor konvenční železniční dopravy nadmístního významu, zajištěný tratěmi ► č. 081 Děčín, východ - Benešov nad Ploučnicí - Rybniště - Rumburk ► č. 089 Rybniště - Varnsdorf - hranice ČR/SRN, které jsou navrhovány k optimalizaci na rychlost min. 80 km/hod a k dílčímu zkapacitnění. Koridor je sledován jako VPS - Z1. Šířka koridoru je stanovena 120 m. Jeho vymezení v mapové dokumentaci znázorňuje následující obrázek.

- 54 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.7: Plochy a koridory nadmístního významu

Zdroj: ZÚR ÚK, Výkres ploch a koridorů, včetně ÚSES, červen 2010 (výřez)

Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Letecká doprava Na území SO ORP Varnsdorf se nenachází letiště pro vnitrostátní ani mezinárodní přepravu. Turistické trasy, cyklostezky Převážná část území SO ORP Varnsdorf je vhodná pro letní turistiku a cykloturistiku. Síť cyklotras a turistických tras je vymezena v obrázku č. 4.2.1 (Dopravní infrastruktura na území SO ORP Varnsdorf). Na území SO ORP Varnsdorf se v současnosti nachází cca 70,45 km turistických tras a cyklotras. Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka.

- 55 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.8: A106 turistické trasy, cyklostezky Obec

Dolní Podluží

Horní Podluží Chřibská


Rybniště

Varnsdorf

Barva stezky

Popis

Délka (km)

CE

Lesné - Pod Ptačincem

2,64

MO

Pštikostelní kámen - Dolní Podluží

7,50

ZE

Krásná Lípa - Varnsdorf

0,64

ZE

Nová Huť - Varnsdorf (CZ/D

2,28

ZL

Jiřetín pod Jedl. - Dolní Podluží

4,05

ZL

Stožecké sedlo - Chřibská

0,21

CE

Lesné - Karlova Výšina

0,01

MO

Chřibská - Lesní domky

5,42

ZL

Rybniště -Chřibská

3,91

CE


5,98

CE

Lesné - Pod Ptačincem

0,01

CE

Pod Velkou Tisovou - Jedlová (ž.st.)

0,80

ZE


5,61

ZL

Jiřetín pod Jedl. - Dolní Podluží

1,53

ZL


5,10

CE


5,06

MO

Chřibská - Lesní domky

1,07

ZL

Rybniště -Chřibská

1,51

ZL


2,17

ZE

Krásná Lípa - Varnsdorf

9,91

ZE


5,02

Celkem ORP

70,45

Základním nedostatkem u turistických tras a cyklotras je vedení jejích některých úseků po silnicích nižších tříd a rovněž omezená prostupnost některých oblastí. Návrh ZÚR ÚK nenavrhuje ani nevymezuje na území SO ORP Varnsdorf plochy a koridory pro umístění staveb pro cyklistickou dopravu. Indikátory Indikátory Obec


Dopravní obslužnost území


Dostupnost ORP Varnsdorf

Žel. z/st.

A

B

Dolní Podluží

2

2

2

Z

Horní Podluží

2

2

1

Z

Chřibská

1

2

1

Z


2

2

2

Z

Rybniště

2

2

2

Z

B

Varnsdorf

2

2

-

Z

B

Celkem SO ORP

2

2

1

Vysvětlivky: Dopravní obslužnost 2 ……. Z+S (dva a více druhů komunikací) 1 ……. Z – železniční zastávka/stanice 0 ………..A – napojení obce na silnici I. třídy

- 56 -

C

B A

C B

A

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. -1 . . . . B – napojení obce na silnici II. třídy -2 …….. C – pouze silnice III. třídy Pro hodnocení dopravní infrastruktury bylo v případě území ORP Varnsdorf zvoleno, zda je obslužnost jednotlivých obcí založena na silnicích I., II. a/nebo III. třídy, případně na železnici. Hodnocení dopravní obslužnosti území vychází z dostupnosti centra ORP Varnsdorf veřejnou hromadnou dopravou. Hodnocení dostupnosti je založeno na četnosti spojů ve vybraných intervalech do Varnsdorfu pro jednotlivé obce autobusovou přepravou a napojení obce na železniční síť.

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Poloha na trase silnice I/9 – převážná část SO ORP Varnsdorf součástí rozvojové oblasti a rozvojové osy.

SLABÉ STRÁNKY Nevyhovující technický stav převážné části silniční sítě. Absence obchvatů, úrovňové křížení komunikací. Nevyhovující technický stav železničních tratí a jejich vybavení. Absence obchvatů, růst intenzity dopravy na průtahu centry obcí a zastavěným územím, růst znečištění ovzduší, hluku.

Napojení všech obcí na železnici. Relativně hustá silniční síť silnic I., II. a III. třídy.

Relativně velmi dobrá dostupnost ORP Varnsdorf Nedostatečně rozvinutá síť kvalitních železniční dopravou i hromadnou autobusovou cyklistických tras a samostatných cyklostezek. dopravou. PŘÍLEŽITOSTI Modernizace železničních tratí, zvýšení atraktivnosti veřejné dopravy, pokles individuální automobilové dopravy. Přestavba páteřní silnice I/9 – zkvalitnění napojení území na páteřní silniční komunikace, zlepšení dostupnosti významných sídel v rámci ÚK . Přestavba silnic I. a II. třídy – snížení rizikovosti dopravy řešením stávajících dopravních závad (úrovňové křížení se železniční tratí, absence obchvatů). Čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie na rozvoj/modernizaci dopravní infrastruktury. Vytvoření propojené sítě kvalitních cyklistických tras a jejich vybavení dalšími službami.

HROZBY Odkládání přestavby silnice I/9 při rostoucí intenzitě dopravy, včetně dotčených sídel, růst nehodovosti. Další růst individuální automobilové dopravy, nárůst imisního zatížení obcí na průjezdu zastavěným územím. Odkládání rekonstrukce a modernizace stávající silnic II. třídy – další zhoršení technického stavu při rostoucí intenzitě dopravy. Nedostatek finančních prostředků na rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury. Vedení cyklistických tras společně s motorovou dopravou snižuje bezpečnost provozu, kvalitu a míru využitelnosti pro každodenní i rekreační dopravu.

Problémy k řešení v rámci územního plánování ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: ► v součinnosti s dotčenými orgány, při zajištění územní koordinace, zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor konvenční železnice Děčín, východ – Benešov nad Ploučnicí - Rybniště - Rumburk a Rybniště - Varnsdorf - hranice ČR/SRN. V souvislosti s vymezením rozvojové oblasti a rozvojové osy na sledovaném území ZÚR ÚK dále ukládají: ► podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů územními studiemi a regulačními plány. ► podporovat přestavbu silnice I/9 tvořící základ rozvojové osy a řešit vyplývající územní souvislosti,

- 57 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► vytvářet územní předpoklady pro zlepšení dopravní dostupnosti vyšších center osídlení (zejm. Ústí nad Labem, Děčín a center osídlení v Libereckém kraji). ► nástroji územního plánování zajistit zlepšení silniční dopravní dostupnosti rozvojové oblasti z vnitrozemí ČR, zejména úpravy silnice I/9 (prověřeni podmínek a možností mimoúrovňového kříženi silnice se železnici č. 089) a silnice II/263 (zpřesnit koridory přeložek silnice II/263).

- 58 -


4.3

Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj Ke dni 31. 12. 2000 žilo v Ústeckém kraji 827 151 obyvatel. Od roku 2000 tak došlo pouze k 1,1 % nárůstu (o 9 047 osob). Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP Ústeckého kraje. Největší relativní nárůst obyvatel zaznamenala SO ORP Roudnice nad Labem, a to 8,0 %. K největšímu poklesu obyvatelstva v relativním vyjádření došlo v SO ORP Bílina o 4,4 %. V absolutním vyjádření ubylo nejvíce obyvatel naměřeno v SO ORP Most (o 1 994 osob). V roce 2010 je stále nejlidnatějším SO ORP Ústí nad Labem (14,5 % obyvatel kraje). Následuje SO ORP Teplice, který je jen nepatrně menším a jeho podíl je 13,0 %. Podbořany jsou naopak SO ORP s nejmenším podílem obyvatel a to 2 %. Obrázek č. 4.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2008 – 2010 SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Rok 2008

2010

Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Absolutně Relativně (%) 250 1,2 134 0,2 468 0,6 227 0,5 135 0,2 431 1,1 382 0,9 128 0,5 115 0,2 114 0,7

20679 80370 81632 44111 58672 40382 43358 26933 76346 16043

20929 80504 82100 44338 58807 40813 43740 27061 76461 16157

31554

32172

618

2,0

34473 108523 120197 20598 27309 831180

34585 109056 121458 20651 27366 836198

112 533 1261 53 57 5018

0,3 0,5 1,0 0,3 0,2 0,6

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100

Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP vyvíjel od roku 1971 do roku 2010. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý graf zachycuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. Do roku 1980 docházelo k prudkému nárůstu počtu obyvatel, což odpovídá tehdejší pronatalitní politice státu a vývoji obyvatel v celé ČR. Poté do roku 1987 dochází k výraznému poklesu populace. Výraznější růst populace nastal v roce 1990, poté počet obyvatel víceméně stagnuje či klesá.

- 59 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.3.2: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Varnsdorf mezi lety 1971-2010

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

Obrázek č. 4.3.3: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Varnsdorf

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

SO ORP Varnsdorf je tvořen 6 obcemi. Celkem žije v SO ORP 20 651 obyvatel. Nejvíce obyvatel je v obcích Varnsdorf (15 854), Chřibská (1 490) a Dolní Podluží (1 202). Nejméně obyvatel je v obcích Rybniště (729), Horní Podluží (778), Jiřetín pod Jedlovou (598). V SO ORP Varnsdorf došlo ve sledovaném období 2008-2010 k růstu počtu obyvatel, jedná se o 0,3 % nárůst populace způsobený přirozenou měnou. Výrazný relativní růst obyvatel nastal

- 60 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. v obci Horní Podluží (o 2,5 %), naopak v obci Dolní Podluží došlo k poklesu počtu obyvatel (o 0,8 %). Tyto výraznější změny zapříčinila migrace. Obrázek č. 4.3.4: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Varnsdorf mezi lety 20082010 Rok

Obec

2008


2010

Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Absolutně Relativně (%) -10 -0,8 19 2,5 8 0,5

1212 759 1482

1202 778 1490

591

598

7

1,2

730 15824 20598

729 15854 20651

-1 30 53

-0,1 0,2 0,3


Počet obyvatel je ovlivněn vývojem přirozeného přírůstku a migrací. Přirozený přírůstek je rozdíl mezi počtem narozených osob a počtem zemřelých za dané období (zpravidla 1 rok). Migrační saldo je rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými osobami. Jestliže tyto hodnoty dosahují záporných hodnot, tzn., že počet obyvatel na daném území klesá. Celkový přírůstek, který vzniká součtem přirozeného přírůstku a migračního salda. V Ústeckém kraji se počet obyvatel za poslední dva roky zvýšil o 5 018 obyvatel (o 0,6 %). Přirozený přírůstek obyvatel činil 1 951 obyvatel, migrační saldo zvýšilo populaci o 3 067 obyvatel. Výraznější absolutní přírůstek byl v SO ORP Ústí nad Labem, Chomutov a Most, naopak přirozený úbytek nastal v SO ORP Teplice a Lovosice. K výraznějšímu přílivu obyvatel migrací došlo v SO ORP Ústí nad Labem, Teplice, Roudnice a Litvínov, naopak odliv obyvatel byl v SO ORP Most, Děčín, Varnsdorf a Žatec, kde bylo naměřeno negativní migrační saldo. Obrázek č. 4.3.5: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje za období 2008 – 2009 SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem

507 1872 1960 1077 1305 984 1067 638 1751 359

457 1680 1591 902 1206 983 939 677 1506 365

50 192 369 175 99 1 128 -39 245 -6

1296 4028 5142 2300 4814 3068 2797 1855 4645 1087

1096 4086 5043 2248 4778 2638 2543 1688 4775 967

Migrační saldo 200 -58 99 52 36 430 254 167 -130 120

778

697

81

2913

2376

537

821 2459

781 2550

40 -91

2266 7826

2194 7202

72 624

2988

2422

566

6453

5758

695

Narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

- 61 -

Přistěhovalí

Vystěhovalí

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

471 620

396 554

75 66

831 1376

853 1385

Migrační saldo -22 -9

19657

17706

1951

52697

49630

3067

Narození

Zemřelí


Přistěhovalí

Vystěhovalí

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje

Pro demografický vývoj v posledních letech SO ORP Varnsdorf je charakteristický zvýšení počtu obyvatel kladným přirozeným přírůstkem a záporným migračním saldem. Výraznější přirozený přírůstek byl evidován v obcích Varnsdorf a Chřibská, negativní přirozený přírůstek nastal v obci Horní Podluží. Zvýšený příliv migrujících osob byl evidován v obcích Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou, naopak k odlivu obyvatel došlo ve zbylých obcích (výrazněji v obci Dolní Podluží a Varnsdorf). Obrázek č. 4.3.6: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Varnsdorf za období 2008 – 2009 Obec

Narození


Zemřelí


Přistěhovalí

Vystěhovalí

Migrační saldo

27

25

2

63

75

-12

12

14

-2

59

38

21

38

26

12

49

53

-4

14

10

4

40

37

3

17 363

12 309

5 54

38 582

44 606

-6 -24

471

396

75

831

853

-22

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje

Věková struktura Věková struktura je jedním ze základních ukazatelů hodnotících demografický vývoj. Naznačuje možné budoucí problémy a sociální hrozby a zároveň budoucí příležitosti a směr, kterým by se měly SO ORP vydat, aby se v nich jejich obyvatelům dobře žilo. Pro názornost jsme použili index stáří, což je ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku nad 65 let připadá na 1 dítě ve věku do 14 let. Tedy kolik osob v poproduktivním věku připadá na 1 osobu ve věku předproduktivním. Číslo je nutné vydělit 100. Věkové složení obyvatel kraje se za posledních 10 let velmi změnilo ve smyslu stárnutí populace, což velmi dobře vyjadřuje zvětšující se hodnota indexu stáří. Zatímco v roce 2000 průměrně za Ústecký kraj byl 70, v roce 2010 už dosahoval hodnoty 90, i přesto se jedná o dobrý výsledek. Osob bylo evidováno ve věku do 14 let 15,2 % (v roce 2000 17,3 %), ve věku 15 až 64 let 71,1 % (v roce 2000 70,6 %) a ve věku nad 65 let 13,7 % (v roce 2000 12,1 %). Nejvyšší index stáří je v SO ORP Lovosice (111), Roudnice nad Labem a Litvínov (obě nad 100), naopak nejnižší index byl změřen v SO ORP Bílina (71,8) a Kadaň. Sledovaný SO ORP Varnsdorf měl ve věku do 14 let 15,8 % obyvatel (v roce 2000 18,0 %), ve věku 15 až 64 let 70,6 % osob (v roce 2000 69,8 %) a ve věku nad 65 let 13,5 % obyvatel (v roce 2000 12,2 %). Index stáří byl 85,7 (v roce 2000 67,5).

- 62 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.3.7: Věková struktura SO ORP Ústeckého kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

16,9 17,0 18,1 18,6 17,4 15,9 17,1 15,7 18,8 17,3

73,0 70,3 71,1 71,7 70,6 70,7 69,4 69,5 70,6 70,1

10,1 12,6 10,8 9,7 12,0 13,5 13,5 14,8 10,5 12,5

16,9 15,1 15,2 15,1 14,9 14,5 15,1 14,7 15,2 15,5

70,9 71,0 72,3 72,8 71,2 70,7 71,1 69,0 72,0 70,1

12,2 14,0 12,5 12,1 14,0 14,8 13,8 16,3 12,8 14,4

Index stáří v 2000 59,4 74,3 59,7 52,1 69,3 85,0 79,1 94,5 56,0 72,4

15,7

69,3

15,0

14,9

69,7

15,4

95,7

102,9

18,1 16,4

70,2 71,0

11,7 12,6

16,0 15,0

70,8 70,8

13,1 14,2

64,4 77,3

81,8 94,9

17,3

70,5

12,2

15,5

70,8

13,8

70,6

89,1

18,0 17,4

69,8 70,2

12,2 12,4

15,8 15,5

70,6 71,2

13,5 13,3

67,5 71,4

85,7 86,2

17,3

70,6

12,1

15,2

71,1

13,7

70,0

90,0

Věková skupina v 2000 (%)

Věková skupina v 2010 (%)

<= 14

<= 14

15 - 64

65+

15 - 64

65+

Index stáří v 2010 71,8 92,8 82,2 80,0 93,9 101,7 91,9 111,0 84,5 93,4

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100

SO ORP Varnsdorf dosahoval v roce 2010 85,7 hodnoty indexu stáří (v roce 2000 67,5). Nejvyšší index stáří je v obcích Jiřetín pod Jedlovou (88) a Varnsdorf (92), naopak nejnižší index stáří byl evidován v obcích Horní Podluží (60) a Chřibská (61). Nejvíce osob v produktivním věku je v obcích Dolní Podluží a Chřibská, naopak nejméně v obci Rybniště. Obrázek č. 4.3.8: Věková struktura obcí SO ORP Varnsdorf k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010

16,6 15,2 21,3

69,7 74,1 67,7

13,7 10,7 11,1

16,5 18,1 17,6

71,7 71,0 71,7

11,8 10,9 10,7

Index stáří v 2000 82,5 70,4 52,0

17,2

64,1

18,7

15,6

70,7

13,7

108,7

88,2

18,1 18,0 18,0

68,8 70,1 69,8

13,1 11,9 12,2

18,4 15,4 15,8

68,0 70,6 70,6

13,6 14,1 13,5

72,3 66,3 67,5

73,9 91,5 85,7

Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf

<= 14

15 - 64

65+

<= 14

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100

- 63 -

15 - 64

65+

Index stáří v 2010 71,7 60,3 61,1


Školství V SO ORP Varnsdorf se nachází 12 mateřských škol a 9 základních škol. Mateřské školy se nachází ve všech obcích (Dolní Podluží, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště a Varnsdorf). Nejvíce mateřských škol se vyskytuje ve městě Varnsdorf (7). Základní školy jsou ve 4 obcích (Dolní Podluží, Chřibská, Rybniště a Varnsdorf). 6 mateřských škol se eviduje ve městě Varnsdorf. Mateřské školy se nevyskytují v 2 obcích (Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou). V SO ORP Varnsdorf se nachází 2 střední školy (gymnázium, vyšší odborná škola a střední škola) a 1 základní umělecká škola. Lidé dojíždějí za studiem do bližších měst, např. Děčín, Ústí nad Labem, Liberec. Obrázek č. 4.3.9: Přehled školských zařízení v obcích SO ORP Varnsdorf Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště

Varnsdorf

Mateřská škola (počet dětí) Mateřská škola (30) Mateřská škola (30) Základní škola a mateřská škola Tadeáše Haenkeho (45) Mateřská škola (30) Základní škola a Mateřská škola (27) 7 mateřských škol (52+75+50+37+100+50+82)

Základní škola (počet dětí) Základní škola (300) Ne Základní škola a mateřská škola Tadeáše Haenkeho (230) Ne Základní škola a Mateřská škola (50) Speciální základní škola a Mateřská škola (125) Interaktivní základní škola (228) 4 další základní školy (200+420+450+450)

Zdroj dat: MŠMT, výpis z rejstříku škol a školských zařízení k 2. 11. 2010.

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Zdravotnická zařízení se nachází ve 4 obcích (Dolní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Varnsdorf), ve 2 obcích (Horní Podluží a Rybniště) se žádné zdravotnické zařízení nenachází. V obci Jiřetín se nachází neurologie a ve městě Varnsdorf je nemocnice. V ostatních obcích se vykytují zařízení, např. praktičtí lékaři (pro dospělé; pro děti a dorost) a zubní lékaři, viz následující tabulka. Zařízení pro sociální služby se koncentrují v obcích Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf. Do služeb sociální péče poskytované SO ORP Varnsdorf patří domov důchodců, pečovatelské služba, integrované centrum pro zdravotně postižené. Obrázek č. 4.3.10: Síť zdravotnických zařízení, lékařských služeb a služeb sociální péče v SO ORP Varnsdorf Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská


Lékařské a zdravotnické služby 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé * 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa ne 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa 1 neurologická klinika

Sociální služby a péče Ne Ne Ne

Domov svaté Máří Magdalény

- 64 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec

Rybniště

Lékařské a zdravotnické služby 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dospělé ne

Sociální služby a péče

Ne

1 nemocnice 2 detašovaná pracoviště nemocnice

Varnsdorf

8 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 4 samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 9 samostatných ordinací praktického lékaře stomatologa

Pečovatelská služba

Integrované centrum pro osoby se zdravotním postižením

Zdroj dat: MPSV, výpis z registru poskytovatelů sociálních služeb, k 2. 11. 2010. Pozn.: Ordinace praktického lékaře pro dospělé v obci Dolní Podluží je společná i pro obec Jiřetín pod Jedlovou.

Veřejný a kulturní život obcí SO ORP Varnsdorf leží na atraktivním místě, kde je velmi rozmanitá krajina. SO ORP se nachází blízko národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory. Obce, které spadají do SO ORP Varnsdorf, tvoří mikroregion Tolštejn (Tolštejnské panství), jehož cílem je turisticky zviditelnit Šluknovský výběžek. Příroda je vhodná pro sportovní nadšence (síť turistických, cyklistických tras a sjezdovek). Milovníci kultury si přijdou na své díky řadě kulturních zařízení, např. divadlo, kina, regionální muzeum o hornictví v Jiřetíně pod Jedlovou, regionální muzeum Tadeáše Haekeho v Chřibské, galerie (Galerie na ochozu, Galerie úsměv, Galerie Liduška, Galerie Radnice), Studentské centrum (klub Střelnice). V SO ORP se pořádá mnoho akcí, např. festival vážné hudby Chřibské kulturní léto, Svatojiřetínská pouť, Hry legrace a smíchu, masopustní oslavy, drakiády, pálení čarodějnic atd. SO ORP Varnsdorf nabízí pestré možnosti sportovního vyžití, např. sportovní haly, plavecký bazén, fotbalové stadiony, zimní stadion, lyžařské areály, tělocvičny, tenisové kurty, rekreační rybníky (pro koupání a rybaření), hřiště pro skateboard, fitcentra, plochy na plážový volejbal, minigolf apod. V SO ORP se pořádají cyklistické závody, celorepublikový turnaj v plážovém volejbale atd. Spolkový život a veřejné dění lze v řešené lokalitě celkově považovat za pestrý. V obcích SO ORP Varnsdorf existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, rybářů, ochránců přírody, zahrádkářů, pěvecké spolky.

- 65 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata Sociodemografické podmínky

Obec

Demosociální situace a sídelní struktura

Vybavenost občanskou infrastrukturou a lokální sociální politika


Dolní Podluží

1

-1

2

Horní Podluží

2

2

1

Chřibská

2

1

2


2

1

2

Rybniště

0

-1

1

Varnsdorf

1

-1

2

SO ORP Varnsdorf

1

0

2

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rostoucí počet obyvatel v obci Horní Podluží způsobený především migrací obyvatel do SO ORP. Zvýšený přirozený přírůstek v obci Varnsdorf. SO ORP Varnsdorf má nižší index stáří v rámci Ústeckého kraje. Nízký index stáří je v obcích Horní Podluží a Chřibská, kde je vysoký podíl dětské složky. Index stáří klesá v obci Jiřetín pod Jedlovou. Dostatečné vybavení obcí školskými zařízeními, zdravotnickými a sociálními službami. PŘÍLEŽITOSTI Růst počtu obyvatel vlivem suburbanizace.

SLABÉ STRÁNKY Obyvatelstvo v SO ORP Varnsdorf stárne (zvyšuje se index stáří). Klesá procento obyvatel v produktivním věku, ale i procento obyvatel věkové skupiny do 14 let. Nejvyšší index stáří je v obci Varnsdorf, kde se i nadále zvyšuje. Zvyšující se počet osob v produktivním věku, což představuje hrozbu do budoucna v rámci procesu stárnutí. Nejvíce obyvatel se stěhuje z obce Varnsdorf. HROZBY Stárnutí obyvatel obcí s nedostatečnou kapacitou ubytovacích zařízení pro seniory. Zavření školských zařízení kvůli nedostatečnému počtu žáků.

Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci demografického vývoje je nutné vybudovat domy pro seniory s pečovatelskou službou. Podpořit výstavbu rodinných domů – pro novomanžele a pro nově přistěhovalé obyvatele. Dalším cílem je udržení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích. Rekonstrukce, modernizace a zvyšování kvality stávajících a výstavba nových zařízení pro trávení volného času. Příprava nových ploch, případně rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity.

- 66 -


4.4

Bydlení

Bydlení je základní potřebou člověka, jejíž uspokojení je podmínkou pro uspokojení dalších životně důležitých potřeb. Plní celou řadu specifických funkcí jak v životě jednotlivců, tak v rámci celé společnosti. Má nejen významné sociální aspekty, ale i značný vliv na hospodářský rozvoj a politickou stabilitu země. Je též určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Při řešení problematiky bydlení ve městě jsou významnými složkami strategické dokumenty (plán rozvoje, akční plány, atd.) a územně plánovací dokumenty. Detailní šetření zabývající se bytovým fondem probíhá během celkového sčítání lidí, domů a bytů v ČR. Je při něm také zjišťován kompletní stav bytového fondu v jednotlivých obcích. Sčítání je prováděno jedenkrát za deset let, naposledy proběhlo v roce 2001, další proběhne v roce 2011. Bytový fond V roce 2001 měl Ústecký kraj 358 491 bytů. Největší počet bytů byl v SO ORP Ústí nad Labem (51 203 bytů) a v SO ORP Teplice (48 304 bytů). Největší SO ORP Ústí nad Labem tvoří 14 % bytového fondu Ústeckého kraje. Sledovaný SO ORP Varnsdorf zabírá 2,5 % bytového fondu kraje. V období 2001 - 2009 byly zaznamenány změny v Ústeckém kraji o 9 339 bytů (o 2,61 %). Největší absolutní nárůst bytového fondu v Ústeckém kraji nastal v SO ORP Ústí nad Labem o 1 418 bytů, nejvýraznější relativní nárůst bytů v kraji byl v SO ORP Varnsdorf (o 4,8 %.). V roce 2009 činil bytový fond Ústeckého kraje 367 830 bytů. V roce 2009 SO ORP Varnsdorf evidoval 9 183 bytů. Obrázek č. 4.4.1: Bytový fond SO ORP v Ústeckém kraji v období 2001-2009 ORP Ústeckého kraje

Počet bytů (SLDB)

Nárůst bytů za období 2001-2009

Nárůst (%)

Bílina

8994

143

1,589949

Děčín

34042

941

2,764232

Chomutov

34548

722

2,089846

Kadaň

18177

669

3,680475

Litoměřice

24621

920

3,736648

Litvínov

17721

236

1,331753

Louny

20063

410

2,043563

Lovosice

11833

433

3,659258

Most

33496

390

1,164318

7163

196

2,736284

Roudnice nad Labem

13774

555

4,029331

Rumburk

13508

385

2,850163

Teplice

48304

1176

2,434581

Ústí nad Labem

51203

1418

2,769369

8761

422

4,816802

12283

323

2,629651

358491

9339

2,605086

Podbořany

Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Zdroj: ČSÚ, SLDB, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009.

Ústecký kraj zaznamenal v období 2001 - 2009 nárůst bytové výstavby o 9 339 bytů (o 2,61 %), v SO ORP Varnsdorf došlo ke zvýšení bytů o 422 bytů, což je o 4,82 %. SO ORP Varnsdorf v roce 2001 měl 8 761 bytů a v roce 2009 obsahoval bytový fond 9 183 bytů. Nejvíce bytů je v obcích Varnsdorf, Chřibská, Dolní Podluží. Méně bytů se nachází v obcích

- 67 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Horní Podluží, Rybniště a Jiřetín pod Jedlovou. Ve všech obcích došlo k růstu bytového fondu. Nejvíce bytové výstavby bylo evidováno v obcích Dolní Podluží (o 8 %), Rybniště (o 7 %), nejméně v obci Chřibská (2,9 %) Obrázek č. 4.4.2: Bytový fond obcí v SO ORP Ústí nad Labem v období 2001 – 2009 Obec

Počet bytů (SLDB)

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Ústecký kraj

549 339 621 289 325 6638 8761 358491

Nárůst bytů za období 2001-2009 46 13 18 15 21 309 422 9339

Nárůst (%) 8,38 3,83 2,90 5,19 6,46 4,66 4,82 2,61

Zdroj: ČSÚ, SLDB, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009

Stáří domovního fondu V Ústeckém kraji bylo v roce 2001 evidováno 102 862 domů. Podíl domů postavených v jednotlivých obdobích je vyvážený a je kolem 25 %. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 26 %, mezi lety 1920 až 1940 byl 25 %, v období od roku 1946 do roku 1980 dosahoval počet postavených domů 28 %, a v období let 1981 až 2001 představovaly novostavby 21 % domovního fondu. Největší zastoupení starých domů se nachází v SO ORP Šluknov a Varnsdorf, nejméně starých domů je v SO ORP Most. Nejvíce novostaveb se vyskytuje v SO ORP Most, Roudnice nad Labem a Podbořany. Obrázek č. 4.4.3: Stáří domovního fondu v SO ORP Ústeckého kraje v relativním vyjádření (v %) SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Šluknov Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

do 1919 23,8 33,6 14,9 23,1 30,1 20,0 25,7 23,8 8,9 22,4 24,6 37,6 42,9 30,2 21,7 41,2 24,1 26,1

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 28,9 29,3 29,1 18,5 29,2 32,5 23,2 30,9 21,5 28,0 22,8 38,6 25,7 28,1 21,8 32,9 14,8 48,0 21,5 32,1 17,7 35,1 25,9 15,3 25,3 13,8 26,2 22,6 30,5 27,0 20,7 18,0 25,8 28,5 24,9 27,8

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

- 68 -

1981-2001 18,1 18,9 23,5 22,9 20,4 18,7 20,5 21,5 28,2 24,0 22,5 21,2 18,0 21,0 20,8 20,1 21,6 21,2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V SO ORP Varnsdorf bylo v roce 2001 evidováno 3 205 domů, což představuje 3 % domovního fondu Ústeckého kraje. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 41,2 %, mezi lety 1920 až 1940 bylo postavěno 20,7 % domovního fondu, v období od roku 1946 do roku 1980 dosahoval počet postavených domů 18 %, a v období let 1981 až 2001 představovaly novostavby 20,1 % domovního fondu. Ve všech obcích je převaha starých domů postavených do roku 1919, nejvíce v obci Jiřetín pod Jedlovou (56 %). Počet novostaveb je ve všech obcích kolem 20 %, mírně převažuje obec Jiřetín pod Jedlovou. Obrázek č. 4.4.4: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Varnsdorf v relativním vyjádření (v %) SO ORP

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980

do 1919

1981-2001

Dolní Podluží

43,9

20,0

17,9

18,2

Horní Podluží

48,1

18,8

13,8

19,4

Chřibská

40,6

19,9

19,5

19,9


56,4

15,7

7,1

20,7

Rybniště

33,1

33,7

12,9

20,2

Varnsdorf

40,1

20,4

19,2

20,3

SO ORP Varnsdorf Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

41,2

20,7

18,0

20,1

Indikátory Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf

Bydlení

Vývoj bytového fondu 1 1 0 1 1 1 1

2 1 0 1 2 1 1

- 69 -

Podtéma Stáří a kvalita bytového fondu k 2001 -1 0 0 0 0 0 0


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nejvíce bytů se nachází v obcích Varnsdorf, Chřibská a Dolní Podluží. V SO ORP Varnsdorf došlo k největšímu relativnímu nárůstu bytového fondu v rámci Ústeckého kraje. Výrazně více bytové výstavby bylo realizováno v obcích Dolní Podluží a Rybniště.

SLABÉ STRÁNKY Méně bytů je evidováno v obcích Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Rybniště. V SO ORP Varnsdorf převažují staré domy (62 %) nad novými (38 %). SO ORP Varnsdorf patří k ORP s nižším počtem novostaveb v Ústeckém kraji (kolem 20 % domů postavených v období 1981-2001). V SO ORP je evidováno 40 % domů postavených Nízké zastoupení domů postavených do roku 1919 do roku 1919. Vysoké zastoupení starých domů v obci Rybniště (kolem 33 %). je v obcích Jiřetín pod Jedlovou, Horní Podluží, kde se postavilo kolem 50 % domů. PŘÍLEŽITOSTI Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. Odkoupení stavebních parcel od pozemkového fondu. Zasíťovat pozemky.

HROZBY Pozemky ve vlastnictví soukromníků nebo pozemkového fondu (špatně se získávají). Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové výstavby. Stárnutí bytového fondu.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zajistit stavební plochy od pozemkového fondu. Zasíťování pozemků (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu rodinných domů. Výstavba nových rodinných či bytových domů. Zvýhodnit finanční podporu pro výstavby nových rodinných domů. Podpora bytové výstavby pro seniory.

- 70 -


4.5

Rekreace

Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo nebo mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace také vymezuje prostor, umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Rekreační potenciál regionu SO ORP Varnsdorf leží na atraktivním místě, kde je velmi rozmanitá krajina. SO ORP se nachází blízko národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory. Obce, které spadají do SO ORP Varnsdorf, tvoří mikroregion Tolštejn (Tolštejnské panství), jehož cílem je turisticky zviditelnit Šluknovský výběžek. Příroda je vhodná pro sportovní nadšence (síť turistických, cyklistických tras a sjezdovek). Milovníci kultury si přijdou na své díky řadě kulturních zařízení, např. divadlo, kina, regionální muzeum o hornictví v Jiřetíně pod Jedlovou, regionální muzeum Tadeáše Haekeho v Chřibské, galerie (Galerie na ochozu, Galerie úsměv, Galerie Liduška, Galerie Radnice), Studentské centrum (klub Střelnice). V SO ORP se pořádá mnoho akcí, např. festival vážné hudby Chřibské kulturní léto, Svatojiřetínská pouť, Hry legrace a smíchu, masopustní oslavy, drakiády, pálení čarodějnic atd. SO ORP Varnsdorf nabízí pestré možnosti sportovního vyžití, např. sportovní haly, plavecký bazén, fotbalové stadiony, zimní stadion, lyžařské areály v Horní Podluží a Jiřetíně pod Jedlovou, tělocvičny, tenisové kurty, rekreační rybníky (pro koupání a rybaření), hřiště pro skateboard, fitcentra, plochy na plážový volejbal, minigolf apod. V SO ORP se pořádají cyklistické závody, celorepublikový turnaj v plážovém volejbale atd. Mezi zajímavosti v SO ORP patří: kozí farma v Horním Podluží (agroturistika), rodný dům Tadeáše Haekeho (cestovatel, přírodovědec, botanik a objevitel největší leknínové rostliny Viktorie královské) v Chřibské, křížová cesta v Jiřetíně pod Jedlovou, Štola sv. Jana Evangelisty (stříbrný důl, naučná stezka), rozhledna Jedlová hora, Chřibská přehrada, výletní restaurace na Hrádku (oceněna fasádou do r. 2005), větrný mlýn Světlík, zřícenina hradu Tolštejn. Obec Horní Podluží získala titul Vesnice roku 2008 pro Ústecký kraj. Ubytovací kapacity V roce 2008 bylo evidováno 27 ubytovacích zařízení v SO ORP Varnsdorf. Mezi časté typy ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Varnsdorf patří penziony (12), ostatní zařízení jinde nespecifikovaná (5) a turistické ubytovny (4). 21 ubytovacích zařízení provozuje svoji činnost celoročně, zbylých 6 zařízení funguje jen v letních měsících (hotely, chatová osada, penziony, kemp). V SO ORP Varnsdorf se vyskytují ubytovací zařízení s kapacitou 11 až 50 pokojů (17 zařízení) a s kapacitou menší než 10 pokojů (10 zařízení). Celkové ubytovací kapacity jsou v SO ORP Varnsdorf soustředěny v obcích Horní Podluží (3), Chřibská (6), Jiřetín pod Jedlovou (10), Rybniště (2) a Varnsdorf (6).

- 71 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.5.1: Přehled ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Varnsdorf Název PENZION JANA REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ HOPO CHATA SPOJAŘKA HOTEL PERMON HOTEL U JASANU PENSION MENCL PENSION NA STARÉ PILE CHATA NA TOKÁNÍ REKREAČNÍ STŘEDISKO BAJTLICH HOTEL SLOVAN HOTEL KŘÍŽOVÝ VRCH PENSION STARÝ STOŽEC APARTMÁNY U DRAKA PENSION OMIKRON CHATA ZVONEČEK HOTEL JEDLOVÁ HORA CHATA SETUZA SPORTCENTRUM JIŘETÍN LESNÍ MLÝN PENZION BRAUN PENZION RELAX PENSION U RUDOLFA III. PENSION FONTÁNA PENSION PENZION KOLIBA AUTOKEMP VARNSDORF UBYTOVNA+DPS VELVETA

Kategorie Penzion Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Hotel ** Hotel * Penzion Penzion Penzion

Obec Horní Podluží Horní Podluží Horní Podluží Chřibská Chřibská Chřibská Chřibská Chřibská

Chatová osada

Chřibská

Hotel ** Hotel * Penzion Penzion Penzion Turistická ubytovna Turistická ubytovna Turistická ubytovna Turistická ubytovna Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion Penzion Penzion Penzion Kemp Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Rybniště Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf

Zdroj: ČSÚ, k 31. 12. 2008.

V roce 2008 se nacházelo v SO ORP Varnsdorf 27 ubytovacích zařízení, z toho 2 hotely *, 2 hotely **, 1 kemp, 5 ubytovacích zařízení jinde nespecifikovaných, 12 penzionů a 4 turistické ubytovny. Ubytovací zařízení jsou v obcích Horní Podluží (1 penzion, 2 ostatní zařízení), Chřibská (hotel *, hotel **, 3 penziony, chatová osada), Jiřetín pod Jedlovou (hotel *, hotel **, 3 penziony, 4 turistické ubytovny, ostatní zařízení), Rybniště (penzion, ostatní zařízení), Varnsdorf (4 penziony, kemp, ostatní zařízení).

- 72 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.5.1: Typy turistických zařízení v SO ORP Varnsdorf

Zdroj: ČSÚ, k 31. 12. 2008.

V SO ORP Varnsdorf bylo v roce 2000 1 664 lůžek, v roce 2009 došlo k poklesu o 565 lůžek na 1 099 lůžek. Nejvíce lůžek se nachází v obci Chřibská, kde počet lůžek se pohyboval kolem 500, naopak nejméně lůžek je v obcích Horní Podluží a Rybniště. Ve většině obcí došlo k poklesu počtu lůžek, výjimku tvoří obec Horní Podluží, kde se jako v jediném počet lůžek zvýšil. Nejvyšší pokles počtu lůžek nastal v obci Varnsdorf (o 343). Obrázek č. 4.5.2: Vývoj počtu lůžek v SO ORP Varnsdorf

Zdroj: ČSÚ, k 31. 12. 2009. Pozn.: údaj za obec Rybniště v roce 2009 byl zjištěn vlastním šetřením

V roce 2000 se ubytovalo v hromadných zařízeních cestovního ruchu v Ústeckém kraji více než 393 458 turistů, v roce 2009 to bylo jen 335 939 turistů, návštěvnost kraje tedy poklesla o více než 15 %. Výrazně poklesl i počet přenocování ve sledovaných letech o více než 55 %. Klesá i podíl zahraničních návštěvníků ubytovaných v různých typech ubytovacích zařízení. Zatímco v roce 2000 se ubytovalo 45 % zahraničních návštěvníků, v roce 2009 klesl počet ubytovaných zahraničních turistů na 31 %. Podíl zahraničních turistů klesá i v počtu přenocování v ubytovacích zařízeních ze 44 % v roce 2000 na 27 % v roce 2009.

- 73 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Z hlediska celkové návštěvnosti jednotlivých typů ubytovacích zařízení a délky ubytování turistů v Ústeckém kraji jsou jak v roce 2000, tak v roce 2009 turisty nejvíce využívány ostatní hromadná zařízení, hotely ***, kempy a penziony. Nejméně turistů je ubytovaných v hotelech *, hotelech garni. Obrázek č. 4.5.3:Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k 31. 12.) v Ústeckém kraji

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009. Pozn.: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky.

Za sledované období 2000 - 2009 byl největší počet příjezdů hostů v okrese Děčín, naopak nejméně v okrese Louny. Okres Litoměřice zaznamenal největší absolutní (o 13 226 osob) i relativní nárůst (o 31 %) příjezdů hostů. Kromě okresu Litoměřice a Chomutov byly naměřené úbytky v počtu příjezdů hostů, největší pokles byl evidován v okrese Louny (o 58 %). V okrese Děčín, kam spadá SO ORP Varnsdorf, klesl počet příjezdů o 18 609 na 83 639 (pokles o 18 %). V letech 2000 – 2009 nejvíce přenocovali v okresech Teplice a Děčín, naopak nejméně v Mostu. Ve většině okresů došlo k poklesu počtu přenocování, největší pokles byl zaznamenán v okresu Ústí nad Labem (o 80 %) a Most (o 74 %). Jediný růst byl zaznamenán v okrese Louny, který v počtu příjezdů značně klesá. Ve sledovaném okrese Děčín došlo k poklesu počtu přenocování o 54 % (o 234 219). Celkově v Ústeckém kraji došlo k poklesu počtu příjezdů hostů (o 15 %) a v počtu přenocování (o 48 %).

- 74 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.5.2: Vývoj návštěvnosti v jednotlivých okresech Ústeckého kraje za období 2000 – 2009 Počet příjezdů hostů Rozdíl mezi lety 2009 a 2000

Rok

Okres

Rozdíl mezi lety 2009 a 2000

Rok

102 248 64 789 42 726 24 667 33 672 67 895 57 461

83 639 70 239 55 952 10 327 26 399 49 782 39 601

-18 609 5 450 13 226 -14 340 -7 273 -18 113 -17 860

-18 8 31 -58 -21 -27 -31

434 595 256 545 220 757 143 593 187 014 514 023 371 715

200 376 182 119 165 972 165 972 49 052 274 631 76 152

-234 219 -74 426 -54 785 22 379 -137 962 -239 392 -295 563

Rel (%) -54 -29 -25 16 -74 -47 -80

393 458

335 939

-57 519

-15

2 128 242

1 114 274

-1 013 968

-48

2000 Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n. L. Ústecký kraj

Počet přenocování

2009

Abs.

Rel(%)

2000

2009

Abs.

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika.

Indikátory Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf

Rekreační potenciál a jeho využití

Rekreace -1 1 2 2 0 2 1

0 1 2 2 0 2 1

- 75 -

Podtéma Velikost a struktura ubyt. Kapacit, návštěvnost -2 1 2 2 1 2 2


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Velký potenciál pro cestovní ruch – národní park České Švýcarsko, CHKO Lužické Hory, CHKO Labské pískovce. Všechny obce patří do mikroregionu Tolštejn (Tolštejnské panství), jehož cílem je turisticky zatraktivnit Šluknovský výběžek. Rozsáhlá síť značených turistických a cyklistických tras, sjezdovky – aktivní trávení volného času. PŘÍLEŽITOSTI Využití blízkého sousedství se Spolkovou republikou Německo.

SLABÉ STRÁNKY Nedostatek ubytovacích zařízení vyšší kvality v území. Absence ubytovacího zařízení v obci Dolní Podluží. Klesá návštěvnost okresu Děčín, do kterého SO ORP spadá. Snižuje se délka pobytu v ubytovacích zařízeních. HROZBY Nedostatek vlastních prostředků pro rozvoj kvality ubytovacích zařízení. Možné negativní environmentální dopady v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Znečištění prostředí nebo přírodní katastrofa ohrožující přírodní a kulturní atributy SO ORP, jako např. povodně v roce 2010.

Rozvoj agroturistiky a biofirem. Rozvoj kvality ubytovacích zařízení. Rozvoj doplňkové infrastruktury cestovního ruchu budování parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, turistické značení, atd.).

Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací kapacity, zejména v menších obcích. Vybudování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (výstavba parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, atd.). Vytipování a značení dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.).

- 76 -


5 Ekonomický pilíř 5.1


Nejvýznamnější zaměstnavatelé Lidé jsou nejčastěji zaměstnáni ve společnostech zabývajících se průmyslem, především strojírenským a textilním. V SO ORP Varnsdorf je 21 firem, které mají nad 50 zaměstnanců. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele SO ORP patří 4 podniky, které mají nad 200 zaměstnanců, jedná se o podniky TOS VARNSDORF, a.s., BELDEN, s.r.o., VELVETA, a.s. a To & Mi Vdf. spol. s r.o. Obrázek č. 5.1.1: Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci, které mají sídlo v obcích obvodu s rozšířenou působností Obchodní jméno

Sídlo

TOS VARNSDORF a.s.

Varnsdorf

BELDEN s.r.o.

Horní Podluží

VELVETA a.s.

Varnsdorf

To & Mi Vdf. spol. s r.o.

Varnsdorf

AMANN s.r.o.

Chřibská

HELIX - Liberec s.r.o.

Dolní Podluží

K W L, s.r.o.

Varnsdorf

MĚSTO VARNSDORF

Varnsdorf

Nemocnice Varnsdorf Střední škola služeb a cestovního ruchu, Varnsdorf, Bratislavská 2166, příspěvková organizace Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Varnsdorf 5, Mariánská 1100, příspěvková organizace

Varnsdorf

Převažující činnost Výroba kovoobráběcích strojů Výroba elektrických vodičů a kabelů j. n. Konečná úprava textilií Ostatní pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním Úprava a spřádání textilních vláken a příze Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla Všeobecné činnosti veřejné správy Ústavní zdravotní péče

Kategorie podle počtu zaměstnanců 500 - 999 250 - 499 250 - 499 200 - 249 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199

Varnsdorf

Střední odborné vzdělávání na učilištích

100 - 199

Varnsdorf

Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách

100 - 199

Výroba pletených a háčkovaných punčochových výrobků Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů Silniční nákladní doprava Generální opravy a repasy kovoobráběcích strojů

ELITE a.s.

Varnsdorf

Frottana - Bohemia, s.r.o.

Varnsdorf

NOPROSU s.r.o.

Varnsdorf

RETOS VARNSDORF s.r.o.

Varnsdorf

SAMAT, spol. s r.o.


Výroba kovových dveří a oken

50 - 99

SATES s.r.o.

Varnsdorf

Kovovýroba, opravy a prodej kovoobráběcích strojů

50 - 99

- 77 -

50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99


Obchodní jméno SMK, spol. s r.o. Střední průmyslová škola technická, Varnsdorf, Karolíny Světlé 2703, příspěvková organizace

Sídlo

Převažující činnost

Varnsdorf

Nespecializovaný velkoobchod

Varnsdorf

Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách

Kategorie podle počtu zaměstnanců 50 - 99 50 - 99

Zdroj: Ústav územního rozvoje k 31. 12. 2009. Pozn.: Registr ekonomických subjektů eviduje pouze zaměstnavatele, kteří ČSÚ poskytli informace. Výčet firem tak nemusí být zcela vyčerpávající.

Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity Ústeckého kraje byla v roce 2005 hodnoty 163, v roce 2008 se zvýšila na 164,7 a v roce 2010 míra podnikatelské aktivity klesla na 162,2. Nejvyšší hodnoty míry podnikatelské aktivity za celé sledované období byly v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem, kde je podnikání zaměřeno na zemědělství, především na ovocnářství. Naopak nejnižší hodnoty míry podnikatelské aktivity byly zaznamenány v SO ORP Bílina. Míra podnikatelské aktivity SO ORP Varnsdorf se pohybuje kolem hodnoty 150. Vývoj míry podnikatelské aktivity se od roku 2005 (156,3) do roku 2008 (153,7) mírně snížil, poté nastal pokles naměřené aktivity na hodnotu 147,1. Míra podnikatelské aktivity ve sledovaném SO ORP Varnsdorf je podprůměrná v rámci Ústeckého kraje. Obrázek č. 5.1.2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

2005

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2008 121,6 125,5 177,7 189,5 150,3 148,9 141,6 138,7 199,3 201,9 139,3 142,1 174,4 175,1 176,2 176,4 147,2 150,5 149,4 146,0 202,0 198,9 147,7 150,2 160,0 162,0 167,4 169,1 156,3 153,7 174,9 165,5 163,0 164,7

2010 125,4 186,7 146,1 136,7 193,1 144,6 170,4 174,4 151,4 140,8 192,0 147,0 160,6 168,2 147,1 159,3 162,2

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného roku

Míra podnikatelské aktivity SO ORP Varnsdorf byla v roce 2005 hodnoty 156,3, v roce 2008 se snížila na 153,7 a v roce 2010 míra podnikatelské aktivity klesla na 147,1. Za sledované období byla nejvyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Horní Podluží (157,4), Jiřetín pod

- 78 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Jedlovou a Varnsdorf, naopak nejnižší hodnoty byly naměřeny v obcích Dolní Podluží, Chřibská (134,9) a Rybniště. K nejvyššímu vzestupu míry podnikatelské aktivity došlo v obci Horní Podluží. Obrázek č. 5.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Varnsdorf Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf

2005

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2008 153,5 150,2 139,4 162,1 151,5 138,3 162,1 157,4 144,4 142,5 158,1 155,4 156,3 153,7

2010 143,9 157,4 134,9 152,4 138,7 148,2 147,1

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného roku

- 79 -


5.2

Trh práce

Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti ukazuje stav a vývoj nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaných i nezaměstnaných). Vyjadřuje se v procentech. Míra nezaměstnanosti Ústeckého kraje od roku 2005 postupně klesala z 16,5 % na 10,3 % do roku 2008. V roce 2009 se projevila hospodářská recese (míra nezaměstnanosti 12,8 %), která nejvíce postihla ORP Kadaň (růst míry nezaměstnanosti o 4,6 %), Podbořany (o 4,4 %), Chomutov (o 3,3 %), Varnsdorf (o 3,3 %), Rumburk (o 3,1 %). Nejmenší míra nezaměstnanosti po celou sledovanou dobu je v SO ORP Roudnice nad Labem, Litoměřice a Lovosice. Naopak největší míra nezaměstnanosti od 16,5 % do 16,0 % je v SO ORP Varnsdorf, Rumburk a Litvínov. V SO ORP Varnsdorf byla evidována v roce 2005 míra nezaměstnanosti 15,5 %, v roce 2006 klesla na 15,4 %, v roce 2007 dále se snížila na 13,8 %, v roce 2008 byla naměřena nejnižší hodnota 13,2 %, v roce 2000 došlo k vzestupu na 16,5 %. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Varnsdorf je nižší než krajský průměr do roku 2006, poté dochází k tomu, že míra nezaměstnanosti je nadprůměrná v rámci krajských hodnot. Obrázek č. 5.2.1: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

17,2 14,5 18,4 16,4 12,6 24,4 15,4 11,6 23,3 14,2

Míra nezaměstnanosti [%] 2007 2008 16,4 14,6 13,9 12,2 16,8 13,4 13,4 9,2 11,4 9,7 23,0 19,4 14,3 11,9 11,1 10,0 22,4 17,5 13,4 10,5

12,5

11,3

18,0 15,5 14,1 15,5 17,7 16,5

17,5 14,8 13,8 15,4 16,7 15,5

2005

2006

2009 11,3 10,1 10,5 6,9 7,9 14,8 9,2 8,3 12,7 8,5

13,7 12,5 13,8 11,5 10,1 16,0 11,7 10,7 15,1 12,9

10,0

8,1

10,0

14,7 12,5 12,2 13,8 13,6 12,9

13,1 10,0 10,1 13,2 10,3 10,3

16,2 11,7 12,2 16,5 13,0 12,8

Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry

Míra nezaměstnanosti v SO ORP Varnsdorf od roku 2005 klesala až na hodnotu 13,2 % naměřenou v roce 2008, v roce 2009 dochází ke zvýšení nezaměstnanosti na 16,5 %, která je následkem ekonomické recese. Za sledované období byla nejvyšší nezaměstnanost naměřena v obci Chřibská (za celé sledované období nad 20 %), dále výraznější nezaměstnanost se eviduje v letech 2005-2006 v obci Jiřetín pod Jedlovou, kde poté dochází k poklesu nezaměstnanosti, až na nejnižší nezaměstnanost (13,6 % v roce 2009). Za celé

- 80 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. období je nízká nezaměstnanost v obcích Horní Podluží. Město Varnsdorf kopíruje vývoj nezaměstnanosti celého SO ORP. Obrázek č. 5.2.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Varnsdorf Obec

15,8 12,5 21,1

Míra nezaměstnanosti [%] 2007 2008 15,7 12,4 11,5 13,2 10,8 10,9 22,3 20,9 20,6

20,3

19,0

14,4

13,2

13,6

16,6 14,9

19,7 14,6

17,9 13,3

14,0 12,7

17,3 16,3

15,5

15,4

13,8

13,2

16,5

2005


2006

2009 14,2 13,9 23,3


Podíl nezaměstnaných žen V měřítku celého Ústeckého kraje dosahoval podíl nezaměstnaných žen za celé sledované období vyšších hodnot než u mužské složky populace. Podíl nezaměstnaných žen se zvyšuje do roku 2008, v roce 2009 dochází k jeho poklesu. Podíl nezaměstnaných žen byl v roce 2005 51,1 %, v roce 2006 činil 51,7 %, v roce 2007 se zvýšil na 53,4 %, v roce 2008 dále vzrostl na 54,2 % a v roce 2009 se snížil na 50,9 %. V roce 2009 se tento podíl vyrovnává dopadem ekonomické recese, která výrazně postihla i muže. Nejmenší podíl nezaměstnaných žen v roce 2009 vykazují SO ORP Podbořany (46,7 %), Rumburk (47 %), Ústí nad Labem (48,6 %), dále SO ORP Varnsdorf, Žatec s hodnotami nižšími než 50 %, z čehož vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných mužů. Nejvyšší hodnoty naopak vykazují SO ORP Bílina (54,3 %), Roudnice nad Labem (53,4 %), Děčín (53,3 %). Vývoj nezaměstnanosti žen SO ORP Varnsdorf kopíruje vývoj nezaměstnanosti žen Ústeckého kraje s výjimkou roku 2008, kdy došlo již k poklesu než jak v růstu v rámci kraje. Podíl nezaměstnaných žen je nižší než průměrná krajská hodnota. Obrázek č. 5.2.3: Podíl nezaměstnaných žen z celku v SO ORP Ústeckého kraje Podíl nezaměstnaných žen z celku [%]

SO ORP 2005

2006

2007

2008

2009

Bílina

54,7

54,7

58

59,7

54,3

Děčín

51,8

52,9

54,4

56,4

53,3

Chomutov

50,7

51,1

53,1

54,1

50,8

Kadaň

50,1

49,8

53,1

54,4

50,9

Litoměřice

52,2

52,6

53,2

52,2

50,8

Litvínov

50,9

52,1

53

53,8

52,2

Louny

52,1

52,7

55,2

54,8

50,7

Lovosice

53,4

52,6

55

55,9

51,3

Most

50,9

51,7

53,5

54,5

52,4

Podbořany

49,3

49,2

49,7

49,4

46,7

Roudnice nad Labem

53,4

54,8

54,6

56,5

53,5

Rumburk

46,2

46,7

47,8

47,1

47

Teplice

53,9

54,2

56,5

57,2

51,3

Ústí nad Labem

49,9

49,9

51

53,6

48,6

Varnsdorf

47,5

49,7

52,5

51,2

49,4

- 81 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl nezaměstnaných žen z celku [%]

SO ORP 2005

2006

2007

2008

2009

Žatec

50,4

51,3

51,9

51,3

49,5

Ústecký kraj

51,1

51,7

53,4

54,2

50,9


Podíl nezaměstnanosti žen z celku byl v letech 2005 47,5 %, v roce 2006 vzrostl na 49,7 %, v roce 2007 se zvýšil na 52,5 %, v roce 2008 se snížil na 51,2 % a v roce 2009 klesl na 49,4 %. Nejvyšší podíl nezaměstnaných žen je za celou sledovanou dobu v obci Jiřetín pod Jedlovou (kolem 60 %), nejvyšší hodnota byla naměřena v roce 2007 (67 %). Nejnižší nezaměstnanost žen byla v obci Horní Podluží (do 40 %), nejnižší hodnota byla evidována v roce 2007 (32,1 %). Obrázek č. 5.2.4: Podíl nezaměstnaných žen z celku v obcích SO ORP Varnsdorf Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf

2005 50,6 37,6 45,7

Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] 2006 2007 2008 47,3 53,1 52,8 35,4 32,1 34,7 46,9 51,9 46,8

2009 48,4 43,6 44,1

61,3

63,6

67,0

50,3

59,0

53,3 47,0

53,9 50,1

50,3 53,0

46,5 52,7

52,5 49,9

47,5

49,7

52,5

51,2

49,4


Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Nezaměstnanost se liší podle délky jejího trvání na krátkodobou (do 12 měsíců) a na dlouhodobou (nad 12 měsíců). Nezaměstnanost nad 12 měsíců se nazývá též jako trvalá, která přináší řadu dopadů, jak na společnost, tak i na jedince. Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena jako podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců na počtu uchazečů celkem. Ústecký kraj zaznamenal pokles podílu nezaměstnaných osob z 51,8 % na 31,9 % v období 2005 až 2009. Dlouhodobě nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných osob zaznamenaly SO ORP Litvínov, Most a Bílina. Mezi SO ORP s nižším podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob patří Litoměřice, Podbořany a Lovosice. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl naměřen v SO ORP Litvínov (64,9 %) v roce 2005 a 2007. Nejmenší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán v roce 2009 v SO ORP Podbořany (20,9 %). Největší pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných byl v SO ORP Most (o 27 %), v tomto ORP se počet dlouhodobě nezaměstnaných pohyboval v nejnižších hodnotách v rámci Ústeckého kraje. Dlouhodobá nezaměstnanost v SO ORP Varnsdorf se pohybovala v nižších hodnotách než naměřené krajské hodnoty do roku 2007, po té došlo ke zvýšení hodnot nad krajskou úroveň.

- 82 -


Obrázek č. 5.2.5: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v SO ORP Ústeckého kraje Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2005 2006 2007 2008 2009 59,8 53,9 57,9 51,1 34,8 46,5 45,9 42 41,6 31 51,8 53,1 51,3 43,3 30,6 50,5 52 50,8 42,1 25,8 39 39,6 38,3 33,1 26,4 64,9 64,5 64,9 58,8 41 48,4 48,6 48,3 44,4 26,1 40,7 38,7 39,6 40 31 62,2 62 61,8 50,9 35,2 39,8 42,2 39,5 35,6 20,9 47,6 47,8 46 43,3 29,8 53,3 51,7 50,7 44,7 35,5 52,7 49,1 51,5 46 31,1 47,1 47,7 49,3 46,5 34 50,5 51,3 48,2 46,4 35,7 46,6 50,5 48,5 42,3 27,5 51,8 51,5 51,1 45,5 31,9

SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj


Dlouhodobá nezaměstnanost v SO ORP Varnsdorf byla v roce 2005 50,5 %, v roce 2006 vzrostla na 51,3 %, v roce 2007 klesla na 48,2 %, v roce 2008 se snížila na 46,4 % a v roce 2009 poklesla na 35,7 %. Do roku 2007 byla nejvyšší míra dlouhodobě nezaměstnaných v obci Jiřetín (v roce 2007 64,5 %), poté došlo k výraznému poklesu až na nejnižší hodnotu 26,5 % naměřenou za celé sledované období v SO ORP.V roce 2008 bylo nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných v obci Varnsdorf, naopak nejméně v obci Rybniště Obrázek č. 5.2.6: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v obcích SO ORP Varnsdorf Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2005 2006 2007 2008 43,6 48,7 46,8 46,7 36,4 34,0 40,0 43,2 53,2 51,3 50,3 45,6

2009 31,9 31,5 37,8

56,3

56,5

64,5

41,0

26,5

36,0 51,7

42,2 52,5

41,7 48,1

38,5 47,1

33,7 36,2

50,5

51,3

48,2

46,4

35,7


Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo znamená, kolik osob se uchází o jedno volné pracovní místo, neboli značí zájem o volnou pracovní pozici. V Ústeckém kraji se hlásilo 26 osob na 1 volné pracovní místo, v roce 2006 bylo 16 zájemců, v roce 2007se snížil počet zájemců na 9 osob, v roce 2008 se hlásilo 7 zájemců na 1 volné pracovní místo

- 83 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. a v roce 2009 vzrostl počet zájemců o 1 pracovní místo na 23 osob. Nejvíce osob se hlásilo na 1 volné pracovní místo v letech 2005 až 2007 v SO ORP Litvínov, poté v letech 2008 a 2009 evidoval nejvíce zájemců o pracovní místo SO ORP Rumburk, kde v roce 2009 dosahoval počet zájemců o práci téměř 105. Nejméně uchazečů o zaměstnání bylo v SO ORP Roudnice nad Labem. Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo v SO ORP Varnsdorf je nižší než krajská úroveň do roku 2007, poté dochází k opačné situaci. Nejméně uchazečů bylo v roce 2008 (11,6), naopak nejvíce uchazečů bylo v roce 2009 (41,1), kdy se projevila ekonomická recese. Obrázek č. 5.2.7: Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo 2005

2006

2007

2008

2009

Bílina

56,5

25,9

15,6

12,3

57,4

Děčín

30,6

21,6

15,4

15,4

38,4

38

14,2

6,1

5,1

21,1

Kadaň

18,1

10,9

5

4,1

24,3

Litoměřice

22,8

11

8,1

7,4

13,1

Litvínov

88,9

44,1

20,4

14,5

37,6

Louny

20,2

10,9

5,6

5,1

19,8

Lovosice

13,2

14

12,7

6,5

13,3

Most

38,4

19,3

9,1

6,8

18,8

Podbořany

22,2

13,2

6,5

6,2

14,6

Roudnice nad Labem

14,3

8,5

4,4

2,5

11

Rumburk

19,4

14,9

14,6

19,2

104,5

Teplice

30,6

19,5

10,8

8,9

40,8

Ústí nad Labem

16,3

12,2

7,4

6,7

17,2

Varnsdorf

16,3

11,7

12,2

11,6

41,1

Žatec

40,3

21,1

9

7,9

21,1

Ústecký kraj

25,8

15,5

8,7

7,2

22,8

Chomutov


Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst Ústeckého kraje se mezi lety 2006 až 2007 zvyšoval, poté v roce 2008 došlo ke snížení počtu obsazených pracovních míst. Ve sledovaném období se pohyboval od 299 667 do 291 289. Nejvíce obsazených pracovních míst bylo po celé sledované období v SO ORP Ústí nad Labem, Teplice, Most, kde počet obsazených pracovních míst neklesl pod 30 000. Naopak nejméně obsazených pracovních míst se nachází v SO ORP Podbořany, Varnsdorf, kde se počet obsazených pracovních míst pohyboval do 8 000. Výraznější růst počtu obsazených pracovních míst mezi lety 2006 až 2009 byl naměřen v SO ORP Žatec (o 14 %). Výraznější pokles počtu obsazených míst byl evidován v SO ORP Litvínov (o 15 %), Podbořany (o 12 %). Sledovaný SO ORP Varnsdorf byl evidován jako druhý nejmenší ORP v počtu obsazených pracovních míst v Ústeckém kraji. Od roku 2006 do roku 2009 se počet obsazených pracovních míst snížil o 9,07 %, klesl ze 7 220 na 6 565.

- 84 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 5.2.8: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústeckého kraje

SO ORP

Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Rozdíl mezi lety 2006 až 2009 v relativním vyjádření [%]

Počet obsazených pracovních míst 2006

2007

2008

2009

8470 25627 28216 17237 20084 14248 13729 8738 30865 5626 10092 10205 35376 54671 7220 9263 299667

8635 25567 28809 18197 20077 14305 14035 8880 32094 5818 10092 10635 36123 56465 7568 11219 308519

8487 24965 28584 16732 19898 13857 13824 8958 33149 5263 10201 10167 37520 56393 7159 11953 307110

8443 23357 26931 16739 19133 12049 13126 8739 32041 4962 10058 9215 35515 53857 6565 10559 291289

-0,32 -8,86 -4,55 -2,89 -4,74 -15,43 -4,39 0,01 3,81 -11,80 -0,37 -9,70 0,39 -1,49 -9,07 13,99 -2,76

Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k 1. 12. danému roku. Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Nejvíce pracovních míst je v obci Varnsdorf (kolem 6 tisíc), naopak nejméně je v obci Rybniště, kde je počet pracovních míst za poslední 3 roky nepřevyšuje 50. Počet obsazených pracovních míst rostl ve 3 obcích (Dolní Podluží, Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou). Výraznější růst pracovních míst nastal v obci Dolní Podluží (o 33 %). Pokles počtu pracovních míst byl evidován ve 3 obcích (Rybniště, Chřibská, Varnsdorf). K výraznějšímu poklesu došlo v obci Rybniště (o 30 %). Obrázek č. 5.2.9: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Varnsdorf

Obec

2006 Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště

Rozdíl mezi lety 2006 až 2009 v relativním vyjádření [%]

Počet obsazených pracovních míst 2007

2008

2009

175 292 338 400 71

179 313 299 430 44

220 382 270 423 48

232 364 262 440 50

32,57 24,66 -22,49 10,00 -29,58

Varnsdorf

5 944

6 303

5 816

5217

-12,23

SO ORP Varnsdorf

7220

7568

7159

6565

-9,07

Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k 1. 12. danému roku. Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

- 85 -


5.3


Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí. Daňová výtěžnost Ústeckého kraje byla v roce 2008 8 238 507 Kč a v roce 2009 se snížila o 818 198 Kč, a tedy dosahovala výše 7 420 309 Kč. Průměrná daňová výtěžnost Ústeckého kraje za rok 2008 činila 9 860 Kč na obyvatele. V roce 2009 průměrná daňová výtěžnost obcí Ústeckého kraje dosáhla 8 870 Kč na obyvatele. Došlo tedy ke snížení o 980 Kč. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti roku 2008, tento pokles byl způsoben především snížením daňových odvodů z příjmů fyzických a právnických osob v důsledku ekonomického útlumu. Výrazně nadprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele v Ústeckém kraji mají SO ORP Ústí nad Labem (9 990 Kč) a Kadaň (9 830 Kč). Výrazně podprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele Ústeckého kraje mají SO ORP Rumburk (7 350 Kč) a Lovosice (7 690 Kč). Sledovaný SO ORP Varnsdorf evidoval v roce 2008 daňovou výtěžnost 191 649 Kč, následný rok došlo k poklesu o 27 640 Kč na hodnotu 164 009 Kč. Daňová výtěžnost na obyvatele činila v roce 2008 9 310 Kč, v roce 2009 byla snížena na 7 940 Kč. Pokles byl o 1 370 Kč, což je čtvrtý největší pokles v rámci celého Ústeckého kraje. Obrázek č. 5.3.1: Daňová výtěžnost SO ORP Ústeckého kraje v letech 2008 a 2009 Daňová výtěžnost (v tis. Kč) SO ORP 2008 Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

196014 781858 856252 445247 558872 381019 401848 259986 832792 154465 281814 294927 1040502 1271468 191649 289793 8238507

2009

Rozdíl

177324 700263 741481 435909 492948 330151 363318 208002 735300 138323 257086 254179 960814 1213100 164009 248101 7420309

-18689 -81595 -114771 -9338 -65925 -50868 -38530 -51984 -97492 -16142 -24728 -40748 -79688 -58368 -27640 -41692 -818198

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008 9,39 9,72 10,45 10,03 9,45 9,33 9,21 9,63 10,89 9,54 8,78 8,50 9,53 10,51 9,31 10,59 9,86

2009 8,47 8,70 9,03 9,83 8,38 8,09 8,31 7,69 9,62 8,56 7,99 7,35 8,81 9,99 7,94 9,07 8,87

Rozdíl -0,92 -1,02 -1,41 -0,20 -1,07 -1,24 -0,90 -1,94 -1,28 -0,98 -0,79 -1,15 -0,72 -0,52 -1,37 -1,53 -0,98

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

Daňová výtěžnost SO ORP Varnsdorf je podprůměrná v rámci Ústeckého kraje, v roce 2008 činila 9 310 Kč na obyvatele, v roce 2009 došlo k poklesu na 7 940 Kč. Nejvyšší daňová výtěžnost v roce 2008 byla v obcích Varnsdorf (9 350 Kč) a Jiřetín pod Jedlovou, naopak nejnižší byla změřena v obci Rybniště (8 220 Kč), zbylé obce dosahují hodnot do 9 000 Kč. V roce 2009 byla nejvyšší daňová výtěžnost v obci Jiřetín pod Jedlovou (10 280 Kč), naopak nejmenší byla v obci Rybniště (7 050 Kč), zbylé obce nedosahují více než 8 000 Kč. Za

- 86 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. období 2008-2009 nastal jediný růst daňové výtěžnosti – v obci Jiřetín pod Jedlovou o 1 240 Kč, ve zbylých obcích došlo k poklesu daňové výtěžnosti, nejvýrazněji ve městě Varnsdorf o 1 590 Kč. Obrázek č. 5.3.2: Daňová výtěžnost SO ORP Varnsdorf v letech 2008 a 2009 Daňová výtěžnost (v tis. Kč) SO ORP 2008 Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf

2009

Rozdíl

10078,78

9489,05

6562 13016,61

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008

2009

Rozdíl

-589,73

8,34

7,89

-0,45

5780,69

-781,31

8,68

7,43

-1,25

11583,8

-1432,81

8,74

7,77

-0,97

5398,45

6149,7

751,25

9,04

10,28

1,24

5980,8

5138,28

-842,52

8,22

7,05

-1,17

150612,7

125867,6

-24745,1

9,53

7,94

-1,59

164009,2

-27640,2

9,31

7,94

-1,37

SO ORP Varnsdorf 191649,4 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

Indikátory Podtéma Obec




-1 -1 -2 1 -2 -2 -1

0 1 -2 1 -2 -2 -1

- 87 -

Trh práce -1 -1 -2 -1 -2 -2 -2

Daňová výtěžnost -1 -1 -1 2 -1 -1 -1


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Míra nezaměstnanosti SO ORP je vyšší než průměrná krajská nezaměstnanost. Nižší míra nezaměstnanosti je v obci Horní Podluží. Nižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště. Vyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf.

SLABÉ STRÁNKY Vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Chřibská a Rybniště. Vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Chřibská a Varnsdorf. Míra podnikatelské aktivity je podprůměrná v rámci kraje. Nižší míra podnikatelské aktivity v obcích Dolní Podluží, Chřibská a Rybniště.

Nadprůměrná daňová výtěžnost v obci Jiřetín pod Nejmenší daňová výtěžnost v obci Rybniště. Jedlovou (nad 10 000 Kč). Klesá počet obsazených pracovních míst. Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo se zvyšuje, je dvounásobně větší než průměrné krajské hodnoty. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY Ukončení činnosti několika významných zaměstnavatelů (např. TOS VARNSDORF, VELVETA, LUKRAM) by měla za následek zvýšení míry nezaměstnanosti.

Možnost rozvoje cestovního ruchu (České Švýcarsko, CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce, mikroregion Tolštejn). Blízkost měst Rumburk, Děčín, Liberec, Krásná Lípa a dalších větších měst pro zajištění dalších pracovních příležitostí. Rozvoj drobných i rozsáhlejších podnikatelských aktivit. Blízkost německých hranic – noví investoři, nové pracovní příležitosti.

Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných postupná ztráta lidského kapitálu. Nedostatek pracovních příležitostí ohrožující stabilizaci obyvatelstva.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Varnsdorf, Chřibská, Horní Podluží a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Zaměřit se na využití nevyužitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit.

- 88 -


6 Souhrn a vyváženost pilířů 6.1


Horninové prostředí a geologie Na území SO ORP Varnsdorf se nachází nerostné suroviny, jejich těžba v současnosti neprobíhá a ani v budoucnosti se nepředpokládá jejich využití. Na území ORP Varnsdorf bylo vymezeno chráněné ložiskové území a v severozápadní části území i prognózní zdroj menšího rozsahu. Do jihozápadní části území zasahuje jen minimálně plocha prognózního zdroje, jehož převážná část byla vymezena na území sousedních správních obvodů. Poddolovaná území se na území SO ORP Varnsdorf vyskytují převážně jako pozůstatek historické důlní činnosti omezeného rozsahu. Jedná se o území obcí Dolní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště a Varnsdorf, z nich nejrozsáhlejší o rozloze větší než 25 ha se nachází na území obce Jiřetín pod Jedlovou. Větší počet poddolovaných území je na území obce Dolní Podluží (10). Sesuvná území na správním území obce s rozšířenou působností Varnsdorf nejsou v podkladech uvedena, stejně jako další relevantní jevy. Vodní režim Na podstatné části území SO ORP Varnsdorf je vymezena CHOPAV, která v podstatě pokrývá na území SO ORP Varnsdorf svou rozlohou CHKO Lužické hory. Ačkoliv se zde nenachází významné zdroje podzemních vod, na území všech obcí se nacházejí vodní zdroje kvalitní pitné vody. Nachází se zde řada menších vodních ploch. Největší plochu zabírá Velký rybník (22 ha) a vodní nádrž na pitnou vodu Chřibská o rozloze cca 11,5 ha. Dále se zde nachází i větší počet menších rybníků, většina z nich však nutně vyžaduje údržbu. Existující zdroje povrchových a podzemních vod jsou dostatečné pro zajištění potřeb území. Ačkoliv území je protkáno zejména menšími vodními toky, opakující se záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku nedostatečné údržby a nevhodných zásahů do vodního režimu (odvádění a zatrubňování v rámci melioračních opatření, napřimování vodních toků apod.). Další závadou je, že části zastavěných území čtyř obcí se nacházejí v záplavových oblastech Q100. Záplavovým územím Q100 procházejí rovněž silnice II. a III. třídy. Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší na území SO ORP Varnsdorf je z hlediska koncentrací sledovaných látek řazena k relativně dobrým, vzhledem k rozsahu vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany zdraví. Problémem je, že se jedná o hustě zalidněné území a tedy se vztahuje k podstatné části populace. V řadě dalších obcí dochází ke zhoršování kvality ovzduší jednak s růstem intenzity dopravy, v zimních měsících z důvodu spalování nekvalitního paliva. Frekventované silnice II. třídy procházejí zastavěným územím ORP Varnsdorf a obcí Chřibská, Rybniště, Dolní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou.

- 89 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Problematika využívání a likvidace odpadů a případných rizik z titulu výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch na sledovaném území nebyla řešena vzhledem nedodání relevantních dat ze strany zadavatele. Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Varnsdorf se řadí k ekologicky velmi stabilním oblastem. Na jeho území jsou vymezeny rozsáhlé CHKO (CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce) několik maloplošných zvlášť chráněných území a lokality soustavy NATURA 2000. Je zde vymezena síť územního systému ekologické stability ÚSES. K ochraně a stabilitě území dále přispívá i skutečnost, že 43,7 % území je pokryto lesními porosty (viz kap. 5). Tyto skutečnosti významně přispívají k převážně vysokým hodnotám koeficientu ekologické stability (KES), jež byly obcím přiřazeny, jedná se však o obce s relativně nízkým počtem obyvatel. Rozsah ochrany přírody a krajiny je důvodem pro existenci řady již existujících závad, kdy zastavěná území a dopravní infrastruktura zasahují a prochází chráněnými lokalitami a kříží vymezené biokoridory. Výhledově lze, vzhledem k plánovanému rozvoji území, očekávat jejich další nárůst. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Varnsdorf plní především hospodářské funkce. Podíl orné půdy na daném území činí pouze 5 %. Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k úrodným a vyžaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. Plocha odvodněné půdy činí 1040,40 ha, tj. 11,7 % celkové výměry SO ORP. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy (-1,6 %). Rovněž přírůstek zastavěných ploch v období 2008-2010 byl relativně nízký (1,1 %). Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce. Podíl lesní půdy na celkové výměře území SO ORP Varnsdorf činí 43,7 %, což je vysoko nad celokrajským průměrem zalesnění. Její rozloha v uplynulých letech mírně vzrostla. Vzhledem k předpokládanému a žádoucímu rozvoji území – i v souvislosti s vymezením nadmístní rozvojové oblasti a rozvojové osy na sledovaném území a vzhledem k další orientaci na rozvoj turismu a vytváření podmínek pro rozvoj sportovních aktivit – jsou v návrhu ZÚR ÚK vymezeny záměry v rozvoji dopravní (a technické infrastruktury). Další záměry jsou či budou následně vymezeny v rámci ÚPD jednotlivých obcí, což znamená nutně další zábory jak zemědělské, tak v řadě případů i lesní půdy. Na druhé straně by měla výrazné pozitivní efekty asanace a rekultivace starých zátěži a pozůstatků po těžební činnosti.

- 90 -


6.2

Sociální pilíř

Technická infrastruktura V SO ORP Varnsdorf je všech 6 obcí s vodovodní sítí, nejméně napojena na vodovod je obec Rybniště (60 %). Jednotná kanalizace je v obcích Dolní Podluží, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf, tyto obce mají kanalizaci napojenu na vlastní ČOV. V rámci SO ORP je plynem zásobováno 5 obcí (Dolní Podluží, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf). V obci Rybniště není zavedena plynofikace. V SO ORP Varnsdorf zajišťuje zásobováním teplem společnost Teplárna Varnsdorf a.s., závodní teplárna VELVETA, a.s. Dopravní infrastruktura Na území SO ORP Varnsdorf se nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Páteřní komunikace představují silnice I. třídy I/9 a silnice II. třídy II/263, II/264 a II/265. Výhledově zlepšení dostupnosti území a rozvoj území je závislé na realizací rekonstrukce I/9, jež by zajistila kvalitní dostupnost území a jeho propojení na sousední kraje i SRN. Délka silniční sítě celkem činí cca 532 km, z toho silnice I. třídy činí 21,9 %, silnice II. třídy 21,6 % a více než 50 % (56,5 %) tvoří silnice III. třídy. Silniční síť na území kraje sice zajišťuje v současnosti dostupnost sídel, její kvalita však neodpovídá rostoucím nárokům na kapacitu osobní a nákladní přepravy. V rámci stávající silniční sítě jsou hlavními problémy významné dopravní závady, jež by měly být postupně odstraňovány s postupnou rekonstrukcí a homogenizací (nevyhovující technické parametry, špatná kvalita vozovek a značné množství dopravních závad). Intenzity dopravy byly vzhledem ke stávajícímu stavu silniční sítě již v době jejich zjišťování (2005) relativně vysoké. Trend ve vývoji intenzity dopravy je trvale rostoucí. Na území ORP Varnsdorf je železniční doprava přímo dostupná pro všechny hodnocené obce. Jak vyplývá z tabulky v příloze, celkový počet železničních stanic a zastávek na území ORP činí 34. Pro příslušné obce je tak zajištěna relativně dobrá dostupnost ORP Varnsdorf železniční dopravou. Územím SO ORP Varnsdorf procházejí dvě celostátní tratě, jež jsou zastaralé a ve špatném technickém stavu. V rámci návrhu ZÚR ÚK (červen 2010) jsou zařazeny záměry jejich optimalizace na rychlost min. 80 km/hod a k dílčímu zkapacitnění. Sociodemografické podmínky SO ORP Varnsdorf patří mezi nejmenší v Ústeckém kraji, je složen z 6 obcí. Mezi lety 2008 a 2010 došlo k nepatrnému zvýšení počtu obyvatel o 0,3 %. Nejvíce obydlené jsou obce Varnsdorf (15 854 osob), Chřibská a Dolní Podluží (nad 1 000), naopak méně populace bydlí v obcích Jiřetín pod Jedlovou (pod 600), horní Podluží a Rybniště (nad 700). K největšímu růstu počtu obyvatel došlo v obci Horní Podluží, naopak k poklesu počtu došlo v obcích Dolní Podluží a Rybniště. Výraznější změny počtu obyvatel byly způsobeny migračním saldem. Ve většině obcí byl kladný přirozený přírůstek, nejvýraznější byl v obcích Varnsdorf a Chřibská. U obce Horní Podluží nastal přirozený úbytek. Migrační saldo bylo kladné v obcích Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou, v ostatních obcích dochází k vystěhovávání obyvatel, nejvyšší záporné hodnoty byly naměřeny v obcích Dolní Podluží a Varnsdorf.

- 91 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP Varnsdorf má nižší index stáří v rámci kraje. Index stáří je výrazně nižší v obcích Horní Podluží, Chřibská, Dolní Podluží a Rybniště, naopak nejvyšší index stáří je v obcích Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf. Předškolní zařízení jsou v tomto správním obvodu výborně zastoupeny, nachází se v každé obci. Základní školy se nacházejí ve 4 obcích, nevyskytují se v obcích Dolní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou. Zdravotnická zařízení jsou zde zastoupena jen v rovině základního zabezpečení, jsou ve 4 obcích, kde se nachází praktičtí lékaři pro děti a dorost a pro dospělé, stomatologové. Zdravotnická zařízení se nevyskytují v obci Horní Podluží a Rybniště. Zařízení sociální péče je relativní dostatek, nachází se v obcích Varnsdorf a Jiřetín pod Jedlovou. Bydlení V SO ORP Varnsdorf bylo v roce 2001 evidováno 3 205 domů, což představuje 3 % domovního fondu Ústeckého kraje. V krajském srovnání vykazuje SO ORP Varnsdorf domů vystavených do roku 1919 (41,2 %), v letech 1920 – 1945 (20,7 %), v letech 1946 až 1980 (18,0 %) a od roku 1981 do roku 2001 (20,1 %). V SO ORP došlo k 4,8% nárůstu bytovému fondu (bytový fond v roce 2009 činil 9 183 bytových jednotek). K nejvýraznějšímu relativnímu nárůstu bytů došlo v obcích Dolní Podluží a Chřibská. Rekreace SO ORP Varnsdorf leží na atraktivním místě, kde je velmi rozmanitá krajina. SO ORP sousedí s národním parkem České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory. Obce, které spadají do SO ORP Varnsdorf, tvoří mikroregion Tolštejn (Tolštejnské panství), jehož cílem je turisticky zviditelnit Šluknovský výběžek. Příroda je vhodná pro sportovní nadšence (síť turistických, cyklistických tras a sjezdovek). Mezi zajímavosti v SO ORP patří: kozí farma v Horním Podluží (agroturistika), rodný dům Tadeáše Haekeho (cestovatel, přírodovědec, botanik a objevitel největší leknínové rostliny Viktorie královské) v Chřibské, křížová cesta v Jiřetíně pod Jedlovou, Štola sv. Jana Evangelisty (stříbrný důl, naučná stezka), rozhledna Jedlová hora, Chřibská přehrada, výletní restaurace na Hrádku (oceněna fasádou do r. 2005), větrný mlýn Světlík, zřícenina hradu Tolštejn. Rozvoj cestovního ruchu je spojeno s možnostmi ubytování a kapacit místních ubytovacích zařízení. V roce 2008 bylo evidováno 27 ubytovacích zařízení v SO ORP Varnsdorf. Mezi časté typy ubytovacích zařízení v obcích SO ORP patří penziony (12) a ostatní zařízení jinde nespecifikovaná (5), turistické ubytovny (4). Turistická zařízení jsou především soustředěny v obcích Jiřetín pod Jedlovou (10), Chřibská (6) a Varnsdorf (6). Okres Děčín (ve kterém se ORP nachází) patří k nejvíce navštěvovanému okresu v rámci Ústeckého kraje, za poslední dekádu došlo k poklesu návštěvnosti a k výraznějšímu zkrácení pobytu (počtu přenocování) turistů v této lokalitě.

6.3

Ekonomický pilíř

Míra podnikatelské aktivity SO ORP Varnsdorf je podprůměrná v rámci Ústeckého kraje, ale její vývoj víceméně stagnuje a pohybuje se kolem hodnoty 150. V roce 2010 největší míra podnikatelské aktivity byla dosažena v Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf, naopak nejmenší hodnota byla změřena opět v obcích Dolní Podluží, Chřibská a Rybniště. Míra nezaměstnanosti je vyšší než průměrná krajská úroveň a je nejvyšší v celém kraji. Největší mírou nezaměstnanosti SO ORP byly postiženy obce Chřibská a Rybniště (nad 20 %), naopak nejnižší míru nezaměstnanosti naměřily ve sledovaném období obce Horní Podluží, v roce 2010 potom Jiřetín pod Jedlovou. Dlouhodobá nezaměstnanost je podprůměrná do roku 2007 a od roku 2008 nadprůměrná v rámci Ústeckého kraje. Nejméně

- 92 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. dlouhodobě nezaměstnaných bylo v obcích Jiřetín pod Jedlovou a Rybniště, naopak nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných je v obcích Chřibská a Varnsdorf. Daňová výtěžnost se snižuje a je nad krajským průměrem. Nadprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele zaznamenala obec Jiřetín pod Jedlovou, naopak nejnižší daňová výtěžnost na obyvatele byla zaznamenána v obci Rybniště.

- 93 -


6.4

Vyváženost pilířů

Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je analyzována dle hodnocení témat rozčleněné do třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, přičemž hospodářské podmínky jsou nahrazené třemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost území. Hodnocení obcí dle indikátorů

Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie 2 – Vodní režim 3 – Hygiena životního prostředí 4 – Ochrana přírody a krajiny 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 – Veřejná technická infrastruktura 7 – Veřejná dopravní infrastruktura 8 – Socio-demografické podmínky 9 – Bydlení 10 – Rekreace 11 – Regionální ekonomika 12 – Trh práce 13 – Daňová výtěžnost

- 94 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na základě hodnocení jednotlivých témat byly počítány průměry za pilíř pro každou obec. Pokud hodnocení za pilíř bylo stejné nebo vyšší než je průměr ORP, byl pilíř v dané obci považován jako příznivý. Dle metodického doporučení MMR byl na základě těchto výsledků vypracován níže uvedený kartogram. Zdůvodnění je uvedeno vždy při rozboru jednotlivých témat. Podklady pro hodnocení se nacházejí v příloze D. Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

- 95 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

pro soudržnost společenství obyvatel území

Z

H

S

dobrý stav

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

kategorie zařazení obce

vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Vyjádření v kartogramu

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf


Hospodářský pilíř

Sociální pilíř

+ + + -

+ + + -

+ + +

- 96 -

Kategorie zařazení obce 3b 1 3a 2c 3a 3c


7 Problémy k řešení 7.1

Problémy k řešení v rámci ÚPD

Environmentální pilíř Vymezená ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí. Ačkoliv se na území SO ORP Varnsdorf nacházejí některé nerostné suroviny, jejich využití se nepředpokládá především v důsledku limitujícího rozsahu ochrany přírody a vodních zdrojů. Proto problémem je spíše způsob dopravy nezbytných surovin/materiálů ze sousedních území. Problémy se proto týkají spíše oblasti rekonstrukcí a rozvoje stávající nevyhovující dopravní infrastruktury. V rámci ÚP jednotlivých obcí lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V současnosti se zastavěná území v řadě případů nacházejí v záplavových územích. Na správním území ORP Varnsdorf se jedná o zastavěná území především v ORP Varnsdorf, dále v obcích Chřibská, Dolní Podluží a Horní Podluží. Další oblastí střetů a závad, jež je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a možné budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje. V rámci ÚP dotčených obcí, ve kterých hlavní silniční tahy procházejí zastavěným územím, navrhnout možná řešení (obchvaty, přeložky) a zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky. Návrh ZUR ÚK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ZÚR může být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou držbu a morfologii terénu. Rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové oblasti je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jež mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Návrhy a záměry v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury (přestavba I/9, II/263 a další rekonstrukce, šířkové úpravy, odstranění dopravních závad, obchvaty apod., dále modernizace a zkapacitnění železničních tratí) se dostávají opakovaně do střetu s ochranou přírody, záborem ZPF a PUPFL. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Návrh ZÚR ÚK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridoru. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí minimalizovat zábory zemědělské půdy, minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů).

- 97 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit v rozvojové oblasti Rumbursko, Varnsdorfsko. Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Vyhledávat a vymezování nefunkční části ÚSES v lesních porostech. Sociální pilíř Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV) v obcích Chřibská a Rybniště. Dobudování kanalizačních sítí v obcích Horní Podluží a Dolní Podluží. ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly pro územní plánování v součinnosti s dotčenými orgány, při zajištění územní koordinace, zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor konvenční železnice Děčín, východ – Benešov nad Ploučnicí - Rybniště - Rumburk a Rybniště Varnsdorf - hranice ČR/SRN. V souvislosti s vymezením rozvojové oblasti a rozvojové osy na sledovaném území ZÚR ÚK dále ukládají: podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů územními studiemi a regulačními plány; podporovat přestavbu silnice I/9 tvořící základ rozvojové osy a řešit vyplývající územní souvislosti; vytvářet územní předpoklady pro zlepšení dopravní dostupnosti vyšších center osídlení (zejm. Ústí nad Labem, Děčín a center osídlení v Libereckém kraji); nástroji územního plánování zajistit zlepšení silniční dopravní dostupnosti rozvojové oblasti z vnitrozemí ČR, zejména úpravy silnice I/9 (prověřeni podmínek a možností mimoúrovňového kříženi silnice se železnici č.089) a silnice II/263 (zpřesnit koridory přeložek silnice II/263). V rámci demografického vývoje je nutné vybudovat domy pro seniory s pečovatelskou službou. Podpořit výstavbu rodinných domů – pro novomanžele a pro nově přistěhovalé obyvatele. Dalším cílem je udržení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích. Rekonstrukce, modernizace a zvyšování kvality stávajících a výstavba nových zařízení pro trávení volného času. Příprava nových ploch, případně rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity. Rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zajistit stavební plochy od pozemkového fondu. Zasíťování pozemků (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu rodinných domů. Výstavba nových rodinných či bytových domů. Zvýhodnit finanční podporu pro výstavby nových rodinných domů. Podpora bytové výstavby pro seniory. Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací kapacity, zejména v menších obcích. Vybudování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (výstavba parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, atd.). Vytipování a značení dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.). Ekonomický pilíř Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Varnsdorf, Chřibská, Horní Podluží a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Zaměřit se na využití nevyužitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit.

- 98 -


7.2

Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady

Urbanistické závady Název

Počet obcí

%

Silnice I. třídy prochází záplavovým územím sS1-ZQ Q100

1

17

Dolní Podluží

Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100

sS2-ZQ

3

50

Chřibská, Dolní Podluží, Varnsdorf

sZUoVZ

1

17

Rybniště

sZUoZQ

3

50

Varnsdorf, Dolní Podluží, Chřibská

Kód

Počet obcí

%

sS1xZE

1

17

Dolní Podluží

sS2xZE

3

50

Dolní Podluží, Rybniště, Varnsdorf

Počet obcí

%

Zastavěné území zasahuje ho ochranného pásma vodního zdroje Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100

Kód

Výpis obcí

Dopravní závady Název Silnice I. třídy křižuje železniční trať celostátní Silnice II. třídy křižuje železniční trať celostátní

Výpis obcí

Hygienické závady Název

Kód

Výpis obcí

Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

sS1/ZU

1

17

Dolní Podluží

Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

sS2/ZU

3

50

Chřibská, Dolní Podluží, Varnsdorf

sS1oVZ

4

67

Dolní Podluží, Horní Podluží, Rybniště, Varnsdorf

sS2oVZ

1

17

Rybniště

Silnice I. třídy zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Silnice II. třídy zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

- 99 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Environmentální závady Název

Počet obcí

%

Silnice II. třídy zasahuje do NATURA sS2-NPO 2000 - Ptačí oblast

1

17

Rybniště

Zastavěné území zasahuje do Evropsky významné lokality

2

33

Chřibská, Dolní Podluží

7.3

Kód

sZUoEVL

Výpis obcí

Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území

Střety se záměry dopravními Žádné střety nebyly nalezeny

Střety se záměry technické infrastruktury Název Venkovní vedení elektrické energie 110 kV prochází NATURA 2000 Evropský významná lokalita

Kód

Počet obcí

%

1

17

zEL-EVL

Výpis obcí

Dolní Podluží

Střety se záměry ochrany přírody Žádné střety nebyly nalezeny

7.4

Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území

Střety urbanistických záměrů s limity využití území Žádné střety nebyly nalezeny (vrstva Zastavitelného území, která se zde využívá, byla prázdná).

Střety dopravních záměrů s limity využití území Název Silnice I. třídy zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Silnice I. třídy zasahuje do archeologického naleziště

Kód

Počet obcí

%

zS1oVZ

1

17

Horní Podluží

zS1oArch

1

17

Varnsdorf

Střety technických záměrů s limity využití území Žádné střety nebyly nalezeny

- 100 -

Výpis obcí


Použité zkratky AGC AGTC AGN AGR BRKO CZT ČOV ČR ČSÚ DP EO EVL CHKO CHLÚ CHOPAV IAD KES LNS LPF LZO LZU MD MMR MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK ORP OV PO POU PPam PPar PR PRÚK PUPFL PÚR RBC RBK RURÚ ŘSD ČR SO ORP TEMMK ÚAP

Evropské dohody o hlavních železničních magistrálách Evropské dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem Biologicky rozložitelný komunální odpad Centrální zásobování teplem Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dobývací prostor Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Individuální automobilová doprava Koeficient ekologické stability Ložisko nerostných surovin Lesní půdní fond Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Obec s rozšířenou působností Odpadní vody Ptačí oblast obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní památka Přírodní park Přírodní rezervace Program rozvoje Ústeckého kraj Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Správní obvod obce s rozšířenou působností transevropské multimodální koridory Územně analytické podklady

- 101 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ÚK ÚP ÚPD VHD VLC VLD VPS VRT VTL VÚC VVTL ZÚR

Ústecký kraj Územní plán Územně plánovací dokumentace Veřejná hromadná doprava Veřejné logistické centrum Veřejná linková doprava Veřejně prospěšné stavby Vysokorychlostní trať Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje

- 102 -


Seznam zdrojů a použitá literatura Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje (návrh k projednání v Radě a Zastupitelstvu Ústeckého kraje), 5. 2. 2010 ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva ČSÚ, Městská a obecní statistika ČSÚ, SLDB 2001 Dopravní politika ČR pro léta 2005-2013 (červenec 2005) http://www.usti-nl.cz/cz/ Maier, 2009 „Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) Malý lexikon obcí ČR 2007 Metodické sdělení 2009 „Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a-metodiky/Metodickesdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU) Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/metodika_U AP_20070809.pdf) MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009 Politika územního rozvoje České republiky 2008, ÚÚR 2009 Program rozvoje Ústeckého kraje 2008 – 2013, duben 2008 Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz Server mapy.cz Stavební zákon „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) T-mapy, spol. s r.o. a DHV CR, spol. s r.o., 2008 TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators – The REDIF method. Viena 3.5.11.2004. Leoben: University of Leoben, 2004. (dostupné na http://www.accendo.cz/index.php?stranka=5) ÚAP Ústeckého kraje 2009 Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem Zadání Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK), 7. 11. 2007

- 103 -


Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: A050 záplavové území Obec Dolní Podluží

Horní Podluží

Chřibská


Rybniště

Varnsdorf

Celkem ORP

Typ

Plocha (ha)

Q100 Q20 Q5 Q100 Q20 Q5 Q100 Q20 Q5 Q100 Q20 Q5 Q100 Q20 Q5 Q100 Q20 Q5 Q100 Q20 Q5

19,67 6,77 3,57 14,50 10,86 4,43 14,78 9,41 5,66 4,08 3,60 3,13 15,82 14,70 13,83 24,74 12,71 8,79 93,60 58,05 39,42

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka A 2: Přírodní památky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti Obec Dolní Podluží Horní Podluží

A031 A031 (ha) (%) 1520,81 0,00 0,00

Výměra obce (ha)

A034 (ha) 414,48

A034 (%) 27,25

A035 (ha) 27,33

A035 (%) 1,80

745,95

0,00

0,00

0,00

0,00

414,39

55,55

Chřibská

1595,59

0,68

0,04

267,64

16,77

582,82

36,53


1136,05

0,00

0,00

6,39

0,56

0,00

0,00

Rybniště

1268,84

0,00

0,00

165,75

13,06

364,69

28,74

Varnsdorf

2623,37

0,00

0,00

0,00

0,00

257,27

9,81

Celkem ORP

8890,62

Zdroj: ÚAP, 2010. Vysvětlivky: A031 - přírodní památka včetně ochranného pásma A034 - NATURA – evropsky významná lokalita A035 - NATURA – ptačí oblast

0,68

0,01

854,25

9,61

1646,5

18,52

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek A 1: Přírodní památky, přírodní rezervace

Zdroj: AOPK

Tabulka A 3: Přírodní památka včetně ochranného pásma Obec Chřibská

Název památky

Plocha (ha)

Louka u Brodských

0,68

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka A 4: A034 NATURA – evropsky významná lokalita Obec Dolní Podluží

Chřibská

Název lokality

Plocha (ha)

Lužickohorské bučiny

414,48

České Švýcarsko

214,14

Chřibská - kostel

0,06

Studenec

0,00

Spravedlnost-Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště

53,44

Údolí Chřibské Kamenice

6,39

Velký rybník

88,82

Údolí Chřibské Kamenice

76,93

Celkem ORP

854,25

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka A 5: A035 NATURA – ptačí oblast Obec

Název

Plocha (ha)

Dolní Podluží

Labské pískovce

27,33

Horní Podluží

Labské pískovce

414,39

Chřibská

Labské pískovce

582,82

Rybniště

Labské pískovce

364,69

Varnsdorf

Labské pískovce

257,27

Celkem ORP Zdroj: ÚAP, 2010.

1646,50

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek A 2: Plochy a koridory nadmístního významu, včetně ÚSES

Zdroj: ZÚR ÚK, návrh (červen 2010)

Tabulka A 6: Koeficient ekologické stability v SO ORP Ústeckého kraje ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany

Rok 2007

1999 1,57 3,07 4,18 4,02 0,65 9,92 0,57 0,34 0,17 0,69

2009 1,83 3,82 4,57 4,8 0,81 10,1 0,58 0,4 0,24 0,95

1,84 3,9 4,73 4,8 0,82 10,15 0,58 0,4 0,24 0,95


ORP

Rok 2007

1999

Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec

2009

0,33 6,6 1,78 3,2 5,62 0,36

0,34 7,41 1,94 3,88 6,44 0,4

0,35 7,45 1,94 3,89 6,42 0,4

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 31.12. Pozn.: Počítá se jako poměr druhů pozemků (chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + pastviny + lesní půda + vodní plochy) / (orná půda + zastavěné plochy + ostatní plochy)

Tabulka A 7: Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Ústeckého kraje v období 2008 – 2010 SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Rozloha [ha] 2008 2010 2923,0 2914,8 7611,3 7525,5 11417,8 11273,7 11567,7 11564,3 23666,0 23650,6 798,4 790,7 29713,8 29669,0 14904,5 14872,7 8649,8 8658,0 18382,7 18258,3

Podíl z celku [%] 2008 2010 23,6 23,6 13,9 13,7 23,5 23,2 25,8 25,7 50,5 50,5 3,4 3,4 63,8 63,7 58,4 58,3 37,4 37,5 54,4 54,1

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] -8,2 -0,3 -85,8 -1,1 -144,2 -1,3 -3,4 0,0 -15,4 -0,1 -7,7 -1,0 -44,7 -0,2 -31,8 -0,2 8,2 0,1 -124,3 -0,7

21173,3

21160,7

70,6

70,5

-12,6

-0,1

2651,1 5280,8

2605,7 5258,6

10,7 15,3

10,6 15,2

-45,5 -22,2

-1,7 -0,4

5115,0

5032,8

12,7

12,5

-82,2

-1,6

441,4 16982,4 181279,0

440,4 16802,7 180478,5

5,0 60,0 34,4

5,0 59,4 34,3

-1,0 -179,6 -800,4

-0,2 -1,1 -0,4


Tabulka A 8: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Varnsdorf v období 2008 – 2010 Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf




34,17

33,88

2,26

2,23

-0,28

-0,82

104,99

105,38

14,06

14,11

0,39

0,37

178,45

178,45

11,18

11,18

0

0

7,71

7,69

0,68

0,68

-0,02

-0,24

10,71 105,37

10,71 104,24

0,84 4,02

0,84 3,98

0 -1,12

0 -1,07


Obec SO ORP Varnsdorf

Rozloha [ha] 2008 2010 5115,0

5032,8

Podíl z celku [%] 2008 2010 12,7


12,5

-1,81

-1,6


Obrázek A 3: Hranice bonitované půdně ekologické jednotky

Tabulka A 9: Rozloha zastavěné půdy a její změna v SO ORP Ústeckého kraje v období 2008 – 2010 SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice

Rozloha [ha] 2008 2010 204,2 202,2 784,8 777,8 634,8 634,8 510,9 524,9 904,9 909,0 329,6 332,5 823,6 825,4 494,4 500,9

Podíl z celku [%] 2008 2010 1,7 1,6 1,4 1,4 1,3 1,3 1,1 1,2 1,9 1,9 1,4 1,4 1,8 1,8 1,9 2,0

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] -2,0 -1,0 -7,0 -0,9 0,1 0,0 14,1 2,8 4,2 0,5 2,9 0,9 1,8 0,2 6,5 1,3


SO ORP Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Rozloha [ha] 2008 2010 423,6 501,5 455,8 457,3

Podíl z celku [%] 2008 2010 1,8 2,2 1,4 1,4

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] 78,0 18,4 1,5 0,3

595,8

596,8

2,0

2,0

1,1

0,2

431,8 837,5

434,2 846,2

1,8 2,4

1,8 2,5

2,4 8,7

0,6 1,0

900,4

902,2

2,2

2,2

1,9

0,2

261,8 481,4 9075,1

264,5 482,3 9192,7

3,0 1,7 1,7

3,0 1,7 1,7

2,8 0,8 117,5

1,1 0,2 1,3


Tabulka A 10: Rozloha lesní půdy a její změna v SO ORP Ústeckého kraje v období 2008 – 2010 SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Rozloha [ha] 2008 2010 2740,3 2777,6 28421,3 28435,8 19587,3 19777,8 15297,4 15558,8 9527,2 9553,3 13782,4 13972,1 5995,4 5999,8 3855,6 3864,5 1762,0 1811,4 7061,3 7106,3

Podíl z celku [%] 2008 2010 22,2 22,5 51,8 51,9 40,3 40,7 34,1 34,6 20,3 20,4 58,4 59,2 12,9 12,9 15,1 15,1 7,6 7,8 20,9 21,0

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] 37,2 1,4 14,5 0,1 190,5 1,0 261,4 1,7 26,1 0,3 189,7 1,4 4,4 0,1 8,9 0,2 49,4 2,8 45,0 0,6

3274,3

3266,3

10,9

10,9

-8,0

-0,2

10513,4 14665,3

10532,5 14649,3

42,6 42,4

42,7 42,4

19,0 -16,0

0,2 -0,1

12645,5

12777,0

31,4

31,7

131,5

1,0

3884,7 4346,9 157360,4

3884,4 4346,9 158313,8

43,7 15,4 29,9

43,7 15,4 30,0

-0,3 0,1 953,4

0,0 0,0 0,6


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 11: Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Varnsdorf v období 2008 – 2010 Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf




872,89

874,45

57,63

57,62

1,56

0,18

51,66

51,64

6,92

6,91

-0,02

-0,04

551,01

550,96

34,53

34,52

-0,04

-0,01

739,93

740,63

65,11

65,14

0,7

0,1

695,71 973,51

695,71 971,02

54,72 37,14

54,72 37,11

0 -2,49

0 -0,26

3884,7

3884,4

43,7

43,7

-0,3

0,0



Příloha B: Sociální pilíř Technická infrastruktura Tabulka B 1: A068 vodovodní síť včetně ochranného pásma Obec

Dolní Podluží

Horní Podluží

Název

0,02

neevidovaný úsek

0,39

přípojka

2,58

řad odkalovací

0,01

řad přiváděcí nebo rozváděcí

25,34

řad svodný

15,72

štola

0,09

chránička

0,09

neevidovaný úsek

0,10

přípojka

1,60

řad odkalovací

0,02


Chřibská

Rybniště

11,11

řad svodný

1,45

neevidovaný úsek

0,00

řád neevidovaný úsek

0,22

řad odkalovací

0,65

řad odstavený

3,95

řád přiváděcí

1,96


0,91

řád rozváděcí


Délka (km)

chránička

15,60

řad svodný

1,38

Řád svodný

5,16

Výústní řád

0,13

Zářez

0,27

neevidovaný úsek

0,01

přípojka

0,10


6,09

řad svodný

8,17

štola

0,03

chránička

0,09

neevidovaný úsek

0,11

přípojka

2,05

řad nepřevzatý

0,65

řad odkalovací

0,47

řad odstavený

0,00


17,88

řád rozváděcí

0,35

řad svodný

3,78


Varnsdorf

chránička

0,00

neevidovaný úsek

2,10

přípojka

9,25

řad odkalovací

0,09

řad odstavený

0,09

řád přiváděcí

0,76


85,26

řád rozváděcí

0,63

řad svodný

6,48

štola

0,05

Celkem ORP

233,24

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka B 2: A075 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf

Kategorie

Délka (km)

STL

12,95

VTL

4,09

STL

7,41

VTL

3,08

STL

6,55

VTL

5,51

STL

5,01

VTL

5,33

VTL

2,70

NTL

55,23

STL

17,12

VTL

12,80

Celkem ORP

137,78

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka B 3: A073 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma Obec

Délka (km)

Dolní Podluží

0,40

Horní Podluží

0,32

Chřibská

0,66

Rybniště

2,56

Varnsdorf

1,03

Celkem ORP

4,97

Zdroj: ÚAP, 2010.


Tabulka B 4: A070 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma Obec

Délka (km)

Dolní Podluží

1,27

Horní Podluží

0,08

Chřibská

0,93

Rybniště

0,07

Varnsdorf

61,63

Celkem ORP

63,99

Zdroj:ÚAP, 2010.

Dopravní infrastruktura Tabulka B 5: Délka silnice I. třídy na území SO ORP Obec

Délka (km)

Silnice

Dolní Podluží

4,43

S1

Horní Podluží

0,31

S1


2,24

S1

Varnsdorf

3,08

S1

10,06

S1

Celkem ORP Zdroj: ÚAP , 2010.

Tabulka B 6: Délka silnice II. třídy Obec

Silnice

Délka (km)

Dolní Podluží

S2

3,65

Horní Podluží

S2

2,47

Chřibská

S2

3,28


S2

1,13

Rybniště

S2

5,52

Varnsdorf

S2

11,62

Celkem ORP

27,67

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka B 7: Délka silnice III. třídy Obec

Silnice

Délka

Dolní Podluží

S3

1,37

Horní Podluží

S3

2,03

Chřibská

S3

11,97


S3

0,09

Rybniště

S3

3,93

Varnsdorf

S3

2,62


22,01

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 8: Doba trvání cesty z obce do ORP Varnsdorf Obec

Průměrná doba cesty na 6 h

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Průměr



10 23 32

9 23 32

10 23 32

19

13

19

26 22

26 20,6

26 22

Zdroj: www.idos.cz Pozn.: Data o dojezdu na 6, 8 a 14 hodin. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v květnu 2010.

Tabulka B 9: Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma (A094) Obec

Kategorie

Název jevu

Délka (km)

Dolní Podluží

C

železniční trať celostátní

Horní Podluží

C


2,48

Chřibská

C


0,58


C


3,02

Rybniště

C


10,18

Varnsdorf

C


6,23


4,08

26,57


Sociodemografické podmínky Tabulka B 10: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2000 – 2010 Rok

SO ORP

2000 21885 79606 80955 44472 57838 40723 42808 26552 78455 15891 29791 33363 108024 118594 20799 27395 827151

Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

2010 20929 80504 82100 44338 58807 40813 43740 27061 76461 16157 32172 34585 109056 121458 20651 27366 836198

Rozdíl mezi lety 2010 a 2000 Absolutně Relativně (%) -956 898 1145 -134 969 90 932 509 -1994 266 2381 1222 1032 2864 -148 -29 9047

-4,4 1,1 1,4 -0,3 1,7 0,2 2,2 1,9 -2,5 1,7 8,0 3,7 1,0 2,4 -0,7 -0,1 1,1


Tabulka B 11: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Varnsdorf mezi lety 2000-2010 Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf

Rok 2000 1206 709 1419 604 717 16144 20799

2010 1202 778 1490 598 729 15854 20651

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu

Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Rozdíl mezi lety 2000 a 2010 Absolutně Relativně (%) -4 -0,3 69 9,7 71 5,0 -6 -1,0 12 1,7 -290 -1,8 -148 -0,7

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 12: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje za období 2000 – 2009 Obec Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

2316 8490 8670 4707 6019 4082 4524 2673 8182 1606

2169 8369 8066 4467 5815 5058 4849 3461 7750 1824

Přirozený přírůstek 147 121 604 240 204 -976 -325 -788 432 -218

5908 18935 24242 11320 21460 13420 13686 9382 17671 5084

5797 18083 23651 11191 20606 11924 12435 8100 18937 4440

Migrační saldo 111 852 591 129 854 1496 1251 1282 -1266 644

3235

3457

-222

11816

9278

2538

3702 11205

3986 12643

-284 -1438

10951 38969

9865 33698

1086 5271

13582

12297

1285

30054

27780

2274

2186 2892

2099 2907

87 -15

4117 6878

4341 6941

-224 -63

88071

89217

-1146

243893

227067

16826

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pozn.: Rozdíl v celkové změně obyvatel oproti výsledkům v tabulce celkové změny populace za období 20002010 je způsoben zpřesněním údajů z výsledků SLDB 2001

Tabulka B 13: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Varnsdorf za období 2000 – 2009 Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf

Narození

Zemřelí


Přistěhovalí

Vystěhovalí

Migrační saldo

134

131

3

428

415

13

93

70

23

229

215

14

169

153

16

372

332

40

70

88

-18

247

206

41

98 1622

68 1589

30 33

260 2581

262 2911

-2 -330

2186

2099

87

4117

4341

-224

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pozn.: Rozdíl v celkové změně obyvatel oproti výsledkům v tabulce celkové změny populace za období 20002010 je způsoben zpřesněním údajů z výsledků SLDB 2001

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Bydlení Tabulka B 14: Stáří domovního fondu v SO ORP Ústeckého kraje v absolutním vyjádření SO ORP

do 1919

Bílina

584

Děčín

3554

Chomutov

1109

Kadaň

1036

Litoměřice

2613

Litvínov

821

Louny

2133

Lovosice

1326

Most

386

Podbořany

714

Roudnice nad Labem

1752

Rumburk

1206

Šluknov

1094

Teplice

3854

Ústí nad Labem

2378

Varnsdorf

1322

Žatec

953

Ústecký kraj

26835

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 709 718 3078 1955 2166 2412 1039 1384 1870 2429 939 1586 2131 2331 1218 1839 638 2071 687 1023 1259 2498 832 492 647 352 3336 2879 3340 2960 664 576 1018 1128 25571 28633

1981-2001 443 1995 1743 1027 1773 768 1702 1199 1218 764 1599 680 460 2681 2274 643 854 21823

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

Tabulka B 15: Stáří domovního fondu v SO ORP Varnsdorf v absolutním vyjádření Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

do 1919 125 77 106 79 54 881 1322

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 57 51 30 22 52 51 22 10 55 21 448 421 664 576

1981-2001 52 31 52 29 33 446 643


Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Daňová výtěžnost v SO ORP Ústeckého kraje Počet obyvatel SO ORP 2008

2009

Daň z fyzických osob (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z právnických osob vč. obce (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z nemovitosti (v tis. Kč) 2008

2009

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2008

2009

Bílina

20878

20929

47964

42523

58828

42983

75066

74354

14155

17465

196014

177324

Děčín

80419

80504

200188

176433

231786

183000

320876

310876

29008

29954

781858

700263

Chomutov

81977

82100

218458

181680

272138

190895

320074

322224

45582

46683

856252

741481

Kadaň

44376

44338

114518

89605

145980

118211

153194

161336

31555

66758

445247

435909

Litoměřice

59131

58807

140142

118284

175527

129668

206372

205105

36830

39891

558872

492948

Litvínov

40849

40813

97815

78382

107690

77679

147064

145292

28451

28799

381019

330151

Louny

43654

43740

108751

90976

111619

87522

150667

143444

30812

41376

401848

363318

Lovosice

27003

27061

57903

50011

93257

50721

89008

85843

19818

21427

259986

208002

Most

76445

76461

202571

175992

261395

201020

330889

318509

37937

39779

832792

735300

Podbořany

16189

16157

37261

34493

44836

32663

56326

54155

16042

17013

154465

138323

Roudnice nad Labem

32109

32172

72118

62984

81796

61004

106496

106787

21404

26312

281814

257086

Rumburk

34710

34585

77139

65469

91039

61277

116494

113707

10255

13727

294927

254179

Teplice

109192

109056

275187

234562

306188

223834

414431

407040

44697

95379

1040502

960814

Ústí nad Labem

121024

121458

325095

286081

389751

297967

519127

508244

37495

120808

1271468

1213100

Varnsdorf

20581

20651

49399

38903

61521

41710

74192

72704

6537

10692

191649

164009

Žatec

27354

27366

72929

56331

95561

69595

101283

99256

20019

22919

289793

248101

Ústecký kraj 835891 836198 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

2097438

1782709

2528911

1869748

3181559

3128873

430600

638980

8238507

7420309


Tabulka C 2: Daňová výtěžnost v SO ORP Varnsdorf Obec

Počet obyvatel 2008

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP

2009

Daň z fyzických osob (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z právnických osob vč. obce (v tis. Kč) 2008 2009

Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z nemovitosti (v tis. Kč) 2008

2009

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2008

2009

1209

1202

2832,67

2161,85

2767,62

1521,63

3963

3896,81

515,49

1908,76

10078,78

9489,05

756

778

1694,33

1556,02

2271,12

1501,07

2422,5

2375,82

174,05

347,78

6562

5780,69

1490

1490

4119,83

3144,39

3349,5

2361,92

4987,42

4755,22

559,86

1322,27

13016,61

11583,8

597

598

1274,59

1103,22

1936,96

2238,01

1977,43

1977,95

209,47

830,52

5398,45

6149,7

728 15801 20581

729 15854 20651

1573,52 37904,37 49399,31

1168,21 29769,01 38902,7

1701,44 49494,81 61521,45

1092,49 32994,83 41709,95

2437,87 58403,43 74191,65

2401,46 57296,89 72704,15

267,97 4810,12 6536,96

476,12 5806,91 10692,36

5980,8 150612,7 191649,4

5138,28 125867,6 164009,2

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí


Příloha D: Vyváženost pilířů Tabulka D 1: Vyhodnocení environmentálního pilíře Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa


Vodní režim



Dolní Podluží

-2

1

-1

2

1

0,2

-

Horní Podluží

0

1

0

2

0

0,6

+

Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště

0

1

0

2

1

0,8

+

-2

2

-1

2

1

0,4

-

-1

2

-1

2

1

0,6

+

Varnsdorf

0

0

-2

2

1

0,2

-

Obec

Průměr za obce

průměr

Vyhodnocení

0,47

Tabulka D 2: Vyhodnocení sociálního pilíře Obec

Veřejná technická infrastrukt.

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf průměr

Veřejná dopravní infrastrukt.

Sociodemograf. podmínky

Bydlení

Rekreace

Průměr za obce

Vyhodnocení

1 1 -1

2 2 1

1 2 2

1 1 0

-1 1 2

0,8 1,4 0,8

+ -

2

2

2

1

2

1,8

+

-1 2

2 2

0 1

1 1

0 2

0,4 1,6 1,13

+

Tabulka D 3: Vyhodnocení ekonomického pilíře Obec



Trh práce

Průměr za obce Vyhodnocení

Dolní Podluží

-1

0

-1

-0,7

+

Horní Podluží

-1

1

-1

-0,3

+

Chřibská

-2

-2

-2

-2,0

-

1

1

-1

0,3

+

Rybniště

-2

-2

-2

-2,0

-

Varnsdorf

-2

-2

-2

-2,0

-


průměr

-1,1

PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2010

Recommend Documents