PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem AKTUALIZACE 2010

PROCES

2010

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem – AKTUALIZACE 2010

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 15.12. 2010

Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://www.rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].

Autorský kolektiv: • Andrea Hrušková – sociální politika v rozvojových strategiích, komunitní rozvoj • Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky • Aleš Hruška – organizace terénního průzkumu • Bc. Jakub Calábek – GIS a tvorba mapových výstupů • Ing. Jarmila Paciorková – environmentální pilíř • Ing. Ivana Foldynová – environmentální pilíř • Ing. Hana Bukáčková – sociodemografický a ekonomický pilíř • Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – problémy k řešení v rámci ÚPD

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

www.rozvoj-obce.cz

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 5 1

2

3

4

5

6

7

Metoda pro zpracování RURU a související legislativa ................................................... 6 1.1

Související legislativa ............................................................................................. 6

1.2

Hruškova metoda ................................................................................................... 8

1.3

Metodika pro SWOT analýzu ................................................................................13

1.4

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek .....................................................13

1.5

Aktualizace problémů k řešení ..............................................................................14

Popis území a širší vztahy .............................................................................................15 2.1

Stručná charakteristika území ...............................................................................15

2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty ....................................................................17

Environmentální pilíř ......................................................................................................21 3.1

Horninové prostředí a geologie .............................................................................21

3.2

Vodní režim ...........................................................................................................28

3.3

Hygiena životního prostředí...................................................................................35

3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek ......................................................................42

3.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................51

Sociální pilíř ...................................................................................................................57 4.1

Technická infrastruktura ........................................................................................57

4.2

Dopravní infrastruktura..........................................................................................66

4.3

Sociodemografické podmínky ...............................................................................79

4.4

Bydlení ..................................................................................................................90

4.5

Rekreace ..............................................................................................................96

Ekonomický pilíř ..........................................................................................................102 5.1

Regionální ekonomika.........................................................................................102

5.2

Trh práce ............................................................................................................105

5.3

Daňová výtěžnost ...............................................................................................113

Souhrn a vyváženost pilířů ..........................................................................................117 6.1

Environmentální pilíř ...........................................................................................117

6.2

Sociální pilíř ........................................................................................................118

6.3

Ekonomický pilíř ..................................................................................................120

6.4

Vyváženost pilířů.................................................................................................121

Problémy k řešení .......................................................................................................125 7.1

Problémy v rámci ÚPD ........................................................................................125

7.2

Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady.............................127

7.3

Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území .........................................129 -3-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. www.rozvoj-obce.cz 7.4 Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území ........................130 Použité zkratky ...................................................................................................................132 Seznam zdrojů a použitá literatura .....................................................................................134 Přílohy ................................................................................................................................135

-4-

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udržitelné rozvoje území (dále jen RURU), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné možnosti resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních služeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s využitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaží pochopit směřování změn v prostředí a hledá možné způsoby, jak podpořit žádoucí a zmírnit nežádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uživateli území. Cílem prostorového plánování je udržitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURÚ nesmí být složitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, že pokud se používá složitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální využitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURÚ lze využít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních služeb, případně jejich aktualizace. Je zde možnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně využít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, což právě RURÚ může poskytovat. Ve využití RURÚ je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet již na zpracování, tak lze předpokládat, že budou i výsledky využívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, že respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich využitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace.

-5-


1 Metoda pro zpracování RURÚ a související legislativa 1.1

Související legislativa

Hruškova metoda pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a „Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška ÚAP. Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ (§ 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udržitelného rozvoje územ, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje.; 2/ rozbor udržitelného rozvoje území, který vyhláška UAP (část 2, § 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres"). Podobněji procesy zpracování RURÚ mapuje schéma uvedené na další stránce.

-6-


Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory

Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady

Údaje o území poskytované ze zákona

práce a další

ÚAP

ÚPD Aktualizace

Výkres hodnot

Výkres limitů

Aktuální datový model

Výkres záměrů na provedení změn

Rozbor udržitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře:

Témata pilíře:

Témata pilíře:

Hospodářské podmínky

Horninové prost. a geologie

Vodní režim

Výstupy: Socio-demograf. podmínky

SWOT analýza

Hygiena životního prostředí

Problémy k řešení

Bydlení

Ochrana přírody a krajiny

Environmentální pilíř

Rekreace a cestovní ruch

Sociální pilíř

SWOT analýza Problémy k řešení

Ekonomický pilíř

Výstupy

Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Výstupy:

Vyváženost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů

Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD

-7-

SWOT analýza Problémy k řešení

Průběžný PROCES

Veřejná dopravní a technická infrastruktura


1.2

Hruškova metoda

Hruškova metoda rovněž zapracovává níže uvedené dokumenty UUR a metodických doporučení MMR: ► „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/meto dika_UAP_20070809.pdf) ► „Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) ► Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-ametodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU)

Zdroj: Maier, 2009, str. 14.

Dále při konstrukci Hruškovy metody byla využita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udržitelného rozvoje rurálních oblastí podél „Železné opony“ tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice až po bulharsko-řeckou

-8-

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. hranici1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce 1957. U jednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, což znamená, že byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla použita 5 bodová škála:2 až +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice používá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body2. K daným podtématům, pokud to bylo možné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice.

Horninové prostředí a geologie

Téma

1

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

2

Geologicky Geologicky nestabilní území; stabilní území velký rozsah vhodné pro poddolovaného zakládání území; velký podíl staveb území s radonovým rizikem 1

Ložiska nerostných surovin

Omezený výskyt ložisek nerostných surovin, ložiska nerostných surovin v chráněných oblastech

Nejlepší situace Geologicky stabilní území (stabilní podloží pro zakládání staveb); Minimální rozsah sesuvných a poddolovaných území; území bez radonového rizika

Významný výskyt nerostných surovin 1

Celý název projektu IRON CURTAIN: „Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies.” Project NQLRT-CT-2001-01401 (více na http://www.ironcurtainproject.com/). Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas”.

2

Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009):

velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a žádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převažuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převažují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převažují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyvážený – některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní.

-9-


Vodní režim

Téma


-2

-1

Nedostatek vodních Výskyt zdrojů a jejich povrchových špatná kvalita, a podzemních nedostatečná zdrojů vod ochrana vodních zdrojů

Záplavové oblasti


Nejhorší situace

Kvalita ovzduší

Staré zátěže, kontaminova né plochy, nakládání s odpadem (skládky)

Velký rozsah záplavových oblastí, nízká retenční schopnost krajiny, Absence protipovodňových opatření

1

2

1

- 10 -

Dostatek vodních zdrojů a jejich dobrá kvalita, dostatečná ochrana vodních zdrojů

Absence výskytu OZKO, nejsou překročeny imisní limity 1 Absence výskytu starých zátěží, hospodárné nakládání s odpady, vysoká separace odpadu, -1

1

Přírodní parky, přírodní rezervace a památky; Existence NATURA - EVL, ptačí rezervace, biosférická rezervace;

1

Vysoká rozmanitost přírodního prostředí a krajiny; Vysoké hodnoty koeficientu ekologické stability

Absence zvlášť Přírodní chráněných oblastí, prostředí a Omezený výskyt, jeho ochrana absence ÚSES, lokalit NATURA, Existence Biodiverzita a devastovaných ekologická lokalit, Nízké stabilita hodnoty koeficientu území ekologické stability

Nejlepší situace

Nízký rozsah záplavových oblastí, Vysoká retenční schopnost krajiny, Dostatečné protipovodňové opatření

-1

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace Existence významných starých zátěží a kontaminovaných ploch (např. skládek), nedostatečné míra recyklace odpadu,

0


Technická infrastruktura

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Téma Orná půda kvalita a změna rozlohy

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

Vysoké úbytky orné půdy, vysoká míra nerušení půd a ekosystémů zemědělskou výrobou

Míra zalesnění a kvalita lesů

Podprůměrný podíl lesních půd, nízká kvalita lesů

Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie

Nedostatečné pokrytí veřejným vodovodem, malá míra plynofikace; Energetická soustav funguje nestabilně

2

Nejlepší situace Dobré podmínky pro zemědělství; Minimální rozsah úbytků orné půdy,

1 Optimální hodnota míry zalesnění, stabilní rozloha, 2 vysoká kvalita lesů vysoký stupeň pokrytí území sídel veřejnou vodovodní sítí, vysoký stupeň plynofikace, spolehlivě fungující energetická soustava 1

Zcela bezproblémové pokrytí kanalizační sítí, případně lokánímí čističkami

Kanalizační Nedostatečně síť a napojení napojení kanalizace obcí na ČOV

na ČOV

Dopravní infrastruktura

0

Dopravní obslužnost území

Nedostatečně vybudována silniční a železniční infrastruktura, přetížení hlavních silnic

Kvalitní dopravní infrastruktura (preference železničních sítí), která není přetížená -1

- 11 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma

Dostupnost ORP veřejnou linkovou dopravou

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

Špatná dopravní dostupnost,

2

Nejlepší situace

Dobrá dopravní dostupnost,

Rekreace

Bydlení

Socio-demografické podmínky

-1 Demosociální situace a sídelní struktura

Výskyt periferních území s velkým úbytkem obyvatelstva, vznikající a rostoucí enklávy sociálního vyloučení zejména

Vybavenost občanskou infrastrukturo u a lokální sociální politika

Špatná dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb

Vývoj bytového fondu

Obce bez nové výstavby bytového fondu

1

Rekreační potenciál a jeho využití

Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost

Většinou dobrá dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb; Komunitní plánování

0

1

Starý nekvalitní Stáří a kvalita bytový fond v bytového nevyhovující fondu struktuře

Nedostatek ubytovacích kapacit, Klesající míra návštěvnost

- 12 -

1

-1

Obce s vyšším nárůstem bytového fondu Mladší nebo renovovaný bytový fond,

0

Místa přetížená a devastovaná masovou rekreací a cestovním ruchem, nízký rekreační potenciál

Vyšší přírůstek, obyvatelstva, příznivá věková struktura, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech

Vysoký rekreační potenciál, rozmanitost rekreačních možností v přírodě Dostatek ubytovacích kapacit v dostatečné kvalitě, vyšší míra návštěvnosti,

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma

Hospodářské podmínky

Regionální ekonomika

Trh práce

Daňová výtěžnost

Nejhorší situace

-2

Ekonomika závislá na jednom výrobci nebo na jednom odvětví, nerozvinutý sektor malého a středního podnikaní, nízká míra podnikatelské aktivity

-1

0

2

Nejlepší situace Stabilní diverzifikovaná ekonomika, existence malého a středního podnikání, vysoká míra podnikatelských aktivity,

-1

Snižující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst Nízká daňová výtěžnost, nízký veřejný rozpočet, nedostatečná možnost spolufinancovat rozvojové projekty

1

1

Dostatečný počet pracovních míst, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo

Vyšší daňová výtěžnost, možnost spolufinancovat rozvojové projekty s veřejných rozpočtů -2

Přičemž na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí.

1.3

Metodika pro SWOT analýzu

Rovněž při vyhodnocování jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné využít výroku SWOT z RURU zpracovaného v roce 2008.

1.4

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek

Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se

- 13 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu „Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území“. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: Územní podmínky kategorie zařazení obce

pro pro příznivé pro soudržnost životní hospodářský společenství prostředí rozvoj obyvatel území Z

H

1 + + 2a + + 2b + 2c + 3a + 3b + 3c 4 Legenda: + dobrý stav - špatný stav

1.5

S + + + + -

vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav Z, H, S Z, H Z, S H, S Z H S žádné

špatný stav žádné S H Z H, S Z, S Z, H Z, H, S

Vyjádření v kartogramu

S H Z H, S Z, S Z, H

Aktualizace problémů k řešení

Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: ► Problémy, které již byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se může jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. ► Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. ► Problémy, které přetrvávají. ► Nově se objevivší problémy.

- 14 -


2 Popis území a širší vztahy 2.1

Stručná charakteristika území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem představuje jeden z 16 správních obvodů Ústeckého kraje. Řešené území se rozprostírá v severní části kraje v okrese Ústí nad Labem. Je tvořen 23 obcemi, z toho mají 3 obce status města – Chabařovice, Trmice a statutární město Ústí nad Labem. Obrázek č. 2.1.1: Mapa SO ORP Ústí nad Labem

- 15 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP Ústí nad Labem má rozlohu 405 km2. Nejrozsáhlejší obcí je Ústí nad Labem zabírající téměř 9 404 ha (23 % plochy ORP), dále mezi rozsáhlé obce patří Petrovice (13 % plochy), Libouchec a Řehlovice (obě nad 7 %). Naopak méně rozsáhlými obcemi jsou Ryjice, Přestanov, Habrovany, Dolní Zálezly a Tašov, které mají pod 1 % rozlohy ORP. Tabulka č. 2.1.1: Výměra obcí SO ORP Ústí nad Labem Obec

Výměra (ha)

Výměra (%)

Dolní Zálezly

356,73

0,88

Habrovany

282,38

0,70

Homole u Panny

1177,82

2,91

Chabařovice

1693,53

4,19

Chlumec

1291,32

3,19

Chuderov

1529,11

3,78

Libouchec

2799,64

6,92

Malé Březno

1108,32

2,74

Malečov

2367,91

5,85

Petrovice

5172,84

12,79

Povrly

2552,44

6,31

Přestanov

201,98

0,50

Ryjice

157,30

0,39

Řehlovice

2794,20

6,91

Stebno

1101,45

2,72

Tašov

359,16

0,89

Telnice

988,72

2,44

1252,09

3,09

662,60

1,64

9404,17

23,24

Velké Březno

810,39

2,00

Velké Chvojno

1715,79

4,24

Tisá Trmice Ústí nad Labem

Zubrnice Celkem Zdroj: ÚAP, 2010.

- 16 -

679,95

1,68

40459,85

100,00


2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty

Návaznost na Politiku územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR (dále též „PÚR ČR“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích § 5 odst. 5 podle § 31 až 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 561 ze dne 17. 5. 2006, kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky (dále též PÚR ČR 2006), a na základě úkolu II. 2. písm. a) tohoto usnesení. Politika územního rozvoje ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. Politika územního rozvoje ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: ► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“. Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; ► „Další úkoly pro územní plánování“. (PÚR ČR 2008) Rozvojové oblasti a rozvojové osy Politika Územního rozvoje vymezuje rozvojové oblasti a rozvojové osy v územích, v nichž existují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu. V takto vymezených územích „je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot“. Na území SO ORP Ústí nad Labem byly vymezeny PÚR ČR 2008 následující. OB6 – Rozvojová oblast Ústí nad Labem ZÚR ÚK zpřesňují vymezení rozvojové oblasti republikového významu OB6 Rozvojová oblast Ústí nad Labem, vymezené v PÚR 2008 územím ORP Ústí nad Labem a ORP Teplice. Na území SO ORP Ústí nad Labem zahrnuje OB6 katastrální území následujících obcí: Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouchec, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Velké Chvojno, Zubrnice. Pro správní obvod ORP Ústí nad Labem vyplývají z návrhu ZÚR tyto úkoly pro územní plánování:

- 17 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. ► Podporovat kooperaci městských aglomerací Ústí nad Labem a Teplic, při respektování autonomie obou sídel. V prostoru na jih od silnice I/13 vytvářet obě města integrující polyfunkční krajinu zahrnující: • příměstskou rekreační oblast, obsahující rekultivaci a revitalizaci prostoru bývalého lomu Chabařovice, • výhledový záměr upřesnění koridoru vysokorychlostní železniční trati (VRT) meziměstským prostorem Ústí n. L. - Teplice, přičemž je nutné sledovat možnost vazby VRT na železniční a dopravní uzel rozvojové oblasti. ► Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu a zohlednit plánovaný rozvoj ekonomických aktivit v lokalitě Žďárek – Libouchec. ► Řešit územní souvislosti výstavby nedokončeného úseku dálnice D8. ► Řešit přestavbu silničního napojení rozvojové oblasti na prostor Děčínská (silnice I/13 v úseku MÚK D8 Knínice – Děčín). ► Chránit a rozvíjet rekreační zázemí městských aglomerací Ústí nad Labem a Teplice v Krušných horách, zamezit případným hrozbám znehodnocení území nevhodnou výstavbou (např. parky větrných elektráren). ► Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti: rámec území tvořený Krušnými horami a Českým středohořím, koridor Labe s dominantami Střeliv a Větruše. ► Sledovat na území rozvojové oblasti možnosti zlepšení plavebních podmínek na Labi, při respektování hledisek ochrany krajiny a přírody. ► Usilovat o redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje kraje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ). ► Obnovit historická dopravní spojení přerušená těžbou uhlí mezi OB6 a specifickou oblastí SOB6 (např. Duchcov – Bílina – Most). Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území. Na území ORP Ústí nad Labem vymezila PÚR ČR republikové rozvojové osy OS2 a OS7. OS2 – Rozvojová osa Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR (-Dresden) OS7 – Ústí nad Labem – Most – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR Pro správní obvod ORP Ústí nad Labem vyplývají z návrhu zpřesnění uvedených os tyto úkoly pro územní plánování: ► Podporovat pokrytí území rozvojové osy územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. ► Řešit územní souvislosti spojené s výstavbou chybějícího úseku dálnice D8, zejména věnovat pozornost exponovaným plochám při dálnici. ► Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu. - 18 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► Podporovat zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku, který se týká rozvojové osy, současně zajišťovat ochranu toku Labe a přilehlého území jako území mimořádné přírodní, krajinářské a kulturní hodnoty. ► Upřesňovat návrh a vytvářet územní podmínky pro realizaci protipovodňových opatření v ohrožených územích. ► Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným výskytem. Pro těžbu nerostných surovin uvolňovat výhradní ložiska s řešitelnými střety zájmů a s takovými podmínkami rehabilitace a využití území, které po těžbě vyloučí devastační důsledky pro území. ► Řešit územní souvislosti těžby hnědého uhlí při respektování ÚEL (asanace, rekultivace, revitalizace území, obnova historické dopravní sítě apod.). ► Řešit územní souvislosti výhledového záměru vysokorychlostní železniční trati (VRT). ► Chránit a kultivovat typické a výjimečné přírodní, kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území. Na osy celorepublikového významu OS2 a OS8 navazuje rozvojová osa nadmístního významu NOS2 Ústí nad Labem – Děčín – Čeká Kamenice (Velká Bukovina). Pro správní obvod ORP Ústí nad Labem vyplývají z návrhu tyto úkoly pro územní plánování: ► Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. ► Řešit územní podmínky pro přestavbu silnice I/13 v úseku Děčín - MÚK D8 Knínice. ► Chránit a kultivovat typické či výjimečné přírodní a kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území.

- 19 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 2.2.1: OB6 Rozvojová oblast Ústí nad Labem, rozvojové osy

Zdroj: ZÚR ÚK, návrh, 2010, vlastní úprava

Ve správním obvodu ORP Ústí nad Labem nebyly vymezeny žádné specifické oblasti.

- 20 -


3 Environmentální pilíř 3.1


Podle regionálního geomorfologického členění leží zájmové území v soustavě III. Krušnohorská, podsestavě IIIB Podkrušnohorská, celku IIIB-5 České středohoří, je situováno v okrsku IIIB-5A-e Ústecké středohoří. Z geologického hlediska se zájmové území nachází v oblasti Českého středohoří. Předkvartérní podloží je budováno vulkanickými horninami terciéru a sedimentárními horninami svrchní křídy (santon, coniak). Vulkanické horniny jsou zastoupené vulkanickými brekciemi, redeponovanými pyroklastiky a alterovanými bazaltoidy. Při povrchu je zájmové území budováno sedimentárními horninami svrchnokřídového stáří (brezenským a merboltickým souvrstvím). Z litologického hlediska jsou zastoupeny pískovci a jílovci. Ústecké středohoří má ráz ploché hornatiny až členité vrchoviny na levém břehu hlubokého antecedentního údolí Labe, tvořeno je třetihorními vulkanity (převážně čediči) povrchových a podpovrchových těles, méně svrchnoturonskými až koniackými slínovci a pískovci. Jedná se o destruovaný neovulkanický reliéf se zbytky sopečného zarovnaného povrchu, strukturními plošinami, hřbety a výraznými kuželovitými a kupovitými suky s tvary zvětrávání a odnosu horniny s četnými sesuvy. Labské údolí je rozbrázděno hlubokými údolími potoků. S geologickým podložím souvisí faktory ovlivňující možnost rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko (míra pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce). V ORP Ústí nad Labem převažuje nízké radonové riziko. Těžba nerostných surovin Z hlediska nerostného bohatství je v území nejvýznamnějším surovinovým zdrojem detrit, hnědé uhlí a xylit těžený zejména v Chabařovicích (lokalita Chabařovice – lom), hnědé uhlí v lokalitě Modlany – hlubina, Varvažov-Gustav 1 (obec Chlumec, Telnice a Ústí nad Labem), Modlany-hlubina (obec Přestanov). Mimo to je zde surovinou trachyt v lokalitě Lhota pod Pannou (obec Homole u Panny), Řetouň (obec Malčov) a čedič v lokalitě Radešín (obec Chuderov), Libouchovec-Chvojno (obec Libouchovec), Řetouň-Řetouňský vrch (obec Malečov), Mírov-Ryjice (obec Povrly), Lochočice-Rovný (obec Řehlovice), LibouchovecChvojno (obec Velké Chvojno). Ložisko s bazanitem je v lokalitě Chvalov v obci Stebno. Na území SO ORP Ústí nad Labem byly vymezeny dobývací prostory a ložiska nerostných surovin. Jejich výskyt a rozsah v jednotlivých obcích je vymezen v tabulkách A1 a A2 v příloze. Na následujícím obrázku jsou znázorněny graficky místa s těžbou nerostných surovin (dobývací prostor, ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území).

- 21 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.1.1: Těžba nerostných surovin

Území SO ORP Ústí nad Labem je dobývací prostor na území 5 obcí v různém rozsahu, největší výměra je na území obce Ústí nad Labem (lokality Libochovany I, Chabařovice a Stříbrníky) a Chabařovice (lokalita Chabařovice - 744,8 ha). Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná území se nacházejí na území obcí Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Malečov, Petrovice, Povrly, Ryjice, Řehlovice, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno a Velké Chvojno.

- 22 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V tabulce A3 v příloze jsou uvedena poddolovaná území dle jednotlivých obcí včetně vymezené plochy jednotlivých lokalit a jejich umístění v obcích. Na obrázku 3.1.2 jsou znázorněna poddolovaná území. Vyskytuje se řada sesuvných míst (potenciálních, aktivních). Na osmi místech jsou vymezena sesuvná území aktivní (obec Dolní Zázelzly, Chabařovice, Chlumec, Povrly, Ryjice, Řehlovice, Stehno a Ústí nad Labem), na dalších lokalitách jsou vymezeny lokality potencionálních sesuvných míst (obce Zálezly, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouche, Malé Březno, Malečov, Povrly, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Velké Chvojno a Zubrnice). Výskyt sesuvných území a území geologických rizik (A062) a jejich podíl na celkové ploše jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 3.1.1:Výskyt a rozsah sesuvných území v SO ORP Ústí nad Labem Obec

Aktivita

Plocha (ha)

Dolní Zálezly

aktiv

17.05

Dolní Zálezly

poten

38.27

Homole u Panny

poten

59.41

Chabařovice

aktiv

2.63

Chabařovice

poten

51.34

Chlumec

aktiv

1.15

Chlumec

poten

2.22

Chuderov

poten

0.12

Libouchec

poten

22.97

Malé Březno

poten

38.60

Malečov

poten

160.15

Povrly

aktiv

27.62

Povrly

poten

124.43

Povrly

stabi

38.48

Ryjice

aktiv

25.10

Ryjice

poten

43.58

Řehlovice

aktiv

0.22

Řehlovice

poten

63.34

Řehlovice

stabi

147.51

Stebno

aktiv

1.67

Stebno

poten

6.60

Tašov

poten

33.38

Telnice

pohřb

19.35

Telnice

poten

9.79

Trmice

poten

4.92

Trmice

stabi

18.90

Ústí nad Labem

aktiv

86.76

Ústí nad Labem

poten

321.44

Ústí nad Labem

stabi

39.45

Velké Březno

poten

15.75

Velké Chvojno

poten

0.70

Zubrnice

poten

61.52

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 23 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Stará důlní díla jsou zakreslena na obrázku 3.1.2, plošně významně zasahují obce Chabařovice (370,74 ha) a Ústí nad Labem (425,77 ha), na území obce Trmice je 8,31 ha. Stará důlní díla jsou na území 7 obcí. Tabulka č. 3.1.2: Vymezení lokalit se starými důlními díly v SO ORP Ústí nad Labem Obec

Plocha (ha)

Počet

Chabařovice

Typ 21 bod

Chabařovice

370.74

Chlumec

polygon 6 bod 2 bod

Malečov

5 bod 21 bod 6 bod

Řehlovice Telnice Trmice Trmice

8.31

polygon 12 bod

425.77

polygon

Ústí nad Labem Ústí nad Labem Zdroj: ÚAP, 2010.

- 24 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.1.2: Sesuvné a poddolované oblasti

- 25 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata Horninové prostředí a geologie

Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb

-1

-2

0

2

2

0

Homole u Panny

-1

-1

1

Chabařovice

-1

-1

2

1

0

1

Chuderov

1

0

1

Libouchec

0

0

0

Malé Březno

0

-1

0

Malečov

0

-1

1

Petrovice

2

2

2

-1

-1

1

Přestanov

2

2

2

Ryjice

1

-2

2

Řehlovice

1

-1

1

Stebno

1

0

1

Tašov

1

-1

2

Telnice

1

-1

1

Tisá

1

0

2

Trmice

-1

-1

1

Ústí nad Labem

-1

-1

1

1

-1

2

Obec

Dolní Zálezly Habrovany

Chlumec

Povrly

Velké Březno Velké Chvojno

Ložiska nerostných surovin

Další jevy a komentáře

1

0

1

Zubrnice

-1

-2

0

SO ORP Ústí n. L.

-1

-1

1

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Surovinové zdroje - detrit, hnědé uhlí a xylit Existence dobývacích prostorů. PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace/asanace území narušených povrchovou těžbou. Sanace starých ekologických zátěží. Další využití ložisek nerostných surovin.

SLABÉ STRÁNKY Existence starých ekologických zátěží – omezení využití území – stará důlní díla. Větší rozsah sesuvných území aktivních a potenciálních. HROZBY Narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těžby v dalších lokalitách. Pomalé odstraňování starých ekologických zátěží.

- 26 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezená ložiska, dobývací prostory a ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Ačkoliv těžba má zpravidla dopady lokálního charakteru, zahrnuje zejména narušení vodního režimu v území, nevratné zábory půdy, hlučnost, prašnost, zvýšení intenzity silniční přepravy na místních komunikacích.

- 27 -


3.2

Vodní režim

Město Ústí nad Labem leží na soutoku Labe s Bílinou, které jsou současně nejvýznamnějšími toky na území města. Podle Hazdrové (1980) je plocha povodí Labe, měřeno k profilu v hydrologické stanici Ústí nad Labem, 48 556,93 km2, specifický odtok 5,97 l/s.km2. Průměrný dlouhodobý průtok na profilu Bíliny (V-2) činí 7,61 m3/s (Sedláček, 1996). Dalšími významnějšími vodními toky jsou Klíšský potok, Ždírnický potok a Neštěmický potok. Řeka Bílina patří dlouhodobě mezi řeky s nejvíce znečištěnou vodou v České republice. Labe je na základě hodnocení ukazatelů znečištění za rok 2006 hodnoceno ve III. třídě jakosti (znečištěná voda) a z hlediska mikrobiologických a biologických ukazatelů již ve II. třídě jakosti (mírné znečištění). Přítoky Labe na Ústecku: Tlučeňský potok – vtéká do Labe v Sebuzíně, Rytina – pod Sebuzínem, Němčí nebo Němčický potok – mezi Sebuzínem a Brnou, Průčelský potok – v Brné, Novoveský potok – pod Střekovem, Kojetický potok – v Olšinkách, Budovský potok – nad Svádovem mizí před vtokem do Labe, Bahniště – ve Svádově, Olešnický potok – pod Valtířovem, Homolský potok – ve Velkém Březně, Luční potok – v Malém Březně. S Lužeckým potokem na protějším břehu tvoří s Labem vodní kříž, takže se mu také v minulosti říkalo Křížový, Dubický potok – do Labe vtéká nad Dolními Zálezly, Moravanský potok – v Dolních Zálezlech, Podlešínský potok – ve Vaňově, Bílina – v Ústí nad Labem, Stříbrnický potok – v Ústí nad Labem, Pekelský potok – v Krásném Březně, Neštěmický potok – v Neštěmicích, Blanský potok – v Mojžíři, Kamenný potok – v Mojžíři, Lužecký potok – v Povrlech. Bílina je největším přítokem Labe, na Ústecku vyhloubila údolí v Teplickém středohoří a do Labe se vlévá v Ústí nad Labem pod Větruší. Přítoky Bíliny na Ústecku - Řehlovický potok – v Řehlovicích, Radejčínský potok – ve Stadicích, Újezdský potok – v Trmicích, Ždírnický potok – pod Trmicemi, Klíšský potok – v Ústí nad Labem. Vymezení povodí vodních toků na území SO ORP Ústí nad Labem ukazuje následující obrázek. Malá část OPR Ústí nad Labem zasahuje CHOPAV Krušné Hory.

- 28 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.2.1: Situace CHOPAV

- 29 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vymezení chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území SO ORP Ústí nad Labem ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 3.2.1: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Obec

Chráněná území přirozené akumulace vod (ha)

Chlumec

464.86

Libouchec

474.66

Petrovice

2062.25

Přestanov

31.59

Telnice

362.73

Tisá

878.86

Celkem ORP

4274.94

Zdroj: ÚAP, 2010.

Na území SO ORP Ústí nad Labem není vymezena zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. V daném území se nenacházejí zdroje přírodní léčivé zdroje, zdroje minerální vody a lázeňská místa. Záplavová území Velká část města náleží k záplavovému území obou řek (Labe, Bílina), což vyvolává nároky na budování protipovodňových opatření k ochraně majetku města, jeho obyvatel i dopravní infrastruktury se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. Dvě největší povodně ohrožovaly město Ústí nad Labem v roce 2002 (katastrofální povodně na území většiny českých krajů) a dále také na přelomu března a dubna 2006, kdy město zasáhla druhá největší povodeň od roku 1940. Kulminace hladiny na cca 9 metrech však byla podstatně nižší než dosažených téměř 12 m v roce 2002. Následující obrázek ukazuje vymezené záplavové území a aktivní zónu záplavového území.

- 30 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.2.2: Záplavové oblasti

Na sledovaném území je vymezeno záplavové území (území pěti obcí). Celková výměra záplavového území je 768,89 ha, což činí 1,90 % celého území ORP Ústí nad Labem. Největší podíl tvoří záplavové území na území obce Ústí nad Labem (Q100 – 474 ha) a na území obce Povrly (Q100 – 87,99 ha) a Velké Březno (Q100 – 82,15 ha). Aktivní zóna záplavového území je vymezeny na území pěti obcí (Dolní Zálezly, Malé Březno, Povrly, Ústí nad Labem a Velké Březno). Následující tabulky uvádí vymezení záplavového území a aktivní zóny záplavového území dle jednotlivých obcí.

- 31 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.2.2: Záplavové území Obec

Tok

Kategorie

Plocha (ha)

Dolní Zálezly

Labe

Q50

66.24

Malé Březno

Labe

Q50

54.20

Povrly

Labe

Q50

80.99

Ústí nad Labem

Labe

Q50

433.16

Velké Březno

Labe

Q050

76.88

Dolní Zálezly

Labe

Q100

68.17

Malé Březno

Labe

Q100

56.50

Povrly

Labe

Q100

87.99

Ústí nad Labem

Labe

Q100

474.08

Velké Březno

Labe

Q100

82.15

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka č. 3.2.3: Hodnoty pro celé ORP Kategorie

Plocha (ha)

Plocha (%)

Q100

768.89

1.90

Q50

711.47

1.76

Zdroj: ÚAP, 2010.

Vymezení plochy území zvláštní povodně pod vodním dílem a zařízení protipovodňové ochrany v délce na území ORP Ústí nad Labem udává tabulka A4 a A5 v příloze. Pro obec Řehlovice a Ústí nad Labem jsou řešeny liniové typy protipovodňové ochrany a v obci Řehlovice je realizována plocha k rozlivu povodně.

- 32 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata Obec

Dolní Zálezly

Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana

Vodní režim

Záplavové oblasti


-1

0

-2

Habrovany

2

0

0

Homole u Panny

2

0

0

Chabařovice

1

0

0

Chlumec

1

1

0

Chuderov

1

0

0

Libouchec

2

1

0

-1

0

-1

Malečov

0

0

0

Petrovice

2

2

0

-1

0

-1

Přestanov

1

1

0

Ryjice

2

0

0

Řehlovice

2

0

0

Stebno

2

0

0

Tašov

2

0

0

Telnice

1

1

0

Tisá

1

1

0

Trmice

2

0

0

Ústí nad Labem

-1

0

-1

Velké Březno

-1

0

-2

Velké Chvojno

2

0

0

Zubrnice

2

0

0

SO ORP Ústí n.L.

1

1

-1

Malé Březno

Povrly

- 33 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Malá část území vymezená jako CHOPAV. Opakované záplavy zastavěných území. Minimální rozsah plochy se svažitou ornou půdou se Relativně vysoké znečištění vodních toků zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za (průmysl). Přetrvávající nízká kvalita vody v řece přívalových srážek a vzniku lokálních povodní. Bílině, znečištění v řece Labi. PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území.

HROZBY Přijmout preventivní protipovodňová opatření.

Obnova/budování drobných vodních nádrží s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v Riziko povodní vyvolává potřebu řady opatření území a zlepšení jeho retenční a akumulační technického charakteru schopnosti. Povolení výstavby v územích ohrožených povodní.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Potřeba zvyšování vodního potenciálu území zejména v souvislosti s omezováním možných dopadů klimatické změny. Nutnost hospodárného využívání vodních zdrojů v území. Nutnost lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků.

- 34 -


3.3


Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší je v Ústí nad Labem průběžně sledována a zveřejňována. Základní škodlivinou je oxid siřičitý, v posledních letech narůstá podíl oxidů dusíku. Kvalita ovzduší je ovlivněna zejména stacionárními zdroji a to nejen v Ústí nad Labem, ale i stacionárními zdroji v okolí. Na území města a v jeho blízkém okolí jsou evidovány čtyři zvláště velké zdroje znečištění ovzduší: Teplárna Ústí n. L. a.s., Cinergetika Ústí n. L. a.s., Spolchemie a Paroplynový cyklus Teplárny Ústí n. Labem. Spolchemie produkovala v roce 2003 169 t emisí. Dále bylo evidováno šest velkých zdrojů (Silchem s.r.o., Cheva s.r.o., Masarykova nemocnice – kotelna Bukov, Van Leer Obaly a.s., Severočeská armaturka a.s. a Chemofarma a.s.), 81 středních zdrojů a 210 malých zdrojů znečištění ovzduší (stav k roku 2001). Na území bývalého okresu Ústí nad Labem bylo evidováno dalších pět významných zdrojů znečištění ovzduší. Významné zdroje emisí v kraji představují elektrárny, teplárny, povrchové doly a chemický průmysl. Největší znečišťovatelé, vyjma některých výše uvedených, jsou: Elektrárny Prunéřov 1 a 2, Elektrárna Ledvice, Teplárna Komořany, Elektrárna Tušimice, Elektrárna Počerady, Chemopetrol Litvínov. Na území ORP platí zpracovaná „Aktualizace Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje“. Území pod správou Stavebního úřadu Magistrátu města Ústí nad Labem je zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP č.2/2009 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, s odůvodněním překročení imisního limitu PM10 denního na 13,7 % území (jedná se o vymezení oblastí na základě dat z roku 2007) s překročením imisního limitu pro roční průměr NO2 na 0,7 % území. Jedná se o vymezení oblastí na základě dat z roku 2007. Celková imisní situace v Ústí nad Labem se z dlouhodobého hlediska zlepšuje a to zejména z hlediska imisí SO2 a prašnosti. Zlepšování emisní situace u imisí NOx je situace složitější. Kvalita ovzduší v ORP Lovosice je ovlivňována znečištěním z dopravy, bodových zdrojů, plošných zdrojů, spalováním fosilních paliv. Znečištění ovzduší rovněž způsobuje dálkové přenášení znečišťujících látek z jiných zdrojů mimo ORP Ústí nad Labem. Následující obrázek vymezuje provozovny ohlašovatelů do IRZ (podle OKEČ 2007)

- 35 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.3.1: Provozovny ohlašovatelů IRZ

Zdroj: http//:geoportal.cenia.cz

Na celém (100 %) území ORP Ústí nad Labem dochází k překračování cílového imisního limitu pro škodlivinu přízemní ozon. Překračování limitu přízemního ozonu je však problémem celorepublikovým. Staré zátěže a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším.

- 36 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.3.2: Situace území se starými zátěžemi a kontaminovanými plochami

Zdroj: http//:geoportal.cenia.cz

Na území 20 obcí se nachází celkem 81 skládek. Tabulka A6 v příloze ukazuje ekologická rizika na území ORP Ústí nad Labem. Následující obrázek ukazuje umístění objektů s nebezpečnými látkami, zdroje znečišťování, ekologická rizika a skládky.

- 37 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.3.3: Hygiena životního prostředí

Ostatní negativní faktory v území Odpady Dalším faktorem, který může ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu.

- 38 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Město Ústí nad Labem leží v kraji, charakteristickém nadprůměrnou produkcí odpadu. Objem odpadu vyprodukovaného na 1 obyvatele byl (2004) nejvyšší ze všech krajů v ČR (více než 6 tun odpadu na obyvatele). Výrazný podíl na tom má především produkce průmyslových odpadů. Ta však v poslední době stále klesá, neboť velká část vedlejších energetických produktů byla certifikována a je ukládána jako výplňový materiál pro rekultivaci dolů. Řešení situace při nakládání s komunálním odpadem (náklady, požadavky POH) vyžaduje hledání řešení, například ve formě výstavby regionálního střediska na mechanicko-biologické zpracování komunálního odpadu. Významným krokem, omezujícím vznik odpadů, je další rozvoj separovaného sběru odpadů, včetně jeho podpory zahušťováním sítě sběrných nádob, výstavbou dalších sběrných dvorů apod. Významným jevem je výrazné snižování množství nebezpečného odpadu – pokles oproti roku 2003 na cca 60 %. Výrazný pokles byl zapříčiněn především zajištěním zpětného odběru elektrozařízení, přičemž elektroodpad tvoří asi 50 % skupiny nebezpečných odpadů. Na území ORP Ústí nad Labem se nachází zařízení na zneškodňování odpadů spalováním v obci Trmice je situována spalovna. Skládka průmyslových odpadů Všebořice na ploše 49,2 ha je v Ústí nad Labem a chemická skládka v Chabařovicích (Spolchemie, s.r.o.). Chemické látky Následující tabulka ukazuje objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami. Všechny jsou umístěny na území Ústí nad Labem. Tabulka č. 3.3.1: Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Obec

Objekt

Ústí nad Labem

Linde Technoplyn a.s.

Ústí nad Labem

Spolek pro chemickou a hutní výrobu

Ústí nad Labem

Setuza a.s.

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 39 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory

Obec


Podtémata Staré zátěže, kontaminované Kvalita plochy, Ostatní rizika a komentáře ovzduší nakládání s odpadem (skládky) 1 -1

Dolní Zálezly

1

Habrovany

0

1

-1

Homole u Panny

0

1

-1

-2

-2

-2

Chlumec

1

1

1

Chuderov

1

-1

1

Libouchec

1

1

1

Malé Březno

0

0

-1

Malečov

0

2

-2

Petrovice

1

1

-1

Povrly

1

1

-1

Přestanov

1

0

1

Ryjice

1

1

1

Řehlovice

0

1

-1

Stebno

-1

-2

-1

Tašov

1

2

1

Telnice

1

1

1

Tisá

0

0

-1

Trmice

0

1

-1

-2

-2

-2

Velké Březno

0

1

-1

Velké Chvojno

0

1

-1

Zubrnice

0

1

-1

SO ORP Ústí n. L.

0

1

-1

Chabařovice

Ústí nad Labem

- 40 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Na území dochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů V provozu je spalovna odpadů a zabezpečená skládka odpadů. PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Většina biologicky rozložitelného odpadu je ukládána na skládky Relativně velký počet lokalit evidovaných jako stará zátěž a kontaminované plochy

HROZBY Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení.

Sanace starých ekologických zátěží – možnost využití prostředků z EU. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren).

Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Znečištění ovzduší je největším problémem životního prostředí na ORP Ústí nad Labem. Přetrvávajícím problémem je spalování tuhých paliv v domácích topeništích a nárůst intenzity dopravy přinášející zvyšování jejího podílu na koncentracích škodlivin Zpracování místního programu ke zlepšení kvality ovzduší. Řešení/asanace starých zátěží a kontaminovaných ploch. Nutné je nákladné řešení materiálového využívání komunálních odpadů výstavbou střediska mechanicko-bilogického zpracování odpadů. Vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky. Řešení optimalizace nakládání s odpady (separace, využívání, likvidace) na území kraje – postupné. Důraz na vytváření územně plánovácích podmínek k dosažení ekologické stability.

- 41 -


3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek

ORP Ústí nad Labem leží na styku tří geomorfologických jednotek, a to východní části Chabařovické pánve, severní části Litoměřického středohoří a Ústeckého středohoří (většina města). Ústecké středohoří tvoří zajímavé partie ploché hornatiny na levém břehu průlomového údolí Labe, zaříznuté do Českého středohoří hlubokým kaňonem. Tato skutečnost s sebou přináší také negativní jevy ve formě sesuvů a skalních řícení. Přes obecné vnímání Ústeckého kraje jako území se silně poškozeným životním prostředím, představuje okolí města i v celorepublikovém pohledu cenný segment s řadou přírodních hodnot. Tato situace ovšem také znamená, že ochrana přírody a krajiny, zejména zachování biodiverzity, krajinných struktur, vodního režimu a také regenerace urbanizované krajiny je důležitou součástí rozvoje území. V Generelu ekologické stability krajiny okresu Ústí nad Labem (Fridrich, 2000) je uvedeno podrobné mapování aktuálního stavu krajiny s cílem zachytit stav pozemků z hlediska jejich ekologického významu. S generelem byl sladěn územní plán města a výsledek slouží mimo jiné jako podklad pro kvalifikované rozhodování na základě znalostí zájmových ploch ochrany přírody. Tyto významné plochy, zejména zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, lokality s výskytem ohrožených druhů a přírodních společenstev atd., byly zahrnuty jako stavební prvky územního systému ekologické stability krajiny - ÚSES (biocentra, interakční prvky, součásti biokoridorů atd.), který je navržen na základě výběru charakteristických prvků se zaměřením na maximální využití stávajících biotopů a jejich doplnění a propojení trasami biokoridorů. Územím města (údolím Labe) prochází nadregionální biokoridor K10 a spolu s koridorem K4 (propojujícím v severní části města údolí Labe se svahy Krušných hor) tvoří jejich ochranné zóny většinu plochy města. Oba biokoridory jsou součástí evropské ekologické sítě. V průchodu centrem města je však údolní biokoridor přerušen a není funkční. Regionální biocentrum ÚSES tvoří Mariánská skála. Část ORP Ústí nad Labem je součástí chráněné krajinné oblasti České středohoří. Z vyhlášených maloplodých zvláště chráněných území (ZCHÚ) leží na území ORP Vrkoč (NPR v k. ú. Vaňov), kterou tvoří čedičové skalisko s přilehlou skalnatou roklí a vodopádem. Další maloplošnou ZCHÚ je Sluneční stráň (PR v k. ú. Brná), tvořená skalnatým svahem údolí Labe nad Brnou. Předmětem ochrany jsou xerotermní společenstva. Na území SO ORP Ústí nad Labem nezasahuje biosférická rezervace, jsou zde vymezeny lokality evropsky významných lokalit NATURA 2000. Zvlášť chráněná území a přírodní památky Na území ORP Ústí nad Labem se nachází řada zvlášť chráněných lokalit. Je zde Chráněná krajinná oblast České středohoří a Labské pískovce. Zvláště chráněná území představují zejména CHKO České středohoří zasahující východní část ORP Ústí nad Labem.

- 42 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.4.1: CHKO na území ORP Ústí nad Labem Kategorie a název

Rozloha (celkem)

Vyhlášeno

CHKO České středohoří

106 300 ha

1976

CHKO Labské pískovce

245 000 ha

1972

Popis Vyhlášení CHKO bylo vzhledem k středoevropské jedinečnosti krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrosti geologické stavby, druhovému bohatství rostlinstva a odpovídajícímu oživení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udržován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu. K vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce došlo v roce 1972 s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých lesů i kulturních památek, především pak lidové architektury. Na části její plochy vznikl v roce 2000 Národní park České Švýcarsko, takže v současné době se 2 CHKO Labské pískovce rozkládá na 245 km . Labské pískovce jsou jedinečné rozsáhlými lesy i poměrně relativním klidem. To umožňuje výskyt nejrůznějších druhů zvěře – jelenů, srnců, běžné jsou také lišky a kuny, značně rozšířena je černá zvěř. Počátkem minulého století byl zde a především v Lužických horách vysazen kamzík, který se tu dosud vyskytuje a opět se objevil rys. V Labi žije na čtyřicet druhů ryb, které se zde přirozeně rozmnožují, a v labském údolí se po mnoha letech opět objevil bobr.

Zdroj: ÚAP, 2010.

České středohoří patří mezi oblasti, které se svým charakterem vymykají ostatním územím v České republice. Toto nesmírně členité, výškově značně diferencované pohoří formovala z větší části sopečná činnost. Bývalé sopky se zvedají poměrně prudce a do značné výšky prakticky od břehů Labe a jejich typické homolovité tvary vytvářejí panorama, které je v české krajině nezaměnitelné. Labské pískovce zasahují na území Ústecka jen nepatrně západním okrajem. Svým významem však tyto partie zaujímají dost zásadní postavení. CHKO Labské pískovce je vyhledávaným rekreačním územím. Z Ústecka do této oblasti spadá Tisá s okolím, Libouchec a Petrovice. V jejich době bylo Švýcarsko pokládáno za vzor ideální přírodní krajiny, jak to odpovídalo představám období romantismu. Labské pískovce na Ústecku nepřesahují výšku cca 625 m a nemají na Ústecku žádný význačný vrchol. Na území ORP je dále registrováno několik přírodně cenných lokalit. Jedná se o Mariánskou skálu – výrazný skalnatý svah průlomu Labe v intravilánu města s pestrou xerotermní vegetací a přilehlou zelení na temeni. Registrovány jsou významné krajinné prvky Prameniště v ulici Na Louži – rybníček v intravilánu města s populací prustky obecné, zámecký park v Krásném Březně – starý udržovaný zámecký park s autochtonními dřevinami., slepá ramena ve Svádově – mokřady slepých ramen a tůní kolem Labe, které jsou biotopem bobra evropského, fragmenty přirozené mokřadní květeny, štěrkové náplavy Labe na území města jsou mimo jiné i lokalitou kriticky ohroženého druhu drobnokvětu pobřežního, který se jinak nalézá jen na několika lokalitách mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Následující tabulka vymezuje rozsah významných krajinných prvků a chráněné krajinné oblasti.

- 43 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.4.2: Rozsah významných krajinných prvků a CHKO Obec

Plocha (ha)

Významný krajinný prvek registrovaný (ha) (%)

VKP ze zák. č.114/1992 Sb. (ha) (%)

Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovic e Chlumec Chuderov

1529.11

Libouchec Malé Březno Malečov

2799.64 1108.32

Petrovice

5172.84

1198.05

Povrly

2552.44

Přestanov

201.98

Ryjice

157.30

356.73

49.13

(ha)

(%)

356.54

99.95

282.38

282.04

99.88

1177.82

1175.13

99.77

1693.53 1291.32

6.59 0.37

0.51 0.01

13.77

CHKO

119.99

7.09

554.49

42.94

2.14

0.14

1324.60

86.63

671.08

23.97

1175.87

42.00

22.71

2.05

1106.38

99.83

2364.83

99.87

23.16

612.98

11.85

42.45

1.66

2546.50

99.77

50.91

25.20 157.30

100.00

1515.86

54.25

2367.91

Řehlovice

2794.20

Stebno

1101.45

1101.45

100.00

Tašov

359.16

359.12

99.99

Telnice

988.72

Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice celkem

113.19

17.67

75.19

1252.09

97.31

7.77

876.75

70.02

662.60

22.24

3.36

340.80

51.43

580.10

6.17

4535.09

48.22

810.39

37.84

4.67

802.21

98.99

1715.79

0.76

0.04

1615.29

94.14

674.87

99.25

22923.63

56.66

37.93

0.13

493.65

743.43

9404.17

1.32

4.05

0.40

679.95 40459.85

159.40

0.39

4686.28

11.58

Zdroj: ÚAP, 2010.

V příloze tabulka A7 vymezuje registrované krajinné prvky a tabulka A8 vymezuje významné krajinné prvky vymezené dle zákona č.114/1992 Sb. ve znění platných předpisů. Evropsky významné lokality Na území ORP Ústí nad Labem se nacházejí evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000, ptačí oblast zde není vymezena. NATURA 2000 je soustava chráněných území, v nichž se vyskytují ohrožené druhy rostlin a živočichů a cenné biotopy. Na základě směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin se ČR zavázala k jejímu vyhlášení v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Následující tabulka vymezuje rozsah území evropsky významných lokalit (EVL) a ptačí oblasti (PO).

- 44 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.4.3: Rozsah evropsky významných lokalit a ptačí oblasti Obec

Plocha (ha)

Dolní Zálezly

356.73

Habrovany

282.38

Natura EVL (ha)

Natura PO

(%)

(ha)

230.84

64.71

163.07

13.85

463.46

35.89

Homole u Panny

1177.82

Chabařovice

1693.53

Chlumec

1291.32

Chuderov

1529.11

Libouchec

2799.64

931.49

33.27

Malé Březno

1108.32

834.63

75.31

Malečov

2367.91

388.99

16.43

Petrovice

5172.84

955.06

18.46

Povrly

2552.44

589.81

23.11

201.98

31.73

15.71

Přestanov Ryjice

(%)

612.98

21.89

3928.90

75.95

157.30

32.02

20.35

Řehlovice

2794.20

96.45

3.45

Stebno

1101.45

205.57

18.66

Tašov

359.16

Telnice

988.72

714.32

72.25

141.17

14.28

1252.09

194.31

15.52

1199.85

95.83

5882.89

14.54

Tisá Trmice Ústí nad Labem

662.60 9404.17

2077.51

22.09

Velké Březno

810.39

479.96

59.23

Velké Chvojno

1715.79 679.95

307.19

45.18

40459.85

8696.43

21.49

Zubrnice celkem Zdroj: ÚAP, 2010.

Následující obrázek vymezuje plochy zařazené do soustavy Natura 2000.

- 45 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.4.1: NATURA 2000

Na území ORP Ústí nad Labem se nacházejí evropsky významné lokality Strádovský rybník, Východní Krušnohoří, Libouchecké rybníky, Babinské rybníky, Holý vrch u Hlinné a Olšový potok.

- 46 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.4.4: Evropsky významné lokality Obec

Lokalita

Plocha (ha)

Dolní Zálezly

230.84

Homole u Panny

163.07

Chlumec

Strádovský rybník

3.58

Chlumec

Východní Krušnohoří

459.88

Libouchec

Libouchecké bučiny

288.61

Libouchec


642.88

Malé Březno

834.63

Malečov

314.59

Malečov

Babinské louky

74.27

Malečov

Holý vrch u Hlinné

Petrovice

Olšový potok

212.19

Petrovice


742.87

0.13

Povrly

589.81

Přestanov

Strádovský rybník

Přestanov


0.21 31.52

Ryjice

32.02

Řehlovice

96.45

Stebno

205.57

Telnice


714.32

Tisá

Libouchecké bučiny

30.87

Tisá

Olšový potok

Tisá


145.40

Ústí nad Labem

18.05 2077.51

Velké Březno

479.96

Zubrnice

307.19

Zdroj: ÚAP, 2010.

V ORP Ústí nad Labem se nachází ptačí oblast Labské pískovce a Východní Krušné hory. Tabulka č. 3.4.5: Ptačí oblast Obec Libouchec Libouchec Petrovice Petrovice Telnice Tisá Tisá

Lokalita Labské pískovce Východní Krušné hory Labské pískovce Východní Krušné hory Východní Krušné hory Labské pískovce Východní Krušné hory

Plocha (ha) 474.10 138.88 608.57 3320.32 141.17 877.42 322.44

Zdroj: ÚAP, 2010.

Obecně chráněná území přírody a krajiny - ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny prvky územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části neregionálního, regionálního a lokálního významu. Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor

- 47 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Výměra prvků ÚSES dle jednotlivých obcí je uvedena v tabulce A9 v příloze. Grafické znázornění tahů územních systémů ekologické stability jsou zřejmé z následujícího grafického znázornění. Obrázek č. 3.4.2: ÚSES

Pro posuzování stavu krajiny je běžně užívaným integrovaným ukazatelem koeficient ekologické stability (dále též „KES“), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. I když metodologicky vykazuje jisté nepřesnosti, umožňuje srovnání situace v obcích. Dle tohoto ukazatele lze vymezit území ORP Ústí nad Labem KES 3,89.

- 48 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Ústí nad Labem jsou uvedeny v tabulce A 10 v příloze (srovnání vývoje – rok 1999, 2007 a 2009). Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň. Za ekologicky nestabilní plochy jsou považovány orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy. Podle hodnoty KES rozlišujeme 3 krajinné typy: ► krajina zcela přeměněná člověkem (KES do 0,3 krajina nestabilní, KES 0,4-0,8 krajina málo stabilní); ► krajina intermediální (KES 0,9-2,9 krajina mírně stabilní, běžná kulturní krajina, technické prvky jsou v souladu s přírodními prvky); ► krajina relativně přírodní (KES 3-6,2 krajina stabilní, technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze přírodních prvků). Indikátory Podtémata Obec


Přírodní prostředí a jeho ochrana

Biodiverzita a ekologická Další jevy a komentáře stabilita území

Dolní Zálezly

1

2

1

Habrovany

0

0

0

Homole u Panny

1

1

1

Chabařovice

0

0

0

Chlumec

1

2

1

Chuderov

1

0

1

Libouchec

1

2

1

Malé Březno

2

2

2

Malečov

1

1

2

Petrovice

1

1

1

Povrly

1

1

2

Přestanov

1

1

0

Ryjice

1

1

1

Řehlovice

1

0

1

Stebno

1

1

1

Tašov

1

0

2

Telnice

2

2

1

Tisá

1

1

1

Trmice

0

0

0

Ústí nad Labem

1

1

1

Velké Březno

1

2

1

Velké Chvojno

1

0

1

Zubrnice

1

1

1

SO ORP Ústí n. L.

1

1

1

- 49 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin (CHKO, lokality EVL součást NATURA 2000, prvky ÚSES – biocentra, biokoridory) PŘÍLEŽITOSTI Jednoznačné vymezení chráněných území v území a v ÚPD jednotlivých obcí. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování (vymezení přesných tras zejména biokoridorů lokálního významu). Zlepšování péče o zvláště chráněná území včetně zlepšení systému monitorování území. Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny.

SLABÉ STRÁNKY Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích. HROZBY Negativní dopady aktivit v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), ovlivnění krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Možné ohrožení přírodně cenných hodnot ve městě a jeho okolí při rozvoji města, Ohrožení biotopů při řece Labi výstavbou vodních stupňů

Problémy k řešení v rámci územního plánování Průběžné sledovaní a aktualizace prvků ÚSES v podrobnosti příslušného stupně ÚPD – redukce nebo rozšíření nebo posunutí s ohledem na vlastnické vztahy a morfologii terénu (při upřesňování tyto prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti). Minimalizace negativních dopadů rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby a doplnění infrastruktury v rámci vymezení nadmístní rozvojové osy na ekologicky cenné lokality. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během územního řízení.

- 50 -


3.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Půdy ve zdejším území jsou podmíněny genetickým vývojem, jenž byl ovlivněn geologickou stavbou, morfologickou situací, klimatem i vegetačním krytem. Z hlediska pedologického převažují v zájmové oblasti kambizemě (hnědé půdy) eutrofní, severněji i modální, jedná se převážně o písčitohlinité půdy. Pro zemědělce mají střední kvalitu. Jsou dobrým substrátem pro les. Zvláštní skupinu tvoří lokálně se vyskytující antropogenní půdy, devastované stavební činností, navážkami odpadů, příp. drobnou těžbou. Podmínky pro zemědělskou produkci jsou v regionu méně příznivé, jelikož jeho značná část je tvořena hornatým terénem a rozsáhlá území jsou využívána k průmyslové a těžební činnosti. Orná půda SO ORP Ústí nad Labem činí 5 032,8 ha, což je 12,5 % z celkové výměry. Největší podíl orné půdy se nachází v obcích Habrovany (47 %) a Řehlovice (33 %), naopak orná půda je nejméně zastoupena v obcích Tašov, Ryjice a Zubrnice, které mají do 1 % z plochy území. V období 2008 – 2010 došlo k největšímu rozšíření orné půdy v obci Telnice (o 18 %), naopak k poklesu rozlohy orné půdy došlo v obci Chuderov (o 8 %). Stagnace orné půdy nastala v 5 obcích (Dolní Zálezly, Malé Březno, Ryjice, Tašov a Zubrnice). Následující tabulka ukazuje rozčlenění ploch orné půdy dle jednotlivých obcí v období 2008 - 2010. Tabulka č. 3.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Ústí nad Labem v období 2008 – 2010 Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí nad Labem

Rozloha [ha] 2008 2010 3,84 3,84 133,21 133,24

Podíl z celku [%] Změna 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] 1,07 1,07 0 0 47,2 47,22 0,03 0,03

19,38

19,36

1,65

1,65

-0,01

-0,07

462,93 246,49 343,09 264,74 13,19 81,96 851,03 43,42 0,41 915,27 225,89 0,76 30,7 37,58 118,3 870,39 67,2 382,09 3,08

462,89 245,49 314,94 264,76 13,19 80,27 845,51 43,39 0,41 915,06 225,76 0,76 36,23 37,51 113,02 839,34 66,94 367,75 3,08

27,41 19,14 22,36 9,45 1,19 3,46 16,26 1,7 0,26 32,73 20,63 0,21 3,1 3,17 17,76 9,26 8,29 22,3 0,46

27,41 19,06 20,52 9,45 1,19 3,39 16,52 1,7 0,26 32,72 20,62 0,21 3,21 3,16 16,97 8,93 8,26 21,47 0,46

-0,03 -1 -28,15 0,02 0 -1,69 -5,52 -0,03 0 -0,21 -0,13 0 5,52 -0,07 -5,28 -31,06 -0,25 -14,34 0

-0,01 -0,41 -8,21 0,01 0 -2,06 -0,65 -0,07 0 -0,02 -0,06 0 17,98 -0,18 -4,46 -3,57 -0,37 -3,75 0

5115,0

5032,8

12,7

12,5

-82,2

-1,6

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100

- 51 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní majetek tvoří nesouvislé lesní pozemky, které jsou navzájem promíseny s lesy jiných vlastníků. Z důvodu především geomorfologických podmínek zaujímají hospodářské lesy plochu pouze 16 %, lesy ochranné a lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů 41 %, lesy příměstské tvoří 24 % a zbylých 19 % tvoří lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti. Druhová skladba v městských lesích je velmi rozmanitá a převládá zde dub s podílem 45 %, dále následují další listnaté dřeviny. Z jehličnatých dřevin je nejvíce zastoupen ve 4 % smrk. Významnější úlohu než zemědělství hraje lesnictví (31,7 % území je lesní půda). Majoritním vlastníkem lesů je stát, na druhém místě figurují obce, dále se řadí soukromí vlastníci. Významné je poškození lesů průmyslovými exhalacemi. Mezi nejvíce zalesněné obce patří Telnice, Tašov, Tisá, Malé Březno, Velké Březno, mezi méně zalesnění obce se řadí Chabařovice, Velké Chvojno a Dolní Zálezly. Největší růst lesní půdy nastal v obcích Telnice a Řehlovice, naopak výraznější pokles nastal v obci Petrovice. Následující tabulka ukazuje rozčlenění ploch půdy určené k plnění funkce lesa dle jednotlivých obcí.

- 52 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.5.2: Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Ústí nad Labem v období 2008 – 2010 Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí nad Labem

Rozloha [ha] 2008 2010 74,53 74,53 36,41 36,38

Podíl z celku [%] Změna 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] 20,87 20,87 0 0 12,9 12,89 -0,03 -0,07

444,27

444,27

37,8

37,8

0

0

47,1 519,64 387,87 1093,75 573,97 1029,32 1346,82 934,82 57,01 748,57 330,68 215,32 737,12 701,71 166,41

49,67 519,64 387,84 1095,27 573,97 1033,03 1249,69 934,82 57,01 852,44 330,68 215,32 853,95 701,71 166,41

2,79 40,35 25,27 39,05 51,87 43,45 25,73 36,56 35,79 26,76 30,2 59,79 74,44 59,18 24,98

2,94 40,35 25,27 39,08 51,87 43,61 24,41 36,56 35,79 30,48 30,2 59,79 75,57 59,18 24,98

2,56 0 -0,03 1,52 0 3,71 -97,13 0 0 103,88 0 0 116,82 0 0

5,44 0 -0,01 0,14 0 0,36 -7,21 0 0 13,88 0 0 15,85 0 0

2422,3

2422,51

25,78

25,78

0,21

0,01

420,39 175,55 181,89

420,39 175,55 181,89

51,85 10,25 26,98

51,85 10,25 26,98

0 0 0

0 0 0

12645,5

12777,0

31,4

31,7

131,5

1,0


- 53 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.5.1: Lesy

- 54 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory

Obec

Podtémata Zemědělský půdní fond a pozemky Orná půda Míra zalesnění určené k kvalita a Další jevy a komentáře a kvalita lesů plnění změna rozlohy funkcí lesa

Dolní Zálezly

0

0

0

Habrovany

1

2

0

Homole u Panny

1

0

1

Chabařovice

1

1

0

Chlumec

1

1

1

Chuderov

2

2

1

Libouchec

1

1

1

Malé Březno

1

0

1

Malečov

1

1

2

Petrovice

1

1

2

Povrly

1

0

2

Přestanov

1

2

0

Ryjice

0

0

0

Řehlovice

2

2

2

Stebno

1

1

1

Tašov

1

0

1

Telnice

1

1

1

Tisá

1

1

1

Trmice

1

1

0

Ústí nad Labem

1

1

2

Velké Březno

1

1

1

Velké Chvojno

1

2

1

Zubrnice

0

0

1

SO ORP Ústí n. L.

1

1

1

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území – s významnými ekonomickými Relativně nízká úrodnost půdy. i ekologickými funkcemi. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování vysokého podílu území. Nevhodná druhová skladba lesních porostů. PŘÍLEŽITOSTI Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů.

HROZBY Poškozování lesních porostů okusem v důsledku přemnožení zvěře. Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit – Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro sportovní areály apod. – v lokalitách zemědělskou činnost. s významnými mimoprodukčními funkcemi. Hospodářský potenciál - rostoucí význam produkce dřevní hmoty. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace.

- 55 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Problémy k řešení v rámci územního plánování Minimalizace zásahů do lesních porostů v rámci ÚPD při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury. V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizace negativních dopadů na chránění hodnoty prostředí v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních aktivit ve specifické oblasti České středohoří.

- 56 -


4 Sociální pilíř 4.1

Technická infrastruktura

Kvalita technické infrastruktury je především důležitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Ústí nad Labem v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Ústí nad Labem. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla. Technická infrastruktura SO ORP Ústí nad Labem je znázorněna na obrázku 4.1.1.

- 57 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.1.1: Kanalizační, plynová a vodovodní síť na území SO ORP Ústí nad Labem pro rok 2010

- 58 -


Zásobování vodou Zásobování obyvatel vodou je jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní a vrtů. V SO ORP Ústí nad Labem jsou všechny obce napojeny na vodovodní síť. Na základě dotazníkového průzkumu bylo zjištěno následující pokrytí obcí vodovodem: Dolní Zálezly (100%), Habrovany (70%), Homole u Panny (90%), Chabařovice (100%), Chlumec (100%), Chuderov (100%), Malé Březno (100%), Malečov (60%), Petrovice (70%), Povrly (95%), Přestanov (100%), Ryjice (95%), Řehlovice (90%), Stebno (100%), Tašov (100 %), Telnice (97%), Tisá (90%), Ústí nad Labem (100%), Velké Březno (100%), Velké Chvojno (100%) a Zubnice (100%). U obcí Libouchec, Trnice, není znám přesný podíl pokrytí, ale obce jsou ve značné části území pokryté. Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Jejich přehled poskytuje obrázek 4.1.2. Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V SO ORP Ústí nad Labem, které mají ČOV jsou obce Homole u Panny, Chlumec, Libouchec, Malečov, Petrovice, Přestanov, Řehlovice, Tisá, Trnice, Ústí nad Labem a Velké Březno. Jednotná kanalizace je zavedena v 15 obcích. Konkrétně se jedná o obec Dolní Zálezly, Homole u Panny, Chlumec, Chrabařovice, Libouchec, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Tisá, Trnice, Ústí nad Labem a Velké Březno. Dále bylo zjištěno, že obce Malečov a Petrovice kanalizaci mají, ale je zavedena pouze na velmi malé části území, proto není na mapě znázorněna. V rámci SO ORP Ústí nad Labem je 8 obcí bez jednotné kanalizace. Konkrétně se jedná o obec Habrovany, Chuderov, Tašov a Telnice. Další obcí bez kanalizace je obec Malé Březno, která má pouze dešťovou kanalizaci a pokrytí pouze 30%. Na základě dotazníkového průzkumu bylo zjištěno, že existuje řada obcí, které nemají jednotnou kanalizaci, ale v budoucnu ji mají v plánu vybudovat. Mezi ně patří obec Stebno, Velké Chvojno a Zubrnice.

- 59 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.1.2: Kanalizace v SO ORP Ústí nad Labem pro rok 2010

- 60 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásobování plynem V rámci SO ORP Ústí nad Labem je plynem zásobováno 14 obcí z 23 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více než 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Dolní Zálezly, Chlumec, Ryjice, Tašov, Ústí nad Labem a Velké Březno. Telnice je pokryta z 80 %, Povrly ze 75 %, Libouchec a Malečov ze 70 %. Obce, jež mají pokryto méně než 70 %, jsou Chrabařovice (cca. 60 %), Chuderov (50 %), Přestanov (10 %) a Trnice (30%). Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 9. Konkrétně se jedná o obec Habrovany, Homole u Panny, Petrovice, Tisá a Zubrnice. Obce Malé Březno, Řehlovice, Stebno a Velké Chvojno také plynofikaci zavedenou nemají, i když přes jejich území vede. Zásobování teplem V ORP Ústí nad Labem je potřeba tepla pokryta převážně ze soustavy centralizovaného zásobování teplem (75%) dodávaného společností Teplárna, a.s. a zbytek je pokryt z místních zdrojů. Společnost Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem s.r.o. (THMÚ) poskytuje služby v oblasti dodávek tepla a teplé vody pro objekty na území města Ústí n. L. a v obci Povrly. Služby v této oblasti zajišťuje pro přibližně 30 000 bytů a pro nebytové objekty jako jsou školy, obchodní centra, zdravotní střediska, penziony, domovy důchodců apod. Pro výkon své činnosti THMÚ spravuje a obsluhuje energetická zařízení 253 výměníkových stanic, 14 plynových kotelen a k tomu příslušné sítě tepelných rozvodů. Do dalších 27 stanic zajišťuje dodávky páry a horké vody. Dodávky tepla jsou uskutečňovány teplovodním čtyřtrubkovým i dvoutrubkovým systémem. Dalším dodavatelem tepla je společnost CENTROPOL ENERGY, a. s. Tato společnost vyrábí tepelnou a elektrickou energii, provádí distribuci tepla a elektrické energie. Zajišťuje komplexní dodávky energií jak komunální sféře (obce, školy, zdravotnictví atd.), tak i podnikové sféře (průmysloví producenti). Zásobování elektrickou energií Ve většině obcí v rámci SO ORP Ústí nad Labem se v žádné obci nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie. Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku.

- 61 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.1.3: Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Ústí nad Labem pro rok 2010

- 62 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.1.1: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Vodovod (km)

Dolní Zálezly

A

Kanalizace (km) A

Habrovany

A

N

A

N

0

Homole u Panny

A

A

A

N

1

Chabařovice

A

A

A

A

2

Chlumec

A

A

A

A

2

Chuderov

A

N

A

A

1

Libouchec

A

A

A

A

2

Malé Březno

A

N

A

N

0

Malečov

A

A

A

A

2

Petrovice

A

A

A

N

1

Povrly

A

A

A

A

2

Přestanov

A

A

A

A

2

Ryjice

A

A

A

A

2

Řehlovice

A

A

A

N

1

Stebno

A

N

A

N

0

Tašov

A

N

A

A

1

Telnice

A

N

A

A

1

Tisá

A

A

A

N

1

Trmice

A

A

A

A

2

Ústí nad Labem

A

A

A

A

2

Velké Březno

A

A

A

A

2

Velké Chvojno

A

N

A

N

0

Zubrnice

A

N

A

N

0

Obec

El. Vedení (km)

Plynovod (km)

Hodnocení

A

A

2

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Malý lexikon obcí 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje 2010 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x A 0…..2x A 1…..3x A 2…..4x A (obec s kompletním vybavením)

- 63 -


Indikátory

Obec

Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí nad Labem

Veřejná technická infrastruktura

1 0 1 1 2 0 2 0 2 1 1 2 1 1 0 0 0 1 2 2 2 0 0

Podtéma Vybavenost obcí Kanalizační síť a vodovodem, napojení obcí na rozvodem plynu ČOV a elektrické energie 2 1 1 -2 1 2 2 1 2 2 2 -2 2 2 1 -2 2 2 1 2 2 1 2 2 2 1 1 2 1 -2 2 -2 2 -2 1 2 2 2 2 2 2 2 1 -2 1 -2

1

2

- 64 -

1


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečná přenosová kapacita produktovodu elektrické sítě, plynovodů v SO ORP Ústí nad Labem.

SLABÉ STRÁNKY Absence jednotné kanalizace v obci Habrovany, Chuderov, Malé Březno, Stebno, Tašov, Telnice, Velké Chvojno, Zubrnice. Nedostatečná síť splaškové nebo jednotné kanalizace napojené na ČOV v obcích Dolní Zálezly, Habrovany, Chabařovice, Chuderov, Malé Březno, Povrly, Ryjice, Stebno, Tašov, Telnice, Velké Chvojno, Zubrnice.

100 % pokrytí obcí vodovodní sítí.

Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti Problematická situace v odkanalizování a v napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou čištění odpadních vod. energií. Zároveň dostatečné zásobování teplem. Dobré zásobování pitnou vodou u všech obcí SO ORP Ústí nad Labem. PŘÍLEŽITOSTI Zvyšovat efektivitu technické infrastruktury SO ORP Ústí nad Labem, její spolehlivost a omezovat ztráty v sítích i znečištění prostředí, které způsobuje nevhodně fungující a chybějící infrastruktura. Plynofikace a výstavba oddílné kanalizace s ČOV v obcích, které dosud nejsou na sítě napojeny. Využití dotací z programů EU na výstavbu a rekonstrukci veřejné infrastruktury a zlepšení obslužnosti veřejnou hromadnou dopravou

HROZBY Nedostatečné tempo budování a intenzifikace kanalizačních systémů a ČOV bude mít negativní vliv na čistotu vodních toků a kvalitu ostatních složek životního prostředí. Zhoršující se stav vodovodů a kanalizací Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdražováním energií návrat řady domácností k tuhým palivům Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na infrastrukturu a obsluhu.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Aktualizace územních plánů v obcích, které ještě nemají vytvořeny územně plánovací podmínky pro čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV). Jedná se o obce Dolní Zálezly, Habrovany, Chabařovice, Chuderov, Malé Březno, Povrly, Ryjice, Stebno, Tašov, Telnice, Velké Chvojno, Zubrnice. Modernizace a dobudování kanalizačních sítí v obci Habrovany, Chuderov, Malé Březno, Stebno, Tašov, Telnice, Velké Chvojno, Zubrnice.

- 65 -


4.2


Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Ústí nad Labem byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Program rozvoje Ústeckého kraje 2008 – 2013 (2008), Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem (2008) a především ÚAP Ústeckého kraje 2009. V závěru zpracování pak byl využit návrh Zásad udržitelného rozvoje Ústeckého kraje (2010). V rámci analýzy byly dále využity i materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Koridory a dopravní plochy mezinárodního významu a republikového významu Multimodální koridory Multimodální koridory jsou charakterizovány tím, že jsou v nich soustředěny dva nebo více druhů dopravy s dělbou dopravní práce. V rámci sítě transevropských multimodálních koridorů byl na území ČR vymezen i IV. transevropský multimodální koridor evropské sítě TEN-T vedený v ose Berlin - Praha – Břeclav – Bratislava - Budapešť - Istanbul, jenž prochází územím SO ORP Ústí nad Labem. Obrázek č. 4.2.1:Transevropské multimodální koridory (TEMMK)

Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava

- 66 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Jeho součástí na území Ústeckého kraje jsou v cílové podobě dálnice D8 - E55, I. tranzitní železniční koridor, výhledově vysokorychlostní trať (VR1), Labská vodní cesta, logistické centrum Lovosice, mezinárodní veřejné letiště Roudnice nad Labem a mezinárodní cyklistická stezka EuroVelo č. 7. Mezi výhledové silniční tahy mezinárodního a celostátního významu procházející územím Ústeckého kraje patří dálnice a navrhované silnice I. třídy dle zákona č. 13/97 Sb. v platném znění. Územím SO ORP Ústí nad Labem prochází koridor dálnice D8. Její cílový stav dle ÚAP UK (2009) znázorňuje obrázek B1 v příloze. Stávající silniční síť na území SO ORP Ústí nad Labem Dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy Základní silniční síť na území SO ORP Ústí nad Labem je tvořena sítí následujících komunikací: ► D8 (E55) Řehlákovice - Ústí nad Labem – hranice ČR, ► R 63 Bystřany (I/8) – hranice ÚK – Řehlákovice (D8), ► I/13 (E442) Karlovy Vary – Most – Teplice – Ústí nad Labem – Děčín - Liberec, ► I/30 Lovosice (D8 km48) - Ústí nad Labem (I/62) - Chlumec (I/13), ► I/62 Ústí nad Labem (I/30) – Děčín (I/13) – Hřensko (Německo) SO ORP Ústí nad Labem a krajské město Ústí nad Labem jako takové mají zajištěno spojení s významnými centry sousedních územních celků – Mostem, Lovosicemi, Litoměřicemi (I/15) aj., ale i s krajskými městy Karlovy Vary a Liberec a s hlavním městem Prahou (I/30 - D8). Silnice II. třídy Součástí základní silniční sítě jsou i následující silnice II. třídy. ► II/258 Duchcov – Rtyně nad Bílinou – Řehlovice – Trmice ► II/248 Nakléřov - Petrovice - Německo ► II/253 Dubí - Krupka - Chabařovice - Ústí nad Labem ► II/261 Štětí – Polepy – Litoměřice – Libochovany – Střekov – Velké Březno – Děčín ► II/528 Ústí nad Labem - I/13 peáž s I/13 - Libouchec - Petrovice ► II/613 dálnice D8 – Ústí nad Labem Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. a IV. třídy a účelových komunikací, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém.

- 67 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.2: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Ústí nad Labem

Průběh a délky silnic I., II. a III. tříd na území jednotlivých obcí uvádí tabulka B3 v příloze.

- 68 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zatížení silniční sítě Dopravní zatížení silniční sítě na území ORP Ústí nad Labem dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2000 a 2005. Výsledky sčítání se vykazují pomocí ukazatele RPDI (roční průměr denních intenzit, údaje v tisících vozidel/24h). Tabulka č. 4.2.1: Intenzita dopravy na vybraných komunikacích na území SO ORP Ústí nad Labem Silnice R63 D8 I/13 I/30

I/62

Sčítací úsek 4-2358 4-3070 4-0407 4-0410 4-2189 4-2181 4-2190 4-0426 4-0908

RPDI 2000 7214 7849 4802 4688 8652 11284 10480 8983 11486

RPDI Změna Trasa 2005 2005/2000 8767 121 Spojení na D8 10637 135 Vjezd do Ústí nad Labem 5855 122 Libouchec 8803 183 Chlumec – směr Liboňov 11683 134 Dolní Zálezly 13805 122 Vjezd do Ústí nad Labem 14452 138 Výjezd z Ústí n. L. – I/13 12084 134 Chabařovice 12908 112 Výjezd z Ústí n. L. (směr Děčín)

Zdroj: ŘSD ČR

Ukazatel RPDI zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu celého roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší než průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů až o 10-15 %. Nejvyšší nárůst zatížení byl na území ORP Ústí nad Labem v období 2000 a 2005 zjištěn na hlavních komunikacích, což je v souladu s celorepublikovým trendem, který dále pokračuje. Intenzity dopravy na silniční síti SO ORP Ústí nad Labem znázorňuje obrázek B4 v příloze. Z údajů v tabulce vyplývá nárůst intenzity mezi lety 2000 až 2005 o cca 12 až 83 %. Obdobný trend se projevil i na některých úsecích silnic II. třídy a nižších tříd, jejichž stav neodpovídá rostoucímu zatížení. Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Ústí nad Labem Výchozími dokumenty pro vymezení záměrů v rozvoji silniční sítě byly ÚP Politika územního rozvoje ČR 2008 (2009) a Zásady územního rozvoje ÚK – návrh (2010). Prioritou pro kvalitní propojení území se sousední SRN je dostavba D8. Na sledovaném území je ve srovnání s republikovým průměrem vysoká hustota silniční sítě. S nárůstem intenzity dopravy již ne vždy odpovídá současným potřebám. V daném případě se jedná o nezbytnou postupnou přestavbu/homogenizaci a modernizaci, především budování obchvatů, přeložek, mimoúrovňových křižovatek a zkapacitnění hlavních silničních tahů. Plochy a koridory silniční dopravy vymezené v PÚR 2008 Na území SO ORP Ústí nad Labem ZÚR ÚK zpřesňují a vymezují následující koridory. ► Koridor silnice I/13, úsek Knínice (D8) - Martiněves - hranice města Děčín; koridor je sledován jako VPS - PK3. ► Koridor dálnice D8 v okrese Ústí nad Labem a v okrese Teplice a stavby související, úsek hranice okresů Ústí nad Labem/Litoměřice - Řehlovice, mimoúrovňová křižovatka /stavba 805/ (převzato bez věcné změny z 2. Změn a doplňků ÚP VÚC SHP); koridor je sledován jako VPS - a1.

- 69 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Plochy a koridory silnic nadmístního významu ZÚR ÚK vymezují koridor silnice nadmístního významu silnice č. I/13 v okresech Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a stavby související v úseku e3 – úsek MÚK Třebušice - Most, zkapacitnění (převzato bez věcné změny z 2. Změn a doplňků ÚP VÚC SHP). Koridor je v ZÚR ÚK sledován jako VPS – e3. Plochy a koridory nadmístního významu vymezené na území SO ORP Ústí nad Labem v rámci ZÚR jsou vyznačeny v obrázku B2 v příloze. Vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb Tabulka č. 4.2.2: Koridory VPS dle ZÚR ÚK na území SO ORP Ústí nad Labem Kód

PK3

a1

a

Název úsek Knínice (D8) – Martiněves – hranice města Děčín dálnice D8, v okrese Ústí nad Labem a v okrese Teplice a stavby související, úsek hranice okresů Ústí nad Labem/Litoměřice Řehlovice, MÚK /stavba 805/ dálnice D8, dálniční křižovatky a přivaděče

Popis označení I/13

Šířka koridoru (m) 125 -400

dálnice D8

dálnice D8

500

ORP Ústí nad Labem Děčín Teplice Ústí nad Labem

Dotčená území Libouchec Jílové Žim Habrovany, Řehlovice

Lovosice

Prackovice nad Labem

Ústí nad Labem

Řehlovice

Lovosice

Chotiměř, Lovosice, Prackovice nad Labem, Sulejovice, Velemín, Vchynice

500

Zdroj: ZÚR ÚK – návrh, 2010

Plochy a koridory veřejně prospěšných staveb vymezené na území SO ORP Ústí nad Labem v rámci ZÚR jsou vyznačeny v obrázku B3 v příloze. Nejdůležitější probíhající stavbou (převážně na území SO ORP Lovosice) republikového a mezinárodního významu, jež zkvalitní dopravní propojení nejen sledovaného území, s významnými pozitivními efekty na rozvoj regionu je dostavba dálnice D8 Praha - státní hranice se SRN, jež spočívá ve zprovoznění úseku Lovosice – Řehlovice přes České středohoří. Jeho dokončení se předpokládalo dle ŘSD ČR nejdříve koncem roku 2010 za předpokladu definitivního rozhodnutí o vedení trasy a dálničního tunelu a finančního zajištění stavby. Dostupnost ORP Ústí nad Labem Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů linkové autobusové dopravy do Ústí nad Labem ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů podle účelu – možnosti dojížďky za prací, dojížďky do škol a na úřady.

- 70 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.2.3: Dostupnost ORP Ústí nad Labem Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice Součet

Počet spojení na 6 h 2 1 0 3 8 3 1 2 0 2 1 2 7 2 0 0 2 3 18 3 1 1 62



Počet spojení celkem 4 1 0 10 17 4 2 4 0 3 3 6 20 2 0 0 5 3 44 7 2 2 -

Zdroj: www.idos.cz Pozn.: Data o dojezdu na 6, 8 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojení mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší než 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou.

Jak vyplývá z údajů v tabulce, z celkového počtu 22 obcí nebyl ve čtyřech případech nalezen vhodný autobusový spoj. Jedná se o obce Homole u Panny, Malečov, Stebno a Tašov. V obci Habrovany byl nalezen pouze jeden odpovídající spoj. Naopak pro 10 obcí bylo nalezeno více než 3 spoje ve zvolených intervalech. Vyhodnocení četnosti spojení a jejich časovou náročnost (průměrné doby cesty) dle obcí v daných intervalech uvádí tabulky B4 a B5 v příloze. Při souhrnném hodnocení dostupnosti Ústí nad Labem bude dále zohledněna i možnost jednotlivých obcí využívat železniční dopravu. Železniční doprava Koridory železniční sítě Územím SO ORP Ústí nad Labem prochází I. tranzitní železniční koridor (Kiel – Hamburg – Berlin) – Děčín – Ústí nad Labem – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – (Wien), který je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru. Koridor je dokončený v celé své délce. Součástí již uvedeného páteřního koridoru je i důležitý železniční uzel – ORP Ústí nad Labem. Železničním koridorem procházejí trasy železničních tratí č. 090 (Kralupy nad Vltavou – Lovosice – Ústín.L. –Děčín), č.091 (Kralupy nad Vltavou – Praha) a železniční trať č. 098 (Děčín – Dolní Žleb, st.hr.), které zajišťují spojení Praha – Lovosice – Ústí nad Labem - SRN.

- 71 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Železniční doprava na území ORP Ústí nad Labem Územím SO ORP Ústí nad Labem prochází železniční trať č. 090, jejíž trasa na území ÚK je následující: ► železniční trať č. 090 Kralupy nad Vltavou – Lovosice – Ústí n.L. – Děčín Tento páteřní železniční tah je doplněn železničními tratěmi č. 072, 130 a 131, jejichž průběh je následující: ► železniční trať č. 072 Ústí n.L. západ – Ústí n.l.- Střekov – Litoměřice – Lysá n.L. ► železniční trať č. 073 Ústí n.L. západ – Ústí n.l.-Střekov – Děčín-východ ► železniční trať č. 130 Ústí n.L., hl.n. – Teplice v Čechách ► železniční trať č. 131 Ústí n.L., hl.n. – Most ► železniční trať č. 132 Děčín hl.n. – Oldřichov u Duchcova Tyto tratě zajišťují jednak spojení ORP Ústí nad Labem s dalšími regionálními centry na území Ústeckého kraje, ale současně i dostupnost centra území ORP Ústí nad Labem. Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území železnicí je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Z hlediska dostupnosti ORP Ústí nad Labem plní obslužnou funkci území železniční tratě č. 090, 073, 072, 130 a 131, na kterých jsou zastávky/stanice v obcích, uvedených v následující tabulce. Tabulka č. 4.2.4: Dopravní obslužnost území železniční dopravou Trať číslo

090 072 073 130 131

Stanice/ zastávky v obcích a jejich částech Povrly, Povrly-Roztoky, Neštědice, Mojžíš, Neštěmice, Ústí n.L., Dolní Zálezly Ústí n.L - Ústí n.L-Střekov - Sebuzín Ústí n.L-Střekov – Svádov – Valtířov – Velké Březno – Malé Březno n.L. Ústí n.L-západ – Chabařovice Ústí n.L-západ – Trmice – Koštov – Stadice – Řehlovice – Brozánky

Počet zastávek mimo Ústí n.L. 2/4 2/1 1/0 2/3

Zdroj: www.idos.cz.

Na území SO ORP Ústí nad Labem se mimo vlastního území ORP nachází 15 stanic a/nebo zastávek, z toho 7 se nachází ve sledovaných obcích, zbývajících 8 se nachází v jejich částech. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Celkem 15 obcí nemá přímé napojení na železnici. Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Ústí nad Labem Jako územní rezerva je v ose IV. transevropského multimodálního koridoru procházejícího Ústeckým krajem sledován koridor vysokorychlostní tratě (VRT) Berlín – Praha – Brno – Vídeň s návazností na balkánsko-jadranská ramena a na radiálu Vídeň – Ostrava – Katovice – Varšava. (PRÚK)

- 72 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Plochy a koridory železniční dopravy vymezené v PÚR 2008 ZÚR ÚK zpřesňují koridor vysokorychlostní dopravy VR1 (Dresden -) hranice SRN/ČR Praha, (Nürnberg -) hranice SRN/ČR - Plzeň - Praha, Praha - Brno – hranice ČR/Rakousko, resp. SR (Wien, Bratislava), Brno - Ostrava - hranice ČR/Polsko (-Katowice), podchycený v PÚR 2008. ZÚR ÚK vymezují na území ÚK: ► koridor vysokorychlostní tratě v úseku státní hranice SRN/ČR - Ústí nad Labem Lovosice - Roudnice nad Labem - hranice ÚK. Koridor je sledován jako územní rezerva VRT- ZR1. Šířka koridoru je stanovena 600 m. ZÚR ÚK zpřesňují koridor konvenční železniční dopravy ŽD3, koridor Cheb – Karlovy Vary Chomutov - Most - Ústí nad Labem, podchycený v PÚR 2008. ZÚR ÚK vymezují ► koridor železniční tratě č. 140 a č. 130 Klášterec nad Ohří - Ústí nad Labem, optimalizace (převzato bez věcné změny z 2. Změn a doplňků ÚP VÚC SHP). Koridor je sledován v ZÚR ÚK jako VPS - i. Šířka koridoru je stanovena 250 m. Obrázek č. 4.2.3: Doprava železniční – koridory konvenční železnice, koridory VRT


Hustota silniční a železniční sítě na území SO ORP Ústí nad Labem je dostatečná, její hlavní nedostatky spočívají v kvalitě. Veřejná logistická centra (VLC) V rámci PÚR ČR 2008 byla oblast Ústí nad Labem–Lovosice zařazena do vymezené sítě veřejných logistických center napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce. V budoucnosti by měla poskytovat široké spektrum logistických služeb. Úkolem příslušných ministerstev a jiných ústředních úřadů je spolupracovat s kraji na výběru konkrétních lokalit v rámci pořizování ZÚR. Na území SO ORP Ústí nad Labem zatím nebyl v této souvislosti vymezen žádný záměr /předpokládá se výstavba VLC v Lovosicích/.

- 73 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vodní doprava Labská vodní cesta, jež je součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního 3 významu dle evropské dohody AGN , prochází územím SO ORP Ústí nad Labem. V současnosti je využívaná pro nákladní a rekreační osobní dopravu v úseku (Pardubice) – Chvaletice – Ústí nad Labem – Hřensko – státní hranice. Větší využití pro mezinárodní nákladní dopravu je podmíněné zkvalitněním podmínek celoroční splavnosti, což by umožnilo přesun části objemů nákladní dopravy ze silnic na ekologicky šetrnější vodní dopravu. Plochy a koridory vodní dopravy vymezené v PÚR 2008 PÚR vymezuje v rámci IV. transevropského multimodálního koridoru jako koridor dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu koridor vodní dopravy VD1 v trase Pardubice–hranice SRN. Důvodem jeho vymezení je zabezpečení splavnosti Labe jako vodní cesty mezinárodního významu. Ukládá MD v součinnosti s MŽP do roku 2010: a) prověřit reálnost a účelnost splavnění a potřeb zlepšování parametrů vodních cest využívaných včetně případného stanovení podmínek pro vytvoření územních rezerv; b) prověřit možnosti minimalizace dopadů splavnění na životní prostředí. (PÚR ČR 2008). ZÚR ÚK zpřesňují koridor vodní dopravy VD1 Labe: Pardubice - hranice SRN, podchycený v PÚR 2008. ZÚR ÚK vymezují ► koridor pro Zlepšení plavebních podmínek Labe v úseku Střekov – státní hranice ČR/SRN (převzato bez věcné změny z 2. Změn a doplňků ÚP VÚC SHP) v úseku Ústí nad Labem, Střekov - hranice okresu Ústí nad Labem. Koridor je vymezen jako návrh VD1/SHP. Šířka koridoru je vymezena šíří vodního toku. Průběh Labské vodní cesty na území SO ORP Ústí nad Labem znázorňuje následující obrázek.

3

Součástí IV. TEN-T procházející Ústeckým krajem je řeka Labe, od říčního kilometru 102,2 Chvaletice po státní hranici se SRN zařazená mezi dopravně využívané vodní cesty (zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě). Od roku 1997, kdy ČR podepsala Evropskou dohodu AGN, je Labe v označení E20 součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu. se sítí západoevropských vodních cest, umožňující přes SRN přístup do států Beneluxu, severní Francie a do významných přímořských přístavů. (ÚAP ÚK 2009)

- 74 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.4: Doprava vodní – koridor VD1


Letecká doprava Na území SO ORP Ústí nad Labem se nachází neveřejné letiště s vnitrostátním provozem. Nejbližší veřejné mezinárodní letiště se nachází v Roudnici nad Labem a veřejné vnitrostátní v Mostu. Cyklistická doprava Prakticky většina území SO ORP Ústí nad Labem je vhodná především pro letní turistiku a cykloturistiku. Na sledovaném území se nachází celkem 272,04 km cyklotras. Jejich průběh a délky na území jednotlivých obcí uvádí tabulka B7 v příloze. Základními nedostatky u cyklotras je vedení některých úseků po silnicích nižších tříd a rovněž omezená prostupnost některých oblastí. Další rozvoj cyklotras na území SO ORP Ústí nad Labem byl vymezen v rámci ZÚR ÚK následovně. ZÚR ÚK vymezují ► koridor cyklostezky „Labská cyklostezka“ (trasa č. 2), sledovaný v ZÚR ÚK jako VPS - C1 (šířka koridoru stanovena 20 m) takto: • Prostřední Žleb - Velké Březno; • Libochovany - Litoměřice; • České Kopisty - Lounky; • Roudnice nad Labem - Štětí - hranice ÚK; ► koridor cyklostezky „Krušnohorská magistrála“ (trasy č. 23, 36), sledovaný jako VPS - C2 (šířka koridoru stanovena 20 m) takto: • Petrovice - Krásný les; • Fojtovice - Cínovec; • Nové Město - Fláje; • Nové Město - Moldava/Neurehefeld; - 75 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. • •

Klíny - Mníšek; Hora Sv. Šebestiána (úsek Pohraniční - Jilmová).

Katastrální území dotčená vymezenými cyklotrasami na území SO ORP Ústí nad Labem jsou uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 4.2.5: Cyklotrasy na území SO ORP Ústí nad Labem vymezené jako VPS Kód

Název

Popis označení

Šířka koridoru (m)

C1

Labská cyklostezka

trasa č. 2

20

C2

Krušnohorská magistrála

trasy č. 23, č. 36

20

ORP

Dotčená území

Ústí nad Malé Březno, Povrly, Velké Labem Březno Ústí nad Petrovice Labem

Zdroj: ZÚR ÚK, návrh, 2010

Indikátory Indikátory Další jevy a komentáře Obec


Dopravní Dostupnost obslužnost ORP území

Žel.z./ st.

Dolní Zálezly

2

2

2

Habrovany

0

0

-1

-2

-2

-2

Chabařovice

2

2

2

Chlumec

2

1

2

Chuderov

0

-2

2

Libouchec

1

2

0

Malé Březno

2

2

2

Malečov

-2

-2

-2

Petrovice

1

1

1

Povrly

2

2

1

Přestanov

1

0

2

Ryjice

0

-2

2

Řehlovice

1

2

0

Stebno

-2

-2

-2

Tašov

-2

-2

-2

Telnice

0

0

2

-1

-1

1

2

2

2

Z

Ústí nad Labem

2

2

-

Z

Velké Březno

1

2

2

Z

Velké Chvojno

0

0

0

-1

-1

0

1

1

1

Homole u Panny

Tisá Trmice

Zubrnice SO ORP Ústí n. L. Zdroj: IDOS, ÚAP ÚK (2009) Pozn.: Vysvětlivky: Škála:

- 76 -

Z

Komunikace/ obslužnost I.tř. II.tř. D km km km 11,32 1,45

Z

3,54

4,46

3,26

6,01

0,40

4,83

16,11

5,20

8,68

Z

6,35 10,99

Z

Z

17,98

12,65 1,98

1,45

8,24

6,08

1,63

2,67

14,53

3,59 55,38

8,03

6,68

27,23

15,04

4,07 1,77 2,67

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2 - Bezprostřední napojení na silnici I. nebo II. třídy a železnici (zastávka/stanice) 1 - Bezprostřední napojení na silnici I. nebo II. třídy nebo na železnici 0 – relativně dostupné napojení na silnici I. nebo II. třídy nebo na železnici -1 – omezená dostupnost silnice vyšší kategorie a železnice - 2 – napojení na silnici nižší kategorie, absence dostupnosti železnice

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Územím SO ORP prochází IV. transevropský multimodální koridor Berlín - Praha - Brno Bratislava - Budapešť - Sofie - Istanbul

SLABÉ STRÁNKY Nedostavěný úsek dálnice D8 v trase Lovosice – Řehlovice.

Dálnice D8 zprovozněná v převažujícím rozsahu. Modernizovaný I. tranzitní železniční koridor součást transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Celostátní železniční trať č. 90 – spojení do krajského města a dalších center. Provozovaná labská vodní cesta - součást hlavních vnitrozemských vodních cest (AGN). Hustá silniční síť silnic I., II. a III. třídy.

Nevyhovující technický stav převážné části silnic II. a významných silnic III. třídy. Nevyhovující technický stav regionálních železničních tratí a jejich vybavení. Omezené plavební podmínky na dolním toku Labe. Absence obchvatů, růst intenzity dopravy na průtahu centry obcí a zastavěným územím, růst znečištění ovzduší, hluku. Nedostatečně rozvinutá síť kvalitních cyklistických tras a samostatných cyklostezek.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Dokončení dálnice D8 - přímé kvalitní napojení Zpoždění dostavby dálnice D8 Řehlovice – krajského města, snížení zátěže především silnice Lovosice, nadměrné zatížení stávající silnice I/30 I. třídy I/30 mezinárodní kamionovou přepravou. včetně dotčených sídel, růst nehodovosti. Odkládání rekonstrukce a modernizace stávající Realizace záměru modernizace dalších úseků silniční sítě – další zhoršení technického stavu při silnice I/13. rostoucí intenzitě dopravy. Modernizace železničních tratí, zvýšení Další růst individuální automobilové dopravy atraktivnosti veřejné dopravy, pokles individuální v důsledku nízké kvality a obslužnosti území automobilové dopravy. veřejnou hromadnou dopravou. Zlepšení podmínek splavnosti Labe – (vybudování Vedení cyklistických tras společně s motorovou veřejného logistického centra) – využití vodní dopravou snižuje bezpečnost provozu, kvalitu a cesty pro přepravu kontejnerů a kamionů (přístav míru využitelnosti pro každodenní i rekreační Lovosice), snížení zátěže pozemních komunikací dopravu. nákladní dopravou. Nedostatek finančních prostředků na Tvorba integrovaných systémů veřejné přepravy – rekonstrukce a modernizace dopravní zvýšení její atraktivnosti. infrastruktury. Vytvoření propojené sítě kvalitních cyklistických tras a jejich vybavení dalšími službami. Čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie na rozvoj/modernizaci dopravní infrastruktury.

Problémy k řešení a záměry v rámci územního plánování Zásady ukládají (v součinnosti s dotčenými orgány, při zajištění územní koordinace) v návaznosti na vymezené koridory dopravní infrastruktury následující. ► Zpřesnit a vymezit koridor PK3 v úseku Knínice (D8) - Martiněves - hranice města Děčín v ÚPD dotčených obcí (Libouchec). Při zpřesnění a vymezení koridoru v ÚPD obcí respektovat požadavky ochrany obytné funkce dotčených sídel a zájmy ochrany přírody a krajiny.

- 77 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► Zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor dálnice D8, úsek hranice okresů Ústí nad Labem/Litoměřice - Řehlovice, mimoúrovňová křižovatka /stavba 805/. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. (Habrovany, Řehlovice). ► Zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor - i, železniční tratě č. 140 a č. 130 Klášterec nad Ohří - Ústí nad Labem, optimalizace. ► Zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor - i, železniční tratě č. 140 a č. 130 Klášterec nad Ohří - Ústí nad Labem, optimalizace. ► V návaznosti na zpřesnění koridoru vysokorychlostní tratě VR1 jeho zpřesnění v rámci ÚPD dotčených obcí. ► V návaznosti na zpřesnění vymezení koridoru vodní dopravy VD1 pro zlepšení plavebních podmínek na Labi jeho promítnutí do ÚPD obcí. V souvislosti s vymezením cyklostezek na území SO ORP ZÚR ÚK ukládají: ► Řešit nedostatečné podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku (návrh samostatně vedených tras pro cykloturistiku (jejich vyvedení mimo silnice I. i II. třídy), návrh na propojení jednotlivých existujících úseků s cílem vytvoření ucelené sítě. ► Zpřesnit a vymezit koridor Labské cyklostezky v ÚPD dotčených obcí a zajistit územní koordinaci. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD obcí respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny (dotčené obce: Malé Březno, Povrly, Velké Březno). ► Zajistit přeshraniční koordinaci a návaznosti koridoru cyklostezky Krušnohorská magistrála na německé straně. ► Zpřesnit a vymezit koridor cyklostezky Krušnohorská magistrála v ÚPD dotčených obcí a zajistit územní koordinaci. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD obcí respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. Řešit v rámci ÚP obcí problémy nedostatečných parametrů některých komunikací, které umožňují napojení odlehlých částí obcí s jejich centrální části obce a s centrem ORP. ► Vytvoření územně plánovacích podmínek pro odstranění dopravních závad úpravou tras stávajících komunikací s využitím VPS.

- 78 -


4.3

Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj Ke dni 31. 12. 2000 žilo v Ústeckém kraji 827 151 obyvatel. Od roku 2000 tak došlo pouze k 1,1 % nárůstu (o 9 047 osob). Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP Ústeckého kraje. Největší relativní nárůst obyvatel zaznamenala SO ORP Roudnice nad Labem, a to 8,0 %. K největšímu poklesu obyvatelstva v relativním vyjádření došlo v SO ORP Bílina o 4,4 %. V absolutním vyjádření ubylo nejvíce obyvatel naměřeno v SO ORP Most (o 1 994 osob). V roce 2010 je stále nejlidnatějším SO ORP Ústí nad Labem (14,5 % obyvatel kraje). Následuje SO ORP Teplice, který je jen nepatrně menším a jeho podíl je 13,0 %. Podbořany jsou naopak SO ORP s nejmenším podílem obyvatel a to 2 %. Tabulka č. 4.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2000 – 2010 SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Rok 2000 2010 21885 20929 79606 80504 80955 82100 44472 44338 57838 58807 40723 40813 42808 43740 26552 27061 78455 76461 15891 16157 29791 32172 33363 34585 108024 109056 118594 121458 20799 20651 27395 27366 827151 836198

Rozdíl mezi lety 2010 a 2000 Absolutně Relativně (%) -956 898 1145 -134 969 90 932 509 -1994 266 2381 1222 1032 2864 -148 -29 9047

-4,4 1,1 1,4 -0,3 1,7 0,2 2,2 1,9 -2,5 1,7 8,0 3,7 1,0 2,4 -0,7 -0,1 1,1

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP vyvíjel od roku 1971 do roku 2010. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý graf zachycuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. Do roku 1980 docházelo k mírnému nárůstu počtu obyvatel, k prudkému růstu počtu obyvatel došlo mezi lety 1980 - 1982, což odpovídá tehdejší pronatalitní politice státu a vývoji obyvatel v celé ČR. Poté do roku 1986 dochází ke stagnaci populace. Do počátku 90. let dochází opět k prudkému růstu, který je v 90. let utlumen. K dalšímu růstu populace dochází v roce 2005. Tento růst je způsoben pozitivním přirozeným přírůstkem a migrací.

- 79 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.3.1: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Ústí nad Labem mezi lety 19712010

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

Přirozený přírůstek od poloviny 70. let klesá až do záporných hodnot v polovině 90. let. Tento stav trval do roku 2002 (s výjimkou roku 2000), kdy dochází k jeho růstu. Migrace zažívá prudké růsty i poklesy populace. Největší záporná migrace byla v roce 1974 a 1982, naopak největší kladná migrace byla v roce 1978 a 2005. Obrázek č. 4.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Ústí nad Labem

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

SO ORP Ústí nad Labem je tvořen 23 obcemi. Nejvíce obyvatel je v obcích Ústí nad Labem (95 477), Chlumec (4 434), Trnice (3 201), Chabařovice (2 567), Povrly (2 226) a Velké

- 80 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Březno (2 205). Nejméně obyvatel je v obcích Tašov (177), Ryjice (184), Zubrnice (222) a Habrovany (224). V SO ORP Ústí nad Labem došlo ve sledovaném období 2008-2010 k růstu počtu obyvatel, jedná se o 1 % nárůst populace. Výrazný relativní růst obyvatel nastal v obcích Tašov (o 20,4 %) a Telnice (o 20,1 %), naopak v obcích Ryjice a Malečov došlo k výraznějšímu poklesu obyvatel. Tabulka č. 4.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Ústí nad Labem mezi lety 2008-2010 Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí nad Labem

Rok 2008 585 223 379 2491 4314 949 1869 545 768 842 2191 351 189 1262 434 147 637 833 3100 94960 2147 760 221 120197

2010 573 224 375 2567 4434 1014 1855 557 749 905 2226 373 184 1307 435 177 765 872 3201 95477 2205 761 222 121458

Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Absolutně Relativně (%) -12 -2,1 1 0,5 -4 -1,1 76 3,1 120 2,8 65 6,9 -14 -0,8 12 2,2 -19 -2,5 63 7,5 35 1,6 22 6,3 -5 -2,7 45 3,6 1 0,2 30 20,4 128 20,1 39 4,7 101 3,3 517 0,5 58 2,7 1 0,1 1 0,5 1261 1,0


Počet obyvatel je ovlivněn vývojem přirozeného přírůstku a migrací. Přirozený přírůstek je rozdíl mezi počtem narozených osob a počtem zemřelých za dané období (zpravidla 1 rok). Migrační saldo je rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými osobami. Jestliže tyto hodnoty dosahují záporných hodnot, tzn., že počet obyvatel na daném území klesá. Celkový přírůstek, který vzniká součtem přirozeného přírůstku a migračního salda. Pro demografický vývoj v posledních letech SO ORP Ústí nad Labem je charakteristický zvýšení počtu obyvatel přirozeným přírůstkem a migrací. Zvýšený příliv migrujících osob byl evidován v obcích Chlumec, Telnice, Velké Březno a Trmice, naopak k odlivu obyvatel došlo v obcích Malečov a Libouchec. Výrazný přirozený přírůstek nastal v Ústí nad Labem.

- 81 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.3: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Ústí nad Labem za období 2008 – 2009 Obec

12 5

9 1

3 4

40 6

55 9

Migrační saldo -15 -3

8

11

-3

15

16

-1

63 111 26 39 9 16 20 62 7 4 34 5 3 15 23 84

61 112 16 34 6 11 11 47 13 5 25 4 1 14 16 64

2 -1 10 5 3 5 9 15 -6 -1 9 1 2 1 7 20

199 394 91 70 22 57 167 118 39 15 111 19 69 162 82 452

125 273 36 89 13 81 113 98 11 19 75 19 41 35 50 371

74 121 55 -19 9 -24 54 20 28 -4 36 0 28 127 32 81

2375

1846

529

3949

3961

-12

44

91

-47

265

160

105

17

18

-1

86

84

2

6

6

0

25

24

1

2988

2422

566

6453

5758

695

Narození

Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí nad Labem

Přirozený přírůstek

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje

Věková struktura Věková struktura je jedním ze základních ukazatelů hodnotících demografický vývoj. Naznačuje možné budoucí problémy a sociální hrozby a zároveň budoucí příležitosti a směr, kterým by se měly SO ORP vydat, aby se v nich jejich obyvatelům dobře žilo. Pro názornost jsme použili index stáří, což je ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku nad 65 let připadá na 1 dítě ve věku do 14 let. Tedy kolik osob v po produktivním věku připadá na 1 osobu ve věku před produktivním. Číslo je nutné vydělit 100. Věkové složení obyvatel kraje se za posledních 10 let velmi změnilo ve smyslu stárnutí populace, což velmi dobře vyjadřuje zvětšující se hodnota indexu stáří. Zatímco v roce 2000 průměrně za Ústecký kraj byl 70, v roce 2010 už dosahoval hodnoty 90, i přesto se jedná o dobrý výsledek. Osob bylo evidováno ve věku do 14 let 15,2 % (v roce 2000 17,3 %), ve věku 15 až 64 let 71,1 % (v roce 2000 70,6 %) a ve věku nad 65 let 13,7 % (v roce 12,1 %). Nejvyšší index stáří je v SO ORP Lovosice (111), Roudnice nad Labem a Litvínov (obě nad 100), naopak nejnižší index byl změřen v SO ORP Bílina (71,8) a Kadaň.

- 82 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.4: Věková struktura SO ORP Ústeckého kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

16,9 17,0 18,1 18,6 17,4 15,9 17,1 15,7 18,8 17,3

73,0 70,3 71,1 71,7 70,6 70,7 69,4 69,5 70,6 70,1

10,1 12,6 10,8 9,7 12,0 13,5 13,5 14,8 10,5 12,5

16,9 15,1 15,2 15,1 14,9 14,5 15,1 14,7 15,2 15,5

70,9 71,0 72,3 72,8 71,2 70,7 71,1 69,0 72,0 70,1

12,2 14,0 12,5 12,1 14,0 14,8 13,8 16,3 12,8 14,4

Index stáří v 2000 59,4 74,3 59,7 52,1 69,3 85,0 79,1 94,5 56,0 72,4

15,7

69,3

15,0

14,9

69,7

15,4

95,7

102,9

18,1 16,4

70,2 71,0

11,7 12,6

16,0 15,0

70,8 70,8

13,1 14,2

64,4 77,3

81,8 94,9

17,3

70,5

12,2

15,5

70,8

13,8

70,6

89,1

18,0 17,4

69,8 70,2

12,2 12,4

15,8 15,5

70,6 71,2

13,5 13,3

67,5 71,4

85,7 86,2

17,3

70,6

12,1

15,2

71,1

13,7

70,0

90,0

Věková skupina v 2000 (%)


<= 14

<= 14

15 - 64

65+

15 - 64

65+

Index stáří v 2010 71,8 92,8 82,2 80,0 93,9 101,7 91,9 111,0 84,5 93,4

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu

SO ORP Ústí nad Labem dosahoval v roce 2010 89,1 hodnoty indexu stáří (v roce 2000 70,6). Nejvyšší index stáří je v obcích Homole u Panny (117), Malé Březno a Telnice (obě 100), naopak nejnižší index stáří byl evidován v obcích Habrovany, Chuderov, Trnice a Petrovice (do 50). Nejvíce osob v produktivním věku je v obcích Petrovice a Telnice, naopak nejméně v obcích Dolní Zálezly, Chabařovice, Přestanov, Tisá. Tabulka č. 4.3.5: Věková struktura obcí SO ORP Ústí nad Labem k 1. 1. 2000 a k 1.1. 2010 Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice

16,3 25,3

67,1 65,3

16,6 9,5

16,2 18,8

68,8 72,8

15,0 8,5

Index stáří v 2000 102,3 37,5

16,5

73,0

10,5

12,5

72,8

14,7

63,5

117,0

16,4 17,9 19,9 20,1 14,1 15,1 21,1 15,1 14,9 11,6 16,4

68,4 73,2 72,1 70,0 72,2 75,8 71,8 71,8 71,2 76,2 72,0

15,2 9,0 7,9 9,9 13,7 9,2 7,2 13,1 13,9 12,2 11,6

17,0 14,9 18,6 14,5 13,5 16,4 14,9 15,2 18,0 15,2 14,7

69,6 74,0 72,9 74,1 73,1 73,2 77,7 71,7 69,7 71,2 73,4

13,4 11,1 8,5 11,4 13,5 10,4 7,4 13,2 12,3 13,6 11,9

92,3 50,1 39,7 49,0 97,2 60,9 34,1 87,0 92,9 104,8 70,8

78,7 74,4 45,5 78,8 100,0 63,4 49,6 86,7 68,7 89,3 81,3



<= 14

<= 14

15 - 64

65+

- 83 -

15 - 64

65+

Index stáří v 2010 92,5 45,2


Obec Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí nad Labem

18,6 13,8 14,0 18,5 22,6

71,0 74,3 73,6 70,1 65,8

10,4 11,9 12,4 11,4 11,7

13,3 16,4 11,2 16,6 19,0

76,3 74,6 77,5 69,6 71,8

10,3 9,0 11,2 13,8 9,2

Index stáří v 2000 55,9 86,7 88,1 61,7 51,6

17,2

70,5

12,3

15,4

70,3

14,4

71,5

93,7

15,3

68,3

16,4

15,4

70,9

13,7

106,8

88,8

15,3

73,8

11,0

15,9

74,8

9,3

71,8

58,7

13,5

67,8

18,7

15,3

76,6

8,1

139,1

52,9

17,3

70,5

12,2

15,5

70,8

13,8

70,6

89,1



<= 14

<= 14

15 - 64

65+

15 - 64

65+

Index stáří v 2010 77,6 55,2 100,0 82,8 48,4

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu

Školství V SO ORP Ústí nad Labem se nachází 55 mateřských škol a 35 základních škol. Mateřské školy se nachází ve 14 obcích (Dolní Zálezly, Chabařovice, Chlumec, Libouchec, Malečov, Petrovice, Povrly, Řehlovice, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno a Velké Chvojno). Nejvíce mateřských škol se vyskytuje v Ústí nad Labem (40). Mateřské školy se nenacházejí v 9 obcích (Habrovany, Homole u Panny, Chuderov, Malé Březno, Přestanov, Ryjice, Stebno, Tašov a Zubrnice). Základní školy jsou ve 12 obcích (Chabařovice, Chlumec, Libouchec, Malečov, Petrovice, Povrly, Řehlovice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno a Velké Chvojno). 22 mateřských škol se eviduje v Ústí nad Labem. Mateřské školy se nevyskytují v 11 obcích (Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chuderov, Malé Březno, Přestanov, Ryjice, Stebno, Tašov, Telnice a Zubrnice). V SO ORP Ústí nad Labem se nachází 17 středních škol. V Ústí nad Labem se nacházejí 2 gymnázia, 2 obchodní akademie, střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, soukromé střední odborné učiliště, soukromá obchodní akademie, 2 střední školy obchodu a služeb, střední odborná škola, střední průmyslová škola, TRIVIS – střední škola veřejnoprávní, střední odborná škola zdravotní, střední škola stavební a technická, střední škola elektrotechniky a spojů. V obci Trmice se nachází střední škola a praktická škola. Vyšší odborná škola zdravotní je v Ústí nad Labem. Dále se v Ústí nad Labem vyskytuje 1 vysoká škola, jedná se o Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně, která je složena z fakult výrobních technologií a managementu, životního prostředí, umění a designu, filozofická, přírodovědecká, pedagogická, sociálně ekonomická a ústav zdravotnických zařízení.

- 84 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.6: Přehled školských zařízení v obcích SO ORP Ústí nad Labem Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice

Ústí nad Labem

Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice

Mateřská škola (počet dětí) 1 (20) Ne Ne 1 (75) 2 (90+65) Ne 1 (56) Ne 1 (30) 1 (30) 2 (25+60) Ne Ne 1 (30) Ne Ne 1 (22) 1 (60) 1 (60) 40 (115+65+120+120+120+117+8 5+100+100+114+36+58+120+1 80+60+60+24+120+60+60+120 +144+226+120+84+120+75+30 +25+25+120+30+34+22+50+36 +32+51+12+20) 1 (79) 1 (27) Ne

Základní škola (počet dětí) Ne Ne Ne 2 (300+60) 1 (600) Ne 1 (300) Ne 1 (50) 1 (100) 1 (60) Ne Ne 1 (60) Ne Ne Ne 1 (150) 2 (205+350) 22 (328+280+127+750+585+490+ 592+760+720+650+850+750+6 20+620+600+480+120+830+66 0+800+450+230) 1 (386) 1 (60) Ne

Zdroj: MŠMT, výpis z rejstříku škol a školských zařízení k 20. 10. 2010.

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Zdravotnická zařízení vyššího typu se nachází v obcích Ústí nad Labem (nemocnice) a Ryjice (nemocnice následné péče). V SO ORP Ústí nad Labem se vyskytují zdravotnická zařízení, např. praktičtí a zubní lékaři, viz následující tabulka. V 10 obcích (Habrovany, Homole u Panny, Malé Březno, Malečov, Přestanov, Stebno, Tašov, Stebno, Tašov a Zubrnice) se nenachází žádné zdravotnické zařízení. Síť sociálních služeb je koncentrována především v Ústí nad Labem. Dále se sociální služby vyskytují v obcích Chabařovice, Chlumec, Řehlovice, Trmice a Velké Březno. Do služeb sociální péče poskytované SO ORP Ústí nad Labem patří domovy důchodců, pečovatelské služby, charity, různá sdružení na pomoc lidem se zdravotním postižením.

- 85 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.7: Síť zdravotnických zařízení, lékařských služeb a služeb sociální péče v SO ORP Ústí nad Labem Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny

Chabařovice

Chlumec

Chuderov

Libouchec

Malé Březno Malečov Petrovice

Povrly

Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá

Trmice

Lékařské a zdravotnické služby 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Ne Ne 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 samostatná ordinace praktického lékaře stotologa 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa Ne Ne 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa 1 detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení 1 samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa Ne 1 nemocnice (následné péče) 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Ne Ne 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

- 86 -

Sociální služby a péče Ne Ne Ne

Domov pokojného stáří sv. Ludmily

Domov pro seniory

Dům s pečovatelskou službou

Ne

Ne

Ne Ne Ne

Ne

Ne Ne Domov pro osoby se zdravotním postižením Hliňany Ne Ne Ne Ne Domov pro osoby se zdravotním postižením

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 2 samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa 1 sdružené ambulantní zařízení

Domov pro seniory Orlická a Azylový dům pro matky s dětmi

2 detašovaná pracoviště sdružených ambulantních zařízení

Azylový dům Samaritán

6 zdravotnických středisek 1 nemocnice Ústí nad Labem

Velké Březno

Velké Chvojno Zubrnice

4 detašovaná pracoviště nemocnice 36 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 15 samostatných ordinací praktického lékaře pro děti a dorost 49 samostatných ordinací praktického lékaře stomatologa 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Ne

Domov pro seniory Severní Terasa Clemetia, o.p.s. (pečovatelská služba) OPORA (pečovatelská služba) Pampeliška, o.p.s. (pečovatelská služba) Pečovatelská služba Domov pro seniory se zdravotním postižením Bukov Domov pro osoby se zdravotním postižením Všebořice Domov pro seniory Pampeliška, o.p.s. (pečovatelská služba) Ne Ne

Zdroj dat: výpis z databáze MIS a MOS, k 19. 10. 2010. MPSV, výpis z registru poskytovatelů sociálních služeb, k 20. 10. 2010.

Veřejný a kulturní život obcí V SO ORP je velmi rozmanitá krajina (atraktivní skalní útvary), která je vhodná pro sportovní nadšence (síť turistických, cyklistických a běžeckých tras). Milovníci kultury si přijdou na své díky řadě památek, např. zámek Libouchec, hrad Blansko v obci Ryjice, zámek Trmice, zámek Velké Březno, skanzen v obci Zubrnice, městské lázně, zřícenina hradu Střekov, hrad, areál Větruše a palácové vily v Ústí nad Labem, a pestrá historie celé oblasti. V Ústí nad Labem se nachází ZOO. SO ORP Ústí nad Labem nabízí pestré možnosti sportovního, např. sportovní haly, městské stadiony, haly na míčové hry, fitness, horolezecké stěny, lyžařské středisko Telnice, městské lázně, plavecký areál, skateboardový park, tenisová hala, sportovní haly u ZŠ. V SO ORP Ústí nad Labem se vyskytuje řada domů kultury, kin, divadle, hudebních klubů atd. Z dotazníkového průzkumu lze spolkový život a veřejné dění v řešené lokalitě celkově považovat za pestrý. Lidé v SO ORP Ústí nad Labem jsou spíše aktivní, tzn., že rádi organizují společenské akce a účastní se jich. Co se týká jednání zastupitelstva obce, tak lidé jsou spíše pasivní a neúčastní se jich. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, svazu žen, důchodců apod.

- 87 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata Obec

Sociodemografické podmínky

Demosociální situace a sídelní struktura

Vybavenost občanskou infrastrukturou a lokální sociální politika


Dolní Zálezly

-1

-2

1

Habrovany

-1

1

-2

Homole u Panny

-2

-2

-2

Chabařovice

2

2

2

Chlumec

2

1

2

Chuderov

2

2

1

Libouchec

1

-1

2

-2

-1

-2

Malečov

1

0

1

Petrovice

2

2

1

Povrly

2

1

2

Přestanov

0

2

-2

Ryjice

0

-1

1

Řehlovice

2

1

2

Stebno

-1

0

-2

Tašov

0

2

-2

Telnice

1

0

1

Tisá

1

1

1

Trmice

2

2

2

Ústí nad Labem

1

-1

2

Velké Březno

2

1

2

Velké Chvojno

1

1

1

-1

1

-2

1

1

1

Malé Březno

Zubrnice SO ORP Ústí n. L.

- 88 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rostoucí počet obyvatel v obcích Tašov, Telnice způsobený především migrací obyvatel do SO ORP. Nízký index stáří je v obcích Habrovany, Chuderov, Trmice, Petrovice (pod 50), kde je vysoký podíl dětské složky. Zvyšující se počet obyvatel SO ORP Ústí nad Labem (díky migračnímu saldu).

SLABÉ STRÁNKY Obyvatelstvo v SO ORP Ústí nad Labem stárne (zvyšuje se index stáří). Klesá procento obyvatel v produktivním věku, ale i procento obyvatel věkové skupiny do 14 let. Nejvyšší index stáří je v obcích Homole u Panny, Malé Březno, Telnice (nad 100). Nejvíce osob v produktivním věku je v obci Petrovice, Telnice, Zubrnice a Stebno, což představuje hrozbu do budoucna v rámci procesu stárnutí. Nejvíce obyvatel ubývá v obcích Ryjice, Malečov.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zavedení ordinací praktického lékaře pro dospělé, Stárnutí obyvatel obcí s nedostatečnou kapacitou děti a dorost alespoň některé dny v týdnu do všech ubytovacích zařízení pro seniory. obcí. Rozvoj sociálních služeb, rozšíření stávající Zavření školských zařízení kvůli nedostatečnému pečovatelské služby a zřízení domova pro seniory počtu žáků. Růst počtu obyvatel vlivem suburbanizace

Problémy k řešení v rámci územního plánování Průběžné vytváření územně plánovacích podmínek pro strukturovaný rozvoj území podle konkrétních potřeb jeho jednotlivých částí s důrazem na plochy pro sociální infrastrukturu (domy pro seniory, domy s pečovatelskou službou), plochy pro bydlení (nové rodinné domky) a plochy pro multifunční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity.

- 89 -


4.4

Bydlení

Bydlení je základní potřebou člověka, jejíž uspokojení je podmínkou pro uspokojení dalších životně důležitých potřeb. Plní celou řadu specifických funkcí jak v životě jednotlivců, tak v rámci celé společnosti. Má nejen významné sociální aspekty, ale i značný vliv na hospodářský rozvoj a politickou stabilitu země. Je též určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Při řešení problematiky bydlení ve městě jsou významnými složkami strategické dokumenty (plán rozvoje, akční plány, atd.) a územně plánovací dokumenty. Detailní šetření zabývající se bytovým fondem probíhá během celkového sčítání lidí, domů a bytů v ČR. Je při něm také zjišťován kompletní stav bytového fondu v jednotlivých obcích. Sčítání je prováděno jedenkrát za deset let, naposledy proběhlo v roce 2001, další proběhne v roce 2011. Bytový fond V roce 2001 měl Ústecký kraj 358 491 bytů. Největší počet bytů byl v SO ORP Ústí nad Labem (51 203 bytů) a v SO ORP Teplice (48 304 bytů). SO ORP Ústí nad Labem tvoří 14 % bytového fondu Ústeckého kraje. V období 2001 - 2009 byly zaznamenány změny v Ústeckém kraji o 9 339 bytů (o 2,61 %). V SO ORP Ústí nad Labem o 1 418 bytů (o 2,8 %), jedná se o největší absolutní nárůst bytového fondu v Ústeckém kraji. V roce 2009 činil bytový fond Ústeckého kraje 367 830 bytů. V roce 2009 SO ORP Ústí nad Labem evidoval 52 611 bytů. Tabulka č. 4.4.1: Bytový fond SO ORP v Ústeckém kraji v období 2001-2009 ORP Ústeckého kraje

Počet bytů (SLDB)

Nárůst bytů za období 2001-2009

Nárůst (%)

Bílina

8994

143

1,589949

Děčín

34042

941

2,764232

Chomutov

34548

722

2,089846

Kadaň

18177

669

3,680475

Litoměřice

24621

920

3,736648

Litvínov

17721

236

1,331753

Louny

20063

410

2,043563

Lovosice

11833

433

3,659258

Most

33496

390

1,164318

7163

196

2,736284

Roudnice nad Labem

13774

555

4,029331

Rumburk

13508

385

2,850163

Teplice

48304

1176

2,434581

Ústí nad Labem

51203

1418

2,769369

8761

422

4,816802

12283

323

2,629651

358491

9339

2,605086

Podbořany

Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Zdroj: ČSÚ, SLDB, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009.

Ústecký kraj zaznamenal v období 2001 - 2009 nárůst bytové výstavby o 9 339 bytů (o 2,61 %), v SO ORP Ústí nad Labem došlo ke zvýšení bytů o 1 418 bytů, což je o 2,77 %. SO ORP Ústí nad Labem v roce 2001 měl 51 203 bytů a v roce 2009 obsahoval bytový fond 52 611 bytů. Nejvíce bytů je v obcích Ústí nad Labem a Chlumec. Nejvíce bytové výstavby bylo evidováno v obcích Přestanov (o 35 %), Chuderov (o 20 %), Tisá (o 19 %), Chabařovice

- 90 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. (o 14 %), Velké Chvojno (o 13 %) a Velké Březno (o 13 %). Bytová výstavba nebyla realizována v obcích Habrovany a Zubrnice. Tabulka č. 4.4.2: Bytový fond obcí v SO ORP Ústí nad Labem v období 2001 – 2009 Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. Labem Ústecký kraj

Počet bytů (SLDB) 210 58 145 931 1661 277 663 191 279 272 896 140 87 413 151 43 251 255 996 42235 726 220 103 51203 358491

Nárůst bytů za období 2001-2009 7 0 4 131 140 55 23 2 12 10 35 49 3 50 12 3 26 48 9 678 92 29 0 1418 9339

Nárůst (%) 3,33 0,00 2,76 14,07 8,43 19,86 3,47 1,05 4,30 3,68 3,91 35,00 3,45 12,11 7,95 6,98 10,36 18,82 0,90 1,61 12,67 13,18 0,00 2,77 2,61

Zdroj: ČSÚ, SLDB, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009.

Stáří domovního fondu V Ústeckém kraji bylo v roce 2001 evidováno 102 862 domů. Podíl domů postavených v jednotlivých obdobích je vyvážený a je kolem 25 %. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 26 %, mezi lety 1920 až 1940 byl 25 %, v období od roku 1946 do roku 1980 dosahoval počet postavených domů 28 %, a v období let 1981 až 2001 představovaly novostavby 21 % domovního fondu. Největší zastoupení starých domů se nachází v SO ORP Šluknov a Varnsdorf, nejméně starých domů je v SO ORP Most. Nejvíce novostaveb se vyskytuje v SO ORP Most, Roudnice nad Labem a Podbořany.

- 91 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.4.3: Stáří domovního fondu v SO ORP Ústeckého kraje v relativním vyjádření (v %) SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Šluknov Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

do 1919 23,8 33,6 14,9 23,1 30,1 20,0 25,7 23,8 8,9 22,4 24,6 37,6 42,9 30,2 21,7 41,2 24,1 26,1

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 28,9 29,3 29,1 18,5 29,2 32,5 23,2 30,9 21,5 28,0 22,8 38,6 25,7 28,1 21,8 32,9 14,8 48,0 21,5 32,1 17,7 35,1 25,9 15,3 25,3 13,8 26,2 22,6 30,5 27,0 20,7 18,0 25,8 28,5 24,9 27,8

1981-2001 18,1 18,9 23,5 22,9 20,4 18,7 20,5 21,5 28,2 24,0 22,5 21,2 18,0 21,0 20,8 20,1 21,6 21,2

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

V SO ORP Ústí nad Labem bylo v roce 2001 evidováno 51 203 domů, což představuje 14 % domovního fondu Ústeckého kraje. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 22 %, mezi lety 1920 až 1940 bylo postavěno 30 % domovního fondu, v období od roku 1946 do roku 1980 dosahoval počet postavených domů 27 %, a v období let 1981 až 2001 představovaly novostavby 21 % domovního fondu. Největší zastoupení starých domů se nachází v obcích Dolní Zálezly, Homole u Panny, Chabařovice, Malé Březno, Stebno, Velké Chvojno. Nejvíce novostaveb se vyskytuje v obcích Chlumec, Tašov a Chuderov.

- 92 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.4.4: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Ústí nad Labem v relativním vyjádření (v %) Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. Labem

do 1919 44,6 34,4 39,4 47,5 14,5 25,8 33,5 42,3 32,6 35,0 28,7 33,3 29,3 34,9 44,3 11,8 37,2 31,2 29,4 15,0 22,2 42,0 33,3 21,7

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 30,2 10,1 21,9 9,4 19,7 15,5 31,2 9,1 14,5 30,9 19,4 25,8 23,6 19,3 34,3 10,2 14,8 28,1 25,5 20,4 29,2 22,6 37,3 9,3 19,5 39,0 30,7 19,2 14,8 19,3 26,5 29,4 22,1 20,0 34,0 14,9 40,0 16,1 32,2 32,1 31,9 21,1 23,7 19,8 37,0 14,8 30,5 27,0

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

- 93 -

1981-2001 15,1 34,4 25,4 12,1 40,2 29,0 23,6 13,1 24,4 19,0 19,6 20,0 12,2 15,3 21,6 32,4 20,7 19,9 14,5 20,7 24,8 14,5 14,8 20,8

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L.

Bydlení

Vývoj bytového fondu 0 0 1 1 2 2 1 -2 1 1 1 2 -1 1 1 2 2 1 -2 0 2 1 -2 1

0 -2 0 2 2 2 0 -2 1 1 1 2 0 2 1 1 2 2 -2 -1 2 2 -2 0

Podtéma Stáří a kvalita bytového fondu k 2001 0 2 2 -1 2 2 1 -1 1 0 0 1 -1 0 1 2 1 0 -1 1 1 -1 -1 1


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Relativní nárůst bytového fondu v obcích Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Přestanov, Řehlovice, Telnice, Tisá, Velké Březno a Velké Chvojno.

SLABÉ STRÁNKY Podprůměrný nárůst bytového fondu ve srovnání s krajským průměrem. SO ORP Ústí nad Labem patří k ORP s průměrným počtem novostaveb v Ústeckém kraji. Od roku 2001 stagnace bytové výstavby v obcích Habrovany a Zubrnice. Nízký růst bytového fondu Nejvíce novostaveb mezi roky 1981 až 2001 byl naměřen v obcích Dolní Zálezly, Homole u bylo postaveno v obcích Habrovany, Chlumec, Panny, Libouchec, Malé Březno, Petrovice, Ryjice, Chuderov a Tašov. Trmice a Ústí nad Labem (pod 4 % změny bytové výstavby). Nízké zastoupení domů postavěných do roku Vysoké zastoupení domů vystavěných do roku 1919 v obcích Chlumec, Tašov a Ústí nad Labem 1919 v obcích Dolní Zálezly, Homole u Panny, (do 15 % z celkového bytového fondu). Chabařovice, Malé Březno, Velké Chvojno. PŘÍLEŽITOSTI Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. Odkoupení stavebních parcel od pozemkového fondu. V řadě obcí se provádí zasíťování pozemků.

HROZBY Pozemky ve vlastnictví soukromníků nebo pozemkového fondu (špatně se získávají). Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové výstavby. Stárnutí bytového fondu.

- 94 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Problémy k řešení v rámci územního plánování Průběžné vytváření územně plánovacích podmínek pro strukturovaný rozvoj území podle konkrétních potřeb jeho jednotlivých částí s důrazem na plochy pro bydlení (vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu).

- 95 -


4.5

Rekreace

Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo nebo mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace také vymezuje prostor, umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Rekreační potenciál regionu SO ORP Ústí nad Labem se rozprostírá v Českém Středohoří, regionu Přemysla Oráče, mikroregionu Labské Skály a Českého Švýcarska. Mikroregion Labské Skály je tvořen z 9 obcí (z toho 6 obcí spadá do SO ORP Ústí nad Labem: Libouchec, Petrovice, Povrly, Ryjice, Tisá a Velké Chvojno). Území mikroregionu leží v Euroregionu Labe a v oblasti Českého Švýcarska. V SO ORP je velmi rozmanitá krajina (atraktivní skalní útvary), která je vhodná pro sportovní nadšence (síť turistických, cyklistických a běžeckých tras). Milovníci kultury si přijdou na své díky řadě památek, např. zámek Libouchec, hrad Blansko v obci Ryjice, zámek Trmice, zámek Velké Březno, skanzen v obci Zubrnice, městské lázně, zřícenina hradu Střekov, hrad, areál Větruše a palácové vily v Ústí nad Labem, a pestrá historie celé oblasti. V Ústí nad Labem se nachází ZOO. SO ORP Ústí nad Labem nabízí pestré možnosti sportovního, např. sportovní haly, městské stadiony, haly na míčové hry, fitness, horolezecké stěny, lyžařské středisko Telnice, městské lázně, plavecký areál, skateboardový park, tenisová hala, sportovní haly u ZŠ. V SO ORP Ústí nad Labem se vyskytuje řada domů kultury, kin, divadel, klubů atd. Ubytovací kapacity V roce 2008 bylo evidováno 34 ubytovacích zařízení v SO ORP Ústí nad Labem. Mezi časté typy ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Ústí nad Labem patří penziony (13) a ostatní zařízení jinde nespecifikovaná (7). Velká část ubytovacích zařízení provozuje svoji činnost celoročně (28). V SO ORP Ústí nad Labem se nejčastěji vyskytují ubytovací zařízení s kapacitou 11 až 50 pokojů (17 zařízení) a s kapacitou menší než 10 pokojů (13 zařízení). Celkové ubytovací kapacity jsou v SO ORP Ústí nad Labem nejvíce soustředěny v obcích Ústí nad Labem (13), Tisá (7) a Telnice (5). Dále se ubytovací zařízení vyskytují v obcích Chabařovice (1), Chlumec (2), Libouchec (2), Malečov (1), Petrovice (2) a Přestanov (1). Tabulka č. 4.5.1: Přehled ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Ústí nad Labem Název AUTOKEMP CHABAŘOVICE HOTEL BONAPARTE LESNÍ PENZION ŽANDOV TURISTICKÁ UBYTOVNASPORTOVNÍ HALA PENZION MARIE EKOFARMA BARBOŘÍK PENZION FILIP CHATA YVETA MOTOREST NA BOJIŠTI HOTEL TELNICKÝ DVŮR CHATA OLYMPIE

Kategorie

Obec

Kemp Hotel **** Turistická ubytovna

Chabařovice Chlumec Chlumec

Turistická ubytovna

Libouchec

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion Hotel * Penzion

- 96 -

Libouchec Malečov Petrovice Petrovice Přestanov Telnice Telnice

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Název PENZION STARÁ POŠTA PENZION TEREZA CHATA U NOVÁČKA HOTEL OSTROV RESTAURACE TURISTICKÁ CHATA HOTEL TISÁ PENZION NA KOVÁRNĚ VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ TISÁ AUTOCAMP POD CÍSAŘEM MARVEL BEST WESTERN HOTEL VLADIMÍR INTERHOTEL BOHEMIA HOTEL PALACE HOTEL SLAVIE PENZION ZÁMEČEK PENSION TJ SLAVOJ SEVEROTUK PENZION DUEL PENSION STARÁ FARA SVÁDOV PENZION LADA PENZION NA STATKU PENZION U NEMOCNICE UBYTOVNA HRBOVICE

Kategorie Penzion Penzion Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Hotel ****

Obec Telnice Telnice Telnice Tisá

Hotel **

Tisá

Hotel * Penzion Kemp Kemp Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

Tisá Tisá Tisá Tisá Tisá

Hotel ****

Ústí nad Labem

Hotel *** Hotel ** Hotel * Penzion Penzion Penzion Penzion

Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem

Penzion

Ústí nad Labem

Penzion Penzion Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem

Zdroj: ČSÚ, k 31. 12. 2008.

V roce 2008 se nacházelo v SO ORP Jindřichův Hradec 34 ubytovacích zařízení, z toho 3 hotely *, 2 hotely **, 1 hotel ***, 3 hotely ****, 3 kempy, 7 ubytovacích zařízení jinde nespecifikovaných, 13 penzionů a 2 turistických ubytovny. Ubytovací zařízení jsou v obcích Chabařovice (1 kemp), Chlumec (2 zařízení: 1 hotel ****, 1 turistická ubytovna), Libouchec (2 zařízení: 1 turistická ubytovna, 1 zařízení jinde nespecifikované), Malečov (1 zařízení jinde nespecifikované), Petrovice (2 zařízení: 1 penzion, 1 zařízení jinde nespecifikované), Přestanov (1 penzion), Telnice (5 zařízení: 3 penziony, 1 hotel *, 1 zařízení jinde nespecifikované), Tisá (7 zařízení: 2 kempy, 1 penzion, 1 zařízení jinde nespecifikované, 1 hotel *, 1 hotel **, 1 hotel ****), Ústí nad Labem (13 zařízení: 7 penzionů, 2 ostatní zařízení jinde nespecifikovaná, 1 hotel *, 1 hotel **, 1 hotel ***, 1 hotel ****).

- 97 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.5.1: Typy turistických zařízení v SO ORP Ústí nad Labem

Zdroj: ČSÚ, k 31. 12. 2008.

V Ústeckém kraji počet lůžek od roku 2000 do roku 2009 klesl o 1 829 lůžek z původních 19 424 na 17 595 lůžek. Nejvíce lůžek se nachází v okrese Děčín, kde počet lůžek neklesl pod 5 000, naopak nejméně lůžek je ve sledovaném okrese Louny, Most a Teplice (kolem 1 500). Ve všech okresech došlo k poklesu počtu lůžek, výjimku tvoří okres Litoměřice, kde se jako v jediném počet lůžek zvýšil (o 339). Nejvyšší pokles počtu lůžek nastal ve sledovaném okresu Ústí nad Labem (o 713). Nejvíce lůžek v SO ORP Ústí se nachází v obcích Ústí nad Labem, Tisá a Telnice. Obrázek č. 4.5.2: Vývoj počtu lůžek v SO ORP Ústeckého kraje

Zdroj: ČSÚ, k 31. 12. 2009.

V roce 2000 se ubytovalo v hromadných zařízeních cestovního ruchu v Ústeckém kraji více než 393 458 turistů, v roce 2009 to bylo jen 335 939 turistů, návštěvnost kraje tedy poklesla o více než 15 %. Výrazně poklesl i počet přenocování ve sledovaných letech o více než 55 %. Klesá i podíl zahraničních návštěvníků ubytovaných v různých typech ubytovacích zařízení. Zatímco v roce 2000 se ubytovalo 45 % zahraničních návštěvníků, v roce 2009

- 98 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. klesl počet ubytovaných zahraničních turistů na 31 %. Podíl zahraničních turistů klesá i v počtu přenocování v ubytovacích zařízeních ze 44 % v roce 2000 na 27 % v roce 2009. Z hlediska celkové návštěvnosti jednotlivých typů ubytovacích zařízení a délky ubytování turistů v Ústeckém kraji jsou jak v roce 2000, tak v roce 2009 turisty nejvíce využívány ostatní hromadná zařízení, hotely ***, kempy a penziony. Nejméně turistů je ubytovaných v hotelech *, hotelech garni. Obrázek č. 4.5.3: Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k 31. 12.) v Ústeckém kraji

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009. Pozn.: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky.

Za sledované období 2000 - 2009 byl největší počet příjezdů hostů v okrese Děčín, naopak nejméně v okrese Louny. Okres Litoměřice, ve kterém se nachází sledovaný SO ORP Lovosice, je průměrný v počtu příjezdů hostů (okolo 50 tis. osob). Okres Litoměřice zaznamenal největší absolutní (o 13 226 osob) i relativní nárůst (o 31 %) příjezdů hostů. Kromě okresu Litoměřice a Chomutov byly naměřené úbytky v počtu příjezdů hostů, největší pokles byl evidován v okrese Louny (o 58 %). V letech 2000 - 2009 nejvíce hosti nejvíce přenocovali v okresech Teplice a Děčín, naopak nejméně v Mostu. Ve většině okresů došlo k poklesu počtu přenocování, největší pokles byl zaznamenán v okresu Ústí nad Labem (o 80 %) a Most (o 74 %). Jediný růst byl zaznamenán v okrese Louny, který v počtu příjezdů značně klesá. Ve sledovaném okrese Litoměřice došlo k poklesu počtu přenocování o 25 % (o 54 785 osob). Celkově v Ústeckém kraji došlo k poklesu počtu příjezdů hostů (o 15 %) a v počtu přenocování (o 48 %).

- 99 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.5.2: Vývoj návštěvnosti v jednotlivých okresech Ústeckého kraje za období 2000 - 2009

Okres

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n. L. Ústecký kraj

Počet příjezdů hostů Rozdíl mezi Rok lety 2009 a 2000 Rel 2000 2009 Abs. (%) 102 248 83 639 -18 609 -18 64 789 70 239 5 450 8 42 726 55 952 13 226 31 24 667 10 327 -14 340 -58 33 672 26 399 -7 273 -21 67 895 49 782 -18 113 -27 57 461 39 601 -17 860 -31 393 458 335 939 -57 519 -15

Počet přenocování Rozdíl mezi lety 2009 a 2000

Rok 2000 434 595 256 545 220 757 143 593 187 014 514 023 371 715 2 128 242

2009

Abs.

200 376 182 119 165 972 165 972 49 052 274 631 76 152 1 114 274

-234 219 -74 426 -54 785 22 379 -137 962 -239 392 -295 563 -1 013 968

Rel (%) -54 -29 -25 16 -74 -47 -80 -48

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika.

Indikátory Podtéma Obec

Rekreační potenciál a jeho využití

Rekreace

Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost

Dolní Zálezly

-1

0

-2

Habrovany

-1

0

-2

Homole u Panny

-1

0

-2

Chabařovice

1

1

1

Chlumec

1

1

1

Chuderov

-1

0

-2

Libouchec

2

2

1

-1

0

-2

1

0

1

Malé Březno Malečov Petrovice

1

1

1

-1

1

-2

1

1

1

Ryjice

-1

1

-2

Řehlovice

-1

0

-2

Stebno

-1

0

-2

Tašov

-1

0

-2

Telnice

1

0

2

Tisá

2

1

2

Trmice

0

2

-2

Ústí nad Labem

2

2

2

Velké Březno

0

2

-2

Velké Chvojno

-1

1

-2

0

2

-2

-1

1

-2

Povrly Přestanov

Zubrnice SO ORP Ústí n. L.

- 100 -


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Potenciál pro rozvoj turismu – příroda (České Nedostatek ubytovacích zařízení vyšší kvality Středohoří, mikroregion Labské Skály, Tiské v území. Absence ubytovacích zařízení stěny). v menších obcích. ZOO v Ústí nad Labem. Významná historie území – bitva u Chlumce a Přestanova (vojenské hřbitovy, pomníky bitvy). Rozsáhlá síť značených turistických a cyklistických tras – aktivní trávení volného času. Kulturní dědictví – mnoho zámků a hradů v této lokalitě, především zámek Libouchec, hrad Blansko v Ryjicích, zámek Trmice, zřícenina hradu Střekov, zámek Velké Březno, muzeum lidové architektury v Zubrnicích. PŘÍLEŽITOSTI Využití sousedství s Německou spolkovou republikou.

Znečištěné ovzduší. Klesá návštěvnost okresu Ústí nad Labem, do kterého SO ORP spadá. Snižuje se délka pobytu v ubytovacích zařízeních.

HROZBY Nedostatek vlastních prostředků pro rozvoj kvality ubytovacích zařízení. Možné negativní environmentální dopady v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu.

Rozvoj kvality ubytovacích zařízení. Rozvoj doplňkové infrastruktury cestovního ruchu budování parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, turistické značeni, atd.).

Problémy k řešení v rámci územního plánování Průběžné vytváření územně plánovacích podmínek pro strukturovaný rozvoj území podle konkrétních potřeb jeho jednotlivých částí s důrazem na plochy pro nové ubytovací kapacity, plochy pro doplňkovou infrastrukturu cestovního ruchu (parkovací místa, sportovní, kulturní zařízení), plochy pro turistiku (trasy pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky).

- 101 -


5 Ekonomický pilíř 5.1


Nejvýznamnější zaměstnavatelé V SO ORP Ústí nad Labem se nachází 141 firem zaměstnávající 50 a více osob, z toho 70 firem zaměstnává 50 až 90 osob, 36 firem má 100 až 199 zaměstnanců, 9 firem má 200 až 249, 14 firem zaměstnává 250 až 499 pracovníků, v 7 firmách pracuje 500 až 999 pracovníků, nad 1000 zaměstnanců zaměstnává 5 firem. Lidé jsou nejčastěji zaměstnáni v organizacích zabývajících se zdravotní péčí a veřejnou správou. Konkrétnější přehled ekonomických subjektů se nachází v tabulce C1 v příloze. Tabulka č. 5.1.1: Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 500 a více zaměstnanci, které mají sídlo v obcích obvodu s rozšířenou působností

Ústí nad Labem

Ústavní zdravotní péče

Kategorie podle počtu zaměstnanců 5000 - 9999

Ústí nad Labem


2000 - 2499

Obchodní jméno Krajská zdravotní, a.s. Krajské nemocnice, příspěvková organizace ČR - Finanční ředitelství v Ústí nad Labem Krajské ředitelství policie Severočeského kraje Univerzita Jana Evangelisty PURKYNĚ Black & Decker (Czech) s.r.o. Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s. KS Kolbenschmidt Czech Republic, a. s. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost Statutární město Ústí nad Labem

Sídlo

Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Trmice Ústí nad Labem Trmice

Ústí nad Labem Ústí nad Labem

Ústecký kraj

Ústí nad Labem

Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, příspěvková organizace

Ústí nad Labem

Převažující činnost

Všeobecné činnosti veřejné správy Všeobecné činnosti veřejné správy Terciární vzdělávání Výroba ručních mechanizovaných nástrojů Městská a příměstská pozemní osobní doprava Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba plastů v primárních formách Všeobecné činnosti veřejné správy Všeobecné činnosti veřejné správy Ostatní činnosti související se zdravotní péčí j. n.

1500 - 1999 1000 - 1499 1000 - 1499 500 - 999 500 - 999 500 - 999

500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999

Zdroj: Ústav územního rozvoje, k 31. 12. 2009. Pozn.: Registr ekonomických subjektů eviduje pouze zaměstnavatele, kteří ČSÚ poskytli informace. Výčet firem tak nemusí být zcela vyčerpávající.

Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity Ústeckého kraje byla v roce 2005 hodnoty 163, v roce 2008 se zvýšila na 164,7 a v roce 2010 míra podnikatelské aktivity klesla na 162,2. Nejvyšší hodnoty míry podnikatelské aktivity za celé sledované období byly v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem, kde je podnikání zaměřeno na zemědělství, především na ovocnářství. Naopak nejnižší hodnoty míry podnikatelské aktivity byly

- 102 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. zaznamenány v SO ORP Bílina. Míra podnikatelské aktivity SO ORP Ústí nad Labem se pohybuje do hodnoty 170. Vývoj míry podnikatelské aktivity se od roku 2005 do roku 2008 mírně zvyšoval, po té nastal mírný pokles naměřené aktivity. Míra podnikatelské aktivity ve sledovaném SO ORP Ústí nad Labem je nadprůměrná v rámci Ústeckého kraje. Tabulka č. 5.1.2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

2005

Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Míra podnikatelské aktivity 2008 121,6 125,5 177,7 189,5 150,3 148,9 141,6 138,7 199,3 201,9 139,3 142,1 174,4 175,1 176,2 176,4 147,2 150,5 149,4 146,0 202,0 198,9 147,7 150,2 160,0 162,0 167,4 169,1 156,3 153,7 174,9 165,5 163,0 164,7

2010 125,4 186,7 146,1 136,7 193,1 144,6 170,4 174,4 151,4 140,8 192,0 147,0 160,6 168,2 147,1 159,3 162,2

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu. Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného roku

Míra podnikatelské aktivity SO ORP Ústí nad Labem byla v roce 2005 hodnoty 167,4, v roce 2008 se zvýšila na 169,1 a v roce 2010 míra podnikatelské aktivity klesla na 168,2. Za sledované období byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Ryjice, Zubrnice, Malečov a Tašov, naopak nejnižší hodnoty byly naměřeny v obcích Habrovany, Trmice a Povrly. Tabulka č. 5.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Ústí nad Labem Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov

2005

Míra podnikatelské aktivity 2008 179,8 167,5 109,6 121,1 152,8 171,5 139,5 153,8 152,9 161,3 183,4 182,3 171,0 162,1 152,7 172,5 207,4 196,6 184,8 187,7 138,8 142,4 142,0 162,4

- 103 -

2010 172,7 105,0 159,6 160,3 165,2 172,4 159,0 158,5 182,7 171,9 136,0 167,6


Obec Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí nad Labem

2005

Míra podnikatelské aktivity 2008 228,3 238,1 172,4 169,6 162,0 175,1 193,6 217,7 171,6 174,3 166,2 175,3 122,6 127,7 170,8 171,7 150,5 148,6 139,7 152,6 210,5 194,6 167,4 169,1

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu

- 104 -

2010 221,6 160,8 150,3 174,7 165,7 193,0 128,0 171,0 153,5 163,6 208,0 168,2


5.2

Trh práce

Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti ukazuje stav a vývoj nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaných i nezaměstnaných). Vyjadřuje se v procentech. Míra nezaměstnanosti Ústeckého kraje od roku 2005 postupně klesala z 16,5 % na 10,3 % do roku 2008. V roce 2009 se projevila hospodářská recese (míra nezaměstnanosti 12,8 %), která nejvíce postihla ORP Kadaň (růst míry nezaměstnanosti o 4,6 %), Podbořany (o 4,4 %), Chomutov (o 3,3 %), Varnsdorf (o 3,3 %), Rumburk (o 3,1 %). Nejmenší míra nezaměstnanosti po celou sledovanou dobu je v SO ORP Roudnice nad Labem, Litoměřice a Lovosice. Naopak největší míra nezaměstnanosti od 16,5 % do 16,0 % je v SO ORP Varnsdorf, Rumburk a Litvínov. V SO ORP Ústí nad Labem byla evidována v roce 2005 míra nezaměstnanosti 14,1 %, v roce 2006 klesla na 13,8 %, v roce 2007 dále se snížila na 12,2 %, v roce 2008 byla naměřena nejnižší hodnota 10,1 %, v roce 2000 došlo k vzestupu na 12,2 %. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústí nad Labem je nižší než krajský průměr. Tabulka č. 5.2.1: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

2005 17,2 14,5 18,4 16,4 12,6 24,4 15,4 11,6 23,3 14,2

Míra nezaměstnanosti [%] 2006 2007 2008 16,4 14,6 13,9 12,2 16,8 13,4 13,4 9,2 11,4 9,7 23,0 19,4 14,3 11,9 11,1 10,0 22,4 17,5 13,4 10,5

2009 11,3 10,1 10,5 6,9 7,9 14,8 9,2 8,3 12,7 8,5

13,7 12,5 13,8 11,5 10,1 16,0 11,7 10,7 15,1 12,9

12,5

11,3

10,0

8,1

10,0

18,0 15,5 14,1 15,5 17,7 16,5

17,5 14,8 13,8 15,4 16,7 15,5

14,7 12,5 12,2 13,8 13,6 12,9

13,1 10,0 10,1 13,2 10,3 10,3

16,2 11,7 12,2 16,5 13,0 12,8

Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry.

Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústí nad Labem od roku 2006 klesala až na hodnotu 10,1 % naměřenou v roce 2008, v roce 2009 dochází ke zvýšení nezaměstnanosti, která je následkem ekonomické recese. Za sledované období byla nejvyšší nezaměstnanost naměřena v obci Trnice (kolem 25 %), dále výraznější nezaměstnanost se eviduje v obcích Chabařovice a Velké Chvojno. Nízká nezaměstnanost je v obcích Dolní Zálezly, Habrovany a Ryjice.

- 105 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Ústí nad Labem Obec

2005

Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L.

13,5 11,6 13,3 17,2 12,6 13,7 13,7 13,6 13,9 13,3 14,0 14,4 12,1 14,5 12,3 14,6 13,4 11,8 28,3 13,9 11,5 16,7 14,1 14,1

Míra nezaměstnanosti [%] 2006 2007 2008 11,5 8,5 7,2 9,7 6,0 7,7 13,6 14,1 12,0 17,4 15,4 11,8 10,9 9,6 7,0 12,2 11,8 10,6 12,9 11,6 10,9 14,0 13,0 10,1 14,6 10,5 8,3 14,6 11,3 8,6 11,9 10,7 9,0 10,2 10,3 10,1 12,5 9,9 8,3 13,7 12,9 8,4 13,3 10,0 7,5 19,5 15,4 10,1 14,2 12,6 9,8 13,9 11,0 10,1 26,7 24,5 18,5 13,6 12,0 10,1 12,5 10,9 8,4 17,1 13,9 10,8 12,2 12,5 8,3 13,8 12,2 10,1

2009 8,6 12,5 11,9 15,6 9,9 13,8 13,4 14,2 9,6 11,7 11,9 13,5 10,3 9,7 11,3 14,2 10,9 13,2 22,7 12,1 9,9 13,6 9,7 12,2

Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry

Podíl nezaměstnaných žen V měřítku celého Ústeckého kraje dosahoval podíl nezaměstnaných žen za celé sledované období vyšších hodnot než u mužské složky populace. Podíl nezaměstnaných žen se zvyšuje do roku 2008, v roce 2009 dochází k jeho poklesu. Podíl nezaměstnaných žen byl v roce 2005 51,1 %, v roce 2006 činil 51,7 %, v roce 2007 se zvýšil na 53,4 %, v roce 2008 dále vzrostl na 54,2 % a v roce 2009 se snížil na 50,9 %. V roce 2009 se tento podíl vyrovnává dopadem ekonomické recese, která výrazně postihla i muže. Nejmenší podíl nezaměstnaných žen v roce 2009 vykazují SO ORP Podbořany (46,7 %), Rumburk (47 %), Ústí nad Labem (48,6 %), dále SO ORP Varnsdorf, Žatec s hodnotami nižšími než 50 %, z čehož vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných mužů. Nejvyšší hodnoty naopak vykazují SO ORP Bílina (54,3 %), Roudnice nad Labem (53,4 %), Děčín (53,3 %). Vývoj nezaměstnanosti žen SO ORP Ústí nad Labem kopíruje vývoj nezaměstnanosti žen Ústeckého kraje a je nižší než průměrná krajská nezaměstnanost žen.

- 106 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.3: Podíl nezaměstnaných žen z celku v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] 2005

2006

2007

2008

2009

Bílina

54,7

54,7

58,0

59,7

54,3

Děčín

51,8

52,9

54,4

56,4

53,3

Chomutov

50,7

51,1

53,1

54,1

50,8

Kadaň

50,1

49,8

53,1

54,4

50,9

Litoměřice

52,2

52,6

53,2

52,2

50,8

Litvínov

50,9

52,1

53,0

53,8

52,2

Louny

52,1

52,7

55,2

54,8

50,7

Lovosice

53,4

52,6

55,0

55,9

51,3

Most

50,9

51,7

53,5

54,5

52,4

Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk

49,3

49,2

49,7

49,4

46,7

53,4

54,8

54,6

56,5

53,5

46,2

46,7

47,8

47,1

47,0

Teplice

53,9

54,2

56,5

57,2

51,3

Ústí nad Labem

49,9

49,9

51,0

53,6

48,6

Varnsdorf

47,5

49,7

52,5

51,2

49,4

Žatec

50,4

51,3

51,9

51,3

49,5

Ústecký kraj

51,1

51,7

53,4

54,2

50,9


Podíl nezaměstnanosti žen z celku byl v letech 2005 a 2006 49,9 %, v roce 2007 se zvýšil na 51 %, v roce 2008 dále vzrostl na 53,6 % a v roce 2009 klesl na 48,6 %. Nejvyšší nezaměstnanost v letech 2005 a 2006 byla v obcích Chuderov, Malečov a Přestanov. V roce 2007 se evidovala výraznější nezaměstnanost v obci Habrovany. V letech 2008 a 2009 byla nejvyšší nezaměstnanost v obci Tašov (v roce 2008 nejvyšší hodnota v rámci sledovaného měření - 81,2 %). Výrazně nižší nezaměstnanost byla změřena v letech 2005 a 2006 v obcích Libouchec a Petrovice, v rámci celého období v obci Zubrnice (v roce 2009 nejnižší hodnota v rámci sledovaného měření – 29,8 %). Tabulka č. 5.2.4: Podíl nezaměstnaných žen z celku v obcích SO ORP Ústí nad Labem Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice

2005 55,4 53,2 50,5 52,1 51,0 59,4 44,3 57,5 66,3 47,0 55,0 62,6 59,0

Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] 2006 2007 2008 51,1 43,2 49,8 47,4 58,9 48,4 45,6 47,7 57,3 55,6 51,6 52,2 49,3 49,0 50,2 61,6 52,2 55,3 42,1 45,5 49,3 56,4 53,8 52,7 57,4 56,7 58,1 47,5 46,8 42,9 53,7 56,0 62,0 60,8 44,4 48,7 45,8 42,4 46,4

- 107 -

2009 49,4 49,7 56,9 48,2 45,9 51,2 47,7 56,5 50,3 30,8 51,6 50,6 38,0


Obec Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L.

2005 48,4 49,2 55,9 57,2 48,6 51,9 49,3 46,6 52,1 47,1 49,9

Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] 2006 2007 2008 48,8 51,3 49,3 47,1 46,5 55,1 55,7 56,1 81,2 52,6 52,5 55,8 46,4 47,1 58,8 51,3 51,4 52,5 49,6 51,1 53,7 48,6 57,7 56,1 52,7 47,8 50,2 44,1 39,1 32,7 49,9 51,0 53,6

2009 48,0 38,2 70,0 55,9 50,3 46,1 48,9 48,9 45,1 29,8 48,6


Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Nezaměstnanost se liší podle délky jejího trvání na krátkodobou (do 12 měsíců) a na dlouhodobou (nad 12 měsíců). Nezaměstnanost nad 12 měsíců se nazývá též jako trvalá, která přináší řadu dopadů, jak na společnost, tak i na jedince. Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena jako podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců na počtu uchazečů celkem. Ústecký kraj zaznamenal pokles podílu nezaměstnaných osob z 51,8 % na 31,9 % v období 2005 až 2009. Dlouhodobě nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných osob zaznamenaly SO ORP Litvínov, Most a Bílina. Mezi SO ORP s nižším podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob patří Litoměřice, Podbořany a Lovosice. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl naměřen v SO ORP Litvínov (64,9 %) v roce 2005 a 2007. Nejmenší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán v roce 2009 v SO ORP Podbořany (20,9 %). Největší pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných byl v SO ORP Most (o 27 %), v tomto ORP se počet dlouhodobě nezaměstnaných pohyboval v nejnižších hodnotách v rámci Ústeckého kraje. Dlouhodobá nezaměstnanost v SO ORP Ústí nad Labem se pohybovala v nižších hodnotách než krajské hodnoty naměřené do roku 2007, po té došlo ke zvýšení hodnot nad krajskou úroveň. Tabulka č. 5.2.5: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2005 2006 2007 2008 59,8 53,9 57,9 51,1 46,5 45,9 42 41,6 51,8 53,1 51,3 43,3 50,5 52 50,8 42,1 39 39,6 38,3 33,1 64,9 64,5 64,9 58,8 48,4 48,6 48,3 44,4 40,7 38,7 39,6 40 62,2 62 61,8 50,9 39,8 42,2 39,5 35,6

2009 34,8 31 30,6 25,8 26,4 41 26,1 31 35,2 20,9

47,6

47,8

46

43,3

29,8

53,3

51,7

50,7

44,7

35,5

- 108 -


SO ORP Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2005 2006 2007 2008 52,7 49,1 51,5 46 47,1 47,7 49,3 46,5 50,5 51,3 48,2 46,4 46,6 50,5 48,5 42,3 51,8 51,5 51,1 45,5

2009 31,1 34 35,7 27,5 31,9


Dlouhodobá nezaměstnanost v SO ORP Ústí nad Labem byla v roce 2005 47,1 %, v roce 2006 vzrostla na 47,7 %, v roce 2007 se zvýšila na 49,3 %, v roce 2008 se snížila na 46,5 % a v roce 2009 poklesla na 34 %. Nejvyšší nezaměstnanost byla v roce 2009 v obci Tašov (48,8 %). Vyšší nezaměstnanost je měřena v obcích Chabařovice, Malé Březno, Trmice a Tašov. Nejnižší nezaměstnanost byla změřena v obci Habrovany v roce 2008 (10,7 %). Nižší zaměstnanost za celé sledované období se vyskytuje v obcích Habrovany, Chlumec a Telnice. Tabulka č. 5.2.6: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v obcích SO ORP Ústí nad Labem Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L.

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2005 2006 2007 2008 49,0 43,4 40,1 37,8 36,9 54,2 46,6 10,7 36,2 36,3 37,2 31,3 51,0 50,3 57,3 57,3 38,8 36,6 36,9 33,0 36,0 44,2 35,7 36,0 40,1 40,0 40,3 37,1 53,9 46,9 48,7 49,0 51,1 51,3 48,1 33,9 38,9 33,0 43,3 30,4 46,5 48,6 49,9 35,4 38,1 52,6 38,8 29,9 47,2 56,6 44,6 40,9 45,3 52,9 47,0 44,4 40,8 36,4 45,0 33,5 40,8 38,7 57,1 59,3 38,3 31,7 32,7 28,5 34,5 39,7 42,8 22,9 56,2 55,1 53,2 51,8 47,5 48,3 50,0 47,5 41,7 38,7 45,4 51,8 36,6 39,0 41,5 47,1 43,7 36,2 41,6 31,8 47,1 47,7 49,3 46,5


- 109 -

2009 20,4 19,2 30,1 36,1 22,0 26,3 28,6 35,1 28,3 20,4 24,5 25,9 22,6 26,6 21,1 48,8 24,2 26,5 35,0 35,3 30,9 28,9 18,2 34,0

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo znamená, kolik osob se uchází o jedno volné pracovní místo, neboli značí zájem o volnou pracovní pozici. V Ústeckém kraji se hlásilo 26 osob na 1 volné pracovní místo, v roce 2006 bylo 16 zájemců, v roce 2007se snížil počet zájemců na 9 osob, v roce 2008 se hlásilo na 7 zájemců na 1 volné pracovní místo a v roce 2009 vzrostl počet zájemců o pracovní místo na 23 osob. Nejvíce osob se hlásilo na 1 volné pracovní místo v letech 2005 až 2007 v SO ORP Litvínov, poté v letech 2008 a 2009 evidoval nejvíce zájemců o pracovní místo SO ORP Rumburk, kde v roce 2009 dosahoval počet zájemců o práci téměř 105. Nejméně uchazečů o zaměstnání bylo v SO ORP Roudnice nad Labem. Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo v SO ORP Ústí nad Labem je nižší než krajská úroveň. Počet uchazečů o pracovní místo se vyvíjí shodně jak kraj, do roku 2008 klesá až na hodnotu 7, v roce 2009 se počet uchazečů výrazně zvýšil na 17. Tabulka č. 5.2.7: Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

2005


Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo 2006 2007 2008 56,5 25,9 15,6 12,3 30,6 21,6 15,4 15,4 38 14,2 6,1 5,1 18,1 10,9 5 4,1 22,8 11 8,1 7,4 88,9 44,1 20,4 14,5 20,2 10,9 5,6 5,1 13,2 14 12,7 6,5 38,4 19,3 9,1 6,8 22,2 13,2 6,5 6,2

2009 57,4 38,4 21,1 24,3 13,1 37,6 19,8 13,3 18,8 14,6

14,3

8,5

4,4

2,5

11

19,4 30,6 16,3 16,3 40,3 25,8

14,9 19,5 12,2 11,7 21,1 15,5

14,6 10,8 7,4 12,2 9 8,7

19,2 8,9 6,7 11,6 7,9 7,2

104,5 40,8 17,2 41,1 21,1 22,8


Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst Ústeckého kraje se mezi lety 2006 až 2007 zvyšoval, poté v roce 2008 došlo ke snížení počtu obsazených pracovních míst. Ve sledovaném období se pohyboval od 299 667 do 291 289. Nejvíce obsazených pracovních míst bylo po celé sledované období v SO ORP Ústí nad Labem, Teplice, Most, kde počet obsazených pracovních míst neklesl pod 30 000. Naopak nejméně obsazených pracovních míst se nachází v SO ORP Podbořany, Varnsdorf, kde se počet obsazených pracovních míst pohyboval do 8 000. Výraznější růst počtu obsazených pracovních míst mezi lety 2006 až 2009 byl naměřen v SO ORP Žatec (o 14 %). Výraznější pokles počtu obsazených míst byl evidován v SO ORP Litvínov (o 15 %), Podbořany (o 12 %). Sledovaný SO ORP Ústí nad Labem evidoval nejvíce obsazených pracovních míst v Ústeckém kraji. Od roku 2006 do roku 2009 se počet obsazených pracovních míst snížil o 1,49 %, klesl z 54 671 na 53 857.

- 110 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.8: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústeckého kraje

SO ORP


Rozdíl mezi lety 2006 až 2009 v relativním vyjádření [%]

Počet obsazených pracovních míst 2006

2007

2008

2009

8470 25627 28216 17237 20084 14248 13729 8738 30865 5626 10092 10205 35376 54671 7220 9263 299667

8635 25567 28809 18197 20077 14305 14035 8880 32094 5818 10092 10635 36123 56465 7568 11219 308519

8487 24965 28584 16732 19898 13857 13824 8958 33149 5263 10201 10167 37520 56393 7159 11953 307110

8443 23357 26931 16739 19133 12049 13126 8739 32041 4962 10058 9215 35515 53857 6565 10559 291289

-0,32 -8,86 -4,55 -2,89 -4,74 -15,43 -4,39 0,01 3,81 -11,80 -0,37 -9,70 0,39 -1,49 -9,07 13,99 -2,76

Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k 1. 12. danému roku. Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Nejvíce pracovních míst je v obci Ústí nad Labem (nad 46 tisíc), naopak nejméně je v obcích Habrovany, Tašov, Malé Březno, Stebno, kde je počet pracovních míst nepřevyšuje 20. Počet obsazených pracovních míst stagnoval v obcích Malé Březno, Trmice a Ústí nad Labem. Počet obsazených pracovních míst rostl v 9 obcích. Výraznější růst pracovních míst nastal v obcích Velké Chvojno a Stebno (nad 60 %). Pokles počtu pracovních míst byl evidován v 11 obcích. K výraznějšímu poklesu došlo v obci Dolní Zálezly (o 90 %). Tabulka č. 5.2.9: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústí nad Labem

Obec

2006 Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly


Počet obsazených pracovních míst

304 5 43 948 407 91 191 18 68 246 577

2007 289 20 50 927 641 110 183 17 75 275 563

- 111 -

2008 40 14 47 961 599 99 151 17 58 233 462

2009 26 3 40 810 579 134 128 18 56 320 407

-91,45 -40,00 -6,98 -14,56 42,26 47,25 -32,98 0,00 -17,65 30,08 -29,46


Obec

Počet obsazených pracovních míst 2006

Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L.

141 110 354 12 7 78 343 3398 46650 547 103 30 54671

2007 152 107 357 14 7 60 356 3706 47934 477 106 39 56465

2008 144 112 348 17 18 75 304 3620 48419 509 128 18 56393


2009 98 123 418 20 9 72 285 3387 46264 455 169 36 53857

-30,50 11,82 18,08 66,67 28,57 -7,69 -16,91 -0,32 -0,83 -16,82 64,08 20,00 -1,49

Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k 1. 12. danému roku. Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

- 112 -


5.3


Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí. Daňová výtěžnost Ústeckého kraje byla v roce 2008 8 238 507 Kč a v roce 2009 se snížila o 818 198 Kč, a tedy dosahovala výše 7 420 309 Kč. Průměrná daňová výtěžnost Ústeckého kraje za rok 2008 činila 9 860 Kč na obyvatele. V roce 2009 průměrná daňová výtěžnost obcí Ústeckého kraje dosáhla 8 870 Kč na obyvatele. Došlo tedy ke snížení o 980 Kč. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti roku 2008, tento pokles byl způsoben především snížením daňových odvodů z příjmů fyzických a právnických osob v důsledku ekonomického útlumu. Výrazně nadprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele v Ústeckém kraji mají SO ORP Ústí nad Labem (9 990 Kč) a Kadaň (9 830 Kč). Výrazně podprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele Ústeckého kraje mají SO ORP Rumburk (7 350 Kč) a Lovosice (7 690 Kč). Sledovaný SO ORP Ústí nad Labem evidoval v roce 2008 daňovou výtěžnost 1 271 468 Kč, následný rok došlo k poklesu o 58 368 Kč na hodnotu 1 213 100 Kč. Daňová výtěžnost na obyvatele činila v roce 2008 10 510 Kč, v roce 2009 byla snížena na 9 990 Kč. Pokles byl o 520 Kč, což je druhý nejmenší pokles v rámci celého Ústeckého kraje. Tabulka č. 5.3.1: Daňová výtěžnost SO ORP Ústeckého kraje v letech 2008 a 2009 Daňová výtěžnost (v tis. Kč) SO ORP 2008 Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

196014 781858 856252 445247 558872 381019 401848 259986 832792 154465 281814 294927 1040502 1271468 191649 289793 8238507

2009 177324 700263 741481 435909 492948 330151 363318 208002 735300 138323 257086 254179 960814 1213100 164009 248101 7420309

Rozdíl -18689 -81595 -114771 -9338 -65925 -50868 -38530 -51984 -97492 -16142 -24728 -40748 -79688 -58368 -27640 -41692 -818198

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008 9,39 9,72 10,45 10,03 9,45 9,33 9,21 9,63 10,89 9,54 8,78 8,50 9,53 10,51 9,31 10,59 9,86

2009 8,47 8,70 9,03 9,83 8,38 8,09 8,31 7,69 9,62 8,56 7,99 7,35 8,81 9,99 7,94 9,07 8,87

Rozdíl -0,92 -1,02 -1,41 -0,20 -1,07 -1,24 -0,90 -1,94 -1,28 -0,98 -0,79 -1,15 -0,72 -0,52 -1,37 -1,53 -0,98

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

Daňová výtěžnost SO ORP Ústí nad Labem v roce 2008 činila 10 510 Kč na obyvatele, v roce 2009 došlo k poklesu 9 990 Kč. Nejvyšší daňová výtěžnost v roce 2008 byla v obcích Přestanov (13 930 Kč), Ústí nad Labem a Petrovice, naopak nejnižší byla změřena v obcích Tašov a Telnice, které dosahují max. 7 000 Kč. V roce 2009 byla nejvyšší daňová výtěžnost v obcích Ústí nad Labem (10 690 Kč) a Petrovice, naopak nejmenší byla v obcích Telnice,

- 113 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ryjice, Tašov, Dolní Zálezly, Velké Březno, Malé Březno a Chabařovice, které nedosahují více než 7 000 Kč. Tabulka č. 5.3.2: Daňová výtěžnost SO ORP Ústeckého kraje v letech 2008 a 2009 Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n.L.

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2008 4400,46 1721,45 3164,49 21520,79 34817,16 8246,26 14638,25 4125,31 6670,81 9172,1 17082,36 5069,7 1440,9 10757,85 3716,7 1119,66 4774,04 7176,46 24885,47 1062661 15961,13 6409,37 1936,92

2009 3713,18 1645,99 3078,24 17863,27 36934,15 7293,07 13297,34 3672,54 6258,54 8214,79 15908,46 2915,32 1130,81 10228,46 3313,65 1114,37 4618,69 6880,66 23158,76 1020354 14288,71 5579,79 1637,06

Rozdíl -687,28 -75,46 -86,25 -3657,52 2116,99 -953,19 -1340,91 -452,77 -412,27 -957,31 -1173,9 -2154,38 -310,09 -529,39 -403,05 -5,29 -155,35 -295,8 -1726,71 -42306,5 -1672,42 -829,58 -299,86

1271468

1213100

-58368,3

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

- 114 -

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008 2009 Rozdíl 7,60 6,48 -1,12 7,86 7,35 -0,51 8,42 8,21 -0,21 8,54 6,96 -1,58 7,85 8,33 0,48 8,31 7,19 -1,12 7,81 7,17 -0,64 7,51 6,59 -0,92 8,89 8,36 -0,53 10,24 9,08 -1,16 7,72 7,15 -0,57 13,93 7,82 -6,11 7,79 6,15 -1,64 8,36 7,83 -0,53 8,47 7,62 -0,85 6,74 6,30 -0,44 7,00 6,04 -0,96 8,39 7,89 -0,5 7,77 7,23 -0,54 11,15 10,69 -0,46 7,36 6,48 -0,88 8,52 7,33 -1,19 8,57 7,37 -1,2 10,51

9,99

-0,52


Indikátory Podtéma Obec

Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L.

Hospodářské podmínky -1 -1 0 -1 1 -1 -1 -1 0 1 -1 -1 1 1 0 -1 0 -1 -1 1 -1 -1 1 1

Regionální ekonomika -1 -2 -1 -1 1 2 -2 0 0 2 -2 -1 2 1 1 2 0 1 -1 1 -1 1 2 1

- 115 -

Trh práce 2 0 0 -1 1 -1 -1 -1 1 0 0 -1 1 1 0 -1 1 -1 -2 0 1 -1 1 0

Daňová výtěžnost -2 -1 0 -2 0 -1 -1 -2 0 1 -1 -1 -2 -1 -1 -2 -2 -1 -1 2 -2 -1 -1 1


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY Klesá počet obsazených pracovních míst. Počet Rozvoj průmyslové zóny v Ústí nad Labem. nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo se zvyšuje. Nižší míra nezaměstnanosti je v obcích Dolní Vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Trmice, Zálezly, Habrovany a Ryjice. Chabařovice, Velké Chvojno. Vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných Nižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v obcích v obcích Chabařovice, Malé Březno, Trmice, Habrovany, Chlumec, Tašov. Tašov. Vyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Ryjice, Nižší míra podnikatelské aktivity v obcích Zubrnice, Malečov a Tašov. Habrovany, Trmice, Povrly. Nejmenší daňová výtěžnost v obcích Telnice, Nadprůměrná daňová výtěžnost v obcích Ústí Ryjice, Tašov, Dolní Zálezly, Velké Březno, Malé nad Labem a Petrovice (nad 9 000 Kč). Březno, Chabařovice (pod 7 000 Kč). PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY Ukončení činnosti několika významných zaměstnavatelů by měla za následek zvýšení míry nezaměstnanosti.

Možnost rozvoje cestovního ruchu (České Středohoří, České Švýcarsko). Blízkost Teplic, Litoměřice, Děčín a dalších větších měst pro zajištění dalších pracovních příležitostí. Rozvoj drobných i rozsáhlejších podnikatelských aktivit. Blízkost německých hranic – noví investoři, nové pracovní příležitosti.

Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných postupná ztráta lidského kapitálu. Nedostatek pracovních příležitostí ohrožující stabilizaci obyvatelstva.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v městě Ústí nad Labem, v obcích Zubrnice, Tašov, Petrovice a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Po vyčerpání prostorových možností, které nabízí využití stávajících brownfields.

- 116 -


6 Souhrn a vyváženost pilířů 6.1

Environmentální pilíř

Horninové prostředí a geologie Na území SO ORP Ústí nad Labem se nachází řada ložisek nerostných surovin. Významný je podíl dobývacích prostorů zejména na území obcí Chabařovice a Ústí nad Labem. Sesuvné území je vymezeno celkem na 1 484 ha, což činí 3,67 % celkového území. Poddolované území je na 2 329 ha, což je 5,76 % území SO ORP Ústí nad Labem. Vodní režim Území SO ORP Ústí nad Labem spadá do povodí Labe, jejího přítoku Bíliny a jejich přítoků. Pouze část území je vymezena jako chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku způsobu jeho využívání v uplynulých desetiletích. Krajina vyžaduje protipovodňová opatření. Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší je ovlivněna zejména stacionárními zdroji a to nejen na území ORP Ústí nad Labem, ale i přenosem znečištění z okolí. Jsou evidovány čtyři zvláště velké zdroje znečištění ovzduší a šest velkých zdrojů. Území SO ORP Ústí nad Labem spadá mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší s překročením imisního limitu PM10 denního na 13,7 % území a s překročením imisního limitu pro roční průměr NO2 na 0,7 % území. V oblasti využívání a likvidace odpadů vykazuje ORP využití spalovny, je k dispozici skládka odpadů, na území ORP je chemická skládka. Na území se vyskytuje množství míst se starou zátěží. Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Ústí nad Labem se přes významný podíl průmyslové výroby a těžby řadí k ekologicky stabilním oblastem. Kromě již uvedených zvlášť chráněných a obecně chráněných území přírody a krajiny je území je součástí CHKO České středohoří a zasahují zde Labské písky. K e stabilitě území dále přispívá i skutečnost, že se zde nachází evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Ústí nad Labem plní především významné hospodářské funkce. Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k nejúrodnějším a vyžaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy. Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce.

- 117 -


6.2

Sociální pilíř

Technická infrastruktura V SO ORP Ústí nad Labem jsou všechny obce napojeny na vodovodní síť. V SO ORP Ústí nad Labem, které mají ČOV jsou obce Homole u Panny, Chlumec, Libouchec, Malečov, Petrovice, Přestanov, Řehlovice, Tisá, Trnice, Ústí nad Labem a Velké Březno. V rámci SO ORP Ústí nad Labem je 8 obcí bez jednotné kanalizace. Konkrétně se jedná o obec Habrovany, Chuderov, Tašov a Telnice. Další obcí bez kanalizace je obec Malé Březno, která má pouze dešťovou kanalizaci a pokrytí pouze 30 %. Jednotná kanalizace je zavedena v 15 obcích. V rámci SO ORP Šumperk je plynem zásobováno 14 obcí z 23 obcí. Zavedenou plynofikaci nemá zbylých 9 obcí. Konkrétně se jedná o obec Habrovany, Homole u Panny, Petrovice, Tisá a Zubrnice. Obce Malé Březno, Řehlovice, Stebno a Velké Chvojno také plynofikaci zavedenou nemají, i když přes jejich území vede. V ORP Ústí nad Labem je potřeba tepla pokryta převážně ze soustavy centralizovaného zásobování teplem (75 %) dodávaného společností Teplárna Trmice, a.s. a zbytek je pokryt z místních zdrojů. Ve většině obcí v rámci SO ORP Ústí nad Labem se v žádné obci nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie. Dopravní infrastruktura Z hlediska rozvoje území ÚK a jeho kvalitního napojení na mezinárodní dopravní tahy patří na území SO ORP Ústí nad Labem k prioritám dostavba a modernizace tranzitních komunikací – dálnice D8 a silnice I. třídy I/13 (silniční tahy republikového a mezinárodního významu). Pro meziregionální vazby je nezbytné především zkvalitnění dalších silnic I. třídy. Hustota silniční sítě na území SO ORP Ústí nad Labem je dostatečná, její hlavní nedostatky spočívají v kvalitě. Pro silnice II. a III. třídy platí všeobecně (nejen na území SO ORP, resp. ÚK) nevyhovující technický stav včetně mostních objektů, absence obchvatů řady obcí a měst, jež při rostoucí intenzitě dopravy znamenají nárůst negativních dopadů na zdraví jejich obyvatel. Územím prochází modernizovaný I.TŽK, jehož součástí je železniční trať č. 90. Tato trasa je i součástí mezinárodní transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Ostatní železniční síť a infrastruktura vyžadují postupně zásadní přestavbu a modernizaci jednotlivých tratí. Územím prochází Labská vodní cesta, jež výhledově umožní výstavbu VLC v blízkých Lovosicích a tím i snížení zátěže páteřních komunikací přesunem části nákladu ze silniční kamionové přepravy na vodní dopravu. Sociodemografické podmínky SO ORP Ústí nad Labem je nejvíce obydlený v Ústeckém kraji. SO ORP je složen z 23 obcí. Mezi lety 2000 a 2010 dochází ke zvýšení počtu obyvatel o 2,4 % (z toho rozdíl mezi lety 2008 a 2010 je 1 %). Růst počtu obyvatel je zachován i v posledních dvou letech, dokonce dochází k mírnému zrychlení. Výjimky tvoří pouze minimum obcí, jedná se o obce Dolní Zálezly, Homole u Panny, Libouchec, Malečov a Ryjice, kde počet obyvatel v období 2008 a 2010 klesá. V posledních dvou letech došlo k nárůstu počtu narozených dětí, migrační saldo dosahovalo kladných hodnot, tedy přírůstek obyvatel dosahuje kladných hodnot ve většině obcí.

- 118 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP Ústí nad Labem má index stáří shodný s průměrem kraje. Index stáří je výrazně nižší v obcích Habrovany, Chuderov, Trmice a Petrovice, naopak nejvyšší index stáří je v obcích Homole u Panny, Malé Březno a Telnice. Předškolní a školní zařízení jsou v tomto správním obvodu zastoupeny dostatečně, oproti tomu zdravotnická zařízení jsou zde zastoupena jen v rovině základního zabezpečení, jsou v 50 % obcí. Zařízení sociální péče je relativní dostatek, ale s ohledem na stárnutí populace je vhodné je posílit. Zejména ve větších obcích jsou některé typy služeb zastoupeny ve větším rozsahu, v některých částech území občanská vybavenost pro určitou oblast chybí nebo je nedostačující. Bydlení V SO ORP Ústí nad Labem bylo v roce 2001 evidováno 51 203 domů, což představuje 14 % domovního fondu Ústeckého kraje. V krajském srovnání vykazuje SO ORP Ústí nad Labem zastoupení domů vystavených do roku 1919 (21,8%), v letech 1920 – 1945 (30,5 %), v letech 1946 až 1980 (27,0 %) a od roku 1981 do roku 2001 (20,8 %). V SO ORP Ústí nad Labem došlo k 2,8% nárůstu bytovému fondu (bytový fond v roce 2009 činil 52 611 bytových jednotek). K nejvýraznějšímu relativnímu nárůstu bytů došlo v obcích Přestanov, Chuderov, Tisá, Chabařovice, Velké Chvojno a Velké Březno. Stagnace bytové výstavby byla zaznamenána v obcích Habrovany a Zubrnice. Rekreace Potenciál rekreace a cestovního ruchu SO ORP Ústí nad Labem spočívá v krajině (České Středohoří, region Přemysla Oráče, mikroregion Labské Skály a České Švýcarska). V této lokalitě se nachází mnoho historických památek, např. zámek Libouchec, hrad Blansko v obci Ryjice, zámek Trmice, zámek Velké Březno, skanzen v obci Zubrnice, městské lázně, zřícenina hradu Střekov, hrad, areál Větruše a palácové vily v Ústí nad Labem, a pestrá historie celé oblasti. V Ústí nad Labem je ZOO, což je atraktivní pro rodiny s dětmi. Rozvoj cestovního ruchu je spojeno s možnostmi ubytování a kapacit místních ubytovacích zařízení. V roce 2010 bylo evidováno 34 ubytovacích zařízení v SO ORP Ústí nad Labem. Mezi časté typy ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Ústí nad Labem patří penziony (13) a ostatní zařízení jinde nespecifikovaná (7). Okres Ústí nad Labem (kde se ORP nachází) patří k méně navštěvovaným společně v rámci Ústeckého kraje, za poslední dekádu došlo k poklesu návštěvnosti a k výraznějšímu zkrácení pobytu (počtu přenocování) turistů v této lokalitě.

- 119 -


6.3

Ekonomický pilíř

Míra podnikatelské aktivity SO ORP Ústí nad Labem je nadprůměrná v rámci Ústeckého kraje, ale její vývoj víceméně stagnuje a pohybuje se kolem hodnoty 168. V roce 2010 největší míra podnikatelské aktivity byla dosažena v obcích Ryjice, Zubrnice, Malečov, Tašov, naopak nejmenší hodnota byla změřena opět v obcích Habrovany, Trnice, Povrly. Míra nezaměstnanosti je nižší než průměrná krajská úroveň a patří mezi průměrné v celém kraji. Největší mírou nezaměstnanosti SO ORP Ústí nad Labem byly postiženy obce Trmice, Chabařovice, Velké Chvojno, naopak nejnižší míru nezaměstnanosti naměřily ve sledovaném období obce Dolní Zálezly, Habrovany, Ryjice. Dlouhodobá nezaměstnanost je podprůměrná do roku 2007 a od roku 2008 nadprůměrná v rámci Ústeckého kraje. Nejméně dlouhodobě nezaměstnaných bylo v obcích Habrovany, Chlumec, Telnice, naopak nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných je v obcích Chabařovice, Malé Březno, Trmice, Tašov. Daňová výtěžnost se snižuje a je nad krajským průměrem. Nadprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele přitom zaznamenaly obce Ústí nad Labem a Petrovice, naopak nejnižší hodnoty daňové výtěžnosti na obyvatele byly zaznamenány v obcích Telnice, ryjice, Tašov, Dolní Zálezly, Velké Březno, Malé Březno. Chabařovice.

- 120 -


6.4

Vyváženost pilířů

Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je analyzována dle hodnocení témat rozčleněné do třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, přičemž hospodářské podmínky jsou nahrazené třemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost území.

- 121 -


Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie 2 – Vodní režim 3 – Hygiena životního prostředí 4 – Ochrana přírody a krajiny 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 – Veřejná technická infrastruktura

7 – Veřejná dopravní infrastruktura 8 – Socio-demografické podmínky 9 – Bydlení 10 – Rekreace 11 – Regionální ekonomika 12 – Trh práce 13 – Daňová výtěžnost

- 122 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na základě hodnocení jednotlivých témat byly počítány průměry za pilíř pro každou obec. Pokud hodnocení za pilíř bylo stejné nebo vyšší než je průměr ORP, byl pilíř v dané obci považován jako příznivý. Dle metodického doporučení MMR byl na základě těchto výsledků vypracován níže uvedený kartogram. Zdůvodnění je uvedeno vždy při rozboru jednotlivých témat. Podklady pro hodnocení se nacházejí v příloze D. Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

- 123 -


Územní podmínky pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

pro soudržnost společenství obyvatel území

Z

H

S

dobrý stav

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

kategorie zařazení obce

vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Vyjádření v kartogramu

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice

Environmentální pilíř + + + + + + + + + + + + + + -

Hospodářský pilíř

Sociální pilíř

+ + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + -

- 124 -

Kategorie zařazení obce 4 3a 3a 3c 1 1 2b 4 2c 1 3c 2b 2a 1 2a 3a 2b 2b 3c 2c 3c 2a 3b


7 Problémy k řešení 7.1

Problémy v rámci ÚPD

Environmentální pilíř V rámci ÚPD kraje a obce vymezená ložiska, dobývací prostory a ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Ačkoliv těžba má zpravidla dopady lokálního charakteru, zahrnuje zejména narušení vodního režimu v území, nevratné zábory půdy, hlučnost, prašnost, zvýšení intenzity silniční přepravy na místních komunikacích. V rámci ÚPD kraje a obce potřeba zvyšování vodního potenciálu území zejména v souvislosti s omezováním možných dopadů klimatické změny. Nutnost hospodárného využívání vodních zdrojů v území. Lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V rámci ÚPD kraje a obce znečištění ovzduší je největším problémem životního prostředí na ORP Ústí nad Labem. Přetrvávajícím problémem je spalování tuhých paliv v domácích topeništích a nárůst intenzity dopravy přinášející zvyšování jejího podílu na koncentracích škodlivin Zpracování místního programu ke zlepšení kvality ovzduší. Řešení/asanace starých zátěží a kontaminovaných ploch v rámci ÚPD kraje a obce. Nutné je nákladné řešení materiálového využívání komunálních odpadů výstavbou střediska mechanicko-bilogického zpracování odpadů. V rámci ÚPD kraje vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky. Řešení optimalizace nakládání s odpady (separace, využívání, likvidace) na území kraje – postupné. Důraz na vytváření územně plánovacích podmínek k dosažení ekologické stability. Průběžné sledování a aktualizace prvků ÚSES v podrobnosti příslušného stupně ÚPD (kraje a obce) – redukce nebo rozšíření nebo posunutí s ohledem na vlastnické vztahy a morfologii terénu (při upřesňování tyto prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti). Minimalizace negativních dopadů rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby a doplnění infrastruktury v rámci vymezení nadmístní rozvojové osy na ekologicky cenné lokality. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během územního řízení. Minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD kraje při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury. V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizace negativních dopadů na chránění hodnoty v prostředí v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních aktivit ve specifické oblasti České středohoří.

- 125 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Sociální pilíř Aktualizace územních plánů v obcích, které ještě nemají vytvořeny územně plánovací podmínky čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV). Jedná se o obce Dolní Zálezly, Habrovany, Chabařovice, Chuderov, Malé Březno, Povrly, Ryjice, Stebno, Tašov, Telnice, Velké Chvojno, Zubrnice. Modernizace a dobudování kanalizačních sítí v obci Habrovany, Chuderov, Malé Březno, Stebno, Tašov, Telnice, Velké Chvojno, Zubrnice. Zpřesnit a vymezit koridor PK3 v úseku Knínice (D8) - Martiněves - hranice města Děčín v ÚPD dotčených obcí (Libouchec) a kraje. Při zpřesnění a vymezení koridoru v ÚPD obcí respektovat požadavky ochrany obytné funkce dotčených sídel a zájmy ochrany přírody a krajiny. Zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor dálnice D8, úsek hranice okresů Ústí nad Labem/Litoměřice - Řehlovice, mimoúrovňová křižovatka /stavba 805/. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. (Habrovany, Řehlovice). Zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor - i, železniční tratě č. 140 a č. 130 Klášterec nad Ohří - Ústí nad Labem, optimalizace. Zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor - i, železniční tratě č. 140 a č. 130 Klášterec nad Ohří - Ústí nad Labem, optimalizace. V návaznosti na zpřesnění koridoru vysokorychlostní tratě VR1 jeho zpřesnění v rámci ÚPD dotčených obcí. V návaznosti na zpřesnění vymezení koridoru vodní dopravy VD1 pro zlepšení plavebních podmínek na Labi jeho promítnutí do ÚPD obcí. V rámci ÚPD obcí a kraje řešit nedostatečné podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku (návrh samostatně vedených tras pro cykloturistiku - jejich vyvedení mimo silnice I. i II. třídy, návrh na propojení jednotlivých existujících úseků s cílem vytvoření ucelené sítě). Zpřesnit a vymezit koridor Labské cyklostezky v ÚPD dotčených obcí a zajistit územní koordinaci. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD obcí respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny (dotčené obce: Malé Březno, Povrly, Velké Březno). Zajistit přeshraniční koordinaci a návaznosti koridoru cyklostezky Krušnohorská magistrála na německé straně. Zpřesnit a vymezit koridor cyklostezky Krušnohorská magistrála v ÚPD dotčených obcí a zajistit územní koordinaci. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD obcí respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. V rámci ÚPD kraje a obce vytvoření územně plánovacích podmínek pro odstranění dopravních závad úpravou tras stávajících komunikací s využitím VPS. Průběžné vytváření územně plánovacích podmínek pro strukturovaný rozvoj území podle konkrétních potřeb jeho jednotlivých částí s důrazem na plochy pro sociální infrastrukturu, plochy pro bydlení (nová bytová výstavba), plochy pro doplňkovou infrastrukturu (parkovací plochy, ubytovací kapacity) a plochy pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity. Ekonomický pilíř V rámci ÚPD obcí vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v městě Ústí nad Labem, v obcích Zubrnice, Tašov, Petrovice a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Po vyčerpání prostrových možností, které nabízí využití stávajících brownfields.

V rámci ÚPD kraje a obce se doporučuje složitější problémy v území standardně posoudit variantně zpracovanými územními studiemi. U nejsložitějších problémů využít instituce urbanisticko architektonické soutěže.

Vymezení nových rozvojových ploch vložit do územního plánu pro zajištění veřejných zájmů v nově otevírajících rozvojových plochách bydlení povinnost pořízení regulačního plánu.

- 126 -


7.2

Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady

Urbanistické závady Název

Kód

Počet obcí

Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

sZUoVZ

10

Chuderov, Povrly, Přestanov, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Zubrnice

Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100

sZUoZQ

9

Dolní Zálezly, Chabařovice, Libouchec, Malé Březno, Povrly, Řehlovice, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno

sS1_ZQ

6

sS2_ZQ

5

sD_ZQ

2

Kód

Počet obcí

Silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 Dálnice prochází záplavovým územím Q100

Výpis obcí

Dolní Zálezly, Chlumec, Libouchec, Povrly, Ústí nad Labem, Velké Chvojno, Malé Březno, Petrovice, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno Řehlovice, Trmice

Dopravní závady Název

Výpis obcí

Silnice II. třídy křižuje úrovňově železniční trať

sS2xZE

10

Chabařovice, Libouchec, Malé Březno, Povrly, Přestanov, Řehlovice, Telnice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Velké Chvojno

Silnice I. třídy křižuje úrovňově železniční trať

sS1xZE

2

Ústí nad Labem, Telnice

Dálnice křižuje úrovňově železniční trať

sDxZE

5

Chabařovice, Libouchec, Řehlovice, Trmice, Ústí nad Labem

- 127 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hygienické závady Název

Kód

Počet obcí

Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

sS1_ZU

5

Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

sS2_ZU

11

sD_ZU

2

Ústí nad Labem, Trmice

sS2_VZ

3

Libouchec, Petrovice, Telnice

sD_VZ

2

Libouchec, Petrovice

Kód

Počet obcí

sS2xNK

5

Libouchec, Malé Březno, Petrovice, Telnice, Ústí nad Labem

sDxNK

3

Ústí nad Labem, Libouchec, Petrovice

sDxRK

1

Řehlovice

sS1xNK

4

Dolní Zálezly, Libouchec, Povrly, Ústí nad Labem

sS2_P2

4

Libouchcec, Petrovice, Telnice, Tisá

sS1_P2

1

Libouchcec

sD_P2

1

Petrovice

sS2xRK

2

Řehlovice, Libouchec

sD_E2

2

Libouchec, Petrovice

Dálnice zatěžuje exhalacemi zastavěné území Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Dálnice prochází ochranným pásmem vodního zdroje

Výpis obcí Libouchec, Povrly, Přestanov, Telnice, Ústí nad Labem Chabařovice, Libochec,Malé Březno, Přestanov, Řehlovice, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Zubrnice

Environmentální závady Název Silnice II. třídy křižuje nadregionální biokoridor Dálnice křižuje nadregionální biokoridor Dálnice křižuje regionální biokoridor Silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor Silnice II. třídy prochází ptačí oblastí NATURA 2000 Silnice I. třídy prochází ptačí oblastí NATURA 2000 Dálnice prochází ptačí oblastí NATURA 2000 Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor Dálnice prochází evropsky významnou lokalitou NATURA 2000

- 128 -

Výpis obcí


7.3

Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území

Střety se záměry dopravními Název

Počet obcí

Kód

Návrh zastavitelného území je v nZUxzS1 konfliktu s záměrem silnice I. třídy Návrh zastavitelného území je v nZUxzS2 konfliktu s záměrem silnice II. třídy Návrh zastavitelného území je v konfliktu se záměrem rychlostní komunikace

Střety se záměry technické infrastruktury Źádné střety nebyly nalezeny.

Střety se záměry ochrany přírody Źádné střety nebyly nalezeny.

- 129 -

Výpis obcí Střet nevytvořen-neexistují záměry Střet nevytvořen-neexistují návrhové silnice II.třídy Střet nevytvořen-není konflikt


7.4

Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území

Střety urbanistických záměrů s limity využití území Název Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa

Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q100 Návrh zastavitelného území zasahuje do ptačí oblasti NATURA 2000 Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biokoridoru Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biocentra Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biokoridoru Záměr zastavitelného území zasahuje do ptačí oblasti NATURA 2000 Návrh zastavitelného území zasahuje do přírodního parku Návrh zastavitelného území zasahuje do chráněného ložiskového území Záměr zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q100 Návrh zastavitelného území zasahuje do ložiska nerostných surovin Návrh zastavitelného území zasahuje do evropsky významné lokality NATURA 2000 Návrh zastavitelného území zasahuje do maloplošného zvláště chráněného území přírody

Kód

Počet obcí

Výpis obcí

13

Habrovany, Chabařovice, Chlumec, Libouchec, Malečov, Petrovice, Ryjice, Řehlovice, Tašov, Telnice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Velké Chvojno

nZUoZQ

12

Dolní Zálezly, Chabařovice, Chlumec, Libouchec, Malé Březno, Petrovice, Povrly, Řehlovice, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Velké Chvojno

nZUoP2

3

Libouchec, Telnice, Tisá

nZUoNK

3

Libouchec, Povrly, Telnice

nZUoRC

4

Petrovice, Tisá, Povrly, Ústí nad Labem

nZUoVZ

8

Chlumec, Povrly, Přestanov, Ryjice, Telnice, Tisá, Trmice, Zubrnice

nZUoRK

1

Řehlovice

zZUoP2

3

Libouchec, Petrovice, Tisá

nZUoLE

Střet nevytvořen-neexistují data k přírodnímu parku.

nZUoPP nZUoLU

4

zZUoZQ

Chabařovice, Chlumec, Přestanov, Telnice

Střet nevytvořen-neexistují záměry Chabařovice, Chlumec, Přestanov,

nZUoLO

4

nZUoE2

7

Dolní Zálezly, Libouchec, Malé Březno, Telnice, Tisá, Ústí nad Labem, Velké Březno

nZUoMP

1

Ústí nad Labem

- 130 -

Telnice


Střety dopravních záměrů s limity využití území Název Záměr silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor Záměr silnice I. třídy prochází zastavěným územím Záměr vodní cesty prochází ptačí oblastí NATURA 2000 Záměr rychlostní silnice prochází lesem Záměr silnice I. třídy prochází lesem Záměr rychlostní silnice prochází zastavěným územím Záměr silnice I. třídy vede přes ložisko nerostných surovin Záměr rychlostní silnice prochází záplavovým územím Q100 Záměr rychlostní silnice křižuje regionální biokoridor Záměr silnice II. třídy prochází zastavěným územím Záměr železniční tratě prochází záplavovým územím Q100 Záměr silnice II. třídy prochází záplovovým územím Q100 Záměr vodní cesty prochází záplavovým územím Záměr silnice II. třídy prochází lesem Záměr silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Záměr silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 Záměr silnice I. třídy prochází přírodním parkem Záměr silnice I. třídy procházÍ regionálním biocentrem Záměr železniční tratě křižuje nadregionální biokoridor Záměr silnice II. třídy prochází nadregionální biocentrem Záměr vodní cesty křižuje nadregionální biokoridor Záměr vodní cesty prochází nadregionální biocentrem

Počet obcí

Kód zS1xNK zS1-ZU zVC-P2 zSR-LE zS1-LE zSR-ZU zS1-LO zSR-ZQ zSRxRK zS2-ZU zZE-ZQ zS2-ZQ zVC-ZQ

Výpis obcí Střet nevytvořen-neexistují záměry Střet nevytvořen-neexistují záměry Střet nevytvořen-neexistují záměry Střet nevytvořen-neexistují záměry Střet nevytvořen-neexistují záměry Střet nevytvořen-neexistují záměry Střet nevytvořen-neexistují záměry Střet nevytvořen-neexistují záměry Střet nevytvořen-neexistují záměry Střet nevytvořen-neexistují záměry Střet nevytvořen-neexistují záměry Střet nevytvořen-neexistují záměry Střet nevytvořen-neexistují záměry

zS2-LE

Střet nevytvořen-neexistují záměry

zS1-VZ


zS1-ZQ


zS1-PP


zS1-RC


zZExNK


zS2-NC


zVCxNK


zVC-NC


- 131 -


Použité zkratky AGC AGTC AGN AGR BRKO CZT ČOV ČR ČSÚ DP EO EVL CHKO CHLÚ CHOPAV IAD KES LNS LPF LZO LZU MD MMR MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK ORP OV PO POU PPam PPar PR PRÚK PUPFL PÚR RBC RBK RURÚ ŘSD ČR SO ORP TEMMK ÚAP

Evropské dohody o hlavních železničních magistrálách Evropské dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem Biologicky rozložitelný komunální odpad Centrální zásobování teplem Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dobývací prostor Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Individuální automobilová doprava Koeficient ekologické stability Ložisko nerostných surovin Lesní půdní fond Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Obec s rozšířenou působností Odpadní vody Ptačí oblast obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní památka Přírodní park Přírodní rezervace Program rozvoje Ústeckého kraj Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Správní obvod obce s rozšířenou působností transevropské multimodální koridory Územně analytické podklady

- 132 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ÚK ÚP ÚPD VHD VLC VLD VPS VRT VTL VÚC VVTL ZÚR

Ústecký kraj Územní plán Územně plánovací dokumentace Veřejná hromadná doprava Veřejné logistické centrum Veřejná linková doprava Veřejně prospěšné stavby Vysokorychlostní trať Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje

- 133 -


Seznam zdrojů a použitá literatura Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje (návrh k projednání v Radě a Zastupitelstvu Ústeckého kraje), 5. 2. 2010 ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva ČSÚ, Městská a obecní statistika ČSÚ, SLDB 2001 Dopravní politika ČR pro léta 2005-2013 (červenec 2005) http://www.usti-nl.cz/cz/ Maier, 2009 „Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) Malý lexikon obcí ČR 2007 Metodické sdělení 2009 „Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a-metodiky/Metodickesdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU) Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/metodika_U AP_20070809.pdf) MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009 Politika územního rozvoje České republiky 2008, ÚÚR 2009 Program rozvoje Ústeckého kraje 2008 – 2013, duben 2008 Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz Server mapy.cz Stavební zákon „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) T-mapy, spol. s r.o. a DHV CR, spol. s r.o., 2008 TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators – The REDIF method. Viena 3.5.11.2004. Leoben: University of Leoben, 2004. (dostupné na http://www.accendo.cz/index.php?stranka=5) ÚAP Ústeckého kraje 2009 Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem Zadání Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK), 7. 11. 2007 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Ústeckého kraje a s nimi je potřeba konfrontovat výše uvedené silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a identifikované problémy

- 134 -


Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: Dobývací prostor v SO ORP Ústí nad Labem Chabařovice

Obec

Lokalita Chabařovice

Plocha (ha) 744.83

Libouchec

Libouchec

30.24

Řehlovice

Lochočice I

85.77

Trmice

Chabařovice

16.67

Ústí nad Labem

Chabařovice

853.96

Ústí nad Labem

Libochovany I

0.03

Ústí nad Labem

Stříbrníky

7.61

Velké Chvojno

Libouchec

20.64

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka A 2: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Ústí nad Labem Obec Homole u Panny

Lokalita Lhota pod Pannou

trachyt

Chabařovice

Chabařovice-lom

detrit,hnědé uhlí, xylit

705.85

Chabařovice

Modlany-hlubina

hnědé uhlí

159.74

Chlumec

Chabařovice-lom


53.18

Chlumec

Varvažov-Gustav 1

hnědé uhlí

15.29

Chuderov

Radešín

čedič, znělec

20.29

Libouchec

Libouchec-Chvojno

čedič,nefelinit

15.77

Malečov

Řetouň

trachyt

22.60

Malečov

Řetouň-Řetouňský vrch

čedič, znělec

22.60

Malečov

Tašov-Rovný

znělec,nefelinit

30.62

Povrly

Mírkov

nefelinit,analcimolit

22.25

Povrly

Mírkov-Ryjice

čedič, znělec

Přestanov

Modlany-hlubina

hnědé uhlí

17.54

Řehlovice

Lochočice-Rovný

čedič, bazanit,nefelinit,analcimolit

60.96

Stebno

Chvalov

bazanit

26.77

Tašov

Tašov-Rovný

znělec,nefelinit

Telnice

Varvažov-Gustav 1

hnědé uhlí

Trmice

Chabařovice-lom


8.33

Ústí nad Labem

Chabařovice-lom


425.93

Ústí nad Labem

Ústí n. L.-Mariánská skála

znělec

8.81

Ústí nad Labem

Varvažov-Gustav 1

hnědé uhlí

1.49

Velké Chvojno

Libouchec-Chvojno

čedič,nefelinit

Zdroj: ÚAP, 2010.

Surovina

Plocha (ha) 29.19

4.59

107.06 64.92

12.52

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 3: Poddolovaná území na ORP Ústí nad Labem Obec Homole u Panny Homole u Panny Homole u Panny Homole u Panny Homole u Panny Chabařovice

Lokalita

Surovina

Plocha (ha)

DOUBRAVICE-HOMOLE

rudy, paliva

0.00

HORNÍ ZÁLEZLY-BYŇOV

paliva

2.80

LHOTA P. PANNOU

paliva

0.00

PROBOŠTOV

paliva

0.01

SULETICE-BYŇOV

paliva

17.06

CHABAŘOVICE

paliva

878.40

Chabařovice

CHABAŘOVICE 1 - ČESKÝ ÚJEZD

paliva

84.05

Chabařovice

MODLANY

paliva

204.19

Chabařovice

ROUDNÍKY

paliva

0.00

Chabařovice

TRMICE

paliva

0.05

Chlumec

CHABAŘOVICE

paliva

7.63

Chlumec

CHABAŘOVICE 1 - ČESKÝ ÚJEZD

paliva

13.80

Chlumec

CHLUMEC

rudy

Chlumec

LIBOŇOV 3

radioaktivní suroviny

Chlumec

TRMICE

paliva

Chlumec

VARVAŽOV U TELNICE 1

Chlumec

ŽANDOV-ŽĎÍRNICKÝ POTOK

Malečov

BŘEZÍ

paliva radioaktivní suroviny a rudy paliva

Malečov

ČEŘENIŠTĚ

paliva

0.00

Malečov

HORNÍ ZÁLEZLY

paliva

66.09

Malečov

HORNÍ ZÁLEZLY-BYŇOV

paliva

39.15

Malečov

MALEČOV

paliva

0.00

Malečov

NĚMČÍ

paliva

0.00

Malečov

POHOŘÍ

paliva

28.77

Malečov

paliva

74.31

Petrovice

PROBOŠTOV KRÁSNÝ LES V KRUŠNÝCH HORÁCH 1 KRÁSNÝ LES V KRUŠNÝCH HORÁCH 2 PETROVICE

Povrly

MÍRKOV

paliva

Povrly

ROZTOKY

rudy

Ryjice

RYJICE

rudy, paliva

0.00

Řehlovice

BOŘISLAV

paliva

1.13

Řehlovice

LOCHOČICE

paliva

29.13

Telnice

DĚLOUŠ 1

0.01

Telnice

LIBOŇOV

Telnice

LIBOŇOV 1

paliva radioaktivní suroviny a rudy rudy

Telnice

LIBOŇOV 2

paliva

1.24

Telnice

LIBOŇOV 3

radioaktivní suroviny

1.54

Petrovice Petrovice

0.00 0.89 30.79 5.51 11.98 0.00

rudy

0.00

rudy

0.00

rudy

0.00 0.00 23.32

0.00 0.00

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec

Lokalita

Plocha (ha) 34.05

Surovina

Telnice

TELNICE 1

rudy

Telnice

TELNICE 2

nerudy

0.00

Telnice


paliva

53.86

Telnice


paliva

4.21

Tisá

TISÁ-OSTROV

rudy

0.00

Tisá

TISÁ-RÁJEC

rudy

0.00

Trmice

CHABAŘOVICE

paliva

0.65

Trmice

TRMICE

paliva

72.16

Ústí nad Labem

DĚLOUŠ 1

paliva

3.36

Ústí nad Labem

DĚLOUŠ 2

paliva

57.99

Ústí nad Labem

CHABAŘOVICE

paliva

283.69

Ústí nad Labem

KRÁSNÉ SEDLO

neznámá

7.43

Ústí nad Labem

NOVÁ VES-SEDLO

paliva

0.00

Ústí nad Labem

PŘEDLICE

paliva

1.82

Ústí nad Labem

TRMICE

paliva

242.49

Ústí nad Labem

ÚSTI NAD LABEM - STŘÍBRNÍKY

rudy

0.00

Ústí nad Labem


paliva

4.89

Ústí nad Labem

VŠEBOŘICE 1

paliva

38.29

Ústí nad Labem

VŠEBOŘICE 2

paliva

3.16

Velké Březno

VELKÉ BŘEZNO-VÍTOV

paliva

0.00

Velké Březno

VELKÉ BŘEZNO - VRÁŽ

paliva

0.00

Velké Chvojno

STRÁŽKY U HABROVIC

nerudy, paliva

0.00

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka A 4: Zvláštní povodně pod vodním dílem na území ORP Ústí nad Labem Obec

Lokalita

Plocha (ha)

Malé Březno

Povodí Labe - Střekov

56.50

Povrly


87.99

Řehlovice

Povodí Ohře - Všechlapy

128.37

Trmice


85.27

Ústí nad Labem


316.98

Ústí nad Labem


132.71

Velké Březno


82.15

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka A 5: Zařízení protipovodňové ochrany na území ORP Ústí nad Labem Obec

Typ

Řehlovice

linie

Řehlovice

linie

Ústí nad Labem

linie

Ústí nad Labem

linie

Kategorie

0.23 HRA

Zdroj: ÚAP, 2010.

0.23 18.58

HRA

Obec Řehlovice

Délka (km)

22.85 Plocha (ha)

Plocha určená k rozlivu povodně

3.80

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 6: Ekologická rizika na území ORP Ústí nad Labem Obec

Popis

Zdroj dat

Počet

Dolní Zálezly

Skládka Dolní Zálezly

databáze SEKM, úkol OODp

1

Habrovany

skládka Habrovany

databáze SEKM-skládky ČGS

1

Homole u Panny

Skládka Lhota pod Pannou


1

Homole u Panny

skládka Nova Ves u Plané


1

Chabařovice

Milada-Petri


1

Chabařovice

Ocelárna


1

Chabařovice

skládka Chabarovice


1

Chabařovice

Skládka Chabařovice

databáze SEKM, úkol FNM

1

Chabařovice

Ústí nad Labem - Úžín

krajské úřady

1

Chuderov

skládka Neznabohy


1

Chuderov

Skládka Žežice u Chuderova


1

Libouchec

050 U fotbalového hřiště

databáze SEKM, úkol OEŠ1.etapa

1

Libouchec

skládka Libouchec


2

Libouchec

TJ Modrá


1

Malé Březno

Skládka Labe


1

Malé Březno

skládka Lestina


1

Malé Březno

skládka Male Brezno


1

Malečov

skládka Cereniste


1

Malečov

skládka H.Zalezly


1

Malečov

skládka Malesov


1

Malečov

skládka Retoun


1

Malečov

skládka Rydec


1

Malečov

Skládka Tašov


1

Petrovice

skládka Krasny les


1

Petrovice

skládka Petrovice


1

Petrovice

Skládka Petrovice u Chabařovic


1

Povrly

Měď Povrly a.s.


1

Povrly

skládka Dolni Mirkov


1

Povrly

skládka Luzec


1

Povrly

skládka Slavosov


1

Řehlovice

Skládka Brozánky


1

Řehlovice

skládka Dubice


1

Řehlovice

skládka Moravany


1

Stebno

skládka Sucha


1

Telnice

Varvažov


1

Tisá

skládka Tisa


1

Trmice

skládka Kostov


1

Trmice

skládka Trmice


2

Trmice

skládka Usti n.L.– Trmice


1

Ústí nad Labem

Kovošrot Ústí nad Labem

databáze SEKM a krajské úřady

1

Ústí nad Labem

SČP a.s. Předlice


1

Ústí nad Labem

SČP a.s. Úžin 1


1

Ústí nad Labem

SČP a.s. Úžin 2


1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec

Popis

Zdroj dat

Počet

Ústí nad Labem

skládka Banov


1

Ústí nad Labem

skládka Brna n.L.


2

Ústí nad Labem

skládka Cirkvice


1

Ústí nad Labem

skládka Habrovice


1

Ústí nad Labem

skládka Hostovice


1

Ústí nad Labem

skládka Kojetice


1

Ústí nad Labem

skládka Mojzir


1

Ústí nad Labem

skládka Nestemice


2

Ústí nad Labem

skládka Olesnice


1

Ústí nad Labem

skládka Predlice


1

Ústí nad Labem

Skládka Sebuzín


1

Ústí nad Labem

skládka Skorotice


1

Ústí nad Labem

skládka Strazky


1

Ústí nad Labem

skládka Strekov


2

Ústí nad Labem

skládka Svadov


1

Ústí nad Labem

skládka Trmice


1

Ústí nad Labem

skládka Usti n. Labem


1

Ústí nad Labem

skládka Usti n.L.– Bukov


1

Ústí nad Labem

skládka Usti n.L.– Trmice


1

Ústí nad Labem

skládka Usti n.L.–Vseborice


1

Ústí nad Labem

skládka Usti n.L. – Kliste


2

Ústí nad Labem

skládka Usti n.L. – Kockov


1

Ústí nad Labem

skládka Usti nad Labem


2

Ústí nad Labem

Spolchemie a.s. Ústí nad Labem

databáze SEKM a krajské úřady

1

Ústí nad Labem

Tonaso a.s.


1

Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

krajské úřady

3

Ústí nad Labem

ZPA EKOREG spol. s r.o.


1

Velké Březno

skládka Bynov


1

Velké Březno

skládka Valtirov


1

Velké Březno

skládka Velke Brezno


1

Velké Březno

Za nádražím


1

Velké Chvojno

skládka Cermna


1

Velké Chvojno

skládka Male Chvojno


1

Velké Chvojno

skládka Radesin


1

Zubrnice

skládka Tyniste


1

Zubrnice

skládka Zubrnice


1

Zubrnice

Za hřbitovem


1

Zdroj: ÚAP, 2010.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 7: Registrované významné krajinné prvky Obec

Chlumec

Lokalita Louky s kamennými snosy nad Žandovem Mez nad Stradovem

Chlumec

Mez pod Stradovem

Chlumec Chlumec

Remíz nad Žandovem Remíz u Hrbovic Vstavačová loučka v Libouchci

Chlumec

Libouchec Řehlovice Řehlovice Řehlovice Řehlovice Řehlovice Řehlovice Řehlovice Řehlovice Řehlovice Řehlovice Řehlovice Řehlovice Řehlovice Řehlovice

Řehlovice Telnice Ústí nad Labem Ústí nad Labem Zdroj: ÚAP, 2010.

JZ louky na vrchu Rovný Mez u bývalé skládky u obce Brozánky Mez u kóty 206 Mokřad pod vrchem Jedovina Obec Řehlovice - zeleň na návsi Obec Řehlovice - zeleň u kostela Obec Stadice - zeleň na návsi Osada Habří - zeleň na návsi Osada Hliňany, zeleň Remíz u bývalé skládky u obce Brozánky Rokle u bývalé skládky u obce Brozánky

Popis Louky s remízy a kamennými snosy, stromy, keře Vyvýšená mez, porost keřový Zemědělsky neobdělávaná lokalita; keřový porost Stromy a keře Stromy a keře Vstavače Společenstva luk a polostepních luk

5.17 0.16 0.44 0.37 0.46 0.37 44.05

Stromy a keře

0.89

Prameniště při úpatí Jedloviny přecházející v mokřad

4.44 1.72

Lípa malolistá

0.22

Stromořadí

0.18

Lípy a jírovec maďal

0.21

Stromy

0.13

Zahrada u objektu ÚSP a dřeviny navazující Tvořena remízem, na SZ a JV mezemi a neudržovanou loukou Tvořena remízem

Bývalé louky a pastviny zarůstající keři, ovocnými stromy a nálety dřevin z okolních lesů Strž s bezejmenným Strž, původně trvalý levostranný potokem u Habří přítok řeky Bíliny Suťová pole a lesostepní louky Suťová pole na vrchu Rovný jsou v horních partiích narušená daňčí zvěří Zeleň u památníku Stromořadí podél hranice plochy Přemysla Oráče obec památníku Stadice Buben Mariánská skála Na Louži Stráň u Habří

Plocha (ha)

0.63 2.27 0.93 27.23 4.05 25.97

0.28 1.32 37.60 0.33

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 8: Významné krajinné prvky ze zákona 114/1992 Sb. Obec Dolní Zálezly

Popis Vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

Plocha (ha) 49.13

Chabařovice

-

Chabařovice

břehové porosty, horní tok neregulován, střední tok - opevněné koryto

0.08

Chabařovice

Břehový porost

0.01

Chabařovice

http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx

1.00

Chabařovice

Lesní pozemek

Chabařovice

Vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

1.09

Chabařovice


22.42

Chlumec

-

11.72

Chlumec


2.53

Chlumec

Břehový porost

0.41

Chlumec

břehový porost

0.61

Chlumec

Břehový porost

1.43

Chlumec

břehový porost

0.71

Chlumec

Břehový porost - nepoškozen, rybník fce nádrže pro průmyslovou vodu

0.33

Chlumec

Břehový porost - stromy, keře

Chlumec

Břehový porost - stromy, keře, fce rybníku - chov ryb

4.61

Chlumec

Částečně vyschlé koryto, břehový porost - stromy, keře

2.11

Chlumec

Lesní porost - stromy, keře

1.59

Chlumec

Lesní pozemek

Chlumec

Lokalita zarybněna, výskyt obojživelníků, plocha cca 40*20 m, břehový porost

0.06

Chlumec

Oprám je zarybněn, břehový porost

0.79

Chlumec

Stromové a keřové porosty - není poškozeno

5.61

Chlumec

Stromový a keřový porost

25.89

Chlumec

Stromy a keře

27.37

Chlumec

Umělá odvodňovací strouha, břehový porost

0.69

Chlumec


3.40

Chlumec


8.05

Chlumec

Zalesněné svahy jižně od obce Střížovice, stromy a keře

Chlumec

Zvodnělý mokřad, stromový a keřový porost

0.96

Chuderov

Lesní pozemek

0.96

Chuderov


1.18

Libouchec

Lesní pozemek

Libouchec


1.54

Malé Březno


22.71

Petrovice

Lesní pozemek

50.36

45.04

12.02

433.25

10.33

669.55

1192.93

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Petrovice

Popis Vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

Plocha (ha) 5.11

Povrly


42.45

Přestanov

Lesní pozemek

49.80

Přestanov


1.10

Řehlovice

-

0.20

Řehlovice

Břehové porosty

14.44

Řehlovice

Břehový porost

1.18

Řehlovice

Čedičová kupa

12.40

Řehlovice

Lesní porost na vrchu Rovném s převážně původními dřevinami

211.55

Řehlovice

Lesní pozemek

180.74

Řehlovice

Potok je regulován

Řehlovice

Rákos, část plochy má charakter lužního lesa

Řehlovice

Tři jezírka na východním úpatí vrchu Rovný; dvě jezírka jsou bezodtoká, třetí s občasným odtokem při vyšších srážkách

1.96

Řehlovice

Uměle vytvořená vodní nádrž

0.07

Řehlovice

Úsek řeky Bíliny vč. její nivy byl z 80% zcela zlikvidován regulačními zásahy v době výstavby náspu dálničního přivaděče

18.72

Řehlovice


10.91

Řehlovice

Vúseku od Stadic k přemostění byla niva narušena regulačními zásahy a výstavbou dálnice

Řehlovice

Znělcová kupa

Telnice

-

2.72

Telnice


0.03

Telnice

Lesní pozemek

Telnice

Oprám je zarybněn, břehový porost

0.03

Telnice


3.75

Tisá

Lesní pozemek

Tisá


0.27

Trmice


0.25

Trmice

Lesní pozemek

Trmice


Trmice

V úseku od Stadic k přemostění byla niva narušena regulačními zásahy a výstavbou dálnice

0.001

Ústí nad Labem

-

15.94

Ústí nad Labem

Břehový porost - stromy, keře

0.002

Ústí nad Labem


Ústí nad Labem

Lesní pozemek

3.86 17.38

9.61 10.63

736.90

97.03

12.49 9.50

0.94 297.82

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Ústí nad Labem

Stromový a keřový porost

Popis

Plocha (ha) 0.01

Ústí nad Labem

Stromy a keře

0.02

Ústí nad Labem


3.34

Ústí nad Labem


262.03

Velké Březno


37.84

Velké Chvojno


0.76

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka A 9: Územní systémy ekologické stability Obec

Plocha (ha)

Dolní Zálezly

150.41

Habrovany

7.80

Homole u Panny

57.86

Chabařovice

144.94

Chlumec

203.87

Chuderov

208.57

Libouchec

238.72

Malé Březno

518.67

Malečov

140.26

Petrovice

678.65

Povrly

427.94

Přestanov

6.81

Ryjice

15.96

Řehlovice

391.62

Stebno

152.60

Tašov

25.99

Telnice

151.77

Tisá

227.53

Trmice

89.85

Ústí nad Labem

1294.73

Velké Březno

286.04

Velké Chvojno

68.61

Zubrnice celkem ORP

145.66 5634.85

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka A 10: Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Ústí nad Labem Obce Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov

Rok 2007

1999 3,29 0,38 6,46 0,18 1,49 1,45

2009 3,65 0,62 8,63 0,32 1,60 2,24

3,64 0,63 8,63 0,33 1,60 2,44


Obce

Rok 2007

1999

Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice

2,28 7,67 3,61 2,56 5,87 0,60 3,37 0,54 1,66 9,11 5,91 6,36 0,60 0,92 3,10 1,20 4,90

2009

2,77 8,40 4,97 2,74 7,21 0,79 4,08 0,89 2,00 12,68 5,80 6,39 0,72 1,10 3,23 1,96 6,39

2,77 8,40 4,81 2,69 7,21 0,79 4,07 1,03 2,00 12,66 5,99 6,38 0,72 1,11 3,23 2,04 6,38

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: Počítá se jako poměr druhů pozemků (chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + pastviny + lesní půda + vodní plochy) / (orná půda + zastavěné plochy + ostatní plochy)

Tabulka A 11: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Ústí nad Labem v období 2000 – 2010 Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno

Rozloha [ha] 2000 2010 4,34 3,84 149,56 133,24

Podíl z celku [%] 2000 2010 1,21 1,07 53 47,22

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] -0,5 -11,58 -16,32 -10,91

22,71

19,36

1,93

1,65

-3,34

-14,73

478,48 268,74 419,29 327,28 13,19 94,74 859,51 52,89 0,41 950,89 239,86 1,52 30,77 37,86 123,48

462,89 245,49 314,94 264,76 13,19 80,27 845,51 43,39 0,41 915,06 225,76 0,76 36,23 37,51 113,02

28,33 20,87 27,32 11,69 1,19 4 16,42 2,07 0,26 33,99 21,9 0,42 3,11 3,19 18,54

27,41 19,06 20,52 9,45 1,19 3,39 16,52 1,7 0,26 32,72 20,62 0,21 3,21 3,16 16,97

-15,59 -23,25 -104,35 -62,52 0 -14,47 -14 -9,5 0 -35,83 -14,11 -0,76 5,46 -0,34 -10,46

-3,26 -8,65 -24,89 -19,1 0,01 -15,27 -1,63 -17,96 0 -3,77 -5,88 -49,87 17,74 -0,91 -8,47

936,04

839,34

9,96

8,93

-96,7

-10,33

71,75

66,94

8,85

8,26

-4,81

-6,7


Obec Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí nad Labem

Rozloha [ha] 2000 2010 561,49 367,75 4,27 3,08 5649,1

5032,8

Podíl z celku [%] 2000 2010 32,77 21,47 0,63 0,46 14,0

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] -193,74 -34,5 -1,19 -27,86

12,5

-616,3

-10,9


Tabulka A 12: Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Ústí nad Labem v období 2000 – 2010 Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí nad Labem

Rozloha [ha] 2000 2010 74,54 74,53 36,43 36,38

Podíl z celku [%] Změna 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] 20,87 20,87 -0,01 -0,01 12,91 12,89 -0,05 -0,13

435,01

444,27

36,99

37,8

9,26

2,13

48,11 524,26 387,94 1100,72 574,79 1015,22 1361,18 933,64 56,99 562,33 330,61 213,43 737,58 700,98 166,41 2423,59 420,63 175,09 181,89

49,67 519,64 387,84 1095,27 573,97 1033,03 1249,69 934,82 57,01 852,44 330,68 215,32 853,95 701,71 166,41 2422,51 420,39 175,55 181,89

2,85 40,71 25,28 39,3 51,95 42,87 26 36,51 35,78 20,1 30,18 59,27 74,48 59,12 24,98 25,8 51,88 10,22 26,98

2,94 40,35 25,27 39,08 51,87 43,61 24,41 36,56 35,79 30,48 30,2 59,79 75,57 59,18 24,98 25,78 51,85 10,25 26,98

1,56 -4,62 -0,09 -5,45 -0,82 17,8 -111,49 1,18 0,01 290,12 0,07 1,9 116,37 0,73 0 -1,08 -0,25 0,46 0

3,24 -0,88 -0,02 -0,49 -0,14 1,75 -8,19 0,13 0,02 51,59 0,02 0,89 15,78 0,1 0 -0,04 -0,06 0,26 0

12461,4

12777,0

31,0

31,7

315,6

2,5

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu

Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100


Příloha B: Sociální pilíř Technická infrastruktura Tabulka B 1: Technická infrastruktura v SO ORP Ústí nad Labem Obec

Elektrické vedení (km)

Vodovod (km)

Kanalizace (km)

Dolní Zálezly

4,49

8,37

Habrovany

8,57

5,04

Homole u Panny

21,34

11,12

0,68

Chabařovice

42,66

24,65

16,52

11,00

Chlumec

28,01

34,67

19,65

23,00

Chuderov

30,06

23,80

1,94

16,00

Libouchec

22,87

43,73

11,21

16,07

Malé Březno

12,45

0,48

4,68

Malečov

41,14

13,44

14,09

Petrovice

32,09

19,36

Povrly

27,15

28,52

12,02

9,98

Přestanov

2,34

10,55

2,92

4,28

Ryjice

2,00

8,43

0,63

1,97

Řehlovice

73,68

35,11

3,35

13,23

Stebno

27,90

9,92

3,66

2,45

Tašov

5,13

2,34

Telnice

3,66

Plynovod (km)

Teplovod (km)

4,98

0,66

3,01

8,13

17,09

0,91

Tisá

13,39

20,38

10,20

Trmice

55,09

42,66

14,12

4,56

14,96

492,03

529,72

317,78

216,80

163,92

Velké Březno

14,88

4,53

2,72

19,68

Velké Chvojno

15,61

28,97

2,67

8,81

5,96

0,19

989,83

928,85

Ústí nad Labem

Zubrnice Celkem Zdroj: ÚAP, 2010

421,98

4,65

373,28

179,53

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 2: Rozdělení kanalizace v SO ORP Ústí nad Labem Obec

Druh

Délka (km)

Dolní Zálezly

Dešťová

0,01

Dolní Zálezly

Jednotná

3,44

Dolní Zálezly

Splašková

0,22

Homole u Panny

Jednotná

0,66

Homole u Panny

Neurčeno

0,02

Chabařovice

Neurčeno

0,72

Chabařovice

Jednotná

9,95

Chabařovice

Splašková

5,85

Chlumec

Dešťová

3,16

Chlumec

Jednotná

4,47

Chlumec

Neurčeno

0,05

Chlumec

Splašková

11,96

Chuderov

Neurčeno

1,94

Libouchec

Dešťová

0,46

Libouchec

Jednotná

10,45

Libouchec

Neurčeno

0,01

Libouchec

Splašková

0,29

Povrly

Neurčeno

0,18

Povrly

Jednotná

7,50

Povrly

Splašková

4,34

Přestanov

Dešťová

0,25

Přestanov

Jednotná

2,23

Přestanov

Splašková

0,44

Ryjice

Jednotná

0,63

Řehlovice

Jednotná

3,33

Řehlovice

Neurčeno

0,02

Stebno

Jednotná

3,66

Telnice

Jednotná

0,26

Telnice

Splašková

0,65

Tisá

Jednotná

3,06

Tisá

Splašková

7,14

Trmice

Dešťová

0,11

Trmice

Jednotná

11,23

Trmice

Neurčeno

0,01

Trmice

Splašková

2,77

Ústí nad Labem

Neurčeno

13,59

Ústí nad Labem

Dešťová

3,67

Ústí nad Labem

Jednotná

278,93

Ústí nad Labem

Splašková

21,60

Velké Březno

Neurčeno

2,72

Zdroj: ÚAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Dopravní infrastruktura Obrázek B 1: Koridor dálnice D8

Legenda

Zdroj:ÚAP ÚK, vlastní úprava

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 3: Silniční síť na území SO ORK Ústí nad Labem Obec

Silnice III. třída (km)

II. třída (km)

Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice

I. třída (km)

Dálnice (km)

11,32 2,11

1,45

15,35 8,23

4,46

3,54

3,26

Chlumec

7,38

0,40

6,01

4,83

Chuderov

21,62

Libouchec

4,71

5,20

16,11

8,68

Malé Březno

6,35

Malečov

29,38

Petrovice

22,13

Povrly

26,10

Přestanov Ryjice

0,80

10,99 12,65 1,45

1,98

6,08

8,24

1,63

2,81

Řehlovice

17,35

Stebno

13,09

Tašov

2,78

Telnice

6,52

2,67

Tisá

4,51

3,59

Trmice

1,48

8,03

Ústí nad Labem

27,17

27,23

Velké Březno

3,05

4,07

Velké Chvojno

16,08

Zubrnice Celkem

17,98

14,53

6,68 55,38

15,04

1,77

3,14

2,67

235,82

83,20

118,62

72,44

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek B 2: Plochy koridory nadmístního významu vymezené v rámci ZÚR

Legenda


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek B 3: Plochy a koridory veřejně prospěšných staveb vymezené na území SO ORP Ústí nad Labem

Legenda


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek B 4: Intenzity dopravy na silniční síti SO ORP Ústí nad Labem /2005/

Legenda

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 4: Vyhodnocení dostupnosti ORP Ústí nad Labem Obec start Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice Součet




Počet spojení celkem 4 1 0 10 17 4 2 4 0 3 3 6 20 2 0 0 5 3 44 7 2 2

Indikátor 2 -1 -2 2 2 2 0 2 -2 1 1 2 2 0 -2 -2 2 1 2 2 0 0 1

Zdroj: www.idos.cz Vysvětlivky: Škála: -2…..0 spojů -1…..1 spoj 0…..2 spoje 1…..3 spoje 2…..více než 3 spoje Pozn.: Data o dojezdu na 6, 8 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojení mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší než 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 5: Doba trvání cesty z obce do ORP Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice Průměr Zdroj: www.idos.cz

Průměrná doba cesty na 6 h 7,00 26,00 12,00 6,00 15,00 26,00 13,00 42,00 12,00 10,00 2,00 16,00 23,00 27,00 35,00 7,00 16,00 22,00 28,00 18,16

Průměrná doba cesty na 8 h 7,00 32,00 31,00 12,00 6,00 11,00 26,00 14,00 15,00 48,00 12,00 18,00 2,00 16,00 23,00 25,00 32,00 35,00 7,00 20,00 22,00 28,00 20,09

Průměrná doba cesty na 14 h 7,00 41,00 12,00 26,00 15,00 26,00 13,00 20,00 42,00 12,00 18,00 2,00 16,00 23,00 32,00 27,00 35,00 7,00 16,00 22,00 28,00 20,95

Tabulka B 6: Délka celostátní železnice na území obcí Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Zdroj: ÚAP, 2010.

Celostátní železnice Obec (km) 5,72 Ryjice Řehlovice Stebno 9,92 Tašov 4,58 Telnice Tisá 4,00 Trmice 7,44 Ústí nad Labem Velké Březno 1,45 Velké Chvojno 6,24 Zubrnice 1,48

Celostátní železnice (km) 7,59

4,22 7,58 80,51 5,17 2,69 1,09

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 7: Délky cyklotras na území obcí v SO ORP Ústí nad Labem Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Zdroj: ÚAP, 2010.

Cyklostezky (km) Obec 4,40 Ryjice Řehlovice 3,03 Stebno 8,57 Tašov 4,55 Telnice 8,41 Tisá 15,27 Trmice Ústí nad Labem 8,93 Velké Březno 15,75 Velké Chvojno 10,13 Zubrnice 4,56 Celkem

Cyklostezky (km) 1,84 28,47 9,36 2,08 8,70 0,83 2,67 126,55 2,65 5,31 272,04


Sociodemografické podmínky Tabulka B 8: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2008 – 2010 SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Rok 2008

2010

Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Absolutně Relativně (%) 250 1,2 134 0,2 468 0,6 227 0,5 135 0,2 431 1,1 382 0,9 128 0,5 115 0,2 114 0,7

20679 80370 81632 44111 58672 40382 43358 26933 76346 16043

20929 80504 82100 44338 58807 40813 43740 27061 76461 16157

31554

32172

618

2,0

34473 108523 120197 20598 27309 831180

34585 109056 121458 20651 27366 836198

112 533 1261 53 57 5018

0,3 0,5 1,0 0,3 0,2 0,6


Tabulka B 9: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Ústí nad Labem mezi lety 20002010 Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice

Rok 2000

2010 529 190 381 2055 3916 757 1734 511 611 627 2146 281 181 1130 365 109 599

573 224 375 2567 4434 1014 1855 557 749 905 2226 373 184 1307 435 177 765

Rozdíl mezi lety 2000 a 2010 Absolutně Relativně (%) 44 8,3 34 17,9 -6 -1,6 512 24,9 518 13,2 257 34,0 121 7,0 46 9,0 138 22,6 278 44,3 80 3,7 92 32,7 3 1,7 177 15,7 70 19,2 68 62,4 166 27,7

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rok

Obec

2000

Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí nad Labem

2010

648 2994 96070 1914 675 171 118594

872 3201 95477 2205 761 222 121458

Rozdíl mezi lety 2000 a 2010 Absolutně Relativně (%) 224 34,6 207 6,9 -593 -0,6 291 15,2 86 12,7 51 29,8 2864 2,4


Tabulka B 10: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Ústí nad Labem za období 2000 – 2009 Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí nad Labem

54 22

59 13

-5 9

263 83

174 53

Migrační saldo 89 30

36

38

-2

117

90

27

264 470 102 176 41 71 83 233 38 27 116 44 12 62 78 434

274 457 52 163 31 51 44 204 31 19 125 31 10 52 45 276

-10 13 50 13 10 20 39 29 7 8 -9 13 2 10 33 158

935 1544 465 664 192 440 597 708 189 34 618 167 211 363 388 1870

557 1132 192 472 143 285 354 604 72 52 306 128 132 179 182 1417

378 412 273 192 49 155 243 104 117 -18 312 39 79 184 206 453

10919

9772

1147

18516

20330

-1814

201

455

-254

1267

655

612

72

60

12

285

186

99

27

35

-8

138

85

53

13582

12297

1285

30054

27780

2274

Narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje

Přistěhovalí

Vystěhovalí

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Bydlení Tabulka B 11: Stáří domovního fondu v SO ORP Ústí nad Labem v absolutním vyjádření Obec Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L. Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

do 1919 62 11 28 239 59 40 118 58 44 48 104 25 12 91 39 4 54 44 144 1003 78 55 18 2378

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 42 14 7 3 14 11 157 46 59 126 30 40 83 68 47 14 20 38 35 28 106 82 28 7 8 16 80 50 13 17 9 10 32 29 48 21 196 79 2163 2153 112 74 31 26 20 8 3340 2960

1981-2001 21 11 18 61 164 45 83 18 33 26 71 15 5 40 19 11 30 28 71 1390 87 19 8 2274


Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci, které mají sídlo v obcích obvodu s rozšířenou působností. Obchodní jméno Krajská zdravotní, a.s. Krajské nemocnice, příspěvková organizace ČR - Finanční ředitelství v Ústí nad Labem Krajské ředitelství policie Severočeského kraje Univerzita Jana Evangelisty PURKYNĚ Black & Decker (Czech) s.r.o. Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s. KS Kolbenschmidt Czech Republic, a. s. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost Statutární město Ústí nad Labem Ústecký kraj Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, příspěvková organizace ČETRANS a.s. DRINKS UNION a.s. INSKY spol. s r.o. KARKO, výrobní družstvo nevidomých KOMBIPROFI v.o.s. KONE Industrial - koncern s.r.o. Krajské státní zastupitelství Ústí nad Labem KRAJSKÝ SOUD V ÚSTÍ NAD LABEM

Ústí nad Labem


Kategorie podle počtu zaměstnanců 5000 - 9999

Ústí nad Labem


2000 - 2499

Sídlo

Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Trmice Ústí nad Labem Trmice

Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem

P E C U D ,výrobní a obchodní družstvo Žandov

Chlumec

Palivový kombinát Ústí, státní podnik

Chabařovice

ROGER - security, a.s.

Ústí nad Labem

ROGER - service, a.s.

Ústí nad Labem

STZ a.s.

Ústí nad Labem

Převažující činnost

Všeobecné činnosti veřejné správy Všeobecné činnosti veřejné správy Terciární vzdělávání Výroba ručních mechanizovaných nástrojů Městská a příměstská pozemní osobní doprava Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba plastů v primárních formách Všeobecné činnosti veřejné správy Všeobecné činnosti veřejné správy Ostatní činnosti související se zdravotní péčí j. n. Silniční nákladní doprava Výroba piva Výstavba bytových a nebytových budov Výroba košťat a kartáčnických výrobků Stavba lodí a plavidel Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Těžba a úprava hnědého uhlí Činnosti soukromých bezpečnostních agentur Činnosti soukromých bezpečnostních agentur Výroba ostatních chemických výrobků j. n.

1500 - 1999 1000 - 1499 1000 - 1499 500 - 999 500 - 999 500 - 999

500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výstavba železnic a podzemních drah Ostatní specializované stavební činnosti j. n. Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n. Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výstavba bytových a nebytových budov

Viamont DSP a.s.

Ústí nad Labem

AZ SANACE a.s.

Ústí nad Labem

EVROmat a.s.

Ústí nad Labem

Chabařovické strojírny, a.s.

Chabařovice

KLEMENT a.s.

Řehlovice

Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

Činnosti související s ochranou veřejného zdraví

200 - 249

Měď Povrly a.s.

Povrly

Výroba a hutní zpracování mědi

200 - 249

Ústí nad Labem

Silniční nákladní doprava

200 - 249

Ústí nad Labem

Provozování kulturních zařízení

200 - 249

MEGA TRUCKING BOHEMIA spol. s r.o. Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem, příspěvková organizace SEVEROTISK s.r.o.

Ústí nad Labem

ArcelorMittal - Stainless Automotive Tubes Czech Republic s.r.o.

Ústí nad Labem

AVE Ústí nad Labem s.r.o.

Ústí nad Labem

BURG - SCHLIESSYSTEME s.r.o. v jazyce německém: BURG - SCHLIESSYSTEME G.m.b.h. Domov pro seniory Severní Terasa, příspěvková organizace Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace

200 - 249 200 - 249 200 - 249 200 - 249

200 - 249 100 - 199

100 - 199

Tisá

Výroba zámků a kování

100 - 199

Ústí nad Labem

Ústavní sociální péče o seniory

100 - 199

Ústí nad Labem

Mimoústavní sociální péče

100 - 199

ENERGY Ústí nad Labem, a.s.

Ústí nad Labem

INPEKO, spol.s r.o.

Ústí nad Labem

Katastrální úřad pro Ústecký kraj

Ústí nad Labem

KM - PRODUKT s.r.o.

Chlumec

Krajská veterinární správa pro Ústecký kraj

Ústí nad Labem

MARTIA a.s.

Ústí nad Labem

Městské služby Ústí nad Labem, příspěvková organizace MONIZ s.r.o.

Tisk novin Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných

250 - 499

Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Regulace a podpora podnikatelského prostředí Výroba ostatních potravinářských výrobků j. n. Regulace a podpora podnikatelského prostředí Inženýrské činnosti a související technické poradenství

100 - 199

100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199

Ústí nad Labem

Pohřební a související činnosti

100 - 199

Ústí nad Labem

Obrábění

100 - 199

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Nemocnice následné péče Ryjice, příspěvková organizace

Ryjice

NORTH VIDEO s.r.o.

Ústí nad Labem

Okresní soud v Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

Pierburg s.r.o.

Ústí nad Labem

RAVEL spol. s r.o.

Ústí nad Labem

RTR - TRANSPORT A LOGISTIKA s.r.o.

Ústí nad Labem

RWE GasNet, s.r.o.

Ústí nad Labem

SALTEK s.r.o.

Ústí nad Labem

SEVEN STARS CASINOS a.s. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, příspěvková organizace

Ústí nad Labem Ústí nad Labem

SKD Průmstav - stavby, a.s.

Ústí nad Labem

SP - TOP s.r.o.

Ústí nad Labem

Spolpharma, s.r.o.

Ústí nad Labem

START UP s.r.o.

Ústí nad Labem

Střední škola elektrotechniky a spojů, Ústí nad Labem Stříbrníky, příspěvková organizace

Ústí nad Labem

Tisk Horák a.s.

Ústí nad Labem

Úřad práce v Ústí nad Labem ÚSTECKÁ POLIKLINIKA, s.r.o. VIAMONT a.s.

Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem

VIAMONT Servis a.s.

Ústí nad Labem

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola zdravotnická, Ústí nad Labem, příspěvková organizace

Ústí nad Labem

Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s.

Ústí nad Labem

Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem ADLER Czech, a.s. AZ Consult, spol. s r.o.


Ústavní zdravotní péče Rozmnožování nahraných nosičů Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výstavba bytových a nebytových budov Ostatní vedlejší činnosti v dopravě Rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří Činnosti knihoven a archivů Výstavba bytových a nebytových budov Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních Výroba parfémů a toaletních přípravků Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách Příprava tisku a digitálních dat Regulace a podpora podnikatelského prostředí Všeobecná ambulantní zdravotní péče Železniční nákladní doprava Výstavba železnic a podzemních drah Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd Činnosti související s ochranou veřejného zdraví Velkoobchod s textilem Geologický průzkum

100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199

100 - 199

100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199

100 - 199

100 - 199 100 - 199 50 - 99 50 - 99


BROUK s.r.o.

Ústí nad Labem

C & B FASHION spol. s r.o.

Ústí nad Labem

CASINO ROYAL a.s.

Ústí nad Labem

CDL SYSTEM a.s. Cosmetics ATOK International s. r. o. D A M Ústí n.L. s.r.o. DC SPED spol. s r.o. DIAGNOSTIKA, s.r.o. DIAGNOSTIKA, GmbH Domov pro seniory Dobětice, příspěvková organizace Domov pro seniory Krásné Březno, příspěvková organizace Domov pro seniory Velké Březno, příspěvková organizace Dům dětí a mládeže Ústí nad Labem, příspěvková organizace ELBEN s.r.o.

Ústí nad Labem Trmice Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem

50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

Ústí nad Labem


50 - 99

Velké Březno


50 - 99

Ústí nad Labem

Činnosti organizací dětí a mládeže

50 - 99

Ústí nad Labem

ELTE, s.r.o.

Ústí nad Labem

Fakultní základní škola Ústí nad Labem, České mládeže 230/2, příspěvková organizace

Ústí nad Labem

Fokus Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

GRANETTE a.s.

Ústí nad Labem

Gymnázium dr. Václava Šmejkala, Ústí nad Labem, Stavbařů 5, příspěvková organizace Gymnázium, Ústí nad Labem, Jateční 22, příspěvková organizace Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje HB ENERGOMONT, s.r.o. IDEA CZ-Chráněné dílny s.r.o. Integrovaná střední škola stavební, Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace

Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách Výroba osobního prádla Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí Ostatní vydávání softwaru Výroba parfémů a toaletních přípravků Výroba kovoobráběcích strojů Silniční nákladní doprava Činnosti související s ochranou veřejného zdraví Ústavní sociální péče o seniory

Výroba ostatního nábytku Výstavba bytových a nebytových budov Primární vzdělávání Mimoústavní sociální péče o seniory a zdravotně postižené osoby Destilace, rektifikace a míchání lihovin

50 - 99 50 - 99

50 - 99

50 - 99 50 - 99

Ústí nad Labem

Střední všeobecné vzdělávání

50 - 99

Ústí nad Labem

Střední všeobecné vzdělávání

50 - 99


Ústí nad Labem

JAPIS s.r.o.

Chabařovice

Jotun Powder Coatings (CZ) a.s.

Trmice

KAREKA, spol. s r.o.

Ústí nad Labem

Činnosti v oblasti protipožární ochrany Opravy kovodělných výrobků Poskytování cateringových služeb Střední odborné vzdělávání na učilištích Výstavba bytových a nebytových budov Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů Silniční nákladní doprava

50 - 99 50 - 99 50 - 99

50 - 99

50 - 99

50 - 99 50 - 99

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. KOMASTAV a.s. v likvidaci

Ústí nad Labem

KTU s.r.o.

Ústí nad Labem

Lederer s.r.o.

Ústí nad Labem

Materialise s.r.o.

Ústí nad Labem

MONZAS, spol. s r.o.

Ústí nad Labem

Obec Chlumec

Chlumec

Obchodní akademie a jazyková škola s právem státní jazykové školy, Ústí nad Labem, přísp. organizace Oblastní charita Ústí nad Labem

50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

50 - 99

Ústí nad Labem

Mimoústavní sociální péče

50 - 99

Petrovická obchodní a.s.

Petrovice

PLP a.s.

Trmice

Promotherm s.r.o.


RWE Energie, a.s.

Ústí nad Labem

SETUZA a.s. SEVEROČESKÁ BEZPEČNOSTNÍ AGENTURA spol. s r.o.

Ústí nad Labem

Spedition Rosner, s.r.o. Stavební bytové družstvo ROZVOJ STEBAL Spedition, s.r.o. Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, Ústí nad Labem, Resslova 5, příspěvková organizace Střední škola technická, Ústí nad Labem, U Panského dvora 1006, příspěvková organizace Střední škola, Trmice, příspěvková organizace Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem s.r.o.

50 - 99

Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách

Ústí nad Labem

SILCHEM, spol. s r.o. v likvidaci

50 - 99

Ústí nad Labem

OSMID spol. s r.o. v likvidaci

Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad REKULTIVACE Ústí nad Labem, s.r.o.

Výstavba bytových a nebytových budov Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla Všeobecný úklid budov Výroba ostatních plastových výrobků Elektrické instalace Všeobecné činnosti veřejné správy

Ústí nad Labem

Ústí nad Labem Chuderov Ústí nad Labem Chuderov Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

Trmice Ústí nad Labem

Ostatní podobná ubytovací zařízení Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Výroba bioetanolu (biolihu) pro pohon motorů a pro výrobu směsí a komponent paliv pro pohon motorů Povrchová úprava a zušlechťování kovů Regulace a podpora podnikatelského prostředí Výstavba inženýrských sítí pro kapaliny a plyny Obchod s plynem prostřednictvím sítí Výroba olejů a tuků Činnosti související s provozem bezpečnostních systémů Výroba jiných základních anorganických chemických látek Silniční nákladní doprava Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí Silniční nákladní doprava

50 - 99

50 - 99

50 - 99

50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách

50 - 99

Střední odborné vzdělávání na učilištích

50 - 99

Střední odborné vzdělávání na učilištích Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu,

50 - 99 50 - 99


TOMMI - SEVER, s.r.o.

Ústí nad Labem

Yes, s.r.o. Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Základní umělecká škola Ústí nad Labem, Husova 349/19, příspěvková organizace Labem, Pod parkem 2788, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, E. Krásnohorské 3084/8, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Hlavní 193, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Hluboká 150, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Mírová 2734/4, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Palachova 400/37, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Rabasova 3282/3, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Stříbrnická 3031/4, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Vojnovičova 620/5, příspěvková organizace ZDEMAR Ústí nad Labem s.r.o.

Ústí nad Labem

výroba ledu Správa nemovitostí na základě smlouvy Maloobchod s oděvy

Ústí nad Labem

Primární vzdělávání

50 - 99

Ústí nad Labem


50 - 99

Ústí nad Labem


50 - 99

Ústí nad Labem

Předškolní vzdělávání

50 - 99

Ústí nad Labem


50 - 99

Ústí nad Labem


50 - 99

Ústí nad Labem


50 - 99

Ústí nad Labem


50 - 99

Ústí nad Labem


50 - 99

Ústí nad Labem


50 - 99

Ústí nad Labem


50 - 99

Ústí nad Labem


50 - 99

Ústí nad Labem

Zoologická zahrada Ústí nad Labem, příspěvková organizace

Ústí nad Labem

ZPA EKOREG, spol. s r.o.

Ústí nad Labem

Ostatní vedlejší činnosti v dopravě Činnosti botanických a zoologických zahrad, přírodních rezervací a národních parků Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů

50 - 99 50 - 99

50 - 99

50 - 99

50 - 99


Tabulka C 2: Daňová výtěžnost v SO ORP Ústeckého kraje Počet obyvatel SO ORP 2008

2009

Daň z fyzických osob (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z právnických osob vč. obce (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z nemovitosti (v tis. Kč) 2008

2009

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2008

2009

Bílina

20878

20929

47964

42523

58828

42983

75066

74354

14155

17465

196014

177324

Děčín

80419

80504

200188

176433

231786

183000

320876

310876

29008

29954

781858

700263

Chomutov

81977

82100

218458

181680

272138

190895

320074

322224

45582

46683

856252

741481

Kadaň

44376

44338

114518

89605

145980

118211

153194

161336

31555

66758

445247

435909

Litoměřice

59131

58807

140142

118284

175527

129668

206372

205105

36830

39891

558872

492948

Litvínov

40849

40813

97815

78382

107690

77679

147064

145292

28451

28799

381019

330151

Louny

43654

43740

108751

90976

111619

87522

150667

143444

30812

41376

401848

363318

Lovosice

27003

27061

57903

50011

93257

50721

89008

85843

19818

21427

259986

208002

Most

76445

76461

202571

175992

261395

201020

330889

318509

37937

39779

832792

735300

Podbořany

16189

16157

37261

34493

44836

32663

56326

54155

16042

17013

154465

138323

Roudnice nad Labem

32109

32172

72118

62984

81796

61004

106496

106787

21404

26312

281814

257086

Rumburk

34710

34585

77139

65469

91039

61277

116494

113707

10255

13727

294927

254179

Teplice

109192

109056

275187

234562

306188

223834

414431

407040

44697

95379

1040502

960814

Ústí nad Labem

121024

121458

325095

286081

389751

297967

519127

508244

37495

120808

1271468

1213100

Varnsdorf

20581

20651

49399

38903

61521

41710

74192

72704

6537

10692

191649

164009

Žatec

27354

27366

72929

56331

95561

69595

101283

99256

20019

22919

289793

248101

Ústecký kraj 835891 836198 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

2097438

1782709

2528911

1869748

3181559

3128873

430600

638980

8238507

7420309

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka C 3: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Ústí nad Labem Obec

Počet obyvatel

Daň z fyzických osob (v tis. Kč)

2008 2009 2008 Dolní Zálezly 579 573 1157,08 Habrovany 219 224 455,47 Homole u 376 375 761,75 Panny Chabařovice 2520 2567 4950,34 Chlumec 4437 4434 8553,29 Chuderov 992 1014 2587,17 Libouchec 1874 1855 3316,81 Malé Březno 549 557 888,08 Malečov 750 749 1714,29 Petrovice 896 905 2066,57 Povrly 2214 2226 4115,22 Přestanov 364 373 677,35 Ryjice 185 184 442,44 Řehlovice 1287 1307 2439,1 Stebno 439 435 785,04 Tašov 166 177 250,82 Telnice 682 765 1087,82 Tisá 855 872 1815,1 Trmice 3203 3201 6445,39 Ústí nad Labem 95289 95477 275072,4 Velké Březno 2170 2205 3606,48 Velké Chvojno 752 761 1448,64 Zubrnice 226 222 458,34 SO ORP Ústí 121024 121458 325095 n. L Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

2009 952,38 550,42

Daň z právnických osob vč. obce (v tis. Kč) 2008 2009 1322,67 945,59 487,81 338,55

Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč)

Daň z nemovitosti (v tis. Kč)

Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

2008 1795,43 699,19

2009 1686,05 679,92

2008 125,28 78,98

2009 129,16 77,1

2008 4400,46 1721,45

2009 3713,18 1645,99

849,96

928,61

658,62

1300,35

1324,42

173,78

245,24

3164,49

3078,24

4347,13 7153,41 2040,27 3155,44 902,67 1856,98 2000,82 3785,44 599,57 315,86 2404,16 752,74 266,4 1194,68 1494,53 6306,02 240021,5 3403,5 1331,08 396,46

7219,71 11832,46 2188,76 4328,44 1272,92 1915,77 2562,59 5001,48 3035,93 400,44 3035,68 1306,56 337,39 1454,33 2357,7 6691,48 324366,5 5137,63 1936,64 629,42

4391,12 14332,34 1602,27 3041,4 907,68 1345,2 1861,68 3488,13 718,49 277,96 2178,98 877,03 265,98 1058,2 2414,18 4794,55 246858,9 3935,87 1292,38 381,89

7905,64 13409,01 3143,03 6207,17 1847,59 2743,23 3808,06 7163,6 1062,87 574,48 4354,86 1452,5 470,33 2065,68 2725,66 9560,3 436800,3 6680,34 2587,09 770,72

7577,25 13474,42 2776,01 6136,43 1764,81 2701,08 3682,78 7054,51 998,98 522,76 4393,16 1489,72 517,79 2168,19 2576,01 9681,36 427347,5 6500,5 2429 760,92

1445,1 1022,4 327,3 785,83 116,72 297,52 734,88 802,06 293,55 23,54 928,21 172,6 61,12 166,21 278 2188,3 26421,48 536,68 437 78,44

1547,77 1973,98 874,52 964,07 97,38 355,28 669,51 1580,38 598,28 14,23 1252,16 194,16 64,2 197,62 395,94 2376,83 106126,4 448,84 527,33 97,79

21520,79 34817,16 8246,26 14638,25 4125,31 6670,81 9172,1 17082,36 5069,7 1440,9 10757,85 3716,7 1119,66 4774,04 7176,46 24885,47 1062661 15961,13 6409,37 1936,92

17863,27 36934,15 7293,07 13297,34 3672,54 6258,54 8214,79 15908,46 2915,32 1130,81 10228,46 3313,65 1114,37 4618,69 6880,66 23158,76 1020354 14288,71 5579,79 1637,06

286081,4

389750,9

297967

519127,5

508243,5

37494,98

120808,2

1271468

1213100


Příloha D: Vyváženost pilířů Tabulka D 1: Vyhodnocení environmentálního pilíře

Obec

Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice průměr


Vodní režim

-1 2 -1 -1 1 1 0 0 0 2 -1 2 1 1 1 1 1 1 -1 -1 1 1 -1

Zemědělský půdní fond Hygiena Ochrana a pozemky životního přírody Průměr za obce Vyhodnocení určené k prostředí a krajiny plnění funkcí lesa

-1 2 2 1 1 1 2 -1 0 2 -1 1 2 2 2 2 1 1 2 -1 -1 2 2

1 0 0 -2 1 1 1 0 0 1 1 1 1 0 -1 1 1 0 0 -2 0 0 0

1 0 1 0 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 0 1 1 1 1

0 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 0 2 1 1 1 1 1 1 1 1 0

0 1 0,6 -0,2 1 1,2 1 0,4 0,4 1,4 0,2 1,2 1 1,2 0,8 1,2 1,2 0,8 0,4 -0,4 0,4 1 0,4 0,89

+ + + + + + + + + + + -

Tabulka D 2: Vyhodnocení sociálního pilíře Obec

Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly

Veřejná Veřejná Sociotechnická dopravní demografické Bydlení Rekreace Průměr za obce Vyhodnocení infrastruktura infrastruktura podmínky

1 0 1 1 2 0 2 0 2 1 1

2 0 -2 2 2 0 1 2 -2 1 2

-1 -1 -2 2 2 2 1 -2 1 2 2

0 0 1 1 2 2 1 -2 1 1 1

-1 -1 -1 1 1 -1 2 -1 1 1 -1

0,2 -0,4 -0,6 1,4 1,8 0,6 1,4 -0,6 0,6 1,2 1

+ + + + + + +


Obec

Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice průměr

Veřejná Veřejná Sociotechnická dopravní demografické Bydlení Rekreace Průměr za obce Vyhodnocení infrastruktura infrastruktura podmínky

2 1 1 0 0 0 1 2 2 2 0 0

1 0 1 -2 -2 0 -1 2 2 1 0 -1

0 0 2 -1 0 1 1 2 1 2 1 -1

2 -1 1 1 2 2 1 -2 0 2 1 -2

1 -1 -1 -1 -1 1 2 0 2 0 -1 0

1,2 -0,2 0,8 -0,6 -0,2 0,8 0,8 0,8 1,4 1,4 0,2 -0,8 0,53

+ + + + + + + -

Tabulka D 3: Vyhodnocení environmentální pilíře Obec

Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice průměr



Trh práce

-1 -2 -1 -1 1 2 -2 0 0 2 -2 -1 2 1 1 2 0 1 -1 1 -1 1 2

2 0 0 -1 1 -1 -1 -1 1 0 0 -1 1 1 0 -1 1 -1 -2 0 1 -1 1

Průměr za obce Vyhodnocení

-2 -1 0 -2 0 -1 -1 -2 0 1 -1 -1 -2 -1 -1 -2 -2 -1 -1 2 -2 -1 -1

-0,3 -1,0 -0,3 -1,3 0,7 0,0 -1,3 -1,0 0,3 1,0 -1,0 -1,0 0,3 0,3 0,0 -0,3 -0,3 -0,3 -1,3 1,0 -0,7 -0,3 0,7 -0,3

+ + + + + + + + +

PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem AKTUALIZACE 2010

Recommend Documents